Matteo
Gospel Of Matthew
Tè̤hébè Ré̤ Dố Nyě
Li tè̤thè́krṳ̂̌mila Matteo yětôba ma a hésoluô̌ pé̤ ǔ ná Jesǔ ma má̤hò́ prè̤me̤lwóhteka̤ ǔ dố Cò́marya ò́lya̤ onekyǎ nuôtôprè̤ hò́. Byacè Jesǔ ma má̤hò́ prè̤ dố a me̤lốbǎhtya pé̤ hò́ Cò́marya ò́lya̤ onekyǎ angó̤ ná akayǎ dố lisǎsè̌ alye̤kǔ nuôtahe tôprè̤ hò́. Tè̤thè́krṳ̂̌mila yěnuôma a má̤ pé̤ prè́tû́ Judaphú dố Byacè hyǎ opacè̤̌lya̤ dố èthǐ aklè̌nuô tahe agněnuô má̤to. Tè̤thè́krṳ̂̌mila yěnuôma hekhu tôba agně.
Li tè̤thè́krṳ̂̌mila Matteo yětôba nuô ǔ cáhtya rǎ ré̤ ná Byacè Jesǔ a tè̤opacè̤̌lya̤ ari-akyǎ, htuô̌rò a héluô̌ pé̤ǔ ná Byacè plwǒhtyě ari-akyǎ ná khǐnéricyá̤ khuklò́ ilo-ilyá lǔ ari-akyǎ, htuô̌rò a héluô̌ pé̤ ná Byacè Jesǔ cáhtya a tè̤phyétè̤me̤ rò a lě dônyǎ héso pé̤ ǔ, ithyóithya pé̤ǔ, rò a zasǐmé̤ pé̤ ǔ tè̤swítè̤sè̌ tahe dố Galilea ké̤kǔ nuôtahe ari-akyǎ. A hésoluô̌ htuô̌ phúnuôrò a rǎmárǎdyǎ ke Byacè Jesǔ o dố Galilea ké̤ rò htecuố dố vǐ̤ Jerusalem ari-akyǎ, htuô̌rò tè̤me̤htwǒhtya ané̤ ná Byacè Jesǔ dố khyělố tôklè́ dǎ akǔ, ná ǔ mṳ̂̌thyěhtya è dố krusulo̤ ari-akyǎ ná a thyě ihtòka̤khyě ari-akyǎ tahe.
Li yětôbanuô a dyéluô̌htya Jesǔ phú thárádu dố a o ná a taryěshyosò̌ rò a héhteluô̌ pé̤ǔ ná Cò́marya a tè̤thyótè̤thya tahe tôprè̤, htuô̌rò a ithyóithya pé̤ ǔ ná Cò́marya ahtyěaké̤ ari-akyǎ tôprè̤ phúnuô. Byacè a tè̤ithyóithya tahenuô a o è́nyacò́ rò ǔ be-oplò́ tố̤ lǔ a tè̤ithyóithya yětahe rò ǔ ibě dya oplò́ khótố̤ lǔ nyǎ̤tó̤. (1) Tè̤hésodônyǎ dố sorò̤̌lo̤ tè̤dya thè́plòthuôhtyě ari-akyǎ, tè̤phyétè̤me̤ lya̤bè pè̤ tahe, ní̤bè shuốkhè̌ryá tahe, ná kayǎ dố a htwǒhò́ mò́khu a htyěphúké̤phú tahe a ki me̤kryá꤮ ané̤ phútě pǎ ari-akyǎ (Amǎ̤du 5-7). (2) Ithyóithya zṳ̌klyázṳ̌klǒ pé̤ a khǒpacè̤̌ shyéthè́nyě̤ a tè̤phyétè̤me̤ tahe ari-akyǎ (Amǎ̤du 10). (3) Dônyǎ khákho pé̤ ǔ ná mò́khu htyělé̤ké̤kǔ ari-akyǎ (Amǎ̤du 13) (4) ithyóithya pé̤ǔ ná ǔ ki ohtwǒprè̤ phú a khǒpacè̤̌ tôprè̤ angó̤lasá tahe ari-akyǎ (Amǎ̤du 18). (5) Ithyóithya pé̤ǔ ná htû̌khè̌ khǒnyá̤khè̌yě ki tadûkyǎ pǎ ari-akyǎ ná Cò́marya ahtyěaké̤ ki hyǎ ohtya pǎ ari-akyǎ (Amǎ̤du 24-25)
Tè̤hébè tôtó̤ ná tôtó̤
Byacè Jesǔ muố̤phè̌ phyěphuô̌ muố̤prè̤́ tǎ̤klwǐ kalya̤ pé̤tó̤ tahe ná a tè̤opacè̤̌lya̤ ari-akyǎ 1:1-2:23
Giovanni Baptista a tè̤phyétè̤me̤ tahe 3:1-12
Jesǔ plwǒhtyě ari-akyǎ ná tè̤ilo-ilyá ari-akyǎ 3:13-4:11
Jesǔ me̤tè̤ dố kayǎ bè́mṳ aklè̌ dố Galilea ké̤kǔ 4:12-18:35
Cáhtya dố Galilea ké̤ tuố̤dố vǐ̤ Jerusalem 19:1-20:34
Dố khyělố tôklè́ bí vǐ̤ Jerusalem akǔ ná akhǎsò̌khǎshyé tahe 21:1-27:66
Byacè atè̤thyě ihtòka̤khyě ná a tè̤dyéluô̌khyě ané̤ ari-akyǎ 28:1-20
1Jesǔ Aklwǐalyǎ A Tè̤rǎmá
1Liyěma a rǎmárǎdyǎ Jesǔ Krístu aklwǐalyǎ dố a ícû̌tǎ̤ dǐtû́ lǔ tahe ari-akyǎ. È ma aklwǐalyǎ ícû̌tǎ̤ dố Khwí Davi ná Abraham.
2Abraham aphútǎ̤ dǐtû́ Isaac, Isaac aphútǎ̤ dǐtû́ Jacob, Jacob aphútǎ̤ dǐtû́ Juda ná apuố̤avyá̤ tahe. 3Juda aphútǎ̤ dǐtû́ Perez ná Zera, èthǐ thè́nyě̤ amuố̤ ma amwi̤ ná Tama. Perez aphútǎ̤ dǐtû́ Hezrò, Hezrò aphútǎ̤ dǐtû́ Ram, 4Ram aphútǎ̤ dǐtû́ Amminadab, Amminadab aphútǎ̤ dǐtû́ Nasho, Nasho aphútǎ̤ dǐtû́ Salmon, 5Salmon aphútǎ̤ dǐtû́ Boaz dố amuố̤ mwi̤ ná Raha, Boaz aphútǎ̤ dǐtû́ Obed dố amuố̤ mwi̤ ná Rutha, Obed aphútǎ̤ dǐtû́ Jesse. 6Jesse ma má̤hò́ Khwí Davi aphè̌ nuô hò́. Khwí Davi nuô aphútǎ̤ dǐtû́hò́ Solomo rò amuố̤ ma má̤hò́ Uria amě nuôhò́.
7Solomo aphútǎ̤ dǐtû́ Rehoboa, Rehoboa aphútǎ̤ dǐtû́ Abijah, Abijah aphútǎ̤ dǐtû́ Asa, 8Asa aphútǎ̤ dǐtû́ Jehoshapha, Jehoshapha aphútǎ̤ dǐtû́ Jora, Jora aphútǎ̤ dǐtû́ Uzzia, 9Uzzia aphútǎ̤ dǐtû́ Jotha, Jotha aphútǎ̤ dǐtû́ Ahaz, Ahaz aphútǎ̤ dǐtû́ Hezekia, 10Hezekia aphútǎ̤ dǐtû́ Manasseh, Manasseh aphútǎ̤ dǐtû́ Amon, Amon aphútǎ̤ dǐtû́ Josia, 11Josia aphútǎ̤ dǐtû́ Jekonia ná apuố̤vyá̤ tômṳ. Shuốkhè̌ yěnuô atǒ bí Israelphú cuốhtwǒ tyahí cṳ̂́ dố Babylonia ké̤ to anyěhyǎ takiphú akhè̌nuô.
12Bí a cuố ohò́ dố Babylonia ké̤ akhè̌nuô, Jekonia aphútǎ̤ dǐtû́ Shealtiel, Shealtiel aphútǎ̤ dǐtû́ Zerubababe. 13Zerubababe aphútǎ̤ dǐtû́ Abiud, Abiud aphútǎ̤ dǐtû́ Eliakim, Eliakim aphútǎ̤ dǐtû́ Azor, 14Azor aphútǎ̤ dǐtû́ Zadok, Zadok aphútǎ̤ dǐtû́ Akim, Akim aphútǎ̤ dǐtû́ Eliud, 15Eliud aphútǎ̤ dǐtû́ Eleazar, Eleazar aphútǎ̤ dǐtû́ Matha, Matha aphútǎ̤ dǐtû́ Jacob, 16Jacob aphúo tǎ̤dǐtû́ Joseph dố a má̤ Maria avè̤ nuôhò́. Maria phúoní̤ hò́ Jesǔ dố ǔ è́ è ná Krístu yěnuôhò́.
17Me̤phúnuôrò cáhtya bí Abraham ahtû̌khè̌ tuố̤hyǎ dố Davi ahtû̌khè̌ nuôma a o shyélwǐ̤htû̌. Cáhtya bí Davi ahtû̌khè̌ tuố̤hyǎ dố ǔ pṳ̂́cuốkyǎ Israelphú dố Babylonia ké̤ nuôma a o shyélwǐ̤htû̌. Cáhtya bí ǔ pṳ̂́cuốkyǎ Israelphú dố Babylonia ké̤ tuố̤hyǎ dố Krístu ahtû̌khè̌ nuôma a o shyélwǐ̤htû̌.
Byacè Jesǔ Krístu Opacè̤̌lya̤ Ari-akyǎ
18Jesǔ Krístu nuô a hyǎlya̤ opacè̤̌ phútě hénuôma, Joseph nuô a hyǎ sudyǎ dyémá htuô̌hò́ Jesǔ Krístu amuố̤ Maria dố a ki phyé lǔ. Manárò bí a phyé tyahí lǔ to akhè̌nuô, Cò́marya1:18 Cò́phrya dyémuố̤dò̌htya lǔ ná Thè́ Sǎsè̌ Byacè. 19Joseph ma kayǎ dố acò́ate̤ tôprè̤ htuô̌to pǎma ǔ thè́gně rò Maria thè́tarè̤̌he a tane̤ akhu-akhyě a kíré̤ dyakyǎhuô dyakyǎthwè́ lǔ.
20A tane̤ phúnuô tadû́rò, bí a omyě akhè̌, a omyěmyá̤ myáhtye Byacè Cò́marya a tanémò́khuphú tôprè̤ hyǎoluô̌htya pé̤ lǔ rò a hé lǔ, “Davi aphúkhǔ Joseph, bèzò̤bèthi tǎ dố nè̤ ki phyé Maria yěnuô tǎmé̤, mame̤těhérò, a muố̤dò̌ nuôma Cò́marya a Thè́ Sǎsè̌ dyémuố̤dò̌htya lǔ prè́. 21A ki phúprè̤khǔ pǎ rò nè̤ bè è́ amwǐ̤ ná Jesǔ1:21 Jesǔ angó̤lasá ma “Byacè dố a me̤lwóhteka̤ ǔ.” ní꤮, me̤těhérò a ki me̤lwóhteka̤ akayǎ tahe dố a tè̤thû́tè̤ora akǔ pǎ.”
22Lò̌꤮ tè̤yě tahe ki me̤lốme̤bǎhtya Cò́marya héone prè̤pro̤ tôprè̤ hé, 23“Prè̤mòphúthè tôprè̤ ki muố̤dò̌htya rò a ki phúoní̤ a phúprè̤khǔ pǎ, rò ǔ ki è́ amwi̤ ná Emmanuelè pǎ,”1:23 Isaia 7:14 Emmanuelè angó̤lasá ma, “Cò́marya okuô̌ ná pè̤.”
24Bí Joseph thè́né̤htya akhè̌, a me̤phú Byacè a tanémò́khuphú mekyǎ lǔ nuô. A ka̤sǒdya ná Maria rò a è́ka̤ lǔ dố ahi. 25Manárò bí Maria phúoní̤ tyahí aphúprè̤khǔ yětôprè̤ hítonuô, a omyě tố̤hí lǔ to. Joseph è́ lǔmwi̤ ná Jesǔ.
2Prè̤thíphè́phú Hyǎ Myáhtye Jesǔ
1Jesǔ opacè̤̌lya̤ dố vǐ̤ Bethelehem, ké̤ Juda akǔ, bí Khwí Herodè pốhtyěpốké̤ akhè̌nuô. Jesǔ opacè̤̌lya̤ htuô̌nuô prè̤thíphè́phú2:1 Prè̤pṳ̌ thè́gně sè ari-akyǎ tahe. dố ké̤cíhte tahe hyǎ dố vǐ̤ Jerusalem rò hyǎsudyǎ khwí, 2“Pacè̤̌phú dố a kíré̤ htwǒhtya Juda akhwí yětôprè̤ nuôma a opacè̤̌lya̤ tǒbítě tôpho? Me̤těhérò pè̤ myáhtye asè ohtyaluô̌ dố ké̤cíhte tôkyě rò pè̤ hyǎ dố pè̤ ki cò́bucò́bè̌htya è.”
3Bí Khwí Herodè ní̤huô̌ tè̤hébè phúyě akhè̌nuô, a thè́plòkṳ́ thè́plòkyǎ̤. Lò̌꤮ vǐ̤ Jerusalemphú tahe thè́plòkṳ́ thè́plòkyǎ̤ kuô̌ lò̌plǐ cò́. 4A è́ okú plò́lò̌ lò̌꤮ bwídukhu tahe ná prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe. Rò a sudyǎ èthǐ, “Prè̤pro̤ tahe héone ná Messia yětôprè̤nuô a ki opacè̤̌lya̤ tǒpǎ bítě tôphotě pǎ,” a hé. 5Rò èthǐ hésû lǔ, “A ki opacè̤̌lya̤ dố vǐ̤ Bethelehem, ké̤ Juda akǔ pǎ, prè̤pro̤ Mica rǎ rò a hé,
6Byacè hé, ‘Kố꤮ vǐ̤ Bethelehem꤮, vǐ̤ dố a odố ké̤ Juda akǔ yětahe aklè̌nuô, nè̤ ma vǐ̤ patílốǔ dố amwi̤ luô̌htyěluô̌ké̤ kuô̌ǔ to phúnuô má̤to. Me̤těhérò prè̤pốtè̤ tôprè̤ dố a ki takò́takè̤ rò a ki zṳ̌klyázṳ̌klǒní̤ vǎ Israelphú yětômṳ ki ohtya dố nè̤kǔ pǎ.’”2:6 Mica 5:2
7Phúnuôrò Khwí Herodè è́huôè́thwè́ prè̤thíphè́phú dố a o dố ké̤cíhte hyǎ yětahe rò a sudyǎ tǎ̤te̤ èthǐ ná sè yětôměnuô a oluô̌htya pé̤ èthǐ bò́khè̌tě phúnuô. 8A nò̌cuố èthǐ dố vǐ̤ Bethelehem rò a hé èthǐ, “Cuốmyápṳ̌ tǎ̤te̤ lahyǎ pacè̤̌phú nuôtôprè̤ ní꤮. Thyáphú vǎ ki cuố cò́bucò́bè̌htya ní̤kuô̌ è nuô, thǐ ki myáhtye hò́hò́ ná ka̤dyáso lè̤́pé̤ kuô̌ vǎ ní꤮.”
9Bí èthǐ ní̤huô̌htuô̌ khwí hé ngó̤ phúyě rò a htecuố lahyǎ. Bí èthǐ htecuố akhè̌nuô, sè dố èthǐ myáhtye dố ké̤cíhte nuôtômě oluô̌htya pé̤ khyěthyá èthǐ. Sè nuôtômě thǔcuố ré̤ èthǐ dố nyě rò a cuố okuố tǒdè̌htya cò́ pé̤ èthǐ bí pacè̤̌phú oní̤ akhǎlé̤ nuô. 10Bí èthǐ myáhtye sènuôtômě akhè̌nuô, a thè́krṳ̂̌thè́lò̌ nyacò́. 11Rò èthǐ nuô̌ dố hikǔ rò nuô̌myáhtye pacè̤̌phúyě otố̤ná amuố̤ Maria. Èthǐ dángṳ̂lya̤ cò́bucò́bè̌htya lǔ. Htuô̌rò a phyéhte htè̌ ná tè̤nuô̤mû́ dố ǔ è́ ná lòban ná myrra dố angṳdupri̤du yětahe rò a dyé ná pacè̤̌ shyězṳ́. 12Rò Cò́marya dyérò̤dyéryě̤ prè̤thíphè́phú yětahe dố a tè̤omyěmyá̤ akǔ ná èthǐ ki ka̤tǒ pǎ tǎ Khwí Herodè tǎmé̤. Rò èthǐ ka̤khókyǎ klyá dố aruô tôbǒ dố aké̤.
Hteklyacuố Dố Egypt Ké̤
13Bí prè̤thíphè́phú yětahe ka̤htuô̌hò́ nuô, Cò́marya amò́khu tanéphú tôprè̤ hyǎoluô̌htya pé̤ Joseph dố a tè̤omyěmyá̤ akǔ rò a hé lǔ, “Ihtòmò̌! Rò è́ní̤ pacè̤̌phú ná amuố̤nuô rò hteklyacuốkyǎ mò̌ dố Egypt ké̤ nuô. Vǎ ki héso hí nè̤ tôcô꤮ to kihérò tarú otadû lahyǎ bínuô ní꤮, me̤těhérò Khwí Herodè kíré̤ nò̌ aklyěphú tahe pṳ̌me̤thyě pacè̤̌phú yětôprè̤.”
14A pá̤ihtò rò a kahtò è́ní̤ pacè̤̌phúyě ná amuố̤ rò htecuố dố Egypt ké̤ bí mò̤́khímò̤́ne̤ akhè̌. 15A cuốo bínuô tuố̤dố Khwí Herodè thyě. Tè̤htwǒhtya ané̤ phúyěnuôma a me̤lốme̤bǎhtya Byacè Cò́marya nò̌ héonekyǎ aprè̤pro̤ Hosea, “Vǎ è́hteka̤kyǎ vǎphú dố Egypt ké̤.”2:15 Hosea 11:1
16Bí Khwí Herodè thè́gněhò́ ná prè̤thíphè́phú tahe lahǒkyǎ hò́ lǔ akhè̌nuô, a thè́plòdu lakálakǒ cò́. Phú a pṳ̌thè́gně tǎ̤te̤ ní̤htuô̌hò́ dố prè̤thíphè́phú yětahe alo̤ ná sè oluô̌htya pé̤ èthǐ bíkhè̌tě nuô, a nò̌me̤thyě lò̌ prè̤khǔ pacè̤̌phú nyě̤na tǎ̤palya̤ tahe dố a o dố vǐ̤ Bethelehem akǔnuô ná dò̌o tavǐtava̤ bínuô lò̌꤮ plǐ. 17Me̤phúnuôrò, Cò́marya héone hò́ angó̤ ná Prè̤pro̤ Jeremia nuô a lốbǎ htyahò́. 18Prè̤pro̤ Jeremia hé,
“Tè̤nguố̤tè̤hè ki ohtya dố vǐ̤ Rama akǔ pǎ. Ǔ ki nguố̤tadû thè́plò, ǔ ki hètadû thuôhtyě cò́ pǎ. Rakělè aklwǐalyǎ tahe kinguố̤kihè dyélò̌ aphú pǎ. Dố aphú tahe thyělò̌ rò a tane̤ takhǒthè́ yěnuô, ǔ ilò̌ oícyá̤ lǔ tôprè̤꤮ to.”2:18 Jeremia 31:15
O Dố Egypt Ké̤ Hteka̤
19Bí Khwí Herodè thyěhtuô̌hò́ rò Joseph opǎ dố Egypt ké̤ akhè̌ nuô, Cò́marya a tanémò́khuphú tôprè̤ hyǎoluô̌htya pé̤ lǔ dố a tè̤omyěmyá̤ akǔ. 20Rò a hé lǔ, “Ihtòmò̌! È́ní̤ pacè̤̌ ná amuố̤nuô rò ka̤khyě khyěthyámò̌ dố Israel ké̤nuô, me̤těhérò kayǎ dố a pṳ̌me̤thyě pacè̤̌phú yětôprè̤nuô, a thyěhò́.”
21Rò a pá̤ihtò, rò a ihtòè́ní̤ pacè̤̌phúyě ná amuố̤ rò a ka̤khyě dố Israel ké̤. 22Manárò bí Joseph ní̤huô̌ ná Khwí Herodè aphúkhǔ Khwí Arkelao htyapố aphè̌ khǎlé̤ dố ké̤ Juda akhè̌nuô, a thè́isě rò a ka̤tǒ bûto. Cò́marya dyérò̤ Joseph dố a tè̤omyěmyá̤ akǔ rò a taklyé ka̤khyě odố Galilea ké̤kǔ. 23Èthǐ ka̤-o ní̤dyé vǐ̤nuô tôvǐ̤ ma ǔ è́ ná vǐ̤ Nazarè. Yěma a me̤lốme̤bǎhtya hò́ prè̤pro̤ tahe héone, “Ǔ ki è́ lǔ ná Nazarèphú pǎ,” nuôhò́.
3Giovanni Baptista A Tè̤hésodônyǎ
(Marko 1:1-8, Luka 3:1-18, Giovanni 1:19-28)
1Nanyě̤lè̌nyě̤ hyǎhò́ akhè̌nuô, kayǎ otôprè̤, a lě hésodônyǎ tè̤ dố Judaké̤ ké̤sè̌htyěkya̤ lò̤́tamákhu, rò ǔ è́ lǔ ná Giovanni Baptista. 2Rò a hé, “Za̤ ní̤dû lahyǎ thǐné̤,3:2 Angó̤lasá thyáná za̤ ní̤dyé hò́ me̤těhérò mò́khu ahtyěaké̤ phûhtyahò́.” 3È ma má̤ kayǎ nuôtôprè̤ dố Prè̤pro̤ Isaiah héone lǔrilǔkyǎ,
“Kayǎ tôprè̤ è́htǒhtya dố ké̤sè̌htyěkya̤ lò̤́tamákhu rò a hé, ‘Taritaryǎ one lahyǎ klyá dố Byacè agně. Me̤cò́me̤pě̤ lahyǎ Byacè lé̤hyǎklyá agně tôbǒ ní꤮.’”3:3 Isaia 40:3
4Giovanni kû̌thyáhtyaní̤ hyeca̤ dố ǔ bò́ ná tathíbuô̌du asû, rò a ryá̤htyaní̤ nyá̤htò́phá. Rò a eprè́ takǐ ná vyáhtyě. 5Kayǎ dố a odố vǐ̤ Jerusalem akǔ ná Juda tôké̤lè̤̌ ná lò̌꤮ kayǎ dố a o tavǐtava̤ rwó Jordano htyěklǒ nuôtahe a hyǎ lahyǎ dố Giovanni a o. 6Èthǐ hyǎ héso lǐlò̌ a tè̤me̤thû́ tahe rò Giovanni plwǒ pé̤ èthǐ htyě dố Jordano htyěklǒkǔ.
7Manárò bí Giovanni myáhtye Pharisěophú ná Saducěophú tahe hyǎpluhyǎphè dố a ki hyǎplwǒ kuô̌ ané̤ ná htyě akhè̌nuô, a hé èthǐ, “Rṳ́thíthǐ꤮! Maǔpě tôprè̤ dyérò̤dyéryě̤ thǐ ná thǐ ki siplè́bè́ ná Cò́marya a tè̤cirya dố a ki hyǎpǎ yěnuô pě? 8Thǐ ki za̤ ní̤dû má̤lakǒ hò́ thǐné̤ hò́ kihérò dyéluô̌ lahyǎ thǐ tè̤ohtwǒprè̤ tahe ná thǐ tè̤dya thǐ thè́plòthuôhtyě tahe. 9Héhtǒhélya̤ tǎ thǐné̤, ‘Pè̤ ma Abraham aklwǐalyǎ’ nuôtǎmé̤. Vǎ hé thǐ, Cò́marya me̤htwǒhtya lò̤́yětahe ná Abraham aphú má̤ a me̤cyá̤ prè́. 10Kwǒ tôbè ohò́ dố thòkhǎshyéhò́ rò ǔ ki ikwǒ̤ khû́hò́ thòmò̤́ tahe pǎ, rò ǔ ki icǒtṳ̂̌ tuố̤ cò́ dố arwí̤ahtwo pǎ. Thòmò̤́ tômò̤́mò̤́ dố athèaphǒ twó̤ryá to nuô, ǔ ki ikwǒ̤ khû́kyǎ è pǎ rò ǔ ki vǐnuô̌kyǎ è dố mikǔ pǎ.
11“Dố thǐ za̤ ní̤ thǐné̤ akhu-akhyě vǎ plwǒ thǐ ná htyě. Manárò kayǎ otôprè̤ dố a taryěpro̤prya̤ shyosò̌ lốklò̌ cò́ ná vǎ tôprè̤nuô a ki hyǎ dố vǎkhyěkhu pǎ. A ki plwǒ thǐ ná Thè́ Sǎsè̌ Byacè ná mi pǎ. Vǎ cò̤̌cuố pé̤ prè́ lǔkhuphá nuô, a kòná vǎ to. 12A pṳ̂́ohò́ dǎkò̤ dố a takhukǔ, rò a taritaryǎ onehò́ dố a ki ikrè́sè́ buố pǎ. A ikrè́sè́ htuô̌hò́ pǎ rò a ki dya-oplò́ buốsè́ dố cyǎkǔ pǎ. Rò athu-aphǐ tahenuô a ki isû́kyǎ ná mi dố a pǐ̤pé̤ tôphuố꤮ to nuôtôphè akǔ pǎ.”
Jesǔ Plwǒané̤ Ná Htyě
13Htuô̌rò thyáphú Jesǔ ki plwǒ kuô̌ ané̤ ná htyě dố Giovanni a takhukǔ agně nuô a odố Galilea ké̤ rò a hyǎ dố Jordano lyǎ̤muố̤ a o. 14Manárò Giovanni thè́zṳ̂́ plwǒ pé̤ lǔ to. Rò a hé lǔ, “Vǎ tǒ plwǒ taplé꤮ kuô̌ vǎné̤ dố nè̤ o kǒkǒ rò nè̤ cuốhyǎ plwǒ pé̤ nè̤né̤ dố vǎo phútě?”
15Jesǔ hésû lǔ, “Khǒnyá̤ rò tarú plwǒ pé̤ mò̌ vǎ, me̤těhérò pè̤ tǒbè me̤lốbǎ lò̌lò̌꤮ Cò́marya a tè̤thè́zṳ̂́ nò̌me̤ pè̤ nuôtahe,” a hé rò Giovanni thè́plòo plwǒ pé̤ lǔ.
16Bí Jesǔ plwǒhtuô̌ ané̤ ná htyě rò a ngò̤kahtò dố htyěkhukhu ná mò́khu lṳmǒǎyǎ. Rò a myáhtye Cò́marya a Thè́ Sǎsè̌ hyǎtǎ̤ odố lǔlo̤ thyáná htulwí̤ nuô. 17Htuô̌rò ngó̤pra̤htya tômû̌ dố mò́khunuô rò a hé, “Yětôprè̤ ma vǎphúkhǔ dố vǎ mo̤ní̤ è htuô̌to vǎphú dố vǎ myádu ní̤dyé è tôprè̤.”
4Khǐnéricyá̤ Khuklò́ Ilo-ilyá Byacè Jesǔ
1Thyáphú khǐnéricyá̤ khuklò́ ki iloní̤ Jesǔ rò Thè́ Sǎsè̌ Byacè thǔcuố lǔ dố ké̤sè̌htyěkya̤ lò̤́tamákhu. 2Jesǔ duôesè anyělwǐ̤shyě athè̌lwǐ̤shyě htuô̌rò a ladyá thè́ethè́ǒ. 3Bínuôakhè̌ khǐnéricyá̤ khuklò́ hyǎ dố lǔo rò a hé lǔ, “Nè̤ ki má̤ Cò́marya aphúkhǔ tôprè̤ hérò, hétǎ̤ lò̤́ yětahe rò nò̌htwǒhtya è ná khò́mǔ nuô.”
4Manárò Jesǔ hé lǔ, “Lisǎsè̌ héphúyě, ‘Prè̤lukayǎ htwǒprè̤ tû́prè́ ná sèesèǒ nuô má̤to. Thyáphú prè̤lu ki htwǒprè̤ agněnuô, lò̌꤮ Cò́marya hébèngó̤ nuôtahe ma a lo kuô̌ dûdû.’”4:4 Li Dônyǎ 8:3
5Htuô̌rò khǐnéricyá̤ khuklò́ è́cuố Jesǔ dố Jerusalem vǐ̤sǎsè̌ rò a nò̌cuốihtòo lǔ dố tè̤lǔhǒdu a khuklwókhu htyalô̌lố tôtó̤. 6Rò a hé lǔ, “Nè̤ ki má̤ Cò́marya aphúkhǔ tôprè̤ kihérò, pá̤tǎ̤mò̌! Me̤těhérò, lisǎsè̌kǔ hé,
‘Cò́marya nò̌ myákhwè takò́takè̤ní̤ nè̤ ná a tanémò́khuphú tahe pǎ. Rò thyáphú nè̤ khǎduô ki bèsè̌ ná lò̤́ tǎmé̤ nuô, èthǐ ki phyáhtyasûdû nè̤ pǎ.’”4:6 Li Htuthè́htya 91:11-12
7Jesǔ hésû lǔ, “Lisǎsè̌kǔ hépó̤, ‘Nè̤ bè me̤myání̤ nè̤ Byacè Cò́marya to.’”4:7 Li Dônyǎ 6:16
8Khǐnéricyá̤ khuklò́ è́cuố khyěthyá lǔ dố sohtyalô̌ tômě alo̤ rò a dyéluô̌ lǔ ná htyěké̤ pwǒ̤tôba dố hekhuyě ná a tè̤lǐtè̤takhè̌ ná a tè̤duzá̤htyathè̌ tahe. 9Khǐnéricyá̤ khuklò́ hé Jesǔ, “Nè̤ ki dángṳ̂cò́bè̌ vǎ kihérò, lò̌꤮ yětahenuô vǎ ki dyélò̌ ná nè̤ pǎ.”
10Htuô̌rò Jesǔ hé lǔ, “Khǐnéricyá̤ khuklò́꤮! Cuố taphǎye̤kyǎ. Lisǎsè̌kǔ hé, ‘Cò́bè̌htya prè́tû́ nè̤ Byacè Cò́marya rò me̤prè́tû́ ètè̤me̤ prè́ ní,’”4:10 Li Dônyǎ 6:13 a hé phúnuô.
11Khǐnéricyá̤ khuklò́ htecuốkyǎ htuô̌ lǔkhǎlé̤ rò, mò́khu tanéphú tahe hyǎmyákhwè me̤cwó̤ ní̤ lǔ.
Jesǔ Cáhtya Me̤ A Tè̤me̤ Dố Galilea Ké̤
12Bí Jesǔ ní̤huô̌ ná ǔ pṳ̂́dò́tǎ̤ Giovanni dố htò̌kǔ4:12 Htò̌ ma tahehe rò a hé ná apo̤. hò́ akhè̌nuô, a hteka̤kyǎ dố Galilea ké̤. 13A htecuốkyǎ ná vǐ̤ Nazarè rò dốkhyěnuô a cuố odố vǐ̤ Capernaum dố a ophû ná Galilea htyěòdu akhǎshyé nuô tôvǐ̤. Khǎlé̤ bínuô tôpho ma a ophû ná Zebulu ké̤ ná Naphtali ké̤. 14Yěma a me̤lốbǎkyǎ hò́ Prè̤pro̤ Isaiah a tè̤héone,
15“Kố꤮ Galilea ké̤muố̤ dố Judaphú má̤to tahe o ní̤dyé hò́, Zebulu ké̤ ná Naphtali ké̤, dố a o dố htyěòduhtû̌ tahe, ná Jordano ahtyěklǒ bè́rè̤̌ tahe, lò̌꤮ plǐ thǐ꤮, 16kayǎ dố a o dố tè̤thû́ a tè̤khítè̤lò̤ alè̤̌ thǐ꤮, thǐ myáhtyehò́ tè̤lǐtè̤takhè̌ du hò́. Kayǎ dố a o dố tè̤thyětè̤mé̤ alè̤̌ thǐ, tè̤lǐ sátakhè̌ tǎ̤hò́ thǐ hò́.”4:16 Isaia 9:2-3
17Tǎ̤plehyǎ bínuôrò Jesǔ cáhtya hésodônyǎ pé̤ ǔ, “Za̤ ní̤dû lahyǎ thǐné̤, me̤těhérò mò́khu ahtyěaké̤ phûhtyahò́.”
Jesǔ È́krwǒní̤ Prè̤me̤ Tè̤̌phú Thè́lwǐ̤
18Bí Jesǔ cuốrwó Galilea htyěòhtû̌ akhè̌nuô, a myáhtye puố̤ ná vyá̤ thè́nyě̤. Tôprè̤ rò amwi̤ ná Simonè má̤torò ǔ è́ lǔ ná Petru, ná apuố̤ Andrea. Bínuôakhè̌ èthǐ cò̤́etè̤̌ ná itavǐ4:18 “Itavǐ” ma kayǎ tahehe è́ná “mo” dố nókǔ, me̤těhérò a pṳ̌e lahyǎ prè́ ahò́kǔsè ná tè̤̌ prè́. 19Rò Byacè hé èthǐ, “Cuố꤮ krwǒkuô̌ vǎkhyě. Vǎ ki ithyóithya ní̤ thǐ thyáphú thǐ ki è́ní̤ kayǎ phú thǐ pṳ̂́e ní̤ tè̤̌yě nuô.” 20Tôphuốtuô̌ èthǐ dyakyǎ atavǐ rò a krwǒcuốkuô̌ lǔkhyě.
21Byacè cuốplehyǎ pó̤ dố nyě takiphú rò a myáhtye pó̤ puố̤návyá̤ thè́nyě̤ dố amwi̤ ná Jakomo ná Giovanni. Èthǐ ma Zebedeo aphú. Èthǐ onyǎtố̤ ná aphè̌ dố thòklyěkǔ rò isè́ri̤ ní̤dyé a itavǐ tahe. Rò Byacè è́krwǒ èthǐ. 22Tôphuốtuô̌ èthǐ dyakyǎ athòklyě ná aphè̌ rò a krwǒcuốkuô̌ Jesǔ akhyě.
Jesǔ Zasǐmé̤ Tè̤swítè̤sè̌
23Jesǔ lě lò̌ Galilea tôké̤lè̤̌ rò a lě ithyóithya ǔ dố tè̤cò́bè̌ hǒkǔ pwǒ̤꤮ tôpho. A hésodônyǎ pé̤ ǔ ná Cò́marya ahtyěaké̤ tè̤thè́krṳ̂̌mila ari-akyǎ. Rò a zasǐmé̤ pé̤ lò̌ ǔ tè̤swí pwǒ̤tômyě tè̤sè̌ pwǒ̤tôcô. 24Byacè amwi̤ luô̌pasǐ cuốlò̌ Syria ké̤ tôké̤꤮ lè̤̌ akhu-akhyě ǔ è́hyǎ kayǎ dố a bè tè̤swítè̤sè̌ è́myěè́cô dố lǔo. Rò ǔ è́hyǎ kayǎ dố a sè̌cyě̤sè̌cṳ̂ lǔné̤ tahe, khǐnékhǐnò̌ me̤bè lǔ tahe, a taryé thǐ tahe, ná a thyětôkyě thǐ tahe dố a o rò a zasǐmé̤ lò̌pé̤ ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤. 25Kayǎ odố Galilea ké̤, ná vǐ̤ avǐ̤shyé oplò́cû̌ tố̤lǔ dố ǔ è́ ná Decapoli, ná vǐ̤ Jerusalem, ná Judaké̤, ná kayǎ odố Jordano htyěklǒ bè́rè̤̌ tahe krwǒplukrwǒphè kuô̌ lò̌ lǔkhyě.
5Tè̤dônyǎ Dố Sokhu
1Bí Byacè Jesǔ myáhtye ná kayǎ bè́mṳ tahe akhè̌nuô, a cuốhtya onyǎo dố sorò̤̌lo̤. Rò a khǒpacè̤̌ tahe hyǎ dố lǔo. 2Rò a cáhtya ithyó èthǐ rò a hé,
3“Kayǎ dố a thè́lè̤htyaní̤ tû́prè́ Cò́marya dố tè̤lò̌꤮ plǐ akǔ tahenuô, a ní̤bè tè̤sò̌ri. Me̤těhérò mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuôma kayǎ phúnuô tahe atè̤ hò́.
4Kayǎ dố anguố̤ahè thǐ tahenuô, a ní̤bè tè̤sò̌ri. Me̤těhérò Cò́marya ki ilò̌í èthǐ pǎ.
5Kayǎ dố a thè́dǒthè́nga̤ rò a shyalya̤ athè́plò tahenuô, a ní̤bè tè̤sò̌ri. Me̤těhérò hekhu yětôbanuô a ki htwǒlò̌ lǔtè̤ pǎ.
6Kayǎ dố a thè́zṳ̂́ má̤lakǒ tè̤cò́tè̤te̤ tahenuô, a ní̤bè tè̤sò̌ri, me̤těhérò a ki ní̤bèdû lò̌꤮ tè̤cò́tè̤te̤ dố a thè́zṳ̂́ nuôtahe pǎ.
7Kayǎ dố a thè́zò̤klabèní̤ ǔ tahenuô, a ní̤bè tè̤sò̌ri. Me̤těhérò Cò́marya ki thè́zò̤ sûke èthǐ pǎ.
8Kayǎ dố athè́plò mwǒ̤plǐthǐplo tahenuô, a ní̤bè tè̤sò̌ri. Me̤těhérò a ki myáhtye phûtatò cò́ ané̤ ná Cò́marya pǎ.
9Kayǎ dố a me̤pě̤me̤dwǒ tè̤ tahenuô, a ní̤bè tè̤sò̌ri. Me̤těhérò Cò́marya ki è́ èthǐ ná aphú tahe pǎ.
10Kayǎ dố ǔ me̤cyě̤me̤cṳ̂ lǔ dố tè̤cò́tè̤te̤ akhu-akhyě tahenuô, a ní̤bè tè̤sò̌ri. Me̤těhérò dố mò́khu ahtyěaké̤kǔ nuôma kayǎ phúnuô tahe atè̤ hò́.
11“Bí ǔ pacyé̤ishyé thǐ, ǔ me̤cyě̤me̤cṳ̂ thǐ, ǔ kè̤bò̌kè̤bye thǐ rò ǔ hé mǔmyá̤ricyá̤ thǐ dố vǎkhuvǎkhyě tahenuô, thǐ ní̤bè tè̤sò̌ri. 12Thè́krṳ̂̌thè́lò̌ lahyǎ, thè́luố̤phòphû̌ lahyǎ ní꤮, thǐ tè̤me̤ní̤khwókè dố mò́khu nuô adu lakálakǒ cò́. Prè̤pro̤ dố꤮ nyénu tahenuô ǔ me̤cyě̤me̤cṳ̂ htuô̌hò́ èthǐ phúnuôhò́.”
Ithè Ná Tè̤lǐ
13“Thǐ tahe ma athyáná hekhu ithè nuô. Manárò ithè ki sû̌hè̌ pǎto hérò cuốme̤ sû̌hè̌ ka̤khyě cyá̤pǎ è phútě? Ǔ nò̌e cyá̤pǎto. Ǔ ki vǐkyǎ kyǎ è dố klyádè̌kǔ rò ǔ zí̤taprò́ cuốkyǎ lò̌ prè́ è.
14“Thǐ tahe ma athyáná hekhu atè̤lǐ nuôhò́. Vǐ̤ odố solo̤ tôvǐ̤ nuô ǔ me̤ tadwǒbícyá̤ è to. 15Ǔ isǐlǐ htuô̌ mikò̌ rò ǔ taklwǒ̤bí è ná cǒ̤nuô a o tôprè̤꤮ to. Ǔ dyahtya è dố mikò̌rè̤́khu rò a lǐ pé̤ lò̌ǔ tôhitôphyǎ. 16Phúnuôhò́, thyáphú ǔ ki htuthè́htya pè̤phè̌ odố mò́khu yětôprè̤ agněnuô nò̌lǐtakhè̌ htyaluô̌ kuô̌ thǐ tè̤me̤ryá nuôtahe dố ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ anyěhyǎ nuô.”
Byacè Ithyó Ǔ Ná Tè̤thyótè̤thya Ari-akyǎ
17“Tane̤thû́ tǎ lahyǎ vǎ ná vǎ hyǎme̤pyé Mosè a tè̤thyótè̤thya ná li dố prè̤pro̤ rǎkyǎ nuôtahe tǎmé̤ ní꤮. Vǎ hyǎ dố vǎ ki hyǎ me̤pyéme̤kyǎ tè̤nuô tahe má̤to. Vǎ hyǎ me̤lốme̤bǎ pé̤ tè̤rǎone yětahe nuôprè́. 18Vǎ hécò́cò́ thǐ, mò́khu ná hekhu tǎ̤prò̤kyǎ tadû́rò, liplò dố a patílốǔ tôplò bèbè, liplò amáadyǎ dố a patílố tôplò nuôbèbè, taki꤮ ma a bè lamé̤kyǎ ní̤ to. Lò̌꤮ liyě tahe héone nuô a bè lốbǎ ré̤lò̌. 19Ǔpěpě꤮ bèbè, dố a khè̌talwócuốtalye̤ tè̤mekyǎngó̤ dố a patílốǔ tômǎ̤ rò a ki ithyó ǔ ná ǔ ki khè̌talwócuốtalye̤ thyákuô̌phú ènuô kihéma dố mò́khu htyělé̤ké̤kǔ pǎnuô, Cò́marya ki dya è phú kayǎ dố a patílố ǔ tôprè̤ pǎ. Manárò ǔpěpě꤮ bèbè, dố a ohtwǒprè̤ krwǒ tè̤thyótè̤thya rò a ithyó ǔ dố ǔ ki krwǒ me̤kuô̌ phúnuô hénuôma, dố mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuô, Cò́marya ki dya è ná kayǎ dố adulố꤮ ǔ tôprè̤ pǎ. 20Phúnuôrò vǎ hécò́cò́ thǐ, thǐ kicò́kite̤klò̌ ná prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá yětahe ná Pharisěophú yětahe to hénuôma, thǐ nuô̌bè́ cyá̤ dố mò́khu htyělé̤ké̤kǔ taki꤮ to.”
Byacè Ithyó Ǔ Ná Tè̤thè́plòduthuôhtyěhtǔ Ari-akyǎ
21“Thǐ ní̤huô̌ htuô̌dûhò́ ná Cò́marya hé ǔ mú꤮ nukhè̌, ‘Me̤thyě tǎ kayǎ tǎmé̤. Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a me̤thyě ǔ nuô, ǔ bè cirya lǔ pǎ.’5:21 Li Hteka̤ 20:13, Li Dônyǎ 5:1722Manárò vǎ hé thǐ, kayǎ tôprè̤prè̤ dố a thè́plòdu a khǒbò́thyó tahenuô, ǔ tǒbè cirya è. Htuô̌to kayǎ tôprè̤prè̤ dố a hé mǔmyá̤ricyá̤ a khǒbò́thyó tahenuô, ǔ tǒbè è́cuố cirya lǔ dố Judaphú a khuklò́dukhusuhtǔ tahe anyěhyǎ. Manárò kayǎ tôprè̤prè̤ ki hé ǔ, ‘Kayǎ olốoklò̌’ phúnuô hénuôma, a tǒ rò̤ ní̤dyé ané̤, me̤těhérò a hyǎtǒ phûhò́ ná mò́rapò̤tya̤ akǔhò́.
23“Me̤phúnuôrò, nè̤ phyéhyǎní̤ nè̤ tè̤lǔtè̤tyǎ dố tè̤lǔrè̤́ a o rò bí nè̤ kíré̤ lǔhtya akhè̌, nè̤ ki tane̤htyabètuố̤ kayǎ tôprè̤prè̤ dố nè̤ me̤thû́ lǔ rò athè́plò mǐpé̤hí nè̤ to kihérò, 24dyakyǎ nè̤ tè̤lǔtè̤tyǎ bí tè̤lǔrè̤́ anyěhyǎ nuô, rò ka̤me̤ pě̤dwǒ krṳ̂̌klè̌ ré̤ ná ènuô. Htuô̌rò hyǎ lǔhtya no nè̤ tè̤lǔtè̤tyǎ yě.
25“Kayǎ tôprè̤prè̤ ki hé nè̤ ná nè̤ me̤thû́me̤plá lǔ rò a ki è́htya nè̤ dố khwíhi kihérò, bí thǐ hyǎ ró̤lǔ dố klyálo̤ akhè̌nuô, me̤ tǎ̤tǒtǎ̤bè pryǎré̤lè́kyǎ ná ènuô. Pǎma a dyétǎ̤kyǎ nè̤ dố prè̤ciryatè̤ a takhukǔ, rò prè̤ciryatè̤ yě ki dyétǎ̤ dǐtû́ nè̤ dố prè̤opò̤́ dò́tǎ̤ ǔ dố htò̌kǔ tahe a takhukǔ rò a ki dò́nuô̌kyǎ nè̤ dố htò̌kǔ pǎ. 26Vǎ hécò́cò́ nè̤, nè̤ ki plálǐlò̌bè́ nè̤su yěnuô to hénuôma, nè̤ htebè́ to.”
Cuốthû́ Ǔphúǔmě Ari-akyǎ
27“Thǐ ní̤huô̌ htuô̌hò́ ná Cò́marya hé ǔ mú꤮ nukhè̌, ‘Cuốthû́ tǎ ǔphúǔmě tǎmé̤.’5:27 Li Hteka̤ 20:14, Li Dônyǎ 5:1828Manárò vǎ hé thǐ, kayǎ tôprè̤prè̤ dố a myá prè̤mò rò a tane̤ patánuô, a cuốthû́hò́ ná prè̤mò nuôtôprè̤ dố a thè́plòkǔ hò́. 29Nè̤mèthè cò́htwó tôkyě ki nò̌me̤ nè̤ tè̤thû́ kihérò, kaǔhtekyǎ rò vǐkyǎ kyǎ è nuô. Phû꤮ ná ǔ ki vǐtǎ̤kyǎ lò̌ nè̤ né̤klò̤́ sǐprè̤ lò̌ dố ngarakǔ nuô, nè̤mèthè lè̌kyǎ tôkyě ma aryáklò̌ pǎ cò́. 30Nè̤ takhu cò́htwó tôkyě ki nò̌me̤ nè̤ tè̤thû́ kihérò, pǎ̤tṳ̂̌ rò vǐkyǎ kyǎ ènuô. Phû꤮ ná ǔ ki vǐtǎ̤kyǎ lò̌ nè̤ né̤klò̤́ sǐprè̤ lò̌ dố ngarakǔ nuô, nè̤ takhu tṳ̂̌kyǎ tôkhó ma aryáklò̌ pǎ cò́.”
Mě Ná Vè̤ Okyǎ Lǔ
(Matteo 19:9, Marko 10:11-12, Luka 16:18)
31“Ǔ hé, ‘Kayǎ dố a thè́zṳ̂́ okyǎ amě nuô, a tǒbè dyé prè̤mò nuôtôprè̤ ná li-okyǎ plû́ lǔ a tè̤rǎmárǎdyǎ tôba.’5:31 Li Dônyǎ 24:132Manárò vǎ hé thǐ, prè̤khǔ ǔpěpě꤮ bèbè, amě cuốthû́ prè̤khǔ má̤to rò a ki okyǎ amě hénuô, a nò̌hò́ amě dố a ki cuốthû́ ná prè̤khǔ hò́. Ǔpěpě꤮ bèbè dố a ki cuốphyé ná prè̤mò dố avè̤ okyǎ lǔ yětôprè̤nuô, a cuốthû́hò́ ná prè̤mò nuôtôprè̤ hò́.”
Tè̤ò́lya̤ Ari-akyǎ
33“Vǎ hé khyěthyá, thǐ ní̤huô̌ htuô̌dûhò́ Cò́marya hé ǔ mú꤮ nukhè̌, ‘Nè̤ ò́lya̤ htuô̌hò́ nè̤ngó̤ nuô, me̤pyékyǎ tǎmé̤. Cò́ná nè̤ tè̤ò́lya̤ dố nè̤ ò́lya̤ htuô̌hò́ ná Byacè Cò́marya tahenuô.’5:33 Li Lěmi̤klè̌ 30:234Manárò vǎ hé thǐ, bí thǐ ò́lya̤ tôcôcô akhè̌nuô, cuốbyǎ tǎ taki꤮ tǎmé̤. Mò́khu bèbè, cuốbyǎ tǎ taki꤮ tǎmé̤. Mò́khu ma Cò́marya khǎlé̤ lé̤onyǎ. 35Hekhu bèbè, cuốbyǎ tǎ taki꤮ mé̤, me̤těhérò hekhu ma Cò́marya khǎduô lé̤zí̤. Vǐ̤ Jerusalem bèbè cuốbyǎ tǎ taki꤮ mé̤mé̤, me̤těhérò vǐ̤ Jerusalem ma khwídu cò́phyahtǔ lé̤o akhǎlé̤. 36Cuốbyǎ ka̤dyé tǎ nè̤ khuklò́ tǎmé̤mé̤, me̤těhérò khuluô̤ tôbǒphú prè́nuô nè̤ me̤lò̤me̤bǔ cyá̤to. 37Nè̤ hébè akhè̌nuô, amá̤rò ‘amá̤’ hénuô, amá̤torò ‘amá̤to’ hénuô, lò̌꤮ tè̤hélốhéklò̌ nuôtahe ma a hyǎ dố khǐnéricyá̤ khuklò́ a o prè́.”
Me̤lyě̤sûkhyě
38“Thǐ ní̤huô̌ htuô̌dûhò́ ǔ hé, ‘Ki kayǎ tôprè̤prè̤ me̤lè̌ takè ǔmèthè nuô, ǔ bè me̤lè̌sûkhyě amèthè. Htuô̌rò a ki me̤lakè̤́ takè ǔkhukhyě nuô, ǔ bè me̤lakè̤́sûkhyě akhukhyě.’5:38 Li Hteka̤ 21:24, Li Cò́bucò́bè̌ 24:20, Li Dônyǎ 19:2139Manárò vǎ hé thǐ, me̤lyě̤sû ka̤khyě tǎ kayǎcyě̤ kayǎricyá̤ nuôtôprè̤ tǎmé̤. Ki a plyá̤ thǐ khǎlí̤shyé tôkyě hérò dyé plyá̤ pó̤ è dố nuô tôkyěnuô. 40Kayǎ tôprè̤prè̤ ki hé thǐ ná thǐ me̤thû́ lǔ, rò a ki kwǐplá thǐ ná ca̤ tôba dố prè̤cirya anyěhyǎ kihérò dyépó̤ è ná thǐ ca̤klò̌du nuô. 41Kayǎ dố a pé̤epé̤ǒ thǐ rò a nò̌zácuố thǐ tǎ̤tè̤ tômilenuô, zácuố pé̤ è nyě̤mile5:41 Mile ma a krṳ̂nya̤ ná aklǐ 880 nuô. 42Kayǎ dố a kwǐ thǐ tôprè̤prè̤nuô, dyépé̤ è. Kayǎ dố a kwǐbòkwǐló̤ thǐnuô, dyébòdyéló̤ pé̤ è ní꤮.”
Mo̤ní̤ Kayǎ Dố A Thè́hte Thǐ Nuôtahe
43“Thǐ ní̤huô̌ htuô̌dûhò́ ǔ hé, ‘Mo̤ní̤ nè̤khǒnè̤thyó rò thè́htekyǎ kayǎ dố a thè́hte5:43 Angó̤lasá thyáná “khura” pè̤ hé nuôhò́ nè̤ nuô.’5:43 Li Cò́bucò́bè̌ 19:1844Manárò vǎ hé thǐ, mo̤ní̤ kayǎ dố a thè́hte thǐ nuôtahe rò kwǐcò́bè̌ pé̤ kayǎ dố a me̤cyě̤me̤cṳ̂ thǐ nuô tahe. 45Thǐ ki mo̤ní̤ ǔ phúnuô kihérò thǐ má̤hò́ Phè̌ Cò́marya dố mò́khu tôprè̤ a phúmòphúkhǔ thǐtahe hò́, me̤těhérò, kayǎcyě̤ kayǎricyá̤ tahe bèbè, kayǎ ryá tahe bèbè, Cò́marya nò̌htyaprè́ tamò̤́ tôbèbè꤮ tuô̌ prè́. Kayǎcò́ tahe bèbè, kayǎ cò́to tahe bèbè, Cò́marya nò̌cṳ̂tǎ̤ ké̤nuô ma a thyálǔ prè́. 46Thǐ ki mo̤ní̤ prè́tû́ kayǎ dố a mo̤ní̤ thǐ nuôtahe prè́ kihérò Cò́marya dyé thǐ tè̤me̤ní̤khwókè to. Ki me̤prè́ phúnuô kihérò prè̤kwǐamo-arǎ tahe꤮ ma a me̤cyá̤ prè́prè́. 47Thǐ ki hémo̤héryá prè́tû́ thǐpuố̤thǐvyá̤ kihérò, a lé̤khólé̤khye tó̤ phútě? Kayǎ dố a zṳ̂́enyá̤e kuô̌ǔ Cò́marya to tahe꤮ rò phú thǐ me̤nuô꤮ ma a me̤cyá̤prè́ vǎhéto? 48Me̤phúnuôrò, phú thǐphè̌ dố mò́khu yětôprè̤ a ryálốryábǎ nuô, ryálốryábǎ thyákuô̌ ná è nuô ní꤮.”
6Dyépé̤ Kuô̌ Kayǎ Sǒrya̤sǒpháphú
1“Thyáphú ǔ ki myáhtye thǐ rò ǔ ki htuthè́ní̤ thǐ agněnuô, pṳ̌me̤ryá prè́ tè̤ dố kayǎ nyěhyǎ nuôma a tǒto. Thǐ ki me̤phúnuô héma, Phè̌ Cò́marya dố mò́khu tôprè̤ dyé pé̤ thǐ tè̤me̤ní̤khwókè to.
2“Me̤phúnuôrò, bí thǐ me̤lǔme̤tyǎ kayǎ sǒrya̤sǒpháphú tahe akhè̌nuô, è́htǒè́mo̤ rò hésoluô̌ pé̤ tǎ ǔ phú kayǎ cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ nuôtahe me̤nuô tǎmé̤ ní꤮, me̤těhérò thyáphú ǔ ki dyaduzṳ̂́nyá̤ èthǐ agněnuô, èthǐ me̤lǔme̤tyǎ kayǎ sǒrya̤sǒpháphú tahe dố Judaphú tè̤cò́bè̌ hǒkǔ ná dố klyádè̌kǔ. Vǎ hécò́cò́ thǐ, èthǐ ní̤bè lốbǎ htuô̌lò̌hò́ a tè̤me̤ní̤khwókè tahehò́. 3Manárò, thyáphú thǐ lǔhuôlǔthwè́ cyá̤ kuô̌ǔ kayǎ sǒphásǒrya̤phú tahe agněnuô, thǐ takhu cò́htwó dyétè̤nuô nò̌thè́gně tǎ takhu cò́ci tǎmé̤. 4Thǐ ki me̤phúnuô hò́rò, thǐphè̌ dố a myáhtye cyá̤ thǐ tè̤dyéhuôdyéthwè́ tôprè̤nuô, a ki dyé thǐ tè̤me̤ní̤khwókè tahe pǎ.”
Tè̤kwǐcò́bè̌htya Cò́marya Ari-akyǎ
5“Rò bí thǐ kwǐcò́bè̌ akhè̌nuô, me̤ tǎ phú kayǎ cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ tahe me̤nuô tǎmé̤, me̤těhérò, thyáphú ǔ ki myáhtye èthǐ nuô, èthǐ thè́zṳ̂́ cuốihtò kwǐcò́bè̌ lahyǎ dố Judaphú tè̤cò́bè̌ hǒkǔ htuô̌rò a thè́zṳ̂́ cuốihtòo dố klyáhtû̌klyáto̤ phúnuô. Vǎ hécò́cò́ thǐ, èthǐ ní̤bè lốbǎ htuô̌lò̌hò́ tè̤me̤ní̤khwókè tahehò́. 6Manárò thǐyě, bí thǐ kwǐcò́bè̌ akhè̌nuô, kanuô̌ dố hidò́kǔ rò thò́bí kadǎnuô. Htuô̌rò kwǐcò́bè̌htya pè̤phè̌ dố a odố tè̤tadwǒ akhǎlé̤ tôprè̤ a o nuô. Thǐphè̌ dố a myáhtye cyá̤ tè̤o tadwǒ tôprè̤nuô, a ki dyé thǐ tè̤me̤ní̤khwókè pǎ. 7Thǐ kwǐcò́bè̌ akhè̌nuô, kwǐcò́bè̌ tǎ phú kayǎ dố a thè́gně kuô̌ǔ Cò́marya to nuôtahe kwǐcò́bè̌ nuô tǎmé̤. Èthǐ ma a kwǐcò́bè̌htǔ rò angó̤lasá oto. Ki kwǐcò́bè̌htǔ tû́ma Cò́marya dyé èthǐ prè́ a tane̤ lahyǎ phúnuô. 8Me̤ kuô̌ tǎ lahyǎ phú èthǐ me̤nuô tǎmé̤ ní꤮, me̤těhérò bí thǐ kwǐ tyahíto nuô, thǐphè̌ thè́gně ré̤lò̌ dûhò́ thǐ tè̤lo hò́.
9“Thǐ tǒbè kwǐcò́bè̌ phútě hénuôma, kwǐ lahyǎ phúyě,
‘Kố꤮ pè̤ Phè̌ Cò́marya odố mò́khu꤮ ǔ ki dyadudyahtǔ bezṳ̂́benyá̤ ní̤dû nè̤mwi̤ sǎsè̌ yě ní꤮.
10Nè̤ ki hyǎ isò́o ní̤dû nè̤htyěnè̤ké̤ bí hekhu yě ní꤮. Phú nè̤ tè̤thè́zṳ̂́thè́lò̌ lốbǎ htuô̌dûhò́ dố mò́khunuô, nò̌lốbǎ kuô̌dû è bí hekhuyě ní꤮.
11Dyépé̤ pè̤ lé̤elé̤ǒ dố pè̤ lobè è yětônyě agně nuôtahe ní꤮.
12Phú pè̤ plwǒkyǎ htuô̌hò́ kayǎ dố a me̤thû́ pè̤ tahe atè̤thû́ nuô, plwǒkyǎ pé̤kuô̌ ré̤ pè̤ tè̤thû́tè̤ora dố pè̤ cuốme̤thû́ ǔ yěnuôtahe ní꤮.
13Nò̌cuốnuô̌ tǎ pè̤ dố tè̤ilo-ilyá aklè̌nuô tǎmé̤ ní꤮. Má̤tôkhónuô me̤lwóhteka̤ ré̤ pè̤ dố khǐnéricyá̤ khuklò́ a takhukǔ yěnuô ní꤮. (Me̤těhérò htyěké̤ bèbè, tè̤pro̤tè̤prya̤ bèbè, tè̤taryědu taryěhtǔ bèbè má̤dûhò́ nè̤tè̤ tacṳ́prè̤ talèkrè́ hò́. Amèn.)’6:13 Liphá mú꤮ nukhè̌ tahehenuô, a sunuô̌pó̤ liplòo bí klómǒklóbí akǔnuô tahe.
14“Me̤těhérò thǐ ki plwǒkyǎ kayǎ dố a me̤thû́ thǐnuô tahe atè̤thû́ kihérò, thǐphè̌ o dố mò́khu yětôprè̤ ki plwǒkyǎkuô̌ thǐ tè̤thû́ pǎ. 15Manárò thǐ ki plwǒkyǎ kayǎ dố a me̤thû́ thǐ nuôtahe atè̤thû́ to kihérò, thǐphè̌ o dố mò́khu yětôprè̤ plwǒkyǎkuô̌ thǐ tè̤thû́ toto.”
Ithyóithya Tè̤duôe Sèesèǒ Ari-akyǎ
16“Bí thǐ duôesè akhè̌nuô, cyé̤nócyé̤kǎ tǎ thǐmèthè phú kayǎ cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ nuôtahe tǎmé̤ ní꤮. Thyáphú ǔ ki thè́gně ná èthǐ duôesè nuôrò a cyé̤nócyé̤kǎ amèthè. Vǎ hécò́cò́ thǐ, dố ǔ htuthè́ èthǐ akhu-akhyě, èthǐ ní̤bè lốbǎ lò̌hò́ akhwóakèyě hò́. Khwókè dố aruô nuô a ní̤bè pǎtohò́. 17Manárò thǐyě, bí thǐ duôesè akhè̌nuô, plò̤́ lahyǎ thǐ khuklò́ ná máǔhtyě, khwípró̤ lahyǎ thǐ khuluô̤ rò plè̤́plǐ lahyǎ thǐ mèthè. 18Thyáphú ǔ ki myáhtyethè́gně tǎ ná thǐ duôesè tǎmé̤ nuô, me̤ lahyǎ phúnuô. Manárò thǐphè̌ odố tè̤tadwǒ yětôprè̤nuô a ki myáhtye tè̤me̤ dố a tadwǒ tahe rò a ki dyé thǐ tè̤me̤ní̤khwókè pǎ.”
Mò́khu A Tè̤duzá̤htyathè̌
19“Tè̤duzá̤htyathè̌ dố hekhu yěnuô, pṳ̌ dya-oplò́ tǎ dố thǐgně tǎmé̤, me̤těhérò tè̤ yětahe nuôma karò̤́ akrè̤́ e cyá̤, a hte-ihtekrè́ pyécyá̤, prè̤ehuôehí htyanuô̌ ehuô cyá̤ prè́. 20Manárò dya-oplò́ lahyǎ thǐ tè̤duzá̤htyathè̌ dố mò́khu bí karò̤́ akrè̤́ e cyá̤ to, a hte-ihtekrè́ pyécyá̤to, prè̤ehuôehí htyanuô̌ cyá̤to akhǎlé̤ nuô. 21Me̤těhérò, thǐ tè̤duzá̤htyathè̌ obítě tôphonuô, thǐ thè́plò otố̤kuô̌ bínuô.”
Né̤klò̤́ Amikò̌
22“Mèthèplò yěnuôma athyáná mikò̌ tômě dố né̤klò̤́ agněhò́, thǐ mèthèplò ki lǐsè́ryá hérò, thǐ né̤klò̤́ sǐprè̤lò̌ ki luô̌lǐphó ryáklò̌ pǎ. 23Manárò thǐ mèthèplò ki lǐò́ruố̤ hénuôma, thǐné̤ ki khílò̌ sǐprè̤ pǎ. Tè̤lǐ dố a tǒ odố thǐkǔnuô, a ki oto hérò, a khítarṳ̂ cò́ bá꤮ těnuô tane̤ myádû ní꤮.”
Cò́marya Ná Rû̌htè̌
24“Ǔ me̤cyá̤ tè̤me̤ dố Byacè thè́nyě̤ atè̤nò̌ alè̤̌nuô a o tôprè̤꤮ to. A ki thè́htekyǎ ní̤dyé tôprè̤ pǎ, rò a ki mo̤ ní̤dyé tôprè̤ pǎ. Má̤torò a ki thè́plòícû̌ ní̤dyé tôprè̤ pǎ, rò a ki me̤takhwótakè sûkyǎ ní̤dyé tôprè̤ pǎ. Thǐ me̤pé̤lò̌ Cò́marya agněgně, rû̌ agněgně nyě̤côlò̌ nuô, aní̤ to.”
Tè̤kṳ́tè̤kyǎ̤
25“Me̤phúnuôrò vǎ hé thǐ, bèkṳ́bèkyǎ̤ tǎ dố thǐ tè̤ohtwǒprè̤ agněnuô tǎmé̤. Dố thǐ lé̤elé̤ǒ agně bèbè, thǐ lé̤kû̌lé̤thyá agně bèbè, kṳ́kyǎ̤ tǎ lahyǎ tǎmé̤. Pè̤ thè́htwǒprè̤ yěnuô a loduklò̌ ná lé̤elé̤ǒ má̤to è̌? Pè̤ né̤klò̤́yě a loduklò̌ ná lé̤kû̌lé̤thyá má̤to è̌? 26Myábû̌kuô̌ lahyǎ htuphúzuố̤phú dố mò́lè̤̌ nuôtahe. A isò́iplû̌ kuô̌ǔ to, a kè́ kuô̌ǔ buố to, a buốcyǎ okuô̌ǔ to tadû́rò thǐ Phè̌ Cò́marya dố mò́khu tôprè̤ buôe èthǐ. Thǐ rò, thǐ ngṳdupri̤duklò̌ ná htuphúzuố̤phú nuôtahe má̤to è̌? 27Dố thǐkṳ́thǐkyǎ̤ akhu-akhyěrò, thǐ cwihtǔhyǎ è́htya cyá̤ ní̤dyéklò̌ pó̤ thǐ mò̤́nyěmò̤́thè̌ taki꤮ phú prè́nuô a o tôprè̤꤮ to.
28“Thǐ cuốkṳ́cuốkyǎ̤ ná thǐ tè̤kû̌tè̤thyá agně me̤tě? Tè̤phǒtè̤kí̤ dố nyekhu nuôtahe a phè́htyaphǒhtya lahyǎ phútěnuô, tane̤ myámò̌ lahyǎ. Èthǐ erya̤ kuô̌ǔ tôcô꤮ to, a ihí kuô̌ǔ taphyá to. 29Manárò vǎ hé thǐ꤮, Khwí Solomo dố a o cò́ ná a tè̤duzá̤htyathè̌ lò̌꤮ plǐ cò́ yětôprè̤nuô, a hyeca̤ dố atwó̤ krṳ̂nya̤lè́ ná tè̤phǒ nuôtôphǒ prè́nuô a o tôba꤮ to. 30Kayǎ dố a tè̤zṳ̂́ patíthǐ꤮ mi̤mò̤́ thòtò̤̌mò̤́ dố yětônyě rò aphè́htya, parǒpǎ rò ǔ bè isû́û̌ nuô̌kyǎ prè́ è ná mi prè́ yětahe꤮ rò Cò́marya dyékû̌dyéthyá lǔ kihérò, thǐyě tahenuô, Cò́marya ki dyékû̌dyéthyá tǎ̤te̤ lakǒ cò́ thǐ pǎ. 31Me̤phúnuôrò, thukṳ́thè́kyǎ̤ lahyǎ tǎmé̤ ní꤮. ‘Pè̤ kíré̤ e pǎ ǐtě?’ ‘Pè̤ kíré̤ ǒ pǎ ǐtě?’ Tomaná ‘Pè̤ kíré̤ kû̌thyá pǎ ǐtě?’ Hé lahyǎ phúnuô tǎmé̤. 32Me̤těhérò kayǎ dố a thè́gně kuô̌ǔ Cò́marya to tahenuô, a lṳ̂myápṳ̌ me̤ lahyǎ phúnuô prè́. Manárò thǐphè̌ dố mò́khu yětôprè̤nuô a thè́gně lò̌plǐ hò́ thǐ tè̤lo nuôtahe hò́. 33Myápṳ̌ ré̤ lahyǎ Cò́marya ahtyěaké̤ ná a tè̤cò́tè̤te̤ tahenuô, rò lò̌꤮ tè̤dố thǐ lo yětahenuô, Cò́marya ki dyé kuô̌pó̤dû thǐ pǎ. 34Me̤phúnuôrò, parǒpǎ agněnuô kṳ́kyǎ̤ tǎ lahyǎ tǎmé̤ ní꤮, me̤těhérò, parǒpǎ agněnuô, a tè̤kṳ́tè̤kyǎ̤ okhò ní̤dyédû pǎ. Tônyě ná tônyě a tè̤kṳ́tè̤kyǎ̤ nuô a pòkṳ́pòkyǎ̤ ní̤dyédû hò́.”
7Tè̤hébò̌hébye Ǔ, Tè̤tane̤thû́bò̌ Tane̤thû́bye Ǔ
1“Hébò̌hébye ǔ, tane̤thû́bò̌tane̤thû́bye tǎ ǔ tǎmé̤ ní꤮. Cò́marya ki me̤lyě̤ ka̤khyěsû thyákuô̌khyě thǐ phúnuô pǎ. 2Me̤těhérò Cò́marya ki me̤lyě̤ ka̤khyěsû nè̤ phú nè̤ hébò̌hébye ǔ, nè̤ tane̤thû́bò̌thû́bye ǔ nuô pǎ. Nè̤ me̤ ǔ nè̤ hé ǔ bá꤮ těnuô, Cò́marya ki me̤ ka̤khyěsûlǐ kuô̌ke nè̤ bá꤮ nuô pǎ.
3“Amûamá oprè́ dố thǐ puố̤vyá̤ prè̤zṳ̂́etè̤phú tôprè̤ a mèthèplòkǔ prè́ rò thǐ myáhtye, manárò thòklò̤́ tôklò̤́ o cò́ dố thǐ mèthèplòkǔ cò́ rò, thǐ myáhtye ní̤dyé kuô̌ǔ to me̤tě? 4Bí thòklò̤́ o cò́ dố thǐ mèthèplòkǔ akhè̌nuô, thǐ cuốhétuố̤ thǐ puố̤vyá̤ tôprè̤, ‘Vǎ takhwó htekyǎ pé̤ nè̤ amûamá odố nè̤ mèthèplòkǔ nuô,’ hénuôma, a ní̤dè nyǎ è̌? 5Prè̤ cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ thǐ꤮ phyéhtekyǎ ré̤lố thòklò̤́ o dố thǐ mèthèplòkǔ nuô, tû́rò thǐ myáhtyeluô̌ryá rò thǐ takhwó htekyǎ cyá̤ pé̤ amûamá o dố thǐ puố̤vyá̤ a mèthèplòkǔ yěnuô prè́.
6“Tè̤sǎsè̌ nuô dyé tǎ ná htwitahe tǎmé̤, vǐtǎ̤ pé̤ tǎ lò̤́thélò̤́pro̤ tahe dố htyátahe anyěhyǎ nuô tǎmé̤, thǐ ki vǐtǎ̤ pé̤ è hénuôma a ki zí̤taprò́kyǎ lò̌ pǎ, htuô̌pǎrò a ki a̤ ka̤khyě thǐ pǎ.”
Kwǐ Lahyǎ, Pṳ̌ Lahyǎ, Dò Lahyǎ
7“Kwǐ mò̌ lahyǎ, thǐ ki ní̤bè pǎ! Myápṳ̌ mò̌ lahyǎ, thǐ ki myáhtye pǎ. Dòmò̌ lahyǎ kadǎnuô, Cò́marya ki bámǒ pé̤dû thǐ pǎ. 8Me̤těhérò lò̌꤮ kayǎ dố a kwǐtè̤ tahenuô, a ki ní̤bè pǎ, rò lò̌꤮ kayǎ dố a myápṳ̌ tè̤ tahenuô, a ki myáhtye pǎ, rò lò̌꤮ kayǎ dố a dò kadǎ tahenuô, Cò́marya ki bámǒ pé̤ lǔ pǎ.
9“Dố thǐklè̌nuô thǐphú ki kwǐe thǐ sèe hérò thǐ dyée èthǐ ná lò̤́ nuôma a onyǎ tôprè̤prè̤ è̌? 10Tomaná thǐphú ki kwǐe thǐtè̤̌ hérò thǐ dyée èthǐ ná rṳ́nuôma a onyǎ tôprè̤prè̤ è̌? 11Thǐ ma kayǎ dố a cyě̤ricyá̤ tahe prè́ tadû́rò thǐ thè́gně dyée thǐphúthǐlye̤ tahe ná tè̤dố aryá tahe cò́ kihérò, tane̤myámò̌ lahyǎ thǐphè̌ dố mò́khu yětôprè̤nuô, a ki dyé tǎ̤te̤ má̤lakǒ pé̤ cò́ tè̤ryá tahe ná kayǎ dố a kwǐhtya lǔ nuôtahe pǎ. 12Me̤pé̤ ǔ phú thǐ thè́zṳ̂́ nò̌me̤ ǔ ná thǐné̤ nuô ní꤮. Mame̤těhérò lò̌꤮ Mosè a tè̤thyótè̤thya ná prè̤pro̤ tahe a tè̤hékyǎngó̤ tahenuô, a thè́zṳ̂́ hé angó̤lasá nuôma yěnuô hò́.”
Klyányě̤bǒ
13“Cuốnuô̌ lahyǎ dố lo̤kadǎ a-i nuôtôkǔ, me̤těhérò lo̤kadǎlyá̤ yětôkǔnuô ná klyályá̤ yětôbǒnuô a thǔcuố ǔ dố tè̤thyě tacṳ́prè̤ akhǎlé̤ rò ǔ cuố nuô̌ró̤nuô̌è́ nyacò́. 14Manárò lo̤kadǎ a-i yětôkǔ ná klyái yětôbǒ dố a thǔcuố ǔ dố tè̤htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ yěnuô kayǎ myáhtye patí꤮ nyacò́ lǔ.”
Thòthè Ná Amò̤́
15“Rò̤ní̤ lahyǎ thǐné̤ ná prè̤klwo lahǒ ané̤ phú prè̤pro̤ nuôtahe ní꤮. A klwohyǎ lahǒ ané̤ phú thímí dố a thè́dǒthè́nga̤ nuô tadû́rò èthǐ athè́plòkǔ nuôma a mǔmyá̤ricyá̤ thyácò́ná htwimi̤ nuô cò́. 16Dố èthǐ me̤ tè̤mǔmyá̤ akhu-akhyě, thǐ thè́gně cyá̤ ná èthǐ ma prè̤klwo lahǒhyǎ ané̤ tahe prè́. Kayǎ dố a cuốpṳ̌ iba-e thòbǐthè7:16 Kayǎ tahehe è́ ná zǎ̤thè dố thòshyámò̤́lo̤, kimá̤torò a cuốpṳ̌ iba-e kadwíthè dố thòshyámò̤́lo̤ nuôma a o nyǎ è̌? 17Phúnuôhò́, thò dố aryá nuô, a ki thèhtya dố aryá. Manárò thòmò̤́ dố aryáto nuô, a ki thèhteprè́ thòthè dố aryáto prè́. 18Thòmò̤́ dố aryá nuô, athèhte cyá̤ thòthè dố a mǔmyá̤ to. Htuô̌rò thòmò̤́ dố a mǔmyá̤ nuô, a thèhte cyá̤ thòthè dố aryáto. 19Lò̌꤮ thòmò̤́ dố a thèhtya aryáto tahenuô, ǔ ki pǎ̤tṳ̂̌kyǎ lǔ pǎ rò ǔ ki vǐnuô̌kyǎ lò̌ lǔ dố mikǔ pǎ. 20Me̤phúnuôrò thǐ ki thè́gně cyá̤ prè̤klwo lahǒ ané̤ yětahenuô ná a tè̤thèhtyaphǒhtya nuôtahe prè́.”
Vǎ Thè́gněnò́ Thǐ Takhyá꤮ To
21“Lò̌꤮ kayǎ dố a è́ vǎ, ‘Byacè꤮ Byacè’ nuô, a nuô̌ ní̤lò̌ dố mò́khu htyělé̤ké̤kǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ má̤to. A nuô̌ní̤ prè́tû́ kayǎ dố a me̤tǒme̤bè vǎphè̌ dố mò́khu tôprè̤ athè́plò nuôtahe prè́. 22Shyé꤮ mò̤́nyě cirya pǎ tônyěnuô, kayǎ ki hyǎ héluô̌htya ró̤è́lǎ lahyǎ pǎ rò a ki hé lahyǎ, ‘Byacè꤮ Byacè, pè̤ hésodônyǎ pé̤ ǔ phú Thè́ Sǎsè̌ Byacè héso pé̤ pè̤ nuô ná nè̤mwi̤, htuô̌rò pè̤ vè̤́htekyǎ khǐnékhǐnò̌ tahe ná nè̤mwi̤, htuô̌rò pè̤ dyéluô̌ tè̤pro̤tè̤prya̤ tahe ná nè̤mwi̤ nuô a è́lǎ hò́, vǎhéto.’ 23Bínuô akhè̌pǎ vǎ ki hélǐsû èthǐ, ‘Vǎ thè́gněnò́ thǐ takhyá꤮ to. Kayǎ dố a me̤ tè̤mǔmyá̤ricyá̤ thǐ꤮ htecuố taphǎkyǎ ye̤ ná vǎ.’”
Prè̤ Isò́htyahi Thè́nyě̤
24“Phúnuôrò kayǎ tôprè̤prè̤ dố a ní̤huô̌ vǎlǎ̤vǎngó̤ rò a ní̤dǎ krwǒme̤ phú vǎ hé nuô hénuôma, a thyáhò́ ná kayǎ plǒphè́ tôprè̤ sò́o ahi dố lò̤́khu nuô hò́. 25Ké̤cṳ̂duhyǎ htyěduhtyabǎ, ké̤lathè́ lalyǎdu hyǎbè hiyě tadû́rò a lakhû́to, me̤těhérò ǔ isò́htya è dố lò̤́khu. 26Manárò kayǎ tôprè̤prè̤ dố a ní̤huô̌ vǎlǎ̤vǎngó̤ rò a ki ní̤dǎ krwǒme̤ kuô̌ phú vǎ hénuô to hénuô, athyáná kayǎ tane̤plǒtane̤phè́ kuô̌ǔ to tôprè̤ isò́htya-o ahi dố hethǒkhu nuô hò́. 27Ké̤cṳ̂duhyǎ htyěduhtyabǎ, ké̤lathè́ lalyǎ hyǎbè hiyě rò a latǎ̤prò̤ lò̌lá̤takli prè́.”
Jesǔ Taryěpro̤prya̤
28Bí Byacè Jesǔ héhtuô̌hò́ tè̤yětahe akhè̌nuô, kayǎ bè́mṳ dố a ní̤huô̌ lǔ tè̤ithyóithya yětahenuô, a khyéthukhyéthè́ lò̌plǐ cò́. 29Me̤těhérò, a ithyóithya thyákuô̌phú prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá nuôtahe ithyó nuô to. A ithyó thyácò́ná kayǎ dố a o ná a taryěshyosò̌ tôprè̤ ithyó nuô cò́.
8Jesǔ Zasǐmé̤ Kayǎ Tè̤sè̌mǔmyá̤ Dố Phálo̤ Tôprè̤
1Bí a o dố sorò̤̌lo̤ rò a hítǎ̤lya̤ akhè̌nuô, kayǎ tahe krwǒplukrwǒphè kuô̌lò̌ lǔkhyě è́lǎ. 2Kayǎ tè̤sè̌mǔmyá̤ dố phálo̤8:2 Tè̤sè̌mǔmyá̤ dố phálo̤nuô, tahehe rò ǔ è́ ná “pyěnu” tôprè̤ hyǎ dángṳ̂lya̤ dố lǔnyěhyǎ rò a hé lǔ, “Byacè, nè̤ ki thè́plòo zasǐmé̤8:2 Lisǎsè̌ hé ná zasǐmé̤ ma me̤mwǒ̤plǐ. Angó̤lasá ma kayǎ dố a tè̤sè̌ ophúnuô tahenuô, ǔ bè nò̌cuố otaphǎ lǔ. Bí èthǐ tè̤sè̌ mwǒ̤plǐ (zasǐmé̤) ka̤hò́ akhè̌nuô, a cuốtố̤ka̤tố̤ kuô̌ná ǔ ma aní̤ hò́, a cò́bucò́bè̌htya Cò́marya ma aní̤ hò́. pé̤ vǎ tè̤sè̌yě hénuôma, nè̤ zacyá̤ prè́.”
3Byacè zó̤hyǎ atakhu rò a tôbèhtuô̌ lǔ rò a hé lǔ, “Vǎ thè́plòo prè́,” a hé htuô̌rò “Tè̤sè̌꤮ sǐmé̤kyǎ mò̌,” a hé pó̤ phúnuô, rò tôphuốtuô̌ tè̤sè̌ sǐmé̤kyǎ cò́. 4Rò Byacè Jesǔ hé lǔ, “Hésoluô̌ pé̤ tǎ ǔ tôprè̤꤮ tǎmé̤ ní꤮, manárò cuố dyéluô̌myá nè̤né̤ yěnuô dố bwídu nuôtôprè̤ a o nuô ní꤮. Htuô̌rò thyáphú a ki htwǒhtya tè̤khyáthè́ dố ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ a mèthènyě ná nè̤ tè̤sè̌ sǐmé̤hò́ rò a mwǒ̤plǐhò́ agněnuô, lǔhtya tè̤lǔtè̤tyǎ phú Mosè mekyǎ nuô ní꤮.”
Byacè Jesǔ Zasǐmé̤ Roma A Klyěkhuklò́ Alulé Tôprè̤
(Luka 7:1-10, Giovanni 4:43-54)
5Bí Byacè Jesǔ hyǎnuô̌ dố vǐ̤ Capernaum akǔ akhè̌nuô, Roma klyětôzè̤ akhuklò́ tôprè̤ hyǎkwǐ lǔ tè̤me̤cwó̤. 6Rò a hé lǔ, “Byacè vǎlulé tôprè̤ aswí thyětôkyě rò a omyětyá̤ prè́ dố lé̤omyěkǔ phúnuô. Acyě̤ nyacò́ lǔ hò́.”
7Byacè Jesǔ hésû lǔ, “Vǎ cuố zasǐmé̤dû pǎ.”
8Klyěphú tôzè̤ akhuklò́ nuôtôprè̤ hésû, “Byacè, nè̤ hyǎnuô̌prè́ dố vǎhikǔ prè́nuô a kò ná vǎ to. Hétǎ̤prè́ nè̤ngó̤ tômû̌prè́ nuôma vǎlulé omo̤khyě nyǎdûhò́. 9Mame̤těrò vǎ hé phúyě hénuôrò vǎ né̤byacè ní̤dû vǎ bè ní̤dǎ kayǎ dố aduklò̌ ná vǎ tahe angó̤. Phúnuôhò́ klyěphú dố a o dố vǎlè̤̌ tahenuô a bè ní̤dǎ kuô̌dû vǎngó̤ phúnuônuô. Ki vǎ hé klyěphú tôprè̤prè̤, ‘cuốmò̌,’ hénuôma a bècuố prè́, ki vǎ hé ke dố aruôtôprè̤, ‘hyǎmò̌,’ hénuôma a bè hyǎ prè́. Htuô̌to vǎ ki hé vǎcṳ̂́, ‘me̤mò̌yě,’ hénuôma a bè me̤ prè́.”
10Bí Byacè Jesǔ ní̤huô̌ tè̤hébè yě akhè̌, a khyéthukhyéthè́ nyacò́ rò a hé kayǎ dố a krwǒ lǔkhyě tahe, “Vǎ hécò́cò́ thǐ, tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ sò̌phúyě dố Israelphú aklè̌nuô vǎ myáhtyenò́ híto. 11Vǎ hé thǐ, kayǎ o dố ké̤cíhte ké̤cínuô̌ tahe ki hyǎ è́lǎ pǎ. Èthǐ ki hyǎ onyǎ etố̤kuô̌ ná pè̤phuô̌ Abraham, Phuô̌ Isaac, Phuô̌ Jacob dố mò́khu a htyělé̤ké̤kǔ pǎ. 12Judaphú tahenuô, a tǒkò htwǒ Cò́marya akayǎ dố Cò́marya ahtyěaké̤kǔ nuô tadû́rò Cò́marya ki vǐnuô̌kyǎ èthǐ dố tè̤khítè̤lò̤ akhǎlé̤ pǎ. Tè̤khǎlé̤ bí èthǐ ki cuố o yětôpho pǎnuô, èthǐ ki cuố nguố̤plyá̤nguố̤rya̤ rò èthǐ ki a̤takrṳ̂ ní̤dyé lò̌plǐ cò́ akhukhyě pǎ.”
13Htuô̌rò a hé klyěkhuklò́, “Ka̤mò̌, a ki htwǒhtyadû phú nè̤ zṳ̂́e nuô pǎ.” Rò alulé nuôtôprè̤ omo̤ka̤ tǒtû́ bí Byacè hé lǔ ashuốkhè̌nuô.
Byacè Jesǔ Zasǐmé̤ È́lǎ Kayǎ
14Bí Byacè Jesǔ cuốnuô̌ dố Petru ahikǔ akhè̌nuô, a myáhtye Petru a prè̤́prè̤mò thè́swíné̤kṳ́ rò a omyětyá̤ prè́ dố lé̤myěkhu prè́. 15A pṳ̂́ lǔtakhu rò a tè̤swí sǐmé̤kyǎ. Htuô̌rò a ihtò me̤-eme̤ǒsû pé̤ Jesǔ.
16Bí mò̤́hémò̤́tǎ̤ akhè̌nuô, ǔ hyǎthǔ è́lǎ kayǎ dố khǐnékhǐnò̌ me̤bè lǔ tahe dố Jesǔ a o. A hétǎ̤ prè́ angó̤ tômû̌mû̌꤮ tuô̌ prè́ rò khǐnékhǐnò̌ htecuốkyǎ lò̌. Htuô̌rò a zasǐmé̤ pé̤ lò̌plǐ lò̌꤮ ǔswíǔsè̌ nuôtahe. 17Tè̤ yětahenuô a me̤lốme̤bǎhtya Prè̤pro̤ Isaiah a tè̤héone,
“A phyécuốkyǎ pè̤ tè̤swítè̤sè̌ tahe.”8:17 Isaia 53:4
Kayǎ Dố A Krwǒ Byacè Jesǔ Akhyě Tahe Akhwóakè
18Bí Byacè Jesǔ myáhtye ná kayǎ bè́mṳ hyǎ otava̤ lò̌ è akhè̌nuô, a hétǎ̤ angó̤ dố a khǒpacè̤̌ tahe a o ná pè̤ ki cuố dố htyěòdu abè́rè̤̌ pó꤮, a hé phúnuô. 19Bínuôakhè̌, prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tôprè̤ hyǎ dố lǔ o rò a hé lǔ, “Thárá, nè̤ cuố bítě꤮ tôpho bèbè, vǎ cuốkuô̌ ná nè̤.”
20Byacè Jesǔ hé lǔ, “Htwimi̤ tahe o ná akǔ, htutahe o ná apwi̤, tadû́rò prè̤lukayǎ aphúkhǔyě, bí akhuklò́ lé̤dyatǎ̤ prè́nuô a oto.”
21A khǒpacè̤̌ dố aruôtôprè̤ hé lǔ, “Byacè, dyéré̤ vǎ ashuốkhè̌ dố vǎ ki ka̤ iluố ré̤ kuốré̤ vǎphè̌ ní꤮.”
22Manárò Byacè Jesǔ hésû lǔ, “Krwǒkuô̌ cò́ vǎkhyě khǒnyá̤yě, kayǎ dố a ní̤dǎ Cò́marya angó̤ to tahe nuôma athyáná kayǎthyě yěnuôhò́. Nò̌iluố ní̤dyédû kayǎthyě yěnuô ná èthǐnuô.”
A Nò̌okuố Ké̤lathè́
23Bínuôakhè̌ Byacè Jesǔ nuô̌ dố thòklyěkǔ rò a khǒpacè̤̌ tahe krwǒnuô̌ kuô̌ lǔ rò èthǐ htecuốkyǎ. 24Bí èthǐ cuốtuố̤ dố htyě klǎměkǔ akhè̌nuô, ké̤lathè́ lalyǎ hyǎ khyé. Htyě háhódu rò a plyá̤nuô̌ lò̌ dố thòklyěkǔ. Bínuôakhè̌ Byacè Jesǔ omyění̤ sǒtapa̤. 25Rò a khǒpacè̤̌ tahe cuố hturyǎ̤ihtò lǔ rò a hé lǔ, “Byacè, me̤cwó̤mò̌ pè̤, pè̤ kíré̤ lacû́thyě lò̌hò́.”
26Rò Byacè Jesǔ hé èthǐ, “Kayǎ tè̤zṳ̂́patí thǐ꤮, vǎ okuô̌ ná thǐ rò thè́isě lahyǎ tǎmé̤.” A héhtuô̌ rò a ihtò thè́prwǒ̤ ké̤lathè́yě ná htyěháhó yětahe. Rò ké̤lathè́ okuố hyǎkhyécò́.
27A khǒpacè̤̌ tahe khyéthukhyéthè́ lò̌plǐ rò a hé lahyǎ lǔ, “Kayǎ yětôprè̤ ma kayǎ cò́ phútětě? Ataryě cuốdu cò́ bánuônuô. Ké̤lathè́ ná htyěháhó ní̤dǎ cò́ lǔngó̤ngó̤.”
Byacè Vè̤́htekyǎ Khǐnékhǐnò̌ Dố Kayǎphè̌ Thè́nyě̤ Akǔ
28Bí Jesǔ cuốtuố̤ dố htyěòdu bè́rè̤̌, Gadarene ké̤ akhè̌nuô, kayǎphè̌ dố khǐnékhǐnò̌ me̤bè lǔ thè́nyě̤yě a o dố luô̤̌khu hte rò a htecuố myáhtyesû ná lǔ. Kayǎphè̌ yěthè́nyě̤ nuô, khǐné me̤bè lǔ akhu-akhyě, ashyo-asò̌, a taròthè́ thè́isě nyacò́ rò klyá cuố bí luô̤̌htû̌ nuôtôbǒ nuô ǔ cuốphûbû tôprè̤꤮ to. 29Èthǐ è́htǒ, “Cò́marya aphúkhǔ, nè̤ thè́zṳ̂́ me̤ pè̤ phútě? Cò́marya amò̤́nyě cirya ǔ ashuốkhè̌ tuố̤ tyahíto akhè̌nuô, nè̤ kíré̤ hyǎme̤ kryá꤮ pè̤ ǐtě?”
30Bí aye̤lǎ ná èthǐ to nuô, htyá o tômṳdu rò a e lahyǎ asè bínuô. 31Khǐné me̤bè kayǎphè̌ yěthè́nyě̤ nuô, a kwǐthè́zò̤ Byacè Jesǔ, “Ki nè̤ vè̤́htecuốkyǎ pè̤ hérò, nò̌cuốnuô̌o ré̤ pè̤ dố htyá nuôtahe akǔ nuô ní꤮.”
32Byacè hésû èthǐ, “Cuốnuô̌omò̌ lahyǎ!” Rò èthǐ htecuố nuô̌ olò̌ lahyǎ dố htyá nuôtômṳ akǔ, rò htyá tahe klya talwǒ̤tǎ̤ bè́mṳlò̌ rwólá̤ tanyálo̤ rò lacû́ tǎ̤thyě nuô̌lò̌ dố htyěòdukǔ. 33Prè̤kyě̤htyá yětahe klyaka̤ dố vǐ̤kǔ rò a klyaka̤ dyásoluô̌ pé̤ ǔ ná lò̌꤮ tè̤htwǒhtya ané̤ yětahe ná tè̤me̤-ané̤ ná kayǎphè̌ thè́nyě̤yě lò̌꤮ plǐ. 34Kayǎ tôvǐ̤lò̌ hyǎhtemyá lò̌ cò́ Jesǔ. Htuô̌rò bí èthǐ myáhtye Byacè Jesǔ akhè̌, a kwǐthè́zò̤ lǔ ná a ki htecuố taphǎkyǎ ná èthǐ ké̤kû̌ bínuô.
9Byacè Jesǔ Zasǐmé̤ Kayǎphè̌ Thyětôkyě Tôprè̤
1Byacè Jesǔ nuô̌ dố thòklyěkǔ rò cuốbè́ htyěòdu rò a ka̤ dố adò̌ dố a cuốo yětôdò̌. 2Kayǎ tahe záhyǎní̤ kayǎ thyětôkyě tôprè̤ dố Byacè Jesǔ a o rò a omyěo prè́ dố lé̤myěkhu. Bí Byacè Jesǔ myáhtye èthǐ tè̤zṳ̂́ akhè̌nuô, a hé kayǎ thyětôkyě nuôtôprè̤, “Vǎ phúprè̤khǔ꤮ dyashyodyasò̌ nè̤ thè́plò ní꤮. Vǎ plwǒkyǎhò́ nè̤ tè̤thû́ hò́.”
3Bínuôakhè̌ prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe tane̤ lahyǎ dố a thè́plòkǔ, “Kayǎ yětôprè̤ hébèthû́ hò́ Cò́marya hò́.”
4Byacè Jesǔ thè́gně luplú lò̌plǐ èthǐ tè̤tane̤ nuôtahe rò a hé èthǐ, “Mame̤těrò thǐ cuố tane̤ mǔmyá̤ricyá̤ tuố̤ tè̤phúnuô tahe dố thǐ thè́plòkǔ me̤tě? 5‘Vǎ plwǒkyǎ nè̤ tè̤thû́ hò́’ héma azǔklò̌ è̌? Kimá̤torò ‘Kahtò rò cuốmò̌’ héma azǔklò̌ è̌? 6Manárò prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤ vǎyě, thyáphú thǐ ki thè́gně lahyǎ ná dố hekhu yěnuô, vǎ o ná taryěshyosò̌ dố vǎ plwǒkyǎbè́ ǔ tè̤thû́tè̤plá tahenuôrò, vǎ ki dyéluô̌ pé̤ thǐ,” a hé htuô̌phúnuôrò, a hé kayǎphè̌ thyětôkyě yětôprè̤, “Ihtò talǔní̤ nè̤ klolé̤myě nuôrò ka̤mò̌ dố nè̤ hinuô.” 7Kayǎ nuôtôprè̤ ihtòka̤ dố ahi. 8Cò́marya dyétǎ̤pé̤ kayǎ a taryěshyosò̌ phúyě akhu-akhyě, bí kayǎ bè́mṳ myáhtye tè̤me̤-ané̤ phúnuô akhè̌, èthǐ thè́isě bezṳ̂́nyá̤ lahyǎ Cò́marya rò htuthè́htya lahyǎ Cò́marya.
Byacè Jesǔ È́ Matteo
9Bí Byacè Jesǔ htecuốkyǎ bínuôakhè̌, a myáhtye kayǎ tôprè̤ amwi̤ ná Matteo onyǎo me̤ tè̤me̤ dố lé̤kwǐ amo-arǎ hikǔ. Byacè Jesǔ hé lǔ, “Cuố꤮, krwǒkuô̌ vǎkhyě rò htwǒkuô̌ vǎ khǒpacè̤̌.” Rò Matteo ihtòcuố rò krwǒkuô̌ lǔkhyě.
10Bí Byacè Jesǔ edǐ mò̤́hé dố Matteo hi akhè̌nuô, prè̤kwǐamo-arǎ tahe ná prè̤oraphú tahe hyǎ etố̤plu-etố̤phè kuô̌lò̌ ná Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe. 11Bí Pharisěophú tahe myáhtye phúyě akhè̌, a sudyǎ a khǒpacè̤̌ tahe, “Thǐ Thárá rò a cuố etố̤ǒtố̤ kuô̌tuố̤ ná prè̤kwǐamo-arǎ ná prè̤tè̤oraphú nuôtahe me̤tě?”
12Byacè Jesǔ ní̤huô̌huô̌ ná a hésû èthǐ, “Kayǎ dố a oshyo-opryǎ tahenuô, a lo ná tè̤khuthárádu to. Kayǎ dố aswíasè̌ tahenuô tû́ma a lo prè́ tè̤khuthárádu prè́. 13Manárò pṳ̌thè́gně lahyǎ Cò́marya thè́zṳ̂́ hé angó̤lasá tahe dố a hé, ‘Vǎ thè́zṳ̂́ tè̤lǔtè̤tyǎ to, vǎ thè́zṳ̂́prè́ tè̤thè́zò̤klabè ní̤ lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ nuôprè́.’9:13 Hosea 6:6 Me̤těhérò, vǎ hyǎ è́ka̤ kayǎ dố acò́ate̤ nuôtahe má̤to. Vǎ hyǎ è́ka̤prè́ kayǎ dố a tè̤thû́tè̤ora odûgně nuôtahe prè́.”
Tè̤sudyǎ Duôesè Ari-akyǎ
14Htuô̌rò Giovanni Baptista a khǒpacè̤̌ tahe hyǎ dố Byacè Jesǔ a o rò a hyǎ sudyǎ lǔ, “Pè̤ ná Pharisěophú tahenuô, pè̤ duôesè, manárò nè̤ khǒpacè̤̌ yětahe rò a duôe kuô̌ǔ sè to me̤tě?”
15Byacè Jesǔ hésû èthǐ ná ngó̤khákho tômû̌ rò a hé, “Bí khǒmè̤̌khǔphè̌ otố̤kuô̌pǎ ná akhǒ sǐpré̤sǐmya̤ akhè̌nuô, a khǒsǐpré̤ yětahe cuốthè́plè̤̌ cyá̤ phútě? Manárò shyé꤮ shuốkhè̌ hyǎtuố̤hò́ dố ǔ è́cuố taphǎkyǎhò́ khǒmè̤̌khǔphè̌ hò́pǎ akhè̌nuô, èthǐ ki duôeduôǒ lahyǎ pǎ.
16“Ǔ isè́phè hyeca̤lye̤ ná ikè̤̌thè̌ dố a tanuố hítoyě nuô a o tôprè̤꤮ to, me̤těhérò ki isè́phè hénuô ikè̤̌thè̌yě a ki htò́tanuốka̤ rò a lé htò́tazwí lazè̤̌ cuốlyá̤ryá pó̤ hyeca̤lye̤yě pǎ. 17Ǔ zṳ̂nuô̌ htyězǎ̤thè̌ dố htyěǒphálye̤kǔ nuô a o tôprè̤꤮ to. Ǔ ki zṳ̂nuô̌ phúnuô hérò, htyěǒphá ki pò̤́pruố rò htyězǎ̤ ki lakuố̤lò̌ pǎ. Htuô̌to htyěǒphá ki pyékyǎ lò̌ pǎ. Phúnuôrò ǔ zṳ̂nuô̌ prè́ htyězǎ̤ athè̌ yěnuô dố htyěǒphá athè̌kǔ prè́. Ki me̤phúnuô hérò htyězǎ̤ bèbè, htyěǒphá bèbè, a pyé pǎ to.”
Pacè̤̌muố̤ Dố A Thyě Tôprè̤ Ná Kayǎmuố̤ Dố A Hyǎtô Byacè Jesǔ Aca̤cwo̤ Tôprè̤
18Bí a hébè ǔ phúyě akhè̌nuô, tè̤cò́bè̌hǒ khuklò́du tôprè̤ hyǎ dángṳ̂lya̤ dố lǔnyěhyǎ rò a hé lǔ, “Vǎ phúprè̤mò thyěmópǎprè́, manárò ka̤kuô̌ vǎ rò ka̤dyahtya nè̤ takhu dố alo̤ ma a klyá htwǒprè̤ nyǎ prè́.” 19Byacè Jesǔ ihtò rò krwǒka̤kuô̌ lǔ. Rò a khǒpacè̤̌ krwǒka̤kuô̌ lǔ.
20Bí èthǐ ka̤ dố klyálo̤ akhè̌nuô, prè̤mò dố a khyábè tè̤sè̌thwitǎ̤ dố anyě̤ cò́hò́ shyényě̤na nuô a o tôprè̤, rò a krwǒka̤kuô̌ Byacè khyěkhu rò a hyǎ tôbè Jesǔ ca̤kyǎkhǎmí̤. 21“Vǎ ki tôbè prè́bí aca̤cwo̤ yěnuôprè́ ma vǎ tè̤sè̌thwitǎ̤ yě klyá sǐmé̤ nyǎ hò́,” a hé huô ní̤dyédû ané̤ rò a hyǎ dố Jesǔ khyěkhu rò a hyǎ tô lǔ ca̤kyǎ.
22Byacè Jesǔ tarí myáka̤khyě rò myáhtye lǔ akhè̌ a hé lǔ, “Phúmò, dyashyodyasò̌ nè̤ thè́plò ní꤮, nè̤ tè̤zṳ̂́ yěnuô, a zasǐmé̤ kyǎhò́ nè̤ tè̤sè̌hò́.” Yětôphuốrò prè̤mò yětôprè̤ a tè̤sè̌nuô, a lamé̤ tôphuố lamé̤kyǎ cò́.
23Bí Byacè hyǎnuô̌ dố Judaphú khuklò́ yětôprè̤ ahikǔ akhè̌nuô, a myáhtye kayǎ uốtěló tahe ná kayǎ nguố̤hè pra̤rû́pra̤tè́ tôplutôphè rò a hé èthǐ, 24“Cuốtaphǎ lò̌ lahyǎ. Pacè̤̌muố̤phú yětôprè̤ ma a thyě má̤to, a omyě sǒtapa̤ prè́.” A hé rò ǔ nyě̤kruô̌ lò̌plǐ lǔ. 25Bí ǔ nò̌htelò̌ htuô̌ kayǎ bè́mṳ nuôtahe dố aklò̌ khè̌nuô, Jesǔ nuô̌ dố hidò́kǔ bí pacè̤̌muố̤phú yětôprè̤ lé̤omyěo khǎlé̤ nuô rò a pṳ̂́ lǔtakhu akhè̌ pacè̤̌muố̤phú yětôprè̤ ihtòka̤khyě. 26Tè̤ritè̤kyǎ yě a luô̌ pasǐ cuốlò̌ cò́ pwǒ̤htyěpwǒ̤ké̤ cò́.
Byacè Me̤lǐ Ka̤khyě Kayǎ Mèthèkhí Thè́nyě̤ Htuô̌rò A Me̤ryá Ka̤khyě Kayǎpè́ Tôprè̤
27Bí Byacè Jesǔ htecuốkyǎ bínuô tôpho akhè̌, kayǎ mèthèkhí thè́nyě̤ krwǒ è́htǒ kuô̌ lǔkhyě, “Kố꤮ Davi aphúkhǔ, thè́zò̤ rò me̤cwó̤ré̤ pè̤ ní꤮.”
28Bí Byacè cuốnuô̌ dố hi tôměkǔ akhè̌nuô, kayǎ yěthè́nyě̤ krwǒnuô̌ kuô̌ lǔ rò Byacè Jesǔ sudyǎ èthǐ, “Vǎ me̤lǐ cyá̤ thǐ mèthè nuô thǐ zṳ̂́e è̌?”
Èthǐ hésû, “Ò, pè̤ zṳ̂́e, Byacè.”
29Rò Byacè tôhyǎ èthǐ mèthèplò rò a hé, “Dố thǐ zṳ̂́e akhu-akhyě, vǎ zasǐmé̤ thǐ.” 30Rò èthǐ mèthè lǐka̤khyě khyěthyá lò̌. Byacè Jesǔ metǎ̤mete̤kyǎ èthǐ, “Dyásoluô̌ pé̤ tǎ ǔ tôprè̤꤮ tǎmé̤ ní꤮.” 31Manárò èthǐ htecuố rò cuốlě dyáso pasǐlò̌ tè̤ritè̤kyǎ yě bí nuôtôké̤ akǔ dố khǎlé̤ pwǒ̤꤮ tôpho.
32Bí kayǎ mèthèkhí yěthè́nyě̤ htecuố htuô̌nuô, ǔ è́hyǎní̤ kayǎphè̌ dố khǐné me̤bè lǔ rò a pè́ tôprè̤ dố Byacè Jesǔ a o. 33Bí Byacè Jesǔ vè̤́htekyǎ htuô̌hò́ khǐné akhè̌nuô, kayǎpè́ yětôprè̤ hébè cyá̤ ka̤khyě khyěthyá. Rò kayǎ bè́mṳ tahe khyéthukhyéthè́ nyacò́. “Ǔ me̤cyá̤ tè̤ phúyě dố Israelphú aklè̌nuô myáhtye nò́hí takhyá꤮ to,” a hé lahyǎ phúnuô.
34Manárò, Pharisěophú tahe hé, “A vè̤́htekyǎ cyá̤ khǐné tahe phúyě nuôma má̤prè́ khǐné khuklò́du nuôtahe yǒ dyé lǔ taryěpro̤prya̤ nuô khukhyě prè́.”
Jesǔ Thè́zò̤ní̤ Kayǎ Bè́mṳ
35Byacè Jesǔ lě cuốlò̌ vǐ̤ pwǒ̤tôvǐ̤ dò̌ pwǒ̤꤮ tôdò̌ rò lě ithyóithya pé̤ ǔ dố Judaphú tè̤cò́bè̌hǒ tahe akǔ, rò cuốnuô̌ dônyǎhéso pé̤ ǔ ná Cò́marya ahtyěaké̤ a tè̤thè́krṳ̂̌mila ari-akyǎ, rò zasǐmé̤ pé̤ lò̌ ǔ tè̤swítè̤sè̌ pwǒ̤tôcô. 36Bí a myáhtye kayǎ bè́mṳ dố a bèpyá̤bèsè̌ rò a lé̤thè́lè̤ní̤ ǔ a o kuô̌ǔ tôprè̤꤮ to rò athyáná thímí tômṳ dố ǔ prè̤kyě̤ èthǐ oto yětahe akhè̌nuô, a thè́zò̤ ní̤dyé nyacò́ èthǐ. 37Bínuôakhè̌, a hé a khǒpacè̤̌ tahe, “Lé̤kè́buố akhǎlé̤ oè́lǎ, manárò prè̤kè́buố opatí꤮ nyacò́. 38Rò kwǐ lahyǎ lyá̤byacè ná a ki nò̌hyǎ prè̤kè́buố tahe dố alyá̤khu yěnuô ní꤮.”
10Prè̤dônyǎphú Shyéthè́nyě̤
1Thyáphú a khǒpacè̤̌ shyéthè́nyě̤yě ki vè̤́htekyǎbè́ kuô̌ khǐné mǔmyá̤ tahe, htuô̌to thyáphú èthǐ ki zasǐmé̤bè́ lò̌ tè̤swítè̤sè̌ pwǒ̤꤮ tôcô agněnuô, Byacè Jesǔ è́hyǎ èthǐ dố a o rò a dyé pé̤ èthǐ taryěshyosò̌.
2Prè̤dônyǎphú shyéthè́nyě̤ amwi̤ ma kryá꤮ ǔpě hérò, aré̤lố tôprè̤ ma amwi̤ ná Simonè má̤torò ǔ è́ lǔ ná Petru ná apuố̤ Andrea, htuô̌rò Zebedeo aphúprè̤khǔ Jakomo ná apuố̤ Giovanni, 3htuô̌rò Philipu ná Bartholomeo, Thomazo ná prè̤kwǐamo-arǎ Matteo, htuô̌rò Alphaeo aphúkhǔ Jakomo htuô̌rò Thaddeo, 4htuô̌rò Simonè, è ma ǔ è́ lǔ ná Zeloto10:4 Zeloto ma aplò́amṳ amwi̤, rò aplò́amṳ yěnuôma a thè́zṳ̂́ o lahyǎ dố Roma a tè̤pốalè̤̌ to. A thè́zṳ̂́ o ní̤dyédû ná ahtyěaké̤. aplò́amṳphú aklè̌ tôprè̤, htuô̌rò Juda Iscariot dố a isè̌tǎ̤kyǎ Byacè nuôtôprè̤.
Byacè Jesǔ Plwǒcuố Prè̤dônyǎphú Shyéthè́nyě̤
5Bí Byacè Jesǔ nò̌cuố a khǒpacè̤̌ shyéthè́nyě̤ yě akhè̌nuô, a mecuốní̤ èthǐ ngó̤, “Cuố tǎ dố Judaphú má̤to tahe aklè̌nuô tǎmé̤ ní, htuô̌rò cuốnuô̌ tǎ dố Samariaphú adò̌asokǔ nuô tǎmé̤mé̤ ní꤮. 6Cuốtû́prè́ dố pè̤ myěcô Israelphú aklè̌ dố athyáná thímí lamé̤ nuôtahe a o nuôprè́ ní꤮. 7Bí thǐ cuố akhè̌, hésodônyǎ pé̤ ǔ, ‘Mò́khu ahtyěaké̤ phûhtyahò́,’ phúnuô ní꤮. 8Zasǐmé̤ kayǎ dố aswíasè̌ tahe, me̤htwǒprè̤ ka̤khyě kayǎ dố a thyě tahe, zasǐmé̤ka̤ kayǎ tè̤sè̌mǔmyá̤ dố phálo̤ tahe, vè̤́htekyǎ lahyǎ khǐnékhǐnò̌, thǐ ní̤bè krǎ lò̌hò́ lò̌꤮ tè̤yě tahe akhu-akhyě kwǐ tǎ ǔ akhwóakè tǎmé̤ ní, me̤krǎ pé̤prè́ ǔ ní꤮. 9Htè̌bèbè, rû̌bèbè, talǐbyǎ bèbè sucuố ní̤ tǎ lahyǎ dố thǐ nyá̤htò́kǔ tǎmé̤ ní꤮. 10Pyě̤ bèbè, phyécuốlốphyécuốklò̌ ní̤tǎ lahyǎ tǎmé̤ ní, ca̤ bèbè, khuphá bèbè, tomaná ihtyábǒ bèbè phyécuốní̤ lahyǎ tǎmé̤ ní꤮. Me̤těhérò kayǎ dố a me̤ tè̤me̤ tahenuô a tǒkò ní̤bè tè̤ dố a lo tahe.
11“Bí thǐ cuốnuô̌hò́ dố dò̌tôdò̌ akǔnuô, myápṳ̌ ní̤ kayǎ dố thǐ lé̤thè́lè̤ní̤ lǔ tôprè̤prè̤ rò cuốokuố dố ahi nuô. Rò otadû kuô̌ná è bínuô tuố̤dố thǐ hteka̤pǎ tôphuố nuô ní꤮. 12Bí thǐ nuô̌ dố hinuô tôměkǔ akhè̌nuô, kwǐ Cò́marya dố a ki sò̌riní̤ hinuô tômě ní꤮. 13Hinuô tômě ki a tǒkò ní̤bè tè̤sò̌ri kihérò dya-okyǎ thǐ tè̤pě̤tè̤dwǒ a tè̤sò̌ri dố èthǐ ahikǔ nuô. Ki èthǐ è́mo̤sûryá thǐ to kihérò phyéka̤khyě khyěthyá thǐ tè̤pě̤tè̤dwǒ nuô ní꤮. 14Kayǎ tôprè̤prè̤ ki è́sû thǐ to, a ki ní̤dǎ thǐngó̤ to kihérò, bí thǐ htecuốkyǎ hò́ ná hi nuôtômě akhè̌, kimá̤torò dò̌ nuôtôdò̌ akhè̌nuô, thuô̌tǎ̤kyǎ hemû dố thǐ khǎduôlo̤ nuôtahe.10:14 Thuô̌tǎ̤kyǎ hemû angó̤lasá ma, Jesǔ a khǒpacè̤̌ tahe dyéluô̌ ná a myá pǎ èthǐ to hò́.15Vǎ hécò́cò́ thǐ, shyé꤮ Cò́marya cirya prè̤lukayǎ pǎ akhè̌nuô, è ki cirya cyě̤lốklò̌ cò́ kayǎ yěnuôtôdò̌ ná vǐ̤ Sodomphú ná vǐ̤ Gomorraphú10:15 Dố nuôkhè̌ bí Abraham ohtwǒprè̤ pǎ dố hekhuyě akhè̌, kayǎ o dố vǐ̤nuô nyě̤vǐ̤ akǔ tahenuô, a me̤ tè̤mǔmyá̤ricyá̤ nyacò́ akhu-akhyě Cò́marya me̤pyékyǎ lò̌ vǐ̤nuô nyě̤vǐ̤. dố Cò́marya cirya èthǐ mú꤮ nukhè̌ nuôtahe cò́pǎ.
Tè̤me̤cyě̤me̤cṳ̂ Dố A Ki Hyǎbè Prè̤dônyǎphú Tahe
(Marko 13:9-13, Luka 21:12-17)
16“Vǎ nò̌cuố thǐ thyáná vǎ plwǒcuố thímí dố htwimi̤ aklè̌ nuô. Me̤phúnuôrò limyǎ kuô̌ lahyǎ phú rṳ́tahenuô, rò thè́plò mwǒ̤plǐ kuô̌ lahyǎ phú htulwí̤ nuô ní꤮. 17Rò̤ní̤ lahyǎ thǐné̤, me̤těhérò ǔ ki pṳ̂́ thǔcuố thǐ dố tè̤cò́bè̌ khuklò́ tahe lé̤okú myáhtye tǎ̤sû lǔ ahikǔ pǎ rò a kimṳ̂̌kipò̤ thǐ dố tè̤cò́bè̌hǒ tahe akǔ pǎ. 18Dố vǎkhuvǎkhyě rò ǔ ki cwitarṳ́htò́taè̌ hyǎ thǐ dố prè̤pốtè̤ dố a htwǒ khuklò́ tahe ná khwítahe a o pǎ. Thǐ ki hésodônyǎ ní̤pé̤ èthǐ ná vǎrivǎkyǎ pǎ. Thǐ ki khyáluô̌ pé̤ní̤ thǐthè́ ná èthǐ nuôtahe ná Judaphú má̤to tahe pǎ. 19Manárò bí èthǐ pṳ̂́ thǐ akhè̌nuô, bèkṳ́bèkyǎ̤ one tǎ ná thǐ ki hébè matě pǎ má̤torò thǐ ki hébè phútěnuô tǎmé̤. Shuốkhè̌ hyǎtuố̤ pǎnuô, Cò́marya ki dyé thǐ ngó̤ dố thǐ tǒ hébè nuôtahe pǎ. 20Ngó̤ nuôtahe ma thǐ tè̤hébè ní̤dû má̤to, a má̤dû pè̤ Phè̌ Cò́marya a Thè́ Sǎsè̌ hébè thǐ dố thǐ bèhé prè́.
21“Bínuôakhè̌ pǎnuô, puố̤ ki nò̌me̤thyě ní̤dyédû avyá̤ ná ǔruô pǎ, rò vyá̤ ki nò̌me̤thyě ní̤dyédû apuố̤ ná ǔruô pǎ, phè̌ ki nò̌me̤thyě ní̤dû aphú ná ǔruô pǎ, phú tahe ki vû́ ka̤khyěsû ní̤dyédû amuố̤aphè̌ tahe pǎ, rò a ki nò̌me̤thyě ní̤dyédû ǔ ná amuố̤aphè̌ pǎ. 22Dố vǎkhuvǎkhyě rò, ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ki thè́hte lò̌ thǐ pǎ. Manárò kayǎ dố a ihtòtanyǎ oklò̤sò́ma dố a tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ akǔ tuố̤dố atadû tahenuô Cò́marya ki me̤lwóhteka̤ èthǐ pǎ.” 23Ǔ ki me̤cyě̤me̤cṳ̂ thǐ bíyě tôpho kihérò klyacuố dǐtû́ dố aruô tôpho nuô. Vǎ hécò́cò́ thǐ, bí thǐ cuố pwǒ̤lò̌ tyahí lò̌꤮ Israelphú avǐ̤ yětahe hítonuô, prè̤lukayǎ aphúkhǔyě ki hyǎlè́ pǎ.
24“Khǒpacè̤̌nuô acyá̤adè lốklò̌ ná athárá takhyá꤮ to. Prè̤me̤tè̤phú tôprè̤nuô, aduklò̌ ná abyacè takhyá꤮ to. 25Khǒpacè̤̌ tôprè̤ ki cyá̤ bá athárá nuô, rò prè̤me̤tè̤phú tôprè̤ ki cyá̤ bá abyacè nuô héma pòhò́. Vǎ htwǒ cò́ hikhuklò́ tôprè̤ rò èthǐ ki è́ vǎ ná khǐnékhǐnò̌ a khuklò́du dố amwi̤ ná Beelzebul yě kihérò thǐ dố a htwǒ prè́ hiphúphyǎphú tahenuô a ki è́cyě̤è́cṳ̂ lốklò̌ pǎ cò́ thǐmwi̤ pǎ.
Zṳ̂́ení̤ Lahyǎ Cò́marya Ní꤮, Thè́isě Tǎ Lahyǎ Prè̤lukayǎ Alé̤ Tǎmé̤ Ní꤮.
26“Me̤phúnuôrò thè́isě tǎ èthǐlé̤ tǎmé̤. Lò̌꤮ tè̤ dò́uốdò́bí tahenuô, Cò́marya ki bámǒhtya luô̌lò̌ è pǎ, rò lò̌꤮ tè̤me̤huôme̤thwè́ tahenuô, Cò́marya ki me̤hteluô̌lò̌ è pǎ. 27Ngó̤ dố vǎ hé pé̤ thǐ dố akhíatapa̤kǔ tahenuô, cuốhébè lahyǎ dố alǐklè̌ nuô ní꤮. Ngó̤ dố thǐ ní̤huô̌huô ní̤huô̌thwè́ tahenuô, htya è́htǒ lahyǎ dố hikhuklwókhu nuô ní꤮. 28Kayǎ dố a me̤thyě cyá̤ thǐ né̤klò̤́ tadû́rò a me̤thyě cyá̤ thǐ thè́htwǒprè̤ to tahenuô, thè́isě tǎ alé̤ tǎmé̤. Thè́isě lahyǎ Cò́marya dố a me̤thyě cyá̤ thǐ né̤klò̤́ ná thǐ thè́htwǒprè̤ nyě̤côlò̌ yěnuô dố ngarakǔ nuôtôprè̤ ní꤮. 29Htupré̤phú nyě̤bènuô ǔ isè̌ prè́ lǔ ná rû̌zye tômyé prè́, vǎhéto? Manárò Phè̌ Cò́marya ki nò̌latǎ̤ thyě èthǐ to hénuô, bí tôbè prè́nuô a latǎ̤thyě dố hekhuto. 30Lò̌꤮ thǐ khuluô̤ dố thǐ khuklò́lo̤ nuôtahe cò́rò, Cò́marya dyábè one htuô̌lò̌plǐ cò́hò́. 31Phúnuôrò thè́isě tǎmé̤! Thǐ ngṳdupri̤du klò̌lố cò́ ná htupré̤phú nuô tôplutôphè cò́.
Tè̤è́mo̤sû Krístu Ná Tè̤htésû Krístu
32“Ǔpěpě꤮ bèbè a ki ò́lya̤ ná a zṳ̂́e vǎ dố kayǎ è́prè̤ a mèthènyě hénuô, vǎ ki ò́lya̤kuô̌ è phúnuô dố Cò́marya a tanémò́khuphú tahe a mèthènyě pǎ. 33Manárò ǔpěpě꤮ bèbè a ki htésûbíkyǎ10:33 Tahehe nuô a hé ná sumwó vǎ ná a zṳ̂́e vǎ to dố kayǎ è́prè̤ a mèthènyě pǎ tôprè̤prè̤ hénuô, dố mò́khu vǎphè̌ a mèthènyě pǎnuô, è ma vǎkayǎ má̤to vǎ ki hé kuô̌ke phúnuô pǎ.
Tè̤pě̤tè̤dwǒ Má̤to Tè̤klyétè̤ngǎ Prè́
34“Tane̤ tǎ lahyǎ ná vǎ phyéhyǎ tè̤pě̤tè̤dwǒ dố hekhu yěnuô tǎmé̤. Vǎ phyéhyǎ tè̤pě̤tè̤dwǒ má̤to. Vǎ phyéhyǎ nè́ tôbè. 35Me̤těhérò, vǎ hyǎ dyéohtwǒhtya
‘Phúprè̤khǔ ná phè̌, phúprè̤mò ná muố̤, dya ná prè̤́prè̤mò kiklyékingǎ lǔ pǎ prè́. 36Kayǎ tôprè̤prè̤ dố ǔ ki thè́htethè́hǎ ní̤ lǔ pǎ nuôma a ki má̤dûprè́ a hiphúphyǎphú ní̤dû pǎ prè́.’10:36 Mica 7:6
37“Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a mo̤ní̤ lốklò̌ amuố̤aphè̌ ná vǎ hénuô, a kò ná vǎ to. Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a mo̤ní̤ lốklò̌ a phúmòphúkhǔ ná vǎ hénuô, a kò ná vǎ to. 38Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a krusu rò a zá ní̤dyédû toto, vǎkhyě rò a krwǒ toto tahenuô, a kò ná vǎ to. 39Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a thè́lǒ ní̤dyé athè́plò htwǒprè̤ nuô, a thè́htwǒprè̤ ki lacṳ́kyǎ pǎ. Kayǎ dố a dyélya̤kyǎ athè́plò htwǒprè̤ dố vǎgněnuô, a ki myáhtye thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ pǎ.
Maǔpě꤮ Bèbè Dố A È́sû Byacè Jesǔ A Khǒpacè̤̌ Nuô, A È́sû Hò́ Jesǔ Hò́.
40“Kayǎ dố a è́sû thǐ nuôma a è́sûhò́ vǎ hò́. Rò kayǎ dố a è́sû vǎ nuôma, a è́sûhò́ Phè̌ Cò́marya dố a nò̌hyǎ vǎ yěnuô tôprè̤ hò́. 41Kayǎ tôprè̤prè̤ yǒ htwǒ Cò́marya aprè̤pro̤ rò kayǎ tôprè̤prè̤ ki è́mo̤sû prè̤pro̤ yětôprè̤nuô, Cò́marya ki dyé è tè̤me̤ní̤khwókè phú a dyé prè̤pro̤ tahenuô pǎ. Kayǎ tôprè̤prè̤ yǒ htwǒ kayǎcò́kayǎte̤ rò kayǎ tôprè̤prè̤ ki è́mo̤sû kayǎcò́kayǎte̤ yětôprè̤nuô, Cò́marya ki dyé è tè̤me̤ní̤khwókè phú a dyé kayǎcò́kayǎte̤ tahenuô pǎ. 42Vǎ hécò́cò́ thǐ, kayǎ tôprè̤prè̤ yǒ htwǒ vǎ khǒpacè̤̌ dố a patílố tôprè̤ akhu-akhyě, ǔpěpě꤮ bèbè dố a dyéǒ kayǎ yětôprè̤ ná htyěkacṳ́ tôbě prè́ nuô, Cò́marya ki dyé má̤lakǒ cò́ lǔ tè̤me̤ní̤khwókè pǎ.”
11Giovanni Baptista A Khǒpacè̤̌ Tahe
1Bí Byacè Jesǔ ithyó zṳ̌klyázṳ̌klǒ htuô̌hò́ a khǒpacè̤̌ shyéthè́nyě̤yě akhè̌nuô, a htecuốkyǎ bínuô rò a htecuố dố vǐ̤ dố a o dố Galilea ké̤ tahe thyáphú a ki cuố ithyóithya dônyǎhéso pé̤ ǔ obínuô tahe.
2Bí Giovanni o dố ǔ lé̤dò́tǎ̤ lǔ htò̌kǔ akhè̌nuô, a ní̤huô̌ ná Byacè me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ tahe rò a nò̌cuốsudyǎ a khǒpacè̤̌ tahe ná Byacè Jesǔ rò èthǐ sudyǎ lǔ, 3“Nè̤ ma Messia dố prè̤pro̤ tahe héone ná a ki hyǎ pǎ nuôtôprè̤ hò́ è̌? Má̤torò pè̤ tǒbè opò̤́myásû̌pǎ dố aruôtôprè̤ ki hyǎ pǎ agně nuô è̌?”
4Byacè Jesǔ hésû, “Ka̤khyě dyásokhyě pé̤ Giovanni ná lò̌꤮ thǐ ní̤huô̌ myáhtye yětahenuô ní꤮. 5Kayǎ mèthèkhí tahe myáhtye cyá̤hò́, kayǎ khǎduôdá tahe cuốcyá̤hò́, kayǎ tè̤sè̌mǔmyá̤ dố phálo̤ tahe sǐmé̤ ka̤khyě lò̌hò́, kayǎ khǎlèkaò̌ tahe khǎlèlǐ lò̌hò́, kayǎthyě tahe ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě khyěthyáhò́, kayǎ sǒrya̤sǒpháphú tahe ní̤huô̌bè kuô̌hò́ tè̤thè́krṳ̂̌mila hò́. 6Dố vǎkhuvǎkhyě rò kayǎ dố a thè́plòpyé pé̤to, a zṳ̂́e tadû plehyǎlǎ tahenuô a ki ní̤bè má̤lakǒ cò́ tè̤sò̌ri hò́.”
7Bí Giovanni a khǒpacè̤̌ tahe hteka̤ htuô̌nuô, Byacè Jesǔ cáhtya hébè pé̤ kayǎ bè́mṳ nuôtahe ná Giovanni ari-akyǎ. Rò a hé pé̤ èthǐ, “Thǐ htecuố lahyǎ dố ké̤sè̌htyěkya̤ lò̤́tamákhu nuôma, thǐ cuốmyá kryá꤮ ǔpě? Ma thǐ cuốmyá lahyǎ ké̤lathè́ kazuô̤̌ pǒ̤mò̤́ nuôtahe è̌? 8Phúnuô má̤to kihérò, ma thǐ htecuốmyá kryá꤮ ǐtě? Ma thǐ htecuốmyá prè́ lahyǎ kayǎ dố a kû̌thyá pé̤ thǐ hyeca̤ takhè̌plyarashyǐ tôprè̤prè̤ nuôprè́ è̌? Kayǎ dố a kû̌thyá phúnuô tahe ma a oprè́ dố khwíhǒ tahe akǔ prè́. 9Hépé̤myá vǎ, thǐ htecuốmyá kryá꤮ ǐtětě? Thǐ htecuốmyá prè̤pro̤ tôprè̤prè̤ è̌? Thǐ ki cuốmyá prè̤pro̤ tôprè̤prè̤ hénuôma a má̤hò́. Vǎ hé thǐ, kayǎ dố aduklò̌lố cò́ ná prè̤pro̤nuô, thǐ myáhtye hò́ lǔ hò́. 10Giovanni ma kayǎ tôprè̤ dố Cò́marya héone lǔrilǔkyǎ,
‘Myámò̌ è ma prè̤thǔ pé̤ vǎ tè̤ritè̤kyǎ tôprè̤hò́, thyáphú a ki me̤lá̤ one ré̤ pé̤ nè̤klyá lé̤hyǎ agněnuôrò, vǎ nò̌hyǎ ré̤hò́ è dố nè̤nyěhyǎ hò́.’”11:10 Malaki 3:1
11Jesǔ hé pó̤, “Vǎ hécò́cò́ thǐ, lò̌꤮ kayǎ dố a opacè̤̌lya̤ tahe aklè̌nuô, adulốklò̌ cò́ ná Giovanni Baptista nuô a o tôprè̤꤮ to. Manárò kayǎ dố a patílốǔ dố mò́khu htyělé̤ké̤kǔ tôprè̤nuô, adulốklò̌ pǎ cò́ ná Giovanni cò́. 12Cáhtya bí Giovanni Baptista ahtû̌khè̌ tuố̤khǒnyá̤nuô, kayǎ tahe nuô̌ sácyě̤sácṳ̂ mò́khu htyělé̤ké̤kǔ. Kayǎhǎkayǎkǎkè tahe yácû́ nuô̌pṳ̂́phe tadû mò́khu htyělé̤ké̤kǔ. 13Tuố̤dố Giovanni htû̌khè̌ nuô, lò̌꤮ prè̤pro̤ ali tahe ná lò̌꤮ Mosè a tè̤ithyóithya tahenuô a héone lò̌hò́ Cò́marya ahtyěké̤ ari-akyǎyě dố a ki htwǒhtya pǎ nuô hò́. 14Elia ki hyǎ khyěthyá pǎ, prè̤pro̤ tahe hé phúnuô. A thè́zṳ̂́ hé ǔpě nuô vǎ ki hésoluô̌ pé̤ thǐ. Thǐ ki zṳ̂́e vǎngó̤ hénuô thǐ thè́gněplǒ prè́. Prè̤pro̤ hé ná Elia ki hyǎ khyěthyá pǎ, a hé nuôma, a hé hò́ Giovanni yěnuôhò́. 15Kayǎ dố a o ná akhǎlè tahenuô, nò̌ ní̤dǎ lahyǎ èthǐ.
16“Vǎ ki talô těradû̌myá pé̤ thǐ kayǎ yětôhtû̌ ná maǐtě? Èthǐ ma athyáná pacè̤̌phú dố a cuố onyǎo lahyǎ dố klè́kǔ nuôtahe rò a è́htǒè́mo̤ cuố ní̤dyé lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ rò a hé lahyǎ,
17‘Pè̤ uố pé̤ thǐ těló rò thǐ ilě toto, pè̤ ihè pé̤ thǐ luô̤̌ rò, thǐ nguố̤ toto,’ a è́htǒ ní̤dyé lǔ phúnuô.
18“Me̤těhérò Giovanni hyǎ duôesè, hyǎ duôǒhtyězǎ̤ tahe rò ‘Khǐnékhǐnò̌ me̤bè lǔ hò́,’ ǔ hé lò̌plǐ lǔrilǔkyǎ phúnuô. 19Prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě hyǎehyǎǒ kuô̌ke rò ‘Myámò̌ kayǎ yětôprè̤lé, a eshyoǒpryá, a bò́thyókhè́khǒ dûgně ná prè̤kwǐamo-arǎ ná prè̤oraphú nuôtahelé꤮,’ èthǐ hé lahyǎ phúnuô. Manárò bí ǔ me̤ryá tè̤ phú Cò́marya a tè̤thíphè́ yěrò aphǒathè hteluô̌hò́ akhè̌pǎnuô, kayǎ dố aruô tahe ki myáhtye thè́gněhyǎ ná Cò́marya a tè̤thíphè́ yěnuôma a tǒprè́, phúnuô pǎ.”
Vǐ̤ Dố A Za̤ Ní̤dû Kuô̌ǔ To Tahe
20Byacè Jesǔ dyéluô̌ è́klò̌lố ǔ tè̤pro̤tè̤prya̤ dố vǐ̤nuô tahe akǔ tadû́rò èthǐ za̤ ní̤dû kuô̌ǔ ané̤ to akhu-akhyě athè́plò mo̤to rò a hélǐhélá̤kyǎ èthǐ, 21“Kố꤮ vǐ̤ Chorazin ná vǐ̤ Bethsaida, Cò́marya ki plí thǐ pǎ. Vǎ ki dyéluô̌ bye tè̤pro̤tè̤prya̤ yěnuô dố vǐ̤ Tyre ná vǐ̤ Sido11:21 Kayǎ me̤ tè̤mǔmyá̤ricyá̤ tahe o è́nyacò́ bí vǐ̤nuô nyě̤vǐ̤ akǔ. Vǐ̤yě nyě̤vǐ̤ ma a o dố htyědutava̤ htû̌. nuô héma, èthǐ ki za̤ ní̤dû lahyǎ ané̤ nyě̤꤮ lǎhò́ rò èthǐ ki kû̌thyáhtya hyeca̤ taprú rò a ki onyǎ tarò̤̌ lahyǎ dố kò́phèkhu hò́. 22Manárò vǎ hé thǐ, shyé꤮ mò̤́nyěcirya pǎ tônyěnuô, vǐ̤ Tyrephú tahe ná vǐ̤ Sidophú taheyě, Cò́marya ki thè́zò̤ní̤ è́klò̌ ná thǐ pǎ. 23Kố꤮ vǐ̤ Capernaumphú thǐ꤮, thǐ tane̤ lahyǎ ná Cò́marya ki dyahtyalô̌ tuố̤ cò́ nè̤ dố mò́khu pǎ nè̤ tane̤ phúnuô è̌? A ki vǐtǎ̤kyǎ nè̤ dố ngarakǔ pǎ. Tè̤pro̤tè̤prya̤ dố vǎ dyéluô̌ dố nè̤kǔ yětahenuô, vǎ ki dyéluô̌ bye dố vǐ̤ Sodom vǐ̤kǔ hénuôma vǐ̤nuô tôvǐ̤ ki o tuố̤pǎ tuố̤khǒnyá̤ cò́. 24Manárò vǎ hé thǐ, mò̤́nyěcirya pǎ tônyěnuô, vǐ̤ Sodomyě, Cò́marya ki thè́zò̤ duní̤klò̌ ná thǐ pǎ.”
Vǎ Ki Dyé Thǐ Tè̤okuố Tabè́thè́prá
25Bínuôakhè̌ Byacè Jesǔ hé Cò́marya, “Kố꤮ mò́khu Byacè, hekhu Byacè, vǎ Phè̌ Cò́marya꤮ vǎ hébwíhétaryě nè̤, tè̤ dố nè̤ dya dò́uốdò́bí pé̤ prè̤thíphè́phú tahe ná prè̤pṳ̌thè́gnětè̤phú tahenuô, nè̤ dyéluô̌htya pé̤hò́ ná kayǎ dố a tane̤patí ní̤dyé ané̤ thyáná pacè̤̌phú nuôtahehò́ akhu-akhyě, vǎ hébwíhétaryěhtya nè̤. 26Kố꤮ phè̌꤮, nè̤ thè́plòo thè́plòtǒ má̤nyǎhò́ ná a kibè htwǒhtyanyǎ phúyěhò́ akhu-akhyě, vǎ hébwíhétaryě nyacò́ nè̤.
27“Vǎphè̌ dyétǎ̤lò̌ hò́ vǎ tè̤pwǒ̤꤮ tôcô hò́. Kayǎ dố a thè́gně phúkhǔ matû́ a Phè̌ Cò́marya tôprè̤prè̤꤮ tuô̌ prè́. Kayǎ dố a thè́gně Phè̌ Cò́marya nuôma tû́prè́ aphúkhǔ tôprè̤ ná kayǎ dố phúkhǔ nwóhtya lǔ dố a ki dyéluô̌ pé̤ lǔ pǎ nuôtahe prè́.
28“Lò̌꤮ kayǎ dố a víhtuôzáhtuô rò a thè́prá ladyá thǐ tahenuô, hyǎ dố vǎoyě, rò vǎ ki dyéokuố tabè́thè́prá thǐ. 29Zá lahyǎ vǎ izáyě rò ithyóthè́gně kuô̌ tè̤ dố vǎoyě, me̤těhérò vǎ thè́dǒthè́nga̤ rò vǎ shyalya̤ vǎthè́ akhu-akhyě, nè̤ ki myáhtye nè̤ thè́plò a lé̤okuố tabè́thè́prá pǎ. 30Me̤těhérò vǎ nò̌zá thǐ vǎizá yěnuô, azǔnyé꤮ hu prè́. Vǎ tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ ma ahtuô to.”
12Byacè Jesǔ Ma Mò̤́nyěduô A Byacè
1Dốkhyě nyě̤tyatonuô, Byacè Jesǔ cuốnuô̌cuốbè́ ǔ buốkǔlǎ prè́lé̤khu tahe, rò atǒ ná Judaphú a Mò̤́nyěduô.12:1 Judaphú a Mò̤́nyěduô ma mò̤́katò̤. Byacè thyěihtòka̤ amò̤́nyě ma mò̤́katò̤ htuô̌ nuôtônyě A khǒpacè̤̌ tahe thè́ethè́ǒ rò a práe ǔ buốkǔlǎthè. 2Bí Pharisěophú tahe myáhtye èthǐ akhè̌nuô, a hé Byacè Jesǔ, “Myámò̌, nè̤ khǒpacè̤̌ nuôtahe, tè̤ dố ǔ tǒ me̤ní̤ Mò̤́nyěduô to nuôtahe rò a cuốme̤ dûgně lé꤮.”
3Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Bí Davi ná a khǒbò́thyó tahe ladyáeladyáǒ akhè̌nuô, a me̤kryá꤮ ǐtětě nuôma thǐ hốnò́ kuô̌nyǎ ǔ to è̌? 4Khò́mǔ dố ǔ lǔhtya dố Cò́marya a o tahenuô, ení̤ prè́tû́ bwídu tahe prè́ tadû́rò Davi ná a khǒpacè̤̌ tahe cuốnuô̌phyée vǎhéto? 5Htuô̌to bwídu dố Cò́marya ahikǔ tahenuô, bí Mò̤́nyěduô akhè̌ ki èthǐ cuốtalwókhè̌talye̤ Mò̤́nyěduô a tè̤thyótè̤thya tadû́rò atè̤thû́ oto hénuôma thǐ hốnò́ takhyá꤮ to è̌?12:5 Li Lěmi̤klè̌ 28:9-106Vǎ hé thǐ, kayǎ dố aduklò̌ pǎ cò́ ná tè̤lǔhǒdu nuô a o bíyě tôprè̤. 7‘Vǎ thè́zṳ̂́ tè̤lǔtè̤tyǎ to, vǎ thè́zṳ̂́ prè́ tè̤thè́zò̤klabè ní̤ lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ prè́,’12:7 Hosea 6:6 Cò́marya hé ngó̤ yětômû̌nuô, thǐ ki thè́gněbye angó̤lasá hénuôma, kayǎ dố atè̤thû́ oto tahenuô, thǐ dya ná èthǐ tè̤thû́ takhyá꤮ to. 8Vǎ hé phúyě me̤těhérò, prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤dû vǎ yěnuôma Mò̤́nyěduô a Byacè tôprè̤hò́.”
Kayǎ Takhuthyě Tôkhó Tôprè̤
9Byacè Jesǔ htecuốkyǎ bí lyá̤khu nuôrò a cuốnuô̌ dố Judaphú tè̤cò́bè̌hǒkǔ. 10Rò bí tè̤cò́bè̌ hǒkǔ nuô, kayǎ takhuthyě tôkhó o tôprè̤. Pharisěophú dố a thè́zṳ̂́ myápṳ̌ Jesǔ tè̤thû́ tahenuô a o tahe rò a sudyǎ lǔ, “Bí Mò̤́nyěduô akhè̌, ki zasǐmé̤ kayǎ tôprè̤prè̤ hénuôma, aní̤ prè́ Judaphú a tè̤thyótè̤thya hé phúnuô è̌?”
11A hé èthǐ, “Kayǎ tôprè̤prè̤ athímí ki latǎ̤ otyá̤ dố hekǔ bí Mò̤́nyěduô akhè̌nuô hérò, thǐ cuố cwihtya è pǎ è̌? Ma to è̌? 12Kayǎ tôprè̤nuô a ngṳdupri̤du klò̌pǎ cò́ ná thímí tôduô̌ bá꤮ tě. Phúnuôrò, bí Judaphú a Mò̤́nyěduô akhè̌nuô, me̤tè̤ryá ma aní̤ prè́.”
13Rò a hé kayǎ takhuthyě tôkhó yětôprè̤, “Zó̤hte nè̤ takhuthyě nuôtôkhó nuô,” a zó̤hte rò atè̤ ryáka̤khyě thyákhyě ná a takhuryá nuôtôkhó. 14Manárò Pharisěophú tahe htecuố taphǎkyǎ rò èthǐ cuốokú hébè ní̤dyélǔ ná tǒbè me̤thyě Jesǔ phútěnuô ari-akyǎ.
Jesǔ Ma Prè̤me̤tè̤phú Dố Cò́marya Nwóhtya È Tôprè̤
15Byacè Jesǔ thè́gně èthǐ atè̤tane̤ mǔmyá̤ rò a htecuốkyǎ ná khǎlé̤ bínuô. Kayǎ krwǒplukrwǒphè kuô̌lò̌ lǔkhyě rò a zasǐmé̤ pé̤ lò̌plǐ cò́ ǔ tè̤swítè̤sè̌ pwǒ̤꤮ tôprè̤ cò́. 16A hé èthǐ ná vǎ ma ǔpěnuô hésoluô̌ pé̤ tǎ ǔ tôprè̤꤮ tǎmé̤ ní꤮. 17Yěma a me̤ lốbǎhtya phú Prè̤pro̤ Isaiah héone,
18“Èyě ma vǎ prè̤me̤tè̤phú dố vǎ nwóhtya lǔ, è ma kayǎ tôprè̤ dố vǎ mo̤ní̤ lǔ rò vǎ thè́plò oní̤ lǔ. Vǎ ki nò̌hyǎo vǎ Thè́ Sǎsè̌ Byacè dố èlo̤ pǎ rò a ki hésoluô̌ pé̤ Judaphú má̤to tahe ná a ki bè phyésû tè̤cò́tè̤te̤ dố vǎ o phútě nuô pǎ. 19Manárò ènuô aklyéangǎ kuô̌ǔ to. A è́htǒè́mo̤ kuô̌ǔ to. A cuốè́htǒè́mo̤ dố klyádu nuôtahe akǔnuô, ǔ ní̤huô̌nò́ to. 20Kayǎ dố a hè̌cè̤́recè̤́ thyáná pǒ̤mò̤́ langò̤ tôprè̤nuô, è pǎ̤tṳ̂̌kyǎ lǔ to. Kayǎ dố a tè̤zṳ̂́patí thyáná mikò̌ dố a kíré̤ pǐ̤hò́ tôprè̤nuô è uốpǐ̤ lǎ lǔtè̤ to. A ki me̤ryá plehyǎ rò a ki thè́zò̤ plehyǎ lǎpó̤ tè̤ tuố̤dố a ki dyéohtwǒhtya tè̤cò́tè̤te̤ ki me̤pé̤kyǎ tè̤mǔmyá̤ yěnuô pǎ. 21Ké̤pwǒ̤tôké̤ myěcô pwǒ̤tôcô ki thè́lè̤htyaní̤ è pǎ.”12:21 Isaia 42:1-4
Byacè Jesǔ Ná Beelzebul
(Marko 3:20-30, Luka 11:14-23, 12:10)
22Htuô̌rò èthǐ è́hyǎní̤ kayǎphè̌ dố khǐné me̤bè lǔ rò a mèthèkhí rò a pè́ ní̤dyé yětôprè̤ dố Byacè Jesǔ a o. Thyáphú a ki hébècyá̤, myáhtye cyá̤ ka̤khyě khyěthyá nuô, a zasǐmé̤ pé̤ lǔ. 23Kayǎ bè́mṳ tahe khyéthukhyéthè́ nyacò́, rò a hé lahyǎ, “Kayǎ yětôprè̤ ma Khwí Davi aphúkhǔ cò́kǒ?”
24Manárò bí Pharisěophú tahe ní̤huô̌ ǔ hé phúnuô akhè̌, èthǐ hé, “A vè̤́htebè́ khǐnékhǐnò̌ nuôtahe mamá̤ prè́ khǐnékhǐnò̌ a khuklò́du Beelzebul me̤cwó̤ lǔ prè́.”
25Byacè Jesǔ thè́gně èthǐ tè̤tane̤ tahe rò a hé èthǐ, “Ké̤tôké̤ akǔnuô akayǎ tahe kisákipǎ̤ ní̤dyédû lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ kihérò a lṳpruốlṳpryǎkyǎ pǎ. Vǐ̤tôvǐ̤ bèbè, kayǎ tômuố̤tôcô bèbè ki aklyéangǎ lǔ hénuô, a ki lṳpruốlṳpryǎ lò̌ lǔ pǎ. 26Khǐnékhǐnò̌ ki vè̤́htekyǎ ní̤dyé khyěthyádû akayǎ tahe kihérò athyáná a sá ka̤khyě ní̤dyé khyěthyá dû ané̤ prè́. Phúnuôrò ahtyěaké̤ cuốo khyǎ cyá̤ phútě? 27Ki vǎ vè̤́hte khǐnékhǐnò̌ ná Beelzebul a taryěshyosò̌ kihérò thǐ khǒpacè̤̌ tahe kuô̌ke rò a nò̌e maǔpě a taryěshyosò̌ rò a vè̤́hte pě? Ma a nò̌e khǐnéricyá̤ khuklò́ a taryěshyosò̌ è̌? A nò̌e má̤ náto. Phúnuô akhu-akhyě, thǐ khǒpacè̤̌ ki dyéluô̌ ní̤dyédû thǐ tè̤thû́ pǎ. 28Manárò vǎ ki vè̤́htekyǎ khǐnékhǐnò̌ yětahe ná Cò́marya a Thè́ Sǎsè̌ kihérò yěnuôma a zṳ̌luô̌hò́ ná Cò́marya ki hyǎ pốhtyěpốké̤ yěnuô a hyǎtuố̤hò́ dố thǐ ohò́.
29“Má̤torò, bí kayǎ tôprè̤ cuốnuô̌ dố khǐnéricyá̤ khuklò́ dố athyáná kayǎshyokayǎsò̌ tôprè̤ ahikǔ akhè̌nuô, a ki nuô̌ cò̌klò̤ma ré̤ lǔ to kihérò a cuố phyéphe cyá̤ lǔtǎ̤tè̤ phútě? A cò̌klò̤ma htuô̌ lǔ tû́ma a phyéphe ní̤ cyá̤ lǔ tǎ̤tè̤ prè́.
30“Kayǎ dố a okuô̌ dố vǎ tôkyě to nuôma kayǎ dố a thè́hte vǎ hò́, kayǎ dố a me̤tố̤kuô̌ tè̤ ná vǎ to nuôma kayǎ dố a me̤pruốme̤pryǎ tè̤ hò́. 31Me̤phúnuôrò vǎ hé thǐ, Cò́marya ki plwǒkyǎ kayǎ dố a me̤thû́ lǔ, a héthû́ lǔ nuôtahe a tè̤thû́. Manárò kayǎ dố a héthû́me̤thû́ Thè́ Sǎsè̌ Byacè nuô Cò́marya plwǒkyǎ cyá̤ pǎ èthǐ tè̤thû́ to. 32Kayǎ tôprè̤prè̤ ki héthû́ prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎ yěnuô Cò́marya ki plwǒkyǎ lǔtè̤thû́ prè́. Manárò kayǎ dố a héthû́ Thè́ Sǎsè̌ Byacè nuô, yětôhtû̌ bèbè, nopǎ tôhtû̌ bèbè, Cò́marya plwǒkyǎ cyá̤ pǎ lǔtè̤thû́ to.
Thòmò̤́ Ná Thòthè Ari-akyǎ
33“Thòmò̤́ dố ari̤-aruô̤̌ atwó̤aryá nuô, a ki thèhte thòthè dố aryá pǎ. Manárò thòmò̤́ dố a tazwítaphuô̌ nuô, athèhte ryá to. Me̤těhérò nè̤ myá athè nuô, nè̤ thè́gně cyá̤ dû hò́ amò̤́ ari-akyǎ hò́. 34Rṳ́thí aklwǐalyǎ thǐ꤮, thǐ ma kayǎ klwǐlyǎ cyě̤ rò thǐ cuố hébè ryá bè́cyá̤ phútě? Kayǎ nuô a thè́plòkǔ obǎ tǎ̤pòtǎ̤pè̤̌ phútěrò akhǎu krwǒ hébèhte kuô̌ phúnuôprè́. 35Kayǎ ryá tôprè̤nuô, a yǒ sunuô̌ oplò́ tè̤ryá tahe dố a thè́plòkǔ akhu-akhyě, a ki hébèhte ngó̤ dố aryá tahe prè́. Manárò kayǎcyě̤ricyá̤ tôprè̤nuô, a yǒ sunuô̌ oplò́ tè̤mǔmyá̤ tahe dố a thè́plòkǔ akhu-akhyě, a ki hébèhte ngó̤ dố a mǔmyá̤ricyá̤ tahe prè́. 36Manárò vǎ hé thǐ, shyé꤮ Cò́marya cirya kayǎ akhè̌pǎnuô, a ki cirya lò̌lò̌꤮ kayǎ dố a hébè tane̤ kuô̌ǔ to rò a hébè ngó̤ dố abwíataryě oto nuôtahe pwǒ̤꤮ tômû̌ pǎ. 37Me̤těhérò, nè̤ ki hébè ngó̤ dố aryá tahe hénuôma, Cò́marya ki hé nè̤ ná nè̤ tè̤thû́ oto pǎ. Nè̤ ki hébè ngó̤ dố a mǔmyá̤ tahe kihérò, a ki hé nè̤ ná nè̤ tè̤thû́ o pǎ.”
Ǔ Kwǐmyá Tè̤pro̤tè̤prya̤ Tôcô
(Marko 8:11-12, Luka 11:29-32)
38Htuô̌rò Pharisěophú tahe ná prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe hé Jesǔ, “Thárá, nè̤ dyéluô̌ pé̤ myá pè̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ tôcô to, pè̤ thè́zṳ̂́ myáhtye lǎ vǎ.”
39Rò a hésû èthǐ, “Kayǎcyě̤ kayǎricyá̤, kayǎ dố acò́ kuô̌ǔ ná Cò́marya to yětôhtû̌ tahe cuốkwǐmyá tuố̤ vǎ tè̤me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ tôcô, manárò vǎ ki dyéluô̌ pé̤tû́prè́ èthǐ tè̤pro̤tè̤prya̤ tôcô dố athyáná Prè̤pro̤ Jona nuô pǎ prè́. 40Me̤těhérò, phú Jona o dố tè̤̌du hò́kǔ thuô̌nyěthuô̌thè̌ nuô, prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě a ki okuô̌dû dố helè̤̌ thuô̌nyěthuô̌thè̌ pǎ.12:40 Jona 1:1741Dố Jona a tè̤hésodônyǎ luô̌ pé̤ vǐ̤ Ninevephú tahe rò a za̤ ní̤dû lò̌plǐ hò́ ané̤ akhu-akhyě, shyé꤮ Cò́marya cirya ǔ pǎ tônyěnuô, vǐ̤ Ninevephú tahe ki ihtò tố̤kuô̌ ná kayǎ dố a htwǒprè̤ khǒnyá̤ yětôhtû̌ tahe pǎ rò a ki dya èthǐ tè̤thû́ pǎ. Khǒnyá̤yě kayǎ dố adulố ná Jona nuô a o bíyě tôprè̤. 42Tè̤cirya amò̤́nyě pǎ tônyěnuô, ké̤ dố cílya̤ tôkyě akhwímuố̤ Sheba ki ihtò tố̤kuô̌ ná kayǎ dố a htwǒprè̤ khǒnyá̤yě tôhtû̌ tahe pǎ rò a ki betè̤thû́ dố èthǐ yětahe alo̤ pǎ, me̤těhérò thyáphú a ní̤huô̌nò́ kuô̌ Khwí Solomo a tè̤ithyóithya dố a lốbǎ ná tè̤thíphè́ yětahe agněnuôrò, a o cò́ dố ké̤ye̤ dố aruô tôké̤ tadû́rò a hyǎ cò́. Rò vǎ hé thǐ, kayǎ dố aduklò̌lố cò́ ná Khwí Solomo nuô a o bíyě tôprè̤.
Khǐnékhǐnò̌ Mǔmyá̤ Tahe Ka̤kanuô̌ Khyěthyá
43“Bí khǐnékhǐnò̌ tôduô̌ htecuốkyǎ htuô̌hò́ dố kayǎ tôprè̤ akǔ akhè̌nuô, a htecuố dố khǎlé̤krǎkrè tôpho rò a cuố myápṳ̌ akhǎlé̤ lé̤okuố tabè́thè́prá tadû́rò a myáhtye to. 44Rò a hé, ‘Vǎ ki ka̤khyě khyěthyá dố vǎ khǎlé̤ lye̤nuô héni,’ a hé rò bí a ka̤tuố̤ akhè̌nuô, a ka̤myáhtye ná akhǎlé̤ lye̤ yěnuô a o kò̌khǔ, aplǐaphuốryá, a o taná̤tashuô̌ twó̤ryá lò̌plǐ cò́ pwǒ̤꤮ tôcô. 45Rò a htecuố è́krwǒka̤ní̤ pó̤ akhǒ dố a cyě̤ricyá̤ lốklò̌ cò́ ná lǔnuô thuô̌thyótôduô̌ cò́ rò èthǐ ka̤kanuô̌ o lahyǎ bínuô. Rò kayǎ nuôtôprè̤ ki cyě̤ lốklò̌ cò́ ná a khǎlé̤lye̤ nuô cò́ pǎ.”
Byacè Jesǔ Amuố̤ Ná Apuố̤vyá̤ Tahe
46Bí Byacè Jesǔ hébèhésû̌ ná kayǎ bè́mṳ akhè̌nuô, amuố̤ ná a puố̤prè̤khǔ tahe hyǎ ihtò opò̤́ o lǔ dố aklò̌ rò a thè́zṳ̂́ myáhtye hébè lǔ. 47Kayǎ tôprè̤ hé lǔ, “Nè̤muố̤ ná nè̤ puố̤prè̤khǔ tahe hyǎihtò opò̤́ nè̤ dố aklò̌nuô. Èthǐ thè́zṳ̂́ myáhtye hébè ná nè̤ hénuô.”12:47 Ǔ rǎ liphá mú꤮ nukhè̌ tahehenuô, ǔ myáhtye lisǎsè̌ yětômǎ̤ opatố̤kuô̌ to
48Rò Byacè Jesǔ hésû lǔ, “Vǎmuố̤ ma maǔpě? Vǎ puố̤ ma maǔpě?” 49Rò a zṳ̌cuố ná a khǒpacè̤̌ tahe rò a hé, “Dốnuôlé, èthǐ ma vǎmuố̤ ná vǎpuố̤vǎvyá̤ tahe hò́. 50Me̤těhérò kayǎ dố a me̤tǒ phú vǎphè̌ dố mò́khu tôprè̤ a tè̤thè́zṳ̂́ nuôtahe ma má̤hò́ vǎpuố̤vǎvyá̤ tahe ná vǎmuố̤ hò́.”
13Tè̤dyá Khákho Kayǎphè̌ Tôprè̤ Pruốtǎ̤ Tè̤klwǐ Ari-akyǎ
1Bínuô tônyěhò́, Byacè Jesǔ htecuốkyǎ bí hinuô tômě akǔ rò a cuố onyǎo dố htyěòduhtû̌. 2Kayǎ hyǎo tava̤plutava̤phè lò̌ lǔ rò a cuốnuô̌ onyǎo dố thòklyěkǔ. Kayǎ bè́mṳ tahe ke rò a ihtòo lò̌plǐ dố khǒlǒkhu. 3Rò a dyá è́ pé̤ lǎ èthǐ tè̤dyá khákho tahe, rò a hé èthǐ, “Ní̤dǎ tǎ̤te̤ lahyǎ! Bètôphuố, prè̤me̤prè́phú o tôprè̤. Rò tônyěkhè̌ a hyǎ pruốtǎ̤ tè̤klwǐ. 4Rò bí a hyǎpruốtǎ̤ tè̤klwǐ akhè̌, tahehenuô a latǎ̤tǒ dố klyádè̌kǔ, rò htuphúzuố̤phú tahe hyǎihtuôekyǎ lò̌ lǔ. 5Tahehenuô a latǎ̤tǒ dố lò̤́klè̌ hekhuphábû̌ akhǎlé̤ nuô. Rò hekhu yǒ phábû̌ akhu-akhyě a dyáhtya pryǎ lè́. 6Manárò arwí̤ yǒ sátǎ̤zǎ̤ to akhu-akhyě, bí tamò̤́ sábè lǔ akhè̌nuô, akṳ́lwó lò̌ amò̤́ tahe rò anó hyǎlò̌plǐ. 7Tè̤klwǐ tahehenuô a latǎ̤tǒ dố thòshyáthòprǔklè̌ rò thòshyámò̤́ yětahe duhtya khyábí lò̌ amò̤́ patí yětahe. 8Manárò tahehenuô a latǎ̤tǒ dố hezyeri̤zyeryákhu rò a phè́htya rò athèaphǒhte è́htya aphuố tôzè̤, aphuố shyěthuô̌thyó, aphuố thuô̌shyě. 9Kayǎ dố akhǎlè ki o rò ní̤dǎdû ní꤮.”
Ngó̤khákho A Tè̤taze-one
10A khǒpacè̤̌ tahe hyǎ dố lǔo rò hyǎsudyǎ lǔ, “Bí nè̤ hébè ná kayǎ nuôtahe akhè̌ nè̤ cuố dyápé̤ tuố̤ èthǐ ná tè̤dyá khákho tahe me̤tě?”
11Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Cò́marya dyéthè́gněplǒ pé̤hò́ thǐ ná mò́khu htyělé̤ké̤kǔ a tè̤thè́khuthè́gně dố a dò́uốdò́bí tahe tadû́rò a dyéthè́gně tuố̤ pé̤kuô̌ èthǐ to. 12Me̤těhérò kayǎ dố a o ná tè̤thè́khuthè́gně má̤dû mò́khu htyělé̤ké̤kǔ ari-akyǎ tahenuô Cò́marya ki dyé è́htya pó̤ lǔ pǎ. Kayǎ dố a o kuô̌ ná tè̤thè́khuthè́gně má̤dû mò́khu a htyělé̤ké̤kǔ ari-akyǎ to tahenuô, a ki o prè́ takiphú bèbè, Cò́marya ki phyékyǎlò̌phe lǔ pǎ. 13Bí vǎ hébè èthǐ akhè̌nuô, vǎ dyání̤ pé̤ èthǐ ná ngó̤khákho tahe, me̤těhérò
Èthǐ myá tadû́rò a myáhtye to. Èthǐ ní̤huô̌ tadû́rò a thè́gně to.
14“Prè̤pro̤ Isaiah héone ngó̤nuô a lốhtyabǎhtya ná èthǐ yěnuô hò́. Rò a héone,
‘Thǐ ní̤huô̌htuô̌ ní̤huô̌ thyáthyá cò́ pǎ tadû́rò thǐ thè́gněplǒ pé̤ angó̤lasá tômû̌꤮ to, thǐ myáhtyehtuô̌ myáhtye thyáthyá cò́ pǎ tadû́rò thǐ myáhtyeplǒ angó̤lasá tômû̌꤮ to pǎ. 15Me̤těhérò kayǎ yětahe ma a khuklò́pryě̤, èthǐ khǎlè o tadû́rò a ní̤huô̌plǒ to, èthǐ bòkri̤bí amèthè me̤těhérò èthǐ thè́zṳ̂́ myáhtye tè̤má̤tè̤cò́ to. Èthǐ ki me̤ lahyǎ phúnuôto hérò èthǐ ki myáhtye ná amèthè pǎ, a ki ní̤huô̌plǒ vǎ hé yětahe pǎ, a ki tane̤plǒ thè́gněryá lahyǎ pǎ, a ki za̤ ní̤dû lahyǎ ané̤ pǎ, rò vǎ ki zasǐmé̤ èthǐ pǎ.’ 13:15 Isaia 6:9-10
16“Manárò thǐ yětahenuô, thǐmèthè myáhtye tè̤, thǐkhǎlè ní̤huô̌ tè̤ akhu-akhyě thǐ ki ní̤bè tè̤sò̌ri. 17Me̤těhérò, vǎ hécò́cò́ thǐ, prè̤pro̤ è́prè̤ ná kayǎcò́kayǎte̤ è́prè̤ thǐtahe èthǐ thè́zṳ̂́ myáhtyekuô̌ lahyǎ tè̤ dố thǐ myáhtye yěnuôtahe tadû́rò èthǐ myáhtyenò́ kuô̌ǔ to. Htuô̌to èthǐ thè́zṳ̂́ ní̤huô̌kuô̌ lahyǎ tè̤ dố thǐ ní̤huô̌ nuôtahe tadû́rò èthǐ ní̤huô̌nò́ kuô̌ǔ to.
Byacè Jesǔ Héluô̌plǒ Pé̤ Ǔ Prè̤pruốtǎ̤ Tè̤klwǐ Angó̤lasá Ari-akyǎ
18“Me̤phúnuôrò ní̤dǎ lahyǎ tè̤dyá khákho prè̤pruốtǎ̤ tè̤klwǐ angó̤lasá ari-akyǎ yě. 19Bí kayǎ tôprè̤prè̤ ní̤huô̌plǒ Cò́marya ahtyěaké̤ tè̤ritè̤kyǎ rò a thè́gněplǒ to tahe nuôma athyáná tè̤klwǐ latǎ̤ dố klyádè̌kǔ rò khǐnéricyá̤ khuklò́ hyǎphyé taphǎkyǎ tè̤klwǐ dố ǔ pruốtǎ̤ dố èthǐ thè́plòkǔ nuôtahe. 20Tè̤klwǐ dố a latǎ̤tǒ dố lò̤́klè̌ yětahe nuôma athyáná kayǎ dố a ní̤huô̌ Cò́marya alǎ̤angó̤ rò tôphuốtuô̌ a thè́krṳ̂̌thè́lò̌ phyésû nuôtahe hò́. 21Manárò a zṳ̂́e lahyǎ taplô̤phú prè́, me̤těhérò Cò́marya alǎ̤angó̤ nuô, a nuô̌ oklò̤sò́ma dố èthǐ thè́plòkǔ to. Dố èthǐ zṳ̂́e Cò́marya alǎ̤angó̤ yě akhu-akhyě, a khyábè tè̤pyá̤tè̤sè̌, tè̤me̤cyě̤me̤cṳ̂ rò a vǐkyǎ khyěthyá a tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤. 22Tè̤klwǐ dố a latǎ̤ dố thòshyáthòprǔklè̌ nuôtahe ma athyáná kayǎ dố a ní̤huô̌ Cò́marya alǎ̤angó̤ tadû́rò a yǒ bèkṳ́bèkyǎ̤ ní̤dyé ná a tè̤ohtwǒprè̤ htuô̌rò a yǒ thè́zṳ̂́ duzá̤htyathè̌ lahyǎ akhu-akhyě, lò̌꤮ tè̤yětahenuô a iplûkhyábíkyǎ lò̌hò́ lǔ rò athèaphǒ htebè́ pǎtohò́. 23Tè̤klwǐ dố a latǎ̤ dố hezyeheryákhu tahe nuôma athyáná kayǎ dố a ní̤huô̌ Cò́marya alǎ̤angó̤ rò a thè́gněplǒ nuôtahe hò́. Kayǎ yětahenuô athè è́htya tuố̤ cò́ dố aphuố tôzè̤, aphuố shyěthuô̌thyó, aphuố thuô̌shyě.”
Dônyǎ Khákho Rwè́mò̤́ Tahe Ari-akyǎ
24Jesǔ dyá pé̤ pó̤ èthǐ ngó̤khákho dố aruô tôtó̤ rò a hé, “Mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuô athyáná prè̤me̤prè́phú tôprè̤ hyǎpruốtǎ̤kyǎ buốkǔlǎklwǐ dố ashuô̌ryá tahe dố prè́khu. 25A vǐtǎ̤ htuô̌rò bí èthǐ ka̤ omyění̤ sǒtapa̤ lò̌ pwǒ̤꤮ tôprè̤ akhè̌nuô, prè̤ thè́kháthè́hte hyǎ pruốtǎ̤kuô̌ arwè́klwǐ tahe bí èthǐ buốkǔlǎ aklè̌nuô, htuô̌rò a htecuốkyǎ. 26Bí amò̤́ dyáhtya rò aplyǎ̤ htehò́ akhè̌nuô, rwè́mò̤́ tahe plyǎ̤htekuô̌ bínuô.
27“Rò a prè̤me̤tè̤phú ka̤hé abyacè, ‘Byacè, nè̤ hyǎ pruốtǎ̤ buốkǔlǎklwǐ dố ashuô̌ryá nuôtahe prè́ vǎhéto꤮? Rò rwè́mò̤́ tahe cuốphè́htya tuố̤kuô̌ me̤tě?’
28“Rò a hésû a prè̤me̤tè̤phú, ‘Nuôma prè̤thè́kháthè́hte nuôtôprè̤ hyǎme̤ prè́.’
“Rò a prè̤me̤tè̤phú hé lǔ, ‘Ki me̤phúnuôrò, pè̤ hyǎ htò́htekyǎ è ma nè̤ thè́plòo è̌?’
29“Manárò abyacè hésû lǔ, ‘Hyǎhtò́htekyǎ tǎmé̤, a odû, pǎma thǐ htò́htethû́ tuố̤lò̌ buốkǔlǎ mò̤́he. 30Nò̌duhtya ró̤dû lǔ bínuô hò́, rò shyé꤮ shuốkhè̌tǒkè́hò́ pǎ rò vǎ nò̌kè́kyǎ ré̤ ǔ rwè́mò̤́ nuôtahe pǎ rò kyě̤klò̌kyǎ è rò isû́kyǎ è ná mi pǎ. Buốkǔlǎ nuôtahe pǎ rò kikè́kipò̤ è pǎ rò dyaplò́ è dố cyǎkǔ pǎ.’”
Dônyǎ Khákho Taplèplò Ari-akyǎ
(Marko 4:30-32, Luka 13:18-21)
31Byacè Jesǔ dyápé̤pó̤ èthǐ ngó̤khákho dố aruô tôtó̤, “Mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuôma athyáná kayǎ tôprè̤ iluố̤dyá taplèplò tôplò dố aprè́khu nuôhò́. 32Tè̤klwǐ pwǒ̤꤮ tôcô aklè̌nuô taplèplò ma a patílố ǔ hò́. Manárò bí a duhtyahò́ akhè̌nuô, adulố ná thòtò̤̌mò̤́ dố aruô tahe. A htwǒhtya thòphú tômò̤́ rò htuphúzuố̤phú tahe hyǎme̤ lahyǎ apwi̤ dố aphyǎ tahe alo̤ cò́.”
Dônyǎ Khákho Huô̌mû Ari-akyǎ
33Byacè Jesǔ dyápé̤ pó̤ èthǐ ngó̤khákho dố aruô tôtó̤, “Mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuôma athyáná prè̤mò tôprè̤ phyéní̤ huô̌mû rò a cimû lwítố̤ dố dǐphè́ tôplutôphè aklè̌ rò athè̌ tapho htyalò̌plǐ dǐphè́ yěnuôhò́.”
34Bí Byacè Jesǔ hébè ná kayǎ bè́mṳ yětahe akhè̌nuô, a dyápé̤ èthǐ ná lò̌꤮ ngó̤khákho yětahe. A hébè èthǐ rò a dyápé̤ èthǐ ná ngó̤khákho tonuô a o tôphuố꤮ to. 35Me̤phúnuôrò yěma a hyǎtǒ phú Cò́marya héone prè̤pro̤ rò a hé,
“Vǎ ki hébè ǔ ná ngó̤khákho tahe pǎ, vǎ ki hésoluô̌ pé̤ èthǐ ná tè̤ dố ǔ dò́uốdò́bí è dố hekhu htwǒlúpǎ nuôtahe pǎ.”13:35 Li Htuthè́htya 78:2
Byacè Jesǔ Héluô̌plǒ Pé̤ Khyě Tè̤dyá Khákho Rwè́mò̤́ Ari-akyǎ
36Rò a htecuốkyǎ dố kayǎ oró̤oè́ aklè̌ rò a cuốnuô̌ dố hikǔ, a khǒpacè̤̌ tahe hyǎ hé lǔ, “Héplǒ pé̤ pè̤ ná nè̤ dyá khákho rwè́mò̤́ o dố prè́khu nuôtahe angó̤lasá nuô to.”
37Rò a hésû èthǐ, “Kayǎ dố a pruốtǎ̤ tè̤klwǐ dố ashuô̌ryá yětôprè̤ angó̤lasá ma prè̤lukayǎ aphúkhǔ yěnuô hò́. 38Prè́ angó̤lasá ma hekhu yětôba hò́, buốkǔlǎklwǐ dố ashuô̌ tahe angó̤lasá ma mò́khu htyělé̤ké̤kǔphú tahehò́, rwè́mò̤́ tahe angó̤lasá ma khǐnéricyá̤ khuklò́ aphú tahehò́. 39Prè̤thè́kháthè́hte dố a hyǎ pruốtǎ̤ rwè́klwǐ nuôtahe angó̤lasá ma khǐnéricyá̤ khuklò́ hò́. Kè́buốkǔlǎ ashuốakhè̌ angó̤lasá ma shyé꤮ mò̤́nyě tadûpǎ nuô hò́. Prè̤kè́ buốkǔlǎ ma tanéphú nuôtahe hò́.
40“Phú ǔ htò́hte plò́lò̌ rwè́mò̤́ tahe rò ǔ sû́û̌kyǎ ná mi nuô, shyé꤮ mò̤́nyě tadû pǎma a ki htwǒhtya thyákuô̌ phúnuô pǎ. 41Lò̌꤮ tè̤ dố a thǔ thû́ǔklyá tahenuô, ná lò̌꤮ kayǎ dố pwǒ̤꤮ phuốphuố a me̤ tè̤mǔmyá̤ricyá̤ tahenuô, prè̤lu aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě, vǎ ki nò̌hyǎ vǎ tanéphú tahe pǎ rò a ki hyǎ htò́hte taphǎkyǎ èthǐ dố Cò́marya a htyělé̤ké̤kǔ yěnuô pǎ. 42Htuô̌rò a ki vǐtǎ̤lò̌ èthǐ dố Mò́rapò̤tya̤ kǔ pǎ. Bínuô tôpho pǎnuô èthǐ kinguố̤kihè, a ki a̤takrṳ̂ lò̌ akhukhyě pǎ. 43Bínuôakhè̌ pǎnuô, kayǎcò́kayǎte̤ tahe kilǐkitakhè̌ thyáná tamò̤́ nuô dố Phè̌ Cò́marya ahtyěaké̤kǔ nuô pǎ. Nè̤ ki khǎlèo rò ní̤dǎdû ní꤮.
Jesǔ Hésoluô̌ Pé̤ Ǔ Ngó̤khákho Dố A Ngṳdupri̤du Tahe
44“Mò́khu a htyělé̤ké̤kǔ ma athyáná ǔ cuốdya ouố tè̤ngṳdupri̤du dố lyá̤ tôlé̤ alè̤̌nuô hò́. Bí kayǎ tôprè̤ cuốmyáhtye tè̤yě akhè̌nuô, a plû̌bí ka̤khyě lǔ rò a thè́krṳ̂̌thè́lò̌ rò a ka̤ dố ahi. Rò a isè̌kyǎ lò̌ a tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ tahe rò a ipri̤ ná lyá̤nuô tôlé̤.
Lò̤́ Ngṳdupri̤du Angó̤ Khákho
45“Me̤khyěthyá, mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuôma athyáná prè̤ me̤kuố̤me̤khá tè̤ dố a myápṳ̌ ipri̤ lò̤́ ngṳdupri̤du tôprè̤. 46Bí a myáhtye lò̤́ dố a ngṳdupri̤du lakǒ cò́ tômě akhè̌nuô, a ka̤ isè̌kyǎ a tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ lò̌꤮ plǐ rò ipri̤ ná lò̤́ nuôtômě.
Tè̤hékhákho Itavǐ13:46 Itavǐ ma “mo” lé̤cò̤́e ná tè̤̌ Ǔ Cò̤́e Ná Tè̤̌ Tahe Ari-akyǎ
47“Me̤khyěthyá, mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuô athyáná prè̤me̤-etè̤̌ tôprè̤ dố a vǐtǎ̤ itavǐ dố htyěkǔ rò tè̤̌ pwǒ̤myěpwǒ̤cô hyǎní̤ nuô hò́. 48Bí tè̤̌ ní̤ bǎlò̌hò́ akhè̌nuô, a ilyě itavǐ rò htya-onyǎ iběhte tè̤̌ dố khǒlǒkhu. Tè̤̌ dố aryá tahenuô a dya-odwó dố phò́byekǔ, tè̤̌ dố aryáto tahenuô a vǐkyǎ lǔ. 49Shyé꤮ mò̤́nyě tadû pǎ tônyěnuô, athyáná nuôhò́, tanéphú nuôtahe ki hyǎ pǎ rò a ki hyǎ ihtuô htekyǎ kayǎricyá̤ nuôtahe dố kayǎcò́kayǎte̤ tahe aklè̌ pǎ. 50Rò a ki vǐtǎ̤kyǎ èthǐ dố Mò́rapò̤tya̤ kǔ pǎ. Bínuô tôphonuô ǔ kinguố̤kihè pǎ, ǔ ki a̤ takrǐtakrṳ̂ lahyǎ cò́ ǔkhukhyě pǎ.”
Tè̤má̤tè̤cò́ Athè̌ Ná Alye̤
51Byacè Jesǔ sudyǎ a khǒpacè̤̌, “Lò̌꤮ yětahe ma thǐ thè́gně è̌?”
Èthǐ hésû, “Ò, pè̤ thè́gně vǎ.”
52Rò a hésû èthǐ, “Me̤phúnuô akhu-akhyě ǔ ki ithyóthè́gně ka̤lò̌ lò̌꤮ prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá nuôtahe ná mò́khu htyělé̤ké̤kǔ hénuôma, athyáná hibyacè tôprè̤ dố a phyéhte a tè̤ngṳdupri̤du dố athè̌ ná alye̤ tahe dố alé̤ dya-oplò́ tè̤khǎlé̤ akǔ.”
Vǐ̤ Nazarèphú È́sû Byacè Jesǔ To
53Bí Byacè Jesǔ dyá pé̤ htuô̌lò̌hò́ èthǐ ná ngó̤khákho yětahenuô a htecuốkyǎ bínuô. 54Rò a ka̤khyě khyěthyá dố adò̌aso ní̤dûnuô, rò a ka̤ cáhtya ithyóithya ní̤pé̤ adò̌phúsophú tahe dố èthǐ tè̤cò́bè̌hǒkǔ rò èthǐ khyéthukhyéthè́ lò̌plǐ, rò a hé, “Kayǎ yětôprè̤ cuốme̤cyá̤ tuố̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ yětahe nuôma a cuốní̤bè tǒ tè̤thítè̤phè́ yěnuô ná tè̤pro̤tè̤prya̤ yěnuô bítětě ha? 55È ma prè̤sò́cyá̤hi nuôtôprè̤ aphú vǎhéto? Amuố̤ ma amwi̤ ná Maria vǎhéto? Apuố̤ ma Jakomo, Jose, Simonè ná Juda nuôtahe prè́ vǎhé꤮? 56Lò̌꤮ apuố̤prè̤mò nuôtahe ma pè̤ dò̌kǔmuố̤ prè́ vǎhéto꤮? Rò a cuố phyéní̤tǒ tè̤yě tahe bítě?” 57Èthǐ hé lahyǎ phúnuô, htuô̌to èthǐ thè́hte Jesǔ rò a è́sû lǔ to, tadû́rò.
Jesǔ hé èthǐ, “Kayǎ dố a dyazṳ̂́dyanyá̤ ní̤dyékuô̌ prè̤pro̤ to tahe nuôma tû́prè́ adò̌kǔphú ní̤dû ná a hiphúphyǎphú ní̤dû tahe prè́.”
58Kayǎ bínuô tahe yǒ zṳ̂́ení̤ Byacè Jesǔ to akhu-akhyě, a dyéluô̌prè́ tè̤me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ nuôtahe takiphú prè́.
14Giovanni Baptista Thyěphútě Ari-akyǎ
1Bínuôakhè̌ Prè̤pốtè̤ Herodè ní̤huô̌ Byacè Jesǔ ari-akyǎ. 2Rò a hé a prè̤me̤tè̤phú tahe, “È ma Giovanni Baptista prè́, a thyěihtòka̤khyě hò́, tû́rò a me̤cyá̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ nuôtahe hò́nuô.”
3-4Khwí Herodè yǒ cuốphyé ní̤dyé khyěthyádû akhǐ Herodia má̤hò́ apuố̤ Philipu amě akhu-akhyě, Giovanni héhtuô̌héthyáthyá lǔ, “Nè̤ cuốphyéní̤ khyěthyá nè̤khǐ phúnuô ma atǒ ná tè̤thyótè̤thya to.” A hé lǔ phúnuôrò a nò̌cuốpṳ̂́ cò̌klò̤ma aklyěphú tahe ná Giovanni rò a nò̌dò́tǎ̤kyǎ lǔ dố htò̌kǔ. 5Khwí Herodè thè́zṳ̂́ me̤thyěkyǎ cò́ Giovanni tadû́rò Judaphú tahe yǒ zṳ̂́e ná Giovanni ma prè̤pro̤ tôprè̤ akhu-akhyě, a thè́isě èthǐ alé̤ rò a me̤thyě bû lǔ to.
6Manárò bí Khwí Herodè o pacè̤̌lya̤ amò̤́nyě hyǎtuố̤hò́ akhè̌nuô, Herodia aphúprè̤mò ilě dố Khwí Herodè anyěhyǎ ná sǐpré̤ tahe anyěhyǎ rò Khwí Herodè thè́plòmo̤ thè́plòmǐ kanó̤꤮ to akhu-akhyě, 7a ò́lya̤ ná a thè́zṳ̂́ kwǐ ǐtětě꤮ nuô, a ki dyé lǔ a hé lǔ phúnuô. 8Rò bèkwǐ maǐtěnuô amuố̤ hé pé̤ lǔ rò a cuố hé Khwí Herodè, “Pǎ̤tṳ̂̌ pé̤ vǎ Giovanni Baptista akyǎ̤bǒ rò dya pé̤ vǎ akhuklò́ yěnuô dố dǐbě taè̌dukǔ rò hyǎdyé vǎ bíyě,” a hé phúnuô. 9Khwíyě a thè́plòmo̤ to tadû́rò a yǒ ò́lya̤ htuô̌hò́ dố asǐpré̤ tahe anyěhyǎ akhu-akhyě a hétǎ̤ aklyěphú tahe ná a ki cuốme̤phú pacè̤̌muố̤ yětôprè̤ kwǐ lǔ nuô. 10Èthǐ cuố dố ǔ lé̤dò́o kayǎ htò̌kǔ rò a cuốpǎ̤tṳ̂̌ ka̤ Giovanni akyǎ̤bǒ. 11Èthǐ dyanuô̌ Giovanni a khuklò́yě dố dǐbětaè̌du akǔ rò a hyǎdyé ná pacè̤̌muố̤ nuôtôprè̤ rò pacè̤̌muố̤yě cò̤̌ka̤ dố amuố̤ o. 12Giovanni a khǒpacè̤̌ tahe hyǎphyéka̤ lǔ né̤klò̤́ okyǎyě rò ka̤ iluốkyǎ lǔ. Htuô̌rò èthǐ cuố dyásopé̤ Byacè Jesǔ.
Byacè Jesǔ Buôe Kayǎ Nyǎ̤rí
(Marko 6:30-44, Luka 9:10-17, Giovanni 6:1-14)
13Bí Byacè Jesǔ ní̤huô̌ ná ǔ me̤thyě htuô̌hò́ Giovanni akhè̌nuô, è ná a khǒpacè̤̌ tahe cuốnuô̌ sidyání̤ thòklyě rò htecuốkyǎ lahyǎ tû́dû dố khǎlé̤thuôkrě dố ǔ o tôprè̤꤮ to tôpho. Rò bí kayǎ bè́mṳ ní̤huô̌hò́ akhè̌nuô, a o lahyǎ bí vǐ̤kǔ nuôtahe rò a htekrwǒ cuốkuô̌ lahyǎ ná khǎduô dố khǒkhu tôkyě. 14Bí Byacè Jesǔ o dố thòklyěkǔ hte akhè̌nuô, a myáhtye kayǎ bè́mṳdu cuố opò̤́ one ré̤ lò̌hò́ dố nyěhò́. Bí a myáhtye èthǐ akhè̌ a thè́zò̤ ní̤dyé èthǐ rò a zasǐmé̤ pé̤lò̌ kayǎswí dố èthǐklè̌ nuôtahe.
15Bí mò̤́hé tamò̤́ kíré̤ phûtǎ̤hò́ akhè̌nuô, a khǒpacè̤̌ tahe hyǎ dố lǔo rò a hyǎhé lǔ, “Khǎlé̤ bíyětôphoma dò̌ ophû tôdò̌꤮ to, htuô̌to mò̤́hé hò́ akhu-akhyě thyáphú èthǐ ki cuốipri̤-e ní̤dyédû lahyǎ a lé̤elé̤ǒ dốdò̌dốso nuôtahe akǔ rò nò̌ka̤mò̌ kayǎ yětahe.”
16Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Lonò̌ka̤ èthǐ to. Myá dyéedyéǒ pé̤ èthǐ tôcôcô nuô.”
17Rò èthǐ hésû lǔ, “Pè̤tè̤ o prè́tû́ khò́mǔ nyǎ̤klò̤́ ná tè̤̌phú nyě̤bè prè́.”
18Rò a hé èthǐ, “Phyéhyǎ dố vǎ o yě.” 19Rò a nò̌onyǎlya̤lò̌ lò̌꤮ kayǎ nuôtahe dố mi̤thuô̌lè̌khu. A phyé khò́mǔ nyǎ̤klò̤́ ná tè̤̌ nyě̤bèyě rò a tṳ́htya dố mò́lè̤̌ rò a hébwíhétaryěhtya Cò́marya htuô̌rò a ibikyě khò́mǔ. Htuô̌rò a dyétǎ̤ dố a khǒpacè̤̌ tahe a o. Rò a khǒpacè̤̌ tahe zṳ́tǎ̤ dǐtû́ dố kayǎ bè́mṳ tahe a o. 20Èthǐ e pòepòǒ ekò́ǒbǎ lò̌plǐ cò́ pwǒ̤꤮ tôprè̤ cò́. A khǒpacè̤̌ tahe phyédwóplò́ khyě a okyǎlố tahenuô a obǎ pǎ cò́ ná krí̤nuô shyényě̤mě cò́. 21Dyáshuô̌shuô̌prè́ prè̤khǔdu dố a e sè yětahenuô a phû꤮ odû nyǎ̤rí cò́. Prè̤mò ná pacè̤̌phú tahenuô dyátuố̤ lǔ to.
Byacè Jesǔ Cuố Dố Htyěkhu
(Marko 6:45-52, Giovanni 6:15-21)
22Èthǐ ihtuôplò́ htuô̌htuô̌ ná Jesǔ nò̌cuốnuô̌ sidyá lò̌ a khǒpacè̤̌ tahe thòklyě rò a nò̌htecuố ré̤kyǎ èthǐ dố htyěò bè́rè̤̌. Rò bí a khǒpacè̤̌ htyasidyá thòklyě akhè̌nuô, è rò a plwǒka̤kyǎ lò̌ kayǎ bè́mṳ nuôtahe. 23A plwǒka̤htuô̌ kayǎ bè́mṳ rò, a cuốhtya kwǐcò́bè̌ dố solo̤ tû́dû tôprè̤ prè́. Bí mò̤́khípaló̤ hyǎ hò́ akhè̌nuô, a o tû́dû bínuô tôprè̤ prè́. 24Manárò bí thòklyě nuôtôbè htecuố ye̤lǎhò́ dố nókǔ akhè̌nuô, ké̤lathè́du hyǎsásû èthǐ rò htyěháhó hyǎplyá̤ kò́klí lò̌ èthǐ thòklyě.
25Bí shyě i-utazè̤̌ mò̤́ kíré̤ lǐbǔhò́ akhè̌nuô, Byacè Jesǔ cuố dố htyěkhu rò a hyǎtǒ èthǐ. 26Bí a khǒpacè̤̌ tahe myáhtye lǔ cuố dố htyěkhu akhè̌nuô, èthǐ thè́isě tanyǎ̤tadè cò́ rò a è́htǒ lahyǎ, “Kố꤮ luô̤̌taprya̤.”
27Manárò tôphuốtuô̌, Byacè Jesǔ hé èthǐ, “Dyakhû̌dyahǎ lahyǎ thǐ thè́plò. Thè́isě lahyǎ tǎmé̤, yěma vǎ prè́.”
28Rò Petru hé, “Byacè, ki nè̤ má̤lakǒ hérò hé vǎ dố vǎ ki hyǎkuô̌ dố htyěkhu dố nè̤ o.”
29Rò a hé lǔ, “hyǎmò̌.”
Rò Petru tǎ̤hte dố thòklyěkǔ rò a hyǎtǒkuô̌ dố Jesǔ a o dố htyěkhu. 30Manárò bí a myáhtye ké̤lathè́ htyěháhó akhè̌nuô, a thè́isě rò a lacû́tǎ̤, rò a è́htǒ, “Byacè, me̤cwó̤ ré̤ vǎ ní꤮.”
31Byacè Jesǔ zó̤hyǎ atakhu tôphuốtuô̌ rò a cwihtya lǔ rò a hé lǔ, “Nè̤ tè̤zṳ̂́ patí꤮ lǎ vǎ꤮, nè̤ thè́plò rare me̤tě?”
32Bí èthǐ htyanuô̌ dố thòklyěkǔ akhè̌nuô, ké̤tacố hyǎ. 33Bínuôakhè̌ kayǎ o dố thòklyěkǔ nuôtahe cò́bè̌htya Byacè Jesǔ rò a hé, “Nè̤ ma Cò́marya aphúkhǔ tôprè̤ má̤lakǒ nyǎ hò́.”
Byacè Zasǐmé̤ Tè̤swítè̤sè̌ Dố Gennesaret Ké̤
34Èthǐ cuốbè́ hò́ htyěòduyě rò a cuốtuố̤ lahyǎ dố Gennesaret ké̤. 35Dò̌phúsophú bínuô tahe tǒ̤maní̤ Jesǔ rò èthǐ cuốhéso pé̤lò̌ lò̌꤮ kayǎ dố a o lahyǎ dố ké̤kǔ bínuô tahe rò ǔ è́hyǎ lò̌ kayǎswí kayǎsè̌ tahe dố Jesǔ o. 36Èthǐ kwǐthè́zò̤ Byacè ná nò̌tôbè prè́ nè̤ ca̤htû̌ yěnuô ná prè̤swí prè̤sè̌ yětahenuô takiphúprè́. Rò kayǎ dố a tôbè lǔ ca̤htû̌ tahenuô, a tè̤swítè̤sè̌ lamé̤ lò̌plǐ cò́.
15Cò́marya A Tè̤mekyǎngó̤ Ná Phyěphuô̌ Alé̤klǒ
1Pharisěophú ná prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá aklè̌ tahehenuô, a o dố vǐ̤ Jerusalem rò a hyǎ sudyǎ Byacè Jesǔ, 2“Nè̤ khǒpacè̤̌ yětahe nuôma me̤těrò a krwǒlṳ̂me̤ kuô̌ǔ phú tè̤cò́bucò́bè̌ alé̤klǒ o nuôtahe to me̤tě? Èthǐ kíré̤ esè rò a sǐplǐ kuô̌ǔ atakhu to.”
3Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Thǐ vǐkyǎ Cò́marya mekyǎngó̤ tahe rò thǐ cuốkrwǒ lṳ̂me̤ tuố̤ thǐ phyěphuô̌ alé̤klǒ me̤tě? 4Me̤těhérò, Cò́marya hé, ‘Bezṳ̂́benyá̤ nè̤muố̤nè̤phè̌ ní,’15:4 Li Hteka̤ 20:12, Li Dônyǎ 5:16 rò ‘Kayǎ dố a isò̌ amuố̤aphè̌ tôprè̤prè̤nuô bè me̤thyěkyǎ lǔ.’15:4 Li Hteka̤ 21:175Manárò thǐ nò̌hé ǔmuố̤ǔphè̌, ‘Kố꤮ muố̤, Kố꤮ phè̌, rû̌htè̌ dố vǎ tǒbè myákhwè me̤cwó̤ ná thǐnuô a o vǎ, manárò vǎ yǒ belya̤ htuô̌hò́ vǎ thè́plò ná vǎ tǒbè dyé ná Cò́marya,’ thǐ nò̌hé ǔ ná ǔmuố̤ǔphè̌ phúnuô. 6Kayǎ tôprè̤prè̤ ki ka̤ hé amuố̤aphè̌ phúnuô hérò thǐ nò̌bezṳ̂́benyá̤ pǎ ǔ ná ǔmuố̤ǔphè̌ to hò́. Thǐ lṳ̂krwǒ thǐ phyěphuô̌ alé̤klǒ akhu-akhyě thǐ me̤taphǔkyǎlò̌ hò́ Cò́marya a tè̤mekyǎngó̤ yětômû̌ hò́. 7Kayǎ cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ thǐ꤮, Prè̤pro̤ Isaiah héone thǐrithǐkyǎ nuôma a tǒtû́ cò́.
8‘Kayǎ yětahe bezṳ̂́benyá̤ lahyǎ vǎ ná akhǎu manárò athè́plò nuôma a otaphǎye̤ ná vǎ prè́. 9Èthǐ cò́bè̌htya vǎ yěnuô angó̤lasá o tôcô꤮ to. Èthǐ ithyóithya prè́ ǔ ná prè̤lukayǎ alé̤klǒ tahe prè́ manárò a hé ní̤dyé lahyǎ ná a ithyóithya cò́ ǔ ná Cò́marya a tè̤thyótè̤thya tahe cò́.’”15:9 Isaia 29:13
Tè̤ Dố A Me̤ Taprómǔmyá̤ Kayǎ Tahe
10Byacè Jesǔ è́hyǎphû kayǎ bè́mṳ dố akhǎshyé rò a hé èthǐ, “Ní̤dǎ rò yácû́ pṳ̌thè́gně tǎ̤te̤ lahyǎ. 11Tè̤ dố a nuô̌ dố kayǎ kyǎ̤kǔ tahenuô, a me̤ taprómǔmyá̤ lǔ dố Cò́marya anyěhyǎ to. Manárò tè̤ dố a hte dố kayǎ kyǎ̤kǔ tahenuô, a me̤ taprómǔmyá̤ lǔ.”
12Bínuôakhè̌ a khǒpacè̤̌ tahe hyǎ dố lǔo rò a hé lǔ, “Nè̤ hébè ngó̤ nuôtahenuô, Pharisěophú tahe thè́plòsè̌ lò̌plǐ nè̤ nuôma nè̤ thè́gně ní̤dyé nè̤né̤ è̌?”
13Rò a hésû èthǐ, “Vǎphè̌ dố mò́khu tôprè̤ ki htò́htekyǎ lò̌plǐ thòmò̤́ dố a isò́ má̤to nuôtahe pǎ. 14Tane̤ tuố̤ tǎ èthǐ tǎmé̤, plwǒ okyǎdû èthǐ phúnuô hò́. Èthǐ ma kayǎ mèthèkhí tahe dố a thǔpé̤ kayǎ mèthèkhí tahe aklyá prè́. Kayǎ mèthèkhí tôprè̤ ki thǔpé̤ kayǎ mèthèkhí dố aruôtôprè̤ klyá hénuôma èthǐ ki latǎ̤lò̌ dố hekǔ thè́nyě̤ pǎ.”
15Htuô̌rò Petru hé lǔ, “Héplǒ pé̤ pè̤ ngó̤khákho yě angó̤lasá nuô.”
16Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Thǐ tane̤plǒ pé̤ kuô̌nyǎhí ǔ to è̌? 17Tè̤lò̌꤮ plǐ dố a nuô̌ dố kyǎ̤kǔ tahe nuôma, a nuô̌ dố phuô̤̌kǔ, a nuô̌ htuô̌ dố phuô̤̌kǔ rò a bè htecuốkyǎ dố dò̌klò̌ nuôma thǐ thè́gně to è̌? 18Manárò tè̤ dố a o dố kyǎ̤kǔ hte tahe nuôma a o dố thè́plòkǔ hyǎ, rò a me̤ taprómǔmyá̤ kayǎ. 19Me̤těhérò tè̤me̤thyě prè̤lukayǎ, cuốthû́ ǔphúǔmě, cuốthû́ prè̤mòprè̤khǔ, ehuôehí, khyálahǒlahya tè̤, dyámwi̤htyězo̤ ǔ, ná tè̤tane̤ taprómǔmyá̤ tahe, lò̌꤮ tè̤ yětahe nuôma a hyǎhtelò̌ dố kayǎ a thè́plòkǔ prè́. 20Tè̤yě tahe ma a me̤ taprómǔmyá̤ kayǎ. Sǐplǐ takhu to rò esè nuôma a me̤ taprómǔmyá̤ kayǎ to.”
Canan Myěcômuố̤ Tôprè̤ Atè̤zṳ̂́
21Byacè Jesǔ htecuốkyǎ ná khǎlé̤ bí a ophû tavǐtava̤ ná vǐ̤ Tyre ná vǐ̤ Sido nuôtôpho. 22Rò Canan myěcômuố̤ dố a o dố ké̤bínuô tôprè̤ hyǎ dố Byacè Jesǔ a o rò a hyǎ è́htǒ kwǐthè́zò̤htya lǔ, “Kố꤮ Byacè, Khwí Davi aphúkhǔ, thè́zò̤ré̤ vǎ ní꤮ khǐné me̤bè vǎphúmò rò a me̤shyo nyacò́.”
23Manárò Byacè Jesǔ hésû lǔ tômû̌꤮ to. Rò a khǒpacè̤̌ tahe hyǎ rò kwǐthè́zò̤ lǔ, “Nò̌ ka̤kyǎ prè̤mò nuô tôprè̤, a krwǒ è́htǒè́mo̤ tadû kuô̌ pè̤ nuô̌.”
24Rò Byacè Jesǔ hésû prè̤mò yětôprè̤, “Cò́marya nò̌hyǎ tû́prè́ vǎ dố Israelphú dố athyáná thímí lamé̤ tahe agně prè́.”
25Rò prè̤mò yětôprè̤ hyǎ dángṳ̂lya̤ dố Byacè Jesǔ nyěhyǎ rò a hé lǔ, “Kố꤮ Byacè, khyáthè́dǒ me̤cwó̤ ré̤ vǎ ní꤮.”
26Rò Byacè hésû lǔ, “Pè̤ phyé phú yětahe asèe rò buôekyǎ ná htwitahe nuôma a kòto.”
27Rò a hésû, “Amá̤, Byacè꤮ manárò htwitahe nuôma a enò́ nyǎprè́ abyacè atè̤ tǎ̤kuố̤tǎ̤vè̤̌ dố dǐrè̤́lè̤̌ nuôtahe prè́.”
28Yětôphuốrò Byacè Jesǔ hésû lǔ, “Mòmuố̤, nè̤ tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ sò̌nyacò́! Phú nè̤ kwǐ nuô a ki htwǒ pé̤dû nè̤ ní꤮.” A phúprè̤mò omo̤-oryá ka̤ takrò̤̌ cò́ bí Byacè hé lǔ akhè̌ nuô cò́.
Byacè Jesǔ Zasǐmé̤ Ró̤è́lǎ Kayǎ
29Byacè htecuốkyǎ bínuô rò a cuốrwó Galilea htyěòduhtû̌ nuô rò a cuốhtya onyǎo dố sorò̤̌lo̤ tôpho. 30Kayǎ tahe hyǎpluhyǎphè kuô̌ lò̌plǐ lǔ. Rò èthǐ è́hyǎní̤, záhyǎní̤ lahyǎ kayǎ khǎduôdá tarṳ́-otyá̤ tahe, kayǎ mèthèkhí tahe, kayǎ dátò̤̌ tahe, kayǎ pè́ tahe ná dố aruô tahe è́lǎ rò èthǐ hyǎdyatǎ̤ dố Byacè khǎduôshyé rò a zasǐmé̤ pé̤ lò̌ èthǐ. 31Bí kayǎ tahe myáhtye ná kayǎ pè́ tahe hébè cyá̤ ka̤khyě, kayǎ dátò̤̌ tahe ryáka̤khyě, kayǎ khǎduôdá tarṳ́-otyá̤ tahe cuốcyá̤khyě, kayǎ mèthèkhí tahe mèthè lǐka̤khyě akhè̌nuô, èthǐ khyéthukhyéthè́ rò htuthè́htya Israel a Cò́marya.
Byacè Jesǔ Buôe Kayǎ Lwǐ̤rí
32Byacè Jesǔ è́hyǎ a khǒpacè̤̌ tahe dố a o rò a hé èthǐ, “Vǎ thè́zò̤ ní̤dyé nyacò́ kayǎ yětahe, a o kuô̌ lahyǎ ná vǎ bíyě ma a bǎ hò́ thuô̌nyě hò́. Èthǐ lé̤elé̤ǒ o lahyǎ tôcô꤮ to. Vǎ thè́zṳ̂́ plwǒka̤ tavǐ̤takò̌ èthǐ to, pǎma èthǐ ladyáeladyáǒ rò lakhû́lapò̤ ka̤lò̌ lahyǎ dố klyálo̤ he.”
33Rò a khǒpacè̤̌ tahe hésû lǔ, “Khǎlé̤ bíyě tôphoma dò̌so ophûowó tôdò̌꤮ to. Pè̤ kíré̤ buôe kayǎ yě tôplutôphè agněnuô, pè̤ ki cuốipri̤ etǒ sèe bítě?”
34Rò Byacè Jesǔ sudyǎ èthǐ, “Thǐkhò́mǔ o báklò̤́tě?”
Rò èthǐ hésû lǔ, “A o thuô̌thyótôklò̤́ ná tè̤̌phú takiphú꤮ prè́.”
35Rò Jesǔ nò̌onyǎtǎ̤ lò̌ kayǎ bè́mṳ yětahe dố hekhu. 36A phyéhtya khò́mǔyě thuô̌thyótôklò̤́ ná tè̤̌phú yětahe rò a hébwíhétaryě htuthè́htya Cò́marya rò a ibikyě khò́mǔ yětahe, htuô̌rò a dyétǎ̤ ná a khǒpacè̤̌ tahe. A khǒpacè̤̌ tahe cuốzṳ́etǎ̤ dǐtû́ pé̤lò̌ ná kayǎ bè́mṳ nuôtahe. 37Èthǐ epwǒ̤edwǒ ní̤lò̌ pwǒ̤꤮ tôprè̤, rò a ekò́ǒbǎ pòepòǒ lò̌plǐ cò́. A khǒpacè̤̌ phyédwókhyě khò́mǔ okyǎ yětahenuô a bǎpǎ cò́ ná krí̤nuô thuô̌thyótômě cò́. 38Dyá shuô̌shuô̌prè́ prè̤khǔdu dố a esè yěnuô, a o lwǐ̤rí. Prè̤mò ná pacè̤̌ nuô ǔ dyá tố̤kuô̌ to. 39Bí Byacè plwǒka̤kyǎ htuô̌hò́ kayǎ bè́mṳ akhè̌nuô, a cuốnuô̌ dố thòklyěkǔ rò a htecuố dố Magada ké̤.
16Kayǎ Htwǒ Judaphú Khuklò́khuklyǎ Tahe Nò̌dyéluô̌ Jesǔ Tè̤pro̤tè̤prya̤
(Marko 8:11-13, Luka 12:54-56)
1Pharisěophú ná Saducěophú tahe hyǎ dố Byacè Jesǔ a o rò a hyǎ kwǐmyá takè lǔ dố a ki dyéluô̌ pé̤ èthǐ tè̤pro̤tè̤prya̤ dố a o dố mò́khu hyǎ tôcô.
2Rò a hésû èthǐ, “Tamò̤́ kíré̤ tǎ̤hò́ akhè̌nuô, mò́ ki li̤ hérò thǐ hé lahyǎ, parǒpǎ ma ké̤cṳ̂ to. 3Htuô̌rò mò̤́lǐ akhè̌nuô, mò́ ki li̤, ò́luố̤ ki duô̌ hò́rò thǐ hé lahyǎ, ké̤lalyǎ hyǎ pǎ. Thǐ myá mò́lè̤̌ tè̤me̤htwǒhtya tahe rò thǐ myálwó thè́gněone ré̤ ké̤cṳ̂ ké̤lathè́ ari-akyǎ tadû́rò tè̤me̤htwǒhtya ané̤ khǒnyá̤yě tahenuô thǐ cuố thè́gně lwó ré̤ angó̤lasá to ma phútě? 4Kayǎcyě̤ kayǎricyá̤ kayǎ dố acò́ kuô̌ǔ ná Cò́marya to yětôhtû̌ tahe cuốkwǐmyá tuố̤ vǎ tè̤me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ tôcô, manárò vǎ ki dyéluô̌ pé̤tû́prè́ èthǐ tè̤pro̤tè̤prya̤ tôcô dố athyáná Prè̤pro̤ Jona nuô pǎ prè́,” a héhtuô̌rò a htecuố taphǎkyǎ ná èthǐ.
Pharisěophú Tahe Ná Saducěophú Tahe Ahuô̌mû
5Bí èthǐ htecuốbè́ htuô̌hò́ htyěòdu akhè̌nuô, a khǒpacè̤̌ tahe sǒtapa̤ sucuốní̤ khò́mǔ. 6Byacè Jesǔ hé èthǐ, “Rò̤ní̤ lahyǎ Pharisěophú tahe ná Saducěophú tahe ahuô̌mû nuô ní꤮.”
7Rò èthǐ dônyǎ ní̤dyé lǔ Jesǔ hé ngó̤ yěnuô tôprè̤ ná tôprè̤ rò a hé lahyǎ phúyě, “Byacè hé pè̤ phúyěnuôma má̤dố pè̤ sǒtapa̤ phyécuốní̤ pé̤ lǔ khò́mǔnuô hò́.”
8Byacè Jesǔ thè́gně ná èthǐ hébè lǔ ná khò́mǔ ari-akyǎ akhu-akhyě, a sudyǎ èthǐ, “Kayǎ tè̤zṳ̂́ patí thǐ꤮, mame̤těrò thǐ cuốdônyǎ ní̤dyé khyělǔ ná thǐ sǒtapa̤ phyécuốní̤ khò́mǔ ari-akyǎ phútě? 9Tuố̤khǒnyá̤rò thǐ thè́gněplǒ pé̤ kuô̌nyǎ híǔ to è̌? Bí vǎ buôe khò́mǔ nyǎ̤klò̤́ ná kayǎ nyǎ̤rí akhè̌nuô, thǐ phyédwóplò́ khyěthyá a okyǎlố nuôtaherò a o bákrí̤tě nuôma thǐ sǒtapa̤hò́ è̌? 10Má̤torò bí vǎ buôe kayǎ lwǐ̤rí ná khò́mǔ thuô̌thyótôklò̤́ akhè̌nuô, thǐ phyédwóplò́ khyěthyá a okyǎlố nuôtaherò a o bákrí̤tě nuôma thǐ sǒtapa̤ hò́ è̌? 11Vǎ hé khò́mǔ ari-akyǎ má̤to nuôma thǐ tǒ thè́gně kuô̌hò́ ǔ hò́. Vǎ hé thǐ, rò̤ní̤ lahyǎ Pharisěophú tahe ná Saducěophú tahe ahuô̌mû nuô ní꤮.” 12Bínuôkhè̌ a khǒpacè̤̌ tahe thè́gněplǒhyǎ ná Byacè Jesǔ nò̌rò̤ní̤ èthǐ ná huô̌mû dố ǔ me̤ tapho duhtya è ná khò́mǔ nuô má̤to. A nò̌rò̤ní̤ èthǐ ná Pharisěophú tahe ná Saducěophú tahe a tè̤ithyóithya tahe nuôprè́.
Petru Ò́lya̤ Ná Jesǔ Ma Krístu
13Bí Byacè Jesǔ cuốtuố̤ dố vǐ̤ Caesarea Philipi akhè̌nuô, a sudyǎ a khǒpacè̤̌ tahe, “Ǔ hé lahyǎ prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤ vǎyě ná vǎ ma ǔpě?”
14Èthǐ hésû lǔ, “Taheherò a hé ná Giovanni Baptista, tahehe kuô̌kerò a hé ná Prè̤pro̤ Elia, taheherò a hé ná Prè̤pro̤ Jeremia, tomaná prè̤pro̤ khódû dố aruô tahe aklè̌ tôprè̤prè̤ prè́,” a hé lahyǎ phúnuô.
15“Manárò, thǐ kuô̌kelé꤮, thǐ ki hé kuô̌ vǎ ná ǔpě?” A hé rò,
16Simonè Petru hésû lǔ, “Nè̤ ma Krístu dố a me̤lwóhteka̤ ǔ tôprè̤ hò́. Nè̤ ma Cò́marya dố a htwǒprè̤ tôprè̤ aphúkhǔ.”
17Rò Byacè Jesǔ hésû lǔ, “Jona aphúkhǔ Simonè, Cò́marya sò̌ri hò́ nè̤ me̤těhérò yěma prè̤lu kayǎ dyéthè́gně htyaluô̌ nè̤ má̤to, má̤dû Phè̌ Cò́marya dố mò́khu tôprè̤ dyéthè́gně htyaluô̌ nè̤ prè́. 18Rò vǎ hé nè̤, nè̤mwi̤ ná Petru16:18 Petru angó̤lasá ma “lò̤́” rò vǎ ki sò́lya̤ vǎ prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ dố lò̤́yě alo̤ pǎ. Tè̤thyě ashyo-asò̌ ki lacṳ́ lò̌ alé̤ pǎ. 19Vǎ ki dyé nè̤ mò́khu htyělé̤ké̤kǔ thò́hti pǎ. Lò̌꤮ nè̤ cò̌klò̤ma ǔ dố hekhu yěnuô, Cò́marya ki cò̌klò̤ma kuô̌dû ǔ dố mò́khu pǎ. Lò̌꤮ nè̤ ilyě plwǒkyǎ dố hekhu yětahenuô Cò́marya ki ilyě plwǒkyǎ kuô̌dû dố mò́khu pǎ.” 20Rò Byacè Jesǔ dyérò̤dyéryě̤ a khǒpacè̤̌ tahe, vǎ ma Krístu tôprè̤nuô cuốhésoluô̌ pé̤ tǎ ǔ tôprè̤꤮ tǎmé̤ ní꤮.
Byacè Jesǔ Héluô̌ Ná A Ki Khyábè Tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ Ná Tè̤thyě Pǎ
(Marko 8:31-9:1, Luka 9:22-27)
21Cáhtya bínuô rò Byacè Jesǔ héluô̌plǒ pé̤ a khǒpacè̤̌ tahe ná vǎ bècuố dố vǐ̤ Jerusalem rò Judaphú muố̤prû̌muố̤prè̤́ tahe ná bwídukhu tahe ná prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe ki me̤cyě̤me̤cṳ̂ vǎ è́myěè́cô cò́ pǎ. Èthǐ ki me̤thyě vǎ pǎ htuô̌rò thuô̌nyě bè́htya tônyěpǎ nuô Cò́marya ki me̤htwǒprè̤ ka̤khyě vǎ pǎ.
22Petru è́cuố taphǎ cò̤́cè̤̌kyǎ Byacè takiphú rò a thè́prwǒ̤ lǔ, “Byacè Cò́marya ki me̤tǎ̤tṳ̂̌ pé̤dû nè̤ pǎ. A bè htwǒhtyaní̤ taki꤮ to.”
23Byacè Jesǔ tarí ka̤khyětǒ Petru rò a hé lǔ, “Kố꤮ khǐnéricyá̤ khuklò́, htecuố taphǎkyǎ ná vǎ, nè̤ ma athyáná lò̤́ tômě dố ǔ lé̤taphò̌ sítakluô̌ tômě nuôprè́. Nè̤ tè̤tane̤ tahenuô athyáná prè̤lukayǎ a tè̤tane̤ nuô prè́, a thyákuô̌ ná Cò́marya a tè̤tane̤ tahenuô má̤to.”
24Htuô̌rò Byacè Jesǔ hé a khǒpacè̤̌ tahe, “Kayǎ tôprè̤prè̤ ki thè́zṳ̂́ krwǒ vǎkhyě hénuô, a tǒbè me̤ phú vǎ thè́zṳ̂́nò̌me̤ lǔ nuôtahe, a me̤ cṳ́꤮ dû athè́plò ma aní̤ to. A bè záhtya ní̤dyédû a krusu rò a bè krwǒ vǎkhyě. 25Me̤těhérò kayǎ tôprè̤prè̤ dố a thè́lǒ ní̤dyé athè́plò htwǒprè̤ nuô, a ki thyě tacṳ́prè̤ talèkrè́ pǎ. Manárò kayǎ dố a vǐkyǎ athè́plò htwǒprè̤ dố vǎgně tôprè̤nuô a ki ní̤bè thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ pǎ. 26Kayǎ tôprè̤prè̤ ki ní̤bè lò̌ cò́ hekhusǐba a tè̤duzá̤htyathè̌ tahe cò́ tadû́rò a ki lacṳ́kyǎ a thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ yě hénuô abwío dố lǔgně ǐtě? Kayǎ dố a thè́zṳ̂́ ní̤bè ka̤khyě khyěthyá a thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ yě tôprè̤prè̤nuô tè̤duzá̤htyathè̌ dố a ki ipri̤bè́ ná a thè́plòhtwǒprè̤ yěnuô a o tôcô꤮ to. 27Me̤těhérò prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤ vǎyě ki hyǎ ná aphè̌ alǐatakhè̌ pǎ, ná amò́khu tanéphú tahe pǎ rò a ki dyé ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ a tè̤me̤ní̤khwókè phú èthǐ me̤htuô̌hò́ nuôtahe pǎ. 28Vǎ hé má̤lakǒ cò́ thǐ, kayǎ dố a ihtòo bí thǐklè̌yě tahehenuô, bí èthǐ thyětyahí to akhè̌, èthǐ ki myáhtyenò́ lahyǎ prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤ vǎyě ki hyǎ phú khwí tôprè̤nuô pǎ.”
17Byacè Jesǔ Hébè Ná Mosè Ná Prè̤pro̤ Elia
1Mò̤́nyě thuô̌thyó bǎhtuô̌nuô Byacè Jesǔ è́ní̤ Petru, Jakomo ná apuố̤ Giovanni rò a cuốhtya dố sohtyalô̌ tômě alo̤. Rò a thè́zṳ̂́ cuốotû́dû kuô̌ná èthǐ prè́. 2Bí èthǐ o bínuôakhè̌ Byacè Jesǔ ané̤klò̤́ htulya taklya khólò̌ dố èthǐ nyěhyǎ. Amèthè tôbè nuô a takhè̌ thyácò́ná tamò̤́nuô, ahyeca̤ nuô a bǔthǒ plyatakhè̌ cò́. 3Taplô̤phú akǔnuô, èthǐ myáhtye Mosè ná Prè̤pro̤ Elia hyǎoluô̌htya rò èthǐ hébè lahyǎ ná Byacè Jesǔ.
4Petru hé Jesǔ, “Byacè꤮, khǎlé̤ bíyě tôpho rò atwó̤ mo̤ryá lǎ. Nè̤ ki thè́plòo hérò vǎ ki isò́pé̤ thǐ lé̤thû thuô̌mě, tôměrò nè̤gně, tôměrò Mosè agně, tôměrò Prè̤pro̤ Elia agně.”
5Bí a hébè pǎprè́ akhè̌nuô, ò́luố̤ takhè̌ tôba lapò̤ tǎ̤bíkyǎ èthǐ rò ngó̤pra̤htya tômû̌ dố ò́luố̤ akǔ, “Yěma vǎphú dố vǎ mo̤ ní̤dyé è rò vǎ thè́plòo ní̤dyé è tôprè̤, ní̤dǎ lahyǎ angó̤ ní꤮.”
6Bí a khǒpacè̤̌ ní̤huô̌ phúyě akhè̌nuô, èthǐ thè́isě kanó̤꤮ to, rò a vǐ lakhû́ takluô̤̌ tǎ̤lò̌ ané̤ dố hekhu. 7Manárò, Byacè Jesǔ hyǎ tô èthǐ rò a hé èthǐ, “Ihtò lahyǎ, thè́isě tǎmé̤.” 8Bí èthǐ myáhtya akhè̌, a myáhtye tû́ Byacè Jesǔ tôprè̤prè̤꤮ tuô̌.
9Bí èthǐ o dố solo̤ hítǎ̤ akhè̌nuô, Byacè Jesǔ mekyǎ ní̤ èthǐ ngó̤, “Prè̤lukayǎ aphúkhǔyě ki thyě ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě hí dố tè̤thyě hítonuô, cuố hésoluô̌ pé̤ tǎ ǔ ná thǐ myáhtye tè̤yětahe ari-akyǎ tôprè̤꤮ tǎmé̤ ní꤮.”
10A khǒpacè̤̌ tahe sudyǎ lǔ, “Prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe hé ná Prè̤pro̤ Elia bèhyǎ ré̤klò̌ ná Messia dố a ki me̤lwóhteka̤ ǔ yěnuô tôprè̤ pǎ, a cuốhétuố̤ phúnuô me̤tě?”
11Rò Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Prè̤pro̤ Elia bè hyǎ má̤nyǎ pǎ rò a bè hyǎ taritaryǎ me̤ryá ka̤khyě tè̤lò̌꤮ plǐ nuôma a má̤lakǒ cò́ vǎ. 12Manárò vǎ hé thǐ, Prè̤pro̤ Elia hyǎ htuô̌hò́ manárò èthǐ thè́gně lǔ to rò kayǎ tahe me̤ lǔ cṳ́꤮ èthǐ thè́plò thè́zṳ̂́ me̤ lǔ nuôprè́. Thyáphúnuôhò́, prè̤lukayǎ aphúkhǔyě ki khyábè tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ dố èthǐ takhukǔ pǎ.” 13Bínuôakhè̌ a khǒpacè̤̌ tahe thè́gněplǒhyǎ ná a hé hò́ Giovanni Baptista ari-akyǎ yěnuô hò́.
Byacè Zasǐmé̤ Pacè̤̌ Prè̤khǔphú Tôprè̤
14Bí èthǐ hítǎ̤lya̤ myáhtye kayǎ bè́mṳ dố solè̤̌ akhè̌nuô, kayǎphè̌ tôprè̤ hyǎ dángṳ̂lya̤ dố anyěhyǎ rò a hé lǔ, 15“Byacè, thè́zò̤ní̤ ré̤ vǎ phúprè̤khǔ, a taryé shyonyacò́ rò a lakhû́ nuô̌ tamǒmǒ dố mikǔ, má̤torò a latǎ̤nuô̌ tamǒmǒ dố htyěkǔ. 16Vǎ è́hyǎ lǔ dố nè̤ khǒpacè̤̌ tahe a o tadû́rò a zasǐmé̤cyá̤ pé̤ vǎ to.”
17Byacè Jesǔ hé èthǐ, “Kayǎ sǒdǒ tè̤zṳ̂́ thǐ꤮, ná kayǎ cuốthû́klyá thǐ꤮, vǎ bè onyě̤ tố̤kuô̌pǎ ná thǐ bátě? Vǎ tǒbè khyáthè́dǒ nyě̤pé̤kuô̌pǎ thǐ bátě?” A héhtuô̌ phúnuôrò a héke kayǎphè̌ nuôtôprè̤, “È́hyǎ nè̤phúkhǔ bíyě.” 18Byacè Jesǔ thè́prwǒ̤ khǐné rò khǐné htecuốkyǎ dố pacè̤̌phú nuô tôprè̤ akǔ rò atè̤sè̌ lamé̤kyǎ tôphuố lamé̤ cò́.
19Htuô̌rò a khǒpacè̤̌ tahe hyǎhuôhyǎthwè́ dố lǔo rò a hyǎ sudyǎhuô lǔ, “Pè̤ vè̤́htekyǎ bè́kuô̌ khǐné to me̤tě?”
20Rò a hésû èthǐ, “Mame̤tě thǐ vè̤́htekyǎbè́ kuô̌ǔ khǐné to hérò, thǐ tè̤zṳ̂́ patí dû thǐgněnuô̌. Vǎ hécò́cò́ thǐ꤮, thǐ tè̤zṳ̂́ ki o tí꤮ taplèplò tôplò nuôprè́ tadû́rò thǐ ki hé soyětômě, ‘Thò́thû́ cuố taphǎkyǎ ná khǎlé̤ bíyě,’ kihéma꤮ a ki thò́thû́cuố prè́. Thǐ tè̤zṳ̂́ ki o hénuô, tè̤ dố thǐ me̤cyá̤to nuô a o tôcô꤮ to. 21(Manárò, thǐ ki duôesè kwǐcò́bè̌ to hénuô, khǐné htecuốkyǎ cyá̤ to.)”17:21 Li yětômǎ̤ nuô a o nuô̌tố̤kuô̌ dố li dố ǔ rǎ ná takhu dố kalúlố khè̌nuô tôba akǔ to.
Byacè Hésoluô̌ Khyěthyá Ná A Ki Thyě Pǎ Ari-akyǎ
22Bí èthǐ cuố myáhtye tǎ̤sû plò́lò̌ lǔ dố Galilea ké̤ akhè̌nuô, Byacè Jesǔ hésoluô̌ pé̤ èthǐ, “Prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě, ǔ ki isè̌ tǎ̤kyǎ è dố prè̤lukayǎ a takhukǔ pǎ. 23Èthǐ ki me̤thyě lǔ pǎ rò thuô̌nyě bè́htya tônyě pǎnuô a ki htwǒprè̤ ka̤khyě pǎ.” Rò a khǒpacè̤̌ tahe thè́plè̤̌thè́zò̤ lò̌plǐ.
Byacè Jesǔ Ithyó Pé̤ Ǔ Ná Tè̤lǔhǒdu Amo-arǎ Ari-akyǎ
24Bí Byacè Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe cuốtuố̤ dố vǐ̤ Capernaum akhè̌nuô, prè̤ihtuôplò́ tè̤lǔhǒdu amo-arǎ tahe hyǎ dố Petru a o rò a sudyǎ lǔ, “Thǐthárá dyékuô̌ tè̤lǔhǒdu amo-arǎ to è̌?”
25Petru hésû èthǐ, “To, a dyé vǎ꤮”
Bí Petru nuô̌ dố hidò́kǔ akhè̌, Byacè Jesǔ hé ré̤ lǔ, “Simonè, nè̤ tane̤ phútě? Hekhu akhwí tahe a hyǎkwǐ amo-arǎ dố maǔpě opě? A kwǐ ní̤dû dố a htyěphúké̤phú tahe a o è̌? Má̤torò a kwǐ lahyǎ dố htyěruô ké̤klò̌phú tahe a o è̌?”
26Petru hésû lǔ, “A kwǐ dố htyěruô ké̤klò̌phú tahe a o prè́.”
Rò Byacè Jesǔ hésû lǔ, “Ki me̤phúnuôrò a htyěphúké̤phú ní̤dû tahenuô, a ki ní̤ tè̤palǎ hò́. 27Manárò thyáphú èthǐ ki thè́plòsè̌ tǎ pè̤ tǎmé̤ nuô, cuốbímò̌ tè̤̌phú dố Galilea a htyěòkǔ nuô. Tè̤̌phú dố a ní̤ ré̤lố tôbènuô bámǒ myáré̤lố akyǎ̤kǔ nuô. Nè̤ ki myáhtye rû̌zye tôbè pǎ. Phyé rû̌nuô rò cuốdyé ná nè̤gně ná vǎgně tè̤lǔhǒdu amo-arǎ agně nuô.”
18Maǔpě Tôprè̤ Dulốpě?
1Bínuôakhè̌, Byacè Jesǔ a khǒpacè̤̌ tahe hyǎ dố lǔo rò hyǎ sudyǎ lǔ, “Dố mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuôma, ǔpě ki htwǒdulố ǔ pǎpě?”
2Byacè Jesǔ è́ pacè̤̌ tôprè̤ rò a nò̌hyǎ kahtòo lǔ dố èthǐklè̌. 3Rò a hé èthǐ, “Vǎ hécò́cò́ thǐ꤮, thǐ ki htulya taple thǐ thè́plò to, thǐ ki htwǒhtya thyáná pacè̤̌phú yětahe to hénuô, thǐ nuô̌ní̤ cyá̤ dố mò́khu htyělé̤ké̤kǔ takhyá꤮ to. 4Me̤phúnuôrò, kayǎ dố a shyalya̤ athè́plò phú pacè̤̌phú yětôprè̤nuô, dố mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuôma adulốǔ hò́.
5“Kayǎ dố a myá vǎmèthè rò a ki è́mo̤sû pacè̤̌phú thyáná yětôprè̤ tôprè̤prè̤nuô a è́mo̤sû hò́ vǎ hò́.”
6“Kayǎ tôprè̤prè̤ ki nò̌me̤thû́ kayǎ patílố dố a zṳ̂́e vǎ yětahe aklè̌ tôprè̤prè̤ hénuô, cò̌ lò̤́du dố a kyǎ̤bǒlo̤nuô rò tá̤tǎ̤kyǎ è dố htyědutava̤kǔ nuôma aryáklò̌ pǎ cò́ dố lǔgně cò́.
7“Tè̤ dố a hyǎ ilo-ilyápyé kayǎ rò a nò̌me̤thû́ ǔ nuô a o tahe. Phúnuô akhu-akhyě Cò́marya ki ciryacyě̤ ciryacṳ̂ prè̤lu hekhuphú tahe pǎ. Tè̤ yětahenuô, a bè hyǎ má̤lakǒ nyǎpǎ. Manárò Cò́marya ki ciryacyě̤ ciryacṳ̂ kayǎ dố a me̤ htwǒhtya tè̤ yěnuôtahe pǎ. 8Nè̤ takhu bèbè, nè̤ khǎduô bèbè, a ki nò̌me̤ nè̤ tè̤thû́ hérò pǎ̤tṳ̂̌ rò vǐkyǎ kyǎ ènuô. Nè̤ takhutṳ̂̌ nè̤ khǎduôtṳ̂̌ rò nè̤ ka̤kanuô̌bè́ dố mò́khunuô aryáklò̌ pǎ cò́ ná nè̤ takhu khǎduô ǒpwǒ̤ rò ǔ bè vǐtǎ̤kyǎ nè̤ dố mikyǎ̤ tacṳ́prè̤ talèkrè́ nuôtôphè akǔ pǎnuô cò́. 9Nè̤mèthè ki nò̌me̤ nè̤ tè̤thû́ hérò kaǔhtekyǎ rò vǐkyǎ kyǎ ènuô. Nè̤mèthè oprè́ tôkyě rò nè̤ ka̤kanuô̌bè́ dố mò́khu nuô aryáklò̌ pǎ cò́ ná nè̤mèthè opwǒ̤odwǒ lò̌nyě̤kyě rò ǔ bè vǐtǎ̤kyǎ nè̤ dố Mò́rapò̤tya̤ kǔ pǎnuô cò́.”
Tè̤dyá Khákho Thímí Lamé̤ Tôduô̌ Ari-akyǎ
10“Thyáphú thǐ ki tane̤ patí tǎ kayǎ patílố dố ǔklè̌ yětahe tǎmé̤ nuô, rò̤ní̤ lahyǎ thǐné̤. Me̤těhérò vǎ hé hò́ thǐ, èthǐ atanémò́khuphú dố a opò̤́ myá lǔ tahenuô a ophû ná Phè̌ Cò́marya dố mò́khu nuô pwǒ̤꤮ tôphuố cò́. 11Me̤těhérò, prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě, vǎ hyǎlya̤ è́ka̤ kayǎ dố a lamé̤ tahe prè́.
12“Thǐ tane̤ myámyá, kayǎ tôprè̤ ki athímí o aduô̌ tôzè̤, rò a ki cuốpè̤̌ mé̤kyǎ tôduô̌ kihérò a ki dyakyǎ aduô̌ lwǐ̤thyótôshyě ná lwǐ̤thyó tôduô̌ yěnuô dố asèekhu rò a klyá htecuố myápṳ̌ nyǎprè́ a cuốpè̤̌ mé̤kyǎ yětôduô̌ nuôprè́ má̤to è̌? 13Vǎ hécò́cò́ thǐ, ki a myáhtye ka̤khyě a lamé̤ yětôduô̌ hérò, a ki thè́krṳ̂̌ lốklò̌ pǎ cò́ ná a okyǎ lwǐ̤thyótôshyě ná lwǐ̤thyó tôduô̌ dố a cuốpè̤̌ kuô̌ǔ to yětahe cò́. 14Thyáphúnuôhò́, dố kayǎ patílố dố ǔklè̌ yětahenuô, a ki thyěkyǎ dốthudốthè́ tôkyě bí tôprè̤ prè́ nuô, thǐphè̌ dố mò́khuyě tôprè̤ thè́plòo taki꤮ to.”
Puố̤vyá̤ Dố A Me̤thû́ Tè̤
15“Nè̤ puố̤vyá̤ prè̤zṳ̂́etè̤phú tôprè̤prè̤ ki me̤thû́ nè̤ bíkhè̌tě꤮ bèbè, cuốmyáhtye hébè tû́dû ná è rò hésoluô̌ pé̤ lǔ tè̤ dố a me̤thû́ nè̤ nuô tahe. Ki a thè́plòtǒ kuô̌ ná nè̤ rò a ki ò́lya̤ a tè̤me̤thû́ kihérò nè̤ ní̤bè ka̤khyě khyěthyá hò́ nè̤ puố̤vyá̤yě tôprè̤ hò́. 16Manárò a ki ní̤dǎ nè̤ngó̤ to hérò, nè̤ kè̤ lǔ ná atè̤thû́ o yěnuô, thyáphú a kiklò̤kima agněnuôrò, prè̤ myáhtye ní̤huô̌ kuô̌ tè̤ ná nè̤nuô, a tǒbè o thè́nyě̤, thè́thuô̌ bá nuô. Phúnuôrò è́krwǒhyǎní̤ kuô̌ǔ tôprè̤, tomaná thè́nyě̤ nuô.18:16 Li Dônyǎ 19:1517Ki a ní̤dǎkuô̌ èthǐngó̤ to kihérò dyásoluô̌ ná prè̤zṳ̂́etè̤ plò́mṳphú nuô tahe, rò prè̤zṳ̂́etè̤ plò́mṳphú hé lǔ rò a ki ní̤dǎ toto kihérò hébèhésû̌ è phú thǐ dya kayǎ dố a zṳ̂́enyá̤e kuô̌ǔ to tôprè̤nuô, tomaná hébèhésû̌ è phú prè̤kwǐamo-arǎ tôprè̤nuô.
18“Vǎ hécò́cò́ thǐ, dố hekhuyě thǐ cò̌klò̤ma ǐtětě꤮ bèbè, dố mò́khu nuô, Cò́marya ki cò̌klò̤ma kuô̌dû phúnuô pǎ. Dố hekhu yěnuô thǐ ilyěplwǒkyǎ ǐtětě꤮ bèbè, Cò́marya ki ilyěplwǒkyǎ kuô̌dû dố mò́khu pǎ.
19“Vǎ hé pé̤ pó̤ thǐ, dố hekhu yěnuô, kayǎ thè́nyě̤ ki thè́plò thyálǔ hérò a kwǐcò́bè̌ tè̤ǐtětě꤮ bèbènuô vǎphè̌ dố mò́khu yětôprè̤ ki dyépé̤ lò̌lò̌꤮ èthǐ kwǐnuô tahe pǎ. 20Mame̤těhérò, kayǎ thè́nyě̤prè́ bèbè, thè́thuô̌prè́ bèbè, èthǐ ki otố̤oplò́ lǔ dố vǎmwi̤ akǔ kihérò vǎ ki otố̤oplò́ kuô̌dû ná èthǐ pǎ.”
Tè̤dyá Khákho Prè̤me̤tè̤phú Dố A Thè́zò̤ Cyá̤ Kuô̌ǔ To Tôprè̤ Ari-akyǎ
21Htuô̌rò Petru hyǎ dố Byacè Jesǔ a o rò a sudyǎ lǔ, “Byacè, vǎ puố̤vyá̤ tôprè̤ ki me̤thû́ vǎ hérò vǎ tǒbè plwǒkyǎ lǔtè̤thû́ báphuố cò́tě? Ma vǎ bè plwǒkyǎ bǎ cò́ è thuô̌thyótôphuố cò́ è̌?”
22Rò Byacè Jesǔ hésû è, “Vǎ hé nè̤ ná bè plwǒkyǎ prè́ thuô̌thyótôphuố má̤to, nè̤ bè plwǒkyǎ bǎ cò́ è thuô̌thyótôshyě nuô aphuố thuô̌thyótôphuố cò́.
23“Phúnuô akhu-akhyě, dố mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuô athyáná khwí tôprè̤ dố a thè́zṳ̂́ me̤lá̤me̤lǐkyǎ lò̌ a rǎmárǎdyǎ oní̤ alulé tahe nuố̤su o lǔ nuôtahe. 24Rò bí a cáhtya me̤lá̤me̤lǐ hò́ alulé anuố̤asu tahe akhè̌nuô, a nò̌è́hyǎ ré̤lố alulé dố asu-o è́talwósû́lû̌ lǔ yěnuô tôprè̤. 25Rò alulé yětôprè̤ plábè́ lǔ to akhu-akhyě, abyacè hétǎ̤ngó̤ ná a bèka̤ isè̌tǎ̤kyǎ dyé ané̤ ná aphúamě ná a tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ lò̌꤮ plǐ rò a bè hyǎ plálǐkyǎ anuố̤asu.
26“Rò a dángṳ̂lya̤ dố khwí nyěhyǎ rò a kwǐthè́zò̤ lǔ, ‘Khyáthè́dǒ kuốré̤ vǎ ní꤮. Vǎ ki plálǐ lò̌dû nè̤ pǎ.’ 27Rò Byacè yětôprè̤ thè́zò̤ní̤ lǔ rò a dyahtuô̌ pé̤kyǎ lǔsu rò a plwǒka̤kyǎ lǔ.
28“Manárò, lulé yětôprè̤nuô, bí a hteka̤ akhè̌ a myáhtye ná akhǒ luléphú thyálǔ dố asu-o lǔ rû̌tôcwè̤́ yětôprè̤. Rò a pṳ̂́ma lǔ rò a ci lǔ kyǎ̤bǒ rò a hé lǔ, ‘Nè̤ lodyé vǎrû̌nuô dyémò̌ vǎ.’
29“Rò lulé yětôprè̤nuô a dángṳ̂lya̤ rò a kwǐthè́zò̤ lǔ, ‘Khyáthè́dǒ kuốré̤ vǎ ní꤮, vǎ plálǐ lò̌dû nè̤ pǎ,’ a hé lǔ phúnuô.
30“Manárò a ní̤dǎ lǔ tè̤kwǐthè́zò̤ to. A plálǐbè́ hí lǔ to rò a nò̌dò́tǎ̤ tadû ǔ dố htò̌kǔ. 31Rò lulé dố aruô tahe myáhtye a me̤ ǔ phúnuôrò èthǐ thè́plòmo̤pǎ cò́ taki꤮ to. Rò a me̤kryá꤮ phútěnuô èthǐ cuốhéso pé̤lò̌ ná khwí nuôtôprè̤.
32“Yětôphuốrò khwí nuôtôprè̤ è́hyǎ lǔ rò a hé lǔ, ‘Kayǎ sǒdǒ thè́plò, nè̤ kwǐthè́zò̤ vǎ rò vǎ dyahtuô̌kyǎ pé̤lò̌ nè̤nuố̤nè̤su tahe, 33nè̤ tǒkò thè́zò̤ ní̤kuô̌ nè̤ khǒlulé thyálǔ yěnuô phú vǎ thè́zò̤ní̤ nè̤ nuô, má̤to è̌?’ 34Rò khwí yětôprè̤ thè́plòdu nyacò́ lǔ rò bí a plálǐ tyahí lǔ to yěnuô a dyétǎ̤kyǎ lǔ dố prè̤me̤cyě̤me̤cṳ̂ lǔ yětahe a takhukǔ.”
35Rò Byacè Jesǔ hé tadûkyǎ dốkhyě, “Thǐ ki plwǒkyǎ lò̌thulò̌thè́ má̤lakǒ thǐ puố̤vyá̤ prè̤zṳ̂́etè̤phú tôprè̤ ná tôprè̤ atè̤thû́ to hénuôma, Phè̌ Cò́marya dố mò́khu tôprè̤ ki me̤ kuô̌ thǐ thyáphúnuô pǎ.”
19Mě Ná Vè̤ Okyǎ Lǔ Ari-akyǎ
1Bí Byacè Jesǔ hé htuô̌hò́ tè̤yě tahe akhè̌nuô, a o bí Galilea ké̤ nuôrò a htecuốkyǎ dố Judaké̤ bí Jordano htyěklǒ bè́rè̤̌ tôkyě. 2Kayǎ krwǒplukrwǒphè kuô̌lò̌ lǔkhyě rò a zasǐmé̤ pé̤ ǔ tè̤swítè̤sè̌ bínuô.
3Rò Pharisěophú tahehenuô a hyǎ tố̤kuô̌ dố Jesǔ a o rò èthǐ thè́zṳ̂́ hyǎ myápṳ̌ pṳ̂́ Byacè Jesǔ atè̤thû́ rò a hyǎ sudyǎ takè lǔ, “Kayǎ tôprè̤prè̤ okyǎ amě ma aní̤ prè́ pè̤ tè̤thyótè̤thya hényǎ phúnuô è̌?”
4Byacè hésû èthǐ, “Dố hekhuhtwǒlú mò́khuhtwǒthè̌ akhè̌nuô, ‘Cò́marya byálya̤tû́ prè̤mò tôprè̤ ná prè̤khǔ tôprè̤ prè́,’19:4 Hekhuhtwǒlú 1:27, 5:2 nuôma thǐ hốnò́ kuô̌ǔ to è̌? 5Htuô̌rò Cò́marya hé, ‘Dố tè̤ritè̤kyǎ yě akhu-akhyě prè̤khǔ yěnuô a bè dyakyǎ amuố̤aphè̌ rò a bè cuố otố̤kuô̌ ná amě, rò kayǎ yěthè́nyě̤nuô a htwǒhtyahò́ tôprè̤꤮ tuô̌hò́.’19:5 Hekhuhtwǒlú 2:246Phúnuôrò èthǐ ma kayǎ thè́gně má̤pǎtohò́. A htwǒhtyahò́ lǔ tôprè̤꤮ tuô̌hò́ akhu-akhyě, tè̤ dố Cò́marya dya otố̤ lǔ nuô, prè̤lukayǎ bè htò́pè̤̌kyǎní̤ tôprè̤꤮ to.”
7Rò Pharisěophú tahe sudyǎ pó̤ lǔ, “Kihéphúnuôrò, mame̤těrò Mosè cuố hétuố̤ ná prè̤khǔ tôprè̤prè̤ ki rǎ li-okyǎmě a tè̤rǎmárǎdyǎ tôba rò a dyé ná amě rò a ki okyǎ amě hénuôma aní̤ prè́, a cuố nò̌dyétuố̤ phúnuôma me̤tě?”19:7 Li Dônyǎ 24:1
8Rò Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Mosè plwǒ thǐ dố thǐ okyǎ mě phúyěnuôma aní̤ prè́, me̤těhérò thǐ ma kayǎ myěcô dố a khuklò́pryě̤ khódûgně akhu-akhyě a plwǒ pé̤ thǐ phúnuô prè́. Manárò Cò́marya byálya̤lú tè̤ akhè̌ nuôma a nò̌okyǎ ǔ to. 9Vǎ hé thǐ, kayǎ tôprè̤prè̤ dố amě cuốthû́ prè̤khǔ má̤to tadû́rò a ki okyǎ amě ná tè̤ritè̤kyǎ dố aruô rò a ki cuốphyé taple amě dố aruôtôprè̤ hénuôma a cuốthû́hò́ prè̤mòhò́.”
10Rò a khǒpacè̤̌ tahe hé lǔ, “Tè̤ritè̤kyǎ phúyě ki htwǒhtya cyá̤ dố měnávè̤ aplèkǔ kihérò ki phyémě to ma aryáklò̌ kǒ?”
11Manárò Jesǔ hésû èthǐ, “Kayǎ cṳ̌ebè́ kuô̌ tè̤ithyó yě pwǒ̤꤮ tôprè̤ to. Tè̤ithyó yěnuô a cṳ̌ebè́ tû́prè́ kayǎ dố Cò́marya dyé lǔ dố a ki ohtwǒprè̤bè́ tahe agně prè́. 12Me̤těhérò kayǎ tahehe nuô, ahè̌are oto pǎ dố a muố̤hò́kǔ pǎ akhu-akhyě, a phyé lahyǎ phúmě to. Tahehe nuô ǔ swíkyǎ lǔdye. Dố Cò́marya htyěké̤gně akhu-akhyě tahehe nuô a dyalya̤ hò́ athè́plò ná a ki phyé pǎ aměavè̤ to. Kayǎ dố a cṳ̌ebè́ tè̤ithyó yětahenuô, nò̌me̤ èthǐ nuô.”
Byacè Jesǔ Sò̌ri Pacè̤̌phú Tahe
(Marko 10:13-16, Luka 18:15-17)
13Ǔ phyáhyǎ pacè̤̌phú tahe dố Byacè Jesǔ a o, me̤těhérò èthǐ thè́zṳ̂́ nò̌dyahtya Byacè Jesǔ atakhu dố pacè̤̌phú yětahe alo̤ htuô̌rò a thè́zṳ̂́ nò̌kwǐcò́bè̌ Jesǔ. Manárò a khǒpacè̤̌ tahe thè́prwǒ̤sû kayǎ dố a è́hyǎ pacè̤̌phú yětahe.
14Rò Byacè Jesǔ hé èthǐ, “Plwǒhyǎ pacè̤̌phú nuôtahe dố vǎoyě, me̤tǎ̤tṳ̂̌ tǎ èthǐ tǎmé̤, me̤těhérò mò́khu ahtyěaké̤ nuôma kayǎ dố a shyalya̤ athè́plò thyáná pacè̤̌phú yěnuôtahe atè̤hò́.” 15Rò a dyahtyahtuô̌ atakhu dố èthǐ alo̤ rò a htecuốkyǎ.
Byacè Jesǔ Dyérò̤dyéryě̤ Ní̤ Kayǎ Duzá̤ Tahe
(Marko 10:17-31, Luka 18:18-30)
16Kayǎ tôprè̤ hyǎ dố Byacè Jesǔ a o rò a hyǎ sudyǎ lǔ, “Thárá, thyáphú vǎ ki ní̤bè thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ agněnuô, tè̤ aryá tôcôcô dố vǎ tǒbè me̤nuôma kryá꤮ maǐtě?”
17Byacè Jesǔ sudyǎ lǔ, “Me̤těrò nè̤ cuố sudyǎtuố̤ vǎ ná tè̤ryá ari-akyǎ me̤tě? Kayǎ dố aryá má̤lakǒ nuôma a o prè́tû́ Cò́marya tôprè̤prè̤꤮ tuô̌ prè́. Nè̤ ki thè́zṳ̂́ ní̤bè thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ kihérò lṳ̂krwǒ me̤kuô̌ phú Cò́marya mekyǎngó̤ nuô.”
18Kayǎ nuôtôprè̤ sudyǎsû lǔ, “Bítě tahetě?” Byacè Jesǔ hésû lǔ, “‘Me̤thyě tǎ kayǎ tǎmé̤, cuốthû́ tǎ ǔphúǔmě tǎmé̤, ehuôehí tǎmé̤, khyá lahǒlahya tǎ tè̤ tǎmé̤. 19Bezṳ̂́nyá̤ nè̤muố̤nè̤phè̌,19:19 Li Hteka̤ 20:12-16, Li Dônyǎ 5:16-20 mo̤ ní̤dyé nè̤hi khǎsò̌khǎshyé tahe phú nè̤ mo̤lya̤ ní̤dyé nè̤né̤ nuô.’”19:19 Li Cò́bucò́bè̌ 19:18
20“Yětahenuô vǎ me̤htuô̌lò̌hò́. Vǎ lome̤pǎ kryá꤮ maǐtě?” Prè̤khǔ phúthè yětôprè̤ hésû ka̤khyě lǔ phúnuô.
21Rò Byacè Jesǔ hé lǔ, “Ki nè̤ thè́zṳ̂́ htwǒhtya kayǎ dố a lốbǎ tôprè̤ kihérò ka̤ isè̌kyǎlò̌ nè̤ tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ nuôtahe rò dyékyǎ ná kayǎ sǒphásǒrya̤phú tahenuô. Nè̤ ki me̤phúnuô hérò nè̤ ki ní̤bè tè̤duzá̤htyathè̌ dố mò́khu pǎ. Ka̤me̤htuô̌ phúnuô rò hyǎ krwǒkuô̌ vǎkhyě.”
22Prè̤khǔ phúthè yětôprè̤nuô, a yǒ duzá̤ tǎ̤pòtǎ̤pè̤̌ cò́ akhu-akhyě, bí a ní̤huô̌ htuô̌ Byacè Jesǔ hé lǔ phúyě akhè̌nuô, a mèthèpyé rò a hteka̤kyǎ.
23Yětôphuốrò Jesǔ hé a khǒpacè̤̌ tahe, “Vǎ hécò́cò́ thǐ, kayǎ duzá̤ tôprè̤ kíré̤ nuô̌ dố mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuôma, apyá̤ nyacò́ dố lǔgně. 24Vǎ hé pó̤ thǐ꤮, tathíbuô̌du tôduô̌ kíré̤ plyénuô̌ dố htè́khǎlí̤kǔnuô azǔ klò̌pǎ cò́ ná kayǎ duzá̤htyathè̌ tôprè̤ kíré̤ nuô̌ dố mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuô cò́.”
25Bí a khǒpacè̤̌ tahe ní̤huô̌ a hé phúyě akhè̌, a khyéthukhyéthè́ lò̌ lahyǎ rò a sudyǎ lǔ, “Ki me̤phúnuôrò ǔpě tôprè̤ kíré̤ ní̤bèpǎ tè̤me̤lwóhteka̤ pě?”
26Byacè Jesǔ myárè̤̌ tǒdè̌ èthǐ rò a hé èthǐ, “Prè̤lukayǎ me̤lwóhteka̤ cyá̤ ní̤dyé ané̤to tadû́rò Cò́marya me̤cyá̤tè̤ pwǒ̤tôcô.”
27Rò Petru hésû è, “Myámò̌, pè̤ dyakyǎ lò̌ cò́hò́ tè̤pwǒ̤꤮ tôcô rò pè̤ krwǒkuô̌hò́ nè̤khyěhò́. Phúnuôrò pè̤ kíré̤ ní̤bè kuô̌ akhwóakè ǐtětě pǎ?”
28Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Vǎ hécò́cò́ thǐ꤮, bí Cò́marya taritaryǎ thè̌taple lò̌hò́ tè̤lò̌꤮ plǐ pǎ, htuô̌rò vǎ dố a má̤hò́ prè̤lukayǎ aphúkhǔyě ki onyǎ dố khuklyáhtè̌ htyalô̌ alǐatakhè̌ yětôkhu akhu hò́pǎnuô, thǐ dố a krwǒ vǎkhyě yětahe ki onyǎnò́ kuô̌dû dố khuklyáhtè̌ htyalô̌ shyényě̤khu alo̤ yěnuô pǎ rò thǐ ki cirya ní̤dû Israelphú shyényě̤muố̤ yěnuô pǎ. 29Htuô̌to ǔpěpě꤮ bèbè, dố vǎ akhu-akhyěrò a dyakyǎ ahi-aprè́ bèbè, apuố̤avyá̤ tahe bèbè, amuố̤aphè̌ bèbè, aphúalye̤ tahe bèbè, a ki ní̤bè è́lốklò̌ pǎ cò́ ná a dyakyǎ nuôtahe aphuố dố azè̤kǔ pǎ, htuô̌rò a ki ní̤bè thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ pǎ. 30Manárò kayǎ dố ǔ tane̤ lǔ ná a lodulố ǔ tôprè̤nuô, a ki okyǎ dốkhyělố ǔ pǎ, kayǎ dố a okyǎ dốkhyělố ǔ tahenuô a ki htwǒhtya kayǎ dố ǔ lodulố lǔ pǎ,” Jesǔ hé pé̤ èthǐ phú nuô.
20Prè̤me̤tè̤phú Tahe Dố Thòbǐthè Lé̤khu
1“Me̤těhérò, mò́khu htyělé̤ké̤kǔ ma athyáná prè́byacè tôprè̤ dố a htecuố ro̤mû́ rò a cuố dakè hyǎ ǔ dố a thòbǐthèphèkhu yěnuôhò́. 2Prè́byacè yětôprè̤ ná prè̤dakèephú yětahenuô, a thè́plòtǒ lǔ ná a ki dakè lǔ tônyě ma rû̌zye denari tôbè.
3“Bí mò̤́plyǎ̤sè̌htya lwǐ̤thyótômû̌ bèhò́ akhè̌nuô, a cuố dố klè́kǔ rò a cuố myáhtye kayǎ okǒodǎ prè́ rò atè̤me̤ oto tahe ihtò ohtǒolya̤ lahyǎ bínuô. 4Rò a hé èthǐ, ‘Hyǎ rya̤kuô̌ lahyǎ dố vǎ thòbǐthèphèkhu nuô rò vǎ ki myá dyétǒdyébè pé̤dû thǐ akhwóakè pǎ.’ 5Rò èthǐ hyǎ lahyǎ dố lǔprè́khu rò prè́byacè yě htecuố khyěthyá dố klè́kǔ bí mò̤́htuô shyényě̤mû̌ bè akhè̌nuô, htuô̌rò a htecuố khyěthyá bí mò̤́hélya̤ thuô̌mû̌bè akhè̌ rò a cuố dakè hyǎkhyě ǔ dố a thòbǐthè lé̤khu rò a hé ǔ phú a hé ré̤ htuô̌hò́ ǔ nuô tahe. 6Rò a htecuố khyěthyá dố klè́kǔ bí mò̤́hélya̤ nyǎ̤mû̌ akhè̌, rò a cuố myáhtyepǎ kayǎ dố a okǒ tǎ̤dǎ, a tè̤me̤ oto tahe kahtòohtǒ kahtòolya̤ bínuô rò a sudyǎ èthǐ, ‘Tôcô꤮ rò thǐ me̤tè̤to rò thǐ cuố ihtòo kyǎdě lò̌ bíyě tônyě mò̤́hé me̤tě?’
7“Rò èthǐ hésû lǔ, ‘Prè̤dakè hyǎkuô̌ pè̤ a o tôprè̤꤮ to.’
“Rò a hé èthǐ, ‘Hyǎme̤ kuô̌ lahyǎ dố vǎ thòbǐthè lé̤khu nuô.’
8“Bí mò̤́tǎ̤hò́ akhè̌nuô, prè́byacè yě hé aprè̤ pốtarí myákhwèní̤ prè́ yětôprè̤, ‘È́hyǎ lahyǎ prè̤me̤tè̤phú nuôtahe rò dyépé̤ èthǐ akhwóakè nuô. Dyéré̤lố a hyǎ tǎ̤nolố akhǒ nuôtahe ní, rò a hyǎ ré̤lố nuôtahe rò dyénolố ǔ pǎ.’
9“Prè̤me̤tè̤phú dố a hyǎ me̤tè̤ dố mò̤́hélya̤ nyǎ̤mû̌ akhè̌ tahe hyǎphyé ré̤lố khwókè rò prè̤ dố a pốtaríní̤ prè́ yětôprè̤ dyé èthǐ tôprè̤ ná rû̌zye denari tôbè. 10Yětôphuốrò shuốkhè̌ tǒke hò́ dố a hyǎrya̤ ré̤lốklò̌ ǔ tahe rò èthǐ tane̤ ná a ki ní̤bè è́klò̌ rû̌ ná ǔ pǎ tadû́rò èthǐ ní̤bè rû̌zye denari tôprè̤ tôbè thyáná ǔ prè́. 11Bí èthǐ ní̤bè khwókèyě akhè̌ a tamwǒ̤talè̌ prè́byacè azo̤. 12Èthǐ hé prè́byacè, ‘Kayǎ yětahe rò a hyǎ me̤ní̤ nyě̤prè́ tômû̌ khǎlé̤phú prè́ rò a ka̤lè́ hò́ tadû́rò nè̤ dyé èthǐ khwókè thyáná pè̤pè̤. Pè̤ rò pè̤ me̤ sǒphásǒrya̤ dố ké̤kṳ́klè̌ tônyě꤮ mò̤́hé cò́ rò nè̤ dyélố pè̤ toto.’
13“Manárò prè́byacè hésû dố a hé phúyě aklè̌ tôprè̤, ‘Vǎ me̤-e dố nè̤khu tôcô꤮ to, vǎ me̤ tǒ prè́, nè̤ thè́plòtǒ htuô̌hò́ ná vǎ ki dyé nè̤ tônyě ma rû̌zye denari tôbè vǎhéto? 14Phyéní̤ nè̤ khwókèyě rò ka̤mò̌. Vǎ thè́zṳ̂́ dyé kayǎ dố a hyǎ rya̤nolố ǔkhǒ yětahe akhwóakè thyáná vǎ dyé nè̤ nuô. 15Vǎrû̌ ná vǎné̤ prè́, vǎ thè́zṳ̂́ me̤phútě rò a ní̤nyǎ to è̌? Vǎ dyézǔdyéye̤ tè̤ phúyě rò nè̤ thè́khwè́ vǎ è̌?’
16“Phúnuôrò ǔ tane̤ patí è́lǎ kayǎ tahe tadû́rò Cò́marya ki dyadu lǔ pǎ. Ǔ tane̤du è́lǎ kayǎ tahe tadû́rò Cò́marya ki dya patílố lǔ pǎ.”
Byacè Jesǔ Héluô̌ Khyěthyá Ná A Ki Thyě Pǎ Ari-akyǎ
(Marko 10:32-34, Luka 18:31-34)
17Bí Byacè Jesǔ htya dố vǐ̤ Jerusalem rò bí a cuố dố klyálo̤ akhè̌nuô, a è́cuố plò́khó a khǒpacè̤̌ shyéthè́nyě̤yě tôpho rò a hé èthǐ, 18“Pè̤ htya dố vǐ̤ Jerusalem, rò ǔ ki isè̌tǎ̤kyǎ prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤dû vǎyěnuô dố bwídukhu tahe ná prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe a takhukǔ pǎ. Rò èthǐ ki thè́plò tǒ lò̌ lǔ dố a ki me̤thyěkyǎ vǎ pǎ. 19Èthǐ ki dyétǎ̤ dǐtû́ vǎ dố Judaphú má̤to tahe a khadǎkǔ pǎ. Rò Judaphú má̤to tahe ki hébè takhwótakè kanǐkano lò̌ vǎ pǎ. Htuô̌rò èthǐ ki mṳ̂̌ vǎ ná suplye̤ iplírwí̤ pǎ rò èthǐ ki mṳ̂̌thyěhtya vǎ dố krusulo̤20:19 Krístuphú tahehe rò a hé ná hihtûdíkè pǎ. Manárò thuô̌nyě tônyě pǎnuô Cò́marya ki me̤htwǒprè̤ kahtò ka̤khyě khyěthyá vǎ pǎ.”
Muố̤tôprè̤ A Tè̤kwǐthè́zò̤
20Htuô̌rò Zebedeo aphúkhǔ Jakomo ná Giovanni amuố̤ yěnuô a hyǎ ró̤kuô̌ ná a phúprè̤khǔ yěthè́nyě̤ dố Byacè Jesǔ a o. Amuố̤yě hyǎ dángṳ̂tǎ̤ dố Byacè anyěhyǎ rò a kwǐthè́zò̤ lǔ ná a ki me̤ pé̤ lǔ tè̤tôcô.
21Rò Byacè hé lǔ, “Nè̤ thè́zṳ̂́ dố vǎ ki me̤cwó̤ pé̤ nè̤ ǐtě?” Rò a hésû Byacè, “Shyé꤮ nè̤ htwǒ hò́ khwí dố Cò́marya htyělé̤ké̤kǔ hò́ pǎnuô dyéonyǎ pé̤kuô̌ vǎphú yěthè́nyě̤ dố nè̤ takhu cò́htwó tôkyě tôprè̤, dố nè̤ takhu cò́ci tôkyě tôprè̤ pǎ ní꤮.”
22Byacè hésû èthǐ, “Thǐ hyǎkwǐ tè̤yěnuô thǐ thè́gně ní̤dyé ari-akyǎ to. Tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ dố vǎ kíré̤ khyábè yě pǎnuôma thǐ ki khyábè́ kuô̌nyǎ pǎ è̌?” Rò èthǐ hésû, “Pè̤ khyábè́ kuô̌ prè́.”
23Byacè hésû èthǐ, “Thǐ ki khyábè má̤ kuô̌ lakǒ dû phú vǎ khyábè yěnuô pǎ. Manárò nè̤ tǒ onyǎ dố vǎ takhu cò́ci tôkyě è̌, cò́htwó tôkyě è̌ nuô a o dố vǎ khadǎkǔ má̤to. Vǎphè̌ dố mò́khu yětôprè̤ taritaryǎ pé̤ hò́ khǎlé̤yě ná cṳ́꤮ a thè́zṳ̂́ dyé ní̤dû ǔnuôtahe agně hò́.”
24Bí a khǒpacè̤̌ dố a okyǎ prè̤shyé yětahe ní̤huô̌ a sudyǎ phúyě akhè̌ nuô, èthǐ thè́plòdu lò̌ puố̤ ná vyá̤ nuô thè́nyě̤. 25Byacè Jesǔ è́plò́lò̌ èthǐ rò a hé èthǐ, “Thǐ thè́gnědû hò́ ná khwíducò́phyahtǔ tahe nuôma a nò̌e ní̤dyé lahyǎ a taryěshyosò̌ dố htyěphúké̤phú tahe akhu. Htyěphúké̤phú a khuklò́khuklyǎ thǐ taherò a nò̌e ní̤kuô̌dûhò́ a taryěshyosò̌ yěnuô dố htyěphúké̤phú tahe akhukhu. 26Thǐ ke rò thǐ tǒ me̤phúnuô to. Dố thǐklè̌nuô, kayǎ tôprè̤prè̤ ki thè́zṳ̂́ htwǒdu hérò a tǒbè htwǒ thǐ prè̤me̤tè̤phú. 27Htuô̌rò dố thǐklè̌nuô, kayǎ tôprè̤prè̤ ki thè́zṳ̂́ htwǒ thǐbyacè hérò a tǒbè htwǒ thǐcṳ̂́. 28Myábû̌kuô̌ vǎ má̤dû prè̤lukayǎ aphúkhǔyě, vǎ hyǎ dố ǔ ki me̤pé̤ vǎgně nuô má̤to. Vǎ hyǎ dố vǎ ki me̤pé̤ ǔgně prè́. Rò thyáphú vǎ ki ihtaka̤ní̤ èthǐ agněnuôrò, vǎ dyélya̤kyǎ vǎ thè́plò htwǒprè̤ dố kayǎ è́prè̤ agně.”
Byacè Jesǔ Zasǐmé̤ Kayǎ Mèthèkhí Thè́nyě̤
(Marko 10:46-52, Luka 18:35-43)
29Bí Byacè Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe htecuốkyǎ bí vǐ̤ Jeriko akhè̌nuô, kayǎ bè́mṳdu krwǒkuô̌ lò̌ lǔkhyě tôplutôphè. 30Kayǎ mèthèkhí thè́nyě̤ onyǎo dố klyáhtû̌ rò bí a ní̤huô̌ ǔ hé ná Byacè Jesǔ hyǎhò́ dố èthǐ khǎshyé akhè̌nuô, a è́htǒ rò a hé, “Kố꤮ Davi aphúkhǔ, Byacè꤮, thè́zò̤ kuô̌ ré̤ pè̤ ní꤮.”
31“Thuôthuô꤮ omyá,” kayǎ bè́mṳ tahe hé èthǐ shyoshyo, a lé è́htǒhtya shyoshyo pó̤, “Kố꤮ Davi aphúkhǔ, Byacè꤮, thè́zò̤ kuô̌ ré̤ pè̤ ní꤮,” phúnuô.
32Byacè Jesǔ okuố è́ èthǐ rò sudyǎ èthǐ, “Thǐ thè́zṳ̂́ nò̌me̤ vǎ maǐtě?”
33Rò èthǐ hé lǔ, “Byacè, pè̤ thè́zṳ̂́ mèthèlǐ kuô̌ǔ.”
34Byacè Jesǔ thè́zò̤ní̤ èthǐ rò a tôhyǎ èthǐ mèthèplò rò èthǐ mèthè lǐhtya khyé cò́. Rò èthǐ cáhtya krwǒkuô̌ lò̌ lǔkhyě.
21Byacè Jesǔ Má̤dû Messia Yě Hyǎnuô̌ Dố Vǐ̤ Jerusalem
(Marko 11:1-11, Luka 19:28-38, Giovanni 12:12-19)
1Bí Byacè Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe hyǎphûhò́ ná vǐ̤ Jerusalem akhè̌nuô, a hyǎtuố̤ lahyǎ dố dò̌ Bethphage dố a o bí Oliva sokhu nuô. Jesǔ nò̌hyǎ ré̤ a khǒpacè̤̌ thè́nyě̤ rò a hé èthǐ, 2“Hyǎnuô̌ ré̤ lahyǎ dò̌ dố nyěnuô tôdò̌, thǐ hyǎ nuô̌nuô̌ ná thǐ ki myáhtye ǔ cò̌klò̤o mya̤ò́lyǎmuố̤ tôduô̌ ná aphúpatí otathwo tố̤kuô̌ná lǔ bínuô tôduô̌ pǎ. Ilyě è rò cwika̤lò̌ dố vǎoyě. 3Kayǎ tôprè̤prè̤ ki hé thǐ tôcôcô hérò, hésoluô̌ pé̤ lǔ ná Byacè lo èthǐ héphúnuô, thǐ ki hé phúnuôma a plwǒka̤ thǐ tôphuố plwǒka̤ cò́.”
4Tè̤yěnuô a ki me̤lốbǎhtya prè̤pro̤ a tè̤héone,
5“Hésoluô̌ pé̤ vǐ̤ Zionphú tahe, ‘Myámò̌ lahyǎ, thǐ khwícò́phya hyǎ dố thǐ o hò́. È ma a thè́dǒthè́nga̤ rò a sidyá hyǎní̤ mya̤ò́lyǎ. Rò a sidyá hyǎ dố aphúpatí tôduô̌.’”21:5 Isaia 62:11, Zekaria 9:9
6A khǒpacè̤̌ yěthè́nyě̤ cuốme̤ phú a héní̤ èthǐ nuô. 7Èthǐ cwika̤ní̤ mya̤ò́lyǎmuố̤ ná aphú rò èthǐ idè̌htya lahyǎ aca̤klò̌ dố mya̤ò́lyǎ yětahe anyá̤khu rò Byacè htya-onyǎ bínuô. 8Kayǎ bè́mṳdu yětahe dè̌tǎ̤ lahyǎ aca̤klò̌ tahe dố klyádè̌kǔ. Taheherò a kè̤́tǎ̤ lahyǎ thòphyǎphú tahe rò dè̌tǎ̤ dố klyádè̌kǔ. 9Kayǎ cuố ré̤ dố Byacè anyěhyǎ tôplutôphè, a krwǒkuô̌ dốkhyě tôplutôphè rò a è́htǒ lahyǎ,
“Hosanna, htuthè́htya lahyǎ Khwí Davi aphúkhǔ.”
“Byacè dố a hyǎ dố Cò́marya amwi̤yě tôprè̤nuô, tè̤sò̌ri ki lya̤bèdû è ní꤮”21:9 Li Htuthè́htya 118:25-26
“Hosanna, htuthè́htya lahyǎ Cò́marya dố a o dố mò́khu akhǎlé̤ htyalô̌lố yětôprè̤.”
10Bí Byacè Jesǔ nuô̌ dố vǐ̤ Jerusalem akhè̌nuô, vǐ̤ Jerusalemphú tôvǐ̤lò̌ thè́plò tapṳ̂́kazò̤́ lò̌plǐ rò èthǐ sudyǎ, “È ma ǔpě?”
11Kayǎ bè́mṳyě hésû, “È ma Jesǔ. È ma prè̤pro̤ dố a o dố Galilea ké̤, Nazarè vǐ̤nuô tôprè̤.”
Byacè Jesǔ Hyǎnuô̌ Dố Tè̤lǔhǒdu
(Marko 11:15-19, Luka 19:45-48, Giovanni 2:13-22)
12Byacè Jesǔ cuốnuô̌ dố tè̤lǔtyǎ hǒkǔ rò a cuốnuô̌ vè̤́htekyǎ lò̌lò̌꤮ kayǎ ipri̤-isè̌tè̤ bínuô tahe rò a nuô̌htu laklò̤̌tǎ̤kyǎ lò̌ ǔ lé̤htulya rû̌21:12 Kayǎ o dố htyěké̤ aruô hyǎ dố tè̤lǔhǒdu rò a hyǎhtulya lahyǎ arû̌ ná tè̤lǔhǒdu rû̌ thyáphú èthǐ ki ipri̤ lahyǎ ná tè̤phútè̤lye̤ dố ki me̤lǔhtya agně. Prè̤htulya rû̌ tahenuô, thyáphú ki ní̤bè è́rû̌ rò a pṳ̌me̤-e ǔkhu. a dǐrè̤́htyalô̌ nuôtahe ná khuklyáhtyalô̌ dố ǔ lé̤onyǎ isè̌ ná htulwí̤21:12 Kayǎ tahenuô ipri̤ lahyǎ htulwí̤ ná thímí dố a ki me̤lǔhtya agně prè́. nuôtahe. 13Htuô̌rò a hé, “Lisǎsè̌kǔ hé, ‘Vǎhi ma ǔ ki è́ ná tè̤cò́bè̌ ahi,’21:13 Isaia 56:7 manárò thǐ cuố nò̌htwǒ lò̌hò́ vǎphè̌ ahi ná ‘Prè̤ehuôehí lé̤owóo akhǎlé̤ hò́.’”
14Kayǎ mèthèkhí khǎduôdá tahe hyǎnuô̌tǒ kuô̌lò̌ Byacè Jesǔ dố tè̤lǔtyǎ hǒkǔ, rò a zasǐmé̤ pé̤lò̌ èthǐ. 15Manárò bí bwídukhu tahe ná prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe myáhtyehò́ Byacè Jesǔ me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ tahe htuô̌rò a myáhtye ná pacè̤̌phú tahe è́htǒhtya lahyǎ, “Hosanna, htuthè́htya Khwí Davi aphúkhǔ,” dố tè̤lǔtyǎ hǒkǔ akhè̌nuô, èthǐ thè́plòdu kanó̤꤮ to.
16Èthǐ sudyǎ Byacè, “Pacè̤̌phú thǐtahe è́htǒ nuôma nè̤ ní̤huô̌ è̌?”
Rò Byacè hésû èthǐ, “Ò, vǎ ní̤huô̌ vǎ꤮, lisǎsè̌ hé,
‘Pacè̤̌phú thǐtahe ná pacè̤̌phú dố a ǒnúpǎ tahenuô, nè̤ ki nò̌htuthè́htya èthǐ pǎ,’21:16 Li Htuthè́htya 8:2 a hé phúnuô ma thǐ hốnò́ kuô̌nyǎ ǔ to è̌?”
17Htuô̌rò Byacè Jesǔ htecuốkyǎ dố dò̌ Bethania rò a cuố omyěo bínuô.
Byacè Jesǔ Nò̌krǎ Thyěkyǎ Kadwímò̤́ Tômò̤́
18Anotôrǒ bí mò̤́lǐ ro̤mû́ akhè̌nuô, Byacè ná a khǒpacè̤̌ tahe ka̤khyě khyěthyá dố vǐ̤ Jerusalem, rò bí èthǐ ka̤ dố klyálo̤ akhè̌, Jesǔ thè́e dǐ. 19Rò Jesǔ myáhtye kadwímò̤́ tôthò o dố klyáhtû̌ rò a cuố tǒ lǔ tadû́rò a myáhtye athè o tôplò꤮ to. A o shuô̌shuô̌ alè prè́. Yětôphuốrò a hé kadwímò̤́ yětôthò, “Thèkuô̌ pǎ tǎ ǔ tôphuố꤮ tǎmé̤ ní꤮” a hé rò kadwímò̤́ krǎthyě cò́ tôphuốthyě cò́.
20Bí a khǒpacè̤̌ tahe myáhtye tè̤htwǒhtya phúyě akhè̌, a khyéthukhyéthè́ lò̌plǐ cò́. Rò èthǐ sudyǎ Byacè, “Kadwímò̤́ yětôthò a cuốthyě tôphuốthyě cyá̤tuố̤ phútětě ha?”
21Byacè hésû èthǐ, “Vǎ hécò́cò́ thǐ꤮, nè̤ zṳ̂́e rò nè̤ ki thè́plòrare to hénuôma phú vǎ hé kadwímò̤́ rò a thyěkrǎkyǎ yěnuô, thǐ ma꤮ thǐ me̤ cyá̤kuô̌dû phúnuô prè́. Thǐ ki me̤cyá̤lốklò̌ pǎ cò́ ná nuô pǎ. Thǐ ki hé so yětômě, ‘Thò́thû́ cuố taphǎkyǎ dố htyědutava̤ akǔnuô,’ hénuôma a ki htwǒhtya pé̤ thǐ phú thǐ hé nuô pǎ. 22Thǐ ki zṳ̂́e nuô, thǐ kwǐtè̤ dố Phè̌ Cò́marya a o ǐtětě꤮ bèbè thǐ ní̤bè pǎ.”
Kayǎ Htwǒ Khuklò́khuklyǎ Tahe Sudyǎ Byacè Jesǔ A Taryěshyosò̌
23Byacè Jesǔ nuô̌ dố tè̤lǔhǒdu vǐ̤kǔ rò bí a ithyóithyatǎ̤ ǔ akhè̌nuô, bwídukhu tahe ná Judaphú tè̤cò́bucò́bè̌ khuklò́khuklyǎ tahe hyǎ dố Byacè a o rò a sudyǎ lǔ, “Nè̤ cuốme̤tuố̤ tè̤phúyě tahe ròma nè̤ cuốme̤ ná ǔpě a taryěshyosò̌ pě? Ǔpě nò̌me̤ nè̤ pě?”
24Byacè hésû èthǐ, “Vǎ sudyǎ kuô̌ thǐ ngó̤ tômû̌, thǐ ki hésû pé̤ kuô̌ vǎ hérò vǎ me̤ tè̤yětahe ná ǔpě a taryěshyosò̌ pěnuô vǎ ki hésoluô̌ pé̤kuô̌ thǐ pǎ. 25Giovanni Baptista plwǒ pé̤ ǔ htyě yěnuôma Cò́marya dyé lǔ taryěshyosò̌ è̌? Má̤torò prè̤lukayǎ dyé lǔ è̌?”
Rò èthǐ hé ní̤dyélǔ, “Pè̤ ki hé, ‘Cò́marya dyé lǔ’ kihérò, a klyá sudyǎ nyǎ hò́ pè̤, ‘Kihéphúnuôrò thǐ zṳ̂́e lǔ to me̤tě?’ A klyá hé nyǎ phúnuô hò́. 26Manárò pè̤ ki hé, ‘Prè̤lukayǎ dyé lǔ’ kihérò, pè̤ thè́isě kayǎ bè́mṳ yětahe alé̤lé̤, me̤těhérò kayǎ yětahe yǒ zṳ̂́e lahyǎ ná Giovanni ma Cò́marya aprè̤pro̤ má̤lakǒ tôprè̤, phúnuônuô.”
27Phúnuô akhu-akhyě èthǐ hésû Jesǔ, “Pè̤ thè́gněto.”
Rò Jesǔ hésû èthǐ, “Kihéphúnuôrò vǎ me̤tè̤ yětahe ná ǔpě a taryěshyosò̌ pě nuô vǎ hésoluô̌ pé̤ thǐ toto.”
Tè̤dyá Khákho Phúprè̤khǔ Thè́nyě̤ Ari-akyǎ
28“Hé pé̤myá vǎ thǐ tane̤ phútě? Kayǎ tôprè̤ rò a phúprè̤khǔ o thè́nyě̤. Rò a cuố hé a vyá̤duklò̌ tôprè̤, ‘Yětônyě hyǎ dố prè́khu rò hyǎmyákhwè thòbǐthèmò̤́ ní꤮.’
29“Rò a hésû aphè̌, ‘Vǎ hyǎ to,’ a hé tadû́rò dốkhyě nuô a tane̤ ní̤khyě rò a hyǎ khyěthyá.
30“Htuô̌rò phè̌yě tôprè̤nuô a cuốke dố aphúpatí tôprè̤ a o rò a hé thyálǔ phú a hé a phúvyá̤prè̤́ nuôtôprè̤. Rò a hésû aphè̌, ‘Ò phè̌, vǎ hyǎdû pǎ,’ tadû́rò a hyǎ péto.
31“Phúprè̤khǔ yěthè́nyě̤nuô, a me̤tǒ aphè̌ thè́plò bítě tôprè̤tě?”
Rò èthǐ hésû lǔ, “Adu tôprè̤.”
Rò Byacè hé èthǐ, “Vǎ hécò́cò́ thǐ, thǐ lé̤nuô̌o akhǎlé̤ dố mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuô, prè̤kwǐamo-arǎ ná himyáphèmuố̤ tahe cuốnuô̌phekyǎ thǐ hò́. 32Me̤těhérò Giovanni hyǎ dyéluô̌ thǐ ná tè̤cò́tè̤te̤ aklyá tadû́rò thǐ zṳ̂́e lǔ to. Manárò prè̤kwǐamo-arǎ ná himyáphèmuố̤ tahe zṳ̂́e lǔ. Thǐ myáhtye cò́ kayǎ yětahe athè́plò htulya ka̤ cò́ tadû́rò thǐ thè́plò htulyaka̤ kuô̌ǔ to htuô̌to thǐ zṳ̂́ekuô̌ cò́ ǔ taki꤮ to.
Tè̤dyá Khákho Prè̤me̤-e Thòbǐthèphè Dố Acyě̤ Tahe
33“Ní̤dǎ pó̤ lahyǎ tè̤dyá dố aruô yětôtó̤. Bètôphuốnuô prè́byacè dố a isò́iplû̌ ní̤dyé a thòbǐthèmò̤́ tahe otôprè̤. A ira̤tava̤bí ní̤dyé lò̌ a tarè́yě, rò a ikhûo ní̤dyé ahekǔ tôkǔ dố a ki ivǐ̤hte ná thòbǐthèhtyě agně, htuô̌rò a isò́htya ní̤ lé̤thûhtyalô̌ dố ǔ lé̤opò̤́myá ná prè́ agně tômě. Htuô̌rò a plwǒkhyǎekyǎ aprè́yě ná prè̤me̤prè́ tahe rò a htecuốkyǎ dố ké̤aruô tôké̤. 34Thyáphú prè̤khyǎe lǔ prè́ tahe ki běepé̤ kuô̌ lǔ thòthè tahenuôrò, bí shuốkhè̌ phûhyǎ hò́ dố tǒ ibaplò́ hò́ thòbǐthè akhè̌ nuô, a nò̌hyǎ a prè̤me̤tè̤phú tahe dố prè̤khyǎeprè́ tahe a o.
35“Prè̤khyǎeprè́ tahenuô a pṳ̂́ prè́byacè a prè̤me̤tè̤phú yětahe rò a mṳ̂̌ lǔtè̤ tôprè̤, a me̤thyěkyǎ lǔtè̤ tôprè̤, tôprè̤ rò a tá̤ lǔ ná lò̤́. 36Yětôphuốrò a nò̌hyǎ è́lốklò̌ke prè̤me̤tè̤phú dố èthǐ o rò a hyǎè́ klò̌ ná a hyǎ ré̤ nuôtahe cò́ tadû́rò prè̤khyǎeprè́ nuôtahe me̤cyě̤me̤cṳ̂ èthǐ thyáná a hyǎ ré̤ nuôtahe prè́. 37Dốkhyětadûrò, a nò̌hyǎ a phúprè̤khǔ dố èthǐ a o. ‘Vǎphú ná vǎné̤ ma èthǐ klyá thè́nyá̤thè́tarè̤̌ klò̌nyǎ prè́,’ a hé phúnuô.
38“Manárò bí prè̤khyǎeprè́ yětahe myáhtye lǔ akhè̌nuô, èthǐ hé ní̤dyélǔ, ‘È ma prè̤ dố a ní̤bè ucè̌tazè̌ nuôtôprè̤ hò́, cuố! Cuốme̤thyěkyǎ lǔ pó꤮, rò pè̤ ki phyé a ucè̌tazè̌ pǎ pó꤮,’ a hé lahyǎ phúnuô. 39Rò a pṳ̂́ lǔ rò a cwihtekyǎ lǔ dố tarè́klò̌ rò a me̤thyěkyǎ lǔ.
40“Phúnuôrò shyé꤮ prè́byacè hyǎtuố̤ pǎnuô, a ki me̤ èthǐ phútě pǎ?”
41Prè̤lǔtyǎ khuklò́ tahe ná Judaphú tè̤cò́bè̌ khuklò́khuklyǎ tahe hésû, “A ki me̤cyě̤me̤cṳ̂, me̤thyěkyǎ kayǎcyě̤kayǎcṳ̂ nuôtahe pǎ. Rò a ki plwǒkhyǎ khóke aprè́ yěnuô ná prè̤khyǎeprè́ dố a ki ibě ka̤khyěe pé̤ lǔ bí tè̤thètè̤phǒ hte ashuốakhè̌ nuôtahe pǎ.”
42Byacè hé èthǐ, “Lisǎsè̌kǔ hé,
‘Kayǎ me̤htya hi rò lò̤́ dố èthǐ vǐkyǎ lǔ nuôtôměnuô a htwǒhtya lò̤́ dố a tahtwóma lò̌ cò́ hitômě cò́. Yěnuôma Byacè Cò́marya me̤tè̤ prè́, rò a me̤tè̤ yěnuôma a tè̤pro̤tè̤prya̤ nyacò́.’21:42 Li Htuthè́htya 118:22-23
“Lisǎsè̌kǔ hé phúyěnuôma thǐ hốnò́ kuô̌ǔ tôphuố꤮ to è̌? Thǐ klyá hốnò́ nyǎprè́.
43“Phúnuôrò vǎ hé thǐ mò́khu htyělé̤ké̤kǔ dố thǐ tǒkò ní̤bènuô Cò́marya ki phyéphekyǎphe thǐ pǎ. Rò a ki dyé ná kayǎ dố a cṳ̌e Cò́marya angó̤ nuôtahe pǎ. 44Kayǎ dố a latǎ̤ dố lò̤́ yětômě alo̤nuô, akrwí ki lakè̤́ prè́ pǎ, manárò lò̤́ yětômě ki latǎ̤ dố lǔlo̤ pǎ nuô, akrwíakrwó ki mû kaprǐ̤ lò̌ cò́ pǎ.”21:44 Ǔ rǎ liphá mú꤮ nukhè̌ tahehenuô, ǔ myáhtye lisǎsè̌ yětômǎ̤ opatố̤kuô̌ to
45Bí bwídukhu tahe ná Pharisěophú tahe ní̤huô̌ Byacè Jesǔ dyákhákho akhè̌nuô, èthǐ thè́gně ná Byacè hékho èthǐ. 46Rò èthǐ myápṳ̌ lahyǎ klyá dố a kíré̤ pṳ̂́ Jesǔ tadû́rò Jesǔ ma prè̤pro̤ tôprè̤, kayǎ bè́mṳ tahe yǒ zṳ̂́e lahyǎ phúnuô akhu-akhyě, èthǐ thè́isě kayǎ bè́mṳ nuôtahe alé̤.
22Tè̤dyá Khákho Tè̤ka̤ Sǒmè̤̌sǒdya
1Byacè Jesǔ dônyǎ khákho pé̤ khyěthyá èthǐ rò a hé, 2“Mò́khu a htyělé̤ké̤kǔ nuôma athyáná khwí tôprè̤ dố a taritaryǎ one pé̤ a phúprè̤khǔ pwè̌ ka̤sǒdya dố a ki buôebuôǒ sû ǔ agně yěnuô tôprè̤hò́. 3A nò̌cuố è́hyǎ kayǎ dố a mehyǎehyǎǒ lǔ tahenuô ná prè̤me̤tè̤phú tahe tadû́rò èthǐ hésû lahyǎ, ‘To, pè̤ hyǎkuô̌ nè̤ to.’
4“Htuô̌rò a nò̌cuốè́ pó̤ ná a prè̤me̤tè̤phú dố aruô tahe rò a hécuốní̤ lǔ, ‘Héso pé̤ kayǎ dố vǎ mehyǎehyǎǒ lǔ nuôtahe, vǎ taritaryǎ htuô̌lò̌ hò́ dǐmò̤́hé agněhò́. Vǎ me̤thyěe cò́ pṳ́phè̌du ná pṳ́phú katúkatya tahe azye cò́. Hyǎehyǎǒ lahyǎ ka̤sǒmè̤̌sǒdya a tè̤etè̤ǒ yěnuôma aní̤ hò́, cuốhéso pé̤ lahyǎ èthǐ phúyěnuô ní꤮’ a hécuốní̤ a prè̤me̤tè̤phú tahe phúnuô.
5“Manárò kayǎ dố khwí mehyǎ lǔ tahenuô a bezṳ̂́benyá̤ tôcô꤮ to. A htecuố khókyǎ lò̌. Tôprè̤ rò a hyǎ dố prè́khu, tôprè̤ rò a cuố me̤kuố̤me̤khá. 6A okyǎ tahe ke rò a pṳ̂́ me̤cyě̤me̤cṳ̂ khwí a prè̤me̤tè̤phú tahe, htuô̌rò a me̤thyě lǔtè̤ tahe. 7Yětôphuốrò khwí thè́plòdu rò a nò̌cuố aklyěphú tahe rò èthǐ cuốme̤thyěkyǎ lò̌꤮ kayǎ dố a me̤thyě lǔ prè̤me̤tè̤phú nuôtahe rò sû́û̌kyǎ lò̌ èthǐ vǐ̤.
8“Rò a hé prè̤me̤tè̤phú tahe, ‘Ǔ taritaryǎ one lò̌hò́ ka̤sǒdya a tè̤etè̤ǒ tadû́rò kayǎ dố vǎ mehyǎ lǔ tahe nuôma kayǎ tahe dố a tǒkò mehyǎ to. 9Cuốmò̌ lahyǎ dố klyáto̤ klyásásû lǔ nuô rò myáhtye ǔpěpě꤮ bèbè è́hyǎlò̌ èthǐ dố pwè̌kǔyě ní꤮.’ 10Phúnuôrò a prè̤me̤tè̤phú tahe htecuố dố klyádu tahe akǔ rò a cuốè́ka̤ plò́lò̌ lò̌꤮ kayǎ dố a myáhtye nuôtahe. Acyě̤ bèbè, aryá bèbè, a hé pǎ to, a è́ka̤ lò̌plǐ cò́ rò dố ka̤sǒdya ahikǔ nuô sǐpré̤ bǎtapí꤮ cò́.
11“Manárò bí khwí hyǎnuô̌myá sǐpré̤sǐmya̤ akhè̌nuô, a myáhtye sǐpré̤ dố a kû̌thyá kuô̌ǔ ka̤sǒdya a hyeca̤ to o tôprè̤. 12A sudyǎ lǔ, ‘Khǒmè̤̌꤮, nè̤ kû̌thyání̤ kuô̌ǔ hyeca̤ ka̤sǒdya to rò nè̤ cuố hyǎnuô̌ ní̤ kuô̌ǔ phútě?’ Tadû́rò a hésû lǔ tômû̌꤮ to.
13“Yětôphuốrò khwí hé a prè̤me̤tè̤phú tahe, ‘Cò̌klò̤lò̌ atakhu khǎduô nuô rò tá̤htekyǎ è dố akhíklè̌ nuô. Khǎlé̤ bínuô tôphoma tè̤nguố̤plyá̤nguố̤rya̤ akhǎlé̤ ná tè̤ a̤takrṳ̂ cò́ khukhyě akhǎlé̤.’
14“Me̤těhérò Cò́marya mehyǎ è́lǎ kayǎ tadû́rò a nwóhtya patíprè́ ǔ prè́.”
Judaphú Tahema A Tǒkòdyé Khwí Caesare Amo-arǎ È̌?
(Marko 12:13-17, Luka 20:20-26)
15Htuô̌rò thyáphú Pharisěophú tahe ki pṳ̂́ní̤ Byacè Jesǔ hébèthû́ ngó̤ tahe agněnuôrò, a htecuố okúokyá ní̤dyé lǔ. 16Èthǐ nò̌cuố tố̤kuô̌ a khǒpacè̤̌ tahe ná Khwí Herodè aplò́amṳphú tahe dố Byacè a o rò èthǐ cuốhé Byacè, “Thárádu, pè̤ thè́gně ná nè̤ ma kayǎ cò́cû́cò́ tôprè̤. Nè̤ ithyó cò́ ǔ phú Cò́marya thè́zṳ̂́ nò̌ohtwǒprè̤ ǔ nuôtahecò́. Nè̤ dǎ ithyóithyahò́ ǔ hénuôma nè̤ ithyó pé̤prè́ ǔ tè̤má̤tè̤cò́ prè́. Prè̤lukayǎ tahe tane̤cò́ nè̤ phútě bèbè, nè̤ thè́isě kuô̌ǔ tôcô꤮ to. Nè̤ myádu myápatí kuô̌ǔ toto. 17Phúnuôrò nè̤ hépé̤myá pè̤ yětôcô, ma nè̤ tane̤ phútě? Ma pè̤ tǒkòdyé Roma akhwídu Caesare amo-arǎ è̌? Ma pè̤ tǒdyé to è̌?”
18Manárò Byacè Jesǔ thè́gněone htuô̌hò́ dố èthǐ kíré̤ pṳ̂́ lǔngó̤ rò a hésû èthǐ, “Kayǎ cyé̤zò́cò́te̤ né̤ thǐ꤮, mame̤těrò thǐ hyǎcyé̤ sudyǎkho ngó̤ phúyě me̤tě? 19Dyéluô̌ pé̤myá vǎ rû̌zye dố thǐ dyé ná amo-arǎ yěnuô,” rò èthǐ hyǎdyé lǔ rû̌zye denari tôbè. 20Rò a sudyǎ èthǐ, “Yěma ǔpě khuklò́zǎ̤zo̤ pě? A rǎo ná ǔpě amwi̤pě?”
21Rò èthǐ hésû, “Khwí a khuklò́zǎ̤zo̤ ná khwí amwi̤.”
Htuô̌rò Byacè hésû èthǐ, “Khwídu Caesare atè̤ kihérò dyé ná khwídunuô, Cò́marya atè̤ kihérò dyé ná Cò́marya nuô.”
22Bí èthǐ ní̤huô̌ Jesǔ hé phúyě akhè̌nuô, a htetapa̤ lò̌plǐ èthǐ rò èthǐ hteka̤ taphǎkyǎ lò̌ lǔlé̤.
Tè̤sudyǎ Tè̤ohtwǒprè̤ Shyé꤮ Thyěhtuô̌ Pǎ Ari-akyǎ
(Marko 12:18-27, Luka 20:27-40)
23Bínuô tônyěhò́, Saducěophú dố a zṳ̂́edû agně ná shyé꤮ thyěhtuô̌pǎ nuô tè̤htwǒprè̤ ka̤khyě o pǎ to tômṳnuô a hyǎ dố Byacè a o rò a hyǎ sudyǎ lǔ ngó̤ tômû̌. 24Rò èthǐ sudyǎ Byacè Jesǔ, “Thárádu, Mosè hé pé̤ pè̤ ná prè̤khǔ tôprè̤prè̤ ki thyě rò aphú ki okyǎ tôprè̤꤮ to hénuô, thyáphú aklwǐalyǎ ki okyǎ kuô̌ǔ nuôrò, a puố̤prè̤khǔ bè phyédwó akhǐ okyǎyě, a hé phúnuô.22:24 Li Dônyǎ 25:525Khǒnyá̤rò dố pè̤klè̌nuô puố̤ ná vyá̤ prè̤khǔ o thuô̌thyótôprè̤. A vyá̤prè̤́lố tôprè̤ phyé amě rò dốkhyěnuô a thyěkyǎ amě lé̤, rò aphú okyǎ tôprè̤꤮ to akhu-akhyě apuố̤ dốkhyě tôprè̤ bèphyédwó akhǐ okyǎ yětôprè̤. 26Apuố̤ nyě̤prè̤ tôprè̤ htuô̌rò thuô̌prè̤ tôprè̤ tuố̤dố aprè̤ thuô̌thyótôprè̤ yětôprè̤nuô a htwǒhtya thyákuô̌ lò̌ phú avyá̤prè̤́ htwǒhtya nuô. 27Dốkhyětadû rò prè̤mò yětôprè̤ thyě kuô̌no prè́. 28Phúnuôrò shyé꤮ thyěihtòka̤khyě amò̤́nyě pǎ tônyěnuô, yě thuô̌thyótôprè̤. Aklè̌nuô, bítě tôprè̤ ki htwǒ avè̤ pǎ? Me̤těhérò èthǐ htwǒnò́lò̌ lǔvè̤ nuô̌꤮,” a sudyǎ Jesǔ phúnuô.
29Rò Byacè Jesǔ hésû ka̤khyě èthǐ, “Thǐ thû́ lò̌hò́, me̤těhérò thǐ thè́gně tǎ̤te̤ kuô̌ǔ lisǎsè̌ ná Cò́marya a tè̤pro̤tè̤prya̤ me̤cyá̤ tè̤ tahe to. 30Me̤těhérò shyé꤮ ǔ thyě ihtòka̤khyě pǎnuô ǔ phyéphúphyémě, ǔ phyéphúphyévè̤ o pǎtohò́, èthǐ ki thyákuô̌lò̌ phú mò́khutanéphú nuôtahe pǎhò́. 31-32Tè̤thyě ihtòka̤khyě ari-akyǎ yěnuô, Cò́marya hékyǎ, ‘Vǎ ma Abraham a Cò́marya, Isaac a Cò́marya, ná Jacob a Cò́marya,’22:31-32 Li Hteka̤ 3:6,15 a hé phúyě nuôma thǐ hốnò́ kuô̌ǔ to è̌? Cò́marya ma kayǎthyě tahe a Cò́marya má̤to, kayǎ htwǒprè̤ tahe a Cò́marya.”
33Bí kayǎ bè́mṳ ní̤huô̌ a tè̤ithyóyě akhè̌nuô, a khyéthukhyéthè́ lò̌plǐ cò́.
Ngó̤mekyǎ Dố A Lodulố Ǔ
(Marko 12:28-34, Luka 10:25-28)
34Pharisěophú tahe ní̤huô̌ ná Saducěophú tahe héka̤khyě sûbè́ Byacè Jesǔ tômû̌꤮ to rò Pharisěophú tahe è́oplò́ ní̤dyé khyělǔ. 35Dố èthǐ aklè̌nuô, a thè́gně lốbǎklò̌ Judaphú a tè̤thyótè̤thya nuô a otôprè̤ rò a hyǎ sudyǎkhomyá Byacè Jesǔ, 36“Thárá, tè̤mekyǎngó̤ a tè̤thyótè̤thya aklè̌ yětahe nuôma bítě tômû̌ rò a lodulố ǔ?”
37Byacè hésû ka̤khyě, “‘Mo̤ lò̌thulò̌thè́ thǐ Cò́marya ná thǐ thè́plò sǐmělò̌, mo̤ lò̌thulò̌thè́ è ná thǐ tè̤ohtwǒprè̤ lò̌꤮ plǐ, mo̤ lò̌thulò̌thè́ è ná thǐ tè̤tane̤ lò̌꤮ plǐ.’22:37 Li Dônyǎ 6:538Yěma tè̤mekyǎngó̤ dố a lodulố tômǎ̤ hò́. 39Nyě̤mǎ̤tômǎ̤ ma, a thyáhò́ ná aré̤ nuô tômǎ̤ hò́, ‘Mo̤ kayǎ dố a ophûowó ná thǐ nuôtahe phú thǐ mo̤lya̤ ní̤dyé thǐné̤ nuô.’22:39 Li Cò́bucò́bè̌ 19:1840Lò̌꤮ Mosè ná prè̤pro̤ thǐtahe a tè̤ithyóithya a khǎshyékhǎrya̤ tahenuô a tatehtya lò̌plǐ dố tè̤mekyǎngó̤ yěnyě̤mû̌ alo̤ prè́.”
Messia Ma Ǔpě Aklwǐalyǎ Pě?
(Marko 12:35-37, Luka 20:41-44)
41Bí Pharisěophú cuố oplò́oplu lò̌ lǔ akhè̌nuô, Byacè Jesǔ sudyǎ èthǐ, 42“Krístu dố a me̤lwóhteka̤ ǔ yětôprè̤ ari-akyǎ nuô, thǐ tane̤ lǔ phútě? Aklwǐalyǎ tǎ̤kalya̤ dố ǔpě o?”
Rò èthǐ hésû, “Khwí Davi aklwǐalyǎ.”
43Rò a hé èthǐ, “Ki me̤phúnuôrò mame̤těrò Thè́ Sǎsè̌ Byacè hturyǎ̤ Davi rò a cuốnò̌ è́tuố̤ Krístu yěnuô, ‘Byacè’ me̤tě꤮? Me̤těhérò a cuốhé tuố̤,
44‘Byacè Cò́marya hé vǎ Byacè, “Bí vǎ me̤pé̤ lò̌lá̤takli tyahí prè̤thè́hte22:44 Khura nè̤ nuôtahe rò vǎ dya-olò̌ èthǐ dố nè̤ khanyělè̤̌ híto nuô, onyǎo dố vǎ takhu cò́htwó yětôkyě.”’22:44 Li Htuthè́htya 110:1
45“Rò Khwí Davi ki è́ lǔ, ‘Byacè’ kihérò a cuố htwǒ cyá̤ Khwí Davi aphúkhǔ phútě?” 46Ǔ hésû ka̤khyě cyá̤ pǎ lǔ tôprè̤꤮ to. Cáhtya bínuô tônyě tǎ̤plehyǎ nuô ǔ sudyǎbû pǎ lǔ tôprè̤꤮ to.
23Byacè Jesǔ Dyérò̤dyéryě̤ Tè̤cò́bucò́bè̌ A Khuklò́khuklyǎ Tahe
(Marko 12:38-40, Luka 11:37-52, 20:45-47)
1Byacè hé kayǎ bè́mṳ tahe ná a khǒpacè̤̌ tahe, 2“Prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe ná Pharisěophú tahe ma a ní̤bè taryěshyosò̌ dố a bè ithyóithya héhte taple luô̌ pé̤ ǔ ná Mosè a tè̤thyótè̤thya tahe. 3Me̤phúnuôrò thǐ bè ní̤dǎ èthǐngó̤, thǐ bè krwǒme̤ lò̌ phú a hésoluô̌ pé̤ thǐ nuô. Manárò krwǒme̤ kuô̌ tǎ phú èthǐ me̤nuô tǎmé̤, me̤těhérò èthǐ yětahe nuôma a krwǒme̤ kuô̌ phú a hé pé̤ ǔ nuôtahe to. 4Èthǐ nò̌lṳ̂krwǒme̤ ǔ tè̤cò́bucò́bè̌ a tè̤thyótè̤thya è́cô thyáná a nò̌zá ǔ tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ dố ahtuôanyé tahenuô tadû́rò thyáphú ǔ ki zábè́ tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ dố ahtuôanyé tahe agněnuô, taki꤮ ma èthǐ me̤cwó̤ cò́ ǔ to.
5“Lò̌꤮ èthǐ me̤ hò́ nuôtahe nuô a thè́zṳ̂́ nò̌myáhtye ǔ ná ané̤ prè́. Èthǐ isè́ tapye̤ lyá̤du lisǎsè̌ htò̌ rò a cò̌ lahyǎ dố a mǎ̤htè́lo̤ ná a takyǎ̤lo̤, htuô̌to èthǐ thè́zṳ̂́ thyá lahyǎ ca̤cwo̤karo̤ dố akhǎmí̤ htǔklò̌ ná ǔ nuôtahe. 6Bípwè̌bíla akhè̌nuô, èthǐ thè́zṳ̂́ onyǎo lahyǎ dố khǎlé̤ htyalô̌ tahe. Kidố tè̤cò́bè̌ hǒkǔ hérò èthǐ thè́zṳ̂́ onyǎo lahyǎ khǎlé̤ dố ǔ lé̤bezṳ̂́benyá̤ lǔ nuôtahe prè́. 7Dố klè́kǔ kayǎ oplu-ophè aklè̌ hénuô, a thè́zṳ̂́ nò̌hébè bezṳ̂́ ǔ ná ané̤, rò a thè́zṳ̂́ nò̌è́ ‘Thárá’ ǔ ná ané̤né̤.
8“Manárò thǐ rò nò̌ è́ ‘Thárá’ tǎ ǔ ná thǐné̤ tǎmé̤ ní꤮, me̤těhérò thǐthárá ma a o prè́ tôprè̤prè̤꤮ tuô̌ prè́. Htuô̌to thǐ ma thǐpuố̤thǐvyá̤ thyálò̌ lǔ prè́. 9Dố hekhu yěnuô è́ ‘phè̌’ tǎ ǔ tôprè̤꤮ tǎmé̤ ní꤮, me̤těhérò nè̤phè̌ oprè́ tôprè̤prè̤꤮ tuô̌ prè́. È ma a o dố mò́khu. 10‘Thárádu,’ nò̌ è́ tǎ thǐné̤ ná ǔ tôprè̤꤮ tǎmé̤mé̤, me̤těhérò nè̤ thárádu o prè́ tôprè̤prè̤꤮ tuô̌ prè́, è ma Byacè Krístu. 11Kayǎ dố a htwǒ thǐ prè̤me̤tè̤phú nuôma kayǎ dố adulốǔ dố thǐklè̌ hò́. 12Kayǎ dố a phyéhtyalô̌ ané̤ nuô, Cò́marya ki shyatǎ̤ lǔ pǎ. Kayǎ dố a shyalya̤ ané̤ nuô Cò́marya ki dyahtyalô̌ lǔ pǎ.
Tè̤cò́bè̌ Khuklò́khuklyǎ Dố A Hébè Taklyéngó̤ Tahe
13“Judaphú a prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá thǐtahe ná Pharisěophú thǐ꤮, Cò́marya ki cirya thǐ pǎ. Thǐ ma kayǎ dố a cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ tahe. Thǐ me̤bí phekyǎlò̌ lò̌꤮ kayǎ dố a myápṳ̌nuô̌ dố mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuôtahe kadǎ. Thǐ né̤byacè ní̤dû cò́ rò thǐ nuô̌ní̤ to tadû́rò thǐ pṳ̌ me̤tǎ̤tṳ̂̌bí kyǎlò̌ kayǎ dố a myápṳ̌nuô̌ nuôtahe akadǎ. 14Judaphú a prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá thǐtahe ná Pharisěophú thǐ꤮ Cò́marya ki cirya thǐ pǎ. Thǐ ma kayǎ dố a cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ tahe. Me̤těhérò thǐ cuố hébè taklyé phyéphekyǎlò̌ prè̤mòokryá ahi ná a tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ tahe rò thyáphú ǔ ki myáhtye thǐ phú kayǎcò́kayǎte̤ tahe nuôrò thǐ kwǐ cò́bè̌htǔ pé̤ ǔ. Me̤phúnuôrò Cò́marya ki cirya cyě̤klò̌ thǐ ná ǔ pǎ.23:14 Ǔ rǎ liphá mú꤮ nukhè̌ tahehenuô, ǔ myáhtye lisǎsè̌ yětômǎ̤ opatố̤kuô̌ to
15“Prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá ná Pharisěophú thǐ꤮, Cò́marya ki cirya thǐ pǎ. Thǐ ma kayǎ dố a cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ tahe. Thyáphú thǐ ki ilo kanuô̌ ní̤kuô̌ kayǎ tôprè̤nuô, thǐ cuốlě tava̤ ye̤nyacò́ dố khǒlǒ khukhu, dố htyěkǔkǔ cò́, rò bí kayǎ tôprè̤prè̤ thè́plòo zṳ̂́e krwǒme̤ kuô̌ hò́ thǐ dố a kò ná ngarakǔ tahenuô, thǐ ithyóithya lǔ dố a ki htwǒhtya thǐ khǒpacè̤̌ dố acyě̤acṳ̂klò̌ ná thǐ nyě̤phuố.
16“Kayǎ mèthèkhí dố a thǔ pé̤ ǔ klyá thǐ꤮, Cò́marya ki cirya thǐ pǎ. Thǐ hé, ‘Kayǎ tôprè̤prè̤ ki byǎangó̤ ná tè̤lǔhǒdu hénuô, a lé̤héo ná tôcô꤮ to, manárò ki a cuốbyǎ angó̤ ná htè̌ dố a o dố tè̤lǔtyǎ hǒkǔ nuôtahe hénuôma a bè htwǒhtya phú a hé nuô.’ 17Kayǎ olốoklò̌ thǐ꤮, thǐ thè́plò a mèthè yěnuô a lè̌ vǎ꤮. Tane̤ myámò̌, bítě tôcô a loduklò̌. Htè̌ loduklò̌ è̌? Ma tè̤lǔhǒdu dố a me̤sǎsè̌ htè̌yěnuô a loduklò̌ è̌? 18Thǐ hé, ‘Kayǎ tôprè̤prè̤ ki byǎ angó̤ ná tè̤lǔtyǎ arè̤́ yěnuôma, a lé̤héo ná tôcô꤮ to. Manárò ki a cuố byǎ angó̤ ná tè̤lǔ dố a o dố tè̤lǔrè̤́khu yěnuôma a bè htwǒhtya phú a hé nuô.’ 19Kayǎ mèthèlè̌ thǐ꤮, tane̤ myámyá, bítě tôcô duklò̌, ma tè̤lǔ è̌? Tomaná tè̤lǔrè̤́ dố a dyé sǎsè̌ tè̤lǔ nuô è̌? 20Phúnuôrò kayǎ dố a byǎ angó̤ ná tè̤lǔrè̤́ akhè̌nuô, a byǎpa tố̤kuô̌ lò̌ hò́ ná lò̌꤮ tè̤ dố a o dố tè̤lǔrè̤́ alo̤ nuôtahe hò́. 21Htuô̌rò kayǎ dố a byǎ angó̤ ná tè̤lǔhǒdu nuô, a byǎ nuô̌tố̤kuô̌ lò̌ hò́ ná Cò́marya dố a o dố tè̤lǔhǒdu akǔ yěnuô tôprè̤ hò́. 22Kayǎ dố a byǎ angó̤ ná mò́khu nuô, a byǎ nuô̌tố̤kuô̌ lò̌ hò́ ná Cò́marya lé̤onyǎ ná prè̤ dố a onyǎ bí alo̤nuô tôprè̤hò́.
23“Prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá thǐ ná Pharisěophú thǐ꤮, Cò́marya ki cirya thǐ pǎ. Thǐ ma kayǎ dố a cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ tahe. Thǐ me̤ phú Mosè a tè̤thyótè̤thya hénuô to. Thǐ myá talwókyǎ tè̤ dố a loduklò̌ tahe vǎ꤮. Thǐ me̤cò́tè̤to, thǐ thè́zò̤ní̤ ǔ to. Thǐ cò́ ná thǐngó̤ to. Thǐ ahóacǐ̤ tahe dố ǔ è́ ná mí, dilá ná kumí thǐ tahenuô, thǐ dyé ná pwíshyétôpwí tadû́rò bè ciryatè̤ cò́cò́te̤te̤, bè thè́zò̤ní̤ ǔ, bè ohtwǒprè̤ cò́ ná ngó̤ yětahe nuôma tè̤ dố a lodu rò thǐ tǒbè me̤pró̤ tố̤kuô̌ ná thǐ pwíshyétôpwí yěnuô. 24Kayǎ mèthèkhí dố a thǔ pé̤ ǔ klyá thǐ꤮, thè́isě ná thǐ ǒnuô̌ ní̤tyá̤ lakǒ phò̌tháphú tôbè rò thǐ pryě̤kyǎ lǔ manárò thǐ píklǔ nuô̌ní̤ cò́ tathíbuô̌du tôduô̌ cò́.
25“Prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá ná Pharisěophú thǐ꤮, Cò́marya ki cirya thǐ pǎ. Thǐ ma kayǎ dố a cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ tahe. Thǐ yětahe nuôma a thyácò́dû ná kayǎ dố a sǐplǐ bělò̤́dǐbě dố aklò̌ nuôtahe cò́ni, dố thǐ thè́plòkǔ nuô a o bǎtapí cò́ ná tè̤pṳ̂́phe zè́plè́phe ǔ ná lṳ̂me̤mo̤ ní̤dyédû thè́plò yěnuô tahe cò́. 26Pharisěophú dố a mèthèkhí thǐ꤮, sǐplǐkyǎ ré̤lố bělò̤́běkyá ná dǐbě dố akǔ nuôtahe. Thǐ ki me̤phúnuô tû́ma dố aklò̌nuô a plǐhyǎ kuô̌dû pǎ.
27“Prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá ná Pharisěophú thǐ꤮, Cò́marya ki cirya thǐ pǎ, thǐ ma kayǎ dố a cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ tahe. Thǐ ma athyáná ǔ byá luô̤̌kǔ ná lò̤́ rò ǔ plò̤́bǔ è dố aklò̌ nuôtahe hò́. Aklò̌ rò abǔsútú twó̤lǎ tadû́rò dố akǔ rò a o shuô̌shuô̌ prè́ ná luô̤̌krwíluô̤̌krwó ná athò̌alò tahe prè́. 28Phúnuôhò́ dố aklò̌ rò ǔ myáhtye thǐ ná kayǎcò́kayǎte̤ ryálǎ tahe tadû́rò dố akǔ rò a o bǎtapí cò́ ná tè̤cyé̤zò́cò́te̤ né̤ ná tè̤thû́tè̤plá tahe cò́.
29“Prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá ná Pharisěophú thǐ꤮, Cò́marya ki cirya má̤lakǒ cò́ thǐ pǎ. Thǐ ma kayǎ dố a cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ tahe. Thǐ byá pé̤ prè̤pro̤ mú꤮ nukhè̌ nuôtahe aluô̤̌kǔ ná lò̤́. Thǐ taritaryǎ twó̤ pé̤ kayǎcò́kayǎte̤ tahe aluô̤̌kǔ. 30Htuô̌rò thǐ hé, ‘Pè̤ ki ohtwǒprè̤ tǒ bye dố phyěphuô̌ yětahe ahtû̌khè̌ hénuôma, pè̤ klyá onuô̌ tố̤kuô̌ nyǎ dố kayǎ dố a me̤thyě prè̤pro̤ nuôtahe aklè̌ to,’ thǐ hé lahyǎ phúnuô. 31Phúnuôrò thǐ dyéluô̌ lǐphó cò́hò́ thǐné̤ ná thǐ ma kayǎ dố aklwǐalyǎ hò́ ná a me̤thyě prè̤pro̤ nuôtahe cò́hò́. 32Phúnuôrò tarú me̤ plehyǎ tadû pó̤ lahyǎ dû ní꤮. Me̤lốme̤bǎhtya lò̌ pé̤pó̤dû thǐphyěthǐphuô̌ a tè̤thû́tè̤plá nuôtahe ní꤮.
33“Rṳ́mǔmyá̤ thǐ꤮, rṳ́thí aphúalye̤ thǐ꤮, Cò́marya kíré̤ ciryatǎ̤ thǐ dố ngarakǔ pǎnuô, thǐ cuố siplè́bè́ cyá̤ phútě? 34Phúnuôrò vǎ ki nò̌hyǎ pé̤ thǐ prè̤pro̤ tahe, prè̤thè́khuthè́gně tahe ná Thárá thǐtahe pǎ, tahehenuô thǐ ki mṳ̂̌thyěhtya èthǐ dố krusulo̤ pǎ, tahehenuô thǐ ki mṳ̂̌ lǔ ná iplírwí̤ dố tè̤cò́bè̌hǒkǔ pǎ rò thǐ ki cuốlě pṳ̂́ èthǐ tôvǐ̤ htuô̌ tôvǐ̤ pǎ. 35Lò̌꤮ kayǎcò́kayǎte̤ dố ǔ me̤thyě èthǐ bí hekhu yětahe athwi, cáhtya bí Abělè athwi nuôrò, tuố̤hyǎ dố Barakia aphúprè̤khǔ Zekaria athwi dố ǔ me̤thyě lǔ bí tè̤lǔhǒdu ná tè̤lǔrè̤́ aplèkǔ yěnuô, Cò́marya dyahtyalò̌hò́ tè̤thû́ yětahenuô dố thǐkhu hò́. 36Vǎ hécò́cò́ thǐ꤮, tè̤ yětahenuô a ki lya̤bè lò̌ thǐ dố a ohtwǒprè̤ khǒnyá̤ yětôhtû̌ tahe akhu pǎ.
37“Kố꤮ vǐ̤ Jerusalem, vǐ̤ Jerusalem꤮ prè̤pro̤ dố ǔ nò̌hyǎ èthǐ dố nè̤o tahenuô, taheherò nè̤ me̤thyěkyǎ èthǐ, taheherò nè̤ tá̤ èthǐ ná lò̤́. Phú shyěmuố̤ takò́takè̤bí ní̤dyé aphú dố adálè̤̌ nuô, vǎ yácû́ takò́takè̤bíní̤ tamǒmǒ cò́ nè̤ tadû́rò nè̤ thè́zṳ̂́ nò̌takè̤bí ní̤ vǎ ná nè̤né̤ to. 38Myámò̌ lahyǎ꤮ Cò́marya ki dya-okryákyǎ tû́dû thǐ tè̤lǔhǒdu yěnuô pǎ. 39Rò vǎ hé thǐ, thǐ ki myáhtye pǎ vǎ tohò́, rò shyé꤮ thǐ héhò́, ‘Kayǎ dố a hyǎ dố Cò́marya amwi̤kǔ yětôprè̤nuô, a ki ní̤bè dûhò́ tè̤sò̌ri ní꤮.’23:39 Li Htuthè́htya 118:26 Thǐ héhtuô̌hò́ phúnuô pǎ rò thǐ ki myáhtye khyěthyá no vǎ pǎ.”
24Ǔ Ki Me̤ Tǎ̤prò̤kyǎ Tè̤lǔhǒdu Pǎ Ari-akyǎ
1Bí Byacè Jesǔ htecuốkyǎ dố tè̤lǔhǒdu vǐ̤kǔ akhè̌nuô, a khǒpacè̤̌ tahe hyǎ dố lǔo rò a nò̌myá lǔ ná tè̤lǔhǒdu dố ǔ isò́htya lǔ nuôtahe. 2Rò a sudyǎ a khǒpacè̤̌ tahe, “Lò̌꤮ tè̤nuô tahe thǐ myáhtye lò̌ è̌? Vǎ héluô̌ cò́ pé̤ cò́ thǐ, lò̌꤮ yě tahenuô, ǔ ki hyǎ dòtǎ̤prò̤kyǎ lò̌ è pǎ. Lò̤́ yětahenuô a oícû̌ pǎ lǔ tômě꤮ to pǎ.”
3Bí Byacè Jesǔ onyǎo dố Oliva sokhu akhè̌nuô, a khǒpacè̤̌ tahe hyǎophûkuô̌ tû́dû lǔ rò èthǐ hé lǔ, “Hésoluô̌ pé̤kuô̌myá pè̤ dố nè̤ hé pǎnu tahenuô, a ki htwǒhtya bíkhè̌tě pǎ? Nè̤ kíré̤ hyǎ bíkhè̌tě pǎ htuô̌rò hekhuyě ki tadûkyǎ bíkhè̌tě pǎnuô tè̤pro̤tè̤prya̤ amáadyǎ tôcôcô ki oluô̌htya ré̤ pǎ è̌?”
4Byacè hésû èthǐ, “Rò̤ní̤ lahyǎ thǐné̤ ní꤮, nò̌ilolahǒ cuốní̤ tǎ ǔ ná thǐné̤ tǎmé̤ ní꤮. 5Me̤těhérò kayǎ ki hyǎdákwó lahǒlya̤ ní̤dyé lahyǎ ané̤ ná vǎmwi̤ pǎ tahenuô a o è́lǎ pǎ, rò èthǐ ki dákwó lahǒ lya̤ ní̤dyé lahyǎ ané̤, ‘Vǎ ma Krístu’ rò èthǐ ki ilolahǒ è́lǎ ǔ pǎ. 6Thǐ ki ní̤huô̌ tè̤sátè̤pǎ̤ dố a htwǒhtya khǒnyá̤ yěnuôtahe pǎ, htuô̌to thǐ ki ní̤huô̌htǒ ní̤huô̌lya̤ ná ǔ kisákipǎ̤ lǔ pǎ tadû́rò thè́isě bèzò̤bèthi tǎ lahyǎ tǎmé̤ ní꤮. Phúyě tahe nuôma a bè htwǒhtya nyǎ pǎ, manárò yěnuôma hekhu kíré̤ tadû hò́nuô má̤híto. 7Me̤těhérò myěcô tôcô ná tôcô, htyěké̤ tôké̤ ná tôké̤ kisákipǎ̤ lǔ pǎ. Ké̤vǐ̤ké̤kò̌ ná tanéhtò́dǐ tahe ki ohtyahtǒohtyalya̤ lò̌plǐ dố hekhuyě tôpho htuô̌ tôpho pǎ. 8Lò̌꤮ tè̤htwǒhtya yětahe nuôma má̤pǎprè́ tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ a khǎshyékhǎrya̤ dố athyáná prè̤mò kíré̤ phúo hò́sè̌ mópǎ nuôprè́.
9“Htuô̌rò ǔ kipṳ̂́kicò̌ lò̌ thǐ pǎ, ǔ kimṳ̂̌kipò̤ lò̌ thǐ pǎ htuô̌to ǔ ki me̤thyě thǐ pǎ. Dố thǐ cò́ ná vǎ akhu-akhyěrò kayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ki thè́hte lò̌ thǐ pǎ. 10Bínuôkhè̌ pǎ kayǎ ki vǐkyǎ è́lǎ a tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ pǎ. A ki isè̌e lǔmwi̤ tôprè̤ ná tôprè̤ pǎ. A ki thè́hte ní̤dyé lò̌ lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ pǎ. 11Htuô̌to prè̤pro̤ klwolahǒ ané̤ tahe ki oluô̌htya è́lǎ pǎ rò a ki ilolahǒ è́lǎ ǔ pǎ. 12Tè̤mǔmyá̤ricyá̤ ohtyaè́ akhu-akhyě, tè̤mo̤ní̤ lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ ki sǐmé̤ hyǎ ná hyǎ pǎ. 13Manárò kayǎ dố a ihtòtanyǎ oklò̤sò́ma dố a tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ akǔ tuố̤dố atadû tahenuô Cò́marya ki me̤lwóhteka̤ èthǐ pǎ. 14Htuô̌rò mò́khu ahtyěké̤ a tè̤thè́krṳ̂̌mila yěnuô, ǔ ki hésodônyǎ ní̤huô̌ pé̤lò̌ kayǎ o dố hekhuyě tôba lò̌ pǎ, htyěké̤ pwǒ̤tôké̤ ki ní̤huô̌nò́ lò̌htuô̌hò́ tè̤khyáthè́yě pǎ tû́ma hekhuyě ki tadûkyǎ no prè́.”
Tè̤ Taròthè́ Thè́isě
(Marko 13:14-23, Luka 21:20-24)
15“Thǐ ki myáhtye ǔ ihtòo dố tè̤sǎsè̌ akhǎlé̤ pǎ. Tè̤thè́zò̤́thè́ryǎ̤ ki me̤ taprómǔmyá̤ lò̌ Cò́marya tè̤lǔhǒdu pǎ. Prè̤pro̤ Danielè rǎ tè̤thè́zò̤́thè́ryǎ̤ yě ari-akyǎ. Nò̌ thè́gněplǒ lahyǎ kayǎ dố a hố li thǐtahe ní꤮. 16Htuô̌rò bí thǐ myáhtyehò́ tè̤htwǒhtya phúyě hò́ pǎ akhè̌nuô, kayǎ dố a o dố Juda ké̤kǔ tahe bè klyahtya lahyǎ dố sokhunuô. 17Kayǎ ki o dố hikhuklwó tabyekhu tôprè̤prè̤ nuô nò̌klyatǎ̤ phyéní̤ tǎ a tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ dố hikǔ nuôtahe tǎmé̤. 18Kayǎ o dố lyá̤khu tahenuô nò̌ka̤ phyéní̤ tǎ aca̤klò̌ tǎmé̤. 19Bínuôkhè̌pǎ nuô a ki sǒrya̤sǒphá pé̤ nyacò́ prè̤mò dố a o ná ahò́athè́ tahe agně ná aphú ǒnú pǎlǔ nuôtahe agně pǎ. 20Thǐ bè hteklya ashuốakhè̌ yěnuô, thyáphú a ki tǎ̤tǒ tǎ ná ké̤ró̤khè̌ tǎmé̤ tomaná Judaphú a Mò̤́nyěduô tǎmé̤nuô, kwǐcò́bè̌ lahyǎ ní꤮. 21Bínuôkhè̌pǎ tè̤pyá̤tè̤sè̌ ná tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ tahe ki ohtya pǎ. Dố hekhu htwǒhtyalú pǎ tuố̤khǒnyá̤ yěnuô cò́ bèbè, dốnodốkhyě pǎ bèbè, tè̤pyá̤tè̤sè̌, tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ dố myáhtyenò́ takhyá꤮ to tahenuô, a ki ohtya pǎ. 22Cò́marya ki me̤phuô pé̤ tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ yě ashuốakhè̌ to hénuô, kayǎ ohtwǒprè̤bè́ tôprè̤ to. Manárò Cò́marya yǒ myá kayǎ dố a nwóhtya yětahe amèthè akhu-akhyě, a ki me̤phuôhyǎ ashuốakhè̌ pǎ. 23Bínuôakhè̌pǎ nuô, kayǎ tôprè̤prè̤ ki hé, ‘Nè̤ hyǎ myámò̌, Krístu obíyě,’ tomaná ‘A o dốnuô,’ a ki hé thǐ phúnuô pǎ tadû́rò zṳ̂́e tǎ lahyǎ tǎmé̤ ní꤮. 24Me̤těhérò prè̤klwo lahǒ phú Krístunuô ná prè̤klwo lahǒ phú prè̤pro̤ thǐ tahenuô a ki ohtya è́lǎ pǎ. Èthǐ ki me̤luô̌ cyá̤ pé̤ ǔ tè̤ dố a htetapa̤ cò́ ǔ nuôtahe ná tè̤pro̤tè̤prya̤ tahe pǎ. A ki me̤cyá̤ hénuôma a thè́zṳ̂́ ilolahǒ ní̤ cò́ kayǎ dố Cò́marya nwóphyé htuô̌hò́ lǔ nuô tahecò́. 25Tè̤me̤-ané̤ yětahe hyǎtuố̤ tyahíto akhè̌nuô, vǎ dyérò̤dyéryě̤ one pé̤ hò́ thǐ hò́.
26“Phúnuôrò kayǎ tôprè̤prè̤ ki hé thǐ, ‘Cuốmyá lahyǎ mò̌lé, Messia odố lò̤́tamámû nyekhu nuô,’ a ki hé thǐ tadû́rò cuốmyá lahyǎ tǎmé̤ ní꤮. Tomaná a ki hé thǐ, ‘A o bí hidò́kǔ yě prè́,’ a ki hé tadû́rò zṳ̂́e tǎmé̤mé̤. 27Me̤těhérò phú shyeli̤bò́ takhè̌htya dố ké̤cíhte rò kayǎ o dố ké̤cínuô̌ tahe myáhtyenuô, prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě ki hyǎ pǎ ma a thyá phúnuô pǎ. 28Tè̤thò̌tè̤lò̤ obítě꤮ ma latya ihíplò́ bínuô.”
Prè̤lu Aphúkhǔ Ki Hyǎ Ari-akyǎ
(Marko 13:24-27, Luka 21:25-28)
29“Bí tè̤cyě̤tè̤cṳ̂, tè̤pyá̤tè̤sè̌ ashuốakhè̌ ohtwǒhtya talwó htuô̌hò́ pǎnuô, tôphuốtuô̌
‘Cò́marya ki me̤khíkyǎ tamò̤́ pǎ. Lè̌ ki lǐ pǎtohò́. Sè dố mò́lè̤̌ tahe ki latǎ̤prò̤kyǎ lò̌pǎ. Cò́marya ki me̤ kazikazuô̤̌ lò̌lò̌꤮ mò́lè̤̌ a tè̤pro̤tè̤prya̤ nuôtahe pǎ.’24:29 Isaia 13:10, 34:4
30“Bínuôakhè̌ pǎnuô, prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě atè̤hyǎ amáadyǎ ki oluô̌htya dố mò́lè̤̌ pǎ. Htuô̌rò lò̌꤮ kayǎ o dố ké̤ pwǒ̤tôké̤ tahe kinguố̤kihè lò̌ pǎ. Èthǐ ki myáhtye lahyǎ prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě a ki sidyáhyǎní̤ ò́luố̤ dố mò́lè̤̌ pǎ rò a ki olốbǎ cò́ ná a tè̤pro̤tè̤prya̤ ná a tè̤taryědu taryěhtǔ dố ashyo-asò̌ yěnuôtahe pǎ.24:30 Danielè 7:1331Ǔ ki uố pra̤shyohtya kwo̤ pǎ. Rò kayǎ dố Byacè nwóhtya htuô̌hò́ èthǐ rò a o lahyǎ dố hekhu lwǐ̤kyělwǐ̤ná̤, cáhtya dố mò́dá khǎshyé tuố̤dố mò́dá tadû pwǒ̤꤮ tôprè̤nuô, Cò́marya ki nò̌hyǎlya̤ tanéphú tahe pǎ rò a ki hyǎè́oplò́ tố̤lò̌ èthǐ lò̌꤮ plǐ pǎ.
Phyéní̤ Tè̤ithyó Dố Kadwímò̤́ A O
(Marko 13:28-31, Luka 21:29-33)
32“Khǒnyá̤rò phyéní̤ lahyǎ tè̤ithyó tôcô dố kadwímò̤́ alo̤ yěnuô. A dǎ lè dyácè̤́ tamahtehò́, alè bèhò́ hérò thǐ thè́gně ná ké̤kṳ́khè̌ phûhyǎ tuố̤hò́. 33Phúnuôhò́ bí thǐ myáhtyehò́ lò̌꤮ tè̤yě tahe htwǒhtyahò́ akhè̌pǎnuô, thè́gně lahyǎ ná prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě a hyǎphûtuố̤hò́ dố kadǎkǔhtû̌ hò́ ní꤮. 34Vǎ héluô̌ cò́cò́꤮ pé̤ cò́ thǐ, lò̌꤮ kayǎ dố a ohtwǒprè̤ khǒnyá̤yětôhtû̌ tahe thyělò̌ tyahíto nuô, tè̤yětahe ki htwǒhtya lò̌ pǎ.24:34 Prè̤thíphè́phú dố a thè́gně lisǎsè̌ tahehe nuô, a zṳ̂́e ná Jesǔ hé prè́ vǐ̤ Jerusalem ki pyékyǎ pǎ prè́. A hé ná hekhu tadû pǎ ari-akyǎ nuô má̤to.35Mò́khu ná hekhu ki sǐmé̤kyǎ pǎ tadû́rò vǎlǎ̤vǎngó̤ yětahenuô a sǐmé̤kyǎ pé̤ takhyá꤮ to.
Mò̤́nyěmò̤́thè̌ Yěnuô Ǔ Thè́gně Tôprè̤꤮ To
(Marko 13:32-37, Luka 17:26-30, 17:34-36)
36“Manárò tè̤yětahe ki htwǒhtya mò̤́nyěmò̤́thè̌, ashuốakhè̌ bíkhè̌tě pǎnuô ǔ thè́gně tôprè̤꤮ to. Tanéphú o dố mò́khu nuôtahe cò́ bèbè a thè́gně to. Aphúkhǔ ná ané̤ yětôprè̤ cò́꤮ bèbè, a thè́gně toto. A thè́gně prè́tû́ vǎphè̌ tôprè̤꤮ tuô̌prè́. 37Phú a htwǒhtya dố Noah htû̌khè̌nuô, prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě ki hyǎpǎ akhè̌nuô, a ki htwǒhtya thyákuô̌dû phúnuô pǎ. 38Me̤těhérò bí htyědubí tyahíto akhè̌nuô, ǔeǔǒ, ka̤sǒmè̤̌sǒdya lǔ tuố̤ cò́ bí Noah nuô̌ dố thòklyědukǔ nuôtônyě cò́. 39Tè̤ kíré̤ htwǒhtya phúyě pǎnuô, tuố̤ cò́ bí htyěhyǎ dubí thyěkyǎ lò̌ cò́hò́ èthǐ akhè̌ cò́ nuô꤮, a thè́gněhí lahyǎ tôcô꤮ to. Shyé꤮ prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě kíré̤ hyǎhò́ pǎ akhè̌nuô, a ki htwǒhtya thyákuô̌dû phúyěnuô pǎ. 40Bínuôkhè̌pǎ, prè̤khǔ thè́nyě̤ dố a rya̤ ró̤lǔ tè̤ dố lyá̤khu nuô, tôprè̤ rò ǔ ki è́ka̤kyǎ lǔ pǎ, tôprè̤ rò a ki okyǎ pǎ. 41Prè̤mò isátṳ̂̌sû lǔ buốkǔlǎ thè́nyě̤nuô, Cò́marya ki è́ka̤kyǎ è tôprè̤ pǎ. Tôprè̤rò a ki dya-okyǎ lǔ pǎ.
42“Me̤phúnuôrò othǎklyǎ lahyǎ, me̤těhérò thǐbyacè ki hyǎ bítě tônyě pǎ nuô thǐ thè́gně to. 43Manárò thè́né̤ lahyǎ, hibyacè ki thè́gně ná prè̤ehuô kíré̤ hyǎ bítě tôthè̌tě pǎ hénuô, a ki opò̤́sû pǎ rò prè̤ehuô hyǎnuô̌ ehuôcyá̤to. 44Phúnuô akhu-akhyě, thǐ yětahenuô bèbè, otaritaryǎ one kuô̌ lahyǎ thǐné̤ ní꤮, me̤těhérò shuốkhè̌ bí thǐ tane̤tuố̤ to pǎnuô, prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě ki hyǎ pǎ.
Prè̤me̤tè̤phú Dố Acò́ Ná Angó̤ Ná Prè̤me̤tè̤phú Dố Acò́ Ná Angó̤ To
45“Prè̤me̤tè̤phú dố acò́ rò a plǒphè́ tôprè̤ma ǔpě? Prè̤me̤tè̤phú dố acò́ tôprè̤ mamá̤hò́ abyacè dyétǎ̤ lǔ tè̤me̤ dố a bè myákhwè buôebuôǒní̤ prè̤me̤tè̤phú dố aruô tahe dố lǔ takhukǔ rò a buôe tǒshuốtǒkhè̌ èthǐ yětôprè̤nuô hò́. 46Abyacè ki ka̤myáhtye ná a prè̤me̤tè̤phú yětôprè̤ me̤ tè̤me̤ kihérò a ki dyé lǔ tè̤me̤ní̤khwókè pǎ. 47Vǎ hécò́cò́꤮ cò́ thǐ, Byacè yětôprè̤ a tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ lò̌꤮ plǐnuô a ki dyétǎ̤lò̌ dố lǔ khadǎkǔ pǎ rò a ki nò̌myánò̌khwè ní̤ ná lǔ pǎ. 48Manárò hékuốré̤ prè̤me̤tè̤phú dố acyě̤ tôprè̤nuô, a ki tane̤, ‘Vǎbyacè ka̤khyě lè̤́pryǎ ná híto,’ a tane̤ rò, 49a kimṳ̂̌kipò̤, pé̤epé̤ǒ prè̤me̤tè̤phú dố aruô tahe pǎ, rò a ki emṳ̂ǒpryá tố̤ná kayǎ lé̤klǒ emṳ̂ǒmṳ̂ tahe pǎ. 50Rò shuốkhè̌ bí a tane̤ tuố̤to rò a eǒsǒtapa̤ tônyěnuô, abyacè ki ka̤khyětǒ bínuô tônyě pǎ. 51Abyacè ki ciryacyě̤ ciryacṳ̂ lǔ pǎ rò a ki dyanuô̌ tố̤kyǎ lǔ ná bí kayǎ cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ nuôtahe lé̤o akhǎlé̤ nuô pǎ. Khǎlé̤ bínuô tôphonuô ǔ kinguố̤kihè, ǔ ki a̤ takrǐtakrṳ̂ cò́ ǔkhukhyě cò́ pǎ.
25Prè̤mò Dố A Krwǒkruô̌ Ǔ Aprè̤shyé Ari-akyǎ
1“Mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuô, athyáná prè̤mò krwǒkruô̌ ǔ aprè̤shyé phyéní̤ mikò̌ rò cuốopò̤́ myásû̌ khǒmè̤̌ prè̤khǔ hyǎ ari-akyǎ yěnuô hò́. 2Nyǎ̤prè̤ rò a plǒphè́, nyǎ̤prè̤ rò a plǒphè́ kuô̌ǔ to. 3Prè̤mò dố a plǒphè́ kuô̌ǔ to yěthè́nyǎ̤ nuô, a phyéhyǎ ní̤kuô̌ amikò̌ tadû́rò a phyéhyǎ ní̤lố kuô̌pó̤ mihtyě to. 4Manárò prè̤mò dố a plǒphè́ yěthè́nyǎ̤ nuô a phyéhyǎní̤ amikò̌ rò a phyéhyǎní̤lố pó̤ mihtyě ná pyǎ̤ tahe. 5Khǒmè̤̌prè̤khǔ hyǎtuố̤ pyá̤zè̤́pyá̤sè̌ akhu-akhyě èthǐ omyěkhǎmyěnuô htuô̌rò a omyění̤ lò̌ lahyǎ.
6“Bí mò̤́ne̤khè̌ nuô, ǔ è́htǒ, ‘Kố꤮ khǒmè̤̌prè̤khǔ hyǎhò́, htecuố myásû mò̌ lahyǎ.’
7“Rò prè̤mò dố a krwǒkruô̌ ǔ yělò̌꤮ plǐ ihtò rò taritaryǎ lahyǎ ami pwǒ̤꤮ tôprè̤. 8Prè̤mò plǒphè́ kuô̌ǔ to tahe hé prè̤mò plǒphè́ tahe, ‘Dyékuô̌ pè̤ thǐmihtyě, pè̤mi kíré̤ pǐ̤hò́.’
9“Manárò èthǐ hésû, ‘Tokǒle, a pòpé̤ tuố̤kuô̌ pǎ thǐgně to, aryálố ma thǐ cuốipri̤ ní̤dyé khòdû thǐgně dố ǔ lé̤isè̌ mihtyě khǎlé̤nuô.’
10“Bí èthǐ cuốpǎprè́ dố klyálo̤ akhè̌nuô, khǒmè̤̌prè̤khǔ hyǎtuố̤ lè́hò́, prè̤mò plǒphè́ dố a o taritaryǎ ané̤ tahe hyǎnuô̌ tố̤kuô̌ ná khǒmè̤̌prè̤khǔ dố ka̤sǒmè̤̌sǒdya a tè̤etè̤ǒ khǎlé̤ rò ǔ me̤bíkyǎ kadǎ.
11“Dốkhyě rò prè̤mò dố a plǒphè́ kuô̌ǔ to yětahe ka̤tuố̤ rò a hé lahyǎ, ‘Byacè, Byacè, bámǒ pé̤kuô̌ ré̤ pè̤ kadǎ.’
12“Tadû́rò khǒmè̤̌ prè̤khǔ hésû èthǐ, ‘Vǎ hélakǒ cò́ thǐ, vǎ thè́gněnò́ thǐ to.’
13“Phúnuôrò othǎklyǎ lahyǎ, me̤těhérò mò̤́nyěmò̤́thè̌ dố prè̤lu aphúkhǔ yě ki hyǎkhyěthyá bíkhè̌tě pǎnuô thǐ thè́gněcyá̤to.
Dyá Khákho Prè̤me̤tè̤phú Thè́thuô̌ Ari-akyǎ
14“Mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuô a thyá kuô̌pó̤dû ná kayǎ tôprè̤ dố a kíré̤ htecuố klyá rò è́plò́ a prè̤me̤tè̤phú tahe, rò a dyékyǎ a tè̤duzá̤htyathè̌ tahe dố a prè̤me̤tè̤phú tahe a takhukǔ. 15Tôprè̤ rò a dyékyǎ lǔ htè̌ nyǎ̤cwè̤́, tôprè̤pó̤ rò tôko, dố aruôtôprè̤ kuô̌ke rò tôcwè̤́, phú èthǐ oná a tè̤cyá̤tè̤dè nuô a ibě pé̤ èthǐ htuô̌rò a htecuốkyǎ klyá. 16Kayǎ dố a ní̤bè htè̌ nyǎ̤cwè̤́ yětôprè̤nuô, a ní̤bè hò́hò́ ná a htecuố me̤kuố̤ rò a cuố me̤ní̤hte è́lốpó̤ nyǎ̤cwè̤́. 17Phúnuôrò a ní̤bè htè̌ tôko yětôprè̤nuô, a cuố me̤kuố̤hte è́htyalố pó̤ nyě̤cwè̤́. 18Manárò dố a ní̤bè htè̌ tôcwè̤́ yětôprè̤nuô, a htecuố rò a cuố ivè̤̌ hekǔ tôkǔ rò a cuố iplû̌ uốbíkyǎ abyacè htè̌yě dố helè̤̌.
19“Mò̤́nyěmò̤́thè̌ nyě̤hyǎhò́ rò èthǐ Byacè ka̤tuố̤ rò a ka̤sudyǎ plǒkhyě htè̌ dố a dyékyǎ èthǐ nuôtahe. 20Kayǎ dố a ní̤bè htè̌ nyǎ̤cwè̤́ yětôprè̤nuô, a phyéhyǎ è́htyapó̤ nyǎ̤cwè̤́ rò a hé abyacè, ‘Byacè, nè̤ dyékyǎ vǎ htè̌arǎ nyǎ̤cwè̤́. Rò yělé, vǎ me̤htení̤ è́lốpó̤ hò́ nyǎ̤cwè̤́ hò́.’
21“Abyacè hésû lǔ, ‘Ò, aryá nyacò́, nè̤ ma prè̤me̤tè̤phú dố aryá rò acò́ ná vǎ, nè̤ cò́ ná vǎ dyé nè̤ tè̤patíphú yětahe akhu-akhyě, vǎ ki dyé è́htya lố꤮ klò̌pó̤ nè̤ tè̤me̤ dố nè̤ ki pốtarí è́lốklò̌ pó̤ ná yěnuô pǎ. Hyǎ thè́krṳ̂̌thè́lò̌ ró̤kuô̌dû ná vǎ.’
22“Kayǎ dố a ní̤bè htè̌ tôko yětôprè̤nuô, a phyéhyǎ è́htyapó̤ tôko rò a hé abyacè, ‘Byacè, nè̤ dyé vǎ htè̌ arǎ tôko, rò yělé, vǎ me̤ htení̤ è́lốpó̤ hò́ tôko hò́.’
23“Rò abyacè hésû lǔ, ‘Ò, aryá nyacò́. Nè̤ ma prè̤me̤tè̤phú dố aryá rò acò́ ná vǎ. Nè̤ cò́ ná tè̤ dố vǎ dyé nè̤ patíphú yětahe akhu-akhyě vǎ ki dyé è́htya lố꤮ klò̌pó̤ nè̤ tè̤me̤ dố nè̤ ki pốtarí è́lố klò̌pó̤ ná yěnuô pǎ. Hyǎ thè́krṳ̂̌thè́lò̌ ró̤kuô̌mò̌ ná vǎ!’
24“Yětôphuốrò kayǎ dố a ní̤bè htè̌ tôcwè̤́ yětôprè̤nuô a hyǎhé abyacè, ‘Byacè, vǎ thè́gně ná nè̤ ma kayǎ dố apyá̤ nyacò́ tôprè̤. Buố dố nè̤ isò́ kuô̌ǔ to tahenuô nè̤ cuố kè́ka̤ dûgně, buố dố nè̤ iluố̤ kuô̌ǔ to tahenuô nè̤ cuốpò̤ka̤plò́ dûgně. 25Phúnuô akhu-akhyě vǎ thè́isě rò vǎ cuố iplû̌ uốkyǎ nè̤htè̌ yětôcwè̤́ dố helè̤̌, myámò̌, yělé꤮ htè̌ dố nè̤ dyékyǎ vǎ nuô.’
26“Rò abyacè héka̤khyěsû lǔ, ‘Kayǎcyě̤ kayǎcṳ̂, kayǎtaklě kayǎlěbyá, nè̤ thè́gně ná buố dố vǎ isò́ má̤to tahenuô, vǎ cuố kè́ka̤ dûgně, buố dố vǎ iluố̤ má̤to tahenuô vǎ cuố pò̤ka̤plò́ dûgně vǎhé? 27Nè̤ ki thè́gně phúnuôrò nè̤ dyébòkyǎ vǎ htè̌yě dố prè̤ phyébòphyéló̤ htè̌tahe a takhukǔ to me̤tě? Nè̤ ki me̤phúnuô hérò shyé꤮ vǎ ka̤khyě pǎnuô vǎ ki ní̤bè ka̤khyě aphúphú amuố̤muố̤ pǎ kǒkǒ.
28“‘Phyé ka̤khyědwó khyěthyá htè̌nuô tôcwè̤́ rò dyé ná kayǎ dố a ní̤bè acwè̤́shyé yěnuô tôprè̤. 29Me̤těhérò lò̌꤮ kayǎ dố ǔ zṳ̂́ení̤ lǔ rò ǔ dya-oní̤ tǎ̤tè̤ dố lǔo tahenuô, ǔ ki dyéè́htya lố꤮ pó̤ lǔ pǎ. Rò atè̤ ki o tǎ̤pòtǎ̤pè̤̌ cò́ pǎ. Manárò kayǎ dố ǔ dya-o tǎ̤tè̤ patíphúprè́ dố lǔlo̤ rò ǔ zṳ̂́ení̤ lǔ to tahenuô, ǔ ki phyéka̤khyě lò̌phe khyěthyá èthǐ pǎ. 30Tá̤htekyǎ prè̤me̤tè̤phú olốoklò̌ yětôprè̤ dố tè̤khítè̤lò̤ aklè̌ nuô. Bínuôtôphonuô ǔ ki cuốnguố̤cuốhè, ǔ ki a̤ takrǐtakrṳ̂ cò́ ǔkhukhyě pǎ.’
Tè̤cirya Dốkhyě Tadû
31“Shyé꤮ prè̤lu aphúkhǔyě ki hyǎ ná alǐatakhè̌ pǎ rò amò́khu tanéphú tahe ki hyǎ tố̤kuô̌ ná lǔ akhè̌pǎnuô a ki onyǎo dố a khuklyáhtyalô̌ takhè̌ akhu pǎ. 32Myěcô lò̌꤮ plǐ nuô a ki hyǎ oplò́lò̌ dố lǔnyěhyǎ pǎ rò phú prè̤kyě̤thímíphú iběkhó ní̤dyé athímí tahe ná pé̤ tahenuô, a ki ibě khólò̌ kayǎ yětahe pǎ. 33A ki dyakhó thímí tahe dố atakhu cò́htwó tôkyě pǎ rò pé̤ tahenuô a ki dya khó dố atakhu cò́ci tôkyě pǎ.
34“Bínuôakhè̌ pǎnuô, khwí yětôprè̤ ki hé kayǎ dố atakhu cò́htwó yětahe pǎ, ‘Hyǎmò̌ lahyǎ, thǐ ma kayǎ dố a ní̤bè vǎphè̌ a tè̤sò̌ri tahe, hyǎnuô̌ phyédwó lahyǎ mò́khu htyělé̤ké̤kǔ dố a má̤hò́ nè̤ ucè̌tazè̌ dố ǔ taritaryǎ one pé̤ thǐ dố mò́khu htwǒlú hekhu htwǒthè̌pǎ akhè̌yě nuô. 35Me̤těhérò bí vǎ thè́vǐ̤thè́e akhè̌ thǐ dyéedyéǒ vǎ, bí vǎ thè́ǒhtyě akhè̌ thǐ dyéǒ vǎ, bí vǎ cuốhtwǒ sǐpré̤ akhè̌ thǐ è́omyě mo̤sû vǎ. 36Bí vǎ oryá̤ lé̤kû̌lé̤thyá akhè̌, thǐ dyékû̌dyéthyá vǎ, bí vǎswívǎsè̌ akhè̌, thǐmyáthǐkhwè ní̤dyé vǎ. Bí ǔ dò́tǎ̤ vǎ dố htò̌kǔ akhè̌nuô, thǐ hyǎ olě kuô̌ vǎ.’
37“Rò kayǎcò́kayǎte̤ yětahe ki hésû è, ‘Byacè, pè̤ cuốmyáhtyenò́ nè̤ thè́vǐ̤thè́e rò pè̤ cuố dyéenò́ nè̤ bò́khè̌tě? Nè̤ thè́ǒhtyě rò pè̤ cuố dyéǒnò́ nè̤ bò́khè̌tětě? 38Nè̤ htwǒ sǐpré̤ rò pè̤ cuố è́sûnò́ nè̤, tomaná nè̤ oryá̤ lé̤kû̌lé̤thyá rò pè̤ cuố dyékû̌dyéthyánò́ nè̤ bò́khè̌tětě? 39Bí nè̤ oswíosè̌ akhè̌nuô bèbè, bí ǔ dò́tǎ̤ nè̤ dố htò̌kǔ akhè̌ nuôbèbè pè̤ cuố hyǎ olěnò́ kuô̌ nè̤ bò́khè̌tě?’
40“Khwí yětôprè̤ ki hésû èthǐ, ‘Vǎ hélakǒ cò́ thǐ, dố vǎ puố̤vyá̤ tahe aklè̌, thǐ me̤cwó̤nò́ kayǎ dố ǔ tane̤ patílố lǔ tôprè̤ nuôma má̤hò́ thǐ me̤cwó̤ vǎ hò́.’
41“Htuô̌rò a ki héke kayǎ o dố atakhu cò́ci tahe, ‘Htecuố taphǎkyǎ ná vǎ, thǐ ma kayǎ dố a ní̤bè tè̤sò̌hǎ tahe, cuốnuô̌ kuô̌ lahyǎ dố ǔ taritaryǎ one pé̤ khǐnéricyá̤ khuklò́ nuôtôduô̌ ná a khǐnékhǐnò̌ nuôtahe agně dố èthǐ ki cuốo bí mi dố a pǐ̤pé̤ tôphuố꤮ to nuôtôphè akǔ nuô. 42Me̤těhérò bí vǎ thè́ethè́ǒ akhè̌, thǐ dyéedyéǒ vǎ to. 43Bí vǎ htwǒ sǐpré̤ akhè̌, thǐ è́sû vǎ to. Bí vǎ oryá̤ lé̤kû̌lé̤thyá akhè̌, thǐ dyékû̌dyéthyá vǎ to. Bí vǎswívǎsè̌ akhè̌, htuô̌to bí ǔ dò́o vǎ dố htò̌kǔ akhè̌, thǐ hyǎmyáhyǎkhwè vǎ to.’
44“Rò èthǐ ki hésû lǔ, ‘Byacè, nè̤ thè́vǐ̤thè́e bèbè, nè̤ thè́ǒhtyě akhè̌ bèbè, nè̤ cuố htwǒ sǐpré̤ akhè̌ bèbè, nè̤ oryá̤kû̌ oryá̤thyá akhè̌ bèbè, nè̤swínè̤sè̌ akhè̌ bèbè, ǔ dò́tǎ̤ nè̤ dố htò̌kǔ akhè̌ bèbè, pè̤ cuốmyáhtye nè̤ rò pè̤ me̤cwó̤ nè̤ to bò́khè̌tě?’
45“Rò a ki hésû èthǐ, ‘Vǎ hélakǒ cò́ thǐ, dố vǎ puố̤vyá̤ tahe aklè̌, thǐ ki me̤cwó̤nò́ kuô̌ǔ kayǎ dố ǔ tane̤ patílố lǔ nuôtôprè̤꤮ to hénuôma má̤hò́ thǐ me̤cwó̤ vǎ to hò́.’
46“Phúnuôrò èthǐ ki khyábè tè̤cirya tacṳ́prè̤ talèkrè́ pǎ, manárò kayǎ cò́ yětahenuô a ki cuố nuô̌ní̤ dố mò́khu rò a ki ní̤bè thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ pǎ.”
26Èthǐ Kíré̤ Tane̤ Kre Me̤thyě Byacè
(Marko 14:1-2, Luka 22:1-2, Giovanni 11:45-53)
1Bí Byacè hésoluô̌ pé̤ lò̌ htuô̌hò́ yětahe akhè̌nuô, a hé a khǒpacè̤̌ tahe, 2“Thǐ thè́gněhò́, alopǎ nyě̤nyě ma pwè̌ dố ǔ è́ ná tè̤cuốtalwópwè̌ hyǎtuố̤hò́. Ǔ ki isè̌tǎ̤kyǎ prè̤lukayǎ aphúkhǔyě pǎ rò ǔ ki mṳ̂̌thyěhtyakyǎ lǔ dố krusulo̤ pǎ.”
3Bínuôakhè̌nuô, bwídukhu tahe ná Judaphú tè̤cò́bucò́bè̌ khuklò́khuklyǎ tahe oplò́lò̌ lǔ dố bwídukhulố Caipha ahǒkǔ. 4Èthǐ taritaryǎ one lò̌ hò́ ná a ki pṳ̂́me̤thyě huôkyǎ Jesǔ. 5Manárò èthǐ hé ní̤dyélǔ, “Bí pè̤ me̤pwè̌ akhè̌yěnuô pè̤ tǒ pṳ̂́ní̤ lǔ to, pǎma kayǎ bè́mṳ tahe thè́plòdu rò a me̤tarû̌tapyǎ lò̌he.”
Ǔ Lyátǎ̤ Htyěnuô̤mû́ Dố Jesǔ A Khuklò́lo̤ Bí Dò̌ Bethania Dò̌kǔ
(Marko 14:3-9, Giovanni 12:1-8)
6Bí Byacè Jesǔ o dố dò̌ Bethania Simonè dố tè̤sè̌mǔmyá̤ dố phálo̤ bènò́ lǔ nuôtôprè̤ ahikǔ rò a edǐ akhè̌nuô, 7prè̤mò tôprè̤ hyǎ dố lǔo rò a phyéhyǎní̤ pyǎ̤ dố ǔ me̤ è ná lò̤́bǔ dố a obǎ ná htyěnuô̤mû́ ngṳdupri̤du yětôpyǎ̤ rò a hyǎlyátǎ̤ dố Byacè Jesǔ a khuklò́lo̤.
8Bí a khǒpacè̤̌ tahe myáhtye akhè̌nuô, a thè́plòdu rò a sudyǎ lǔ, “Cuốme̤lò̌ kyǎdě me̤tě? 9Ki isè̌ htyěnuô̤mû́ yěnuô héma a ní̤ ngṳdupri̤du nyacò́ rò a ní̤ rû̌ yěnuô dyékuô̌ ná kayǎ sǒphásǒrya̤phú nuô kǒkǒ.”
10Byacè Jesǔ thè́gně akhu-akhyě, a hé èthǐ, “Thǐ cuố me̤dídyǎ prè̤mò yětôprè̤ me̤tě? A me̤tè̤yě nuôma aryá nyacò́ dố vǎgně hò́. 11Kayǎ sǒphásǒrya̤phú tahe otố̤kuô̌ ná thǐ pwǒ̤꤮ tôphuố cò́, manárò vǎyěnuô vǎ otố̤lǎ kuô̌ ná thǐ to. 12Bí a lyátǎ̤ htyěnuô̤mû́ yě dố vǎ né̤lo̤ akhè̌ yěnuôma, má̤hò́ a tari one pé̤hò́ vǎ dố ǔ ki iluốtǎ̤ vǎ dố luô̤̌kǔ pǎ nuô hò́. 13Vǎ hécò́꤮ cò́ thǐ, shyé꤮ ǔ lě hésodônyǎ hò́ tè̤thè́krṳ̂̌mila yě dố hekhu yětôba bítě꤮ tôpho pǎ bèbè, ǔ ki tane̤htya tuố̤bèní̤ è pǎ rò ǔ ki dyáluô̌ní̤ tè̤ dố a me̤htuô̌hò́ yěnuô pǎ.”
Juda Thè́plòtǒ Dố A Ki Isè̌kyǎ Byacè
14Dố Byacè Jesǔ a khǒpacè̤̌ shyéthè́nyě̤ aklè̌ amwi̤ ná Juda Iscariot héyětôprè̤nuô, a cuố dố bwídukhu tahe a o. 15Rò a cuố sudyǎ èthǐ, “Vǎ ki dyétǎ̤kyǎ Jesǔ dố thǐ takhukǔ hérò thǐ dyé vǎ bátě?” Rò èthǐ dyé lǔ rû̌zye thakha. 16Cáhtya bínuô rò Juda htû́myá shuốkhè̌ dố a ki tǎ̤tǒtǎ̤bè dố a ki isè̌tǎ̤kyǎní̤ Jesǔ.
Tè̤cuốtalwópwè̌ Sèesǎsè̌ Mò̤́hé
(Marko 14:12-21, Luka 22:7-13, Giovanni 13:21-30)
17Bí pwè̌ e khò́mǔ sǒdǒ huô̌mûtapho aré̤lố tônyě nuô, a khǒpacè̤̌ tahe hyǎ dố Jesǔ a o rò a hyǎsudyǎ lǔ, “Tè̤cuốtalwópwè̌ sèesǎsè̌ mò̤́hé yěnuô, nè̤ thè́zṳ̂́ nò̌taritaryǎ tǒ pè̤ bítě tôphotě?”
18Rò a hésû èthǐ, “Cuốnuô̌ dố vǐ̤kǔ nuôrò cuố dố prè̤khǔ nuôtôprè̤ a o nuô rò cuố hé lǔ, ‘Thárá hé, shuốkhè̌ phûhò́ dố vǎgně hò́, rò vǎ bèebèǒ tố̤ tè̤cuốtalwópwè̌ sèesǎsè̌ mò̤́hé ná vǎ khǒpacè̤̌ dố nè̤hikǔ’ hé è phúnuô ní꤮.” 19Rò a khǒpacè̤̌ tahe me̤phú a hé èthǐ nuô rò èthǐ cuố taritaryǎní̤ lahyǎ tè̤cuốtalwópwè̌ sèesǎsè̌ mò̤́hé agně bínuô.
20Bí mò̤́khípaló̤hò́ akhè̌nuô, Byacè ná a khǒpacè̤̌ shyéthè́nyě̤ onyǎo tava̤ ró̤lò̌ lǔ dố lé̤edǐrè̤́ akhǎshyé. 21Rò bí èthǐ edǐ akhè̌nuô, a hé èthǐ, “Vǎ hécò́cò́꤮ thǐ, dố thǐklè̌ yě, kayǎ dố a ki isè̌tǎ̤kyǎ vǎ pǎnuô a o tôprè̤.”
22Yětôphuốrò èthǐ thè́plò mo̤pǎ cò́ taki꤮ to, rò a sudyǎ lahyǎ Byacè tôprè̤ htuô̌ tôprè̤, “Byacè, nè̤ hénuô tôprè̤ma vǎ má̤to vǎhé?”
23Byacè hésû èthǐ, “Kayǎ dố a bò́nuô̌e tố̤kuô̌ ná vǎ dố bělò̤́kǔ nuôtôprè̤ ma má̤hò́ prè̤ dố a ki isè̌tǎ̤kyǎ vǎ pǎ nuôtôprè̤ hò́. 24Phú lisǎsè̌kǔ héone ná prè̤lu aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě a bè thyě nyǎpǎ tadû́rò kayǎ dố a ki isè̌tǎ̤kyǎ prè̤lu aphúkhǔ yětôprè̤nuô, Cò́marya ki cirya lǔ pǎ. A ki opacè̤̌lya̤ to hénuôma aryáklò̌ pǎ cò́ dố lǔgně cò́.”
25Yětôphuốrò Juda dố a ki isè̌tǎ̤kyǎ lǔ yětôprè̤ sudyǎ lǔ, “Thárá, nè̤ hé nuôtôprè̤ma vǎ má̤to, vǎhé?” Byacè hésû lǔ, “To, nè̤ má̤hò́.”
(Marko 14:22-26, Luka 22:14-23, Corinthia aré̤lố tôba 11:23-25)
26Bí èthǐ esè akhè̌nuô, Byacè Jesǔ phyé khò́mǔ rò a hébwíhétaryě Cò́marya, htuô̌rò a ibiphè́ rò a dyétǎ̤ dố a khǒpacè̤̌ tahe a takhukǔ, rò a hé èthǐ, “Phyéemò̌ lahyǎ, yěma vǎ né̤klò̤́ hò́.”
27Htuô̌rò a phyéhtya bě rò a hébwíhétaryě rò a dyétǎ̤ dǐtû́ dố a khǒpacè̤̌ tahe a o rò a hé èthǐ, “Ǒmò̌ lahyǎ yě. 28Běyě ma tè̤emaklò̤ athè̌ dố a má̤hò́ vǎthwi dố a ki htwítǎ̤ rò a ki plwǒkyǎ kayǎ è́prè̤ atè̤thû́ pǎ. 29Vǎ héso pé̤ thǐ, cáhtya khǒnyá̤yě tǎ̤plehyǎnuô vǎ ǒnò́ pǎ thòbǐthèhtyě yě tohò́. Vǎ ki ka̤ǒ ró̤kuô̌ khyěthyá thòbǐthèhtyě athè̌ ná thǐ dố vǎphè̌ ahtyěaké̤kǔ pǎ.”
30Htuô̌rò èthǐ irǒ htuthè́htya Cò́marya ali-irǒ tôtó̤ rò a htecuốhtyakyǎ dố Oliva sokhu.
Byacè Jesǔ Hépro̤ Ané̤ Ná Petru Ki Htébíkyǎ Lǔ Pǎ
(Marko 14:27-31, Luka 22:31-34, Giovanni 13:36-38)
31Htuô̌rò Byacè Jesǔ hé èthǐ, “Lisǎsè̌kǔ hé,
‘Vǎ ki mṳ̂̌ prè̤kyě̤thímí pǎ, rò thímímṳ tahe ki klyapruốklyapryǎ lò̌ pǎ.’26:31 Zekaria 13:7
“Me̤těhérò yětôthè̌ pǎ nuô, tè̤ ki htwǒhtya ná vǎ phúyě pǎ akhu-akhyě, thǐ ki hteklya cuốkhókyǎlò̌ vǎlé̤ pǎ,” a hé phúnuô.
32“Manárò shyé꤮ vǎ thyě ihtòka̤khyě htuô̌pǎnuô, vǎ ki cuố ré̤ thǐ dố Galilea ké̤kǔ nuô pǎ.”
33Petru hésû, “Ǔ ki thè́plòpyékyǎ lò̌ cò́ nè̤ khǎlé̤ bèbè, vǎ klyá thè́plò pyékyǎ vínyǎ ná nè̤ taki꤮ to.”
34Manárò Byacè Jesǔ hésû lǔ, “Vǎ hécò́cò́ nè̤, yětôthè̌ bí shyěphè̌ i-uhtya tyahíto pǎ nuô, vǎ thè́gněnò́ lǔ to, nè̤ ki htébíkyǎ bǎ vǎ thuô̌phuố pǎ.”
35Manárò Petru hésû, “Vǎ tǒbè thyě tố̤kuô̌ cò́ ná nè̤ bèbè, vǎ thè́gněnò́ lǔ to nuô vǎ hécò́ nyǎ taki꤮ to hò́.” Rò a khǒpacè̤̌ dố aruô tahe krwǒhékuô̌ lò̌ phúnuônuô.
Byacè Jesǔ Cuố Kwǐcò́bè̌ Dố Gethsemani Akhǎlé̤ Tôpho
(Marko 14:32-42, Luka 22:39-46)
36Htuô̌rò Byacè Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe cuố dố khǎlé̤ tôpho dố ǔ è́ ná Gethsemani rò a hé èthǐ, “Bí vǎ cuố cò́bè̌ dố nuôtôpho akhè̌pǎnuô, onyǎokyǎ kuốré̤ lahyǎ bíyě ní꤮.” 37A è́krwǒcuốní̤ Petru ná Zebedeo aphúprè̤khǔ thè́nyě̤ rò a thè́plè̤̌thè́zò̤ hyǎ rò a thè́plòkṳ́ thè́plòkyǎ̤ hyǎ. 38Htuô̌rò a hé èthǐ, “Vǎ thè́plè̤̌thè́zò̤ thyěkyǎhò́, a thyácò́ná vǎ kíré̤ thyě cò́hò́nuô. Okyǎ lahyǎ bíyě rò othǎklyǎ lahyǎ ní꤮.”
39A cuố plehyǎpó̤ dố nyě takiphú rò a omyě takluô̤̌tǎ̤ dố hekhu rò a kwǐcò́bè̌ rò a hé, “Kố꤮ phè̌꤮ nè̤ ki phyé taphǎkyǎ pé̤ vǎ tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ abělò̤́ yětôbè ma aní̤ prè́ kihérò phyétaphǎkyǎ pé̤ vǎ, manárò vǎ thè́zṳ̂́ me̤ cṳ́꤮ dû vǎ thè́plò to. Cṳ́꤮ dûprè́ nè̤ thè́plò ní꤮.”
40Htuô̌rò a ka̤khyě khyěthyá dố a khǒpacè̤̌ tahe a o rò a ka̤ myáhtye èthǐ omyění̤ sǒtapa̤ lò̌, rò a sudyǎ Petru, “Thǐ othǎklyǎ nyě̤ tố̤kuô̌ ná vǎ bí tômû̌nuôprè́ rò thǐ thǎklyǎ khyǎbè́to è̌? 41Thyáphú thǐ ki cuốnuô̌ tố̤kuô̌ tǎ dố tè̤ilo-ilyá akǔ tǎmé̤nuô, thǎklyǎ rò kwǐcò́bè̌ lahyǎ ní꤮. Thǐ thè́plòshyome̤ nyacò́ tè̤ dố atǒ tadû́rò thǐ né̤klò̤́ yěnuô a hè̌cè̤́recè̤́ nyacò́.”
42A cuố khyěthyá nyě̤phuốtôphuố rò a kwǐcò́bè̌, “Kố꤮ vǎ phè̌thè́dǒ꤮, vǎ bè ǒ꤮ nyǎ hò́ tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ a bělò̤́yě, phyétaphǎkyǎ ní̤ to kihérò, cṳ́꤮ dûprè́ nè̤ thè́plòní꤮.”
43Bí a ka̤khyě myá khyěthyá a khǒpacè̤̌ tahenuô, a ka̤myáhtye ná èthǐ omyěsǒtapa̤ lò̌plǐ. Èthǐ thè́omyě cyě̤talwósû́lû̌ rò a myáhtebè́ pǎ cò́ to. 44Rò a htecuố kwǐcò́bè̌ khyěthyá thuô̌phuốtôphuố rò a héthyá khyěthyá phú a hé ré̤ nuôprè́.
45Htuô̌rò a ka̤khyě dố a khǒpacè̤̌ tahe a o rò a hé èthǐ, “Thǐ o꤮ myě tadûpǎ lahyǎ, thǐ okuố tabè́thè́prá tadû pǎ cò́ lahyǎ phútě? Ní̤dǎ myámò̌ lahyǎ, shuốkhè̌ dố ǔ ki isè̌tǎ̤kyǎ prè̤lukayǎ aphúkhǔyě dố prè̤oraphú tahe a takhukǔnuô, a hyǎtuố̤hò́. 46Ihtòmò̌ lahyǎ, rò pè̤ ki cuố꤮, prè̤ isè̌tǎ̤kyǎ vǎ yětôprè̤ hyǎtuố̤hò́.”
Juda È́hyǎní̤ Kayǎ Tahe Rò A Hyǎpṳ̂́ Byacè Jesǔ
(Marko 14:43-50, Luka 22:47-53, Giovanni 18:3-12)
47Bí Byacè Jesǔ hébè pǎprè́ akhè̌nuô, Juda dố a otố̤kuô̌ dố lǔ khǒpacè̤̌ shyéthè́nyě̤ aklè̌ yětôprè̤nuô a hyǎtuố̤ bínuô. Rò ǔ krwǒhyǎkuô̌ lǔ tôplutôphè cò́ rò a phyéhyǎní̤ lahyǎ imṳ̂̌, ipò̤ ná nè́ tahe. Kayǎ yětahe nuôma má̤prè́ bwídukhu tahe ná myěcôphú a khuklò́khuklyǎ tahe plwǒhyǎ èthǐ nuôtahe prè́. 48Prè̤isè̌tǎ̤kyǎ Byacè yětôprè̤nuô a dyéthè́gně one ré̤ htuô̌hò́ èthǐ, “Kayǎ dố vǎ nuô̤mû́ è tôprè̤ nuôma má̤hò́ Jesǔ dố pè̤ thè́zṳ̂́pṳ̂́ è nuôtôprè̤ hò́ rò hyǎpṳ̂́ lahyǎ lǔ ní,” a héone èthǐ phúnuô. 49A hyǎ tǒdè̌ tôphuốhyǎ dố Byacè Jesǔ a o rò a hyǎ hé lǔ, “Thárá, nè̤ omo̤-oryá è̌?” Htuô̌rò a nuô̤mû́ lǔ.
50Rò Byacè héka̤khyěsû lǔ, “Khǒmo̤, nè̤ hyǎ bíyě rò nè̤ lé̤hyǎ me̤ǐtěnuô tarú me̤mò̌.”
Htuô̌rò kayǎ tahe hyǎpṳ̂́kyǎ Jesǔ. 51Kayǎ dố a krwǒ hyǎkuô̌ ná Byacè Jesǔ aklè̌ tôprè̤nuô a báhte anè́ rò a pǎ̤tṳ̂̌kyǎ bwídukhulố a prè̤me̤tè̤phú tôprè̤ akhǎlè tôkhó.
52Byacè hé lǔ, “Ryǎ̤nuô̌ dwókyǎ nè̤nè́ nuô. Me̤těhérò kayǎ dố a pṳ̂́ nè́nuô a kipyékikyǎ khyě ná nè́khyě pǎ. 53Thyáphú mò́khuphú tahe ki hyǎlya̤ takè̤bíní̤ vǎ agněnuô, vǎ ki kwǐ vǎphè̌ dố a ki nò̌hítǎ̤ èthǐ klyěmṳdu shyényě̤mṳ hénuô vǎphè̌ dyétǎ̤ tôphuố dyétǎ̤ cò́ vǎ ma꤮ a ní̤ cò́ nuôma thǐ thè́gněto è̌? 54Ki vǎ me̤phúnuô hérò lisǎsè̌ a tè̤rǎone dố a bè htwǒhtya phúyěnuô a cuốlốcuốbǎhtya cyá̤ phútě?”
55Htuô̌rò Byacè Jesǔ hé kayǎ bè́mṳ, “Vǎ ma kayǎ dố a me̤thû́ tè̤thyótè̤thya tôprè̤ nyǎ è̌? Thǐ hyǎpṳ̂́ vǎ rò thǐ hyǎ cò́ ná nè́ ná imṳ̂̌ipò̤ cò́ phútě? Vǎ onyǎ ithyóithya ǔ dố tè̤lǔtyǎ hǒkǔ pwǒ̤nyěpwǒ̤thè̌ cò́ rò thǐ pṳ̂́ vǎ toto. 56Manárò tè̤htwǒhtya ané̤ phúyě nuôma thyáphú prè̤pro̤ rǎonekyǎ tahe kilốkibǎhtya agně prè́.” Htuô̌rò lò̌꤮ a khǒpacè̤̌ tahe hteklya taphǎkyǎ lò̌ lǔlé̤.
Judaphú Khuklò́khuklyǎ Tahe Cirya Jesǔ
(Marko 14:53-65, Luka 22:54-55, 22:63-71, Giovanni 18:13-14, 18:19-24)
57Kayǎ dố a hyǎpṳ̂́ Jesǔ yětahenuô, a pṳ̂́ka̤ lǔ dố bwídukhulố Caipha héyě tôprè̤nuô ahi. Bínuô ma prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe ná tè̤cò́bucò́bè̌ khuklò́khuklyǎ tahe oplò́ lò̌hò́ lǔ bínuô. 58Petru krwǒcuố lǒ kuô̌ prè́ Byacè Jesǔ. A cuố nuô̌tuố̤kuô̌ dố prè̤lǔtyǎ akhuklò́ dulố yětôprè̤ ahǒ lo̤tarè́kǔ rò a nuô̌ onyǎ tố̤kuô̌ ná klyěphú dố a opò̤́ takè̤ní̤ nuôtahe. Rò Petru opò̤́myá ná ǔ kíré̤ cirya kryá꤮ Byacè phútě pǎ, phúnuô.
59Thyáphú èthǐ ki cirya me̤thyěkyǎ ní̤ Jesǔ agněnuôrò, bwídukhu tahe ná Judaphú dố a o ná a taryěshyosò̌ htyalô̌ klò̌lố ǔ tahe myápṳ̌ lahyǎ lé̤kè̤lahǒ lé̤nè̌lahya Jesǔ atè̤thû́ tahe. 60Kayǎ hyǎkhyá lahǒlahya è́lǎ lǔtè̤thû́ phúyěphúnuô tadû́rò a htwǒ khuklò́du khusuhtǔ tahe myáhtye ná a nè̌ lǔ tè̤thû́ yětahenuô a tǎ̤te̤ to.
Dố khyětadûrò kayǎ thè́nyě̤ hyǎhte rò a hé, 61“Kayǎ yětôprè̤nuô a hé, ‘Vǎ me̤tǎ̤prò̤kyǎ Cò́marya tè̤lǔhǒduyě rò thuô̌nyě akǔ vǎ isò́htyabè́ khyěprè́’ a hé phúnuô.”
62Htuô̌rò bwídukhulố tôprè̤ ihtò rò sudyǎ Jesǔ, “Nè̤ hé ka̤khyěsû ǔ hyǎdya nè̤ tè̤thû́ yětahe tômû̌꤮ to me̤tě? Ǔ hyǎkè̤hyǎnè̌lò̌ nè̤ tè̤thû́ yěnuôma nè̤ ní̤huô̌ to è̌?” 63Manárò a dyátaklwo prè́.
Bwídukhulố nuôtôprè̤ hé, “Vǎ byǎ vǎngó̤ ná Cò́marya dố a htwǒprè̤ yětôprè̤ rò vǎ ki sudyǎ nè̤, nè̤ ma Messia má̤hò́ Cò́marya aphúkhǔ nuôtôprè̤ má̤lakǒ hò́ è̌ nuô hépé̤myá pè̤.”
64Rò Byacè Jesǔ hésû lǔ, “Ò, nè̤ hénuôma amá̤ tadû́rò vǎ ki hépé̤ lò̌ thǐ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ná nopǎnuô thǐ ki myáhtye prè̤lukayǎ aphúkhǔyě ki onyǎ bí prè̤ dố a tè̤pro̤tè̤prya̤ dulốǔ yětôprè̤ atakhu cò́htwó nuôtôkyě pǎ. Htuô̌rò vǎ sidyáhyǎ ò́luố̤ pǎ nuô thǐ ki myáhtye pǎ.”26:64 Danielè 7:13
65Yětôphuốrò bwídukhulố yětôprè̤ htò́zè̤̌ aca̤ rò a hé, “A héthû́hò́ Cò́marya hò́. Pè̤ cuốlotuố̤pǎ prè̤khyáthè́ tahe phútě? Myámò̌ lahyǎ, thǐ ní̤huô̌ lahyǎ hò́ a hébèthû́ Cò́marya ná thǐné̤ cò́ hò́. 66Thǐ tane̤ phútě?”
Rò èthǐ hésû lahyǎ, “A tǒ thyě nyǎhò́,” phúnuô.
67Htuô̌rò èthǐ htuplá lǔmèthè, mṳ̂̌ lǔ, plú lǔ, tahehe rò a plyá̤ lǔ. 68Rò èthǐ hé lǔ, “Kố꤮ Krístu, pro̤ pé̤ myá pè̤, maǔpě mṳ̂̌ nè̤pě?”
Petru Htébíkyǎ Jesǔ
(Marko 14:66-72, Luka 22:56-62, Giovanni 18:15-18, 18:25-27)
69Bínuôakhè̌ Petru onyǎo dố lo̤tarè́kǔ rò prè̤me̤tè̤ prè̤mòphú tôprè̤ hyǎtǒ dố lǔo rò a hé lǔ, “Nè̤ ma tômṳmṳ꤮ tuô̌prè́ lǔ ná Galileaphú Jesǔ nuôtôprè̤ prè́ vǎ.”
70Manárò Petru htésû lò̌ èthǐ bínuô tahe rò a hé, “Vǎ otố̤kuô̌ to. Prè̤mò yětôprè̤ hé yěnuôma vǎ thè́gněnò́ kuô̌ǔ to.”
71Htuô̌rò a htecuố dố lo̤kadǎhtû̌ rò prè̤me̤tè̤phú prè̤mò dố aruôtôprè̤ myáhtyeke lǔ rò a hé pé̤ ǔ bínuô tahe, “Yětôprè̤ ma a krwǒkuô̌ ná vǐ̤ Nazarèphú Jesǔ Krístu nuô tôprè̤ vǎ꤮”
72A htésû khyěthyá rò a byǎ ané̤, “Vǎ thè́gněnò́ lǔ to.”
73Okhyěthyá dốkhyě taplô̤phú rò kayǎ ihtò tavǐtava̤ phû bínuô tahe hyǎtǒ Petru rò a hé lǔ, “Nè̤ ma èkhǒpacè̤̌ tôprè̤ má̤lakǒ cò́ hò́, nè̤ hébè talǎ̤ nuô a klwo Galilea talǎ̤ cò́.”
74Yětôphuốrò Petru cáhtya byǎlya̤ní̤ ané̤ dố Cò́marya nyěhyǎ rò a hé, “Kayǎ yětôprè̤ ma vǎ thè́gněnò́ lǔ tôphuố꤮ to,”
A héhtuô̌htuô̌ ná shyěphè̌ i-uhtya. 75Yětôphuốrò Petru tane̤htya tuố̤bè Byacè Jesǔ héonekyǎ lǔ ngó̤, “Bí shyěphè̌ i-uhtya tyahíto akhè̌, nè̤ ki htébíkyǎ ǔ ná vǎ thè́gněnò́ è to thuô̌phuố pǎ,” akhu-akhyě a htecuố dố aklò̌ rò a cuố nguố̤thyěnguố̤o cò́.
27Èthǐ È́cuố Jesǔ Dố Khwí Pilato A O
(Marko 15:1, Luka 23:1-2, Giovanni 18:28-32)
1Anotôrǒ mò̤́lǐ ro̤mû́ akhè̌nuô, lò̌꤮ bwídukhu tahe ná myěcôphú khuklò́khuklyǎ tahe okúokyá lò̌ lǔ ná èthǐ ki me̤thyě Jesǔ. 2Èthǐ cò̌klò̤ htuô̌ Byacè Jesǔ rò a cwicuốkyǎ lǔ dố Khwí Pilato a o rò a cuốdyé tǎ̤kyǎ lǔ dố a takhukǔ.
Juda Iscariot Thyěkyǎ
3Bí Juda dố a isè̌tǎ̤kyǎ lǔ nuôtôprè̤ myáhtye dố ǔ cirya thyě Byacè Jesǔ akhè̌nuô, a thè́plè̤̌thè́zò̤ nyacò́ rò a hyǎ dyédwó khyěthyá rû̌zyeyě thakha dố bwídukhu tahe a o ná Judaphú muố̤prû̌muố̤prè̤́ tahe a o. 4Rò a hé èthǐ, “Vǎ me̤thû́hò́ Cò́marya hò́, me̤těhérò vǎ isè̌kyǎhò́ kayǎ dố a tè̤thû́o tôcô꤮ to yětôprè̤ hò́.”
Rò èthǐ hésû ka̤khyě lǔ, “Nè̤ ná nè̤dûhò́ pè̤ thè́gně tuố̤kuô̌ nè̤ to.”
5Èthǐ héphúnuô rò Juda prò̤tǎ̤kyǎ rû̌zyeyě bí tè̤lǔtyǎ hǒkǔ nuô rò a hteka̤kyǎ. Htuô̌rò a htecuố dố aruô tôpho rò a cuố cò̌thyěkyǎ ané̤.
6Bwídukhu tahe ihtuô dwókhyě rû̌zye yětahe rò a hé lahyǎ, “Rû̌zyeyě pè̤ Juda a tè̤thyótè̤thya o ná a tǒkò sunuô̌tố̤ ná tè̤lǔhǒdu arû̌ to, me̤těhérò rû̌ yěnuôma ǔ dyé ná lé̤me̤thyě kayǎ prè́.” 7Èthǐ belya̤ lahyǎ athè́plò ná a ki ipri̤ ná prè̤byápò̤ tôprè̤ aprè́ tôlé̤ rò èthǐ ki dya pé̤ ná Judaphú má̤to tahe aluô̤̌khu. 8Phúnuô akhu-akhyě, tuố̤khǒnyá̤ hekhu bínuô tôphonuô ǔ è́ ná thwihekhu. 9Prè̤pro̤ Jeremia a tè̤héone yěnuô a lốhtyabǎhtya hò́, “Èthǐ phyé rû̌zye thakha rò Israelphú tahe hé lǔ, pè̤ dya lǔ angṳ báyě ma a kòhò́. 10Rò èthǐ ipri̤ rû̌zye nuôtahe ná prè̤byápò̤ aprè́ tôlé̤ phú Byacè nò̌ipri̤ vǎnuô.”27:10 Zekaria 11:12-13, Jeremia 19:1-13, 32:6-9
Khwí Pilato Sudyǎ Jesǔ
(Marko 15:2-5, Luka 23:3-5, Giovanni 18:33-38)
11Bínuôakhè̌ Jesǔ ihtò odố Khwí Pilato anyěhyǎ rò a sudyǎ lǔ, “Nè̤ ma Judaphú akhwí tôprè̤ má̤lakǒ è̌?”
Rò a hésû khwí, “Ò, a má̤lakǒ phú nè̤ hénuô hò́.”
12Bí bwídukhu tahe ná Judaphú muố̤prû̌muố̤prè̤́ dố a htwǒ khuklò́khuklyǎ tahe kè̤ lǔ tè̤thû́ akhè̌nuô, a hé ka̤khyěsû tômû̌꤮ to. 13Khwí Pilato sudyǎ lǔ, “Ǔ kè̤ lò̌ nè̤ ná nè̤ me̤thû́me̤plá phúyě phúnuôma nè̤ ní̤huô̌ to è̌?” 14Manárò Byacè Jesǔ héka̤khyěsû lǔ ngó̤ tômû̌꤮ to akhu-akhyě khwí khyéthukhyéthè́ nyacò́.
Èthǐ Héplû́kyǎ Ngó̤ Dố A Ki Me̤thyě Byacè
(Marko 15:6-15, Luka 23:13-26, Giovanni 18:39-19:16)
15Khwíyě alé̤klǒ o ná pwǒ̤nana꤮ tè̤cuốtalwópwè̌ dǎ bè hò́ hénuô, a hé kayǎ bè́mṳ tahe ki nwóhte kayǎcyě̤ dố ǔ dò́tǎ̤ lǔ dố htò̌kǔ nuôtahe tôprè̤. Rò èthǐ nwóhte bítě꤮ tôprè̤ bèbè, khwí plwǒhte pé̤ èthǐ prè́. 16Bínuôakhè̌ ǔ dò́tǎ̤ kayǎ mwi̤du dố acyě̤ tôkyě rò amwi̤ ná Barabba otôprè̤. 17Rò bí kayǎ bè́mṳ hyǎopò̤́ lò̌ lǔ akhè̌, Khwí Pilato sudwǒ èthǐ, “Thǐ thè́zṳ̂́ nò̌plwǒhte vǎ bítě tôprè̤tě? Ma thǐ thè́zṳ̂́ nò̌plwǒhte vǎ dố Barabba è̌? Má̤toma Jesǔ dố ǔ è́ lǔ ná Krístu yětôprè̤nuô è̌?” A sudyǎ èthǐ phúnuô. 18Me̤těhérò a thè́gně htuô̌hò́ ná tè̤cò́bè̌ khuklò́khuklyǎ tahe thè́khwè́ní̤kuô̌ Jesǔ rò èthǐ hyǎdyétǎ̤kyǎ Jesǔ dố lǔo prè́.
19Bí Khwí Pilato onyǎo dố a lé̤cirya ǔ khuklyáhtyalô̌ alo̤ akhè̌nuô, amě nò̌hyǎthǔ ǔ tè̤ritè̤kyǎ tôcô dố avè̤ Khwí Pilato a o rò a hé, “Cuốme̤bè tǎ kayǎ dố atè̤thû́ oto yětôprè̤nuô taki꤮ tǎmé̤ ní꤮, me̤těhérò vǎ omyěmyá̤ ryá cò́ ari-akyǎ taki꤮ cò́ to.”
20Manárò bwídukhu tahe ná Judaphú muố̤prû̌muố̤prè̤́ dố a htwǒ khuklò́khuklyǎ tahenuô a cuố ilò̌ kayǎ bè́mṳ tahe ná a ki kwǐhte Barabba rò ki cirya thyěkyǎ Jesǔ.
21Rò Khwí Pilato sudyǎ èthǐ, “Yěthè́nyě̤ aklè̌ thǐ thè́zṳ̂́ nò̌plwǒkyǎ vǎ bítě tôprè̤tě?”
Rò èthǐ è́htǒhtyasû, “Barabba.”
22Rò Khwí Pilato sudyǎ èthǐ, “Ki me̤phúnuôrò Jesǔ dố ǔ è́ lǔ ná Krístu yětôprè̤nuô vǎ bè me̤ è phútě?”
Rò èthǐ hésû, “Mṳ̂̌thyě htyakyǎ è dố krusulo̤ nuô,” a hé lahyǎ phúnuô.
23Rò Khwí Pilato sudyǎ èthǐ, “Cuố mṳ̂̌thyě htyakyǎ è me̤tě? A cuố me̤thû́me̤plá kryá꤮ ǐtě?”
Rò èthǐ lé꤮ è́htǒhtyashyo klò̌lố pó̤, “Mṳ̂̌thyěhtyakyǎ è dố krusulo̤ nuô.”
24Bí Khwí Pilato myáhtye thè́gněhò́ ná ǔ ní̤dǎpǎ lǔ tè̤hébè to, htuô̌to kayǎ yětahe ki cáhtya me̤tarû̌tapyǎ súsá hyǎhò́ akhu-akhyě a phyé htyěkacṳ́ rò a thǐplǐkyǎ atakhu dố kayǎ bè́mṳ a mèthènyě rò a hé, “Kayǎ yětôprè̤ athwinuô a tǎ̤bè tuố̤kuô̌ pǎ dố vǎkhu tohò́. Thǐ ná thǐdûhò́.”
25Rò kayǎ lò̌꤮ plǐ hésû, “Athwi nuô nò̌lya̤bèdû dố pè̤ ná pè̤phúpè̤lye̤ tahe akhu nuô.”
26Rò a plwǒhtekyǎ pé̤ èthǐ Barabba rò a nò̌ klyěphú tahe ki mṳ̂̌ Byacè Jesǔ ná iplírwí̤, htuô̌rò a dyétǎ̤ dố klyěphú tahe a khadǎkǔ dố a ki cuố mṳ̂̌thyěhtyakyǎ Byacè Jesǔ dố krusulo̤.
Klyěphú Tahe Me̤takhwótakè Byacè Jesǔ
(Marko 15:16-21, Giovanni 19:2-3)
27Htuô̌rò khwí aklyěphú tahe è́cuố Byacè Jesǔ dố klyěklǒ lé̤o bí khwíhǒ tarè́kǔnuô rò klyěphú zè̤thuô̌thyó hyǎoplò́ tava̤lò̌ lǔ. 28Htuô̌rò èthǐ plwókyǎ Byacè Jesǔ aca̤ rò a thyáhtya pé̤ lǔ ca̤cwo̤ li̤lò́thò̌ tôpṳ̂. 29Htuô̌rò èthǐ ikhu tava̤ thòshyámò̤́ thyáná khuklwǒ̤ nuôrò a klwǒ̤htya pé̤ lǔ rò èthǐ hé takhwótakè, me̤lavilavò̌ kano lò̌ lǔ. Èthǐ nò̌pṳ̂́ lǔ ihtyábǒ dố atakhu cò́htwó tôkyě rò èthǐ dángṳ̂lya̤ dố lǔnyěhyǎ rò a hé lavò̌ kano lò̌ lǔ, “Kố꤮ Juda akhwídu, ohtwǒprè̤ mò̤́nyě htǔdû ní꤮!” 30Èthǐ htuplá lǔ ná pli̤htyě, èthǐ phyé ihtyábǒ rò mṳ̂̌htuô̌ mṳ̂̌thyáthyá cò́ ná lǔ khuklò́cò́. 31Bí èthǐ me̤zò́me̤lě nyě̤kruô̌htuô̌ lǔ nuô a plwótǎ̤kyǎ khyěthyá ca̤cwo̤htǔ nuôtôpṳ̂ rò a thyáhtya taple pé̤ khyěthyá lǔ ná aca̤ ní̤dû nuôtôpṳ̂. Htuô̌rò a è́htecuốkyǎ lǔ rò a ki cuố mṳ̂̌thyěhtyakyǎ lǔ dố krusulo̤.
Klyěphú Tahe Mṳ̂̌thyěhtya Jesǔ Dố Krusulo̤
(Marko 15:22-32, Luka 23:27-43, Giovanni 19:17-27)
32Bí èthǐ htecuố akhè̌nuô, a myáhtye Cyreneo vǐ̤phè̌ dố amwi̤ ná Simonè yětôprè̤ rò klyěphú tahe nò̌zá tadû lǔ ná Jesǔ krusu. 33Èthǐ cuố dố khǎlé̤ tôpho dố ǔ è́ ná Goghotha hé yěnuôtôpho. (Goghotha angó̤lasá ma khuklò́krwí akhǎlé̤). 34Bínuô akhè̌nuô, èthǐ dyéǒ lǔ htyězǎ̤ dố a kluô̌ sǐlyǎ̤tố̤ ná tè̤khukhè tôcô dố ǔ è́, “kò̌” rò Jesǔ puô̤myá htuô̌rò a thè́ǒto. 35Bí èthǐ mṳ̂̌thyěhtya htuô̌hò́ Jesǔ nuô, èthǐ iběphyé ró̤lǔ Jesǔ aca̤ tahe. Bí èthǐ ibě tyahí lǔ to akhè̌nuô, èthǐ bò́ lahyǎ tè̤byǎbwí tôcô, me̤těhérò a bò́ tôprè̤ htuô̌ tôprè̤, rò a tǎ̤tǒ bítě tôprè̤ tǒ phyé bítě tôkyětě nuô, cṳ́꤮ dû abwí tǎ̤tǒ prè́. 36Htuô̌rò èthǐ onyǎtǎ̤ lahyǎ rò opò̤́myání̤ Jesǔ. 37Dố a khuklò́htè́ nuô, èthǐ rǎhtya-o lidyatè̤thû́ tôklǒ, “È ma Jesǔ, Judaphú tahe akhwí.” 38Ǔ mṳ̂̌thyěhtya tố̤kuô̌ lǔ ná prè̤pṳ̂́phe zè́plè́phe ǔ thè́nyě̤, dố cò́htwó tôprè̤ dố cò́ci tôprè̤. 39Kayǎ dố a cuốphûka̤phû lahyǎ bí akhǎshyé nuôtahe nuô lahyǎ akhuklò́, pacyé̤ishyé rò a hé lahyǎ lǔ, 40“Nè̤ hé ná nè̤ ki me̤tǎ̤prò̤kyǎ tè̤lǔhǒdu rò thuô̌nyě akǔ nè̤ isò́htya htuô̌bè́ khyěprè́ nè̤ hé vǎhé. Me̤lwóhteka̤ ní̤dyémò̌ nè̤né̤ to. Nè̤ ki má̤lakǒ Cò́marya aphúkhǔ hérò hítǎ̤mò̌ dố krusulo̤ yěnuô to.”
41Bwídukhu tahe ná prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe ná tè̤cò́bucò́bè̌ a khuklò́khuklyǎ tahe hétakhwótakè thyákuô̌ lò̌ dû lǔ phúnuô, 42“A me̤lwóhteka̤ cyá̤ ǔ thè́htwǒprè̤ tadû́rò a me̤lwóhteka̤ cyá̤ ní̤dyékuô̌ ané̤to vǎ꤮. È ma Israel akhwí vǎhéto. Nò̌hítǎ̤ mò̌ è dố krusulo̤nuô to, rò pè̤ zṳ̂́e kuô̌dû kǒ. 43A zṳ̂́e Cò́marya vǎhé. Cò́marya ki thè́plòoní̤ lǔ hérò nò̌me̤lwóhteka̤ mò̌ lǔ khǒnyá̤yěnuô kǒkǒ? Me̤těhérò a hé dyé ané̤, ‘Vǎ ma Cò́marya aphúkhǔ’ meně.” 44Prè̤pṳ̂́phe zè́plè́phe ǔ dố ǔ mṳ̂̌thyěhtya tố̤kuô̌ ná Jesǔ yěthè́nyě̤nuô a pacyé̤ishyé kuô̌dû lǔ phúnuônuôhò́.
Byacè Jesǔ Thyě
(Marko 15:33-41, Luka 23:44-49, Giovanni 19:28-30)
45Cáhtya bí mò̤́htuô cò́ranè́ nuô rò a tuố̤hyǎ dố mò̤́kwí̤lya̤ thuô̌mû̌ akǔnuô ké̤ khítarṳ̂ tǎ̤lò̌ cò́ tôké̤lè̤̌ cò́. 46Tavǐtava̤ bí mò̤́kwí̤lya̤ thuô̌mû̌ akhè̌nuô, Jesǔ cyé̤pryě̤ è́htǒhtya, “Éli, Éli, lema sabathani,” angó̤lasá ma “Vǎ Cò́marya, vǎ Cò́marya, nè̤ vǐkyǎ vǎ me̤tě?”27:46 Li Htuthè́htya 22:1
47Kayǎ ihtòo bínuô tahe ní̤huô̌ lahyǎ Jesǔ è́htǒhtya phúyě rò èthǐ hé lahyǎ, “A è́htǒhtyahò́ Prè̤pro̤ Elia.”
48Bí èthǐ aklè̌ nuôtôprè̤, tôphuốtuô̌ a klyacuốphyé tè̤tôcô dố athyáná phyáplyé rò a cuốcye̤nuô̌ dố htyězǎ̤shye thǒkǔ rò a cò̌klò̤ma dố vèlǎ̤khyě rò a dyéhtya nò̌cwíǒ ná Byacè Jesǔ. 49Lò̌꤮ a okyǎ nuôtahe hé lǔ, “A o dûhò́ phúnuô, pè̤ opò̤́myá kuốré̤ taplô̤phú pó꤮, ma pè̤ myáhtye sálé̤ Prè̤pro̤ Elia hyǎ me̤lwóhteka̤ lǔ pǎ è̌, ma to è̌,” a hé lahyǎ phúnuô.
50Bí Byacè è́htǒhtyashyo khyěthyápó̤ tôphuố htuô̌nuô athè́plò htwǒprè̤ htecuốkyǎ.
51Bínuôakhè̌ ikè̤̌badu dố ǔ cò̤́tǎ̤tṳ̂̌bí dố tè̤lǔtyǎ hǒkǔ nuôtôba lazè̤̌ kahtyakalya̤ plû́kyǎ nyě̤kyě. Tanéhtò́dǐ htuô̌rò lò̤́ tahe lṳǎyǎ phè́lò̌. 52Luô̤̌kǔ tahe kǔmǒhtya lò̌ rò prè̤sǎsè̌phú dố a thyěhtuô̌hò́ nuôtahe ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě è́lǎ. 53Èthǐ o dố luô̤̌kǔ rò hteka̤. Htuô̌rò dố khyě bí Byacè Jesǔ Krístu thyě ihtòka̤khyě htuô̌nuô èthǐ ka̤ kanuô̌ lahyǎ dố vǐ̤sǎsè̌ Jerusalem akǔ rò ǔ myáhtye ró̤kúlǎ èthǐ. 54Bí Roma klyětôzè̤ khuklò́ yětôprè̤ ná kayǎ dố a opò̤́maní̤ Jesǔ yětahe myáhtye tanéhtò́dǐ ná lò̌꤮ tè̤htwǒhtya ané̤ yětahe akhè̌nuô, èthǐ thè́isě rò a hé lahyǎ, “È ma Cò́marya aphúkhǔ má̤lakǒ nyǎ hò́.”
55Prè̤mò dố a opò̤́ myácuốlǒ dố aye̤ tahe oró̤oè́ kúlǎ bínuô. Èthǐ ma prè̤mò tahe dố a o dố Galilea ké̤ rò a krwǒkuô̌ ná Jesǔ. Rò èthǐ myákhwèní̤ lahyǎ tè̤ dố Byacè lo tahe. 56Dố èthǐ yětahe aklè̌nuô Magdalena dò̌kǔmuố̤ Maria, Jakomo ná Jose amuố̤ Maria ná Zebedeo aphú tahe amuố̤.
Jesǔ A Khǒbò́thyó Tahe Iluốní̤ Lǔ
(Marko 15:42-47, Luka 23:50-56, Giovanni 19:38-42)
57Bí mò̤́hélya̤ hò́ akhè̌nuô, kayǎphè̌duzá̤ o dố vǐ̤ Arimathea rò amwi̤ ná Joseph hé yětôprè̤ hyǎtuố̤. È ma a htwǒ htuô̌hò́ Byacè Jesǔ a khǒpacè̤̌ tôprè̤. 58A cuố dố Khwí Pilato a o rò a cuốkwǐ Jesǔ aluô̤̌to̤ rò Khwí Pilato hétǎ̤ ǔ ná ǔ ki dyé Jesǔ aluô̤̌to̤ yěnuô ná Joseph. 59Rò Joseph cuốphyétǎ̤ luô̤̌to̤yě rò a bobí lǔ ná ikè̤̌báplǐhtǔ tôba. 60Rò ǔ cuốsunuô̌ lǔ dố luô̤̌kǔthè̌ tôkǔ. Luô̤̌kǔthè̌ yěnuôma Joseph atè̤ ní̤dû. A nò̌ikhûkǔnuô̌ one ǔ dố lò̤́kǔ. A htulò̌bí luô̤̌kǔ yěnuô ná lò̤́du tômě htuô̌rò a ka̤kyǎ. 61Magdalena dò̌kǔmuố̤ Maria ná Maria dố aruôtôprè̤ onyǎo tǒdè̌ dố luô̤̌kǔ anyěhyǎ.
Klyě Opò̤́ma Jesǔ Aluô̤̌kǔ Tahe
62Mò̤́nyǎ̤nyě ma mò̤́nyě dố Judaphú tahe taritaryǎ one tè̤lò̌꤮ plǐ dố shyéparǒ Mò̤́nyěduô nuôtônyě agně. Mò̤́nyǎ̤nyě htuô̌ shyéparǒ Mò̤́nyěduô yě akhè̌nuô, bwídukhu tahe ná Pharisěophú tahe cuố lahyǎ dố Khwí Pilato a o. 63Rò èthǐ cuố hé lǔ, “Khwí꤮ pè̤ tǒ̤maní̤ pǎ ná bí phè̌lahǒdu nuôtôprè̤ ohtwǒprè̤pǎ akhè̌nuô, a hé, ‘Thuô̌nyěhtuô̌pǎ nuô, vǎ ki ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě pǎ,’ a hé phúnuô. 64Phúnuôrò hétǎ̤ klyěphú tahe rò nò̌opò̤́ma tǎ̤te̤ bǎ è thuô̌nyěnuô. Pǎma a khǒpacè̤̌ tahe hyǎphyéhuô ní̤dyé lǔ rò a cuố hé pé̤ ǔ ná a ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě hò́꤮, phúnuôhe. Pǎma tè̤lahǒ dốkhyě yětômû̌ nuô thè́isě ná a cyě̤lốklò̌ ná tè̤lahǒ dố aré̤ nuôtômû̌ he.”
65Khwí Pilato hésû, “Ki me̤phúnuôrò è́cuốní̤ lahyǎ prè̤opò̤́ tahe rò cuốmò̌ lahyǎ, yácû́ opò̤́ma ryá lahyǎ bá꤮ thǐ opò̤́mabè́ tadû nuô.” 66Thyáphú èthǐ ki me̤klò̤me̤ma ryá luô̤̌kǔyě rò èthǐ cuốklè́htya luô̌ a tè̤mátè̤dyǎ tôcô dố luô̤̌kǔ mǎ̤htè́lo̤ htuô̌rò a nò̌opò̤́maní̤ ná klyěphú tahe.
28Byacè Jesǔ Htwǒprè̤ Ka̤khyě
(Marko 16:1-8, Luka 24:1-12, Giovanni 20:1-10)
1Bí Judaphú a Mò̤́nyěduô htuô̌ anotôrǒ mò̤́lǐ ro̤mû́ mò̤́khíò́pǎ akhè̌nuô, Magdalena dò̌kǔmuố̤ Maria ná Maria dố aruôtôprè̤ hyǎmyá lahyǎ Byacè aluô̤̌kǔ.
2Rò tanéhtò́dǐ shyonyacò́, me̤těhérò Byacè a tanéphú tôprè̤ o dố mò́khu hyǎlya̤ htulò̌ taphǎkyǎ lò̤́nuô tômě rò a hyǎ onyǎo dố lò̤́ nuôtômě akhu. 3Ané̤klò̤́ rò a takhè̌ thyácò́ná shyeli̤bò́ nuô cò́, htuô̌rò aca̤nuô a bǔplya thyácò́ná bǔkhu lya̤ nuô cò́. 4Prè̤opò̤́ tahe tanyǎ̤tadè lò̌plǐ cò́. Èthǐ thè́isě talwósû́lû̌ rò èthǐ thyá cò́ ná kayǎthyě nuô cò́.
5Rò mò́khu tanéphú hé prè̤mò yěthè́nyě̤, “Thè́isě lahyǎ tǎmé̤, me̤těhérò thǐ myápṳ̌ Jesǔ dố ǔ mṳ̂̌thyěhtya lǔ dố krusu alo̤ nuôtôprè̤ prè́ nuôma vǎ thè́gně. 6Manárò a opǎ bíyě tohò́. Phú a héone htuô̌hò́ nuô, a ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě htuô̌hò́. Hyǎmyámò̌ a lé̤omyě khǎlé̤yě. 7Vǎ hé thǐ꤮ ka̤dyáso pé̤ pryǎmò̌ a khǒpacè̤̌ nuôtahe, ‘A ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě hò́ khǒnyá̤ hò́ rò a cuố one ré̤ hò́ thǐ dố Galilea ké̤kǔ nuô hò́, thǐ ki cuốmyáhtye è bínuô pǎ,’ khǒnyá̤ rò vǎ héluô̌ pé̤ thǐ hò́.”
8Phúnuôrò prè̤mò yěthè́nyě̤ o bí luô̤̌kǔ nuô rò a tapluố̤taplyě hteka̤ lahyǎ. Èthǐ thè́isěsě, thè́krṳ̂̌krṳ̂̌ cò́ rò a klyaka̤ dyáso pé̤ lahyǎ a khǒpacè̤̌ tahe. 9Tôphuốtuô̌ Byacè Jesǔ myáhtye tǎ̤sû èthǐ rò a hémo̤héryásû èthǐ. Rò èthǐ hyǎtǒ Byacè rò a hyǎ pṳ̂́ma lǔ khǎduô tarǎ rò cò́bucò́bè̌htya lǔ. 10Htuô̌rò Byacè hé èthǐ, “Thè́isě tǎ lahyǎ tǎmé̤. Ka̤héso pé̤ lahyǎ vǎpuố̤vǎvyá̤, cuố lahyǎ dố Galilea ké̤ nuô, thǐ ki cuốmyáhtye vǎ bínuô pǎ, hésopé̤ èthǐ phúnuô ní꤮.”
Prè̤opò̤́ Tahe Ka̤hésoluô̌ Ná Byacè O Pǎtohò́
11Bí prè̤mò yětahe ka̤ dố klyálo̤ akhè̌nuô, prè̤opò̤́ luô̤̌kǔ tahe ka̤ kanuô̌ tuố̤lò̌ hò́ dố vǐ̤kǔ rò a me̤kryá꤮ phútěnuô, èthǐ ka̤ hésoluô̌ pé̤ ná bwídukhu tahe. 12Bí bwídukhu tahe myáhtye tǎ̤sû ná Judaphú muố̤prû̌muố̤prè̤́ dố a khuklò́khuklyǎ tahe akhè̌nuô, èthǐ bè me̤ lahyǎ phútě pǎnuô a taritaryǎ lahyǎ. Htuô̌rò èthǐ dyé cò́ klyěphú tahe rû̌ tôplutôphè rò a hé èthǐ, 13“Thǐ tǒbè hé lahyǎ phúyě, ‘Bí pè̤ omyě sǒtapa̤ akhè̌nuô, a khǒpacè̤̌ tahe hyǎphyéhuô ka̤kyǎ lǔ hò́,’ hé lahyǎ phúyě nuô ní꤮. 14Tè̤ritè̤kyǎ yě ki luô̌cuốtuố̤ dố khwí o pǎ hérò thyáphú a ki me̤pyá̤me̤sè̌ tǎ thǐ tǎmé̤nuô, pè̤ myá hédû è pǎ.” 15Phúnuôrò klyěphú tahe phyé lahyǎ rû̌ yěnuô rò a hé phú èthǐ ithyó lǔ nuô. Ngó̤ yětômû̌nuô Judaphú tôké̤lè̤̌ hé ní̤dyé lò̌pǎ cò́ tuố̤khǒnyá̤ cò́.
Byacè Hébè Ná A Khǒpacè̤̌ Tahe
(Marko 16:14-18, Luka 24:36-49, Giovanni 20:19-23, Prè̤dônyǎphú tahe 1:6-8)
16Yětôphuốrò a khǒpacè̤̌ yě shyétôprè̤ cuố lahyǎ dố Galilea sokhu phú Byacè héso onekyǎ èthǐ nuô. 17Bí èthǐ myáhtye a Byacè akhè̌nuô, èthǐ cò́bè̌htya lǔ tadû́rò tahehe nuô athè́plò rare pǎ. 18Rò Byacè Jesǔ hyǎ dố èthǐ o rò a hé èthǐ, “Taryěshyosò̌ dố mò́khu bèbè, dố hekhuyěnuô bèbè, ǔ dyé lò̌hò́ ná vǎ hò́. 19Me̤phúnuôrò, vǎ hé thǐ꤮, cuố lahyǎ dố kayǎ myěcô tahe a o rò cuốme̤ htwǒhtya èthǐ ná vǎ khǒpacè̤̌ ní꤮. Cuố plwǒ pé̤ lahyǎ èthǐ htyě ná phè̌ amwi̤, phúkhǔ amwi̤ ná Thè́ Sǎsè̌ Byacè amwi̤ ní꤮. 20Htuô̌rò ithyóithya lahyǎ èthǐ ná a ki cṳ̌e krwǒme̤ kuô̌lò̌ phú vǎ mekyǎ thǐ ngó̤ nuôtahe ní꤮. Vǎ ki otố̤kuô̌ ná thǐ pwǒ̤꤮ phuố cò́ pǎ, tuố̤ cò́ dố hekhu tadûkyǎ cò́pǎ bèbè vǎ ki okuô̌dû ná thǐ pǎ.”