Ambányɛ yɛ́ Ɛsɔ́ma háyɛ
Sáaŋ
ŋɔ yɔɔ́ŋɔ́kɔ́
Bɛsana a bɛ́ ŋɔ yɔɔ́lɔ anyía bá lɔ́kɔ́máka bɔmbányɛ nyɛfana nyí nufule eenu
Nufule nɔ́ Ambányɛ yɛ́ Ɛsɔ́ma anɔ́ Sáaŋ ŋɔ yɔɔ́ŋɔ́kɔ́ ŋa yáálɔ́nána buéŋí ne tufule tɔ́ Ambányɛ yɛ́ Ɛsɔ́ma tú etémbí. Ɔ́ɔ waáŋía ɛmbaká 18-19, ciíci cí ŋe bíkéti asana yí muuyé mu nyibíóndísínyi emú Yésus ŋaá lɔ́kɔ́máka ɔ ɔkɛla anyía weé wé, Sáaŋ tɛ a bá na bɛsana biéŋí a bɛ́ ŋa lɛca olíhe ú Yésus ɔ ɔmɛsɛ́. Ta híáná, u ŋa lɛ́cáka olíhe ú Yésus ɔ ɔmɛsɛ́ i iŋetí cɛ bɛandándá bɛ́ bɛsana bí injibí a nyíáyɛ́ nyiékúnyi.
Sáaŋ ŋɔ yɔɔ́ŋɔ́kɔ́ bɛsana bí etémbí biéŋí a bɛ́ tɛ a bá a bɔsɔ́ɔ́kɔ́ tufule tɔ́ Ambányɛ yɛ́ Ɛsɔ́ma :
Na nusíke nɔ́ Kána (2.1-12)
Ne yoólóko yí ne Yésus ne Nikotɛ́mɛ (3.1-21)
Na asana yí ne Yésus ne oónjú u Samalí (4.1-42)
Na asana yí ɔkɔnɔ́kɔ́nɔ u Bɛtɛsɛ́ta (5.1-18)
Na ɔɔcɔ ewú u ŋe bíbíéne ne indímé (9.1-41)
Na bɛsana bí etémbí a bɛ́mɔtɛ́ tɔ́na.
Nyitúme nyí nufule nɔ́ Ambányɛ yɛ́ Ɛsɔ́ma nɔ́ Sáaŋ áŋa nyɛɔ́ŋɔ́kɔ́nɔ́ na nyɛnɔ́kɔ́ nyikime. Sáaŋ ŋo tóŋínyi hɔ́á anyía Yésus áŋa Buhúnyi bɔ́ *Bandɔ́mɛsɛ́ e bú ŋe líhe ekúlú ekime ; bú ŋgaá bɛ́cáŋa ɔɔcɔ, bú ɔ faáya o okoólíhe ɛ ɛkatɛ́katɛ́ cɛ baacɔ ɔ ɔkɛla anyía bábɔ́ nɔ́hɔ́kɔ ; bú ŋaá bá hibílícínyínyí hí ne olíhe, ne eese, na taaká aabɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́ (1.1-18).
Bá yááŋía nyitúme eényí, bááŋa bá ɔwaafaka nufule nɔ́ Sáaŋ bɛandándá bɛ́ tuafa a túáŋá túfendí :
Na bɛsana ebí Yésus ŋa kɛ́laka ɛ́cɛ onjéŋí ú nyíáyɛ́ nyɛlɔ́kɔ́ma nyí muuyé tɛ ŋga háma (1.19-12.50) ;
Na bɛsana bí ekúlú na yɛ́ múáyɛ́ muuyé ne yí úúyé owé, yiíyi yááŋa tɔ́na ekúlú yɛ́ nyíáyɛ́ nyibééti e nyí ŋé wuúci iínjíe nuúmi. (13.1-21.25).
Nyɛmana nyí nufule nɔ́ Ambányɛ yɛ́ Ɛsɔ́ma nɔ́ Sáaŋ ŋo tóŋínyi anyía Yésus áŋa Mesíi awɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá bɛ́tánɛ́ná baacɔ ; wuúci wáŋa Ɔɔ́nɔ́ u Bandɔ́mɛsɛ́.
1Buhúnyi e bú ŋé yiínjíéne ne eese ne olíhe
1E nyitúme, ekúlú ayɛ́ *Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá bɔ́ta na ɔmɛsɛ́ na ɔmuaná, Buhúnyi ŋaá bá búá yáaŋa hɔ́á ; Ooci a wáŋa nyiínyi anyía Buhúnyi ŋaá bá na Bandɔ́mɛsɛ́, wuúci Bandɔ́mɛsɛ́. 2Ɛ́cɛ anyía wuúci u ŋaá bá e nyitúme na Bandɔ́mɛsɛ́. 3Ne wuúci Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá bɔ́táká bɛnyɛ́ma bikime. A bɛnyɛ́ma bikime, ta bɔkɔ tɛ ɔ́mɔ bɛ́bɔ́ta tɛ́ka ne wuúci. 4Wuúci ú ŋaá bá indíné ci olíhe ; waáta olíhe ú iínjíékíne baacɔ eese. 5Eese ŋaá sána i ibíne noómi, mbá ibíne te o yiíyi bémbi.1.5 Ta anyía : « ti ómo yiíyi káha bɔmbányɛ. »
6Bandɔ́mɛsɛ́ nyɛtɔ́mɛ́na baacɔ eényí ɔɔcɔ a wɔmɔtɛ́ ; nyiínyi ɛ́cɛ Sáaŋ. 7U ŋaá faáya háyɛ ɔmbasɔ́mbásɔ ɔ ɔkɔháyɛ́na eese ɛmbasɔ́. U ŋaá faáya anyía eeyé e elime baacɔ bekime á hákɛ́na mɔŋɔlɛ́ e Buhúnyi. 8Wuúci bɛ́muátá u tɛ ɔ́mɔ́ bá eese ; u ŋaá bá yáaŋa ɔmbasɔ́mbásɔ, u ŋaá faáya anyía wá ka táŋáka asana yí eese. 9Yaátɛ́ eese ŋaá bá bímuócí taaká taaká ci eese a yá báka ɔ ɔmɛsɛ́, yɛ́ nɔ́maka a baacɔ bekime.
10Ɔɔcɔ oócí a wáŋa Buhúnyi ŋaá faáya ɔ ɔmɛsɛ́. Ne wuúci Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá bɔ́ta na ɔmɛsɛ́ na ɔmuaná ; mbá ta híáná, baacɔ bá ɔmɛsɛ́ ŋe bú wuúci bínéŋítíkínyi. 11U ŋaá faáya aá buayá, buayá búó wuúci kine. 12Ta híáná, bɔ́mɔtɛ́ baacɔ ŋe bú wuúci káha bɔmbányɛ, bɔ́ hákɛ́na mɔŋɔlɛ́ nááyá.1.12 Ta anyía : « a nyíáyɛ́ nyiínyi ». Yaátɛ́ asana u ŋeé beébe iínjié makɛ́nda ma ɔbámɔ́kɔ́nɛ́na baáná bá Bandɔ́mɛsɛ́. 13Bé ti ómó bú bíbíéne háyɛ baacɔ náŋa bébú bíbíénéke, ɛ́cɛ anyía tɛ́ cáŋa e nyiléne nyɛ́ baacɔ, mbá Bandɔ́mɛsɛ́ bɛ́muátá u ŋeé beébe ceŋísíki bááyɛ́ baáná.
14Buhúnyi ŋa bɛ́cáŋa ɔɔcɔ, ɔɔcɔ oócí ŋé limékíne aasɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́ na yááyɛ́ yaála yí nuubo ekime ; u basɔ́ tóŋgínyi taaká ikime, tu lɛcaka búáyɛ́ buáŋá, buáŋá e bú ŋé húle né Síkíne. 15Sáaŋ1.15 Sáaŋ ooci áŋa Sáaŋ Batis. ŋaá hákɛ́ná ɛmbasɔ́ a asana yɛ́ waáta ɔɔcɔ, yɔ́ kɔ́ɔnaka okelú ɔ ɔmuaná ɔsɛ : « Ooci awɔ́ ú ŋa fáaya eémi e elime áŋa waáŋá ɔ ɔ mɛ hɔla anyía u ŋa cáŋacáŋa ɔbá feeké, ɛ́cɛ ɛ tɛ ŋáá mɛ bá. »
16Wáŋa onyíóyónó na yaála yí nuubo hú mbiɔ́kɛ ; ɛ́ɛhɛ́ aá basɔ́ bekime, u ŋo sólikinyi bɛsaya a bɛsaya. 17Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá basɔ́ húlínyi yááyɛ́ okotí né *Moyís, mbá na yaála yí nuubo na taaká ŋaá basɔ́ húlíne né *Yésus *Kilís. 18Ɔɔcɔ tɛ́ ŋa lɛ́cá Bandɔ́mɛsɛ́, ta buɔ́sɛ́ ; mbá hɛkɔŋɔ́ hɛ́ Ɔɔ́nɔ́ a wáŋa Bandɔ́mɛsɛ́, wuúci u ŋeé wuúci lɛca. U ŋe límine a maabána me Síkíne, wuúci u ŋaá kɛ́la anyía baacɔ ebú menyi Bandɔ́mɛsɛ́.
Ɛsɔ́ma acɛ́ Sáaŋ Batis ŋaá bá weé húlikinyi baacɔ
(Mat 3.1-12 ; Mak 1.2-8 ; Luk 3.15-17)
19Ánɔ lɔ́kɔ́ma ɛmbasɔ́ acɛ́ Sáaŋ ŋaá háya ekúlú eyí betéŋínyi *Besuif bé *Yelúsalɛm ŋa bɔ́ tɔ́ma ne *beluli nyiínjie na *bɔnyɛ Léfi o o wuúci batá báyɛ : « Aányɛ́ ɔ ɔ́ŋa e ? »
20U ti ómo kíne ɔbɛ́káma, yó beébe cálɔ́nɛ́na ɔsɛ : « Ɛ tɛ ámɛ bá *Mesíi. »
21Mbá báyɛ : « Aányɛ́ ɔ ɔ́ŋa e ? Ɔ ɔ́ŋa Éli e ? »
Ɔsɛ : « Eéʼeé. Ɛ tɛ á mɛ bá Éli. »1.21 Éli ŋaá bá muhémúnyi bɛsana mɔ Bandɔ́mɛsɛ́. Bandɔ́mɛsɛ́ ŋeé wuúci béétísi ɔ Ɔmuaná ayɛ́ u ŋaá mana ɔnyiɔ búáyɛ́ buólí ; baacɔ a bɔ́mɔtɛ́ bó búle tata nyíáyɛ́ nyɛkahálɔ́mɔ́na a asana ne mehúnyi me muhémúnyi bɛsana Malási (Mal 3.23).
Báyɛ : « Ɔ ɔ́ŋa muátɛ́ muhémúnyi bɛsana mɔ Bandɔ́mɛsɛ́ e ? » Mbá ɔsɛ : « Buaka. »
22Ɛ́ɛhɛ́ bá ŋa háná ebú wuúci batá báyɛ : « Ɔ́ɔ basɔ́ laána, aányɛ́ ɔ ɔ́ŋa, anyía mbá túésú menyí obíkétíkínyi baacɔ a bábɔ́ basɔ́ tɔ́ma. Ɔɔ́ ciɔ́wɔ injiŋé, o ŋoó bíkéti anyía aányɛ́ ɔ ɔ́ŋa e ? »
23Ɛ ɛmbataka eécí, Sáaŋ ŋaá bɛ́káma ne mehúnyi emé *muhémúnyi bɛsana mɔ Bandɔ́mɛsɛ́ *Ɛsayí ŋaá kɔ́ɔ́náka, ɔsɛ :
« Ya mɛ́ŋa ɔɔcɔ ewú u ŋo sóbi okelú ɔ ɔmuaná i iisí cɛ ɔsɛ́bɛ́á ɔsɛ : “Énu nyimíkínyi ohónyí ú Otéŋí a Waáŋá.” »1.23 Ɛsa 40.3
24Bɔ́mɔtɛ́ bɔsɔ́ɔ́kɔ́ ɔ ɔlɔŋɔ ú baacɔ abá bá ŋaá tɔ́mɛ́na Sáaŋ ŋa bɔ́ bá *Bafalisiɛ́ŋ. 25Beébe, bá ŋa háná ebú wuúci báta báyɛ : « Asɛ ɔ tɛ ɔ́ bá te Mesíi, ta anyía Éli, mbá ta muátɛ́ muhémúnyi bɛsana mɔ Bandɔ́mɛsɛ́, mbá a asana a yaátɛ́ o ŋoó wootine baacɔ aná e ? »
26Mbá ɔsɛ : « Yaŋɔ́, i ŋe mí ootíne baacɔ ne menyífé, mbá ɔɔcɔ áŋa hɔ́á aanɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́ ewú nú tí ŋe nú ményi. 27Wuúci oócí kokóokó eémi e elime. Ɛ tɛ ŋá mɛ́ nyɛmana ooci a wáŋa wu ohembuleke tukolí tɔ́ bíáyɛ́ bɛkandɛ́na. »
28Bɛsana eébí ŋaá bɛ́kɛ́láka a Bɛtani,1.28 Bunɔŋɔ a aháŋá yɛ́ nyɛhatɔna nyɛ́ ɔɔ́cɔ́ nyí Sulutɛ́ŋ ; tɛ́ cáŋa eebu a bɔ́ ŋaá bá a masálɔ́ ma nɔkɔndɔ nú Molifié. e eyinyíé asálá yí nuúci nú Sulutɛ́ŋ a aháŋá yɛ́ nyɛháma nyɛ́ ɔɔ́cɔ́, haála ahá Sáaŋ ŋaá bá we yóotokine baacɔ.
Ɔɔ́nɔ́ u Ɛtɔ́mbá u Bandɔ́mɛsɛ́
29Ɔ ɔyá ɔyá Sáaŋ ŋaá lɛ́cá Yésus á fáakɔna nááyá, mbá ɔsɛ : « Ɔɔ́nɔ́ ú Ɛtɔ́mbá ú Bandɔ́mɛsɛ́ ooci, wuúci u ŋa yááŋɛ́na baacɔ bá ɔmɛsɛ́ bɔɔbɛ́. 30Wuúci ɛ́ ŋa mɛ́ kɔɔ́na ɛsɛ́ kokóokó eémi e elime. Wáŋa waáŋá na yaŋɔ́ anyía wuúci u ŋa cáŋacáŋa ɔbá. 31Yaŋɔ́, ɛ ŋaá mɛ bá i ti emí ményi anyía wuúci wáŋa,1.31 Na Sáaŋ ne Yésus ŋa bɔ́ bá benúséyé. Sáaŋ ŋa kɔɔna ɔsɛ u ŋaá bá u ti e menyí anyía uuyé onúséyé káá bá Mesíi. mbá owootine ewú i ŋe mí ootine baacɔ ne menyífé áŋa anyía baacɔ bé Islayɛ́l ébú wuúci menyi. »
32Sáaŋ ŋaá háya ɛmbasɔ́ ɔsɛ : « Ɛ ŋá mɛ́ lɛcá *Efúúménénú yí Elilé á sɔ́ɔ́náka i ihúényínyí ci hibúbé, yí ŋé limíne nááyá. 33Aá taaká ɛ ŋaá mɛ bá i ti emí ményi buáyá aányɛ́ wáŋa. Mbá Bandɔ́mɛsɛ́ u ŋaá mɛ tɔ́má aaha anyía yémi ootókíne baacɔ ne menyífé, wuúci ú ŋaá mɛ́ laána ɔsɛ : “Awɔ́ ɔ́ kɔ́ɔ́ lɛca Elilé á sɔ́ɔ́náka, yó límine nááyá, wuúci u kó yóotokine baacɔ ne Efúúménénú yí Elilé.” 34Yaŋɔ́, ɛ ŋá mɛ́ lɛca anyía bɛsana eébí maá háma taaká. Buátɛ́ bɔkɔ ɛ ŋaá mɛ́ háya ɛmbasɔ́ anyía ɔɔcɔ ooci áŋa Ɔɔ́nɔ́ u Bandɔ́mɛsɛ́. »
Baákɔ́nɛ́na bé buúse bé Yésus
35Ɔ buɔ́sɛ́ bɔ́ ɔláta, Sáaŋ ŋa háná á bá a haátɛ́ haála ɔlɔŋɔ na bááyɛ́ *baákɔ́nɛ́na ɔ bɔ́mɔtɛ́ béfendí. 36Ahɛ́ u ŋa lɛ́ca Yésus á hɔ́laka, mbá ɔsɛ : « *Ɔɔ́nɔ́ u Ɛtɔ́mbá u Bandɔ́mɛsɛ́ ooci ! »
37Baákɔ́nɛ́na eébé béfendí ŋa bɔ́ lɔ́kɔ́ma háyɛ Sáaŋ ŋaá kɔ́ɔna ; bá ŋá láta Yésus. 38Yésus ŋaá bɛ́kúálɛ́ta, yɔ́ lɛ́ca anyía baacɔ ŋe bú wuúci látɛ́na, u ŋé beébe batá ɔsɛ : « Aátɛ́ nu ŋa nɔ́ aamba e ? » Báyɛ : « Láábi, háányɛ́ o ŋoó limine e ? » (« Láábi » ɛ́cɛ « Muékúnyi. »)
39Yésus ŋé beébe laána ɔsɛ : « Ánɔ faáya, nú ka lɛ́ca haátɛ́ haála. » Aáná bá ŋa bɔ́ cɔ́bá, bá ŋá lɛcá haála ehé Yésus ŋaá bá weé límekine ; yɛ́ ŋaá bá bɔkɔ bú injéŋí ínyíse cɛ́ nyiɔ́fɔ́.1.39 Cɔ́mɔtɛ́ ehembule na nɔtááŋa a cá ŋá látɛ́na nɔkɛlɛ́k aaha áŋa na « Yɛ́ ŋaá bá injéŋí cíɔ́hátá ». Sáaŋ ŋaá látɛ́na nyɛbɛ́kɛ́lɛ́na nyí Boloomɛ́ŋ a nyíáyɛ́ nyɛfana nyí onjéŋí o otúme a alalɛ yɛ́ ɔyá. Injéŋí cíɔ́hátá áŋa aná injéŋí ínyíse (ɛ́cɛ anyía injéŋí cíɔ́hátá e elime cɛ alalɛ yɛ́ ɔyá). Bá ŋá bɔ́ aásánáka ne wuúci ɔ ɔkɔɔ́háma a nyɛmana nyɛ́ buɔ́sɛ́.
40A baákɔ́nɛ́na eébé béfendí a bá ŋa bɔ́ lɔ́kɔ́má ɔtáŋa ú Sáaŋ, bɔ́ látákɛ́na Yésus, ɔmɔtɛ́ ŋaá bá nyiínyi ɛ́cɛ *Andɛlɛ́, onyíinyí u Símon Bíel. 41Ahɛ́ bé ŋe bú síke Yésus, Andɛlɛ́ ŋá cáŋa o tényí ka kuána uuyé onyíinyí Símon, mbá ɔsɛ nááyá : « Tú ma sɔ́ bɔ́ŋɔ *Mesíi », ɛ́cɛ « *Kilís ». 42Aáná, u ŋeé wuúci cɔbána né Yésus. Ayɛ́ u ŋaá lɛcá Símon, mbá ɔsɛ : « Ɔ ɔ́ŋa Símon, ɔɔ́nɔ́ u Sáaŋ. Bé ké búle ɔ yɔ́ɔ lɔ́ŋɔ anyía Sɛfas », ɛ́cɛ « Bíel », ɛ́cɛ « nyɛndányɛ́ ».
Yésus ŋɔ lɔ́ŋɔ ne Fílib na Nataniɛl
43Ɔ ɔyá ɔyá, Yésus ŋaá bá weé súétéke i iisí cɛ *Kalilé. U ŋá kuána Fílib, mbá ɔsɛ nááyá : « Mɛ látá. » 44(Fílib oócí ŋaá bá u bunɔŋɔ bɔ́ Bɛtɛsɛ́ta,1.44 Nyiínyi nyɛ́ bunɔŋɔ, hoóhi na Kabɛlnawum. háyɛ na Andɛlɛ́ ne Bíel). 45Fílib ŋá kaá kuána Nataniɛl ; ɔsɛ nááyá : « Tua sɔáŋa na ɔɔcɔ ewú *Moyís ŋaá táŋáká yááyɛ́ asana e nufule nú bikotí;1.45 Aáná Besuif ŋa bɔ́ lɔá tufule tɔ́táánɔ tú buúsebuúse tú Nufule nɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́. Bá ŋɔ yɔɔ́ŋɔ́kɔ asana yɛ́ nyɛfaaya nyí muhémúnyi bɛsana mɔ Bandɔ́mɛsɛ́ e Tet 18.18. yááyɛ́ asana behémúnyi bɛsana bá Bandɔ́mɛsɛ́ ŋa bɔ́ bá bábɔ́ kɔ́ɔnaka tɔ́na. Nyíáyɛ́ nyiínyi ɛ́cɛ Yésus, ɔɔ́nɔ́ u Yɔ́sɛb, u bunɔŋɔ bɔ́ Násalɛt. »
46Nataniɛl ŋé wuúci batá ɔsɛ : « Aátɛ́ a yambányɛ yááŋa yí ohúle a Násalɛt e ? » Mbá Fílib ɔsɛ nááyá : « Faáya ká lɛcá. »
47Yésus ŋaá lɛcá Nataniɛl á fáakɔna nááyá, u ŋá kɔɔ́na a asana na waáta Nataniɛl ɔsɛ : « Taaká ci ebíényi yí *Islayɛ́l eeci, efule tɛ́ka. » 48Nataniɛl ŋe wuúci batá ɔsɛ : « Háányɛ́ o ŋo mí menyi e ? » Yésus ɔsɛ : « Ɛ ŋá mɛ caŋácáŋa ɔ kuɔŋɔ́ lɛ́ca ɛ́cɛ Fílib tɛ ŋɔ́ yɔ́ɔ lɔ́ŋɛ́ta, kuɔŋɔ́ i indíné ci bufikié. »
49Mbá Nataniɛl ɔsɛ : « Láábi, ɔ ɔ́ŋa Ɔɔ́nɔ́ u Bandɔ́mɛsɛ́, ɔ ɔ́ŋa Otéŋí u Islayɛ́l. » 50Yésus ɔsɛ nááyá : « Ɛ́ ma mɛ́ ɔ laana anyía ɛ ŋá mɛ ɔ lɛcá i indíné ci bufikié, yaátɛ́ asana ó moó lumitinine e ? Ɔ ŋɔɔ́ cɔba o o túné lɛ́caka biítíti bɛ́ bɛsana a bɛ́ á hɔ́la eeye. » 51U ŋe túné á kɔ́ɔna ɔsɛ : « Aá taaká ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana anyía nu ká nɔ́ lɛ́caka Ɔmuaná okuúnénú, *bililé bɛ́ masɔ́ma bɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ báátáka bɛ́ lɔ́ɔ́kɔ ná *Ɔɔ́nɔ́ u ɔɔcɔ. »
2Nusíke a Kána
1E elime cɛ mɔɔ́sɛ́ méfendí, nusíke ŋaá bá a Kána, i iisí cɛ *Kalilé. Iinyí ci Yésus ŋaá bá hɔ́á. 2E nusíke eénú, bɔ́ ŋɔɔ́ lɔ́ŋɔ́kɔ tɔ́na ne Yésus na bááyɛ́ *baákɔ́nɛ́na, bá ŋa bɔ́ fáaya. 3Ahɛ́ meluku me nusíke ŋa mána, iinyí ci Yésus ŋá laana ɔɔ́nɔ́ ɔsɛ : « Meluku ma mána. »
4Mbá Yésus ɔsɛ : « Meemé, tɛ́ cáŋa kuɔŋɔ́ ɔ́ɔ nyɛmána wu o mi tóŋínyi bɔkɔ abɔ́ yámɛ nyɛmana wu ɔkɛla. Yáámɛ ekúlú tɛ́ ŋa nyɛ́mána. » 5Ɛ́makɛ́la iinyí á lɔ́kɔ́ma aáná, mbá ɔsɛ ná baafa meluku : « Ánɔ kɛláka bɔkɔ abɔ́ ú ŋá cɔ́ba ɔ ɔ banɔ́ laana. »
6Tumbokí tɔ́ andányɛ́ ŋaá bá aáhá tútíndétú. *Besuif ŋaá bá bábɔ́ bɛ́kɛ́lákɛ́na tumbokí eétú ɔ ɔbɛ́sua háyɛ *bikotí bí uúbú olumitinine ŋaá bá bíé yéékúnyíki. Tú ŋaá bá tuáŋá, tú hííteke lɛ́ta o otúme etíne ényíse ɔ ɔkɔɔ́háma etíne étíndétú. 7Mbá Yésus ɔsɛ ná baafa meluku : « Ánɔ ka tɔ́káka menyífé, núé nyíóyísíkí tumbokí eetu. » Aáná bé ŋe bú nyíoyísíkí tumbokí ne menyífé hoóhi anyía mé óótíéke.
8Mbá Yésus ɔsɛ náábɔ́ : « Aámbáya, ánɔ tɔ́kɛ́tɛ́ta maandá mé menyífé me himbokí, énu ke meéme óókítínyi mukendisi bɔŋanda. » Bé ŋge bú wuúci íínjíe maátɛ́ menyífé, 9u ŋé meéme ɔ́ɔ́kɛ́tɛ́na. Ma ŋaá bá ɛ́cɛ má ma bɛ́cáŋa meluku. U ŋaá bá u ti é ményi haála ehé bé ŋgeé hiíte maátɛ́ meluku, mbá baafa meluku ŋaá bá bébú heéhe ményukune anyía beébe, bé ŋge bú meéme tɔ́káká. Aáná u ŋɔɔ́ lɔ́ŋɛ́tá ɔɔcɔ awɔ́ bá ŋaá bá a nyíáyɛ́ nyɛtɔ́nɔ́, 10mbá ɔsɛ nááyá : « Bɔsɔ́ɔ́kɔ́ náŋa bábɔ́ kɛlaka anyía wɔ́ɔ caŋa aafakɛna baacɔ bɛmbányɛ bí meluku. Ɛ́makɛ́la bé me bú híólóko, wó síke hémúkúnyi aná bɛnjámákánɔ́ bí meluku. Kuɔŋɔ́, nyiɔ́wɔ nyɛkɛla áŋa náányia : Ɔ́ mɔɔ́ bátɛ́ákɛ́na bɛmbányɛ bí meluku ɔ ɔkɔɔ́háma aámbáya. »
11Aáná Yésus ŋaá kɛ́la yááyɛ́ *ekéki yí hibílícínyínyí yí buúse a bunɔŋɔ bɔ́ Kána, i iisí cɛ Kalilé. Yó tóŋínyi baacɔ búáyɛ́ buáŋá ; bááyɛ́ baákɔ́nɛ́na bɔ́ hákɛ́na mɔŋɔlɛ́ nááyá.
12E elime eécí, Yésus ŋeé súéte ɔlɔŋɔ ne iinyí ne benyíinyí na bááyɛ́ baákɔ́nɛ́na a bálɛ́ka cɛ Kabɛlnawum. Bó límekine hɔ́á ɔmbana ú mɔɔ́sɛ́ otíkítíki.
Yésus eé Ciíbe cɛ Bandɔ́mɛsɛ́
(Mat 21.12-17 ; Mak 11.15-17 ; Luk 19.45-46)
13Yésus ŋaá hátɔ́na, yó súéte eé Yelúsalɛm ekúlú ayɛ́ *Basíka, bɔŋanda bú *Besuif, ŋaá bá cɛ a yáaŋa hoóhi. 14U ŋe yóófíne eé *Ciíbe cɛ Bandɔ́mɛsɛ́, u ŋá kuána baacɔ bé túéke na káwɔ, na ɛtɔ́mbá ne tubúbé. Betúé mɔɔnyɛ́ me Ciíbe cɛ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋa bɔ́ bá belimékínénú hoóhi ne cííbú tébíli. 15Yésus ŋeé hííte tukolí, yɔ́ tábɔ́náka busue, u ŋá ɔɔ́ŋɔ́kɛ́na haaca ne Ciíbe cɛ Bandɔ́mɛsɛ́ baacɔ eébé ne cííbú ɛtɔ́mbá ne cííbú káwɔ. U ŋé kúbúlíékéne tébíli cí betúé mɔɔnyɛ́, maabɔ́ mɔɔnyɛ́ mekime a má ŋaá bá hɔ́á ŋá sasíáka ɔ ɔmɛsɛ́. 16Eéyé ekúlú u ŋɔ́ bɔ́mɛ́tɛ́na betúé tubúbé ɔsɛ : « Ánɔ aáŋíáka bɛnyɛ́ma eébí aaha. Nɔtɛ háná kɛla anyía Ciíbe cɛ ciamɛ Taatá á bá ciíbe ci onduné. » 17Bááyɛ́ *baákɔ́nɛ́na ŋe síke ábɔ́ bɛ́tááka mehúnyi ma Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ a cɛ́ ŋaá kɔɔna cɛ́sɛ : « I ŋe mí léne ciɔwɔ Ciíbe e nyiwééné. »2.17 Maŋ 69.9
18Ɛ́makɛ́la Yésus ɔ́ yɔ́ɔ́ŋɔ́kɛ́na betúé bitúké aáná, betéŋínyi Besuif ŋé bú wuúci batá báyɛ : « Kɛlá aná *ekéki yí hibílícínyínyí ɔ ɔ basɔ́ tóŋínyi anyía ɔ ɔ́ŋa na bɔɔcɔ ɔ ɔbɛ́kɛ́lákɛ́na a nyɛnamá eényí. » 19Mbá ɔsɛ náábɔ́ : « Ánɔ bɛáka Ciíbe cɛ Bandɔ́mɛsɛ́ eeci, i ŋeé mi ciíci falɛfɔtɔkɔna ɔ mɔɔ́sɛ́ matátɔ́. » 20Báyɛ : « Baacɔ ŋa bɔ́ nyiɔ́kɔ buólí bú Ciíbe eeci tuɔŋɔ etíne éfendí ne imbuke ítíndétú.2.20 Ɔfalɛfa ú Ciíbe cɛ Bandɔ́mɛsɛ́ ecí Elóot ŋaá fálɛ́fáka ŋeé túme a tuɔŋɔ nyitíne ɛ́cɛ Yésus ti ŋée bíbíéne. Te e elime cɛ tuɔŋɔ etíne éfendí ne imbuke ítíndétú, Ciíbe eécí ŋaá bá tɛ́ka ne obíkúényinyi ɔfalɛfa. Oó ciíci kuenyinyi ɔfalɛfa, yɛ́ ŋa háná a bɛ́ámbáka tuɔŋɔ nyitíne ne imbuke buunyi. Ɛ́ɛhɛ́ kuɔŋɔ́, ɔ ŋɔɔ́ kɔ́ɔna anyía bé é ciíci bɛáka, o ŋoó ciíci falɛfɔtɔkɔna a mɔɔ́sɛ́ matátɔ́ e ? » 21Mbá u ŋaá bá waá kɔ́ɔ́naka asana yɛ́ ciayɛ́ cɛɛ́tɔ cɛ bɛ́muátá, ɛ́ɛhɛ́ u ŋɔɔ́ lɔ́ŋɛ́ta anyía Ciíbe cɛ Bandɔ́mɛsɛ́. 22Ɛŋakɛlá ú ma háányua e biwéewé, bááyɛ́ baákɔ́nɛ́na ŋá bɛ́táá anyía u ŋaá táŋáká aáná ; nyíábɔ́ nyilumitinine eényí ne úúye ɔtáŋa na Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́.
Yésus ŋeé ményi bɔkɔ bukime bɔ́ ɛtɛ́má cɛ́ baacɔ
23Yésus ŋaá kɛ́laka bikéki bí tubílícínyínyí eé Yelúsalɛm a bɔŋanda bɔ́ *Basíka. Baacɔ beéŋí e bé ŋe bú biíbi lɛ́cáká ŋa bɔ́ hákɛ́ná mɔŋɔlɛ́ nááyá. 24Mbá Yésus ŋaá bá u ti é bíínjíé náábɔ́ anyía u ŋaá bá weé beébe menyukune bekime bɔmbányɛ bɔmbányɛ. 25U ŋaá bá u tɛ caŋa á yáámba anyía bé wuúci laakɛ́na olíhe ú baacɔ, anyía u ŋaá bá weé ményukune bɔkɔ bukime a búáŋa e cííbú ɛtɛ́má noómi.
3Yoólóko yí ne Yésus ne Nikotɛ́mɛ
1Ɔɔcɔ ŋaá bá ɔɔ́ hiɔ́bɔ hɛ́ *Bafalisiɛ́ŋ, nyiínyi ɛ́cɛ Nikotɛ́mɛ ; u ŋaá bá tɔ́na ɔmɔtɛ́ u betéŋínyi *Besuif. 2U ŋaá cɔba o okowoóloko né Yésus buutú a búmɔtɛ́, yó wuúci laana ɔsɛ : « Láábi, tu ŋe sú menyi anyía kuɔŋɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá tɔ́má ɔ ɔkɔɔ́ basɔ́ éékúnyíki. Ɔɔcɔ tɛ á bá wu ɔkɛlaka bikéki bí tubílícínyínyí háyɛ eebi, mbɔ́kɔ Bandɔ́mɛsɛ́ tɛ á bá nááyá. »
3Yésus ŋeé wuúci bɛ́káma ɔsɛ : « Aá taaká ɛ ŋɔ mɛ́ ɔ laana anyía ɔɔcɔ tɛ á bá wu owoofine e *Butéŋí bɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́, wuúci tɛ́ka o obíbíénútúne. » 4Nikotɛ́mɛ ŋa báta Yésus ɔsɛ : « Anyána ɔɔcɔ áŋa wu obíbíénútúne e ? Mbá wáŋa wu ɔhálɔ́mɔ́na a tɔɔna tú iinyí, yó bíbíénútúne e ? »
5Mbá Yésus ɔsɛ : « Aá taaká ɛ ŋa mɛ́ ɔ laana anyía ɔɔcɔ tɛ á bá wu owoofine e Butéŋí bɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́ wuúci tɛ́ka o obíbíénútúne ne e menyífé ne e *Efúúménénú yí Elilé.3.5 Ta anyía : « obíbíénútúne e menyífé ɛ́cɛ anyía e Elilé. »6Awɔ́ ɔɔcɔ u imehú é bíéne áŋa ɔɔcɔ u bɛnamá ; ewú Efúúménénú yí Elilé é bíéne áŋa ɔɔcɔ u Elilé. 7Eti kékéke anyía ɛ́ ma mɛ́ ɔ laana ɛsɛ́ : Okime ŋa nyɛmána wu obíbíénútúne. 8Ehúne3.8 Buhúnyi eébú ŋe bíhémbúle na nɔkɛlɛ́k anyía ne « ehúne » ne « elilé ». ŋeé húne haála ehé yí ŋe léne ohúne ; a lɔ́kɔ́máka háyɛ yí ŋeé húne, mbá e ti menyí ta haála ehé yí ŋeé húlíne, ta haála ahá yɛ́ ŋa cɔ́bɛna. Híáná tɔ́na, yɛ́ ŋaá bɛ́kɛ́la ɔ ɔɔcɔ okime ewú Efúúménénú yí Elilé é bíéne. »
9Ɛ́makɛ́la Nikotɛ́mɛ á lɔ́kɔ́máka ɔtáŋa ú Yésus, u ŋé wuúci batá ɔsɛ : « Anyána búáŋa bú ɔbɛ́kɛ́láka aná e ? »
10Mbá Yésus ɔsɛ : « Anyána o ti ŋó menyi bɛsana eebi, yiíyi anyía ɔ ɔ́ŋa woómóomo e beékúnyi aaha e Islayɛ́l e ? 11Ɛ ŋa mɛ́ ɔ laana aá taaká anyía basɔ́, tu ŋe sú hémbule bɛsana ebí tu ŋe sú ményi, tu hákɛ́na ɛmbasɔ́ e eebi abɛ́ tú ma sɔ́ lɛ́caka na cáásɔ́ eése, mbá banɔ́, nu ti ŋé nú lumitine úúsú ɔtáŋa. 12Mbɔ́kɔ nu ti ŋé nú mi lumitinine ekúlú ayɛ́ ɛ ŋá mɛ́ banɔ́ láana bɛsana bɛ́ ɔmɛsɛ́, mbá anyána aná na bɛ́ Ɔmuaná e ?
13Ɔɔcɔ tɛ́ ŋaá bááta ɔ Ɔmuaná, ɛ tɛ ŋáa bá Ɔɔ́nɔ́ u ɔɔcɔ3.13 Cɛ́mɔtɛ́ Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ buáyá ŋo sólinyi anyía « a wáŋa ɔ Ɔmuaná ». Aaha, Yésus ŋaá táŋa yááyɛ́ asana yɛ́ bɛ́muátá, u cambaka ɔsɛ : « Ɔɔ́nɔ́ u ɔɔcɔ ». bímuócí ewú u ŋeé húle ɔ Ɔmuaná. 14Bá ŋá nyɛmána bé obééti Ɔɔ́nɔ́ u ɔɔcɔ bɔkɔ búmɔtɛ́ háyɛ *Moyís ŋeé bééti ciɔ́hɔ ci eléŋú i iisí cɛ ɔsɛ́bɛ́á noómi, 15ɔ ɔkɛla anyía okime awɔ́ u káá háya mɔŋɔlɛ́ nááyá á bá na yɔɔ́sɔɔ́sɔ yí olíhe yí ekúlú ekime. »
16Yááŋa anyía Bandɔ́mɛsɛ́ ŋeé lénéke baacɔ bekime e nyiwééné, yó wíínjie hííyé hɛkɔŋɔ́ hɛ́ Ɔɔ́nɔ́, ɔkɛla anyía ɔɔcɔ okime awɔ́ u káá háya mɔŋɔlɛ́ nááyá ti nyíme, mbá wá bá na yɔɔ́sɔɔ́sɔ yí olíhe yí ekúlú ekime. 17Bandɔ́mɛsɛ́ tɛ ɔ́mɔ́ tɔ́ma uuyé Ɔɔ́nɔ́ ɔ ɔmɛsɛ́ anyía wé ke kélísíki baacɔ, mbá u ŋaá hɔ́lɛ́na nááyá o o beébe nohiki. 18Bé ti ŋée télímínyi a nyɛkála okime awɔ́ á háya mɔŋɔlɛ́ ná Ɔɔ́nɔ́, mbá ɔɔcɔ awɔ́ u tɛ ŋá háya mɔŋɔlɛ́ nááyá á yáaŋa ɔkuánɔ́ nyɛkála anyía u tɛ ŋá háya mɔŋɔlɛ́ ná hɛkɔŋɔ́ hɛ́ Ɔɔ́nɔ́ hɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́.
19Hɛkɔma ahɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋeé beébe íínjííne nyɛkua áŋa anyía eese ŋaá faáya ɔ ɔmɛsɛ́, mbá baacɔ bó lénéke ibíne ɔ ɔhɔla eese, anyía nyíábɔ́ nyɛbɛ́kɛ́lɛ́na áŋa nyɛɛbɛ́. 20Ɔɔcɔ awɔ́ ú ŋa kɛla bɔɔbɛ́ ŋe líŋine eese, u tɛ á bá wu ɔfaaya haála ehé eese áŋa ; u ŋe líkíme eese anyía yááyɛ́ aabɛ́ yɛ́ nyɛbɛ́kɛ́lɛ́na tɛ háma a miányɛ́. 21Mbá ɔɔcɔ awɔ́ u ŋa látɛ́na taaká ŋa fáaya e eese anyía baacɔ ébú menyi ɔlɛca anyía u ŋa kɛla bɛsana bikime a nyɛlɔ́kɔ́mána na Bandɔ́mɛsɛ́.
Ne Yésus na Sáaŋ
22E elime eécí, Yésus ŋeé súéte ɔlɔŋɔ na bááyɛ́ *baákɔ́nɛ́na i iisí ci *Yuté. U ŋé limékíne ne beébe hɔ́á, u ŋé ootókíne baacɔ. 23Sáaŋ tɔ́na ŋaá bá we yóotokine baacɔ a bunɔŋɔ bú Enon, hoóhi na Salim,3.23 Bɛhaála eébí bífendí ŋaá bá e eleŋu yí Sulutɛ́ŋ. anyía menyífé ŋaá bá meéŋí a bunɔŋɔ eébú. Baacɔ ŋaá bá bábɔ́ fáakɔna nááyá, u beébe ootokine. 24Yááŋa anyía, bá ŋaá bá ɛ́cɛ bá tɛ́ ŋaá háyá Sáaŋ eé ciíbe cɛ ɛcaná.
25Baákɔ́nɛ́na a bɔ́mɔtɛ́ bá Sáaŋ ŋe bú túme osuŋunyinyi na ɔɔcɔ u *Besuif a wɔmɔtɛ́3.25 Cɛ́mɔtɛ́ Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ buáyá áŋa ne « ne Besuif ». a asana ne obífúúmínyi. 26Aáná bá ŋga bɔ́ kúána Sáaŋ, báyɛ nááyá : « Láábi, tɛ́ka ɔ́ mɔɔ́ lɛca : Ɔɔcɔ awɔ́ u ŋaá bá na kuɔŋɔ́ e eyinyíé asálá yí nuúci nú Sulutɛ́ŋ, ooci awɔ́ ɔ́ ŋɔɔ́ háyɛ́na ɛmbasɔ́, ícíocí wá yáaŋa o owootonone ; baacɔ bekime cɔcɔbaka nááyá. »
27Sáaŋ ŋeé beébe bɛ́káma ɔsɛ : « Ɔɔcɔ tɛ á bá wu ɔbɔ́ŋɔ bɔkɔ, ɛ tɛ ŋáa bá anyía Bandɔ́mɛsɛ́ wé wuúci íínjie. 28Banɔ́ bɛ́muátá nua nɔ́ŋa nú ɔ mɛ háyɛ́na ɛmbasɔ́ anyía ɛ ŋa mɛ́ kɔɔ́na ɛsɛ́ : Ɛ tɛ ámɛ bá *Mesíi, mbá bá ŋaá mɛ tɔ́ma anyía yámɛ caŋácáŋa ɔfaaya eé buúse ne wuúci. 29Muútí oónjú áŋa ɔnɔ́mɛ, mbá aláayɛ́ áŋa hoóhi, u lɔ́kɔ́máka. Wáŋa ne obíléne weéŋí ekúlú ayɛ́ ú ŋa lɔ́kɔ́ma okelú ú ɔnɔ́mɛ. Ɛ́ɛhɛ́ obíléne meé mi nyíóyo ɔ ɔtɛ́má. 30Hííyé hinjoti ŋá nyɛmána hɛ́ ɔnɔmaka, híími nyímúkúne. »
Ewú u ŋe húle ɔ Ɔmuaná
31Ɔɔcɔ ewú u ŋe húle ɔ Ɔmuaná áŋa waáŋá ɔ ɔhɔla baacɔ bekime. Ɔɔcɔ u ɔmɛsɛ́ áŋa hú ɔɔcɔ u ɔmɛsɛ́. U ŋaá táŋa tɔ́na hú bɛsana a bɛ́ ŋaa lɛ́ca ɔmɛsɛ́. Ooci ewú u ŋe húle ɔ Ɔmuaná áŋa waáŋá [ɔ ɔhɔla baacɔ bekime]. 32U ŋa kɔ́ɔna bɛsana na abɛ́ ú ŋaá lɛ́cáká na abɛ́ ú ŋaá lɔ́kɔ́máká, mbá ta ɔɔcɔ ti ómó lumitine ciayɛ́ ɛmbasɔ́. 33Ɔɔcɔ ewú u ŋe lumitine ciayɛ́ ɛmbasɔ́ ŋo tóŋínyi anyía Bandɔ́mɛsɛ́ áŋa taaká. 34Ɔɔcɔ awɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá tɔ́má ŋa kɔ́ɔna mehúnyi ma Bandɔ́mɛsɛ́ anyía Bandɔ́mɛsɛ́ ŋe wuúci sukúníne *Efúúménénú yí Elilé. 35Síkíne ŋeé léne Ɔɔ́nɔ́ ; u ŋeé wuúci íínjíé makɛ́nda me otéŋgínyi bɛnyɛ́ma bikime. 36Ɔɔcɔ awɔ́ u ŋaá háya mɔŋɔlɛ́ ná Ɔɔ́nɔ́ áŋa na yɔɔ́sɔɔ́sɔ yí olíhe yí ekúlú ekime. Ooci ewú u ŋé kíne ɔháya mɔŋɔlɛ́ ná Ɔɔ́nɔ́ tɛ́ káá lɛ́ca olíhe ; Bandɔ́mɛsɛ́ ŋeé wuúci lóbísínyi.
4Ne Yésus ne oónjú u Samalí
1*Bafalisiɛ́ŋ ŋa bɔ́ lɔ́kɔ́má anyía Yésus ŋɔɔ́ bɔ́ŋɔ *baákɔ́nɛ́na beéŋí, u ootokine tɔ́na baacɔ beéŋí ɔ ɔhɔla Sáaŋ. 2Mbá, á taaká, tɛ́ cáŋa Yésus bɛ́muátá u ŋaá bá we yóotokine baacɔ, mbá bááyɛ́ baákɔ́nɛ́na. 3Ahɛ́ u ŋaá lɔ́kɔ́ma anyía bá ŋaá bá bábɔ́ táŋáka yááyɛ́ asana ná Bafalisiɛ́ŋ, u ŋá hatɔ́na eé Yuté, u ŋá hálɔ́mɔ́na a *Kalilé. 4Ɔ ɔcɔcɔbaka hɔ́á, u ŋa nyɛ́mana wu ɔhɔlɛna i iisí cɛ *Samalí.
5Aáná Yésus ŋa kaá hámá a bálɛ́ka a cɛmɔtɛ́ cɛ Samalí, hoóhi ne ehuéhúé ayɛ́ *Yákɔb ŋe yiínjíé ná ɔɔ́nɔ́ Yɔ́sɛb ; bálɛ́ka eécí ŋaá bá nyiínyi ɛ́cɛ Sikáal. 6Ekenú yɛ́ Yákɔb ŋaá bá hɔ́á. Yésus ŋaá bá ɔtɔmbɔ́nɔ́ na ɔkanda ; aáná u ŋe hulé é límine a maabána me ekenú eéyé. Yɛ́ ŋaá bá bɛsana bí túefi.4.6 Fanáka nyihembule nyɛ́ 1.39.
7Oónjú a wɔmɔtɛ́ u Samalí ŋaá faáya anyía wá ka tɔ́ká menyífé e ekenú, u ŋá kuána Yésus. Mbá Yésus me wuúci bata ɔsɛ : « Mɛ tɔ́kɛ́na menyífé, yámɛ múá. » 8Yésus ŋaá bá hú ne wuúci ne oónjú, ɛ́cɛ anyía bááyɛ́ baákɔ́nɛ́na tɛ ɔ́mɔ bɔ́ bá hɔ́á aá yaátɛ́ ekúlú, bé ŋe bú súéte ɔ ɔkɔɔ́wɔɔ́ndɔ́kɔ bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá a bálɛ́ka. 9Oónjú oócí ɔsɛ nááyá : « Háá ! Kuɔŋɔ́, ɔɔcɔ u *Besuif, ɔ ŋɔ mɛ́ kɔŋɛna menyífé ma ɔmúá, yaŋɔ́ itónyi cɛ Samalí e ? » Bé ŋeé ményi anyía ne Besuif na baacɔ bá Samalí naŋa bé ti ŋé bú límínyínyi.
10Yésus ɔsɛ nááyá : « Oó menyukune yaála yí nuubo yɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́, e menyukune tɔ́na ooci awɔ́ u ŋɔ́ yɔ́ɔ kɔŋɛna menyífé ma ɔmúá, kuɔŋɔ́ ɔ ɔ́ŋa wu o wuúci kɔŋɛna menyífé, mbá wo wiínjie me hicéme. »4.10 Yésus ŋa bɛ́kɛ́lɛ́na mehúnyi eémé ɔ ɔkɔɔna anyía hicéme hɛ́ yɔɔ́sɔɔ́sɔ yí olíhe yí ekúlú ekime (fanáka bik. 14).
11Mbá oónjú ɔsɛ : « Taatá, kuɔŋɔ́ ooci, ɔ tɛ ɔ́ bá na bɔtɔ́kɛ́ná ; ekenú áŋa tiímé noómi tɔ́na. Anyána ɔ ŋɔɔ́ kɛlaka anyía ɔ́ɔ bɔ́ŋɔ menyífé me hicéme e ? 12Ciasɔ́ sɔ́kɔ́nɔ́ Yákɔb ŋaá basɔ́ iínjíé ekenú eeye. Wuúci bɛ́muátá u ŋaá múáká menyífé ma hɔ́á, ta bááyɛ́ baáná, ta bíáyɛ́ bitúké. Ɛ́ɛhɛ́ kuɔŋɔ́, o ŋoó bíkéti anyía o ŋó wuúci hɔla e ? »
13Yésus ɔsɛ : « Nyimóti ká háná á núákɛ́na ɔɔcɔ awɔ́ á múá menyífé eeme ; 14mbá ta buɔ́sɛ́ nyimóti tɛ ká háná á nuána ɔɔcɔ okime awɔ́ á múá menyífé emé i ké mí wuúci íínjíe. Ɛ́cɛ anyía menyífé emé i ké mí wuúci íínjie kaá bɛ́cáŋa nááyá hicéme hɛ́ yɔɔ́sɔɔ́sɔ yí olíhe yí ekúlú ekime e yí ké búle á háma nááyá na makɛ́nda. »
15Oónjú ɔsɛ né Yésus : « Taatá, oó mi íínjíé maátɛ́ menyífé anyía mbá nyimóti ti ké túné á mɛ nuana, ɛ tɛ háná faaya aaha ɔ ɔkɔɔ́tɔ́ka menyífé. » 16Yésus ɔsɛ : « Cɔbá, kɔ́ kɔ lɔ́ŋɔ́kɔ uuwu ɔnɔ́mɛ. »
17Mbá oónjú ɔsɛ nááyá : « Ɛ tɛ ámɛ bá na ɔnɔ́mɛ. » Mbá Yésus ɔsɛ nááyá : « Ɛ́ɛ, ɔ ŋɔɔ́ táŋa taaká ekúlú ayɛ́ ɔ ŋɔɔ́ kɔɔna anyía ɔ tɛ ɔ́ bá na ɔnɔ́mɛ ; 18banɔ́mɔcɔ́ a yáaŋa bátáánɔ abá ɔ́ mɔɔ́ tɔ́nɔ́kɛ́na. Te oócí tɔ́na awɔ́ ɔ ɔ́ŋa nááyá aámbáya tɛ á bá uuwu ɔnɔ́mɛ. Úúwu ɔtáŋa oócí áŋa taaká. »4.18 Mehúnyi eémé áŋa ma ɔbámɔ́kɔ́na tɔ́na anyía oónjú u Samalí u ŋeé meéme sɔ́mɔ́kɔ eeyé e nyuúté.
19Ɛ́makɛ́la Yésus á táŋáka aáná, mbá oónjú u Samalí ɔsɛ nááyá : « Taatá, ɛ́ maá mɛ lɛca anyía ɔ ɔ́ŋa a mumɔtɛ́ *muhémúnyi bɛsana mɔ Bandɔ́mɛsɛ́. 20Cíísú sɔ́kɔ́nɔ́ cɛ́ Samalí ŋaá bá cíé nyemiki Bandɔ́mɛsɛ́ a nɔkɔndɔ eenu;4.20 Baacɔ bá Samalí ŋa bɔ́ bá bá tɛ ka bɔ́ bɛ́cɔ́kɔ́kɛ́na Bandɔ́mɛsɛ́ eé Yelúsalɛm. Bá ŋa bɔ́ fálɛ́fáka háábɔ́ haála há ɔbɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na a nɔkɔndɔ nɔ́ Kalisim, hoóhi na bálɛ́ka ci Síkɛm. mbá banɔ́, nu ŋa nɔ́ kɔ́ɔna anyía haála ahá ɔɔcɔ okime á nyɛmána wu o búle nyemi Bandɔ́mɛsɛ́ áŋa eé Yelúsalɛm. »
21Yésus ŋeé wuúci bɛ́káma ɔsɛ : « Meemé, menyí anyíaʼo : Ekúlú á yáaŋa hoóhi eyí nu ké nú nyemíki Bandɔ́mɛsɛ́, tɛ́ cáŋa ta a nɔkɔndɔ eenu, ta anyía eé Yelúsalɛm. 22Banɔ́, baacɔ bá Samalí, nu ŋe nú nyémi ewú nu ti ŋé nú menyi ; mbá basɔ́ Besuif, tu ŋe sú nyémi ewú tu ŋe sú ményi, anyía Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá hɔ́lɛ́na náásɔ́ o onohi baacɔ. 23Mbá ekúlú á yáaŋa ɔ ɔnyɛmana ; tua sɔ́ŋa tu ɔkɔɔna anyía yɛ́ ma nyɛ́mana, ayɛ́ ne *Efúúménénú yí Elilé na taaká cɛ́ bɛsana ké búle e kéndi taaká cí benyemi Síkíne ; nyɛnamá nyí be-wuúci-nyemi eényí aáná Síkíne ŋá yáámba. 24Bandɔ́mɛsɛ́ áŋa Elilé ; aáná, baacɔ e bé ŋe bú wuúci nyemi ábɔ́ nyɛ́mana bé o wuúci nyemíki ne ne Efúúménénú yí Elilé na na taaká. »
25Oónjú ɔsɛ nááyá : « I ŋeé mi menyi anyía *Mesíi, ɛ́cɛ *Kilís, káá fáaya ; wuúci u káá basɔ́ hémbúlékíne bɛsana bikime ekúlú ayɛ́ u káá fáaya. » 26Mbá Yésus ɔsɛ nááyá : « Yaŋɔ́ ooci awɔ́ ɛ ŋa mɛ́ táŋa na kuɔŋɔ́, ya mɛ́ŋa waátákána. »
27Aá yaátɛ́ ekúlú, baákɔ́nɛ́na bé Yésus ŋga bɔ́ hálɔ́mɔ́ná ; bɔ́ lɛ́ca waá táŋáka ne oónjú, bé ŋé kéké buéŋí. Mbá ta ɔɔcɔ ti ómó wuúci báta ɔsɛ : « Aátɛ́ ɔ ŋɔɔ́ waamba e ? » ta anyía : « Anyíatɛ́ ɔ ŋɔɔ́ táŋa ne oónjú oócí e ? » 28Oónjú ŋa kakána é síke búáyɛ́ bɔtɔ́kɛ́ná bú menyífé, yɔ́ hálɔ́mɔ́na a bálɛ́ka. U ŋé túme ɔlaana baacɔ ɔsɛ : 29« Ánɔ ka lɛ́cá ɔɔcɔ awɔ́ ú maá mɛ laakɛna bɛsana bikime abɛ́ ya mɛ́ŋa ɔkɛlákánɔ́. Te wuúci wáŋa Mesíi, ayɛ́ʼ ? » 30Baacɔ ŋa bɔ́ hámɔ́kɔ́ná a bálɛ́ka, nyɛcɔbaka eényí né Yésus.
31Hú a yaátɛ́ ekúlú, bááyɛ́ baákɔ́nɛ́na ŋaá bá bébú wuúci éékíkínyi anyía wá nyíáka, báyɛ : « Láábi, mbá ɔ tɛ ɔ́ɔ nyíáta bɔkɔ aná e ? »
32Mbá wuúci ɔsɛ náábɔ́ : « Ya mɛ́ŋa na ɔnyíá ewú nu ti ŋé nú ményi. » 33Baákɔ́nɛ́na ŋe bú túme ɔbɛ́báta beébe ne beébe báyɛ : « Mbá bé mé síké keé wuúci aafɛ́na, ayɛ́ʼ ? » 34Mbá Yésus ɔsɛ náábɔ́ : « Ekúlú ayɛ́ yámɛ kɛlaka bɔkɔ abɔ́ Mu-mɛ-tɔ́ma ŋá yáamba anyía yámɛ kɛláka, mío nyíoyísínyi búáyɛ́ buólí tɔ́na, yááŋa háyɛ anyía ɛ́ maá mɛ nyíáka. 35Tɛ́ka bá naŋa bá kɔ́ɔ́naka anyía : “Hɛ́nánɔ iílí ínyíse, bé kéé túme ɔbánda bɛyɔyɛ́” e ? Mbá yaŋɔ́, ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láána anyía ánɔ lɛcáka bisíéné : Bɛnyɛ́ma mɔ́ yɔ́ɔ́nɔ́kɛ́na, bɛ́ mɔ lɔ́bɔ hú anyía bé biíbi sáŋáka ! 4.35 Masáŋá aaha áŋa ɔlɔŋɔ okimekime ú baacɔ a bá bɔ́áŋa hoóhi ne olumitinine Ɛsɔ́ma cí Kilís. Aáná, basáŋa a bɔ́ŋa baákɔ́nɛ́na bé Kilís ; Sáaŋ Batis mumiene moohó.36Musáŋa naŋa muɔ́ bɔ́ŋɔ bɛnamá a yááyɛ́ elué ; wáŋa tɔ́na ɔ ɔsáŋa bɛnyɛ́ma bɛ́ yɔɔ́sɔɔ́sɔ yí olíhe yí ekúlú ekime. Aáná, ne mumiene na musáŋa á bɔ́ŋa bé obílénéke ɔlɔŋɔ. 37Háyɛ ɛnjaba ŋa kɔɔna taaká anyía : “Mumiene é miekíne, musáŋa á sáŋáka.” 38Ɛ́ ma mɛ́ banɔ́ tɔ́ma anyía núá ka sáŋáka e esíéné ayɛ́ banɔ́, nu tɛ ɔ́mɔ́ nɔ́ nyiɔ. Baacɔ bé etémbí ŋa bɔ́ nyiɔ́kɔ, banɔ́, nu ŋa nɔ́ bɔ́ŋɔ bɛnamá a búábɔ́ buólí. »
39Baacɔ beéŋí bá bálɛ́ka cɛ Samalí eécí ŋe bú túme ɔháya mɔŋɔlɛ́ né Yésus a asana na ɔtáŋa ewú oónjú ŋeé beébe laána, ɔsɛ : « U ŋá mɛ laakɛ́na maamɛ mekilíkínyí mekime. » 40Aáná, ɛŋakɛlá bá ka bɔ́ kuána Yésus, bé ŋé wuúci éékínyi anyía wé limíne ne beébe. U ŋe limíne hɔ́á mɔɔ́sɛ́ méfendí. 41Baacɔ beéŋí a bɔ́mɔtɛ́ tɔ́na ŋa bɔ́ hákɛ́na mɔŋɔlɛ́ nááyá a asana ne úúyé ɔtáŋa ; 42ɛ́ɛhɛ́ bá ŋa bɔ́ bá bábɔ́ láakɛna oónjú u Samalí báyɛ : « Aámbáya, tɛ́ cáŋa hú ɔ ɔtáŋa awɔ́ ɔ́ɔ basɔ́ láakɛna tu ŋa sɔ́ háya mɔŋɔlɛ́ nááyá, mbá a asana ayɛ́ basɔ́ bɛ́muátá, tú ma sɔ́ lɔ́kɔ́máka úúyé ɔtáŋa na cáásɔ́ eetú, tu ŋe sú menyi tɔ́na anyía wáŋa Munohi mɔ baacɔ bá ɔmɛsɛ́. »
Yésus me yééŋúnyísi ɔɔ́nɔ́ u munyiɔnɔ kɔ́mɛ́na
(Mat 8.5-13 ; Luk 7.1-10)
43E elime cɛ mɔɔ́sɛ́ eémé méfendí emé Yésus ŋa kɛlá aáhá, u ŋa hátɔ́na yó súéte i iisí cɛ *Kalilé. 44Aáná Yésus bɛ́muátá ŋaá kɔɔna ɔsɛ : « Bé ti ŋé kéke *muhémúnyi bɛsana mɔ Bandɔ́mɛsɛ́ aá buayá bɔ́ bɛ́muátá. » 45Ahɛ́ u ŋgaá háma a Kalilé, bé ŋé wuúci káha aabá ekime anyía beébe bɛ́muátá ŋa caŋá abɔ́ bá a bɔŋanda bɔ́ *Basíka eé Yelúsalɛm, bá ŋa bɔ́ lɛ́cáka bɛsana bikime ebí u ŋaá kɛ́láka hɔ́á aá yaátɛ́ ekúlú.
46U ŋgaá hálɔ́mɔ́na a Kána cɛ Kalilé, haála ehé u ŋeé céŋísi menyífé e meluku. Munyiɔnɔ kɔ́mɛ́na a muáŋá4.46 Munyiɔnɔ mu Otéŋí Elóot Antibas. ŋaá bá a Kabɛlnawum, uuyé ɔɔ́nɔ́ kɔ́nɔkɔ. 47Yésus ŋa hátɔ́na eé Yuté, u ŋa faáya a Kalilé. Ɛ́makɛ́la munyiɔnɔ kɔ́mɛ́na eémú á lɔ́kɔ́ma aáná, mu ŋá faáya hɔ́á anyía mué wuúci bɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na, wɔ́ lɔɔ́ a Kabɛlnawum o okoweéŋúnyísi uuyé ɔɔ́nɔ́ awɔ́ ú ŋaá bá hoóhi ne owé. 48Yésus ɔsɛ : « Mbɔ́kɔ banɔ́, nu tɛ ŋá nɔ́ lɛ́ca na cáánɔ́ eése ne bikéki bí tubílícínyínyí ne bikémése bɛ́ bɛsana, ta buɔ́sɛ́ nu ti ké nú lúmitinine. »
49Munyiɔnɔ kɔ́mɛ́na eémú yó wuúci laana ɔsɛ : « Taatá, cɔ́kɔ́lɛ, lɔɔ́ e uumi ooki, ekúlú eyí híími hɛɔ́nɔ́ɔ́nɔ́ á yánáŋa o ohélúmítéke. » 50Mbá Yésus ɔsɛ nááyá : « Cɔbá o ooki, uuwe ɔɔ́nɔ́ má yááŋɔ́nua. » Ɔɔcɔ oócí ŋeé lumitinine ɔtáŋa ú Yésus, yɔ́ cɔ́ba o ooki. 51Ayɛ́ u ŋaá bá wɔɔ́ lɔ́ɔkɔ ɔ ɔhálɔ́mɔ́na e úúye ooki, u ŋɔ́ ɔɔ́ndɛ́mánána bááyɛ́ bɔnyiɔnɔ ábɔ́ fáakɔna o okoó wuúci laana anyía uuyé ɔɔ́nɔ́ ma yááŋɔ́nua.
52U ŋeé beébe batá e ekúlú yɛ́ háányɛ́ ɔɔ́nɔ́ ŋá yaáŋɔ́núá. Mbá báyɛ : « Búocí nabuɔ́sɛ́, o onjéŋí ɔ́mɔtɛ́4.52 Fanáka nyihembule nyɛ́ 1.39. nyiike ŋeé wuúci nyɛána. » 53Aáná u ŋaá bɛ́táá anyía e ekúlú etéeyé Yésus ŋeé wuúci laána ɔsɛ : « Cɔbá o ooki, uuwe ɔɔ́nɔ́ ma yááŋɔ́nua. » Ɛ́ɛhɛ́ ne wuúci bɛ́muátá na ciayɛ́ ciíbe cɛ baacɔ ikime ŋa bɔ́ hákɛ́na mɔŋɔlɛ́ né Yésus.
54Yésus ŋaá kɛ́láka *ekéki yí hibílícínyínyí yí éfendí eéyé ekúlú ayɛ́ u ŋaá bá a Kalilé, u húlúkúne eé Yuté.
5Yésus me yééŋúnyísi asákála
1E elime cɛ bɛsana eébí, bɔŋanda a búmɔtɛ́ bú *Besuif ŋá ka háma ; aáná Yésus ŋaá báátá eé Yelúsalɛm. 2Aáhá, cenjume ŋaá bá, hoóhi ne ehenyi yɛ́ ɛtɔ́mbá ayɛ́ bɔ́ ŋɔ lɔŋɔ ne *nuebélé anyía Bɛtɛsɛ́ta. Cenjume eécí ŋaá bá na yaalɛ a yɛ́ ŋaá bá ne bikéti bɛ́táánɔ. 3Bitúte bɛ́ bɔkɔnɔ́kɔ́nɔ ŋaá bá fíánakɛna aá biátɛ́ bikéti noómi : Ne bendíméndíme, na baacɔ bá bɛnamɛ́tɛ́ a akɔlɔ́, na bɛsákála.
[Bá ŋa bɔ́ bá bábɔ́ tátáka anyía menyífé me cenjume é bínyíétínyi, 4anyía ekúlú ekime eyí *elilé yɛ́ bɔsɔ́ma yɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá bá yaá sɔ́ɔ́ná, yó wóofine e cenjume o okonyíétínyi menyífé, ɔɔcɔ awɔ́ u ŋaá bá waá cáŋa ɔbɛ́áhɛ́na e menyífé ekúlú eyí mé me bínyíétínyi ŋaá bá wa yááŋɔ́nua, ta waá bá na nyɛnamá nyɛ́ ɔkɔnɔ nyɛ́ yaátɛ́.] 5Ɔɔcɔ a wɔmɔtɛ́ ŋaá bá hɔ́á awɔ́ ú nɔ mɔɔ kɔ́nɔ tuɔŋɔ a yáaŋa nyitíne ne buunyi na tɔ́tátɔ́. 6Ahɛ́ Yésus ŋeé wuúci lɛcá fíanɛna, u ŋé menyí anyía ɔɔcɔ oócí me líhéke hɔ́á. U ŋé wuúci batá ɔsɛ : « Ɔ ŋɔɔ́ waamba ɔwaáŋɔ́nua e ? »
7Ɔkɔnɔ́kɔ́nɔ ŋá bɛ́káma ɔsɛ : « Taatá, ɛ tɛ ámɛ bá na ɔɔcɔ awɔ́ anyía menyífé é bínyíetinyi, yɔ́ mɛ́ aahɛ́na noómi ; ekúlú ekime ayɛ́ ya mɛ́ánaŋa ɔ ɔcɔcɔbaka, sɔ́ɔ́kɔ́ ŋá cáŋa ɔ bɛ́áhɛ́na noómi. »
8Mbá Yésus ɔsɛ nááyá : « Hatɔ́na ɛndánáka, hiíte nyiɔ́wɔ nyibúyé, kandáka. » 9Ɔɔcɔ ŋa yaáŋɔ́núá ɔ ɔwaáŋɔ́nua, yó híite nyíáyɛ́ nyibúyé, u ŋé túme ɔkanda.
Buɔ́sɛ́ eébú ŋaá bá buɔ́sɛ́ bú ehélúme bú Besuif. 10Ɛ́ɛhɛ́ betéŋínyi Besuif ŋa bɔ́ laána ɔɔcɔ ewú Yésus ŋe yééŋúnyísi, báyɛ : « Buɔ́sɛ́ bɔ́ yáásɔ́ ehélúme búáŋa, yááŋa okotí anyía ó húle ɔ kándakana nyiɔ́wɔ nyibúyé. » 11Mbá ɔsɛ náábɔ́ : « Ɔɔcɔ ewú é mi ééŋúnyísi wá mɛ́ laana ɔsɛ : “Hiíte nyiɔ́wɔ nyibúyé, kandáka.” » 12Bé ŋé wuúci batá báyɛ : « Ɔɔcɔ awɔ́ háányɛ́ wɔ́ yɔ́ɔ laana aáná e ? »
13Mbá ɔɔcɔ ti ómo menyi Yésus, anyía u ŋeé séŋúlúé ɛ ɛkatɛ́katɛ́ cɛ nyɛkɔca nyɛ́ baacɔ a nyɛ́ ŋaá bá hɔ́á. 14E elime cɛ bɛsana eébí, Yésus ŋeé wuúci kuána eé *Ciíbe cɛ Bandɔ́mɛsɛ́ noómi, yó wuúci laana ɔsɛ : « Lɛcá, ɔ wáŋa ɔmbányɛ. Eti túné kɛ́la bɔɔbɛ́, keyé ɔ kɔ́ háná o hiiteke muuyé a mú á hɔ́la. »
15Ɔɔcɔ oócí ŋaa cɔ́bá, yɔ́ láakɛna betéŋínyi Besuif anyía Yésus wé wuúci eéŋúnyísi. 16Ɛ́makɛ́la betéŋínyi Besuif ábɔ́ lɔ́kɔ́ma aáná, bé ŋé túme onuusi Yésus, báyɛ u ŋé menyi na aátɛ́ u kɛlaka nyɛnamá nyɛ́ asana háyɛ eényí aáná buɔ́sɛ́ bɔ́ yáábɔ́ ehélúme. 17Ɛ́ɛhɛ́ Yésus ŋeé beébe laána ɔsɛ : « Ciamɛ Síkíne ŋɔɔ́ nyiɔ buólí ekúlú ekime, yaŋɔ́ tɔ́na ya mɛ́ánáŋa o o buúbu cɔ́bana ɔnyiɔ ne buúse. »
18A asana na ɔtáŋa oócí, betéŋínyi Besuif ŋa bɔ́ bɛ́kɛ́ndɛ́na ɔwaamba ihényí cɛ́ ɔwɔɔ́nɔ Yésus. Tɛ́ cáŋa hú a asana anyía u ŋɔɔ́ nɔ́kɔ́ okotí yɛ́ búábɔ́ *buɔ́sɛ́ bú ehélúme, mbá tɔ́na anyía u ŋaá kɔ́ɔna anyía Bandɔ́mɛsɛ́ áŋa ciayɛ́ Síkíne cɛ bɛ́muátá, u túné bíhíiteke bɔkɔ búmɔtɛ́ na Bandɔ́mɛsɛ́.
Nyitéŋínyi nyɛ́ Ɔɔ́nɔ́ u Bandɔ́mɛsɛ́
19Yésus ŋe túné é beébe laana ɔsɛ : « Aá taaká ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana ɛsɛ́ : Yaŋɔ́ Ɔɔ́nɔ́, ɛ tɛ ŋá mɛ́ kɛla bɔkɔ á ciamɛciamɛ. Ɛ ŋa mɛ́ kɛla hú bɔkɔ abɔ́ ɛ ŋa mɛ́ lɛca ciamɛ Síkíne á kɛ́laka. Bɔkɔ abɔ́ ciamɛ Síkíne ŋaá kɛ́la, yaŋɔ́ tɔ́na i ŋe mí buúbu kɛla bɔkɔ búmɔtɛ́. 20Yááŋa anyía Síkíne ŋeé léne Ɔɔ́nɔ́, yó wuúci tóŋgínyi bɔkɔ bukime abɔ́ u ŋa kɛ́la wuúci bɛ́muátá. Híáná u kéé wuúci tóŋgínyi bɛsana a bɛ́ á hɔ́la ɔkɛla anyía nuénú biíbi kékéke. 21Yááŋa anyía hú háyɛ Síkíne ŋeé héényi biwéewé, yó biíbi iínjíékíne olíhe, híáná tɔ́na, yaŋɔ́ Ɔɔ́nɔ́, i ŋeé mi íínjie olíhe na baacɔ ebé yémi lénéke o beébe iínjie. 22Ciamɛ Síkíne ti ŋé kélísi ta ɔɔcɔ, mbá wáŋa o mi cumékénú makɛ́nda mekime me okélísíki baacɔ, 23anyía baacɔ bekime ébú mi nyemíki, yaŋɔ́ Ɔɔ́nɔ́, bɔkɔ búmɔtɛ́ háyɛ bé ŋe bú nyémi Síkíne. Ɔɔcɔ ewú u ti ŋé mi nyemi, ti ŋéé nyémi Síkíne awɔ́ u ŋaá mɛ tɔ́má. 24Aá taaká ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana ɛsɛ́ : Ɔɔcɔ okime awɔ́ u ŋa lɔ́kɔ́ma úúmi ɔtáŋa, mbá u háya tɔ́na mɔŋɔlɛ́ né Ooci awɔ́ u ŋaá mɛ tɔ́má á yáaŋa na yɔɔ́sɔɔ́sɔ yí olíhe yí ekúlú ekime. Bandɔ́mɛsɛ́ tí ké wuúci kélísi, mbá ú ma hátɔna o owé, yó wóofine o olíhe ú ekúlú ekime.
25Aá taaká ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana ɛsɛ́ : Ekúlú á yáaŋa hoóhi, ɔmuátákáná yá yáaŋa anyɛmánánɔ́ eyí biwéewé káá lɔ́kɔ́máka nyiámɛ nyiónyi, yaŋɔ́ Ɔɔ́nɔ́ u Bandɔ́mɛsɛ́. Bɔsɔ́ɔ́kɔ́ e bé ké bú nyiínyi lɔ́kɔ́máka ká bɔ́ bámɔ́kɔ́na ne olíhe. 26Yááŋa anyía bɔkɔ búmɔtɛ́ háyɛ Síkíne áŋa indíné ci olíhe, yaŋɔ́ Ɔɔ́nɔ́, Síkíne ŋeé mí cuméke makɛ́nda ma ɔbámɛ́na indíné ci olíhe. 27Síkíne áŋa o mi cumékénú makɛ́nda me okélísíki baacɔ, anyía ya mɛ́ŋa Ɔɔ́nɔ́ u ɔɔcɔ. 28Nuti kékéke asana eéyé, anyía ekúlú á yáaŋa hoóhi biwéewé bikime e binyiékénú káá lɔ́kɔ́máka nyiámɛ nyiónyi, yaŋɔ́ Ɔɔ́nɔ́ u ɔɔcɔ, 29bɛ́ɔ́ hámɔ́kɔ́na a bíábɔ́ biinyie. Bɔsɔ́ɔ́kɔ́ a bá ká bɔ́ bá bakɛlákánɔ́ bɔmbányɛ ká bɔ́ háányúáka e biwéewé, bó wóofokine o olíhe ; mbá bɔsɔ́ɔ́kɔ́ a bɔ́mɔtɛ́ a bá ká bɔ́ bá bakɛlákánɔ́ bɔɔbɛ́ ká bɔ́ háányúáka e biwéewé, bɔ́ tálɛ́mákɛ́na a nyɛkála.
Bambasɔ́mbásɔ bé Yésus
30Ɛ tɛ ámɛ bá wu ɔkɛlaka bɔkɔ aá ciamɛciamɛ. I ŋeé mi kélísi hú háyɛ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaa mɛ́ laána. Nyiámɛ nyɛsɔ́mbɔ́tɔ́na áŋa nyɛtálɛ́mánánɔ́ anyía ɛ tɛ ŋá mɛ aamba ɔkɛla bɔkɔ a bú ŋaa mɛ́ hɛkɛna hú wáámɛ. Ɛ ŋa mɛ́ aamba ɔkɛla eebu a bú ŋaa hɛ́kɛna Mu-mɛ-tɔ́ma.
31Mbɔ́kɔ ɛ ŋaá mɛ bɛ́háyɛ́na ɛmbasɔ́ yaŋɔ́ bɛ́muátá, ɛmbasɔ́ eécí tɛ á bá taaká. 32Ɔɔcɔ ú etémbí, wuúci, u ŋaá mɛ háyɛ́na ɛmbasɔ́;5.32 Ɛ́cɛ Sáaŋ Batis. i ŋe mí menyi anyía ciayɛ́ ɛmbasɔ́ áŋa taaká. 33Nu ŋa nɔ́ tɔ́mɔ́kɔ́na baacɔ ná Sáaŋ, yɔ́ hákɛ́nɛ́na ɛmbasɔ́ á taaká. 34Tɛ́ cáŋa anyía ɛ ŋa mɛ́ aamba ɛmbasɔ́ cɛ́ ɔɔcɔ, mbá ɛ ŋa mɛ́ kɔɔna aáná anyía mbá nu ká nɔ́ nɔ́hɔkɔ.
35Sáaŋ ŋaá bá *lámba a cɛciánɔ́, cɛ nɔmaka ; mbá nu ŋe nú lénéke obíléníne yááyɛ́ eese hikélékéti hí ekúlú. 36Mbá ɛmbasɔ́ acɛ́ ya mɛ́ŋa ne ciíci ŋá hɔ́la cɛ Sáaŋ : Bɛsana ebí Síkíne ŋaá mɛ tɔ́má o okoó biíbi kɛlaka ŋó tóŋínyi anyía wuúci u ŋaá mɛ tɔ́má. 37Síkíne bɛ́muátá, Mu-mɛ-tɔ́ma, áŋa eémí e elime ; wuúci tɔ́na u ŋaá mɛ háyɛ́na ɛmbasɔ́. Nu tɛ ŋa nɔ́ lɔ́kɔ́ma úúyé okelú, nu tɛ lɛcá búáyɛ́ buúse. 38Nu ti ŋé nú tétényi maayɛ́ mehúnyi e cíínú ɛtɛ́má, anyía nu tɛ ŋá nɔ́ háya mɔŋɔlɛ́ ná Mu-mɛ-tɔ́ma. 39Nu ŋa nɔ́ aákɔ́nɛ́na Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ anyía nu ŋe nú kéti anyía eé ciíci nu ká nɔ́ bámɔ́kɔ́na na yɔɔ́sɔɔ́sɔ yí olíhe yí ekúlú ekime. Mbá tɛ́ka yáámɛ asana ciátɛ́ Ciɔɔ́ŋɛ́ ŋé bíkéti e ? 40Aáná nu ŋe nú kíne ɔfaaya náámɛ ɔ ɔbámɔ́kɔ́na na taaká ci olíhe.
41Ɛ tɛ ŋá mɛ́ aamba nuúmi nú ohúlúkúne ná baacɔ. 42Mbá ɛ tɛ ŋá mɛ banɔ́ nánaka. I ŋe mí menyi anyía e cíínú ɛtɛ́má noómi, nu ti ŋé nu léne Bandɔ́mɛsɛ́. 43Ɛ ŋá mɛ faáya e nyiínyi nyɛ́ ciamɛ Síkíne mbá nú me nú kíne o mi kéke. Mbɔ́kɔ ɔɔcɔ u etémbí ŋá fááya eeyé e nyiínyi nyɛ́ bɛ́muátá, tɛ́ka nu ké nú wuúci kékéke e ? 44Nu ŋe nú léne nuúmi nú ohúlúkúne ná bɔsɔ́ɔ́kɔ́ baacɔ, nu ti léne nú ohúlúkúne ná Bandɔ́mɛsɛ́ bímuócí ; mbá anyána nua nɔ́ŋa nú olumitinine aná e ? 45Nuti ketíki anyía yaŋɔ́, ɛ ká mɛ́ banɔ́ sɔ́mɛ́na eé buúse bɔ́ ciamɛ Síkíne. Mu-banɔ́-sɔ́mɛ́na áŋa *Moyís, ooci awɔ́ maanɔ́ mɔŋɔlɛ́ á báka nááyá. 46Mbɔ́kɔ nuenú lúmitinine ɔtáŋa ú Moyís, keyé nu ŋe nú lúmitinine tɔ́na úúmi ɔtáŋa, anyía yáámɛ asana u ŋɔ yɔ́ɔ́ŋɔ́kɔ. 47Mbá háyɛ nu ti ŋé nú lumitinine cííyé Ciɔɔ́ŋɛ́, anyána nua nɔ́ŋa nú olumitinine úúmi ɔtáŋa e ? »
6Yésus me túkéke bɔnɔnja bɔ́ baacɔ
(Mat 14.13-21 ; Mak 6.30-44 ; Luk 9.10-17)
1E elime eécí, Yésus ŋé súéte e eyinyíé asálá yɛ́ nuɔmɔ́ nɔ́ *Kalilé anɔ́ bɔ́ ŋɔ lɔ́ŋɔ tɔ́na báyɛ nú Tibeliátɛ. 2Yaandándá yí etúte yɛ́ baacɔ ŋaá bá yé wuúci látákɛ́na, anyía bá ŋaá bá bábɔ́ lɛ́caka bikéki bí tubílícínyínyí abɛ́ u ŋaá bá waá kɛ́laka ná bɔkɔnɔ́kɔ́nɔ. 3Yésus ŋaá báátá a nɔkɔndɔ, u ŋé límine hɔ́á na bááyɛ́ *baákɔ́nɛ́na. 4*Basíka, bɔŋanda a búmɔtɛ́ bú *Besuif, ŋaá bá ciá yáaŋa hoóhi. 5Yésus ŋaá tɔ́ma eése, yɔ́ lɛ́ca anyía yaandándá yí etúte yɛ́ baacɔ ŋeé wuúci látɛ́na, mbá ɔsɛ né Fílib : « Háányɛ́ tua sɔ́ŋa tú ɔbɔ́ŋgɔ́na bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá anyía túásɔ́ ɔɔ́ndɔ́kɔ o otúkékíne eeye etúte yɛ́ baacɔ e ? » 6U ŋaá bátá aáná anyía wá lɔ́kɔ́ma nyibíkéti nyí Fílib, mbá wuúci, u ŋaá bá we ményukune aátɛ́ yɔ́ cɔ́ba ɔ ɔkɛlaka. 7Fílib ŋá bɛ́káma Yésus ɔsɛ : « Ta mɔɔnyɛ́ etíne cɔ́ɔ́hátá6.7 Ɔmbana ú mɔɔnyɛ́ ooci ŋaá bá bɛnamá bɛ́ ɔɔcɔ e buólí bɔ́ mɔɔ́sɛ́ etíne cɔ́ɔ́hátá. tɛ á bá mɔ ɔnyɛmana ɔ ɔwɔɔ́ndɔ́kɛ́na a bɛnyɛ́ma anyía ɔɔcɔ okime ɔ́ bɔ́ŋɔ ta hú hɛbákɛ. »
8Aáná *muákɔ́nɛ́na a mumɔtɛ́, *Andɛlɛ́, onyíinyí u Símon Bíel, ŋaá táŋɛ́tá ɔsɛ : 9« Ɔɔ́nɔmbɔ́ áŋa aaha a wáŋa ne biléti bɛ́táánɔ na tuɔfɔ́ɔ́fɔ́ túfendí. Mbá bɛ́áŋa bɛ́ ɔkɛla aátɛ́ na ɔmbana ɔ́ baacɔ ooci e ? » 10Mbá Yésus ɔsɛ : « Énu limísíkínyi baacɔ bekime e bihuti. » Bihuti ŋaá bá aá haála hekime. Baacɔ ŋé limékíne. Banɔ́mɔcɔ́ ŋaá bá hoóhi tɔ́sɛ́na ɛ́táánɔ. 11Yésus ŋeé hiíte biléti, u ŋa cáŋa owiínjie Bandɔ́mɛsɛ́ bitéŋíti, nyɛafakɛna baacɔ eényí, u ŋé beébe íínjíékíne tɔ́na tuɔfɔ́ a nyɛnamá nyikime anyɛ́ ɔɔcɔ ŋaá bá weé lénéke ɔnyíá. 12Ɛ́makɛ́la bébú eécéke beébe bekime, mbá Yésus ɔsɛ ná bááyɛ́ baákɔ́nɛ́na : « Ánɔ bándáka bikélékéti a bɛ́ mɔ́ lɔ́bɔ́kɔ, anyía ta bɔkɔ tɛ caŋɛ́á. » 13Bé ŋeé biíbi bándáka, bé ŋé nyióyísíki tɔnjatɛ́ túɔ́hátá ne túfendí.
14Ahɛ́ baacɔ ŋa bɔ́ lɛ́cá *ekéki yí hibílícínyínyí eéyé, báyɛ : « Aá taaká, ɔɔcɔ ooci áŋa *muhémúnyi bɛsana mɔ Bandɔ́mɛsɛ́ amɔ́, basɔ́ Besuif, tu báka tuasɔ́ tátáka. » 15Mbá Yésus me menyi anyía bá ŋa yáamba o wuúci hátɛ́na, bó wuúci bééti otéŋí a makɛ́nda ; nyinyímíne baacɔ eényí, u ŋe súéte hú wááyá a nɔkɔndɔ.
Ɔkanda ú Yésus e menyífé ɔ ɔmuaná
16Nanyiɔ́fɔ́, bááyɛ́ *baákɔ́nɛ́na ŋa bɔ́ lɔɔ́kɔ nɔkɔndɔ, bá ŋga hámá a asálá yɛ́ nuɔmɔ́. 17Ahɛ́ bá ŋga bɔ́ hámá hɔ́á, bé ŋé oofókíne ɔ ɔkɔkɔ́ anyía bébú súéte a Kabɛlnawum, a asálá a yɛ́mɔtɛ́. Ibíne ŋaá kuá, Yésus tɛ́ka ne okoó beébe bɛ́láta. 18Ehúne ŋaá bá yé húnéke na makɛ́nda, nuɔmɔ́ bínyíekinyi buéŋí. 19Ɛ́makɛ́la bábɔ́ kɛ́ndákɛ́nda okendi ɔkɔkɔ́, bɔ́ bá e kilomɛ́ta hoóhi ɛ́táánɔ ta anyía ítíndétú, bá ŋá lɛ́ca Yésus húle á fáakɔna na akɔlɔ́ e menyífé ma nuɔmɔ́ ɔ ɔmuaná. Manɔ́ŋɔ́ ŋé beébe kátɛ́á. 20Mbá ɔsɛ náábɔ́ : « Yaŋɔ́ ya mɛ́ŋaʼo ; nuti líkíméke ! » 21Bá ŋa sɛ́ bébú wuúci hiíte ɔ ɔkɔkɔ́ noómi, bé ŋé síké ébú bítéme ɛ́cɛ ɔkɔkɔ́ á yáaŋa a asálá, haála ahá bá ŋa bɔ́ bá bábɔ́ áambaka ɔháma hɔ́á.
Baacɔ ŋa bɔ́ áamba Yésus
22A buɔ́sɛ́ bɔ́ ɔláta, baacɔ a bá ŋa bɔ́ lɔ́bɔ e eyinyíé asálá yɛ́ nuɔmɔ́ ŋa bɔ́ lɛ́cá anyía ɔkɔkɔ́ áŋa hú ɔ́mɔtɛ́ a asálá yɛ́ nuɔmɔ́. Bá ŋá bɛ́táá tɔ́na anyía bá tɛ́ ɔ́mɔ́ bɔ́ lɛ́ca Yésus ɔ ɔkɔkɔ́ ɔlɔŋɔ na bááyɛ́ *baákɔ́nɛ́na ; bé ŋe bú súété hú wáábɔ́. 23Ta híáná, bɛkɔkɔ́ bí etémbí ŋaá bá aá haála ahá bá ŋa bɔ́ nyíáka biléti ebí Yésus ŋeé beébe aafákɛ́na ɛ́cɛ ú ma cáŋa owiínjie Bandɔ́mɛsɛ́ bitéŋíti. Bɛkɔkɔ́ eébí ŋaá bá bíé húlúkúne a Tibeliátɛ. 24Ahɛ́ baacɔ ŋa bɔ́ lɛ́ca anyía te Yésus, ta bááyɛ́ baákɔ́nɛ́na tɛ ábɔ́ bá tɔ́na aá haála, bé ŋé oofókíne a biátɛ́ bɛkɔkɔ́, bé ŋé súéte a Kabɛlnawum o okoó wuúci aamba hɔ́á.
Yésus áŋa bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá bí olíhe
25Bá ŋga bɔ́ kuána Yésus e eyinyíé asálá yɛ́ nuɔmɔ́, mbá báyɛ nááyá : « Láábi, nyíényí ɔ́ mɔ́ kɔɔ́ háma aaha e ? » 26Yésus ɔsɛ : « Aá taaká taaká, ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana : Nu ŋa nɔ́ mɛ́ aamba, tɛ́ cáŋa anyía nú ŋa nɔ́ lɔ́kɔ́ma injibí ci bikéki bí tubílícínyínyí abɛ́ ɛ ŋa mɛ́ kɛla, mbá nu ŋa nɔ́ mɛ́ aamba anyía nu ŋá nɔ́ nyíáka biléti a nyɛnamá nyikime anyɛ́ ɔɔcɔ ŋeé lénéke ɔnyíá. 27Nuti bíínjíékíne e buólí bɔ́ bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá a bɛ́ ŋa cáŋɛa, mbá énu bíínjíékíne e buólí bɔ́ bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá e bí ŋé líhe ɔ ɔkɔɔ́háma ɔ yɔɔ́sɔɔ́sɔ yí olíhe yí ekúlú ekime. Yaŋɔ́ Ɔɔ́nɔ́ u ɔɔcɔ, ɛ ká mɛ́ banɔ́ íínjíékíne biátɛ́ bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá anyía Síkíne Bandɔ́mɛsɛ́ áŋa o mi bílícínyínyi6.27 Hibílícínyínyí ŋo tóŋínyi bɔkɔ bɛ́muátá. Bikéki bí tubílícínyínyí bí Yésus ŋoó tóŋínyi anyía maayɛ́ monyiókínyí ŋeé húle taaká ná Bandɔ́mɛsɛ́. na mááyɛ́ makɛ́nda. »
28Ɛ́ɛhɛ́ bé ŋe bú wuúci batá báyɛ : « Aátɛ́ túásɔ́ nyɛ́mana tú ɔkɛlaka o onyíóyísínyi buólí abɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋa yáamba anyía túásɔ́ nyiɔ́kɔ e ? » 29Mbá ɔsɛ : « Buólí abɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋa yáamba anyía núánɔ́ nyiɔ́kɔ áŋa anyía : Núánɔ́ hákɛ́na mɔŋɔlɛ́ náámɛ, yaŋɔ́ ooci awɔ́ u ŋaá tɔ́má. » 30Báyɛ : « Ekéki yí hibílícínyínyí yɛ́ yaátɛ́ wɔ́ɔ cɔba ɔ ɔkɛla aná, mbá tuásɔ́ hákɛ́na mɔŋɔlɛ́ nɔ́ɔ́wɔ e ? Aátɛ́ wɔ́ɔ cɔba ɔ ɔkɛla aaha aámbáya e ? 31I iisí cɛ ɔsɛ́bɛ́á, cíísú sɔ́kɔ́nɔ́ ŋaá nyíáka bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá abɛ́ bá ŋaá bá bábɔ́ lɔ́ŋɔ́kɔ báyɛ máana,6.31 Fanáka Nyh 16.15. háyɛ Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋá kɔ́ɔna cɛ́sɛ : “U ŋeé beébe aafɛ́na bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá bɛ́ Ɔmuaná.”6.31 Maŋ 78.24 »
32Mbá Yésus ɔsɛ náábɔ́ : « Ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana, aá taaká taaká anyía : Tɛ́ cáŋa *Moyís u ŋaá banɔ́ ááfákɛ́na bɛnyɛ́ma bí ohúlúkúne ɔ Ɔmuaná, mbá ciamɛ Síkíne u ŋaá banɔ́ ááfákɛ́na taaká cɛ́ bɛnyɛ́ma cɛ́ Ɔmuaná. 33Yááŋa anyía bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá bɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ áŋa Ooci ewú u ŋe húle ɔ Ɔmuaná, u íínjíékíne baacɔ olíhe. » 34Báyɛ : « Taatá, búle basɔ́ biíbi íínjie. »
35Mbá Yésus ɔsɛ náábɔ́ : « Ya mɛ́ŋa bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá bí olíhe. Ɛcaná tɛ ká háná á núana ɔɔcɔ awɔ́ u káá fáaya náámɛ ta buɔ́sɛ́ ; híáná tɔ́na, nyimóti tɛ ká háná á núana ɔɔcɔ awɔ́ u káá háya mɔŋɔlɛ́ náámɛ ta buɔ́sɛ́. 36Mbá ɛ́ ma mɛ́ banɔ́ láana ɛsɛ́ : Nú ma nɔ́ mɛ́ lɛcaka mbá ta híáná, nú me nú kíne olumitinine. 37Ɔɔcɔ okime awɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́ é mi cuméke káá faáya náámɛ. Yaŋɔ́ tɔ́na, í tí ké mí wuúci oomboko ta buɔ́sɛ́, 38anyía i ŋeé mi húlé ɔ Ɔmuaná ɔ ɔkɔkɛ́la háyɛ Mu-mɛ-tɔ́ma ŋá yáamba, tɛ́ cáŋa háyɛ ɛ́ ŋa mɛ́ aamba. 39Aátɛ́ Mu-mɛ-tɔ́ma ŋa yáamba e ? Mu ŋa yáamba anyía i ti nyímísí ta ɔɔcɔ a baacɔ ebé mu ŋe mí cuméke, mbá yémi beébe heenyútúkúne o olíhe a buɔ́sɛ́ bɔ́ nyɛmana. 40Ciamɛ Síkíne ŋa yáamba anyía ɔɔcɔ okime awɔ́ á mɛ lɛca, yɔ́ háya mɔŋɔlɛ́ náámɛ, yaŋɔ́ Ɔɔ́nɔ́, wɔ́ bɔ́ŋɔ yɔɔ́sɔɔ́sɔ yí olíhe yí ekúlú ekime, mí o wuúci heenyutune o olíhe a buɔ́sɛ́ bɔ́ nyɛmana. »
41*Besuif ŋe bú túme obícúcúlíne Yésus anyía u ŋaá táŋɛ́tá ɔsɛ : « Ya mɛ́ŋa bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá bɛ́ Ɔmuaná. » 42Báyɛ : « Tɛ́ cáŋa Yésus, ɔɔ́nɔ́ u Yɔ́sɛb wáŋa e ? Tu ŋe sú ményi ne iinyí ne síkíne. Anyána u ŋaa kɔ́ɔna aámbáya anyía u ŋeé húle ɔ Ɔmuaná e ? »
43Aáná Yésus ŋeé beébe laána ɔsɛ : « Nuti bícúcúléke. 44Ta ɔɔcɔ tɛ á bá wu ɔfaaya náámɛ, ɛ tɛ ŋáa bá anyía Síkíne, Mu-mɛ-tɔ́ma mué wuúci bísúétíne náámɛ ; ɛ́ɛhɛ́ yaŋɔ́, i ké mí wuúci heenyutune o olíhe a buɔ́sɛ́ bɔ́ nyɛmana. 45Behémúnyi bɛsana bá Bandɔ́mɛsɛ́ ŋa bɔ́ ɔ́ɔ́ŋɔ́kɔ́ báyɛ : “Bandɔ́mɛsɛ́ kéé beébe éékúnyíki, beébe bekime.”6.45 Ɛsa 54.13 Aá yaátɛ́ asana, ɔɔcɔ awɔ́ á lɔ́kɔ́ma ɔtáŋa ú Síkíne, yó híite nyíáyɛ́ nyiékúnyi, ŋa fáaya náámɛ. 46Ta ɔɔcɔ tɛ́ ŋa caŋa á lɛ́ca Síkíne, ɛ tɛ ŋáa bá Ooci ewú u ŋeé húle nááyá ; hú wuúci bímuócí u ná maa lɛ́ca Síkíne. 47Ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana aá taaká taaká, ɛsɛ́ : Ɔɔcɔ ewú é lúmitinine áŋa na yɔɔ́sɔɔ́sɔ yí olíhe yí ekúlú ekime. 48Ya mɛ́ŋa bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá bí olíhe. 49Cíínú sɔ́kɔ́nɔ́ ŋaá nyíáká máana i iisí cɛ ɔsɛ́bɛ́á, mbá cí ŋeé wéékúne. 50Mbá bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá bɛ́ Ɔmuaná áŋa nyɛnamá a nyɛ́áŋa anyía ɔɔcɔ ewú é biíbi nyíáka tí kéé wé ta buɔ́sɛ́. 51Ya mɛ́ŋa bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá bí olíhe. Bí ŋeé húle ɔ Ɔmuaná. Ɔɔcɔ é biíbi nyíáka, u kéé líhéke. Bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá ebí i ké mí wuúci íínjie áŋa ciamɛ cɛɛ́tɔ.6.51 Yésus ŋaá táŋa asana yí úúyé owé ; u kéé bíínjie háyɛ afɔná a asana na bɔɔbɛ́ bɔ́ baacɔ. Ciíci i ké mí iínjie ɔ ɔkɛla anyía baacɔ ébú líhéke. »
52Ɔ ɔtáŋa oócí, ɛsáká ŋaá kúá ɛ ɛkatɛ́katɛ́ cí Besuif, bá bɛ́bátáka báyɛ : « Anyána ɔɔcɔ ooci áŋa wu ɔ basɔ́ áafɛna ciayɛ́ cɛɛ́tɔ e ? » 53Yésus ɔsɛ náábɔ́ : « Ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana aá taaká taaká ɛsɛ́ : Mbɔ́kɔ nú ŋe nú kíne ɔnyíá ciamɛ cɛɛ́tɔ, nuó kíne ɔmúáka maamɛ manɔ́ŋɔ́, nu tɛ ká nɔ́ bá ne olíhe. 54Ɔɔcɔ okime awɔ́ u káá nyíáka ciamɛ cɛɛ́tɔ, yɔ́ múáka maamɛ manɔ́ŋɔ́, káá bá na yɔɔ́sɔɔ́sɔ yí olíhe yí ekúlú ekime ; mí o wuúci heenyutune o olíhe a buɔ́sɛ́ bɔ́ nyɛmana. 55Yááŋa anyía ciamɛ cɛɛ́tɔ áŋa taaká cɛ ɔnyíá, maamɛ manɔ́ŋɔ́ taaká cɛ ɔmúána. 56Ɔɔcɔ okime awɔ́ á nyíáka ciamɛ cɛɛ́tɔ, yɔ́ múáka maamɛ manɔ́ŋɔ́, ŋee límine e nyimónjóló na yaŋɔ́, yaŋɔ́ tɔ́na e nyimónjóló ne wuúci. 57Síkíne a wáŋa wɔɔ́sɔ u ŋaá mɛ tɔ́má. Wuúci u ŋeé mi líhísi ; híáná tɔ́na, i ké mí líhísíki ɔɔcɔ okime awɔ́ u káá mɛ nyíáka. U kéé líhéke anyía i ŋeé mi líhe. 58Bɛátɛ́ bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá bɛ́ Ɔmuaná eebi. Bɛ́ tɛ á bá háyɛ eebi ebí cíínú sɔ́kɔ́nɔ́ ŋaá nyíáká, mbá cío wéékúne. Aáná, okime awɔ́ u káá nyíáka bɛnyɛ́ma bɛ́ Ɔmuaná kéé líhéke ekúlú ekime. » 59Aáná Yésus ŋaá táŋáká, u éékúnyíki baacɔ a *andaŋía yɛ́ ɔbɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na yí Besuif a Kabɛlnawum.
Ɔtáŋa ewú ú ŋé yiínjíéne yɔɔ́sɔɔ́sɔ yí olíhe yí ekúlú ekime
60Ɛ́makɛ́la *baákɔ́nɛ́na bé Yésus beéŋí ábɔ́ lɔ́kɔ́máka ɔtáŋa ú Yésus oócí, báyɛ : « Ɔtáŋa oócí ŋa náta. Ɔɔcɔ tɛ á bá wu o wuúci lɔ́kɔ́máka. » 61Yésus ŋeé ményi e úúyé ɔtɛ́má anyía baákɔ́nɛ́na ŋe bú bícúcúlíne úúyé ɔtáŋa ; mbá ɔsɛ náábɔ́ : « Yɛ́ ŋaá banɔ́ núési ɔtɛ́má e ? 62Mbɔ́kɔ nuánɔ́ lɛca Ɔɔ́nɔ́ u ɔɔcɔ á báátáka haála ahá u ŋa cáŋa á bámɛ́na oóoʼ ? 63*Efúúménénú yí Elilé yiíyi yí ŋe líhísínyi ; ɔɔcɔ wuúci ne wuúci tɛ á bá bɔkɔ. Ɔtáŋa awɔ́ ɛ́ ma mɛ́ banɔ́ láakɛna ŋé yíínjíéne ne Elilé ne olíhe. 64Mbá bɔ́mɔtɛ́ aanɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́ ti ŋé bú lúmitinine. » Yááŋa anyía Yésus ŋaá bá we ményukune feeké bɔsɔ́ɔ́kɔ́ a bá ŋaá bá bé ti ébú lúmítíníne, u ŋaá bá weé ményukune tɔ́na ooci ewú u kéé wuúci fiimbie. 65Aáná u ŋe túné a kɔ́ɔ́na ɔsɛ : « Yaátɛ́ asana ɛ́ ma mɛ́ banɔ́ láana anyía ɔɔcɔ tɛ á bá wu ɔfaaya náámɛ mbɔ́kɔ tɛ́ cáŋa Síkíne wé wuúci iínjíe makɛ́nda. »
66O otúme ekúlú eéyé baákɔ́nɛ́na bé Yésus beéŋí ŋa bɔ́ hɔ́láka, bé ti túné kéndinyi ne wuúci.
67E elime eécí, Yésus ŋaá batá bááyɛ́ baákɔ́nɛ́na bɔ́ɔ́hátá ne béfendí ɔsɛ : « Mbá banɔ́ oóoʼ ? Nu ti ŋé nú léne osúéte tɔ́na e ? » 68Símon Bíel ŋé wuúci bɛ́káma ɔsɛ : « Otéŋí a Waáŋá, ná aányɛ́ u etémbí tua sɔ́ŋa tú osúétéke e ? Ɔ ɔ́ŋa na ɔtáŋa ewú ú ŋe yiínjíéne yɔɔ́sɔɔ́sɔ yí olíhe yí ekúlú ekime. 69Tú ma sɔ́ hákɛ́na mɔŋɔlɛ́ nɔ́ɔ́wɔ, túó ményi tɔ́na anyía ɔ ɔ́ŋa Ofúúménénú u Bandɔ́mɛsɛ́. »
70Mbá Yésus ɔsɛ náábɔ́ : « Tɛ́ka yaŋɔ́, ɛ́ ŋa mɛ́ banɔ́ táfáká banɔ́ bɛɛtɔ́ bíɔ́hátá ne bífendí eebi e ? Ta híáná, ɔmɔtɛ́ aanɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́ áŋa elime ɛmɔtɛ́ na Musɔ́mɛ́na baacɔ ! » 71U ŋaá bá waá kɔ́ɔnaka asana yɛ́ Yútas, ɔɔ́nɔ́ u Símon Iskaliót, anyía wuúci u kéé wuúci fiimbie, wuúci awɔ́ u ŋaá bá ɔ ɔlɔŋɔ ú bɔ́ɔ́hátá ne béfendí.
7Benyíinyí bé Yésus tɛ ŋá bɔ́ háya mɔŋɔlɛ́ nááyá
1E elime eécí, Yésus ŋaá bá waá bɛ́náŋáláka a *Kalilé ; u ŋaá bá u ti é léne ɔbɛ́náŋála i iisí ci Yuté anyía betéŋínyi *Besuif ŋa bɔ́ bá bábɔ́ áambaka o wuúci ɔ́ɔ́nɔ. 2Bɔŋanda bú Besuif, bɔŋanda bú Bikule7.2 Buŋanda eébú ŋaá bá búá bɛ́nyíáka mɔɔ́sɛ́ manamanyɛ́ ɔ ɔbɛ́tááka tuɔŋɔ etíne éfendí etú Besuif ŋa bɔ́ bá bébú fíanaka e bikule i iisí cɛ ɔsɛ́bɛ́á, ayɛ́ bá ŋa bɔ́ háma bunɔŋɔ bú Esíbit. E ekúlú yɛ́ bɔŋanda eébú, Yelúsalɛm ŋaá bá cié nyioyóko na baacɔ bé ohúlúkúne bɛhaála bɛhaála ɔ ɔmɛsɛ́ okime. ŋaá bá búa yáaŋa hoóhi, 3mbá benyíinyí bé Yésus báyɛ nááyá : « Hatɔ́na aaha, cɔba eé Yuté, ananyía bɔ́ɔ́wɔ *baákɔ́nɛ́na ábɔ́ lɛ́cáka tɔ́na bɛsana abɛ́ ɔ ŋɔ́ɔ kɛla. 4Mbɔ́kɔ ɔɔcɔ ŋa yáámba anyía bé wuúci menyi, u tɛ ɔ́mɔ nyɛ́mana wu ɔkɛlaka bɛsana i indiitie. Háyɛ ɔ ŋɔɔ́ kɛla eébí bɛsana aáná, biíbi kɛláka a miányɛ́, baacɔ bekime ɔ lɛcaka. »
5Yááŋa anyía ta bááyɛ́ benyíinyí tɔ́na ŋa bɔ́ bá bá tɛ ábɔ́ háyá mɔŋɔlɛ́ nááyá. 6Mbá Yésus ɔsɛ náábɔ́ : « Yáámɛ ekúlú tɛ́ ŋa nyɛ́mána, mbá náánɔ́, ekúlú ekime áŋa hú ambányɛ na ambányɛ. 7Baacɔ tɛ ábɔ́ bá bá ɔ banɔ́ aákákɛ́na. Yáábɔ́ yaáká áŋa náámɛ, anyía ɛ ŋa mɛ́ háya ɛmbasɔ́ a yáábɔ́ aháŋá ɛsɛ́ maabɔ́ monyiókínyí áŋa maabɛ́. 8Banɔ́, ánɔ cɔbá a bɔŋanda. Aá yaŋɔ́, ɛ tɛ ŋaá mɛ bá ɔ ɔcɔba hɔ́á7.8 Cɛ́mɔtɛ́ Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ buáyá áŋa na « ɛ tɛ ŋá mɛ́ cɔba hɔ́á ». anyía yáámɛ ekúlú tɛ ŋá nyɛ́mána. » 9Ɛ́makɛ́la wé beébe laána aáná, u ŋɔ́ lɔbɔ a Kalilé.
Yésus áŋa a Bɔŋanda bú Bikule
10Ayɛ́ benyíinyí bé Yésus ŋe bú súéte a bɔŋanda, wuúci bɛ́muátá ŋe síké súéte tɔ́na hɔ́á ; u ŋaá bá u ti húle é bítóŋínyi baacɔ o ohónyí, u ŋeé súété indiitie. 11Betéŋínyi *Besuif ŋaá bá bé húle é bú wuúci aambaka a bɔŋanda, bá bátaka báyɛ : « Wuúci weényí e ? » 12Baacɔ ŋa bɔ́ bá bébú lúlélúle buéŋí a yááyɛ́ asana. Bɔ́mɔtɛ́ kɔ́ɔnaka báyɛ : « Ɔɔcɔ oócí áŋa ambányɛ yɛ́ ɔɔcɔ. » Bɔ́mɔtɛ́ tɔ́na báyɛ : « Eéʼeé, wáŋa o onenisi bunɔŋɔ. » 13Mbá ta ɔɔcɔ ŋaá bá u tɛ á táŋa a miányɛ́ anyía bekime ŋaá bá bébú líkíméke betéŋínyi Besuif.
14Bɔŋanda ŋaá bá búá yáaŋa ɛ ɛkatɛ́katɛ́ ekúlú eyí Yésus ŋa cɔ́ba eé *Ciíbe cɛ Bandɔ́mɛsɛ́ o oweékúnyi baacɔ. 15Besuif ŋe bú túme okéke, bá kɔ́ɔnaka báyɛ : « Anyána ɔɔcɔ ooci áŋa ne omenyi ooci aana, wuúci tɛ́ka waákɔ́nákɛ́nánɔ́ e ? » 16Mbá ɔsɛ náábɔ́ : « Ɛ tɛ ámɛ bá indíné cɛ bɛsana ebí i ŋeé mi éékúnyi baacɔ. Bí ŋeé húle ná Mu-mɛ-tɔ́ma. 17Ɔɔcɔ ewú u ŋeé léne ɔkɛla háyɛ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋeé léne ŋee ményi mbɔ́kɔ nyiámɛ nyiékúnyi ŋeé húle ná Bandɔ́mɛsɛ́ ta anyía ɛ ŋaá mɛ táŋa a ciamɛciamɛ. 18Ɔɔcɔ awɔ́ u ŋaá táŋa aá ciayɛ́ciayɛ́ ŋa yáamba núáyɛ́ nuúmi nɔ́ bɛ́muátá ; mbá ooci awɔ́ u ŋaá yáamba nuúmi nɔ́ Mu-wuúci-tɔ́ma ŋaá táŋa taaká. U tɛ a bá na mafala. 19Ɔ́kɔ, tɛ́ka *Moyís ŋaá banɔ́ íínjíékíne bikotí e ? Mbá ta ɔɔcɔ aá banɔ́ tí ŋé biíbi látɛ́na. Anyíatɛ́ nú ŋa nɔ́ áamba ɔ mɛ ɔ́ɔ́nɔ e ? »
20Mbá báyɛ nááyá : « Ɔ ɔ́ŋa na *aabɛ́ yí elilé ! Aányɛ́ ɔ́ mɔ́ lɛca wa yáámbaka ɔ kuɔŋɔ́ ɔ́ɔ́nɔ e ? » 21Mbá u ŋé beébe laána ɔsɛ : « Ɛ́ ma mɛ́ kɛla asana hú ɔ́mɔtɛ́, nua núáŋa o okéke ! 22Moyís ŋaá banɔ́ íínjíé okotí yí buecí a báánɔ́ baáná a banɔ́mɔcɔ́ ; tɛ́ cáŋa wuúci u ŋaá bá na yaátɛ́ okotí mbá cíínú sɔ́kɔ́nɔ́. Banɔ́ eebe nu ŋa nɔ́ áácana ta *buɔ́sɛ́ bú ehélúme. 23Ɔ́kɔ, bá ŋa yááca ɔɔ́nɔ́ a wɔnɔ́mɔcɔ́ ta hú buɔ́sɛ́ bú ehélúme, bá tɛ nɔ́kɔ okotí yí Moyís, anyána nú ŋe nú mí liŋine ekúlú ayɛ́ yaŋɔ́, í meé mi eéŋúnyísi cɛɛ́tɔ ikimekime cɛ ɔɔcɔ buɔ́sɛ́ bú ehélúme e ? 24Nuti túné lɛ́caka bɛsana ɔmuaná na ɔmuaná, mbá énu biíbi lɛcáka a nyɛlɛca a nyɛtálɛ́mánánɔ́. »
Yésus áŋa Kilís ayɛ́ʼ
25Bɔ́mɔtɛ́ baacɔ bé Yelúsalɛm ŋa bɔ́ kɔɔna báyɛ : « Tɛ́ cáŋa ɔɔcɔ ooci bá ŋá yáamba ɔwɔɔ́nɔ e ? 26U ŋaá táŋa ɛ ɛkatɛ́katɛ́ cɛ baacɔ, ɔɔcɔ wu o wuúci kɛla bɔkɔ tɛ́ka ! Báásɔ́ betéŋí má bɔ́ lɛca anyía wáŋa *Mesíi, ayɛ́ʼ ? 27Yiíye anyía ɔɔcɔ ooci, tu ŋe sú ményi ciayɛ́ indíné ; mbá Mesíi, ta ɔɔcɔ tí kéé menyi ciayɛ́ indíné ekúlú ayɛ́ u káá fáaya. » 28Aáná Yésus ŋaá táŋɛ́ta okelú ɔ ɔmuaná, we yéékúnyíki eé *Ciíbe cɛ Bandɔ́mɛsɛ́, ɔsɛ : « Ɔ́kɔ, tɛ́ka nu ŋe nú keti anyía nu ŋe nú menyi aányɛ́ ya mɛ́ŋa, nu menyukune tɔ́na ciamɛ indíné e ? Yiíye anyía ɛ tɛ ɔ́mɔ́ fáaya a ciamɛciamɛ ; Mu-mɛ-tɔ́ma áŋa taaká, mbá nu ti ŋé nú muúmu menyi. 29Yaŋɔ́, i ŋe mí muúmu menyi anyía i ŋeé mi húle nááyá, i menyukune tɔ́na anyía muúmu mu ŋaá mɛ tɔ́má. » 30Ɔ ɔtáŋa oócí bé ŋé túme ɔwaamba o wuúci hatɛna, mbá ta ɔɔcɔ tí ómoó wuúci tála ɔɔbɔ́ aá cɛɛ́tɔ, anyía yááyɛ́ ekúlú ŋaá bá ɛ́ tɛ́ ŋa nyɛ́mána. 31Ta híáná, baacɔ beéŋí ŋa bɔ́ hákɛ́na mɔŋɔlɛ́ nááyá, bá kɔ́ɔnaka báyɛ : « Ekúlú eyí Mesíi káá fáaya, u káá kɛ́laka bikéki bí tubílícínyínyí biéŋí, bɛ́ hɔ́laka eebi abɛ́ ɔɔcɔ ooci áŋa ɔkɛlákánɔ́ e ? »
Bá maá tɔ́ma bibulúsu ɔ ɔkɔhátɛna Yésus
32*Bafalisiɛ́ŋ ŋa bɔ́ lɔ́kɔ́máká háyɛ baacɔ ŋa bɔ́ bá bébú lúlélúle a asana yí Yésus. Ɛ́ɛhɛ́ ne betéŋínyi *beluli nyiínjie na Bafalisiɛ́ŋ ŋa bɔ́ tɔ́má bibulúsu ɔ ɔkɔhátɛna Yésus. 33Aáná Yésus ŋeé beébe laána ɔsɛ : « Ya mɛ́ánáŋa na banɔ́ hú hikúlúkúlú ; e elime eécí, ɛ ká mɛ́ hálɔ́mɔ́na ná Mu-mɛ-tɔ́ma. 34Nu ŋa nɔ́ cɔ́cɔbaka ɔ ɔ mɛ aambaka, nu tɛ mɛ bɔ́ŋɔ ; haála ehé i ké mi súéte, nu tɛ anɔ́ bá nú ɔkɔɔ́háma hɔ́á. »
35*Besuif ŋe bú túme ɔbatana beébe ne beébe, báyɛ : « Háányɛ́ u kéé súéte mbá tu ti ké sú wuúci bɔ́ŋɔ e ? U kéé súéte né Besuif a bá na ma bɔ́ bɛ́látáka na *Bakɛlɛ́k, yó búle éékúnyi Bakɛlɛ́k ayɛ́ʼ ? 36U ŋa kɔ́ɔna anyía tu ké sú wuúci aambaka, tu ti wuúci bɔ́ŋɔ, anyía tu tɛ asɔ́ bá tú ɔkɔɔ́háma haála ahá u káá bá. Aáná ɛ́cɛ aátɛ́ e ? »
Tucéme tú menyífé e mé ŋe yiínjíéne olíhe
37Buɔ́sɛ́ bɔ́ nyɛmana nyɛ́ bɔŋanda ŋaá bá yaandándá yɛ́ buɔ́sɛ́ ɔ ɔhɔla. Buúbu Yésus ŋaá tálɛ́mɛ́ná, yɔ́ táŋɛ́ta okelú ɔ ɔmuaná ɔsɛ : « Ɔɔcɔ a wáŋa ne nyimóti á faáya náámɛ, wá ka múá menyífé. 38Háyɛ yááŋa yɔɔ́ŋɔ́kɔ́nɔ́ anyía : “Tucéme tú menyífé e mé ŋe yíinjiéne olíhe ké búle á háma ɔ ɔtɛ́má ú ɔɔcɔ awɔ́ á háya mɔŋɔlɛ́ náámɛ.” » 39(Yésus ŋaá bá waá táŋáka aáná a asana yí *Efúúménénú yí Elilé ayɛ́ baháya mɔŋɔlɛ́ nááyá ŋá bɔ́ nyɛ́mána bá ɔbɔ́ŋɔ. Yááŋa anyía Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá bá u tɛ ŋáá tɔ́má Elilé anyía u ŋaá bá ɛ́cɛ u ti ŋéé béétísi Yésus eé nuúmi a nuáŋá.)
Baacɔ ma bɔ́ aálɔ́nákána a asana yí Yésus
40Ɛ́makɛ́la nyɛkɔca nyɛ́ baacɔ á lɔ́kɔ́máka ɔtáŋa oócí, a bɔ́mɔtɛ́ báyɛ : « Aá taaká, ɔɔcɔ ooci áŋa Muhémúnyi bɛsana mɔ Bandɔ́mɛsɛ́ amɔ́ tu báka tuasɔ́ tátáka ! » 41A bɔ́mɔtɛ́ tɔ́na báyɛ : « *Mesíi ooci wáŋa ! » Mbá bé etémbí báyɛ : « Mesíi awɔ́ háányɛ́ wáŋa wu obíbíéne a Kalilé e ? 42Tɛ́ka Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá kɔ́ɔna tɔ́na cɛ́sɛ Mesíi kéé bíbíéne a hɛnyɛ́nɔ́ hɛ́ *Táfit, cɛ́ kɔ́ɔnaka tɔ́na anyía u kéé bíbíéne a Bɛ́tɛlɛhɛm,7.42 Baacɔ beéŋí ŋa bɔ́ bá bé ti ébú ményi anyía Yésus ŋeé bíbíéne a Bɛ́tɛlɛhɛm, i iisí ci Yuté, mbá bé kétiki yáaŋa anyía u ŋeé bíéné a Kalilé, haála ehé u ŋeé hule. bunɔŋɔ bɔ́ Táfit e ? » 43Aáná baacɔ ŋa bɔ́ aálɔ́nákáná a asana yí Yésus. 44Bɔ́mɔtɛ́ aabɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́ ŋé búle áamba o wuúci hatɛna, mbá ta ɔɔcɔ te o wuúci tála ɔɔbɔ́.
Betéŋínyi Besuif ŋe bú súŋunyinyi
45Bibulúsu ŋa bɔ́ hálɔ́mɔ́ná, bɔ́ kɔ kúána ne betéŋínyi *beluli nyiínjie na *Bafalisiɛ́ŋ. Betéŋínyi beluli nyiínjie ŋé beébe batá báyɛ : « Háá ! Anyána nú má ka nɔ́ hálɔ́mɔ́na hú wáánɔ́, nu tɛ basɔ́ héléníne Yésus e ? » 46Mbá bibulúsu bɛ́sɛ : « Ta ɔɔcɔ ú ti ŋe ményi ɔtáŋa ta buɔ́sɛ́ háyɛ ɔɔcɔ oócí. »
47Bafalisiɛ́ŋ báyɛ : « Ɔɔcɔ oócí ma ká banɔ́ tɔ́bɔ́lɔ́kɔ, ta banɔ́ tɔ́na e ? 48Aányɛ́ te e betéŋínyi *Besuif ta a Bafalisiɛ́ŋ na ma cáŋa á háya mɔŋɔlɛ́ nááyá e ? 49Nyɛkɔca nyɛ́ baacɔ eényí nyikime ti ŋé menyi *bikotí bí *Moyís ; nyɛ́áŋa na nyɛlɔmɔ nyí ohúle ná Bandɔ́mɛsɛ́. »
50Nikotɛ́mɛ, ooci awɔ́ u ŋa caŋá ka kúána Yésus e yoólóko ŋaá bá ɔ ɔlɔŋɔ ú Bafalisiɛ́ŋ. U ŋeé beébe laána ɔsɛ : 51« Ɔ́kɔ, tɛ́ka bíásɔ́ bikotí tɛ ŋá hátɛna ɔɔcɔ tɛ́ka ne o wuúci kélísi, tɛ́ka ne omenyi tɔ́na asana ayɛ́ wáŋa ɔkuánɔ́ e ? » 52Bó wuúci bɛ́káma báyɛ : « Kuɔŋɔ́ ɔwaákɔ́nákɛ́nánɔ́ bɔmbányɛ Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́, keyé ɔ ŋɔɔ́ lɛca anyía *muhémúnyi bɛsana mɔ Bandɔ́mɛsɛ́ ta mumɔtɛ́ tí ŋéé bíbíéne a *Kalilé. »
[ 53E elime cɛ bɛsana eébí, baacɔ ŋé bú sémbényíkínyi, hú naányɛ́ weé súéte e úúye ooki.
8Oónjú awɔ́ bá ŋaá cúánɛ́na wá fíanaka na ɔnɔ́mɔcɔ́ u etémbí
1Ɛ́makɛ́la baacɔ me bú sémbényíkínyi, Yésus ŋá bááta a nɔkɔndɔ nú Molifié. 2Tútútú ɔ ɔyá ɔyá u ŋé túné cɔ́ba eé *Ciíbe cɛ Bandɔ́mɛsɛ́. Baacɔ beéŋí ŋa bɔ́ fáakɔna nááyá. Aáná u ŋee límíne ɔ ɔmɛsɛ́, u ŋé túme o beébe éékúnyi. 3Weé beébe eékúnyíki aáná, ne *beékúnyi bikotí na *Bafalisiɛ́ŋ a bɔ́mɔtɛ́ ŋé bu wuúci héléníne oónjú. Bé ŋeé wuúci cúánɛ́na wa fíanaka na ɔnɔ́mɔcɔ́ u etémbí. Bé ŋe fúle é télímínyi oónjú oócí ɛ ɛkatɛ́katɛ́ cɛ baacɔ, 4mbá báyɛ né Yésus : « Muékúnyi, bá má cúánɛ́na oónjú oócí waá fíanaka na ɔnɔ́mɔcɔ́ u etémbí. 5Bikotí bí *Moyís ŋaá basɔ́ iínjie makɛ́nda anyía i indélímínyínyi eeci, bá ŋá nyɛmána bé otúméke oónjú andányɛ́ ɔ ɔkɔɔ́háma anyía wé we. Mbá kuɔŋɔ́ʼo, nyiɔ́wɔ nyɛkɔɔna áŋa anyána e ? » 6Ciabɔ́ ɛmbataka eécí ŋaá bá ɔ ɔkɔkɔna Yésus ɔ ɔbɔ́ŋɔ hɛkɔma hí o wuúci túme. Mbá u ŋeé kútímíne, yó túme ɔwɔɔ́ŋɔ ɔ ɔmɛsɛ́ na hɛnɔɔ́nɔ́.
7Ahɛ́ bá ŋa bɔ́ bá bébú wuúci hɛ́nyákɛ́na na ɛmbataka, u ŋá bɔ́nɔ́núá, mbá ɔsɛ náábɔ́ : « Aá banɔ́ eebe bekime, ɔɔcɔ ewú u ŋé menyi anyía ta buɔ́sɛ́ ú tɛ́ ŋá kɛ́la bɔɔbɛ́, wá caŋácáŋa otúme oónjú ooci nyɛndányɛ́. » 8Ayɛ́ u ŋaá táŋɛ́tá aáná, u ŋá hálɔ́mɔ́na kutimine, u ŋá cɔba ne buúse ɔ ɔwɔɔ́ŋɔ ɔ ɔmɛsɛ́. 9Ɛ́makɛ́la baacɔ ábɔ́ lɔ́kɔ́ma ɔtáŋa ú Yésus, bé ŋé nyímúkúne ɔmɔtɛ́ na ɔmɔtɛ́, o otúme e bilunyí. Yésus ŋé síké lɔ́bɔ hú wááyá ne oónjú oócí ɔtálɛ́mɛ́nánɔ́ eeyé eé buúse. 10Yésus ŋe túné á bɔ́nɔ́nua, mbá ɔsɛ né oónjú : « Meemé, mbá ba-kuɔŋɔ́-sɔ́mɛ́na beényí e ? Ta ɔɔcɔ tɛ ɔ́mɔ́ kuɔŋɔ́ iínjie nyɛkua e ? » 11Oónjú ɔsɛ : « Ta ɔɔcɔ, Taatá. » Mbá Yésus ɔsɛ nááyá : « Ta yaŋɔ́ tɔ́na i ti ŋé mi o wiínjie nyɛkua. Ɔ wáŋa wu osúéte, mbá, o otúme aámbáya, eti túné kɛ́la bɔɔbɛ́ʼo ! »]
Yésus, áŋa eese yɛ́ baacɔ bá ɔmɛsɛ́
12Yésus ŋe túné táŋáka a nyɛkɔca nyɛ́ baacɔ ɔsɛ : « Ya mɛ́ŋa eese yɛ́ baacɔ bá ɔmɛsɛ́. Ɔɔcɔ awɔ́ u ŋá mɛ látɛna káá bá ne eese e yí kéé wuúci iínjie olíhe. U tɛ ká háná a kánda i ibíne noómi. » 13*Bafalisiɛ́ŋ báyɛ nááyá : « Aámbáya, ɔ ŋɔɔ́ bɛ́háyɛ́na ɛmbasɔ́ kuɔŋɔ́ bɛ́muátá. Mbɔ́kɔ aáná, ɛ́cɛ anyía bɛsana abɛ́ ɔ ŋɔɔ́ kɔɔna tɛ a bá taaká. »
14Mbá Yésus ɔsɛ náábɔ́ : « Ta ɛ ŋá mɛ bɛ́hákɛ́nɛ́na ɛmbasɔ́ yaŋɔ́ bɛ́muátá, bɛsana abɛ́ ɛ ŋa mɛ́ kɔɔna áŋa taaká, anyía i ŋe mí ményi haála ehé i ŋeé mi húle, i menyukune tɔ́na haála ehé mío súéte. Mbá banɔ́, nu ti ŋé nú menyi haála ehé i ŋeé mi húle, nu ti menyi ta haála ehé mío súéte. 15Nu ŋa nɔ́ bɔ́sɔna asana a nyíánɔ́ nyɛlɛca nyɛ́ baacɔ bá ɔmɛsɛ́. Yaŋɔ́, ɛ tɛ ŋá mɛ bɔsɔnɛna ɔɔcɔ asana. 16Mbɔ́kɔ yááŋa anyía yámɛ bɔsɔ́na, nyiámɛ nyɛbɔsɔna áŋa taaká anyía ɛ tɛ amɛ́ bá hú wáámɛ o o yiíyi bɔsɔna. Ya mɛ́ŋa ɔlɔŋɔ ne Síkíne, Mu-mɛ-tɔ́ma. 17Yááŋa yɔɔ́ŋɔ́kɔ́nɔ́ a bíánɔ́ *bikotí anyía mbɔ́kɔ baacɔ béfendí ŋa bɔ́ háya ɛmbasɔ́ bɔkɔ búmɔtɛ́ a asana, asana eéyé áŋa taaká. 18Ɛ ŋaá mɛ bɛ́háyɛ́na ɛmbasɔ́ ; Síkíne tɔ́na, Mu-mɛ-tɔ́ma, ŋeé mi ciíci háyɛ́na. »
19Bé ŋeé wuúci batá báyɛ : « Ɔɔtɛ́ weényí e ? » Yésus ɔsɛ : « Nu ti ŋé nú menyi ta yaŋɔ́ ta ciamɛ Síkíne. Mbɔ́kɔ nuenú mí menyukune, keyé nu ŋe nú menyi tɔ́na ciamɛ Síkíne. » 20Yésus ŋaá táŋáká ɔtáŋa oócí wuúci eé *Ciíbe cɛ Bandɔ́mɛsɛ́, a nyɛháya nyiínjie. Mbá ta ɔɔcɔ ti ómó wuúci hatɛna, anyía yááyɛ́ ekúlú ŋaá bá yɛ́ tɛ́ ŋa nyɛ́mána.
Nu ké nú wéékúne aanɔ́ a maabɛ́ noómi
21Yésus ŋeé beébe laána tɔ́na ɔsɛ : « Ayɛ́ i ké mí súéte, nu ká nɔ́ mɛ aambaka. Mbá nu ké nú wéékúne aanɔ́ a maabɛ́ noómi. Nu tɛ anɔ́ bá nú ɔcɔba haála ehé i ké mí súéte. » 22*Besuif ŋe bú túme ɔbɛ́báta beébe ne beébe báyɛ : « U ŋa kɔ́ɔ́na anyía tu tɛ asɔ́ bá tú osúéte haála ehé yó súéte. Aáná ɛ́cɛ anyía yó súéte ɔ ɔkɔɔ́bíɔ́nɔ ayɛ́ʼ ? »
23Mbá ɔsɛ náábɔ́ : « Nu ŋe nú húle ɔ ɔmɛsɛ́ ooci, yaŋɔ́ i ŋe mí húle ɔ Ɔmuaná. Nua nɔ́ŋa bá ɔmɛsɛ́ ooci, ɛ tɛ á mɛ bá u ɔmɛsɛ́ ooci. 24Aá yaátɛ́ asana ɛ́ ma mɛ́ banɔ́ láana anyía nu ké nú wéékúne aanɔ́ aá maabɛ́ noómi. Énu menyí anyía nu ké nú wéékúne aanɔ́ aá maabɛ́ noómi, mbɔ́kɔ nu ŋé nú kíne olumitinine anyía “Ya mɛ́ŋa Ooci awɔ́ ya mɛ́ŋa.” »8.24 E Nyh 3.14, Bandɔ́mɛsɛ́ ŋeé bítóŋínyi né Moyís, yó wuúci laana nyíáyɛ́ nyiínyi ne nuebélé, ɔsɛ : « Ya mɛ́ŋa », a nyɛ́ maá bɛ́cáŋa « Yawɛ́ ». Ayɛ́ Yésus ŋaá bá waá kɔɔnaka ɔsɛ : « Ya mɛ́ŋa », ta anyía « Ya mɛ́ŋa Ooci awɔ́ ya mɛ́ŋa », Besuif ŋa bɔ́ bá bábɔ́ bɛ́tááka nyiínyi nyɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́.
25Bó wuúci batá báyɛ : « Ɛ́cɛ anyía ɔ ɔ́ŋa aányɛ́ e ? »
Mbá Yésus ɔsɛ : « Ya mɛ́ŋa Ooci ewú i ŋeé mi túme ɔ banɔ́ láana buáyá. 26Ya mɛ́ŋa na bɛsana biéŋí bɛ́ ɔkɔɔnaka aanɔ́ a asana. Bɛsana eébí bikime banɔ́ lɛ́caka, mbá Mu-mɛ-tɔ́ma ŋa kɔɔna taaká ; bɛsana bikime abɛ́ yaŋɔ́ tɔ́na ɛ ŋa mɛ́ laána baacɔ áŋa hú eebi abɛ́ ɛ ŋaá mɛ lɔ́kɔ́máká nááyá. »
27Bá tɛ́ ɔ́mɔ́ bɔ́ lɔ́kɔ́ma anyía u ŋeé bíkéti asana yí Síkíne. 28Ɛ́ɛhɛ́ u ŋeé beébe laána ɔsɛ : « Nu ké nú ményi anyía “Ya mɛ́ŋa Ooci awɔ́ ya mɛ́ŋa”8.28 Fanáka nyihembule nyɛ́ 8.24., ekúlú ayɛ́ nu ká nɔ́ caŋacaŋa o mi bééti, yaŋɔ́ Ɔɔ́nɔ́ u ɔɔcɔ. Nu ké nú ményi tɔ́na anyía ɛ tɛ ŋá mɛ kɛla bɔkɔ a ciamɛciamɛ ; ɛ ŋaá mɛ táŋa hú bɛsana ebí u ŋeé mi eékúnyíki. 29Mu-mɛ-tɔ́ma áŋa na yaŋɔ́. Mu ti ómó mi síke hú wáámɛ, anyía ɛ ŋa mɛ́ kɛla ekúlú ekime hú bɔkɔ e bú ŋeé muúmu hɛkɛna. »
30Ɔ ɔtáŋa oócí aáná, baacɔ beéŋí nyɛhákɛ́na mɔŋɔlɛ́ nááyá eényí.
Na bɛɔ́lɛ́ ne biéti
31Ɛ́ɛhɛ́ Yésus ŋaá laána *Besuif a bá ŋa bɔ́ hákɛ́na mɔŋɔlɛ́ nááyá ɔsɛ : « Mbɔ́kɔ nu ŋá nɔ́ lɔ́kɔ́mákɛ́na nyiámɛ nyiékúnyi, nua nɔ́ŋa taaká báámɛ *baákɔ́nɛ́na. 32Aáná nu ké nú menyi taaká ; taaká cíɔ banɔ́ háŋɔ́náka a buɔ́lɛ́. »
33Mbá báyɛ nááyá : « Tua sɔ́ŋa baáná bá Abɛ́laham;8.33 Ɔɔcɔ u buúse a bataatɔ́kɔ́na bé Besuif. U ŋeé beébe bíénéké ɛ́cɛ Bandɔ́mɛsɛ́ meé wuúci bɛ́tánɛ́na, tɔ́na na a aháŋá ne oónyí Sáala awɔ́ u ŋaá bá wa yáaŋa tuɔŋɔ etíne ényíse ne imbuke cíɔ́hátá (fanáka Sɛn 15.5-6 ; 17.4-8 ; 21.2). ta buɔ́sɛ́ ɔɔcɔ tɛ́ ŋá basɔ́ tíŋe a buɔ́lɛ́. Mbá tu ŋa sɔ́ bɛ́báta anyána ɔ́ ŋɔɔ́ kɔɔna anyía tu ká sɔ́ bá biéti. »
34Mbá Yésus ɔsɛ : « Ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana aá taaká : Ɔɔcɔ awɔ́ u ŋá kɛla bɔɔbɛ́ áŋa yɔɔ́lɛ́ yɛ́ bɔɔbɛ́. 35Yɔɔ́lɛ́ tɛ ŋá bɛ́lɔ́kɔ́mɛ́na ekúlú ekime ciayɛ́ ciíbe cɛ baacɔ, mbá ɔɔ́nɔ́ ŋa bɛ́lɔ́kɔ́mɛ́na ciayɛ́ ciíbe cɛ baacɔ ekúlú ekime. 36Yaŋɔ́ Ɔɔ́nɔ́, yámɛ banɔ́ háŋɔ́náka ɔ buɔ́lɛ́, aáhá nu ká nɔ́ bámɛ́na taaká cí biéti. 37Ɛ́ɛ, i ŋe mí menyi anyía nua nɔ́ŋa baáná bá *Abɛ́laham. Mbá banɔ́ eebe nu ŋa nɔ́ áamba ɔ mɛ ɔ́ɔ́nɔ, anyía nu ti ŋé nú lumitinine úúmi ɔtáŋa. 38Yaŋɔ́, ɛ ŋa mɛ́ kɔɔna bɛsana abɛ́ ciamɛ Síkíne ŋeé mi tóŋgínyi ; mbá banɔ́, nuánɔ́ kɛ́laka abɛ́ nu ŋa nɔ́ lɔ́kɔ́máká ná cianɔ́ síkíne. »
39Besuif báyɛ nááyá : « Tú ma sɔ́ ɔ laana anyía ciasɔ́ síkíne áŋa Abɛ́laham. » Mbá Yésus ɔsɛ : « Mbɔ́kɔ nuanɔ́ bámɔ́kɔ́nɛ́na baáná bá Abɛ́laham, keyé nu ŋa nɔ́ kɛ́la maayɛ́ mekilíkínyí. 40Mbá aámbáya, banɔ́ eebe ɛ́ naŋa yámɛ banɔ́ laána taaká acɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋé mi tóŋgínyi, nu ŋa nɔ́ áamba ɔ mɛ ɔ́ɔ́nɔ. Abɛ́laham tɛ ɔ́mɔ́ bɛ́kɛ́lɛ́na a nyɛnamá eényí ! 41Maanɔ́ mekilíkínyí áŋa bɔkɔ búmɔtɛ́ na ma cianɔ́ síkíne. »
Mbá báyɛ : « Tu tɛ asɔ́ bá baáná bá ɛnjɔkɔ́nɔ́nɔ ; tua sɔ́ŋa baáná bá Bandɔ́mɛsɛ́ bé obíbíéníne. »
42Mbá Yésus ɔsɛ : « Mbɔ́kɔ nuanɔ́ bámɔ́kɔ́nɛ́na baáná bá Bandɔ́mɛsɛ́ bé obíbíéníne, keyé nu ŋe nú mi léne anyía i ŋeé mi húle nááyá. A yááyɛ́ asana ya mɛ́ŋa aaha ; ɛ tɛ ɔ́mɔ́ bɛ́fáayɛna, mbá wuúci u ŋaá mɛ tɔ́ma. 43Anyíatɛ́ nu tɛ ŋá nɔ́ lɔ́kɔ́ma bɔmbányɛ úúmi ɔtáŋa e ? Nu tɛ ŋá nɔ́ lɔ́kɔ́ma bɔmbányɛ úúmi ɔtáŋa anyía ú ŋaá banɔ́ hɔ́la ; nu tɛ ŋa nɔ́ bá na makɛ́nda ma ɔlɔ́kɔ́ma. 44Musɔ́mɛ́na áŋa cianɔ́ síkíne ; a asana eéyé nú ŋe nú léne ɔkɛla háyɛ bú ŋeé wuúci hɛkɛna. Muá báka ɔŋána feeké. Mu tɛ́ ŋaá bá aá taaká noómi anyía taaká tɛ á bá nááyá. Ekúlú ayɛ́ mu ŋaá táŋa bɛfala, mu ŋe nyíóyísínyi nyíáyɛ́ nyɛbá. Mu ŋa kɛ́la aáná anyía muáŋa ɔfalafala, muúmu tɔ́na síkíne cɛ afala. 45Mbá ahɛ́ yaŋɔ́ ɛ ŋa mɛ́ táŋa taaká, ɛ́ɛhɛ́ nu tɛ anɔ́ bá nú olumitinine úúmi ɔtáŋa. 46Aányɛ́ wáŋa wu otóŋínyi bɔɔbɛ́ abɔ́ ɛ́ ŋa mɛ́ kɛlaka e ? Mbɔ́kɔ ɛ ŋaá mɛ́ táŋa hú taaká, anyíatɛ́ nu ti ŋé nú lumitinine úúmi ɔtáŋa aná e ? 47Ɔɔcɔ a wáŋa u Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá lɔ́kɔ́ma ɔtáŋa ú Bandɔ́mɛsɛ́. Mbá nu tɛ anɔ́ bá bá Bandɔ́mɛsɛ́ ; yaátɛ́ asana nu tɛ ŋá nɔ́ lɔ́kɔ́ma. »
Ne Yésus na Abɛ́laham
48*Besuif ŋa bɔ́ bɛ́kámá Yésus báyɛ : « Tɛ́ka ɔ́ mɔɔ́ lɛca anyía tua sɔ́ŋa aá taaká ekúlú ayɛ́ tu ŋa sɔ́ kɔ́ɔna anyía ɔ ɔ́ŋa u Samalí, tu kɔɔnaka tɔ́na anyía ɔ ɔ́ŋa na aabɛ́ yí elilé e ? »
49Mbá Yésus ɔsɛ : « Ɛ tɛ ámɛ bá na *aabɛ́ yí elilé. I ŋe mí nyemi ciamɛ Síkíne, mbá banɔ́, nu ŋe nú mi nyókóli. 50Ɛ tɛ ŋá mɛ aamba núámɛ nuúmi. Mbá ú etémbí áŋa hɔ́á ewú u ŋé mi nuúnu aambɛna. Wuúci u kéé ményi háyɛ u káá bɔ́sɔ́na. 51Ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana aá taaká anyía : Ɔɔcɔ awɔ́ u ŋá látɛ́na úúmi ɔtáŋa ti kéé wé ta buɔ́sɛ́. »
52Ɛ́ɛhɛ́ Besuif báyɛ : « Aámbáya tú ma sɔ́ lɛ́ca taaká taaká anyía ɔ ɔ́ŋa na aabɛ́ yí elilé ! *Abɛ́laham ŋeé wé, *behémúnyi bɛsana bá Bandɔ́mɛsɛ́ tɔ́na bó wéékúne. Mbá kuɔŋɔ́ ɔ ŋɔɔ́ kɔɔna anyía mulátɛ́na úúwu ɔtáŋa tí kéé wé. 53Hú Abɛ́laham, ciasɔ́ síkíne é wé, ɛ́cɛ anyía kuɔŋɔ́, ɔ ŋɔɔ́ waamba obíhíite waáŋá o o wuúci hɔla e ? Behémúnyi bɛsana bá Bandɔ́mɛsɛ́ ŋe bú wéékúne. O ŋoó bíkéti ɔmuátá anyía ɔ ɔ́ŋa aányɛ́ e ? »
54Yésus ɔsɛ náábɔ́ : « Mbɔ́kɔ yaŋɔ́ bɛ́muátá i ŋe mí bíhííte waáŋá, keyé nuámɛ́ nuúmi áŋa etémbí. Ciamɛ Síkíne u ŋeé mi iínjie nuúmi. Waátákána awɔ́ nú ŋa nɔ́ kɔɔ́na anyía wáŋa cianɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́, 55nu ti wuúci menyi ; yaŋɔ́ i ŋe mí wuúci menyi. Yámɛ banɔ́ láana anyía i ti ŋé mi wuúci menyi, keyé ya mɛ́ŋa ɔfalafala háyɛ banɔ́. Mbá i ŋe mí wuúci menyi, ɛ látákɛ́na tɔ́na úúyé ɔtáŋa. 56Abɛ́laham, cianɔ́ síkíne, ŋeé bílénéké buéŋí, u bíkétíki anyía u káá lɛ́ca nyíámɛ́ nyɛfaaya aaha ɔ ɔmɛsɛ́. U ŋeé nyiínyi lɛ́cá, yó túné bílénéke ɔ ɔhɔla. »
57Mbá Besuif báyɛ nááyá : « Ɔ tɛ ŋɔɔ́ háma tuɔŋɔ etíne éfendí ne imbuke cíɔ́hátá, asɛ ɔ ŋɔɔ́ lɛcáka Abɛ́laham e ? »8.57 Cɛ́mɔtɛ́ Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ buáyá áŋa yáaŋa yɔɔ́ŋɔ́kɔ́nɔ́ anyía : « Abɛ́laham ŋɔ yɔ́ɔ lɛcáka e ? »
58Mbá ɔsɛ : « Ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana aá taaká isíʼo : Abɛ́laham ŋe síké é bíbíéne ɛ́cɛ yaŋɔ́, ya mɛ́ŋa hɔ́á. »8.58 Fanáka nyihembule nyɛ́ 8.24.
59Aáná Besuif ŋa bɔ́ kɔcaka andányɛ́ o o wuúci túméke. Mbá u ŋeé beébe bɛ́nándɔ́náka, nyɛháma eényí eé *Ciíbe cɛ Bandɔ́mɛsɛ́.
9Yésus me yeeŋúnyísi ondíméndíme
1Búmɔtɛ́ buɔ́sɛ́, Yésus ŋaá bá waá hɔ́laka, u ŋá lɛcá ɔɔcɔ a wɔmɔtɛ́ ewú u ŋeé bíbíéné ne indímé. 2Baákɔ́nɛ́na ŋá bɔ batá Yésus báyɛ : « Láábi, aátɛ́ yɛ́ ŋaá kɛ́láka anyía ɔɔcɔ ooci é bíbíéne ne indímé e ? Yááŋa hííyé hɛkɔma hɛ́ bɛ́muátá ayɛ́ʼ, hɛ́ bíáyɛ́ bibíényi e ? » 3Mbá Yésus ɔsɛ náábɔ́ : « Hɛkɔma tɛ a bá ta nááyá ta ná bíáyɛ́ bibíényi. Mbá yááŋa anyía Bandɔ́mɛsɛ́ ŋa kándɛna nááyá o otóŋínyi baacɔ búáyɛ́ buáŋá. 4Ekúlú eyí eese yɛ́ buɔ́sɛ́ á yánáŋa ɔ ɔnɔma, ɛ ŋá mɛ nyɛmána wu ɔkɛlaka mekilíkínyí ma Mu-mɛ-tɔ́ma ; ibíne a yáaŋa ɔ ɔfaakɔna, ekúlú ayɛ́ ta ɔɔcɔ tɛ á bá wu o túné nyíɔkɔ. 5Ekúlú ayɛ́ ya mɛ́ánáŋa ɔ ɔmɛsɛ́, ya mɛ́ŋa eese yɛ́ baacɔ bá ɔmɛsɛ́. »
6Ɛŋakɛlá wá táŋáka aáná, u ŋé túé maatá ɔ ɔmɛsɛ́, u ŋɔ́ tɔ́bɛ́ta ɔmɛsɛ́ na maatá eémé. Tundɔbɛndɔbɛ́ atɔ́ u ŋɔɔ́ tɔbɛ́tá, yó tuútu tíséke e eése cé ondíméndíme, 7mbá ɔsɛ nááyá : « Cɔbá, á ka bɛ́súáka buúse e cenjume ci Siloé. »9.7 Nyiínyi nyí hicéme eé Yelúsalɛm. (Nyiínyi eényí, Siloé ŋe bíhémbúle anyía « Ɔtɔ́mánɔ́ ».) Ondíméndíme ŋaá cɔ́ba hɔ́á, u ŋá bɛ́súáka buúse. U ŋe yeélúe ɛ́cɛ wa yáaŋa ɔ ɔlɛcana.
8Na baacɔ a bá ŋa bɔ́ bá bébú líhéke ne ondíméndíme oócí, na bɔsɔ́ɔ́kɔ́ a bá ŋa bɔ́ bá bébú menyukune anyía wáŋa mɔlɛ́bálɛ́ba, bekime eébé ŋa bɔ́ bá bábɔ́ bɛ́bátáka báyɛ : « Ɔ́kɔ, tɛ́ka ɔɔcɔ ooci u ŋaá bá weé límekine o ohónyí, u lɛ́báka e ? » 9Bɔ́mɔtɛ́ báyɛ : « Wuúci wáŋa. » Bé etémbí báyɛ : « Eéʼeé, mbá bá ŋa bɔ́ hɔ́ánána. » Wuúci bɛ́muátá bɛ́kámáka baacɔ ɔsɛ : « Yaŋɔ́, waátákána ya mɛ́ŋa ! » 10Mbá bé ŋeé wuúci batá báyɛ : « Aátɛ́ yɛ́ má kɛ́la anyía ɔ́ɔ lɛcákána e ? » 11Ondíméndíme ŋé beébe laána ɔsɛ : « Ɔɔcɔ awɔ́ bɔ́ ŋɔ́ lɔ́ŋɔ báyɛ Yésus ŋɔ́ tɔ́bɛ́ta tundɔbɛndɔbɛ́, u ŋé mi tuútu tíséke e eése, mbá ɔsɛ náámɛ : “Cɔbá, á ka bɛ́súáka buúse e cenjume ci Siloé.” I ŋé mi súéte hɔ́á. Ɛ́makɛ́la yámɛ bɛ́súáka buúse, nyiámɛ nyitúme ɔlɛcana eényí. » 12Mbá báyɛ : « Waáta ɔɔcɔ weényí e ? » Mbá ɔsɛ : « I ti ŋé mí menyi. »
Bafalisiɛ́ŋ ŋe bú bícónyi ondíméndíme
13Aáná bá ŋa bɔ́ cɔbána ondíméndíme ewú Yésus ŋe yééŋúnyísi eé buúse bɔ́ *Bafalisiɛ́ŋ. 14Buɔ́sɛ́ ebú Yésus ŋɔɔ́ tɔ́bɛ́tá ɔmɛsɛ́, yó wééŋúnyísi ondíméndíme ŋaá bá *buɔ́sɛ́ bú ehélúme bú *Besuif. 15Yaátɛ́ asana Bafalisiɛ́ŋ tɔ́na ŋa bɔ́ batá ɔɔcɔ ewú eése ŋa yááŋɔ́núa, aátɛ́ yɛ́ ŋaá bɛ́kɛ́láka anyía wá lɛ́cákána. U ŋeé beébe bɛ́kámá ɔsɛ : « U ŋeé mi tíséke tundɔbɛndɔbɛ́ e eése ; ɛ ŋá mɛ bɛ́súáka buúse, yaŋɔ́ ooci ya mɛ́áŋa ɔ ɔlɛcana. »
16A bɔ́mɔtɛ́ baacɔ ɔ ɔlɔŋɔ ú Bafalisiɛ́ŋ ŋa bɔ́ bá bábɔ́ kɔ́ɔnaka báyɛ : « Ɔɔcɔ oócí tɛ a bá ohúlénú ná Bandɔ́mɛsɛ́,9.16 Bá ŋaá bá bé ményukune anyía Yésus ŋeé bíkéti ɔsɛ wáŋa muhémúnyi bɛsana e mú ŋeé húle ná Bandɔ́mɛsɛ́, mbá bá ŋaá bá bé ti ébú lumitinine úúyé ɔtáŋa ; yááŋa anyía bá ŋa bɔ́ bá bábɔ́ kɔɔnaka báyɛ muhúle ná Bandɔ́mɛsɛ́ ŋá nyɛ́mána wu owiínjíékíne eékúnyi cá Bandɔ́mɛsɛ́. anyía u ŋɔ́ nɔ́kɔ okotí yɛ́ buɔ́sɛ́ bú ehélúme. »9.16 Ɔnyiɔ buólí ŋaá bá okotí buɔ́sɛ́ bú ehélúme. Aáná, e nyibíkéti nyɛ́ Bafalisiɛ́ŋ, oweéŋúnyísi ewú Yésus ŋe yeéŋúnyísi ondíméndíme áŋa anyía Yésus mɔ nyíɔkɔ buólí. Bɔ́mɔtɛ́ bɔsɔ́ɔ́kɔ́ ábɔ́ kɔ́ɔnaka báyɛ : « Anyána mɔkɛla maabɛ́ áŋa wu ɔbá na makɛ́nda ma ɔkɛlaka nyɛnamá nyí bikéki bí tubílícínyínyí eényí e ? » Aáná bá ŋa bɔ́ bá eété náányíá náányia beébe ne beébe. 17Báyɛ ná ɔɔcɔ oócí : « Kuɔŋɔ́ʼo, anyána o ŋóo bíkéti a yááyɛ́ aháŋá háyɛ ú mó yóo wééŋúnyísi e ? » Ɔsɛ náábɔ́ : « Wáŋa *muhémúnyi bɛsana mɔ Bandɔ́mɛsɛ́ a mumɔtɛ́. »
18Betéŋínyi Besuif ŋe bú kíne olumitine anyía ɔɔcɔ oócí ŋa cáŋa á bá ne indímé, ɛ́ɛhɛ́ wa yáaŋa ɔ ɔlɛcana, ɔ ɔkɔɔ́háma ayɛ́ bá ŋa bɔ́ lɔ́ŋɔ́kɔ bíáyɛ́ bibíényi. 19Ɛ́makɛ́la bibíényi á ka bɔ́ háma, bé ŋé beébe bícónyíki báyɛ : « Uunú ɔɔ́nɔ́ ooci wáŋa e ? Yááŋa taaká anyía u ŋeé bíbíéné ne indímé e ? Aátɛ́ yɛ́ má kɛ́laka aná wá yáaŋa ɔ ɔlɛcana aámbáya e ? »
20Bibíényi bɛ́sɛ : « Ɛ́ɛ, tu ŋe sú ményi bɔmbányɛ bɔmbányɛ anyía uusú ɔɔ́nɔ́ wáŋa ; tu menyukune tɔ́na anyía u ŋeé bíbíéné ne indímé. 21Mbá o omenyi aátɛ́ yɛ́ ma kɛ́la wá yáaŋa ɔ ɔlɛcana aámbáya, ta anyía aányɛ́ ú meé wuúci eéŋúnyísi, tu ti ŋé sú ményiʼo. Énu wuúci batáka. Wa yáaŋa ɔkɔmánɔ́ ; u tɛ á bá tɔ́na ooci awɔ́ bááŋa bá ɔkálákɛ́na asana. » 22Bibíényi ŋaá kɔɔ́na aáná anyía bɛ́ ŋaá bá bíé líkíméke betéŋínyi Besuif. Yááŋa anyía Besuif eébé ŋa bɔ́ lɔ́kɔ́mákáná o búle wɔ́ɔ́ŋɛ́na a yáábɔ́ *andaŋía yɛ́ ɔbɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na ɔɔcɔ okime awɔ́ u ŋa hɛ́ma anyía Yésus áŋa *Mesíi. 23A yaátɛ́ asana bibíényi eébí ŋaá kɔɔ́na bɛ́sɛ : « Wáŋa ɔkɔmánɔ́, ooci awɔ́ bá tɛ a bá bé o túné wuúci kálákɛ́na asana ; énu wuúci batáka. »
24Ɛ́ɛhɛ́ Bafalisiɛ́ŋ ŋe túné ábɔ́ lɔ́ŋɛ́ta ɔɔcɔ awɔ́ u ŋa cáŋa á bá ondíméndíme, mbá báyɛ nááyá : « Kɔɔ́na taaká o owiínjie Bandɔ́mɛsɛ́ nuúmi : Tu ŋe sú ményi anyía ɔɔcɔ oócí áŋa mɔkɛla maabɛ́. » 25Mbá ɔsɛ : « Mbɔ́kɔ wáŋa mɔkɛla maabɛ́, i ti ŋé mí menyi. Asana eyí i ŋe mí menyi áŋa anyía : Ɛ ŋaá mɛ bá ne indímé, mbá aámbáya ɛ ŋa mɛ́ lɛ́cana. » 26Báyɛ : « Aátɛ́ wɔ́ yɔ́ɔ kɛla e ? Anyána wé yóo weéŋúnyísi eése e ? » 27Ɔɔcɔ ɔsɛ : « Ɛ́ ma mɛ́ banɔ́ bɛ́líaŋɔnakɛna, nu ti léne ɔlɔ́kɔ́ma ; anyíatɛ́ nu ŋa nɔ́ áamba anyía yámɛ hálɔ́mɔ́kɔ́nɛ́na e ? Banɔ́ tɔ́na nu ŋa nɔ́ áamba anyía nuánɔ́ bámɔ́kɔ́na bááyɛ́ *baákɔ́nɛ́na ayɛ́ʼ ? » 28Aáná bé ŋe bú túme o wuúci ɔɔ́mbɔ́na, báyɛ : « Kuɔŋɔ́ ɔ ɔ́ŋa *muákɔ́nɛ́na mu ɔɔcɔ oócí ! Basɔ́, tua sɔ́ŋa baákɔ́nɛ́na bé *Moyís. 29Tu ŋe sú ményi anyía Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá táŋáká né Moyís, mbá aá baabá eeye, tu ti ŋé sú ményi ta haála ehé u ŋe húlíne. »
30Mbá ɔɔcɔ ɔsɛ : « Yááŋa *ekéki yɛ́ asana anyía nu ti ŋé nú ményi háányɛ́ ú ŋe húle, mbá íciócí u meé mi eéŋúnyísi. 31Tu ŋe sú ményi anyía Bandɔ́mɛsɛ́ tɛ ŋáá lɔ́kɔ́ma ɔtáŋa ú bakɛla maabɛ́. U ŋaa lɔ́kɔ́ma ɔtáŋa ú ɔɔcɔ ewú u ŋeé wuúci kéke, u wuúci lɔ́kɔ́mákɛ́na tɔ́na. 32Bá tɛ ŋáá lɔ́kɔ́ma ta buɔ́sɛ́ anyía ɔɔcɔ ne me yééŋúnyísi indímé cí obíbíéníne. 33Ɔɔcɔ oócí tɛ́ka o ohúle ná Bandɔ́mɛsɛ́, keyé u tɛ á bá wu ɔkɛla asana háyɛ eeye. »
34Mbá báyɛ nááyá : « O ŋoó bíbíéne kuɔŋɔ́ okime aá bɔɔbɛ́ noómi ; nyiékúnyi nyɛ yaátɛ́ ɔ ɔ́ŋa wu ɔ basɔ́ éékúnyíki e ? » Nyíábɔ́ nyi wuúci ɔ́ɔ́ŋɔ́kɛ́na eényí.
35Yésus ŋaá lɔ́kɔ́má anyía Bafalisiɛ́ŋ ma bɔ́ ɔ́ɔ́ŋɔ́kɛ́na ondíméndíme ewú u ŋe yééŋúnyísi. U ŋé wuúci ɔɔ́ndɛ́mána, mbá ɔsɛ nááyá : « Ɔ ŋɔɔ́ háya mɔŋɔlɛ́ ná Ɔɔ́nɔ́ u ɔɔcɔ e ? » 36Ɔɔcɔ ɔsɛ : « Taatá, ɔ́ɔ mɛ laána aányɛ́ wáŋa waátákána, mbá yámɛ háya mɔŋɔlɛ́ nááyá. » 37Mbá Yésus ɔsɛ : « O ŋoó wuúci lɛca. Wuúci tɔ́na ooci u ŋaá táŋa na kuɔŋɔ́. » 38Mbá ɔɔcɔ ɔsɛ : « Otéŋí a Waáŋá, ɛ ŋaá mɛ háya mɔŋɔlɛ́ nɔ́ɔ́wɔ. » Ɛŋakɛlá wá kɔ́ɔ́na aáná, u ŋé túmíne Yésus eŋéndu ɔ ɔmɛsɛ́.9.38 Ta anyía : « u ŋé béétíki Yésus ».39Yésus ɔsɛ : « Ɛ ŋa mɛ́ faáya ɔ ɔmɛsɛ́ anyía nyɛkála á bá : Ɔ ɔkɛla anyía bendíméndíme á lɛcákána, mbá balɛcana á bɛ́cáŋáka bendíméndíme. »
40Bafalisiɛ́ŋ a bɔ́mɔtɛ́ a bá ŋa bɔ́ bá hɔ́á ŋa bɔ́ lɔ́kɔ́máka ɔtáŋa ú Yésus ooci, bé ŋé wuúci batá báyɛ : « Basɔ́ tɔ́na eebe, tua sɔ́ŋa bendíméndíme e ? » 41U ŋé beébe bɛ́káma ɔsɛ : « Mbɔ́kɔ nua nɔ́ŋa bendíméndíme, keyé nu tɛ anɔ́ bá a nyɛkua ; mbá háyɛ nu ŋa nɔ́ hɛ́nyɛ́na ɔkɔɔna anyía nu ŋa nɔ́ lɛ́cana, yaátɛ́ asana nú ma nɔ́ lɔ́bɔkɔ a nyɛkua noómi. »
10Ɛnjaba ci musókóbi bitúké
1Yésus ŋe beébe laána ɔsɛ : « Aá taaká ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana isíʼo : Ɔɔcɔ é kíne owoofine e ehenyi yɛ́ hɛkáká hí bitúké,10.1 Nebutúé, bá ŋaá bá bé yoofikinyi ɛtɔ́mbá a tɔkáká, tɔfalɛ́fákánɔ́ na andányɛ́. Bikúlú a bɛ́mɔtɛ́, musókóbi bitúké ŋaá bá muá fíanaka ɔbɛ́kɛ́lɛ́ánánɔ́ e ehenyi yɛ́ hɛkáká. yɔ́ hɔ́lɛna haála hé etémbí o owoofine, wáŋa weébi, wuúci tɔ́na ocónjólóŋó. 2Mbá ɔɔcɔ á hɔ́lɛ́na e ehenyi wáŋa musókóbi bitúké. 3Mutáta ehenyi ŋeé wuúci kuunine ehenyi, bitúké tɔ́na ŋaá tákɛ́na eetú eeyé eé nyiónyi ; u ŋɔɔ́ lɔ́ŋɛ́na bitúké e bí ŋé wuúci bɛ́lɔ́kɔ́mɛ́na a cáábɔ́ eénye, mbá u biíbi hámákánána. 4Ekúlú eyí ú me hémúkúnyi bíáyɛ́ bitúké bikime, u ŋe búeke eé buúse, bitúké wuúci látákɛ́na anyía bí ŋe menyi nyíáyɛ́ nyiónyi. 5Bɛ́ tɛ́ káá láta okenyí mbá, bí kéé wuúci cabakɛna haaca, anyía bí ti ŋéé menyi nyiónyi nyí okenyí. »
6Yésus ŋeé beébe túmíne ɛnjaba eécí, mbá bɔ́ tɛ ɔ́mɔ́ bɔ́ lɔ́kɔ́ma asana ayɛ́ u ŋaá bá waá táŋáka.
Yésus áŋa ambányɛ yí musókóbi bitúké
7Yésus ŋeé beébe laána tɔ́na ɔsɛ : « Aá taaká ɛ ŋá mɛ banɔ́ laána, isíʼo : Ya mɛ́ŋa ehenyi yɛ́ hɛkáká hí bitúké. 8Bɔsɔ́ɔ́kɔ́ bekime a bá ŋa bɔ́ cáŋa ɔfaaya na yaŋɔ́ ŋa bɔ́ bá beébi, beébe tɔ́na bicónjólóŋó ; mbá bitúké ti ómó beébe tákɛ́na eetú. 9Ya mɛ́ŋa ehenyi. Mbɔ́kɔ ɔɔcɔ ŋó yoófíníne náámɛ, u kɔ́ɔ́ nɔ́hɔ ; u ké búle ó yóofine, u hámɔ́kɔ́na, u bɔ́ŋgɔ́na tɔ́na bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá. 10Weébi ŋaá fáaya hú o okoówéébe, ɔ ɔkɔɔ́wɔɔ́nɔ, ɔ ɔkɔcáŋɛna. Yaŋɔ́, ya mɛ́ŋa ɔfaayánɔ́ anyía mbá bitúké á bámɔ́kɔ́na ne olíhe, biíbi ne wuúci hú mbiɔ́kɛ.
11Ya mɛ́ŋa ambányɛ yí musókóbi bitúké. Ambányɛ yí musókóbi bitúké ŋe fiiye úúyé olíhe a asana na bíáyɛ́ bitúké. 12Mbá munyiɔnɔ, ɛ́cɛ ɔɔcɔ ooci awɔ́ u tɛ á bá musókóbi, ooci tɔ́na ewú bitúké tɛ á bá bíáyɛ́, wá lɛ́ca ɛbála á fáakɔna, u ŋe síké ná bɛ́yúáta bitúké, yɔ́ cábakɛna. Ú ma cábakɛna aáná, ɛbála ŋe síké á hátɛakɛna bitúké a bɛ́mɔtɛ́, yɔ́ sásaka a bɛ́mɔtɛ́ tɔ́na. 13Munyiɔnɔ ŋaá cábɛna anyía tɛ́ cáŋa bíáyɛ́ bitúké bíáŋa, anyía asana yí bitúké ti ŋéé muúmu lɛca. 14Ya mɛ́ŋa ambányɛ yí musókóbi bitúké. I ŋe mí menyi bíámɛ bitúké, bí mí menyukune tɔ́na, 15i iŋetí acɛ́ ciamɛ Síkíne ŋé mi menyi, yaŋɔ́ tɔ́na i wuúci menyukune. Híáná i ŋe mí fiiye úúmi olíhe a asana yɛ́ bíámɛ bitúké. 16Ya mɛ́ŋa tɔ́na na bɛ́mɔtɛ́ bitúké a bɛ́ tɛ́ ŋáá bá a hɛkáká eehi noómi. Ɛ ŋá mɛ́ nyɛmána wu o biíbi oofikinyi tɔ́na. Bɛ́ káá lɔ́kɔ́máka nyiámɛ nyiónyi, bɛ́ɔ bɛ́látáka hikuté hɛ́mɔtɛ́, mukendi mumɔtɛ́.
17Ciamɛ Síkíne ŋeé mi léne anyía i ŋeé mí fiiye úúmi olíhe, míɔ háná síké híítutune. 18Ɔɔcɔ tɛ ŋá mɛ́ hɔɔnɔ olíhe, mbá i ŋeé mi wuúci fiiye háyɛ i ŋé mi léne ; ya mɛ́ŋa na makɛ́nda me ofiiye úúmi olíhe, yaŋɔ́ tɔ́na na makɛ́nda me o wuúci hiitutune. Aáná ciamɛ Síkíne ŋaá kɔɔ́na anyía yámɛ kɛláka. »
19A asana na ɔtáŋa oócí, *Besuif ŋa háná ábɔ́ bá eété náányíá náányia. 20Baacɔ beéŋí eé beébe ŋa bɔ́ bá bábɔ́ kɔ́ɔnaka báyɛ : « Aabɛ́ yí elilé ŋe kéndisi ɔɔcɔ ooci. Wáŋa yaála. Nɔtɛ lɔ́kɔ́máka úúyé ɔtáŋa. » 21Bɔ́mɔtɛ́ tɔ́na báyɛ : « Ɔtáŋa oócí tɛ á bá ɔtáŋa ú ɔɔcɔ awɔ́ *aabɛ́ yí elilé ŋé kéndisi. Mbá aabɛ́ yí elilé áŋa yí oweéŋúnyísíki bendíméndíme e ? »
Betéŋínyi Besuif ŋa bɔ́ fɔ́la ɔtáŋa ú Yésus
22Yɛ́ ŋaá bá ekúlú yí buume. Baacɔ ŋaá bá a bɔŋanda abɔ́ bá ŋaá bá bá nyíáka ɔ ɔbɛ́tááka nyikuunutune nyí *Ciíbe cɛ Bandɔ́mɛsɛ́ eé Yelúsalɛm.10.22 Yútas Makabɛ́ɛ u ŋeé kúúne nyindúmé nyí Ciíbe cɛ Bandɔ́mɛsɛ́ ɔ tuɔŋɔ 165 ɛ́cɛ Yésus ti ŋée bíbíéne.23Yésus ŋaá bá waá kándaka eé Ciíbe cɛ Bandɔ́mɛsɛ́ noómi a yaalɛ ayɛ́ bá ŋaá lɔ́á anyía yaalɛ yɛ́ *Sálɔmɔn. 24*Besuif ŋe bú wuúci bɔŋɔ́lɛ́na, bó wuúci bata báyɛ : « Ɔ kɔ́ɔ́ basɔ́ tétísíki ɔ ɔkɔɔ́háma nyíényí e ? Mbɔ́kɔ ɔ ɔ́ŋa *Mesíi, basɔ́ cálɔ́nɛ́na. »
25Mbá ɔsɛ : « Ɛ́ ma cáŋa amɛ́ banɔ́ láana, núó kiné olumitinine. Maamɛ monyiókínyí, ciamɛ Síkíne ú ŋeé mi iínjie makɛ́nda me o meéme nyiɔkɔ. Monyiókínyí eémé má ŋaá mɛ háyɛ́na ɛmbasɔ́. 26Nu ti ŋé nú lúmitinine anyía nu tɛ anɔ́ bá ɔ ɔlɔŋɔ ú báámɛ baacɔ. 27Báámɛ baacɔ ŋa bɔ́ lɔ́kɔ́ma nyiámɛ nyiónyi háyɛ bíámɛ bitúké ŋaa lɔ́kɔ́ma nyiónyi nyɛ́ yáábɔ́ ambányɛ yí musókóbi ; i ŋe mí biíbi menyi, bɛ́ ŋaá mɛ látɛ́na. 28I ŋe mí biíbi iínjie yɔɔ́sɔɔ́sɔ yí olíhe yí ekúlú ekime ; aáná mbá bí tí ké nyíme, ta buɔ́sɛ́. Ta ɔɔcɔ ti kéé mi biíbi hɔɔ́nɔ. 29Ciamɛ Síkíne e cí ŋeé mi biíbi iínjie áŋa waáŋá ɔ ɔhɔla bɛnyɛ́ma bikime ; ɔɔcɔ tɛ á bá tɔ́na wu ɔhɔɔnɔ ciamɛ Síkíne bɔkɔ. 30Na yaŋɔ́ na ciamɛ Síkíne tua sɔ́ŋa ɔɔcɔ ɔmɔtɛ́. »
31Ɔ ɔtáŋa oócí, Besuif ŋé túné ábɔ́ kɔ́caka andányɛ́ ɔ ɔwɔɔ́nɔ Yésus ne ceéce. 32Mbá u ŋeé beébe batá ɔsɛ : « Ya mɛ́ŋa ɔkɛlákánɔ́ bɛmbányɛ́kɛ́ bɛ́ bɛsana biéŋí a makɛ́nda ma ciamɛ Síkíne, mío biíbi banɔ́ tóŋgínyi. A asana ayɛ́ háányɛ́ nu ŋa nɔ́ áamba ɔ mɛ ɔ́ɔ́nɔ na andányɛ́ e ? » 33Báyɛ : « Tɛ́ cáŋa a asana a yambányɛ tu ŋa sɔ́ áamba ɔ kuɔŋɔ́ ɔ́ɔ́nɔ na andányɛ́, mbá a asana eyí o ŋoó féníne Bandɔ́mɛsɛ́. Kuɔŋɔ́, ɔ ɔ́ŋa ɔɔcɔ háyɛ basɔ́, ɔ ŋɔɔ́ waamba obíkéti na Bandɔ́mɛsɛ́ ! » 34Yésus ɔsɛ : « Tɛ́ka cíínú Ciɔɔ́ŋɛ́ ŋa kɔɔna anyía Bandɔ́mɛsɛ́ ɔsɛ : “Nua nɔ́ŋa bɛbandɔ́mɛsɛ́10.34 Maŋ 82.6” e ? 35Baacɔ abá u ŋaá bá waá táŋgɛ́na, beébe u ŋɔɔ́ lɔ́ŋɛ́ta anyía bɛbandɔ́mɛsɛ́. Tu ŋe sú menyi anyía tu tɛ asɔ́ bá tú otémbúsi ɔtáŋa a wáŋa ɔ Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́. 36Ɛ́ɛhɛ́ yaŋɔ́, Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá mɛ lɔ́tɔ, yɔ́ mɛ tɔ́ma ɔ ɔmɛsɛ́. I ti ŋé mi menyi anyána nua nɔ́ŋa nú ɔkɔɔna anyía i ŋe mí féníne Bandɔ́mɛsɛ́ ekúlú ayɛ́ ɛ́ maá mɛ kɔɔna anyía ya mɛ́ŋa Ɔɔ́nɔ́ u Bandɔ́mɛsɛ́. 37Mbɔ́kɔ ɛ tɛ ŋá mɛ́ nyiɔ monyiókínyí ma ciamɛ Síkíne, nɔtɛ hákɛ́na mɔŋɔlɛ́ náámɛ. 38Mbá, mbɔ́kɔ i ŋe mí meéme nyiɔ, ta yɛ́ caŋa á bá anyía nu tɛ anɔ́ bá nú ɔhákɛ́na mɔŋɔlɛ́ náámɛ, énu lumitinine aná ta hú máámɛ monyiókínyí, mbá nu menyi ekúlú ɔ́mɔtɛ́ e bikúlú bikime anyía na yaŋɔ́ na ciamɛ Síkíne, tua sɔ́ŋa ɔɔcɔ ɔmɔtɛ́. » 39Bé ŋe túné abɔ́ áambaka o o wuúci hatɛ́na, mbá u ŋé beébe bɛ́hɔ́ɔ́nɔ.
40Yésus ŋe túné é súéte e eyinyíé aháŋá yí nuúci nú Sulutɛ́ŋ, a haála ahá Sáaŋ ŋa caŋa á bá we yóotokine baacɔ, u ŋé limékíne hɔ́á. 41Baacɔ beéŋí ŋa bɔ́ fáákɔ́na nááyá, báyɛ : « Sáaŋ tɛ ɔ́mɔ́ kɛ́la *ekéki yí hibílícínyínyí ta ɔ́mɔtɛ́, mbá úúyé ɔtáŋa okime a asana yɛ́ ɔɔcɔ oócí ŋaá bá taaká. » 42A haátɛ́ haála, baacɔ beéŋí ŋa bɔ́ hákɛ́na mɔŋɔlɛ́ né Yésus.
11Owé u Lasáal
1Ɔɔcɔ a wɔmɔtɛ́ ɛ́cɛ Lasáal ŋaá bá wɔɔ́ kɔ́nɔkɔ. U ŋaá bá we límekine a Bɛtani. Bááyɛ́ benyíinyí béfendí e beénjú, na Malíi na Mááta, ŋaá bá bébú límekine tɔ́na hɔ́á. 2Malíi waátákáná u ŋaá bá oónjú ewú u ŋeé féefiki Otéŋí a Waáŋá ɔsɔŋɔ yí enumbé, yó wuúci hónóko akɔlɔ́ na túáyɛ́ tuhúnyi. Lasáal, ɔkɔnɔ́kɔ́nɔ, ŋaá bá uuyé onyíinyí a wɔnɔ́mɔcɔ́. 3Benyíinyí e beénjú eébé ŋa bɔ́ tɔ́mɛ́na Yésus ɛsɔ́ma, báyɛ : « Otéŋí a Waáŋá, yɔ́ɔ́wɔ ekendinyi yɛ́ ɔtɛ́má ŋɔ kɔ́nɔ. »
4Ɛŋakɛlá Yésus á lɔ́kɔ́ma ɛsɔ́ma eécí, mbá ɔsɛ : « Ɔkɔnɔ oócí tɛ a bá wú ɔwɔɔ́nɔ Lasáal buúse bukime, mbá yááŋa anyía baacɔ ébú ményí ɔlɛca buáŋá bɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́, bɔ́ɔ lɛ́ca tɔ́na ɔ ɔkɔnɔ oócí háyɛ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋe yiínjie uuyé Ɔɔ́nɔ́ buáŋá. »
5Yésus ŋaá bá weé lénéke na Mááta, na Malíi, na Lasáal. 6Ɛŋakɛlá wá lɔ́kɔ́ma ɛsɔ́ma cɛ ɔkɔnɔ ú Lasáal, u ŋé túné límekine mɔɔ́sɛ́ méfendí haála ahá u ŋaá bá ; 7e elime eécí, u ŋe síké á láana bááyɛ́ *baákɔ́nɛ́na ɔsɛ : « Túá hálɔ́mɔ́na eé Yuté. » 8Báyɛ nááyá : « Háá, Láábi ! Ekúlú tɛ ŋaá bá acaha ayɛ́ bá ŋá sɛ́ bɔ́ yɔ́ɔ wɔɔ́nɔ́kɔ na andányɛ́ eé Yuté. Ɛ́ɛhɛ́ aámbáya wó túné hálɔ́mɔ́na hɔ́á e ? » 9Mbá ɔsɛ : « Tɛ́ka buɔ́sɛ́ búmɔtɛ́ áŋa ne injéŋí cíɔ́hátá ne ífendí e ? Mbɔ́kɔ ɔɔcɔ ŋa kanda nabuɔ́sɛ́, u tɛ a bá wu okúféténe anyía u ŋa lɛ́cana ne eese a yɛ́ ŋa nɔ́ma ɔ ɔmɛsɛ́ ooci. 10Mbá, mbɔ́kɔ ɔɔcɔ ŋa kanda nebutúé, u ŋe kúféténe anyía u tɛ á bá ne eese. » 11Ɛŋakɛlá waá táŋáka aáná, yó sólinyi ɔsɛ : « Yáásɔ́ ekendinyi Lasáal áŋa e hiiné. Mbá míɔ cɔba, yé ke mí wuúci héényi. »
12Baákɔ́nɛ́na báyɛ : « Otéŋí a Waáŋá, mbɔ́kɔ wáŋa e hiiné, tɛ́ka u ŋa yaáŋɔ́núáka e ? » 13Yésus ŋaá bá weé beébe laakɛna anyía Lasáal meé wé, mbá bá ŋa bɔ́ bá bébú kétiki anyía hiiné ké hiiné híáŋa. 14Aáná Yésus ŋeé beébe cálɔ́nɛ́na, ɔsɛ : « Lasáal áŋa owéénú. 15I ŋeé mi bíléne buéŋí a yáánɔ́ asana háyɛ ɛ tɛ ɔ́mɔ́ bá aayá a maabána anyía mbá nuénú lúmítíníne. Túé súéte nááyá. »
16Tɔ́mas, ooci awɔ́ bá ŋaá bá bɔ́ lɔ́ŋɔ́kɔ anyía « Ɔɔ́nɔ́ u nyɛhása », ŋaá laána bɔsɔ́ɔ́kɔ́ baákɔ́nɛ́na ɔsɛ : « Túá cɔbá tɔ́na, túé ke wéényí ne Yésus. »
Yésus áŋa nyɛhaanyua nyí biwéewé, wuúci tɔ́na olíhe
17Yésus ŋa kaá hámá, yɔ́ kúana anyía Lasáal ma kɛ́la mɔɔ́sɛ́ menyíse e eenyie. 18O otúme a Bɛtani ɔ ɔkɔɔ́háma eé Yelúsalɛm kilomɛ́ta tɛ ŋáá háma ɛ́tátɔ́ ; 19yaátɛ́ asana *Besuif ŋa bɔ́ fáákɔ́na beéŋí o okohumíkínyi ɛtɛ́má cɛ́ na Mááta na Malíi e buwé bú uubú onyíinyí a wɔnɔ́mɔcɔ́.
20Ayɛ́ Mááta ŋaá lɔ́kɔ́ma anyía Yésus má kaá háma, u ŋá cɔba o okoó wuúci ɔ́ɔ́ndɛ́mána o ohónyí. Malíi ŋɔɔ́ lɔ́bɔ́ o ooki. 21Mááta ɔsɛ né Yésus : « Otéŋí a Waáŋá, mbɔ́kɔ ɔɔ́ bá aaha, keyé uumi onyíinyí ti ómoó wé. 22Mbá ta híáná, i ŋe mí menyi anyía ta aámbáya Bandɔ́mɛsɛ́ ŋo yóo wiínjíékíne bɔkɔ bukime abɔ́ ɔ ŋɔɔ́ cɔba o o wuúci báta. » 23Yésus ɔsɛ nááyá : « Uuwu onyíinyí ŋa háanyuaka e biwéewé. » 24Mbá Mááta ɔsɛ : « Ɛ́ɛ, i ŋe mí menyi anyía a buɔ́sɛ́ abɔ́ ɔmɛsɛ́ káá mána baacɔ ká bɔ́ háanyuaka e biwéewé ; a buɔ́sɛ́ eébú, uumi onyíinyí káá háányúa tɔ́na. » 25Yésus ɔsɛ : « Ya mɛ́ŋa nyɛhaanyua nyí biwéewé, yaŋɔ́ tɔ́na olíhe. Ɔɔcɔ awɔ́ u ŋaá háya mɔŋɔlɛ́ náámɛ ké líhéke, te u ŋée wé. 26Híáná ɔɔcɔ ewú u ŋé líhe náámɛ, u hákɛ́na tɔ́na mɔŋɔlɛ́ náámɛ, ti kéé wé, ta buɔ́sɛ́ ; o ŋoó lumítíníne aáná e ? »
27Mááta ɔsɛ : « Ɛ́ɛ, Otéŋí a Waáŋá, i ŋeé mi lumítíníne anyía ɔ ɔ́ŋa *Mesíi, Ɔɔ́nɔ́ u Bandɔ́mɛsɛ́, ooci awɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá bɛ́tánɛ́ná baacɔ nyíáyɛ́ nyɛfaaya ɔ ɔmɛsɛ́. »
Yésus ŋe bílóósíkínyi bɛlɛlá
28Ahɛ́ Mááta ŋaá táŋáká aáná, u ŋé súéte ɔ ɔkɔlɔ́ŋɔ uuyé onyíinyí, Malíi. U ŋeé wuúci laána ɛmbásɛmbásɛ, ɔsɛ : « Otéŋí a Waáŋá má kaáháma, u ŋɔ yɔ́ɔ lɔ́ŋɔ. » 29Ɛŋakɛlá Malíi á lɔ́kɔ́ma ɛsɔ́ma eécí, u ŋé tényí cɔ́ba né Yésus. 30U ŋaá bá wa yánáŋa hí a haála ahá Mááta ŋe keé wuúci ɔ́ɔ́ndɛ́máná. 31Ekúlú eyí *Besuif a bá ŋa bɔ́ bá eé ciíbe na Malíi o o wuúci huminyi ɔtɛ́má ŋa bɔ́ lɛ́ca anyía ú maa hátɔna o osúéte fiaŋɔ, bé ŋé wuúci látáka. Bá ŋa bɔ́ bá bébú kétiki anyía yó súéte ɔ ɔkɔlɛ́la e eenyie.
32Malíi ŋa kaá háma haála ehé Yésus ŋaá bá. Ayɛ́ u ŋé wuúci lɛcá, u ŋé wuúci kuakɔ́nákɛ́na a akɔlɔ́, mbá ɔsɛ : « Ééʼ, Otéŋí a Waáŋá, mbɔ́kɔ ɔɔ́ bá aaha, keyé uumi onyíinyí ti ómoó wé ! » 33Yésus ŋa lɛ́cá anyía Malíi ŋaá bá waá lɛ́laka ; u ŋá lɛca tɔ́na anyía Besuif a bá ŋa bɔ́ látákɛ́na Malíi ŋá bɔ́ bá bábɔ́ lɛ́laka tɔ́na. Bú ŋé wuúci iínjíé ɔtɛ́má ɔnua weéŋí, ú bɛ́nyíáka tɔ́na. 34Mbá ɔsɛ : « Háányɛ́ nu ŋe nú wuúci nyié e ? » Báyɛ : « Otéŋí a Waáŋá, faáya, ká lɛcá. »
35Yésus ŋe bílóósíkínyi bɛlɛlá. 36Besuif ŋé túme ɔkɔɔna báyɛ : « Ɛ́náka háyɛ u ŋaá bá weé wuúci lénéke ! »
37Mbá bɔ́mɔtɛ́ aabɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́ ábɔ́ kɔ́ɔ́naka báyɛ : « Wuúci ewú u ŋe yeéŋúnyísi ondíméndíme, u tɛ ɔ́mɔ́ bá wu ɔkɛla anyía Lasáal tí wé e ? »
Yésus me héényi Lasáal e biwéewé
38Yésus ŋe túné á lɔ́kɔ́ma ɔtɛ́má ɔnua, yɔ́ cɔba e eenyie. Eenyie yɛ́ hɛndɔ́ŋɔ yɛ́ ŋaá bá, na nyɛndányɛ́ e nyiofine. 39Mbá ɔsɛ : « Énu fuŋúlísi nyɛndányɛ́ eényí ! » Mbá Mááta, onyíinyí u alɔ́ŋɔ́, ɔsɛ : « Otéŋí a Waáŋá, aámbáya omime ma cáŋia anyía ú ma kɛ́la mɔɔ́sɛ́ menyíse e eenyie. »
40Yésus ɔsɛ : « Tɛ́ka ɛ ŋɔ mɛ́ ɔ laána ɛsɛ́ mbɔ́kɔ o ŋoó lumitinine, ɔ ŋɔɔ́ cɔba ɔ ɔlɛca buáŋá bɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́ e ? » 41Baacɔ ŋé fuŋúlísi nyɛndányɛ́ aná. Eéyé ekúlú Yésus ŋeé bééti eése ɔ ɔmuaná, mbá ɔsɛ : « Síkíne, i ŋo mí o wiínjíe bitéŋíti anyía ɔ ŋɔɔ́ lɔ́kɔ́ma úúmi ɔtáŋa. 42Yaŋɔ́, i ŋe mí menyi anyía ɔ ŋɔɔ́ lɔ́kɔ́ma úúmi ɔtáŋa ekúlú ekime, mbá ɛ ŋa mɛ́ kɔɔna aáná a asana na baacɔ eebe, ɔ ɔkɛla anyía bébú lumítíníne anyía kuɔŋɔ́, ɔ ŋɔɔ́ mɛ tɔ́ma ɔ ɔmɛsɛ́. » 43Ahɛ́ Yésus ŋaá táŋáká na Bandɔ́mɛsɛ́ aáná, u ŋɔ́ lɔ́ŋɛ́ta Lasáal okelú ɔ ɔmuaná ɔsɛ : « Lasáal, háma ! » 44Lasáal nyɛháma eényí, na akɔlɔ́ na aabá cɔɔ́tɔ́kɔ́kɔ́nɔ́ na bɛlahɛlahɛ bɛ́ ɔmbɔ́mɔ́ ne ekéti yɛ́ bɔlaka yɔɔ́tɔ́kɔ́kɔ́nɔ́ eé buúse ; biíbi bé ŋeé wuúci nyiéne. Mbá Yésus ŋaá laána baacɔ ɔsɛ : « Énu wuúci hembúléke, núé wuúci nyɛána, wé súéte. »
Bá ma táŋgɛ́na Yésus hɛbɛŋa
(Mat 26.1-5 ; Mak 14.1-2 ; Luk 22.1-2)
45E *Besuif a bá ŋa bɔ́ fáakɔna ná Malíi, bɔ́ lɛ́caka *ekéki yɛ́ asana eyí Yésus ŋa kɛ́láka, beéŋí ŋa bɔ́ hákɛ́na mɔŋɔlɛ́ nááyá. 46Mbá, bɔ́mɔtɛ́ ŋa ka bɔ́ kuána *Bafalisiɛ́ŋ, bó beébe bíkétíkínyi asana eéyé. 47Ɛ́ɛhɛ́ na Bafalisiɛ́ŋ ne betéŋínyi *beluli nyiínjie ŋa bɔ́ bándá Hitúlé a hiáŋá hɛ́ bunɔŋɔ, mbá báyɛ : « Ɔɔcɔ oócí a yánáŋa hú ɔkɛla bikéki bí tubílícínyínyí ! Túá kɛla anyána e ? 48Mbɔ́kɔ tu ŋá sɔ́ nyɛána anyía wá cɔbákána nyɛbɛ́kɛ́lɛ́na eényí ne buúse, baacɔ bekime ŋa bɔ́ cɔ́cɔbaka ɔ ɔhákɛ́na mɔŋɔlɛ́ nááyá. Eéyé abaná ambala yí *Lóom ŋa fáakɔna, yá katáka ciasɔ́ *Ciíbe cɛ Bandɔ́mɛsɛ́, yé onyímísi búásɔ́ bunɔŋɔ. »
49Ɔɔcɔ a wɔmɔtɛ́, Kayífe, awɔ́ u ŋaá bá *mutéŋínyi beluli nyiínjie a muáŋá aá hiátɛ́ hiɔŋɔ, yó beébe laana ɔsɛ : « Nua nɔ́ŋa bɛála ayɛ́ʼ ? 50Nu tɛ ŋá nɔ́ lɛ́ca anyía yááŋa ambányɛ a yáánɔ́ aháŋá anyía ɔɔcɔ ɔmɔtɛ́ é wééne a asana yɛ́ bunɔŋɔ bukime na anyía ambala yí Lóom yé keé buúbu ɔ́ɔ́nɔ́kɔ e ? » 51U ŋaá bá u tɛ á táŋa á ciayɛ́ciayɛ́, mbá Bandɔ́mɛsɛ́ ŋeé wuúci iínjíé makɛ́nda ma ɔcaŋácáŋa ɔkɔɔna asana a yɛ́ káá fáaya, anyía wuúci u ŋaá bá mutéŋínyi beluli nyiínjie a muáŋá a hiɔŋɔ eéhí. Úúyé ɔtáŋa oócí ŋaá bá anyía Yésus kéé wééne a asana yí Besuif bekime. Yɛ́ ŋaá bá anyía tɛ́ cáŋa hú a yáábɔ́ asana, 52mbá a asana tɔ́na yɛ́ baacɔ bekime bá Bandɔ́mɛsɛ́ a bá bɔ́ŋa basaasíákánɔ́ ɔ ɔmɛsɛ́ okime, anyía wé beébe latáka hɛnyɛ́nɔ́ hɛ́mɔtɛ́.
53O otúme a buɔ́sɛ́ eébú betéŋínyi Besuif ŋa bɔ́ sɔ́mbɔ́tɔ́ná ɔ ɔwɔɔ́nɔ Yésus. 54Ahɛ́ u ŋee ményí aáná, u ŋaá bá u ti túné á bɛ́náŋála e eése cé Besuif. U ŋa hátɔ́na, yó ko límine na bááyɛ́ *baákɔ́nɛ́na a bálɛ́ka cɛ Ɛfɛlayim;11.54 Ekéti yɛ́ haála, kilomɛ́ta 20 eé Yelúsalɛm namuaná, a aháŋá yɛ́ nyɛhatɔna nyɛ́ ɔɔ́cɔ́. cɛ ŋaá bá hoóhi ne iisí cɛ ɔsɛ́bɛ́á.
55*Basíka, bɔŋanda a búmɔtɛ́ bú Besuif ŋaá bá hoóhi ; baacɔ beéŋí ŋa bɔ́ hátɔ́kɔ́na a bɛhaála bɛhaála, bó súétéke eé Yelúsalɛm. Bá ŋa bɔ́ cáŋa osúétéke anyía bébú bífúúmíkínyi. 56Bá ŋa bɔ́ bá bábɔ́ áambaka Yésus ; ahɛ́ bá ŋa bɔ́ bɛ́bánda eé Ciíbe cɛ Bandɔ́mɛsɛ́ noómi, bé ŋé túme ɔbɛ́báta beébe ne beébe báyɛ : « A nyíánɔ́ʼo, nu ŋe nú bíkéti anyía u ŋa fáákɔna a bɔŋanda eebu e ? » 57Ne betéŋínyi beluli nyiínjie na Bafalisiɛ́ŋ ŋe bú húlísi okelú anyía mbɔ́kɔ ɔɔcɔ ŋe menyi haála ehé Yésus áŋa, u ŋá nyɛmána wu o beébe bɛ́nyɔ́ŋɛ́na o o wuúci hatɛ́na.
12Malíi mé yoótokine ɔsɔŋɔ yí enumbé a akɔlɔ́ cé Yésus
1Bɔŋanda bɔ́ *Basíka ŋaá bá bú á bɛ́ámbáka mɔɔ́sɛ́ metíndétú anyía bé buúbu nyíáka, Yésus ŋa kaáhámá a Bɛtani, haála ahá Lasáal ŋaá bá weé límekine. Lasáal áŋa ɔɔcɔ ewú Yésus ŋeé héényi e biwéewé. 2Bá ŋaá námbákɛ́ná Yésus bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá hɔ́á. Mááta ŋé wuúci aáfɛ́na. Lasáal ŋaá bá ɔɔcɔ ɔmɔtɛ́ a baacɔ a bá ŋaá bá bébú nyíékínyi ne Yésus. 3E elime cɛ ɔnyíá, Malíi ŋe hiíte ekélékéti yɛ́ lɛ́ta yɛ́ taaká cɛ ɔsɔŋɔ yɛ́ náal yí enumbé ; yɛ́ ŋaá bá onduné ɔ ɔmuaná weéŋí. 12.3 Bé ŋeé yiíyi tábɔ́nákɛ́na na náátɔs a cɛáŋa hɛɛtɛ́tɛ́. Bé ŋe menyi á bɛ́kɛ́lɛ́na ehuti eéyé a asana na yááyɛ́ ambányɛ yí enumbé. Malíi ŋeé bílénékine ɔkɛla aáná ne okéke ne obílóosi ne obíínjie okime. Malíi ŋé yiíyi hiíte, wó ootokine a akɔlɔ́ cé Yésus, u ŋé ceéce hónóko na túáyɛ́ tuhúnyi. Ciíbe ŋó nyíóyo na ambányɛ yí enumbé. 4Muákɔ́nɛ́na mu Yésus a mumɔtɛ́, Yútas Iskaliót, mufiimbie Yésus, ŋá kɔɔna ɔsɛ : 5« Háá ! Anyána bá tɛ́ ɔ́mɔɔ́ bá bé otúé ɔsɔŋɔ yí enumbé eeye e ? Yɛ́ ŋaá bá yɔ́ tɔ́nɔ ɔ ɔhɔla mɔɔnyɛ́ hɔ́ndɛ́tɛ ɛ́tátɔ́ amá bááŋa bé owiínjíékíne basɔ́kásɔ́ka. » 12.5 Maáŋa eeme amá ɔɔcɔ áŋa wu ɔnyiɔkɔ hoóhi hiɔŋɔ hikimekime.6U ŋaá bá u tɛ á kɔ́ɔ́na aáná anyía u ŋaá bá waá bɛ́ákákɛ́na a asana yɛ́ basɔ́kásɔ́ka, mbá anyía u ŋaá bá weébi. Háyɛ u ŋaá bá mutétényi hikóló, u ŋaá bá waá nyíáka nyɛnamá aá mɔɔnyɛ́ amá bá ŋaá bá bá hákɛ́na noómi.
7Mbá Yésus ɔsɛ : « Nyɛána oónjú ooci mbuumu ; ú ma kɛ́láka aáná a asana na muamɛ munyienene. 8Énu menyí anyíaʼo : Nua nɔ́ŋa na basɔ́kásɔ́ka aanɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́ bikúlú bikime ; mbá yaŋɔ́, ɛ tɛ ámɛ bá aanɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́ bikúlú bikime. »
Bafalisiɛ́ŋ ŋa bɔ́ táŋgɛ́na Lasáal hɛbɛŋa
9*Besuif beéŋí ŋa bɔ́ lɔ́kɔ́máka anyía Yésus áŋa a Bɛtani, aáná bé ŋeé súétéke hɔ́á, tɛ́ cáŋa hú a asana ne Yésus, mbá tɔ́na anyía bá ka bɔ́ lɛ́cáka Lasáal ewú Yésus ŋeé héényi e biwéewé. 10Bɔkɔ búmɔtɛ́ háyɛ asana ne Yésus, betéŋínyi *beluli nyiínjie ŋa bɔ́ lɔ́kɔ́máná ɔ ɔwɔɔ́nɔ tɔ́na Lasáal, 11ananyía Besuif beéŋí ŋe bú beébe nyɛanáka, bó búle háya mɔŋɔlɛ́ né Yésus a asana yɛ́ Lasáal.
Yésus mo yóófine eé Yelúsalɛm
(Mat 21.1-11 ; Mak 11.1-11 ; Luk 19.28-40)
12Ɔ ɔyá ɔyá, baacɔ beéŋí a bá ŋa bɔ́ fáákɔ́na ɔ ɔkɔɔ́nyíá bɔŋanda bɔ́ *Basíka ŋa bɔ́ lɔ́kɔ́máká anyía Yésus ŋa fáakɔna eé Yelúsalɛm. 13Aáná bá ŋá bɔ́ sɔ́mbáka bɛcala, bé ŋé wuúci káha ne obíléne o ohónyí, bá kɔ́ɔnaka okelú ɔ ɔmuaná báyɛ : « *Hɔsáána ! 12.13 Buhúnyi eébú ŋaá bá búé bíhémbúleke anyía « Faáya ká basɔ́ ɔɔ́lɛ́ta », mbá e elime ci bikúlú, bú ŋé búle bíhémbúle anyía : « Nulumí ná… » Bandɔ́mɛsɛ́ á sayábɛ́na ooci awɔ́ u ŋa fáaya eé nyiínyi nyí Otéŋí a Waáŋá, Otéŋí u Islayɛ́l ! »12.13 Maŋ 118.25-26
14Yésus ŋaá kuána abaŋabɛbɛa a yɛ́mɔtɛ́, u ŋá bááta, u ŋé limíne, háyɛ Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋa kɔ́ɔna cɛ́sɛ :
15« Banɔ́, baacɔ bé *Síon, nuti líkíméke ! Ánɔ lɛcá, uunú Otéŋí ooci wa yánáŋa. Wáŋa oliménénú ɔ ɔɔ́nɔ́ u abaŋabɛbɛa ɔ ɔmuaná. »12.15 Skl 9.9
16A yaátɛ́ ekúlú, *baákɔ́nɛ́na bé Yésus ta ɔlɔ́kɔ́ma asana a yɛ́ ŋaa bɛ́kɛ́láka, ɔ ɔkɔɔ́háma ahɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋeé béétísi Yésus e nuúmi a nuáŋá. E ekúlú eéyé, bé ŋe síké abɔ́ bɛ́tááka anyía Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋa cáŋacáŋa ɔkɔɔna aáná a asana yí Yésus. Bá ŋa bɔ́ lɛ́ca anyía baacɔ ŋa bɔ́ bɛ́kɛ́lákɛ́na híáná aáyá a aháŋá.
17Ekúlú eyí Yésus ŋeé héényi Lasáal e biwéewé, yó wuúci lɔ́ŋɛ́ta anyía wá háma e eenyie, baacɔ beéŋí ŋa bɔ́ bá hɔ́á, bɔ́ lɛ́caka. Beébe, bá ŋa bɔ́ háyɛ́na Yésus ɛmbasɔ́ a asana eéyé. 18Baacɔ beéŋí ŋa bɔ́ lɔ́kɔ́máká anyía Yésus ŋaá kɛ́láka *ekéki yí hibílícínyínyí eéyé ; ɛ́ɛhɛ́ bá ŋa bɔ́ fáakɔna o okoó wuúci káha o ohónyí. 19Bɔ́mɔtɛ́ *Bafalisiɛ́ŋ laakɛna bɔsɔ́ɔ́kɔ́ báyɛ : « Tɛ́ka nu ŋa nɔ́ lɛ́ca anyía ohónyí tɛ a bá tɔ́na náásɔ́ e ? Baacɔ bekime me bú wuúci látáka ! »
Bɔ́mɔtɛ́ Bakɛlɛ́k ŋa bɔ́ áamba ɔlɛca Yésus
20Bɔ́mɔtɛ́ Bakɛlɛ́k12.20 Baacɔ bé etémbí ebé olumitinine ú Besuif ŋeé bílénékíne, bé óofokine tɔ́na ɔ ɔlɔŋɔ ú besúéte ɔ ɔkɔbɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na eé Yelúsalɛm e ekúlú yɛ́ Basíka. ŋaá bá ɔ ɔlɔŋɔ ú baacɔ a bá ŋa bɔ́ fáákɔ́na eé Yelúsalɛm o okonyémi Bandɔ́mɛsɛ́ e ekúlú yɛ́ bɔŋanda. 21Beébe, bá ŋga bɔ́ kuána Fílib, ebíényi yɛ́ Bɛtɛsɛ́ta i iisí cɛ *Kalilé, mbá báyɛ : « Taatá, tu ŋa sɔ́ áamba ɔlɛca Yésus. »
22Fílib tɔ́na ŋá kaá laána *Andɛlɛ́ ; bá ŋá cɔba beébe bekime béfendí, bá ŋgaá laána Yésus. 23Mbá ɔsɛ náábɔ́ : « Aámbáya, ekúlú ma nyɛ́mana ayɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ yɔ́ cɔ́ba o obééti Ɔɔ́nɔ́ u ɔɔcɔ e nuúmi a nuáŋá. 24Ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana aá taaká anyía buohó ŋɔɔ́ lɔ́bɔ hú buúbu búmɔtɛ́, mbɔ́kɔ bé ti ŋéé buúbu ɔ́ɔ́nɔ ɔ ɔmɛsɛ́. Mbɔ́kɔ bé ŋé buúbu ɔ́ɔ́nɔ, búɔ́ lɔa, bú ŋaá hááka moohó meéŋí. 25Ɔɔcɔ ewú u ŋe léne úúyé olíhe kéé wuúci nyímísi. Mbá ɔɔcɔ awɔ́ u tɛ káá yáákákɛ́na úúyé olíhe ɔ ɔmɛsɛ́ ooci kéé wuúci tétényíki ɔ ɔkɔɔ́háma ɔ yɔɔ́sɔɔ́sɔ yí olíhe yí ekúlú ekime. 26Mbɔ́kɔ ɔɔcɔ ŋaá yáamba ɔ mɛ nyiɔnɔ, wá mɛ látáka ; haála ahá ya mɛ́ŋa, hɔ́á tɔ́na muamɛ munyiɔnɔ káá bá. Mbɔ́kɔ ɔɔcɔ ŋaá mɛ́ nyiɔnɔ, ciamɛ Síkíne kéé wuúci lémbíki.
Yésus ŋaá táŋa a asana yí úúyé owé
27Aámbáya eeci úúmi ɔtɛ́má ŋaa bɛ́nyíá. Yámɛ kɔɔ́na anyána e ? Yámɛ kɔɔ́na ɛsɛ́ : “Síkíne, mɛ hɔkɔ́nɔ́nɔ a asana ayɛ́ yɔ́ cɔ́ba ɔ ɔbɛ́kɛ́láka aámbáya”, ayɛ́ʼ ? Eéʼeé ! Ɛ tɛ amɛ́ bá wu o wuúci laana aáná, anyía ɛ ŋa mɛ́ faáya ɔ ɔkɔlɔ́kɔ́ma muuyé o onjéŋí ooci. 28Síkíne, tóŋínyi baacɔ búɔ́wɔ buáŋá. »
Hú e ekúlú eyí Yésus ŋaá kɔɔ́na aáná, okelú ŋé húle ɔ Ɔmuaná, ú kɔɔnaka ɔ́sɛ : « I ŋe mí buúbu tóŋínyi feeké ; ɛ ŋa mɛ́ cɔbaka ne buúse o o buúbu tóŋínyi. »
29Nyɛkɔca nyɛ́ baacɔ a nyɛ́ ŋaá bá hɔ́á ŋaá lɔ́kɔ́má okelú ooci, baacɔ a bɔ́mɔtɛ́ báyɛ : « Ɛŋɔ́lɔ́muaná má bá ci é lúmeke. » Bɔ́mɔtɛ́ báyɛ : « Elilé yɛ́ bɔsɔ́ma yɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ a yɛ́mɔtɛ́ ma táŋáka ne wuúci. »
30Mbá Yésus ɔsɛ : « Okelú ooci ewú u mé húle ɔ Ɔmuaná tɛ ŋá mɛ lɛca ; wáánɔ́ ú ŋá lɛ́ca. 31Aámbáya, Bandɔ́mɛsɛ́ yɔ́ cɔ́ba o okélísíki baacɔ bá ɔmɛsɛ́ ooci ; aámbáya Bandɔ́mɛsɛ́ yɔ́ cɔ́ba, wɔ́ yɔ́ɔ́ŋɔ́kɛ́na otéŋí u baacɔ bá ɔmɛsɛ́ ooci. 32Mbá yaŋɔ́, ahɛ́ bé kéé mi bééti ɔ ɔmuaná, ɛ ká mɛ́ bɛ́kɔ́kɛ́tɛ́na baacɔ bekime. » 33E úúyé ɔtáŋa oócí, u ŋaá bá waá láakɛna baacɔ nyɛnamá nyí owé enyí ú kéé wé.
34Baacɔ ŋe bú wuúci bɛ́kámá báyɛ : « E nufule nú *bikotí bɔ́ ŋɔ yɔ́ɔ́ŋɔ́kɔ́ anyía *Mesíi kéé líhéke tɛ́ka ne nyióndi. Kuɔŋɔ́, ɔ ŋɔɔ́ kɔɔna náányia, asɛ : “Bé kéé bééti Ɔɔ́nɔ́ u ɔɔcɔ”. Ɔɔ́nɔ́ u ɔɔcɔ waátákána ɛ́cɛ aányɛ́ e ? »
35Yésus ɔsɛ : « Eese á yánáŋa aanɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́, mbá hú hikúlúkúlú. Ánɔ kandáka háyɛ eese á yánáŋa náánɔ́ anyía ibíne tɛ banɔ́ cúá o ohónyí. 36Ekúlú ekime eyí eese á yánáŋa ɔ ɔnɔma náánɔ́, ánɔ hákɛ́na mɔŋɔlɛ́ eé yiíyi, mbá nɔ́ ká nɔ́ bá baáná bé eese. »
Besuif tɛ ŋá bɔ́ háya mɔŋɔlɛ́ né Yésus
Ɛŋakɛlá Yésus ma táŋáka aáná, u ŋé súéte haaca, u ŋgé beébe bɛ́námbɛ́na. 37Yésus ŋa kɛ́láka bikéki bí tubílícínyínyí biéŋí e eése cé *Besuif ; mbá ta híáná, bé ŋe bú kíné ɔháya mɔŋɔlɛ́ nááyá.
38Aáná bɛsana ebí *muhémúnyi bɛsana mɔ Bandɔ́mɛsɛ́, Ɛsayí,12.38 U ŋaá bá muhémúnyi bɛsana e ekúlú yɛ́ Nyɛlata nyɛ́ Buáyá, hoóhi tuɔŋɔ 800 ɛ́cɛ Yésus ti ŋée bíbíéne. ŋaá táŋáka buáyá ŋeé bínyíóyísínyi ; u ŋaá kɔ́ɔ́náka ɔsɛ : « Otéŋí a Waáŋá, aányɛ́ ú ŋeé lúmitinine úúsú ɔtáŋa e ? Ná aányɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋoó tóŋínyi maayɛ́ makɛ́nda e ? »12.38 Ɛsa 53.1
39Bɔ́ tɛ ɔ́mɔ́ bɔ́ bá ne ohónyí wú ɔhákɛ́na mɔŋɔlɛ́ né Yésus, háyɛ *Ɛsayí ŋe túné á kɔ́ɔna ɔsɛ :
40« Bandɔ́mɛsɛ́ ŋeé beébe ceŋísíki bendíméndíme, yɔ́ kɔ́ŋɔ́náka maabɔ́ mɔsɔŋɛ́ anyía mbá cáábɔ́ eése tɛ lɛcána, maabɔ́ mɔsɔŋɛ́ tɛ́ kanda bɔmbányɛ, aáná bá tɛ ká bɔ́ bɛ́kákálákɛ́na maabɔ́ maabɛ́ anyía wé beébe eéŋúnyísíki. »12.40 Ɛsa 6.10
41Ɛsayí ŋaá kɔ́ɔ́náka aáná anyía u ŋaá lɛ́cá buáŋá bú Yésus, yɔ́ táŋáka yááyɛ́ asana.
42Ta háyɛ Ɛsayí ŋaá táŋáká aáná, ɛ ɛkatɛ́katɛ́ ci betéŋínyi Besuif bɛ́muátá, beéŋí ŋa bɔ́ hákɛ́ná mɔŋɔlɛ́ né Yésus, mbá a nyɛnamba noómi. Bá ŋa bɔ́ bá bébú líkíméke anyía *Bafalisiɛ́ŋ é beébe ɔ́ɔ́ŋɔ́kɛ́na a yáábɔ́ *andaŋía yɛ́ ɔbɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na. 43Bá ŋa bɔ́ táfa ohiite nuúmi ná baacɔ na anyía bébú nuúnu hííte ná Bandɔ́mɛsɛ́.
Ɔtáŋa ú Yésus kéé kélísíki baacɔ
44Yésus ŋaá táŋáka okelú ɔ ɔmuaná ɔsɛ : « Ɔɔcɔ awɔ́ u ŋaá háya mɔŋɔlɛ́ náámɛ, tɛ ŋá háya mɔŋɔlɛ́ hú náámɛ, mbá u ŋeé meéme háya tɔ́na ná Mu-mɛ-tɔ́ma. 45Ɔɔcɔ awɔ́ u ŋa mɛ́ lɛca ŋa lɛ́ca tɔ́na Mu-mɛ-tɔ́ma. 46Ɛ ŋa mɛ́ faáya ɔ ɔmɛsɛ́ ooci i iŋetí ci eese a yɛ́ ŋa nɔ́ma ɔ ɔkɛla anyía ɔɔcɔ awɔ́ u káá háya mɔŋɔlɛ́ náámɛ ti limékíne i ibíne noómi. 47Mbɔ́kɔ ɔɔcɔ ŋaá lɔ́kɔ́ma úúmi ɔtáŋa, yó kíne o wuúci lɔ́kɔ́mɛ́na, tɛ́ cáŋa yaŋɔ́ i ké mí wuúci kélísíki. Yaŋɔ́, ɛ ŋa mɛ́ faáya tɛ́ cáŋa o okokélísíki baacɔ, mbá hú o okoó beébe nohíki. 48Mbɔ́kɔ ɔɔcɔ ŋeé mi bínéŋítínyi, yó kíne ɔlɔ́kɔ́mɛ́na úúmi ɔtáŋa, bɔkɔ áŋa hɔ́á e bú kéé wuúci kuusi a nyɛkála a buɔ́sɛ́ bɔ́ nyɛmana. Buátɛ́ bɔkɔ áŋa ɔtáŋa awɔ́ ɛ ŋaá mɛ táŋáká náánɔ́. 49Bɛsana abɛ́ ɛ ŋaá mɛ táŋa, i ti ŋé mí biíbi táŋa a ciamɛciamɛ. Ciamɛ Síkíne, Mu-mɛ-tɔ́ma, ú ŋeé mi télímíkínyínyi wuúci bɛ́muátá na bɛsana ne mehúnyi abɛ́ yámɛ nyɛmana wu ɔkɔɔnaka. 50I ŋe mí menyi anyía úúyé ɔtáŋa ŋe yiínjíéne yɔɔ́sɔɔ́sɔ yí olíhe yí ekúlú ekime. Ɛ́ɛhɛ́ bɛsana abɛ́ ɛ ŋa mɛ́ kɔɔna, i ŋe mí biíbi kɔɔna bɔkɔ búmɔtɛ́ háyɛ ciamɛ Síkíne ŋa mɛ́ laakɛ́na. »
13Yésus ŋa sua bááyɛ́ baákɔ́nɛ́na akɔlɔ́
1E nyifienyinyi nyɛ́ bɔŋanda bɔ́ *Basíka, Yésus ŋaá bá weé ményukune anyía yááyɛ́ ekúlú yí osíke ɔmɛsɛ́ ooci ɔ ɔhálɔ́mɔ́na a maabána ma ciayɛ́ Síkíne. U ŋaá bá weé lénéke bááyɛ́ baacɔ bá ɔmɛsɛ́. Aáná u ŋaá cɔ́ba ne buúse o o beébe léne ɔ ɔkɔɔ́háma eé nyióndi.
2Yésus ŋaá bá ɔ ɔnyíá ú nanyiɔ́fɔ́ na bááyɛ́ *baákɔ́nɛ́na, ɛ́cɛ Musɔ́mɛ́na ne meé yoósíkínyi Yútas Iskaliót, ɔɔ́nɔ́ u Símon, o ofiimbie Yésus. 3Yésus ŋaá bá we menyukune anyía Bandɔ́mɛsɛ́ ŋeé wuúci cuméke bɛsana bikime ; u menyukune tɔ́na anyía u ŋeé húle ná Bandɔ́mɛsɛ́, ɛ́ɛhɛ́ yɔ́ hálɔ́mɔ́na nááyá. 4U ŋa hátɔ́na ɔ ɔnyíá, yɔ́ bɛ́áŋia bɔlaka bɔ́ ɔmuaná, u ŋé hiite ekélékéti yɛ́ nyɛbata, u ŋé yiíyi bísúŋe a nɔsɛ́ŋá. 5E elime eécí, u ŋé hiíte menyífé, yó meéme súkune a atáásɛ, u ŋé túme o húle sua bááyɛ́ baákɔ́nɛ́na akɔlɔ́, u ceéce hónóko na nyɛbata a nyɛ́ ŋaá bá aáyá a nɔsɛ́ŋá. 6Ahɛ́ u ŋgaá hámá né Símon Bíel, Símon Bíel ɔsɛ : « Aá taaká anyía kuɔŋɔ́ wɔ́ɔ cɔba ɔ ɔ mɛ suaka akɔlɔ́ e ? »
7Mbá Yésus ɔsɛ : « O ti ŋó menyi asana ayɛ́ ɛ ŋa mɛ́ kɛla aámbáya, mbá o kóó síke o yiíyi lɔ́kɔ́ma bɔmbányɛ e elime. » 8Bíel ɔsɛ : « Eéʼeé ! Ɔ tɛ kɔ́ɔ́ mɛ sua akɔlɔ́ ta buɔ́sɛ́ ! » Yésus ɔsɛ : « Mbɔ́kɔ ɛ tɛ ŋɔ́ mɛ́ ɔ suá akɔlɔ́, o ti kó túné ɔ bá na nuafa e nú ŋé húle náámɛ. » 9Mbá Símon Bíel ɔsɛ : « Mbɔ́kɔ aáná yááŋa, Otéŋí a Waáŋá, atɛ mɛ suáka hú akɔlɔ́ ceéce ne ceéce, mbá mɛ súáka tɔ́na na aabá na aatɔ́ áyá. » 10Mbá Yésus ɔsɛ nááyá : « Ɔɔcɔ awɔ́ á bɛ́ákábáka ti ŋe túné á yáamba ɔbɛ́ákába anyía wáŋa ofúúménénú wuúci okimekime, [ɛ tɛ ŋáa bá hú akɔlɔ́]. Nua nɔ́ŋa befúúménénú, mbá tɛ́ cáŋa banɔ́ bekime. » 11Yésus ŋaá bá waá kɔ́ɔnaka aáná anyía u ŋaá bá weé menyukune ɔɔcɔ ewú ú kéé wuúci fiimbie. Ɛ́ɛhɛ́ u ŋaá kɔ́ɔna ɔsɛ : « Nua nɔ́ŋa befúúménénú, mbá tɛ́ cáŋa banɔ́ bekime. »
12Ɛŋakɛlá Yésus á mána ɔsua bááyɛ́ baákɔ́nɛ́na akɔlɔ́, u ŋá háná bɛ́láŋa búáyɛ́ bɔlaka, u ŋá háná límine ɔ ɔnyíá, mbá ɔsɛ náábɔ́ : « Nu ŋe nú ményi asana ayɛ́ ɛ ma mɛ́ banɔ́ kɛ́laka e ? 13Nu ŋa nɔ́ mɛ lɔŋɔ nɔsɛ : “Muékúnyi”, nu mɛ lɔ́ŋɔ́kɔ tɔ́na nɔsɛ : “Otéŋí a Waáŋá”. Ɛ́ɛ, nu ŋa nɔ́ kɔ́ɔna bɔmbányɛ, anyía ya mɛ́ŋa híáná. 14Ɛ́ ma mɛ́ banɔ́ súáka akɔlɔ́, yaŋɔ́ awɔ́ nu ŋa nɔ́ mɛ lɔ́ŋɔ anyía uunú Otéŋí, muanɔ́ Muékúnyi. Énu búle súánana akɔlɔ́. 15Ɛ́ ma mɛ́ banɔ́ tóŋínyi hibílícínyínyí anyía núé búle bɛ́kɛ́lɛ́na háyɛ ɛ́ maá mɛ́ bɛ́kɛ́lákɛ́na náánɔ́. 16Ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana aá taaká : Munyiɔnɔ ta mumɔtɛ́ tɛ ŋáá hɔ́la ciayɛ́ síkíne ci buólí, ta anyía *ɔɔcɔ u ɛndɔ́ma tɛ ŋáá hɔ́la mu-wuúci-tɔ́ma. 17Nú me nú ményi aáná aámbáya ; nua nɔ́ŋa bambányɛ mbɔ́kɔ nu ŋá nɔ́ bɛ́kɛ́lákɛ́na híáná.
18Tɛ́ cáŋa asana yɛ́ banɔ́ bekime ɛ ŋaá mɛ táŋa. I ŋe mí menyi baacɔ abá ɛ ŋaá mɛ táfáká. Mbá yɛ́ ŋá nyɛ́mána anyía ɔtáŋa ooci ú Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ é bínyióyísínyi : “Ɔɔcɔ awɔ́ tu ŋa sɔ́ bá tuesú nyiékínyi ŋa mɛ nyíá elime cɛ akɔlɔ́.”13.18 Maŋ 41.919Ɛ́ ma mɛ́ caŋacaŋa ɔ banɔ́ láana anyía ahɛ́ bɛsana eebi ké síké á bɛ́kɛlaka, núó lumitinine anyía “Ya mɛ́ŋa Ooci awɔ́ ya mɛ́ŋa.”13.19 Fanáka nyihembule nyɛ́ 8.24.20Ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana aá taaká : Ekúlú ekime ayɛ́ yámɛ tɔ́ma ɔɔcɔ, okime ewú é wuúci káha bɔmbányɛ ŋaá mɛ káha bɔmbányɛ tɔ́na ; okime awɔ́ á mɛ káha bɔmbányɛ ŋaá káha bɔmbányɛ Mu-mɛ-tɔ́ma. »
Yésus ŋa láana baacɔ anyía Yútas kéé wuúci fiimbie
21Ɛ́makɛ́la Yésus á táŋáka ɔtáŋa oócí, u ŋá lɔ́kɔ́ma ɔtɛ́má ɔnua, mbá ɔsɛ : « Aá taaká ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana isíʼo : Ɔɔcɔ ɔmɔtɛ́ aá banɔ́ eebe ŋa cɔ́ba o o mi fiimbie. » 22Baákɔ́nɛ́na ŋe bú túme ɔlɛcana beébe ne beébe, ta ɔɔcɔ ti menyi asana yɛ́ aányɛ́ u ŋaá táŋá. 23Muákɔ́nɛ́na a mumɔtɛ́, eemu emú Yésus ŋaá bá wé lénéke buéŋí, ŋaá bá limine aáyá a maabána. 24Símon Bíel ŋe muúmu késítínyi anyía mu á batá Yésus, asana yɛ́ aányɛ́ u ŋá táŋa e ? 25Muákɔ́nɛ́na ŋá bɛ́kɔ́ŋɔ́na né Yésus, mu ŋé wuúci batá ɛmbásɛmbásɛ, mɔsɛ : « Otéŋí a Waáŋá, ɔ ŋɔɔ́ táŋa asana yɛ́ aányɛ́ e ? » 26Mbá ɔsɛ : « Míɔ cɔba o oyubé abákɛ yí eléti a masɔla, mbá yémi cókítínyi muútíkínyi. » Ahɛ́ Yésus ŋaá táŋáká aáná, u ŋá báka eléti, u ŋé yube a masɔla, u ŋé iínjíé né Yútas, ɔɔ́nɔ́ u Símon Iskaliót. 27Hú e nyihiite enyí Yútas ŋeé hiíte abákɛ yí eléti eéyé, *Sátan nyiofine o owoofine eényí e úúyé ɔtɛ́má. Mbá Yésus ɔsɛ nááyá : « Bɔsɔ́ma abɔ́ ɔ nyɛmana wu ɔkɛlaka, buúbu kɛláka fiaŋɔ ! » 28A baacɔ a bá ŋa bɔ́ bá o onyíényi, ta ɔɔcɔ ti ómó ményi hɛkɔma ehí Yésus ŋa láánɛ́na Yútas aáná. 29Yútas ŋaá bá muabɔ́ mutétényi hikóló hɛ́ mɔɔnyɛ́. A asana eéyé, baacɔ a bɔ́mɔtɛ́ ŋe bú kéti anyía Yésus ŋaá bá wa yáámbaka ɔlaana Yútas anyía wɔ́ kɔ ɔɔ́ndɔ́kɔ bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá a bɔŋanda, ta anyía wé iínjíe basɔ́kásɔ́ka bɔkɔ. 30Ahɛ́ Yútas ŋeé hííte abákɛ yí eléti, nyɛháma ɔ ɔháma eényí. Ibíne ŋaá bá cɛ́ maá kua.
Yɔɔ́sɔɔ́sɔ yí okotí
31Ɛŋakɛlá Yútas á háma, mbá Yésus ɔsɛ : « Aámbáya búámɛ buáŋá, yaŋɔ́ Ɔɔ́nɔ́ u ɔɔcɔ, á yáaŋa bú bítóŋínyínyi a miányɛ́. Híáná ya mɛ́áŋa o otóŋínyínyi baacɔ buáŋá bɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́. 32[Ahɛ́ ya mɛ́áŋa o otóŋínyi buáŋá bɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́,] Bandɔ́mɛsɛ́ tɔ́na ŋa cɔ́ba o otóŋínyi náámɛ bɛ́muátá búámɛ buáŋá, yaŋɔ́ Ɔɔ́nɔ́ u ɔɔcɔ. Hí aámbáya yɔ́ cɔba wé buúbu tóŋínyi.
33Banɔ́ báámɛ baáná, ɛ tɛ ámɛ bá tɔ́na ekúlú acaha na banɔ́. Nu ká nɔ́ mɛ aambaka mbá, bɔkɔ búmɔtɛ́ háyɛ ɛ ŋa mɛ́ laákɛ́na *Besuif bé etémbí, ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana tɔ́na aámbáya ɛsɛ́ : Nu tɛ anɔ́ bá nú ɔfaaya haála ahá míɔ cɔba. 34Yɔɔ́sɔɔ́sɔ yí okotí eeye míɔ cɔba ɔ ɔ banɔ́ íínjíe : Énu lénékéne banɔ́ na banɔ́. Nu ŋá nɔ́ nyɛmána nú olénékéne banɔ́ na banɔ́ háyɛ ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ lénéké. 35Mbɔ́kɔ nu ŋe nú lénéne banɔ́ na banɔ́, e nulénéne eénú baacɔ bekime ké bú ményi anyía nua nɔ́ŋa báámɛ *baákɔ́nɛ́na. »
Yésus ŋa kɔ́ɔna ɔsɛ Bíel ŋa cɔ́ba o o wuúci bínéŋítínyi
36Símon Bíel ŋaá batá Yésus ɔsɛ : « Otéŋí a Waáŋá, háányɛ́ wɔ́ɔ cɔba e ? » Yésus ɔsɛ : « Haála ahá míɔ cɔba, ɔ tɛ ɔ́ bá wu ɔ mɛ láta hɔ́á aámbáya, mbá o kó síke ɔ mɛ láta e elime. » 37Bíel ɔsɛ nááyá : « Otéŋí a Waáŋá, anyíatɛ́ ɛ tɛ ámɛ bá wu ɔ kuɔŋɔ́ láta aámbáya e ? I ŋe mí lumítíne owé ɔ yɔ́ɔ́wɔ asana ! » 38Mbá Yésus ɔsɛ : « Yááŋa taaká anyía o ŋóo lumítíne owé a yáámɛ́ asana e ? Aá taaká taaká, ɛ ŋa mɛ́ ɔ laana isíʼo : Yaaka yɛ́ ɛkɔkɛ́ ŋe síké á bɛ́lɛ́ta nyí buúse, ɛ́cɛ o no moó mi bínéŋítíkínyi bikúlú bɛ́tátɔ́. »
14Yésus áŋa ohónyí wú ɔcɔba né Síkíne
1Yésus ɔsɛ : « Cíínú ɛtɛ́má tɛ bɛ́nyíáka. Ánɔ hákɛ́na mɔŋɔlɛ́ na ná Bandɔ́mɛsɛ́, na náámɛ tɔ́na. 2Bɛhaála bí olímekine áŋa biéŋí o ooki ú ciamɛ Síkíne. Mbɔ́kɔ yiíyi tɛ́ka aáná, keyé ɛ́ ma mɛ́ banɔ́ láana. Míɔ cɔba, yá ka mɛ́ banɔ́ tábɔ́nákɛ́na haála. 3Ɛkákɛ́la ɛ́ ma mɛ́ cɔba, míɔ banɔ́ tábɔ́nákɛ́na haála, ɛ ká kaá mɛ hálɔ́mɔ́na ɔ ɔ kɔɔ́ banɔ́ híite, núó ko límekine aámɛ a maabána, anyía banɔ́ tɔ́na núɔ́ bá haála ahá ya mɛ́ŋa. 4Nu ŋe nú ményi haála ahá míɔ cɔba ; nu ŋe nú menyi tɔ́na ohónyí. » 5Mbá Tɔ́mas ɔsɛ : « Otéŋí a Waáŋá, tu ti ŋé sú ményi ta haála ahá wɔ́ cɔba, anyána tua sɔ́ŋa tu omenyi ohónyí e ? » 6Yésus ŋá bɛ́káma ɔsɛ : « Yaŋɔ́ ya mɛ́ŋa ohónyí ; ya mɛ́ŋa taaká, ya mɛ́ŋa olíhe. Ohónyí ú etémbí tɛ a bá awɔ́ ɔɔcɔ áŋa wu ɔkandɛna, yɔ́ kɔɔ́háma né Síkíne, ɛ́ tɛ ŋáa bá hú náámɛ. 7Mbɔ́kɔ nuenú mi menyukune, keyé nu ŋe nú ményi tɔ́na ciamɛ Síkíne.14.7 Cɛ́mɔtɛ́ Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ buáyá áŋa na « Nuenú mi menyukune, keyé nu ŋe nú menyukune tɔ́na ciamɛ Síkíne. » Mbá o otúme aámbáya, nú me nú wuúci menyi ; ɔmuátá nú me nú wuúci lɛcaka tɔ́na. »
8Mbá Fílib ɔsɛ : « Otéŋí a Waáŋá, ɔ́ɔ basɔ́ tóŋínyi hú Síkíne, ɔmanɔ́ ! » 9Yésus ŋá bɛ́káma ɔsɛ : « Fílib, feeké yámɛ báka na banɔ́, e ti mi menyi e ? Ɔɔcɔ awɔ́ á mɛ́ lɛca ma lɛ́ca ciamɛ Síkíne. Anyána asɛ : “Basɔ́ tóŋínyi Síkíne” e ? 10O ti ŋó lumitinine anyía ya mɛ́ŋa né Síkíne, Síkíne tɔ́na náámɛ e ? Mehúnyi ma nyiámɛ nyuúté ti ŋé húle náámɛ. Síkíne, a wá báka náámɛ, u ŋo nyióyísínyi bíáyɛ́ bɛsana bɛ́ bɛ́muátá. 11Énu lumítíníne ekúlú ayɛ́ ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana ɛsɛ́ : Ya mɛ́ŋa né Síkíne, Síkíne tɔ́na náámɛ. Mbɔ́kɔ nu ŋé nú kíne olumitinine úúmi ɔtáŋa, enú lumítíníne aná te hú a máámɛ monyiókínyí bɛ́muátá. 12Ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana aá taaká ɛsɛ́ : Ɔɔcɔ awɔ́ u ŋaá háya mɔŋɔlɛ́ náámɛ káá kɛ́laka tɔ́na monyiókínyí amɔ́ ɛ ŋa mɛ́ kɛla. U ké túné á kɛ́laka te eeme a mɔ́ á hɔ́la, anyía míɔ cɔba a maabána ma ciamɛ Síkíne. 13Aáná ɛ ká mɛ́ kɛlaka bɔkɔ bukime abɔ́ nu ká nɔ́ hɔ́lɛna náámɛ ɔ ɔbata anyía yaŋɔ́ Ɔɔ́nɔ́, yémi tóŋínyi baacɔ buáŋá bɔ́ ciamɛ Síkíne. 14Mbɔ́kɔ nu ŋá nɔ́ kándɛ́na náámɛ ɔ ɔbata bɔkɔ,14.14 Cɛ́mɔtɛ́ Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ buáyá áŋa na « Mbɔ́kɔ nuánɔ́ mɛ bata bɔkɔ… » i ké mí buúbu kɛlaka.
Yésus ma bɛ́tánɛ́na baacɔ Efúúménénú yí Elilé
15Mbɔ́kɔ nu ŋe nú mi léne, ánɔ látákɛ́na úúmi ɔtáŋa. 16Ɛ ká mɛ́ bata Síkíne, wá banɔ́ tɔ́mɛ́na Muɔ́lɔ mú etémbí;14.16 Akɔ́ŋɔ́na a cɛ́mɔtɛ́ : « Mutímbe », « Mukokolinyi », ta anyía « Mukamɛna ». mu ke límékíne buúse bukime náánɔ́.14.16 Cɛ́mɔtɛ́ Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ buáyá áŋa na « mu káá bá na banɔ́ ». Aaha Yésus ŋe yookísi baacɔ anyía Efúúménénú yí Elilé tɛ á bá hú ɛ ɛkatɛ́katɛ́ cɛ hiɔ́bɔ hí belumitinine, mbá tɔ́na ɛ ɛtɛ́má noómi cí belumitinine.17Muáŋa Elilé e yí ŋo tóŋínyi taaká. Baacɔ bá ɔmɛsɛ́ ooci tɛ abɔ́ bá bé o yiíyi káha anyía bá tɛ́ abɔ́ bá bé o yiíyi lɛca buúse bukime, te o yiíyi menyi. Mbá banɔ́, nu ŋe nú yiíyi menyi anyía waá báka na banɔ́, yiíyi náánɔ́.14.17 Fanáka nyihembule nyí bik. 16.
18Ɛ tɛ ká mɛ́ banɔ́ síke cuuné. Ɛ ká ká mɛ hálɔ́mɔ́na náánɔ́. 19Hikúlúkúlú, baacɔ bá ɔmɛsɛ́ ooci ti ké túné ábɔ́ mɛ lɛca, mbá banɔ́, nu ké búle anɔ́ mɛ́ lɛca anyía i ŋeé mi líhe. Híáná banɔ́ tɔ́na nu ké nú líhéke anyía i ŋeé mi líhe. 20Ahɛ́ buɔ́sɛ́ káá nyɛ́mana, nu ké nú ményi anyía ya mɛ́ŋa e nyimónjóló na ciamɛ Síkíne, banɔ́ e nyimónjóló na yaŋɔ́, yaŋɔ́ tɔ́na e nyimónjóló na banɔ́.
21Ɔɔcɔ awɔ́ ú ŋa látɛ́na cíími ilébé, u ciíci lɔ́kɔ́mákɛ́na tɔ́na, wuúci wáŋa mu-mi-léne. Híáná ciamɛ Síkíne kéé muúmu lénéke ; yaŋɔ́ tɔ́na, i ké mí muúmu lénéke, mío bítóŋínyi nááyá. » 22Mbá Yútas, tɛ́ cáŋa ooci u Iskaliót, ɔsɛ né Yésus : « Otéŋí a Waáŋá, anyána ɔ ɔ́ŋa we obítóŋínyi náásɔ́ ɔ ɔhɔla anyía óo bítóŋínyi ná baacɔ bá ɔmɛsɛ́ e ? » 23Yésus ɔsɛ : « Mu-mi-léne káá látákɛ́na úúmi ɔtáŋa. Ciamɛ Síkíne kéé muúmu lénéke. Na yaŋɔ́ na ciamɛ Síkíne, tu ká sɔ́ fáaya nááyá ; túó ko límékíne nááyá. 24Mbá, mu-ti-mi-léne tɛ ŋá látɛ́na úúmi ɔtáŋa. Ɔtáŋa awɔ́ ɛ ŋaá mɛ táŋa tɛ a bá úúmi ɔtáŋa, mbá ú ŋeé húle ná ciamɛ Síkíne, Mu-mɛ-tɔ́ma.
25Ɛ́ ma mɛ́ banɔ́ láakɛna ɔtáŋa ooci ekúlú ayɛ́ ya mɛ́ánáŋa na banɔ́. 26*Efúúménénú yí Elilé, Mu-banɔ́-ɔ́ɔ́lɔ, ɛ́cɛ muúmu amɔ́ ciamɛ Síkíne káá banɔ́ tɔ́mɛ́na eémi eé nyiínyi, muúmu mu kéé búle á banɔ́ éékúnyi, mu banɔ́ bítéésíki bɛsana bikime abɛ́ ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láákɛ́na.
27Mbuumu, ciíci ɛ́ ma mɛ́ banɔ́ síkíne ɛ ɛtɛ́má. Ciamɛ mbuumu cɛ bɛ́muátá ɛ́ ma mɛ́ banɔ́ hákɛ́na ɛ ɛtɛ́má. Ɛ tɛ ŋá mɛ banɔ́ háya mbuumu ɛ ɛtɛ́má háyɛ baacɔ bá ɔmɛsɛ́ ŋá bɔ́ háyána. Nɔtɛ hɔla ɔbɛ́ákɛ́na, nuti líkíméke. 28Nú ŋa nɔ́ lɔ́kɔ́máká yamɛ́ banɔ́ láákɛ́na ɛsɛ́ : “Mío súéte mbá, ɛ ká kaá mɛ hálɔ́mɔ́na náánɔ́. Mbɔ́kɔ nu ŋe nú mi lénéke, keyé nu ŋe nú bílénéke anyía mío súéte a maabána me Síkíne ; anyía Síkíne ŋa mɛ́ hɔla.” 29Ɛ́ ma mɛ́ caŋacaŋa ɔ banɔ́ láakɛna bɛsana eebi, biíbi tɛ́ka na ɔbɛ́kɛ́la, ɔ ɔkɛla anyía bɛ́ á bɛ́kɛ́láka, núó lumitinine. 30I ti ŋé túné ámɛ aásána buéŋí na banɔ́ anyía otéŋí u baacɔ bá ɔmɛsɛ́ ooci a yánaŋa. U tɛ a bá wu o mi téŋgínyi. 31Mbá baacɔ bekime ŋá bɔ́ nyɛ́mána bé omenyi anyía i ŋeé mi léne ciamɛ Síkíne, bó ményi tɔ́na anyía ɛ ŋa mɛ́ kɛla bɛsana háyɛ ciamɛ Síkíne ŋa mɛ́ laána. Ánɔ hatɔ́na, túé súéte. »
15Ya mɛ́ŋa taaká cɛ atɔ́kɔ́
1Yésus ŋaá laána bááyɛ́ *baákɔ́nɛ́na ɔsɛ : « Ya mɛ́ŋa taaká cɛ atɔ́kɔ́ ; ciamɛ Síkíne áŋa háyɛ munyiɔ bɛtɔ́kɔ́. 2U ŋaá sɔ́mba ɔndáfɛ okime a wáŋa náámɛ ú tɛ́ háá bɛtámá, yɔ́ sáŋɔnaka,15.2 A nɔkɛlɛ́k, « yó fúúmíkínyi ». yɔ́ waándákɛ́na ɛndáfɛ a cɛ́áŋa na bɛtámá anyía cié túné hááka ɔ ɔhɔla. 3Ɔtáŋa awɔ́ ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láákɛ́na maá banɔ́ fúúmínyi. 4Ánɔ latána e nyimónjóló na yaŋɔ́ háyɛ ya mɛ́ŋa e nyimónjóló na banɔ́. Ɔndáfɛ ú bɔɔtɛ́ tɛ á bá wú ɔhááka bɛtámá aá ciayɛ́ciayɛ́, mbɔ́kɔ u tɛ ŋáa látána e nyimónjóló ne indíné. Híáná banɔ́ tɔ́na nu tɛ anɔ́ bá nú ɔhááka mbɔ́kɔ nu tɛ ŋá nɔ́ látána e nyimónjóló na yaŋɔ́.
5Ya mɛ́ŋa taaká cɛ atɔ́kɔ́ ayɛ́ bá ŋa bɛ́kɛ́lɛ́na bɛtámá, nua nɔ́ŋa ɛndáfɛ. Ɔɔcɔ awɔ́ u káá látana e nyimónjóló na yaŋɔ́, yaŋɔ́ tɔ́na e nyimónjóló ne wuúci, káá hááka bɛtámá biéŋí, anyía hú na yaŋɔ́ nua nɔ́ŋa na makɛ́nda ma ɔkɛla bɔkɔ. 6Ɔɔcɔ awɔ́ u tɛ káá látana e nyimónjóló na yaŋɔ́, bé kéé wuúci oomboko háyɛ ɔndáfɛ, yɔ́ kɔ́tákɛ́na. Bá náŋa bá bándáka ɛndáfɛ a cɛkɔ́tákɛ́nánɔ́, bó ciíci luliki. 7Mbɔ́kɔ nu ŋa nɔ́ látána e nyimónjóló na yaŋɔ́, úúmi ɔtáŋa wó limine e cíínú ɛtɛ́má, bɔkɔ bukime abɔ́ nu ká nɔ́ báta, nu ké nú buúbu bɔ́ŋɔ. 8Ánɔ lɛca, ciamɛ Síkíne ŋo yoómo a nyíánɔ́ nyɛháá nyɛ́ bɛtámá, nu tóŋgínyi baacɔ anyía nua nɔ́ŋa báámɛ baákɔ́nɛ́na. 9Ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ léne bɔkɔ búmɔtɛ́ háyɛ Síkíne ŋeé mi léne. Énu limíne hú a núámɛ nulénéne noómi. 10Mbɔ́kɔ nu ŋá nɔ́ látákɛ́na úúmi ɔtáŋa, nu ké nú límine a núámɛ nulénéne noómi, háyɛ yaŋɔ́ tɔ́na ɛ́ ŋaá mɛ látákɛ́na ɔtáŋa ú ciamɛ Síkíne, mío limekine eeyé e nulénéne noómi.
11Ɛ́ ma mɛ́ banɔ́ láakɛna bɛsana eebi anyía mbá úúmi obíléne á bá e cíínú ɛtɛ́má háyɛ wáŋa e úúmi ɔtɛ́má, úúnú obíléne ááŋánáka ɔ ɔhɔla. 12Ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana ɛsɛ́ : Énu lénékéne banɔ́ na banɔ́ háyɛ ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ léne. 13Nyɛnamá nyí etémbí nyí olénéke bɔsɔ́ɔ́kɔ́ tɛ á bá a nyɛ́ á hɔ́la nyí owééne a asana yɛ́ bíɔ́wɔ bikendinyi. 14Nua nɔ́ŋa bíámɛ bikendinyi mbɔ́kɔ nu ŋa nɔ́ kɛ́la háyɛ ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana. 15I ti ŋé túné ámɛ banɔ́ lɔ́ŋɔ anyía bɔnyiɔnɔ, anyía munyiɔnɔ ti ŋé ményi bɔkɔ ebú síkíne ci buólí ŋa kɛ́la. Ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ lɔ́ŋɔ anyía bíámɛ bikendinyi, anyía ɛ́ ma mɛ́ banɔ́ láakɛna bɛsana bikime abɛ́ ɛ ŋaá mɛ áákɔ́nákɛ́ná ná ciamɛ Síkíne anyía nuénú biíbi menyi. 16Tɛ́ cáŋa banɔ́ nú ŋa nɔ́ mɛ táfá ; mbá yaŋɔ́ ɛ ŋaá mɛ banɔ́ táfáká, míɔ banɔ́ tɔ́mɔ́kɔ́na a masɔ́ma, anyía núá cɔbáka, úúnú olíhe á hááka bɛtámá e bí kéé líhéke. Aáná Síkíne káá banɔ́ íínjie bɔkɔ bukime abɔ́ nu ká nɔ́ kándɛna náámɛ o o wuúci bata. 17Ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana ɛsɛ́ : Énu lénékéne banɔ́ na banɔ́. »
Baacɔ bá ɔmɛsɛ́ ooci ŋe bú líŋine ne Yésus na bááyɛ́ baacɔ
18Yésus ɔsɛ : « Ta baacɔ bá ɔmɛsɛ́ ooci síké ábɔ́ banɔ́ líŋekine, énu menyí anyía wáámɛ bá ŋa bɔ́ cáŋacáŋa otúme oliŋine. 19Mbɔ́kɔ nu ŋa nɔ́ bɛ́lɔ́kɔ́mɛ́na ɔmɛsɛ́ ooci, keyé baacɔ bá ɔmɛsɛ́ ooci ŋa bɔ́ banɔ́ léne anyía nua nɔ́ŋa baacɔ bé úúbú ɔlɔŋɔ. Mbá ɛ ŋaá mɛ banɔ́ táfáká, míɔ banɔ́ sɔ́mɔkɔ aabɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́ ; aámbáya nu tɛ anɔ́ bá tɔ́na báábɔ́. A asana eéyé baacɔ bá ɔmɛsɛ́ ooci ŋa bɔ́ banɔ́ líŋine. 20Ánɔ bɛ́tááka, ɛ́ ŋaá mɛ banɔ́ láana ɛsɛ́ : Munyiɔnɔ ta mumɔtɛ́ tɛ ŋáa hɔ́la ciayɛ́ síkíne ci buólí. Hú yaŋɔ́ bébú mi tekeseke, mbá anyána aná na banɔ́ e ? Mbɔ́kɔ bá ŋá bɔ́ látákɛ́na úúmi ɔtáŋa, bá ká bɔ́ látákɛ́na tɔ́na úúnú. 21Bɛsana eebi bikime, bá ká bɔ́ banɔ́ kɛ́laka a yáámɛ asana anyía bé ti ŋé bú ményi Mu-mɛ-tɔ́ma. 22Mbɔ́kɔ yaŋɔ́ tɛ́ka ɔ ɔfaaya, ta anyía yaŋɔ́ tɛ́ka ɔ ɔtáŋáka ne beébe, keyé tɔkɔma tɛ a bá tú o beébe túméke a asana na búábɔ́ bɔɔbɛ́. Mbá íyéeyé, bá tɛ abɔ́ bá na nyɛtáŋɛ́tɛ́na. 23Mu-mi-liŋine ŋe líŋine tɔ́na ciamɛ Síkíne. 24Mbɔ́kɔ ɛ tɛ ɔ́mɔ́ kɛ́la bɛsana aabɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́ abɛ́ ɔɔcɔ u etémbí tɛ́ ŋa kɛ́la ta buɔ́sɛ́, keyé tɔkɔma tɛ a bá tú o beébe túméke a búábɔ́ bɔɔbɛ́. Mbá íyéeyé, bé mé bú biíbi lɛcaka ; mbá bá búánáŋa hú ɔ ɔ basɔ́ líŋine na yaŋɔ́ na ciamɛ Síkíne áyá. 25Mbá eebi bɛsana ŋa bɛ́kɛ́la aáná o onyíóyísínyi ɔtáŋa a wɔ́áŋa a núábɔ́ nufule nú *bikotí, ɔ́sɛ : “Bé ŋe bú mí liŋékíne etémbí ne etémbí.”15.25 Maŋ 35.19 ; 69.4 »
26Yésus yó túné beébe laana ɔsɛ : « Mu-banɔ́-ɔ́ɔ́lɔ káá fáaya. Muáŋa Elilé e yí ŋo tóŋínyi taaká ná baacɔ. Yí kéé húle né Síkíne, míɔ banɔ́ yiíyi húlinyi. Yɛ́ káá kɔ́ɔnaka yáámɛ asana. 27Ta banɔ́ tɔ́na nu ká nɔ́ kɔ́ɔnaka yáámɛ asana anyía hí e nyitúméke nuanɔ́ báka na yaŋɔ́. »
161« Ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana ɔtáŋa ooci anyía ɛkákɛ́la nua núáŋa ɔ ɔlɛca indekese, nɔtɛ tabálɛ́ta.
2Bá káá banɔ́ búleke a *bɛndaŋía bɛ́ ɔbɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na bí *Besuif. Ɔmuátá, ekúlú káá faáya, a yɛ́ káá bá anyía ɔɔcɔ á banɔ́ ɔ́ɔ́nɔ́, yó kéti anyía ú mɔɔ́ nyiɔ́kɛna Bandɔ́mɛsɛ́ ambányɛ yí buólí. 3Bá ká bɔ́ bɛ́kɛ́lákɛ́na a nyɛnamá eényí anyía bé ti ómó bú ményi te Síkíne ta yaŋɔ́. 4Ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana ɔtáŋa ooci anyía ɛkákɛ́la ekúlú á kaá háma, ekúlú yáábɔ́ yɛ́ ɔbɛ́kɛ́lákɛ́na a nyɛnamá eényí, núɔ́ bɛ́táá anyía ɛ́ ŋá mɛ caŋácáŋa ɔ banɔ́ láakɛna aáná.
Bɛsana ebí Efúúménénú yí Elilé ŋá kɛ́la
Ɛ tɛ ɔ́mɔ́ cáŋacaŋa ɔ banɔ́ láana bɛsana eebi hí e nyitúméke anyía ɛ́ ŋá mɛ bá ɔlɔŋɔ na banɔ́. 5Mbá aámbáya ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ biíbi laana anyía mío súéte a maabána ma Mu-mɛ-tɔ́ma, mbá ta ɔɔcɔ aanɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́ tɛ ŋá mɛ bata ɔsɛ : “Háányɛ́ wóo súéte e ?” 6Mbá ɔtɛ́má ɔnua maá banɔ́ hɔ́la anyía ɛ́ ma mɛ́ banɔ́ láakɛna aáná. 7Yiíyi anyía ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana taaká cɛ asana anyía : Yááŋa ambányɛ náánɔ́ anyía yémi súéte ; mbɔ́kɔ i ti ŋé mi súéte, Mu-banɔ́-ɔ́ɔ́lɔ tɛ káá fáaya náánɔ́ ; mbá, mbɔ́kɔ i ŋé mi súéte, i ké mí muúmu banɔ́ tɔ́mɛ́na. 8Ekúlú ayɛ́ mu káá fáaya, mu kóó tóŋgínyi baacɔ bá ɔmɛsɛ́ ooci anyía bá bɔ́ŋa na anana na a aháŋá na búábɔ́ bɔɔbɛ́, na a aháŋá ne ohónyí ú bɛsana a bɛtálɛ́mánánɔ́, na a aháŋá ne nyikélísi anyɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ kéé beébe kélísíki. 9Bá bɔ́ŋa na nyɛnana na a aháŋá na búábɔ́ bɔɔbɛ́ anyía bá tɛ ŋá bɔ́ háya mɔŋɔlɛ́ náámɛ, 10na a aháŋá ne ohónyí ú bɛsana a bɛtálɛ́mánánɔ́ anyía mío súéte a maabána me Síkíne mbá nú tɛ́ ká háná ánɔ́ mɛ lɛca, 11na a aháŋá ne nyikélísi anyɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ kéé kélísíki baacɔ anyía ú me kélísíki otéŋí u baacɔ bá ɔmɛsɛ́ ooci.
12Ya mɛ́ánáŋa na bɛsana biéŋí bɛ́ ɔ banɔ́ láakɛna, mbá aámbáya eeci nu tɛ ŋá nɔ́ bá nú o cényí o biíbi lɔ́kɔ́ma bɔmbányɛ. 13Ekúlú eyí Elilé e yí ŋo tóŋínyi baacɔ taaká káá fáaya, yɛ́ káá banɔ́ tóŋgínyi ciátɛ́ taaká ikime. Yɛ́ tɛ káá táŋa hú a mááyɛ́ makɛ́nda ma bɛ́muátá, mbá yɛ́ káá banɔ́ láakɛna ɔtáŋa okime awɔ́ bá káá cáŋacaŋa o yiíyi laakɛna, yɔ́ banɔ́ láakɛna tɔ́na bɛsana a bɛ́ káá bɛ́kɛ́láka. 14Yí kéé tóŋgínyi búámɛ buáŋá anyía ɔtáŋa awɔ́ yɛ́ káá banɔ́ láakɛna káá bá a yáámɛ asana. 15Bɛsana bikime bí Síkíne áŋa tɔ́na bíámɛ. A asana eéyé ɛ́ ma mɛ́ kɔɔna anyía bá káá cáŋacaŋa ɔlaakɛna Muɔ́lɔ ɔtáŋa awɔ́ mu káá bá a yáámɛ asana, muɔ́ banɔ́ húlikinyi. »
Ɔtɛ́má ɔnua káá bɛ́cáŋa obíléne
16« Hikúlúkúlú nu tɛ ká háná ánɔ́ mɛ́ lɛca, mbá e elime ci hikúlúkúlú a hɛ́mɔtɛ́ nu ká háná ánɔ́ mɛ lɛca. » 17Bááyɛ́ *baákɔ́nɛ́na a bɔ́mɔtɛ́ ŋe bú túme ɔbɛ́báta báyɛ : « Aátɛ́ u ŋá kɔ́ɔna e ? Wáŋa ɔ ɔ basɔ́ láana ɔsɛ : “Hikúlúkúlú nu tɛ ká háná ánɔ́ mɛ lɛca, mbá e elime ci hikúlúkúlú a hɛ́mɔtɛ́ nu ká háná ánɔ́ mɛ lɛca.” U túné táŋáka ɔsɛ : “Yááŋa anyía mío súéte a maabána me Síkíne.” 18Hikúlúkúlú ahɛ́ u ŋá táŋa ɛ́cɛ aátɛ́ e ? Tu ti ŋé sú menyi asana ayɛ́ u ŋaá táŋa. »
19Yésus ŋe ményi anyía baákɔ́nɛ́na ŋa bɔ́ áamba o wuúci bícónyí asana ; mbá ɔsɛ náábɔ́ : « Ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana ɛsɛ́ : Hikúlúkúlú nu tɛ ká háná ánɔ́ mɛ lɛca, mbá e elime ci hikúlúkúlú a hɛ́mɔtɛ́, nu ká háná ánɔ́ mɛ́ lɛca. Ɔ́kɔ, tɛ́ka nyihembule nyɛ́ ɔtáŋa oócí nú ŋá nɔ́ bɛ́báta e ? 20Ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana aá taaká, ɛsɛ́ : Nu ká nɔ́ lɛ́láka, núɔ́ bɛ́cɔ́bɔ́kɔ, mbá baacɔ bá ɔmɛsɛ́ ooci ké bú bílénéke ; nu ká nɔ́ bá na ɔtɛ́má ɔnua, mbá úúnú ɔtɛ́má ɔnua oócí káá bɛ́cáŋa obíléne. 21Ekúlú eyí oónjú a yáaŋa o onúmi, wáŋa na ɔtɛ́má ɔnua anyía yááyɛ́ ekúlú ma nyɛ́mana yɛ́ ɔlɔ́kɔ́máka ɔkála ; mbá ekúlú ayɛ́ ɔɔ́nɔ́ á yáaŋa obiénénú, iinyí ŋa bɛ́hɔ́ya ɔkála. Wáŋa ne obíléne anyía ɔɔcɔ me bíbíéne. 22*Híáná yááŋa na banɔ́ : Aámbáya nu ŋa nɔ́ lɔ́kɔ́ma ɔtɛ́má ɔnua mbá, ɛ ká háná ámɛ́ banɔ́ lɛ́ca, ɛ́ɛhɛ́ nu ká nɔ́ bá hú obíléne ne obíléne. Nyɛnamá nyí obíléne eényí, ta ɔɔcɔ tɛ á bá wu ɔ banɔ́ nyiínyi aáŋía.
23Ahɛ́ ekúlú eéyé ká kaá háma, nu tɛ ká háná ánɔ́ mɛ́ bata ta bɔkɔ. Ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana aá taaká, ɛsɛ́ : Síkíne káá banɔ́ iínjíékíne bɛnyɛ́ma bikime abɛ́ nu ká nɔ́ kándɛna náámɛ o o wuúci kɔŋɛna.16.23 Cɛ́mɔtɛ́ Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ buáyá áŋa na « Bɔkɔ bukime abɔ́ nu ká nɔ́ báta ciamɛ́ Síkíne, u káá banɔ́ buúbu iínjie eémi eé nyiínyi. »24Ɔ ɔkɔɔ́háma aámbáya nu tɛ́ ŋa nɔ́ kándɛna náámɛ ɔ ɔkɔŋɛna bɔkɔ. Ánɔ kɔŋɛ́na bɔkɔ ; nu ké nú buúbu bɔŋɔ, mbá nu ká nɔ́ bá hú obíléne ne obíléne.
Yésus maá yáka makɛ́nda ma bɔɔbɛ́
25Ɛ ŋá mɛ́ banɔ́ láákɛ́na bɛsana eebi bikime ɛ ɛnjaba. Ekúlú ká kaá háma ayɛ́ ɛ́ tɛ ká háná ámɛ́ banɔ́ táŋɛ́na ɛ ɛnjaba, mbá ekúlú eéyé ɛ ká mɛ́ banɔ́ hémbulekine ɔtáŋa okime awɔ́ ú ŋá lɛca Síkíne. 26Ahɛ́ yaátɛ́ ekúlú ká ká háma, nu ké búle anɔ́ kándɛna náámɛ ɔ ɔkɔŋɛna bɔkɔ né Síkíne ; mbá ɛ tɛ ŋá mɛ́ kɔɔna anyía yaŋɔ́ i ké búle amɛ́ banɔ́ bɛ́cɔ́kɔ́lɛ́nɛ́na Bandɔ́mɛsɛ́, eéʼeé ! 27Síkíne bɛ́muátá ŋaá banɔ́ léne. U ŋaá banɔ́ léne anyía nu ŋe nú mi léne, nu lumitekinine anyía i ŋé mi húle ná Bandɔ́mɛsɛ́. 28Ahɛ́ í ŋeé mi húlé né Síkíne, míɔ kɔɔ́háma ɔ ɔmɛsɛ́. Aámbáya, míɔ hatɔ́na ɔ ɔmɛsɛ́, o okolímine a maabána me Síkíne. »
29Baákɔ́nɛ́na báyɛ : « Lɛcá, ɔ wáaŋa ɔ ɔ basɔ́ hémbuline ɔtáŋa aámbáya ; ɔ tɛ ŋɔ́ háná ɔ táŋa ɛ ɛnjaba. 30Aámbáya tu ŋe sú ményi anyía o ŋoó menyi bɛsana bikime ; ɔɔcɔ ŋe síke é húne nyuúté ɔ ɔ kuɔŋɔ́ bícónyi asana, ɛ́cɛ ɔ́ mɔ́ caŋacaŋa omenyi ciayɛ́ ɛmbataka. A asana eéyé tu ŋe sú ményi anyía o ŋoó húlé ná Bandɔ́mɛsɛ́. »
31Mbá ɔsɛ náábɔ́ : « Ɛ́cɛ anyía aámbáya aná nú me nú lumitinine e ? 32Ɛ́náʼo, ekúlú á yáaŋa ɔ ɔfaaya, mbá yá yáaŋa ɔmuátákáná anyɛmánánɔ́, eyí nú ké nú sémbényíkínyi, hú naányɛ́ yó hiíte úúyé ohónyí, núó mi síke hú wáámɛ. Eéʼeé, ɛ tɛ ámɛ bá hú wáámɛ aá taaká, anyía Síkíne áŋa na yaŋɔ́. 33Ɛ́ ma mɛ́ banɔ́ láakɛna bɛsana eébí bikime anyía mbá núá bá na ɔtɛ́má mbuumu a nyɛlatana nyí nyimónjóló a nyɛ́áŋa na yaŋɔ́ na banɔ́. Nu ká nɔ́ múáka indekese aaha ɔ ɔmɛsɛ́. Mbá énu ééhínyínyi ! Ya mɛ́ŋa ɔyákánɔ́ makɛ́nda ma bɔɔbɛ́ a mááŋa ɔ ɔmɛsɛ́ ooci. »
171Ɛ́makɛ́la Yésus á táŋáka aáná, u ŋé bééti eése ɔ ɔmuaná, mbá ɔsɛ : « Taatá, ekúlú ma nyɛ́mana. Tóŋínyi baacɔ búámɛ buáŋá, yaŋɔ́ uuwe Ɔɔ́nɔ́, mbá yaŋɔ́ yémi beébe tóŋínyi tɔ́na búɔ́wɔ buáŋá. 2O ŋoó mi iínjíé makɛ́nda me otéŋgínyi baacɔ bekime anyía mbá i ké mi iínjíékíne bekime ebé o ŋo mí cuméke yɔɔ́sɔɔ́sɔ yí olíhe yí ekúlú ekime. 3Náábɔ́, yɔɔ́sɔɔ́sɔ yí olíhe yí ekúlú ekime áŋa ɔ kuɔŋɔ́ ményi, kuɔŋɔ́ bímuócí, taaká cɛ Bandɔ́mɛsɛ́ ; bó ményi tɔ́na Yésus *Kilís awɔ́ ɔ́ ŋɔɔ́ tɔ́ma. 4I ŋeé mi tóŋgínyi baacɔ búɔ́wɔ buáŋá aaha ɔ ɔmɛsɛ́, mío nyióyísíkínyi masɔ́ma amá ɔ ŋɔɔ́ mɛ tɔ́má ɔ ɔkɔkɛla. 5Aámbáya aná, Síkíne, kɛlá anyía yé túné ke mí limine nɔ́ɔ́wɔ e nyilimíné nyí nuúmi anyɛ́ ɛ́ ŋa cáŋa ámɛ bá eé nyiínyi ɛ́cɛ ɔ tɛ ŋɔɔ́ bɔ́tá na ɔmɛsɛ́ na ɔmuaná.
6Baacɔ abá ɔ ŋɔɔ́ táfáká ɔ ɔmɛsɛ́, wó mi beébe cumeke, ɛ ŋa mɛ́ kɛlá anyía bébú o menyí. Bá ŋa bɔ́ bá bɔ́ɔ́wɔ, wó mi beébe cumeke, bá ŋa bɔ́ látɛ́na úúwe ɔtáŋa. 7Aámbáya bá bɔ́áŋa bemenyínyí anyía bɔkɔ bukime ebú ó ŋo mí cuméke ŋeé húle nɔ́ɔ́wɔ, 8anyía i ŋe mí beébe laakɛ́na úúwu ɔtáŋa, bɔ́ lɔ́kɔ́máka na cáábɔ́ eetú ekime, bó menyi anyía i ŋeé mi húlé taaká taaká nɔ́ɔ́wɔ, bó lúmitinine anyía kuɔŋɔ́ ɔ ŋɔɔ́ mɛ tɔ́má.
9A yáábɔ́ asana ɛ ŋa mɛ́ ɔ bɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na ; tɛ́ cáŋa a asana na baacɔ bá ɔmɛsɛ́ ooci mbá a asana yɛ́ baacɔ ebé o ŋo mí cuméke ɛ ŋa mɛ́ ɔ bɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na, anyía bá bɔ́ŋa bɔ́ɔ́wɔ. 10Bɔkɔ bukime abɔ́ ya mɛ́ŋa ne buúbu áŋa búɔ́wɔ ; a búáŋa búɔ́wɔ áŋa búámɛ. A nyɛnamá eényí baacɔ ebé o ŋo mí cuméke ŋá bɔ́ lɛ́cá búámɛ buáŋá náábɔ́. 11O otúme aámbáya, míɔ cɔba nɔ́ɔ́wɔ. Ɛ tɛ á mɛ bá tɔ́na ɔ ɔmɛsɛ́, mbá beébe bá búánáŋa ɔ ɔmɛsɛ́. Ééʼ, Taatá, kuɔŋɔ́ Ofúúménénú, beébe tétényíki na makɛ́nda ma nyiɔ́wɔ nyiínyi, nyiínyi enyí ó ŋoó mi íínjíé,17.11 Cɛ́mɔtɛ́ Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ buáyá áŋa na « na makɛ́nda ma nyíɔ́wɔ nyiínyi, tétényíki baacɔ eebe ebé ó ŋó mi íínjíé ». ɔ ɔkɛla anyía bábɔ́ bámɔ́kɔ́na ɔɔcɔ ɔmɔtɛ́ háyɛ basɔ́ tua sɔ́ŋa ɔɔcɔ ɔmɔtɛ́. 12Ekúlú ayɛ́ ɛ ŋaá mɛ́ bá ne beébe, yaŋɔ́ ɛ ŋaá mɛ bá yemí beébe tétényíki na makɛ́nda ma nyíɔ́wɔ nyiínyi, eenyi enyí o ŋoó mi íínjíé.17.12 Cɛ́mɔtɛ́ Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ buáyá áŋa na « na makɛ́nda ma nyíɔ́wɔ nyiínyi, í ŋe mí tétényíki eebe ebé ó ŋó mi íínjíé ». I ŋe mí beébe kekényíki, ɔɔcɔ ta ɔmɔtɛ́ aabɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́ ti ómoó nyíme, ɛ́ tɛ ŋáa bá ooci awɔ́ u ŋa nyɛ́mána wu onyíme anyía Ciɔɔ́ŋɛ́ é bínyíóyísínyi. 13Mbá aámbáya, míɔ cɔba nɔ́ɔ́wɔ, ɛ́ɛhɛ́ ɛ ŋa mɛ́ ɔ bɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na ekúlú ayɛ́ ya mɛ́ánáŋa ɔ ɔmɛsɛ́, anyía bá bámɔ́kɔ́na ne obíléne háyɛ ooci a wáŋa náámɛ, ɛ́cɛ anyía hú obíléne ne obíléne. 14I ŋe mí beébe hulíkínyi úúwe ɔtáŋa, baacɔ bá ɔmɛsɛ́ ooci ŋe bú beébe liŋékíne anyía bá tɛ ábɔ́ bá bá ɔmɛsɛ́ ooci, bɔkɔ búmɔtɛ́ háyɛ yaŋɔ́ ɛ tɛ amɛ́ bá u ɔmɛsɛ́ ooci. 15Ɛ tɛ ŋá mɛ́ ɔ́ɔ bɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na anyía óo beébe aáŋíá ɔ ɔmɛsɛ́ ooci, mbá ɛ ŋa mɛ́ ɔ bɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na anyía óo beébe tétényíki, Ɔŋána ti beébe bítíse. 16Bá tɛ ábɔ́ bá bá ɔmɛsɛ́ ooci, háyɛ yaŋɔ́, ɛ tɛ amɛ́ bá u ɔmɛsɛ́ ooci. 17Ɔ ciɔwɔ taaká, kɛlá anyía bébú bíínjíe nɔ́ɔ́wɔ bekimekime ; úúwu ɔtáŋa áŋa taaká. 18Ya mɛ́ŋa o beébe tɔ́mánɔ́ ná baacɔ bá ɔmɛsɛ́ ooci, háyɛ ɔ ŋɔɔ́ mɛ tɔ́má ná baacɔ bá ɔmɛsɛ́ ooci. 19I meé mi bíínjie yaŋɔ́ okimekime nɔ́ɔ́wɔ a yáábɔ́ asana anyía, ɔ ciɔwɔ taaká ɔ ɔkɛla anyía beébe tɔ́na bébú bíínjíe nɔ́ɔ́wɔ.17.19 Nyɛkɔ́ŋɔ́na nyí etémbí : « Mío bíínjie yaŋɔ́ okimekime anyía yémí wé a yáábɔ́ asana ɔ ɔkɛla anyía taaká é beébe kɛla, bébú bíínjie a búábɔ́ buólí. »
20Tɛ́ cáŋa hú a yáábɔ́ asana ɛ ŋa mɛ́ ɔ bɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na, mbá tɔ́na a asana yɛ́ bɔsɔ́ɔ́kɔ́ a bá ká bɔ́ lɔ́kɔ́máka úúbú ɔtáŋa, bɔ́ hákɛ́na mɔŋɔlɛ́ náámɛ. 21Ɛ ŋa mɛ́ ɔ bɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na anyía beébe bekime bábɔ́ bámɔ́kɔ́na ɔɔcɔ ɔmɔtɛ́ háyɛ kuɔŋɔ́, Síkíne, ɔ ɔ́ŋa e nyimónjóló na yaŋɔ́, yaŋɔ́ e nyimónjóló na kuɔŋɔ́. Bábɔ́ bámɔ́kɔ́na ɔɔcɔ ɔmɔtɛ́ na basɔ́ e nyimónjóló, ɔ ɔkɛla anyía baacɔ ébú lúmítíníne anyía kuɔŋɔ́, ɔ́ ŋɔɔ́ mɛ tɔ́má. 22I ŋe mí beébe íínjie nuúmi enú ó ŋoó mi iínjíé anyía bábɔ́ bámɔ́kɔ́na ɔɔcɔ ɔmɔtɛ́ háyɛ na yaŋɔ́ na kuɔŋɔ́ tua sɔ́ŋa ɔɔcɔ ɔmɔtɛ́ : 23Yaŋɔ́ e nyimónjóló na kuɔŋɔ́, kuɔŋɔ́ e nyimónjóló na yaŋɔ́, anyía bábɔ́ bámɔ́kɔ́na taaká ɔɔcɔ ɔmɔtɛ́, aáná baacɔ bekime ké bú ményi anyía kuɔŋɔ́ ɔ́ ŋɔɔ́ mɛ tɔ́ma, bó ményi tɔ́na anyía o ŋoó beébe léne háyɛ o ŋoó mi léne.
24Taatá, ó ŋo mí beébe cuméke, ɛ́ɛhɛ́ ɛ ŋa mɛ́ aamba anyía bá bámɔ́kɔ́na na yaŋɔ́ haála ahá ɛ ká mɛ́ bámɔ́kɔ́na, aáná bá ká bɔ́ lɛ́caka núámɛ́ nuúmi, nuúmi enú ó ŋoó mi iínjíé. O ŋoó túme o mi léne ɛ́cɛ ɔ tɛ ŋɔɔ́ bɔ́tá na ɔmɛsɛ́ na ɔmuaná, a yaátɛ́ asana ó ŋo mí nuúnu iínjíé. 25Taatá, kuɔŋɔ́ awɔ́ ɔ ɔ́ŋa ɔtálɛ́mánánɔ́, baacɔ bá ɔmɛsɛ́ ooci ti ŋé bú o menyi, mbá yaŋɔ́, i ŋo mí o menyi ; eebe baacɔ tɔ́na ŋe bú menyi anyía kuɔŋɔ́, ɔ́ ŋɔɔ́ mɛ tɔ́má. 26Ɛ ŋa mɛ́ kɛláka anyía bébú o menyi ; i ké búle ámɛ kɛla híáná. Aáná nulénéne enú ɔ ɔ́ŋa ne nuúnu náámɛ káá bá náábɔ́, yaŋɔ́ bɛ́muátá míɔ bá tɔ́na náábɔ́. »
18Bá ma hátɛna Yésus
(Mat 26.47-56 ; Mak 14.43-50 ; Luk 22.47-53)
1Ɛ́makɛ́la Yésus á táŋáka aáná, u ŋá látɛ́na eléŋú yɛ́ Sételone. Esíéné ŋaá bá e eyinyíé aháŋá. U ŋo yóófíne na bááyɛ́ *baákɔ́nɛ́na e esíéné eéyé. 2Yútas, mufiimbie Yésus, ŋaá bá we ményukune tɔ́na haála eéhé, anyía ne Yésus na bááyɛ́ baákɔ́nɛ́na ŋa bɔ́ bá bábɔ́ ɔ́ɔ́ndɛ́mákána hɔ́á. 3Aáná Yútas ŋeé súéténé na ɔlɔŋɔ ú bicénji bí *Lóom e esíéné eéyé, ne bibulúsu ebí ne betéŋínyi *beluli nyiínjie na *Bafalisiɛ́ŋ ŋa bɔ́ tɔ́mɔkɔna. Bá ŋa bɔ́ bá ne meléfényí ; beébe tɔ́na na *lámba na tɔmɔnyɛ́ tɔciákánɔ́. 4Yésus ŋaá bá weé ményukune bɛsana bikime a bɛ́ ŋaá bá bíé wuúci tátáka, ɛ́ɛhɛ́ u ŋaá hámá, yɔ́ tálɛ́mɛ́na eé buúse bɔ́ baacɔ eébé, mbá ɔsɛ náábɔ́ : « Aányɛ́ nú ŋa nɔ́ áamba e ? » 5Báyɛ : « Yésus, ɔɔcɔ u *Násalɛt. » Mbá ɔsɛ náábɔ́ : « Yaŋɔ́ waáta ooci. » Yútas, mu-wuúci-fiimbie, ŋaá bá ɔlɔŋɔ ne beébe.
6Ɛŋakɛlá Yésus e beébe bɛ́káma ɔsɛ : « Yaŋɔ́ waáta ooci », bá ŋá hálɔ́mɔ́tɔ́na ne elime, bá ŋá kuakɔ́na ɔ ɔmɛsɛ́ ne bulíkílíki. 7Yésus ŋé túné beébe batá ɔsɛ : « Nɔsɛ aányɛ́ nu ŋa nɔ́ áamba e ? » Báyɛ : « Yésus, ɔɔcɔ u Násalɛt. » 8Mbá Yésus ɔsɛ : « Ɛ́ ma mɛ́ banɔ́ láana ɛsɛ́ : Yaŋɔ́ waáta ooci. Mbɔ́kɔ yaŋɔ́, nú ŋá nɔ́ áamba, ánɔ nyɛánáka bɔsɔ́ɔ́kɔ́ eebe, bé súétéke. » 9Aáná úúyé ɔtáŋa ŋeé bínyíóyísínyi, anyía u ŋaá kɔɔ́na ɔsɛ : « I ti ómó nyímísi ta ɔɔcɔ ɔmɔtɛ́ a baacɔ abá kuɔŋɔ́, Síkíne ó ŋo mí cuméke. » 10Símon Bíel ŋaá bá na nɔsala nɔ́ ɔhána, u ŋeé nuúnu sɔmɔ́ a abákála, hú fuab ! Yó súbíne munyiɔnɔ mu *mutéŋínyi beluli nyiínjie a muáŋá, u ŋé muúmu cála ɔ ɔcala ootú ú aháŋá yɛ́ ɔɔbɔ́ ú manɔ́mɛ. Muátá munyiɔnɔ ŋaá bá nyiínyi anyía Mélíkus. 11Yésus yɔ́ láana Bíel ɔsɛ : « Hélúmúnyi núɔ́wɔ nɔsala nɔ́ ɔhána a abákála. O ŋoó keti anyía i ŋe mí kine ɔmúá indekese18.11 Nyɛkɔ́ŋɔ́na nyí etémbí : « …ɔtálɛ́mɛ́na a nyɛsɔ́mbɔ́tɔ́nɛ́na nyɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ » acɛ́ ciamɛ Síkíne ŋeé mi iínjíé e ? »
Bá ma cɔ́bana Yésus eé buúse bɔ́ Ane
(Mat 26.57-58 ; Mak 14.53-54 ; Luk 22.54)
12Na ɔlɔŋɔ ú bicénji na muabɔ́ mutéŋínyi ne bibulúsu bí *Besuif nyɛhatɛna Yésus eényí, bé ŋé wuúci ɔ́ɔ́tɔ́kɔ́kɔ. 13Bá ŋa bɔ́ caŋa o wuúci cɔbana eé buúse bɔ́ Ane.18.13 Ane ŋaá cáŋa ɔbá mutéŋínyi beluli nyiínjie a muáŋá eé buúse na Kayífe. Boloomɛ́ŋ ŋe bú wuúci ááŋíá e butéŋí eébú ɔ hiɔŋɔ buunyi ɛ́cɛ Yésus meé bíbíéne. Mbá ta híáná, Besuif wuúci hiiteke háyɛ anyía wá yánáŋa mutéŋínyi beluli nyiínjie a muáŋá. U ŋaá bá síkíne ci oónyí u Kayífe. Waáta Kayífe u ŋaá bá mutéŋínyi beluli nyiínjie a muáŋá a hiátɛ́ hiɔŋɔ. 14Buáyá, Kayífe ŋe yiínjíe betéŋínyi Besuif injiŋé ahá u ŋaá kɔɔ́na ɔsɛ : « Yááŋa ambányɛ a yáánɔ́ aháŋá anyía ɔɔcɔ ɔmɔtɛ́ é wééne a asana yɛ́ bunɔŋɔ bukime. »
Bíel me bínéŋítínyi Yésus
(Mat 26.69-70 ; Mak 14.66-68 ; Luk 22.55-57)
15Ne Símon Bíel na *muákɔ́nɛ́na mu etémbí ŋa bɔ́ látákɛ́ná Yésus. Mutéŋínyi *beluli nyiínjie a muáŋá ŋaá bá mué ményukune muákɔ́nɛ́na eémú. Yaátɛ́ asana muátá muákɔ́nɛ́na ŋo yóófíne ɔlɔŋɔ ɔ́mɔtɛ́ ne Yésus ɛ ɛkatɛ́katɛ́ cɛ nɔháatɛ́ nú *mutéŋínyi beluli nyiínjie a muáŋá, 16mbá Bíel ti ómo wóofine. U ŋɔ lɔ́bɔ́ e buúse bú ehenyi. Muákɔ́nɛ́na eémú emú mutéŋínyi beluli nyiínjie a muáŋá ŋaá bá mué ményukune ŋaá hámá, mu ŋá táŋáka ne oónjú awɔ́ u ŋaá bá weé tétényíki ehenyi. Ɛ́ɛhɛ́ bó ŋo yóofínyi Bíel. 17Eéyé ekúlú munyiɔnɔ e muénjú, mutétényi ehenyi eémú, ŋaá láána Bíel mɔsɛ : « Tɛ́ka kuɔŋɔ́ tɔ́na ɔ ɔ́ŋa muákɔ́nɛ́na mu ɔɔcɔ ooci e ? » Bíel ɔsɛ : « Eéʼeé ! Ɛ tɛ ámɛ bá muayɛ́ muákɔ́nɛ́na. »
18Nyiike ŋaá bá, ɛ́ɛhɛ́ na bɔnyiɔnɔ ne bibulúsu ŋa bɔ́ aábánáká oocó, bó wuúci bɔ́ŋɔ́lɛ́na ɔ ɔwaásába. Bíel ŋaá bá ɔlɔŋɔ ne beébe, u aásábáka tɔ́na.
Mutéŋínyi beluli nyiínjie ŋe bícónyi Yésus
(Mat 26.59-66 ; Mak 14.55-64 ; Luk 22.66-71)
19Mutéŋínyi *beluli nyiínjie a muáŋá ŋeé túme obícónyi Yésus na a asana na bááyɛ́ *baákɔ́nɛ́na na a bɛsana abɛ́ u ŋaá bá we yeékúnyíki. 20Mbá Yésus ɔsɛ : « Ɛ ŋaá mɛ táŋáka a miányɛ́ ná ɔɔcɔ okime. Ɛ ŋaá mɛ bá yémi eékúnyíki ekúlú ekime na a *bɛndaŋía bɛ́ ɔbɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na ne eé *Ciíbe cɛ Bandɔ́mɛsɛ́, bɛhaála ebí *Besuif bekime ŋa bɔ́ bɛ́bándána. Ɛ tɛ ɔ́mɔ́ táŋa ta asana a nyɛnamba. 21Anyíatɛ́ ɔ ŋɔ́ mɛ bata e ? Ɔ ŋɔ́ɔ bá wu obícónyíki baacɔ eebe a bá ŋa bɔ́ lɔ́kɔ́máká úúmi ɔtáŋa. Beébe, bé ŋe bú ményi bɔmbányɛ bɛsana ebí i ŋe mí beébe laakɛ́ná. »
22Ɔ ɔtáŋa oócí, ebulúsu a yɛ́mɔtɛ́ a yɛ́ ŋaá bá hoóhi ne Yésus ŋé wuúci ááta ɔbɛ́lɛ́, ɔsɛ : « Háá ! Aáná bá ŋá bɛ́káma *mutéŋínyi beluli nyiínjie a muáŋá e ? » 23Mbá Yésus ɔsɛ : « Mbɔ́kɔ ɛ ŋá mɛ táŋɛ́ta bɔɔbɛ́, mi túme hɛkɔma. Mbá, mbɔ́kɔ ɛ ŋá mɛ táŋɛ́ta bɔmbányɛ, anyíatɛ́ ó moó mi súbe aná e ? »
24Ane nyɛtɔ́ma Yésus eényí ná Kayífe, mutéŋínyi beluli nyiínjie a muáŋá, aabá hú cɔɔ́tɔ́kɔ́kɔ́nɔ́.
Bíel ú me túné é bínéŋítínyi Yésus
(Mat 26.71-75 ; Mak 14.69-72 ; Luk 22.58-62)
25Bɛsana eébí ŋaá bá bɛ́ á bɛ́kɛ́láka, Símon Bíel hɔ́á u aásábáka oocó. Bé ŋe túné wuúci bata báyɛ : « Ɔ́kɔ, tɛ́ka kuɔŋɔ́ tɔ́na ɔ ɔ́ŋa u ɔlɔŋɔ ú *baákɔ́nɛ́na ú ɔɔcɔ ooci e ? » Bíel ɔsɛ : « Eéʼeé ! Ɛ tɛ́ ámɛ bá muayɛ́ *muákɔ́nɛ́na. » 26Munyiɔnɔ a mumɔtɛ́ mu *mutéŋínyi beluli nyiínjie a muáŋá ŋaá bá hɔ́á ; mu ŋaá bá mu ciíbe cɛ baacɔ ɛ́mɔtɛ́ na ɔɔcɔ ewú Bíel ŋaá cála ootú. Mbá mɔsɛ : « Ɔ́kɔ, tɛ́ka ɛ ŋá mɛ́ ɔ lɛcáka na ɔɔcɔ oócí e esíéné e ? » 27Bíel ŋé túné kɔɔna anyía u ti ŋée ményi Yésus. Hú a yaátɛ́ ekúlú, yaaka yɛ́ ɛkɔkɛ́ ɔ́mɔtɛ́ nyɛbɛ́lɛ́ta eényí : « Kokólókoo ».
Yésus eé buúse bɔ́ Kɔ́mɛ́na Bílat
(Mat 27.1-2, 11-31 ; Mak 15.2-15 ; Luk 23.13-25)
28Tútútú nɔɔ́nɔyá bá ŋa bɔ́ hatɔ́nána Yésus ná Kayífe, bé ŋé wuúci cɔbána eé ciíbe cɛ Kɔ́mɛ́na Bílat. Betéŋínyi *Besuif ŋe bú bíkíilie owoofine eé ciíbe ci otéŋí anyía bé ti éélúéke ne bihíŋe eé buúse bɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́,18.28 Owoofine eé ciíbe a cɛ tɛ á bá cɛ ɔɔcɔ u Besuif ŋaá bá okotí náábɔ́ e ekúlú yɛ́ bɔŋanda bɔ́ Basíka. ɔ ɔkɛla anyía bábɔ́ nyíáka bɔŋanda bɔ́ Basíka.
29A yaátɛ́ asana Kɔ́mɛ́na Bílat ŋé keé beébe kuána a nɔháatɛ́, u ŋé beébe batá ɔsɛ : « A hɛkɔma hɛ́ yaátɛ́ nú ma nɔ́ hátɛna ɔɔcɔ ooci e ? » 30Mbá báyɛ : « Wuúci tɛ́ka ɔŋána, keyé tu ti ómó sú wuúci héléne aaha nɔ́ɔ́wɔ. »
31Bílat ɔsɛ : « Énu wuúci hiíte banɔ́ bɛ́muátá, nú ké wuúci kélísíki na bíánɔ́ *bikotí. » Mbá beébe báyɛ : « Butéŋí bú *Lóom tɛ ŋaá basɔ́ iínjíé makɛ́nda ma ɔwɔɔ́nɔ ɔɔcɔ. » 32Aáná asana ŋaá bɛ́kɛ́láka, yí ŋé nyíóyísínyi ɔtáŋa ewú Yésus ŋaá táŋáká ɔ ɔkɔɔna nyɛnamá nyí owé enyí u kéé wé.
33Aáná Bílat ŋo yoófíne eeyé e ciíbe, u ŋɔ́ lɔ́ŋɛ́ta Yésus, u ŋé wuúci batá ɔsɛ : « Mbá ɔ ɔ́ŋa otéŋí u Besuif e ? » 34Yésus ɔsɛ : « Kuɔŋɔ́, ɔ́ mɔɔ́ bɛ́háŋɛ́na ɔ mɛ bata ayɛ́ʼ bɔ́ mɔ yɔ́ɔ bɛ́nyɔ́ŋɛ́na bu bɛ́nyɔ́ŋɛ́na e ? » 35Mbá Bílat ɔsɛ : « Háá ! Mbá ya mɛ́ŋa u Besuif e ? Na buɔwɔ ne betéŋínyi *beluli nyiínjie mé ke bú o télímínyi aaha eémi eé buúse. Asana a yaátɛ́ ɔ ɔ́ŋa ɔkɛlánɔ́ e ? » 36Yésus ɔsɛ : « Búámɛ butéŋí tɛ á bá bɔ́ ɔmɛsɛ́ ooci. Mbɔ́kɔ búá bámɔ́kɔ́na bɔ́ ɔmɛsɛ́ ooci, keyé báámɛ bɔnyiɔnɔ ŋa bɔ́ bɛ́kɛ́ŋɛ́lɛ́ána anyía bá tɛ́ mɛ cɔbána eé buúse bú betéŋínyi Besuif. Mbá búámɛ butéŋí tɛ a bá butéŋí bɔ́ ɔmɛsɛ́ ooci. » 37Mbá Bílat ɔsɛ : « Ɛ́cɛ anyía ɔ ɔ́ŋa aná otéŋí u Besuif e ? » Mbá Yésus ɔsɛ : « Kuɔŋɔ́, ɔ ŋɔɔ́ kɔɔna aáná. Ɛ ŋa mɛ́ faáya ɔ ɔmɛsɛ́ ooci anyía yé ké mi tóŋínyi baacɔ taaká. A asana eéyé i ŋé mi bíbíéne. Ɔɔcɔ okime awɔ́ u ŋa kánda aá taaká ŋaá tákɛ́na eetú e úúmi ɔtáŋa. » 38Mbá Bílat ɔsɛ : « Aátɛ́ yááŋa taaká e ? »
Bá ma sɔ́mbɔ́tɔ́na ɔwɔɔ́nɔ Yésus
E elime cɛ ɔtáŋa oócí, Bílat ŋe túné á háma, u ŋá cɔba eé buúse bú Besuif, mbá ɔsɛ : « Ɛ tɛ ɔ́mɔ lɛ́ca hɛkɔma, ta hɛ́mɔtɛ́, hí otúme ɔɔcɔ ooci. 39Mbá, háyɛ bá náŋa bá kɛ́laka náánɔ́, yɛ́ ŋá nyɛmána anyía yámɛ́ banɔ́ nyɛ́ánɛ́nɛ́na ɔɔcɔ u ciíbe cɛ ɛcaná e ekúlú yɛ́ bɔŋanda bɔ́ *Basíka, ɛ́ɛhɛ́ isíʼo : Nu ŋa nɔ́ áamba anyía yámɛ́ banɔ́ nyɛ́ánɛ́na otéŋí u Besuif e ? » 40Baacɔ bekime ŋa háná ébú túme ɔbɔmɔ báyɛ : « Buaka, tɛ́ cáŋa wuúci ; tu ŋe sú léne anyía ɔ́ɔ basɔ́ nyɛánɛnɛna Balábasʼo ! » Yiíyi anyía Balábas ŋaá bá ocónjólóŋó.
191Aáná Bílat ŋeé hííte Yésus, u ŋé íínjíé makɛ́nda anyía bé wuúci súbéke ne mesue. 2Bicénji ŋaá nuáka atamba yí butéŋí ne bikolíkolí bɛ́ ɛsándá, nyɛháya Yésus eényí. Bí ŋeé wuúci laŋa bɔlaka e bubólótoto,19.2 Bɛlaŋa e bibólótoto ŋaá bá bɛ́ɔ tɔ́nɔ́kɔ mɔɔnyɛ́ meéŋí.3bí bíkósíki nááyá, bɛ́ kɔ́ɔnaka bɛ́sɛ : « Hɔɔ́ɔʼ, Otéŋí u *Besuif » ; bí wuúci áátáka ɛbɛ́lɛ́.
4Bílat ŋe túné háma, mbá ɔsɛ né Besuif : « Ɛ́ná, ícíoci, míɔ cɔba, yámɛ banɔ́ héléníne a nɔháatɛ́ anyía mbá núé menyí anyía ɛ tɛ ámɛ bá ɔbɔ́ŋɔ́nɔ hɛkɔma hɛ́ nyɛŋána nááyá. » 5Yésus ŋá háma, ɔbɛ́háyánɔ́ atamba yí butéŋí yɛ́ ɛsándá, na bɔlaka e bubólótoto, mbá Bílat ɔsɛ né Besuif : « Ícíociʼo ! »
6Mbá hú ayɛ́ ne betéŋínyi *beluli nyiínjie ne bibulúsu ŋa bɔ́ lɛ́cá Yésus, bó túme ɔbɔmɔ, báyɛ : « Wuúci áátákɛ́na ɔ ɔmbásá ! Wuúci áátákɛ́na ɔ ɔmbásá ! » Bílat ɔsɛ : « Énu wuúci hiíte, nú keé wuúci aátákɛ́na banɔ́ bɛ́muátá ɔ ɔmbásá. Aá yaŋɔ́, ɛ tɛ ɔ́mɔ bɔ́ŋɔ hɛkɔma a hɛ́áŋa hí wuúci hatɛ́nánɔ́. »
7Besuif báyɛ nááyá : « Tua sɔ́ŋa ne okotí ; a nyɛkɔɔna nyɛ́ yáásɔ́ okotí eéyé, u ŋá nyɛmána owé anyía u ŋaá kɔ́ɔna anyía wáŋa Ɔɔ́nɔ́ u Bandɔ́mɛsɛ́. »
8Ɛŋakɛlá Bílat á lɔ́kɔ́ma aáná, bulíkílíki ŋé wuúci tímbíé ɔ ɔhɔla. 9U ŋá hálɔ́mɔ́na eé ciíbe, u ŋá batá Yésus ɔsɛ : « Ɔ ɔ́ŋa u háányɛ́ e ? » Mbá, u ti ómoó wuúci bɛ́káma. 10Bílat ŋé wuúci batá ɔsɛ : « Yaŋɔ́, ɔ́ mɔɔ́ wɔ́ɔ́nɔ́ indímé e ? O ti ŋó ményi anyía ya mɛ́ŋa na makɛ́nda ma ɔ kuɔŋɔ́ nyɛ́ana ɔ́ɔ hɔlá, ta ma ɔkɔɔna anyía bá ɔ waátákɛ́na ɔ ɔmbásá e ? »
11Yésus ŋé wuúci bɛ́káma ɔsɛ : « Ɔ tɛ́ ɔ bá na makɛ́nda náámɛ, ɛ́ tɛ ŋáa bá amá Bandɔ́mɛsɛ́ áŋa ɔ kuɔŋɔ́ iínjíénú. A asana eéyé, ɔɔcɔ ewú u keé mi télímínyi oówo eé buúse áŋa ɔkɛlákánɔ́ bɔɔbɛ́ a bú á hɔ́la búɔ́wɔ. »
12O otúme ekúlú eéyé Bílat ŋaá bá wá yáambaka ohónyí wú ɔnyɛana Yésus, mbá Besuif ŋe bú túme ɔbɔmɔ báyɛ : « Mbɔ́kɔ ɔ ŋɔ́ɔ nyɛ́ána Yésus, ɔ tɛ ɔ́ bá elime ɛmɔtɛ́ na *Sɛsáal. Ɔɔcɔ ewú ú ŋe bíhíite otéŋí ŋe núusi Sɛsáal. »
13Ɛ́makɛ́la Bílat á lɔ́kɔ́ma aáná, u ŋé hémúnyi Yésus a nɔháatɛ́, nyíáyɛ́ nyilimíné eényí a nyɛŋafá nyí mukélísi bɛsana, aá haála ahá bá ŋaá bá bɔ́ lɔ́ŋɔ́kɔ báyɛ : « Asaátɛ́tɛ yɛ́ Andányɛ́ » ; ne *nuebélé ɛ́cɛ « Kabáta. » 14Asana ŋaá bá yá bɛ́kɛ́láka hoóhi ne túefi;19.14 Ɛ́cɛ anyía ekúlú eeye ayɛ́ bá ŋaá bá bá sɛ́kaka bitúké eé Ciíbe cɛ Bandɔ́mɛsɛ́, baáná bá ɛtɔ́mbá, a asana na ɔnyíá ú Basíka. Cɔ́mɔtɛ́ ehembule na nɔtááŋa a cá ŋá látɛ́na nɔkɛlɛ́k aaha áŋa na « Yɛ́ ŋaá bá injéŋí ítíndétú ». Sáaŋ ŋaá látɛ́na nyɛbɛ́kɛ́lɛ́na nyí Boloomɛ́ŋ a nyíáyɛ́ nyɛfana nyí onjéŋí o otúme a alalɛ yɛ́ ɔyá. Injéŋí ítíndétú áŋa aná túefi (ɛ́cɛ anyía injéŋí ítíndétú e elime cɛ alalɛ yɛ́ ɔyá). bá kɔɔnaka anyía bɔŋanda bɔ́ Basíka áŋa nɔɔyá. Mbá Bílat ɔsɛ né Besuif : « Uunú otéŋí oociʼo ! »
15Mbá bá ŋa bɔ́ bɔ́mɔ́kɔ báyɛ : « Wé wé ! Wé wéʼo ! Ɔ ɔmbásá ɔ ɔmuanáʼo, ɔ ɔmbásá ɔ ɔmuanáʼo ! » Bílat ɔsɛ : « Mbá yámɛ ɔ́ɔ́nɔ uunú otéŋí ɔ ɔmbásá e ? » Betéŋínyi beluli nyiínjie ŋé bu wuúci bɛ́káma báyɛ : « Sɛsáal bímuócí wáŋa uusú otéŋí. Tu tɛ asɔ́ bá ne u etémbí ! »
16Bílat nyi beébe wuúci fiimbine eényí anyía bé keé wuúci aátákɛ́na ɔ ɔmbásá.
Bá ma aátákɛ́na Yésus ɔ ɔmbásá
(Mat 27.32-56 ; Mak 15.21-41 ; Luk 23.26-49)
Aáná Besuif ŋe bú hiite Yésus, bé ŋé wuúci súéténe. 17U ŋá háma bálɛ́ka, ɔbɛ́túáhɛ́nánɔ́ úúyé ɔmbásá ɔ ɔcɔbana aá haála a há ŋaá bá ne nyiínyi anyía « Nuɔ́ŋɔ́lɔ́ŋɔ́lɔ » ; ne *nuebélé báyɛ « Kɔlɔkɔ́ta ». 18Hɔ́á, bicénji ŋeé wuúci aátákɛ́ná ɔ ɔmbásá. Bɛ́ ŋaá aátákɛ́ná tɔ́na banɔ́mɔcɔ́ béfendí ɛ ɛmbásá : A wɔmɔtɛ́ ɔ ɔmbásá a wɔ́mɔtɛ́ a aháŋá yɛ́ ɔɔbɔ́ ú manɔ́mɛ, ooci a wɔmɔtɛ́ ɔ ɔmbásá a wɔ́mɔtɛ́ a aháŋá yɛ́ ɔɔbɔ́ ú meényi, Yésus ɛ ɛkatɛ́katɛ́. 19Bílat ŋaá kɛ́lá anyía bá háya ciɔɔ́ŋɛ́ ɔ ɔmuaná ú ɔmbásá ú Yésus ; cɛ́ ŋaá bá cɛ́ á kɔ́ɔnaka cɛ́sɛ : « Yésus, ɔɔcɔ u *Násalɛt, otéŋí u *Besuif. » 20Besuif beéŋí ŋa bɔ́ fanáka ciɔɔ́ŋɛ́ eécí anyía haála ahá bá ŋa yaátákɛ́ná Yésus ɔ ɔmbásá ŋaá bá hoóhi na bálɛ́ka. Tɔ́na, bɔ́ ŋɔ yɔ́ɔ́ŋɔ́kɔ́ ciátɛ́ ciɔɔ́ŋɛ́ na ɛtáŋa ɛ́tátɔ́ : Ne nuebélé, na nɔlatɛ́ŋa, na *nɔkɛlɛ́k. 21Betéŋínyi *beluli nyiínjie bé Besuif ŋa bɔ́ láána Bílat báyɛ : « Ɔ tɛ ɔmɔ́ nyɛmána wu ɔwɔɔ́ŋɔ́kɔ anyía : “Otéŋí u Besuif” mbá, háya anyía “Ɔɔcɔ ooci ŋa kɔ́ɔna anyía wáŋa otéŋí u Besuif.” »
22Bílat ŋá bɛ́káma ɔsɛ : « Háyɛ yámɛ ɔ́ɔ́ŋɔ́kɔ, búɔ́ lɔbɔ́ híáná. »
23Ɛŋakɛlá bicénji maá aátákɛ́na Yésus ɔ ɔmbásá, bí ŋé hiitéke bíáyɛ́ bɛlaŋa, bí ŋe biíbi aafáka a tuafa túnyíse, hú ne ecénji na nuafa. Bí ŋeé hiite tɔ́na ciayɛ́ káŋa a cɛ́ ŋaá bá mímíli cɛ bɔlaka, tɛ́ka na nyɛlata. 24Bicénji ŋaá táŋáka biíbi ne biíbi bɛ́sɛ : « Tu tɛ́ lahɔ́tɔ́na káŋa eeci mbá túé ciíci cakɔ́nákɛ́na ɔ ɔndɔŋɔ. »19.24 E bikotí bí Lóom, bicénji ŋaá bá na makɛ́nda ma ɔwaafakana bɛlaŋa bɛ́ ɔɔcɔ ewú bé beébe tɔ́ma ɔ ɔkɔɔ́wɔɔ́nɔ. Asana eéyé ŋaá bɛ́kɛ́láka aáná anyía Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ é bínyíóyísínyi ; cɛ́ ŋa kɔ́ɔna cɛ́sɛ : « Bá ŋa yááfákána bíámɛ bɛlaŋa, bá ŋá cakɔ́nákɛ́na ciamɛ káŋa ɔ ɔndɔŋɔ. »19.24 Maŋ 22.18
25Hoóhi na ɔmbásá ú Yésus, iinyí ŋaá bá tálɛ́mɛ́na ; ne wuúci ne uuyé onyíinyí o woónjú, na Malíi, oónyí u Kɔlɔbas, na Malíi, itónyi cɛ Makatala. 26Yésus ŋa lɛ́cá iinyí, yɔ́ lɛ́ca tɔ́na a maabána me iinyí *muákɔ́nɛ́na amɔ́ u ŋaá bá wé lénéke, mbá ɔsɛ : « Meemé, uuwu ɔɔ́nɔ́ oócíʼo ! »
27Ná muákɔ́nɛ́na ɔsɛ : « Ɔɔnyia oócíʼo. » O otúme ekúlú eéyé muákɔ́nɛ́na ŋa bɛ́kɔ́kɛ́tɛ́na iinyí cí Yésus e úúyé ooki anyía wé limékíne hɔ́á.
Owé ú Yésus
28E elime eécí, Yésus é ményukune anyía ú meé kuényinyi bɔsɔ́ma abɔ́ u ŋa faáyɛ́na, mbá ɔsɛ : « Nyimóti ŋa mɛ́ nuana. » U ŋaá kɔ́ɔ́na aáná ɔ ɔkɛla anyía asana ayɛ́ bɔ́ ŋɔ yɔ́ɔ́ŋɔ́kɔ́ feeké a Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ é bínyíóyísínyi.
29Ɔsɔ́mɔ ŋaá bá hɔ́á, onyíóyónú na bɛanjámákánɔ́ bí meluku. Bicénji ŋé yube kɔ́cá a bɛanjámákánɔ́ bí meluku eébí, bé ŋé hiíte ɔndáfɛ ɔ́ hɛɛtɛ́tɛ́ a hɛ́ ŋaá bá nyiínyi anyía isóbe, bɔ́ fácɛna kɔcá eécí, nyi ciíci kositi eényí ne nyuúté nyí Yésus. 30Ahɛ́ u ŋɔ cɔ́njɛ́tá bɛnjámákánɔ́ bí meluku eébí, mbá ɔsɛ : « Aámbáya asana ma mána ! » Nyiomboko aatɔ́ eényí.
Bɔ́ mɔ bɔ́lɔ Yésus aháŋá a yɛ́mɔtɛ́ yɛ́ tɔkɛndá
31Yɛ́ ŋaá bá buɔ́sɛ́ bú nyifienyi nyí ehélúme yí *Besuif. Bá ŋaá bá bé tí ébú léne anyía imime ɔ́ lɔbɔ́kɔ ɛ ɛmbásá buɔ́sɛ́ bɔ́ yáábɔ́ ehélúme anyía buɔ́sɛ́ bɔ́ ɔláta ŋaá bá buɔ́sɛ́ a buáŋá. Aáná betéŋínyi Besuif ŋa ka bɔ́ báta Bílat anyía wé iínjie makɛ́nda bɔ́ kɔ nɔkɔ́kɔ akɔlɔ́ cá baacɔ19.31 Ɔ ɔkɛla anyía ɔɔcɔ é tényí wé. Yááŋa anyía baacɔ abá bá ŋaá bá bá yɔ́ɔ́nɔ́kɔ ɛ ɛmbásá ŋa bɔ́ bá bébú bɔŋgɔna makɛ́nda a cáábɔ́ akɔlɔ́ o ohélúméke bɔmbányɛ. a bá ŋa yaátákɛ́ná ɛ ɛmbásá, mbá bá aátɔ́náka tɔ́na imime. 32Bicénji ŋaá cɔ́bá, bɔ́ nɔ́kɔkɔ akɔlɔ́ cá ɔɔcɔ u buúse e bífendí eébí a bá ŋa yaátákɛ́ná ɛ ɛmbásá ɔlɔŋɔ ne Yésus ; bɔ́ ŋɔ́ nɔ́kɔ́kɔ cá sɔ́ɔ́kɔ́ ɔ wɔmɔtɛ́. 33Ɔ ɔháma né Yésus bɛ́ ŋá lɛ́cá anyía wa yáaŋa owéénú, ɛ́ɛhɛ́ bí ti ómo wuúci nɔkɔ akɔlɔ́. 34Mbá, ecénji a yɛ́mɔtɛ́ ŋeé wuúci bɔlɔ́ aháŋá a yɛ́mɔtɛ́ yɛ́ tɔkɛndá na nyíáyɛ́ nyɛkɔŋɔ́ ; na manɔ́ŋɔ́ ne menyífé ŋá njɛ́láka. 35Mulɛca asana eeye mu ŋé yiíyi bíkéti. Ciayɛ́ ɛmbasɔ́ áŋa taaká. Muúmu bɛ́muátá, mu ŋé ményi anyía mu ŋa kɔɔna taaká, mu ŋe bíkéti asana eeye ɔ ɔkɛla anyía núénú lúmítíníne tɔ́na. 36Yɛ́ ŋaá bɛ́kɛ́láka aáná anyía asana eeye ayɛ́ bɔ́ ŋɔ́ yɔɔ́ŋɔ́kɔ feeké a Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ é bínyíóyísínyi ; yɛ́ ŋa kɔ́ɔna yɛ́sɛ : « Bé ti kéé wuúci nɔkɔ yuúhé ta ɔmɔtɛ́. »19.36 Nyh 12.46 ; Ɛmb 9.1237Na yɛ́mɔtɛ́ eeye a yɛ́ ŋá kɔɔna yɛ́sɛ : « Bá ká bɔ́ lɛ́caka ooci awɔ́ bá ŋa bɔ́ bɔ́lɔ́kɔ. »19.37 Skl 12.10
Bé me nyie Yésus
(Mat 27.57-61 ; Mak 15.42-47 ; Luk 23.50-56)
38E elime eécí, Yɔ́sɛb, ɔɔcɔ u Alɛmatɛ́, ŋaá bátá Bílat makɛ́nda me okohíite omime ú Yésus. Yɔ́sɛb ŋaá bá *muákɔ́nɛ́na a mumɔtɛ́ mu Yésus, mbá a nyɛnamba anyía u ŋaá bá wé líkíméke betéŋínyi *Besuif. Bílat yó wuúci iínjíe makɛ́nda. Aáná Yɔ́sɛb ŋa ká fááya, ú ŋga bɛ́túáhɛ́na omime. 39Nikotɛ́mɛ, ooci awɔ́ u ŋgaá kúána Yésus buutú a búmɔtɛ́ e yoólóko, ŋá faáya tɔ́na. U ŋeé héléné ne míile, lataka na alɔɛs.19.39 Ɔsɔŋɔ yí enumbé. Bá ŋaá bá bé yiíyi tábɔ́náka ne bihuti a bɛ́mɔtɛ́, bé yiíyi feefiki ɔ ɔmbɔ́mɔ́. Bɛnyɛ́ma eébí ŋaá bá bɛ́ ɔlamaka hoóhi kílo nyitíne na cíɔ́hátá. 40Bé ŋe bú hííte omime ú Yésus, bɔ́ bákákɛ́na ne bikéti bɛ́ ɔmbɔ́mɔ́, bó fééfíki bɛsɔŋɔ bí enumbé háyɛ Besuif ŋaá bá bábɔ́ kɛlaka ɔ ɔbɛ́tábɔ́nákɛna munyienene. 41Esíéné ŋaá bá haála ahá bá ŋa yaátákɛ́na Yésus ɔ ɔmbásá. E esíéné eéyé, eenyie a yɔɔ́sɔ ŋaá bá. Bá ŋaá bá bé ti ŋeé nyíéne ɔɔcɔ hɔ́á. 42A yaátɛ́ eenyie bá ŋga bɔ́ háya Yésus, anyía buɔ́sɛ́ eébú ŋaá bá buɔ́sɛ́ bú nyifienyi nyí ehélúme yí Besuif ; tɔ́na anyía eenyie eéyé ŋaá bá hoóhi.
20Eenyie áŋa etémbí
(Mat 28.1 ; Mak 16.1-4 ; Luk 24.1-2, 9-12)
1Buɔ́sɛ́ bɔ́ sɔ́ndɛ, ne nutuétúé, Malíi, itónyi cɛ Makatala, ŋa hátɔ́na, yɔ́ cɔ́ba e eenyie yí Yésus, u ŋá lɛca anyía bé me fúŋulisi nyɛndányɛ́ nyí nyiofíníne nyí eenyie. 2Ahɛ́ u ŋa lɛ́cá aáná, u ŋá cabákɛ́na ɔ ɔkɔkúana ne Símon Bíel na *muákɔ́nɛ́na a mumɔtɛ́, sɔ́ɔ́kɔ́ ewú Yésus ŋaá bá wé lénéke, mbá ɔsɛ náábɔ́ : « Bɔ́ mɔ sɔ́mɔ Otéŋí a Waáŋá e eenyie. Tu ti ŋé sú ményi haála ehé bé meé wuúci háya. »
3Ne Bíel na muákɔ́nɛ́na eémú ŋa bɔ́ hátɔ́na, bá ŋá cɔba e eenyie. 4Bá ŋa bɔ́ bá bábɔ́ cábakɛna ɔlɔŋɔ, mbá muákɔ́nɛ́na a mɔ́mɔtɛ́ eémú ŋa cábákɛ́na, muó síke Bíel, muɔ́ cáŋa kaáháma e eenyie. 5Mu ŋó nyóŋímínyi, mu ŋá lɛca bikéti bɛ́ ɔmbɔ́mɔ́ aáhá, mbá muúmu te owoofine e eenyie. 6E eéyé elime Símon Bíel ŋe síke kaáháma, u ŋé oofíne e eenyie ; u ŋá lɛcá bikéti bɛ́ ɔmbɔ́mɔ́ bɛsámbíánɔ́ aáhá, 7na ɛmɔ́má a cɛ́ ŋaá bá a aatɔ́ yí Yésus. Ɛmɔ́má eécí tɛ ɔ́mɔ́ bá haála hɔ́mɔtɛ́ ne bikéti bɛ́ ɔmbɔ́mɔ́ ; cɛ ŋaá bá ɛbɔŋɔ́kɔ́nɔ́, sámbíá náányia. 8E ekúlú eéyé sɔ́ɔ́kɔ́ muákɔ́nɛ́na, ooci awɔ́ u ŋaá cáŋa ɔkɔɔ́háma, u ŋo yóófíne tɔ́na e eenyie. Yɔ́ lɛ́caka, nyilumitinine eényí. 9Ɔ ɔkɔɔ́háma a yaátɛ́ ekúlú, *baákɔ́nɛ́na ŋa bɔ́ bá ɛ́cɛ bá tɛ́ ŋa bɔ́ lɔ́kɔ́ma bɔmbányɛ bɔmbányɛ Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ a cɛ́ ŋa kɔ́ɔna anyía Yésus ŋá nyɛ́mána wu owé, yɔ́ háanyua e biwéewé. 10Baákɔ́nɛ́na eébé béfendí ŋé bú éélúé.
Yésus me bítóŋínyi ná Malíi, itónyi cɛ Makatala
11Malíi ŋaá bá ɔtálɛ́mánánɔ́ a maabána me eenyie, waá lɛ́laka. Wuúci aáná a malɛlá, u ŋó nyoŋímínyi anyía waá lɛcá eenyie noómi. 12Nyɛlɛca eényí bililé bɛ́ bɔsɔ́ma bɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ bífendí biliménénú haála ehé bé ŋe fiényínyi omime ú Yésus, eeye a aháŋá yɛ́ aatɔ́, eeye a yɛ́mɔtɛ́ a aháŋá yɛ́ akɔlɔ́. Bí ŋaá bá bɛlaŋábákánɔ́ bɛlaŋa e bifúlúndúndúé. 13Bililé bɛ́ bɔsɔ́ma bɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ eébí ŋé wuúci batá bɛ́sɛ : « Meemé, anyíatɛ́ ɔ́ ŋɔɔ́ lɛla e ? » Mbá ɔsɛ : « Bɔ́ mɔ sɔ́mɔ uumi Otéŋí e eenyie, mbá i ti ŋé menyi haála ahá bááŋa bé ke wuúci háyánɔ́. »
14Ɛ́makɛ́la wá mána ɔtáŋa ooci, u ŋá bɛ́kúálɛ́ta, u ŋá lɛcá Yésus ɔtálɛ́mánánɔ́ aáhá, mbá u ti ményi anyía Yésus wáŋa. 15Mbá Yésus ɔsɛ : « Meemé, anyíatɛ́ ɔ ŋɔɔ́ lɛla e ? Aányɛ́ ɔ ŋɔɔ́ waamba e ? »
Malíi ŋe kéti anyía munyiɔ esíéné muáŋa, ɛ́ɛhɛ́ ú ŋeé wuúci bɛ́káma ɔsɛ : « Taatá, cɔ́kɔ́lɛ, mbɔ́kɔ kuɔŋɔ́ ɔ ɔ́ŋa o wuúci sɔmɔ́nɔ́, ɔ́ɔ mɛ laána haála ahá ɔ ɔ́ŋa oko wuúci bátɛ́nánɔ́ ; ɛ ŋa mɛ́ cɔba, yé ké mí wuúci hiíte. »
16Yésus ɔsɛ nááyá : « Ééʼ, Malíi ! » Malíi ŋá bɛ́kɔ́ŋɔ́na, mbá ɔsɛ ne *nuebélé : « Ééʼ, Labuni ! » (Ɛ́cɛ anyía « Muékúnyi ».)
17Mbá Yésus ɔsɛ : « Eti mi yeényísi,20.17 Nyɛkɔ́ŋɔ́na nyí etémbí : « Eti mi bítíse ». anyía ɛ tɛ ŋá mɛ́ bááta ɔ Ɔmuaná ná ciamɛ́ Síkíne. Cɔbá, ká ká laána báámɛ benyíinyí anyía míɔ bááta ɔ Ɔmuaná né Síkíne a wáŋa cianɔ́ Síkíne ; wáŋa ciamɛ Bandɔ́mɛsɛ́, wuúci tɔ́na cianɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́. »
18Aáná Malíi, itónyi cɛ Makatala, ŋaá hálɔ́mɔ́ná, yɔ́ kɔ láana *baákɔ́nɛ́na ɔsɛ : « Ɛ́ ma mɛ́ lɛca Otéŋí a Waáŋá ! » Nyi beébe hulikinyi ɔtáŋa u Otéŋí eényí.
Yésus me bítóŋínyi ná bááyɛ́ baákɔ́nɛ́na
19Ɔ nyiɔ́fɔ́ nyɛ́ buátɛ́ buɔ́sɛ́ bɔ́ sɔ́ndɛ *baákɔ́nɛ́na ŋa bɔ́ bá babɛ́bándákánɔ́ eé ciíbe isimínénú, anyía bá ŋa bɔ́ bá bébú líkíméke betéŋínyi *Besuif. Bé ŋe síké ébú bítéme Yésus maá háma hú huasɛ ɔtálɛ́mánánɔ́ aabɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́, mbá ɔsɛ náábɔ́ : « Mbuumu á bá náánɔ́. »
20Ɛ́makɛ́la wáa kɔɔna aáná, u ŋé beébe tóŋgínyi na cááyɛ́ aabá, na yááyɛ́ aháŋá yɛ́ nɔkɛndá. Obíléne ŋé nyíóyo baákɔ́nɛ́na ɛ ɛtɛ́má ɔ ɔlɛca awɔ́ bá ŋa bɔ́ lɛca Otéŋí a Waáŋá. 21Yésus ŋá háná beébe laana ɔsɛ : « Mbuumu á bá náánɔ́. Háyɛ Síkíne ŋaá mɛ tɔ́má, yaŋɔ́ tɔ́na ooci míɔ banɔ́ tɔ́ma. » 22Waá mánɔkɔna ɔtáŋa aáná, nyi beébe fuumitine mehúne eényí, mbá ɔsɛ náábɔ́ : « Ánɔ bámɔ́kɔ́na ne *Efúúménénú yí Elilé. 23Baacɔ abá nu ká nɔ́ nyɛ́anakɛnɛna máábɔ́ maabɛ́, beébe bá ká bɔ́ bá na nyɛnyɛanɛnɛna nyɛ́ máábɔ́ maabɛ́. Bɔsɔ́ɔ́kɔ́ ebé nu ké nú ómóko ɔnyɛanɛnɛna ú máábɔ́ maabɛ́ tɛ́ ká bɔ́ bá na nyɛnyɛanɛnɛna. »
Yésus me bítóŋínyi ná Tɔ́mas
24Ekúlú eyí Yésus ŋe keé bítóŋínyi ná bááyɛ́ *baákɔ́nɛ́na, Tɔ́mas, ɔmɔtɛ́ a baákɔ́nɛ́na bɔ́ɔ́hátá ne béfendí awɔ́ bá ŋaá bá bɔ́ lɔ́ŋɔ́kɔ anyía « Ɔɔ́nɔ́ u nyɛhása », wuúci ú tɛ ɔ́mɔ́ bá. 25Bɔsɔ́ɔ́kɔ́ ŋé síké ebú wuúci laána báyɛ : « Tú ma sɔ́ lɛ́caka Otéŋí a Waáŋá ! » Mbá Tɔ́mas ŋé beébe bɛ́káma ɔsɛ : « Mbɔ́kɔ ɛ tɛ ŋá mɛ lɛca bihenyi bɛ́ ɛmbáŋɔ́na a cááyɛ́ aabá ; mbɔ́kɔ ɛ tɛ ŋá mɛ háya híími hɛnɔɔ́nɔ́ e bihenyi abɛ́ ɛmbáŋɔ́na ŋaá bá hɔ́á ; mbɔ́kɔ tɔ́na ɛ tɛ ŋá mɛ háya úúmi ɔɔbɔ́ a yááyɛ́ aháŋáháŋa yɛ́ tɔkɛndá a yɛ́mɔtɛ́ noómi, ɛ tɛ ámɛ bá wu olumitinine. »
26Sɔ́ndɛ ɛ́mɔtɛ́ ŋa hɔ́la. Baákɔ́nɛ́na bé Yésus ŋe túné ábɔ́ bá babɛ́bándákánɔ́ eé ciíbe noómi, Tɔ́mas ɔ ɔlɔŋɔ. Bihenyi ŋaá bá bisimékínénú. Bé ŋe síké ébú bítéme Yésus maá háma hú huasɛ ɔtálɛ́mánánɔ́ aabɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́, ɔsɛ : « Mbuumu á bá náánɔ́ ! » 27Mbá ɔsɛ ná Tɔ́mas : « Kosíti hɛnɔɔ́nɔ́ aaha, mbá a lɛca cáámɛ aabá ; kosíti ɔɔbɔ́, wuúci oofínyi aámɛ a aháŋá yɛ́ tɔkɛndá eeye. Nyɛána isuŋí, lumítíníneʼo ! »
28Tɔ́mas ɔsɛ : « Uumi Otéŋí a Waáŋá, ciamɛ Bandɔ́mɛsɛ́ ! » 29Yésus ɔsɛ : « Ɔ́kɔ, tɛ́ka anyía ɔ́ mɔɔ́ mɛ lɛca, ɛ́ɛhɛ́ ó moó lumitinine e ? Bɔmbányɛ né eebe e bé ŋe bú lumitinine, beébe tɛ́ka na ɔ mɛ lɛca. »
Injibí cɛ asana ayɛ́ Sáaŋ ŋɔ yɔɔ́ŋɔ́kɛ́ná nufule eenu
30Yésus ŋe túné a kɛ́laka bikéki bí tubílícínyínyí biéŋí e eése cá bááyɛ́ *baákɔ́nɛ́na. Bɛ́ tɛ á bá bɛɔ́ŋɔ́kɔ́nɔ́ e nufule eenu. 31Mbá bɛsana eebi a bɛ́áŋa bɛɔ́ŋɔ́kɔ́nɔ́ e nufule eenu áŋa anyía núénú lumítíníne anyía Yésus áŋa *Mesíi, Ɔɔ́nɔ́ u Bandɔ́mɛsɛ́. Mbɔ́kɔ nu ŋá nɔ́ háya mɔŋɔlɛ́ nááyá, nááyá nu ká nɔ́ kándɛna, núɔ́ bámɔ́kɔ́na ne olíhe.
21Yésus me bítóŋínyi ná bááyɛ́ baákɔ́nɛ́na bétíndétú nɔ́mɔ
1E elime eécí, Yésus ŋe túné e bítóŋínyi ná bááyɛ́ *baákɔ́nɛ́na a asálá yɛ́ nuɔmɔ́ nú Tibeliátɛ.21.1 Nyiínyi nyí etémbí nyɛ́ nuɔmɔ́ nɔ́ Kalilé. Ɛ́ná háyɛ asana ŋaá bɛ́kɛ́láka : 2Ne Símon Bíel na Tɔ́mas awɔ́ bá ŋaá bá bɔ́ lɔ́ŋɔ́kɔ báyɛ « Ɔɔ́nɔ́ u nyɛhása », na Nataniɛl, ɔɔcɔ u Kána i iisí ci *Kalilé, na baáná bé Sebeté, na baákɔ́nɛ́na a bɔ́mɔtɛ́ béfendí, baacɔ eébé bekime ŋa bɔ́ bá ɔlɔŋɔ. 3Símon Bíel ŋá laána bɔsɔ́ɔ́kɔ́ ɔsɛ : « Mío súéte o olumbe. » Mbá beébe báyɛ : « Basɔ́ tɔ́na túó súéte na kuɔŋɔ́. » Bé ŋé súéte, bé ŋge óófókíne ɔ ɔkɔkɔ́. Buutú eébú bukime bɔ́ tɛ ɔ́mɔ́ bɔ́ hátɛ́na ta bɔkɔ. 4A alalɛ yɛ́ ɔyá, Yésus ŋaá bá ɔtálɛ́mánánɔ́ a asálá yɛ́ nuɔmɔ́, mbá baákɔ́nɛ́na ti ómó bú ményi anyía Yésus wáŋa. 5Mbá Yésus ɔsɛ : « Báámɛ baáná e ! Nú ma nɔ́ hátɛakɛna tuɔfɔ́ e ? » Báyɛ : « Ta bɔkɔʼo. »
6Mbá ɔsɛ : « Ánɔ aahákɛ́na mɔhɔ́tɔ́ a aháŋá yɛ́ ɔɔbɔ́ ú manɔ́mɛ yɛ́ ɔkɔkɔ́ ; nu ŋa nɔ́ bɔ́ŋgɔ́nɔ. » Bá ŋá aahákɛ́na mɔhɔ́tɔ́. Bó ti ómó bú cényi o meéme kɔ́kɔ anyía tuɔfɔ́ ŋaa hɔ́lá ɔbá tuéŋí noómi. 7Eéyé ekúlú *muákɔ́nɛ́na emú Yésus ŋaá bá wé lénéke ŋaá laana Bíel ɔsɛ : « Otéŋí a Waáŋá wáŋa ! » Ɛ́makɛ́la Símon Bíel á lɔ́kɔ́ma aáná, u ŋá bɛ́háya bɔlaka a cɛɛ́tɔ, anyía u ŋaá bɛ́láŋɔ́náká. E elime eécí u ŋaá bɛ́áhɛ́na e menyífé. 8Bɔsɔ́ɔ́kɔ́ ŋa bɔ́ halɔ́mɔ́na a asálá ɔ ɔkɔkɔ́, bé húle kɔ́kɔ́kɔ mɔhɔ́tɔ́ monyióyókónú na tuɔfɔ́. Ɔkanda ŋaá bá hoóhi mɛ́ta etíne atáánɔ ɔ ɔkɔɔ́háma a asálá yɛ́ nuɔmɔ́, bá ŋá hámɔ́kɔ́na ɔ ɔkɔkɔ́. 9Ahɛ́ bá ŋa bɔ́ hámɔ́kɔ́ná, bá ŋá lɛcá bɛánáka, tuɔfɔ́ a bɛánáka eébí ɔ ɔmuaná. Bá ŋá lɛcá tɔ́na biléti. 10Yésus ŋé beébe laána ɔsɛ : « Énu héléne tuɔfɔ́ a tɔ́mɔtɛ́ atɔ́ nú ma nɔ́ hátɛakɛna. »
11Aáná Símon Bíel ŋo yoófíne ɔ ɔkɔkɔ́, u ŋɔ́ kɔ́kɛ́ta mɔhɔ́tɔ́ ɔ ɔmɛsɛ́, monyióyónú na bɛandándá bɛ́ tuɔfɔ́, tuútu etíne étíndétú nɔ́mɔ ne imbuke cíɔ́hátá na ɛ́tátɔ́. Ta háyɛ tuɔfɔ́ ŋaá bá nyɛnamá eényí, mɔhɔ́tɔ́ tɛ ɔ́mɔ́ láhɛa. 12Mbá Yésus ɔsɛ náábɔ́ : « Ánɔ faáya ɔ ɔnyíá. » Mbá ta muákɔ́nɛ́na mumɔtɛ́ ti ómó weéhínyínyi o wuúci batá anyía : « Kuɔŋɔ́ ɛ́cɛ aányɛ́ e », anyía bé ŋe bú wuúci ményútúne. 13Yésus ŋé bíkósíti, u ŋé hiíte ne eléti na tuɔfɔ́ áyá, u ŋé beébe íínjíékíne, bá ŋá nyíáka.
14Bikúlú bɛ́tátɔ́ eébí ebí Yésus ŋeé bítóŋínyi ná bááyɛ́ baákɔ́nɛ́na o otúme ekúlú ayɛ́ ú ŋa háányúá e biwéewé.
Ne Yésus ne Bíel
15Ahɛ́ *baákɔ́nɛ́na ŋa bɔ́ máná ɔnyíá, Yésus ŋá batá Símon Bíel ɔsɛ : « Símon, ɔɔ́nɔ́ u Sáaŋ, o ŋoó mi léne ɔ ɔhɔlaka bɔsɔ́ɔ́kɔ́ eebe e ? » Símon ɔsɛ : « Ɛ́ɛ, Otéŋí a Waáŋá. O ŋoó ményi anyía i ŋe mí o léne. » Mbá Yésus ɔsɛ : « Sókóbíki báámɛ baáná bá ɛtɔ́mbá. » 16E bikúlú bífendí Yésus ɔsɛ : « Símon, ɔɔ́nɔ́ u Sáaŋ, o ŋoó mi léne e ? » Bíel ɔsɛ : « Ɛ́ɛ, Otéŋí a Waáŋá, o ŋoó menyi anyía i ŋe mí o léne. » Yésus ɔsɛ : « Kendísíki cíími ɛtɔ́mbá. » 17U ŋá batɔ́tɔ́na e bikúlú bɛ́tátɔ́, ɔsɛ : « Símon, ɔɔ́nɔ́ u Sáaŋ, o ŋoó mi léne e ? » Bíel yɔ́ lɔ́kɔ́ma ɔtɛ́má ɔnua anyía Yésus meé wuúci bata ɛmbataka e bikúlú bɛ́tátɔ́ ɔsɛ : « O ŋoó mi léne e ? » Mbá ɔsɛ : « Otéŋí a Waáŋá, o ŋoó menyi bɛsana bikime ; o ŋoó menyi anyía i ŋe mí o léne. »
Mbá Yésus ɔsɛ : « Sókóbíki cíími ɛtɔ́mbá. 18Aá taaká ɛ ŋa mɛ́ ɔ laana ; ekúlú ayɛ́ ɔ́ ŋɔɔ́ bá ɔnɔ́kɔ́, ɔ ŋɔɔ́ bá o obísúŋéke kandá kuɔŋɔ́ bɛ́muátá, wó súéte haála ahá ɔ ŋɔɔ́ bá oó lénéke. Mbá ekúlú eyí o kóó lúne, ɔ kɔ́ɔ́ bá óo hetúnyi aabá, ɔɔcɔ u etémbí yɔ́ kuɔŋɔ́ súŋe kandá, yɔ́ kuɔŋɔ́ súéténe haála ehé o tí kó léne osúéte. » 19U ŋaá táŋáká ɔtáŋa oócí o otóŋínyi nyɛnamá nyí owé enyí Bíel kéé wé. Owé oócí yó tóŋínyi buáŋá bɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́. Mbá ɔsɛ né Bíel : « Mɛ látáka ».
Ne Yésus na muákɔ́nɛ́na amɔ́ u ŋaá bá we lénéke
20Bíel ŋaá bɛ́kúálɛ́ta, yɔ́ lɛ́ca *muákɔ́nɛ́na emú Yésus ŋaá bá weé lénéke. Muákɔ́nɛ́na eemu e mú ŋe yeékímínyi yááyɛ́ aatɔ́ a asasa yí Yésus, beébe ɔ ɔnyíá, múó wuúci bata ɔsɛ : « Otéŋí a Waáŋá, aányɛ́ ú ŋá cɔba ɔ ɔ kuɔŋɔ́ fiimbie e ? » Muátá muákɔ́nɛ́na ŋaá bá mu é beébe látáka. 21Ɛŋakɛlá Bíel meé muúmu lɛca, u ŋá bata Yésus ɔsɛ : « Otéŋí a Waáŋá, ooci óoʼ, anyána yɛ́ káá bá nááyá e ? » 22Yésus ɔsɛ : « Yémi lénéke anyía u ka hámɛ́na hú ahɛ́ ɛ ká ká mɛ hálɔ́mɔ́na, yɛ́ ŋɔ yɔ́ɔ lɛca e ? Kuɔŋɔ́, ɔ́ɔ mɛ látáka bɔ látáka. » 23Aáná bɛbáyɛ ŋaá sáásíaka ɛ ɛkatɛ́katɛ́ cɛ ɔlɔŋɔ ú benyíinyí bé olumitinine anyía muákɔ́nɛ́na eémú tí ké wé. Yiíyi anyía Yésus tɛ ɔ́mɔ́ láana Bíel anyía muákɔ́nɛ́na eémú tí ké wé mbá, u ŋaá kɔɔna ɔsɛ : « Yémi lénéke anyía u ka hámɛ́na hú ahɛ́ ɛ ká ka mɛ hálɔ́mɔ́na, yɛ́ ŋɔ yɔ́ɔ lɛca e ? » 24Muátá muákɔ́nɛ́na mú ŋé bíketi bɛsana eebi, múó biíbi ɔɔ́ŋɔ́kɔ e nufule ; ɛ́ɛhɛ́ basɔ́ tu ŋe sú ményi anyía ciayɛ́ ɛmbasɔ́ áŋa taaká.
Nyibíóndísínyi nyɛ́ asana
25Yésus ŋaá kɛ́láka tɔ́na bɛsana bí etémbí biéŋí. Mbɔ́kɔ bé é biíbi bíkétíki bikime, bó biíbi ɔɔ́ŋɔ́kɔ ɔ́mɔtɛ́ ɔ́mɔtɛ́, i ŋe mí keti anyía keyé ɔ ɔmɛsɛ́ okime, nyɛbátɛ́nɛ́na tɛ́ ká bɔ́ŋɛ́a e tufule tukime atɔ́ bɔ́ kɔ́ɔ́ yɔɔ́ŋɔ́kɔ.