MAKI

é sanmankanmɛɛ mín nzɛ́wɛ

Ɛnza Ngílisi kó ó lɔ́

Kunnanfwee ŋo

Maki yɛ kitabu o sɛ́wɛnin ndɛ́ɛ Kílisi kwɔmɔɔn wée lúman. Ólu bɛ́ tɛ́ɛ Yawudhyaa le lé. Kitabu miin ngɔɔnnɔn, Maki é yáala án nan ko Yaya Bátizelikɛbhaa é Ɛnza mbátize. Aa yáala án nan ikwɔ ko kɛ Ɛnza ndó i kéenan dhyɛ́ o lɔ, Sɔtaannan é a lɔ́swaan kɛ dɛ́sɛ. O kwɔ, Ɛnza ndɛ́ɛ mɔɔn olu kíila óni kɛ í kála óni kɛ yangalotɔ olu lakɛ́ɛnya. A tɛ́ɛ o bháala olu bɛ́ kɛ́la ni kúnndiiya le lé.

Kitabu miin ngɔɔnnɔn, mɔɔn olu tɛ́ bhɔ́la Ɛnza ŋan kó olu ɲánle cɛ́ɛne ne. Kɛ mansɔɔ, aa káwananngo olu kɛla tó mɔɔn olu ɲáanli olu kɛ́. O lɔ, a tɛ wɛ́ɛ a kwɔmɔɔn olu lasowi fɔ síɲan sawa, olu man o mánfa. O kó olu tínminnin ngwɔ, Yawudhyaa olu yɛ́ ɲɛ́nmɔɔn olu i wíi Ɛnza nganman, kɛ a kɔɔ fɔ́. Aa sayakɛ yíi o man, íi a sú o lo. A tée sawaɲɔɔnlo ŋo, aa kúun kɛ bhɔ́ sú olu cɛ́man.

Wáa, a sayakɛnin ŋo kwɔ, swáasi lɔ é fɔ́ ko: «Síka tɛ́ lɔ, cɛ miin ndɛ́ɛ Ala dhyé ne lé tinɲan ín ne» (15.39).

Maki yɛ́ Kitabu o lɔ́taaɲan ó

Yaya Bátizelikɛbhaa yɛ́ lakawanin ó 1.1-8

Ɛnza bátizenin ngwɔ, Sɔtaannan é a lɔ́swaannan kɛ dɛ́sɛ 1.9-13

Ɛnza ɲɛ́n bháala o Galile mala o lɔ 1.14--9.50

Ɛnza ŋé bhɔ́la Galile kɛ táa Yeluzalɛmu10.1-52

Ɛnza ɲɛ́n dínɲanlɔtɛɛ o tɔ́ óni a sayako o 11.1--15.47

Ɛnza ngúun ngó o 16.1-8

Ɛnza nguunnin ŋóo i yɛ́ɛ yáala a yɛ́ kaamɔɔndhye ŋolu lá óni kɛ í bhyáashaa 16.9-20

1

Yaya Bátizelikɛbhaa yɛ lakawaninkan ŋo

Matiyu 3.1-12; Luka 3.10-18; Yaya 1.19-28

1Sanmankanmɛɛ mín ŋé ƐnzaNgílisi kofɔla, Ala dhyénjɛ o, oo í lámyaanla tá ne. 2Kóman míin né sɛwɛnin ndɛ́ɛ céla Ezayi yɛ́ kitabu o kɔ́ɔnnɔn kó:

«Né Ala yáa ɲɛ́n céladhye ŋó cé í ɲɛn,

Kɛ i yɛ́ sháa ó lɔ́bhyɛ.

3Mɔɔn lɔ́ é gbáanan dhyɛ́ ó lɔ kó:

‹Áa Mantii ó yɛ́ sháa ó lálaa,

áa a tínminnaa ólu látee.› »

4Yaya Bátizelikɛbhaa é a yɛ́ɛ yáa dhyɛ́ o lɔ o bhóo ó lé mán. A tɛɛ a lásela mɔɔn ólu mán kó íi díminsa kɛ́ fala í yɛ́ kóyoo ŋólu la kɛ́ bátize ké í yɛ́ yúumu ólu a yafa i mán. 5Zude mála o mɔɔn olu bɛ́, óni Yeluzalɛmuka ólu tɛ́ɛ nánla a saala. I tɛɛ í lálabhɔ la í yɛ́ yúumu olu mán bɛ́ ɲankɔɔ lé, tó Yaya tɛ́ɛ i bátize bhá ó lɔ, mín ndɔ́ɔ kó Zuludɛn.

6Deeke mín ndɛ́ɛ Yaya kannan, o lálaanin ndɛ́ɛ ɲɔ́ɔnmɛɛnshe le la, a yɛ cɛ́siiyaa o tɛ́ɛ gboo lé le. A tɛɛ a yɛ́ɛ bhálola gɔ́tiba ó léelu la, óni wówoninnduu o. 7A tɛɛ a lásela yaman o mán kó: «Mín ngáa nan né kwɔ, ó yɛ́ sébhaaya o á bwó né tá ó lé. Né mánngan kɛ́ manyii kɛ́ a yɛ́ sawaa o yúu ó fwée. 8Née a bátize jí lé lɔ, wáa ale káa a bátize Ala Ní Sɛnnɛnyanin ŋó lé la.»

Ɛnza ɲɛn bátizeliko óni a yɛ lɔswaannin o

Matiyu 3.13--4.11; Luka 3.21-22; 4.1-13

9O wáati o lɔ, Ɛnza ŋé nan kɛ bhɔ́ Galile só lɔ la, mín ndɔ́ɔ kó Nazalɛti. Tó Yaya é a bátizeZuludɛn o lɔ. 10A tɛ́ɛ bhɔ́la jí ó lɔ́ wáati o mínnɔn, aa sángboo o yé í lákala, tó kɛ Ala Ní Sɛnnɛnyanin ŋó yé yíila a ka ŋóyoo biininngbɛ. 11Kómankan nɔ é bhɔ́ sá ŋó lɔ kɛ fɔ kó: «Íle lée nyenjɛ óle, mín ŋan dí ɲɛn koyoongɛ. Íle lée né tá nisɔdhyaa o le.»

12Oo kɛ́ tɛ́nmɛn, Ala Ní Sɛnnɛnyanin ŋóo a lataa dhyɛ́ o ka. 13Aa tee bínaannin le kɛ́ dhyɛ́ o ka, ké Sɔtaannan é a lɔ́swaannan. A tɛ́ɛ a yɛ dínɲanlɔtɛɛ ó kɛ́la bínnɔnsoo ó léelu cɛ́man. Malɛɛka olu tɛ́ɛ gbáamyaanla a lá.

Ɛnza ɲɛn kaamɔɔndhye njónan ólu

Matiyu 4.12-22; Luka 4.14-15; 5.1-11

14Yaya bhyáanin ŋó kwɔ́ kasola, Ɛnza ŋé táa Ala yɛ sanmankanmɛɛ ó láse Galile mála o lɔ. 15A tɛɛ fɔ́la kó: «Wáati mín ŋé sii, o wáati o wɛ́ɛ sé. Ala yɛ́ Mansaya ó wɛ́ɛ í mángbaa án nan. Áa a yóo ólu yɛ́ɛman, áa sɔ́n sanmankanmɛɛ ó mán.»

16A tínminndɔ o lé Galile bhá lá o la, aa yɔfiibhaa fyáa yé, Simɔn ní a lɔɔcɛ Andele. I tɛ́ɛ yɔ́ɔ myáan bhá ó lɔ. 17Ɛnza é fɔ i yɛ kó: «Áa bhyáa ngwɔ́, ɲáan a kɛ́ mɔɔn ɲíinmaa lu le ké áa i lanan né mán.» 18O ywáaninngee ŋo lɔ ii í kwɔ́ kɛ́ i yɛ yɔ ólu lá téeman kɛ bhyáa Ɛnza ngwɔ.

19Ɛnza ŋé í cɛ́bhɔ o ywáa ó lá mínngɛ dɔ́ɔnin, aa Zebede dhyénjɛ fyáa ó yé, Zaki óni a lɔɔcɛ Yaya. I tɛɛ i yɛ yɔ ólu lɔ́bhyɛnan kúun ŋó kɔ́ɔnnɔn. 20O lée kɛ i kíi ó lé Ɛnza ngwɔ, o ywáaninngee ŋó lɔ. Ii í kwɔ́ kɛ́ i facɛ Zebede óni bháalakɛdhye ŋolu lá kúun ŋó kɔ́ɔnnɔn, tó kɛ í bhyáa Ɛnza ngwɔ́ka.

Ɛnza ŋé lámansayoo ngbɛnan cɛ lɔ́ fɛ́

Luka 4.31-37

21Ɛnza ni a yɛ kaamɔɔndhye ŋólu táa só lɔ́la mín ndɔ́ɔ kó Kapɛnamu. Lɔnwɛɛnlilo ŋo la, aa lo sɛ́ɛbho ŋo kɔ́ɔnnɔn, tó kɛ lakawanin kɛ. 22Ii káwakoya a yɛ́ mɔɔn kalanzeɲan ó kósɔn, kɛ mansɔɔ a tɛ́ɛ lakawanin kɛla óyoo fáan é mɔɔn mín móo, wáa a tɛ tɛ́ a kɛ́la óyoo sɛliya kaamɔɔn olu.

23Aa tó mɔɔn ólu kalanan í yɛ́ sɛ́ɛbho ŋo kɔ́ɔnnɔn, tó cɛ lámansayoondɔ lɔ́ é í wíi kɛ gbáa, tó kɛ fɔ kó: 24«Ee! ƐnzaNazalɛtika, Mínnɛɛn lée né ní i lé cɛ? I wɛ́ɛ nan kɛ́ án hálaki a? Ii mɔɔn mín né, ní ó lɔ. Ile lée Ala yɛ́ céladhye nzɛ́nnɛnyanin ŋó lé.»

25Ɛnza ŋé jáman a kunnan kɛ́ fɔ a yɛ kó: «I lúmandhye! Bhɔ́ cɛ míin nɔ́n!» 26Lámansayoo ŋóo cɛ o lámaanmaan o le lɔ, tó kɛ bhɔ́ a fɛ́ ni gbáa ne. 27O lée mɔɔn bɛ́ kɔɔnnɔnfii, fɔ́ ii ɲɔ́ɔn mánɲaankɛla kó: «Ɛ́ɛ, aa fɔ́la míin mán díi? Kaangwaa lée nín nɛ́, aa a kɛ́la ni sébhaaya le lé! Aa nɔn lála lámansayoo nú bɛ́ ka, a kɛ mín nvɔ i yɛ, ii o kɛ.» 28O ywáaninngee ŋo lɔ, Ɛnza ndɔ́ɔ óo búubhɛɛ Galile mála o kɔ́ɔnnɔn ywáa ó bɛ́ lɔ.

Ɛnza ŋé yangalotɔ shɛ́ɛman nakɛɛnyala

Matiyu 8.14-17; Luka 4.38-41

29Ɛnza ni Zaki óni Yaya lúu bhɔ́ sɛ́ɛbho ŋo lá tɛ́nmɛn, ii táa Simɔn ní Andele bhóo lúman. 30Simɔn bhyáamuso o lánin ndɛ́ɛ fásigban lɔ́ gbála ŋo ka. Ɛnza nuu nan tɛ́nmɛn, ii muso o kofɔ a yɛ. 31Aa í mángbaa yangalotɔ o la, kɛ a myaan a bhóo ó mán, tó kɛ a láwii. O lée kɛ́ fásigban o bhɔ́ o lé muso o fási o lɔ. Muso óo gbáamyaan í lá.

32Ywáa oo sé mínngɛ, teekun ŋóo bénin ngwɔ́, mɔɔn olu nan yangalotɔ olu ní lámansayoondɔ ólu lé a saala. 33Só mɔɔn olu bɛ́ ládhyɛnin ndɛ́ɛ bhó ŋo lákɔɔ. 34Ɛnza ŋé yangalotɔ shɛ́ɛman nákɛɛnya, óni aa lámansayoo ngbɛ́ mɔɔn shɛ́ɛman nvɛ́. A tɛ́ tɛ́ lámansayoo ŋólu tóla yénɔn ké ii kóman, kɛ mansɔɔ olu tɛ́ɛ a lɔ.

Ɛnza ŋé Galile yamaanlɔ mɔɔn olu lákawaninla

Luka 4.42-44

35Fáyidiwi ó mán, Ɛnza ŋé bhɔ́ kɛ́ táa ywáamanfanin nɔ́ lɔ́, kɛ í sɛ́ɛ. 36Simɔn ní a táamanɲɔɔn ólu táa a ɲíin. 37Ii a yé mínngɛ, ii fɔ a yɛ kó: «Mɔɔn olu bɛ́ɛ í ɲíinan.» 38Aa i yawi kó: «Án ndáa ywáa gbɛ́ɛ lɔ án namiinnzo olu la ké ndáa sanmankanmɛɛ ó láse yénɔn, kɛ mansɔɔ né nankun ŋó lée wé.» 39O lée kɛ́ a táa ó lé Galile yamaan o ywáa bɛ́ lɔ. A tɛɛ lakawanin kɛla í yɛ́ sɛ́ɛbho ŋólu kɔ́ɔnnɔn, óni kɛ lámansayoo ŋólu gbɛ́.

Ɛnza ŋé kwáantɔ lɔ́ lákɛɛnyala

Matiyu 8.1-4; Luka 5.12-16

40Tee lɔ́ mán, kwáantɔ lɔ́ é nan í kúnmɛɛn nɔkɛɛ Ɛnza ngɛɛnnan kɛ a dɛ́li, kɛ fɔ a yɛ kó: «Ni i kɛ́ sɔ́n, ii sé kɛ́ né kɛ́ɛnya.» 41A mánɲwaan lo ngóyoo ŋó mán Ɛnza nɔn, aa í bhóo láwii kɛ í bhóo túu a lá, tó kɛ fɔ a yɛ kó: «Ŋwɛ́ɛn sɔ́n, kɛ́ɛnya!» 42Í kɔ́lɔ téeman, kwáan óo bhɔ́ cɛ ó fási o lɔ́, aa sɛ́nnɛnya. 43Aa fɔ cɛ o yɛ kɛ́ a mangbɛya, tó kɛ a lakwɔsɛɛ í kɔ́lɔ kó: 44«Í kɛ́nan fɔ mɔɔn sí yɛ́ kó né lée í lakɛ́ɛnya lɛ. Waa táa i yɛ́ɛ yáa faanlɛɛɲansebhaa ó lá. Musa é faanlɛɛ mín ngófɔ sɛ́nnɛnyali ó ta fa nvɛ́, ii ó bhɔ́ kɛ́ a yáa mɔɔn ólu lá kó i wɛ́ɛ kɛ́ɛnya.»

45Ó cɛ o mán sé í lúmandhyela o kó ó mán. Aa táa o kó ó búubhɛɛ ywáa bɛ́ lɔ. O lé yɛ́ɛ kósɔn, Ɛnza ndɛ́ tɛ́ sháa lónan só lɔ́ látee lɔ́ bhée. A tɛ́ɛ tóla só ólu kwɔ́ka né, waa mɔɔn ólu tɛ́ɛ bhɔ́la lé fán ŋo bɛ́ kɛ́nan a saala.

2

Ɛnza ŋé kuugba lɔ́ lákɛɛnyala

Matiyu 9.1-8; Luka 5.17-26

1Tee láman tínminnin ŋó kwɔ, Ɛnza ŋé í kwɔ́sɛɛ Kapɛnamu. Mɔɔn ólu myɛ́n mínngɛ kó aa bhónan, 2yaman óo nan í fá bhó ŋó kɔ́ɔnnɔn, óni bhó ŋo lákɔɔ, yáanin tínminnaa tɛ́ tɛ́ bhée. A tɛ́ɛ Ala saaninkan ŋo fɔ́la í yɛ. 3O lée tó í lɔ́, mɔɔn lɔ́luu í kún nanbhɔ ni kuugbacɛ kéene. O tɛ́ɛcɛ náannin bhóokɔɔ. 4Yaman o kósɔn lá o kɔɔ, i man sháa sɔɔ kɛ táa a yáa Ɛnza nan. Ii í yɛ́ɛ bhó ŋó kúnnɔn, kɛ jáan bhɔ́ sánzaa ŋo lá Ɛnza nziilaa o lɔ, tó kɛ kuugba óni a yɛ láfe ŋo láyii bhó ŋó kɔ́ɔnnɔn Ɛnza ngɛ́ɛnnan. 5Ɛnza ŋé a yé kó ó mɔɔn ólu wɛɛ lá ale la mínngɛ, aa fɔ kuugba ó yɛ kó: «Nyenjɛ, i yɛ́ yúumu ólu wɛ́ɛ yafa i man!» 6Sɛliya kaamɔɔn lɔ́lu síininndɛ́ɛ yénɔn, olu yacesii lú kɛ́ í kɔ́ɔnnɔn kó: 7«Mínnɛɛn lée cɛ míin lónan kóman súu míin nvɔ́ ó lɔ? A wɛɛ Ala tɔ́ɔ o cáan. Yɛ́ɛtii sé kɛ́ mɔɔn ó yɛ́ yúumu ólu yafa á mán ni Ala kée ndɛ́?» 8Ɛnza ŋé lɔ́gbɛ a yɛ́ɛ fɛ í kɔ́lɔ óyoo o míliya súu oo mɔɔn olu la mínngɛ, aa fɔ i yɛ kó: «Mínnɛɛn la aa í milila tá? 9Kɛ́ a fɔ kuugba ó yɛ́ kó: ‹I yɛ́ yúumu ólu wɛ́ɛ yafa i man,› wáman kɛ́ fɔ a yɛ́ kó: ‹I wíi kɛ́ i yɛ gbasa ó ta kɛ́ táamankɛ,› o kóman fyáa ó lɔ́, a mínnɛɛn lé fɔ a dí? 10Waa ní í fɛ́ ké aa lɔ kó sé é mɔɔn Dhyénjɛ ó yɛ́ kɛ́ mɔɔn o yɛ́ yúumu ó yafa kɛ́ tó dínɲan lɔ́.» O lɔ, aa fɔ kuugba ó yɛ́ kó: «Ní fɔ́la i yɛ́, í wíi kɛ́ í yɛ́ gbasa ó tá kɛ́ táa lúman: 11Íle, í wíi, í yɛ́ gbasa ó tá, íi táa i bhóo lúman!»

12Bɛ́ ɲánkɔɔ téeman, cɛ óo í wíi tó kɛ a yɛ́ gbasa ó tá kɛ bhɔ́ kɛ́ɛnman. Óo i bɛ́ kɔɔnnɔnfii, i bɛ́ bɛ́ é Ala tando: «Kɛ fɔ́ko án ndɛ́ mán míin ɲɔ́ɔnɲe bhá.»

Ɛnza ŋé Levi kíila

Matiyu 9.9-13; Luka 5.27-32

13O kó ólu wɛ́ɛnin ŋó kwɔ, Ɛnza ŋé í kwɔ́sɛɛ Galile bhá lá o la. Yaman o tɛ́ɛ nánla a saala, tó a tɛɛ i lákawanan. 14Óo bhɔ́ í lá mínngɛ, a tínminndɔ óo táa nísɔɔnmyaanbhaa lɔ síinin ɲé nísɔɔnmyaanbhaa ólu yɛ́ bháalakɛlaa ó lɔ́. A tɔ́ɔ kó Levi, a fa ó tɔ́ɔ kó Alife. Aa fɔ o yɛ kó: «Bhyáa ngwɔ́!» O lɔ Levi é i wíi kɛ í bhyáa a kwɔ.

15O kwɔ, Ɛnza ndɛ́ɛ lɔ́min kɛ́ Lévi yɛ́ bhó ŋó lá; nísɔɔnmyaanbhaa shɛ́ɛman óni yuumutɔ shɛ́ɛman ngbɛɛ lúu nan í síi ni ale ní a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu fɛ́; o mɔɔn súu o léelu tɛ́ɛ sháa a kwɔ́ka. 16Sɛliya kaamɔɔn mínnu tɛ́ɛ Falizɛn ŋólu tá sɛ́ɛ ó lɔ, ólu Ɛnza yé lɔ́min kɛla ni o mɔɔn súu ólu lé mínngɛ, ii fɔ a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu yɛ kó: «Mínnɛɛn lé kósɔn a yɛ kaamɔɔncɛ óni nísɔɔnmyaanbhaa olu ní yuumutɔ olu lɔ́min kɛla kéene?» 17Ɛnza ŋé o dhyáa ŋó myɛ́n mínngɛ, aa fɔ i yɛ kó: «Mɔɔn mínnu kɛ́ɛnyanin ɲé, ólu manko tɛ́ lɔɔtɔlɔ lá, yangalotɔ o lé manko é a lá. Né mán nán mɔɔn téenin ŋólu kíi, ni nán yúumu tɔ ó lée lú kíi.»

Kaamɔɔndhye ŋolu yɛ́ sunnongo ó

Matiyu 9.14-17; Luka 5.33-39

18Tee kéeman, Yaya Bátizelikɛbhaa yɛ́ kaamɔɔndhye ŋólu ní Falizɛn ŋólu tɛ́ɛ sún nɔ́n. Lɔ́luu nan Ɛnza mánɲaankɛ kó: «Mínnɛɛn lé kósɔn Yaya Bátizelikɛbhaa yɛ́ kaamɔɔndhye ŋolu ní Falizɛn ŋólu yɛ kaamɔɔndhye ŋólu sún nonan tó í tá kaamɔɔndhye ŋolu tɛ́ sún nonan?»

19Ɛnza é i yawi kó: «Kwɛ́ɛnkwaa o cɛ ó tɛ́ɛcɛ ólu sé kɛ súnno kɛ́ íle ní kwɛ́ɛnkwaa o cɛ ó tó ɲɔ́ɔn nvɛ́ kwɛ́ɛnbho ŋo la a? Kwɛ́ɛnkwaa o cɛ ó kɛ́ kɛ́ i bhóoka sán o mínnɔn, i tɛ́ sé í bánan sunman ŋo lɔ. 20Waa ló nɔ́ yáa sé, kwɛ́ɛnkwaa o cɛ ó yáa bwási i lá, í yáa súnno o ló ŋó la.

21Mɔɔn sí tɛ́ sé faani kɔɔ ó lábɛɛnan faaninguun ngwáa o la; kɛ mansɔɔ o faaninguun ŋó yáa fáanin kɔɔ ó ywáa lɔ́ fála tó jáan ó tɔ́ é bwóɲan. 22Mɔɔn sí tɛ́ lɛ́zɛnnji kwáa ó kɛ́la bhwée kɔɔ ó kɔ́ɔnnɔn. Ni ó kɛ́ kɛ, lɛ́zɛnnji ó yáa bhwée ó cé, tó bɔɔn é kɛ́ lɛ́zɛnnji kwáa óni bhwée ó lɔ́ kéene. Wáa mɔɔn lɛ́zɛnnji kwáa o kɛ́la bhwée kwáa le kɔɔnnɔn.»

Ɛnza ni lɔnwɛɛnlilo ŋo

Matiyu 12.1-8; Luka 6.1-5

23Lɔnwɛɛnlilo nɔ́ la, Ɛnza ní a yɛ́ kaamɔɔndhye ŋólu tɛ́ɛ tínminnan bélefyɛ ólu kɔɔnnɔn. Kɛ́ í tó táalaa a yɛ́ kaamɔɔndhye ŋólu béle tínnza ŋo lɔ́lu bhɔ́. 24Falizɛn ŋólu a mánɲaankɛ kó: «A mánfɛɛ nín, kó mín mánngan kɛ kɛ́ lɔnwɛɛnlilo ŋó lá, mínnɛɛn le lá i yɛ́ kaamɔɔndhye ŋólu o kɛ́la?»

25Ɛnza ŋé í yawi kó: «Laula é kó mín ngɛ a mán o ywáa ó kála má ŋan? Kɔ́ɔn ó ale ní a táamanɲɔɔn ólu myáan mínngɛ ké súnman nzí tɛ́ í bhóo. 26Abiyata tɛ́ɛ faanlɛɛɲansebhaa olu kúnndiiba lé wáati mínnɔn, aa lo ɲán min mán Ala yɛ́ bhó ŋo kɔɔnnɔn, faanlɛɛbulu mínnu síininndɛ́ɛ yénɔn kɛ ólu lɔɔ tó kɛ́ a lɔ dí a táamanɲɔɔn ólu mán. Kɛ́ɛke mɔɔn gbɛ́ɛ tɛ́ mánngan kɛ́ o búlu ólu lɔɔ fɔ́ faanlɛɛɲansebhaa ólu.»

27Ɛnza ŋé i yawi íkwɔtun kó: «Ala mán mɔɔn ó lá lɔnwɛɛnlilo ŋo kanman, Waa lɔnwɛɛnlilo ŋóo lá mɔɔn lé yɛ. 28O lé kósɔn mɔɔn Dhyénjɛ ó lé gbú é lɔnwɛɛnlilo ŋó kunndii lé.»

3

Ɛnza ŋé cɛ bhóo fáaninman nɔ́ lákɛɛnyala

Matiyu 12.9-14; Luka 6.6-11

1Ɛnza ŋé í kwɔ́sɛɛ sɛ́ɛbho ŋo kɔɔnnɔn íkwɔtun. Cɛ lɔ́ tɛ́ɛ yénɔn, o bhóo tɛ́wɛɛ fáa a man, 2Falizɛn mínnu tɛ́ɛ yénɔn, ólu tɛ́ɛ Ɛnza nakɔɔsila ní a yáa o cɛ o lákɛɛnya lɔnwɛɛnlilo ŋó lá, ké o wáa kɛ́ i bhóo kún ne ké ii sɔ nzɔ́ɔ a lá. 3Aa fɔ cɛ bhóofaaninman ó yɛ kó: «Í wíi, íi nan cɛ́man!»

4O lɔ aa mɔɔn ólu mánɲaankɛ kó: «Tɔ́ ŋo kɔ́ɔnnɔn, a láanin ɲé kɛ́ kóɲwaan a kɛ́ lɔnwɛɛnlilo ŋó la bháa, wáman kɛ́ kóyoo ne kɛ́? Kɛ mɔɔn bwási bháa, wáman kɛ́ mɔɔn fáa?» Wáa i mán a yawi. 5Ɛnza ŋé mwɛ́nnɛn i man koyoongɛ, aa í ɲányoo ngbáan i bɛ́ lɔ́ ni kannankwaanya lé, i yɛ níyooɲan óni í yɛ yósolagbɛya o kósɔn. Aa fɔ o lé lɔ́ cɛ ó yɛ kó: «Í bhóo ó lɔ́sawa!» Aa a bhóo ó lɔ́sawa, a bhóo o kɛ́ɛnya. 6O lée kɛ́ Falizɛn ŋolu bhɔ́ o lé kɛ́ɛnman téeman óni Elɔdi tá sɛ́ɛ lɔ́ mɔɔn ólu, ké i káa kɛ tɛ́nmɛn kɛ Ɛnza nváa, ke ii bhɔ́ o ɲánle.

Yaman óo Ɛnza kwɔka

7Ɛnza ni a yɛ kaamɔɔndhye ŋólu bhɔ́ i cɛ́man o lé lɔ, kɛ táa Galile bhá lá o la. Yamanba é nan i kwɔka. Mɔɔn ólu tɛ́ɛ bhɔ́la Galile mála óni Zude mála o lɔ, 8lɔ́luu bhɔ́ Yeluzalɛmu, Idume mála o lɔ, Zuludɛn fán ŋo óni Tili mala ó lɔ óni Sidɔn. O mála ó bɛ́ a kɛ́ko bhɛ́ɛ óo myɛ́n mínngɛ, bɛ́ tɛ́ɛ nánla a saala. 9Aa fɔ a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu yɛ kó ii kúun ngée nɔ́bhyɛ a yɛ ké yaman o kɛ́nan a gbɛ́nnɛn. 10A yɛ mɔɔn lákɛɛnya kóyoo ŋó kósɔn, yangalo tɛ́ɛ mɔɔn súu óo súu la, o bɛ́ tɛ́ɛ fɛ́ kɛ í bhóo túu a lá, ké ii kɛ́ɛnya. 11Waa ni lámansayoondɔ ólu tɛ́ɛ a yé, i tɛɛ í lá a se ngɔ́ɔ lúu mán, tó kɛ gbáa ni fɔ le kó: «Ala dhyénjɛ óo íle lé le!» 12Wáa Ɛnza ŋé fɔ í yɛ kɛ́ a mangbɛya koyoongɛ kó, kó i kɛ́nan ale kófɔ mɔɔn ólu ɲánla.

Ɛnza ŋé céladhye ndá ni fyáa tála a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu cɛ́man

Matiyu 10.1-4; Luka 6.12-16

13O wɛ́ɛnin ŋó kwɔ, Ɛnza ŋé í yɛ́ɛ tii ó kúnnɔn. Aa mɔɔn mínnu fɛ́, aa olu kíi tó ii nan a saala. 14Kɛ́ mɔɔn tá ni fyáa lɔ́tɔnmɔn i cɛ́man kɛ́ ólu tɔ́ɔla kó ɲɛ́n céladhye ŋólu, ké ii kɛ́ a tɔ́ɔfɛ óni ké ii táa Ala saaninkan ŋo láse, 15tó kɛ lámansayoo ŋólu gbɛ́ ŋó sébhaaya ó dí i man. 16Aa céladhye ndá ni fyáa mín ndá, olu tɔ́ɔ ó lée nín: Simɔn, aa o min ndɔ́ɔ la kó Piyɛli. 17Zebede dhyénjɛ fyáa o, Zaki óni Yaya, aa o mínnu tɔ́ɔla kó Bowanɛsi, o kɔ́ɔ o tɔ́ɔ kó sángbɛlɛman o dhyé ŋólu. 18A tɔ ólu tɔ́ɔ kó Andele, Filipu, Batelemi, Matiyu, Tomasi, Alife dhyénjɛ Zaki, Tade, Simɔn Zelɔti3.18 Zelɔti tɔ́ɔ o kɔ́ɔ yáa nan kɛ́ lé kó a wɛɛ í wíi Lomɛn olu kanman., 19óni Zudasi Sikaliyɔti mín ngáa Ɛnza ɲanva.

Ɛnza ɲɛn bhónanbhaa ólu nánla a myáan tɔ́ɔ lɔ

20O kwɔ, Ɛnza ni a yɛ kaamɔɔndhye ŋólu í kwɔ́sɛɛ lúman íkwɔtun. Yaman o sháaya kóyoo ŋó mán i mán sé lɔ́minkɛlaa sɔ́ɔla. 21A yɛ bhónanbhaa ólu ó myɛ́n mínngɛ, ii í wíi a myáan tɔ́ɔ lɔ, kɛ mansɔɔ i tɛɛ fɔ́la lé kó: «Fa wɛ́ɛ bhyáa a lɔ.»

Ɛnza ŋé yáala kó ale tá fáan ó tɛ́ fáanan Sɔtaannan la

Matiyu 12.22-32; Luka 11.14-23; 12.10

22Sɛliya kaamɔɔn mínnu tɛ́wɛɛ nan kɛ bhɔ́ Yeluzalɛmu o lɔ́lu tɛ́ɛ fɔ́la lé kó: «Bɛlizebuli lée Ɛnza nvɛ́.» Kó: «O lámansayoo ŋólu kunndii ó lé bhaaka lɔ, tó aa lámansayoo ŋólu gbɛnan.»

23Ɛnza ŋé i kíi tó kɛ saanan lá i yɛ kɛ fɔ kó: «Sɔtaannan é sé á yɛ́ɛ gbɛnan díi? 24Ní yamaan kée nɔn mɔɔn ólu kɛ́ kɛ́ ɲɔ́ɔn ngɛlɛla, o yamaan o tɛ́ si sɔ́ɔla. 25Ní bhó mín nanbhaa lu kɛ́ kɛ́ ɲɔ́ɔn ngɛlɛla, o bhó ŋo tɛ́ sé si sɔ́ɔla. 26Ní Sɔtaannan kɛ́ kɛ́ a yɛ́ɛ kɛ́lɛla o lɔ, ké a wɛ́ɛ a yɛ́ɛ lɔtaa a tɛ́ sé si sɔ́ɔla, ké a tá o wɛ́ɛ cáan ne wé. 27Mɔɔn sí tɛ́ sé lónan fáangbii ó bhóo bhónan, kɛ táa o bhóofe ŋolu tá ní i man o mɔɔn fáangbii ó síli, ní a kɛ sé kɛ a síli, aa sé kɛ a yɛ bhónanfe ŋo bɛ́ ta.»

28Aa fɔ i yɛ íkwɔtun kó: «Ní tinɲan le fɔ́la a yɛ́ ngó, yafa é sé kɛ́la yúumu o bɛ́ man, yáanin Ala tɔ́ɔ cáan ngóman olu lá mɔɔn yɛ. 29Wáa mɔɔn óo mɔɔn kɛ́ kóman yóo nvɔ́ Ní Sɛnnɛnyanin ŋó mán, yafa táa kɛ́ o tíi o man fɛ́sɛ fɛ́sɛ, kɛ mansɔɔ la ndɛ́ yúumu o mínnan wáati o bɛ́ lɔ, a wɛɛ o lé kɛ́ wé.» 30Aa kóman i yɛ cé, kɛ mansɔɔ i tɛɛ fɔ́la a man le kó lámansayoo née a fɛ́.

Ɛnza ŋwóobhaa ní a lɔ́ɔnin ŋolu

Matiyu 12.46-50; Luka 8.19-21

31Ɛnza ŋwóobhaa ní a lɔ́ɔcɛ ólu nan mínngɛ, ii tó kɛ́ɛnman tó kɛ mɔɔn bhyáa a kíila. 32Yaman o síininndɛ́ɛ a lamiin ŋo lɔ́ wáati o mínnɔn, ii nan fɔ a yɛ kó: «Í yáakɛ tó, í wóobhaa, óni lɔ́ɔcɛ ólu ní í lɔ́ɔmuso ólu kɛ́ɛnman. Íi i ɲíinan.»

33Aa o yawi kó: «Ŋwóobhaa bhɛ́ɛbhɛɛ ní nɔ́ɔnnin mɛ́ɛbhɛɛ é yɛ́ɛtii lú le?» 34Mɔɔn mínnu síinin ndɛ́ɛ kɛ Ɛnza namiin, aa í ɲán gbáan olu lɔ, tó kɛ fɔ kó: «Ŋwóobhaa óni nɔ́ɔcɛ ó lée lúu nín. 35Tinɲan ín né, mɔɔn óo mɔɔn kɛ kɛ́ Ala sáo o kɛ́la, o tíi ó lée nɔ́ɔcɛ ní nɔ́ɔmuso, óni ŋwóobhaa le.»

4

Kɔ́ɔlamandhyaa mín ŋé sífiibhaa o ka

Matiyu 13.1-9; Luka 8.4-8

1O wɛ́ɛnin ŋo kwɔ, Ɛnza ŋé í kwɔ́sɛɛ bhá lá o lá kɛ mɔɔn olu kala ko kwáa kɛ. Yamanba é nan í mínnin a lá. Mɔɔn ó sháaya kóyoo ŋó mán, aa í yɛ́ɛ kúun nɔ kɔɔnnɔn kɛ í síi. Yaman o bɛ́ lɔ́nin ndɛ́ɛ tíinnan. 2A tɛ́ɛ kaa nzhɛ́ɛman díla í man saanan bhóoman. A tɛɛ fɔ́la a yɛ kaa ŋo lɔ kó:

3«Áa í tóomanlɔ! Sɛɛnkɛbhaa oo bhɔ́ kɛ́ táa sí ó fíi a bhóo sɛ́ɛn man. 4Kɛ́ tó sí fíi ó la, sí o koo o lɔ́lu táa bé sháa ó lafɛ. Kɔ́ɔn ólu nan kɛ ólu lakuun. 5Á lɔ́luu bé káwa ywáa o lɔ. Fíibhɛɛ tɛ́ tɛ o ywáa o lɔ, ólu í fɛ́ɛ njónan, kɛ mansɔɔ fíibhɛɛ tɛ́ tɛ ólu ɲánman. 6Tée óo máan mínngɛ, o fɛ́ɛ ŋólu bɛ́ já kɛ fáa, kɛ mansɔɔ i díin ŋolu tɛ́ tɛ́ lúu lɔ́ cɛ́ɛne ne. 7A lɔ́lu ŋé táa bé ŋwɛ́ɛn ywáa o lɔ. Óni ŋwɛ́ɛn ŋólu í wíi ɲɔ́ɔn nvɛ, ŋwɛ́ɛn ŋólu í sɔ́ɔsii fénvɛɛ ŋó ka, tó a man dhyé ngɛ́. 8A koo o lɔ́lu bé lúu dhyáanin nga. Ólu í fɛ́ɛ kɛ ɲan kɛ dhyé ngɛ́. Kée ŋé dhyé mbisawa kɛ, a lɔ gbɛ́ɛ é dhyé mbiwɔɔlɔ kɛ, a lɔ bgɛ́ɛ é dhyé ngɛnmɛn kɛ.» 9Tó, a tɛ́ɛ fɔ́la kó: «Tóo é mín ngúnman kɛ́ myɛnnin kɛ́, o á myɛnnin kɛ.»

Kɔ́ɔlamandhyaa ŋolu kɔ́ɔ o

Matiyu 13.10-17; Luka 8.9-10

10Ɛnza ŋé í cɛ́bhɔ yaman o lá mínngɛ, a yɛ kaamɔɔndhye ndá ni fyáa olu ni a fongamaa mínnu tɛ́ɛ a tɔ́ɔfɛ, olu a mánɲaankɛ a yɛ saanan ólu kɔ́ɔ o mán. 11Aa i yawi kó: «Ala yɛ́ mansaya ó gbondoya o lángɛɛnman wɛ́ɛ kɛ Álee yɛ́. Wáa kɛ́ɛnman bháa ólu, a bɛ́ɛ fɔ́la ólu yɛ́ saanan bhóo lé man. 12O lé kósɔn:

Kó óo ko é kɛ́, kɛ í tó mánfɛɛli kɛ́ o la cɛ́ɛne né í kɛ́nan fósi yé.

Óni kɛ́ í tó lɔmyɛnni kɛ́ o la cɛ́ɛne né, í kɛ́nan fósi myɛ́n.

Ké í kɛ́nan i kwɔ́sɛɛ Ala man,

ké ó á yafa i yúumu ólu man.»

Kɔ́ɔlamandhyaa mín ŋé sífiibhaa o ka o kɔ́ɔ o

Matiyu 13.18-23; Luka 8.11-15

13Ɛnza ŋé fɔ i yɛ ikwɔ kó: «A man saanan míin ngɔ́ɔ o lɔ ŋan? Áa sé saanan tɔ́ ólu kɔ́ɔ o lɔnan díi? 14Sífiibhaa oo Ala saaninkan ŋo lé fíila. 15Sháa ó lafɛ láa óo mɔɔn lɔ́ léelu lé mínnuu Ala saaninkan ŋo myɛ́nnan, wáa Sɔtaannan kɛ́nan o ywáaninngee ŋo lɔ, aa o bhɔ́ í yóso ó lɔ. 16Sí mínnuu bé gbófaaywaa o lɔ, óo mɔɔn léelu le, ní ólu kɛ́ ó kóman ó myɛ́n, íi sɔ́n a mán ni nisɔdhyaa le íkɔlɔ. 17Wáa Ala sáaninkan ŋo díin ngbáannin ndɛ́ kɛ́la o tíi ólu yóso ó lɔ. Dínɲan tɔ́lɔya lɔ́ kɛ́ sii o tíi ólu la wáati mínnɔn, wáman gbɛ́ya lɔ́ kɛ́ i sɔɔ Ala sáaninkan ŋo kósɔn, o tíi ólu lánanya ó bhyá. 18Sí mín núu bé ŋwɛ́ɛn ŋólu cɛ́man, ólu mɔɔn léelu lé mín núu Ala sáaninkan ŋo myɛ́nnan, 19wáa dínɲan hánminnanngo olu ní nanfooɲiin ŋó nɛ́li o, óni mánnyaa ólu tá hánmin ŋo lée Ala sáaninkan ŋo náansila, í yóso o lɔ tó nafa tɛ́ sɔ́ɔ o lá. 20Sí mín núu bé lúudhyaanin ŋó ka, óo mɔɔn lɔ́ léelu lé, mín núu Ala sáaninkan ŋó myɛ́n, tó íi sɔ́n a man, tó aa í dhyé ngɛ, kée mbisawa, lɔ́ é bíwɔɔlɔ sɔ́ɔ, lɔ́ gbɛ́ɛ é kɛnmɛn sɔ́ɔ.»

Kɔ́ɔlamandhyaa míin laman ŋó ka

Luka 8.16-18

21Ɛnza ŋé fɔ i yɛ í kwɔ́ kó: «Yɛ́ɛtii laman ŋo lámaannan, tó kɛ gbóngbo mbíin a kúnnan, wáman kɛ a sii gbála ŋo kɔɔ? Ɲɔ́ɔn aa síilaa lamannziife ne ka ne? 22Kɛ mansɔɔ fénoonaankɛnin nzí tɛ́ yé mín ndáa yé. Gbondo sí tɛ́ yé mín ndáa bhɔ́ kɛ́ɛnman. 23Ní Tóo é mín ngúnman kɛ́ myɛnnin kɛ́, o á myɛnnin kɛ.»

24Aa fɔ i yɛ í kwɔ́ kó: «Áa kóman mínnu myɛ́nnan, áa í yáakii síi olu mán. Kɛ mansɔɔ aa dɔ ólu tá ó swáan swáannikɛfe mín nɔ́n, Ala káa a tá ó swáan o lé lɔ́. A yɛ́ɛ yáa a ta o móo kɛ. 25Aa céne, lɔ́ kɛ́ kɛ́ mɔɔn mín móo, lɔ yáa bhyáa o tíi ó tá ó ka; Waa fé ndɛ́ mín móo, miin a bhóo, o yáa bwási a lá.»

Sí mín ŋé í fɛ́ɛnan í yɛ́ɛman

26Ɛnza ŋé fɔ íkwɔtun kó: «Ala yɛ́ Mansaya ó bhɔ́nin yé kó mínnan o lée nín: mɔɔn mín sí fíila lúuman. 27Sífiibhaa o kɛ́ súnnɔɔn kɛ́ sú lɔ oo, a kɛ tó í ɲán látee lɔ oo, sí ó yáa í fɛ́ɛ kɛ bwóɲan kɛ́ a yíimankoondo. 28Lúu ó gbú ó lée sunman ŋo láfɛɛnan í yɛ́ɛman, tó aa í tínnza ngɛ, tó a kɛ́wɛɛ, aa í kóo kɛ. 29Wáa a kɛ kɔ́ɔ, kɛ ywɛ́, án ní cɛla ŋó tá a fɛ́, ké a cɛ wáati o wɛ́ɛ sé.»

Kɔ́ɔlamandhyaa min ŋé sí ó bɛ́ lɔ fítiinin ŋo ka

Matiyu 13.31-32,34; Luka 13.18-19

30Ɛnza ŋé fɔ íkwɔtun kó: «Án ní sé Ala yɛ́ Mansaya ó lá lá mínnɛɛn lé mán? Án ní sé o saanan o kɛ́la ɲán mínnɛɛn lé mán? 31A bhɔ́nin ɲé yíi lɔ́ lé kóo la mín ndɔ́ɔ kó mútaali. Ní í kɛ́ a lo, ale lé a lɔ́ɔ kɛ tínmin dínɲan lɔ́ fé ngóo ó bɛ́ ka. 32Wáa í kɛ́wɛɛ a lónan, aa í fɛ́ɛ, aa bwóɲan kɛ tínmin nánkwɔfe nónin ŋó bɛ́ ka. Áa í bhóokaa bá lu kɛ́ fɔ́ sámankɔɔn ólu a nan í bhó ngɛ́ a lwée ŋó kɔɔ.»

33Ɛnza ndɛ́ɛ bɛ́ lakawanila o bhóo ó lé mán ni saanan lu le óyoo míin ŋé tɛ́nmɛn. A tɛɛ saanan ólu fɔ́la kɛ bhyɛ a lɔmyɛnmaa olu séngan o lé mán. 34A tɛ́ tɛ́ dhyáa ngɛ́la i yɛ ní a tɛ tɛ́ saanan la, wáa ale kée ndɛ́ɛ tó a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu cɛ́man, a tɛ́ɛ a bɛ́ kɔ́ɔ fɔ́ í yɛ.

Ɛnza ŋé fwɛ́ɛnba lɔ́ lálɔla

Matiyu 8.23-27; Luka 8.22-25

35O tée kée ŋó ywáa o la, Ɛnza ŋé fɔ a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu yɛ kó: «Án ni bhá ó tɛ́ɛ, kɛ táa a ɲan dɔ́ o mán.» 36Kaamɔɔndhye ŋolu bhɔ́ yaman o cɛ́man, kɛ́nan í yɛ́ɛ a fɛ́ kúun ŋó lɔ. Kúun ngbɛ́ɛ lúu táa í bhyáashaa. 37O lée bhyɛ fwɛ́ɛnba lɔ́ bhyáa mán. Kwɔ ó tɛ́ɛ kúu, jí ó tɛ́ɛ kɛ́ kúun ŋó kɔ́ɔnnɔn. A tɛ wɛɛ bhyáa kúun ŋó kɔ́ɔnnɔnlaa ó fá le. 38Ɛnza ndɛ́ɛ súnnɔɔn lɔ́ kúun ŋo kwɔ́shaafɛ. A kún ŋó lánin ndɛ́ɛ kunnanbhɔɔ lɔ́ ka. A yɛ kaamɔɔndhye ŋolu a lakuun ŋo le lɔ súnnɔɔn o lɔ, tó kɛ fɔ a yɛ kó: «Kaamɔɔn, án ngáa fáa o tɛ́ í láhanminan an?»

39Aa kúun kɛ yaman ngɛ́ fwɛ́ɛn ó mán. Aa fɔ bháji o yɛ kó: «A jalɔ! Í lúmandhye!» O lée kɛ́ fwɛ́ɛn ó lɔ́ o le, tó kɛ lúmandhye myáan twée. 40Óo wɛɛ mínngɛ, aa fɔ a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu yɛ kó: «Áa sháannan mínnɛɛn lé la? Bháa a mán limɛliya ó sɔ́ɔ bhá ŋan?» 41Kaamɔɔndhye ŋolu sháan ngóyoo ŋó mán, i tɛ́ɛ ɲɔɔn mánɲaankɛla kó: «Ɛɛ, mɔɔn mínnɛɛn lée cɛ míin ne, yáanin fwɛ́ɛn óni jí ó bɛ́ɛ a bwóɲanla.»

5

Ɛnza ŋé lámansayoondɔ lɔ́ lákɛɛnyala

Matiyu 8.28-34; Luka 8.26-39

1O kó ólu wɛ́ɛnin ŋó kwɔ, Ɛnza ni a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu sé bhá ó ɲán dɔ́ o mán. Zelazaka olu yɛ mála o lɔ. 2Aa í yíi kúun ŋó kɔ́ɔnnɔn tɛ́nmɛn, cɛ lɔ é bhɔ kábulu o lɔ téeman kɛ́nan a kunmyɛ, lámansayoo ne tɛ́ɛ o cɛ o fɛ́. 3A tɛɛ a ta dínɲanlɔtɛɛ ó kɛ́la kábulu o léelu lɔ. Mɔɔn sí tɛ́ tɛ́ sháa a silila bhée yáanin nɛɛnyɔlɔkɔ la. 4I tɛɛ a myaanla lé sɔ́, kɛ kúun nu bhyáa a sénan, kɛ a bhóo ó síli nɛɛnyɔlɔkɔ lu la. Wáa a tɛ́ɛ kúun ŋólu céla lé, kɛ nɛɛnyɔlɔkɔ olu tɛ́ɛ. Mɔɔn sí fáan tɛ́ tɛ́ a mannɔnla bhée. 5Sú ni tee, a tɛ́ɛ kɛ́la kábulu o léelu lɔ óni tii ólu mán. A tɛ́ɛ gbáanan, kɛ a yɛ́ɛmandiin káwa olu la.

6O cɛ óo Ɛnza nantɔ ó yé mínngɛ ywáaja nɔn, aa bwée kɛ táa í kúnmɛɛn nɔ́kɛɛ a kɛɛnnan, 7kɛ gbáa fáanla kó: «Mínnɛɛn án njɛ, Fé mbɛ́ kúnndii Ala dhyénjɛ Ɛnza. Ní í dɛ́lila Ala kósɔn, í kɛ́nan kólatɔ nan.» 8Aa fɔ a yɛ kó: «Lámansayoo ŋó, bhɔ́ cɛ míin nvɛ́!» 9Ɛnza ŋé a mánɲaankɛ kó: «Í tɔ́ɔ díi?» Aa a yawi kó: «Ndɔ́ɔ kó yaman, kɛ mansɔɔ án ni sháa.» 10Aa Ɛnza dɛ́li koyoongɛ, kó a kɛ́nan lámansayoo ŋólu cɛ́bhɔ yamaan o la.

11Gbóyoonin nzɛ́ɛ lɔ́lu tɛ́ɛ lɔ́min kɛla tii ó mán. 12Lámansayoo ŋólu Ɛnza dɛ́li kɛ fɔ a yɛ kó: «Án nataa gbóyoonin ŋólu lɔ, ké án ni ló olu lɔ.» 13Aa sɔ́n o mán i yɛ. Lámansayoo ŋólu bhɔ́ o lé lɔ cɛ ó fɛ́, kɛ táa lo gbóyoonin ŋólu lɔ. Oo kɛ́ mínngɛ, gbóyoonin nzɛ́ɛ óo í cɛ kɛ́ yɛ́ɛ tíi ó ka kɛ́ táa í bé bháji ó lɔ kɛ́ fáa. I tɛ́ɛ gbóyoonin wáa fyáa lú sí bhɔ́la.

14Gbóyoonin ngunnansiibhaa olu bɛ́ɛ bwée kɛ táa o kó ó búubhɛɛ só o kɔɔnnɔn, óni kanman ŋolu la, oo kɛ́ mínngɛ mɔɔn ólu nan o mánfɛɛ. 15Ii nan Ɛnza ndɔ́ɔfɛ, ké lámansayoo nzhɛ́ɛman ndɛ́ɛ cɛ mín nvɛ́ o síinin ɲe, fáanin óo a kannan, a wɛ́ɛ í ɲánmanlɔ. Ii sháan gbútuukɛ. 16O kó ólu bɛ́ɛ kɛ́ mɔɔn mínnu ɲánla, olu tɛ́ɛ o ɲánfɔla mɔɔn tɔ́ ólu yɛ, lámansayoo ŋólu bhɔ́ cɛ ó fɛ́ se ŋó mín ne, óni kó mín ŋé kɛ́ gbóyoonin ŋólu la. 17Mɔɔn ólu Ɛnza dɛ́li kó aa bhɔ́ i ta mála o lɔ.

18Ɛnza ndɛ́ɛ í yɛ́ɛla kúun ŋó lɔ Wáati mínnɔn, Lámansayoo ŋó tɛ́ɛ cɛ mín nvɛ́ oo a dɛ́li kɛ fɔ a yɛ kó ní aa sé kɛ́ táa ni a le. 19Wáa Ɛnza mán sɔ́n. Aa fɔ a yɛ kó: «Í kwɔ́sɛɛ í bhóo lúman í yɛ́ dhyémaya ólu cɛ́man, Mantii Ala o wɛ́ɛ kó mín ngɛ í yɛ́, a yɛ bhɛ́ɛbhɛɛya ó kɔ́ɔnnɔn, íi o bɛ́ fɔ i yɛ.» 20Cɛ óo táa óle lɔ Dekapɔli. Ɛnza ŋé kó óo kó kɛ́ a yɛ, aa táa o bɛ́ lɔ́sɔɔ. Mɔɔn óo mɔɔn é a kómankan ŋo myɛ́n, o bɛ́ kɔɔnnɔn é fii.

Zayilusi dhyémuso óni muso mín ŋé í bhóo túula Ɛnza ɲɛn déeke o la

Matiyu 9.18-26; Luka 8.40-56

21Ɛnza ŋé í kwɔ́sɛɛ kúun ŋó kɔ́ɔnnɔn kɛ bhɔ́ bhá ó ɲán dɔ́ o mán mínngɛ yamanba é nan a saala bhá lá o la. 22Sɛ́ɛbho ŋó kúnndii kée ŋé nan. A tɔ́ɔ kó Zayilusi. Aa Ɛnza ɲé tɛ́nmɛn, aa nan í bíin a kɔɔ lúu mán, 23kɛ a dɛ́li koyoongɛ kó: «Nyémuso ó káa saya kɛ́ lé wé, nan í bhóo lá a ka ké aa kɛ́ɛnya, kɛ tó i níla.» 24Ɛnza ni cɛ óo táa. Yaman é bhyáa a kwɔka. I tɛ́ɛ a gbɛ́nnɛnnan.

25Muso lɔ tɛɛ i cɛ́man, mín ɲɛn káakwo tɛ tɛ wɛɛla tó a wɛɛ kɛ a lá yangalo le kabiini sanɲin tá ni fyáa, a tɛ tɛ́ í lálɔla. 26Muso óo sé bhwɛ́ɛkɛbhaa shɛ́ɛman nvɛ́ yénɔn, yangalo óni bhwɛ́ɛ kɛ́ ó tɛ́wɛɛ a mansɛɛ koyoongɛ. A kunman wɛ́ɛ o bɛ́ɛ wɛɛ. Wáa a tɛ mán kɛ́ɛnya bhá. Yangalo o móo lé tɛ́ɛ kɛ́la a lɔ. 27O muso óo Ɛnza ngomyɛn mínngɛ, aa tínmin yaman o cɛ́man kɛ táa í bhóo túu a yɛ́ deeke o lá a kwɔ́man. 28Kɛ mansɔɔ, a tɛɛ fɔ́la í kɔ́ɔnnɔn kó: «Ní ngɛ́ sé kɛ móo túu a yɛ déeke o la gbɛnnzɛn ngɛ, ɲáan kɛ́ɛnya.» 29Muso óo í bhóo túu a yɛ déeke o lá tɛ́nmɛn, a yɛ́ káakwo óo í lɔ́, o wáati kée ŋó lɔ. Aa lɔgbɛ a fási ó lɔ óyoo a wɛɛ kɛ́ɛnya. 30O ywáanin ngée ŋo lɔ, Ɛnza ŋé a lɔgbɛ í kɔ́lɔ óyoo a yɛ faan o lɔ́ wɛ́ɛ bhɔ́ a fási o lɔ. Aa í kwɔ́yɛɛman óle lɔ yaman o cɛ́man, kɛ ɲaankɛli kɛ kó: «Yɛ́ɛtii í bhóo túu ɲɛ́n déeke o la?» 31A yɛ kaamɔɔndhye ŋolu a yawi kó: «Íle gbú ɲán é yaman o lá í gbɛ́ɛndɛla, tó íi ɲaanli kɛ kó yɛ́ɛtii í bhóo túunan?» 32Wáa aa í ɲánlakaa a lamiin ŋo lɔ cɛ́ɛne ne, kɛ cé aa o kɛ́bhaa o yé. 33Muso o sháan ngóyoo ŋó mán, a tɛɛ yáayaala, kɛ mansɔɔ a tɛɛ lɔ ŋóyoo kó mín ŋwɛ́ɛn a sɔɔ. Aa nan i kúnmɛn ŋó lɔkɛɛ Ɛnza nzé ngɔ́ɔ lúu mán tó kɛ tinɲan o bɛ́ fɔ́ a yɛ. 34Ɛnza ŋé fɔ a yɛ kó: «Ndhyémuso, í yɛ́ lánanya ó wɛ́ɛ í lákɛɛnya, táa hɛ́lɛ lɔ́, ké o a kɛ í yɛ́ díin ŋo nɔ́ɔnyanin ne.»

35A tɛ́ɛ ó kóman o fɔ́la wáati mínnɔn, o lée kɛ́ mɔɔn lɔ́lu nán le kɛ bhɔ́ sɛ́ɛbho ŋó kúnndii Zayilusi fɛ́ yénɔn, kɛ́nan fɔ Zayilusi yɛ kó: «Í dhyémuso wɛ́ɛ wɛɛ saya kɛla, íi kaamɔɔn ó kannankwaanyala mínnɛɛn lá bhée?» 36Wáa Ɛnza é o kóman o myɛ́n mínngɛ, a mán ó yace. Ɛnza ŋé fɔ sɛ́ɛbho ŋó kúnndii ó yɛ kó: «Í kɛ́nan sháan, lá a lá i yóso o lɔ cé dɔlɔun.» 37A mán í sɔ́n ké mɔɔn sí a táa a manlɔ, fɔ́ Piyɛli, Zaki óni Zaki lɔɔcɛ Yaya. 38Ii lo sɛ́ɛbho ŋó kúnndiicɛ o yɛ lúkɔɔn ó mán mínngɛ, Ɛnza ŋé táa yaman ó sɔ́ɔ ké ii ɲɔɔn nɔnkaanminnan ni kási, ní gbáa ne. 39Aa lo tó kɛ fɔ i yɛ kó: «Mínnɛɛn lé kósɔn tó áa ywáa ó lásɔɔnnan, tó áa kásila? Dhyé ŋó sayakɛnin ndɛ́, aa súnnɔɔn le lɔ.» 40Ii yɛ́ɛbhɔ Ɛnza nɔn. Aa i bɛ́ lábhɔ, fɔ́ dhyé ŋó fá óni a wóobhaa, óni a yɛ kaamɔɔndhye nzawa ó, o lée lúu nan a manlɔ. Dhyé ŋó tɛ́ɛ bhó mín ngɔɔnnɔn, ii lo yénɔn. 41Ɛnza ŋé dhyé o myáan a bhóo mán, kɛ fɔ a yɛ kó: «Talita kumi!» O kɔ́ɔ o tɔ́ɔ kó: «Sínngbiinin, í wíi, ngó í yɛ́ cé!» 42O lée kɛ́ sínngbiinin o wíi o lé téeman, kɛ táamankɛ. A sanɲin tá ni fyáa lé tɛɛ. O lée bháa i bɛ́ lɔ, kɛ i kɔɔnnɔnfii koyoongɛ. 43Ɛnza ŋé fɔ i yɛ kɛ a mangbɛya kó: «A kɛ́nan míin nvɔ́ mɔɔn sí yɛ.» O kwɔ, aa fɔ i yɛ kó: «Aa lɔ́min di sínngbiinin ŋo mán.»

6

Nazalɛtika olu tɛ́ lála Ɛnza nan

Matiyu 13.53-58; Luka 4.16-30

1Ɛnza ŋé bhɔ́ o ywáa ó lɔ kɛ táa a fɛso. A yɛ kaamɔɔndhye ŋolu tɛ́ɛ a kwɔka. 2Lɔnwɛɛnlilo ŋoo sé mínngɛ, aa mɔɔn olu kála námyaan sɛ́ɛbho ŋo lá. Oo bhɔ́ bɛ́ kɔ́ɔman, fɔ́ ii fɔ́la kó: «Ɛɛ, aa bhɔ́ míin mbɛ́ lé mín? Yɛ́ɛtii hákiimanɲan ni sébhaaya míin ndí a man? Tó káwananngo shɛ́ɛman ŋé kɛ́la a bhóolɔ nín? 3Bháa ale tɛ Mwɛnyamu dhyénjɛ yíimanlɛsɛbhaa o le a? Óni Zaki, Zose, Zuda óni Simɔn lú bhádhye ne a? Ɲɔ́ɔn ngo án ne ní a lɔ́ɔmuso ó léelu bɛ́ síinin ɲé só kée nán nín né?» I sikaseɲan mín ŋé wé, oo kɛ́ sɔ́ɔbu le tó i man lá Ɛnza nan. 4Ɛnza ŋé fɔ i yɛ kó: «Bwóɲan lée Céla o yɛ́ ywáa bɛ́ lɔ fɔ́ a fɛsobhaa olu cɛ́man, a bhádhye ŋólu cɛ́man, óni a yɛ bhónanbhaa olu cɛ́man.» 5Ɛnza mán sé káwananngo sí kɛ́la fɔ́ aa í bhóo lá yangalotɔ dámandaman mínnu ka tó kɛ́ i lákɛɛnya. 6I yɛ lánanbhɛɛya o lée a kɔɔnnɔnfii.

Ɛnza ŋé a yɛ kaamɔɔndhye ndá ni fyáa ólu bhyáashaala

Matiyu 10.5-15; Luka 9.1-6

Ɛnza ndɛ́ɛ táala lakawanin kɛ siiɲɔɔnso dhyénin olu la. 7Aa a yɛ kaamɔɔndhye ndá ni fyáa ólu kíi, kɛ i bhyáashaa fyáafyaa só ólu la. Aa lámansayoo ŋólu gbɛ́ ŋó sébhaaya dí i man. 8Aa nɔn lá i ka kɛ fɔ kó: «Á kɛ́nan fósi tá táamanlataa míin nɔ fɔ́ gbéle kée. A kɛ́ sunman ndá, a kɛ́ bhɔɔ tá, a kɛ́nan shaanɛɛn wɛ́ɛ bhyáa a yɛ cɛ́siiyaa o lɔ. 9Áa sawaa ló wáa deeke fyáa mánngan kɛ táa a bhóo.» 10Aa fɔ i yɛ íkwɔtun kó: «A kɛ́ sé só mínnan, i kɛ a yɛ́tiiya kɛ bhó mín ne, áa tó o lé la fɔ kɛ táa sé a bhɔ́ ó mán o só ó la. 11Ní só mínnan mɔɔn lu kɛ í bá kɛ́ í ɲán sii a kɔ́ɔ, wáman i mán a kómankan ŋo lɔ́myɛn, a bhɔ́tɔ ó aa a sé o mangbasi kɛ a sénan gbángba ŋo tó yé, o yáa kɛ́ tɔɔmansii lé kɛ́ í lasowi.»

12«Oo wɛɛ mínngɛ kaamɔɔndhye ŋólu táa a láse mɔɔn ólu mán, kɛ fɔ i yɛ kó ii i yóo ólu yɛ́ɛman.» 13Ii lámansayoo nzhɛ́ɛman ngbɛ́, ii túu bwɔ́ yangalotɔ shɛ́ɛman ngúnnɔn, kɛ i lákɛɛnya.

Yaya Bátizelikɛbhaa yɛ́ sayako o

Matiyu 14.1-12; Luka 9.7-9

14O wáati o lɔ, Ɛnza ndɔ́ɔ tɛ́wɛɛ gbáan ywáa bɛ́ lɔ. A manngan ŋó lée sé mansacɛ o mán, mín ndɔ́ɔ kó Elɔdi. Lɔ́lu tɛ́ɛ a yéla Yaya Bátizelikɛbhaa le lé. Kó o wɛɛ kúun kɛ bhɔ́ sú ólu cɛ́man! O lé kósɔn káwananngo ólu kɛ́ sé é a yɛ. 15Lɔ́gbɛɛ lu yɛ́ɛ tɛ́ɛ a yéla Céla Eli lé le. Lɔ́gbɛɛ lu tɛ́ɛ a yéla jónan jónan céla o lé lɔ́ le. 16Elɔdi é Ɛnza ngomyɛn mínngɛ, aa fɔ kó: «Ŋwɛ́ɛn Yaya Bátizelikɛbhaa mín ngún ndɛ́ɛla, o lé wɛ́ɛ kúun wé.» 17Wáa, Elɔdi gbú tɛ́ wɛ́ɛ fɔ kó ii Yaya lálɔ, kɛ a sili, kɛ́ a bhyáa kasola. A tɛ wɛɛ o fɔ kɛ a kun ngɛ́ a bhádhyemannjɛ Filipu muso Elodiyadi yɛ ko o lé fɛ. 18O kó ó lɔ, Yaya tɛ́wɛɛ fɔ Elɔdi yɛ́ lé kó a mánngan kɛ a bhádhyemannjɛ o muso Elodiyadi tá kɛ o kɛ́ a muso le. 19Elodiyadi mwɛ́nnɛnnin ndɛ́ɛ Yaya mán, a tɛɛ fɛ́ kɛ Yaya fáa, wáa a tɛ́ tɛ se 20kɛ mansɔɔ. Elɔdi ó tɛ́ɛ sháannan Yaya ɲɛn ne, a tɛɛ lɔ ŋóyoo mɔɔnteenin né tɛ́ɛ ale, kɛ a sɛ́nnɛnya. A ló ndɛ́ɛ í yáakii tóla Yaya lɔ. Yaya kómankan ŋo lɔ́myɛn ŋó tɛ́ tɛ́ Elɔdi tóla sii lɔ. A kan ŋó lɔ́myɛn ŋó ló ndɛ́ɛ dí a yɛ.

21Elodiyadi é nán ló mɛɛ lɔ́ sɔ́ɔ, o lée kɛ́ Elɔdi wóolo ŋo sámyɛ ŋó le. O tée ó mán, Elɔdi é sunmannvemba dí a latuunnan ólu mán, a yɛ swáasi olu kúnndii ólu, ní Galile mála mɔɔnba ó shɛ́ɛman mán. 22Elodiyadi dhyémuso é nan lo bhó ŋó kɔ́ɔnnɔn tó kɛ lɔ ngɛ. A ko é dhyáa Elɔdi ní a latuunnan ólu yɛ. Mansacɛ óo fɔ sínngbiinin ŋó yɛ́ kó: «Íi fé ŋóo fé nvɛ́, o fɔ́ ɲɛ́n ké ní ó di í mán.» 23Elɔdi é laheli ta sínngbiinin ó yɛ kɛ́ í shɛ́n kɛ fɔ kó: «Ní í kɛ fé ŋóo fé ngófɔ ɲɛ́n, ɲáan o dí í mán, háanin a kɛ kɛ́ ɲɛ́n yamaan o fán ngée ŋo lé.» 24Dhyémuso ó bhɔ́ tó kɛ́nan a fɔ a wóobhaa yɛ kó: «Ní mínnɛɛn lé kófɔ?» A wóobhaa é a yawi kó: «Yaya Bátizelikɛbhaa kún ŋó.» 25Aa í kwɔ́sɛɛ lɔgbannin né kɛ́nan fɔ mansacɛ o yɛ kó: «Ní fɛ́ ké íi Yaya Bátizelikɛbhaa kún ŋó bhyáa tása lɔ lɔ kɛ́nan a di mán kwáakwaalenin.»

26O kóman óo mansacɛ o ɲánlasii gbútuukɛ. Wáa a tɛ tɛ́ se kɛ í bá mée, a yɛ láheli ta ni ólu ni a latuunnan ólu kósɔn. 27O ywáaninngee ŋo lɔ, mansacɛ óo a yɛ swáasi o kée myáa kó o a táa Yaya kún ŋó tɛ́ɛ kɛ́nan o di a man. O lée kɛ́ céladhye ŋo táa ó lé kasobho ŋo la, kɛ táa Yaya kún ŋó tɛ́ɛ. 28Aa nan Yaya kún ŋó lé tása lɔ kɛ́nan ó lo sínngbiinin ŋó bhóo, tó sínngbiinin ŋo a lo a wóobhaa bhóo. 29Yaya yɛ́ kaamɔɔndhye ŋólu o myɛ́n mínngɛ, ii nan Yaya fée ó tá kɛ a sutaa kábulu lɔ lɔ́.

Ɛnza ŋé cɛ wáa lóo bhálola

Matiyu 14.13-21; Luka 9.10-17; Yaya 6.1-14

30Céladhye ŋólu í kwɔ́sɛɛ Ɛnza man. Ii kó óo kó kɛ, óni ii kaa mínnu kɛ, ii nan o bɛ́ kwaan kɛ́ a yɛ. 31Nanbhaa olu ní táabhaa ólu sháaya kóyoo ŋó mán, ale ni a yɛ kaamɔɔndhye ŋólu mán lɔ́minkɛlaa sɔ́ɔ. Ó lé yɛ́ɛ kósɔn, aa fɔ i yɛ kó: «Aa nan án ndáa só o kwɔ́ka, ké án ndáa án nɔ́nwɛɛn yénɔn dɔ́ɔnin.»

32Ii táa kúun ŋó lɔ́ kɛ táa í kéenan ywáa cɛ́bhɔnin nɔn. 33Mɔɔn shɛ́ɛman ŋé i yé tó kɛ i táalaa ó lɔ. Mɔɔn ólu bhɔ́ só ó bɛ́ lá í sénan i ɲángbannin ne kɛ táa Ɛnza ni a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu kunmyɛ o ywáa ó lɔ. 34Ɛnza ŋé bhɔ́ kúun ŋó lɔ́ mínngɛ, aa yamanba ó yé mɔɔn ólu mánɲwaan é lo a lɔ, kɛ mansɔɔ i tɛ́ɛ lé óyoo kunnansiibhaa tɛ́ saa mínnu la. Tó aa i kála kó shɛ́ɛman nan.

35Wáati o tɛ́wɛɛ wɛɛ yanvala, a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu í mángbaa a lá tó kɛ fɔ a yɛ kó: «Ya ŋó cɛ́bhɔnin ɲé, wáati o ló ŋwɛ́ɛn yánva, 36Yaman ó lábhyaa ké ii táa sunman nzá kanman ŋólu ní i lafɛso olu la.» 37Waa Ɛnza ŋé i yawi kó: «Ále gbúlu a sunman dí i man.» Ii fɔ a yɛ kó: «Íi fɛ́ ké án ndáa wɛ́ɛgbannan déniye kɛnmɛn fyáa sa sunman nan i yɛ a?» 38Aa i mánɲaankɛ kó: «Búlu yée lée a bhóolɔ? Áa táa o mánfɛɛ.» Ii táa ɲaanli kɛ́ mínngɛ, ii nan fɔ kó: «Búlu lóo lée án móo, óni yɔ́ɔ dhyé nvyáa.»

39Ɛnza ŋé nɔ lá a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu ka kó ii mɔɔn ólu bɛ́ lasii bínngɛnnɛn o ka dhyɛ bhóoman. 40Mɔɔn ólu í síi kɛnmɛn kɛnmɛn, óni bíloolu lóolu. 41Ɛnza ŋé búlu lóo óni yɔ́ɔ dhyé nvyáa ó tá, kɛ í ɲán layɛɛ sángboo o mánshaa fɛ́ kɛ Ala bálika bhɔ́. Aa búlu ólu kúunndɛɛtɛɛ kɛ i lo nó a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu bhóo. Kó ii a lɔtaa. Aa yɔ́ɔ dhyé nvyáa ó lɔtaa bɛ́ lá o ɲán kée ŋó mán. 42Mɔɔn ólu bɛ́ é lɔ́minkɛ kɛ fá. 43Tó ii nán seenin ndá ni fyáa láfanin né búluguun ni yɔ́ɔ la. 44Mɔɔn mínnu tɛ́ɛ lɔ́minkɛsɛɛ o lɔ ólu tɛ́ɛ cɛ wáa lóo lé le.

Ɛnza ŋé táaman kɛ́la bháji o ka

Matiyu 14.22-33; Yaya 6.15-21

45O ywáaninngee ŋo lɔ, Ɛnza ŋé fɔ a yɛ kaamɔɔndhye ŋólu yɛ kó ii í bhyáa kúun ŋó lɔ, kɛ bhá ó tɛ́ɛ a ɲɛn kɛ táa a ɲan dɔ́ o mán Bɛtisayida só ó tɔ́ɔfɛ. Sánnin ale a yaman o lábhyaa. 46Aa wɛɛ i sáanan í lá mínngɛ, aa táa tii ó ka, kɛ í sɛ́ɛ. 47Ywáa ó séla wáati mínnɔn, ké kúun ŋó wɛ́ɛ lo bhá ó cɛ́man, kɛ ale kée ndó lúuman. 48Fáyi o mán, aa yé óyoo fwɛ́ɛn ó wɛ́ɛ a yɛ kaamɔɔndhye ŋólu mánsɛɛ kúunnanbwee o lɔ. Kúun ŋó tɛ́ tɛ́ séla táala cɛ́ɛne ne bhée, kɛ mansɔɔ fwɛ́ɛn ó tɛ wɛɛ gbíiya i ka. Aa táaman kɛ́ bhá ó ka, kɛ táa i saala. A tɛ káa tínmin i ka. 49Kaamɔɔndhye ŋólu a yé táaman kɛ́la bhá ó ka mínngɛ, i tɛ́ɛ a yéla mɔɔn lɔ́ lé sáula lé. Ii gbáa ngbáa. 50Kɛ mansɔɔ í bɛ́ ɲán tɛ́ɛ a lá, ii sháan koyoongɛ, o ywáaninngee ŋo lɔ, aa kóman i yɛ aa fɔ i yɛ kó: «Áa í lɔ́ja! Né lée wé, a kɛ́nan sháan.» 51Tó aa í yɛ́ɛ kúun ŋó lɔ́ i fɛ́, tó fwɛ́ɛn óo í mánla. O lée i bɛ́ kɔɔnnɔnfii koyoongɛ.

52Kɛ mansɔɔ Ɛnza ŋé káwananngo mín ngɛ búlu ó la, i mán bhɔ́ o ɲánle. Hákii tɛ́ tɛ́ i la.

Ɛnza ŋé yangalotɔ lú lákɛɛnyala Zenezalɛti mála o lɔ

Matiyu 14.34-36

53Ii wɛɛ bhá ó tɛ́ɛla tó kɛ í bhyáa lúuman Zenezalɛti mála o lɔ. 54Ii í yíi kúun ŋó lɔ́ tɛ́nmɛn, mɔɔn ólu Ɛnza manlɔ. 55Ii bwée ó lé lɔ kɛ táa a nanko o fɔ́ o mála o ywáa bɛ́ lɔ. Ɛnza ndɛ́ɛ táa só óo só lá o mála o lɔ, mɔɔn óo mɔɔn tɛ́ɛ a kolamyɛn, olu bɛ́ tɛɛ a kɛla o ɲán kée ŋó lé mán. Ólu tɛ́ɛ nánla ni i ta yangalotɔ ólu lé láfe ŋolu ka a saala. 56A tɛɛ táa ywáa súu óo súu lɔ, lúukɔɔnnɔn o, só olu la o, tóola olu la o, mɔɔn ólu tɛ́ɛ nánla i yɛ yangalotɔ ólu díla a mán bháa lɔ́ lé, tó kɛ a dɛ́li kó aa jɛn ké yangalotɔ ólu a í bhóo túu a yɛ deekeba ó lágboo lá. I súu óo súu é í bhóo túu a lá, o mɔɔn ó bɛ́ bɛ́ é kɛ́ɛnya.

7

Ɛnza ni Falizɛn ŋólu kíti kɛ́la náanmun kɔɔ ólu ka

Matiyu 15.1-9

1Falizɛn ŋolu ní sɛliya kaamɔɔn ólu dáman é bhɔ́ Yeluzalɛmu kɛ́nan í mínin Ɛnza nan. 2Ii nan yé óyoo a yɛ kaamɔɔndhye ŋo lɔ́luu lɔ́min kɛla ni i bhóo sɛ́nnɛnyabhɛɛ ó lé, o kɔ́ɔ o tɔ́ɔ kó kɛ lɔ́min kɛ́ ni í bhóo kwóbhɛɛ óle, kɛ kɛ óyoo Falizɛn ŋolu yɛ́ nánmun óo fɔ́la tɛ́nmɛn. 3Falizɛn ŋolu ni Yawudhyaa o tɔ́ ólu tɛ́ lɔ́min kɛla ni i bhóo kwóbhɛɛ o le, kɛ mansɔɔ ii i bhyɛ́man ólu tá nánmun o lé ka. 4Í kɛ́nan kɛ bhɔ́ lɔ́ɔ o lɔ, i tɛ́ɛ í kwó ótun kɛ í sɛ́nnɛnya kɛ tó lɔ́min kɛla. Náanmun kɔɔ ó shɛ́ɛman ɲé, i tɛɛ olu láteenan lé, mín ŋé nan kɛ́ bhɔ́ɔlaa o lɔ́kwo ólu le, yáafyɛ olu, óni sháanɛɛnlaa ólu. 5Falizɛn ŋólu ní sɛliya kaamɔɔn ólu Ɛnza mánɲaankɛ kó: «Mínnɛɛn lé kósɔn tó í yɛ́ kaamɔɔndhye ŋolu tɛ́ bhyáala i bhyɛ́man ólu yɛ́ laanan ó kwɔ, tó ii lɔ́min kɛla ni i bhóo kwóbhɛɛ óle?» 6Aa i yawi kó: «Céla Ezayi é célaya mínngɛ a ka, a jó lé tɛ́ɛ a mán, fyáangafo ólu. Aa sɛwɛnin ɲé kó Ala tɛ́ɛ fɔ́la kó:

mɔɔn míinnu bwóɲanla í lá lɔ́ lé,

wáa i yóso o ywáa a já nán.

7Ii mátola gbɛ́ɛgbɛɛ lé wé,

Í lée min núu mɔɔn ólu kalanan

tɔ́ nu la, mín núu fáanan

mɔɔndhye ŋólu la.»

8Aa fɔ i yɛ íkwɔtun kó: «Áa Ala yɛ tɔ́ ŋo tóla yénɔn, kɛ mɔɔn olu tá nánmun o lé látaaman.»

9Aa wɛɛ kɛ fɔ íkwɔ kó: «Á lée i bánan Ala yɛ́ tɔ́ ŋo mán tó kɛ a yɛ́ laanan ó léelu tá a? 10Waa Céla Musa é fɔ kó: Í fá ní í Wóobhaa bwóɲan, kó ni mɔɔn mínngɛ kómanyoo nvɔ́ a fa wáman a wóobhaa man, kó i kákan kɛ o tíi o fáa lé.11Wáa Álee lú kó ní mɔɔn lɔ́ kɛ fɔ a fa yɛ wáman a wóobhaa yɛ kó: ‹Ndɛ́ káa móota mín dí í mán kɛ́ í lɔdhyɛman, óo kɔlɔba ne le. O kɔ́ɔ o tɔ́ɔ kó ŋwɛ́ɛn wɛɛ o díla Ala man.› 12Áa o tíi ólu láfiila lé wé. I tɛ́ fósi díla i wóobhaa ni i facɛ mán bhée. 13Ále tá nánmun olu kósɔn, Ala saaninkan ŋolu nánfa tɛ́ la mɔɔn ólu ɲánla bhée. A yɛ́ɛ é ó bhɔ́ɲɔnngo shɛ́ɛman ngɛ́la.»

Fé mín núu sé mɔɔn lánɔɔnla

Matiyu 15.10-20

14Ɛnza ŋé yaman ó kíi ko kwáa kɛ tó kɛ fɔ i yɛ kó: «A bɛ́ a í tóomanlɔ nɔn, ké áa bhɔ́ kóman míin ɲánle. 15Lɔ́minfe ŋo súu óo súu, ní a táala mɔɔn kɔ́ɔnnɔn lé, o sí tɛ́ sé mɔɔn lánɔɔnla, fɔ́ fé mín ŋé bhɔ́la mɔɔn yóso o lɔ, o lée mɔɔn lánɔɔnla. 16[Tóo kɛ́ kɛ́ mɔɔn mín ngún mán, o a lɔ́myɛn.]» 17Ɛnza ŋé bhɔ́ mínngɛ yaman o cɛ́man kɛ lo bhónan, a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu a manɲaankɛ o saanan o kɔ́ɔ o mán. 18Aa fɔ i yɛ kó: «Ále, yáanin bí Ále mán yáakii sɔ́ɔ bhá ŋan? A tɛ́ myɛnnan kó fé nzúu óo súu é lónan mɔɔn kɔ́ɔnnɔn o si tɛ́ mɔɔn lánɔɔnla a? 19Kɛ mansɔɔ o lɔ́minfe ŋo tɛ́ lónan mɔɔn yóso o lɔ, waa a lónan mɔɔn kɔ́ɔnnɔn le tó kɛ́wɛɛ kɛ bhɔ́ sháa kunmantaa fɛ́.» O bhóo ó mán, áa yáa i la óyoo sunman ŋo bɛ́ sɛ́nnɛnyanin née. 20Aa fɔ íkwɔ kó: «Fé mín ŋé bhɔ́la mɔɔn o yóso ó lɔ, o lée mɔɔn lánɔɔnla. 21Kɛ mansɔɔ míliya yóo ŋólu bɛ́ bhɔ́la mɔɔn o yóso óle lɔ: ‹Káanngɛ ólu, soɲan ólu, mɔɔn fáa ólu, 22ɲɔnmɔɔnya ólu, ɲánbhɔnvɛ olu, yóoɲan ólu, lanɛɛnni o, kɛ dínɲanlɔtɛɛ kɛ cɛ́yoo ne, ɲanngboya o, mɔɔn tɔ́ɔ cáan ŋó, kɛ í yɛ́ɛ lɔ́bwoɲan, yáakiindaɲan o. 23O kóyoo ŋó bɛ́ɛ bhɔ́la mɔɔn yóso ó lé lɔ tó kɛ mɔɔn lánɔɔn.› »

Lónanmuso lɔ é lála Ɛnza nan

Matiyu 15.21-28

24Oo wɛɛ mínngɛ, Ɛnza ŋé bhɔ́ o ywáa ó lɔ, tó kɛ táa Tili mála ó lɔ. Aa lo bhó nɔ́ la. A tɛ tɛ́ fɛ́ ké mɔɔn sí a lɔgbɛ óyoo aa yénɔn, wáa a mán sé tóla loo nɔn. 25Lámansayoo ndɛ́ɛ muso lɔ́ dhyémuso fɛ́, oo a tɔ́ɔ myɛ́n mínngɛ, aa nan a saala téeman tó kɛ í kúnmɛɛn nɔkɛɛ a kɔɔ. 26O muso ó tɛ́ tɛ Yawudhyaa le, Gɛlɛki le tɛ́ɛ ale, Fenisika kɛ bhɔ Sili mála o lɔ. Aa Ɛnza mandhyaa kó aa lámansayoo ŋó gbɛ́ a dhyémuso o fɛ́. 27Wáa Ɛnza ŋé fɔ a yɛ kó: «Dhyémuu ólu tó yénɔn ótun ké ii fá, kɛ mansɔɔ kɛ dhyémuu ólu yɛ́ sunman ŋó ta kɛ a lafii ŋwúunnin ŋólu kɔɔ o mánɲin!» 28Aa Ɛnza ɲawi kó: «Oo tinɲan Mantii ó, wáa sunman mín ŋé bhɔ́la dhyémuu ólu bhóo kɛ bé tabɛli o kɔɔ ŋwúunnin ŋólu o lɔ́ɔnan.» 29Ɛnza ŋé fɔ a yɛ, «O láfaɲan kée ŋó kósɔn ko: táa lúman, lámansayoo ŋó wɛ́ɛ bhɔ́ í dhyémuso o fɛ́.» 30Aa í kwɔ́sɛɛ a bhóo lúman, kɛ táa a dhyémuso o lánin nzɔ́ɔ gbála ŋo ka, ké lámansayoo ŋólu wɛ́ɛ bhɔ́ a fɛ́.

Ɛnza ŋé cɛ tóogbee nɔ lákɛɛnyala

31Ɛnza ŋé bhɔ́ Tili mála o lɔ, kɛ bhyáa Sidɔn só ó fɛ́, kɛ í kwɔ́sɛɛ Galile bhá lá o la Dekapɔli mála o lɔ. 32Ii nan cɛ tóogbee nɔ́ lé a yɛ ó le lɔ. A kóman kó o gbánnin ndɛ́ɛ. Ii Ɛnza ndɛ́li kó aa í bhóo lá a ka. 33Aa táa ale ywáa já nɔn, kɛ í cɛ́bhɔ ale yaman o la. Aa í bhóokwɛɛnnin ŋolu bhyáa cɛ ó tóo ólu lɔ, kɛ í láyi bhyáa cɛ ó nyɛ́n ŋo ka. 34Aa í ɲán lɔ sáman, kɛ í ɲáankii láyii, kɛ fɔ cɛ ó yɛ kó: «Efata!» O kɔ́ɔ o tɔ́ɔ kó: «Í láka!»

35O ywáaninngee ŋo lɔ, cɛ ó tóo óo í láka, a nyɛ́n ŋo yúu o tɛɛ, kɛ a nyɛ́n ŋo fwɛ́ɛnya a lá lɔ. Aa kóman cɛ́ɛne ne. 36Ɛnza ŋé fɔ i yɛ kɛ a mangbɛya kó i kɛ́nan ó kóman ó fɔ́ mɔɔn sí yɛ: Wáa a tɛ́ɛ kɛ́ o fɔ́la mɔɔn ólu yɛ́, kó i kɛ́nan la fɔ́ mɔɔn sí yɛ, ó lé yɛ́ɛ tɛ́ɛ í sɛwɛ lónan kóman ó láse ó mán ywáa bɛ́ lɔ. 37Óo mɔɔn bɛ́ kɔɔnnɔn é fii, i tɛ́ɛ fɔ́la lé kó: «Aa kó mínnu kɛ́la o bɛ́ káɲin kɛ tínmin. Aa tóogbee ŋólu tóo ó lákala, tó kɛ bhóbho ólu lákoman.»

8

Ɛnza ŋé sunman díla mɔɔn wáa náannin mán

Matiyu 15.32-39

1O tée ó mán, yaman bá tɛ́ɛ Ɛnza ndɔ́ɔfɛ sunman ndɛ́ tɛ i bhóo bhée. Ɛnza ŋé a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu kíi kɛ́ fɔ i yɛ kó: 2«Yaman míin mánɲwaan é nɔ́n, kɛ mansɔɔ i tée sáwa lée ngwɔ́ka nín, sunman ndɛ́ i bhóo. 3Ni ngɛ́ i kɔ́ɔntɔ ó lábhyaa ké ii táa i fɛ́ yé, i yáa dɛ́sɛ sháala, kɛ mansɔɔ i lɔ́lu bhɔ́laa a já.»

4Ɛnza ɲɛn kaamɔɔndhye ŋólu a yawi kó: «Í káa bhɔ́ míin nú láfa búlu o lé mín ne dhyɛ́ míin nɔn?» 5Ɛnza ŋé i mánɲaankɛ kó: «Búlu yée lée a bhóo?» Ii fɔ kó: «Wóonvyaa.»

6Aa fɔ yaman o yɛ kó ii í síi lúu mán. O kwɔ, aa búlu wóonvyaa ó tála, kɛ Ala bálika bhɔ́ Ala yɛ, aa i kúunndɛɛtɛɛ kɛ di a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu mán ké ii a lɔtaa yaman ó la. 7Yɔ́ɔdhye mɛ́nsɛn dáman tɛ́ɛ i bhóo. Ɛnza ŋé yɔ́ɔ ólu tá kɛ Ala bálika bhɔ́ íkwɔtun kɛ a di a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu mán íkwɔtun kó ii a lɔ́taandaa yaman o la. 8Mɔɔn olu bɛ́ɛ lɔ́minkɛ kɛ fá. Tó ii nán see wóonvyaa lé sunman ndɔto o lɔ. 9Yaman o tɛ́ɛ mɔɔn wáa náannin lú síya bhɔ́la. O lé kwɔ, to aa i lábhyaa. 10O ywáaninngee ŋo lɔ, Ɛnza ni a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu í bhyáa kúun ŋó lɔ tó kɛ táa Dalimanuta mala ó lɔ.

Falizɛn ŋolu fɔ́la kó Ɛnza ŋan káwananngo lɔ́ kɛ́

Matiyu 16.1-4

11Falizɛn ŋolu nan, ii lágban bhyáa Ɛnza nan a lɔswaan ndɔ́ɔ lɔ́: Tó íi fɔ a yɛ kó aa káwako kée ngɛ́ i ɲánla, kɛ́ bhɔ́ sángboo o lɔ. 12Aa í ɲáankiiba láyii tó kɛ fɔ kó: «Mínnɛɛn lé kósɔn tó án ɲɛ́n wáati miin mɔɔn min núu káwako ɲíinnan? Ní fɔ́la a yɛ́ tinɲan in ne ngó, káwako gbɛ́ɛ táa kɛ́ a lé wáati miin mɔɔn ólu yɛ́!» 13O kwɔ, aa í kwɔ́sɛɛ ni a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu le kúun ŋó lɔ kɛ táa bhá ó ɲán dɔ́min ŋo mán.

Falizɛn ŋólu ní Elɔdi yɛ́ mɔɔn ólu yɛ́ kaangoo o

Matiyu 16.5-12

14Kaamɔɔndhye ŋolu ɲan kɛ́ búlu lú tá. Búlu kée ngbóto lé tɛ́ɛ i bhóo kúun ŋó lɔ. 15Ɛnza ŋé i sɛ́ɛmansɔɔ í yɛ́ kɛ fɔ kó: «Áa a yáakii tó a yɛ́ɛ lɔ́ Falizɛn ŋólu ní Elɔdi yɛ́ lévu o mán.» 16Kaamɔɔndhye ŋolu tɛ́ɛ kómanla ɲɔ́ɔnɲɛn kɛ mansɔɔ búlu tɛ́ tɛ i bhóo. 17A tɛɛ i kɔɔnnɔnkan ŋo lɔ́ mínngɛ, aa i mánɲaankɛ kó: «Áa fɔ́la ɲɔ́ɔnɲɛn kun mínnɛɛn lé la kó búlu tɛ́ a bhóo? A mán hákii sɔ́ɔ bhá ŋan? A mán bhɔ́ a ɲan lé bhá ŋan? Bháa a yáakii o gbénenin née a? 18Ɲán é a kún mán, a tɛ́ yéli kɛla a? Tóo é a kún mán a tɛ́ myɛ́nnin kɛla a? Kó tɛ́ tóla a kɔ́ɔnnɔn a? 19Ní búlu lóo ó lɔ́tɛɛtɛɛ cɛ wáa lóo ó lá mínngɛ, áa see ɲée lé láfa búluguun ŋó tɔ́ ólu la?» Ii a yawi kó: «Tá ni fyáa.» 20«Tó ní búlu wóonvyaa ó lɔ́tɛɛtɛɛ mínngɛ mɔɔn wáa náannin ó la, áa nan see náfanin ɲée lé lé a tɔ́ ólu lɔ?» Ii a yawi kó: «Wóonvyaa.» 21Ɛnza ŋé fɔ i yɛ kó: «Yáanin sán, a mán bhɔ́ o ɲán lé bhá ŋan?»

Ɛnza ŋé fyóonjɛ lɔ lákɛɛnyala Bɛtisayida

22Oo wɛɛ mínngɛ, Ɛnza ni a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu táa Bɛtisayida só o la. Yénɔn, mɔɔn ólu nan fyóonjɛ lɔ lé a yɛ, kɛ a dɛ́li kó aa í bhóo túu o lá, kɛ a lákɛɛnya. 23Ɛnza ŋé fyóonjɛ o myáan a bhóo o mán, kɛ táa ale só o kwɔ́ka. Tó aa a láyi o bhyáa a ɲanman, kɛ í bhóo lá a ka, kɛ a mánɲaankɛ kó: «Íi fé nɔ́ yéla a?» 24Fyóonjɛ óo í ɲánlaka ó lé lɔ tó kɛ fɔ kó: «Ní mɔɔn ólu yéla táaman kɛ́la wáa i bhɔ́nin ɲé yíi lée lú la.» 25Aa í bhóo lá a ɲan ó ka ko kwáa kɛ. Óo kɛ́ mínngɛ, cɛ óo í ɲánlaka, aa kɛ́ɛnya kɛ ywáa yé cɛ́ɛne. 26Ɛnza ŋé fɔ a yɛ kó aa táa a bhóo lúman wáa kó a kɛ́nan lo só ó kɔ́ɔnnɔn.

Piyɛli é mín nvɔla Ɛnza man

Matiyu 16.13-20; Luka 9.18-21

27Ɛnza ni a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu tɛ́ɛ táala Filipu, Sezale lámiin nzó nɔ́lu lá. I tɛ́ɛ sháakun ŋo lɔ́ mínngɛ, aa a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu mánɲaankɛ kó: «Mɔɔn ólu tá fɔli o lɔ, née yɛ́ɛtii lé?» 28Ii a yawi kó: «Lɔ́lu kó íi Yaya Bátizelikɛbhaa lé le, lɔ́gbɛɛ lu kó íi Eli lé le, tó lógbɛɛ lu yɛ́ɛ kó íi céla ólu lɔ́ lé le.» 29Aa a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu mánɲaankɛ kó: «Tó Ále ɲánla, ní yɛ́ɛtii lé?» Piyɛli é a yawi kó: «Íle lée Kílisi o le.» 30Ɛnza ŋé fɔ i yɛ kɛ a mangbɛya kó i kɛ́nan á yɛ kó ó fɔ́ mɔɔn sí yɛ.

Ɛnza ŋé a yɛ sayako óni a yɛ kúunniko o fɔ́la

Matiyu 16.21-28; Luka 9.22-27

31Óo wɛɛ mínngɛ, Ɛnza ŋé a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu kála ŋó lámyaan kɛ fɔ i yɛ kó: «Mɔɔn Dhyénjɛ ó kákan né kɛ́ tɔ́lɔya lé myáan koyoongɛ. Cɛba ólu ní faanlɛɛɲansebhaa olu kúnndii ólu ní sɛliya kaamɔɔn ólu yáa í bá a lɔ́. I yáa a fáa, a tee sawa a saya kɛ́nin ŋo kwɔ, a yáa kúun kɛ bhɔ́ saya o lɔ.» 32Aa tɛ́ɛ o fɔ́la i bɛ́ le yɛ. O lɔ, Piyɛli é Ɛnza ngíi í kéenan, kɛ kóman a yɛ kɛ a mangbɛya. 33Ɛnza ŋé í ɲán yɛ́ɛman kɛ a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu mánfɛɛ tó kɛ kóman Piyɛli yɛ kɛ mangbɛya kó: «Táa kɛ bhɔ́ ngwɔ́ Sɔtaannan! Kɛ mansɔɔ í tɛ́ i mílila óyoo Ala, wáa óyoo mɔɔn ólu.»

Kɛ bhyáa Ɛnza ngwɔ oo kɛ́la díi?

34Oo kɛ́ mínngɛ, Ɛnza ŋé yaman o kíi óni a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu kɛ fɔ i yɛ kó: «Ní mɔɔn mín ŋé fɛ́ kɛ́ í bhyáa né kwɔ́, fɔ́ o tíi ó a í bá a yɛ́ɛ lɔ lé, kɛ a yɛ́ɛ gbáanɲii o tá kɛ́ bhyáa né kwɔ́. 35Kɛ mansɔɔ mɔɔn óo mɔɔn é fɛ́ kɛ a ní o kísi, o tíi ó yáa bɔɔn a ni o lɔ. Wáa mɔɔn óo mɔɔn kɛ bɔɔn a ni o lɔ́ né ni sanmankanmɛɛ o kósɔn, o tíi ó yáa kísi. 36Óo mínnɛɛn lé ɲánla mɔɔn mán kɛ́ dínɲanmanfe ŋó bɛ́ sɔ́ɔ tó kɛ táa bɔɔn a ní o lɔ́? 37Mɔɔn ó sé kɛ́ fé mínnɛɛn lé dí a ní o kunmanka lé? 38Ni mɔɔn mín ngɛ maloya né lá, óni kɛ maloya ngómankan ŋolu lá bímɔɔn Ala kanmyaanbhɛɛ olu ní yuumutɔ ólu cɛ́man, mɔɔn Dhyénjɛ o yáa maloya o tíi ó lá ni a kɛ́nan tée mín man a Fá yɛ nɔ́lɔya ó lɔ́ ni malɛɛka sɛ́nnɛnyanin ŋólu le.»

9

1Ɛnza ŋé fɔ i yɛ o lé lɔ íkwɔtun kó: «Tó ní fɔ a yɛ́ tinɲan in ne ngó: Mɔɔn mín núu yánun nín, o lɔ́lu yɛ́ɛ táa sayakɛ ní i mán Ala yɛ́ mansaya ó yé nánla ní sébhaayale.»

Ɛnza ngɛseɲan óo yɛ́ɛmanla

Matiyu 17.1-13; Luka 9.28-36

2Tee wɔ́ɔlɔ tínminnin ngwɔ, Ɛnza ŋé Piyɛli ní Zaki ní Yaya kíi kɛ táa ile i kéenan tíiba lɔ́ ka. A kɛseɲan oo yɛ́ɛman i ɲanla, 3a yɛ déeke óo gbɛ́ fɔ́ kɛ a mannan mannan bhɔ́. A gbɛ́ kóyoo ŋó mán, mɔɔn sí tɛ́ lúukolo ó ka yánun, mín ŋé sé fáanin kwola cé kɛ gbɛ. 4O kwɔ, kaamɔɔndhye nzawa óo tɛɛ céla Eli ní céla Musa yéla kóman kɛ́la ni Ɛnza ne. 5Piyɛli é fɔ Ɛnza ɲɛn kó: «Kaamɔɔn, án ngɛ o yánun ŋóo wɛ́ɛ físaya. Án ní tóo sawa lɔ́ ya. Í tá kée, céla Musa tá kée óni céla Eli tá kée.» 6Piyɛli kɔ́ɔnnɔn tɛ́wɛɛ múu, kɛ mansɔɔ i bɛ́ man tɛ́wɛɛ sháan. 7Káwa lɔ́ é nan i mantuun tó saaninkan nɔ é bhɔ́ káwa ó cɛ́man kɛ fɔ kó: «Míin lée nyénjɛ óle mín ŋan dí ɲɛ́n koyoongɛ. Áa a kómankan ŋo lɔ́myɛn!» 8Kaamɔɔndhye ŋolu bɛ́ɛ í ɲánlakaa í tɔ́ɔfɛ téeman, wáa i mán mɔɔn gbɛ́ɛ yé bhée fɔ́ Ɛnza ngée le tɛ́ɛ i fɛ́.

9I tɛ́ɛ bhɔ́la tii ó ka mínngɛ, Ɛnza ŋé fɔ i yɛ kɛ a mangbɛya kó: «A wɛ́ɛ kó min yé nín, a kɛ́nan o lábhɔ mɔɔn sí ɲánla sánnin mɔɔn Dhyénjɛ ó kúunnzan o cɛ kɛ bhɔ́ sú ólu cɛ́man.» 10Ii o kóman ó lamala i kɔɔnnɔn, wáa ii ɲɔ́ɔn mánɲaankɛ kó: «Kɛ kúun kɛ bhɔ́ sú ólu cɛ́man o kɔ́ɔ o tɔ́ɔ díi?» 11Kaamɔɔndhye ŋolu a mánɲaankɛ kó: «Mínnɛɛn le kósɔn sɛliya kaamɔɔn olu fɔ́la kó fɔ́ céla Eli lé á nan ótun?» 12Aa i yawi kó: «Fɔ céla Eli lé a nan ótun kɛ́nan kó ó bɛ́ lɔ́bhyɛ. Wáa mínnɛɛn lé kósɔn tó Ala bhóonɔn ólu fɔ́la kó mɔɔn Dhyénjɛ ó yáa tɔ́lɔya myáan koyoongɛ, tó kɛ í bá a lɔ? 13Wáa Í lé le wɛ́ɛ o fɔ́ wé céla Eli wɛ́ɛ nan wáa Kó min é dhyáa i yɛ, ii o lá a ka, óyoo a sɛwɛnin ngɔɔ tɛ́ɛ Ala bhóonɔn o lɔ se mín ne.»

Ɛnza ŋé dhyénin lámansayoondɔ lɔ lákɛɛnyala

Matiyu 17.14-21; Luka 9.37-43a

14Ɛnza ni a yɛ kaamɔɔndhye nzawa ólu sé kaamɔɔndhye ŋo tɔ́ ólu tɔ́ɔfɛ mínngɛ, ii yamanba yé i lamiin ŋó lɔ. Sɛliya kaamɔɔn olu ní kaamɔɔndhye ŋo tɔ́ ólu lámansɔsɔya la. 15Yaman ó Ɛnza nantɔ o yé mínngɛ, óo bháa i bɛ́ lɔ. Ii bwée téeman kɛ́nan a labhyɛ tó kɛ a twáa. 16Aa i mánɲaankɛ kó: «Áa mínnɛɛn lé lámansɔsɔya kɛla ni ile?»

17Cɛ lɔ́ é tó yaman o cɛ́man kɛ a yawi kó: «Kaamɔɔn, ŋwɛ́ɛn nan dhyénjɛ lé í sáala kɛ mansɔɔ lámansayoo ŋé a fɛ́, o lée a kɛla bhóbho le. 18Ni o lámansayoo ŋó kɛ́ wíi a fɛ́ ywáa óo ywáa lɔ, aa a labe lúuman, kɛ a láyigaan ŋo lábhɔ, kɛ a ɲin ó lákomanɲɔ́ɔn man, kɛ ale gbú lɔ́ɔya. Ni í yɛ́ kaamɔɔndhye ŋolu mándhyaa ké ii lámansayoo ŋó gbɛ́, i mán sé.» 19Ɛnza ŋé fɔ i yɛ kó: «Ále wáati miin mɔɔn ólu lánanbhɛɛ lé le! Né káa tó a fɛ́ yánun kɛ táa sé fɔ́ɔ wáati mínnɛɛn lé mán? Né káa Ále lɔ́myaan kɛ sé fɔ́ɔ wáati mínnɛɛn lé mán ósɔ? Áa nan dhyé ŋó lé ɲɛ́n.»

20Ii nan dhyé ŋó lé a yɛ. Lámansayoo ŋóo Ɛnza yé mínngɛ, aa dhyé ŋó lámaanmaan fáanba la, kɛ a labe lúuman kɛ a laginniman fɔ́ kɛ a láyigaan ŋo bhɔ́. 21Ɛnza ŋé a fa ó mánɲaankɛ kó: «Míin ŋé i lamyaan a lá wáati mínnɛɛn lé lɔ?» Tó fá óo yawi kó: «Fɔ́ a yɛ dhyémuuya wáati o lɔ. 22Wáati lɔ́lu lɔ lámansayoo ŋóo a lafii tá mán wáman jí lɔ, ké aa a fáa. Wáa án mánɲwaan mánfɛɛ ké íi án dhyɛman, ní o sé kɛ́ kɛ́ í yɛ́.» 23Ɛnza é a yawi kó: «Mínnɛɛn lé kósɔn íi fɔ́la kó nín í kɛ́ sé? Lánanbhaa o kwéeko tɛ.» 24O ywáaninngee ŋo lɔ, dhyé ŋó fá óo gbáa kɛ fɔ kó: «Nanin ŋé a lá, wáa ndhyɛman kɛ mansɔɔ ɲɛ́n lánanya ó láfanin ndɛ́.»

25Ɛnza ŋé yaman o yé bwéela mínngɛ kɛ́nan a tɔ́ɔfɛ, aa í táan fɔ́ lámansayoo ŋó yɛ kɛ fɔ a yɛ kó: «Íle lámansayoo min é bhóbhoya óni toogbeeɲan kɛla mɔɔn la, ngó í yɛ́ ngó íi bhɔ́ dhyé ŋó fɛ́, í kɛ́nan a fɛ́ bhée fɛ́sɛfɛsɛ.» 26Lámansayoo ŋóo gbáangbaa kɛ dhyé ŋó lámaanmaan bhɛ́ɛbhɛɛ le tó kɛ bhɔ́ a fɛ́. Dhyé ŋó lánin ŋé tó óyoo mɔɔn wɛ́ɛ sayakɛ. Mɔɔn shɛ́ɛman ndɛ́ɛ fɔ́la lé kó: «A wɛɛ sayakɛ.» 27Wáa Ɛnza ŋé a myaan a bhóo mán, kɛ a láwii. Dhyé ŋóo í wíi kɛ í lɔ́ í sénan.

28Ɛnza ŋé lo bhónan mínngɛ, a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu a mánɲaankɛ í kéenan kó: «Mínnɛɛn le kósɔn án née mán sé o lámansayoo ŋó gbɛnan?» 29Aa i yawi kó: «Mɔɔn sé lámansayoo nzúu míin gbɛnan fé mínnan, o lée Ala dɛ́li óle.»

Ɛnza ŋé a yɛ sayako óni a kúunngo o fɔ́la íkwɔtun

Matiyu 17.22-23; Luka 9.43b-45

30Ii bhɔ́ yénɔn kɛ tínmin Galile mála o lɔ. Ɛnza ndɛ́ tɛ́ fɛ́ ké mɔɔn ólu á a ywáa lɔ. 31Kɛ mansɔɔ a tɛɛ a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu kalanan lé tó kɛ fɔ kó: «Mɔɔn Dhyénjɛ o yáa ló mɔɔn ólu bhóo, í yáa a fáa, tee sáwa kwɔ, a yáa kúun kɛ bhɔ́ sú ólu cɛ́man.» 32Wáa kaamɔɔndhye ŋolu tɛ́ tɛ́ bhɔ́la o kóman ólu kɔ́ɔ o ɲánle, i lo ndɛ́ɛ sháannan kɛ a mánɲaankɛ.

Yɛ́ɛtii kúnndii óle?

Matiyu 18.1-5; Luka 9.46-48

33Ɛnza ni a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu nan sé ó lé lɔ Kapɛnamu. I tɛ́ɛ bhó ŋó kɔ́ɔnnɔn wáati mínnɔn, Ɛnza ŋé i mánɲaankɛ kó: «A tɛ́ɛ mínnɛɛn lé kiti lá sháa o la?» 34Wáa i bɛ́ɛ í lúmandhye, kɛ mansɔɔ i tɛ wɛ́ɛ wɛɛ ɲɔ́ɔn lamansɔsɔya la kó yɛ́ɛtii ŋé bɛ́ lɔ mɔɔnba óle. 35Oo kɛ́ mínngɛ, Ɛnza ŋé í síi kɛ kaamɔɔndhye ndá ni fyáa ólu kíi, kɛ fɔ i yɛ kó: «mɔɔn mín ŋé fɛ́ kɛ kɛ́ ɲɛ́nmɔɔn le, fɔ́ ó tíi ó a tó bɛ́ kwɔ́ lé, kɛ kɛ́ bɛ́ tá bháalakɛdhye ne.» 36Ɛnza ŋé dhyémuu lɔ́ myáan a bhóo mán, kɛ a lalɔ i cɛ́man, kɛ a ta kɛ a lá í sísi la, kɛ fɔ i yɛ kó: 37«Mɔɔn mínngɛ í bhóo síi dhyémuu míin súu o kɔ́ɔ né kósɔn, o tíi óo í bhóo síila né lé kɔ́ɔ wé. Tó ni mɔɔn mínngɛ í bhóo síi ngɔ́ɔ, o tɛ́ í bhóo síila né gbú kɔ́ɔ o le, wáa o tíi o i bhóo síila njɛ́bhaa o le kɔ́ɔ.»

Mɔɔn min ndɛ́ án yúu le án ɲíin née wé

Luka 9.49-50

38Yaya é fɔ Ɛnza ɲɛn kó: «Kaamɔɔn, án wɛɛ cɛ lɔ́ yé lámansayoo ŋólu gbɛnan í tɔ́ɔla. Án ní fɔ a yɛ kó a kɛ́nan o lɔ́gbɛɛ kɛ́ bhée, kɛ mansɔɔ a tɛ́ án ndá sɛ́ɛ ó lɔ.» 39Wáa Ɛnza ŋé a yawi kó: «A kɛ́nan a lása a man, kɛ mansɔɔ mɔɔn lɔ́ tɛ́ sé káwananngo kɛ́la ndɔ́ɔ ó la, tó kɛ́wɛɛ kɛ dhyaayoo ngɛ mán. 40Kɛ mansɔɔ mɔɔn min ndɛ́ án yúu le, oo án ɲíin ne le. 41Ní mɔɔn mínngɛ jífyɛ ɲan kée ndí a mán kɛ mansɔɔ kó áa Kílisi tá le le, ní tinɲan le fɔ́la a yɛ́ ngo, o tíi táa bɔɔn a sáa o lɔ.»

Yúumu o tá gbɛ́ya ó

Matiyu 18.6-9; Luka 17.1-2

42«Dhyémuu mínnu wɛ́ɛ lá né la ní mɔɔn mín ngɛ kɛ́ sɔ́ɔbu le kɛ o kée kúnnɔn cáan, min ndɛ́ɛ físaa o tíi o mán o lée kɛ káwaguun belebeleba lɔ́ ngúun o tii o kannan, kɛ a lafii kɔɔji o lɔ. 43Ní í bhóo kée ŋó kɛ́ kɛ́ sɔ́ɔbu le kɛ́ í bhyáa yúumukɛ ó lɔ, a tɛɛ i la, kɛ mansɔɔ í ló ŋó Ɛliyanan o lɔ́ ni í bhóo kée ŋó le, o ŋá físaa í mán ní í táa ó lé yaananmanta o lɔ́ ni í bhóo fyáa o le, tá min ndɛ́ sala. 44[Tunmuun min núu yénɔn olu tɛ́ faala, tá ó ló ndɛ́ sala fɛ́sɛfɛsɛ.] 45Ní í sé ŋo kɛ́ kɛ́ sɔ́ɔbu le kɛ́ í bhyáa yúumukɛ ó lɔ, a tɛɛ i la, kɛ mansɔɔ í ló ŋó Ɛliyanan o lɔ́ ni í sé ngée o le o a físaa í láfii ó lé yaananmanta ó lɔ́ ni í sé nváa óle. 46[Tunmuun mínnuu yénɔn ólu tɛ́ faala, tá ó ló ndɛ́ sala fɛ́sɛfɛsɛ.] 47Tó ni í ɲandhye ŋó kɛ́ kɛ́ sɔ́ɔbu le kɛ í bhyáa yúumukɛ ó lɔ, a bhɔ́ í lá, kɛ mansɔɔ í ló ŋó Ala yɛ́ Mansaya o lɔ́ ni í ɲándhye ngée ŋo le, o a físaa í mán í láfii ó lé yaananmanta o lɔ́ ni í ɲándhye nvyáa óle. 48Tunmuun mínnuu yénɔn olu tɛ́ faala, tá ŋo ló ndɛ́ sala fɛ́sɛfɛsɛ. 49Kɛ mansɔɔ tá ó yáa kɔɔ kɛ bɛ́ la. 50Kɔɔ óo femɛɛ lé le. Wáa ní kɔɔ ó dhyáalaa ó kɛ́ bhɔ́ a lá, mɔɔn ó kɛla ɲán mínnɛɛn lé mán tó aa dhyáa ko kwáa kɛ? Áa kɔɔ kɛ́ a yɛ́ɛla. Áa í yóso swáanya ɲɔ́ɔn nvɛ́.»

10

Ɛnza ŋé kaa ngɛla fúusako o ka

Matiyu 19.1-12; Luka 16.18

1Ɛnza ŋé bhɔ́ o ywáa ó lɔ kɛ táa Zude mála o lɔ, óni Zuludɛn bha ó ɲán dɔ́ o mán. Yaman ó nan í mínnin a lá íkwɔtun tó aa í kála ŋó lámyaan óyoo a tɛɛ a kɛla tɛ́nmɛn ne kɔ́ɔ. 2Falizɛn nɔ́luu í mángbaa a lá, tó kɛ a mánɲaankɛ lɔswaanni bhóoman kó: «A láanin ɲé ké cɛ o á a muso o fúu o sá a?» 3Aa i yawi kó: «Céla Musa é tɔ́ mínnɛɛn lé dí a man?» 4Ii fɔ kó: «Céla Musa é fɔ kó ní í kɛ́ fúusa sɛ́wɛ o dí muso ó mán, kó íi sé kɛ í bá a lɔ.» 5Ɛnza ŋé fɔ i yɛ kó: «A yɛ́ tóolagbɛya lé kósɔn tó Céla Musa é o fúusasɛwɛ o kɛ a yɛ́. 6Wáa dinɲan lamyaan ó lɔ, Ala é cɛ ní muso lé la. 7O lé kósɔn, cɛ óo bhɔ́la a wóobhaa ni a fa lú ka kɛ í gbɛ́nnɛn a muso mán, 8tó i fyáa ó kɛ́ fasisoo kéene. O ɲán o mán, i tɛ́ mɔɔn fyáa lé bhée fɔ́ fasisoo kéembe. 9O lé kósɔn Ala wɛ́ɛ fé mín ngɛ kéene mɔɔn sí mánngan kɛ olu fála.»

10Ɛnza ni a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu lo bhó nán mínngɛ, a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu a manɲaankɛ ko kwáa kɛ́ o kó kée ŋó mán. 11Aa fɔ i yɛ kó: «Ní cɛ óo cɛ kɛ í bá a muso lɔ, kɛ muso gbɛ́ɛ ta, ké o tíi o wɛ́ɛ ɲɔnmɔɔnya lé kɛ wé, ké a wɛɛ yáacɛ sɔ́ɔ a muso jónan ó la. 12Ó bhóo kée ŋó mán, ní muso mínngɛ í bá a cɛ ó lɔ kɛ sii cɛ gbɛ́ɛ kúnman, ké o wɛ́ɛ ɲɔnmɔɔnya lé kɛ wé.»

Ɛnza ŋé lwáau kɛ́la dhyémuu ólu yɛ

Matiyu 19.13-15; Luka 18.15-17

13Mɔɔn ólu nan dhyémuu léelu lé Ɛnza ɲɛn ké aa í bhóo túu i la. Wáa a yɛ kaamɔɔndhye ŋólu yámanngɛ mɔɔn ólu mán kɛ i sɛ́ɛmansɔɔ i yɛ. 14Ɛnza ŋé o yé mínngɛ, o mán dhyáa a yɛ. Aa fɔ a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu yɛ kó: «Áa dhyémuu ólu tó yé ké ii nan né mán, a kɛ́nan í síi i ɲan lɔ. Kɛ mansɔɔ mɔɔn mínnuu óyoo dhyémuu míinnu Ala yɛ́ Mansaya ó ólu ta le. 15Tó ní fɔ a yɛ́ tinɲan in né ngó, ní mɔɔn mín mán í bhóo síi Ala yɛ́ mansaya ó kɔɔ óyoo dhyémuu ólu, o tíi o táa lo tún.» 16Óo wɛɛ mínngɛ, aa dhyémuu ólu tá kée ngée kɛ í bhóo lá i kúnnɔn, kɛ lwáau bhyáa i fɛ́.

Nanfootiicɛ o

Matiyu 19.16-30; Luka 18.18-30

17Ɛnza ndáatɔ óle, cɛ lɔ́ é bwée kɛ́nan í kúnmɛɛn nɔkɛɛ a kɔɔ tó kɛ a mánɲaankɛ kó: «Kaamɔɔnbhɛɛ o, ngákan kɛ mínnɛɛn lé kɛ kɛ ɲáanmanɲan wɛ́ɛbhɛɛ ó sɔ́ɔ?» 18Ɛnza ŋé fɔ a yɛ kó: «Mínnɛɛn lé kósɔn tó íi ngíila kó kaamɔɔnbhɛɛ? Mɔɔn sí tɛ́ mɔɔnbhɛɛ le fɔ́ Ala kéembe. 19Íi Ala yɛ tɔ́ ŋolu lɔ: Í mánngan kɛ mɔɔn fáa, í mánngan kɛ ɲɔnmɔɔnya kɛ, í mánngan kɛ soɲan kɛ, í mánngan kɛ fwɔnɲan la í mɔ́ɔnninnvinɲɔɔn ó la, í mánngan kɛ tɔnɲɔɔnli kɛ, í fá ní í wóobhaa bwóɲan.»20Cɛ óo Ɛnza ɲawi kó: «Kaamɔɔn kɛ myaan nyémuuya tɔ́ɔ o mán, ŋwɛ́ɛn o tɔ́ ŋo bɛ́ bɛ́ sháa lataaman.» 21Ɛnza ŋé cɛ ó mánfɛɛ ni dhyáaɲan le tó kɛ fɔ a yɛ kó: «Fé ngée ne kó wɛ́ɛ tó í mán. Táa í bhóofe ŋo bɛ́ fele kɛ o wɛ́ɛ o dí fáannda ŋólu mán. O kɛ́ kɛ́, í yáa nanfooba sɔ́ɔ sá ŋó lɔ. Í kɛ́wɛɛ o la, íi i bhyáa ngwɔ́.» 22O kóman ó lée cɛ ó nílafin. Aa bhɔ́ yénɔn a ɲanlasiinin ŋó le, kɛ mansɔɔ nanfooba lé tɛ́ɛ a bhóo.

23Ɛnza ŋé í ɲán gbáan a lamiin ŋo lɔ, kɛ fɔ a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu yɛ kó: «Nanfootii ó lo ŋo Ala yɛ́ mansaya ó lɔ ó ló ŋan gbɛ́ɛ ósɔ.» 24O kóman ó lée kaamɔɔndhye ŋolu bɛ́ kɔɔnnɔnfii. Ɛnza ŋé fɔ i yɛ íkwɔtun kó: «Nyé ŋólu, ló ŋó Ala yɛ́ Mansaya ó lɔ o ló a gbɛ́ɛ ósɔ! 25Ɲɔ́ɔnmɛɛn ó lo ŋo nɔɔnyanin ɲé kɛ́ɛla ŋó jáan ó fɛ́ kɛ tínmin nanfootii ó lo ŋó ka Ala yɛ́ Mansaya ó lɔ.» 26Ó lée kaamɔɔndhye ŋolu tɔ́ kɔɔnnɔnfii fɔ́ i tɛɛ ɲɔ́ɔn mánɲaankɛla kó: «O lɔ, yɛ́ɛtii é sé kɛ́ kísi?» 27Ɛnza ŋé i mánfɛɛ, kɛ fɔ kó: «Kísili o sé tɛ́ Adamandhye ŋó yɛ, wáa Ala é sé, kɛ mansɔɔ Ala kweeko tɛ.»

28Piyɛli é fɔ a yɛ kó: «Án nee wɛɛ án ngwɔ kɛ fé ŋó bɛ́ la tó kɛ bhyáa í kwɔ́ka.» 29Ɛnza ŋé a yawi kó: «Tó ní fɔ a yɛ́ tinɲan in né ngo, mɔɔn min ngɛ í kwɔ́kɛ a yɛ bhó ŋó la, a bhádhyenjɛman ŋólu la, a bhádhyemuso ŋolu la, a wóobhaa la, a fa la, a dhyé ŋólu ní sɛ́ɛn ólu lá, né ní sanmankanmɛɛ ó kósɔn, 30o tíi ó yáa o sí kɛnmɛn sɔɔ wáati míin nɔn. A yáa bhó nú sɔ́ɔ, kɛ bhádhyenjɛman nú sɔ́ɔ, kɛ́ bhádhyemuso lú sɔ́ɔ, kɛ wóobhaa lu sɔɔ, kɛ dhyé nú sɔɔ, kɛ sɛ́ɛn lú sɔ́ɔ, wáa o tíi ó yáa tɔ́lɔya myáan íkwɔtun. O kwɔ, o tíi ó yáa ɲáanmanɲan wɛ́ɛbhɛɛ ó sɔ́ɔ síin, la ndɛ́ mínnan. 31Mɔɔn mínnu é ɲɛ́n bí nín, o shɛ́ɛman ɲáan tó kwɔ́, tó mín núu kwɔ́, olu shɛ́ɛman ɲáan bhyáa ɲɛ́n.»

Ɛnza ŋé a yɛ sayako óni a kúunngo o fɔ́la kosawaɲɔɔn o kɛ

Matiyu 20.17-19; Luka 18.31-34

32Ɛnza ni a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu tɛɛ táala Yeluzalɛmu mínngɛ, a tɛ́ɛ táaman kɛ́la i ɲɛ́nnzhaafɛ. Ólu hánminnin ndɛ́ɛ. Mɔɔn mínnu tɛ́ɛ i kwɔka, ólu tɛ́ɛ sháannan. Aa a yɛ kaamɔɔndhye ndá ni fyáa ólu kíi íkwɔtun, kɛ í cɛ́bhɔ yaman o la, tó kó mín ngáa kɛ́ a lá, kɛ o fɔ́ i yɛ. 33Aa fɔ i yɛ kó: «Áa í tóomanlɔ. Án ni táala Yeluzalɛmu lé wé; mɔɔn Dhyénjɛ o káa ló faanlɛɛɲansebhaa olu kúnndii ólu ní sɛliya kaamɔɔn ólu bhóo yénɔn lé ké olu á kíti bé a ka kó kɛ a fáa. O kwɔ, i yáa a lábhyaa káafii olu la. 34Ólu yáa yɛ́ɛ bhɔ́ a lɔ, kɛ í láyi bwɔ́ a ka, kɛ a gbasi gbɛnɲɛn la, kɛ a fáa. Wáa tee sáwa kɛ́ tínmin, a yáa kúun kɛ bhɔ́ sú ólu cɛ́man.»

Zaki ní Yaya yɛ́ ɲaanli o

Matiyu 20.20-28

35Oo wɛɛ mínngɛ, Zebede dhyénjɛ fyáa ó Zaki ní Yaya ólu í mángbaa Ɛnza nan kɛ fɔ a yɛ kó: «Kaamɔɔn, án ni í dɛ́lila kó mínnan, án ní fɛ́ ké íi o lɔ́ko ó kɛ́ án ɲɛn.» 36Aa fɔ i yɛ kó: «Áa fɛ́ ké ní mínnɛɛn lé kɛ́ a yɛ́?» 37Ii a yawi kó: «Ní í kɛ́ kɛ í yɛ́ mansaya ó nɔ́lɔya ó lɔ́ wáati mínnɔn, dyɛn ké íi án nansii í tɔ́ɔfɛ. Mɔɔn kée ŋan í síi í bhóobhɛɛkɔɔ, ké a kée ŋan í síi í bhóonwaan ngɔɔ.» 38Ɛnza ŋé i yawi kó: «Áa fé mín ɲiinnan, a mán o lɔ. Né káa tɔ́lɔya súu mín myaan, Ále yáa sé o lɔ́kunnan an? Bháanin né káa fáa ɲɛ́n bátizeli o lɔ́ sé mín ne, a yáa sé o sí kɛla a?» 39Ii a yawi kó: «Án ɲáan sé.» Ɛnza é fɔ i yɛ kó: «Tɔ́lɔya mín ngɛ lánga, o sí yáa lá a ka, né káa saya kɛ́ bátizeli o lɔ́ se mín ne, a tá o yáa kɛ́ cé. 40Wáa a síi ó né bhóobhɛɛkɔɔ wáman móonwan ngɔɔ, o látɛɛbhaa o tɛ́ né le. Ala é o síilaa ólu lɔ́bhyɛ mɔɔn mínnu yɛ, a káa a dí o léelu mán.»

41Kaamɔɔndhye ndá ŋo tɔ ólu o myɛ́n mínngɛ, ii mwɛ́nnɛn Yaya ní Zaki mán. 42Ɛnza ŋé i bɛ́ kíi tó kɛ fɔ i yɛ kó: «Áa lɔ ŋóo síya gbɛ́ɛ mɔɔn olu tá kúnndii ólu kúnndiiyafaan lála olu ka. Mɔɔn mín núu i yɛ yamaan o lɔ, ii nɔn lála olu ka. 43Wáa a tɛ́ kɛ́la cé Álee lú cɛ́man. Ní mɔɔn mín ŋé fɛ́ kɛ kɛ́ mɔɔnba lé a cɛ́man, fɔ́ o tíi ó a kɛ́ bɛ́ tá bháalakɛdhye ne. 44Tó ní mɔɔn óo mɔɔn é fɛ́ kɛ bhyáa bɛ́ ɲɛn, o tíi o kákan né kɛ kɛ́ a bɛ́ ta yɔ né le. 45Kɛ mansɔɔ mɔɔn Dhyénjɛ o mán nan ké lɔ́ a kɛ́ a yɛ bháalakɛdhye ne, wáa aa nan lé kɛ bháalakɛ mɔɔn olu yɛ́, óni kɛ a yɛ́ɛ ní o dí mɔɔn shɛ́ɛman ngunmanka le.»

Ɛnza ŋé fyóonjɛ lɔ lákɛɛnyala

Matiyu 20.29-34; Luka 18.35-43

46Ii sé Zeliko. Ɛnza ni a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu ní yamanba tɛ́ɛ bhɔ́la Zeliko só ó kɔ́ɔnnɔn mínngɛ, fyóondɔ lɔ síininndɛ́ɛ lɛ́ɛli kɛ́ sháa o gboo nvɛ́. Time dhyénjɛ le kó Batime. 47Aa myɛ́n mínngɛ kó ƐnzaNazalɛtika lée tínminnan wé, aa gbáa kɛ fɔ kó: «Ɛnza, Laula Bhɔ́nzɔ ŋo, manɲwaan nán.» 48Mɔɔn ólu yáman ngɛ a man kó aa í lúmandhye, wáa a tɛ́ɛ gbáanan í fáan lá o bɛ́ kwɔ kɛ fɔ kó: «Laula Bhɔ́nzɔ ŋo, manɲwaan nán.» 49Ɛnza ŋé í lɔ́ kɛ fɔ kó: «Áa a kíi.» Mɔɔn ólu fyóondɔ o kíi kɛ táa fɔ lé a yɛ kó: «Í yóso swáanya, i lɔ́ja, í wíi, aa í kíila.» 50O ywáaninngee ŋo lɔ, aa a yɛ deekeba o láfii téeman kɛ í gbán kɛ í lɔ́, kɛ́nan Ɛnza nzaala. 51Ɛnza ŋé a mánɲaankɛ kó: «Ii fɛ́ ké ní mínnɛɛn lé kɛ́ í yɛ́?» Fyóondɔ óo yawi kó: «Kaamɔɔn, ní fɛ́ kɛ yéli kɛ́ ko kwáa kɛ.» 52Ɛnza ŋé fɔ a yɛ kó: «Táa, í yɛ́ lánanya ó wɛ́ɛ í lákɛɛnya.» O ywáaninngee ŋó lɔ, a ɲán oo í láka, aa yéli kɛ, kɛ í bhyáa Ɛnza ngwɔ sháa o ka.

11

Ɛnza ŋé lónan Yeluzalɛmu

Matiyu 21.1-11; Luka 19.28-40; Yaya 12.12-19

1Ii gbaa mínngɛ Yeluzalɛmu la, Bɛtifaze ní Betani ndɔ́ɔfɛ, Olivyetii ó tɔ́ɔfɛ, aa a yɛ kaamɔɔndhye ŋo fyáa bhyáashaa, 2tó kɛ fɔ i yɛ kó: «Só mín ŋé ɲɛ́nnzhaa fɛ́ nín áa táa o la. A kɛ́ lo ndɛ́nmɛn, a yáa sofɛɛnin dhyé nɔ́ gúunnin ɲé. Mɔɔn sí mán í síi a ka má. Áa a fwée kɛ́nan ale. 3Ní mɔɔn lɔ́ kɛ́ fɔ́ kó áa o kɛ́la mínnɛɛn lé kósɔn, áa fɔ a yɛ kó: ‹Mantii óle manko é a lá.› Waa a káa nan a manlɔ lé kwáalenin.»

4Ii táa ó lé lɔ kɛ táa sofɛɛnin ngbee nɔ́ gúunnin nzɔ́ɔ bhónaa lɔ lá sháa o tɔ́ɔfɛ. Ii a fwée. 5Mɔɔn mínnu tɛ́ɛ yénɔn, o lɔ́luu i mánɲaankɛ kó: «Ále! Áa mínnɛɛn lé kɛ́la? Mínnɛɛn lé kósɔn áa sofɛɛnin gbee ŋó fwéenan?» 6Ɛnza ŋé fɔ i yɛ tɛ́nmɛn né, ii mɔɔn ólu yawi o la. Mɔɔn ólu i tó yénɔn. 7Ii nan o sofɛɛnin ngbee ŋó lé Ɛnza nzaala. Ii i yɛ faani olu lá lá a kwɔ lɔ, tó aa í síi a kwɔ lɔ. 8Mɔɔn shɛ́ɛman ŋé i yɛ faani olu lɔ́woo sháa o ka, tó lɔ́ lúu yíibhoo lú tɛ́ɛ sɛ́ɛn olu mán kɛ́nan olu lala sháa o ka. 9Mínnu tɛ́ɛ a ɲɛn óni mínnu tɛ́ɛ a kwɔ, olu tɛ́ɛ gbáanan kó: «Ozana, tando é Ala yɛ́. Mɔɔn mín ŋé nánla Mantii o tɔ́ɔla, tando é o yɛ. 10Laula yɛ mansaya mín é nánla, tando é ó yɛ́. Ozana Ala yɛ́ sá ŋó lɔ.» 11Ɛnza ŋé lo Yeluzalɛmu, aa táa lo Ala bhatobhomba ó kɔ́ɔnnɔn, tó kɛ fé ŋó bɛ́ mánfɛɛ. O kwɔ, ale ní a yɛ kaamɔɔndhye ndá ni fyáa ólu táa Betani, kɛ mansɔɔ sú tɛ wɛɛ bhyáa kwó le.

Ɛnza ŋé dáan bhyáala fígisun nɔ fɛ́

Matiyu 21.18-19

12O lúsɔgbɛ o, i tɛ́ɛ bhɔ́la mínngɛ Betani, kɔ́ɔn é Ɛnza myaan. 13Aa fígisun nɔ búu yé a lá ywáa já nɔn. Aa í mángbaa a lá kɛ a mánfɛɛ sáan a yáa a dhyé nzɔ́ɔ a lá. Waa aa sé mínngɛ yíi o tɔ́ɔfɛ, aa a búu gbɛɛgbɛɛ lé sɔ́ɔ a lá, kɛ mansɔɔ a dhyé ngɛ́ wáati o tɛ́ mán sé bhá. 14Ɛnza ŋé fɔ o le lɔ kó: «Mɔɔn sí táa í dhyé ŋó lɔ́ɔ mée fɛ́sɛ fɛ́sɛ.» A yɛ kaamɔɔndhye ŋolu o kóman ó lé myɛ́n.

Ɛnza ŋé feekɛbhaa olu gbɛnan Ala bhatobhomba ó la

Matiyu 21.12-17; Luka 19.45-48; Yaya 2.13-22

15Ii lo Yeluzalɛmu. Ɛnza ŋé lo Ala bhatobhomba ó kɔ́ɔnnɔn, aa lámyaan kɛ feekɛbhaa olu ní sanikɛbhaa olu gbɛ́. Aa wɛ́ɛfɛɛmaa olu tá tabɛli ólu bé, kɛ biinin nvelebhaa olu tá gbaanin ŋo bɛ́ bé bé. 16A mán sɔ́n mée ké lɔ́ a tínmin ni feefe né Ala bhatobhomba ó kɔ́ɔnnɔn. 17Aa wɛɛ mínngɛ, aa mɔɔn ólu kála kó: «Aa sɛwɛ le kó:

Ɲɛ́n bhó ŋó káa kíi lé kó síya o bɛ́ yɛ Ala bhatobho.

Wáa Ále wɛ́ɛ o lé kɛ́ so nú lóonaankɛlaa lé nín!»

18Faanlɛɛɲansebhaa olu kúnndii ólu ní sɛliya kaamɔɔn ólu o myɛ́n mínngɛ, ii ɲánɲiin Ɛnza nvaako ó mán. I tɛ́ɛ sháannan a ɲɛn, kɛ mansɔɔ a yɛ lakawanikan ŋo tɛ́ɛ bɛ́ ɲán myaanla lé. 19Ywáa oo sé mínngɛ, ale ni a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu bhɔ́ só ó kɔ́ɔnnɔn.

Fígisun njanin ŋóo lɔ́ni mín dila án man

Matiyu 21.20-22

20Fáyi o mán, i tínminndɔ o le, ii fígisun ŋo yé ké a wɛɛ já kɛ sé fɔ́ɔ a díin ŋo mán. 21Kó mín ŋé kɛ́ oo bhyáa Piyɛli kɔ́ɔnnɔn. Aa fɔ Ɛnza ɲɛn kó: «Kaamɔɔn, í ɲán gbáan, íi fígisun mín dáan a wɛɛ já.»

22Ɛnza ŋé fɔ a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu yɛ kó: «Áa lá Ala la. 23Tó ní fɔ a yɛ́ tinɲan in né ngó, ní mɔɔn mín ngɛ fɔ tii míin ɲɛn kó: Bhɔ́ ywáa míin nɔn yánun, íi táa í láfii kɔɔji o lɔ, ní a mán síka a yóso o lɔ́, ní kɛ lá a lá, kó a wɛ́ɛ mín nvɔ́ o yáa kɛ, o yáa kɛ a yɛ. 24O lé kósɔn ní fɔ́la a yɛ́ ngó: A kɛ́ kɛ́ fé ŋóo fé ngofɔla sɛ́ɛ o lɔ, a lánin ŋan kɛ́ a lá óyoo á wɛ́ɛ o fé ŋó sɔ́ɔ, Ala yáa ó fé ŋó dí a man. 25A lɔ́nin ngɛ́ kɛ́ sɛ́ɛ o la, ni o kɛ́ kɛ́ ké mɔɔn lɔ́ wɛ́ɛ yáacɛ táa lá, áa yafa, o kɛ́ kɛ́, án Nvá mín ŋé sá ŋó lɔ, o yáa yafa Álee mán. 26[Wáa ní Ále mán yafa mɔɔn tɔ́ ólu mán, a fá míin sá ŋo lɔ o táa yafa Álee mán.»]

Yɛ́ɛtii Ɛnza móosii o kó ólu la?

Matiyu 21.23-27; Luka 20.1-8

27O wɛ́ɛnin ŋó kwɔ, Ɛnza ni a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu í kwɔ́sɛɛ Yeluzalɛmu. A tɛ́ɛ táaman kɛ́la Ala bhatobhomba ó lúkɔɔn ó kɔ́ɔnnɔn mínngɛ, faanlɛɛɲansebhaa olu kúnndii ólu ní sɛliya kaamɔɔn olu ní cɛba ólu í mángbaa a lá. 28Ii a mánɲaankɛ kó: «Íi kó míinnu kɛ́la sébhaaya mínnɛɛn lé la? Yɛ́ɛtii o sébhaaya ó dí í mán?»

29Ɛnza ŋé í yawi kó: «Ngáa a mánɲaankɛ láfaɲan kée ne man, aa ɲáwi, o kɛ́ kɛ́, ní bhɔ́la kó míin nú kɛ́ ó sébhaaya ó lé ywáa mínnɔn, ní o fɔ́ a yɛ́. 30Yɛ́ɛtii Yaya Bátizelikɛbhaa bhyáashaa kɛ́nan mɔɔn ólu bátize, Ala bháa bháa mɔɔn ólu? Áa ɲáwi.» 31Oo fɔ́ mínngɛ, i tɛ́ɛ fɔ́la ɲɔ́ɔnɲɛn kó: «Ní án ngɛ a yawi kó Ala lée a bhyáashaa, a yáa án mánɲaankɛ kó mínnɛɛn lé kósɔn tó án mán lá Yaya la? 32Tó ní án ngɛ fɔ kó mɔɔn lée lúu a bhyáashaa!» I tɛ́ɛ sháannan yaman o ɲɛn, kɛ mansɔɔ mɔɔn bɛ́ tɛ́ɛ Yaya yacela Céla bhɛ́ɛbhɛɛ lé lé. 33Íi Ɛnza ɲawi kó: «Án mán lɔ.» Ɛnza ŋé i yawi kó: «Hun, née kó mínnu kɛ́la nín, ní ólu kɛ́la sébhaaya minnan ndáa o fɔ́ a yɛ́.»

12

Kɔ́ɔlamandhyaa mín ŋé bháalakɛdhyeɲoo ŋólu ka

Matiyu 21.33-46; Luka 20.9-19

1Ɛnza ŋé saanan lá i yɛ ó lé lɔ kɛ fɔ kó: «Cɛ lɔ́ lée lɛ́zɛn no, kɛ yɔ́sɔ kɛ́ a man. Aa fáajaan lɔ́ bhɔ́, kɛ o kɛ́ lɛ́zɛn ŋó jíbhɔlaa o le, tó kɛ gbáta lɔ́ lɔ́ sɛɛnkunnansiibhaa olu yɛ. Aa sɛ́ɛn ó kɛ́ɛfa ó lé lɔ bháalakɛdhye ŋolu mán, tó kɛ táa táamanla. 2Lɛ́zɛn mɔ́ wáati oo sé mínngɛ, aa a yɛ bháalakɛdhye ŋo kée myáashaa lɛ́zɛnmaalakɛbhaa olu mán ké ii a ta nin ŋó di. 3Wáa lɛ́zɛnmaalakɛbhaa olu o myáan, kɛ a gbasi, kɛ a bhóolɔkoo ŋó lákwɔsɛɛ. 4Lɛ́zɛnnvyɛtii oo bháalakɛdhye ngbɛ́ɛ bhyáashaa íkwɔ. Ii o gbási a kúnnɔn, kɛ a nɛɛn. 5Lɛ́zɛnnvyɛtii oo bháalakɛdhye ngbɛ́ɛ bhyáashaa íkwɔ, kɛ ii o fáa. Ii o kɛ bháalakɛdhye nzhɛ́ɛman nán cé. Ii lɔ́lu gbási tó kɛ lɔ́lu fáa. 6Mɔɔn kée mín ndɛ́ wɛɛ tó lɛ́zɛnnvyɛtii ó bhóo o lé tɛ́ɛ a dhyénjɛ óle mín ŋan dí a yɛ. Aa o kɛ́ céladhye nábha ŋo lé i man, a tɛɛ fɔ́la kó i yáa nyénjɛ ó bhɛ́ɛsii. 7Wáa lɛ́zɛnmaalakɛbhaa olu fɔ ɲɔɔnɲɛn kó: ‹Cɛ́ntabhaa ó lée nín, áa nan án ní a fáa ké cɛ́n o á tó án móo.› 8Ii cɛ o dhyénjɛ ó myáan ó lé lɔ, kɛ a fáa, kɛ a sú ó láfii lɛ́zɛnnvyɛ o kwɔ́ka.

9O bhóo ó mán, lɛ́zɛnnvyɛtii o kaa kɛ́ o lɔ díi? A yáa nan, kɛ lɛ́zɛn ŋo bháalakɛdhye ŋólu fáa, tó kɛ lɛ́zɛnnvyɛ ó kɛ́ɛfa lɛ́zɛnmaalakɛbhaa gbɛ́ɛlu mán! 10A mán tínminnaa míin ngála kitabu o lɔ bha ŋan? Mín ŋé fɔ́la kó:

Bhónɔbhaa olu tɛ́wɛɛ í bá tɛfɛ mínnɔn

o lé wɛ́ɛ kɛ́ tɛfɛ kúugbɛɛ ŋo le.

11Oo fáanan Mantii ó lé la.

Oo kóba lé lé án née bhóo.

12Yawudhyaa ólu kúnndii ólu tɛ́ɛ ɲánɲiinnan Ɛnza myaanko ó mán, í tɛ́wɛɛ bhɔ́ ɲan le óo Ɛnza ndɛ́ɛ saanan o lala ile lée lu man. Wáa i tɛ́ɛ sháannan yaman o ɲɛn. Oo kɛ́ mínngɛ, ii a tó yénɔn kɛ́ táa.»

Ɲaanli mín ŋé nísɔɔnbhɔko ó ka

Matiyu 22.15-22; Luka 20.20-26

13Yawudhyaa olu kúnndii ólu ni Falizɛn ŋo lɔ́lu ni Elɔdi dhyáaɲɛnmɔɔn ó lɔ́lu bhyáashaa Ɛnza man kɛ táa a lɔswaan ni ɲaanli kéene. 14Ii nan fɔ a yɛ kó: «Kaamɔɔn, án ni lɔ ŋóo íi tinɲan le fɔ́la. Í tɛ́ sháannan í mɔ́ɔnɲɔɔn ó ɲán o ɲɛn, í ló ndɛ́ lɔ́ bhɔ́la lɔ́lɔ, Íi Ala sháa o yáala tinɲan le ka. A fɔ án ɲɛn ní á láanin ɲé kó mɔɔn a nísɔɔn bhɔ́ Mansacɛ Sezali yɛ bháa bháanin a laanin ndɛ́? Án ngákan kɛ a sala bháa án mánngan kɛ a sala?» 15Wáa Ɛnza ndɛ́ɛ i yɛ fyaangafoya ó lɔ́, aa i mánɲaankɛ kó: «Mínnɛɛn lé kósɔn tó áa nɔ́swaannan? Áa nan wɛ́ɛgbannan ngée né ɲɛ́n ké ní a yé.» 16Ii nan wɛ́ɛgbannan ngée ne. Aa i mánɲaankɛ kó: «Yɛ́ɛtii yáa ni a tɔ́ɔ é a mán nín?» Ii a yawi kó: «Mansacɛ Sezali.» 17O bhóo o mán, Ɛnza ŋé fɔ i yɛ kó: «Fé mín ŋé mansacɛ Sezali tá le, áa o dí mansacɛ Sezali mán; tó fé mín ŋé Ala tá le, áa o dí Ala man.» A yɛ kóman o yawi seɲan o lée bháa mɔɔn olu bɛ́ lɔ.

Ɲaanli mín ŋé sú ólu kúunngo o ka

Matiyu 22.23-33; Luka 20.27-40

18Mɔɔn lɔ́lu tɛ́ɛ yénɔn kó Sadusi, mínnu tɛ́ɛ fɔ́la kó sú ólu táa kúun. Ii í mángbaa Ɛnza nan tó kɛ a mánɲaankɛ kó: 19«Kaamɔɔn, céla Musa é sɛwɛ a yɛ Kitabu o lɔ kó: Ní cɛ mínngɛ muso tá, kɛ sayakɛ ké a man dhyé nzɔɔ a lá, o tíi ó bhádhye ŋo kákan né kɛ o muso o tá ké aa dhyé nzɔ́ɔ táabhaa o yɛ.20Bhádhyemannjɛ wóonvyaa lé tɛɛ. A jónan óo muso tá, wáa a mán dhyé nzɔ́ɔ aa sayakɛ. 21A fyáaɲɔn oo muso kée ŋó tá. O mán dhyé nzɔ́ɔ, óo sayakɛ íkwɔtun. A sawaɲɔn óo kɛ o ɲán kée ŋó lé mán. 22O kɛ́ ɲán o le mán cé, bhádhyemannjɛ wóonvyaa ó bɛ́ sayakɛ, i lɔ mán dhyé nzɔ́ɔ. I bɛ́ saya kɛ́nin ŋó kwɔ, muso óo saya kɛ́ íkwɔ. 23Sú ólu kúunno ŋo kɛ́ sé wáati mínnɔn, ké i bɛ́ wɛ́ɛ kúun, muso ó káa kɛ́ a mínnɛɛn lé tá lé? Kɛ mansɔɔ aa sii i mɔɔn wóonvyaa ó bɛ́ le kunman kée ngée.»

24Ɛnza ŋé i yawi kó: «Miin né kósɔn aa á yɛ́ɛ láfiila, a mán Kitabu o lɔ, a ló mán Ala yɛ sébhaaya ó lɔ. 25Tinɲan ní án ngɛ kúun wáati mínnɔn kɛ́ bhɔ́ saya bhóo ó mán, cɛ lɔ́ táa muso tá, muso lɔ́ ló ndáa sii cɛla; I bɛ́ káa kɛ́ lé óo malɛɛka lu, sángboo o lɔ. 26Wáa míin nan kɛ́ sú ólu tá kúun ŋó lé, tínminnaa mín ŋé fɔ́la Céla Musa yɛ́ kitabu o lɔ kó tá é máannan yíitunin ŋó la, a mán o ywáa ó kála ŋan? Ala é fɔ́la céla Musa yɛ́ o ywáa ó lɔ kó: Né lée Bulaaman yɛ Ala o le, Shaaka yɛ́ Ala o, óni Yangubha yɛ Ala o.27Ní a kɛ kɛ́ a yíiman óyoo sú ólu kúunngo o tɛ́ tinɲan le, ké a wɛ́ɛ a yɛ́ɛ lafii koyoongɛ. Ala tɛ́ sú ólu yɛ́ Ala le, waa ɲáanman ŋólu yɛ́ Ala.»

Tɔ́ nguugbɛɛ ŋó

Matiyu 22.34-40; Luka 10.25-28

28Sɛliya kaamɔɔn lɔ é i kómankan ŋo lɔ́myɛn. Aa lɔgbɛ mínngɛ óyoo Ɛnza ŋwɛ́ɛn Sadusi olu yawi cɛ́ɛne ne, aa í mángbaa a lá kɛ a mánɲaankɛ kó: «Tɔ́ ŋo mínnɛɛn lé kúu a gbɛ́ɛ tɔ́ ŋo bɛ́ le?» 29Ɛnza ŋé a yawi kó: «Tɔ́ mín ngúu a gbɛ́ɛ tɔ́ ŋo bɛ́ le o lée nín: Izalayɛlika ólu áa í tóomanlɔ! Mantii ó, án ɲɛn Ala o, o kée née Mantii óle. 30Í yɛ Mantii Ala o waa dhyáa í yɛ́ í yóso ó bɛ́ la, í ní o bɛ́ la, í míliya ó bɛ́ la, óni í fáan ó bɛ́ la. 31A fyáaɲɔn o lée nín: Í mɔ́ɔnɲɔɔn ó a dhyáa í yɛ́ óyoo íle gbú o a dí í yɛ́ɛ yɛ ɲán mín man. Tɔ́ ŋo lɔ́ kúu mán ngbɛ́ɛ o fyáa o le.» 32Sɛliya kaamɔɔn oo fɔ a yɛ kó: «Cɔ́! Í ní cé kaamɔɔn, o wɛ́ɛ bhyɛ cɛ́ɛne ne, í wɛ́ɛ tinɲan fɔ: Mantii ó kée née Ala le. Ala gbɛ́ɛ tɛ́ ale kwɔ. 33Óni a dhyáa í yɛ́ í yóso ó bɛ́ la, í miliya ó bɛ́ la, í fáan o bɛ́ la, í mɔɔnɲɔɔn ó a dhyáa í yɛ́ óyoo íle gbú o a dí í yɛ́ɛ yɛ ɲán mín man. O a físaa faanlɛɛ ólu le.» 34Ɛnza ŋé lɔ ŋóyoo cɛ ó wɛ́ɛ a yawi yáakiimanɲan la, aa fɔ a yɛ kó: «Í ywáa mán njá Ala yɛ́ Mansaya ó la.» Aa o fɔ́ mínngɛ mɔɔn sí lo mán í swáan Ɛnza ɲaankɛ la bhée.

Mantii ó lée Kísibhaa o le ale lée Laula bhɔ́nzɔ ŋó le

Matiyu 22.41-46; Luka 20.41-44

35O wɛ́ɛnin ŋo kwɔ, Ɛnza ndɛ́ɛ lakawanin kɛ Ala bhatobhomba ó la. Aa ɲaanli kɛ kó: «Ɲán mínnɛɛn lé mán tó sɛliya kaamɔɔn olu fɔ́la Kílisi o mán kó Laula Bhɔ́nzɔ. 36Kɛ́ɛke Ní Sɛnnɛnyanin ŋó Laula gbú lo a fɔ o lɔ́ ko:

Mantii Ala é fɔ ɲɛ́n Mantii o yɛ kó:

Í síi móobhɛɛ kɔɔ,

fɔ́ ní í yúu olu bhyáa í sé ngɔɔ.

37Laula gbú yɛ́ɛ é Kísibhaa o kíi kó Mantii ó, tó óo sé kɛ́la Laula bhɔ́nzɔ né díi í kwɔ́?» Yamanba tɛ́ɛ a kan ŋó lɔ́myɛnnan ni nisɔdhyaa le.

Áa a yɛ́ɛ myaan sɛliya kaamɔɔn olu mán

Matiyu 23.1-36; Luka 20.45-47

38A yɛ kaa ŋo kɔ́ɔnnɔn aa fɔ kó: «Áa a yɛ́ɛ myáan sɛliya kaamɔɔn olu mán, kɛ́ í yaakɛla deekeba ólu lɔ, mɔɔn kɛ́ kɛ́ í fola bhɛ́ɛsili bhóoman yamanywaa olu lɔ óni, 39Siilaa bhɛ́ɛ mín núu kála ɲɛ́nnzhaafɛ, o léelu dhyáa é kála i lɔ sɛ́ɛbho o la óni lɔ́minkɛlaa ólu lɔ, 40Muso mínnu cɛ wɛ́ɛ sayakɛ, íi olu bhóofe ŋo bɛ́ myaanla i la; kéni a ló ŋé sɛ́ɛ kannanja olu kɛ́la ké mɔɔn olu a a lásaa. Oo lɔ mínngɛ, í tá kíti o yáa gbɛ́ya mɔɔn tɔ́ ólu tá lé síin!»

Finɲanmuso bhóokoo ŋó yɛ́ yáa ó

Luka 21.1-4

41Wɛ́ɛ o tɛ́ɛ bhyáala késu mín ngɔ́ɔnnɔn Ala bhatobhomba o la, Ɛnza ŋé í síi mínngɛ, aa í ɲán bhyɛ o mán, kɛ mɔɔn ólu yɛ́ wɛ́ɛ bhyáa seɲan o mánfɛɛ. Nanfootii olu shɛ́ɛman ndɛ́ɛ wɛ́ɛ shɛ́ɛman díla. 42Finɲanmuso bhóokoo nɔ́ é nan kɛ wɛ́ɛgbannan nvyáa bhyáa. O tɛ́ tɛ́ tínminnan tánman nvyáa ka. 43Ɛnza ŋé a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu kíi tó kɛ fɔ i yɛ kó: «Ní tinɲan le fɔ́la a yɛ́ ni ngó, finɲanmuso bhóokoo míin née wɛ́ɛ shɛ́ɛman myáa wɛ́ɛ bhyáa késu o lɔ kɛ tínmin mɔɔn tɔ́ ó bɛ́ ka. 44Kɛ mansɔɔ mɔɔn tɔ́ ólu wɛ́ɛ mínnu di, i manko tɛ́ tɛ́ olu lá bhée i yɛ dínɲanlɔtɛɛ o lɔ. Wáa finɲanmuso o, a yɛ bhóokooɲan o lɔ, mín ndɛ́ɛ a yeeya lé bhálo bhóo o man a yɛ dínɲanlɔtɛɛ ó lɔ, aa o lé di.»

13

Ɛnza ŋé Ala bhatobhomba ó céko ó fɔ́la

Matiyu 24.1-2; Luka 21.5-6

1Ɛnza ndɛ́ɛ bhɔ́la Ala bhatobhomba ó lá mínngɛ, a yɛ kaamɔɔndhye ŋo kée ŋé fɔ a yɛ kó: «Kaamɔɔn, a mánfɛɛ! Káwa míin nú ló njáaɲiin, Ala bhatobhomba míin ŋé lɔ́ í sɛ́wɛla lɛ.» 2Ɛnza ŋé fɔ a yɛ kó: «Í ɲán é bhómba mínnu lá a? Káwa ó sí táa tó a siilaa lɔ́ ya. Bhó ŋó yáa wéyaa pépe.»

Tɔ́lɔya ólu lámyaan ó

Matiyu 24.3-14; Luka 21.7-19

3Ɛnza ŋé táa í síi Olivyetii ó ka mínngɛ, kɛ í ɲán bhyɛ Ala bhatobhomba ó mán. Piyɛli, Zaki, Yaya óni Andele mínnu tɛ́ɛ a tɔ́ɔfɛ, olu a mánɲaankɛ í kéenan kó: 4«Íi kó mín nvɔ sɛ́n ŋwé, o káa kɛ́ wáati mínnɛɛn lé lɔ? Dínɲan ó lábhanzan o tɔɔmansii o káa kɛ́ mínnɛɛn ní mínnɛɛn lu le?»

5Ɛnza ŋé fɔ í yɛ kó: «Áa í yáakii tó a yɛ́ɛ lɔ ké mɔɔn lɔ́ kɛ́nan a láfii. 6Mɔɔn shɛ́ɛman ɲáan nan nín ndɔ́ɔ óle, kɛ́ fɔ kó: ‹Né lée kísibhaa o le!› I yáa mɔɔn shɛ́ɛman náfii o bhóo ó mán. 7A kɛ́ kɛ́ɛkɛkan nu myɛ́n, óni kɛɛko lu mánngan myɛ́n wáati mínnɔn; O sí kɛ́nan a mánshaan. Fɔ́ olu a kɛ́ lé, wáa o táa kɛ́ dínɲan labha ŋo sénin ne. 8Síya lɔ yáa í wíi síya gbɛ́ɛlu kanman, yamaanlɔ yáa í wíi yamaan gbɛ́ɛlu kanman. Lúukolo ó yáa yaayaa ywáa shɛ́ɛman nɔn. Óni kɔ́ɔn lú yáa kɛ́ ywáa shɛ́ɛman nɔn. O lé káa kɛ́ tɔ́lɔya ó lámyaan o le, óyoo muso tínndɔ óo tɔ́lɔya myáanla tɛ́nmɛn.»

9«Ále kákan né kɛ a yáakii tó a yɛ́ɛ lɔ, kɛ mansɔɔ mɔɔn ólu yáa á ló kítitɛɛbhaa ólu bhóo. I yáa a gbási sɛ́ɛbho ŋolu kɔ́ɔnnɔn. I yáa táa á lé yamaantii ólu ní mansa ólu kɛ́ɛnnan né kósɔn. O yáa kɛ́ tɔɔmansii lé í yɛ. 10Fɔ́ sanmankanmɛɛ ó lé a í láse síya ó bɛ́ man ótun. 11I kɛ a myáan sán mínnɔn kɛ táa á lé yamaan o kítitɛɛlaa ólu lɔ, a káa mín nvɔ a kɛ́nan hánmin o la. Kóman mín ngɛ bhyáa a kɔ́ɔnnɔn o wáati o lɔ, áa o fɔ, kɛ mansɔɔ a káa dhyáa mínnu fɔ, olu táa kɛ́ Ále gbúlu fɔ́dhyaa ne. A Fá Ní sɛnnɛnyanin ŋo lé káa o kóman ólu ló a lálɔ. 12Bhádhyeman ŋólu yáa kɛ́ ɲɔ́ɔnɲɛn saya ó sɔ́ɔbu le. Fa ólu yáa o sí kɛ́ i dhyé ŋólu la. Dhyé ŋólu yáa í ɲányɛɛman í fa ólu mán kɛ i fáa. 13Bɛ́ yáa a mánbhɔ né tɔ́ɔ ó kósɔn. Wáa mɔɔn mín ngɛ í lɔ́ja kɛ táa sé a lá ŋó mán, o yáa kísi.»

Tɔ́lɔyaba mín ngáa mɔɔn ólu sɔ́ɔ

Matiyu 24.15-28; Luka 21.20-24

14«A kɛ́ fé nzúu yóo hálamutɔ ó síinin ɲé ywáa lɔ́lɔ, mín ndɛ́ a síilaa le, mɔɔn óo mɔɔn kɛ́ kɛ́ Zude mala ó lɔ, áa bwée kɛ táa a lóonaan bhɔ́ tii ólu mán. 15Mɔɔn mín ngɛ kɛ́ a yɛ bhó ŋó kúnnɔn, o tíi o kɛ́nan í yíi bhó ngɔ́ɔnnɔn kɛ a bhóofe ŋolu tá. 16Mɔɔn mín lo ngɛ́ kɛ́ sɛ́ɛn mán, o tíi o kɛ́nan í kwɔ́sɛɛ lúman táamanlataafaani tá tɔ́ɔ lɔ. 17Bɔɔn yáa kɛ́ muso kɔ́ɔnman ŋólu ní dhyémbatii olu ta lé o lo ŋó la. 18Áa Ala dɛ́li ké o kó ólu kɛ́nan bhyɛ nɛ́nnɛnbawaati o man. 19Kɛ mansɔɔ ó lo ŋolu yáa kɛ tɔ́lɔya lomba lu le, kɛ mansɔɔ kɛ myáan dínɲan lámyaan ó mán Ala bhóo kɛ́nan sii bí la, o tɔ́lɔya ó yáa bwóɲan, a si tɛ́man kɛ́ bhá. A lo nzí táa kɛ́ bhée. 20Ní Mantii ó tɛ́man o wáati o kánnansunɲan, mɔɔn sí tɛ́ táa bwási. Wáa aa o kánnansunɲan a yɛ mɔɔn lɔ́tɔnmɔnnin ŋó léelu kósɔn.»

21«Ní mɔɔn lɔ́ kɛ́ fɔ a yɛ́ o sán olu lɔ kó: ‹Kílisi óo ya!›, wáman kó ‹aa yéenɔn!› A kɛ́nan lá o tíi o la. 22Kílisi kóo ngóo ni céla kóo ngóo nzhɛ́ɛman ɲáan í wíi; I yáa tɔɔmansii ní káwananngo lú kɛ́ mɔɔn lafii tɔ́ɔ lɔ; Háanin Ala yɛ mɔɔn lɔ́tɔnmɔnnin ŋólu, i yáa olu láfii ɲán ɲíin. 23Áa a yɛ́ɛ myaan, kɛ mansɔɔ ŋwɛ́ɛn a tóo lasowi o bɛ́ la.»

Mɔɔn Dhyénjɛ ó nánko o

Matiyu 24.29-31; Luka 21.25-28

24«Wáa ni o tɔ́lɔya wáati ólu kɛ́ bhɔ́ í lá tɛ́nmɛn, tee ó yáa í mánfin. Káa ó ló ndáa gbɛ́ bhée. 25Lóodhye ŋólu yáa bhɔ́ sáman kɛ bé, óni sébhaaya mín núu sá ŋó lɔ olu yáa maanmaan. 26O lɔ, án ɲáan mɔɔn Dhyénjɛ o nántɔ ó yé káwa ólu ka ni sébhaayaba óni nɔ́lɔyaba óle. 27A yáa malɛɛka ólu bhyáashaa dínɲan nɔ́ɔn náannin ó bɛ́ la, kɛ a yɛ mɔɔn lɔ́tɔnmɔnnin ŋólu ládhyɛ, kɛ a lámyaan dínɲan kún mín ŋé nín, fɔ́ kɛ táa sé sángboo o la ŋo la.»

Kɔ́ɔlamandhyaa mín ŋé fígisun ŋo ka

Matiyu 24.32-35; Luka 21.29-33

28«Áa a yɛ́ɛ sɔ́ hákii lá, saanan míin lá fígisun ŋo tá lákɔɔsi ó fɛ́. Ní a kɛ́ yé kó a bhóokaa óo táa í mánnuun ne, ké aa táa í búu bhɔ́ le áa lá a lá óyoo sanmanyi o wɛ́ɛ gbaa. 29O ɲán kée ŋó mán a kɛ́ kɛ́ o kó ólu yéla wáati mínnɔn, aa lɔ ŋóo mɔɔn Dhyénjɛ ó nán wáati o wɛ́ɛ gbaa. Óo aa sháala. 30Tó ní fɔ a yɛ́ tinɲan in ne ngó, án ɲɛ́n wáati míin mɔɔn ó bɛ́ táa sayakɛ, ké kó míinnu bɛ́ mán kɛ́ bhá. 31Sángboo óni lúukolo ó yáa tínmin, wáa ɲɛ́n kóman ólu táa tínmin tún.»

Ala kéembe lé a dínɲan lábha ŋo lɔ

Matiyu 24.36-44

32«O ko ólu káa kɛ́ ló mínnan, wáman wáati kée mínnɔn, mɔɔn óo mɔɔn mán o lɔ, malɛɛka olu mán lɔ, háanin Dhyénjɛ ó mán lɔ. Ala mín ŋé Fá óle, o kéembe lé a lɔ. 33Áa a yɛ́ɛ myaan, áa tó í ɲánla, kɛ mansɔɔ a mán wáati o sé sán o lɔ. 34Áa le óyoo cɛ lɔ́ táatɔ lé táamanla, áa a yɛ bhó ŋó kɛ́ɛfa a yɛ bháalakɛdhye ŋolu mán, tó kɛ i bɛ́ tá bháala dí i man, kɛ fɔ bhó ngunnansiibhaa ó yɛ kó aa tó í ɲánla. 35Oo lɔ mínngɛ, áa tó í ɲánla, kɛ mansɔɔ a mán bhóndii o nánlo ŋó lɔ, a káa nan ywáa lá lé bháa, sú cɛ́man bháa, lónan njonan ó kómansan o lɔ bháa wáman sɔɔ mán bháa. 36Ní a kɛ́nan í kɔ́lɔ tee mín man, a kɛ́nan nán a sɔ́ɔ súnnɔɔn lɔ. 37Ní mín nvɔla a yɛ́ nín, ní o lé fɔ́la bɛ́ yɛ: Aa tó í ɲánla!»

14

Kúnndii ólu dún nɔ́siila Ɛnza man

Matiyu 26.1-5; Luka 22.1-2; Yaya 11.45-53

1Tee fyáa lé tɛ́wɛɛ tó Yawudhyaa ólu yɛ́ Hɔ́lɔɲanli o ɲánlagbɛ lo ŋo, óni Búlufuunmɛɛ ó ɲánlagbɛ lo ŋo ɲánman. Faanlɛɛɲansebhaa olu kúnndii ólu ní sɛliya kaamɔɔn olu tɛ́ɛ ɲánɲiinnan Ɛnza myaanko o mán loo nɔn ké i tɛɛ a fáa. 2I tɛ́ɛ fɔ́la o bhóo ó mán kó: «Án ndɛ́ sé a myáanla ɲánlagbɛ lo míin mán ní o tɛ, yaman ó yáa ɲáanmin.»

Muso lɔ́ é latikɔlɔ kɛ́la Ɛnza ngúnnɔn

Matiyu 26.6-13; Yaya 12.1-8

3Ɛnza ndɛ́ɛ Betani só ó kɔ́ɔnnɔn, Simɔn kwáantɔ yɛ́ bhó ŋó la. A tɛɛ lɔ́min kɛ́ tabɛli o ka wáati mínnɔn, muso lɔ́ é lo ni bháanin ngúugbɛɛ nɔ le min nálaanin ndɛ́ɛ káwa kúugbɛɛ nan. A fanin ndɛ́ɛ latikɔlɔ sɔɔn gbɛ́ɛ ne la. Aa káwa ó cé tó kɛ latikɔlɔ ó bwɔ́ Ɛnza ngúnnɔn. 4Mɔɔn mínnu tɛ́ɛ yénɔn, o lɔ́lu díminsa. I tɛ́ɛ ɲɔɔn ɲáankɛla kó: «Aa latikɔlɔ kúugbɛɛ nzúu míin lɔ́nɔɔnla mínnɛɛn lé kósɔn nín? 5Mɔɔn tɛ́ɛ sé ale latikɔlɔ ó felela wɛ́ɛgbannan ngɛnmɛn sáwa la tó kɛ o wɛ́ɛ o dí bhóokoo ŋólu mán.» I tɛɛ lákɔɔkoman lu kɛ́la muso ó mán.

6Wáa Ɛnza ŋé fɔ kó: «Áa muso ó tó a súu la! Áa a kánnankwaanyala mínnɛɛn lé la? A wɛɛ kóbhɛɛ lé kɛ́ ɲɛ́n nín. 7Kɛ mansɔɔ Ále ní bhóokoo ŋólu yáa kɛ́ kéene yánun wáati o bɛ́ lɔ. Kóbhɛɛ kɛ́ kɛ́ dhyáa a yɛ́ i yɛ sán mínnɔn, a yáa o kɛ́ i yɛ. Wáa né ní Ále táa kɛ́ kéene yánun wáati o bɛ́ lɔ. 8Mín nze é kɛ́ a yɛ, a wɛɛ o kɛ. A wɛɛ múun latikɔlɔ la, kɛ nvásisoo ó lɔ́bhyɛ kábulu o yɛ. 9Tó ní fɔ a yɛ́ tinɲan in né ngó, sanmankanmɛɛ ó káa í láse dínɲan ywáa óo ywáa lɔ, muso ó kɛ́ko míin ɲáan fɔ́ o ywáa ó bɛ́ lɔ tó a ko é bhyáa mɔɔn olu yáakii la.»

Zudasi é Ɛnza yanvala

Matiyu 26.14-16; Luka 22.3-6

10Ɛnza ɲɛn kaamɔɔndhye ndá ni fyáa ó kée mín ndɔ́ɔ tɛ́ɛ kó Zudasi Sikaliyɔti oo táa faanlɛɛɲansebhaa olu kúnndii ólu fɛ́ yé, ké á Ɛnza no i bhóo. 11Ii o kóman ó myɛ́n mínngɛ, oo dhyáa i yɛ, ii láheli ta a yɛ kó i káa wɛ́ɛ dí a man. Zudasi tɛɛ ɲánɲiinnan Ɛnza no bhóo lɔ́ ó man.

Ɛnza ni a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu Hɔ́lɔɲanli o ɲánlagbɛ sunman ŋo lɔ́ɔnan

Matiyu 26.17-25; Luka 22.7-14,21-23; Yaya 13.21-30

12Búlufuunmɛɛ ó ɲánlagbɛ14.12 Búlufuunmɛɛ ó ɲánlagbɛ: O ɲánlagbɛ o lée Izalayɛlika olu bhɔ ó yɔɲan ó lɔ o ko bhyaa lá i kɔɔnnɔn. Í ɲángban kóyoo ŋó man íi búlufuunmɛɛ ó lɔɔ ŋó lé lɔ. Íi ó ɲanlagbɛ o kíila i kwɔ́ ko Hɔ́lɔɲanli ó ɲánlagbɛ ó. o tée jónan ó, mɔɔn ólu tɛ́ɛ saayii ó kɛ́la faanlɛɛ lé tee mín man, Ɛnza ɲɛn kaamɔɔndhye ŋolu a mánɲaankɛ kó: «Íi fɛ́ ké án ndáa Hɔ́lɔɲanli o ɲánlagbɛ ó gbá ó kɛ́ ywáa mínnɛɛn lé lɔ?» 13Aa a yɛ kaamɔɔndhye ŋo fyáa bhyáashaa kɛ fɔ i yɛ kó: «Áa táa só ó kɔ́ɔnnɔn, a yáa bhyɛ cɛ lɔ́ le ké jílaa fanin jí lá é a kúun mán. Áa í bhyáa a kwɔka. 14Ní a kɛ táa lo bhó mínnan, áa fɔ o lútii ó yɛ́ kó: ‹Kaamɔɔn ó kó a yɛ́tiiyabho ŋoo mín? Ale ní a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu káa Hɔ́lɔɲanli o lɔ́min ó kɛ́ bhó mínnan.› 15A káa bhóngɔɔnnɔnba lɔ́ lé yáa a lá, sangaso ó lá sa mán wé. Fé ŋó bɛ́ é a kɔɔnnɔn. A káa gbá ó kɛ́ án ɲɛn yénɔn le.» 16Kaamɔɔndhye ŋolu bhɔ́ kɛ táa só ó kɔ́ɔnnɔn kɛ táa kó ó bɛ́ sɔɔ óyoo aa fɔ i yɛ ɲán mín man. Ii Hɔ́lɔɲanli o ɲánlagbɛ ó gbá ó kɛ.

17Ywáa óo sé mínngɛ, Ɛnza ni a yɛ kaamɔɔndhye ndá ni fyáa ólu nan lo. 18Í tɛ́ɛ lɔ́min kɛ́ ó lá wáati mínnɔn, Ɛnza ŋé fɔ kó: «Tó ní fɔ a yɛ́ tinɲan in né ngó, Ále mín núu lɔ́min kɛla ni né nín, a kée ngéenan yáa ɲánva.» 19Kaamɔɔndhye ŋolu bɛ́ í ɲánlasii o kóman ó kósɔn, i bɛ́ɛ a mánɲaankɛ kée ngée ndá kó: «Né kó tɛ lɛ, bháa díi?» 20Ɛnza ŋé i yawi kó: «A mɔɔn tá ni fyáa ó lé kée ngáa kɛ. Né ní mɔɔn mín ngáa í bhóo ló sunmannve ŋó lɔ́ kéene, o tíi ó lé káa ɲánva. 21Mɔɔn Dhyénjɛ ó yáa sayakɛ óyoo a sɛwɛnin ŋé a ta fa nvɛ́ tɛ́nmɛn. Wáa mɔɔn mín ngwɛɛn ngáa mɔɔn Dhyénjɛ ó yánva wé, kunnangboya é o tíi ó yɛ! Yáanin o tíi o wóobhaa yɛ́ɛ tɛ́ mán a bhyáa fwɛ́ɛn ka, o tɛ́ɛ físaa a mán!»

Dhyáaɲɔɔnya súnman ŋo

Matiyu 26.26-30; Luka 22.14-20

22I tɛɛ lɔ́min o kɛ́la mínngɛ, Ɛnza ŋé búlu ó tá, kɛ Ala bálika bhɔ́, kɛ a lɔ́tɛɛtɛɛ, kɛ a di í mán, tó kɛ fɔ i yɛ kó: «Áa a tá, nvásisoo ó lée wé.» 23O kwɔ, aa wɛɛ kɛ lɛ́zɛnnjifyɛ lɔ tá tó kɛ Ala bálika bhɔ́ kɛ o lɛ́zɛnnji o di í man. I bɛ́ é o lɔ́ mín. 24Aa fɔ i yɛ ó lé lɔ kó: «Ɲee ó lée wé, Ala yɛ dhyáaɲɔɔnya ó láheli o tɔɔmansii ó. Mín ŋé bwɔ́ mɔɔn shɛ́ɛman ngósɔn.» 25O kwɔ, aa fɔ i yɛ kó: «Tó ní fɔ a yɛ́ tinɲan in né ngó, ndáa lɛ́zɛnnji min bhée fɔ́ ngɛ́ kɛ́ lɛ́zɛnnji kwáa minnan Ala yɛ́ Mansaya ó lɔ.»

Ɛnza ŋé fɔ́la kó Piyɛli yáa fɔ ale mán kó a mán a lɔ

Matiyu 26.31-35; Luka 22.31-34; Yaya 13.36-38

26Ii wɛɛ Ala tándo lɔ́ ŋolu lá lá mínngɛ, ii bhɔ́ kɛ táa Olivyetii ó mánshaa fɛ́. 27Ɛnza ŋé fɔ a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu yɛ kó: «A bɛ́ yáa í kwɔ́kɛ nán, kɛ mansɔɔ a sɛwɛnin ŋé kó: Ɲáan saamangbɛngbɛmaa o fáa, tó saa ólu ɲɛ́nɲɛn.28Wáa ngɛ́ kúun kɛ bhɔ́ sú ólu cɛ́man, ɲáan bhyáa a ɲɛ́n sɔ́ kɛ táa Galile lánga ŋo lɔ.» 29Piyɛli é fɔ a yɛ́ kó: «Yáanin mɔɔn tɔ́ ólu kɛ́ í kwɔ́kɛ í la, né táa ngwɔ́kɛ í lá.» 30Ɛnza ŋé a yawi kó: «Tó ní fɔ í yɛ́ tinɲan in né ngó, bí sú míin ɲɛ́ɛ lɔ, sánnin lónan ŋó a kóman ko fyáa kɛ́, íle yáa fɔ síɲan sawa kó í mán nɔ́.» 31Wáa Piyɛli é í lámangbɛya kó: «Yáanin ngɛ́ saya kɛ́ í fɛ́, wáa ndáa fɔ ngó mán í lɔ́ fɛ́sɛfɛsɛ.» Kaamɔɔndhye ŋo tɔ́ ólu bɛ́ tɛɛ fɔ́la o ɲán kée ŋó lé mán.

Ɛnza ŋé í sɛ́ɛla Zesemane

Matiyu 26.36-46; Luka 22.39-46

32Ii sé ywáa lɔ́lɔ, o tɔ́ɔ kó Zesemane. Ɛnza ŋé fɔ a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu yɛ kó: «Áa í síi ya, ngɛ́ɛ tɛ́ɛ nzɛ́ɛ.» 33Aa Piyɛli, Zaki ní Yaya lú tá kɛ i bhyáa a fó nan. Ɛnza ndɛ́wɛɛ bhyá sháan ne, óni kɛ a ní ó tɔ́lɔ. 34Aa fɔ i yɛ kó: «Né ní o wɛ́ɛ tɔ́lɔ koyoongɛ fɔ́ kɛ kɛ́ óo ngáa sayakɛ a bhóo. Áa tó yánun; áa tó í ɲánla. 35Ɛnza ŋé í lɔ́nin manbhɔ tó kɛ í cé ngbáan lúu lɔ kɛ Ala dɛ́li ni fɔ le kó: Ní aa sé o tɔ́lɔya wáati ó látinminnan a ka.» 36A tɛ́ɛ fɔ́la kó: «Nvá ó, kó ó bɛ́ se é íle lé yɛ, tɔ́lɔyaba míin cɛ́bhɔ nán. Óni o ta ó bɛ́, í kɛ́nan a kɛ né sao óle, wáa í lé sao ó.» 37Oo wɛɛ mínngɛ, aa í kwɔ́sɛɛ a yɛ kaamɔɔndhye nzawa ó mán. Aa nan i sɔɔ súnnɔɔn lɔ. Aa fɔ Piyɛli yɛ kó: «Simɔn, íi súnnɔɔn le lɔ a! Yáanin í yɛ́ɛ mán sé lɛ́ɛlɛ kée ngɛla í ɲánla a! 38Áa tó í ɲánla, kɛ Ala dɛ́li ké á kɛ́nan lo lɔ́swaannin ó lɔ. Kóbhɛɛ kɛ́ yóso é Adamandhye ŋó kɔ́ɔnnɔn, wáa sé tɛ́ a yɛ.» 39Aa í cɛ́bhɔ i la ko kwáa kɛ, kɛ táa Ala dɛ́li ni dhyáa ngée ŋolu le. 40Aa í kwɔ́sɛɛ kaamɔɔndhye ŋolu mán íkwɔtun, kɛ́nan i sɔɔ súnnɔɔn lɔ. Kɛ mansɔɔ i bɛ́ ɲánfaa tɛ́wɛɛ gbíiya gbíiya i la. I tɛman lɔ ŋóyoo i káa kan mín nvɔ Ɛnza ɲɛn. 41Aa í kwɔ́sɛɛ síɲan sawaɲɔn o kɛ́ mínngɛ, aa fɔ i yɛ kó: «Áa súnnɔɔn le lɔ́ bhée kɛ a lɔ́nwɛɛn a? A wɛɛ kɛ́! Mɔɔn Dhyénjɛ ó, o káa ló yuumukɛbhaa olu bhóo wáati mínnɔn, o wɛ́ɛ sé. 42Áa í wíi ké án ndáa! Ɲánvabhaa o lée nánla nín.»

Ɛnza myaanko o

Matiyu 26.47-56; Luka 22.47-53; Yaya 18.3-12

43O ywáa nín ngée ŋó lɔ, kɛ́ Ɛnza ndó kóman o la, a yɛ kaamɔɔndhye ndá ni fyáa ó kée mín ndɔ́ɔ kó Zudasi, oo í kunnanbhɔ ni yaman lé a kwɔ́ka. Fá ni gbéle lú tɛ́ɛ yaman o bhóo. Faanlɛɛɲansebhaa olu kúnndii ólu ní sɛliya kaamɔɔn ólu ní Yawudhyaa cɛba ó léelu tɛ́wɛɛ o mɔɔn ólu bhyáashaa. 44Ɛnza ɲanvabhaa o tɛ́ káa a tɔɔmansii ɲán mín man, a tɛ wɛɛ o ɲányaa yamandhye ŋó lá tá kó: «Ngaa nvínin cɛ mín man wé, ale lée wé. Áa ale lé myáan! Áa í yáakii tó a lɔ cɛ́ɛne ne.» 45Aa lo ndɛ́nmɛn, Aa í mánlo Ɛnza nán téeman kɛ fɔ a yɛ kó: «Ní í fola, kaamɔɔn ó!» Aa o fɔ tó kɛ kɛ́ í fínin a man. 46Oo kɛ́ mínngɛ, mɔɔn ólu Ɛnza myaan kɛ táa ale. 47Ɛnza fongamaa o kée ŋé a ta fá ŋó bhɔ́ a foo ŋo lɔ kɛ a láyii faanlɛɛɲansebhaa olu kúnndiiba ó yɛ́ bháalakɛdhye ŋo ka kɛ o tóofaa ó tɛɛ man téeman. 48Ɛnza ŋé fɔ i yɛ kó: «Áa nánla ni fá nu ní gbéle lú lé né lé myáan tɔ́ɔ lɔ óyoo kóyoongɛbhaa lɔ a? 49Ló ŋó bɛ́, ndɛ́ɛ mɔɔn ólu kalanan a cɛ́man Ala bhatobhomba ó kɔ́ɔnnɔn, a mán myáan. Wáa sɛ́wɛli o wɛ́ɛ mín nvɔ, fɔ́ o a kɛ́ le.»

50Oo kɛ́ mínngɛ, a yɛ kaamɔɔndhye ŋolu bɛ́ɛ bwée kɛ í kwɔ́ kɛ́ a lá. 51Káweenin ngée nɔ é í bhyáa Ɛnza ngwɔ. Bíifaanin kée ngbóto lé tɛ́ɛ o mán. Íi o myáan. 52Wáa oo bwée ni a gbóomankoo ŋó le kɛ bíifaanin o tó yénɔn.

Ii táala Ɛnza né kíti tɛ́ɛlaa o lɔ

Matiyu 26.57-68; Luka 22.54-55,63-71; Yaya 18.13-14,19-24

53Mɔɔn ólu táa Ɛnza né faanlɛɛɲansebhaa olu kúnndiiba ó fɛ́ yénɔn. Faanlɛɛɲansebhaa olu kúnndii olu, óni cɛba ólu, óni sɛliya kaamɔɔn ólu bɛ́ɛ ɲɔ́ɔn nadhyɛ yénɔn. 54Piyɛli tɛ́ɛ wɛɛ Ɛnza nzúukutaaman kɛ, fɔ́ kɛ táa lo faanlɛɛɲansebhaa olu kúnndiiba ó yɛ lúkɔɔn o man. Yénɔn, aa í síi ni swáasi ólu lé tá o fɛ́ kɛ í bhóo lája. 55Faanlɛɛɲansebhaa olu kúnndii ólu ní Yawudhyaa olu yɛ́ kítitɛɛmɔɔnba ó bɛ́ tɛ́ɛ fwɔnɲankan nɔn ɲíinan sɛ́ɛya bhóoman ké i tɛɛ o bɛ́ɛ Ɛnza nan, kó óo kó é kɛ o tɛ́ɛ kɛ́ a faakun né i bhóo, Wáa i man kan nzɔ́ɔ, mín ndɛ́ɛ sé kɛ́la Ɛnza nvaakun ne. 56Sɛ́ɛyaladibhaa shɛ́ɛman ndɛ́ɛ fwɔnɲan le lála a lá, wáa i kan ŋo tɛ́ tɛ́ kéene. 57Mɔɔn dáman ŋé í wíi tó kɛ fwɔnɲan lɔ lá Ɛnza nan kó: 58«Án ní myɛ́n kó a tɛɛ fɔ́la kó mɔɔn ólu wɛ́ɛ Ala bhatobhomba mín nɔ í bhóola, kó ale káa ó cé kɛ a lɔgbɛɛ lɔ́ tee sáwa kɔ́ɔnnɔn ké mɔɔn bhóo tɛ́ a lɔ.» 59Yáanin o ywáa ó mán mɔɔn ólu tɛ́ɛ ɲɔɔn mansɔsɔla lé.

60Faanlɛɛɲansebhaa olu kúnndiiba óo í wíi o lé lɔ́ yaman o cɛ́man tó kɛ Ɛnza mánɲaankɛ kó: «Kóman súu súu tɛ́ í fɛ́ kɛ mɔɔn míinnu yawi a?» 61Ɛnza ŋé lumandhye myán a yɛ́ɛ ka, a mán a yawi. Faanlɛɛɲansebhaa olu kúnndiiba óo a mánɲaankɛ íkwɔtun kó: «Íle lée Kílisi o le a, án ní Ala mín bhátola o dhyénjɛ a?» 62Ɛnza ŋé a yawi kó: «Ɔɔn, óo né lé le. A yáa mɔɔn Dhyénjɛ ó síinin ɲé sétii ó bhóobhɛɛkɔɔ. A ló ɲáan o yáa a yé nánla sángawa ólu cɛ́man.»

63Faanlɛɛɲansebhaa olu kúnndiiba óo a yɛ́ɛla kannanfaanin o fála mwɛ́nnɛn o mán tó kɛ fɔ kó: «Án manko é sɛ́ɛya mínnɛɛn le lá bhée! 64A wɛɛ Ala lɔ́ɔya, a wɛ́ɛ o myɛ́n nɛ́. Ále kó án ni mínnɛɛn lé kɛ́ a lá o lɔ?» I bɛ́ kó o lé lɔ kó a sɔ née a lɔ, áa á fáa. 65Oo kɛ́ mínngɛ, lɔ́lu í láji bwɔ́ Ɛnza nga. Kɛ fé nzíli a ɲánla, kɛ táa a gbú gbú le, tó kɛ fɔ a yɛ ko aa célayakɛ, kɛ a mánɲaankɛ kó: «Mɔɔn mín íi gbási o tíi ó tɔ́ɔ fɔ.» Swáasi olu Ɛnza myaan tó kɛ a tóo cé cé.

Piyɛli kó ale mán Ɛnza nɔ

Matiyu 26.69-75; Luka 22.56-62; Yaya 18.15-18,25-27

66Piyɛli tɛ́ɛ lúkɔɔn ó lúulafa ŋo fɛ́, faanlɛɛɲansebhaa olu kúnndiiba ó yɛ́ bháalakɛdhye musoman ŋó kée ŋé nan. 67Oo Piyɛli yé í bhóo lájala tá ó fɛ́. Aa a mánfɛɛ cɛ́ɛne tó kɛ fɔ a yɛ kó: «Íle ni ƐnzaNazalɛtika cɛ o tɛ́ɛ kéene.» 68Wáa aa í lámangbɛya kɛ fɔ kó: «Í yɛ́ɛ é dhyáa mínnan nin mán o lɔ, né tɛ́ bhɔ́la o ɲánle.» Piyɛli é bhɔ́ o le lɔ kɛ táa lúkɔɔn ó lona o la tó lónan ŋoo kóman. 69Ale bháalakɛdhye musoman ngée ŋóo Piyɛli yé íkwɔtun, aa fɔ mɔɔn olu yɛ kó: «Cɛ míin nín, ale mɔɔn ó lɔ́ lée wé.» 70Wáa Piyɛli é í lámangbɛya ko kwáa kɛ. Wáati dɔ́ɔnin ŋé tínmin mínngɛ, mɔɔn mínnu tɛ́ɛ yénɔn ólu fɔ Piyɛli yɛ́ íkwɔtun kó: «Síka tɛ́ lɔ, íi Ɛnza nvongamaa o lé lɔ́ le, kɛ mansɔɔ íle, Galileka lée íle.» 71Piyɛli é í shɛ́n kɛ fɔ kó: «Ala a ndáan, a kan ŋé cɛ mín man nín, mán o lɔ fɛ́sɛfɛsɛ.» 72Í kɔ́lɔ, lónan ŋoo kóman ko fyáaɲɔn o kɛ. Ɛnza ŋé kóman mín nvɔ Piyɛli yɛ oo bhyáa a kɔɔnnɔn téeman kó: «Sánnin lónan ŋó a kóman ko síɲan fyáaɲɔn o kɛ, íle yáa fɔ né mán síɲan sawa kó í mán nɔ́.» Piyɛli é kási kɛ́.

15

Ii táala Ɛnza né Lomɛn ŋólu tá faanman ó kɛ́ɛnnan

Matiyu 27.1-2,11-14; Luka 23.1-5; Yaya 18.28-38

1Sɔɔ jónan ó mán, faanlɛɛɲansebhaa olu kúnndii ólu ɲɔ́ɔn ɲé kɛ́ ní cɛba ólu ní sɛliya kaamɔɔn ólu ní kítitɛɛbhaa o tɔ́ ó bɛ́ le. Ii wɛɛ Ɛnza nzilila mínngɛ, ii táa ale kɛ táa a lo Lomɛn ŋolu tá faanman ŋó bhóo mín ndɔ́ɔ kó Pilati. 2Pilati é a mánɲaankɛ kó: «Íle lée Yawudhyaa ólu yɛ́ mansacɛ o le a?» Ɛnza ŋé a yawi kó: «Í lé le wɛ́ɛ o fɔ́ wé.» 3Faanlɛɛɲansebhaa olu kúnndii ólu kómanyoo nzhɛ́ɛman nvɔ́ Ɛnza man. 4Pilati é a mánɲaankɛ íkwɔtun kó: «Í tɛ́ í yawila a? Ii kómanyoo nzúu súu lála í lá nín, í tɛ́ o myɛ́nnan ŋan?» 5Wáa Ɛnza mán la fɔ, o lée bháa Pilati lɔ kɛ tínmin.

Ɛnza maa Baanabasi

Matiyu 27.15-26; Luka 23.13-25; Yaya 18.39--19.16

6Sa ŋóo sa, Hɔ́lɔɲanli o ɲánlagbɛ lo ŋo tɛ́ɛ sé, Pilati tɛ́ɛ kasodhye ngée ne lábhyaala. Yaman ó tɛ́ɛ kasodhye mín ngófɔ. 7Waa cɛ lɔ́ tɛ́ɛ kasola, o tɔ́ɔ tɛɛ kó Baanabasi. Ale ní a taamanɲɔɔn ólu múluti fɔ kɛ mɔɔn lɔ́ fáa. 8Yaman óo táa Pilati fɛ́ yé, tó kɛ fɔ a yɛ kó: «Íi kó mín ngɛla án ɲɛn Hɔ́lɔɲanli ɲánlagbɛ lo ŋo lá sa ŋóo sa o kɛ́ án ɲɛn.» 9Pilati é i mánɲaankɛ kó: «Áa fɛ́ ké ní Yawudhyaa olu yɛ́ mansacɛ o lé lábhyaa a?» 10Kɛ mansɔɔ Pilati tɛ́ɛ lɔ ŋóo ɲángbeya le kósɔn faanlɛɛɲansebhaa olu kúnndii ólu, Ɛnza no bhóolɔ.

11Wáa faanlɛɛɲansebhaa olu kúnndii ólu tɛ́ɛ yaman ó lɔ́lonan, kó ii fɔ kó kɛ́ Baanabasi lé lábhyaa. 12Pilati é i mánɲaankɛ íkwɔtun kó: «Tó fɔ́ é kɛ́la mín man kó Yawudhyaa lú yɛ mansacɛ o, áa fɛ́ ké ní mínnɛɛn lé kɛ́ o la?» 13Ii gbáa kó: «A gbáan yíi ó mán!» 14Pilati é i mánɲaankɛ kó: «Aa kó yóo mínnɛɛn lé kɛ wɛ́?» Wáa ii gbáa ko kwáa kɛ kó: «A gbáan yíi ó mán!» 15Pilati é yaman o sáo ó kɛ, aa Baanabasi lábhyaa, ii Ɛnza gbasi gbɛ́nɲɛn la, aa Ɛnza no i bhóo kó ii táa a gbáan yíi ó mán.

Swáasi ólu yɛ́ɛbhɔla Ɛnza nɔn

Matiyu 27.27-31; Yaya 19.2-3

16Swáasi olu táa Ɛnza né i yɛ faanmannjɛ o yɛ́ lúkɔɔn ó mán, tó ii swáasi ólu tɔ́ o bɛ́ kíi. 17Ii tɔɔya ɲánlaywɛ nɔ́ bhyáa a kannan, kɛ ŋwɛ́ɛn ŋo kɛ́ mansayagɔ ne, kɛ a bíin a kúnnan. 18Ii a lákɔɔbhɔ kó: «Yawudhyaa olu yɛ́ mansacɛ o, án ni í fola.» 19I tɛ́ɛ a gbasila kaakaa ó lá a kúnnɔn, kɛ í láji bwɔ́ a ka, kɛ í kúnmɛɛn nɔ́kɛɛ a kɔɔ óyoo ii a bwóɲanla. 20Ii wɛɛ yɛ́ɛbhɔla a lɔ mínngɛ, ii a yɛ tɔɔya ywɛ́ ŋo bhɔ́ a kannan, kɛ ale gbú yɛ faani o bhyáa a kannan. Ii bhɔ́ ale kɛ́ɛnman, kɛ táa a gbáan yíi ó mán.

Ii Ɛnza ngbáannan yíi ó mán

Matiyu 27.32-44; Luka 23.26-43; Yaya 19.17-27

21I taatɔ óle, swáasi ólu cɛ lɔ́ yé bhɔ́la sɛ́ɛn mán tó kɛ fáan lá o ka kó aa Ɛnza gbáanɲii ó tá. A tɔ́ɔ tɛɛ kó Simɔn, Silɛninnga lé tɛ́ɛ ale. Alɛsandi ní Lufu fácɛ le. 22Ii táa Ɛnza né ywáa lɔ́lɔ, o tɔ́ɔ kó Gɔligota. O kɔ́ɔ o tɔ́ɔ kó: «Kunngɔɔngoo ywáa.» 23Ii sé mínngɛ yénɔn, ii bhwɛ́ɛ lɔ́ ɲáanmin lɛ́zɛnnji o lɔ kɛ́ o dí Ɛnza man, wáa a mán kɛ́ o fɛ́. 24Swáasi olu a gbáan yíi ó mán tó kɛ gbámantɛɛ a yɛ faani olu ka, tó bɛ́ a ta fa ndá. 25Ii a gbáan yíi ó mán siinndee ó lé la. 26Ii a fáa kún mínnan o sɛ́wɛnin ndɛ́ɛ yíifɛɛn nɔ ka kó: «Yawudhyaa ólu yɛ́ mansacɛ ó.» 27Kɛ ii bénganikɛbhaa fyáa gbáan yíi ó mán a tɔ́ɔfɛ, kée ndɛ́ɛ a bhóobhɛɛkɔɔ, kée ndɛ́ɛ a bhóonwaan ngɔɔ. 28[O bhóo ó mán, mín nzɛwɛnin ndɛ́ɛ Ala saaninkan o lɔ, óo i lafa: «I wɛɛ a yacesii kóyoongɛbhaa o lɔ́ le.»]

29Tínminmaa olu tɛ́ɛ í kún lámaanla nɛɛnnin bhóoman Ɛnza ndá fa nvɛ́ kɛ táa fɔ lé a man kó: «Ɲɔ́ɔn ngo íle lée fɔ kó íi sé kɛ Ala bhatobhomba ó cé kɛ́wɛɛ kɛ a lɔko kwáa kɛ́ tee sáwa mán lé? 30Í ló ŋan í yɛ́ɛ bwási kɛ í yíi kɛ bhɔ́ i gbáanɲii ó mán nín né!» 31Faanlɛɛɲansebhaa olu kúnndii ólu ní sɛliya kaamɔɔn ólu tɛ́ɛ yɛ́ɛbhɔla a lɔ́ kɛ fɔ ɲɔ́ɔnɲɛn kó: «A wɛɛ mɔɔn olu bwási, wáa a tɛ sháa a yɛ́ɛ bwásila!» 32I tɛɛ fɔ́la íkwɔtun kó: «Kó Kílisi ó, Izalayɛli mansacɛ o! Í yíi kwáalenin kɛ bhɔ́ í gbáanɲii ó mán, án ɲán kɛ́ lɔ o lɔ, án ɲáan lá í lá.» Mɔɔn mínnu gbáannin ndɛ́ɛ yíi ó mán Ɛnza ndɔ́ɔfɛ, olu tɛ́ɛ a nɛɛnnan ikwɔ.

Ɛnza ɲɛn sayako o

Matiyu 27.45-56; Luka 23.44-49; Yaya 19.28-30

33Teelatee ŋwáati o lɔ, diwiba é lo ywáa ó bɛ́ lɔ́ yamaan o ka fɔ́ kɛ táa se ywáatee ó mán. 34Ywáatee ó mán o lɔ, Ɛnza ŋé gbáa fáan lá kó: «Eloyi, Eloyi, laman sabataanin.» O kɔ́ɔ o tɔ́ɔ kó: «Ɲɛ́n Ala o, ɲɛ́n Ala o, í wɛ́ɛ í kwɔ́kɛ nán mínnɛɛn lé la?» 35Mɔɔn mínnu tɛ́ɛ yénɔn, o lɔ́luu o myɛ́n, ii fɔ kó: «Áa í tóomanlɔ, aa Eli kíila!» 36Mɔɔn kée ŋé bwée kɛ táa fu ó bhyáa lɛ́zɛnnji kuunnin nɔ́lɔ kɛ o dhyɛ́ kaakaa lɔ la, kɛ a di Ɛnza man kó aa o min, tó kɛ fɔ kó: «Aa tó yé, án ni a mánfɛɛ ní Eli yáa nan a láyii kɛ a bhɔ́ yíi o man!» 37Wáa Ɛnza ŋé gbáa fáan lá tó kɛ sayakɛ.

38Oo kɛ́ mínngɛ, Ala bhatobhomba ó sácɛ ó fala fyáa le kɛ a lamyaan sáman fɔ́ɔ lúu mán. 39Lomɛn swáasi kúnndii mín ndɛ́ɛ yénɔn, oo Ɛnza saya kɛ́ seɲan o yé mínngɛ, aa fɔ o lé lɔ kó: «Kɛ fɔ tinɲan in né, cɛ míin ndɛ́ɛ Ala dhyénjɛ gbú le le!»

40Muso lɔ́lu tɛ́ɛ kólɔgbɛla ywáa já nɔn. O muso ólu cɛ́man: Mwɛnyamu Magidalaka, Zaki fítiinin ni Zose wóobhaa Mwɛnyamu, óni Salome. 41O muso ó léelu tɛ́ɛ Ɛnza ngwɔ́ka Galile yamaan o lɔ, kɛ a dhyɛman bháala olu mán. Muso shɛ́ɛman ndɛ́ɛ yénɔn o kwɔ, olu nan a kwɔka né fɔ́ Yeluzalɛmu.

Ɛnza nzúlongo o

Matiyu 27.57-61; Luka 23.50-56; Yaya 19.38-42

42Ywáatee ó mán, o ló ŋó lúsɔgbɛ ó lé tɛ́ɛ lɔnwɛɛnlilo ŋo le. 43Yusufu Alimateka é nan. Ale tɛ́ɛ kítitɛɛbhaa olu mɔɔnba ó lé lɔ le. A tɛ́ɛ Ala yɛ́ Mansaya ó nán wáati o mánkɔɔnnan. Aa í yóso lágbɛya kɛ táa Ɛnza nvée ó kófɔ Pilati yɛ, kó o a dyɛn kɛ a lo a bhóo. 44Ɛnza ɲɛn sayakɛ jónan óo Pilati kɔɔnnɔnfii. A yɛ swáasi kúnndii mín ndɛ́ɛ bháala la, aa o kíi o lé lɔ tó kɛ a mánɲaankɛ ní Ɛnza nzayakɛnin ŋwɛ́ɛn myɛ́n. 45Swáasi kúnndii óo wɛɛ a yawila mínngɛ, Pilati é í kan mɔ́ fée o ka Yusufu yɛ. 46Yusufu é féngbɛ sá, kɛ Ɛnza nvée o láyii yíi o man, kɛ féngbɛ ó ló a man. Kábulu mín shɛn fáa o lɔ́ ale gbú yɛ, aa táa Ɛnza nzútaa o kábulu o lɔ. Kɛ́wɛɛ kɛ káwagbuba lɔ́ gínninman kɛ kábulu o lá ó látuun ŋo la. 47Mwɛnyamu Magidalaka ní Zose wóobhaa Mwɛnyamu lu tɛ́ɛ sutaalaa ó mánfɛɛla.

16

Ɛnza nguunngo o kɛ bhɔ́ sú ólu cɛ́man

Matiyu 28.1-8; Luka 24.1-12; Yaya 20.1-10

1Lɔnwɛɛnlilo ŋoo tínmin mínngɛ, Mwɛnyamu Magidalaka ní Zaki wóobhaa Mwɛnyamu óni Salome lúu táa latikɔlɔ sá kɛ táa a kɛ́ Ɛnza nvée o ka. 2Kookɔɔ ló ŋó sɔ́ɔ jónan ó mán, ii nan kábulu o ka. 3I tɛɛ fɔ́la ɲɔɔnɲɛn kó: «Yɛ́ɛtii káa káwagbuba ó gínninman án ɲɛn kɛ a bhɔ́ kábulu o lá lá?»

4I káa í ɲán gbáan, káwagbuba ó gínninmannin ɲé kɛ a bhɔ́ kábulu o lála. 5Ii lo ŋo lé lɔ kábulu o kɔ́ɔnnɔn, kɛ táa káweenin ngée nziinin ɲé i bhóobhɛɛ kɔ́ɔ fán ŋo fɛ́, deekebagbɛ lé a kannan. O yé óo sháanɲan bhyáa i lɔ koyoongɛ. 6Wáa aa fɔ i yɛ kó: «A kɛ́ sháan! Áa ƐnzaNazalɛtika lé ywáaɲiinnan, mín gbáan yíi ó mán. A wɛɛ kúun kɛ bhɔ́ saya bhóo o mán, a tɛ yánun. Á lanin ndɛ́ɛ ywáa ó mínnɔn, áa o mánfɛɛ. 7Áa táa fɔ Piyɛli ní a yɛ kaamɔɔndhye ŋólu yɛ kó a wɛɛ bhyáa i ɲɛ́n Galile lánga ŋo lɔ. A kɛ́ɛ tɛ́ɛ a ɲɛn yénɔn óyoo aa fɔ a yɛ́ tɛ́nmɛn.»

8Muso ólu bwée kɛ bhɔ́ kábulu ó kɔ́ɔnnɔn. I sháanngoyoo ŋo mán, i tɛɛ yáayaala, i mán sé fósi fɔ́la mɔɔn sí yɛ.

Ɛnza ŋé í yɛ́ɛ yáala Mwɛnyamu Magidalaka la

Matiyu 28.9-10; Yaya 20.11-18

9[«Ɛnza ŋé kúun mínngɛ kɛ bhɔ́ saya bhóo o mán, kookɔɔ ló ŋó sɔ́ɔ ó mán, aa í yáa Mwɛnyamu Magidalaka lé lá ótun. Aa lámansayoo wóonvyaa gbɛ́ muso mín nvɛ́. 10Aa mín nvɔ Mwɛnyamu Magidalaka yɛ, óo táa o fɔ́ a fongamaa olu yɛ. Aa nan i bɛ́ ɲánlasiinin nzɔ́ɔ ké ii kásila. 11Wáa ii myɛ́n muso ó la mínngɛ kó Ɛnza ŋé í ɲánla, kó ale wɛ́ɛ a yé, i mán lá a lá.»

Ɛnza ŋé í yɛ́ɛ yáala a yɛ kaamɔɔndhye ŋo fyáa la

Luka 24.13-35

12O kwɔ, a yɛ kaamɔɔndhye nvyáa tɛ́ɛ táala sháakun nɔn, Ɛnza ŋé í yɛ́ɛ yáa olu lá se nɔ́ le. 13Ii í kwɔ́sɛɛ mínngɛ, ii o fɔ́ kaamɔɔndhye ŋo tɔ́ ólu yɛ wáa olu mán lá i la.

Ɛnza ŋé í yɛ́ɛ yáala a yɛ kaamɔɔndhye ndá ni kée ŋó la

Matiyu 28.16-20; Luka 24.36-49; Yaya 20.19-23

14O kwɔ, Ɛnza ŋé í yɛ́ɛ yáa a yɛ kaamɔɔndhye ndá ni kée ŋó la ké ii lɔ́min kɛ́ o la. Aa i yáayii i yɛ lánanbhɛɛya óni i yɛ yáakiilagbeya o kósɔn. Kɛ mansɔɔ mɔɔn mín núu fɔ kó i wɛɛ Ɛnza ngúunnin ŋó yé, i mán lá olu la. 15Tó Ɛnza ŋé fɔ i yɛ kó: «Áa táa dinɲan ó fán ŋo bɛ́, kɛ táa sanmankanmɛɛ ó láse mɔɔn bɛ́ man. 16Mɔɔn mín ngɛ lá a lá, kɛ í bátize, o yáa kísi, wáa mín mán lá a lá, Ala tá kíti o yáa bé o tíi o ka. 17Sébhaaya mín ngɛ se káa kɛ́ lánanbhaa olu yɛ, o lée lúu nin: I yáa lámansayoo nú gbɛ́ mɔɔn olu fɛ́ né tɔ́ɔla, i yáa kanngbɛɛ lu fɔ. 18Yáanin i kɛ san ó myáan í bhóola, wáman i kɛ minife nɔ mín, mín ŋé sé mɔɔn fáala, o táa fósi kɛ́ i la. Ní i lo ngɛ́ í bhóo lá yangalotɔ mín nga, olu yáa kɛ́ɛnya.»

Ɛnza ŋé í kwɔ́sɛɛla Ala fɛ́ yé

Luka 24.50-53

19Aa wɛɛ o kóman ó kɛ́la i yɛ mínngɛ, kɔ́ɔtali é kɛ́ Mantii Ɛnza ɲɛn kɛ alayɛɛ sá ŋó lɔ, tó kɛ í síi Ala bhóobhɛɛkɔɔ. 20Kaamɔɔndhye ŋólu táa sanmankanmɛɛ ó láse ywáa bɛ́ lɔ. Mantii Ɛnza ndɛ́ɛ i dhyɛmanla o bháala o lɔ. Aa sébhaaya lú dí i man ké ii káwananngo lú kɛ, kɛ yáa óyoo i yɛ lakawanikan ŋoo tinɲan le le.]