Giovanni

Gospel Of John

Tè̤hébè Ré̤ Dố Nyě

Li tè̤thè́krṳ̂̌mila Giovanni yětôba ma a héluô̌ ná Jesǔ Krístu ma Cò́marya alǎ̤angó̤ tacṳ́prè̤ tôprè̤. “È hyǎ htwǒ prè̤lu hekhuphú rò a hyǎ ohtwǒprè̤ dố pè̤klè̌.” (1:14) Phú li yětôba héní̤dû, ǔ rǎo liyětôba ma thyáphú prè̤hốli tahe ki zṳ̂́e ná Jesǔ ma prè̤me̤lwóhteka̤ ǔ dố Cò́marya ò́lya̤ ná a ki hyǎ pǎ yěnuô tôprè̤, htuô̌to è ma Cò́marya aphúkhǔ tôprè̤, rò dố èthǐ zṳ̂́e lǔ akhu-akhyěrò a ki ní̤bè lahyǎ thè́htwǒprè̤, ǔ rǎo pé̤ èthǐ phúnuô. (20:31)

Bí liyětôba héplǒré̤ pé̤ htuô̌hò́ ná Jesǔ ma Cò́marya alǎ̤angó̤ tacṳ́prè̤ tôprè̤ hò́ htuô̌nuô, a héluô̌ ré̤lốke tè̤me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ è́myěè́cô rò tè̤me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ yěnuô a dyéluô̌ ná Jesǔ ma prè̤me̤lwóhteka̤ ǔ tôprè̤ hò́, htuô̌to è ma Cò́marya aphúkhǔ tôprè̤ hò́. Htuô̌rò a héluô̌plǒ pé̤ tè̤me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ tahe angó̤lasá. Kayǎ tahehe nuô, a zṳ̂́ka̤nyá̤ka̤ Jesǔ phútě, rò ǔ krwǒ lǔkhyě phútě ari-akyǎnuô, a hésoluô̌ pé̤ bí liyětôba akǔ. Htuô̌rò a rǎluô̌ pé̤ pó̤ ná ǔ thè́hte Jesǔ rò ǔ htésûtaǎyǎsû lǔ tahe ari-akyǎ.

Bí ǔ pṳ̂́ tyahí Byacè Jesǔ to nuôtôthè̌ ná ǔ mṳ̂̌thyěhtya tyahí lǔ to nuôtôrǒ ari-akyǎ yěnuô, ǔ rǎmárǎdyǎ o è bí Amǎ̤du 13-17 akǔ yěnuô. Htuô̌to è ná a khǒpacè̤̌ tahe a tè̤bò́thyóbò́lǎ ní̤ lǔ, a tè̤taritaryǎ one tahe ná a dyéhè̌dyére ní̤ èthǐ tahe ari-akyǎ yěnuô ǔ rǎmárǎdyǎ o kuô̌dû bínuô. Amǎ̤du dố khyělố tahenuô a hésoluô̌ pé̤ ná ǔ pṳ̂́ Jesǔ ná Khwí Pilato sudyǎmyá ce̤myá lǔ ari-akyǎ, ǔ mṳ̂̌thyěhtya lǔ ari-akyǎ ná atè̤thyě ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě ari-akyǎ, ná a thyěihtò ka̤khyě htuô̌ nuô a dyéluô̌ pé̤ ané̤ ná a khǒpacè̤̌ tahe ari-akyǎ.

Giovanni dyadu rǎdû pè̤ ní̤bè dǐtû́ tè̤htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ ashyězṳ́ ní̤krǎ yěnuô dố Krístu a o ari-akyǎ. Kayǎ dố a zṳ̂́e ná Jesǔ ma klyá, tè̤má̤tè̤cò́, ná tè̤htwǒprè̤ tahenuô, thè́htwǒprè̤ ashyězṳ́yě a ki htwǒhò́ lǔtè̤ cáhtya khǒnyá̤yě tǎ̤plehyǎ acṳ́cṳ́ ahtû̌htû̌ hò́. Giovanni a tè̤dyéluô̌plǒ ryá tôcôma má̤hò́ bí a thè́zṳ̂́ zṳ̌luô̌ pé̤ ǔ ná dốthudốthè́ ari-akyǎ tahe akhè̌nuô, a nò̌e talômyá pé̤ ǔ ná tǎ̤tè̤ dố ǔ lé̤klǒ nò̌e è mò̤́hémò̤́lǐ tahe. Hékuốré̤, a nò̌e pé̤ ǔ ná htyě, khò́mǔ, tè̤lǐ, prè̤kyě̤thímí, thímí tahe, thòbǐthèmò̤́, ná thòbǐthè tahe.

Tè̤hébè tôtó̤ ná tôtó̤

Tè̤hébè ré̤ dố nyě 1:1-18

Giovanni Baptista ná Byacè Jesǔ a khǒpacè̤̌ aré̤lố tahe 1:19-51

Jesǔ a tè̤phyétè̤me̤ 2:1-12:50

Dố khyělố tôklè́ bí vǐ̤ Jerusalem akǔ ná akhǎsò̌khǎshyé tahe 13:1-19:42

Byacè Jesǔ thyěihtò ka̤khyě, dyéluô̌khyě ǔ ná ané̤, ná a kahtyakhyě dố mò́khu ari-akyǎ 20:1-31

Jesǔ dyéluô̌ pé̤ khyěthyá ané̤ ná ǔ dố Galilea ké̤ 21:1-25

1

Krístu Ma Cò́marya Alǎ̤angó̤ Tacṳ́prè̤ Tôprè̤

1Dố Cò́marya1:1 Cò́phrya byálya̤ hí hekhu to akhè̌pǎnuô, ǔ è́ lǔ ná tè̤lǎ̤tè̤ngó̤1:1 Tè̤lǎ̤tè̤ngó̤ angó̤lasá ma má̤hò́ kayǎ tôprè̤prè̤ dố è ma má̤ prè̤cyá̤prè̤dè rò a dyéluô̌ pé̤ pè̤ ná Cò́marya. yětôprè̤nuô, a ohtuô̌dû hò́. Tè̤lǎ̤tè̤ngó̤ yěnuô a o kuô̌ ná Cò́marya rò tè̤lǎ̤tè̤ngó̤ yěnuôma má̤hò́ Cò́marya hò́. 2Dố Cò́marya byálya̤ hí hekhu to akhè̌pǎnuô è otố̤kuô̌ ná Cò́marya dố kalúkhè̌ pǎ cò́.

3Cò́marya nò̌byálya̤ dǐtû́ lǔ tè̤pwǒ̤tôcô. Tè̤ dố a byálya̤ to nuô a o tôcô꤮ to. 4È ma tè̤htwǒprè̤ a khǎshyékhǎrya̤ rò tè̤htwǒprè̤ yěnuô a dyé tè̤lǐ dố ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ agně. 5È ma athyáná tè̤lǐ rò a lǐtakhè̌ dố tè̤khítè̤lò̤ aklè̌ rò tè̤khítè̤lò̤ me̤pé̤kyǎ cyá̤ lǔ to.

6Cò́marya nò̌hyǎ kayǎ tôprè̤ dố amwi̤ ná Giovanni Baptista. 7Thyáphú kayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ki ní̤huô̌ a tè̤hésodônyǎ tahe rò a ki zṳ̂́enyá̤e agněnuô, a hyǎ hésothè́gně pé̤ ǔ ná kayǎ dố Cò́marya nò̌hyǎlya̤ lǔ phú tè̤lǐ yěnuô tôprè̤ ari-akyǎ. 8Giovanni nuôma tè̤lǐ má̤to. Manárò è ma prè̤ hyǎ hésothè́gně pé̤ ǔ ná tè̤lǐ ari-akyǎ tôprè̤. 9Tè̤lǐ má̤lakǒ yěnuô, a kíré̤ hyǎnuô̌ hò́ dố hekhuyě hò́, rò a ki lǐtakhè̌ htyaluô̌ pé̤ ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤.

10A hyǎ ohtwǒprè̤ htuô̌hò́ dố hekhuyě hò́. Rò a byálya̤ ní̤dû cò́ hekhuyě tadû́rò è ma kayǎ phútě tôprè̤nuô hekhuphú thè́gněplǒ lǔ to. 11A hyǎ dố a htyěphúké̤phú ní̤dû yětahe a o tadû́rò akayǎ ní̤dû tahe è́sû lǔ to. 12Manárò kayǎ dố a è́sû lǔ tahe rò a zṳ̂́enyá̤e lǔ tahenuô a dyéhtwǒhtya èthǐ ná Cò́marya a phúmòphúkhǔ tahe. 13Èthǐ htwǒhtya cyá̤ Cò́marya a phúmòphúkhǔ ná phú kayǎ lé̤klǒ opacè̤̌lya̤ ní̤dyé aphú nuôtahe má̤to. Htuô̌rò phú muố̤phè̌ a tè̤thè́zṳ̂́thè́lò̌ rò aphú o ní̤dyédû nuô má̤to. Má̤tôkhónuô, èthǐ htwǒhtya cyá̤ Cò́marya a phúmòphúkhǔ phú Cò́marya athè́plò oní̤dû nuôprè́.

14Kayǎ dố ǔ è́ è ná tè̤lǎ̤tè̤ngó̤ yětôprè̤nuô, a hyǎhtwǒ phú prè̤lukayǎ nuô rò a hyǎ ohtwǒprè̤ hò́ dố pè̤klè̌. Pè̤ myáhtyehò́ a tè̤taryědu taryěhtǔ. Cò́marya aphúkhǔ yǒ otû́ tôprè̤prè́ akhu-akhyě, è ní̤bè lò̌plǐ cò́ tè̤taryědu taryěhtǔ yě dố aphè̌o cò́. È ma kayǎ dố a lốbǎ ná tè̤bwítè̤taryě ná tè̤má̤tè̤cò́ tôprè̤.

15Giovanni hésothè́gně è ari-akyǎ rò a è́htǒhtya, “Phú vǎ héso htuô̌pé̤hò́ thǐ è ari-akyǎ, ‘Kayǎ dố a ki hyǎ dố vǎkhyěkhu pǎ tôprè̤nuô a taryěpro̤prya̤ duhtǔklò̌ cò́ ná vǎ pǎ, me̤těhérò bí vǎ opacè̤̌lya̤ híto akhè̌nuô, a one htuô̌dûhò́.’” 16Abwíataryě olốobǎ cò́ akhu-akhyě, pè̤ lò̌꤮ plǐ ní̤bè kuô̌dûhò́ tè̤bwítè̤taryě tôcô htuô̌ tôcô dố lǔo hò́. 17Cò́marya dyétǎ̤ tè̤thyótè̤thya ná Mosè rò Mosè dyétǎ̤ dǐtû́ ná pè̤, tadû́rò Jesǔ Krístu mamá̤ kayǎ dố a dyétǎ̤ pé̤ pè̤ tè̤bwítè̤taryě ná tè̤má̤tè̤cò́. 18Ǔ myáhtyenò́ Cò́marya tôprè̤꤮ to tadû́rò, aphúkhǔ otû́ tôprè̤ yěnuôma má̤hò́ Cò́marya hò́ dố a otố̤kuô̌ ná a Phè̌ yě dyéluô̌htyahò́ pè̤ ná Cò́marya hò́.

Giovanni Baptista Héso Pé̤ Ǔ Ná Jesǔ Ari-akyǎ

(Matteo 3:1-12, Marko 1:1-8, Luka 3:15-17)

19Bètôphuố Judaphú khuklò́khuklyǎ dố a o dố vǐ̤ Jerusalem akǔ tahe nò̌cuố bwídu ná Leviphú dố a me̤cwó̤ tè̤lǔhǒdu tahe dố Giovanni a o rò a nò̌sudyǎ lǔ, “Nè̤ ma ǔpě?” Rò Giovanni héluô̌ thè́gně pé̤ èthǐ, 20“Vǎ ma Messia má̤to.” A ò́lya̤ lá̤lá̤lǐlǐ sûpé̤ èthǐ phúnuô.

21Èthǐ sudyǎ pó̤, “Ki me̤phúnuôrò, nè̤ ma ǔpě? Nè̤ ma Prè̤pro̤ Elia è̌?” Rò Giovanni hésû èthǐ, “má̤to.”

Htuô̌rò èthǐ sudyǎ pó̤, “Nè̤ ma prè̤pro̤1:21 Judaphú zṳ̂́e ná prè̤pro̤ ki hyǎ pǎ tôprè̤ dố Cò́marya ò́lya̤ dố a ki nò̌hyǎlya̤ lǔ pǎ nuôtôprè̤ è̌?” Rò a hésû, “má̤to.”

22Htuô̌rò èthǐ hé, “Thyáphú pè̤ ki ka̤ héluô̌bè́ pé̤ kayǎ dố a nò̌cuố sudyǎ pè̤ tahe agněnuô, hésoluô̌ pé̤ pè̤ ná nè̤ ma ǔpě? Nè̤ hé ní̤dyé nè̤né̤ ná nè̤ ma ǔpě?”

23Giovanni hésû phú Prè̤pro̤ Isaiah hénuô, rò a hésû èthǐ, “Vǎ ma kayǎ tôprè̤ dố a è́htǒhtya dố ké̤sè̌htyěkya̤ lò̤́tamákhu, ‘Me̤cò́ one pé̤ lahyǎ Byacè lé̤hyǎ klyá agně ní꤮,’1:23 Isaia 40:3 a ki è́htǒ pé̤ ǔ nuôtôprè̤ prè́.”

24Pharisěophú tahe nò̌hyǎ kayǎ yětahe dố Giovanni a o, 25rò èthǐ hyǎ sudyǎ pó̤ Giovanni, “Nè̤ ki má̤ Krístu má̤toto, Prè̤pro̤ Elia má̤toto, prè̤pro̤ dố Cò́marya ò́lya̤ dố a nò̌hyǎ lǔ nuôtôprè̤ má̤toto kihérò nè̤ cuố plwǒ pé̤ tuố̤ ǔ htyě me̤tě?” Èthǐ hé lǔ phúnuô,

26Rò Giovanni hésû èthǐ, “Vǎ plwǒ pé̤ ǔ ná htyě tadû́rò dố thǐklè̌ nuô kayǎ o tôprè̤ manárò thǐ thè́gně lǔ to. 27A hyǎ dố vǎkhyěkhu pǎ prè́ tadû́rò vǎ ki ilyěkyǎ pé̤ prè́ a khupháplye̤ pǎ prè́nuô vǎ kò ná lǔ to.”

28Lò̌꤮ tè̤me̤-ané̤ yětahe nuôma, a htwǒhtya bí Jordano htyělyǎ̤muố̤ bè́rè̤̌, dò̌ Bethania, bí Giovanni lé̤plwǒ pé̤ ǔ htyě nuôtôpho.

Cò́marya Athímíphú Dố A Phyécuốkyǎ Kayǎ Hekhuphú A Tè̤thû́

29Dốkhyě tônyěnuô, Giovanni myáhtye Jesǔ hyǎ dố a o rò a hé, “Myámò̌, Cò́marya athímíphú dố a phyévǐkyǎ kyǎ prè̤lu hekhuphú a tè̤thû́tè̤ora tahe yěnuô tôprè̤. 30Vǎ héso htuô̌hò́ thǐ, ‘Kayǎ tôprè̤ ki hyǎ dố vǎkhyěkhu pǎ prè́ tadû́rò a taryěpro̤prya̤ duhtǔklò̌ ná vǎ pǎ, me̤těhérò bí vǎ opacè̤̌lya̤ tyahíto nuô, a one htuô̌ré̤hò́.’ È ma má̤ kayǎ dố vǎ héso pé̤ thǐ nuôtôprè̤ hò́. 31Kayǎ dố vǎ héso pé̤ thǐ dố aré̤khè̌ tôprè̤ nuôma ǔpěnuô vǎ thè́gněto tadû́rò thyáphú Israelphú ki thè́gně tǎ̤te̤ è agněnuô, vǎ hyǎ plwǒ pé̤ ǔ ná htyě prè́.”

32Htuô̌rò Giovanni hésothè́gně pé̤ ǔ, “Vǎ myáhtye htuô̌hò́ Thè́ Sǎsè̌ Byacè o dố mò́khu hyǎlya̤ o dố lǔlo̤ thyáná htulwí̤ nuôhò́. 33Dố aré̤khè̌ nuôma vǎ thè́gněhí ná è ma kayǎ htwǒ phúyěnuô tôprè̤ híto tadû́rò Cò́marya dố a nò̌ vǎ dố vǎ ki plwǒ pé̤ ǔ ná htyě yětôprè̤nuô a hé vǎ, ‘Shyé꤮ nopǎ nuô, ki nè̤ myáhtye Thè́ Sǎsè̌ Byacè hyǎlya̤ o dố kayǎ tôprè̤ alo̤ pǎ hénuô è ma má̤hò́ kayǎ dố a ki plwǒ pé̤ ǔ ná Thè́ Sǎsè̌ Byacè pǎ nuôtôprè̤ hò́.’ 34Tè̤htwǒhtya phúyěnuô, vǎ myáhtye htuô̌hò́ akhu-akhyě, vǎ hésocò́ pé̤hò́ thǐ ná è ma Cò́marya aphúkhǔ má̤lakǒ tôprè̤ hò́.”

Jesǔ A Khǒpacè̤̌ Aré̤lố Tahe

35Ano tônyěnuô Giovanni kahtò oró̤kuô̌ khyěthyá ná a khǒpacè̤̌ thè́nyě̤. 36A myáhtye Jesǔ cuố dố klyálo̤ rò a hé, “Myámò̌ lahyǎ, Cò́marya athímíphú dố ǔ ki lǔhtya lǔ pǎ nuôtôprè̤.”

37A khǒpacè̤̌ yěthè́nyě̤ ní̤huô̌ Giovanni hébèngó̤ phúyě rò a krwǒcuốkuô̌ Jesǔ akhyě. 38Bí Jesǔ tarí myáka̤khyě akhè̌, a myáhtye èthǐ krwǒcuốkuô̌ lǔ dố khyě rò a sudyǎ èthǐ, “Thǐ myápṳ̌ ǐtě?”

Èthǐ hésû, “Rabbi, nè̤ omyěotǒ hi bítě tômětě?” (Rabbi angó̤lasá ma Thárá)

39Rò a hésû èthǐ, “Krwǒcuốmyá kuô̌dû vǎ,”

Rò kayǎ yěthè́nyě̤ krwǒcuốmyá kuô̌ lǔ a lé̤omyě khǎlé̤. Èthǐ cuốmyáhtye kuô̌ lǔ lé̤o rò èthǐ okuô̌ lǔ bínuô tuố̤dố mò̤́khípaló̤. Jesǔ è́ èthǐ akhè̌nuôma a tǒbí mò̤́kwí̤lya̤ lwǐ̤mû̌ akhè̌nuô.

40Èthǐ ní̤huô̌ htuô̌ Giovanni Baptista hé, “Myámò̌ lahyǎ, Cò́marya athímíphú dố ǔ ki lǔhtya lǔ pǎ nuôtôprè̤,” phúnuô htuô̌rò èthǐ krwǒcuốkuô̌ Jesǔ akhyě. Dố a krwǒcuốkuô̌ Jesǔ akhyě yěthè́nyě̤ aklè̌nuô, tôprè̤ ma Simonè Petru apuố̤ Andrea prè́. 41A cuố myápṳ̌ ré̤lố avyá̤ Simonè rò a héso pé̤ lǔ, “Pè̤ myáhtyehò́ Messia hò́” (Messia angó̤lasá ma Krístu)1:41 Messia bèbè, Krístu bèbè angó̤lasá ma prè̤me̤lwóhteka̤ ǔ tôprè̤ a mwi̤dumwi̤htǔ dố Cò́marya ò́lya̤ ní̤dyé lǔ nuôtôprè̤.42yětôphuốrò a thǔcuố Simonè dố Jesǔ a o.

Jesǔ myá lǔ rò a hé lǔ, “Nè̤ ma Giovanni aphúkhǔ Simonè. Ǔ ki è́ nè̤ mwi̤ ná Kepha pǎ,” (Kepha angó̤lasá ma Petru).1:42 Kepha ma Aramaic myěcô ngó̤, Petru ma Greek myěcô ngó̤, mwi̤yě nyě̤cô lò̌ angó̤lasá ma “lò̤́.”

Jesǔ È́ní̤ Philipu Ná Nathanael

43Ano tônyě mò̤́lǐ akhè̌nuô, Jesǔ dyalya̤ hò́ athè́plò dố a ki cuố dố Galilea ké̤. A myáhtye Philipu rò a hé lǔ, “Cuố! Krwǒkuô̌ vǎkhyě rò htwǒhtyakuô̌ vǎ khǒpacè̤̌ ha.”

44Philipu ma vǐ̤ Bethsaidaphú, a otố̤ thyákuô̌ hò́ vǐ̤ ná Andrea ná Petru o ní̤dyé vǐ̤nuô tôvǐ̤ hò́. 45Philipu myáhtye Nathanael rò a hé lǔ, “Pè̤ myáhtyehò́ kayǎ dố Mosè rǎ lǔrilǔkyǎ dố li tè̤thyótè̤thya akǔnuô ná prè̤pro̤ tahe rǎkuô̌ lǔrilǔkyǎ nuô tôprè̤ hò́. È ma Joseph aphúkhǔ Jesǔ rò è ma vǐ̤ Nazarèphú.”

46Rò Nathanael sudyǎ Philipu, “Tè̤twó̤tè̤ryá tôcôcô ohtya cyá̤ sálé̤ nyǎ dố vǐ̤ Nazarè akǔ è̌?”

Rò Philipu hésû lǔ, “Cuố꤮, vǎ cuốzṳ̌ nè̤.”

47Bí Jesǔ myáhtye Nathanael hyǎ dố lǔo akhè̌nuô, a hé Nathanael ari-akyǎ, “È ma Israelphú má̤lakǒ tôprè̤. A lahǒlahya kuô̌ǔ takhyá꤮ to.”

48Rò Nathanael sudyǎ lǔ, “Nè̤ cuố thè́gně cyá̤ vǎ phútě?”

A hé rò Jesǔ hésû lǔ, “Bí Philipu è́ tyahí nè̤ to akhè̌nuô, vǎ myáhtye nè̤ o bí kadwímò̤́lè̤̌ nuô.”

49Nathanael hésû lǔ, “Rabbi꤮ nè̤ ma Cò́marya aphúkhǔ má̤nyǎ hò́, nè̤ ma Israel akhwí má̤lakǒ cò́ hò́.”

50Jesǔ hé lǔ, “Vǎ hé nè̤ ná vǎ myáhtye nè̤ dố kadwímò̤́lè̤̌ nuôma nè̤ zṳ̂́e má̤lakǒ vǎ ná vǎ ma Cò́marya aphúkhǔ, Israel akhwí tôprè̤nuô è̌? Nè̤ ki myáhtyepó̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ duklò̌lố cò́ ná yětahenuô pǎ.” 51Htuô̌rò Jesǔ hé èthǐ, “Vǎ hésocò́cò́ thǐ, thǐ ki myáhtye mò́khu bámǒ rò Cò́marya tanéphú tahe ki kahtya kalya̤ dố prè̤lu aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě alo̤nuô pǎ.”

2

Pwè̌khǒmè̤̌ Dố Vǐ̤ Canan Akǔ

1Thuô̌nyě tônyěnuô pwè̌khǒmè̤̌ odố Galilea ké̤, vǐ̤ Canan akǔ tôphu, rò Jesǔ amuố̤ okuô̌ bínuô. 2Pwè̌khǒmè̤̌ yěnuô, ǔ mehyǎ tố̤kuô̌ Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe. 3Bí thòbǐthèhtyězǎ̤ dố sǐpré̤ tahe agně lò̌kyǎhò́ akhè̌nuô, Jesǔ amuố̤ hésoluô̌ Jesǔ, “Èthǐ a thòbǐthèhtyězǎ̤ lò̌hò́.”

4Rò Jesǔ hésû lǔ, “Muố̤꤮, nè̤ cuốhyǎ hésotuố̤ vǎ me̤tě? Shuốkhè̌ tuố̤hí dố vǎ ki dyéluô̌ vǎ tè̤pro̤tè̤prya̤ híto.”

5Jesǔ amuố̤ héso prè̤me̤tè̤phú tahe, “Ki a nò̌ thǐ tôcôcô hérò me̤pé̤ è ní꤮.”

6Tavǐtava̤ bínuô tôphonuô thǒdu o mě thuô̌thyó rò tôměnuô, ǔ zṳ̂nuô̌ ná htyě hénuôma a ní̤ pyǎ̤du nuô 80-120.2:6 80-120 pyǎ̤du hénuôma Kǔlǎ ngó̤ ma litre Thǒdu yětahenuô, Judaphú tahe zṳ̂nuô̌o ná htyě rò èthǐ nò̌e ná a lé̤sǐplǐ ná takhu phú èthǐ tè̤cò́bucò́bè̌ lé̤klǒ o agně nuôprè́.2:6 Thyáphú Israelphú tahe ki me̤tǒ Cò́marya athè́plò agněnuô, èthǐ krwǒ sǐplǐkuô̌ phú tè̤thyótè̤thya o nuô.

7Jesǔ nò̌ prè̤me̤tè̤phú nuôtahe, “Zṳ̂nuô̌ bǎlò̌htyě dố thǒdu nuôtahe akǔnuô.” Rò èthǐ zṳ̂nuô̌ bǎlò̌ htuô̌rò,

8Jesǔ hé èthǐ, “Khǒnyá̤yě dûní̤htyě tôbě rò cuốdyé dố pwè̌khuklò́du dố a tari myákhwè ní̤pé̤ lò̌ ǔ tè̤pwǒ̤꤮ tôcô nuôtôprè̤ a o,” a hé.

Rò èthǐ dûcuố pé̤ lǔ. 9Pwè̌khuklò́du ǒmyá htyě dố a htwǒhtya thòbǐthèhtyězǎ̤ yěnuô. Manárò thòbǐthèhtyězǎ̤ yě a o bítě hyǎnuô a thè́gněto. (Prè̤me̤tè̤phú yětahe yǒ dûhtyě akhu-akhyě, a thè́gně prè́tû́ èthǐ yětahe prè́) rò pwè̌khuklò́du yětôprè̤ è́hyǎ prè̤khǒmè̤̌ prè̤khǔ, 10rò a hé lǔ, “Ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ lé̤klǒ dyéǒré̤ thòbǐthèhtyězǎ̤ dố avi-asû̌ tahe, htuô̌rò ǔ thè́ǒ bá꤮ tě rò ǔ ǒ htuô̌hò́ akhè̌nuô, ǔ dyéǒke thòbǐthèhtyězǎ̤ paě tahe. Manárò nè̤yě nè̤ be-odwó ní̤dyé tuố̤pǎ nè̤ thòbǐthèhtyězǎ̤ avi-asû̌ tahe tuố̤khǒnyá̤ cò́cò́.”

11Jesǔ me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ lú tè̤ tôphuốma bí vǐ̤ Canan, Galilea ké̤ yěnuôhò́, rò a dyéluô̌htya a tè̤lǐtè̤takhè̌ bínuô. Phúnuôrò a khǒpacè̤̌ tahe zṳ̂́ka̤nyá̤ka̤ lǔ.

12Htuô̌hò́ rò è ná amuố̤ ná apuố̤ tahe ná a khǒpacè̤̌ tahe lya̤ lahyǎ dố vǐ̤ Capernaum akǔ, rò èthǐ cuố o lahyǎ bínuô nyě̤thuô̌nyě.

Jesǔ Cuố Dố Tè̤lǔhǒdu

(Matteo 21:12-13, Marko 11:15-17, Luka 19:45-46)

13Má̤ dố Judaphú tè̤cuốtalwópwè̌ phûhyǎhò́ akhu-akhyě, Jesǔ cuố dố vǐ̤ Jerusalem.2:13 Tè̤cuốtalwópwè̌ ma pwè̌ tôpwè̌ dố ǔ me̤tè̤ thè́né̤htya khyěthyá bí Cò́marya me̤lwóhteka̤ Judaphú tahe dố tanéphú hyǎlya̤ me̤thyě ǔ phúvyá̤prè̤́ akhè̌nuô.14Bí a hyǎtuố̤ dố tè̤lǔtyǎ hǒkǔ akhè̌nuô, a myáhtye kayǎ isè̌ pṳ́, thímí, htulwí̤ tahe ná kayǎ onyǎ htulya rû̌ dố dǐrè̤́ khǎshyé tahe. 15Phúnuôrò a me̤ suplye̤ iplí rò a vè̤́htekyǎ lò̌ thímí ná pṳ́ tahe dố tè̤lǔtyǎ hǒkǔ. Htuô̌rò a htulaklò̤̌kyǎ lò̌ ǔ lé̤htulya rû̌ a dǐrè̤́htyalô̌ nuôtahe rò a me̤ lṳpruốkyǎ lò̌plǐ èthǐ rû̌zye tahe. 16Htuô̌rò a hé kayǎ isè̌ htulwí̤ nuôtahe, “Cò̤̌hte taphǎkyǎ lò̌ yětahe. Nò̌htwǒhtya tǎ vǎphè̌ ahi yěnuô ná klè́ tǎmé̤.”

17A khǒpacè̤̌ tahe tane̤htya tuố̤ lisǎsè̌kǔ hé, “Vǎ thè́plòshyo mo̤ní̤ nyacò́ nè̤hi. Vǎ tè̤thè́plòshyo mo̤ní̤ yěnuôma a ki û̌ lò̌kyǎ cò́ vǎ thyáná minuô cò́ pǎ.”2:17 Li Htuthè́htya 69:9

18Dố a me̤ phúyě akhu-akhyě, Judaphú khuklò́ tahe sudyǎ lǔ, “Thyáphú pè̤ ki thè́gně ná nè̤ ní̤bè tè̤taryěshyosò̌ dố nè̤ ki hyǎme̤ tè̤lṳpruốlṳpryǎ phúyě ma aní̤ prè́ agněnuô, nè̤ ki dyéluô̌ pé̤ pè̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ ǐtětě pǎ tě?”

19Jesǔ hésû, “Me̤ tǎ̤prò̤kyǎ mò̌ tè̤lǔhǒdu yěnuô. Thuô̌nyě akǔ, vǎ ki isò́htya khyěthyá pǎ.”

20Htuô̌rò Judaphú sudyǎ lǔ, “Thuô̌nyě akǔ, nè̤ kíré̤ isò́htya htuô̌bè́ khyěthyá nyǎ pǎ è̌? Tè̤lǔhǒdu yěnuôma ǔ isò́htya ní̤ è ma anyě̤ cò́ ana lwǐ̤shyě ná thuô̌thyó cò́ meně꤮.” 21Manárò bí Jesǔ hé ná tè̤lǔhǒdu ari-akyǎ akhè̌nuô ma a hélya̤ ní̤dyédû ané̤klò̤́ prè́. 22Phúnuô akhu-akhyě bí Jesǔ htwǒprè̤ ka̤khyě khyěthyá dố tè̤thyě akhè̌nuô, a khǒpacè̤̌ tahe tane̤htya tuố̤bè khyěthyá dố a hébèkyǎ angó̤ yěnuô rò èthǐ zṳ̂́e lisǎsè̌ ná è héokyǎ angó̤ nuôtahe.

Jesǔ Thè́gně Lò̌ǔ Thè́plò

23Bí Jesǔ opǎ bí vǐ̤ Jerusalem tè̤cuốtalwó pwè̌kǔ akhè̌nuô, ǔ myáhtye a me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ nuôtahe akhu-akhyě ǔ zṳ̂́e è́nyacò́ lǔ. 24Manárò Jesǔ zṳ̂́ení̤ èthǐ to, me̤těhérò a thè́gně luplú lò̌plǐ hò́ ǔthè́plò hò́. 25Ǔ lo hésoluô̌ pé̤ ná Jesǔ ná kayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ari-akyǎ to me̤těhérò Jesǔ thè́gně htuô̌dûhò́ ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ athè́plò hò́.

3

Jesǔ Ná Nicodemo

1Judaphú khuklò́ dố amwi̤ ná Nicodemo o tôprè̤. È ma a otố̤kuô̌ dố Pharisěophú aplò́amṳ tahe akǔ. 2Tôthè̌khè̌nuô Nicodemo hyǎ dố Jesǔ o rò a hé lǔ, “Thárá, pè̤ thè́gně ná nè̤ ma má̤ Thárá dố a o dố Cò́marya a ohyǎ tôprè̤. Pè̤ thè́gně ná Cò́marya ki okuô̌ ná kayǎ tôprè̤prè̤ to hénuôma a me̤cyá̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ phú nè̤ me̤ yěnuô tôprè̤꤮ to.”

3Jesǔ hésû lǔ, “Vǎ hésocò́cò́ nè̤, kayǎ dố a opacè̤̌lya̤ khyěthyá tôphuố꤮ to tahenuô, a myáhtyebè́ Cò́marya ahtyěaké̤ tôprè̤꤮ to.”

4Nicodemo sudyǎ lǔ, “Kayǎ duprè̤́hò́ tôprè̤nuô a cuố opacè̤̌lya̤ cyá̤ khyěthyá phútě? A ka̤ kanuô̌ khyěthyá dố a muố̤hò́kǔ rò a opacè̤̌lya̤ nyě̤phuốtôphuố ma a cyá̤ pǎnyǎ è̌?”

5Jesǔ hésû lǔ, “Vǎ hésocò́cò́ nè̤, kayǎ dố a opacè̤̌lya̤ khyěthyá ná htyě ná Cò́marya a Thè́ Sǎsè̌ to tahenuô a nuô̌ní̤ cyá̤ dố Cò́marya ahtyěaké̤kǔ to. 6Prè̤lu kayǎ opacè̤̌lya̤ ní̤dyé khyě prè̤lu kayǎ prè́. Manárò tè̤opacè̤̌lya̤ ná Thè́ Sǎsè̌ Byacè nuô, a dyé ohtwǒhtya taple ǔ dốthudốthè́ tôkyě. 7Dố vǎ hé pé̤ nè̤, ‘Thǐ tǒbè opacè̤̌lya̤ pó̤ tôphuố,’ phúyěnuô akhu-akhyěrò, khyéthukhyéthè́ tǎmé̤. 8Ké̤lathè́ nuô a lathè́cuố cṳ́꤮ dû atè̤ prè́. Nè̤ ní̤huô̌ apra̤ tadû́rò a o bítěhyǎ má̤torò a kíré̤ cuốtǒ bítě nuô nè̤ thè́gněto. Lò̌꤮ kayǎ opacè̤̌lya̤ ná Cò́marya a Thè́ Sǎsè̌ tahe nuôma a thyáphú nuôhò́.”

9Nicodemo sudyǎ lǔ, “A cuố htwǒhtya cyá̤ phútě?”

10Jesǔ hésû è, “Nè̤ htwǒ cò́ Israel a thárádu꤮ tôprè̤ vǎhéto, phúyěprè́ rò nè̤ cuố thè́gněto me̤tě? 11Vǎ hésocò́cò́ nè̤, pè̤ hé pé̤ ǔ tè̤ dố pè̤ thè́gně tahe, pè̤ dônyǎ pé̤ ǔ tè̤ dố pè̤ myáhtye tahe tadû́rò thǐ phyésû pè̤ tè̤hébè yěnuô tôprè̤꤮ to. 12Vǎ héso pé̤htuô̌hò́ thǐ ná hekhu ari-akyǎ yětahe tadû́rò thǐ zṳ̂́e vǎ to. Vǎ ki héso pé̤ pó̤ thǐ ná mò́khu ari-akyǎ tahe hénuôma thǐ kíré̤ zṳ̂́e cyá̤ vǎ phútě? 13Kayǎ htyatuố̤nò́ dố mò́khu nuô a o tôprè̤꤮ to. Prè̤lu aphúkhǔ dố a o dố mò́khu hyǎlya̤ yětôprè̤ htyatuố̤ tû́꤮ dû prè́. 14-15Thyáphú kayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ dố a zṳ̂́ka̤nyá̤ka̤ vǎ tahe, ki ní̤bè thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ talèkrè́ agněnuô, vǎ dố a má̤dûhò́ prè̤lu aphúkhǔ yě ǔ ki tahtwóhtya kuô̌dû vǎ phú Mosè mú꤮ nukhè̌ cò̤̌htya rṳ́talǐbyǎ zǎ̤zo̤ dố hihtûlo̤ rò a tahtwóhtya è dố ké̤sè̌htyěkya̤ lò̤́tamákhu nuô pǎ.

16“Cò́marya mo̤ní̤ lò̌ cò́ prè̤lu hekhuphú lò̌꤮ plǐ. Lò̌꤮ kayǎ dố a zṳ̂́e aphúkhǔ tahenuô, thyáphú a ki ní̤bè thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ rò a ki tuố̤ tǎ dố tè̤pyétè̤kyǎ tǎmé̤ nuô, a dyélya̤kyǎ aphúkhǔ o tû́ tôprè̤ yěnuô dố prè̤lu hekhuphú tahe agně. 17Me̤těhérò, Cò́marya nò̌hyǎlya̤ aphúkhǔ dố a ki cirya kayǎ hekhuphú agněnuô má̤to. Má̤tôkhónuô a nò̌hyǎ lǔ dố a ki hyǎ me̤lwóhteka̤ kayǎ hekhuphú agně nuôprè́. 18Kayǎ dố a zṳ̂́e phúkhǔ tahenuô, Cò́marya cirya èthǐ to. Kayǎ dố a zṳ̂́e phúkhǔ to tahenuô, Cò́marya cirya èthǐ hò́, me̤těhérò, a yǒ zṳ̂́e kuô̌ǔ Cò́marya aphúkhǔ dố a o tû́ tôprè̤꤮ tuô̌ yětôprè̤ to akhu-akhyě, a ciryahò́ èthǐ. 19Me̤těrò èthǐ khyábè tè̤cirya hénuôma, Cò́marya atè̤lǐ hyǎnuô̌ dố hekhuyě tadû́rò prè̤lu hekhuphú tahe thè́zṳ̂́ tè̤lǐ yěnuô to me̤těhérò èthǐ yǒ me̤ tè̤mǔmyá̤ricyá̤ tahe akhu-akhyě, a mo̤ní̤klò̌ dố tè̤khítè̤lò̤. 20Lò̌꤮ kayǎ dố a me̤ tè̤mǔmyá̤ricyá̤ tahenuô, a thè́hte tè̤lǐ rò a hyǎ dố tè̤lǐ a o to, me̤těhérò kayǎ dố a me̤ tè̤mǔmyá̤ricyá̤ tahenuô, a thè́isě ná a tè̤thû́tè̤ora tahe oluô̌htya rò a hyǎtǒ to. 21Manárò kayǎ dố a me̤ tè̤cò́tè̤te̤ tahenuô, a hyǎtǒ dố tè̤lǐ a o, me̤těhérò thyáphú ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ki myáhtye luô̌ryá ná a me̤tè̤ tahenuô, atǒ ná Cò́marya athè́plò agněnuô, a hyǎtǒ dố tè̤lǐ o.”

Jesǔ Ná Giovanni Baptista

22A héhtuô̌ lǔ rò, Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe htecuố dố Judaké̤. Rò a cuốo nyě̤rare kuô̌ ná a khǒpacè̤̌ tahe bínuô rò a cuốplwǒ pé̤ ǔ htyě. 23Giovanni plwǒ pé̤ kuô̌pó̤ ǔ htyě bí khǎlé̤ dố ǔ è́ ná Aenon nuôtôpho. Aenon ma a ophû ná dò̌ Salim htuô̌rò htyě oè́. Kayǎ hyǎ dố lǔo rò a plwǒ pé̤ èthǐ htyě. 24(Yěma bí ǔ dò́tǎ̤ hí Giovanni dố htò̌kǔ híto akhè̌nuô) 25bínuôakhè̌ Giovanni a khǒpacè̤̌ tahe ná Judaphú tôprè̤ krékryá̤ khyělǔ ná lé̤klǒlé̤khya oná tè̤me̤mwǒ̤plǐ phútě nuô ari-akyǎ. 26Èthǐ cuố dố Giovanni a o rò a hé lǔ, “Thárá꤮ kayǎ dố a okuô̌ ná nè̤ bí Jordano htyěklǒ bè́rè̤̌ rò nè̤ khyáluô̌ pé̤ ǔ ná è ari-akyǎ nuôtôprè̤ ní꤮ khǒnyá̤yě a cuốplwǒ pé̤tuố̤ ǔ htyě rò ǔ cuố lò̌plǐ hò́ dố lǔo hò́.”

27Rò Giovanni hésû lǔ, “Ǔpě bèbè Cò́marya ki dyétǎ̤ lǔ to nuô, a ní̤bè cyá̤ tè̤ tôcô꤮ to. 28Vǎ héhtuô̌hò́ thǐ, ‘Vǎ ma Krístu má̤to tadû́rò Cò́marya nò̌hyǎ ré̤ vǎ dố ènyěhyǎ prè́.’ Vǎ héhtuô̌hò́ akhu-akhyě thǐ htwǒhò́ vǎ prè̤khyáthè́ tahe hò́. 29Vǎ ma athyáná prè̤krwǒkruô̌ khǒmè̤̌ prè̤khǔ tôprè̤nuô. Khǒmè̤̌ prè̤mò ma khǒmè̤̌ prè̤khǔ atè̤. Manárò prè̤krwǒkruô̌ nuôtôprè̤ kahtò ní̤dǎ khǒmè̤̌ prè̤khǔ hébè. A ní̤huô̌ lǔngó̤ akhu-akhyě, a thè́krṳ̂̌thè́lò̌ nyacò́. Phúnuôhò́ vǎ tè̤thè́krṳ̂̌ yěnuô a lốhtyabǎhtya hò́. 30È ma a tǒbè loduklò̌, vǎ ma a tǒbè lo patíklò̌.

31“Kayǎ o dố mò́khu hyǎ yětôprè̤nuô, aduklò̌ ná ǔ lò̌꤮ plǐ. Kayǎ o dố hekhu yětôprè̤nuô a thè́gně hébè prè́tû́ hekhu ari-akyǎ prè́. Kayǎ o dố mò́khu hyǎ yětôprè̤nuô aduklò̌ ná ǔ lò̌꤮ plǐ. 32A hésoluô̌ pé̤ ǔ ná lò̌꤮ a myáhtye nuôtahe ná lò̌꤮ a ní̤huô̌ nuôtahe. Manárò a hésoluô̌ pé̤ ǔ nuô ǔ ní̤dǎ phyésû lǔtè̤ tôprè̤꤮ to. 33Kayǎ dố a ní̤dǎ phyésû lǔ tè̤hésoluô̌ tahenuô a zṳ̂́e tǎ̤te̤ lahyǎ ná Cò́marya ma amá̤acò́. 34Kayǎ dố Cò́marya nò̌tǎ̤ è tôprè̤nuô, Cò́marya dyé lốbǎ hò́ lǔ Thè́ Sǎsè̌ Byacè akhu-akhyě, a hébèprè́ Cò́marya alǎ̤angó̤ tahe prè́. 35Phè̌ Cò́marya mo̤ní̤ aphúkhǔ rò a dyétǎ̤lò̌ lǔ tè̤pwǒ̤꤮ tôcô dố a takhukǔ hò́. 36Kayǎ dố a zṳ̂́enyá̤e phúkhǔ yětôprè̤ tahenuô, a ní̤bè thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤. Rò kayǎ dố a ní̤dǎ kuô̌ǔ to rò a zṳ̂́enyá̤e kuô̌ǔ phúkhǔyě to tahenuô, a ní̤bè kuô̌ǔ thè́htwǒprè̤ to. Cò́marya a tè̤cirya tǎ̤ o dố kayǎ nuôtahe alo̤.”

4

Jesǔ Ná Samaria Muố̤

1Pharisěophú tahe ní̤huô̌ ná Jesǔ a khǒpacè̤̌ oè́htya ná è́htya htuô̌rò a plwǒní̤è́ pé̤ klò̌ ǔ htyě ná Giovanni. 2Ki hélakǒ ma, Jesǔ plwǒ pé̤ ǔ htyě tôprè̤꤮ to, a khǒpacè̤̌ tahe plwǒ shuô̌shuô̌ pé̤ ǔ prè́. 3Bí Jesǔ ní̤huô̌ ǔ dyá lǔzo̤ phúyě akhè̌, a htecuốkyǎ dố Judaké̤ htuô̌rò a ka̤khyě khyěthyá dố Galilea ké̤.

4Bí a cuố akhè̌nuô, a tǒbè cuốbè́ ná Samaria ké̤. 5Phúnuôrò a cuốtuố̤ dố vǐ̤ Sykar dố a o bí Samaria ké̤kǔnuô. Vǐ̤ yětôvǐ̤nuô a ophû ná Jacob lé̤dyékyǎ aphúkhǔ Joseph hekhu khǎlé̤ nuôtôpho. 6Jacob ahtyěklû o bínuô. Rò Jesǔ cuố thè́práladyá klyá akhu-akhyě a cuố onyǎokuố bí htyěklû nuôtôò akhǎshyé. Bínuôkhè̌ nuôma phû꤮ mò̤́htuô hò́.

7Rò Samaria muố̤ tôprè̤ hyǎdyáhtyě, rò Jesǔ hé lǔ, “Dyéǒ pé̤kuô̌ vǎ htyě to꤮.” 8(Bínuôkhè̌ ma a khǒpacè̤̌ htecuố ipri̤ lé̤e dố vǐ̤kǔ.)

9Samaria muố̤ hésû lǔ, “Nè̤ ma Judaphú, vǎ ma Samariaphú, nè̤ cuố kwǐǒ tuố̤ vǎhtyě.” (A hé phúyě me̤těhérò Judaphú ná Samariaphú nuôma a rè̤̌ lǔ to.)4:9 Ki má̤to ma phúyě, Judaphú nò̌e kuô̌ Samariaphú bělò̤́ dố a nò̌e ní̤dyé nuôtahe to.

10Jesǔ hésû lǔ, “Nè̤ ki thè́gněbye Cò́marya a tè̤dyékrǎ shyězṳ́ htuô̌rò prè̤ dố a kwǐǒ nè̤htyě yětôprè̤ ma ǔpě nuô nè̤ ki thè́gně pó̤bye héma, nè̤ ki kwǐǒ vǎ htyě pǎ rò vǎ ki dyéǒ nè̤ htyě dố a dyé ǔ thè́htwǒprè̤ yěnuô pǎ.”

11Prè̤mò nuôtôprè̤ hésû lǔ, “Thárá꤮ nè̤ cuố dyáhtya cyá̤ htyě dố a dyé ǔ thè́htwǒprè̤ yěnuô bítě pǎ? Nè̤ htyělé̤cò̤̌ rò a o toto, htyěklû yětôònuô a zǎ̤ nyacò́ tôkuôrò. 12Pè̤phè̌ Jacob dố꤮ nyénu dyékyǎ pè̤ htyěklûyě. Jacob ná aphúalye̤ ná a tè̤phútè̤lye̤ tahe dyáǒ htyěyě. Ma nè̤ duklò̌nyǎ ná pè̤phè̌ Jacob è̌?”

13Jesǔ hésû lǔ, “Kayǎ dố a ǒhtyě yětahenuô, a thè́ǒ khyěthyá pǎ, 14manárò kayǎ dố a ki ǒhtyě dố vǎ dyéǒ è pǎ yěnuô, a thè́ǒ pǎ htyě tôphuố꤮ to. Htyě dố vǎ ki dyéǒ è pǎ yěnuô, a ki htwǒhtya htyěhtekhu dố lǔkǔ pǎ. Rò a ki dyé lǔ thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ talèkrè́ pǎ.”

15Prè̤mò yětôprè̤ hésû lǔ, “Thárá꤮, thyáphú vǎ ki thè́ǒ pǎ htyě tôphuố꤮ to, htuô̌rò thyáphú vǎ ki hyǎ dyáǒnò́ pǎ tǎ htyě bíyě tǎmé̤nuô dyémò̌ vǎ htyě dố nè̤ hé yěnuô.”

16Jesǔ hésû lǔ, “Ka̤ è́hyǎ nè̤vè̤ bíyě.”

17Rò a hésû Jesǔ, “Vǎvè̤ oto.”

Jesǔ hésû lǔ, “Nè̤ hé ná nè̤vè̤ oto nuôma atǒ prè́. 18Nè̤vè̤ ohtuô̌hò́ nyǎ̤htû̌ rò prè̤khǔ dố nè̤o ní̤dyé khǒnyá̤yě tôprè̤ nuôma nè̤ vè̤ má̤to. Nè̤ héluô̌cò́ héluô̌te̤ pé̤ cò́ vǎ hò́.”

19Prè̤mòyě hé lǔ, “Thárá꤮ vǎ myáhtye thè́gně tǎ̤te̤hò́ ná nè̤ ma prè̤pro̤ tôprè̤. 20Pè̤ klwǐlyǎ Samariaphú dố꤮ nyénu tahenuô, a cò́bè̌htya Cò́marya bí so yěnuôtômě alo̤. Manárò thǐ Judaphú tahenuô thǐ hé ná ǔ tǒbè cò́bè̌htya Cò́marya dố vǐ̤ Jerusalem akǔ nuô.”

21Jesǔ hésû lǔ, “Mòmuố̤꤮ zṳ̂́e vǎnuô, shuốkhè̌ ki hyǎtuố̤hò́ dố thǐ ki cò́bè̌htya Phè̌ Cò́marya pǎ. Manárò bí so yětômě alo̤ nuô bèbè, dố vǐ̤ Jerusalem akǔ yěnuô bèbè, ǔ lo hyǎcò́bè̌ pǎ bínuô tohò́. 22Thǐ Samariaphú tahenuô, thǐ cò́bè̌htya ǔpě nuô thǐ thè́gně tǎ̤te̤ ní̤dyé to. Manárò pè̤ Judaphú tahenuô, pè̤ cò́bè̌htya ǔpěnuô pè̤ thè́gně ní̤dyé, me̤těhérò tè̤me̤lwóhteka̤ nuô a ohtya dố pè̤ Judaphú aklè̌ hò́. 23Manárò kayǎ dố a cò́bè̌ sǎprè̤́nyacè̌ Phè̌ Cò́marya tahenuô, shuốkhè̌ dố èthǐ ki cò́bè̌ dốthudốthè́ ná tè̤má̤tè̤cò́ nuô, a ki hyǎtuố̤ pǎ. A hyǎtuố̤ cò́ hò́ khǒnyá̤ hò́. Me̤těhérò Phè̌ Cò́marya myápṳ̌ kayǎ dố a cò́bè̌htya lǔ phúnuô tahe hò́. 24Cò́marya ma má̤thumá̤thè́ rò kayǎ dố a cò́bè̌htya è tahenuô, a tǒbè cò́bè̌htya è phú Thè́ Sǎsè̌ Byacè zṳ̌klyázṳ̌klǒ è dố tè̤má̤tè̤cò́ akǔ nuô.”

25A hésû Jesǔ, “Vǎ thè́gně ná Messia (Dố ǔ è́ amwi̤ ná Krístu nuô) ki hyǎ pǎ, rò bí a hyǎtuố̤ pǎ akhè̌nuô, a ki hyǎhéso pé̤ pè̤ tè̤lò̌꤮ plǐ pǎ a hé phúnuô.”

26Jesǔ hésû è, “Kayǎ dố a hébè ná nè̤ khǒnyá̤yě tôprè̤ nuôma má̤ nuôtôprè̤ hò́.”

27Bínuôakhè̌, Jesǔ a khǒpacè̤̌ tahe ka̤tuố̤ rò a khyéthukhyéthè́ nyacò́ dố a myáhtye Jesǔ hébè ná prè̤mò nuôtôprè̤. “Prè̤mò nuôtôprè̤ thè́zṳ̂́ ǐtě?” nuô, èthǐ sudyǎ lǔ tôprè̤꤮ to, htuô̌to “Byacè Jesǔ cuốhébè tuố̤ ná prè̤mò nuôtôprè̤ me̤tě?” nuô, èthǐ sudyǎ lǔ tôprè̤꤮ toto.

28Htuô̌rò prè̤mò yětôprè̤ bekyǎ ahtyěǒ rò a ka̤héso è́pé̤lǎ ǔ dố vǐ̤kǔnuô, 29“Hyǎ myákuô̌ lahyǎ mò̌ vǎ kayǎ tôprè̤ lé! A hépro̤ lò̌plǐ cò́ lò̌ vǎ me̤htuô̌hò́ nuôtahe. È má̤ Krístu cò́ è̌?” 30Phúnuô akhu-akhyě èthǐ o bí vǐ̤kǔ nuô rò a hyǎ lahyǎ dố Jesǔ a o.

31Bínuôakhè̌, a khǒpacè̤̌ tahe kwǐthè́zò̤ Jesǔ, “Rabbi꤮, emò̌ sèe yě꤮.”

32Manárò a hésû èthǐ, “Vǎ sèe lé̤e dố thǐ thè́gně tuố̤kuô̌ vǎ to nuô a o dû hò́.”

33Phúnuô akhu-akhyě a khǒpacè̤̌ tahe sudyǎ ní̤dyé lǔ tôprè̤ htuô̌ tôprè̤, “Kayǎ tôprè̤prè̤ hyǎdyé htuô̌hò́ lǔ sèe è̌?”

34Jesǔ hé èthǐ, “Vǎ me̤tǒ prè̤ dố a nò̌hyǎ vǎ yětôprè̤ a tè̤thè́zṳ̂́ rò vǎ me̤htuô̌kyǎ tè̤me̤ dố a dyé vǎ yěnuôma má̤hò́ vǎ sèe hò́. 35Thǐ lé̤klǒ hé ní̤dyé lahyǎ, ‘A bǎhò́ lwǐ̤lè̌ pǎ ma shuốkhè̌ tǒ kè́hò́ buố pǎ.’ Tadû́rò vǎ hé thǐ, myátǎ̤te̤ lahyǎ kayǎ è́prè̤ dố athyáná lyá̤ yětahenuô, èthǐ ma athyáná buố mǐbǔ tǒkè́ lò̌plǐ hò́ rò shuốkhè̌ bèhò́ dố tǒ kè́ cò́ hò́ khǒnyá̤hò́. 36Khǒnyá̤yě cò́ bèbè, prè̤kè́buố tôprè̤nuô a ní̤bè akhwóakè rò a dya-oplò́ tè̤thètè̤phǒ tahe dố a má̤hò́ tè̤htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ agně yěnuô hò́. Phúnuôrò prè̤isò́buố yě ná prè̤kè́buố yě thè́nyě̤lò̌ ki thè́krṳ̂̌ ró̤lò̌ lǔ pǎ. 37Me̤phúnuôrò ngó̤dônyǎ hé, ‘Tôprè̤ rò isò́, tôprè̤ rò kè́’ nuôma atǒ prè́. 38Vǎ nò̌cuố kè́hò́ thǐ buố dố lyá̤khu dố thǐ me̤nò́ ná thǐné̤ tôphuố꤮ to yětôlé̤ hò́. Kayǎ dố aruô tahe me̤htuô̌hò́ bínuô rò dố èthǐ me̤htuô̌ré̤ hò́ akhu-akhyě, thǐ cuố ní̤bè kuô̌ hò́ tè̤bwítè̤taryě bínuôhò́.”

39Dố vǐ̤yě tôvǐ̤ akǔnuô Samariaphú zṳ̂́enyá̤e ka̤ è́lǎ Jesǔ, me̤těhérò má̤ dố prè̤mò nuôtôprè̤ khyáthè́ rò a hé, “A hépro̤ lò̌plǐ tè̤ dố vǎ me̤htuô̌hò́ tahenuô,” akhu-akhyě èthǐ zṳ̂́enyá̤e ka̤ è́lǎ. 40Phúnuô akhu-akhyě bí Samariaphú tahe hyǎtuố̤ dố Jesǔ o akhè̌, a kwǐthè́zò̤ lǔ ná a ki ka̤-okuô̌ ná èthǐ dố avǐ̤kǔ rò Jesǔ ka̤-okuô̌ ná èthǐ bínuô nyě̤nyě. 41Ǔ hyǎ ní̤dǎ è́lǎ a tè̤dônyǎ tahe rò ǔ zṳ̂́ka̤nyá̤ka̤ ró̤lǎ.

42Èthǐ hé prè̤mò nuôtôprè̤, “Pè̤ zṳ̂́e Jesǔ khǒnyá̤yě nuôma má̤dố nè̤ héso pé̤ pè̤ akhu-akhyě nuô má̤to. Dố pè̤ ní̤huô̌ a tè̤hésodônyǎ ná pè̤né̤ htuô̌rò pè̤ thè́gně ná è ma Krístu dố a me̤lwóhteka̤ hekhuphú yěnuô tôprè̤ má̤lakǒ hò́, akhu-akhyě nuôprè́.”

Jesǔ Zasǐmé̤ Khwí A Prè̤me̤tè̤phú Tôprè̤ Aphúkhǔ

(Matteo 8:5-13, Luka 7:1-10)

43Jesǔ o bínuô nyě̤nyě htuô̌rò a htecuố dố Galilea ké̤. 44Jesǔ héhtuô̌ dû hò́, “Prè̤pro̤ nuô adò̌kǔphú ní̤dû dyazṳ̂́dyanyá̤ ní̤dyékuô̌ lǔ to.” 45Bí a cuốtuố̤ dố Galilea ké̤ akhè̌nuô, Galileaphú bínuô tahe è́mo̤sû è, me̤těhérò èthǐ cuốnò́kuô̌ tè̤cuốtalwópwè̌ dố vǐ̤ Jerusalem akǔ rò a myáhtyenò́ lò̌ htuô̌hò́ Byacè Jesǔ me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ tè̤lò̌꤮ plǐ bí pwè̌khè̌ nuôhò́.

46Htuô̌rò, Byacè Jesǔ ka̤khyě khyěthyá dố vǐ̤ Canan dố Galilea ké̤kǔ bí alé̤ me̤htwǒhtya htyě ná thòbǐthèhtyězǎ̤ nuô. Bí vǐ̤ Capernaum akǔ nuô, kayǎ htwǒ khwí a prè̤me̤tè̤phú khuklò́ otôprè̤ rò a phúprè̤khǔ thè́swí. 47Bí a ní̤huô̌ hò́ ná Jesǔ o dố Judaké̤ rò a hyǎ dố Galilea ké̤ akhè̌nuô, a cuố dố lǔo rò a kwǐthè́zò̤ Jesǔ ná a ki krwǒka̤kuô̌ lǔ dố vǐ̤ Capernaum rò ka̤ zasǐmé̤ pé̤ lǔ phúkhǔ dố a kíré̤ thyětalí lǎhò́ yětôprè̤nuô.

48Jesǔ hé è, “Thǐ dǎmyáhtye pé̤pǎ tè̤pro̤tè̤prya̤ ná tè̤khyéthukhyéthè́ tahe to hérò, thǐ zṳ̂́e cò́ taki꤮ to.”

49Htuô̌rò kayǎ htwǒ khuklò́du yětôprè̤nuô a hésû lǔ, “Byacè꤮ ka̤ kuô̌ná vǎ khǒnyá̤ bí vǎphú thyě tyahíto akhè̌yě,” a hé lǔ phúnuô.

50Byacè Jesǔ hésû lǔ, “Ka̤khyě khyěthyá mò̌. Nè̤ phúprè̤khǔ ki omo̤ ka̤khyě dû pǎ.”

Rò kayǎ htwǒ du yětôprè̤ zṳ̂́e Jesǔ a tè̤hébè rò a ka̤khyě khyěthyá dố ahi. 51Bí a ka̤ dố klyálo̤ akhè̌nuô, a prè̤me̤tè̤phú tahe hyǎ lṳ̂sû è rò a héso lǔ, “Nè̤ phúprè̤khǔ omo̤ ka̤khyě hò́.” 52A sudyǎ a prè̤me̤tè̤phú yětahe ná aphúkhǔ omo̤ ka̤khyě khyěthyá bíkhè̌tě rò èthǐ hésû lǔ, “A tè̤kṳ́ tǎ̤ bí pahénu mò̤́kwí̤lya̤ tômû̌ akhè̌nuô.”

53Aphè̌ tane̤htya tuố̤bèkhyě aphú tè̤kṳ́ tǎ̤ ashuốkhè̌ nuôma, a tǒtû́ bí Byacè Jesǔ hé lǔ, “Nè̤ phúkhǔ ki omo̤ ka̤khyě dû pǎ shuốkhè̌ bínuô.” Dố yě akhu-akhyě è ná a hiphúphyǎphú tahe zṳ̂́ka̤nyá̤ka̤ lò̌plǐ Byacè Jesǔ.

54Yěnuôma Byacè Jesǔ o dố Judaké̤ rò htecuố khyěthyá dố Galilea ké̤ rò a dyéluô̌ atè̤me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ nyě̤phuốtôphuố yěnuô hò́.

5

Byacè Jesǔ Zasǐmé̤ Kayǎ Khǎduôdá Tôprè̤

1Phúnuôhtuô̌rò, Jesǔ cuốkuô̌ Judaphú tahe apwè̌ dố vǐ̤ Jerusalem. 2Dố vǐ̤ Jerusalem akǔnuô htyěò o tôò. Htyěò nuôtôò nuô a ophû ná Thímílo̤ Kadǎkǔ rò Hebreo ngó̤ nuôma ǔ è́ ná Bethesda.5:2 Liphá mú꤮ nukhè̌ tahehenuô, ǔ è́ ná Bethzatha, tahehe rò a è́ ná Bethsaida. Dố htyěò khuprǐ alo̤nuô ǔ isò́ tava̤ ná lé̤thû nyǎ̤mě. 3Bí lé̤thû nuôtahe akǔnuô kayǎ mèthèlè̌, kayǎ khǎduôdá, ná kayǎ thyětôkyě tahe hyǎomyě ró̤ è́kú lǎ lahyǎ bínuô. 4(Èthǐ opò̤́ lahyǎ htyěkazuô̤̌ me̤těhérò Cò́marya a tanéphú hyǎlya̤ me̤kazuô̤̌ tamǒmǒ htyěyě rò bí htyě kazuô̤̌ akhè̌nuô, kayǎ dố a cuốnuô̌ ré̤lố dố htyěkǔ tôprè̤prè̤ nuô, atè̤swí sǐmé̤kyǎ.)5:4 Liphá dố ǔ rǎo mú꤮ nukhè̌ tahe akǔnuô, tahehe rò a rǎnuô̌otố̤ lisǎsè̌ amǎ̤ (4) yětômǎ̤. È́taki rò a rǎnuô̌ otố̤ to.5Kayǎ swí nyě̤hò́ thuô̌shyě ná nalwǐ̤thyó obínuô tôprè̤. 6Jesǔ myáhtye a omyěkhû́o bínuô rò a thè́gně ná aswí nyě̤hò́ akhu-akhyě a sudyǎ lǔ, “Nè̤ thè́zṳ̂́ nò̌sǐmé̤ nè̤ tè̤sè̌ è̌?”

7Rò a hésû Byacè, “Byacè꤮, bí ǔ me̤ kazuô̤̌ htyěò akhè̌nuô, kayǎ dố a ki cò̤̌nuô̌ vǎ dố htyěò akǔnuô a o tôprè̤꤮ to. Rò bí vǎ yácû́ cuốnuô̌ akhè̌nuô, kayǎ dố aruôtôprè̤ cuốnuô̌phe ré̤kyǎ hò́ vǎ.”

8Byacè hé è, “Ihtò talǔní̤ nè̤ klolé̤myě rò cuốmò̌.” 9Atè̤swí sǐmé̤kyǎ cò́ tôphuốtuô̌ rò a talǔní̤ alé̤myě rò a cuố.

Tè̤me̤-ané̤ yěnuô atǒ ná Judaphú a Mò̤́nyěduô akhu-akhyě, 10Judaphú khuklò́khuklyǎ tahe hé kayǎ dố atè̤sè̌ sǐmé̤ nuôtôprè̤, “Yětônyě ma Mò̤́nyěduô. Tè̤thyótè̤thya o ná nè̤ phyácuốní̤ nè̤ lé̤myě phúnuô ma aní̤ to.”

11Manárò a hésû èthǐ, “Kayǎ dố a zasǐmé̤ vǎ nuôtôprè̤ hé vǎ, ‘Talǔní̤ nè̤ klolé̤myě nuô rò cuốmò̌,’ a hé vǎ nuô̌꤮.”

12Èthǐ sudyǎ lǔ, “Kayǎ dố a nò̌me̤ nè̤ phúyě tôprè̤nuô ma ǔpě?”

13Manárò Jesǔ ma ǔpě nuô kayǎ yětôprè̤ thè́gněto, me̤těhérò Byacè Jesǔ htecuố mé̤kyǎ dố kayǎ oró̤oè́ aklè̌.

14Anonuô, Jesǔ myáhtye khyěthyá è dố tè̤lǔhǒdu akǔ rò a hé lǔ, “Ní̤dǎ, vǎ hé nè̤, khǒnyá̤yě nè̤ tè̤swí sǐmé̤hò́. Thyáphú nè̤ ki myáhtyebè pǎ tǎ ná tè̤ dố acyě̤ lốklò̌ cò́ ná yě pǎ tǎmé̤nuô me̤pǎ tǎ tè̤thû́ tǎmé̤ ní꤮.” 15Htuô̌rò a htecuố héso pé̤ Judaphú khuklò́khuklyǎ tahe ná kayǎ dố a zasǐmé̤ vǎ tè̤swí nuôma amwi̤ ná Jesǔ hénuô̌꤮.

16Phúnuô akhu-akhyě, Jesǔ yǒ me̤ tè̤yětahe dố Mò̤́nyěduô khukhyě, Judaphú khuklò́khuklyǎ tahe cáhtya me̤súsáhyǎ lǔ. 17Jesǔ hésû èthǐ, “Vǎphè̌ me̤ tè̤me̤ pwǒ̤꤮ phuố, a okuố tôphuố꤮ to rò vǎ tǒbè me̤kuô̌ phúnuô.” 18Dố Jesǔ hébè ngó̤ phúyě akhu-akhyě Judaphú khuklò́khuklyǎ tahe lé yácû́ pṳ̌me̤thyě shyolốklò̌ pó̤ ná dố aré̤khè̌ nuô. Má̤ prè́tû́ a me̤ talwótalye̤ tǒ okuố Mò̤́nyěduô a tè̤thyótè̤thya tû́dû yěnuô má̤to, a yǒ hé pó̤ ná Cò́marya mamá̤ aphè̌ ní̤dû rò a be krṳ̂nya̤ní̤ ané̤ ná Cò́marya akhu-akhyě èthǐ pṳ̌ me̤thyě lǔ prè́.

Jesǔ Taryěshyosò̌

19Phúnuôrò, Jesǔ hésû èthǐ, “Vǎ hécò́cò́ thǐ, phúkhǔyě a me̤ cṳ́꤮ dû phú a thè́zṳ̂́me̤ nuôma aní̤ to. A me̤prè́ phú a myáhtye a Phè̌ Cò́marya me̤nuô tahe prè́. Phè̌ me̤tè̤ ǐtě bèbè, a phúkhǔ me̤ kuô̌dû phúnuô. 20Me̤těhérò, phè̌ mo̤ní̤ aphúkhǔ rò a dyéluô̌ lǔ lò̌꤮ tè̤ dố a me̤ ná ané̤ nuôtahe. Aphè̌ ki dyéluô̌ lǔ tè̤me̤ dố adulốklò̌ pǎ cò́ ná yětahe pǎ rò thǐ ki khyéthukhyéthè́ nyacò́ pǎ. 21Phú vǎphè̌ me̤htwǒprè̤ ka̤khyě kayǎ dố a thyě rò a dyé ǔ thè́htwǒprè̤ nuô, aphúkhǔyě a ki dyépé̤ kuô̌ǔ thè́htwǒprè̤ dố a thè́plòo thè́zṳ̂́ dyé pé̤ ǔ nuôtahe pǎ. 22Phè̌ ané̤byacè ní̤dû cirya ǔ tôprè̤꤮ to. A dyétǎ̤ lốbǎ lò̌ tè̤cirya tahe dố aphúkhǔ khadǎkǔ hò́. 23Me̤těhérò, thyáphú kayǎ lò̌꤮ plǐ ki bezṳ̂́benyá̤ aphúkhǔ phú ǔ bezṳ̂́benyá̤ phè̌nuô rò a dyétǎ̤ lò̌ tè̤cirya dố lǔ khadǎkǔ. Kayǎ dố a bezṳ̂́benyá̤ phúkhǔ to tahenuô, má̤hò́ a bezṳ̂́benyá̤ phè̌ dố a nò̌hyǎlya̤ lǔ nuôtôprè̤ to hò́.

24“Vǎ hécò́cò́ thǐ, kayǎ dố a ní̤huô̌ vǎ lǎ̤ngó̤ yěrò a zṳ̂́enyá̤e prè̤ dố a nò̌hyǎlya̤ vǎ yětôprè̤ tahenuô, a ní̤bè thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ hò́. Rò a myáhtye bènò́pǎ tè̤cirya to. A cuố talwóbè́ hò́ ná tè̤thyě rò a cuốnuô̌ hò́ dố tè̤htwǒprè̤ akǔ hò́. 25Vǎ hésocò́cò́ thǐ, shuốkhè̌ dố kayǎthyě tahe ki ní̤huô̌ Cò́marya aphúkhǔ ngó̤, rò kayǎ dố a ní̤huô̌ yětahe ki htwǒprè̤ pǎ nuô, a ki hyǎtuố̤ pǎ. A hyǎtuố̤ cò́hò́ khǒnyá̤ hò́. 26Phú vǎphè̌ odû ná a taryěshyosò̌ dố a dyé cyá̤ ǔ thè́htwǒprè̤ nuô, phè̌yě a dyé kuô̌hò́ aphúkhǔyě a taryěshyosò̌ dố a dyé ǔ thè́htwǒprè̤ hò́. 27Rò è ma prè̤lukayǎ aphúkhǔ akhu-akhyě, Cò́marya dyétǎ̤kuô̌ hò́ è taryěshyosò̌ dố a ki cirya kuô̌ǔ hò́.

28“Khyéthukhyéthè́ lahyǎ tǎmé̤, me̤těhérò shuốkhè̌ dố kayǎ odố luô̤̌kǔ lò̌꤮ plǐ tahe ki ní̤huô̌ Cò́marya aphúkhǔyě angó̤nuô a ki hyǎtuố̤ pǎ. 29Bínuôakhè̌ pǎ, kayǎ o dố luô̤̌kǔ tahe ki ihtòhteka̤ lahyǎ pǎ. Kayǎ dố a me̤ryá tè̤ tahenuô a ki thyě ihtòka̤khyě rò htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ talèkrè́ pǎ. Kayǎ dố a me̤ tè̤mǔmyá̤ tahenuô, a ki thyě ihtòka̤khyě htuô̌pǎ rò ǔ ki cirya èthǐ pǎ.”

Prè̤ Dố A Khyáthè́ Ná Jesǔ Ari-akyǎ Tahe

30Byacè Jesǔ héplehyǎ pó̤, “Vǎ me̤ cṳ́꤮ dû phú vǎ thè́zṳ̂́ me̤ nuôma aní̤ to. Vǎ cirya phú Phè̌ Cò́marya héso vǎ nuô prè́. Vǎ tè̤cirya nuôma atǒ prè́, me̤těhérò vǎ me̤ cṳ́꤮ dû vǎ thè́plònuô má̤to. Vǎ me̤prè́ phú prè̤ dố a nò̌hyǎlya̤ vǎ yětôprè̤ a tè̤thè́zṳ̂́ o nuôprè́.

31“Hékuốré̤, vǎ ki khyáluô̌ ní̤dyédû vǎrivǎkyǎ kihérò lé̤zṳ̂́ení̤ akhǎlé̤ o tôcô꤮ to. 32Manárò kayǎ dố a ki khyáluô̌ní̤ pé̤ thǐ ná vǎrivǎkyǎ nuô, a o tôprè̤. Rò vǎ thè́gně ná a khyáathè́ ná vǎrivǎkyǎ yěnuôma a má̤lakǒ cò́.

33“Thǐ nò̌cuố thǐkayǎ dố Giovanni a o rò a khyáathè́ ná vǎrivǎkyǎ nuôma amá̤ prè́. 34Vǎ lo ná prè̤lukayǎ ki khyápé̤ vǎrivǎkyǎ tôprè̤꤮ to. Manárò thyáphú thǐ ki zṳ̂́e tè̤ dố è hé nuôtahe rò thǐ ki tuố̤kuô̌ǔ dố tè̤me̤lwóhteka̤ agněnuôrò, vǎ dyé thè́né̤ ka̤khyě khyěthyá thǐ ná Giovanni a hé vǎrivǎkyǎ yěnuôtahe prè́. 35Giovanni nuô a lǐtakhè̌htya thyáná mikò̌ tômě dố a kyǎ̤htya nuô. Thǐ thè́luố̤ atè̤lǐ taplô̤taplyáphú prè́, angó̤lasá nuôma, a thè́hé ná thǐ thè́zṳ̂́ hyǎ ní̤dǎ a tè̤ithyó taplô̤taplyáphú prè́ a thè́hé phúnuô.

36“Manárò vǎ tè̤khyáthè́ dố adulốklò̌ pǎ cò́ ná Giovanni a tè̤khyáthè́ yěnuô a o tahe. Vǎphè̌ dyé vǎ tè̤phyétè̤me̤ dố vǎ bè me̤htuô̌kyǎ, rò khǒnyá̤yě vǎ me̤ hò́ tè̤me̤ yětahe hò́. Tè̤me̤ yětahe nuôma, a khyáluô̌ hò́ athè́ ná vǎphè̌ nò̌hyǎ má̤lakǒ hò́ vǎ nuô hò́. 37Rò phè̌ dố a nò̌hyǎ vǎ yětôprè̤nuô, a khyákuô̌ athè́ dố vǎgně. Thǐ ní̤huô̌nò́ ná atalǎ̤ to, htuô̌rò thǐ myáhtyenò́ ná amèthè tôphuố꤮ to. 38Cò́marya nò̌hyǎ cò́ vǎ tadû́rò thǐ zṳ̂́ení̤ kuô̌ vǎ to akhu-akhyě, Cò́marya alǎ̤angó̤ ohtwǒprè̤ kuô̌ dố thǐ thè́plòkǔ to. 39Thǐ myápṳ̌thè́gně lahyǎ lisǎsè̌ tahe me̤těhérò thǐ tane̤ ná thǐ ki myáhtye thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ bí li yěnuôtahe akǔ pǎ. Lisǎsè̌ yětahe nuôma a khyáluô̌ pé̤hò́ athè́ ná vǎrivǎkyǎ hò́. 40Manárò thyáphú thǐ ki ní̤bè kuô̌ǔ thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ agněnuô, thǐ thè́zṳ̂́ hyǎ kuô̌ lahyǎ dố vǎo to.

41“Vǎ myápṳ̌ dố ǔ ki htuthè́htyaní̤ vǎ agněnuô má̤to. 42Manárò thǐ ma kayǎ phútě tahe nuôma vǎ thè́gně lò̌hò́ rò vǎ thè́gně, dố thǐ thè́plòkǔnuô, thǐ tè̤mo̤ Cò́marya oto. 43Vǎ hyǎhò́ ná vǎphè̌ amwi̤ tadû́rò thǐ è́sû vǎ to. Kayǎ dố aruôtôprè̤ ki hyǎ dố thǐo ná amwi̤ ní̤dû kihérò, thǐ è́sû mo̤ní̤ è. 44Thǐ thè́zṳ̂́ htuthè́ ní̤dyé lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ tadû́rò tû́prè́ Cò́marya tôprè̤ ki htuthè́ní̤ thǐ agněnuô, thǐ myápṳ̌ kuô̌ lahyǎ ǔ to. Thǐ ki htuthè́ ní̤dyé khyědû lǔ phúyě kihérò thǐ cuố zṳ̂́e cyá̤ vǎ phútě?

45“Tane̤ tǎ vǎ ná kayǎ tôprè̤ dố a ki dya thǐ tè̤thû́ dố phè̌ a mèthènyě nuôpǎ tǎmé̤. Mosè dố thǐ myásû̌ thè́lè̤ ní̤dyé lǔ nuôtôprè̤, ki dya thǐ tè̤thû́ pǎ. 46Thǐ ki zṳ̂́e tǎ̤te̤ má̤lakǒ Mosè kihérò, thǐ ki zṳ̂́ekuô̌ nyǎ vǎ prè́, me̤těhérò prè̤ dố a rǎ vǎrivǎkyǎ ma è hò́. 47Manárò, má̤ dố thǐ zṳ̂́e a tè̤rǎkyǎ yěnuôtahe to akhu-akhyě, thǐ cuố zṳ̂́e cyá̤ vǎ tè̤hébè yětahe phútě?”

6

Byacè Jesǔ Buôe Kayǎ Nyǎ̤rí

(Matteo 14:13-21, Marko 6:30-44, Luka 9:10-17)

1Phúnuôhtuô̌rò, Jesǔ htecuốkyǎ dố Galilea htyěòdu abè́rè̤̌ tôkyě. (Ǔ è́ ná htyěòdu Tiberia ma amá̤má̤.) 2Kayǎ bè́mṳ yǒ myáhtye htuô̌hò́ tè̤pro̤tè̤prya̤ dố Byacè cuố me̤sǐmé̤ pé̤ kayǎswí kayǎsè̌ tahe akhu-akhyě, èthǐ krwǒ cuốplucuốphè kuô̌ lò̌ lǔkhyě. 3Rò Byacè Jesǔ htya dố solo̤ rò è ná a khǒpacè̤̌ tahe htya onyǎo lahyǎ bínuô. 4Bínuôakhè̌ Judaphú tè̤cuốtalwópwè̌ yě a phû꤮ bè hò́.

5Bí Byacè Jesǔ tṳ́myá rò a myáhtye kayǎ tômṳdu hyǎ tǒ dố lǔo akhè̌, a hé Philipu, “Pè̤ ki cuố ipri̤ tǒpé̤ kayǎ yětahe lé̤e bítě è̌?” 6A sudyǎ myábyeprè́ Philipu prè́. A kíré̤ me̤pé̤ èthǐ phútě pǎnuô, a tane̤ one htuô̌hò́ dố a thè́plòkǔ hò́.

7Philipu hésû, “Pè̤ ipri̤ lò̌ pé̤ cò́ èthǐ ná rû̌zye denari tôko6:7 Rû̌zye denari tôbè ma a krṳ̂nya̤ ná tônyě atè̤rya̤ khwókè. khǎlé̤ cò́ ma, èthǐ e prè́ tôprè̤ tômû̌ nuô꤮ apòeto.”

8A khǒpacè̤̌ dố aruô tôprè̤ dố amwi̤ ná Andrea, a má̤dû Simonè Petru apuố̤ yětôprè̤ hé Byacè, 9“Pacè̤̌ prè̤khǔphú o bíyě tôprè̤. Akhò́mǔ dố ǔ me̤ ná buốbali̤nuô a o nyǎ̤klò̤́ ná tè̤̌phú nyě̤bè. Manárò a ki pòe pé̤ kayǎ báprè̤tě?”

10Byacè Jesǔ hé, “Nò̌ onyǎo kayǎ nuôtahe,” a hé phúnuô. Khǎlé̤ bínuô tôpho ma mi̤thuô̌lè̌ duô̌twó̤ryálǎ. Rò shuô̌shuô̌prè́ lò̌꤮ prè̤khǔdu dố a onyǎtǎ̤ bínuô tahenuô, a phû꤮ odû nyǎ̤rí cò́. 11Byacè Jesǔ phyé khò́mǔ yětahe rò a hébwíhétaryěhtya Cò́marya. Htuô̌rò a dyétǎ̤ ná a khǒpacè̤̌ tahe rò èthǐ zṳ́tǎ̤ pé̤lò̌ ná kayǎ onyǎo bínuô tahe. A phyéke tè̤̌phúbí yěnyě̤bè rò a me̤ thyákuô̌ phú khò́mǔnuô. Rò kayǎ yětahe a thè́e kò́ cò́ bá꤮ těnuô a phyée lahyǎ cò́.

12Bí èthǐ ekò́ǒbǎ lò̌htuô̌hò́ pwǒ̤꤮ tôprè̤ akhè̌nuô, Byacè Jesǔ hé a khǒpacè̤̌ tahe, “Phyédwóplò́ lò̌khyě sèe olốkyǎ nuôtahe, nò̌okyǎlố dě tǎmé̤,” a hé èthǐ phúnuô. 13Phúnuôrò a khǒpacè̤̌ tahe phyédwó khò́mǔ bali̤ nyǎ̤klò̤́ dố ǔ e htuô̌hò́ rò a okyǎlố tahenuô a obǎ pǎ cò́ ná krí̤nuô shyényě̤mě cò́.

14Bí kayǎ yětahe myáhtyehtuô̌ Byacè Jesǔ me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ yětahe akhè̌nuô, èthǐ hé lahyǎ, “Prè̤pro̤ dố a kíré̤ hyǎlya̤ dố hekhuyě pǎ ǔ hé nuôma a má̤ nyǎ hò́ è hò́,” a hé lahyǎ phúnuô. 15Byacè Jesǔ thè́gně ná èthǐ kíré̤ hyǎnò̌shyo htyahtwǒ lǔ ná khwí akhu-akhyě, a cuốhtya khókyǎ dố sokhu tû́dû tôprè̤ prè́.

Byacè Jesǔ Cuố Dố Htyěkhu

(Matteo 14:22-27, Marko 6:45-52)

16Bí mò̤́hélya̤ hò́ akhè̌nuô, a khǒpacè̤̌ tahe tǎ̤kalya̤ cuố lahyǎ dố htyěòduhtû̌. 17Èthǐ tǎ̤ sidyání̤ thòklyě bínuô rò a htecuố lahyǎ dố vǐ̤ Capernaum. Vǐ̤ yěnuô a o dố htyěò bè́rè̤̌ tôkyě. Mò̤́khíhò́ tadû́rò Byacè Jesǔ ka̤tuố̤ kuô̌hí èthǐ to. 18Ké̤lathè́ duhyǎ rò htyě háhódu háhósò̌ hyǎ. 19Bí èthǐ khyǎcuốtuố̤ hò́ thuô̌mile, lwǐ̤mile hò́ akhè̌nuô, èthǐ myáhtye Byacè Jesǔ cuố dố htyěkhu rò hyǎphûtǒ èthǐ thòklyě.6:19 Mile ma a krṳ̂nya̤ ná aklǐ 880 Rò èthǐ thè́isě taròthè́ lò̌plǐ cò́ lǔlé̤. 20Rò Byacè Jesǔ hé èthǐ, “Vǎprè́! Thè́isě lahyǎ tǎmé̤.” 21Yětôphuốrò èthǐ thè́krṳ̂̌thè́lò̌ è́sû lahyǎ Jesǔ dố thòklyěkǔ. Rò tôphuốtuô̌, thòklyěyě cuốtuố̤ gně dố htyěhtû̌ bí èthǐ lé̤cuốyě tôpho.

Kayǎ Bè́mṳ Myápṳ̌ Byacè Jesǔ

22Shyéparǒ tônyěnuô, kayǎ bè́mṳ dố a okyǎ dố htyěòdu bè́rè̤̌ tôkyě tahe thè́gně ná dố pahénukhè̌ nuô thòklyě okyǎprè́ tôbè prè́. Rò Byacè a khǒpacè̤̌ tahe sidyání̤ lahyǎ thòklyě nuôtôbè rò a htecuố ní̤dyédû lahyǎ prè́. Kayǎ bè́mṳ tahe thè́gně ná Byacè Jesǔ sidyácuố tố̤kuô̌ ná a khǒpacè̤̌ nuôtahe to, èthǐ htecuố ní̤dyédû lahyǎ prè́. 23Htuô̌rò thòklyě o dố vǐ̤ Tiberia rò a hyǎ tahenuô, a hyǎ okuố phû lahyǎ bí Byacè lé̤ hébwíhétaryě htya Cò́marya rò a buôe kayǎ bè́mṳ tahe ná khò́mǔ akhǎlé̤ nuôtôpho. 24Bí kayǎ bè́mṳ tahe myáhtye pǎ Byacè Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe bínuô to akhè̌, thyáphú èthǐ ki cuố myápṳ̌ myáhtye Byacè Jesǔ agněnuô, èthǐ nuô̌ lahyǎ dố thòklyě tahe akǔ rò htecuố lahyǎ dố vǐ̤ Capernaum.

Byacè Jesǔ Ma Sèe Dố A Dyé Ǔ Tè̤htwǒprè̤

25Bí èthǐ cuố myáhtyehò́ Jesǔ dố htyěòdu bè́rè̤̌ akhè̌nuô, a sudyǎ lǔ, “Rabbi, nè̤ hyǎtuố̤ bíyě bò́khè̌tě?”

26Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Vǎ hécò́cò́ thǐ, thǐ myáhtye vǎ me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ rò thǐ pṳ̌ vǎ má̤to. Thǐ ekò́ khò́mǔ rò thǐ pṳ̌ vǎ prè́. 27Cyé̤pryě̤ rya̤pé̤ tǎ sèe lé̤elé̤ǒ dố a nuô̤thuô a thò̌pyé cyá̤ nuôtahe agně tǎmé̤. Cyé̤pryě̤ rya̤pé̤ sèesèǒ dố a ki dyé thǐ thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ yětahe agněnuô. Prè̤lukayǎ aphúkhǔyě, a ki dyé ǔ sèe phúnuô tahe pǎ, me̤těhérò Phè̌ Cò́marya dyéluô̌ hò́ ná a thè́plòo hò́ lǔ hò́.”

28Rò èthǐ sudyǎ lǔ, “Ki héphúnuô rò, thyáphú pè̤ ki me̤tǒ Cò́marya athè́plò rò pè̤ bème̤ kryá꤮ maǐtě?”

29Rò Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Zṳ̂́e lahyǎ vǎ dố Cò́marya nò̌hyǎ è yěnuô.”

30Phúnuôrò èthǐ sudyǎ lǔ, “Thyáphú pè̤ ki myáhtye tè̤pro̤tè̤prya̤ rò pè̤ ki zṳ̂́e agněnuô, nè̤ ki dyéluô̌ pé̤ pè̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ ǐtětě pǎ? Nè̤ ki me̤pé̤ pè̤ matěpǎ è̌? 31Phú lisǎsè̌kǔ hé, ‘A dyée èthǐ ná sèe o dố mò́khu hyǎlya̤ tahe,’6:31 Li Htuthè́htya 78:24 lisǎsè̌kǔ héphúnuô rò, pè̤phyěpè̤phuô̌ dố꤮ nyénu tahe e lahyǎ khò́mǔ dố ǔ è́ ná mǎna dố ké̤sè̌htyěkya̤ lò̤́tamákhu nuô.”

32Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Vǎ hécò́cò́ thǐ, sèe odố mò́khu hyǎlya̤ nuôma, Mosè dyée èthǐ má̤to. Vǎphè̌ dyée èthǐ prè́. Khǒnyá̤rò a ki dyée hò́ thǐ sèe má̤lakǒ dố a o dố mò́khu hyǎlya̤ yěnuô pǎ. 33Me̤těhérò Cò́marya asèe má̤lakǒ ma a o dố mò́khu hyǎlya̤ rò a dyé pé̤ prè̤lu hekhuphú thè́htwǒprè̤ nuôtôprè̤ hò́,” a hé èthǐ phúnuô.

34Rò èthǐ hé, “Byacè, pwǒ̤꤮ nyěnyě꤮ dyé pé̤ pè̤ sèe yěnuô.”

35Rò Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Vǎ ma sèe dố a dyé ǔ thè́htwǒprè̤ hò́. Kayǎ dố a hyǎtǒ dố vǎo nuô, a thè́vǐ̤thè́e pǎ tôphuố꤮ to. Kayǎ dố a zṳ̂́e vǎ nuô, a thè́ǒpǎ takhyá꤮ to. 36Manárò, phú vǎ héhtuô̌hò́ thǐnuô, thǐ myáhtye cò́ vǎ tadû́rò thǐ zṳ̂́e vǎ to. 37Lò̌꤮ kayǎ dố vǎphè̌ dyé vǎ tahenuô, a ki hyǎ dố vǎo pǎ. Ǔpěpě꤮ bèbè, a ki hyǎ dố vǎo nuô, vǎ vè̤́htekyǎ ná è taki꤮ to. 38Me̤těhérò vǎ odố mò́khu hyǎlya̤ rò vǎ hyǎme̤ cṳ́꤮ dû vǎ thè́plò phúnuô má̤to. Vǎ hyǎme̤ phú prè̤ dố a nò̌hyǎ vǎ yětôprè̤ a tè̤thè́zṳ̂́ nuôprè́. 39Tè̤ dố atǒ prè̤ dố a nò̌hyǎ vǎ yětôprè̤ athè́plò ma matě hénuôma, lò̌꤮ kayǎ dố a dyé vǎ nuôtahe vǎ bèplwǒ lamé̤kyǎní̤ èthǐ to. Shyé꤮ mò̤́nyě dố khyětadûlố tônyě pǎnuô, vǎ bème̤ ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě èthǐ pǎ. 40Me̤těhérò, vǎphè̌ a tè̤thè́zṳ̂́ ma má̤hò́ lò̌꤮ kayǎ dố a myáhtye aphúkhǔ yě rò a zṳ̂́e tahenuô, a ki ní̤bè thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤, rò vǎ ki me̤ ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě èthǐ shyé꤮ mò̤́nyě dốkhyě tadûlố nuôtônyě pǎ.”

41“Vǎ ma sèe odố mò́khu hyǎlya̤,” Byacè Jesǔ yǒ hé phúnuô akhu-akhyě, Judaphú tahe tamwǒ̤talè̌ lò̌plǐ lǔ. 42Èthǐ hé lahyǎ, “È ma Joseph aphúkhǔ Jesǔ hénuô tôprè̤ prè́ vǎhéto? Amuố̤aphè̌ ma pè̤ thè́gně prè́ vǎhé? Mame̤těrò a cuố hétuố̤ ní̤dyé ané̤, ‘Vǎ o dố mò́khu hyǎlya̤’ phútě?”

43Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Tamwǒ̤talè̌ pǎ tǎ lahyǎ tǎmé̤. 44Ki má̤ ná vǎphè̌ dố a nò̌hyǎ vǎyě tôprè̤ ki nò̌hyǎ ǔ dố vǎo to hénuô, ǔ hyǎbè́ dố vǎ o tôprè̤꤮ to. Kayǎ dố a hyǎ dố vǎo tahenuô, vǎ ki me̤ ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě èthǐ shyé꤮ mò̤́nyě dốkhyě tadûlố tônyě pǎ. 45Prè̤pro̤ tahe rǎokyǎ, ‘Cò́marya ki ithyóithya èthǐ lò̌꤮ plǐ pǎ.’6:45 Isaia 54:13 Lò̌꤮ kayǎ dố a ní̤huô̌ phè̌ a tè̤ithyóithya rò a hyǎ ithyóithya tè̤ dố lǔo tahenuô, a ki hyǎ dố vǎ o pǎ. 46Kayǎ myáhtyenò́ Phè̌ Cò́marya tôprè̤prè̤, vǎ thè́zṳ̂́ hé phúnuô má̤to. Ǔ myáhtyenò́ phè̌ tôprè̤꤮ to, myáhtyenò́ phè̌ ma tû́prè́ a o dố Cò́marya a o rò a hyǎlya̤ nuôtôprè̤ prè́. 47Vǎ hécò́cò́ thǐ, kayǎ dố a zṳ̂́enyá̤e vǎ tôprè̤prè̤ nuô, a ki ní̤bèhò́ thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ hò́. 48Vǎ ma sèe dố a dyé ǔ thè́htwǒprè̤. 49Thǐ phyěphuô̌ dố꤮ nyénu tahe e khò́mǔmǎna tadû́rò a thyěpǎ lahyǎ prè́. 50Manárò, sèe o dố mò́khu hyǎlya̤ vǎ hé thǐ nuôma, a o bíyě. Ǔpěpě꤮ bèbè a ki e sèeyě hénuôma, a thyě pǎto. 51Vǎ ma sèe dố a dyé ǔ thè́htwǒprè̤ rò a o dố mò́khu hyǎlya̤. Ǔpěpě꤮ bèbè, a ki e sèe yěnuô, a ki htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ pǎ. Sèe yěnuôma má̤hò́ vǎzye yěnuô hò́. Thyáphú prè̤lu hekhuphú ki htwǒprè̤ agněnuô vǎ dyélya̤kyǎ vǎ né̤klò̤́ yě dố èthǐgně hò́.”

52Judaphú tahe kréthyěkréo ní̤dyélǔ, “A cuố dyée cyá̤ pè̤ ná azye phútě?”

53Rò Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Vǎ hécò́cò́ thǐ, thǐ ki e prè̤lukayǎ aphúkhǔ yě azye to, thǐ ki ǒ lǔthwi to hénuô, thè́htwǒprè̤ o dố thǐkǔ to. 54Manárò kayǎ dố a e vǎzye ǒ vǎthwi tahenuô, a ní̤bè thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤, rò shyé꤮ mò̤́nyě tadû dố khyělố tônyě pǎnuô, vǎ ki me̤htwǒprè̤ ihtòka̤khyě lǔ pǎ. 55Me̤těhérò vǎzye ma lé̤e má̤lakǒ, vǎthwi ma lé̤ǒ má̤lakǒ hò́. 56Kayǎ dố a e vǎzye ǒ vǎthwi tôprè̤prè̤ nuô, a ohtwǒprè̤ dố vǎkǔ, rò vǎ ohtwǒprè̤ dố èkǔ hò́. 57Phú vǎphè̌ dố a nò̌hyǎ vǎyě tôprè̤ htwǒprè̤ nuô, dố èkhuèkhyě rò vǎ htwǒprè̤ kuô̌. Phúnuôrò kayǎ dố a e vǎzye tôprè̤prè̤ nuô, dố vǎkhuvǎkhyě rò a ki htwǒprè̤ kuô̌ pǎ. 58Yěma sèe odố mò́khu hyǎ hò́. Thǐphyěthǐphuô̌ mú꤮ nukhè̌ tahe e khò́mǔmǎna tadû́rò a thyě lahyǎ prè́. Manárò kayǎ dố a e sèe dố vǎ hé pé̤ thǐ khǒnyá̤ yětahenuô a ki htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ pǎ.” 59Bí a ithyótǎ̤ ǔ dố vǐ̤ Capernaum tè̤cò́bè̌ hǒkǔ akhè̌nuô, a hé ǔ phúnuô.

A Khǒpacè̤̌ È́prè̤ Vǐkyǎ Lǔ

60Èthǐ ní̤huô̌ Byacè Jesǔ héphúnuô rò, a khǒpacè̤̌ è́prè̤ hé lahyǎ, “A tè̤ithyó yě apyá̤ nyacò́. Ǔpě tôprè̤ kíré̤ zṳ̂́ephyésû bè́kuô̌ a tè̤ithyóyě pě?”

61A khǒpacè̤̌ tahe tamwǒ̤talè̌ lahyǎ phúyěnuô a thè́gně akhu-akhyě, a hé èthǐ, “Vǎ hé phúyě rò thǐ thè́plòpyé lò̌ lahyǎ ná vǎ tè̤ithyó yětahe è̌? 62Ki me̤phúnuô hérò, thǐ myáhtye prè̤lukayǎ aphúkhǔyě ki ka̤kahtya khyěthyá dố akhǎlé̤ lé̤o pǎ hérò, thǐ ki tane̤ lahyǎ phútě pǎ? 63Thè́ Sǎsè̌ Byacè nuô a dyé thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤. Prè̤lukayǎ nuô, a dyé cyá̤ thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ to. Ngó̤ dố vǎ hébè thǐ yětahe nuôma, Thè́ Sǎsè̌ Byacè a tè̤hébè tahe rò a dyébè́ ǔ thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤. 64Manárò dố thǐklè̌ nuô, kayǎ dố a zṳ̂́e kuô̌ǔ tonuô a o tahe.” Me̤těhérò Byacè Jesǔ thè́gně pǎ cò́ dố akhǎshyé, dố èthǐklè̌ nuô a zṳ̂́e lǔ to, rò a ki isè̌tǎ̤kyǎ lǔ pǎnuô a otôprè̤nuô, a thè́gně rò a hé èthǐ phúnuô prè́. 65A hé plehyǎ pó̤, “Dố thǐklè̌nuô kayǎ zṳ̂́e vǎ to otahe, tû́rò vǎ hé hò́ thǐ, phè̌ ki nò̌hyǎ ǔ dố vǎo to hénuô ǔ hyǎbè́ dố vǎo tôprè̤꤮ to, phúnuô hò́.”

66Cáhtya bínuô rò a khǒpacè̤̌ tahe ka̤kyǎ è́lǎ rò krwǒkuô̌ pǎ lǔkhyě to.

67Rò a sudyǎ a khǒpacè̤̌ shyéthè́nyě̤ yětahe, “Thǐlě, thǐ thè́zṳ̂́ hteka̤kyǎ kuô̌ vǎlé̤ phúnuô vǎhéto?” A hé èthǐ phúnuô.

68Simonè Petru hé ka̤khyěsû lǔ, “Byacè, pè̤ kíré̤ cuốtǒ kuô̌ ǔpě? Tè̤ithyóithya dố a dyé pè̤ thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ nuô a o prè́tû́ dố nè̤o prè́. 69Pè̤ zṳ̂́e rò pè̤ thè́gně ná nè̤ ma Cò́marya a prè̤sǎsè̌phú tôprè̤, rò a nò̌hyǎlya̤ nè̤ hò́.”

70Htuô̌rò Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Vǎ nwóhtya htuô̌hò́ thǐ shyéthè́nyě̤, má̤to è̌? Manárò, dố thǐklè̌ nuô, khǐnéricyá̤ khuklò́ otôduô̌,” a hé èthǐ phúnuô. 71(A hé phúyěma a thè́zṳ̂́ hé Simonè Iscariot aphúkhǔ Juda. È ma a otố̤kuô̌ dố shyéthè́nyě̤yě aklè̌ tadû́rò dốkhyěnuô a isè̌tǎ̤kyǎ Byacè Jesǔ.)

7

Byacè Jesǔ Ná A Puố̤prè̤khǔ Tahe

1Byacè Jesǔ héhtuô̌ phúyě rò, a cuố dố Galilea ké̤ rò, a lě tôdò̌ htuô̌ tôdò̌ bínuô. Judaphú khuklò́khuklyǎ tahe yǒ myápṳ̌ me̤thyě lǔ akhu-akhyě, a thè́zṳ̂́ cuố dố Juda ké̤kǔ to. 2Manárò, bínuôkhè̌, Judaphú apwè̌ isò́lé̤thû kíré̤ bè nuô a phûhyǎ hò́. 3Phúnuôrò Byacè Jesǔ a puố̤prè̤khǔ tahe hé lǔ, “Thyáphú nè̤ khǒpacè̤̌ tahe ki myáhtyekuô̌ nè̤ me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ tahe agněnuôrò, nè̤ tǒkò htecuố khókyǎ ná bíyě rò cuố dố Juda ké̤kǔ nuô. 4Kayǎ dố a thè́zṳ̂́ mwi̤ luô̌htyěluô̌ké̤ hénuôma, a me̤huôme̤thwè́ tè̤ tôprè̤꤮ to. Nè̤ ki me̤nyǎ hò́ tè̤pro̤tè̤prya̤ phúnuôtahe hérò dyéluô̌ pé̤ kuô̌ǔ nè̤né̤ ná hekhu tôbalò̌ nuô kǒkǒ.” 5Me̤těhérò Byacè a puố̤prè̤khǔ ní̤dyédû tahecò́nuô꤮, a zṳ̂́e lǔ to.

6A hé lǔ phúnuô akhu-akhyě, Byacè Jesǔ hé èthǐ, “Shuốkhè̌tǒ shuốkhè̌bènuô a hyǎtuố̤ dố vǎgně híto. Manárò dố thǐgněnuô thǐcuốthǐka̤ bíkhè̌tě ma aní̤ prè́. 7Prè̤lu hekhuphú tahe thè́hte cyá̤ thǐ to. Manárò a thè́hte lahyǎ vǎ, me̤těhérò vǎ yǒ héhteluô̌ èthǐ me̤ tè̤mǔmyá̤ tahe nuô̌꤮. 8Cuốdûmò̌ lahyǎ dố pwè̌kǔ nuô. Vǎ cuố híto, me̤těhérò shuốkhè̌tǒ shuốkhè̌bè hyǎtuố̤ dố vǎgně híto.” A hésû apuố̤ thǐtahe phúnuô. 9Byacè Jesǔ héhtuô̌ phúyě rò a okyǎ bí Galilea ké̤kǔ nuô.

Byacè Jesǔ Cuố Dố Pwè̌ Isò́lé̤thû

10Manárò bí a puố̤prè̤khǔ tahe htecuốkyǎ htuô̌hò́ akhè̌nuô, a hte cuốhuôcuốthwè́ kuô̌ dốkhyě, a cuốlá̤cuốlǐ to. 11Judaphú khuklò́khuklyǎ tahenuô, “Jesǔ otǒ bítě?” A myápṳ̌ sudyǎ lahyǎ lǔ phúnuô.

12Kayǎ bè́mṳ tahe dônyǎhuô dônyǎthwè́ è́nyacò́ lǔrilǔkyǎ. Tahehenuô, a hé lahyǎ, “È ma kayǎ ryá prè́.”

Akhǒruô tahe hésû, “Aryá má̤to. A pṳ̌ ilolahǒ ǔ prè́,” a hé lahyǎ phúnuô. 13Ǔ yǒ thè́isě lahyǎ Judaphú khuklò́khuklyǎ tahe rò ǔ hélá̤hélǐ sûbû tôprè̤꤮ to.

14Bí ǔ pwè̌ phû꤮ klǎměhò́ akhè̌nuô, Byacè Jesǔ cuốhtyanuô̌ dố tè̤lǔtyǎ hǒkǔ rò a cáhtya ithyóithya ǔ bínuô. 15Judaphú khuklò́khuklyǎ tahe khyéthukhyéthè́ rò a hé lahyǎ, “A htyadyánò́ kuô̌ǔ dố Judaphú thyólihǒ a thárádu tahe a khadǎkǔ to tadû́rò a cuố thè́gně è́nyacò́ báyě nuôma a cuố ithyóní̤tǒ bítětě?”

16Rò Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Vǎ ithyó ǔ yětahe nuôma vǎ tè̤ithyóithya ní̤dû má̤to. Tè̤ithyó yětahe nuôma a hyǎ dố Cò́marya dố a nò̌hyǎ vǎyě tôprè̤ a o. 17Kayǎ tôprè̤prè̤ ki thè́zṳ̂́ lṳ̂me̤tǒ Cò́marya athè́plò hénuô, tè̤ithyóithya yětahe nuôma a o dố Cò́marya a ohyǎ è̌? Má̤torò vǎ hébè ní̤dyédû ná vǎ taryěshyosò̌ è̌, nuô aklyá thè́gně nyǎ prè́. 18Kayǎ dố a hébè ní̤dyédû ná a taryěshyosò̌ tôprè̤prè̤ nuô, a thè́zṳ̂́ nò̌htuthè́ní̤ ǔ ná ané̤ prè́. Manárò kayǎ dố a thè́zṳ̂́ nò̌htuthè́ní̤ ǔ ná prè̤ dố a nò̌hyǎ lǔ yětôprè̤prè̤ nuô, a hébècò́ prè́, a lahǒlahya ǔ to. 19Mosè dyéhò́ thǐ tè̤thyótè̤thya vǎhéto? Manárò thǐ lṳ̂krwǒme̤ kuô̌ tè̤thyótè̤thya tôprè̤꤮ to. Thǐ pṳ̌ me̤thyě vǎ me̤tě?”

20“Khǐné me̤bè hò́ nè̤ hò́. Ǔpě tôprè̤ pṳ̌me̤thyě nè̤ pě?” Kayǎ bè́mṳ hésû lǔ phúnuô.

21Rò Jesǔ hésû èthǐ, “Dố Mò̤́nyěduô akhè̌nuô, vǎ me̤ pé̤ thǐ tè̤pro̤tè̤prya̤ tôcô rò thǐ khyéthukhyéthè́ lò̌ cò́ pwǒ̤꤮ tôprè̤ vǎ! 22Mosè mekyǎ thǐ, lò̌꤮ thǐ phúprè̤khǔ tahenuô thǐ bè dû́talí lǔphá a hé rò thǐ dû́talí lahyǎ aphá bí Mò̤́nyěduô nuôtônyě. Ki héklyácò́ rò prè̤ dố a me̤ ré̤lố yěnuôma, Mosè má̤to. Thǐphyěthǐphuô̌ dố꤮ nyénu tahe cáhtya me̤ré̤lố prè́. 23Phúnuôrò thyáphú thǐ ki khè̌talwócuốtalye̤ tǎ Mosè a tè̤thyótè̤thya tǎmé̤ nuô, thǐ ki tǒ dû́talí lahyǎ thǐ phúprè̤khǔ tahe aphá bí Mò̤́nyěduô akhè̌nuô, kihérò thǐ dû́talí lahyǎ prè́. Phúnuôrò bí vǎ zasǐmé̤ kayǎswí kayǎsè̌ dố Mò̤́nyěduô akhè̌ rò thǐ cuố thè́plòdu vǎ me̤tě? 24Dyatè̤thû́ tǎ ǔ phú thǐ myáhtye ǔ dố aklò̌ nuôtahe tǎmé̤. Má̤tôkhónuô, dyalya̤cò́ dyalya̤te̤ lahyǎ thǐ thè́plò dố thǐ ki ciryatǒ ciryabè ǔ nuô ní.”

È Ma Messia È̌?

25Jerusalemphú tahehe hé, “Judaphú khuklò́khuklyǎ pṳ̌ me̤thyě lǔ nuôma è hò́ è̌? 26Myámò̌lé, a hébècò́ dố kayǎ tôplutôphè anyěhyǎ cò́ rò ǔ hé tǎ̤tṳ̂̌ lǔ tôprè̤꤮ to. Khǒnyá̤yě ma pè̤ khuklò́khuklyǎ tahe thè́gně tǎ̤te̤ hyǎnyǎ hò́ ná è ma Messia tôprè̤ hò́, phúnuô è̌ ha? 27Ǔ hé ná Krístu ki hyǎpǎ nuô, ǔ thè́gně adò̌aso tôprè̤꤮ to ǔ hé vǎhé, manárò èyě a o tǒ dò̌bítě nuô pè̤ thè́gně prè́yě.” Èthǐ hé lahyǎ phúnuô.

28Bí Byacè Jesǔ ithyótǎ̤pǎ ǔ dố tè̤lǔtyǎ hǒkǔ akhè̌nuô, a è́htǒhtya, “Thǐ thè́gně vǎ nuôma amá̤vǎ. Vǎ o tǒ bítě hyǎ nuôma thǐ thè́gně má̤lakǒ nyǎ vǎ ni. Vǎ hyǎ cṳ́꤮ dû vǎ thè́plò má̤to. Prè̤ dố a nò̌hyǎ vǎ yětôprè̤ nuôma, thǐ thè́gně lǔ to. È ma prè̤ dố acò́ tôprè̤. 29Manárò vǎ thè́gně lǔ, me̤těhérò vǎ yǒ o dố lǔo hyǎ prè́ nuô̌꤮. Prè̤ nò̌hyǎ vǎ ma è prè́ nuô̌꤮.”

30A héhtuô̌ phúnuôrò èthǐ pṳ̌htû́pṳ̂́ Byacè Jesǔ. Manárò shuốkhè̌ dố ǔ ki pṳ̂́ me̤thyě lǔ agněnuô, a hyǎtuố̤ híto akhu-akhyě ǔ pṳ̂́hí lǔ tôprè̤꤮ to. 31Manárò ǔ zṳ̂́eró̤ zṳ̂́eè́ pǎnyǎ lǔ prè́. Èthǐ hé lahyǎ, “Shyé꤮ Krístu ǔ hé nuôtôprè̤ hyǎpǎ akhè̌nuô, a ki me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ è́klò̌pǎ cò́ ná yětôprè̤ pǎ è̌?” A hé lahyǎ phúnuô.

Judaphú Khuklò́khuklyǎ Tahe Nò̌pṳ̂́ Ǔ Ná Jesǔ

32Èthǐ hébèhuô hébèthwè́ ní̤dyélǔ ná Byacè Jesǔ Krístu ari-akyǎ phúyě akhè̌nuô, Pharisěophú tahe ní̤huô̌ rò èthǐ ná bwídukhu tahe nò̌cuốpṳ̂́ Byacè Jesǔ ná klyěphú dố a opò̤́ tè̤lǔhǒdu nuôtahe.

33Byacè Jesǔ hé, “Vǎ otố̤ nyě̤kuô̌pǎ ná thǐ to. Nyě̤tyato pǎma vǎ ki ka̤khyě khyěthyá dố prè̤nò̌hyǎ vǎ yětôprè̤ a o hò́. 34Thǐ ki myápṳ̌thû́ lahyǎ vǎ pǎ, manárò thǐ myáhtye vǎ to. Dố vǎ lé̤o akhǎlé̤ nuô, thǐ cuố cyá̤ kuô̌ vǎ tôprè̤꤮ to.”

35Judaphú khuklò́khuklyǎ tahe hé ní̤dyé lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ rò a hé lahyǎ, “Pè̤ myáhtye cyá̤ è to a hé nuôma, a kíré̤ tane̤ cuố tǒ bítě ha? Ma a kíré̤ cuố dố pè̤ Judaphú cuốo kuô̌ǔ dố Greekphú nuôtahe aklè̌ rò a kíré̤ cuố ithyóke Greekphú bínuôtahe è̌ ha? 36Htuô̌rò a hé, ‘Thǐ ki myápṳ̌ vǎ pǎ tadû́rò thǐ myáhtye vǎ to,’ a hé phúnuô htuô̌rò, a hé pó̤, ‘Dố vǎ lé̤o akhǎlé̤ nuô, thǐ cuố cyá̤ kuô̌ vǎ to,’ a hé phúnuôma a thè́zṳ̂́ hé ǐtě ha?” A hé ní̤dyé lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ phúnuô.

Htyě Dố A Dyéǔ Thè́htwǒprè̤

37Bí pwè̌dulố dốkhyě tônyě akhè̌nuô, Byacè Jesǔ kahtò è́htǒ, “Lò̌꤮ kayǎ dố a thè́ǒ htyě tahenuô, nò̌hyǎ phyéǒ lahyǎ htyě dố vǎ oyě. 38Ǔpěpě꤮ bèbè, dố a zṳ̂́enyá̤e vǎnuô, phú lisǎsè̌kǔ hé, htyě dố a dyé ǔ thè́htwǒprè̤ ahtyěklǒ yěnuô, a ki htwíhte dố lǔkǔ pǎ.” 39Htyě dyé ǔ thè́htwǒprè̤ dố Byacè Jesǔ hé yěnuôma má̤ Thè́ Sǎsè̌ Byacè prè́. Ǔpěpě꤮ bèbè dố a zṳ̂́e lǔ tahenuô, a ki ní̤bè pǎ. Byacè Jesǔ ní̤bè hí tè̤taryědu taryěhtǔ to, me̤těhérò a thyě ihtòka̤khyě rò a ka̤ kahtya dố mò́khu híto. Phúnuôrò Cò́marya a Thè́ Sǎsè̌ hyǎnuô̌o dố èthǐ thè́plòkǔ tôprè̤ híto.

40Bí kayǎ bè́mṳ ní̤huô̌ Byacè Jesǔ è́htǒ hé phúyě akhè̌nuô, tahehe rò a hé, “È ma prè̤pro̤ dố pè̤ opò̤́myásû̌ lǔ nuôtôprè̤ má̤nyǎ hò́.” A hé lahyǎ phúnuô.

41Tahehe rò a hé, “Messia má̤nyǎ hò́,” manárò tahehenuô a hé, “Messia o dố Galilea ké̤ rò a ki hyǎ pǎ má̤to. 42Lisǎsè̌kǔ hé, Messia ki hyǎ ohtya dố Khwí Davi aklwǐalyǎkǔ pǎ, a ki hyǎ opacè̤̌lya̤ dố Khwí Davi o ní̤dyé vǐ̤ Bethelehem akǔnuô pǎ, vǎhéto?” A hé lahyǎ phúnuô. 43Dố Krístu akhu-akhyěrò kayǎ bè́mṳ tahe tane̤ lṳkhókhyělǔ tômṳ ná tômṳ. 44Tahehenuô a thè́zṳ̂́ pṳ̂́ lǔ, manárò ǔ pṳ̂́ lǔ tôprè̤꤮ to.

Judaphú Khuklò́khuklyǎ Tahe Zṳ̂́e Jesǔ To

45Bí klyěphú opò̤́ tè̤lǔhǒdu tahe ka̤khyě khyěthyá dố bwídukhu tahe ná Pharisěophú tahe a o akhè̌nuô, a sudyǎ èthǐ, “Thǐ pṳ̂́ka̤ní̤ è to me̤tě?” A hé èthǐ phúnuô.

46Klyěphú opò̤́ tè̤lǔhǒdu tahe hésû èthǐ, “Ǔ hébèdônyǎ thyáná ènuô a o tôprè̤꤮ to.”

47Rò Pharisěophú tahe hétakèsû èthǐ, “Ma a ilo ní̤kuô̌ cò́ hò́ thǐ kǒ? 48Pè̤ dố a htwǒ tè̤cò́bucò́bè̌ a khuklò́khuklyǎ aklè̌ yětahenuô bèbè, Pharisěophú aklè̌ yětahe nuôbèbè, a zṳ̂́e kuô̌ lǔ nuôma a o nyǎ tôprè̤prè̤ è̌? 49A o tôprè̤꤮ to. Kayǎ bè́mṳ nuôtahe ma a thè́gně kuô̌ǔ Mosè a tè̤thyótè̤thya tôcô꤮ to akhu-akhyě, a cuố zṳ̂́ebò̌ zṳ̂́ebye dûgně lahyǎ prè́. Cò́marya ki cirya èthǐ pǎ,” Pharisěophú tahe hétakèsû èthǐ phúnuô.

50Kayǎmwi̤ ná Nicodemo o tôprè̤. È ma a otố̤kuô̌ dố Pharisěophú aplò́amṳklè̌ tôprè̤. Dố aré̤khè̌ nuôma a hyǎnò́ dố Byacè Jesǔ a o. Rò Nicodemo yě sudyǎ èthǐ, 51“Kayǎ tôprè̤ me̤htuô̌hò́ kryá꤮ maǐtěnuô pè̤ ki ní̤huô̌hí a hé to, pè̤ ki myápṳ̌thè́gně htuô̌hí atè̤me̤ tahe híto nuô, pè̤ bè ciryaní̤ è to pè̤ tè̤thyótè̤thya ophúnuô, vǎhéto?” A sudyǎ èthǐ phúnuô.

52Èthǐ hésû lǔ, “Nè̤ ma꤮ Galilea ké̤phú prè́prè́. Myápṳ̌ rwó ka̤khyě khyěthyá mò̌ lisǎsè̌ nuô, nè̤ ki myáhtye thè́gně ná prè̤pro̤ nuôtôprè̤ ohtya dố Galilea ké̤kǔ pǎ má̤to.”

53Htuô̌rò kayǎ ka̤kyǎ lò̌ dố ahi pwǒ̤꤮ tôprè̤.

8

Prè̤mò Cuốthû́ Prè̤khǔ Tôprè̤

1Manárò Byacè Jesǔ rò a cuốhtyakyǎ dố Oliva sokhu. 2Anotôrǒ mò̤́lǐro̤mû́ akhè̌nuô, Byacè Jesǔ ka̤khyě khyěthyá dố tè̤lǔtyǎ hǒkǔ. Kayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ hyǎ otava̤ lò̌plǐ lǔ. Htuô̌rò a onyǎtǎ̤ rò a ithyóithya èthǐ. 3Prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe ná Pharisěophú tahenuô a pṳ̂́hyǎní̤ prè̤mò tôprè̤ dố Byacè Jesǔ a o. Èthǐ myáhtye lè́ní̤ prè̤mò yětôprè̤ bí a cuốthû́ prè̤khǔ akhè̌nuô. Èthǐ nò̌ihtòo prè̤mò yětôprè̤ dố kayǎ bè́mṳ a mèthènyě. 4Htuô̌rò a hé Byacè Jesǔ, “Thárá, prè̤mò yětôprè̤ ma pè̤ myáhtye lè́ní̤ cò́ lǔ bí a cuốthû́ prè̤khǔ akhè̌nuô cò́. 5Mosè a tè̤thyótè̤thya akǔnuô, a mekyǎ pè̤ ná prè̤mò phúyě tahe nuôma tǒbè tá̤thyěkyǎ è ná lò̤́. Nè̤ kuô̌kelé꤮, nè̤ kíré̤ hékuô̌ phútě?” 6Thyáphú èthǐ pṳ̂́ní̤ Byacè Jesǔ a tè̤hébèthû́ ngó̤ tahe agněnuô, a hyǎpṳ̌ sudyǎ khobyeprè́ lahyǎ Jesǔ.

Manárò Byacè Jesǔ onyǎ palo̤tǎ̤ rò a ngò̤lya̤ rǎ li ná akanò̌ dố hemûklè̌. 7Èthǐ yǒ sudyǎ htuô̌htuô̌ sudyǎ thyáthyá lǔ akhu-akhyě, a ihtò rò a hé èthǐ, “Kayǎ dố thǐklè̌ tôprè̤prè̤ nuô, a ki hé ní̤dyé ané̤ ná atè̤thû́ oto hénuô, tá̤ ré̤lốmò̌ prè̤mò yětôprè̤ ná lò̤́ nuô,” a hé phúnuô. 8Byacè Jesǔ onyǎtǎ̤ khyěthyá rò a rǎtǎ̤ khyěthyá li ná akanò̌ dố hemûklè̌.

9Bí èthǐ ní̤huô̌hò́ Jesǔ héphúnuô akhè̌, èthǐ hteka̤kyǎ lò̌ tôprè̤ htuô̌ tôprè̤. A muố̤prè̤́ tahe hteka̤ ré̤lố ǔ. Dốkhyě rò prè̤mò nuôtôprè̤ ihtò okyǎ tû́kuô̌dû ná Jesǔ prè́. 10Byacè Jesǔ ihtò rò a sudyǎ lǔ, “Mòmuố̤, èthǐ cuốtǒlò̌ bítě? Ǔ cirya pǎ nè̤ tôprè̤꤮ to è̌?”

11Rò a hésû lǔ, “A opǎ tôprè̤꤮ to.”

Rò Byacè Jesǔ hé lǔ, “Vǎ ma꤮ vǎ cirya nè̤ toto. Ka̤mò̌ rò me̤pǎ tǎ tè̤thû́ tǎmé̤ ní꤮,” a hé lǔ phúnuô.

Byacè Jesǔ Ma Hekhu Atè̤lǐ

12Byacè Jesǔ hé khyěthyá kayǎ nuôtahe, “Vǎ ma hekhu atè̤lǐ. Kayǎ dố a krwǒ vǎkhyě tôprè̤prè̤ nuô, a cuố pǎ dố tè̤khítè̤lò̤ aklè̌ takhyá꤮ to. A ki ní̤bè tè̤lǐ dố a dyé lǔ thè́htwǒprè̤ athè̌ yěnuô pǎ.”

13Pharisěophú tahe hé lǔ, “Nè̤ hésoluô̌ ní̤ nè̤rinè̤kyǎ tahenuô lé̤zṳ̂́ení̤ akhǎlé̤ o náto. Mame̤těrò pè̤ zṳ̂́ení̤ nè̤ tè̤hébè to hérò nè̤ hébè ní̤dyé lò̌dû prè́ nè̤rinè̤kyǎ prè́,” èthǐ hé lǔ phúnuô.

14Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Vǎ hé ní̤dyé cò́ vǎrivǎkyǎ tadû́rò vǎ hé yětahe nuôma atǒ prè́ me̤těhérò vǎ obítěhyǎ nuô vǎ thè́gně ní̤dyé, vǎ kíré̤ cuố bítě pǎ nuô vǎ thè́gně ní̤dyé prè́. Manárò vǎ obítěhyǎ, tomaná, vǎ kíré̤ cuốtǒ bítě pǎnuô thǐ thè́gně to. 15Thǐ dǎcirya ǔ kihérò thǐ cirya ǔ phú prè̤lu hekhuphú alé̤klǒ me̤nuô prè́. Vǎ rò vǎ cirya ǔ tôprè̤꤮ to. 16Manárò vǎ ki cirya ǔ hénuô, vǎ ki cirya cò́cò́te̤te̤ ǔ prè́, me̤těhérò vǎ cirya tû́dû tôprè̤ má̤to. Vǎ me̤ró̤ tố̤kuô̌ ná vǎphè̌ dố a nò̌hyǎ vǎ yětôprè̤. 17Dố thǐ tè̤thyótè̤thya akǔ nuô, ǔ rǎo ná ki kayǎ thè́nyě̤ hébèhte thyálǔ hénuô, èthǐ tè̤hébè tahenuô ǔ dya ná a tǒhò́. 18Vǎ hébè ní̤dyé vǎrivǎkyǎ vǎ. Vǎphè̌ dố a nò̌hyǎ vǎ yětôprè̤nuô, a hésodônyǎ ní̤kuô̌dû vǎrivǎkyǎkyǎ, phúnuôrò pè̤ thè́gně héhte thyálǔ prè́.” A hé èthǐ phúnuô.

19“Nè̤phè̌ otǒ bítě?” Èthǐ sudyǎ lǔ phúnuô.

Rò a hésû èthǐ, “Vǎ rò thǐ thè́gně toto, vǎphè̌ rò thǐ thè́gně toto. Thǐ ki thè́gně vǎ kihérò thǐ thè́gně kuô̌dû vǎphè̌ prè́.” A hésû èthǐ phúnuô. 20Bí a ithyó ǔ dố tè̤lǔtyǎ hǒkǔ akhè̌nuô, a hé èthǐ phúnuô. Akhǎlé̤ lé̤ithyó ǔ dố tè̤lǔtyǎ hǒkǔ yěnuôma, a ophû ná lé̤be-oplò́ tè̤me̤lǔtố akhǎshyé. Manárò dố Cò́marya taritaryǎ one pé̤ Jesǔ dố ǔ ki me̤thyě lǔ agněnuô, a yǒ tuố̤ tyahíto akhu-akhyě, ǔ pṳ̂́ lǔ tôprè̤꤮ to.

Bí Vǎ Kíré̤ Cuố Akhǎlé̤ Nuô Thǐ Cuốcyá̤to

21Byacè Jesǔ hé pé̤ pó̤ èthǐ, “Vǎ ki htecuốhò́ pǎ, rò thǐ ki pṳ̌thû́ vǎ pǎ. Thǐ ki thyě pǎ tadû́rò Cò́marya plwǒkyǎ thǐ tè̤thû́ yětahe to. Bí vǎ lé̤cuố khǎlé̤ nuô thǐ cuốcyá̤to,” a hé èthǐ phúnuô.

22Phúnuôrò Judaphú khuklò́khuklyǎ tahe hé lǔ, “A hé ná bí èlé̤cuố akhǎlé̤ nuô, pè̤ cuốcyá̤to a hé phúnuôma a kíré̤ me̤thyě ní̤dyédû ané̤ pǎ è̌ ha?” A hé lahyǎ phúnuô.

23Byacè Jesǔ hé èthǐ, “Vǎrò mò́khu a htyěphúké̤phú tôprè̤, manárò thǐ ma hekhu a htyěphúké̤phú prè́. Lò̌꤮ thǐ tè̤tane̤ tahenuô, a ícû̌ lò̌ ná hekhu prè́. Lò̌꤮ vǎ tè̤tane̤ tahenuô, a ícû̌ ná mò́khu. 24Phúnuôrò, vǎ hé thǐ ná thǐ ki thyě pǎ tadû́rò Cò́marya plwǒkyǎ thǐ tè̤thû́ yětahe to vǎ hé thǐ nuôma yěhò́. Vǎ ma ǔpěnuô vǎ héso pé̤htuô̌hò́ thǐ rò thǐ ki zṳ̂́eto hénuô, thǐ ki thyě pǎ tadû́rò Cò́marya plwǒkyǎ thǐ tè̤thû́ yětahe to.”

25Èthǐ sudyǎ lǔ, “Nè̤ ma ǔpě?”

Rò Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Vǎ ma ǔpěnuô, vǎ héhtuô̌hò́ thǐ dố kalúkhè̌ nuôpǎ cò́. 26Vǎ ki hé thǐrithǐkyǎ hénuôma, a lé̤hé oè́lǎpǎ, htuô̌to vǎ lé̤dya thǐ tè̤thû́ nuô, a oè́lǎpǎpǎ. Manárò ngó̤ dố vǎ hé pé̤ prè̤lu hekhuphú yětahe nuôma má̤prè́ vǎ ní̤huô̌ dố prè̤ dố a nò̌hyǎ vǎ yěnuô tôprè̤ a o rò tè̤ dố a hé tahe nuôma a tǒprè́,” a hésû èthǐ phúnuô.

27Byacè Jesǔ hé pé̤ èthǐ ná aphè̌ ari-akyǎ nuô, èthǐ thè́gněplǒ lahyǎ to. 28Dố èthǐ thè́gněplǒto akhu-akhyě Byacè Jesǔ hé èthǐ, “Shyé꤮ thǐ mṳ̂̌thyěhtya prè̤lu aphúkhǔ má̤ vǎyě dố krusu díkè hihtûlo̤ akhè̌pǎnuô, thǐ ki thè́gněno ná vǎ ma kayǎ dố vǎ hésoluô̌ htuô̌pé̤hò́ thǐ nuôtôprè̤ pǎ. Htuô̌to thǐ ki thè́gněhyǎ ná vǎ me̤ cṳ́꤮ dû vǎ thè́plò má̤to, rò vǎ hébèprè́ tè̤ dố vǎphè̌ ithyóithya vǎ nuôtahe prè́ nuô thǐ thè́gnědû pǎ. 29Htuô̌rò prè̤ dố a nò̌hyǎ vǎ yětôprè̤nuô, a okuô̌ ná vǎ. Vǎ me̤tǒ lǔthè́plò pwǒ̤꤮ tôphuố cò́ akhu-akhyě a vǐkyǎ vǎ to.” 30Bí ǔ ní̤huô̌ a hé phúyě akhè̌nuô, ǔ zṳ̂́enyá̤e è́nyacò́ lǔ.

Tè̤má̤tè̤cò́ Ki Plwǒkyǎ Thǐ Pǎ

31Byacè Jesǔ hé Judaphú dố a zṳ̂́enyá̤e lǔ nuôtahe, “Ki thǐ cṳ̌e pṳ̂́maní̤ vǎ tè̤ithyóithya yětahe hénuôma, thǐ htwǒhò́ vǎ khǒpacè̤̌ dố a tǎ̤te̤ tahe hò́. 32Rò thǐ ki thè́gně tè̤má̤tè̤cò́ pǎ. Rò tè̤má̤tè̤cò́ ki plwǒhte thǐ pǎ,” a hé èthǐ phúnuô.

33Èthǐ hésû lǔ, “Pè̤ ma Abraham aklwǐalyǎ tahe, pè̤ cuốhtwǒnò́ ná ǔcṳ̂́ tôphuố꤮ to. Nè̤ cuố hé tuố̤ ná tè̤má̤tè̤cò́ ki plwǒhte thǐ pǎ, phúnuô phútě?” Èthǐ sudyǎ lǔ phúnuô.

34Rò Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Vǎ hécò́cò́ thǐ, lò̌꤮ kayǎ dố a me̤ tè̤thû́ nuôtahe ma a htwǒhò́ tè̤thû́ acṳ̂́hò́. 35Cṳ̂́ hénuôma, a ocû̌ tố̤kuô̌ ná hibyacè nuôma aní̤ to. Manárò phúprè̤khǔ tôprè̤ hénuôma, a ocû̌ tố̤kuô̌ ná hiphúphyǎphú tacṳ́prè̤. 36Phúnuôrò Cò́marya aphúkhǔ má̤ vǎyě ki ilyě plwǒhtekyǎ hò́ thǐ ná tè̤thû́tè̤ora yě hénuô, thǐ ní̤bèhò́ tè̤palǎ má̤lakǒ hò́. 37Thǐ htwǒ Abraham aklwǐalyǎ nuôma vǎ thè́gně prè́. Manárò vǎ ithyó thǐ rò thǐ khǎlèkǔ okuô̌ǔ to akhu-akhyě, thǐ pṳ̌me̤thyě vǎ. 38Vǎ hésoluô̌ pé̤ thǐ phú vǎphè̌ hésoluô̌ pé̤ vǎ nuôtahe. Thǐ kuô̌ke rò, thǐ me̤ phú thǐ ní̤huô̌ dố thǐphè̌ tahenuô a o.” A hé èthǐ phúnuô.

39Èthǐ hésû lǔ, “Pè̤phè̌ ma Abraham.”

Rò Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Thǐ ki má̤lakǒ Abraham aphú tahe hénuô, thǐ ki me̤ thyáphú è me̤nuô kǒkǒ. 40Vǎ hésoluô̌ pé̤ thǐ ná tè̤má̤tè̤cò́ dố vǎ ní̤huô̌ vǎphè̌ hésopé̤ vǎ nuôtahe tadû́rò thǐ pṳ̌me̤thyě vǎ. Abraham me̤nò́ phúnuô tôphuố꤮ to. 41Thǐ krwǒme̤kuô̌ phú thǐphè̌ shyětò̤́ me̤nuô cò́,” a hé èthǐ phúnuô.

Rò èthǐ htésû, “Pè̤phè̌ otû́ Cò́marya tôprè̤꤮ tuô̌. Pè̤muố̤pè̤phè̌ cuốthû́cuốplá lǔ rò aphú o ní̤dyé pè̤ má̤to.” A htésû phúnuô.

42Rò Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Thǐphè̌ ki má̤lakǒ Cò́marya hérò thǐ mo̤ní̤kǔ vǎ kǒkǒ, me̤těhérò vǎ o dố lǔo hyǎ rò khǒnyá̤yě vǎ hyǎo bíyěprè́yě. Vǎ hyǎ cṳ́꤮ dû vǎ thè́plò má̤to, vǎphè̌ nò̌hyǎ vǎ prè́. 43Vǎ hé pé̤ thǐ rò thǐ cuố thè́gněplǒ cò́ taki꤮ to rò ma a me̤ cò́ phútě? Thǐ thè́gněplǒ to mame̤těhérò thǐ thè́zṳ̂́ ní̤dǎ cò́nyǎ vǎngó̤ taki꤮ to. 44Thǐphè̌ ma khǐnéricyá̤ khuklò́ dố ǔ è́ ná Satan nuôtôduô̌ hò́. Thǐ thè́zṳ̂́ krwǒme̤kuô̌ phú thǐphè̌ a tè̤thè́zṳ̂́ nuôprè́. Thǐphè̌ ma a htwǒ prè̤me̤thyě kayǎ dố kalúkhè̌ pǎ cò́. Tè̤má̤tè̤cò́ o dố lǔkǔ to akhu-akhyě, a ní̤dǎ krwǒme̤ kuô̌ǔ tè̤má̤tè̤cò́ to. Bí a hébè akhè̌nuô, a tè̤lahǒlahya tahe nuôma a htwǒ hò́ lǔ lé̤klǒ hò́. È ma kayǎ lahǒlahya tôprè̤ rò a htwǒ hò́ lò̌꤮ tè̤lahǒlahya tahe aphè̌ hò́. 45Me̤těhérò vǎ yǒ hébè pé̤ thǐ tè̤má̤tè̤cò́ akhu-akhyě, thǐ zṳ̂́e to. 46Vǎ me̤tè̤ nuôma a thû́prè́ a hé rò a zṳ̌bè́ nuôma dố thǐklè̌ nuô a otôprè̤prè̤ è̌? Vǎ ki hébètè̤ dố amá̤acò́ taheprè́ kihérò mame̤tě rò thǐ zṳ̂́e vǎ to. 47Cò́marya aphúalye̤ tahe nuôma a thè́krṳ̂̌thè́lò̌ ní̤dǎ Cò́marya angó̤. Manárò thǐ ma Cò́marya phúmòphúkhǔ tahe má̤to akhu-akhyě, thǐ ní̤dǎ lǔngó̤ to.”

Byacè Jesǔ Ná Abraham

48Phúnuôrò Judaphú tahe hé Byacè Jesǔ, “Pè̤ hé nè̤, nè̤ ma Samariaphú tôprè̤, htuô̌rò khǐné me̤bè nè̤, pè̤ héphúnuô ma amá̤nyǎto è̌?”

49Rò Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Khǐné me̤bè vǎ má̤to, vǎ bedubehtǔ vǎphè̌ rò thǐ bedubehtǔ vǎ to. 50Vǎ thè́zṳ̂́ nò̌htuthè́ ǔ ná vǎné̤ phúnuô má̤to. Manárò Cò́marya ma prè̤ dố a thè́zṳ̂́ htuthè́ní̤ vǎ. Prè̤ dố a ki cirya ǔ pǎnuôma è hò́. 51Vǎ hécò́cò́ thǐ, kayǎ tôprè̤prè̤ ki a cṳ̌e ní̤dǎ vǎngó̤ hénuô, a thyěpǎ takhyá꤮ to,” a hé èthǐ phúnuô.

52Judaphú tahe hé lǔ, “Khǒnyá̤rò pè̤ thè́gně tǎ̤te̤hò́ ná khǐné me̤bè nè̤ hò́. Abraham thyěhtuô̌hò́, prè̤pro̤ tahe꤮ ma a thyě htuô̌hò́hò́. Manárò nè̤ cuốhétuố̤ ná kayǎ tôprè̤prè̤ ki cṳ̌e ní̤dǎ vǎngó̤ hénuô, a thyěpǎ takhyá꤮ to, nè̤ hé phúnuô. 53Ma nè̤ duklò̌nyǎ ná pè̤phè̌ Abraham è̌? È thyě htuô̌hò́, prè̤pro̤ tahe꤮ ma a thyě htuô̌hò́hò́. Nè̤ tane̤ ní̤dyé nè̤né̤ ná ǔpě?” Èthǐ hésû lǔ phúnuô.

54Rò Byacè Jesǔ héka̤khyěsû èthǐ, “Vǎ ki htuthè́ ní̤dyé vǎné̤ kihérò vǎ tè̤htuthè́ yěnuô, lé̤zṳ̂́e thè́lè̤ní̤ ná tôcô꤮ to. Vǎphè̌ dố thǐ hé ní̤dyé ná thǐ Cò́marya yětôprè̤nuô, è ma prè̤me̤lǐ me̤takhè̌ vǎ hò́. 55Thǐ thè́gně lǔ to tadû́rò vǎ thè́gně lǔ. Ki vǎ hé ná vǎ thè́gněnò́ lǔ to hérò, vǎ htwǒ kayǎ lahǒlahya thyáná thǐnuô hò́. Vǎ thè́gně tǎ̤te̤ cò́ è rò vǎ ní̤dǎ lǔngó̤. 56Thǐphè̌ Abraham thè́luố̤ myáhtye dố vǎ ki hyǎ dố hekhu yě. A myáhtyehò́ rò a thè́krṳ̂̌thè́lò̌ hò́,” a hésû èthǐ phúnuô.

57Rò Judaphú tahe hé lǔ, “Nanyǎ̤shyě꤮ rò nè̤ bǎ híto rò nè̤ cuố myáhtyenò́ Abraham phútě?”

58Rò Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Vǎ hécò́cò́ thǐ, Abraham ohíto akhè̌, vǎ one ré̤ htuô̌dû hò́,” a hésû èthǐ phúnuô. 59Yětôphuốrò èthǐ ihtuô lahyǎ lò̤́ rò a kíré̤ tá̤thyě lahyǎ ná Byacè Jesǔ. Manárò Byacè Jesǔ cuố tadwǒuốbíkyǎ ané̤ rò a htecuốmé̤kyǎ bí tè̤lǔtyǎ hǒkǔnuô.

9

Byacè Jesǔ Zasǐmé̤kyǎ Kayǎ Phè̌mèthèkhí Tôprè̤

1Bí Byacè Jesǔ cuố dố klyálo̤ akhè̌, a myáhtye kayǎphè̌ mèthèkhí dố a muố̤hò́kǔ tôprè̤. 2A khǒpacè̤̌ tahe sudyǎ lǔ, “Thárá, kayǎphè̌ yětôprè̤ cuố mèthèkhí pǎ cò́ dố a muố̤hò́kǔ ma, dố ètè̤thû́ khukhyě è̌, má̤toròma, dố amuố̤aphè̌ tè̤thû́ khukhyě è̌?” A khǒpacè̤̌ tahe sudyǎ lǔ phúnuô.

3Rò a hésû, “A tè̤thû́ má̤toto, amuố̤aphè̌ tè̤thû́ má̤toto. Manárò thyáphú Cò́marya a tè̤pro̤tè̤prya̤ ki oluô̌htya dố è tè̤ohtwǒprè̤ akǔ rò a khí prè́. 4Dǎ mò̤́khí híto nuô, pè̤ bè me̤ pé̤ prè̤ dố a nò̌hyǎ vǎ yětôprè̤ atè̤me̤. Mò̤́khí rò ǔ me̤cyá̤ pǎ tôprè̤꤮ to nuô, a ki hyǎtuố̤ pǎ. 5Bí vǎ opǎ bí hekhuyě akhè̌nuô, vǎ ma hekhu atè̤lǐ rò a dyé ǔ tè̤thè́khuthè́gně dốthudốthè́ tôkyě tôprè̤ hò́,” a hé èthǐ phúnuô.

6A héhtuô̌ phúnuô rò, a htuplátǎ̤ apli̤htyě dố hekhu rò a nícò́pè́ he ná apli̤htyě rò a kírè̤̌ dố kayǎphè̌ yětôprè̤ a mèthèplò lo̤. 7Rò a hé kayǎphè̌ mèthèkhí yětôprè̤, “Cuốmò̌, cuố plè̤́plǐkyǎ nè̤ mèthèyě dố Siloa htyěò nuô ní꤮” (Siloa angó̤lasá ma “nò̌cuố”). Yětôphuốrò kayǎphè̌ yětôprè̤ cuố plè̤́plǐkyǎ htuô̌ amèthè, rò a ka̤ akhè̌nuô, a mèthè lǐ hyǎ.

8Rò ahi khǎsò̌khǎshyé tahe ná kayǎ dố a myáhtyenò́ lǔ kwǐesè tahenuô, a sudyǎ ní̤dyé lǔ tôprè̤ htuô̌ tôprè̤, “Kayǎphè̌ mèthèkhí onyǎ kwǐesè nuôtôprè̤ ma èhò́ è̌?” A hé lahyǎ phúnuô. 9Rò tahehe nuô, a hé lahyǎ, “È hò́nuô̌.”

Tahehe rò a hé lahyǎ, “È má̤to, a cô ná è phúnuôprè́,” ǔ hé lahyǎ phúnuô.

Manárò ané̤byacè ní̤dû rò, a hé sò̌kadố ní̤dyé ané̤, “A kwǐesè nuôtôprè̤ ma vǎhò́,” phúnuô.

10“Rò nè̤ cuố mèthèlǐ ka̤khyě cyá̤ khyěthyá phútě?” Èthǐ sudyǎ lǔ phúnuô.

11“Jesǔ hé nuôtôprè̤ nícò́pè́ hemû rò a kírè̤̌ dố vǎ mèthèplòlo̤. Rò a nò̌cuố plè̤́plǐkyǎ vǎ dố Siloa htyěò. Vǎ cuố plè̤́plǐkyǎ htuô̌ rò vǎ ka̤ akhè̌nuô, a lǐhyǎ pé̤ vǎ,” a hé pé̤ èthǐ phúnuô.

12“Khǒnyá̤rò kayǎ nuôtôprè̤ obítě?” Èthǐ sudyǎ lǔ, rò.

“Vǎ thè́gněto,” a hésû èthǐ phúnuô.

Pharisěophú Tahe Sudyǎmyá Kayǎphè̌ Mèthèlǐ Ka̤khyě Khyěthyá Nuôtôprè̤

13Èthǐ è́cuố kayǎ mèthèkhínò́ tôphuố nuôtôprè̤ dố Pharisěophú tahe a o. 14Bí Byacè Jesǔ nícò́pè́ hemû rò a me̤lǐka̤ kayǎphè̌ mèthèkhí nuôtôprè̤ ma a yǒ tǎ̤tǒ ná Mò̤́nyěduô nuôtônyě. 15Rò Pharisěophú tahe cuố sudyǎkuô̌ lahyǎ è ná a cuố mèthèlǐ ka̤ phútě nuô ari-akyǎ. Rò a hé pé̤ Pharisěophú tahe, “A kírè̤̌ paá dố vǎ mèthèplòlo̤ rò bí vǎ cuố plè̤́plǐkyǎ htuô̌ lǔ nuô vǎ mèthèlǐ ka̤khyě,” a hé phúnuô.

16Pharisěophú tahe hé, “È ma a o dố Cò́marya a o hyǎ má̤to, me̤těhérò a duô kuô̌ǔ Mò̤́nyěduô to nuô̌꤮.”

Manárò tahehenuô a hé lahyǎ, “Prè̤oraphú tôprè̤ cuốme̤ cyá̤ tuố̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ phúyě tahe phútě?” Phúnuôrò èthǐ thè́plò lṳkhó lò̌khyělǔ tômṳ ná tômṳ.

17Dốkhyě rò èthǐ sudyǎ khyěthyá kayǎphè̌ mèthèkhínò́ tôphuố yětôprè̤, “È me̤ lǐ ka̤hò́ nè̤ mèthè hò́, phúnuôrò nè̤ ki hé è ná è ma a htwǒ kayǎ phútě tôprè̤ tě?”

Rò a hésû èthǐ, “È ma prè̤pro̤ tôprè̤,” a hésû phúnuô.

18È ma mèthèkhínò́ htuô̌tôphuố rò khǒnyá̤yě a lǐ ka̤khyě nuô, Pharisěophú tahe zṳ̂́e nyǎ hí lǔ toto, rò a nò̌cuố è́ ke ǔ ná amuố̤aphè̌. 19Rò èthǐ sudyǎ amuố̤aphè̌, “Yěma thǐphú dố thǐ hé ní̤dyé è ná a mèthèkhí pǎ cò́ dố muố̤hò́kǔ nuôtôprè̤ è̌? Khǒnyá̤rò a cuố mèthèlǐ ka̤khyě cyá̤ phútě?” A sudyǎ amuố̤aphè̌ phúnuô.

20“È ma pè̤phú má̤lakǒ ni. A mèthèkhí má̤lakǒ pǎnyǎ dố muố̤hò́kǔ ni. 21Manárò khǒnyá̤yě, a mèthè lǐka̤khyě phútě, maǔpě me̤lǐ ka̤khyě pé̤ lǔ pě nuô pè̤ thè́gněto. Sudyǎ myádû ènuô. A dutǎ̤thè́né̤te̤ hò́. A hésûplǒ hésûphè́ cyá̤ ní̤dyéhò́ ané̤hò́,” èthǐ hésû phúnuô. 22Bínuôkhè̌ nuô, Judaphú khuklò́khuklyǎ tahe thè́plò sukǔ lò̌ lǔ, kayǎ tôprè̤prè̤ dǎhéhò́ ná Jesǔ ma Messia hénuôma, èthǐ vè̤́htekyǎ cò́ kayǎ dố a hé phúnuô tôprè̤ dố tè̤cò́bè̌ hǒklò̌ akhu-akhyě, amuố̤aphè̌ tahe thè́isě Judaphú khuklò́khuklyǎ tahe alé̤ rò, a hé lahyǎ ná pè̤ thè́gněkuô̌ to, a hé phúnuô prè́. 23Tû́rò amuố̤aphè̌ hé, “Sudyǎdû lǔ nuô, a dutǎ̤thè́né̤te̤ hò́,” a hé phúnuôma dố tè̤ritè̤kyǎ yě akhu-akhyě hò́.

24Pharisěophú tahe è́hyǎ khyěthyá kayǎ mèthèkhínò́ yětôprè̤ rò èthǐ hé lǔ, “Ò́lya̤cò́cò́ dố Cò́marya anyěhyǎ nuô, pè̤ thè́gně ná kayǎ me̤lǐka̤ nè̤ mèthè nuôtôprè̤ ma prè̤ora-othyǎphú prè́,” a hé lǔ phúnuô.

25Rò a hésû èthǐ, “Prè̤ora-othyǎphú má̤ è̌, má̤to è̌ nuô vǎ thè́gně to. Vǎ thè́gně prè́tû́ dố aré̤khè̌ vǎ mèthèkhí, khǒnyá̤rò vǎ mèthèlǐ hò́ yěnuô prè́.” 26Htuô̌rò “È me̤kryá꤮ pé̤ nè̤ phútě? A me̤ lǐka̤ pé̤ nè̤ phútě?” Èthǐ sudyǎ khyěthyá lǔ phúnuô.

27“Vǎ hé pé̤htuô̌hò́ thǐ rò thǐ ní̤dǎ to. Thǐ thè́zṳ̂́ ní̤huô̌ khyěthyá me̤tě? Thǐ thè́zṳ̂́ htwǒka̤kuô̌ a khǒpacè̤̌ è̌?” A hésû èthǐ phúnuô.

28Yětôphuốrò, èthǐ thè́plòdu, hé takhwótakè lǔ, “Nè̤ ma èkhǒpacè̤̌. Pè̤ ma Mosè a khǒpacè̤̌ dû,” a hé lǔ phúnuô. 29“Cò́marya hébè ná Mosè mú꤮ nukhè̌ nuôma pè̤ thè́gně. Manárò kayǎ yětôprè̤, a otǒ bítěhyǎ nuô pè̤ thè́gněnò́ cò́ taki꤮ to.”

30Kayǎphè̌ yětôprè̤ hésû ka̤khyě pó̤ èthǐ, “Kayǎ yětôprè̤ a me̤lǐ ka̤khyě cyá̤ cò́ vǎ mèthèplò cò́ rò, a otǒ bítěhyǎ nuô pè̤ thè́gněto thǐ cuốhé tôkuôrò a tapa̤-ihû́ cò́nyǎ vǎhò́. 31Prè̤oraphú kwǐ tè̤me̤cwó̤ nuô, Cò́marya ní̤dǎ to nuôma pè̤ thè́gně. A ní̤dǎprè́ tû́ kayǎ dố a zṳ̂́e lǔ rò a me̤tǒ lǔthè́plò nuôtahe prè́. 32Ǔ me̤lǐ ka̤ cyá̤ kayǎ mèthèkhí dố muố̤hò́kǔ nuô dố hekhu htwǒlú mò́khu htwǒthè̌ tuố̤khǒnyá̤ nuô pè̤ ní̤huô̌nò́ tôprè̤꤮ to. 33Kayǎ yětôprè̤ a odố Cò́marya a ohyǎ kimá̤to hénuôma, a me̤cyá̤ tôcô꤮ to,” a hé ka̤khyěsû èthǐ phúnuô.

34Pharisěophú tahe hésû ka̤khyě lǔ, “Nè̤ tè̤thû́tè̤ora dupǎ cò́ dố nè̤ opacè̤̌lya̤ akhè̌ rò nè̤ cuố ithyó ka̤khyě pé̤ pè̤ phútě?” A hé lǔ phúnuôrò a vè̤́htekyǎ lǔ dố tè̤cò́bè̌ hǒklò̌.

Kayǎ Mèthèkhí Dốthudốthè́ Tahe

35Bí Jesǔ ní̤huô̌ ná ǔ vè̤́htekyǎhò́ kayǎ mèthèkhí yětôprè̤ akhè̌nuô, Byacè Jesǔ cuốpṳ̌ myáhtye lǔ rò a hé lǔ, “Nè̤ zṳ̂́e prè̤lukayǎ aphúkhǔ è̌?”

36Rò a hésû Jesǔ, “Thárá, è ma ǔpě? Thyáphú vǎ ki zṳ̂́e è rò héluô̌ pé̤ vǎ,” a hé lǔ phúnuô.

37Byacè Jesǔ hé lǔ, “Nè̤ myáhtye htuô̌hò́ è hò́. Nè̤ hébè lǔ khǒnyá̤ yětôprè̤ nuôma è hò́.”

38Rò kayǎ yětôprè̤ hé lǔ, “Byacè, vǎ zṳ̂́e hò́,” a hé rò a dángṳ̂lya̤ cò́bè̌htya Byacè Jesǔ.

39Rò Byacè Jesǔ hé lǔ, “Thyáphú prè̤lu hekhuphú tahe ki myáhtye lya̤ ní̤dyé atè̤thû́ agněnuôrò, vǎ hyǎlya̤ dố hekhuyě hò́. Kayǎ dố athyáná kayǎ mèthèkhí rò a thè́gněkuô̌ Cò́marya a tè̤má̤tè̤cò́ to tahenuô, vǎ ki me̤lǐ ka̤ èthǐ mèthè pǎ. Manárò kayǎ dố a hé lya̤ ní̤dyé ané̤ ná vǎ thè́gně htuô̌hò́ Cò́marya a tè̤má̤tè̤cò́ tahenuô, a ki htwǒ thyáná kayǎ mèthèkhí nuôtahe pǎ.”

40Pharisěophú dố a o lahyǎ bínuô tahe ní̤huô̌ a hé phúyě rò a sudyǎ Jesǔ, “Nè̤ thè́ hé pè̤ ná pè̤ mèthèkhí kuô̌ phúnuô è̌?”

41Rò Byacè Jesǔ hé èthǐ, “Thǐ ki mèthèkhí kihérò thǐ thè́gně tǎ̤te̤hí tè̤má̤tè̤cò́ to akhu-akhyě thǐ tè̤thû́ oto. Manárò khǒnyá̤yě thǐ hé ná thǐ mèthèlǐ akhu-akhyě, thǐ tè̤thû́o,” a hé èthǐ phúnuô.

10

Tè̤hébèkho Prè̤kyě̤thímí Ari-akyǎ

1Byacè Jesǔ hékhongó̤, “Vǎ hécò́cò́ thǐ, kayǎ dố a hyǎnuô̌tǒ dố thímípo̤ a kadǎkǔ to tôprè̤prè̤, rò a ki hyǎhtya nuô̌bè́ dố aruô tôphopho hénuôma, prè̤ehuôehí, prè̤pṳ̂́phe zè́plè́e ǔ prè́. 2Manárò kayǎ dố a hyǎ nuô̌tǒ dố kadǎkǔyě tôprè̤prè̤ nuôma prè̤kyě̤thímí má̤ hò́. 3Prè̤opò̤́ kadǎkǔ yětôprè̤nuô, a ki bámǒsû pé̤ prè̤kyě̤thímí yětôprè̤ kadǎkǔ pǎ. Thímí tahe ní̤dǎ thè́gně lǔngó̤. Rò a è́hte ní̤dyé athímí tahe tôduô̌ ná amwi̤ tôcô, tôduô̌ ná amwi̤ tôcô dố apo̤klò̌ rò athímí tahe krwǒkuô̌ lò̌ lǔkhyě. 4Athímí tahe yǒ tǒ̤ní̤ dyé lǔngó̤ akhu-akhyě, bí a è́hte htuô̌lò̌ hò́ athímí tahe dố apo̤klò̌ akhè̌nuô, è rò a cuố ré̤ dố nyě, athímí tahe rò a krwǒkuô̌ lò̌ lǔkhyě. 5Thímí yětahenuô, a krwǒkuô̌ kayǎ dố aruôtahe akhyěto, me̤těhérò èthǐ ní̤huô̌nò́ lǔngó̤ to, a thè́gněnò́ lǔ to akhu-akhyě, a klya taphǎkyǎ lò̌꤮ kayǎ dố aruô tahe alé̤ prè́.” 6Byacè Jesǔ dônyǎ pé̤ èthǐ ngó̤khákho yětôtó̤ tadû́rò èthǐ thè́gněplǒ lahyǎ angó̤lasá to.

7Phúnuô akhu-akhyě, Jesǔ hé khyěthyá, “Vǎ hécò́cò́ thǐ, vǎ ma thímípo̤ a kadǎkǔ hò́. 8Lò̌꤮ kayǎ dố a hyǎ ré̤ dố vǎnyěhyǎ nuôtahe ma, prè̤ehuôehí, prè̤pṳ̂́phe zè́plè́e ǔ tahe prè́. Rò thímí tahe ní̤dǎ èthǐ ngó̤ to. 9Vǎ ma kadǎkǔ hò́. Lò̌꤮ kayǎ dố a hyǎnuô̌ dǐtû́ ná vǎ dố a má̤dû kadǎkǔ yětahe nuô, a ki ní̤bè tè̤me̤lwóhteka̤ pǎ. A ki hyǎhte hyǎnuô̌ rò a ki myáhtye a lé̤esè akhǎlé̤ pǎ. 10Prè̤ehuônuô a hyǎme̤tě hénuôma, thyáphú a ki hyǎ ehuôehí ní̤, a ki hyǎ me̤thyění̤ ǔ, a ki hyǎ me̤pyéme̤kyǎ ǔ agněprè́. Vǎ rò thyáphú ǔ ki ní̤ tè̤htwǒprè̤ htuô̌to thyáphú ǔ tè̤ohtwǒprè̤ ki lốbǎ tǎ̤pòtǎ̤pè̤̌ agně nuôrò vǎ hyǎ prè́.

11“Vǎ ma prè̤kyě̤thímí dố aryá tôprè̤. Prè̤kyě̤thímí dố aryá tôprè̤nuô a dyélya̤kyǎ athè́plò htwǒprè̤ dố thímí tahe agně. 12Ki dakèkyě̤e thímí ná ǔ hénuôma, thímí yětahenuô atè̤ má̤to akhu-akhyě, bí a myáhtye htwimi̤ hyǎ akhè̌, a dyakyǎ thímí rò a hteklyakyǎ prè́. Rò htwimi̤yě ki hyǎ a̤thyě pṳ̂́ekyǎ thímí pǎ, rò a hyǎ me̤ klyapruố klyapryǎkyǎ lò̌ thímí pǎ. 13Prè̤ dakèkyě̤e thímí yětôprè̤nuô, a hteklya taphǎkyǎ, me̤těhérò a mo̤ ní̤dyé thímí yětahe to.

14“Vǎ ma prè̤kyě̤thímí dố aryá tôprè̤. Vǎ thè́gně vǎ thímí rò vǎ thímí thè́gně vǎ. 15Athyáná nuôhò́, vǎphè̌ thè́gně vǎ rò vǎ thè́gně vǎphè̌, rò vǎ dyélya̤kyǎ vǎ thè́plò dố vǎ thímí tahe agně. 16Vǎ thímí dố aruô dố a o bí apo̤kǔ yětonuô a opǎ tahe. Vǎ bè è́ka̤ kuô̌ èthǐ pǎ. Èthǐ ki ní̤dǎkuô̌ vǎ ngó̤ pǎ, rò èthǐ ki ka̤ htwǒ tố̤ lò̌ lǔ thímí tômṳtuô̌, prè̤kyě̤thímí a Byacè tôprè̤꤮ tuô̌ pǎ. 17Vǎphè̌ mo̤ní̤ vǎ me̤těhérò thyáphú vǎ ki htwǒprè̤ ka̤khyě khyěthyá nuô, vǎ dyélya̤kyǎ vǎ thè́plò htwǒprè̤. 18Vǎ ki nò̌me̤thyě ǔ ná vǎné̤ to hénuô, ǔ me̤thyě cyá̤ vǎ tôprè̤꤮ to. Vǎ dyélya̤kyǎ vǎ thè́plò yěnuôma, ǔ nò̌shyo vǎ tôprè̤꤮ to, vǎ thè́plò ná vǎ thè́plò dyélya̤ ní̤dyédû prè́. Vǎ o ná vǎ tè̤pro̤tè̤prya̤ dố vǎ thè́zṳ̂́ dyélya̤kyǎ vǎthè́ ma a ní̤ní̤, vǎ thè́zṳ̂́ phyédwókhyě è ma꤮ a ní̤ní̤ prè́. Vǎphè̌ mehyǎní̤ vǎ ngó̤ ná vǎ bème̤ phúyě,” a hé pé̤ èthǐ phúnuô.

19Dố a hébè phúnuô akhu-akhyě, Judaphú tahe lṳkhókyǎ khyělǔ nyě̤mṳ. 20Kayǎ è́prè̤ hé, “È ma khǐné me̤bè lǔ rò a tamwǐ prè́. Cuố ní̤dǎ tuố̤ lǔngó̤ me̤tě?”

21Manárò dố aruô tahenuô a hé kuô̌ke, “Khǐné me̤bè kayǎnuô a hébè me̤phúyě to. Khǐné me̤lǐka̤ cyá̤ nyǎ ǔmèthè è̌?” A hé lahyǎ phúnuô tahe.

Judaphú Tahe Zṳ̂́e Jesǔ To

22Bínuôkhè̌ dố vǐ̤ Jerusalem akǔnuô, a tǒná Judaphú thǐtahe me̤ pwè̌ tôpwè̌ dố ǔ è́ ná tè̤thè́né̤htya ka̤khyě tè̤be sǎsè̌ tè̤lǔhǒdu mú꤮ nukhè̌ nuô, a o tôpwè̌.10:22 Bí Krístu hyǎlya̤ híto ana 164 akhè̌nuô, Syria ké̤phú tahe hyǎnuô̌ me̤tapró mǔmyá̤vígně tè̤lǔhǒdu yě thuô̌na htuô̌rò Judaphú tahe me̤plǐme̤phuố khyěthyá rò a besǎsè̌ taple ka̤khyě tè̤lǔhǒdu yě rò apwè̌ ní̤dyé lahyǎ.23Bínuôkhè̌ a tǒná ké̤ró̤khè̌ rò Jesǔ o bí tè̤lǔtyǎ hǒkǔnuô rò a cuốrwó bí khǎlé̤ tôpho dố ǔ è́ ná Khwí Solomo hidǎkuố nuôtôpho alè̤̌. 24Judaphú tahe hyǎ oplu tava̤lò̌ lǔ rò a hé lǔ, “Nè̤ ma ǔpě nuô nè̤ hésoluô̌pé̤ pé̤ pè̤ tôphuố꤮ to, nè̤ nò̌opò̤́ myásû̌ nyě̤pó̤ pǎ cò́ pè̤ bá꤮ tě pǎ cò́? Nè̤ ki má̤lakǒ Krístu hérò hésoluô̌ pé̤ pè̤,” a hé lǔ phúnuô.

25“Vǎ héhtuô̌ pé̤ hò́ thǐ rò thǐ zṳ̂́eto. Tè̤pro̤tè̤prya̤ dố vǎ me̤ ná vǎphè̌ amwi̤ tahenuô, a hébè pé̤hò́ dố vǎgně hò́. 26Manárò thǐ yǒ htwǒ vǎ thímí má̤to akhu-akhyě, thǐ zṳ̂́e vǎ to. 27Vǎ thímí tahe nuôma a ní̤dǎ vǎ ngó̤. Vǎ thè́gně èthǐ, rò èthǐ krwǒ vǎkhyě. 28Vǎ dyé èthǐ thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤. A ki thyě pǎ tôphuố꤮ to. Ǔ hyǎ cwihte cyá̤ pǎ èthǐ dố vǎ takhukǔ tôprè̤꤮ to. 29Vǎphè̌ yěnuô aduklò̌ cò́ ná ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤. Thímí yětahe nuôma è dyé vǎ rò ǔ hyǎ cwihtekyǎ cyá̤ pǎ èthǐ dố vǎ phè̌ a takhukǔ tôprè̤꤮ to. 30Vǎ ná vǎphè̌ ma tôprè̤꤮ tuô̌ prè́.”

31Judaphú tahe ihtuôlya̤ khyěthyá lahyǎ lò̤́ rò kíré̤ tá̤thyě lǔ. 32Manárò Byacè Jesǔ hé èthǐ, “Tè̤me̤ryá dố vǎphè̌ nò̌me̤ vǎ tahenuô, vǎ dyéluô̌ è́꤮ pé̤lǎhò́ thǐ hò́. Manárò thǐ kíré̤ tá̤tuố̤ vǎ ná vǎ me̤ tè̤ryá yětahe bítě tôcôtě?” A hé èthǐ phúnuô.

33“Dố nè̤ tè̤me̤ryá yětahe akhu-akhyěrò pè̤ kíré̤ tá̤ nè̤ ná lò̤́ má̤to. Nè̤ yǒ hébèthû́ Cò́marya yěnuô prè́, me̤těhérò nè̤ htwǒ prè́ prè̤lu hekhuphú tôprè̤prè́ rò nè̤ cuố dákwó lya̤ ní̤dyé cò́ nè̤né̤ ná Cò́marya,” èthǐ hé lǔ phúnuô.

34Rò Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Dố thǐ tè̤thyótè̤thya akǔ nuô, a rǎo tômǎ̤, ‘Vǎ hé ná thǐ ma cò́marya tahe,’10:34 Li Htuthè́htya 82:6 a hé phúnuô vǎhéto? 35Cò́marya alǎ̤angó̤ nuôma atǒabè tacṳ́prè̤ cò́. Ǔ htulya taple cyá̤ lǔ tôprè̤꤮ to. 36Phúnuôrò phè̌ nwóhtya vǎ rò a nò̌hyǎlya̤ vǎ dố hekhuyě. Rò bí vǎ hé, ‘Vǎ ma Cò́marya aphúkhǔ tôprè̤’ akhè̌nuô, thǐ cuố hétuố̤ vǎ ná vǎ héthû́ Cò́marya phútě? 37Vǎ ki me̤tǒ phú vǎphè̌ me̤nuô to hérò zṳ̂́e tǎ vǎ tǎmé̤. 38Manárò ki vǎ me̤hò́ phú vǎphè̌ me̤nuô hérò thǐ ki zṳ̂́e lahyǎ cò́ taki꤮ to hénuô, patítadû rò thǐ tǒkò zṳ̂́e sálé̤ lahyǎ tè̤ dố vǎ me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ nuôtahe. Thǐ ki zṳ̂́e vǎ tè̤me̤ tahe hérò thǐ ki thè́gněhyǎ ná phè̌o dố vǎkǔ rò vǎ odố èkǔ pǎ,” a hé èthǐ phúnuô. 39Èthǐ thè́zṳ̂́ pṳ̂́ lǔ tadû́rò a htecuố taphǎkyǎ èthǐlé̤.

40Byacè Jesǔ ka̤khyě khyěthyá dố Jordano htyěklǒ bè́rè̤̌ tôkyě, bí Giovanni lé̤plwǒ ré̤lố pé̤ ǔ htyě akhǎlé̤ nuôtôpho, rò a ka̤-o bínuô. 41Kayǎ hyǎró̤hyǎè́ nyacò́ dố lǔo. Rò èthǐ hé ní̤dyé khyělǔ tôprè̤ htuô̌ tôprè̤, “Giovanni me̤luô̌ tè̤pro̤tè̤prya̤ tôcô꤮ to tadû́rò lò̌꤮ a hé kayǎ yětôprè̤ ari-akyǎ nuô, atǒ lò̌plǐcò́,” a hé lahyǎ phúnuô. 42Kayǎ bínuôtahe zṳ̂́enyá̤e ka̤ è́lǎ Jesǔ.

11

Lazarú Thyě

1Kayǎmwi̤ ná Lazarú hé yětôprè̤nuô aswí. È ná a vyá̤prè̤mò Maria ná Martha ma a o lahyǎ dố dò̌ Bethania. 2Maria yětôprè̤ ma má̤hò́ a lyátǎ̤ htyěnuô̤mû́ dố Byacè a khǎduôlo̤ rò a htû́plǐ ná akhuluô̤ nuôtôprè̤ hò́. Lazarú dố aswí yětôprè̤ nuôma a puố̤prè̤khǔ hò́. 3A vyá̤prè̤mò yěthè́nyě̤ nò̌cuố héso ǔ ná Jesǔ, rò èthǐ cuố hé Jesǔ, “Byacè, nè̤ khǒbò́thyómo̤ Lazarú thè́swí hò́.”

4Bí Jesǔ ní̤huô̌ tè̤ritè̤kyǎ yě akhè̌nuô, a hé, “Dố tè̤swíyě akhu-akhyě ǔ ki myáhtye Cò́marya alǐ atakhè̌ pǎ. Htuô̌to dố tè̤swíyě akhu-akhyěrò ǔ ki me̤lǐme̤takhè̌ kuô̌dû Cò́marya aphúkhǔ yěnuô pǎ.” 5Jesǔ mo̤ní̤ lò̌plǐ Martha ná apuố̤prè̤mò, ná a puố̤prè̤khǔ Lazarú thè́thuô̌lò̌. 6Rò a ní̤huô̌ ná Lazarú swí tadû́rò a o tadû plehyǎpǎ bínuô nyě̤nyě.

7Htuô̌rò a hé a khǒpacè̤̌ tahe, “Pè̤ ka̤ dố Judaké̤ pó꤮.”

8Manárò a khǒpacè̤̌ tahe hé lǔ, “Thárá, dố pǎnunu꤮ huprè́ rò Judaphú tahe thè́zṳ̂́ pṳ̌ tá̤ nè̤ ná lò̤́ rò nè̤ kíré̤ ka̤khyětǒ khyěthyá èthǐ bínuô ò?”

9Jesǔ hésû èthǐ, “Tônyě ma a o shyényě̤mû̌ ha vǎhé? Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a cuốklyá dố mò̤́sè̌klè̌ yěnuô, a taphò̌ lakhû́ náto, me̤těhérò a yǒ myáhtye hekhu atè̤lǐ nuô̌. 10Manárò kayǎ tôprè̤prè̤ a ki cuố dố mò̤́khí hénuô, a ki taphò̌ lakhû́ pǎ, me̤těhérò a yǒ khí nuô̌.”

11A héhtuô̌ phúyě rò, a hé plehyǎ pó̤ èthǐ, “Pè̤ khǒbò́thyó Lazarú omyění̤ sǒtapa̤ hò́, manárò vǎ ki cuố hturyǎ̤ ihtò lǔ.” A hé èthǐ phúnuô.

12“A ki omyění̤ sǒtapa̤ prè́ hérò, a omo̤-oryá hyǎkhyě dû pǎ kǒkǒ,” a khǒpacè̤̌ hésû lǔ phúnuô. 13Jesǔ thè́zṳ̂́ hé angó̤lasá ná Lazarú thyě hò́ manárò èthǐ tane̤prè́ ná a omyění̤ phúnuôprè́.

14Yětôphuốrò a héluô̌lǐ pé̤ èthǐ, “Lazarú thyěhò́, 15manárò, vǎ okuô̌ ná Lazarú bínuô to rò vǎ thè́krṳ̂̌ prè́, me̤těhérò dố a htwǒhtya phúyě akhu-akhyě, thǐ tè̤zṳ̂́e vǎ ki duhtya ná duhtya pǎ. Tè̤yětahe htwǒhtya phúyě nuôma, a htwǒhtya dố a ki htwǒbwíhtwǒtaryě dố thǐgně prè́. Phúnuôrò cuố꤮, pè̤ cuốkuô̌ è pó꤮.”

16Thomazo dố ǔ è́pó̤ lǔmwi̤ ná Didymo11:16 Didymo angó̤lasá ma odǐkryě. yětôprè̤ hé Jesǔ a khǒpacè̤̌ tahe, “Pè̤ cuốthyě ró̤kuô̌ ná pè̤ Byacè pó!” A hé phúnuô.

Byacè Jesǔ O Dố Dò̌ Bethania

17Bí Byacè Jesǔ cuốtuố̤ dố dò̌ Bethania akhè̌nuô, ǔ iluố11:17 Judaphú tahenuô a ikhûnuô̌ luô̤̌kǔ dố lò̤́kǔ sorò̤̌lo̤ rò a iluốnuô̌ kayǎthyě bínuô. Lazarú nuô a ohò́ lwǐ̤nyě hò́. 18Dò̌ Bethania yě a oye̤ ná vǐ̤ Jerusalem a phû꤮ o nyě̤mile. 19Martha ná Maria yě a puố̤prè̤khǔ thyě akhu-akhyě, ǔ hyǎ ilò̌ èthǐ, ǔ hyǎ okruô̌olè̤ è́kuô̌ lǎ èthǐ. 20Bí Martha ní̤huô̌ ná Byacè Jesǔ hyǎhò́ akhè̌nuô, a htecuố myásû lǔ. Manárò, Maria rò a okyǎ dố hi prè́.

21Martha hé Byacè Jesǔ Krístu, “Byacè, nè̤ ki okuô̌ ná pè̤ bíyě hénuôma, vǎ puố̤prè̤khǔ thyě cyá̤ ǐtě. 22Manárò, khǒnyá̤yě cò́ bèbè, vǎ thè́gně ná nè̤ kwǐ Cò́marya ǐtětě꤮ nuô, a ki dyé nè̤ prè́.”

23Jesǔ hésû lǔ, “Nè̤puố̤ ki htwǒprè̤ ka̤khyě khyěthyá pǎ.”

24Rò Martha hésû lǔ, “Bí ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ihtòka̤khyě lò̌ dố tè̤thyě dố khyělố tônyě pǎnuô, è ki thyěihtò ka̤kuô̌ pǎnuô vǎ thè́gně prè́,” a hésû lǔ phúnuô.

25Byacè Jesǔ hé lǔ, “Vǎ ma prè̤ dố a me̤htwǒprè̤ ka̤khyě kayǎthyě tahe. Vǎ ma prè̤ dố a dyé ǔ thè́htwǒprè̤. Kayǎ dố a zṳ̂́e vǎ tahenuô, a thyě cò́ tadû́rò a ki htwǒprè̤ ka̤khyě pǎ. 26Me̤těhérò kayǎ dố a zṳ̂́e vǎ tahenuô, a ki ní̤bè thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ pǎ, a thyěpǎ tôphuố꤮ to. Vǎ héyě nè̤ zṳ̂́e è̌, Martha?”

27“Ò, vǎ zṳ̂́e vǎ, Byacè,” a hésû phúnuô. “Vǎ zṳ̂́e má̤lakǒ cò́ ná nè̤ ma Messia má̤hò́ Cò́marya a phúprè̤khǔ dố a kíré̤ hyǎ dố hekhu yětôprè̤ nuôhò́.”

Jesǔ Nguố̤

28Martha héhtuô̌ phúnuôrò a ka̤ dố apuố̤ Maria o rò a ka̤ hébèhuô lǔ, “Thárá hyǎtuố̤ bíyě hò́, rò a sudyǎ ní̤dyé nè̤.” 29Maria ní̤huô̌ rò a tapluố̤taplyě htecuốtǒ Byacè Jesǔ. 30Manárò bínuô akhè̌nuô, Jesǔ nuô̌hí dố dò̌kǔ to. A opǎprè́ bí Martha lé̤cuố myáhtye tǎ̤sû lǔ nuôtôpho prè́. 31Bí Judaphú dố a hyǎ okruô̌olè̤, a hyǎ ilò̌ Maria thǐtahe myáhtye ná Maria ihtò htecuố tapluố̤taplyě akhè̌, èthǐ krwǒcuốkuô̌ lǔkhyě. Èthǐ tane̤ ná a kíré̤ hyǎnguố̤ dố luô̤̌khu.

32Bí Maria cuốmyáhtye ná Jesǔ akhè̌nuô, a hyǎdángṳ̂lya̤ dố lǔkhǎduô khǎshyé rò a hé lǔ, “Byacè꤮ ki nè̤ okuô̌ ná pè̤ bíyě hénuôma, vǎ puố̤prè̤khǔ thyě cyá̤ ǐtě?”

33Bí Jesǔ myáhtye Maria ná Judaphú dố a krwǒ hyǎkuô̌ lǔ tahe nguố̤ akhè̌nuô, a thè́plè̤̌, a thè́muố̤ rò a thè́plòmo̤to. 34A sudyǎ èthǐ, “Thǐ cuố iluốtǒ lǔ bítě?”

Rò èthǐ hésû lǔ, “Byacè, hyǎmyámò̌.”

35Rò Jesǔ nguố̤.

36Rò Judaphú tahe hé lahyǎ, “Myámò̌lé, a mo̤ cò́ lǔ bá꤮ těnuô.”

37Manárò tahehe rò a hé, “A me̤ lǐ cyá̤ cò́ ǔmèthè vǎ hé rò a cuố plwǒthyětuố̤ kayǎ yětôprè̤ phútě?”

Byacè Jesǔ Me̤-ihtòka̤khyě Lazarú Dố Tè̤thyě

38Jesǔ thè́plè̤̌ thè́muố̤ khyěthyá rò a cuốtǒ dố ǔ lé̤iluố nuô̌ lǔ dố lò̤́kǔ yěnuô a o. Luô̤̌kǔ yěnuô ǔ htulò̌bí lǔ ná lò̤́du tômě. 39Rò a hé ǔ, “Htulò̌ taphǎkyǎ lò̤́du yěnuô.”

Manárò kayǎthyě yětôprè̤ a vyá̤prè̤mò Martha hésû lǔ, “Byacè, tuố̤khǒnyá̤ yěnuô, a thyě bǎhò́ lwǐ̤nyěhò́. A ki nuô̤thò̌nuô̤myá̤ lò̌hò́,” a hé lǔ phúnuô.

40“Vǎ héhtuô̌hò́ nè̤, nè̤ ki zṳ̂́e rò nè̤ ki myáhtye Cò́marya a tè̤lǐtè̤takhè̌ pǎ, vǎhéto?” Byacè Jesǔ hé èthǐ phúnuô.

41Phúnuôrò èthǐ htulò̌ taphǎkyǎ lò̤́du nuôtômě. Rò Jesǔ tṳ́htya dố mò́lè̤̌ rò a hé, “Kố꤮ Phè̌, nè̤ ní̤dǎ vǎ tè̤kwǐcò́bè̌ akhu-akhyě, vǎ hébwíhétaryě nè̤. 42Vǎ thè́gně ná nè̤ ní̤dǎ vǎ tè̤kwǐcò́bè̌ pwǒ̤꤮ phuố. Manárò vǎ myá dố a ki htwǒbwí htwǒtaryě pé̤ kayǎ dố a ihtò bíyě tahe agně, rò thyáphú èthǐ ki zṳ̂́e ná nè̤ nò̌hyǎ vǎ agněnuôrò, vǎ hé phúyě prè́.”

43Bí Byacè Jesǔ kwǐcò́bè̌ htuô̌nuô, a è́htǒhtya, “Lazarú! Htemò̌!” 44Rò kayǎ thyě yětôprè̤ hte. Atakhu khǎduô tahenuô a talǔoma lò̌pǎ ná ikè̤̌ báplǐ rò amèthè nuô a bo tava̤bí lò̌pǎ ná ikè̤̌.

Rò Jesǔ hé èthǐ, “Htulyěkyǎ pé̤ lǔ rò nò̌cuố è nuô.”

Ǔ Kre Me̤thyě Jesǔ

(Matteo 26:1-5, Marko 14:1-2, Luka 22:1-2)

45Judaphú dố a hyǎ olě kuô̌ Maria tahe myáhtye Jesǔ me̤yě akhu-akhyě a zṳ̂́ka̤nyá̤ka̤ è́lǎ Jesǔ. 46Manárò tahehe nuô a cuố dố Pharisěophú tahe a o rò a cuố hésoluô̌ pé̤ èthǐ ná Jesǔ me̤tè̤yě. 47Phúnuôrò bwídukhu tahe ná Pharisěophú tahe è́plò́ Judaphú khuklò́khuklyǎ dố aruô tahe rò okúokyá ní̤dyé lǔ.

Rò èthǐ hé, “Pè̤ ki me̤phútě yě? Kayǎ yětôprè̤ me̤luô̌ pé̤ ǔ tè̤pro̤tè̤prya̤ è́lǎ hò́. 48Pè̤ ki dya-o tadû è phúyě hénuôma, ǔ zṳ̂́e kuô̌lò̌ lǔ hò́. Htuô̌pǎrò Roma klyěphú tahe ki hyǎ pǎ rò hyǎ me̤pruốkyǎ lò̌ pè̤ tè̤lǔhǒduhǒ, pè̤ myěcôphúphú nyě̤côlò̌ pǎ.”

49Yětôphuốrò dố èthǐ aklè̌ nuô, kayǎmwi̤ ná Caipha otôprè̤. Bínuô tôna ma a htwǒ bwídukhulố. Rò a héhtya, “Thǐ thè́gně lahyǎ tôcô꤮ to. 50Dố Judaphú myěcô yětômuố̤ tôcôlò̌ kíré̤pyékíré̤kyǎ lò̌ agněnuô, kayǎ yětôprè̤ ki thyěkyǎ dố Judaphú yětahe agně nuô aryáklò̌ nuôma, thǐ thè́gněto è̌?”

51A hé phúyě nuôma a hé ní̤dyédû ná a tè̤cyá̤tè̤dè nuômá̤to. Cò́marya nò̌hébè lǔ prè́. Bínuô tôna akǔnuô, è yǒ htwǒ bwídukhulố rò a hépro̤ one ré̤ ná Jesǔ ki thyě dố Juda myěcôphú tahe agně pǎ, phúnuôprè́. 52Htuô̌rò a tè̤hépro̤ yěnuô, a tǒprè́tû́ Jesǔ ki thyě pé̤ dố Judaphú tahe agně nuômá̤to, a ki thyětuố̤ pé̤kuô̌ Cò́marya aphúalye̤ dố a o lahyǎ dố htyěké̤ aruô tahe agněgně. Thyáphú a ki me̤htwǒhtya kayǎ yětahe tômṳtuô̌ pǎ agněnuô, ǔ bè me̤thyě lǔ pǎ. 53Phúnuôrò, cáhtya bínuô tônyě tǎ̤plehyǎ rò kayǎ htwǒ Judaphú khuklò́khuklyǎ tahenuô, a pṳ̌ kreme̤thyě lahyǎ hò́ Jesǔ.

54Phúnuôrò, Jesǔ cuố nuô̌lá̤nuô̌lǐ pǎ dố Judaphú tahe aklè̌ to. A cuố okhókyǎ dố ké̤sè̌htyěkya̤ lò̤́tamákhu akhǎshyé khǎlé̤ tôpho. A cuố o ní̤dyé dò̌ yětôdò̌ nuôma ǔ è́ ná dò̌ Ephraim, a cuố otố̤ró̤ kuô̌ ná a khǒpacè̤̌ tahe bínuô.

55Judaphú pwè̌ dố ǔ è́ ná tè̤cuốtalwó pwè̌duyě a phûhyǎhò́ rò, kayǎ dò̌phúsophú otavǐtava̤ bínuô tahe htyaró̤ è́kú꤮ lǎ lahyǎ dố vǐ̤ Jerusalem. Bí pwè̌ bètyahíto akhè̌nuô, thyáphú èthǐ ki me̤ mwǒ̤plǐré̤ lahyǎ athè́plò phú tè̤cò́bè̌ lé̤klǒ o nuô rò a cuố ré̤ lahyǎ dố vǐ̤ Jerusalem prè́. 56Èthǐ myápṳ̌ lahyǎ Jesǔ. Rò bí èthǐ oplò́ tố̤lǔ dố tè̤lǔtyǎ hǒkǔ akhè̌nuô, a sudyǎ ní̤dyé khyělǔ tôprè̤ ná tôprè̤ rò a hé, “Thǐ tane̤ phútě? A hyǎ pwè̌ pǎ vǎhé?” 57Bínuôakhè̌ prè̤lǔtyǎ khuklò́ tahe ná Pharisěophú tahenuô a hétǎ̤ lahyǎ angó̤, thyáphú pè̤ ki pṳ̂́ní̤ Jesǔ nuô rò, kayǎ dố a myáhtye lǔ tôprè̤prè̤ nuô, a tǒbè hésoluô̌ pé̤ pè̤.

12

Jesǔ O Dố Dò̌ Bethania

(Matteo 26:6-13, Marko 14:3-9)

1Bí tè̤cuốtalwópwè̌ bètya híto anyě thuô̌thyó akhè̌nuô, Jesǔ cuố dố Lazarú o ní̤dyé dò̌ Bethania nuô. Lazarú yětôprè̤ nuôma má̤hò́ Jesǔ me̤ ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě lǔ nuôtôprè̤ hò́. 2Ǔ taritaryǎ buôebuôǒsû Byacè Jesǔ ná dǐmò̤́hé rò Martha buôebuôǒ kuô̌ǔ bínuô. Lazarú onyǎ otố̤kuô̌ dố kayǎ onyǎ e lahyǎ dǐ bí dǐrè̤́ khǎshyé aklè̌ nuôtahe. 3Bínuôakhè̌ Maria phyéhyǎní̤ htyěnuô̤mû́ dố ǔ è́ ná nardú yětôpyǎ̤. Htyěnuô̤mû́ yěnuôma angṳdu nyacò́ rò a phû꤮ lya̤htuô tôcǐ̤ khǎlé̤ cò́. A hyǎ lyátǎ̤ dố Byacè Jesǔ khǎduôlo̤ rò a htû́thǔkyǎ ná akhuluô̤. Htyěnuô̤mû́ yěnuô, a nuô̤mû́ cuốpye̤ lò̌ cò́ hi tômě cò́.

4-5Manárò, dố a khǒpacè̤̌ aklè̌nuô, amwi̤ ná Juda Iscariot héyěnuô a otôprè̤. Dố khyě rò a isè̌kyǎ Byacè nuôtôprè̤ hò́, rò a hé, “Isè̌kyǎ htyěnuô̤mû́ rò a ní̤ rû̌ yěnuô cuốdyé ná kayǎ sǒphásǒrya̤phú nuôtahe to me̤tě? Nè̤ ki isè̌kyǎ ma a ní̤ cò́ rû̌zye denari thuô̌cwè̤́ cò́ meně!” 6A thè́zò̤ní̤ má̤lakǒ kayǎ sǒphásǒrya̤phú rò a hé phúyěnuô má̤to, me̤těhérò è ma a htwǒ prè̤ehuô. A bè pṳ̂́ pé̤ ǔ rû̌, sǎpé̤ ǔ rû̌pyě̤ rò a bò́phyéhuô tamǒmǒ rû̌ rò a nò̌e ní̤dyédû ná agněprè́.

7“A o dû, me̤dídyǎ tǎ è tǎmé̤” Byacè Jesǔ héka̤khyěsû phúnuô. “A phyé odwó pé̤hò́ vǎ htyěnuô̤mû́ dố ǔ lé̤iluố vǎ pǎ tônyě agněhò́. 8Kayǎ sǒphásǒrya̤phú tahe otố̤kuô̌ ná thǐ pwǒ̤꤮ tôphuố cò́, manárò vǎyěnuô vǎ otố̤lǎ kuô̌ ná thǐ to.”

Ǔ Tane̤ Kreme̤thyě Lazarú

9Judaphú bè́mṳdu tahe ní̤huô̌ ná Byacè Jesǔ obí dò̌ Bethania nuô rò a cuố lahyǎ bínuô. Èthǐ thè́zṳ̂́ hyǎmyáhtye lahyǎ tû́ Byacè Jesǔ nuô má̤to, èthǐ thè́zṳ̂́ hyǎ myáhtye tuố̤kuô̌ Lazarú dố Byacè Jesǔ me̤htwǒprè̤ ka̤khyě lǔ nuôtôprè̤prè̤. 10Phúnuô akhu-akhyě prè̤lǔtyǎ khuklò́ tahe tane̤ kreme̤thyě tố̤kuô̌ Lazarú. 11Me̤těhérò dố Lazarú akhu-akhyě, Judaphú è́prè̤ vǐkyǎ bwídukhu tahe rò htecuốkhó lahyǎ dố Jesǔ o rò zṳ̂́e lahyǎ Byacè Jesǔ akhu-akhyě a tane̤ kreme̤thyě tố̤kuô̌ lǔ prè́.

Jesǔ Cuốnuô̌ Dố Vǐ̤ Jerusalem Akǔ

(Matteo 21:1-11, Marko 11:1-11, Luka 19:28-40)

12Dốkhyě tônyěnuô, kayǎ bè́mṳ dố a hyǎ tè̤cuốtalwópwè̌ yětahe ní̤huô̌ lahyǎ ná Jesǔ hyǎ dố vǐ̤ Jerusalem yě dố klyálo̤ hò́ phúnuô. 13Phúnuôrò a pṳ̂́ní̤ lahyǎ kanò̌dulè tahe rò a htecuố myásû lǔ, rò a è́htǒ lahyǎ,

“Htuthè́htya lahyǎ Cò́marya!”

“Cò́marya ki sò̌ri è dố a hyǎ ná Byacè amwi̤ yětôprè̤!”12:13 Li Htuthè́htya 118:25-26

“Cò́marya ki sò̌ridû Israel akhwí yětôprè̤ ní꤮”

14Byacè Jesǔ phyéní̤ mya̤ò́lyǎ talóphú tôduô̌ rò a htya sidyání̤ lǔ. Rò yěma a me̤ lốbǎhò́ lisǎsè̌kǔ hé,

15“Kố꤮ Jerusalem12:15 Dố Greek ngó̤ ma a hé, “Zion a phúprè̤mò” vǐ̤phú thǐ꤮! Thè́isě tǎ lahyǎ tǎmé̤ ní! Myámò̌ lahyǎ, thǐ khwícò́phya dyání̤ mya̤ò́lyǎ talóphú rò a hyǎtǒkuô̌ dố thǐo hò́.”12:15 Zekaria 9:9

16Bínuôakhè̌ a khǒpacè̤̌ tahe thè́gněplǒhí tè̤me̤htwǒhtya angó̤lasá yětahe híto. Tè̤ yětahe nuôma a me̤ lốbǎhtyahò́ prè̤pro̤ a tè̤héone mú꤮ nukhè̌ tahehò́. Manárò, bí Byacè Jesǔ ka̤kahtya htuô̌hò́ dố mò́khu akhè̌nuô, èthǐ thè́né̤htyabè noprè́ ná a me̤ tè̤yětahenuô a tǒlò̌ ná prè̤pro̤ a tè̤héone mú꤮ nukhè̌ tahe. Rò a khǒpacè̤̌ tahe thè́né̤htya tuố̤bè ná a me̤tǒ pé̤lò̌ lǔ phú prè̤pro̤ héone nuôtahe.

17Kayǎ bè́mṳ dố a myáhtye Jesǔ è́hte Lazarú dố luô̤̌kǔ rò me̤htwǒprè̤ ka̤khyě lǔ tahenuô, èthǐ hésoluô̌ plehyǎ pé̤ pó̤ ǔ phú èthǐ myáhtye nuô. 18Èthǐ ní̤huô̌ lahyǎ ná Byacè Jesǔ me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ pé̤ ǔ tè̤yě akhu-akhyě, èthǐ htecuố myáplumyáphè lǔ ná tè̤ritè̤kyǎ yě akhu-akhyě hò́. 19Phúnuôrò Pharisěophú tahe hé ní̤dyé lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ phútě hérò, “Myámò̌lé! Pè̤ hépé̤ pǎ èthǐ tohò́. Hekhu tôbalò̌ krwǒkuô̌ lò̌ lǔkhyě hò́!”

Jesǔ Hépro̤ One Ré̤ Ní̤dyé Atè̤thyě Ari-akyǎ

20Kayǎ cuố lahyǎ tè̤cuốtalwó pwè̌du dố a ki cuố cò́bè̌ Cò́marya dố vǐ̤ Jerusalem yětahe aklè̌nuô, Greek myěcôphú okuô̌ tahe. 21Greekphú yětahenuô, a cuốtǒ dố Philipu a o, rò a hé lǔ, “Thárá, pè̤ thè́ myáhtye kuô̌lǎ Byacè Jesǔ.” Philipu ma vǐ̤ Bethsaida, Galilea ké̤phú tôprè̤. 22Philipu cuố héso pé̤ Andrea rò è ná Andrea cuố hésoluô̌ pé̤ Jesǔ.

23Rò Byacè Jesǔ hé, “Shuốkhè̌ hyǎtuố̤hò́ dố prè̤lukayǎ aphúkhǔyě ki ní̤bèhò́ tè̤taryědu taryěhtǔ hò́. 24Vǎ hécò́cò́ thǐ, buốkǔlǎplò tôplònuô, ǔ ki iluố̤tǎ̤ lǔ dố hekhu to hénuô, a phè́htya a thèhtya cyá̤to. Manárò ǔ ki iluố̤tǎ̤ lǔ hénuô, a ki phè́htya thèhtya è́nyacò́ pǎ.12:24 Byacè Jesǔ ma athyáná buốkǔlǎplò tôplò nuôhò́. Thyáphú ǔ ki ní̤bè thè́htwǒprè̤ athè̌ agněnuô, a khyáthyě hò́ athè́ dố krusu díkè hihtûlo̤ hò́.25Kayǎ dố a mo̤ ní̤dyé a thè́htwǒprè̤ dố hekhuyě tôprè̤prè̤ nuô, a ní̤bè thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ to. Manárò kayǎ dố a ki thè́lǒ ní̤dyé a thè́htwǒprè̤ dố hekhuyě to tôprè̤prè̤ nuô, a ki ní̤bè thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ pǎ. 26Ǔpěpě꤮ bèbè dố a me̤ vǎ tè̤me̤ nuô, a bèkrwǒ vǎkhyě. Tû́ma, vǎ obítě꤮ tôpho bèbè, è ki okuô̌ bínuô pǎ. Vǎphè̌ ki me̤lǐme̤takhè̌ kayǎ dố a me̤ vǎ tè̤me̤ nuôtôprè̤ pǎ.

Jesǔ Héluô̌ Pé̤ Ǔ Ná Atè̤thyě Ari-akyǎ

27“A cyě̤ nyacò́ vǎ thè́plò. Vǎ tǒbè hé phútě? ‘Kố꤮ vǎphè̌ thè́dǒ, nò̌khyábè tǎ vǎ ná tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ yě tǎmé̤ ní꤮’ vǎ tǒbè hé phúnuô è̌? Vǎ tǒbè hé phúnuô to. Vǎ hyǎlya̤ nyǎ hò́ dố tè̤yěnuô agněhò́. 28Kố꤮ phè̌, nè̤ taryěduhtǔ cò́ bá꤮ tě nuô, dyéluô̌ pé̤ ǔ ní꤮.”

Yětôphuốrò ngó̤ o dố mò́khu hétǎ̤, “Vǎ dyéluô̌ htuô̌hò́ vǎ tè̤taryědu taryěhtǔ hò́, vǎ ki dyéluô̌ khyěthyá pǎ.” 29Kayǎ bè́mṳ o lahyǎ bínuô tahe ní̤huô̌ lahyǎ apra̤yě rò tahehe nuô a hé lahyǎ, mò́krò̤̌ pra̤rû́pra̤tè́, tahehe rò a hé, mò́khu tanéphú hébètǎ̤ lǔ.

30“Ngó̤pra̤htya yěnuôma thǐ lé̤ní̤bwí ní̤taryě agněprè́, vǎgně má̤to,” a hé èthǐ phúnuô. 31“Khǒnyá̤rò shuốkhè̌ hyǎtuố̤hò́ dố ǔ ki cirya prè̤lu hekhuphú hò́. Khǒnyá̤rò shuốkhè̌ hyǎtuố̤hò́ dố ǔ ki vè̤́htekyǎ khǐnéricyá̤ khuklò́ Satan dố a pố kayǎ dố a zṳ̂́eto tahe yěnuô tôduô̌ hò́. 32Manárò shyé꤮ ǔ mṳ̂̌thyěhtyalô̌hò́ vǎ dố krusu díkè hihtûlo̤ akhè̌pǎnuô, vǎ ki è́hyǎ lò̌ kayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ dố vǎo pǎ.” 33A hé phúyě nuôma a thè́zṳ̂́ dyéluô̌ thè́gně pé̤ ǔ ná a ki thyě phútě pǎ nuôprè́.

34Kayǎ bè́mṳ hésû, “Pè̤ ní̤huô̌nò́ tè̤thyótè̤thya hé ná Krístunuô a bè ohtwǒprè̤ tacṳ́prè̤ vǎ, rò nè̤ cuố hétuố̤, ‘Ǔ bè mṳ̂̌thyěhtya prè̤lukayǎ aphúkhǔyě dố hihtûlo̤’ phútě? ‘Prè̤lukayǎ aphúkhǔ’ ma ǔpě?” A hé lahyǎ phúnuô.

35Yětôphuốrò Byacè Jesǔ hélya̤ ní̤dyé ané̤, “Tè̤lǐ yěnuô a okuô̌pó̤ ná thǐ taplô̤phú pǎprè́. Bí tè̤lǐ okuô̌pǎ ná thǐ akhè̌nuô, tarú cuốplehyǎ lahyǎ. Tè̤khí ki hyǎtuố̤ khyě thǐ pǎ. Kayǎ cuố dố tè̤khíklè̌ tôprè̤nuô, a cuốtǒ bítěnuô, a thè́gně ní̤dyé ané̤ to. 36Thyáphú thǐ ki htwǒhtya tè̤lǐphú tahenuô, bí tè̤lǐ okuô̌pǎ ná thǐ akhè̌yě, zṳ̂́e lahyǎ è ní꤮.” A hébè htuô̌ phúnuô rò a htecuố taphǎ uốkhókyǎ ná èthǐ.

Kayǎ Sǒdǒ Tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤

37Byacè Jesǔ dyéluô̌ pé̤ cò́ èthǐ lò̌ tè̤me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ yětahe dố èthǐ mèthènyě cò́ tadû́rò a zṳ̂́e pǎnyǎhí lǔ toto. 38Dố a zṳ̂́e phúyě to akhu-akhyě, atǒ lò̌hò́ Prè̤pro̤ Isaiah lé̤héone angó̤yě,

“Kố꤮ phè̌, ǔpě zṳ̂́ehò́ pè̤ hésodônyǎ pé̤ ǔ yěnuô tahe pě? Nè̤ dyéluô̌ pé̤hò́ nè̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ yě ná ǔpěhò́?”12:38 Isaia 53:1 Prè̤pro̤ Isaiah héphúnuô.

39Me̤těhérò èthǐ zṳ̂́ebè́ to hénuô, Prè̤pro̤ Isaiah hékuô̌pǎ,

40“Thyáphú èthǐ ki ka̤khyětǒ tǎ lahyǎ Byacè tǎmé̤, htuô̌to thyáphú èthǐ nò̌zasǐmé̤ tǎ lahyǎ ané̤ ná Byacè tǎmé̤ nuôrò, Byacè me̤khíhò́ èthǐ mèthè, Byacè me̤pryě̤hò́ èthǐ thè́plò khukhyě èthǐ myáhtye cyá̤ ná amèthè to, èthǐ tane̤plǒbè́ lahyǎ ná athè́plò to.”12:40 Isaia 6:10 A hé phúnuô.

41Prè̤pro̤ Isaiah héphúyě me̤těhérò a myáhtyenò́ Byacè Jesǔ a taryědutaryěhtǔ tû́rò a hé lǔrilǔkyǎ phúyě prè́.

42Manárò bínuôkhè̌ kayǎ zṳ̂́e ró̤è́lǎ Byacè Jesǔ. Judaphú khuklò́du khusuhtǔ aklè̌ tahenuô a zṳ̂́ekuô̌ cò́ lǔ cò́. Manárò thè́isě ná Pharisěophú tahe vè̤́htekyǎ èthǐ dố tè̤cò́bè̌ hǒklò̌ rò, èthǐ hésohte luô̌bû pé̤ ǔ ná atè̤zṳ̂́ to. 43Me̤těhérò, èthǐ thè́zṳ̂́ nò̌htuthè́ní̤ lahyǎ ané̤ ná prè̤lu kayǎ nuô adu lốklò̌ cò́ ná a thè́zṳ̂́ nò̌htuthè́ní̤ ané̤ ná Cò́marya cò́.

Byacè Jesǔ Alǎ̤angó̤ Ki Cirya Ǔ Pǎ

44Yětôphuốrò Byacè Jesǔ è́htǒhtya, “Bí kayǎ tôprè̤prè̤ zṳ̂́e vǎ akhè̌nuô, a zṳ̂́e tû́ vǎ má̤to, a zṳ̂́e tuố̤kuô̌hò́ prè̤ dố a nò̌hyǎlya̤ vǎyě tôprè̤ hò́. 45Kayǎ dố a myáhtye vǎ nuô, a myáhtye kuô̌hò́ prè̤ dố a nò̌lya̤ vǎyě tôprè̤ hò́. 46Thyáphú lò̌꤮ kayǎ dố a zṳ̂́e vǎ tahe ki opǎ tǎ dố tè̤khíklè̌ tǎmé̤ nuô vǎ hyǎ lǐtakhè̌htya phú tè̤lǐ tômě dố hekhu yěnuôhò́.

47“Kayǎ tôprè̤prè̤ ki ní̤huô̌ vǎlǎ̤vǎngó̤ rò a ki zṳ̂́eto hénuô, vǎ cirya lǔ to. Me̤těhérò, vǎ hyǎlya̤ dố hekhu yěnuôma, vǎ ki hyǎ cirya ǔ agněnuô má̤to, vǎ ki hyǎ me̤lwóhteka̤ ǔ agněprè́. 48Kayǎ dố a htésû vǎ rò a phyésû kuô̌ vǎlǎ̤vǎngó̤ to tahenuô, prè̤cirya èthǐ a otôprè̤. Mò̤́nyěmò̤́thè̌ dốkhyělố tônyěpǎ nuô, ngó̤ dố vǎ hébè yětahe ki htwǒ èthǐ prè̤cirya tè̤ pǎ. 49Me̤těhérò, vǎ hébè yěnuô, vǎ hébè ná vǎ taryěshyosò̌ ní̤dû nuô má̤to. Má̤tôkhónuô vǎ hébè phú vǎphè̌ dố a nò̌hyǎ vǎyě tôprè̤ nò̌hébè vǎ nuôprè́. 50Vǎ thè́gně ná vǎphè̌ a tè̤mekyǎngó̤ yěnuô a thǔcuố ǔ dố tè̤htwǒprè̤ tacṳ́prè̤. Phúnuôrò vǎ hé phú vǎphè̌ nò̌hé vǎ nuôtahe prè́.”

13

Byacè Jesǔ Sǐplǐ Pé̤ A Khǒpacè̤̌ Tahe Akhǎduô

1Bí tè̤cuốtalwópwè̌ bètya híto akhè̌nuô, Byacè Jesǔ thè́gněhò́ ná shuốkhè̌ dố a ki bè vǐkyǎ hekhu rò a bè ka̤ dố aphè̌o nuô a hyǎtuố̤hò́. Rò a mo̤ní̤ a khǒpacè̤̌ dố a o dố hekhu yětahe pwǒ̤꤮ tôphuố cò́. A mo̤ tuố̤ cò́ èthǐ dố a tadû cò́.

2Bínuôkhè̌ Byacè Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe e lahyǎ pǎ dǐ mò̤́hé. Rò Simonè Iscariot aphúkhǔ Juda Iscariot yětôprè̤nuô, thyáphú a ki isè̌tǎ̤kyǎ Byacè Jesǔ agněnuô, khǐnéricyá̤ khuklò́ Satan hébènuô̌ htuô̌hò́ angó̤ dố lǔ thè́plòkǔ hò́. 3Byacè Jesǔ thè́gnědûhò́ ná aphè̌ dyétǎ̤ htuô̌lò̌hò́ lǔ tè̤pro̤prya̤ shyosò̌ dố tè̤lò̌꤮ plǐ akhu hò́. A thè́gně ná a o dố Cò́marya ohyǎ rò a ki ka̤khyě khyěthyá dố Cò́marya a o pǎ. 4Phúnuôrò a kahtò dố èthǐ lé̤e dǐrè̤́ khǎshyé rò a plwókyǎ a ca̤klò̌htǔ htuô̌rò a cò̌ma anyá̤tǎ̤ ná khuhtǒ lé̤htû́thǔ tôba. 5A me̤htuô̌ phúnuôrò, a zṳ̂nuô̌ htyě dố bělò̤́ taè̌du kǔzǎ̤ tôbè akǔ rò a cáhtya sǐplǐ pé̤ a khǒpacè̤̌ tahe akhǎduô. Rò a htû́thǔkyǎ pé̤ èthǐ ná khuhtǒ dố a cò̌ dố a nyá̤tǎ̤kǔ nuôtôba.

6A cuốtǒ dố Simonè Petru a o rò a hésû lǔ, “Byacè nè̤ kíré̤ sǐplǐ vǎ khǎduô è̌?”

7Rò Byacè Jesǔ héka̤khyěsû lǔ, “Vǎ cuốme̤ tuố̤ phúyě mame̤těhérò khǒnyá̤yě nè̤ thè́gně híto tadû́rò tônyěnyě pǎnuô, nè̤ thè́gněplǒdû pǎ.”

8“To꤮, nè̤ bè sǐplǐní̤ vǎ khǎduô taki꤮ to,” Petru hésû lǔ rò Byacè Jesǔ hé lǔ, “Vǎ ki sǐplǐní̤ nè̤ to hérò, nè̤ htwǒ vǎ khǒpacè̤̌ má̤to.”

9Rò Simonè Petru hé khyě, “Ki me̤phúnuôrò, Byacè, sǐplǐ tû́ tǎ vǎ khǎduô tǎmé̤. Sǐplǐ tuố̤ pé̤kuô̌ lò̌dû vǎ takhu ná vǎ khuklò́ yěnuô.”

10Rò Byacè Jesǔ hésû ka̤khyě lǔ, “Kayǎ dố a iluố̤ htuô̌hò́ htyě tôprè̤nuô, ané̤ tôprè̤lò̌ a plǐlò̌hò́, a lo sǐplǐ prè́tû́ akhǎduô prè́. Thǐ thè́plò mwǒ̤plǐthǐplo lò̌hò́ vǎ, manárò a mwǒ̤plǐthǐplo lò̌ pwǒ̤꤮ tôprè̤ to.” 11Me̤těhérò a thè́gně ná ǔ kíré̤ isè̌tǎ̤kyǎ lǔ tôprè̤ pǎ, tû́rò a hé ná thǐ mwǒ̤plǐthǐplo lò̌ pwǒ̤꤮ tôprè̤ to, a hé phúnuô prè́.

12Bí a sǐplǐ htuô̌hò́ èthǐ khǎduô akhè̌nuô, a thyáhtya khyěthyá aca̤klò̌ rò a ka̤khyě onyǎ khyěthyá dố akhǎlé̤. Rò a sudyǎ èthǐ, “Vǎ me̤ pé̤ thǐ phúyě nuôma thǐ thè́gněplǒ lahyǎ è̌?” A hé phúnuô. 13“‘Thárá,’ tomaná, ‘Byacè,’ thǐ è́ lahyǎ vǎ phúnuôma atǒ prè́, me̤těhérò vǎ htwǒ má̤lakǒ phú thǐ è́ vǎ nuônuô̌꤮. 14Phúnuôrò khǒnyá̤yě vǎ htwǒ thǐ Byacè thǐ Thárá cò́ rò vǎ ki sǐplǐ pé̤ thǐ khǎduô kihérò thǐ tǒ sǐplǐ pé̤kuô̌ lǔ khǎduô tôprè̤ ná tôprè̤ ní꤮. 15Vǎ me̤kyǎ pé̤ thǐ lé̤krwǒ me̤byábû̌ yětôcô hò́. Thǐ tǒ krwǒme̤kuô̌ lahyǎ phú vǎ me̤ pé̤ thǐ yěnuô. 16Vǎ hécò́cò́ thǐ, lulénuô aduklò̌ ná abyacè tôprè̤꤮ to. Kayǎ dố ǔ nò̌ lǔ yětôprè̤nuô aduklò̌lố ná a nò̌ lǔ nuôtôprè̤nuô a o tôprè̤꤮ to. 17Khǒnyá̤rò thǐ thè́gně lahyǎ hò́ tè̤yětahe hò́. Thǐ ki ohtwǒprè̤ krwǒme̤ tè̤yětahe hénuô, thǐ ki ní̤bè tè̤sò̌ri.

Byacè Jesǔ Hépro̤ One Ré̤ Dố Ǔ Ki Isè̌tǎ̤kyǎ Lǔ Pǎ

(Matteo 26:20-25, Marko 14:17-21, Luka 22:21-23)

18“Vǎ thè́ hé lò̌plǐ thǐ pwǒ̤꤮ tôprè̤ phúnuô má̤to. Lò̌꤮ thǐ dố vǎ nwóhtya yětahe nuôma vǎ thè́gně ní̤dyé lò̌ thǐ pwǒ̤꤮ tôprè̤. Manárò thyáphú lisǎsè̌kǔ héone ki lốbǎhtya agněnuô, ‘Kayǎ dố a etố̤ǒtố̤kuô̌ tè̤ ná vǎ yětôprè̤ thè́hte vǎ rò a tapè̤̌ ka̤khyěkyǎ hò́ vǎ ná akhǎnuôkyǎ hò́.’13:18 Li Htuthè́htya 41:9

19“Shyé꤮ a htwǒhtyahò́ pǎnuô, thyáphú thǐ ki zṳ̂́e ná vǎ ma Messia nuô tôprè̤hò́ nuôrò, vǎ hésoluô̌kyǎ pé̤ hò́ thǐ khǒnyá̤ hò́. 20Vǎ hécò́cò́ thǐ, kayǎ tôprè̤prè̤ dố a è́mo̤sû kayǎ dố vǎ nò̌hyǎ è yětôprè̤ nuôma, a è́mo̤sû hò́ vǎ hò́. Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a è́mo̤sû vǎ nuôma a è́mo̤sû hò́ prè̤ dố a nò̌hyǎ vǎyě nuôtôprè̤ hò́.”

21A héhtuô̌ phúnuôrò, a sǒrya̤ nyacò́ lǔthè́plò rò a héhte luô̌lǐkyǎ pé̤ èthǐ, “Vǎ hécò́cò́ thǐ, dố thǐklè̌ yěnuô kayǎ dố a ki isè̌tǎ̤kyǎ vǎ pǎnuô a o tôprè̤,” a hélǐkyǎ èthǐ phúnuô.

22A khǒpacè̤̌ tahe myáotyá̤ ní̤dyé lò̌ lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ rò a thè́zṳ̂́ hé bítě tôprè̤ nuô, a tane̤plǒ lahyǎ to, a hte tapa̤ lò̌plǐ cò́ èthǐ. 23Dố a khǒpacè̤̌ aklè̌ dố a mo̤ ní̤dyé nyacò́ lǔ yětôprè̤nuô, a onyǎphû dố Byacè Jesǔ khǎshyé tôkyě. 24Simonè Petru nuôcuố akhuklò́ dố a onyǎphû lǔ khǎshyé nuôtôprè̤ rò a hé lǔ, “Sudyǎ è nuô, a thè́zṳ̂́ hé maǔpě?” A héhuô cuố lǔ phúnuô.

25A taterè̤̌ Byacè Jesǔ rò a hé lǔ, “Byacè, nè̤ hé nuôtôprè̤ ma ǔpě?” A sudyǎ lǔ phúnuô.

26Byacè Jesǔ hé lǔ, “Vǎ tônuô̌ khò́mǔ tôkyě dố ithwíběkǔ rò vǎ dyérè̤̌ ná lǔ nuôtôprè̤ ma èhò́.” A héhtuô̌ phúnuô rò a phyé khò́mǔ tôkyě rò a tônuô̌ dố ithwíběkǔ rò a dyécuố ná Simonè aphúkhǔ Juda Iscariot. 27Juda phyéhtuô̌htuô̌ khò́mǔ, khǐnéricyá̤ khuklò́ hyǎnuô̌ dố lǔkǔ.

“Nè̤ kíré̤ me̤ ǐtěnuô, cuố me̤pryǎmò̌,” Byacè Jesǔ hé lǔ phúnuô. 28Mame̤těhérò Byacè Jesǔ cuố hétuố̤ lǔ phúyě me̤tě꤮ nuô, èthǐ o bí dǐrè̤́ khǎshyé nuôtahe thè́gně tôprè̤꤮ to. 29Juda yǒ pṳ̂́ pé̤ èthǐrû̌ khukhyě, èthǐ tahehe nuô, a tane̤ lahyǎ prè́ ná Byacè Jesǔ nò̌cuố ipri̤ lǔ ná tè̤ dố a lo ná pwè̌duyě agně tomaná a nò̌cuố dyé lǔ ná kayǎ sǒrya̤sǒpháphú tahe tè̤tôcôcô prè́, a tane̤ lahyǎ phúnuô. 30Juda phyéhtuô̌htuô̌ khò́mǔ, a htecuố cò́. Bínuôkhè̌ ma mò̤́khí hò́.

Byacè Jesǔ Hépro̤ One Ré̤ Petru Ná A Ki Htébíkyǎ Lǔ Pǎ

(Matteo 26:31-35, Marko 14:27-31, Luka 22:31-34)

31Juda htecuố htuô̌hò́ akhè̌nuô, Byacè Jesǔ hé èthǐ, “Khǒnyá̤yě shuốkhè̌ hyǎtuố̤hò́ dố prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě ki ní̤bèhò́ tè̤taryědu taryěhtǔ hò́. Cò́marya ki ní̤bè dǐtû́ tè̤taryědu taryěhtǔ dố prè̤lu kayǎ aphúkhǔyě a o hò́. 32Cò́marya ki ní̤bè dǐtû́ a tè̤taryědu taryěhtǔ dố è o kihérò Cò́marya ki me̤lǐme̤takhè̌ aphúkhǔyě ná ané̤ ní̤dû pǎ. A ki me̤lǐme̤takhè̌ cò́ lǔ khǒnyá̤cò́.

33“Vǎphúvǎlye̤ thǐ, vǎ otố̤ nyě̤kuô̌pǎ ná thǐ tohò́. Thǐ ki myápṳ̌thû́ vǎ pǎ. Phú vǎ héhtuô̌hò́ Judaphú khuklò́khuklyǎ tahenuô, vǎ ki hé pé̤ pó̤ thǐ khǒnyá̤yě ná khǎlé̤ dố vǎ kíré̤ cuố yěnuô, thǐ cuốcyá̤to.

34“Phúnuôrò khǒnyá̤yě vǎ ki mekyǎ thǐ ngó̤ athè̌ tômû̌. Mo̤ ní̤dyé lahyǎ lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ ní꤮. Phú vǎ mo̤ ní̤dyé thǐnuô, thǐ bè mo̤ ní̤dyé lǔ tôprè̤ ná tôprè̤. 35Thǐ ki mo̤ ní̤dyé lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ hénuô, ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ki thè́gně ná thǐ htwǒ vǎ khǒpacè̤̌ pǎ.”

36“Byacè, nè̤ kíré̤ cuố bítě tôphotě pǎ?” Simonè Petru sudyǎ lǔ phúnuô.

Rò Byacè Jesǔ hésû lǔ, “Khǎlé̤ dố vǎ kíré̤ cuố yětôphonuô, khǒnyá̤rò nè̤ krwǒcuố cyá̤ kuô̌hí vǎ to. Manárò nè̤ ki krwǒcuố kuô̌no vǎ dốkhyě pǎ.”

37“Byacè, vǎ ki krwǒcuốkuô̌ nè̤ khǒnyá̤rò a cuố cyá̤tuố̤torò me̤tě? Vǎ o taritaryǎ onehò́ vǎné̤ ná vǎ ki thyě dố nè̤gněhò́ yě.” A sudyǎ lǔ phúnuô.

38Yětôphuốrò Byacè Jesǔ hésû lǔ, “Nè̤ o taritaryǎ one hò́ nè̤né̤ ná nè̤ ki thyě dố vǎgně má̤lakǒ hò́ è̌? Vǎ hécò́cò́ nè̤, bí shyěphè̌ i-uhtya tyahíto nuô, nè̤ ki htébíkyǎsû13:38 Tahehe nuô a hé ná sumwó ǔ ná vǎ thè́gněnò́ è to thuô̌phuố cò́ pǎ,” a hé lǔ phúnuô.

14

Byacè Jesǔ Ilò̌ Thè́plò Mo̤kyǎ Ní̤dyé A Khǒpacè̤̌ Tahe

1Byacè Jesǔ hé èthǐ, “Thè́plòkṳ́ thè́plòkyǎ̤ lahyǎ tǎmé̤ ní꤮. Zṳ̂́e lahyǎ Cò́marya rò zṳ̂́ekuô̌ lahyǎ vǎ ní꤮. 2Dố vǎphè̌ ahikǔ nuô, hidò́kǔ lé̤o akhǎlé̤ o è́nyacò́. A ki omá̤to hérò, vǎ cuố hé tuố̤ thǐ me̤tě? Vǎ kíré̤ cuố taritaryǎ one pé̤ hò́ thǐ khǎlé̤ tôpho hò́. 3Vǎ cuố taritaryǎ pé̤ htuô̌ thǐ khǎlé̤ tôpho pǎ rò vǎ hyǎ khyěthyá dố thǐo pǎ. Thyáphú thǐ ki ka̤ otố̤kuô̌ ná vǎ bí vǎ lé̤ka̤-o akhǎlé̤ yěpǎnuô rò, vǎ hyǎ è́ka̤ khyěthyá dû thǐ pǎ ní꤮. 4Klyá dố vǎ kíré̤ cuố yětôphonuô, thǐ thè́gněprè́,” a hé èthǐ phúnuô.

Byacè Jesǔ Ma Klyácuố Dố Phè̌ A O

5Thomazo hé lǔ, “Byacè, nè̤ kíré̤ cuốtǒ bítě tôpho nuô pè̤ thè́gněto, phúnuôrò pè̤ cuố thè́gně cyá̤ klyá phútě?”

6Rò Byacè Jesǔ hésû lǔ, “Vǎ ma klyá ná tè̤má̤tè̤cò́ ná tè̤htwǒprè̤ hò́. Vǎ htwǒ pé̤hò́ ǔ klyácuố dố phè̌ a o akhu-akhyě, ǔpěpě꤮ bèbè, a ki cuố dǐtû́ ná vǎ to hénuô, a cuốtuố̤ cyá̤ dố phè̌ a o tôprè̤꤮ to. 7Thǐ ki thè́gně tǎ̤te̤hò́ vǎ hénuô, thǐ thè́gně tuố̤kuô̌ dûhò́ vǎphè̌ hò́. Cáhtya khǒnyá̤yě tǎ̤plehyǎnuô, thǐ klyá thè́gně nyǎhò́ vǎphè̌ hò́ rò thǐ klyá myáhtyenò́ nyǎ hò́ è hò́.”

8Philipu hé lǔ, “Byacè, nè̤ ki dyéluô̌ pé̤ tû́ pè̤ ná phè̌ hénuôma pòhò́.”

9Byacè Jesǔ hésû lǔ, “Philipu, vǎ otố̤kuô̌ ná thǐ nyě̤kú꤮ lǎ cò́hò́ rò ma nè̤ thè́gněnò́ nyǎ vǎ to è̌? Kayǎ dố a myáhtyenò́ vǎ nuô, a myáhtyenò́hò́ phè̌ hò́. Rò, ‘Dyéluô̌ pé̤ pè̤ ná phè̌,’ nè̤ cuốhétuố̤ phúnuô me̤tě? 10Vǎ okuô̌ dố phè̌kǔ rò phè̌ okuô̌ dố vǎkǔ nuôma, nè̤ zṳ̂́e nyǎto è̌? Vǎ hébè thǐ yěnuôma, vǎngó̤ ní̤dyédû má̤to. Vǎ me̤ tè̤ yětahe nuôma phè̌ dố a o dố vǎkǔyě tôprè̤ me̤ní̤ lò̌plǐ prè́. 11Bí vǎ hé pé̤ thǐ ná vǎ okuô̌ dố phè̌kǔ rò phè̌ okuô̌ dố vǎkǔ yěnuôma, tarú zṳ̂́e lahyǎ. Thǐ ki꤮ zṳ̂́elǎ vǎ to hérò, patítadû rò thǐ tǒ myá vǎ me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ dố vǎ dyéluô̌ htuô̌hò́ nuôtahe rò zṳ̂́etè̤ dố vǎ hé pé̤ thǐ yětahe nuô. 12Vǎ hécò́cò́ thǐ, kayǎ dố a zṳ̂́e vǎ tahenuô, a ki me̤tè̤ dố vǎ me̤htuô̌hò́ yěnuôtahe pǎ. Vǎ kíré̤ cuốhò́ dố phè̌ a o akhu-akhyě, a ki me̤du me̤lyá̤ me̤è́lố klò̌pǎ cò́ ná yětahe pǎ. 13Dố vǎkhuvǎkhyě rò thyáphú ǔ ki me̤lǐme̤takhè̌htya vǎphè̌ agněnuô, thǐ kwǐtè̤ ǐtětě꤮ bèbè, thǐ ki kwǐ ná vǎmwi̤ hénuô, vǎ ki dyé thǐ pǎ. 14Thǐ kwǐ tè̤ǐtětě꤮ bèbè, thǐ ki kwǐ ná vǎmwi̤ hénuô, vǎ ki me̤pé̤ thǐ phú thǐ kwǐnuô pǎ.

Jesǔ Ò́lya̤ Dố A Ki Nò̌hyǎ Pé̤ Èthǐ Thè́ Sǎsè̌ Byacè

15“Thǐ ki mo̤ vǎ hérò, thǐ ki ní̤dǎ cṳ̌e vǎ tè̤mekyǎngó̤ tahe. 16Vǎ ki kwǐhtya phè̌ dố a ki thǔtǎ̤ pé̤ thǐ prè̤me̤cwó̤ thǐ tôprè̤ dố vǎ khǎlé̤ yěnuô pǎ. Rò a ki okuô̌ ná thǐ tacṳ́prè̤ pǎ. 17È ma má̤hò́ Thè́ Sǎsè̌ Byacè hò́. È ki ithyóithya zṳ̌klyázṳ̌klǒ thǐ ná tè̤má̤tè̤cò́ yěnuô pǎ. Prè̤lu hekhuphú tahe myáhtyenò́ lǔ toto, thè́gněnò́ lǔ toto akhu-akhyě, a è́sû lǔ to pǎ. Manárò thǐ thè́gněhò́ lǔ, me̤těhérò a ohtwǒprè̤ tố̤kuô̌ ná thǐ rò a ki hyǎo dố thǐ thè́plòkǔ pǎ. 18Vǎ dya-okryákyǎ thǐ to. Vǎ ki hyǎ khyěthyá dố thǐo pǎ. 19Taplô̤phú akǔnuô, prè̤lu hekhuphú tahe myáhtye pǎ vǎ to. Manárò thǐrò, thǐ ki myáhtye vǎ pǎ. Vǎ htwǒprè̤ akhu-akhyěrò thǐ ki htwǒprè̤ kuô̌ pǎpǎ. 20Bínuôtônyě pǎnuô, thǐ ki thè́gně ná vǎ o dố vǎphè̌ akǔ rò thǐ o dố vǎkǔ rò vǎ o dố thǐkǔ pǎ. 21Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a pṳ̂́maní̤ vǎ tè̤mekyǎngó̤ yětahe, rò a krwǒ ohtwǒprè̤ tahe nuôma má̤hò́ kayǎ tôprè̤ dố a mo̤ má̤hò́ vǎ hò́. Kayǎ dố a mo̤ vǎ nuô vǎphè̌ ki mo̤ní̤ lǔ pǎ. Vǎrò, vǎ ki mo̤ní̤kuô̌ è pǎ rò vǎ ki dyéluô̌ shyěklò̤́ cò́ è ná vǎné̤ pǎ.”

22Yětôphuốrò Juda (Juda Iscariot má̤to) hé, “Byacè, nè̤ thè́zṳ̂́ dyéluô̌ pé̤ pè̤ ná nè̤né̤ tadû́rò mame̤těrò nè̤ dyéluô̌ tuố̤pé̤kuô̌ prè̤lu hekhuphú tahe to me̤tě?”

23Byacè Jesǔ hésû ka̤khyě lǔ, “Lò̌ kayǎ dố a mo̤ vǎ tahenuô, a ki me̤ phú vǎ hé lǔ nuô pǎ. Vǎphè̌ ki mo̤ní̤ èthǐ pǎ, rò pè̤ ki hyǎ dố èthǐ a o pǎ rò pè̤ ki hyǎ isò́ o cò́ pè̤hipè̤phyǎ dố a thè́plòkǔ pǎ. 24Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a mo̤ vǎ to nuô, a ní̤dǎ vǎ tè̤ithyóithya to. Ngó̤ dố thǐ ní̤huô̌ yětahe nuôma vǎngó̤ ní̤dû má̤to. Má̤dû phè̌ dố a nò̌hyǎ vǎ yětôprè̤ angó̤ prè́.

25“Bí vǎ okuô̌pǎ ná thǐ khǒnyá̤khè̌ yě, vǎ hésoluô̌ pé̤hò́ thǐ tè̤yětahe hò́. 26Manárò, phè̌ ki nò̌hyǎ pé̤ thǐ prè̤me̤cwó̤ thǐ Thè́ Sǎsè̌ Byacè ná vǎmwi̤ pǎ. È ki ithyóithya pé̤ thǐ tè̤lò̌꤮ plǐ pǎ, htuô̌to lò̌ tè̤ dố vǎ héhtuô̌hò́ thǐ tahenuô, a ki dyéthè́né̤ ka̤khyě khyěthyá thǐ pǎ. 27Vǎ dyakyǎ pé̤ thǐ thè́plò a tè̤kacṳ́kabè́ hò́. Rò vǎ dyé pé̤ hò́ thǐ vǎ tè̤kacṳ́kabè́ hò́. Vǎ dyé thǐ yěnuôma athyáná prè̤lukayǎ dyé thǐ nuôtahe má̤to. Thè́plòkṳ́ thè́plòkyǎ̤ tǎ lahyǎ tǎmé̤. Thè́isě tǎ lahyǎ tǎmé̤mé̤.

28“Thǐ ní̤huô̌ htuô̌hò́ vǎ hé thǐ, ‘Vǎ cuốkyǎ thǐlé̤ pǎ tadû́rò vǎ ki ka̤tǒkuô̌ khyěthyá thǐ pǎ.’ Vǎ kíré̤ cuố dố phè̌ a o pǎ, vǎ hé thǐ phúyěnuô, thǐ ki mo̤ vǎ hérò thǐ thè́krṳ̂̌ prè́, me̤těhérò vǎphè̌ nuô aduklò̌ ná vǎ. 29Shyé꤮ a htwǒhtyahò́ pǎnuô, thyáphú thǐ ki zṳ̂́e agněnuôrò, vǎ héso one pé̤ cò́hò́ thǐ bí a htwǒhtya tyahíto yěnuô hò́. 30Vǎ ki hébè nyě̤nyě̤ ná thǐ nuôma ashuốakhè̌ o è́ pǎtohò́. Khǐnéricyá̤ khuklò́ Satan dố a pố hekhu yětôduô̌nuô, a kíré̤ hyǎhò́. A tè̤taryěshyosò̌ yěnuô, a me̤ pé̤ ná vǎ to. 31Thyáphú prè̤lu hekhuphú ki thè́gněhyǎ lahyǎ ná vǎ mo̤ phè̌ agněnuô, vǎ me̤ tǒtû́prè́ phú phè̌ mehyǎ vǎ ngó̤ nuôtahe prè́.

“Cuố꤮! Pè̤ htecuốhò́ pó!”

15

Jesǔ Ma Thòbǐthèmò̤́ A Má̤lakǒ Tômò̤́

1“Vǎ ma thòbǐthèmò̤́ dố a má̤lakǒ tômò̤́, vǎphè̌ ma prè́byacè. 2Thòbǐthèphyǎ dố a ícû̌ ná vǎ rò athèaphǒ hteto tahenuô, è ki pǎ̤kyǎ lò̌ pǎ. Aphyǎ dố athèaphǒhte tahenuô bèbè, thyáphú a ki thèhte è́htyapó̤ agněnuô a me̤lá̤kyǎ lò̌ke aphyǎ tahe. 3Thǐ mwǒ̤plǐbǔphuố hò́ ná vǎlǎ̤vǎngó̤ dố vǎ hé pé̤ thǐ yě akhu-akhyě prè́. 4Oklò̤sò́ma lahyǎ dố vǎkǔ rò vǎ ki oklò̤sò́ma dố thǐkǔ pǎ. Thòbǐthèphyǎ tôphyǎphyǎ dố a osò́ícû̌ma ná vǎ to nuô, a thèhtya cyá̤ ní̤dyédû ané̤ tôphyǎ꤮ to. Phúnuôhò́ thǐ ki oklò̤sò́ma dố vǎkǔ to hénuô, thǐ thèhtebè́ cyá̤ thòthè dố a má̤dû me̤tè̤ryá yěnuô tôprè̤꤮ to.

5“Vǎ ma thòbǐthèmò̤́, thǐ ma aphyǎ tahe. Kayǎ dố a ki-o kisò́ dố vǎkǔ rò vǎ ki-o kisò́ dố èthǐ akǔ tahenuô, èthǐ ki thèhtyaphǒhtya è́nyacò́ pǎ. Me̤těhérò thǐ ki o ícû̌ ná vǎ to hénuô, thǐ me̤cyá̤ tè̤ tôcô꤮ to. 6Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a oklò̤sò́ma dố vǎkǔ to nuô, athyáná thòphyǎ dố ǔ vǐhtekyǎ è dố aklò̌, rò a nókyǎkrǎkyǎ tahe nuôprè́. Thòphyǎ phúnuô tahenuô, ǔ ihtuôplò́ è rò ǔ vǐnuô̌kyǎ lǔ dố mikǔ rò ǔ isû́û̌kyǎ è prè́. 7Thǐ ki oklò̤sò́ma dố vǎkǔ, rò vǎlǎ̤vǎngó̤ ki osò́klò̤ma dố thǐkǔ kihérò thǐ thè́zṳ̂́kwǐ ǐtětě꤮ bèbè nuô, vǎ ki dyé thǐ pǎ. 8Dố thǐ thèhtyaphǒhtya è́ thòthè dố a má̤hò́ me̤tè̤ryá yětahe akhu-akhyě, ǔ ki me̤lǐme̤takhè̌htya vǎphè̌ pǎ. Dố thǐ thèhtyaè́ phúnuô akhu-akhyě thǐ dyéluô̌hò́ ná thǐ htwǒ vǎ khǒpacè̤̌ tahe hò́.

9“Vǎ mo̤kuô̌ thǐ phú vǎphè̌ mo̤ vǎ nuô, khǒnyá̤rò oklò̤sò́ma lahyǎ dố vǎ tè̤mo̤ akǔ yěnuô ní꤮. 10Thǐ ki ní̤dǎ cṳ̌e vǎ tè̤mekyǎngó̤ yětahe hénuôma thǐ oklò̤sò́ma hò́ dố vǎ tè̤mo̤ akǔ hò́. Thǐ ki me̤ phúyě hénuôma a thyáhò́ ná vǎ ní̤dǎ vǎphè̌ angó̤ rò vǎ oklò̤sò́ma dố a tè̤mo̤kǔ yěnuô hò́. 11Thyáphú thǐ ki thè́luố̤phòphû̌ thyákuô̌ phú vǎ thè́luố̤phòphû̌ yě agněnuô, vǎ hésoluô̌ pé̤ hò́ thǐ hò́. 12Mo̤ ní̤dyé lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ phú vǎ mo̤ ní̤dyé thǐ yěnuô ní꤮, yěma má̤hò́ vǎ tè̤mekyǎngó̤ hò́. 13Tè̤mo̤ dố aduklò̌lố ná kayǎ tôprè̤prè̤ dố a khyáthyěkyǎ cò́ athè́ dố a khǒbò́thyó tahe agněnuô a o pǎ to hò́. 14Thǐ ki me̤ phú vǎ mekyǎ thǐ ngó̤ yě hénuôma, thǐ htwǒhò́ vǎ khǒbò́thyó hò́. 15Vǎ è́ pǎ thǐ ná lulé to hò́, me̤těhérò lulé hénuôma a thè́gně ní̤dyé kuô̌ abyacè atè̤me̤ ari-akyǎ to. Vǎ ki è́khó hò́ thǐ ná thǐ ma vǎ khǒbò́thyó tahe hò́, me̤těhérò lò̌꤮ vǎ ní̤huô̌ tè̤ dố vǎphè̌ a o tahenuô, vǎ hésoluô̌ pé̤lò̌hò́ thǐ hò́. 16Thǐ nwóhtya vǎ má̤to. Vǎ nwóhtya thǐ rò vǎ dyahtyahò́ thǐ dố thǐ ki htecuố lahyǎ rò cuố thèhtyaphǒhtya è́ lahyǎ. Vǎ dyahtyahò́ thǐ ná thǐ ki thèícû̌matuố̤ lahyǎ dố atadû. Thǐ ki me̤phúnuô tû́ma thǐ kwǐ ǐtětě꤮ bèbè, thǐ ki kwǐ ná vǎmwi̤ hénuô, phè̌ ki dyé thǐ pǎ. 17Vǎ tè̤mekyǎngó̤ yěnuôma má̤hò́ mo̤ ní̤dyé lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ yěnuôhò́.”

Prè̤lu Hekhuphú Ki Thè́hte Byacè Jesǔ A Khǒpacè̤̌ Tahe Pǎ.

18“Prè̤lu hekhuphú tahe ki thè́hte thǐ hérò tane̤htya tuố̤bè lahyǎ ná a thè́hte ré̤htuô̌hò́ vǎ nuô ní꤮. 19Thǐ ki thyáná prè̤lu hekhuphú yětahe hénuô, a ki mo̤ ní̤dyé thǐ phú èthǐ kayǎ ní̤dû nuôtahe pǎ. Manárò thǐ rò, thǐ khódû ná èthǐ hò́. Vǎ nwóhtekhókyǎ hò́ thǐ dố prè̤lu hekhuphú tahe aklè̌ hò́. Èthǐ thè́hte thǐ akhǎshyékhǎrya̤ ma má̤hò́ dố thǐ yǒ khódû ná èthǐ hò́, htuô̌to vǎ yǒ nwóhtekhókyǎ hò́ thǐ ná èthǐ yě akhu-akhyěrò èthǐ thè́htethè́hǎ hò́ thǐ hò́. 20Thè́né̤htyabè lahyǎ ngó̤ dố vǎ hé pé̤ thǐ, ‘Lulé duklò̌lố ná abyacè nuô a o tôprè̤꤮ to,’ yěnuô ní꤮. Èthǐ me̤cyě̤me̤cṳ̂ htuô̌hò́ vǎ akhu-akhyě, a ki me̤cyě̤me̤cṳ̂ kuô̌ ke thǐ pǎ. Èthǐ ki cṳ̌e ní̤dǎ htuô̌hò́ vǎngó̤ hénuô, a ki cṳ̌e ní̤dǎ kuô̌dû thǐngó̤ pǎ. 21Thǐ htwǒ vǎ khǒpacè̤̌ akhu-akhyě prè̤lu hekhuphú tahe ki me̤cyě̤ thǐ pǎ, me̤těhérò èthǐ thè́gně lahyǎ phè̌ dố a nò̌hyǎ vǎ yěnuô tôprè̤ to. 22Vǎ ki hyǎ hésodônyǎ pé̤ èthǐ to kihénuô, Cò́marya dya ná èthǐ tè̤thû́ to. Manárò khǒnyá̤yě vǎ hyǎ hésodônyǎ luô̌ pé̤ èthǐ akhu-akhyě, alé̤hé siplè́ ní̤dyé angó̤ ná atè̤thû́ agněnuô a opǎ tômû̌꤮ to hò́. 23Kayǎ dố a thè́hte vǎ nuô a thè́hte tuố̤kuô̌hò́ vǎphè̌ hò́. 24Tè̤me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ dố ǔ me̤cyá̤ tôprè̤꤮ to yětahenuô, vǎ ki dyéluô̌ dố èthǐ aklè̌ to hénuô, èthǐ tè̤thû́ o takhyá꤮ to. Manárò, khǒnyá̤yě, èthǐ myáhtye tè̤me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ yětahe rò a thè́hte lò̌plǐ hò́ vǎ ná vǎphè̌ hò́. 25Manárò yěnuôma, èthǐ me̤lốme̤bǎhtya pé̤hò́ phú lisǎsè̌ héo htuô̌hò́, ‘Vǎ me̤ thè́htethè́hǎnò́ èthǐ ná vǎné̤ tôcô꤮ to tadû́rò èthǐ thè́hte vǎ.’15:25 Li Htuthè́htya 35:19, 69:4

26“Vǎ ki nò̌hyǎ prè̤me̤cwó̤tè̤ dố a o dố phè̌o yěnuô tôprè̤ dố thǐ o pǎ. È ma tè̤má̤tè̤cò́ a Thè́ Sǎsè̌ Byacè dố a o dố phè̌ a o hyǎ. Shyé꤮ a hyǎtuố̤ pǎnuô, a ki hésoluô̌ pé̤ thǐ ná vǎrivǎkyǎ pǎ. 27Thǐ otố̤kuô̌ ná vǎ dố akhǎshyékhè̌ pǎ cò́ akhu-akhyě thǐ bè héso pé̤ kuô̌ǔ ná vǎrivǎkyǎ ní꤮.”

16

1“Thyáphú thǐ ki vǐkyǎ tǎ thǐ tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ tǎmé̤ nuô, vǎ hésoluô̌ lò̌pé̤ htuô̌hò́ thǐ tè̤yětahe hò́. 2Ǔ ki vè̤́htekyǎ thǐ dố tè̤cò́bè̌hǒ tahe aklò̌ pǎ. Kayǎ dố a me̤thyě thǐ tahenuô a tane̤ ní̤dyé ané̤, ‘Pè̤ me̤ hò́ Cò́marya atè̤me̤ hò́,’ shuốkhè̌ phúyěnuô, a ki hyǎtuố̤ pǎ. 3A cuố me̤tuố̤ lahyǎ phúyě me̤těhérò èthǐ thè́gněnò́ phè̌ tôphuố꤮ to, htuô̌rò a thè́gněnò́ vǎ tôphuố꤮ to. 4Shyé꤮ tè̤shuốtè̤khè̌ hyǎtuố̤hò́ pǎ akhè̌nuô, thǐ ki khyábè tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ tahe pǎ. Thyáphú thǐ ki thè́né̤htyabè tuố̤ tè̤ dố vǎ dyérò̤ one thǐ tè̤yětahe agněnuôrò, vǎ héso-one pé̤ hò́ thǐ khǒnyá̤yě hò́. Dố akhǎshyékhè̌ nuôma vǎ yǒ okuô̌ ná thǐ akhu-akhyě vǎ hésoluô̌nò́ pé̤hí thǐ to.”

Thè́ Sǎsè̌ Byacè Atè̤me̤

5“Khǒnyá̤rò, vǎ ki ka̤hò́ dố prè̤ dố a nò̌hyǎ vǎ yětôprè̤ a o hò́. ‘Nè̤ kíré̤ cuốbítě tôphotě pǎnuô,’ thǐ sudyǎ vǎ tôprè̤꤮ to. 6Vǎ héluô̌ pé̤ thǐ phúyě rò thǐ thè́plè̤̌thè́zò̤ lò̌plǐ cò́. 7Ki hé lò̌lò̌꤮ ngó̤ ma, vǎ cuốkyǎ thǐlé̤ ma aryá klò̌lố cò́ dố thǐgněcò́, me̤těhérò vǎ ki cuố to hénuô, prè̤me̤cwó̤ má̤hò́ Thè́ Sǎsè̌ Byacè yětôprè̤ hyǎ dố thǐo to. Manárò vǎ ki cuố hénuô, vǎ ki nò̌hyǎlya̤ ke lǔ dố thǐo pǎ. 8Bí Thè́ Sǎsè̌ Byacè hyǎtuố̤hò́ pǎ akhè̌nuô, a ki dyéthè́gně pé̤ prè̤lu hekhuphú tahe ná èthǐ me̤ tè̤thû́ pǎ, htuô̌rò a ki dyéthè́gně pé̤ pó̤ èthǐ ná tè̤cò́tè̤te̤ aklyá pǎ. Htuô̌to, a ki dyéthè́gně pé̤kuô̌pó̤ èthǐ ná Cò́marya ki cirya èthǐ pǎ. 9Dố èthǐ zṳ̂́e vǎ to akhu-akhyě, a dyéthè́gněhò́ èthǐ ná èthǐ tè̤thû́ o hò́. 10Me̤těhérò, vǎ ki ka̤ dố phè̌ a o pǎ rò thǐ myáhtye pǎ vǎ to akhu-akhyě, Thè́ Sǎsè̌ Byacè ki dyéthè́gněplǒ pé̤ èthǐ ná tè̤cò́tè̤te̤ aklyáaklǒ pǎ. 11Cò́marya ciryahò́ khǐnéricyá̤ khuklò́ Satan dố a pố hekhu yětôduô̌ hò́ akhu-akhyě, a dyé thè́gněplǒ pé̤hò́ prè̤lu hekhuphú tahe ná Cò́marya ki cirya èthǐ pǎ hò́.

12“Tè̤ dố vǎ thè́zṳ̂́ hé pé̤ pó̤ thǐ tahenuô a o è́lǎpǎ, manárò thǐ thè́gněplǒbè́ lò̌híto. 13Bí Thè́ Sǎsè̌ Byacè dố a dyéluô̌ tè̤má̤tè̤cò́ yě hyǎpǎ akhè̌nuô, a ki zṳ̌klyázṳ̌klǒ pé̤ thǐ ná lò̌ tè̤má̤tè̤cò́ nuôtahe pǎ. A ki hésoluô̌ pé̤ thǐ ná a tè̤tane̤ ní̤dûnuô má̤to. A ki hésoluô̌ pé̤ thǐ phú a ní̤huô̌ hyǎní̤ dố Cò́marya a o nuôtahe pǎ. A ki dyéluô̌ pé̤ thǐ ná tè̤ dố a htwǒhtya híto nuôtahe pǎ. 14Dố a hyǎ hésoluô̌ pé̤ thǐ ná lò̌ a ní̤huô̌ tè̤ dố vǎo nuôtahe akhu-akhyě, a ki me̤lǐme̤takhè̌ vǎ pǎ. 15Lò̌꤮ tè̤ dố a o ná phè̌ tahe nuôma vǎtè̤ lò̌꤮ plǐ hò́. Tû́rò vǎ hé pé̤ thǐ ná Thè́ Sǎsè̌ Byacè ki hyǎ hésoluô̌ pé̤ thǐ lò̌꤮ a ní̤huô̌ tè̤ dố vǎ o nuôtahe pǎ, phúnuô hò́nuô̌.”

Tè̤thè́plè̤̌ Htwǒhtya Tè̤thè́krṳ̂̌

16“Nyě̤tyato pǎma thǐ myáhtyenò́ pǎ vǎ to hò́, manárò nyě̤tyato khyěthyá pǎma thǐ myáhtye khyěthyá vǎ pǎ.”

17A khǒpacè̤̌ tahehe nuô, a sudyǎ ní̤dyé lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ rò a hé lahyǎ, “A cuố hé tuố̤, ‘Nyě̤tyato pǎma thǐ myáhtyenò́ pǎ vǎ to hò́, manárò nyě̤tyato khyěthyá pǎma thǐ myáhtye khyěthyá vǎ pǎ’ a hé phúyěnuôma a thè́hé angó̤lasá phútě?” Htuô̌rò èthǐ hé lahyǎ, “‘Me̤těhérò vǎ kíré̤ cuố dố phè̌ a o hò́,’ a hé phúnuôma a thè́zṳ̂́ hé angó̤lasá phútětě?” 18Rò èthǐ ná èthǐ sudyǎ tadû ní̤dyé pǎlǔ, “‘Nyě̤tyato pǎma,’ a hé yětômû̌ nuôma a thè́hé ǐtě? A thè́zṳ̂́ hé matěnuô, pè̤ thè́gněplǒ htwópǎto hò́.”

19Byacè Jesǔ thè́gně dố èthǐ thè́zṳ̂́ sudyǎ lǔ tè̤ritè̤kyǎ yě akhu-akhyěrò a hé èthǐ, “Vǎ hé pé̤ thǐ, ‘Nyě̤tyato pǎma thǐ myáhtyenò́ pǎ vǎ to hò́, manárò nyě̤tyato khyěthyá pǎma thǐ myáhtye khyěthyá vǎ pǎ,’ yěnuô vǎ thè́ hé angó̤lasá ǐtěnuô thǐ sudyǎ ní̤dyé khyělǔ tôprè̤ ná tôprè̤ vǎhéto? 20Vǎ hécò́cò́ thǐ, bí prè̤lu hekhuphú tahe ki thè́krṳ̂̌thè́lò̌ tapûlûsû cò́ pǎ akhè̌nuô, thǐ kinguố̤kihè lahyǎ pǎ. Dố vǎ khyábè tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ akhu-akhyě, thǐ ki thè́plè̤̌nebè nyacò́ pǎ, manárò thǐ tè̤thè́plè̤̌nebè yěnuô a ki htwǒhtya taplekhó pé̤ke thǐ ná thǐ tè̤thè́luố̤phòphû̌ pǎ. 21Athyáná prè̤mò phúo hò́sè̌ nuô pǎ. Bí a hò́sè̌ akhè̌, a khyábè tè̤sǒphásǒrya̤ tadû́rò bí aphúohò́ akhè̌nuô, a sǒtapa̤kyǎ a tè̤sǒphásǒrya̤ tahe, me̤těhérò aphúoní̤ pacè̤̌phú tôprè̤ dố hekhuyě akhu-akhyě a thè́krṳ̂̌thè́lò̌ hyǎ pǎ. 22Tè̤ ki htwǒhtya thyákuô̌dû ná thǐ phúyěnuô pǎ. Khǒnyá̤rò thǐ ki thè́plè̤̌nebè pǎ, manárò vǎ ki myáhtye khyěthyá thǐ pǎ rò thǐ ki thè́krṳ̂̌thè́lò̌ nyacò́ pǎ. Htuô̌to ǔ phyékyǎ cyá̤ pǎ cò́ thǐ tè̤thè́krṳ̂̌thè́lò̌ tôprè̤꤮ cò́to pǎ. 23Bínuôtônyě pǎnuô, thǐ sudyǎ pǎ cò́ vǎ tôcô꤮ to hò́. Vǎ hécò́cò́ thǐ, thǐ ki kwǐ vǎphè̌ ǐtětě꤮ bèbè, thǐ ki kwǐ ná vǎmwi̤ hénuô, vǎphè̌ ki dyé thǐ pǎ. 24Tuố̤khǒnyá̤ yěnuô, thǐ kwǐ ná vǎmwi̤ tôcô꤮ to. Kwǐ lahyǎ, thǐ ki ní̤bè pǎ. Rò thǐ ki ní̤bè lốbǎ cò́ tè̤thè́luố̤phòphû̌ pǎ.

Tè̤me̤pé̤ Hekhu

25“Vǎ hébè pé̤ thǐ tè̤yětahe ná ngó̤khákho tahe. Manárò shuốkhè̌ dố vǎ lo hébè pǎ ná ngó̤khákho to nuô, a ki hyǎtuố̤ pǎ. Vǎ ki héluô̌lǐ pé̤lò̌ thǐ ná vǎphè̌ ari-akyǎ pǎ. 26Bínuôtônyě pǎnuô, thǐ kwǐcò́bè̌htya lahyǎ ná vǎmwi̤ pǎ. Rò vǎ lokwǐ pé̤ pǎ dố thǐgně to. 27Me̤těhérò vǎphè̌ mo̤ní̤ thǐ ná ané̤ ní̤dûcò́. Dố thǐ mo̤ní̤ hò́ vǎ, thǐ zṳ̂́ení̤ hò́ vǎ ná vǎ o dố phè̌ a o hyǎ akhu-akhyě, a mo̤ní̤ hò́ thǐ hò́. 28Vǎ o dố phè̌o hyǎ rò vǎ hyǎlya̤ dố hekhuyě. Khǒnyá̤rò vǎ ki hteka̤kyǎ dố hekhuyě rò vǎ ki ka̤khyě khyěthyá dố vǎphè̌ a o.”

29Yětôphuốrò a khǒpacè̤̌ tahe hé lǔ, “Khǒnyá̤ rò nè̤ hébè pǎ ná ngó̤khákho to rò a plǒryálǎ. 30Pè̤ sudyǎ tyahí nè̤ tôcô꤮ to tadû́rò nè̤ thè́gně lò̌ré̤dûhò́ tè̤ dố pè̤ kíré̤ sudyǎ nè̤ nuôtahe hò́. Phúnuôrò khǒnyá̤yě pè̤ thè́gně ná nè̤ thè́gně lò̌ tè̤pwǒ̤tôcô. Dố nè̤ thè́gně phúyě akhu-akhyě, pè̤ zṳ̂́e ná nè̤ o dố Cò́marya a o hyǎlya̤ má̤nyǎ hò́.”

31Rò Byacè Jesǔ sudyǎ èthǐ, “Khǒnyá̤rò thǐ zṳ̂́e má̤lakǒ hò́ nuô̌꤮? 32Manárò shuốkhè̌ dố thǐ ki klyapruốklyapryǎ lò̌ pǎ, rò thǐ ki ka̤kyǎ lahyǎ dố thǐhi tôprè̤ ná tôprè̤ nuô, a ki hyǎtuố̤ pǎ. Hétǎ̤tǎ̤꤮ ma a hyǎtuố̤ cò́hò́. Thǐ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ki dya-okyǎ tû́dû vǎ pǎ. Manárò vǎ otû́dû má̤to, me̤těhérò vǎphè̌ okuô̌ ná vǎ.

33“Thyáphú thǐ ki ní̤bè tè̤thè́plò kacṳ́kabè́ agněnuô, vǎ hé pé̤ htuô̌ lò̌ hò́ thǐ lò̌꤮ yětahe hò́. Dố thǐ htwǒhtyahò́ tè̤tôcô꤮ tuô̌ ná vǎ akhu-akhyě, thǐ ní̤bèhò́ thè́plò a tè̤kacṳ́kabè́ hò́. Dố hekhu yěnuô, thǐ ki myáhtyebè ná tè̤pyá̤tè̤sè̌ tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ pǎ, manárò dyashyodyasò̌ lahyǎ thǐ thè́plò ní꤮. Vǎ me̤pé̤ htuô̌hò́ hekhuné̤khu a taryěshyosò̌ yětahe hò́.”

17

Byacè Jesǔ Kwǐcò́bè̌ Ní̤dyé Agně

1Byacè Jesǔ héhtuô̌ phúyě rò a tṳ́htya dố mò́khu rò a kwǐcò́bè̌ rò a kwǐ phúyě,

“Phè̌꤮, shuốkhè̌ hyǎtuố̤hò́. Thyáphú vǎ ki me̤lǐme̤takhè̌ htyaluô̌ nè̤nuô, me̤lǐme̤takhè̌ mò̌ vǎ má̤dû nè̤ phúkhǔyě. 2Me̤těhérò thyáphú lò̌꤮ kayǎ dố nè̤ dyé vǎ tahe ki ní̤bè thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ agněnuô, nè̤ dyé htuô̌lò̌hò́ vǎ tè̤taryěshyosò̌ dố vǎ ki pố lò̌ kayǎ yětahe hò́. 3Cò́marya má̤ma tû́ nè̤ tôprè̤prè́, rò kayǎ dố a thè́gně nè̤ rò a thè́gně ná vǎ ma Jesǔ Krístu dố nè̤ plwǒhyǎ lǔ tôprè̤ tahe nuôma má̤hò́ tè̤thè́gně dố a dyé èthǐ thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ hò́. 4Vǎ me̤ pé̤ htuô̌lò̌ hò́ nè̤ tè̤me̤ dố nè̤ nò̌me̤ vǎ nuôtahe akhu-akhyě, vǎ me̤lǐme̤takhè̌ hò́ nè̤ dố hekhuyě hò́. 5Phè̌꤮, phú vǎ tè̤lǐtè̤takhè̌ otố̤kuô̌ ná nè̤ dố hekhu htwǒhtya tyahíto pǎ akhè̌nuô, dyékhyěmò̌ vǎ tè̤lǐtè̤takhè̌ yěnuô dố nè̤nyěhyǎ khǒnyá̤yě to.”

Byacè Jesǔ Kwǐcò́bè̌ Pé̤ Dố A Khǒpacè̤̌ Tahe Agně

6“Kayǎ dố nè̤ nwóhtekhó èthǐ dố hekhuyě rò nè̤ dyé ná vǎ tahenuô vǎ dyéluô̌ pé̤hò́ èthǐ ná nè̤ hò́. Èthǐ tahe nuôma nè̤tè̤ hò́. Èthǐ tahenuô, nè̤ dyé ná vǎ rò èthǐ ní̤dǎ lahyǎ nè̤ngó̤. 7Khǒnyá̤rò lò̌꤮ tè̤ dố vǎhé vǎme̤ yětahenuô, a o dố nè̤o rò a hyǎ prè́nuô èthǐ thè́gně hò́. 8Me̤těhérò, tè̤ritè̤kyǎ dố nè̤ dyé vǎ nuôtahenuô, vǎ dyé ná èthǐ rò èthǐ phyésû htuô̌hò́. Èthǐ thè́gně tǎ̤te̤ hò́ ná vǎ o dố nè̤ o hyǎ rò èthǐ zṳ̂́e ná nè̤ nò̌hyǎ vǎ. 9Vǎ kwǐcò́bè̌ pé̤ dố èthǐ agně. Vǎ kwǐcò́bè̌ pé̤ prè̤lu hekhuphú nuôtahe agně má̤to. Manárò kayǎ dố nè̤ dyéhò́ vǎ tahenuô, nè̤tè̤ akhu-akhyě, vǎ kwǐcò́bè̌ pé̤ dố èthǐgně. 10Lò̌꤮ a o ná vǎ tahenuô, nè̤tè̤ hò́, rò lò̌꤮ a o ná nè̤ tahenuôma, vǎtè̤ hò́. Vǎ ní̤bè dǐtû́ tè̤lǐtakhè̌ dố èthǐ o. 11Vǎ o tadû pǎ dố hekhuyě to, manárò èthǐ yětahe ki o tadûpǎ dố hekhuyě pǎ. Vǎrò, vǎ ki ka̤khyě khyěthyá dố nè̤ o pǎ. Kố꤮ Phè̌ sǎsè̌! Thyáphú èthǐ ki olǔ ná thè́plò tômě꤮ cû̌ phú vǎ ná nè̤ olǔ ná thè́plò tômě꤮ cû̌ akǔnuô, takò́takè̤ bíní̤dû èthǐ ná nè̤mwi̤ dố apro̤aprya̤, nè̤mwi̤ dố nè̤ dyé vǎ yěnuô ní꤮. 12Bí vǎ otố̤kuô̌ ná èthǐ akhè̌nuô, vǎ takò́takè̤bí ní̤dyé èthǐ hò́, vǎ opò̤́ myákhwèní̤ èthǐ ná mwi̤ dố nè̤ dyé vǎ nuô hò́. A lamé̤kyǎ ná tôprè̤꤮ to. Thyáphú lisǎsè̌ ki lốbǎhyǎ agněnuô, a lamé̤kyǎ tû́prè́ kayǎ nuôtôprè̤ dố ǔ dya one nyǎhò́ è dố a ki pyényǎ pǎ nuôtôprè̤ tû́dû prè́.”

13“Vǎ hyǎhò́ dố nè̤ o khǒnyá̤ hò́. Thyáphú èthǐ ki olốbǎ ná tè̤thè́luố̤phòphû̌ agněnuô, bí vǎ opǎ bí hekhuyě akhè̌, vǎ héluô̌ pé̤ hò́ èthǐ ná tè̤yětahe hò́. 14Vǎ dyéthè́gně pé̤hò́ èthǐ ná nè̤lǎ̤nè̤ngó̤, rò kayǎ dố a zṳ̂́e vǎ to tahenuô, a thè́htethè́hǎ lò̌ èthǐ me̤těhérò phú vǎ oícû̌tố̤ ná hekhu to nuô, èthǐ thyákuô̌ hò́ ná vǎ akhu-akhyě, ǔ thè́htethè́hǎ lò̌ èthǐ. 15Vǎ kwǐcò́bè̌ ná phyéhte taphǎkyǎ èthǐ ná hekhuyě phúnuô má̤to. Má̤tôkhónuô, vǎ kwǐcò́bè̌ ná nè̤ ki takò́takè̤ bíní̤ èthǐ ná kayǎcyě̤ kayǎricyá̤ dố ǔ è́ lǔ ná Satan yěnuô tôduô̌. 16Phú vǎ oícû̌tố̤ ná hekhu to nuô, èthǐ thyákuô̌dû ná vǎ hò́. 17Me̤sǎsè̌ khòdû èthǐ ná nè̤lǎ̤nè̤ngó̤ dố acò́ yěnuô ní꤮. 18Phú nè̤ nò̌hyǎ vǎ dố hekhu yěnuô, vǎ nò̌cuốhò́ èthǐ dố hekhuphú yětahe a o hò́. 19Thyáphú èthǐ ki besǎsè̌ kuô̌ lahyǎ athè́ ná nè̤lǎ̤nè̤ngó̤ a tè̤má̤tè̤cò́ yěnuô rò, vǎ dyélya̤ lò̌lá̤takli htuô̌hò́ vǎ thè́htwǒprè̤ dố èthǐ akhǎlé̤ hò́.”

Byacè Jesǔ Kwǐcò́bè̌ Dố Prè̤zṳ̂́etè̤phú Tahe Agně

20“Vǎ kwǐcò́bè̌ pé̤ tû́ vǎ khǒpacè̤̌ yětahe agněnuô má̤to. Èthǐ yětahe cuố khyáthè́ pǎ rò kayǎ dố a ní̤huô̌ rò a zṳ̂́enyá̤e ka̤ kuô̌ vǎ pǎ tahe agněbèbè, vǎ kwǐcò́bè̌ pé̤ tố̤kuô̌ lò̌ dố èthǐgněgně. 21Kố꤮ phè̌, phú nè̤ o dố vǎkǔ, rò vǎ o dố nè̤kǔ yěnuô, thyáphú èthǐ lò̌꤮ plǐ ki okuô̌dû lǔ ná thè́plò tômětuô̌ rò, vǎ kwǐ thè́zò̤htya hò́ nè̤ hò́. Htuô̌to thyáphú prè̤lu hekhuphú tahe ki zṳ̂́e ná nè̤ nò̌hyǎlya̤ vǎ nuôrò, vǎ kwǐcò́bè̌ ná èthǐ ki okuốdû dố pè̤kǔ ní꤮. 22Thyáphú èthǐ ki olǔ ná thè́plò tômě꤮ cû̌ phú vǎ ná nè̤ olǔ ná thè́plò tômě꤮ cû̌ akǔnuô rò, vǎ dyé hò́ èthǐ tè̤lǐtè̤takhè̌ dố nè̤ dyé vǎ yěnuô hò́. 23Thyáphú èthǐ ki thè́plò ícû̌ryá lǔ tômětuô̌ agně, htuô̌to thyáphú prè̤lu hekhuphú tahe ki thè́gněhyǎ ná nè̤ nò̌hyǎlya̤ vǎ, rò nè̤ mo̤ní̤ prè̤ dố a zṳ̂́e vǎ tahe phú nè̤ mo̤ní̤ vǎ nuôrò, vǎ o dố èthǐ akǔ rò nè̤ o dố vǎkǔ.”

24“Kố꤮ Phè̌, kayǎ dố nè̤ dyé ná vǎ yětahenuô, vǎ o bítě tôphonuô, vǎ thè́zṳ̂́ è́ okuô̌ èthǐ bínuô. Vǎ thè́zṳ̂́ dố èthǐ ki myáhtye vǎ tè̤lǐtè̤takhè̌ dố nè̤ dyé vǎ yětahe, me̤těhérò, nè̤ mo̤ pǎ vǎ dố pè̤ byálya̤ tyahí hekhu to akhè̌ pǎ cò́.”

25“Phè̌ dố acò́ate̤꤮, prè̤lu hekhuphú tahe thè́gně nè̤ to tadû́rò vǎ thè́gně nè̤, htuô̌to kayǎ dố a zṳ̂́e vǎ yětahe thè́gně ná nè̤ nò̌hyǎ vǎ. 26Thyáphú nè̤ tè̤mo̤ vǎyě ki o dố èthǐ akǔ, htuô̌to thyáphú vǎ ki okuô̌ dố èthǐ akǔ agněnuô, vǎ dyéthè́gně pé̤hò́ èthǐ ná nè̤, rò vǎ ki dyéthè́gně plehyǎ pé̤ pó̤ èthǐ ná nè̤ pǎ,” Byacè Jesǔ kwǐcò́bè̌ rò a hé phúnuô.

18

Ǔ Isè̌tǎ̤kyǎ Byacè Jesǔ Rò Ǔ Pṳ̂́ Lǔ

(Matteo 26:47-56, Marko 14:43-50, Luka 22:47-53)

1A kwǐcò́bè̌ htuô̌rò è ná a khǒpacè̤̌ tahe htecuốbè́ Kidro lyǎ̤zǎ̤krǎ nuôtôbǒ. Dố lyǎ̤ bè́rè̤̌ nuô, olivaphè prè́lé̤ otôlé̤. Rò è ná a khǒpacè̤̌ tahe cuốnuô̌ lahyǎ bínuô.

2Byacè Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe cuố myáhtye tǎ̤sû tamǒmǒ ní̤dyé lǔ bí khǎlé̤ nuôtôpho akhu-akhyě, Juda dố a isè̌tǎ̤kyǎ Byacè Jesǔ yětôprè̤nuô, khǎlé̤ nuôtôpho ma a thè́gně prè́. 3Phúnuôrò, Juda cuố dố prè́nuô tôlé̤khu. Rò bwídukhu tahe ná Pharisěophú tahe nò̌hyǎ tố̤kuô̌ Roma klyěphú tahe ná klyěphú dố a opò̤́ tè̤lǔhǒdu nuôtahe ná Juda. Èthǐ phyéhyǎní̤ mikò̌ thǐtahe, mikyǎ̤ tarè́bǒ tahe ná takuô̤tabè̌ tahe.

4Tè̤ kíré̤ htwǒhtya ané̤ ná Jesǔ phútě nuô, a thè́gně lò̌plǐ akhu-akhyě a hyǎtǒ èthǐ rò a sudyǎ èthǐ, “Thǐ myápṳ̌ ǔpě?”

5Èthǐ hésû lǔ, “Pè̤ myápṳ̌ vǐ̤ Nazarèphú Jesǔ,”

A hé rò Jesǔ hésû èthǐ, “Vǎ ma èhò́.” Rò Juda dố a isè̌tǎ̤kyǎ lǔ nuôtôprè̤ ihtò tố̤kuô̌ ná èthǐ bínuô. 6Bí Byacè Jesǔ hé èthǐ, “Vǎ ma èhò́,” akhè̌nuô, èthǐ thyéka̤khyě rò a lakhû́tǎ̤ lò̌ dố hekhu.

7Yětôphuốrò Byacè Jesǔ sudyǎ khyěthyá èthǐ, “Thǐ myápṳ̌ ǔpě?”

Rò èthǐ hésû, “Pè̤ myápṳ̌ vǐ̤ Nazarèphú Jesǔ,” a hésû lahyǎ phúnuô.

8“Vǎ héhtuô̌hò́ thǐ ná vǎ ma èhò́. Thǐ ki myápṳ̌ má̤ vǎ hérò plwǒka̤kyǎ kayǎ dố aruô nuôtahe,” a hésû èthǐ phúnuô. 9Tè̤hébè yětômû̌nuô, a me̤ lốbǎhtya ngó̤ dố a héhtuô̌hò́, “Kayǎ dố nè̤ dyé vǎ tahenuô, a lamé̤kyǎnò́ tôprè̤꤮ to,” yěnuôhò́.

10Yětôphuốrò Simonè Petru dố a phyéhyǎní̤ nè́ tôbè yětôprè̤ báhte anè́ rò a pǎ̤tṳ̂̌kyǎ bwídukhulố a prè̤me̤tè̤phú tôprè̤ a khǎlèkuố̤ dố cò́htwó tôkyě. Kayǎ yětôprè̤nuô amwi̤ ná Malko.

11Rò Byacè Jesǔ hé Petru, “Ryǎ̤nuô̌ dwókyǎ nè̤ nè́ dố aklokǔ nuô. Tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ abělò̤́ dố vǎphè̌ nò̌ǒ vǎyě nuôma, vǎ tǒ ǒ nyǎ to è̌?”

Ǔ È́hyǎ Byacè Jesǔ Dố Anna Anyěhyǎ

(Matteo 26:57,58, Marko 14:53,54, Luka 22:54)

12Htuô̌rò Roma klyěphú ná èthǐ klyěkhuklò́ tôprè̤ ná Juda klyěphú dố a opò̤́ tè̤lǔhǒdu tahe pṳ̂́ cò̌klò̤ma lò̌ Jesǔ. 13Rò a è́ cuố ré̤lố lǔ dố Anna ahi. È ma Caipha aprè̤́. Caipha ma bínuô tônakǔ a htwǒ bwídukhulố hò́. 14Caipha ma kayǎ tôprè̤ dố a dyé thè́gněcwó̤ pé̤ Judaphú khuklò́khuklyǎ tahe, “Phû꤮ ná kayǎ lò̌꤮ plǐ ki thyělò̌ nuô, kayǎ yětôprè̤ ki thyěkyǎ nuôma aryáklò̌” a hé phúnuô.

Petru Htébíkyǎ Ná Vǎ Thè́gněnò́ Jesǔ To.

(Matteo 26:69-70, Marko 14:66-68, Luka 22:55-57)

15Simonè Petru ná Jesǔ a khǒpacè̤̌ dố aruô tôprè̤nuô, a krwǒcuốkuô̌ Byacè akhyě. A khǒpacè̤̌ dố aruô yětôprè̤nuô, bwídukhulố yětôprè̤ thè́gně tǎ̤te̤ lǔ akhu-akhyě a cuốnuô̌kuô̌ ná Byacè Jesǔ dố bwídukhulố yětôprè̤ ahi vǐ̤kǔ. 16Manárò Petru ihtò okyǎ dố lo̤kadǎklò̌ prè́. A khǒpacè̤̌ dố aruô dố bwídukhulố thè́gně lǔ yětôprè̤nuô, a htekhyě rò a htehé prè̤opò̤́ lo̤kadǎ prè̤mòphú yětôprè̤ rò a è́nuô̌ Petru yě dố hivǐ̤kǔ.

17Prè̤mòphú opò̤́ kadǎ yětôprè̤ hé Petru, “Nè̤ ma nè̤ otố̤kuô̌ dố Jesǔ hénuô tôprè̤ a khǒpacè̤̌ nuôtahe aklè̌ tôprè̤ hò́, vǎhéto?” Rò a hésû lǔ, “Vǎ má̤to.”

18Yǒ ké̤ró̤ rò prè̤me̤tè̤phú tahe ná klyěphú dố a opò̤́ tè̤lǔhǒdu tahe ihtòswí tava̤ lò̌plǐ mi. Rò Petru ihtòswí tố̤kuô̌ mi ná èthǐ.

Bwídukhulố Tôprè̤ Ce̤myá Jesǔ

(Matteo 26:59-66, Marko 14:55-64, Luka 22:66-71)

19Bwídukhulố nuôtôprè̤ sudyǎmyá Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe ari-akyǎ ná a tè̤ithyóithya tahe ari-akyǎ.

20Byacè Jesǔ hésû lǔ, “Vǎ ithyóhuô ithyóthwè́nò́ ná ǔ to, vǎ ithyólá̤ithyólǐ ǔ dố kayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ anyěhyǎ prè́. Lò̌꤮ Judaphú tahe lé̤hyǎ myáhtye tǎ̤sû ní̤ lǔ akhǎlé̤ dố tè̤cò́bè̌ hǒkǔ nuô bèbè, dố tè̤lǔtyǎ hǒkǔnuô bèbè vǎ ithyó ǔ pwǒ̤꤮ tôphuố cò́. 21Phúnuôrò nè̤ cuố sudyǎtuố̤ vǎ me̤tě? Sudyǎkuô̌ kayǎ dố a ní̤huô̌ vǎ tè̤dônyǎ nuôtahe kǒkǒ. Vǎ dônyǎ pé̤ èthǐ kryá꤮ me̤tě nuô, a thè́gně lò̌plǐ prè́,” Byacè Jesǔ héka̤khyěsû èthǐ phúnuô.

22Bí Byacè Jesǔ hé phúyě akhè̌nuô, klyěphú opò̤́ tè̤lǔhǒdu dố a ophû bí lǔkhǎshyé nuôtôprè̤ plyá̤ lǔ khǎlí̤shyé rò a hé lǔ, “Nè̤ cuố hésûtuố̤ bwídukhulố yětôprè̤ phúnuô me̤tě?” A hé lǔ phúnuô.

23Byacè Jesǔ hésû lǔ, “Vǎ ki hé thû́ hérò a thû́kryá꤮ ǐtěnuô, zṳ̌luô̌ pé̤myá vǎ, a ki tǒ hérò mame̤těrò nè̤ cuố plyá̤tuố̤ vǎ khǎlí̤shyé me̤tě?” A hésû lǔ phúnuô. 24Htuô̌rò Anna cò̌klò̤ma pǎprè́ lǔ rò a nò̌thǔcuố ǔ ná Jesǔ dố bwídukhulố Caipha hé yětôprè̤ a o.

Petru Htébíkyǎkhyě Jesǔ

(Matteo 26:71-75, Marko 14:69-72, Luka 22:58-62)

25Simonè Petru iswílè̤ tadûpǎ mi bínuô. Rò kayǎ dố aruô tôprè̤ hé lǔ, “Nè̤ ma èkhǒpacè̤̌ vǎhéto?” A sudyǎ lǔ.

Rò a hé ka̤khyěsû, “Vǎ má̤ náto.”

26Bwídukhulố a prè̤me̤tè̤phú dố apuố̤vyá̤ ná Petru pǎ̤tṳ̂̌ lǔ khǎlèkuố̤ nuôtôprè̤ sudyǎ lǔ, “Vǎ myáhtyenò́ nè̤ dố olivaphè tarè́kǔ nuôrò nè̤ otố̤kuô̌ ná Jesǔ vǎhéto?” A sudyǎ lǔ phúnuô. 27Petru htésû bíkyǎ khyěthyá ná vǎ má̤to a héhtuô̌htuô̌ ná shyěphè̌ i-uhtya.

Ǔ È́cuố Byacè Jesǔ Dố Khwí Pilato Nyěhyǎ

(Matteo 27:1-2, 11-14, Marko 15:1-5, Luka 23:1-5)

28Yětôphuốrò Judaphú tahe o dố Caipha hi rò a è́cuố lahyǎ Byacè Jesǔ dố Roma Khwí Pilato hǒkǔ. Èthǐ è́cuố lǔ bí mò̤́lǐ ro̤mû́ akhè̌nuô. Judaphú tahe thè́zṳ̂́ o mwǒ̤plǐthǐplo lahyǎ ané̤ phú èthǐ tè̤cò́bè̌ lé̤klǒlé̤khya o nuô. Phúnuôrò èthǐ nuô̌ lahyǎ dố Khwí Pilato hǒkǔ to, me̤těhérò èthǐ ki nuô̌ hénuô, ǔ dyée èthǐ tè̤cuốtalwópwè̌ asèe mò̤́hé yěnuô to. 29Phúnuô akhu-akhyě, Khwí Pilato hte dố hǒklò̌ rò a myáhtye hébèsû ná èthǐ rò a sudyǎ èthǐ, “Thǐ cuố dyatè̤thû́ lǔ ná ǐtě akhu-akhyě tě?”

30Èthǐ hésû, “A ki me̤thû́ tè̤ to rò pè̤ è́hyǎ lǔ dố nè̤o takhyá꤮ to,” a hésû lǔ phúnuô.

31Khwí Pilato hésû èthǐ, “È́ cuố ní̤dyédû lahyǎ rò cirya ní̤dyédû lahyǎ phú thǐ tè̤thyótè̤thya onuô.”

Manárò Judaphú tahe hésû lǔ, “Pè̤ taryěshyosò̌ dố pè̤ bè cirya thyěkyǎ kayǎ nuô, a oto,” a hésû phúnuô. 32A hé lahyǎ phúyě ma thyáphú a ki lốbǎhtya phú Byacè Jesǔ héone hékhokyǎ ná a kíré̤ thyě phútě tôcô pǎ nuôhò́.

33Phúnuôrò Khwí Pilato nuô̌ dố ahǒkǔ rò a nò̌è́nuô̌ ǔ ná Byacè Jesǔ rò a sudyǎ lǔ, “Nè̤ ma Judaphú akhwí tôprè̤ má̤lakǒ è̌?” phúnuô.

34Byacè Jesǔ hésû lǔ, “Yěma nè̤ tè̤tane̤ héhte ní̤dyédû è̌? Má̤torò kayǎ tôprè̤prè̤ hyǎdyá pé̤ nè̤ ná vǎrikyǎ è̌?” A sudyǎ ka̤khyěsû lǔ phúnuô.

35Rò Khwí Pilato hé lǔ, “Nè̤ tane̤ vǎ ná Judaphú ò? Prè̤ dố a thǔhyǎ nè̤ dố vǎo tahe nuôma nè̤ myěcôphú ní̤dû ná nè̤ bwídukhu ní̤dû nuôtahe prè́. Nè̤ cuốme̤thû́ kryá꤮ ǐtětě?” Khwí Pilato sudyǎ lǔ phúnuô.

36Byacè Jesǔ hésû lǔ, “Vǎhtyěvǎké̤ ma bí hekhuyě má̤to. Ki a má̤ bí hekhuyě hénuô, thyáphú vǎ ki tuố̤dố Judaphú a khuklò́khuklyǎ yětahe a takhukǔ tǎmé̤ nuô, vǎkhǒ dố a krwǒkuô̌ vǎ tahe ki vû́sû htuô̌hò́ èthǐ kǒ. Phúnuôrò vǎhtyěvǎké̤ ma bí hekhuyěnuô má̤to.” A hé phúnuô.

37Khwí Pilato hé lǔ, “Ki héphúnuô hérò nè̤ htwǒ khwí tôprè̤ hò́ nuô̌?” A sudyǎ lǔ phúnuô.

Byacè Jesǔ hésû lǔ, “Vǎ ma khwí tôprè̤ má̤lakǒ phú nè̤ hé nuôhò́. Thyáphú vǎ ki hésopé̤ ǔ ná tè̤má̤tè̤cò́ nuôrò, vǎ hyǎ opacè̤̌lya̤ dố hekhuyě hò́. Lò̌꤮ kayǎ okuô̌ dố tè̤má̤tè̤cò́ tôkyě tahenuô a ki ní̤dǎ vǎngó̤ pǎ.” A hé phúnuô.

(Matteo 27:15-31, Marko 15:6-20, Luka 23:13-25)

38Khwí Pilato sudyǎ lǔ, “Tè̤má̤tè̤cò́ ma ǐtětě?” phúnuô. Rò Khwí Pilato htetǒ khyěthyá dố Judaphú yětahe a o rò a hé èthǐ, “Vǎ kíré̤ cirya è agněnuô vǎ myáhtye atè̤thû́ tôcô꤮ to.” A hé èthǐ phúnuô. 39“Manárò phú thǐ tè̤cò́bè̌ alé̤klǒ o ná bí thǐ me̤hò́ tè̤cuốtalwópwè̌ akhè̌nuô, vǎ plwǒhte pé̤ thǐ kayǎ tǎ̤ dố htò̌kǔ tôprè̤ pwǒ̤꤮ tôphuố. Phúnuôrò ma thǐ thè́zṳ̂́ plwǒhtekyǎ ‘Judaphú akhwídu yětôprè̤’ è̌?” A sudyǎ èthǐ phúnuô.

40Rò èthǐ è́htǒhtya lahyǎ, “Plwǒhte to. Plwǒhte dố Barabba nuô,” a hé lahyǎ phúnuô. Barabba ma prè̤pṳ̂́phe zè́plè́e ǔtè̤ tôprè̤.

19

1Phúnuôrò Khwí Pilato è́ Byacè Jesǔ rò a nò̌mṳ̂̌ ǔ ná suplye̤ iplí. 2Klyěphú tahe ikhu tava̤ thòshyámò̤́ thyáná khuklwǒ̤ nuôrò a klwǒ̤htya pé̤ ná Jesǔ. Rò a thyáhtya pé̤ lǔ ca̤cwo̤ taphèò́htǔ dố athyáná khwí lé̤thyá yětôba htuô̌rò, 3a hyǎtǒ lǔ rò a hyǎhé ka̤khyěkhyě hyǎnyěnyělǔ, “Kố꤮ Juda akhwídu, ohtwǒprè̤ mò̤́nyě htǔdû ní꤮!” A hé lavilavò̌ kanǐkano htuô̌ lǔ phúnuô rò èthǐ plyá̤ lǔ khǎlí̤shyé.

4Khwí Pilato hyǎhte khyěthyá rò a hé Judaphú tahe, “Thyáphú thǐ ki thè́gně lahyǎ ná vǎ ce̤myá è rò vǎ myáhtye a me̤ tè̤thû́ tôcô꤮ to agněnuô, vǎ ki è́hteluô̌ pé̤ khyěthyá thǐ bíyě.” 5Byacè Jesǔ klwǒ̤htení̤ khuklwǒ̤ thòshyá rò thyáhtení̤ ca̤cwo̤ taphèò́htǔ tôba rò htetǒ èthǐ. Rò Khwí Pilato hé èthǐ, “Yělé, è ma kayǎ nuôtôprè̤ hò́.” A hé èthǐ phúnuô.

6Bwídukhu tahe ná klyěphú dố a opò̤́ tè̤lǔhǒdu tahe myáhtye lǔlǔ, “Mṳ̂̌thyěhtyakyǎ è dố krusu díkè hihtûlo̤ nuô, mṳ̂̌thyěhtyakyǎ è dố krusu díkè hihtûlo̤ nuô,” a è́htǒhtya lahyǎ phúnuô.

Manárò Khwí Pilato hé èthǐ, “È́cuố ní̤dyédû lahyǎ rò mṳ̂̌thyěhtya ní̤dyédû lahyǎ dố hihtûlo̤ nuô. Dố vǎgně rò, tè̤thû́ dố vǎ ki cirya è nuô, vǎ ce̤myá è rò vǎ myáhtye tôcô꤮ to,” a hé èthǐ phúnuô.

7Judaphú tahe hé tadû lahyǎ, “Pè̤ tè̤thyótè̤thya o ná è bèthyě prè́, me̤těhérò a dákwó lya̤ ní̤dyé ané̤ ná vǎ ma Cò́marya aphúkhǔ, a hé ní̤dyé ané̤ phúnuô.” A héhtya tadû lahyǎ phúnuô.

8Khwí Pilato ní̤huô̌ pó̤ ngó̤phúyě rò a lé thè́isě hyǎshyoshyo. 9A ka̤ kanuô̌ khyěthyá dố ahǒkǔ rò a nuô̌ sudyǎ Jesǔ, “Nè̤ obítě hyǎ?” Manárò Jesǔ héka̤khyěsû lǔ tôcô꤮ to. 10Rò a hé Jesǔ, “Nè̤ héka̤khyěsû vǎ tôcô꤮ to me̤tě? Vǎ ní̤bè tè̤taryěshyosò̌ dố vǎ ki plwǒkyǎ nè̤ ma a ní̤ní̤, má̤torò vǎ ki mṳ̂̌thyěhtyakyǎ nè̤ dố hihtûlo̤ nuôma a ní̤ní̤ prè́ nuôma nè̤ thè́gně to è̌?” A hé lǔ phúnuô.

11Rò Byacè Jesǔ hésû lǔ, “Cò́marya ki dyétǎ̤ nè̤ taryěshyosò̌ yě tonuô, nè̤ ní̤bè cyá̤ to. Phúnuôrò kayǎ dố a dyétǎ̤kyǎ vǎ dố nè̤ takhukǔ yětahenuô, atè̤thû́ duklò̌lố pǎ cò́ ná nè̤.”

12Cáhtya bí a héhtuô̌ phúnuô rò, Khwí Pilato yácû́ myápṳ̌ klyá dố a ki plwǒhtekyǎ Jesǔ. Manárò Judaphú tahe è́htǒ plehyǎ tadûpó̤, “Nè̤ ki plwǒhtekyǎ kayǎ nuôtôprè̤ héma, nè̤ ma Khwí Caesare akhǒbò́thyó má̤to. Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a dákwó lya̤ ní̤dyé ané̤ ná khwí nuô, má̤hò́ kayǎ dố a htésû Khwí Caesare hò́.”

13Bí Khwí Pilato ní̤huô̌ èthǐ héphúyě akhè̌nuô, a è́hte Jesǔ rò a onyǎtǎ̤ dố tè̤cirya lé̤onyǎ khǎlé̤ dố ǔ è́, ǔ byáthye kayǎ lé̤cuố ná lò̤́. Hebreo ngó̤ ma a hé, Gabbatha. 14Bínuô tônyě ma atǒ bí mò̤́htuôkhè̌ ǔ tari one tè̤cuốtalwópwè̌ agně nuôtônyě.

Rò Khwí Pilato hé Judaphú tahe, “Yělé thǐkhwí,” a hé èthǐ phúnuô.

15Manárò èthǐ è́htǒhtya lahyǎ, “Me̤thyěkyǎ è, mṳ̂̌thyěhtyakyǎ lǔ dố krusu díkè hihtûlo̤ nuô.”

Rò Khwí Pilato sudyǎ èthǐ, “Thǐ thè́zṳ̂́ nò̌ mṳ̂̌thyěhtyakyǎ vǎ ná thǐkhwíyě dố krusu díkè hihtûlo̤ è̌?”

Rò bwídukhu tahe hé, “Pè̤ khwí oprè́tû́ Khwí Caesare tôprè̤ tuô̌. Pè̤khwí dố aruô ma a o tôprè̤꤮ to,” èthǐ hé lahyǎ phúnuô.

16Dốkhyětadû rò Khwí Pilato dyétǎ̤kyǎ Jesǔ dố èthǐ atakhukǔ dố èthǐ ki mṳ̂̌thyěhtyakyǎ lǔ dố krusu díkè hihtûlo̤.

Ǔ Mṳ̂̌thyěhtya Byacè Jesǔ Dố Krusu Díkè Hihtûlo̤.

(Matteo 27:32-44, Marko 15:21-32, Luka 23:26-43)

Phúnuôrò klyěphú tahe pṳ̂́cuốkyǎ Jesǔ. 17Rò a zácuố ní̤dyédû a krusu rò a htecuố dố khuklò́krwí akhǎlé̤. Khǎlé̤ yětôpho ma Hebreo ngó̤ hé, “Golgotha.” 18Ǔ mṳ̂̌thyěhtyakyǎ lǔ dố krusu díkè hihtûlo̤ bínuô. Ǔ mṳ̂̌thyěhtya tố̤ lǔ ná kayǎ thè́nyě̤, tôkyě ná tôprè̤prè̤. Jesǔ rò a o dố aklǎměkǔ.

19Khwí Pilato nò̌rǎ ǔ tè̤mátè̤dyǎ aliplò rò a nò̌mṳ̂̌thyěhtya ǔ dố krusu díkè hihtûlo̤. Èthǐ rǎ liplòyě, “Judaphú tahe akhwí, vǐ̤ Nazarèphú Jesǔ” phúnuô. 20Ǔ mṳ̂̌thyěhtya Jesǔ yěnuô, a ophûprè́ ná vǐ̤ akhu-akhyě, Judaphú tahe hốmyá è́lǎ liyě. Rò liyěnuô ǔ rǎo lò̌plǐ ná Hebreo ngó̤ dố Judaphú hébè ní̤dyé yěnuô, ná Latin ngó̤ ná Greek myěcôphú angó̤. 21Prè̤lǔtyǎ khuklò́ tahe hé Khwí Pilato, “‘Judaphú tahe akhwí,’ rǎphúnuô tǎmé̤. Rǎ taple khyěthyá ná kayǎ yětôprè̤ ma a dákwólya̤ ní̤dyé ané̤ ná Judaphú tahe akhwí,” rǎ taple khyě phúnuô.

22Manárò Khwí Pilato hé lǔ, “Tè̤ dố vǎ rǎhtuô̌hò́ nuôma, a htuô̌hò́.”

23Bí klyěphú tahe mṳ̂̌thyěhtya htuô̌hò́ lǔ dố hihtûlo̤ akhè̌nuô, klyěphú thè́lwǐ̤ yěnuô a phyé Byacè Jesǔ hyeca̤ tahe rò, a ibě ní̤dyé lǔ tôprè̤ tôba. Rò èthǐ phyé pó̤ lǔ ca̤cwo̤htǔ dố ǔ bò́cû̌ tǎ̤htǔplû́ prè́ lǔ rò ǔ lé̤isè́htû̌ lǔ oto yětôba.

24Èthǐ tôprè̤ ná tôprè̤ hé ní̤dyélǔ, “Pè̤ htò́zè̤̌ è to ha, ǔpě tǒ ní̤bèpě pǎnuô, pè̤ bò́ tè̤byǎbwí tôcô pó!” A hé ní̤dyé lǔ phúnuô.

Thyáphú lisǎsè̌kǔ ki lốhtyabǎhtya rò tè̤htwǒ ané̤ phúyě prè́. Lisǎsè̌kǔ hé,

“Èthǐ ibě phyé ní̤dyé lahyǎ vǎca̤ tahe hò́. Thyáphú èthǐ ki phyéní̤ vǎca̤ rò a bò́ lahyǎ tè̤byǎbwí hò́.”19:24 Li Htuthè́htya 22:18

Rò klyěphú yětahenuô, a me̤ lahyǎ phúnuô hò́.

25Bí Byacè Jesǔ a krusu akhǎshyénuô, Byacè amuố̤ ná Byacè amuố̤ apuố̤prè̤mò, ná Clopa amě Maria ná Magdalena dò̌kǔmuố̤ Maria ihtò o lahyǎ bínuô. 26Bí Byacè Jesǔ myáhtye amuố̤ ná a khǒpacè̤̌ dố a mo̤ ní̤dyé lǔ yětôprè̤ ihtò ophû ná lǔ akhè̌, a hé cuố amuố̤, “Muố̤꤮ khǒnyá̤yě kayǎ yětôprè̤ ma a htwǒhò́ nè̤phú hò́,” a hé cuố amuố̤ phúnuô. 27Htuô̌rò a hé kuô̌ke a khǒpacè̤̌ nuôtôprè̤, “Khǒnyá̤yě vǎmuố̤rò a htwǒhò́ nè̤muố̤ hò́.” Cáhtya bínuô rò a khǒpacè̤̌ yětôprè̤ è́ka̤-o Byacè amuố̤yě dố ahi.

Byacè Jesǔ Thyě

(Matteo 27:45-56, Marko 15:33-41, Luka 23:44-49)

28A héhtuô̌ phúnuô rò Byacè Jesǔ thè́gně ná a me̤htuô̌lò̌hò́ tè̤pwǒ̤꤮ tôcô hò́. Rò thyáphú lisǎsè̌ ki lốbǎhtya agněnuô, Byacè Jesǔ hé, “Vǎ thè́ǒ htyě” a hé phúnuô. 29Bínuô tôphonuô, htyězǎ̤shye o tôthǒ. Rò èthǐ klyacuốphyé tè̤tôcô dố athyáná phyáplyé rò a cuốcye̤nuô̌ dố htyězǎ̤shye thǒkǔ rò a cò̌klò̤ma dố thòphyǎ dố ǔ è́ ná hyssóphyǎyě alo̤ rò a tṳ́dyahtyatǒ dố Byacè a khǎulo̤. 30Bí Byacè Jesǔ puô̤myá yě akhè̌nuô, a hé, “A htuô̌hò́.” Rò a khuklò́ tǎ̤ngò̤kyǎ, htuô̌rò a dyélya̤kyǎ athè́plò htwǒprè̤ dố Cò́marya a takhukǔ.

Ǔ Sû̌ Lǔrò̤̌ Ná Tabyǎ

31Bínuô tônyěnuô atǒ ná mò̤́nyě dố ǔ taritaryǎ one shyéparǒ Judaphú a Mò̤́nyěduô nuôtônyě agně. Mò̤́nyěduô yěnuôma má̤dû Mò̤́nyěduô dố a tǎ̤tǒ khódû bí pwè̌ dố ǔ è́ ná tè̤cuốtalwópwè̌ akhè̌nuô. Phúnuôrò Judaphú khuklò́du khusuhtǔ tahenuô, bí Mò̤́nyěduô akhè̌yě, èthǐ thè́zṳ̂́ dya-o luô̤̌to̤ yětahenuô dố krusu díkè hihtûlo̤ to. Thyáphú èthǐ ki thyěpryǎnuô rò, èthǐ cuố kwǐ Khwí Pilato dố a ki nò̌dòkè̤́kyǎ ǔ ná èthǐ nuôtahe akhapyǎ̤ rò ki phyétǎ̤kyǎ èthǐ dố krusu díkè hihtûlo̤. 32Phúnuôrò klyěphú tahe hyǎdòkè̤́ ré̤lố ǔ mṳ̂̌thyěhtya tố̤ná Jesǔ yěthè́nyě̤ aklè̌ tôprè̤. Htuô̌rò a cuố dòkè̤́ kuô̌pó̤ke a okyǎ nuôtôprè̤. 33Manárò bí èthǐ cuốtuố̤ dố Jesǔ o akhè̌nuô, èthǐ myáhtye ná a thyě htuô̌hò́ akhu-akhyě a dòkè̤́ lǔ khapyǎ̤ tôkhó꤮ to. 34Manárò klyěphú yětahe aklè̌ tôprè̤nuô, a sû̌ Jesǔ rò̤̌klè̌ ná tabyǎ rò tôphuốtuô̌ thwi ná htyě sátǎ̤hte. 35Kayǎ dố a myáhtye a htwǒhtya phúyě tôprè̤nuô a hésoluô̌ pé̤ ǔ. Rò a héso luô̌tǒ pé̤ ǔ prè́. A thè́gně tǎ̤te̤ ní̤dyé ná a hé yěnuôma acò́ate̤ prè́. Thyáphú thǐ ki zṳ̂́e kuô̌ǔ nuô, a hésoluô̌ pé̤ thǐ prè́. 36Thyáphú lisǎsè̌ ki lốbǎhtya agněnuô, tè̤yětahe htwǒhtya hò́. Lisǎsè̌kǔ hé, “Akrwí ki lakè̤́ní̤ tôbǒ꤮ to,”19:36 Li Hteka̤ 12:46, Li Lěmi̤klè̌ 9:12 a hé phúnuô. 37Lisǎsè̌ dố aruôtôpho hé pó̤, “Èthǐ sû̌ ní̤dyélǔ ná tabyǎ yětôprè̤nuô, èthǐ ki myá lǔ pǎ.”19:37 Zekaria 12:10

Ǔ Iluố Jesǔ

(Matteo 27:57-61, Marko 15:42-47, Luka 23:50-56)

38Htuô̌rò vǐ̤ Arimatheaphú Joseph cuốkwǐ Jesǔ aluô̤̌to̤ yě dố Khwí Pilato a o. Joseph ma Byacè Jesǔ a khǒpacè̤̌ tôprè̤, manárò a yǒ thè́isě Judaphú tahe alé̤ akhu-akhyě a htwǒhuôhtwǒthwè́ prè́ lǔ khǒpacè̤̌ prè́. A cuốkwǐ Khwí Pilato yěnuô, a cṳ̌ lǔ rò a hyǎ phyédwó cuốkyǎ Byacè aluô̤̌to̤ yě. 39Nicodemo krwǒcuốkuô̌ ná è. Kayǎ dố a hyǎ olě kuô̌ Byacè Jesǔ dố mò̤́khíkhè̌ dố aré̤khè̌ nuôtôprè̤ ma Nicodemo hò́. A phyéhyǎní̤ lé̤plò̤́ nuô̤mû́ nyě̤cô dố ǔ è́, myrra ná alósa. A lya̤htuônuô, a phû꤮ o cò́ nyě̤shyě ná nyǎ̤cwè̤́ cò́. 40Èthǐ yěthè́nyě̤ phyé Jesǔ a luô̤̌to̤yě rò a bo talǔ ná ikè̤̌ báplǐ tôba rò a bobí talǔ tố̤ lǔ ná tè̤nuô̤mû́ nuôtahe. Judaphú alé̤klǒ iluố luô̤̌ nuôma a me̤ lahyǎ phúnuô. 41Bí ǔ lé̤mṳ̂̌thyěhtya Jesǔ dố krusu díkè hihtûlo̤ akhǎshyénuô, prè́ o tôlé̤. Dố prè́ nuôtôlé̤ akǔnuô, ǔ ikhûkǔnuô̌ othè̌ luô̤̌kǔ tôkǔ dố lò̤́kǔ, rò ǔ iluốnò́ hí ná luô̤̌tôprè̤꤮ híto. 42Bínuô tônyěnuô atǒ ná mò̤́nyě dố ǔ taritaryǎ one shyéparǒ Judaphú a Mò̤́nyěduô nuôtônyě, htuô̌to luô̤̌kǔ yǒ ophû bínuô tôkǔ akhu-akhyě, èthǐ cuố iluốnuô̌kyǎ lǔ bínuô.

20

Luô̤̌kǔ Okò̌khǔkyǎ

(Matteo 28:1-10, Marko 16:1-8, Luka 24:1-12)

1Judaphú a Mò̤́nyěduô htuô̌ anotôrǒ mò̤́lǐ ro̤mû́ mò̤́khíò́pǎ akhè̌nuô, Magdalena dò̌kǔmuố̤ Maria hyǎ dố luô̤̌khu rò a myáhtye ná lò̤́du dố ǔ htulò̌bí lǔ ná luô̤̌kǔ nuôtôměnuô ǔ htulò̌taphǎ cuốkyǎ lǔ. 2Rò a klyaka̤ dố Simonè Petru ná Jesǔ a khǒpacè̤̌ dố a mo̤ ní̤dyé lǔ dố aruôtôprè̤ a o rò a héso pé̤ èthǐ, “Èthǐ phyécuốkyǎmé̤ hò́ Byacè nuô dố luô̤̌kǔ hò́. Èthǐ cuốdya-otǒ lǔ bítě꤮ nuô pè̤ thè́gně to.”

3Yětôphuốrò Petru ná Byacè a khǒpacè̤̌ dố aruô tôprè̤ klyahyǎ lahyǎ dố luô̤̌khu. 4Èthǐ klyahyǎ pró̤ lǔ prè́ tadû́rò Byacè a khǒpacè̤̌ dố aruô yětôprè̤ klyapryǎklò̌ ná Petru akhu-akhyě, a klyahyǎ tuố̤ré̤klò̌ lǔ dố luô̤̌khu. 5A hyǎ ngò̤myácǒnuô̌ dố luô̤̌kǔ rò a myáhtye ikè̤̌ báplǐhtǔ yě okyǎ bínuô, manárò a hyǎnuô̌ dố akǔ to. 6Yětôphuốrò Simonè Petru dố a klyahyǎ tǎ̤no dố lǔkhyěkhu yětôprè̤ hyǎtuố̤ rò a hyǎnuô̌ dố luô̤̌kǔ. Rò a myáhtye ikè̤̌ báplǐhtǔ nuôtôba okyǎ bínuô. 7Htuô̌rò a myáhtye tuố̤kuô̌ khuhtǒ dố ǔ bobí pé̤ ná Byacè Jesǔ akhuklò́ nuôtôbaba. A khuhtǒphú yětôbanuô a otố̤kuô̌ ná ikè̤̌ báplǐhtǔ nuôtôba to. A botalǔ kyǎ khódû tôpho. 8Dốkhyě rò a khǒpacè̤̌ dố a klyahyǎ tuố̤ré̤ dố luô̤̌khu yětôprè̤ hyǎnuô̌ dố akǔ. A hyǎ myáhtye rò a zṳ̂́e ná Jesǔ htwǒprè̤ ka̤khyě hò́. 9Lisǎsè̌ héone cò́hò́, Byacè Jesǔ ki thyě ihtòka̤khyě pǎ tadû́rò, tuố̤ cò́hò́ bínuôkhè̌nuô, phú lisǎsè̌ héone yěnuô, a khǒpacè̤̌ tahe thè́gněplǒ híto.

10Htuô̌rò èthǐ yěthè́nyě̤ ka̤khyě lahyǎ dố ahi.

Byacè Jesǔ Oluô̌htya Pé̤ Magdalena Dò̌kǔmuố̤ Maria

(Marko 16:9-11)

11Manárò Maria rò a ihtò okyǎ bí luô̤̌kǔhtû̌nuô rò a nguố̤. Bí a nguố̤ khè̌, a ngò̤ takò̤ myácǒnuô̌ dố luô̤̌kǔ. 12Rò a myáhtye mò́khu tanéphú thyání̤ hyeca̤bǔ thè́nyě̤ onyǎo dố Jesǔ luô̤̌to̤ lé̤o nuô. Tôprè̤ rò a o dố a khuklò́htè́ tôkyě, tôprè̤ rò a o dố a khǎzó̤ tôkyě.

13Rò èthǐ sudyǎ Maria, “Mòmuố̤, nè̤ nguố̤ me̤tě?”

Rò Maria hé ka̤khyěsû èthǐ, “Èthǐ phyécuốkyǎmé̤ hò́ vǎ Byacè hò́, èthǐ cuốdya-o tǒ lǔ bítěnuô vǎ thè́gněto,” a hésû phúnuô. 14Bí a tarí ka̤khyě akhè̌nuô, a myáhtye Byacè Jesǔ kahtòo dố lǔkhyěkhu tadû́rò a thè́gně ná Byacè Jesǔ má̤to.

15“Mòmuố̤꤮, nè̤ nguố̤ me̤tě? Nè̤ myápṳ̌ ǔpě?” A sudyǎ lǔ phúnuô.

Maria tane̤tyá̤ Byacè Jesǔ ná prè̤opò̤́ myákhwè tarè́ rò a hé lǔ, “Vyá̤, nè̤ ki phyécuố lǔ hérò nè̤ cuốdya-o tǒ lǔ bítě tôphonuô, héluô̌ pé̤ vǎ rò vǎ ki cuốphyékhyě è,” a hé lǔ phúnuô.

16“Maria,” Byacè Jesǔ hé lǔ phúnuô.

Rò a tarí cuốtǒ lǔ rò a hésû lǔ ná Hebreo ngó̤ rò a hé, “Rabboni꤮.” (Angó̤lasá ma Thárá)

17Rò Byacè Jesǔ hé lǔ, “Pṳ̂́ tǎ vǎ mé̤, me̤těhérò vǎ ka̤ dố vǎphè̌ o híto. Cuố dố vǎ puố̤vyá̤ nuôtahe a o rò cuốhé pé̤ èthǐ, ‘Vǎ ki ka̤kahtya dố vǎphè̌ ma amá̤má̤, thǐ phè̌ ma amá̤má̤, vǎ Cò́marya ma amá̤má̤, thǐ Cò́marya ma amá̤má̤ yětôprè̤ a opǎ’” a hé lǔ phúnuô.

18Magdalena dò̌kǔmuố̤ Maria yě cuố dyásopé̤ a khǒpacè̤̌ tahe ná tè̤ritè̤kyǎ yě rò a hé pé̤ èthǐ, “Vǎ myáhtyehò́ Byacè hò́!” Rò a héluô̌ pé̤ èthǐ ná Byacè hé pé̤ lǔ nuôtahe.

Byacè Jesǔ Oluô̌htya Pé̤ A Khǒpacè̤̌ Tahe

(Matteo 28:16-20, Marko 16:14-18, Luka 24:36-49)

19Bí Judaphú a Mò̤́nyěduô mò̤́katò̤ nuôtônyě htuô̌ shyéparǒ tônyě mò̤́khípaló̤ akhè̌nuô, a khǒpacè̤̌ tahe thè́isě lahyǎ Judaphú a khuklò́du tahe alé̤ rò a me̤ma lahyǎ kadǎ, rò bí èthǐ oplò́ tố̤lǔ dố hidò́kǔ akhè̌nuô, Byacè Jesǔ hyǎihtò oluô̌khyé pé̤ dố èthǐ klǎměkǔ rò a hé èthǐ, “Tè̤thè́plò kacṳ́kabè́ ki okuô̌dû ná thǐ ní꤮,” a hé èthǐ phúnuô. 20A héhtuô̌ pé̤ èthǐ phúnuôrò a dyéluô̌ pé̤ èthǐ ná atakhu ná arò̤̌klè̌. Bí a khǒpacè̤̌ tahe myáhtye lǔ akhè̌nuô, a thè́krṳ̂̌thè́lò̌ tapa̤ lahyǎ cò́.

21Byacè Jesǔ hé khyěthyá èthǐ, “Tè̤thè́plò kacṳ́kabè́ ki odû ná thǐ ní꤮! Rò phú vǎphè̌ nò̌hyǎ vǎ nuô, vǎ nò̌cuốkuô̌ thǐ.” 22A héhtuô̌ phúnuôrò a thè́cuố dố èthǐkhu rò a hé èthǐ, “Phyésû lahyǎ Thè́ Sǎsè̌ Byacè yě. 23Thǐ ki plwǒkyǎ ǔtè̤thû́ tahe hérò ǔtè̤thû́ ki plwǒkyǎ pǎ. Thǐ ki plwǒkyǎ ǔtè̤thû́ to hérò, ǔtè̤thû́ ki plwǒkyǎ to.”

Byacè Jesǔ Oluô̌htya Pé̤ Thomazo

24Bí Jesǔ cuốnuô̌ oluô̌ pé̤ a khǒpacè̤̌ dố hikǔ akhè̌nuô, Thomazo dố ǔ è́pó̤ lǔmwi̤ ná Didymo yětôprè̤ okuô̌ ná èthǐ bínuô to. 25A khǒpacè̤̌ yětahe hé Thomazo, “Pè̤ myáhtyehò́ Byacè hò́,” a hé pé̤ lǔ phúnuô.

Manárò a hésû èthǐ, “Vǎ ki myáhtye lipana akhǎlé̤ cwè̌okyǎ dố a takhukǔ to, htuô̌rò vǎ ki kaǔbèní̤ lipana cwè̌khǎlé̤ ná vǎ kanò̌ to, vǎ ki phû̌bèní̤ arò̤̌klè̌ acwè̌ ná vǎ takhu to hénuô, vǎ zṳ̂́eto.”

26Dốkhyě thuô̌thyótônyěnuô, Byacè Jesǔ a khǒpacè̤̌ tahe oplò́ tố̤khyělǔ dố hinuô tômě akǔ. Bínuôakhè̌ Thomazo otố̤kuô̌ ná èthǐ bínuô. Èthǐ me̤ma kadǎ tadû́rò Byacè Jesǔ hyǎnuô̌ ihtòo dố èthǐ klǎměkǔ rò a hé èthǐ, “Tè̤thè́plò kacṳ́kabè́ ki okuô̌dû ná thǐ ní꤮” phúnuô. 27Yětôphuốrò a hé Thomazo, “Hyǎmyámò̌ vǎ takhukǔyě, hyǎ rò kaǔmyádû ná nè̤ kanò̌ nuô. Zó̤hyǎ nè̤ takhunuô rò phû̌myádû vǎ rò̤̌klè̌ acwè̌yě. Thè́plò rare tǎmé̤. Tarú zṳ̂́enuô.” A hé lǔ phúnuô.

28“Vǎ Byacè, vǎ Cò́marya,” Thomazo hésû lǔ phúnuô.

29Htuô̌rò Byacè Jesǔ hé lǔ, “Nè̤ yǒ myáhtye vǎ khukhyěrò nè̤ zṳ̂́e prè́. Kayǎ dố a myáhtye vǎ to rò a zṳ̂́e tahenuô a ki ní̤bè tè̤sò̌ri,” a hé lǔ phúnuô.

Ǔ Rǎ Li Yětôba A Tè̤taze Myásû̌ Tahe

30Byacè Jesǔ dyéluô̌ pé̤ tè̤me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ dố a khǒpacè̤̌ tahe anyěhyǎ dố ǔ rǎmánuô̌ tố̤ bí li yětôba akǔ to tahenuô a oè́lǎ pǎ cò́. 31Manárò ǔ rǎo li yětôba ma thyáphú thǐ ki zṳ̂́e ná Jesǔ ma Messia, è ma Cò́marya aphúkhǔ tôprè̤, rò dố thǐ zṳ̂́e lǔ akhu-akhyěrò, thǐ ki ní̤bè thè́htwǒprè̤ agněnuô, ǔ rǎ pé̤ thǐ prè́.

21

Byacè Jesǔ Oluô̌htya Pé̤ A Khǒpacè̤̌ Thuô̌thyótôprè̤.

1Dốkhyě nyě̤tyato nuô, Byacè Jesǔ oluô̌htya pé̤ a khǒpacè̤̌ tahe dố Tiberia htyěòduhtû̌. A oluô̌htya pé̤ lǔ phútě hérò, 2Simonè Petru, Thomazo dố ǔ è́pó̤ lǔmwi̤ ná Didymo,21:2 Didymo angó̤lasá ma odǐkryě. ná Galilea ké̤ vǐ̤ Cananphú Nathanael ná Zebedeo aphúprè̤khǔ thè́nyě̤ ná Jesǔ a khǒpacè̤̌ dố aruô thè́nyě̤ cuố oplò́ ró̤lò̌ lǔ. 3Simonè Petru hé èthǐ, “Vǎ cuốpṳ̂́e tè̤̌,” a hé rò, èthǐ hé lǔ, “Pè̤ cuốkuô̌ ná nè̤,” a hé lǔ phúnuô. Phúnuôrò èthǐ sidyání̤ thòklyě rò htecuố pṳ̂́e lahyǎ tè̤̌ tadû́rò tôthè̌꤮ tôthè̌ a ní̤ tôbè꤮ to.

4Mò̤́lǐbǔhò́ rò Byacè Jesǔ ihtòo dố htyěhtû̌ nuô, manárò a khǒpacè̤̌ tahe thè́gně ná Jesǔ má̤to.

5A sudyǎ èthǐ, “Khǒbò́thyó thǐ, tè̤̌ ní̤ sálé̤ è̌?”

Rò èthǐ hésû lǔ, “Aní̤ tôbè꤮ to.”

6Rò Jesǔ hé èthǐ, “Vǐtǎ̤ thǐ itavǐ dố thǐ thòklyě cò́htwó nuôtôkyě, tè̤̌ ní̤dû pǎ.” Rò bí èthǐ me̤phú a hé akhè̌nuô, tè̤̌ní̤ è́nyacò́ akhu-akhyě, a cwihtya pé̤ ní̤dyé pǎ cò́ a itavǐ dố thòklyěkǔ to.

7Yětôphuốrò Jesǔ a khǒpacè̤̌ dố a mo̤ ní̤dyé yětôprè̤ hé Petru, “È ma Byacè nuô꤮” a hé pé̤ lǔ phúnuô. Bí Simonè Petru ní̤huô̌ lǔ hé, “È ma Byacè nuô꤮,” phúnuô akhè̌, tôphuốtuô̌ a thyáhtya khyěthyá aca̤ dố a plwókyǎ lǔ nuôtôba htuô̌rò a pá̤tǎ̤ dố htyěkǔ. 8A khǒbò́thyó dố a okyǎ dố thòklyěkǔ yětahenuô, a krwǒkhyǎka̤ kuô̌ lǔ. Èthǐ khyǎ cwitarṳ́ ka̤ní̤ itavǐ dố a ní̤bǎ ná tè̤̌ yěnuôtôba dố htyěhtû̌. Èthǐ oye̤ lǎ ná htyěhtû̌ to, a oye̤ prè́ aplè̤́ nyě̤zè̤ prè́. 9Bí èthǐ ka̤bá ohò́ athòklyě dố khǒlǒkhu akhè̌nuô, èthǐ myáhtye ǔ isû́e tè̤̌ dố miklwókhu htuô̌ná khò́mǔ tahe.

10Byacè Jesǔ Krístu hé èthǐ, “Phyé hyǎpé̤myá vǎ tè̤̌ dố thǐ pṳ̂́ní̤ nuôtôklò́ bíyě tahe.”

11Rò Simonè Petru cuốhtyanuô̌ dố thòklyěkǔ rò a cwitarṳ́htya itavǐ dố a ní̤bǎ ná tè̤̌yě dố khǒlǒkhu. Lò̌꤮ tè̤̌bèdu dố a ní̤ nuôma a o tôzè̤ ná nyǎ̤shyě ná thuô̌bè. Tè̤̌ ní̤ è́nyacò́ tadû́rò itavǐ lazè̤̌ tôcô꤮ to. 12Byacè Jesǔ hé èthǐ, “Hyǎ emò̌ lahyǎ.” Èthǐ thè́gněhò́ lahyǎ ná è ma Byacè Jesǔ akhu-akhyě, “Nè̤ ma ǔpě?” Èthǐ sudyǎ bû lahyǎ lǔ tôprè̤꤮ to. 13Byacè Jesǔ phyéní̤ khò́mǔ rò a cuốtǒ èthǐ rò a zṳ́e pé̤ èthǐ. Rò a phyéní̤ tè̤̌ rò a cuố zṳ́e pé̤kuô̌ èthǐ phúnuônuô. 14Byacè Jesǔ thyě ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě htuô̌rò a dyéluô̌ pé̤ ané̤ ná a khǒpacè̤̌ tahenuô, yě ma thuô̌phuốtôphuố hò́.

Byacè Jesǔ Ná Petru

15Èthǐ e htuô̌rò, Byacè Jesǔ sudyǎ Simonè Petru, “Giovanni21:15 Tahehenuô, a è́ lǔmwi̤ ná Bar Jonna. aphúkhǔ Simonè, nè̤ mo̤klò̌ má̤lakǒ vǎ ná kayǎ yětahe mo̤ vǎ nuô è̌?” A sudyǎ lǔ.

Rò Simonè hésû lǔ, “Ò, Byacè, vǎ mo̤ nè̤ nuôma nè̤ thè́gnědû hò́,” a hé lǔ phúnuô.

Byacè Jesǔ hé lǔ, “Myá buôení̤ vǎ thímíphú nuôtahe ní꤮.”

16Rò Byacè Jesǔ sudyǎ khyěthyá lǔ, “Giovanni aphúkhǔ Simonè, nè̤ mo̤ má̤lakǒ vǎ è̌?” A sudyǎ lǔ.

Rò a hésû Byacè, “Ò, Byacè, vǎ mo̤ nè̤ nuôma nè̤ thè́gnědûhò́.”

Rò Byacè Jesǔ hésû lǔ, “Myákhwèní̤ vǎ thímídu nuôtahe ní꤮.”

17Htuô̌rò a sudyǎ pó̤ lǔ thuô̌phuốtôphuố, “Giovanni aphúkhǔ Simonè, nè̤ mo̤ vǎ è̌?”

Byacè Jesǔ yǒ sudyǎ lǔ, “Nè̤ mo̤ vǎ è̌?” nuô thuô̌phuốhò́ akhu-akhyě, a mo̤ lǔthè́plò to. Rò a hésû lǔ, “Byacè, nè̤ thè́gně lò̌ tè̤pwǒ̤tôcô, vǎ mo̤ nè̤ nuôma nè̤ thè́gně hò́,” a hé lǔ phúnuô,

Rò Byacè Jesǔ hé lǔ, “Myá buôebuôǒní̤ vǎ thímídu nuôtahe ní꤮. 18Vǎ hécò́cò́ nè̤, bí nè̤ nacè̤́pǎ akhè̌, nè̤ nyá̤htyabè́ ní̤dyédû nè̤nyá̤htò́, nè̤ thè́zṳ̂́cuố bítě꤮ nuô nè̤ cuốbè́. Manárò shyé꤮ nè̤ muố̤prè̤́hò́ pǎnuô, nè̤ ki zó̤hte nè̤ takhu nyě̤khó pǎ. Ǔ ki cò̌klò̤ma nè̤ takhu rò ǔ ki cò̤̌cuố nè̤ dố khǎlé̤ dố nè̤ thè́zṳ̂́ cuố to nuô pǎ.” 19Byacè Jesǔ hé lǔ phúyě nuôma, a thè́ héluô̌ lǔ ná Petru ki thyě phútě pǎ rò Cò́marya alǐatakhè̌ ki oluô̌htya phútě pǎ agněnuô prè́. Htuô̌rò Byacè Jesǔ hé lǔ, “Krwǒ vǎkhyě.”

Byacè Jesǔ Ná A Khǒpacè̤̌ Dố Aruôtahe

20Bí Petru myáka̤khyě akhè̌nuô, a myáhtye Byacè Jesǔ a khǒpacè̤̌ dố a mo̤dyé lǔ nuôtôprè̤ krwǒkuô̌ èthǐkhyě. (È ma prè̤ dố a o taterè̤̌ Byacè Jesǔ bí èthǐ esèe mò̤́hé akhè̌ nuôtôprè̤ hò́, rò a sudyǎ lǔ, “Byacè, ǔpě kíré̤ isè̌tǎ̤kyǎ nè̤ pǎ pě?” nuôtôprè̤ hò́. Yěma Byacè Jesǔ thyěhíto akhè̌) 21bí Petru myáhtye lǔ akhè̌nuô, a sudyǎ Jesǔ, “Byacè, èkuô̌lě, a ki htwǒhtyakuô̌ phútě pǎ?” A sudyǎ Jesǔ phúnuô.

22Byacè Jesǔ hésû lǔ, “Vǎ ki thè́zṳ̂́ nò̌ohtwǒprè̤ tuố̤ lǔ dố vǎ hyǎpǎ kihérò, cṳ́ vǎ prè́. Nuôma nè̤ tè̤me̤ má̤to, nè̤ tè̤me̤ ma nè̤ bè krwǒkuô̌ vǎ prè́,” a hé lǔ phúnuô. 23Dố Byacè Jesǔ hé phúyě akhu-akhyě, ngó̤ luô̌pasǐcuố bò̌byelò̌ dố puố̤vyá̤ prè̤zṳ̂́etè̤phú tahe aklè̌ ná a khǒpacè̤̌ nuôtôprè̤ a thyěto hénuô̌, a hé lahyǎ phúnuô. Manárò Byacè Jesǔ hé ná a thyěto phúnuô má̤to. A hé, “Vǎ ki thè́zṳ̂́ nò̌ohtwǒprè̤ tuố̤ lǔ dố vǎ hyǎpǎ kihénuô rò cṳ́ vǎ prè́, nuôma nè̤ tè̤me̤ má̤to,” a hé phúnuô prè́.

24Prè̤ rǎmárǎdyǎ tè̤ yětahe ma vǎ dố a htwǒ Byacè Jesǔ a khǒpacè̤̌ yětôprè̤ prè́, rò a myáhtye lò̌lò̌꤮ tè̤me̤htwǒhtya ané̤ yětahe rò a rǎmárǎdyǎ prè́. A tè̤hésoluô̌ pé̤ yětahe nuôma atǒ lò̌ prè́ nuô pè̤ thè́gně.

Tè̤hébè Dốkhyě Tadû

25Khǒnyá̤yě, Byacè Jesǔ me̤tè̤ dố aruô tahenuô a oè́lǎpǎ. Ki rǎmárǎdyǎ lò̌lò̌꤮ a me̤ nuôtahe hénuôma, vǎ tane̤ ná hekhuyě tôbalò̌ cò́nuô, lé̤dyali akhǎlé̤ pòpǎ cò́to hò́.