Lúki

Sɛɛrɛ nʋwãa ʋ́

Lúki

tɩ̃’nɩ Yésú wá mɩ́ɲɔ wɛra

Sɛbɩ wá tɩ̃’mɩ wá tɩtã́ŋga

Pól wá sʋ̃mdé tákãnɩ Lúki (Kɔ́l 4.14, 2Tí 4.11) ʋ́ déeri dɔɔtɔ́rɔ́ɔ yɛ dée tɛ̃ támaa wɛrɩ, ʋ́rá tɩ̃’nɩ sɛbɩ wɛrɩ ɩ̃́ hãa ʋ́ ɔɔ ʋ́ pɩ yɛ yɩ́’ Téofíl. Ʋ́ Lúki kpoorá tɩ̃’nɩ Mɩ́déenɲi wáarɩ ɩ̃ hãa ʋ́ Téofíl kpokpoori tɛ̃ (1.3). A tʋʋ ʋ́ tɩ̃’dɩgɩ kpakɩrɩ ya, yɛ tʋ-arɩ dé tɩ́ Yésú huuri yɛ yaa wɛrɩ, sɩ́ dɩɩsɩ digbée ná kpɔɔgɩ ná dɩɩsɩ digbéeɲɔ ná kpɔɔgɩ wá sɔgɔmbɩrá ʋ tɩ̃’nɩ.

Tɩ́ Lúki kha’rɩ Téofíl wɛrɩ, pã́anɛ ʋ́ tʋʋra wá ɔɔ-ʋ ʋ́ déeri nɩ́kpóróo Gɛ́rɛ́kɩbɩ wá sɔgɔmbɔ wɛrɛ́sɩ nɩ́nɩ́ wó nɩ́nɩ́ ʋ́ fʋnnɩ Yékírí yɛ̂ɛ ba karaŋ sɛbɩ wɛrɩ wɛrɩ, ʋ́ra Lúkira yɩ́’ Téofíl, pébu Téofíl wá tɩtã́ŋgɩ́rá déeri: nɩ́nɩ́ ʋ́ fʋnnɩ Yékíre.

Lúkira yɛ bɛ́ɛ sɛɛrɛɛma támabɛ. Pʋ́gɩ́’-ʋma tákɩrsɩ ɩ̃ nanɩ yɛ tʋ̃má ʋ tɩ̃’nɛɛ, sɩ́ dé sã́ŋgɩ nɩ́pɩ́rá khã̌a tʋ dé tɩ́ ʋ sɛɛ’rɩ wɛrɩ, thɩ̃ɲaa-ʋ (1.2-4). Ʋ bɛɛma dé pɩ tʋ dé Yésú dé-uma nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’ Hɩ̃́nnáa ʋ́ khoŋgiŋ nɩ́nɩ́ wã. Tɩ́rá yɛɛrɩ ʋ́ sɛɛrɩyɛ mɩ́ɩ ɩ́ Yésú mamannɩ nɩ́pɩrɩ Yékírí wá mɩ́ɩná, ná tãgɩmasimɩ́ ɩ́ ʋ déeri, ná ʋ́ kɔ́’mɩ ná ʋ́ thɩɩmɩ, ná yɔ́ mɩ́ɩ wá yɔ́ɔ ɩ́ pɩ déeruu ɩ̃ ná nanɩ ʋ́ ba’mɩ nɩ́’batábɔkɔ ná ʋ́ yamɩ ná yɔ́ mɩ́ kɔ́ŋgɔ́nɲɩ wá yɔ́ɔ.

Sɛbɩ wá kpɩkɩŋkhaya

Kɔ́kɩ́rɔ́ 1.1-4

Jã́ Batísi ná Yésú wá hũmmi wá mɩ́ɲa 1.5–2.80

Jã́ Batísi wá sɛɛrɛ 3.1-20

Yésú wá bátízémi ná tɩ́ Sutãna má’nʋʋ keri wɛra 3.21–4.13

Yésú wá hɩ̃tansɩ Galíle maráará ná mɩ́ɩ ɩ́ ʋ déeri ní wɛra 4.14–9.50

Tɩ́ Yésú ku’ri Galíle ɩ̃ yóo Jerúzalɛ́m wɛra 9.51–19.27

Yésú wá kɔ́’mɩ ná ʋ́ thɩɩmɩ ná ʋ́ humo 19.28–23.56

Tɩ́ Yésú yaarɩ huuminá wɛra 24.1-12

Tɩ́ Yésú bʋka’rɩ ʋ́ thĩ ʋ́ mamannɩbibinɛ ná tɩ́ Yékírí yɛɛrɩ ʋ́ kã́nɩ́ ní thʋ’nná wɛra 24.13-53

Kɔ́kɩ́rɔ́

¹Nɩ́khãgaa Téofíl, nɩ́’ kɔ́ŋgɔ́mbɩ hʋkɛɛrɩma ɩ̃ bʋkaa mɩ́ɩ ɩ́ déeri ɩ̃ thoo kãmbɩ á sɔgɔmbɩrá wɛra. ²Nɩ́’ pɩ́ ɲáanɩ ɩ́ mɩ́ɩɲɩnɩ pɩ́ yíbíre ɩ̃ kɔ́rɩ́ gɩ ɩ́ kɔ́kɩ́rɔ́ɔrá wɛrɩ, pɩ́rá bannɩ ba dée Yékírí wá sɛɛrɛsɛɛ’rɩbɩ yɛ bʋkaa a ɩ́. ³Tɩ́rá yɛɛrɩ, waatɩ ʋ́ mɩ pʋ́gɩ́’rɩ mɩ́ɩɲɩ wá bɛ́ɛ’ ɩ̃ nanɩ tákɩrsɩ ɩ̃ kɔ́rɩ́ gɩ ɩ́ toominá, mɩ́ keri sɩ́ mákɩ́rá ná mɩ́na tɩ̃gɛɛ tɛ̃ pãtɩ́ ɩ tannɩ ɩ̃ thoo kãmbɩ wɛrɩ, ⁴sɩ́ dé sã́ŋgɩ mʋ́ tʋ kha’ mɩ́ɩ ɩ́ mʋ núuni wɛrɩ, dé-ima mɩ́ɲáŋ.

Tɩ́ Yékírí wá mɩnɩgɩ sɛɛ’rɩ Jã́ Batísi wá hũmmi wá mɩ́ɩ wɛra

⁵Júde maráa ɩthakho Éródi wá ɩgɩ wá pã́nná, Yékírí wá thɔgɩnnǎa ɔ̌ɔ yɛ bʋ́, ʋ́ pɩ yɛ yɩ́’ Zákarɩ́. Ʋ yɛma Yékírí wá thɔgɩnnaa Ábɩ́yá wá ginnakharɔ, yɛ ʋ́ harɩ dé-uyaama thɔgɩnnɩ́khãgaa Áarɔ̃́ wá kóyo. Pɩ yɛ yɩ́sɔɔma Élízábɛ́tɩ. ⁶Terem-biyaama Tamaŋ Yékírí wá wɔ́ɔrɔ yɛ kɔ́rɩ́ ʋ́ khɩ̃nnɩ ná ʋ́ sɛɛrɛrɩ kɔ́’mɔ. ⁷Yɛ pɩ yɛ biinɔ́ wã, pébu, Élízábɛ́tɩ dé-uyaama kaahũŋhara; yɛ khã’-pɩyaama tɛ̃.

^8-9Ɔ khɩɩ sɩ́ ba mákɩ́rá ná Zákarɩ́ ná ʋ́ ginnakha nɩ́pɩ́rá mákɩ́nná ná pɩ dé pɩ́ sʋ̃mɩnnɩ Yékírí wá wɔ́ɔnná. Zákarɩ́rá mákɩ́nná ná ʋ dóoŋ Tamǎaŋ thɩya’duki wá dɔ́gɩ́rá ɩ̃́ tho’ datɩkɔ́rɔ́nnɩ, pébu, ʋ́ra pɩ déerá kharátɩ̃ɩnɩ́tɩ̃ɩnɩ́ ɩ̃ mákɩ́rá.

¹⁰Pãtɩ́ ʋ dóonná yɛ̂ɛ tho’ datɩkɔ́rɔ́nnɩ wɛrɩ, nɩ́’ kɔ́ŋgɔ́mbɛ́ pĩ́ŋgínná kpaagɩrá yɛ̂ɛ ɲɩ́ŋ Yékíre. ¹¹Zákarɩ́rá ɲáa Tamǎaŋ mɩnɩgɩ wá ɔɔ. Ʋ́ mɩnɩgɩ nɩɩnaŋ-ʋyaama datɩkɔ́rɔ́ŋ thokharɩ wá dé’ diŋgo. ¹²Pãtɩ́ Zákarɩ́ ɲáanʋʋ wɛrɩ, ʋ́ phĩnné khoroo tákɩrsa. ¹³Yɛ mɩnɩgɩrá sɛɛrɩyɛ Zákarɩ́rɩ kha’ hã ʋ́ yɛɛ phãnɩgɛ́ kɔ́rɔɔ wa, pébu, Yékírí nú-uri ʋ́ ɲɩ̂ɩnna. Yɛ kha’ ʋ́ harɩ Élízábɛ́tɩra ba hũmma bikhoo ʋ́ ʋ́rɩ́ Zákarɩ́ra ba yɩ́’ Jã́. ¹⁴Tɩ ba nʋʋ ʋ́ thĩnɔ tákɩrsɩ yɛ nɩ́’ kɔ́ŋgɔ́mbɛ ba kpánnɛ́ɛma ʋ́ hũmmi wá mɩ́ɩná, ¹⁵pébu, ʋ ba déma nɩ́kpóróo Tamǎaŋ wɔ́ɔrɔ. Ʋ́ ba ɲʋ́ divɛ̃́ ná thãhʋʋmɩ wã; Yékírí wá Niɲêe ba hĩɲoo waatɩ ʋ́ ʋrɛ ʋ́ nɩ́ɲáa dɔ́gɩ́rá wɛra. ¹⁶Ʋ́râa ba dé sã́ŋgɩ Ísíráyɛ́l bibirá fɩ́’rɩ́ písi pɩ́ Tamaŋ Yékínná. ¹⁷Ʋ́râa ba khɩrɩɩ Yékírí wá wɔ́ɔrɔ yɛ́ hɩ̃tɩ ʋ́ hɩ̃́ŋgɩ́nnáaÉlí wá dɔ́mmɩ ná ʋ́ wɔ́rgɩ wá hũŋge. Yɛ kha’ ʋ ba yɛɛma siibi ná pɩ́ bibi wá dɔ́sɛ́ ɲá kãmbɩ yɛ́ fɩ́kɩ́ŋ ɲíntã́ŋkpɩ̃́’nɩ́pɩ pɩ́ hɩ̃tɩ nɩ́’ termembi wá wɔ́ɔmɩ wá hũŋge, sɩ́ dé sã́ŋgɩ ʋ́ sɔ́ɔbɩ́ŋ thĩiní sa rɩ, tɩ́ hɩ̃tɩ Tamaŋ wá hɩ̃tansa.

¹⁸Zákarɩ́rá pʋ́gɔɔ kha’ mʋ́nnɩ ma dé yɛ́ wɔ́nnɩ́ tʋ kha’ thɩ̃ɲaa-ʋ, pébu, khã’-mama yɛ má hanná khãgɩ tɛ̃. ¹⁹Mɩnɩgɩrá kha’ manâa Gábɩ́rɩ́yɛ́lna. Ma nɩɩnɩma Yékírí wá the’ ɩ̃́ dé ʋ́ sʋ̃mɩna. Sʋ̃ŋ-ʋrɩ-mama dé ma ba sɛɛrɩyɔɔ sɛɛrɛ nʋwãa wɛnnɔ. ²⁰Yɛ kha’ ʋ ba déma nʋ́máaná; ʋ́ ba wɔ́nnɩ́ sɛɛrɛɛ ya watata ɩ̃́ ná naŋ khɩɩ ʋ́ ɩ́ mɩ́ɩɲɩna ba naŋ wɛrɩ, pébu, ʋ khãa má sɛɛrɛ ʋ́ ma sɛɛ’rʋʋ wɛrɩ wa, yɛ ɩ́ mɩ́ɩɲɩna ba namma ná ʋ́ khɩɩra ba kuso.

²¹Tɩ́ pã́nná nɩ́pɩra yɛ tɛɛma Zákarɩ́ra. Dé-siyaa-bɩ́-bʋma tʋ̃́nnɛ́ɛsɩ pãtɩ́ ʋ dáɩrɩ bʋ́ Yékínthɩya’duki wá dɔ́gɩ́rá wɛra. ²²Waatɩ ʋ́ ʋ ku’ri wɛrɩ, ʋ wɔ́rɔ́ɔ yɛ̂ɛ sɛɛrɛɛ bɩ́ ya. Yɛ fɩ́náa nɩ́pɩ khɛɛrɩ yɛ tʋʋ dé tɔ́ mɩ́nɛ ʋ ɲáanɩ Yékínthɩya’duki wá dɔ́gɩ́rá. Ʋ́ kɔ́kɩ́rɔ́ yɛ̂ɛ sɛɛrɛɛ bɩ́ núŋmanɩsɔ yɛ hɩ̃taa nʋ́ máaŋgɩnɛ. ²³Mʋ́ Zákarɩ́ wá sʋ̃mdékhɩbɩ hĩini wɛrɩ, ʋ́ fɩ́gɩ́ písée ʋ́ nɩɲɔ. ²⁴Tɔ́ pã́nɛ́ kha’ ma yee bʋ́, ʋ́ harɩ Élízábɛ́tɩrá khɛɛ dɔ́ɔrɩ ɩ̃ kóorígó ri fergi bímʋ́wã́a’ yɛ̂ɛ kʋ̃ŋ kha’ ²⁵mʋ́nnáa Tamaŋ kenni ma yɛ khori ma nɩɩsɩ nɩ́pɩ wá wɔ́ɔrɔ.

Tɩ́ Yékírí wá mɩnɩgɩ sɛɛ’rɩ Yésú wá hũmmi wá mɩ́ɩ wɛra

²⁶Élízábɛ́tɩ wá dɔ́ɔrɩ wá fergibi má’nɩ́kpo fergeerá, Yékínná písée sʋ̃nɩ ʋ́ mɩnɩgɩ Gábɩ́rɩ́yɛ́l Galíle maráa nɩɩ wá yɔ́ɔ bʋ, ɩ́ pɩ yɩ́’ Názáarɛ́tɩ, ²⁷ɔ hãnɩmboŋ yaaŋfʋ̃mɩ thã, ʋ́ pɩ yɩ́’ Márɩ́yámu. Ʋ yɛma nákɔrɩɩnɔ, pɩ̂ɩ yɩ́sɔɔ Jozɛ́fɩ, ʋ́ déerá ɩthakoo Davíti wá kóyo. ²⁸Mɩnɩgɩrá yóo ú thãná ɩ̃ ná kha’ thɩya’-manʋʋ, ʋ́ ʋ́ Tamaŋ khɔrɔ’rɩ tákɩrsɩ wɛrɩ, ʋ ʋ́ kpoogo. ²⁹Sɩ́ sóo Márɩ́yámu wá hakɩra ʋ́ pʋ́gɩ́ ʋ́ thĩ kha’ pé thɩɩ thĩnúu wɛraa?

³⁰Mɩnɩgɩrá sɛɛrɩyɔɔ kha’ hã ʋ́ yɛɛ phãnɩgɛ́ kɔ́rɔɔ wa, pébu, bu-uma kɩrɩ gɩ́ ku’ri Yékírí thã. ³¹Kha’ ʋ ba khɛma dɔ́ɔrɩ, ɩ̃́ hũŋ bikhoo ɩ̃́ yɩ́sɔɔ Yésú. ³²Ʋ ba déma nɩ́kpóróo yɛ pɩ ba yɩ́sɔɔma Yékíŋ Kpóróo wá Bikhee. Tamaŋ Yékírêe ba hãa-ʋ ʋ́ khãgaa Davíti wá ɩthakhokinɛ. ³³Ʋ́râa ba dé Jakɔ́pɩ wá kóibi wá ɩɩrɩ kutúru; ʋ́ ɩgɩrá ba hɩ̃tɩ kpʋ̃́ʋnɩ́ɲáanɔ wã. ³⁴Márɩ́yámuná kha’ mʋ́nnɩ sɩ wɔ́nnɩ́ dé yóo, pébu, ma tʋʋ khomɩ́ɩ thoŋ naa? ³⁵Mɩnɩgɩrá sɛɛrɩyɔɔ kha’ Yékírí wá Niɲêe ba baŋ ʋ́ bʋ, yɛ Yékɩ́ŋ Kpóróorâa ba kaa-ʋ ʋ́ wɔ́rgɛ pãtɩ́ wóomina kaa nɩ́nɩ́ wɛra. Tɩ́rá yɛɛrɩ, bii ú ʋ ba hũŋ wɛrɩ, pɩ ba yɩ́sɔɔma Yékírí wá Bikhee, Yékírí Wáa-ʋ. ³⁶Yɛ kha’ ʋ́ ná Élízábɛ́tɩ ʋ́ ku’ri tɩtã́ŋ kpooro wɛrɩ, ʋ́ ná ʋ́ khãgɩsɩnɛ mɛ, ʋ ma dɔ́ɔrɛ yɛ̂ɛ ba hũŋ bikhoo. Ʋ́ ʋ́ pɩ yɛ yɩ́’ kaahũŋharɩ wɛrɩ, ʋ́ dɔ́ɔrɩ wá fergibi má’nɩ́kporá wɛrɩ, ³⁷pébu, Yékíré kpũŋ mɩ́ɩnɩ wã. ³⁸Márɩ́yámuná kha’ maná wɛ; ma ma Tamǎaŋ déko. Ɩ́ mɩ́ɩɲɩna dé pãtɩ́ ʋ kha’rɩ wɛra. Tɩ́ kpãnaa bʋ, mɩnɩgɩrá taraa.

Tɩ́ Márɩ́yámu kpaayannɩ ɩ̃ yóo Élízábɛ́tɩ thã wɛra

³⁹Mʋ́ tɩ buuri pɔ́ khɩbɩ wɛrɩ, Márɩ́yámuná yaa yɛ̂ɛ yóo haabɩnsɛ Júde sɩrgɩrá, maráa ʋ̂ʋ tátíse wɛrɩ, ɩ́ nɩɩ wá yɔ́ɔ bʋ. ⁴⁰Mʋ́ ʋ nannɩ ní ʋ́ ná dóoró Zákarɩ́ wá kórgírá, ɩ̃ thɩɩga Élízábɛ́tɩra. ⁴¹Tɩ́ Élízábɛ́tɩ núuni Márɩ́yámu wá thɩɩnnɩ wɛrɩ, biirá kpɩ́rgɩ́yá ʋ́ thĩ wá dɔ́gɩ́rá. Yékírí wá Niɲé hĩi Élízábɛ́tɩrɩ, ⁴²ʋ́ sʋ́rɩ́yá kha’ bu-uri kɩrgɩ ɩ̃ taraa hapɩ wá bɛ́ɛ’ mɛ, yɛ bii ûu ʋ́ dɔ́gɩ́rá wɛrɩ, kɩrɩ-ʋrɩ. ⁴³Yɛ kha’ ye! Mʋ́nnɩ sɩ déeri yóo yɛ má Tamǎaŋ nɩ́ɲáanâa baŋ má thãnâa? ⁴⁴Kha’ tɩ́ ma núuni ʋ́ thɩɩnnɩ wɛrɩ, tɩ́ nʋwãa biinɔ ʋ́ kpɩ́rgɩ́yá má dɔ́gɩ́rá. ⁴⁵Yɛ kha’ wɛ́ɛ ʋ́ khãanɩ ɩ̃ tʋʋ dé Tamǎaŋ sɛɛrɛ ʋ́ pɩ sɛɛ’rʋʋ wɛrɩ, ʋ ba déma mɩ́ɲáŋ wɛrɩ, kɩrɩ-ʋrɩ.

Márɩ́yámu wá tɩ̃ŋga

⁴⁶Márɩ́yámuná kha’

Ma kpónnó’ma Tamannɩ má dɔ́gɩnɛ mɛ,

⁴⁷yɛ nʋʋmɛ́ thãgɩ ma ɩ̃ dɛɛ má Hɩ̃́nnáa Yékínná.

⁴⁸Pébu, ɲá-ʋrɩ má hɩ̃tansɩrɩ yɛ keri ma, manɩ mâa ʋ́ déko wɛra.

Yɛ ɩ̃ kɔ́rɩ́ gɩ fɛɛrá, nɩ́pɩ wá bɛ̂ɛ’ ba kɩ́ kʋ̃mma waatɩ wá bɛ́ɛ’ kha’ harɩ wɛ kɩrɩ-ʋ́nnɩ,

⁴⁹pébu, Yékíŋ Wɔ́nnáa dé-uri-mama déemé pɛrɩ wa;

ʋ́ra pɩ yɩ́’ Yékíre.

⁵⁰Nɩ́’ pɩ̂ɩ phãnɩ Yékírí wɛrɩ, pɩ́ nʋmansɛ kɔ́rɔɔma tɩ́kɩ́ŋ ná pɩ́ kóibinɛ kɩ́ sũŋ ní.

⁵¹Déegée-uma wɔ́rgɛ, yɛ tɩɩgɩra nɩ́’ pɩ̂ɩ ɲísíbɛɛkã́kásɩnɛ pɩ́ dɔ́sɩ́rá,

⁵²ɩ̃ sũunigo ɩɩbɩrɩ, yɛ yaarɩga ɲaanɩnnɩbɩra,

⁵³ɩ̃ hãa khʋ̃mɩnɩ́pɩrɩ mɩ́ kɩrɩɩ, ɩ́ wɔ́ɔrɛ ya,

yɛ nɩ́nɩ́ nɩ́’ pɩ́ daforonni wɛrɩ, pɩ́ khũni dé’ pórse.

^54-55Yékírí tɛ̃́fɩ́ŋ-ʋma Ísíráyɛ́l bi bí déeri ʋ́ sʋ̃mdébibiri wɛra.

Ʋ phaa Ábráhám ná ʋ́ kóibiri wa,

dé pɩ́ nʋmansɛ kɔ́rɔɔma waatɩ wá bɛ́ɛ’ pãtɩ́ ʋ sɛɛ’ra sɩ́ ɩ̃bɩ khãgɩbɩrɩ wɛra.

⁵⁶Márɩ́yámuná ná hɩ̃taa Élízábɛ́tɩ thãná má pɔ́ fergi bísãa’nʋ, tɩ́ kpãnaa bʋ ʋ́ khũno.

Jã́ Batísi wá hũmmi wá mɩ́ɲa

⁵⁷Pãtɩ́ Élízábɛ́tɩ wá hũmpã́nɩ́ nannɩ wɛrɩ, ʋ́ hũni bikhoo. ⁵⁸Pãtɩ́ ʋ́ máagɩ́ntákãmbɩ ná ʋ́ nɩ́pɩ núuni kha’ ʋ́ nʋmansɩ kɔ́’rɩ Tamannɩ ʋ́ déyoo déemo wɛrɩ, pɩ̂ɩ yɛ kpánnɛ́ɛ kpoogo. ⁵⁹Tɩ́ pɩ hũnnuu wɛrɩ, khɩɩbɩ má’nɩ́sãa’ khɩɩrá, pɩ́ baa ʋ́ huureekhara. Nɩ́pɩ́râa bɛ́ɛ hãa-ʋ ʋ́ sii wá ɲísíginɛ kɩ́ déeri Zákarɩ́. ⁶⁰Yɛ ʋ́ nɩ́ɲáaná kha’ káarɩ, pɩ ba yɩ́sɔɔma Jã́. ⁶¹Pɩ́ sɛɛrɩyɔɔ kha’ ɲísígɛ̌ɛ hũŋgira bʋ́ ʋ́ tɩtã́anná wã. ⁶²Pɩ́ pʋ́gɩ́ bii wá siiri núŋmanɩsɔ kha’ kʋ̃́nnɩ́ ɲísíge ʋ bɛ́ɛ hã ʋ́ biiraa? ⁶³Ʋ́ kha’ pɩ hã ma tápho’ro; pɩ́ hãa-ʋ tɩ́, ʋ́ tɩ̃’nɩɲa bʋ́ kha’ ʋ́ ɲísígírâa Jã́. Maagɛ́ kɔ́rɩ́ nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’ mɛ. ⁶⁴Tɩ́ khanná fɩ́, Zákarɩ́ wá dɛrɛmbinná fárɩ́yá, ʋ́ wɔ́rɔ́ɔ yɛ̂ɛ sɛɛrɛɛ yɛ̂ɛ fʋʋ Yékírí wá ɲísí nʋʋga. ⁶⁵Phãnɩgɛ́ kɔ́rɩ́ pɩ́ máagɩ́ntákãmbɩra; pɩ́ nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’ yɛ sɛɛ’ma ɩ́ mɩ́déenɲini Júde maráará, tátí’maráa bɛ́ɛ’ pʋ mɛ. ⁶⁶Dé-siyaama kã́kásɩ nɩ́’ pɩ́ núuni ɩ́ mɩ́ɩɲɛnɩ wɛrɩ, pɩ́ kha’ bii wɛ̌ɛ hũŋgé ba hɩ̃tɩ bʋ́ wa! Pébu, Tamǎaŋ déki dʋ’raa-ʋ́-bʋma mɩ́ɲáŋ.

Zákarɩ́ wá tɩ̃ŋga

⁶⁷Yékírí wá Niɲé hĩi bii wá sii Zákarɩ́rɩ, ʋ̂ʋ sɛɛ’ Yékírí wá nʋ́gɩsɛɛrɛ kha’

⁶⁸Tamaŋ ʋ́ déeri Ísíráyɛ́l bibi wá Yékírí wɛrɩ, kɩrɩ-ʋrɩ,

pébu, baŋ-ʋrɩ kerma ʋ́ nɩ́pɩrɩ ɩ̃ hɩ̃́nɩ́ bɩ;

⁶⁹kha’ hã-ʋrɩ-ɩ̃bɩ́rɩ́ma Hɩ̃́nnáa kṹuŋ kutúru, ʋ́ déeri ʋ́ sʋ̃mdée Davíti wá kóyo.

⁷⁰Yɛ sɩ́ra ʋ yɛɛra ʋ́ hɩ̃́ŋgɩ́nnɩ́bɩ́rá khɩrɩya sɛɛrɩyɛ khʋ̃ɩ khʋ̃ɩ kha’

⁷¹ma ba hɩ̃́ŋ ɩ̃bɩ́rɩ́ ɩ̃bɩ pɩ̃́ɩnɩ́bɩ ná ɩ̃bɩ ĩ’nibi wá bɛ́ɛ’ déko.

⁷²Tɩ́rá yɛɛrɩ ɩ̃bɩ sekóbi wá nʋmansɛ́ kɔ́rɔɔ, yɛ ʋ́ wógíró ʋ́ nɩ́ɩnɛ́ɛ sɩ́ ʋ khonni bɩ́ wɛra.

^73-75Yɛ sɩ́ra Yékírí kanna sɛɛrɩyɛ ɩ̃bɩ sii Ábráhám kha’ ma ba hɩ̃́ŋ ɩ̃bɩ́rɩ́ ɩ̃bɩ pɩ̃́ɩnɩ́bɩ wá déko,

sɩ́ dé sã́ŋgɩ ɩ̃bɛ́ thɩɩgɔɔ kaadé phãnɩgɛ, yɛ́ kɔ́’ ʋ́ mɩ́ɩɲɩnɩ kɔ́’mɔ, yɛ́ dé mɩ́ɩ ɩ́ terenni ʋ́ wɔ́ɔrɔ

fɔ́’ ɩ̃́ ná naŋ ɩ̃bɩ humo.

^76-77Yɛ bii ú pɩ hũnni mɛ́’nɩ wɛrɩ, pɩ ba yɩ́sɔɔma Yékíŋ Kpóróo wá hɩ̃́ŋgɩ́nnáa,

pébu, ʋ ba khɩrɩɩma Tamanná ɩ̃́ hafɩɩ ʋ́ khɩ̃ɩnnɩ yɛ́ sɛɛ’ ʋ́ nɩ́pɩ́rá tʋ kha’ dé-birma mɩ́pɩ̃́ɩɲɩ,

yɛ Yékínna ba sɛ́ɛ hã-bɩ-ɩ́ma yɛ́ hɩ̃́ŋ bɩ.

^78-79Kha’ á nʋmansɛ kɔ́’ma Yékínni kɔ́ŋ,

tɩ́rá yɛɛrɩ ʋ ba yɛɛma táyɛ́sɩ́gɛ́ ku’ ní thʋ’nná,

ɩ̃́ baŋ ɩ̃bɩ́rɩ́ bʋ ɩ̃́ khɛɛbɩŋ pãtɩ́ khɩɩra ku’ fʋ̃ŋ ɩ̃́ yɛ́’rɛ́’ nɩ́’ pɩ̂ɩ tápírgírá yɛ̂ɛ huumi wá déko wɛrɩ,

yɛ́ yee ɩ̃bɩ́rɩ́ wɔ́ɔwóoŋkhɩ̃nnɔ.

⁸⁰Biira yɛ khã’ma ʋ́ wɔ́ɔmɩnɛ. Mʋ́ ʋ khã’nɩ, ʋ́ yóo gbirinná ɩ̃ ná hɩ̃taa watata ɩ̃ ná nanɩ ʋ́ bʋka’ khɩɩrɩ Ísíráyɛ́l bibinɛ.

Yésú wá hũmmi wá mɩ́ɲa

(Mat 1.18-25)

¹Tɩ́ pã́nná, ɩthakho kpóróo Sézáarɩ Ógísítíi sɛɛrɩyɛ nɩ́pɩ kha’ pɩ thʋ̃’ má sɩrsɩ nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’ mɛ. ²Sɩ́ dʋ́gɩ́ɩ thʋ̃’nɛɛsɛrɩ dé-siyaama waatɩ ʋ́ Kíréni déerá fãgɩmaŋ Síirí sɩrgɩrá wɛrɩ, ³yɛ nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’ yɛ yóoma pɩ́ thĩkpónso, dé pɩ ná thʋ̃’ pɩ. ⁴Tɩ́rá yɛɛrɩ Jozɛ́fɩrá yaa Galíle maráa bʋ, nɩɩ ɩ́ pɩ yɩ́’ Názáarɛ́tɩ ɩ̃ yóo Júde maráa bʋ, ɩthakho Davíti wá nɩɩ ɩ́ pɩ yɩ́’ Bɛ́tɩ́lɛ́hɛ́m, pébu, dé-uma Davíti wá thĩnɩ́na. ⁵Ʋ́ ná ʋ́ hãnɩmbii Márɩ́yámuná yóorá thʋ̃’nɛɛsɩrá, yɛ ʋ́ra yɛma dɔ́ɔrɛ. ⁶Tɩ́ pɩ yɛ Bɛ́tɩ́lɛ́hɛ́mɩná wɛrɩ, Márɩ́yámu wá hũmpã́nná nana. ⁷Ʋ́ hũni bikhoo; ʋ́rá déerá ʋ́ dʋ́gɩ́ɩ biira. Ʋ́ birmoo dóobíphe’ye yɛ hʋ̃nnɩgɔɔ karaŋgbóko, pébu, pɩ yɛ buu hʋ̃ŋkharɩ khɩrɩsagɩ’dukirá wa.

Khʋnnɛɛnɩbɩ ná Yékírí wá mɩnɩgɩbɩ wá mɩ́ɲa

⁸Ʋ́ maráa kpoorá, sã́nɩ́khʋnnɩbɛ̂ɛ yɛ ní pɩ́ khʋnnɛɛkpã́ɩgɩ́rá. Pɩ yɛ hɩ̃́nɩ́ɩma kãmbɩ isensi yɛ̂ɛ keŋ pɩ́ sã́nɩ́ba. ⁹Tamǎaŋ mɩnɩgɩ ʋ́kpóo kuso bɩ́ bʋ, yɛ ʋ́ Tamaŋ kpoo wá sáʋrá dée má táyɛ́sɩ́gɛ ɩ̃ sã́nɩ́ kṹní bi. Phãnɩgɛ́ kɔ́rɩ́ bɩ tákɩrsa. ¹⁰Mɩnɩgɩrá sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ hã pɩ́ yɛɛ phãnɩgɛ́ kɔ́’ pɩ ya, dé bam-manɩma dé ma ba sɛɛ’ pɩ sɛɛrɛ nʋwãa ʋ̂ʋ ba dé kpánnɛ́ɛsɩ nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’rá mɛ. ¹¹Yɛ kha’ hũm-birma fɛɛrɩ Hɩ̃́nnáa ɩ̃ hãa bɩ Davíti wá nɩɩná. Ʋ́rá déeri Tamaŋ yɛ dée Yékírí wá Sakhanɩ́nna. ¹²Kha’ mɩ́ɩ tɩ́ pɩ ba khɛ yɛ́ tʋ wɛrɩ, pɩ ba ná ɲá ná pɩ birme biboŋgi dóobíphe’ye yɛ hʋ̃nnɩga gɩ karaŋgbóko. ¹³Tɩ́ khanná fɩ́, tɔ́ mɩnɩgɩkũnni wá tɔ́ɔ kuso ní thʋ’nná ɩ̃ nannɩɲa ɔ mɩnɩgɩrá, pɩ̂ɩ fʋʋ Yékírí wá ɲísí nʋʋgɩ kha’ ¹⁴ʋ́râa sáʋnɔ ní thʋ’nná, yɛ ʋ yɛɛ bɛmmɛ́ hɩ̃tɩ nɩ́’ pɩ̂ɩ ʋ́ dɔ́gɩ́rá fa fãnɩŋgɩrá wɛra.

¹⁵Pãtɩ́ mɩnɩgɩbɩ kã́nnɩ ní thʋ’nná sóo wɛrɩ, sã́nɩ́khʋnnɩbɩrá sɛɛrɩyɛ kãmbɩ kha’ pɩ yɛɛ ɩ̃bɛ́ yóo Bɛ́tɩ́lɛ́hɛ́m ná keŋ mɩ́ɩ tɩ́ Tamaŋ yɛɛrɩ pɩ́ sɛɛrɩyɛ ɩ̃bɩ́rɩ́ kha’ tɩ́ déeri ní wɛra. ¹⁶Pɩ́ yóo haabɩnsɛ ɩ̃ ná ɲáa Márɩ́yámu ná Jozɛ́fɩ ná biboŋgiri hʋ̃nnɩgannɩ karaŋgbókírá. ¹⁷Pãtɩ́ pɩ ɲáanɩ gɩ sóo, pɩ́ khɛɛ mɩ́ɩ ɩ́ pɩ núuni biboŋgi wá mɩ́ɩná wɛrɩ, ɩ̃ thowee. ¹⁸Nɩ́’ pɩ́ núuni sã́nɩ́khʋnnɩbɩ wá sɛɛrɛrɩ wɛrɩ, dé-uri-bɩ́-bʋma maaga. ¹⁹Yɛ Márɩ́yámuná kannɩga ɩ́ mɩ́ɩɲɩnɩ ʋ́ dɔ́gɩ́rá yɛ̂ɛ kã́ká’ ɩ́. ²⁰Tɩ́ kpãnaa bʋ, sã́nɩ́khʋnnɩbɩrá fɩ́gɩ́ yɛ̂ɛ písi yɛ̂ɛ fʋʋ Yékírí wá ɲísí nʋʋgɩ ɩ̃ dɛɛ tɛ́ɛ tɩ́ pɩ núuni ná tɩ́ pɩ ɲáanɩ wɛra. Pãtɩ́ mɩnɩgɩ kha’rɩ wɛrɩ, mʋ́nnáa ɩ́ mɩ́ɩɲɩ déeri.

Yésú wá bʋka’mɩ Yékínthɩya’dukirá

²¹Tɩ́ pɩ hũnni biiri wɛrɩ, khɩɩbɩ má’nɩ́sãa’ khɩɩrá, pɩ́ huuriyoo yɛ hãa-ʋ Yésú ɲísíge. Kɩ́rá déerá ɲísí gí mɩnɩgɩ hãana’na ná ʋ́ nɩ́ɲáana yɛ nanɩ khɛɛ ʋ́ dɔ́ɔrɩ wa. ²²Tɩ́ wɩ́rɩ́khɩbɩ nannɩ ɩ̃ mákɩ́rá maŋ mɩ́ Yékírí hãanɩ Moyíziri wɛrɩ, Jozɛ́fɩ ná Márɩ́yámuná yóo biinɔ Jerúzalɛ́m ɩ̃ ná bʋkaa ʋ́ Tamanna. ²³Pébu, tɩ̃’-sɩrma Tamaŋ Yékírí wá mammɩ wá sɛbɩrá kha’ dʋ́gɩ́ɩ bikhoo wó dʋ́gɩ́ɩ bikhoo, pɩ khonní hã ʋ́ Tamanna.2.23 Ná keri Ku’ 13.2, 12²⁴Yɛ mákɩ́n-sɩyaa ná pɩ khoŋ he’ri bíɲɔ wɛrɛ́sɩ táfɩ́rhe’ri bíɲɔ2.24 Ná keri Lév 12.8 ɩ̃́ hã bɩ́ Tamannɩ pãtɩ́ ʋ́ mammɩ kha’rɩ wɛra. ²⁵Yɛ ɩ̃ mákɩ́rá ná ɔ wáyɛ̂ɛ yɛ Jerúzalɛ́mɩná, ʋ́ pɩ yɛ yɩ́’ Símíɲɔ́. Ʋ́ wáɩ dé-uyaama nɩ́’ termemmi yɛ dée wɛ́ɛ ʋ́ kɔ́’rá Yékírí wá mɩ́ɩnɩ kɔ́’mɔ. Ʋ yɛ tɛɛma wɛ́ɛ ʋ̂ʋ ba wóoró’ Ísíráyɛ́l bibi wá dɔ́sɩ wɛra. Yékírí wá Niɲe yɛ-ʋ́ma kpoogi, ²⁶yɛ khɩrɩya sɛɛrɩyɔɔ kha’ ʋ́ ba hu kaa ɲá Tamaŋ Yékírí wá Sakhanɩ́nnɩ wã. ²⁷Ʋ́ Nii kpoorá tã́a ɩ̃ yóo ú Yékínthɩya’dukirá. Waatɩ ʋ́ Yésú wá hũntábɩ banna ʋ́ Yékínthɩya’dukirá, dé pɩ ba dé pãtɩ́ Yékírí wá mammɩ kha’rɩ wɛrɩ, ²⁸Símíɲɔ́ná kpórí biiri désírá yɛ thɩɩga Yékírí ɩ̃ kha’

²⁹Á Tamaŋ, ʋ wɔ́nnɩ́ hã ʋ́ sʋ̃mdébii khɩ̃nnɩ wɛrá,

ʋ́ yóo ú khãgɩbɩ thãná dɔ́ɔwóoŋge ɩ̃ mákɩ́rá pãtɩ́ ʋ kha’rɩ wɛra.

³⁰Dé má thĩ ɲá-manɩ Hɩ̃́nnáanɩ má yíbíre pɩ̃ɩ;

³¹Hɩ̃́nnáa ʋ́ ʋ sɔ́ɔbɩ́nnɩ nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’ ɲáa-ʋ;

³²ʋ́ déeri táyɛ́sɩ́ gɩ̂ɩ ba pã́gɩ́ɩ dunɲathĩiɲi wá wɔ́ɔrɩ yɛ́ yɛɛ Ísíráyɛ́l bi bí déeri ʋ́ thĩini wɛrɩ, pɩ́ bu kpórso.

³³Maagɛ́ kɔ́’rá Yésú wá hũntábɩrɩ ɩ̃ dɛɛ sɛɛrɛ ʋ́ sɛɛ’rɩ ʋ́ mɩ́ɩná wɛra. ³⁴Símíɲɔ́ná yee dʋwaabɩ́ hãa bɩ yɛ sɛɛrɩyɛ bii wá nɩ́ɲáa Márɩ́yámuni kha’ Yékíré khonni bii wɛ saa-ʋ, sɩ́ dé sã́ŋgɩ kɔ́ŋgɔ́mbɛ́ séŋ yɛ kɔ́ŋgɔ́mbɛ́ kpórí Ísíráyɛ́lná. Ʋ́râa ba dé mɩ́ɩ tɩ̂ɩ ba bʋká’ kha’ Yékínna déegéema, yɛ pɩ́ ba pɩ́yɔɔ wa, ³⁵yɛ ʋ ba yɛɛma nɩ́’ kɔ́ŋgɔ́mbɩ wá dɔ́ɔkã́kásɛ́ ku’ toroo bʋ. Yɛ ná ʋ́rɔ, tɩ ba dóorôoma pãtɩ́ pɩ kpʋ̃́ʋ nɩ́nɩ́ kpersɔɔrɩnnɔ wɛra.

³⁶Tɩ́ pã́nná ɔ harɛ̂ɛ yɛ fɩ́, ʋ́ pɩ yɛ yɩ́’ Ánnɩ. Ʋ́ harɩ dé-uyaama Fánúwɛ́l wá biharɩɩ ʋ́ ku’ri Ásɛ́ɛrɩ wá thĩno yɛ dée Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnáa. Khã’-ʋyaama tákɩrsa. Ʋ́ hãnɩmboŋ yaaŋfʋ̃nsɩrá, ʋ yɛ tʋʋ khomɩ́ɩ ɲa ɩ̃ ná taraa nanɩ waatɩ ʋ́ ʋ yeeri khoo pɩ́ dée kãmbɛ dɩɩsɩ má’nɩ́ɲɔ. ³⁷Yɛ mʋ́nnɩ ʋ́ khoo huuri sóo wɛrɩ, ʋ sʋ̃́nɩ́ yee ɔ khoo tʋ̃́wã ɩ̃ ná nanɩ dɩɩsɩ digbéeɲɩ́ɩ’ ná sɩ́ɲɩ̂ɩ’. Ʋ yɛ́ dá’ pʋ́ Yékínthɩya’dukirá wa, dé ʋ yɛ kɔ́’ma sũŋ yɛ̂ɛ ɲɩ́ŋ Yékírí khɩbɛɛgɩ tɩ́kɩ́ŋ ná iseŋginɛ. ³⁸Ʋ́ sʋ̃́ʋ tɔ́’rɩ́yɔ́ Yésúnɔ yɛ thɩɩga Yékírí, yɛ̂ɛ sɛɛ’ bii wá mɩ́ɩɲɩnɛ nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’ pɩ̂ɩ yɛ tɛɛ khɩɩ ʋ́ Yékínna ba hɩ̃́ŋ Jerúzalɛ́m nɩ́pɩrɩ wɛra. ³⁹Waatɩ ʋ́ Jozɛ́fɩ ná Márɩ́yámu déeri mɩ́ɩɲɩ wá bɛ́ɛ’ ɩ̃ mákɩ́rá pãtɩ́ Tamaŋ Yékírí wá mammɩ kha’rɩ wɛrɩ, pɩ́ fɩ́gɩ́ písée Názáarɛ́tɩrá; ɩ́râa yɛ pɩ́ nɩɩna. Ɩ́ nɩɩna yɛma Galíle maráa bʋ. ⁴⁰Biira yɛ khã’ma ʋ́ wɔ́ɔmɩnɛ tákɩrsɩ, yɛ ʋ́ mɩ́ɩ nʋʋnaama Yékínnɔ.

Yésú wá bikɛrɛpã́na

⁴¹Ʋ́ hũntábɩra yɛ yóoma dɩɩgɩ wó dɩɩgɩ Jerúzalɛ́mɩná ná Kṹŋkɛrsɩra nana. ⁴²Waatɩ ʋ́ ʋ buuri dɩɩsɩ kpɔɔ ná sɩ́ɲɔ wɛrɩ, pɩ́ yóo kpoogi ɩ̃ mákɩ́rá kɛrsɩ wá dédɔ́mɔ̂ɔnnɔ. ⁴³Mʋ́ kɛrsɩ sóori, pɩ́ khɛɛ yɛ̂ɛ khũŋ, yɛ biirá hɩ̃taa Jerúzalɛ́mɩná. Hũntábɩra yɛ tʋʋ wa, ⁴⁴dé kem-biyaa má ʋ yɛ bʋ́ma pɩ́ sɩrɩyóo tákãmbɩrá. Tɩ́rá yɛɛrɩ pɩ́ nɩ́ɩnɩ́ɲá ɩ̃ buu khɩɩ ʋ́kpo. Mʋ́ pɩ mɩ́ɩ ɲáa-ʋ wã wɛrɩ, pɩ́ kɔ́kɩ́rɔ́ yɛ̂ɛ wɛ́yɔɔ pɩ́ nɩ́pɩ ná pɩ́ tʋʋrɩbɩ thãná, ⁴⁵yɛ pɩ ɲáa-ʋ wã. Pɩ́ fɩ́gɩ́ yɛ̂ɛ písi Jerúzalɛ́mɩná yɛ̂ɛ wɛ́yɔɔ yɛ̂ɛ yóo. ⁴⁶Khɩɩ bɩ́sãa’ khɩɩrá, pɩ́ ɲáa-ʋ Jerúzalɛ́mɩná, Yékínthɩya’dukirá ná ʋ hɩ̃taa ʋ́ ná Yékírí wá sɛbɩtʋbɩ yɛ̂ɛ núunó’ yɛ̂ɛ pʋ́gɩ́’ pɩ mɩ́ɩɲa. ⁴⁷Maagɛ́ kɔ́’rá nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’ pɩ̂ɩ yɛ nú mɩ́ɩ ɩ́ ʋ yɛ sɛɛ’ ɩ̃ dɛɛ pãtɩ́ ʋ yɛ wɔ́ɔmɩnɛ ná hɩ̃́ŋgɩ́ŋ sɩ́ ʋ yɛ hãana’ wɛra.

⁴⁸Waatɩ ʋ́ ʋ́ hũntábɩ ɲáanʋʋ, maagɛ́ kɔ́rɩ́ bɩ tákɩrsa, yɛ ʋ́ nɩ́ɲáaná kha’ má biye, pé ʋ́ dée ɩ̃bɩ́rɩ́ mɛ́’naa? Kha’ má ná ʋ́ siira yɛ wɛ́yɔɔma dɔ́ɔkpʋ̃́ʋsɛ. ⁴⁹Ʋ́ kha’ pée déeri yɛ pɩ̂ɩ yɛ wɛ́ɛ maa? Yɛ kha’ pɩ tʋʋ dé mákɩ́m-maɲaama ná ma hɩ̃tɩ má Sii thãná wãa? ⁵⁰Yɛ pɩ yɛ tʋʋ ʋ́ sɛɛrɛ wá tɩtã́ŋgɩ wa.

⁵¹Tɩ́ kpãnaa bʋ, ʋ́ thoo bi ɩ̃ khũni Názáarɛ́tɩrá yɛ̂ɛ yɛ nú pɩ́ ɲíntã́nna. Ʋ́ nɩ́ɲáana yɛ kanna’ma ɩ́ mɩ́ɩɲɛ̌ɛ bɛ́ɛ’ ʋ́ dɔ́gɩ́rá. ⁵²Yɛ Yésúra yɛ khã’ma ʋ́ wɔ́ɔmɩnɛ, yɛ ʋ́ mɩ́ɲɛ yɛ nʋʋma Yékírí ná nɩ́pɩnɛ.

Yékírí wá sɛɛrɛ ʋ́ Jã́ Batísira sɛɛ’ wɛra

(Mat 3.1-12; Már 1.1-8; Jã́ 1.19-28)

^1-2Sézáarɩ Tɩ́bɛ́ɛrɩ wá ɩgɩ wá dɩɩsɩ kpɔɔ ná sɩ́mʋ́wã́a’ dɩgɩrá, Yékírí hãanɩ ʋ́ sɛɛrɛnɔ Zákarɩ́ wá bikhee Jã́ gbirinná. Kɩ́ dɩɩ kpoogirá, ɩthakho Pɔ́nsɩ Pílátɩ déerá fãgɩmaŋ Júde maráará, yɛ Éródǐi dée ɩthakhoo Galíle maráará, yɛ ʋ́ sekpookãnɩ Filípi ʋ́rá dée tɛ̃ Ítíiré ná Tɩ́rákónídi ɩthakoo, yɛ Lízáníyásɩrá dée Ábɩ́lɛ́nɩ ɩthakhoo. Ánnásɩ ná Káyífíi dée Yékírí wá thɔgɩnnɩ́khãgɩba.

³Mʋ́ Yékírí hãanɩ ʋ́ sɛɛrɛnɔ Jã́nɩ wɛrɩ, ʋ́ yaa yɛ̂ɛ tɔŋ Júrdɛ̃́ dágáa maráa bɛ́ɛ’ mɛ. Ʋ yɛ sɛɛ’ma nɩ́pɩrɩ kha’ pɩ bátízé ɩ̃́ bʋká’ kha’ fɩ́kɩ́m-bɩrɩ dɔ́ɔgɩ sɩ́ dé sã́ŋgɩ Yékíré sɛ́ɛ pɩ́ mɩ́pɩ̃́ɩɲɩ́ hã bɩ ɩ́. ⁴Ʋ́ mɩ́ɩna Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnáa Ézáyí sɛɛ’ra ʋ́ sɛbɩrá kha’

Ɔ̌ɔ sʋ́rɩ́ɩ gbirinná kha’

pɩ hafɩɩ khɩ̃ɩnnɩ ɩ̃́ saŋ tɩ́ Tamannɩ

yɛ́ hafɩɩ ʋ́ khɩ̃ŋfɔ́rɔ́’ɩ́rá tereŋ.

⁵Kha’ yɔkhãnɩɩba’ɩ wá bɛ̂ɛ’ ba fɩ̃ga’ma mɛ,

yɛ bɛɛsɩ ná tátísi wá bɛ̂ɛ’ ba keuma tɛ̃.

Kharɩ kónnígónɲi wá bɛ̂ɛ’ ba teremma

yɛ khɩ̃nɲɩ wá bɛ́ɛ’ ɩ̂ɩ pósi pósi, ɩ ba hãmma ɩ̃́ mákɩ́ŋ.

⁶Yɛ mʋ́nnáa nɩ́pɩ wá bɛ̂ɛ’ ba ɲá pãtɩ́ Yékínna hɩ̃́ŋ nɩ́pɩrɩ wɛra.3.6 Ná keri Ézá 40.3-5

⁷Nɩ́pɩra yɛ yóoma kũnɲi kũnɲi Jã́ thãná dé ʋ bátízé ɩ̃bɩ́ra. Ʋ̂ʋ yɛ sɛɛ’ pɩ kha’ kpórkhofibɛrɩ, pɩ kha’ kɩbɩɩ-bɩrma wãa? Máa sɛɛ’rɩ bɩ kha’ pɩ horó’ ku’ pú naaŋ wá thɩɩ gɩ̂ɩ ba baŋ wɛraa? ⁸Pãtɩ́ táhugira seŋ bi kɩrsɩ wɛrɩ, pɩ yɛɛ pɩ́ dédɔ́mmɩ́ná hɩ̃tɩ mʋ́, sɩ́ bʋká’ kha’ fɩ́kɩ́m-bɩrma dɔ́ɔgɔ. Hã pɩ́ yɛ́ hɩ̃tɩ kɩ́ kʋ̃ŋ kha’ dé-ɩ̃bɩ́nnɩma Ábráhám wá kóibi wa. Pébu, ma sɛɛ’-pɩma kha’ Yékíre wɔ́nnɩ́ fɩ́kɩ́ŋ pʋ́rsɛrá dé Ábráhám wá kóibo. ⁹Yɛ kha’ wɛrá, wɩ̃́ɩ’nɩ sɔ́ɔbɩ́n-tɩrma ɩ̃ hɩ̃taa táhunínsi wá kpee’ hɩ̃tansa. Yɛ táhugi wó táhu gîi ba kaa seŋ bi kɩrsɩ wɛrɩ, kɩ ba khú hĩmma naagɔ.

¹⁰Nɩ́’ pɩ̂ɩ yɛ yóo Jã́ thãná kũnɲi kũnɲi wɛrɩ, pɩ yɛ pʋ́gɔɔma kha’ pé ɩ̃bɩ́rɩ́ mákɩ́nnɩ ná ɩ̃bɩ́ra dé wɛrá fâa? ¹¹Ʋ̂ʋ yɛ sɛɛ’ pɩ kha’ wɛ́ɛ ʋ̂ʋ kpɔ́rgɩ́ bɩ́ɲɔnɔ, ʋ khoŋ ʋ́kpo ɩ̃́ hã wɛ́ɛ ʋ́ dá’rɩ. Yɛ wɛ́ɛ ʋ̂ʋ diime, ʋ khonní hã tɛ̃, wɛ́ɛ ʋ̂ʋ khʋ̃mɩgɔ.

¹²Ɔrɔ́mɩbɩ wá dãmphohɩ̃́nnɩ́bɩ́rá yóo tɛ̃ Jã́ thãná, bátízékharɩ, yɛ pʋ́gɔɔ kha’ Nɩ́khãgaa, pé ɩ̃bɩ́rɩ́ mákɩ́nnɩ ná ɩ̃bɩ́ra dé fâa? ¹³Ʋ́ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ hã pɩ́ hɩ̃́ŋ tigi’i ɩ̃́ tarɩ nʋ́ʋ gɩ́ yeeri bú wa.

¹⁴Sodáasɩ́bɩ́rá pʋ́gɔɔ tɛ̃ kha’ pé ɩ̃bɩ́rɩ́ mákɩ́nnɩ ná ɩ̃bɩ́ra dé tɛ̃ɛ? Ʋ́ sɛɛrɩyɛ bɩ́rɩ́ kha’ hã pɩ́ kɩ́ fagɩ’ nɩ́pɩ tigi’i wa, yɛ hã pɩ́ kɩ́ págáa nɩ́pɔ kɩ́ hɩ̃́ŋ pɩ́ tigi’i tɛ̃ ɲa, dé pɩ yɛɛ pɩ́ taasɩrá kɩ́ hĩi pɩ́ wɔ́ɔrɔ.

¹⁵Mʋ́ kɩ déeri má nɩ́pɩra yɛ tɛɛma Yékírí wá Sakhanɩ́nnɩ wɛrɩ, pɩ̂ɩ yɛ pʋ́’ pɩ́ thĩ kha’ dé Jã́ná déeri ʋ́rɩ́ bâa? ¹⁶Ʋ́ sɛɛrɩyɛ pɩ́ bɛ́ɛ’ kha’ mana bátízé-bima yɔ’mɔ, yɛ wɛ́ɛ ʋ̂ʋ baŋ wɛrɩ, ʋ tarɩ mana. Má wɔ́nnɩ́ fárɩ́ɩ ʋ́ dɛɛkhara’ wʋ̃́ŋkpeegée yatɩrɩ wa. Yɛ ʋ́ra ba bátízé-bima Yékírí wá Nii bu ná naagɔ. ¹⁷Kha’ ʋ ma sʋkʋ̃nɩ’oŋginɛ dékírá yɛ̂ɛ ba kʋ̃nɩ’ sʋʋyɩra; yɛ tɩ́ kpãnaa bʋ, ʋ́ khɛ sʋbigiri ɩ̃́ yee gi kpórgo yɛ́ tho’ sʋthikiri na kaapĩ́ɲéŋgo. ¹⁸Mʋ́nnáa Jã́na yɛ sɛɛ’ pɩ sɛɛrɛ nʋwãanɔ yɛ̂ɛ bɔ’ pɩ yɔ́ mɩ́ kɔ́ŋgɔ́nɲɔ.

¹⁹Ɩ̃ mákɩ́rá ná Éródi ʋ́ déerá ɩthakhoo ná ʋ khɛɛ ʋ́ sekpookãŋ mánɩ́khoo wá harɩ ʋ́ pɩ yɛ yɩ́’ Éródíyádi wɛrɩ ɩ̃ yeyoo, yɛ dée yɔ́ mɩ́pɩ̃́ɩ kɔ́ŋgɔ́nɲɩ wá yɔ́ɔ tɛ̃. Jã́ná sɛɛrɩyɔɔ kha’ yárgɩ́ŋ-ʋrɩ dé mɩ́ɩ ɩ́ ʋ déeri mɛ́’nɩ wɛrɩ, ɩ mákɩ́rá wa. ²⁰Yɛ Éródira yɛ kpʋ̃́ʋ sɩ́ tónná wã, dé píséŋ-uri yɛɛma pɩ́ kɔ́rɩ́ Jã́nɩ ɩ̃ pã́gɔɔ dʋgɔɔ bʋ́.

Yésú wá bátízémi wá mɩ́ɲa

(Mat 3.13-17; Már 1.9-11)

²¹Waatɩ ʋ́ Jã́na yɛ nanɩ dóoró karsórá thoŋ na, ʋ yɛ bátízéma nɩ́pɩ wá bɛ̂ɛ’. Bátízé-uyaama Yésúri tɛ̃. ²²Yɛ waatɩ ʋ́ Yésúra yɛ ɲɩ́ŋ Yékírí wɛrɩ, thʋ’nná pã́gɩ́yá yɛ Yékírí wá Niiná sũuno koikoi ɩ̃ khɛɛbɩrɛ he’rii ɩ̃ sáa ʋ́ bʋ. Yɛ ɔ sɛɛrɛ̌ɛ kuso ní thʋ’nná ɩ̃ kha’ ʋ́rá déeri má Bikheera, ʋ ma má dɔ́gɩ́rá; ʋ́ mɩ́ɩ nʋʋnɩ má tákɩrsa.

Hũŋgo

(Mat 1.1-17)

²³Waatɩ ʋ́ Yésú buuri má sɔ́ dɩɩsɩ digbée ná kpɔɔgɛ wɛrɩ, ʋ́ kɔ́kɩ́rɔ́ ʋ́ sʋ̃mɩnna. Nɩ́pɩ kem-biyaa má Jozɛ́fɩrá déerá ʋ́ si dɔ́ɔrá

ʋ́ déeri Élí wá bikhee,

²⁴ʋ́ déeri Mátátɩ wá bikhee,

ʋ́ déeri Léví wá bikhee,

ʋ́ déeri Mɛ́lɛ́kɩ́ wá bikhee,

ʋ́ déeri Jánnáɩ wá bikhee,

ʋ́ déeri Jozɛ́fɩ wá bikhee,

²⁵ʋ́ déeri Mátátɩ́yásɩ wá bikhee,

ʋ́ déeri Ámɔ́sɩ wá bikhee,

ʋ́ déeri Náhúm wá bikhee,

ʋ́ déeri Ésílí wá bikhee,

ʋ́ déeri Nágáɩ wá bikhee,

²⁶ʋ́ déeri Máatɩ wá bikhee,

ʋ́ déeri Mátátɩ́yásɩ wá bikhee,

ʋ́ déeri Séméyíni wá bikhee,

ʋ́ déeri Jozɛ́kɩ wá bikhee,

ʋ́ déeri Jódá wá bikhee,

²⁷ʋ́ déeri Jówánánɩ wá bikhee,

ʋ́ déeri Érézá wá bikhee,

ʋ́ déeri Zóróbábɛ́l wá bikhee,

ʋ́ déeri Sálátɩ́yɛ́l wá bikhee,

ʋ́ déeri Néerí wá bikhee,

²⁸ʋ́ déeri Mɛ́lɛ́kɩ́ wá bikhee,

ʋ́ déeri Adí wá bikhee,

ʋ́ déeri Kósám wá bikhee,

ʋ́ déeri Élímádám wá bikhee,

ʋ́ déeri Ɛrɩ wá bikhee,

²⁹ʋ́ déeri Yésú wá bikhee,

ʋ́ déeri Élíyézɛ́ɛrɩ wá bikhee,

ʋ́ déeri Jórím wá bikhee,

ʋ́ déeri Mátátɩ wá bikhee,

ʋ́ déeri Léví wá bikhee,

³⁰ʋ́ déeri Símíɲɔ́ wá bikhee,

ʋ́ déeri Júda wá bikhee,

ʋ́ déeri Jozɛ́fɩ wá bikhee,

ʋ́ déeri Jónám wá bikhee,

ʋ́ déeri Élíyákím wá bikhee,

³¹ʋ́ déeri Mɛ́lɩ́yá wá bikhee,

ʋ́ déeri Méná wá bikhee,

ʋ́ déeri Mátátá wá bikhee,

ʋ́ déeri Nátám wá bikhee,

ʋ́ déeri Davíti wá bikhee,

³²ʋ́ déeri Jésé wá bikhee,

ʋ́ déeri Óbɛ́dɩ wá bikhee,

ʋ́ déeri Bówázɩ wá bikhee,

ʋ́ déeri Sálá wá bikhee,

ʋ́ déeri Násɔ́nɩ wá bikhee,

³³ʋ́ déeri Ámínádábɩ wá bikhee,

ʋ́ déeri Ádímíni wá bikhee,

ʋ́ déeri Áarnɩ́ wá bikhee,

ʋ́ déeri Ɛ́sɩ́rɔ́m wá bikhee,

ʋ́ déeri Pɛ́ɛrɛ́zɩ wá bikhee,

ʋ́ déeri Júda wá bikhee,

³⁴ʋ́ déeri Jakɔ́pɩ wá bikhee,

ʋ́ déeri Ízákɩ wá bikhee,

ʋ́ déeri Ábráhám wá bikhee,

ʋ́ déeri Tárá wá bikhee,

ʋ́ déeri Náhɔ́ɔrɩ wá bikhee,

³⁵ʋ́ déeri Sérúki wá bikhee,

ʋ́ déeri Árágáʋ wá bikhee,

ʋ́ déeri Fálɛ́kɩ wá bikhee,

ʋ́ déeri Ébɛ́ɛrɩ wá bikhee,

ʋ́ déeri Sálá wá bikhee,

³⁶ʋ́ déeri Káɩnám wá bikhee,

ʋ́ déeri Árfákɩ́sádɩ wá bikhee,

ʋ́ déeri Sɛ́m wá bikhee,

ʋ́ déeri Nowé wá bikhee,

ʋ́ déeri Lámɛ́kɩ wá bikhee,

³⁷ʋ́ déeri Matízalɛ́m wá bikhee,

ʋ́ déeri Énɔ́kɩ wá bikhee,

ʋ́ déeri Jáarɛ́tɩ wá bikhee,

ʋ́ déeri Málélɛ́l wá bikhee,

ʋ́ déeri Káɩnám wá bikhee,

³⁸ʋ́ déeri Énɔ́sɩ wá bikhee,

ʋ́ déeri Sɛ́tɩ wá bikhee,

ʋ́ déeri Ádámá wá bikhee,

ʋ́ déeri Yékírí wá bikhee.

Tɩ́ Sutãna má’nɩ Yésúri ɩ̃ keri wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

(Mat 4.1-11; Már 1.12-13)

¹Mʋ́ Yékírí wá Nii hĩini Yésúri, ʋ́ kuso ní Júrdɛ̃́ná; ʋ́ Nii kpokpoorá tã́a yóo ú gbirinná. ²Mʋ́ ʋ nannɩ ní wɛrɩ, Yékírí wá pɩ̃́ɩnáa Sutãnaaná mágɔɔ khɩɩbɩ digbéeɲɔ ɩ̃ kere. Ʋ yɛ dii mɩ́ɩnɩ pɩ́ khɩbɩrá wa. Mʋ́ pɩ́ khɩbɩ tannɩ, khʋ̃mɩgɛ́ kɔ́rɔɔ. ³Sutãnaaná tɔ sɛɛrɩyɔɔ kha’ ná Yékírí wá Bikhee ʋ déeri kũ̂uŋ, ʋ sɛɛ’ pʋ́rgɛrɩ kha’ kɩ fɩ̃́ŋgɩ́ŋ ɩ̃́ dé diime. ⁴Yésúrá sɛɛrɩyɔɔ kha’ Yékírí wá sɛbɩ sɛɛ’rɩ kha’ kɩ dée má diimi wá tórêe hã nɩ́thɩ̃nɩgɩ thakoogi wa.4.4 Ná keri Wóg 8.3

⁵Sutãnaaná písée khɛɛ kã́nɩ́ ʋ́ thʋthʋ’rɩ yɛ bʋkaa-ʋ khaanná fɩ́ duniɲasɩrsɩ wá bɛ̂ɛ’nɔ, ^6-7yɛ sɛɛrɩyɔɔ kha’ ná ʋ pɩ́ ɩ̃́ khuusíŋ thɩya’ ma, má hãa-ʋ duniɲasɩrsɛ̌ɛ kpórsinɛ yɛ́ yɛɛ ʋ́ dé tɛ̃ sɩ́ ɩɩ, pébu, mana pɩ hãanɩ sɩ́ bɛ̂ɛ’nɔ yɛ tárɩ́ɩ ʋ́ nʋʋnɩ má, ʋ́ra ma hã sɩ́. ⁸Yésúrá sɛɛrɩyɔɔ kha’ Yékírí wá sɛbɩ kha’-ʋrɩ kha’ mʋ khuusíŋ thɩya’ mʋ́ Yékírí úkpo ʋ́ déeri mʋ́ Tamaŋ wɛrɩ, yɛ́ kɩ́ nú ʋ́ ʋ́kpǒo ɲíntã́nna.4.8 Ná keri Wóg 6.13⁹Ʋ́ písée khɛɛ Yésúri yóo ú Jerúzalɛ́m ɩ̃ ná kã́nɩ́ ʋ́ Yékínthɩya’duki wá thagɩtóonná, yɛ sɛɛrɩyɔɔ kha’ ná Yékírí wá Bikhee ʋ déeri kũ̂uŋ, ʋ kpɩ́rɩ́ wá fãnɩŋgɩrá, pébu, tɩ̃’-sɩrma Yékírí wá sɛbɩrá kha’ ¹⁰Yékínna ba sɛɛ’ma ʋ́ mɩnɩgɩbɩrɩ kha’ pɩ kɔrsɩyɔɔ,¹¹yɛ pɩ ba sooyí kɔ́rɔɔma sɩ́ dé sã́ŋgɩ hã ʋ́ dɛgɛ́ kpoo pʋ́rgɔ wa.4.11 Ná keri Mák 91.11-12¹²Yésúrá sɛɛrɩyɔɔ kha’ Yékírí wá sɛbɩ sɛɛ’rɩ kha’ hã mʋ́ má’ mʋ́ Tamaŋ Yékírí ɩ̃́ keŋ na.4.12 Ná keri Wóg 6.16¹³Mʋ́ Sutãna khɛɛrɩ wɔ́ɔ thĩiɲi thĩiɲi wá bɛ́ɛ’ ɩ̃ déyoo keri sóo wɛrɩ, ʋ́ taraa yɛ sɛ́yɔɔ thoŋ.

Yésú wá sʋ̃mɩnɩ wá kɔ́kɩ́mmɩ Galíle maráa bʋ

(Mat 4.12-17; Már 1.14-15)

¹⁴Tɩ́ kpãnaa bʋ, Yésúrá fɩ́gɩ́ písée Galíle maráará, Yékírí wá Nii wá wɔ́rgɛ, yɛ ʋ́ ɲísígírá kuso kɩ́ sɩrgɩ wá kɛ́nsɩ wá bɛ̂ɛ’. ¹⁵Ʋ yɛ mamamma kɩ́ sɩrgɩ nɩ́pɩrɩ Júdebi wá pĩ́ŋgíŋkhayɩrá, yɛ bɛ̂ɛ’ yɛ fʋʋma ʋ́ ɲísí nʋʋga.

Tɩ́ Názáarɛ́tɩ nɩ́pɩ kaɩrɩ Yésúri wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

(Mat 13.53-58; Már 6.1-6)

¹⁶Mʋ́ ʋ fɩ́’rɩ baa Názáarɛ́tɩ ʋ́ ʋ khã’nɩ wɛrɩ, Júdebi wá kpáarɛ́ɛkhɩɩrá, ʋ́ dóoró pɩ́ pĩ́ŋgíŋkhanná pãtɩ́ ʋ mánɩ́ɩná wɛrɩ, yɛ ba yaa dé ma karaŋ sɛbɛ. ¹⁷Pɩ́ hãa-ʋ Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnáa Ézáyí wá sɛbɩnɔ, ʋ́ phiriyoo ɩ̃ ɲáa khaa tɩ́ ʋ yɛ bɛ́ɛ karaŋ wɛra. Tɩ́ khanná tɩ̃’-sɩrma kha’

¹⁸Tamaŋ Yékírí wá Niɲe má kpoogo,

pébu, ʋ́rá saarɩ ma dé ma sɛɛ’ pɔ́ɔrɩ́bɩrɩ sɛɛrɛ nʋwãanɔ.

Sʋ̃ŋ-ʋrɩ-mama dé ma ba sɛɛ’ dombiri kha’ pɩ ba bu pɩ́ thĩ,

yɛ́ sɛɛ’ darapɩrɩ kha’ pɩ ba ɲá,

yɛ́ hɩ̃́ŋ nɩ́’ pɩ̂ɩ fʋ̃́ʋsɩ́ŋ wɛrɩ,

¹⁹yɛ́ sɛɛ’ pɩ tɛ̃ dɩɩ gɩ́ Tamanna ba fɩ̃ɩ dɔ́ɔgɩ nɩ́pɩ́rá wɛra.4.19 Ná keri Ézá 61.1-2

²⁰Tɩ́ kpãnaa bʋ, Yésúrá phigi sɛbɩrɩ ɩ̃ hãa ʋ́ pĩ́ŋgíŋkharɩ wá sʋ̃mdébiiri yɛ hɩ̃taa. Nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’ pɩ̂ɩ yɛ fɩ́ pĩ́ŋgíŋkhanná wɛrɩ, pɩ́ khɛɛ yíbíi dʋgɔɔ ɩ́.

²¹Tɩ́ pã́nná, ʋ́ kɔ́kɩ́rɔ́ yɛ̂ɛ sɛɛ’ pɩ kha’ sɛɛrɛ ʋ́ pɩ núuni wɛrɩ, dé-uma fɛɛrɩ sówo. ²²Bɛ̂ɛ’ yɛ sɛɛ’ma ʋ́ ɲísí nʋʋgɩ yɛ maagɛ́ kɔ́rɩ́ bɩ ɩ̃ dɛɛ pãtɩ́ ʋ yɛ sɛɛ’ Yékírí wá dɔ́ɔfɩ́rgɩ wá mɩ́ɩ, tɩ́ nʋwãa bɩ́, pɩ̂ɩ yɛ kʋ̃ŋ kha’ keŋ má Jozɛ́fɩ wá bikhěe mɛ́’nɩ wãa?

²³Ʋ́ tɔ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ tʋ-manɩ dé pɩ ba sɔ’ ma sɔ’ kɩ́ kha’rɩ kha’ boso’ra, bosigo mʋ́ thĩ wɛra. Yɛ tʋ-manɩ kha’ pɩ ba sɛɛ’ ma kha’ nú-ĩbínni mɩ́ɩɲɩ wá bɛ́ɛ’ ɩ́ déeri Kápɛ́rnáwúminá wɛrɩ, ma dé ɩ́ sii má nɩɩná tɛ̃. ²⁴Yɛ písée khabɩ tɛ̃ kha’ thɩ̃ɲaa-ʋ kói, ʋ́ Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnâa bʋ́, ʋ́ pɩ sagɩ’ sagɩ’mɔ ʋ́ bihũnnɩɲɔ wã.

²⁵Yɛ kha’ ma sɛɛ’-pɩma kha’ Élí wá waatɩrá, hʋgʋ pɩ̃́ɩnɛ́ hʋ’ra ɩ̃ dée dɩɩ sɩ́sãa’ ná fergibi má’nɩ́kpo; khʋ̃mkpóróo wáa sɩrgɩ wá bɛ́ɛ’rá. Ʋ́ waatɩrá, khɩsaha’ kɔ́ŋgɔ́mbɛ yɛ bʋ́ Ísíráyɛ́lná²⁶yɛ Yékíre yɛ sʋ̃nɩ Élíri pɩ́ ɔɔ thã wã, dé sʋ̃ŋ-ʋyaa-ʋma ɔ khɩsaharɩ thã Sáarɛ́pɩ́tá ʋ̂ʋ Sídṍ sɩrgɔ wɛra. ²⁷Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnáa Élísé wá waatɩrá tɛ̃, dékpṹŋ kɔ́ŋgɔ́mbɛ yɛ bʋ́ Ísíráyɛ́lná; yɛ ʋ́ ɔɔ yɛ pã́aɲáa wã, ná kɩ dée má Náamá ʋ́ ku’ra sɩrɩ gɩ́ pɩ yɩ́’ Síirí wɛrɩ wa.

²⁸Nɩ́pɩ wá bɛ̂ɛ’ pɩ̂ɩ yɛ fɩ́ Júdebi wá pĩ́ŋgíŋkhanná ɩ̃ núu si wɛrɩ, pɩ́ ɲámɩ́sɛ́ tɔ yaa tákɩrsa. ²⁹Pɩ́ digee yaa kɔ́rɩ́ kuso ʋ́ nɩɩná ɩ̃ póigíró kã́nɩ́ ʋ́ tátí’ kí pɩ́ má’ná pɩ́ nɩɩnɩ wɛrɩ, kɩ́ thagɩrá, dé pɩ pói sɛ́yɔɔ. ³⁰Yɛ ʋ́ dóoró pɩ́ sɔgɔmbɩrá ɩ̃ taraa.

Tɩ́ Yésú nɩ́nnɩ ɔ̌ɔ kpéréŋgbée wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

(Már 1.21-28)

³¹Tɩ́ kpãnaa bʋ, ʋ́ yaa sũuno Kápɛ́rnáwúm, nɩɩ ɩ̂ɩ yɛ Galíle maráará wɛrɩ, yɛ̂ɛ mamaŋ pɩ́ nɩ́pɩrɩ kpáarɛ́ɛkhɩbɩrá. ³²Ʋ́ mamammɩ maana’-pɩyaama nɩ́pɩrɩ, pébu, ʋ́ sɛɛrɛra yɛ dima. ³³Yɛ ɔ kpéréŋgbéetárɩ́yɛ̂ɛ yɛ bʋ́ Júdebi wá pĩ́ŋgíŋkhanná, ʋ́ sʋ́rɩ́yá kha’ ³⁴he ɩ̃bɩ ná ʋ́rɩ́ yaarɩ kãmbɛ Názáarɛ́tɩ Yésûu? Baŋ-ʋrma ɩ̃bɩ téurékharaa? Tʋ-manɩ dé dé-uma Yékírí Wáa ɩ̃ kuso Yékírí thã. ³⁵Yésúrá dʋ́ráa kpéréŋgbéeri kha’ ʋ́ phii ʋ́ nʋ́gɩ yɛ́ ku’ wáɩrá. Kpéréŋgbéerá sigi wáɩrɩ nɩ́pɩ́rá yɛ kuso kaa déyoo pɩ̃́ɩ. ³⁶Maagɛ́ kɔ́rɩ́ nɩ́pɩ wá bɛ̂ɛ’, pɩ̂ɩ kʋ̃ŋ kha’ pé tágǎa! Pé sɛɛrɛ thĩnûu mɛ́’naa? Ʋ dʋ́rma kpéréŋgbéebiri wɔ́rgɩ ná fãŋgɛ, pɩ́ ku’. ³⁷Yɛ ʋ́ ɲísígi ku’-kiyaama ʋ́ maráa wá bɛ́ɛ’rá mɛ.

Bo’ri kɔ́ŋgɔ́mbɩ wá pã́aɲámmɩ wá mɩ́ɲa

(Mat 8.14-17; Már 1.29-34)

³⁸Mʋ́ Yésú yaarɩ Júdebi wá pĩ́ŋgíŋkhanná wɛrɩ, ʋ́ yóo ɔ wáɩ wá duko, ʋ́ pɩ yɛ yɩ́’ Símɔ́ ɩ̃ ná ɲáa ná ʋ́ daafɩ̃ŋharɩ wá wɩ́sɛ kpʋ̃́ʋ kṹuŋ sɔɔbɛ́ bʋ. Pɩ́ ɲɩ́nɔɔ dé ʋ fɩ̃ɩ ʋ́ bʋ. ³⁹Ʋ́ nɩɩnaa ʋ́ the’rá, yɛ dʋ́ráa wɩ́kpʋ̃́ʋgɩ́rá sówo. Hanná yaa fɩ́ khaanná ɩ̃ kɔ́rɩ́ bɩ khɩrsa. ⁴⁰Mʋ́ khɩɩ dóonni, nɩ́’ pɩ̂ɩ yɛ bo’ thĩiɲi thĩiɲinɛ wɛrɩ, pɩ́ nɩ́pɩ́rá khɛɛ baa bɩ́ Yésú thãná ʋ́ dʋgɩ pɩ́ bɛ́ɛ’ ʋ́kpo ʋ́kporá dési ɩ̃ pã́anɩ́gá bɩ. ⁴¹Kpéréŋgbéebé kuso bo’ri kɔ́ŋgɔ́mbɔ yɛ̂ɛ sʋ́rɩ́ɩ kha’ dé-urma Yékírí wá Bikhee. Yɛ Yésúrá dʋ́ráa bɩ kha’ hã pɩ́ sɛɛrɛɛ ya, pébu, tʋ-bɩrɩ dé ʋ́rá déeri Yékírí wá Sakhanɩ́nna.

Tɩ́ Yésú sɛɛ’rɩ sɛɛrɛ nʋwãanɩ Júdebi wá pĩ́ŋgíŋkhayɩrá wɛrɩ, sɩ́ mɩɲa

(Már 1.35-39)

⁴²Mʋ́ dɩɩgɩ yɛ́kɩ́nnɩ, Yésúrá kuso nɩɩná ɩ̃ yóo wṹugo. Yɛ nɩ́’ kɔ́ŋgɔ́mbɛ̂ɛ yɛ wɛ́yɔɔ ɩ̃ ná ɲáa-ʋ. Mʋ́ pɩ ɲáanʋʋ wɛrɩ, pɩ yɛ wɛ̂ɛ bɛɛ dé ʋ kpa’ pɩ́ bʋ wa. ⁴³Yɛ ʋ́ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ mákɩ́n-tɩrɩ ná ma yóo yɔ́ nɩɩ khãgɩ kɔ́ŋgɔ́nɲɔ tɛ̃ ɩ̃́ ná sɛɛ’ pɩ sɛɛrɛ nʋwãa ʋ́ déeri Yékírí wá ɩgɩ wá mɩ́ɩ, pébu, sɩ́rɩ́ bʋ pɩ sʋ̃nnɩ ma. ⁴⁴Ʋ́ sɛɛrɛ nʋwãana ʋ yɛ sɛɛ’ nɩ́pɩrɩ Júde maráa wá pĩ́ŋgíŋkhayɩrá.

Yésú wá dʋ́gɩ́ɩ mamannɩbibi wá mɩ́ɲa

(Mat 4.18-22; Már 1.16-20)

¹Ɔ khɩɩ Yésúrá ná nɩɩnaa Jénézárɛ́tɩ dákpórí kéŋgírá yɛ nɩ́pɩ́râa yɛ dʋkɩŋ kãmbɔ dé ɩ̃bɩ́ra nú Yékírí wá sɛɛrɛ. ²Ʋ́ ɲáa ná burkɔ́rɔ́’rɩ́bɛ sũuno yɛ sɛ́ɛ phosi’ síɲɔ dákpórí kéŋgírá yɛ̂ɛ tɩsɩ’ pɩ́ yɔɔbɔ. ³Ʋ́ kã́nɩ́ Símɔ́ wágɩ́rá, yɛ sɛɛrɩyɔɔ kha’ ʋ pói kɩ́ dóoŋ dáambɔ kɩ́rɩ́ʋ. Ʋ́ pói kɩ́ dóoró yɛ Yésúrá hɩ̃taa bʋ́ yɛ̂ɛ mamaŋ nɩ́pɩra.

⁴Mʋ́ ʋ sóori sóo, ʋ́ sɛɛrɩyɛ Símɔ́nɩ kha’ ʋ sʋ̃́ʋ yóo dágɩ́binná ɩ̃́ ná hĩŋ yɔɔbɩrɩ ʋ́ ná ʋ́ kãmbɩra. ⁵Símɔ́ná sɛɛrɩyɔɔ kha’ Nɩ́khãgaa, khɛ-ɩ̃bɩ́nnɩma iseŋ kpakpakɩ wá bɛ́ɛ’ ɩ̃ hĩni foriyo yɛ ɩ̃bɩ́ra buu mɩ́ɩnɩ wã, yɛ mʋ́ kɩ déeri má ʋ́rá kʋ̃nnɩ mʋ́ wɛrɩ, ma ba hĩŋ bi. ⁶Pɩ́ hĩni bi ɩ̃ kɔ́rɩ́ burbi kṹuŋ kɔ́ŋgboo, yɔɔbɩrá taraa yɛ̂ɛ bɛ́ɛ kpaka’. ⁷Pɩ́ kɛsɩrɛ pɩ́ kãmbɩ wá pɔ́ɔ bɩ̂ɩ yɛ kɔ́ phosikirá wɛrɩ, kha’ pɩ ba yee ɩ̃bɩ́rɩ́ déke. Pɩ́ baa ɩ̃ ba hĩ’nige phosi’ síɲɔnɩ burbe sɩ́ taraa yɛ̂ɛ ɲí’ ɩ̃ dɛɛ pãtɩ́ sɩ hĩina ná taraa wɛra.

⁸Mʋ́ Símɔ́ Pɛ́ɛrɩ ɲáanɩ sɩ wɛrɩ, ʋ́ wáa hurse Yésú wá wɔ́ɔnná yɛ kha’ á Tamaŋ, hã ʋ́ máagɩ́ŋ má ɲa, dé, dé-manɩma mɩ́pɩ̃́ɩdée. ⁹Phãnɩgɛ́ kɔ́’rá ʋ́ ná ʋ́ kãmbɩrɩ ɩ̃ dɛɛ buri bí pɩ kɔ́’rá wɛra. ¹⁰Mʋ́nnáa sɩ buura tɛ̃ Símɔ́ wá kãmbɩ wá pɔ́ɔ pɩ́ déeri Zébédé wá bi bí déeri Jákɩ ná Jã́nɩ wɛra. Yésúrá sɛɛrɩyɛ Símɔ́nɩ kha’ hã ʋ́ yɛ́ phãnɩ wã, dé ɩ̃ kɔ́rɩ́ gɩ fɛɛrá, ʋ́ ba kɔ́’ burbi tʋ̃́wã, dé ʋ ba kɔ́’ma nɩ́pɩ ɩ̃́ hã Yékíre. ¹¹Pɩ́ tɔ baa phosisinɛ dákéŋgírá ɩ̃ ba sɛ́ɛ mɩ́ɩɲɩ wá bɛ́ɛ’ fɩ́ yɛ̂ɛ thowoo.

Dékpṹŋwáɩ wá pã́aɲámmɩ wá mɩ́ɲa

(Mat 8.1-4; Már 1.40-45)

¹²Ɔ khɩɩ Yésúra yɛma yɔ́ nɩɩ khãgɩɩ wá yɔ́ɔ bʋ ɩ̃́ mákɩ́rá ná ɔ wáyɛ̂ɛ yɛ bʋ́, ʋ́ dékpṹmbosi kɔ́’rá. Bosi hɩ̃́n-sɩyaama ʋ́ wɩ́sɩrɩ mɛ. Mʋ́ ʋ ɲáanɩ Yésúri wɛrɩ, ʋ́ wáa hurse ɩ̃ ba’rɩga yɛ ɲɩ́nɔɔ ɲánnɩ ɲánnɩ kha’ á Tamaŋ, ná ʋ pɩ́, ʋ wɔ́nnɩ́ pã́aná’ ma yɛ́ khoŋ má ninigira. ¹³Yésúrá wʋ́nnɩ́gá déki ɩ̃ phagɩ ʋ́ bʋ yɛ kha’ pɩ́-manɩ, ʋ́ ninigira khoŋ. Ʋ́ dékpṹmbosirá thĩnee khaanná fɩ́, ¹⁴yɛ Yésúrá sɛɛrɩyɔɔ kha’ hã ʋ́ sɛɛ’ sɩ́ nɩ́nɩ́ wã, dé ʋ yóo Yékírí wá thɔgɩnnaa thãná ɩ̃́ ná bʋka’ ʋ́ wɩ́sɩ yɛ́ khoŋ táa sɩ́ Moyízi wá sɛbɩ kha’rɩ pɩ̂ɩ khoŋ wɛrɩ, pɩ́ tʋ dé pã́aɲáŋ-ʋrɩ yɛ ʋ́ ninigirá khoro. ¹⁵Yésú wá ɲísígírá hafɩya yɛ̂ɛ ku’ yɛ̂ɛ yóo. Nɩ́’ kɔ́ŋgɔ́mbɛ yɛ bamma dé pɩ ba núunó’ ʋ́ sɛɛrɛɛrɩ yɛ ʋ́ pã́aná’ pɩ tɛ̃. ¹⁶Yɛ ʋ́ra yɛ yóoma gbiriŋ bu nâa ɲɩ́ŋ Yékíre.

Munuguwáɩ wá pã́aɲámmɩ wá mɩ́ɲa

(Mat 9.1-8; Már 2.1-12)

¹⁷Ɔ khɩɩ Yésúra yɛ mamaŋ nɩ́pɩ, ɩ̃ mákɩ́rá ná Fáarísibi ná Yékírí wá sɛbɩtʋ bɩ́ ku’ra Galíle maráa ná Júde maráa nɩɩ wá bɛ́ɛ’rá mɛ, ná Jerúzalɛ́mɩná wɛrɩ, pɩ yɛ fɩ́ma ɩ̃ hɩ̃taa. Yésúra yɛ pã́aná’ma bo’ribi Tamǎaŋ wɔ́rgɩ wá bárkárá. ¹⁸Nɩ́pɛ́ khɛɛ ɔ munugu hʋ̃ntágɔ yɛ̂ɛ bɛɛ dé pɩ dóonní saa-ʋ Yésú wá wɔ́ɔnná, ¹⁹yɛ pãtɩ́ nɩ́pɩ kɔ́nná ná taraa wɛrɩ, pɩ buu tarkharɩ wa, pɩ́ kã́nɩ́ duki wá thʋ’nná ɩ̃ khori tɔ́ tátannɩ ɩ̃ sũunigoo hʋ̃ntágɩ́rá nɩ́pɩ ná Yésú wá wɔ́ɔnná.²⁰Pãtɩ́ Yésú ɲáanɩ khãa mɩ́ pɩ khãanɩ ʋ́ bʋ wɛrɩ, ʋ́ sɛɛrɩyɛ wáɩrɩ kha’ ʋ́ mɩ́pɩ̃́ɩɲɩ sóo-iri.

²¹Yékírí wá sɛbɩtʋbɩ ná Fáarísibirá kɔ́kɩ́rɔ́ yɛ̂ɛ sɛɛrɛɛ kha’ mâa sãmakɛ Yékínnɔ mɛ́’naa? Mâa wɔ́nnɩ́ yɛɛ nɩ́nɩ́ wá mɩ́pɩ̃́ɩɲɛ́ sóo ná Yékírí úkpoo mʋ́wãa? ²²Mʋ́ Yésú tʋʋrɩ pɩ́ kã́kásɩrɩ wɛrɩ, ʋ́ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ pée hãanɩ bɩ kã́kásɛ̌ɛ hũŋginɛ̂ɛ? ²³Tɩ́ mʋ kha’ ʋ́ mɩ́pɩ̃́ɩɲɩ sóo-iri ná tɩ́ mʋ kha’ ʋ yáa nɩ́ɩnɛ́ɛ wɛrɩ, sʋ̃́nnɛ̂ɛ thɔɔ? ²⁴Yɛ ma bɛɛma dé pɩ tʋ kha’ Nɩ́thɩ̃na’biira ma wɔ́rgɛ fa fãnɩŋgɩrá ɩ̃́ sɛ́ɛ nɩ́nɩ́ wá mɩ́pɩ̃́ɩɲɩ́ hãa-ʋ ɩ́; yɛ sɛɛrɩyɛ munuguri kha’ ma sɛɛrɩyɔɔma kha’ ʋ yáa khɛ ʋ́ hʋ̃ntágɩ ɩ̃́ khũŋ. ²⁵Tɩ́ khanná, ʋ́ yaa khɛɛ ʋ́ yɔɔrɩ nɩ́pɩ wá wɔ́ɔnná yɛ̂ɛ fʋʋ Yékírí wá ɲísí nʋʋgɩ yɛ̂ɛ khũŋ. ²⁶Maagɛ́ kɔ́rɩ́ nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’ mɛ, pɩ̂ɩ yɛ fʋʋ Yékírí wá ɲísí nʋʋga. Yɛ phãnɩgɛ́ kɔ́rɩ́ bɩ tɛ̃ pɩ̂ɩ yɛ kha’ ɲá-ɩ̃bɩ́nnɩ fɛɛ tãgɩmasimɩ́ɲa.

Tɩ́ Yésú yɩ́’rɩ Léví dé ʋ thoo ma wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

(Mat 9.9-13; Már 2.13-17)

²⁷Tɩ́ kpãnaa bʋ, Yésúrá kuso fɩ́ ɩ̃́ ná ɲáa ɔ dãmphohɩ̃́nnáa ʋ́ pɩ yɩ́’ Léví ná ʋ hɩ̃taa dãmphohɩ̃́ŋkhanná. Ʋ́ sɛɛrɩyɔɔ kha’ ʋ yáa thoo ma. ²⁸Lévírá yaa sɛ́ɛ mɩ́ɩɲɩ wá bɛ́ɛ’ yɛ̂ɛ thowoo. ²⁹Tɩ́ kpãnaa bʋ ʋ́ yɩ́sɩ Yésúri ʋ́ nɩɩná ɩ̃ dée diireesi kɔ́ŋ yɛ pɔ́ dãmphohɩ̃́nnɩ́ kɔ́ŋgɔ́mbɩ ná pɔ́ nɩ́pɛ̂ɛ yɛ bɩ́ kpoogi dikhanná. ³⁰Fáarísibi ná Yékírí wá sɛbɩtʋbɩrâa yɛ wṹugíŋ yɛ pʋ́gɩ́ ʋ́ mamannɩbibiri kha’ pée déeri yɛ pɩ̂ɩ di yɛ̂ɛ ɲʋ́ pɩ́ ná dãmphohɩ̃́nnɩ́bɩ ná mɩ́pɩ̃́ɩdébiraa? ³¹Yésúrá sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ kɩ dée má ɩ́pɛ bɩ̂ɩ kperkperi wɛrɩ, pɩ́râa kpʋ̃́ʋ boso’ra bʋ wa, dé bo’ribêe kpʋ̃́ʋ ʋ́ bʋ. ³²Yɛ kha’ ma baa dé ma ba sɛɛ’ nɩ́’ pɩ̂ɩ dé pɩ́ wɩ́sɩ má nɩ́’ termembe kha’ pɩ fɩ́kɩ́ŋ dɔ́ɔgɩ wa, dé bam-manɩma dé ma ba sɛɛ’ mɩ́pɩ̃́ɩdébi pɩ́ fɩ́kɩ́ŋ dɔ́ɔgɔ.

Tɩ́ pɩ pʋ́’rɩ Yésúri sũŋkɔ́kɩ wá mɩ́ɲɔ wɛra

(Mat 9.14-17; Már 2.18-22)

³³Nɩ́pɩ́rá pʋ́gɩ́ Yésúri kha’ Jã́ wá mamannɩbibi ná Fáarísibi wábɩra wɔ́rma sũŋkɔ́kɩ ná Yékíŋ ɲɩ́ŋgɩ, yɛ pée déeri ʋ́ wábɩ́rá hɩ̃taa diimi ná ɲʋ́ʋmɔɔ? ³⁴Yésúrá pʋ́gɩ́ bɩ kha’ mʋ wɔ́nnɩ́ fɔ́’ ha’yee wá nɩ́ɩnɛ́bɩ fãŋgɔ kha’ pɩ kɔ́’ sũŋ waatɩ ʋ́ pɩrɛ ha’yeenɔ wɛrɩ bâa? ³⁵Yɛ ɔ khɩyɛ ba naŋ ʋ́ pɩ ba khɛ ha’yeeri ɩ̃́ tarɩ ʋ́ yɛ́ sɛ́ɛ bɩ, tɩ́ pã́nná pɩ ba kɔ́’ sũŋ. ³⁶Yɛ písée sɔgɩ bɩ sɔkɩ kha’ nɩ́nɛ́ haɩ dóobí fʋ̃nnɩ ɩ̃́ dɛ’ dóobí tʋ́gánnɩ wã. Ná sɩ dée mʋ́nnáa, dóobí fʋ̃ʋnná tɛ́ haɩrɩ yɛ phe’ fʋ̃nnɩ ná tʋ́gâanna kɔ́rɩ́ kãmbɩ tʋ̃́wã. ³⁷Mʋ́nnáa sɩrɛ tɛ̃, pɩ́ yee divɛ̃́ bomi ɲándɔrɩ dugoo bu wa, tʋ̃má ná divɛ̃́na ba khãgɩ, ʋ haɩma ɲándɔnnɩ, divɛ̃́ná kpó’ yɛ pɩ́ bʋ̃́nɩ́ sɩ́ bɛ́ɛ’rá. ³⁸Tɩ́rá yɛɛrɩ, pɩ yeema divɛ̃́ bomi ɲándɔrɩ fʋ̃ŋ bʋ. ³⁹Yɛ ʋ́ nɩ́nɛ bʋ́ ɩ̃́ ɲʋ́ divɛ̃́ dugoo5.39 Divɛ̃́ dugoorá déeri divɛ̃́ ʋ́ pɩ saarɩ ʋ́ dée dɩɩsa. sóo yɛ́ pʋ́’ fʋ̃mɩ tʋ̃́wã, dé ʋ kha’ma dugoorâa nʋʋ.

Yésúrá buuri kpáarɛ́ɛkhɩɩra

(Mat 12.1-8; Már 2.23-28)

¹Ɔ khɩɩ Yésú ná ʋ́ mamannɩbibi dóonná bilékhãmarsɔ yɛ̂ɛ tara. Ʋ́ khɩɩ dé-uyaama Júdebi wá kpáarɛ́ɛkhɩya. Ʋ́ mamannɩbibirâa yɛ yéŋ yɛ̂ɛ kpɔɔ bilétɔsɩrɩ yɛ̂ɛ khʋ’rɩŋ sɩ yɛ̂ɛ khɔɔ. ²Pɔ́ Fáarísibé pʋ́gɩ́ bɩ kha’ pée déeri sã́ŋgɩ yɛ pɩ̂ɩ dé mɩ́ɩ tɩ́ ɩ̃bɩ Júdebira khɩ̃nnɛ yɛ̂ɛ dé kpáarɛ́ɛkhɩɩrá waa? ^3-4Yésúrá kha’ pɩ karma Yékírí wá sɛbɩrɩ wa bâa? Ɩ̃́ keŋ má tɩ́ khʋ̃mɩgɩ kɔ́’rá Davíti ná ʋ́ kpãnaanɩ́pɩrɩ wɛrɩ, dóoŋ-uyaama Yékírí wá dukirá ɩ̃ khɛɛ phã́anɩ ʋ́ pɩ saara Yékírí wá ɲísígírá wɛrɩ, ɩ̃ khɔɔ yɛ hãa ʋ́ kpãnaanɩ́pɩrɩ waa? Yɛ hakɩra ná nɩ́’maa yɛ khɩ̃nnɛ yɛ̂ɛ khɔwɔɔ wa ná kɩ dée má Yékírí wá thɔgɩnnɩbɛ ya. ⁵Yɛ písée sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ Nɩ́thɩ̃na’biirá buuri kpáarɛ́ɛkhɩɩra.

Tɩ́ Yésú pã́aná’nɩ ɔ wáɩ Júdebi wá kpáarɛ́ɛkhɩɩ bʋ wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

(Mat 12.9-14; Már 3.1-6)

⁶Júdebi wá kpáarɛ́ɛkhɩɩ wá ɔɔ bʋ tɛ̃, Yésúrá yóo Júdebi wá pĩ́ŋgíŋkharɔ yɛ̂ɛ mamaŋ nɩ́pa. Ɩ̃ hakɩra ná ɔ wáyɛ̂ɛ yɛ fɩ́, ʋ́ dé’ diŋgi hu-giyaama. ⁷Tɩ́ pã́nná Yékírí wá sɛbɩtʋbɩ ná Fáarísibi hɩ̃tam-bɩyaama yɛ̂ɛ tɛ́ɛ Yésúnɔ ná ʋ ba pã́aná’ bo’roo kpáarɛ́ɛkhɩɩrá sɩ́ dé sã́ŋgɩ pɩ́ bu ʋ́ bʋ kɔ́kharɩ ɩ̃́ yárgɩ́yɔ̂ɔ. ⁸Yɛ mʋ́ Yésú tʋʋrɩ pɩ́ dɔ́ɔkã́kásɩrɩ wɛrɩ, ʋ́ sɛɛrɩyɛ wáɩ wá dé kí huuri wɛrɩ kha’ ʋ yáa nɩɩnɩ khátɛrá nɩ́pɩ wá sɔgɔmbɩrá. Ʋ́ yaa nɩɩnaa. ⁹Yésúrá pʋ́gɩ́ bɩ kha’ ɩ̃bɩ́ra khɩ̃nnɛ ɩ̃́ dé kɩnnɩ kpáarɛ́ɛkhɩɩrá bâa ɩ̃́ dé pɩ̃́ɩnaa? Ɩ̃́ hɩ̃́ŋ nɩ́nɩ́ bâa ɩ̃́ yɛɛ ʋ́ téuu? ¹⁰Mʋ́ ʋ sɛɛrɛɛrɩ nɩ́pɩnɛ sóo, ʋ́ keri pɩ́ bɛ́ɛ’ mɛ, yɛ sɛɛrɩyɛ wáɩrɩ kha’ ʋ wʋ́nná’ ʋ́ dékira. Ʋ́ wʋ́nnɩ́gá gɩ kɩ́ tɔ pã́aɲáa ɩ̃ hɩ̃taa pãtɩ́ kɩ yɛ wɛra. ¹¹Ɲámɩ́sɛ́ kɔ́rɩ́ bɩ tákɩrsɩ pɩ́ tɔ yaa yɛ̂ɛ pʋ́’ kãmbɩ pãtɩ́ pɩ ba dé yóo Yésúnɔ wɛra.

Tɩ́ Yésú phɩ̃’nɩ khori ʋ́ sʋ̃ŋgɩnnɩbɩ kpɔɔ ná pɩ́ɲɔnɩ wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

(Mat 10.1-4; Már 3.13-19)

¹²Ɔ khɩɩ Yésúrá yaa yóo tátíko ɩ̃ ná ɲɩ́nɩ́ Yékírí ɩ̃ yɛ́’rɩ́gɛ́ dɩɩga. ¹³Mʋ́ dɩɩgɩ yɛ́kɩ́nnɩ, ʋ́ yɩ́sɩ pĩ́ŋgíré ʋ́ thooribiri ɩ̃ phɩ̃gɩ khori bú khoobi kpɔɔ ná pɩ́ɲɔ ɩ̃ dée bi ʋ́ sʋ̃ŋgɩnnɩba. ^14-16Pɩ́rá déeri Símɔ́ ʋ́ ʋ yɩ́’rɩ Pɛ́ɛrɩ ná ʋ́ khɩ̃nɩɩ Ándéré ná Jákɩ ná Jã́ ná Filípi ná Baartelemí ná Matíyé ná Tómásɩ ná Álífé wá bikhee Jákɩ ná Símɔ́ ʋ́ pɩ yɩ́’ Zélɔ́tɩ ná Jákɩ wá bikhee Júdi ná Ísíkárɩ́yɔ́tɩ Júdásɩ ʋ́ bannɩ ba kuso Yésú wá kpãnaa bʋ wɛra.

Tɩ́ Yésúra yɛ mamaŋ nɩ́pɩ yɛ̂ɛ yɛ pã́aná’ bo’ribi wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

(Mat 4.23-25)

¹⁷Mʋ́ ʋ phɩ̃’nɩ khori bi sóo, ʋ́ sũuno ʋ́ ná bɩ́rɩ́ kpoogi tátíkheŋgirá ɩ̃ ná nɩɩnaa tɔ́ kharɩ bɛ’bɛ’rɔ. Pɔ́ thoori kɔ́ŋgɔ́mbɛ̂ɛ yɛ fɩ́ tɩ́ khanná tɩ́kɩ́ŋ ná nɩ́’ kɔ́ŋgɔ́ŋ bɩ́ ku’ra Júde maráará ná Jerúzalɛ́m ná nɩɩ ɩ̂ɩ sɔ́bɩ́yɔkɩ wá the’ ɩ́ déeri Tíiri ná Sídṍ wɛra. ¹⁸Bam-bɩyaama dé pɩ ba nú Yésú wá sɛɛrɛ yɛ̂ɛ bɛɛ tɛ̃ dé ʋ pã́aná’ pɩ́ bosira. Nɩ́’ pɩ́ kpéréŋgbéebe yɛ fʋ̃́ʋsɩ́ŋ wɛrɩ, ʋ yɛ pã́aná’-pɩma tɛ̃. ¹⁹Nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’ yɛ bɛɛ dé pɩ pha’-ʋ́-bʋma, pébu, fãŋgɛ̂ɛ yɛ ku’ ʋ́ bu yɛ̂ɛ pã́aná’ pɩ́ bɛ́ɛ’ mɛ.

Kɩnnɩ ná pɩ̃́ɩna

(Mat 5.1-12)

²⁰Yésúrá keri ʋ́ mamannɩbibiri yɛ kha’

Pɩ́rɩ́ pɔ́ɔrɩ́bɩ kɩrɩ-bɩ́nnɩ,

pébu, pɩ́ niɲe ba hɩ̃tɩ bʋ́ Yékírí wá ɩgɩrá.

²¹Pɩ́ bɩ̂ɩ khʋ̃mɩgɔ wɛrá wɛrɩ, kɩrɩ-bɩ́nnɩ,

pébu, ɔ khɩɩ ná pɩ ba dí hĩi.

Pɩ́ bɩ̂ɩ fʋʋrɔ wɛrá wɛrɩ, kɩrɩ-bɩ́nnɩ,

pébu, ɔ khɩɩ ná pɩ ba máŋ.

²²Ná nɩ́pɛ ĩgi bi ɩ̃ kpɩsɩya sɛ́ɛ bɩ, yɛ̂ɛ kʋsa’ pɩ yɛ̂ɛ hasɩ’ pɩ́ ɲísígi ɩ̃ dɛɛ pãtɩ́ pɩ thoo Nɩ́thɩ̃na’biiri wɛrɩ, kɩrɩ-bɩ́nnɩ.

²³Ná sɩ ba nanɩ, pɩ kɩ́ kpánnɛ́ɛ yɛ́ kɩ́ kpɩ́rgɩ́ŋ, dé pɩ́ taasɩra ba nu’-níma thʋ’nná.

Mʋ́nnáa pɩ́ khãgɩbɩra yɛ dé Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnɩ́bɩra.

²⁴Yɛ pɩ́ heŋkhobi wásɩ pɩ̃́ɩ-sɩrma,

pébu, dafori-bínnima sówo.

²⁵Pɩ́ bɩ̂ɩ di yɛ̂ɛ hĩi wɛrá wɛrɩ, pɩ́ wásɩ pɩ̃́ɩ-sɩrma,

pébu, pɩ ba hɩ̃tɩma khʋ̃mɩgɔ.

Pɩ́ bɩ̂ɩ máŋ wɛrá wɛrɩ, pɩ́ wásɩ pɩ̃́ɩ-sɩrma,

pébu, pɩ ba hɩ̃tɩma wɔ́ɔkpʋ̃́ʋgɩ ná fʋʋrɔ.

²⁶Pɩ́ bɩ́ nɩ́pɩ wá bɛ̂ɛ’ fʋʋ wɛrɩ, pɩ́ wásɩ pɩ̃́ɩ-sɩrma,

pébu, mʋ́nnáa pɩ́ khãgɩbɩra yɛ dé nɩ́’ pɩ̂ɩ yɛ dé pɩ́ wɩ́sɩ má Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnɩ́bɛ wɛra.

Ɩ̃́ fʋŋ mʋ́ pɩ̃́ɩnáa

(Mat 5.38-48; 7.12a)

²⁷Yɛ pɩ̂ɩ fɩ́ yɛ̂ɛ núunó’ má sɛɛrɛrɩ wɛrɩ, ma sɛɛ’-pɩma kha’ pɩ fʋŋ pɩ́ pɩ̃́ɩnɩ́ba; yɛ pɛ́ɛ bɩ́ ĩ’ni bi wɛrɩ, pɩ́ dé bi mɩ́kɩrɩya; ²⁸pɛ́ɛ bɩ̂ɩ daŋga6.28 Khátɛrá gɛ́rɛ́kɩsɩ wá tábiri wá tɩtã́ŋgɩ́rá déeri ɩ̃́ yɩ́’ mɩ́ɩ ɩ̂ɩ wɔ́rgɩnɛ wɛrɩ, wɛrɛ́sɩ Yékírí, dé ʋ dé nɩ́pɩ pɩ̃́ɩ. bɩ wɛrɩ, pɩ kɩ́ kha’ Yékíre tɛ̃́fɩ́ŋ bɩ yɛ́ kɩ́ ɲɩ́ŋ Yékírí kɩ́ hã pɛ́ɛ bɩ̂ɩ fʋ̃́ʋsɩ́ŋ bɩ wɛra. ²⁹Ná nɩ́nɛ fataa mʋ́ khenni, mʋ́ hãa-ʋ tɔ̂ɔnnɛ. Ná nɩ́nɛ khɛɛ mʋ́ kpɔ́rgɩ́kpórgi, yɛɛ ʋ́ khɛ mʋ́ kpɔ́rgɩ́ tɩ́táa’ɩ́ kpɛ́gɔɔ bʋ́ tɛ̃. ³⁰Yɛ nɩ́nɩ́ wó nɩ́nɩ́ ʋ́ ɲɩ́nnɩ mʋ mɩ́ɩnɩ, hãa-ʋ tɩ́. Ná nɩ́nɛ khɛɛ mʋ́ mɩ́nɩ́, hã mʋ́ yɛ́ pʋ́gɔɔ wa. ³¹Mɩ́ɩ tɩ́ pɩ khɔrɔ’ dé pɔ́ɔra dé bi wɛrɩ, pɩ dé bi tɩ́ hũŋge. ³²Nɩ́’ pɩ̂ɩ fʋŋ bɩ wɛrɩ, ná pɩ́ tónna pɩ fʋŋ, ʋ̃nnɩ ãníke pɩ bu bûu? Pébu, mʋ́nnáa mɩ́pɩ̃́ɩdébira dé tɛ̃. ³³Nɩ́’ pɩ̂ɩ dé bi mɩ́kɩrɩɩ wɛrɩ, ná pɩ́ tónna pɩ dé ɩ́, ʋ̃nnɩ ãníke pɩ bu bûu? Pébu, mʋ́nnáa mɩ́pɩ̃́ɩdébira dé tɛ̃. ³⁴Ná pɩ pɛ́mma nɩ́nɩ́ mɩ́ɩnɩ ɩ̃́ dɛɛ tɩ́ pɩ ba bu ú wɛrɩ, ʋ̃nnɩ ãníke pɩ bu bûu? Pébu, mɩ́pɩ̃́ɩdébira pɛ́mma kãmbɩ mɩ́ɩɲɩ sɩ́ dé sã́ŋgɩ pɩ́ ba buwee tɛ̃. ³⁵Yɛ pɩ́ra fʋŋ pɩ́ pɩ̃́ɩnɩ́bɩ yɛ́ dé bi mɩ́kɩrɩya. Hã pɩ́ pɛ́ŋ nɩ́nɩ́ mɩ́ɩnɩ ɩ̃́ dɛɛ ɩ́tɛ tɩ́ pɩ ba bu ʋ́ naaŋ wɛrɩ wa, dé mʋ́nnáa pɩ́ taasɩra ba nu’ yɛ pɩ ba déma Yékíŋ Kpóróo wá bibe, pébu, ʋ déma mɩ́kɩrɩkɔɔbɩ ná mɩ́pɩ̃́ɩdébiri mɩ́kɩrɩya. ³⁶Yɛ kha’ pɩ hɩ̃tɩ nʋmansɛ pãtɩ́ pɩ́ Sii Yékínna nʋmansɛ wɛra.

Hã mʋ́ kha’ nɩ́nɩ́ wã

(Mat 7.1-5)

³⁷Hã pɩ́ kha’ nɩ́nɩ́ wã, dé ná pɩ khagɩ nɩ́nɩ́ wã, pɩ́ kha’ pɩ ya. Hã pɩ́ yárgɩ́ŋ nɩ́nɩ́ wã, dé ná pɩ yárgɩ́yá nɩ́nɩ́ wã, pɩ́ yárgɩ́ŋ bɩ ya. Ná nɩ́pɛ dée bi mɩ́ɩnɩ, pɩ yɛɛ sɩ́ sóo, dé ná pɩ yɛɛ sɩ́ sóo, pɩ ba yɛɛ pɩ́ wásɩ́rá sóo. ³⁸Pɩ kɩ́ hãana’ dé ná pɩ hãanɩga, pɩ ba hã bɩ. Pɩ ba khɛma tá kpakpakɩ ɩ̃́ yee kɩ́ hĩi kɩ́ kpó’, pɩ́ fá’ kɩ yɛ́ hafɩ́ɩ yee kɩ́ hĩi, pɩ́ sugii gi pɩ́ kpɔ́rgɩ́bɩ́rá, pébu, táa gɩ́ pɩ khɛ ɩ̃́ mákɩ́ŋ hã pɔ́ɔrɩ wɛrɩ, kɩ́ kpokpoogira pɩ ba khɛ ɩ̃́ mákɩ́ŋ hã bɩ tɛ̃.

³⁹Yɛ Yésúrá písée sɔgɩ bɩ sɔkɩ kha’ dargɛ wɔ́nnɩ́ bʋka’ dargɩ khɩ̃nnaa? Ná sɩ dée mʋ́nnáa pɩ́ bɛ̂ɛ’ ba fãnnɩ́ wáma póko waa?

⁴⁰Yɛ kha’ mamannáa wɔ́nnɩ́ tarɩ ʋ́ nɩ́khãgaa wa. Yɛ ná ʋ ba sóo mamammɩnɩ ʋ hɩ̃tɩma pãtɩ́ ʋ́ mamannaa-ʋ wɛra.

⁴¹Mʋ́ mʋ dé yɛ́ wɔ́nnɩ́ ɲá tákpée’ tɩ̂ɩ mʋ́ kãnɩ wá yíbíro, yɛ́ da’ sitóróo ʋ̂ʋ mʋ́ wánná wɛraa? ⁴²Bá mʋ́ mʋ̂ʋ mɩ́ɩ ɲáa sitóróo ʋ̂ʋ mʋ́ yíbínná wã, mʋ́nnɩ mʋ dé yɛ́ wɔ́nnɩ́ sɛɛ’ mʋ́ kãnɩ kha’ mása, ʋ nɩɩnɩ mʋ́ khoŋ tákpée’ri ʋ́ yíbíroo? Damaaranɩ́nɩ́ wɛrɩ, khori sitóróori mʋ́ yíbínná sóo, dé mʋ́nnáa mʋ ba ɲá tákɩrsɩ ɩ̃́ khoŋ tákpée’nni mʋ́ kãnɩ wá yíbínná.

Táhugi ná kɩ́ bigi wá mɩ́ɲa

(Mat 7.16-20; 12.33-35)

⁴³Táhu kɩrgɛ́ wɔ́nnɩ́ seŋ bi pɩ̃́ɩsɩ wa, yɛ táhu pɩ̃́ɩgɛ́ wɔ́nnɩ́ seŋ bi kɩrsɩ wa. ⁴⁴Pɩ tʋma táhugi kɩ́ bigo. Yɛ tʋ-bɩrɩ kha’ nɩ́nɛ́ wɔ́nnɩ́ kpɔɔ nʋnsɩ hũwõŋfɩ́ráa bʋ wa, mʋ́nnáa sɩrɛ, pɩ́ wɔ́nnɩ́ kpɔɔ pharɩɩ kã́ŋgómpã́a bʋ wa. ⁴⁵Nɩ́’ kɩraa déma mɩ́kɩrɩya, pébu, ʋ́ dɔ́gɩ kɩrɩ-gɩma, yɛ nɩ́’ pɩ̃́ɲâa déma mɩ́ɩ tɩ́ pɩ̃́ɩnɩ, pébu, ʋ́ dɔ́gɩ pɩ̃́ɩ-gɩma. Mɩ́ɩ tɩ̂ɩ nɩ́nɩ́ wá dɔ́gɔ, tɩ́râa ku’ nʋ́ʋgɩ́rá.

Du’ kí pɩ́ má’nɩ kɛ’rɩgɔ ná kɩ́ pɩ má’nɩ fãnɩŋgɔ wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

(Mat 7.24-27)

⁴⁶Yɛ kha’ pé pɩ̂ɩ yɩ́’ ma á Tamaŋ, yɛ pɩ wɛ̂ɛ dé ɩ́tɛ tɩ́ ma sɛɛ’ pɩ wɛrɩ waa? ⁴⁷Nɩ́nɩ́ wó nɩ́nɩ́ ʋ́ bannɩ núu má sɛɛrɛ yɛ̂ɛ déyoo ʋ́ dɔ́mmɩ́ná, ⁴⁸khɛɛbɩŋ-ʋma nɩ́nɩ́ ʋ́ khuuri ʋ́ dupó’ri yɛ pheŋ ni ná nanɩ kɛ’rɩgɩ, ɩ̃ mágɩ́ ʋ́ duko. Mʋ́ dágáa kpɔɔrɩ, yɔ’mɩná khãnɩɲa ná khɩrɩ dukirá, yɛ pɩ wɔ́rɔ́ɔ sígíríyé gi ya, pébu, tii-gi kɩraama. ⁴⁹Yɛ wɛ́ɛ ʋ̂ʋ nú má sɛɛrɛ kaa déyoo ʋ́ dɔ́mmɩ́ná wɛrɩ, khɛɛbɩŋ-ʋma nɩ́nɩ́ ʋ́ tiiri ʋ́ duki fãnɩŋgɔ kaa pheŋ dupó’nna. Mʋ́ dágáa kpɔɔrɩ, yɔ’mɩná khãnɩɲa ná khɩrɩ dukirá wɛrɩ, kɩ́ wáa ɩ̃ hasɩga kutúru.

Ɔ Ɔrɔ́mɩ sodáasɩ́nɩ́khãgaa wá sʋ̃mdébii wá pã́aɲámmɩ wá mɩ́ɲa

(Mat 8.5-13)

¹Waatɩ ʋ́ Yésú sɛɛrɛɛrɩ sóo wɛrɩ, ʋ́ khɛɛ yóo Kápɛ́rnáwúminá. ²Ɔ Ɔrɔ́mɩ sodáasɩ́nɩ́khãgaa wá sʋ̃mdébii wá ɔ̌ɔ yɛ bo’ yɛ̂ɛ bɛ́ɛ phɩra’. Yɛ ʋ́ mɩ́ɩ nʋʋnaa-ʋ́ma tákɩrsa. ³Sodáasɩ́nɩ́khãgaará núu Yésú wá mɩ́ɲa. Ʋ́ sʋ̃nɩ ɩ́ nɩɩ Júdebi wá khokhãgɩbɩ wá pɔ́ɔ Yésú thãná dé pɩ ná ɲɩ́nɔɔ ʋ́ ba pã́aná’ má sʋ̃mdébiira. ⁴Pɩ́ yóo Yésú thãná ná ɲɩ́nɔɔ ɲánnɩ ɲánnɩ kha’ ʋ tɛ̃́fɩ́rɔ̂ɔ dé mákɩ́ŋ-ʋrɩ tɛ̃́fɩ́mmɛ, ⁵pébu, ɩ̃bɩ thĩni wá mɩ́ɲɛ nʋʋ ʋ́ yɛ ʋ́rá má’nɩ ɩ̃bɩ pĩ́ŋgíŋkhannɩ hãa ɩ̃bɩ́rɩ́ tɩ́ tɛ̃.

⁶Pɩ́ khɛɛ yɛ̂ɛ písi pɩ́ ná Yésúri kpoogi sodáasɩ́wáɩ thãná ɩ̃ ná tɔ́’rɩ́yɔ́ ʋ́ kórginɛ, ʋ́rá sʋ̃nɩ ʋ́ nɩ́ɩnɛ́bɩ dé pɩ thukíŋ sɛɛ’ Yésúri kha’ á Tamaŋ, hã ʋ́ kha’ ʋ ɲaanɩ́ŋ baŋ na, dé mana mákɩ́rá ná ʋ dóoŋ má kórgírá wa. ⁷Tɩ́rá yɛɛrɩ má thĩna hagɩ thee ʋ́ thãná wã. Yɛ kha’ ʋ yɩ́’ tábi tíkpo, dé má sʋ̃mdébiirá pã́aɲa. ⁸Pébu, pɔ́ sodáasɩ́nɩ́khãgɩbɛ̂ɛ má wɔ́ɔrɔ yɛ manâa pɔ́ sodáasɩ́bɩ wá wɔ́ɔrɔ tɛ̃. Khaa tɩ́ ma sɛɛ’rɩ pɩ́ ɔɔ kha’ ʋ yóo, ʋ yóoma; má sɛɛrɩyɛ ɔɔ kha’ ʋ baŋ, ʋ bamma. Ɩ́tɛ tɩ́ ma sɛɛ’rɩ má sʋ̃mdébii kha’ ʋ dé, ʋ dé-rima.

⁹Pãtɩ́ Yésú núuni sɛɛrɛ wɛrɩ wɛrɩ, maagɛ́ kɔ́rɔɔ, ʋ́ fɩ́gɩ́ sɛɛrɩyɛ nɩ́’ kɔ́ŋgɔ́ŋ bɩ̂ɩ yɛ thowoo wɛrɩ, kha’ ma ɲáa Ísíráyɛ́lná nɩ́nɩ́ ʋ́ khãanɩ má bʋ mɛ́’nɩ wã. ¹⁰Pãtɩ́ sodáasɩ́wáɩ wá sʋ̃nnɩbɩ fɩ́’rɩ písée, pɩ́ ná nanɩ ná sʋ̃mdébiira pã́aɲáa.

Tɩ́ ɔ bii huura yɛ Yésúrá yaarɩgɔɔ wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

¹¹Tɩ́ kpãnaa bʋ, Yésúrá yaa yóo yɔ́ nɩɩ khãgɩyɔ ɩ́ pɩ yɩ́’ Náɲɛ́. Ʋ́ mamannɩbibi ná nɩ́’ kɔ́ŋgɔ́mbɛ̂ɛ yɛ thowoo. ¹²Mʋ́ pɩ náanɩ ná tɔ́’rɩ́yɔ́ nɩɩ wá tʋtʋ̃ŋgɩnɛ wɛrɩ, pɩ́ ɲáa ná nɩ́pɛ kpórí kpɩ̃ɩgɩ yɛ̂ɛ yóo kɩ́ kasɩkhara. Ɔ khɩsaharɩ wá bikhěe huura. Ʋ́ bikhee úkporâa yɛ ʋ́ mɛ́’na. Nɩɩnɩ́’ kɔ́ŋgɔ́mbɛ̂ɛ yɛ thowoo. ¹³Mʋ́ Tamaŋ Yésú ɲáanʋʋ, ʋ́ maɲɩnáŋ kɔ́rɔɔ ʋ́ kha’ ʋ kpáa fʋʋnnɛ ¹⁴yɛ ná phagɩ kpɩ̃ɩkporosirá. Kpɩ̃ɩkpómbírá nɩɩnaa yɛ ʋ́ kha’ bikhoo’yo, ʋ ya! ¹⁵Ʋ́ yaa hɩ̃taa yɛ̂ɛ sɛɛrɛɛ. Ʋ́ hãa ʋ́ ʋ́ nɩ́ɲáana. ¹⁶Maagɩ ná phãnɩgɛ́ kɔ́rɩ́ nɩ́pɩ wá bɛ̂ɛ’, pɩ̂ɩ yɛ fʋʋ Yékírí wá ɲísí nʋʋgɩ kha’ Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnɩ́ khãgáa ku’ri ɩ̃bɩ́rɩ́ bʋ yɛ Yékíré keri ʋ́ nɩ́pa. ¹⁷Mɩ́ɩ ɩ́ Yésú déerá mɛ́’nɩ wɛrɩ, tɩɩ-ɩyaama Júde maráa wá bɛ́ɛ’rá ná sɩrɩ sɩ̂ɩ kénsírá wɛrɩ mɛ.

Tɩ́ Jã́ Batísi sʋ̃nnɩ ʋ́ mamannɩbibi Yésú thãná wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

(Mat 11.2-19)

¹⁸Jã́ wá mamannɩbibirá thowoo mɩ́ɩ ɩ́ déeri wɛra. ¹⁹Ʋ́ yɩ́sɩ nɩ́’ pɩ́ɲɔ pɩ́ sɔgɔmbɩrá, ɩ̃ sʋ̃nɩ bɩ Tamaŋ thãná kha’ pɩ ná pʋ́gɔɔ kha’ ʋ́rá déeri wɛ́ɛ ʋ̂ʋ yɛ ba baŋ wɛrɩ bâa, bá ɔ maa ɩ̃bɩ́ra tɛɛ? ²⁰Mʋ́ pɩ nannɩ ʋ́ thãná, pɩ́ sɛɛrɩyɔɔ kha’ Jã́ Batísǐi sʋ̃nnɩ ɩ̃bɩ́rɩ́ ʋ́ thãná kha’ ɩ̃bɩ́ra ba pʋ́gɔɔ ná ʋ́rá déeri wɛ́ɛ ʋ̂ʋ yɛ ba baŋ wɛrɩ bâa, bá ɔ maa ɩ̃bɩ́ra tɛɛ? ²¹Ʋ́ waatɩrá ná Yésúra pã́anɩ́gá bo’ri kɔ́ŋgɔ́mbɩ, yɛ nɩ́nɩ́ nɩ́pɩ kpéréŋgbéebi, yɛ pã́anɩ́gá dara’ kɔ́ŋgɔ́mbɔ. ²²Yésúrá sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ pɩ ná sɛɛ’ Jã́nɩ mɩ́ɩ ɩ́ pɩ ɲáanɩ ná ɩ́ pɩ núuni wɛrɩ, kha’ darapɩra ɲáma, munugubirâa nɩ́ɩnɛ́ɛ, dékpṹmbírâa pã́aɲa, núŋmanɩbɩrâa nú, huuribirâa ya, pɔ́ɔrɩ́bɩ́râa nú sɛɛrɛ nʋwãana. ²³Yɛ kha’ pɩ ná sɛɛrɩyɔɔ tɛ̃ kha’ wɛ́ɛ ʋ̂ʋ ba kaa burí sɛ́ɛ Yékírí wá khɩ̃ɩnnɩ ɩ̃́ dɛɛ má mɩ́ɲɔ wɛrɩ, kɩrɩ-ʋrɩ.

²⁴Mʋ́ Jã́ wá sʋ̃nnɩbɩ tannɩ sóo wɛrɩ, Yésúrá kɔ́kɩ́rɔ́ yɛ̂ɛ sɛɛ’ Jã́ wá mɩ̂ɩnɛ nɩ́pɩrɩ kha’ maa pɩ yóori ná ɲáa gbirinnâa? Nɩ́nɩ́ ʋ̂ʋ pãtɩ́ wṹu gí sarmɛ fúkíŋ wɛrɩ bâa? Ɔ̃́’ɔ̃. ²⁵Bá maa pɩ yóori ná ɲâa? Nɩ́nɩ́ ʋ́ yeeri tákĩŋkĩnsi bâa? Ɔ̃́’ɔ̃, dé pɛ́ɛ bɩ̂ɩ yee heŋkhotásɩ yɛ dagɩma wɛrɩ, pɩ ma ɩthakórso. ²⁶Yɛ maa pɩ yóori ná ɲâa? Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnáa-ʋ bâa? Iiyo. Yɛ kha’ ma sɛɛ’-pɩma kha’ ʋ tarɩ Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnáa, ²⁷dé ʋ́ mɩ́ɩna pɩ tɩ̃’nɩ Yékírí wá sɛbɩrá kha’ manɩ Yékínna sʋ̃mma má sʋ̃nna ʋ́ khɩrɩɩ má Sakhanɩ́nná ɩ̃́ ná hafɩɩ ʋ́ khɩ̃ɩnna.7.27 Ná keri Mál 3.1²⁸Yésúrá sɛɛrɩyɛ bɩ tɛ̃ kha’ ma sɛɛ’-pɩma kha’ pɩ hũni Jã́a hũŋgi ɲáa wã. Yɛ sɩ́ bɛ́ɛ’rá mɛ, wɛ́ɛ ʋ́ sénni Yékírí wá ɩgɩrá wɛrɩ, ʋ tarɔɔ. ²⁹Nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’ ná dãmphohɩ̃́nnɩ́bɩ, nú-birma Jã́a sɛɛrɛrɩ ɩ̃ tʋʋ dé Yékírí tereŋ-uma, pɩ́ tɔ pɩ́ɩ ʋ́ bátízée bi. ³⁰Yɛ Fáarísibi ná Yékírí wá sɛbɩtʋbɩ wá thĩná kaɩrɩ mɩ́ɩ tɩ́ Yékíre yɛ bɛɛ dé pɩ dé wɛra. Tɩ́rá yɛɛrɩ pɩ pɩ́ɩ ʋ́ bátízé bi ya.

³¹Yɛ písée sɛɛrɩyɛ kha’ maa ma wɔ́nnɩ́ mákɩ́ŋ wɛrɩ wá nɩ́pɩnɛɛ? Yɛ maa pɩ khɛɛbɩnnɩɩ? ³²Yɛ kha’ khɛɛbɩm-bɩrma bikɛrɛɛ bɩ́ hɩ̃tannɩ pĩ́ŋgíŋkpã́ɩgɔ, pɔ́ɔrá kɩ́ sɛɛ’ pɔ́ɔrɩ kha’ khɩ’-ɩ̃bɩ́nnɩ bɩ koniɲa, pɩ sã́nɩ́ wã, ɩ̃bɛ́ kpaa bɩ bɩɩtɩ̃ŋgɩ, pɩ fʋwa wa. ³³Mʋ́nnáa sɩ buuri tɛ̃, mʋ́ Jã́ Batísi banna wɛrɩ, ʋ yɛ́ di ya, ʋ yɛ́ ɲʋ́ divɛ̃́ na, pɩ́ kha’ kpéréŋgbée wáarʋʋ. ³⁴Wɛrá, Nɩ́thɩ̃na’biirá baa bâa di yɛ̂ɛ ɲʋ́, pɩ́ kha’ ʋ́ra tɔ́ɔ bʋ ná diimi ná divɛ̃́ɲʋ́gɛ mʋ́wã, yɛ dée tɛ̃ dãmphohɩ̃́nnɩ́bɩ ná mɩ́pɩ̃́ɩdébi wá nɩ́ɩnɛ́ɛ. ³⁵Yɛ pɩ tʋma Yékírí wá wɔ́ɔmɩ ʋ́ bibi wá dédɔ́mɔ́ɔ bʋ.

Tɩ́ Yésú sɛ́ɛrɩ ɔ ha’ mɩ́pɩ̃́ɩdée wá mɩ́pɩ̃́ɩɲɩ hãa-ʋ wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

³⁶Ɔ Fáarísi wáyɛ̂ɛ yɛ bʋ́ ʋ́ pɩ yɛ yɩ́’ Símɔ́. Ʋ́ yɩ́sɩ Yésú dé ʋ thée ná di má thãná. Yésúrá yóo ná dóoró ʋ́ dukirá yɛ̂ɛ di. ³⁷Ɩ̃ hakɩra ná ɔ ha’ mɩ́pɩ̃́ɩdêe yɛ ɩ́ nɩɩná. Mʋ́ ʋ núuni ná pɩ kha’ Yésú yóo-uma Fáarísi wáɩ wá dukirá dikharɩ wɛrɩ, ʋ́ yóo datɩkɔ́rɔ́nnɔ álábátɩrɩkhooro; hĩi-tiyaama. ³⁸Ʋ́ ná nɩɩnaa Yésú wá kpãnaaná yɛ̂ɛ fʋʋ yɛ̂ɛ bɩ’ra’ ʋ́ dɛsɩrɩ ɲímíthĩmise. Yɛ khɛɛ ʋ́ thaɲíŋgi yɛ̂ɛ tíkíŋ ʋ́ dɛsɩrɩ, yɛ̂ɛ kɔ́rɔ́’ sɩ. Tɩ́ kpãnaa bʋ, ʋ́ khɛɛ datɩkɔ́rɔ́nnɩ ɩ̃ kɔwɔɔ ʋ́ dɛsɩrá.

³⁹Fáarísi wáɩ ʋ́ yɩ́’rá Yésúri wɛrɩ, mʋ́ ʋ ɲáanɩ ɩ́sɛrɩ wɛrɩ, ʋ́ sɛɛrɩyɛ ʋ́ dɔ́gɩ́rá kha’ ná wáɩ wɛ dé-uyaama Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnáa, ʋ yɛ tʋ dé harɩ ʋ̂ʋ pha’ ʋ́ bʋ mɛ́’nɩ wɛrɩ, mɩ́pɩ̃́ɩdée-u. ⁴⁰Yésúrá sɛɛrɩyɛ Símɔ́nɩ kha’ ma sɛɛrɩyɔɔ tɩ́kpo. Ʋ́ kha’ Nɩ́khãgaa, ʋ sɛɛrɛɛ. ⁴¹Ʋ́ kha’ ɔ wáɩ wá mɩ́gɛ̂ɛ yɛ nɩ́’ pɩ́ɲɔnɔ; ɔɔ wágɩra yɛma khɩɩbɩ kpársɩ́ɲɔ ná digbéemʋ́wã́a’ taasɩ, ɔɔ wágɩ́râa khɩɩbɩ digbéeɲɔ ná kpɔɔgɩ taasa.7.41 Gɛ́rɛ́kɩsɩrá kha’-pɩrma kha’ dénáarɩba. Dénáarɩ ʋ́kpora yɛma sʋ̃mdébii wá khɩɩ ʋ́kpo taasa.⁴²Yɛ mʋ́nnɩ pɩ yɛ mɩ́ɩnɛ yɛ̂ɛ taa gɩ ya wɛrɩ, ʋ́ kɛ́ɛ bɩ gɩ́. Ná ʋ́rɔ, nɩ́pɛ bɩ́ɲɔná, ʋ̃nnɛ́ mákɩ́nnɩ ná ʋ fʋrɔɔ kɔ̂ɔŋ? ⁴³Símɔ́ná kha’ kha’-mánnɩ ʋ́ wɛ́ɛ mɩ́ gɩ́ kɔ́nnɩ wɛra. Yésúrá kha’ thɩ̃ɲaa ʋ sɛɛ’rɩ.

⁴⁴Yɛ sɛɛrɩyɛ Símɔ́nɩ kha’ dóom-manɩ ʋ́ dukirá, ʋ hãa ma yɔ’mɩ má bɔbɩrɔ má dɛsɩ wa, yɛ ʋ ɲáa harɩ wɛrɩ waa? Bɩ’ra’-ʋma má dɛsɩ ɲímíthĩmise yɛ khɔfɩrɔ sɩ ʋ́ thaɲíŋge. ⁴⁵Yɛ kha’ ʋ́ Símɔ́na kɔ́rɩ́ ma kɔ́’mɔ wã. Yɛ ɩ̃ kɔ́rɩ́ gɩ pãtɩ́ ma dóonni dukirá wɛrɩ, ʋ ma má dɛsɩ wá kɔ́rɔ́’mɔ. ⁴⁶Ʋ kɔɔ ma nʋ́ʋmɩ thaagɔ wa, yɛ ʋ́rá púgí ma datɩkɔ́rɔ́ŋ dɛɛsɩrá. ⁴⁷Yékírí sɛ́ɛ-ʋma ʋ́ mɩ́pɩ̃́ɩ kɔ́ŋgɔ́nɲɩ wá bɛ́ɛ’ ɩ̃ hãa-ʋ ɩ́, tɩ́rá yɛɛrɩ má mɩ́ɲɛ́ nʋwãa ʋ́ kɔ́ŋ. Yɛ nɩ́nɩ́ wá mɩ́pɩ̃́ɩ ɩ́ sénni yɛ Yékíré sɛ́yɛɛ, má mɩ́ɲɛ́ nʋʋ ʋ́ kɔ́ŋ na. ⁴⁸Yɛ sɛɛrɩyɛ hannɩ kha’ ʋ́ mɩ́pɩ̃́ɩɲɩ sóo-iri.

⁴⁹Ʋ́ ná nɩ́’ pɩ̂ɩ yɛ di wɛrɩ, pɩ̂ɩ yɛ sɛɛrɛɛ pɩ́ dɔ́sɩ́rá kha’ maa ʋ déeri yɛ̂ɛ wɔ́nnɩ́ sɛ́ɛ nɩ́pɩ mɩ́pɩ̃́ɩɲɩ́ hã bɩ ɩ̂ɩ? ⁵⁰Yɛ Yésúrá sɛɛrɩyɛ hannɩ kha’ pãtɩ́ ʋ khãanɩ má bʋ wɛrɩ, ko-uri. Yɛ kha’ ʋ yáa khũŋ dɔ́ɔwóoŋge.

Ha’ pɩ̂ɩ yɛ thoo Yésúri, sɩ́ mɩ́ɲa

¹Pãtɩ́ sɩ tannɩ sóo, Yésúrâa yɛ miŋ nɩɩ khãgɩɩ ná nɩɩ tɩ́táa’ɩ́rá yɛ̂ɛ sɛɛ’ nɩ́pɩrɩ sɛɛrɛ nʋwãa ʋ́ déeri Yékírí wá ɩgɩ wá mɩ́ɲa. ²Ʋ́ mamannɩbibi kpɔɔ ná pɩ́ɲɔ ná ha’ kɔ́ŋgɔ́mbɛ yɛ thowooma. Pɔ́ɔra yɛma kpéréŋgbéebe, ʋ́ nɩ́nɩ́ bɩ; pɔ́ɔrâa yɛ bo’, ʋ́ pã́anɩ́gá bɩ. Pɩ́ hapɩ wá pɔ́ɔrá déerá: Mágɩ́dálá Márɩ́yámu ʋ́ kpéréŋgbéebi má’nɩ́ɲɔ wáará, Yésúrá nɩ́nɩ́ bɩ wɛrɩ, ³ná ɩthakho Éródi wá mɩ́kɔrsɩnnaa Kúzá wá harɩ Jánnɩ, ná Súzána ná pɔ́ ha’ kɔ́ŋgɔ́mbɩ wá pɔ́ɔ. Pɩ́ hapɛ̌ɛ bɛ́ɛ’ yɛ tɛ̃́fɩ́mma Yésú ná ʋ́ mamannɩbibiri pɩ́ dékimɩ́ɲɛ.

Tɩ̃ɩgɛɛráa sɔkɔ

(Mat 13.1-9; Már 4.1-9)

⁴Nɩ́pɛ̂ɛ yɛ ku’ nɩɩ khãgɩɩ nɩɩ khãgɩɩ bâa pĩ́ŋ. Mʋ́ nɩ́pɩra yɛ kɔ́ŋ yɛ̂ɛ yóo wɛrɩ, Yésúrá sɔgɩ bɩ sɔkɩ kha’ ⁵ɔ̌ɔ yɛ tɩ̃ɩ ʋ́ tátɔɔgɔ. Mʋ́ ʋ yɛ tɩ̃ɩgɛɛsɩrá wɛrɩ, yɔ́ biiyirá wáa khɩ̃ŋgéŋgo, nɩ́pɛ́ wɩ̃́ɩgɛ̂ɛ yɛ wúrípé diyee. ⁶Yɔ́ɔrá wáa kɛ’rɩsɔ. Mʋ́ ɩ fĩini wɛrɩ, ɩ́ hʋwa ɩ̃ dɛɛ khaarɩ wá hʋʋmɩná. ⁷Yɔ́ɔrá wáa hũwõnsi wá kharɔ. Mʋ́ ɩ fĩini, hũwõnsirá yaa kɔ́rɛɛ. ⁸Yɔ́ɔrá wáa fãnɩŋ kɩrgɔ. Mʋ́ ɩ fĩini ɩ̃ khãgɩ wɛrɩ, ɩ́ yee biiye. Yɔ́ɔrá yee biiyi digbéemʋ́wã̂a’. Mʋ́ ʋ sɛɛrɛɛrɩ sóo, ʋ́ sʋ́rɩ́yá kha’ wɛ́ɛ ʋ̂ʋ nú, ʋ kã́ká’.

⁹Yésú wá mamannɩbibirá pʋ́gɔɔ sɔkɩ wá tɩtã́ŋgɩnɛ. ¹⁰Ʋ́ kha’ Yékíré yɛɛrɩ pɩ́ tʋʋ ʋ́ ɩgɩ wá mɩ́ ɩ́ kóori wɛra. Yɛ ma sɛɛ’-sɩ́ma pɔ́ɔrɩ sɔsɔ, sɩ́ dé sã́ŋgɩ pɩ́ kennee yɛ pɩ́ ɲá mɩ́ɩnɩ wã, ɩ̃́ nú yɛ pɩ́ tʋ bʋ́ kpoori wa.8.10 Ná keri Ézá 6.9

Tɩ́ Yésú bʋka’rɩ sɔkɩ wá tɩtã́ŋgɩrɩ wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

(Mat 13.18-23; Már 4.13-20)

¹¹Yɛ kha’ sɔkɩ wá tɩtã́ŋgɩ́rá kɛ: Yékírí wá sɛɛrɛrá déeri tátɔɔgɩra. ¹²Pɔ̂ɔ bʋ́, khɛɛbɩm-bɩrma khɩ̃ŋgéŋ gí tátɔɔgɩ wáarɩ wɛra. Pɩ núma Yékírí wá sɛɛrɛrɩ yɛ ná Sutãnaana ba baa, ʋ́ khoroo pɩ́ dɔ́sɩ́rá sɩ́ dé sã́ŋgɩ pɩ́ khãa Yékínná, ʋ́ hɩ̃́ŋ bɩ ya. ¹³Pɔ́ɔrâa bʋ́, khɛɛbɩm-bɩrma kɛ’rɩ gɩ́ tátɔɔgɩ wáarɩ wɛra. Pɩ núma Yékírí wá sɛɛrɛrɩ ɩ̃́ hɩ̃́nɔɔ fɩ́ khaanná mánsɛ yɛ pɩ nínse yɛ̂ɛ bakɛɛ ya. Pɩ khãama Yékínná fɩ́ kpokeennɛ yɛ ná yíbísãɩgɛ nanɩ, pɩ́ sɛ́ɛ Yékírí wá khɩ̃ɩnna. ¹⁴Pɔ́ɔrâa bʋ́, khɛɛbɩm-bɩrma hũwõŋ sí tátɔɔgɩ wáarɩ wɛra. Pɩ núma Yékírí wá sɛɛrɛrɩ yɛ duniɲamɩ́ɩ wá dɔ́ɔkpʋ̃́ʋsɩ ná ʋ́ mɩ́khɔrɔkɩ ná ʋ́ hensi wá kã́kásɛ́ kɔ́’ pɩ pãtɩ́ hũwõnse kɔ́’ tátɔɔgɩ kɩ́ wɔ́nnɩ́ khã’ ɩ̃́ yee biiyi ya wɛra. ¹⁵Pɔ́ɔrâa bʋ́ tɛ̃, khɛɛbɩm-bɩrma fãnɩŋ kɩrɩ gɩ́ tátɔɔgɩ wáarɩ wɛra. Pɩ núma Yékírí wá sɛɛrɛ ɩ̃́ kɔ́rɔɔ dé’ síɲɔ yɛ́ hʋkɛɛ ɩ̃́ yóo wɔ́ɔrɔ ɩ̃́ tɔ’ pãtɩ́ tátɔɔgɩra tɔ’ wɛra.

Sɔ’ kɩ̂ɩ sɛɛ’ fɩtɩ̃nakhɛ’rɩ wá mɩ́ɩ wɛra

(Már 4.21-25)

¹⁶Yɛ kha’ nɩ́nɛ́ dɛɛrɛ’ fɩtɩ̃nakhɛ’rɩ ɩ̃́ si’ ri benno wɛrɛ́sɩ ɩ̃́ yee ri kpɩ̃́ŋphɩ̃kɔ wa, dé ʋ dʋ’-rɩma kɔkɔtɛgɛɛ bʋ, sɩ́ dé sã́ŋgɩ pɛ́ɛ bɩ̂ɩ dóoŋ wɛrɩ, pɩ́ bu kɩ́ ɲá táyɛ́sɩ́gɩra. ¹⁷Pébu, mɩ́ɩnɛ́ wɔ́nnɩ́ kóo ná nɩ́pɛ ba kaa ɲá nɩ ɲa; yɛ nɩ́nɛ́ wɔ́nnɩ́ sike’ mɩ́ɩnɩ ná tɩ ba kaa tʋ wa, wɛrɛ́sɩ ná tɩ ba kaa ku’ toroo bu wa. ¹⁸Yɛ kha’ pɩ nú sɛɛrɛ wɛrɩ́ naŋ, pébu, nɩ́nɩ́ ʋ̂ʋ mɩ́ɩnɛ, Yékíre ba hãa-ʋma ɩ̃́ nannɩŋ, yɛ nɩ́nɩ́ ʋ́ dá’rɩ́ mɩ́ɩnɩ wɛrɩ, ɩ́tɛ tɩ́ ʋ khãanɩ keŋ má bu-mannɩma wɛrɩ, Yékínna ba hɩ̃́nɔɔ-tɩ́ma.

Máa déeri Yésú wá nɩ́ɲá ná ʋ́ khɩ̃nɩbɩraa?

(Mat 12.46-50; Már 3.31-35)

¹⁹Yésú wá nɩ́ɲáa ná ʋ́ khɩ̃nɩbɩrá yóo dé pɩ ná ɲáa-ʋ, yɛ pɩ yɛ wɔ́rɔ́ɔ ɲáa-ʋ wã ɩ̃ dɛɛ nɩ́pɩ wá kɔ́mmɩ́ná. ²⁰Pɩ́ sɛɛrɩyɔɔ kha’ ʋ́ nɩ́ɲáa ná ʋ́ khɩ̃nɩbɩra ma kpaagɩrá yɛ̂ɛ bɛɛ dé pɩ ɲáa-ʋ. ²¹Yésúrá sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ ɩ́pɛ bɩ̂ɩ nú Yékírí wá sɛɛrɛ yɛ̂ɛ déyoo ʋ́ dɔ́mmɩ́ná wɛrɩ, pɩ́rá déeri má nɩ́ɲáa ná má khɩ̃nɩbɩra.

Tɩ́ Yésú nɩ’na’nɩ sarkpórgi wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

(Mat 8.23-27; Már 4.35-41)

²²Ɔ khɩɩ Yésú ná ʋ́ mamannɩbibirá kã́nɩ́ phosiko yɛ ʋ́ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ pɩ yɛɛ ɩ̃bɛ́ sagɩ dákpóróo wá tɔ́ he’nná. Pɩ́ khɛɛ yɛ̂ɛ yóo. ²³Mʋ́ pɩ yɛ yóo wɛrɩ, Yésúrá hʋ̃nɩ phaa. Sarkpórgé yaa phosikirâa mɩ́’. Pɩ yɛma yíbísãɩgɔ. ²⁴Tɩ́ pã́nná, Yésú wá mamannɩbibirá sʋ̃́ʋ tɔ́’rɩ́yɔ́ ʋ́ yɛ̂ɛ yaarɩgɔɔ kha’ Nɩ́khãgaa, Nɩ́khãgaa, ɩ̃bɩ́ra téuma. Yésúrá yaa dʋ́ráa sargɩ ná yɔ’mɩná nɩɩnaa. ²⁵Yɛ ʋ́ pʋ́gɩ́ bɩ kha’ dé khãa-bɩrɩ-má-bʋma mɛ́’nɩ kɛyɩɩ? Phãnɩgɩ ná maagɛ́ kɔ́rɩ́ bɩ, pɩ̂ɩ yɛ kʋ̃ŋ kha’ pé nɩ́thɩ̃na’ thĩnúu wɛrɩ, ɩ̃́ dʋ́rɩ́ sargɩ ná yɔ’mɛ́ nú ʋ́ wágaa?

Tɩ́ Yésú nɩ́nnɩ ɔ wáɩ wá kpéréŋgbéebi wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

(Mat 8.28-34; Már 5.1-20)

²⁶Pɩ́ nanɩ Géerásɩbɩ wá sɩrgɩrá. Kɩ́ sɩrgɩ kásáŋ-gɩyaama Galíle maráara. ^27-28Mʋ́ Yésú sũnni phosikirá wɛrɩ, ɔ kpéréŋgbéetárɩ́yɛ̂ɛ yɛ ɩ́ nɩɩná, dáɩ-tɩrɩ ná ʋ yɛ́ yee táasɩ wa. Ʋ yɛ́ pɩ́ hʋ̃ŋ duko wa, dé dúuso ʋ yɛ hʋ̃ŋ. Mʋ́nnɩ ʋ ɲáanɩ Yésúri wɛrɩ, ʋ́ yaa yɛ̂ɛ thukiroo ɩ̃ ná wáa ʋ́ wɔ́ɔnná yɛ sʋ́rɩ́yá kha’ he ɩ̃bɩ ná ʋ́rɩ́ yaarɩ kãmbɛ Yékíŋ Kpóróo wá Bikhee Yésûu? Ma ɲɩ́nɔɔma, ʋ keŋ ʋ́ thĩ, hã ʋ́ dé ma pɩ̃́ɩ ɲa. ²⁹Yésú kha’-ʋyaama kpéréŋgbéera ku’ tɩ́rá yɛɛrɩ ʋ́ kʋ̃nɩ mɛ́’na. Kpéréŋgbéera ya-ʋ́ma pã́aɲɩ pã́aɲa. Pɩ yɛ yeyooma kpɩ̃ŋŋmɩnɩnsɩ dɛɛsɩrá yɛ̂ɛ kpɔ́gɔɔ kpurike sɩ́ dé sã́ŋgɩ pɩ́ bu kɩ́ kɔrsɩyɔɔ, yɛ ʋ́ kaɩ yɛ́ kpa’ sɩ. Kpéréŋgbéera yɛ khɛyɔɔma yɛ̂ɛ yóo ú gbiriŋ bu. ³⁰Yésúrá pʋ́gɔɔ kha’ mʋ́nnɩ pɩ yɩ́sɔɔ? Ʋ́ kha’ pɩ yɩ́’-mama Kũnno, pébu, kpéréŋgbée kɔ́mbɛ́ wáaráa-ʋ. ³¹Yɛ pɩ yɛ ɲɩ́mma Yésúri kha’ hã ʋ́ yɛɛ ɩ̃bɛ́ yóo tã́ŋ kokokirá wa.

³²Tɔ́rbɔ́ŋkpókêe yɛ fɩ́ yɛ̂ɛ diiree kɔ́ tátíki wá thagɔ. Kpéréŋgbéebírá ɲɩ́nɩ́ Yésúri kha’ ʋ yɛɛ ɩ̃bɛ́ dóoŋ bí bu. Ʋ́ hãa bɩ khɩ̃nna. ³³Pɩ́ kuso wáɩrá ɩ̃ ná dóoró tɔ́rbɔ́ŋkpókírá. Tɔ́rbɔ́ŋkpókírá yaa ní tátíkírá ɩ̃ dugiyo sũuno bʋ́ dákpóróorá ɩ̃ huu bú.

³⁴Mʋ́ tɔ́rbɔ́ŋkhʋnnɩbɩ ɲáanɩ mɩ́ɩɲɛnɩ, pɩ́ kpásá ɩ̃ ná tɩyaa sɩ nɩɩ khãgɩɩrá tɩ́kɩ́ŋ ná dúgó’írá. ³⁵Nɩ́pɩ́rá baa ba ɲáa pãtɩ́ mɩ́ɩɲɩ tannɩ wɛrɩ, yɛ yóo Yésú thãná ɩ̃ ná ɲáa wáɩ wá kpéréŋgbée bí ku’ra wɛrɩ, ná ʋ pã́aɲáa yɛ yee táasɩ ɩ̃ hɩ̃taa Yésú wá the’rá. Mɩ́ɩnɛ yɛ ʋ́ bʋ tʋ̃́wã. Phãnɩgɛ́ kɔ́rɩ́ nɩ́pɩra. ³⁶Pɛ́ɛ bɩ̂ɩ yɛ fɩ́ ɩ̃ ɲáa pãtɩ́ kpéréŋgbéetárɩ́ɩ pã́aɲánná wɛrɩ, pɩ́ khɛɛ ɩ̃ thoo sí nɩ́’ pɩ́ banna wɛra. ³⁷Géerásɩ nɩ́’ kɔ́ŋgɔ́mbɛ́ ɲɩ́nɩ́ Yésúri kha’ ʋ ku’ ɩ̃bɩ sɩrgɩrá, pébu, phãnɩgɛ́ kɔ́’rá bɩ. Yésúrá dóoró phosikirá dé ma tara. ³⁸Wáɩ wá kpéréŋgbée bí ku’ra wɛrɩ, ʋ́ ɲɩ́nɩ́ Yésúri kha’ ʋ yɛɛ má thowoo. ³⁹Ʋ́ kha’ ʋ khũŋ ɩ̃́ ná sɛɛ’ mɩ́ɩ tɩ́ Yékírí déeri ʋ́ bʋ wɛra. Wáɩrá khɛɛ yóo nâa tɔŋ nɩɩ wá bɛ́ɛ’ yɛ̂ɛ sɛɛ’ mɩ́ɩ tɩ́ Yésú déeri ʋ́ bʋ wɛra.

Harɩ wá pã́aɲámmɩ ná biharɩ’ɩ ʋ́ huura wɛrɩ, pɩ́ mɩ́ɲa

(Mat 9.18-26; Már 5.21-43)

⁴⁰Mʋ́ Yésú fɩ́’rɩ písée dákpóróo wá tɔ́ he’nná wɛrɩ, nɩ́’ kɔ́ŋgɔ́mbɛ́ kuso ɩ̃ thukiroo pébu, bɛ̂ɛ’ yɛ tɛyɔɔma. ⁴¹Mʋ́ ʋ bannɩ ʋ́ tɔ ba mákɩ́rá ná ɔ wáyɛ̂ɛ yɛ bʋ́ ʋ́ pɩ yɛ yɩ́’ Jáirísi ʋ́ déerá Júdebi wá pĩ́ŋgíŋkharɩ wá nɩ́khãgaa. Ʋ́ ba wáa hurse Yésú wá the’rá ɩ̃ ɲɩ́nɔɔ kha’ ʋ thee má nɩɩná, ⁴²dé, biharɩɩ ʋ́kpo kekerí’ má yɛ̂ɛ déso. Ʋ yɛ ɲʋ́mɩ́mma dɩɩsɩ kpɔɔ ná sɩ́ɲɔ.

Mʋ́ Yésúra yɛ yóomíná wɛrɩ, nɩ́’ kɔ́ŋgɔ́mbɛ́ sã́nná dʋ́gɔɔ, ʋ yɛ́ bu fɩ́sɩ́ɩkharɩ wa. ⁴³Ɩ̃ hakɩra ná ɔ harɛ̂ɛ yɛ bʋ́, ʋ̂ʋ yɛ dɔ́ɔɲá kaakpeeyeŋge. Sɩ́ bosi dé-siyaa-ʋ́ma dɩɩsɩ kpɔɔ ná sɩ́ɲɔ. [Khɛ-ʋyaama ʋ́ dékimɩ́ɲɩ wá bɛ́ɛ’ ɩ̃ bosigo boso’ribi thã] ɩ̃ ba dɔgɩyɔ. ⁴⁴Ʋ́ misiye Yésú wá kpãnaaná ɩ̃ phagɩ ʋ́ kpɔ́rgɩ́nʋ́kpɛ́’nná, tarammɩná kpeeyee khaanná fɩ́. ⁴⁵Yésúrá pʋ́gɩ́ kha’ máa pha’rɩ má bʋʋ? Waatɩ ʋ́ bɛ́ɛ’rʋ yɛ pákɩ́ŋ wɛrɩ, Pɛ̂ɛnná kha’ Nɩ́khãgaa, ʋ ɲáa pãtɩ́ nɩ́’ kɔ́ŋgɔ́mbɩ sã́nnɩ dʋ́gɔɔ waa? ⁴⁶Yɛ Yésúrá kha’ ɔ̌ɔ pha’rɩ má bʋ pébu, tʋ-manɩ dé má fãŋgɩ wá kɔ́ɔ ku’ri.

⁴⁷Mʋ́ harɩ tʋʋrɩ dé sɩ kóo kharɔ tʋ̃́wã wɛrɩ, ʋ́ ba wáa hurse Yésú wá wɔ́ɔnná, yɛ̂ɛ kpáŋ yɛ sɛɛrɩyɛ nɩ́pɩ wá wɔ́ɔnná mɩ́ɩ tɩ́ déeri sã́ŋgɩ ʋ́ phagɩ ʋ́ bʋ, ná pãtɩ́ ʋ pã́aɲánnɩ khaanná fɩ́ wɛra. ⁴⁸Yésúrá kha’ má biharɩya, pãtɩ́ ʋ khãanɩ má bʋ wɛrɩ, pã́aɲáŋ-ʋrɩ. Ʋ khũŋ dɔ́ɔwóoŋge.

⁴⁹Yésúra yɛ ma sɛɛrɛrá ná ɔɔ yaa Júdebi wá pĩ́ŋgíŋkharɩ wá nɩ́khãgǎa nɩɩná, ɩ̃ ba sɛɛrɩyɛ Jáirísiri kha’ hã ʋ́ ɲaanɩ́ŋ fonno’ Nɩ́khãgaarɩ wa, dé ʋ́ biharɩɩ hu-uma sówo. ⁵⁰Mʋ́ Yésú núuni si wɛrɩ, ʋ́ sɛɛrɩyɛ wáɩrɩ kha’ hã ʋ́ yɛɛ phĩnné khoroo wa, dé ʋ khãa má bʋ dʋ́rʋ́m, dé ʋ́ biharɩɩrá pã́aɲa.

^51-53Mʋ́ ʋ nannɩ wɛrɩ, nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’ yɛ fʋʋma yɛ̂ɛ sʋ́rɩ́ya. Yésúrá kha’ hã pɩ́ fʋʋ wa, dé ʋ huu wa, ʋ hʋ̃mma. Nɩ́pɩ́râa mánɔɔ, pébu tʋ-bɩyaa dé hu-uma. Waatɩ ʋ́ Yésúra yɛ bɛ́ɛ dóoŋ dukirá wɛrɩ, ʋ pɩ́ɩ dé nɩ́nɛ dóoŋ ʋ́ kpoogi wa, ná kɩ dée má Pɛ́ɛrɩ ná Jã́ ná Jákɩ ná biharɩ’ɩ wá sii ná ʋ́ nɩ́ɲáana mʋ́wã. ⁵⁴Mʋ́ ʋ dóonni, ʋ́ kɔ́rɔɔ dékírá yɛ sʋ́rɩ́yá kha’ biye, ʋ ya. ⁵⁵Ʋ́ ɲɩ́ŋfɩ̃́nsɩ́rá baa, ʋ́ yaa khaanná fɩ́. Yésúrá kha’ pɩ hã ʋ́ di. ⁵⁶Maagɛ́ kɔ́rɩ́ biharɩ’ɩ wá hũntábɩrɩ, yɛ Yésúrá sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ hã pɩ́ yɛɛ nɩ́nɛ́ nú si ya.

Yésú wá sʋ̃ŋgɩnnɩbɩ kpɔɔ ná pɩ́ɲɔ wá sʋ̃mma

(Mat 10.5-15; Már 6.7-13)

¹Yésúrá yɩ́sɩ ʋ́ sʋ̃ŋgɩnnɩbɩ kpɔɔ ná pɩ́ɲɔnɩ ɩ̃ hãa bɩ wɔ́rgɩ ná khɩ̃nnɩ dé pɩ kɩ́ nɩ́ŋ nɩ́pɩ kpéréŋgbéebi yɛ́ kɩ́ pã́aná’ nɩ́pɩ boso; ²yɛ sʋ̃nɩ bɩ dé pɩ ná sɛɛ’ Yékírí wá ɩgɩ wá mɩ́ɩ yɛ́ pã́aná’ bo’ribo. ³Yɛ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ ná pɩ yóo hã pɩ́ khɛ mɩ́ɩnɩ wã. Hã pɩ́ khɛ tábɔ’ɩ wa, hã pɩ́ khɛ sɩrɩyóokotosi wa, hã pɩ́ khɛ diimi wã, hã pɩ́ khɛ tigi’i wa, hã pɩ́ khɛ kpɔ́rgɩ́ bɩ́ɲɔ bɩ́ɲɔ wã. ⁴Yɛ khabɩ tɛ̃ kha’ khaarɩ wó khaa tɩ́ pɩ nannɩ kɩ́ɩyáa, pɩ hɩ̃tɩ fɩ́ ɩ̃́ ná naŋ pɩ́ ku’mi fɩ́ ɩ̃́ yóo tɔ́ kharɔ. ⁵Yɛ khaarɩ wó khaa tɩ́ pɩ kaarɩ sagɩra bɩ, ná pɩ kha’ pɩ ku’ ɩ́ nɩɩná, pɩ khɩ’ra’ pɩ́ dɛɛkpãŋgbã́ŋ sɛ́yɔɔ fɩ́ ɩ̃́ bʋká’ kha’ mɩ́pɩ̃́ɩnɛ pɩ déeri. ⁶Pɩ́ yóo nâa tɔŋ nɩɩɲɩ nɩɩɲɩ yɛ̂ɛ sɛɛ’ sɛɛrɛ nʋwãanɩ yɛ̂ɛ pã́aná’ nɩ́pɩ kɛ́nsɩ wá bɛ̂ɛ’.

Jã́ Batísi wá khʋmɩ wá mɩ́ɲa

(Mat 14.1-12; Már 6.14-29)

⁷Mʋ́ ɩthakho Éródi núuni mɩ́ɩɲɩ wá bɛ́ɛ’ wɛrɩ, ʋ tʋʋ ɩ́tɛ tɩ́ ʋ kã́ká’ wa, pébu, pɔ́ɔra yɛ kʋ̃mma kha’ Jã́ ʋ́ huuri wɛrɩ, ʋ́rá yaarɩ; ⁸pɔ́ɔrâa kʋ̃ŋ kha’ Élíi fugonni yɛ pɔ́ɔrâa kʋ̃ŋ tɛ̃ kha’ Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnɩ́ bɩ́ huura khʋ̃ɩ khʋ̃ɩ wɛrɩ, pɩ́ ɔ̌ɔ yaarɩ. ⁹Éródira yɛ kʋ̃mma kha’ keŋ má Jã́a thagɩra ma yɛɛrɩ pɩ́ kpagɩ waa? Yɛ máa mɩ́ɲɛ ma sʋ̃́nnɩ yɛ̂ɛ nú mɛ́’naa? Ʋ yɛ bɛɛma dé ma ɲáa-ʋ.

Tɩ́ Yésú hãanɩ khoobi kɩ̃ŋ bɩ́ɲɔ ná kpársɩ́mʋ́wã́a’ dii wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

(Mat 14.13-21; Már 6.30-44; Jã́ 6.1-14)

¹⁰Pãtɩ́ sʋ̃ŋgɩnnɩbɩ fɩ́’rɩ písée Yésú thãná ɩ̃ ná sɛɛrɩyɔɔ mɩ́ɩ ɩ́ pɩ déeri wɛrɩ, ʋ́ khɛɛ pɩ́ tónni ɩ̃ kuso ɩ̃ yóo bí yɔ́ nɩɩ khãgɩyɔ kɛ’, ɩ́ pɩ yɩ́’ Bɛ́tɩ́sáɩdá wɛrɩ, ɩ́ kɛ́ŋgɔ. ¹¹Nɩ́’ kɔ́ŋgɔ́mbɛ́ ɲáa ɩ̃ thowoo. Ʋ nɩ́nɩ́ bɩ ya, dé sɛɛ’-ʋrɩ-bɩma Yékírí wá ɩgɩ wá mɩ́ɩ yɛ pɛ́ɛ bɩ̂ɩ yɛ bɛɛ dé pɩ pã́aɲɩ wɛrɩ, ʋ́ pã́anɩ́gá bɩ.

¹²Tɩ́ khɩɩbinna yɛ dóoŋ wɛrɩ, ʋ́ mamannɩbibirá sʋ̃́ʋ tɔ́’rɩ́yɔ́ ʋ́ yɛ sɛɛrɩyɔɔ kha’ ʋ yɛɛ nɩ́pɩ́rá yóo nɩɩ tɩ́táa’ɩ ná dúgó’í sã́nnɩ kṹní ɩ̃bɩ́rɩ́ wɛrɩ, ɩ̃́ ná bɛɛ hʋ̃ŋkhayɩ ná dii mí di, dé ɩ̃bɩ́ra ma gbiriŋ bu. ¹³Yésúrá sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ pɩ́ thĩna hã pɩ́ di. Pɩ́ kha’ mɩ́ɩnɛ ɩ̃bɩ́nnɛ ɲa ná kɩ dée má phã́anɩ sɩ́mʋ́wã́a’ ná buri bíɲɔɔ-ʋ wã; má ɩ̃bɩ thĩná ná doŋ diimí hã nɩ́pɛ̌ɛ bɛ́ɛ’ bâa? ¹⁴Yɛ hakɩra ná khoobira yɛ ɲʋ́mɩ́mma kɩ̃ŋ bɩ́ɲɔ ná kpársɩ́mʋ́wã̂a’. Yésúrá sɛɛrɩyɛ ʋ́ mamannɩbibiri kha’ pɩ yɛɛ pɩ́ hɩ̃tɩ ginnakhayɩ ginnakhayɩ ɩ̃́ naŋ nɩ́pɩ digbéeɲɔ ná kpɔɔ kpɔɔgɔ. ¹⁵Pɩ́ yɛɛ pɩ́ bɛ́ɛ’ hɩ̃taa pɩ́ dɔ́mmɩ́ná. ¹⁶Yésúrá khɛɛ phã́anɩ sɩ́mʋ́wã́a’ ná buri bíɲɔnɩ yɛ wʋ́gɩ́yá keri thʋ’nná yɛ thɩɩga Yékínni kha’ ʋ́ ãníke diiminá. Tɩ́ kpãnaa bʋ, ʋ́ kpekire phã́anɩsɩ ná burbiri yɛ khɛɛ hãa sɩ́ ʋ́ mamannɩbibiri dé pɩ kpɩkɩŋ sɩ́ nɩ́pɩra. Pɩ́ khɛɛ kpɩkɩra bɩ sɩ́, ¹⁷pɩ́ bɛ́ɛ’ khɔɔ kpũni si. Kpṹ’ sí yɛɛrɩ wɛrɩ, sɩ yɛ hĩima kpɔmbɩsɩ kpɔɔ ná sɩ́ɲɔ.

Yésúrá déeri Yékírí wá Sakhanɩ́nna

(Mat 16.13-19; Már 8.27-30)

¹⁸Ɔ khɩɩ Yésúra yɛma kɛ’ ʋ́ ná ʋ́ mamannɩbibiri yɛ̂ɛ ɲɩ́ŋ Yékíre. Ʋ́ pʋ́gɩ́ bɩ kha’ ma kpoo nɩ́pɩ kha’rɩ ma déerii? ¹⁹Pɩ́ kha’, pɔ́ɔra kʋ̃mma kha’ ʋ́rá déeri Jã́ Batísira, pɔ́ɔrâa kʋ̃ŋ kha’ Élíi-u, pɔ́ɔrâa kʋ̃ŋ kha’ Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnɩ́ bɩ́ huura khʋ̃ɩ khʋ̃ɩ wɛrɩ, pɩ́ ɔ̌ɔ yaarɩ. ²⁰Yɛ Yésúrá pʋ́gɩ́ bɩ kha’ ná pɩ́rɛ, ma kpoo ma déerii? Pɛ̂ɛnná kha’ Yékírí wá Sakhanɩ́nɔ.

Tɩ́ Yésú sɛɛ’rɩ ʋ́ humi ná ʋ́ yamɩ wá mɩ́ɩ wɛra

(Mat 16.20-28; Már 8.30–9.1)

²¹Yésúrá sɛɛrɩyɛ kpɩ̃́nnɩ́gá bɩ kha’ hã pɩ́ sɛɛ’ má mɩ́ɩ nɩ́nɛ́ nú si ya. ²²Yɛ písée sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ mákɩ́n-tɩrɩ ná Nɩ́thɩ̃na’biira fʋ̃́ʋsɩ́ŋ kɔ́ŋ, yɛ Júdebi wá khokhãgɩbɩ ná Yékírí wá thɔgɩnnɩ́khãgɩbɩ ná ʋ́ sɛbɩtʋbɩrá kaɩ ma yɛ́ yɛɛ pɩ́ khʋ ma. Yɛ khɩɩ bɩ́sãa’ khɩɩrá má ya. ²³Tɩ́ kpãnaa bʋ, ʋ́ sɛɛrɩyɛ pɩ́ bɛ́ɛ’ kha’ ná nɩ́nɛ bɛ́ɛ dé má mamannɩbii, ʋ kaɩ ʋ́ wánnɩ yɛ́ kpóŋ ʋ́ nɩ́’batábɔkɩ9.23 Kɩ́ tɩtã́ŋgɩ́rá déeri ɩ̃́ hɩ̃tɩ fʋ̃́ʋsɩ́mmɩ ná huumi wá hɩ̃tansa. khɩɩ wó khɩɩ kɩ́ thoo ma. ²⁴Dé wɛ́ɛ ʋ̂ʋ tʋ̃́ŋ ʋ́ thagɩ, ʋ ba bʋ̃́nɩ́-gɩ́-bʋma, yɛ wɛ́ɛ ʋ̂ʋ ba nii ʋ́ thagɩ ɩ̃́ dɛɛ má bʋ wɛrɩ, ʋ́râa ba ko. ²⁵Ná nɩ́nɛ buu duniɲǎa bɛ́ɛ’ yɛ bʋ̃́náa ʋ́ thakoogo wɛrɛ́sɩ ʋ́ téwe, ʋ̃nnɩ thʋ̃nɩ̂ɩ bʋ̂ʋ? ²⁶Nɩ́nɩ́ wó nɩ́nɩ́ ʋ̂ʋ ba kaa thoo má ná má sɛɛrɛrɩ ɩ̃ dɛɛ nɩɩsɔ wɛrɩ, mʋ́nnáa Nɩ́thɩ̃na’biira ba kaɩ ʋ́ tárɩ́ɩrɩ ɩ̃́ dɛɛ nɩɩsɔ fʋ̃naa tɩ́ ma ba baŋ má sáʋnɔ tɩ́kɩ́ŋ ná má Sii ná ʋ́ mɩnɩgɩbɩ wá sáʋnɔ wɛra. ²⁷Yɛ kha’ ma sɛɛ’-pɩma kha’ nɩ́’ pɩ́ pĩ́nni mɛ́’nɩ wɛrɩ, pɔ́ɔrá ba hu kaa ɲá Yékírí wá ɩgɩrɩ wa.

Tɩ́ Yékírí bʋka’rɩ Yésú wá sáʋnɔ ʋ́ mamannɩbibiri wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

(Mat 17.1-8; Már 9.2-8)

²⁸Pãtɩ́ Yésú sɛɛ’rɩ sɛɛrɛ wɛrɩ sóo wɛrɩ, tɩ́ buu má pɔ́ khɩbɩ má’nɩ́sãa’ ʋ́ khɛɛ Pɛ́ɛrɩ ná Jã́ ná Jákɩrɩ ɩ̃ kã́nɩ́ bɩ́ tátíkírá dé ma ɲɩ́ŋ Yékíre. ²⁹Tɩ́ ʋ yɛ Yékíŋ ɲɩ́ŋgɩ́rá wɛrɩ, ʋ́ wɔ́ɔnná fɩ́kɩ́rá yɛ ʋ́ táyeensirá fɩ́kɩ́rá yɛ̂ɛ fɩ̃ɩ phɩphɩphɩ yɛ̂ɛ yɩ́ŋgɩ́ŋ. ³⁰Khaanná fɩ́, khoo bíɲɔ̂ɔ yɛ kpɔrɩ ʋ́, pɩ́ déerá Moyízi ná Élí. ³¹Yékírí wá táyɛ́sɩ́gɛ́ sã́nɩ́ kṹní bi yɛ pɩ̂ɩ sɛɛ’ pãtɩ́ ʋ ba naŋ Jerúzalɛ́mɩná yɛ́ ku’ duniɲaná wɛra. ³²Pɛ́ɛrɩ ná ʋ́ kãmbɩ hʋ̃m-bɩyaa huuma, yɛ pɩ́ yɩ́ɩbɩ́rá yaa ɩ̃ ɲáa Yésú wá táyɛ́sɩ́gɩ ná khoo bíɲɔ bɩ̂ɩ yɛ ʋ́ kpoogi wɛra. ³³Waatɩ ʋ́ nɩ́pɛra yɛ bɛ́ɛ tarɩ wɛrɩ, Pɛ̂ɛnná sɛɛrɩyɛ Yésúri kha’, Nɩ́khãgaa, ɩ̃bɩ bammɩ khátɛrá kɩrɩ-bɩrɩ. Yɛ kha’ ɩ̃bɛ ba’ gbata bɩ́sãa’: ʋ́rɩ́ ʋ́kpo, Moyízi úkpo, Élí úkpo. Yɛ ʋ yɛ tʋʋ mɩ́ɩ tɩ́ ʋ yɛ kha’ wa. ³⁴Mʋ́nnɩ ʋ yɛ sɛɛrɛrá wɛrɩ, tátʋ̃́nɩ́gɛ́ ba kaa bɩ, yɛ waatɩ ʋ́ tátʋ̃́nɩ́gɩra yɛ kaa bɩ wɛrɩ, phãnɩgɛ́ kɔ́rɩ́ Yésú wá mamannɩbibira. ³⁵Yɛ sɛɛrɛ̌ɛ kuso tátʋ̃́nɩ́gɩ́rá kha’ ʋ́wɛrá déeri má Bikhee ʋ́ ma phɩ̃’nɩ khori wɛra: kha’ pɩ kɩ́ nú tɩ́ ʋ kha’ wɛra. ³⁶Waatɩ ʋ́ sɛɛrɛ sɛɛ’rɩ sóo, Yésú úkporá hɩ̃taa fɩ́ ʋ́ ná mamannɩbibira. Pɩ́ khɩbɩrá, mɩ́ɩ ɩ́ ʋ́ mamannɩbibi ɲáaná wɛrɩ, pɩ khɛɛ tɩ́ ɲíntã́nnɩ nɩ́nɛ́ núu wã.

Ɔ bikhoo’i wá kpéréŋgbée wá nɩ́mmɩ wá mɩ́ɲa

(Mat 17.14-18; Már 9.14-27)

³⁷Mʋ́ dɩɩgɩ yɛ́kɩ́nnɩ pɩ́ yaa tátíkírá ɩ̃ sũuno. Nɩ́’ kɔ́ŋgɔ́mbɛ́ thukiro Yésúra. ³⁸Ɔ wáyɛ́ sʋ́rɩ́yá bʋ́ nɩ́pɩ́rá kha’ Nɩ́khãgaa, ma ɲɩ́nɔɔma, ʋ keŋ ma má bikheenɔ dé ʋ́rá déeri má bikhee úkpo kekeri’ ʋ̂ʋ má wɛra. ³⁹Kpéréŋgbée wáarʋʋ; ná ʋ yaa ʋ́, ʋ sʋ́rɩ́ɩma khaanná yɛ́ sígíríyôo yɛ sãakhʋsɩrá kɩ́ ku’. Ʋ thɔɔraa-ʋma ɩ̃́ dé ʋ́ fʋ́rɩ́ɩ yɛ ʋ́ sũmmé nʋʋ wã. ⁴⁰Má ɲɩ́nɩ́ ʋ́ mamannɩbibiri dé pɩ nɩ́ŋ ʋ́ ku’, yɛ pɩ wɔ́rɔ̂ɔ-ʋ wa. ⁴¹Yésúrá kha’ pɩ́ wɛrɩ wá nɩ́pɩ pɩ̃́ɩ-bɩrma yɛ pɩ wɛ̂ɛ khãa Yékínná wã. Pã́a ɩ́mʋ́ŋ ma ba sʋ̃́nnɩ́ pã́’ ɩ̃́ hɩ̃tɩ bɩ́ tɛ̃ɛ? Yɛ kha’ wáɩra khɛ ʋ́ bǐi baŋ ʋ́ fa. ⁴²Ʋ́ khɛɛ yɛ̂ɛ baŋ ʋ́. Mʋ́ pɩ tɔ́’rɩ́nnɩ wɛrɩ, kpéréŋgbéerá dugi biiri ɩ̃ hĩnoo fãnɩŋgɩrá yɛ déyoo ʋ́ hʋwa kɔk. Yésúrá dʋ́ráa kpéréŋgbéerá kuso biirá, ʋ́ pã́aɲáa, yɛ ʋ́ hãa ʋ́ ʋ́ siira. ⁴³Yɛ nɩ́pɩ wá bɛ̂ɛ’ kaaba kha’ Yékírí kpórí-uri.

Tɩ́ Yésú písénni yɛ̂ɛ sɛɛ’ ʋ́ humi wá mɩ́ɩ wɛra

(Mat 17.22-23; Már 9.30-32)

Waatɩ ʋ́ pɩ maana yɛ̂ɛ keŋ Yésú wá mɩ́déenɲini wɛrɩ, ʋ́ sɛɛrɩyɛ ʋ́ mamannɩbibiri kha’ ⁴⁴pɩ́ra sa ɲíntã́nnɩ́ nú tákɩrsa: pɩ ba hãana’ma Nɩ́thɩ̃na’biiri, pɩ́ kɔ́rɔɔ. ⁴⁵Yɛ Yésú wá mamannɩbibira yɛ tʋʋ bʋ́ kpoori wa, pébu, sɛɛrɛ wɛrɩ, kóo-uyaa-bɩ́-bʋma sɩ́ dé sã́ŋgɩ pɩ́ tʋ ʋ́ tɩtã́ŋgɩ wa, yɛ pɩ yɛ hagɩ pʋ́gɔɔ wa.

Mâa ba bu kpórsi pɔ́ɔrâa?

(Mat 18.1-5; Már 9.33-37)

⁴⁶Yɛ pɩ́ yaa yɛ̂ɛ pã́nɩ́ kãmbɩ kha’ mâa kpórse pɔ́ɔrá pɩ́ sɔgɔmbɩrâa? ⁴⁷Mʋ́ Yésú tʋʋrɩ pɩ́ dɔ́ɔkã́kásɩrɩ wɛrɩ, ʋ́ khɛɛ ɔ bii ɩ̃ saa-ʋ ʋ́ the’rá, ⁴⁸yɛ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ nɩ́nɩ́ wó nɩ́nɩ́ ʋ́ kɔ́’rɩ bii wɛrɩ, kɔ́kɩrɩ ɩ̃ dɛɛ má bʋ, mana ʋ kɔ́’rɩ kɔ́kɩra. Yɛ nɩ́nɩ́ wó nɩ́nɩ́ ʋ́ kɔ́’rɩ ma kɔ́kɩrɩ, wɛ́ɛ ʋ́ sʋ̃nnɩ ma wɛrɩ, ʋ́ra ʋ kɔ́’rɩ kɔ́kɩra. Pébu, kpãnaa wáarâa ba dé wɔ́ɔrɩ wáara.

Nɩ́’ pɩ̂ɩ mɩ́ɩ dée Yésú wá pɩ̃́ɩnɩ́bɩ wa, dé-birma ʋ́ nʋʋnɩba

(Már 9.38-40)

⁴⁹Jã́ná sɛɛrɩyɛ kha’ Nɩ́khãgaa, ɲá-ɩ̃bɩ́nnɩ ɔ wáɩ ná ʋ nɩ́ŋ kpéréŋgbéebi ʋ́ ɲísígírá yɛ ɩ̃bɩ́râa yɛ bɛ́ɛ khʋ̃nɔɔ kha’ hã ʋ́ dé si ya, pébu, ʋ wɛ̂ɛ thowoo pãtɩ́ ɩ̃bɩ́ra thowoo wɛrɩ wa. ⁵⁰Yésúrá sɛɛrɩyɔɔ kha’ hã pɩ́ khʋ̃nɔɔ wã, dé nɩ́nɩ́ ʋ̂ʋ mɩ́ɩ dée pɩ́ pɩ̃́ɩnáa wã, ʋ́rá déeri pɩ́ nʋʋnaana.

Yésú wá yóomi Jerúzalɛ́m kɛ́ŋgɛ

(Mat 8.19-22)

⁵¹Waatɩ ʋ́ Yékínna yɛ bɛɛ dé ma yɛɛ Yésúrá kã́ŋ ní thʋ’nná, mʋ́ ʋ́ waatɩra yɛ ɲʋ́mɩ́ŋ wɛrɩ, Yésúrá kha’ fɔ́’ má yóo Jerúzalɛ́m. ⁵²Pãtɩ́ ʋ yɛ yóomíná, ʋ́ sʋ̃nɩ nɩ́pɩ dé pɩ khɩrɩ́ɩ ná bɛɛ khɩtákhara. Pɩ́ khɛɛ yóo Sámáarí nɩɩ wá yɔ́ɔ bʋ dé pɩ ná bɛɛ khɩtákhara. ⁵³Yɛ pɩ pɩ́ɩ ɩ̃ sagɩra Yésúri wa, pébu, Jerúzalɛ́m kɛ́ŋgɛ ʋ tã́aná wɔ̂ɔnna. ⁵⁴Pãtɩ́ Jákɩ ná Jã́, pɩ́ déeri ʋ́ mamannɩbi bí ɲáanɩ mɩ́ɩɲɛnɩ wɛrɩ, pɩ́ kha’ á Tamaŋ, ná ʋ bɛɛ, ɩ̃bɛ́ yɛɛ naagɛ́ ya thʋ’nná ɩ̃́ sũnní tho’ nɩ́pɛra. ⁵⁵Yɛ Yésúrá fɩ́gɩ́ dʋ́kɩ́rá bɩ. ⁵⁶Tɩ́ kpãnaa bʋ, pɩ́ yóo yɔ́ nɩɲɔ.

⁵⁷Pãtɩ́ pɩ yɛ yóomíná wɛrɩ, ɔ wáyɛ́ sɛɛrɩyɛ Yésúri kha’ ma thowooma khaarɩ wó khaa tɩ́ ʋ yóo wɛra. ⁵⁸Yésúrá sɛɛrɩyɔɔ kha’ phoŋgibɛrɛmbɩra ma tã́nɲɛ, wúrípírâa sese, yɛ Nɩ́thɩ̃na’biira hʋ̃ŋkharɛ ya. ⁵⁹Yésúrá sɛɛrɩyɛ ɔɔ tɛ̃ kha’ ʋ ba thoo ma. Ʋ́ kha’ [Nɩ́khãgaa,] ʋ yɛɛ má yóo ná kasɩ’ má sii sóo yɛ́ ba thowoo. ⁶⁰Yɛ Yésúrá kha’ ʋ yɛɛ huuribirá kɩ́ kasɩ’ kãmbɩ yɛ ʋ́rá yóo ná sɛɛ’ Yékírí wá ɩgɩ wá mɩ́ɲa. ⁶¹Ɔ̌ɔ písée khabɩ tɛ̃ kha’ á Tamaŋ, ma ba thowoo, yɛ ʋ yɛɛ má ná saraa má kórgi nɩ́pɩ́rá sóo. ⁶²Yésúrá sɛɛrɩyɔɔ kha’ nɩ́nɩ́ wó nɩ́nɩ́ ʋ̂ʋ sʋ̃nnɛɛ náabɛ yɛ̂ɛ fĩ́níi yɛ̂ɛ keŋ kpãnaa bʋ, ʋ́ wɔ́nnɩ́ dé Yékírí wá ɩgɩ wá sʋ̃mɩnnɩ wã.

Tɩ́ Yésú sʋ̃nnɩ nɩ́pɩ digbéesãa’ ná kpɔɔ ná pɩ́ɲɔnɩ wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

¹Tɩ́ kpãnaa bʋ, Tamanná phɩ̃gɩ khori pɔ́ nɩ́pɩ digbéesãa’ ná kpɔɔ ná pɩ́ɲɔ ɩ̃ sʋ̃nɩ bɩ pɩ́ɲɔ pɩ́ɲɔ dé pɩ khɩrɩ́ɩ yóo nɩɩ wó nɩɩ ná khaayɩ wá bɛ́ɛ’ ɩ́ ʋ́ thĩ mákɩ́nná ná ʋ yɛ yóo wɛra. ²Ʋ́ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ sɩ̃gɩra kɔ́ŋ-ʋrɩ yɛ sɩ̃gɩ’rɩbɩra kɔ́rɔ́ɔ wa. Tɩ́rá yɛɛrɩ pɩ ɲɩ́ŋ khãmartárɩ́ɩrá khoŋ pɔ́ nɩ́pɩ́ nannɩŋ bʋ́ pɩ́ yóo ʋ́ sɩ̃gɩraará.

³Yɛ kha’ pɩ yóo dé ma sʋ̃m-bɩma má sã́nɩ́bibe tákpersi wá sɔgɔmbɔ. ⁴Hã pɩ́ khɛ tigipɔ́tɔ́’ɩ wa, hã pɩ́ khɛ sɩrɩyóokotosi wa, hã pɩ́ khɛ dɛɛkharasɩ wa, yɛ hã pɩ́ nɩɩnɩ́ thɩya’ nɩ́nɩ́ khɩ̃ɩnná wã. ⁵Duki wó du’ kí pɩ kɩ́ɩyánnɩ, pɩ khɩrɩ́ɩ kʋ̃ŋ kha’ Yékíre hã kɩ́ nɩ́pɩrɩ dɔ́ɔwóoŋgo. ⁶Ná nɩ́nɛ bʋ́ yɛ̂ɛ bɛɛ pɩ́ dɔ́ɔwóoŋgiri, ʋ ba bu gi. Yɛ ná ʋ́ nɩ́nɩ́ wá hũŋge bʋ́ wa, dɔ́ɔwóoŋ gí pɩ kha’rɩ Yékínna hãana’ wɛrɩ, ʋ́ tárɩ́ɩrá ba bu gi ya. ⁷Kha’ pɩ hɩ̃tɩ kɩ́ dukirá. Mɩ́ɩ tɩ́ pɩ hãanɩ bɩ, pɩ di, mɩ́ɩ tɩ́ pɩ hãanɩ bɩ, pɩ ɲʋ́, dé sʋ̃mdée mákɩ́ŋ-ʋrɩ ná pɩ taa-ʋ. Hã pɩ́ kɩ́ pɛ́ŋgɩ́ŋ khɩtákhayɩ wa. ⁸Nɩɩ wó nɩɩ ɩ́ pɩ dóonni pɩ́ sagɩra bɩ wɛrɩ, mɩ́ɩ tɩ́ pɩ hãanɩ bɩ, pɩ di. ⁹Pɩ pã́aná’ bo’ri bîi bú ɩ́ nɩɩná wɛrɩ, yɛ́ sɛɛ’ pɩ kha’ Yékírí wá ɩgɩ tɔ́’rɩ́ŋ-gɩrɩ-bɩ́ma. ¹⁰Yɛ nɩɩ wó nɩɩ ɩ́ pɩ kaarɩ sagɩra bɩ wɛrɩ, pɩ yóo ɩ́ khɩ̃nɲɩná yɛ́ sɛɛ’ pɩ kha’ ¹¹ɩ̃bɩ́ra khɩ’ra’ma pɩ́ nɩɩkpãŋgbãŋ wá yatɩkoroŋ ʋ́ máanɩ ɩ̃bɩ dɛsɩrá wɛrɩ, ɩ̃́ sɛ́yɔɔ fɩ́, pɩ́ tʋ kha’ Yékírí wá ɩgɩ tɔ́’rɩ́ŋ-gɩma. ¹²Ma sɛɛ’-pɩma kha’ khɩɩ ʋ́ Yékínna ba thɩɩ nɩ́pɩrɩ wɛrɩ, ɩ́ nɩɩ nɩ́pɩ wásɩra ba pɩ̃́ɩ ɩ̃́ tarɩ Sódɔ́mɩ nɩ́pɩ wásɩra.

Nɩɩ wá nɩ́’ pɩ́ kaara khãa Yésúrá wɛrɩ, pɩ́ mɩ́ɲa

(Mat 11.20-24)

¹³Yɛ kha’ tɩ ba pɩ̃́ɩ Kóorázɛ̃́ nɩ́pɩ́rá. Tɩ ba pɩ̃́ɩ Bɛ́tɩ́sáɩdá nɩ́pɩ́rá, pébu, tãgɩmasimɩ́ ɩ́ déeri pɩ́ sɔgɔmbɩrá wɛrɩ, ná ɩ́ hũŋgé déerá Tíiri ná Sídṍná, ná ɩ́ nɩ́pɩ fɩ́kɩ́m-bɩyaa dɔ́ɔgɩ ɩ̃ yee pɔ́tɔ́sɩ yɛ hɩ̃taa mɩ́nɩ́gɔ fɛɛsɩɩ-ʋ wa. ¹⁴Yɛ tɩ́rá yɛɛrɩ khɩɩ ʋ́ Yékínna ba thɩɩ nɩ́pɩrɩ wɛrɩ, ʋ́ khɩɩrá, pɩ́ wásɩra ba pɩ̃́ɩ ɩ̃́ tarɩ Tíiri ná Sídṍ wásɩra. ¹⁵Yɛ pɩ́ Kápɛ́rnáwúm nɩ́pɩ kem-biri má Yékínna ba kã́nná’-pɩma thʋ’thʋ’rɩ́ ná tarɩ bâa? Tʋ̃ŋgɛ, ʋ ba sũuno’-pima thethe’re.

¹⁶Ʋ́ písée sɛɛrɩyɛ nɩ́pɩ digbéesãa’ ná kpɔɔ ná pɩ́ɲɔnɩ tɛ̃ kha’ nɩ́nɩ́ ʋ́ hɩ̃́nnɩ pɩ́ sɛɛrɛrɩ, má sɛɛrɛ ʋ hɩ̃́nnɩ; ʋ́ kaɩrɩ bɩ, mana ʋ kaɩrɩ. Yɛ nɩ́nɩ́ ʋ́ kaɩrɩ ma wɛrɩ, ʋ́ sʋ̃nnɩ ma wɛrɩ, ʋ́ra ʋ kaɩrɩ.

¹⁷Tɩ́ kpãnaa bʋ, nɩ́pɩ digbéesãa’ ná kpɔɔ ná pɩ́ɲɔná yóo yɛ baa kpánnɛ́ɛsɛ kha’ á Tamaŋ, wɔ́rɩ́-ɩ̃bɩ́nnɩ tɩ́kɩ́ŋ ná kpéréŋgbéebinɛ mɛ ʋ́ ɲísígírá. ¹⁸Yésúrá sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ ma yɛ kemma ɩ̃ ɲáa ná Sutãnaana yaa thʋ’nná ɩ̃ ba wáa pãtɩ́ yɔgɩra ɲɩ́gɩ́ŋ pã́a tɩ́kpo pãgʋ’ wɛra. ¹⁹Yɛ kha’ pɩ keŋ, hã-manɩ-bɩma wɔ́rgɩ háarɩ pɩ́ kã́nɩ́ sʋʋbɩ ná námbɔ, mɩ́ɩnɛ́ dé bi ya; yɛ́ yɛɛ pɩ́ hasɩ’ Sutãnǎa fãŋgɩ wá bɛ́ɛ’ tɛ̃. ²⁰Yɛ hã pɩ́ kpánnɛ́ɛ ɩ̃́ dɛɛ pãtɩ́ pɩ wɔ́nnɩ kpéréŋgbéebiri wa, dé pɩ kpánnɛ́ɛ ɩ̃́ dɛɛ pãtɩ́ Yékírí tɩ̃’nɩ pɩ́ ɲísísiri ní thʋ’nná wɛra.

Tɩ́ Yésú kpánnɛ́ɛnɩ ɩ̃ dɛɛ ʋ́ mamannɩbibi wá mɩ́ɲɔ wɛra

(Mat 11.25-27; 13.16-17)

²¹Ʋ́ waatɩ kpoorá, Yékírí wá Niɲé yɛɛ Yésúrá kpánnɩ́ɲá yɛ kha’ má Sii ma thɩɩgɔɔma, ʋ́ ʋ́ déeri thʋ’rɩ ná fãnɩŋgɩ wá butáa ɩ̃ dɛɛ pãtɩ́ ʋ kóoró’ri ɩ́ mɩ́ɲɛ̌ɛ hũŋgiri hakɩranɩ́pɩ ná wɔ́ɔtʋbɩrá yɛ bʋkaa ɩ́ bikɛrɛɛbɩrɩ wɛra. Yɛ kha’ má Sii thɩ̃ɲaa-ʋ, ʋ́rá khɔrɔ’rɩ dé sɩ dé sɩ́ dɔ́mmɩ́ná. ²²Yɛ sɛɛrɩyɛ nɩ́pɩrɩ kha’ má Siirá hãanɩ ma mɩ́ɩɲɩ wá bɛ̂ɛ’nɔ mɛ. Ná kɩ dée má Siira mʋ́wã, nɩ́thɩ̃nɩgɛ́ tʋ Bikheeri wa, yɛ ná kɩ dée má Bikheera mʋ́wã, nɩ́thɩ̃nɩgɛ́ tʋ tɛ̃ Siiri wa. Wɛ́ɛ ʋ́ Bikhee khɔrɔ’rɩ dé ʋ bʋka’ Siinɔ, ʋ́ra ʋ bʋka’ ʋ́. ²³Yɛ fɩ́gɩ́ ɩ̃ sɛɛrɩyɛ mamannɩbibi wá tónni kha’ nɩ́’ pɩ̂ɩ ɲá mɩ́ɩ ɩ́ pɩ ɲá wɛrɩ, kɩrɩ-bɩ́nnɩ, ²⁴dé ma sɛɛ’-pɩma kha’ Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnɩ́ kɔ́ŋgɔ́mbɩ ná ɩɩ kɔ́ŋgɔ́mbɛ yɛ bɛɛma dé pɩ ɲá mɩ́ɩ tɩ́ pɩ́ra ɲá wɛrɩ, yɛ pɩ ɲáa nɩ ɲa, ɩ̃́ nú mɩ́ɩ tɩ́ pɩ́ra nú wɛrɩ, yɛ pɩ núu ni ɲa.

Sámáarí wáɩ dɔ́ɔfɩ́ráa wá mɩ́ɲa

²⁵Yékírí wá sɛbɩtʋbɩ wá ɔ̌ɔ tɔ yaa dé ma kɩ̃́’ Yésúra. Ʋ́ pʋ́gɔɔ kha’ Nɩ́khãgaa, pée mɩ́nɛ ma dé yɛ́ wɔ́nnɩ́ bu thakoo mɩ́ɲáŋ gɩ̂ɩ kaa sóo wɛraa? ²⁶Yésúrá pʋ́gɔɔ kha’ maŋ mɩ́ Yékírí hãanɩ Moyízirá tɩ̃gɩ wɛrɩ, pé pɩ kha’rɩɩ? Yɛ kha’ mʋ́ ʋ karannɩ bɩ, pé sɩ sɛɛ’rɩɩ? ²⁷Ʋ́ sɛɛrɩyɔɔ kha’ mʋ fʋŋ mʋ́ Tamaŋ Yékínni mʋ́ dɔ́gɩnɛ mɛ, ná mʋ́ dɔ́ɔmɩ́nɩ́nnɔ mɛ, ná mʋ́ fãŋgɩnɛ mɛ, ná mʋ́ kã́kásɩnɛ mɛ,10.27 Ná keri Wóg 6.5 yɛ́ fʋŋ mʋ́ kãnɩ pãtɩ́ mʋ fʋnnɩ mʋ́ thĩ wɛra.10.27 Ná keri Lév 19.18²⁸Yésúrá kha’ sɛɛ’-ʋrɩ thɩ̃ɲaa, yɛ kha’ ʋ dé mʋ́nnáa, dé ʋ́ bu thakoogo. ²⁹Yɛ ʋ́ kaɩ yɛ̂ɛ bɛɛ thɩ̃ɲaa. Ʋ́ písée pʋ́gɩ́ Yésúri kha’ mâa má kãnnaa?

³⁰Yésúrá kha’ ɔ wáyɛ́ yaara Jerúzalɛ́m yɛ̂ɛ yóo Jéríkó ɩ̃ ná kuso súuríbo. Pɩ́ fagɩra ʋ́ tásɩrɩ yɛ khɩrsa ɩ̃ thɔŋfɔrɔɔ yɛ taraa yɛ sɛ́yɔɔ. ³¹Ɩ̃ mákɩ́rá ná Yékírí wá thɔgɩnnǎa ɔɔ yɛ tarɩ tɩ́ khɩ̃ŋ kpoonnɛ. Mʋ́ ʋ ɲáanʋʋ, ʋ́ kónníɲó taraa yɛ sɛ́yɔɔ. ³²Ɔ Léví wáyɛ́ ba ɲáa-ʋ, ʋ́ kónníɲó taraa tɛ̃ yɛ sɛ́yɔɔ.

³³Yɛ ɔ Sámáarí wáyɛ̂ɛ yɛ yóo sɩrgɩ ɩ̃ nanɩ fɩ́ ɩ̃ ɲáa-ʋ. Mʋ́ ʋ ɲáanʋʋ wɛrɩ, ʋ́ maɲɩnáŋ kɔ́rɔɔ. ³⁴Ʋ́ sʋ̃́ʋ tɔ́’rɩ́yɔ́ ʋ́ ɩ̃ tɩsɩra ʋ́ pã́’ɲɩ̃nɩ divɛ̃́nɔ ɩ̃ yee bʋ́ nʋ́ʋmɩ yɛ fɔ́gɛɛ yɛ khɛɛ dʋgɔɔ ʋ́ thĩ wá tákã́námɩ́ná ɩ̃ yóo ú khɩrɩsagɩ’duko ɩ̃ keroo. ³⁵Kɩ́ dɩɩgɛ́ yɛ́kɩ́rɛ́, ʋ́ khori khɩɩ bɩ́ɲɔ taasɩ wá tigi’i10.35 Gɛ́rɛ́kɩsɩrá kha’-pɩrma kha’ dénáarɩba. Dénáarɩ ʋ́kpora yɛma sʋ̃mdébii wá khɩɩ ʋ́kpo taasa. ɩ̃ hãa dutárɩ́ɩrɩ yɛ sɛɛrɩyɔɔ kha’ ʋ kɩ́ keŋ ma ʋ́, ná tigi’ira ba kpɩgɩ, ʋ́ nannɩŋ bʋ́ yɔ́ɔ, má písémpã́nná má písígôo í.

³⁶Mʋ́ Yésú sɛɛrɛɛrɩ sóo, ʋ́ pʋ́gɩ́ Yékírí wá sɛbɩtʋʋrɩ kha’ nɩ́pɛ pɩ́sãa’ná, ʋ̃nnɛ ʋ kenni ʋ́ dée wáɩ ʋ́ súuríbi khɩrɩ’rɩ wɛrɩ, ʋ́ kãnnaa? ³⁷Wáɩrá kha’ wɛ́ɛ ʋ́ maɲɩnannɩ ʋ́ bʋ wɛra. Yésúrá sɛɛrɩyɔɔ kha’ ʋ́ra yóo ná kɩ́ dé mʋ́.

Mártɩ ná Márɩ́yámu wá mɩ́ɲa

³⁸Mʋ́ Yésú ná ʋ́ thooribira yɛ khɩ̃ɩnná yɛ̂ɛ yóo wɛrɩ, pɩ́ ná nanɩ yɔ́ nɩɲa. Ɔ harɛ̂ɛ yɛ bʋ́, ʋ́ pɩ yɛ yɩ́’ Mártɩ, ʋ́ kɔ́rɩ́ Yésúri khɩrsa. ³⁹Mártɩra yɛma ɔ khɩ̃nɩɩnɔ ʋ́ pɩ yɩ́’ Márɩ́yámu. Ʋ́ ná hɩ̃taa Yésú wá the’rá yɛ̂ɛ núunó’ ʋ́ sɛɛrɛra. ⁴⁰Yɛ Mártɩ ʋ́ra yɛma déegéeso kpíp. Ʋ́ ba sɛɛrɩyɛ Yésúri kha’ á Tamaŋ, pãtɩ́ má khɩ̃nɩɩ sɛ́ɛrɩ má kpori sʋ̃mɩsɩnɛ yɛ ba hɩ̃taa ʋ́ the’rá wɛrɩ, tɩ degee-u waa? Yɛ kha’ ʋ sɛɛrɩyɔɔ ʋ́ tɛ̃́fɩ́ŋ ma. ⁴¹Yésúrá sɛɛrɩyɔɔ kha’ Mártɩ, ʋ keŋ wã̂a, ʋ́ dɔ́sɛ kpʋ̃́ʋ-ʋ́rma mɩ́ kɔ́ŋgɔ́nɲɔ, yɛ ʋ tʋʋ ɩ́tɛ tɩ́ ʋ dé tʋ̃́wã. ⁴²Yɛ hakɩra ná mɩ́ɩ tɩ́kpôo bʋ́ tɩ́ kpɩ̃́nnɩ; tɩ́ra Márɩ́yámu khonni; yɛ nɩ́thɩ̃nɩgɛ́ wɔ́nnɩ́ hɩ̃́nɔɔ tɩ́ ya.

Yésú bʋka’-ʋrɩ pãtɩ́ pɩ ɲɩ́ŋ Yékírí yóo wɛra

(Mat 6.9-13; 7.7-11)

¹Ɔ khɩɩ Yésûu yɛ ɲɩ́ŋ Yékírí tɔ́ kharɔ. Mʋ́ ʋ sóori wɛrɩ, ʋ́ mamannɩbii wá ɔ̌ɔ sɛɛrɩyɔɔ kha’ á Tamaŋ, ʋ mamaŋ ɩ̃bɩ́rɩ́ Yékíŋ ɲɩ́ŋgɩ pãtɩ́ Jã́ Batísi mamannɩ ʋ́ wábɩrɩ wɛra. ²Yésúrá sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ ná pɩ kha’ pɩ ɲɩ́ŋ Yékírí, pɩ kha’

Siye, ʋ yɛɛ pɩ́ kpónnígôo.

Ʋ yɛɛ ʋ́ ɩgɩrá baŋ.

³Ʋ kɩ́ hã ɩ̃bɩ́rɩ́ ɩ̃bɩ dinʋ́gɩnɛ khɩɩ wó khɩya.

⁴Ʋ sɛ́ɛ ɩ̃bɩ mɩ́pɩ̃́ɩɲɩ́ hã ɩ̃bɩ́rɩ́ ɩ́ dé ɩ́pɛ bɩ̂ɩ yárgɩ́ŋ ɩ̃bɩ́rɩ́ bʋ wɛrɩ, mʋ́nnáa ɩ̃bɩ́ra sɛ́ɛ pɩ́ wáyɩrɩ yɛ̂ɛ hã bɩ ɩ́.

Yɛ hã ʋ́ yɛɛ ɩ̃bɛ́ dóoŋ mɩ́ɩ tɩ̂ɩ ba yɛɛ ɩ̃bɛ́ dé mɩ́pɩ̃́ɩnɩ wã.

⁵Yésúrá sɛɛrɩyɛ bɩ tɛ̃ kha’ ná dé-gi má pɩ́ ɔ̌ɔ nɩ́ɩnɛ̂ɛnɔ, ʋ́ yóo ʋ́ thãná pɔ́khãkɩ dé ʋ ná ɲɩ́nɔɔ kha’ má nɩ́ɩnɛ̂ɛ, ʋ fɩ̃ɩ má bʋ phã́anɩ sɩ́sãa’, ⁶dé má nɩ́ɩnɛ́ɛ ɔ̌ɔ yaarɩ sɩrgɩ ɩ̃ baa má thãná yɛ ma mɩ́ɩnɛ yɛ̂ɛ hãa-ʋ wã. ⁷Yɛ ná ʋ́ hɩ̃taa ní dukirá yɛ sɛɛrɩyɔɔ kha’ hã ʋ́ sã́sã́a ma wã, dé má ná má bibi hʋ̃ŋ-ɩ̃bɩ́nnɩma yɛ pã́kɩ́yá, má wɔ́nnɩ́ yáa hãa-ʋ phã́anɩsɩnɛ ɲa, ⁸ma sɛɛ’-pɩma kha’ háarɩ ná ʋ yaa ɩ̃ dɛɛ nɩ́ɩnɛ́ɛsɩ́rá wa, ʋ ba dɛɛ tɩ́ ʋ sã́sã́a-ʋ wɛrɩ, yɛ́ yáa hãa-ʋ tɩ́ ʋ kpʋ̃́ʋ wɛra. ⁹Yɛ ma sɛɛ’-pɩma tɛ̃ kha’ pɩ ɲɩ́ŋ Yékírí mɩ́ɩnɩ dé ʋ ba hã bɩ tɩ́, pɩ wɛ́ɛgɛ́ɛ dé pɩ ba ɲá; pɩ khɩ’ra’ tʋtʋ̃ʋnnɩ dé Yékíre ba pã́gɩ́ɩ rɩ. ¹⁰Pébu, nɩ́nɩ́ wó nɩ́nɩ́ ʋ̂ʋ ɲɩ́ŋ Yékírí mɩ́ɩnɩ, ʋ ba hãa-ʋ-tɩ́ma; ʋ̂ʋ wɛ́ɛ mɩ́ɩnɩ, ʋ ba ɲá nɩ; ʋ̂ʋ khɩ’ra’ tʋtʋ̃ʋnnɩ, Yékíre ba pã́gɩ́ɩ rɩ. ¹¹Ʋ̃nnɩ khǒo bʋ́ pɩ́ sɔgɔmbɩrá, ʋ́ biyé ɲɩ́nɔɔ buroo, ʋ́ hãa-ʋ sʋwaa? ¹²Wɛrɛ́sɩ, ʋ́ ɲɩ́nɔɔ sṹmphĩnni, ʋ́ hãa-ʋ námaa? ¹³Ná pɩ́ nɩ́’ pɩ̃́ɩbɛ tʋ hã pɩ́ bibi mɩ́ kɩrɩɩ, dé á Sii ʋ̂ʋ ní thʋ’nná wɛrɩ, ʋ́ra mʋ ba sʋ̃́nnɩ́ kha’ tɛ̃ɛ, nɩ́’ pɩ̂ɩ ɲɩ́nɔɔ ʋ́ Niinɔ wɛrɩ, ʋ́ ba hã-bɩ-ʋ́ma wãa?

Tɩ́ nɩ́pɩ kha’rɩ Yésú wá fãŋgɩ ku’-kirma kpéréŋgbéebi wá nɩ́khãgaa thã wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

(Mat 12.22-30; Már 3.22-27)

¹⁴Ɔ khɩɩ Yésúrá ɲáa ɔ kpéréŋgbéetárɩ́ya. Kpéréŋgbée máa-ʋyaama ʋ́ nʋ́gɩrɩ, ʋ yɛ́ wɔ́nnɩ́ sɛɛrɛɛ ya. Yésúrâa yɛ nɩ́ŋ ʋ́ kpéréŋgbéera. Mʋ́ kpéréŋgbée ku’ri yɛ sɛ́ɛ nʋ́máanáanɩ wɛrɩ, ʋ́ wɔ́rɔ́ɔ yɛ̂ɛ sɛɛrɛɛ tɛ̃, sɩ́ dée maagɩ nɩ́’ pɩ̂ɩ yɛ fɩ́ wɛra. ¹⁵Yɛ pɔ́ɔra yɛ kʋ̃mma kha’ kpéréŋgbéebi wá nɩ́khãgaa ʋ́ pɩ yɩ́’ Béelzébúl11.15 Béelzébúl kpoora pɩ yɩ́’ Sutãnaana. wɛrɩ, ʋ́ bárkárá ʋ nɩ́ŋ kpéréŋgbéebira. ¹⁶Mʋ́ pɔ́ɔra yɛ bɛɛ tɛ̃ dé pɩ mágɔɔ ɩ̃́ keŋ wɛrɩ, pɩ́ kha’ ʋ dé tɔ́ tãgɩmasimɩ́nɩ́ ɩ̃bɛ́ tʋ ná ʋ́ wɔ́rgɩ ku’-kirma Yékírí thã.

¹⁷Yɛ mʋ́ Yésú tʋʋra pɩ́ dɔ́ɔkã́kásɩrɩ wɛrɩ, ʋ́ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ ɩthasɩrgɩ wó ɩthasɩrgɩ wá nɩ́’ pɩ́ yaarɩ kãmbɔ wɛrɩ, kɩ́ sɩrgɩra ba keuma. Mʋ́nnáa sɩrɛ, kórgi wó kórgi wá nɩ́’ pɩ́ yaarɩ kãmbɔ wɛrɩ, kɩ́ kórgira ba wáma. ¹⁸Ná Sutãna yaa ʋ́ thĩná, mʋ́nnɩ ʋ́ ɩgɩra ba dé ná kɩ kaa wâa? Pébu, kha’-pɩrɩ kha’ Béelzébúl wá bárkárá ma nɩ́ŋ kpéréŋgbéebira. ¹⁹Yɛ ná Béelzébúl wá fãŋgɩ wá bárkárá mana nɩ́ŋ kpéréŋgbéebiri, yɛ maa wá bárká bʋ pɩ́ nɩ́pɩra nɩ́ŋ bɩɩ? Yɛ tɩ́rá yɛɛrɩ pɩ́ thĩ wá nɩ́pɩ wásɩ́râa ba bʋká’ kha’ pɩ sɛɛrɩyɛ thɩ̃ɲaa wã. ²⁰Yɛ ná Yékírí wá bárkárá ma nɩ́ŋ kpéréŋgbéebiri, má Yékírí wá ɩgɩ naŋ-gɩrɩ-bɩma sówo. ²¹Ná kho hʋwa ʋ́ khotásɛ yɛ̂ɛ tɛɛ ʋ́ duki, mɩ́ɩnɛ́ wɔ́nnɩ́ dé ʋ́ mɩ́ɩɲɩnɩ wã. ²²Yɛ ná ɔ kho hʋwa bʋ́ ɩ̃ taraa-ʋ, ɩ̃ baa ba wɔ́rɔ̂ɔ-ʋ, ʋ fagɩ’ma ʋ́ khotá sɩ́ ʋ yɛ khãa wɛrɩ, yɛ́ khɛ ʋ́ mɩ́ɩɲɩ́ kpɩkɩrɛɛ. ²³Nɩ́nɩ́ ʋ̂ʋ mɩ́ɩ yɛ̂ɛ má kpãnaa bʋ wa, má kaɩ-ʋrɩ-mama; yɛ tárɩ́ɩ ʋ̂ʋ mɩ́ɩ yɛ̂ɛ tɛ̃́fɩ́ŋ má pĩ́ŋgíŋ na, ʋ tɩɩgɩmma.

Pãtɩ́ kpéréŋgbêe ku’ nɩ́nɩ́ bʋ yɛ́ písí fɩ́’rɩ́ baŋ ʋ́ bʋ wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

(Mat 22.43-45)

²⁴Ná kpéréŋgbêe kuso nɩ́nɩ́ bʋ yɛ sɛ́yɔɔ, ʋ yóo ná kɩ́ mimma gbiriŋ bu kɩ́ bɛɛ hɩ̃taŋkhara. Ná ʋ buu ri ya, ʋ́ kha’ ma ba fɩ́’rɩ́ písi má kha tɩ́ ma yɛ wɛra. ²⁵Ná ʋ fɩ́gɩ́ baa ba ɲáa tárɩ́ɩ ʋ́ ʋ wáará wɛrɩ, ná ʋ khɛɛbɩrɛ du’ kí khɔfɩ’rɩ yɛ hafɩya kɩraa wɛrɩ, ²⁶ʋ tɔ fɩ́’rɩ́ písima ɩ̃́ ná khɛ ʋ́ kãmbɩ má’nɩ́ɲɔ pɩ́ pɩ̃́ɩnɩ ɩ̃ taraa-ʋ wɛrɩ, ɩ̃́ kpɛ́’ pɩ ʋ́ wɩ́sɔ pɩ́ ba hɩ̃tɩ tárɩ́ɩrá. Tɩ́ pã́nná ʋ́ tárɩ́ɩ wásɩra ba hafɩ́ɩ pɩ̃́ɩma ɩ̃́ tarɩ khʋ̃ɩna.

²⁷Mʋ́ Yésú kʋ̃nnɩ mʋ́ wɛrɩ, ɔ harɛ́ sʋ́rɩ́yá nɩ́pɩ́rá ɩ̃ sɛɛrɩyɔɔ kha’ harɩ ʋ́ hũnnuu ɩ̃ tʋ̃ʋnɩgɔɔ wɛrɩ, kɩrɩ-ʋrɩ dɛ́! ²⁸Yésúrá sɛɛrɩyɛ kha’ pɩ́ yɛɛrɩ yɛ̂ɛ nú Yékírí wá sɛɛrɛ yɛ̂ɛ déyoo ʋ́ dɔ́mmɩ́ná wɛrɩ, pɩ́rá kɩnnɩ.

Tɩ́ nɩ́pɩra yɛ bɛɛ dé Yésúra dé sʋ̃mdéeŋ tɩ̂ɩ bʋka’ Yékírí wá wɔ́rgɩ wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

(Mat 12.38-42)

²⁹Mʋ́ nɩ́pɩra yɛ kɔ́ŋ yɛ̂ɛ baŋ, ʋ́ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ wɛrɩ wá nɩ́pɩ pɩ̃́ɩ-bɩrma yɛ pɩ bɛɛma dé pɩ ɲá tɔ́ tãgɩmasimɩ́nɩ́ tɩ̂ɩ bʋka’ Yékírí wá wɔ́rgɔ. Yɛ Yékíré ba yɛɛ pɩ́ ɲá tɔ́ɔ ɩ̃́ kpɛ́’ pʋ́ wa ná kɩ dée má Jónásɩ wá tɩ́ tanna wɛrɩ wa. ³⁰Pãtɩ́ Jónásɩ wásɩ déerá Nínívi nɩ́pɩ́rá tʋʋ dé Yékírêe déegée wɛrɩ, mʋ́nnáa Nɩ́thɩ̃na’bii wásɩra ba dé tɛ̃, nɩ́pɩ́rá tʋ dé Yékírêe déegée. ³¹Khɩɩ ʋ́ Yékínna ba thɩɩ nɩ́pɩrɩ wɛrɩ, harɩ ʋ̂ʋ yɛ ɩɩgɩrá Sébárá11.31 Sébára yɛ déeyima Árábí sɩrgɩnɛ. Pɩ yɛ wã́gɩ́’ma yɛ̂ɛ hense (1Ɩt 10.2; Ézá 60.6). wɛrɩ, ʋ ba yama wɛrɩ wá nɩ́pɩ́rá, ɩ̃́ yárgɩ́ŋ bɩ, pébu, ya-ʋyaama háarɩ sɩrɩ déeyéŋ déeyéŋgo ɩ̃ ba núu ɩthakho Sálómɔ́ wá wɔ́ɔtʋsɛɛrɛ; yɛ ɔɔ fɩ́ khátɛrá ʋ́ tannɩ Sálómɔ́na. ³²Khɩɩ ʋ́ Yékínna ba thɩɩ nɩ́pɩrɩ wɛrɩ, Nínívi nɩ́pɩra ba yama wɛrɩ wá nɩ́pɩ́rá, ɩ̃́ yárgɩ́ŋ bɩ, pébu, nú-bíyaa sɛɛrɛ ʋ́ Jónásɩ sɛɛ’ra wɛrɩ, yɛ fɩ́kɩ́rá dɔ́ɔgɔ; yɛ ɔɔ fɩ́ khátɛrá ʋ́ tannɩ Jónásɩra.

Wɩ́sɩ wá táyɛ́sɩ́gɩ wá mɩ́ɲa

(Mat 5.15; 6.22-23)

³³Yɛ písée khabɩ tɛ̃ kha’ nɩ́nɛ́ dɛɛrɛ’ fɩtɩ̃nakhɛ’rɩ yɛ́ kóoró’ ri wɛrɛ́sɩ ɩ̃́ khɛ táagɩ́ si’ ri ya, dé ʋ dʋ’-rɩma kɔkɔtɛgɛɛ bʋ, sɩ́ dé sã́ŋgɩ nɩ́pɩ́rá bu kɩ́ ɲá táyɛ́sɩ́gɩra. ³⁴Pãtɩ́ fɩtɩ̃nakhɛ’nna yɛ́’rɛ́’ kɛ́ŋgɩ pɩ́ ɲá wɛrɩ, mʋ́nnáa mʋ́ yíbíira yɛ́’rɛ́’ mʋ́ wɩ́sɩra. Ná mʋ́ yíbíira kɩraa, mʋ́ wɩ́sɩ wá bɛ̂ɛ’ ba hɩ̃tɩma táyɛ́sɩ́gɔ, yɛ ná ɩ kɩraa wa, mʋ́ wɩ́sɩra ba hɩ̃tɩma tápírgo. ³⁵Yɛ tɩ́rá yɛɛrɩ, kɔrsɩyɔ, dé mʋ wɔ́nnɩ́ keŋ má mʋ ma táyɛ́sɩ́gɔ yɛ hakɩra ná mʋ ma tápírgo. ³⁶Ná mʋ́ wɩ́sɩ wá bɛ̂ɛ’ táyɛ́sɩ́gɔ, khaarɛ kṹní wã, sɩ́ bɛ̂ɛ’ ba hɩ̃tɩma táyɛ́sɩ́gɔ, pãtɩ́ fɩtɩ̃nakhɛ’nna so ɩ̃́ yɛ́’rɛ́’ mʋ kɛ́ŋgɩnɛ wɛra.

Júdebi wá nɩ́khãgɩbɩ wásɩra ba pɩ̃́ɩ

(Mat 23.1-36; Már 12.38-40)

³⁷Mʋ́ Yésú sɛɛrɛɛrɩ sóo, ɔ Fáarísi wáyɛ́ yɩ́sɔɔ dé ʋ thee má thã́ ná di. Ʋ́ yóo ná hɩ̃taa yɛ̂ɛ di. ³⁸Mʋ́ Fáarísi wáɩ ɲáanɩ ná Yésúra tɩsɩra ɩ̃ mákɩ́rá dɔ́ŋ mɩ́ pɩ́ mammɩnɛ wɛrɩ wa, sɩ́ dée ʋ́ bʋ maaga. ³⁹Yɛ Yésúrá sɛɛrɩyɔɔ kha’ pɩ́ Fáarísibi, pɩ tɩsɩ’ma tádéegíyénsi wá kpãnaa sɩ́ yɛ́’, yɛ́ sɛ́ɛ dáambɩra; mʋ́nnáa pɩrɛ, pɩ́ dɔ́sɩ pɩ̃́ɩ-sɩrma kɔ́ŋ yɛ pɩ khɔrɔ́’ wáma tɛ̃ nɩ́pɔ. Sɩ́rá hĩini pɩ́ dɔ́sɩra. ⁴⁰Phʋ̃ʋnɩbɛ, pɩ tʋʋ dé tárɩ́ɩ ʋ́ khonni kpaagɩrɩ wɛrɩ, ʋ́rá khonni dáambɩrɩ waa? ⁴¹Mɩ́ɩ ɩ̂ɩ pɩ́ khɛ’ɩ ná pɩ́ ombiirá wɛrɩ, ɩ́ra pɩ yɛɛra mákɩ́rá ná pɩ hã pɔ́ɔrɩ́bɩ yɛ pɩ́ mɩ́ɩɲɩ wá bɛ̂ɛ’ ba yɛ́’ yɛ́ nʋʋ Yékínnɔ.

⁴²Pɩ́ Fáarísibi wásɩ pɩ̃́ɩ-sɩrma, pébu, pɩ kpɩkɩmma naŋwã́’ thĩiɲi thĩiɲi ná náŋgɔ́ɔnansɩ wá bɛ́ɛ’ khaayɩ kpɔɔ kpɔɔgɩ ɩ̃́ hã khaa tɩ́kpo tɩ́kponɔ Yékírí yɛ sɛ́ɛ mɩ́ termenɲi ná Yékírí wá khɔrɔ’mɩ́na. Yɛ ɩ́ra pɩ mákɩ́nnɩ ná pɩ khɛ khɛɛmɔ kaa sɛ́ɛ yɔ́ɔrɩ tɛ̃.

⁴³Pɩ́ Fáarísibi wásɩ pɩ̃́ɩ-sɩrma pébu, pɩ khɔrɔ’ma nɩ́kpórí hɩ̃taŋkhayɩ pɩ́ pĩ́ŋgíŋkhayɩrá yɛ̂ɛ bɛɛ dé nɩ́pɛ kɩ́ thɩya’ ɩ̃bɩ́rɩ́ kpónnóke tɛ̃ nɩ́pɩ́rá.

⁴⁴Pɩ́ wásɩ pɩ̃́ɩ-sɩrma, pébu, khɛɛbɩm-bɩrma dúutã́ŋ ɲɩ́ nɩ́pɛ kã́nnɩ́ nɩ́ɩnɛ́ɛ tarɩ yɛ pɩ́ tʋ dé dúutã́nɲɛ ɲa wɛra.

⁴⁵Yékírí wá sɛbɩtʋbɩ wá ɔ̌ɔ sɛɛrɩyɔɔ kha’ Nɩ́khãgaa, ná ʋ sɛɛrɩyɛ mʋ́nnáa, ʋ dóomma ɩ̃bɩ́rɩ́ tɛ̃. ⁴⁶Yésúrá kha’ pɩ́ Yékírí wá sɛbɩtʋbɩ, pɩ́ wásɩ pɩ̃́ɩ-sɩrma, pébu, pɩ́ mamammɩna ma má kpóŋgée nu’nuse, sɩ́ pɩ fɔ́’rɩ ɩ̃́ kpórí nɩ́pɩrɩ, yɛ pɩ́ thĩ wá yatɩrá pha’ pʋ́ háarɩ má déke ɩ̃́ tɛ̃́fɩ́ŋ bɩ ya.

⁴⁷Pɩ́ wásɩ pɩ̃́ɩ-sɩrma pébu, pɩ́ khãgɩbɩrá khʋwa’ra Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnɩ́bɩrɩ yɛ pɩ́rá bâa má’ pɩ́ dúutã́nɲɩna. ⁴⁸Pɩ́ dédɔ́mɔ́ɔnâa bʋká’ kha’ tʋ-bɩrɩ pɩ́ khãgɩbɩ wá sʋ̃mdéenɲini yɛ pɩ́yɛɛ, pébu, pɩ́ khãgɩbɩrá khʋwa’ra Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnɩ́bɩrɩ yɛ pɩ́rá bâa má’ pɩ́ dúutã́nɲɩna. ⁴⁹Tɩ́rá yɛɛrɩ, Yékírí ʋ́ déeri wɔ́ɔmɩ wá tárɩ́ɩ wɛrɩ, ʋ́ khɩrɩya sɛɛrɩyɛ kha’ ma ba sʋ̃nnɩ́ hã-bɩma má hɩ̃́ŋgɩ́nnɩ́bɩ ná má sʋ̃ŋgɩnnɩbɩ, yɛ pɩ ba khʋma pɔ́ɔrɩ yɛ́ fʋ̃́ʋsɩ́ŋ pɔ́ɔra. ^50-51Yɛ ma ba yɛɛma pɩ́ hakɛrá kɔ́’ wɛrɩ wá nɩ́pɩra. Yɛ kha’ ma sɛɛ’-pɩma kha’ Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnɩ́bɩ wá bɛ́ɛ’ pɩ́ pɩ khʋwa’ra ɩ̃ kɔ́rɩ́ gɩ duniɲa wá sĩnnimpã́nná, ná Ábɛ́l wá khʋmɩná ɩ̃ ná taraa nanɩ Zákarɩ́ ʋ́ pɩ khʋʋrɩ thɔgɩŋkhoŋkharɩ ná Yékínthɩya’duki wá thĩ wá sɔgɔmbɩrá wɛrɩ, tɩ́râa ba yɛɛ pɩ́ hakɛrá kɔ́’ pɩ mɩ́ɲáŋ.

⁵²Yékírí wá sɛbɩtʋbɩ, pɩ́ wásɩ pɩ̃́ɩ-sɩrma, pébu, khɩ̃ŋ tɩ́ nɩ́pɛ khɛ yɛ́ wɔ́nnɩ́ tʋ Yékírí wɛrɩ, fɩ̃’-pɩnnɩma pãtɩ́ nɩ́nɛ baraŋ duki yɛ́ khoŋ konegibinni wɛra. Pɩ́ thĩna sʋ̃́nɩ́ khɛɛ rɩ ya, yɛ ɩ́pɛ bɩ̂ɩ khɔrɔ́’ khɛ rɩ wɛrɩ, pɩ hãanɩga khɩ̃nnɩ pɩ́ buu khɛɛ rɩ ya.

⁵³Mʋ́ Yésú ku’ri tɩ́ khanná, Yékírí wá sɛbɩtʋbɩ ná Fáarísibi wá ɲámɩ́sɛ́ yaa ʋ́ bʋ tákɩrsa, pɩ̂ɩ bɛyɔɔ tɩ́ fãŋgɩrá yɛ̂ɛ pʋ́gɩ́rɔ̂ɔ mɩ́ kɔ́ŋgɔ́nɲɩ dé ʋ sɛɛrɛɛ. ⁵⁴Pɩ yɛ kɩ̃́gɔɔma sɩ́ dé sã́ŋgɩ pɩ́ bu ʋ́ kɔ́khara.

Hã pɩ́ thoosiŋ Fáarísibiri wa

(Mat 10.26-27)

¹Ʋ́ waatɩrá, nɩ́pɩra yɛ wɔ́ɔrɛ ya, ɩ̃ taraa yɛ̂ɛ wɩ̃́ɲá’ kãmbɩ dɛsɛ. Yésúrá kɔ́kɩ́rɔ́ yɛ̂ɛ sɛɛrɛɛ ʋ́ mamannɩbibinɛ kha’ pɩ kɔrsɩŋ pɩ́ wɩ́sɩ Fáarísibi wá mamaŋ mɩ̂ɩ má thãhɩrbɩyɔ wɛrɩ, dé pɩ déma damaaramɩ́ɲa. ²Nɩ́nɛ́ wɔ́nnɩ́ sike’ mɩ́ɩnɩ ná tɩ ba kaa ku’ wa, yɛ mɩ́ɩnɛ́ wɔ́nnɩ́ kóo ná tɩ ba kaa tʋ wa. ³Yɛ tɩ́rá yɛɛrɩ mɩ́ɩnɩ wó mɩ́ɩ tɩ́ pɩ ba sú sɛɛ’ iseŋgi wɛrɩ, tɩ́ bɛ̂ɛ’ ba ku’ma khɩbɛɛgɩ pɩ́ nú ni, yɛ mɩ́ɩ tɩ́ pɩ ba wɛ́nnɛ́ɛ du’dɔ́gɔ, pɩ ba waŋgoora-rɩma sã́nduthʋ’rɔ.

Tárɩ́ɩ ʋ́ pɩ mákɩ́nnɩ ná pɩ phãnɩ wɛra

(Mat 10.28-31)

⁴Yɛ kha’ má nɩ́ɩnɛ́bɛ, ma sɛɛ’-pɩma kha’ hã pɩ́ phãnɩ ɩ́pɛ bɩ̂ɩ wɔ́nnɩ́ khʋ nɩ́nɩ́ yɛ pɩ́ wɔ́nnɩ́ dé tɔ́ mɩ́nɩ́ tʋ̃́wã.

⁵Ma ba bʋka’ pɩ tárɩ́ɩ ʋ́ pɩ mákɩ́nnɩ ná pɩ phãna: pɩ kɩ́ phãnɩ Yékírí dé ʋ́râa wɔ́nnɩ́ khʋ nɩ́nɩ́ yɛ́ písí hĩnoo fʋ̃́ʋsɩ́nnagɔ. Ma sɛɛ’-pɩma kha’ ʋ́ra pɩ mákɩ́nnɩ ná pɩ kɩ́ phãna.

⁶Ɩ̃́ keŋ má tʋ-bɩrɩ dé wúrí’dɔ́ɔ’ ɩ́mʋ́wã́a’ dorgirá naŋ mɩ́ɩnɩ wã12.6 Gɛ́rɛ́kɩsɩrá kha’-pɩrma kha’ ásáríyónibi íɲɔ. Ásáríyónibii kpɔɔ ná má’nɩ́kpora yɛma dénáarɩ ʋ́kpo. Dénáarɩ ʋ́kpora yɛma sʋ̃mdébii wá khɩɩ ʋ́kpo taasa. wãa? Yɛ sɩ́ bɛ́ɛ’rá, Yékíre wɛ̂ɛ pha tɩ́ tɔ́ɔ wa. ⁷Yɛ pɩ́rɩ́, Yékínna tʋma pɩ́ thaɲínsi wá yatɩ wá nʋ́ga. Yɛ tɩ́rá yɛɛrɩ hã pɩ́ phãnɩ wã, dé pɩ pã́a wúrí’dɔ́ɔ’ kɔ́ŋgɔ́nɲɔ.

Ɩ̃́ kaɩ Yésú nɩ́pɩ wá wɔ́ɔnná

(Mat 10.32-33; 12.32; 10.19-20)

⁸Ma sɛɛ’-pɩma kha’ nɩ́nɩ́ wó nɩ́nɩ́ ʋ̂ʋ ba sɛɛ’ nɩ́pɩ wá wɔ́ɔrɔ kha’ ma thoo-mama wɛrɩ, Nɩ́thɩ̃na’biira ba sɛɛ’ma Yékírí wá mɩnɩgɩbɩ kha’ má wáa-ʋ; ⁹yɛ nɩ́nɩ́ wó nɩ́nɩ́ ʋ̂ʋ ba kaɩ kha’ ʋ́ thoo ma wã nɩ́pɩ wá wɔ́ɔnná wɛrɩ, mʋ́nnáa Nɩ́thɩ̃na’biira ba kayɔɔ tɛ̃ Yékírí wá mɩnɩgɩbɩ wá wɔ́ɔnná.

¹⁰Yɛ nɩ́nɩ́ wó nɩ́nɩ́ ʋ̂ʋ ba sɛɛ’ Nɩ́thɩ̃na’biiri sɛɛrɛ pɩ̃́ɲáa wɛrɩ, Yékíre ba sɛ́ɛ hãa-ʋ tɩ́, yɛ nɩ́nɩ́ wó nɩ́nɩ́ ʋ̂ʋ ba kʋsa’ Yékírí wá Nii wɛrɩ, Yékíré ba sɛ́ɛ hãa-ʋ tɩ́ ya.

¹¹Ná pɩ yɩ́sɩ yóo bí Júdebi wá pĩ́ŋgíŋkharɔ wɛrɛ́sɩ nɩ́khãgɩbɩ thã wɛrɛ́sɩ fãgɩmambɩ thã dé pɩ ná thɩɩ bɩ, hã pɩ́ tʋ̃́nnɛ́ɛ kha’ mʋ́nnɩ pɩ ba sɛɛrɛ́ɛ yóo wɛrɛ́sɩ mʋ́nnɩ pɩ ba dé yɛ́ ko wa, ¹²dé Yékírí wá Niina ba bʋka’ pɩ khaanná fɩ́ mɩ́ɩ tɩ́ pɩ mákɩ́nnɩ ná pɩ sɛɛ’ wɛra.

Heŋkhophʋ̃ʋnǎa mɩ́ɲa

¹³Ɔ̌ɔ sɛɛrɩyɛ Yésúri nɩ́pɩ́rá kha’ Nɩ́khãgaa, ʋ sɛɛ’ má mánɩ́khoori kha’ ʋ yɛɛ ɩ̃bɛ́ kpɩkɩŋ ɩ̃bɩ sii wá ʋŋgɩrɩ kpoogo. ¹⁴Yésúrá sɛɛrɩyɔɔ kha’ wáya, máa saarɩ ma pɩ́ mɩ́ɲaanabɔgɩ wɛrɛ́sɩ pɩ́ ʋŋkpɩkɩŋgɔɔ? ¹⁵Yɛ písée kha’ pɩ kɔrsɩŋ tigikhɔrɔ’ pɩ̃́ɩgɩrɩ, dé háarɩ ná nɩ́nɩ́ wá hense kɔ́rɔ́ɔ mʋ́, kɩ dée má sɩ́râa ba yɛɛ ʋ́ bu thakoogi wa. ¹⁶Yɛ písée sɔgɩ bɩ sɔkɩ kha’ ɔ̌ɔ yɛ ʋ́ khãmargɛ kɩ́ kɩraa tákɩrsa. ¹⁷Ʋ̂ʋ yɛ kã́ká’ ʋ́ dɔ́gɩ́rá kha’ pé ma ba dé wɛrá fâa? Pébu, ma khaarɛ yɛ̂ɛ ba yee má khãmardimini tʋ̃́wã. ¹⁸Yɛ sɛɛrɩyɛ kha’ tʋ-manɩ mɩ́ɩ tɩ́ ma ba dé wɛra. Ma ba keuma má kpórsi yɛ́ hafɩ́ɩ má’ kpakpasɩ ɩ̃́ yee bʋ́ má sʋʋyɩ ná má tásɩ, ¹⁹yɛ́ sɛɛ’ má thĩ kha’ ma ma mɩ́ɩɲɛ kɔ́ŋ ɩ̃́ naŋ sɔ́ dɩɩ kɔ́ŋgɔ́nsɔ; ma hɩ̃tɩma kɩ́ kpáarɛ́ɛ yɛ́ kɩ́ di yɛ́ kɩ́ ɲʋ́ ɩ̃́ kɩ́ kpánnɛ́ɛ. ²⁰Yɛ Yékíré sɛɛrɩyɔɔ kha’ phʋ̃ʋnaa wɛrɩ, ma ba khɛyɔɔma fɛ̌ɛ iseŋgira. Yɛ tɩ́ pã́nná, mɩ́ɩɲɛ̌ɛ bɛ́ɛ’ ɩ́ ʋ buuri mɛ́’nɩ wɛrɩ, maa wáyɛ ɩ ba dêe? ²¹Yésúrá kha’ mʋ́nnáa sɩrɛ, nɩ́nɩ́ ʋ̂ʋ bɛɛrɛɛ yɛ̂ɛ khɩ’ ʋ́ pã́annɔ, Yékírí thãná ʋ dée heŋkhoo wa.

Duniɲamɩ́ɩ wá dɔ́ɔkpʋ̃́ʋsa

(Mat 6.25-34)

²²Tɩ́ kpãnaa bʋ, Yésúrá sɛɛrɩyɛ ʋ́ mamannɩbibiri kha’ tɩ́rá yɛɛrɩ ma sɛɛ’-pɩma kha’ hã pɩ́ yɛɛ dɔ́ɔsɛ́ kpʋ̃́ʋ bɩ ɩ̃́ dɛɛ ɩ́tɛ tɩ́ pɩ ba di yɛ́ ko ná ɩ́tɛ tɩ́ pɩ ba yee ya, ²³dé, thakoogira kpɩ̃́náa ɩ̃ taraa dinʋ́gɩrɩ yɛ wɩ́sɩ́rá kpɩ̃́náa ɩ̃ taraa táyeensiri waa? ²⁴Yɛ kha’ pɩ keŋ wúrípira, pɩ́ tɔɔgɛɛ ya, pɩ́ sɩ̃gɩ’ ya, pɩ kpórge ya, pɩ gbatanɔ́ wã, yɛ Yékíre be’-pima. Yɛ pɩ́ra nu’ wúrípírá tákɩrsa. ²⁵Kha’ pɩ́ sɔgɔmbɩrá, mâa bʋ́ ʋ́ dɔ́ɔkpʋ̃́ʋsɛ̂ɛ wɔ́nnɩ́ yɛɛ ʋ́ sʋ̃nna’ ʋ́ thakoogi kɩ́rɩ́ʋʋ? ²⁶Yɛ mʋ́ pɩ́ wɔ́nnɩ́ dé háarɩ má mɩ́ tɩ́táa’ tɩ́kpoo-u wa, pée déeri pɩ̂ɩ tʋ̃́nnɛ́ɛ yɔ́ mɩ́ɩnâa? ²⁷Pɩ keŋ táfɩ̃ɩmɩnɩ wṹugírá: pɩ́ déegée ya, pɩ́ fãa pṹŋgi wa, yɛ ma sɛɛ’-pɩma kha’ sɩ́ bɛ́ɛ’rá ɩthakho Sálómɔ́ ná ʋ́ sáʋnɔ mɛ, ʋ yɛ yee táagɩ kɩ́ kɩraa nanɩ táfɩ̃ɩmɛ̌ɛ pɔ́ɔ wa. ²⁸Wṹu gí a ɲá fɛɛrɩ mɛ́’nɩ, kɩ́ pɩ ba tho’ naaŋ wɛrɩ, ná Yékíre kpɛ́kɩ́rɛ́ gɩ́rɩ́, dé pɩ́ra mʋ ba sʋ̃́nnɩ́ kha’ tɛ̃ɛ? Yɛ kha’ phá! Pɩ wɛ̂ɛ khãa Yékínná kɔ́ŋ na dɛ́! ²⁹Yɛ kha’ hã pɩ́ yɛɛ dɔ́ɔsɛ́ kpʋ̃́ʋ bɩ kɔ́ŋ ná tarɩ ɩ̃́ dɛɛ mɩ́ɩ tɩ́ pɩ ba di ná mɩ́ɩ tɩ́ pɩ ba ɲʋ́ wã. ³⁰Pébu, duniɲanɩ́pɛ̂ɛ bɛɛ ɩ́ mɩ́ɩɲɩ wá hũŋgira; yɛ pɩ́ Sii tʋ-ʋrɩ dé pɩ kpʋ̃́ʋma ɩ́ mɩ́ɩɲɛ̌ɛ bɛ́ɛ’rá. ³¹Pɩ́ra kpã’ wɔ́ɔrɩ Yékírí wá ɩgɩ wá mɩ́ɩná, dé ʋ ba hã bɩ ɩ́ mɩ́ɩɲɛnɛ ɩ̃́ kpɛ́’ pʋ́.

Hensi Yékírí thã

(Mat 6.19-21)

³²Kha’ má sã́nɩ́kpógó’ro, hã pɩ́ yɛɛ phãnɩgɛ́ kɔ́’ pɩ ya, dé pɩ́ Siirá pɩ́ɩrɩ dé ʋ hã bɩ ʋ́ sɩrgɩnɛ. ³³Kha’ pɩ doŋgiŋ mɩ́ɩ ɩ̂ɩ bɩ́ wɛrɩ, ɩ̃́ hã ɩ́ tigi’inɛ pɔ́ɔrɩ́bɔ. Yɛ́ kɩ́ hʋkɛɛ kɩ́ bɛɛ tigipɔ́tɔ́’ kɩrɩɩ ná heŋ sîi Yékírí thã sɩ̂ɩ mɩ́ɩ dée mɩ́ sówónni wã wɛra. Yɛ khaa tɩ́ sɩrɛ wɛrɩ, súuráa wɔ́nnɩ́ naŋ fɩ́ ya, mʋ́mbɛ́ wɔ́nnɩ́ khɔɔ sɩ tɛ̃ ɲa. ³⁴Pébu, khaa tɩ́ nɩ́thɩ̃nɩgɩ wá hense, fɩ́náa ʋ́ dɔ́gɩrɛ.

Sɔɔbɛ́ sʋ̃mdébii wá mɩ́ɲa

³⁵Kha’ pɩ sɔ́ɔbɩ́ŋ ɩ̃́ hɩ̃tɩ sʋ̃mdéhɩ̃tansɩ yɛ́ dɛɛrɛ’ pɩ́ fɩtɩ̃nakhɛ’ɩra. ³⁶Pɩ khɛɛbɩŋ nɩ́’ pɩ́ hɩ̃tannɩ yɛ̂ɛ tɛɛ pɩ́ tamaŋ ʋ́ yóori ha’yeekɛrsɔ yɛ̂ɛ ba baŋ wɛra. Ná ʋ baa ba khɩ’rɩga tʋtʋ̃ʋnnɩ, pɩ́ pã́gɩ́ɩ rɩ kɔrɔkɔrɔ ʋ́ dóoŋ. ³⁷Sʋ̃mdébibi wá tamaŋ ʋ̂ʋ ba ɲá bɩ tɛɛgɛɛsɔ wɛrɩ, kɩrɩ-bɩ́nnɩ. Ma sɛɛ’-pɩma kha’ ʋ ba sɔ́ɔbɩ́mma yɛ́ yɩ́’rɩ́ tii pɩ́ di. ³⁸Háarɩ ʋ́ baa pɔ́khãkɛ ba’, sṹŋkho fʋʋpã́ɲɛ ba’, ɩ̃ ba kɔ́rɩ́ bɩ tɛɛgɛɛsɩrá, kɩrɩ-bɩ́nnɩ. ³⁹Pɩ tʋ kha’ ná nɩɩtárkhoo tʋʋ waatɩ ʋ́ súurâa ba dóoŋ ʋ́ kórgo, ʋ hɩ̃tɩma kɩ́ tɛɛgɛɛ, ʋ́ bú kpãɩ dukiri ɩ̃́ dóoŋ na. ⁴⁰Kha’ pɩ́rɩ́ tɛ̃, pɩ sɔ́ɔbɩ́ŋ waatɩ wó waatɩ dé waatɩ ʋ́ pɩ mɩ́ɩ wógíró wa wɛrɩ, ʋ́ waatɩrá Nɩ́thɩ̃na’biira baŋ.

Sʋ̃mdébi pɩ̃́ɲáa wá mɩ́ɲa

(Mat 24.45-51)

⁴¹Pɛ̂ɛnná pʋ́gɔɔ kha’ á Tamaŋ, ɩ̃bɩ tónna ʋ sɔ’rɩ sɔkɛnnɛ bâa bá nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’rʋʋ? ⁴²Yɛ Yésúrá sɛɛrɩyɛ kha’ máa déeri sɔɔbɛ́ sʋ̃mdébii yɛ̂ɛ hakɩraanɔɔ? Sɔɔbɛ́ sʋ̃mdébiirá déeri wɛ́ɛ ʋ́ ʋ́ tamanna sa dé ʋ kɩ́ keŋ ma kórgi yɛ́ kɩ́ hã má sʋ̃mdébibirá kɩ́ di waatɩ ʋ́ mákɩ́nnɩ wɛrɩ, yɛ ʋ́ dé si. ⁴³Yɛ kha’ ná sʋ̃mdébii wɛ́ɛ hũŋgi wá tamanna baa ba ɲáa ná ʋ déegée pɩ́ dɔ́mmɩ́ná, kɩrɩ-ʋ́nnɩ. ⁴⁴Ma sɛɛ’-pɩma kha’ ʋ ba saa-ʋma ʋ́ kɩ́ keŋ ʋ́ hensi wá bɛ̂ɛ’. ⁴⁵Yɛ ná ʋ́ sʋ̃mdébiira sɛɛ’ ʋ́ thĩ kha’ má tamanná ba baŋ khʋ̃ɩ wã, yɛ kɔ́kɩ́rɔ́ yɛ̂ɛ khãɩ sʋ̃mdébikhobi ná sʋ̃mdébiharɩpɩrɩ yɛ̂ɛ di yɛ̂ɛ ɲʋ́ yɛ̂ɛ thɩ’, ⁴⁶ʋ́ sʋ̃mdébii wá hũŋgi wá tamanna ba bárɔɔma khɩɩ ʋ́ ʋ mɩ́ɩ wógíró wa, ná waatɩ ʋ́ ʋ mɩ́ɩ wógíró wa. Tɩ́ khanná, ʋ́ tamanna ba fʋ̃́ʋsɩ́rɔ̂ɔma tákɩrsɩ yɛ́ yeyoo nɩ́’ pɩ́ kaarɩ khãa Yékínná wɛrɩ, pɩ́ kharɔ. ⁴⁷Kha’ sʋ̃mdébii ú tʋʋrɩ mɩ́ɩ tɩ́ ʋ́ tamanna khɔrɔ’ yɛ ʋ sɔ́ɔbɩ́rɔ́ wa, yɛ ʋ dée tɩ́ mɩ́nnɩ wã, pɩ ba khɩrɔɔma kɔ́ŋ. ⁴⁸Yɛ wɛ́ɛ ʋ̂ʋ mɩ́ɩ tʋʋ tɛ́ɛ tɩ̂ɩ nʋʋ ʋ́ tamannɔ wã, háarɩ ʋ́ dée mɩ́ɩ tɩ́ nannɩ khɩraŋ, ná pɩ́ khɩrɔɔ kɔ́ŋ na. Nɩ́nɩ́ ʋ́ Yékírí hãanɩ kɔ́ŋ, mʋ́nnáa ʋ ba pʋ́gɔɔ kɔ́ŋ, yɛ nɩ́nɩ́ ʋ́ Yékírí karfannɩ mɩ́ɩɲɩ kɔ́ŋ, ʋ ba pʋ́gɔɔma ɩ̃́ tarɩ mʋ́.

Yésú wá mamammɩ bam-bɩrma kpɩkɩraanɔ

(Mat 10.34-36)

⁴⁹Yɛ kha’ bam-manɩma ba yee naagɩ duniɲaná; ná dɛɛ-gɩyaa sóo, tɩ́râa yɛ nʋʋ mannɔ! ⁵⁰Bátízé mí ma ba bátízé wɛrɩ, dé-siri-má-bʋma dɔ́ɔkpʋ̃́ʋsɩ ɩ̃́ ná naŋ ʋ́ thɔɔrǎa sóomo. ⁵¹Kha’ kem-biri má bɛmmɛ ma bannɩ ba yee duniɲanâa? Tʋ̃ŋgɛ, kpɩkɩra ma bannɩ. ⁵²Pébu, ɩ̃ kɔ́rɩ́ gɩ wɛrá, ná nɩ́’ pɩ́mʋ́wã̂a’ kórgo, pɩ ba kpɩkɩmma khaa ɩ́ɲɔ; pɔ́ɔ pɩ́sãa’ fa, pɔ́ɔ pɩ́ɲɔ fa, ɩ̃́ kaɩ kãmba; ⁵³siye ba kaɩ ʋ́ bikhee, bikhěe kaɩ ʋ́ siye, nɩ́ɲâa ba kaɩ ʋ́ biharɩya, biharɩyɛ́ kaɩ ʋ́ nɩ́ɲáa, daafɩ̃ŋharɛ ba kaɩ ʋ́ daafɩ̃mbiye, daafɩ̃mbiyé kaɩ ʋ́ daafɩ̃ŋhara.

Ɩ̃́ tʋ wɛrɩ wá mɩ́ɩ wá tɩtã́ŋga

(Mat 16.2-3)

⁵⁴Yɛ písée sɛɛrɩyɛ nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’ tɛ̃ kha’ waatɩ ʋ́ pɩ ɲáanɩ ná yɔgɛ ní’ khɩɩdóoŋgi,12.54 Ísíráyɛ́lná, ná yɔgɛ nígí khɩɩdóoŋgi, ʋ́râa baŋ. pɩ kha’ma khaanná fɩ́ kha’ ʋ ba bamma, yɛ ʋ́ baŋ mɩ́ɲáŋ. ⁵⁵Yɛ waatɩ ʋ́ pɩ ɲáanɩ ná sargɛ yaa gbennigekɛ́ŋgɩ yɛ̂ɛ fú’ wɛrɩ, pɩ kha’ma tákpʋ̃́ʋgɛ ba khʋ, yɛ kɩ́ khʋ mɩ́ɲáŋ. ⁵⁶Yɛ kha’ damaaranɩ́pɛ, mʋ́ pɩ déeri yɛ̂ɛ tʋ mɩ́ɩ ɩ̂ɩ fãnɩŋgɩ ná thʋ’nná wɛrɩ, yɛ pɩ́ wɔ́nnɩ́ tʋ wɛrɩ wá mɩ́ɩ wá tɩtã́ŋgɩ́rɩ́ waa?

Ná mʋ yárgɩ́yá nɩ́nɩ́ bʋ mʋ́ ɲɩ́nɔɔ

(Mat 5.25-26)

⁵⁷Yɛ pée déeri sã́ŋgɩ pɩ́ thĩná wɔ́nnɩ́ tʋ mɩ́ɩ tɩ́ terenni ɩ̃ mákɩ́rá déeme ɲaa? ⁵⁸Yɛ kha’ ná ɔɔ yɩ́sɩ mʋ thɩɩthɩɩ thã, waatɩ ʋ́ ɩ̃nɛ yóomíná wɛrɩ, mʋ́ pã́náa hafɩɩ sɩ sɩ́ sóo, tʋ̃má ʋ́ tárɩ́ɩra ba ná hã-mʋ́ma thɩɩthɩɩrɩ, ʋ́rá hã mʋ́ nákɔrkpɩ̃́nɩ́bɛ́ pã́’ mʋ. ⁵⁹Ma sɛɛ’-mʋma kha’ fɔ́’ mʋ́ taa mɩ́ɩgɩ wá bɛ̂ɛ’, wa’rɩ́kpóo yɛɛ ya, yɛ pɩ́ tʋ̃má pɩ sɛ́ɛ mʋ.

Ɩ̃́ fɩ́kɩ́ŋ dɔ́ɔgɩ wɛrɛ́sɩ ɩ̃́ hu

¹Ʋ́ waatɩrá, pɔ́ nɩ́pɛ́ baa ba sɛɛrɩyɛ Yésúri pãtɩ́ fãgɩmaŋ Pílátɩ yɛɛrɩ Galíle nɩ́pɩ thɔgɩŋkhanná yɛ yɛɛ nɩ́pɛ́ khʋʋ bɩ wɛra. ²Yésúrá sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ kem-biri má Galíle nɩ́pɛ̌ɛ mɩ́pɩ̃́ɩɲɩ́ná nu’ni taraa Galíle nɩ́pɩ wá tɔɔrɩ, tɩ́rá yɛɛrɩ ɩ́sɛrá nanɩ bɩ bâa? ³Kṹuŋ na. Yɛ ma sɛɛ’-pɩma kha’ ná pɩ fɩ́kɩ́rá dɔ́ɔgɩ wa, pɩ́ bɛ̂ɛ’ ba huma tɛ̃. ⁴Bá kem-biri má nɩ́pɩ kpɔɔ ná má’nɩ́sãa’ pɩ́ Sílówé sã́ŋgámbóŋ wáarɩ khʋʋ wɛrɩ, pɩ́ mɩ́pɩ̃́ɩɲɩ́ná nu’ni taraa Jerúzalɛ́m nɩ́pɩ wá tɔɔrɩ bâa? ⁵Kṹuŋ na. Yɛ ma sɛɛ’-pɩma kha’ ná pɩ fɩ́kɩ́rá dɔ́ɔgɩ wa, mʋ́nnáa pɩ́ bɛ̂ɛ’ ba hu tɛ̃.

Táhu kaasereŋgi wá mɩ́ɲa

⁶Tɩ́ kpãnaa bʋ, Yésúrá sɔgɩ sɔkɩ kha’ ɔ wáyɛ́ kã’na kɔ́ táhugi ʋ́ khãmargɔ. Ɔ khɩɩ ʋ́ yóo dé ma ná bɛɛ kɩ́ bisí di, yɛ ʋ buu bú mɩ́ɩnɩ wã. ⁷Ʋ́ sɛɛrɩyɛ sʋ̃mdébiiri kha’ dɩɩ sɩ́sãa’nʋ̂ʋ mɛ́’nɩ, ma bamma yɛ ma wɛ̂ɛ bu bú mɩ́ɩnɩ wã; ʋ si’ ki dé hɩ̃́ŋ-gɩrma khaannɩ phãɩɲa. ⁸Sʋ̃mdébiirá kha’ á Tamaŋ, ʋ yɛɛ má pheŋ pó’ri kɩ́ tɩtã́ŋgɩ́rá ɩ̃́ yee bʋ́ fũugi kɩ́ sĩ́ŋ dɩɩ gɩ́kpo ⁹dé kɩ ba seŋ pã́anɛ. Yɛ ná kɩ ba seri wa, tɩ́ pã́nná ʋ́ si’ ki.

Hakʋ̃́nná wá pã́aɲámmɩ Júdebi wá kpáarɛ́ɛkhɩɩ bʋ

¹⁰Ɔ khɩɩ Yésúra yɛ mamamma nɩ́pɩ pɩ́ pĩ́ŋgíŋkharɩ wá tɔ́ɔ bʋ. Ʋ́ khɩɩ dé-uyaama Júdebi wá kpáarɛ́ɛkhɩya. ¹¹Ɩ̃ mákɩ́rá ná ɔ harɛ̂ɛ yɛ fɩ́, ʋ́ kʋ̃́nnɩ kpɔɔra. Kpéréŋgbée tɩ̃́ŋgɛ́ɛráa-ʋ mɛ́’nɩ dɩɩsɩ kpɔɔ ná má’nɩ́sãa’, ʋ yɛ́ wɔ́nnɩ́ yáa tereŋ na. ¹²Mʋ́ Yésú ɲáanɩ hannɩ wɛrɩ, ʋ́ yɩ́sɔɔ ʋ́ baa. Ʋ́ kha’, bu-uri ʋ́ págɩ́ra; ¹³yɛ dʋgɔɔ dési, ʋ́ pã́aɲáa khaanná fɩ́ yɛ̂ɛ fʋʋ Yékírí wá ɲísí nʋʋga. ¹⁴Ɲámɩ́sɛ́ yaa Júdebi wá pĩ́ŋgíŋkharɩ wá nɩ́khãgaanɔ ɩ̃ dɛɛ pãtɩ́ Yésú pã́aná’ná hannɩ pɩ́ kpáarɛ́ɛkhɩɩrá wɛra. Ʋ́ sɛɛrɩyɛ nɩ́pɩrɩ kha’ déegékhɩbɩra ma má’nɩ́kpo, pɩ baŋ pɩ́ khɩbɩrá pɩ́ pã́aná’ pɩ, tʋ̃má hã pɩ́ kɩ́ baŋ kpáarɛ́ɛkhɩbɩrá wa. Yésúrá sɛɛrɩyɔɔ kha’ ¹⁵damaaranɩ́pɛrɩ, keŋ má ná kpáarɛ́ɛkhɩyɛ nanɩ pɩ́ bɛ̂ɛ’ fárɩ́’ma pɩ́ nábɩ wɛrɛ́sɩ pɩ́ kãŋgogibi ɩ̃́ ná ɲʋ́ʋná’ pɩ yaa? ¹⁶Yɛ harɩ wɛ ʋ́ déeri Ábráhám wá kói wá ɔɔ ʋ́ Sutãna yeera ʋ́ déko dɩɩsɩ kpɔɔ ná má’nɩ́sãa’ wá thagɔ wɛrɩ, dé ʋ́ra yɛ mákɩ́rá ná ʋ pã́aɲɩ kpáarɛ́ɛkhɩɩrá waa? ¹⁷Mʋ́ Yésú yɩ́’rɩ ɩ́sɛrɩ wɛrɩ, nɩɩsɛ́ kɔ́rɩ́ ʋ́ pɩ̃́ɩnɩ́bɩ wá bɛ́ɛ’ tákɩrsa, yɛ nɩ́pɩ wá bɛ̂ɛ’ yɛ kpánnɛ́ɛma ɩ̃ dɛɛ tãgɩmasimɩ́ɩ wá bɛ́ɛ’ ɩ́ ʋ yɛ dé wɛra.

Sɔ’ kɩ̂ɩ sɛɛ’ mútárdɩ wá mɩ́ɩ wɛra

(Mat 13.31-32; Már 4.30-32)

¹⁸Yésúrá sɛɛrɩyɛ tɛ̃ kha’ pée mɩ́nɛ Yékírí wá ɩgɩ khɛɛbɩnnɩ, yɛ pée mɩ́nɛ ma wɔ́nnɩ́ khɛ́ mákɩ́ŋ gɩ̂ɩ? ¹⁹Khɛɛbɩŋ-gɩrma pãtɩ́ nɩ́nɛ khɛ naŋ gɩ́ pɩ yɩ́’ mútárdɩ wɛrɩ, tɩ́ biri ɩ̃́ tɔɔ rɩ náŋgɔ́ɔ bʋ, tɩ́ fĩ́ khã’ ɩ̃́ dé thuki wúrípé sa bʋ́ pɩ́ sesi wɛra.

Sɔ’ kɩ̂ɩ sɛɛ’ thãhɩrbɩɩ wá mɩ́ɩ wɛra

(Mat 13.33)

²⁰Yɛ písée khabɩ tɛ̃ kha’ pée mɩ́nɛ ma wɔ́nnɩ́ khɛ́ mákɩ́ŋ Yékírí wá ɩgɩnɛ̂ɛ? ²¹Khɛɛbɩŋ-gɩrma pãtɩ́ harɛ khɛ thãhɩrbɩɩ ɩ̃́ yee fáanɩ́bɔ gɩ̂ɩ hĩi oŋŋmáŋ sɩ́sãa’ wɛrɩ, kɩ́ bɛ́ɛ’ yáa dɔ́ɔ wɛra.

Tʋtʋŋ tɩ́táa’rɩ wá mɩ́ɲa

(Mat 7.13-14, 21-23)

²²Yésúra yɛ tɔmma nɩɩ khãgɩɩ ná nɩɩ tɩ́táa’yɩ yɛ̂ɛ mamaŋ nɩ́pɩ yɛ̂ɛ yóo Jerúzalɛ́m kɛ́ŋgɛ. ²³Ɔ̌ɔ pʋ́gɔɔ kha’ Nɩ́khãgaa, dé nɩ́’ pɩ́ Yékínna ba hɩ̃́ŋ wɛrɩ, dé pɩ ba kɔ̂ɔŋ? Ʋ́ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ ²⁴pɩ hʋkɛ́ɛ dóoŋ tʋtʋ̃ŋ tɩ́táa’nná dé ma sɛɛ’-pɩma kha’ nɩ́’ kɔ́mbɛ ba khɔrɔ’ dé pɩ thoo bʋ́ ɩ̃́ dóoŋ yɛ pɩ́ ba wɔ́rɩ́ wa. ²⁵Ná dutárɩ́ɩra ba yaa barma tʋtʋ̃ʋnnɩ yɛ sɛ́ɛ bɩ kpaagɩrá, pɩ ba hɩ̃tɩma kɩ́ khɩ’ra’ tʋtʋ̃ʋnnɩ yɛ́ kɩ́ kʋ̃ŋ kha’ Nɩ́khãgaa, ʋ pã́gɩ́ɩ tʋtʋ̃ʋnnɩ ɩ̃bɛ́ dóoŋ. Ʋ ba sɛɛ’-pɩma kha’ má tʋ pɩ́ kukɛ́ŋgɩ wa. ²⁶Tɩ́ pã́nná pɩ ba sɛɛrɩyɔɔ kha’ ɩ̃bɩ ná ʋ́rá diiri yɛ ɲʋ́ʋ kpoogi, yɛ ʋ́ mamaa ɩ̃bɩ́rɩ́ ɩ̃bɩ khɩ̃ŋ kpakpa’ɩrá. ²⁷Ʋ ba písí sɛɛ’ pɩ tɛ̃ kha’ ma tʋʋ pɩ́ kukɛ́ŋgɩ wa, yɛ́ kha’ pɩ́ mɩ́pɩ̃́ɩdébɛrɩ, pɩ tannɩ́ sʋ̃́ʋ má the’. ²⁸Tɩ́ pã́nná, pɩ ba ɲá Ábráhám ná Ízákɩ ná Jakɔ́pɩ ná Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnɩ́bɩ wá bɛ́ɛ’ Yékírí wá sɩrgɩrá, yɛ pɩ́ nɩ́nnɩ́ sɛ́ɛ bɩ́rɩ́ kpaagɔ. Tɩ́ra pɩ ba kɔ́kɩ́ŋ kɩ́ fʋʋ yɛ́ kɩ́ wú’ mántʋʋrɩ. ²⁹Nɩ́pɛ ba ku’ma khɩɩkuki ná khɩɩdóoŋgi ná terébanabíré he’ íɲɔ̌ɔ bɛ́ɛ’rá ɩ̃́ di kpoogi Yékírí wá sɩrgɩrá. ³⁰Kha’ pɩ nú naŋ. Pɔ̂ɔ bʋ́ ɩ̃ dée phɩrgaŋ nɩ́pɩ yɛ̂ɛ ba dé wɔ́ɔrɩ nɩ́pa. Yɛ pɔ́ɔrâa bʋ́ ɩ̃́ dée wɔ́ɔrɩ nɩ́pɩ yɛ̂ɛ ba dé phɩrgaŋ nɩ́pa.

Tɩ́ Yésúra yɛ yóo Jerúzalɛ́m wɛra

(Mat 23.37-39)

³¹Ʋ́ waatɩrá pɔ́ Fáarísibé ba sɛɛrɩyɛ Yésúri kha’, ʋ ku’ fɩ́ tɩ́ khanná ɩ̃́ tarɩ dé ɩthakho Éródira bɛɛma ʋ́ khʋma. ³²Ʋ́ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ pɩ ná sɛɛ’ bori wɛ kha’ ma nɩ́mma nɩ́pɩ kpéréŋgbéebi yɛ̂ɛ pã́aná’ nɩ́pɩ fɛɛ ná naaŋ, yɛ́ kónaaŋ má phɩra’ má sʋ̃mɩnna. ³³Yɛ mákɩ́n-tɩrɩ ná ma yóo má khɩ̃ɩnnɛ fɛɛ ná naaŋ ná kónaaŋ pébu, Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnáa wɔ́nnɩ́ hu tɔ́ kharɔ ná Jerúzalɛ́mɩna mʋ́wã.

³⁴Yɛ kha’ ôu! Pɩ́rɩ́ Jerúzalɛ́m nɩ́pa, pɩ́ bɩ̂ɩ khʋwa’ Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnɩ́bɩ yɛ̂ɛ hĩŋgiŋ yɛ̂ɛ khʋwa’ nɩ́’ pɩ́ Yékírí sʋ̃nnɩ hãa bɩ wɛrɩ, pã́a ɩ́mʋ́ŋ ma yɛ bɛɛ dé ma sike’ pɩ́ bʋ pãtɩ́ sṹmína sike’ ʋ́ bibirá wɛrɩ, yɛ pɩ pɩ́ɩ yaa? ³⁵Kha’ pɩ keŋ, Yékíre ba dʋgɩɩma déki pɩ́ nɩɩná. Yɛ ma sɛɛ’-pɩma kha’ pɩ́ ba ɲá ma tʋ̃́wã, ɩ̃́ ná naŋ waatɩ ʋ́ pɩ ba kɩ́ kʋ̃ŋ kha’ a fʋʋ wɛ́ɛ ʋ̂ʋ baŋ Tamǎaŋ ɲísígírá wɛrɩ, ʋ́ ɲísí nʋʋga.13.35 Ná keri Mák 118.26

Tɩ́ Yésú pã́aná’nɩ bo’roo Júdebi wá kpáarɛ́ɛkhɩɩ wá ɔɔ bʋ tɛ̃ wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

¹Júdebi wá kpáarɛ́ɛkhɩɩ wá ɔɔ bʋ, Yésú yóorá Fáarísibi wá nɩ́khãgɩbɩ wá ɔɔ thã, dikhara. Fáarísibi ná Yékírí wá sɛbɩtʋbɩra yɛ fɩ́ma yɛ̂ɛ tɛ́ɛ ʋ́. ²Ɩ̃ hakɩra ná ɔ̌ɔ yɛ fɩ́ ʋ́ wɔ́ɔnná bo’ dɔ́ɔgɩ́rɔ́nsɛ. ³Yésúrá pʋ́gɩ́ bɩ kha’ khɩ̃nnɛ bʋ́, pɩ̂ɩ wɔ́nnɩ́ pã́aná’ nɩ́nɩ́ kpáarɛ́ɛkhɩɩrá bâa, bá khɩ̃nnɛ bʋ́ waa? ⁴Pɩ́ kpɩ̃’ kpɩ̃’. Ʋ́ tɔ phagɩ ʋ́ bʋ ɩ̃ pã́anɩ́gɔ̂ɔ yɛ kha’ ʋ tara. ⁵Tɩ́ kpãnaa bʋ, ʋ́ pʋ́gɩ́ bɩ kha’ pɩ́ sɔgɔmbɩrá mâa bʋ́ ná ʋ́ bii wɛrɛ́sɩ ʋ́ nâa wáa kɔrɔŋ bʋ, ʋ́ kaa khoroo bʋ́ khaanná fɩ́ kpáarɛ́ɛkhɩɩrâa? ⁶Yɛ pɩ buu tɔ́ɔ khabɩ wa.

Ɩ́pɛ bɩ̂ɩ dé pɩ́ wɩ́sɩ má pɩ mɩ́ɩnɩ wã wɛrɩ, Yékíre hã-bɩma kpórso

⁷Tɩ́ kpãnaa bʋ, mʋ́ Yésú ɲáanɩ nɩ́’ pɩ́ pɩ yɩ́’rá dikhanná wɛrɩ, ná pɩ yɛ phɩ̃’ yɛ̂ɛ khoŋ nɩ́kpórí hɩ̃taŋkhayɩ, ʋ́ sɔgɩ bɩ sɔkɩ kha’ ⁸ná pɩ yɩ́sɩ mʋ ha’yeedimo, hã mʋ́ yɛ́ ná hɩ̃tɩ nɩ́kpórí hɩ̃taŋkharɔ wa, dé ná mʋ kɔrsɩyɔɔ wa, yɩ́’-pɩrɩ ɔɔ ʋ́ tannɩ mʋ. ⁹Pã́anɛ wɛ́ɛ ʋ́ yɩ́’rɩ ɩ̃ wɛrɩ, ʋ ba bannɩ́ ba kha’ mʋ ya yɛ́ hãa-ʋ hɩ̃taŋkhannɛ. Tɩ́ pã́nná ná mʋ kha’ mʋ ya ɩ̃́ ná hɩ̃tɩ nɩ́tɩ́táa’ hɩ̃taŋkharɔ, tɩ́ra nɩɩsɛ ba kɔ́’ mʋ. ¹⁰Yɛ ná pɩ yɩ́sɩ mʋ ha’yeedimo, mʋ́ ná hɩ̃tɩ nɩ́tɩ́táa’ hɩ̃taŋkharɔ sɩ́ dé sã́ŋgɩ wɛ́ɛ ʋ́ yɩ́’rɩ mʋ wɛrɩ, ná ʋ ba ɲáa mʋ, ʋ́ sɛɛ’ mʋ kha’ nɩ́ɩnɛ́ɛ, yaa nɩ́tɩ́táa’ hɩ̃taŋkhanná ɩ̃́ ba hɩ̃tɩ nɩ́kpórí hɩ̃taŋkharɔ. Tɩ́ pã́nná mʋ ba buma kpórsi mʋ́ ná nɩ́’ pɩ̂ɩ di wɛrɩ, pɩ́ wɔ́ɔnná. ¹¹Yɛ nɩ́nɩ́ wó nɩ́nɩ́ ʋ̂ʋ kpónnó’ ʋ́ thĩ, Yékíre ba sénnígôoma, yɛ nɩ́nɩ́ wó nɩ́nɩ́ ʋ̂ʋ dé ʋ́ wɩ́sɩ má ʋ mɩ́ɩnɩ wã wɛrɩ, Yékíre ba hãa-ʋma kpórso.

¹²Yésúrá písée sɛɛrɩyɛ wɛ́ɛ ʋ́ yɩ́’ráa-ʋ diiminá wɛrɩ, kha’ ná ʋ kha’ ʋ yɩ́’ nɩ́pɩ diimo, hã ʋ́ yɩ́’ ʋ́ nɩ́ɩnɛ́bɩ ná ʋ́ hakpookãmbɩ ná ʋ́ wádɔ́ɔrɩ́bɩ ná ʋ́ máagɩ́ntákãŋ bɩ́ déeri heŋkhobi wa, pébu, pɩ́ra wɔ́nnɩ́ yɩ́sɔɔ pɩ́ thãná ɩ̃́ taa-ʋ sɩ́. ¹³Yɛ ná ʋ kha’ ʋ yɩ́’ nɩ́pɩ diireeso, ʋ́ yɩ́’ pɔ́ɔrɩ́bɩ ná tɩ̃́ŋgɛ́ɛrɩ́bɩ ná dɛɛkpoobi ná darapɩ, ¹⁴dé mʋ́nnáa ʋ ba bu kɩrga, pébu, pɩ mɩ́ɩnɛ yɛ̂ɛ ba taa-ʋ sɩ́ ya, dé Yékírêe ba taa-ʋ nɩ́’ termembi wá huyakhɩɩrá.

Sɔ’ kɩ̂ɩ sɛɛ’ diireesi wá mɩ́ɲa

(Mat 22.1-10)

¹⁵Pɛ́ɛ bɩ́ pɩ yɩ́’rá pɩ̂ɩ yɛ di kpoogi, mʋ́ pɩ́ ɔɔ núuni Yésú wá sɛɛrɛrɩ wɛrɩ, ʋ́ kha’ wɛ́ɛ ʋ̂ʋ ba di Yékírí wá sɩrgɩrá wɛrɩ, kɩrɩ-ʋrɩ. ¹⁶Yésúrá sɛɛrɩyɔɔ kha’ ɔ̌ɔ déerá diireesi yɛ yɩ́sɩ nɩ́’ kɔ́ŋgɔ́mbɔ. ¹⁷Mʋ́ dipã́nnɩ nannɩ, ʋ́ sʋ̃nɩ ʋ́ sʋ̃mdébiiri kha’ ʋ ná sɛɛ’ nɩ́pɩrɩ kha’ pɩ baŋ, dé sóo-manɩ. ¹⁸Yɛ pɩ́ bɛ́ɛ’ kɔ́kɩ́rɔ́ yɛ̂ɛ bʋka’ pɩ́ degeŋkhaya. Dʋ́gɩ́ɩ wáará kha’ khãmarɩ fʋ̃ŋgɛ ma donni, yɛ mákɩ́m-manɩ ná ma ná keŋ gi. Ʋ́ káfɩ́ra, má ba bú thee ya. ¹⁹Ɔɔrá kha’ nákhobi kpɔɔgɛ ma donni, mâa yóo dé má ná sʋ̃nnɛɛ bɩ́ keŋ. Ʋ́ káfɩ́ra, má ba bú thee ya. ²⁰Ɔɔrá khabɩ tɛ̃ kha’ yee-manɩma harɩ fʋ̃nɩ́fʋ̃ŋ. Ʋ́ káfɩ́ra, má ba bú thee ya.

²¹Mʋ́ sʋ̃mdébii yóori yɛ ba sɛɛrɩyɛ sɩ́ tamannɩ wɛrɩ, ʋ́ ɲámɩ́sɛ́ yaa ʋ́ sɛɛrɩyɔɔ kha’ ʋ horó’ yóo nɩɩdɔ́gɩ́rá, khɩ̃ŋgbóríbi ná khɩ̃ŋfɔ́rɔ́’ɩ́rá, ɩ̃́ ná khɛ pɔ́ɔrɩ́bɩ ná tɩ̃́ŋgɛ́ɛrɩ́bɩ ná darapɩ ná dɛɛkpoobi ɩ̃́ baŋ bɩ́. ²²Mʋ́ ʋ yóori yɛ baa ʋ́ sɛɛrɩyɛ tamannɩ kha’, á tamaŋ, dé-manɩ ɩ́tɛ tɩ́ ʋ kha’rɩ wɛrɩ, yɛ háarɩ ná fɛɛ khaanna hĩi ɲa. ²³Ʋ́ tamanná sɛɛrɩyɔɔ kha’ ʋ ku’rí yóo dúgó’i ná khãmarkhɩ̃nɲɩná ɩ̃́ ná pã́náa hʋkɛɛ nɩ́pɩ́rá baŋ, sɩ́ dé sã́ŋgɩ má khanná hĩi. ²⁴Yɛ kha’ ma sɛɛ’-pɩma kha’ ɩ́pɛ bɩ́ ma khɩrɩɩra yɩ́sɩ wɛrɩ, pɩ́ ɔ̌ɔ nʋ́gɛ́ ba sáa bʋ́ má diminá wã.

Mʋ́nnɩ pɩ thoo Yésú yóo ûu?

(Mat 10.37-38)

²⁵Nɩ́’ kɔ́ŋgɔ́mbɛ yɛ thooma Yésúra. Ʋ́ fɩ́gɩ́ ɩ̃ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ ²⁶ná nɩ́nɛ má kpãnaa bʋ, yɛ ʋ khɔrgɔ manɩ ɩ̃ taraa ʋ́ sii ná ʋ́ nɩ́ɲáa ná ʋ́ harɩ ná ʋ́ bibi ná ʋ́ khɩ̃nɩbɩ ná ʋ́ mánɩ́khobi ná ʋ́ khɩ̃harbɩ ná ʋ́ thĩ wá yatɩ wá thakoogiri wa, ʋ́ wɔ́nnɩ́ dé má mamannɩbii ya. ²⁷Yɛ nɩ́nɩ́ wó nɩ́nɩ́ ʋ̂ʋ mɩ́ɩ kpórí ʋ́ nɩ́’batábɔkɩ14.27 Kɩ́ tɩtã́ŋgɩ́rá déeri ɩ̃́ hɩ̃tɩ fʋ̃́ʋsɩ́mmɩ ná huumi wá hɩ̃tansa. yɛ̂ɛ thoo ma wã, ʋ́ wɔ́nnɩ́ dé má mamannɩbii ya.

²⁸Pɩ́ sɔgɔmbɩrá mâa bʋ́ kha’ ma má’ sã́ŋgámbóŋ, yɛ́ kaa hɩ̃tɩ́ keŋ nʋ́ʋ gɩ́ kɩ ba wá sóo, yɛ́ tʋ̃má ʋ tʋ ná ʋ́ tigi’ira ba naaŋ? ²⁹Yɛ ná ʋ dée sɩ́rɩ́ wa, yɛ too gi, yɛ ʋ ba wɔ́rɔ́ɔ phɩrga gɩ ya, nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’ pɩ̂ɩ ba ɲá gɩ wɛrɩ, pɩ ba kɩ́ mánɔɔma kha’ ³⁰wáɩ wɛ too-uri dukiri, yɛ ʋ ba wɔ́rɔ́ɔ phɩrga gɩ ya.

³¹Bá ʋ̃nnɩ ɩyɛ̂ɛ hɩ̃tɩ khoobi kɩ̃ŋ bɩ́mʋ́wã̂a’nɔ yɛ́ yáa kha’ ʋ kpɩ̃́ŋ ʋ́ ná ɩɩ ʋ̂ʋ khoobi kɩ̃mbɩ kpɔɔgɛ, yɛ́ kaa khɩrɩ́ɩ keŋ ná ʋ wɔ́nnɩ́ kpɩ̃́ŋ ʋ̂ʋ? ³²Ná ʋ ɲáa ná ʋ́ wɔ́nnɩ́ kpɩ̃́ŋ ʋ́ wa, ʋ sʋ̃mma nɩ́pɩ, pɩ́ yóo ná sɛɛrɩyɔɔ kha’ ʋ sɛ́ɛ saka.

³³Mʋ́nnáa sɩrɛ, pɩ́ sɔgɔmbɩrá nɩ́nɩ́ wó nɩ́nɩ́ ʋ̂ʋ mɩ́ɩ kaɩ ʋ́ mɩ́ɩɲɩ wá bɛ́ɛ’ ɩ̂ɩ ʋ́ wɛrɩ wa, ʋ́ wɔ́nnɩ́ dé má mamannɩbii ya.

Sɔ’ kɩ̂ɩ sɛɛ’ sɔ́bɩ́gɩ wá mɩ́ɩ wɛra

(Mat 5.13; Már 9.50)

³⁴Sɔ́bɩ́gɩ mɩ́ kɩnnɛ, yɛ ná kɩ wɔ́rɔ́ɔ thɩsɩya, pée mɩ́nɛ̂ɛ wɔ́nnɩ́ khɛ́ phʋ̃nna’ kɩ tɛ̃ɛ? ³⁵Kɩ́ wɔ́nnɩ́ kɩrɩ mɩ́ɩnɩ khãmargɔ wa, kɩ́ wɔ́nnɩ́ dé fũugi tɛ̃ ɲa, dé pɩ khɛ́ kpó’-kima kpaagɔ. Wɛ́ɛ ʋ̂ʋ nú, ʋ kã́ká’.

Sã́náa ʋ́ bunna wɛrɩ, ʋ́ mɩ́ɲa

(Mat 18.12-14)

¹Tɩ́ pã́nná dãmphohɩ̃́nnɩ́bɩ wá bɛ́ɛ’ ná mɩ́pɩ̃́ɩdébira yɛ sʋ̃́ʋma yɛ̂ɛ tɔ́’rɩ́ŋ Yésúnɔ dé pɩ núunó’ ʋ́ sɛɛrɛra. ²Fáarísibi ná Yékírí wá sɛbɩtʋbɩrâa yɛ wṹugíŋ yɛ̂ɛ kha’ wáɩ wɛra kɔ́’ma mɩ́pɩ̃́ɩdébi kɔ́kɩrɩ yɛ̂ɛ di ʋ́ ná bɩ́rɩ́ kpoogo.

³Yésúrá sɔgɩ bɩ sɔkɩ kha’ ⁴pɩ́ sɔgɔmbɩrá mâa bʋ́ yɛ̂ɛ sã́nɩ́bɩ digbéemʋ́wã̂a’nɔ, ʋ́kpǒo buri yɛ ʋ́ kaa ɲínné’ digbéemʋ́wã́aŋkhonni gbirinná, yɛ́ ná wɛ́ɛ ʋ́kpori watata ɩ̃́ ná ɲáa-ʋ wãa? ⁵Ná ʋ ɲáa-ʋ, ʋ kpánnɛ́ɛma yɛ́ khɛ́ sakɩ́ŋ khũŋ ʋ́. ⁶Ná ʋ nanɩ nɩɩná, ʋ́ yɩ́’ ʋ́ nɩ́ɩnɛ́bɩ ná ʋ́ máagɩ́ntákãmbɩ ɩ̃́ sɛɛ’ pɩ kha’ pɩ baŋ ɩ̃bɛ́ kpánnɛ́ɛ, dé ɲá-manɩ má sã́náa ʋ́ bunna wɛra. ⁷Mʋ́nnáa sɩrɛ, ma sɛɛ’-pɩma kha’ ná mɩ́pɩ̃́ɩdée úkpoo fɩ́kɩ́rá dɔ́ɔgɩ, sɩ ba déma kpánnɛ́ɛsɩ ní thʋ’nná ɩ̃́ tarɩ tɩ́ nɩ́pɩ digbéemʋ́wã́aŋkhoŋ dé pɩ́ wɩ́sɩ má nɩ́’ termembe yɛ pɩ wɛ̂ɛ kpʋ̃́ʋ dé pɩ fɩ́kɩ́ŋ dɔ́ɔgɩ wa wɛra.

Dárákímá ʋ́ bunna wɛrɩ, ʋ́ mɩ́ɲa

⁸Bá ʋ̃nnɩ harɛ̂ɛ dárákímábɩ15.8 Dárákímána yɛma Gɛ́rɛ́kɩbɩ wá tigi’ye. Dárákímá ʋ́kpora yɛma sʋ̃mdébii wá khɩɩ ʋ́kpo taasa. kpɔɔgɛ, ʋ́kporá buri yɛ ʋ́ kaa dɛɛrɛ’ fɩtɩ̃nakhɛ’rɩ́ pha’ dukiri ɩ̃́ wɛ́yɔɔ wɔ́ɔɲínénne watata ɩ̃́ ɲáa-ʋ wãa? ⁹Yɛ ná ʋ ɲáa-ʋ sóo, ʋ yɩ́’ma ʋ́ hãnɩŋkãmbɩ ná ʋ́ máagɩ́ntákãmbɩrɩ ɩ̃́ sɛɛ’ pɩ kha’ pɩ baŋ ɩ̃bɛ́ kpánnɛ́ɛ kpoogi dé ɲá-manɩ má tigi’í bunna wɛra. ¹⁰Mʋ́nnáa sɩrɛ, ma sɛɛ’-pɩma kha’ ná mɩ́pɩ̃́ɩdée úkpo fɩ́kɩ́rá dɔ́ɔgɩ, sɩ déma kpánnɛ́ɛsɩ Yékírí wá mɩnɩgɩbɩ thãná.

Bii ʋ́ bunna wɛrɩ, ʋ́ mɩ́ɲa

¹¹Yésúrá sɛɛrɩyɛ tɛ̃ kha’ ɔ wáyɛ̂ɛ yɛ bikhe bíɲɔnɔ. ¹²Bikhe phɩrgammɩná sɛɛrɩyɛ ʋ́ siiri kha’ ʋ hã ma má niinɔ ʋ́ mɩ́ɩɲɩ́ná. Siirá khɛɛ ʋ́ mɩ́ɩɲɩnɩ ɩ̃ kpɩkɩra ɩ́ ʋ́ bikhe bíɲɔna. ¹³Tɩ́ kha’ ma dé pɔ́ khɩbɩ, bikhe phɩrgammɩná doŋgiro mɩ́ɩ ɩ́ ʋ buuri wɛrɩ mɛ, ɩ̃ khɛɛ ɩ́ tigi’iri ɩ̃ yóo kɔ́ sɩrɩ déeyéŋgo ɩ̃ ná diyee púrpúrgo. ¹⁴Waatɩ ʋ́ ʋ́ tigi’i sóori yɛ sɛ́yɔɔ wɛrɩ, khʋ̃mkpóróo wáa kɩ́ sɩrgɩrá. Ʋ mɩ́ɩnɛ yɛ̂ɛ di ya. ¹⁵Ʋ́ ná bɛɛ sʋ̃mɩsɩ kɩ́ sɩrgɩ nɩ́nɩ́ wá ɔɔ thã dé ma dé. Ʋ́ tárɩ́ɩrá khɛɛ yeyoo tɔ́rbɔ́mbeko. ¹⁶Ʋ yɛ khɔrɔ’ma tɔ́rbɔ́ndimini yɛ nɩ́nɛ yɛ wɛ̂ɛ hãa-ʋ bɩ́ ya. ¹⁷Ʋ́ hɩ̃taa kã́káa yɛ ba kha’ má siirá wɛ sʋ̃mdébi pã́máanɔ pɩ̂ɩ di yɛ̂ɛ kpũŋ, yɛ́ mâa fɩ́ yɛ̂ɛ hu khʋ̃mɩga. ¹⁸Yɛ kha’ ma ba yáa písima má sii thãná ɩ̃́ ná sɛɛrɩyɔɔ kha’, yárgɩ́m-manɩ Yékínná yɛ yárgɩ́yá ʋ́rɩ́ bʋ tɛ̃; ¹⁹ma mákɩ́rá ná pɩ yɩ́’ ma ʋ́ bikhee tʋ̃́wã, dé ʋ kɔ́’ ma má ʋ́ sʋ̃mdébiye má. ²⁰Ʋ́ yaa wáa khɩ̃ɩnná yɛ̂ɛ písi ʋ́ sii thãná.

Mʋ́ sii ɲáanɩ ná ʋ baŋ ní déeyéŋ, ʋ́ maɲɩnáŋ kɔ́rɔɔ tákɩrsɩ, ʋ́ yaa horgo thukiroo ɩ̃ ná biroo. ²¹Bikheerá sɛɛrɩyɛ ʋ́ siiri kha’ yárgɩ́m-manɩ Yékínná yɛ́ yárgɩ́yá ʋ́ bʋ. Ma mákɩ́rá ná pɩ yɩ́’ ma ʋ́ bii tʋ̃́wã. ²²Yɛ siirá sɛɛrɩyɛ ʋ́ sʋ̃mdébibiri kha’ pɩ haabɩ́ŋ ná khoŋ kpɔ́rgɩ́kpórí gí kɩnnɩ kɔ́ŋ wɛrɩ, ɩ̃́ ba hã ʋ́ yee. Yɛ́ hãa-ʋ dégénnámɩ́ ná dɛɛkharasɩ ʋ́ yee. ²³Yɛ kha’ pɩ kɔ́’ nákhoboŋ nʋ́gámmɩ́nɩ́ baŋ ʋ́ ɩ̃́ ba khʋwɔɔ ɩ̃bɛ́ diiree yɛ́ kɩ́ kpánnɛ́ɛ, ²⁴dé má bii wɛ hu-uyaama yɛ bâa bʋ́ thakooge, téu-uyaama yɛ má ba ɲáa-ʋ. Yɛ pɩ́ kɔ́kɩ́rɔ́ yɛ̂ɛ kpánnɛ́ɛ.

²⁵Tɩ́ pã́nná ná bikhe khãgaara yɛma khãmargɔ. Mʋ́ ʋ yaarɩ ní khãmargɩrá yɛ̂ɛ baŋ ɩ̃ ba tɔ́’rɩ́yɔ́ ʋ́ sǐi khannɛ wɛrɩ, ʋ́ núu ná tɩ̃nsɩ ná hagɩrɛ kʋ̃ŋ. ²⁶Ʋ́ yɩ́sɩ sʋ̃mdébii wá ɔɔ ɩ̃ pʋ́gɔɔ kha’ pêe kʋ̃ŋ mɛ́’naa? ²⁷Sʋ̃mdébiirá sɛɛrɩyɔɔ kha’ ʋ́ khɩ̃nɩɩná bannɩ kperkperi, ʋ́ siirá khʋwɔɔ nákhoboŋ nʋ́gámmɩnɔ. ²⁸Ʋ́ ɲáŋgɩ́rá kaɩ dóommina. Siirá kuso yɛ̂ɛ ɲɩ́nɔɔ dé ʋ dóoŋ. ²⁹Ʋ́ sɛɛrɩyɛ ʋ́ siiri kha’ dé-manɩ ʋ́ sʋ̃mɩsɩ dɩɩ kɔ́ŋgɔ́nsɔ, yɛ ma dée ʋ́ bʋ núkpɩ̃́nɩ́sɩ ɲáa wã, yɛ ʋ́ yatɩra hãa ma háarɩ má kpɛbii’re dé má ná má nɩ́ɩnɛ́bɛ kɛnnɛɛ ɲa. ³⁰Yɛ ʋ́ bikhee wɛ ʋ́ yóori ná hasɩga ʋ́ hensi doŋgiŋhapɔ, mʋ́ ʋ́rɩ́ bannɩ wɛrɩ, ʋ́ khʋʋ ʋ́rɩ́ nákhoboŋ nʋ́gámmɩnɔ. ³¹Siirá kha’ má bikhee, má ná ʋ́râa fɩ́ kpoogi khɩɩ wó khɩya, yɛ má mɩ́ɩɲɩ wá bɛ̂ɛ’, ʋ́ wáyɛ. ³²Mákɩ́n-tɩrɩ ná ɩ̃bɛ kɩ́ kpánnɛ́ɛ yɛ́ kɩ́ kɛnnɛɛ, dé ʋ́ khɩ̃nɩɩ wɛrɩ, hu-uyaama yɛ bâa thakooge; téu-uyaama yɛ má ba ɲáa-ʋ.

Sʋ̃mdébi wɔ́ɔtʋʋ wá mɩ́ɲa

¹Yésúrá sɛɛrɩyɛ tɛ̃ ʋ́ mamannɩbibiri kha’ ɔ heŋkhǒo saara ɔɔ dé ʋ kɩ́ keŋ má hense. Pɩ́ yóo ná kpṹŋgbôo ʋ́ tamaŋ thãná kha’ ʋ́ sʋ̃mdébiira hasɩ’ma ʋ́ hensira. ²Ʋ́ yɩ́sɔɔ ɩ̃ sɛɛrɩyɔɔ kha’, nú-manɩ ná pɩ kha’ ʋ hasɩ’ma má hensira. Ʋ bʋka’ ma sɩ́ dóoŋkhannɛ dé ʋ́ ba wɔ́nnɩ́ déegée má thã tʋ̃́wã.

³Sʋ̃mdébiirá sɛɛrɩyɛ ʋ́ dɔ́gɩ́rá kha’, má tamanna bɛ́ɛ sɛ́ɛ-mama sʋ̃mɩná yɛ mʋ́nnɩ ma ba dêe? Ma fãŋgɛ yɛ̂ɛ wɔ́nnɩ́ sʋ̃nnɛɛ ɲa, yɛ nɩɩsɛ̂ɛ kɔ́’ ma ɲɩ̂ɩnnɛ. ⁴Tʋ-manɩ ɩ́tɛ tɩ́ ma ba dé yɛ ná má tamanna ba sɛ́ɛ ma, nɩ́pɛ́ sagɩ’ ma pɩ́ dusirá. ⁵Yɛ yɩ́sɩ ɩ́pɛ̌ɛ bɛ́ɛ’ pɩ̂ɩ yɛ ʋ́ tamaŋ wá mɩ́sɛ wɛrɩ, ʋ́kpo, ʋ́kpo, ɩ̃ pʋ́gɩ́ dʋ́gɩ́ɩ wáarɩ kha’ nʋ́beŋ kpakpa’ ɩ́mʋ́ŋ ʋ yɛ ba hã má tamannaa? ⁶Ʋ́ kha’ beŋ kpakpa’ɩ digbéemʋ́wã̂a’. Ʋ́ kha’ ʋ hɩ̃tɩ kɔrɔkɔrɔ yɛ́ tɩ̃’ benɲi digbéeɲɔ ná kpɔɔgɔ. ⁷Ʋ́ pʋ́gɩ́ ɔɔrɩ tɛ̃ kha’ yɛ ʋ́ra, bilépɔ́tɔ́ sɩ́mʋ́ŋ ʋ yɛ ba hã má tamannaa? Ʋ́ kha’ pɔ́tɔ́sɩ digbéemʋ́wã̂a’. Ʋ́ kha’ ʋ tɩ̃’ pɔ́tɔ́sɩ digbéeɲɩ̂ɩ’. ⁸Sʋ̃mdébi denyugo wá tamanná fʋwɔɔ kha’ tʋ-ʋrɩ wɔ́ɔmɔ. Pébu, duniɲanɩ́pɩra tʋ wɔ́ɔmɩ ɩ̃́ saabɩŋ pɩ́ mɩ́ɩ ɩ̃́ tarɩ ɩ́pɛ bɩ̂ɩ táyɛ́sɩ́gɩ́rá wɛra.

⁹Yɛ kha’ ma sɛɛ’-pɩma kha’ pɩ khɛ duniɲǎa hensi ɩ̃́ khoŋ sí nɩ́ɩnɛ́bɩ ná pɩ́ hensira ba sóo, pɩ́ sagɩ’ pɩ Yékírí thãná kutúru. ¹⁰Nɩ́nɩ́ ʋ̂ʋ sɔɔbɛ́sɛ mɩ́ tɩ́táa’yɔ, ʋ hɩ̃tɩma sɔɔbɛ́sɛ mɩ́ khãgɩɩrá, yɛ nɩ́nɩ́ ʋ́ kaarɩ terme mɩ́ tɩ́táa’yɔ, ʋ́ tereŋ tɛ̃ mɩ́ khãgɩɩrá wa. ¹¹Ná pɩ dée sɔɔbɛ́nɩ́pɩ duniɲǎa hensirá wa, mâa ba karfa bɩ heŋ mɩ́ɲánsaa? ¹²Yɛ ná pɩ dée sɔɔbɛ́ nɩ́pɩ ɔɔ wárɔ wa, mâa ba hã bɩ pɩ́ thĩ wánnɛɛ? ¹³Sʋ̃mdébiyé wɔ́nnɩ́ hɩ̃tɩ tamaŋ bɩ́ɲɔnɔ wã, pébu, ʋ ba ĩ’ma ɔɔrɩ yɛ́ fʋŋ ɔɔra, wɛrɛ́sɩ ʋ́ máa ʋ́kporá yɛ́ tɛgɛɛ ɔɔrá. Yɛ kha’ pɩ́ wɔ́nnɩ́ bu Yékínná dé pɩ́ tamaŋ yɛ hensirá dé pɩ́ tamaŋ na.

Yékírí wá sɛɛrɛ ná ʋ́ sɩrgɩ wá mɩ́ɲa

(Mat 11.12-13; 5.31-32; Már 10.11-12)

¹⁴Pãtɩ́ Fáarísibi núuni si wɛrɩ, pɩ̂ɩ mánɔɔ, pébu, pɩ yɛ khɔrɔ’ma tigi’i kɔ́ŋ. ¹⁵Yésúrá sɛɛrɩyɛ bɩ kha’, pɩ́ra déma nɩ́pɩ́rá keŋ má terem-bima, yɛ Yékírí sóo-uri bi mɛ. Mɩ́ɩ tɩ́ nɩ́pɩra keŋ mɩ́ kpakpa’rɩ wɛrɩ, tɩ́râa pɩ̃́ɩ Yékínnɔ kɔ́ŋ.

¹⁶Mɩ́ɩ ɩ́ tɩ̃’nɩ Moyízi ná Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnɩ́bɩ wá sɛpɩrá wɛrɩ, ɩ́ra pɩ yɛ mamaŋ nɩ́pɩrɩ ɩ̃ ná nanɩ Jã́ Batísi wá bamma. Ɩ̃ kɔ́rɩ́ gɩ ʋ́ waatɩrá, Yékírí wá ɩgɩ wá mɩ́ ɩ́ déeri sɛɛrɛ nʋwãa wɛrɩ, ɩ́ra pɩ sɛɛ’ nɩ́pɩra. Nɩ́pɩ wá bɛ̂ɛ’ hʋkɛɛma dé pɩ́ niɲe hɩ̃tɩ bʋ́ kɩ́ ɩgɩrá. ¹⁷Yɛ thʋ’rɩ ná fãnɩŋgɩ wá sóomina ba thɔɔ ɩ̃́ tarɩ tábi tɩ́táa’ tɩ́kpo wá khommi Yékírí wá mammɩná.

¹⁸Khoo wó khoo ʋ́ sɛ́ɛrɩ ʋ́ harɩ yɛ yee ɔɔ, ku’-uma ʋ́ harɩ wá kpãnaa bʋ. Yɛ khoo wó khoo ʋ́ yeeri harɩ ʋ́ pɩ sɛ́ɛrɩ wɛrɩ, dé-uma ha’mabɛɛ.

Heŋkhoo ná Lázáarɩ wá mɩ́ɲa

¹⁹Yɛ khabɩ tɛ̃ kha’ ɔ heŋkhǒo yɛ bʋ́ ɩ̃ daforo. Ʋ yɛ yeema támamɩ kĩŋkĩnsi yɛ̂ɛ dé diireesi khɩɩ wó khɩya. ²⁰Yɛ ɔ ɲaanɩnnâa yɛ bʋ́, ʋ́ pɩ yɛ yɩ́’ Lázáarɩ, dogopíi hɩ̃́nná ʋ́ wɩ́sɩrɩ mɛ. Nɩ́pɛ́ khɛɛra ná saa-ʋ fɩ́ heŋkhǒo tʋtʋ̃nnʋ́gɩ́rá. ²¹Dii mí heŋkhoora yɛ di pɩ̂ɩ yɛ kpókó’ fãnɩŋgɩrá wɛrɩ, pɩ́ra ʋ dɛɛra yɛ̂ɛ fɩ́, yɛ ʋ yɛ́ bú di bi ya. Yɛ bɛrɛmbɛ́ písí kɩ́ deŋ ʋ́ pã́’ɲɩna. ²²Ʋ́ ba huu, Yékírí wá mɩnɩgɩbɛ́ khɛɛ yóo ú Ábráhám wá dɔ́kɔ. Heŋkhoorá ba huu pɩ́ kasɩgɔɔ.

²³Waatɩ ʋ́ ʋ yɛ the’rinɩɩná yɛ̂ɛ tʋ ʋ́ thĩ wɛrɩ, ʋ́ kha’ ma keŋ ɩ̃ ɲáa Ábráhám déeyéŋ yɛ Lázâannâa ʋ́ dɔ́kɩ́rá. ²⁴Ʋ́ sʋ́rɩ́yá kha’ sekó Ábráhám, ʋ fɩ̃ɩ má bʋ yɛ́ sɛɛ’ Lázâannɩ kha’ ʋ tɔ’ ʋ́ dégémbiri yɔ’mɔ ɩ̃́ ba dɛɛ má dɛrɛmbinná tɩ́ wóo, dé ma ma naagɔ yɛ̂ɛ fɩ́rɩ́ŋfɩ́rɩ́ŋ. ²⁵Ábráhámɩná sɛɛrɩyɔɔ kha’ má kóyo, ʋ tʋ kha’ daforoŋ-ʋ́yaa duniɲaná yɛ Lázáarɩ ʋ́râa yɛ ɲaanɩŋ. Yɛ wɛrá, daforoŋ-ʋ́nnɩma yɛ ʋ́râa fɩ́rɩ́ŋfɩ́rɩ́ŋ. ²⁶Yɛ sɩ́ tóro wa dé pó’ kpakpakɛ̂ɛ ɩ̃bɩ sɔgɔmbɩrá; nɩ́nɛ́ wɔ́nnɩ́ ya ɩ̃bɩ kɛ́ŋgɩ́rá ɩ̃́ sagɩ pɩ́ kɛ́ŋgɩ́rá wa, yɛ nɩ́nɛ́ wɔ́nnɩ́ ya tɛ̃ pɩ́ kɛ́ŋgɩ́rá ɩ̃́ sagɩ ɩ̃bɩ kɛ́ŋgɩ́rá wa.

^27-28Heŋkhoorá kha’ sekó, khɩ̃nɩ bɩ́mʋ́wã́a’nʋ̂ʋ má, má sii wá kórgírá. Ma ɲɩ́nɔɔma dé ʋ sʋ̃ŋ Lázâanná ná sɛɛ’ pɩ hã pɩ́ dé pãtɩ́ manɩ déerá wɛrɩ, yɛ́ ba písí kɩ́ fʋ̃́ʋsɩ́ŋ khátɛrá wa. ²⁹Ábráhámɩná sɛɛrɩyɔɔ kha’ mɩ́ɩ ɩ́ tɩ̃’nɩ Moyízi ná Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnɩ́bɩ wá sɛpɩrá wɛrɩ, ɩ bɩ́ ní, pɩ nú ɩ́ra. ³⁰Ʋ́ kha’ sekó Ábráhám, sɩ́rá kɩrɩ sɩ ya, dé ná nɩ́nɛ huu yɛ yaa ɩ̃ yóo ná sɛɛrɩyɛ bɩ, tɩ́ra pɩ ba fɩ́kɩ́ŋ dɔ́ɔgɔ. ³¹Ábráhámɩná sɛɛrɩyɔɔ kha’ ná pɩ núu Moyízi ná Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnɩ́bɩ wá sɛɛrɛrɩ wa, háarɩ nɩ́nɛ́ huu yɛ yaa yóo ná sɛɛrɩyɛ bɩ, ná pɩ́ ba nú wã.

Mʋ́nnɩ Yésú wá mamannɩbibi mákɩ́nnɩ ná pɩ hɩ̃tɩ kpoogí yôo?

(Mat 18.6-7, 21-22; Már 9.42)

¹Yésúrá sɛɛrɩyɛ nɩ́’ pɩ̂ɩ yɛ thowoo wɛrɩ, kha’ pɩ kɔrsɩŋ dé mɩ́ɩ ɩ̂ɩ ba yɛɛ nɩ́pɛ́ buri wɛrɩ, ɩ́ ba dá’ pʋ́ kṹuŋ na. Yɛ ʋ́wɛ ʋ̂ʋ ba dé sã́ŋgɩ wɛrɩ, ʋ́ wásɩra ba pɩ̃́ɩma. ²Wɛ́ɛ ʋ̂ʋ ba yɛɛ bikɛrɛɛbɛ́ɛ ɔ̌ɔ buri wɛrɩ, ná pɩ fɔ́gɔɔ náŋ kpakpakɛ págɩ́yɔ yɛ hĩnoo sɔ́bɩ́yɔkɔ dé pɩ khʋwɔɔ, tɩ́ra tannɩ́ pã́a ʋ́ bʋ. ³Yɛ kha’ pɩ kɔrsɩŋ pɩ́ wɩ́sɩ ɩ́ mɩ́ɩná.

Ʋ́ sɛɛrɩyɛ bɩ tɛ̃ kha’ ná mʋ́ kãnɛ dée mʋ mɩ́ɩnɩ mʋ́ sɛɛrɩyɔɔ kha’ tɩ́ ʋ déeri wɛrɩ, tɩ kɩraa wa. Ná ʋ tʋʋ dé buri-manɩ, mʋ́ yɛɛ sɩ́ sóo. ⁴Yɛ ná ʋ yárgɩ́yá mʋ́ bʋ khɩɩ ʋ́kpo wá thagɩrá pã́aɲɩ má’nɩ́ɲɔ, yɛ baa pã́aɲɩ má’nɩ́ɲɔ ba kha’ yárgɩ́m-manɩ, mʋ́ yɛɛ sɩ́ sóo.

⁵Yésú wá sʋ̃ŋgɩnnɩbɩrá kha’ ʋ tɛ̃́fɩ́ŋ ɩ̃bɩ́rɩ́, ɩ̃bɛ́ hafɩ́ɩ khãa ʋ́ bʋ. ⁶Yésúrá sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ háarɩ pɩ́ khãa Yékínná kɩ́rɩ́’ yɔɔbɩ́yɔ, yɛ sɛɛrɩyɛ táhugɛrɩ kha’ kɩ phugii kɩ́ khanná ná kã’ sɔ́bɩ́yɔkɔ, kɩ phugíi ná kã’-níma.

Sʋ̃mdébii wá sʋ̃mɩsa

⁷Pɩ́ sɔgɔmbɩrá ná ɔɔ sʋ̃mdébiinɔ, ʋ̂ʋ sʋ̃ŋ ʋ́ khãmargɩ wɛrɛ́sɩ ʋ̂ʋ khʋŋ ʋ́ tádooribi, ná ʋ yaa sʋ̃mdékhanná baa, ʋ́ ba sɛɛrɩyɔɔ kpokeenɛ kha’ ʋ ba di ya. ⁸Dé ʋ sɛɛrɩyɔɔma kha’ ʋ déegée. Ná ʋ déegíyé sóo, ʋ́ fɩ̃́ŋgɩ́ŋ ʋ́ táyeesiri yɛ́ tii má di yɛ́ ɲʋ́, yɛ tɩ́ kpãnaa bʋ ʋ́rá di yɛ́ ɲʋ́. ⁹Ʋ́ ba thɩya’ ʋ́ sʋ̃mdébiiri kha’ ʋ́ ãníke ɩ̃́ dɛɛ sʋ̃mɩ tɩ́ ʋ kha’rɩ ʋ dé, ʋ́ déeri wɛrɩ wa. ¹⁰Mʋ́nnáa sɩrɛ pɩ́rɩ́ bʋ tɛ̃. Mɩ́ɩ tɩ́ ma kha’rɩ pɩ̂ɩ dé yɛ pɩ́ dée ri wɛrɩ, pɩ kʋ̃ŋ kha’ dé-birma sʋ̃mdébibe. Pɩ mákɩ́rá thɩɩrɛ ya, dé pɩ́ sʋ̃mɩnɛ, pɩ́ dée ri.

Dékpṹmbi kpɔɔgɩ wá pã́aɲámmɩ wá mɩ́ɲa

¹¹Tɩ́ Yésúra yɛ yóo Jerúzalɛ́mɩná wɛrɩ, ʋ́ thoo Sámáarí maráa ná Galíle maráa wá sɔgɔmbɔ ɩ̃ yóo ^12-13ná nanɩ yɔ́ nɩɲa. Dékpṹmbi kpɔɔgɛ́ kuso bʋ́ yɛ̂ɛ thukiroo ɩ̃́ ná nɩɩnaa kɛ’ yɛ sʋ́rɩ́yá kha’ Nɩ́khãgaa Yésú, ʋ fɩ̃ɩ ɩ̃bɩ́rɩ́ bʋ. ¹⁴Mʋ́ ʋ ɲáanɩ bɩ, ʋ́ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ pɩ yóo ná bʋka’ pɩ́ wɩ́sɩ Yékírí wá thɔgɩnnɩbɩrá keŋ bi. Mʋ́ pɩ yɛ yóomíná, pɩ́ pã́aɲáa yɛ pɩ́ ninigirá khoro. ¹⁵Mʋ́ pɩ́ ɔɔ ɲáanɩ ná ʋ pã́aɲáa wɛrɩ, ʋ́ fɩ́gɩ́ yɛ̂ɛ písi yɛ̂ɛ fʋʋ Yékírí wá ɲísí nʋʋgɩ thʋthʋ’rɩ ¹⁶ɩ̃ ná wáa hurse Yésú wá the’rá ɩ̃ ba’rɩga thɩɩgɔɔ. Sámáarí nɩ́nɛ ʋ déerá. ¹⁷Yésúrá kha’ keŋ má nɩ́pɩ kpɔɔgɛ́ pã́aɲánnɩ ɲaa? Yɛ he kpɔ̌ɔŋkhoŋ ʋ́rɛɛ? ¹⁸Dé khɩraa wɛ, ʋ́kporá fɩ́’rɩ ba fʋwa Yékírí wá ɲísí nʋʋgɩ kɛyɩɩ? ¹⁹Yɛ sɛɛrɩyɔɔ kha’ pãtɩ́ ʋ khãanɩ má bʋ wɛrɩ, sɩ́rá pã́aná’nʋʋ. Yɛ kha’ ʋ wɔ́nnɩ́ yáa yóo.

Nɩ́thɩ̃na’bii wá písémbaŋkhɩɩ wá mɩ́ɲa

(Mat 24.23-28, 37-41)

²⁰Fáarísibirá pʋ́gɩ́ Yésúri kha’ tʋ̃́nnɩ́ pã́nɔ Yékírí wá ɩgɩra ba baŋ? Yésúrá sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ kɩ dée má Yékírí wá ɩgɩra ba bamma tʋ̃nɲɛ ɲa. ²¹Pɩ́ ba kha’ kɩ ma fa wɛrɛ́sɩ kɩ ma foní ɲa, yɛ pɩ tʋ kha’ Yékírí wá ɩgɩra ma pɩ́ sɔgɔmbɩrá.

²²Ʋ́ sɛɛrɩyɛ ʋ́ mamannɩbibiri kha’ ɔ khɩɩ pɩ ba khɔrɔ’ dé pɩ ɲá Nɩ́thɩ̃na’biiri kɩ́rɩ́ʋ, yɛ pɩ́ ba ɲáa-ʋ háarɩ má khɩɩ ʋ́kpoo-u wa. ²³Ná pɩ ba sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ ʋ ma fa, hã pɩ́ yóo fɩ́ ya, wɛrɛ́sɩ ʋ ma foní, hã pɩ́ horó’ yóo ní ɲa, ²⁴dé pãtɩ́ yɔgɩra ɲɩ́gɩ́ŋ ɩ̃́ khɛ tɔ́ thagɩnná ná khɩ’ tɔ́ɔrá wɛrɩ, mʋ́nnáa Nɩ́thɩ̃na’bii wá písémbaŋkhɩɩra ba hɩ̃ta. ²⁵Yɛ fɔ́ Nɩ́thɩ̃na’biirá fʋ̃́ʋsɩ́ŋ tákɩrsɩ yɛ wɛrɩ wá nɩ́pɩ́rá kayɔɔ sóo, yɛ ɩ́ mɩ́ɩɲɛná tʋ̃má ɩ naŋ.

²⁶Pãtɩ́ mɩ́ɩɲɩ nanna Nowé wá pã́nná wɛrɩ, mʋ́nnáa sɩ ba hɩ̃tɩ Nɩ́thɩ̃na’bii wá pã́nná. ²⁷Nɩ́pɩra yɛ diireema yɛ̂ɛ ɲʋ́ʋnɛ́ɛ yɛ̂ɛ yee kãmbɩ ɩ̃ ná nanɩ khɩɩ ʋ́ Nowé dóonni bató kpakpakɩrá, yɛ yɔkpórgírá baa ba hɩ̃́nɩ́ duniɲanɩ ɩ̃ khʋʋga nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’ wɛra. ²⁸Sɩ ba khɛɛbɩmma pãtɩ́ nɩ́pɩra yɛ diiree yɛ̂ɛ ɲʋ́ʋnɛ́ɛ yɛ̂ɛ doŋgiŋ mɩ́ɩɲɩ yɛ̂ɛ doŋ mɩ́ɩɲɩ yɛ̂ɛ sʋ̃nnɛɛ yɛ̂ɛ má’nɛ́ɛ Lɔ́tɩ wá pã́nná wɛra. ²⁹Yɛ khɩɩ ʋ́ Lɔ́tɩ ku’ra Sódɔ́mɩná wɛrɩ, gbeŋgasʋʋyɩ ná naagɛ́ yaa thʋ’nná ɩ̃ sũuno má yɔgɔ ɩ̃ khʋʋ nɩ́pɩrɩ mɛ. ³⁰Mʋ́nnáa sɩ ba hɩ̃tɩ khɩɩ ʋ́ Nɩ́thɩ̃na’biira ba bʋka’ ʋ́ thĩ wɛra.

³¹Ʋ́ khɩɩrá, ná nɩ́nɛ sã́nduthʋ’rɔ, hã ʋ́ kha’ ma sũnní ná khɛ má tásɩ duko wa; ná nɩ́nɛ khãmargɔ, hã ʋ́ kha’ ma fɩ́’rɩ́ khũmma wã. ³²Yɛ kha’ pɩ wógí’ Lɔ́tɩ wá harɩ wásɩnɛ. ³³Wɛ́ɛ ʋ̂ʋ ba wɛ́ɛ ʋ́ thagɩ, ʋ ba bʋ̃́nɩ́-gɩ́-bʋma, yɛ wɛ́ɛ ʋ̂ʋ ba nii ʋ́ thagɩ, ʋ́râa ba bu gi. ³⁴Ma sɛɛ’-pɩma kha’ ʋ́ khɩɩrá, nɩ́’ pɩ́ɲɔɔ ba hʋ̃ŋ hʋ̃ntá kpoogo iseŋgiri, Yékíré khɛ ʋ́kpori yɛ́ sɛ́ɛ ɔɔra. ³⁵Ha’ pɩ́ɲɔ́ɔ hɩ̃tɩ náŋgɔ, ʋ́ khɛ ʋ́kpori yɛ́ sɛ́ɛ ɔɔra; [ ³⁶khoo bíɲɔ́ɔ hɩ̃tɩ khãmargɔ, ʋ́ khɛ ʋ́kpori yɛ́ sɛ́ɛ ɔɔra.] ³⁷Yésú wá mamannɩbibirá pʋ́gɔɔ kha’ á Tamaŋ, he sɩ ba dêe? Ʋ́ kha’ khaa tɩ́ táhuunnɛ wɛrɩ, fɩ́náa kpũmbira de’.

Damaarathɩɩthɩɩ wá mɩ́ɲa

¹Yɛ Yésúrá písée sɔgɩ bɩ sɔkɩ tɛ̃ kha’ ²ɔ thɩɩthɩɩ wá ɔ̌ɔ yɛ yɔ́ nɩɩ wá yɔ́ɔ bʋ. Ʋ yɛ́ phãnɩ Yékírí wa, yɛ ʋ yɛ́ yatɩŋ nɩ́nɩ́ wã. ³Yɛ ɔ khɩsaharɛ̂ɛ yɛ bʋ́ ɩ́ nɩɩ kpooyirá, ʋ́ yɛ́ dá’ thɩɩthɩɩ thãná wã. Ʋ yɛ nâa sɛɛrɩyɔɔma kha’ má ná ɔ̌ɔ sɛɛrɛnɔ, mâa bɛɛ dé ʋ sɛɛ’ má thɩ̃ɲǎa hã ma ʋ́. ⁴Yɛ wáɩra yɛ wɛ̂ɛ hɩ̃́ŋgɩ́ŋ ʋ́ wa. Ɔ khɩɩ ʋ́ ba sɛɛrɩyɛ ʋ́ dɔ́gɩ́rá kha’ háarɩ ná ma wɛ̂ɛ phãnɩ Yékírí wa, yɛ ma wɛ̂ɛ yatɩŋ nɩ́nɩ́ wã, ⁵mʋ́ ʋ bâa fonno’ ma wɛrɩ, ma ba keŋ ʋ́ sɛɛrɛrɩ tʋ̃má ʋ́ ba yɛɛ má wɔ́ɔrɛ́ wóo wa.

⁶Mʋ́ ʋ sɔ’rɩ sɔkɩrɩ sóo, ʋ́ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ pɩ ɲáa mɩ́ɩ tɩ́ damaarathɩɩthɩɩ kha’rɩ mâa ba dé wɛrɩ waa? ⁷Dé Yékírí ʋ̂ʋ sɛɛ’ thɩ̃ɲaa wɛrɩ, ʋ́ra pɩ ba sʋ̃́nnɩ́ kha’ tɛ̃ɛ? Nɩ́’ pɩ́ ʋ phɩ̃’nɩ khori, pɩ̂ɩ fʋʋ yɛ̂ɛ kɔwɔɔ khɩbɛɛgɩ tɩ́kɩ́ŋ ná iseŋginɛ wɛrɩ, dé ʋ́ ba sɛɛ’ pɩ́ thɩ̃ɲǎa hã bɩ ʋ́ waa? Dé ʋ ba dáɩma kaa sɛ̌ɛ’ hã bɩ ʋ́ bâa? ⁸Ma sɛɛ’-pɩma kha’ ʋ́ ba dáɩ wa. Yɛ waatɩ ʋ́ Nɩ́thɩ̃na’biira ba písí baŋ fa fãnɩŋgɩrá wɛrɩ, dé ʋ ba ɲá nɩ́pɩ ná pɩ khãa ʋ́ bʋ bâa? Sɔ’-ʋrɩ-bɩma sɔkɛnnɛ ɩ̃́ bʋká’ kha’ mákɩ́n-tɩrɩ ná pɩ kɩ́ ɲɩ́ŋ Yékírí khɩɩbɩ wá bɛ̂ɛ’, yɛ hã pɩ́ yɛɛ wɩ́sɛ́ mʋ́nɩ́ɩ bɩ ya.

Fáarísi wáɩ ná dãmphohɩ̃́nnáa wá mɩ́ɲa

⁹Yésúrá sɔgɩ sɔkɩ tɛ̃ kha’ ¹⁰nɩ́’ pɩ́ɲɔ́ɔ yóorá Yékínthɩya’duko dé pɩ ná ɲɩ́ŋ Yékíre. Ɔɔra yɛma Fáarísi wáɩ yɛ ɔɔrâa yɛ dãmphohɩ̃́nnáa. ¹¹Fáarísi wáɩrá yaa yɛ̂ɛ thɩya’ Yékírí ʋ́ dɔ́gɩ́rá kha’ ma thɩɩgɔɔma pãtɩ́ má ná pɔ́ɔra kpoogi wa. Pɩ́ra fagɩ’ma nɩ́pɩ yɛ̂ɛ dé mɩ́pɩ̃́ɩɲɩ yɛ̂ɛ ku’ pɩ́ hapɩ wá kpãnɩbɔ, yɛ ma pãtɩ́ dãmphohɩ̃́nnáa wɛrɛ tɛ̃ ɲa. ¹²Yɛ kha’ ma kɔ́’ma sũŋ pã́a ɩ́ɲɔ khɩɩbɩ má’nɩ́ɲɔ̌ɔ thagɩrá, yɛ mɩ́ɩnɩ wó mɩ́ɩ tɩ́ ma bu wɛrɩ, ma kpɩkɩn-nɩma khaayɩ kpɔɔgɩ ɩ̃́ hãa-ʋ khaa tɩ́kponɔ. ¹³Yɛ dãmphohɩ̃́nnáa ʋ́rá nɩɩnaa kɛ’. Ʋ hagɩ yɛ̂ɛ yaara’ wɔ̂ɔnnɩ ɩ̃́ keŋ thʋ’nná wã, yɛ kha’ Yékíre, ma kɔ́’ma ʋ́ dɛgɛ; ʋ maɲɩnaŋ má bʋ, manɩ má déeri mɩ́pɩ̃́ɩdée wɛra. ¹⁴Yésúrá sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ ma sɛɛ’-pɩma kha’ dãmphohɩ̃́nnáa khũŋ-uma dɔ́ɔwóoŋge, mɩ́ɩnɛ yɛ ʋ́ ná Yékírí wá thɛ́ɛ ya, dé Yékírí khɛ-ʋrʋʋma nɩ́’ termemmi yɛ ʋ khɛɛ Fáarísi wáɩ ʋ́rɩ́ nɩ́’ termemmi wã. Pébu, nɩ́nɩ́ ʋ̂ʋ kpónnó’ ʋ́ thĩ, Yékíre ba sénnígôoma, yɛ nɩ́nɩ́ ʋ̂ʋ dé ʋ́ wɩ́sɩ má ʋ mɩ́ɩnɩ wã wɛrɩ, Yékíre ba hãa-ʋma kpórso. Sɔ’-ʋrma sɔkɛrɩ ɩ̃ hãa gɩ́ nɩ́’ pɩ́ kenni má tereŋ-ɩ̃bɩ́nnɩma yɛ̂ɛ beeyi pɔ́ɔrɩ wɛra.

Tɩ́ Yésú yeeri dʋwaabɩ́ ɩ̃ hãa bikɛrɛɛbɩ wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

(Mat 19.13-15; Már 10.13-16)

¹⁵Nɩ́pɩra yɛ yóoma tɩ́kɩ́ŋ ná bibonsinɛ Yésú thãná dé ʋ dʋ’ pɩ dési yɛ́ ɲɩ́ŋ Yékírí hã bɩ. Mʋ́ ʋ́ mamannɩbibi ɲáanɩ sɩ, pɩ́ khɛɛ bɩ sɩ́ dɛsɔ. ¹⁶Yɛ Yésúrá sɛɛrɩyɛ bikɛrɛɛbɩrɩ kha’ pɩ baŋ; yɛ sɛɛrɩyɛ ʋ́ mamannɩbibiri kha’ pɩ yɛɛ bikɛrɛɛbɩrá baŋ má thãná, hã pɩ́ nɩ́ŋ bɩ ya, dé nɩ́’ pɩ̂ɩ pãtɩ́ bikɛrɛɛbɛrɛ wɛrɩ, pɩ́ niɲêe ba hɩ̃tɩ bʋ́ Yékírí wá ɩgɩrá. ¹⁷Yɛ kha’ ma sɛɛ’-pɩma kha’ nɩ́nɩ́ ʋ̂ʋ mɩ́ɩ ba pɩ́ dé Yékíre dé ʋ́ ɩɩ pãtɩ́ bikɛrɛ’ɩrɛ wɛrɩ wa, ʋ́ niɲé ba hɩ̃tɩ bʋ́ Yékírí wá ɩgɩrá kṹuŋ na.

Heŋkhoo wá mɩ́ɲa

(Mat 19.16-30; Már 10.17-31)

¹⁸Júdebi wá nɩ́khãgǎa ɔ̌ɔ pʋ́gɩ́ Yésúri kha’ Nɩ́khãgɩ kɩraa, pé ma dé yɛ́ wɔ́nnɩ́ bu thakoo mɩ́ɲáŋ gɩ̂ɩ kaa sóo wɛrɩ, Yékírí thãnâa? ¹⁹Yésúrá kha’ pé ʋ̂ʋ yɩ́’ ma nɩ́khãgɩ kɩraa? Nɩ́’ kɩraa bʋ́ wa, ná Yékírí úkpoo-u mʋ́wã. ²⁰Yɛ kha’ tʋ-ʋrɩ dé Yékírí kha’rɩ kha’ hã mʋ́ ku’ mʋ́ harɩ wɛrɛ́sɩ mʋ́ khoo wá kpãnaa bʋ wa; hã mʋ́ khʋ nɩ́nɩ́ wã; hã mʋ́ sú wa; hã mʋ́ tʋ̃nnɩ́ hã nɩ́nɩ́ wã; yɛ́ kɩ́ kpónnó’ mʋ́ sii ná mʋ́ nɩ́ɲáa.18.20 Ná keri Ku’ 20.12-1; Wóg 5.16-20²¹Wáɩrá sɛɛrɩyɔɔ kha’ háarɩ má bikɛrɛpã́nɛ ma kɔ́’rɩ ɩ́ mɩ́ɩɲɛnɩ kɔ́’mɔ. ²²Mʋ́ Yésú núuni si, ʋ́ kha’ yɛ háarɩ ná fɛɛ mɩ́ɩ tɩ́kpóo kpɩ’rʋʋ. Yɛ kha’ ʋ doŋgiŋ mɩ́ɩɲɩ wá bɛ́ɛ’ ɩ̂ɩ ʋ́ wɛrɩ ɩ̃́ khɛ ɩ́ tigi’iri ɩ̃́ kpɩkɩŋ ɩ́ pɔ́ɔrɩ́bɩ yɛ́ ba thoo ma, dé ʋ ba bu kɩrgɩ ní thʋ’nná.

²³Mʋ́ wáɩ núuni si wɛrɩ, ʋ́ kpãgɩ wɔ̂ɔnnɩ, pébu, ʋ yɛma hense tákɩrsa. ²⁴Mʋ́nnɩ Yésú ɲáanʋʋ, ʋ́ kha’ nɩ́nɩ́ ʋ̂ʋ hense wɛrɩ, sɩ kpɩ̃́nɩ́ tɩ́ ʋ́ niɲe hɩ̃tɩ bʋ́ Yékírí wá ɩgɩrá wɛra. ²⁵Ɲʋgʋmɩ́ŋ wá yatɩ wá dóommi mɩ́sɩ̃ntã́nnɔ, thɔɔ-sɩ́nnɩ ɩ̃ taraa nɩ́nɩ́ ʋ̂ʋ hense wɛrɩ, tɩ́ ʋ́ niɲe hɩ̃tɩ bʋ́ Yékírí wá ɩgɩrá wɛra.

²⁶Nɩ́’ pɩ̂ɩ yɛ núunó’ ʋ́ sɛɛrɛrɩ wɛrɩ, pɩ́ kha’ yɛ ná sɩ mʋ́nnáa, mâa wɔ́nnɩ́ bu hɩ̃́mmaa? ²⁷Yésúrá sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ mɩ́ɩ tɩ́ nɩ́thɩ̃napɩra kpũŋ wɛrɩ, Yékíré kpũŋ ni ɲa. ²⁸Pɛ̂ɛnná sɛɛrɩyɔɔ kha’ yɛ ɩ̃bɩ́rá sɛ́ɛ mɩ́ɩɲɩ wá bɛ́ɛ’ yɛ̂ɛ thowoo! ²⁹Yésúrá kha’ ma sɛɛ’-pɩma kha’ ná nɩ́nɛ dɛɛ Yékírí wá ɩgɩ wá mɩ́ɲɔ yɛ sɛ́ɛ ʋ́ duki ba’, ʋ́ harɩ ba’, ʋ́ mánɩ́khobi ba’, ʋ́ khɩ̃nɩbɩ ba’, ʋ́ hũntábɩ ba’, ʋ́ bibi ba’, ³⁰tɛ́ɛ tɩ́ ʋ ba bu fɛɛrɩ wɛrɩ, tɩ kɔ́nnɩ́ tarɩ tɩ́ ʋ sɛ́ɛrɩ wɛra. Yɛ nǎaŋ duniɲa ʋ̂ʋ ba baŋ wɛrɩ, ʋ ba buma thakoo mɩ́ɲáŋ gɩ̂ɩ kaa sóo wɛra.

Tɩ́ Yésú písénni yɛ̂ɛ sɛɛ’ ʋ́ humi ná ʋ́ yamɩ wá mɩ́ɩ tɛ̃ wɛra

(Mat 20.17-19; Már 10.32-34)

³¹Yésúrá yɩ́sɩ ʋ́ mamannɩbibi kpɔɔ ná pɩ́ɲɔ wá tónni yɛ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnɩ́bɩ khɩrɩɩ-bɩyaa sɛɛrɩyɛɛma Nɩ́thɩ̃na’bii wá mɩ́ɲa. Tɩ́rá yɛɛrɩ, ɩ̃bɩ́ra yóo wɛrá Jerúzalɛ́mɩná dé nínáa ɩ́ mɩ́ɩɲɩ wá bɛ̂ɛ’ ba dé. ^32-33Pɩ ba hã-ʋ́ma támabɩrɩ pɩ́ kɔ́rɔɔ. Pɩ ba mánɔɔma yɛ fʋ̃́ʋsɩ́rɔ̂ɔ, ɩ̃́ su’ sãasɩ́ kɔwɔɔ yɛ́ khɩrɔɔ thĩnne yɛ́ tʋ̃má pɩ khʋwɔɔ. Yɛ khɩɩ bɩ́sãa’ khɩɩrá, ʋ́ ya huuminá. ³⁴Yɛ pɩ yɛ tʋʋ sɛɛrɛ́ɛ tɩtã́ŋgɩ wa. Sɛɛrɛ wɛrɩ te’-uyaa-bɩ́-bʋma, pébu, pɩ yɛ tʋʋ mɩ́ɩ tɩ́ Yésúra yɛ bɛ́ɛ kha’ wa.

Ɔ dargɩ wá pã́aɲámmɩ Jéríkó

(Mat 20.29-34; Már 10.46-52)

³⁵Mʋ́ Yésúra yɛ tɔ́’rɩ́ŋ Jéríkónɔ, ʋ hakɩra ɔ dargɩnɔ ná ʋ hɩ̃taa khɩ̃ŋgéŋgírá yɛ̂ɛ ɲɩ́ŋ. ³⁶Mʋ́ dargɩ núuni ná nɩ́’ kɔ́ŋgɔ́mbɛ tarɩ wɛrɩ, ʋ́ pʋ́gɩ́ kha’ pée déerii? ³⁷Pɩ́ sɛɛrɩyɔɔ kha’ Názáarɛ́tɩ Yésúrâa tara. ³⁸Ʋ́ sʋ́rɩ́yá kha’ Davíti wá kói Yésú, ʋ fɩ̃ɩ má bʋ. ³⁹Yɛ nɩ́’ pɩ̂ɩ yɛ wɔ́ɔnná wɛrɩ, pɩ̂ɩ yɛ dʋ́kɩ́rɔ̂ɔ kha’ ʋ phii ʋ́ nʋ́ga. Ʋ́ hafɩya sʋ́rɩ́yá kha’ Davíti wá kóyo, ʋ fɩ̃ɩ má bʋ.

⁴⁰Yésúrá nɩɩnaa yɛ kha’ pɩ khɛ́ baŋ ʋ́. Mʋ́nnɩ dargɩ bannɩ, ʋ́ pʋ́gɔɔ kha’ ⁴¹pé ʋ bɛɛ dé ma dêe? Ʋ́ kha’ á Tamaŋ, ma bɛɛma dé ma písí ɲá tɛ̃. ⁴²Yésúrá sɛɛrɩyɔɔ kha’ ʋ ɲá. Yɛ kha’ pãtɩ́ ʋ khãanɩ má bʋ wɛrɩ, sɩ́rá pã́aná’nʋʋ. ⁴³Ʋ́ ɲáa khaanná fɩ́ yɛ yaa yɛ̂ɛ thoo Yésúri yɛ̂ɛ fʋʋ Yékírí wá ɲísí nʋʋga. Mʋ́ nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’ ɲáanɩ sɩ, pɩ́ fʋwa Yékírí wá ɲísí nʋʋgɩ tɛ̃.

Dãmphohɩ̃́ŋ Zasé wá mɩ́ɲa

¹Yésúrá dóoró Jéríkó nɩɩná yɛ̂ɛ tara. ²Ɩ̃ hakɩra ná ɔ wáyɛ̂ɛ yɛ bʋ́ ʋ́ pɩ yɛ yɩ́’ Zasé. Dé-uyaama dãmphohɩ̃́nnɩ́bɩ wá nɩ́khãgaa yɛ̂ɛ hense. ³Ʋ yɛ bɛɛma dé ma tʋ Yésúri, yɛ ʋ yɛ́ wɔ́nnɩ́ ɲáa-ʋ wã ɩ̃ dɛɛ nɩ́pɩ wá kɔ́mmɩ́ná, pébu, kpebii-urma. ⁴Ʋ́ horgo ɩ̃ ná kã́nɩ́ kɔ́ táhugo yɛ̂ɛ tɛyɔɔ, pébu, fɩ́náa ʋ yɛ ba thǒo tara.

⁵Mʋ́nnɩ Yésú nannɩ tɩ́ khanná wɛrɩ, ʋ́ wʋ́gɩ́yá keroo yɛ sɛɛrɩyɔɔ kha’ Zasé, ʋ sũŋ kɔrɔkɔrɔ dé ʋ́ khɩraa má fɛɛra. ⁶Zasérá sũuno haabɩnsɛ ɩ̃ ná sagɩrɔɔ kpánnɛ́ɛsɛ. ⁷Mʋ́ nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’ ɲáanɩ sɩ, pɩ́ bɛ̂ɛ’ wṹugíŋ yɛ̂ɛ kha’ yóo-uri ná kɩ́ɩyáama mɩ́pɩ̃́ɩdée thã. ⁸Zasérá yaa nɩɩnaa yɛ kha’ á Tamaŋ, ma hãma má mɩ́buwonɲi wá he’ tɩ́kponɔ pɔ́ɔrɩ́bɔ. Yɛ nɩ́nɩ́ wó nɩ́nɩ́ wá mɩ́ tɩ́ ma dúrbínni dii, ma písígôoma tɩ́ kha ɩ́ɲɩ̂ɩ’. ⁹Yésúrá sɛɛrɩyɛ kha’ wáɩ wɛ ná ʋ́ kórgi nɩ́pɩ bu-bima hɩ̃́mmɩ fɛɛra; dé-uma Ábráhám wá kói thĩnthĩme wá ɔɔ tɛ̃. ¹⁰Pébu, Nɩ́thɩ̃na’bii baŋ-ʋrma dé ʋ ba keŋ nɩ́’ pɩ́ téuri wɛrɩ, ɩ̃́ hɩ̃́ŋ bɩ.

Ɩɩbii wá mínábɩ wá mɩ́ɲa

(Mat 25.14-30)

¹¹Mʋ́ Yésú tɔ́’rɩ́nná Jerúzalɛ́mɩnɔ́, nɩ́’ pɩ̂ɩ yɛ núunó’ ʋ́ sɛɛrɛrɩ wɛrɩ, pɩ́ keŋ má Yékínna ba dima ʋ́ ɩgɩrɩ khaanná fɩ́, ʋ́ tɔ sɔgɩ bɩ sɔkɩ kha’ ¹²ɔ ɩɩbiyêe yɛ bɛ́ɛ yóo kɔ́ sɩrɩ déeyéŋgo dé ɔ ɩɩ khãgaa ná sa ma ɩɩgɔ, yɛ tɩ́ kpãnaa bʋ, má fɩ́’rɩ́ baŋ. ¹³Mʋ́ ʋ kha’rɩ mâa yóo wɛrɩ, ʋ́ yɩ́sɩ ʋ́ sʋ̃mdébibi kpɔɔgɩ ɩ̃ hãa pɩ́ bɛ́ɛ’ mɛ míná19.13 Míná ʋ́kpora yɛma sũmdébi wá fergi bísãa’ taasa. ʋ́kpo ʋ́kpo dé pɩ wã́gɩ́’ ná ma yóo yɛ́ baŋ, yɛ tʋ̃má ʋ tara. ¹⁴Yɛ ʋ́ sɩrgɩ nɩ́pɩra yɛ khɔrgɔ ʋ́ mɩ́ɩ ɲa. Pɩ́ khori nɩ́pɩ dé pɩ ná sɛɛ’ ɩɩ khãgaarɩ kha’ ɩ̃bɛ́ pɩ́ ɩɩbiiri wa.

¹⁵Yɛ sɩ́ bɛ́ɛ’rá pɩ́ saa-ʋ ɩɩgɩrá, ʋ́ fɩ́gɩ́ baa. Mʋ́ ʋ bannɩ wɛrɩ, ʋ́ yɩ́sɩ ʋ́ sʋ̃mdébi bí ʋ hãana mínábɩnɛ wɛrɩ, dé ma tʋ pãtɩ́ pɩ déegéeri yóo wɛra. ¹⁶Dʋ́gɩ́ɩ wáará baa ba kha’ á tamaŋ, míná ʋ́kpo ʋ́ ʋ hãanɩ ma wɛrɩ, wã́gɩ́’-manɩma ɩ̃ buu kpɔɔgɩ dʋgɩ bʋ́. ¹⁷Tamanná sɛɛrɩyɔɔ kha’ déegée-uri; dé-uri sɔɔbɛ́ sʋ̃mdébii ná sʋ̃mdébi kɩraa. Yɛ kha’ mʋ́ ʋ déeri sɔɔbɛ́sɩ mɩ́ tɩ́táa’yɔ wɛrɩ, ʋ khɛ nɩɩkhayɩ kpɔɔgɩ ɩ̃́ keree. ¹⁸Pã́a ɩ́ɲɔ wáará baa ba kha’ á tamaŋ, wã́gɩ́’-manɩma ɩ̃ buu pɩ́mʋ́wã́a’ dʋgɩ bʋ́. ¹⁹Tamanná kha’ ʋ khɛ nɩɩkha ɩ́mʋ́wã́a’ ɩ̃́ keree.

^20-21Pã́a ɩ́sãa’ wáará baa ba kha’ á tamaŋ, ʋ́ wásɩra hʋʋma, dé mɩ́ɩ tɩ́ ʋ mɩ́ɩ saa wa, tɩ́ra ʋ khɛ; khaa tɩ́ ʋ mɩ́ɩ tɔɔgɩyɔ wa, fɩ́náa ʋ sɩ̃gɩ’. Tɩ́rá yɛɛrɩ, phãnɩgɛ́ kɔ́rɩ́ ma, má kóorígó ʋ́ mínáana. Yɛ kha’ ʋ́ mínáaná wɛ. ²²Tamanná kha’ sʋ̃mdébi pɩ̃́ɲáa wɛrɩ, ʋ́ thĩ wá sɛɛrɛra ma ba khɛ yɛ́ kɔ́rɔɔ. Yɛ kha’ mʋ́ ʋ tʋʋra dé má mɩ́ɩna hʋʋma, yɛ tʋʋ dé mɩ́ɩ tɩ́ ma mɩ́ɩ saa wa, tɩ́ra ma khɛ, yɛ khaa tɩ́ ma mɩ́ɩ tɔɔgɩyɔ wa, fɩ́náa ma sɩ̃gɩ’ wɛrɩ, ²³pée déeri yɛ ʋ yɛ ná saa má tigi’iri tigisaduko, ɩ́ hũni, má buu bú dʋ’rɩ waa? ²⁴Yɛ tɩ́ kpãnaa bʋ, tamanná sɛɛrɩyɛ nɩ́’ pɩ̂ɩ yɛ fɩ́ wɛrɩ kha’ pɩ hɩ̃́ŋ ʋ́ mínáanɩ ɩ̃́ hã ʋ́ ʋ̂ʋ kpɔɔgɩnɛ wɛra. ²⁵Pɩ́ kha’ á Tamaŋ, bu-uma ʋ́ hũŋgi wá khayɩ kpɔɔgɩ sówo. ²⁶Ʋ́ kha’ ma sɛɛ’-pɩma kha’ nɩ́nɩ́ wó nɩ́nɩ́ ʋ̂ʋ mɩ́ɩnɛ, Yékíre ba hãa-ʋma ɩ̃́ nannɩŋ, yɛ nɩ́nɩ́ ʋ̂ʋ mɩ́ɩ yɛ̂ɛ mɩ́ɩnɛ ɲa, tɛ́ɛ tɩ̂ɩ ʋ́ kɩ́rɩ́ʋ wɛrɩ, Yékíre ba hɩ̃́nɔɔ-tɩ́ma. ²⁷Yɛ kha’ má pɩ̃́ɩnɩ́bɩ wá bɛ́ɛ’ pɩ̂ɩ yɛ mɩ́ɩ pɩ́ɩ dé ma dé pɩ́ ɩɩ ya wɛrɩ, pɩ kɔ́’rɩ́ ba khʋ bɩ má wɔ́ɔnná.

Yésú wá ɩthadóommi Jerúzalɛ́mɩná

(Mat 21.1-11; Már 11.1-11; Jã́ 12.12-19)

²⁸Mʋ́ Yésú sɛɛrɛɛrɩ sóo, ʋ́ khɩrɩya wɔ́ɔnná pɩ̂ɩ yóo Jerúzalɛ́m ²⁹ɩ̃ ná tɔ́’rɩ́yɔ́ Bɛ́tɩ́fájɛ́ ná Bétánínɔ. Ɩ́ nɩɩna yɛma tátí’ kí pɩ yɛ yɩ́’ Ólívíyékhãmargɩ wɛrɩ, kɩ́ kɛ́ŋgɔ. Tɩ́ khanná ʋ́ sʋ̃nɩ ʋ́ mamannɩbi bíɲɔ ³⁰kha’ pɩ yóo nɩɩ ɩ̂ɩ wɔ́ɔnná wɛrɩ, dé pɩ ba ná ɲá kãŋgogibii fɔ́gɔ́ŋ, ʋ́ nɩ́nɛ kã́nɩ́ ɲáa wã; pɩ́ fárɩ́ɩ baŋ ʋ́. ³¹Yɛ ná nɩ́nɛ pʋ́gɩ́ bɩ kha’ pée déeri pɩ̂ɩ fárɩ́yɔ̂ɔ, pɩ́ sɛɛrɩyɔɔ kha’ Tamannâa kpʋ̃́ʋ ʋ́ bʋ.

³²Pɩ́ yóo ná ɲáa mɩ́ɩɲɩnɩ ɩ́ dɔ́mmɩ́ná. ³³Pãtɩ́ pɩ yɛ ʋ́ fárɩ́ɩmɩ́ná wɛrɩ, ʋ́ tárbɩ́rá pʋ́gɩ́ bɩ kha’ mʋ́nnɩ sɩ buuri yóo yɛ pɩ̂ɩ fárɩ́yɔ̂ɔ?

³⁴Pɩ́ kha’ Tamannâa kpʋ̃́ʋ ʋ́ bʋ. ³⁵Pɩ́ fárɩ́yɔ̂ɔ ɩ̃ yóo ú Yésú thãná ɩ̃ ná dʋkaa dóobíi ʋ́ bʋ yɛ yɛɛ Yésúrá kã́nɩ́, yɛ pɩ́ khɛɛ yɛ̂ɛ yóo. ³⁶Pãtɩ́ ʋ yɛ kãŋgogoorá yɛ̂ɛ yóo wɛrɩ, mʋ́nnáa nɩ́pɩra yɛ bɛrɩ’ pɩ́ dóobíiri ʋ̂ʋ nɩ́ɩnɛ́ɛ ɩ́ bʋ yɛ̂ɛ yóo.

³⁷Mʋ́ ʋ khɛɛra khɩ̃ŋ tɩ̂ɩ ya Ólívíyékhãmargɩrá yɛ̂ɛ sũŋ ɩ̃ ná tɔ́’rɩ́yɔ́ Jerúzalɛ́mɩnɔ wɛrɩ, nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’ pɩ̂ɩ yɛ thowoo wɛrɩ, pɩ yɛ kpánnɛ́ɛma yɛ̂ɛ sʋ́rɩ́ɩ yɛ̂ɛ fʋʋ Yékírí wá ɲísí nʋʋgɩ, ɩ̃ dɛɛ tãgɩmasimɩ́ɩ wá bɛ́ɛ’ ɩ́ pɩ ɲáaná wɛra. ³⁸Pɩ yɛ kʋ̃mma kha’

A fʋʋ ɩɩ ʋ̂ʋ baŋ Tamǎaŋ ɲísígírá wɛrɩ, ʋ́ ɲísí nʋʋga.19.38 Ná keri Mák 118.26

Bɛmmɛ hɩ̃tɩ Tamaŋ ná nɩ́pɩ wá sɔgɔmbɔ,

yɛ ʋ ma sáʋnɔ ní thʋ’nná.

³⁹Pɔ́ Fáarísibi wá pɔ̂ɔ yɛ bʋ́ nɩ́pɩ́rá. Pɩ́ sɛɛrɩyɛ Yésúri kha’ Nɩ́khãgaa, ʋ dʋ́kɩ́ŋ ʋ́ thooribirá phii pɩ́ nʋ́sa. ⁴⁰Yésúrá sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ háarɩ ná pɩ kpáa, ná pʋ́rsɛ sʋ́rɩ́ya.

Tɩ́ Yésú fʋʋrɩ Jerúzalɛ́m wá mɩ́ɲɔ wɛra

⁴¹Mʋ́ Yésú tɔ́’rɩ́nnɩ Jerúzalɛ́mɩnɔ wɛrɩ, ʋ́ ɲáa nɩɩnɩ yɛ̂ɛ fʋʋ yɛ̂ɛ hĩ́gí’ yɛ kha’ ⁴²ná pɩ́ Jerúzalɛ́m nɩ́pɩra yɛ wɔ́nnɩ́ tʋ tɛ̃ mɩ́ɩ ɩ̂ɩ yɛ wɔ́nnɩ́ hã bɩ wɔ́ɔwóonni fɛɛrɩ wɛrɩ, yɛ kóo-i-bíbʋma wɛrá. ⁴³Ɔ khɩɩ ná pɩ́ pɩ̃́ɩnɩ́bɩra ba má’ma kpémí ɩ̃́ sã́nnɩ́ minii bi, yɛ́ sã́nnɩ́ dʋ́’ pɩ kpɩrɩ’ yɛ́ kpɛ́kɩ́ŋ bɩ́ bʋ ⁴⁴ɩ̃́ mʋrgʋntʋ bɩ, pɩ́ ná pɩ́ bibiri mɛ, yɛ́ keu nɩɩnɩ mɛ wɛbɛ’ wɛbɛ’; mɩ́ɩnɛ́ yɛɛ ya. Pébu, khɩɩ ʋ́ Yékírí bannɩ pɩ́ hɩ̃́ŋkhannɩ wɛrɩ, pɩ yɛ tʋʋ bʋ́ kpoori wa.

Tádoŋginnibi wá nɩ́mmɩ Yékínthɩya’dukirá

(Mat 21.12-17; Már 11.15-19; Jã́ 2.13-22)

⁴⁵Mʋ́ Yésú nannɩ Jerúzalɛ́mɩná, ʋ́ dóoró Yékínthɩya’duki wá kpóntʋ̃ʋnná yɛ̂ɛ nɩ́ŋ nɩ́’ pɩ̂ɩ yɛ bʋ́ yɛ̂ɛ doŋgiŋ wɛrɩ, ⁴⁶yɛ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ tɩ̃’-sɩrma Yékírí wá sɛbɩrá kha’ Yékírí kha’-ʋma kha’ má dukira ba déma Yékíŋ ɲɩ́ŋkhara;19.46 Ná keri Ézá 56.7 yɛ pɩ́rá khɛɛ dée gi súuríbi wá khara.19.46 Ná keri Jér 7.11

⁴⁷Yésúra yɛ mamamma nɩ́pɩ Yékínthɩya’dukirá khɩɩbɩ wá bɛ̂ɛ’. Yɛ Yékírí wá thɔgɩnnɩ́khãgɩbɩ ná ʋ́ sɛbɩtʋbɩ tɩ́kɩ́ŋ ná Júdebi wá nɩ́khãgɩbɩra yɛ bɛɛma dé pɩ khʋ́ khoroo bʋ́. ⁴⁸Yɛ pɩ yɛ tʋʋ pãtɩ́ pɩ dé yóo wa, pébu, nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’ saaraama ɲíntã́nnɩ yɛ̂ɛ núunó’ ʋ́ sɛɛrɛra.

He Yésú wá wɔ́rgɩ ku’rii?

(Mat 21.23-27; Már 11.27-33)

¹Ɔ khɩɩ Yésúra yɛ mamamma nɩ́pɩ yɛ̂ɛ sɛɛ’ pɩ sɛɛrɛ nʋwãanɔ Yékínthɩya’dukirá. Yékírí wá thɔgɩnnɩ́khãgɩbɩ ná ʋ́ sɛbɩtʋbɩ ná Júdebi wá khokhãgɩbɛ́ baa ba kha’ ²kʋ̃́nnɩ́ wɔ́rgɛ ʋ buuri yɛ̂ɛ dé ɩ́sɛraa; máa hãanʋʋ tɩ́ khɩ̃ɩnnɛ̂ɛ? ³Yésúrá kha’ mana ba pʋ́’ pɩ tɔ́ɔ tɛ̃, pɩ́ khoŋ kɩ́ nʋ́ga: ⁴pãtɩ́ Jã́na yɛ bátízé nɩ́pɩ wɛrɩ, Yékírí thãa sɩ ku’ri bâa bá nɩ́pɩ thãa-ʋ? ⁵Pɩ́ ɲáagɩ́rá yɛ kha’ ná ɩ̃bɩ́ra kha’ Yékíré sʋ̃nnʋʋ, ʋ ba kha’ yɛ pée déeri yɛ ɩ̃bɩ́ra khãa ʋ́ bʋ waa? ⁶Yɛ ná ɩ̃bɩ́ra kha’ nɩ́pɛ́ sʋ̃nnʋʋ, nɩ́pɩ wá bɛ̂ɛ’ ba hĩŋgíŋ khʋ ɩ̃bɩ́ra, pébu, khãa-bɩrɩ tʋʋ dé Jã́na yɛma Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnáa. ⁷Pɩ́ tɔ sɛɛrɩyɔɔ kha’ ɩ̃bɩ́ra tʋʋ tárɩ́ɩ ʋ́ saarʋʋ sɩ́ bʋ wa. ⁸Yésúrá sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ ná pɩ tʋʋ wa, maná ba bʋka’ pɩ tɛ̃ wɔ́rɩ́ gɩ́ ma buuri yɛ̂ɛ dé si ya.

Sɔ’ kɩ̂ɩ sɛɛ’ busã́mbi pɩ̃́ɩbɩ wá mɩ́ɲa

(Mat 21.33-46; Már 12.1-12)

⁹Tɩ́ kpãnaa bʋ, Yésúrá sɔgɩ nɩ́pɩrɩ sɔkɩ kha’ ɔ wáyɛ́ sʋ̃nna ʋ́ divɛ̃́khãmargɩ yɛ hãa gɩ́ busã́mbibi dé pɩ kɩ́ keŋ gi. Mʋ́ ʋ hãana’nɩ gɩ sóo, ʋ́ yaa yóo sɩrgɔ, ʋ yɛ ba ná dáɩma. ¹⁰Waatɩ ʋ́ tábisi nannɩ wɛrɩ, ʋ́ sʋ̃nɩ ʋ́ sʋ̃mdébii wá ɔɔ busã́mbibi thãná dé ʋ ná hɩ̃́ŋ má nǐi ba hã ma ʋ́. Mʋ́ ʋ yóori, busã́mbibirá khɩrɔɔ yɛ nɩ́nɔɔ ʋ́ khũni dé’ pórse. ¹¹Ʋ́ sʋ̃nɩ ɔɔ tɛ̃ pɩ́ khɩrɔɔ yɛ khoroo keu yɛ nɩ́nɔɔ, ʋ́ khũni dé’ pórse tɛ̃. ¹²Ʋ́ písée sʋ̃nɩ ɔɔ tɛ̃, pɩ́ khɩrɩ nʋmɩga ʋ́rɩ́ yɛ nɩ́nɔɔ.

¹³Mʋ́ khãmartárɩ́ɩ ɲáanɩ sɩ, ʋ́ kha’ yɛ pé ma ba dé wɛrá fâa? Ma ba sʋ̃ŋ má thĩ wá bi dɔ́ɔrá ʋ̂ʋ má dɔ́gɩ́rá wɛrɩ, pã́anɛ pɩ ba yatɩŋ ʋ́ra. Mʋ́ ʋ kʋ̃nnɩ mʋ́, ʋ́ sʋ̃nɔɔ. ¹⁴Yɛ mʋ́ ʋ yóori, busã́mbibirá ɲáa-ʋ wɛrɩ, pɩ́ sɛɛrɩyɛ kãmbɩ kha’ ʋŋkhɛɛraará wɛ; pɩ yɛɛ ɩ̃bɛ́ khʋwɔɔ yɛ́ bu khãmarɩ gɩ́ ʋ yɛ ba ʋnnɩ́ khɛ wɛra. ¹⁵Mʋ́ pɩ kʋ̃nnɩ mʋ́, pɩ́ kpórí kusigoo khãmarkéŋgírá yɛ khʋwɔɔ.

Mʋ́ Yésú sɔ’rɩ sɔkɩrɩ sóo, ʋ́ pʋ́gɩ́ nɩ́pɩrɩ kha’ yɛ pée mɩ́nɛ khãmartárɩ́ɩra ba dé busã́mbibiri wɛrá fâa? ¹⁶Yɛ kha’ ʋ ba bammá ba khʋ busã́mbibiri yɛ́ hã khãmargɩnɛ pɔ́ɔ. Mʋ́ pɩ núuni sɩ pɩ́ kha’ Yékíre hɩ̃́ŋ ɩ̃bɩ́rɩ́ sɩ́!

¹⁷Yésúrá keri bi yɛ kha’ yɛ mʋ́ Yékírí wá sɛbɩ ʋ́rɩ́ kha’rɩ

Pʋ́rɩ́ gɩ́ má’nɛ́ɛnɩ́bɩ kaɩra sɛ́ɛ wɛrɩ,

kɩ́rá bannɩ ba dée pʋ́rɩ́ gɩ́ kɔ́’rɩ dukiri wɛrɩ doo20.17 Ná keri Mák 118.22?

¹⁸Yɛ kha’ nɩ́nɩ́ wó nɩ́nɩ́ ʋ́ wáarɩ kɩ́ pʋ́rgɛrá, ʋ kpɔɔgɩmma; yɛ nɩ́nɩ́ ʋ́ kɩ wáarɩ, kɩ pɛtɩyɔɔma. ¹⁹Yékírí wá thɔgɩnnɩ́khãgɩbɩ ná ʋ́ sɛbɩtʋbɩ tʋ-bɩyaa dé pɩ́ra Yésú sɔ’ra sɔkɛnnɛ, tɩ́rá yɛɛrɩ pɩ̂ɩ yɛ bɛ́ɛ kɔ́rɔɔ khaanná fɩ́ yɛ phãnɩgɛ́ kɔ́rɩ́ bɩ nɩ́pɩnɛ.

Ɩ̃́ khoŋ dãmphó hã Ɔrɔ́mɩ ɩthakho kpóróo Sézáarɩ

(Mat 22.15-22; Már 12.13-17)

^20-21Pɩ́ kɔ́kɩ́rɔ́ yɛ̂ɛ kɔrsɩŋ Yésúra, yɛ písée saa nɩ́pɩ dé pɩ kɩ́ kɩ̃́gɔɔ ná ʋ sɛɛrɩyɛ buroo pɩ́ kɔ́’rɩ́ hã ʋ́ fãgɩmannɩ pɩ́ thɩyɔɔ. Pɩ́ nɩ́pɩ́rá dée pɩ́ wɩ́sɩ má sɔɔbɛ́nɩ́pɛ yɛ ná sɛɛrɩyɛ Yésúri kha’ Nɩ́khãgaa, tʋ-ɩ̃bɩ́nnɩ dé ʋ́ sɛɛrɛɛdéki ná ʋ́ mamammɩ terem-biri, yɛ ʋ wɛ̂ɛ keŋ nɩ́pɩ yíbkpóríyo wa; dé ʋ mamamma nɩ́pɩ Yékírí wá khɩ̃ɩnnɛ thɩ̃ɲaa bʋ. ²²Yɛ pʋ́gɔɔ kha’ ɩ̃bɩ́ra khɩ̃nnɛ ɩ̃́ khoŋ dãmpho ɩ̃́ hã Sézâannɩ bâa, bá ɩ̃bɩ́ra khɩ̃nnɛ ɲaa?

²³Mʋ́ Yésú sóori pɩ́ wɔ́ɔmɩnɩ wɛrɩ, ʋ́ kha’ pɩ bʋka’ ma dénáarɩ20.23 Dénáarɩ ʋ́kpora yɛma sʋ̃mdébii wá khɩɩ ʋ́kpo taasa. kũŋgéréŋ má keŋ. Pɩ́ kha’ ʋ́wɛ. ²⁴Ʋ́ pʋ́gɩ́ bɩ kha’ máa wɔ́ɔse’ri ná ʋ́ tɩ̃’nɛɛsɛ̂ɛ bʋ́ tigi’ tɛrâa? Pɩ́ kha’ Sézáarɩ wásɛ. ²⁵Ʋ́ tɔ kha’ ná mʋ́nnáa, pɩ hã Sézáarɩ ʋ́ wánnɛ yɛ́ hã Yékírí ʋ́ wánnɛ.²⁶Pɩ sʋ̃́nɩ́ buu ʋ́ kɔ́kharɩ nɩ́pɩ wá wɔ́ɔnná wã. Maagɛ́ kɔ́rɩ́ bɩ, pɩ buu tɔ́ɔ khabɩ wa.

Huyamɩ wá mɩ́ɲa

(Mat 22.23-33; Már 12.18-27)

²⁷Sádísé bí kha’rɩ huyamɛ bʋ́ wa wɛrɩ, pɩ́ pɔ́ɔ baa ba sɛɛrɩyɛ Yésúri kha’ ²⁸Nɩ́khãgaa, Moyízi tɩ̃’nɛɛ-ʋyaa sɛɛrɩyɛ ɩ̃bɩ́rɩ́ kha’ ná nɩ́nɛ yee harɩ yɛ huu kaa hũni biye, ʋ́ khɩ̃nɩɩnâa khɛ hannɩ ɩ̃́ hũŋ ʋ́ bʋ bii sɩ́ dé sã́ŋgɩ ʋ́ mánɩ́khoo wá ɲísígírá pĩ́i ɲa. ²⁹Yɛ hakɩra ná ɔ wáyɛ̂ɛ yɛ khɩ̃nɩbɩ má’nɩ́kponɔ. Ʋ́ yee harɩ ɩ̃ huu kaa hũni biye. ³⁰Khɩ̃nɩɩ ʋ́ thooruu wɛrɩ, ʋ́rá khɛɛ hannɩ, tɩ́ tábi kpoonnɛ. ³¹Ʋ́ yaarɩ thoo fɩ́ wɛrɩ, ʋ́rá khɛyɔɔ tɛ̃, tɩ́ tábi kpoonnɛ. Mʋ́nnáa pɩ́ khobi má’nɩ́ɲɔ̌ɔ bɛ́ɛ’ yeeri hannɩ yɛ huu kaa hũni ʋ́ bʋ biye. ³²Tɩ́ kpãnaa bʋ, hanná huu tɛ̃. ³³Mʋ́ pɩ́ kʋ̃nnɩ mʋ́ sóo wɛrɩ, pɩ́ pʋ́gɔɔ kha’ huyamɩ wá khɩɩrá, mâa ba bu harɩ wɛraa? Pébu, pɩ́ khobi má’nɩ́ɲɔ̌ɔ bɛ́ɛ’ yeeraa-ʋ.

³⁴Yésúrá sɛɛrɩyɛ kha’ duniɲanɩ́pɩra yeema kãmbɩ, ³⁵yɛ pɛ́ɛ bɩ́ Yékírí kenni kha’ pɩ́rá mákɩ́nnɩ huyamɩ ná nǎaŋ khɩɩ ʋ̂ʋ ba baŋ wɛrɩ, pɩ́ ba yee hapɩ wa, pɩ́ ba yee khoobi wa. ³⁶Pɩ́ ba wɔ́nnɩ́ hu tʋ̃́wã, pébu, pɩ ba hɩ̃tɩma pãtɩ́ Yékírí wá mɩnɩgɩbɩrɛ wɛrɩ yɛ́ dé Yékírí wá bibe, sɩ́ kuso pãtɩ́ pɩ huuri yɛ yaa wɛra. ³⁷Yɛ huuribira ba yama; sɩ́ra Moyízi wá yatɩ bʋka’ra khaa tɩ́ táborokira yɛ so wɛrɩ, pébu, yɩ́’-ʋyaama Tamannɩ kha’ Ábráhám ná Ízákɩ ná Jakɔ́pɩ wá Yékíre.20.37 Ná keri Ku’ 3.6³⁸Yɛ Yékínna dée huuribi wá Yékírí wa, dé nɩ́kooníŋgobi wáa-ʋ; pébu, Yékírí thãná ní, bɛ́ɛ’ ma thakooge.

³⁹Yékírí wá sɛbɩtʋbɩ wá pɔ́ɔ kha’ Nɩ́khãgaa, sɛɛrɛɛ-ʋrɩ. ⁴⁰Tɩ́ kpãnaa bʋ, pɩ yɛ hagɩ pʋ́gɔɔ mɩ́ɩnɩ tʋ̃́wã.

Yékírí wá Sakhanɩ́nɩ́ dé-uma Davíti wá Tamaŋ

(Mat 22.41-46; Már 12.35-37)

⁴¹Yésúrá sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ mʋ́nnɩ sɩ buuri yóo yɛ pɩ́ kha’ Yékírí wá Sakhanɩ́nɩ́ dé-uma Davíti wá kóyoo? ⁴²Pébu, Davíti wá thĩ sɛɛ’-ʋyaa sɩ Yékírí wá Mákirtɩ̃nsɩrá kha’

Á Tamaŋ Yékírí sɛɛ’rɩ má Tamannɩ kha’

ʋ ba hɩ̃tɩ má the’, má dé’ diŋgo,

⁴³Ɩ̃́ ná naŋ khɩɩ ʋ́ ma ba yɛɛ ʋ́ wɔ́rɩ́ ʋ́ pɩ̃́ɩnɩ́bɩrɩ ɩ̃́ sa bɩ ʋ́ déko wɛra.20.43 Ná keri Mák 110.1

⁴⁴Davítira yɩ́’ma Yékírí wá Sakhanɩ́nnɩ ʋ́ Tamaŋ. Yɛ ná sɩ mʋ́nnáa, mʋ́nnɩ Sakhanɩ́nɩ́ ʋ́ra wɔ́nnɩ́ sʋ̃́nnɩ́ dé yɛ́ dé Davíti wá kói tɛ̃ɛ?

Yékírí wá sɛbɩtʋbɩ wá dédɔ́ŋ pɩ̃́ɩmɩ wá mɩ́ɲa

(Mat 23.1-36; Már 12.38-40)

⁴⁵Mʋ́ nɩ́pɩra yɛ núunó’ Yésú wá sɛɛrɛrɩ wɛrɩ, ʋ́ sɛɛrɩyɛ ʋ́ mamannɩbibiri kha’ ⁴⁶pɩ kɔrsɩŋ pɩ́ wɩ́sɩ Yékírí wá sɛbɩtʋbɩnɛ; hã pɩ́ thoosiŋ bi ya. Pɩ khɔrɔ’ma nɩ́kpórí táyeegi kɩ́ tɔnnɛɛ, yɛ́ khɔrɔ’ dé pɩ kɩ́ thɩya’ ɩ̃bɩ́rɩ́ kpónnóke nɩ́pɩ́rá, yɛ̂ɛ khɔrɔ’ tɛ̃ nɩ́kpórí hɩ̃taŋkhayɩ Júdebi wá pĩ́ŋgíŋkhayɩrá ná diireekhayɩrá. ⁴⁷Pɩ fɩ̃mma yɛ̂ɛ di khɩsahapɩrɩ, yɛ́ písi kɩ́ ɲɩ́ŋ Yékírí kha’ pɩ́ kpáarɛ́ɛ ya, sɩ́ dé sã́ŋgɩ nɩ́pɛ́ ɲá bɩ. Pɩ́ thɩɩgɩra ba pɩ̃́ɩ dɛ́!

Khɩsahapɔ́ɔrɔ́ wá támábi íɲɔ wá mɩ́ɲa

(Már 12.41-44)

¹Yésúrá yaarɩga wɔ̂ɔnnɩ yɛ̂ɛ keŋ pãtɩ́ tigitárbɩra yɛ yee tigi’i Yékínthɩya’duki wá tigi’yeekhanná wɛra. ²Ɔ khɩsahapɔ́ɔrɔ́ baa tɛ̃. Yésúrá ɲáa ná ʋ yee támábi íɲɔ bʋ́. ³Yésúrá kha’ ma sɛɛ’-pɩma kha’ khɩsahapɔ́ɔrɔ́ wɛrɩ, yee-uri tigi’i ɩ̃ taraa pɩ́ bɛ̂ɛ’. ⁴Pébu, pɔ́ɔ bu-bínnima ná taraa, pɩ́râa khoŋ yɛ̂ɛ hãana’, yɛ harɩ wɛ̌ɛ tigi’ í ʋ yɛ doŋ yɛ̂ɛ di wɛrɩ, ɩ́ bɛ́ɛ’ra ʋ hãana’nɩ mɛ́’na.

Yékínthɩya’duki wá keumi wá mɩ́ɲa

(Mat 24.1-2; Már 13.1-2)

⁵Pɔ́ nɩ́pɩ wá pɔ̂ɔ yɛ fʋʋ Yékínthɩya’dukiri kha’ kɩrɩ-gɩrɩ. Táa sɩ́ nɩ́pɩ hãana’na Yékírí wá ɲísígírá, ná pʋ́rɩ́ sɩ́ pɩ má’ná gɩ wɛrɩ, sɩ́rá kpɛ́kɩ́nná gɩ tákɩrsa. Mʋ́ Yésú núuni si, ʋ́ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ ⁶ɔ khɩyɛ ba naŋ pɩ ba kpɔ́ɔ sɛ́ɛ-gɩma, yɛ pʋ́rɩ́ sɩ́ pɩ ɲáanɩ mɛ́’nɩ wɛrɩ, sɩ́ bɛ̂ɛ’ ba wáa’ma mɛ, kɔ́ɔ ba yɛɛ ya. ⁷Pɩ́ pʋ́gɔɔ kha’ nɩ́khãgaa, ʋ̃nnɩ waatɩ sɩ ba dêe? Yɛ pé ɩ̃bɩ́ra ba khɛ yɛ́ tʋʋ?

Phɩrgaŋ pã́nɩ́ wá mɩ́ɲa

(Mat 24.3-14; Már 13.3-13)

⁸Yésúrá sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ pɩ kɔrsɩŋ hã pɩ́ yɛɛ nɩ́nɛ́ fɩ̃nnɩ́ bunno’ pɩ ya. Pébu, nɩ́’ kɔ́ŋgɔ́mbɛ ba khɛ má ɲísígi ɩ̃́ baŋ; ɔɔrá kha’ manâa Yékírí wá Sakhanɩ́nna, waatɩ tɔ́’rɩ́ŋ-ʋma; ɔɔrá kha’ manâa Yékírí wá Sakhanɩ́nna, waatɩ tɔ́’rɩ́ŋ-ʋma. Yɛ kha’ ná pɩ bâa kʋ̃ŋ mʋ́, hã pɩ́ thoo bi ya. ⁹Ná pɩ ba núu ná pɩ kha’ khãɩgɛ bʋ́ yɛ núu tɛ̃ ná pɩ kha’ nɩ́pɩ páráŋgánnɩ, hã pɩ́ yɛɛ phĩnné khoŋ bi ya, dé mákɩ́n-tɩrɩ ná ɩ́ mɩ́ɩɲɛna khɩrɩ́ɩ naŋ, yɛ kɩ dée má duniɲana ba haabɩ́ŋ sóo-fɩ́ma mɛ́’nɩ wã. ¹⁰Kha’ tɔ́ thĩni ná tɔ́ thĩne ba ya kãmbɔ, yɛ ɔ ɩɩ ná ɔ ɩyɛ́ ya kãmbɔ tɛ̃. ¹¹Fãnɩŋgɩ wá sígémmina ba kɔ́mma yɛ́ hɩ̃tɩ fãŋgɛ. Khʋ̃mɩgɛ ba wáma kharɩ kɔ́ŋgɔ́nɲɔ yɛ bo’ pɩ̃́ɩ sɩ̂ɩ dɛɛgɩŋ wɛrɩ, sɩ ba kɔ́mma. Mɩ́ɩ ɩ̂ɩ khʋ phãnɩgɩ ná tãgɩmasimɩ́ kpakpa’yɛ ba dé thʋ’nná.

Yésú wá mamannɩbibi wá fʋ̃́ʋsɩ́mmɩ wá mɩ́ɲa

¹²Yɛ kha’ ɩ́ mɩ́ɩɲɛ̌ɛ bɛ̂ɛ’ ba dé ya, dé pɩ ba kɔ́’-pɩma ɩ̃́ fʋ̃́ʋsɩ́ŋ bɩ sóo, yɛ́ yóo bí Júdebi wá pĩ́ŋgíŋkhayɩrá pɩ́ thɩɩ bɩ yɛ́ pã́’ pɩ. Pɩ ba yɩ́’-pɩma tɛ̃ ɩɩbɩ ná fãgɩmambɩ thã ɩ̃́ dɛɛ má mɩ́ɲɔ. ¹³Sɩ́râa ba dé sã́ŋgɩ pɩ́ sɛɛ’ má mɩ́ɩ nɩ́pɩ́rá nú. ¹⁴Yɛ kha’ hã pɩ́ tʋ̃́nnɛ́ɛ kha’ mʋ́nnɩ pɩ ba sɛɛrɛ́ɛ yóo yɛ́ ko wa, ¹⁵dé má thĩnâa ba hã bɩ hakɩrasɛɛrɛ sɩ́ dé sã́ŋgɩ, ná pɩ sɛɛrɩyɛ pɩ́ bɛ’rɛ’ pɩ́ pɩ̃́ɩnɩ́bɩ wá nʋ́sɩ; pɩ́ bu tɔ́ɔ kha’ wa. ¹⁶Yɛ pɩ́ siibi ná pɩ́ nɩ́ɩbɩ ná pɩ́ khɩ̃nɩbɩ ná pɩ́ mánɩ́khobi ná pɩ́ nɩ́pɩ ná pɩ́ nɩ́ɩnɛ́bɩ́râa ba hãana’ pɩ, pɩ́ yɛɛ pɩ́ khʋ pɔ́ɔ pɩ́ sɔgɔmbɩrá. ¹⁷Yɛ písée sɛɛrɩyɛ bɩ tɛ̃ kha’ nɩ́pɩ wá bɛ̂ɛ’ ba ĩ’-pima ɩ̃́ dɛɛ má mɩ́ɲɔ, ¹⁸yɛ háarɩ pɩ́ wɩ́sɩ wá tɔ́ kharɩ mɛ́’, tɩ́ ba téu wa. ¹⁹Yɛ pɩ pã́náa pã́’, dé sɩ ba yɛɛ pɩ́ ko.

Jerúzalɛ́m wá keumi wá mɩ́ɲa

(Mat 24.15-21; Már 13.14-19)

²⁰Yɛ kha’ ná pɩ ba ɲáa sodáasɩ́kũnni ná tɩ sã́nɩ́ dʋ́gɩ́ Jerúzalɛ́m nɩɩnɩ, pɩ tʋ kha’ ʋ́ keupã́nnɩ tɔ́’rɩ́n-tɩma. ²¹Tɩ́ pã́nná nɩ́’ pɩ̂ɩ ba hɩ̃tɩ Júde maráará wɛrɩ, pɩ horó’ yóo tátíso, pɩ̂ɩ ba hĩtɩ Jerúzalɛ́m dɔ́gɩ́rá wɛrɩ, pɩ́ra horó’ ku’ pú. Yɛ pɛ́ɛ bɩ̂ɩ dúgó’írá wɛrɩ, hã pɩ́ kha’ pɩ bamma Jerúzalɛ́mɩná wã. ²²Pébu, pɩ́ khɩbɩra ba déma dimikhoŋkhɩbɩ ɩ̃́ mákɩ́ŋ mɩ́ɩɲɩ wá bɛ́ɛ’ ɩ́ Yékírí wá sɛbɩ kha’rɩ wɛra. ²³Yɛ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ ye! Tɩ ba pɩ̃́ɩ ha’ pɩ̂ɩ ba hɩ̃tɩ dɔ́ɔyɛ ná pɩ̂ɩ ba kɩ́ tʋ̃ʋna’ wɛrɩ, pɩ́ khɩbɩrá, pébu, thɔɔra kpórôo ba hɩ̃tɩma sɩrgɛrá mɛ, yɛ Yékírí wá ɲámɩ́sɩra ba yama kɩ́ nɩ́pɩ́rá. ²⁴Pɩ ba khʋma pɔ́ɔrɩ kpersɔɔrɩmbɛ yɛ́ kɔ́’ pɔ́ɔrɩ́ yóo bí duniɲathĩiɲi wá bɛ́ɛ’rá mɛ. Yɛ támabɩra ba keuma Jerúzalɛ́mɩnɩ wɛbɛ’ wɛbɛ’ fɔ́ ɩ̃́ ná naŋ pɩ́ waatɩ wá kpʋ̃́ʋnɩ́ɲáana.

Nɩ́thɩ̃na’bii wá písémbammɩ wá mɩ́ɲa

(Mat 24.29-31; Már 13.24-27)

²⁵Yɛ tãgɩmasimɩ́ɲɛ ba hɩ̃tɩ bʋ́ khɩɩ ná fergee ná kʋsa’ɩrá. Sɩ ba déma dɔ́ɔkpʋ̃́ʋsɩ nɩ́pɩ́rá fa fãnɩŋgɩrá yɛ sɔ́bɩ́yɔkɩ wá kuriimi ná kɩ́ uriimina ba yɛɛma nɩ́pɩ́rá khere. ²⁶Nɩ́pɩ wá phĩnɲina ba khom-bima ɩ̃́ dɛɛ pãtɩ́ pɩ ba kɩ́ kã́ká’ mɩ́ɩ ɩ̂ɩ ba dé wɛrɩ, pébu, mɩ́ɩ ɩ̂ɩ fãŋgɩnɛ ní thʋ’nná wɛrɩ, ɩ ba sígíma. ²⁷Tɩ́ pã́nná pɩ ba ɲá Nɩ́thɩ̃na’biiri tátʋ̃́nɩ́sɩ́rá ná ʋ kɩ́ baŋ wɔ́rgɩ ná sáʋnɔ kɔ́ŋ. ²⁸Yɛ kha’ ná ɩ́ mɩ́ɩna ba kɔ́kɩ́rɔ́, pɩ yáa nɩɩnɩ wɔ́ɔsáɩrɛ, pébu, Yékínná ba dáɩ yɛ́ hɩ̃́ŋ bɩ ya.

Taambɩ wá mɩ́ɲa

(Mat 24.32-35; Már 13.28-31)

²⁹Tɩ́ kpãnaa bʋ, Yésúrá sɔgɩ bɩ sɔkɩ kha’ pɩ keŋ taambɩ ná sɔ́ táhusira. ³⁰Kha’ ná pɩ ɲáa ná sɩ bâa múno, pɩ́ thĩna tʋma dé kharɩɩgɩ tɔ́’rɩ́ŋ-gɩma. ³¹Yɛ kha’ mʋ́nnáa sɩrɛ tɛ̃, ná pɩ ɲáa ná ɩ́ mɩ́ɩɲɛna naŋ, pɩ tʋ kha’ Yékírí wá ɩgɩ wá waatɩ tɔ́’rɩ́ŋ-ʋma.

³²Yɛ kha’ ma sɛɛ’-pɩma kha’ wɛrɩ wá nɩ́pɩ wá bɛ̂ɛ’ ba hu wa, yɛ ɩ́sɛ̌ɛ bɛ́ɛ’ dé. ³³Yɛ thʋ’rɩ ná fãnɩŋgɩra ba sóoma, yɛ má sɛɛrɛ ʋ́rá ba sóo kṹuŋ na.

Ɩ̃́ yee kɔrsɩŋ

^34-35Yɛ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ pɩ yee kɔrsɩŋ; hã pɩ́ khɛ pɩ́ kã́kásɩ wá bɛ́ɛ’ ɩ̃ yee si diireesi ná thãamɩ ná duniɲǎa dɔ́ɔkpʋ̃́ʋsɔ wa, tʋ̃má Yékírí wá kpɩ̃́mɩ́gɩ wá khɩɩra ba bárɩ́-bɩma pãtɩ́ fɛnnɩgɛ wá ɲɩ́’ khaa wɛra. Mʋ́nnáa ʋ́ khɩɩra ba sũŋ cu duniɲanɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’rá. ³⁶Yɛ kha’ pɩ kɩ́ yee kɔrsɩŋ yɛ́ hɩ̃tɩ Yékíŋ ɲɩ́ŋhɩ̃tansɩ sɩ́ dé sã́ŋgɩ, pɩ́ wɔ́nnɩ́ kɔɔyɩ mɩ́ɩɲɩ wá bɛ́ɛ’ ɩ̂ɩ ba baŋ wɛrɩ, yɛ́ hɩ̃tɩ tɛ̃ wɔ́ɔsáɩrɛ Nɩ́thɩ̃na’bii wá wɔ́ɔrɔ.

³⁷Yésúra yɛ mamamma nɩ́pɩ khɩbɛɛsɩ Yékínthɩya’dukirá, yɛ ná táagɛ tegi, ʋ́ yóo tátí’ kí pɩ yɩ́’ Ólívíyékhãmargɩ wɛrɩ ɩ̃́ ná hʋ̃ŋ. ³⁸Yɛ ná dɩɩgɩra yɛ́kɩ́rɛ́, pṹníŋ thuthuki, nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’ yóo ní Yékínthɩya’dukirá ɩ̃́ ná núunó’ ʋ́ sɛɛrɛra.

Tɩ́ Júdebi wá nɩ́khãgɩbɩ fɔ́’rɩ dúu Yésúrá wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

(Mat 26.1-5; Már 14.1-2; Jã́ 11.45-53)

¹Sɔ́ kɛrsɛ̂ɛ yɛ tɔ́’rɩ́ŋ sɩ́ pɩ dé khɔɔ phã́anɩ kaadé thãhɩrbɩɩnɔ; sɩ́ pɩ yɩ́’ tɛ̃ Kṹŋkɛrsɩ wɛra. ²Yɛ Yékírí wá thɔgɩnnɩ́khãgɩbɩ ná ʋ́ sɛbɩtʋbɩra yɛ kemma pãtɩ́ pɩ dé yóo yɛ́ bú khʋ Yésúri nɩ́pɩ wá kɔɔsɔ, pébu, pɩ yɛ phãnɩ-bɩma.

Júdásɩra bɛ́ɛ hãana’ma Yésúri pɩ́ kɔ́rɔɔ

(Mat 26.14-16; Már 14.10-11)

^3-4Ɩ̃ mákɩ́rá ná Yésú wá mamannɩbibi kpɔɔ ná pɩ́ɲɔ wá ɔ̌ɔ yɛ bʋ́, ʋ́ pɩ yɛ yɩ́’ Ísíkárɩ́yɔ́tɩ Júdásɩ. Sutãnâa yɛ ʋ́ bʋ; ʋ́ yóo ná bɛrɩ ʋ́ ná thɔgɩnnɩ́khãgɩbɩ ná Yékínthɩya’duki wá tɛɛrɩbɩ wá nɩ́khãgɩbɩrɩ pãtɩ́ ʋ ba hãana’ Yésú yóo ú pɩ́ kɔ́rɔɔ wɛra. ⁵Mʋ́ pɩ bɛnnɩ sóo, tɩ́ nʋwãa bɩ́, pɩ́ kha’ ɩ̃bɩ́ra ba hãa-ʋ tigi’ye. ⁶Ʋ́ pɩ́ya; yɛ kɔ́kɩ́rɔ́ yɛ̂ɛ keŋ pãtɩ́ ʋ ba dé yóo yɛ́ bú hãanɩgɔɔ pɩ́ kɔ́rɔɔ nɩ́pɩ wá kɔɔsɔ wɛra.

Kṹŋkɛrsɩ wá mɩ́ɲa

(Mat 26.17-25; Már 14.12-21; Jã́ 13.21-30)

⁷Kɛrɩ sɩ́ pɩ dé khɔɔ phã́anɩ kaadé thãhɩrbɩɩnɔ wɛrɩ, nan-sɩyaama, yɛ sɩ́ dʋ́gɩ́ɩ khɩɩrá pɩ dé khʋ sã́nɩ́biiri ɩ̃́ dé Kṹŋkɛrsɩra. ⁸Mʋ́ ʋ́ khɩɩ nannɩ, Yésúrá sʋ̃nɩ Pɛ́ɛrɩ ná Jã́ dé pɩ khɩrɩ́ɩ ná dé Kṹŋkɛrsɩ wá dimini, ɩ̃bɛ́ ba di. ⁹Pɩ́ pʋ́gɔɔ kha’ he ʋ bɛɛ dé ɩ̃bɩ́ra dé bii? ¹⁰Ʋ́ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ pɩ yóo Jerúzalɛ́mɩná dé pɩ ba ná ɲá ɔ wáɩ ná ʋ kpórí yɔ’mɩ benno. Pɩ thowoo khaa tɩ́ ʋ yóori ná dóoró, pɩ́ dóoŋ ¹¹ɩ̃́ pʋ́’ dutárɩ́ɩrɩ kha’ nɩ́khãgaa kha’ khoró ʋ̃nnɩ du’bii bu má ná má mamannɩbibira ba di Kṹŋkɛrsɩ wá diminaa? ¹²Yɛ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ ʋ ba bʋka’ pɩ ɔ du’bi kpakpabaa sã́ŋgámbóŋ bʋ, mɩ́ɩɲɩ wá bɛ̂ɛ’ bʋ́ma mɛ. Kha’ pɩ dé diimini ʋ́ du’biirá. ¹³Pɩ́ khɛɛ yóo ɩ̃ ná ɲáa mɩ́ɩɲɩnɩ ɩ́ dɔ́mmɩ́ná pãtɩ́ Yésú sɛɛ’ra bɩ wɛrɩ, pɩ́ dée Kṹŋkɛrsɩ wá dimina.

Tamǎaŋ dimi wá sĩnnimmi wá mɩ́ɲa

(Mat 26.26-30; Már 14.22-26; 1Kó 11.23-25)

¹⁴Mʋ́ dipã́nnɩ nannɩ, Yésú ná ʋ́ sʋ̃ŋgɩnnɩbɩrá ná hɩ̃taa yɛ̂ɛ di. ¹⁵Ʋ́ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ khɔrɔ’-maɲaa kṹuŋ dé má ná pɩ́ra di Kṹŋkɛrsɛrɩ yɛ má tʋ̃má ma thɔɔra. ¹⁶Yɛ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ ma sɛɛ’-pɩma kha’ má ba sʋ̃́nnɩ́ di sɔ́ɔ tʋ̃́wã fɔ́’ ɩ̃́ ná naŋ Yékírí wá ɩgɩ wá pã́nna. Tɩ́ pã́nná Kṹŋkɛrsɩ wá tɩtã́ŋgɩra ba naŋ kɩ́ naŋkhanna. ¹⁷Yɛ khɛɛ divɛ̃́ ɩ̃ thɩɩga Yékírí kha’ ʋ́ ãníke, yɛ kha’ pɩ khɛ́ ɲʋ́ yɛ́ hã kãmba. ¹⁸Ma sɛɛ’-pɩma kha’ má ba sʋ̃́nnɩ́ ɲʋ́ divɛ̃́ tʋ̃́wã fɔ́’ ɩ̃́ ná naŋ Yékírí wá ɩgɩ wá pã́nna. ¹⁹Tɩ́ kpãnaa bʋ, ʋ́ khɛɛ phã́anɩ ɩ̃ thɩɩga Yékírí kha’ ʋ́ ãníke, yɛ kpekire hãa bɩ ʋ́, yɛ kha’ phã́anɩ wɛrá déeri má wɩ́’ sɩ́ ma hãana’ ɩ̃́ dɛɛ bɩ́ bʋ. Yɛ kha’ pɩ kɩ́ dé mʋ́ kɩ́ wógí’ má. ²⁰Mʋ́ pɩ diiri sóo, ʋ́ khɛɛ divɛ̃́ tɛ̃ ɩ̃ hãa bɩ yɛ kha’ nɩ́ɩnɛ́ɛ fʋ̃nsɩrá sɛ, sɩ́ Yékíre ba khoŋ bí má tarammɩnɛ. Pɩ́ tarammɩnâa ba kpó’ ɩ̃́ dɛɛ bɩ́ bʋ. ²¹Yɛ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ tárɩ́ɩ ʋ̂ʋ ba hãana’ ma wɛrɩ, má ná ʋ́ra ma dikhanná kpoogo. ²²Yɛ kha’ Nɩ́thɩ̃na’bii ʋ́ra ba hu pãtɩ́ Yékírí khɩrɩɩra saabɩra sɩ wɛrɩ sã́, yɛ tɩ ba pɩ̃́ɩ tárɩ́ɩ ʋ̂ʋ ba hãanɩgɔɔ wɛra. ²³Pɩ́ kɔ́kɩ́rɔ́ yɛ̂ɛ pʋ́’ kãmbɩ kha’ ɩ̃bɩ sɔgɔmbɩrá mâa bʋ́ yɛ̂ɛ ba dé tɩ́ sʋ̃mɩnɩ wá hũŋgiraa?

Mâa kpórsinɛɛ?

²⁴Yésú wá mamannɩbibirá yaa yɛ̂ɛ pã́nɩ́ kãmbɩ kha’ maa pɩ keŋ nɩ́kpóróori pɩ́ sɔgɔmbɩrâa? ²⁵Ʋ́ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ duniɲa ɩbɩra dima pɩ́ ɩgɩ tákɩrsɩ pɩ́ nɩ́pɔ, yɛ nɩ́’ pɩ̂ɩ wɔ́rgɩnɛ wɛrɩ, pɩ yɩ́’-pɩma dɔ́ɔfɩ́rba. ²⁶Yɛ kha’ pɩ́ wásɩra sɩ́kpo, dé wɛ́ɛ ʋ̂ʋ khãgaarɩ wɛrɩ, ʋ́rá mákɩ́nnɩ ná ʋ dé pãtɩ́ tɩ́táa’ɩrɛ wɛra; yɛ wɛ́ɛ ʋ́ déeri tamannɩ wɛrɩ, ʋ́rá mákɩ́nnɩ ná ʋ dé sʋ̃mdébiira. ²⁷Dé wɛ́ɛ ʋ́ pɩ tii diiminɛ wɛrɩ, ná wɛ́ɛ ʋ̂ʋ tii bi wɛrɩ, mâa nɩ́khãgaaraa? Ɩ̃́ keŋ má wɛ́ɛ ʋ́ pɩ tii diiminɛ wɛrɩ waa? Yɛ mana ma pɩ́ sɔgɔmbɩrá má wɛ́ɛ ʋ̂ʋ tii diimini wɛra. ²⁸Yɛ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ thɔɔra-manɩ yɛ má ná pɩ́râa yɛ kãmbɛ, pɩ sɛ́ɛ ma wã. ²⁹Yɛ pãtɩ́ má Sii saarɩ ma ɩɩgɩrá wɛrɩ, mana sa-bɩma ɩɩgɩrá tɛ̃, ³⁰sɩ́ dé sã́ŋgɩ pɩ́ di yɛ́ ɲʋ́ má ná pɩ́rɩ́ kpoogi má ɩgɩrá, yɛ́ ba hɩ̃tɩ ɩthakhoso ɩ̃́ thɩɩ Ísíráyɛ́l thĩiɲi kpɔɔ ná ɩ́ɲɔna.

Tɩ́ Yésú sɛɛ’rɩ Símɔ́ Pɛ̂ɛnnɩ kha’ ʋ ba pákɩ́ŋ kha’ ʋ́ tʋ ma wã wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

(Mat 26.31-35; Már 14.27-31; Jã́ 13.36-38)

³¹Yésúrá yɩ́sɩ Símɔ́nɩ kha’ Símɔ́, ʋ nú naŋ. Sutãna ɲɩ́ŋ-ʋrɩ Yékírí khɩ̃nnɩ dé ma fágɩ́ bɩ pãtɩ́ pɩ fágɩ́ kónɲi thĩŋkhooro wɛra. ³²Yɛ maná ɲɩ́nɩ́ Yékírí ɩ̃ hãa-ʋ sɩ́ dé sã́ŋgɩ, hã ʋ́ dɔgɩ́ɩ sɛ́ɛ má khɩ̃ɩnnɩ wã. Yɛ kha’ yɛ ná ʋ fɩ́gɩ́ bâa thoo ma, ʋ tɛ̃́fɩ́ŋ ʋ́ asɔ́nɩ́kãmbɩ wá pɔ́ɔrɩ hã wɩ́sɛ́ mʋ́nɩ́ɩ bɩ ya. ³³Pɛ̂ɛnná kha’ á Tamaŋ, sákɛ́ɛ-manɩma; háarɩ ʋ̂ʋ dóoŋ karsó bʋ, ʋ̂ʋ hu, má ná ʋ́rɔ. ³⁴Yésúrá sɛɛrɩyɛ Pɛ̂ɛnnɩ kha’ pãtɩ́ sṹŋkhoora kha’ ma fʋʋ fɛɛrɩ wɛrɩ, ná ʋ pákɩ́ŋ pã́a ɩ́sãa’ kha’ ʋ tʋʋ ma wã.

Nǎaŋ fʋ̃́ʋsɩ́ŋ mɩ̂ɩ ba baŋ wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

³⁵Yésúrá pʋ́gɩ́ ʋ́ mamannɩbibiri kha’ pãtɩ́ ma sʋ̃nna bɩ dé pɩ yóo kaa khɛ tigipɔ́tɔ́’rɩ ná sɩrɩyóokotoki ná dɛɛkharasɩ wɛrɩ, dé mɩ́ɩnɩ kpɩ’ra bɩɩ? Pɩ́ kha’ ɔ̃́’ɔ̃. ³⁶Ʋ́ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ yɛ wɛrá, ná nɩ́nɛ ʋ́ tigipɔ́tɔ́’rɛ, ʋ́ khɛ rɩ, ná nɩ́nɛ ʋ́ sɩrɩyóokotoke, ʋ́ khɛ gɩ, yɛ nɩ́nɩ́ ʋ́ dá’rɩ kpersɔɔrɩŋ wɛrɩ, ʋ doŋgiŋ ʋ́ kpɔ́rgɩ́kpórgi ɩ̃́ doŋ ɔɔ. ³⁷Pébu, sɛɛrɛ ʋ́ Yékírí wá sɛbɩ sɛɛ’ra má mɩ́ɩná kha’ khɛ-bɩrʋʋma má mɩ́pɩ̃́ɩdée-u wɛrɩ;22.37 Ná keri Ézá 53.12 fɔ́ sɩ́ dé. Yɛ kha’ thɩ̃ɲaa-ʋ, ɩ́ mɩ́ɩɲɛna ba namma. ³⁸Pɩ́ kha’ á Tamaŋ, kpersɔɔrɩŋ bɩ́ɲɔ́ɔ pɛ. Ʋ́ kha’ pɩ nɩɩnɩ thoŋ.

Yésú wá Yékíŋ ɲɩ́ŋgɩ Ólívíyékhãmargɩrá

(Mat 26.36-46; Már 14.32-42)

³⁹Mʋ́ Yésú ku’ri fɩ́ wɛrɩ, ʋ́ yóo tátí’ kí pɩ yɩ́’ Ólívíyékhãmargɩ wɛrɩ, ʋ́ ná ʋ́ mamannɩbibira. Ʋ́ dé dá’ ní yóome ɲa. ⁴⁰Mʋ́ ʋ nannɩ ní, ʋ́ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ pɩ ɲɩ́ŋ Yékírí sɩ́ dé sã́ŋgɩ ʋ́ hɩ̃́ŋ bɩ mɩ́ɩ tɩ̂ɩ ba yɛɛ pɩ́ dé mɩ́pɩ̃́ɩɲɩ wɛra. ⁴¹Yɛ kparɩya bɩ́ bʋ kɩ́rɩ́ʋ ɩ̃́ khuusiro ɩ̃ ɲɩ́nɩ́ Yékírí kha’ ⁴²Siye, ma ɲɩ́nɔɔma ná ʋ pɩ́, ʋ́ hɩ̃́ŋ ma thɔɔra wɛnnɔ. Yɛ hã sɩ́ dé má khɔrɔ’mɩ wã, dé sɩ dé ʋ́ khɔrɔ’mɔ. [ ⁴³Tɩ́ pã́nná Yékírí wá mɩnɩgɩ wá ɔ̌ɔ kuso ní thʋ’nná ɩ̃ ba dée Yésú wá wɩ́sɛ́ tɩyɔɔ. ⁴⁴Dɔ́ɔkpʋ̃́ʋsɛ̂ɛ yɛ bɛ́ɛ khʋwɔɔ, ʋ́ hafɩya yɛ̂ɛ ɲɩ́ŋ Yékírí kɔ́ŋ. Sãmasɩrá ba taraa dée má tarammɛ yɛ̂ɛ hʋ̃ʋ pãtɩ́ tarammɩna hʋ̃ʋ fãnɩŋgɩrá wɛra.] ⁴⁵Ʋ́ yaa Yékíŋ ɲɩ́ŋkhanná ɩ̃ yóo ʋ́ mamannɩbibi wá kɛ́ŋgɩ́rá ɩ̃́ ná ɲáa ná pɩ́ kã́kásɛ ɲagɩmɩɲa, pɩ́ hʋ̃nɩ phaa. ⁴⁶Ʋ́ kha’ pé tágǎa! Pɩ hʋ̃mmaa? Pɩ ya ɩ̃́ ɲɩ́ŋ Yékírí, sɩ́ dé sã́ŋgɩ ʋ́ hɩ̃́ŋ bɩ mɩ́ɩ tɩ̂ɩ ba yɛɛ pɩ́ dé mɩ́pɩ̃́ɩɲɩ wɛra.

Yésú wá kɔ́’mɩ wá mɩ́ɲa

(Mat 26.47-56; Már 14.43-50; Jã́ 18.3-11)

⁴⁷Mʋ́ ʋ yɛ sɛɛrɛrá, nɩ́kũnné kuso ní ɩ̃ baa. Yésú wá mamannɩbibi kpɔɔ ná pɩ́ɲɔ wá ɔɔ ʋ́ pɩ yɛ yɩ́’ Júdásɩ wɛrɩ, ʋ́rá khɛɛra wɔ̂ɔnna. Ʋ́ sʋ̃́ʋ tɔ́’rɩ́yɔ́ Yésúnɔ, dé ma thɩɩgɔɔ dámʋ́gʋ́thɩɩra. ⁴⁸Yésúrá sɛɛrɩyɔɔ kha’ ʋ thɩya’ma Nɩ́thɩ̃na’biiri dámʋ́gʋ́thɩɩrɩ, yɛ́ bú hãana’ pɩ́ kɔ́rɔɔ? ⁴⁹Nɩ́’ pɩ̂ɩ yɛ Yésúnɔ kpoogi, mʋ́ pɩ tʋʋrɩ mɩ́ɩ tɩ̂ɩ ba dé wɛrɩ, pɩ́ pʋ́gɔɔ kha’ á Tamaŋ, ɩ̃bɛ khɛ bɩ́ bʋ kpersɔɔrɩmbɩ bâa? ⁵⁰Pɩ́ ɔ̌ɔ dugu kpagɩ ɔ wáɩ wá dé’dinɲíntã́nna. Ʋ́ wáɩra yɛma Yékírí wá thɔgɩnnɩ́khãgaa wá sʋ̃mdébiye. ⁵¹Yésúrá sɛɛrɩyɛ kha’ pɩ yɛɛ tɩ́ kpʋ̃́ʋ ɩ́tɛrá. Yɛ phagɩ wáɩ wá ɲíntã́anná, tɩ́ hɩ̃taa pãtɩ́ tɩ yɛ wɛra. ⁵²Yɛ ʋ́ sɛɛrɩyɛ Yékírí wá thɔgɩnnɩ́khãgɩbɩ ná Yékínthɩya’duki wá tɛɛrɩbɩ wá nɩ́khãgɩbɩ ná Júdebi wá khokhãgɩbɩrɩ kha’ súurâa má, yɛ pɩ́ baa má kɔ́kharɩ kpersɔɔrɩmbɩ ná kãŋgosêe? ⁵³Yɛ kha’ khɩɩbɩ wá bɛ́ɛ’ má ná pɩ́râa yɛ kãmbɛ Yékínthɩya’dukirá yɛ pɩ kɔ́rɩ́ ma wã. Yɛ waatɩ wɛra Yékírí hãanɩ pɩ́ ná tápírgi wá ɩɩrɩ dé pɩ di pɩ́ wága.

Tɩ́ Pɛ́ɛrɩ pákɩ́nnɩ kha’ má tʋ Yésúri wa wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

(Mat 26.57-58, 69-75; Már 14.53-54, 66-72; Jã́ 18.12-18, 25-27)

⁵⁴Pɩ́ tɔ kɔ́rɩ́ Yésúri yóo ú thɔgɩnnɩ́khãgaa wá kpóntʋ̃ʋnná. Pɛ̂ɛnna yɛ thoo-bima kpãnaaná; kparɩɩ-ʋyaa-bɩ́-bʋma. ⁵⁵Naagɛ pɩ daara kpóntʋ̃ʋnná, nɩ́pɛ́ hɩ̃taa ɩ̃ sã́nɩ́ kṹní gi. Pɛ̂ɛnná ná hɩ̃taa bɩ́ kpoogo. ⁵⁶Ɔ sʋ̃mdébiharɩ’yɛ́ ɲáa-ʋ nadɔ́kɩ́rá ɩ̃ keroo kirikiri yɛ kha’ wáɩ wɛra yɛ thowooma tɛ̃. ⁵⁷Yɛ Pɛ̂ɛnná pákɩ́rá kha’ hara, má tʋwɔɔ wa. ⁵⁸Tɔ́ pã́nɛ́ yee bʋ́, ɔ̌ɔ ɲáa-ʋ tɛ̃ kha’ Yésú wá thooribi wá ɔ̌ɔ mɛ́’na. Pɛ̂ɛnná kha’ wáya, pɩ́ ɔɔ má wã. ⁵⁹Mʋ́ tɩ kha’rɩ tɩ bu ɔ lɛ́ɛrá wɛrɩ, ɔ̌ɔ písée bagɔɔ sɩ́ kha’ pã́nɩ́gɛ bʋ́ wa; dé wáɩ wɛra yɛ thooma Yésúra, pébu, Galíle nɩ́nɔ. ⁶⁰Pɛ̂ɛnná kha’ ma tʋʋ mɩ́ɩ tɩ́ ʋ bɛ́ɛ kha’ wa. Mʋ́ ʋ yɛ sɛɛrɛrá, sṹŋkhoorá fʋwa. ⁶¹Yésúrá fĩ́níɲé ɩ̃ keri Pɛ̂ɛnna. Tɩ́ pã́nná Pɛ̂ɛnná wógíró sɛɛrɛ ʋ́ Yésú sɛɛ’raa-ʋ kha’ pãtɩ́ sṹŋkhoora kha’ ma fʋʋ fɛɛrɩ wɛrɩ, ná ʋ pákɩ́rá pã́a ɩ́sã́a’ kha’ ʋ tʋʋ ma wã. ⁶²Ʋ́ kuso nâa fʋʋ yɛ̂ɛ hĩ́gí’.

Tɩ́ nɩ́pɩ mánnɩ Yésúri yɛ khɩrɔɔ wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

(Mat 26.67-68; Már 14.65)

⁶³Nɩ́’ pɩ̂ɩ yɛ tɛɛ Yésúri wɛrɩ, pɩ yɛ mánɔɔma yɛ̂ɛ khɩrsɔɔ. ⁶⁴Pɩ yɛ phiima ʋ́ wɔ̂ɔnnɩ yɛ̂ɛ yɛ sɛɛrɩyɔɔ kha’ ná dé-urma Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnáa, ʋ bʋka’ tárɩ́ɩ ʋ́ khɩ’rʋʋ wɛra. ⁶⁵Pɩ yɛ khomma yɔ́ kʋsa’bi kɔ́ŋgɔ́nɲɩ yɛ̂ɛ hãa-ʋ.

Tɩ́ Júdebi thɩɩrɩ Yésúri wɛra

(Mat 26.59-66; Már 14.55-64; Jã́ 18.19-24)

⁶⁶Mʋ́ dɩɩgɩ yɛ́kɩ́nnɩ, Júdebi wá nɩ́khãgɩbɩ ná Yékírí wá thɔgɩnnɩ́khãgɩbɩ ná ʋ́ sɛbɩtʋbɩrá pĩ́ŋgíré pɩ́ thɩɩthɩɩkhanná yɛ yɛɛ pɩ́ khɛɛ Yésú yóo ú ní. ⁶⁷Mʋ́ ʋ nannɩ ní, pɩ́ pʋ́gɔɔ kha’ ná ʋ́rá déeri Yékírí wá Sakhanɩ́nnɩ, ʋ sɛɛ’ ɩ̃bɛ́ tʋ. Yésúrá sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ ná ma sɛɛrɩyɛ bɩ sɩ́, pɩ́ ba khãa wã; ⁶⁸yɛ ná ma pʋ́gɩ́ bɩ mɩ́ɩnɩ, pɩ́ ba hɩ̃́ŋgɩ́ŋ mannɔ wã. ⁶⁹Yɛ ɩ̃ kɔ́rɩ́ gɩ wɛrá, Nɩ́thɩ̃na’biira ba hɩ̃tɩma Yékíŋ Wɔ́nnáa dé’ diŋgo. ⁷⁰Pɩ́ bɛ́ɛ’ kha’ ná mʋ́nnáa, ʋ́rá déeri Yékírí wá Bikheeri kɛyɩɩ? Ʋ́ kha’ pãtɩ́ pɩ kha’rɩ wɛrɩ, manɔ. ⁷¹Pɩ́ tɔ kha’ mʋ́ ɩ̃bɩ thĩ buuri ná ɩ̃bɩ́ra núu si ʋ́ thĩ wá nʋ́gɩ́rá wɛrɩ, pé ɩ̃bɛ ɲaanɩ́ŋ bɛɛ sɛ́ɛrɛ́ tɛ̃ɛ?

Yésú wá thɩɩmɩ fãgɩmaŋ Pílátɩ ná ɩthakho Éródi thã

(Mat 27.1-2, 11-14; Már 15.1-5; Jã́ 18.28-38)

¹Pɩ́ bɛ́ɛ’ yaa kpooro ɩ̃ khɛɛ Yésúri ɩ̃ yóo ú fãgɩmaŋ Pílátɩ thãná.

²Mʋ́ pɩ nannɩ tɩ́ khanná, pɩ́ kɔ́kɩ́rɔ́ yɛ̂ɛ tʋ̃ŋ yɛ̂ɛ hãa-ʋ kha’ ɲá-ɩ̃bɩ́nnɩma wáɩ wɛrɩ ná ʋ suu ɩ̃bɩ nɩ́pɩrɩ kha’ hã pɩ́ khoŋ dãmphó hã ʋ́ Sézâannɩ wã. Yɛ khabɩ tɛ̃ kha’ manâa Yékírí wá Sakhanɩ́nna, kɩ́ tɩtã́ŋgɩ́rá déeri ma ma ɩya. ³Pílátɩrá pʋ́gɩ́ Yésúri kha’ ʋ́rá déeri Júdebi wá ɩɩrɩ bâa? Ʋ́ kha’ pãtɩ́ ʋ kha’rɩ wɛra. ⁴Pílátɩrá sɛɛrɩyɛ thɔgɩnnɩ́khãgɩbɩ ná nɩ́pɩrɩ kha’ ma ɲáa tɩ́ wáɩ wɛ yárgɩ́nnɩ ɲa. ⁵Yɛ pɩ yɛ pɩ́ɩ ya, pɩ́ hafɩya yɛ̂ɛ kʋ̃ŋ kha’ ʋ mamamma Júde maráa nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’ yɛ̂ɛ kpaara’ pɩ kha’ hã pɩ́ nú Ɔrɔ́mɩbɩ wágɩ wa; kɔ́kɩ́ŋ-ʋma Galíle maráa bʋ ɩ̃ ba taraa nanɩ fará. ⁶Mʋ́ Pílátɩ núuni si, ʋ́ pʋ́gɩ́ kha’ Galíle nɩ́nɛ́ wɛrɩ bâa? ⁷Pɩ́ kha’ iiyo. Mʋ́ ʋ tʋʋrɩ dé Yésú ku’-uma kɛ́ŋ gɩ́ ɩthakho Éródi déerá ɩɩ wɛrɩ, yɛ mʋ́ Éródira yɛ Jerúzalɛ́mɩná pɩ́ khɩbɛrá wɛrɩ, ʋ́ kha’ pɩ yóo ú ʋ́ thãná.

⁸Mʋ́ Éródi ɲáanɩ Yésúri wɛrɩ, tɩ́ nʋwãa ʋ́ tákɩrsa, pébu, nú-uyaama ʋ́ mɩ́ɩ khʋ̃ɩ, ʋ̂ʋ yɛ bɛɛ dé ma ɲáa-ʋ. Keŋ-uyaa má Yésúra yɛ ba déma tɔ́ tãgɩmasimɩ́nɩ́ tɩ̂ɩ bʋka’ ʋ́ wɔ́rgɩ má ɲá. ⁹Pʋ́gɩ́’-ʋma Yésúri mɩ́ kɔ́ŋgɔ́ɲɲɩ ɩ̃ dáɩ, yɛ ʋ hɩ̃́ŋgɩ́rá ʋ́ wa. ¹⁰Yɛ Yékírí wá thɔgɩnnɩ́khãgɩbɩ ná ʋ́ sɛbɩtʋbɩra yɛ fɩ́ma ɩ̃ hafɩya yɛ̂ɛ tʋ̃ŋ yɛ̂ɛ hãa-ʋ. ¹¹Éródi ná ʋ́ sodáasɩ́bɩ́rá mánɩ́ Yésúri yɛ kpʋ̃kɩrɔɔ. Pɩ́ khɛɛ tákĩŋkĩnsi ɩ̃ yeyoo sí; yɛ Éródirá kha’ pɩ khɛ́ písi ʋ́ Pílátɩ thãná. ¹²Éródi ná Pílátɩra yɛ pɩ̃́ɩgɩ́ŋ-fɩ́ma kɩ́ nǎaŋ pṹníŋgo, yɛ tɩ́ fʋ̃naa ʋ́rɩ́, pɩ́ nʋwãa.

Tɩ́ Pɩ́látɩ kha’rɩ pɩ khʋ Yésúri wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

(Mat 27.15-26; Már 15.6-15; Jã́ 18.39–19.16)

¹³Pílátɩrá yɩ́sɩ Yékírí wá thɔgɩnnɩ́khãgɩbɩ ná Júdebi ná pɩ́ nɩ́khãgɩbɩrɩ yɛ kha’ ¹⁴pɩ́rá bannɩ wáɩ wɛnnɔ ba kha’ ʋ kpaara’ma nɩ́pɩra. Yɛ pɩ ɲáa wãa? Ɩ̃́ keŋ má pɩ́ wɔ́ɔnná ma pʋ́’rʋʋ waa? Sɔŋ ʋ́ pɩ máanʋʋ wɛrɩ, ʋ́ sɔnnʋ wã. ¹⁵Éródirá ɲáa-ʋ tɛ̃, ʋ́ sɔnnʋ wã; tɩ́rá yɛɛrɩ ʋ́ yɛɛ pɩ́ písée baa ʋ́ ɩ̃bɩ thãná. Yɛ wáɩ wɛra dée háarɩ má mɩ́ɩ tɩ́kpo mɛ́’, tɩ̂ɩ wɔ́nnɩ́ naŋ pɩ́ khʋwɔɔ wa. ¹⁶Yɛ kha’ ma ba yɛɛ pɩ́ khɩrɔɔ yɛ́ sɛ́yɔɔ.

[ ¹⁷Kṹŋkɛrsɩ wó kṹŋkɛrsɩ, Pílátɩra yɛ sɛ́ɛma karsóbii úkpo.] ^18-19Ɔ wáyɛ̂ɛ yɛ bʋ́, ʋ́ pɩ yɛ yɩ́’ Bárábásɩ. Ɩ̃ hakɩra ná ʋ́ ná pɔ́ɔ páráŋgánná ɔ khɩɩ nɩɩdɔ́gɔ, ʋ́ khʋʋ nɩ́nɩ́, pɩ́ kɔ́rɩ́ pã́gɔɔ. Mʋ́ Pílátɩ kha’rɩ ma yɛɛ pɩ́ khɩ’ Yésúri yɛ́ sɛ́yɔɔ wɛrɩ, nɩ́pɩ́rá sʋ́rɩ́yá kpooro kha’ ʋ yɛɛ pɩ́ khʋwɔɔ yɛ́ sɛ́ɛ Bárábásɩra. ²⁰Mʋ́ Pílátɩra yɛ bɛɛ dé ma sɛ́ɛ Yésúri wɛrɩ, ʋ́ písée pʋ́gɩ́ bɩ tɛ̃. ²¹Pɩ́ sʋ́rɩ́yá kɔ́ŋ kha’ pɩ bagɔɔ, pɩ bagɔɔ nɩ́’batábɔkɔ. ²²Ʋ́ pã́a ɩ́sãa’ná, ʋ́ pʋ́gɩ́ bɩ kha’ yɛ tʋ̃́nnɩ́ mɩ́pɩ̃́ɩnɛ ʋ déerii? Ma ɲáa mɩ́ɩ tɩ́ ʋ déeri tɩ̂ɩ wɔ́nnɩ́ naŋ pɩ́ khʋwɔɔ wa, yɛ ma ba yɛɛ pɩ́ khɩrɔɔ yɛ́ sɛ́yɔɔ. ²³Pɩ́ kaɩ yɛ hafɩya sʋ́rɩ́yá kɔ́ŋ kha’ ʋ yɛɛ pɩ́ bagɔɔ nɩ́’batábɔkɔ. Phɩrgaŋ pã́nná pɩ́ wánná bannɩ ba diye. ^24-25Tɩ́rá yɛɛrɩ, Pílátɩrá ba dɔgɩyɔ nɩɩnaa pɩ́ wánná, yɛ hãa Ɔrɔ́mɩ sodáasɩ́bɩrɩ Yésúnɔ dé pɩ déyoo pãtɩ́ nɩ́pɩra khɔrɔ’; yɛ sɛ́ɛ Bárábásɩ ʋ́ pɩ pã́’ná ɩ̃ dɛɛ páráŋgámmɩ ná nɩ́khʋgɩrá wɛra. Ʋ́ra pɩ kha’ra ʋ̂ʋ sɛ́ɛ.

Yésú wá ba’mɩ nɩ́’batábɔkɔ

(Mat 27.32-44; Már 15.21-32; Jã́ 19.17-27)

²⁶Mʋ́ sodáasɩ́bɩra yɛ yóo ú bakhannɩ wɛrɩ, pɩ́ ɲáa ɔ Síirɛ́nɩ wáɩ, ʋ́ pɩ yɩ́’ Símɔ́ ná ʋ yaa dúgó’yo. Mʋ́ pɩ ɲáanʋʋ, pɩ́ kɔ́rɔɔ fãŋgɔ ʋ́ kpórí Yésú wá nɩ́’batábɔkɩrɩ ɩ̃ thowoo gí. ²⁷Nɩ́’ kɔ́ŋgɔ́mbɛ̂ɛ yɛ thoo Yésúra. Yɛ hapɛ̂ɛ yɛ bʋ́ tɛ̃ yɛ̂ɛ fʋʋ yɛ̂ɛ sʋ́rɩ́ya. ²⁸Yésúrá fĩ́níɲé ɩ̃ keri bi yɛ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ Jerúzalɛ́m hapa, hã pɩ́ fʋʋ má mɩ́ɲɔ wã, dé pɩ fʋʋ pɩ́ ná pɩ́ bibi wá mɩ́ɲɔ. ²⁹Pébu, ɔ khɩyɛ ba naŋ, pɩ ba kha’ kaahũŋhapɩ ná ha’ pɩ́ kaarɩ hũni ɲáa ná pɩ́ kaarɩ tʋ̃ʋnɩga ɲáa wɛrɩ, pɩ́ wásɩ kɩrɩ-sɩ́nnɩ. ³⁰Tɩ́ pã́nná, nɩ́pɩra ba sɛɛ’ma bɛɛsɩ kha’ sɩ kpɔ́ɔ wá ɲɩ́’ ɩ̃bɩ́rɩ́, yɛ́ sɛɛ’ tátísi kha’ sɩ kaa ɩ̃bɩ́ra;23.30 Ná keri Óoz 10.8³¹dé ná pɩ dé táhu bɩkɩ pɔ́ dédɔ́mmɛná, mʋ́nnɩ táhu hʋʋgɩ wásɩ́ra ba hɩ̃taa? ³²Pɩ yɛ yóoma Yésú ná pɔ́ mɩ́pɩ̃́ɩdé bíɲɔnɔ waatɩ kpoorá, khʋkhara.

³³Mʋ́ pɩ nannɩ khaa tɩ́ pɩ yɩ́’ Thagɩhubigi wɛrɩ, sodáasɩ́bɩ́rá bagɩ Yésú ná mɩ́pɩ̃́ɩdé bíɲɔnɩ nɩ́’batábɔsɔ; ɩ̃ bagɩ ʋ́kpori Yésú wá dé’ diŋgirá yɛ bagɩ ɔɔrɩ ʋ́ dé’ mɩ́ŋgɩ́rá. ³⁴Yésúrá kha’ Siye, ʋ sɛ́ɛ hã bɩ tɩ́, dé pɩ tʋʋ ɩ́tɛ tɩ́ pɩ dé ya. Tɩ́ kpãnaa bʋ, pɩ́ dée kharátɩ̃ɩnɩ́tɩ̃ɩnɩ́ ɩ̃ kpɩkɩra ʋ́ táyeensira. ³⁵Nɩ́pɩ́rá nɩɩnaa fɩ́ yɛ̂ɛ keŋ. Yɛ Júdebi wá nɩ́khãgɩbɩrâa yɛ mánɔɔ kha’ ʋ yɛ hɩ̃́nɩ́ pɔ́ɔ waa? Ʋ hɩ̃́ŋ ʋ́ thĩ wɛrá sã, ná ʋ́rá déeri Yékírí wá Sakhanɩ́nɩ́ ʋ́ ʋ phɩ̃’nɩ khori wɛra. ³⁶Sodáasɩ́bɩ́rá sʋ̃́ʋ tɔ́’rɩ́yɔ́ ʋ́ ɩ̃ mánɔɔ tɛ̃ yɛ wʋ́nnɩ́gɔ̂ɔ divɛ̃́ ɲʋ́wã́a, ³⁷yɛ kha’ ná ʋ́rá déeri Júdebi wá ɩɩrɩ, ʋ́ hɩ̃́ŋ ʋ́ thĩ sã. ³⁸Tɩ̃’nɛɛsɛ̂ɛ yɛ kɔ́ tágɔ tɛ̃ kɩ́ máaná tábɔkɩrá Yésú wá thagɩ wá thʋ’nná kha’ ʋ́wɛrá déeri Júdebi wá ɩɩra.

³⁹Mɩ́pɩ̃́ɩdée wá ɔɔrá hɩ̃taa tábɔkɩrá yɛ̂ɛ kʋsa’ Yésúri kha’ keŋ má ʋ́rá déeri Yékírí wá Sakhanɩ́nnɩ wãa, ʋ hɩ̃́ŋ ʋ́ thĩ yɛ́ hɩ̃́ŋ ɩ̃bɩ́ra. ⁴⁰Yɛ ʋ́ kãnná dʋ́kɩ́rɔ̂ɔ kha’ ʋ́ phãnɩ Yékírí waa? Ɩ̃́ keŋ má ʋ́ thɔɔra kpoorá ʋrɛ yaa? ⁴¹Yɛ kha’ ɩ̃bɩ humina má’ ɩ̃bɩ́nnɛ, dé ɩ̃bɩ dédɔ́mɔ́ɔ yeeri ɩ̃bɩ́rɩ́ sɩ́ bʋ, yɛ ʋ́ra dée mɩ́pɩ̃́ɩnɩ wã. ⁴²Yɛ kha’ Yésú, ná ʋ ba khɛɛ ʋ́ ɩgɩrɩ, ʋ́ wógí’ mannɔ. ⁴³Yésúrá sɛɛrɩyɔɔ kha’ thɩ̃ɲaa ma sɛɛrɩyɔɔ kha’ fɛ̌ɛ yatɩrɩ má ná ʋ́râa ba hɩ̃tɩ kpáarɛ́ɛkhanná ní, Yékírí thãná.

Yésú wá humi wá mɩ́ɲa

(Mat 27.45-56; Már 15.33-41; Jã́ 19.28-30)

^44-45Khɩɩra yɛ bɛ́ɛ ɲʋ́mɩ́mma thaagɩ yɛ pĩ́ɲe. Ɩ̃ kɔ́rɩ́ gɩ tɩ́ pã́nná ɩ̃ ná nanɩ tɩ́ khɩɩ kpɔɔrɩ ɩ̃ dée sʋ̃́nɩ́ŋkhɩɩ wɛrɩ, sɩrgɩ wá bɛ́ɛ’ te’raama vɛp. Dóobí gí kpɩkɩnna Yékínthɩya’duki wá dɔ́gɩrɩ khaa ɩ́ɲɔ wɛrɩ, kɩ́ dákɩ́rá sɔgɔmbɩrá. ⁴⁶Yésúrá sʋ́rɩ́yá kha’ Siye, ma karfaa-ʋma má thĩnɔ. Mʋ́ ʋ kʋ̃nnɩ mʋ́, ʋ́ niiná khoro. ⁴⁷Mʋ́ Ɔrɔ́mɩ sodáasɩ́nɩ́khãgaa ɲáanɩ sɩ, ʋ́ fʋwa Yékírí wá ɲísí nʋʋgɩ yɛ kha’ wáɩ wɛrɩ tereŋ-uri mɩ́ɲáŋ. ⁴⁸Nɩ́’ pɩ́ banna keŋkhannɩ wɛrɩ, mʋ́ pɩ ɲáanɩ mɩ́ɩ ɩ́ déeri, pɩ́ dʋgɩ dési thaagɔ ɩ̃ khɛɛ yɛ̂ɛ khũŋ. ⁴⁹Yésú wá tʋʋrɩbɩ wá bɛ́ɛ’ ná ha’ pɩ̂ɩ yɛ thowoo, ɩ̃ kɔ́rɩ́ gɩ Galíle maráará wɛrɩ, pɩ yɛ fɩ́ma ɩ̃ nɩɩnaa déeyéŋ yɛ̂ɛ keŋ mɩ́ɩ ɩ̂ɩ yɛ dé wɛra.

Yésú wá kasɩ’mɩ wá mɩ́ɲa

(Mat 27.57-61; Már 15.42-47; Jã́ 19.38-42)

^50-51Ɔ wáyɛ̂ɛ yɛ bʋ́, ʋ́ pɩ yɛ yɩ́’ Jozɛ́fɩ ʋ́ ku’ra Júdebi wá nɩɩ wá yɔ́ɔ bʋ ɩ́ pɩ yɛ yɩ́’ Árɩ́máté. Dé-uyaama nɩ́’ kɩraa yɛ terme tɛ̃, ʋ yɛ tɛɛma Yékírí wá ɩgɩ wá khɩɩra. Júdebi wá thɩɩthɩɩbɩ wá ɔɔ ʋ déerá, yɛ ʋ yɛ pɩ́ɩ tɛ́ɛ tɩ́ ʋ́ kãmbɩ kha’ra wa, yɛ ʋ yɛ pɩ́ɩ yee ʋ́ nii tɛ̃ tɛ́ɛ tɩ́ pɩ déerá wɛrɩ wa. ⁵²Ʋ́ yóo ná ɲɩ́nɩ́ Pílátɩrɩ Yésú wá kpɩ̃gɩnɛ. ⁵³Mʋ́ Jozɛ́fɩ buuri gi wɛrɩ, ʋ́ ná sũunigo gi tábɔkɩrá ɩ̃ pĩ́ŋgíyé gi fɛŋgbɛnɔ yɛ khɛɛ ɩ̃ ná kasɩga gɩ tɔ́ tã́ŋ dóorónno tɩ́ pɩ kpãɩna kɛ’rɩgɔ, tátíkheŋgo; pɩ yɛ kasɩga bʋ́ nɩ́nɩ́ ɲáa wã. ⁵⁴Fʋ̃naa tɩ́ pɩ kasɩ’rʋʋ wɛrɩ ʋ́ fʋ̃naana pɩ dé kɩ́ sɔ́ɔbɩ́ŋ pɩ́ kpáarɛ́ɛkhɩɩra. Yɛ khɩɩ wá dóompã́nɛ ʋ kɔ́kɩ́ŋ. ⁵⁵Ha’ pɩ̂ɩ yɛ thoo Yésúri ɩ̃ kɔ́rɩ́ gɩ Galílerá wɛrɩ, thoo-biyaama Jozɛ́fɩrɩ ɩ̃ ná keri dúutã̂annɩ ná Yésú wá kpɩ̃gɩ wá hʋ̃nna’dɔ́mɔ́ɔnɩ, ⁵⁶yɛ fɩ́gɩ́ khũni ná sɔ́ɔbɩ́rɔ́ datɩkɔ́rɔ́ŋ ná nʋ́ʋ mɩ̂ɩ núu nʋʋ wɛra. Sɩ́ra pɩ yɛ ba pú’ kpɩ̃ɩgɩra. Mʋ́ kpáarɛ́ɛkhɩɩ nannɩ, pɩ́ kpáarɩ́yá ɩ̃ mákɩ́rá pãtɩ́ pɩ́ khɩ̃ɩnnɛ wɛra.

Yésú wá huyamɩ wá mɩ́ɲa

(Mat 28.1-10; Már 16.1-8; Jã́ 20.1-10)

¹Mʋ́ kpáarɛ́ɛkhɩɩ tannɩ kɩ́ dɩɩgɛ́ yɛ́kɩ́rɛ́ dimásɩ, hapɩrá yaa támimine’nná ɩ̃ khɛɛ nʋ́ʋ mɩ̂ɩ núu nʋʋ ná datɩkɔ́rɔ́ŋ ʋ́ pɩ sɔ́ɔbɩ́nná dé pɩ ná pú’ kpɩ̃ɩgɩrɩ wɛrɩ, yɛ̂ɛ yóo dúutã́anná. ²Pʋ́rɩ́ kpakpakɛ pɩ khɛɛra ɩ̃ phii dúutã́nnʋ́gɩra. Mʋ́ hapɩ nannɩ dúutã̂annɩ pɩ́ ɲáa ná pɩ kpũnimo sɛ́ɛ gɩ kɛ́nnɔ. ³Pɩ́ dóoró yɛ pɩ ɲáa Yésú wá kpɩ̃gɩrɩ wa. ⁴Sɩ́ sóo pɩ́ hakɩra; pɩ tʋʋ ɩ́tɛ tɩ́ pɩ dé tʋ̃́wã. Sɩ́rɩ́ bʋ pɩrɛ, khoo bíɲɔ́ɔ báráa kuso bí bu táyɩ́ŋgɩ́ránsɛ. ⁵Phãnɩgɛ́ kɔ́rɩ́ bɩ, pɩ́ ba’rɩga. Khoobɛ bɩ́ɲɔná sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ pée déeri pɩ̂ɩ wɛ́ɛ nɩ́thɩ̃nakoo huuribi wá sɔgɔmbɔɔ? ⁶Yɛ kha’ ʋ fɩ́ khátɛrá wa, dé ya-ʋma. Yɛ kha’ pɩ wógí’ sɛɛrɛ ʋ́ ʋ sɛɛ’ra bɩ waatɩ ʋ́ ʋ yɛ Galíle maráará wɛrɩ ⁷kha’ fɔ́ pɩ́ hãana’ Nɩ́thɩ̃na’biiri mɩ́pɩ̃́ɩdébé kɔ́rɔɔ ɩ̃́ bagɔɔ, ʋ́ hu; yɛ khɩɩ bɩ́sãa’ khɩɩrá ʋ́ ya. ⁸Mʋ́ pɩ kʋ̃nnɩ mʋ́, pɩ́ tɔ wógíró tére.

⁹Pɩ́ yaa dúutã́anná ɩ̃ khũni ná sɛɛrɩyɛ sɩ́ Yésú wá sʋ̃ŋgɩnnɩbɩ kpɔɔ ná ʋ́kpori ná nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’ pɩ̂ɩ yɛ thowoo wɛra. ¹⁰Nɩ́’ pɩ́ náaná ná sɛɛrɩyɛ sɩ́ sʋ̃ŋgɩnnɩbɩrɩ wɛrɩ, pɩ́rá déerá Mágɩ́dálá Márɩ́yámu ná Jánnɩ ná Márɩ́yámu ʋ́ déeri Jákɩ wá nɩ́ɲáa ná pɔ́ hapɩ wá pɔ́ɔ. ¹¹Yɛ mʋ́ pɩ núuni hapɩ wá sɛɛrɛrɩ wɛrɩ, pɩ́ keroo má thagɩyasɛɛrɛɛ-ʋ; tɩ́rá yɛɛrɩ pɩ yɛ khãa bɩ́ bʋ wa. ¹²Yɛ Pɛ̂ɛnná kaɩ yɛ horgo ɩ̃ yóo dúutã́anná. Mʋ́ ʋ nannɩ, ʋ́ kpísée hegiye keri bú ʋ ɲáa mɩ́ɩnɩ wã, dé fɛŋgbɛphe’i wá tónna ʋ ɲáanɩ fãnɩŋgɩrá. Tɩ́ kpãnaa bʋ, ʋ́ yaa khũno. Maana’-sɩyaa-ʋma tákɩrsa.

Tɩ́ Yésú bʋka’rɩ ʋ́ thĩ ʋ́ thoori bíɲɔnɔ Émáyúsi khɩ̃ɩnná wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

(Már 16.12-13)

¹³Ɩ̃ hakɩra tɩ́ fʋ̃naanɩ ná nɩ́’ pɩ̂ɩ yɛ thoo Yésúri wɛrɩ, pɩ́ pɔ́ɔ bɩ́ɲɔ̂ɔ yɛ yóo yɔ́ nɩɲɔ ɩ́ pɩ yɛ yɩ́’ Émáyúsi. Ɩ́ nɩɩ ná Jerúzalɛ́mɩna yɛ ɲʋ́mɩ́mma kílóbɔ’ɩ kpɔɔ ná tɩ́kpo. ¹⁴Mɩ́ɩɲɩ wá bɛ́ɛ’ ɩ́ déerá wɛrɩ, ɩ́ra pɩ yɛ sɛɛ’.

¹⁵Mʋ́ pɩ yɛ kpɔrgɩrá yɛ̂ɛ pã́nɩ́ kãmbɩ wɛrɩ, Yésúrá thoo kɔ́rɩ́ bɩ, pɩ̂ɩ yóo kpoogo. ¹⁶Pɩ́rá pɛ́ ɲáanʋʋ yɛ sɩ́ dée bí bu má wɔ́ɔpírge, pɩ yɛ wɔ́rɔ́ɔ tʋwɔɔ wa. ¹⁷Yésúrá pʋ́gɩ́ bɩ kha’ kʋ̃́nnɩ́ kpɔrgɛ pɩ buuri yɛ̂ɛ kpɔrɩ yɛ̂ɛ yôo? Pɩ́ nɩɩnaa wɔ́ɔkpãgɩrɛ, ¹⁸yɛ wɛ́ɛ ʋ́ pɩ yɩ́’ Kíléwópásɩ wɛrɩ, ʋ́rá sɛɛrɩyɔɔ kha’ ʋ bɛ́ɛ maana’ ma. Yɛ kha’ dé ʋ́kporâa bʋ́ Jerúzalɛ́mɩná ɩ̃ kpɩ̃́gɩ́ mɩ́ɩ ɩ́ déeri khɩɩbɛrá wɛraa? ¹⁹Yésúrá pʋ́gɩ́ bɩ kha’ pée mɩ́nɛ́ déerii? Pɩ́ kha’ ʋ núu mɩ́ɩ tɩ́ nannɩ Názáarɛ́tɩ Yésúri waa? Yɛ kha’ ʋ yɛma Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnáa kṹuŋ kutúru. Ʋ́ sʋ̃mdéenɲi ná ʋ́ sɛɛrɛra yɛ dima tákɩrsɩ Yékírí ná nɩ́pɩ wá bɛ́ɛ’ wɔ́ɔnná. ²⁰Yɛ kha’ ɩ̃bɩ Yékírí wá thɔgɩnnɩ́khãgɩbɩ ná ɩ̃bɩ nɩ́khãgɩbɩrá hãana’nʋʋ pɩ́ kɔ́rɔɔ ɩ̃ khʋwɔɔ nɩ́’batábɔkɔ. ²¹Yɛ kha’ ʋ́ra ɩ̃bɩ́rɩ́ khãana keŋ má ʋ́râa yɛ ba hɩ̃́ŋ Ísíráyɛ́l bibira. Yɛ sɩ́ bɛ́ɛ’rá mɛ, tɩ́ sɩ déeri wɛrɩ, fɛɛrâa tɩ́ khɩɩ bɩ́sãa’na.

^22-24Yɛ kha’ ko, thɩ̃ɲaa-ʋ, ɩ̃bɩ ná ha’ pɩ̂ɩ yɛ thoo Yésúri wɛrɩ, pɩ́ pɔ́ɔ yaarɩ támimine’nná ɩ̃ yóo dúutã́anná, pɩ ná ɲáa ʋ́ kpɩ̃gɩrɩ wa. Pɩ́ fɩ́gɩ́ baa ba sɛɛrɩyɛ ɩ̃bɩ́rɩ́ kha’ ɲá-ɩ̃bɩ́nnɩ Yékírí wá mɩnɩgɩbɩ pɩ́ kha’ ʋ ma koo. Mʋ́ pɩ kʋ̃nnɩ mʋ́, ɩ̃bɩ kãmbɩ wá pɔ́ɔ yaa yóo dúutã́anná ɩ̃́ ná ɲáa mɩ́ɩɲɩnɩ pãtɩ́ hapɩ kha’ra wɛra. Yɛ Yésú ʋ́rɩ́, pɩ ɲáa ʋ́rɩ́ wa. Yɛ kha’ mʋ́ ɩ̃bɩ́rɩ́ núuni si, sɩ́ ɲagɩmɩɲa ɩ̃bɩ kã́kása.

²⁵Yésúrá tɔ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ phá’! Hakɩrakpɩ’rɩbɛ! Pɩ wɛ̂ɛ khãa háarɩ ná fɛɛ Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnɩ́bɩ wá sɛɛrɛrá wa. ²⁶Yɛ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ keŋ má sɛɛ’-pɩyaama kha’ mákɩ́n-sɩyaa ná Yékírí wá Sakhanɩ́nna khɩrɩ́ɩ thɔɔra sóo, yɛ Yékínná tʋ̃má ʋ hãa-ʋ sáʋ waa? ²⁷Tɩ́ kpãnaa bʋ, ʋ́ bʋkaa bɩ mɩ́ɩɲɩ wá bɛ́ɛ’ ɩ́ Yékírí wá sɛbɩ sɛɛ’ra ʋ́ mɩ́ɩná wɛra. Kɔ́kɩ́ŋ-ʋma khaa ɩ́ Moyízi tɩ̃’nɩ wɛrɩ, ɩ̃ taraa ná nanɩ khaa ɩ́ Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnɩ́bɩ wá bɛ́ɛ’ tɩ̃’nɩ wɛra.

²⁸Mʋ́ pɩ tɔ́’rɩ́nnɩ nɩɩ ɩ́ pɩ yɛ yóo wɛrɩ, Yésúrá dée má ʋ bɛ́ɛ yóoma wɔ́ɔrɔ. ²⁹Yɛ pɩ́ ɲɩ́nɔɔ ɲánnɩ ɲánnɩ kha’ ʋ hʋ̃ŋ, dé khɩɩ dóoŋ-uma sówo. Yésúrá thoo bi pɩ́ khɛɛ yóo nɩɩná kpoogo. ³⁰Mʋ́ pɩ yɛ dikhanná wɛrɩ, Yésúrá khɛɛ phã́anɩ ɩ̃ thɩɩga Yékírí yɛ kpekiroo ɩ̃ hãa bɩ ʋ́. ³¹Tɩ́ pã́nná pɩ́ wɔ́ɔpírgírá khɛɛ fɩ́, pɩ́ tʋwɔɔ, yɛ ʋ́ thĩnee khaanná fɩ́. ³²Pɩ́ kɔ́kɩ́rɔ́ yɛ̂ɛ sɛɛ’ kãmbɩ kha’ pãtɩ́ ʋ yɛ bʋka’ ɩ̃bɩ́rɩ́ mɩ́ɩɲɩnɛ Yékírí wá sɛbɩrá wɛrɩ, keŋ má ɩ̃bɩ dɔ́sɩ wóo-siyaama wãa? ³³Yɛ yaa khaanná fɩ́ ɩ̃ fɩ́gɩ́ písée Jerúzalɛ́mɩná. Mʋ́ pɩ nannɩ ɲáa Yésú wá mamannɩbibi kpɔɔ ná ʋ́kpori ná pɩ́ kãmbɩrɩ, ³⁴pɩ́rá sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ ɩ̃bɩ Tamaŋ ya-ʋma mɩ́ɲáŋ, yɛ kha’ Símɔ́ ɲá-ʋrʋʋ. ³⁵Mʋ́ pɩ kʋ̃nnɩ mʋ́, pɩ́rá písée khɛɛ thoo bi mɩ́ɩ ɩ́ nanna bɩ khɩ̃ɩnná ná pãtɩ́ pɩ tʋʋrʋʋ waatɩ ʋ́ ʋ kpekinni phã́anɩ hãa bɩ ʋ́ wɛra.

Tɩ́ Yésú bʋka’rɩ ʋ́ thĩ ʋ́ mamannɩbibinɛ wɛrɩ, sɩ́ mɩ́ɲa

(Mat 28.16-20; Már 16.14-18; Jã́ 20.19-23; Mɩ́d 1.6-8)

³⁶Pãtɩ́ pɩ yɛ sɛɛrɛrá, pɩ́ báráa ɲáa Yésú wá thĩni pɩ́ sɔgɔmbɩrá nɩɩnaŋ, yɛ ʋ́ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ Yékíre hã bɩ dɔ́ɔwóoŋgo. ³⁷Phĩnné khori bi tákɩrsɩ, pɩ́ keŋ má the’ree ɩ̃bɩ́rɩ́ ɲáanɩ. ³⁸Yɛ Yésúrá sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ pée déeri yɛ phĩnné khori bi, yɛ pée déeri pɩ̂ɩ yígé yígêe? ³⁹Yɛ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ pɩ keŋ má dési ná má dɛsɩra, manɔ, yɛ kha’ pɩ́ pha’ má bʋ́ keŋ, ma ma wɩ́sɛ yɛ̂ɛ hubiye; yɛ the’ree ʋ́rɩ́, pɩ́ wɔ́nnɩ́ pha’ ʋ́rɩ́ bʋ wa.

⁴⁰Mʋ́ ʋ kʋ̃nnɩ mʋ́, ʋ́ bʋkaa bɩ ʋ́ dési ná ʋ́ dɛsɩnɛ. ⁴¹Pãtɩ́ sɩ déerá bɩ́ bʋ nʋʋmɩ ná maagɩ, pɩ yɛ wɔ́rɔ́ɔ khãa thoŋ na. Yésúrá pʋ́gɩ́ bɩ kha’ dimɩ́nɛ bɩ́ fɩ́ khátɛrâa? ⁴²Pɩ́ hãa-ʋ burkpṹŋ wɩ̃́ɲánnɩ, ⁴³ʋ́ hɩ̃́ŋ nɩ ɩ̃ khɔɔ rɩ pɩ́ wɔ́ɔnná.

⁴⁴Tɩ́ kpãnaa bʋ, ʋ́ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ sɩ́ra ma yɛ sɛɛ’ pɩ waatɩ ʋ́ ɩ̃bɩ́ra yɛ kãmbɛ wɛrɩ kha’ má mɩ́ɩ ɩ́ tɩ̃’na Moyízi ná Yékírí wá hɩ̃́ŋgɩ́nnɩ́bɩ ná Mákirtɩ̃nsɩ wá sɛpɩrá wɛrɩ, fɔ́ ɩ́ bɛ̂ɛ’ yɛ déma. ⁴⁵Yésúrá sɛɛrɩyɛ, sɩ́ dée sã́ŋgɩ pɩ́ hakɩraará pã́gɩ́yá, pɩ́ buu tʋʋ Yékírí wá sɛɛrɛ̌ɛ tɩtã́ŋga.

⁴⁶Yɛ ʋ́ sɛɛrɩyɛ bɩ kha’ Yékírí wá sɛbɩ sɛɛ’rɩ kha’ fɔ́ Yékírí wá Sakhanɩ́nná thɔɔra ɩ̃́ hu yɛ́ ya khɩɩ bɩ́sãa’ khɩɩrá. ⁴⁷Yɛ fɔ́ pɩ́ sɛɛ’ duniɲathĩiɲi wá bɛ́ɛ’ ʋ́ ɲísígírá kha’ pɩ fɩ́kɩ́ŋ dɔ́ɔgɩ, Yékínná sɛ́ɛ pɩ́ mɩ́pɩ̃́ɩɲɩ́ hã bɩ ɩ́. Jerúzalɛ́m pɩ ba kɔ́kɩ́ŋ ʋ́ sɛɛrɛra. ⁴⁸Yɛ kha’ pɩ́rá ɲáanɩ ɩ́ mɩ́ɩɲɩ wá bɛ̂ɛ’ yɛ pɩ́râa ba sɛɛrɩyɛ. ⁴⁹Yɛ kha’ má thĩnâa ba sʋ̃nnɩ́ hã bɩ mɩ́ɩ tɩ́ má Sii hãana’na nʋ́ʋgɩ kha’ ma ba hã bɩ wɛra. Yɛ kha’ pɩ hɩ̃tɩ nɩɩná ɩ̃́ ná naŋ khɩɩ ʋ́ Yékínna ba hã bɩ kɩ́ wɔ́rgɩnɛ wɛra.

Yésú wá kã́mmɩ thʋ’nná

(Már 16.19-20; Mɩ́d 1.9-11)

⁵⁰Tɩ́ kpãnaa bʋ, ʋ́ khɛɛ kuso bí nɩɩná ɩ̃ yóo bí Bétání wá the’ ɩ̃ yaarɩga dési ɩ̃ yee dʋwaabɩ́ hãa bɩ. ⁵¹Mʋ́ ʋ yɛ sɛɛrɛrá, ʋ́ kpɩsɩya bɩ́ bʋ yɛ Yékínná yɛɛ ʋ́ kã́nɩ́ ní thʋ’nná.⁵²Yɛ pɩ́rá khuusiro thɩɩgɔɔ, yɛ yaa fɩ́gɩ́ písée Jerúzalɛ́mɩná. Nʋʋ-tɩyaa-bɩ́ma tákɩrsa. ⁵³Pɩ yɛ yóoma waatɩ wá bɛ́ɛ’ Yékínthɩya’dukirá nâa thɩya’ Yékíre.