Yò-ècɔ̀nɔ̀ nyí rí
Lwiki
kɛ̃ mɔ́
Lwiki də̀ Zhwifu yé. Ń yə̀ tó n yə̀ Yezu kwã-lyì bí shí ǹdə́ bə̀lyè y wẽ́ yé. Wɔ́ Kristə tùntúm Pwəə ne ń tó n vò jààsɛ̀ nánzhəzhɔ̌ wẽ́, n sɛ̃ mɔ ń tumə né wẽ́. Wɔ́ Lwiki ń kɛ̃ Tùntúmə́ bé tumə né sɛ́bɛ́ rɛ́ myɛ. Lwiki jɛ̀rɛ̀ n byili bə̀ ń yà ń nə́ ń yâl n kɛ̃ kɔn dɛ̀bɛ́ gakó rə̀ ŋwɛ́nɛ́ Yezu Kristə shò-kwã nɛ́ mɔ́ náàcɛ̀nɛ́. Ń kɛ̃ zɔ̀mà nɛ́ nə̀myɛ́ Zhwifubá ǹdə́ byɛ̀bɛ́ bə̀ də̀ Zhwifubá mó gakó yilə, mùnì ga bə̀ gakó lwar bə̀ kɔn dɛ̀bɛ́ bə̀ byili bi mú zhe kùr zhə̀n zhə̀nà. Lwiki byili zɔ̀mà nánzhəzhɔ̌ Yi sónó w shò-kwã nɛ́. Sə lyì bí byɛ̀bɛ́ ń zɔ̀m bə̀ yò du mú, wɔ́ nə̀mwà bɛ́, ǹdə́ byɛ̀bɛ́ bə̀ tʼâ nyǐ ǹdə lyì ta mɔ́, ǹdə́ kana bɛ́, ǹdə́ zhələ bé, bə̀ wɔ́ bə̀myɛ́ Yi só dɛ̃´dɛ̃´ du.
Lwiki ju kùr n zɔ̀m Zhã-Bətiisi lul lé zɔ̀mà. N zɛ̃̀ n zɔ̀m Yezu myɛ nyân dɛ́ yò, n súlí n zɔ̀m Yezu bə̀swɛ́nɛ́ rɛ́ myɛ zɔ̀mà. Ń byili Marɛ ǹdə́ Zakarɛ ǹdə́ Shəmənyɔ̃ gə́ cèrhé Yi ní mú. Zɔ̀mà nɛ́ nə̀myɛ́ mɔ́ wɔ́ Lwiki dúdú ń kɛ̃ nɛ. Məco ǹdə́ Markɛ ǹdə́ Zhã yə̀ nɛ kɛ̃ yé.
1Lwiki byili kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ ce n kɛ̃ ń sɛ́bɛ́ rɛ́
1À yó-cə́bal Cofyil, lyì nánzhəzhɔ̌ ŋwɛ̀nɛ́ bə kɛ̃ ywẽ̀ nyɛ̀bɛ́ gakó nə̀ wɛ̀rhɛ́ nə́ cəcəl w mó, 2ǹdə byɛ̀bɛ́ bə̀ yírhə́ nɔ ywẽ̀ né nə̀myɛ́ kùr-ju yi ní ga, bə zɛ̃̀ bə jǐrh zɔ̀mɛ̀ rɛ́ bwə̀lnə̀ bé mó gə́ byili nə́ba nɛ́. 3Wɔ́ rə̀myɛ́ yil àmyɛ zɛ̃̀ a bwə̀rh bwə̀rh a lwar kɔn dɛ̀bɛ́ gakó rə̀ wɛ̀rhɛ́ kùr-ju yi ní ga mɔ́, a pwírí bə̀ kɔn mə̂ bʼà kɛ̃ kɔn gə́ tó né mó a pɔ̃́, 4mùnì ń lwar bə̀ kɔn dɛ̀bɛ́ bə̀ byili mú mú zhe kùr zhə̀n zhə̀nà.
Yi màlɛ́ka tú e byili Zhã-Bətiisi lul
5Yi jì y vwĩ̀-zwə́lnə mə̀dù yà ń ŋwɛ́nɛ́ ń yíl Zakarɛ. Ń yà ń wɔ́ vwĩ̀-zwə́lnə bé byɛ̀bɛ́ Abya yà ń cǐ mú lò mə̀dù. Ń kɛ̃ mɔ́ yà ń yíl Eləzabɛtɛ. Ńmyɛ yà ń wɔ́ Arɔ̃ dwí rí lyì bə̀kɔ́. Rə̀myɛ́ yi ní ǹdə́ wɔ́ Erɔɔdɛ ń yà ń wɔ́ Zhide tənà y pyɔ̌. 6Zakarɛ ǹdə́ ń kɛ̃ mɔ́ ga yʼà wɔ́ wu-cángá cìnə́ Yi yé né. Bə̀ yʼà nʼê zwẽ Cinu nyə́ né náàcɛ̀nɛ́ kɔn gakó wẽ́, 7e jà bə̀ yʼà gwẽ̌ bə bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ zhe yé, bə̀ Eləzabɛtɛ yà ń wɔ́ kə-eju. Kɔn súlí myɛ, bə̀ ga yʼà jǐrh náncɛrh.
8Dɛ̃ rə̀dù, Zakarɛ yà ń nə́ ń twĩ̀ Yi jì y vwĩ̀-zwə́lnə tumə né Yi jù wə̀,1.8 Gwɛ̃ bə̀ gə́ byili zɔ̀mà nɛ́ jàlà kùr mə̀gã̌ mɔ́. Bə̀ byili Yi jì y gə́ yʼà nyɛ̌ nɛ́ gàà mɔ́. bə̀ wɔ́ ńmyɛ̌ ǹdə́ ń tó-dwã bɛ́ bə̀ yʼà mə̂ sə bə twĩ̀ nì rə̀myɛ́ yùwə̀. 9Bə zɛ̃̀ bə cír mo, ǹdə bə̀ gə́ yʼà myɛ̀rhɛ̀ bə̀ nʼê cír dwã nɛ́, n zù Yi jì y jàà náàcɛ̀nɛ́ y wa, n ji wẽ̀ dé rə̀ lwẽ́ nã́nyə̀nyɛ̀lɛ́ y myǐn. 10Sə ń gə́ yà ń nə́ ń ji wẽ̀ dé myǐn yi ní, lyì bí púlə́púlə́ yʼà zhǐ pwẽ̀ nè, bə̀ nʼê ce Yi. 11Rə̀myɛ́ yi ní, Cinu màlɛ́ka èdù tú e lyí mu. È yʼà zhǐ bə̀ gə́ yʼà nʼê ji wẽ̀ dé myǐn mə̀gã̌ mɔ́ jə̀jĩ́ ni. 12Zakarɛ gə́ nɔ ya, ń wu zɛ̃̀, ywẽ zɛ̃̀ rə̀ zhe mo.
13Màlɛ́ka y wɔ̀ mɔ̀: “Bə̀ká dùr ywẽ yé Zakarɛ, bə̀ Yi zwẽ ǹ lwə̂l mó. Ǹ kɛ̃ Eləzabɛtɛ mà n lù byǐ n pɔ̃́, sə ǹ mʼâ ce ń yil bə̀ Zhã. 14Ǹ mʼâ fùù ǹdə́ wu-nyɔ̃̀, sə lyì nánzhəzhɔ̌ wun bʼa yə̀ nyɛ̀n ń lul lé yilə. 15Ń mà n yə̀ lò mɔ̀bɔ́ ń sú Cinu yírh. Ń tá ń la sɛ̃´ nyɔ́ yé. Ń mà n sú ǹdə́ Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ ǹdə́ ń gwẽ̌ ŋwɛ́nɛ́ ń ná wẽ́. 16Ń mà n ká n zə Esərayɛl byâ bɛ́ nánzhəzhɔ̌ bə bə̀ Cinu bə̀ Yi rí sõ. 17Yi mʼa twĩ̀ ńmyɛ̌ cìcì n jɛ̀rɛ̀ n tó rə̀ yé ǹdə́ Eshirhə y rə̀ yʼa pɔ rə̀ nyì-zwennə Elyi ni mú jàn, mùnì n ká n vwɛ̃ dabá ǹdə́ bə̀ byâ bɛ́ n ce dwã yó, sə n pyìrhí yó-kùùlì cìnə́ wun bə kwè byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê zwẽ Cinu nyə́ né mó surhə né, bə yə̀ lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê dɛ̃̀ Cinu twírí yə́.”
18Zakarɛ zɛ̃̀ n wɔ̀ màlɛ́ka y nɛ: “À jǐrh náncɛ. À kɛ̃ mɔ́ myɛ jǐrh ezhɛ̀nɛ́. Wɔ́ etər à mʼa tó né a lwar bə̀ rə̀myɛ́ mʼa yə̀ zhə̀nà?”
19Màlɛ́ka y zɛ̃̀ e wɔ̀ mɔ̀: “À yíl Gabərəyəə. À ŋwɛ́nɛ́ Yi yé né. Wɔ́ rə̀myɛ́ rə̀ twĩ̀ nì bʼà zhəl a byili mú yò-ècɔ̀nɔ̀ nyí rí rə̀myɛ́. 20Lwar bə̀ rə̀ dɛ̃ rɛ́ mʼa yí, rə̀ tʼâ la kwârh yé. Sə ǹ gə́ yə̀ à zɔ̀mɛ̀ rɛ́ zwẽ mó ce, ǹ nyí rí bʼa dɛ̃. Ǹ kə́ ǹ tá ǹ la ŋwɔ̀nɔ́ ń zɔ̀m kɔn mʼe yí rə̀ dɛ̃ rɛ́.”
21Rə̀myɛ́ yi ní ǹdə́ lyì bí yʼà gwẽ̌ zhǐ bə̀ nʼê dɛ̃̀ Zakarɛ. Sə ń gə́ yà ń nə́ ń dɛnɛ Yi jì y wẽ́ mó yʼà jàr bɛ̀. 22Ń gə́ tú n du pwẽ̀ nè, ń yà ń kə́ ń wàr ń nə́ ń zɔ̀m ǹdə́ bɛ yé. Wɔ́ ń jɛ̀sɛ́ dúdú ń yà ń mə́ ń zɔ̀m ǹdə́ bɛ. Ń nyí rí kʼê wàr rə̀ nʼê púr yé. Bə zɛ̃̀ bə lwar bə̀ wɔ́ kɔn ń nɔ Yi ji y jàà náàcɛ̀nɛ́ y wa.
23Sə ń tum dí gə́ zhɛ̀ Yi jì y wə, n ká n vò jè. 24Dwã màngɛlɛ́ rə̀myɛ́ kwã nɛ́, ń kɛ̃ Eləzabɛtɛ kwè pǔ. N mɛ̃ jù w cànsɛ̀ sə̀nu, ń mə́ ń zɔ̀m ń zhe: 25“Nyǐ kɔn dɛ̀bɛ́ Cinu Yi wɛ̀rhɛ́ à yilə. Ń vùr kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ yʼà nʼê pɛ nɛ cìzhìl lyì yírh wə.”
Màlɛ́ka byili Marɛ nɛ bə̀ ń la Yi Byǐ lúl
26Cànsɛ̀ shə̀ldù nyâ y yó, Yi zɛ̃̀ rə twĩ̀ màlɛ́ka Gabərəyəə Gəlile tənà y cɔ òdù wẽ́, ò yíl Nazarɛtɛ, 27e vò kɛ̃-byǐ èdù sono. Kɛ̃-byǐ y yʼà yíl Marɛ. È yʼà nʼê jí pyɔ̌ Dəvyidi dwí rí lò mə̀dù, ń yíl Zhozefu. 28Màlɛ́ka y zù Marɛ sono, e ce mo e wɔ̀: “Ce ǹ wu yə̀ nyɛ̀n. Cinu nə́ ń nyǐ mú ǹdə́ sónó nánfɔ̀lɔ̀. Ń ŋwɛ́nɛ́ ǹdə́ mɔ́.”
29Marɛ gə́ nyɛ̀ɛ̀ zɔ̀mà nɛ́ nə̀myɛ́, ń wu zɛ̃̀, n zɛ̃̀ ń nə́ ń pyà co mó mə̀myɛ́ mɔ́ kùrə̀. 30Màlɛ́ka y wɔ̀ mɔ̀: “Marɛ, bə̀ká dùr ywẽ yé. Yi nʼê nyǐ mú ǹdə́ sónó nánfɔ̀lɔ̀. 31Ǹ mʼâ zə pǔ, ń lù byǐ. Ǹ mʼâ ce ń yil bə̀ Yezu.1.31 “Yezu” kùr wɔ́: Cinu nə́ ń vwârh lyì bí, ráá: Cinu wɔ́ lyì bí zwennə.32Ń mà n yə̀ lò mɔ̀bɔ́ ń sú Cinu yírh. Bə̀ mʼa byẽ̀ mò bə̀ Dɛ̃̌ cə́bal Byǐ. Cinu Yi mà n ce n jòm ń da Dəvyidi pyɛ̀lɛ̀ də̀gwã́ y yó. 33Ń mà n cìní Zhakɔɔbɛ dwí rí byinə nə̀ la gaga, sə ń pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ tʼâ la zhɔ̌ yé.”
34Marɛ zɛ̃̀ n wɔ̀ màlɛ́ka y nɛ: “Etər kɔn mʼa tó né, à gə́ yə̀l bal pár mɔ́?”
35Màlɛ́ka y wɔ̀ mɔ̀: “Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ mʼa só ǹ yó, Dɛ̃̌ cə́bal jàn dɛ́ yə̀ nɛ́ ǹdə́ mɔ́. Wɔ́ rə̀myɛ́ yilə, byǐ mú ǹ la lúl mó mà n yə̀ Yi rə̀ cǐ mu. Bə̀ mʼa byẽ̀ mò bə̀ Yi Byǐ. 36Nyǐ ǹ dwí lò Eləzabɛtɛ myɛ zhe pǔ, kɔn yú cànsɛ̀ shə̀ldù. Ń la byǐ lúl ń náncɔɔrɛ́ wẽ́, ńmyɛ̌ mɔ̀bɔ́ bə̀ yʼà nʼê byẽ̀ bə̀ kə-eju mú. 37Zhə̀nà, kaka bə Yi jàn du yé.”
38Marɛ zɛ̃̀ n wɔ̀: “À ŋwɛ́nɛ́ Cinu pùbùlə̀ wɔ̀rhɔ́ yilə. Kɔn yál ǹdə ǹ gə́ byili ní à yilə.” Màlɛ́ka y zɛ̃̀ e zhǐr e yẽ̌ mo.
Marɛ zhə̀l ń la Eləzabɛtɛ nɛ gwãɔ̃
39Dwã nɛ́ nə̀myɛ́ mɔ́ wẽ́, Marɛ zɛ̃̀ làlà ǹdə́ yə̀wâl n vò Zhide tənà y cɔ òdù wə̀, ò wɔ pyàr cəcəl wə, 40n yí n zù Zakarɛ sõ kɛ̀lɛ́ wa, n ce Eləzabɛtɛ. 41Eləzabɛtɛ gə́ nyɛ̀ɛ̀ ń co mó, ń byǐ mú já n zhì ń wẽ́ n fùù. Eləzabɛtɛ sú ǹdə́ Eshirhə náàcɛ̀nɛ́, 42n zɛ̃̀ n bya dɛ̃̌ dɛ̃̌ n wɔ̀ Marɛ nɛ: “Ǹ nɔ bwəl du kana bɛ́ gakó, sə ǹ pǔ byǐ mú myɛ nɔ bwəl! 43Bə̀kɔ́n à wɔ́, à Cinu ná mə n bə̀ à sõ? 44Nyǐ ǹ co mó gə́ já e tu à zhɛ̃̌ wa, à byǐ mú fùù ǹdə́ wu-nyɔ̃̀ à wẽ́. 45Ǹ wɔ́ wu-nyɔ̃̀ cə́kɛ̃, bə̀ ǹ zwẽ nyí bə̀ tɛ̀bɛ́ Cinu ce bə byili mú mú bʼa pyìrh.”
Marɛ cèrhé Yi rə̀ yò-ècɛ̀nà nɛ́ ǹdə́ mɔ mɔ́ yilə
46Marɛ zɛ̃̀ n wɔ̀:
“À nʼâ cèrhé Cinu ǹdə́ à wu gakó.
47À nʼâ fùù ǹdə́ wu-nyɔ̃̀ Yi à Zwennə mó yilə,
48bə̀ rə̀ lwəl rə nyǐ ni ǹdə́ à yə̀ yírh swí ga.
Sə kɔn zhí èlâsɛ̃´, nunə dwí gakó mʼa byẽ̀ nè bə̀ wu-nyɔ̃̀ cə́kɛ̃,
49bə̀ Yi jàn cə́bal mɔ́ wɛ̀rhɛ́ ywẽ̀ nánfwààlɛ̀ à yilə.
Ń mə̂ ǹdə́ còrhó.
50Ń nə́ ń dùr byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê nyàm mɔ̀ mɔ́ nɔ̀nɔ̀ twéé gakó
kɔn mʼê la gaga.
51Sə ń byili ń jɛ̃̀ jàn cìn-byilu cìnə́ ne,
n làà bɛ̀ dwã nɛ.
52N byirh pyâ bə̀ pyɛ̀lɛ̀ də̀gwə́rh yó n ló tɛ̃´,
n zhẽ̌ byɛ̀bɛ́ bə̀ yə̀ yírh swí mú ywẽ́ dɛ̃̌.
53N pə wè-ècɛ̀nà nánzhəzhɔ̌ nɔ̀rhnà nɛ̀,
n kwɛ̃̀ nə̀cɛ̀nà ǹdə́ jə̀-fwə̀r.
54-55N lyǐrh ń nyí rí ń yà ń bwəl nə́ dabá nɛ mɔ́ yò,
n sɛ̃ ń dwí Esərayɛl lyì bí ni,
sə ń yə̀ Abəraham ǹdə́ ń byâ bɛ́ yò swě yé.
Ń nə́ ń dùr bə̀ nɔ̀nɔ̀ twéé gakó kɔn mʼê la gaga.”
56Marɛ mɛ̃ Eləzabɛtɛ sono kɔn yí ǹdə cànsɛ̀ sə̀tɔ̀ ta. Rə̀myɛ́ kwã nɛ́, n ká n vò jè.
Zhã-Bətiisi lul ǹdə́ ń yil co
57Eləzabɛtɛ lul lé dɛ̃ rɛ́ gə́ tú rə yí, ń lùl bal-byǐ. 58Ń jə̀-dwã bɛ́ ǹdə́ ń dwí lyì bí gə́ nyɛ̀ɛ̀ bə̀ Cinu dùr ń nɔ̀nɔ̀ dɛ̃´dɛ̃´ èta, bə zɛ̃̀ bə tó mo bə fùù ǹdə́ wu-nyɔ̃̀.
59Dwã nyàlpyɛ̀ bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y lul lé kwã nɛ́, bə̀ tú bə gõ yə̀.1.59 Gwɛ̃ bə̀ gə́ byili zɔ̀mà nɛ́ jàlà kùr mə̀gã̌ mɔ́. Bə̀ byili góm mó kùr gə́ nʼê yâl e wɔ̀ nɛ́ gàà mɔ́. Bə̀ yʼà nʼê yâl bə byẽ̀ mò bə̀ Zakarɛ. 60Ń ná zɛ̃̀ n cẽ n wɔ̀: “È də̀ èta yé. Byẽ̌nə mo bə̀ Zhã.”
61Bə wɔ̀ mɔ̀: “Sə lò gə́ tɛ̀nɛ́ á dwí rí wẽ́ ń yíl èta mɔ́?”
62Bə zɛ̃̀ bə gwàr ń da Zakarɛ, bə byili mu ǹdə́ bə̀ jɛ̀rh, bə̀ wɔ́ etər ń nə́ ń yâl bə̀ bə̀ byẽ̌ bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y nɛ́? 63N ce bə kwè bwèlè bə pɔ̃, n kɛ̃ è yó bə̀: “Bə̀ byẽ̌ bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y bə̀ Zhã.”
Kɔn jàr bə̀ gakó. 64Rə̀myɛ́ yó cìcì, ń nyí rí jʼa púr, n zɛ̃̀ ń nə́ ń zɔ̀m ń mə́ ń cèrhé Yi. 65Ywẽ zɔ lyì bí byɛ̀bɛ́ gakó bə̀ yʼà bwə́l gàà mɔ́. Sə cɛmɛ nɛ́ nyɛ̀bɛ́ nə̀ yʼà ŋwɛ́nɛ́ tənà y èmyɛ́ pyààrɛ́ yó mó lyì bí myɛ yʼà nʼê zɔ̀m yò w òmyɛ́ mɔ́ zɔ̀mà. 66Lyì bí byɛ̀bɛ́ gakó bə̀ nyɛ̀ɛ̀ yò w òmyɛ́ mɔ́ yʼà cĩ́ w bə̀ wẽ́, bə̀ nʼê wə̀lə̀: “Bə̀kɔ́n lò bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y kɛ̀bɛ́ la yál?”
Zhə̀n ga, Cinu jàn dɛ́ yʼà ŋwɛ́nɛ́ ǹdə́ ya.
Zakarɛ byili Yi sónó w rə̀ dwí rí ni ǹdə́ Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ jàn
67Zhã da Zakarɛ sú ǹdə́ Eshirhə náàcɛ̀nɛ́, n zɛ̃̀ ń nə́ ń zɔ̀m zɔ̀mà nyɛ̀bɛ́ Yi yʼà byili mu ń zhe:
68“Cinu Esərayɛl lyì bí Yi rí mà n nə còrhó,
bə̀ ń gwɛ̃ ń dwí rí ni, n zwẽ de.
69Ń ce ń tùntùnnə̀ Dəvyidi dwí rí lù jàn cə́bal, n zwẽ nə́ba.
70Ń pyìrh kɔn dɛ̀bɛ́ ń yà ń tó ń nyì-zwennə bé dɛnnɛ n byili shãã ga mɔ́.
71Ń yà ń bwəl nyí bə̀ ń mà n zwẽ nə́ba nə́ zwə̀ bé
ǹdə́ byɛ̀bɛ́ gakó bə̀ súl nə́ba mó jɔ̃̀ wà,
72bə̀ ń mà n dùr nə́ dabá náncɛsɛ́ nɔ̀nɔ̀,
n lyǐrh ń cìcì dɔbrɛ́ ń yà ń zɔ ǹdə́ bɛ mɔ́ yò.
73Wɔ́ nə́ nàmbal Abəraham nɛ Cinu yà ń bwəl nyí,
74bə̀ ń mà n zwẽ nə́ba nə́ zwə̀ bé jɔ̃̀ wà.
Ywẽ kʼê tʼâ la nə́ba zal yé.
75Nə́ mʼâ ŋwɛ̀nɛ́ nə́ pɔ̃ còrhó ǹdə́ wu nántwə̂ ǹdə́ wu-cángá ń yírh wə́,
kɔn mʼe yí nə́ cu.
76Sə à byǐ, è gə wɔ́ ǹmyɛ́ yilə,
bə̀ mʼa byẽ̀ mó bə̀ Dɛ̃̌ cə́bal nyì-zwennə,
bə̀ ǹ mʼâ tó Cinu yé, ń kwɛrhɛ ń sɔ́má yá,
77ń ce ń dwí rí lwar bə̀ ń la rə zõ rə̀ yə̀-bəlwàálɛ́ wa.
78Nə́ Yi rí wɔ́ wu-bɔ̀nɔ̀ ǹdə́ nɔ̀nɔ̀-dǔr cí.
Rə̀ mʼa ce pwẽ̀ shí dɛ̃̌ rə bʼe yə̂r nə́ba ǹdə nə̀nyɔ́nɔ́ gə́ yʼa púrh né.
79Pwẽ̀ dé rə̀myɛ́ mʼa yə̂r byɛ̀bɛ́ bə̀ jě cə-byín ǹdə́ cu ywə́l wə,
rə cĩ́ nə́ba yə̀-zùlə́ sɔ́má yó.”
80Sə bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y yʼà nʼê byìlə̀. È surhə né myɛ yʼà nʼê súlí. Rə̀myɛ́ kwã nɛ́, ń zhə̀l n yə̀ gɔ-elũ èpòlò wə̀, kɔn mʼe yí dɛ̃ rɛ́ tɛ̀bɛ́ ń tú n byili ń cìn Esərayɛl lyì bí ni mú.
2Yezu lul lé
1Dwã nɛ́ nə̀myɛ́ wẽ́, pyɔ̌ Səzaarɛ Ogusti pɔ nyí bə̀ bə̀ gál lũ lyì bí púlə́púlə́. 2Gál mɔ́ mə̀myɛ́ mə̀ yàl gál nã́yéé mó. Mə̀ gàl ǹdə́ Kwirinyuusi yà ń wɔ́ Siri tənà y yó-cə́bal. 3Lyì bí gakó yʼà zhə̀l gál mɔ́, lò gakó ń da-dǒ wə. 4Zhozefu yà ń wɔ́ pyɔ̌ Dəvyidi kwálá y lò. Rə̀myɛ́ ce n zɛ̃̀ n zhǐr Nazarɛtɛ nɛ, Gəlile tənà y wa, n vò Zhide tənà y wa, Dəvyidi da-dǒ w bə̀ nʼê byẽ̀ bə̀ Bɛtələyɛm mɔ́ wa, 5mùnì bə kɛ̃ ńmyɛ̌ ǹdə́ ń kɛ̃ Marɛ. Marɛ jà ń yà ń zhe pǔ.
6Bə̀ gə́ yʼà ŋwɛ́nɛ́ gàà yi ní, Marɛ lul dɛ̃ rɛ́ tú e yí. 7N lù bal-byǐ. Wɔ́ ńmyɛ̌ ń yàl ń byǐ nã́yə́ə́ mó. Sə bə̀ yə̀ jàà nɛ zhələ bé jì y wẽ́ yé. Rə̀myɛ́ yilə, n pyípyílí mu ǹdə́ kàmə̀-jɛ̀rh, n cĩ́ mu vwàmá kùlkṍ wə.
Màlɛ́ka byili vwã̌-ènɔ̀nà bɛ́ nɛ bə̀ Kristə lùlə̀
8Vwã̌-ènɔ̀nà yʼà nʼê zwɛ̃̀ gàà, gɔ w wa, bə̀ mʼê yìlì bə̀ pyììsì. 9Cinu màlɛ́ka èdù lyí bi. Cinu zùwə́ y pwẽ̀ dé yə̂r rə kə́kɛ́lɛ́ bɛ. Ywẽ nánfɔ̀lɔ̀ zə bɛ.
10Màlɛ́ka y zɛ̃̀ e wɔ̀ bɛ: “Á bə̀kʼá dùr ywẽ yé. Nyǐ à zhe yò-ècɔ̀nɔ̀ à la ába byilu. Ò mʼa yə̀ wu-nyɔ̃̀ nánfɔ̀lɔ̀ dwí rí púlə́púlə́ yilə. 11Bə̀ lùl mɔ̀bɔ́ ń la ába zõ mó zà Dəvyidi da-dǒ wə. Ńmyɛ̌ ń wɔ́ Kristə mó, Cinu mú mɔ̀bɔ́ Yi yʼà bwəl nyí bə̀ rə̀ mʼa twĩ̀ n bə̀ mɔ́. 12Nyǐnə kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ mʼa ce á lwar ń párá: á mʼâ nə byì-shɛ̀mɛ́ bə̀ pyípyílí ǹdə́ kàmə̀-jɛ̀rh, è pyě vwàmá kùlkṍ wə.”
13Rə̀myɛ́ yó, Arəzana màlɛ́kabá nánzhəzhɔ̌ tú bə súlí màlɛ́ka y nɛ, bə̀ nʼê cèrhé Yi bə̀ zhe:
14“Yi nə còrhó dɛ̃̌ Arəzana wa,
sə yə̀-zùlə́ jòm cɛ yó ǹdə́ numbyínə́ bé rə̀ só mó!”
15Màlɛ́kabá gə́ kwɛ̃̀ bə vò dɛ̃̌, vwã̌-ènɔ̀nà bɛ́ zɛ̃̀ bə̀ nʼê wə̀l dwã nɛ: “Bànà nə́ lyɛ̃ nə́ yí Bɛtələyɛm, nə́ nə yò w ò wɛ̀rhɛ́, Cinu cĩ́ nə́ba ò nyí mú.”
16Bə zhǐr bə vò làlà, bə yí bə nə Marɛ ǹdə́ Zhozefu ǹdə́ byì-shɛ̀mɛ́ y è pyě vwàmá kùlkṍ w wə. 17Bə̀ gə́ nɔ byì-shɛ̀mɛ́ yá, bə zɛ̃̀ bə cĩ́ kɔn dɛ̀bɛ́ màlɛ́ka y yʼà byili bi bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ námpɔ́lɛ́ y èmyɛ́ yil mó. 18Vwã̌-ènɔ̀nà bɛ́ zɔ̀mà nɛ́ jàr byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà nʼê cili mú gakó, 19sə Marɛ yà ń nə́ ń cĩ́ ywẽ̀ nə̀myɛ́ gakó ń wẽ́, ń nə́ ń tɛ́rɛ́ nɛ.
20Vwã̌-ènɔ̀nà bɛ́ kʼa kwɛ̃̀, bə̀ nʼê shènè Yi, bə̀ mʼê cèrhé re, kɔn dɛ̀bɛ́ gakó bə̀ zhã̌ nyɛ̀ɛ̀, bə̀ yírhə́ jʼa nə mɔ́ yilə. Kɔn gakó yàl ǹdə màlɛ́ka y gə́ yʼà byili bi ní.
Bə̀ co bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y yil lé bə̀ Yezu
21Dwã nyàlpyɛ̀ bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y lul lé kwã nɛ́, dɛ̃ rɛ́ tɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà mə̂ dwã sə bə gõ y mó gə́ tú e yí, bə co è yil bə̀ Yezu, yil lé tɛ̀bɛ́ màlɛ́ka y yʼà byili ǹdə́ ń ná yà ń gwẽ̌ bə ń pǔ zhe mó.
Bə̀ zə Yezu bə vò Yi jù w bə pə Yi ni
22Kɛ̃ lul jìmdí vǔr dɛ̃ rɛ́ gə́ tú e yí, Zhozefu ǹdə́ Marɛ wɛ̀rhɛ́ ǹdə Muyiisi gə́ yà ń pɔ nyí ní: bə̀ zə bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y bə mʼe vò Zhərəzalɛm, bə pə Cinu ni, 23ǹdə Cinu nyí rí sɛ́bɛ́ rɛ́ gə́ byili ní. Bə̀ kɛ̃ rə̀ wẽ́ bə wɔ̀: “Kɛ̃ gə lùl ń byì-yə́ə́, è gə wɔ́ bal, wɔ́ Cinu ń cǐ yə.” 24Bə pə kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ kɛ̃ Cinu nyí rí sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ vwĩ̀ rí zwə́l yil mó myɛ: “Épwə̂nse sə̀lyè, ráá épò-bwâlsɛ sə̀lyè.”
25Bal mə̀dù yà ń ŋwɛ́nɛ́ Zhərəzalɛm nɛ́, ń yíl Shəmənyɔ̃. Bal mɔ́ ńmyɛ̌ yà ń wɔ́ wu-cángá cə́bal, ń yà ń nə́ ń cèrhé Yi. Ń yà ń nə́ ń dɛ̃̀ mɔ̀bɔ́ ń mà n zwẽ Esərayɛl lyì bí. Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ yʼà ŋwɛ́nɛ́ ǹdə́ mɔ. 26È yʼà byili mu bə̀ ń mà n nə Kristə mó, mɔ̀bɔ́ Cinu la tũ̌ mú, éfòró n zɛ̃̀ n cì. 27E ce n vò Yi jù wə̀. Yezu da ǹdə́ ń ná gə́ zə mɔ bə mʼe bə̀ Yi jù w bə̀ la wɔ̀rhɔ́ ǹdə nyí rí gə́ yʼà nʼê byili ní, 28Shəmənyɔ̃ cèlè ń jɛ̀rh n zwẽ mo, n zɛ̃̀ ń nə́ ń ce Yi nə̀bán ń zhe:
29“Cinu, èlâsɛ̃´, ǹ zɔ̀mɛ̀ rɛ́ pyìrh.
Yẽ̌ ǹ tùntùnnə̀ mó ne n vò ǹdə́ yə̀-zùlə́,
30bʼà yírhə́ nɔ mɔ̀bɔ́ ǹ twĩ̀ nə́ zõ yil mó.
31Ǹ twĩ̀ mù lyì bí gakó yírhə́ nə mɔ.
32Wɔ́ ńmyɛ̌ ń wɔ́ pwẽ̀ dé rə̀ mʼa ce lũ lyì dwí gakó lwar ǹ párá,
e jà ń mà n ce ǹ dwí Esərayɛl lyì bí nə còrhó.”
33Kɔn dɛ̀bɛ́ Shəmənyɔ̃ yà ń nə́ ń zɔ̀m bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y yil mó yʼà jàr è da ǹdə́ è ná. 34Shəmənyɔ̃ lwə̀l Yi bwəl bə̀ yó, n zɛ̃̀ n wɔ̀ Marɛ nɛ: “Yi twĩ̀ bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y kɛ̀bɛ́ Esərayɛl lyì nánzhəzhɔ̌ yò zhìlù, ǹdə́ bə̀ nánzhəzhɔ̌ yò kɔrhɔ yilə. Ń mà n byili Yi pùbùlə̀, sə lyì bí mʼa mà nyə̀-pɔ̌. 35Ń mà n byili lyì nánzhəzhɔ̌ wun bùlə̀. Sə ǹmyɛ́ cìcì mú, kɔn mʼa yì mú ǹdə wɔ́ shǐ bə̀ mʼe zò mó ta.”
36Kɛ̃ mə̀dù myɛ yà ń ŋwɛ́nɛ́ ń yíl Annɛ, ń yà ń wɔ́ Yi nyì-zwennə. Ń da mɔ́ yà ń wɔ́ Asɛɛrɛ kwálá lò, ń yíl Fanəwəə. Annɛ yà ń cɛ dɛ̃´dɛ̃´. Ń yà ń wɛ̀rhɛ́ byinə nyàlpyɛ̀ ǹdə́ ń byal mɔ́. 37Rə̀myɛ́ kwã nɛ́, ń byal mɔ́ cì n yẽ̌ mo, sə ń kə́ ń yə̀ byal dõ jí yé. Ń yà ń yú byinə shə́-lyɛlɛ ǹdə́ nə̀na. Ń yà ń ŋwɛ́nɛ́ Yi jù w twéé gakó, ń nə́ ń lyẽ ń nyí, ń nə́ ń wɛ̀rhɛ́ Yi-co, ń mə́ ń cèrhé Yi cəcɛ̃ ǹdə́ nə̀nyɔ́nɔ́ ga.
38Rə̀myɛ́ yi ní cìcì, ńmyɛ bə̀ n zù bə̀ yó, n zɛ̃̀ ń nə́ ń cèrhé Yi, ń mə́ ń zɔ̀m bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y zɔ̀mà ǹdə́ lyì bí byɛ̀bɛ́ gakó bə̀ yʼà nʼê dɛ̃̀ Zhərəzalɛm cìn nɛrɛ́ y dɛ̃ rɛ́ mɔ́.
39Zhozefu ǹdə́ Marɛ gə́ wɛ̀rhɛ́ ǹdə Cinu nyí rí gə́ nʼê byili ní bə zhɛ̀, bə kʼa zə Yezu bə kwɛ̃̀ bə vò bə̀ da-dǒ Nazarɛtɛ, Gəlile tənà y wa. 40Bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y yʼà nʼê byìlə̀. È jàn dɛ́ ǹdə́ è surhə né ga yʼà nʼê súlí, sə Yi yʼà só yə.
Yezu mɛ̃ Zhərəzalɛm Yi jì y kɔ̀nɔ́ w wa, ń da ǹdə́ ń ná jʼà yə̀ lwar yé
41Byin byin gakó Pakɛ y címsí2.41 Gwɛ̃ bə̀ gə́ byili zɔ̀mà nɛ́ jàlà kùr mə̀gã̌ mɔ́. Bə̀ byili címsi gakó gə́ nʼê jí ní gàà mɔ́. gə yúwə́, Yezu da ǹdə́ ń ná yʼà nʼê zhə̀l bə̀ jí si Zhərəzalɛm nɛ́. 42Yezu gə́ tú n yí byinə shí ǹdə́ nə̀lyè, bə̀ zə mɔ bə vò Zhərəzalɛm ǹdə bə̀myɛ́ gə́ nʼê zhə̀l byin byin gakó ta.
43Címsí gə́ tú sə zhɛ̀, bə kʼa kwɛ̃̀ bə̀ la jè, sə Yezu yà ń mɛ̃ Zhərəzalɛm nɛ́. Zhozefu ǹdə́ Marɛ jʼà yə̀ lwar yé. 44Bə̀ yʼà nʼê bùl bə̀ ń ŋwɛ́nɛ́ lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà tó bə shí Zhərəzalɛm mɔ́ wẽ́. Sə bə̀ zhə̀l dɛ̃ námpúm, bə zɛ̃̀ bə ji kùr bə̀ nʼê pyà mɔ̀ bə̀ dwí lyì bí ǹdə́ bə̀ dɔwabá wẽ́, 45sə bə̀ yə̀ mɔ nɛ yé. Bə zɛ̃̀ bə kʼa nʼê pyà mɔ̀ bə mʼe la Zhərəzalɛm.
46Bə̀ dwã nə̀tɔ̀ yùwə̀, bə vò bə nə mɔ Yi jì y kɔ̀nɔ́ w wa, ń jě tɛ̃´ Muyiisi nyə́ né byilnə bé cəcəl wə, ń nə́ ń cili bə̀ zɔ̀mà nɛ́, n jà ń nə́ ń bwə̀rh bè zɔ̀mà. 47Sə surhə né nyɛ̀bɛ́ ń yà ń mə́ ń lyár bɛ mɔ́ yʼà nʼê jàr byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà nʼê cili ń zɔ̀mà nɛ́ mɔ́ gakó. 48Ń da ǹdə́ ń ná gə́ tú bə nə mɔ, kɔn jàr bɛ̀ dɛ̃´dɛ̃´. Ń ná zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: “À byǐ, byè yil ǹ wɛ̀rhɛ́ nə́ba èta mɔ́? Nyǐ, àmyɛ́ ǹdə́ ǹ da wun zhìlì nə́ mʼé pyà mɔ́.”
49Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Byè yil á yʼâ nʼá pyà nɛ̀? Á yə̀l bə̀ kɔn wɔ́ nyɔ́ɔ́ ǹdə́ nɛ bʼà cili à Da tumə né sõ nà?” 50Sə bə̀ yə̀ ń zɔ̀mɛ̀ rɛ́ kùr nyɛ̀ɛ̀ yé.
51N zɛ̃̀ n ká n tó be n vò Nazarɛtɛ. Ń yà ń nə́ ń zwẽ bə̀ nyí ni, sə ń ná yà ń nə́ ń cĩ́ ywẽ̀ né nə̀myɛ́ gakó ń wẽ́. 52Sə Yezu yà ń nə́ ń byìlə̀. Ń lárma mɔ́ ǹdə́ ń tùm-ècɛ̀nà ga yà nʼê súlí Yi ǹdə́ numbyínsí yírhə́ wə.
3Zhã-Bətiisi bwə̀l Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́
(Məco 3.1-12; Markɛ 1.1-8; Zhã 1.19-28)
1Pyɔ̌ Təbɛɛrɛ Səzaarɛ pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ byinə shí ǹdə́ nə̀nu yó, ǹdə́ wɔ́ Pɔ̃s-Pyəlatɛ ń yà ń cǐ Zhide tənà yá, ǹdə́ Erɔɔdɛ myɛ wɔ́ Gəlile tənà y pyɔ̌, ǹdə́ ń zhə̀m-bal Shilipu wɔ́ Yiture ǹdə́ Tərəkoniti pyɔ̌, ǹdə́ Ləzanyaasɛ wɔ́ Abəlɛnɛ tənà y pyɔ̌, 2ǹdə́ Annɛ ǹdə́ Kəyifu wɔ́ Yi jì y vwĩ̀-zwə́lnə bé yé né cìnə́ bé gakó náncɛrh. Rə̀myɛ́ yó, Yi byili rə̀ zɔ̀mɛ̀ rɛ́ Zakarɛ byǐ Zhã nɛ gɔ-elũ èpòlò w wə. 3N zɛ̃̀ n tó jààsɛ́ shɛ̀bɛ́ sə̀ ŋwɛ́nɛ́ Zhɔrdɛ̃ bwǐ y yala nɛ mɔ́ wẽ́, ń nə́ ń bwə̀l ń byili lyì bí ni bə̀ bə̀ pyìrhí bə̀ wun, bə zwẽ nɛ̃̌-shɔ, mùnì ga Yi pə bɛ bə̀ yə̀-bəlwàálɛ sǔbri.
4Bə̀ yʼà kɛ̃ ń yò Yi nyì-zwennə Ezəyi sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́, bə wɔ̀:
“Cəl nʼê bwə̀l gɔ-elũ èpòlò wə̀, rə̀ zhe:
‘Kwɛrhɛna Cinu sɔ́má yá,
sʼá wɛ̀rhɛ́ sə-byǐsí sə yə̀ cángá á pɔ̃.
5Bə̀ mʼa shĩ gwáárɛ́ gakó;
bə̀ mʼa só pyààrɛ́ ǹdə́ pyâlsɛ́ gakó tɛ̃´;
bə̀ mʼa zwə́r sɔ́m-bəjə́ə́lé gakó rə jǐrh cángá;
bə̀ mʼa kwɛrhɛ sɔ́msɛ́ shɛ̀bɛ́ sə̀ bə càn mɔ́;
6sə lyì bí gakó bʼa nə Yi vwârh mɔ́ ǹdə́ bə̀ yírhə́.’ ”
7Lyì-zhâ bɛ́ yʼà nʼê zhə̀l Zhã sono, mùnì n pə bɛ nɛ̃̌-shɔ, sə ń yà ń nə́ ń wə̀l bè: “Kùrh dwí, mɔ̌ lò ń byili ába bə̀ dǔrnə á lú Yi lyim dí rə̀ bàn mɔ́ yé né? 8Wɛ̀rhɛ́na kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ mʼa byili bʼâ pyìrhí á wun, sʼá bə̀kʼá zɛ̃̀ á nʼá bùl á wẽ́ bə̀, Abəraham gə́ wɔ́ ámyɛ̌ nàmbal mɔ́ dúdú yú yé. À nʼâ wə̀l ába: Yi wɔ̌ rə̀ bʼa ce nə́kuulí tɛ̀bɛ́ jǐrh Abəraham byâ. 9Nyǐnə, dòló pyě cèmé né kùr wə̀. Kɔ̀bɔ́ gakó ò tʼâ ce byâ byɛ̀bɛ́ bə̀ càn, bə̀ mʼa kà w bə ji myǐn.”
10Lyì-zhâ bɛ́ zɛ̃̀ bə bwə̀rh mò bə wɔ̀: “Byè nə́myɛ̌ nə mə̂ sə nə́ wɛ̀rhɛ́?”
11N wɔ̀ bɛ: “Lò mɔ̀bɔ́ ǹ zhe kàmə̀-zǔrh sə̀lyè, sə́ pə èdù lò mɔ̀bɔ́ ń bə zhe ne. Lò mɔ̀bɔ́ ǹ zhe kùjú, sə ǹmyɛ́ tə̀ ń pə lò mɔ̀bɔ́ ń bə zhe ne.”
12Myə̂l-kwândɛ́ zwennə jàlà myɛ yʼà tú mùnì Zhã pə bɛ nɛ̃̌-shɔ. Bə zɛ̃̀ bə bwə̀rh mò bə wɔ̀: “Yó-cə́bal, byè nə́myɛ̌ mə̂ sə nə́ wɛ̀rhɛ́?”
13N wɔ̀ bɛ: “Á bə̀kʼá zwẽ lò wársɛ kɔn lyɛ̃ bə̀ gə́ pɔ ába nyí ní mú yé.”
14Shə̀dɛ́ɛ́sɛ myɛ bwə̀rh mò sə wɔ̀: “Sə nə́myɛ̌, byè nə́ mə̂ sə nə́ wɛ̀rhɛ́?”
N wɔ̀ bɛ: “Á bə̀kʼá ce ywẽ lyì bí kùr w á mʼá zwẽ bə̀ wársɛ́ yé. Á bə̀kʼá cĩ́ yò kɔ̀bɔ́ ò də̀ zhə̀n lò yó w yé. Cenə á wun yə̀ nyɛ̀n ǹdə́ dɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê kwɛ̃̌ ába mɔ́.”
15Sə lyì bí yʼà nʼê dɛ̃̀ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ la wɔ̀rhɔ́ ǹdə́ bə̀ wun gakó. Rə̀myɛ́ ce, lò gakó yà ń nə́ ń bwə̀rh ń cìn ń wẽ́ ń zhe ǹdə́ è gə də̀ Zhã ń wɔ́ Kristə mó?
16Zhã zɛ̃̀ n wɔ̀ bə̀ gakó ne: “Àmyɛ́ nʼâ zə nɛ̃̌ à pɛ ába nɛ̃̌-shɔ, sə lò mə̀dù bànà, ńmyɛ̌ jàn dɛ́ du àmyɛ́. À yə̀ yírh swí sʼa lwə̂r ń nə̀cìlə̀ né nyínsí myɛ cìcì yé. Ńmyɛ̌ mà n zə Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ ǹdə́ myǐn n pə ába nɛ̃̌-shɔ. 17Ń zhe zwã̌ ń jɔ̃̀ wà, ń la n mə n cèlè jíjí rí, n pɔr rə̀ byâ bɛ́ ǹdə́ rə̀ púúlí dwã wa, n ce jíjí byâ bɛ́ ń bɔ̀bwã̀ y wa, n zɛ̃̀ n ló púúlí myǐn mɔ̀bɔ́ mə̀ tʼâ la cú gaga wa.”
18Zhã yà ń nə́ ń cící lyì bí ǹdə́ zɔ̀mà dwã nánzhəzhɔ̌; sə ń yà ń nə́ ń tó rə̀myɛ́ dɛnnɛ ń bwə̀l yò-ècɔ̀nɔ̀ nyí rí ń byili bi. 19Ń yà ń nə́ ń bwí Erɔɔdɛ ń gə́ zwẽ ń da-byǐ mú kɛ̃ mɔ́ bə̀ yʼà nʼê byẽ̀ bə̀ Erɔjaadɛ n jí mú, ǹdə́ ń bə̀cà tumə né dwã bɛ́ nyɛ̀bɛ́ gakó ń yà ń nə́ ń twĩ̀ mú yilə. 20Erɔɔdɛ zɛ̃̀ n kə́ n twĩ̀ bə̀cà tum dõ n súlí: n ce bə zə Zhã bə ce byə̀nə́-jù wə̀.
Yezu zwẽ nɛ̃̌-shɔ
21Lyì bí gakó gə́ zwẽ nɛ̃̌-shɔ mɔ́ bə zhɛ̀, Yezu myɛ zɛ̃̀ n zwẽ. Ń gə́ zwẽ mo n zhɛ̀, n zɛ̃̀ ń nə́ ń ce Yi. Ń gə́ tú ń nə́ ń ce Yi yi ní, dɛ̃̌ yi rí pul. 22Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ shí dɛ̃̌ ǹdə épwèné ta, e só ń yó wə. Bə zɛ̃̀ bə nyɛ̀ɛ̀ cəl rə̀ shí dɛ̃̌ rə wɔ̀: “Ǹ wɔ́ à ywə́lə́ byǐ. À só mó dɛ̃´dɛ̃´.”
Zhozefu nàmbala bɛ́ yilə né
23Yezu gə́ tú n ji ń tum dí kùr mó, ǹdə́ ń yú byinə shə́-ètɔ̀, sə lyì bí yʼà nʼê bùl bə̀ wɔ́ Elyi byǐ Zhozefu ń lùl mò.
24-38Nyǐnə kɔn gə́ ju kùr né ǹdə́ Adəma kɔn mʼe yí Zhozefu:
Wɔ́ Yi rə̀ wɛ̀rhɛ́ Adəma,
Adəma zɛ̃̀ n lù Sɛtɛ,
Sɛtɛ zɛ̃̀ n lù Enɔɔsɛ,
Enɔɔsɛ zɛ̃̀ n lù Kayənan,
Kayənan zɛ̃̀ n lù Maləlyɛɛlɛ,
Maləlyɛɛlɛ zɛ̃̀ n lù Yarɛtɛ,
Yarɛtɛ zɛ̃̀ n lù Enɔkɛ,
Enɔkɛ zɛ̃̀ n lù Matəsala,
Matəsala zɛ̃̀ n lù Lamɛkɛ,
Lamɛkɛ zɛ̃̀ n lù Nəwee,
Nəwee zɛ̃̀ n lù Sɛm,
Sɛm zɛ̃̀ n lù Arəfasaadɛ,
Arəfasaadɛ zɛ̃̀ n lù Kayənam,
Kayənam zɛ̃̀ n lù Sala,
Sala zɛ̃̀ n lù Ebɛɛrɛ,
Ebɛɛrɛ zɛ̃̀ n lù Falɛkɛ,
Falɛkɛ zɛ̃̀ n lù Aragawɔ,
Aragawɔ zɛ̃̀ n lù Shəruki,
Shəruki zɛ̃̀ n lù Nakɔɔrɛ,
Nakɔɔrɛ zɛ̃̀ n lù Tara,
Tara zɛ̃̀ n lù Abəraham,
Abəraham zɛ̃̀ n lù Yəzakɛ,
Yəzakɛ zɛ̃̀ n lù Zhakɔɔbɛ,
Zhakɔɔbɛ zɛ̃̀ n lù Zhudə,
Zhudə zɛ̃̀ n lù Farɛɛsɛ,
Farɛɛsɛ zɛ̃̀ n lù Esərɔm,
Esərɔm zɛ̃̀ n lù Arəni,
Arəni zɛ̃̀ n lù Adəmyinni,
Adəmyinni zɛ̃̀ n lù Amyənadaabɛ,
Amyənadaabɛ zɛ̃̀ n lù Naasɔ̃,
Naasɔ̃ zɛ̃̀ n lù Sala,
Sala zɛ̃̀ n lù Booze,
Booze zɛ̃̀ n lù Zɔbɛɛdɛ,
Zɔbɛɛdɛ zɛ̃̀ n lù Zhese,
Zhese zɛ̃̀ n lù Dəvyidi,
Dəvyidi zɛ̃̀ n lù Natannɛ,
Natannɛ zɛ̃̀ n lù Matata,
Matata zɛ̃̀ n lù Mɛnna,
Mɛnna zɛ̃̀ n lù Mələya,
Mələya zɛ̃̀ n lù Elyəcim,
Elyəcim zɛ̃̀ n lù Yɔnam,
Yɔnam zɛ̃̀ n lù Zhozefu,
Zhozefu zɛ̃̀ n lù Zhudə,
Zhudə zɛ̃̀ n lù Shəmənyɔ̃,
Shəmənyɔ̃ zɛ̃̀ n lù Levyi,
Levyi zɛ̃̀ n lù Mataatɛ,
Mataatɛ zɛ̃̀ n lù Yorim,
Yorim zɛ̃̀ n lù Elyɛzɛɛrɛ.
Elyɛzɛɛrɛ zɛ̃̀ n lù Zhozwe,
Zhozwe zɛ̃̀ n lù Eɛrɛ,
Eɛrɛ zɛ̃̀ n lù Eləmadam,
Eləmadam zɛ̃̀ n lù Kɔsam,
Kɔsam zɛ̃̀ n lù Aji,
Aji zɛ̃̀ n lù Mələci,
Maləci zɛ̃̀ n lù Neri,
Neri zɛ̃̀ n lù Salacəə,
Salacəə zɛ̃̀ n lù Zorobəbyəə,
Zorobəbyəə zɛ̃̀ n lù Arəsa,
Arəsa zɛ̃̀ n lù Ywanam,
Ywanam zɛ̃̀ n lù Yɔda,
Yɔda zɛ̃̀ n lù Zhozɛkɛ,
Zhozɛkɛ zɛ̃̀ n lù Səməyinni,
Səməyinni zɛ̃̀ n lù Matacaasɛ,
Matacaasɛ zɛ̃̀ n lù Maatɛ,
Maatɛ zɛ̃̀ n lù Nəgəyi,
Nəgəyi zɛ̃̀ n lù Esəlyi,
Esəlyi zɛ̃̀ n lù Nəyum,
Nəyum zɛ̃̀ n lù Amɔɔsɛ,
Amɔɔsɛ zɛ̃̀ n lù Matacaasɛ,
Matacaasɛ zɛ̃̀ n lù Zhozefu,
Zhozefu zɛ̃̀ n lù Yənəyi,
Yənəyi zɛ̃̀ n lù Mələci,
Mələci zɛ̃̀ n lù Levyi,
Levyi zɛ̃̀ n lù Mataatɛ,
Mataatɛ zɛ̃̀ n lù Elyi,
Elyi zɛ̃̀ n lù Zhozefu, mɔ̀bɔ́ lyì bí yʼà nʼê bùl bə̀ wɔ́ ńmyɛ̌ ń lùl Yezu mú.
4Shətana swèlè Yezu
1Yezu zɛ̃̀ n zhǐr Zhɔrdɛ̃ bwǐ y yó ń ká ń bànà. Ń sú ǹdə́ Eshirhə náàcɛ̀nɛ́. Eshirhə y zə mɔ e vò gɔ-elũ èpòlò w wə. 2Shətana swèlè mò gàà dwã shə́-èna. Dwã nɛ́ nə̀myɛ́ wẽ́, ń yə̀ kaka jí yé. Sə nə̀ gə́ lyɛ̃ kwã nɛ́, nɔrh zɔ mɔ.
3Shətana y zɛ̃̀ e wɔ̀ mɔ̀: “Ǹ gə wɔ́ Yi Byǐ, sə́ pə nyí nə́kulu w kɔ̀bɔ́ nɛ o jǐrh búrú.”
4Yezu wɔ̀ yà: “Bə̀ kɛ̃ Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ bə wɔ̀: ‘È də̀ búrú dúdú ò wɔ̌ ò bʼa ce numbyíní zə myə̂l yé.’ ”
5Shətana y zɛ̃̀ e zə mɔ e vò e jì pyɔ̀ kɔ̀bɔ́ ò nyɛ̌ dɛ̃̌ dɛ̃̌ yó, e byili mu lũ w tənèsé púlə́púlə́ twər rə̀dù sá, 6e zɛ̃̀ e wɔ̀ mɔ̀: “À mʼa pɔ̃́ tənèsé shɛ̀bɛ́ ǹdə́ sə̀ nə̀cɛ̀ndɛ́ gakó ń cìní, bə̀ wɔ́ àmyɛ́ nɛ bə̀ pɔ rɛ, àmyɛ zɛ̃̀ à nʼâ pɛ mɔ̀bɔ́ à nʼâ yâl mɔ́ nɛ. 7Ǹ gə wùlì à yé né, à mʼa pɔ̃́ rə̀ gakó.”
8Yezu wɔ̀ yà: “Bə̀ kɛ̃ Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ bə wɔ̀:
‘Wɔ́ Cinu ǹ Yi yé né ǹ mə̂ sə́ wùlì ní,
ń cèrhé ń dúdú sá.’ ”
9Shətana y kʼe zə mɔ e zhǐr e vò Zhərəzalɛm, e ce n zhì Yi jì y yə́-pɛ̀lɛ́ wa, e zɛ̃̀ e wɔ̀ mɔ̀: “Ǹ gə wɔ́ Yi Byǐ, sə́ zhì gàà ń zɛ̃̀ ń fwɛ̃´ tɛ̃´, 10bə̀ bə̀ kɛ̃ Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ bə wɔ̀:
‘Yi mʼa pə nyí rə̀ màlɛ́kabá nɛ bə nyǐ ǹ yò.
11Bə̀ mʼa kwɛ̃´ mɔ́ ǹdə́ bə̀ jɛ̀rh,
mùnì ǹ nà bə̀kʼa mà nə́kulu ni yé.’ ”
12Yezu wɔ̀ yà: “Bə̀ kɛ̃ Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ bə wɔ̀: ‘Bə̀ká zhẽ̀ Cinu ǹ Yi yé.’ ”
13Shətana y gə́ tú e bɛ̃ bɛ̃ mɔ ǹdə́ sòlò dwí gakó e ga, e zhǐr e yẽ̌ mo è mʼê dɛ̃̀ dɛ̃ dõ.
Yezu ju ń tum dí kùr Gəlile né
(Məco 4.12-17; 13.53-58; Markɛ 1.14-15; 6.1-6)
14Rə̀myɛ́ kwã nɛ́, Yezu ká n bə̀ Gəlile tənà y wa. Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ jàn dɛ́ yʼà ŋwɛ́nɛ́ ǹdə́ mɔ. Ń yil du tənà y èmyɛ́ púlə́púlə́ wə. 15Ń yà ń nə́ ń cèrhè kàrmɔ̀ bə̀ dwã-gùúlí jìsí wẽ́, sə lyì bí gakó yʼà nʼê cèrhé mo.
16Dɛ̃ rə̀dù, n zɛ̃̀ n vò Nazarɛtɛ, bə̀ gə́ kɔ̀n mɔ̀ mə̀gã̌. Shìrhə́ y dɛ̃ rɛ́ gə́ yúwə́, n zɛ̃̀ n vò dwã-gùlú jì y wə, ǹdə ń gə́ yà ń myɛ̀rhɛ̀ ń nə́ ń wɛ̀rhɛ́ nɛ́ twéé twéé mó, n zɛ̃̀ n zhì dɛ̃̌ ń la Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ kàrmɔ̀. 17Bə kwè Yi nyì-zwennə Ezəyi sɛ́bɛ́ rɛ́ bə pɔ̃. Ń gə́ púr sɛ́bɛ́ rɛ́, n tu jàà èdù yó bə̀ kɛ̃ bə wɔ̀:
18“Cinu Eshirhə y ŋwɛ́nɛ́ ǹdə́ nɛ.
Ń cír ne, n pɛ̃ ŋwɔ̀nɔ́ bʼà bwə̂l yò-ècɔ̀nɔ̀ nyí rí a byili nə̀mwà nɛ̀.
Ń twĩ̀ nì bʼà bwə̂l a byili lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ ŋwɛ́nɛ́ byə̀nə́-jù w mú ni bə̀ bə̀ mʼa vùr bè,
sʼa byili lyìlyə̂r ne bə̀ bə̀ yírhə́ né mʼa púr,
sʼa ce byɛ̀bɛ́ lyì bí nʼê nwɛ̀nɛ̀ mɔ́ nə cìn-cìnú,
19sʼa bwə̀l myɛ bə̀ byin dí tɛ̀bɛ́ Cinu la lyì nɔ̀nɔ̀ dǔr mó bwəlse.”
20N ká n pyípyílí sɛ́bɛ́ rɛ́, n pə dwã-gùlú jì y tùntùnnə̀ mó ne, n zɛ̃̀ n ká n jòm tɛ̃´. Lyì bí byɛ̀bɛ́ gakó bə̀ yʼà ŋwɛ́nɛ́ dwã-gùlú jì y wẽ́ mó yʼà nʼê nyǐ mu shɛ́shɛ́. 21N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Sɛ́bɛ́ rɛ́ zɔ̀mà nɛ́ nyɛ̀bɛ́ á cili èlâsɛ̃´ mɔ́ pyìrh zà.”
22Bə̀ gakó yʼà nʼê cèrhé mo. Sə ń zɔ̀mà nɛ́ gə́ yʼà wɔ́ yò-ècɔ̀nɔ̀ zɔ̀mà mɔ́ ce, nə̀ yʼà nʼê jàr bɛ̀. Bə zɛ̃̀ bə̀ nʼê wə̀lə̀: “È də̀ Zhozefu byǐ mú ǹdə́ mɔ̀bɔ́ nà?”
23N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “À yě bʼâ mʼâ ji səswalá y kɛ̀bɛ́ á pɛ̃ á wɔ̀: ‘Nə̀bwànà shilnə, shili ǹ cìnə̀.’ Sə á mʼâ wɔ̀ nɛ̀ myɛ: ‘Kɔn dɛ̀bɛ́ gakó nə́ nyɛ̀ɛ̀ bə̀ ǹ wɛ̀rhɛ́ Kapɛrnaɔm nɛ́ mɔ́, zɛ̃̀ ń wɛ̀rhɛ́ rɛ ǹ da-dǒ w nyɔ̀nɔ̀.’ ”
24N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ n súlí: “Zhə̀nà, à nʼâ wə̀l ába: bə̀ tʼâ zwẽ Yi nyì-zwennə ń da-dǒ w cɛ̀nɛ̀ yé. 25A zɛ̃̀ à kʼâ nʼâ wə̀l ába: Yi nyì-zwennə Elyi yi ní, dwà y gə́ wɛ̀rhɛ́ byinə nə̀tɔ̀ ǹdə́ fwã́ ǹdə́ è yə̀ nywɛ̀ mɔ́, ejə̀nə̀ yʼà já Esərayɛl nɛ́. 26Sə ǹdə́ rə̀myɛ́ ga, Yi yə̀ Elyi twĩ̀ bə̀myɛ́ mə̀dù ga sõ yé. Wɔ́ ejə̃̀-kɛ̃ mə̀dù ń yà ń ŋwɛ́nɛ́ Sarɛpata nɛ́ Sədɔ̃ tənà y wa, wɔ́ ńmyɛ̌ sõ rə̀ twĩ̀ mù ní. 27Yi nyì-zwennə Elize yi ní myɛ, nɔr cìnə́ yʼà já Esərayɛl nɛ́. E jà mə̀dù ga yə̀ wárh yé. Wɔ́ Siri lyì bal Naama dúdú ń wárh.”
28Lyì bí byɛ̀bɛ́ gakó bə̀ yʼà ŋwɛ́nɛ́ dwã-gùlú jì y wẽ́ mó gə́ nyɛ̀ɛ̀ rə̀myɛ́, bə̀ lyimə zɛ̃̀, 29bə zɛ̃̀ bə zə mɔ bə mʼe shə́r cɔ w wa, bə yí pyɔ̀ w kɔ̀bɔ́ bə̀ yʼà lù bə̀ cɔ w ò yó mó yə́-kwal lɛ́ yó. Bə̀ yʼà nʼê yâl bə cìrh mò bə ji pyɔ̀ w gɔ́rɔ́ w wa, 30sə ń tó bə̀ cəcəl wə, n lyɛ̃ ń la.
Yezu wárh bal mə̀dù nə̀cílí námməlwɛ̀lɛ́ yʼà zhe
31Yezu zɛ̃̀ n zhǐr Nazarɛtɛ nɛ n vò cɔ òdù ò yíl Kapɛrnaɔm. Òmyɛ ŋwɛ́nɛ́ Gəlile tənà y wa. Shìrhə́ dɛ̃ rɛ́ gə́ yúwə́, n zɛ̃̀ ń nə́ ń cèrhè kàrmɔ̀ lyì bí ni. 32Ń gə́ yà ń nə́ ń zɔ̀m ǹdə́ ń sə̀pwà ŋwɔ̀nɔ́ mɔ́ ce, ń kàrmɔ́ yʼà jàr bɛ̀ dɛ̃´dɛ̃´.
33Sə bal mə̀dù yà ń ŋwɛ́nɛ́ dwã-gùlú jì y wə, nə̀cílí námməlwɛ̀lɛ́ yʼà zhe mo. N zɛ̃̀ ń nə́ ń bya ń zhe: 34“Èê, bə̀kɔ́n ǹ tú pyâ nə́ sõ Nazarɛtɛ lyì bal Yezu? E zɛ̃̀ wɔ́ nə́ yò zhìlù yil ǹ túwə́? À yě ǹ gə́ wɔ́ lò ná-dwí yilə: Yi lò ǹdə́ mɔ́. Wɔ́ rə̀myɛ́ rə̀ twĩ̀ mú ń bà.”
35Yezu zɛ̃̀ n bú nə̀cílí y n wɔ̀: “Gu ǹ nyí, sə́ du bal mɔ́ wẽ́.”
E zɛ̃̀ e ji bal mɔ́ tɛ̃´ lyì bí yé né, e du ń wẽ́. È yə̀ mɔ lwɛlɛ wɛ̀rhɛ́ yé. 36Lyì bí gakó wun zɛ̃̀, bə zɛ̃̀ bə̀ nʼê bwə̀rh dwã bə̀ zhe: “Zɔ̀mɛ̀ rɛ́ tɛ̀bɛ́ èta mɔ́ kùr wɔ́ byè? Ń wɔ̌ ń nə́ ń pɛ nyí nə̀cílsi námməlwâlsɛ nɛ ǹdə́ jàn, sə shɛ̀nɛ́ sə du lyì bí wẽ́.” 37Rə̀myɛ́ yó, Yezu yil lé du tənà y èmyɛ́ gakó wẽ́.
Yezu wárh nə̀bwànà nánzhəzhɔ̌
38Yezu zɛ̃̀ n shə́r dwã-gùlú jì y wẽ́, n vò Shəmɔ sõ kɛ̀lɛ́ wa, sə Shəmɔ cə̃́-kɛ̃ mɔ́ yala yʼà shɛ̃̀ dɛ̃´dɛ̃´. Kɛ̀lɛ́ y lyì bí zɛ̃̀ bə lwə̀l Yezu ni bə̀ ń dǔr ń nɔ̀nɔ̀. 39N zɛ̃̀ n lwəl ń yó, n bú yə-byìrhə̀ né, nə shə́r kɛ̃ mɔ́ yala nɛ́ wẽ́. N já n zɛ̃̀ ń nə́ ń tɛnɛ bɛ.
40Də̀dɛ̀nɛ́ y yi gə́ tú e yí, lyì nánzhəzhɔ̌ zə nə̀bwànà dwí gakó bə mʼe bə̀ Yezu sõ. N zɛ̃̀ n cĩ́ ń jɛ̃̀ bə̀myɛ́ mə̀dù mə̀dù gakó yó, n wárh bɛ. 41Nə̀cílsi námməlwâlsɛ yʼà nʼê shə́r lyì nánzhəzhɔ̌ wẽ́, sə̀ nʼê bya sə̀ zhe: “Ǹmyɛ́ wɔ́ Yi Byǐ.”
Sə sə̀ gə́ yʼà yě bə̀ wɔ́ ńmyɛ̌ ń wɔ́ Kristə mó ce, ń yà ń nə́ ń ji si búlə́, ń bə shɛ̀ bə̀ sə̀ zɔ̌m yé.
Yezu bwə̀l yò-ècɔ̀nɔ̀ nyí rí Zhide tənà y wa
42Cɛ y gə́ tú e lá, Yezu du cɔ w wa, n vò èpòlò wə̀, lò gə́ tɛ̀nɛ́ mə̀gã̌. Lyì-zhâ bɛ́ zɛ̃̀ bə̀ nʼê pyà mɔ̀. Bə̀ gə́ tú bə nə mɔ, bə zɛ̃̀ bə̀ nʼê yâl bə cə̀r mò bə̀ ń bə̀ká n zhǐr n yẽ̌ be yé. 43N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Kɔn wɔ́ nyɔ́ɔ́ ǹdə́ nɛ bʼà bwə̂l Yi pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ yò-ècɔ̀nɔ̀ nyí rí a byili cɛmɛ nɛ́ dwã bɛ́ lyì bí myɛ nɛ, bə̀ wɔ́ rə̀myɛ́ yil Yi twĩ̀ nì.”
44N zɛ̃̀ ń nə́ ń bwə̀l lè Zhide tənà y dwã-gùúlí jìsí wə.
5Yezu byẽ̀ gwànnà bə̀tɔ̀ bə jǐrh ń kwã-lyì
1Dɛ̃ rə̀dù, Yezu yà ń zhǐ Zhɛnɛzarɛtɛ mwə̃́ y bù-cǔ w yó. Lyì-zhâ bɛ́ bà, bə zhì bə kə́kɛ́lɛ́ mɔ, bə̀ nʼê cili Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́. 2Rə̀myɛ́ yi ní, ń nɔ bǔ-bwələ nə̀lyè nə̀ zhǐ bù-cǔ w nyí ni. Gwànnà yʼà shí nə̀ wẽ́ bə du bə̀ nʼê shàrh bə̀ gùndwə̂ né.5.2 Zhwifubá gùndwə̂ né yʼà də̀ ǹdə nə́myɛ̌ nyə̀ná nɛ́ ta yé. Nə̀ yʼà wà dɛ̃´dɛ̃´, e zɛ̃̀ wɔ́ dúl bə̀ yʼà nʼê dul ne bǔ w bə̀ mʼê zal mɔ́mɔ̌sɛ́.3N zù bǔ-bwəl lé tɛ̀bɛ́ rə̀ yʼà wɔ́ Shəmɔ nyân dɛ́ mɔ́ wa, n lwə̀l mò bə̀ ń zə rɛ n twẽ̌ n vò yé né námpɔ́lɛ́. Yezu jòm bǔ-bwəl lé wẽ́, n zɛ̃̀ ń nə́ ń cèrhè kàrmɔ̀ lyì-zhâ bɛ́ nɛ.
4Ń gə́ cèrhè bè n zhɛ̀, n wɔ̀ Shəmɔ nɛ: “Zhəl yé né nɛ̃̌ mɔ́ gə́ lyìm mə̀gã̌, sʼá zə á gùndwə̂ né á gwɛ̃̀.”
5Shəmɔ wɔ̀ mɔ̀: “Yó-cə́bal, nə́ gwɛ̃̀ cəcɛ̃ y námpúm, nə́ yə̀ kaka zal yé. Sə ǹ gə́ pɔ nyí yilə, à mʼa zə gùndwə̂ né a gwɛ̃̀.”
6Bə zə gùndwə̂ né bə zə émɔ̌rh nánjə̀jóló. Bə̀ gùndwə̂ né yʼà nʼê yâl nə kâr. 7Bə zɛ̃̀ bə gwàr bə̀ dwã bɛ́ byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà ŋwɛ́nɛ́ bǔ-bwəl lé dõ mó w mó, bə̀ bə̀ bʼe sɛ̃ bɛ. Bə̀myɛ bà, bə ce bə̀ bǔ-bwələ né nə̀lyè y ga sú, nə zɛ̃̀ nə̀ nʼê yâl nə mɔ́lɛ́.
8-9Shəmɔ Pyɛɛrɛ gə́ nɔ rə̀myɛ́, ńmyɛ̌ ǹdə́ lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà nʼê tó mo bə̀ twĩ̀ mú wun zɛ̃̀ dɛ̃´dɛ̃´ émɔ̌sɛ́ bə̀ zɔ èta mɔ́ yilə. N zɛ̃̀ n tu ń nə̀dwə́nə́ yó Yezu yé né, n wɔ̀: “Cinu, zhǐr à yala nɛ, bʼà wɔ́ yə̀-bəlwàálɛ cə́bal.”
10Ń tó-dwã bɛ́ myɛ, Zebede byâ bɛ́ Zhakɛ ǹdə́ Zhã, wun yʼà zɛ̃̀. Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ Shəmɔ nɛ: “Bə̀ká dùr ywẽ yé, bə̀ kɔn zhí zà, wɔ́ numbyínsi ǹ la zal.”
11Shəmɔ ǹdə́ ń tó-dwã bɛ́ zɛ̃̀ bə vwɛ̃ bə bǔ-bwələ né bə cĩ́ bù-cǔ w yó, bə zhǐr bə yẽ̌ kɔn dɛ̀bɛ́ gakó bə̀ yʼà zhe mó ne, bə tó Yezu ni.
Yezu wárh nɔ cə́bal mə̀dù
12Dɛ̃ rə̀dù, Yezu yà ń zhə̀l cɔ òdù. Nɔ cə́bal mə̀dù yà ń ŋwɛ́nɛ́ gàà, ń yala nɛ́ gakó yʼà kwərse. Ń gə́ nɔ Yezu, n tu ń nə̀dwə́nə́ yó, n wùlì ń yé né, n zə ń yé n pú tɛ̃´, n lwə̀l mò n wɔ̀: “Yó-cə́bal, kɔn gə wɔ́ ǹ bùlə̀, ǹ wɔ̌ ǹ wárh nɛ a jǐrh wárhgáá.”
13Yezu cèlè ń jɛ̃̀ n dwə̀rh mò, n wɔ̀: “Kɔn wɔ́ à bùlə̀. Wárh ń jǐrh wárhgáá.”
Rə̀myɛ́ yi ní cìcì, nɔ w zhɛ̀. 14Yezu zɛ̃̀ n pɔ̃ nyí n wɔ̀: “Ǹ bə̀ká wɔ̀ lò lò nè yé. Zhəl ń byili ǹ cìn Yi jì y vwĩ̀-zwə́lnə mó ne, sə́ pə kɔn bə mʼe zwə́l vwĩ̀ ǹ gə́ jǐrh wárhgáá mɔ́ yilə, ǹdə Muyiisi gə́ yà ń pɔ nyí ní. Rə̀myɛ́ mʼa yə̀ zhə̀n kɔna, rə̀ nʼê byili lyì bí gakó ne bə̀ ǹ wárh.”
15Rə̀myɛ́ yi ní, Yezu yil lé kwɛrhɛ rə du rə súlí. Lyì nánjə̀jóló yʼà nʼê twí dwã yó bə̀ cili ń zɔ̀mà nɛ́, sə ń yà ń nə́ ń wárh byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà wɔ́ nə̀bwànà mɔ́. 16Sə ń yà ń nə́ ń dwi ń zhə̀l lò gə́ tɛ̀nɛ́ mə̀gã̌ ń ce Yi ń dúdú.
Yezu wárh gwànà èdù
17Dɛ̃ rə̀dù, Yezu yà ń nə́ ń cèrhè kàrmɔ̀ lyì bí ni. Farɛzhɛ̃ɛ̃bá ǹdə́ Muyiisi nyə́ né byilnə bé yʼà jě ń nyí ni, bə̀ nʼê cili ń zɔ̀mà nɛ́. Bə̀ yʼà shí Gəlile ǹdə́ Zhide cɛmɛ nɛ́ gakó wə, ǹdə́ Zhərəzalɛm. Sə Cinu Yi jàn dɛ́ yʼà ŋwɛ́nɛ́ ǹdə́ mɔ mùnì n wárh nə̀bwànà bɛ́.
18Lyì zɛ̃̀ bə zhĩ bal mə̀dù pyònò wə̀, bə zʼe bà, ń yà ń wɔ́ gwànà. Bə̀ yʼà nʼê yâl bə zə mɔ bə zù bə̀ cĩ́ Yezu yé né. 19Sə lyì-zhâ bɛ́ ce, bə̀ yʼà yə̀l bə̀ gə́ mʼa tó né bə zə mɔ bə zù yé. Rə̀myɛ́ ce, bə zə mɔ bə jì lyarh wa, bə sǔr bɔ̀l, bə tó gàà bə só mo tɛ̃´ Yezu yé né lyì bí cəcəl wə.
20Yezu gə́ pwírí bə̀ zhí mu, n zɛ̃̀ n wɔ̀ gwànà y nɛ: “À lò, ǹ nɔ ǹ yə̀-bəlwàálɛ́ sǔbri.”
21Muyiisi nyə́ né byilnə bé ǹdə́ Farɛzhɛ̃ɛ̃bá zɛ̃̀ bə̀ nʼê bùl bə̀ wẽ́ bə̀ zhe: “Yẽ̀ lò ǹdə́ mɔ̀bɔ́ èta mɔ́? Ń nə́ ń tùrh Yi. Lò wɔ̌ ń pɛ yə̀-bəlwàálɛ sǔbri, ǹdə́ è gə də̀ Yi dúdú?”
22Yezu lwar bə̀ wun bùlə̀ né, n zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Byè yil á nʼá bùl èta á wẽ́? 23À gə wò bə̀ ń nɔ ń yə̀-bəlwàálɛ sǔbri, ráá à gə wò bə̀ ń zɛ̃̀ n zhì dɛ̃̌ n vò, wɔ́ tɛ̌ rə̀ wɔ́ nàná du? 24Sə èlâsɛ̃´ á mʼâ lwar bə̀ Numbyíní Byǐ zhe ŋwɔ̀nɔ́ cɛ yó, ń wɔ̌ ń pɛ yə̀-bəlwàálɛ sǔbri.”
N zɛ̃̀ n zhízhílí n wɔ̀ gwànà y nɛ: “À nʼâ wə̀l mó: zɛ̃̀ dɛ̃̌ ń kwè ǹ pyònò w ń vò jè.”
25Rə̀myɛ́ yi ní cìcì, bal mɔ́ shí tɛ̃´, n zɛ̃̀ n kwè ń pyònò w ń yà ń pyě ò wẽ́ mó lyì bí gakó yírh wə, n zhǐr ń nə́ ń cèrhé Yi ń mə́ ń la jè. 26Kɔn jàr bə̀ gakó dɛ̃´dɛ̃´, bə zɛ̃̀ bə̀ nʼê cèrhé Yi. Ywẽ nánfɔ̀lɔ̀ yʼà zhe be. Bə zɛ̃̀ bə̀ nʼê wə̀lə̀: “Nə́ nɔ yò-jààrɛ̀ zà.”
Levyi yẽ̌ kɔn gakó ne n tó Yezu ni
27Rə̀myɛ́ kwã nɛ́, Yezu zhǐr gàà, n nə myə̂l-kwândɛ́ zwennə mə̀dù, ń yíl Levyi, ń jě myə̂l-kwândɛ́ zõ jàà wà. N wɔ̀ mɔ̀: “Zɛ̃̀ ń tó ne.” 28N zɛ̃̀ n yẽ̌ kɔn gakó ne n tó Yezu ni.
29Rə̀myɛ́ kwã nɛ́, Levyi zɛ̃̀ n tɛnɛ kùjú nánzhəzhɔ̌ ń sõ kɛ̀lɛ́ w Yezu yilə. Myə̂l-kwândɛ́ zwennə nánzhəzhɔ̌ ǹdə́ lyì dwã yʼà tó be bə̀ ŋwɛ́nɛ́ kùjú w jàà wà. 30Farɛzhɛ̃ɛ̃bá ǹdə́ Muyiisi nyə́ né byilnə bé byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà ŋwɛ́nɛ́ ǹdə́ bɛ mɔ́ yʼà nʼê ŋwúŋwùní bə̀ zhe Yezu kwã-lyì bí ni: “Byè yil á tó myə̂l-kwândɛ́ zwennə bé ǹdə́ lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ tʼâ zwẽ Yi nyə́ né mó ne á nʼá jí?”
31Yezu wɔ̀ bɛ: “Lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ zhe bəsàzùlí bə lyìtwə́r tum zhe yé. Wɔ́ byɛ̀bɛ́ bə̀ wɔ́ nə̀bwànà mɔ́ bə̀ zhe ń tum. 32E də̀ wu-cángá cìnə́ à tú byõ̌ yé. Wɔ́ yə̀-bəlwàálɛ cìnə́ wun pyìrhú yil à túwə́.”
33Bə zɛ̃̀ bə wɔ̀ mɔ̀: “Zhã kwã-lyì bí ǹdə́ Farɛzhɛ̃ɛ̃bá nʼê lyẽ bə̀ nyí twər nánzhəzhɔ̌, bə̀ nʼê wɛ̀rhɛ́ Yi-co, ǹmyɛ́ kwã-lyì bí zɛ̃̀ bə̀ nʼê jí, bə̀ nʼê nywɛ̀.”
34N wɔ̀ bɛ: “Á nʼá bùl bə̀ lò kɛ̃-jú gə ŋwɛ́nɛ́, n zɛ̃̀ n byẽ̀ lyì, á wɔ̌ á mʼâ ce bə lyẽ bə̀ nyí ǹdə́ kɛ̃ mɔ́ byal mɔ́ gwẽ̌ ŋwɛ́nɛ́ ǹdə́ bɛ? À tʼâ bùl yé. 35Sə dɛ̃ ŋwɛ́nɛ́ rə̀ bànà, bə̀ mʼa vùr kɛ̃ mɔ́ byal mɔ́ bə̀ wẽ́. Rə̀myɛ́ yi ní, bə̀ mʼa zɛ̃̀ bə lyẽ bə̀ nyí.”
36N zɛ̃̀ n ji səswalá n pə bɛ n wɔ̀: “Lò wàr ǹ mʼâ kâr gɔ̀nɔ̀ nándũ̀ kàmə̀-jɛ̃̀ ń bə́ pú gàn-dṍ yé. Bə̀ gə zə y bə pú wə, gàn-dũ̀ w bʼa cɔ̀, e jà kàmə̀-jɛ̃̀ nándwə̃̀ y tʼâ la cɛ̀nɛ̀ yál ǹdə́ gàn-dṍ w yé.
37“Bə̀ tʼâ kwè sə̀-bùlú bə ce nə̀-bɔ̀lsɛ̀ nándwə́rh wẽ́ yé. Bə̀ gə co w né, ò mʼa púrh nə̀-bɔ̀lsɛ́, ò cìcì mú ló tɛ̃´, nə̀-bɔ̀lsɛ́ myɛ jʼà cɔ̀. 38Sə̀-bùlú wɔ́ nə̀-bɔ̀lsɛ̀ nándùrh wẽ́ bə̀ mə̂ sə bə ce w né.
39“Lò gə nyɔ̀ sə̀-dwə́lmə, ń kə́ ń tá ń yâl sə̀-dùlmə̀ yé. Ń nə́ ń wə̀l bə̀ sə̀-dwə́lmə mó nyɛ̀.”5.39 Sɛ̃´ mɔ́ mɔ̀bɔ́ Yezu nə́ ń zɔ̀m mə̀ yó mó wɔ́ nànsár sɛ̃´. Mə̀ gə dɛnɛ, mə̀ nyɛ̀. Farɛzhɛ̃ɛ̃bá myɛ̀rhɛ̀ bə̀ lùl-e-pwírí yə́, bə̀ kʼê tʼâ yâl Yezu kàrmɔ̀ yé.
6Numbyíní Byǐ cǐ shìrhə́ dɛ̃ rɛ́
1Shìrhə́ dɛ̃ rə̀dù yùwə̀, Yezu ǹdə́ ń kwã-lyì bí yʼà tó kálsɛ wẽ́ bə̀ nʼê lyɛ̃. E jʼà yʼà wɔ́ fɔ̀ yi. Ń kwã-lyì bí zɛ̃̀ bə̀ nʼê kɛ́ jíjí rí bə̀ wówó bə̀ dɔ̀mà.
2Farɛzhɛ̃ɛ̃bá jàlà zɛ̃̀ bə wɔ̀ bɛ: “Bə̀kɔ́n yil á nʼá wɛ̀rhɛ́ kɔn dɛ̀bɛ́ lò bə̀ sɔ́má zhe sə n wɛ̀rhɛ́ shìrhə́ dɛ̃ yùwə̀?”
3Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Á gwẽ̌ yə̀ kɔn dɛ́ tɛ̀bɛ́ Dəvyidi wɛ̀rhɛ́, nɔrh mɔ́ gə́ yʼà tú è zhe ńmyɛ̌ ǹdə́ ń tó-dwã bɛ́ mɔ́ kàrmə̀ nà? 4Ń zù Yi jù wə̀, n kwè búrú w bə̀ yʼà pɔ Yi ni mú n dɔ̃̀, n vùr n pə ń tó-dwã bɛ́ myɛ nɛ bə dɔ̃̀. E jà wɔ́ vwĩ̀-zwə́lnə bé dúdú bə̀ yʼà zhe sɔ́má bə̀ wɔ̌ bə̀ dɔ̀m wà.” 5N wɔ̀ bɛ n súlí: “Numbyíní Byǐ cǐ shìrhə́ y dɛ̃ rɛ́.”
Yezu wárh bal mə̀dù ń jɛ̃̀ yʼà cùwə̀
6Rə̀myɛ́ kwã nɛ́, shìrhə́ dɛ̃ dõ yùwə̀, Yezu kə́ n zù cɔ w òmyɛ́ dwã-gùlú jì y wẽ́ ń nə́ ń cèrhè kàrmɔ̀ lyì bí ni. Bal mə̀dù yà ń ŋwɛ́nɛ́ gàà, ń jə̀jĩ́ jɛ̃̀ y cùwə̀. 7Muyiisi nyə́ né byilnə bé ǹdə́ Farɛzhɛ̃ɛ̃bá yʼà nʼê yâl bə̀ cĩ́ yò Yezu yó wə. Bə zɛ̃̀ bə̀ nʼê myɛ̀lɛ́ mɔ, bə̀ la nyǐ ǹdə́ ń gə mà n wárh bal mɔ́ shìrhə́ dɛ̃ rɛ́ yùwə̀.
8Sə Yezu yà ń yě bə̀ gə́ nʼê bùl né. N zɛ̃̀ n wɔ̀ bal mɔ́ ń jɛ̃̀ y cù mú ni: “Zɛ̃̀ ń zhì dɛ̃̌ lyì bí gakó yé né.”
Bal mɔ́ zɛ̃̀ n zhì bə̀ yé né.
9Yezu wɔ̀ bɛ: “À nʼâ bwə̀rh ába: shìrhə́ dɛ̃ rɛ́ yùwə̀, lò zhe sɔ́má n wɛ̀rhɛ́ cɛ̀nɛ̀ ráá lwɛlɛ? Ń wɔ̌ n vwârh numbyíní myə̂l, ráá n jər è myə̂l?”
10N zɛ̃̀ n nyǐ bə̀ gakó, n wɔ̀ bal mɔ́ nɛ: “Cèlè ǹ jɛ̃̀ yá.” N cèlè yə̀, e jʼa kʼa bʼè jàà y wa.
11Bə̀ gə́ nɔ rə̀myɛ́, bə̀ lyimə zɛ̃̀, bə zɛ̃̀ bə̀ nʼê pyà bə̀ gə́ la mɔ nɛ́ wɔ̀rhɔ́.
Yezu cír ń kwã-lyì bí shí ǹdə́ bə̀lyè ń la ce bə yə̀ ń tùntúmə́
12Dwã nɛ́ nə̀myɛ́ wẽ́, Yezu zhǐr n jì pyɔ̀ òdù yó ń la Yi co. Sə ń mɛ̃ gàà mɔ́ n ce Yi kɔn mʼe yí cə-lár. 13Cɛ y gə́ lɔ́ e zhɛ̀, n zɛ̃̀ n byẽ̀ ń kwã-lyì bí, n cír lyì shí ǹdə́ bə̀lyè bə̀ wẽ́ n ce bə jǐrh ń tùntúmə́. 14Wɔ́ Shəmɔ mɔ́ mɔ̀bɔ́ ń co ń yil bə̀ Pyɛɛrɛ mɔ́,6.14 “Pyɛɛrɛ” kùr wɔ́: nə́kulu. ǹdə́ ń da-byǐ Andərɛ, e súlí Zhakɛ ǹdə́ Zhã, ǹdə́ Shilipu ǹdə́ Bətələmyi, 15ǹdə́ Məco ǹdə́ Tɔma, ǹdə́ Aləfɛ byǐ Zhakɛ ǹdə́ Shəmɔ mɔ́ mɔ̀bɔ́ bə̀ nʼê byẽ̀ bə̀ yə̀wâl cìnə́ bé gùlú w lò mó,6.15 “Yə̀wâl cìnə́ bé gùlú wə́” yʼà wɔ́ Zhwifubá lyì bə̀ yʼà nʼê yâl bə jì Orɔm lyì bí ǹdə́ jàn bə̀ nyə́ né yilə. Bə̀ tʼâ yâl sə dwí dõ bʼe cɔ̀ bə̀ nyə́ né yé.16e súlí Zhakɛ byǐ Zhide, ǹdə́ Zhidə Esəkarəyɔtɛ, mɔ̀bɔ́ ń jǐrh myìnnə̀ mó.
Yezu wárh nə̀bwànà nánzhəzhɔ̌
17Yezu zə ń tùntúmə́ bé n só pyɔ̀ wá, bə zhì jàà kɛ̀bɛ́ è yə̀ lwəl wẽ́. Ń kwã-lyì bí nánjə̀jóló yʼà zhǐ gàà, sə lyì dwã nánzhəzhɔ̌ myɛ yʼà ŋwɛ́nɛ́ gàà. Bə̀ jàlà yʼà shí Zhide ǹdə́ Zhərəzalɛm, jàlà shí cɛmɛ nɛ́ nə̀ yʼà ŋwɛ́nɛ́ nə̀-fɔ̀lɔ̀ w yó bə̀ nʼê byẽ̀ bə̀ Tiiri ǹdə́ Sədɔ̃ mɔ́ wa. 18Bə̀ gakó yʼà tú bə̀ la ń zɔ̀mà nə́ cilu sə n wárh bɛ, sə byɛ̀bɛ́ nə̀cílsi námməlwâlsɛ yʼà nʼê nwɛ̀nɛ̀ mɔ́ myɛ yʼà nʼê nɛ bəsàzùlí. 19Lò gakó yà ń nə́ ń yâl n dwə̀rh mò, bə̀ jàn nánfɔ̀lɔ̀ yʼà nʼê shí ń yala nɛ́ rə̀ wárh bə̀ gakó.
Yezu zɔ̀m lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ la wu-nyɔ̃̀ nɔ ǹdə́ byɛ̀bɛ́ bə̀ la wu-zhìlù nɔ zɔ̀mà
20Yezu zɛ̃̀ n kwẽ̌ n nyǐ ń kwã-lyì bí, n wɔ̀:
“Wu-nyɔ̃̀ cìnə́ wɔ́ ámyɛ̌ byɛ̀bɛ́ á wɔ́ nə̀mwà,
bə̀ Yi tənà y wɔ́ ámyɛ̌ á cǐ yə.
21Wu-nyɔ̃̀ cìnə́ wɔ́ ámyɛ̌ byɛ̀bɛ́ nɔrh zhe èlâsɛ̃´ mɔ́,
bʼâ mʼâ nə kùjú á jí á sú.
Wu-nyɔ̃̀ cìnə́ wɔ́ ámyɛ̌ byɛ̀bɛ́ á nʼá kúrh èlâsɛ̃´ mɔ́,
bʼâ bʼâ mɔ̀n.
22“Lyì bí gə tú bə̀ nʼê jí zùùrì ǹdʼába, bə̀ nʼê jarh ába, bə̀ nʼê tùrh ába, bə̀ nʼê zhìlì á yil Numbyíní Byǐ yilə, sʼá lwar bʼâ wɔ́ wu-nyɔ̃̀ cìnə́. 23Dɛ̃ rɛ́ rə̀myɛ́ gə yúwə́, sʼá fùù ǹdə́ wu-nyɔ̃̀. Nyǐnə, kwândɛ nánfɔ̀lɔ̀ zhǐ Arəzana w á yilə, bə̀ wɔ́ èta bə̀ dabá myɛ wɛ̀rhɛ́ Yi nyì-zwennə bé né.
24“Sə zúzúnú mʼa zə ámyɛ̌ nə̀cɛ̀nà bɛ́,
bʼâ nɔ á cəl wu-nyɔ̃̀ w èlâsɛ̃´.
25Zúzúnú mʼa zə ámyɛ̌ byɛ̀bɛ́ á nʼá jí á swí èlâsɛ̃´ mɔ́,
bə̀ nɔrh mʼa zə ába.
Zúzúnú mʼa zə ámyɛ̌ byɛ̀bɛ́ á nʼá mɔ̀n èlâsɛ̃´ mɔ́,
bʼâ mʼâ kúrh yə́-nàná.
26“Lyì bí gakó gə tú bə̀ nʼê cèrhé ába, sʼá lwar bə̀ zúzúnú mʼa zə ába, bə̀ wɔ́ èta bə̀ dabá yʼà nʼê cèrhé lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà nʼê gòm kɔma bə̀ bə̀myɛ́ wɔ́ Yi nyì-zwennə mó né.
Swénénə á zwə̀ bé
27“Ámyɛ̌ byɛ̀bɛ́ á nʼá cili à zɔ̀mà nɛ́ mɔ́, à nʼâ wə̀l ába: swénénə á zwə̀ bé, sʼá wɛ̀rhɛ́ cɛ̀nɛ̀ ǹdə́ byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê jí zùùrì ǹdʼába mɔ́. 28Lwə̂lnə Yi byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê lwe ába mó yilə. Lwə̂lnə re bə̀ rə̀ cĩ́ bwəl byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê bwəl lwɛlɛ bə̀ pɛ ába mɔ́ yó. 29Lò gə mà mɔ́ jə̀-sâ, sə́ pyìrhí ǹ pə̀pá y dõ mó ń pɔ̃. Lò gə nə́ ń yâl n zwẽ ǹ kàmə̀-zù-èdɔ̀lɔ̀, sə́ bə̀ká cẽ námpɔ́lɛ́ y myɛ yò yé. 30Lò mɔ̀bɔ́ gakó ń gə lwə̀l mó kɔn, sə́ pɔ̃. Lò gə zwẽ ǹ kɔn, sə ǹ bə̀ká bwə̀rh mò yé. 31Dɛ̀bɛ́ á nʼá yâl bʼâ dwã bɛ́ wɛ̀rhɛ́ ába, sʼámyɛ wɛ̀rhɛ́ rɛ bə̀myɛ́ nɛ.
32“Á gə só byɛ̀bɛ́ bə̀ só ába, á mə̂ ǹdə́ byè kwândɛ? Nyǐnə, lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ tʼâ zwẽ Yi nyə́ né mó myɛ só byɛ̀bɛ́ bə̀ só be mó. 33Á gə nʼá wɛ̀rhɛ́ cɛ̀nɛ̀ á pɛ byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê wɛ̀rhɛ́ ába cɛ̀nɛ̀ mɔ́ nɛ, á mə̂ ǹdə́ byè kwândɛ? Wɔ́ èta lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ tʼâ zwẽ Yi nyə́ né mó myɛ nʼê wɛ̀rhɛ́ nɛ́. 34Á gə nʼá jìmì lyì byɛ̀bɛ́ á nʼá bùl bə̀ bə̀ mʼa kʼa càrh ába nɛ, á mə̂ ǹdə́ byè kwândɛ? Lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ tʼâ zwẽ Yi nyə́ né mó myɛ nʼê jìmì bə̀ dwã bɛ́ nɛ. Bə̀ nʼê bùl bə̀ bə̀ mʼa kʼa càrh bɛ̀ dɛ̀bɛ́ bə̀ jìmì bì mú cìcì. 35Sə ámyɛ̌, swénénə á zwə̀ bé, sʼá wɛ̀rhɛ́ cɛ̀nɛ̀ ǹdə́ bɛ, sʼá jìmì bì. E də̀ bə̀ la kʼa càrh ába yil yé. Èta, á bʼâ nə kwândɛ nánzhəzhɔ̌. Á mʼâ yə̀ Dɛ̃̌ cə́bal Yi byâ. Ń nə́ ń wɛ̀rhɛ́ cɛ̀nɛ̀ byɛ̀bɛ́ bə̀ yə̀l də̀lànɛ̀ ǹdə́ bə̀cà cìnə́ ga nɛ. 36Yálna nɔ̀nɔ̀ dǔr cìnə́ ǹdə á Da mɔ́ gə́ wɔ́ nɔ̀nɔ̀ dǔr cə́bal nɛ́.
Á bə̀kʼá kə́ dwã bùrsì yé
37“Á bə̀kʼá kə́ á dwã bɛ́ bùrsì, mùnì Yi bə̀kʼa kə́ ámyɛ bùrsì yé. Á bə̀kʼá pə dóó á dwã bɛ́ nɛ, mùnì Yi bə̀kʼa pə dóó ámyɛ nɛ yé. Pana sǔbri dwã nɛ, mùnì ga Yi pə sǔbri ámyɛ nɛ. 38Pana á dwã bɛ́ nɛ, mùnì ga Yi pə ámyɛ nɛ. Yi bʼa myɛrhɛ zwã̌ w e sú e shìl rə pə ába. Zwã̌ y á nʼá ce è wẽ́ á pɛ á dwã bɛ́ nɛ mɔ́, wɔ́ èmyɛ́ dwí rí cìcì wẽ́ Yi mʼa ce né rə pə ámyɛ nɛ.”
39Yezu kə́ n ji səswalá n pə bɛ, n wɔ̀: “Lyìlyǒ wɔ̌ ò mʼa vwɛ̃ ò dõ lyìlyǒ? Bə̀myɛ́ bə̀lyè y ga tʼâ la gɔ́rɔ́ w tú? 40Lò mɔ̀bɔ́ bə̀ nʼê cèrhè bə ń cə̀rhnə̀ mó du yé, sə ń gə cèrhè n lwar, ńmyɛ̌ ǹdə́ ń cə̀rhnə̀ mó ga jǐrh kɔn rə̀dù.
41“Byè yil ǹ nə màlá y è ŋwɛ́nɛ́ ǹ dõ mó yírh ré wə, ń zɛ̃̀ ǹ yə̀l bə̀ də̀-bṹ ŋwɛ́nɛ́ ǹmyɛ́ cìcì nyân dɛ́ wẽ́? 42Etər ǹ mʼâ tó né ń wɔ̀ ǹ dõ mó ne: ‘À da-byǐ, yẽ̌ a vùr màlá y è ŋwɛ́nɛ́ ǹ yírh ré wẽ́ mó’, ń jà ǹ bə də̀-bṹ w ò ŋwɛ́nɛ́ ǹmyɛ́ cìcì nyân dɛ́ wẽ́ mó nɛ? Myìnù cə́bal, jɛ̀rɛ̀ ń vùr də̀-bṹ w ò ŋwɛ́nɛ́ ǹ yírh ré wẽ́ mó. Rə̀myɛ́ yó, ǹ yírhə́ bʼa nə màlá y è ŋwɛ́nɛ́ ǹ dõ mó nyân dɛ́ wẽ́ mó cɛ̀nɛ̀, ń zɛ̃̀ ń ŋwɛ̀nɛ́ ń vùr yə̀.
Cǒ byǐ nʼô byili ò ná y gə́ wɔ́ nɛ́
43“Cǒ kɔ̀bɔ́ ò càn tʼâ ce byâ byɛ̀bɛ́ bə̀ bə càn yé. Cǒ kɔ̀bɔ́ ò bə càn myɛ tʼâ ce byâ byɛ̀bɛ́ bə̀ càn yé. 44Bə̀ yʼa tó cǒ byâ dɛnnɛ bə lwar ò ná y párá. Bə̀ tʼâ kwẽ épyìlə́ bàasɔ̀bɔ́ yó yé. Bə̀ tʼâ kwẽ écin ésɔ́nɔ́ yó yé. 45Lyì-twə̂ nʼê vùr kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ càn è wẽ́ è ce pwẽ̀ nè, bə̀ wɔ́ cɛ̀nɛ̀ rə̀ sú è wu wə́. Lyì-bəlwɛ̀lɛ́ nʼê vùr kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ bə càn è wẽ́ è ce pwẽ̀ nè, bə̀ wɔ́ lwɛlɛ rə̀ sú è wu wə́. Wɔ́ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ sú numbyíní wu w mú rə̀ nʼê dwi è nyú wə.
Cilinə à zɔ̀mà nɛ́, sʼá wɛ̀rhɛ́ ǹdə nə̀ gə́ nʼê byili ní
46“Byè yil á nʼá byẽ̀ nè bə̀ ‘Cinu, Cinu’, e jʼâ tʼá wɛ̀rhɛ́ ǹdə à gə́ nʼâ byili ába né? 47Lò mɔ̀bɔ́ gakó ń tú à sono, n cili à zɔ̀mà nɛ́, n zɛ̃̀ ń nə́ ń wɛ̀rhɛ́ ǹdə nə̀ gə́ nʼê byili ní, à la ába rə̀-ná-cí gə́ wɔ́ nɛ mɔ́ byilu. 48Ń wɔ́ ǹdə lò mɔ̀bɔ́ ń ju ń jì kùr ń la lú ta. N kù jì y nà y e vò tɛ̃´ n cĩ́ è kùr ré pàtá yó. Dwà nánfwɛ̀lɛ̀ zɛ̃̀ e nyɔ̀, è nɛ̃̌ mɔ́ wùl mə tó jì y kùr wə̀. Sə è gə́ lù cɛ̀nɛ̀ mɔ́ ce, nɛ̃̌ mɔ́ yə̀ ŋwɛ̀nɛ́ mə dom y yé.
49“Sə lò mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń cili à zɔ̀mà nɛ́, e jà ń tá ń wɛ̀rhɛ́ ǹdə nə̀ gə́ nʼê byili ní, ń wɔ́ ǹdə lò mɔ̀bɔ́ ń lù ń jì cɛ y yó tɛ̃´ nánfò ta. Ń yə̀ è nà y kwì e vò tɛ̃´ yé. Dwà zɛ̃̀ e nyɔ̀, è nɛ̃̌ mɔ́ wùl mə tó jì y kùr wə̀. È gakó wǔr e ló tɛ̃´.”
7Yezu wárh shə̀dɛ́ɛ́sɛ yó-cə́bal kɛ̀lɛ́ tùntùnnə̀
1Yezu gə́ tú n byili zɔ̀mà nɛ́ nə̀myɛ́ gakó lyì bí ni n zhɛ̀, n zhǐr n vò Kapɛrnaɔm, n zù cɔ w wu w wẽ́. 2Shə̀dɛ́ɛ́sɛ zɔ̌m yó-cə́bal mə̀dù yà ń ŋwɛ́nɛ́ gàà. Ń kɛ̀lɛ́ y tùntùnnə̀ mə̀dù ń yà ń só dɛ̃´dɛ̃´ yà ń bə jɛ̀, ń nə́ ń yâl n cì. 3Yó-cə́bal mɔ́ gə́ nyɛ̀ɛ̀ bə̀ nʼê zɔ̀m Yezu yò, ń twĩ̀ Zhwifubá náncɛrh ń sono bə̀ bə̀ lwə̂l mo, bə̀ ń bə̀ n wárh ń tùntùnnə̀ mó. 4Bə yí Yezu sõ, bə lwə̀l mò ǹdə́ yə̀wâl bə̀ mʼê zhe: “Bal mɔ́ mɔ̀bɔ́ wɔ́ lyì-twə̂. Kɔn mə̂ bə̀ n sɛ̃ mɔ. 5Ń só nə́ dwí rí. Ńmyɛ̌ ń ce bə lù nə́ dwã-gùlú jì y bə pə nə́ba.”
6Yezu zhǐr n tó be ń la. Ń yà ń kə́ ń bə nyɛ ǹdə́ kɛ̀lɛ́ y yé, shə̀dɛ́ɛ́sɛ́ yó-cə́bal mɔ́ twĩ̀ ń dɔwabá jàlà bə vò bə wɔ̀ mɔ̀: “Yó-cə́bal, bə̀ká lyɛ̀ɛ̀ ǹ cìn yé. À yə̀ yírh swí sə́ zù à sõ kɛ̀lɛ́ w yé. 7Wɔ́ rə̀myɛ́ yil à yə̀ bùl bʼà mə̂ sʼa bwəlse ǹ nyí ni yé. Ǹmyɛ́ wírí ń púr ǹ nyí, à tùntùnnə̀ mó mà n wárh. 8Nyǐ à zhe yó-cìnə́ bə̀ cǐ ni. Àmyɛ zɛ̃̀ à cǐ shə̀dɛ́ɛ́sɛ à nʼâ pɛ sɛ nyə́. À gə wò mə̀dù nì bə̀ ń zhəl nyɔ̀nɔ̀, n vò. À gə wò ń dõ ne bə̀ ń bə̀ nyə̀má, n bà. À gə wò à tùntùnnə̀ nè bə̀ ń wɛ̀rhɛ́ èta, n wɛ̀rhɛ́.”
9Yezu gə́ nyɛ̀ɛ̀ rə̀myɛ́, rə̀ jàr mɔ̀, n zɛ̃̀ n pyìrhí n wɔ̀ lyì-zhâ bɛ́ bə̀ yʼà tó mo mó ne: “À nʼâ wə̀l ába: bá Esərayɛl lyì bí wẽ́, à gwẽ̌ yə̀ lò nɛ ń zhí ni èta dono yé.”
10Byɛ̀bɛ́ bə̀ twĩ̀ mú gə́ kʼa kwɛ̃̀ bə yí kɛ̀lɛ́ wa, bə pwírí tùntùnnə̀ mó wárh, ń zhe bəsàzùlí.
Yezu bwìrhì ejə̃̀-kɛ̃ mə̀dù byǐ
11Rə̀myɛ́ kwã nɛ́, Yezu zɛ̃̀ n vò cɔ òdù bə̀ nʼê byẽ̀ bə̀ Nəyin. Ń kwã-lyì bí ǹdə́ lyì-zhâ nánjə̀jóló yʼà tó mo. 12Bə̀ gə́ tú bə̀ nʼê bwəlse cɔ wá, bə nə cùù lyì zhĩ bə̀ la vò bə ce. Mɔ̀bɔ́ ń cù mú yà ń wɔ́ byì-dùwə̀ ń ná nɛ. Ná mɔ́ jà ń yà ń wɔ́ ejə̃̀-kɛ̃. Cɔ w lyì bí nánzhəzhɔ̌ yʼà tó ná mɔ́ nɛ.
13Cinu gə́ nɔ kɛ̃ mɔ́, ń nɔ̀nɔ̀ zɔ mɔ, n wɔ̀ mɔ̀: “Bə̀ká kúrh yé.”
14N bwəlse n dwə̀rh kùlkṍ wə́. Byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà zhĩ w mú swə́rh bə zhì. N zɛ̃̀ ń wɔ̀: “Byǐ, à nʼâ wə̀l mó, zɛ̃̀ dɛ̃̌.”
15N zɛ̃̀ n jòm ń kùr yó, ń nə́ ń zɔ̀mà. Yezu zə ń jɛ̃̀ nɛ̀ n pə ń ná nɛ. 16Ywẽ zə bə̀ gakó. Bə zɛ̃̀ bə̀ nʼê cèrhé Yi, sə bə̀ yʼà zhe: “Yi nyì-zwennə nánfɔ̀lɔ̀ tú nə́ sõ.” Jàlà myɛ yʼà zhe: “Yi tú rə gwɛ̃ rə̀ dwí rí ni.”
17Yò w òmyɛ́ du o yí Zhide tənà y púlə́púlə́, ǹdə́ cɛmɛ nɛ́ nyɛ̀bɛ́ gakó nə̀ ŋwɛ́nɛ́ Zhide yala nɛ mɔ́ wa.
Zhã-Bətiisi twĩ̀ ń kwã-lyì bə̀lyè Yezu sono
18Zhã kwã-lyì bí tú bə cĩ́ mu rə̀myɛ́ gakó. N zɛ̃̀ n vùr lyì bə̀lyè bə̀ wẽ́, 19n twĩ̀ bì Cinu sõ bə̀ bə̀ bwə̂rh mo bə̀ wɔ́ ńmyɛ̌ ń wɔ́ mɔ̀bɔ́ bə̀ wò bə̀ ń bàn mɔ́, ráá bə̀ dɛ̃̌ gwẽ̌?
20Bə̀ gə́ yú Yezu yala nɛ́, bə wɔ̀ mɔ̀: “Zhã-Bətiisi twĩ̀ nə́ba ǹ sono, bə̀ nə́ bwə̂rh mó, ǹdə́ è gə wɔ́ ǹmyɛ́ ǹ wɔ́ mɔ̀bɔ́ bə̀ wò bə̀ ń bàn mɔ́, ráá nə́ dɛ̃̌ gwẽ̌?”
21Rə̀myɛ́ yi ní cìcì, Yezu wárh lyì nánzhəzhɔ̌ bə̀ címsi ǹdə́ bə̀ yala yin wẽ́, n wárh byɛ̀bɛ́ nə̀cílsi námməlwâlsɛ yʼà zhe, n púr lyìlyə̂r nánzhəzhɔ̌ yírhə́. 22N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Zhəlnə á cĩ́ kɔn dɛ̀bɛ́ gakó á yírhə́ nɔwa, á zhã̌ jʼa nyɛ̀ɛ̀ mɔ́ Zhã nɛ. Lyìlyə̂r yírhə́ nʼê púrə́; gwànsɛ̀ nʼê zɛ̃̀ sə̀ zhə̀lə̀; nɔr cìnə́ nʼê wárh bə̀ jǐrh wárhgáá; sə̀bwààrhɛ̀ zhã̌ nʼê nyɛ̀ɛ̀; cùùrì nʼê bwìrhì; bə̀ nʼê bwə̀l yò-ècɔ̀nɔ̀ nyí rí bə̀ byili nə̀mwà nɛ̀. 23Wu-nyɔ̃̀ cí wɔ́ lò mɔ̀bɔ́ ń wu tʼâ la gɔ àmyɛ́ shò-kwã nɛ́.”
24Byɛ̀bɛ́ Zhã twĩ̀ mú gə́ kʼa kwɛ̃̀, Yezu zɛ̃̀ ń nə́ ń zɔ̀m ń yò ǹdə́ lyì-zhâ bɛ́ ń zhe: “Byè á zhə̀l á nə gɔ-elũ èpòlò w wə? Vwal-gɔ zho nʼô fúfǔ? 25Sə è nə wɔ́ byè á zhə̀l á na? Lò ń zù kàmə̀-zǔrh shɛ̀bɛ́ sə̀ càn? E jà byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê zwì kàmə̀-zǔrh shɛ̀bɛ́ sə̀ càn, bə̀ nʼê jí nyɛ̀n mɔ́, wɔ́ pyâ kâlsɛ wẽ́ bə̀ ŋwɛ́nɛ́. 26Sə è nə wɔ́ byè á zhə̀l á na? Yi nyì-zwennə? À nʼâ wə̀l ába: ń wɔ́ Yi nyì-zwennə, sə ń nə jà ń du Yi nyì-zwennə myɛ cìcì. 27Wɔ́ ńmyɛ̌ yò bə̀ yʼà kɛ̃ Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ bə̀ Yi wòwə̀:
‘Nyǐ à nʼâ twĩ̀ à tùntúm ń la yə̀ ǹ yé né,
n kwɛrhɛ ǹ sɔ́má yá.’ ”
28Yezu súlí n wɔ̀: “À nʼâ wə̀l ába: kɛ̃ yə̀ byǐ lùl ń du Zhã yé. E jà lò mɔ̀bɔ́ ń wɔ́ lyì bí gakó námpɔ́lɛ́ Yi tənà y wẽ́ mó du mu.”
29Lyì bí gakó ǹdə́ myə̂l-kwândɛ́ zwennə bé yʼà nʼê cili ń zɔ̀mà nɛ́, sə bə̀ lwar bə̀ Yi wɔ́ cángá. Bə zɛ̃̀ bə zwẽ nɛ̃̌-shɔ Zhã sono. 30Farɛzhɛ̃ɛ̃bá ǹdə́ Muyiisi nyə́ né byilnə bé gə́ yə̀ shɛ̀nɛ́ bə zwẽ nɛ̃̌-shɔ mɔ́, nʼê byili bə̀ bə̀ cẽ dɛ̀bɛ́ Yi yʼà nʼê yâl rə wɛ̀rhɛ́ bə̀ yil mó.
31Yezu súlí n wɔ̀: “À mʼa zə lũ w kɔ̀bɔ́ lyì bí a mɛrhɛ ǹdə bə̀kɔ́n ta? Bə̀ nyɛ̌ ǹdə byè ta? 32Bə̀ nyɛ̌ ǹdə bə̀sɔ́ná byɛ̀bɛ́ bə̀ jě dwã-gùlú èpóró wẽ́ ta, bə̀ nʼê byẽ̀ dwã bə̀ nʼê wə̀lə̀: ‘Nə́ wúl wúrh, á yə̀ sɛ yé. Nə́ nún wu-zhìlù núrh, sʼá yə̀ kúrh yé.’ ”
33Yezu súlí n wɔ̀: “Zhã-Bətiisi túwə́, ń yà ń tá ń jí kùjú yé, ń tá ń nywɛ̀ sɛ̃´ yé. Á zɛ̃̀ á zhe bə̀ wɔ́ nə̀cílí námməlwɛ̀lɛ́ è ŋwɛ́nɛ́ ǹdə́ mɔ. 34Numbyíní Byǐ bà, ń nə́ ń jí, ń nə́ ń nywɛ̀. Á zɛ̃̀ á zhe bə̀ ń wɔ́ sùl-wòrò, n jà ń wɔ́ sə̀-nyɔ̀rɔ́, bə̀ wɔ́ myə̂l-kwândɛ́ zwennə ǹdə́ lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê wɛ̀rhɛ́ yààyàà bə̀ tʼâ zwẽ Yi nyə́ né mó bə̀ wɔ́ ń dɔwabá.”
35Yezu zɛ̃̀ n zhízhílí n wɔ̀: “Lò mɔ̀bɔ́ ń zhe Yi surhə né, wɔ́ ń tùntwə̃̀ə̃̀ né dɛnnɛ bə̀ yʼa tó né bə lwar.”
Yezu pɔ sǔbri kɛ̃ mə̀dù nì Shəmɔ sõ
36Farɛzhɛ̃ɛ̃ mə̀dù yà ń byẽ̀ Yezu bə̀ ń bə̀ n jí kùjú ń sõ. Yezu zhǐr n vò. Bə zɛ̃̀ bə̀ jě tɛ̃´ bə̀ nʼê jí kùjú wə́. 37Sə kɛ̃ mə̀dù yà ń wɔ cɔ w wa, ń wɔ́ yə̀-bəlɔ̀lɔ́ cə́kɛ̃. Ń gə́ lwar bə̀ Yezu yà ń nə́ ń jí kùjú Farɛzhɛ̃ɛ̃ mɔ́ sõ, n zɛ̃̀ n zə kwâl-byǐ kɛ̀bɛ́ è càn, è sú ǹdə́ nwə̃̌ è lwẽ́ nã́nyə̀nyɛ̀lɛ́, 38n tó kwã nɛ́ ń zhǐ Yezu nèsé yó ń mə́ ń kúrhə́, n zɛ̃̀ n zə ń ywésé n mə n pɔ́pɔ̌ ń yə́-nàná nɛ́ nə̀ yʼà nʼê lwé Yezu nèsé yó mó, ń mə́ ń kwə̀ə̀lè ń nèsé, ń mə́ ń lwé nwə̃̌ y sə̀ yó.
39Farɛzhɛ̃ɛ̃ mɔ́ mɔ̀bɔ́ ń byẽ̀ Yezu mú gə́ nɔ rə̀myɛ́, n zɛ̃̀ n bù ń wẽ́ n wɔ̀: “Bal mɔ̀bɔ́ gə yà ń wɔ́ Yi nyì-zwennə zhə̀nà, ń yà ń mà n lwar kɛ̃ mɔ́ mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń dwə̀rh mò mó gə́ wɔ́ nɛ́, bə̀ ń wɔ́ yə̀-bəlɔ̀lɔ́ cə́kɛ̃.”
40Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ Farɛzhɛ̃ɛ̃ mɔ́ nɛ: “Shəmɔ, à zhe zɔ̀mɛ̀ à la mɔ́ wál.”
Shəmɔ wɔ̀ mɔ̀: “Zɔ̌m yó-cə́bal.”
41Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀: “Lyì bə̀lyè bə̀ yʼà zhe lò mə̀dù jim. Mə̀dù y wɔ́ dwã zwã̌-ànu tum wársɛ, ń dõ mó wɔ́ dwã shí-ènu tum wársɛ. 42Sə bə̀myɛ́ mə̀dù ga gə́ yà ń wàr jim dí ń la cârh mɔ́ ce, mɔ̀bɔ́ bə̀ zhe ń jim dí mú já n yẽ̌ bə̀ ga nɛ.” Yezu zɛ̃̀ n bwə̀rh mò n wɔ̀: “Wɔ́ mɔ̌ ń mà n swéné mo, bə̀myɛ́ jimə cìnə́ bə̀lyè y wẽ́, du ń dõ?”
43Shəmɔ wɔ̀ mɔ̀: “À nʼâ bùl bə̀ wɔ́ mɔ̀bɔ́ ń jim dí yʼà já dɛ̃´dɛ̃´ mɔ́.”
Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: “Ǹ zhe bwìrì.”
44N pyìrhí n zə ń yé n zâ kɛ̃ mɔ́, n wɔ̀ Shəmɔ nɛ: “Ǹ nə kɛ̃ mɔ́ mɔ̀bɔ́? À zù ǹ sõ, ǹ yə̀ nɛ̀ nɛ̃̌ pɛ a mʼa sã̀ à nèsé yé, sə ńmyɛ̌ sàm sɛ̀ ǹdə́ ń yə́-nàná nɛ́, n zɛ̃̀ n pɔ́pɔ̌ sɛ ǹdə́ ń ywésé. 45À gə́ zù ǹ sõ jù wə̀, ǹ yə̀ nɛ̀ kwə̀ə̀lè yé, sə à gə́ zù ga, ńmyɛ̌ já ń nə́ ń kwə̀ə̀lè à nèsé. 46Ǹ yə̀ nwə̃̌ à yó w twərh yé, sə ńmyɛ̌ ló nwə̃̌ kɛ̀bɛ́ è lwẽ́ nã́nyə̀nyɛ̀lɛ́ à nèsé yó. 47Wɔ́ rə̀myɛ́ rə̀ ce à nʼâ wə̀l mó: ń nɔ ń yə̀-bəlwàálɛ́ nánzhəzhɔ̌ sǔbri. Wɔ́ rə̀myɛ́ yil ń wɛ̀rhɛ́ sónó nánfɔ̀lɔ̀ tum. Sə lò mɔ̀bɔ́ ń nɔ sǔbri kɔn námpɔ́lɛ́ yilə, ń sónó bə já yé.”
48N zɛ̃̀ n wɔ̀ kɛ̃ mɔ́ nɛ: “Ǹ nɔ ǹ yə̀-bəlwàálɛ́ sǔbri.”
49Byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà nʼê tó mo bə̀ jí kùjú w mú zɛ̃̀ bə̀ nʼê wə̀lə̀: “Wɔ́ mɔ̌ lò ǹdə́ mɔ̀bɔ́ èta mɔ́, ń nə́ ń pɛ yə̀-bəlwàálɛ sǔbri myɛ?”
50Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ kɛ̃ mɔ́ nɛ: “Ǹ gə́ zhí ni mú ce ǹ nɔ vwârh. Zhəl ǹdə́ yə̀-zùlə́.”
8Kana bɛ́ byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà nʼê tó Yezu ni mú
1Rə̀myɛ́ kwã nɛ́, Yezu yà ń nə́ ń byɛ́lɛ́ cə-fwààlɛ́ ǹdə́ cə-byǐsí, ń nə́ ń bwə̀l Yi pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ yò-ècɔ̀nɔ̀ nyí rí. Ń kwã-lyì bí shí ǹdə́ bə̀lyè y yʼà nʼê tó mo, 2e súlí kana jàlà ń jì nə̀cílsi námməlwâlsɛ sə shə́r bə̀ wẽ́, n vùr címsi shɛ̀bɛ́ sə̀ yʼà zhe be n súlí. È yʼà wɔ́ Marɛ mɔ̀bɔ́ bə̀ nʼê byẽ̀ bə̀ Magədala lyì bə̀kɔ́,8.2 “Magədala lyì bə̀kɔ́ Marɛ”. Wɔ́ cɔ òdù ò yíl Magədala. Wɔ́ òmyɛ́ wẽ́ Marɛ yà ń shí ní. Wɔ́ Marɛ mɔ́ ńmyɛ̌ bə̀ nʼê byẽ̀ bə̀ Marɛ Madəlɛ̃ɛ̃. mɔ̀bɔ́ Yezu jì nə̀cílsí námməlwâlsɛ́ shàlpyɛ̀ y sə shə́r ń wẽ́ mó, 3e súlí Shuzə mɔ̀bɔ́ ń yà ń nə́ ń yìlì Erɔɔdɛ jɛ̃̀-kɔn dɛ́ nɛ mɔ́ kɛ̃ Zhannɛ, ǹdə́ Suzɛ̃ɛ̃ ǹdə́ bə̀ dwã nánzhəzhɔ̌, bə̀ yʼà nʼê sɛ̃ Yezu ǹdə́ ń kwã-lyì bí ni ǹdə́ kɔn dɛ̀bɛ́ bə̀ zhe.
Twã́-dùrnə̀ səswalá
4Lyì nánzhəzhɔ̌ yʼà nʼê shí cɛmɛ nɛ́ gakó wẽ́ bə̀ twí Yezu sono. N zɛ̃̀ n ji səswalá n pə bɛ n wɔ̀: 5“Bal mə̀dù ń yà ń shə́r ń la ń twã́ dú.8.5 Zhwifubá sõ, rə̀myɛ́ yi ní, bə̀ yʼà tʼâ dwì twã́ nɛ́ ǹdə nə́ sõ mó ta yé. Bə̀myɛ́ wɔ́ lɛ́ bə̀ yʼà nʼê lɛ bə̀ jíjí rí; bə̀ tʼâ dwì rì yé. Ń gə́ yú ń nə́ ń dwì twã́ nɛ́ yi ní, jíjí rí byâ bɛ́ jàlà ló tɛ̃´ sɔ́má y nyí ni. Lyì nɔ̀ rɛ̀ ǹdə́ bə̀ nə̀rh, kúmsi jí rə̀ gakó. 6Bə̀ jàlà ló pàtá yó, bə lyĩ, bə kʼa cì, twɛ́nɛ́ gə́ yʼà tɛ̀nɛ́ mɔ́ yilə. 7Bə̀ jàlà ló sɔr cəcəl wə. Bə̀myɛ́ ǹdə́ sɔɔrɛ́ ga tó dwã rə lyĩ. Sɔɔrɛ́ byì rə pyɛ́nɛ́ jíjí rí. 8Bə̀ jàlà ló cɛ kɛ̀bɛ́ è càn wẽ́, bə lyĩ, rə ce byâ. Jíjí yó òdù gakó ce byâ zɔ̌m.”
Yezu gə́ zɔ̀m rə̀myɛ́ n zhɛ̀, n zɛ̃̀ n bya dɛ̃̌ dɛ̃̌ n wɔ̀: “Lò ǹ la cilu, sə́ cili.”
9Ń kwã-lyì bí zɛ̃̀ bə bwə̀rh mò səswalá y kùrə̀. 10N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Yi ce ámyɛ̌ yě rə̀ pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ kùr ré rə̀ yʼà shèè shãã ga mɔ́. Sə è gə wɔ́ lyì bí dwã bɛ́ yilə, à nʼâ byili bi ǹdə́ səswalsɛ, mùnì ga,
‘Bə̀ gə nʼê nyǐ myɛ, sə bə̀ bə̀kʼa nə yé;
bə̀ gə nʼê cili myɛ, sə bə̀ bə̀kʼa nyɛ̀ɛ̀ rə̀ kùr yé.’ ”
11Yezu súlí n wɔ̀: “Nyǐnə səswalá y kùr ré. Jíjí dwí rí nʼê myɛrhɛ Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́. 12Lyì jàlà gə cili Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́, Shətana yʼa bʼe vùr rè bə̀ wẽ́ mùnì bə̀ bə̀kʼa zwẽ nyí bə nə vwârh yé. Bə̀myɛ́ mɔ́ nyɛ̌ ǹdə sɔ́má y nyí ni mú ta.
13“Jàlà gə cili Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́, bə̀ nʼê zwẽ de ǹdə́ wu-nyɔ̃̀, sə rə̀myɛ́ kwã nɛ́, bə̀ tʼâ yẽ̌ de rə̀ jòm bə̀ wẽ́ rə pə nə̀rh yé. Bə̀ nʼê zwẽ nyí bə̀ kùr yó, sə zwini gə tú yi ní, bə̀ nʼê gɛ bə̀ wun. Bə̀myɛ́ mɔ́ nyɛ̌ ǹdə pàtá y yó mó ta.
14“Jàlà gə cili Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́, lũ w twə́lə́ né ǹdə́ ò nə̀cɛ̀ndɛ́ ǹdə́ ò wu-nyɔ̃̀ w pyɛ́nɛ́ zɔ̀mɛ̀ rɛ́ bə̀ wẽ́. Rə̀ yə̀ ŋwɛ̀nɛ́ rə byì rə ce byâ yé. Bə̀myɛ́ mɔ́ nyɛ̌ ǹdə sɔɔrɛ́ jàà y ta.
15“Jàlà nʼê cili Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ ǹdə́ wu kɔ̀bɔ́ ò càn námpúm, bə cĩ́ di bə̀ wẽ́, rə ce byâ, bə̀ gə́ zhe cìn-pyɔ́nɔ́ mɔ́ yilə. Bə̀myɛ́ mɔ́ nyɛ̌ ǹdə cɛ y kɛ̀bɛ́ è càn mɔ́ ta.”
Pàntɛ́mɛ́ səswalá
16Yezu súlí n wɔ̀ bɛ: “Bə̀ tʼâ ji pàntɛ́mɛ́, bə kʼa kwè y bə pú ku kùr wə̀, ráá bə cĩ́ pal kùr w yé. Bə̀ gə ju yə, bə̀ yʼa cĩ́ y pàntɛ́mɛ́ jàà wà, mùnì ga byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê zwì jì y wẽ́ mó yírhə́ nə nɛ́. 17Kaka tɛ̀nɛ́ rə̀ shèè, rə̀ tʼâ la pwẽ̀ nè du yé. Kaka myɛ tɛ̀nɛ́ bə̀ yə̀l, bə̀ tʼâ la rɛ lwar pamparɛ̃ɛ̃ yé.
18“Dɛ̃̌na á cìn á cilu mú wẽ́. Mɔ̀bɔ́ ń zhe kɔna, bə̀ mʼa pɔ̃ bə súlí. Mɔ̀bɔ́ ń bə zhe, bə̀ mʼa zwẽ tɛ̀bɛ́ ń nə́ ń bùl bə̀ ń zhe mó myɛ cìcì.”
Byɛ̌ bə̀ wɔ́ Yezu dwí-lyì zhə̀n zhə̀nà?
(Məco 12.46-50; Markɛ 3.31-35)
19Yezu da-byâ bɛ́ ǹdə́ ń ná yʼà tú bə̀ la mɔ nɔ, sə lyì-zhâ bɛ́ ce bə̀ yə̀ ŋwɛ̀nɛ́ bə yí ń yala nɛ yé. 20Bə byili Yezu ni bə̀ wɔ̀: “Ǹ ná ǹdə́ ǹ da-byâ bɛ́ zhǐ pwẽ̀ nè, bə̀ nʼê yâl bə nə mɔ́.”
21N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Lyì byɛ̀bɛ́ gakó bə̀ nʼê cili Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́, bə zɛ̃̀ bə̀ nʼê wɛ̀rhɛ́ ǹdə rə̀ gə́ nʼê byili ní, wɔ́ bə̀myɛ́ bə̀ wɔ́ à ná ǹdə́ à da-byâ bɛ́.”
Yezu ce zho ǹdə́ mwə̃́ nɛ̃̌ zhì shɛ́ɛ́
22Dɛ̃ rə̀dù, Yezu ǹdə́ ń kwã-lyì bí yʼà zù bǔ-bwəl wə. N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Bànà nə́ byɛrhɛ nə́ vò mwə̃́ y èpákɛ̀.”
Bə zhǐr. 23Yezu dɛ̀ɛ̀ ǹdə́ bə̀ gwẽ̌ nʼê byɛrhɛ. Zho nánfɔ̀lɔ̀ zɛ̃̀ ò nʼô wùl nɛ̃̌ mɔ́ yó, mə zɛ̃̀ mə̀ nʼê zwì bǔ-bwəl lé wə. Rə sú rə̀ nʼê yâl rə mɔ́lɛ́. 24Bə zɛ̃̀ bə yí ń nyí ni, bə zhàrh mɔ̀ bə wɔ̀: “Yó-cə́bal, yó-cə́bal, nə́ la cú.”
N shí jan dɛ́ wẽ́, n zɛ̃̀ n bya zho w ǹdə́ nɛ̃̌ mɔ́ mə̀ yʼà nʼê fùù mú. Rə̀ gakó zhì shɛ́ɛ́. 25N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Bə̀kɔ́n yil á yə̀ nə̀ zhí?”
Kɔn jàr bɛ̀ dɛ̃´dɛ̃´. Ywẽ zə bɛ. Bə zɛ̃̀ bə̀ nʼê wə̀l dwã nɛ: “Bal mɔ́ mɔ̀bɔ́ wɔ́ tər lò, zho ǹdə́ mwə̃́ nɛ̃̌ myɛ mʼê shɛ̀nɛ́ ń nyí ni?”
Yezu wárh bal mə̀dù nə̀cílsi námməlwâlsɛ yʼà zhe
26Yezu ǹdə́ ń kwã-lyì bí shí Gəlile bə byɛrhɛ mwə̃́ y bə yí Zhɛrasa lyì bí tənà y wa. 27Ń gə́ shí bǔ-bwəl lé wẽ́ n shə́r, cɔ w bal mə̀dù zɛ̃̀ n dùr n jəl mo. Nə̀cílsi námməlwâlsɛ yʼà zhe mo. Ń yà ń dɛnɛ ǹdə́ kàmə̀-zwǐ zú. Ń yà ń tá ń zwɛ̃̀ kɛ̀lɛ́ w yé. Wɔ́ lú-bɔ̀là yó ń yà ń nə́ ń zwɛ̃̀ nɛ́.
28Ń gə́ nɔ Yezu ń bànà, n zɛ̃̀ n wǔrh dɛ̃̌ dɛ̃̌, n bə̀ n tu ń nə̀dwə́nə́ yó ń yé né, n bya n wɔ̀: “Etər ǹ nə́ ǹ yâl ń wɛ̀rhɛ́ nɛ nɛ́, Dɛ̃̌ cə́bal Byǐ Yezu? À nʼâ lwə̀l mó, bə̀ká nwɛ̀nɛ̀ nɛ̀ yé.”
29Yezu yà ń pɔ nyí nə̀cílí y ni bʼè du bal mɔ́ wẽ́. Wɔ́ rə̀myɛ́ è ce ń zɔ̀m èta. Twər nánzhəzhɔ̌ nə̀cílí y yʼà nʼê nwɛ̀nɛ̀ bal mɔ́. Bə̀ yʼà nʼê zal mɔ bə̀ lyẽ ń jɛ̀sɛ́ ǹdə́ nyáná, bə̀ lyẽ ń nèsé ǹdə́ cə̂bsɛ bə̀ mʼê yìlì mù. Sə ń ya n sɛ́ nyáná nɛ́ ǹdə́ cə̂bsɛ́. Nə̀cílí y yʼà nʼê cìrh mò ń zhə̀l gɔ sõ èpòlò wə̀. 30Yezu zɛ̃̀ n bwə̀rh mò n wɔ̀: “Ǹ yíl byè?”
N wɔ̀ mɔ̀: “À yíl ‘Nánjə̀jóló’.” Nə̀cílsí námməlwâlsɛ́ yʼà já ń wẽ́, wɔ́ rə̀myɛ́ yil ń zɔ̀m èta.
31Nə̀cílsí zɛ̃̀ sə̀ nʼê lwə̀l Yezu ni bə̀ ń bə̀ká n pə sɛ nyí sə vò gɔ́rɔ́ w nánlyilyìmú w wẽ́ yé.
32Kùkúr nánzhəzhɔ̌ yʼà zhǐ pyɔ̀ òdù yó gàà rə̀ nʼê dɔ̀m gɔ. Nə̀cílsí zɛ̃̀ sə lwə̀l Yezu ni bə̀ ń ce sə zù kùkúúrí wẽ́. N shɛ̀nɛ́ n pə sɛ sɔ́má bə̀ sə̀ zwí. 33Nə̀cílsí zɛ̃̀ sə shə́r bal mɔ́ wẽ́, sə vò sə zù kùkúúrí wẽ́. Rə̀ gakó jʼa dùr rə cə́cèlé pyɔ̀ w rə ló mwə̃́ y wə, rə mɛ̃ gàà rə cì.
34Lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà nʼê yìlì rì mú gə́ nɔ rə̀myɛ́, bə zɛ̃̀ bə dùr bə vò bə byili cɔ w wa, ǹdə́ cə-byǐsí sə̀ ŋwɛ́nɛ́ cɔ w vɔ̃̀ nɛ̀ mɔ́ wẽ́. 35Lyì bí zɛ̃̀ bə du bə̀ la vò bə nyǐ kɔn dɛ́ tɛ̀bɛ́ rə̀ wɛ̀rhɛ́ mɔ́. Bə̀ gə́ yú Yezu sono, bə pwírí mɔ̀bɔ́ nə̀cílsí shə́r sə yẽ̌ mó, ń jě tɛ̃´ Yezu yala nɛ, n zù ń gàndɛ̀, e jà ń surhə né myɛ kʼa bə̀ dwã yó. Ywẽ zɛ̃̀ rə̀ zhe be. 36Byɛ̀bɛ́ bə̀ nɔ yò w ǹdə́ bə̀ yírhə́ mó zɛ̃̀ bə cĩ́ bi bal mɔ́ nə̀cílsí yʼà zhe mó gə́ tó né n nə ń cìnə̀.
37Cɔ w lyì bí púlə́púlə́ zɛ̃̀ bə lwə̀l Yezu ni bə̀ ń zhǐr n yẽ̌ bə̀ cɔ w nɛ, bə̀ ywẽ nánfɔ̀lɔ̀ yʼà zhe be. N zɛ̃̀ n zù bǔ-bwəl lé wẽ́ ń la zhǐr. 38Bal mɔ́ mɔ̀bɔ́ nə̀cílsí shə́r ń wẽ́ mó zɛ̃̀ ń nə́ ń lwə̀l Yezu ni bə̀ ń yẽ̌ ńmyɛ jòm ǹdə́ mɔ.
Yezu zɛ̃̀ n ká n càrh mɔ̀, n wɔ̀ mɔ̀: 39“Ká vò jè, ń byili kɔn dɛ̀bɛ́ gakó Yi wɛ̀rhɛ́ ǹ yil mó.”
Bal mɔ́ ká n kwɛ̃̀, n vò n bwə̀l kɔn dɛ̀bɛ́ gakó Yezu wɛ̀rhɛ́ ń yil mó n byili cɔ w lyì bí gakó ne.
Yezu wárh kɛ̃, n jà n bwìrhì kɛ̃-byǐ èdù
40Yezu gə́ ká n shí mwə̃́ y èpákɛ̀ ń bànà, lyì-zhâ bɛ́ jəl mo, bə zwẽ mo náàcɛ̀nɛ́, bə̀ bə̀ gakó yʼà nʼê dɛ̃̀ mɔ̀. 41Dwã-gùlú jì y yó-cə́bal mə̀dù ń yà ń ŋwɛ́nɛ́ ń yíl Zhəyiiri. N zɛ̃̀ n bə̀ Yezu sono, n tu ń nə̀dwə́nə́ yó ń yé né, n lwə̀l mò bə̀ ń bə̀ ń sõ kɛ̀lɛ́ wa. 42Ń yà ń zhe bə̀kɔ́ mə̀dù ń byinə yʼà yú shí ǹdə́ nə̀lyè, ń yà ń bə jàn zhe, ń nə́ ń yâl n cì. E jà wɔ́ ńmyɛ̌ dúdú ń wɔ́ ń bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́.
Yezu gə́ tú n zhǐr ń la gàà yi ní, lyì-zhâ bɛ́ yʼà nʼê pyɛ́nɛ́ mɔ dɛ̃´dɛ̃´. 43Sə́ nyǐ kɛ̃ mə̀dù yà ń ŋwɛ́nɛ́ gàà, ń yà ń tu yó o wɛ̀rhɛ́ byinə shí ǹdə́ nə̀lyè ǹdə́ ò nʼô lyɛ̀ɛ̀ mɔ̀. [Ń kwè kɔn dɛ̀bɛ́ gakó ń yà ń zhe mó n mə n shili ń cìnə̀,] sə ń yə̀ ŋwɛ̀nɛ́ n wárh yé. 44Ń gə́ nɔ Yezu, n tó ń kwã nɛ́, n dwə̀rh ń kàmə̀-zwǐ y nyí rí ni. Rə̀myɛ́ yi ní cìcì, jal mɔ́ jʼa kwĩ.
45Yezu zɛ̃̀ n bwə̀rh n wɔ̀: “Mɔ̌ lò ń dwə̀rh nè?”
Lò gakó zɛ̃̀ ń zhe bʼè də̀ ńmyɛ̌ yé. Pyɛɛrɛ zɛ̃̀ n wɔ̀: “Yó-cə́bal, lyì bí já dɛ̃´dɛ̃´, bə̀ nʼê pyɛ́nɛ́ mɔ́.”
46Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀: “Lò dwə̀rh nè. À lwar bə̀ jàn shí à yala nɛ rə shə́r.”
47Kɛ̃ mɔ́ gə́ tú n pwírí ń yò w du dɛ̃̌, n zɛ̃̀ ń nə́ ń kəkə, n yí Yezu nyí ni, n tu ń nə̀dwə́nə́ yó ń yé né lyì bí gakó yírh wə, n byili kɔn dɛ́ dɛ̀bɛ́ rə̀ ce n dwə̀rh mò, ǹdə́ kɔn gə́ tó né n mə n wárh. 48Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: “À bə̀kɔ́, ǹ gə́ zhí ni mú ce ǹ wárh. Zhəl ǹdə́ yə̀-zùlə́.”
49Rə̀myɛ́ yó, lò mə̀dù shí dwã-gùlú jì y yó-cə́bal mɔ́ sõ kɛ̀lɛ́ w n bə̀ ǹdə́ Yezu gwẽ̌ ń nə́ ń zɔ̀mà, n wɔ̀ dwã-gùlú jì y yó-cə́bal mɔ́ nɛ: “Ǹ bə̀kɔ́ mɔ́ tɛ̀nɛ́ yé. Bə̀ká kə́ lyɛ̀ɛ̀ yó-cə́bal mɔ́ yé.”
50Yezu gə́ nyɛ̀ɛ̀ rə̀myɛ́, n zɛ̃̀ n wɔ̀ dwã-gùlú jì y yó-cə́bal mɔ́ nɛ: “Bə̀ká dùr ywẽ yé. Ǹmyɛ́ wírí ń zhí ni, sə́ yẽ̌ bə̀ ǹ bə̀kɔ́ mɔ́ mà n nə ń cìnə̀.”
51Bə zɛ̃̀ bə zhǐr bə yí kɛ̀lɛ́ wa. Yezu yə̀ shɛ̀nɛ́ lò dõ tó mo n zù jù w yé. Wɔ́ Pyɛɛrɛ ǹdə́ Zhã ǹdə́ Zhakɛ, e súlí bə̀kɔ́ mɔ́ da ǹdə́ ń ná dúdú. 52Sə lyì bí gakó yʼà nʼê kúrh bə̀kɔ́ mɔ́ nɛ. Yezu wɔ̀ bɛ: “Bə̀kʼá kúrh yé, bə̀ wɔ́ dɛ́ ń dɛ̌, ń yə̀ cì yé.”
53Bə̀ gakó zɛ̃̀ bə̀ nʼê mɔ̀n mɔ̀, bə̀ gə́ yʼà yě bə̀ bə̀kɔ́ mɔ́ wɔ́ cú ń cù mú yilə. 54Yezu zɛ̃̀ n zə bə̀kɔ́ mɔ́ jɛ̃̀ nɛ̀, n byẽ̀ mò ǹ wɔ̀: “À bə̀kɔ́, zɛ̃̀ dɛ̃̌.”
55Rə̀myɛ́ yi ní cìcì, bə̀kɔ́ mɔ́ bwìrhì, n já n shí tɛ̃´ n zɛ̃̀. Yezu pə nyí bə̀ bə̀ pə kùjú bə̀kɔ́ mɔ́ nɛ n jí. 56Kɔn jàr ń da ǹdə́ ń ná dɛ̃´dɛ̃´. Yezu zɛ̃̀ n pə bɛ nyí bə̀ bə̀ bə̀kʼa shɛ̀nɛ́ bə wɔ̀ lò lò nè yé.
9Yezu twĩ̀ ń kwã-lyì bí shí ǹdə́ bə̀lyè yə́
1Yezu byẽ̀ ń kwã-lyì bí shí ǹdə́ bə̀lyè y n cĩ́ dwã yó, n pə bɛ jàn ǹdə́ ŋwɔ̀nɔ́ bə̀ bə̀ jǐ nə̀cílsi námməlwâlsɛ, sə bə wárh nə̀bwànà. 2N zɛ̃̀ n twĩ̀ bì, bə̀ bə̀ zhəl bə bwə̀l Yi pyɛ̀lɛ̀ rɛ́, sə bə wárh nə̀bwànà. 3N wɔ̀ bɛ: “Á bə̀kʼá zə kaka á jɔ̃̀ w ǹdə də̀-dɔ̀lɔ̀, ráá lɔ̀bɔ̀, ráá kùjú, ráá sə̀byǐ ta sɔ́má y kǒ yil yé. Á mə̀dù ga bə̀ká n zə kàmə̀-zǔrh sə̀lyè myɛ yé. 4Kɛ̀lɛ́ kɛ̀bɛ́ á la è wẽ́ zul mó, sʼá mɛ̃ gàà kɔn mʼe yí á zhǐr. 5Sə byɛ̀bɛ́ bə̀ yə̀ á zhəəle zwẽ, sʼá kʼá du cɔ w òmyɛ́ wa, á pwà á nə̀rh. Sə rə̀myɛ́ mʼa yə̀ myɔrhɔ ò nʼô byili bə̀ bə̀ yò zhìlì.”
6Ń kwã-lyì bí zhǐr bə vò, bə tó cɛmɛ nɛ́ gakó wẽ́ bə bwə̀l yò-ècɔ̀nɔ̀ nyí rí, sə bə̀ yʼà nʼê wárh nə̀bwànà jààsɛ́ gakó wə.
Erɔɔdɛ wu zhìlì
7Rə̀myɛ́ yó, pyɔ̌ Erɔɔdɛ nyɛ̀ɛ̀ kɔn dɛ̀bɛ́ gakó rə̀ nʼê wɛ̀rhɛ́ mɔ́. Ń kə́ ń yə̀l ń gə́ mà n tɛ́rɛ́ nɛ́ yé, bə̀ lyì jàlà yʼà zhe bə̀ wɔ́ Zhã-Bətiisi ń ká n bwìrhì n du cùùrì wẽ́. 8Bə̀ dwã myɛ yʼà zhe bə̀ wɔ́ Elyi ń ká n bà.9.8 Zhwifubá yʼà nʼê bùl bə̀ Elyi ráá Yi nyì-zwennə dõ mà n ká n jɛ̀rɛ̀ n bà, fòró Kristə mó zɛ̃̀ n bà. Gwɛ̃ bə̀ gə́ byili zɔ̀mà nɛ́ jàlà kùr mə̀gã̌ mɔ́ myɛ. Bə̀ byili Elyi yò gàà mɔ́. Bə̀ dwã myɛ yʼà zhe bə̀ wɔ́ shãã ga Yi nyì-zwennə mə̀dù ń ká n bwìrhì.
9Erɔɔdɛ zɛ̃̀ n wɔ̀: “À ce bə gõ Zhã-Bətiisi yó wɛ̀, sə mɔ̀bɔ́ à nyɛ̌ ń yò w èta mɔ́ myɛ wɔ́ mɔ̌?” N zɛ̃̀ ń nə́ ń pyà sə n nə Yezu ǹdə́ ń yírhə́.
Yezu ce búúri rə̀nu pù rə jǐrh nánzhəzhɔ̌
(Məco 14.13-21; Markɛ 6.30-44; Zhã 6.1-14)
10Yezu tùntúmə́ bé kʼa kwɛ̃̀ bə bə̀ ń sono, bə cĩ́ mu kɔn dɛ̀bɛ́ gakó bə̀ zhə̀l bə wɛ̀rhɛ́ mɔ́. N zɛ̃̀ n zə bɛ n zhǐr n vò kwã nɛ́, cɔ òdù səta bə̀ dúdú. Bə̀ nʼê byẽ̀ cɔ w òmyɛ́ bə̀ Betəsəyiidi. 11Lyì-zhâ bɛ́ lwar, bə zhǐr bə tó mo. N shɛ̀nɛ́, n zɛ̃̀ ń nə́ ń zɔ̀m Yi pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ zɔ̀mà ǹdə́ bɛ, n súlí n wárh nə̀bwànà bɛ́.
12Sə yi rí gə́ tú rə̀ nʼê yâl rə zù, ń kwã-lyì bí shí ǹdə́ bə̀lyè y zɛ̃̀ bə yí ń nyí ni, bə wɔ̀ mɔ̀: “Nyə̀má wɔ́ gɔ-elũ nə́ ŋwɛ́nɛ́. Ce lyì-zhâ bɛ́ kʼa kwɛ̃̀ bə vò cɛmɛ nɛ́ nə̀ ŋwɛ́nɛ́ vɔ̃̀ nɛ mɔ́ ǹdə́ cə-byǐsí wẽ́, bə pyà jààsɛ̀ bə zul né, sə bə pyà kùjú bə jí.”
13N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Á cìcì pana bɛ kùjú bə jí.”
Bə wɔ̀ mɔ̀: “Búúri rə̀nu ǹdə́ émɔ̌rh sə̀lyè sásá sə̀ ŋwɛ́nɛ́ nə́ sõ nyɔ̀nɔ̀. Ráá ǹ nə́ ǹ yâl bə̀ nə́ zhə̀l nə́ yè kùjú lyì bí byɛ̀bɛ́ gakó yilə?” 14Sə bala bɛ́ yʼà yú nunə mɔ̀ɔ̀rhɛ̀ rə̀nu.
N zɛ̃̀ n wɔ̀ ń kwã-lyì bí ni: “Cenə bə jòm kùkùlə̀ kùkùlə̀, lyì shí-ènu shí-ènu.”
15Bə wɛ̀rhɛ́ ǹdə ń gə́ byili bi ní, bə ce lyì bí gakó jòm tɛ̃´. 16N zɛ̃̀ n kwè búúrí rə̀nu w ǹdə́ émɔ̌sɛ́ sə̀lyè yə́, n kwẽ̌ n nyǐ dɛ̃̌, n ce Yi nə̀báná, n zɛ̃̀ n yəywɛlɛ rɛ, n pə ń kwã-lyì bí ni, bə mʼe tə̀ lyì bí. 17Lò gakó dɔ̃̀ n sú. Ń kwã-lyì bí zɛ̃̀ bə pwà yəywaalɛ́ rə̀ dàl mɔ́ rə sú cǐrhni shí ǹdə́ nə̀lyè.
Pyɛɛrɛ byili bə̀ wɔ́ Yezu ń wɔ́ Kristə mó
(Məco 16.13-28; Markɛ 8.27–9.1)
18Dɛ̃ rə̀dù, Yezu yà ń nə́ ń ce Yi ń dúdú, sə ń kwã-lyì bí yʼà ŋwɛ́nɛ́ gàà. N zɛ̃̀ n bwə̀rh bè n wɔ̀: “Lyì-zhâ bɛ́ nʼê wə̀l bʼàmyɛ́ wɔ́ mɔ̌?”
19Bə wɔ̀: “Lyì bí jàlà nʼê wə̀l bə̀ ǹ wɔ́ Zhã-Bətiisi; jàlà zhe bə̀ wɔ́ Elyi; jàlà myɛ zhe bə̀ wɔ́ shãã ga Yi nyì-zwennə mə̀dù ń ká n bwìrhì.”
20N zɛ̃̀ n bwə̀rh bè n wɔ̀: “Sə ámyɛ̌, á nʼá wə̀l bʼà wɔ́ mɔ̌?”
Pyɛɛrɛ wɔ̀: “Wɔ́ ǹmyɛ́ ǹ wɔ́ Kristə, mɔ̀bɔ́ Yi twĩ̀ mú.”
21Yezu zɛ̃̀ n gwirhi ń yé, n pə bɛ nyí bə̀, bə̀ bə̀kʼa byili rə̀myɛ́ lò lò nè yé. 22N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ n súlí: “Kɔn wɔ́ nyɔ́ɔ́ bə̀ Numbyíní Byǐ nwɛ̀nɛ̀ dɛ̃´dɛ̃´. Cɔ w náncɛsɛ́ ǹdə́ Yi jì y vwĩ̀-zwə́lnə bé yé né cìnə́ bé ǹdə́ Muyiisi nyə́ né byilnə bé mʼa zhɛ̃̀ mɔ̀, bə gu mu, sə ń mà n ká n bwìrhì ń dwã nə̀tɔ̀ yùwə̀.”
23N zɛ̃̀ n wɔ̀ bə̀ gakó ne: “Lò mɔ̀bɔ́ ǹ nə́ ǹ yâl ń tó àmyɛ́ nɛ, sə́ zhɛ̃̀ ǹ cìnə̀, ń kwè ǹ də̀-jɔrhɔ́ w ń zhĩ twéé gakó ń mə́ tó ne.9.23 “Kwè ǹ də̀-jɔrhɔ́ w ń zhĩ” kùr wɔ́: pə ǹ myə̂l lé ǹdə Yezu gə́ pɔ ń nyân dɛ́ nɛ́ mɔ́.24Lò mɔ̀bɔ́ ǹ nə́ ǹ shili ǹ myə̂l lé, rə̀ mʼa sá, sə lò mɔ̀bɔ́ ǹ shɛ̀nɛ́ ǹ myə̂l lé sɔ́ àmyɛ́ yilə, ǹ mʼâ nə rɛ. 25Lò gə zhe lũ w kɔn gakó, ń jʼâ dwĩ̀ ǹ cìnə̀, ráá ń zhìlì ǹ cìcì yò, ǹ nɛrɛ́ y zhe kùrə̀? 26Lò mɔ̀bɔ́ ǹ dùr cìzhìl ǹdə́ àmyɛ́ yil lé ǹdə́ à zɔ̀mà nɛ́, Numbyíní Byǐ gə ká ń tú ńmyɛ̌ ǹdə́ ń Da ǹdə́ màlɛ́kabá zùwə́ y yi ní, ńmyɛ mà n dùr cìzhìl ǹdə́ mɔ́ myɛ.
27“Zhə̀nà à nʼâ wə̀l ába: lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ zhǐ nyɔ̀nɔ̀ mɔ́ jàlà tʼâ la cú ǹdə́ bə̀ yírhə́ yə̀ Yi pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ nɛ yé.”
Yezu yé y lyə́r
28Yezu gə́ zɔ̀m zɔ̀mà nɛ́ nə̀myɛ́ kwã nɛ́, e wɛ̀rhɛ́ ǹdə dwã lyɛlɛ ta, n zə Pyɛɛrɛ ǹdə́ Zhã ǹdə́ Zhakɛ n mə n jì pyɔ̀ òdù yó ń la Yi co. 29Ń gə́ yà ń nə́ ń wɛ̀rhɛ́ Yi-co w yi ní, ń yé y zhízhílí, ń gàndɛ́ jǐrh námpwẽ̀ pwɛ̃´pwɛ̃´, rə̀ nʼê jə́jɛ̀mɛ́. 30Rə̀myɛ́ yó, lyì bə̀lyè yʼà tú bə̀ nʼê zhərh ǹdə́ mɔ. È yʼà wɔ́ Muyiisi ǹdə́ Elyi. 31Wɔ́ bə̀myɛ́ bə̀ lyí mu ǹdə́ zùwə́ nánfɔ̀lɔ̀, bə̀ yʼà nʼê zɔ̀m Yezu gə́ la cú Zhərəzalɛm nɛ́ n mə n báásɛ ń tum dí mú yò.
32Jan yʼà zù Pyɛɛrɛ ǹdə́ ń tó-dwã bɛ́ dɛ̃´dɛ̃´, sə jan dɛ́ jé twər rə̀dù sá. Bə̀ yírhə́ nə Yezu zùwə́ y ǹdə́ bala bɛ́ bə̀lyè y bə̀ yʼà tó mo bə̀ zhǐ mú. 33Muyiisi ǹdə́ Elyi gə́ tú bə̀ nʼê zhǐr bə̀ yẽ̌ Yezu ni yó, Pyɛɛrɛ wɔ̀ mɔ̀: “Yó-cə́bal, kɔn mə̂ bə̀ nə́ mɛ̃ nyɔ̀nɔ̀. Nə́ mʼâ pú kwə̀ə́rhe rə̀tɔ̀; ń jí òdù, Muyiisi jí òdù, Elyi jí òdù.”
Sə ń yà ń yə̀l kɔn dɛ̀bɛ́ ń nə́ ń zɔ̀m mɔ́ kùr yé. 34Ébɔ̃ shí dɛ̃̌ o bə̀ o zhì bə̀ yó w ǹdə́ ń gwẽ̌ nə́ ń zɔ̀mà. Ò ywə́l mó pyi bi. Bə̀ gə́ pwírí bə̀ ŋwɛ́nɛ́ ébɔ̃ w wẽ́, ywẽ nánfɔ̀lɔ̀ zə bɛ. 35Bə nyɛ̀ɛ̀ cəl rə̀ zɔ̀m ébɔ̃ w wẽ́ rə wɔ̀: “Mɔ̀bɔ́ wɔ́ à Byǐ mú, wɔ́ ńmyɛ̌ à cír. Cilinə ń zɔ̀mà nɛ́.”
36Cəl lé gə́ zɔ̀m rə zhɛ̀ yó, ń kwã-lyì bí pwírí Yezu dúdú ń zhǐ. Bə zhǐr bə shĩ̌ bə̀ nyí. Bə̀ yə̀ ywẽ̀ né nyɛ̀bɛ́ bə̀ yírhə́ nɔ mɔ́ lò lò nè cĩ́ rə̀myɛ́ yi ní yé.
Yezu wárh bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ èdù nə̀cílí námməlwɛ̀lɛ́ yʼà zhe
(Məco 17.14-18; Markɛ 9.14-27)
37È zɛ̃̀ nəkɔkɔ́lɛ́, bə̀ gə́ tú bə̀ nʼê swé pyɔ̀ w yi ní, lyì-zhâ nánjə̀jóló tú bə jəl be. 38Bal mə̀dù zhì lyì-zhâ bɛ́ wẽ́, n bya n wɔ̀: “Yó-cə́bal, à nʼâ lwə̀l mó: bə̂ ji yírh à byǐ mú yó. Ńmyɛ̌ dúdú ń wɔ́ à byǐ. 39Nə̀cílí námməlwɛ̀lɛ́ zhe mo. È gə kwè mò, n já ń nə́ ń wùrhə́, è yʼa vɔ́vwâ mɔ, ń tə̀tə̀-pùnú du, e nwɛ̀nɛ̀ mɔ̀ éfòró e shə́r. 40À lwə̀l ǹ kwã-lyì bí ni bə̀ bə̀ jǐ yə, sə bə̀ yə̀ y ŋwɛ̀nɛ́ bə jì yé.”
41Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Ámyɛ̌ lũ w kɔ̀bɔ́ lyì bí yə̀ Yi ni zhí yé. Á wɔ́ lwɛlɛ cìnə́. À gwẽ̌ bʼa yə̀ nɛ́ ǹdʼába kɔn mʼe yí dǒ? À gwẽ̌ bʼa pyɛ́nɛ́ a yə̀ nɛ́ ǹdʼába kɔn mʼe yí dǒ?”
N zɛ̃̀ n wɔ̀ bal mɔ́ nɛ: “Zə ǹ byǐ mú ń mə́ bə̀ nyə̀má.”
42Byǐ mú gə́ tú ń nə́ ń bwəlse Yezu ni, nə̀cílí y ji mu tɛ̃´, e vɔ́vwâ mɔ. Yezu zɛ̃̀ n bú nə̀cílí yə́, n wárh byǐ mú, n ká n pə ń da nɛ. 43Kɔn jàr bə̀ gakó, bə̀ yírhə́ gə́ nɔ Yi jàn dɛ́ nánfɔ̀lɔ̀ w èta mɔ́ yilə.
Yezu kə́ n zɔ̀m ń cu mú yò
(Məco 17.22-23; Markɛ 9.30-32)
Kɔn dɛ̀bɛ́ gakó Yezu yà ń nə́ ń wɛ̀rhɛ́ mɔ́ yʼà nʼê zɛ̃̀ lò gakó wu ni, n zɛ̃̀ n wɔ̀ ń kwã-lyì bí ni: 44“Cilinə kɔn dɛ̀bɛ́ à la ába byilu mú cɛ̀nɛ̀. Bə̀ mʼa zə Numbyíní Byǐ bə pə numbyínsi ni.”
45Ń kwã-lyì bí yʼà bə ń zɔ̀mɛ̀ rɛ́ rə̀myɛ́ kùr nyɛ̌ yé. Rə̀ kùr ré yʼà shèè mùnì ga bə̀ bə̀kʼa lwar rɛ yé, e jà bə̀ yʼà kwàl sə bə bwə̀rh mò rə̀ kùr myɛ yé.
Yezu kwã-lyì bí yʼà nʼê yâl bə lwar lò mɔ̀bɔ́ ń mà n yə̀ bə̀ yé né
46Yezu kwã-lyì bí yʼà nʼê mà nyə̀-pâr ǹdə́ dwã, bə̀ la mʼe lwar lò mɔ̀bɔ́ ń mà n yə̀ bə̀ yé né.
47N lwar bə̀ wun bùlə̀ né. N zə bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ èdù, n ce e zhì ń yala nɛ, 48n zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Lò mɔ̀bɔ́ ǹ shɛ̀nɛ́ ń zwẽ bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y kɛ̀bɛ́ zhəəle àmyɛ́ yilə, wɔ́ àmyɛ́ cìcì zhəəle ǹ zwẽ. Sə lò mɔ̀bɔ́ ǹ zwẽ àmyɛ́ zhəəle, wɔ́ ǹdə́ mɔ̀bɔ́ ń twĩ̀ nì mú ga zhəəle ǹ zwẽ. Lò mɔ̀bɔ́ ń ŋwɛ́nɛ́ ámyɛ̌ gakó wẽ́ ń yə̀ yírh swí, wɔ́ ńmyɛ̌ ń wɔ́ á yé né cə́bal.”
Lò mɔ̀bɔ́ ń tá ń pyà á yò zhìlù, rə̀-ná-cí wɔ́ ámyɛ̌ lò
49Zhã zɛ̃̀ n wɔ̀: “Yó-cə́bal, nə́ nɔ lò mə̀dù ń nə́ ń jì nə̀cílsi námməlwâlsɛ ǹ yil lé yilə, sə nə́ yʼâ nʼé yâl nə́ cə̀r mò, ń gə́ tá ń tó nə́ba mó yilə.”
50Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: “Á bə̀kʼá cə̀r mò yé, bə̀ lò mɔ̀bɔ́ ń tá ń pyà á yò zhìlù, rə̀-ná-cí wɔ́ ámyɛ̌ lò.”
Samarɛ cɔ òdù lyì yə̀ shɛ̀nɛ́ bə zwẽ Yezu yé
51Yezu gə́ yà ń mə̂ sə n shə́r lũ w kɔ̀bɔ́ wẽ́ mó yi rí gə́ tú rə̀ nʼê bwəlse, n zɛ̃̀ n kə̃̀ ń wu ń la Zhərəzalɛm. 52N twĩ̀ lyì bə tó ń yé. Lyì bí bə̀myɛ́ mɔ́ yí bə zù Samarɛ tənà y cɔ òdù wẽ́, mùnì ga bə tɛnɛ kɔn gakó bə cĩ́ mu. 53Sə ń yé gə́ yʼà zâ Zhərəzalɛm səta mɔ́ ce, cɔ w lyì bí yə̀ shɛ̀nɛ́ bə zwẽ ń zhəəle yé.
54Ń kwã-lyì bí bə̀lyè y Zhakɛ ǹdə́ Zhã gə́ pwírí wɔ́ èta, bə zɛ̃̀ bə bwə̀rh mò bə wɔ̀: “Cinu, ǹ nə́ ǹ yâl bə̀ nə́ ce myǐn shí dɛ̃̌ mə bʼe jí bi?”
55N pyìrhí n ji bi búlə́. 56Bə zɛ̃̀ bə zhǐr bə̀ la cɔ dõ wə.
Lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê yâl bə tó Yezu ni
57Bə̀ gə́ yʼà ŋwɛ́nɛ́ sɔ́má y yó bə̀ la yi ní, lò mə̀dù yú Yezu nyí ni, n wɔ̀ mɔ̀: “À mʼa tó mó a vò ǹ gə́ la mə̀gã̌ mɔ́ gakó.”
58Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: “Zúlə́ zhe pwə́lə́ nə̀ nʼê pyẽ̀ né. Kúmsi myɛ zhe jàlá. Sə Numbyíní Byǐ bə jàà zhe ń la ń yó né co n shǐrh myɛ cìcì yé.”
59N zɛ̃̀ n wɔ̀ lò dõ ne: “Bə̂ tó ne.”
Lò mó wɔ̀ mɔ̀: “Yó-cə́bal, à nʼâ lwə̀l mó, sə́ yẽ̌ a jɛ̀rɛ̀ a vò a kwè à da a ce.”
60Yezu wɔ̀ mɔ̀: “Yẽ̌ cùùrí ni rə ce rə̀ cùùrí. Sə ǹmyɛ́ vò ń bwə̀l Yi pyɛ̀lɛ̀ rɛ́.”
61Lò dõ myɛ kə́ n wɔ̀ mɔ̀: “Yó-cə́bal, à la mɔ́ tó, sə à nʼâ lwə̀l mó, sə́ yẽ̌ a vò a ce à dwí lyì bí nə̀báná.”
62Yezu wɔ̀ mɔ̀: “Lò mɔ̀bɔ́ ń ju kùr ń la vwál, n jà ń nə́ ń nyǐ ń kwã nɛ́, rə̀-ná-cí wàr ń la tũ̌ Yi tənà y yil yé.”
10Yezu cír ń kwã-lyì bí shə́-shàlpyɛ̀ ǹdə́ bə̀lyè n twĩ̀
1Rə̀myɛ́ kwã nɛ́, Cinu kə́ n cír lyì dwã shə́-shàlpyɛ̀ ǹdə́ bə̀lyè, ń la tũ̌ bə̀lyè bə̀lyè, bə tó yé bə vò cɛmɛ nɛ́ ǹdə́ jààsɛ́ shɛ̀bɛ́ gakó ń cìcì la nɛ́ mɔ́ wẽ́. 2N wɔ̀ bɛ: “Jòró w já, sə jə̀rnə̀ bé bə já yé. Rə̀myɛ́ yilə, lwə̂lnə kɛ́lɛ́ y cə́bal mɔ́ nɛ bə̀ ń twĩ̌ jə̀rnə̀ ń jíjí rí jə̂r yilə. 3Zhəlnə. Nyǐnə à nʼâ twĩ̀ ába ǹdə pyì-bwâlsɛ ta gɔ kǔlsi wẽ́. 4Á yʼâ bə̀ká zə sə̀byǐ ráá lɔ̀bɔ̀ ráá nə̀cìlə̀ yé, sʼá bə̀kʼá zhì sɔ́má nɛ á ce lò yé.
5“Kɛ̀lɛ́ kɛ̀bɛ́ gakó á la è wẽ́ zul mó, sʼá jɛ̀rɛ̀ á wɔ̀: ‘Yə̀-zùlə́ yál nɛ́ ǹdə́ kɛ̀lɛ́ y kɛ̀bɛ́ cìnə́.’ 6Lò mɔ̀bɔ́ ń só yə̀-zùlə́ gə ŋwɛ́nɛ́ kɛ̀lɛ́ y èmyɛ́ wẽ́, á yə̀-zùlə́ né mʼa só rə̀-ná-cí yó wə. Sə lò mɔ̀bɔ́ ń só yə̀-zùlə́ gə tɛ̀nɛ́, á yə̀-zùlə́ né mʼa kʼa bə̀ á sono. 7Mɛ̃na kɛ̀lɛ́ y èmyɛ́ wẽ́. Kùjú kɔ̀bɔ́ bə̀ pɔ ába, sʼá jí; nɛ̃̌ mɔ̀bɔ́ bə̀ pɔ ába, sʼá nyɔ̀, bə̀ tùntùnnə̀ mə̂ ǹdə́ ń nyí kùjú. Á bə̀kʼá lyə́r á zulə́ y jàà y yé, kɔn mʼe yí dɛ̃ rɛ́ tɛ̀bɛ́ á la cɔ w òmyɛ́ wẽ́ shə́r mó.
8“Cɔ kɔ̀bɔ́ á zù ò wẽ́, bə̀ gə zwẽ á zhəəle, sʼá jí kɔn dɛ̀bɛ́ bə̀ tɛnɛ bə pə ába. 9Wárhna cɔ w òmyɛ́ nə̀bwànà bɛ́, sʼá wɔ̀ ò lyí bí gakó ne bə̀ Yi pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ bwəlse be. 10Sə cɔ kɔ̀bɔ́ á zù ò wẽ́, bə̀ yə̀ shɛ̀nɛ́ bə zwẽ á zhəəle, sʼá zhǐr á vò bə̀ dwã-gùúlí jààsɛ́ wẽ́, á wɔ̀: 11‘Nyǐnə nə́ rʼé pyìrh á cɔ w shó w myɛ cìcì nə́ nèsé ne nə́ lwé tɛ̃´, sʼá lwar ǹdə́ rə̀myɛ́ ga bə̀ Yi pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ bwəlse.’ 12À nʼâ wə̀l ába: bùrsí kɔ́ dɛ̃ rɛ́ yùwə̀, cɔ w òmyɛ́ lyì bí bʼa nə còrhò-tum mə dwini Sɔdɔm lyì bí nyân dɛ́.”
Zwini mʼa zə cɛmɛ nɛ́ nyɛ̀bɛ́ nə̀ lyì bí tʼâ zwẽ Yezu zɔ̀mà nɛ́ mɔ́
13Yezu súlí n wɔ̀: “Zwini mʼa zə ába Kɔrazɛ̃ lyì, zwini mʼa zə ába Betəsəyiidi lyì, bə̀ màmyaarhɛ́ tɛ̀bɛ́ rə̀ wɛ̀rhɛ́ á sono mó gə yʼà wɛ̀rhɛ́ Tiiri ǹdə́ Sədɔ̃ nɛ́, cèmé né nə̀myɛ́ lyì bí gə pyìrhí bə̀ wun shãã shãã ga, bə zù ywə́ə́le ǹdə kàmə̀-zǔrh ta bə mʼe tu tɔ̀mɔ̀. 14Rə̀myɛ́ ce, bùrsí kɔ́ dɛ̃ rɛ́ yùwə̀, á mʼâ nə còrhò-tum mə dwini Tiiri ǹdə́ Sədɔ̃ lyì bí nyân dɛ́.
15“Sə ámyɛ̌ Kapɛrnaɔm lyì, á nʼá bùl bʼâ yil mʼa du rə yí Arəzana wa? Gaga! Bə̀ mʼa só ába tɛ̃´ á vò nɔ̀nɔ̀ jàà wà.”
16Yezu gə́ zɔ̀m èta n zhɛ̀, n zɛ̃̀ n súlí n wɔ̀ ń kwã-lyì bí ni: “Lò mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń zwẽ á zɔ̀mà nɛ́, wɔ́ àmyɛ́ zɔ̀mà ń nə́ ń zwẽ. Sə lò mɔ̀bɔ́ ń zhɔ̃̀ á zɔ̀mà nɛ́, wɔ́ àmyɛ́ zɔ̀mà ń zhɔ̃̀wà. Lò mɔ̀bɔ́ ń zhɔ̃̀ à zɔ̀mà nɛ́, wɔ́ mɔ̀bɔ́ ń twĩ̀ nì mú zɔ̀mà ń zhɔ̃̀wà.”
Lyì bí Yezu yà ń twĩ̀ mú kʼa bà
17Yezu kwã-lyì bí shə́-shàlpyɛ̀ ǹdə́ bə̀lyè y ń yà ń twĩ̀ mú kʼa kwɛ̃̀, bə bə̀ ǹdə́ wu-nyɔ̃̀ nánfɔ̀lɔ̀ bə wɔ̀: “Cinu, nə́ gə pɔ nə̀cílsí námməlwâlsɛ́ myɛ cìcì nyí ǹmyɛ́ yil lé yilə, sə̀ nʼê shɛ̀nɛ́.”
18N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “À nɔ Shətana è shí dɛ̃̌ e tu tɛ̃´ ǹdə wɔ́ dwà è lyə́lyɔ̌ nɛ́. 19Nyǐnə à pɔ ába jàn, bə̀ nɔ́mna dɔma ǹdə́ nɛ̀mɛ̀, ǹdə́ zù-bal mɔ́ jàn dwí gakó tɛ̃´. E jà kaka tʼâ la ába wɔ̀rhɔ́ yé. 20Sə á bə̀kʼá ce á wun yə̀ nyɛ̀n nə̀cílsí gə́ nʼê shɛ̀nɛ́ á nyí ni mú yil yé. Cenə á wun yə̀ nyɛ̀n á yilə né gə́ kɛ̃ Arəzana w mɔ́ yilə.”
Yezu co ń Da nə̀báná
21Rə̀myɛ́ yó cìcì, Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ ce wu-nyɔ̃̀ Yezu wẽ́, n zɛ̃̀ n wɔ̀: “À Da, ǹmyɛ́ mɔ̀bɔ́ ǹ cǐ dɛ̃̌ ǹdə́ cɛ, à nʼâ cèrhé mó, ǹ gə́ shèè rə̀myɛ́ lármɔ cìnə́ ǹdə́ surhə cìnə́ yé né, ń zɛ̃̀ ń byili ri bə̀sɔ́ná nɛ mɔ́ yilə. Zhə̀nà, à Da, rə̀myɛ́ yàl ǹmyɛ́ pùbùlə̀.”
22N zɛ̃̀ n wɔ̀ lyì bí ni: “À Da co kɔn gakó à jɔ̃̀ wà. Lò lò yə̀l Byǐ mú párá, è gə də̀ Da mɔ́ dúdú. Lò lò yə̀l Da mɔ́ myɛ párá, è gə də̀ Byǐ mú dúdú, ǹdə́ lò mɔ̀bɔ́ Byǐ mú nə́ ń yâl n byili mu Da mɔ́ párá.”
23N zɛ̃̀ n pyìrhí n zɔ̀m ǹdə́ ń kwã-lyì bí dúdú n wɔ̀: “Wu-nyɔ̃̀ cìnə́ wɔ́ byɛ̀bɛ́ bə̀ yírhə́ nə tɛ̀bɛ́ á nə mɔ́. 24À nʼâ wə̀l ába: Yi nyì-zwennə nánzhəzhɔ̌ ǹdə́ pyâ nánzhəzhɔ̌ yʼà nʼê yâl sə bə̀ yírhə́ nə tɛ̀bɛ́ á yírhə́ nə mɔ́, sə bə̀ yə̀ rɛ nɛ yé. Bə̀ yʼà nʼê yâl bə nyɛ̀ɛ̀ tɛ̀bɛ́ á zhã̌ nyɛ̌ mɔ́, sə bə̀ yə̀ rɛ̀ nyɛ̀ɛ̀ yé.”
Samarɛ lyì bal səswalá
25Muyiisi nyə́ né byilnə mə̀dù yà ń nə́ ń yâl n zhẽ̀ Yezu. N zɛ̃̀ n zhì dɛ̃̌ n bwə̀rh mò n wɔ̀: “Yó-cə́bal, bə̀kɔ́n à mə̂ sʼa wɛ̀rhɛ́ mùnì a nə nyǔ mə̀ tʼâ la zhɔ̌?”
26Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: “Bə̀kɔ́n bə̀ kɛ̃ Yi nyə́ né sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́? Etər ǹ nyɛ̌ rə̀ kùr né?”
27Bal mɔ́ wɔ̀ mɔ̀: “Bə̀ kɛ̃ rə̀ wẽ́ bə wɔ̀: ‘Swéné Cinu ǹ Yi ǹdə́ ǹ wu gakó, ǹdə́ ǹ jàn gakó, ǹdə́ ǹ surhə gakó.’ Bə̀ kɛ̃ rə̀ jàà dõ myɛ wẽ́ bə wɔ̀: ‘Swéné ǹ dõ ǹdə ǹ cìcì ta.’ ”
28Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: “Ǹ lyár cɛ̀nɛ̀. Ǹ gə wɛ̀rhɛ́ rə̀myɛ́, ǹ mʼâ nə nyǔ mə̀ tʼâ la zhɔ̌.”
29Sə bal mɔ́ yà ń nə́ ń yâl n pə bwìrì ń cìn nì. N zɛ̃̀ n bwə̀rh Yezu n wɔ̀: “Wɔ́ mɔ̌ lò ń wɔ́ à dõ?”
30Yezu zɛ̃̀ n ji səswalá n pɔ̃, n wɔ̀: “Bal mə̀dù ń yà ń shí Zhərəzalɛm ń la Zheriko. Vwârhna cə̀r mò sɔ́má y yó, bə lwə̂r ń gàndɛ́, bə zwẽ ń wẽ̀ dé gakó, bə mà mɔ̀, bə zhǐr bə yẽ̌ mo cu nyí ni. 31Sə Yi jì y vwĩ̀-zwə́lnə mə̀dù myɛ yà ń kwè sɔ́má y èmyɛ́ mɔ́. N nə mɔ, n byə́byɛ́lɛ́ n tó kwã nɛ́ n lyɛ̃. 32Levyi lò10.32 “Levyi lò”. Wɔ́ Levyi kwálá lyì bə̀ yʼà nʼê sɛ̃ Yi jì y vwĩ̀-zwə́lnə bé ne Yi jì y tumə né wẽ́. mə̀dù myɛ yà ń kwè sɔ́má y èmyɛ́. Ńmyɛ nə mɔ, n byə́byɛ́lɛ́ n tó kwã nɛ́ n lyɛ̃.
33“Sə Samarɛ lyì bal mə̀dù yà ń la ń sɔ́má. Ń gə́ yú gàà, n nə mɔ, ń nɔ̀nɔ̀ zə mɔ, 34n yí ń nyí ni, n twərh sɛ̃´ n mə n shàrh ń nɔɔrɛ́, n zɛ̃̀ n zə nwə̃̌ n mə n tútǔ ri, n bə re ǹdə́ kàmə̀-jɛ̃̀, n zɛ̃̀ n kwè mò n cĩ́ ń cìcì bə̀na y yó, n zə mɔ n vò zulə́ jàà èdù wẽ́, n nyǐ ń yò. 35Cɛ y gə́ tú e lá, n vùr dwã nə̀lyè tum wársɛ n pə zulə́ y jàà y yó-cə́bal mɔ́ nɛ, n wɔ̀: ‘Nyǐ ń yò. Ǹ gə súlí kɔn nɛ́ ǹ mə́ ǹ shili mu, à gə kʼâ kwɛ̃̀, à bʼa càrh mɔ́ rɛ.’ ”
36Yezu zɛ̃̀ n bwə̀rh Muyiisi nyə́ né byilnə mó n wɔ̀: “Ǹmyɛ́ nə́ ǹ bùl bə̀ bə̀myɛ́ ga bə̀tɔ̀ y wẽ́ mó, wɔ́ mɔ̌ ń nyǐ bal mɔ́ vwârhna bɛ́ cə̀r sɔ́má y yó mó ǹdə ń dõ ta?”
37N zɛ̃̀ n wɔ̀: “Wɔ́ mɔ̀bɔ́ ń dùr ń nɔ̀nɔ̀ mɔ́.”
Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: “Zhəl, sə ǹmyɛ wɛ̀rhɛ́ èta.”
Yezu zhə̀l Martɛ ǹdə́ Marɛ sono
38Yezu ǹdə́ ń kwã-lyì bí yʼà ŋwɛ́nɛ́ sɔ́má yó bə̀ nʼê zhə̀lə̀. Bə yí bə zù cɔ òdù wẽ́. Kɛ̃ mə̀dù yà ń ŋwɛ́nɛ́ cɔ w òmyɛ́ wẽ́ ń yíl Martɛ. N zwẽ Yezu ń sõ. 39E jà Martɛ yà ń zhe nyɛ̃´ ń yíl Marɛ. Nyɛ̃´ mɔ́ ńmyɛ̌ zɛ̃̀ n bə̀ ń jě Cinu yala nɛ ń nə́ ń cili ń zɔ̀mà nɛ́. 40È gə wɔ́ Martɛ yilə, wɔ́ kùjú w tɔnɔ mɔ́ yò ò yʼà zù mù ń nə́ ń zhizhi dɛ̃̌. N yí Yezu nyí ni n wɔ̀: “Cinu, à nyɛ̃´ mɔ́ gə́ yẽ̌ ne à nʼâ tɛnɛ kùjú w à dúdú mú tʼâ wɛ̀rhɛ́ mɔ́ kaka? Wál mɔ bə̀ ń zɛ̃̀ n sɛ̃ nɛ.”
41Yezu wɔ̀ mɔ̀: “Martɛ, Martɛ! Ǹ nə́ ǹ pupwiri tɛ̃´ ǹdə́ twə́lə́ wẽ̀ nánzhəzhɔ̌ yilə, 42e jà wɔ́ kɔn rə̀dù sásá rə̀ zhe kùr du. Marɛ cír kɔn dɛ́ dɛ̀bɛ́ rə̀ càn du mú. Bə̀ tʼâ la rə̀ zõ ń jɔ̃̀ w gaga yé.”
11Yezu cèrhè Yi-co ń kwã-lyì bí ni
1Dɛ̃ rə̀dù, Yezu yà ń ŋwɛ́nɛ́ jàà èdù wẽ́ ń nə́ ń ce Yi. Ń Yi-co w gə́ zhɛ̀, ń kwã-lyì bí mə̀dù zɛ̃̀ n wɔ̀: “Cinu, cèrhè nə́ba Yi-co ǹdə Zhã gə́ cèrhè ń kwã-lyì bí ni ní.”
2Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Á gə la Yi co, sʼá wɔ̀:
‘Nə́ Da, ce lyì bí gakó lwar bə̀ ǹ bə dõ zhe yé, bə cèrhé ǹ yil lé.
Ce ǹ pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ yí lũ w wẽ́.
3Pə nə́ba kùjú dɛ̃ gakó o yí nə́ba.
4Pə nə́ba nə́ yə̀-bəlwàálɛ sǔbri,
ǹdə nə́myɛ gə́ nʼé pɛ byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê dwé nə́ba mó sǔbri ní,
sə bə̀ká yẽ̌ nə́ba nə́ tu sòlò wẽ́ yé.’ ”
5Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Ámyɛ̌ mə̀dù gə zhe ń dɔwa, n zɛ̃̀ n vò ń sõ cəcɛ̃-swélé ne, n wɔ̀ mɔ̀: ‘Sɛ̃ nɛ ǹdə́ kùjú námpɔ́lɛ́. 6Nyǐ à dɔwa mə̀dù shí sɔ́má n bə̀ n zul à sono, e jʼà bə kùjú zhe à la mɔ pɔ yé.’ 7Sə dɔwa mɔ́ gə zɛ̃̀ ń zhì wẽ́ n wɔ̀ mɔ̀: ‘Bə̀ká lyɛ̀ɛ̀ nɛ̀ yé. Bwə̀rə̀ y pyi, àmyɛ́ ǹdə́ à bə̀sɔ́ná bɛ́ gakó pyě tɛ̃´. À wàr à la zã̀ɔ̃̀ a pyà kùjú a pɔ̃́ yé.’
8“À nʼâ wə̀l ába: ń gə tá ń la zã̀ɔ̃̀ n pyà kùjú w n pə ń dɔwa mɔ́ nɛ bə̀ dɔbrɛ yil myɛ, ń dɔwa mɔ́ gə́ tá ń dùr cìzhìl mó ce, ń mà n zɛ̃̀ n kwè tɛ̀bɛ́ ń nə́ ń yâl mɔ́ gakó n pɔ̃.”
9“Sə àmyɛ́ nʼâ wə̀l ába: lwə̂lnə, bə̀ mʼa pə ába. Pyâna, á mʼâ na. Kɔ́kwána, bə̀ mʼa pul bòlò w bə pə ába á zù. 10Zhə̀nà, lò mɔ̀bɔ́ gakó ń nə́ ń lwə̀lə̀, bə̀ yʼa pɔ̃; lò mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń pyà, ń ya n na; lò mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń kɔ́kwá, bə̀ yʼa pul bòlò w bə pɔ̃ n zù.
11“Ámyɛ̌ mə̀dù byǐ gə lwə̀l mò mɔ́mwâ, ń mà n ká n kwè kùwə̀ n pɔ̃? 12Ráá ń byǐ gə lwə̀l mò cə́-cɛ̀lɛ̀, ń mà n ká n kwè nɔ̃̀ n pɔ̃? 13Ámyɛ̌ ǹdʼá wɔ́ lwɛlɛ cìnə́ ga, wɔ́ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ càn á nʼá pɛ á byâ bɛ́ nɛ, sʼe mʼe zɔ̀m á Da mɔ́ ń ŋwɛ́nɛ́ Arəzana w mɔ́ zɔ̀mà, ń mà n pə Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê lwə̀l mò mó ne.”
Yezu jì nə̀cílsí námməlwâlsɛ́ ǹdə́ Yi jàn
(Məco 12.22-30; Markɛ 3.22-27)
14Dɛ̃ rə̀dù, Yezu yà ń nə́ ń jì nə̀cílí námməlwɛ̀lɛ́ è yʼà zhe bal mə̀dù, e ce ń yà ń wàr ń nə́ ń zɔ̀m yé. Sə è gə́ tú e shə́r, bal mɔ́ zɛ̃̀ ń nə́ ń zɔ̀mà. Kɔn jàr lyì-zhâ bɛ́ dɛ̃´dɛ̃´. 15Bə̀ jàlà zɛ̃̀ bə wɔ̀: “Wɔ́ nə̀cílsí námməlwâlsɛ́ pyɔ̌ Bəzəbul jàn ń mə́ ń nə́ ń jì sì.”
16Bə̀ dwã myɛ yʼà nʼê yâl bə zhẽ̀ mò. Bə̀ zɛ̃̀ bə̀ nʼê lwə̀l mò bə̀ ń wɛ̀rhɛ́ màmyɔ kɔ̀bɔ́ ò mʼa byili bə̀ wɔ́ Yi rə̀ twĩ̀ mù, 17sə ń yà ń yě bə̀ gə́ nʼê bùl né. N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Tənà èdù lyì gə zɛ̃̀ bə pɔr dwã nɛ bə̀ nʼê bwí dwã, tənà y èmyɛ́ yò zhìlì. Kɛ̀lɛ́ kɛ̀bɛ́ è lyì bí pɔr dwã nɛ bə̀ nʼê bwí dwã, kɛ̀lɛ́ y èmyɛ́ wàr è la dɛ̃̌ zhǔ yé. 18Á nʼá wə̀l bə̀ wɔ́ Bəzəbul jàn à mʼà nʼâ jì nə̀cílsí námməlwâlsɛ́. Sə Shətana gə kʼâ nʼê bwí ǹdə́ è cìcì, etər è pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ mʼa tó né rə zhì?
19“Àmyɛ́ gə wɔ́ Bəzəbul jàn à mʼà jì nə̀cílsí, sə ámyɛ̌ kwã-lyì bí, wɔ́ mɔ̌ lò jàn bə̀ mʼê jì sì? Wɔ́ bə̀myɛ́ cìcì bə̀ mʼa kə́ á bùrsì. 20Lwarna bə̀ wɔ́ Yi jàn à mʼâ jì nə̀cílsí, sə rə̀myɛ́ nʼê byili bə̀ Yi pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ yú á sono.
21“Nə̀jàl-bal gə kwè ń bɛlɛ wẽ̀ ń zhǐ ń nə́ ń yìlì ń kɛ̀lɛ́ nɛ, ń jɛ̃̀-kɔn dɛ́ zhǐ rə̀ yó w ga. 22Sə lò mɔ̀bɔ́ ńmyɛ jàn kʼê du mu gə túwə́, ń mà n zə mɔ n zwẽ ń bɛlɛ wẽ̀ dé ń yà ń zhe rə̀ zhə̀n mɔ́, n pwà ń jɛ̃̀-kɔn dɛ́ n mə n tə̀ lyì.
23“Lò mɔ̀bɔ́ ń tá ń tó àmyɛ́ nɛ, rə̀-ná-cí nə́ ń jí zùùrì ǹdə́ nɛ. Lò mɔ̀bɔ́ ń tá ń sɛ̃ nɛ ń pɛ́ à pyììsí ń cĩ́ dwã yó, wɔ́ láá ń nə́ ń làà sɛ̀.”
Nə̀cílí námməlwɛ̀lɛ́ gə shə́r lò wẽ́, e zɛ̃̀ e kʼa bà
24Yezu súlí n wɔ̀: “Nə̀cílí námməlwɛ̀lɛ́ gə yʼà ŋwɛ́nɛ́ lò wẽ́, e zɛ̃̀ e shə́r, è yʼa vò è nʼê pyà jàà kɛ̀bɛ́ è wɔ́ jə́, mùnì ga e shǐrh gàà. È gə pyà pyà è gɔwa, è yʼa wɔ̀: ‘À mʼa kʼa vò à jàà y nándwã́ y wa.’ 25È gə kʼâ kwɛ̃̀ è tú è pwírí bə̀ zwàr jàà y bə kwɛrhɛ ya. 26Rə̀myɛ́ yó, è kʼâ nʼê kwɛ̃̀ è zhə̀l è zal è dwã nə̀cílsi shàlpyɛ̀, sə̀myɛ lwɛlɛ rɛ́ kʼê du èmyɛ́ nyân dɛ́, e mʼe bà, sə tó dwã sə zù sə jòm lò mó wẽ́. Rə̀myɛ́ yi ní, ń zwini rí nʼê dwini shãã ga nyân dɛ́.”
Wu-nyɔ̃̀ cìnə́ wɔ́ byɛ̌ lyì?
27Yezu gə́ yà ń nə́ ń zɔ̀m rə̀myɛ́ yi ní, kɛ̃ mə̀dù zhì lyì-zhâ bɛ́ wẽ́ n bya dɛ̃̌ dɛ̃̌ n wɔ̀ mɔ̀: “Wu-nyɔ̃̀ cə́kɛ̃ wɔ́ kɛ̃ mɔ́ mɔ̀bɔ́ ń zhĩ ǹ pwǐ y ń jʼâ ŋwɔ̀ ń yil mó mó!”
28Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: “Wál bə̀ wu-nyɔ̃̀ cìnə́ wɔ́ byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê cili Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́, e jà bə̀ nʼê wɛ̀rhɛ́ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ nʼê byili mú!”
Yezu yə̀ shɛ̀nɛ́ n wɛ̀rhɛ́ màmyɔ yé
29Lyì bí yʼà tú dwã yó nánzhəzhɔ̌. Rə̀myɛ́ yó, Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Lũ w kɔ̀bɔ́ lyì bí wɔ́ lwɛlɛ cìnə́. Bə̀ nʼê yâl bə̀ bə̀ wɛ̀rhɛ́ màmyɔ bə̀ yírhə́ na, sə bə̀ tʼâ la màmyɔ ga nɔ, è gə də̀ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ wɛ̀rhɛ́ Yi nyì-zwennə Zhɔnaasɛ nɛ mɔ́ dúdú. 30Numbyíní Byǐ mà n yə̀ myɔrhɔ lũ w kɔ̀bɔ́ lyì bí yilə, ǹdə Zhɔnaasɛ gə́ yàl myɔrhɔ Niniivi lyì bí yil né.
31“Lũ jə̀jĩ́ pyə̀-kɛ̃ mɔ́ shí lũ kùr w n bə̀ n cili surhə cə́bal Saləmɔ zɔ̀mà nɛ́. E jà lò ŋwɛ́nɛ́ nyə̀má ń du Saləmɔ. Rə̀myɛ́ ce, bùrsí kɔ́ dɛ̃ rɛ́ yùwə̀, lũ jə̀jĩ́ pyə̀-kɛ̃ mɔ́ mà n zɛ̃̀ n cĩ́ dóó lũ w kɔ̀bɔ́ lyì bí yó wə.
32“Niniivi lyì bí zwẽ Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ Zhɔnaasɛ yà ń nə́ ń bwə̀l mó, bə pyìrhí bə̀ wun. E jà lò ŋwɛ́nɛ́ nyə̀má ń du Zhɔnaasɛ. Rə̀myɛ́ ce, bùrsí kɔ́ dɛ̃ rɛ́ yùwə̀, Niniivi lyì bí mʼa zɛ̃̀ bə cĩ́ dóó lũ w kɔ̀bɔ́ lyì bí yó wə.”
Ǹ yírhə́ né wɔ́ ǹ yala nɛ́ pàntɛ́mɛ́
33Yezu zɛ̃̀ n súlí n wɔ̀: “Bə̀ tʼâ ji pàntɛ́mɛ́ bə̀ shèè, ráá bə pú y nə̀bwɛ́nɛ́ kùr w yé. Bə̀ gə ju yə, bə̀ yʼa cĩ́ y pàntɛ́mɛ́ jàà wà, mùnì ga byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê zwì jì y wẽ́ mó yírhə́ nə nɛ́.
34“Ǹ yírhə́ né wɔ́ ǹ yala nɛ́ pàntɛ́mɛ́. Ǹ yírhə́ né gə càn, ǹ yala nɛ́ námpúm ŋwɛ́nɛ́ pwẽ̀ wẽ́. Sə ǹ yírhə́ né gə bə càn, ǹ yala nɛ́ námpúm ŋwɛ́nɛ́ cə-byín wə. 35Rə̀myɛ́ yilə, dɛ̃̌ ǹ cìnə̀, mùnì ga pwẽ̀ dé ǹ zhe mó bə̀kʼa jǐrh cə-byín ǹ yil yé. 36Ǹ yala nɛ́ námpúm gə ŋwɛ́nɛ́ pwẽ̀ wə̀, nə̀ kə̀kàlà èdù ga tɛ̀nɛ́ cə-byín wə, nə̀ námpúm mʼa zə pwẽ̀ ǹdə pàntɛ́mɛ́ myǐn gə́ yʼa yə̂r mó né.”
Yezu bú Farɛzhɛ̃ɛ̃bá ǹdə́ Muyiisi nyə́ né byilnə bé
(Məco 23.1-36; Markɛ 12.38-40)
37Yezu gə́ zɔ̀m n zhɛ̀, Farɛzhɛ̃ɛ̃ mə̀dù byẽ̀ mò, bə̀ ń bə̀ n jí kùjú ń sõ. N zhǐr n vò n zù n jòm tɛ̃´ bə tó dwã bə̀ nʼê jí. 38Kɔn jàr Farɛzhɛ̃ɛ̃ mɔ́ dɛ̃´dɛ̃´, ń gə́ pwírí Yezu nə́ ń jí kùjú w ǹdə́ ń yə̀ ń jɛ̀sɛ́ sàm mɔ́ yilə.
39Cinu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: “Nyǐnə ámyɛ̌ Farɛzhɛ̃ɛ̃bá, á nʼá shàrh zwɛ̌rh ǹdə́ nə̀zhǐrh kwərh. Á wun ní jʼà sú ǹdə́ ŋwɔ̀lɛ̀ e súlí bə̀cà tùntwə̃̀ə̃̀ wẽ̀ dúdú. 40Bə-surhə-zhe cìnə́, mɔ̀bɔ́ ń wɛ̀rhɛ́ kwã y mɔ́ də̀ ńmyɛ̌ ń wɛ̀rhɛ́ wu w myɛ nà? 41Ámyɛ̌ wírí á pə tɛ̀bɛ́ rə̀ ŋwɛ́nɛ́ á zɔ̌sɛ́ ǹdʼá nə̀zhĩ̌sí wẽ́ mó nə̀mwà nɛ̀. Á gə wɛ̀rhɛ́ èta, kɔn gakó bʼa yə̀ wárhgáá á yilə.
42“Sə zwini bʼa zə ámyɛ̌ Farɛzhɛ̃ɛ̃bá, bʼâ nʼá vùr á dɔma lyə̀mbwə̀ə̀ré òdù shí gakó yó w á pɛ Yi ni. Á yẽ̌ wu-cángá tùntwə̃̀ə̃̀ né ǹdə́ Yi sónó mó ne. E jʼà wɔ́ rə̀myɛ́ á mə̂ sʼá wɛ̀rhɛ́, sʼá bə̀kʼá yẽ̌ dɛ̀bɛ́ rə̀ dàl mɔ́ myɛ nɛ yé.
43“Zwini bʼa zə ámyɛ̌ Farɛzhɛ̃ɛ̃bá, bʼâ gə zù dwã-gùlú jì y wə, á só yé né jǒm. Á jʼâ só bə̀ lyì bí ce ába dwã-gùúlí jààsɛ́ wa. 44Zwini bʼa zə ába, bʼâ nyɛ̌ ǹdə lú-bɔ̀là byɛ̀bɛ́ bə̀ də̀dwə́ə́lé jé ta, lò wɔ̌ ń nə́ ń zhə̀l bə̀ yó, e jà ń yə̀l yé.”
45Rə̀myɛ́ yó, Muyiisi nyə́ né byilnə mə̀dù wɔ̀ mɔ̀: “Yó-cə́bal, ǹ gə́ zɔ̀m èta mɔ́, wɔ́ nə́myɛ gakó ǹ ba.”
46Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: “Zwini bʼa zə ámyɛ Muyiisi nyə́ né byilnə bé, bʼâ nʼá ce lyì bí zhĩ zhĩĩ tɛ̀bɛ́ rə̀ dùm dɛ̃´dɛ̃´, e jà ámyɛ̌ tʼá yâl á dwə̀rh rè ǹdʼá jə̀fɔ́lɛ́ myɛ cìcì yé. 47Zwini bʼa zə ába, bʼâ nʼá lwì Yi nyì-zwennə bé lú-bɔ̀là bɛ́, e jà wɔ́ ámyɛ̌ nàmbala bɛ́ cìcì bə̀ gu bi. 48Èta, á tùntwĩ̀ĩ̀ rí nʼê byili pamparɛ̃ɛ̃ bʼâ só kɔn dɛ̀bɛ́ á nàmbala bɛ́ twĩ̀ mú. Wɔ́ bə̀myɛ́ bə̀ gu Yi nyì-zwennə bé, ámyɛ̌ zɛ̃̀ á nʼá lwì bə̀ lú-bɔ̀là bɛ́.
49“Wɔ́ rə̀myɛ́ è ce Yi zɔ̀m ǹdə́ surhə rə wɔ̀: ‘À mʼa twĩ̀ à nyì-zwennə bé ǹdə́ à tùntúmə́ bé bə̀ sono, sə bə̀ mʼa gu jàlà, bə nwɛ̀nɛ̀ jàlà.’ 50Èta, Yi nyì-zwennə bé jal mɔ́ mə̀ ló tɛ̃´ lũ w kùr-ju yi ní ga, kɔn mʼe yí èlâsɛ̃´ mɔ́ yò w bʼa jòm zà zà lũ w lyì bí yó wə. 51Zhə̀nà, à nʼâ wə̀l ába: kɔn ji kùr ǹdə́ Abyəə gu mú, e mʼe yí Zakarɛ bə̀ gu vwĩ̀-jìlú w ǹdə́ Yi jì y bwə̂l mó wẽ́ mó, ywẽ̀ né nə̀myɛ́ gakó mʼa jòm zà zà lũ w lyì bí yó wə.
52“Zwini bʼa zə ámyɛ, Muyiisi nyə́ né byilnə bé, bə̀ lwar mɔ́ bwə̀l-byǐ y ŋwɛ́nɛ́ á jɔ̃̀ wà, á cìcì yə̀ mə̀ wẽ́ zwì yé, á jʼâ cə̀r byɛ̀bɛ́ bə nʼê yâl bə zù mú myɛ.”
53Yezu gə́ tú n zhǐr gàà yi ní, Muyiisi nyə́ né byilnə bé ǹdə́ Farɛzhɛ̃ɛ̃bá lyimə zɛ̃̀ nə ji kùr nə̀ nʼê yì mù. Bə zɛ̃̀ bə̀ nʼê bwə̀rh mò zɔ̀mà nánzhəzhɔ̌. 54Bə̀ nʼê yâl bə̀ ń zɔ̌m n dó, sə bə tó gàà bə cĩ́ yò ń yó wə.
12Á bə̀kʼá wɛ̀rhɛ́ myìnù tumə yé
1Rə̀myɛ́ yi ní, lyì mɔ̀ɔ̀rhɛ̀ yàà yʼà zhǐ bə kə́kɛ́lɛ́ Yezu, bə̀ yʼà nʼê nɔ̀m dwã nə̀rh nè. N zɛ̃̀ n jɛ̀rɛ̀ n wɔ̀ ń kwã-lyì bí ni: “Dɛ̃̌na á cìnə̀. Á bə̀kʼá wɛ̀rhɛ́ myìnù tumə ǹdə Farɛzhɛ̃ɛ̃bá ta yé. Bə̀ myìnù mú nyɛ̌ ǹdə sã̀-nə̀byẽ̌ ta. 2Kɔn tɛ̀nɛ́ rə̀ shèè rə̀ tʼâ la pwẽ̀ nè du yé. Kɔn tɛ̀nɛ́ rə̀ wɔ́ shə kɔna, bə̀ tʼâ la rɛ lwar yé. 3Rə̀myɛ́ yilə, kɔn dɛ̀bɛ́ á zhì cə-byín w á zɔ̀m, rə̀ mʼa du pwẽ̀ nè lyì gakó nyɛ̀ɛ̀ rɛ̀. Kɔn dɛ̀bɛ́ á sɔ́sɔ́mɛ́ dwã nɛ jìní kùr wə̀, bə̀ mʼa jì lyarh w bə bwə̀l lè.
Zɔ̌mna pamparɛ̃ɛ̃, á bə̀kʼá dùr ywẽ yé
(Məco 10.28-33; 12.32; 10.19-20)
4“À dɔwabá, à nʼâ wə̀l ába: á bə̀kʼá dùr lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê gwi yala nɛ́ dúdú, e jà bə̀ wàr kaka dõ bə̀ la wɔ̀rhɔ́ mɔ́ ywẽ yé. 5À mʼa byili ába lò mó mɔ̀bɔ́ á mə̂ sʼá dùr mó: dǔrnə mɔ̀bɔ́ ń wɔ̌ ń ce ǹ zhǐr cɛ yó, e jà cu mú kwã nɛ́ myɛ, ń wɔ̌ ń ce mó myǐn-jù wə̀. À nʼâ wə̀l ába: wɔ́ ńmyɛ̌ á mə̂ sʼá dùr.
6“Bə̀ gə la kúmsi námpɔ́lsɛ sə̀nu yǒ, sə̀ wɛ́rɛ́ y də̀ nántwə̂ yé. E jà ǹdə́ rə̀myɛ́ ga, Yi tʼâ swě èdù ga yò yé. 7Nyǐnə Yi yě á ywésé myɛ cìcì yó. Á bə̀kʼá dùr ywẽ yé, bʼâ cɔ̃̀ kúmsí námpɔ́lsɛ́ dɛ̃´dɛ̃´.
8“À nʼâ wə̀l ába: lò mɔ̀bɔ́ gakó ǹ zhì lyì bí yé né ń byili pamparɛ̃ɛ̃ bə̀ ǹ zù àmyɛ́, Numbyíní Byǐ myɛ mà n zhì Yi màlɛ́kabá yé né n byili bə̀ ǹ wɔ́ ńmyɛ̌ lò. 9Sə lò mɔ̀bɔ́ ǹ zhì lyì bí yé né ń wɔ̀ bə̀ ǹ yə̀l à párá, àmyɛ mʼa zhì Yi màlɛ́kabá yé né a wɔ̀ bʼà yə̀l ǹ pár yé.
10“Lò mɔ̀bɔ́ gakó ń zɔ̀m Numbyíní Byǐ yil námməlwɛ̀lɛ́, rə̀-ná-cí mà n nə sǔbri, sə lò mɔ̀bɔ́ gakó ń tùrh Eshirhə náàcɛ̀nɛ́, rə̀-ná-cí tá ń la sǔbri nɔ gaga yé.
11“Bə̀ gə tú bə̀ zə ába bə̀ zhə̀l dwã-gùlú jìsí wẽ́, ráá bùrsì cìnə́ yé né, ráá cɔ w yó-cìnə́ bé yé né bùrsì yilə, sʼá bə̀kʼá zɛ̃̀ á nʼá tɛ́rɛ́ á wẽ́, á nʼá pyà á gə́ la nɛ́ zɔ̌m á mʼá zwẽ á cìn yé, 12bə̀ rə̀myɛ́ yi ní cìcì, Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ mʼa byili ába kɔn dɛ̀bɛ́ á mə̂ sʼá zɔ̀m.”
Nə̀cɛ̀m-bal mə̀dù ń bə surhə zhe səswalá
13Lò mə̀dù zɛ̃̀ n zhì lyì-zhâ bɛ́ wẽ́ n wɔ̀ Yezu ni: “Yó-cə́bal, wál à da-byǐ mú ni bə̀ ń bə̀ nə́ tə̀ nə́ da jɛ̃̀-kɔn dɛ́ ń zhǐr n yẽ̌ n pə nə́ba mɔ́.”
14Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: “Bə̀ yə̀ nɛ cír bʼà kʼá bùrsì sʼa tə̀ ába á wẽ̀ yé.”
15Yezu zɛ̃̀ n zɔ̀m ǹdə́ bə̀ gakó n wɔ̀: “Dɛ̃̌na á cìn cɛ̀nɛ̀. Á bə̀kʼá wɛ̀rhɛ́ bwɛ̃̌-dǔr yé, bə̀ lò gə zhe nə̀cɛ̀ndɛ̀ dɛ̃´dɛ̃´ myɛ, rə̀ tʼâ súlí ǹ myə̂l dwɛ̀lɛ̀ yé.”
16N zɛ̃̀ n ji səswalá n pə bɛ n wɔ̀: “Nə̀cɛ̀m-bal mə̀dù ń yà ń vwàl jíjí dɛ̃´dɛ̃´. 17N zɛ̃̀ ń nə́ ń tɛ́rɛ́ ń wẽ́ ń zhe: ‘Bwə̂l tɛ̀nɛ́ à la mʼa ce à jíjí rí gakó né yé, etər à mʼa wɛ̀rhɛ́ nɛ́?’ 18N zɛ̃̀ n bù ń wẽ́ n wɔ̀: ‘À yě à gə́ mʼa wɛ̀rhɛ́ nɛ́: à mʼa mà à bòbwèsé, a kʼa lù sə̀ dwã nánfwàlsɛ̀ sə dwini shɛ̀bɛ́, à mʼa ce à jíjí rí ǹdə́ à nɛrɛ́ y gakó né, 19a zɛ̃̀ a wɔ̀ à cìn nì: ǹ zhe nə̀cɛ̀ndɛ́ byinə nánzhəzhɔ̌ yilə. Shǐrh, sə́ jí, ń nyɔ̀, ń fùù ǹdə́ wu-nyɔ̃̀.’
20“Yi zɛ̃̀ rə wɔ̀ mɔ̀: ‘Bə surhə zhe cə́bal, cəcɛ̃ y kɛ̀bɛ́ cìcì, à mʼa zwẽ ǹ myə̂l lé. Sə tɛ̀bɛ́ gakó ǹ tɛnɛ ń cĩ́ mú, mɔ̌ ń mà n cìní ri?’ ”
21Yezu zɛ̃̀ n súlí n wɔ̀: “Kɔn mʼa yə̀ èta ǹdə́ lò mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń pyà nə̀cɛ̀ndɛ̀ ń cĩ́ ń cìn yilə, n jà ń də̀ nə̀cɛ̀m-bal Yi yírh w yé.”
Á bə̀kʼá cĩ́ kaka twə́lə́ á wẽ́ yé
22Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ ń kwã-lyì bí ni: “Wɔ́ rə̀myɛ́ yil à nʼâ wə̀l ába: á bə̀kʼá tə̀ kùjú kɔ̀bɔ́ á la jú, ǹdə́ gɔ̀nɔ̀ kɔ̀bɔ́ á la co yil, á zɛ̃̀ á nʼá cĩ́ á myə̂l lé zal twə́lə́ á wẽ́ yé. 23Nyǐnə numbyíní myə̂l lé du kùjú; è yala nɛ́ du gɔ̀nɔ̀. 24Á gə nʼá yâl, sʼá nyǐ kààrhɛ́. Rə̀ tʼâ dwì twã́ yé; rə̀ tʼâ jə̀r jíjí yé; rə̀ bə kùjú cṹ jàà ǹdə́ bòbwə̀rh zhe yé. E jà Yi nʼê kɔ̀n dɛ̀. Lwarna bʼâmyɛ̌ du kúmsí dɛ̃´dɛ̃´. 25Wɔ́ mɔ̌ ń ŋwɛ́nɛ́ á wẽ́, ń wɔ̌ ń mà n zə twə́lə́ né nyɛ̀bɛ́ ń nə́ ń cĩ́ ń wẽ́ mó, n mə n súlí ń myə̂l dwɛ̀lɛ̀ bá jə̀-tórhó yírh rə̀dù cìcì? 26Á gə wàr á wɛ̀rhɛ́ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ wɔ́ námpɔ́lɛ́ cìcì, è nə wɔ́ byè yil á nʼá lyɛ̀ɛ̀ á cìn ǹdə́ tɛ̀bɛ́ rə̀ dàl mɔ́?
27“Á gə nʼá yâl, sʼá nyǐ gɔ pùnə́ né. Nə̀ tʼâ twĩ̀ yé; nə̀ tʼâ nywɛ̀ tə́tɔ̃̌ yé. Sə à nʼâ wə̀l ába: Saləmɔ ǹdə́ ń nə̀cɛ̀ndɛ́ ga, ń yə̀ kàmə̀-zwǐ zwì è cɛ̀nɛ̀ rɛ́ yú gɔ pùní rə̀dù ga yé. 28Byè yil á yə̀ Yi ni zhí? Yi nə gə nʼê kwɛrhɛ gɔ w ò ŋwɛ́nɛ́ zà, e jà nəkɔl ǹdə́ ò jú myǐn mú èta, rə̀ tʼâ la ámyɛ̌ kɔrhɔ dwini òmyɛ́ dɛ̃´dɛ̃´?
29“Á bə̀kʼá cĩ́ twə́lə́ á wẽ́, á nʼá pyà tɛ̀bɛ́ á la jú ǹdə́ tɛ̀bɛ́ á la nyɔ́ mɔ́ yé. 30Wɔ́ lũ w lyì bí bə̀ yə̀l Yi rí tɛ̀bɛ́ rə̀ wɔ́ zhə̀n mɔ́ pár mɔ́, wẽ̀ dé rə̀myɛ́ mɔ́ gakó pyâ yò zù twéé gakó. Sə è gə wɔ́ ámyɛ̌ yilə, á Da mɔ́ yě bʼâ zhe rə̀ tum. 31Cenə ń pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ nyí ni shɔ̀nɔ́ yò zù ába, sʼá yẽ̌ bə̀ ń mà n pə ába tɛ̀bɛ́ rə̀ dàl mɔ́ n súlí.
32“Ámyɛ̌ byɛ̀bɛ́ á wɔ́ à pyììsí mú, ǹdʼá bə já ga, á bə̀kʼá dùr ywẽ yé, bʼâ Da mɔ́ nə́ ń yâl n pə ába ń tənà yá.
33“Yěnə kɔn dɛ̀bɛ́ á zhe mó, á pə rə̀ wársɛ́ nə̀mwà nɛ̀. Wɛ̀rhɛ́na lɔ̀bsɛ̀ shɛ̀bɛ́ sə̀ tʼâ cɔ̀ yé. Pyâna á jɛ̃̀-kɔn dɛ́ á cĩ́ Yi tənà y wa, bə̀ ŋwɔ̀là tɛ̀nɛ́ gàà bə̀ la rɛ ŋwɔ́l, cɔ̃́ myɛ tɛ̀nɛ́ ò la rɛ jú yé. 34Á jɛ̃̀-kɔn dɛ́ gə́ ŋwɛ́nɛ́ mə̀gã̌, wɔ́ gàà á wun bùlə̀ né myɛ ŋwɛ́nɛ́.”
Tɛnɛna á zhì
35Yezu súlí n wɔ̀ bɛ: “Lyẽnə á cã̌-tàndɛ̀, sʼá ji á pàntámsɛ́ myǐn á tɛnɛ á zhì kẽkẽ. 36Yálna ǹdə lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ yó-cə́bal zhə̀l kɛ̃-jú címsi jàà wà, bə zɛ̃̀ bə̀ jě bə̀ nʼê dɛ̃̀ ń twírí y ta. Ń gə tú ń yú n kɔ́kwá bòlò wə́, sə bə zɛ̃̀ bə pul làlà bə pɔ̃ n zù. 37Lyì bí bə̀myɛ́ yó-cə́bal mɔ́ gə tú n pwírí bə̀ nʼê dɛ̃̀ mɔ̀, bə̀ mʼa yə̀ wu-nyɔ̃̀ cìnə́. Zhə̀nà, à nʼâ wə̀l ába: ń mà n lyẽ ń cã̌-tɔ̀nɔ̀ n ce bə jòm tɛ̃´, n pə bɛ kùjú bə jí. 38Ń gə tú cəcɛ̃-swélé ne, ráá cə́-byə-cǐl yi ní, n pwírí bə̀ yírhə́ ŋwɛ́nɛ́, bə̀ mʼa yə̀ wu-nyɔ̃̀ cìnə́.
39“Lwarna bə̀ kɛ̀lɛ́ cə́bal gə yà ń yě yi rí tɛ̀bɛ́ ŋwɔ̀l-bal bàn ń wẽ̀ dé ŋwɔ́l, ń yà ń tá ń la mɔ yõ̌ n zù ń sõ kɛ̀lɛ́ w yé. 40Ámyɛ tɛnɛna á zhì, bə̀ Numbyíní Byǐ mà n bə̀ yi rí tɛ̀bɛ́ á tʼá dɛ̃̀ mɔ̀ mɔ́.”
41Pyɛɛrɛ zɛ̃̀ n bwə̀rh mò n wɔ̀: “Cinu, wɔ́ nə́myɛ̌ dúdú ni ǹ ju səswalá y kɛ̀bɛ́ ń pə, ráá lyì bí gakó ne?”
42Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀: “È nə wɔ́ mɔ̌ ń wɔ́ tùntùnnə̀ nántwə̂ ń zhe surhə? Lwarna bə̀ wɔ́ mɔ̀bɔ́ ń yó-cə́bal kwè n cĩ́ ń kɛ̀lɛ́ lyì nyí ni, mùnì ga, kùjú yi gə yúwə́, sə n sùr ń dwã bɛ́ mɔ́. 43Yó-cə́bal mɔ́ gə ká ń tú ń pwírí zhə̀n ga ń nə́ ń wɛ̀rhɛ́ èta, tùntùnnə̀ mó ńmyɛ̌ mɔ́ bʼa nə ń cìnə̀. 44Zhə̀nà, à nʼâ wə̀l ába: yó-cə́bal mɔ́ mà n cĩ́ mu ń nə̀cɛ̀ndɛ́ gakó nyí ni.
45“Sə kɛ̀lɛ́ tùntùnnə̀ mó ńmyɛ̌ gə zɛ̃̀ ń nə́ ń bùl ń wẽ́ bə̀ ń yó-cə́bal mɔ́ nə́ ń dɛnɛ ǹdə́ tú, n zɛ̃̀ n ji kùr ń nə́ ń mà ń dwã bɛ́, bala ǹdə́ kana ga ń gùlí dwã, ń nə́ ń jí kùjú yààyàà, ń nə́ ń nywɛ̀ sɛ̃´ ń tutwi tɛ̃´, 46tùntùnnə̀ mó ńmyɛ̌ yó-cə́bal mɔ́ mà n ká n bə̀ dɛ̃ rɛ́ tɛ̀bɛ́ ń tá ń dɛ̃̀ mɔ̀ mɔ́, ǹdə́ yi rí tɛ̀bɛ́ ń yə̀l ń nyí ni mú. Sə ń mà n pɔ̃ còrhò-tum nánfɔ̀lɔ̀, n wɛ̀rhɛ́ mɔ ǹdə bə̀ gə yʼa wɛ̀rhɛ́ byɛ̀bɛ́ gakó bə̀ tʼâ zwẽ bə̀ yó-cìnə́ nyí ni ta.
47“Tùntùnnə̀ mɔ̀bɔ́ ǹ yě kɔn dɛ̀bɛ́ ǹ yó-cə́bal nə́ ń yâl bə̀ ń wɛ̀rhɛ́, ń jà ǹ yə̀ kaka wɛ̀rhɛ́ rə̀ nʼê tó yó-cə́bal mɔ́ pùbùlə̀ nè, ǹ mʼâ nə mààrɛ̀ dɛ̃´dɛ̃´. 48Sə lò mɔ̀bɔ́ ǹ yə̀l kɔn dɛ̀bɛ́ ǹ yó-cə́bal nə́ ń yâl bə̀ ǹ wɛ̀rhɛ́, ń zɛ̃̀ ń wɛ̀rhɛ́ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ mə̂ ǹdə́ còrhò-tum pɔ, bə̀ mʼa mà mɔ́ kɔn myɛrhɛ, ǹ gə́ yə̀l mó yilə. Lò mɔ̀bɔ́ bə̀ pɔ mɔ́ dɛ̃´dɛ̃´, bə̀ mʼa bwə̀rh mó wẽ̀ nánzhəzhɔ̌ yò. Sə mɔ̀bɔ́ bə̀ cĩ́ mó wẽ̀ nánzhəzhɔ̌ nyí ni, bə̀ mʼa bwə̀rh mó rə̀ yò kɔn dwini.”
Yezu wò bə̀ lyì bí mʼa pɔr dwã nɛ ńmyɛ̌ yilə
49Yezu súlí n wɔ̀: “À zə myǐn a bə̀ cɛ yó, sə à só ǹdə́ à wu gakó ǹdə́ mə̀ gə yʼà ju èlâsɛ̃´. 50Nɛ̃̌-shɔ mə̀dù ŋwɛ́nɛ́, kɔn wɔ́ nyɔ́ɔ́ bʼà zwẽ mo, sə wu-zhìlù mʼa zə nɛ kɔn mʼe yí mə̀ zõ.
51“Á nʼá bùl bʼà tú mùnì ga yə̀-zùlə́ yə̀ lũ w wə? À nʼâ wə̀l ába: è də̀ èta yé. À tú mùnì ga pɔrá yə̀ lũ w wə. 52Kɔn zhí èlâsɛ̃´, lyì bə̀nu gə jě kɛ̀lɛ́ èdù wẽ́, bə̀ mʼa pɔr dwã nɛ, bə̀tɔ̀ y yə̀ bə̀ dúdú, bə̀lyè y myɛ yə̀ bə̀ dúdú. 53Da ǹdə́ ń byǐ mʼa pɔr dwã nɛ, ná ǹdə́ ń bə̀kɔ́ mʼa pɔr dwã nɛ, nyɛ̀ ǹdə́ ń byì-can mʼa pɔr dwã nɛ.”
Lwarna kɔn dɛ́ dɛ̀bɛ́ rə̀ nʼê wɛ̀rhɛ́ èlâsɛ̃´ mɔ́ kùrə̀
54Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ lyì-zhâ bɛ́ nɛ: “Á gə nɔ dwà è cìnì, á jʼá wɔ̀ bə̀ dwà y mʼa bà. E jà e bə̀ zhə̀n ga. 55Á gə nɔ zho ò shí lũ w jə̀jĩ́ sõ, á wɔ̀ bə̀ cɛ y la bárhɛ́ yál. E jà e yə̀ bárhɛ́ zhə̀n ga. 56Myìnù cìnə́, á yě kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ nʼê wɛ̀rhɛ́ dɛ̃̌ ǹdə́ cɛ yó mó kùrə̀. È nə wɔ́ byè yil á yə̀l dɛ̀bɛ́ rə̀ nʼê wɛ̀rhɛ́ cɛ yó èlâsɛ̃´ mɔ́ kùrə̀?
57“Bə̀kɔ́n yil á wàr á nʼá tɛ́rɛ́ á cìcì nì á lwar kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ wɔ́ cángá párá? 58Ǹ dõ gə co mó cà, n zɛ̃̀ n zə mɔ́ ń mə́ ń la bùrsì jàà wà, sə́ ce jàn nɛ́ á kwɛrhɛ yò w ǹdə́ dwã, ǹdʼá gwẽ̌ yə̀ yí yé. È gə də̀ rə̀myɛ́, ń mà n zə mɔ́ n yí bùr-kárna mɔ́ yé né, bùr-kárna mɔ́ ce ń kwã-lyì bí zə mɔ́ bə ce byə̀nə́-jù wə̀. 59À nʼâ wə̀l mó: ǹ bʼâ kwɛ̃̌ jim dí gakó ń zhɛ̀, fòró bə dwĩ̀ mú. Rə̀ tànká myɛ tʼâ la dâl ǹ sõ yé.”
13Á gə yə̀ á wun ní pyìrhí, á mʼâ cì
1Rə̀myɛ́ yi ní, lyì jàlà tú Yezu sono, bə byili mu Gəlile lyì bí Pyəlatɛ yà ń ce bə gu ǹdə́ bə̀ nʼê zwə́l vwə̃̀ né Yi jì y wẽ́ mó yò wə́.
2Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀: “Á nʼá bùl bə̀ Gəlile lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ gu èta mɔ́ yʼà dó du byɛ̀bɛ́ bə̀ dàl mɔ́? 3À nʼâ wə̀l ába: è də̀ èta yé. Á gə yə̀ á wun ní pyìrhí, ámyɛ gakó mʼâ cì.
4“Sə lyì bí shí ǹdə́ lyɛlɛ y Silowe dɛ̃̌-yó jì y nánfwɛ̀lɛ̀ y yʼà wǔr e pyárh tɛ̃´ e gu mú, á nʼá bùl bə̀ bə̀ yʼà dó du Zhərəzalɛm lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ dàl mɔ́? 5À nʼâ wə̀l ába: è də̀ èta yé. Á gə yə̀ á wun ní pyìrhí, ámyɛ gakó mʼâ cì.”
Épyìlú w ò tʼâ ce byâ mɔ́ səswalá
6Yezu zɛ̃̀ n ji səswalá n pə bɛ n wɔ̀: “Nyǐ wɔ́ bal mə̀dù ń yà ń zhe épyìlú ń bɔ́ɔ́ wa. Dɛ̃ rə̀dù, n zɛ̃̀ ń bàn ò byâ bɛ́ kõ, n bə̀ n pwírí ò yə̀ byâ ce yé. 7N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɔ́ɔ́ w tùntùnnə̀ mó ne: ‘È zhe byinə nə̀tɔ̀ à nʼâ twí à byɛ́lɛ́ épyìlú w kɔ̀bɔ́, sə à gwẽ̌ yə̀ byǐ nɛ ò yó a kwẽ yé. Kâ wa. Ò nʼô cə̀r cɛ y nánfò.’
8“Bɔ́ɔ́ w tùntùnnə̀ mó zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: ‘Yó-cə́bal, yẽ̌ w dùl byin dí gwẽ̌. À mʼa kù gɔ́rɔ́ a kə́kɛ́lɛ́ wa, a ce pùlú ò kùr wə̀. 9Dɛ̀ga byin ní ò mʼa ce byâ. Ò gə zɛ̃̀ o yə̀ byâ ce, sə́ ce bə kà wà.’ ”
Yezu wárh kɛ̃ mə̀dù
10Shìrhə́ dɛ̃ rə̀dù yùwə̀, Yezu yà ń nə́ ń cèrhè kàrmɔ̀ dwã-gùlú jì èdù wẽ́. 11Kɛ̃ mə̀dù yà ń ŋwɛ́nɛ́ gàà, nə̀cílí námməlwɛ̀lɛ́ yʼà zhe mo kɔn yú byinə shí ǹdə́ lyɛlɛ. Ń yà ń wàr ń nə́ ń kwẽ̌ dɛ̃̌ yé. 12Yezu gə́ nɔ mɔ, n byẽ̀ mò, n wɔ̀: “Kɛ̃, ǹ címí y shə́r.” 13N zɛ̃̀ n cèlè ń jɛ̀sɛ́ n dwə̀rh mò. Twər rə̀dù sá, kɛ̃ mɔ́ já n wárh, n kwẽ̌ dɛ̃̌, n zɛ̃̀ ń nə́ ń cèrhé Yi.
14Dwã-gùlú jì y yó-cə́bal mɔ́ lyim zɛ̃̀, Yezu gə́ wárh kɛ̃ mɔ́ shìrhə́ y dɛ̃ rɛ́ yù w mú yilə. N zɛ̃̀ n wɔ̀ lyì-zhâ bɛ́ nɛ: “Dwã nyə̀ldù nə̀ ŋwɛ́nɛ́ tum yilə. Bànà dwã nɛ́ nə̀myɛ́ wẽ́ bə wárh ába, sʼá bə̀kʼá bə̀ shìrhə́ dɛ̃ rɛ́ yù w yé.”
15Cinu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: “Myìnù cìnə́, ámyɛ̌ mə̀dù mə̀dù gakó tá ń lwə̂r ń nɔ̃ ráá ń bə̀na n vò n pə w nɛ̃̌ o nyɔ̀ shìrhə́ dɛ̃ rɛ́ yùwə̀? 16Abəraham bə̀kɔ́ mɔ́ Shətana lyẽ byinə shí ǹdə́ lyɛlɛ wẽ́, kɔn yʼà bə mə̂ bə̀ bə̀ lwə̂r mo lyẽẽ́sé sə̀myɛ́ wẽ́ shìrhə́ dɛ̃ rɛ́ yùwə̀?”
17Ń gə́ zɔ̀m èta mɔ́ ce, cìzhìl zɔ ń zwə̀ bé gakó. Sə è gə wɔ́ lyì-zhâ bɛ́ yilə, bə̀ wun yʼà nyɛ̀ dɛ̃´dɛ̃´, màmyaarhɛ́ ń yà ń nə́ ń wɛ̀rhɛ́ mɔ́ yilə.
Cǒ byǐ námpɔ́lɛ́ səswalá
(Məco 13.31-32; Markɛ 4.30-32)
18Yezu kə́ n wɔ̀: “Yi pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ nyɛ̌ ǹdə bə̀kɔ́n ta? Bə̀kɔ́n à mʼa mʼe myɛrhɛ rɛ? 19Rə̀ nyɛ̌ dwã ǹdə cǒ byǐ námpɔ́lɛ́ ta lò kwè n dù bɔ́ɔ́ wa, e lyĩ, e jǐrh cǒ, kúmsi nʼê twí sə̀ cĩ́ sə̀ jàlá ò jɛ̀sɛ́ yó.”
Sã̀-nə̀byẽ̌ səswalá
20N kə́ n wɔ̀ kə́dò: “À mʼa myɛrhɛ Yi pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ ǹdə́ byè kə́dò? 21Rə̀ nyɛ̌ dwã ǹdə sã̀-nə̀byẽ̌ myɛ ta kɛ̃ nə́ ń kwè n ce búrú mún nánzhəzhɔ̌ wẽ́, mə̀ gakó jʼa zɛ̃̀.”
Tónə bwə̀rə̀ y nánshə́shɛ́nɛ́ y á zù
22Yezu yà ń la Zhərəzalɛm, n zɛ̃̀ n tó cə-fwààlɛ́ ǹdə́ cə-byǐsí wẽ́, ń nə́ ń cèrhè kàrmɔ̀ lyì bí ni ń mə́ ń la.
23Lò mə̀dù zɛ̃̀ n bwə̀rh mò n wɔ̀: “Cinu, wɔ́ lyì màngɛlɛ́ dúdú bə̀ mʼa nə vwârh?”
N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: 24“Cenə jàn nɛ́ á tó bwə̀rə̀ y nánshə́shɛ́nɛ́ y á zù. À nʼâ wə̀l ába: lyì nánzhəzhɔ̌ mʼa pyà sə bə zù, sə bə̀ tʼâ la ŋwɔ̀nɔ́ yé. 25Kɛ̀lɛ́ y cə́bal mɔ́ gə zɛ̃̀ ń pyi ń bwə̀rə̀ y ǹdʼá gwẽ̌ wɔ pwẽ̀ nè, á mʼâ zɛ̃̀ á nʼá kɔ́kwá bòlò w á mʼá zhe: ‘Cinu, pul bwə̀rə̀ y ń pə nə́ba nə́ zù.’ Sə ń mà n wɔ̀ ába: ‘À yə̀l á gə́ shí má yé.’ 26Rə̀myɛ́ yi ní, á mʼâ zɛ̃̀ á nʼá wə̀lə̀: ‘È də̀ nə́myɛ̌ ǹdə́ ǹmyɛ́ nə́ tó dwã nə́ jí kùjú, nə́ tó dwã nə́ nyɔ̀, ń jʼâ cèrhè kàrmɔ̀ nə́ cɔ w wẽ́ nà?’ 27Sə ń mà n wɔ̀ ába: ‘À yə̀l á gə́ shí má yé. Zhəlnə kwã nɛ́ à nyí ni, ámyɛ̌ byɛ̀bɛ́ gakó á wɔ́ lwɛlɛ cìnə́ mó.’
28“Á gə tú á nɔ Abəraham ǹdə́ Yəzakɛ ǹdə́ Zhakɔɔbɛ, ǹdə́ Yi nyì-zwennə bé gakó bə̀ jě Yi tənà y wa, e jà bə cìrh ámyɛ̌ bə ce pwẽ̀ nè, wɔ́ rə̀myɛ́ yi ní, á mʼâ nʼá kúrh ǹdʼá nʼá dɔ̀m á yə́lə́ dwã nɛ. 29Lyì mʼa shí yi-pwírhí wə ǹdə́ yi-zùr wə̀, lũ w jə̀jĩ́ ni ǹdə́ ò jə̀gwã̀ nɛ̀, bə bʼe jòm Yi tənà y wẽ́ bə jí.
30“Nyǐnə, nánkwaá bɛ́ jàlà mʼa jǐrh nã́yə́ə́, sə nã́yə́ə́ bé jàlà mʼa jǐrh nánkwaá.”
Zwini tɛ̀bɛ́ rə̀ la Zhərəzalɛm zal
31Rə̀myɛ́ yù w cìcì, Farɛzhɛ̃ɛ̃bá jàlà tú bə wɔ̀ Yezu ni: “Du cɔ w wa, ń vò jàà dõ wə. Nyǐ Erɔɔdɛ nə́ ń yâl n gu mú.”
32Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Zhəlnə á wɔ̀ numbyín-yùrú w òmyɛ́ nɛ bə̀ nyǐ à nʼâ jì nə̀cílsi námməlwâlsɛ, à nʼâ wárh nə̀bwànà zà, kɔn mʼe yí nəkɔla. Sə dwã nə̀tɔ̀ y yùwə̀, à mʼa zhɛ̀ à tum dí. 33Sə wɔ́ nyɔ́ɔ́ ǹdə́ nɛ, bʼà súlí à sɔ́má y zà ǹdə́ nəkɔla ǹdə́ lyẽ̌ ne, bə̀ kɔn bə mə̂ bə̀ bə̀ gu Yi nyì-zwennə kwã nɛ́ ǹdə́ è gə də̀ Zhərəzalɛm nɛ́ yé.
34“Zhərəzalɛm lyì, Zhərəzalɛm lyì, ámyɛ̌ á nʼá gwi Yi nyì-zwennə bé, á nʼá zə nə́kulə á dul byɛ̀bɛ́ Yi twĩ̀ á sono mó á gwi. Twər nánzhəzhɔ̌ à byẽ̀ ába à la dwã yó co, ǹdə cóló gə́ yʼa kɔ́kwá ò byâ o ce ò kùr w né, sə á yə̀ shɛ̀nɛ́ yé. 35Rə̀myɛ́ yilə, Yi mʼa yẽ̌ ába á dúdú á cɔ w wa.
“À nʼâ wə̀l ába: á kʼá tʼá la nɛ nɔ, kɔn mʼe yí dɛ̃ rɛ́ tɛ̀bɛ́ á mʼâ wɔ̀: ‘Cinu mà n cĩ́ bwəl mɔ̀bɔ́ ń bàn ń yil lé yil mó yó!’ ”
14Yezu wárh nə̀bwɛ̃̀ mə̀dù shìrhə́ dɛ̃ rɛ́ yùwə̀
1Shìrhə́ dɛ̃ rə̀dù yùwə̀, Yezu yà ń zhə̀l Farɛzhɛ̃ɛ̃bá yó-cə́bal mə̀dù sõ, ń la kùjú jú, sə byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà wɔ gàà mɔ́ yʼà nʼê myɛ̀lɛ́ mɔ. 2E jà bal mə̀dù yà ń zhǐ ń nyí ni, ń yà ń bə jɛ̀ yé, sə címí y yʼà fùrh mò. 3Yezu zɛ̃̀ n bwə̀rh Muyiisi nyə́ né byilnə bé ǹdə́ Farɛzhɛ̃ɛ̃bá n wɔ̀: “Shìrhə́ dɛ̃ rɛ́, lò zhe sɔ́má ń wárh nə̀bwɛ̃̀, ráá ń bə sɔ́má zhe?” 4Sə bə̀ yə̀ lyár bə̀ kaka yé.
N zɛ̃̀ n zə nə̀bwɛ̃̀ mɔ́ jɛ̃̀ nɛ̀, n wárh mɔ, n pɔ̃ sɔ́má bə̀ ń zhəl. 5N zɛ̃̀ n kə́ n wɔ̀ bɛ: “Ámyɛ̌ mə̀dù byǐ ráá ń nɔ̃ gə tu bǔ w shìrhə́ y dɛ̃ rɛ́ yùwə̀, ń tá ń la ń byǐ mú ráá ń nɔ̃ w vǔr làlà?” 6Sə bə̀ yə̀ ŋwɛ̀nɛ́ bə lyár bə̀ kaka yé.
Yezu zɔ̀m cìn-lwəl ǹdə́ cìn-dɛ̃̌-zhõ̌ yò
7Yezu gə́ pwírí byɛ̀bɛ́ bə̀ byẽ̀ kùjú w yil mó nʼê pyà jààsɛ́ nã́yéésé bə̀ la nɛ́ jǒm, n zɛ̃̀ ń nə́ ń zɔ̀m ǹdə́ bɛ ń zhe: 8“Lò gə byẽ̀ mó kɛ̃-jú címsi jàà wà, sə bə̀ká vò ń jòm jàà nã́yə́ə́ y wẽ́ yé. Dɛ̀ga, ń gə ń byẽ̀ lò dõ ńmyɛ kə́ ń du ǹmyɛ́. 9Sə mɔ̀bɔ́ ń byẽ̀ ába mó gə tú ń wò mó: ‘Zɛ̃̀ ń yẽ̌ jàà y nɛ ń pə mɔ̀bɔ́ nɛ,’ rə̀myɛ́ yi ní, ǹ mʼâ zɛ̃̀ ń vò ń jòm kwã nɛ́ ǹdə́ cìzhìlə̀.
10“Bə̀ gə byẽ̀ mó címsi jàà wà, ǹ gə yú, sə́ jòm kwã nɛ́. Èta, mɔ̀bɔ́ ń byẽ̀ mó mó gə túwə́, ń mà n wɔ̀ mɔ́: ‘À dɔwa, zɛ̃̀ ń bə̂ jòm yé né.’ Sə rə̀myɛ́ bʼa zhẽ̌ ǹ yó dɛ̃̌ lyì bí gakó yírh wə. 11Lò mɔ̀bɔ́ gakó ǹ nə́ ǹ zhẽ̌ ǹ cìn dɛ̃̌, bə̀ mʼa lwəl mó tɛ̃´, sə lò mɔ̀bɔ́ ǹ nə́ ǹ lwəl ǹ cìn tɛ̃´, bə̀ mʼa zhẽ̌ mó dɛ̃̌.”
12Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀bɔ́ ń byẽ̀ mò mó ne: “Ǹ gə tɛnɛ kùjú nə̀nyɔ́nɔ́ ráá də̀dɛ̀nɛ́, sə ǹ bə̀ká byẽ̀ ǹ dɔwabá, ráá ǹ dwí lyì, ráá ǹ jə̀-dwã byɛ̀bɛ́ bə̀ wɔ́ nə̀cɛ̀nà yé, bə̀ bə̀myɛ wɔ̌ bə̀ byẽ̀ mó bə pɔ̃́ ń jí, sə rə̀myɛ́ bʼa yə̀ ǹ kwândɛ. 13Ǹ gə tɛnɛ címsi kùjú, sə́ byẽ̀ nə̀mwà ǹdə́ gwànsɛ̀ ǹdə́ byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê twi cə́ ǹdə́ lyìlyə̂r. 14Ǹ gə wɛ̀rhɛ́ èta, ǹ mʼâ yə̀ wu-nyɔ̃̀ cə́bal, bə̀ bə̀ wàr kaka bə̀ la mɔ́ cârh yé. Yi mʼa càrh mɔ́ rɛ dɛ̃ rɛ́ tɛ̀bɛ́ lyì-ècɛ̀nà bɛ́ la bùrhù mú yùwə̀.”
Lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ byẽ̀ kùjú w yil mó səswalá
15Byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà nʼê jí kùjú w mú mə̀dù gə́ nyɛ̀ɛ̀ zɔ̀mà nɛ́ nə̀myɛ́, n wɔ̀ Yezu ni: “Wu-nyɔ̃̀ cə́bal wɔ́ lò mɔ̀bɔ́ ń mà n jí kùjú Yi tənà y wa.”
16Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: “Bal mə̀dù ń yà ń tɛnɛ kùjú nánzhəzhɔ̌, n byẽ̀ lyì nánjə̀jóló. 17Kùjú w yi gə́ tú e yí, n twĩ̀ ń kɛ̀lɛ́ y tùntùnnə̀ mə̀dù, bə̀ ń zhəl n wɔ̀ byɛ̀bɛ́ ń byẽ̀ mó ne bə̀ bə̀ bà, bə̀ kɔn gakó tɛnɛ rə zhɛ̀.
18“Lò gakó zɛ̃̀ ń nə́ ń pɛ bwìrì ń cìn nì. Nã́yə́ə́ mó wɔ̀ mɔ̀: ‘Bə̀ pɔ nɛ cɛ. À nʼâ yâl a vò a byɛ́lɛ́ ya. Rə̀myɛ́ ce, à nʼâ lwə̀l mó, ǹ gə yú sə́ wɔ̀ ǹ yó-cə́bal mɔ́ nɛ bə̀ nyǐ à tʼâ la ŋwɔ̀nɔ́ a bə̀ yé.’
19“Bə̀lyè nyân mɔ́ wɔ̀ mɔ̀: ‘À yè vwál-nɛ̃ nándùlə̀ shíyə́. À nʼâ yâl a vò a dwẽ́ ne a nyì. Rə̀myɛ́ ce, à nʼâ lwə̀l mó, ǹ gə yú sə́ wɔ̀ ǹ yó-cə́bal mɔ́ nɛ bə̀ nyǐ à tʼâ la ŋwɔ̀nɔ́ a bə̀ yé.’
20“Bə̀tɔ̀ nyân mɔ́ wɔ̀ mɔ̀: ‘À vùr kɛ̃ nándùl. Rə̀myɛ́ ce, à wàr à bàn yé.’
21“Kɛ̀lɛ́ y tùntùnnə̀ mó ká n kwɛ̃̀ n yí jè, n byili lò gakó gə́ lyár nɛ́ mɔ́ ń yó-cə́bal mɔ́ nɛ. Yó-cə́bal mɔ́ lyim zɛ̃̀, n wɔ̀ mɔ̀: ‘Du làlà ń vò dwã-gùúlí jààsɛ́ wa, ǹdə́ sə-byǐsí yó, ń zə nə̀mwà, ǹdə́ gwànsɛ̀, ǹdə́ lyìlyə̂r, ǹdə́ byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê twi cə́, ń mə́ bà.’
22“Kɛ̀lɛ́ y tùntùnnə̀ mó gə́ zhə̀lə̀, n ká n kwɛ̃̀ n bə̀ n wɔ̀ mɔ̀: ‘À yó-cə́bal, à wɛ̀rhɛ́ ǹdə ǹ gə́ byili ní. Lyì bí túwə́, sə jààsɛ́ gwẽ̌ dàl.’
23“Yó-cə́bal mɔ́ wɔ̀ mɔ̀: ‘Zhəl sə-byesé ǹdə́ báárɛ́ sɔ́msɛ́ yó, ń nyɛ́ɛ́ lyì bí bə bʼe zù à kɛ̀lɛ́ y wa, mùnì ga e sú. 24À nʼâ wə̀l ába: byɛ̀bɛ́ bə̀ jɛ̀rɛ̀ bə byẽ̀ mó mə̀dù ga tá ń la à kùjú w ń nyú w co yé.’ ”
Lò ǹ gə nə́ ǹ yâl ń tó Yezu ni, sə́ yẽ̌ tɛ̀bɛ́ ǹ só mó gakó ne
25Lyì-zhâ nánjə̀jóló yʼà tó Yezu ni bə̀ nʼê zhə̀l sɔ́má yó. N zɛ̃̀ n pyìrhí n wɔ̀ bɛ: 26“Lò mɔ̀bɔ́ ǹ nə́ ǹ yâl ń bə̀ àmyɛ́ sono, ń jà ǹ bə nɛ só du ǹ da ǹdə́ ǹ ná ǹdə́ ǹ kɛ̃ ǹdə́ ǹ da-byâ ǹdə́ ǹ nəkwá, bá ǹ cìcì myə̂l lé, ǹ wàr ǹ mʼâ yə̀ à kwã-lò yé. 27Lò mɔ̀bɔ́ ǹ yə̀ ǹ də̀-jɔrhɔ́ w kwè ń zhĩ ń mə́ tó à kùrə̀, ǹ wàr ǹ yàl à kwã-lò yé.
28“Ámyɛ̌ mə̀dù gə nə́ ń yâl n lù jì nánfwɛ̀lɛ̀, ń tá ń la jɛ̀rɛ̀ n jòm tɛ̃´ n nyǐ kɔn dɛ́ tɛ̀bɛ́ ń zhe mó mʼa yí jì y lú? 29È gə də̀ rə̀myɛ́, ń gə ju jì y kùrə̀, n zɛ̃̀ ń yə̀ y lwì n zhɛ̀, lyì bí byɛ̀bɛ́ gakó bə̀ la y nɔ mɔ́ bʼa zɛ̃̀ bə̀ nʼê mɔ̀n mɔ̀ bə̀ mʼê zhe: 30‘Nyǐnə bal mɔ́ mɔ̀bɔ́ ju ń jì kùrə̀, sə ń yə̀ ŋwɛ̀nɛ́ n lù y n zhɛ̀ yé.’
31“Ráá pyɔ̌ gə zə lyì mɔ̀ɔ̀rhɛ̀ shí ń mə́ ń la vò n bú ǹdə́ ń dõ pyɔ̌, ń dõ mó jà ń zhe lyì mɔ̀ɔ̀rhɛ̀ shí-èlyè, ń tá ń la jɛ̀rɛ̀ n jòm tɛ̃´ n tɛ́rɛ́ n nyǐ ń wɔ̌ ń mà n bú ǹdə́ ń dõ mó? 32Ń gə pwírí ń wàr, ń mà n twĩ̀ lyì bə vò bə jəl ń dõ mó ǹdə́ ń gwẽ̌ ŋwɛ́nɛ́ pyépyé, mùnì ga bə lwə̀l mò n yẽ̌ búlə́ né ne. 33Èta myɛ, ámyɛ̌ wẽ́, lò mɔ̀bɔ́ ǹ tá ǹ yâl ń yẽ̌ kɔn dɛ̀bɛ́ gakó ǹ zhe mó ne, ǹ wàr àmyɛ́ kwã-lò ǹ la yál yé.
34“Nə̀kwə̃̌ nyɛ̀, sə è gə tárh, etər è mʼa tó né e kʼe zə nyí? 35È bə càn ǹdə́ cɛ w ló, bə jʼà wàr bə̀ la zə y bə wɛ̀rhɛ́ pùlú myɛ yé. Bə̀ mʼa dwĩ̀ y pwẽ̀ nè. Lò ǹ la cilu, sə́ cili.”
15Pyìrhə̀ y è yʼà jé mó səswalá
1Myə̂l-kwândɛ́ zwennə bé ǹdə́ lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ tʼâ zwẽ Yi nyə́ né mó gakó yʼà nʼê twí Yezu sono bə̀ cili ń zɔ̀mà nɛ́. 2Farɛzhɛ̃ɛ̃bá ǹdə́ Muyiisi nyə́ né byilnə bé zɛ̃̀ bə̀ nʼê ŋwúŋwùní bə̀ zhe: “Lò mó mɔ̀bɔ́ èta mɔ́ ń nə́ ń zwẽ lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ tʼâ zwẽ Yi nyə́ né ń sono, e jà ń nə́ ń tó be ń jí kùjú.”
3N zɛ̃̀ n ji səswalá n pə bɛ n wɔ̀: 4“Ámyɛ̌ mə̀dù gə zhe ń pyììsì zɔ̌m, èdù zɛ̃̀ e jé, ń tá ń la shɛ̀bɛ́ shə́-nə̀bɔ́ ǹdə́ nə̀bɔ́ y nɛ yõ̌ gɔ nɛ́ n vò n pyà kɛ̀bɛ́ è jé mó n na? 5Ń gə tú ń nɔ ya, ń mà n kwè y n pyɛ̀lɛ́ ń pyə́pyɛla w ǹdə́ wu-nyɔ̃̀, 6n ká n mə n bə̀ jè. Ń gə yú jè ń zhɛ̀, ń mà n byẽ̀ ń dɔwabá ǹdə́ ń jə̀-dwã bɛ́, n wɔ̀ bɛ: ‘Wɛ̀rhɛ́na nə́ wɛ̀rhɛ́ wu-nyɔ̃̀, bʼà nɔ à pyìrhə̀ y è yʼà jé mó.’ ”
7Yezu zɛ̃̀ n súlí n wɔ̀: “À nʼâ wə̀l ába: yə̀-bəlɔ̀lɔ́ cə́bal mə̀dù gə nɔ wu-pyìrhú, wu-nyɔ̃̀ w òmyɛ́ dwí rí mʼa yə̀ Arəzana wa, ń wu-pyìrhú w yilə, du wu-cángá cìnə́ shə́-nə̀bɔ́ ǹdə́ nə̀bɔ́ y byɛ̀bɛ́ bə̀ bə wu-pyìrhú tum zhe mó.”
Wɛ́rɛ́ y è yʼà jé mó səswalá
8Yezu zɛ̃̀ n kə́ n ji səswalá dõ n pə bɛ n wɔ̀: “Kɛ̃ mə̀dù gə zhe ń wársɛ shíyə́, èdù zɛ̃̀ e jé, ń tá ń la pàntɛ́mɛ́ ju, n zwàr ń jì y n zhìlì ń yala nɛ n pyà y n na? 9Ń gə tú ń nɔ ya, ń mà n byẽ̀ ń dɛ̃-kana bɛ́ ǹdə́ ń jə̀-dwã bɛ́, n wɔ̀ bɛ: ‘Wɛ̀rhɛ́na nə́ wɛ̀rhɛ́ wu-nyɔ̃̀, bʼà nɔ à wɛ́rɛ́ y è yʼà jé mó.’ ”
10Yezu zɛ̃̀ n kə́ n súlí n wɔ̀: “À nʼâ wə̀l ába: yə̀-bəlɔ̀lɔ́ cə́bal mə̀dù gə nɔ wu-pyìrhú, wu-nyɔ̃̀ w òmyɛ́ dwí rí mʼa zə Yi màlɛ́kabá ń wu-pyìrhú w yilə.”
Byǐ mú ń yà ń jé ń da ká n nə mɔ mɔ́ səswalá
11Yezu zɛ̃̀ n kə́ n wɔ̀: “Bal mə̀dù ń yà ń zhe byâ bə̀lyè. 12Dɛ̃ rə̀dù, byǐ mú námpɔ́lɛ́ y zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: ‘À da, tə́l nə́ba ǹ jɛ̃̀-kɔn dɛ́, sə́ pɛ̃ à cəl lé.’
“Da mɔ́ zɛ̃̀ n kwè ń kɔn dɛ̀bɛ́ ń yà ń zhe mó n mə n tə̀ bɛ. 13Dwã màngɛlɛ́ rə̀myɛ́ kwã nɛ́, byǐ mú námpɔ́lɛ́ y kwè ń cəl lé n yè, n zə rə̀ wársɛ n mə n vò cɔ kɔ̀bɔ́ ò nyɛ. N yí n jòm gàà, n zə sɛ n wɛ̀rhɛ́ yààyàà, sə zhɛ̀. 14Sə̀ gakó gə́ tú sə zhɛ̀ kwã nɛ́, nɔrh nánfɔ̀lɔ̀ zɛ̃̀ mə tu cɔ w òmyɛ́ wa. N zɛ̃̀ ń kə́ ń yír kaka ń nə́ ń jí yé. 15N zɛ̃̀ n vò cɔ w òmyɛ́ lò mə̀dù sõ, n lwə̀l mò bə̀ ń pɔ̃ tum. Lò mó zɛ̃̀ n ce n vò ń nə́ ń yìlì ń kùkúr ni gɔ sono. 16Sə ń gə́ yà ń nə́ ń yìlì kùkúúrí ni yi ní, ń yà ń nə́ ń yâl kùjú w kɔ̀bɔ́ kùkúúrí nʼê jí mú myɛ cìcì n jí, sə lò lò yà ń tá ń pɛ mɔ yé.
17“N zɛ̃̀ ń nə́ ń tɛ́rɛ́ ń wẽ́, ń zhe: ‘À da tùntùnnə̀ bé gakó nʼê nɛ kùjú bə̀ jí bə̀ swí, e jà nɔrh nʼê gwi àmyɛ́ nyɔ̀nɔ̀. 18À mʼa kʼa vò à da sono. Sə à gə yúwə́, à mʼa wɔ̀ mɔ̀: à da, à gwar Yi, sə à gwar ǹmyɛ. 19Kɔn kʼe bə mə̂ bə̀ ǹ nyǐ ni ǹdə ǹ byǐ ta yé. Nyǐ ni ǹdə ǹ kɛ̀lɛ́ tùntùnnə̀ ta.’
20“N zɛ̃̀ n ká ń bàn jè. Ń gə́ tú n bə̀ ń nə́ ń bwəlse kɛ̀lɛ́ yá, ń da zɛ̃̀ n nə mɔ. Ń nɔ̀nɔ̀ zə mɔ, n zɛ̃̀ n dùr n jəl mo, n kwə̀ə̀lè mò. 21N zɛ̃̀ n wɔ̀ ń da nɛ: ‘À da, à gwar Yi, sə à gwar ǹmyɛ. Kɔn kʼê bə mə̂ bə̀ ǹ nyǐ ni ǹdə ǹ byǐ ta yé.’
22“Da mɔ́ zɛ̃̀ n wɔ̀ ń kɛ̀lɛ́ y tùntùnnə̀ bé ne: ‘Pyâna kàmə̀-zwǐ kɛ̀bɛ́ è càn á bʼâ zù mù làlà, sʼá pyà nə̀cìlə̀ á bʼâ ce ń nə̀rh né, sʼá pyà jə̀fɔ́lɛ́ cì-byìbí á bʼâ ce ń jə̀fɔ́lɛ́ nɛ. 23Zəna nə̀-cɛl lɛ́ dɛ̀bɛ́ rə̀ nù mú á gu, nə́ tɛnɛ kùjú nə́ jí, nə́ wɛ̀rhɛ́ wu-nyɔ̃̀ nánfɔ̀lɔ̀, 24bʼà byǐ mú yà ń cùwə̀, sə ń ká n bwìrhì; ń yà ń jé, sə à kʼa nə mɔ.’ Bə zɛ̃̀ bə ji kùr bə̀ nʼê wɛ̀rhɛ́ címsi.
25“E jà dɛ̃ rɛ́ rə̀myɛ́ yùwə̀, ń byǐ mú náncɛ y yà ń zhə̀l gɔ. Sə ń gə́ ká n shí gɔ ń bànà, n bə̀ n bwəlse jè səta, n nyɛ̀ɛ̀ wẽ̀ cəl rə̀ nʼê dwí bə̀ sõ kɛ̀lɛ́ wa, lyì nʼê sɛ. 26N zɛ̃̀ n nə kɛ̀lɛ́ y tùntùnnə̀ mə̀dù, n byẽ̀ mò n bwə̀rh bə̀ wɔ́ bə̀kɔ́n wẽ̀ rə̀ nʼê dwí kɛ̀lɛ́ wa? 27Kɛ̀lɛ́ y tùntùnnə̀ mó zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: ‘Ǹ nyɛ̃´ mɔ́ ń ká n bà. Ǹ da zɛ̃̀ n ce nə́ zə nə̀-cɛl lɛ́ dɛ̀bɛ́ rə̀ nù mú nə́ gu, ń gə́ ká n nə ń byǐ mú ǹdə́ bəsàzùlí mú yilə.’
28“N zɛ̃̀ n kwè lyim, n wɔ̀ bə̀ ń tá ń la kɛ̀lɛ́ w zú yé. Ń da zɛ̃̀ n du ń nə́ ń lwə̀l mò bə̀ ń zwí kɛ̀lɛ́ wa. 29N zɛ̃̀ n wɔ̀: ‘Àmyɛ́ jʼâ ŋwɛ́nɛ́ ǹdə́ mɔ́, à nʼâ twĩ̀ à pɛ mɔ́. À gwẽ̌ yə̀ ǹ nyí ni cẽ yé. Ń jà ǹ gwẽ̌ yə̀ nɛ̀ bwɛ̀nɛ́ myɛ cìcì pɛ, a mʼa wɛ̀rhɛ́ címsi ǹdə́ à dɔwabá yé. 30Wɔ́ ǹ byǐ mú mɔ̀bɔ́ ń zwẽ ǹ jɛ̃̀-kɔn dɛ́ n vò n ywàl ǹdə́ kə-nə̀fwə̀ə́le mó yil, ǹ ce bə zə nə̀-cɛl lɛ́ dɛ̀bɛ́ rə̀ nù mú bə gu?’
31“Da mɔ́ zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: ‘À byǐ, ǹmyɛ́ ŋwɛ́nɛ́ ǹdə́ nɛ twéé twéé. À kɔn dɛ́ gakó wɔ́ ǹmyɛ́ nyân. 32Sə kɔn mə̂ bə̀ nə́ wɛ̀rhɛ́ wu-nyɔ̃̀, bə̀ ǹ nyɛ̃´ mɔ́ yà ń cùwə̀, sə ń ká n bwìrhì; ń yà ń jé, sə nə́ kʼá nə mɔ.’ ”
16Jɛ̃̀-kɔn yìlnə̀ səswalá
1Yezu zɛ̃̀ n ji səswalá dõ n pə ń kwã-lyì bí ni n wɔ̀: “Nə̀cɛ̀m-bal mə̀dù ń yà ń kwè lò mə̀dù n cĩ́ ń jɛ̃̀-kɔn dɛ́ nyí ni ń nə́ ń yìlì. Lyì zɛ̃̀ bə bʼe byili mu bə̀ mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń yìlì ń jɛ̃̀-kɔn dɛ́ nɛ mɔ́ nə́ ń ywàl lɛ̀. 2N zɛ̃̀ n byẽ̀ mò n wɔ̀ mɔ̀: ‘Etər ǹ nə́ ǹ wɛ̀rhɛ́ nɛ́? À nyɛ̀ɛ̀ bə̀ ǹ nə́ ǹ ywàl à jɛ̃̀-kɔn dɛ́. Byili ni kɔn gakó gə́ tó né, bə̀ kɔn zhí zà, ǹ kə́ ǹ tá ǹ la à jɛ̃̀-kɔn dɛ́ nɛ yìlù yé.’
3“Jɛ̃̀-kɔn dɛ́ yìlnə̀ mó zɛ̃̀ n wɔ̀ ń wẽ́: ‘À yó-cə́bal mɔ́ nə́ ń vùr nè ń tum dí wə, e jʼà bə jàn zhe à la vwál yé, e jà lwə̀lə́ y myɛ cìzhìl zhe ne. Wɔ́ etər à mʼa wɛ̀rhɛ́ nɛ́ èlâsɛ̃´? 4À yě à gə́ mʼa wɛ̀rhɛ́ nɛ́, mùnì ń gə vùr nè tum dí wə, sʼa nə lyì bə zwẽ ne bə̀ sõ.’
5“N zɛ̃̀ n byẽ̀ byɛ̀bɛ́ bə̀ zhe ń yó-cə́bal mɔ́ jimə né mó mə̀dù mə̀dù, n bwə̀rh nã́yə́ə́ mó n wɔ̀: ‘Bə̀kɔ́n ǹ mə̂ sə́ càrh à yó-cə́bal mɔ́ nɛ?’ 6Mɔ̀bɔ́ ń zhe jim dí mú zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: ‘Nwə̃̌ nə̀bwánsɛ zɔ̌m.’ Nə̀cɛ̀ndɛ́ yìlnə̀ mó zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: ‘Zwẽ ǹ sɛ́bɛ́ rɛ́ ń jòm tɛ̃´ ń kɛ̃ làlà bə̀ wɔ́ nə̀bwánsɛ shí-ènu jim ǹ zhe.’
7“N bwə̀rh ń dõ mó n wɔ̀: ‘Bə̀kɔ́n ǹmyɛ mə̂ sə́ càrh à yó-cə́bal mɔ́ nɛ?’ N wɔ̀ mɔ̀: ‘Jíjí ywə́ə́le zɔ̌m.’ Jɛ̃̀-kɔn dɛ́ yìlnə̀ mó zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: ‘Zwẽ ǹ sɛ́bɛ́ rɛ́ ń kɛ̃ bə̀ wɔ́ ywə́ə́le shə́-lyɛlɛ jim ǹ zhe.’
8“Yó-cə́bal mɔ́ cèrhé nə̀cɛ̀ndɛ́ yìlnə̀ mó ǹdə́ ń yǔyǔ mú ga, surhə né nyɛ̀bɛ́ ń wɛ̀rhɛ́ mɔ́ yilə. Nyǐnə lũ w kɔ̀bɔ́ lyì bí zhe surhə ǹdə́ dwã du byɛ̀bɛ́ bə̀ wɔ́ pwẽ̀ dé lyì bí mɔ́.”
9Yezu zɛ̃̀ n súlí n wɔ̀: “Sə àmyɛ́ nʼâ wə̀l ába: lũ w kɔ̀bɔ́ sə̀byǐ mú nʼê dwĩ̀ lò. Sə ǹdə́ rə̀myɛ́ ga, zəna mɔ á pyà yò-ècɔ̀nɔ̀ ǹdə́ lyì bí, mùnì ga mə̀ gə tú mə̀ mwìrì ába yi ní, sə Yi zwẽ ába nyǔ mə̀ tʼâ la zhɔ̌ jàà wà. 10Lò mɔ̀bɔ́ ń wɔ́ zhə̀n-cí kɔn námpɔ́lɛ́ yilə, rə̀-ná-cí mà n yə̀ zhə̀n-cí kɔn nánfɔ̀lɔ̀ myɛ yilə, sə lò mɔ̀bɔ́ ń də̀ zhə̀n-cí kɔn námpɔ́lɛ́ yilə, ń tá ń la zhə̀n-cí yál kɔ̀n nánfɔ̀lɔ̀ myɛ yil yé. 11Ámyɛ̌ gə yə̀ zhə̀n-cìnə́ yàl ǹdə́ lũ w kɔ̀bɔ́ sə̀byǐ mú, wɔ́ mɔ̌ ń mà n pə ába nə̀cɛ̀ndɛ́ zhə̀n zhə̀n ga mɔ́? 12Á gə yə̀ zhə̀n-cìnə́ yàl ǹdə́ á dõ kɔna, mɔ̌ ń mà n pə ába tɛ̀bɛ́ rə̀ wɔ́ á cìcì nyân dɛ́ mɔ́?
13“Tùntùnnə̀ mə̀dù wàr ǹ mʼâ tó yó-cìnə́ bə̀lyè pùbùlə̀ nè yé. Ǹ mʼâ súl mə̀dù yə́, ń swéné ń dõ mó, ráá ǹ mʼâ jòm ǹdə́ mə̀dù yə́, ń fulsi ń dõ mó. Á wàr á mʼâ nʼá tó Yi ni, á jʼâ nʼá tó sə̀byâ myɛ nɛ yé.”
14Farɛzhɛ̃ɛ̃bá yʼà nʼê cili Yezu zɔ̀mà nɛ́, sə bə̀ gə́ yʼà só wársɛ dɛ̃´dɛ̃´ mɔ́ ce, bə̀ yʼà nʼê mɔ̀n mɔ̀.
15Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Ámyɛ̌ wɔ́ lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê zə bə̀ cìn bə̀ yàl wu-cángá cìnə́ numbyínsi yírhə́ wə. E jà Yi yě á wun ní, bə̀ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ wɔ́ kɔ̀-twə̂ numbyínsi yírhə́ wə, rə̀ wɔ́ kɔ̀-bəyɔ̀lɔ̀ Yi yírh wə.”
Dɛ̃̌ ǹdə́ cɛ y lyɔ̃ wɔ́ nàná du Muyiisi nyə́ né rə̀dù myɛ cìcì tɛ̃´ tu
(Məco 11.12-13; 5.31-32; Markɛ 10.11-12)
16Yezu súlí n wɔ̀: “Muyiisi nyə́ né ǹdə́ Yi nyì-zwennə bé yàl nɛ́, kɔn mʼe yí Zhã-Bətiisi. Sə kɔn gə́ ju kùr rə̀myɛ́ yi ní ga, bə̀ nʼê bwə̀l Yi tənà y yò-ècɔ̀nɔ̀ nyí rí, sə lò gakó nə́ ń pyà n zù è wẽ́ ǹdə́ jàn.
17“Dɛ̃̌ ǹdə́ cɛ lyɔ̃ wɔ́ nàná du Yi nyə́ né pwèrhè myɛ cìcì tɛ̃´ tu.”
18Yezu súlí n wɔ̀: “Bal mɔ̀bɔ́ ǹ zhɔ̃̀ ǹ kɛ̃ ń vùr mò ń zɛ̃̀ ń jí kɛ̃ dõ, wɔ́ fwə̂l ǹ nə́ ǹ fwə̀lə́, sə bal mɔ̀bɔ́ ǹ jú kɛ̃ mɔ̀bɔ́ ń byal zhɔ̃̀wà, ǹmyɛ nə́ ǹ fwə̀lə́.”
Nə̀cɛ̀m-bal námməlwɛ̀lɛ́ ǹdə́ nə̀mɔ̀ Lazaarɛ səswalá
19Yezu zɛ̃̀ n ji səswalá n pə bɛ n wɔ̀: “Nə̀cɛ̀m-bal mə̀dù ń yà ń ŋwɛ́nɛ́, ń nə́ ń zwì gàndɛ̀ tɛ̀bɛ́ rə̀ càn, rə̀ ye y jʼà cɛ̀, ń nə́ ń jí kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ nyɛ̀ twéé gakó. 20Sə nə̀mɔ̀ mə̀dù myɛ yà ń ŋwɛ́nɛ́ ń yíl Lazaarɛ, ń yala nɛ́ gakó yʼà wɔ́ nɔr dúdú, ń yà ń nə́ ń twí ń jòm nə̀cɛ̀m-bal mɔ́ bwə̀rə̀ y nyí ni. 21Ń yà ń nə́ ń yâl kùjú w yəywaalɛ́ tɛ̀bɛ́ rə̀ yʼà nʼê lwé tɛ̃´ nə̀cɛ̀m-bal mɔ́ kùr w mó myɛ cìcì n jí, e jà kǔlsi myɛ yʼà nʼê jə̀l ń nɔɔrɛ́.
22“Sə nə̀mɔ̀ mɔ́ gə́ tú n cì, màlɛ́kabá kwè mò bə vò bə cĩ́ Abəraham yala nɛ Arəzana wa. Nə̀cɛ̀m-bal mɔ́ myɛ bə̀ n cì. Bə ce mo, 23sə ńmyɛ̌ zhə̀l nɔ̀nɔ̀ jàà wà. N zɛ̃̀ n zhì gàà mɔ́ n kwẽ̌ ń la nyǔ, n pwírí Abəraham ń ŋwɛ́nɛ́ pyépyé. Lazaarɛ zhǐ ń yala nɛ. 24N zɛ̃̀ n búbwéé n wɔ̀: ‘À da Abəraham, dǔr à nɔ̀nɔ̀, sə́ twĩ̀ Lazaarɛ n mɔ́rh ń jə̀fɔ́lɛ́ nɛ̃̌ wa, n bə̀ n twərh à mə̀jòlò w yó o zhìlì. Nyǐ myǐn mú zù nì dɛ̃´dɛ̃´.’
25“Abəraham zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: ‘À byǐ, lyǐrh bə̀ ǹ jú nyɛ̀n ǹdə́ ǹ ŋwɛ́nɛ́ cɛ yó, sə Lazaarɛ jú zúzúnú. Sə èlâsɛ̃´, wɔ́ ńmyɛ̌ wu ni Yi nʼê swẽ́, sə ǹmyɛ́ zhe nɔ̀nɔ̀. 26Kɔn súlí myɛ, gɔ́rɔ́ nánlyilyìmú ŋwɛ́nɛ́ nə́myɛ̌ ǹdʼámyɛ̌ cəcəl wə. Rə̀myɛ́ ce lò wàr ń zhì nyə̀má ń twí á sõ yé, lò kə́ ń wàr ń zhì á sõ ń twí nyə̀má yé.’
27“Nə̀cɛ̀m-bal mɔ́ zɛ̃̀ n wɔ̀: ‘À da, è gə wɔ́ èta, à nʼâ lwə̀l mó bə̀ ǹ twĩ̌ Lazaarɛ n vò cɛ yó à da sõ kɛ̀lɛ́ wa; 28nyǐ à zhe da-byâ bə̀nu, n byili bi, mùnì ga bə̀myɛ bə̀kʼa bə̀ nɔ̀nɔ̀ w kɔ̀bɔ́ wẽ́ yé.’
29“Abəraham zɛ̃̀ n wɔ̀: ‘Muyiisi ǹdə́ Yi nyì-zwennə bé ŋwɛ́nɛ́ ǹdə́ bɛ. Bə̀ gə nʼê yâl, sə bə cili bə̀myɛ́ zɔ̀mà nɛ́.’
30“Nə̀cɛ̀m-bal mɔ́ zɛ̃̀ n wɔ̀: ‘È də̀ èta yé à da Abəraham. Lò gə shí cùùrì wẽ́ n zhə̀l bə̀ sõ, fòró bə zwẽ nyí bə pyìrhí bə̀ wun ní.’
31“Abəraham zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: ‘Bə̀ gə yə̀ Muyiisi ǹdə́ Yi nyì-zwennə bé zɔ̀mà nɛ́ zwẽ, bá lò gə shí cùùrì wẽ́ ń zhə̀l bə̀ sõ myɛ, bə̀ tʼâ la ń zɔ̀mà nɛ́ zõ yé.’ ”
17Yezu zɔ̀m dwã lwɛlɛ wẽ́ co ǹdə́ dwã sǔbri pɔ yò
(Məco 18.6-7,21-22; Markɛ 9.42)
1Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ ń kwã-lyì bí ni: “Lwarna bə̀ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ nʼê ce lò lwɛlɛ wẽ́ tʼâ la jó yé, sə zwini bʼa zə lò mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń tó rə̀ dɛnnɛ ń cìrh ń dõ ń ce lwɛlɛ wẽ́. 2Bə̀ gə yʼà lyẽ nə́kul-põ nə́kulu nánfɔ̀lɔ̀ ń byã nɛ́ bə cìrh mò bə ji mwə̃́ w cɔ̃̀ ń gə cìrh byɛ̀bɛ́ bə̀ yə̀ yírh swí mú mə̀dù cìcì ń co lwɛlɛ wa. 3Dɛ̃̌na á cìnə̀!
“Ǹ dõ gə gwar mɔ́, sə́ vò ń byili mu ń dóó wə́. Ń gə lwar bə̀ ń dówə́, sə́ pɔ̃ sǔbri. 4Ń gə gwar mɔ́ twər tàlpyɛ̀ dɛ̃ rə̀dù wẽ́, n jà ń ká ń nə́ ń twí ń lwə̀l mó sǔbri twər ré rə̀myɛ́ yó w ga, sə́ pɔ̃ sǔbri.”
Yezu kwã-lyì bí lwə̀l mò bə̀ ń ce bə kwɛrhɛ bə zhí Yi ni
5Yezu tùntúmə́ bé zɛ̃̀ bə wɔ̀ mɔ̀: “Cinu, ce nə́ kwɛrhɛ nə́ zhí Yi ni nə́ súlí.”
6N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Á Yi-ni-zhú mú gə yʼà yú ǹdə cǒ byǐ námpɔ́lɛ́ ta, á yʼâ mʼâ wɔ̀ cǒ w kɔ̀bɔ́ nɛ bʼò mǔr ò cìn o vò o zhele nə̀-fɔ̀lɔ̀ wẽ́, sə ò yʼà mʼa shɛ̀nɛ́ á nyí ni.”
Yezu zɔ̀m kɛ̀lɛ́ tùntùnnə̀ yò
7Yezu zɛ̃̀ n súlí n wɔ̀: “Ámyɛ̌ mə̀dù gə zhe ǹ tùntùnnə̀ ń nə́ ń vwàlà, ráá ń nə́ ń kál ǹ vwàmá, ń gə shí gɔ ń nə́ ń yí, ǹ mʼâ wɔ̀ mɔ̀ bə̀ ń bə̀ làlà n jòm tɛ̃´ n jí kùjú? 8Ǹ tá ǹ la mɔ wál èta yé. Ǹ mʼâ wɔ̀ mɔ̀: ‘Lyɛ̃ ń kwɛrhɛ ǹ cìn ń zù gàndɛ̀ dwã, ń tɛnɛ kùjú ń pɛ̃ a jí. Rə̀myɛ́ kwã nɛ́, ǹmyɛ mʼâ zɛ̃̀ ń jí.’ 9Yó-cə́bal mɔ́ nə mà n zɛ̃̀ ń nə́ ń ce ń nə̀báná, ń gə́ zwẽ ń nyí ni mú yilə? Ń tá ń la ń nə̀bán co yé. 10Ámyɛ wɔ́ èta. Á gə wɛ̀rhɛ́ kɔn dɛ̀bɛ́ bə̀ pɔ ába nyí bə̀ wɛ̀rhɛ́na mɔ́ á zhɛ̀, sʼá wɔ̀: ‘Nə́myɛ̌ wɔ́ tùntùnnə̀ byɛ̀bɛ́ bə̀ yə̀ yírh swí. Tum dí tɛ̀bɛ́ bə̀ pɔ nə́ba mɔ́, wɔ́ rə̀myɛ́ nə́ twĩ̀.’ ”
Yezu wárh nɔr cìnə́ shíyə́
11Yezu yà ń kwè sɔ́má y kɛ̀bɛ́ è nʼê tó Samarɛ ǹdə́ Gəlile bwə̂l mó w mó ń mə́ ń la Zhərəzalɛm. 12N bə̀ ń nə́ ń zwì cə-byǐ èdù wẽ́. Nɔr cìnə́ zɛ̃̀ bə̀ la mɔ jəl, bə̀ yʼà wɔ́ nunə shíyə́. Bə zhì kwã nɛ́, 13bə búbwéé bə byẽ̀ mò bə wɔ̀: “Yó-cə́bal Yezu, dǔr nə́ nɔ̀nɔ̀.”
14Ń gə́ nɔ bɛ n zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Zhəlnə á byili á cìn Yi jì y vwĩ̀-zwə́lnə bé ne.”
Bə̀ gə́ tú bə zhǐr bə̀ la, bə yí sɔ́má yó, bə wárh. 15Mə̀dù y gə́ pwírí ń wárh, n ká n kwɛ̃̀ ń nə́ ń bya ń mə́ ń cèrhé Yi. 16N yí Yezu sono, n tu ń nə̀dwə́nə́ yó Yezu yé né, n zə ń yé n pú tɛ̃´ n ce ń nə̀báná. E jà bal mɔ́ ńmyɛ̌ yà ń wɔ́ Samarɛ lyì bal.
17Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀: “È də̀ shí y gakó bə̀ wárh nà? Byɛ̀bɛ́ nə̀bɔ́ y nə ŋwɛ́nɛ́ yẽ̀? 18E zɛ̃̀ wɔ́ zhə-bal mɔ́ mɔ̀bɔ́ dúdú ń kwɛ̃̀ n bə̀ ń la Yi nə̀bán co?”
19N zɛ̃̀ n wɔ̀ bal mɔ́ nɛ: “Zɛ̃̀ ń vò. Ǹ gə́ zhí ni mú ce ǹ nɔ ǹ cìnə̀.”
Yezu zɔ̀m Yi pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ twírí y yò
20Farɛzhɛ̃ɛ̃bá zɛ̃̀ bə̀ nʼê bwə̀rh Yezu bə̀ wɔ́ dǒ yi ní Yi pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ mʼa bà? N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Yi pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ də̀ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ mʼa bànà sə lyì yírhə́ nə rɛ yé. 21Bə̀ tʼâ la wál gaga bə̀ nyǐnə Yi pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ rə̀ ŋwɛ́nɛ́ nyɔ̀nɔ̀ ráá jàà dõ w yé. Lwarna bə̀ rə̀ ŋwɛ́nɛ́ á wẽ́.”
22N zɛ̃̀ n wɔ̀ ń kwã-lyì bí ni: “Dwã ŋwɛ́nɛ́ nə̀ bànà, á mʼâ nʼá yâl á nə Numbyíní Byǐ twírí y dɛ̃ rə̀dù cìcì, sə á tʼá la rɛ nɔ yé. 23Lyì jàlà mʼa wɔ̀ ába bə̀ ń ŋwɛ́nɛ́ nyɔ̀nɔ̀, jàlà wɔ̀ bə̀ ń ŋwɛ́nɛ́ jàà dõ wə, sʼá bə̀kʼá dùr á vò yé. 24Lwarna bə̀ Numbyíní Byǐ twírí y mʼa yə̀ ǹdə dwà gə́ yʼa lyə́lyɔ̌ e yə̂r cə-yala gakó né. 25Sə nyɔ́ɔ́ ŋwɛ́nɛ́ bə̀ ń jɛ̀rɛ̀ n nwɛ̀nɛ̀ dɛ̃´dɛ̃´, lũ w kɔ̀bɔ́ lyì bí zhɛ̃̀ mɔ̀.
26“Kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ yàl nɛ́ Nəwee yi ní mú, wɔ́ rə̀myɛ́ cìcì rə̀ mʼa yə̀ nɛ́ Numbyíní Byǐ twírí y myɛ yi ní. 27Nəwee yi ní, lyì bí yʼà nʼê jí, bə̀ nʼê nywɛ̀, bala yʼà nʼê jí kana, kana yʼà nʼê jí byə́nə́, kɔn mʼe yí dɛ̃ rɛ́ tɛ̀bɛ́ Nəwee zù bǔ-bwəl lé wə, dwà y nánfwɛ̀lɛ̀ y zɛ̃̀ e nyɔ̀, e gu lyì bí gakó mó.
28“Kɔn mʼa yə̀ ǹdə Lɔtɛ myɛ yi ní ta. Lyì bí yʼà nʼê jí, bə̀ nʼê nywɛ̀, bə̀ nʼê yè wẽ̀, bə̀ nʼê dɔr wẽ̀, bə̀ nʼê vwàlà, bə̀ nʼê lwì kâlsɛ. 29Sə Lɔtɛ gə́ shə́r Sɔdɔm nɛ́ yùwə̀, Yi ce myǐn nyɔ̀ cɔ w yó ǹdə dwà ta, mə gu lyì bí gakó. 30Sə dɛ̃ rɛ́ tɛ̀bɛ́ Numbyíní Byǐ mà n ká n bə̀ mɔ́ myɛ bʼa yə̀ èta.
31“Dɛ̃ rɛ́ rə̀myɛ́ yùwə̀, lò mɔ̀bɔ́ ǹ ŋwɛ́nɛ́ lyarh wa, ǹ wẽ̀ jʼà ŋwɛ́nɛ́ jù wə̀, sə ǹ bə̀ká pyà tɛ̃´ só ń pwà rɛ̀ yé. Lò mɔ̀bɔ́ ǹ ŋwɛ́nɛ́ gɔ nɛ́ ǹ kɛ́lɛ́ wa, sə ǹmyɛ bə̀ká pyà jè zhəl yé. 32Lyǐrhnə kɔn gə́ tó né Lɔtɛ kɛ̃ mɔ́ yilə. 33Lò mɔ̀bɔ́ ǹ nə́ ǹ pyà ǹ myə̂l lé shilu, rə̀ mʼa jər, sə lò mɔ̀bɔ́ ǹ shɛ̀nɛ́ ǹ myə̂l lé jər, ǹ mʼâ ká nə rɛ.”
34Yezu kə́ n súlí n wɔ̀: “À nʼâ wə̀l ába: dɛ̃ rɛ́ rə̀myɛ́ cəcɛ̃ yá, lyì bə̀lyè gə tó dwã bə̀ pyě pyònò òdù wẽ́, bə̀ mʼa zə mə̀dù y bə yẽ̌ ń dõ mó ne. 35Kana bə̀lyè gə tó dwã bə̀ nʼê nɔ̀m mún, bə̀ mʼa zə mə̀dù y bə yẽ̌ ń dõ mó ne. [ 36Bala bə̀lyè gə tó dwã bə̀ nʼê twĩ̀ kɛ́lɛ́ èdù wẽ́, bə̀ mʼa zə mə̀dù y bə yẽ̌ ń dõ mó ne.]”
37Ń kwã-lyì bí zɛ̃̀ bə bwə̀rh mò bə wɔ̀: “Cinu, yẽ̀ rə̀myɛ́ mɔ́ la nɛ́ wɔ̀rhɔ́?”
N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Kɔn gə cù rə̀ pyě mə̀gã̌, wɔ́ gàà myɛ zúmə́ né nʼê zhə̀l nə̀ nɛ dwã nɛ́.”
18Bùr-kárna námməlwɛ̀lɛ́ ǹdə́ ejə̃̀-kɛ̃ mə̀dù səswalá
1Rə̀myɛ́ kwã nɛ́, Yezu ju səswalá kɛ̀bɛ́ n pə ń kwã-lyì bí ni n mə n byili bi bə̀ bə̀ mə̂ sə bə ce Yi twéé twéé, bə̀ wun bə̀kʼa gə yé. Ń wòwə̀: 2“Bùr-kárna mə̀dù ń yà ń ŋwɛ́nɛ́ cɔ òdù wẽ́, ń yà ń tá ń dùr Yi, e jà ń twə́r ré myɛ tɛ̀nɛ́ ǹdə́ lò lò yé. 3Ejə̃̀-kɛ̃ mə̀dù myɛ yà ń ŋwɛ́nɛ́ cɔ w òmyɛ́ wẽ́, ń yà ń nə́ ń twí bùr-kárna mɔ́ sõ ń nə́ ń wə̀l mò: ‘Àmyɛ́ ǹdə́ à dõ zhe zɔ̀mɛ̀ ǹdə́ dwã, sə à nʼâ lwə̀l mó bə̀ ǹ bǔr nə́ bùrsí cɛ̀nɛ̀, ń pɛ̃ bwìrì.’
4“Sə bùr-kárna mɔ́ yà ń tá ń cili ń sõ kɔn dɛnɛ. Dɛ̃ rə̀dù, n zɛ̃̀ n bù ń wẽ́ n wɔ̀: ‘Ǹdə́ à tʼâ dùr Yi, à twə́r ré myɛ tɛ̀nɛ́ ǹdə́ lò ga, 5à mʼa bùr ejə̃̀-kɛ̃ mɔ́ mɔ̀bɔ́ bùrsí a pɔ̃ ń bwìrì yə́. È gə də̀ rə̀myɛ́, ń mà ń nə́ ń twí ń lyɛ̀ɛ̀ nɛ̀.’ ”
6Cinu zɛ̃̀ n súlí n wɔ̀: “Á nyɛ̀ɛ̀ bùr-kárna námməlwɛ̀lɛ́ y kɛ̀bɛ́ gə́ zɔ̀m nɛ́? 7Yi zɛ̃̀ rə̀ gə nʼê dɛnɛ myɛ̌, rə̀ tʼâ la rə̀ lyì bí bə̀ nʼê byẽ̀ dè cəcɛ̃ ǹdə́ nə̀nyɔ́nɔ́ ga mɔ́ sõ cilu, rə sɛ̃ bɛ? 8À nʼâ wə̀l ába: rə̀ mʼa sɛ̃ bɛ làlà. Sə Numbyíní Byǐ gə ká ń túwə́, ń mà n nə lyì cɛ yó bə̀ gwẽ̌ zhí mu?”
Farɛzhɛ̃ɛ̃ ǹdə́ myə̂l-kwândɛ zwennə mə̀dù səswalá
9Yezu kə́ n ji səswalá n pə lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê kwè bə̀ cìn ǹdə wu-cángá cìnə́ ta Yi yé né, bə zɛ̃̀ bə̀ nʼê fulsi bə̀ dwã bɛ́ mɔ́ nɛ, n wɔ̀: 10“Lyì bə̀lyè bə̀ yʼà zɛ̃̀ bə vò Yi jù w bə̀ la Yi co. Mə̀dù y yà ń wɔ́ Farɛzhɛ̃ɛ̃, mə̀dù y wɔ́ myə̂l-kwândɛ zwennə. 11Farɛzhɛ̃ɛ̃ mɔ́ yà ń zhǐ dɛ̃̌ ń nə́ ń ce Yi ń wẽ́, ń zhe: ‘Yi, à nʼâ ce ǹ nə̀báná, à gə́ də̀ ŋwɔ̀l-bal, à də̀ lyì-bəlwɛ̀lɛ́, à də̀ nə̀fòló ǹdə lyì bí dwã bɛ́ ta, e jʼà də̀ ǹdə myə̂l-kwândɛ zwennə mó mɔ̀bɔ́ ta mɔ́ yilə. 12À nʼâ lyẽ à nyí twər rə̀lyè dwã nyàlpyɛ̀ nyàlpyɛ̀ gakó. À nʼâ vùr kɔn dɛ̀bɛ́ à nʼâ nɛ mɔ́, rə̀dù shí gakó yó wə, à pɛ mɔ́.’
13“È gə wɔ́ myə̂l-kwândɛ́ zwennə mó yilə, ńmyɛ̌ yà ń zhǐ kwã nɛ́ n lwəl ń yó tɛ̃´, ń nə́ ń twi tɔ̀mɔ̀, ń zhe: ‘Yi, dǔr à nɔ̀nɔ̀, bʼà wɔ́ yə̀-bəlwàálɛ cə́bal.’ ”
14Yezu zɛ̃̀ n súlí n wɔ̀: “À nʼâ wə̀l ába: myə̂l-kwândɛ́ zwennə mó myɛ̌ nɔ sǔbri n ká n vò jè, sə Farɛzhɛ̃ɛ̃ mɔ́ yə̀ sǔbri nɛ yé. Zhə̀nà, lò mɔ̀bɔ́ gakó ǹ nə́ ǹ zhẽ̌ ǹ cìn dɛ̃̌, bə̀ mʼa lwəl mó tɛ̃´, sə lò mɔ̀bɔ́ ǹ nə́ ǹ lwəl ǹ cìn tɛ̃´, bə̀ mʼa zhẽ̌ mó dɛ̃̌.”
Yezu cĩ́ bwəl byì-shɛ̌msɛ yó
(Məco 19.13-15; Markɛ 10.13-16)
15Lyì yʼà nʼê zə byì-shɛ̌msɛ myɛ bə̀ twí Yezu sono mùnì ga n dwə̀rh bè. Ń kwã-lyì bí gə́ nɔ bɛ, bə zɛ̃̀ bə̀ nʼê ji bi búlə́, 16sə Yezu ce bə zə bə̀sɔ́ná bɛ́ bə bə̀ ń yé né, n zɛ̃̀ n wɔ̀ ń kwã-lyì bí ni: “Yẽ̌nə bə̀sɔ́ná bɛ́ nɛ bə bə̀ à sono, sʼá bə̀kʼá cə̀r bè yé, bə̀ Yi tənà y wɔ́ lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ nyɛ̌ ǹdə bə̀myɛ́ ta mɔ́ nyâ. 17Zhə̀nà, à nʼâ wə̀l ába: lò mɔ̀bɔ́ ǹ gə yə̀ Yi pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ yò shɛ̀nɛ́ ǹdə bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ ta, ǹ tá ǹ la rə̀ tənà y wẽ́ zú gaga yé.”
Nə̀cɛ̀nà Yi tənà y wẽ́ zú mʼa yə̀ zwini
(Məco 19.16-30; Markɛ 10.17-31)
18Lyì-fɔ̀lɔ̀ òdù tú Yezu sono o bwə̀rh mò o wɔ̀: “Yó-cə́bal nántwə̂, bə̀kɔ́n à mâ sʼa wɛ̀rhɛ́, mùnì a nə nyǔ mə̀ tʼâ la zhɔ̌?”
19Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: “Byè yil ǹ nə́ ǹ byẽ̀ nè bə̀ lyì-twə̂? Lò tɛ̀nɛ́ ń wɔ́ lyì-twə̂ ǹdə́ è gə də̀ Yi dúdú yé. 20Ǹ yě nyə́ né gə́ nʼê byili ní. Nə̀ nʼê byili èta: ‘Bə̀ká fwə̂l yé; bə̀ká gu lò yé; bə̀ká ŋwɔ̀ yé; bə̀ká gõ kɔma ń ce ǹ dõ nyí ni bùrsì jàà w yé; nyám ǹ da ǹdə́ ǹ ná.’ ”
21Bal mɔ́ wɔ̀ mɔ̀: “À zwẽ nyə́ né nə̀myɛ́ gakó à bə̀swɛ́nɛ́ ga kɔn mʼe yí zà.”
22Yezu gə́ nyɛ̀ɛ̀ rə̀myɛ́, n zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: “Kɔn rə̀dù rə̀ dàl ǹ mə̂ sə́ wɛ̀rhɛ́. Zhəl ń kwè kɔn dɛ̀bɛ́ gakó ǹ zhe mó ń yè, ń zə rə̀ wársɛ́ ń mə tə̀ nə̀mwà, sə́ ká kwɛ̃̀ ń bə̀ ń tó ne, sə́ yẽ̌ bə̀ ǹ mʼâ nə nə̀cɛ̀ndɛ̀ dɛ̃̌ Arəzana wa.”
23Bal mɔ́ gə́ nyɛ̀ɛ̀ zɔ̀mà nɛ́ nə̀myɛ́, ń wu zhìlì dɛ̃´dɛ̃´, bə̀ ń yà ń wɔ́ nə̀cɛ̀m-bal nánfɔ̀lɔ̀.
24Yezu gə́ pwírí bal mɔ́ wu zhìlì èta, n wɔ̀: “Nə̀cɛ̀nà bɛ́ Yi tənà y wẽ́ zú mʼa yə̀ zwini tã̀! 25Yómó gə la gã̀-məshǐm bɔ̀l w tó o lyɛ̃ kʼâ wɔ́ nàná du nə̀cɛ̀m-bal gə la Yi tənà y wẽ́ zú.”
26Byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà nʼê cili ń zɔ̀mà nɛ́ mɔ́ gə́ nyɛ̀ɛ̀ rə̀myɛ́, bə wɔ̀: “Wɔ́ mɔ̌ lò ń nə wɔ̌ ń mà n nə ń cìn vwârh?”
27Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ du numbyíní jàn, rə̀ bə Yi jàn du yé.”
28Pyɛɛrɛ zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: “Nyǐ nə́myɛ̌, nə́ yẽ̌ kɔn dɛ̀bɛ́ gakó nə́ yʼâ zhe mó ne, nə́ tó mó.”
29Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Zhə̀nà, à nʼâ wə̀l ába: lò mɔ̀bɔ́ ǹ yẽ̌ ǹ kɛ̀lɛ́ ǹdə́ ǹ kɛ̃ ǹdə́ ǹ da-byâ ǹdə́ ǹ da ǹdə́ ǹ ná ǹdə́ ǹ bə̀sɔ́ná nɛ, Yi tənà y yilə, 30ǹ mʼâ kʼá nə rə̀myɛ́ gakó twər nánzhəzhɔ̌ lũ w kɔ̀bɔ́ wẽ́, sə ǹ mʼâ nə nyǔ mə̀ tʼâ la zhɔ̌ lũ w kɔ̀bɔ́ ò bàn mɔ́ wa.”
Yezu zɔ̀m ń cu mú ǹdə́ ń bùrhù mú yò twər rə̀tɔ̀ nyân dɛ́
(Məco 20.17-19; Markɛ 10.32-34)
31Yezu zə ń kwã-lyì bí shí ǹdə́ bə̀lyè y n vò kwã nɛ́, n wɔ̀ bɛ: “Nyǐnə nə́ la Zhərəzalɛm, sə kɔn dɛ̀bɛ́ gakó Yi nyì-zwennə bé yʼà kɛ̃ bə byili Numbyíní Byǐ yil mó mʼa pyìrh. 32Bə̀ byili bə̀ bə̀ mʼa zə mɔ bə pə byɛ̀bɛ́ bə̀ də̀ Zhwifubá ne, bə fulsi mu, bə tùrh mò, bə pùrh tə̀tàr ń yó, 33bə zə dànə̀shàárɛ bə mà mɔ̀, bə gu mu, sə ń mà n bwìrhì ń dwã nə̀tɔ̀ yùwə̀.”
34Sə ń kwã-lyì bí yə̀ rə̀ kùr lwar námpɔ́lɛ́ myɛ cìcì yé, bə̀ zɔ̀mɛ̀ rɛ́ rə̀myɛ́ yʼà nyɛ̌ ǹdə səswalá ta bə̀ yilə. Bə̀ yʼà yə̀l rə̀ kùr yé.
Yezu púr lyìlyǒ yírhə́ Zheriko sɔ́má yó
(Məco 20.29-34; Markɛ 10.46-52)
35Yezu yà ń kwè sɔ́má y kɛ̀bɛ́ è la Zheriko mó. E jà lyìlyǒ òdù yʼà jě tɛ̃´ sɔ́má y vɔ̃̀ nɛ̀ cɔ w kùr nyí ni ò nʼô lwə̀lə̀. 36O nyɛ̀ɛ̀ lyì-zhâ bɛ́ bə̀ yʼà tó Yezu ni mú dweme ré, o zɛ̃̀ o bwə̀rh bə̀ wɔ́ bə̀kɔ́n dweme rə̀ nʼê dom èta mɔ́?
37Lyì bí zɛ̃̀ bə wɔ̀ bə̀ wɔ́ Nazarɛtɛ lyì bal Yezu ń nə́ ń lyɛ̃. 38Lyìlyǒ w zɛ̃̀ o búbwéé o wɔ̀: “Dəvyidi Byǐ Yezu, dǔr à nɔ̀nɔ̀.”
39Lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà ŋwɛ́nɛ́ Yezu yé né mó zɛ̃̀ bə̀ nʼê ji lyìlyǒ w búlə́ bʼò yẽ̌ ò sɔ̀ w nɛ. O zɛ̃̀ o kwɛrhɛ o búbwéé dwini shãã ga o wɔ̀: “Dəvyidi Byǐ, dǔr à nɔ̀nɔ̀.”
40Yezu swə́rh n zhì, n zɛ̃̀ n pə nyí bə̀ bə̀ zə w bə bà. Ò gə́ bwəlse, n zɛ̃̀ n bwə̀rh w n wɔ̀: 41“Bə̀kɔ́n ǹ nə́ ǹ yâl bʼà wɛ̀rhɛ́ ǹ yilə?”
Lyìlyǒ w wɔ̀ mɔ̀: “Cinu, à nʼâ lwə̀l mó bə̀ ǹ púr à yírhə́ né.”
42Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀: “Púr ǹ yírhə́ né ń nyǐ. Ǹ gə́ zhí ni mú ce ǹ nɔ ǹ cìnə̀.” 43Ò yírhə́ né jʼa púr, o zɛ̃̀ o tó Yezu kùr ò mʼô cèrhé Yi. Lyì bí gakó gə́ nɔ rə̀myɛ́, bə̀myɛ zɛ̃̀ bə̀ nʼê cèrhé Yi.
19Yezu zhə̀l Zəshe sõ kɛ̀lɛ́ wa
1Yezu yà ń tó Zheriko ń nə́ ń lyɛ̃. 2Bal mə̀dù yà ń ŋwɛ́nɛ́ cɔ w wa, ń yil Zəshe, ń yà ń wɔ́ myə̂l-kwândɛ́ zwennə bé yó-cə́bal, n jà ń yà ń wɔ́ nə̀cɛ̀m-bal. 3N zɛ̃̀ ń nə́ ń pyà ń gə́ mà n tó né n nə Yezu, n lwar ń párá. Sə ń gə́ ń yà ń nyɛ̌ nánkùkùlí, lyì bí myɛ jʼà yʼà já mɔ́ ce, ń yà ń wàr ń la mɔ nɔ yé. 4N zɛ̃̀ n dùr n tó yé n vò n jì cǒ òdù yó, Yezu gə́ la mə̀gã̌ tó n lyɛ̃ mɔ́, mùnì ga n ŋwɛ̀nɛ́ n nə mɔ.
5Yezu gə́ tú n yí gàà, n kwẽ̌ n nyǐ dɛ̃̌ cǒ w yó, n wɔ̀ Zəshe ne: “Ce jàn nɛ́ ń só tɛ̃´ làlà, bə̀ zà wɔ́ ǹmyɛ́ sõ kɛ̀lɛ́ w à la nɛ́ zul.”
6Zəshe só tɛ̃´ ǹdə́ yə̀wâl, n dùr n vò n zwẽ mo ń sõ ǹdə́ wu-nyɔ̃̀. 7Byɛ̀bɛ́ gakó bə̀ nɔ mɔ ń zhə̀l Zəshe sõ mó zɛ̃̀ bə̀ nʼê ŋwúŋwùní bə̀ zhe: “Ń zhə̀l n zul lò mɔ̀bɔ́ ń tá ń zwẽ Yi nyə́ né sõ kɛ̀lɛ́ wa.”
8Zəshe zɛ̃̀ n zhì dɛ̃̌, n wɔ̀ Cinu ni: “Yó-cə́bal, nyǐ à mʼa bɔ̀n à kɔn dɛ́ dɛ̀bɛ́ à zhe mó kə̀kàlà a pə nə̀mwà nɛ̀. Sə à gə myìnì lò a zwẽ ń wársɛ, à mʼa kʼa càrh mɔ̀ sɛ̀ twər rə̀na.”
9Yezu zɛ̃̀ n zɔ̀m ń yò n wɔ̀: “Kɛ̀lɛ́ y kɛ̀bɛ́ lyì bí nɔ Yi vwârh mɔ́ zà, bə̀ mɔ̀bɔ́ myɛ wɔ́ Abəraham byǐ. 10Numbyíní Byǐ tú byɛ̀bɛ́ bə̀ jé mó pyâ sə n zwẽ bɛ.”
Pyɔ̌ mɔ́ ǹdə́ ń kɛ̀lɛ́ y tùntùnnə̀ bé səswalá
11Lyì bí yʼà nʼê cili Yezu zɔ̀mà nɛ́. Sə ń gə́ tú n bwəlse Zhərəzalɛm n zhɛ̀, bə zɛ̃̀ bə̀ nʼê bùl bə̀ Yi pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ mʼa bə̀ èlâsɛ̃´-lâsɛ̃´. Rə̀myɛ́ ce, n zɛ̃̀ n ji səswalá n pə bɛ n wɔ̀: 12“Bal mə̀dù ń dwí rí yʼà wɔ́ pyə̀-dwí, n zɛ̃̀ ń la cɔ kɔ̀bɔ́ ò nyɛ, mùnì ga bə pɔ̃ pyɛ̀lɛ̀ gàà sə n ká n kwɛ̃̀ n bə̀ jè. 13Ń gə́ tú ń la shə́r yó, n byẽ̀ ń kɛ̀lɛ́ y tùntùnnə̀ shíyə́, n pə dwã zɔ̌m tum wársɛ lò gakó ne, n wɔ̀ bɛ: ‘Zwẽnə á mʼá dɔ̌l, á mʼá dɛ̃̀ à kwã̀ɔ̃̀ mɔ́.’
14“Sə ń cɔ w cìcì lyì bí yʼà bə mə só yé. Bə zɛ̃̀ bə twĩ̀ lyì cɔ w kɔ̀bɔ́ ń la mɔ́ wa, bə̀ bə̀ zhəl bə wɔ̀ cɔ w lyì bí ni, bə̀ bə̀myɛ́ tʼâ yâl bə̀ ń yál bə̀ pyɔ̌ yé.
15“Sə ń gə́ yú cɔ w wẽ́, bə pɔ̃ pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ bə zhɛ̀, n zɛ̃̀ n ká n kwɛ̃̀ n bə̀ jè. N zɛ̃̀ n ce bə byẽ̀ kɛ̀lɛ́ y tùntùnnə̀ bé byɛ̀bɛ́ ń yà ń pɔ bɛ wársɛ́ mɔ́, mùnì n lwar kɔn dɛ̀bɛ́ bə̀ dɔ̌l bə nə ǹdə́ sɛ mɔ́.
16“Ń tùntùnnə̀ mó mɔ̀bɔ́ ń tó yé n yí mú wɔ̀ mɔ̀: ‘À yó-cə́bal, à zə wársɛ́ shɛ̀bɛ́ ǹ yà ǹ pɔ nɛ mɔ́, a nə wársɛ dwã sə̀ du si twər shíyə́.’ 17Pyɔ̌ mɔ́ zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: ‘Ǹ wɔ́ tùntùnnə̀ nántwə̂, bə̀ ǹ yàl wu-põ cə́bal kɔn námpɔ́lɛ́ yilə. À mʼa pɔ̃́ cɛmɛ shí ń cìní.’
18“Ń kɛ̀lɛ́ tùntùnnə̀ bə̀lyè nyân mɔ́ bə̀ n wɔ̀ mɔ̀: ‘À yó-cə́bal, à zə wársɛ́ shɛ̀bɛ́ ǹ yà ǹ pɔ nɛ mɔ́, a nə wársɛ dwã sə̀ du si twər rə̀nu.’ 19Pyɔ̌ mɔ́ zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: ‘À mʼa pə cɛmɛ nə̀nu ǹmyɛ nɛ ń cìní.’
20“Mɔ̀bɔ́ ń tà-kwã n yí mú wɔ̀: ‘À yó-cə́bal, nyǐ wársɛ́ ǹ yà ǹ pɔ nɛ mɔ́. À yʼà co se kàmə̀-jɛ̃̀ wà, a lyẽ a cĩ́ dɛ̃̌. 21Ǹ gə́ zum dɛ̃´dɛ̃´ mɔ́ ce, ywẽ zɔ nɛ, bʼà yě bə̀ ǹ ya ń kwè kɔn dɛ̀bɛ́ ǹ yə̀ cĩ́, ń jə̀r ǹ gə́ yə̀ má dwì.’
22“Pyɔ̌ mɔ́ zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: ‘Ǹ də̀ tùntùnnə̀ nántwə̂ yé. Wɔ́ ǹ cìcì nyì-zɔ̀mà nɛ́ à la mʼa kə́ ǹ bùrsí. Ǹ yě bʼà zum dɛ̃´dɛ̃´, à yʼa kwè kɔn dɛ̀bɛ́ à yə̀ cĩ́, a jə̀r à gə́ yə̀ má dwì. 23È nə wɔ́ byè yilə, ǹ yə̀ à wársɛ́ pɛ bə cĩ́ sə̀ gə́ mʼa pù mə̀gã̌? Èta, à yʼà mʼa kʼa kwɛ̃̀ a bʼa zwẽ se ǹdə́ sə̀ twírí yə́.’ 24N zɛ̃̀ n wɔ̀ byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà zhǐ gàà mɔ́ nɛ: ‘Zwẽnə wársɛ́ námpɔ́lɛ́ y à yʼà pɔ mɔ mɔ́ cìcì á pə mɔ̀bɔ́ ń zhe dɛ̃´dɛ̃´ mɔ́ nɛ.’
25“Bə zɛ̃̀ bə wɔ̀ mɔ̀: ‘Yó-cə́bal, sə ń gə́ yà ń jɛ̀rɛ̀ ń zhe shí mú.’
26“Yó-cə́bal mɔ́ zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: ‘À nʼâ wə̀l ába: mɔ̀bɔ́ ǹ zhe, bə̀ yʼa pɔ̃́ ń mə́ súlí; sə mɔ̀bɔ́ ǹ bə zhe, bə̀ mʼa zwẽ tɛ̀bɛ́ námpɔ́lɛ́ y ǹ zhe mó myɛ cìcì.’ 27N zɛ̃̀ n súlí n wɔ̀ bɛ: ‘Zana byɛ̀bɛ́ gakó bə̀ yʼà tʼâ yâl bʼà yál bə̀ pyɔ̌ mɔ́, á bʼâ gu à yírh wə.’ ”
Bə̀ cèrhé Yezu Zhərəzalɛm sɔ́má y yó
(Məco 21.1-11; Markɛ 11.1-11; Zhã 12.12-19)
28Yezu gə́ byili rə̀myɛ́ n zhɛ̀, n zhǐr n tó bə̀ yé bə̀ mʼê la Zhərəzalɛm. 29N bə̀ n bwəlse Bɛtəfazhɛ ǹdə́ Betəni. Cɛmɛ nɛ́ nə̀myɛ́ ŋwɛ́nɛ́ pyɔ̀ w bə̀ nʼê byẽ̀ bə̀ Olyivyə́r pyɔ̀ mɔ́ səta. N zɛ̃̀ n twĩ̀ ń kwã-lyì bí bə̀lyè, n wɔ̀ bɛ: 30“Zhəlnə cɔ w ò ŋwɛ́nɛ́ á yé né mó wə. Á gə tú á nʼá zwì ò wẽ́, á mʼâ nə bə̀nə-bwɛ̀lɛ́ è lyẽ tɛ̃´, lò gwẽ̌ yə̀ kùr è yó cĩ́ gaga yé. Lwə̂rnə y á mʼá bà. 31Lò gə bwə̀rh ába bə̀ wɔ́ byè yil á nʼá lwə̂r yə, sʼá wɔ̀: ‘Cinu zhe è tum.’ ”
32Bə zhǐr bə vò bə yí bə nə kɔn gakó ǹdə ń gə́ byili bi ní. 33Bə̀ gə́ yʼà nʼê lwə̂r bə̀nə-bwɛ̀lɛ́ y yi ní, è cìnə́ bwə̀rh bè bə wɔ̀: “Byè yil á nʼá lwə̂r bə̀nə-bwɛ̀lɛ́ yá?”
34Bə wɔ̀: “Cinu zhe è tum.”
35Bə lwə̂r yə, bə zə y bə mʼe bə̀ Yezu sono, bə lyɛ̀lɛ̀ bə̀ gàndɛ́ è yó, bə zɛ̃̀ bə ce n jòm. 36N zhǐr ń la ǹdə́ lyì bí nʼê lyɛ̀lɛ̀ bə̀ gàndɛ́ tɛ̃´ sɔ́má y yó.
37Ń gə́ tú ń nə́ ń swé Olyivyəəré pyɔ̀ w n bə̀ ń nə́ ń bwəlse Zhərəzalɛm, ń kwã-lyì bí nánjə̀jóló w gakó jʼa zɛ̃̀ bə̀ nʼê fùù ǹdə́ wu-nyɔ̃̀ nánfɔ̀lɔ̀, bə̀ nʼê kârh bə̀ mʼê cèrhé Yi màmyaarhɛ́ tɛ̀bɛ́ gakó bə̀ yʼà nɔ mɔ́ yilə. 38Bə̀ yʼà nʼê wə̀lə̀:
“Cinu mà n cĩ́ bwəl pyɔ̌ mɔ́ mɔ̀bɔ́ ń bàn ń yil lé yil mó yó!
Sə yə̀-zùlə́ yə̀ Arəzana wa!
Sə Yi nə còrhó dɛ̃̌ Arəzana wa!”
39Farɛzhɛ̃ɛ̃bá jàlà byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà ŋwɛ́nɛ́ lyì-zhâ bɛ́ wẽ́ mó wɔ̀ Yezu ni: “Yó-cə́bal, bú ǹ kwã-lyì bí bə yẽ̌ bə̀ sɔ̀ɔ̀rɛ́ nɛ.”
40N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “À nʼâ wə̀l ába: bə̀ gə yẽ̌ bə̀ sɔ̀ɔ̀rɛ́ nɛ, wɔ́ nə́kulə né nə̀ mʼa bya.”
Yezu kúrh Zhərəzalɛm lyì bí ni
41Yezu gə́ tú n bwəlse Zhərəzalɛm, n nə cɔ w kâlsɛ́, n zɛ̃̀ ń nə́ ń kúrh ò lyì bí ni ń zhe: 42“Á yə̀ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ mʼa pə ába yə̀-zùlə́ mó lwar zà yé, á jʼâ kʼá wàr á la rɛ lwar èlâsɛ̃´ yé. 43Nyǐnə dɛ̃ ŋwɛ́nɛ́ rə̀ bànà, á zwə̀ bé mʼa kə́kɛ́lɛ́ á cɔ w púlə́púlə́, bə pyi á nyí ni. 44Bə̀ mʼa wǔr á jìsí gakó, bə pyárh ába bə gu. Bə̀ tʼâ la jì èdù ga nɛ yõ̌ e zhì dɛ̃̌ yé, bʼâ yə̀ dɛ̃ rɛ́ tɛ̀bɛ́ Yi tú rə gwɛ̃ ába mɔ́ lwar yé.”
Yezu jì wò-yə̀rnə̀ bé Yi jì y kɔ̀nɔ́ w wa
(Məco 21.12-17; Markɛ 11.15-19; Zhã 2.13-22)
45Yezu zɛ̃̀ n zù Yi jì y kɔ̀nɔ́ w wa, n ji kùr ń nə́ ń jì lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà nʼê yè wẽ̀ dé mó gakó n ce pwẽ̀ nè, n wɔ̀ bɛ: 46“Bə̀ kɛ̃ Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ bə wɔ̀: ‘À jì y bʼa yə̀ Yi-co jì.’ ” N zɛ̃̀ n súlí n wɔ̀ bɛ: “Ámyɛ̌ zɛ̃̀ á zə èmyɛ́ mɔ́ e jǐrh ŋwɔ̀là jàà.”
47Ń yà ń nə́ ń cèrhè bè kàrmɔ̀ Yi jì y kɔ̀nɔ́ w wẽ́ twéé gakó, sə vwĩ̀-zwə́lnə bé yé né cìnə́ bé ǹdə́ Muyiisi nyə́ né byilnə bé ǹdə́ cɔ w yó-cìnə́ bé yʼà nʼê pyà bə̀ gə́ mʼa tó né bə gu mu. 48Sə bə̀ yʼà yə̀l bə̀ gə́ mʼa wɛ̀rhɛ́ nɛ́ bə zə mɔ yé, bə̀ cɔ w lyì bí gakó yʼà nʼê cili ń zɔ̀mà nɛ́ náàcɛ̀nɛ́.
20Bə̀ bwə̀rh Yezu ń gə́ nɔ sɔ́má mə̀gã̌ ń mə́ ń cèrhè kàrmɔ́ Yi jì y kɔ̀nɔ́ w wa
(Məco 21.23-27; Markɛ 11.27-33)
1Dɛ̃ rə̀dù, Yezu yà ń ŋwɛ́nɛ́ Yi jì y kɔ̀nɔ́ w wa, ń nə́ ń cèrhè kàrmɔ̀ lyì bí ni, ń mə́ ń bwə̀l yò-ècɔ̀nɔ̀ nyí rí. Yi jì y vwĩ̀-zwə́lnə bé yé né cìnə́ bé, ǹdə́ Muyiisi nyə́ né byilnə bé ǹdə́ náncɛsɛ́ zɛ̃̀ bə bə̀ ń sono, bə wɔ̀ mɔ̀: 2“Byili nə́ba ǹ gə́ nɔ sɔ́má mə̀gã̌ ǹ mə́ ǹ nə́ ǹ wɛ̀rhɛ́ rə̀myɛ́. Mɔ̌ lò ń pɔ mɔ́ sɔ́má y èmyɛ́?”
3N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Àmyɛ la ába kɔn rə̀dù bwə̂rh. 4Nɛ̃̌-shɔ mɔ́ Zhã yà ń nə́ ń pɛ mɔ́, wɔ́ Yi sõ ń yà ń nɔ sɔ́má nɛ́, ráá numbyínsi sõ?”
5Bə zɛ̃̀ bə̀ nʼê zɔ̀m ǹdə́ dwã bə̀ zhe: “Nə́ gə wò bə̀ wɔ́ Yi sõ ń yà ń nɔ sɔ́má nɛ́, ń mà n bwə̀rh nə́ba bə̀ wɔ́ byè yil nə́ yə̀ ń zɔ̀mà nɛ́ zwẽ? 6Nə́ gə kʼé wò bə̀ wɔ́ numbyínsi sono ń nɔ sɔ́má nɛ́, lyì bí gakó mʼa zə nə́kuuli bə dul nə́ba bə gu, bə̀ bə̀ gakó yě bə̀ ń yà ń wɔ́ Yi nyì-zwennə.”
7Bə zɛ̃̀ bə wɔ̀: “Nə́ yə̀l ń gə́ nɔ sɔ́má mə̀gã̌ yé.”
8Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Àmyɛ tʼâ la ába à gə́ nɔ sɔ́má y mə̀gã̌ à mʼâ wɛ̀rhɛ́ rə̀myɛ́ mɔ́ byilu yé.”
Byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê nyǐ cèmé né yò mó səswalá
(Məco 21.33-46; Markɛ 12.1-12)
9Yezu zɛ̃̀ n ji səswalá n pə lyì bí ni n wɔ̀: “Bal mə̀dù ń yà ń zhele cèmé nyɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê zə nə̀ byâ bɛ́ bə̀ mʼê wɛ̀rhɛ́ sɛ̃´ ń cɛ wa,20.9 Gwɛ̃ bə̀ gə́ byili zɔ̀mà nɛ́ jàlà kùr mə̀gã̌ mɔ́. Bə̀ byili sɛ̃´-cǒ gə́ wɔ́ nɛ́ pamparɛ̃ɛ̃ gàà mɔ́. n zɛ̃̀ n kwè lyì n cĩ́ nə̀ nyí ni bə̀ nʼê nyǐ nə̀ yò, n zhǐr n vò jàà kɛ̀bɛ́ è nyɛ, n jòm gàà n dɛnɛ dɛ̃´dɛ̃´.
10“Cèmé né byâ bɛ́ gə́ tú bə byì yi ní, n zɛ̃̀ n twĩ̀ ń kɛ̀lɛ́ y tùntùnnə̀ mə̀dù bə̀ ń zhəl byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê nyǐ cèmé né yò mó sõ, n zwẽ ń cəl lé n bə̀ n pɔ̃, sə bə̀ zɔ mɔ bə mà, bə kʼa càrh mɔ̀ nánfò. 11N zɛ̃̀ n kə́ n twĩ̀ ń tùntùnnə̀ dõ bə̀ sõ. Bə mà mɔ̀, bə tùrh mò, bə càrh ńmyɛ nánfò. 12N kə́ n twĩ̀ ń dõ bə̀ sõ kə́dò, sə bə̀ cɛ̀mɛ̀ ńmyɛ, bə jì mù bə ce pwẽ̀ nè.
13“Cɛ y cə́bal mɔ́ zɛ̃̀ n bwə̀rh ń cìn n wɔ̀: ‘Byè à mʼa wɛ̀rhɛ́ èlâsɛ̃´? À mʼa twĩ̀ à byì-sónó w bə̀ sõ. Dɛ̀ga bə̀ mʼa nyɛ̀ ńmyɛ̌.’
14“Sə byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê nyǐ cèmé né yò mó gə́ nɔ mɔ ń bànà, bə wɔ̀ dwã nɛ: ‘Nyǐnə mɔ̀bɔ́ ń la bə̀ n cìní ń da jɛ̃̀-kɔn dɛ́ mɔ́. Bànà nə́ gu mu, sə nə́ cìní ri.’ 15Bə zɛ̃̀ bə zə mɔ bə du bɔ́ɔ́ w wa, bə gu.”
Yezu zɛ̃̀ n zhízhílí n bwə̀rh lyì bí n wɔ̀: “Wɔ́ etər cɛ y cə́bal mɔ́ mà n wɛ̀rhɛ́ byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê nyǐ ń cèmé né yò w mó né? 16Ń mà n vò n gu bi, n zɛ̃̀ n cĩ́ lyì dwã ń cɛ y nyí ni.”
Lyì bí byɛ̀bɛ́ Yezu yà ń nə́ ń zɔ̀m ǹdə́ bɛ mɔ́ gə́ nyɛ̀ɛ̀ rə̀myɛ́, bə zɛ̃̀ bə wɔ̀: “Kɔn wàr yé.”
17N kwẽ̌ n nyǐ bi n wɔ̀: “Bə̀ kɛ̃ Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ bə wɔ̀:
‘Wɔ́ nə́kulu w kɔ̀bɔ́ jì-lùrnə̀ bé yʼà vùr bə dwĩ̀ kwã nɛ́ mɔ́,
ò jǐrh jì y jàn nə́kulu wə́.’
Zɔ̀mɛ̀ rɛ́ kùr wɔ́ byè? 18Lò mɔ̀bɔ́ gakó ń tu nə́kulu w òmyɛ́ yó, ń mà n cɛ̀mɛ̀ dɛ̃´dɛ̃´, sə lò mɔ̀bɔ́ nə́kulu w òmyɛ́ tu ń yó, ò mʼa bɔbwɛlɛ mɔ n jǐrh ǹdə shó ta.”
Bə̀ zhẽ̀ Yezu myə̂l-kwândɛ́ shò-kwã nɛ́
(Məco 22.15-22; Markɛ 12.13-17)
19Muyiisi nyə́ né byilnə bé ǹdə́ Yi jì y vwĩ̀-zwə́lnə bé yé né cìnə́ bé lwar bə̀ wɔ́ bə̀myɛ́ yil Yezu ju səswalá y èmyɛ́. Bə zɛ̃̀ bə̀ nʼê pyà bə̀ gə́ mʼa tó né sə bə zə mɔ, sə lyì bí ywẽ yʼà zhe be. 20Bə zɛ̃̀ bə̀ nʼê yìlì mù, bə twĩ̀ lyì ń sõ bə̀ nʼê wɛ̀rhɛ́ ǹdə bə̀ wɔ́ wu-cángá cìnə́ ta, bə̀ la zhẽ̀ mò ǹdə́ zɔ̀mà, mùnì bə ŋwɛ̀nɛ́ bə tó gàà bə zə mɔ bə pə cɔ w yó-cə́bal mɔ́ nɛ, bə̀ wɔ́ ńmyɛ̌ ń zhe ŋwɔ̀nɔ́.
21Bə zɛ̃̀ bə bwə̀rh Yezu bə wɔ̀: “Yó-cə́bal, nə́ yě bə̀ ǹ còrhò mó wɔ́ cángá, ǹ tá ǹ cír lò ǹdə numbyínə́ bé ta yé, ǹ nə́ ǹ cèrhè Yi sɔ́má y zhə̀n zhə̀nà. 22Sɔ́má ŋwɛ́nɛ́ bə̀ nə́ pə myə̂l-kwândɛ́ Səzaarɛ nɛ, ráá sɔ́má tɛ̀nɛ́?”20.22 Gwɛ̃ bə̀ gə́ byili zɔ̀mà nɛ́ jàlà kùr mə̀gã̌ mɔ́. Bə̀ byili Səzaarɛ kùr gə́ nʼê yâl e wɔ̀ nɛ́ gàà mɔ́.
23Sə Yezu lwar bə̀ wɔ́ zhẽ́ bə̀ nʼê yâl bə̀ zhẽ̀ mò, n zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: 24“Zəna wár-kùlì èdù á bə̀ a nyìwé. Èsə̃̌yùlú w ǹdə́ yil lé tɛ̀bɛ́ rə̀ ŋwɛ́nɛ́ è yó mó wɔ́ mɔ̌ nyân?”
Bə zɛ̃̀ bə wɔ̀ mɔ̀: “Wɔ́ Səzaarɛ nyân.”
25N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “È gə́ wɔ́ èta, sʼá pə Səzaarɛ nɛ tɛ̀bɛ́ rə̀ wɔ́ ń nyân dɛ́ mɔ́, sʼá pə Yi myɛ nɛ tɛ̀bɛ́ rə̀ wɔ́ rə̀ nyân dɛ́ mɔ́.”
26Bə̀ yə̀ ŋwɛ̀nɛ́ bə zə mɔ ń zɔ̀mà nɛ́ wẽ́ lyì bí yé né yé, bə̀ ń lyə́lyɛ́ɛ́rɛ́ jàr bɛ̀ dɛ̃´dɛ̃´. Bə̀ kʼê yə̀ kɔn dõ zɔ̀m yé.
Bə̀ bwə̀rh Yezu cùùrí bùrhù mú shò-kwã nɛ́
(Məco 22.23-33; Markɛ 12.18-27)
27Lyì jàlà yʼà ŋwɛ́nɛ́ bə̀ nʼê byẽ̀ bə̀ Sadəsənyɛbá, bə̀ tʼâ zwẽ nyí bə̀ cùùrì mʼa bwìrhì yé. Lyì bí bə̀myɛ́ mɔ́ jàlà zɛ̃̀ bə tú Yezu sõ, bə bwə̀rh mò bə wɔ̀: 28“Yó-cə́bal, nyə́ né sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́, Muyiisi pɔ nə́ba nyí n wɔ̀: ‘Lò gə jú kɛ̃ n zɛ̃̀ n cì n yẽ̌ ń kɛ̃ mɔ́ nɛ, ǹdə́ ń yə̀ bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ nɛ ǹdə́ mɔ, sə ń nyɛ̃´ jí ń kɛ̃ mɔ́, n zə mɔ n lù bə̀sɔ́ná mɔ̀bɔ́ ń cu mú yilə.’
29“E jà byâ bwàlpyɛ̀ yʼà ŋwɛ́nɛ́ bə̀ da nɛ. Bə̀ náncɛ y jí kɛ̃, n cì n yẽ̌ kɛ̃ mɔ́ nɛ ǹdə́ ń yə̀ bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ nɛ ǹdə́ mɔ yé. 30Mɔ̀bɔ́ ń pú mu mú zɛ̃̀ n jí kɛ̃ mɔ́, ńmyɛ cì n yẽ̌ mo. 31Mɔ̀bɔ́ ń kə́ n pú mú myɛ jí kɛ̃ mɔ́. Èta èta, bə̀myɛ́ bwàlpyɛ̀ y ga jú kɛ̃ mɔ́, bə cì bə yẽ̌ mo. Mə̀dù ga yə̀ bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ nɛ yé. 32Rə̀myɛ́ kwã nɛ́, kɛ̃ mɔ́ myɛ zɛ̃̀ n cì. 33Sə cùùrí nə gə tú è bwìrhì, bə̀myɛ́ bwàlpyɛ̀ y ga jʼa jí kɛ̃ mɔ́, wɔ́ mɔ̌ ń mà n cìní mu?”
34Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Bala ǹdə́ kana nʼê jí dwã lũ w kɔ̀bɔ́ wa, 35sə lyì bí byɛ̀bɛ́ Yi la ce bə bwìrhì bə nə lũ w kɔ̀bɔ́ ò bàn mɔ́ kʼê tʼâ la dwã jú yé. 36Bə̀ gə́ bwìrhì mú ce, bə̀ mʼa yə̀ ǹdə màlɛ́kabá ta, bə yə̀ Yi byâ. Bə̀ kʼê wàr bə̀ la cú yé.
37“È gə wɔ́ cùùrì bùrhù yò w shò-kwã nɛ́ mɔ́, wɔ́ Muyiisi cìcì ń byili rə̀myɛ́ pamparɛ̃ɛ̃ ń sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́, bə̀ ń gə́ zɔ̀m sɔ̀lɔ̀ w myǐn mú yʼà zhe ò wẽ́ mó zɔ̀mà yi ní, ń byẽ̀ Cinu bə̀ ‘Abəraham Yi, ǹdə́ Yəzakɛ Yi, ǹdə́ Zhakɔɔbɛ Yi.’ ”
38Yezu súlí n wɔ̀: “Yi wɔ́ lyì-nyìrh Yi, rə̀ də̀ lyì-cùùrì Yi yé, bə̀ lyì bí byɛ̀bɛ́ gakó bə̀ wɔ́ Yi lyì mú wɔ́ lyì-nyìrh rə̀ yé né.”
39Muyiisi nyə́ né byilnə bé jàlà zɛ̃̀ bə wɔ̀ mɔ̀: “Yó-cə́bal, ǹ zɔ̀m cɛ̀nɛ̀.” 40Ń gə́ zɔ̀m èta mɔ́ ce bə̀ kʼê kwàl sə bə bwə̀rh mò kɔn dõ yé.
Kristə mó wɔ́ mɔ̌ byǐ?
(Məco 22.41-46; Markɛ 12.35-37)
41Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Etər bə̀ tó né bə̀ nʼê wə̀l bə̀ Kristə mó wɔ́ Dəvyidi byǐ? 42Dəvyidi cìcì zɔ̀m Nwíísí sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ n wɔ̀:
‘Cinu Yi wò à Cinu ni:
bə̂ jòm à jə̀jĩ́ ni,
43kɔn mʼe yí a ce ǹ nɔ̀ ǹ zwə̀ bé ǹ nə̀rh kùr wə̀.’
44Etər Kristə mó mà n zɛ̃̀ n tó né ń yə̀ Dəvyidi byǐ, Dəvyidi cìcì jà n byẽ̀ mò bə̀ Cinu?”
Á bə̀kʼá wɛ̀rhɛ́ ǹdə Muyiisi nyə́ né byilnə bé ta yé
(Məco 23.1-36; Markɛ 12.38-40)
45Lyì bí gakó yʼà nʼê cili Yezu zɔ̀mà nɛ́. Ń zɛ̃̀ n wɔ̀ ń kwã-lyì bí ni: 46“Dɛ̃̌na á cìnə̀. Á bə̀kʼá wɛ̀rhɛ́ ǹdə Muyiisi nyə́ né byilnə bé ta yé. Bə̀ só kàmə̀-zù-èdwààlɛ̀ zú bə mʼe jíl. Bə̀ só sə lyì bí ce be náàcɛ̀nɛ́ dwã-gùúlí jààsɛ́ wa. Bə̀ gə yú dwã-gùlú jìsí wẽ́, bə̀ só sə bə jòm yé né. Bə̀ gə yú címsi kùjú jàà wà, bə̀ só sə bə jòm lyì-fwààlɛ́ jààsɛ́ wa. 47Bə̀ nʼê kɔkɔlɛ ejə̀nə̀ jɛ̃̀-kɔn gakó bə̀ yẽ̌ be. Bə̀ nʼê wɛ̀rhɛ́ Yi-cər nándə̀dwààlɛ̀ mùnì ga lyì bí nyǐ bi ǹdə lyì-twə̂rh ta. Bə̀ mʼa nə còrhò-tum nánfɔ̀lɔ̀ du lyì bí dwã bɛ́.”
21Yezu zɔ̀m ejə̃̀-kɛ̃ mə̀dù pɛnɛ́ yò
1Yezu kwẽ̌ ń yé dɛ̃̌, n nə nə̀cɛ̀nà bɛ́ bə̀ nʼê lwé bə̀ wársɛ́ Yi jì y pansɛ́ ló jàà y wa. 2N nə ejə̃̀-kɛ̃ mə̀dù ń yà ń wɔ́ zúzúnú cí, ńmyɛ ló wársɛ sə̀lyè né.
3Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀: “Zhə̀nà, à nʼâ wə̀l ába: ejə̃̀-kɛ̃ mɔ́ mɔ̀bɔ́ wɔ́ zúzúnú cí, sə ń ló du lyì bí gakó. 4Lyì bí dwã bɛ́ wɔ́ wársɛ́ shɛ̀bɛ́ bə̀ bə sə̀ tum zhe mó bə̀ ló né, sə ńmyɛ̌ gə́ bə zhe mó, wɔ́ kɔn dɛ́ dɛ̀bɛ́ ń yà ń zhe ń la mə n yìlì ń cìn mú gakó ń ló né.”
Yezu zɔ̀m Yi jì y wǔr mó ǹdə́ nɔ̀nɔ̀ kɔ̀bɔ́ ò bàn mɔ́ yò
5Lyì jàlà yʼà nʼê zɔ̀m Yi jì y cɛ̀nɛ̀ rɛ́ yò, bə̀ zhe bə̀ bə̀ lù y ǹdə́ nə́kulə nyɛ̀bɛ́ nə̀ càn, bə̀ kwɛrhɛ y ǹdə́ wẽ̀ dé tɛ̀bɛ́ lyì bí pɔ Yi ni mú.
6Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀: “Dɛ̃ ŋwɛ́nɛ́ rə̀ bànà, tɛ̀bɛ́ á nə mɔ́ gakó mʼa wǔr rə ló tɛ̃´. Nə́kulu òdù ga tʼâ la ò dõ yó mãɔ̃ yé.”
7Bə zɛ̃̀ bə bwə̀rh mò bə wɔ̀: “Yó-cə́bal, dǒ rə̀myɛ́ mʼa wɛ̀rhɛ́? Sə wɔ́ myɔrhɔ kɔ̌ ò mʼa byili dɛ̃ rɛ́ tɛ̀bɛ́ rə̀myɛ́ la wɔ̀rhɔ́ mɔ́?”
8N wɔ̀ bɛ: “Dɛ̃̌na á cìnə̀. Á bə̀kʼá yẽ̌ bə jə́jɛ̀rɛ́ ába yé. Lwarna bə̀ lyì nánzhəzhɔ̌ mʼa bə̀ ǹdə́ àmyɛ́ yil lé, sə lò gakó mà n wɔ̀ bè wɔ́ ńmyɛ̌ ń wɔ́ Kristə mó, bə̀ kɔn gakó zhɛ̀ rə zhɛ̀, sʼá bə̀kʼá shɛ̀nɛ́ á tó be yé. 9Á gə tú á nyɛ̌ bə̀ nʼê zɔ̀m búlə́ yò, bə̀ nʼê zɔ̀m bə̀ lyì bí bə shɛ̀ bə̀ yó-cìnə́ bé nyí ni zõ, sʼá bə̀kʼá dùr ywẽ yé, bə̀ kɔn wɔ́ nyɔ́ɔ́ sə rə̀myɛ́ jɛ̀rɛ̀ rə wɛ̀rhɛ́, sə è tʼâ la lũ zhɔ̌ yál gwẽ̌ yé. 10Cɛmɛ mʼa zɛ̃̀ búlə́ ǹdə́ dwã; tənə̀rh mʼa zɛ̃̀ búlə́ ǹdə́ dwã; 11cɛ y mʼa zhízhǐ dɛ̃´dɛ̃´; nɔrh ǹdə́ címsi mʼa yə̀ jààsɛ̀ nánzhəzhɔ̌ wẽ́; màmyaarhɛ ǹdə́ wẽ̀ tɛ̀bɛ́ rə̀ nʼê zɛ̃̀ wu ni mʼa wɛ̀rhɛ́ dɛ̃̌ yi wə.
12“Sə bə̀ mʼa jɛ̀rɛ̀ bə zə ámyɛ̌, bə nwɛ̀nɛ̀ ába, bə zə ába bə vò dwã-gùúlí jìsí wə, bə kə́ á bùrsì, bə ce ába byə̀nə́-jù wə̀. Bə̀ mʼa zə ába bə vò pyâ ǹdə́ cɛmɛ nɛ́ yó-cìnə́ sono àmyɛ́ yilə. 13Rə̀myɛ́ gakó mʼa ce á yə̀ à zhə̀n-cínnə.
14“Á bə̀kʼá zɛ̃̀ á nʼá tɛ́rɛ́ kɔn dɛ̀bɛ́ á la zɔ̌m á mʼá zwẽ á cìn mú á wẽ́ yé. 15Wɔ́ àmyɛ́ cìcì à mʼa pə ába surhə á mʼá zɔ̀m, á zwə̀ bé tʼâ la ŋwɔ̀nɔ́ bə̀ zhì á yé né, bə mà nyə̀-pɔ̌ yé. 16Á dabá ǹdʼá nábá ǹdʼá da-byâ bɛ́ ǹdʼá dwí lyì bí ǹdʼá dɔwabá cìcì bʼa myìnì ába bə pə bə za. Bə̀ mʼa gu á jàlà. 17Lyì bí gakó mʼa tə̀ àmyɛ́ yil bə jí zùùrì ǹdʼába, 18sə á ywésé èdù ga tʼá la jó á yó w yé. 19Pyɛ́nɛ́na á cìn á zhì, bə̀ wɔ́ rə̀myɛ́ rə̀ mʼa zwẽ ába.”
20Yezu súlí n wɔ̀: “Á gə tú á nɔ shə̀dɛ́ɛ́sɛ sə̀ tú sə kə́kɛ́lɛ́ Zhərəzalɛm, sʼá lwar bə̀ cɔ w cɔ̌ mɔ́ yú mə zhɛ̀. 21Rə̀myɛ́ yi ní, lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ wɔ Zhide né sə bə dùr bə vò pyààrɛ́ wa. Byɛ̀bɛ́ bə̀ wɔ cɔ w cìcì wẽ́, sə bə du bə dùr bə vò yé né. Byɛ̀bɛ́ bə̀ wɔ gɔ nɛ́, sə bə̀ bə̀kʼa kʼe bə̀ cɔ w wẽ́ yé. 22Dwã nɛ́ nə̀myɛ́ mʼa yə̀ còrhò-tum pɔ dwã, mùnì tɛ̀bɛ́ rə̀ kɛ̃ Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ mó gakó pyìrh.
23“Dwã nɛ́ nə̀myɛ́ wẽ́, zwini bʼa zə kana byɛ̀bɛ́ bə̀ zhe pǔrh ǹdə́ byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê ŋwɔ̀ byâ mɔ́. Zúzúnú nánfɔ̀lɔ̀ mʼa jòm cɔ w lyì bí yó, Yi lyim gə́ zɛ̃̀ ǹdə́ bɛ mɔ́ yilə. 24Bə̀ mʼa zə búlə́ shù bə mʼe gu bə̀ jàlà, bə pwà bə̀ jàlà bə làà lũ w cɛmɛ nɛ́ gakó wẽ́, sə lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ də̀ Zhwifubá mʼa jí pyɛ̀lɛ̀ Zhərəzalɛm yó, bə nɔ̀ w tɛ̃´ ǹdə́ bə̀ nə̀rh, kɔn mʼe yí dɛ̃ rɛ́ tɛ̀bɛ́ bə̀ pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ mʼa kʼa zhɛ̀.”
Yezu zɔ̀m ń twírí y nánkwaá y yò
(Məco 24.29-35; Markɛ 13.24-31)
25Yezu súlí n wɔ̀: “Màmyaarhɛ mʼa du nə̀nyɔ́nɔ́ ǹdə́ cànà ǹdə́ cã̀mə́sɔ̌rh wa. Numbyínə́ bé wun bʼa zhizhiri cɛ yó, nə̀-fɔ̀lɔ̀ w mʼa ce sɔ̀, o fùù o zɛ̃̀ lyì wun ni. 26Lyì bí kúr mʼa cì kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ bàn lũ w wẽ́ mó ywẽ dǔr yilə, bə̀ kɔn dɛ̀bɛ́ gakó rə̀ ŋwɛ́nɛ́ dɛ̃̌ yi w mú bʼa zhízhǐ. 27Sə rə̀myɛ́ yó, bə̀ mʼa nə Numbyíní Byǐ ń ŋwɛ́nɛ́ bə́bɔ̃ wẽ́ ń bàn ǹdə́ jàn ǹdə́ zùwə́ nánfɔ̀lɔ̀. 28Rə̀myɛ́ gakó gə tú rə̀ ju kùr rə̀ nʼê wɛ̀rhɛ́, sʼá kwẽ̌, á zhẽ̌ á ywẽ́ dɛ̃̌, bʼâ vwârh mɔ́ dɛ̃ rɛ́ bwəlse.”
29Yezu zɛ̃̀ n ji səswalá n pə bɛ n wɔ̀: “Nyǐnə épyìlú w ǹdə́ cèmé né dwã bɛ́ gakó. 30Nə̀ gə tú nə̀ nʼê púr vɔr, á cìcì yě bə̀ shí rí bwəlse. 31Èta myɛ, á gə tú á nɔ ywẽ̀ né nə̀myɛ́ nə̀ nʼê wɛ̀rhɛ́, sʼá lwar bə̀ Yi pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ bwəlse. 32Zhə̀nà, à nʼâ wə̀l ába: zà zà lũ w lyì bí tʼâ la lyɔ̃ ǹdə́ ywẽ̀ né nə̀myɛ́ gakó yə̀ wɛ̀rhɛ́ yé. 33Dɛ̃̌ ǹdə́ cɛ y mʼa lyɛ̃, sə àmyɛ́ zɔ̀mà nɛ́ tʼâ la lyɔ̃ gaga yé.”
34Yezu súlí n wɔ̀: “Dɛ̃̌na á cìnə̀. Á bə̀kʼá zɛ̃̀ á nʼá jí, á mʼá jí kùjú á dwini á cìnə̀, á nʼá nywɛ̀ sɛ̃´, á mʼá wɛ̀rhɛ́ yààyàà yé. Kɔn súlí myɛ, sʼá bə̀kʼá yẽ̌ lũ w kɔ̀bɔ́ wẽ̀ dé pyâ yò zù ába yé, bə̀ dɛ̃ rɛ́ tɛ̀bɛ́ Numbyíní Byǐ ká n bàn mɔ́ bʼa jàr ába ǹdə bə̀ gə́ yʼa pã̀ cɔ̀bɔ́ bə mʼe zə gɔ vwâm ta. 35Èta dono, dɛ̃ rɛ́ rə̀myɛ́ mʼa jàr lũ w lyì bí gakó. 36Á bə̀kʼá yẽ̌ jan jí ába yé, sʼá lwə̀l Yi twéé twéé, mùnì ga á zə jàn á lú kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ bàn dɛ̃ rɛ́ rə̀myɛ́ mɔ́ yù w mú yé né, sʼá ŋwɛ̀nɛ́ á zhì Numbyíní Byǐ yé né.”
37Yezu yà ń nə́ ń cèrhè kàrmɔ̀ Yi jì y kɔ̀nɔ́ w wẽ́ nə̀nyɔ́nɔ́ nɛ. Sə də̀dɛ̀nɛ́ yi gə yúwə́, ń ya n vò n mɛ̃ pyɔ̀ w bə̀ nʼê byẽ̀ bə̀ Olyivyə́r pyɔ̀ mɔ́ yó n zɔ̃̀. 38Sə lyì bí gakó yʼà nʼê dùlí bə̀ twí Yi jì y kɔ̀nɔ́ w wa, bə̀ cili ń zɔ̀mà nɛ́.
22Zhwifubá yé né cìnə́ bé yʼà nʼê tɛ́rɛ́ bə̀ gə́ mʼa tó né bə zə Yezu bə gu
(Məco 26.1-5,14-16; Markɛ 14.1-2,10-11; Zhã 11.45-53)
1Búrú w bə̀ yə̀ sã̀-nə̀byẽ̌ ò wẽ́ ce mó címsí bə̀ nʼê byẽ̀ bə̀ Pakɛ mɔ́ yʼà bwəlse.22.1 Gwɛ̃ bə̀ gə́ byili zɔ̀mà nɛ́ jàlà kùr mə̀gã̌ mɔ́. Bə̀ byili címsi gakó gə́ nʼê jí ní gàà mɔ́.2Yi jì y vwĩ̀-zwə́lnə bé yé né cìnə́ bé ǹdə́ Muyiisi nyə́ né byilnə bé yʼà nʼê pyà bə̀ gə́ la nɛ́ wɔ̀rhɔ́ bə mʼe zə Yezu bə gu, bə̀ bə̀ yʼà nʼê dùr cɔ w lyì bí ywẽ.
3Shətana zɛ̃̀ e zù Yezu kwã-lyì bí shí ǹdə́ bə̀lyè y mə̀dù wẽ́ ń yíl Zhidə Esəkarəyɔtɛ. 4N zɛ̃̀ n vò n nə Yi jì y vwĩ̀-zwə́lnə bé yé né cìnə́ bé ǹdə́ byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê yìlì Yi jì y ni mú yó-cìnə́ bé, bə pyà ń gə́ mà n tó né n zə Yezu n pə bɛ. 5Bə̀ wun yə̀ nyɛ̀n dɛ̃´dɛ̃´, bə zɛ̃̀ bə bwəl mo nyí bə̀ bə̀ mʼa pɔ̃ sə̀byǐ. 6N shɛ̀nɛ́, n zɛ̃̀ ń nə́ ń pyà ń gə́ mà n tó né n zə Yezu n pə bə zə ǹdə́ lyì-zhâ bɛ́ yə̀l yé.
Yezu ce Pyɛɛrɛ ǹdə́ Zhã tɛnɛ Pakɛ y címsí kùjú wə́
(Məco 26.17-25; Markɛ 14.12-21; Zhã 13.21-30)
7Búrú w bə̀ yə̀ sã̀-nə̀byẽ̌ ò wẽ́ ce mó címsí dɛ̃ rɛ́ bə̀ nʼê gwi pyì-bwâlsɛ Pakɛ y címsí jú yil mó gə́ yúwə́, 8Yezu zɛ̃̀ n twĩ̀ Pyɛɛrɛ ǹdə́ Zhã n wɔ̀ bɛ: “Zhəlnə á tɛnɛ Pakɛ y címsí kùjú w á cĩ́ nə́ba, nə́ bʼě jí.”
9Bə bwə̀rh mò bə wɔ̀: “Yẽ̀ ǹ nə́ ǹ yâl bə̀ nə́ zhəl nə́ tɛnɛ w nɛ́?”
10N wɔ̀ bɛ: “Á gə tú á nʼá zwì cɔ w wa, á mʼâ nə bal mə̀dù ń zhĩ nɛ̃̌ kɔ̀lɔ́. Kɛ̀lɛ́ y kɛ̀bɛ́ ń la è wẽ́ zú mú, sʼá tó mó á zù, 11á wɔ̀ kɛ̀lɛ́ y cə́bal mɔ́ nɛ: ‘Nə́ yó-cə́bal mɔ́ wò bə̀ nə́ bwə̂rh mó bə̀ wɔ́ yẽ̀ jì y ńmyɛ̌ ǹdə́ ń kwã-lyì bí la Pakɛ y címsí ní jú mú ŋwɛ́nɛ́?’ 12Sʼá yẽ̌ bə̀ ń mà n byili ába dɛ̃̌-yó jì nánfwɛ̀lɛ̀. Kɔn dɛ̀bɛ́ gakó á zhe rə̀ tum mú ŋwɛ́nɛ́ è wẽ́. Wɔ́ gàà á mʼâ tɛnɛ címsí kùjú w ní.”
13Bə zhǐr bə vò bə nə kɔn gakó ǹdə Yezu gə́ byili bi ní, bə tɛnɛ címsí kùjú wə́.
Yezu jú Pakɛ y címsí kùjú w ǹdə́ ń tùntúmə́ bé
(Məco 26.26-30; Markɛ 14.22-26; 1 Kɔrɛ̃tɛ 11.23-25)
14Kùjú w yi gə́ tú e yí, Yezu ǹdə́ ń tùntúmə́ bé zɛ̃̀ bə jě tɛ̃´ bə̀ nʼê jí. 15N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “À só ǹdə́ à wu gakó sʼa jí Pakɛ y kɛ̀bɛ́ kùjú w ǹdʼába sʼa mʼa zù à nɔ̀nɔ̀ wẽ́. 16À nʼâ wə̀l ába: à kʼâ tʼâ la w jú ǹdʼába kə́dò kɔn mʼe yí dɛ̃ rɛ́ tɛ̀bɛ́ Pakɛ y kùr ré mʼa yə̀ pamparɛ̃ɛ̃ Yi tənà y wa.”
17N zɛ̃̀ n kwè kâ-zɔ̌m ǹdə́ sɛ̃´ mə̀ wẽ́, n ce Yi nə̀báná, n zɛ̃̀ n wɔ̀: “Zwẽnə á nyɔ̀ á pə dwã nɛ. 18À nʼâ wə̀l ába: kɔn zhí èlâsɛ̃´ à kʼâ tʼâ la sɛ̃´ cǒ byâ nɛ̃̌ nyɔ́, kɔn mʼe yí Yi pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ jú.”
19Rə̀myɛ́ kwã nɛ́, n kwè búrú, n ce Yi nə̀báná, n kə́ w dwã wa, n pə bɛ n wɔ̀: “Tɛ̀bɛ́ wɔ́ à yala nɛ́ à la pɔ á yilə. Wɛ̀rhɛ́na rə̀myɛ́ á mʼá lyǐrh à yò.”
20Bə̀ gə́ jú kùjú w bə zhɛ̀, n kwè sɛ̃´ kâ-zɔ̌m dõ n pə bɛ, n wɔ̀: “Kâ-zɔ̌m mɔ́ mɔ̀bɔ́ nʼê byili bə̀ Yi dɔbrɛ́ nándùl lé wɔ́ zhə̀nà. Wɔ́ à jal mɔ́ mə̀ la tɛ̃´ ló á yil mó dɛnnɛ rə̀ tó né rə zə dɔbrɛ́ rə̀myɛ́ ǹdʼába.
21“Sə nyǐnə, mɔ̀bɔ́ ń la ce bə zə nɛ mɔ́ tó ne ń nə́ ń jí kùjú w kɔ̀bɔ́. 22Numbyíní Byǐ la ǹdə Yi pùbùlə̀ né gə́ nʼê yâl nɛ́, sə zwini mʼa zə lò mó mɔ̀bɔ́ ń la mɔ myìnù n pə bə zə mɔ́!”
23Ń kwã-lyì bí zɛ̃̀ bə̀ nʼê bwə̀rh dwã bə̀ la nyǐ, wɔ́ mɔ̌ lò ń ŋwɛ́nɛ́ bə̀myɛ́ wẽ́ ń la rə̀myɛ́ wɔ̀rhɔ́?
Yezu kwã-lyì bí yʼà nʼê pyà lò mɔ̌ ná-yil ń mà n yə̀ bə̀ yé né cə́bal
24Bə̀ yʼà nʼê mà nyə̀-pâr ǹdə́ dwã myɛ, bə̀ la mʼe lwar lò mɔ̌ ná-yil ń mà n yə̀ bə̀ yé né cə́bal.
25Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Lũ w tənèsé pyâ bɛ́ nʼê jí pyɛ̀lɛ̀ lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ cǐ mú yó, bə ce bə̀ nʼê byẽ̀ bè bə̀ lyì-twə̂rh. 26Sə ámyɛ̌ bə̀kʼá wɛ̀rhɛ́ èta yé. Lò mɔ̀bɔ́ ń la á yé né yál, sə n yə̀ ǹdə á gakó nyɛ̃´ ta, n twĩ̀ n pə ába. 27Wɔ́ lò mɔ̀bɔ́ ń jě tɛ̃´ ń nə́ ń jí mú ń wɔ́ náncɛ, ráá wɔ́ mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń tɛnɛ ń pɛ mɔ́? Wɔ́ mɔ̀bɔ́ ń jě tɛ̃´ ń nə́ ń jí mú ń wɔ́ náncɛ yá. E jà àmyɛ́ ŋwɛ́nɛ́ á wẽ́ ǹdə lò mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń tɛnɛ ń pɛ ta.
28“Á yàl nɛ́ ǹdə́ nɛ kɔn dɛ̀bɛ́ gakó rə̀ zɔ nɛ mɔ́ wẽ́. 29À nʼâ tɛnɛ tənà y à la ába cṹ, ǹdə à Da gə́ tɛnɛ y n cĩ́ àmyɛ́ yil né. 30Á mʼâ jí, á nyɔ̀ à tənà y wẽ́, à gə́ la à pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ jú mə̀gã̌ mɔ́. Á mʼâ jòm pyɛ̀lɛ̀ də̀gwə́rh yó á bùr Esərayɛl kwálsɛ́ shí ǹdə́ sə̀lyè y bùrsì.”
Yezu wò bə̀ Pyɛɛrɛ mà n wɔ̀ bə̀ ń yə̀l ń pár yé
(Məco 26.31-35; Markɛ 14.27-31; Zhã 13.36-38)
31Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀: “Shəmɔ, Shəmɔ, cili: Shətana lwə̀l sɔ́má è la ába dṍ e nyǐ ǹdʼá gə mʼâ zhì á nà y yó. 32Sə à zɔ à Da cã̌ nɛ ǹ yilə, mùnì ǹ wu bə̀kʼa gə yé. Sə ǹ gə ká ǹ tú ǹ kwɛrhɛ ǹ yò ǹdə́ nɛ, sə́ zə ǹ da-byâ bɛ́ wun ni.”
33Pyɛɛrɛ zɛ̃̀ n wɔ̀: “Cinu, bə̀ gə la mɔ́ byə̀nə́-jù w co myɛ, à mʼa tó mó a zù. È gə wɔ́ cú ǹ la cú myɛ, à mʼa tó mó a cì.”
34Yezu wɔ mɔ̀: “Pyɛɛrɛ, à nʼâ wə̀l mó: zà cìcì cə́-bya mʼà la mʼe kúrh ǹdə́ wɔ́ twər rə̀tɔ̀ ǹ wò bə̀ ǹ yə̀l à pár yé.”
35N zɛ̃̀ n wɔ̀ ń kwã-lyì bí ni: “À gə́ yʼà twĩ̀ ába á yə̀ wɛ́rɛ́ ǹdə́ nə̀cìl ǹdə́ lɔ̀bɔ̀ zal mɔ́, kɔn yʼà mwìrì ába?”
Bə wɔ̀ bə̀ kaka yʼà yə̀ bɛ̀ mwìrì yé.
36N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Èlâsɛ̃´, lò ǹ zhe wɛ́rɛ́ ǹdə́ lɔ̀bɔ̀ ǹ la kǒ, sə́ kwè. Lò ǹ bə shù zhe, sə́ yè ǹ kàmə̀-zwǐ y ń mə́ yè shù. 37Bə̀ kɛ̃ yí zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ bə wɔ̀: ‘Bə̀ wɛ̀rhɛ́ mɔ ǹdə lyì-bəlwɛ̀lɛ́ ta.’ À nʼâ wə̀l ába: zɔ̀mɛ̀ rɛ́ rə̀myɛ́ mʼa pyìrh à yilə. Zhə̀nà, kɔn wɔ́ nyɔ́ɔ́ bə̀ dɛ̀bɛ́ rə̀ kɛ̃ à yil mó wɛ̀rhɛ́ rə báásɛ.”
38Ń kwã-lyì bí wɔ̀ mɔ̀: “Cinu, nyǐ shìmì nə̀lyè.”
N wɔ̀: “Kɔn mâ.”
Yezu zhə̀l Olyivyəəré pyɔ̀ w yó ń nə́ ń ce Yi
(Məco 26.36-46; Markɛ 14.32-42)
39Yezu shə́r n vò Olyivyəəré pyɔ̀ w yó ǹdə twéé twéé ta. Ń kwã-lyì bí tó mo. 40Ń gə́ yú gàà mɔ́, n wɔ̀ bɛ: “Lwə̂lnə Yi mùnì Shətana bə̀kʼa ŋwɛ̀nɛ́ e swèlè ába yé.”
41N zɛ̃̀ n zhǐr n yẽ̌ be, n vò ǹdə bə̀ gə́ yʼa dul jɛ̃̀ nə́kulu o myɛrhɛ nɛ́. N jòm ń nə̀dwə́nə́ yó n lwə̀l Yi n wɔ̀: 42“À Da, kɔn gə wɔ́ ǹ bùlə̀, sə́ ce nɔ̀nɔ̀ w kɔ̀bɔ́ vò kwã nɛ́, ò bə̀kʼa yí ni yé. Sə kɔn yə̀ ǹmyɛ́ pùbùlə̀, è bə̀kʼa yə̀ àmyɛ́ pùbùlə̀ yé.”
[ 43Rə̀myɛ́ yó né, màlɛ́ka shí dɛ̃̌ e lyí mu, e zə ń wu ni. 44Wu-zhìlù nánfɔ̀lɔ̀ zə mɔ, n lwə̀l Yi dɛ̃´dɛ̃´ n súlí. Ń cícírhə́ né jǐrh ǹdə jal ta nə̀ nʼê dwi nə̀ twərh tɛ̃´.]
45N zɛ̃̀ n shí Yi-co w jàà wa, n kə́ n bə̀ ń kwã-lyì bí sono, n pwírí bə̀ dɛ̌ ǹdə́ wu-zhìlù. 46N wɔ̀ bɛ: “Byè yil á dɛ̌? Zɛ̃̀nà dɛ̃̌ á lwə̀l Yi, mùnì Shətana bə̀kʼa ŋwɛ̀nɛ́ e swèlè ába yé.”
Bə̀ zɔ Yezu
(Məco 26.47-56; Markɛ 14.43-50; Zhã 18.3-11)
47Lyì nánjə̀jóló jʼa yí ǹdə́ Yezu yà ń gwẽ̌ nə́ ń zɔ̀mà. Wɔ́ ń kwã-lyì bí shí ǹdə́ bə̀lyè y mə̀dù ń yíl Zhidə ń zə bɛ n bà. N zɛ̃̀ n yí Yezu nyí ni, ń la mɔ kwə̀ə̀lè. 48Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: “Zhidə, ǹ nə́ ǹ kwə̀ə̀lè Numbyíní Byǐ ǹ la bə́ myìnì mù?”
49Byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà zhǐ ǹdə́ Yezu mú gə́ nɔ kɔn dɛ̀bɛ́ lyì bí la wɔ̀rhɔ́ mɔ́, bə zɛ̃̀ bə bwə̀rh mò bə wɔ̀: “Cinu, nə́ wɔ̌ nə́ zə nə́ shìmì ní nə́ mʼé bú ǹdə́ bɛ?”
50Mə̀dù zɛ̃̀ n fwə̂rh ń shù n za Yi jì y vwĩ̀-zwə́lnə bé yé né cìnə́ bé gakó náncɛ y tùntùnnə̀ mə̀dù jə̀jĩ́ zhɛ̃̌ n pyir.
51Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Yẽ̌nə èta, bə̀ kɔn mâ.” N zə ń jɛ̃̀ n dwə̀rh lò mó zhɛ̃̌ rɛ́ nɛ, rə wárh.
52Wɔ́ vwĩ̀-zwə́lnə bé yé né cìnə́ bé, ǹdə́ Yi jì y yìlnə̀ bé yó-cìnə́ bé, ǹdə́ cɔ w náncɛsɛ́ gakó bə̀ yʼà tú Yezu zal. N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Á zɔ shìmì ǹdə́ màngwə̂rh á mʼá bàn nɛ̀ zal ǹdə ŋwɔ̀l-bal ta? 53E jà dɛ̃ gakó, à yʼà tó ába à ŋwɛ́nɛ́ Yi jì y kɔ̀nɔ́ w wa, sʼá yə̀ nɛ zal yé. Sə èlâsɛ̃´, á yi yúwə́, mùnì cə-byín cə́bal mɔ́ ŋwɛ̀nɛ́ n twĩ̀ ń tum.”
Pyɛɛrɛ wò bə̀ ń yə̀l Yezu pár yé
(Məco 26.57-58,69-75; Markɛ 14.53-54,66-72; Zhã 18.12-18,25-27)
54Bə zə Yezu bə mʼe vò Yi jì y vwĩ̀-zwə́lnə bé yé né cìnə́ bé gakó náncɛ y sõ kɛ̀lɛ́ wa. Pyɛɛrɛ yà ń ŋwɛ́nɛ́ kwã nɛ́ kwã nɛ́ ń nə́ ń zhə̀lə̀. 55Bə̀ yʼà jéé myǐn tɛ̃´ kɛ̀lɛ́ wa, bə̀ nʼê ywə̀lə̀. Pyɛɛrɛ yí n tó be ń jě tɛ̃´ ń nə́ ń ywə̀l myǐn mú.
56Kɛ̃-byǐ èdù è nʼê twĩ̀ kɛ̀lɛ́ y wẽ́ nə mɔ ń jě myǐn mú yala nɛ, e zɛ̃̀ e nyǐ mu shɛ́shɛ́ n wɔ̀: “Bal mɔ́ mɔ̀bɔ́ wɔ́ Yezu mú kwã-lò.”
57Pyɛɛrɛ mà nyə̀-pɔ̌, n wɔ̀: “À yə̀l ń pár yé.”
58Kɔn yə̀ námpɔ́lɛ́, lò dõ nə mɔ, n wɔ̀: “Ǹmyɛ wɔ́ bal mɔ́ kwã-lyì bí mə̀dù.”
Pyɛɛrɛ wɔ̀: “À də̀ ń kwã-lò yé.”
59Kɔn dɛnɛ námpɔ́lɛ́, lò dõ kə́ n wɔ̀: “Zhə̀n zhə̀nà, bal mɔ́ mɔ̀bɔ́ yà ń wɔ́ Yezu mú kwã-lò. Ń gaga mɔ́ wɔ́ Gəlile lò.”
60Pyɛɛrɛ wɔ̀: “À yə̀l kɔn dɛ̀bɛ́ ǹ nə́ ǹ yâl ń wɔ̀ mɔ́ kùr yé.”
Rə̀myɛ́ yó cìcì, cə́-bya kúrh ǹdə́ ń gwẽ̌ nə́ ń zɔ̀mà. 61Cinu pyìrhí n nyǐ Pyɛɛrɛ shɛ́shɛ́. Pyɛɛrɛ zɛ̃̀ n lyǐrh kɔn dɛ̀bɛ́ Cinu yà ń zɔ̀m ǹdə́ mɔ mɔ́: “Zà cìcì cə́-bya mʼà la mʼe kúrh ǹdə́ ǹ wò twər rə̀tɔ̀ bə̀ ǹ yə̀l à pár yé.” 62N zɛ̃̀ n du pwẽ̀ nè ń nə́ ń kúrh wu-zhìlù cǐl.
Bə̀ fulsi Yezu
63Lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê yìlì Yezu ni mú zɛ̃̀ bə̀ nʼê mà mɔ̀, bə̀ mʼê mɔ̀n mɔ̀. 64Bə zə kàmə̀-jɛ̃̀ bə pyi ń yé ne, bə zɛ̃̀ bə̀ nʼê wə̀lə̀: “Lwar lò mɔ̌ ná-yil ń mà mɔ́.” 65Bə tùrh mò ǹdə́ tùùrhì dwí dwã nánzhəzhɔ̌.
Bə̀ zə Yezu bə vò bùrsí gùlú w nánfɔ̀lɔ̀ w yé né
(Məco 26.59-66; Markɛ 14.55-64; Zhã 18.19-24)
66Cɛ y gə́ lɔ́wá, náncɛsɛ́ ǹdə́ Yi jì y vwĩ̀-zwə́lnə bé yé né cìnə́ bé, ǹdə́ Muyiisi nyə́ né byilnə bé jòm dwã yó, bə zɛ̃̀ bə ce bə zə Yezu bə mʼe bə̀ bə̀ dwã-gùlú w nánfɔ̀lɔ̀ w yé né, mùnì bə kə́ ń bùrsì. 67Bə wɔ̀ mɔ̀: “È gə wɔ́ ǹmyɛ́ ǹ wɔ́ Kristə mó, sə́ wɔ̀ nə́ba.”
N wɔ̀ bɛ: “À gə wò ába bə̀ wɔ́ àmyɛ́ à wɔ́ Kristə mó myɛ, á tʼá la nyí zõ yé. 68À gə bwə̀rh ába zɔ̀mɛ̀ myɛ, á tʼá la nɛ lyár yé. 69Sə kɔn zhí èlâsɛ̃´, Numbyíní Byǐ mà n jòm Yi jàn cə́bal mɔ́ jə̀jĩ́ ni.”
70Bə̀ gakó zɛ̃̀ bə̀ nʼê bwə̀rh mò bə̀ zhe: “Ǹ nə wɔ́ Yi Byǐ?”
N wɔ̀ bɛ: “Ǹdə á gə́ zɔ̀m nɛ́, à wɔ́ Yi Byǐ.”
71Bə zɛ̃̀ bə wɔ̀: “Nə́ kʼé bə zhə̀n-cìnə́ tum zhe kə́dò yé. Nə́ cìcì nyɛ̀ɛ̀ ń nyì-zɔ̀mà nɛ́.”
23Bə̀ zə Yezu bə vò Pyəlatɛ sono
(Məco 27.1-2,11-14; Markɛ 15.1-5; Zhã 18.28-38)
1Náncɛsɛ́ ǹdə́ Yi jì y vwĩ̀-zwə́lnə bé yé né cìnə́ bé, ǹdə́ Muyiisi nyə́ né byilnə bé zɛ̃̀ bə zə Yezu bə vò Pyəlatɛ sono.
2Bə̀ gə́ yú gàà, bə zɛ̃̀ bə̀ nʼê cĩ́ yò ń yó wə, bə̀ zhe: “Nə́ nɔ bal mɔ́ mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń cìrh nə́ dwí rí ń ce né, ń nə́ ń wə̀l bə̀, bə̀ bə̀kʼa pə myə̂l-kwândɛ́ Səzaarɛ nɛ yé. Ń nə́ ń byili myɛ bə̀ wɔ́ ńmyɛ̌ ń wɔ́ Kristə mó, e jà Kristə kùr wɔ́ pyɔ̌.”
3Pyəlatɛ zɛ̃̀ n bwə̀rh mò n wɔ̀: “Wɔ́ ǹmyɛ́ ǹ wɔ́ Zhwifubá pyɔ̌ mɔ́?”
Yezu wɔ̀ mɔ̀: “Wɔ́ èta, ǹdə ǹ gə́ wò né.”
4Pyəlatɛ zɛ̃̀ n wɔ̀ vwĩ̀-zwə́lnə bé yé né cìnə́ bé ǹdə́ lyì-zhâ bɛ́ nɛ: “À bə kaka nɛ rə̀ nʼê byili bə̀ bal mɔ́ dó yé.”
5Bə gwẽ̌ súlí bə wɔ̀: “Ń còrhò mó ce nə́ dwí rí kʼê tʼâ la Səzaarɛ nyə́ né zõ yé. Ń ju kùr Gəlile nɛ, n tó Zhide cɛmɛ nɛ́ púlə́púlə́ wə, n mə n yí Zhərəzalɛm nyɔ̀nɔ̀.”
Bə̀ zə Yezu bə vò Erɔɔdɛ sono
6Pyəlatɛ gə́ nyɛ̀ɛ̀ zɔ̀mà nɛ́ nə̀myɛ́, n zɛ̃̀ n bwə̀rh bè n wɔ̀: “Bal mɔ́ mɔ̀bɔ́ wɔ́ Gəlile lò nà?”
7E jà pyɔ̌ Erɔɔdɛ yà ń ŋwɛ́nɛ́ Zhərəzalɛm nɛ́ dwã nɛ́ nə̀myɛ́ wẽ́. Pyəlatɛ gə́ tú n lwar bə̀ Yezu shí Erɔɔdɛ tənà y wa, n ce bə kʼa zə mɔ bə vò Erɔɔdɛ sono.
8Erɔɔdɛ yà ń jɛ̀rɛ̀ ń nyɛ̌ Yezu yò. Rə̀myɛ́ ce ń yà ń nə́ ń yâl n nə mɔ. Sə ń gə́ nɔ mɔ n zhɛ̀, n wu zə nyɛ̀n dɛ̃´dɛ̃´, n zɛ̃̀ ń nə́ ń bùl bə̀ ń mà n wɛ̀rhɛ́ màmyɔ mùnì ga ńmyɛ yírhə́ na. 9N zɛ̃̀ n bwə̀rh bwə̀rh mò, sə Yezu yə̀ kaka lyár yé.
10Yi jì y vwĩ̀-zwə́lnə bé yé né cìnə́ bé ǹdə́ Muyiisi nyə́ né byilnə bé yʼà zhǐ gàà, bə gwẽ̌ súlí bə̀ nʼê cĩ́ yò ń yó w ǹdə́ jàn. 11Erɔɔdɛ ǹdə́ ń shə̀dɛ́ɛ́sɛ fulsi mu, bə zɛ̃̀ bə kwè pyɔ̌ kàmə̀-zwǐ bə zù mù, bə mɔ̀n mɔ̀. Rə̀myɛ́ kwã nɛ́, Erɔɔdɛ zɛ̃̀ n ce bə kʼa zə mɔ bə vò Pyəlatɛ sono.
12Rə̀myɛ́ yùwə̀, Erɔɔdɛ ǹdə́ Pyəlatɛ jǐrh dwã dɔwabá, e jà shãã ga zùùrì yʼà ŋwɛ́nɛ́ bə̀ cəcəl wə.
Pyəlatɛ kɔ́ Yezu bùrsì
(Məco 27.15-26; Markɛ 15.6-15; Zhã 18.39–19.16)
13Pyəlatɛ zɛ̃̀ n byẽ̀ Yi jì y vwĩ̀-zwə́lnə bé yé né cìnə́ bé, ǹdə́ cɔ w lyì bí ǹdə́ bə̀ yó-cìnə́ bé gakó dwã yó, 14n wɔ̀ bɛ: “Á zə bal mɔ́ mɔ̀bɔ́ á bʼà sono, á byili bə̀ ń nə́ ń cìrh cɔ w lyì bí ń la ce bə̀ kʼê tʼâ la pyɔ̌ mɔ́ nyə́ né zõ yé, sə à bwə̀rh mò á gakó yírh w èlâsɛ̃´. À yə̀ kaka nɛ tɛ̀bɛ́ gakó á zhe bə̀ ń wɛ̀rhɛ́ mɔ́ wẽ́ rə̀ nʼê byili bə̀ ń dó yé. 15Erɔɔdɛ myɛ cìcì yə̀ ń dóó nɛ yé. Wɔ́ rə̀myɛ́ è ce n ká n ce n bə̀ nə́ sono. Rə̀myɛ́ nʼê byili bə̀ kaka tɛ̀nɛ́ dɛ̀bɛ́ ń wɛ̀rhɛ́ mɔ́ wẽ́ rə̀ mʼa ce bə gu mu yé. 16Rə̀myɛ́ yilə, à mʼa ce bə mà mɔ̀, sʼa yẽ̌ mo n vò.”
[ 17E jà Pakɛ címsi gakó, Pyəlatɛ ya n vùr byə̀nə́-jì lò mə̀dù.]
18Lyì bí gakó zɛ̃̀ bə bya bə wɔ̀: “Ce bə gu mu, sə́ vùr Barabaasɛ ń pə nə́ba!” 19Zɔ̀mà yʼà zɛ̃̀ cɔ w wẽ́, Barabaasɛ mɔ́ zɛ̃̀ n gu lò. Wɔ́ rə̀myɛ́ yil bə̀ yʼà co mo byə̀nə́-jù wə̀.
20Pyəlatɛ gə́ yà ń nə́ ń yâl n yẽ̌ Yezu ni mú ce, n kə́ n zɔ̀m ǹdə́ bɛ. 21Bə zɛ̃̀ bə kwɛrhɛ bə bya dɛ̃̌ dɛ̃̌ bə wɔ̀: “Ce bə pəpa mɔ də̀-jɔrhɔ́ yó! Ce bə pəpa mɔ də̀-jɔrhɔ́ yó!”
22Pyəlatɛ zɛ̃̀ n kə́ n bwérhé n bwə̀rh bè n wɔ̀: “Bə̀kɔ́n lwɛlɛ ń wɛ̀rhɛ́? Àmyɛ́ bə ń dóó nɛ ò mʼa ce bə gu mu yé. Rə̀myɛ́ ce, à mʼa ce bə mà mɔ̀, sʼa yẽ̌ mo n vò.”
23Bə̀ zɛ̃̀ bə̀ nʼê ce sɔ̀ dɛ̃´dɛ̃´, bə̀ nʼê yâl bə̀ ń ce bə pəpa mɔ də̀-jɔrhɔ́ yó. Bə̀ nyə́ né ŋwɛ̀nɛ́ Pyəlatɛ, 24n zɛ̃̀ n pə bə nyí bə̀ bə̀ wɛ̀rhɛ́ mɔ ǹdə bə̀ gə́ nʼê yâl nɛ́. 25N ce bə vùr Barabaasɛ, mɔ̀bɔ́ zɔ̀mà nɛ́ wɛ̀rhɛ́ cɔ w wẽ́ n zɛ̃̀ n gu lò mó mó, byə̀nə́-jì y wə, bə̀ wɔ́ ńmyɛ̌ lyì bí lwə̀l. N zɛ̃̀ n pə bɛ sɔ́má bə̀ bə̀ wɛ̀rhɛ́ Yezu ǹdə bə̀myɛ́ gə́ nʼê yâl nɛ́.
Bə̀ pəpa Yezu də̀-jɔrhɔ́ w yó
(Məco 27.32-56; Markɛ 15.21-41; Zhã 19.17-30)
26Shə̀dɛ́ɛ́sɛ́ gə́ tú sə zə Yezu sə zhǐr sə̀ la ń gu mú jàà y wa, sə̀ jəl Shərɛnɛ lyì bal mə̀dù ń yíl Shəmɔ, ń yà ń shí gɔ. Shə̀dɛ́ɛ́sɛ́ zə mɔ n zwẽ Yezu də̀-jɔrhɔ́ w n zhĩ n mə n pú ń kùrə̀.
27Cɔ w lyì bí nánjə̀jóló yʼà tó mo bə̀ nʼê zhə̀lə̀. Kana jàlà yʼà ŋwɛ́nɛ́ bə̀ wẽ́ bə̀ nʼê wɔ́wɛ́lɛ́, bə mʼê kúrh mo. 28Yezu zɛ̃̀ n pyìrhí n nyǐ bi, n wɔ̀: “Zhərəzalɛm lyì kana, bə̀kʼá kúrh àmyɛ́ nɛ yé. Kúrhnə á cìcì ǹdʼá byâ bɛ́ nɛ. 29Nyǐnə dɛ̃ ŋwɛ́nɛ́ rə̀ bànà, bə̀ mʼa wɔ̀: ‘Wu-nyɔ̃̀ cìnə́ wɔ́ kana byɛ̀bɛ́ bə̀ wɔ́ kə-ejur ǹdə́ byɛ̀bɛ́ bə̀ gwẽ̌ yə̀ byâ lùl bə pú nyí bə̀ nə̀báná nɛ!’ 30Sə rə̀myɛ́ yó, lyì bí mʼa wɔ̀ pyààrɛ́ nɛ: ‘Púrhnə á ló nə́ yó á pyi nə́ba tɛ̃´!’ 31Sə bə̀ gə nʼê wɛ̀rhɛ́ də̀-lyɔ̀ èta, etər bə̀ mʼa wɛ̀rhɛ́ də̀-kùlù myɛ̌ nɛ́?”
32Bə̀ yʼà zɔ lyì-bəlwâlsɛ sə̀lyè bə súlí Yezu ni bə̀ la vò e gu. 33Bə yí jàà èdù bə̀ nʼê byẽ̀ bə̀ “Yó-kóló jàà”, bə pəpa Yezu də̀-jɔrhɔ́ w yó, bə zɛ̃̀ bə pəpa lyì-bəlwâlsɛ́ də̀-jaárhɛ dwã yó, mə̀dù ń jə̀jĩ́ ni, mə̀dù ń jə̀gwã̀ nɛ̀.
34Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀: “À Da, pə bɛ sǔbri, bə̀ bə̀ yə̀l kɔn dɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê wɛ̀rhɛ́ mɔ́ kùr yé.”
Bə zɛ̃̀ bə tə́ tántɛ́ɛ́ bə̀ mʼe tə̀ ń gàndɛ́. 35Lyì bí yʼà zhǐ gàà bə̀ nʼê nyǐ. Bə̀ yó-cìnə́ bé myɛ yʼà zhǐ gàà bə̀ nʼê fulsi mu bə̀ zhe: “Ń zwẽ lyì dwã. Ń gə wɔ́ Kristə, mɔ̀bɔ́ Yi cír mó, sə n zwẽ ń cìn èlâsɛ̃´.”
36Shə̀dɛ́ɛ́sɛ́ myɛ yí sə pɔ̃ sɛ̃´ kárɛ́, 37sə zɛ̃̀ sə̀ nʼê mɔ̀n mɔ̀ sə̀ zhe: “Ǹ gə wɔ́ Zhwifubá pyɔ̌, sə́ zwẽ ǹ cìnə̀!”
38Bə̀ yʼà kɛ̃ bwèlè yó bə̀: “Wɔ́ Zhwifubá pyɔ̌”, bə fwar bwèlè y də̀-jɔrhɔ́ w nɛ Yezu yə́-pɛ̀lɛ́ wa.
39Lyì-bəlwâlsɛ́ bə̀ yʼà súlí bə pəpa də̀-jaárhɛ́ dwã bɛ́ yó mó mə̀dù zɛ̃̀ ń nə́ ń tùrh Yezu ń zhe: “È də̀ ǹmyɛ́ ǹ wɔ́ Kristə mó nà? Zwẽ ǹ cìnə̀, sə́ zwẽ nə́myɛ!”
40Mə̀dù y zɛ̃̀ ń nə́ ń bwí ń dõ mó ń zhe: “Ǹ tá ǹ nyàm Yi? Ǹmyɛ nə́ ǹ tó ǹ nwɛ̀nɛ̀ nɔ̀nɔ̀ w òmyɛ́. 41È gə wɔ́ nə́myɛ̌, wɔ́ rə̀ yé. Kɔn mə̂ bə̀ nə́ zwẽ nə́ tumə né kwândɛ́, sə ńmyɛ̌ yə̀ lwɛlɛ də́-byǐ wɛ̀rhɛ́ yé.”
42N zɛ̃̀ n wɔ̀: “Yezu, ǹ gə ká ǹ tú ǹ la ǹ pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ jú, sə́ lyǐrh à yò.”
43Yezu wɔ̀ mɔ̀: “Zhə̀nà, à nʼâ wə̀l mó: zà cìcì ǹ mʼâ yə̀ nɛ́ ǹdə́ nɛ Arəzana wa.”
44Yi rí gə́ tú rə yí yə́-pɛ̀lɛ́ ecəl wə, nə̀nyɔ́nɔ́ w pwẽ̀ dé jé, cɛ y gakó jǐrh námbyṹ kɔn mʼe yí yi-kár nɛ. 45Gɔ̀nɔ̀ w ò yʼà bɔ̀n Yi jì y dwã w mɔ́ kâr ò cəcəl wə. 46Yezu bya dɛ̃̌ dɛ̃̌ n wɔ̀: “À Da, à nʼâ ce à ywə́lə́ y ǹ jɔ̃̀ wà.” Ń gə́ zɔ̀m èta n zhɛ̀, n já n cì.
47Shə̀dɛ́ɛ́sɛ́ zɔ̌m yó-cə́bal mɔ́ gə́ nɔ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ wɛ̀rhɛ́ mɔ́, n zɛ̃̀ ń nə́ ń cèrhé Yi ń zhe: “Bal mɔ̀bɔ́ yà ń wɔ́ wu-cángá cə́bal zhə̀nà!”
48Byɛ̀bɛ́ gakó bə̀ yʼà zhǐ gàà bə̀ nʼê nyǐ mú, kʼa kwɛ̃̀ bə lwəl bə̀ ywẽ́ tɛ̃´ bə̀ la jè ǹdə́ wu-zhìlù. 49Sə lyì bí byɛ̀bɛ́ gakó bə̀ yʼà yě Yezu pár mɔ́, ǹdə́ kana bɛ́ byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà tó mo bə shí Gəlile mó yʼà zhǐ kwã nɛ́, bə̀ nʼê nyǐ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ nʼê wɛ̀rhɛ́ mɔ́.
Bə̀ co Yezu
(Məco 27.57-61; Markɛ 15.42-47; Zhã 19.38-42)
50-51Bal mə̀dù yà ń ŋwɛ́nɛ́ Zhwifubá bùrsí gùlú w nánfɔ̀lɔ̀ w wẽ́, ń yíl Zhozefu. Ń shí Zhwifubá cɔ òdù wẽ́, ò yíl Arəmatɛ. Ń yà ń wɔ́ wu-cángá cə́bal nántwə̂. Ń nə́ ń dɛ̃̀ Yi pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ twírí yə́. Ń yə̀ ń twə́r kɔn dɛ̀bɛ́ bùrsí gùlú w lyì bí kɔ́ Yezu yil mó wẽ́ ce yé. 52N zɛ̃̀ n vò Pyəlatɛ sono n lwə̀l mò sɔ́má, 53n swàr Yezu də̀-jɔrhɔ́ w yó, n zə gɔ̀nɔ̀ n pyípyílí mu, n kwè mò n vò n ce lú-bɔ̀l wà.23.53 Zhwifubá yʼà nʼê kwì bə̀ lú-bɔ̀là bɛ́ pyɔ̀ nə̀bán nɛ. Bə̀ yʼà tʼâ kwì bì bə̀ zul tɛ̃´ yé. Wɔ́ lɔ́rh bə̀ nʼê lɔ̀rh pyɔ̀ w ǹdə myèlé ta, bə zɛ̃̀ bə shar nə́kulu námpɔ́pɔ̌ bə mʼe pyi mə̀ nyí ni. Bə̀ kù lú-bɔ̀l mɔ́ mə̀myɛ́ pyɔ̀ wà. Bə̀ yʼà gwẽ̌ yə̀ lò lò mə̀ wẽ́ ce yé.
54È yʼà wɔ́ shìrhə́ dɛ̃ rɛ́ tɔnɔ mó yùwə̀, bə̀ shìrhə́ dɛ̃ rɛ́ yʼà yú rə zhɛ̀. 55Kana bɛ́ byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà tó Yezu ni bə shí Gəlile mó zɛ̃̀ bə tó Zhozefu ni bə vò lú-bɔ̀l mɔ́ yó, bə nyǐ bə̀ gə́ cĩ́ Yezu mə̀ wẽ́ né. 56Bə kʼa kwɛ̃̀ bə vò jè bə̀ la nǔrh ǹdə́ cə́mə́ bə̀ lwẽ́ nã́nyə̀nyɛ̀lɛ́ tɔnɔ bə mʼe bə̀ ń yala nɛ́ kɔrhɔ yilə. Sə shìrhə́ dɛ̃ rɛ́ gə́ tú rə yí, bə yẽ̌ bə̀ tumə dwí gakó ne, ǹdə Yi nyí rí gə́ nʼê byili ní.
24Kana bɛ́ zhə̀l bə pwírí Yezu tɛ̀nɛ́ lú-bɔ̀l mɔ́ wẽ́ yé
(Məco 28.1-10; Markɛ 16.1-8; Zhã 20.1-10)
1Shìrhə́ dɛ̃ rɛ́ zɛ̃̀ nəkɔkɔ́lɛ́ jə̀máásɛ́ yùwə̀, kana bɛ́ pyẽ̀ pyẽ̀ bə zɛ̃̀ bə zə nǔsí sə̀ lwẽ́ nã́nyə̀nyɛ̀lɛ́ y bə̀ yʼà tɛnɛ mɔ́, bə mʼe vò lú-bɔ̀l mɔ́ yó. 2Bə yí bə pwírí nə́kulu w ò yʼà pyi lú-bɔ̀l mɔ́ nyí ni mú byíbyílí ò pyě sarh nɛ. 3Bə zù mə̀ wẽ́ bə pwírí Cinu Yezu tɛ̀nɛ́ yé. 4Bə̀ wun zɛ̃̀, bə̀ gə́ yʼà yə̀l bə̀ gə́ mʼa wɛ̀rhɛ́ nɛ́ mɔ́ yilə.
Rə̀myɛ́ yó, bala bə̀lyè lyí bi bə̀ yʼà zù kàmə̀-zǔrh sə̀ nʼê jə́jɛ̀mɛ́. 5Ywẽ zə bɛ, bə zə bə̀ yə́rh bə pú tɛ̃´. Bala bɛ́ wɔ̀ bɛ: “Byè yil á nʼá pyà mɔ̀bɔ́ ń yírhə́ ŋwɛ́nɛ́ mɔ́ cùùrì wẽ́? 6Ń tɛ̀nɛ́ nyɔ̀nɔ̀ yé. Ń bwìrhì. Lyǐrhnə kɔn dɛ̀bɛ́ ń yà ń byili ába ǹdə́ ń yà ń gwẽ̌ ŋwɛ́nɛ́ Gəlile né mó. 7Ń byili bə̀ nyɔ́ɔ́ ŋwɛ́nɛ́ bə̀ bə̀ zə Numbyíní Byǐ bə pə lwɛlɛ cìnə́ ne, bə pəpa mɔ də̀-jɔrhɔ́ yó n cì, n ká n bwìrhì ń dwã nə̀tɔ̀ yùwə̀.”
8Kana bɛ́ lyǐrh kɔn dɛ̀bɛ́ Yezu yà ń byili bi mú, 9bə zhǐr lú-bɔ̀l mɔ́ yó, bə vò bə cĩ́ kɔn dɛ̀bɛ́ bə̀ nɔ mɔ́ gakó ń tùntúmə́ bé shí ǹdə́ mə̀dù y ǹdə́ lyì bí dwã bɛ́ nɛ. 10Kana bɛ́ bə̀myɛ́ yʼà wɔ́ Magədala lyì bə̀kɔ́ Marɛ ǹdə́ Zhannɛ ǹdə́ Zhakɛ ná Marɛ. Bə̀ dwã kana bɛ́ bə̀ yʼà ŋwɛ́nɛ́ ǹdə́ bɛ mɔ́ myɛ cĩ́ yò w òmyɛ́ cìcì Yezu tùntúmə́ bé ne. 11Tùntúmə́ bé yʼà nʼê cili bə̀ zɔ̀mà nɛ́ ǹdə kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ bə kùr zhe ta. Bə̀ yə̀ nə zwẽ yé.
12Pyɛɛrɛ zɛ̃̀ n dùr n vò lú-bɔ̀l mɔ́ yó. Ń gə́ yú n gwɛ̃ mə̀ wẽ́, n pwírí kàmə̀-jɛ̀sɛ́ dúdú sə̀ pyě né. Kɔn jàr mɔ̀ dɛ̃´dɛ̃´, n ká n kwɛ̃̀ n vò jè.
Yezu lyí ń kwã-lyì bí bə̀lyè Eməyuusi sɔ́má y yó
13Rə̀myɛ́ yù w cìcì, Yezu kwã-lyì bí bə̀lyè yʼà la cɔ òdù ò yíl Eməyuusi. Òmyɛ́ ǹdə́ Zhərəzalɛm wɔ́ coló shí ǹdə́ òdù. 14Bə̀ yʼà nʼê zɔ̀m kɔn dɛ̀bɛ́ gakó rə̀ wɛ̀rhɛ́ èta mɔ́ yò ǹdə́ dwã.
15Bə̀ gə́ yʼà nʼê zɔ̀m bə̀ mʼê mà nyə̀-pàárɛ́ ǹdə́ dwã, rə̀myɛ́ yó, Yezu cìcì yú bə̀ nyí ni n tó be ń nə́ ń zhə̀lə̀. 16Bə nə mɔ, sə bə̀ surhə né yʼà pyi. Bə̀ yə̀ ŋwɛ̀nɛ́ bə lwar ń pár yé. 17N zɛ̃̀ n bwə̀rh bè n wɔ̀: “Bə̀kɔ́n nyə̀-pâr á nʼá zhə̀l á mʼá mà ǹdə́ dwã?”
Bə swə́rh bə zhì bə̀ yə́rh pɔn kókó. 18Mə̀dù bə̀ nʼê byẽ̀ bə̀ Kəlɛyɔpaasɛ zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀: “Ǹmyɛ́ dúdú ǹ ŋwɛ́nɛ́ Zhərəzalɛm nɛ́, ǹ yə̀l kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ wɛ̀rhɛ́ dwã nɛ́ nyɛ̀bɛ́ wẽ́?”
19N bwə̀rh bè n wɔ̀: “Bə̀kɔ́n yò?”
Bə wɔ̀ mɔ̀: “Wɔ́ Nazarɛtɛ lyì bal Yezu mú yò wə́. Ń tumə né ǹdə́ ń zɔ̀mà nɛ́ yʼà nʼê byili Yi yé né ǹdə́ lyì bí gakó yé né, bə̀ ń wɔ́ Yi nyì-zwennə mɔ̀bɔ́ ń zhe jàn. 20Yi jì y vwĩ̀-zwə́lnə bé yé né cìnə́ bé ǹdə́ cɔ w yé né cìnə́ bé zɔ mɔ, bə pə bə kə́ ń bùrsì bə̀ ń mə̂ ǹdə́ cu, bə pəpa mɔ də̀-jɔrhɔ́ yó n cì. 21E jà nə́myɛ̌ yʼâ nʼé bùl bə̀ wɔ́ ńmyɛ̌ ń la Esərayɛl lyì bí zõ bə̀ zúzúnú w wẽ́. Sə rə̀myɛ́ gakó wẽ́, zà wɔ́ dwã nə̀tɔ̀ yò w òmyɛ́ gə́ wɛ̀rhɛ́ mɔ́. 22Zhə̀nà, kana bɛ́ byɛ̀bɛ́ bə̀ ŋwɛ́nɛ́ ǹdə́ nə́ba mɔ́ jàlà ce nə́ wun zɛ̃̀. Bə̀ yʼà dùlí nəkɔkɔ́lɛ́ shãã shãã bə vò lú-bɔ̀l mɔ́ yó, 23sə bə̀ pwírí ń tɛ̀nɛ́ yé. Bə kʼa bà, bə byili nə́ba bə̀ màlɛ́kabá lyí bi, bə wɔ̀ bə̀ ń bwìrhì. 24Nə́ lyì jàlà zhǐr bə vò bɔ̀l mɔ́ yó, bə pwírí kɔn gakó wɔ́ ǹdə kana bɛ́ gə́ byili ní, sə bə̀ yə̀ Yezu cìcì nɛ yé.”
25Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Bə surhə zhe cìnə́! Á pyɛn ǹdə́ kɔn dɛ̀bɛ́ Yi nyì-zwennə bé byili mú zõ. 26Á yə̀l bə̀ kɔn yʼà mə̂ bə̀ Kristə mó nwɛ̀nɛ̀ n cì, n zɛ̃̀ n zù ń zùwə́ y wẽ́?” 27N zɛ̃̀ n byili bi kɔn dɛ̀bɛ́ gakó rə̀ yʼà kɛ̃ Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ ń yil mó. N ji kùr ǹdə́ Muyiisi sábá nɛ́, e mʼe vò Yi nyì-zwennə bé sábá nɛ́ gakó.
28Bə̀ gə́ tú bə bwəlse cɔ w kɔ̀bɔ́ bə̀ yʼà la mɔ́, Yezu zɛ̃̀ n wɛ̀rhɛ́ ǹdə ń nə́ ń yâl n lyɛ̃ n vò yé né ta. 29Bə zɛ̃̀ bə̀ nʼê cə̀r mò bə̀ zhe: “Zhǐ ń mɛ̃ nə́ sono. Yi rí zùwə̀, cɛ y nʼê yìì.”
N zɛ̃̀ n shɛ̀nɛ́ n mɛ̃ bə̀ sono. 30Bə̀ gə́ tú bə̀ la kùjú jú yi ní, n kwè búrú n ce Yi nə̀báná, n kə́ w dwã w n pə bɛ. 31Rə̀myɛ́ yó, bə̀ yírhə́ né zɛ̃̀ nə púr, bə̀ la ń pár lwar. N zɛ̃̀ n jé bə̀ yé né.
32Bə zɛ̃̀ bə̀ nʼê zɔ̀m ǹdə́ dwã bə̀ zhe: “Ń gə́ yà ń nə́ ń zɔ̀m ǹdə́ nə́ba sɔ́má y yó yi ní, ń mə́ ń byili nə́ba Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ kùrə̀, kɔn yʼà wɔ́ ǹdə wɔ́ myǐn mə̀ nʼê jí nə́ wun ní wẽ́ ta?”
33Rə̀myɛ́ yi ní cìcì, bə zɛ̃̀ bə kʼa vò Zhərəzalɛm, bə yí bə nə Yezu kwã-lyì bí shí ǹdə́ mə̀dù y ǹdə́ bə̀ tó-dwã bɛ́, bə̀ jě dwã yó. 34Yezu kwã-lyì bí zɛ̃̀ bə wɔ̀ bɛ: “Cinu bwìrhì zhə̀n ga. Ń byili ń cìn Shəmɔ myɛ nɛ.”
35Bə̀myɛ zɛ̃̀ bə byili kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ yʼà wɛ̀rhɛ́ sɔ́má y yó mó Yezu kwã-lyì bí ni, ǹdə́ bə̀ gə́ tó né bə lwar ń pár búrú w kɔ́ mɔ́ yi ní mú.
Yezu lyí ń kwã-lyì bí shí ǹdə́ mə̀dù yə́
(Məco 28.16-20; Markɛ 16.14-18; Zhã 20.19-23; Tùntúmə́ bé 1.6-8)
36Yezu cìcì bə̀ n zhì bə̀ cəcəl wə ǹdə́ bə̀ gwẽ̌ nʼê zɔ̀mà, n wɔ̀ bɛ: “Yə̀-zùlə́ yál nɛ́ ǹdʼába.”
37Bə̀ yʼà nʼê bùl bə̀ wɔ́ ywə́lə́ bə̀ nɔwa. Ywẽ zɛ̃̀ rə̀ zhe be dɛ̃´dɛ̃´. 38N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Byè yil á nʼá ce tə́tɔ̀ná á mʼá kəkə èta? 39Wɔ́ àmyɛ́ cìcì. Nyǐnə à jɛ̀sɛ́ ǹdə́ à nèsé. Tə́tɛ́mɛ́na nɛ á nyì. Ywə́lə́ bə nàmá ǹdə́ kúr zhe ǹdə àmyɛ́ ta yé.”
40Ń gə́ zɔ̀m rə̀myɛ́ yó, n byili bi ń jɛ̀sɛ́ ǹdə́ ń nèsé. 41Bə̀ wun yə̀ nyɛ̀n. Sə è gə́ yʼà wɔ́ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ jàr bɛ̀ dɛ̃´dɛ̃´ mɔ́ ce, bə̀ yʼà tʼâ zwẽ nyí yé. N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Kùjú ŋwɛ́nɛ́ á sõ nyə̀má?”
42Bə zə émwâ kùkùl rə̀ wòwə̀, bə bʼe pɔ̃. 43N zwẽ n dɔ̃̀ bə̀ yírh wə. 44N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Nyǐnə kɔn dɛ̀bɛ́ à yʼà byili ába ǹdə́ à gwẽ̌ ŋwɛ́nɛ́ ǹdʼába: tɛ̀bɛ́ gakó bə̀ kɛ̃ àmyɛ́ shò-kwã nɛ́ Muyiisi nyə́ né sɛ́bɛ́ rɛ́ ǹdə́ Yi nyì-zwennə bé ǹdə́ Nwíísí sábá nɛ́ wẽ́ mó, nyɔ́ɔ́ ŋwɛ́nɛ́ bə̀ rə̀myɛ́ gakó pyǐrh.”
45N pul bə̀ surhə mùnì ga bə lwar Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ zɔ̀mà nɛ́ kùrə̀. 46N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ: “Bə̀ yʼà kɛ̃ bə̀ Kristə mó mà n nwɛ̀nɛ̀ n cì, n bwìrhì ń dwã nə̀tɔ̀ yùwə̀, n zɛ̃̀ n du cùùrì wẽ́, 47bə̀ bə̀ mʼa bwə̀l bə byili nunə dwí gakó ne bə pyìrhí bə̀ wun, mùnì bə nə bə̀ yə̀-bəlwàálɛ sǔbri ńmyɛ̌ yil yilə, sə bə̀ mʼa ji kùr Zhərəzalɛm nɛ́. 48Á wɔ́ rə̀myɛ́ gakó zhə̀n-cínnə, 49sə à mʼa twĩ̀ tɛ̀bɛ́ à Da bwəl rə̀ nyí mú rə bà. Mɛ̃na cɔ w wa, kɔn mʼe yí dɛ̃ rɛ́ tɛ̀bɛ́ jàn bʼa shí dɛ̃̌ Yi sõ, rə só á yó mó.”
Yi kwè Yezu n vò Arəzana wa
(Markɛ 16.19-20; Tùntúmə́ bé 1.9-11)
50Yezu zə ń tùntúmə́ bé n vò Betəni səta, n zhẽ̌ ń jɛ̀rh dɛ̃̌ n cĩ́ bwəl bə̀ yó. 51Ń gə́ tú ń nə́ ń cĩ́ bwəl bə̀ yó yi ní, Yi kwè mò bə̀ cəcəl wə, n vò Arəzana wa.
52Bə wùlì ń yé né bə cèrhé mo, bə zɛ̃̀ bə kʼa kwɛ̃̀ bə vò Zhərəzalɛm ǹdə́ wu-nyɔ̃̀ nánfɔ̀lɔ̀. 53Bə̀ yʼà nʼê zhə̀l Yi jì y kɔ̀nɔ́ w wa twéé gakó, bə̀ nʼê cèrhé Yi ǹdə́ nə̀bán-co.