Marko
Gospel Of Mark
Tè̤hébè Ré̤ Dố Nyě
Li tè̤thè́krṳ̂̌mila Marko yětôba ma, a cáhtya hésoluô̌ ré̤ Cò́marya aphúkhǔ Byacè Jesǔ Krístu a tè̤thè́krṳ̂̌mila ari-akyǎ tahe. Liyě a dyéluô̌htya ná Jesǔ ma prè̤ dố a me̤má̤tè̤ tôprè̤ rò a o ná a taryěshyosò̌ tôprè̤. Ǔ myáhtye a taryěshyosò̌ yěnuô a oluô̌htya bí a ithyó ǔ akhè̌, bí a vè̤́hte khǐné akhè̌, htuô̌rò bí a plwǒkyǎ ǔtè̤thû́ tahe akhè̌nuô. Jesǔ hélya̤ ní̤dyé ané̤ ná è ma prè̤lukayǎ aphúkhǔ tôprè̤. Thyáphú a ki plwǒkyǎ prè̤lukayǎ tahe a tè̤thû́tè̤plá lò̌꤮ plǐ agněnuô, a hyǎ dyélya̤kyǎ athè́plòhtwǒprè̤.
Marko rǎ Byacè Jesǔ ari-akyǎ yěnuô, a dyadu rǎklò̌ Jesǔ me̤tè̤ tahe, manárò Jesǔ hébè ngó̤ tahe ná a ithyóithya tè̤tahe nuô, a dyadu lǎ to. A rǎ dyéluô̌ pé̤ ná Giovanni Baptista a tè̤phyétè̤me̤ ari-akyǎ, ná Jesǔ plwǒhtyě dố prè̤ Giovanni Baptista a khadǎkǔ ari-akyǎ, ná khǐnéricyá̤ khuklò́ ilo-ilyá lǔ tahe ari-akyǎ. Htuô̌rò a rǎhyǎ lè́kyǎ Jesǔ me̤sǐmé̤ kayǎswíkayǎsè̌ tahe ari-akyǎ ná a tè̤ithyóithya tahe ari-akyǎ. Byacè Jesǔ a khǒpacè̤̌ tahenuô tôphuốtaki tôphuốtaki a thè́gněplǒhyǎ tó̤ lǔrilǔkyǎ, manárò kayǎ dố a thè́hte Jesǔ tahenuô acyě̤hyǎ ná acyě̤hyǎ. Li Marko Amǎ̤du dốkhyělố 11 tuố̤dố 16 yětahenuô a hésoluô̌ pé̤ Jesǔ a tè̤ohtwǒprè̤ dố khyělố tôklè́dǎ akǔ atè̤me̤ ané̤ tahe. A hésoluô̌ è́klò̌ ǔ mṳ̂̌thyěhtya Jesǔ dố krusulo̤ ná atè̤thyě ihtòka̤khyě ari-akyǎ tahe.
Tè̤hébè tôtó̤ ná tôtó̤
Tè̤thè́krṳ̂̌mila akhǎshyé 1:1-13
Jesǔ me̤tè̤ dố kayǎ bè́mṳ aklè̌ dố Galilea ké̤ 1:14-9:50
Cáhtya dố Galilea ké̤ tuố̤dố vǐ̤ Jerusalem 10:1-52
Dố khyělốǔkhǒ tôklè́ bí vǐ̤ Jerusalem akǔ ná akhǎsò̌khǎshyé tahe 11:1-15:47
Jesǔ atè̤thyě ihtòka̤khyě 16:1-8
Jesǔ thyěihtòka̤ htuô̌ a dyéluô̌ ǔ ná a tè̤ka̤kahtya dố mò́khu 16:9-20
1Giovanni Baptista Taritaryǎ Ré̤ Klyá
(Matteo 3:1-12, Luka 3:1-18, Giovanni 1:19-28)
1Yěma tè̤thè́krṳ̂̌mila akhǎshyé dố a hésoluô̌ pé̤ Cò́marya1:1 Cò́phrya aphúkhǔ Jesǔ Krístu ari-akyǎ. 2Tè̤thè́krṳ̂̌mila yěnuô ǔ rǎ o è dố Prè̤pro̤ Isaiah alikǔ, rò Cò́marya hé,
“Myámò̌, è ma prè̤thǔ pé̤ vǎ tè̤ritè̤kyǎ tôprè̤hò́, thyáphú a ki me̤mǒ one ré̤ pé̤ nè̤klyá lé̤hyǎ agněnuôrò, vǎ nò̌hyǎ ré̤hò́ è dố nè̤nyěhyǎ hò́,1:2 Malaki 3:13kayǎ tôprè̤ è́htǒhtya dố ké̤sè̌htyěkya̤ lò̤́tamákhu rò a hé, ‘Taritaryǎ one lahyǎ klyá dố Byacè agně. Me̤cò́me̤pě̤ lahyǎ Byacè lé̤hyǎklyá agně tôbǒ ní꤮.’”1:3 Isaia 40:3
4Rò prè̤ héso pé̤ ǔ tè̤ritè̤kyǎ yětôprè̤nuô a hyǎ htuô̌hò́. È ma Giovanni Baptista nuô hò́. A htecuố dố ké̤sè̌htyěkya̤ lò̤́tamákhu rò a hésodônyǎ pé̤ ǔ ná za̤ ní̤dû lahyǎ thǐné̤ rò plwǒ lahyǎ thǐné̤ ná htyě tû́rò Cò́marya plwǒkyǎ thǐ tè̤thû́ nuôtahe prè́. 5Kayǎ o dố Juda ké̤kǔ nuôtahe ná vǐ̤ Jerusalem akǔ nuôtahe hyǎró̤è́lǎ dố Giovanni a o rò èthǐ hyǎ ò́lya̤nuôlya̤ lahyǎ atè̤thû́ rò Giovanni plwǒ pé̤ èthǐ htyě dố Jordano htyěklǒkǔ. 6Giovanni kû̌thyáhtyaní̤ hyeca̤ dố ǔ bò́ ná tathíbuô̌du asû, rò a ryá̤htyaní̤ nyá̤htò́phá. Rò a eprè́ takǐ ná vyáhtyě. 7Rò a hésodônyǎ pé̤ ǔ rò a hé, “Kayǎ ki hyǎ dố vǎkhyěkhu pǎ tôprè̤ nuôma, a taryěpro̤prya̤ shyosò̌ lốklò̌ cò́ ná vǎ pǎ. Vǎ ngò̤takò̤ htulyě pé̤ prè́ è khupháplye̤ prè́ nuô vǎ kò ná è to. 8Vǎ plwǒ thǐ ná htyě tadû́rò a ki plwǒ thǐ ná Thè́ Sǎsè̌ Byacè pǎ,” Giovanni hé phúnuô.
Jesǔ Plwǒ Ané̤ Ná Htyě Ari-akyǎ Ná Tè̤ilo-ilyá Ari-akyǎ
(Matteo 3:13-17, Luka 3:21-22)
9Bí Giovanni plwǒ pé̤ kayǎ tahe ná htyě akhè̌nuô, Jesǔ o dố vǐ̤ Nazarè Galilea ké̤ rò a hyǎ dố Jordanohtyěklǒ a o rò Giovanni plwǒ pé̤ lǔhtyě dố Jordano htyěklǒkǔ. 10Bí a o dố htyělè̤̌ rò a nyǎ̤kahtòhtò ná a myáhtye mò́khu lṳmǒǎyǎ rò Thè́ Sǎsè̌ Byacè dố athyáná htulwí̤ nuô a hyǎlya̤ dố lǔlo̤. 11Rò Cò́marya o dố mò́khu, rò a hébètǎ̤ lǔ, “Nè̤ ma vǎphúkhǔ dố vǎ mo̤ ní̤dyé rò a me̤mo̤ vǎ thè́plò tôprè̤,” a hé phúnuô.
12A héhtuô̌ phúnuônuô, Thè́ Sǎsè̌ Byacè cò̤̌cuố lǔ dố lá̤mi̤soklè̌. 13Jesǔ o bí lá̤mi̤soklè̌ nuô anyě lwǐ̤shyě, rò mò̤́nyě lwǐ̤shyě akǔ yěnuô, khǐnéricyá̤ khuklò́ hyǎ ilo-ilyá lǔ. Jesǔ otố̤ ná tè̤phútè̤lye̤, tè̤mi̤tè̤myá̤ tahe bínuô, rò tanéphú tahe myání̤khwèní̤ dyé lǔ.
Byacè Jesǔ A Khǒpacè̤̌ Dố È́ Ré̤lố Tahe
(Matteo 4:12-17, Luka 4:14-15)
14Bí ǔ pṳ̂́dò́tǎ̤ Giovanni dố htò̌kǔ akhè̌nuô, Jesǔ cuố dố Galilea ké̤ rò a hésodônyǎ pé̤ ǔ ná Cò́marya a tè̤thè́krṳ̂̌mila bínuô. 15Rò a hé, “Tè̤shuốtè̤khè̌ hyǎtuố̤hò́. Cò́marya ahtyěaké̤ phûhtyahò́ rò za̤ ní̤dû lahyǎ thǐné̤ rò zṳ̂́ka̤nyá̤ka̤ mò̌ lahyǎ tè̤thè́krṳ̂̌mila yě.”
16Htuô̌rò Jesǔ cuố dố Galilea htyěòduhtû̌ rò a cuốmyáhtye Simonè ná apuố̤ Andrea. Rò bínuôakhè̌ èthǐ cò̤́etè̤̌ ná itavǐ dố nókǔ, me̤těhérò a pṳ̌eprè́ lahyǎ ahò́kǔsè ná tè̤̌ prè́. 17Rò Jesǔ hé èthǐ, “Cuố꤮ krwǒkuô̌ vǎkhyě. Vǎ ki ithyóithya ní̤ thǐ thyáphú thǐ ki è́ní̤ kayǎ phú thǐ pṳ̂́e ní̤ tè̤̌yě nuô.” 18Rò tôphuốtuô̌ èthǐ dyakyǎ a itavǐ rò a krwǒkuô̌ Jesǔ akhyě.
19Rò èthǐ cuố plehyǎ pó̤ dố nyě takiphú rò a myáhtye Zebedeo aphúkhǔ Jakomo ná apuố̤ Giovanni isè́ri̤ ní̤dyé lahyǎ a itavǐ dố thòklyěkǔ. 20Jesǔ myáhtyehtyená a è́ èthǐ rò èthǐ htecuố krwǒkuô̌ lǔkhyě. Rò aphè̌ Zebedeo ná prè̤me̤dakèe tahe okyǎ ní̤dyédû lahyǎ bí a thòklyěkǔ nuôprè́.
Jesǔ Vè̤́htekyǎ Khǐnékhǐnò̌
21Htuô̌rò èthǐ cuốtuố̤ dố vǐ̤ Capernaum rò bí Mò̤́nyěduô nuôtônyěnuô, a cuốnuô̌ dố tè̤cò́bè̌hǒkǔ rò a cuốnuô̌ ithyó pé̤ ǔ bínuô. 22Rò kayǎ tahe khyéthukhyéthè́ lò̌plǐ cò́ Jesǔ a tè̤ithyóithya yěnuôtahe cò́. A ithyó thyá cò́ ná kayǎ dố a o ná a taryěshyosò̌ nuôtahe ithyó nuô cò́, htuô̌to a ithyó khódû ná prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá nuôtahe cò́. 23Bínuôkhè̌ kayǎphè̌ dố khǐné me̤bè lǔ yětôprè̤nuô, a o dố tè̤cò́bè̌hǒkǔ rò a hyǎhte khyé. 24Rò a è́htǒhtya, “Kố꤮ vǐ̤ Nazarèphú Jesǔ꤮, nè̤ thè́zṳ̂́ me̤ pè̤ phútě? Nè̤ kíré̤ hyǎ me̤pyéme̤kyǎ me̤thyěme̤mé̤ kyǎlò̌hò́ pè̤ pǎ è̌? Nè̤ ma ǔpě nuôma vǎ thè́gně prè́, nè̤ ma Cò́marya aphúkhǔ sǎsè̌ tôprè̤.”
25Manárò Jesǔ thè́prwǒ̤ sû khǐnékhǐnò̌, “Thuôthuô꤮ o lahyǎ, htecuốkyǎmò̌ dố kayǎphè̌ yětôprè̤ akǔnuô.” 26Rò khǐnékhǐnò̌ o dố kayǎphè̌ yětôprè̤ akǔ yětôduô̌nuô, a è́htǒè́mo̤ tanyǎ̤tapluố̤ rò a htecuốkyǎ dố kayǎphè̌ nuôtôprè̤ akǔ.
27Lò̌꤮ kayǎ obí tè̤cò́bè̌hǒkǔ nuôtahe khyéthukhyéthè́ lò̌plǐ cò́ rò a héhuô ní̤dyé khyělǔ, “Yěma ǐtětě? Yěma tè̤ithyóithya athè̌ è̌? Athyáná a o cò́ ná a taryěshyosò̌ nuô. A hétǎ̤ prè́ angó̤ ná a nò̌htecuốkyǎ khǐné mǔmyá̤ricyá̤ yětahe prè́ rò a ní̤dǎ cò́ lǔngó̤ngó̤,” èthǐ hé phúnuô. 28Yětôphuốrò Jesǔ ari-akyǎ luô̌pasǐ cuốpryǎ lò̌plǐ cò́ dố Galilea ké̤kǔ yěnuô pwǒ̤꤮ tôphocò́.
Jesǔ Me̤sǐmé̤ Kayǎ È́prè̤ Tè̤swí
(Matteo 8:14-17, Luka 4:38-41)
29Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe htecuốkyǎ dố tè̤cò́bè̌hǒkǔ yě rò èthǐ htecuố lahyǎ dố Simonè ná Andrea ahi. Jakomo ná Giovanni cuố tố̤kuô̌ ná èthǐ. 30Bínuô akhè̌ Simonè a prè̤́prè̤mò thè́swíné̤kṳ́ rò omyěotyá̤ prè́ dố lé̤myěkhu prè́, rò tôphuốtuô̌ èthǐ hésoluô̌sû ná Jesǔ. 31Yětôphuốrò Jesǔ cuố dố lǔo rò a cuốpṳ̂́ lǔtakhu rò a cwikahtò lǔ. Rò a tè̤swí sǐmé̤kyǎ rò a ihtò me̤-eme̤ǒsû pé̤ èthǐ.
32Bí mò̤́hémò̤́tǎ̤ akhè̌nuô, kayǎ bínuô tahe è́hyǎní̤ kayǎ dố aswíasè̌ tahe ná khǐnékhǐnò̌ me̤bè lǔ tahe dố Jesǔ a o. 33Vǐ̤kǔphú pwǒ̤꤮ prè̤ hyǎ oplò́oplu lò̌plǐ lahyǎ dố kadǎ khǎshyé. 34Htuô̌rò tè̤swítè̤sè̌ ǐtětě꤮ bèbè Jesǔ zasǐmé̤ lò̌plǐ cò́. Rò a zasǐmé̤ pé̤ è́nyacò́ kayǎ tahe a tè̤swítè̤sè̌ rò a vè̤́htekyǎ è́nyacò́ khǐnékhǐnò̌ tahe, manárò Jesǔ ma ǔpěnuô khǐnékhǐnò̌ tahe yǒ thè́gně akhu-akhyě, Jesǔ nò̌hébè èthǐ tômû̌꤮ to.
Jesǔ Htecuố Cò́bè̌
35Bí mò̤́lǐ ro̤mû́ mò̤́khíò́ pǎprè́ akhè̌nuô, Jesǔ kahtò cuốcò́bè̌ dố khǎlé̤ dố ǔ o tôprè̤꤮ to tôpho. 36Rò Simonè ná kayǎ dố a otố̤kuô̌ ná lǔ tahe cuố myápṳ̌ lǔ. 37Bí èthǐ myáhtye hò́ Jesǔ akhè̌nuô, èthǐ hé lǔ, “Kayǎ myápṳ̌thû́ lò̌plǐ nè̤,” a hé lǔ phúnuô.
38Rò Jesǔ hésû èthǐ, “Pè̤ ki cuố pó̤ dố dò̌ruô dố a o tavǐtava̤ lahyǎ bíyě tahe pó꤮, rò vǎ ki hésodônyǎ ithyóithya pé̤ èthǐ ná Cò́marya alǎ̤angó̤. Vǎ hyǎ bíyěnuôma tè̤ritè̤kyǎ yěhò́,” a hé èthǐ phúnuô. 39Rò a cuốlě tava̤lò̌ Galilea tôké̤lè̤̌ rò a lě hésodônyǎ, ithyóithya pé̤ ǔ ná Cò́marya alǎ̤angó̤ dố Galileaphú tahe a tè̤cò́bè̌hǒkǔ pwǒ̤꤮ tôpho, rò a vè̤́htekyǎ pé̤ ǔ khǐnékhǐnò̌ tahe.
Jesǔ Zasǐmé̤ Kayǎphè̌ Dố A Tè̤sè̌mǔmyá̤ O Dố Phálo̤ Tôprè̤
40Htuô̌rò kayǎ dố a tè̤sè̌mǔmyá̤ o dố phálo̤1:40 Tahehe rò a è́ ná pyěnu otôprè̤, rò a hyǎ dángṳ̂lya̤ dố Jesǔ khǎshyé rò a kwǐthè́zò̤htya lǔ, “Nè̤ ki thè́plòo zasǐmé̤ pé̤ vǎ tè̤sè̌yě hénuôma nè̤ za cyá̤ prè́,” a hé lǔ phúnuô.
41Jesǔ thè́zò̤ní̤ lǔ, htuô̌rò a zó̤hyǎ atakhu rò a tôbèhtuô̌ lǔ rò a hé lǔ, “Vǎ thè́plòo prè́,” a hé htuô̌rò “Tè̤sè̌꤮ sǐmé̤kyǎmò̌,” a hé pó̤ phúnuô. 42Yětôphuốrò tôphuốtuô̌ kayǎphè̌ yětôprè̤ a tè̤sè̌mǔmyá̤ yěnuô sǐmé̤khyékyǎ rò apháazye atwó̤aryáhtya khyěthyá.
43Rò Jesǔ plwǒcuốkyǎ lǔ rò a metǎ̤te̤ cuốní̤ angó̤, 44“Héso pé̤ tǎ ǔ tôprè̤꤮ tǎmé̤ ní꤮. Cuố dyéluô̌myá nè̤né̤ yěnuô dố bwídu nuôtôprè̤ a o nuô, htuô̌rò thyáphú kayǎ lò̌plǐ ki myáhtye agněnuô, lǔtyǎhtyatè̤ phú Mosè a tè̤thyótè̤thya onuô ní,” a mecuốní̤ lǔ ngó̤ phúnuô. 45Manárò a htecuố hésoluô̌ pé̤ lò̌plǐ ǔ akhu-akhyě, Jesǔ cuốnuô̌ luô̌ lá̤lǐní̤ pǎ dố vǐ̤kǔ to, a bè cuốo prè́ dố vǐ̤klò̌ dố khǎlé̤thuôkrě tahenuô prè́ tadû́rò kayǎ o dố khǎlé̤ pwǒ̤꤮ tôpho hyǎtǒ lò̌ dố lǔo.
2Jesǔ Me̤sǐmé̤ Kayǎné̤ Thyětôkyě
1Ano thuô̌lwǐ̤nyěnuô Jesǔ ka̤khyě dố vǐ̤ Capernaum akǔ rò kayǎ tahe ní̤huô̌ lahyǎ ná a o dố hi. 2Phúnuôrò kayǎ hyǎ tadwítashya ró̤ talwósû́lû̌ rò bí kadǎklò̌ prè́nuô rò akhǎlé̤ odǎ pǎ cò́ tôpho꤮ to. Jesǔ hésodônyǎ ithyóithyatǎ̤ pé̤ èthǐ ná Cò́marya alǎ̤angó̤ tahe. 3Bínuô akhè̌ prè̤khǔ thè́lwǐ̤ záhyǎní̤ kayǎné̤ thyětôkyě dố Jesǔ a o tôprè̤. 4Manárò kayǎ yǒ oró̤ talwósû́lû̌ akhu-akhyě, èthǐ hyǎnuô̌phûcyá̤ pǎ dố Jesǔ a o to rò a htya me̤plǒ tǒdè̌ hikhuklwó bí Jesǔ oní̤ akhunuô rò a cya̤tǎ̤ kayǎ thyětôkyě yětôprè̤ ná icò̤̌. 5Bí Jesǔ myáhtye èthǐ atè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ o phúnuô rò a hé kayǎ swí thyětôkyě nuôtôprè̤, “Vǎphú꤮ vǎ plwǒkyǎhò́ nè̤ tè̤thû́ hò́,” a hé lǔ phúnuô.
6Bínuô akhè̌ prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe onyǎo lahyǎ bínuô rò a tane̤ lahyǎ dố a thè́plòkǔ, 7“Kayǎ yětôprè̤ a cuố hétuố̤ phúyě me̤tě? È hébèthû́ hò́ Cò́marya hò́. Ǔpě tôprè̤ ki plwǒkyǎ cyá̤ tè̤thû́ pě? Prè̤ plwǒkyǎ cyá̤ tè̤thû́ ma tû́prè́ Cò́marya tôprè̤ prè́.”
8Tôphuốtuô̌ Jesǔ thè́gně èthǐ tè̤tane̤ dố thè́plòkǔ rò a hé èthǐ, “Thǐ cuốtane̤ tuố̤ lahyǎ dố thǐ thè́plòkǔ phúnuôma me̤tě? 9Ki vǎ hé kayǎ thyětôkyě yětôprè̤, ‘Vǎ plwǒkyǎhò́ nè̤ tè̤thû́ hò́’ má̤torò ‘Kahtò phyéní̤ nè̤ lé̤myěnuô rò cuố mò̌’ kihéma azǔklò̌ bítě tôcôtě? 10Manárò prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤ vǎyě, thyáphú thǐ ki thè́gně lahyǎ ná dố hekhu yěnuô, vǎ o ná taryěshyosò̌ dố vǎ plwǒkyǎbè́ ǔ tè̤thû́tè̤plá tahenuôrò, vǎ ki dyéluô̌ pé̤ thǐ,” a hé htuô̌phúnuôrò, a hé prè̤thyětôkyě yětôprè̤, 11“Vǎ hé nè̤, ihtò talǔní̤ nè̤ klolé̤myě nuôrò ka̤mò̌ dố nè̤ hinuô.” 12Rò tôphuốtuô̌ a ihtò talǔní̤ a klolé̤myě rò a htecuố dố kayǎ lò̌꤮ plǐ a mèthènyě. Kayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ khyéthukhyéthè́ lò̌plǐ rò htuthè́htya lahyǎ Cò́marya rò a hé lahyǎ, “Tè̤me̤-ané̤ phúyěnuô, pè̤ myáhtyenò́ takhyá꤮ to,” a hé lahyǎ phúnuô.
Jesǔ È́ Levi
13Jesǔ htecuố khyěthyá dố Galilea htyěò khǎshyé rò kayǎ bè́mṳ hyǎ otava̤ lò̌ khyě lǔ rò a cáhtya ithyóithya pé̤ khyěthyá èthǐ bínuô. 14Bí a cuố akhè̌nuô, a myáhtye Alphaeo aphú Levi. È ma prè̤kwǐ amo-arǎ tôprè̤. A myáhtye a onyǎo dố lé̤kwǐamo-arǎ hikǔ rò Byacè Jesǔ hé lǔ, “Krwǒkuô̌ vǎkhyě,” rò Levi kahtò krwǒcuốkuô̌ lǔkhyě.
15Bí Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ edǐ mò̤́hé dố Levi hi akhè̌, prè̤kwǐ amo-arǎ tahe ná prè̤oraphú tahe e ǒ tố̤kuô̌ ná èthǐ, me̤těhérò kayǎ dố a krwǒ Jesǔ akhyě tahenuô, a thyáprè́ ná èthǐnuô a oparó̤ è́lǎ. 16Bí Pharisěophú dố a ithyó Cò́marya a tè̤thyótè̤thya nuôtahe myáhtye Jesǔ etố̤ǒtố̤ ná prè̤me̤thû́me̤phyetè̤phú tahe ná prè̤kwǐ amo-arǎ tahe akhè̌nuô, a sudyǎ Jesǔ a khǒpacè̤̌ tahe, “Mame̤těrò è cuố etố̤ǒtố̤ kuô̌tuố̤ ná kayǎ kwǐ amo-arǎ nuôtahe ná prè̤oraphú nuôtahe me̤tě?” A sudyǎ lahyǎ phúnuô.
17Bí Jesǔ ní̤huô̌ èthǐ sudyǎ phúyě akhè̌nuô, a héka̤khyěsû èthǐ, “Kayǎ dố a oshyo-opryǎ tahenuô, a lo ná tè̤khuthárádu to, kayǎ dố aswíasè̌ tahenuô tû́ma a lo prè́ tè̤khuthárádu prè́. Vǎ hyǎ è́ka̤ kayǎ dố acò́ate̤ nuôtahe má̤to. Vǎ hyǎ è́ka̤prè́ kayǎ dố a tè̤thû́tè̤ora odûgně nuôtahe prè́.”
Ǔ Sudyǎ Jesǔ Duôesè Ari-akyǎ
(Matteo 9:14-17, Luka 5:33-39)
18Bínuô akhè̌ Giovanni a khǒpacè̤̌ ná Pharisěophú tahe a duôeduôǒ lahyǎ. Rò kayǎ tahehe hyǎ sudyǎ Jesǔ, “Giovanni a khǒpacè̤̌ ná Pharisěophú a khǒpacè̤̌ tahe duôe sèesèǒ, manárò nè̤ khǒpacè̤̌ tahenuô a duôe kuô̌ǔ sèesèǒ to me̤tě?” A hyǎ sudyǎ lǔ phú nuô.
19Byacè Jesǔ hésû èthǐ ná ngó̤khákho tômû̌ rò a hé, “Bí khǒmè̤̌khǔphè̌ otố̤kuô̌pǎ ná akhǒ sǐpré̤sǐmya̤ akhè̌nuô, a khǒsǐpré̤ yětahe cuốduôeduôǒ cyá̤ phútě? Bí khǒmè̤̌prè̤khǔ cuốkyǎ híto, a dǎ otố̤kuô̌pǎ ná akhǒathyó tahe hénuô, èthǐ duôe cyá̤ sèesèǒ to. 20Shyé꤮ ǔ è́cuố taphǎkyǎhò́ khǒmè̤̌khǔphè̌ hò́ pǎ akhè̌nuô, èthǐ ki duôeduôǒ lahyǎ pǎ.
21“Ǔ isè́phè hyeca̤lye̤ ná ikè̤̌thè̌ dố a tanuố hítoyě nuô a o tôprè̤꤮ to. Ki isè́phè phúnuô hénuôma ikè̤̌thè̌yě a ki htò́tanuốka̤ rò a lé htò́tazwí lazè̤̌ cuốlyá̤ryá pó̤ hyeca̤lye̤yě pǎ. 22Ǔ zṳ̂nuô̌ htyězǎ̤thè̌ dố htyěǒphálye̤kǔ nuô a o tôprè̤꤮ to.2:22 Htyěǒyě nuô ǔ me̤ lǔ ná tè̤phútè̤lye̤ aphá. Ǔ ki zṳ̂nuô̌ phúnuô hérò htyězǎ̤ yěnuô a ki thè̌phè́kyǎ htyěǒphálye̤ yětômě pǎ, rò htyězǎ̤ ki lakuố̤kyǎ lò̌ pǎ. Htyězǎ̤ athè̌ yěnuô ǔ bè zṳ̂nuô̌ prè́ lǔ dố htyěǒ athè̌kǔ prè́.”
Jesǔ Ma Mò̤́nyěduô A Byacè
23Bí Mò̤́nyěduô nuôtônyě akhè̌nuô, Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe cuốnuô̌cuốbè́ ǔ buốkǔlǎ prè́lé̤khu tahe, rò a khǒpacè̤̌ tahe ipráe cuố ǔ buốkǔlǎthè. 24Rò Pharisěophú tahe hé Jesǔ, “Myámò̌, tè̤me̤ dố èthǐ tǒbè me̤ní̤ to dố Mò̤́nyěduô yětahenuô, èthǐ cuốme̤dû lahyǎ agně phúnuô me̤tě?”
25Rò a hésû èthǐ, “Dố nuôkhè̌ bí Davi ná a khǒbò́thyó tahe ladyáeladyáǒ rò a lobè lé̤elé̤ǒ akhè̌nuôrò, a me̤kryá꤮ ǐtětě nuôma thǐ hốnò́ kuô̌nyǎ ǔ to è̌? 26Èthǐ cuốnuô̌ lahyǎ dố Cò́marya ahikǔ rò khò́mǔ dố ǔ lǔhtya ná Cò́marya tahe nuôma a o bínuô, rò ení̤ prè́tû́ prè̤lǔtyǎtè̤phú tahe prè́ tadû́rò Davi ná a khǒpacè̤̌ tahe cuốnuô̌phyée vǎhéto? Bínuôkhè̌ nuôma atǒ ná Abiathar htwǒ bwídukhulố.”
27Byacè Jesǔ hépó̤ èthǐ, “Kayǎ nuôma Mò̤́nyěduô agně má̤to, Mò̤́nyěduô nuôma kayǎ lò̌꤮ plǐ agně. 28Prè̤lu kayǎ aphúkhǔ má̤dû vǎ yěnuôma Mò̤́nyěduô a Byacè cò́ tôprè̤hò́,” a hésû èthǐ phúnuô.
3Kayǎ Takhuthyě
1Jesǔ kanuô̌ khyěthyá dố tè̤cò́bè̌hǒkǔ rò bínuô tôphonuô, kayǎ takhuthyě o tôprè̤. 2A yǒ tǒ ná Mò̤́nyěduô akhu-akhyě, Pharisěophú tahehenuô a thè́zṳ̂́ pṳ̌ pṳ̂́ Byacè Jesǔ atè̤thû́ rò a opò̤́ myá lǔ ná Mò̤́nyěduô yěnuôma a zasǐmé̤ kayǎ dá yětôprè̤ pǎ è̌, ma to è̌ phúnuô. 3Rò Jesǔ hé kayǎ takhuthyě tôkhó yětôprè̤, “Hyǎ dố nyěyě.”
4Htuô̌rò a sudyǎ èthǐ, “Pè̤ tè̤thyótè̤thya hé pè̤ ná bí Judaphú a Mò̤́nyěduô akhè̌nuôma, pè̤ tǒbè me̤cwó̤ ǔ è̌? Má̤toma pè̤ tǒbè me̤pyá̤me̤sè̌ ǔ è̌? Pè̤ tǒbè me̤lwóhteka̤ kayǎ tôprè̤prè̤ athè́plò htwǒprè̤ è̌? Má̤torò pè̤ tǒbè me̤thyě ǔ è̌?” Manárò èthǐ dyátaklwo lò̌plǐ prè́.
5A bèsè̌ Jesǔ athè́plò, me̤těhérò èthǐ khǎlèduô̌ lò̌plǐ cò́ pwǒ̤꤮ tôprè̤, tè̤thè́zò̤ní̤ ǔnuô a o cò́ taki꤮ to akhu-akhyě, Jesǔ myá èthǐ rò a thè́plòdu talwósû́lû̌ rò a hé kayǎ takhuthyě tôkhó yětôprè̤, “Zó̤hte nè̤ takhunuô,” rò a zó̤hte atakhu, rò atakhu ryáka̤khyě plû́lò̌ khyěthyá. 6Pharisěophú tahe htecuố taphǎkyǎ rò tôphuốtuô̌ èthǐ cuốoplò́ tố̤ná kayǎ dố a krwǒkuô̌ Khwí Herodè akhyě nuôtahe rò èthǐ cuố okú hébè ní̤dyélǔ ná tǒbè me̤thyě Jesǔ phútě ari-akyǎ.
Kayǎ È́prè̤ Krwǒ Jesǔ Akhyě
7Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe htecuố taphǎkyǎ dố Galilea htyěòdu rò kayǎ dố Galilea ké̤kǔ nuôtahe krwǒ ró̤è́꤮ kuô̌ nyacò́ èthǐkhyěcò́. Tahehe nuôma dố Juda ké̤kǔ, 8tahehe nuôma dố vǐ̤ Jerusalem, tahehe nuôma dố Idumea ké̤ ná dố Jordano htyěklǒ cíhte tôkyě, tahehe nuôma a o tavǐtava̤ lahyǎ bí vǐ̤ Tyre ná vǐ̤ Sido yěnuôtahe lò̌꤮ plǐ krwǒkuô̌ lò̌ èthǐ akhyě. Lò̌꤮ kayǎ yětahe nuôma kayǎ dố a ní̤huô̌ lò̌plǐ Jesǔ me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ yětahe rò a krwǒcuốkuô̌ èthǐkhyě prè́. 9Jesǔ hé a khǒpacè̤̌ tahe ná thyáphú kayǎ bè́mṳdu yětahe ki hyǎ tadwítashya tǎ lǔ tǎmé̤ agněnuô, a nò̌taritaryǎ one èthǐ thòklyě tôbè. 10Jesǔ cuố hétuố̤ a khǒpacè̤̌ phúyě me̤těhérò a yǒ me̤sǐmé̤ è́nyacò́ hò́ kayǎswíkayǎsè̌ tahe hò́, rò kayǎ dố aswíasè̌ pǎ tahenuô, a yǒ dwíhyǎtǒ lǔ rò kíré̤ hyǎ tôbè lò̌ lǔ akhu-akhyěrò a nò̌me̤ ǔ phúnuô prè́. 11Né me̤bè kayǎ yětahenuô, a myáhtye Jesǔ bíkhè̌tě꤮ bèbè, a lakhû́tǎ̤ dố Jesǔ a mèthènyě rò a è́htǒ lahyǎ, “Nè̤ ma Cò́marya aphúkhǔ tôprè̤,” a hé lahyǎ phúnuô. 12Rò a thè́prwǒ̤ khǐné nuôtahe, “Vǎ ma ǔpěnuô hésoluô̌ pé̤ tǎ ǔ tôprè̤꤮ tǎmé̤ ní꤮.”
Jesǔ Nwóhtya A Khǒpacè̤̌ Shyéthè́nyě̤
13Htuô̌rò Jesǔ htya dố solo̤ rò a è́hyǎ kayǎ dố atǒ lǔthè́plò nuôtahe dố a o rò èthǐ hyǎ lahyǎ dố lǔo. 14Jesǔ nwóphyé a khǒpacè̤̌ shyéthè́nyě̤ rò a hé èthǐ, “Vǎ nwóhtya thǐ ná thǐ tǒbè otố̤kuô̌ ná vǎ htuô̌to vǎ ki nò̌htecuố thǐ pǎ rò thǐ ki cuốhésodônyǎ pé̤ ǔ ná Cò́marya alǎ̤angó̤ pǎ. Rò a è́ ní̤dyé èthǐ yě shyéthè́nyě̤ amwi̤ ná Prè̤dônyǎphú.3:14 Liphálo̤ mú꤮ nukhè̌ tahehenuô, a è́ ní̤dyépó̤ èthǐ yě shyéthè́nyě̤ amwi̤ ná Prè̤dônyǎphú, li yětôklǒnuô a rǎtố̤ to.15Htuô̌to vǎ ki dyé thǐ tè̤taryěshyosò̌ dố thǐ ki vè̤́htekyǎbè́ khǐné nuôtahe pǎ.” 16Jesǔ nwóhtya a khǒpacè̤̌ shyéthè́nyě̤ yětahe nuôma kryá꤮ ǔpě hé rò, Simonè (Dố Jesǔ è́thè̌taple lǔmwi̤ ná Petru) 17Zebedeo aphúprè̤khǔ Jakomo ná apuố̤ Giovanni, rò Jesǔ è́thè̌taple èthǐmwǐ̤ ná Boanerge. Angó̤lasá ma shyelya̤ a phúprè̤khǔ tahe.3:17 Prè̤thíphè́cyá̤dè tahehe hé, shyelya̤ a phúprè̤khǔ angó̤lasá ma, èthǐ yǒ thè́plòhtyapryǎ dûgně, prè̤thíphè́cyá̤dè tahehekuô̌ke rò a hé, èthǐ dǎ dônyǎ pé̤ ǔ hénuô, a o cò́ ná a taryěshyosò̌ cò́, a hé phúnuô.18Andrea, Philipu, Bartholomeo, Matteo, Thomazo, Alphaeo aphúkhǔ Jakomo, Thaddeo, Simonè dố a mo̤ ní̤dyé ahtyěaké̤ yěnuô tôprè̤, 19ná Juda Iscariot dố a isè̌tǎ̤kyǎ Jesǔ nuôtôprè̤.
Jesǔ Ná Beelzebul
(Matteo 12:22-32, Luka 11:14-23, 12:10)
20Yětôphuốrò Jesǔ ka̤ dố hi. Kayǎ hyǎ oplu-ophè kuô̌lò̌ khyěthyálǔ tuố̤ cò́ dố èthǐ elè́ǒlè́ pǎ cò́ sè to. 21Bí a puố̤vyá̤muố̤phè̌ ní̤huô̌ hò́ tè̤me̤-ané̤ phúyě akhè̌nuô, èthǐ htecuố rò a ki cuố cwika̤ lǔ me̤těhérò èthǐ hé lǔzo̤, “A cô ná a tamwǐ,” èthǐ hé lǔ phúnuô.
22Htuô̌rò kayǎ thè́gně tè̤thyótè̤thya o dố vǐ̤ Jerusalem tahe hyǎlya̤ rò a hé lahyǎ, “Khǐnékhǐnò̌ Beelzebul o dố Jesǔ akǔ, rò a yǒ ní̤bè khǐné khuklò́du nuôtahe a taryěpro̤prya̤ tû́rò a vè̤́htekyǎ bè́ prè́ khǐné nuôtahe prè́.”
23Rò Jesǔ è́hyǎ èthǐ dố a o rò a hé èthǐ ná ngó̤khákho phúyě, “Khǐnéricyá̤ khuklò́ cuố vè̤́htebè́ cyá̤ khyěthyá khǐnéricyá̤ khuklò́ phútě? 24Htyěké̤phú ná htyěké̤phú ki sá ní̤dyé khyědû lǔ hérò ahtyěaké̤ oklò̤ma plehyǎ ícû̌ tố̤cyá̤ pǎ lǔ to. 25Hiphúphyǎphú kiklyékingǎ ní̤dyé khyědû lǔ hérò hiphúphyǎphú yě o plehyǎ tố̤cyá̤ pǎ lǔ to. 26Phúnuôrò khǐnéricyá̤ khuklò́ ná khǐnéricyá̤ khuklò́ ki sá ní̤dyé khyěthyádûlǔ hérò a taryěshyosò̌ tahenuô, a oklò̤ma cyá̤to. A taryěshyosò̌ tahe ki lamé̤kyǎ pǎ. 27Manárò bí kayǎ tôprè̤ cuốnuô̌ dố khǐnéricyá̤ khuklò́ dố athyáná kayǎshyokayǎsò̌ tôprè̤ ahikǔ akhè̌nuô, a ki nuô̌ cò̌klò̤ma ré̤ lǔ to kihénuô, a nuô̌ phyéphení̤ cyá̤ lǔtǎ̤tè̤ takhyá꤮ to. A cò̌klò̤ma htuô̌ lǔ tû́ma a phyéphe ní̤ cyá̤ lǔ tǎ̤tè̤ prè́. 28Vǎ hécò́cò́ thǐ, lò̌꤮ prè̤lukayǎ a tè̤thû́ tahe ná lò̌꤮ a hébè mǔmyá̤ricyá̤ Cò́marya tahenuô Cò́marya ki plwǒkyǎ lò̌ èthǐ tè̤thû́ prè́. 29Manárò kayǎ dố a pacyé̤ishyé Thè́ Sǎsè̌ Byacè nuô Cò́marya plwǒkyǎbè́ pǎ cò́ lǔtè̤thû́ taki꤮ to. Atè̤thû́ yěnuô a ki omacyá̤ lǎ tacṳ́prè̤ talèkrè́ hò́.”
30Jesǔ cuốhétuố̤ phúyě me̤těhérò, “Khǐnékhǐnò̌ o dố lǔkǔ,” èthǐ yǒ hé phúnuô.
Jesǔ Amuố̤ Ná Apuố̤vyá̤ Tahe
(Matteo 12:46-50, Luka 8:19-21)
31Jesǔ amuố̤ ná a puố̤prè̤khǔ tahe hyǎo kahtò dố hiklò̌ rò a nò̌cuốè́ ǔ ná Jesǔ. 32Rò kayǎ è́prè̤ onyǎ tava̤ pluphè lò̌ ná Jesǔ. Ǔ hé Jesǔ, “Myámò̌ dố nuô, nè̤muố̤ ná nè̤ puố̤prè̤khǔ nè̤ puố̤prè̤mò3:32 Liphá mú꤮ nukhè̌ tahehenuô ‘Nè̤ puố̤prè̤mò’ liplòyě a rǎnuô̌pa to. tahe olò̌ dố hiklò̌nuô rò a sudyǎthû́ lahyǎ nè̤.”
33Rò a hésû èthǐ, “Vǎmuố̤ ná vǎ puố̤prè̤khǔ tahema ǔpě?”
34A myá tavǐtava̤ní̤ kayǎ onyǎplu tava̤ lǔ nuôtahe rò a hé, “Yělé, kayǎ dố a o bíyě tahe nuôma má̤hò́ vǎmuố̤ ná vǎ puố̤prè̤khǔ tahehò́. 35Kayǎ dố a me̤tǒ phú Cò́marya a tè̤thè́zṳ̂́ nuôtahema má̤hò́ vǎpuố̤vǎvyá̤ tahe ná vǎmuố̤ hò́,” a hé phúnuô.
4Ngó̤khákho Dố Ǔ Pruốtǎ̤ Tè̤klwǐ Ari-akyǎ
1Jesǔ cáhtya ithyó pé̤pó̤ ǔ dố htyěòduhtû̌ rò kayǎ hyǎo tava̤plutava̤phè lò̌ è akhu-akhyě a nuô̌ onyǎ o dố thòklyěkǔ rò lò̌꤮ kayǎ nuôtahe rò a o lahyǎ dố htyěhtû̌. 2Jesǔ ithyóithya kho èthǐ ná ngó̤khákho è́nyacò́. Bí a ithyó èthǐ akhè̌nuô, a hé, 3“Ní̤dǎ tǎ̤te̤ lahyǎ! Bètôphuố, kayǎ o tôprè̤, a hyǎpruốtǎ̤ tè̤klwǐtè̤lwí. 4Bí a pruốtǎ̤ akhè̌, tè̤klwǐ tahehenuô, a latǎ̤tǒ dố klyádè̌kǔ rò htu hyǎihtuôekyǎ prè́. 5Tè̤klwǐ tahehenuô a latǎ̤tǒ dố lò̤́klè̌ hephábû̌khu rò he yǒ phábû̌ akhu-akhyě, a dyáhtya pryǎlè́prè́, 6rò arwí̤ yǒ sátǎ̤zǎ̤ to akhu-akhyě, bí tamò̤́htya rò a sákṳ́nó amò̤́ tamadyácè̤́ htyayě akhè̌nuô, a thyěkrǎkyǎ prè́. 7Tè̤klwǐ tahehenuô a latǎ̤tǒ dố thòshyáthòprǔklè̌ rò thòshyámò̤́ yětahe duhtya khyábí lò̌plǐ lǔ rò athèhtebè́ tôplò꤮ to. 8Tè̤klwǐ tahehenuô a latǎ̤tǒ dố hezyeri̤zyeryákhu rò a phè́htyaduhtyabè́ rò athèhte ní̤è́ pé̤ cò́ aphuố thuô̌shyě tahe, aphuố shyěthuô̌thyó tahe, aphuố tôzè̤ tahe cò́.”
9Htuô̌rò a hé, “Kayǎ dố a o ná akhǎlè tahenuô, nò̌ ní̤dǎ lahyǎ èthǐ.”
(Matteo 13:10-17, Luka 8:9-10)
10Bí a o tû́dû ná a khǒpacè̤̌ shyéthè́nyě̤ ná kayǎ dố a krwǒkuô̌ lǔkhyě tahe akhè̌nuô, èthǐ sudyǎ Jesǔ ná ngó̤khákho yěnuô angó̤lasá. 11Rò a hésû èthǐ, “Cò́marya dyéthè́gněplǒ pé̤hò́ thǐ ná a htyělé̤ké̤kǔ a tè̤thè́khuthè́gně dố a dò́uốdò́bí ní̤dyé yětahe hò́ tadû́rò kayǎ dố aruô tahe agněnuô,
12‘Èthǐ myá htuô̌ myá thyáthyá cò́ tadû́rò thyáphú èthǐ myáhtye kuô̌ǔ to, èthǐ ní̤dǎ htuô̌ ní̤dǎ thyáthyá cò́ tadû́rò thyáphú èthǐ thè́gněplǒ kuô̌ǔ to,’ agněnuô, vǎ hé pé̤ èthǐ ná ngó̤khákho prè́. Vǎ ki hébè pé̤ èthǐ ná ngó̤khákho to hénuô,
‘Pǎma èthǐ shyalya̤ lahyǎ athè́plò rò Cò́marya plwǒkyǎ èthǐ tè̤thû́ he.’”4:12 Isaia 6:9-10
(Matteo 13:18-23, Luka 8:11-15)
13Rò Jesǔ thè́prwǒ̤ èthǐ, “Ngó̤khákhoyě, thǐ ki thè́gněplǒ to hérò, thǐ cuố thè́gněplǒ cyá̤ lò̌꤮ ngó̤khákho dố vǎ hé yěnuô tahe phútě? 14Kayǎ dố a pruốtǎ̤ tè̤klwǐ angó̤lasá mamá̤hò́ kayǎ dố a pruốtǎ̤ Cò́marya alǎ̤angó̤ nuô hò́. 15Kayǎ tahehenuô, athyáná tè̤klwǐ latǎ̤ dố klyádè̌kǔ nuôtahe, èthǐ ní̤huô̌ Cò́marya alǎ̤angó̤ ná tôphuốtuô̌ khǐnéricyá̤ khuklò́ hyǎphyé taphǎphekyǎ Cò́marya alǎ̤angó̤ dố èthǐ thè́plòkǔ nuôtahe. 16Dố aruô tahehe kuô̌ke rò athyáná ǔ pruốtǎ̤ tè̤klwǐ dố lò̤́klè̌ hephábû̌khu nuôtahehò́. Èthǐ ní̤huô̌ tôphuốtuô̌ a phyésû ná tè̤thè́krṳ̂̌thè́lò̌ cò́. 17Manárò arwí̤ yǒ sátǎ̤zǎ̤ to akhu-akhyě, a htwǒprè̤ taplô̤phú prè́. A zṳ̂́e Cò́marya alǎ̤angó̤ tadû́rò bí tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ tè̤mǔmyá̤ricyá̤ hyǎ bè èthǐ akhè̌nuô, tôphuốtuô̌ athè́plò lṳcuốkhókyǎ rò a lakhû́ ka̤khyěkyǎ khyěthyá prè́. 18Tahehenuô athyáná tè̤klwǐ latǎ̤tǒ dố thòshyáthòprǔklè̌ nuôtahe hò́. Èthǐ ní̤huô̌ Cò́marya alǎ̤ngó̤ 19manárò èthǐ yǒ bèkṳ́bèkyǎ̤ ní̤dyé ná a tè̤ohtwǒprè̤ htuô̌rò a yǒ thè́zṳ̂́ duzá̤htyathè̌ lahyǎ akhu-akhyě, èthǐ atè̤thè́zṳ̂́ yěnuô a lahǒ ní̤dyéhò́ èthǐ hò́. Èthǐ thè́zṳ̂́ tè̤tôcô htuô̌ tôcô rò a tè̤thè́zṳ̂́ yětahenuô a iplûkhyábíkyǎ lò̌hò́ lǔ rò athèaphǒ htebè́ pǎtohò́. 20Kayǎ tahehenuô athyáná tè̤klwǐ latǎ̤tǒ dố hezyeri̤zyeryákhu nuôtahehò́. Èthǐ ní̤huô̌ Cò́marya alǎ̤angó̤ rò a zṳ̂́e rò athèhtebè́ è́ lốklò̌ cò́ aphuố thuô̌shyě tahe aphuố shyěthuô̌thyó tahe, aphuố tôzè̤ tahe phúnuô cò́.”
Hékhákhongó̤ Ná Mikò̌ Ari-akyǎ
21Htuô̌rò Jesǔ hé èthǐ, “Thǐ phyénuô̌ mikò̌ dố hidò́kǔ rò thǐ nuô̌dya è dố cǒ̤lè̤̌ è̌? Má̤torò ma thǐ nuô̌dya è dố lé̤myěrè̤́ alè̤̌ è̌? Thǐ dyahtya è dố mikò̌rè̤́khunuô vǎhéto? 22Lò̌꤮ tè̤ me̤uốme̤bí tahenuô, ǔ ki phyéhteluô̌ lò̌ è pǎ. Lò̌꤮ tè̤ dố ǔ thè́gněplǒ to khǒnyá̤yě tahenuô, ǔ ki thè́gněplǒ lò̌ è shyé꤮ nopǎ. 23Tè̤ dố thǐ ní̤huô̌ è khǒnyá̤ yětahenuô thǐ tǒ bezṳ̂́ è.”
24Htuô̌rò a hé pó̤ èthǐ, “Ní̤dǎ tǎ̤te̤ lahyǎ vǎ tè̤hébèyě. Nè̤ ki ní̤dǎ tǎ̤te̤ tè̤ hénuôma, Cò́marya ki dyé nè̤ tè̤thè́gněplǒ pǎ, htuô̌to a ki nò̌thè́gně è́htya lốklò̌ pó̤ cò́ nè̤ pǎ. 25Kayǎ dố atè̤one cò́hò́ bá꤮ tě bèbè, ǔ lédyé è́htya pé̤pó̤ cò́ lǔ pǎ, manárò kayǎ dố atè̤ o to tôprè̤nuô, atè̤ oprè́ takiphúprè́ bèbè, ǔ ki phyéphekyǎphe lò̌ pó̤ lǔtè̤ pǎ.”
Hékhákhongó̤ Ná Tè̤klwǐ Dyáhtya Ari-akyǎ
26Jesǔ hé pó̤, “Cò́marya ahtyěaké̤nuô athyáná kayǎ tôprè̤ pruốtǎ̤ tè̤klwǐtè̤lwí dố hekhu nuô. 27Mò̤́khí rò omyě, mò̤́lǐ rò kahtò, mò̤́khí rò omyě, mò̤́lǐ rò kahtò, a me̤ prè́ phúnuô rò tè̤klwǐyě a phè́htya duhtya phútěnuô a thè́gně tôcô꤮ to. 28Hekhu dyéduhtya ní̤dyédû atè̤ prè́. Amò̤́ tamahtya ré̤lố htuô̌rò aplyǎ̤ hteno, rò athè bǎkò̌no dố khyělố prè́. 29Athè mǐ hyǎ hò́hò́ná a hyǎ kè́ ní̤dyé atè̤thètè̤phǒ yě ná tacě, me̤těhérò kè́buố shuốkhè̌ hyǎtuố̤hò́.”
Hékhákhongó̤ Ná Taplèplò Ari-akyǎ
(Matteo 13:31-32, Luka 13:18-19)
30Jesǔ hé, “Cò́marya ahtyěaké̤ yěnuô pè̤ ki talô byábû̌ cyá̤ pé̤ ǔ phútě? Má̤torò pè̤ ki talô dyéluô̌ cyá̤ pé̤ ǔ ná ngó̤khákho phútě? 31Cò́marya ahtyěaké̤ nuôma athyáná taplèplò nuô. Bí ǔ ivǐtǎ̤ taplèplò dố hekhu akhè̌, dố tè̤klwǐtè̤lwí lò̌꤮ plǐ aklè̌nuô taplèplò ma a patílố ná akhǒ cò́. 32Manárò ǔ pruốtǎ̤ htuô̌rò a dyáhtya hò́ akhè̌nuô, dố thòtò̤̌mò̤́, ithwídò̌byǎlèmò̤́ aklè̌nuô adulố ǔkhǒ, a phyǎduhtya tahuốhtya lốklò̌ná ǔ rò htuphúzuố̤phú tahe hyǎme̤ lahyǎ apwi̤ dố aphyǎ tahe alo̤ cò́.”
33Bí Jesǔ hésodônyǎ pé̤ ǔ ná Cò́marya alǎ̤angó̤ akhè̌nuô, a dônyǎ nuô̌tố̤ pé̤ ǔ ná ngó̤khákho tahe. Thyáphú ǔ ki thè́gněplǒbè́ ryá nuôrò è́taki a dônyǎ pé̤ ǔ phúnuô. 34A hébè pé̤ kayǎ tahe ná ngó̤khákho tahe tû́prè́ tadû́rò bí a o tû́dû ná a khǒpacè̤̌ tahe akhè̌nuô, a hésoluô̌ pwǒ̤ pé̤ lò̌ èthǐ lò̌꤮ ngó̤khákho angó̤lasá nuô tahe.
Jesǔ Nò̌okuố Ké̤lathè́
(Matteo 8:23-27, Luka 8:22-25)
35Bí nuôtônyě hò́, bí mò̤́hémò̤́tǎ̤ hò́ akhè̌nuô, Jesǔ hé èthǐ, “Pè̤ ki cuố dố htyěò bè́rè̤̌ tôkhó pó꤮.” 36Rò èthǐ htecuố khókyǎ ná kayǎ bè́mṳ. Rò Jesǔ a khǒpacè̤̌ tahe cuốnuô̌ dố Jesǔ onyǎo ní̤dyé hò́ thòklyě nuôtôbè akǔ rò èthǐ htecuốró̤ lò̌ lǔ. Thòklyě dố aruô okuô̌ bínuô tahe. 37Ké̤lathè́ duhyǎ rò htyěháhó nuô̌ dố thòklyěkǔ rò htyě kíré̤ htyabǎ cò́ ná thòklyě cò́. 38Manárò Jesǔ omyě ná mwókuố̤ tômě dố thòipè̤ tôkyě rò èthǐ cuố hturyǎ̤ ihtò lǔ rò a hé lǔ, “Kố꤮ Thárá, pè̤ kíré̤ lacû́thyě lò̌ cò́hò́ rò mame̤tě nè̤ bezṳ̂́ kuô̌ pǎ cò́ pè̤ tôcô꤮ toto?”
39A kahtò thè́prwǒ̤htuô̌ ké̤lathè́ rò a hé htyěháhóyě, “okuố!” A hé rò ké̤lathè́ okuốtôphuố okuố cò́ rò htyěháhó pǎ tôcô꤮ to.
40A hé èthǐ, “Thǐ thè́isě me̤tě? Thǐ tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ o híto vǎ?”
41Rò èthǐ thè́isě talwósû́lû̌ rò èthǐ hé ní̤dyé khyělǔ, “È ma kayǎ phútě tôprè̤ tě? Ké̤lathè́ ná htyěháhó tahe rò a ní̤dǎ cò́ lǔngó̤ngó̤.”
5Jesǔ Me̤sǐmé̤ Pé̤ Khǐné Me̤bè Kayǎphè̌ Tôprè̤
(Matteo 8:28-34, Luka 8:26-39)
1Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe cuốtuố̤ dố htyěòdu bè́rè̤̌ Gerasenephú tahe a htyěké̤kǔ nuô. 2Bí a o dố thòklyěkǔ hte akhè̌nuô, kayǎphè̌ dố khǐné me̤bè lǔ yětôprè̤nuô a o dố luô̤̌khu hte rò a htecuố myáhtyesû ná Jesǔ. 3Kayǎphè̌ yětôprè̤nuô a cuốo prè́ bí krò̌kǔ ǔ lé̤iluố luô̤̌ akhǎlé̤ yěnuô prè́. Rò ǔ cò̌klò̤ma pé̤ lǔ tôprè̤꤮ to, ǔ cò̌klò̤ma cò́ lǔ ná suplye̤tò̤́htè́ rò a pé̤to. 4Ǔ cò̌klò̤ma tamǒtamǒ lǔtakhu ná suplye̤tò̤́htè́ tadû́rò a htò́tû̌kyǎ. Akhǎduô rò ǔ cò̌klò̤ma ná suplye̤tò̤́htè́htè́, tadû́rò a cwitû̌kyǎ prè́prè́. Rò kayǎ dố a me̤pé̤ lǔ nuô, a o tôprè̤꤮ to. 5Bí a o dố krò̌kǔ luô̤̌khǎlé̤ akhè̌nuô, ná bí a o dố sokǔ akhè̌nuô, a è́htǒè́mo̤ rò a me̤cume̤htyǎ tamǒtamǒ ní̤dyé lò̌ ané̤ ná lò̤́ pwǒ̤꤮ tôphuố cò́.
6Bí a myáhtyecuốlǒ pǎprè́ Jesǔ akhè̌nuô, a klyahyǎtǒ dố lǔo rò a hyǎ dángṳ̂lya̤ dố lǔnyěhyǎ. 7Rò a è́htǒhtya rò a hé, “Tè̤dutè̤htǔ tadû Cò́marya aphúkhǔ Jesǔ꤮ nè̤ kíré̤ hyǎme̤ kryá꤮ vǎ ǐtě? Vǎ kwǐthè́zò̤ cò́ nè̤ dố Cò́marya a mèthènyě, me̤cyě̤me̤cṳ̂ tǎ vǎ tǎmé̤ ní꤮.” 8Me̤těhénuôrò Jesǔ héhtuô̌hò́ lǔ, “Khǐnékhǐnò̌, htecuố taphǎkyǎ dố prè̤khǔ nuôtôprè̤ alo̤,” a héhtuô̌ lǔ phúnuô hò́.
9Jesǔ sudyǎ lǔ, “Nè̤mwi̤ ná ǔpě?”
Rò a hésû, “Vǎmwi̤ ná Legion,5:9 Legion angó̤lasá ma oró̤oè́ me̤těhérò pè̤ oró̤oè́ nyacò́,” a hésû phúnuô. 10Thyáphú Jesǔ ki vè̤́kyǎ tǎ èthǐ tǎmé̤, rò nò̌htecuốokyǎ tǎ èthǐ dố ké̤klò̌ tǎmé̤nuô, èthǐ kwǐthè́zò̤ tadû cò́ Jesǔ cò́.
11Bínuôkhè̌, htyá tômṳdu kanúe tavǐtava̤phû asè bí sorò̤̌lo̤nuô. 12Khǐnékhǐnò̌ nuôtahe kwǐthè́zò̤ Jesǔ, “Nò̌cuốnuô̌o ré̤ pè̤ dố htyá nuôtahe akǔ rò plwǒnuô̌ ré̤ pè̤ dố htyá nuôtahe akǔ ní,” a kwǐthè́zò̤ lǔ phúnuô. 13Htuô̌rò Jesǔ nò̌htecuố èthǐ, rò èthǐ htecuốkyǎ dố kayǎphè̌ nuôtôprè̤ ané̤lo̤ rò a cuốnuô̌okyǎ dố htyá nuôtômṳ akǔ. Htyá nuôtômṳ ma a o aduô̌nyě̤rí rò a pá̤tǎ̤ rwó lá̤taprǐ yě alo̤ rò a latǎ̤lacû́ thyěkyǎ lò̌ dố htyěòdukǔ.
14Prè̤kyě̤htyá tahe klyaka̤ dyásoluô̌ cuốpye̤ pé̤lò̌ ǔ dố vǐ̤kǔ ná dốdò̌dốso tahe akǔ ná tè̤ritè̤kyǎ yětahe. Rò a me̤kryáané̤ phútěnuô ǔ hyǎmyá lahyǎ bínuô. 15Rò èthǐ hyǎ dố Jesǔ a o rò a myáhtye kayǎphè̌ dố khǐné htecuốkyǎ dố lǔkǔ nuôtôprè̤ onyǎ bínuô rò a kû̌htyathyáhtya ryákhyě ahyeca̤ rò athè́plò ryáka̤khyě khyěthyá. Kayǎ tahe myáhtye lǔ rò a thè́isě lò̌plǐ cò́ lǔlé̤. 16Kayǎ dố a myáhtye khǐnékhǐnò̌ htecuốkyǎ dố kayǎphè̌ nuôtôprè̤ akǔ ná htyá nuôtahe me̤kryá ané̤ phútě nuô, èthǐ cuố héso pé̤ lò̌ǔ dố aruô. 17Kayǎ tahe cáhtya kwǐthè́zò̤ Jesǔ ná a ki htecuố taphǎkyǎ ná èthǐ ké̤kû̌ bínuô.
18Bí Jesǔ nuô̌ dố thòklyěkǔ akhè̌nuô, kayǎphè̌ dố khǐné htecuốkyǎ dố lǔkǔ nuôtôprè̤ kwǐthè́zò̤ lǔ, “Khyáthè́dǒ è́krwǒcuố pé̤kuô̌ ré̤ vǎ.” 19Manárò Jesǔ è́krwǒní̤ lǔ to, a hé lǔ, “To, ka̤ dố nè̤ hinuô rò ka̤hésoluô̌ pé̤kuô̌ré̤ nè̤ puố̤vyá̤muố̤phè̌ ná Byacè me̤ryá pé̤ cò́ nè̤ bá꤮ těnuô ná a tè̤thè́zò̤ní̤ nè̤ phútě nuô ní꤮,” a héhtuô̌ lǔ phúnuôrò, 20kayǎ dố khǐné htecuốkyǎ dố lǔkǔ nuôtôprè̤ htecuố rò a cáhtya lě héso pé̤ ǔ pwǒ̤tôdò̌ dố ké̤tôké̤ ǔ è́ ná “Vǐ̤ shyé” akǔ rò Jesǔ me̤pé̤ kryá꤮ è phútěnuô ná kayǎ lò̌꤮ plǐ tapa̤ khyéthukhyéthè́ lò̌ kryá꤮ phútěnuô a cuố dônyǎluô̌ pé̤ lò̌ǔ bínuô.
Prè̤mò Dố A Tè̤swío Tôprè̤ Ná Pacè̤̌ Prè̤mòphú Tôprè̤ Thyě Ari-akyǎ
(Matteo 9:18-26, Luka 8:40-56)
21Bí Jesǔ ka̤khyě khyěthyá dố htyěòdu bè́rè̤̌ tôkyě ná thòklyě akhè̌nuô, kayǎ bè́mṳ hyǎ oplò́oplu ró̤è́ nyacò́ dố htyěòdu htû̌ nuô. 22Rò tè̤cò́bè̌hǒ khuklò́du tôprè̤, amwi̤ ná Jairus hyǎmyáhtye Jesǔ rò a dángṳ̂lya̤ dố lǔkhǎduô shyé. 23Rò a kwǐthè́zò̤ lǔ, “Vǎ phúprè̤mòphú tôprè̤ kíré̤ thyěhò́ rò thyáphú atè̤swí ki sǐmé̤kyǎ rò a ki htwǒprè̤ nuô, cuố dyahtya pé̤ré̤ vǎ nè̤ takhu dố alo̤.” 24Rò Jesǔ krwǒka̤kuô̌ lǔ.
Kayǎ tôplutôphè tadwítashya cuố kuô̌ lò̌ Jesǔ. 25Bínuô aklè̌ prè̤mò dố a khyábè tè̤sè̌thwitǎ̤ dố anyě̤ cò́hò́ shyényě̤na nuô a o tôprè̤. 26Tè̤khuthárá è́prè̤ myákhwèní̤ lǔ tadû́rò a yakhye to. A za ní̤dyé ané̤ rò arû̌ahtè̌ lò̌hò́ tadû́rò a yakhyehyǎtó̤ lǔ to, atè̤sè̌ yěnuô taklya ná a me̤shyohyǎ ná shyohyǎ prè́. 27A ní̤huô̌ Jesǔ ari-akyǎ rò a dwíhyǎnuô̌ dố kayǎ oró̤oè́klè̌ rò a hyǎtuố̤ dố Jesǔ khyěkhu rò a hyǎtô lǔ ca̤cwo̤. 28A héní̤ ané̤, “Vǎ ki tôbè prè́bí aca̤cwo̤ yěnuôprè́ ma vǎ tè̤sè̌thwitǎ̤ yě a klyá sǐmé̤ nyǎ hò́,” a hé rò, 29tôphuốtuô̌ athwihyǎ okuố rò a thè́gně ní̤dyé ané̤ ná atè̤sè̌ yěnuô a lamé̤kyǎhò́.
30Yětôphuốrò Jesǔ thè́gně ní̤dyé ané̤ ná a tè̤pro̤tè̤prya̤ htecuốkyǎ dố ané̤lo̤. A taríhtǒtarílya̤ ané̤ dố kayǎ oró̤oè́klè̌ rò, a sudyǎ ǔ, “Maǔpě tôbè vǎ ca̤cwo̤ pě?”
31Rò a khǒpacè̤̌ hésû lǔ, “Nè̤ myáhtyedûhò́ ná kayǎ o tava̤plutava̤phè tadwítashya lò̌ nè̤ rò mame̤těrò nè̤ cuốsudyǎ tuố̤, ‘Maǔpě tôbè vǎ ca̤cwo̤ pě phútě?’”
32Thyáphú a ki myáhtye kayǎ dố a hyǎ tôbè lǔ nuôtôprè̤ rò a myáka̤myáhyǎ tadû. 33Rò prè̤mò yětôprè̤nuô bí a hyǎtôbè lǔ ca̤cwo̤ akhè̌, tè̤htwǒhtya-ané̤ ná è phútěnuô a thè́gnělya̤ ní̤dyé ané̤ akhu-akhyě, a thè́isě tanyǎ̤tadè rò a hyǎdángṳ̂lya̤ dố Jesǔ mèthènyě rò a hésoluô̌ cò́ pé̤ lò̌plǐ Jesǔ. 34Rò Jesǔ hé lǔ, “Phúmò꤮, nè̤ tè̤zṳ̂́ yěnuô, a zasǐmé̤kyǎhò́ nè̤ tè̤sè̌hò́, ka̤mo̤mo̤ ka̤ryáryá dû ní꤮, nè̤ tè̤sè̌ yě a lamé̤ lǎnyǎdûhò́.”
35Bí Jesǔ hébèpǎprè́ akhè̌nuô, kayǎ tahe o dố Jairus dố a htwǒ tè̤cò́bè̌hǒ khuklò́ yětôprè̤ ahi hyǎ, rò a hyǎhéso pé̤ Jairus, “Nè̤phúmò thyěhò́. Rò thǐ cuốme̤dídyǎ tadûpǎ Thárá me̤tě?”
36Manárò Jesǔ ní̤dǎ èthǐ atè̤hébè to. A hé tè̤cò́bè̌hǒ khuklò́du nuôtôprè̤, “Bèzò̤ tǎmé̤, tarú zṳ̂́e vǎnuô ní꤮.”
37Htuô̌rò a è́krwǒní̤ prè́tû́ Petru, Jakomo ná apuố̤ Giovanni prè́. A è́ní̤ kayǎ dố aruô tôprè̤꤮ to. 38Èthǐ cuốtuố̤ dố tè̤cò́bè̌hǒ khuklò́du nuôtôprè̤ ahi rò a myáhtye ǔ me̤pra̤rû́pra̤tè́ tahe, ǔnguố̤ǔhè tahe. 39Bí a nuô̌ dố hidò́kǔ akhè̌, a hé èthǐ, “Thǐnguố̤thǐhè me̤tarû̌tapyǎ me̤tě? Pacè̤̌muố̤phú yětôprè̤ma a thyě má̤to. A omyění̤ sǒtapa̤ prè́.” 40Rò èthǐ nyě̤kruô̌ lò̌plǐ Jesǔ.
Htuô̌rò Jesǔ vè̤́htekyǎ lò̌꤮ kayǎ nuôtahe dố aklò̌ rò a è́ní̤ pacè̤̌muố̤phú yětôprè̤ amuố̤aphè̌ ná a khǒpacè̤̌ thè́thuô̌ rò a kanuô̌ dố pacè̤̌phú nuôtôprè̤ a o. 41Rò a pṳ̂́ pacè̤̌phú nuôtôprè̤ atakhu rò a hé lǔ, “Talí thakúmi” (Angó̤lasá ma, “Kố꤮ pacè̤̌muố̤phú꤮ vǎ hé nè̤꤮ kahtòmò̌.”), 42rò tôphuốtuô̌ pacè̤̌muố̤phú shyényě̤na yětôprè̤ kahtòcuố rò èthǐ khyéthukhyéthè́ nyacò́ lahyǎ. 43Rò Jesǔ mekyǎ tǎ̤te̤ èthǐ ngó̤, tǒbè hésoluô̌ní̤ pé̤ ǔ tôprè̤꤮ to, htuô̌rò a hé èthǐ, “Dyée pé̤ pacè̤̌muố̤phú nuôtôprè̤ lé̤elé̤ǒ tôcôcô ní꤮.”
6Vǐ̤ Nazarèphú Zṳ̂́e Jesǔ To
(Matteo 13:53-58, Luka 4:16-30)
1Jesǔ htecuốkyǎ bínuô rò è ná a khǒpacè̤̌ tahe ka̤khyě khyěthyá lahyǎ dố adò̌aso ní̤dû vǐ̤ Nazarè nuôtôvǐ̤. 2Bí Mò̤́nyěduô akhè̌nuô, Jesǔ cáhtya ithyóithya tè̤ dố tè̤cò́bè̌hǒkǔ. Kayǎ è́prè̤ ní̤huô̌ a tè̤ithyóithya rò a khyéthukhyéthè́ lò̌ cò́ rò a hé lahyǎ,
“A tè̤thítè̤phè́ yěnuô ná atè̤me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ lò̌꤮ plǐ yětahe nuôma a cuốní̤bè tǒ bítětě? A tè̤thítè̤phè́ dố a ní̤bè yětahe nuôma tè̤thíphè́ phútětôcô tětě? Htuô̌rò a cuốme̤ cyá̤ tuố̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ yětahe nuôma phútětě? 3È ma prè̤sò́cyá̤hi nuôtôprè̤ vǎhé? Rò è ma Maria aphúprè̤khǔ vǎhé? Apuố̤ tahe nuôma Jakomo, Jose, Juda, ná Simonè yětahe má̤ vǎhéto? Rò apuố̤prè̤mò tahe nuôma a o prè́ bí dò̌kǔyě prè́ vǎhéto?” Èthǐ hé lahyǎ phúnuôrò, èthǐ thè́hte Jesǔ rò è́mo̤sû lǔ to.
4Rò Jesǔ hé èthǐ, “Kayǎ dố a dyazṳ̂́dyanyá̤ ní̤dyékuô̌ prè̤pro̤ to tahe nuôma tû́prè́ adò̌kǔphú ní̤dû, aklwǐalyǎ ní̤dû ná a hiphúphyǎphú ní̤dû tahe prè́.” 5Èthǐ zṳ̂́e to akhu-akhyě Jesǔ me̤cyá̤ pǎ atè̤me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ nuôtahe tôcô꤮ to, a me̤cyá̤kyǎ prè́tû́ a dyahtya atakhu dố kayǎ swísè̌ nuôtahe alo̤ prè́, rò a me̤ sǐmé̤ pé̤ kayǎswíkayǎsè̌ tahe patíprè̤ prè́. 6Dò̌phúsophú tahe zṳ̂́ení̤ lǔ to akhu-akhyě a khyéthukhyéthè́ kanó̤꤮ to.
Yětôphuốrò Jesǔ htecuốlě dò̌ dố a o tavǐtava̤ bínuô tôdò̌htuô̌tôdò̌ rò ithyóithya pé̤ ǔ.
Jesǔ Nò̌htecuố A Khǒpacè̤̌ Shyéthè́nyě̤
7Htuô̌rò a è́hyǎ plò́lò̌ a khǒpacè̤̌ shyéthè́nyě̤ rò a nò̌htecuố lǔ tômṳ ná thè́nyě̤ phúnuô. Htuô̌rò thyáphú èthǐ ki vè̤́htekyǎbè́ khǐnékhǐnò̌ agněnuôrò, a dyé pé̤ èthǐ taryěshyosò̌.
8Jesǔ mecuốní̤ a khǒpacè̤̌ tahe angó̤, “Thǐ htecuốklyá rò phyécuốní̤ tǎ tôcô꤮ tǎmé̤ ní, phyécuốní̤ tǎ khò́mǔ, pyě̤, ná rû̌htò̌ yěnuôtahe tǎmé̤ ní꤮. Phyéní̤ prè́tû́ ihtyábǒ nuô prè́ ní꤮. 9Dyácuốní̤ lahyǎ khuphá nuô manárò phyécuố tǎ ca̤ nyě̤pṳ̂ tǎmé̤ ní꤮. 10Thǐ ki cuốnuô̌ o dố hi tôměmě akǔ hérò, thǐ dǎ htecuố hí dố dò̌ nuôtôdò̌ akǔ híto nuô, tarú o tadû lahyǎ bínuô ní꤮. 11Dò̌ tôdò̌dò̌ dố a ki thè́zṳ̂́ è́sû thǐ to rò a ki ní̤dǎ thǐngó̤ to hérò bí thǐ htecuốkyǎ akhè̌nuô, thuô̌tǎ̤kyǎ hemû dố thǐ khǎduôlo̤ nuôtahe, thǐ ki me̤phúnuô héma athyáná thǐ dyéluô̌kyǎhò́ tè̤mátè̤dyǎ tôcô dố Cò́marya ki cirya èthǐ pǎ nuôhò́.”
12A khǒpacè̤̌ tahe htecuốlě hésodônyǎ pé̤ kayǎ tahe ná a tǒkò za̤ ní̤dû lahyǎ ané̤, a lě héso pé̤ ǔ phúnuô. 13Èthǐ vè̤́htekyǎní̤ è́lǎ khǐnékhǐnò̌ rò a plò̤́ró̤ní̤ è́ pé̤ lǎ kayǎswíkayǎsè̌ tahe ná htahtyě rò a me̤sǐmé̤ ka̤khyě è́ pé̤ lǎ èthǐ.
Giovanni Baptista Atè̤thyě Ari-akyǎ
14Jesǔ amwi̤ luô̌htyěluô̌ké̤ akhu-akhyě Khwí Herodè6:14 Khwí Herodè yětôprè̤ nuôma Khwí Herodè Antipa. ní̤huô̌ lò̌lò̌꤮ a me̤ tè̤ nuôtahe ari-akyǎ. Htuô̌to kayǎ tahehe hé lahyǎ, “Jesǔ ma Giovanni Baptista thyěihtòka̤khyě prè́, tû́rò a me̤cyá̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ nuôtahe hò́.”
15Taheherò a hé, “È ma Prè̤pro̤ Elia prè́.”
Htuô̌to tahehe rò a hé, “È ma prè̤pro̤ khòkedû tôprè̤ dố athyáná prè̤pro̤ dố꤮ nyénu aklè̌ tôprè̤prè̤ prè́,” a hé lahyǎ phúnuô.
16Bí Khwí Herodè ní̤huô̌ Jesǔ me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ akhè̌nuô, a hé, “Giovanni dố vǎ nò̌pǎ̤tṳ̂̌kyǎ èkyǎ̤bǒ ná vǎ klyěphú nuôtôprè̤ htwǒprè̤ ka̤khyě khyěthyá hò́,” a hé phúnuô.
17Dố aré̤khè̌nuô ma Khwí Herodè nò̌cuốpṳ̂́ cò̌klò̤ma aklyěphú tahe ná Giovanni rò a nò̌dò́tǎ̤kyǎ lǔ dố htò̌kǔ nuôma Herodia khukhyě hò́. Herodia ma Khwí Herodè akhǐ, apuố̤ Philipu amě rò Giovanni hétǎ̤tṳ̂̌ tamǒmǒ Khwí Herodè ná a tǒ phyéní̤ apuố̤ Philipu amě to. 18Giovanni hé Khwí Herodè, “Nè̤ phyé khyěthyá nè̤ khǐnuô a lṳkhókyǎ hò́ ná Cò́marya tè̤thyótè̤thya hò́.” 19Phúnuô akhu-akhyěrò khwí amě Herodia yěnuô a pṳ̂́ma tadû Giovanni tè̤thû́ rò a thè́zṳ̂́ me̤thyěkyǎ lǔ tadû́rò a me̤cyá̤ tôcô꤮ to. 20Me̤těhérò Khwí Herodè yěnuô a myádu ní̤dyé Giovanni, me̤těhérò a thè́gně ná è ma kayǎ dố acò́ate̤ asǎsè̌ tôprè̤ akhu-akhyě, a takè̤bí ní̤dyé lǔ. Bí khwí ní̤huô̌ Giovanni hébè akhè̌nuô, a bèzò̤ nyacò́ tadû́rò a thè́zṳ̂́ ní̤huô̌ nyǎprè́ lǔ hébè prè́.
21Bí Khwí Herodè opacè̤̌lya̤ amò̤́nyě hyǎtuố̤khyě akhè̌nuô, ashuốakhè̌ ryányacò́ dố Herodia ki me̤thyěkyǎ Giovanni. Khwí me̤pwè̌ ní̤dyé a opacè̤̌lya̤ amò̤́nyě rò a buôebuôǒ klyě khuklò́khuklyǎ tahe, htyěké̤ khuklò́khuklyǎ tahe, ná kayǎ htwǒ khuklò́khuklyǎ dố Galilea ké̤kǔ nuôtahe. 22Bí Khwí Herodè amě Herodia aphúprè̤mòphú hyǎnuô̌ ilě akhè̌nuô, a me̤ thè́plòmo̤ thè́plòmǐ ní̤ Khwí Herodè ná asǐpré̤ lò̌꤮ plǐ khukhyě Khwí Herodè hé pacè̤̌muố̤phú yěnuô tôprè̤, “Nè̤ thè́zṳ̂́thè́lò̌ ǐtěnuô héso vǎ, vǎ ki dyé nè̤.” 23Htuô̌rò a ò́lya̤ rò a byǎní̤ angó̤ ná a tè̤hébè phúnuô rò “Nè̤ kwǐ cò́ vǎ ǐtě꤮ bèbè vǎ ki dyé nè̤ pǎ, nè̤ kwǐ cò́ vǎhtyěvǎké̤ taklǎmě cò́ bèbè, vǎ dyébè́ nè̤ pǎ,” a ò́lya̤ phúnuô.
24Rò pacè̤̌muố̤phú nuôtôprè̤ klyahte dố aklò̌ rò htesudyǎ amuố̤, “Muố̤꤮ vǎ tǒbè kwǐ khwí ǐtětě?”
“Kwǐ Giovanni Baptista a khuklò́nuô” amuố̤ hésû lǔ phúnuô.
25Rò a tapluố̤taplyě klyakanuô̌ khyěthyá dố khwí o rò “Vǎ thè́zṳ̂́ nò̌dya nuô̌ nè̤ Giovanni Baptista akhuklò́ dố dǐbě taè̌dukǔ rò hyǎdyé cò́ vǎ khǒnyá̤yěnuô” a hé lǔ phúnuô.
26Khwíyě a thè́plòmo̤ pǎtaki꤮ to tadû́rò a yǒ ò́lya̤ htuô̌hò́ dố sǐpré̤ tôplutôphè a mèthènyě hò́ akhu-akhyě ngó̤ dố a ò́lya̤ htuô̌hò́ ná pacè̤̌muố̤phú yěnuô, a thè́zṳ̂́ me̤pyékyǎ to. 27Phúnuôrò tôphuốtuô̌ a nò̌cuốphyé aklyěphú prè̤opò̤́tè̤ nuôtôprè̤ ná Giovanni akhuklò́ rò aklyěphú yětôprè̤ cuố dố ǔ lé̤dò́o kayǎ htò̌kǔ rò a cuốpǎ̤tṳ̂̌ ka̤ Giovanni akyǎ̤bǒ. 28Htuô̌rò a dyanuô̌ Giovanni a khuklò́yě dố dǐbětaè̌du akǔ rò a hyǎdyé ná pacè̤̌muố̤ nuôtôprè̤ rò pacè̤̌muố̤yě dyé ná amuố̤. 29Giovanni Baptista a khǒpacè̤̌ ní̤huô̌ rò èthǐ hyǎphyéka̤ lǔ né̤klò̤́ okyǎyě rò ka̤ iluốkyǎ lǔ dố luô̤̌khu.
Jesǔ Buôebuôǒ Kayǎ Aprè̤nyǎ̤rí
(Matteo 14:13-21, Luka 9:10-17, Giovanni 6:1-14)
30Prè̤dônyǎphú tahe ka̤-oplò́ tava̤lò̌ Jesǔ rò èthǐ héso pé̤lò̌ lǔ ná lò̌꤮ èthǐ me̤htuô̌hò́ tè̤nuôtahe ari-akyǎ ná èthǐ ithyóithya pé̤ ǔ nuôtahe ari-akyǎ. 31Prè̤ hyǎ dố lǔo rò hyǎ, prè̤ka̤ rò ka̤ oró̤oè́ talwósû́lû̌ khukhyě Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe lé̤okuố eǒ ashuốkhè̌nuô꤮ a opǎ cò́ to, rò Jesǔ hé a khǒpacè̤̌ tahe, “Pè̤ cuố ró̤lǔ dố khǎlé̤thuôkrě tôpho dố kayǎ o tôprè̤꤮ to nuô rò pè̤ ki okuố tabè́thè́prá taplô̤phú pó꤮.”
32Rò Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe cuốnuô̌ sidyání̤ thòklyě rò htecuốkyǎ lahyǎ tû́dû dố khǎlé̤thuôkrě tôpho. 33Manárò kayǎ è́prè̤ dố a myáhtye èthǐ cuố yětahenuô, a thè́gně tǎ̤te̤ lahyǎ hò́ ná Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe má̤nyǎhò́ akhu-akhyě, vǐ̤phú pwǒ̤tôvǐ̤ klyacuố ná khǎduô dố khǒkhu rò klyacuốtuố̤ ré̤ dố Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe anyěhyǎ. 34Bí Byacè Jesǔ o dố thòklyěkǔ hte akhè̌nuô, a myáhtye kayǎ bè́mṳdu cuố opò̤́ one ré̤ lò̌hò́ dố nyěhò́ rò a thè́zò̤ ní̤dyé nyacò́ èthǐ cò́, me̤těhérò kayǎ yětahenuô athyáná thímí tahe dố prè̤kyě̤ o lǔ to nuô akhu-akhyě a cáhtya ithyó è́pé̤ nyacò́ èthǐ.
35Bínuô akhè̌ mò̤́hélǎ hò́ rò Jesǔ a khǒpacè̤̌ tahe hyǎ dố lǔo rò a hyǎhé lǔ, “Khǎlé̤ bíyětôpho ma dò̌ ophû tôdò̌꤮ to, htuô̌to mò̤́hélǎ hò́. 36Thyáphú èthǐ ki cuốlě ipri̤-epri̤ǒ ní̤dyé lahyǎ dû asèesèǒ agněnuôrò, nò̌cuốkyǎ mò̌ èthǐ dố dò̌kǔsokǔ dố a o tavǐtava̤ bíyě tôpho nuô.”
37Manárò Jesǔ hésû èthǐ, “Myá dyéedyéǒ pé̤ èthǐ tôcôcô nuô.”
Rò èthǐ sudyǎ lǔ, “Pè̤ ki cuốipri̤ pé̤ èthǐ khò́mǔ rò alò̌ krṳ̂nya̤kǒ ná prè̤me̤tè̤phú tôprè̤ alè̌kè lè̌lwǐ̤thyó6:37 Rû̌zye denari tôbè ma a krṳ̂nya̤ ná tônyě atè̤rya̤ khwókè. cò́ kǒkǒ, rû̌zye denari o prè́ tôkoko꤮ tuô̌ prè́ rò a kíré̤ cuố pòepòǒ èthǐ phútě?”
38Jesǔ sudyǎ a khǒpacè̤̌ tahe, “Dố thǐklè̌nuô khò́mǔ o báklò̤́tě? Cuốmyámyá,” a hé èthǐ phúnuô akhè̌, èthǐ cuốmyá rò èthǐ myáhtye prè́, “Khò́mǔ nyǎ̤klò̤́ ná tè̤̌phú nyě̤bè prè́,” èthǐ hé lǔ phúnuô.
39Htuô̌rò Jesǔ nò̌onyǎ oplò́ èthǐ tômṳ ná tômṳ dố mi̤thuô̌lè̌khu. 40Rò èthǐ onyǎoplò́ lǔ tômṳ ná aprè̤ nyǎ̤shyě tahe aprè̤ tôzè̤ tahe. 41Jesǔ phyé khò́mǔ nyǎ̤klò̤́ ná tè̤̌ nyě̤bèyě rò a tṳ́htya dố mò́lè̤̌ rò a hébwíhétaryě htuthè́htya Cò́marya rò ibikyě khò́mǔ. Htuô̌rò a dyétǎ̤ dố a khǒpacè̤̌ tahe a o. Rò a khǒpacè̤̌ tahe zṳ́etǎ̤ dǐtû́ pé̤ ná kayǎ nuôtahe. Htuô̌rò a zò́kè̤́khǎkwo kuô̌ tè̤̌phú nuônyě̤bè phúnuônuô. 42Èthǐ e pòepòǒ ekò́ǒbǎ lò̌plǐ cò́ pwǒ̤꤮ tôprè̤ cò́. 43A khǒpacè̤̌ tahe phyédwóplò́ khyěthyá khò́mǔ ná tè̤̌phú dố a ibikyě rò a okyǎlố tahenuô a obǎ pǎ cò́ ná krí̤nuô shyényě̤mě cò́. 44Prè̤khǔdu dố a e khò́mǔ lò̌꤮ plǐ nuôma a o kayǎ nyǎ̤rí.
Jesǔ Cuố Dố Htyěkhu
(Matteo 14:22-33, Giovanni 6:15-21)
45Èthǐ ihtuôplò́ htuô̌htuô̌ ná Jesǔ nò̌cuốnuô̌ sidyá lò̌ a khǒpacè̤̌ tahe dố thòklyěkǔ rò a nò̌htecuố ré̤kyǎ èthǐ dố vǐ̤ Bethsaida dố a o dố htyěòbè́rè̤̌ nuôtôvǐ̤. Rò bí a khǒpacè̤̌ htyasidyá thòklyě akhè̌nuô, è rò a plwǒka̤kyǎ lò̌plǐ kayǎ bè́mṳ. 46Htuô̌rò Jesǔ htecuốkyǎ rò a cuốhtya cò́bè̌ dố sokhu.
47Bí mò̤́khípaló̤ hyǎ hò́ akhè̌nuô, a khǒpacè̤̌ thòklyě cuốtuố̤ hò́ dố htyěklǎmě hò́ tadû́rò Jesǔ okyǎ tû́dû prè́ dố khǒkhu tôprè̤ prè́. 48Jesǔ myáhtye ná ké̤lathè́ yǒ htò̌hyǎsû a khǒpacè̤̌ tahe akhu-akhyě, èthǐ khyǎsû ké̤lathè́ rò a thè́práladyá lò̌plǐ. Bí shyěi-utazè̤̌ mò̤́ kíré̤ lǐbǔhò́ akhè̌nuô, Byacè Jesǔ cuố dố htyěkhu rò hyǎtǒ dố a khǒpacè̤̌ tahe a o. A kíré̤ cuốtalwó ná a khǒpacè̤̌ tahe. 49Manárò bí a khǒpacè̤̌ tahe myáhtye lǔ cuố dố htyěkhu akhè̌nuô, èthǐ tane̤ lǔ ná luô̤̌taprya̤ rò a è́htǒè́mo̤ lò̌plǐ. 50Me̤těhérò èthǐ pwǒ̤꤮ tôprè̤ myáhtye lò̌plǐ lǔ rò thè́isě lò̌plǐ cò́.
Tôphuốtuô̌ Jesǔ hé èthǐ, “Dyakhû̌dyahǎ lahyǎ thǐ thè́plò. Thè́isě lahyǎ tǎmé̤, yěma vǎ prè́.” 51Htuô̌rò a htyanuô̌kuô̌ dố a khǒpacè̤̌ tahe a thòklyěkǔ rò ké̤lathè́ okuốhyǎkyǎ rò a khǒpacè̤̌ tahe khyéthukhyéthè́ lò̌plǐ cò́. 52Me̤těhérò èthǐ yǒ khǎlèduô̌ akhu-akhyě Jesǔ dyéluô̌ pé̤ cò́ èthǐ ná buôe ǔ khò́mǔ atè̤me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ yě cò́ tadû́rò èthǐ thè́gněplǒ lahyǎ to.
Jesǔ Me̤sǐmé̤ Pé̤ Kayǎswíkayǎsè̌ Dố Gennesaret Ké̤
53Èthǐ cuốbè́ hò́ htyěòduyě rò a cuốtuố̤ lahyǎ dố Gennesaret ké̤ rò a cuố báokuố lahyǎ athòklyě bínuô. 54Èthǐ hte hò́ dố thòklyěkǔkǔ ná kayǎ tahe thè́gnětǎ̤te̤no lahyǎ ná Jesǔ prè́. 55Èthǐ klyahtǒklyalya̤ lò̌ lahyǎ rò a cáhtya záhyǎ lahyǎ kayǎswíkayǎsè̌ tahe ná icò̤̌ rò záhyǎtǒ lahyǎ bí èthǐ ní̤huô̌ ná Jesǔ o ní̤dyé akhǎlé̤ nuôtôpho. 56Byacè Jesǔ cuốtǒ bítě꤮ tôpho bèbè, a cuố dố dò̌kǔ bèbè, a cuố dố vǐ̤kǔ bèbè, a cuố dố vǐ̤klò̌ bèbè, èthǐ dyatǎ̤ lahyǎ kayǎswíkayǎsè̌ tahe dố klè́kǔ rò èthǐ kwǐthè́zò̤ Byacè ná nò̌tôbè prè́ nè̤ ca̤htû̌ yěnuô ná prè̤swí prè̤sè̌ yětahenuô takiphúprè́. Rò kayǎ dố a tôbè lǔ ca̤htû̌ tahenuô, a tè̤swítè̤sè̌ lamé̤ lò̌plǐcò́.
7Jesǔ Ithyó Ǔ Ná Tè̤mwǒ̤plǐ Ari-akyǎ Ná Tè̤mwǒ̤plǐ To Ari-akyǎ
1Bínuô akhè̌ prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá ná Pharisěophú dố a o lahyǎ dố vǐ̤ Jerusalem akǔ hyǎ tahenuô, a hyǎ oplò́oplu tava̤ lò̌plǐ dố Jesǔ khǎshyé. 2Èthǐ myáhtye Byacè a khǒpacè̤̌ tahe esèe rò a sǐplǐ kuô̌ǔ atakhu to. Angó̤lasá ma èthǐ thè́zṳ̂́ hé ná phú tè̤cò́bucò́bè̌ alé̤klǒ o ná bí e tyahí sè to akhè̌ tǒbè sǐplǐ ré̤ takhu tadû́rò a khǒpacè̤̌ tahe me̤kuô̌ phúnuô to. 3(Me̤těhénuôrò Pharisěophú tahe ná lò̌꤮ Judaphú tahenuô a ki sǐplǐ lahyǎ atakhu tuố̤dố takhutarǎ tû́rò èthǐ phyéeno sèesèǒ prè́, èthǐ pṳ̂́maní̤ lahyǎ èthǐ phyěphuô̌ lé̤klǒ tahe. 4Èthǐ ki o dố klè́ ka̤ hérò a ki sǐplǐsǐplè̤́kyǎ atakhu to hénuô, èthǐ eǒ tôcô꤮ to. Htuô̌to èthǐ pṳ̂́maní̤ tadûpǎ lé̤klǒ dố aruô tahenuô a o è́lǎ pǎ. Kryá꤮ maǐtě hérò, èthǐ sǐplǐ ryá bělé̤ǒ tahe, dǐithwípò̤ tahe, ná bětalǐ thǐtahe.)
5Htuô̌rò Pharisěophú tahe ná prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe sudyǎ Jesǔ, “Nè̤ khǒpacè̤̌ tahe rò a krwǒme̤ kuô̌ phú phyěphuô̌ lé̤klǒ ithyókyǎ ǔ nuô to vǎ? Bí èthǐ esèǒhtyě akhè̌nuô, a sǐplǐkyǎ kuô̌ lahyǎ atakhu to me̤tě?”
6Jesǔ hésû èthǐ, “Prè̤pro̤ Isaiah héone thǐrithǐkyǎ nuôma a tǒtû́ cò́. Thǐ ma prè̤ cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ tahe. Prè̤pro̤ Isaiah rǎkyǎ dố nuôkhè̌ rò a hé, Cò́marya hé,
‘Kayǎ yětahe bezṳ̂́benyá̤ lahyǎ vǎ ná akhǎu manárò athè́plò nuôma a otaphǎye̤ ná vǎ prè́. 7Èthǐ cò́bè̌htya vǎ yěnuô angó̤lasá o tôcô꤮ to. Èthǐ ithyóithya prè́ ǔ ná prè̤lukayǎ alé̤klǒ tahe prè́ manárò a hé ní̤dyé lahyǎ ná a ithyóithya cò́ ǔ ná Cò́marya a tè̤thyótè̤thya tahecò́.’7:7 Isaia 29:13
8“Thǐ dyataphǎ khókyǎ Cò́marya a tè̤thyótè̤thya tahe rò thǐ pṳ̂́klò̤ma ní̤dyé lahyǎ prè̤lukayǎ a lé̤klǒlé̤khya tahe.”
9Htuô̌rò a hé èthǐ, “Thyáphú thǐ ki pṳ̂́ma ní̤dyé thǐ lé̤klǒ tè̤thyótè̤thya tahe agněnuôrò, Cò́marya mekyǎngó̤ tahenuô, thǐ limyǎ htésûkyǎ cyá̤ nyacò́. 10Mosè hé, ‘Bezṳ̂́benyá̤ nè̤muố̤nè̤phè̌ ní,’7:10 Li Hteka̤ 20:12, Li Dônyǎ 5:16 rò ‘Kayǎ dố a isò̌ amuố̤aphè̌ tôprè̤prè̤nuô bè me̤thyěkyǎ lǔ.’7:10 Li Hteka̤ 21:1711Manárò thǐ nò̌hé ǔmuố̤ǔphè̌, ‘Kố꤮ muố̤, Kố꤮ phè̌, rû̌htè̌ dố vǎ kitǒ myákhwè me̤cwó̤ ná thǐnuô a o vǎ, manárò vǎ ki nò̌e è ná Kòban,’7:11 (Kòban angó̤lasá ma tè̤me̤lǔ dố pè̤ dyé ná Cò́marya.) thǐ nò̌hé ǔ ná ǔmuố̤ǔphè̌ phúnuô, 12htuô̌rò thǐ nò̌me̤cwó̤ myákhwèní̤ pǎ èthǐ ná amuố̤aphè̌ to. 13Phúnuô akhu-akhyě thǐ me̤taphǔkyǎlò̌ hò́ Cò́marya alǎ̤angó̤ hékyǎ yěnuôtahe hò́, me̤těhérò thǐ pṳ̂́klò̤maní̤ thǐ lé̤klǒ rò thǐ dyétǎ̤ dǐtû́ ǔ. Thǐ me̤thyá phúyě dố aruô tahenuô a o è́pǎ nyacò́.”
14Rò Byacè Jesǔ è́hyǎphû kayǎ bè́mṳ dố akhǎshyé rò a hé èthǐ, “Pwǒ̤꤮ tôprè̤ ní̤dǎ lahyǎ vǎ hé thǐyě rò yácû́ pṳ̌thè́gně tǎ̤te̤ lahyǎ. 15Tè̤ dố a o dố aklò̌ rò a hyǎnuô̌ dố kayǎ tôprè̤prè̤ akǔ tahenuô a me̤ taprómǔmyá̤ cyá̤ lǔ to, manárò tè̤ dố a o dố kayǎ thè́plòkǔ rò a hte tahe nuôma a me̤ taprómǔmyá̤ lǔ prè́.” 16(“Lò̌꤮ thǐ yětahe, thǐ ki thè́zṳ̂́ thè́gně hérò, thǐ tǒkò ní̤dǎ lahyǎ.”)7:16 Ǔ rǎ liphá dố akhǎshyékhè̌ tahehenuô, a sunuô̌patố̤ liyětômǎ̤ to
17Jesǔ htecuố taphǎkyǎ dố kayǎ oró̤klè̌ rò bí a cuốnuô̌ dố hidò́kǔ akhè̌nuô, a khǒpacè̤̌ tahe sudyǎ lǔ ngó̤khákho angó̤lasá tahe. 18Rò a hé pé̤ èthǐ, “Thǐ thè́gně kuô̌nyǎ ǔ to è̌? Thǐ tǒbè thè́gně, sèe ǐtětě꤮ bèbè, a o dố aklò̌ rò a hyǎnuô̌ dố kayǎkǔ tahe nuôma, a me̤ taprómǔmyá̤ cyá̤ lǔ to. 19Me̤těhérò sèe yěnuô, a nuô̌ dố lǔ thè́plòkǔ má̤to, a nuô̌ dố phuô̤̌kǔ rò a bè htecuốkyǎ dố dò̌klò̌ prè́.” (A hé phúyěnuôma, a thè́zṳ̂́ hé, sèe ǐtětě꤮ bèbè, e ma a ní̤ lò̌prè́.)
20Htuô̌rò a hé, “Tè̤ dố a o dố kayǎ thè́plòkǔ rò a hte tahe nuôma a me̤ taprómǔmyá̤ lǔ prè́. 21Tè̤ dố a o dố kayǎ thè́plòkǔ hyǎhte tahe nuôma má̤hò́ tè̤tane̤ mǔmyá̤ricyá̤ tahe, cuốthû́ prè̤mòprè̤khǔ, ehuôehí, me̤thyě kayǎ, cuốthû́ ǔměǔvè̤, 22tè̤lò̤̌phǎ kò́vè̌kò́pra e ní̤dyégně, tè̤thè́kháthè́hte ǔ, lahǒeǔ, tè̤me̤ mǔmyá̤ricyá̤, thè́khwè́ní̤ǔtè̤, pacyé̤ishyéǔ, phyéduné̤, me̤tè̤ rò tane̤ tǎ̤te̤ to. 23Lò̌꤮ tè̤ dố aryáto yětahenuô a o dố kayǎ thè́plòkǔ hte rò a me̤ taprómǔmyá̤ kayǎ prè́.”
Judaphú Má̤to Tôprè̤ Zṳ̂́e Ná Jesǔ Ki Me̤cwó̤ Lǔ
24Jesǔ htecuốkyǎ ná khǎlé̤ bínuôtôpho rò a htecuốtuố̤ dố khǎlé̤ tôpho dố aphû ná vǐ̤ Tyre ná vǐ̤ Sido. Htuô̌rò a cuốnuô̌ dố hitômě akǔ rò a thè́zṳ̂́ dyéthè́gně ané̤ ná kayǎ bè́mṳ yětahe to tadû́rò a owóouố bícyá̤ to. 25Prè̤mò tôprè̤ ní̤huô̌ Jesǔ ari-akyǎkyǎ ná tôphuốtuô̌ a hyǎ dángṳ̂cò́bè̌lya̤ dố Jesǔ khǎduôshyé. Rò prè̤mò yětôprè̤nuô a phúprè̤mò patíphú o tôprè̤ rò khǐnékhǐnò̌ me̤bè lǔ tè̤. 26Prè̤mò yětôprè̤ ma Judaphú má̤to, a o dố Syria ké̤muố̤ alè̤̌ Phonicia ké̤kǔ, rò a o ní̤dyé ná a phúprè̤mò tôprè̤. Rò a hyǎ kwǐthè́zò̤ tadû Jesǔ ná a ki vè̤́htekyǎ pé̤ khǐnékhǐnò̌ dố a phúprè̤mò yěnuô akǔ.
27Htuô̌rò Jesǔ hé è, “Phú tahenuô a tǒbè ekò́ǒbǎ ré̤, pè̤ phyé phú yětahe asèe rò buôekyǎ ná htwi tahe nuôma a kòto.” (Jesǔ hé ná pacè̤̌phúyě angó̤lasá ma Judaphú rò htwi a hé nuôma Judaphú má̤to tahe.)
28Manárò a hésû Jesǔ, “A má̤lakǒ cò́ Byacè, htwi dố a o dố dǐrè̤́ alè̤̌ tahenuô a enò́ kuô̌nyǎprè́ phú tahe asèe tǎ̤kuố̤tǎ̤vè̤̌ nuôtahe nyǎprè́.”
29Jesǔ hé lǔ, “Nè̤ hésû ka̤khyě tè̤yě aryá nyacò́ akhu-akhyě nè̤ ka̤ dố hi ma aní̤ hò́. Khǐnékhǐnò̌ o dố nè̤ phúprè̤mò akǔ nuôtôduô̌ htecuốkyǎ hò́.”
30A ka̤ dố ahi rò a myáhtye ná a phúprè̤mò omyěkhû́ o dố lé̤myěkhu rò a thè́gně ná khǐnékhǐnò̌ htekyǎhò́ dố lǔkǔ hò́.
Jesǔ Me̤sǐmé̤ka̤ Pé̤ Kayǎ Khǎlèkaò̌ Rò A Pè́ Tôprè̤
31Htuô̌rò Jesǔ o bí vǐ̤ Tyre tavǐtava̤ nuô rò a nuô̌ cuốplúbè́ vǐ̤ Sido, htuô̌rò a ka̤khyě dố Galilea htyěò. Htyěò yěnuô a ophû ná vǐ̤ shyé dố ǔ è́ ná Decapoli hé yěnuô tôké̤ akǔ. 32Kayǎ tahe è́hyǎní̤ kayǎphè̌ khǎlèkaò̌ rò a pè́ uốáyá hébè cyá̤ kadákadǒ tôprè̤ dố Jesǔ a o rò èthǐ kwǐthè́zò̤ tadû Jesǔ dố a ki dya atakhu dố lǔlo̤.
33Rò Jesǔ è́hte taphǎcuốkhókyǎ tû́dû kayǎphè̌ yětôprè̤ dố kayǎ oró̤klè̌ rò kǐ̤nuô̌ htuô̌ akanò̌ dố kayǎphè̌ nuôtôprè̤ a khǎlèkǔ rò a htupláco apli̤htyě ná akanò̌ rò a tô ná kayǎphè̌ nuôtôprè̤ apli̤. 34Htuô̌rò a tṳ́htya dố mò́khu rò a thè́muố̤, rò a hé lǔ, “Éphatha!” Angó̤lasá ma “lǐhtyamò̌!” nuôprè́. 35Rò kayǎphè̌ nuôtôprè̤ khǎlè lǐka̤khyě rò apli̤ cè̤́ ka̤khyě rò a hébè cyá̤ ryá khyěthyá.
36Jesǔ hé èthǐ ná héso pé̤ tǎ ǔ tôprè̤꤮ tǎmé̤ ní꤮, a hé èthǐ phúnuô tadû́rò Jesǔ nò̌héluô̌ to shyoshyo, èthǐ lé héluô̌ shyoshyo. 37Rò lò̌꤮ kayǎ dố a ní̤huô̌ tahenuô, a khyéthukhyéthè́ lahyǎ kanó̤꤮ to. Rò èthǐ hé lahyǎ, “Lò̌꤮ è me̤tè̤ tahe nuôma aryá nyacò́! Kayǎ khǎlèkaò̌ ma a me̤lǐka̤khyě, kayǎ pè́ ma a me̤hébè cyá̤ ka̤khyě pé̤ cò́ ǔ ni,” a hé lahyǎ phúnuô.
8Jesǔ Dyéedyéǒ Kayǎ Lwǐ̤rí
1Bínuô akhè̌ kayǎ bè́mṳdu dố aruô tômṳ hyǎoplò́oplu kuô̌ lò̌ ke lǔ rò èthǐ lé̤elé̤ǒ lò̌kyǎ hò́ rò Jesǔ è́hyǎ a khǒpacè̤̌ tahe dố a o rò a hé èthǐ, 2“Vǎ thè́zò̤ ní̤dyé nyacò́ kayǎ yětahe, a o kuô̌ lahyǎ ná vǎ bíyě ma a bǎ hò́ thuô̌nyě hò́. Èthǐ lé̤elé̤ǒ o lahyǎ tôcô꤮ to. 3Vǎ ki plwǒka̤ tavǐ̤takò̌ èthǐ dố ahi hérò, a enò́ǒnò́ lahyǎ to rò a ladyáeladyáǒ ka̤ lò̌ dố klyálo̤ he, me̤těhérò kayǎ tahehe ma a o lahyǎ dố aye̤ hyǎ cò́.”
4Rò a khǒpacè̤̌ tahe hésû lǔ, “Pè̤ tǒbè dyée èthǐ lé̤e ma amá̤vǎ, manárò dố lá̤mi̤soklè̌ phúyěnuô, pè̤ ki cuốmyápṳ̌ dyée cyá̤ pé̤ èthǐ phútě?”
5Jesǔ sudyǎ èthǐ, “Thǐkhò́mǔ o báklò̤́tě?”
“A o thuô̌thyótôklò̤́” èthǐ hésû lǔ phúnuô.
6Jesǔ nò̌onyǎtǎ̤ lò̌ kayǎ bè́mṳ yětahe dố hekhu rò a phyéhtya khò́mǔ yěthuô̌thyótôklò̤́ rò a hébwíhétaryě htuthè́htya Cò́marya, rò a ibikyě htuô̌ khò́mǔ yětaherò a dyé ná a khǒpacè̤̌ tahe rò a nò̌cuốzṳ́ èthǐ rò a khǒpacè̤̌ tahe cuốzṳ́tǎ̤ dǐtû́ ná kayǎ bè́mṳ tahe. 7Èthǐ phyéhyǎ tuô̌kuô̌ tè̤̌phú tôbè nyě̤bè rò Jesǔ hébwíhétaryě htuthè́htya Cò́marya htuô̌rò a nò̌zṳ́tǎ̤ e ná kayǎ bè́mṳ yětahe. 8Èthǐ ekò́ǒbǎ pòepòǒ lò̌plǐ cò́. Rò a khǒpacè̤̌ phyédwókhyě khò́mǔ dố a okyǎpǎ yětahenuô a bǎpǎ cò́ ná krí̤nuô thuô̌thyótôkrí̤ cò́. 9Kayǎ esèe yětahenuô a phû꤮ o cò́ kayǎ lwǐ̤rí. 10Jesǔ plwǒka̤kyǎ htuô̌ kayǎ bè́mṳ yětahe rò tôphuốtuô̌ è ná a khǒpacè̤̌ tahe cuốnuô̌ dố thòklyěkǔ rò htecuố dố Dalmanutha ké̤.
Pharisěophú Tahe Kwǐmyá Tè̤pro̤tè̤prya̤
11Pharisěophú tahe hyǎ dố Jesǔ a o rò a hyǎ cáhtya kryá̤ lǔ. Jesǔ yěnuôma a o dố Cò́marya a o hyǎ má̤ è̌, má̤to è̌ nuô, èthǐ hyǎkwǐ khákhomyábyeprè́ lǔ ná a ki dyéluô̌ pé̤ èthǐ tè̤pro̤tè̤prya̤ tôcô. 12Jesǔ thè́muố̤ rò a hé èthǐ, “Kayǎ yětôhtû̌ tahe cuốkwǐmyá tuố̤ vǎ tè̤me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ me̤tě? Vǎ hécò́cò́ thǐ vǎ dyéluô̌ pé̤ thǐ tè̤me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ tôcô꤮ to.” 13A hé rò a htecuố taphǎkyǎ ná Pharisěophú nuôtahe, rò a ka̤ kanuô̌khyě dố thòklyěkǔ rò htecuốkyǎ htyěòbè́rè̤̌ tôkyě.
Jesǔ Ithyó Ní̤dyé A Khǒpacè̤̌ Tahe
14Jesǔ a khǒpacè̤̌ tahe sǒtapa̤ phyécuốní̤ lahyǎ khò́mǔ rò dố thòklyěkǔ yěnuô èthǐ phyécuốní̤ prè́ khò́mǔ tôklò̤́phú prè́. 15Jesǔ mekyǎ tǎ̤te̤ a khǒpacè̤̌ tahe, “Rò̤ní̤ lahyǎ thǐné̤ ná Pharisěophú tahe ahuô̌mû ná Khwí Herodè ahuô̌mû yěnuô ní꤮.”
16Èthǐ hé ní̤dyé khyělǔ, “Byacè hé pè̤ phúyěnuôma, má̤ dố pè̤ khò́mǔ o pé̤ lǔ to nuôhò́.”
17Byacè Jesǔ thè́gně ná èthǐ hébè ní̤dyélǔ ná khò́mǔ ari-akyǎ akhu-akhyě, a sudyǎ èthǐ, “Mame̤těrò thǐ cuốdônyǎ ní̤dyé khyělǔ ná thǐ khò́mǔ oto ari-akyǎ phútě? Ma thǐ myáhtye thè́gněplǒ kuô̌nyǎ híǔ to è̌? Thǐ cuốthè́gněplǒ pé̤ kuô̌ǔ to phútětě? 18Thǐ mèthèplò o kuô̌ǔ rò thǐ myáhtye kuô̌ǔ to, thǐkhǎlè o kuô̌ǔ rò thǐ ní̤huô̌ kuô̌ǔ to. 19Bí vǎ ibikyě khò́mǔ nyǎ̤klò̤́ rò vǎ buôe ná kayǎ nyǎ̤rí akhè̌nuô, thǐ phyédwóplò́ khyěthyá a okyǎlố nuôtaherò a opǎ bákrí̤tě nuôma thǐ tǒ̤ní̤dyé pǎto è̌?”
Èthǐ hésû lǔ, “A okyǎlố shyényě̤krí̤.”
20“Bí vǎ ibikyě khò́mǔ thuô̌thyótôklò̤́ rò vǎ buôe ná kayǎ lwǐ̤rí akhè̌, thǐ phyédwóplò́ khyěthyá khò́mǔ dố vǎ ibikyě tahenuô, a okyǎlố pǎ bákrí̤tě?”
Èthǐ hésû lǔ, “A okyǎlố pǎ thuô̌thyó tôkrí̤.”
21Rò a hé èthǐ, “Thǐ thè́gně pé̤kuô̌nyǎ híǔ to è̌?”
Jesǔ Zasǐmé̤ Kayǎphè̌ Mèthèkhí Tôprè̤ A Mèthèplò Dố Vǐ̤ Bethsaida
22Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe cuốtuố̤ dố vǐ̤ Bethsaida rò kayǎ tahe è́hyǎní̤ kayǎ mèthèkhí tôprè̤ rò a hyǎkwǐthè́zò̤ Jesǔ ná a ki tôbè pé̤ kuô̌ kayǎ yětôprè̤. 23Jesǔ pṳ̂́ní̤ kayǎ mèthèkhí yětôprè̤ atakhu rò a è́hte lǔ dố dò̌klò̌ rò a htuplárè̤̌ lǔ mèthèplò rò a tôrè̤̌ kayǎphè̌ yětôprè̤ a mèthèplò rò a sudyǎ lǔ, “Nè̤ myáhtye tè̤ tôcôcô è̌?”
24A myáhtǒmyálya̤ rò a hé, “Vǎ myáhtye kayǎ tahe tadû́rò athyáná thòmò̤́ rò a cuốka̤cuốhyǎ phúnuô prè́.”
25Jesǔ tôrè̤̌ khyěthyá kayǎphè̌ mèthèkhí yětôprè̤ a mèthèplò rò kayǎ nuôtôprè̤ yácû́ myátǎ̤te̤ khyěthyá rò a mèthèplò lǐhtya rò a myáhtye ryálò̌ tè̤pwǒ̤tôcô. 26Rò Jesǔ héní̤ lǔ, “Ka̤ tôphuốka̤ dố hi ní꤮, ka̤ kanuô̌ tǎ dố dò̌kǔ tǎmé̤ ní꤮.”
Petru Héluô̌hte Ná Jesǔ Ma Prè̤me̤lwóhteka̤ Dố Cò́marya Nwóhtya È Tôprè̤
(Matteo 16:13-20, Luka 9:18-21)
27Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe cuố lahyǎ dố dò̌ o dố vǐ̤ Caesarea Philipi akhǎsò̌khǎshyé tahe rò bí a cuố dố klyálo̤ akhè̌nuô, Jesǔ sudyǎ èthǐ, “Kayǎ tahe hékryá꤮ vǎ ná vǎ ma kayǎ phútě tôprè̤ pě?”
28Èthǐ hésû lǔ, “Taheherò a hé ná Giovanni Baptista, tahehe kuô̌kerò a hé ná Prè̤pro̤ Elia, taheherò a hé ná prè̤pro̤ tomaná prè̤pro̤ khódû dố aruô tahe aklè̌ tôprè̤prè̤ prè́,” a hé lahyǎ phúnuô.
29Rò a sudyǎ èthǐ, “Thǐ kuô̌kelé꤮, thǐ ki hé ke vǎ ná ǔpě?” A hé rò Petru hésû è, “Nè̤ ma prè̤me̤lwóhteka̤ ǔ8:29 Me̤lwóhteka̤ ma Krístuphú amṳ dố aruô tahehenuô a hé, “tè̤me̤siplè́ka̤” má̤torò “Tè̤khyáka̤phuôka̤, tè̤è́ka̤phuôka̤.” dố Cò́marya nwóhtya è nuôtôprè̤ hò́.”
30Phúnuôrò Jesǔ mekyǎ èthǐ, “Vǎ ma prè̤me̤lwóhteka̤ ǔ8:30 Me̤lwóhteka̤-me̤siplè́ka̤-khyáka̤phuôka̤ dố Cò́marya nwóhtya è nuôtôprè̤ hò́, thǐ bè cuố hésoluô̌ní̤ pé̤ ǔ phúnuô tôprè̤꤮ to ní꤮.”
Jesǔ Héso-one Ré̤ A Bè Khyácyě̤khyácṳ̂ Tè̤ Ná A Bè Thyě Pǎ Ari-akyǎ
(Matteo 16:21-28, Luka 9:22-27)
31Rò Jesǔ cáhtya ithyó a khǒpacè̤̌ tahe, “Vǎ ma prè̤lu kayǎ aphúkhǔ rò vǎ tǒbè khyábè è́nyacò́ tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ pǎ, rò Judaphú khuklò́khuklyǎ tahe, bwídukhu tahe ná prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe ki thò́taná̤ thò́taphǎkyǎ vǎ pǎ rò èthǐ ki me̤thyěkyǎ vǎ pǎ. Rò vǎ thyěhtuô̌pǎ rò thuô̌nyě pǎnuô, vǎ ki htwǒprè̤ ka̤khyě khyěthyá dố tè̤thyě pǎ.” 32A héluô̌ lá̤lǐ plǒ pé̤lò̌ cò́ èthǐ ná lò̌꤮ tè̤yětahe akhu-akhyě Petru è́cuố taphǎ cò̤́cè̤̌kyǎ Byacè takiphú rò a thè́prwǒ̤ lǔ.
33Manárò Jesǔ taríhtǒtarílya̤ rò a myárè̤̌ htuô̌ a khǒpacè̤̌ tahe rò a thè́prwǒ̤ ka̤khyěsû Petru, “Kố꤮ khǐnéricyá̤ khuklò́, htecuố taphǎkyǎ ná vǎ, me̤těhérò nè̤ tè̤tane̤ tahenuô athyáná prè̤lukayǎ a tè̤tane̤ nuô prè́, a thyákuô̌ ná Cò́marya a tè̤tane̤ tahenuô má̤to.”
34Htuô̌rò Jesǔ è́hyǎplò́tố̤ lò̌ kayǎ bè́mṳ tahe ná a khǒpacè̤̌ tahe dố a o rò a hé èthǐ, “Kayǎ tôprè̤prè̤ ki thè́zṳ̂́ krwǒ vǎkhyě hénuô, a tǒbè me̤ phú vǎ thè́zṳ̂́nò̌me̤ lǔ nuôtahe, a me̤ cṳ́꤮ dû athè́plò ma aní̤ to. A bè záhtya ní̤dyédû a krusu rò a bè krwǒ vǎkhyě. 35Me̤těhérò kayǎ dố a thè́zṳ̂́ me̤lwóhteka̤ ní̤dyé a thè́plòhtwǒprè̤ tôprè̤prè̤ nuô, a thè́plòhtwǒprè̤ ki lamé̤kyǎ pǎ. Manárò dố vǎkhuvǎkhyě rò kayǎ tôprè̤prè̤ ki dyélya̤kyǎ a thè́plòhtwǒprè̤ ná tè̤thè́krṳ̂̌mila yěnuô dố vǎgně hénuô, a ki ní̤bè thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ pǎ. 36Kayǎ tahe ki ní̤bè lò̌ cò́ hekhusǐba a tè̤duzá̤htyathè̌ tahe cò́ rò a ki lacṳ́kyǎ a thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ yě hénuô abwío dố lǔgně ǐtě? 37Kayǎ dố a thè́zṳ̂́ ní̤bè ka̤khyě khyěthyá a thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ yě tôprè̤prè̤nuô tè̤duzá̤htyathè̌ dố a ki ipri̤bè́ ná a thè́plòhtwǒprè̤ yěnuô a o tôcô꤮ to. 38Htû̌khè̌ dố a o shuô̌shuô̌prè́ ná kayǎ dố a me̤thû́me̤plátè̤, kayǎ dố a krwǒlṳ̂me̤ tǒ Cò́marya athè́plò o pǎ to yětôhtû̌ akǔyě, kayǎ tôprè̤prè̤ dố a thè́tarè̤̌ vǎ htuô̌to a thè́tarè̤̌ vǎlǎ̤vǎngó̤ yětahe tôprè̤prè̤ nuô, shyé꤮ prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě ki hyǎhò́ ná vǎphè̌ a taryědutaryěhtǔ hò́pǎ, rò vǎ hyǎtố̤hò́ ná tanémò́khuphú sǎsè̌ tahe hò́pǎ akhè̌nuô, vǎ ki thè́tarè̤̌ kuô̌ke è pǎ.”
91Jesǔ hé èthǐ, “Vǎ hé má̤lakǒ cò́ thǐ, kayǎ dố a ihtòo bí thǐklè̌yě tahehenuô, bí èthǐ thyě tyahí tokhè̌, èthǐ ki myáhtyenò́ lahyǎ Cò́marya hyǎ pốhtyěpốké̤ ná a taryěpro̤prya̤ pǎ.”
Jesǔ Né̤klò̤́ Htulyakhókyǎ
(Matteo 17:1-13, Luka 9:28-36)
2Mò̤́nyě thuô̌thyó bǎhtuô̌hò́nuô Byacè Jesǔ è́ní̤ Petru, Jakomo ná apuố̤ Giovanni rò a cuốhtya dố sohtyalô̌ tômě alo̤. Bí a o tû́dû ná èthǐ akhè̌nuô, Byacè Jesǔ ané̤klò̤́ htulya taklya khólò̌ dố èthǐ nyěhyǎ. 3A hyeca̤ tahenuô abǔplyatakhè̌htya lò̌plǐ cò́ rò a bǔthúlú klò̌pǎ cò́ ná ǔ ishuôphuố hyeca̤ dố hekhuyě nuô cò́. 4Phúnuôhtuô̌rò a khǒpacè̤̌ nuô thè́thuô̌ myáhtye Prè̤pro̤ Elia dố꤮ nyénu nuôtôprè̤ ná Mosè oluô̌htya rò èthǐ hébè lahyǎ ná Byacè Jesǔ.
5Petru hé Jesǔ, “Thárá꤮, khǎlé̤ bíyě tôpho rò atwó̤ mo̤ryá lǎ. Pè̤ ki isò́pé̤ thǐ lé̤thû thuô̌mě, tôměrò nè̤gně, tôměrò Mosè agně, tôměrò Prè̤pro̤ Elia agně.” 6Èthǐ thè́isě talwó sû́lû̌ rò Petru tǒbè hé phútěnuô a thè́gně pǎto akhu-akhyě a héhte phúnuô prè́.
7Rò ò́luố̤ tôba lapò̤ tǎ̤bíkyǎ èthǐ rò ngó̤pra̤htya dố ò́luố̤kǔ rò a hé, “Yětôprè̤ ma vǎphúkhǔ dố vǎ mo̤ ní̤dyé è tôprè̤, rò ní̤dǎ lahyǎ angó̤ ní꤮.”
8O taplô̤phú rò èthǐ myátarítava̤ rò myáhtye prè́tû́ Jesǔ tôprè̤꤮ tuô̌, dố aruô thè́nyě̤nuô myáhtye pǎto hò́.
9Bí èthǐ o dố solo̤ hítǎ̤ akhè̌nuô, Jesǔ mekyǎ èthǐ ngó̤, “Lò̌꤮ thǐ myáhtye yětahenuô hésoluô̌ pé̤ tǎ hí ǔ tôprè̤꤮ tǎmé̤ ní꤮, prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě hò́ dố tè̤thyě pǎ tû́rò hésoluô̌ pé̤ noprè́ ǔ ní꤮,” a mekyǎ èthǐ phúnuô. 10Rò èthǐ me̤phú Jesǔ mekyǎ èthǐ nuô tadû́rò èthǐ dônyǎ ní̤dyé khyělǔ tôprè̤ ná tôprè̤ rò a hé lahyǎ, “Tè̤thyě ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě angó̤lasá ma ǐtě ha?” A sudyǎ ní̤dyé lò̌ lǔ phúnuô.
11Èthǐ sudyǎ Jesǔ, “Prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe hé ná Prè̤pro̤ Elia bèhyǎ ré̤klò̌ ná Messia dố a ki me̤lwóhteka̤ ǔ yěnuô tôprè̤ pǎ, a cuốhétuố̤ phúnuô me̤tě?”
12Rò a hésû èthǐ, “Prè̤pro̤ Elia bè hyǎ ré̤lốpǎ rò a bè hyǎ taritaryǎ me̤ryá ka̤khyě tè̤lò̌꤮ plǐ nuôma a má̤lakǒ cò́ vǎ. Manárò lisǎsè̌ hé ná prè̤lu kayǎ aphúkhǔyě a tǒbè khyábè è́nyacò́ tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ pǎ rò ǔ ki thò́taná̤taphǎkyǎ è pǎ a cuốhétuố̤ phúyěme̤tě? 13Manárò vǎ hé thǐ, Prè̤pro̤ Elia9:13 Jesǔ hé “Elia”, angó̤lasá ma Giovanni Baptista hyǎhtuô̌hò́ rò kayǎ tahe me̤ lǔ cṳ́ èthǐ thè́plò thè́zṳ̂́ me̤ lǔ nuôprè́. Yěma a htwǒhtya hò́ phú lisǎsè̌ rǎone è ari-akyǎ nuô hò́.”
Jesǔ Me̤sǐmé̤ Pacè̤̌phè̌phú Dố Khǐnékhǐnò̌ Me̤bè È Tôprè̤
(Matteo 17:14-20, Luka 9:37-43)
14Bí Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ thè́thuô̌ cuốtuố̤ dố a khǒpacè̤̌ aruô tahe a o akhè̌nuô, a myáhtye kayǎ bè́mṳdu hyǎoplò́oplu tava̤ lò̌ èthǐ rò prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe hyǎkréhyǎkryá̤ lahyǎ ná èthǐ. 15Bí kayǎ bè́mṳ myáhtye Jesǔ akhè̌, tôphuốtuô̌ èthǐ khyéthukhyéthè́ lahyǎ rò èthǐ klyacuố hébè è́mo̤sû lahyǎ Jesǔ.
16Rò Jesǔ sudyǎ a khǒpacè̤̌ tahe, “Ma thǐ krékryá̤ lahyǎ èthǐ ná tè̤ritè̤kyǎ ǐtě?”
17Dố kayǎ bè́mṳ aklè̌nuô kayǎphè̌ o tôprè̤ rò a hésû Jesǔ, “Thárá꤮ vǎ è́hyǎní̤ vǎ phúprè̤khǔ dố khǐnékhǐnò̌ me̤pè́ lǔ rò a hébè cyá̤ to tôprè̤ dố nè̤o. 18Dǎ khǐnékhǐnò̌ me̤bè hò́ è bíkhè̌tě꤮ nuô a bè́ lakhû́tǎ̤ ané̤ dố hekhu rò akyǎ̤kǔ bò́bè́hte lò̌plǐ. Htuô̌rò a a̤takrṳ̂ akhukhyě rò ané̤ pryǎ̤htya lò̌plǐ. Vǎ kwǐthè́zò̤ nè̤ khǒpacè̤̌ tahe ki vè̤́htekyǎ pé̤ lǔ khǐnékhǐnò̌yě tadû́rò èthǐ vè̤́htekyǎbè́ pé̤kuô̌ lǔ phúnuôto.”
19Rò Byacè Jesǔ hé èthǐ, “Kayǎ sǒdǒ tè̤zṳ̂́ thǐ꤮ ma vǎ bè onyě̤ tố̤kuô̌pǎ ná thǐ bátě pǎ? Vǎ tǒbè khyáthè́dǒ nyě̤pé̤kuô̌pǎ thǐ bátě? È́hyǎ è dố vǎ oyě.”
20Rò èthǐ è́hyǎ pacè̤̌phè̌phú nuôtôprè̤ dố Jesǔ o. Bí khǐnékhǐnò̌ myáhtye Jesǔ akhè̌ tôphuốtuô̌ a me̤ tanyǎ̤tapluố̤ htyashyo pacè̤̌phè̌phú yětôprè̤ rò lakhû́tǎ̤ dố hekhu rò a htulò̌ taplò̌taple ané̤ bínuô rò akyǎ̤kǔ bò́bè́hte lò̌plǐ cò́.
21Rò Jesǔ sudyǎ pacè̤̌phú nuôtôprè̤ aphè̌, “A me̤ phúyě nuôma anyě̤lǎ hò́ è̌?”
Rò a hésû lǔ, “A me̤pǎ dố a patíkhè̌ nuôpǎ cò́. 22Khǐnékhǐnò̌ thè́zṳ̂́ me̤thyě lǔ rò a me̤ lakhû́nuô̌ tamǒmǒ lǔ dố mikǔ, a me̤ latǎ̤nuô̌ tamǒmǒ lǔ dố htyěkǔ cò́. Nè̤ ki me̤cyá̤ hérò thè́zò̤ rò me̤cwó̤ pé̤ré̤ pè̤ to꤮.”
23Rò Jesǔ hé lǔ, “Me̤těrò nè̤ cuố hétuố̤, ‘Nè̤ ki me̤cyá̤,’ phúnuô me̤tě? Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a zṳ̂́e Cò́marya nuôma a me̤cyá̤ lò̌plǐ pwǒ̤꤮ tôcô prè́.”
24Tôphuốtuô̌ pacè̤̌ aphè̌ è́htǒ hé, “Vǎ zṳ̂́e, manárò vǎ tè̤zṳ̂́ opatílǎ, thyáphú vǎ tè̤zṳ̂́ kishyokisò̌ agněnuô, me̤cwó̤ kuô̌ ré̤ vǎ!” A è́htǒ phúnuô.
25Bí Jesǔ myáhtye ná kayǎ bè́mṳ klyahyǎtǒphû ró̤è́lǎ lǔ akhè̌nuô, a thè́prwǒ̤ khǐnékhǐnò̌ yěnuô, “Kố꤮ khǐnékhǐnò̌ dố a me̤kaò̌ kayǎ akhǎlè rò a me̤pè́ kayǎ yětôprè̤, vǎ nò̌htecuố taphǎkyǎ nè̤ dố pacè̤̌phè̌phú yětôprè̤ akǔ hò́, nè̤ bè ka̤khyě nuô̌ní̤ pǎ tôphuố꤮ to ní,” a héhtuô̌ phúnuô rò.
26Khǐnékhǐnò̌yě a è́htǒhtya rò a me̤ tapluố̤shyotapluố̤sò̌ htuô̌ pacè̤̌phè̌phú nuôtôprè̤ rò a htecuốkyǎ dố lǔkǔ. Rò pacè̤̌phè̌phú yětôprè̤nuô, a thyá cò́ ná a thyěnuô cò́. Rò kayǎ tahe hé lahyǎ, “A thyěhò́ nuô̌꤮” a hé lahyǎ phúnuô. 27Manárò Jesǔ cwikahtò lǔ rò a kahtòbè́ khyěthyá.
28Jesǔ me̤htuô̌ phúnuôrò, bí è ná a khǒpacè̤̌ tahe ka̤khyě nuô̌ dố hi dố ǔ o tôprè̤꤮ to nuôtômě akǔ akhè̌nuô, a khǒpacè̤̌ tahe sudyǎ lǔ, “Pè̤ vè̤́htekyǎ bè́kuô̌ǔ khǐné to me̤tě?”
29Rò Jesǔ hé èthǐ, “Khǐnékhǐnò̌ phúyě tahe nuôma thǐ vè̤́htekyǎbè́ prè́ è ná tû́ tè̤kwǐcò́bè̌ tôcô prè́.”
Jesǔ Hé Khyěthyá Ná Atè̤thyě Ari-akyǎ
(Matteo 17:22-23, Luka 9:43-45)
30Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe htecuốkyǎ htuô̌ ná khǎlé̤ bínuô rò èthǐ lěcuốrwó Galilea ké̤kǔ nuô. Jesǔ thè́zṳ̂́ nò̌thè́gně ǔ tôprè̤꤮ to, 31me̤těhérò a ithyóithya a khǒpacè̤̌ tahe rò a hé èthǐ, “Prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě, ǔ ki isè̌ tǎ̤kyǎ è dố prè̤lukayǎ a takhukǔ pǎ rò èthǐ ki me̤thyě vǎ pǎ. Vǎ thyěhtuô̌ thuô̌nyě pǎ nuô, vǎ ki htwǒprè̤ ka̤khyě khyěthyá pǎ.” 32A khǒpacè̤̌ thè́gněplǒryá a tè̤ithyóithya èthǐ yě angó̤lasá to tadû́rò èthǐ sudyǎbû lǔ tôprè̤꤮ to.
Kayǎ Dố A Ki Htwǒdulố Ǔ Ma Ǔpě?
33Èthǐ cuốtuố̤ dố vǐ̤ Capernaum rò bí a o dố hikǔ akhè̌nuô, a sudyǎ a khǒpacè̤̌ tahe, “Bí thǐ cuố dố klyálo̤ akhè̌nuô, thǐ hébè cuố kryá꤮ lǔ ǐtě?” 34Bí èthǐ cuố dố klyálo̤ akhè̌nuô, èthǐ yǒ krékryá̤cuố ní̤dyélǔ ná dố pè̤klè̌ yěnuô, ǔpě htwǒdulố ǔ pě ari-akyǎ akhu-akhyě, èthǐ othuôtakrû́ lahyǎ prè́, a hé ka̤khyěsû lǔ tôcô꤮ to.
35Jesǔ onyǎo rò a è́hyǎ èthǐ dố akhǎshyé rò a hé èthǐ, “Kayǎ dố a thè́zṳ̂́ htwǒdulố ǔ tôprè̤ nuôma a tǒbè o dố ǔ lè̤̌lố rò a bè htwǒpé̤ lò̌ ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ a prè̤me̤tè̤phú.”
36Htuô̌rò a è́hyǎ pacè̤̌phú tôprè̤ rò a nò̌hyǎ kahtòo lǔ dố èthǐklè̌ rò a phyáhtya lǔ rò a hé èthǐ, 37“Kayǎ dố a myá vǎmèthè rò a ki è́mo̤sû pacè̤̌phú thyáná yětôprè̤ tôprè̤prè̤nuô a è́mo̤sû hò́ vǎ hò́. Htuô̌rò kayǎ dố a è́mo̤sû vǎ tôprè̤prè̤nuô athyáná a è́mo̤sû hò́ prè̤ dố a nò̌hyǎ vǎ bíyě nuôtôprè̤ hò́.”
Kayǎ Dố A Me̤takè Pè̤ To Nuôma A Otố̤kuô̌ Ná Pè̤ Tômṳtuô̌
38Giovanni hésoluô̌ pé̤ Jesǔ, “Thárá꤮ pè̤ myáhtye kayǎ tôprè̤ dố a cuố vè̤́htekyǎ khǐnékhǐnò̌ tahe ná nè̤mwi̤. A yǒ otố̤kuô̌ dố pè̤amṳkǔ má̤to rò pè̤ hé tǎ̤tṳ̂̌kyǎ lǔ.”
39Manárò Jesǔ hésû èthǐ, “Hétǎ̤tṳ̂̌ tǎ è tǎmé̤, kayǎ tôprè̤prè̤ dố a me̤ htwǒhtya tè̤pro̤tè̤prya̤ tôcôcô ná vǎ mwi̤nuô dốkhyěpǎ a pacyé̤ishyé zǔnyé pǎ ná vǎ to. 40Kayǎ dố a thè́hte pè̤ to tahe nuôma a otố̤kuô̌ dố pè̤ tôkyě prè́. 41Vǎ hécò́cò́ thǐ, dố thǐ krwǒ vǎkhyě akhu-akhyěrò, kayǎ tôprè̤prè̤ ki dyéǒsû thǐ htyě tôbě hénuôma a ki ní̤bè má̤lakǒ cò́ tè̤me̤ní̤khwókè pǎ.
Kayǎ Dố A Me̤thû́ Pacè̤̌phú
42“Kayǎ tôprè̤prè̤ ki nò̌me̤thû́ kayǎ patílố dố a zṳ̂́e vǎ yětahe aklè̌ tôprè̤prè̤ hénuô, cò̌ lò̤́du dố a kyǎ̤bǒlo̤nuô rò tá̤tǎ̤kyǎ è dố htyědutava̤kǔ nuôma aryáklò̌ pǎ cò́ dố lǔgně cò́. 43Nè̤ takhu ki nò̌me̤ nè̤ tè̤thû́ hérò pǎ̤tṳ̂̌kyǎ ènuô. Nè̤ takhutṳ̂̌ tôkhó rò nè̤ ka̤kanuô̌bè́ dố mò́khunuô aryáklò̌ pǎ cò́ ná nè̤ takhu opwǒ̤lò̌ nyě̤khó cò́. Nè̤ ka̤kanuô̌ dố mò́khu ná nè̤ takhu tṳ̂̌yětôkhó prè́ yěnuô, aryáklò̌ pǎ cò́ ná nè̤ takhu opwǒ̤lò̌ nyě̤khó rò nè̤ latǎ̤ dố Mò́rapò̤tya̤ kǔ dố mi pǐ̤ cyá̤ pǎ tôphuố꤮ to yěnuô tôò akǔ cò́. 44(Bínuô tôpho pǎnuô lò ki e èthǐ zye rò lò yětahenuô a thyěpé̤to rò mi dố a û̌ èthǐ yěnuô, a pǐ̤pé̤ pǎ tôphuố꤮ to.)9:44 Ǔ rǎ liphá mú꤮ nukhè̌ tahehenuô, ǔ myáhtye lisǎsè̌ yětômǎ̤ opatố̤kuô̌ to45Nè̤ khǎduô ki nò̌me̤thû́ nè̤ hérò pǎ̤tṳ̂̌kyǎ è nuô. Nè̤ nuô̌ dố mò́khu ná nè̤ khǎduô tṳ̂̌yětôkhó prè́ yěnuô, aryáklò̌ pǎ cò́ ná nè̤ khǎduô opwǒ̤lò̌ nyě̤khó rò ǔ vǐtǎ̤kyǎ nè̤ dố mò́rapò̤tya̤ akǔ yěnuô cò́. 46(Bínuô tôpho pǎ nuô, lò ki e èthǐ zye pǎ rò lò yětahe nuô a thyěpé̤ tôphuố꤮ to rò mi dố a û̌ èthǐ yěnuô, a pǐ̤pé̤ pǎ tôphuố꤮ to.)9:46 Ǔ rǎ liphá mú꤮ nukhè̌ tahehenuô, ǔ myáhtye lisǎsè̌ yětômǎ̤ opatố̤kuô̌ to47Nè̤mèthè ki nò̌me̤ nè̤ tè̤thû́ hérò kaǔhtekyǎ rò vǐkyǎ kyǎ ènuô. Nè̤mèthè oprè́ tôkyě rò nè̤ ka̤kanuô̌bè́ dố mò́khu nuô aryáklò̌ pǎ cò́ ná nè̤mèthè opwǒ̤odwǒ lò̌nyě̤kyě rò ǔ bè vǐtǎ̤kyǎ nè̤ dố Mò́rapò̤tya̤ kǔ pǎnuô cò́. 48Bínuô tôpho pǎ nuô,
‘Lò ki e èthǐ zye pǎ rò lò yětahenuô, a thyěpé̤ tôphuố꤮ to. Mi dố a û̌ èthǐ yěnuô, a pǐ̤pé̤ pǎ tôphuố꤮ to.’
49“Kayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ bè me̤mwǒ̤plǐthǐplo è ná mi pǎ.9:49 Kayǎ tahehenuô a hé ná lisǎsè̌ yětômǎ̤ angó̤lasá ma a thè́zṳ̂́ hé ná khyábè tè̤me̤cyě̤me̤cṳ̂ nuô athyáná mi me̤mwǒ̤plǐkyǎ ǔ lǔhtya tè̤phútè̤lye̤ nuô. Manárò tahehenuô a hé ná kayǎ dố a shyalya̤ ní̤dyé kuô̌ atè̤thû́ to tahenuô, ǔ ki ciryakyǎ è dố ngarakǔ nuô ná mi pǎ.
50“Ithè nuôma aryá prè́ tadû́rò a ki sû̌hè̌ pǎto hénuô me̤sû̌hè̌ ka̤khyě khyěthyá è nuô aní̤ pǎto hò́. Thǐ bè o ní̤dyé lahyǎ ithè má̤dû tè̤bò́thyóbò́lǎ ní̤ lǔ tôprè̤ ná tôprè̤, htuô̌to oplò́ocû̌ krṳ̂̌klè̌ ní̤dyé lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ yěnuô ní꤮.”
10Jesǔ Ithyóithyatǎ̤ Ǔ Ná Okyǎmě Ari-akyǎ
1Htuô̌rò Jesǔ o bínuô rò a htecuốkyǎ dố Judaké̤ rò a cuố dố Jordano htyěklǒ bè́rè̤̌ tôkyě. Kayǎ bè́mṳ hyǎoplò́tava̤ kuô̌lò̌ khyěthyá lǔ tôplutôphè rò a ithyótǎ̤ pé̤ ǔ phú alé̤klǒ ithyó pé̤ ǔ pwǒ̤꤮ phuố nuô.
2Pharisěophú tahehenuô a hyǎ tố̤kuô̌ dố Jesǔ a o rò èthǐ thè́zṳ̂́ hyǎ myápṳ̌ pṳ̂́ Byacè Jesǔ atè̤thû́ rò a hyǎ sudyǎ takè lǔ, “Kayǎ tôprè̤prè̤ okyǎ amě ma aní̤ prè́ pè̤ tè̤thyótè̤thya hényǎ phúnuô è̌?”
3Rò Jesǔ sudyǎ èthǐ, “Mosè hékyǎ thǐ ngó̤ phútě?”
4Èthǐ hésû, “Kayǎ dố a okyǎ amě tahenuô Mosè plwǒprè́ èthǐ dố a ki rǎ li-okyǎmě a tè̤rǎmá tôba rò a dyé ná amě rò a ki okyǎ amě hénuôma aní̤ prè́.”10:4 Li Dônyǎ 24:1,3
5Rò Jesǔ hésû èthǐ, “Mosè rǎkyǎ pé̤ thǐ tè̤thyótè̤thya phúyě me̤těhérò thǐ yǒ khuklò́pryě̤ dû thǐgně nuô. 6Manárò dố Cò́marya byálya̤lú hekhu ná mò́khu akhè̌nuôma ‘Cò́marya byálya̤tû́ prè̤mò tôprè̤ ná prè̤khǔ tôprè̤ prè́.’10:6 Hekhuhtwǒlú 1:27, 5:27‘Dố tè̤ritè̤kyǎ yě akhu-akhyě prè̤khǔ yěnuô a bè dyakyǎ amuố̤aphè̌ rò a bè cuố otố̤kuô̌ ná amě, 8rò kayǎ yěthè́nyě̤nuô a htwǒhtyahò́ tôprè̤꤮ tuô̌hò́.’10:8 Hekhuhtwǒlú 2:24 Phúnuôrò èthǐ ma kayǎ thè́nyě̤ má̤pǎtohò́. A htwǒhtyahò́ lǔ tôprè̤꤮ tuô̌hò́. 9Phúnuôrò tè̤ dố Cò́marya dya-otố̤ lǔnuô, prè̤lukayǎ bè htò́pè̤̌kyǎní̤ lǔ tôprè̤꤮ to.”
10Bí èthǐ ka̤tuố̤ dố hi akhè̌nuô, a khǒpacè̤̌ tahe sudyǎpó̤ lǔ tè̤ritè̤kyǎ yě. 11Rò a hésû èthǐ, “Prè̤khǔ tôprè̤ ki okyǎ amě rò a ki cuốphyé taple ná prè̤mò dố aruôtôprè̤ hénuôma a cuốthû́hò́ amělye̤ yěnuô hò́. 12Htuô̌rò prè̤mò tôprè̤ ki okyǎ avè̤ rò a ki cuốphyé taple ná prè̤khǔ dố aruôtôprè̤ hénuôma a cuốthû́hò́ avè̤lye̤ yěnuô tôprè̤ hò́.”
Jesǔ Sò̌risò̌bǔ Pacè̤̌phú Tahe
(Matteo 19:13-15, Luka 18:15-17)
13Thyáphú Jesǔ ki dyahtya atakhu dố pacè̤̌phú yětahe alo̤10:13 Jesǔ dyahtya atakhu dố pacè̤̌phú yětahe alo̤ rò a ki sò̌risò̌bǔ èthǐ nuô, kayǎ tahe è́hyǎní̤ lahyǎ pacè̤̌phú dố Jesǔ a o. Manárò a khǒpacè̤̌ tahe thè́prwǒ̤sû kayǎ cwihyǎní̤ pacè̤̌phú yěnuô tahe. 14Jesǔ myáhtye èthǐ me̤phúnuôrò a thè́plòdu èthǐ rò a hé èthǐ, “Plwǒhyǎ pacè̤̌phú nuôtahe dố vǎ oyě. Me̤tǎ̤tṳ̂̌ tǎ èthǐ tǎmé̤, me̤těhérò Cò́marya ahtyěaké̤ nuôma kayǎ dố a shyalya̤ athè́plò thyáná pacè̤̌phú yěnuôtahe atè̤hò́. 15Vǎ hécò́cò́ thǐ, thǐ ki nò̌pố thǐné̤ ná Cò́marya phú pacè̤̌phú tahe nò̌pốní̤ ané̤ nuôto hénuô, thǐ nuô̌ ní̤ cyá̤ dố Cò́marya htyělé̤ké̤kǔ takhyá꤮ to.” 16Htuô̌rò a phyáhtya pacè̤̌phú dố ané̤lo̤ tôprè̤ htuô̌ tôprè̤ rò a dyahtyahtuô̌ atakhu dố pacè̤̌phú tahe alo̤ rò a sò̌risò̌bǔ èthǐ.
Kayǎ Duzá̤htyathè̌ Tôprè̤ Hébè Ná Jesǔ
(Matteo 19:16-30, Luka 18:18-30)
17Bí Jesǔ cáhtya htecuốkyǎhò́ akhè̌nuô, kayǎ tôprè̤ klyahyǎ dố lǔo rò a hyǎ dángṳ̂lya̤ dố lǔ mèthènyě rò a sudyǎ Jesǔ, “Kố꤮ tháráryá꤮ thyáphú vǎ ki ní̤bè kuô̌ǔ thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ talèkrè́ nuôrò, vǎ tǒbè me̤kryá꤮ maǐtě?”
18Jesǔ sudyǎ lǔ, “Nè̤ cuốè́ tuố̤ vǎ ná tháráryá me̤tě? Kayǎryá o tôprè̤꤮ to, a o prè́tû́ Cò́marya tôprè̤prè́. 19Nè̤ thè́gně Cò́marya mekyǎngó̤ tahe hé, ‘Me̤thyě tǎ kayǎ tǎmé̤, cuốthû́ tǎ ǔphúǔmě tǎmé̤, ehuôehí tǎ ǔtè̤ tǎmé̤, khyá lahǒlahya tǎ tè̤ tǎmé̤, cuốetṳ̂̌ǒplè tǎ ǔkhu tǎmé̤, bezṳ̂́nyá̤ nè̤muố̤nè̤phè̌.’”10:19 Li Hteka̤ 20:12-16, Li Dônyǎ 5:16-20
20Rò a hésû Jesǔ, “Thárá꤮ yětahenuô vǎ tǒ̤ní̤ htuô̌lò̌hò́ rò vǎ krwǒme̤ htuô̌lò̌hò́ dố vǎ pacè̤̌khè̌ nuô pǎ cò́hò́.”
21Rò Jesǔ myá tǎ̤tǎ̤꤮ lǔ rò a thè́zò̤ní̤ lǔ rò a hé, “Tè̤ dố nè̤ lome̤ nuô a opǎ tôcô, ka̤ isè̌kyǎlò̌ nè̤ tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ nuôtahe rò dyékyǎ ná kayǎ sǒphásǒrya̤phú nuô. Nè̤ ki me̤phúnuô hérò nè̤ ki ní̤bè tè̤duzá̤htyathè̌ dố mò́khu pǎ. Ka̤me̤htuô̌ phúnuô rò hyǎ krwǒkuô̌ vǎkhyě.”
22A yǒ duzá̤ tǎ̤pòtǎ̤pè̤̌ cò́ akhu-akhyě, bí a ní̤huô̌ htuô̌ Byacè Jesǔ hé lǔ phúyě akhè̌nuô, a khyé htuô̌rò a mèthèpyé rò a hteka̤kyǎ.
23Jesǔ tarítava̤ myá rò a hé a khǒpacè̤̌ tahe, “Kayǎ duzá̤htyathè̌ tahe kíré̤ nuô̌ dố Cò́marya ahtyěaké̤kǔ nuô, apyá̤ nyacò́ dố èthǐgně cò́!”
24A khǒpacè̤̌ tahe ní̤huô̌ lǔ hébè phúyě rò a htetapa̤ lò̌plǐ cò́ lǔ.10:24 Judaphú tahe tane̤ ná Cò́marya sò̌risò̌bǔ prè̤duzá̤htyathè̌ rò a cuố dố mò́khu pǎ Htuô̌rò a hé khyěpó̤ èthǐ, “Vǎphú thǐ꤮, ǔ kíré̤ nuô̌ dố Cò́marya ahtyěaké̤kǔ nuôma apyá̤ nyacò́꤮. 25Tathíbuô̌du tôduô̌ kíré̤ plyénuô̌ dố htè́khǎlí̤kǔnuô azǔ klò̌pǎ cò́ ná kayǎ duzá̤htyathè̌ tôprè̤ kíré̤ nuô̌ dố mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuô cò́.”
26A khǒpacè̤̌ tahe a hte tapa̤ lò̌plǐ lǔ rò èthǐ hé ní̤dyélǔ, “Ki me̤phúnuôrò ǔpě tôprè̤ kíré̤ ní̤bècyá̤pǎ tè̤me̤lwóhteka̤ pě?”
27Jesǔ myá èthǐ rò a hé èthǐ, “Prè̤lukayǎ me̤lwóhteka̤ cyá̤ ní̤dyé ané̤to tadû́rò Cò́marya yǒ me̤cyá̤tè̤ pwǒ̤꤮ tôcô akhu-akhyě, a me̤lwóhteka̤ cyá̤ prè́.”
28Petru hé lǔ, “Myámò̌, pè̤ dyakyǎ lò̌ cò́hò́ tè̤pwǒ̤꤮ tôcô rò pè̤ krwǒkuô̌hò́ nè̤khyěhò́.”
29Jesǔ hé lǔ, “Vǎ hélakǒ cò́ thǐ, dố vǎgně ná vǎ tè̤thè́krṳ̂̌mila agně rò kayǎ tôprè̤prè̤ ki vǐkyǎ ahi-aphyǎ ná apuố̤avyá̤, amuố̤aphè̌, aphúalye̤, ná aprè́alyá̤ thǐtahe hénuô, 30a ohtwǒprè̤ yětôhtû̌rò, a ki ní̤bè è́htya lốklò̌pó̤ ahi, apuố̤avyá̤, amuố̤aphè̌, aphúalye̤, aprè́alyá̤ thǐtahe dố aphuố tôzè̤ cò́ pǎ. Manárò ǔ ki me̤cyě̤me̤cṳ̂ è pǎ. Nopǎ tôhtû̌ rò a ki ní̤bè thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ talèkrè́ pǎ. 31Manárò kayǎ dố ǔ tane̤ lǔ ná a lodulố ǔtôprè̤nuô, a ki okyǎ dốkhyělố ǔ pǎ, kayǎ dố a okyǎ dốkhyělố ǔ tahenuô a ki htwǒhtya kayǎ dố ǔ lodulố lǔ pǎ,” Jesǔ hé pé̤ èthǐ phú nuô.
Jesǔ Hé Pé̤ Ǔ Ná A Bèthyě Pǎ Ari-akyǎ Thuô̌phuốtôphuố
(Matteo 20:17-19, Luka 18:31-34)
32Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe htya lahyǎ dố vǐ̤ Jerusalem rò bí a htya dố klyálo̤ akhè̌nuô, Jesǔ cuố ré̤ èthǐ dố nyě. Jesǔ htya pé̤ èthǐ dố vǐ̤ Jerusalem akhu-akhyě, a khǒpacè̤̌ tahe khyéthukhyéthè́ lò̌plǐ cò́ lǔ, rò kayǎ dố a krwǒhtya tố̤kuô̌ ná lǔ tahenuô, a thè́isě lò̌ lahyǎ. Rò Jesǔ è́plò́ khyěthyá a khǒpacè̤̌ shyéthè́nyě̤ rò a cáhtya hésoluô̌ pé̤ èthǐ ná shyé꤮ èthǐ cuốtuố̤ dố vǐ̤ Jerusalem pǎnuô a ki htwǒhtya kryá꤮ ané̤ phútě pǎ nuôtahe ari-akyǎ. 33Rò a hé èthǐ, “Ní̤dǎ tǎ̤te̤ lahyǎ, khǒnyá̤ rò pè̤ htya dố vǐ̤ Jerusalem. Bínuô pǎma ǔ ki isè̌tǎ̤kyǎ prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤dû vǎyěnuô dố bwídukhu tahe ná prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe a takhukǔ pǎ. Rò èthǐ ki thè́plò tǒ lò̌ lǔ dố a ki me̤thyěkyǎ vǎ pǎ. A ki dyétǎ̤kyǎ vǎ dố Judaphú má̤to tahe a takhukǔ pǎ. 34Phúnuôrò Judaphú má̤to tahe ki hébè lavilavò̌ kanǐkano lò̌ vǎ pǎ, èthǐ ki htupláhtuthǐ lò̌ vǎ pǎ, a ki plí vǎ pǎ, rò èthǐ ki me̤thyěkyǎ vǎ pǎ tadû́rò a bǎhtyahò́ thuô̌nyě pǎma vǎ ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě khyěthyá pǎ.”
Jakomo Ná Giovanni A Tè̤kwǐthè́zò̤
35Zebedeo aphúkhǔ Jakomo ná Giovanni hyǎphû dố Jesǔ a o rò a hé lǔ, “Thárá꤮ pè̤ kwǐ nè̤ ǐtětě bèbè, pè̤ thè́zṳ̂́ dố nè̤ ki me̤ pé̤ pè̤.”
36Jesǔ hésû èthǐ, “Thǐ thè́zṳ̂́ nò̌me̤ vǎ ǐtětě?”
37Rò èthǐ hésû lǔ, “Bí nè̤ htya onyǎhò́ dố nè̤htyěnè̤ké̤ rò nè̤ ohò́ dố nè̤taryěduhtǔ akǔ hò́ pǎnuô, dyéonyǎ pé̤kuô̌ pè̤ dố nè̤ takhu cò́htwó tôkyě tôprè̤, ná dố nè̤ takhu cò́ci tôkyě tôprè̤ pǎ ní꤮.”
38Rò Jesǔ hésû èthǐ, “Thǐ kwǐ tè̤yěnuô thǐ thè́gně ní̤dyé ari-akyǎ to. Tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ ahtyěbě dố vǎ kíré̤ ǒ yěnuô thǐ ǒ bè́kuô̌nyǎ sálé̤ pǎ è̌? Htuô̌rò tè̤khyácyě̤khyácṳ̂ dố vǎ kíré̤ khyá yě pǎ nuôma thǐ khyábè́kuô̌ sálé̤ pǎ è̌?”
39Rò èthǐ hésû lǔ, “Pè̤ khyábè́kuô̌ prè́.”
Rò Jesǔ hésû èthǐ, “Htyěbě dố vǎ kíré̤ ǒ yěnuô thǐ ki ǒnò́kuô̌ pǎ, htuô̌rò tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ dố vǎ kíré̤ khyábè yěnuô thǐ ki khyábènò́ kuô̌dû pǎ. 40Manárò lé̤onyǎ akhǎlé̤ dố cò́ci tôkyě nuô bèbè, dố cò́htwó tôkyě nuô bèbè, a o dố vǎ takhukǔ má̤to, Cò́marya ki dyéonyǎ khǎlé̤ yěnuô ná kayǎ dố a taritaryǎ one pé̤htuô̌hò́ lǔ nuôtahe agně pǎ.”
41Bí a khǒpacè̤̌ dố a okyǎ prè̤shyé yětahe ní̤huô̌ a sudyǎ phúyě akhè̌ nuô, èthǐ thè́plòdu Jakomo ná Giovanni. 42Phúnuôrò Jesǔ è́hyǎ plò́lò̌ èthǐ dố a o rò a hé èthǐ, “Thǐ thè́gně dûhò́ ná Judaphú má̤to tahenuô a o ná a khuklò́khuklyǎ dố a pố ní̤dyé èthǐ tahe. Htuô̌rò htyěké̤phú khuklò́khuklyǎ yětahenuô a nò̌e ní̤dyé lahyǎ a taryěshyosò̌ yěnuô dố htyěphúké̤phú tahe akhu. 43Manárò lò̌꤮ thǐ yětahenuô thǐ tǒbè me̤phúnuô to. Dố thǐklè̌nuô, kayǎ tôprè̤prè̤ ki thè́zṳ̂́ htwǒdu hérò a tǒbè htwǒ thǐ prè̤me̤tè̤phú. 44Dố thǐklè̌nuô, kayǎ tôprè̤prè̤ ki thè́zṳ̂́ htwǒ kayǎ dố ǔ lodulố lǔ kihérò a tǒbè htwǒ kayǎ lò̌꤮ plǐ acṳ̂́. 45Me̤těhérò prè̤lu kayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě, vǎ hyǎ dố ǔ ki me̤pé̤ vǎgně nuô má̤to. Vǎ hyǎ dố vǎ ki me̤pé̤ ǔgně prè́. Rò thyáphú vǎ ki ihtaka̤ní̤ èthǐ agněnuôrò, vǎ dyélya̤kyǎ vǎ thè́plò htwǒprè̤ dố kayǎ è́prè̤ agně.”
Jesǔ Me̤lǐka̤ Bartimeo Amèthè
(Matteo 20:29-34, Luka 18:35-43)
46Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe cuốtuố̤ dố vǐ̤ Jeriko rò bí èthǐ htecuốkyǎhò́ ná vǐ̤ Jeriko akhè̌nuô, kayǎ bè́mṳdu bí vǐ̤kǔ nuôtahe htecuố kuô̌ ná èthǐ. Bí èthǐ htecuố akhè̌nuô, kayǎphè̌ mèthèkhí kwǐesè onyǎo bí klyáhtû̌nuô tôprè̤. Amwi̤ ná Bartimeo, è ma Timeo aphúkhǔ tôprè̤. 47Bí a ní̤huô̌ ná vǐ̤ Nazarèphú Jesǔ hyǎ dố klyálo̤ akhè̌nuô, a cáhtya è́htǒ, “Kố꤮ Davi aphúkhǔ Jesǔ꤮ thè́zò̤ní̤ kuô̌ ré̤ vǎ.”
48Kayǎ è́prè̤ thè́prwǒ̤ lǔ rò a hé lahyǎ lǔ, “Thuôthuô꤮ omyá꤮” tadû́rò a lé è́htǒhtya shyoshyo, “Kố꤮ Davi aphúkhǔ Jesǔ꤮ thè́zò̤ní̤ kuô̌ ré̤ vǎ ní꤮.”
49Jesǔ okuố rò a hé, “Cuốè́hyǎ è bíyě” rò èthǐ cuố è́hyǎ lǔ rò a hé lǔ, “Thè́plè̤̌ tǎmé̤, kahtòmò̌, Jesǔ è́ hò́ nè̤.” 50Rò a plwóhte aca̤klò̌ rò a phatǎ̤kyǎ. Htuô̌rò a pá̤kahtò rò a hyǎ dố Jesǔ a o.
51Jesǔ sudyǎ lǔ, “Nè̤ thè́zṳ̂́ nò̌me̤ vǎ maǐtě?”
Kayǎ mèthèkhí yětôprè̤ hésû lǔ, “Thárá꤮ vǎ thè́zṳ̂́ myáhtye cyá̤ kuô̌ǔ.”
52Rò Jesǔ hé lǔ, “Nè̤ ka̤ní̤ hò́. Nè̤ tè̤zṳ̂́ me̤sǐmé̤ pé̤ nè̤ hò́.” Bínuô tôphuốtuô̌ amèthè lǐhyǎ rò a krwǒcuốkuô̌ Jesǔ akhyě.
11Jesǔ Cuốnuô̌ Dố Vǐ̤ Jerusalem Akǔ
(Matteo 21:1-11, Luka 19:28-40, Giovanni 12:12-19)
1Bí èthǐ hyǎtuố̤phû hò́ ná vǐ̤ Jerusalem bí dò̌ Bethphage ná dò̌ Bethania dò̌htû̌ Oliva so khǎshyéakhè̌nuô, Jesǔ nò̌hyǎ ré̤ a khǒpacè̤̌ thè́nyě̤. 2Rò a hé èthǐ, “Hyǎnuô̌ ré̤ lahyǎ dò̌ dố nyěnuô tôdò̌, thǐ hyǎ nuô̌nuô̌ ná thǐ ki myáhtye mya̤ò́lyǎphú plya̤ tôduô̌ dố ǔ sidyánya̤ nò́hí lǔ tôphuố꤮ to tôduô̌ pǎ. Thǐ ki myáhtye ǔ cò̌klò̤ tala̤-e asè bínuô pǎ rò ilyě è rò cwika̤ è bíyě ní꤮. 3Kayǎ tôprè̤prè̤ ki sudyǎ thǐ, ‘Thǐ cuố ilyě tuố̤ mya̤ò́lyǎphúyě me̤tě?’ Hérò, ‘Byacè lo nò̌ lǔ nuô, a nò̌htuô̌ lǔ pǎ rò a thǔka̤pryǎ khyěthyá dû pǎ,’ hésû lǔ phúnuô ní꤮.” Jesǔ hé èthǐ phúnuô.
4Bínuô akhè̌ èthǐ cuốmyáhtye mya̤ò́lyǎphú dố ǔ cò̌klò̤ ophû è ná hikadǎ khǎshyé rò a kahtòo dố klyákǔ tôduô̌. Rò èthǐ cuốilyě lǔplye̤. 5Kayǎ kahtòo bí akhǎshyé nuôtahe sudyǎ èthǐ, “Thǐ cuốilyě tuố̤ mya̤ò́lyǎphú plye̤ me̤tě?” 6Rò èthǐ hésû phú Jesǔ nò̌hé èthǐ nuô rò kayǎ nuôtahe plwǒcwika̤ èthǐ. 7Èthǐ cwika̤ní̤ mya̤ò́lyǎphú yěnuô dố Jesǔ a o rò èthǐ idè̌htya lahyǎ aca̤klò̌ dố mya̤ò́lyǎ nyá̤khu rò Jesǔ htyasidyá è. 8Kayǎ bè́mṳ dè̌tǎ̤ lahyǎ aca̤klò̌ tahe dố klyádè̌kǔ htuô̌rò dố aruô tahe kuô̌ke rò a pǎ̤ka̤ní̤ thòphyǎ dố alèo tahe dố nyekhu rò ka̤-idè̌tǎ̤ dố klyádè̌kǔ. 9Rò kayǎ cuố ré̤ lahyǎ dố nyě tahe, tahe rò a krwǒcuốkuô̌ lahyǎ dốkhyě rò a è́htǒ lahyǎ,
“Htuthè́htya lahyǎ Cò́marya!”
“Kayǎ dố a hyǎ ná Byacè amwi̤ yětôprè̤nuô, Cò́marya ki sò̌ridû è ní!”11:9 Li Htuthè́htya 118:25-26
10“Kayǎ dố a kíré̤ hyǎ pố pè̤ thyáná pè̤phè̌ Khwí Davi dố꤮ nyénu yětôprè̤nuô, Cò́marya ki sò̌ridû è ní!”
“Htuthè́htya lahyǎ Cò́marya dố a o dố mò́khu akhǎlé̤ htyalô̌lố yětôprè̤!” Èthǐ è́mo̤sû lahyǎ Jesǔ phúnuô.
11Jesǔ cuốtuố̤ dố vǐ̤ Jerusalem akǔ akhè̌nuô, a cuốnuô̌ dố tè̤lǔhǒdu lo̤kǔ rò a cuốlěmyá tava̤lò̌ tè̤pwǒ̤tôcô. Tamò̤́ kíré̤ tǎ̤hò́ akhu-akhyě è ná a khǒpacè̤̌ shyéthè́nyě̤ htecuốkyǎ dố dò̌ Bethania.
Jesǔ Isò̌hǎkyǎ Kadwímò̤́ Tômò̤́
12Dốkhyě tônyěnuô bí èthǐ o dố dò̌ Bethania hteka̤ dố klyálo̤ akhè̌, Jesǔ thè́e dǐ. 13Rò a myáhtyecuốlǒ kadwímò̤́ dố alè tahuố tômò̤́. Ma athè o è̌ a tane̤ rò a cuốtǒ dố kadwímò̤́ o, manárò bí a cuốtuố̤ dố kadwímò̤́ o akhè̌nuô, a myáhtye athè tôplò꤮ to, ashuốakhè̌ tǒthè híto akhu-akhyě a o shuô̌shuô̌prè́ alè prè́. 14Jesǔ hé kadwímò̤́ nuôtômò̤́, “Tôprè̤꤮ ki enò́ kuô̌pǎ tǎ nè̤thè tǎmé̤ ní꤮” a hé phúyěnuô a khǒpacè̤̌ tahe ní̤huô̌ lahyǎ.
Jesǔ Cuố Dố Tè̤lǔhǒdu
(Matteo 21:12-17, Luka 19:45-48, Giovanni 2:13-22)
15Bí èthǐ cuốtuố̤ dố vǐ̤ Jerusalem akhè̌nuô, Jesǔ cuốnuô̌ dố tè̤lǔtyǎ hǒkǔ rò a cuốnuô̌ cáhtya vè̤́htekyǎ kayǎ ipri̤-isè̌tè̤ bínuô tahe rò a nuô̌htu laklò̤̌tǎ̤kyǎ ǔ lé̤htulya rû̌ a dǐrè̤́htyalô̌ nuôtahe ná khuklyáhtyalô̌ dố ǔ lé̤onyǎ isè̌ ná htulwí̤ nuôtahe. 16Ǔ o bí tè̤lǔhǒdu vǐ̤kǔ nuôrò ǔ kíré̤ cò̤̌cuốkhó ǔtǎ̤tè̤ dố aruô tôpho akhè̌ Jesǔ dyécò̤̌ cuốkhóǔ tôprè̤꤮ to. 17Htuô̌rò a ithyóithya èthǐ, “Dố lisǎsè̌kǔnuô, Cò́marya hé,
‘Vǎhi ma ǔ ki è́ ná myěcôruô pwǒ̤꤮ tôcô lé̤cò́bucò́bè̌ ahi’11:17 Isaia 56:7
“Manárò thǐ cuốnò̌ htwǒhtya lò̌hò́ è ná ‘Prè̤ehuôehí lé̤owóo akhǎlé̤ hò́.’”
18Bwídukhu tahe ná prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe ní̤huô̌ Jesǔ hé phúyě rò èthǐ myápṳ̌ klyá dố a ki pṳ̌me̤thyě Jesǔ. Kayǎ bè́mṳ tahe yǒ khyéthukhyéthè́ lò̌plǐ Jesǔ a tè̤ithyóithya akhu-akhyě, èthǐ htwǒ khuklò́khuklyǎ nuôtahe thè́isě lahyǎ Jesǔ alé̤.
19Bí mò̤́tǎ̤ hò́ akhè̌nuô, Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe hteka̤kyǎ dố vǐ̤klò̌.
Phyéní̤ Tè̤ithyó Tôcô Dố Kadwímò̤́ Tômò̤́ A O
20Shyéparǒ mò̤́lǐro̤mû́ akhè̌nuô, èthǐ htecuố rwókhyě klyá nuôtôbǒ rò kadwímò̤́ dố Jesǔ isò̌kyǎ lǔ nuô tômò̤́nuô èthǐ myáhtye ná akrǎlò̌ sǐmò̤́ tuố̤ cò́ dố arwí̤ cò́. 21Rò Petru thè́né̤htyabè tuố̤ Jesǔ isò̌kyǎ thòmò̤́ yěnuô rò a hé lǔ, “Thárá꤮ myámò̌ dốnuô lé, kadwímò̤́ dố nè̤ isò̌kyǎ lǔ nuôtôthò a thyěkrǎkyǎ hò́.”
22Rò Jesǔ hésû lǔ, “Zṳ̂́e Cò́marya nuô. 23Vǎ hécò́ cò́ nè̤, kayǎ tôprè̤prè̤ a ki hé soyětômě, ‘Thò́thû́ cuố taphǎkyǎ dố htyědutava̤ akǔnuô,’ rò a ki thè́plòrare to rò a ki zṳ̂́e má̤lakǒ hénuô, a ki htwǒhtya pé̤ lǔ phú a hé nuô pǎ. 24Phúnuô akhu-akhyě vǎ hé thǐ, thǐ kwǐtè̤ dố Phè̌ Cò́marya a o ǐtětě꤮ bèbènuô zṳ̂́e ná thǐ ní̤bèhò́ nuô, rò thǐ ki ní̤bè má̤lakǒ pǎ. 25Bí thǐ kahtò kwǐcò́bè̌ akhè̌nuô, thǐ ki pṳ̂́o kayǎ tôprè̤prè̤ atè̤thû́ kihérò plwǒkyǎ ètè̤thû́nuô. Thǐ ki plwǒkyǎ tû́ma thǐphè̌ o dố mò́khu yětôprè̤ ki plwǒkyǎkuô̌ thǐ tè̤thû́ phúnuô pǎ.” 26(“Manárò thǐ ki plwǒkyǎ ǔtè̤thû́ to kihérò, thǐphè̌ o dố mò́khu yětôprè̤ plwǒkyǎkuô̌ thǐ tè̤thû́ toto.”)11:26 Li yětômǎ̤ nuô a o nuô̌tố̤kuô̌ dố li dố ǔ rǎ ná takhu dố kalúlố khè̌nuô tôba akǔ to.
Ǔ Sudyǎ Jesǔ Taryěshyosò̌ Ari-akyǎ
(Matteo 21:23-27, Luka 20:1-8)
27Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe cuốtuố̤ khyěthyá dố vǐ̤ Jerusalem rò bí Jesǔ lěcuố dố tè̤lǔtyǎ hǒkǔ akhè̌nuô, bwídukhu tahe ná prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe, ná Judaphú khuklò́khuklyǎ tahe hyǎ dố lǔo, 28rò èthǐ sudyǎ Jesǔ, “Nè̤ cuốme̤tuố̤ tè̤phúyě tahe ròma nè̤ cuốme̤ ná ǔpě a taryěshyosò̌ pě? Nè̤ ki me̤tè̤ phúyětahe agněnuô ǔpě nò̌me̤ nè̤ pě?”
29Jesǔ hésû èthǐ, “Vǎ sudyǎ kuô̌ thǐ ngó̤ tômû̌, rò hésû pé̤ kuô̌ vǎ, rò vǎ me̤ tè̤yětahe ná ǔpě a taryěshyosò̌ pěnuô vǎ ki héluô̌ pé̤kuô̌ thǐ pǎ. 30Giovanni Baptista plwǒ pé̤ ǔ htyě yěnuôma Cò́marya dyé lǔ taryěshyosò̌ è̌? Má̤torò prè̤lukayǎ dyé lǔ è̌? Héso pé̤ myá vǎ.”
31Rò èthǐ kré ní̤dyélǔ, “Pè̤ ki hé, ‘Cò́marya dyé lǔ’ kihérò, a klyá sudyǎ nyǎ hò́ pè̤, ‘Kihéphúnuôrò thǐ zṳ̂́e lǔ to me̤tě?’ Phúnuô hò́. 32Rò pè̤ ki hé è, ‘Prè̤lukayǎ dyé lǔ’ kihérò, pè̤ thè́isě kayǎ bè́mṳ yětahe alé̤lé̤.” (Me̤těhérò kayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ yǒ zṳ̂́e lò̌ ná Giovanni ma prè̤pro̤ má̤lakǒ tôprè̤.)
33Phúnuô akhu-akhyě èthǐ hésû Jesǔ, “Pè̤ thè́gněto.”
Rò Jesǔ hésû èthǐ, “Kihéphúnuôrò vǎ me̤tè̤ yětahe ná ǔpě taryěshyosò̌ pě nuô vǎ hésoluô̌ pé̤ thǐ toto.”
12Ngó̤khákho Dố Kayǎ Hyǎ Dakèe Thòbǐthèphè Tahe
(Matteo 21:33-46, Luka 20:9-19)
1Jesǔ cáhtya dyá pé̤ bwídukhu tahe ná prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe ná Judaphú khuklò́khuklyǎ tahe ná ngó̤khákho tahe phúyě, “Bètôphuố, kayǎ o tôprè̤, a isò́iplû̌ ní̤dyé a thòbǐthèmò̤́ tahe dố aprè́khu yě rò a ira̤tava̤bí ní̤dyé lò̌ a thòbǐthèphè yě, rò a ikhûo ní̤dyé ahekǔ tôkǔ dố a lé̤izí̤hte ná thòbǐthèhtyě, rò a isò́htyaní̤ lé̤thûhtyalô̌ dố ǔ lé̤opò̤́myá ná thòbǐthèphè yěnuô tômě. Htuô̌rò a khyǎekyǎ kuố ná prè̤khyǎe tahe rò a htecuốkyǎ dố ké̤aruô tôké̤. 2Bí thòbǐthè mǐhò́ akhè̌nuô, thòbǐthèphè byacè nò̌hyǎ a prè̤me̤tè̤phú tôprè̤ dố prè̤khyǎe yětahe a o rò a nò̌hyǎ phyéka̤kuô̌ lǔ thòbǐthè dố a tǒkò ní̤bèkuô̌ nuôtahe. 3Prè̤khyǎeprè́ yětahe pṳ̂́ lǔ rò mṳ̂̌sûpò̤sûhtuô̌ lǔlulé yětôprè̤ rò a plwǒka̤ kazuô̌klíkyǎ prè́ lǔ prè́. 4Htuô̌rò thòbǐthèphè byacè nò̌hyǎ tapleke a prè̤me̤tè̤phú dố aruô tôprè̤ dố èthǐ a o rò èthǐ mṳ̂̌ lǔkhuklò́ htuô̌to me̤tarè̤̌ lò̌plǐ lǔ. 5Thòbǐthèphè byacè nò̌hyǎ pó̤ a prè̤me̤tè̤phú dố khyě tôprè̤ rò èthǐ me̤thyěkyǎ lǔ. Èthǐ mṳ̂̌pò̤ ǔ tahe me̤thyěkyǎ ǔ tahe. Èthǐ me̤ ǔ phúyě nuôma a o è́ nyacò́ hò́.
6“Thòbǐthèphè byacè lé̤nò̌hyǎpó̤ ǔ nuô a okyǎ pǎprè́tû́ aphúkhǔ dố a mo̤ ní̤dyé yětôprè̤ prè́. Dốkhyětadû rò a tane̤, ‘Vǎ ki nò̌hyǎ vǎ phúprè̤khǔ ma a bezṳ̂́benyá̤ klò̌pǎ kǒle,’ a tane̤ rò a nò̌hyǎ lǔ dố prè̤khyǎe yětahe a o.
7“Manárò prè̤khyǎe yětahenuô a hébèdônyǎ dyé lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ rò a hé lahyǎ, ‘Kayǎ yětôprè̤ ma thòbǐthèphè byacè aphúkhǔ dố a kíré̤ ní̤bè ucè̌tazè̌ nuôtôprè̤ hò́. Cuố! Cuốme̤thyěkyǎ lǔ pó꤮! A ucè̌tazè̌ tahenuô a ki htwǒlò̌ pè̤tè̤ pǎ.’ 8A hé lahyǎ rò èthǐ pṳ̂́ me̤thyěkyǎ thòbǐthèphè byacè aphúkhǔyě rò a vǐhtekyǎ lǔ dố thòbǐthèphèklò̌,” Jesǔ hékhákho pé̤ èthǐ phúnuô.
9Htuô̌rò Jesǔ sudyǎ èthǐ, “Ki me̤phúnuôrò thòbǐthèphè byacè yětôprè̤nuô a ki me̤ phútě pǎ? A hyǎ me̤thyěkyǎ prè̤khyǎeprè́ nuôtahe rò a ki plwǒkhyǎe tapleke ná kayǎ dố aruô tahe pǎ.” 10Htuô̌rò Jesǔ hé khyěthyá èthǐ, “Lisǎsè̌kǔ hé,
‘Kayǎ me̤htya hi rò lò̤́ dố èthǐ vǐkyǎ lǔ nuôtôměnuô a htwǒhtya lò̤́ dố a tahtwóma lò̌ cò́ hitômě cò́. 11Yěnuôma Byacè Cò́marya me̤tè̤ prè́, rò a me̤tè̤ yěnuôma a tè̤pro̤tè̤prya̤ nyacò́.’12:11 Li Htuthè́htya 118:22-23
“Lisǎsè̌kǔ hé phúyěnuôma thǐ hốnò́ kuô̌ǔ tôphuố꤮ to è̌? Thǐ klyá hốnò́ nyǎ prè́.”
12Judaphú khuklò́khuklyǎ tahenuô, a thè́gně ná Jesǔ dyá khákho èthǐ ná prè̤vǐkyǎ lò̤́ nuôtômě ma èthǐ hò́ akhu-akhyě a myápṳ̌ lahyǎ klyá dố a kíré̤ pṳ̂́ Jesǔ tadû́rò èthǐ thè́isě kayǎ bè́mṳ nuôtahe alé̤ rò èthǐ htecuố taphǎkyǎ prè́ Jesǔ khǎlé̤.
Ǔ Sudyǎ Jesǔ Ná Tǒbè Dyé Amo-arǎ È̌, Ma Tǒbè Dyé To È̌ Ari-akyǎ
(Matteo 22:15-22, Luka 20:20-26)
13Ǔ nò̌hyǎ Pharisěophú tahe ná Khwí Herodè akayǎ tahe dố Jesǔ a o dố a ki hyǎ myápṳ̌ pṳ̂́ lahyǎ Jesǔ hébèthû́ngó̤ tahe. 14Èthǐ hyǎ dố Jesǔ a o rò a hé lahyǎ lǔ, “Thárádu꤮ pè̤ thè́gně ná nè̤ ma kayǎcò́kayǎte̤ rò a hébècò́prè́ ngó̤ tôprè̤. Nè̤ thè́isě kuô̌ǔlé̤ tôprè̤꤮ to, nè̤ myádumyápatí kuô̌ǔ tôprè̤꤮ to. Nè̤ dǎ ithyóithyahò́ ǔ tè̤má̤tè̤cò́ hénuôma, nè̤ ithyó pé̤ cò́ ǔ phú Cò́marya thè́zṳ̂́ nò̌ithyó nè̤ nuô cò́. Phúnuôrò pè̤ dyé amo-arǎ dố Khwí Caesare a o nuôma atǒ è̌? Ma atǒ to è̌? 15Pè̤ tǒkò dyé è è̌? Ma pè̤ tǒkò dyé to è̌? Héso pé̤myá pè̤.”
Tadû́rò èthǐ hyǎ hébè khobye prè́ nuô Jesǔ thè́gně rò a hésû èthǐ, “Thyáphú thǐ ki pṳ̌ pṳ̂́ní̤ vǎ tè̤hébèthû́ tahe rò thǐ hyǎ sudyǎkhásudyǎkho myábye vǎ phútě? Hyǎdyé pé̤ myá vǎ thǐrû̌zye nuôtôbè,” a hé èthǐ phúnuô. 16Rò èthǐ hyǎdyé lǔ rû̌zye denari nuôtôbè rò a sudyǎ èthǐ, “Yěma ǔpě khuklò́zǎ̤zo̤ pě? A rǎo ná ǔpě amwi̤pě?”
Rò èthǐ hésû lǔ, “Khwí a khuklò́zǎ̤zo̤ ná khwí amwi̤.”
17Htuô̌rò Jesǔ hé èthǐ, “Khwídu Caesare atè̤ kihérò dyé ná khwídunuô, Cò́marya atè̤ kihérò dyé ná Cò́marya nuô.” Jesǔ hé èthǐ phúnuô rò èthǐ khyéthukhyéthè́ lò̌plǐ cò́ Jesǔ khǎlé̤ cò́.
Ǔ Sudyǎ Jesǔ Ná Tè̤thyě Ihtòhtwǒprè̤ Ka̤khyě
(Matteo 22:23-33, Luka 20:27-40)
18Saducěophú thǐtahe lé̤klǒ hé lahyǎ ná ǔ thyěhtuô̌ nuô ǔ htwǒprè̤ ka̤khyě cyá̤ pǎ takhyá꤮ to phúnuô. Rò èthǐ hyǎ dố Jesǔ a o rò sudyǎ lǔ, 19“Thárádu꤮, Mosè rǎkyǎ tè̤thyótè̤thya tômû̌ dố pè̤gně rò a hé, kayǎ tôprè̤prè̤ ki thyěkyǎ amě khǎlé̤, rò aphú ki okyǎ tôprè̤꤮ to hénuô, thyáphú aklwǐalyǎ ki okyǎ nuôrò, a puố̤prè̤khǔ bè phyédwó akhǐ okyǎyě, a hé phúnuô.12:19 Li Dônyǎ 25:520Tôphuốnuô puố̤ ná vyá̤ prè̤khǔ o thuô̌thyótôprè̤. A vyá̤prè̤́lố tôprè̤ phyé amě rò bí a thyěkhè̌nuô aphú okyǎ tôprè̤꤮ to. 21Rò apuố̤ ahò́lè̤̌lya̤ tôprè̤ phyédwó khyěthyá akhǐyě rò a thyěkyǎpó̤ rò aphúalye̤ okyǎ tôprè̤꤮ to. Apuố̤ thuô̌prè̤tôprè̤ nuô a htwǒhtya thyá kuô̌lò̌ phúnuô. 22Puố̤návyá̤ thuô̌thyótôprè̤ yěnuô, a htwǒhtya thyá lò̌plǐ lǔ phúnuô, rò èthǐ yě thuô̌thyótôprè̤ ní̤cû̌ lò̌plǐ lǔ amě tôprè̤꤮ tuô̌ rò a thyěkyǎ lò̌plǐ, aphúokyǎ lahyǎ tôprè̤꤮ to rò dốkhyětadûnuô prè̤mò yětôprè̤ thyěkyǎ kuô̌ pó̤. 23Phúnuôrò shyé꤮ ǔ thyěihtòka̤khyě amò̤́nyě pǎ tônyěnuô, prè̤mò yětôprè̤ ki htwǒ bítě tôprè̤ amě pǎpě? Me̤těhérò èthǐ puố̤návyá̤ thuô̌thyótôprè̤ ní̤cû̌lò̌ lǔ prè̤mò yětôprè̤ prè́ nuô̌꤮.”
24Jesǔ hésû èthǐ, “Thǐ zṳ̂́ethû́ lò̌hò́, thǐ thè́gně tǎ̤te̤ kuô̌ǔ lisǎsè̌ ná Cò́marya a tè̤pro̤tè̤prya̤ me̤cyá̤ tè̤ tahe to. 25Me̤těhérò shyé꤮ ǔ thyě ihtòka̤khyě pǎnuô ǔ phyéphúphyémě, ǔ phyéphúphyévè̤ o pǎtohò́, èthǐ ki thyákuô̌lò̌ phú mò́khutanéphú nuôtahe pǎhò́. 26Mosè rǎmákyǎ tè̤htwǒprè̤ ka̤khyě ari-akyǎ dố a libakǔ bí miû̌ cǎcuố̤ atè̤dyá nuôtôtó̤ akǔnuô, vǎ tane̤ ná thǐ hốnò́ hò́. Bí likǔnuô, Cò́marya hé Mosè phútě hérò, ‘Vǎ ma Abraham a Cò́marya, Isaac a Cò́marya, ná Jacob a Cò́marya,’12:26 Li Hteka̤ 3:6,15 Mosè rǎkyǎ phúnuô. 27Cò́marya ma kayǎthyě tahe a Cò́marya má̤to, kayǎ htwǒprè̤ tahe a Cò́marya. Thǐ zṳ̂́ethû́ lò̌lá̤takli cò́,” a hé Saducěophú thǐtahe phúnuô.
Tè̤mekyǎngó̤ Dố A Lodulố Tômû̌
(Matteo 22:34-40, Luka 10:25-28)
28Bínuôakhè̌ prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá obínuô tôprè̤ rò a ní̤huô̌ èthǐ kryá̤ lǔ. A myáhtye ná Jesǔ hé ka̤khyěsû cyá̤ nyacò́ èthǐ akhu-akhyě a sudyǎ Jesǔ, “Tè̤mekyǎngó̤ lò̌꤮ plǐ aklè̌ nuôma a lodulố ǔ ma bítě tômû̌tě?”
29Rò Jesǔ hésû lǔ, “Tè̤mekyǎ dố a lodulố ǔ ma ǐtě hérò, ‘Kố꤮ Israelphú thǐ꤮, ní̤dǎ lahyǎ꤮ Byacè o prè́tû́ pè̤ Byacè Cò́marya yětôprè̤ prè́. 30Rò thǐ bè mo̤ lò̌thulò̌thè́ thǐ Cò́marya ná thǐ thè́plò sǐmělò̌, mo̤ lò̌thulò̌thè́ è ná thǐ tè̤ohtwǒprè̤ lò̌꤮ plǐ, mo̤ lò̌thulò̌thè́ è ná thǐ tè̤tane̤ lò̌꤮ plǐ,’12:30 Li Dônyǎ 6:4-5 yěnuôma tè̤mekyǎngó̤ aré̤lố tômû̌ dố a lodulố ǔ hò́. 31Tè̤mekyǎngó̤ nyě̤mû̌tômû̌ ma, ‘Thǐ bè mo̤ ní̤dyé thǐhi khǎsò̌khǎshyé tahe phú thǐ mo̤lya̤ ní̤dyé thǐné̤ nuô.’12:31 Li Cò́bucò́bè̌ 19:18 Tè̤mekyǎngó̤ dố a lodulố ná yě dố aruô nuôma a o pǎto hò́.”
32Prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá yětôprè̤ hésû Jesǔ, “Thárá꤮ nè̤ hé nuôma a tǒtû́ cò́, nè̤ hé ná Cò́marya o prè́tû́ tôprè̤꤮ tuô̌, Cò́marya dố aruônuô a o pǎ tôprè̤꤮ to nè̤ hé nuôma a má̤lakǒ cò́.12:32 Li Dônyǎ 4:35, 6:4, Isaia 45:2133Pè̤ bè mo̤ lò̌thulò̌thè́ pè̤ Cò́marya ná pè̤ thè́plò sǐmělò̌, ná pè̤ tè̤tane̤ lò̌꤮ plǐ, pè̤hè̌pè̤re lò̌꤮ plǐ. Htuô̌to pè̤ bè mo̤ní̤ kayǎ dố aruôtahe thyáná pè̤ mo̤ ní̤dyé pè̤né̤ nuôma aryáklò̌ pǎ cò́ ná lò̌꤮ pè̤ sû́û̌ me̤lǔhtya tè̤phútè̤lye̤ sǐduô̌ ná mi ná lò̌꤮ pè̤ me̤lǔhtya tè̤ dố aruô tahe cò́ nuôma vǎ thè́gně,”12:33 Li Dônyǎ 6:5, Li Cò́bucò́bè̌ 19:18 a hésû lǔ phúnuô.
34Jesǔ myáhtye ná kayǎ yětôprè̤ hésû cyá̤dè nyacò́ rò a hé lǔ, “Nè̤ phû nuô̌ní̤ talí꤮ lǎ hò́ dố Cò́marya a htyělé̤ké̤kǔ hò́,” a héhtuô̌ lǔ rò dốkhyěnuô ǔ sudyǎbû pǎ Jesǔ tôprè̤꤮ to.
(Matteo 22:41-46, Luka 20:41-44)
35Bí Jesǔ ithyóithya ǔ dố tè̤lǔtyǎ hǒkǔ akhè̌nuô, a sudyǎ ǔ, “Prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe a hé ná Krístu dố a me̤lwóhteka̤ ǔ yětôprè̤ nuôma a tǎ̤klwǐtǎ̤lyǎ kalya̤ dố Khwí Davi a hé phúnuô vǎhéto? 36Me̤těhérò Khwí Davi ané̤byacè ní̤dû nuô Thè́ Sǎsè̌ Byacè hturyǎ̤ lǔthè́plò rò a nò̌hé lǔ,
‘Byacè Cò́marya hé vǎ Byacè, “Onyǎo dố vǎ takhu cò́htwó yětôkyě, onyǎo tuố̤ shyé꤮ vǎ me̤pé̤ lò̌plǐ hò́ lò̌꤮ kayǎ dố a thè́hte nè̤ nuôtahe hyǎcṳ̌e ò́lya̤ lò̌hò́ dố nè̤ o pǎ nuô ní꤮.”’12:36 Li Htuthè́htya 110:1
37“Davi ané̤byacè ní̤dû a è́ Krístu dố a me̤lwóhteka̤ ǔ yěnuô tôprè̤, ‘Byacè’ akhu-akhyě a cuố htwǒ cyá̤ Khwí Davi aphúkhǔ phútě?”
Kayǎ bè́mṳ tahe thè́krṳ̂̌thè́lò̌ ní̤dǎ lahyǎ Jesǔ a tè̤ithyóithya.
Jesǔ Dyérò̤dyéryě̤ Kayǎ Bè́mṳdu Tahe Ná Prè̤ithyó Tè̤thyótè̤thya Athárá Nuôtahe Ari-akyǎ
(Matteo 23:1-36, Luka 20:45-47)
38Bí Jesǔ ithyóithya ǔ akhè̌nuô, a hé, “Rò̤ní̤ lahyǎ thǐné̤ ná prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá nuôtahe ní꤮. Èthǐ nuôtahe ma a phyéduphyéhtyalô̌ lahyǎ ané̤ rò a thè́zṳ̂́ thyá lahyǎ ca̤cwo̤karo̤ tahe rò bí a myáhtye tǎ̤sû ná ǔ dố klè́kǔ akhè̌nuô, a thè́zṳ̂́ nò̌hébè bezṳ̂́benyá̤ ǔ ná ané̤. 39Htuô̌to dố tè̤cò́bè̌hǒkǔ nuôbèbè, dố pwè̌kǔ nuôbèbè, èthǐ thè́zṳ̂́ onyǎo lahyǎ khǎlé̤ dố ǔ dyaduzṳ̂́nyá̤ní̤ è nuôtahe prè́. 40Thyáphú èthǐ ki ní̤bè prè̤mòokryá tahe ahinuôrò, èthǐ ilò̌ilyá ǔ, htuô̌to thyáphú ǔ ki ní̤dǎní̤ rò ǔ ki myáhtye pǎ tǎ èthǐ tè̤thû́ tǎmé̤ agněnuô, a kwǐcò́bè̌htǔ pé̤ ǔ. Dố èthǐ me̤phúnuô akhu-akhyě èthǐ ki khyábè cyě̤klò̌lố cò́ ǔ tè̤cirya pǎ.”
Prè̤mòokryá Tôprè̤ A Tè̤me̤lǔ
41Jesǔ onyǎphû bí ǔ lé̤be-oplò́ rû̌tố khǎlé̤ anyěhyǎ nuô rò a myá kayǎ tahe hyǎ sunuô̌ rû̌ akhè̌, kayǎ duzá̤htyathè̌ è́prè̤ hyǎ sunuô̌ è́nyacò́ rû̌ cò́. 42Manárò prè̤mòokryá dố a sǒphásǒrya̤ o tôprè̤ rò a hyǎ sunuô̌ kuô̌ rû̌ talǐli̤ nyě̤myé dố angṳ krṳ̂nya̤ prè́ ná rû̌ tôpè̌ nuôprè́.
43Rò Jesǔ è́plò́ a khǒpacè̤̌ tahe dố a o rò a hé èthǐ, “Vǎ hécò́cò́꤮ thǐ, lò̌꤮ kayǎ dố a hyǎsunuô̌ rû̌ dố lé̤sunuô̌ rû̌tốkǔ yěnuô prè̤mòokryá nuôtôprè̤ sunuô̌ è́klò̌lố cò́ ǔ hò́. 44Me̤těhérò lò̌꤮ a hyǎsunuô̌ rû̌ nuôtahema, a tè̤olốobǎ sû́lû̌ rò a hyǎsunuô̌ prè́ lahyǎ atè̤ o kyǎsò̌kyǎse kyǎ nuôtahe prè́. Manárò prè̤mòokryá yětôprè̤ nuôma a sǒphásǒrya̤, a tè̤olốobǎ to tadû́rò a hyǎsunuô̌ lò̌plû́kyǎ cò́ arû̌ dố a lé̤buôe ná a thè́plòhtwǒprè̤ agně yěnuô cò́.”
13Tè̤me̤tǎ̤prò̤kyǎ Tè̤lǔhǒdu Ari-akyǎ
1Bí Jesǔ htecuốkyǎ dố tè̤lǔhǒdu vǐ̤kǔ akhè̌nuô, a khǒpacè̤̌ tôprè̤ hé lǔ, “Thárá꤮ nè̤ myámò̌ lò̤́du ná hiduhihtǔ dố nuôtahe lé, atwó̤ nyacò́!”
2Rò Jesǔ hésû lǔ, “Hiduhihtǔtwó̤ dốnuô tahenuô, thǐ myáhtye vǎ hé? Lò̌꤮ lò̤́du nuôtahenuô ǔ ki hyǎdò tǎ̤prò̤kyǎ lò̌ è pǎ. Lò̤́ yětahenuô a oícû̌ pǎ cò́ lǔ tômě꤮ cò́ to pǎ.”
Tè̤pyá̤tè̤sè̌ Ná Tè̤me̤cyě̤me̤cṳ̂
(Matteo 24:3-14, Luka 21:7-19)
3Bí Jesǔ onyǎo dố Oliva sokhu rò a myácuố tǒdè̌ dố tè̤lǔhǒdu o akhè̌nuô, Petru, Jakomo, Giovanni, Andrea, hyǎhuôní̤ dố lǔo rò hyǎsudyǎ lǔ, 4“Nè̤ hé yětahenuô a ki htwǒhtya bíkhè̌tě pǎ? Bí lò̌꤮ tè̤yětahe kíré̤ htwǒhtya htuô̌plû́lò̌hò́ pǎnuô tè̤pro̤tè̤prya̤ amáadyǎ tôcôcô ki oluô̌htya ré̤ pǎ è̌?”
5Jesǔ hé èthǐ, “Rò̤ní̤ lahyǎ thǐné̤ ná kayǎ dố a ki hyǎ ilolahǒ thǐ pǎ nuôtahe ní꤮. 6Kayǎ è́prè̤ ki klwohyǎ ané̤ thyáná vǎ nuô pǎ rò a ki dákwó lahǒ lya̤ ní̤dyé lahyǎ ané̤, ‘Vǎ ma Krístu dố a me̤lwóhteka̤ ǔ nuôtôprè̤’ htuô̌rò a ki ilolahǒní̤ è́nyacò́ ǔ pǎ. 7Bí thǐ ní̤huô̌ ǔ sá pra̤rû́pra̤tè́ lǔ dố aphû bèbè, thǐ ní̤huô̌ ǔ dyá pé̤ thǐ tè̤sátè̤pǎ̤ ari-akyǎ dố aye̤ tahenuô bèbè, thè́isě lahyǎ tǎmé̤ ní꤮. Me̤těhérò phúyě tahe nuôma a bè htwǒhtya nyǎ pǎ, manárò yěnuôma hekhu kíré̤ tadû hò́nuô má̤híto. 8Me̤těhérò myěcô tôcô ná tôcô, htyěké̤ tôké̤ ná tôké̤ kisákipǎ̤ lǔ pǎ. Tanéhtò́dǐ tahe ki ohtyahtǒohtyalya̤ lò̌plǐ dố hekhuyě tôpho htuô̌ tôpho pǎ. Ké̤vǐ̤ké̤kò̌ ki ohtya pǎ. Tè̤htwǒhtya yětahe nuôma má̤pǎprè́ tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ a khǎshyékhǎrya̤ dố athyáná prè̤mò kíré̤ phúo hò́sè̌nuô hyǎtuố̤ mópǎprè́.
9“Thǐ bè rò̤ní̤ lahyǎ thǐné̤. Dố vǎkhuvǎkhyě rò ǔ ki pṳ̂́ thǐ pǎ, rò ǔ ki thǔhtya thǐ dố prè̤cirya khuklò́khuklyǎ tahe a mèthènyě pǎ. Ǔ kimṳ̂̌kipò̤ thǐ dố tè̤cò́bè̌hǒkǔ pǎ. Thǐ bè kahtòo dố prè̤pốtarítè̤ tahe ná khwí tahe anyěhyǎ pǎ rò a ki cirya thǐ pǎ rò thǐ ki hésodônyǎ ní̤pé̤ èthǐ ná tè̤thè́krṳ̂̌mila ari-akyǎ pǎ. 10Manárò bí hekhu tadû tyahíto yě akhè̌nuô, thǐ tǒbè cuố hésoluô̌ pé̤ prè̤lumyě pwǒ̤꤮ tôcô ná tè̤thè́krṳ̂̌mila ari-akyǎ. 11Ǔ pṳ̂́thǔhtya thǐ dố khwíhi bíkhè̌tě꤮ bèbè, thǐ tǒbè hébè phútě phútěnuô bèzò̤one ré̤ tǎ lahyǎ tǎmé̤ ní꤮. Me̤těhérò shuốkhè̌ hyǎtuố̤ pǎ rò thǐ ki hébè tû́dû má̤to, Thè́ Sǎsè̌ Byacè ki héso me̤cwó̤ dû thǐ pǎ.
12-13“Bínuôakhè̌ pǎnuô, puố̤ ki nò̌me̤thyě ní̤dyédû avyá̤ ná ǔruô pǎ, rò vyá̤ ki nò̌me̤thyě ní̤dyédû apuố̤ ná ǔruô pǎ, phè̌ ki nò̌me̤thyě ní̤dû aphú ná ǔruô pǎ, phú tahe ki vû́ ka̤khyěsû ní̤dyédû amuố̤aphè̌ tahe pǎ, rò a ki nò̌me̤thyě ní̤dyédû ǔ ná amuố̤aphè̌ pǎ. Dố vǎkhuvǎkhyě rò kayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ki thè́hte lò̌ thǐ pǎ. Manárò kayǎ dố a ihtòtanyǎ oklò̤sò́ma dố a tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ akǔ tuố̤dố atadû tahenuô Cò́marya ki me̤lwóhteka̤ èthǐ pǎ.”
Tè̤taròthè́ Thè́isě Dố Lé̤thè́zò̤́thè́ryǎ̤ Tahe
(Matteo 24:15-21, Luka 21:20-24)
14Jesǔ héplehyǎ pó̤, “Manárò tè̤tôcô dố Cò́marya thè́zò̤́ thè́hte myáhtye è nuô, thǐ ki myáhtye è pǎ. A tǒ o dố tè̤lǔtyǎ hǒkǔ má̤to rò a cuố o bínuô pǎ. (Kayǎ hố li yětahe tǒbè thè́gněplǒ lahyǎ.) Bí thǐ myáhtye a htwǒhtya hò́ phúyě akhè̌ pǎnuô, kayǎ o dố Juda ké̤kǔ nuôtahe bè klyahtya siplè́ lahyǎ ané̤ dố sokhu. 15Kayǎ dố a o dố hikhu tahenuô, bí a klyatǎ̤ akhè̌ a tǒbè nuô̌phyécuốní̤ a tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ dố hikǔ tôcô꤮ to. 16Kayǎ me̤tè̤ dố lyá̤khu tahenuô a bè klyaka̤ phyéní̤ aca̤ dố hi to. 17Bínuôtônyě pǎma prè̤mò dố amuố̤dò̌ ná muố̤ dố a oná aphú dố a ǒnú pǎprè́ lǔ nuôtahe agněma shuốkhè̌ cyě̤cṳ̂ nyacò́ dố èthǐgně pǎ. 18Thyáphú tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ yě ki tǎ̤tǒ tǎ ná ké̤ró̤khè̌ tǎmé̤ nuô, thǐ tǒ kwǐcò́bè̌ lahyǎ Cò́marya pwǒ̤꤮ tôprè̤. 19Èthǐ tǒbè kwǐcò́bè̌ lahyǎ me̤těhérò, tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ amò̤́nyě yětahe pǎ nuô, cáhtya dố Cò́marya byálya̤lú tè̤ tuố̤khǒnyá̤ yěnuô a me̤nò́ phúnuô tôphuố꤮ to. Bínuôkhè̌pǎ tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ yětahenuô a ki cyě̤lốǔkhǒ pǎ rò dốkhyěpǎ nuô a ki htwǒhtyanò́ pǎ phúnuô tôphuố꤮ to pǎ. 20Byacè ki me̤phuô tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ amò̤́nyěmò̤́thè̌ to hénuôma ǔ siplè́bè́ nuô a o tôprè̤꤮ to. Manárò kayǎ dố Cò́marya nwóhtya one htuô̌hò́ lǔ tahe agněnuô Byacè ki me̤phuô pé̤ èthǐ amò̤́nyěmò̤́thè̌ pǎ. 21A htwǒhtya phúnuô htuô̌pǎrò kayǎ tôprè̤prè̤ ki hé thǐ, ‘Myámò̌ lahyǎ, yě ma Krístu dố a me̤lwóhteka̤ ǔ nuô tôprè̤ hò́,’ má̤torò a ki hé thǐ, ‘Cuố myámò̌ lahyǎ, Krístu dố a me̤lwóhteka̤ ǔ nuôtôprè̤ a o dố nuô,’ a ki hé thǐ phúnuô pǎ manárò zṳ̂́e tǎ lahyǎ tǎmé̤ ní꤮. 22Me̤těhérò kayǎ dố a klwolahǒ ané̤ phú Krístu dố a me̤lwóhteka̤ ǔ yětôprè̤ tahenuô ná kayǎ dố a klwolahǒ ané̤ phú prè̤pro̤ tahenuô, a ki oluô̌htya pǎ. Thyáphú èthǐ ki ilolahǒ ní̤tuố̤ kuô̌dû kayǎ dố Cò́marya nwóhtya htuô̌hò́ lǔ yětahenuô, èthǐ ki me̤cyá̤ hérò, a ki me̤luô̌htya atè̤me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ tahe ná atè̤me̤ tapa̤ khyéthukhyéthè́ ǔ nuôtahe pǎ. 23Rò̤ní̤ lahyǎ thǐné̤ ní꤮. Bí tè̤yětahe htwǒhtya tyahíto yěnuô, vǎ héso one ré̤ pé̤ lò̌ htuô̌hò́ thǐ pwǒ̤꤮ tôcô hò́,” Jesǔ hékyǎ phúnuô.
Prè̤lu Kayǎ Aphúkhǔ Ki Hyǎ Pǎ
(Matteo 24:29-31, Luka 21:25-28)
24Rò Jesǔ hé plehyǎ pó̤, “Bí tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ amò̤́nyěmò̤́thè̌ tahe cuố talwóhtuô̌hò́ pǎ nuô,
‘Cò́marya ki me̤ khíkyǎ tamò̤́ pǎ. Lè̌ ki lǐ pǎtohò́. 25Sè dố mò́lè̤̌ tahe ki latǎ̤prò̤kyǎ lò̌pǎ. Cò́marya ki me̤kazikazuô̤̌ lò̌lò̌꤮ mò́lè̤̌ a tè̤pro̤tè̤prya̤ nuôtahe pǎ.’
26“Htuô̌rò èthǐ ki myáhtye lahyǎ prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě ki hyǎlya̤ dố ò́luố̤klè̌ pǎ, rò a ki olốbǎ cò́ ná a tè̤pro̤tè̤prya̤ ná a tè̤taryědu taryěhtǔ dố ashyo-asò̌ yěnuôtahe pǎ.13:26 Danielè 7:1327Htuô̌rò prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě a ki nò̌hyǎlya̤ tanéphú tahe pǎ rò vǎ ki nò̌cuố èthǐ dố hekhu lwǐ̤ná̤ pǎ, èthǐ ki cáhtya cuố dố mò́dá khǎshyé tuố̤dố mò́dá tadû pǎ rò èthǐ ki cuốè́plò́ kayǎ dố Cò́marya nwóhtya htuô̌hò́ èthǐ nuôtahe pǎ.
(Matteo 24:32-35, Luka 21:29-33)
28“Phyéní̤ lahyǎ tè̤ithyó dố kadwímò̤́ onuô. Bí aphyǎ tahe dyácè̤́htya hò́ rò alè tahe dyácè̤́hte hò́ akhè̌nuô, ké̤kṳ́khè̌ phûhyǎtuố̤hò́, thǐ thè́gně lahyǎ phúnuô. 29Phúnuôhò́ bí thǐ myáhtyehò́ tè̤yě tahe htwǒhtyahò́ akhè̌pǎnuô, thè́gně lahyǎ ná prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě a13:29 Prè̤thè́gně lisǎsè̌ dố aruô tahe tane̤ lahyǎ ná tè̤hébèyě angó̤lasá ma hekhu tadû phûhtya hò́ phúnuô. hyǎphûtuố̤hò́ dố kadǎkǔhtû̌ hò́ ní꤮. 30Vǎ héluô̌cò́cò́꤮ cò́ thǐ, lò̌꤮ kayǎ dố a ohtwǒprè̤ khǒnyá̤yětôhtû̌ tahe thyělò̌ tyahíto nuô, tè̤yětahe ki htwǒhtya lò̌ pǎ. 31Mò́khu ná hekhu ki sǐmé̤kyǎ pǎ tadû́rò vǎlǎ̤vǎngó̤ yětahenuô a sǐmé̤kyǎ pé̤ takhyá꤮ to.
32“Manárò tè̤yětahe ki htwǒhtya mò̤́nyěmò̤́thè̌, má̤torò ashuốakhè̌ bíkhè̌tě pǎnuô ǔ thè́gně tôprè̤꤮ to. Tanéphú o dố mò́khu nuôtahe cò́ bèbè a thè́gně to. Aphúkhǔ ná ané̤ yětôprè̤ cò́꤮ bèbè, a thè́gně toto. A thè́gně prè́tû́ vǎphè̌ tôprè̤꤮ tuô̌prè́. 33Otaritaryǎ lahyǎ thǐné̤, rò̤ní̤ lahyǎ thǐné̤ ní꤮, me̤těhérò a ki htwǒhtya pǎ bíkhè̌tě nuô thǐ thè́gně to. 34Yěma athyáná kayǎ tôprè̤ dố a kíré̤ htecuố klyá dố htyěké̤ aruô tôké̤ rò a nò̌myánò̌khwèkyǎ ahi ná a prè̤me̤tè̤phú tahe rò a htecuố. A dyétǎ̤kyǎ khódû èthǐ tôprè̤ ná tôprè̤ atè̤me̤ rò a hékyǎ prè̤opò̤́ kadǎ nuôtôprè̤ ná a ki opò̤́ thǎklyǎsû phúnuô.
35“Hibyacè ki ka̤khyě bíkhè̌tě pǎ nuô thǐ thè́gně to. Ma a ka̤khyě shyé꤮ mò̤́hé pǎ è̌, má̤torò ma a ka̤khyě shyé꤮ mò̤́ne̤khè̌ pǎ è̌, má̤torò ma a ka̤khyě shyé꤮ shyě i-u pǎ è̌, má̤torò shyé꤮ mò̤́lǐkhè̌ pǎ è̌ nuô, thǐ thè́gně to akhu-akhyě thǎklyǎsû lahyǎ ní꤮. 36Me̤těhérò hibyacè ki ka̤tuố̤khyé pǎ rò thyáphú a ki myáhtye tǎ thǐ omyění̤ sǒtapa̤ tǎmé̤ nuô, o thǎklyǎsû lahyǎ ní꤮. 37Tè̤ dố vǎ hé pé̤ thǐyě tahe nuôma, vǎ hétuố̤pé̤ kuô̌lò̌ ǔ pwǒ̤prè̤, phúnuôrò ‘Opò̤́ thǎklyǎsû lahyǎ ní꤮.’”
14Ǔ Kre Me̤thyě Jesǔ
(Matteo 26:1-5, Luka 22:1-2, Giovanni 11:45-53)
1Bí tè̤cuốtalwópwè̌ ná pwè̌ekhò́mǔ sǒdǒ huô̌mûtapho bè tyahíto nyě̤nyě akhè̌nuô, bwídukhu tahe ná prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe myápṳ̌ klyá tôbǒbǒ dố a ki pṳ̂́me̤thyě huôkyǎ Jesǔ. 2Me̤těhérò èthǐ hé, “Bí pè̤ me̤pwè̌ akhè̌yěnuô pè̤ tǒ pṳ̂́ní̤ lǔ to, pǎma kayǎ bè́mṳ tahe thè́plòdu rò a me̤tarû̌tapyǎ lò̌he.”
Ǔ Plò̤́ Jesǔ Khuklò́ Dố Dò̌ Bethania
(Matteo 26:6-13, Giovanni 12:1-8)
3Bí Byacè Jesǔ o dố dò̌ Bethania Simonè dố tè̤sè̌mǔmyá̤ dố phálo̤ bènò́ lǔ nuôtôprè̤ ahi rò a onyǎ esè dố dǐrè̤́htyalô̌ akhǎshyé akhè̌nuô, prè̤mò tôprè̤ phyéhyǎní̤ pyǎ̤ dố ǔ me̤ è ná lò̤́bǔ dố a obǎ ná nardú htyěnuô̤mû́ ngṳdupri̤du tashuô̌ryá yěnuô tôpyǎ̤. A hyǎdòphè́ pyǎ̤ akhǎu yěrò a lyátǎ̤ dố Byacè Jesǔ khuklò́lo̤.
4Rò dố èthǐklè̌ tahehenuô a thè́plòdu rò a hé ní̤dyélǔ, “A cuố me̤kyǎdě lò̌ htyěnuô̤mû́ phúnuôma me̤tě? 5Htyěnuô̤mû́ yětôpyǎ̤nuô angṳ o cò́ rû̌zye denari thuô̌cwè̤́14:5 Rû̌zye denari tôbè ma a krṳ̂nya̤ ná tônyě atè̤rya̤ khwókè. lố cò́ rò, isè̌kyǎ è rò cuốdyé ná kayǎ sǒphásǒrya̤phú nuôma aryáklò̌,” èthǐ héhtuô̌ phúnuô rò èthǐ dya lahyǎ prè̤mò nuôtôprè̤ a tè̤thû́.
6Rò Jesǔ hé èthǐ, “Me̤dídyǎ tǎ è tǎmé̤. Thǐ cuố me̤dídyǎ tǎ̤tṳ̂̌ è me̤tě? A me̤dû kǒkǒ. A me̤twó̤me̤ryá nyacò́ hò́ tè̤ dố vǎgně hò́. 7Kayǎ sǒphásǒrya̤phú tahe otố̤kuô̌ ná thǐ pwǒ̤꤮ tôphuố cò́. Thǐ ki thè́zṳ̂́ me̤cwó̤ èthǐ bíkhè̌tě꤮ nuôma aní̤ prè́, manárò vǎyěnuô vǎ otố̤lǎ kuô̌ ná thǐ to. 8Prè̤mò yětôprè̤nuô bá꤮ a me̤bè́ nuô rò a me̤ htuô̌hò́ vǎ hò́. A hyǎ plò̤́ vǎné̤ ná htyěnuô̤mû́ yěnuôma bí ǔ iluố tyahí vǎ to yěnuô a taritaryǎ one ré̤ hò́ tè̤ dố vǎgně hò́. 9Vǎ hécò́꤮ cò́ thǐ, shyé꤮ ǔ lě hésodônyǎ hò́ tè̤thè́krṳ̂̌mila yě dố hekhu yětôba bítě꤮ tôpho pǎ bèbè, ǔ ki tane̤htya tuố̤bèní̤ è pǎ rò ǔ ki dyáluô̌ní̤ tè̤ dố a me̤htuô̌hò́ yěnuô pǎ.”
Juda Thè́plòtǒ Dố A Ki Isè̌kyǎ Jesǔ
(Matteo 26:14-16, Luka 22:3-6)
10Dố Byacè Jesǔ a khǒpacè̤̌ shyéthè́nyě̤ aklè̌ amwi̤ ná Juda Iscariot héyětôprè̤nuô, thyáphú a ki isè̌tǎ̤kyǎ ní̤ Jesǔ nuô rò a htecuố dố bwídukhu tahe a o. 11Bí bwídukhu tahe ní̤huô̌ tè̤ritè̤kyǎ yě akhè̌nuô, èthǐ thè́krṳ̂̌thè́lò̌ ò́lya̤sû Juda ná a ki dyé lǔ rû̌ pǎ. Yětôphuốrò a myápṳ̌hò́ klyá dố a ki isè̌tǎ̤kyǎní̤ Jesǔ.
Jesǔ Ná A Khǒpacè̤̌ Tahe E Lahyǎ Tè̤cuốtalwópwè̌ Asèe
(Matteo 26:17-25, Luka 22:7-14, 21-23, Giovanni 13:21-30)
12Bí pwè̌ e khò́mǔ sǒdǒ huô̌mûtapho aré̤lố tônyě nuô ǔ me̤thyě thímíphú rò ǔ me̤lǔhtya akhè̌, Jesǔ a khǒpacè̤̌ tahe sudyǎ lǔ, “Tè̤cuốtalwópwè̌ sèesǎsè̌ mò̤́hé yěnuô, nè̤ thè́zṳ̂́ nò̌cuố taritaryǎ tǒ pè̤ bítě tôphotě?”
13Phúnuôrò Jesǔ nò̌ a khǒpacè̤̌ thè́nyě̤ rò a hé èthǐ, “Cuốnuô̌ dố vǐ̤kǔnuô rò thǐ ki myáhtyesû ná kayǎphè̌ hyǎdyá cò̤̌ka̤htyě ná thǒví tôprè̤ pǎ. Rò krwǒka̤kuô̌ lǔkhyě nuô ní꤮. 14Rò krwǒka̤ kanuô̌ kuô̌ è dố a ka̤ kanuô̌ ní̤dyé hi nuôtômě akǔ rò sudyǎ hibyacènuô, ‘Thárá hé, sǐpré̤ hidò́kǔ akhǎlé̤ dố vǎ ná vǎ khǒpacè̤̌ tahe ki eǒ tè̤cuốtalwópwè̌ lé̤e agněnuô a otǒ bítě?’ Sudyǎ lǔ phúnuô. 15Htuô̌pǎrò a ki zṳ̌luô̌ thǐ hidò́kǔ khǎlé̤lyá̤ dố akhu nuôtôtó̤ dố a olốobǎ cò́ ná tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ dố pè̤ lo nuôtahe cò́ pǎ. Rò okyǎ lahyǎ bínuô rò taritaryǎ pé̤ lahyǎ pè̤ sèesèǒ bínuô ní꤮.”
16A khǒpacè̤̌ yěthè́nyě̤ htecuố rò a cuốnuô̌ dố vǐ̤kǔ rò èthǐ cuốmyáhtye má̤lakǒ cò́ phú Jesǔ héone èthǐ nuô cò́. Rò èthǐ cuố taritaryǎní̤ lahyǎ tè̤cuốtalwópwè̌ sèesǎsè̌ mò̤́hé agně bínuô.
17Bí mò̤́khípaló̤hò́ akhè̌nuô, Byacè ná a khǒpacè̤̌ shyéthè́nyě̤ hyǎtuố̤kuô̌ bínuô. 18Bí èthǐ onyǎ esè akhè̌nuô, Jesǔ hé, “Vǎ hécò́cò́ thǐ, dố thǐklè̌ yěnuô, kayǎ dố a etố̤ǒtố̤ tè̤ ná vǎ rò a ki isè̌tǎ̤kyǎ vǎ pǎnuô a o tôprè̤.”
19Cáhtya bínuô rò èthǐ thè́plòmo̤ pǎto, rò èthǐ sudyǎhyǎ Jesǔ tôprè̤ htuô̌ tôprè̤, “Nè̤ hénuô tôprè̤ma vǎ má̤to vǎhé?” phúnuô.
20Jesǔ hésû èthǐ, “Kayǎ yětôprè̤ nuôma dố thǐ shyéthè́nyě̤ yěaklè̌nuô prè́. È ma kayǎ dố a bò́nuô̌e tố̤kuô̌ ná vǎ dố bělò̤́kǔ nuôtôprè̤ hò́. 21Phú lisǎsè̌kǔ héone ná prè̤lu aphúkhǔ má̤dû vǎyě a bè thyě nyǎpǎ tadû́rò kayǎ dố a ki isè̌tǎ̤kyǎ prè̤lu aphúkhǔ yětôprè̤nuô, Cò́marya ki cirya lǔ pǎ. A ki opacè̤̌lya̤ to hénuôma aryáklò̌ pǎ cò́ dố lǔgně cò́.”
Byacè Sèesǎsè̌ Mò̤́hé
(Matteo 26:26-30, Luka 22:14-23, Corinthia aré̤lố tôba 11:23-25)
22Bí èthǐ esè akhè̌nuô, Jesǔ phyé khò́mǔ rò hébwíhétaryěhtya Cò́marya htuô̌rò a ibikyě khò́mǔ rò a zṳ́tǎ̤ pé̤ a khǒpacè̤̌ tahe rò a hé, “Phyé rò e lahyǎ, yěma vǎ né̤klò̤́.”
23Htuô̌rò a phyé thòbǐthèhtyěbě rò a hébwíhétaryě Cò́marya htuô̌rò a zṳ́tǎ̤ pé̤ èthǐ rò èthǐ ǒ lahyǎ thòbǐthèhtyě dố běkǔ yěnuô pwǒ̤꤮ tôprè̤.
24Rò Jesǔ hé èthǐ, “Yěma vǎthwi dố a ki htwílya̤ pé̤ dố kayǎ è́prè̤ agně pǎ. Yěma tè̤mátè̤dyǎ tôcô dố a ki me̤klò̤me̤ma pé̤ tè̤ò́lya̤thè̌ agně hò́. 25Vǎ hécò́ pé̤ cò́꤮ thǐ, cáhtya khǒnyá̤yě tǎ̤plehyǎnuô vǎ ǒnò́ pǎ thòbǐthèhtyě yě tohò́. Vǎ ki ka̤ǒ ró̤kuô̌ khyěthyá thòbǐthèhtyě athè̌ ná thǐ dố Cò́marya ahtyěaké̤kǔ pǎ.”
26Htuô̌rò èthǐ irǒ htuthè́htya Cò́marya ali-irǒ tôtó̤ rò a htecuốhtyakyǎ dố Oliva sokhu.
Jesǔ Hésoluô̌ One Ré̤ Petru Ki Htébíkyǎ Lǔ
(Matteo 26:31-35, Luka 22:31-34, Giovanni 13:36-38)
27Jesǔ hé èthǐ, “Cò́marya hékyǎ mú꤮ nukhè̌,
‘Vǎ ki mṳ̂̌thyě prè̤kyě̤thímí pǎ, rò thímí tahe ki klyapruốklyapryǎ lò̌ pǎ,’14:27 Zekaria 13:7 lisǎsè̌kǔ hé phúnuô.
“Lò̌꤮ thǐ yětahe nuôma athyáná thímí yětahe nuôhò́. Thǐ ki hteklya cuốkhókyǎlò̌ vǎ khǎlé̤ pǎ. 28Manárò shyé꤮ vǎ thyě ihtòka̤khyě htuô̌pǎnuô, vǎ ki cuố ré̤ thǐ dố Galilea ké̤kǔ nuô pǎ.”
29Petru hésû lǔ, “Ǔruô ki hteklya cuốkhókyǎlò̌ cò́ ná nè̤ tadû́rò vǎ klyá hteklya cuốkhó nyǎ ná nè̤ to.”
30Rò Jesǔ hésû lǔ, “Vǎ hé má̤lakǒ cò́ nè̤, yětôthè̌ pǎ bí shyěphè̌ i-uhtya tyahí nyě̤phuố to nuô, nè̤ ki htésûbíkyǎ ǔ ná nè̤ thè́gněnò́ vǎ tonuô, thuô̌phuố pǎ.”
31Petru hésûkhyě Jesǔ, “Vǎ tǒbè thyě tố̤kuô̌ cò́ ná nè̤ bèbè vǎ thè́gněnò́ lǔ to nuô vǎ hécò́ nyǎ taki꤮ to hò́,” a hésû sò̌kadố cò́ angó̤ ná Jesǔ, rò a khǒpacè̤̌ dố aruô tahenuô, a krwǒhé thyákuô̌lò̌ phúnuô pwǒ̤꤮ tôprè̤.
Jesǔ Cuố Kwǐcò́bè̌ Dố Gethsemani
(Matteo 26:36-46, Luka 22:39-46)
32Èthǐ cuố dố khǎlé̤ tôpho dố ǔ è́ ná Gethsemani rò a hé a khǒpacè̤̌ tahe, “Bí vǎ cuốkwǐcò́bè̌ akhè̌nuô, onyǎokyǎ lahyǎ bíyě ní꤮.” 33Rò a è́krwǒní̤ Petru, Jakomo ná Giovanni dố a ki cuố tố̤kuô̌ ná lǔ. Rò Jesǔ cáhtya bèzò̤bèthi bèkṳ́bèkyǎ̤ nyacò́. 34Rò a hé a khǒpacè̤̌ nuô thè́thuô̌, “A cyě̤ nyacò́ vǎ thè́plò hò́ a tuố̤ cò́ dố vǎ kíré̤ thyě cò́hò́nuô, okyǎ lahyǎ bíyě rò othǎklyǎ lahyǎ ní꤮.”
35-36A cuố plehyǎpó̤ dố nyě takiphú rò a omyě takluô̤̌tǎ̤ dố hekhu rò a kwǐcò́bè̌ rò a hé, “Tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ dố vǎ bè khyábè khǒnyá̤ yěnuô, nè̤ ki plwǒ talwó cuốkyǎbè́ pé̤ vǎ ki aní̤ hérò plwǒtalwó cuốkyǎ pé̤ vǎ,” a hé phúnuô. Rò a kwǐcò́bè̌, “Abba, Phè̌꤮, nè̤ me̤cyá̤ tè̤lò̌꤮ plǐ, phyé taphǎkyǎ pé̤ vǎ tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ abělò̤́ yětôbè. Manárò vǎ thè́zṳ̂́ me̤ cṳ́꤮ dû vǎ thè́plò to. Cṳ́꤮ dûprè́ nè̤ thè́plò ní꤮.”
37A cò́bè̌ htuô̌rò a ka̤khyě khyěthyá rò a ka̤myáhtye ná a khǒpacè̤̌nuô thè́thuô̌ omyění̤ sǒtapa̤ lò̌ rò a sudyǎ Petru, “Simonè ma nè̤ omyění̤ sǒtapa̤ hò́ è̌, nè̤ thǎklyǎ prè́ bí tômû̌ khǎlé̤ prè́nuô ma a bè́ pǎ cò́nyǎ to è̌” 38a hé lahyǎ èthǐ, “Thyáphú thǐ ki cuốnuô̌ tố̤kuô̌ tǎ dố tè̤ilo-ilyá akǔ tǎmé̤nuô, thǎklyǎ rò kwǐcò́bè̌ lahyǎ ní꤮. Thǐ thè́plòshyome̤ nyacò́ tè̤ dố atǒ tadû́rò thǐ né̤klò̤́ yěnuô a hè̌cè̤́recè̤́ nyacò́.”
39Jesǔ cuốkhyěthyá tôphuố rò a cuốkwǐcò́bè̌ khyěthyá Cò́marya thyáná a cò́bè̌ ré̤ nuô prè́. 40Htuô̌rò a ka̤ khyěthyá dố a khǒpacè̤̌ nuôthè́thuô̌ a o rò a ka̤myáhtye ná èthǐ omyěsǒtapa̤ lò̌plǐ. Èthǐ thè́omyě cyě̤talwósû́lû̌ rò a myáhtebè́ pǎ cò́ to. A tǒ hébèsû lahyǎ Jesǔ phútěnuô a thè́gně pǎ lahyǎ cò́ to.
41Bí a ka̤khyě myá èthǐ bǎhò́ thuô̌phuốtôphuố akhè̌nuô, a hé èthǐ, “Thǐ o꤮ myě tadûpǎ lahyǎ, thǐ okuố tabè́thè́prá tadû pǎ cò́ lahyǎ phútě? Bánuôma pò hò́. Ní̤dǎ myámò̌ lahyǎ, shuốkhè̌ dố ǔ ki isè̌tǎ̤kyǎ prè̤lukayǎ aphúkhǔyě dố prè̤oraphú tahe a takhukǔnuô, a hyǎtuố̤hò́. 42Ihtò mò̌! Pè̤ bè cuốhò́! Myámò̌dốnuô, kayǎ dố a isè̌ vǎ nuôtôprè̤ hyǎtuố̤hò́!”
Ǔ Pṳ̂́ Jesǔ
(Matteo 26:47-56, Luka 22:47-53, Giovanni 18:3-12)
43Bí Byacè Jesǔ hébè pǎprè́ akhè̌nuô, Juda dố a otố̤kuô̌ dố lǔ khǒpacè̤̌ shyéthè́nyě̤ aklè̌ yětôprè̤nuô a hyǎtuố̤ bínuô. Rò kayǎ krwǒ hyǎró̤hyǎè́ kuô̌ nyacò́ ná lǔ. Kayǎ yětahenuô a phyéhyǎní̤ lahyǎ nè́tahe, imṳ̂̌tahe. Èthǐ yětahe nuôma má̤prè́ bwídukhu nuôtahe ná prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá nuôtahe ná Judaphú khuklò́khuklyǎ nuôtahe nò̌hyǎ lǔ nuôtahe prè́.
44Prè̤isè̌tǎ̤kyǎ Byacè yětôprè̤nuô a dyéthè́gně one ré̤ htuô̌hò́ èthǐ, “Kayǎ dố vǎ nuô̤mû́ è tôprè̤ nuôma má̤hò́ Jesǔ dố pè̤ thè́zṳ̂́pṳ̂́ è nuôtôprè̤ hò́ rò hyǎpṳ̂́ lahyǎ lǔ rò opò̤́ma ní̤ryádyédû è ní꤮.” 45Juda hyǎtuố̤tuố̤ ná a cuốtǒ dố Jesǔ o rò a hé lǔ, “Thárá꤮” htuô̌rò a nuô̤mû́ lǔ. 46A me̤phúnuô htuô̌rò kayǎ tahe hyǎpṳ̂́ cò̌klò̤makyǎ Jesǔ. 47Bínuô akhè̌ kayǎ ihtòo bínuô tôprè̤ báhte anè́ rò a pǎ̤tṳ̂̌kyǎ bwídukhulố a prè̤me̤tè̤phú tôprè̤ akhǎlè tôkhó.
48Jesǔ hé èthǐ, “Thǐ lě hyǎpṳ̂́ vǎ rò thǐ phyéhyǎní̤ lò̌plǐ cò́ dihtónè́kuố, imṳ̂̌ipò̤ a thyácò́ná thǐ lě hyǎpṳ̂́ prè̤ehuôehí nuô cò́ vǎ? Vǎ ma kayǎcyě̤ kayǎricyá̤ dố a cuốpṳ̂́phezè́plè́ e ǔtè̤ tôprè̤ nyǎ è̌? 49Pwǒ̤nyěnyě꤮ vǎ otố̤kuô̌ dố thǐklè̌ rò vǎ ithyóithya thǐ dố tè̤lǔtyǎ hǒkǔ rò thǐ pṳ̂́ vǎ toto. Manárò thǐ cuốhyǎpṳ̂́ tuố̤ vǎ phúyě me̤těhénuôma a bè htwǒhtya phú lisǎsè̌kǔ hénuô prè́nuô̌.” 50Bínuôkhè̌ a khǒpacè̤̌ tahe hteklya cuốkhókyǎ lò̌plǐ lǔkhǎlé̤.
51Prè̤khǔ taló tôprè̤ krwǒkuô̌ Jesǔ akhyě rò a kû̌thyá tû́prè́ ikè̤̌bǔ rò kayǎ o bínuô tahe pṳ̂́ lǔ. 52Manárò a plwótǎ̤kyǎ a ikè̤̌bǔyě rò a hteklya khǎklo̤kyǎ.
Ǔce̤ǔsudyǎ Jesǔ
(Matteo 26:57-68, Luka 22:54-55, 22:63-71, Giovanni 18:13-14, 18:19-24)
53Rò èthǐ è́cuố Jesǔ dố bwídukhulố tôprè̤ a o rò bwídukhu tahe, ná Judaphú a khuklò́khuklyǎ tahe ná prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe hyǎoplò́oplu lò̌plǐ lǔ bínuô. 54Petru krwǒcuố lǒ kuô̌ prè́ Jesǔ dố khyě rò a cuốnuô̌ tuố̤kuô̌ dố bwídukhulố yětôprè̤ ahǒ lo̤tarè́kǔ rò a cuố onyǎ iswí tố̤kuô̌ mi ná kayǎ opò̤́tè̤ bínuô tahe.
55Bwídukhu tahe ná lò̌꤮ kayǎ dố a htwǒduhtwǒkhutahe, thyáphú èthǐ ki cirya me̤thyěkyǎ ní̤ Jesǔ agněnuôrò, a myápṳ̌ lahyǎ lé̤kè̤lahǒ lé̤nè̌lahya Jesǔ atè̤thû́ tahe. Manárò èthǐ myáhtye lǔtè̤thû́ tôcô꤮ to. 56Èthǐ kayǎ è́prè̤ hyǎdya bò̌bye lahyǎ Jesǔ tè̤thû́ tadû́rò kayǎ dố a hyǎ pṳ̌dya lahyǎ Jesǔ atè̤thû́ yětahe a tè̤hébè tahenuô a thyákhyělǔ tôprè̤꤮ to.
57Kayǎ tahehe ihtò rò kè̤bò̌kè̤bye lò̌ lǔtè̤thû́ rò a hé lahyǎ, 58“Pè̤ ní̤huô̌ a hé, ‘Vǎ me̤ tǎ̤prò̤kyǎ tè̤lǔhǒdu dố prè̤lukayǎ me̤htya yěnuôtômě rò thuô̌nyě akǔnuô vǎ ki isò́htya khóke dố aruô tômě, dố prè̤lukayǎ isò́htya ná atakhu má̤to yěnuô tômě pǎ,’ a hé phúnuô.” 59Manárò èthǐ dya lǔtè̤thû́ yětahenuô a thyákhyělǔ tômû̌꤮ to.
60Bwídukhulố yětôprè̤ ihtò dố ǔ lò̌꤮ plǐ a mèthènyě rò a sudyǎ Jesǔ, “Nè̤ hé ka̤khyěsû ǔ hyǎdya nè̤ tè̤thû́ yětahe tômû̌꤮ to me̤tě? Ǔ hyǎkè̤hyǎnè̌lò̌ nè̤ tè̤thû́ yěnuôma nè̤ ní̤huô̌ to è̌?” 61Manárò Jesǔ odyátaklwo pé̤ lǔ prè́, a hébè ka̤khyěsû lǔ tômû̌꤮ to.
Rò bwídukhulố yětôprè̤ sudyǎ pó̤ khyěthyá lǔ, “Nè̤ ma Cò́marya dố ǔ htuthè́htyaní̤ lǔ yětôprè̤ aphúprè̤khǔ Krístu dố a me̤lwóhteka̤ ǔ nuô tôprè̤ è̌?”
62Rò Jesǔ hésû lǔ, “Ò, vǎ hò́. Rò thǐ ki myáhtye prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě ki onyǎo dố Cò́marya dố ashyo-asò̌ yětôprè̤ atakhu cò́htwó nuôtôkyě pǎ, rò thǐ ki myáhtye vǎ sidyáhyǎní̤ mò́khu a ò́luố̤ pǎ.”14:62 Li Htuthè́htya 110:1, Danielè 7:13
63Bwídukhulố nuôtôprè̤ htò́zè̤̌kyǎ aca̤14:63 Bwídukhulố tôprè̤ htò́zè̤̌ aca̤ phúyěnuôma, Jesǔ hémǔmyá̤thû́ hò́ Cò́marya hò́ a tane̤ rò a dyéluô̌ pé̤ ǔ phúnuô. rò a hé, “Pè̤ lopǎ kayǎ dố a ki zṳ̌luô̌ lǔtè̤thû́ tôprè̤꤮ to. 64A hébè radû̌ ní̤dyé cò́ ané̤ phú Cò́marya tôprè̤ nuôma thǐ ní̤huô̌ lò̌dûhò́ rò ma thǐ tane̤ lahyǎ phútě?”
A héhtuô̌ phúnuô rò èthǐ pwǒ̤tôprè̤ hésû lǔ ná atè̤thû́ o rò tǒbè me̤thyěkyǎ lǔ prè́. 65Kayǎ dố aruô tahe cáhtya htuplá lǔ, htuô̌rò cò̌bí lǔmèthè rò plú lǔ. Èthǐ hé lahyǎ Jesǔ, “Pro̤myámyá, ǔpě plú nè̤ pě?” Htuô̌rò klyěphú dố a opò̤́ tè̤ tahe pṳ̂́cuố lǔ rò plyá̤ pó̤ lǔ.
Petru Htébíkyǎ Jesǔ
(Matteo 26:69-75, Luka 22:56-62, Giovanni 18:15-18, 18:25-27)
66Bí Petru opǎprè́ dố hikhyěkhu lo̤tarè́kǔ akhè̌nuô, prè̤mòphú dố a me̤ pé̤ bwídukhulố nuôtôprè̤ atè̤me̤ yětôprè̤nuô a okuô̌ bínuô, rò a hyǎtǒ dố lǔo. 67Bí a myáhtye Petru iswími akhè̌nuô, a myárè̤̌tǎ̤tǎ̤ lǔ rò a hé lǔ, “Nè̤ ma tômṳmṳ꤮ tuô̌prè́ lǔ ná Nazarèphú Jesǔ nuôtôprè̤ prè́ vǎ.”
68Rò Petru htébíkyǎ rò a hé, “Nè̤ hé ǐtěnuô vǎ thè́gněplǒ nè̤tè̤ to,” a héhtuô̌rò a htecuố otaphǎkyǎ dố lo̤kadǎhtû̌ rò bínuôakhè̌ shyěphè̌ tôbè i-uhtya.
69Prè̤me̤tè̤phú prè̤mò pǎnu nuôtôprè̤ myáhtye khyěthyá Petru cuốo bínuô rò a cuốhéso pé̤ khyěthyá kayǎ ihtòo tavǐtava̤ phû bínuô tahe, “Kayǎ yětôprè̤ ma tômṳmṳ꤮ tuô̌ lǔ ná dố nuôtahe prè́ meně.” 70Manárò Petru htébísû khyěthyá.
Okhyěthyá dốkhyě taplô̤phú rò kayǎ ihtòo tavǐtava̤ phû bínuô tahe hé khyěthyá Petru, “Nè̤ otố̤kuô̌ dố kayǎ nuôtômṳ aklè̌ má̤lakǒ cò́, me̤těhérò nè̤ ma Galileaphú prè́.”
71Manárò Petru byǎlya̤ní̤ ané̤ dố Cò́marya nyěhyǎ, “Kayǎ dố thǐ hé ari-akyǎ khǒnyá̤yě tôprè̤nuô vǎ thè́gně lǔ to,” a byǎní̤ angó̤ phúnuô.
72A byǎ htuô̌htuô̌ ná shyěphè̌ i-uhtya pó̤khyěthyá nyě̤phuốtôphuố. Bínuôkhè̌ Petru tane̤htya tuố̤bè Byacè Jesǔ héonekyǎ lǔ ngó̤, “Bí shyěphè̌ i-uhtya tyahí nyě̤phuốtôphuố tonuô, nè̤ ki htébíkyǎ vǎ thuô̌phuố pǎ” a hé lǔ ngó̤ phúnuô akhu-akhyě cí꤮ asè̌htya cò́ lǔthè́plò rò a nguố̤thyěnguố̤o cò́.
15Ǔ Thǔcuố Jesǔ Dố Khwí Pilato A Mèthènyě
(Matteo 27:1-2, 11-14, Luka 23:1-5, Giovanni 18:28-38)
1Bí mò̤́lǐ tamò̤́htyahò́ akhè̌nuô, bwídukhu tahe, Judaphú khuklò́khuklyǎ tahe, prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe, ná kayǎ htwǒ khuklò́khuklyǎ tahe okúokyá lǔ rò èthǐ sukǔ héplû́kyǎ lò̌ lǔ ngó̤ ná Jesǔ ari-akyǎ. Èthǐ cò̌klòhtuô̌ Jesǔ rò a cwicuốdyékyǎ lǔ dố Khwí Pilato a takhukǔ.
2Khwí Pilato sudyǎ Jesǔ, “Nè̤ ma Judaphú akhwí tôprè̤ má̤lakǒ è̌?”
Rò a hésû khwí, “Ò, a má̤lakǒ phú nè̤ hénuô hò́.”
3Rò bwídukhu tahe hyǎdya è́lǎ tè̤thû́ dố Jesǔ alo̤. 4Phúnuôrò Khwí Pilato sudyǎ pó̤ Jesǔ, “Nè̤ hésû kuô̌ǔ tôcô꤮ to me̤tě? Nè̤ myámò̌, èthǐ hyǎ dyaluô̌htya è́nyacò́ nè̤ tè̤thû́.”
5Manárò Jesǔ héka̤khyěsû lǔ tôcô꤮ to akhu-akhyě Khwí Pilato khyéthukhyéthè́ nyacò́.
(Matteo 27:15-26, Luka 23:13-25, Giovanni 18:39-19:16)
6Khwí Pilato alé̤klǒ o ná pwǒ̤nana꤮ tè̤cuốtalwópwè̌ dǎ bè hò́hénuô, ǔ ki kwǐ lǔ ná a ki plwǒhte pé̤ kayǎcyě̤ dố ǔ dò́tǎ̤ èthǐ dố htò̌kǔ bítě꤮ tôprè̤ bèbènuô, a plwǒhte pé̤ ǔ prè́. 7Bínuôakhè̌ kayǎ dố a sásû me̤tarû̌tapyǎ lahyǎ khwí rò a me̤thyě kayǎ tahenuô, ǔ dò́tǎ̤o lahyǎ èthǐ dố htò̌kǔ. Kayǎ tǎ̤ dố htò̌kǔ yětahe aklè̌nuô kayǎ mwi̤ ná Barabba héyětôprè̤nuô a opatố̤kuô̌ bí èthǐklè̌ nuô. 8Rò kayǎ è́prè̤ hyǎ lahyǎ dố Khwí Pilato a o rò hyǎkwǐ lǔ phú alé̤klǒ me̤pé̤ htuô̌hò́ èthǐ nuô.
9Rò Khwí Pilato sudyǎsû èthǐ, “Vǎ plwǒhte pé̤ thǐ Judaphú akhwídu yětôprè̤ ma thǐ thè́plò o è̌?” 10Me̤těhérò Khwí Pilato thè́gně ná bwídukhu tahenuô, a thè́khwè́ní̤kuô̌ Jesǔ rò èthǐ hyǎdyétǎ̤kyǎ Jesǔ dố lǔo prè́. 11Manárò bwídukhu tahenuô a cuốnò̌shyo kayǎ bè́mṳ ki kwǐhtya khwí ná a ki plwǒhte pé̤ èthǐ dố Barabba, plwǒhte pé̤ tǎ pè̤ Jesǔ tǎmé̤, a cuốhé lò̌ǔ phúnuô.
12Khwí Pilato sudyǎpó̤ kayǎ bè́mṳ yětahe, “Ki me̤phúnuôrò kayǎ dố thǐ è́ è ná Judaphú tahe akhwí yětôprè̤ nuôlě vǎ tǒbè me̤ ní̤dyé lǔ phútě?”
13Rò èthǐ è́htǒhtya pó̤ lahyǎ, “Mṳ̂̌thyěhtyakyǎ è dố krusulo̤ nuô!”
14Rò Khwí Pilato sudyǎ èthǐ, “Cuố mṳ̂̌thyěhtyakyǎ è me̤tě? A cuố me̤thû́me̤plá kryá꤮ ǐtě?” A sudyǎ èthǐ phúnuô tadû́rò èthǐ lé꤮ è́htǒhtyashyo klò̌lố pó̤, “Mṳ̂̌thyěhtyakyǎ è dố krusulo̤ nuô!”
15Rò Khwí Pilato thè́zṳ̂́ krwǒme̤kuô̌ phú kayǎ bè́mṳ a tè̤thè́zṳ̂́ nuô rò a plwǒhtekyǎ pé̤ èthǐ Barabba, rò Khwí Pilato nò̌ klyěphú tahe ki cyé̤pryě̤plí lahyǎ Jesǔ ná suplye̤-iplí, htuô̌rò a dyétǎ̤kyǎ Jesǔ dố klyěphú tahe a khadǎkǔ dố èthǐ ki cuố mṳ̂̌thyěhtyakyǎ lǔ dố krusulo̤.
Klyěphú Tahe Me̤zò́me̤lě Nyě̤kruô̌ Jesǔ
(Matteo 27:27-30, Giovanni 19:2-3)
16Klyěphú tahe è́cuố Jesǔ dố Khwí Pilato hǒkǔ khǎlé̤ tôpho. (Khǎlé̤ nuôtôpho ma ǔ è́ ná Pretorium) htuô̌rò èthǐ è́hyǎplò́ lò̌ pó̤ klyěphú dố aruô tahe. 17Èthǐ me̤zò́me̤lě nyě̤kruô̌ lahyǎ Jesǔ rò thyáhtya pé̤ lǔ ca̤cwo̤ taphèlò́thò̌ tôpṳ̂. Htuô̌rò èthǐ ikhu tava̤ thòshyámò̤́ thyáná khuklwǒ̤ nuôrò a klwǒ̤htya pé̤ lǔ. 18Htuô̌rò èthǐ me̤ lǔ phú a bezṳ̂́benyá̤ní̤ lǔ nuô rò a hétakè lǔ, “Kố꤮ Juda akhwídu, ohtwǒprè̤ mò̤́nyě htǔdû ní꤮!” 19Èthǐ mṳ̂̌ lǔkhuklò́ ná ihtyábǒ, htuplá lǔ, hyǎ dángṳ̂lya̤ dố lǔnyěhyǎ tôprè̤ htuô̌ tôprè̤, rò a me̤takè lǔ phú a bezṳ̂́benyá̤ lǔ nuô rò a hyǎcò́bè̌ kanǐkano lǔ tôprè̤ htuô̌ tôprè̤. 20Bí èthǐ me̤zò́me̤lě nyě̤kruô̌htuô̌hò́ lǔ nuô èthǐ plwótǎ̤kyǎ khyěthyá ca̤cwo̤ taphèlò́thò̌ nuôtôpṳ̂ rò a thyáhtya taple pé̤ khyěthyá lǔ ná aca̤ ní̤dû nuôtôpṳ̂. Htuô̌rò èthǐ è́htecuốkyǎ lǔ rò a ki cuố mṳ̂̌thyěhtyakyǎ lǔ dố krusulo̤.
Ǔ Mṳ̂̌thyěhtya Jesǔ Dố Krusulo̤
(Matteo 27:31-44, Luka 23:27-43, Giovanni 19:17-27)
21Vǐ̤ Cyreneophú dố amwi̤ ná Simonè nuô a o tôprè̤, rò Simonè yěnuô, a phúo thè́nyě̤, tôprè̤ rò amwi̤ ná Alexandro, tôprè̤pǎ rò amwi̤ ná Rufo. Bínuôakhè̌ a o dố adò̌aso rò a kíré̤ hyǎnuô̌ dố vǐ̤kǔ akhè̌, a hyǎ tǎ̤sû ná klyěphú tahe rò èthǐ nò̌zá tadû lǔ ná Jesǔ krusu. 22Èthǐ è́cuố Jesǔ dố ǔ è́ ná Golgotha hé yěnuôtôpho. (Golgotha angó̤lasá ma khuklò́krwí akhǎlé̤). 23Bínuô akhè̌nuô, èthǐ dyéǒ Jesǔ htyězǎ̤ dố a kluô̌sǐlyǎ̤ tố̤ná tè̤khu me̤sǐmé̤ tè̤sè̌né̤sè̌bya15:23 Tè̤khu me̤sǐmé̤ tè̤sè̌ yěnuôma ǔ è́ ná myrra. yěnuô tadû́rò Jesǔ ǒ to. 24Rò èthǐ mṳ̂̌thyěhtyahtuô̌ Jesǔ dố krusulo̤ rò èthǐ phyé Jesǔ aca̤ tahe rò a bò́ lahyǎ tè̤byǎbwí tôcô dố cṳ́꤮ dû a tǎ̤tǒ bítě tôprè̤ tǒphyé bítě tôkyě phúnuôprè́.
25Bí mò̤́plyǎ̤sè̌htya lwǐ̤thyótômû̌ akhè̌nuô, èthǐ mṳ̂̌thyěhtya Jesǔ dố krusulo̤. 26Rò ǔ rǎhtya o lidyatè̤thû́ Jesǔ, “Judaphú tahe akhwí” phúnuô, 27rò èthǐ mṳ̂̌thyěhtya tố̤kuô̌ ná prè̤pṳ̂́phe zè́plè́phe ǔ thè́nyě̤. Èthǐ mṳ̂̌thyěhtya lǔ dố Jesǔ cò́htwó tôkyě tôprè̤ dố cò́ci tôkyě tôprè̤. 28(Phú lisǎsè̌kǔ hé, “Ǔ dyathyá è phú prè̤oraphú nuôprè́,” tè̤hébè yěnuô a lốhtyabǎhtya hò́.)15:28 Ǔ rǎ liphá mú꤮ nukhè̌ tahehenuô, ǔ myáhtye lisǎsè̌ yětômǎ̤ opatố̤kuô̌ to29Kayǎ dố a cuốka̤phû lahyǎ bí akhǎshyé nuôtahe nuô lahyǎ akhuklò́, pacyé̤ishyé15:29 Israelphú tahe dǎrithè́ hò́ a thè́hte ǔ tôprè̤prè̤ akhè̌nuô, èthǐ nuôlahyǎ khuklò́ rò a hé lahyǎ lǔ, “Ò꤮ nè̤ hé ná nè̤ ki me̤tǎ̤prò̤kyǎ tè̤lǔhǒdu rò thuô̌nyě akǔ nè̤ isò́htya htuô̌bè́ khyěprè́ nè̤ hé vǎhé. 30Phúnuôrò o dố krusulo̤ yěnuôrò hítǎ̤ mò̌ to rò me̤lwóhteka̤ ní̤dyémò̌ nè̤né̤ to.”
31Htuô̌rò, bwídukhu tahe ná prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe pacyé̤ thyákuô̌ Jesǔ phúnuô rò èthǐ hé lahyǎ, “A me̤lwóhteka̤ cyá̤ ǔ thè́htwǒprè̤ tadû́rò a me̤lwóhteka̤ cyá̤ ní̤dyékuô̌ ané̤to vǎ꤮. 32Nè̤ hé ní̤dyé nè̤né̤ ná nè̤ ma Juda akhwí dố a me̤lwóhteka̤ ǔ nuôtôprè̤ vǎhé. Pè̤ ki myáhtye nè̤ hítǎ̤ cyá̤ dố krusulo̤ khǒnyá̤ kihérò pè̤ zṳ̂́e nè̤,” a héhtuô̌ phúnuôrò, kayǎ dố ǔ mṳ̂̌thyěhtya tố̤kuô̌ ná Jesǔ yěthè́nyě̤nuô a pacyé̤ishyé kuô̌dû Jesǔ phúnuônuôhò́.
Jesǔ Thyě
(Matteo 27:45-56, Luka 23:44-49, Giovanni 19:28-30)
33Cáhtya bí mò̤́htuô cò́ranè́ nuô rò a tuố̤hyǎ dố mò̤́kwí̤lya̤ thuô̌mû̌ akǔnuô ké̤ khítarṳ̂ tǎ̤lò̌ cò́ tôké̤lè̤̌ cò́. 34Bí mò̤́kwí̤lya̤ thuô̌mû̌ bèhò́ akhè̌nuô, Jesǔ cyé̤pryě̤ è́htǒhtya, “Éli, Éli, lema sabathani,” angó̤lasá ma “Vǎ Cò́marya, vǎ Cò́marya, nè̤ vǐkyǎ vǎ me̤tě?”15:34 Li Htuthè́htya 22:1
35Kayǎ ihtòo bínuô tahe ní̤huô̌ lahyǎ Jesǔ è́htǒhtya phúyě rò èthǐ hé lahyǎ, “Ní̤dǎ lahyǎ, a è́htǒhtyahò́ Prè̤pro̤ Elia.”
36Rò dố èthǐklè̌nuô kayǎ o tôprè̤ rò a klyacuốphyé tè̤tôcô dố athyáná phyáplyé rò a cuốcye̤nuô̌ dố htyězǎ̤shye thǒkǔ rò a cò̌klò̤ma dố vèlǎ̤khyě rò a dyéhtya nò̌cwíǒ ná Byacè Jesǔ rò a hé lahyǎ, “Pè̤ opò̤́myámyá kuốré̤ taplô̤phú pó̤, ma pè̤ myáhtye sálé̤ Prè̤pro̤ Elia ki hyǎphyétǎ̤kyǎ è dố krusulo̤ nuôpǎ è̌.”
37Rò Jesǔ è́htǒ pra̤shyo htuô̌rò athè́plò htwǒprè̤ htecuốkyǎ.
38Rò ikè̤̌badu dố ǔ cò̤́tǎ̤tṳ̂̌bí dố tè̤lǔtyǎ hǒkǔ nuôtôba lazè̤̌ kahtyakalya̤ plû́kyǎ nyě̤kyě. 39Bí Roma klyětôzè̤ khuklò́ yětôprè̤ ihtòo bí krusu nyěhyǎ akhè̌nuô, a myáhtye Jesǔ thyě me̤phúnuô rò a hé, “Kayǎ yětôprè̤ ma Cò́marya aphúkhǔ má̤lakǒ nyǎhò́!” A hé phúnuô.
40Prè̤mò dố a ihtòo myácuốlǒ dố aye̤ yětahe aklè̌nuô Magdalena dò̌kǔmuố̤ Maria, ná Jakomo dố a pacè̤̌klò̌ nuôtôprè̤ ná Jose amuố̤ Maria, ná Salome otố̤kuô̌ bínuô. 41Prè̤mò yětahe ma bí Jesǔ o dố Galilea ké̤ akhè̌nuô, a krwǒ Jesǔ akhyě rò a me̤cwó̤me̤kǒ pé̤ tè̤ dố Jesǔ lo tahe. Prè̤mò aruô tahe dố a o lahyǎ dố vǐ̤ Jerusalem rò a krwǒhyǎ tố̤kuô̌ ná Byacè tahenuô a opa è́kú kuô̌lǎ bínuô.
Ǔ Iluố Jesǔ
(Matteo 27:57-61, Luka 23:50-56, Giovanni 19:38-42)
42Tè̤me̤htwǒhtya nuôtônyě ma mò̤́nyǎ̤nyě. Mò̤́nyě nuôtônyě ma Judaphú tahe taritaryǎ sèesèǒ bí èthǐ amò̤́nyěduô bè tyahíto nuôtônyě. 43Bí mò̤́hélya̤hò́ akhè̌nuô, vǐ̤ Arimatheaphú Joseph yětôprè̤ a bekhû̌ athè́plò rò a cuốkwǐ Jesǔ aluô̤̌to̤ yě dố Khwí Pilato a o. È ma a opatố̤kuô̌ dố kayǎ htwǒdu aplò́amṳ dố ǔ bezṳ̂́benyá̤ ní̤ yěnuôtômṳ aklè̌ tôprè̤. È ma kayǎ dố a opò̤́myásû̌ kuô̌ Cò́marya ahtyěaké̤ tôprè̤ hò́. 44Jesǔ thyěhò́, Khwí Pilato ní̤huô̌ phúnuô rò a khyéthukhyéthè́ rò a è́hyǎ klyětôzè̤ akhuklò́ tôprè̤ dố a o rò “Ma Jesǔ thyě nyě̤lǎhò́ è̌?” A sudyǎ lǔ phúnuô. 45Klyětôzè̤ akhuklò́ yětôprè̤ hésoluô̌ Khwí Pilato ná Jesǔ thyěhtuô̌hò́ rò Khwí Pilato plwǒ Joseph dố a ki cuốphyétǎ̤ Jesǔ aluô̤̌to̤. 46Joseph cuố ipri̤ní̤ ikè̤̌ báplǐngṳdu tôpṳ̂ rò a cuốphyétǎ̤ Jesǔ dố krusulo̤. A bobí lǔ ná ikè̤̌báplǐ ngṳdu yětôba rò a cuố benuô̌ lǔ dố ǔ ikhû one htuô̌hò́ luô̤̌kǔ tôkǔ akǔ. Luô̤̌kǔ yěnuôma lò̤́kǔ dố a o dố lá̤lo̤ rò a htulò̌ bíkyǎ luô̤̌kǔ yěnuô ná lò̤́du tômě. 47Magdalena dò̌kǔmuố̤ Maria ná Jose amuố̤ Maria myátǒ̤ma ní̤kyǎ ǔ lé̤dyanuô̌ Jesǔ akhǎlé̤ yětôpho.
16Jesǔ Htwǒprè̤ Ka̤khyě
(Matteo 28:1-8, Luka 24:1-12, Giovanni 20:1-10)
1Bí Judaphú a Mò̤́nyěduô talwókyǎ htuô̌ nuôtôrǒnuô, Magdalena dò̌kǔphú Maria, Jakomo amuố̤ Maria ná Salome ipri̤ní̤ htyěnuô̤mû́ rò a kíré̤ cuốplò̤́ lahyǎ ná Byacè Jesǔ. 2Mò̤́nyě thuô̌thyótônyě aklè̌ kalúlố nuôtônyě bí mò̤́lǐro̤mû́ mò̤́khíò́pǎ akhè̌nuô, èthǐ hyǎ lahyǎ dố luô̤̌khu. 3Bí èthǐ hyǎ dố klyálo̤ akhè̌nuô, èthǐ hé ní̤dyé khyělǔ, “Maǔpě kíré̤ htulò̌ taphǎkyǎ pé̤ pè̤ lò̤́ dố ǔ htulò̌bí ná luô̤̌kǔ nuôtômě pě?” Me̤těhérò lò̤́nuô tômě ma adu nyacò́.
4Manárò bí èthǐ myácuố akhè̌nuô, a myáhtye ná ǔ htulò̌cuốtaphǎ onekyǎ htuô̌hò́ lò̤́du nuôtômě hò́. 5Bí èthǐ nuô̌ dố luô̤̌kǔ akhè̌nuô, a myáhtye prè̤khǔphúthè thyání̤ ca̤cwo̤bǔ tôpṳ̂ tôprè̤ onyǎo dố luô̤̌kǔ dố cò́htwó nuôtôkyě rò èthǐ khyé lò̌plǐcò́.
6Rò a hé èthǐ, “Khyéthukhyéthè́ lahyǎ tǎmé̤꤮, thǐ myápṳ̌ Nazarèphú Jesǔ dố ǔ mṳ̂̌thyěhtya lǔ dố krusulo̤ nuôtôprè̤ prè́ nuôma vǎ thè́gně. A ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě htuô̌hò́. A opǎ bíyě to. Hyǎmyámò̌ lahyǎ, yěma akhǎlé̤ dố ǔ dyanuô̌ lǔ nuôhò́. 7Ka̤dyáso pé̤ Petru ná Jesǔ a khǒpacè̤̌ dố aruô nuôtahe ná Jesǔ cuố one ré̤ hò́ thǐ dố Galilea ké̤kǔ nuô hò́. Phú a héone htuô̌hò́ thǐnuô thǐ ki myáhtye dû è bínuô pǎ.”
8Èthǐ khyé rò ané̤ tanyǎ̤tacố lò̌plǐ cò́ akhu-akhyě, èthǐ klyahtekyǎ dố luô̤̌kǔ. Èthǐ thè́isě talwósû́lû̌ rò bí a htecuố akhè̌nuô, a hébè pǎ cò́ ǔ tôprè̤꤮ to.
Jesǔ Oluô̌htya Pé̤ Ané̤ Ná Magdalena Dò̌kǔmuố̤ Maria
(Matteo 28:9-10, Giovanni 20:11-18)
9Jesǔ thyěihtò htwǒprè̤ ka̤khyě bí mò̤́nyě thuô̌thyótônyě akǔ akalúlố nuôtônyě16:9 Mò̤́nyě thuô̌thyótônyě akǔ akalúlố nuôtônyě ma má̤hò́ khǒnyá̤ Krístuphú tahe hé ná Mò̤́nyěduô nuôtônyě hò́. mò̤́lǐro̤mû́ nuôtôrǒ. Htuô̌rò dốkhyěnuô a cuốdyéluô̌ ré̤lố pé̤ ané̤ ná Magdalena dò̌kǔmuố̤ Maria. Rò Maria yětôprè̤ nuôma a má̤ hò́ prè̤mò dố Jesǔ vè̤́htekyǎ pé̤ lǔ khǐnékhǐnò̌ thuô̌thyótôduô̌ dố alo̤ nuôtôprè̤ hò́. 10Phúnuôrò, Maria cuốhésoluô̌ pé̤ kayǎ dố a cuốtố̤khè̌tố̤nò́ ná Jesǔ nuôtahe ná Jesǔ oluô̌htya pé̤ lǔ ari-akyǎ. Bínuôakhè̌ èthǐ thè́plè̤̌nebè rò anguố̤ahè pǎprè́ lahyǎ prè́. 11Èthǐ ní̤huô̌ Maria héso pé̤ èthǐ, “Jesǔ htwǒprè̤ prè́, vǎ myáhtye cò́ è ná vǎné̤ cò́,” a hé pé̤ èthǐ phúnuô tadû́rò èthǐ zṳ̂́eto.
Jesǔ Oluô̌htya Pé̤ A Khǒpacè̤̌ Thè́nyě̤
12Dốkhyěnuô a khǒpacè̤̌ thè́nyě̤ htecuố dốdò̌dốso akhè̌ èthǐ myáhtye Jesǔ klwokhó pé̤ lǔ ané̤ rò a dyéluô̌ pé̤ èthǐ. 13A khǒpacè̤̌ yěthè́nyě̤ ka̤khyě héso pé̤ a khǒpacè̤̌ dố aruôtahe tadû́rò èthǐ zṳ̂́e lahyǎ kayǎ yěthè́nyě̤ angó̤ to.
Jesǔ Oluô̌htya Pé̤ A Khǒpacè̤̌ Shyétôprè̤
(Matteo 28:16-20, Luka 24:36-49, Giovanni 20:19-23, Prè̤dônyǎphú tahe 1:6-8)
14Dố khyěpó̤ tôphuố rò bí a khǒpacè̤̌ shyétôprè̤ esè akhè̌nuô, a dyéluô̌ pé̤ khyěthyá èthǐ ná ané̤. Kayǎ dố a myáhtye Jesǔ thyěihtò htwǒprè̤ ka̤khyě yětahe héso pé̤ èthǐ tadû́rò èthǐ zṳ̂́e lahyǎ ǔngó̤ to akhu-akhyě, Jesǔ thè́prwǒ̤ èthǐ.
15Rò a hé èthǐ, “Cuố dố hekhu pwǒ̤tôba rò cuốlě dônyǎhéso pé̤kuô̌ lò̌ ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ná tè̤thè́krṳ̂̌mila yěnuô ní꤮. 16Kayǎ dố a zṳ̂́e tè̤thè́krṳ̂̌mila yě rò a plwǒka̤ ané̤ ná htyě tôprè̤prè̤ nuô a ki ní̤bè tè̤me̤lwóhteka̤ pǎ. Manárò kayǎ dố a zṳ̂́e to tahenuô a ki khyábè tè̤cirya pǎ꤮. 17Kayǎ dố a zṳ̂́e tahenuô vǎ ki dyé èthǐ taryěpro̤prya̤ dố a ki me̤cyá̤ lahyǎ tè̤pro̤tè̤prya̤ tahe pǎ. Èthǐ ki vè̤́htebè́ lahyǎ khǐnékhǐnò̌ tahe ná vǎmwi̤ pǎ, èthǐ ki hébè cyá̤ ngó̤aruô nuôtahe pǎ. 18Èthǐ ki pṳ̂́ cò́ rṳ́mǔmyá̤ tahe bèbè, a ki cuốebèǒbè cò́ tè̤cûtè̤plè̤́ htyě tahe bèbè, a me̤pyá̤me̤sè̌ ná èthǐ tôcô꤮ to. Èthǐ ki dyahtya atakhu dố kayǎswíkayǎsè̌ tahe alo̤ hénuô, èthǐ tè̤swítè̤sè̌ ki sǐmé̤kyǎ lò̌ pǎ.”
Cò́marya È́ka̤ Kahtyakyǎ Jesǔ Dố Mò́khu
(Luka 24:50-53, Prè̤dônyǎphú tahe 1:9-11)
19Byacè Jesǔ hébèhtuô̌ ná a khǒpacè̤̌ tahe rò Cò́marya è́ka̤ kahtyakyǎ lǔ dố mò́khu rò a htya-onyǎo dố Cò́marya atakhu cò́htwó tôkyě. 20Jesǔ a khǒpacè̤̌ tahe cuốlě dônyǎhéso pé̤ ǔ ná Cò́marya alǎ̤angó̤ dố khǎlé̤ pwǒ̤꤮ tôpho. Thyáphú kayǎ ki zṳ̂́enyá̤e kuô̌ lahyǎ ná tè̤thè́krṳ̂̌mila dố èthǐ dônyǎ pé̤ ǔ yěnuôma a má̤lakǒ cò́ agněnuô, Byacè dyé pé̤ èthǐ dố a ki me̤cyá̤ lahyǎ tè̤me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ tahe è́nyacò́.16:20 Ǔ rǎ liphá mú꤮ nukhè̌ dố ǔ thè́lè̤ní̤ ryá è tahe ná liphá dố aruô tahenuô, Marko 16:9-20 yě ǔ myáhtye a opatố̤kuô̌ to.