Ẹkwo

Ọ́GÚ

1

Aagụ ndu Ízurẹlu ọgu

1L’abalị mbụ l’ọnwa ẹbo l’awha kwe ndu Ízurẹlu awha labọ whẹ shi l’alị Íjiputu fụta bẹ Onye-Nwe-Ọha kfuru yeru Mósisu lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko, l’echi-ẹgu Sáyinayi sụ iya: 2“Gụa ndu Ízurẹlu ọgu gẹ whẹ ha. Gụa whẹ l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu mẹe l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ. Ndu l’ịi-gụ bụ unwoke lile, gụ edeshia ẹwha whẹ l’ishi onye l’ishi onye. 3Tẹ gụbe Mósisu gụ lẹ Érọnu tụko iwhe bụ unwoke nọ lẹ Ízurẹlu gụkota ọgu, mbụ ndu gbawarụ ụkporo awha tụgbua, bụru ndu sụwaru oje ọgu. 4Unu họta nwoke lanụ l’ikfu l’ikfu t’o yetaru unu ẹka. Ndu unu l’a-họta bụ ndu bụ-gee ishi l’ibe nna whẹ. 5Ọ waa ẹwha ndu unu l’a-họta tẹ whẹ yeru unu ẹka ọbu ndọwa:

“Onye unu l’a-họta l’ikfu Rúbẹnu bụ Elizuru nwa Shediyọ.

6“Onye unu l’a-họta l’ikfu Símiyọnu bụru Shelumẹlu nwa Zurishadayi.

7“Onye unu l’a-họta l’ikfu Juda bụru Nahụshonu nwa Amínadabu.

8“Onye unu l’a-họta l’ikfu Ísaka bụru Netanẹlu nwa Zúwa.

9“Onye unu l’a-họta l’ikfu Zébulọnu bụru Eliyabu nwa Helọnu.

10“A -bya l’ikfu nke ụnwu Jósẹfu, onye unu l’a-họta l’ikfu Ífuremu bụ Elishama nwa Amihudu. Unu ahọta Gamáliyelu nwa Pedazọ l’ikfu nke Manáse.

11“Onye unu l’a-họta l’ikfu Bénjaminu bụ Abidanu nwa Gídiyọnu.

12“Onye unu l’a-họta l’ikfu Danu bụru Ahiyeza nwa Amishadayi.

13“Onye unu l’a-họta l’ikfu Asha bụru Pagẹlu nwa Ọkuranu.

14“Onye unu l’a-họta l’ikfu Gadu bụru Ẹliyasafu nwa Diyuwẹlu.

15“Onye unu l’a-họta l’ikfu Náfutali bụru Ahira nwa Enanu.”

16Ndu ono bẹ bụ unwoke a họtaru lẹ Ízurẹlu kpaa whuu. Whẹ bụ ndu ishi l’ikfu ndụ-ichee whẹ bya abụru ishi l’ẹnya-uwhu g’ẹnya-uwhu ha lẹ Ízurẹlu.

17Mósisu yẹle Érọnu bya achịta ndu ono a gụshiru ẹwha whẹ. 18O rwua l’abalị mbụ l’ọnwa nke ẹbo ono, whẹ kukobe ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha deshia ẹwha whẹ l’ẹkwo. Whẹ deshiru ẹwha whẹ lẹge whẹ ha, a gụa whẹ l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu mẹe l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ. Iwhe bụ unwoke alị ono, gbawarụ ụkporo awha tụgbua b’e dekotaru ẹwha whẹ l’ishi onye l’ishi onye 19lẹge Onye-Nwe-Ọha sụru Mósisu t’o mee ya. Ọo ya bụ, Mósisu gụa ndu Ízurẹlu ọgu l’echi-ẹgu Sáyinayi.

Ọnu-ọgu, a gụtaru l’ikfu nọnu

20A -bya l’ẹpa Rúbẹnu bụ ọkpara Ízurẹlu, iwhe bụ unwoke lile, gbawarụ ụkporo awha tụgbua, mbụ ndu sụwaru oje ọgu b’a gụkotaru deshia ẹwha whẹ l’ishi onye l’ishi onye. E deshiru ẹwha whẹ lẹge whẹ ha, a gụa whẹ l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu mẹe l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ. 21Ọnu-ọgu ndu ikfu Rúbẹnu bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ise l’ụnu iri l’ishii l’ụkporo ise.

22Ẹpa Símiyọnu b’a gụkotaru iwhe bụ unwoke lile, gbawarụ ụkporo awha tụgbua bụ ndu sụwaru oje ọgu bya edeshia ẹwha whẹ l’ẹkwo. E deshiru ẹwha whẹ lẹge whẹ ha, a gụa whẹ l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu mẹe l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ. 23Ọnu-ọgu ndu ikfu Símiyọnu bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ẹsaa l’ụnu ẹsato l’ụkporo ise.

24Ẹpa Gadu b’a gụkotaru iwhe bụ unwoke lile, gbawarụ ụkporo awha tụgbua bụ ndu sụwaru oje ọgu bya edeshia ẹwha whẹ l’ẹkwo. E deshiru ẹwha whẹ lẹge whẹ ha, a gụa whẹ l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu mẹe l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ. 25Ọnu-ọgu ndu ikfu Gadu bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ise l’ụnu iri l’ẹno l’ụkporo labọ l’iri.

26Ẹpa Juda b’a gụkotaru iwhe bụ unwoke lile, gbawarụ ụkporo awha tụgbua bụ ndu sụwaru oje ọgu bya edeshia ẹwha whẹ l’ẹkwo. E deshiru ẹwha whẹ lẹge whẹ ha, a gụa whẹ l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu mẹe l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ. 27Ọnu-ọgu ndu ikfu Juda bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo tete l’ụnu ishii l’ụkporo iri.

28Ẹpa Ísaka b’a gụkotaru iwhe bụ unwoke lile, gbawarụ ụkporo awha tụgbua bụ ndu sụwaru oje ọgu bya edeshia ẹwha whẹ l’ẹkwo. E deshiru ẹwha whẹ lẹge whẹ ha, a gụa whẹ l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu mẹe l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ. 29Ọnu-ọgu ndu ikfu Ísaka bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ishii l’ụnu iri l’ishii.

30Ẹpa Zébulọnu b’a gụkotaru iwhe bụ unwoke lile, gbawarụ ụkporo awha tụgbua bụ ndu sụwaru oje ọgu bya edeshia ẹwha whẹ l’ẹkwo. E deshiru ẹwha whẹ lẹge whẹ ha, a gụa whẹ l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu mẹe l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ. 31Ọnu-ọgu ndu ikfu Zébulọnu bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ẹsaa l’ụnu ẹto l’ụkporo iri.

32A -bya l’ẹpa Jósẹfu; ẹpa nke Ífuremu b’a gụkotaru iwhe bụ unwoke lile, gbawarụ ụkporo awha tụgbua bụ ndu sụwaru oje ọgu bya edeshia ẹwha whẹ. E deshiru ẹwha whẹ lẹge whẹ ha, a gụa whẹ l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu mẹe l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ. 33Ọnu-ọgu ndu ikfu Ífuremu bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ise l’ụnu madzụ l’ụkporo ise.

34Ẹpa nke Manáse b’a gụkotaru iwhe bụ unwoke lile, gbawarụ ụkporo awha tụgbua, bụ ndu sụwaru oje ọgu; bya edeshia ẹwha whẹ l’ẹkwo. E deshiru ẹwha whẹ lẹge whẹ ha, a gụa whẹ l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu mẹe l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ. 35Ọnu-ọgu ndu ikfu Manáse bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ẹno l’ụkporo iri.

36A -bya l’ẹpa Bénjaminu b’a gụkotaru iwhe bụ unwoke lile, gbawarụ ụkporo awha tụgbua bụ ndu sụwaru oje ọgu bya edeshia ẹwha whẹ l’ẹkwo. E deshiru ẹwha whẹ lẹge whẹ ha, a gụa whẹ l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu mẹe l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ. 37Ọnu-ọgu ndu ikfu Bénjaminu bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ẹno l’ụnu ẹsato l’ụkporo iri.

38Ẹpa Danu b’a gụkotaru iwhe bụ unwoke lile, gbawarụ ụkporo awha tụgbua bụ ndu sụwaru oje ọgu bya edeshia ẹwha whẹ l’ẹkwo. E deshiru whẹ lẹge whẹ ha, a gụa whẹ l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu mẹe l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ. 39Ọnu-ọgu ndu ikfu Danu bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ẹsaa l’ụnu iri l’ishii l’ụkporo iri l’ise.

40Ẹpa Asha b’a gụkotaru iwhe bụ unwoke lile, gbawarụ ụkporo awha tụgbua bụ ndu sụwaru oje ọgu bya edeshia ẹwha whẹ l’ẹkwo. E deshiru ẹwha whẹ lẹge whẹ ha, a gụa whẹ l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu mẹe l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ. 41Ọnu-ọgu ndu ikfu Asha bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ise l’ụnu ẹto l’ụkporo iri l’ise.

42Ẹpa Náfutali b’a gụkotaru iwhe bụ unwoke lile, gbawarụ ụkporo awha tụgbua bụ ndu sụwaru oje ọgu bya edeshia ẹwha whẹ l’ẹkwo. E deshiru ẹwha whẹ lẹge whẹ ha, a gụa whẹ l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu mẹe l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ. 43Ọnu-ọgu ndu ikfu Náfutali bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ishii l’ụnu iri l’ẹto l’ụkporo iri.

44Ndu ono bụ ndu Mósisu yẹle Érọnu gụru ọgu. Ndu yetaru whẹ ẹka gụa ọgu ono bụ ndu ishi ndu Ízurẹlu ụmadzu iri l’ẹbo, nọ-chiru ẹnya ẹnya-uwhu g’ẹnya-uwhu ha. 45Iwhe bụ unwoke Ízurẹlu l’owhu, gbawarụ ụkporo awha tụgbua bụ ndu sụwaru ojeru ndu Ízurẹlu ọgu b’a gụkotaru l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ. 46Mkpakọ ọnu-ọgu whẹ gẹ whẹ ha bẹ bụ ụkporo ụnu madzụ ụkporo ugbo ẹto l’ụkporo ugbo iri l’ise l’ụnu ẹsato l’ụkporo iri l’ẹsaa l’ụmadzu iri.

A ta agụdu ikfu Lívayi ọgu

47Ọle ikfu Lívayi b’a ta agụdu nteke a gụru ndu Ízurẹlu ọwhua. 48O noo nkele Onye-Nwe-Ọha bẹ sụru Mósisu: 49“Ndu l’ịi tịi gụdu kpụ bụ ikfu Lívayi. Ba agụkobekwa whẹ mẹ ị gụde ndu Ízurẹlu ọwhua. 50Iwhe l’ii-mechia bụ t’ị tụa ndu Lívayi ono ẹka tẹ whẹ letaje mkpuumkpu-ẹkwa, l’eedobeje ẹkwo-iwu Chileke ẹnya, whẹ eleta arya dụ iya nụ mẹe iwhe lile bụ iwhe l’adụje lẹ mkpuumkpu-ẹkwa ono ẹnya. Ọo whẹ l’a-nọje apa mkpuumkpu-ẹkwa ono mẹe iwhe bụ arya dụ iya nụ. Ọ bụru whẹ l’a-nọje eje ozhi dụ lẹ mkpuumkpu-ẹkwa ono, whẹ egude ụlo-ẹkwa ebubu whẹ kpọ-whee mkpuumkpu-ẹkwa ono mgburumgburu. 51Iwhe bụ nteke mkpuumkpu-ẹkwa ono l’abya atụgburu, t’ọ bụru ndu Lívayi l’a-whọtsutaje iya. Iwhe bụ nteke l’aakpọbe mkpuumkpu-ẹkwa ono t’ọ bụkwaruwho ndu Lívayi bẹ l’a-kpọbe iya. Onye ọdo l’ẹte abụa onye Lívayi, jekuberu iya ntse bẹ l’ee-gbu egbu. 52Ndu Ízurẹlu l’a-kpọbe ụlo-ẹkwa whẹ l’itsutsu l’itsutsu. Iwhe bụ nwoke nọnu l’a-kpọbeje ụlo-ẹkwa nkiya t’ọ gbakfuru lẹ nke ikfu iya mẹe t’ọ gbakfuru l’ẹkwa-ọhubama ikfu iya. 53Obenu l’ọwhube ndu Lívayi l’e-gude ụlo-ẹkwa nkewhe kpọ-wheta mkpuumkpu-ẹkwa ono, l’eedobeje ẹkwo-iwu Chileke mgburumgburu, nke ọwhu Chileke l’ẹte atụ-koshi edzudzu-ọha Ízurẹlu oke ẹhu-eghughu iya. Ọo ndu Lívayi l’a-nọ eleta mkpuumkpu-ẹkwa ẹka l’eedobeje ẹkwo-iwu Chileke ono ẹnya.”

54Tọ dụ iya bụ, ndu Ízurẹlu bya emekotagezhia iwhe lile ono ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha tọru Mósisu ọkpa iya t’e mee ya.

2

Eekeshia ẹka ndu ikfu nọnu l’a-kpọbe ụlo-ẹkwa whẹ

1Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu yẹle Érọnu sụ whẹ: 2“Tẹ ndu Ízurẹlu kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ t’o chebegee iwhu lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko mgburumgburu. Ndu nọnu l’a-kpọbe ụlo-ẹkwa nkewhe t’ọ gbakfuru l’ẹkwa-ọhubama ikfu whẹ, dobe iya mgbama e gude marụ ẹnya-uwhu whẹ.

Ikfu, l’a-kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ laarụ ụzo ẹnyanwu-awata

3“Ndu l’a-kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ l’ụzo ẹnyanwu-awata bẹ bụ ndu gba l’itsutsu ikfu Juda. Whẹ l’a-kpọbe iya t’ọ gbakfugeeru l’ẹkwa-ọhubama ikfu nkewhe. Onye bụ ishi l’ẹpa Juda bụ Nahụshonu nwa Amínadabu. 4Ọnu-ọgu ndu a gụru l’ikfu Juda bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo tete l’ụnu ishii l’ụkporo iri.

5“Ndu l’a-kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu nkewhe tsota ikfu Juda bụ ndu ikfu Ísaka. Onye bụ ishi l’ẹpa Ísaka bụ Netanẹlu nwa Zuwa. 6Ọnu-ọgu ndu a gụru l’ikfu Ísaka bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ishii l’ụnu iri l’ishii.

7“Ndu ọdo, l’a-kpọbe nkewhe tsota whẹ bẹ bụ ndu ikfu Zébulọnu. Onye bụ ishi l’ẹpa Zébulọnu bụ Eliyabu nwa Helọnu. 8Ọnu-ọgu ndu a gụru l’ikfu Zébulọnu bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ẹsaa l’ụnu ẹto l’ụkporo iri.

9“Ikfu lile ono a họtaru tẹ whẹ l’ikfu Juda kpọgbaru ụlo-ẹkwa ebubu l’itsutsu l’itsutsu bẹ dụkota ụkporo ụnu madzụ ugbo ụkporo l’ẹto l’ụnu ishii. Ọo whẹ l’e-vutaje ụzo palihu ije tụgburu.

Ikfu, l’a-kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu nkewhe laarụ ụzo ọhuda

10“A -bya abya lẹ ndu ọwhu l’a-kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu nkewhe laarụ ụzo ọhuda bẹ bụ ndu gba l’itsutsu ikfu Rúbẹnu. Whẹ l’a-kpọbe iya t’ọ gbakfugeeru l’ẹkwa-ọhubama ikfu nkewhe. Onye bụ ishi l’ẹpa Rúbẹnu bụ Elizuru nwa Shediyọ. 11Ọnu-ọgu ndu a gụru l’ikfu Rúbẹnu bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ise l’ụnu iri l’ishii l’ụkporo ise.

12“Ndu l’a-kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu nkewhe tsota ikfu Rúbẹnu bẹ bụ ikfu Símiyọnu. Onye bụ ishi l’ẹpa Símiyọnu bụ Shelumẹlu nwa Zurishadayi. 13Ọnu-ọgu ndu a gụru l’ikfu Símiyọnu bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ẹsaa l’ụnu ẹsato l’ụkporo ise.

14“Ndu ọdo, l’a-kpọbe nkewhe tsota whẹ bẹ bụ ikfu Gadu. Onye bụ ishi l’ẹpa Gadu bụ Ẹliyasafu nwa Diyuwẹlu. 15Ọnu-ọgu ndu a gụru l’ikfu Gadu bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ise l’ụnu iri l’ẹno l’ụkporo labọ l’iri.

16“Ikfu lile ono a họtaru tẹ whẹ l’ikfu Rúbẹnu kpọgbaru ụlo-ẹkwa l’itsutsu l’itsutsu bẹ dụkota ụkporo ụnu madzụ ugbo iri l’ẹsato l’ụnu iri l’ẹsato l’ụkporo iri l’ẹbo l’iri. Ọo whẹ bụ ndu nke ẹbo, l’a-palihuje ije tụgburu.

17“Nteke ono; eri Lívayi evuta Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono nọdu ndu ikfu ọwhua l’echi l’ije whẹ ono. Ọo lẹge whẹ kpọru ụlo-ẹkwa whẹ bụ gẹ whẹ l’e-gudeje palihu ije whẹ. Ikfu nọnu l’a-nọduje l’ọnodu, gbarụ whẹ nụ; pageeru ẹkwa-ọhubama whẹ.

Ikfu, l’a-kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu nkewhe laarụ ụzo ẹnyanwu-arịba

18“A -bya abya lẹ ndu ọwhu l’a-kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu nkewhe laarụ ụzo ẹnyanwu-arịba bẹ bụ ndu gba l’itsutsu ikfu Ífuremu. Whẹ l’a-kpọbe iya t’ọ gbakfuru l’ẹkwa-ọhubama ikfu nkewhe. Onye bụ ishi l’ẹpa Ífuremu bụ Elishama nwa Amihudu. 19Ọnu-ọgu ndu a gụru l’ikfu Ífuremu bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ise l’ụnu madzụ l’ụkporo ise.

20“Ndu l’a-kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu nkewhe tsota ikfu Ífuremu bẹ bụ ikfu Manáse. Onye bụ ishi l’ẹpa Manáse bụ Gamáliyelu nwa Pedazọ. 21Ọnu-ọgu ndu a gụru l’ikfu Manáse bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ẹno l’ụkporo iri.

22“Ndu ọdo, l’a-kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu nkewhe tsota whẹ bẹ bụ ndu ikfu nke Bénjaminu. Onye bụ ishi l’ẹpa Bénjaminu bụ Abidanu nwa Gidiyoni. 23Ọnu-ọgu ndu a gụru l’ikfu Bénjaminu bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ẹno l’ụnu ẹsato l’ụkporo iri.

24“Ikfu lile ono a họtaru tẹ whẹ l’ikfu Ífuremu kpọgbaru ụlo-ẹkwa ebubu l’itsutsu l’itsutsu bẹ dụkota ụkporo ụnu madzụ ugbo iri l’ẹto l’ụnu iri l’ụkporo ise. Ọo whẹ bụ ndu nke ẹto, l’a-palihuje ije tụgbua.

Ikfu, l’a-kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu nkewhe laarụ ụzo isheli

25“A -bya abya lẹ ndu ọwhu l’a-kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu nkewhe laarụ ụzo isheli bẹ bụ ndu gba l’itsutsu nke ikfu Danu. Whẹ l’a-kpọbe iya t’ọ gbakfuru ẹkwa-ọhubama ikfu nkewhe. Onye bụ ishi l’ẹpa Danu bụ Ahiyeza nwa Amishadayi. 26Ọnu-ọgu ndu a gụru l’ikfu Danu bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ẹsaa l’ụnu iri l’ishii l’ụkporo iri l’ise.

27“Ndu l’a-kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu nkewhe tsota ikfu Danu bẹ bụ ikfu Asha. Onye bụ ishi l’ẹpa Asha bụ Pagẹlu nwa Ọkuranu. 28Ọnu-ọgu ndu a gụru l’ikfu Asha bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ise l’ụnu ẹto l’ụkporo iri l’ise.

29“Ndu ọdo, l’a-kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu nkewhe tsota whẹ bẹ bụ ndu ikfu Náfutali. Onye bụ ishi l’ẹpa Náfutali bụ Ahira nwa Enanu. 30Ọnu-ọgu ndu a gụru l’ikfu Náfutali bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ishii l’ụnu iri l’ẹto l’ụkporo iri.

31“Ikfu lile ono, a họtaru tẹ whẹ l’ikfu Danu kpọgbaru ụlo-ẹkwa l’itsutsu l’itsutsu bẹ dụkota ụkporo ụnu madzụ ugbo iri lẹ tete l’ụnu iri l’ẹno. Ọo whẹ l’e-kpejeru azụ l’ije whẹ, pageeru ẹkwa-ọhubama whẹ.”

32Ndu ono bụ ndu Ízurẹlu, ẹgube e gude gụa whẹ ọgu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu. Iwhe bụ ndu nọ l’ẹka ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ, bụ ndu a gụru ọgu l’itsutsu l’itsutsu bẹ ọnu-ọgu whẹ l’owhu dụkota ụkporo ụnu madzụ ụkporo ugbo ẹto l’ụkporo ugbo iri l’ise l’ụnu ẹsato l’ụkporo ugbo iri l’ẹsaa l’ụmadzu iri. 33Ọle ikfu Lívayi bẹ l’aagụdua nteke l’aagụ ndu Ízurẹlu ọwhua, ọ bụkwanuru ẹgube ono bẹ Onye-Nwe-Ọha sụru Mósisu t’o mee ya.

34Tọ dụ iya bụ, ndu Ízurẹlu mekotagezhia iwhe lile Onye-Nwe-Ọha tụru Mósisu l’iwu. O noo ya, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ, ọ gbakfugeeru l’ẹkwa-ọhubama ikfu whẹ l’ẹhu l’ẹhu. O nokwawhọ gẹ whẹ l’eshije palihu ije whẹ tụgbua, ndu nọnu whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ mẹe ibe nna whẹ.

3

Eri Lívayi

1Ọ waa bụ ẹpa Érọnu yẹle Mósisu nteke ono Onye-Nwe-Ọha kfuru yeru Mósisu l’ugvu Sáyinayi: 2Ẹwha ụnwu Érọnu bẹ bụ Nedabu bụ iya bụ ọkpara iya ọwaa Abyihu mẹe Eliyéza mẹe Itama. 3O noo bụ ẹwha ụnwu Érọnu bụ ndu a wụru mmanụ l’ishi, mbụ ndu a họtaru dobe tẹ whẹ bụru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 4Ọle Nedabu yẹle Abyihu bẹ darụ gbaa nwụshihu l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha nkele whẹ gude ọku, l’adụa nsọ kpọoru Onye-Nwe-Ọha ngwo-ẹja ọku l’echi-ẹgu Sáyinayi. Whẹ nwụhuru whẹ te edobe akọ. Ọ bụru ọwhube Eliyéza yẹle Itama bẹ megeeru bụru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke nteke ono Érọnu, bụ nna whẹ nọkwadu ndzụ.

5Onye-Nwe-Ọha bya asụ Mósisu: 6“Chịta ikfu Lívayi je eye whẹ l’ẹka Érọnu bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, nke ọwhu whẹ l’a-nọ ejeru iya ozhi. 7Whẹ l’a-nọ ejeru Érọnu ozhi, ejeru ndu Ízurẹlu l’owhu ozhi lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko, mbụ lẹ whẹ l’a-nọ eje ozhi gbarụ whẹ nụ lẹ Mkpuumkpu-ẹkwa. 8Whẹ l’a-nọ eleta iwhe bụ arya, dụ lẹ Ụlo-ẹkwa ndzuko ono ẹnya, shi nno ejeru ndu Ízurẹlu ozhi gbarụ whẹ nụ lẹ Mkpuumkpu-ẹkwa. 9Tẹ gụbe Mósisu chịta ndu Lívayi l’owhu ye Érọnu yẹle ụnwu iya l’ẹka. A họtawaru whẹ gẹ whẹ ha l’echilabọ ndu Ízurẹlu l’owhu tẹ whẹ nọdu iya l’ẹka. 10Gụ atụa Érọnu mẹe ụnwu iya ẹka tẹ whẹ gbajẹ ẹja nụ Chileke. Iwhe bụ onye ọdo, jekuberu mgboro ụlo-nsọ ono bẹ l’ee-gbu egbu.”

11Onye-Nwe-Ọha byakwa asụ Mósisu ọdo sụ iya: 12“Sụa, mu shiwaa l’echilabọ ndu Ízurẹlu wota ndu Lívayi tẹ whẹ nọ-chia ẹnya iwhe bụ nwoke, vu ụzo waa ne iya ẹkpa-nwa lẹ Ízurẹlu. Ọo ya bụ l’ẹpa Lívayi bụ nkemu. 13O noo nkele iwhe bụ ọkpara lile bụ nkemu. Mbọku ono mu gbushiru ọkpara ndu Íjiputu bẹ mu wotaru iwhe bụ ọkpara ndu Ízurẹlu doberu onwomu, wata lẹ madzụ jeye l’anụmeworo. Whẹ bụ nkemu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha.”

Ọgu eri Lívayi ọgu

14Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu l’echi-ẹgu Sáyinayi sụ iya: 15“Gụa ikfu Lívayi ọgu, gụa whẹ l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu mẹe l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ. Ndu l’ịi-gụ bẹ bụ unwoke nọwaru ọnwa lanụ tụgbua.” 16Tọ dụ iya bụ, Mósisu bya agụa whẹ lẹge Onye-Nwe-Ọha kfuru.

17Ẹwha ụnwu Lívayi bụ: Geshọnu, Kohatu mẹe Merari. 18Ẹwha ụnwu Geshọnu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu bụ: Libyini mẹe Shimeyi. 19Ụnwu nke Kohatu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu bụ: Amụramu, Izuha, Hiburọnu mẹe Úziyẹlu. 20Ụnwu nke Merari l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu bụ: Mahuli mẹe Mushi. Ndu ono bụkota eri Lívayi ẹgube whẹ dụ-gee l’ibe nna whẹ.

21Ụnwu Geshọnu bụ whẹ nwụru ndu Libyini mẹe ndu Shimeyi. Ọ bụru ndu ono bụ eri Geshọnu. 22Ọnu-ọgu iwhe bụ unwoke, nọwaru ọnwa lanụ tụgbua l’eri Geshọnu bẹ dụ ụnu madzụ iri l’ẹsato l’ụkporo ugbo iri l’ise. 23Eri Geshọnu bụ whẹ l’a-kpọbeje ụlo-ẹkwa ebubu whẹ l’ụzo ẹnyanwu-arịba l’ẹka iya ọwhu larụ ụzo azụ mkpuumkpu-ẹkwa. 24Onye bụ ishi ndu ibe o-shi-l’eri Geshọnu bụ Ẹliyasafu nwa Layelu. 25Ozhi e yeru ụnwu Geshọnu ono l’ẹka tẹ whẹ jeje lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko bụ oleta mkpuumkpu-ẹkwa ẹnya yẹle ẹkwa, e kpuru iya l’eli mẹe oleta ẹkwa, e gude gebuta ọnu-abata Ụlo-ẹkwa-ndzuko ẹnya 26mẹe oleta ẹkwa, e gude gbobuta ọma ogboduwhu, ọwaa ẹkwa e gude gebuta ọnu mgbo ọma ogboduwhu ono, nọ-wheru mkpuumkpu-ẹkwa ono mẹe ẹnya-mgbẹja mgburumgburu mẹe oleta eri, e gude gebe ẹkwa ono, ọwaa iwhe bụ ozhi g’ozhi ha, gbarụ whẹ nụ.

27Ụnwu nke Kohatu bụ whẹ nwụru ndu Amụramu mẹe ndu Izuha mẹe ndu Hiburọnu mẹe ndu Úziyẹlu. Ọ bụru ndu ono bụ eri Kohatu. 28Ọnu-ọgu iwhe bụ unwoke, nọwaru ọnwa lanụ tụgbua l’eri Kohatu dụ ụkporo ụnu l’ụnu madzụ l’ụkporo iri. Ndu ono gẹ whẹ ha b’ọ dụ l’ẹka, mbụ ozhi, l’eeje eje l’ụlo-nsọ. 29Eri Kohatu bụ whẹ l’akpọbeje ụlo-ẹkwa ebubu whẹ l’ụzo ọhuda ẹka mkpuumkpu-ẹkwa Chileke dụ. 30Onye bụ ishi o-shi-l’eri Kohatu bụ Elízafanu nwa Úziyẹlu. 31Ozhi e yeru whẹ l’ẹka ejeje bụ oleta igbe-ọgbandzu Chileke ẹnya mẹe teburu mẹe iwhe l’aadọbeje oryọku mẹe ẹnya-mgbẹja mẹe arya, l’adụje l’ụlo-nsọ, ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’egudeje eje ozhi mẹe ẹkwa e gude gebuta Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ, ọwaa iwhe bụ ozhi ọdo gbarụ whẹ nụ. 32Onye ishi ndu bụ ishi, l’achị ikfu Lívayi l’owhu bụ Eliyéza nwa Érọnu, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. Ọo ya b’a họtaru t’ọ bụru onye ishi ndu l’eleta ụlo-nsọ.

33Ụnwu nke Merari bụ whẹ nwụru ndu Mahuli mẹe ndu Mushi. Ọ bụru ndu ono bụ eri Merari. 34Ọnu-ọgu iwhe bụ unwoke nọwaru ọnwa lanụ tụgbua l’eri Merari dụ ụnu madzụ iri l’ise l’ụkporo ugbo iri. 35Onye bụ ishi ndu ibe o-shi-l’eri Merari bụ Zuriyẹlu nwa Abyihelu. Eri Merari bụ whẹ l’akpọbeje ụlo-ẹkwa ebubu whẹ l’ụzo isheli ẹka mkpuumkpu-ẹkwa dụ. 36Ozhi e yeru ụnwu Merari l’ẹka bụ: oleta mgbo mkpuumkpu-ẹkwa ẹnya mẹe oshi, e swebushiru iya eswebushi mẹe itso iya mẹe ọkpa mgbo iya mẹe iwhe bụ ngwa, l’adụkotaje iya nụ, ọwaa ozhi lile ọdo gbarụ nke ejeje l’ọnodu ono. 37Ozhi ọdo e yeru whẹ l’ẹka nke ejeje bụ: oleta itso e gude kpọ-wheta ọma ogboduwhu ono mgburumgburu mẹe ọkpa iya mẹe abara, a kpọberu l’alị gude keta mkpuumkpu-ẹkwa ono kụa mẹe eri, e gude gebe ẹkwa iya.

38Ndu bụ whẹ l’a-kpọbeje ụlo-ẹkwa ebubu nkewhe t’o chebe iwhu lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko bụ iya bụ l’ụzo ẹnyanwu-awata mkpuumkpu-ẹkwa bẹ bụ Mósisu yẹle Érọnu mẹe ụnwu Érọnu. Ọo whẹ bẹ ozhi lile, l’eejeje eje l’ụlo-nsọ kwakọtaru l’ẹka. Whẹ l’ejechiru iya iwhe bụ ndu Ízurẹlu l’owhu. Onye ọdo, jekuberu mgboro ụlo-nsọ bẹ l’ee-gbu egbu. 39O noo ya, iwhe bụ ndu a gụru ọgu l’ikfu Lívayi, mbụ ndu ono Mósisu yẹle Érọnu gụru l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu lẹge Onye-Nwe-Ọha tọru whẹ ọkpa iya, mbụ unwoke, nọwaru ọnwa lanụ tụgbua bẹ kpakọru dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo labọ l’ụnu iri l’ise.

40Onye-Nwe-Ọha bya asụ Mósisu: “Gụa unwoke lile, bụ ọkpara l’alị Ízurẹlu l’owhu ọgu, mbụ unwoke, nọwaru ọnwa lanụ tụgbua, gụ edeshia ẹwha whẹ. 41Wofuta eri Lívayi doberu mụbe Onye-Nwe-Ọha l’ọnodu ọkpara l’alị Ízurẹlu l’owhu. Gụ ewota anụ, bụ iwhe-edobe ndu eri Lívayi dobe l’ọnodu anụ ivurụzo l’echilabọ anụ, bụ iwhe-edobe l’alị Ízurẹlu l’owhu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha.” 42Tọ dụ iya bụ, Mósisu gụa iwhe bụ ọkpara l’alị Ízurẹlu l’owhu ọgu ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha sụru t’o mee ya. 43Mkpakọ ọnu-ọgu ndu bụ ọkpara l’iwhe bụ unwoke l’alị Ízurẹlu l’owhu, mbụ unwoke nọwaru ọnwa lanụ tụgbua dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo labọ l’ụnu iri l’ise l’ụkporo ugbo iri l’ẹto l’ụmadzu iri l’ẹto. A gụru whẹ ọgu deshia ẹwha whẹ.

44Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 45“Wofuta eri Lívayi doberu mu l’ọnodu ọkpara l’alị Ízurẹlu l’owhu, gụ ewota anụ, bụ iwhe-edobe ndu eri Lívayi dobe l’ọnodu anụ ivurụzo l’anụ, bụ iwhe-edobe l’alị Ízurẹlu l’owhu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha. 46A -bya abya l’ụkporo ụmadzu ugbo iri l’ẹto l’ụmadzu iri l’ẹto whọ, ọnu-ọgu ndu ọkpara lẹ Ízurẹlu gude ghata ọnu-ọgu eri Lívayi, iwhe l’aa-kfụ gude gbata whẹ bẹ bụ: 47mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ shẹkelu ise. T’ẹrwa mkpọla-ọcha ono l’ẹhu l’ẹhu bụkwaru iwhe lanụ yẹle shẹkelu ụlo-nsọ. Ẹrwa shẹkelu ono bụ ụkporo gera. Aa-kfụ iya l’ishi onye l’ishi onye. 48Ọo Érọnu yẹle ụnwu iya bẹ l’ịi-nụ okpoga ono, l’ee-gude gbata ndu ono, ọnu-ọgu whẹ gude ghata ọnu-ọgu nke eri Lívayi.” 49Ọo ya bụ, Mósisu nakọo okpoga ono, l’ee-gude gbata ndu ono l’ẹka ndu ono, ọnu-ọgu whẹ gude ghata ọnu-ọgu ẹpa Lívayi ono. 50Iwhe Mósisu natakọtaru l’ẹka ndu bụ ọkpara l’alị Ízurẹlu bụ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụnu shẹkelu ugbo ẹto l’ụkporo shẹkelu ugbo ẹsato lẹ shẹkelu ise. Ẹrwa mkpọla-ọcha ono bẹ yẹle shẹkelu ụlo-nsọ bụ iwhe lanụ. 51Mósisu wota okpoga, l’ee-gude gbata ndu ono nụ Érọnu yẹle ụnwu iya ẹgube Onye-Nwe-Ọha tụru iyẹ ya l’iwu.

4

Ẹpa Kohatu

1Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu yẹle Érọnu sụ whẹ: 2“Unu gụa ụnwu Kohatu, bụ ndu shi l’ikfu Lívayi ọgu. Unu gụa whẹ l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu mẹe l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ. 3Ndu unu l’a-gụ bẹ bụ iwhe bụ unwoke, gbawarụ ụkporo awha l’awha iri jeye l’ụkporo awha ugbo labọ l’awha iri, mbụ ndu sụwaru oje ozhi lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko.

4“Ozhi, ụnwu Kohatu l’a-nọ eje lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko bụ oleta iwhe kakọta ọdu nsọ ẹnya. 5Ndu Ízurẹlu -byajẹ l’awhọta ụlo-ẹkwa ebubu whẹ tụgbua, Érọnu yẹle ụnwu iya abahụ l’ime Ụlo-ẹkwa-ndzuko je atọfuta ẹkwa, l’eegudeje gebuta Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ, gude iya kwechia igbe iwu. 6Ọo ya bụ, whẹ ewota akpọ umoro-ẹnyimu kwechita iya, gude ẹkwa, dụ urwukpu-urwukpu whụ-kpua ya l’eli, bya eworu mkpara, l’aakụbeje ẹka apa iya ye iya.

7“L’eli teburu ono, l’eedobeje buredi ono, l’adụje l’iwhu Onye-Nwe-Ọha bẹ l’ee-kwebeje ẹkwa dụ urwukpu-urwukpu, e wota efere tukobe iya l’eli mẹe agọ mẹe ọkwa mẹe omogo, ngwo-ẹja iwhe-angụngu l’adụje. A tukobekwa iya whọ buredi ọbu, l’adụje l’atatiwhu Chileke ntekenteke. 8Whẹ abya eworu ẹkwa uswe-uswe tụsaa l’eli iwhe lile ono, kwechita iya akpọ umoro-ẹnyimu, wota mkpara, l’aakụbeje ẹka apa iya ye iya.

9“Whẹ egude ẹkwa, dụ urwukpu-urwukpu kwechia iwhe l’aatukobeje oryọku, e gude anwụ ọku, gude iya kwechia oryọku l’onwiya mẹe iwhe l’apa oghu mẹe efere, l’aagụjeru ọku ye mẹe iwhe lile, l’eeyeje mmanụ, e gude anwụ ọku. 10Ọo ya bụ, whẹ egude akpọ umoro-ẹnyimu kwechita iwhe lile ono mẹe arya, dụ iya nụ woru dọbe l’eli iwhe l’aa-dọbeje iya gude apa iya.

11“A -bya abya l’ẹnya-mgbẹja ono, e meru lẹ mkpọla-ododo, whẹ l’a-tụsa iya ẹkwa, dụ urwukpu-urwukpu, kwechia ya akpọ umoro-ẹnyimu, woru mkpara, l’aakụbeje ẹka apa iya ye iya.

12“Whẹ ewotakota iwhe bụ arya, l’eegudeje eje ozhi l’ụlo-nsọ, gude ẹkwa, dụ urwukpu-urwukpu kekobe iya ọnu, bya ekwechita iya akpọ umoro-ẹnyimu woru iya tukobe l’eli iwhe l’aadọbeje iya gude apa iya.

13“A -bya l’ẹnya-mgbẹja ono, tẹ whẹ kpofu iya ntụ, dụ iya nụ tụsaa ya ẹkwa uswe-uswe l’eli. 14Ọo ya bụ, whẹ ewota iwhe bụ arya, l’eegudeje eje ozhi l’ẹnya-mgbẹja ono, tukobe l’eli ẹkwa uswe-uswe ono. Mbụ lẹ whẹ l’a-tukobe iya efere, l’aagụjeru ọku ye mẹe oleji mẹe eze agọ mẹe efere. Iwhe lile ono bẹ l’ee-kwechita akpọ umoro-ẹnyimu woru mkpara, l’aakụbeje ẹka apa iya ye iya.

15“Érọnu yẹle ụnwu iya -kwechishigelewhọ ụlo-nsọ ono mẹe arya, dụ iya nụ, nteke ono, ndu Ízurẹlu l’a-whọta ụlo-ẹkwa whẹ atụgburu, ọo ya bụ, ụnwu Kohatu abya evuta iwhe ono. Ọle t’ẹka whẹ be edenyikwa l’iwhe ono, dụ nsọ, nkele whẹ -denyi iya ẹka bẹ whẹ l’a-nwụshihu. Ọo ụnwu Kohatu l’e-vutaje iwhe ono, dụ lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko.

16“Eliyéza nwa Érọnu, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke b’ọ dụ l’ẹka, mbụ mmanụ, l’eegudeje anwụ ọku mẹe ụ̀nwù-isẹnsu, l’anọje eshi mkpọ mẹe ngwo-ẹja nri, l’eegwoje mbọkumboku mẹe mmanụ, l’aawụje l’ishi. Ọo ya l’eleta mkpuumkpu-ẹkwa Onye-Nwe-Ọha l’owhu mẹe iwhe lile, dụ iya nụ, mbụ ẹka dụ nsọ mẹe arya, dụ iya nụ.”

17Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu yẹle Érọnu: 18“Unu be ekwekwa t’ikfu ndu ẹnya-uwhu Kohatu chihu l’echilabọ ndu Lívayi. 19Ọ waa bụ iwhe unu l’e-meru whẹ nke ọwhu whẹ l’a-nọdu ndzụ tẹ whẹ ba anwụshihu mẹ whẹ jekube ẹka iwhe kakọta-ọdu-nsọ dụ ndọwa: T’ọ bụru Érọnu yẹle ụnwu iya l’a-bahụje l’ime ụlo-nsọ je akarụ onyenọnu ozhi ọwhu l’oo-je mẹe ivu, l’oo-vuta. 20Ọle t’ẹpa Kohatu ba abahụkwa je ole ẹnya l’iwhe dụ nsọ, mbụ-a m’ọo jashị iya ẹnya ajashị, ọdua bẹ whẹ l’a-nwụshihukwa.”

Ụnwu Geshọnu

21Onye-Nwe-Ọha bya asụ Mósisu: 22“Gụkwawho ụnwu Geshọnu ọgu. Gụa whẹ l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu mẹe l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ. 23Ndu l’ịi-gụ bụ iwhe bụ unwoke, gbawarụ ụkporo awha l’awha iri jeye l’ụkporo awha ugbo labọ l’awha iri, mbụ ndu sụwaru oje ozhi lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko.

24“Ọwaa iwhe l’a-bụ ozhi ẹpa Geshọnu ndọwa l’iwhe bụ ozhi, l’eeje eje yẹle ivu l’eevu evu l’ụlo-ẹkwa ndzuko: 25Ọo whẹ l’e-vuta ẹkwa, e gude mee mkpuumkpu-ẹkwa, vuta Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono, mẹe ẹkwa, e kpuru iya l’eli mẹe akpọ umoro-ẹnyimu, e kwekpuru iya mẹe ẹkwa, l’eegudeje gebuta ọnu ụlo-ẹkwa ndzuko 26mẹe ẹkwa, l’eegebutaje ọma ogboduwhu ono, nọ-wheru mkpuumkpu-ẹkwa ono mẹe ẹnya-mgbẹja ono mgburumgburu, ọwaa ẹkwa, l’eegebutaje ọnuzo mẹe eri, e gude gebe iya mẹe iwhe bụ ngwongwo, l’eegudeje eje ozhi, dụ iya nụ. Ọo ndu Geshọnu l’e-gude iwhe ono g’ọ ha mee iwhe gbarụ t’e gude iya mee. 27Iwhe bụ ozhi, ụnwu Geshọnu l’eje, mbụ ovu ivu, ọdua l’ọo oje ozhi ọdo, bẹ bụ Érọnu yẹle ụnwu iya l’e-goshi whẹ gẹ whẹ l’a-nọ eje iya. Ọo unu l’e-goshije whẹ ivu, gbarụ whẹ l’evuvu. 28O noo ozhi ndu ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu ụnwu Geshọnu l’a-nọ eje lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko ndono. Ọ bụru Itama nwa Érọnu, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’e-goshi whẹ gẹ whẹ l’e-shije eje ozhi ono.

Ụnwu Merari

29“A -bya abya l’ụnwu Merari; gụa whẹ ọgu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu mẹe l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ. 30Ndu l’ịi-gụ bụ iwhe bụ unwoke, gbawarụ ụkporo awha l’awha iri jeye l’ụkporo awha ugbo labọ l’awha iri, mbụ ndu sụwaru oje ozhi lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko. 31Ọ waa bụ iwhe gbarụ ụnwu Merari l’ememe nteke whẹ l’eje ozhi lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko. Whẹ l’e-vutaje mgbo mkpuumkpu-ẹkwa mẹe oshi, e swebushiru iya eswebushi mẹe itso mẹe ọkpa itso ono. 32Whẹ evutajekwawhọ itso, nọ-wheru ọma ogboduwhu mgburumgburu mẹe ọkpa itso ono mẹe abara, e gude keta mkpuumkpu ono mẹe eri iya mẹwaro arya, l’adụje lẹ mkpuumkpu ono g’ọ ha, ọwaa iwhe lile, e gude eje ụdu ozhi ono. Unu ketaru onyenọnu iwhe gbarụ iya l’evuvu. 33O noo bụ ozhi, o-shi-l’eri ụnwu Merari l’a-nọ eje lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko ndono. Ọ bụru Itama nwa Érọnu, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’e-goshi whẹ gẹ whẹ l’e-shije eje ozhi ono.”

Mkpakọ ọnu-ọgu ikfu Lívayi

34O noo ya, Mósisu yẹle Érọnu mẹe ndu ishi, l’achị Ízurẹlu bya agụkota ẹpa Kohatu ọgu. Whẹ gụru whẹ l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu mẹe l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ. 35Ndu whẹ gụru bẹ bụ iwhe bụ unwoke, gbawarụ ụkporo awha l’awha iri jeye l’ụkporo awha ugbo labọ l’awha iri, mbụ ndu sụwaru oje ozhi lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko. 36Ndu whẹ gụru l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu ụnwu Kohatu bẹ ọnu-ọgu whẹ dụ ụnu madzụ ugbo ishii l’ụkporo ugbo iri l’ẹsaa l’ụmadzu iri. 37O noo mkpakọ ọnu-ọgu iwhe bụ unwoke, shi l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu ụnwu Kohatu ndono, mbụ ndu jeru ozhi lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko, ndu Mósisu yẹle Érọnu gụru l’ụzo, Onye-Nwe-Ọha tọru Mósisu ọkpa iya.

38Ụnwu Geshọnu b’a gụkwaruwho ọgu l’ẹnya-uwhu whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ mẹe l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ. 39Iwhe bụ unwoke, gbawarụ ụkporo awha l’awha iri jeye l’ụkporo awha ugbo labọ l’awha iri, bụ ndu sụwaru oje ozhi lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko 40b’a gụru ọgu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu mẹe l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ. Ndu a gụtaru bẹ ọnu-ọgu whẹ dụ ụnu madzụ ugbo ishii l’ụkporo ugbo iri lẹ nnanụ l’ụmadzu iri. 41O noo mkpakọ ọnu-ọgu iwhe bụ unwoke, shi l’ẹnya-uwhu ụnwu Geshọnu, mbụ ndu jeru ozhi lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko, ndu Mósisu yẹle Érọnu gụru l’ụzo, Onye-Nwe-Ọha tọru ọkpa iya.

42O-shi-l’ẹpa ụnwu Merari b’a gụkwaruwho ọgu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu mẹe l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ. 43Iwhe bụ unwoke, gbawarụ ụkporo awha l’awha iri jeye l’ụkporo ugbo awha labọ l’awha iri, bụ ndu sụwaru oje ozhi lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko 44b’a gụru ọgu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu. Ndu a gụru bẹ ọnu-ọgu whẹ dụ ụnu madzụ ẹsato. 45O noo mkpakọ ọnu-ọgu iwhe bụ unwoke, shi l’ẹnya-uwhu ibe Merari; ndu Mósisu yẹle Érọnu gụru l’ụzo, Onye-Nwe-Ọha tọru Mósisu ọkpa iya.

46O noo ya, Mósisu yẹle Érọnu mẹe ndu ishi, l’achị Ízurẹlu bẹ gụru ndu ikfu Lívayi l’owhu ọgu. Whẹ gụru whẹ l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu mẹe l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ. 47Ndu whẹ gụru bẹ bụ iwhe bụ unwoke, gbawarụ ụkporo awha l’awha iri jeye l’ụkporo awha ugbo labọ l’awha iri, bụ ndu sụwaru oje ozhi lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko mẹe ovu ivu. 48Mkpakọ iwhe whẹ dụkota l’ọnu-ọgu bẹ bụ ụkporo ụnu l’ụnu madzụ l’ụkporo ugbo tete. 49Ndu nọnu l’ẹhu l’ẹhu b’e goshigeeru ozhi, whẹ l’a-nọ eje mẹe ivu, whẹ l’a-nọ evu l’ụzo, Onye-Nwe-Ọha tọru Mósisu ọkpa iya.

Tọ dụ iya bụ, a gụa whẹ ọgu l’ụzo, Onye-Nwe-Ọha tọru Mósisu ọkpa iya.

5

Odobe ẹka ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ nsọ

1Onye-Nwe-Ọha bya asụ Mósisu: 2“Kfuru ndu Ízurẹlu tẹ whẹ chịshia iwhe bụ ndu njọkirehu l’eme l’ẹka ono, whẹbe Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ ono, whẹ achịshia ndu iwhe l’alwashị l’ẹhu. Whẹ achịshikwaawho ndu denyiru ẹka l’odzu, shi nno merwua onwowhe. 3Unu chịfukota whẹ m’ọ bụ nwoke m’ọ bụ nwanyị. Unu chịshia whẹ l’ẹka ono, unu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu unu tẹ whẹ be emerwu iya, mbụ l’ẹka ono, mu bu l’echilabọ whẹ ono.” 4Ndu Ízurẹlu mee ya ẹgube ono; bya achịshikota ndu ono l’ẹka ono, whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ ono. Ọ bụru ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha kfuru iya Mósisu bẹ whẹ meru iya.

Nke ọkfu ụgwo iwhe e mebyiru

5Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 6“Kfuru ndu Ízurẹlu sụ whẹ lẹ nteke madzụ, mbụ nwoke, ọdua l’ọo nwanyị mejeru ibe iya iwhe dụ ẹji ẹgube ono, ndiwhe l’emeje, shi nno meswee Onye-Nwe-Ọha, bẹ ikpe nmaakwarụ onye ọbu. 7Onye ọbu l’e-kfufuta iwhe dụ ẹji ono o meru, ya akfụ-dzua ụgwo ejo-iwhe ono, o meru g’ọ ha, yekwa iya whọ ụzo lanụ l’ụzo ise l’oke-iwhe iya nụ onye ọbu, o mesweru. 8Nteke bụkwanu l’onye ọbu, e mesweru te enwedu abụbu, bụ onye l’aa-kfụ ụgwo iwhe ono, ọo ya bụ, ụgwo ono alaaru Onye-Nwe-Ọha. Onye l’aa-kfụ iya nụ bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, a kpụru ebyila yeru iye ya t’o gbua gude kpeshia okfu ono. 9Iwhe lile, bụ iwhe ndu Ízurẹlu doberu nsọ tẹ whẹ nụ Onye-Nwe-Ọha, bụ iwhe whẹ wotaru bya anụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bụkota onye ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono nwe iya. 10Iwhe onye doberu nsọ tẹ ya nụ Chileke bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ nwe iya nụ, mbụ l’iwhe onye nụru onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ bụ onye ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono bẹ nwe iya nụ.”

Nke nwanyị, ji iya l’ele ẹnya ogori

11Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya asụ Mósisu: 12“Kfuru ndu Ízurẹlu sụ whẹ agha: Ọ -bụru lẹ nwoke bẹ nyee ya l’akpa korikori, ji iya te egudehe ire iya ẹka, 13mbụ l’ọ -bụru lẹ nwanyị l’ejeje yẹle nwoke ọdo azẹe, shi nno merwua onwiya, ji iya ta ama, t’e gudepyabe iya l’ẹka nteke l’oome iya, t’ọ dụ onye gbarụ ẹka-ebe iya, nkele e te egudepyabedu iya nteke l’oome ụdu iwhe dụ nno. 14Ọ -bụru lẹ nwoke ono bẹ nọnyaaru, o koderu nyee ya ono okoowhoo, lede iya ẹnya onye merwuru onwiya nteke nyee ya ono merwuru onwiya ọbu eviya, ọ dụa l’a nọnyaaru, o koderu nyee ya ono okoowhoo, lede iya ẹnya onye merwuru onwiya l’ẹbe o merwu onwiya. 15Ọo ya bụ, nwoke ono eduta nyee ya ono jekfushia onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. Ya egude ụzo-lanụ-l’ụzo-iri efere nkwẹka ụturutuu-witi, l’ee-gude gwoo ẹja l’ishi nyee ya ono. T’ọ bọ wụkwa mmanụ l’ụturutuu-balị ono, e jee eye iya ụ̀nwù-isẹnsu, o noo nkele ọo ngwo-ẹja nri, e gworu l’okowhoo, mbụ ngwo-ẹja, e gude anyata ejo-iwhe.

16“Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono l’e-dulitaru nwanyị ono ntse kfụbe iya l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha. 17Ọo ya bụ, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono ekuta mini, e doberu nsọ l’ite, a kpụru l’ụrwa, kpota ivovonyi, shi lẹ mkpuumkpu-ẹkwa wụru ye lẹ mini ono. 18Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono -kfụbelewho nwanyị ono l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha, ya atọfu iya iwhe o ke l’ishi, pata ngwo-ẹja nri ono, e gude anyata ejo-iwhe ono nụ iya t’ọ parụ l’ẹka, mbụ ngwo-ẹja nri ono, e gworu l’okowhoo. Ọwhube onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono l’onwiya aparụ mgbilu mini ono, l’emeje tẹ madzụ bụru onye vu ejo-ọnu. 19Nteke ono onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono anụ iya nte t’o ria sụ: ‘Ọ -bụru l’ọ tọ dụdu nwoke ọdo, gụ l’iya zẹbuwaa, tịi kpa korikori, shiwaa nno merwua onwoghu l’ẹka nwoke ọdo, l’ẹte abụa ji ghu, tẹ mgbilu mini-a, l’emeje tẹ madzụ bụru onye vu ejo-ọnu ba adụkwa iwhe l’oo-me ghu. 20Nteke bụ l’ị nọ l’ẹka ji ghu, l’ịikpa korikori, gụ lẹ nwoke ọdo zẹbuwaa, i shiwaa nno merwua onwoghu, 21tẹ Onye-Nwe-Ọha mekwaa t’ẹkpa-nwa chihu ghu, mbụ t’ị ba atụ nwa l’iwhu ụtakfu, gụ abụru onye l’aa-kpọ l’iwhu, bya abụru onye l’anma l’ejo ẹtu l’ibe unu.’ O noo nteke onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono l’a-pẹ nwanyị ono nte ono t’o ria gude tụa onwiya ọnu. 22Tẹ mgbilu mini-a, l’emeje tẹ madzụ bụru onye vu ejo-ọnu-a bahụ ghu l’ẹwho ndụge ẹkpa-nwa echihu ghu, gụ eje aatụ nwa l’iwhu ụtakfu.”

Nteke ono, nwanyị ono asụ: “O noo g’ọ dụ, t’ọ dụ nno.”

23“Ọo ya bụ, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono abya edekota ejo-ọnu ono, ọ tụru onwiya l’ẹkwo bya asaa ya asasa sarụ ye lẹ mgbilu mini ono. 24Nteke ono, ya eworu mgbilu mini ono nụ nwanyị ono t’ọ ngụa. Ọ -ngụle iya whọ bẹ mgbilu mini ono l’a-bahụ nwanyị ono l’ẹwho wokfuta iya ejo ụkpazhi-ọnwu-ọnu. 25Nteke ono, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono anata nwanyị ono ngwo-ẹja nri ono, e gworu l’okowhoo ono, ọ pa l’ẹka maa ya amama l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha, je edobe l’ẹnya-mgbẹja. 26Ọo ya bụ, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono ahajia ngwo-ẹja nri ono ẹka, kpọo ya ọku l’ẹnya-mgbẹja ono. Ngwo-ẹja ono l’a-bụ ngwo-ẹja, e gude anyata ejo-iwhe ono. O -megelewho nno, ya anụ nwanyị ono mini ono t’ọ ngụa. 27Ọ -bụrua woo l’o merwuru onwiya, mbụ l’ọ bụ onye ji iya l’ẹte egudee ire iya ẹka, nteke a nụleru iya whọ mini ono ọ ngụa, ọ bahụ iya l’ẹwho bẹ l’oo-wokfuta iya ejo ụkpazhi-ọnwu-ọnu. Oo-me t’ẹkpa-nwa iya chihu mẹe t’ọ bọ tụ nwa l’iwhu ụtakfu; tẹmenu a kpọ iya l’iwhu l’ibe whẹ. 28Nteke bụ woo l’o to merwudu onwiya, ọ bụru-a l’ẹka iya dụ ọcha bẹ l’ọoto dụdu iwhe bya l’e-me iya nụ, ya anwụshi ụnwegirima.

29“O noo iwu, a tụru l’ishi nwanyị, ji iya l’ekoru okoowhoo, mbụ nwanyị, nọ l’ẹka ji iya akpa korikori, emerwushi onwiya, 30ọ dụa l’a nọnyaaru nwoke koderu nyee ya okoowhoo, lede iya ejo ẹnya. T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke kfụbe nwanyị ọbu l’iwhu Onye-Nwe-Ọha mekotagezhia ya iwhe lile ono, a tụru l’iwu. 31Nwoke ono l’onwiya ta adụkwa ejo-iwhe, l’a-tukoru iya l’ishi. Ọo nwanyị ono l’e-vuru ejo-iwhe, o metaru.”

6

Nke onye doberu Onye-Nwe-Ọha onwiya nsọ

1Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 2“Kfuru yeru ndu Ízurẹlu sụ whẹ agha: O -nweru nwoke ọdua l’ọo nwanyị kweru ụkwa, dụ iche sụ l’iya l’a-dụru Onye-Nwe-Ọha nsọ, mbụ l’iya l’e-dobe onwiya t’iya bụru onye gbarụ iche l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ, 3t’onye ọbu ba angụjekwa mmẹe m’ọ bụ iwhe-angụngu ọdo l’eme l’ẹnya. T’onye ọbu ba angụjekwa mmẹe l’anwụ ọnu, shi lẹ vayịnu m’ọ bụ iwhe-angụngu ọdo l’eme l’ẹnya. T’ọ bọ ngụjekwa mini akpụru vayịnu, ya eje erije akpụru vayịnu oyii mẹe nke ọkponku. 4T’o bo rijekwa iwhe shi lẹ vayịnu m’ọ bụ akpụru vayịnu ọbu l’onwiya m’ọ bụ ẹgbo vayịnu ọbu jeye ya anọ-gee bụru onye dụru Onye-Nwe-Ọha nsọ.

5“Akwọ ta abyadụ l’e-rwu iya l’ishi jeye ya anọ-gee bụru onye doberu onwiya iche. Ọo-dụlewho nsọ lẹge ọ dụ iya jeye oge ono, o doberu onwiya iche ono l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ edzua. Ya ahaa t’ẹgbushi iya rwuchia erwuchi ha wugala wugala. 6Ọ tọ byadụ l’e-jekube mgboro ẹka odzu dụ jeye ya anọ-gee bụru onye doberu onwiya iche l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ. 7Mbụ, o beru ọ -bụru l’ọo nna iya nwụhuru, ọdua l’ọo ne iya nwụhuru, ọdua l’ọo nwune iya nwoke nwụhuru m’ọ bụ nwune iya nwanyị bẹ nwụhuru, o too kwobedu iswi iya jekube odzu iya ntse, shi nno merwua onwiya. Nkele ọo ishi bẹ l’ee-gude marụ l’o doberu onwiya nsọ l’ẹka Chileke nọ. 8Jeye ya anọ-gee bụru onye dụ iche ono b’ọ bụ onye dụ nsọ l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ.

9“O -nweru onye gbakwohuru nwụhu lẹ mgboro ẹka ọ nọ, o shi nno merwua ẹgbushi ono, o doberu nsọ, o rwulewho abalị ẹsaa, ya erwushia ẹgbushi ono, shi nno tụrwua mmerwu ono. 10O rwua l’abalị nke ẹsato, ya ewota ndo labọ, ọdua ya ewota ụnwu kparakụ labọ wojeru onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’ọnu Ụlo-ẹkwa-ndzuko. 11Ọo ya bụ, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono ewota nnanụ gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, ya ewota nnanụ ọwhua gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku gude kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji ono, o meru, iswi l’ọ nọdu l’ẹka madzụ nwụhuru anwụhu. Ọ bụru mbọku onookwawho bẹ l’oo-me t’ishi iya dụ-whu nsọ azụ. 12Oo-dobe onwiya iche l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ jeye ya anọ-gezhia bụru onye dụ iche. Ya ewota ịgogolo, gbarụ awha nụ t’e gude gbaa ẹja ikpe-anmanma. Oge ọwhu, ọ nọhawaru bẹ l’ẹte agụduru eye iya, o noo nkele o merwuru onwiya nteke ono, o shi dobe onwiya nsọ.

13“Ọ waa iwu, dụru onye doberu onwiya iche l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ ndọwa mẹ nteke o doberu onwiya iche ono dzulewho. Ee-duru iya bya l’ọnu Ụlo-ẹkwa-ndzuko. 14Ya anọdu l’ẹka ono woru iwhe l’ọo-nụ Onye-Nwe-Ọha nụ iya. Ọo-nụ iya ịgogolo, gbarụ awha, l’ẹte enwe ẹka ọrwu dụ iya l’ẹhu, l’ee-gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku; ya anụ nwada atụru, gbarụ awha, l’ẹte enwee ẹka ọrwu dụ iya l’ẹhu, l’ee-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji; ya anụ ebyila, l’ẹte enwee ẹka ọrwu dụ iya l’ẹhu, l’ee-gude gbaa ẹja ẹhu-guu. 15Iwhe ọdo, l’oo-yefua ya bụ nkata buredi, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi mẹe akara, e meru lẹ witi, e gweru egwegwe gwọkobe iya mmanụ mẹe ẹcha-mbeke, a wụru mmanụ l’eli mẹe ngwo-ẹja nri yẹle ngwo-ẹja mmẹe, l’etsoje iya nụ.

16“Iwhe ono g’ọ ha bẹ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’a-nụkota Onye-Nwe-Ọha. Ya agbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji ono mẹe ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono. 17Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono abya anụ Onye-Nwe-Ọha nkata buredi ono, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi, gbua ebyila whọ gude gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja ẹhu-guu; ya eyekobekwa iya whọ ngwo-ẹja nri yẹle ngwo-ẹja mmẹe, l’etsoje iya nụ. 18Ọ bụru l’ọnu Ụlo-ẹkwa-ndzuko bẹ onye ono, dụru Onye-Nwe-Ọha nsọ ono l’a-nọdu rwushia ẹgbushi ono, o doberu nsọ. Ya ekpota ẹgbushi ono chịru ye l’ọku, e gude akpọ anụ ngwo-ẹja ẹhu-guu whọ ọku.

19“Onye ono, dụru Onye-Nwe-Ọha nsọ ono -rwushigelewho ẹgbushi ono, o doberu nsọ; ọo ya bụ; onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke eworu ẹka ebyila ono, e shiru eshi dẹe ya l’ẹka t’ọ parụ mẹe akara lanụ, l’eete eyee iwhe lekoje buredi, shi lẹ nkata whọ mẹe ẹcha-mbeke lanụ, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi. 20Nteke ono, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono abya amaa ya amama l’iwhu Onye-Nwe-Ọha t’ọ bụru ngwo-ẹja amama. Iwhe ono g’ọ ha bẹ dụkotakwa nsọ, ọ bụru onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ nwe iya nụ yẹle ǹdụ́ ebyila ono, a marụ amama mẹe ụtakfu iya ono, a nụru Onye-Nwe-Ọha. E megee ya nno bẹ onye ono, dụru Onye-Nwe-Ọha nsọ ono nweru ike ya angụa mmẹe.

21“O noo bụ iwu dụru onye doberu onwiya nsọ l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ ndono bụ iya bụ onye kweru ụkwa lẹ ya l’e-dobe onwiya nsọ l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ mẹe iwhe l’ọo-nụje Onye-Nwe-Ọha nteke oge iya dzuleruwho, t’a gụfukwa iya iwhe ọdo, l’ọo-nụ lẹge ẹka iya beru. Ọle o medzufutaje iwhe o kweru ụkwa iya ẹgube iwu onye dụru Onye-Nwe-Ọha nsọ dụ dụ.”

Gẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’e-shije agọ ọnu-ọma anụ ndu Ízurẹlu

22Onye-Nwe-Ọha bya asụ Mósisu: 23“Kfuru Érọnu yẹle ụnwu iya sụ whẹ l’ọ waa bụ gẹ whẹ l’e-shije agọru ndu Ízurẹlu ọnu-ọma ndọwa: Gẹ l’ii-kfuru whẹ tẹ whẹ kfuje iya bụ:

24“Tẹ Onye-Nwe-Ọha gọru

ọnu-ọma nụ unu, ya echekwaa unu.

25Tẹ Onye-Nwe-Ọha mee t’atatiwhu iya

nwujeeru unu, ya emejeeru unu eze-iwhe-ọma.

26Tẹ Onye-Nwe-Ọha cheberu unu iwhu,

ya emee t’unu buru guu.

27“O noo gẹ whẹ l’e-shi dobe ẹwha mu l’ẹka ndu Ízurẹlu nọ ndụge mu agọoru whẹ ọnu-ọma.”

7

Odobe Mkpuumkpu-ẹkwa Onye-Nwe-Ọha nsọ

1Tọ dụ iya bụ, Mósisu gvubegelewho mkpuumkpu-ẹkwa, ọ wụa ya mmanụ bya edobe iya nsọ, dobekwawho iwhe bụ arya mkpuumkpu-ẹkwa ono g’ọ ha nsọ. O nokwawho g’ọ wụru mmanụ l’ẹnya-mgbẹja dobe iya nsọ, bya edobekwawho iwhe bụ arya ẹnya-mgbẹja ono g’ọ ha nsọ. 2Ọo ya bụ, ndu ishi ndu Ízurẹlu, bụ ndu bụ-gee ishi l’ibe nna whẹ, mbụ ndu bụ ishi l’ikfu g’ikfu ha, bụ iya bụ ndu ishi ono, yeru ẹka a gụa ndu Ízurẹlu ọgu; bya eworu iwhe nụ. 3Iwhe whẹ nụru Onye-Nwe-Ọha bẹ bụ ọgba-kperekpere ishii, e kpuchiru iwhe mẹe oke-eswi iri l’ẹbo. Ndu ishi ono bẹ nụru oke-eswi nnanụ nnanụ l’ẹhu l’ẹhu. Whẹ dụ ẹbo-ẹbo nụ ọgba-kperekpere lanụ. O noo iwhe whẹ wotaru bya anụ l’iwhu mkpuumkpu-ẹkwa ndono.

4Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 5“Nata whẹ iwhe lile ono, whẹ nụru nke ọwhu l’ee-gude iya eje ozhi lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko. Gụ eworu iya nụ ndu ikfu Lívayi. Onyenọnu bẹ l’ịi-nụ lẹge ozhi iya gbarụ.”

6Ọo ya bụ, Mósisu bya ewota ọgba-kperekpere ono mẹe oke-eswi ono nụ ndu ikfu Lívayi. 7Ẹpa Geshọnu b’ọ nụru ọgba-kperekpere labọ mẹe oke-eswi ẹno tẹ whẹ gude jeje ozhi, gbarụ whẹ nụ. 8Ọ nụ ẹpa Merari ọgba-kperekpere ẹno mẹe oke-eswi ẹsato tẹ whẹ gude jeje ozhi, gbarụ whẹ nụ. Ndu ono gẹ whẹ ha bẹ nọkota l’ẹka Itama nwa Érọnu, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke eje ozhi whẹ. 9Obenu l’ẹpa Kohatu bẹ l’adụdua ọwhu ọ nụru whẹ nkele ọo whẹbedua b’ọ dụ l’ẹka, mbụ oleta iwhe dụ nsọ ẹnya bụ iya bụ ovu iwhe dụ nsọ l’ukuvu.

10Mbọku, a wụru mmanụ l’ẹnya-mgbẹja Chileke t’e gude woru iya ye Chileke l’ẹka bẹ ndu ishi ono, l’achị Ízurẹlu wotageeru iwhe bya anụ l’ẹnya-mgbẹja ono. 11Onye-Nwe-Ọha bya asụ Mósisu: “Mbọku, fụtaru nụ bẹ onye ishi lanụ, l’e-wotaje iwhe nkiya bya anụ t’e gude ye ẹnya-mgbẹja ono l’ẹka Chileke.”

12Onye wotaru iwhe nkiya bya anụ lẹ mbọku nke mbụ bẹ bụ Nahụshonu nwa Amínadabu, bụ onye ishi, l’achị ikfu Juda. 13Iwhe ọ nụru bẹ bụ: efere lanụ, e meru lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ shẹkelu ụkporo ugbo ishii lẹ shẹkelu iri, bya anụkwawho ọkwa lanụ, e meru lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ shẹkelu ụkporo ugbo ẹto lẹ shẹkelu iri. Ẹrwa mkpọla-ọcha ono bẹ yẹle shẹkelu ụlo-nsọ bụ iwhe lanụ. Ọwhunonu b’e yejishikotaru eyejishi lẹ witi, e gweru egwegwe gwọkobe iya mmanụ, t’e gude gwoo ngwo-ẹja nri. 14Iwhe ọdo, ọ nụru bẹ bụ ite lanụ, e meru lẹ mkpọla-ododo iri, iwhe jiru iya nụ bụ ụ̀nwù isẹnsu; 15bya anụ nwa oke-eswi lanụ mẹe ebyila lanụ mẹe ịgogolo lanụ, gbarụ awha, l’ee-gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, 16ọwaa mkpi lanụ, l’ee-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, 17mẹe oke-eswi labọ mẹe ebyila ise mẹe mkpi ise mẹe ịgogolo ise, gbageeru awha, l’ee-gbushi gude gbaa ẹja ẹhu-guu. O noo bụ iwhe Nahụshonu nwa Amínadabu wotaru bya anụ ndono.

18A bya abya lẹ mbọku nke ẹbo, Netanẹlu nwa Zúwa, bụ onye ishi, l’achị ikfu Ísaka wota iwhe nkiya bya anụ. 19Iwhe ọ nụru bẹ bụ: efere lanụ, e meru lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu ugbo ishii lẹ shẹkelu iri, bya anụkwawho ọkwa lanụ, e meru lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu ugbo ẹto lẹ shẹkelu iri. Ẹrwa mkpọla-ọcha ono bẹ yẹle shẹkelu ụlo-nsọ bụ iwhe lanụ. Ọwhunonu b’e yejishikotaru eyejishi lẹ witi e gweru egwe, gwọkobe iya mmanụ, t’e gude gwoo ngwo-ẹja nri. 20Iwhe ọdo, ọ nụru bẹ bụ ite lanụ, e meru lẹ mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ shẹkelu iri, iwhe jiru iya nụ bụ ụ̀nwù isẹnsu, 21bya anụ nwa oke-eswi lanụ mẹe ebyila lanụ mẹe ịgogolo lanụ, gbarụ awha, l’ee-gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, 22ọwaa mkpi lanụ, l’ee-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, 23mẹe oke-eswi labọ mẹe ebyila ise mẹe mkpi ise mẹe ịgogolo ise, gbageeru awha, l’ee-gbushi gbaa ẹja ẹhu-guu. O noo iwhe Netanẹlu nwa Zúwa wotaru bya anụ ndono.

24A bya abya lẹ mbọku nke ẹto, Eliyabu nwa Helọnu, bụ onye ishi, l’achị ikfu Zébulọnu wota iwhe nkiya bya anụ. 25Iwhe ọ nụru bẹ bụ: efere lanụ, e meru lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu ugbo ishii lẹ shẹkelu iri, bya anụkwawho ọkwa lanụ, e meru lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo ugbo ẹto lẹ shẹkelu iri. Ẹrwa mkpọla-ọcha ono bẹ yẹle shẹkelu ụlo-nsọ bụ iwhe lanụ. Ọwhunonu b’e yejishikotaru eyejishi lẹ witi, e gweru egwegwe gwọkobe iya mmanụ, t’e gude gwoo ngwo-ẹja nri. 26Iwhe ọdo, ọ nụru bẹ bụ ite lanụ, e meru lẹ mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ shẹkelu iri, iwhe jiru iya nụ bụ ụ̀nwù isẹnsu, 27bya anụ nwa oke-eswi lanụ mẹe ebyila lanụ mẹe ịgogolo lanụ, gbarụ awha, l’ee-gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, 28ọwaa mkpi lanụ, l’ee-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, 29mẹe oke-eswi labọ mẹe ebyila ise mẹe mkpi ise mẹe ịgogolo ise, gbageeru awha, l’ee-gbushi gude gbaa ẹja ẹhu-guu. O noo bụ iwhe Eliyabu nwa Helọnu wotaru bya anụ ndono.

30A bya abya lẹ mbọku nke ẹno, Elizuru nwa Shediyọ, bụ onye ishi, l’achị ikfu Rúbẹnu wota iwhe nkiya bya anụ. 31Iwhe ọ nụru bẹ bụ: efere lanụ, e meru lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu ugbo ishii lẹ shẹkelu iri, bya anụkwawho ọkwa lanụ, e meru lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo ugbo ẹto lẹ shẹkelu iri. Ẹrwa mkpọla-ọcha ono bẹ yẹle shẹkelu ụlo-nsọ bụ iwhe lanụ. Ọwhunonu b’e yejishikotaru eyejishi lẹ witi, e gweru egwegwe gwọkobe iya mmanụ, t’e gude gwoo ngwo-ẹja nri. 32Iwhe ọdo, ọ nụru bẹ bụ ite lanụ, e meru lẹ mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ shẹkelu iri; iwhe jiru iya nụ bụ ụ̀nwù isẹnsu, 33bya anụ nwa oke-eswi lanụ mẹe ebyila lanụ mẹe ịgogolo lanụ, gbarụ awha, l’ee-gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku; 34ọwaa mkpi lanụ, l’ee-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, 35mẹe oke-eswi labọ mẹe ebyila ise mẹe mkpi ise mẹe ịgogolo ise, gbageeru awha, l’ee-gbushi gude gbaa ẹja ẹhu-guu. O noo bụ iwhe Elizuru nwa Shediyọ wotaru bya anụ ndono.

36A bya abya lẹ mbọku nke ise, Shelumẹlu nwa Zurishadayi, bụ onye ishi, l’achị ikfu Símiyọnu wota iwhe nkiya bya anụ. 37Iwhe ọ nụru bẹ bụ: efere lanụ, e meru lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu ugbo ishii lẹ shẹkelu iri, bya anụkwawho ọkwa lanụ, e meru lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu ugbo ẹto lẹ shẹkelu iri. Ẹrwa mkpọla-ọcha ono bẹ yẹle shẹkelu ụlo-nsọ bụ iwhe lanụ. Ọwhunonu b’e yejishikotaru eyejishi lẹ witi, e gweru egwegwe gwọkobe iya mmanụ, t’e gude gwoo ngwo-ẹja nri. 38Iwhe ọdo, ọ nụru bẹ bụ ite lanụ, e meru lẹ mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ shẹkelu iri, iwhe jiru iya nụ bụ ụ̀nwù isẹnsu, 39bya anụ nwa oke-eswi lanụ mẹe ebyila lanụ mẹe ịgogolo lanụ, gbarụ awha, l’ee-gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, 40ọwaa mkpi lanụ, l’ee-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji 41mẹe oke-eswi labọ mẹe ebyila ise mẹe mkpi ise mẹe ịgogolo ise, gbageeru awha, l’ee-gbushi gude gbaa ẹja ẹhu-guu. O noo bụ iwhe Shelumẹlu nwa Zurishadayi wotaru bya anụ ndono.

42A bya abya lẹ mbọku nke ishii, Ẹliyasafu nwa Diyuwẹlu, bụ onye ishi, l’achị ikfu Gadu wota iwhe nkiya bya anụ. 43Iwhe ọ nụru bẹ bụ: efere lanụ, e meru lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya ụkporo shẹkelu ugbo ishii lẹ shẹkelu iri, bya anụkwawho ọkwa lanụ, e meru lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu ugbo ẹto lẹ shẹkelu iri. Ẹrwa mkpọla-ọcha ono bẹ yẹle shẹkelu ụlo-nsọ bụ iwhe lanụ. Ọwhunonu b’e yejishikotaru eyejishi lẹ witi, e gweru egwegwe, gwọkobe iya mmanụ, t’e gude gwoo ngwo-ẹja nri. 44Iwhe ọdo, ọ nụru bẹ bụ ite lanụ, e meru lẹ mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ shẹkelu iri, iwhe jiru iya nụ bụ ụ̀nwù isẹnsu, 45bya anụ nwa oke-eswi lanụ mẹe ebyila lanụ mẹe ịgogolo lanụ, gbarụ awha, l’ee-gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, 46ọwaa mkpi lanụ, l’ee-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, 47mẹe oke-eswi labọ mẹe ebyila ise mẹe mkpi ise mẹe ịgogolo ise, gbageeru awha, l’ee-gbushi gude gbaa ẹja ẹhu-guu. O noo bụ iwhe Ẹliyasafu nwa Diyuwẹlu wotaru bya anụ ndono.

48A bya abya lẹ mbọku nke ẹsaa, Elishama nwa Amihudu, bụ onye ishi, l’achị ikfu Ífuremu wota iwhe nkiya bya anụ. 49Iwhe ọ nụru bẹ bụ: efere lanụ, e meru lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu ugbo ishii lẹ shẹkelu iri, bya anụkwawho ọkwa lanụ, e meru lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu ugbo ẹto lẹ shẹkelu iri. Ẹrwa mkpọla-ọcha ono bẹ yẹle shẹkelu ụlo-nsọ bụ iwhe lanụ. Ọwhunonu b’e yejishikotaru eyejishi lẹ witi, e gweru egwegwe, gwọkobe iya mmanụ, t’e gude gwoo ngwo-ẹja nri. 50Iwhe ọdo, ọ nụru bẹ bụ ite lanụ, e meru lẹ mkpọla-ododo, ẹrwa iya shẹkelu iri; iwhe jiru iya nụ bụ ụ̀nwù isẹnsu, 51bya anụ nwa oke-eswi lanụ mẹe ebyila lanụ mẹe ịgogolo lanụ, gbarụ awha, l’ee-gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, 52ọwaa mkpi lanụ, l’ee-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, 53mẹe oke-eswi labọ mẹe ebyila ise mẹe mkpi ise, ịgogolo ise, gbageeru awha, l’ee-gbushi gude gbaa ẹja ẹhu-guu. O noo bụ iwhe Elishama nwa Amihudu wotaru bya anụ ndono.

54A bya abya lẹ mbọku nke ẹsato, Gamáliyelu nwa Pedazọ, bụ onye ishi, l’achị ikfu Manáse wota iwhe nkiya bya anụ. 55Iwhe ọ nụru bẹ bụ: efere lanụ, e meru lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu ugbo ishii lẹ shẹkelu iri, bya anụkwawho ọkwa lanụ, e meru lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu ugbo ẹto lẹ shẹkelu iri. Ẹrwa mkpọla-ọcha ono bẹ yẹle shẹkelu ụlo-nsọ bụ iwhe lanụ. Ọwhunonu b’e yejishikotaru eyejishi lẹ witi, e gweru egwegwe, gwọkobe iya mmanụ, t’e gude gwoo ngwo-ẹja nri. 56Iwhe ọdo, ọ nụru bẹ bụ ite lanụ, e meru lẹ mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ shẹkelu iri; iwhe jiru iya nụ bụ ụ̀nwù isẹnsu, 57bya anụ nwa oke-eswi lanụ mẹe ebyila lanụ mẹe ịgogolo lanụ, gbarụ awha, l’ee-gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, 58ọwaa mkpi lanụ, l’ee-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, 59mẹe oke-eswi labọ mẹe ebyila ise, mẹe mkpi ise mẹe ịgogolo ise, gbageeru awha, l’ee-gbushi gude gbaa ẹja ẹhu-guu. O noo bụ iwhe Gamáliyelu nwa Pedazọ wotaru bya anụ ndono.

60A bya abya lẹ mbọku nke tete, Abidanu nwa Gidiyoni, bụ onye ishi, l’achị ikfu Bénjaminu wota iwhe nkiya bya anụ. 61Iwhe ọ nụru bẹ bụ: efere lanụ, e meru lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu ugbo ishii lẹ shẹkelu iri, bya anụkwawho ọkwa lanụ, e meru lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya ụkporo shẹkelu ugbo ẹto lẹ shẹkelu iri. Ẹrwa mkpọla-ọcha ono bẹ yẹle shẹkelu ụlo-nsọ bụ iwhe lanụ. Ọwhunonu b’e yejishikotaru eyejishi lẹ witi, e gweru egwegwe, gwọkobe iya mmanụ, t’e gude gwoo ngwo-ẹja nri. 62Iwhe ọdo, ọ nụru bẹ bụ ite lanụ, e meru lẹ mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ shẹkelu iri, iwhe jiru iya nụ bụ ụ̀nwù isẹnsu, 63bya anụ nwa oke-eswi lanụ mẹe ebyila lanụ mẹe ịgogolo lanụ, gbarụ awha, l’ee-gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, 64ọwaa mkpi lanụ, l’ee-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, 65mẹe oke-eswi labọ mẹe ebyila ise mẹe mkpi ise mẹe ịgogolo ise, gbageeru awha, l’ee-gbushi gude gbaa ẹja ẹhu-guu. O noo bụ iwhe Abidanu nwa Gidiyoni wotaru bya anụ ndono.

66A bya abya lẹ mbọku nke iri, Ahiyeza nwa Amishadayi, bụ onye-ishi, l’achị ikfu Danu wota iwhe nkiya bya anụ. 67Iwhe ọ nụru bẹ bụ: efere lanụ, e meru lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu ugbo ishii lẹ shẹkelu iri, bya anụkwawho ọkwa lanụ, e meru lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu ugbo ẹto lẹ shẹkelu iri. Ẹrwa mkpọla-ọcha ono bẹ yẹle shẹkelu ụlo-nsọ bụ iwhe lanụ. Ọwhunonu b’e yejishikotaru eyejishi lẹ witi, e gweru egwegwe gwọkobe iya mmanụ, t’e gude gwoo ngwo-ẹja nri. 68Iwhe ọdo, ọ nụru bẹ bụ ite lanụ, e meru lẹ mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ shẹkelu iri; iwhe jiru iya nụ bụ ụ̀nwù isẹnsu, 69bya anụ nwa oke-eswi lanụ mẹe ebyila lanụ mẹe ịgogolo lanụ, gbarụ awha, l’ee-gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, 70ọwaa mkpi lanụ, l’ee-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, 71mẹe oke-eswi labọ mẹe ebyila ise mẹe mkpi ise mẹe ịgogolo ise, gbageeru awha, l’ee-gbushi gude gbaa ẹja ẹhu-guu. O noo bụ iwhe Ahiyeza nwa Amishadayi wotaru bya anụ ndono.

72A bya abya lẹ mbọku nke iri lẹ nnanụ; Pagẹlu nwa Ọkuranu, bụ onye ishi, l’achị ikfu Asha wota iwhe nkiya bya anụ. 73Iwhe ọ nụru bẹ bụ: efere lanụ, e meru lẹ mkpọla-ọcha ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu ugbo ishii lẹ shẹkelu iri, bya anụkwawho ọkwa lanụ, e meru lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu ugbo ẹto lẹ shẹkelu iri. Ẹrwa mkpọla-ọcha ono bẹ yẹle shẹkelu ụlo-nsọ bụ iwhe lanụ. Ọwhunonu b’e yejishikotaru eyejishi lẹ witi, e gweru egwegwe, gwọkobe iya mmanụ, t’e gude gwoo ngwo-ẹja nri. 74Iwhe ọdo, ọ nụru bẹ bụ ite lanụ, e meru lẹ mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ shẹkelu iri, iwhe jiru iya nụ bụ ụ̀nwù isẹnsu, 75bya anụ nwa oke-eswi lanụ mẹe ebyila lanụ mẹe ịgogolo lanụ, gbarụ awha, l’ee-gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, 76ọwaa mkpi lanụ, l’ee-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, 77mẹe oke-eswi labọ mẹe ebyila ise mẹe mkpi ise mẹe ịgogolo ise, gbageeru awha, l’ee-gbushi gude gbaa ẹja ẹhu-guu. O noo bụ iwhe Pagẹlu nwa Ọkuranu wotaru bya anụ ndono.

78A bya abya lẹ mbọku nke iri l’ẹbo; Ahira nwa Enanu, bụ onye ishi, l’achị ikfu Náfutali wota iwhe nkiya bya anụ. 79Iwhe ọ nụru bẹ bụ: efere lanụ, e meru lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu ugbo ishii lẹ shẹkelu iri, bya anụkwawho ọkwa lanụ, e meru lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu ugbo ẹto lẹ shẹkelu iri. Ẹrwa mkpọla-ọcha ono bẹ yẹle shẹkelu ụlo-nsọ bụ iwhe lanụ. Ọwhunonu b’e yejishikotaru eyejishi lẹ witi, e gweru egwegwe, gwọkobe iya mmanụ, t’e gude gwoo ngwo-ẹja nri. 80Iwhe ọdo, ọ nụru bẹ bụ ite lanụ, e meru lẹ mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ shẹkelu iri; iwhe jiru iya nụ bụ ụ̀nwù isẹnsu, 81bya anụ nwa oke-eswi lanụ mẹe ebyila lanụ mẹe ịgogolo lanụ, gbarụ awha, l’ee-gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, 82ọwaa mkpi lanụ, l’ee-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji; 83mẹe oke-eswi labọ mẹe ebyila ise mẹe mkpi ise mẹe ịgogolo ise, gbageeru awha, l’ee-gbushi gude gbaa ẹja ẹhu-guu. O noo bụ iwhe Ahira nwa Enanu wotaru bya anụ ndono.

84Ọ waa bụ iwhe g’iwhe ha ndu ishi, l’achị Ízurẹlu wotaru bya anụ t’e gude ye ẹnya-mgbẹja ono l’ẹka Chileke, mbụ nteke ono, a wụru iya mmanụ. Iwhe whẹ nụru bẹ bụ: efere iri l’ẹbo, e meru lẹ mkpọla-ọcha mẹe ọkwa iri l’ẹbo, e meru lẹ mkpọla-ọcha mẹe ite iri l’ẹbo, e meru lẹ mkpọla-ododo. 85Efere lanụ b’e meru lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu ugbo ishii lẹ shẹkelu iri, mee ọkwa lanụ lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu ugbo ishii lẹ shẹkelu iri. Ẹrwa mkpọla-ọcha, e gude mekota arya ono l’owhu bẹ ẹrwa iya dụ ụnu shẹkelu ugbo ishii. Ẹrwa mkpọla-ọcha ono bẹ yẹle shẹkelu ụlo-nsọ bụ iwhe lanụ. 86Ite iri l’ẹbo ono, e meru lẹ mkpọla-ododo, e yejishikotaru ụ̀nwù isẹnsu eyejishi bẹ mkpọla-ododo, e gude mee ya bẹ ẹrwa iya dụ shẹkelu iri, bụ gẹ l’ọohaje mbụ ẹrwa mkpọla-ododo ẹka-dụ-nsọ. Ẹrwa mkpọla-ododo, e gude mekota arya ono l’owhu bẹ dụkota ụkporo shẹkelu ugbo ishii. 87Iwhe bụ mkpakọ anụ, l’ee-gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku dụkota bẹ bụ, ụnwu oke-eswi iri l’ẹbo mẹe ebyila iri l’ẹbo mẹe ịgogolo iri l’ẹbo, gbageeru awha yẹle ngwo-ẹja nri, tso iya nụ, ọwaa mkpi iri l’ẹbo, l’ee-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji. 88Anụ lile, l’ee-gbu gude gbaa ẹja ẹhu-guu bẹ dụkota oke-eswi ụkporo l’ẹno mẹe ụkporo ebyila ugbo ẹto mẹe ụkporo mkpi ugbo ẹto mẹe ụkporo ịgogolo ugbo ẹto, gbageeru awha. O noo bụ iwhe a nụru t’e gude ye ẹnya-mgbẹja ono ye l’ẹka Chileke, mbụ nteke ono, a wụru iya mmanụ.

89Nteke Mósisu bya abahụ tẹ yẹle Onye-Nwe-Ọha kfugbabe l’ime Ụlo-ẹkwa-ndzuko b’ọ nụru olu-okfu g’o shi l’okfu igbe l’aa-nọje akfụ ụgwo iwhe-dụ-ẹji, mbụ ono, tukoru l’eli igbe-iwu, olu okfu ono l’ekfu eyeru iya; lẹ mgbakụ cherubu labọ. Olu-okfu ono bẹ kfuru yeru iya.

8

Odobe oryọku

1Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 2“Kfuru Érọnu sụ iya l’ọ bya l’a-dọbe oryọku, t’ọ dọbe oryọku ẹsaa ono nke ọwhu iwhoro iya l’a-ngashị atatiwhu iwhe ono, a tukoberu iya.” 3Érọnu mee ya ẹgube ono, a sụru t’o mee ya bya adọbe oryọku ono nke ọwhu iwhoro iya ngashịru atatiwhu iwhe ono, a tukoberu iya, bụkwanu gẹ Onye-Nwe-Ọha tụru iya Mósisu l’iwu. 4Ọ waa bụ g’e gude mee iwhe ono, l’aatukobeje oryọku ono: Ọo mkpọla-ododo, e tsusaru ọsa b’e gude mekota iya watalẹwho l’ike iya jeye lẹ nchị iya. Iwhe ono, l’aatukobeje oryọku ono b’e meleruwho l’ụdudu, Onye-Nwe-Ọha goshiru Mósisu.

Ọsafu ndu Lívayi mmerwu

5Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 6“Wofuta ndu Lívayi l’echilabọ ndu Ízurẹlu safụ whẹ mmerwu l’ẹhu. 7Ọ waa gẹ l’ii-shi safụ whẹ mmerwu ono ndọwa: Wota mini l’eegudeje atụrwu iwhe whee whẹ l’ẹhu, whẹ akpụshikota iwhe bụ ẹji, dụ whẹ l’ẹhu, bya asashịa uwe whẹ shi nno safụ onwowhe mmerwu. 8Whẹ ewota nwa oke-eswi yẹle ngwo-ẹja nri, tso iya nụ, mbụ ọkpobe ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ. Ọo ya bụ, gụ ewotafua nwa oke-eswi ọdo, l’ee-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji. 9Gụ eduru ndu Lívayi bya l’iwhu Ụlo-ẹkwa-ndzuko; kua iwhe bụ Ízurẹlu l’owhu tẹ whẹ byakọta ẹka ono. 10Nteke i duru ndu Lívayi bya l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha, tẹ ndu Ízurẹlu byibe whẹ ẹka l’ishi. 11Érọnu abya eworu ndu Lívayi ono nụ Onye-Nwe-Ọha tẹ whẹ bụru iya ngwo-ẹja amama, shi l’ẹka ndu Ízurẹlu nke ọwhu whẹ l’a-nọ ejeru Onye-Nwe-Ọha ozhi. 12Nteke ono, ndu Lívayi abya ebyibegee oke-eswi ono ẹka l’ishi, gụ egude nnanụ gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, gude nnanụ gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku nụ Onye-Nwe-Ọha, shi nno kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji ndu Lívayi megbaberu.

13“Tẹ ndu Lívayi nọdu l’atatiwhu Érọnu yẹle ụnwu iya, gụ eye whẹ l’ẹka Onye-Nwe-Ọha tẹ whẹ bụru iya ngwo-ẹja amama. 14O noo ụzo, l’ii-shi dobe ndu Lívayi iche l’ẹka ndu Ízurẹlu ọwhu nọ. Ndu Lívayi l’a-bụ ndu nkemu. 15I -safụ-gelewho ndu Lívayi mmerwu l’ẹhu, bya eworu whẹ nụ Onye-Nwe-Ọha g’ọo ngwo-ẹja amama ono, ọo ya bụ, whẹ ejelahaa ozhi lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko. 16Ọo whẹbedua bẹ l’aa-parụ ọpa-l’owhu nụ mu l’echilabọ ndu Ízurẹlu. Mu wotawaru whẹ tẹ whẹ bụru ndu nkemu nọ-chia ẹnya iwhe bụ ọkpara l’alị Ízurẹlu l’owhu, mbụ iwhe bụ unwoke mbụ, vu ụzo waa ẹkpa-nwa l’alị Ízurẹlu l’owhu. 17Ndu bụ ọkpara l’alị Ízurẹlu l’owhu, mbụ madzụ mẹe anụmanu bẹ bụkota nkemu. Nteke ono, mu gbushikotaru iwhe bụ ọkpara l’alị Íjiputu bẹ mu doberu whẹ iche tẹ whẹ bụru nkemu. 18Ntaa bẹ mu wotawaru ndu Lívayi tẹ whẹ nọ-chia ẹnya ndu bụ ọkpara l’alị Ízurẹlu l’owhu. 19L’echilabọ ndu Ízurẹlu l’owhu bẹ mu wotawaru ikfu Lívayi woru nụ Érọnu yẹle ụnwu iya, tẹ whẹ jejeru ndu Ízurẹlu ozhi lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko, whẹ akfụjee ụgwo iwhe-dụ-ẹji ụnwu Ízurẹlu meru, nke ọwhu mgbu-ọnwu l’ete egbu whẹ mẹ whẹ kpọkilitaru ẹka-dụ-nsọ ntse.”

20Mósisu mẹe Érọnu mẹe iwhe bụ ndu Ízurẹlu l’owhu bya emeru yeru ndu Lívayi ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha tụru iya Mósisu l’iwu t’e meeru ndu Lívayi. 21Ndu Lívayi safụ onwowhe mmerwu, shi l’iwhe-dụ-ẹji, whẹ metagbaberu, bya asaa uwe whẹ asa. Ọo ya bụ, Érọnu woru whẹ nụ Onye-Nwe-Ọha tẹ whẹ bụru iya ngwo-ẹja amama, bya akfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, whẹ metagbaberu, shi nno sachaa whẹ mmerwu, dụ whẹ l’ẹhu. 22E megee, ndu Lívayi nọdu Érọnu yẹle ụnwu iya l’ẹka wata oje ozhi lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko. Ọ bụru lẹge Onye-Nwe-Ọha tụru iya Mósisu l’iwu bụ gẹ whẹ meru ndu Lívayi ono.

23Onye-Nwe-Ọha bya asụ Mósisu: 24“Iwhe-e bẹ bụ ndu Lívayi b’ọ dụru: Onye gbarụ ụkporo awha l’awha ise tụgbua bẹ l’a-nọ eje ozhi lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko. 25Onye jetawaru rwua ụkporo awha ugbo labọ l’awha iri bẹ l’a-tụta ume ozhi, jebuhu ozhi l’ooje lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko. 26Ọle ọ -dụkwa onye ọbu t’o yeru ụnwunna iya ẹka l’ozhi Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono, t’o yetakwa iya rọ, obenu l’onye ọbu bẹ jebuhuwaru ozhi. O noo ụzo, l’ii-shi nụ ndu Lívayi ozhi, whẹ l’a-nọ eje ndono.”

9

Oge O-je-ghata

1L’ọnwa mbụ l’awha kwe ndu Ízurẹlu awha labọ nkele whẹ shi l’alị Íjiputu fụta bẹ Onye-Nwe-Ọha kfuru yeru Mósisu l’echi-ẹgu Sáyinayi sụ iya: 2“Tẹ ndu Ízurẹlu rikwaa oge O-je-ghata l’oge, a tụ-buru t’e rije iya. 3Ọnwa-a dụlewho l’abalị iri l’ẹno t’unu ria oge O-je-ghata ono lẹ nteke ono, a tụ-buru t’e rije iya. Nteke unu l’a-wata iya eriri bẹ bụ mẹ ẹnyanwu ladẹlewho l’ishi. Unu rikwaa oge ono lẹge iwu iya mẹe nsọ iya dụ.” 4O noo ya, Mósisu bya ekfuru ndu Ízurẹlu tẹ whẹ ria oge O-je-ghata ono. 5O rwulewho g’ọnwa mbụ ono dụ l’abalị iri l’ẹno, whẹ ria oge O-je-ghata ono. Whẹ riru iya g’ẹnyanwu l’abyawaa arịba l’echi-ẹgu Sáyinayi. Ndu Ízurẹlu mekota iwhe lile ono ẹgube Onye-Nwe-Ọha kfuru iya Mósisu.

6Ọle o nwekwanuru ndu ọwhu l’ete etsoo ria oge O-je-ghata ono mbọku ono, e riru iya nkele mmerwu dụ whẹ l’ẹhu iswi lẹ whẹ byiru onye nwụhuru anwụhu ẹka. Ndu ono byakfuta Mósisu yẹle Érọnu mbọku ono 7bya asụ Mósisu lẹ mmerwu dụkwa whẹ l’ẹhu nkele whẹ byiru onye nwụhuru anwụhu ẹka. Sụ; ?ndẹe g’o gude t’e kwe t’anyi tsoru ndu Ízurẹlu ọwhu nụ Onye-Nwe-Ọha ngwo-ẹja anyi l’oge nteke ono, a tụ-buru atụ-bu?

8Mósisu sụ whẹ: “Unu ngabẹ tẹ mu marụ iwhe Onye-Nwe-Ọha l’e-kfu l’iswi ẹhu unu.”

9Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 10“Kfuru ndu Ízurẹlu sụ whẹ agha: O -nweru onye l’ime unu, m’ọ bụ ẹpa unu, byiru ẹka l’odzu, shi nno merwua onwiya, ọdua l’onye ọbu bẹ jeru iwhe ọdo, bẹ onye ọbu l’e-rilekwa-a oge O-je-ghata nke Onye-Nwe-Ọha. 11Nteke whẹ l’e-ri iya bẹ bụ l’abalị iri l’ẹno l’ọnwa nke ẹbo iya mẹ ẹnyanwu bya ladẹlewho l’ishi. Iwhe whẹ l’e-gude ria ya bụ buredi, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi mẹe mkpẹekwo, l’atsọkaa ilu. 12T’ọ bọ dụkwa iwhe ono, ọwhu whẹ l’a-ha t’ọ fụta ụtsu echile iya, ya eje adụkwa ọkpu, whẹ l’e-tsupyashi etsupyashi. Whẹ ridekwa oge O-je-ghata ono tẹ whẹ dobekwa nsọ lile, dụ l’ori oge ono. 13Ọle onye l’ẹte abụa l’aasọ iya nsọ t’ọ dụ iwhe ọdo, o jeru, onye ọbu te eri oge O-je-ghata ono, t’e kefukwa onye ọbu l’oke l’ẹka ndibe whẹ nọ nkele ọ tọ nụdu Onye-Nwe-Ọha ngwo-ẹja iya l’oge nteke a tụ-buru atụ-bu. Onye ono bẹ iwhe-dụ-ẹji, o meru l’a-tukokwaru l’ishi.

14“A -bya abya l’ẹka onye nlwamụnlwa nọ, bụ onye unu l’iya bu. Ọ -bụru l’onye dụ nno bẹ chọru t’o tsoru ria oge O-je-ghata nke Onye-Nwe-Ọha, t’onye ọbu tsokwaru iwu, dụ l’ori oge ono mẹe nsọ iya ria ya. Ọo nsọ dụru onye ọwhu a nwụru anwụnwu l’alị-a bẹ dụkwaruwho onye ọwhu lwarụ alwa.”

Urwukpu l’asọ-kputa Mkpuumkpu-ẹkwa

(Awụ. 40:34-38)

15Mbọku, a kpọberu Mkpuumkpu-ẹkwa, bụ iya bụ Ụlo-ẹkwa, l’eedobeje ẹkwo-iwu Onye-Nwe-Ọha bẹ urwukpu sọ-kputaru iya. L’urwẹnyashi iya bẹ urwukpu ono dụlewho g’ọo ọku l’eli mkpuumkpu-ẹkwa ono, dụ nno fụta ụtsu. 16O nozhiawho g’ọ dụ ndono tụgburu. L’eswe bẹ urwukpu ono l’asọ-kputaje mkpuumkpu-ẹkwa ono, o be l’ẹnyashi ya adụ g’ọo ọku. 17L’ọobuje nteke urwukpu ono shi l’eli ụlo-ẹkwa ono palita imeli imeli, ndu Ízurẹlu apalita ije whẹ tụgbua. Ẹka whẹ jetaberu, o keshita, whẹ akpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ l’ẹka ọbu nọshita. 18O noo ya, l’ọobuje, Onye-Nwe-Ọha sụ ndu Ízurẹlu tẹ whẹ palia ije whẹ tụgbua, whẹ apalia tụgbua, nteke bụ l’ọ sụru whẹ tẹ whẹ nọdu, whẹ akpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ nọ-kirishia. Ọ bụru g’urwukpu ono nọ-beru l’eli mkpuumkpu-ẹkwa ono bụ gẹ whẹ l’anọ-bejeru l’ẹka whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ ono. 19Nteke urwukpu ono nọru ọdu l’eli mkpuumkpu-ẹkwa ono, nọo igweligwe mbọku, ndu Ízurẹlu anọ-kirishia, whẹ ta atụgbudu, ọ bụru gẹ Onye-Nwe-Ọha kfuru whẹ iya bụ gẹ whẹ l’emeje iya. 20O nweru nteke urwukpu ono l’anọje l’eli mkpuumkpu-ẹkwa ono, nọo ya nwujiku olemole, Onye-Nwe-Ọha -sụ tẹ whẹ nọdu, whẹ akpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ nọ-kirishia, nteke bụ l’ọ sụru whẹ tẹ whẹ palia ije whẹ tụgbua, whẹ apalia tụgbua. 21O nweru nteke urwukpu ono l’eshije l’urwẹnyashi nọo jeye ụtsu; o rwua l’ụtsu ọ palihu imeli imeli, whẹ apalita ije whẹ tụgbua. Mbụ o beru ọ bụru m’ọo l’eswe bẹ urwukpu ono palihuru imeli, ọdua l’ọo ẹnyashi; nteke ọ bụ-zhiawho, nteke ọ bụ-zhiawho, ndu Ízurẹlu apalia ije whẹ tụgbua. 22Nteke bụkwanu l’urwukpu ono bẹ nọdu l’eli mkpuumkpu-ẹkwa ono nọo ya abalị labọ, ọdua ọ nọo ya ọnwa owhu m’ọ bụ awha owhu, ndu Ízurẹlu anọshia l’ẹka whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ gẹ whẹ nọ iya; whẹ ta abya l’atụgburu atụgburu. Obenu lẹ nteke bụ l’a nọnyaaru urwukpu ono palihu imeli, whẹ apalita tụgbushia. 23O noo ya bụ l’ọobuje, Onye-Nwe-Ọha sụ whẹ tẹ whẹ nọdu, whẹ akpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ nọ-kirishia, nteke bụ l’ọ sụru whẹ tẹ whẹ tụgburu, whẹ apalihu ije whẹ tụgbua. Iwhe lile Onye-Nwe-Ọha kfuru whẹ bẹ whẹ mekotaru ẹgube ọ tụru iya l’iwu nụ Mósisu.

10

Opyi-ọku labọ, e meru lẹ mkpọla-ọcha

1Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 2“Gude mkpọla-ọcha, e tsusaru ọsa meta opyi-ọku labọ nke ọwhu l’ii-gudeje iya eku ndu Ízurẹlu ndzuko, gụ egudeje iya karụ whẹ nteke whẹ l’a-whọta ụlo-ẹkwa ebubu whẹ tụgburu. 3Nteke e gburu opyi-ọku labọ ono l’ugbo lanụ; iwhe l’oogoshi bụ t’iwhe, bụ ndu Ízurẹlu l’owhu dzukobe l’iwhu ghu l’ọnu Ụlo-ẹkwa-ndzuko. 4Ọ -bụru l’ọo opyi-ọku lanụ kpụ b’e gburu, iwhe l’oogoshi bụ t’iwhe, bụ ndu ishi, l’achị nụ dzukobe l’atatiwhu ghu, mbụ ndu ishi, l’achịkaa ikfu g’ikfu ha lẹ Ízurẹlu. 5Nteke opyi-ọku ono darụ nda lanụ; iwhe l’oogoshi bụ t’iwhe, bụ ikfu g’ikfu ha, kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ l’ụzo ẹnyanwu-awata palihu ije tụgburu. 6Ọ -daa nke ẹbo, tẹ ndu ọwhu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu nkewhe l’ụzo ọhuda palihu ije tụgbua. Ee-gbuje opyi-ọku ono t’ọ daa ụda gude goshi lẹ whẹ bya l’apalihu tụgbua. 7Unu -byajẹ l’eku edzudzu-ọha tẹ whẹ dzukobe, unu egbua opyi-ọku ono, ọle t’ụda iya ba abụkwa iwhe lanụ. 8Ọo ụnwu Érọnu, bụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ l’e-gbuje opyi-ọku ono. O noo gẹ l’ọo-dụ jeye lẹ gbururu. Nsọ ono bẹ l’a-dụ shi l’ọgbo rwua l’ọgbo. 9Nteke bụ l’ọo ọgu bẹ unu l’eje otso ndu ọhogu, nọ l’alị unu akpa unu ẹhu, t’unu gbua opu-ọgu unu t’ọ daa ụda nke ọwhu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu l’a-nyata unu, bya adzọfuta unu l’ẹka ndu ọhogu unu ono. 10O nokwawho g’unu l’e-gbuje opyi-ọku nteke unu nọ l’ẹhu-ụtso mẹe nteke unu l’eri oge unu mẹe nteke unu l’eri iwhe ọnwa ọwhuu unu; unu -gbagejee ẹja ọkpokota-iwhe-ọku mẹe ẹja ẹhu-guu, unu egburu opyi-ọku ono ye iya nke ọwhu Chileke l’e-gude iya nyata unu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke unu.”

Ndu Ízurẹlu l’alụfu l’echi-ẹgu Sáyinayi

11O rwua g’ọnwa ẹbo dụ l’ụkporo abalị l’awha nke ẹbo iya, urwukpu ono bya eshi l’eli mkpuumkpu-ẹkwa ono, bụ ẹka ẹkwo-iwu l’adụje palihu oroke-imeli-imeli. 12Tọ dụ iya bụ lẹ ndu Ízurẹlu abya eshi l’echi-ẹgu Sáyinayi gbalihu tụgbushia. Whẹ jeta rwua echi-ẹgu Paranu, urwukpu ono keshita l’ẹka ono.

13O noo bụ mbụ, whẹ l’atụgbu l’ije whẹ ono ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha tụru iya Mósisu l’iwu. 14Ọ bụru ndu ono, whẹ l’ikfu Juda gba l’itsutsu bẹ vu ụzo palita tụgbua, gude ẹkwa-ọhubama ikfu whẹ, ọ bụru whẹ atụgbu. Ọ bụru Nahụshonu nwa Amínadabu bụ onye ishi ndu ikfu Juda ono. 15Netanẹlu nwa Zúwa bụru onye ishi ndu ikfu nke Ísaka. 16Eliyabu nwa Helọnu bụru onye ishi ndu ikfu nke Zébulọnu.

17Ọo ya bụ, a whọ-tsuta mkpuumkpu-ẹkwa, ẹpa Geshọnu mẹe ẹpa Merari pata iya ọ bụru whẹ atụgbu.

18Ikfu ọdo, l’etsota l’atụgbu ono bẹ bụ ndu ono, whẹ l’ikfu nke Rúbẹnu gba l’itsutsu lanụ. Whẹ gude ẹkwa-ọhubama ikfu whẹ ọ bụru whẹ atụgbu. Ọ bụru Elizuru nwa Shediyọ bụ onye ishi ndu ikfu Rúbẹnu ono. 19Shelumẹlu nwa Zurishadayi bụru onye ishi ndu ikfu Símiyọnu. 20Ẹliyasafu nwa Diyuwẹlu bụru onye ishi ndu ikfu Gadu.

21Tọ dụ iya bụ, ẹpa Kohatu vuta iwhe dụ nsọ palita tsoru whẹ. Whẹ bya l’ejerwudeshia, a gbee gvubewaa nụ mkpuumkpu-ẹkwa.

22Ikfu ọdo, l’etsota nụ bẹ bụ ndu ono, whẹ l’ikfu Ífuremu gba l’itsutsu lanụ. Whẹ gude ẹkwa-ọhubama ikfu whẹ ọ bụru whẹ atụgbu. Ọ bụru Elishama nwa Amihudu bụ onye ishi ndu ikfu Ífuremu ono. 23Gamáliyelu nwa Pedazọ bụru onye ishi ndu ikfu Manáse. 24Abidanu nwa Gidiyoni bụru onye ishi ndu ikfu Bénjaminu.

25Ikfu ọdo, l’etsota bya abụru ikfu, l’ekpejeru azụ l’ije ono bụ ndu ono, whẹ l’ikfu Danu gba l’itsutsu lanụ. Whẹ gude ẹkwa-ọhubama whẹ ọ bụru whẹ atụgbu. Ọ bụru Ahiyeza nwa Amishadayi bụ onye ishi ndu ikfu Danu ono. 26Pagẹlu nwa Ọkuranu bụru onye ishi ndu ikfu Asha. 27Ahira nwa Enanu bụru onye ishi ndu ikfu Náfutali. 28O noo gẹ ndu Ízurẹlu l’anọje l’itsutsu l’itsutsu palihu ije whẹ ndono.

29Mósisu bya ekfuru yeru Hobabu nwa Ruwẹlu, bụ onye Midiyanu, bya abụru nwune nyee ya sụ iya: “Ntaa bẹ anyi l’abyakwa t’anyi tụgburu jeshia alị ẹka ono, Onye-Nwe-Ọha kfuru anyi okfu iya sụ lẹ ya l’a-nụ anyi. Tsonuru anyi nke ọwhu anyi l’e-meru ghu iwhe-ọma, nkele Onye-Nwe-Ọha bẹ kwewaru ndu Ízurẹlu ụkwa ọma.”

30Hobabu sụ iya: “Waawa, mu te ejedu; mu l’alawhuwaa azụ l’alị mu, mu l’alwakfuwaa abụbu mu whẹ.”

31Obenu lẹ Mósisu sụru iya: “Byiko ba ahashị nụ anyi lashia. Eshi-ọwhu ị mawarụ ẹka anyi l’a-kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu anyi l’echi-ẹgu, nọdunu t’ẹnya ghu dụ l’ẹka anyi nọ. 32I -tsoru anyi bẹ anyi lẹ ghu l’a-gba mgba l’iwhe-ọma lile ono, Onye-Nwe-Ọha l’e-meru nụ anyi.”

Igbe-ọgbandzu mẹe urwukpu

33O noo ya, whẹ palihu ije tụgbua, shi l’ugvu Onye-Nwe-Ọha jezhiawho ije abalị ẹto. Igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha nọdu whẹ l’ụzo iwhu l’ime abalị ẹto ono achọ ẹka whẹ l’a-nọdu tụta ume. 34L’ọobuje, o belewho l’eswe, urwukpu, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ abya atukoru whẹ l’ishi, mbụ nteke ono, whẹ shi l’ẹka whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ ono tụgburu.

35E -vutalewho igbe-ọgbandzu ono tụgbua, Mósisu asụ: “Zhilihunu byiko Onye-Nwe-Ọha, tẹ ndu ọhogu ghu gbaa nnanụ nnanụ. Tẹ ndu ono, kpọru ghu ashị vụa ọkpa whẹ mini l’iwhu ghu.” 36Ẹka e jetaberu zhia igbe-ọgbandzu ono, Mósisu asụ: “Dawhunu azụ byiko Onye-Nwe-Ọha; lwakfuta anyịbe ụnukurunu ndu Ízurẹlu-a.”

11

Ọku, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha

1Tọ dụ iya bụ, ndu Ízurẹlu wata ọku walaa ekfu lẹ whẹ nọ l’iwhe-ọtsulanu. Walaa ono, whẹ l’akụ bya erwua Onye-Nwe-Ọha lẹ nchị shi nno kpatsua ya ẹhu-eghughu. Ọku, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha bya ekegbushikota ndu Ízurẹlu ndu ọwhu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ l’ụzo ishi ishi. 2Ndu Ízurẹlu bya aryaku Mósisu, o kfuru nụ Onye-Nwe-Ọha; ọku ono nyịshihu. 3Ọo ya bụ, e kulahaa ẹwha ẹka ono Tabera,11:3 Iwhe Tabera fụtaru bẹ bụ ọku-ekeke. nkele ọku, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha bya ekegbushia whẹ.

Nri, l’eeku Mana

4Ikpoto ndu ono whẹ lẹ ndu Ízurẹlu gwarụ ọgwamogwa tsoru l’ije ono wata ọrya ọrya ẹgu nri. Ndu Ízurẹlu wata ọrya ẹkwa ọdo asụje: “?Oo onye l’a-nụ anyi anụ t’anyi taa? 5Anyi nyatarụ nteke anyi nọ l’alị Íjiputu, mbụ nteke anyi shi anọje ata anụ ẹma, anyi ta akfụ ụgwo iya, eri kukumba, eri ụgboma-mini, eri liku mẹe alịbasa mẹe galịku. 6Ọle ntaa bẹ l’adụhedua iwhe l’agụjekwadu anyi ẹgu eriri, tọ dụ iwhe ọdo, anyi l’awhụjekwadu ria, gbahaa mana-a.”

7Nri ono, bụ mana bẹ ụgbugba iya dụ g’ọo akpụru koriyanda, i -lee ya ẹnya ya adụ g’ọo etse bedelọmu. 8Ndu Ízurẹlu l’ejeje je ekpokoo ya gwee egwegwe, m’ọ kwanụ tsua etsutsu l’ọtumu. Whẹ l’ahajẹru shia ya eshi,, harụ ghee ya eghe. Ụtso iya l’adụje g’ọo iwhe e gude mmanụ ólivu ghee. 9Nteke mana ono l’adajẹru whẹ bụ mẹ iji dadẹlewho l’ẹka whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ l’ẹnyashi.

Mósisu l’edoru Onye-Nwe-Ọha edo

10Mósisu bya anụa gẹ ndu Ízurẹlu wụshi-geeru l’ọnu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ aryakaa ẹkwa, ndu nọnu l’ọzo-ụlo nkewhe, Onye-Nwe-Ọha vọru ọku ghụa ẹhu l’ẹka whẹ nọ, ọ tsụlahaa Mósisu l’ẹhu. 11Ọ jịa Onye-Nwe-Ọha sụ iya: “?Ọo gụnu kpatarụ iwhe i wokfutaru mụbe onye ozhi nkeghu ụdu iwhe-ọtsulanu, dụ ẹgube-ẹ? ?Ọo gụnu meru, mu ta adụ ghu l’obu meru g’o gude ị parụ ivu ẹhu ndu-a gẹ whẹ ha byabẹ mu l’ishi tẹ mu vuru? 12?Ọo mbẹdua bẹ yeru ime ndu-a gẹ whẹ ha, tọo mu nwụshiru whẹ? ?Ndẹe iwhe meru g’o gude ị sụ tẹ mu heru whẹ g’ọo onye l’ehe nwata jeye nteke mu l’e-heru whẹ rwua alị ẹka ono, i kweru ụkwa iya bya eribuaru nna whẹ oche lẹ nte sụ l’ịi-nụ whẹ? 13?Ọo awe bẹ mu l’a-whụ anụ, mu l’a-nụgbabe ndu-a? Ntekenteke bẹ whẹ l’anọje arya ẹkwa ekpu mu asụje tẹ mu nụ whẹ anụ tẹ whẹ taa! 14Mu ta adụkwa ike ehekota ndu-a nwẹkinyi mu, ivu ẹhu whẹ l’anyị-gbukwa mu anyị-gbu. 15O bekwa nke t’i shi nno mee mu iya, gbẹ-chia gbule mu whọ mgbu lanụ ntaa, m’ọ -bụru lẹ mu dụ ghu l’obu, nke ọwhu mu l’ẹte anọdu ndzụ gude ẹnya mu whụ gẹ l’ọodua.”

16Onye-Nwe-Ọha bya eyeeru Mósisu ọnu sụ iya: “Chịta ndu bụ ọgurenya Ízurẹlu ụkporo madzụ ugbo ẹto l’ụmadzu iri tẹ whẹ byakfuta mu, mbụ ndu ị hụberu ama lẹ whẹ bụwho ndu bụ ọgurenya, bụru ndu ishi whẹ. Chịta whẹ tẹ gụ lẹ whẹ tụko bya akfụru lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko. 17Mu l’e-nyizeta byakfuta ghu l’ẹka ono, mu lẹ ghu ekfugba okfu, mu aharu ume, dụ ghu l’ẹhu habọta woru ye ndu ono l’ẹhu nkewhe nke ọwhu whẹ l’e-yeta ẹka evubude ghu ivu ono, t’i be evuhe iya nwẹka ghu. 18Gụ ekfuru ndu Ízurẹlu tẹ whẹ doo onwowhe nsọ m’ọgvu echile, l’o -rwua echile bẹ whẹ l’a-ta anụ. Nkele mụbe Onye-Nwe-Ọha bẹ nụwaru ẹkwa ono, whẹ shi aryakaa asụje woo: ‘?Oo onye l’a-nụ anyi anụ t’anyi taa? Nteke whẹ shi nọdu lẹ Íjiputu bẹ kakwarụ whẹ mma.’ Ntaa bẹ Onye-Nwe-Ọha byawa l’anụ unu anụ t’unu taa. 19Anụ ono, mu bya l’anụ unu ono bẹ unu l’ẹte atagedu l’ujiku owhu, unu ta atage iya l’ujiku labọ, unu ta atage iya l’ime ujiku ise, unu ta atage iya l’ime ujiku iri, unu ta atage iya l’ime ụkporo abalị. 20Unu l’a-ta anụ ono ọnwa owhu; tata iya jeye ya eshi unu l’imi ebushihu ebushihu, mbụ jeye ya alaa unu ashị, o noo nkele unu jịkaru Onye-Nwe-Ọha, onye swiru unu, ryarụ ẹkwa kpua ya sụ: ‘?Ndẹ-zhia iwhe meru anyi shi l’alị Íjiputu fụta?’ ”

21Tọ dụ iya bụ, Mósisu sụ Onye-Nwe-Ọha: “Ị whụanaru-a l’ọo ụkporo ụnu madzụ ụkporo ugbo ẹto, l’ụkporo ụnu madzụ ugbo iri l’ise bẹ mu lẹ whẹ gude ọkpa eje ẹgube-ẹ. Ọ bụru whẹ b’ị sụru l’ịi-nụ anụ, whẹ l’a-ta ọnwa owhu. 22?Ọo gụnu bẹ l’aa-nụ whẹ bya l’e-dzuru whẹ, e -gbua m’o beru e gbua enyi m’ọ bụ atsụ patarụ whẹ; ?ọ bya l’e-dzuru whẹ, o beru e -gbushiaru whẹ ẹma, nọkota l’eze-ẹnyimu ?ọ bya l’e-dzuru whẹ?”

23Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Ẹka mụbe Onye-Nwe-Ọha ?ọ dụ mkpụrumkpu tọo? Ntaa b’ị bya l’awhụ mẹ iwhe mu kfuru l’oo-medzu tẹ too medzudu.”

Ndu bụ ọgurenya Ízurẹlu l’ekfuchiru Chileke

24O noo ya, Mósisu bya alụfu je akarụ ndu Ízurẹlu iwhe Onye-Nwe-Ọha kfuru. Ọ chịta ndu bụ ọgurenya ụkporo madzụ ugbo ẹto l’ụmadzu iri ono, whẹ bya akfụ-wheta Ụlo-ẹkwa ono mgburumgburu. 25Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha gude urwukpu nyizeta bya ekfuru yeru Mósisu, harụ ume, dụ Mósisu l’ẹhu habọta woru ye ndu bụ ọgurenya ụkporo ugbo ẹto l’ụmadzu iri ono l’ẹhu. Nteke ume ono byalẹru whẹ whọ l’ẹhu, whẹ awata anọ ekfuchiru Chileke. Obenu lẹ whẹ te ekfuchiduru iya tụgbuwaruro.

26Ọle o nweru ụmadzu labọ ọdo, kwaburu l’ụlo-ẹkwa ebubu whẹ, ẹwha onye lanụ bụ Ẹludadu, ẹwha onye ọwhua bụru Medadu. Whẹ tso lẹ ndu bụ ọgurenya, e deshiru ẹwha whẹ, ọle whẹ te etsodu jee lẹ Ụlo-ẹkwa ono. Obenu l’ume ono byalẹru-a bya eji whẹbedua ẹhu, whẹ nọdu l’ẹka whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ kfuchilahaaru Chileke. 27Nwata nwokoro ọbu gbagbụa je asụ Mósisu: “Ẹludadu yẹle Medadu nọdukwa l’ẹka whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ ekfuchiru Chileke.”

28Jóshuwa nwa Nunu, onye shi nkeshi nteke ọ bụ nwata jetaru Mósisu ozhi tụfulekwawho ọnu sụ: “Onye-nwe-mu nụ Mósisu, kfuru whẹ tẹ whẹ dobe ọnu ndoo.”

29Mósisu sụ iya: “?Ọo ọdzori bẹ l’ịigbarụ mu ẹgube ono tọo? Ọ gẹga adụ mu ree, ọ -bụ l’ọ dụ g’e shi ndu nke Onye-Nwe-Ọha gẹ whẹ ha bụkotaru ndu nkfuchiru, m’ọkwanu ọ dụ g’e shi Onye-Nwe-Ọha yekota whẹ ume iya l’ẹhu.” 30E megee, Mósisu mẹe ndu bụ ọgurenya Ízurẹlu ono lawhu azụ l’ẹka whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ.

Onye-Nwe-Ọha wotaru ọkwa t’ọ bụru anụ atata

31O noo ya, whẹrewhere bya eshi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ whelahaa, o shi l’eze-ẹnyimu chịkashia ọkwa, whẹ dashịa lẹ mgboro mgboro ẹka whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ ono. Whẹ tụko ẹka ono g’ọ ha dzuru rwua iwhe ha g’ọo ẹka madzụ l’adụ ike jee l’ọkpa ujiku lanụ, ewhekaa iwhe rwuru nha-ọkpa ẹto watalẹwho l’ọma-alị. 32Mbọku ono l’owhu mẹe ẹnyashi ono l’owhu mẹkwawho echile iya bẹ whẹ tsoru je anwụkoo ọkwa ono. Onye nwụtanukaru nwanshị bẹ nwụ-jiru efere-nkwẹka ụkporo ugbo ise. Whẹ kpasaa ya t’ọ kpọo nkụ, ọ tụko ẹka ono, whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ ono dzuru mgburumgburu. 33Gẹ whẹ kpụkwadua anụ ono l’ọnu ata, tẹmenu whẹ tagee ya bẹ ẹhu-eghughu volihuru Onye-Nwe-Ọha l’ẹhu l’ẹka ndu Ízurẹlu nọ, ọ tụru ejo mgbu-ọnwu nụ whẹ. 34O noo ya, e kulahaa ẹwha ẹka ono Kiburotu Hatava,11:34 Iwhe Kiburotu Hatava fụtaru bẹ bụ ilu ndu ẹkpiri nri. nkele ọo ẹka ono b’e liru iwhe bụ ndu whụru kpakekpake nri.

35Whẹ shi lẹ Kiburotu Hatava l’ẹka ono tụgbua jeshia Hazerotu je anọshia.

12

Miriyamu yẹle Érọnu l’ekfulwu Mósisu

1Tọ dụ iya bụ, Miriyamu yẹle Érọnu wata okfulwu Mósisu l’okfu nwanyị Kushi, ọ lụru. Nkele Mósisu bẹ lụru onye Kushi. 2Whẹ sụ: “?Ọ fụtaru l’ọolewho Mósisu bẹ Onye-Nwe-Ọha l’eshije l’ọnu iya ekfu okfu kpụ? ?T’o shijedu l’ọnu nke anyịbedua ekfu okfu tọo?” Onye-Nwe-Ọha nụa iwhe ono, whẹ kfuru. 3Sụa, nwoke ono, bụ Mósisu bẹ bụnuka onye odoo. Ọo ya kagezhia ome odoo lẹ ndu mgboko l’owhu.

4E jia ekfu, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu mẹe Érọnu mẹe Miriyamu sụ whẹ: “Unu ẹto tụko lụfuta byatashia lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko.” Whẹ ẹto ono bya afụta tụgbua jeshia. 5Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha nọdu l’urwukpu, kpụru orogbodo nyizeta bya akfụru l’ọnu ụlo-ẹkwa ndzuko ono, gbakushi Érọnu yẹle Miriyamu oku. Nteke whẹ labọ tụgburu eje ọza oku ono bẹ 6Onye-Nwe-Ọha sụru whẹ: “Unu ngabẹ nchị nụ iwhe-e, mu l’ekfuru unu: Ọobuje, onye nkfuchiru Onye-Nwe-Ọha -nọdu l’echilabọ unu, mụbe Onye-Nwe-Ọha egoshi iya onwomu l’ọwhulenya bya ekfu yeru iya lẹ nrọ. 7Obenu l’ọ tọ dụdu nno l’ẹka onye ozhi mu Mósisu nọ. Ọo ya b’e yeru ndibe mu gẹ whẹ ha l’ẹka. 8Mu l’iya l’ekfugbaje okfu l’iwhu l’iwhu, mbụ l’anyi l’ekfuje okfu doru ẹnya yeru onwanyi, ọ tọ bụdu okfu-ẹtu. Ọowhuje gẹ mụbe Onye-Nwe-Ọha gbarụ ụgbugba. Ọo ya bụ, ?ọo gụnu meru g’o gude egvu ta atsụ unu nke t’unu kfulwua nwozhi mu ono, bụ Mósisu?”

9Onye-Nwe-Ọha bya atukoshi whẹ ẹhu-eghughu iya swịhaa ije haa whẹ. 10Nteke urwukpu ono shi l’eli ụlo-ẹkwa ono palia imeli imeli, a bya l’eledeshia ẹnya, njọkirehu tụkowaa Miriyamu ẹhu nata, ẹhu nwuhule iya whọ whoo. Érọnu ghachi bya elee Miriyamu ẹnya whụ gẹ njọkirehu tụkoru iya ẹhu. 11Érọnu sụ Mósisu: “Gụbe onye-nwe-mu nụ, ba anụshinu anyi áwhụ l’ọo l’anyi gude ome eswe mee iwhe-dụ-ẹji. 12Be ekweshinu tẹ nwanyị-a dụ g’ọo nwata, bya l’afụta-deshia l’ẹwho ne iya, ọ nwụhuwa anwụhu; ibe ẹhu iya rekashihuwa erekashihu.”

13Tọ dụ iya bụ, Mósisu bya aryaku Onye-Nwe-Ọha sụ: “Byiko gụbe Chileke, menua t’o mehu.”

14Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Ọ -bụ lẹ nna nwanyị-a vụru ọnu-mini koo ya l’iwhu, ?iwhere iya g’ekwee t’ọ fụta afụta jeye abalị ẹsaa? Nwuru iya ye l’azụ ẹka ono, ndu Ízurẹlu kpọru ụlo-ẹkwa ebubu whẹ gbaburu iya ye t’ọ nọo ujiku ẹsaa; ọ -nọ-gelewho ujiku ẹsaa ono e dufutawhu iya azụ.” 15Tọ dụ iya bụ, a bya enwufu Miriyamu gbaburu iya ye l’azụ ẹka ono ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ ono, ọ nọo ujiku ẹsaa. Ndu Ízurẹlu ta ahalịbejeru ọkpa jeye nteke e duwhutaru iya azụ. 16E megee, whẹ shi lẹ Hazerotu l’ẹka ono lụfu je akpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ l’echi-ẹgu Paranu.

13

E yeru ụmadzu iri l’ẹbo tẹ whẹ jee ngge l’alị Kenanu

1Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 2“Yee ndu l’e-je alị Kenanu je egee ya ngge, mbụ alị ono, mu l’eme tẹ mu nụ ndu Ízurẹlu. Shi l’ikfu g’ikfu ha, bụ ikfu ndụ-ichee whẹ họta-gee onye lanụ, l’e-je nụ. Ndu l’ịi-họta bẹ bụ unwoke, bụ ishi l’ikfu nọnu.” 3Mósisu bya eyefu whẹ ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha kfuru, whẹ shi l’echi-ẹgu Paranu tụgburu jeshia. Ndu ono, o yeru bụkota ndu ishi lẹ Ízurẹlu.

4Ọ waa ẹwha whẹ ndọwa:

Onye shi l’ikfu Rúbẹnu bụ Shamuwa nwa Zakuru,

5onye shi l’ikfu Símiyọnu bụru Shafatu nwa Hori,

6onye shi l’ikfu Juda bụru Kálẹbu nwa Jefune,

7onye shi l’ikfu Ísaka bụru Igalu nwa Jósẹfu,

8onye shi l’ikfu Ífuremu bụru Hoshiya nwa Nunu,

9onye shi l’ikfu Bénjaminu bụru Paluti nwa Rafu,

10onye shi l’ikfu Zébulọnu bụru Gadíyelu nwa Sodi.

11Onye shi l’ikfu Manáse bụ iya bụ ikfu Jósẹfu bẹ bụ Gadi nwa Susi,

12onye shi l’ikfu Danu bụru Amiyẹlu nwa Gemali,

13onye shi l’ikfu Asha bụru Setu nwa Máyikelu,

14onye shi l’ikfu Náfutali bụru Nahubi nwa Vofusi,

15onye shi l’ikfu Gadu bụru Geyuwẹlu nwa Maki.

16O noo ẹwha unwoke ono, Mósisu yeru tẹ whẹ jeshia ngge l’alị Kenanu ndono. Mósisu gụ-nwee Hoshiya nwa Nunu ẹwha gụa ya Jóshuwa.

17Mósisu bya ezhia whẹ tẹ whẹ jeshia ngge l’alị Kenanu sụ whẹ: “Unu tsogburu echi-ẹgu, dụ l’ọhuda bahụ l’alị ugvu ugvu ẹka ono. 18Unu je awhụ g’alị ono dụ dụ mẹe gẹ ndu bu iya nụ dụ dụ, mbụ t’unu marụ mẹ ọkpehu dụ ndu bu iya nụ, tẹ whẹ bụ ndu ume-ngvụ, unu amarụ mẹ whẹ ha l’igwe, tẹ whẹ dụa nwolemole. 19Unu amarụ ẹgube alị whẹ bu ebu, unu marụ m’ọo alị dụ ree, tọo alị, dụ ẹji. Unu amarụ ẹgube mkpụkpu, whẹ bugee, unu marụ m’ọo mkpụkpu, l’ẹte atụa mgbodo mgburumgburu; tọo mkpụkpu, a tụru mgbodo mgburumgburu. 20Unu amarụ g’alị whẹ dụ, unu marụ m’ọo alị l’emehuje iwhe e meberu iya, tọo alị, ụchi gbarụ, unu amarụ m’ọo alị oshi oshi, tọo tọ dụ iya. T’obu shihu unu ike, unu egude akpụru oshi, shi alị ono lwa.” Nteke ono bụ nteke, akpụru vayịnu ọnumbu l’anọje achashịka.

21O noo ya, whẹ tụgbua jeshia je egekotagezhia alị ono l’owhu ngge, shizhiawho l’echi-ẹgu Zinu je akpaa lẹ Rehobu, m’a nọdu eje Hámatu. 22Whẹ tsogburu echi-ẹgu, dụ l’ọhuda jeye whẹ rwua Hiburọnu, bụ ẹka Ahimanu mẹe Sheshayi mẹe Talumayi, bụ ndu shi l’eri Anaku bu ebubu. A tụru mkpụkpu Hiburọnu, ọ nọo awha ẹsaa tẹmenu a tụa mkpụkpu Zowanu ọwhu dụ l’alị Íjiputu. 23Nteke whẹ byarwuru nsụda Ẹshukolu, whẹ gbukwota ẹkali vayịnu lanụ, akpụru jọkfuru ajọkfuru. Whẹ pyokafu iya l’oshi, dụ ogologo, ụmadzu labọ parụ iya; onye lanụ parụ iya l’ishi lanụ, onye ọwhua parụ iya l’ishi lanụ. Whẹ wọkokwaawho akpụru itorokuma mẹe akpụru figu wolata. 24A gụbe ẹka ono nsụda Ẹshukolu,13:24 Iwhe Ẹshukolu fụtaru bụ ọjokfutu. nkele ọo ẹka ono bẹ ndu Ízurẹlu gbukwotaru ẹkali vayịnu, akpụru jọkfuru ajọkfuru vulata.

25Whẹ nọru ụkporo abalị ugbo labọ gẹ whẹ jeru ngge l’alị ono tẹmenu whẹ lwa. 26Whẹ lwakfuta Mósisu mẹe Érọnu mẹe ndu Ízurẹlu l’owhu l’echi-ẹgu Paranu, dụ lẹ mkpụkpu Kádẹshi. Whẹ bya edooru Mósisu mẹe Érọnu mẹe ndu Ízurẹlu l’owhu edo ije whẹ, goshi whẹ akpụru oshi, shi alị ono. 27Ọ waa iwhe whẹ kfuru Mósisu ndọwa: “Anyi jewaru je awhụ alị ọbu ị sụru t’anyi je awhụ. Alị ono bẹ mini-ẹra eswi yẹle mmanụ-ẹnwu jiru ejiji. Ọ waa akpụru oshi shi l’alị ono ndọwa. 28Ọle ndu bu l’alị ono bẹ ọkpehu dụ, mkpụkpu, dụ iya nụ hagee shii bụru mkpụkpu, a tụ-wheru mgbodo mgburumgburu. Anyi whụ-gekwaaru whụa ndu shi l’eri Anaku l’ẹka ono. 29Ndu Amalẹ́ku bu l’echi-ẹgu, dụ l’ọhuda, ndu Hetu mẹe ndu Jebusu mẹe ndu Amọru buru l’alị ugvu ugvu ẹka ono, ọwhube ndu Kenanu bua kụbe ẹhu l’eze-ẹnyimu, bukwaruwho l’agụga ẹnyimu Jọ́danu.”

30Tọ dụ iya bụ, Kálẹbu bya emee; ndu Ízurẹlu daa shịikfuu l’iwhu Mósisu sụ whẹ: “Unu t’anyi je alwụta alị ono t’ọ bụru nke anyi nkele anyi l’a-dụ ike lwụta iya.”

31Obenu lẹ ndu ono, whẹ lẹ Kálẹbu lị jee ije ono bẹ sụru: “Anyi ta adụkwa ike eje ọlwushi ndu ono ọgu, o noo nkele ọkpehu, dụ whẹ nụ bẹ kakwa nke anyịbedua shii.” 32Ozhi ono bụru ejo ozhi bẹ whẹ bya agbasaaru ndu Ízurẹlu lẹ nke alị ono, whẹ jeru ngge iya ono. Iwhe whẹ kfuru bụ l’alị ono, whẹ jeru ngge iya ono bẹ l’egbushikwa ndu bu iya nụ. Lẹ ndu lile, whẹ whụru l’ẹka ono bẹ hagee gagvu gagvu. 33Lẹ whẹ whụru ndu mkparawa l’ẹka ono. Ndu shi l’eri Anaku bụ l’ẹhu ndu mkparawa ono bẹ whẹ shi fụta. Mbụ lẹ whẹ darwehugeeru ndu ono adarwehu l’ẹnya dụ-gee whẹ g’ọo ụnwu ogu. Ọ bụru nno bẹ whẹ dụ-gee l’ẹnya ndu ono nke bụ ezhi-okfu.

14

Jóshuwa yẹle Kálẹbu l’ekfu l’alị Kenanu dụ ree

1Tọ dụ iya bụ, ndu Ízurẹlu l’owhu ryakọta ẹkwa l’ẹnyashi ono ryashịa ya ike. 2Whẹ tụko gẹ whẹ ha gụa áwhụ kpua Mósisu yẹle Érọnu. Whẹ l’ekfukaa sụ: “O gege akakwaru anyi mma, ọ -bụ l’anyi nwụshihuru l’alị Íjiputu m’ọ bụ l’echi-ẹgu-a! 3?Ọo gụnu meru, Onye-Nwe-Ọha l’eme t’o duru anyi je edobe l’alị ono t’e gbushia anyi? Unyomu anyi mẹe ụnwegirima anyi l’a-bụkwa ndu e gudeshiru lẹ ndzụ. ?Tọo gege akadụru anyi mma mẹ anyi lwawhu azụ l’alị Íjiputu?” 4Whẹ kfulahaaru onwowhe sụ: “T’anyi họta onye lanụ mee ya ishi t’o duru anyi lwawhu azụ l’alị Íjiputu.”

5Mósisu yẹle Érọnu daa kpube iwhu l’alị l’atatiwhu edzudzu-ọha Ízurẹlu ono. 6Jóshuwa nwa Nunu mẹe Kálẹbu nwa Jefune, bụ ndu whẹ lẹ ndu ono tso jee ngge l’alị Kenanu gude iwe lajashịa uwe, whẹ yeru l’ẹhu. 7Whẹ bya ekfuru yeru edzudzu-ọha Ízurẹlu ono sụ whẹ: “Alị ono, anyi ghajaru, bya egee ya ngge bẹ bụ alị dụ ree dụshia ya ike. 8Ọ bụru-a l’anyi dụ Onye-Nwe-Ọha ree l’obu bẹ l’oo-duru anyi bahụ l’alị ono nụ iya anyi, nkele alị ono bụ alị, mini-ẹra eswi yẹle mmanụ-ẹnwu jiru ejiji. 9Iwhe dụ iya nụ kpụ bụlewho t’unu be ekwefuru Onye-Nwe-Ọha ike. Iwhe ọdo bụ t’unu ba atsụkwa ndu bu l’alị ono egvu, o noo nkele anyi l’a-nma whẹ otsu lanụ lwee. Ọ tọ dụdu onye l’egbobuta whẹ, ọle anyịbedua bẹ Onye-Nwe-Ọha swiru eswiru. Ọo ya bụ, t’unu ba atsụshi whẹ egvu.” 10Obenu lẹ ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha bẹ sụru t’a tụ-gbushia whẹ l’ẹwhuru. Tọ dụ iya bụ, ọ-dụ-biribiri Onye-Nwe-Ọha bya enwuaru ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha whoo lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono.

Mósisu l’agọ-chitaru ndu Ízurẹlu l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ

11Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “?Ọo nteke ole bẹ ndu-a l’a-kpọnyaa mu ẹbo-ẹbo l’afụ-a kpọ-beru? ?Ọo nteke ole bẹ bụ whẹ jịkanyaa okweta lẹ nkemu whẹ ajịka-beru, t’a gụfukwaro oke iwhe-awhụrulenya lile ono, mu nọdu meshigbabe l’ẹka whẹ nọ? 12Mu l’e-gude ejo ẹhu-ba-dụ-mma gbuchafu whẹ, mu alaa whẹ l’iyi. Ọle gụbedua l’onwoghu bẹ mu l’e-shi l’ẹka ghu mee mba, parụ ẹka apaa mẹe mba, ọkpehu dụ amamẹ whẹbedua.”

13Mósisu sụ Onye-Nwe-Ọha: “Oowa. Ndu Íjiputu l’a-nụkwa iya mẹ i -mee ya nno. Nyatakwa l’i gude ọkpehu ghu dufuta ndu-a l’echilabọ ndu Íjiputu ono. 14Whẹ l’e-kfukwaru iya ndu bu l’alị-a nkele whẹ nụkotawaru gẹ gụbe Onye-Nwe-Ọha gude eswi whẹ, nụwaa lẹ whẹ l’egudeje ẹnya whẹ whụ gụbe Onye-Nwe-Ọha mẹe l’urwukpu nkeghu l’atukojeru whẹ l’eli mẹe l’ọobuje, o -rwua l’eswe, gụ egude urwukpu, kpụru orogbodo edu whẹ; o -rwua l’ẹnyashi gụ egude ọku, kpụru orogbodo nọdukwa whẹ whọ l’ụzo iwhu. 15Ọ -bụru l’i gbushiru ndu-a l’ugbo lanụ ntaa bẹ mba gẹ mba ha, nụjewaru ọtu ọnu ghu l’a-sụkwa woo: 16‘L’ọo ike bẹ gụbe Onye-Nwe-Ọha l’adụhedua durwua whẹ l’alị ono, i kweru whẹ ụkwa iya ribua lẹ nte l’ịi-nu whẹ, i kwee gbushia whẹ l’echi-ẹgu.’ 17Ọo ya bụ, gụbe Onye-nwe-ọha, mu l’aryọ ghu t’i goshinu l’ị bụ onye ike parụ ẹka, mbụ ẹgube ono, i kfujeru nteke ono, ị sụru: 18‘Onye-Nwe-Ọha bẹ ẹhu l’ẹte eghujedu eghu ẹgwegwa, bụru onye n-yemobu iya nyịberu anyịbe; bya abụru onye l’agụje nvụ l’iwhe-dụ-ẹji mẹe l’emeswe, e mesweru iya. Ọle ọ bụkwawho onye l’ẹte ahajẹ onye ikpe nmarụ ẹwoma. Ọogwaje ụnwegirima ọchi iwhe-dụ-ẹji, ndu nwụru whẹ nụ metegbaberu jeye lẹ nwanwa-nwanwa whẹ mẹe nwanwa-nwara-nwa whẹ.’ 19O bekwanu l’iwhe mu l’aryọ ghu bụ t’i gudenu obu-imiko ghu ono, nyịberu anyịbe gụaru ndu-a nvụ l’ejo-iwhe, whẹ meru ghu, ẹgube ono, i shiro l’alị Íjiputu gụtaru whẹ nvụ ono byeye ntaa.”

20Onye-Nwe-Ọha bya asụ Mósisu: “Mu gụwaru whẹ nvụ lẹ g’i kfuru. 21Ọle eshi-ọwhu mu nọ-ọ ndzụ gẹ mu nọ iya, ọ-dụ-biribiri mụbe Onye-Nwe-Ọha tụko mgboko swechita g’o swechitaru iya ẹgube-ẹ, 22bẹ l’ọoto dụdua onye gudewaa ẹnya iya whụ ọ-dụ-biribiri nkemu, mẹe iwhe-awhụrulenya ono, mu meshigbaberu l’alị Íjiputu, mẹe ọwhu mu meshigbaberu l’echi-ẹgu, mbụ megee data mu nkwere nkwere ugbo iri-a, tọ ngabẹru mu nchị; 23mbụ l’ọ tọ dụdu m’ọo onye lanụ l’ime whẹ bya l’e-gude ẹnya iya whụ alị ono, mu riburu lẹ nte kweta nna whẹ l’ụkwa. Tọ dụ iwhe bụ ndu kpọru mu ẹbo-ẹbo l’afụ bya l’a-whụ iya. 24Ọle a -bya l’onye ozhi mu ono, bụ Kálẹbu nọ; eshi-ọwhu ọ bụ onye obu iya gbarụ iche, tẹmenu ọ bụru onye gude obu iya g’ọ ha etso ụzo nkemu bẹ mu l’e-duru iya bahụ l’alị ono, o tso jee ngge iya ono, ọ bụru ẹpa iya l’e-nweru alị ono. 25Ọo ya bụ, eshi ndu Amalẹ́ku mẹe ndu Kenanu bu lẹ nsụda nsụda, o rwua echile t’unu ghachi tụgbua ụzo echi-ẹgu ono, dụ l’ụzo, e shi eje Eze-ẹnyimu Uswe-uswe.”

26Onye-Nwe-Ọha bya asụ Mósisu yẹle Érọnu: 27“?Ọo nteke ole bẹ ndu ejo-ememe-e l’a-gụnyaaru mu áwhụ gụ-beru? Mu nụkotawaru awhụ lile, ndu Ízurẹlu-a l’agụshi ekpu mu. 28Iwhe unu l’e-kfuru whẹ bụ lẹ mụbe Onye-Nwe-Ọha sụru agha: ‘Mu vuru-a ishi mu gẹ vu iya, bẹ mu l’a-tụko iwhe lile ono, mu nụru, mbụ iwhe ono, unu kfuru mee unu. 29Ọo l’echi-ẹgu-a bẹ odzu unu l’a-dakọta gbaa gbaa, mbụ iwhe bụ ndu ono, gbarụ ụkporo awha tụgbua ono, bụ ndu a gụru ọgu nteke l’aagụ ọgu, bụ ndu tso gụa áwhụ kpua mu. 30Ọ tọ dụdu m’ọo onye lanụ l’ime unu bya l’a-bahụ l’alị ono, mu woliru ẹka mu imeli kweta lẹ mu l’a-nụ unu t’unu buru, gbahalẹwho Kálẹbu nwa Jefune mẹe Jóshuwa nwa Nunu. 31A bya abya l’ụnwegirima unu ono, unu sụru l’ee-gudeshi lẹ ndzụ, whẹbedua bẹ mu l’e-duru bahụ tẹ whẹ je amarụ alị ono, unu jịkaru. 32Ọle unubẹdua l’onwunu bẹ odzu unu l’a-dakọta gbaa gbaa l’echi-ẹgu-a. 33Ụnwegirima unu l’e-che atụru ụkporo awha ugbo labọ l’echi-ẹgu, whẹ ejee iwhe-ọtsulanu nkele unu bụ ekwegekwe, jeye nteke odzu unu l’a-dakọta gbaa gbaa l’echi-ẹgu-a je akpaa l’onye ikpazụ. 34Unu l’e-je iwhe-ọtsulanu ụkporo awha ugbo labọ l’iswi iwhe-dụ-ẹji ono, unu meru. Iwhe-ọtsulanu, unu l’e-je awha owhu l’a-nọ-chi ẹnya abalị lanụ l’ime ụkporo abalị ugbo labọ ono, unu nọru g’unu jeru ngge l’alị ono. Ẹgube ono bẹ unu l’e-je iwhe-ọtsulanu ono nke ọwhu unu l’a-makwanụru iwhe ọ fụtaru, mbụ lẹ Onye-Nwe-Ọha bụ onye okfu unu. 35Mụbe Onye-Nwe-Ọha bẹ kfuakwaru nkemu, mu mefutajekwanụ iwhe lile ono l’ẹka ndu ejo-ememe ono nọ, mbụ ndu ono, tụru ike ituwhu etso mu okfu. Whẹ l’a-tụko gẹ whẹ ha bụru kpurupyata l’echi-ẹgu-a, mbụ l’ọo l’ẹka-a bẹ whẹ l’a-nwụshihukota.’ ”

36O noo ya, iwhe bụ ndu ono, Mósisu yeru, whẹ jee ngge l’alị ono lwa bya ekfua g’alị ono l’adụa, shi nno mee, ndu Ízurẹlu l’owhu gụru áwhụ kpua Mósisu. 37Ndu ọwhu tụru ọnu alị ono ẹji ẹji bẹ Onye-Nwe-Ọha wokfutaru ejo ẹhu-ba-dụ-mma, shi nno mee whẹ nwụshihu. 38Ọ bụru Jóshuwa nwa Nunu yẹle Kálẹbu nwa Jefune bụ ndu wafụru nụ l’iwhe bụ ndu ono, e yeru tẹ whẹ jee ngge l’alị ono.

A lwụ-gburu ndu Ízurẹlu lẹ Họruma

(Dit. 1:41-46)

39Mósisu bya ekfuaru ndu Ízurẹlu iwhe ono, whẹ tsọkota gbụdagbuda gẹ whẹ ha. 40O rwua l’ọnmewa ụtsu ọwhu l’etsota mbọku ono, whẹ tụgbua jeshia l’alị ugvu ugvu Kenanu je anọdu asụje: “Anyi mewaru iwhe-dụ-ẹji. T’anyi tụgbua jeshia ẹka ọbu, Onye-Nwe-Ọha kweru anyi ụkwa iya.”

41Mósisu sụ: “?Ọo gụnu meru unu l’e-me t’unu mebyia iwhe iwu Onye-Nwe-Ọha kfuru? Ọ tọo dụkwaru unu lẹ ree. 42T’unu be ejekwa nkele Onye-Nwe-Ọha ta anọhekwa swiru unu. Unu -jee bẹ ndu ọhogu unu l’e-gbushikwa unu. 43Nkele ndu Amalẹ́ku mẹe ndu Kenanu bẹ nọdu unu l’ụzo atatiwhu l’ẹka ono. Whẹ l’e-gude ogu-ịgba gbugbushia unu. Onye-Nwe-Ọha te eswihekwaru unu nkele unu gbakụtaru iya azụ.”

44Obenu lẹ whẹ rwuchileru-a obu tụgbua jeshia l’alị ugvu ugvu ono, ọle Mósisu mẹe igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha te etsodu whẹ lụfu l’ẹka ono, whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 45Tọ dụ iya bụ, ndu Amalẹ́ku mẹe ndu Kenanu, bu l’alị ugvu ugvu ono byakfuta whẹ ọgu bya alwụ-gbua whẹ chịa whẹ je akpaa lẹ mkpụkpu Họruma.

15

Nke ngwo-ẹja, ndu Ízurẹlu l’a-gbajẹ

1Onye-Nwe-Ọha bya asụ Mósisu 2t’o kfuru yeru ndu Ízurẹlu sụ whẹ agha: “Unu -lwalẹwho je eburu l’alị ono, mu l’eme tẹ mu nụ unu, 3unu -gbadẹlewho ẹja anụ Onye-Nwe-Ọha, unu eshi l’igwe élwù unu họta anụ gbua kpọo ọku gude gbaa ẹja ọbu t’ọ bụru ngwo-ẹja, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree. Unu l’e-meje iya nno l’ẹja ọkpokota-iwhe-ọku mẹe nteke unu l’anụ mu iwhe gude emedzu ụkwa, unu kweru mu mẹe nteke unu l’anụ mu iwhe shi unu l’obu m’ọ bụ nteke unu l’agba ẹja l’ori oge. 4Onye wotaru ngwo-ẹja ono l’e-yekobeje iya ngwo-ẹja nri bya anụ Onye-Nwe-Ọha, mbụ nkere iri nkwẹka witi, e gweru egwegwe gwọkobe iya nkerẹno ekpemu mmanụ.

5“Iwhe bụ nwatụru, e gude agba ẹja ọkpokota-iwhe-ọku m’ọ bụ ẹja mmaanụ ọdo bẹ unu l’e-yekobeje ngwo-ẹja mmẹe, mbụ nkerẹno ọvara mmẹe.

6“A bya l’iwhe bụ ebyila, e gude agba ẹja, unu eyekobeje iya ngwo-ẹja nri, mbụ ụzo labọ l’ime nkere iri nkwẹka witi, e gweru egwegwe gwọkobe iya nkerẹto ekpemu mmanụ. 7Ngwo-ẹja mmẹe ono bẹ unu l’e-gude nkerẹto ọvara mmẹe gwoo. T’unu meje iya t’ọ bụru ngwo-ẹja, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree.

8“Nteke bụ l’unu gude nwa oke-eswi agbarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja ọkpokota-iwhe-ọku m’ọ bụ ẹja mmaanụ ọdo, shi nno medzua ụkwa, unu kweru Onye-Nwe-Ọha m’ọ bụ gude iya gbaa ẹja ẹhu-guu, 9t’onye l’agba ẹja ono yekobekwa iya ngwo-ẹja nri, mbụ ụzo ẹto l’ime nkere iri nkwẹka witi, e gweru egwegwe gwọkobe iya ugvu ekpemu mmanụ. 10O nokwawho g’unu l’e-wotaje ugvu ọvara mmẹe gude gwoo ngwo-ẹja mmẹe. Ngwo-ẹja ono bẹ l’a-bụru ngwo-ẹja, a kpọru ọku, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree.

11“Ọ bụru nno bẹ unu l’e-megbaru iya l’iwhe bụ oke-eswi m’ọ bụ ebyila m’ọ bụ nwatụru m’ọ bụ nwa-eghu, unu gude agba ẹja. 12O noo g’unu l’e-megbarụ iya l’iwhe bụ ẹja, unu l’agba agba, m’ọ ha agha m’ọ ha agha. 13Iwhe bụ onye a nwụru anwụnwu lẹ Ízurẹlu bẹ bụ l’ụzo, dụ nno bẹ l’oo-meje ngwo-ẹja, l’oogwo anụ Onye-Nwe-Ọha, mbụ ngwo-ẹja, a kpọru ọku shi nno mee tẹ mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree. 14E shi l’ọgbo nkunu je akpaa lẹ ndu ọwhu l’a-bya l’atatiwhu, onye bụ onye lwarụ alwa, bu l’echilabọ unu -wota ẹja bya tẹ ya gbaarụ Onye-Nwe-Ọha, mbụ ẹja, a kpọkotaru ọku, shi nno mee tẹ mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree, t’ọ bụkwaru ẹgube unu l’emeje bẹ onye ọbu l’e-me. 15Ọo nsọ lanụ ono dụru unubẹ ndu Ízurẹlu l’owhu mẹe iwhe bụ ndu lwarụ alwa, bu l’echilabọ unu. Nsọ ono l’a-nọlewho shi l’ọgbo nkunu rwua l’ọgbo ọdo jeye lẹ gbururu. Ọo g’unu dụ l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha bụ gẹ ndu lwarụ alwa dụkwawho. 16Ọ bụru iwu lanụ yẹle nsọ lanụ dụru unu lẹ ndu lwarụ alwalwa, bu l’echilabọ unu.”

Ọnu Onye-Nwe-Ọha iwhe mbụ

17Onye-Nwe-Ọha bya asụ Mósisu 18t’o kfuru ndu Ízurẹlu sụ whẹ agha: “Unu -rwulewho alị ono, mu l’edu unu eje ono, 19unu ridelewho nri, shi l’alị ono, unu wofukwa oke iya nke Onye-Nwe-Ọha bya anụ iya. 20Unu gude ụturutuu-iwhe, shi l’akpụru iwhe mbụ, unu metaru l’alị ono gheta buredi nụ Onye-Nwe-Ọha t’ọ bụru ngwo-ẹja, shi l’ẹka l’eechije witi. 21Ngwo-ẹja ụturutuu-iwhe mbụ, unu metaru l’alị ono bẹ unu l’a-nụje Onye-Nwe-Ọha jeyewaro, shi l’ọgbo rwua l’ọgbo.

Ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji, e meru l’amaga ama

22“Ọ -bụru l’unu ta amadụ ama haa odobekota iwu-a, Onye-Nwe-Ọha tụshiru ye Mósisu l’ẹka, 23mbụ iwu ono g’ọ ha, Onye-Nwe-Ọha shi l’ẹka Mósisu nụkota unu t’ọ nọwaro shi l’ọgbo rwua l’ọgbo; watalẹwho mbọku, Onye-Nwe-Ọha tụru iya nụ unu. 24Ọ -bụru lẹ ndu Ízurẹlu l’owhu ta amadụ ama, mbụ lẹ whẹ ta akwabẹdu ẹnya mebyia iwu ono, ọo ya bụ, unubẹ ndu Ízurẹlu ewota nwa oke-eswi gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, mbụ ngwo-ẹja e meru, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree. Unu eyekobe iya ngwo-ẹja nri mẹe ngwo-ẹja mmẹe, l’etsoje iya nụ yẹle mkpi, l’ee-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji. 25T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke gbaa ẹja ono gude kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji ndu Ízurẹlu ono l’owhu; ndụge a gụaru whẹ nvụ l’iwhe-dụ-ẹji ono, whẹ meru, o noo nkele whẹ ta amadụ ama mee ya; bya egwowaru ngwo-ẹja nụ Onye-Nwe-Ọha l’iswi iwhe-dụ-ẹji ono, whẹ meru, mbụ ngwo-ẹja, a kpọru ọku mẹe ngwọ-ẹja iwhe-dụ-ẹji. 26Ndu Ízurẹlu l’owhu mẹe ndu lwarụ alwa, bu l’echilabọ whẹ bẹ l’aa-gụkotaru nvụ, o noo nkele whẹ ta amadụ ama mee iwhe-dụ-ẹji ono.

27“Ọle ọ -bụru l’ọo onye lanụ ta amadụ ama mee iwhe-dụ-ẹji, onye ọbu ewota nwada eghu, gbarụ awha t’e gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji ọbu, o meru. 28Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ l’a-nọdu l’iwhu Onye-Nwe-Ọha kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, onye ọbu meru l’amaga ama. A -kfụlewho ụgwo iwhe-dụ-ẹji ono, onye ono meru, a gụaru iya nvụ. 29Iwu lanụ ono bụ iya dụru iwhe bụ onye l’amaa ama mee iwhe-dụ-ẹji m’ọ bụ onye a nwụru anwụnwu lẹ Ízurẹlu m’ọ bụ onye lwarụ alwa.

Ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji, a marụ ama mee

30“Obekwanu l’onye marụ ama mee iwhe-dụ-ẹji, m’a nwụru onye ọbu anwụ lẹ Ízurẹlu m’ọ bụ onye lwarụ alwa bẹ onye ọbu kfubyiakwaru ẹwha Onye-Nwe-Ọha. Onye dụ nno bẹ l’ee-kefu l’oke l’echilabọ ndibe whẹ. 31Nkeshi ọwhu onye ono l’adụa iwhe ọ gụberu okfu Onye-Nwe-Ọha, o mebyiwa iwhe iwu Onye-Nwe-Ọha kfuru b’e kefuje onye ọbu l’oke, iwhe-dụ-ẹji o metaru atukoru iya l’ishi.”

Onye dosweru nsọ mbọku-ọtuta-ume bẹ l’ee-gbu

32Nteke ndu Ízurẹlu nọkwadu l’echi-ẹgu b’o nweru nwoke ọbu, e guderu gẹ l’ọokpa nkụ lẹ mbọku-ọtuta-ume. 33Ndu whụru iya l’ẹka l’ọokpa nkụ ono kpụta iya kpụ-kfu Mósisu yẹle Érọnu mẹe ndu Ízurẹlu l’owhu. 34Whẹ kpụta iya tụ-chia atụ-chi nkele e teke ekfukahudua iwhe l’ee-me iya ekfukahu. 35Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Nwoke ono bẹ l’ee-gbu egbu. Tẹ ndu Ízurẹlu l’owhu kpụfu iya azụ ẹka whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ je atụ-gbua ya l’ẹwhuru.” 36Tọ dụ iya bụ, ndu Ízurẹlu bya kpụta iya kpụfu azụ ẹka ono, whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ ono tụ-gbua ya l’ẹwhuru gẹ Onye-Nwe-Ọha kfuru Mósisu.

Iwhe a kparụ akpakpa dzụgbabe l’uwe

37Onye-Nwe-Ọha bya asụ Mósisu 38t’o kfuru ndu Ízurẹlu sụ whẹ agha: “Unu kpaa iwhe-akpakpa l’ogboromọnu uwe unu. Unu adzụru oghu, dụ urwukpu-urwukpu ye l’eli oghu ono, unu kpangashịru dzụpyabe l’uwe ono. O noo g’unu l’e-meje iya shi l’ọgbo rwua l’ọgbo. 39Iwhe-akpakpa ono bẹ unu l’eleje ẹnya gude nyata iwu mụbe Onye-Nwe-Ọha, nke ọwhu unu l’a-nọje eme iya ememe haa ụrwu-alị ono, ọlolikpakpa ejo-iwhe, l’anọje agụkaa obu unu mẹe ẹnya unu l’enwujeru unu ye t’unu mee. 40Ọo ya bụ, nke ọwhu unu l’a-nyatajẹ iwhe lile, iwu mu kfuru eme iya ememe, shi nno, unu edobe onwunu nsọ l’ẹka Chileke unu nọ. 41Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke unu, mbụ onye ono, dufutaru unu l’alị Íjiputu; tẹ mu bụru Chileke unu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke unu.”

16

Kora, Detanu mẹe Abyiramu

1O rwua nteke ọbu, Kora nwa Izuha, bụ nwanwa Kohatu, onye eri Lívayi, yẹbedua mẹe Detanu mẹe Abyiramu, bụ ụnwu Eliyabu mẹe Ọ́nu nwa Peletu, bụ ndu ikfu Rúbẹnu bya achịta madzụ yeru onwowhe, 2whẹ wulihu wata okwefuru Mósisu ike. Ndu otu whẹ ono bụ-gee ndu a họtaru tẹ whẹ bụru ndu ishi, l’achị ndu Ízurẹlu, bya abụru ndu a marụ ẹwha whẹ lẹ Ízurẹlu kpaa-whuu. Iwhe whẹ dụ bụ ụkporo ụmadzu ugbo iri l’ẹbo l’ụmadzu iri. 3Whẹ kpakọbe onwowhe ọnu byakfutashia Mósisu yẹle Érọnu sụ whẹ: “Unu metawaru iwhe ọbu, ọ kabẹ tsobe! Ndu Ízurẹlu l’owhu bẹ unu marụ lẹ whẹ dụ nsọ l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ, mbụ l’onyenọnu l’ime whẹ dụkota nsọ l’ẹhu l’ẹhu. Onye-Nwe-Ọha l’onwiya nọdu l’echilabọ whẹ. ?Ọo gụnu meru g’o gude unu woru onwunu kpọbe l’ishi ndu nke Onye-Nwe-Ọha?”

4Mósisu nụlewho iwhe ono, whẹ kfuru, ọ daa kpupyabe iwhu l’alị.

5Ọ sụ Kora yẹle ndu otu iya whẹ sụ: “O -rwua l’ụtsu Onye-Nwe-Ọha egoshi nụ onye bụ onye nkiya mẹe onye dụ nsọ, onye ọ họtaru bẹ l’oo-me t’ọ byakụbe iya ntse. 6Ọ waa iwhe unu l’e-me ndọwa: Tẹ gụbedua, bụ Kora gụ lẹ ndu otu ghu whẹ wota efere, l’aagụjeru ọku ye. 7O -be echile, unu agụru ọku ye iya, bya eye iya isẹnsu l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha. Onye bụ onye Onye-Nwe-Ọha họtaru l’a-bụ onye dụ nsọ. Unubẹ eri Lívayi metawaru iwhe ọbu, ọ kabẹ tsobe!”

8Mósisu nọdukwawho l’eli iya sụ Kora: “Unu ngabẹ nchị, unubẹ eri Lívayi! 9?Too dzuduru unu l’ọo unu bẹ Chileke nke Ízurẹlu họtaru dobe iche lẹ Ízurẹlu kpaa-whuu mee t’unu nọdu iya ntse eje ozhi, dụ lẹ mkpuumkpu-ẹkwa Onye-Nwe-Ọha mẹe t’unu kfụjeru l’atatiwhu ndu Ízurẹlu l’owhu ejeru whẹ ozhi? 10O meru tẹ gụbe Kora mẹe eri Lívayi, bụ ụnwunna unu nọdu iya ntse, ntaa bẹ unu l’achọfua ụzo, unu l’e-shi bụru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 11Ọo Onye-Nwe-Ọha bẹ gụ lẹ ndu otu ghu lile tụgbaberu etso okfu. ?Oo onye bụkwanu Érọnu nke t’unu gụje áwhụ kpu iya?”

12Ọo ya bụ, Mósisu bya ezhia t’e je ekua Detanu mẹe Abyiramu, bụ ụnwu Eliyabu. Whẹ sụ lẹ whẹ ta abyadụ. 13Sụ: “?M’ọ dụ g’o to dzuduaru ghu, mbụ edufuta ọwhu i dufutaru anyi l’alị ono mini-ẹra eswi yẹle mmanụ-ẹnwu jiru ejiji ono, t’ị bya eworu anyi megbushia l’echi-ẹgu l’ẹka-a? Ị nọdukwaro l’eli iya bya akpọbe onwoghu l’ishi l’ẹka anyi nọ? 14Ọ-ka-njọ bụ l’i ti durwudua anyi alị ọbu, mini-ẹra eswi yẹle mmanụ-ẹnwu jiru ejiji, tịi nụa anyi alị ẹka anyi l’a-kọbeje iwhe mẹe ẹka anyi l’e-me mgbabu vayịnu. ?Ịiri nke t’i duswee ndu-a tọo? Waawa! Anyi ta abyadụ!”

15Ọo ya bụ, iwe bya Mósisu shii l’ẹhu; ọ sụ Onye-Nwe-Ọha: “T’ọ bọ dụkwa ngwo-ẹja, ndu-a gworu bya ghu anụnu, l’ịi-nata. Ọ tọ dụkwa iwhe whẹ m’ọo iwhe ha g’ọo nkakfụ-ịgara, mu natajẹbuwaru whẹ, t’ọ dụhunu onye l’ime whẹ, mu mekatajeru ilile.”

16Mósisu sụ Kora: “Tẹ gụbedua mẹe ndu otu ghu fụtakota l’iwhu Onye-Nwe-Ọha echile. Tẹ gụbedua mẹe whẹbedua ọwaa Érọnu tụko byakọta. 17T’onyenọnu gudekwa efere, l’aagụjeru ọku ye, ye iya ụ̀nwù-isẹnsu gude bya l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha. Iwhe l’ọo-dụ, mbụ efere ono, l’aagụjeru ọku ye ono bụ ụkporo ugbo iri l’ẹbo l’efere iri. Gụbedua, bụ Kora l’onwoghu l’e-gudekwawho nkeghu, Érọnu egude nkiya bya.” 18Tọ dụ iya bụ, onyenọnu wota efere ono, l’aagụjeru ọku ye bya agụru ọku ye iya; ye iya ụ̀nwù isẹnsu je akfụ-geeru l’ọnu Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono. Whẹ lẹ Mósisu mẹe Érọnu kfụru l’ẹka ono. 19Kora bya achịkobe igwe-ọha Ízurẹlu ono l’ọnu Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono tẹ whẹ melwu Mósisu yẹle Érọnu. O-gbu-zaazaa Onye-Nwe-Ọha bya enwuaru igwe-ọha ono whoo. 20Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu yẹle Érọnu: 21“Unu shi l’echilabọ igwe-ọha ono fụta tẹ mu bya atụko whẹ lakọta l’iyi lẹ njị-ẹnya lanụ.”

22Mósisu yẹle Érọnu dashịa kpube iwhu l’alị chishia sụ: “Oowa, gụbe Chileke, mbụ Chileke bụ ishi ndzụ iwhe bụ madzụ l’owhu, ?ii-kwobe iswi iwhe-dụ-ẹji, onye lanụ metaru tụfuru igwe ọha-a ẹhu-eghughu nkeghu?”

23Onye-Nwe-Ọha bya asụ Mósisu 24t’o kfuru igwe-ọha Ízurẹlu ono tẹ whẹ shi l’ibiya ọwhu ụlo-ẹkwa Kora mẹe nke Detanu mẹe nke Abyiramu nọ lụfu.

25Mósisu gbalihu yẹle ndu bụ ọgurenya Ízurẹlu tsoru jekfushia Detanu mẹe Abyiramu. 26Ọ sụ igwe-ọha ono: “Unu lụfuta l’ụlo-ẹkwa ndu ejo-ememe ono. T’unu be edenyikwa ẹka l’iwhe bụ nkewhe, ọdua bẹ Onye-Nwe-Ọha l’e-kwobekwa iswi iwhe-dụ-ẹji lile, whẹ meru lakọta unu l’iyi.” 27Ọo ya bụ, whẹ shi l’ibiya ọwhu ụlo-ẹkwa Kora mẹe nke Detanu mẹe nke Abyiramu nọ lụfu.

Detanu yẹle Abyiramu bya afụta kfụru l’ọnu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ, whẹ l’unyomu whẹ mẹe ụnwu whẹ nke unwoke mẹwaro ụnwegirima whẹ. 28Mósisu sụ: “Ọo ntaa bẹ unu bya l’ama l’ọo Onye-Nwe-Ọha zhiru mu ome iwhe lile ono, l’ọ tọ dụ iwhe gbatarụ mu l’uche bẹ mu l’eme. 29Ọ -bụru lẹ ndu-a bẹ nwụhuru anwụhu ugbooshi, mbụ ọ -bụru l’ọo gẹ l’ọonwujeru madzụ igbalekọma bụ g’ọ nwụru whẹ; ọo ya bụ t’a marụ l’ọ tọ dụ Onye-Nwe-Ọha bẹ zhiru mu iwhe ono, mu l’emegbabe. 30Ọle ọ -bụru lẹ Onye-Nwe-Ọha meru t’iwhe l’ẹte emebua mee, alị saa ọnu lweshia whẹ, bya elweshia iwhe lile, whẹ nwe enwe, mbụ whẹ bụru ndu wụbaru alị-maa lẹ ndzụ. O noo nteke unubẹ ndiwhe l’a-marụ l’ọ tọ dụdu iwhe whẹ gụberu Onye-Nwe-Ọha.”

31Ekfuge, Mósisu l’ekfuge okfu ono; alị ono, Detanu whẹ kfụru kejahu ẹbo. 32Alị saa ọnu whalaa lweshikota whẹ mẹe ndibe whẹ mẹe ndu nke Kora mẹe ngwongwo whẹ. 33Whẹ wụbakota l’alị-maa lẹ ndzụ mẹe iwhe lile, whẹ nwe enwe, alị huchita kpupyabe whẹ l’eli, whẹ tụko gẹ whẹ ha lakọta l’iyi l’echilabọ ndu Ízurẹlu. 34Ọ bụru aswọ-ji, whẹ l’aswọ-ji meru; ndu Ízurẹlu ọwhua, nọ-wheru ẹka ono mgburumgburu tsu l’ọso aryajẹ sụ: “Alị l’abyakwa anyi elweshi-o!”

35O noo ya bụ l’ọku, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha abya ekegbushia ụmadzu ụkporo ugbo iri l’ẹbo l’ụmadzu iri ono, shi akpọ ụ̀nwù-isẹnsu ọku.

Efere dụ nsọ, l’aagụjeru ọku ye

36Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu 37t’o kfuru Eliyéza nwa Érọnu, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke t’ọ lọshia efere ono, l’aagụjeru ọku ye l’ime ọku ono, vọshia icheku-ọku, dụ iya nụ tụkaa nnanụ nnanụ, o noo nkele iwhe ono dụ nsọ, 38mbụ efere ono, l’aagụjeru ọku ye nke ndu ono, meru iwhe-dụ-ẹji shi nno tuwhaa ndzụ whẹ. Ọ -lọshi-gee ya, t’a kụsaa ya akụsa t’o chia balịbali, kpube iya l’eli ẹnya-mgbẹja Onye-Nwe-Ọha. O noo nkele a nụwaru iya Onye-Nwe-Ọha, ọ bụru iya bụ l’ọ dụ nsọ. Iwhe ono l’a-bụ iwhe-ọhubama l’ẹka ndu Ízurẹlu nọ. 39Ọo ya bụ, Eliyéza, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bya achịkoo efere ono, l’aagụjeru ọku ono ye, bụ ope b’e gude mee ya, mbụ iwhe ono, ndu ono, ọku kegbushiru gude bya akpọo ụ̀nwù-isẹnsu ọku, a kụsaa ya ọsa nke ọwhu l’ee-kpubeje iya l’eli ẹnya-mgbẹja Onye-Nwe-Ọha 40t’ọ bụru iwhe ndu Ízurẹlu l’e-gudeje anyata l’ọ tọ dụdu onye l’ẹte abụa ẹpa Érọnu, bya l’a-kpụlitajeru bya ọkpo ụ̀nwù-isẹnsu ọku l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha shi l’ẹka Mósisu kfua ya, onye ọdo -mekwanua ya eme, ya adụru onye ọbu ẹgube ọ dụru Kora yẹle ndu otu iya whẹ.

Mgbu-ọnwu l’egbushi ndu Ízurẹlu

41O rwulewho echile iya, ndu Ízurẹlu l’owhu wata ọguru Mósisu yẹle Érọnu áwhụ asụje: “Unu gbushiwaru ndibe Onye-Nwe-Ọha.” 42Nteke ndu ono byarụ tẹ whẹ tatso Mósisu yẹle Érọnu okfu, whẹ ghaa ẹnya l’ụzo Ụlo-ẹkwa-ndzuko, bya awhụ g’urwukpu sọpyaberu iya mẹe g’o-gbu-zaazaa nke Onye-Nwe-Ọha nwuru whoo l’ẹka ono, 43Mósisu yẹle Érọnu byatashia l’atatiwhu Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono, 44Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 45“Unu shi l’echilabọ igwe-ọha ono fụta nke ọwhu mu l’a-lakọta whẹ l’iyi lẹ njị-ẹnya lanụ.” Whẹ dashịa kpube iwhu l’alị.

46Tọ dụ iya bụ, Mósisu sụ Érọnu: “Wota efere, l’ịigujeru ọku ye, shi l’ẹnya-mgbẹja Onye-Nwe-Ọha gụru ọku ye iya. Gụ eworu isẹnsu ye iya mee ẹgwegwa ẹgwegwa jekfu igwe-ọha ono gude iya kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, whẹ meru. Nkele oke ẹhu-eghughu shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ bẹ tukoshiakwaru whẹ, mgbu-ọnwu watawa whẹ egbugbu.” 47Ọo ya bụ, Érọnu wota efere ono gẹ Mósisu kfuru iya bya agbagbụa bahụ l’echilabọ igwe-ọha ono. O rwudeshia, mgbu-ọnwu ono l’egbushiwaa ndu ono, ọ bya akpọoru Onye-Nwe-Ọha isẹnsu ono ọku, bya akfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, whẹ meru. 48Ọ kfụru l’echilabọ ndu ọwhu nwụshihuwaru anwụshihu mẹe ndu ọwhu nọkwadu ndzụ, mgbu-ọnwu ono gbubuhu. 49Ndu mgbu-ọnwu ono gburu bẹ dụ ụkporo ụnu ụmadzu l’ụnu iri l’ishii, l’ụkporo ụmadzu iri l’ise, t’a gụfukwa ndu ọwhu tsohawa Kora nwụshihu. 50Érọnu megee bya ejekfushia Mósisu l’ọnu Ụlo-ẹkwa-ndzuko nteke mgbu-ọnwu ono gbubuhuwaru.

17

Mgbọro Érọnu bẹ rwutaru irwu

1Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 2“Kfuru ndu Ízurẹlu tẹ whẹ chẹe ghu mgbọro iri l’ẹbo. Tẹ ndu ishi, l’achị ikfu g’ikfu ha nụ ghu mgbọro nnanụ nnanụ. Onye nụru ghu mgbọro nkiya, gụ edee ẹwha onye ọbu l’eli iya. 3Onyenọnu l’ime ndu ishi ono, l’achịkaa ikfu ono l’e-nwe mgbọro lanụ. A bya lẹ mgbọro nke ndu ikfu Lívayi bẹ l’ii-de iya ẹwha Érọnu l’eli. 4Chịta mgbọro ono je awụshi lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko l’iwhu igbe-iwu, bụ ẹka ono, mu l’abyakfutaje unu. 5Onye mgbọro nkiya kpofutaru ome, a marụ l’o noo onye mu họtaru ndono. Ọo ya bụ ndụge mu eshi nno mee tẹ ndu Ízurẹlu wofu mụbe Onye-Nwe-Ọha ọnu l’ẹhu l’awhụ ono, whẹ l’anọje agụshi ekpu unu ntekenteke.” 6Tọ dụ iya bụ, Mósisu bya ekfuru yeru ndu Ízurẹlu. Ndu ishi, l’achị ikfu nọnu nụ iya mgbọro nnanụ nnanụ. Iwhe ọ dụ bụ mgbọro iri l’ẹbo. Mgbọro nke Érọnu tsoru iya. 7Mósisu chịta iya je edobe l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha lẹ Ụlo-ẹkwa ẹka ono, igbe-iwu Chileke l’adụje. 8O rwua echile iya, Mósisu bahụ lẹ Ụlo-ẹkwa ẹka ono, igbe-iwu Chileke l’adụje bya awhụa gẹ mgbọro nke Érọnu, bụkwanu onye nọ-chiru ẹnya ikfu Lívayi kpofushiru ome rwushia irwu, tụshikwawho igu, bya amịshia akpụru alụmondu, gbee chashịwaa nụ achashị. 9Ọo ya bụ, Mósisu bya achịta mgbọro ono g’ọ ha l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha chijeru ndu Ízurẹlu. Whẹ lee ya ẹnya, onyenọnu wota mgbọro ọwhu bụ nkiya.

10Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Woru mgbọro nke Érọnu dobewhu azụ l’igbe-iwu ono t’ọ dụ l’ẹka ono bụru iwhe-ọhubama l’ẹka ndu ono, l’ekwefuje ike nọ, t’ọ bụru iwhe l’eegudeje alọ whẹ ẹka lẹ nchị tẹ whẹ haa ọgu-whe áwhụ ekpu mụbe Onye-Nwe-Ọha, a nọnyaa whẹ nwụshihu.” 11Ọ bụru gẹ Onye-Nwe-Ọha sụru tẹ Mósisu mee ya bụ g’o meru iya.

12Ndu Ízurẹlu sụ Mósisu: “Anyi laakwarụ l’iyi, anyi whuhuakwaru-o! Anyi whuhuakwaru g’anyi ha-o! 13Ntaa bụ, onye tụjeru ama tẹ ya jekube mgboro mkpuumkpu-ẹkwa Onye-Nwe-Ọha, onye ọbu anwụhu. ?Anyi l’a-lakọtawaro l’iyi g’anyi ha tọo gụnu?”

18

Ozhi, dụru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe eri Lívayi

1Onye-Nwe-Ọha sụ Érọnu: “Gụbedua l’onwoghu mẹe ẹpa ghu mẹe iwhe bụ ọzo-ụlo nna ghu l’owhu b’ọ tukoru l’ishi, mbụ ejo-iwhe, e meru l’ẹka-dụ-nsọ nkemu. Ọ bụru gụbedua l’onwoghu mẹe ẹpa ghu b’ọ tukokwaruwho l’ishi, mbụ ejo-iwhe, e meru lẹ nke ọbu onye l’agbajẹru mu ẹja. 2Duta ụnwunna ghu whẹ, bụ ikfu Lívayi bụ iya bụ ikfu nna ghu t’unu lẹ whẹ nọdu tẹ whẹ yejeru ghu ẹka l’ozhi. Gụbedua gụ l’ẹpa ghu whẹ l’a-nọdu l’atatiwhu Ụlo-ẹkwa ẹka igbe-iwu Chileke l’adụje eje ozhi. 3Whẹ l’a-nọ eje ozhi, i zhiru whẹ mẹe ozhi, dụkota lẹ Ụlo-ẹkwa. Ọle tẹ whẹ be ejekubekwa ẹka arya ẹka-dụ-nsọ dụ. Tẹ whẹ be ejekubekwa mgboro ẹnya-mgbẹja Chileke, ọ dụa bẹ gụ lẹ whẹ l’a-tụkokwa nwụshihu. 4Gụ lẹ whẹ l’a-tụgba nnanụ, whẹ eje ozhi, dụ lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko, mbụ iwhe bụ ozhi lile, dụ l’ụlo-ẹkwa ono. Onye ọdo, l’abụa onye ikfu Lívayi ta abyadụ l’abyakụbe unu ntse. 5Ọo unubẹdua l’a-nọ eje ozhi, dụ l’ụlo-nsọ mẹe ozhi nke ẹnya-mgbẹja Chileke, nke ọwhu Chileke l’ẹte ewokfutahe ndu Ízurẹlu oke ẹhu-eghughu iya ọdo. 6Sụa, mu shiwaa l’echilabọ ndu Ízurẹlu họta ndu Lívayi, bụ ụnwunna unu nụ unu tẹ whẹ bụru ndu e yeru mụbe Onye-Nwe-Ọha l’ẹka tẹ whẹ jeje ozhi, dụ lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko. 7Gụbedua l’onwoghu gụ l’ẹpa ghu bẹ ozhi nkunu l’a-bụru ọgbaru Chileke ẹja, mbụ l’unu l’a-nọ eje ozhi dụ l’ẹnya-mgbẹja Chileke, eje ozhi, dụ l’ime ẹka ẹkwa-mgbochi dụ. O noo ozhi, unu l’a-nọ eje. Mu yeru unu ọgba ẹja l’ẹka t’ọ bụru iwhe-ọma, mu nụru unu. Onye ọdo, l’abụa onye ikfu Lívayi, byarụ lẹ mgboro ụlo-nsọ bẹ l’a-nwụhukwa.”

Oke iwhe rwuberu ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke

8O noo ya, Onye-Nwe-Ọha sụ Érọnu: “Ntaa bẹ mu wowaru iwhe lile, bụ iwhe l’aanụje mu anụ eye ghu l’ẹka. Iwhe lile, bụ iwhe ndu Ízurẹlu dobejeru nsọ nụ mu bẹ mu sụwaru t’ọ bụru oke-iwhe gụ l’ẹpa ghu jeye lẹ gbururu. 9Ọ waa l’a-bụfua oke-iwhe ọdo, rwuberu unu l’iwhe kakọta ọdu nsọ, bụ ọwhu l’ẹte akpọ ọku: Iwhe lile, whẹ gude bya ogwo ngwo-ẹja mẹe iwhe shi lẹ ngwo-ẹja nri, whẹ gworu nụ mu mẹe iwhe shi lẹ ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji, whẹ gworu nụ mu mẹe ọwhu shi lẹ ngwo-ẹja ikpe-anmanma, whẹ gworu nụ mu, mbụ iwhe lile ono, whẹ nụru mu t’ọ bụru ngwo-ẹja iwhe kakọta ọdu nsọ ono. O noo oke-iwhe, rwuberu gụbe Érọnu mẹe ẹpa ghu whẹ ndono. 10Unu nọduje l’ẹka, kakọta ọdu nsọ ria ya. Ọo unwoke kpụ bẹ l’e-rije iya. Ọo iwhe dụ nsọ b’ọ bụru unu.

11“Iwhe ọdo, bụ oke, rwuberu unu bẹ bụ iwhe ndu Ízurẹlu doberu mu iche, mbụ ngwo-ẹja amama. O noo bụ oke, rwuberu ghu nụ, rwube ẹpa ghu nke nwoke, rwube ẹpa ghu nke nwanyị jeye lẹ gbururu. Iwhe bụ ndibe ghu bụ ndu l’ẹte asọ nsọ bẹ l’e-tsoje ria oke iwhe ono. 12Iwhe ndu Ízurẹlu nụjeru Onye-Nwe-Ọha l’ọo iwhe mbụ, shi l’iwhe whẹ metaru l’alị bẹ bụ ghu nwe iya, mbụ mmanụ ólivu, kakọta-gezhia ree mẹe mmẹe ọ̀whúú, kakọta-gezhia ree mẹe akpụru iwhe kakọta-gezhia ree. 13Iwhe bụ-zhia iwhe ndu Ízurẹlu nụjeru Onye-Nwe-Ọha l’ọo mebyi iwhe mbụ, whẹ metaru l’alị whẹ bụ nkeghu. Iwhe bụ ndibe ghu, bụ ndu l’aata asọ nsọ bẹ l’e-tsoje ria ya.

14“Iwhe bụ iwhe e yeru Onye-Nwe-Ọha l’ẹka l’alị Ízurẹlu bẹ bụ nkeghu.

15“Iwhe vugezhia ụzo waa ẹkpa nwa iwhe nọ ndzụ bẹ l’ee-woru nụ mụbe Onye-Nwe-Ọha, mu abụru nkeghu, mbụ madzụ m’ọ bụ anụmanu. Obenu l’aa-kfụje ụgwo gude gbata iwhe bụ ọkpara, shi l’ẹhu madzụ, o nokwawho gẹ l’aa-kfụje ụgwo gude gbata iwhe bụ anụ mbụ, shi l’ẹhu anụ lile, l’aasọ nsọ fụta. 16Whẹ -nọwaa ọnwa owhu bẹ l’aa-kfụje mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ shẹkelu ise gude gbata whẹ, mbụ mkpọla-ọcha, ẹrwa dụ iya nụ yẹle shẹkelu ụlo-nsọ bụ iwhe. 17Obenu lẹ nweswi mẹe nwatụru mẹe nwa-eghu, bụ ivurụzo bẹ l’ịiti gbatadụ agbata, ndu onoya bẹ dụ-gee nsọ. T’unu whejee mmee whẹ l’eli ẹnya-mgbẹja, unu akpọje ẹba iya ọku gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, mbụ ngwo-ẹja, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree. 18Anụ iya l’a-bụru nkeghu ẹgube ono, ǹdụ́ anụ, e gude gbaa ẹja amama mẹe ụtakfu ọkpa ẹka-ụtara anụ bụ nkeghu.

19“Iwhe lile, ndu Ízurẹlu doberu nsọ bya anụ Onye-Nwe-Ọha bẹ mu sụwaru t’ọ bụru nkeghu mẹe nke ẹpa ghu whẹ; unwoke mẹe ụnwanyi jeye lẹ gbururu. O noo bụ ọgbandzu, mbẹdua, bụ Onye-Nwe-Ọha gbarụ l’ẹka ị nọ mẹe l’ẹka ẹpa ghu nọ. Ọgbandzu ono te enwedu echihu, ọo-dụ jeye lẹ gbururu.”

20Onye-Nwe-Ọha bya asụ Érọnu: “Unu tee etsokwa ndu Ízurẹlu awata alị tọ dụ oke, unu l’e-tso whẹ keta. Ọo mụbe Onye-Nwe-Ọha bẹ bụ oke, unu nwe, ọ bụru mu bụ oke-iwhe, unu l’eketa l’ẹka ndu Ízurẹlu nọ.

Ụzo lanụ l’ụzo iri bụ oke, dụru eri Lívayi

21“A -bya abya l’ẹka eri Lívayi nọ, eshi whẹ l’eje ozhi, dụ lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko bẹ mu nụkotawaru whẹ iwhe ndu Ízurẹlu l’anụje Onye-Nwe-Ọha l’ọo ụzo-lanụ-l’ụzo-iri t’ọ bụru oke-iwhe whẹ. 22Watalẹwho ntaa tụgburu bẹ l’ọodudua onye Ízurẹlu ọdo, l’e-jekube mgboro Ụlo-ẹkwa-ndzuko; ọdua bẹ iwhe-dụ-ẹji onye ọbu l’a-tukokwaru iya l’ishi; ya anwụhu. 23Obenu l’ọo eri Lívayi bẹ oje ozhi, dụ lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko dụ l’ẹka; ọ bụru whẹ bẹ ejo-iwhe, e meru l’ẹka ono tukoru l’ishi. Iwhe ono, l’a-bụ nsọ, l’a-dụ jeye lẹ gbururu, shi l’ọgbo rwua l’ọgbo. Whẹ te enwedu oke l’echilabọ ndu Ízurẹlu. 24Iwhe ndu Ízurẹlu nụru mụbe Onye-Nwe-Ọha l’ọo ụzo-lanụ-l’ụzo-iri bẹ mu nụru ndu Lívayi t’ọ bụru oke-iwhe whẹ. Ọo ya meru g’o gude mu kfua okfu ẹhu whẹ sụ: ‘Whẹ te eketadu oke l’echilabọ ndu Ízurẹlu.’ ”

Eri Lívayi l’e-shije l’ụzo-lanụ-l’ụzo-iri nụkwawho Onye-Nwe-Ọha ụzo-lanụ-l’ụzo-iri

25Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu 26t’o kfuaru eri Lívayi sụ whẹ agha: “Ọ -bụru l’unu natajẹru ụzo-lanụ-l’ụzo-iri ono, mu sụru t’unu natajẹ l’ẹka ndu Ízurẹlu t’ọ bụru oke-iwhe unu, unu eshije l’ime iya woru ụzo-lanụ-l’ụzo-iri nụkwawho Onye-Nwe-Ọha. 27Iwhe unu nụru bẹ l’aa-gụjeru unu g’ọo akpụru iwhe shi l’ẹka l’eechi witi, a gụkwaa ya whọ g’ọo mmẹe, shi l’ẹka l’aadzọshi mmẹe. 28O noo ya, t’unu shije l’ụzo-lanụ-l’ụzo-iri ono, unu l’anatajẹ l’ẹka ndu Ízurẹlu woru ụzo-lanụ-l’ụzo-iri iya nụkwawho Onye-Nwe-Ọha; ọ bụru l’ụzo-lanụ-l’ụzo-iri ono bẹ unu l’e-shi woru nke Onye-Nwe-Ọha nụ Érọnu, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 29T’unu wojekwaru iwhe gbarụ mụbe Onye-Nwe-Ọha nụ mu l’iwhe lile, a nụru unu; unu shije l’ọwhu bụ iya kakọta-gezhia ree nụ mu mẹe l’ọwhu kakọta-gezhia ọdu nsọ. 30Ọo ya bụ t’i kfuru eri Lívayi sụ whẹ lẹ nteke whẹ wojeru iwhe kakọta-gezhia ree nụ Onye-Nwe-Ọha bẹ l’aa-gụru whẹ iya g’ọo iwhe shi l’ẹka l’eechije witi, a gụkwaa ya whọ g’ọo mmẹe, shi l’ẹka l’aadzọshije mmẹe. 31Unu l’a-nọje l’ẹka dụ unu mma ria ya, mbụ unu lẹ ndibe unu nkele ọo obunggo ozhi, unu l’eje lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko. 32Ọ tọ dụdu iwhe-dụ-ẹji, bya l’a-tukoru unu l’ishi m’ọ bụru l’unu wotaru iwhe ono ọwhu kagezhia ree nụ mu. T’unu be emerwukwa iwhe ono, ndu Ízurẹlu doberu nsọ bya anụ mu nke ọwhu unu l’ẹte anwụshihu.”

19

Ọturwu iwhe atụrwu

1Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu yẹle Érọnu: 2“Ọ waa bụ iwu, Onye-Nwe-Ọha tụru sụ: Kfuru ndu Ízurẹlu tẹ whẹ kpụtaru unu nwada eswi, dụ uswe-uswe, ọwhu l’ẹte enwee ọrwu l’ẹhu, ntụpo ta adụ iya l’ẹhu, t’e gudebua ya rwụa ọrwu. 3Unu kpụta nwada eswi ono kpẹe Eliyéza, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, t’a kpụfu iya l’azụ ẹka ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ je egbua ya l’atatiwhu iya. 4Tẹ Eliyéza, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke tsẹe mkpụshi-ẹka iya lẹ mmee ya whee ya l’ụzo atatiwhu Ụlo-ẹkwa-ndzuko ugbo ẹsaa. 5Nwada eswi ono bẹ l’aa-kpọ ọku l’atatiwhu iya, kpọo akpọ iya ọku, kpọo anụ iya ọku, kpọo mmee ya ọku, kpọo nshị iya ọku. 6Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono ewota oshi sida mẹe ẹwu ịsopu mẹe oghu uswe-uswe tụru chee l’echilabọ ọku ono, e gude akpọ nwada eswi ono ọku. 7Nteke ono bẹ onye ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono l’e-gude mini saa uwe iya asa, gude mini ghụa ẹhu. O -megele iya whọ nno, ya abata l’ime ẹka ono, a kpọberu ụlo-ẹkwa. Ọle ọo-nọdu bụru onye l’aasọ nsọ jeye l’urwẹnyashi mbọku ono. 8Onye bụ iya kpọru nwada eswi ono ọku bẹ l’e-gudekwawho mini saa uwe iya asa; gude mini ghụa ẹhu, ya anọdukwawho bụru onye l’aasọ nsọ jeye l’urwẹnyashi mbọku ono. 9Onye l’ẹte asọ nsọ bẹ l’e-kpota ntụ, shi l’ọku ono, e gude kpọo nwada eswi ono ọku. Oo-kpota iya je awụshi l’ẹka l’ẹte asọ nsọ l’azụ ẹka ono, ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. Ọ bụru l’ẹka ono bẹ l’aa-wụshiru ndu Ízurẹlu ntụ ono tẹ whẹ gude meje nke mini, l’eegudeje atụrwu madzụ mmerwu, gude iya eme nke ọsafu iwhe-dụ-ẹji. 10Onye bụ iya kpotaru ntụ ono bẹ l’a-sa uwe iya asa; nọdu bụru onye l’aasọ nsọ jeye l’urwẹnyashi mbọku ono. Iwhe ono l’a-bụ nsọ ndu Ízurẹlu jeye lẹ gbururu. Ọo-dụru ndu Ízurẹlu dụru ndu lwarụ alwa, bu l’echilabọ whẹ.

Odenyi odzu ẹka

11“Onye denyiru odzu onye nwụhuru anwụhu ẹka bẹ l’a-bụru onye l’aasọ nsọ jeye abalị ẹsaa. 12Onye ọbu bẹ l’e-gude mini ono, l’eegudeje atụrwu iwhe tụrwua onwiya mmerwu ono lẹ mbọku nke ẹto iya mẹe lẹ mbọku nke ẹsaa ya, tẹmenu a sọ-buhu iya nsọ. Ọle ọ -bụru l’ọ tọo tụrwudu iya onwiya l’ẹhu mbọku nke ẹto iya ono mẹe lẹ mbọku nke ẹsaa ya ono bẹ l’ẹte asọ-buhudu iya nsọ. 13Iwhe bụ onye meru odzu onye nwụhuru anwụhu ẹka, onye ọbu ta atụrwu iya onwiya l’ẹhu bẹ kwa mkpuumkpu-ẹkwa Onye-Nwe-Ọha bẹ l’oomerwu. Onye ọbu bẹ l’ee-kefu l’oke l’ẹka ndu Ízurẹlu nọ. Ọo-bụru onye l’aasọ nsọ, o noo nkele e teke ewheshidua ya mini ono, l’eegudeje atụrwu iwhe; mmerwu ono bẹ dụkwa iya-a l’ẹhu g’ọ dụ iya.

14“Ọ waa bụ iwu, dụ lẹ nke onye nọdu l’ụlo-ẹkwa nwụhu. Iwhe bụ onye bahụru l’ime ụlo-ẹkwa nteke ono mẹe iwhe bụ onye nọdu iya l’ime nteke ono bẹ l’a-bụ onye l’aasọ nsọ jeye abalị ẹsaa. 15Iwhe bụ arya, dụ l’ụlo-ẹkwa ono, e gheberu ọnu, t’e kpube iya iwhe bẹ l’aa-sọkwawho nsọ. 16Iwhe bụ onye nọ l’ọma ẹgu denyi ẹka l’odzu onye e gburu lẹ mma m’ọ bụ l’odzu onye nwụhuru anwụhu mmaanụ, ọ dụa l’o denyiru ẹka l’ọkpu onye nwụhuru anwụhu m’ọ bụ l’ilu, bẹ l’a-bụ onye l’aasọ nsọ jeye abalị ẹsaa.

17“A -bya l’ẹka ndu l’aasọ nsọ nọ, tẹ whẹ kpota ntụ, shi l’ọku, e gude kpọo ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji ọku ye l’iwhe, whẹ eje l’ẹka mini, l’asọ asọ dụ kuta mini, doru rịsaa ye iya. 18Ọo ya bụ, onye l’ẹte asọ nsọ ewota ẹwu ịsopu tsẹe l’ime mini ono whee ya l’eli ụlo-ẹkwa ono mẹe l’eli arya, dụ l’ụlo-ẹkwa ono mẹe l’ẹhu ndu nọ l’ime ụlo-ẹkwa ono. O nokwawho gẹ l’oo-whe iya iwhe bụ onye denyiru ẹka l’ọkpu onye nwụhuru anwụhu mẹe l’iwhe bụ onye denyiru ẹka l’odzu onye e gburu lẹ mma m’ọ bụ onye denyiru onye nwụhuru anwụhu mmaanụ ẹka m’ọ bụ onye denyiru ẹka l’ilu. 19Onye ọbu, l’ẹte asọ nsọ l’e-whe onye ono, l’aasọ nsọ mini ono lẹ mbọku nke ẹto mẹe lẹ mbọku nke ẹsaa. O -rwua lẹ mbọku nke ẹsaa ono, ya atụrwu ya mmerwu ono. Onye ono, a tụrwuru mmerwu ono abya asaa uwe iya asa, gude mini ghụa ẹhu, ya abya abụru onye l’ẹte asọhe nsọ l’urwẹnyashi mbọku ono. 20Obenu l’onye l’aasọ nsọ t’ọ tụrwu iya onwiya l’ẹhu bẹ l’ee-kefu l’oke l’echilabọ ndu Ízurẹlu nkele o merwuwaru ụlo-nsọ nke Onye-Nwe-Ọha. Eshi-ọwhu l’ete ewhee ya mini ono, l’eegudeje atụrwu madzụ mmerwu b’ọ bụ onye l’aasọ nsọ. 21O noo bụ iwu, l’a-dụ jeye lẹ gbururu l’ẹka whẹ nọ. Onye ono, bụ iya l’ewheje mini ono, l’eegudeje asafụ madzụ ntụrwu ono bẹ l’a-sakwawhọ uwe nkiya asa. Onye meru ẹka lẹ mini ono, l’eegudeje atụrwu mmerwu bẹ l’a-bụru onye l’aasọ nsọ jeye l’urwẹnyashi mbọku ono. 22Iwhe onye l’aasọ nsọ byiru ẹka bẹ bụkwawho iwhe l’aasọ nsọ; onye mekwanuru ẹka l’iwhe ọbu bẹ l’aa-nọ asọ nsọ jeye l’urwẹnyashi mbọku ono.”

20

Anwụhu Miriyamu

1Tọ dụ iya bụ, o rwua l’ọnwa mbụ l’awha, ndu Ízurẹlu l’owhu jerwua echi-ẹgu Zinu. Whẹ je anọdu lẹ Kádẹshi. Miriyamu nọdu l’ẹka ono nwụhu; e lia ya l’ẹka onokwawhọ.

Mini, shi l’ẹwhuru

2Nteke onoya bẹ l’adụdua mini, dụ nụ, ndu Ízurẹlu l’a-ngụ; whẹ chịkobe onwowhe tatso Mósisu yẹle Érọnu okfu. 3Whẹ wata ọbaru Mósisu mba sụ: “Ọ gẹge akarụ anyi mma, ọ bụ l’anyi nwụshihuru nteke whọ, ndibe anyi nwụshihuru l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. 4?Ọo gụnu meru g’o gude ị chịta anyịbe ndu nke Onye-Nwe-Ọha bya awụshi l’echi-ẹgu l’ẹka-a t’anyi l’élwù anyi nwụshihu? 5?Ndẹe iwhe meru g’o gude i dufuta anyi l’alị Íjiputu bya eduru dobe lẹ mkpọkoro ẹka-a, l’adụa witi, dụ iya nụ, figu ta adụ iya, vayịnu ta adụ iya, itorokuma ta adụ iya, t’ọ dụ iya mbụ mini, anyi l’a-ngụ?” 6Tọ dụ iya bụ, Mósisu yẹle Érọnu lụfushia l’ẹka ono, ndu Ízurẹlu dọru tụgburu jeshia l’ọnu Ụlo-ẹkwa-ndzuko je adaa kpupyabegee iwhu l’alị. O-gbu-zaazaa Onye-Nwe-Ọha nwuaru whẹ.

7Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 8“Wota mgbọro whọ tẹ gụ lẹ nwune ghu Érọnu chịkobe ndu Ízurẹlu ọnu. Gụ ekfuru okfu yeru ẹwhuru l’ẹka whẹ l’anọ ele ghu ẹnya tẹ mini shi iya gbafụta. O noo ụzo, l’ii-shi mee t’ẹwhuru ono gbafụtaru whẹ mini ndono. Ọ bụkwaruwho nno bẹ l’ii-shi mee tẹ ndu Ízurẹlu mẹe élwù whẹ ngụa mini.” 9Tọ dụ iya bụ, Mósisu bya ewota mgbọro ono l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha g’o kfuru iya.

10Mósisu yẹle Érọnu bya achịkobe ndu Ízurẹlu l’iwhu ẹwhuru ono, Mósisu sụ whẹ: “Unu ngabẹ nchị ntaa unubẹ ndu okwefu ike ono. ?Unu l’ekfu t’anyi kuta mini l’ẹwhuru-a nụ unu?” 11Ọo ya bụ, Mósisu halia ẹka imeli chia mgbọro ono ugbo labọ l’eli ẹwhuru ono. Mini shi l’ẹwhuru ono nwushihu agbọ jọjojo, ndu Ízurẹlu mẹe élwù whẹ ngụa ya.

12Ọle Onye-Nwe-Ọha bẹ sụru Mósisu yẹle Érọnu: “Eshi-ọwhu unu l’enwee ekweta l’ẹka mu nọ nke t’unu dobe mu nsọ l’ẹnya ndu Ízurẹlu bẹ unu l’ẹte edurwuhekwa whẹ l’alị ono, mu nụru whẹ.”

13Mini ono bụ mini Meriba,20:13 Iwhe Meriba fụtaru bụ ụswo. nkele ọo l’ẹka ono bẹ ndu Ízurẹlu nọdu swọoru Onye-Nwe-Ọha ụswo, Onye-Nwe-Ọha goshi whẹ lẹ ya dụ nsọ.

Ndu Edọmu te ekwedu tẹ ndu Ízurẹlu ghata l’alị whẹ

14Mósisu bya eshi lẹ Kádẹshi zhia ozhi t’e je zhia eze ndu Edọmu sụ: “Ọ waa iwhe Ízurẹlu, bụ nwune ghu l’ekfu ndọwa: Unu mawarụ ẹgube iwhe-ọtsulanu lile, byakfutaru anyi. 15Unu mawarụ gẹ nna anyi ochee whẹ gude jeshia alị Íjiputu, anyi bua lẹ Íjiputu nọo ọdu. Ndu Íjiputu kpaa nna anyi whẹ ono ẹhu shii, bya akpakwaawhọ anyịbedua. 16Obenu lẹ nteke anyi ryakuru Onye-Nwe-Ọha b’ọ nụru olu anyi, bya ezhia ojozhi, ọ bya edufuta anyi lẹ Íjiputu. Ntaa bẹ anyi nọwa lẹ Kádẹshi, bụ mkpụkpu, unu lẹ whẹ narụ ọnu ẹgu. 17Byiko hanụa t’anyi shi l’alị unu ghata. Anyi te eshidu l’ẹgu unu aghata, anyi te eshi l’ẹka unu meru mgbabu vayịnu aghata, tọ dụ wẹlu unu, anyi bya l’e-kuta mini ngụa. Anyi l’e-tsoleruwho ogborogbo echi-ụzo ghata. Anyi ta abyadụ l’a-swịba aswịba l’ụzo ẹka-ụtara m’ọ bụ l’ụzo ẹka-ịcha jeye anyi aghatagezhia ree l’alị unu.”

18Ọle eze ndu Edọmu yeru iya ọnu sụ: “Unu ba abyakwa ọgha l’alị anyi; ọdua bẹ mu l’e-gudekwa ogu-ịgba byakfutashia unu ọgu.”

19Ndu Ízurẹlu sụ iya: “Anyi l’e-shia ogborogbo echi-ụzo ghata, ọ -bụru l’anyi ngụru mini unu, ọdua l’ọo élwù anyi bẹ ngụru mini unu, anyi akfụa unu ụgwo iya. Haarọ t’anyi gude ọkpa ghata, ọ tọ dụkwa iwhe ọdo.”

20Ọle eze ndu Edọmu bẹ sụru tẹ whẹ ba aghatashị. Ọo ya bụ, ndu Edọmu chịta igweligwe unwoke whẹ, bụ ndu ọkpehu dụ jekfushia ndu Ízurẹlu ọgu. 21Eshi-ọwhu ndu Edọmu jịkaru tẹ ndu Ízurẹlu ba aghatashị l’alị whẹ, ndu Ízurẹlu kwe ghachi l’ẹka whẹ nọ.

Anwụhu Érọnu

22Ndu Ízurẹlu l’owhu gbalihu lẹ Kádẹshi tụgburu jeye whẹ jerwua l’ugvu Họru. 23Ọo l’ugvu Họru dụkube oge alị ndu Edọmu bẹ Onye-Nwe-Ọha nọdu sụ Mósisu yẹle Érọnu: 24“Érọnu bẹ bya l’anwụhu lakfu ndụ-ichee ya whẹ. Oo-to jerwudu alị ono, mu nụru ndu Ízurẹlu nkele unu kwefuru ike l’iwu, mu tụru lẹ nke mini Meriba. 25Duta Érọnu yẹle Eliyéza, bụ nwa iya t’unu nyihu eli ugvu Họru, 26gụ eyeshia Érọnu uwe iya yee Eliyéza, bụ nwa iya nkele Érọnu l’a-nọdu l’ẹka ono nwụhu lakfu ndụ-ichee ya whẹ.” 27Mósisu mee iwhe Onye-Nwe-Ọha sụru t’o mee. Ndu Ízurẹlu l’ele whẹ ẹnya; whẹ nyihu eli ugvu Họru ono. 28Mósisu yeshia Érọnu uwe iya yee Eliyéza, bụ nwa iya. Érọnu nwụhu l’eli ugvu l’ẹka ono. Mósisu yẹle Eliyéza shi l’eli ugvu ono nyizeta. 29Ndu Ízurẹlu l’owhu whụlewho lẹ Érọnu bẹ nwụhuwaru, iwhe bụ ọzo-ụlo Ízurẹlu ryakọta ẹkwa iya ụkporo abalị l’abalị iri.

21

Ndu Ízurẹlu lwụ-gburu ndu Áradu

1Nteke onye eze Kenanu ono, l’achị mkpụkpu Áradu, mbụ onye ono, bu l’echi-ẹgu, dụ l’ọhuda nụru lẹ ndu Ízurẹlu bẹ shi l’ụzo Atarimu abya, o kwe tso ndu Ízurẹlu ọgu, kpụta ndu ọwhu ọ kpụtaru lẹ ndzụ. 2Ndu Ízurẹlu ribuaru Onye-Nwe-Ọha nte sụ: “Ọ -bụru l’ii-woru ndu-a ye anyi l’ẹka bẹ anyi l’e-mebyishikota mkpụkpu whẹ g’ọ ha kpamụ kpamụ shi nno woru iya nụ gụbe Chileke.” 3Onye-Nwe-Ọha ngabẹru ndu Ízurẹlu nchị l’olu, bya eworu ndu Kenanu ye whẹ l’ẹka. Whẹ tụko ndu ono mẹe mkpụkpu whẹ mebyishikota kpamụ kpamụ shi nno woru whẹ nụ Chileke. Ọo ya bụ, e kulahaa ẹka ono Họruma.21:3 Iwhe Họruma fụtaru bụ emebyi.

Agwọ, e meru l’ope

4Ndu Ízurẹlu bya eshi l’ugvu Họru palita ije tụgbua, whẹ je etsota ụzo ọwhu larụ Eze-ẹnyimu Uswe-uswe nke ọwhu whẹ l’a-gbango alị Edọmu. Whẹ jenyaa l’echi-ụzo, whẹ ta adụhe ike takọta nshi. 5Whẹ wata okfulwu Chileke yẹle Mósisu sụ: “Ndẹe g’e meru unu dufuta anyi lẹ Íjiputu bya awụshi l’echi-ẹgu-a t’anyi nwụshihu? Ẹka nri l’adụa, mini ta adụ iya. Ejo nri-a, anyi tsoru eriwhe bẹ laakwarụ anyi ashị.” 6Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha zhia ejo agwọ t’ọ bya l’echilabọ ndu Ízurẹlu, agwọ ono taa ndu Ízurẹlu nke ọwhu bụ l’igweligwe l’ime whẹ bẹ nwụshihuru. 7Ndu Ízurẹlu byakfuta Mósisu bya asụ iya: “Anyi mewaru iwhe-dụ-ẹji nkele anyi kfulwuru Onye-Nwe-Ọha mẹe gụbedua l’onwoghu. Kfunuru nụ Onye-Nwe-Ọha nke ọwhu l’oo-wofuru anyi agwọ ono.” Ọo ya bụ, Mósisu bya ekfuru nụ Onye-Nwe-Ọha l’iswi ndu Ízurẹlu ono. 8Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Meta ejo agwọ tukobe l’eli itso lanụ nke ọwhu bụ onye agwọ whọ tajẹru ẹrwu, o -lee ya ẹnya, ya anọdu ndzụ.” 9Ọo ya bụ, Mósisu gude ope meta agwọ bya atukobe iya l’eli itso lanụ. L’ọobuje, onye agwọ whọ tarụ, o -lewa ẹnya l’agwọ ono, e meru l’ope, ya anọdu ndzụ.

Ndu Ízurẹlu nọ l’ije whẹ eje Moabu

10Ndu Ízurẹlu palihu ije tụgbukwaru rwua Obotu, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 11Whẹ shi lẹ Obotu palihu tụgbua, je akpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ lẹ Iye Abarimu l’echi-ẹgu ono, dụ chee iwhu lẹ Moabu l’ụzo ẹka ẹnyanwu l’eshije awata. 12Whẹ shi l’ẹka ono palita tụgbua rwua nsụda Zerẹdu, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ l’ẹka ono. 13Whẹ shikwa l’ẹka ono palita tụgbua, kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ l’azụ ẹnyimu Anọnu azụ iya ọwhu l’ẹka ono, dụ l’echi-ẹgu ono, dụ watalẹwho l’oge-alị onye lẹ ndu Amọru nkele ọo ẹnyimu Anọnu bụ oge onye lẹ ndu Moabu. Ọ nọkahuru ndu Moabu whẹ lẹ ndu Amọru. 14Ọo ya meru g’o gude e kfua l’ẹkwo, e deru nke ọ̀gù, Onye-Nwe-Ọha lwụru sụ: “Mkpụkpu Wahebu dụ lẹ Sufa yẹle nsụda nsụda ẹnyimu Anọnu 15mẹe lẹ n-weze, dụ lẹ nsụda nsụda ono, nọ je akpaa lẹ mkpụkpu Áru. Ọ dụ nno je agbakfuru l’oge-alị ndu Moabu.”

16Whẹ palihu l’ẹka ono kwasẹru ije whẹ; rwua Byiye bụ iya bụ wẹlu ono, Onye-Nwe-Ọha sụru Mósisu: “Chịkobe ndu Ízurẹlu l’ẹka lanụ tẹ mu nụ whẹ mini tẹ whẹ ngụa.” 17Tọ dụ iya bụ, ndu Ízurẹlu gụa egvu-a sụ:

“Gụbe wẹlu, nwụfuta mini!

T’a gụru egvu nụ iya.

18Ndu gvuru wẹlu ono bụ ndu ishi,

mbụ l’ọo ndu a marụ ẹwha

whẹ lẹ Ízurẹlu bẹ gvuru iya.

Iwhe whẹ gude gvua ya bụ

mgbọro ndu eze mẹe mgbọro nkewhe.”

Tọ dụ iya bụ, whẹ shi l’echi-ẹgu ono, ọ bụru whẹ oje Matana. 19Whẹ shi lẹ Matana lụfu lẹ Nahalẹlu, shi lẹ Nahalẹlu lụfu lẹ Bamotu, 20shi lẹ Bamotu lụfu lẹ nsụda, dụ l’alị Moabu lẹ mgboro ugvu Pisiga, bụ ẹka, l’aanọduje ele alị, daburu mgbegere.

Ízurẹlu lwụ-gburu Sáyihọnu, bụ eze ndu Amọru

(Dit. 2:26-37)

21Tọ dụ iya bụ, ndu Ízurẹlu zhia ozhi t’e je zhia Sáyihọnu, bụ eze ndu Amọru sụ iya: 22“Hanụa t’anyi ghata l’alị unu. Anyi ta aswịbakwa l’ẹgu unu, anyi ta aswịba lẹ mgbabu vayịnu unu. Tọ dụ wẹlu unu, anyi bya l’e-kuta mini ngụa, ọolewho l’oji mbeke bẹ anyi l’e-tsogburu jeye anyi alụfu-gee l’alị unu.” 23Obenu lẹ Sáyihọnu jịkaru tẹ ndu Ízurẹlu ba aghatashị l’alị iya. Ọ chịkobe ndu nkiya gẹ whẹ ha, whẹ jekfushia ndu Ízurẹlu ọgu l’echi-ẹgu. Whẹ rwulewho mkpụkpu Jahazu, ọ tatso ndu Ízurẹlu ọgu. 24Ndu Ízurẹlu gude ogu-ịgba gbua ya, shizhiawho l’ẹnyimu Anọnu nata iya alị iya ono je akpaa l’ẹnyimu Jabọku, jeyewaro l’alị ndu Amọnu. Oge alị ndu Amọnu b’a tụru agbarara mgburumgburu, o shihu ike. 25Ndu Ízurẹlu lwụtakota mkpụkpu ndu Amọru g’ọ ha buchikota, whẹ lwụtakwawho mkpụkpu Hẹshibonu mẹe mkpụkpu, nọ-wheru iya nụ mgburumgburu. 26Hẹshibonu bẹ bụ mkpụkpu Sáyihọnu, eze ndu Amọru. Yẹle eze, shihawa achị ndu Moabu bẹ lwụjeru ọgu, Sáyihọnu lwụtakota alị iya je akpaa l’ẹnyimu Anọnu. 27Ọo ya kparụ iwhe ndu nkụku l’awajẹ nkụku kfua sụ:

“Bya mkpụkpu Hẹshibonu, t’a tụ-whu iya azụ,

mbụ t’a tụ-whu mkpụkpu Sáyihọnu azụ,

tụa ya t’o shihu ike.

28O noo nkele ọku shi lẹ Hẹshibonu lụfu,

mbụ l’ire-ọku shi lẹ mkpụkpu Sáyihọnu lụfu.

O kegbushiwaru mkpụkpu Arụ nke ndu Moabu,

mbụ ndu nwe ugvu, dụ lẹ mgboro ẹnyimu Anọnu.

29Nshọbukwa unubẹ ndu Moabu!

A lawarụ unu l’iyi, unubẹ ndu l’agwa agwa Kemọshi!

Ụnwegirima unu unwoke b’o mewaru,

whẹ gbalakọta lashia alị ọdo.

Ụnwegirima unu ụnwanyi b’o mewaru,

whẹ bụwaru ndu a kpụru lẹ ndzụ

nụ Sáyihọnu, bụ eze ndu Amọru.

30Anyi meru, whẹ bụru kpukpuru-swoo.

Mkpụkpu Hẹshibonu bụwa kpurupyata

je akpaa lẹ mkpụkpu Dibọnu.

Anyi meru whẹ ọzara-l’ukpo jeye lẹ mkpụkpu Nofa,

mbụ jeye lẹ mkpụkpu Medeba.”

Ndu Ízurẹlu lwụ-gburu Ọgu, bụ eze ndu Báshanu

(Dit. 3:1-11)

31Tọ dụ iya bụ, ndu Ízurẹlu buru l’alị ndu Amọru. 32Mósisu zhia ndu l’e-je ngge lẹ mkpụkpu Jaza, whẹ jegelewho, ndu Ízurẹlu je alwụta mkpụkpu, dụ iya nụ chịkashia ndu Amọru, shi buru l’ẹka ono.

33Ọo ya bụ, ndu Ízurẹlu ghachi tụgburu ụzo ọwhu shiru jeshia alị Báshanu. Ọgu, bụ eze, l’achị ndu Báshanu chịta ndu nkiya gẹ whẹ ha jekfushia whẹ ọgu lẹ mkpụkpu Edereyi.

34Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Ba atsụkwa iya egvu nkele mu yewaru ghu iya l’ẹka mẹe ndu nkiya mẹe alị iya. Mekwaa ya iwhe i meru Sáyihọnu, bụ eze, bu lẹ Hẹshibonu achị ndu Amọru.” 35O noo ya, ndu Ízurẹlu gbua Ọgu, gbushia ụnwegirima iya mẹe ndu nkiya gẹ whẹ ha nke ọwhu bụ l’ọ tọ dụdu onye wafụru nụ l’ime whẹ. Ndu Ízurẹlu nata alị iya.

22

Bélaku zhiru t’e je ekua Bélamu

1Ndu Ízurẹlu palihu tụgbua, whẹ rwua whorokoto alị ndu Moabu, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ l’agụga ẹnyimu Jọ́danu, dụ chee iwhu lẹ mkpụkpu Jériko.

2Bélaku nwa Zipo whụa iwhe lile, ndu Ízurẹlu meru ndu Amọru. 3Ẹhu rwụrwushihu ndu Moabu l’okfu ẹhu ndu Ízurẹlu nkele whẹ hanụka l’igwe. Egvu ndu Ízurẹlu gudeshia ndu Moabu. 4Ndu Moabu jekfu ndu bụ ọgurenya ndu Midiyanu je asụ whẹ: “Ntaa bẹ ikpoto ndu Ízurẹlu-a l’a-tụko iwhe gbarụ anyi mgburumgburu lwụkota g’eswi, l’atụkoje ẹwu, dụ l’ẹgu lwụkota.” Ọo ya bụ, Bélaku nwa Zipo, bụ eze, l’achị ndu Moabu nteke ono 5bya ezhia t’e je ekua Bélamu nwa Beyo, onye nọ lẹ mkpụkpu Petọ l’alị Amawu, dụ lẹ mgboro ẹnyimu Yufurétisu. Bélaku zhiru iya sụ: “O nweru ndu shi l’alị Íjiputu fụta bya atụko mgboko l’owhu dzuru. Ntaa bẹ whẹ nọkwa mu lẹ mgboro. 6Iwhe mu l’aryọ ghu ntaa bụkwa t’ị bya atụaru mu ndu ono ọnu, o noo nkele whẹ ka mu ẹkuku. O nwekwaru gẹ l’ọo-dụ, mu alwụ-gbua whẹ chịa whẹ l’alị-a. Mu marụ l’onye ị gọru ọnu-ọma nụ bẹ ọnu-ọma l’etsoje; onye ị tụru ọnu bẹ ejo ọnu l’etsoje.”

7Ọo ya bụ, ndu bụ ọgurenya ndu Moabu mẹe ndu bụ ọgurenya ndu Midiyanu gude ụgwo, l’aakfụje t’a gbaa ẹja tụgbua jekfushia Bélamu, je ezhia ya ozhi, Bélaku zhiru iya. 8Bélamu sụ whẹ: “Unu radụ aradụ l’ẹka-a l’ẹnyashi-a nke ọwhu mu l’a-karu unu iwhe Onye-Nwe-Ọha l’e-kfuru yeru mu.” Ọo ya bụ, Bélamu whẹ lẹ ndu ishi Moabu ono tụko nọdu.

9Chileke byakfuta Bélamu bya ajị iya sụ: “?Ọo ndu ole bẹ gụ lẹ whẹ nọdu nno?”

10Bélamu sụ Chileke: “Bélaku nwa Zipo, bụ eze ndu Moabu bẹ zhiru mu ozhi sụ 11l’o nweru ndu shi l’alị Íjiputu fụta bya atụko mgboko l’owhu dzuru. Tẹ mu bya eburu ọnu nụru iya ndu ono, l’o nweru gẹ l’ọo-dụ, ya alwụ-gbua whẹ chịshia whẹ l’alị whẹ.”

12Chileke sụ Bélamu: “Be etsobukwaa whẹ jee, be ebukwaru ọnu nụ ndu ono nkele whẹ bụkwa ndu a gọru ọnu-ọma nụ.”

13O rwua l’ụtsu iya, Bélamu fụta bya ekfuru ndu ishi ono, l’ejeru Bélaku ozhi sụ whẹ: “Unu lashia alị unu lẹ Onye-Nwe-Ọha te ekwedu tẹ mu tsoru unu jee.” 14Ọo ya bụ, ndu ishi Moabu tụgbua lashia je asụ Bélaku: “Bélamu jịkakwaru lẹ ya te etsodu anyi abya.”

15Bélaku bya ezhifu ndu ishi ọdo, kabaa l’igwe, mbụ ndu a ka ọkwabe ugvu amamẹ ndu nke mbụ whọ. 16Whẹ byakfuta Bélamu sụ iya: “Ọ waa bụ iwhe Bélaku nwa Zipo kfuru: T’ọ bọ dụkwa iwhe l’ii-kwe t’ọ kpọshia ghu ọbya nkemu. 17Nkele mu l’a-kwabẹ ghu ugvu, parụ ẹka, mu emeeru ghu iwhe ị sụru tẹ mu meeru ghu. Byarọ bya ebuaru ndu-a ọnu.”

18Bélamu sụ ndu ozhi Bélaku ono: “O -beru Bélaku je l’a-nụ mu ụlo iya ono, mkpọla-ododo mẹe mkpọla-ọcha jiru eji, mu te emeghatadu iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke mu kfuru. Mu te ewofudu iya iwhe ewofu, mu te eyekwa iya iwhe eyekwa. 19Ngwa, t’unu radụ l’ẹka-a lẹ gẹ ndu nke ọwhua radụru tẹ mu marụ mẹ o nweru iwhe Onye-Nwe-Ọha l’e-kfubaaru yeru mu.”

20Chileke byakfuta Bélamu l’ẹnyashi bya asụ iya: “Ọ -bụru l’ọo oku bẹ ndu-a byarụ ghu ekuku, gbalihu tsoru whẹ, ọle ọo iwhe mu sụru t’i mee bẹ l’ii-me kpụ.”

Nkakfụ-ịgara Bélamu l’ekfu okfu

21Bélamu gbalihu l’ụtsu dozhia nkakfụ-ịgara iya tsoru ndu ishi Moabu ono, whẹ tụgburu. 22Ọle ẹhu ghuru Chileke eghu shii g’ọ tụgburu jeshia. Ojozhi-imigwe, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha je akfụru kwachia ya ụzo. Nteke ono bẹ Bélamu nọdu l’eli nkakfụ-ịgara iya agba eje yẹle ndu ozhi iya ụmadzu labọ lịru. 23Nkakfụ-ịgara ono whụa ojozhi Onye-Nwe-Ọha ono g’ọ kfụru l’echi-ụzo, mịfuta ogu-ịgba iya gude l’ẹka, ọ ghakọbe l’ụzo swịba l’ẹgbudu. Bélamu chia nkakfụ-ịgara ono iwhe t’ọ gọ-zhia ya batawhu azụ l’echi-ụzo. 24Ojozhi-imigwe, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha ono je akfụru lẹ nwẹswara ụzo, dụ lẹ mgbakụ mgbabu vayịnu labọ ọbu, mgbodo dụ ibẹka ẹbo-ẹbo. 25Nteke nkakfụ-ịgara ono whụru ojozhi Onye-Nwe-Ọha ono, o nwuta onwiya je gbabẹ lẹ mgbodo ono, nwuta Bélamu ọkpa hua lẹ mgbodo ono; Bélamu chia ya iwhe ọdo. 26Ojozhi-imigwe, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha ono tụgbukwaru je akfụru l’ẹka ọbu, dụ kpagụu. Ẹka ono te enwedu ụzo, l’ee-shi swịa l’ẹka-ụtara, t’o nwe ụzo, l’ee-shi swịa l’ẹka-ịcha. 27Nteke nkakfụ-ịgara ono whụleruwho ojozhi Onye-Nwe-Ọha ono; ọ nmakpuru lẹ mkpula Bélamu, iwe bya Bélamu l’ẹhu, o chilahaa ya mgbọro iya. 28Onye-Nwe-Ọha kụhaa nkakfụ-ịgara ono ọnu, o kfuru okfu yeru Bélamu sụ iya: “?Ọo gụnu bẹ mu meru ghu, meru g’o gude i chia mu iwhe ugbo ẹto?”

29Bélamu sụ nkakfụ-ịgara ono: “Iwhe mu kwoberu echi ghu iwhe bụ l’iime mu eswe. Ọ -bụ lẹ mu gude ogu-ịgba l’ẹka mẹ mu egbugbua ghu ntaa.”

30Nkakfụ-ịgara ono sụ Bélamu: “?Mu ta abụdu nkakfụ-ịgara, i nwe enwe tọo? I shi eshi bụ gụnu gbata mu jeye ntanụ. ?Mu mejehawaru ghu ẹgube umere-e?”

Bélamu sụ iya: “Waawa.”

31O noo ya, Onye-Nwe-Ọha bya emee tẹ Bélamu saa ẹnya, ọ whụa ojozhi Onye-Nwe-Ọha ono g’ọ kfụru l’echi-ụzo mịfuta ogu-ịgba iya gude l’ẹka. Bélamu whuzeta ishi ewhuzeta daa kfube iwhu l’alị. 32Ojozhi-imigwe, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha ono jịa ya sụ: “?Ọo gụnu meru iwhe i chiru nkakfụ-ịgara ghu iwhe ugbo ẹto? Mu byarụ tẹ mu kwachia ghu ụzo nkele ụzo, i cheberu bẹ gbagọru agbagọ l’ẹnya nkemu. 33Ugbo ẹto bẹ nkakfụ-ịgara-a whụru mu tọchakotaru mu l’ụzo. Ọ -bụ l’ọ tọ tọcharu mu l’ụzo mẹ mu egbuwa ghu tọgbo nteke onowho, haa yẹbedua t’ọ nọdu ndzụ.”

34Bélamu sụ ojozhi ono, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha: “Mu mewaru iwhe-dụ-ẹji nkele mu ta amadụ l’i kfụru kwachia mu ụzo. Ọo ya bụ, ọ -bụru l’ọ tọ dụdu ghu ree tẹ mu je, mu adawhu azụ.”

35Ojozhi-imigwe, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha ono sụ Bélamu: “Tsoruro ndu ono jeshia, ọle t’ọ bụkwaru iwhe mu sụru t’i kfua bẹ l’ii-kfu nwẹkiya.” Ọo ya bụ, Bélamu yẹle ndu ishi ono, l’ejeru Bélaku ozhi tụgburu, ọ bụru whẹ ejeje.

Bélamu nọ l’ibe Bélaku

36Nteke Bélaku nụru lẹ Bélamu l’abyawaa, ọ lụfu gbaje iya ndzuta lẹ mkpụkpu, dụ l’alị Moabu l’oge ẹnyimu Anọnu, mbụ l’ẹka oge-alị ono beru. 37Bélaku sụ Bélamu: “Mu zhiru ozhi t’a bya ekua ghu ọku-ọku t’ị bya. ?Ọo hụnu gụnu meru t’ị bya eshi ono? ?Ọo lẹ mu ta adụdu ike ebu ghu obunggo ha shii tọo?”

38Bélamu sụ Bélaku: “Ọ dụ ree, mu byawaru-a. ?O nweru iwhe mu l’adụ ike ekfu ntaa ọwhulabukwa? Ọo okfu, Chileke yeru mu l’ọnu bẹ mu l’e-kfu.” 39Ọo ya bụ, Bélamu tsoru Bélaku, whẹ jeshia Kiriyatu Huzotu. 40Bélaku gbushia eswi mẹe atụru gude gba ẹja, bya aharu nụ Bélamu yẹle ndu ishi ono, whẹ l’iya lị.

Okfu mbụ, Bélamu natarụ l’ẹka Onye-Nwe-Ọha

41O bẹ l’ụtsu echile iya, Bélaku duta Bélamu, whẹ tụgbua jeshia Bamotu-bálu. Bélamu shi l’ẹka ono harụ ndu Ízurẹlu ụwhodu whụ.

23

1Bélamu sụ Bélaku: “Tụaru mu ẹnya-mgbẹja ụzo ẹsaa. Gụ akpụtaru mu oke-eswi ẹsaa mẹe ebyila ẹsaa.”

2Bélaku mee ya ẹgube ono, Bélamu sụru t’ọ mee ya. Bélaku yẹle Bélamu gbua oke-eswi ono mẹe ebyila ono nnanụ nnanụ l’ẹnya-mgbẹja ono whẹ ẹsaa. 3Bélamu sụ Bélaku: “Kfụru lẹ mgboro ngwo-ẹja ono, a kpọkotaru ọku tẹ mu tụgbua. O nweru gẹ l’ọo-dụ; Onye-Nwe-Ọha abyakfuta mu. Iwhe bụ-zhia iwhe o goshiru mu bẹ mu l’a-kọru ghu.” Ọ tụgburu jeshia l’eli nwugvu ọbu, l’adụa iwhe dụ iya nụ. 4Chileke byakfuta Bélamu. Bélamu sụ Chileke: “Mu dozhiwaru ẹnya-mgbẹja ụzo ẹsaa, mu gbuwa oke-eswi yẹle ebyila nnanụ nnanụ l’ẹnya-mgbẹja ono whẹ ẹsaa.”

5Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha ye Bélamu okfu l’ọnu sụ iya: “Jekfuwhu Bélaku azụ je ezhia ya ozhi-a.” 6O jekfushia Bélaku, ọ whụa ya g’ọ kfụru lẹ mgboro ngwo-ẹja ono, a kpọkotaru ọku yẹle ndu ishi Moabu gẹ whẹ ha.

7Bélamu kfulahaa sụ:

“Bélaku bẹ bya eduta mu l’alị Arámu.

Eze ndu Moabu bẹ bya eduta

mu l’ugvu ugvu ụzo ẹnyanwu-awata.

Ọ sụru mu: ‘Bya eburu ọnu nụru mu ụnwu Jékọpu.

Bya agọ-whuaru mu ụnwu Ízurẹlu agọ-whu!’

8?Ndẹe gẹ mu l’e-shi buru ọnu nụ

ndu Chileke l’ebuaru ọnu nụ?

?Ndẹe gẹ mu l’e-shi gọ-whua

ndu Onye-Nwe-Ọha l’agọ-whua agọ-whu?

9Ọo l’elikoro eze-ẹwhuru bẹ mu l’akfụjeru whụ whẹ.

Ọo l’eli ugvu bẹ mu l’anọduje ele whẹ ẹnya.

Mu l’awhụje ndu ono, buru onwowhe iche.

Whẹ ta agụjedu onwowhe yeru ndu ọha ọdo.

10?Ọo onye bẹ l’a-dụ ike gụta ụnwu Jékọpu l’ọgu,

mbụ ndu ha g’ọo nvẹja.

?Ọo onye l’a-dụ m’ọo ike agụta nkere ẹno ụnwu Ízurẹlu l’ọgu?

Tẹ mu nwụkwa ọnwu onye dụ chịriri!

Tẹ mu lakwa lẹ gẹ ndu dụ chịriri larụ!”

11Bélaku sụ Bélamu: “?Ọo gụnu b’i meru mu ẹgube ono? Mu sụru ghu t’ị bya eburu ọnu nụ ndu ọhogu mu; ọ bụru ọnu b’i gbee agọru whẹ.”

12Bélamu sụ: “?Ọo tẹ mu be ekfushi iwhe Onye-Nwe-Ọha yeru mu l’ọnu tẹ mu kfua?”

Okfu nke ẹbo, Bélamu natarụ l’ẹka Onye-Nwe-Ọha

13Bélaku sụ Bélamu: “Tsoru mu t’anyi je ẹka ọdo, l’ịi-nọdu whụ whẹ. Ọo ụwhodu l’ime whẹ bẹ l’ịi-harụ whụ, ị tịi whụkotadu whẹ gẹ whẹ ha. Gụ eshi l’ẹka ono buaru whẹ ọnu.” 14Bélaku duta Bélamu whẹ jeshia lẹ mgboko-ẹgu Zofimu, dụ l’eli ugvu Pisiga, ọ tụa ẹnya-mgbẹja ụzo ẹsaa. Whẹ gbua oke-eswi yẹle ebyila nnanụ nnanụ l’ẹnya-mgbẹja ono whẹ ẹsaa.

15Bélamu sụ Bélaku: “Kfụkwaru lẹ mgboro ngwo-ẹja, a kpọkotaru ọku tẹ mu jekfu Onye-Nwe-Ọha l’ẹka whọ.”

16Onye-Nwe-Ọha byakfuta Bélamu, bya eye iya okfu l’ọnu sụ iya: “Jekfu Bélaku ọdo je ezhia ya ozhi-a.” 17Bélamu jekfushia Bélaku, ọ whụa ya g’ọ kfụru lẹ mgboro ngwo-ẹja ono, a kpọkotaru ọku ono yẹle ndu ishi Moabu, whẹ l’iya nọ. Bélaku sụ Bélamu: “?Ọo gụnu bẹ Onye-Nwe-Ọha kfuru?” 18Bélamu kfushilahaa sụ:

“Gụbe Bélaku; gbalihu agbalihu ngabẹ nchị.

Nụa iwhe mu l’ekfu, gụbe nwa Zipo.

19Chileke ta abụkwa madzụ, nke t’ọ bya adzụa ejire.

T’ọ dụ g’ọo ụnwu eliwhe, nke t’ọ gbanwee uche iya.

?O kfujewaru okfu, t’o me lẹ g’o kfuru iya?

?O kwejeru ụkwa, t’o medzu ụkwa ọbu?

20Sụa, iwu, mu natarụ bụkwa tẹ mu gọoru ndu ono ọnu.

Chileke gọwaru ọnu-ọma nụ whẹ.

Mu ta ahakwa tẹ mu ba agọru whẹ ọnu-ọma ọbu.

21Ọ tọ dụdu ejo-iwhe, o levuru l’ẹhu ụnwu Jékọpu.

Tọ dụ iwhe l’adụa ree, ọ whụru l’ẹhu ụnwu Ízurẹlu.

Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ swiru whẹ ọkpobe eswiru.

Whẹ l’atụ orooroo asụje l’ọ ya bụ eze whẹ.

22Chileke bẹ dufutaru whẹ l’alị Íjiputu,

bya emee whẹ, whẹ nweru ọkpehu g’ọo atsụ.

23A ta abyadụ l’e-keta ụnwu Jékọpu l’oswe.

T’a bya l’e-meta ụnwu Ízurẹlu l’ọgvu.

Ntaa bẹ l’ee-kfu okfu ẹhu ụnwu Jékọpu,

kfua okfu ẹhu ụnwu Ízurẹlu sụ:

‘Ledaanu iwhe Chileke meshiru whẹ!’

24Sụa, ndu Ízurẹlu l’angalihuje angalihu g’ọo ne oduu.

Whẹ l’anọje ebu gadagada g’ọo oduu-gburu-agụ,

mbụ oduu, l’ete etsukfujeru ike etsukfuru jeye ya eria anụ, o gburu,

mbụ jeye ya angụa mmee iwhe o guderu.”

25Ọo ya bụ, Bélaku sụ Bélamu: “Be ebuhekwaru whẹ ọnu lẹ whuu; gụ agọhekwaru whẹ ọnu ilile. Ba adụhekwaro ọwhu l’ii-je ememe ilile.”

26Bélamu sụ Bélaku: “?Mu ta adụdu mbụ kfuru ghu l’ọo iwhe Onye-Nwe-Ọha sụru tẹ mu mee bẹ mu l’e-me?”

Okfu nke ẹto, Bélamu natarụ l’ẹka Onye-Nwe-Ọha

27Tọ dụ iya bụ, Bélaku sụ Bélamu: “Bya tẹ mu duru ghu jee ẹka ọdo. O nweruwho gẹ l’ọo-dụ Chileke eme t’i shi l’ẹka ono buru ọnu nụ whẹ.” 28Bélaku duta Bélamu, whẹ nyihu ugvu Peyọ, mbụ ugvu ono, dụ chee iwhu l’alị mgbegere. 29Bélamu sụ Bélaku: “Tụaru mu ẹnya-mgbẹja uzhi ẹsaa l’ẹka-a, gụ akpụtaru mu oke-eswi ẹsaa mẹe ebyila ẹsaa.” 30Bélaku mee ya lẹge Bélamu sụru t’o mee ya. Whẹ gbua oke-eswi ono yẹle ebyila ono nnanụ nnanụ l’ẹnya-mgbẹja ono whẹ ẹsaa.

24

1Bélamu whụlewho l’iwhe dụ Onye-Nwe-Ọha ree bụ tẹ ya gọru ọnu-ọma nụ ndu Ízurẹlu, to jehewaro njịta gẹ l’oojejehawa. Iwhe o meru bụ l’ọ gharụ iwhu l’ụzo echi-ẹgu. 2Bélamu bya apalia ẹnya imeli whụ ndu Ízurẹlu gẹ whẹ kpọbe-geeru ụlo-ẹkwa ebubu whẹ l’ikfu whẹ l’ikfu whẹ. Ume Chileke bya iya l’ẹhu, 3o kfushilahaa sụ:

“Ọ waa bụ iwhe Bélamu nwa Beyo l’ekfu.

Ọ kwa onye ono, e meru ẹnya doo rịsaa l’ekfu okfu onoya.

4Ọ waa bụ okfu, onye ono,

l’anụje okfu, shi l’ẹka Chileke l’ekfu,

mbụ onye ono, l’anọje awhụ

iwhe Ọkalibe-Kakọta-Ike l’egoshi,

mbụ onye ono, l’adajẹ kpurumu

l’alị, bya abụru onye ono, e meru nsarasa-ẹnya nụ.

5Ọ waa g’ụlo-ẹkwa gụbe Jékọpu

l’amabe ụma, mbụ ẹka gụbe Ízurẹlu bu ebubu!

6Ọo gẹ nsụda nsụda l’adụje bụ g’ọ daburu gbadaa.

Ọ dụ g’ọo mgbabu, a gbarụ l’agụga ẹnyimu.

Ọ dụ g’ọo oshi alowe, Onye-Nwe-Ọha yeru l’onwiya,

bya adụ g’ọo oshi sida, gvuru l’agụga ẹnyimu.

7Mini l’e-shije l’ite-mini Ízurẹlu asọshi asọshi.

Ẹpa whẹ l’e-nwe mini nweru nke etsutsu iya.

Eze whẹ l’a-ka eze Agagu shii.

Alị-eze whẹ bẹ l’aa-nọje ekutse ekutse.

8Chileke dufutaru whẹ l’alị Íjiputu,

bya emee whẹ, whẹ nweru ọkpehu g’ọo atsụ.

Whẹ l’e-ripya mba gẹ mba ha, whẹ dụ

ashị, tsua ọkpu whẹ yọgiri-yọgiri.

Whẹ l’e-gude arwa whẹ nmafushia whẹ anmafushi.

9Ízurẹlu nmakpuru anmakpuru,

bya azẹe l’alị g’ọo oduu-gburu-agụ.

Whẹ dụ g’ọo ne oduu, ?ọo onye l’a-dụ ike kpatsua whẹ?

T’iwhe bụ ndu gọru ụnwu Ízurẹlu ọnu-ọma

bụkwaru ndu a gọru ọnu-ọma nụ.

T’iwhe bụ ndu l’atụ ụnwu Ízurẹlu ọnu

bụkwaruwho ndu a tụru ọnu.”

10Tọ dụ iya bụ, iwe bya Bélaku l’ẹhu l’ẹka Bélamu nọ, ọ kụa ẹka pyamụ. Ọ sụ Bélamu: “Ntaa bẹ mu kuru ghu t’ị bya eburu ọnu nụ ndu ọhogu mu-a, ọ bụ-chiaru ọnu-ọma b’ị gọkotaru nụ whẹ ugbo ẹto-ọ ya nụ. 11Ngwa, vụta ọso gbagbụru lashia ibe unu ntaantaa! Mu shi rịa lẹ mu g’ebu ghu obunggo parụ ẹka apaa, obenu lẹ Onye-Nwe-Ọha bẹ nafụwaru ghu obunggo ono.”

12Bélamu sụ Bélaku: “Mu dụkwa mbụ sụ ndu i zhiru tẹ whẹ bya mu ekuku sụ whẹ: 13‘Ọ -bụru m’ọo lẹ Bélaku l’a-nụ mu ụlo iya ono, mkpọla-ododo mẹe mkpọla-ọcha jiru pyịmu bẹ mu te emeghatadu iwhe Onye-Nwe-Ọha sụru tẹ mu mee, ndụge t’ọ bụru lẹ mu meru ree m’ọ bụ lẹ mu meru ẹji l’uche nkemu. Ọo zhiawho iwhe Onye-Nwe-Ọha kfuru bẹ mu l’e-kfu.’ 14Ntaa bẹ mu l’alwakfuwa ndibe anyi. Ọle bya tẹ mu nmaa ọkwa iwhe ndu-a l’e-bekochaa mee ndibe unu lẹ mgbe l’iwhu ye ghu l’ẹka.”

Okfu nke ẹno, Bélamu natarụ l’ẹka Onye-Nwe-Ọha

15Ọo ya bụ, Bélamu kfushilahaa sụ:

“?Ọ waa bụ iwhe Bélamu nwa Beyo l’ekfu,

mbụ okfu onye e meru ẹnya doo rịsaa l’ekfu.

16Ọ waa bụ okfu, onye ono,

l’anụje okfu, shi l’ẹka Chileke l’ekfu,

mbụ onye marụ iwhe shi

Ọkalibe-Kangokotaru-Nu l’ẹka,

mbụ onye ono, l’awhụje

iwhe Ọkalibe-kakọta-ike l’egoshi,

onye ono, darụ kpurumu,

bya abụru onye, e meru nsarasa-ẹnya nụ.

17Mu whụru onye ọbu, ọle ọ tọ dụ ntaa.

Mu l’ele onye ọbu ẹnya, ọle ọ tọ nọdu ntse.

Onye l’a-nọ echi g’ọo kpokponde

l’e-shi l’ọzo-ụlo Jékọpu fụta,

onye eze eshi Ízurẹlu l’ẹhu lụfuta.

Moabu bẹ l’ọo-tụko egedege iwhu gwee ryaaryaa.

Mu atụko ụnwu Shetu l’owhu lakọta l’iyi.

18Ndu Edọmu bẹ l’aa-lwụta l’ọgu,

O nokwawho gẹ l’aa-lwụta

ndu Siye, bụ ndu ọhogu Ízurẹlu.

Ọle ọwhube ndu Ízurẹlu l’a-nọ aka ike aka eje eje.

19Ọchi-ọha l’e-shi l’ọzo-ụlo Jékọpu fụta,

bya alaa ndu wafụru nụ lẹ mkpụkpu ono l’iyi.”

20Bélamu bya awhụ ndu Amalẹ́ku, o kfushilahaa sụ:

“Ndu Amalẹ́ku bụ mba ivurụzo lẹ mba gẹ mba ha,

ọle whẹ l’a-bụru kpurupyata l’ikpazụ.”

21Ọ whụ ndu Kenu, o kfushilahaa sụ:

“Ẹka unubẹ ndu Kenu bu ebubu

b’e meru o shihu ike nke gbagbaradị.

Ekfuke unu bẹ unu tụru l’elikoro ẹwhuru.

22Ọle unubẹ ndu Kenu bẹ l’ee-melekwaa

t’unu bụru kpukpuru-swoo.

Ndu Asiriya l’a-kpụ-zhiawho unu

lẹ ndzụ jeye ike dụ ẹbo agvụ.”

23Tọ dụ iya bụ, o kfushilahaa sụ:

“Oowa, ?ọo onye l’a-nọdu ndzụ

nteke Chileke l’e-me iwhe ono?

24Ụgbo-mini l’e-shi l’alị ndu Kítu bya,

bya emeshia ndu Asiriya yẹle ndu Iba ike.

Ọle whẹbedua

l’a-bụkwaruwho kpurupyata.”

25Tọ dụ iya bụ, Bélamu kfugee nno ọ gbalihu, ọ bụru iya ọla ibe iya, Bélaku tụgbua shi ọwhu o shi lashia.

25

Ndu Moabu dusweru ndu Ízurẹlu

1A nọnyaa nteke ọbu gẹ ndu Ízurẹlu bu lẹ nsụda oshi Shitimu, whẹ l’ụnwu-ada ndu Moabu wata anọ awharwụshi onwowhe. 2Ụnwanyi Moabu ono l’ekuje ndu Ízurẹlu tẹ whẹ tsoru whẹ jee agwaa agwa whẹ. Ndu Ízurẹlu l’anọje eri iwhe e shiru l’agwa ono; abaarụ agwa ndu Moabu ẹja. 3O noo ya, ndu Ízurẹlu woru onwowhe tụgbabe l’agwa Bálu, dụ lẹ Peyọ. Eshi nno; iwe bya Onye-Nwe-Ọha l’ẹhu l’ẹka ndu Ízurẹlu nọ. 4Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Chịtakota ndu bụ ishi, l’achị ndu Ízurẹlu je anọdu lẹ mbarachacha gbushia whẹ, gụ etsebegee whẹ etsebe l’oshi kpọbe l’iwhu Onye-Nwe-Ọha nke ọwhu Onye-Nwe-Ọha l’e-wofu ọta-chịchichi ẹhu-eghughu iya l’ẹhu ndu Ízurẹlu.” 5Mósisu bya asụ ndu ọgbo-ikpe ndu Ízurẹlu: “T’onyenọnu lẹge unu ha l’ẹhu l’ẹhu gbushia ndu nkiya, bụ ndu woru onwowhe tụgbabe l’agwa Bálu, dụ lẹ Peyọ.”

6Gẹ ndu Ízurẹlu wụshiru l’ọnu Ụlo-ẹkwa ndzuko aryakaa ẹkwa, bẹ nwoke Ízurẹlu lanụ dutaru nwanyị Midiyanu dubata iya l’ẹnya Mósisu mẹe l’ẹnya ndu Ízurẹlu l’owhu. 7Nteke Fínihasu nwa Eliyéza, mbụ nwanwa Érọnu, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke whụru iwhe ono; ọ gbalihu l’ẹka igwe-ọha ono dọru je adụchata arwa iya. 8O tsopyabe nwoke Ízurẹlu ono bahụ l’ime mkpu dụ l’ụlo-ẹkwa iya; woru arwa ono nmaa yẹle nwanyị ono, o shi l’ẹhu nke nwoke fo nke nwanyị ono l’ẹhu nkiya. Ọo ya bụ, nchịkarehu ono haa ndu Ízurẹlu. 9Ọle ndu nchịkarehu ono gburu egbu bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ẹto.

10Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 11“Fínihasu nwa Eliyéza, mbụ nwanwa Érọnu, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ mewaru, mu wofu ẹhu-eghughu mu l’ẹka ndu Ízurẹlu nọ. O noo nkele o wotaru okoowhoo, mu g’ekoru ndu Ízurẹlu kooru whẹ, shi nno mee mu te egudehe okoowhoo laa ndu Ízurẹlu l’iyi. 12Ọo ya bụ t’i kfuru Fínihasu lẹ mu l’iya bẹ gbawarụ ndzụ ẹhu-ọdu-guu. 13Ọgbandzu ono l’a-bụ nkiya mẹe nke ẹpa iya whẹ, bụ ndu ọwhu l’etso iya etso. Ọgbandzu ono bụ lẹ whẹ l’a-nọ agbarụ mu ẹja jeye lẹ gbururu nkele o gude iswi ẹhu Chileke iya koo okoowhoo, shi nno kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, ndu Ízurẹlu meru.”

14Ẹwha nwoke Ízurẹlu ono, e gburu yẹle nwanyị Midiyanu bẹ bụ Zimiri nwa Salu. Nna iya, bụ Salu onye ishi l’ẹnya-uwhu, dụ l’ikfu Símiyọnu. 15Ẹwha nwanyị Midiyanu ono, e gbukwaruwho bụ Kozubyi nwada Zuru. Nna iya, bụ Zuru onye ishi l’ẹnya-uwhu ndu Midiyanu.

16Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 17“Kpaa ndu Midiyanu ẹhu, gụ egbushia whẹ. 18O noo nkele whẹ gude ẹregede kpaa unubẹdua ẹhu, whẹ shi nno duswee unu l’okfu agwa Bálu ono, dụ lẹ Peyọ mẹe l’okfu ẹhu Kozubyi, bụ nwada onye ishi ndu Midiyanu, bya abụru nwune ndu Midiyanu nke nwanyị; onye e gburu nteke ono nke Peyọ meru nchịkarehu bya.”

26

Aagụ ndu Ízurẹlu ọgu nke ugbo labọ

1Ọ bya ebe gẹ nchịkarehu ono megeeru, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu yẹle Eliyéza nwa Érọnu, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke: 2“Unu gụa ndu Ízurẹlu l’owhu ọgu; unu shi iya agụgu lẹ ndu gbawarụ ụkporo awha tụgbua, mbụ ndu sụwaru oje ọgu lẹ Ízurẹlu. Unu gụa whẹ l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ.” 3Ọ bụru lẹ whorokoto alị Moabu, dụ l’agụga ẹnyimu Jọ́danu lẹ mgboro mkpụkpu Jériko bẹ Mósisu yẹle Eliyéza, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke nọdu kfuru yeru ndu Ízurẹlu sụ whẹ agha: 4“Unu gụa ndu Ízurẹlu l’owhu ọgu; unu shi iya agụgu lẹ ndu gbawarụ ụkporo awha tụgbua lẹge Onye-Nwe-Ọha tụru iya Mósisu l’iwu.”

Ndu ọwaa bụ ndu Ízurẹlu shi l’alị Íjiputu fụta:

5Ẹpa Rúbẹnu, bụ ọkpara Ízurẹlu bụ: Hanọku, onye metaru ẹnya-uwhu Hanọku mẹe Palu, onye metaru ẹnya-uwhu Palu; 6mẹe Hẹzuronu, onye metaru ẹnya-uwhu Hẹzuronu mẹe Kami, onye metaru ẹnya-uwhu Kami. 7Ẹnya-uwhu ono kpaa-whuu bẹ bụkota ikfu Rúbẹnu. Ndu ọwhu a gụru ọgu bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ise l’ụnu ugbo tete l’ụkporo ụmadzu ugbo ishii l’ụmadzu iri. 8Nwa Palu nke nwoke bụ Eliyabu. 9Ụnwu nke Eliyabu unwoke bụru: Nemẹlu mẹe Detanu mẹe Abyiramu. Ọo Detanu-a, mẹe Abyiramu-a b’a họtajeru tẹ whẹ bụru ishi lẹ Ízurẹlu; whẹ tsoru otu Kora kwefuru Mósisu yẹle Érọnu ike, mbụ nteke ono, whẹ kwefujeru Onye-Nwe-Ọha ike. 10Alị saa ọnu tụko whẹ lẹ Kora lwekota, ndu otu iya whẹ nwụshihu. Ọ bụru nteke ono bẹ ọku kegburu ụkporo ụmadzu ugbo iri l’ẹbo l’ụmadzu iri. Iwhe ono bụru ọlo-ẹka-lẹ-nchị. 11Ọle ụnwu Kora ta anwụhudu.

12Ẹpa Símiyọnu l’ẹnya-uwhu whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ bụ: Nemẹlu, onye metaru ẹnya-uwhu Nemẹlu mẹe Jaminu, onye metaru ẹnya-uwhu Jaminu mẹe Jakinu, onye metaru ikfu Jakinu 13mẹe Zera, onye metaru ẹnya-uwhu Zera mẹe Shawulu, onye metaru ẹnya-uwhu Shawulu. 14Ẹnya-uwhu ono kpaa-whuu bẹ bụkota ẹnya-uwhu Símiyọnu. Ndu ọwhu, a gụru ọgu dụ ụkporo ụnu ụmadzu ugbo labọ l’ụnu iri l’ise l’ụkporo ụmadzu ugbo iri.

15Ẹpa Gadu l’ẹnya-uwhu whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ bụ: Zefonu, onye metaru ẹnya-uwhu Zefonu mẹe Hagi, onye metaru ẹnya-uwhu Hagi mẹe Shuni, onye metaru ẹnya-uwhu Shuni 16mẹe Ozuni, onye metaru ẹnya-uwhu Ozuni mẹe Eri, onye metaru ẹnya-uwhu Eri 17mẹe Arodi, onye metaru ẹnya-uwhu Arodi mẹe Areli, onye metaru ẹnya-uwhu Areli. 18Ẹnya-uwhu ono kpaa-whuu bẹ bụkota ikfu Gadu. Ndu ọwhu a gụru ọgu dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ise l’ụnu madzụ l’ụkporo ise.

19Juda bẹ nwụtaru unwoke labọ, ẹwha whẹ bụ Ẹru mẹe Onanu. Ọle whẹ labọ bẹ nwụshihuru l’alị Kenanu. 20Ẹpa Juda l’ẹnya-uwhu whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ bụ: Shela, onye metaru ẹnya-uwhu Shela mẹe Pẹ́rezu, onye metaru ẹnya-uwhu Pẹ́rezu mẹe Zera, onye metaru ẹnya-uwhu Zera. 21Ẹpa nke Pẹ́rezu bụ: Hẹzuronu, onye metaru ẹnya-uwhu Hẹzuronu mẹe Hamulu, onye metaru ẹnya-uwhu Hamulu. 22Ẹnya-uwhu ono kpaa-whuu bẹ bụkota ikfu Juda. Ndu ọwhu, a gụru ọgu bẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo tete l’ụnu iri lẹ nnanụ l’ụkporo ụmadzu ugbo ise.

23Ẹpa Ísaka l’ẹnya-uwhu whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ bụ: Tola, onye metaru ẹnya-uwhu Tola mẹe Puwa, onye metaru ẹnya-uwhu Puwa 24mẹe Jashubu, onye metaru ẹnya-uwhu Jashubu mẹe Shimurọnu, onye metaru ẹnya-uwhu Shimurọnu. 25Ẹnya-uwhu ono kpaa-whuu bẹ bụkota ikfu Ísaka. Ndu ọwhu a gụru ọgu dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ẹsato l’ụkporo madzụ ugbo iri l’ise.

26Ẹpa Zébulọnu l’ẹnya-uwhu whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ bụ: Sẹredu, onye metaru ẹnya-uwhu Sẹredu mẹe Elọnu, onye metaru ẹnya-uwhu Elọnu mẹe Jahulẹlu, onye metaru ẹnya-uwhu Jahulẹlu. 27Ẹnya-uwhu ono kpaa-whuu bẹ bụkota ikfu Zébulọnu. Ndu ọwhu a gụru ọgu dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ẹsaa l’ụnu ugbo iri lẹ nnanụ l’ụkporo ụmadzu ugbo ise.

28Ẹpa Jósẹfu l’ẹnya-uwhu whẹ l’ẹnya-uwhu bụ Manáse mẹe Ífuremu.

29Ẹpa Manáse bụ: Makiru, onye metaru ẹnya-uwhu Makiru. Makiru bụ nna Giledu. Giledu meta ẹnya-uwhu Giledu. 30Ẹpa Giledu bụ: Iyeza, onye metaru ẹnya-uwhu Iyeza mẹe Helẹku, onye metaru ẹnya-uwhu Helẹku 31mẹe Asurẹlu, onye metaru ẹnya-uwhu Asurẹlu mẹe Shékemu, onye metaru ẹnya-uwhu Shékemu 32mẹe Shemida, onye metaru ẹnya-uwhu Shemida mẹe Hefa, onye metaru ẹnya-uwhu Hefa. 33Hefa bụkwa iya whọ nwụru Zelofehadu. Ọle Zelofehadu ta anwụtadu unwoke. Ọo ụnwanyi b’ọ nwụshiru. Ẹwha ụnwu iya ụnwanyi bụ Mahula, Nowa, Họgula, Milika mẹe Tiza. 34Ẹnya-uwhu ono kpaa-whuu bẹ bụkota ikfu Manáse. Ndu ọwhu a gụru ọgu dụ ụkporo ụnu ụmadzu ugbo ishii l’ụnu ugbo iri lẹ nnanụ l’ụkporo ụmadzu ugbo iri l’ise.

35Ẹpa nke Ífuremu l’ẹnya-uwhu whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ bụ: Shutela, onye metaru ẹnya-uwhu Shutela mẹe Beka, onye metaru ẹnya-uwhu Beka mẹe Tahanu, onye metaru ẹnya-uwhu Tahanu. 36Ẹpa Shutela bụ Eranu, onye metaru ẹnya-uwhu Eranu. 37Ẹnya-uwhu ono kpaa-whuu bẹ bụkota ikfu Ífuremu. Ndu ọwhu a gụru ọgu dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ẹno l’ụnu madzụ l’ụkporo madzụ ugbo ise.

Ndu ono gẹ whẹ ha bẹ bụkota ẹpa Jósẹfu l’ẹnya-uwhu whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ.

38Ẹpa Bénjaminu l’ẹnya-uwhu whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ bụ: Bela, onye metaru ẹnya-uwhu Bela mẹe Ashibẹlu, onye metaru ẹnya-uwhu Ashibẹlu mẹe Ahiramu, onye metaru ẹnya-uwhu Ahiramu 39mẹe Shefufamu, onye metaru ẹnya-uwhu Shefufamu mẹe Hufama, onye metaru ẹnya-uwhu Hufamu. 40Ẹpa Bela bụ: Arudu mẹe Némanu. Arudu, bụ iya metaru ẹnya-uwhu Arudu, Némanu bụru iya metaru ẹnya-uwhu Némanu. 41Ndu ono gẹ whẹ ha bẹ bụkota ẹpa Bénjaminu l’ẹnya-uwhu whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ. Ndu ọwhu a gụru ọgu dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ise l’ụnu madzụ iri l’ẹno.

42Ẹpa Danu l’ẹnya-uwhu whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ bụ: Shuhamu, onye metaru ẹnya-uwhu Shuhamu. Ẹnya-uwhu ono kpaa-whuu bẹ bụkota ikfu Danu. 43Ndu ono bụkota ẹnya-uwhu ụnwu Shuhamu gẹ whẹ hakọta. Ndu ọwhu a gụru ọgu dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ẹsato l’ụnu madzụ.

44Ẹpa Asha bụ: Imuna, onye metaru ẹnya-uwhu Imuna mẹe Ishivi, onye metaru ẹnya-uwhu Ishivi mẹe Beríya, onye metaru ẹnya-uwhu Beríya. 45Ẹpa Beríya bụ: Heba, onye metaru ẹnya-uwhu Heba mẹe Malikẹlu, onye metaru ẹnya-uwhu Malikẹlu. 46Ọo nwa nwanyị lanụ bẹ Asha nwụtaru, ẹwha iya bụ Séra. 47Ẹnya-uwhu ono kpaa-whuu bẹ bụkota ikfu Asha. Ndu ọwhu a gụru ọgu dụ ụnu ụkporo ugbo ishii l’ụnu ugbo iri l’ẹto l’ụkporo madzụ ugbo iri.

48Ẹpa Náfutali l’ẹnya-uwhu whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ bụ: Jahuzẹlu, onye metaru ẹnya-uwhu Jahuzẹlu mẹe Guni, onye metaru ẹnya-uwhu Guni 49mẹe Jeza, onye metaru ẹnya-uwhu Jeza mẹe Shilemu, onye metaru ẹnya-uwhu Shilemu. 50Ẹnya-uwhu ono kpaa-whuu bẹ bụkota ikfu Náfutali, a gụa whẹ l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu. Ndu ọwhu a gụru ọgu dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ise l’ụnu ugbo iri l’ẹto l’ụkporo ụmadzu ugbo iri.

51O noo ya, iwhe ndu Ízurẹlu dụkota bụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ụkporo ẹto l’ụkporo ụnu ugbo iri l’ise l’ụnu madzụ ẹno l’ụkporo ugbo ishii l’ụmadzu iri.

Gẹ Ízurẹlu l’e-shi washịa alị ono, whẹ l’ala

52Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 53“Ọo ndu-a bẹ l’aa-washịru alị ono t’ọ bụru oke-iwhe, whẹ ketaru. Ndu nọnu l’e-keta lẹ gẹ whẹ ha l’ọnogu. 54Ndu ha shii bẹ l’ịi-wẹe alị ha shii, ndu ọwhu ha nwanshịi gụ awẹe whẹ alị, ha nwanshịi. Ndu nọnu l’e-keta lẹ gẹ whẹ ha l’ọnogu. 55Alị ono bẹ bụ ido bẹ l’aa-tụ gude washịa ya. Aa-wa iya l’ikfu l’ikfu, ndu nọnu eketa oke iya nkewhe l’ikfu ẹka whẹ shi. 56Ọo ido bẹ l’aa-tụ gude waa alị ono nụ ndu nọnu mẹe ndu ha shii mẹe ndu ha nwanshịi.”

Aagụ ikfu Lívayi ọgu

57Ọ waa bụ ẹpa Lívayi ndọwa mẹe g’e gude gụa whẹ ọgu l’ẹnya-uwhu whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ: Geshọnu, onye metaru ẹnya-uwhu Geshọnu mẹe Kohatu, onye metaru ẹnya-uwhu Kohatu mẹe Merari, onye metaru ẹnya-uwhu Merari. 58Ẹnya-uwhu o-shi-l’ẹpa Lívayi ọdo bụ: Ẹnya-uwhu Libyini mẹe ẹnya-uwhu Hiburọnu mẹe ẹnya-uwhu Mahuli mẹe ẹnya-uwhu Mushi mẹe ẹnya-uwhu Kora. Kora bụ nna Amụramu. 59Amụramu bẹ lụru nwada Lívayi, ẹwha iya bụ Jokebẹdu. Jokebẹdu bụ nwa nwanyị, a nwụru Lívayi l’alị Íjiputu. Ndu ọ nwụtaru Amụramu bụ Érọnu mẹe Mósisu mẹe Miriyamu. Miriyamu bụru nwune whẹ nwanyị. 60Érọnu bụ nna Nedabu, Abyihu, Eliyéza mẹe Itama. 61Nedabu yẹle Abyihu bẹ nwụhuru nteke whẹ gude ọku, l’adụa nsọ kpọoru Onye-Nwe-Ọha ngwo-ẹja ọku. 62Ndu a gụru ọgu l’ikfu Lívayi, mbụ unwoke whẹ, gbarụ ọnwa lanụ tụgbua bẹ dụkota ụkporo ụnu ụmadzu ugbo labọ l’ụnu ugbo iri l’ẹsaa l’ụkporo ụmadzu ugbo iri. A ta agụdu whẹ nteke a gụru ndu Ízurẹlu ọwhua nkele ẹ te eketaduru whẹ oke l’echilabọ ndu Ízurẹlu.

63O noo ya, ndu ono bụ ndu Mósisu yẹle Eliyéza, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke gụru ọgu, mbụ ndu ono, gụru ndu Ízurẹlu ọgu lẹ whorokoto alị Moabu l’agụga ẹnyimu Jọ́danu lẹ mgboro Jériko. 64Ndu ono ta adụdu gẹ whẹ ha, tso lẹ ndu ọwhu Mósisu yẹle Érọnu, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke gụru ọgu nteke ono, whẹ gụhawaru ndu Ízurẹlu ọgu l’echi-ẹgu Sáyinayi. 65Nkele Onye-Nwe-Ọha sụru ndu Ízurẹlu ono lẹ whẹ nwụhufutaje l’echi-ẹgu ono. Ọ tọ dụdu t’ọ ka mma l’ọo onye lanụ, whọduru nụ l’ime ndu ono, t’a gụfulewho Kálẹbu nwa Jefune yẹle Jóshuwa nwa Nunu.

27

Ụnwada Zelofehadu l’ekfu t’a nụ whẹ oke alị nna whẹ

1Ụnwada Zelofehadu byatashia l’ọnu Ụlo-ẹkwa ndzuko. Zelofehadu l’onwiya bẹ bụ nwa Hefa, Hefa bụru nwa Giledu, Giledu bụru nwa Makiru, Makiru bụru nwa Manáse. Ndu ono bụkota ẹpa Manáse. Manáse bụru nwa Jósẹfu. Ẹwha ụnwada Zelofehadu bụ: Mahula, Nowa, Họgula, Milika mẹe Tiza. 2Ụnwada Zelofehadu ono bya akfụru l’atatiwhu Mósisu mẹe l’atatiwhu Eliyéza, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe l’atatiwhu ndu ishi mẹe l’atatiwhu ndu Ízurẹlu l’owhu l’ọnu Ụlo-ẹkwa ndzuko kfulahaa sụ: 3“Nna anyi bẹ nwụhuru l’echi-ẹgu. Ọle o to tsodu l’otu Kora, bụ otu ono, chịkoberu onwowhe tatso Onye-Nwe-Ọha okfu. Ọo iswi iwhe-dụ-ẹji o meru b’o gude nwụhu, t’ọ nwụta unwoke. 4?Ee-kwobewaro lẹ nna anyi ta anwụtadu nwa nwoke, ẹwha iya echihu l’ẹnya-uwhu, o shi tọo? Unu hẹe anyi oke g’unu hẹru ndibe nna anyi.”

5Ọo ya bụ, Mósisu pata okfu ụnwada Zelofehadu ono pakfu Onye-Nwe-Ọha. 6Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 7“Ụnwada Zelofehadu kfuru iwhe gbarụ nụ. Unu warụ alị nụ whẹ g’unu nụru ndibe nna whẹ t’ọ bụru oke-iwhe whẹ. Unu nụ whẹ oke-alị, rwuberu nna whẹ t’ọ bụru nke whẹ. 8Kfuru yeru ndu Ízurẹlu sụ whẹ: Ọ -bụru lẹ nwoke bẹ nwụhuru t’ọ nwụta nwa nwoke, t’e wota oke-alị, rwuberu iya nụ nụ ụnwu iya nwanyị t’ọ bụru nke whẹ. 9Ọ -bụru l’onye ọbu ta anwụtafudua nwa nwanyị, e wota oke-alị ọbu, rwuberu iya nụ woru nụ unwune iya nke nwoke t’ọ bụru nke whẹ. 10Nteke -bụ l’o to nwefudua unwune nwoke, e woru oke-alị ọbu, rwuberu iya nụ woru nụ nwune nna iya whẹ nke nwoke t’ọ bụru nke whẹ. 11Ọ -bụru lẹ nna, nwụru onye ọbu te enwedu unwune nwoke, e woru oke-alị ọbu, rwuberu iya nụ woru nụ ndu whẹ l’iya bụ ọkpobe abụbu t’ọ bụru nke whẹ. Iwhe ono bụ iwhe a tọru ọkpa iya mẹe nsọ, e doberu ndu Ízurẹlu, ẹgube Onye-Nwe-Ọha tụru iya Mósisu l’iwu.”

Aahọta Jóshuwa t’ọ nọ-chia ẹnya Mósisu

(Dit. 31:1-8)

12Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Nyihu eli ugvu Abarimu-a je anọdu whụkota alị ọbu, mu l’eme tẹ mu nụ ndu Ízurẹlu. 13Ị -whụ-gele iya whọ bẹ l’ịi-nwụhu lakfushia ndibe unu lẹ maa g’ọo nwune ghu nwoke, bụ Érọnu. 14Iwhe kparụ iya nụ bụ l’unu kwefuru ike l’okfu mu nteke whọ, ndu Ízurẹlu swọjeru ụswo lẹ mgboro mini ono, dụ l’echi-ẹgu Zinu. Unu ta adụ ike dobe mu nsọ.” Mini ono bụ mini Meriba, dụ lẹ Kádẹshi l’echi-ẹgu Zinu.

15Mósisu sụ Onye-Nwe-Ọha: 16“Tẹ Onye-Nwe-Ọha, mbụ Chileke ọwhu gude ndzụ madzụ l’owhu họtanu onye l’a-nọ achị ndu Ízurẹlu. 17Onye l’a-nọ eje eje alwa alwa l’atatiwhu whẹ, mbụ onye l’a-nọ edu whẹ eje eje alwa alwa, tẹ ndibe gụbe Onye-Nwe-Ọha ba adụ g’ọo atụru, l’ẹte enwee onye nche.”

18Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Duta Jóshuwa nwa Nunu, onye Ume nke mụbe Onye-Nwe-Ọha bu l’ẹhu, gụ ebyibe iya ẹka l’ishi. 19Duru iya t’o je akfụru l’atatiwhu Eliyéza, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe l’atatiwhu ndu Ízurẹlu l’owhu, gụ anọdu l’atatiwhu ndu ono ye iya ozhi ono l’ẹka. 20Harụ ike ono, dụ ghu l’ẹka nụ iya nke ọwhu iwhe bụ Ízurẹlu l’owhu l’a-nọje eme iwhe ọ sụru tẹ whẹ mee. 21Tẹ Jóshuwa kfụru l’atatiwhu Eliyéza, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. Eliyéza egude ido, bụ urimu jee mkpata ishi l’iwhu Onye-Nwe-Ọha t’ọ marụ iwhe o kpeburu l’okfu ẹhu iya. Ọo iwhe Jóshuwa sụru tẹ ndu Ízurẹlu mee bẹ whẹ l’e-meje. Ọ -sụ tẹ Ízurẹlu tụgburu whẹ atụgburu, ọ -sụ tẹ whẹ bata whẹ abata.”

22Mósisu mee lẹge Onye-Nwe-Ọha kfuru iya. O duta Jóshuwa kfụbe l’atatiwhu Eliyéza, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe l’atatiwhu edzudzu-ọha Ízurẹlu. 23Ọo ya bụ, o byibe Jóshuwa ẹka l’ishi woru ozhi ono ye iya l’ẹka gẹ Onye-Nwe-Ọha shi l’ẹka Mósisu kfua.

28

Ẹja, l’aagbajẹ mbọku lẹ mbọku

(Awụ. 29:38-46)

1Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 2“Tụaru ndu Ízurẹlu iwu sụ whẹ: ‘Unu leta ẹnya nụje mu ngwo-ẹja, rwuberu mu nụ, mbụ nri, e gude egworu mu ngwo-ẹja, mbụ ngwo-ẹja ono, a kpọru ọku, shi nno mee tẹ mkpọ iya dụ mu ree. Unu nụjekwa mu iya lẹ mgbe iya.’ 3Gụ ekfuru whẹ sụ whẹ: ‘Ọ waa ngwo-ẹja, unu l’a-kpọje ọku nụ Onye-Nwe-Ọha ndọwa: ịgogolo labọ, gbageeru awha, ọrwu l’adụa l’ẹhu. Unu gbajẹe ya mbọku mbọku t’ọ bụru ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, unu l’agbajẹ ntekenteke. 4Unu gbujee ịgogolo lanụ l’ụtsu, unu egbua ịgogolo lanụ l’urwẹnyashi. 5Unu eyeje iya ẹja nri gbaa, mbụ ụzo lanụ l’ime nkere iri nkwẹka ọkpobe ụturutuu-witi, a gwọkoberu nkere ẹno ekpemu mmanụ ólivu, a tsụru l’ọtumu. 6Ngwo-ẹja ono bụ ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, l’aagbajẹ ntekenteke, bụ iya bụ g’e meru iya dobe l’ugvu Sáyinayi, mbụ ngwo-ẹja ono, a kpọru ọku, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree. 7Unu -gbua ịgogolo lanụ, unu eyekobe iya ngwo-ẹja mmẹe gbaa, mbụ nkere ẹno ọvara mmẹe. Ọo l’ụlo-nsọ bẹ unu l’a-gbashịjeru Onye-Nwe-Ọha ngwo-ẹja mmẹe ono, mbụ mmẹe, shihuru ike. 8Unu egbufua ịgogolo lanụ l’urwẹnyashi yekobekwa iya whọ ngwo-ẹja nri mẹe ngwo-ẹja mmẹe g’ọo nke ụtsu whọ. Unu akpọo ngwo-ẹja ono ọku gbaarụ Onye-Nwe-Ọha t’ọ bụru ngwo-ẹja, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree.

Ẹja, l’aagbajẹ mbọku ọtuta-ume

9“ ‘A -bya lẹ mbọku ọtuta-ume, unu gbujee ịgogolo labọ, gbageeru awha, ọrwu l’adụa l’ẹhu gude gbaa ẹja mbọku ono. Unu egude ụzo labọ l’ime nkere iri nkwẹka ọkpobe ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ, unu l’e-gudeje gbaa ẹja nri. Unu eyekobe iya ngwo-ẹja mmẹe, l’etsoje iya nụ. 10O noo bụ iya bụ ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, unu l’a-gbajẹ mbọku ọtuta-ume; t’a gụfukwa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, l’aagbajẹ ntekenteke yẹle ngwo-ẹja mmẹe, l’etsoje iya nụ.

Ẹja, l’aagbajẹ l’ọnwa ọ̀whúú

11“ ‘O -rwujee abalị mbụ l’ọnwa lile, unu agbajẹeru Onye-Nwe-Ọha ẹja ọkpokota-iwhe-ọku. Unu gudeje ụnwu oke-eswi labọ mẹe ebyila lanụ mẹe ịgogolo ẹsaa, gbageeru awha, ọrwu l’adụa l’ẹhu gude gbaa ẹja ono. 12Unu -gbua oke-eswi ono nnanụ, unu eyekobe iya ngwo-ẹja nri gbaa, mbụ ụzo ẹto l’ime nkere iri nkwẹka ọkpobe ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ. Unu -gbua ebyila ono, unu eyekobe iya ngwo-ẹja nri gbaa, mbụ ụzo labọ l’ime nkere iri nkwẹka ọkpobe ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ. 13Unu -gbua ịgogolo ono nnanụ, unu eyekobe iya ngwo-ẹja nri gbaa, mbụ ụzo lanụ l’ime nkere iri nkwẹka ọkpobe ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ. O noo bụ ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree bụ iya bụ ngwo-ẹja, a kpọru ọku nụ Onye-Nwe-Ọha. 14O nokwawho gẹ bụ: unu -gbua oke-eswi, unu eyekobe iya ngwo-ẹja mmẹe gbaa, mbụ nkerẹbo ọvara mmẹe. Ọ -bụru l’ọo ebyila bẹ unu gburu, unu eyekobe iya nkere ẹto ọvara mmẹe gbaa. Unu -gbua ịgogolo, unu eyekobe iya nkere ẹno ọvara mmẹe gbaa. O noo nke ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, unu l’a-gbajẹ l’ọnwa l’ọnwa, mbụ l’ọnwa lile, dụ l’ime awha. 15Unu gbujee mkpi lanụ gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji nụ Onye-Nwe-Ọha. T’a gụfukwa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, l’aagbajẹ ntekenteke yẹle ngwo-ẹja mmẹe, l’etsoje iya nụ.

Oge O-je-ghata

(Liv. 23:5-14)

16“ ‘Abalị iri l’ẹno l’ọnwa mbụ bẹ bụ oge O-je-ghata nke Onye-Nwe-Ọha. 17Abalị iri l’ise l’ọnwa mbụ ono bẹ bụ ori oge. Abalị ẹsaa owhu bẹ unu l’a-takọtaje buredi, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi. 18Mbọku mbụ, unu watarụ ori oge ono bẹ unu l’e-nweje ndzuko, dụ nsọ. Ba adụkwa ozhi, l’eejeje eje, unu l’e-jeje mbọku ono l’owhu. 19Sụa, unu gbajẹru Onye-Nwe-Ọha ẹja, a kpọkotaru ọku, mbụ ẹja ọkpokota-iwhe-ọku. Unu gbua ụnwu oke-eswi labọ mẹe ebyila lanụ mẹe ụnwu ịgogolo ẹsaa, gbageeru awha, ọrwu l’adụa l’ẹhu gude gbaa ya. 20Ngwo-ẹja nri, l’etsoje iya nụ bụ ọkpobe ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ bẹ l’ee-gude agba iya. Unu -gbua oke-eswi lanụ, unu eyekobe iya ngwo-ẹja nri gbaa, mbụ ụzo ẹto l’ime nkere iri nkwẹka ọkpobe ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ. Unu -gbua ebyila lanụ, unu eyekobe iya ngwo-ẹja nri gbaa, mbụ ụzo labọ lẹ nkere iri nkwẹka ọkpobe ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ. 21Ọ bụru ụzo lanụ lẹ nkere iri bẹ unu l’a-gbajẹ l’ishi ịgogolo ono nnanụ l’ime whẹ ẹsaa. 22O nokwawhọ g’unu l’e-gbu mkpi lanụ gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, shi nno kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, unu metagbaberu l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. 23Unu l’a-tụko ẹja ono gbakọta, t’a gụfukwaroya ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono, l’aagbajẹ l’ụtsu bụ iya bụ ẹja ono, l’aagbajẹ ntekenteke. 24Ọo l’ụzo, dụ nno bẹ unu l’a-nọje agba ẹja ono mbọku mbọku jeye abalị ẹsaa ono. Unu mejee nri, e gude eme nke ngwo-ẹja, a kpọru ọku ono, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree. Unu gbajẹe ẹja ono, t’a gụfukwaroya ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono, unu l’agbajẹ ntekenteke mẹe ngwo-ẹja mmẹe, l’etsoje iya nụ. 25O -rwujee mbọku nke ẹsaa ya, unu enwejee ndzuko, dụ nsọ. Ba adụkwa ozhi, l’eejeje eje, unu l’e-je mbọku ono l’owhu.

Oge Idzu

(Liv. 23:15-22)

26“ ‘Mbọku, unu l’eri oge mebyi iwhe mbụ unu, t’unu nwejekwaa ndzuko, dụ nsọ, t’ọ bọ dụkwa ozhi, l’eejeje eje, unu l’e-jeje mbọku ono l’owhu. Mbọku ono bẹ unu l’a-gbajẹ ẹja mebyi iwhe ọ̀whúú unu nụ Onye-Nwe-Ọha l’ori oge Idzu unu. 27Unu gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, mbụ ẹja, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree. Unu gbujee ụnwu oke-eswi labọ mẹe ebyila lanụ mẹe ụnwu ịgogolo ẹsaa, gbageeru awha gude gbaa ẹja ono. 28Ngwo-ẹja nri, l’etsoje iya nụ bẹ bụ ọkpobe ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ. Unu -gbua oke-eswi lanụ, unu eyekobeje iya ngwo-ẹja nri gbaa, mbụ ụzo ẹto l’ime nkere iri nkwẹka ọkpobe ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ. Unu -gbua ebyila, unu eyekobe iya ngwo-ẹja nri gwoo, mbụ ụzo labọ lẹ nkere iri nkwẹka ọkpobe ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ. 29Ọ bụru ụzo lanụ lẹ nkere iri nkwẹka ọkpobe ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ bẹ unu l’e-yekobeje l’ịgogolo ono gbaa ngwo-ẹja ono. 30Unu egbua mkpi lanụ gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, shi nno kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, unu metagbaberu l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. 31Unu tụkoje ẹja ono g’o ha gbakọta, t’a gụfukwaroya ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono, unu l’agbajẹ ntekenteke mẹe ngwo-ẹja nri ono, l’etsoje iya nụ mẹe ngwo-ẹja mmẹe ono, l’etsoje iya nụ. Ọle t’unu kwabẹkwa ẹnya t’ọ bọ dụ anụ lile ono, unu l’e-gbu dụ ọwhu l’e-nwe ọrwu.

29

Ori oge opyi-ọku

(Liv. 23:23-25)

1“ ‘L’abalị mbụ l’ọnwa ẹsaa bẹ unu l’e-nweje ndzuko, dụ nsọ. T’ọ bọ dụkwa ozhi, l’eejeje eje, unu l’e-jeje mbọku ono l’owhu. Mbọku ono bụ mbọku, unu l’e-gbuje opyi-ọku. 2Unu l’a-gba ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, mbụ ẹja, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree. Unu l’e-gbu nwa oke-eswi lanụ mẹe ebyila lanụ mẹe ịgogolo ẹsaa, gbageeru awha, l’adụa gẹ whẹ ha, ọrwu dụ l’ẹhu gude gbaa ẹja ono. 3Ngwo-ẹja nri, l’etsoje iya nụ bẹ unu l’e-gudeje ọkpobe ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ gbaa. Unu -gbua oke-eswi ono, unu eyekobeje iya ngwo-ẹja nri gbaa, mbụ ụzo ẹto l’ime nkere iri nkwẹka ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ. Unu -gbua ebyila ono, unu eyekobeje iya ụturutuu-witi gbaa, mbụ ụzo labọ lẹ nkere iri nkwẹka ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ. 4A -bya l’ịgogolo ẹsaa whọ, unu -gbua nnanụ, unu eyekobeje iya ngwo-ẹja nri gbaa, mbụ ụzo lanụ lẹ nkere iri nkwẹka ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ. 5Unu egbua mkpi lanụ gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, shi nno kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, unu metagbaberu l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha. 6Unu l’a-tụko ẹja ono g’ọ ha gbakọta, t’a gụfukwaroya ẹja ọkpokota-iwhe-ọku whọ, l’aagbajẹ l’ọnwa l’ọnwa mẹe lẹ mbọku lẹ mbọku yẹle ngwo-ẹja nri, l’etsoje iya nụ mẹe ngwo-ẹja mmẹe, l’etsojekwa iya whọ; bụ lẹ gẹ nsọ iya dụ, mbụ ngwo-ẹja ono, mkpọ iya l’adụje ree bụ iya bụ ngwo-ẹja ono, a kpọru ọku nụ Onye-Nwe-Ọha.

Mbọku ọkfu ụgwo iwhe-dụ-ẹji

(Liv. 23:26-32)

7“ ‘Sụa, l’abalị iri l’ọnwa ẹsaa bẹ unu l’e-nweje ndzuko, dụ nsọ. Mbọku ono l’owhu bẹ unu l’a-swịkotaje ẹgu shi nno taa ndzụ unu awhụwhu. T’ọ bọ dụkwa ozhi, l’ejeje eje, unu l’ejeje mbọku ono l’owhu. 8Unu l’a-gba ẹja ọkpokota-iwhe-ọku nụ Onye-Nwe-Ọha mbọku ono, mbụ ẹja, mkpọ iya dụ ree. Unu gbua nwa oke-eswi lanụ mẹe ebyila lanụ mẹe ịgogolo ẹsaa, gbageeru awha, l’adụa gẹ whẹ ha, ọrwu dụ l’ẹhu, gude gbaa ẹja ono. 9Ngwo-ẹja nri, l’etsoje iya nụ bụ ọkpobe ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ bẹ unu l’e-gudeje agba iya. Unu -gbua nwa oke-eswi ono, unu eyekobeje iya ngwo-ẹja nri gbaa, mbụ ụzo ẹto lẹ nkere iri nkwẹka ọkpobe ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ. Unu -gbua ebyila ono, unu eyekobeje iya ngwo-ẹja nri gwoo, mbụ ụzo labọ lẹ nkere iri nkwẹka ọkpobe ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ. 10A -bya l’ịgogolo ẹsaa whọ, unu -gbua nnanụ, unu eyekobeje iya ngwo-ẹja nri gbaa, mbụ ụzo lanụ lẹ nkere iri nkwẹka ọkpobe ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ. 11Unu egbua mkpi lanụ gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, t’a gụfukwaroya ẹja iwhe-dụ-ẹji, l’aagbajẹ gude kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji mẹe ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono, l’aagbajẹ ntekenteke yẹle ngwo-ẹja nri, l’etsoje iya nụ mẹe ngwo-ẹja mmẹe, l’etsojekwa iya whọ.

Ori oge Ime-mkpu

12“ ‘L’abalị iri l’ise l’ọnwa ẹsaa bẹ unu l’e-nweje ndzuko, dụ nsọ. T’ọ bọ dụkwa ozhi, l’eejeje eje, unu l’ejeje mbọku ono l’owhu. Unu riaru Onye-Nwe-Ọha oge abalị ẹsaa. 13Unu l’a-gbarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, mbụ ẹja, a kpọkotaru ọku, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree. Unu gbua ụnwu oke-eswi iri l’ẹto mẹe ebyila labọ mẹe ịgogolo iri l’ẹno, gbageeru awha, l’adụa gẹ whẹ ha, ọrwu dụ l’ẹhu gude gbaa ẹja ono. 14Ngwo-ẹja nri, l’etsoje iya nụ bụ ọkpobe ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ bẹ unu l’e-gudeje agba iya. Ụnwu oke-eswi ono nnanụ whẹ iri l’ẹto bẹ unu l’e-yekobeje ngwo-ẹja nri gbaa, mbụ ụzo ẹto lẹ nkere iri nkwẹka ọkpobe ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ. A -bya l’ụnwu ebyila labọ whọ, nnanụ iya bẹ unu l’e-yekobe ngwo-ẹja nri gbaa, ụzo labọ lẹ nkere iri nkwẹka ọkpobe ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ. 15A -bya l’ịgogolo iri l’ẹno whọ, nnanụ iya bẹ unu l’e-yekobeje ngwo-ẹja nri gbaa, mbụ ụzo lanụ lẹ nkere iri nkwẹka ọkpobe ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ. 16Unu egbua mkpi lanụ gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, t’a gụfukwaroya ẹja ọkpokota-iwhe-ọku whọ, unu l’agbajẹ ntekenteke yẹle ngwo-ẹja nri, l’etsoje iya nụ mẹe ngwo-ẹja mmẹe, l’etsojekwa iya whọ.

17“ ‘O -rwua mbọku nke ẹbo, unu egbua ụnwu oke-eswi iri l’ẹbo mẹe ebyila labọ mẹe ịgogolo iri l’ẹno, gbageeru awha, l’adụa gẹ whẹ ha, ọrwu dụ l’ẹhu gude gbaa ẹja ono. 18A bya l’ụnwu oke-eswi ono yẹle ebyila ono mẹe ịgogolo ono gẹ whẹ ha, unu eyekobeje iya ngwo-ẹja nri, l’etsoje iya nụ mẹe ngwo-ẹja mmẹe, l’etsoje iya nụ gbaa. 19Unu egbua mkpi lanụ gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, t’a gụfukwaroya ẹja ọkpokota-iwhe-ọku whọ, unu l’agbajẹ ntekenteke yẹle ngwo-ẹja nri, l’etsoje iya nụ mẹe ngwo-ẹja mmẹe, l’etsojekwa iya whọ.

20“ ‘O -rwua mbọku nke ẹto, unu egbua ụnwu oke-eswi iri lẹ nnanụ mẹe ebyila labọ mẹe ịgogolo iri l’ẹno, gbageeru awha, l’adụa gẹ whẹ ha, ọrwu dụ l’ẹhu gude gbaa ẹja ono. 21A bya l’ụnwu oke-eswi ono yẹle ebyila ono mẹe ịgogolo ono gẹ whẹ ha, unu eyekobeje iya ngwo-ẹja nri, l’etsoje iya nụ mẹe ngwo-ẹja mmẹe, l’etsoje iya nụ gbaa. 22Unu egbua mkpi lanụ gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, t’a gụfukwaroya ẹja ọkpokota-iwhe-ọku whọ, unu l’agbajẹ ntekenteke yẹle ngwo-ẹja nri, l’etsoje iya nụ mẹe ngwo-ẹja mmẹe, l’etsojekwa iya whọ.

23“ ‘O -rwua mbọku nke ẹno, unu egbua ụnwu oke-eswi iri mẹe ebyila labọ mẹe ịgogolo iri l’ẹno, gbageeru awha, l’adụa gẹ whẹ ha, ọrwu dụ l’ẹhu gude gbaa ẹja ono. 24A bya l’ụnwu oke-eswi ono yẹle ebyila ono mẹe ịgogolo ono gẹ whẹ ha, unu eyekobeje iya ngwo-ẹja nri, l’etsoje iya nụ mẹe ngwo-ẹja mmẹe, l’etsoje iya nụ gbaa. 25Unu egbua mkpi lanụ gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, t’a gụfukwaroya ẹja ọkpokota-iwhe-ọku whọ, unu l’agbajẹ ntekenteke yẹle ngwo-ẹja nri, l’etsoje iya nụ mẹe ngwo-ẹja mmẹe, l’etsojekwa iya whọ.

26“ ‘O -rwua lẹ mbọku nke ise, unu egbua ụnwu oke-eswi tete, gbua ebyila labọ; gbua ịgogolo iri l’ẹno, gbageeru awha, l’adụa gẹ whẹ ha, ọrwu dụ l’ẹhu gude gbaa ẹja ono. 27A bya l’ụnwu oke-eswi ono yẹle ebyila ono mẹe ịgogolo ono gẹ whẹ ha, unu eyekobeje iya ngwo-ẹja nri, l’etsoje iya nụ mẹe ngwo-ẹja mmẹe, l’etsoje iya nụ gbaa. 28Unu egbua mkpi lanụ gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, t’a gụfukwaroya ẹja ọkpokota-iwhe-ọku whọ, unu l’agbajẹ ntekenteke yẹle ngwo-ẹja nri, l’etsoje iya nụ mẹe ngwo-ẹja mmẹe, l’etsojekwa iya whọ.

29“ ‘O -rwua mbọku nke ishii, unu egbua ụnwu oke-eswi ẹsato mẹe ebyila labọ mẹe ịgogolo iri l’ẹno, gbageeru awha, l’adụa gẹ whẹ ha, ọrwu dụ l’ẹhu gude gbaa ẹja ono. 30A bya l’ụnwu oke-eswi ono yẹle ebyila ono mẹe ịgogolo ono gẹ whẹ ha, unu eyekobeje iya ngwo-ẹja nri, l’etsoje iya nụ mẹe ngwo-ẹja mmẹe, l’etsoje iya nụ gbaa. 31Unu egbua mkpi lanụ gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, t’a gụfukwaroya ẹja ọkpokota-iwhe-ọku whọ, unu l’agbajẹ ntekenteke yẹle ngwo-ẹja nri, l’etsoje iya nụ mẹe ngwo-ẹja mmẹe, l’etsokwa iya whọ.

32“ ‘O -rwua mbọku nke ẹsaa, unu egbua ụnwu oke-eswi ẹsaa mẹe ebyila labọ mẹe ịgogolo iri l’ẹno, gbageeru awha, l’adụa gẹ whẹ ha ọrwu dụ l’ẹhu gude gbaa ẹja ono. 33A bya l’ụnwu oke-eswi ono yẹle ebyila ono mẹe ịgogolo ono gẹ whẹ ha, unu eyekobeje iya ngwo-ẹja nri, l’etsoje iya nụ mẹe ngwo-ẹja mmẹe, l’etsoje iya nụ gbaa. 34Unu egbua mkpi lanụ gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, t’a gụfukwaroya ẹja ọkpokota-iwhe-ọku whọ, unu l’agbajẹ ntekenteke yẹle ngwọ-ẹja nri, l’etsoje iya nụ mẹe ngwo-ẹja mmẹe, l’etsojekwa iya whọ.

35“ ‘O -rwua mbọku nke ẹsato, unu enwee ndzuko, dụ nsọ. Ba adụkwa ozhi, l’eejeje eje, unu l’e-je lẹ mbọku ono l’owhu. 36Unu l’a-gba ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, mbụ ẹja, a kpọkotaru ọku, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree. Unu gbua nwa oke-eswi lanụ mẹe ebyila lanụ mẹe ịgogolo ẹsaa, gbageeru awha, l’adụa gẹ whẹ ha, ọrwu dụ l’ẹhu gude gbaa ẹja ono. 37Nwa oke-eswi ono mẹe ebyila ono mẹe ụnwu atụru ono gẹ whẹ ha bẹ unu l’e-yekobe ngwo-ẹja nri, l’etsoje iya nụ mẹe ngwo-ẹja mmẹe, l’etsoje iya nụ gbaa. 38Unu egbua mkpi lanụ gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, t’a gụfukwaroya ẹja ọkpokota-iwhe-ọku whọ, unu l’agbajẹ ntekenteke yẹle ngwo-ẹja nri, l’etsoje iya nụ mẹe ngwo-ẹja mmẹe, l’etsojekwa iya whọ.

39“ ‘Ẹja lile ono bẹ unu l’a-gbajẹ nụ Onye-Nwe-Ọha nteke unu l’eri oge unu; t’a gụfukwaroya iwhe unu kweru Onye-Nwe-Ọha ụkwa iya mẹe iwhe unu tụru obu unu ama anụ Onye-Nwe-Ọha mẹe ẹja ọkpokota-iwhe-ọku mẹe ẹja nri mẹe ẹja mmẹe mẹfua ẹja ẹhu-guu.’ ” 40Mósisu bya atụko iwu ono, Onye-Nwe-Ọha tụru ye iya l’ẹka kfukotaru ndu Ízurẹlu.

30

Okwe Onye-Nwe-Ọha ụkwa

1Mósisu bya ekfuru yeru ndu ishi, l’achị ikfu g’ikfu ha lẹ Ízurẹlu sụ whẹ: “Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha tụru l’iwu ndọwa: 2Nwoke -kweta Onye-Nwe-Ọha ụkwa m’ọ bụ l’o nweru iwhe o riburu lẹ nte lẹ ya te emedu, tẹ nwoke ọbu be emebyikwa okfu ọnu iya. T’o medzukwa iwhe lile, shi iya l’ọnu fụta.

3“Nteke nwamgbọko, bukwadu l’ibe nna iya, l’ẹte alaa ji kwetaru Onye-Nwe-Ọha ụkwa, m’ọ bụ l’o nweru iwhe o riburu lẹ nte lẹ ya te emedu, 4nna iya -nụa ụkwa ono, o kweru mẹe nke iwhe ono, o riburu lẹ nte lẹ ya te emedu ono, tọ dụ iwhe nna iya ono kfuru yeru iya, ọo ya bụ l’ụkwa ono, o kweru l’e-keru; iwhe ono, o riburu lẹ nte lẹ ya te emedu ekekwaruwho. 5Nteke bụ lẹ nna iya nụ-geeru nke ụkwa ono; ọ jịka sụ waawa mbọku ono, ọ nụru iya; ọo ya bụ l’ọ tọ dụdu ụkwa ono, o kweru; tọ dụ iwhe ono, o riburu lẹ nte lẹ ya te emedu ono, dụ ọwhu l’e-keru. Sụa, Onye-Nwe-Ọha bẹ l’a-gụru nwamgbọko ono nvụ, o noo nkele ọo nna iya bẹ jịkaru t’o bo medzushi iya.

6“Nteke bụ lẹ nwamgbọko ono bẹ kweedaru ụkwa ono tẹmenu ọ lụa ji, mbụ l’o nweru iwhe o gudewa ọnu iya ribua lẹ nte lẹ ya te emedu 7ji iya ono -nụa ya, tọ dụ iwhe o kfuru yeru iya mbọku ono, ọ nụru iya, ọo ya bụ l’ụkwa ono, o kweru l’e-keru, iwhe ono, o riburu lẹ nte lẹ ya te emedu ekekwaruwho. 8Ọle ọ -bụru lẹ ji iya ono bẹ nụ-geeru nke ụkwa ono, ọ nọdu mbọku ono, ọ nụru iya jịka sụ waawa, ọo ya bụ l’ụkwa ono, o kweru mẹe iwhe ono, o gude ọnu iya ribua lẹ nte lẹ ya te emedu tee ekeduru. Onye-Nwe-Ọha l’a-gụru nwamgbọko ono nvụ.

9“Nwanyị-mbunu m’ọ bụ nwanyị, ji iya chịfuru -kwe Onye-Nwe-Ọha ụkwa, m’ọ bụ l’o nweru iwhe o kweru bya eribua ya lẹ nte lẹ ya te emedu, bẹ iwhe ono tukoru iya l’ishi.

10“Ọ -bụru l’ọo nwanyị, nọ l’ibe ji iya bẹ kweru Onye-Nwe-Ọha ụkwa m’ọ bụ l’o nweru iwhe o kweru bya eribua ya lẹ nte lẹ ya te emedu, 11ji iya bya anụa ya, tọ dụ iwhe o kfuru yeru iya, mbụ t’ọ jịka sụ waawa, ọo ya bụ l’ụkwa ono, nwanyị ono kweru l’e-keru, iwhe lile o riru nte lẹ ya te emedu ekekwaruwho. 12Ọle ọ -bụkwanuru lẹ ji iya ono bẹ nụ-geeru iya, ọ jịka mbọku ono, ọ nụru iya sụ t’o bo vushiru ire; ọo ya bụ l’iwhe lile, shi nwanyị ono l’ọnu fụta lẹ nke ụkwa ono, o kweru mẹe lẹ nke iwhe ono, o riru nte lẹ ya te emedu ono te ekeheduru. Onye-Nwe-Ọha l’a-gụru nwanyị ono nvụ nkele ọo ji iya bẹ jịkaru sụ t’o bo vushiru ire. 13Iwhe bụ ụkwa lile, nwanyị ono kweru mẹe iwhe lile o kweru bya eribua lẹ nte lẹ ya te emedu bụ ji iya b’ọ dụ l’ẹka. Ji iya -sụ t’o keru ya ekeru, ọ -sụ t’o bo vushiru ire, o too vuduru ire. 14Ọ -bụru lẹ ji iya bẹ nụ-geeru iya t’ọ dụ iwhe l’ookfujeru yeru iya mbọkumboku, ọo ya bụ l’ụkwa lile ọbu, o kweru l’e-keru, iwhe lile ọbu, o riru nte lẹ ya te emedu ekekwaruwho. Ji nwanyị ono bẹ sụru t’o keru, o noo nkele ọ tọ dụdu iwhe o kfuru mbọku, ọ nụru iya. 15Ọle ọ -nụ-gekwanua ya bya emee t’o bo vushi ire, yẹbedua evuru ejo-iwhe, nwanyị ono gẹge evu.”

16O noo iwhe Onye-Nwe-Ọha tọru Mósisu ọkpa iya sụ t’e tsoje ndono, t’ọ bụru iwhe l’a-dụ l’echilabọ nwoke yẹle nyee ya mẹe l’echilabọ nna yẹle nwa iya nwanyị, mbụ nwata-mgbọko, bukwadu l’ibe nna iya, tọko laa ji.

31

Aagwata ndu Midiyanu ụgwo iwhe whẹ mejeru ndu Ízurẹlu

1Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru Mósisu sụ: 2“Gwata ndu Midiyanu ụgwo iwhe ono, whẹ mejeru ndu Ízurẹlu. Ị -gwatagelewho ụgwo iwhe ono bẹ l’ịi-lakfụ ndụ-ichee unu whẹ l’alị maa.”

3Ọo ya bụ, Mósisu sụ ndu Ízurẹlu: “Unu kwaa ụwhodu l’ime unu ngwọgu tẹ whẹ jekfu ndu Midiyanu ọgu je agwataru Onye-Nwe-Ọha ụgwo iwhe ono, whẹ mejeru ndu Ízurẹlu. 4Unu l’eshi l’ikfu nọnu lẹ Ízurẹlu họta ụnu madzụ ugbo labọ l’ụkporo ụmadzu ugbo iri tẹ whẹ jeshia ọgu ono.”

5O noo ya, a bya eshi l’ikfu g’ikfu ha lẹ Ízurẹlu họta ụnu madzụ ugbo labọ l’ụkporo ụmadzu ugbo iri. Ọ bụru ụkporo ụnu madzụ l’ụnu madzụ ugbo iri bẹ bụ ndu a họtakotaru kwaa whẹ ngwọgu. 6Mósisu zhifu whẹ tẹ whẹ jeshia ọgu ono. Ikfu nọnu bẹ họtaru ụnu madzụ ugbo labọ l’ụkporo ụmadzu ugbo iri nke ọgu ono. Whẹ lẹ Fínihasu nwa Eliyéza, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke lịru. Fínihasu gude arya, shi l’ẹka-dụ-nsọ mẹe opyi-ọku, l’ee-gbuje gude agbarụ whẹ ama. 7Whẹ jekfushia ndu Midiyanu ọgu ẹgube Onye-Nwe-Ọha tụru iya Mósisu l’iwu, tụko iwhe bụ unwoke ndu Midiyanu gbukota. 8Whẹ gbukwaawho ndu eze ise, l’achị ndu Midiyanu, mbụ Evi mẹe Rẹkemu mẹe Zuru mẹe Họru mẹe Reba, yekwaru iya ndu ọdo, e gburu egbu. O nokwawho gẹ whẹ gude ogu-ịgba gbua Bélamu nwa Beyo.

9Ndu Ízurẹlu kpụkoo ụnwanyi ndu Midiyanu lẹ ndzụ mẹe ụnwegirima whẹ. Whẹ kwaa eswi whẹ mẹe atụru whẹ mẹe eghu whẹ mẹe iwhe lile, whẹ nweru l’ọkwata 10tọshia ọku l’iwhe bụ mkpụkpu ẹka ndu Midiyanu bugee mẹe ẹka whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ g’ọ ha, ọku dzụkota iya. 11Whẹ chịtakota iwhe lile ono, whẹ kwarụ l’ọkwata mẹe iwhe lile, whẹ lwụtaru l’ọgu, mbụ madzụ mẹe iwhe-edobe. 12Whẹ chịta ndu ono, whẹ kpụkoru lẹ ndzụ mẹe iwhe lile ono, whẹ lwụtaru l’ọgu mẹe iwhe whẹ kwarụ l’ọkwata; whẹ wolataru iya Mósisu yẹle Eliyéza, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹwaro ndu Ízurẹlu l’owhu l’ẹka whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ lẹ whorokoto alị Moabu l’agụga ẹnyimu Jọ́danu lẹ mgboro mkpụkpu Jériko.

Iwu, Mósisu tụru nteke ndu Ízurẹlu shi ọgu Midiyanu lwa

13Tọ dụ iya bụ, Mósisu mẹe Eliyéza, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu ishi, l’achị ndu Ízurẹlu l’owhu wụru je agbata ndu Ízurẹlu ono, jeru ọgu Midiyanu ndzuta l’azụ ẹka ono, whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 14Iwe bya Mósisu l’ẹhu l’ẹka ndu ishi, l’achị ndu ojọgu ono, jeru ọgu ono nọ, mbụ ndu ishi, l’achị ụnu ndu ojọgu ugbo labọ l’ụkporo ugbo iri mẹe ndu ishi, l’achị ụkporo ndu ojọgu ugbo ise. 15Mósisu sụ whẹ: “?Ọ kwa l’unu harụ t’ụnwanyi-a nọdu ndzụ? 16Ọo ụnwanyi-a bẹ Bélamu zhiru; whẹ mee tẹ ndu Ízurẹlu meswee Onye-Nwe-Ọha l’okfu ẹhu agwa, dụ lẹ Peyọ; eshi nno; nchịkarehu bya l’echilabọ ndu nke Onye-Nwe-Ọha. 17Ngwa, unu tụko ụnwegirima unwoke whẹ gbushikota gẹ whẹ ha, unu egbushikota iwhe bụ nwanyị, yẹle nwoke zẹbuwa l’ime whẹ. 18Ndu unu l’a-ha bụlewho ụnwumgboko, nwoke l’ẹte akụbua ọkpa, unu dobe whẹ ndzụ tẹ whẹ nọdu-turu unu. 19A -bya abya lẹ ndu g’unu ha, gburu madzụ l’ọgu ono mẹe ndu denyiru onye e gburu egbu ẹka, t’unu nọdukwa l’azụ ẹka ono ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ ono jeye abalị ẹsaa. O -rwulewho lẹ mbọku nke ẹto iya mẹe lẹ mbọku nke ẹsaa ya, unu awharwụa ọchi ono, wharwụa mmerwu dụ ndu ono, unu kpụru lẹ ndzụ ono l’ẹhu. 20Unu wharwụa uwe unu, unu awharwụa iwhe e gude akpọ mee mẹe iwhe e meru l’ẹji eghu mẹe iwhe a pyịru l’oshi.”

21Eliyéza, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke sụ ndu ojọgu, jeru ọgu ono: “Ọ waa nsọ, dụ l’iwu ono, Onye-Nwe-Ọha tụru nụ Mósisu ndọwa: 22Iwhe unu l’e-wota kpụ bụ mkpọla-ododo, mkpọla-ọcha, ope, igwe, gbamụgbamu mẹe opu. 23Unu wota iwhe l’ẹte adazehu adazehu mẹe a hụa ya l’ọku, hụa ahụhu t’ọku nụchaa ya anụcha, ndụge ọ dụ o gbuchafu dụ samụ. Ọle e gudefutaje mini ono, e gude atụrwu iwhe tụrwua ya. Nteke bụ l’ọo iwhe bụ: a -hụa ya l’ọku ya adazehu, unu eye iya lẹ mini ono, l’eegudeje atụrwu iwhe gude tụrwua ya. 24O -rwua lẹ mbọku nke ẹsaa, unu asaa uwe unu asa, mee onwunu t’a ba asọhe unu asọ. Unu -megee nno, unu abata l’ẹka ono ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ.”

Eekeshi iwhe ono, a lwụtaru l’ọgu Midiyanu

25Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 26“Tẹ gụbedua mẹe Eliyéza, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu bụ ishi l’ibe nna whẹ lẹ Ízurẹlu tụko iwhe lile ono, a lwụtaru l’ọgu gụkota ọgu, mbụ madzụ mẹe iwhe-edobe, tso iya nụ. 27Unu ekekahu iwhe ono, a lwụtaru l’ọgu ono uzhi labọ. Unu kekahuru iya ndu ono, jeru ọgu ono whẹ l’igwe-ọha Ízurẹlu. 28Unu eshi l’ime ndu ọwhu, unu keru nụ ndu ono, jeru ọgu ono mẹe iwhe-edobe ọwhu, unu keru nụ whẹ wofuta ọwhu unu l’a-tụru Onye-Nwe-Ọha ụtu. Onye lanụ bẹ unu l’e-wofuta l’ime ụnu madzụ l’ụkporo ugbo ise, unu ewofuta iwhe-edobe lanụ l’ime ụnu iwhe-edobe l’ụkporo ugbo ise, mbụ eswi mẹe nkakfụ-ịgara mẹe atụru mẹe eghu. 29Unu shi l’oke iya nkewhe ono wota iya nụ Eliyéza, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke t’ọ bụru iwhe l’aa-nụ Onye-Nwe-Ọha. 30Unu eshikwawho l’iwhe ono, unu keru nụ ndu Ízurẹlu wofutachaa nnanụ nnanụ l’ime ụkporo labọ l’iri, mbụ lẹ madzụ mẹe l’eswi mẹe lẹ nkakfụ-ịgara mẹe l’atụru mẹe l’eghu mẹe l’anụ ọdo. Unu eworu iya nụ ikfu Lívayi, bụ ndu mkpuumkpu-ẹkwa Onye-Nwe-Ọha dụ l’ẹka.” 31Ọo ya bụ, Mósisu yẹle Eliyéza, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mee lẹge Onye-Nwe-Ọha tụru Mósisu l’iwu.

32Iwhe whuduru nụ l’iwhe ono, ndu ono, jeru ọgu Midiyanu lwụtaru l’ọgu bẹ bụ: Atụru, whọduru iya nụ bụ ụkporo ụnu atụru ugbo ụkporo ẹno l’ụkporo ụnu ẹno l’ụnu ẹsaa l’ụkporo iri. 33Eswi, whọduru iya nụ bụru ụkporo ụnu eswi ugbo tete. 34Nkakfụ-ịgara, whọduru iya nụ bụru ụkporo ụnu nkakfụ-ịgara ugbo ẹsaa l’ụnu iri l’ẹbo l’ụkporo iri. 35A -bya lẹ madzụ; ụnwanyi, nwoke l’ẹte akụbua ọkpa dụ ụkporo ụnu ụnwanyi ugbo ẹno. 36Ọ waa bụ g’iwhe ono, e keru nụ ndu ono, jeru ọgu Midiyanu ono ha: Atụru dụ ụkporo ụnu ugbo ụkporo labọ l’ụkporo ụnu ugbo labọ l’ụnu ẹto l’ụkporo ugbo iri l’ise. 37L’ime atụru ono, ọwhu bụ iya ụtu, l’aatụ anụ Onye-Nwe-Ọha bụ ụnu atụru l’ụkporo ugbo iri l’ẹto l’atụru iri l’ise. 38Eswi dụ ụkporo ụnu ugbo ẹno l’ụnu iri. L’ime eswi ono, ọwhu bụ iya ụtu, l’aatụ anụ Onye-Nwe-Ọha bụ ụkporo eswi ugbo ẹto l’eswi iri l’ẹbo. 39Nkakfụ-ịgara dụ ụkporo ụnu ugbo ẹto l’ụnu iri l’ishii l’ụkporo ugbo ise. L’ime nkakfụ-ịgara ono, ọwhu bụ iya ụtu, l’aatụ anụ Onye-Nwe-Ọha dụ ụkporo nkakfụ-ịgara ugbo ẹto lẹ nkakfụ-ịgara lanụ. 40A bya lẹ madzụ, iwhe whẹ dụ bụ ụkporo ụnu madzụ ugbo labọ. Iwhe bụ ndu e gude atụ ụtu anụ Onye-Nwe-Ọha l’ime whẹ bụ ụkporo madzụ l’ụmadzu iri l’ẹbo. 41Tọ dụ iya bụ, Mósisu bya eworu ụtu ono, a tụru nụ Onye-Nwe-Ọha nụ Eliyéza, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke t’ọ bụru iwhe l’aanụ Onye-Nwe-Ọha; ẹgube Onye-Nwe-Ọha tụru iya Mósisu l’iwu.

42Ọ waa g’iwhe ono, e keru nụ ndu Ízurẹlu ha ndọwa, mbụ iwhe ono, Mósisu kewafuru iche l’ọwhu e keru nụ ndu ono, jeru ọgu Midiyanu ono. 43Iwhe e keru nụ edzudzu-ọha Ízurẹlu ono bẹ atụru dụ iya ụkporo ụnu ụkporo ugbo labọ l’ụkporo ụnu ugbo labọ l’ụnu ẹto l’ụkporo iri l’ise. 44Eswi dụ iya ụkporo ụnu ugbo ẹno l’ụnu iri. 45Nkakfụ-ịgara dụ iya ụkporo ụnu ugbo ẹto l’ụnu iri l’ishii l’ụkporo ugbo ise. 46Ndu madzụ, e ketaru whẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo labọ. 47Mósisu bya eshi l’iwhe ono, e keru nụ ndu Ízurẹlu wotagee iwhe nnanụ nnanụ l’ime ụkporo ugbo labọ l’iri, lẹ madzụ mẹe l’iwhe-edobe, o woru iya nụ ikfu Lívayi, bụ ndu mkpuumkpu-ẹkwa Onye-Nwe-Ọha dụ l’ẹka, ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha tụru iya Mósisu l’iwu.

48O noo ya, ndu ishi, l’achị ndu ojọgu ono, mbụ ndu ishi, l’achị ụnu ndu ojọgu ugbo labọ l’ụkporo iri mẹe ndu ishi, l’achị ụkporo ndu ojọgu ugbo ise wụru byakfutashia Mósisu. 49Whẹ sụ Mósisu: “Anyịbe ndu ozhi ghu bẹ gụakwaru ndu ojọgu ono, anyi chị jee ọgu ono ọgu; tọ dụ m’ọo onye lanụ, l’aachọ achọ l’ime whẹ. 50Ọ waa bụ iwhe anyi l’ewota t’a nụ Onye-Nwe-Ọha. Onyenọnu l’a-nụ iwhe ọ lwụtaru l’ọgu, mbụ iwhe e meru lẹ mkpọla-ododo bụ iya bụ ịyagba-ukfu, echi mgbalẹka, echi mkpụshi-ẹka, iwhe-nchị mẹe ịyagba-olu. Anyi wotaru iya t’e gude iya kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, anyi metagbaberu l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha.”

51Mósisu yẹle Eliyéza, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke nata whẹ iwhe ono, e meshiru lẹ mkpọla-ododo ono, mbụ ọla lile ono, whẹ gude bya. 52Iwhe ono, e meru lẹ mkpọla-ododo ono, ndu ishi, l’achị ụnu ndu ojọgu ugbo labọ l’ụkporo iri mẹe ndu ishi, l’achị ụkporo ndu ojọgu ugbo ise nụru Onye-Nwe-Ọha bẹ dụ ụkporo shẹkelu mkpọla-ododo ugbo ẹsato lẹ shẹkelu ẹsaa l’ugvu iya. 53Ndu ojọgu ono l’ẹhu l’ẹhu gude iwhe whẹ kwatarụ l’ọgu lwa. 54Mósisu yẹle Eliyéza, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke nata iwhe ono, e meru lẹ mkpọla-ododo ono l’ẹka ndu ishi, l’achị ụnu ndu ojọgu labọ l’ụkporo iri mẹe l’ẹka ndu ishi, l’achị ụkporo ndu ojọgu ugbo ise. Whẹ natarụ whẹ iya je edobe lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko l’ẹka l’ọo-dụ l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha, ndu Ízurẹlu l’e-gudeje anyata ọgu ono, whẹ lẹ ndu Midiyanu lwụru.

32

Ikfu Rúbẹnu mẹe ikfu Gadu l’ekfu tẹ whẹ je eburu l’alị Giledu

(Dit. 3:12-22)

1Ụnwu Rúbẹnu mẹe ụnwu Gadu bẹ nweru iwhe-edobe, ha l’igweligwe. Whẹ bya awhụ l’alị Jaza mẹe alị Giledu bẹ dụ ree ọkpa iwhe-edobe. 2Ọo ya bụ, ụnwu Gadu mẹe ụnwu Rúbẹnu ono bya ejekfu Mósisu mẹe Eliyéza, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu ishi, l’achị ndu Ízurẹlu l’owhu je asụ whẹ: 3“Alị mkpụkpu Atarotu mẹe mkpụkpu Dibọnu mẹe mkpụkpu Jaza mẹe mkpụkpu Nimura mẹe mkpụkpu Hẹshibonu mẹe mkpụkpu Eleyale mẹe mkpụkpu Sebamu mẹe mkpụkpu Nebo mẹe mkpụkpu Beyọnu; 4mbụ alị ono, Onye-Nwe-Ọha meru tẹ ndu Ízurẹlu lwụta bẹ bụkwa alị, dụ ree ọkpa iwhe-edobe. Anyịbe ndu ozhi unu bẹ nweru iwhe-edobe. 5Sụa, ọ -bụru l’anyi dụ unu l’obu, unu nụnu anyịbe ndu ozhi unu alị ono t’ọ bụwaruro oke alị nke anyi. Unu hakwaa t’anyi ba adashị azụ ẹnyimu Jọ́danu azụ iya ọwhu.”

6Mósisu sụ ụnwu Gadu mẹe ụnwu Rúbẹnu: “?Ọo t’ụnwunna unu jeje ọgu; t’unubẹdua nọ-kirishia l’ẹka-a? 7?Ọo gụnu meru unu l’eme t’ume ba adụhe ndu Ízurẹlu nke tẹ whẹ je anata alị ono, Onye-Nwe-Ọha nụru whẹ? 8Ọo nno bụ gẹ nna unu whẹ meru nteke mu zhiru whẹ tẹ whẹ shi lẹ Kádẹshi Baneya je awhụ alị ono. 9Nkele whẹ jegeeru je awhụ alị ono je akpaa lẹ nsụda Ẹshukolu, whẹ mee t’ume ba adụhe ndu Ízurẹlu nke tẹ whẹ bahụ l’alị ono, Onye-Nwe-Ọha nụru whẹ. 10Whẹ shi nno kpatsua Onye-Nwe-Ọha iwe mbọku ono, o ribuaru whẹ iya lẹ nte sụ: 11‘Ọ tọ dụdu onye nwoke Ízurẹlu, shi lẹ Íjiputu fụta, wata l’onye, gbarụ ụkporo awha tụgbua bya l’e-gude ẹnya iya whụ alị ono, mbụ alị ono, mu riburu lẹ nte lẹ mu l’a-nụ Ébirihamu mẹe Áyiziku mẹe Jékọpu, o noo nkele whẹ te egudedu obu whẹ g’ọ ha tsoru ụzo nkemu. 12Ọ tọ dụdu onye ọdo, t’a gụfulewho Kálẹbu nwa Jefune onye shi l’eri Kenazu mẹe Jóshuwa nwa Nunu nkele whẹ gude obu whẹ g’ọ ha tsoru ụzo nke Onye-Nwe-Ọha.’ 13Onye-Nwe-Ọha dobe ọta-chịchichi iwe iya l’ẹhu ndu Ízurẹlu, o mee whẹ, whẹ tsoru echi-ẹgu ghawhee jeye ụkporo abalị ugbo labọ, jeye nteke ọgbo ono, meru ejo-iwhe ono l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha gvụkotaru. 14O rwukwaa ntaa, unubẹ ụnwu-a, ndu l’eme iwhe-dụ-ẹji nwụshiru-a bya akfụkwaru l’ọzori iwhe ono nna unu whẹ meru, eme t’unu mee t’iwe Onye-Nwe-Ọha kabaa onwu ọku l’ẹka ndu Ízurẹlu nọ. 15Unu -gbakụta iya azụ sụ l’unu te etsohedu iya bẹ l’ọo-pakwaru whẹ haa l’echi-ẹgu, ya abụru l’ọo ẹka unu b’o shi ọla-l’iyi byakfuta ndu Ízurẹlu.”

16Tọ dụ iya bụ, ụnwu Gadu ono mẹe ụnwu Rúbẹnu ono byakfutashia Mósisu bya asụ iya: “Ọo-dụ anyi ree t’anyi meta ẹka iwhe-edobe anyi l’a-nọdu mẹe t’anyi tụshia mkpụkpu ẹka ụnwegirima anyi l’a-nọdu. 17Ọle anyịbedua l’ime onwanyi bẹ kwakọbewaru ẹhu nke ọchita ngwọgu vutaru ndu Ízurẹlu ụzo jeshia, jeye nteke anyi l’e-durwu whẹ ẹka ono, whẹ l’e-buru ono. Ụnwu anyi bẹ l’e-buru lẹ mkpụkpu-a, a tụru o shihu ike, m’ọgvu ndu bu l’alị-a. 18Anyi ta abyadụ l’a-lwa ibe anyi jeye nteke ndu Ízurẹlu l’a-watakọta oke-alị, gbarụ whẹ nụ gẹ whẹ ha. 19Nkele anyi te etsodu whẹ ahata oke-alị l’azụ ẹnyimu Jọ́danu azụ iya ọwhu, iwhe kparụ iya nụ bụ l’oke nke anyi bẹ dụ l’azụ Jọ́danu azụ iya ọwa l’ụzo ẹnyanwu-awata Jọ́danu.”

20Ọo ya bụ, Mósisu sụ whẹ: “Ọ -bụru l’unu l’e-me iya ẹgube ono, unu kfuru; ọ -bụru l’unu l’a-chịta ngwọgu unu l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha vuta ụzo ọgu ono; 21ọ -bụru lẹ g’unu ha bẹ l’a-chị ngwọgu daa ẹnyimu Jọ́danu l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha, unu tsoru lwụa ọgu ono jeye nteke Onye-Nwe-Ọha chịfuru ndu ọhogu iya ono l’atatiwhu iya. 22Mbụ a -lwụtalewho alị ono l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha, ọo ya bụ, unu alwatashia bya enweru onwunu, nkele unu mewaru iwhe a chọru t’unu mee l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ, mẹe l’ẹka ndu Ízurẹlu nọ. Alị-a bẹ l’a-bụ oke alị unu l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha. 23Ọle ọ -bụru l’unu te emedu iwhe unu kfuru, ọo ya bụ l’unu meru iwhe-dụ-ẹji l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ; t’o dokwaa unu ẹnya l’iwhe-dụ-ẹji, unu meru l’a-pafụta unu iwhe. 24T’unu tụshia mkpụkpu, ụnwegirima unu whẹ l’a-nọdu, unu emeta ẹka iwhe-edobe unu l’a-nọdu, nteke ono unu emedzua iwhe shi unu l’ọnu fụta.”

25Ụnwu Gadu mẹe ụnwu Rúbẹnu sụ Mósisu: “Anyịbe ndu ozhi ghu l’e-me iya gẹ gụbe onye-nwe-anyi kfuru. 26Ụnwegirima anyi mẹe unyomu anyi mẹe iwhe-edobe anyi bẹ l’a-nọdu lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu, dụ l’alị Giledu. 27Ọle anyịbedua, bụ ndu ozhi ghu bẹ l’a-da ẹnyimu, anyi l’a-chị ngwọgu l’ẹhu l’ẹhu nke ọgu ono l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha ẹgube ono, gụbe onye-nwe-anyi kfuru.”

28O noo ya, Mósisu bya atụa iwu nụ Eliyéza, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe Jóshuwa nwa Nunu mẹe ndu bụ-gee ishi l’ibe nna whẹ l’ikfu Ízurẹlu l’okfu ẹhu ụnwu Gadu mẹe l’okfu ẹhu ụnwu Rúbẹnu. 29Ọ sụ whẹ: “Ọ -bụru l’ụnwu Gadu mẹe ụnwu Rúbẹnu bẹ chịtaru ngwọgu l’ẹhu l’ẹhu kwakọbe ọgu ono l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha, whẹ tsoru unu daa ẹnyimu Jọ́danu; a -lwụta-gelewho alị ono l’atatiwhu unu, unu anụ whẹ alị Giledu t’ọ bụru oke-alị whẹ. 30Ọle ọ -bụru lẹ whẹ ta achịtadu ngwọgu tsoru unu daa ẹnyimu, whẹ etsoru unu wata alị lẹ Kenanu.”

31Ụnwu Gadu mẹe ụnwu Rúbẹnu ono sụ: “Ọo gẹ Onye-Nwe-Ọha kfuru anyịbe ndu ozhi ghu bụ g’anyi l’e-me iya. 32Anyi l’a-chị ngwọgu daa ẹnyimu Jọ́danu bahụ l’alị Kenanu l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha, ọle oke alị anyi bẹ l’a-dụ l’azụ Jọ́danu azụ iya ọwa.”

33Tọ dụ iya bụ, Mósisu bya eworu alị-eze ẹka ono, Sáyihọnu, bụ eze ndu Amọru shi achị mẹe alị-eze ẹka ono, Ọgu, bụ eze ndu Báshanu shi achị woru nụ ụnwu Gadu mẹe ụnwu Rúbẹnu mẹe nkerẹbo ikfu Manáse, bụ nwa Jósẹfu. Ọ nụru whẹ alị ono l’owhu mẹe mkpụkpu, dụ iya nụ g’ọ ha mẹe alị, dụ iya nụ g’ọ ha, mbụ mkpụkpu lẹ mkpụkpu, dụ l’alị ono mgburumgburu. 34Ụnwu Gadu tụa mkpụkpu Dibọnu mẹe Atarotu mẹe Arowa 35mẹe Atarotu-shofanu mẹe Jaza mẹe Joguboha; 36mẹe Betu-nimura mẹe Betu-haranu. Whẹ tụkotaru mkpụkpu ono; o shihu ike. Whẹ metagee ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọduje. 37Ụnwu nke Rúbẹnu tụa mkpụkpu Hẹshibonu mẹe Eleyale mẹe Kiriyatayimu 38mẹe Nebo mẹe Bálu-meyọnu. A gbanweshikota ẹwha mkpụkpu ono g’ọ ha. Whẹ tụa mkpụkpu Sibuma. Whẹ gụ-nwee mkpụkpu lẹ mkpụkpu ono, whẹ tụshiru ẹwha ọdo.

39Ụnwu Makiru, bụ nwa Manáse jee ọgu l’alị Giledu, whẹ lwụta iya; chịshia ndu Amọru, bu l’ẹka ono. 40Ọo ya bụ, Mósisu woru alị Giledu nụ Makiru, bụ nwa Manáse o buru l’ẹka ono. 41Jayi, bụkwawho o-shi-l’ẹpa Manáse tụgburu je alwụta ụnwu mkpụkpu mkpụkpu, dụ iya nụ, ọ gụa ẹwha mkpụkpu ono Havọtu-jayi. 42Noba tụgburu je alwụta mkpụkpu Kenatu mẹe nwa mkpụkpu, dụ-wheru iya mgburumgburu. Ọ gụa ẹwha mkpụkpu ono Noba, bụ iwhe yẹbedua l’aza.

33

Gẹ ndu Ízurẹlu shi jee ije whẹ

1Ọ waa bụ gẹ ndu Ízurẹlu shi jee ije whẹ nteke whẹ fụtaru l’alị Íjiputu. Whẹ dzeberu l’itsutsu l’itsutsu, ọ bụru Mósisu yẹle Érọnu l’edu whẹ l’ije ono. 2Mósisu bẹ deshiru ẹka ndu Ízurẹlu jeberu palita ije whẹ l’ẹkwo ẹgube Onye-Nwe-Ọha kfuru iya. Ọ waa bụ gẹ whẹ gude jee ije whẹ, mbụ ẹka whẹ jeberu bya apalia ije whẹ.

3Ndu Ízurẹlu bẹ gbalihuru ije l’ọnwa mbụ l’abalị iri l’ise l’ọnwa mbụ ono, lẹ mbọku, l’etsota mbọku o-je-ghata nke Onye-Nwe-Ọha. Whẹ kpọtaru ishi ije whẹ lẹ mkpụkpu Ramísẹsu; dzọru garamu garamu wụru tụgbua; ndu Íjiputu l’elekaa whẹ ẹnya whẹ l’atụgbu. 4Ndu Íjiputu l’elikaa odzu ndu bụ ọkpara whẹ ono, Onye-Nwe-Ọha chigbushiru l’echilabọ whẹ. O nokwawho gẹ Onye-Nwe-Ọha wokfutaru iwhe bụ agwa alị ono ikpe nkiya, goshi l’agwa whẹ ta adụdu iwhe ọ bụ.

5O noo ya, ndu Ízurẹlu palita ije lẹ Ramísẹsu, whẹ rwua Sukọtu, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 6Whẹ palita lẹ Sukọtu rwua kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ lẹ Itamu, dụ l’agụga echi-ẹgu. 7Whẹ palita lẹ Itamu, kpọ-whuta azụ bya atụgburu jerwua Pyi-hahirotu, dụ l’ụzo ẹnyanwu-awata Bálu-zefonu, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ lẹ mgboro Migudolu. 8Whẹ palita lẹ Pyi-hahirotu, daa eze-ẹnyimu bata l’echi-ẹgu. Whẹ jelewho ije l’echi-ẹgu Itamu jeye abalị ẹto, whẹ rwua Mara, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 9Whẹ palita lẹ Mara rwua Elimu. Lẹ Elimu l’ẹka ono b’o nweru uzhi ẹka iri l’ẹbo, mini l’eshije l’alị anwụfuta, dụ iya nụ, o nweru nkfụ, dụ ụkporo ẹto l’iri, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ l’ẹka ono.

10Whẹ palita lẹ Elimu rwua agụga Eze-ẹnyimu Uswe-uswe, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 11Whẹ palita lẹ Eze-ẹnyimu Uswe-uswe rwua echi-ẹgu Sinu, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 12Whẹ palita l’echi-ẹgu Sinu rwua Dọfuka, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 13Whẹ palita lẹ Dọfuka rwua Alushi, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 14Whẹ palita lẹ Alushi rwua Refidimu, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. Ẹka ono bẹ mini l’adụdua ọwhu ndu Ízurẹlu l’a-ngụ.

15Whẹ palita lẹ Refidimu rwua echi-ẹgu Sáyinayi, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 16Whẹ palita l’echi-ẹgu Sáyinayi rwua Kiburotu Hatava, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 17Whẹ palita lẹ Kiburotu Hatava rwua Hazerotu, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 18Whẹ palita lẹ Hazerotu rwua Ritima, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 19Whẹ palita lẹ Ritima rwua Rimọnu Pẹ́rezu, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 20Whẹ palita lẹ Rimọnu Pẹ́rezu rwua Libuna, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 21Whẹ palita lẹ Libuna rwua Risa, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 22Whẹ palita lẹ Risa rwua Kehelata, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 23Whẹ palita lẹ Kehelata rwua ugvu Shefa, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 24Whẹ palita l’ugvu Shefa rwua Harada, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 25Whẹ palita lẹ Harada rwua Makelotu, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 26Whẹ palita lẹ Makelotu rwua Tahatu, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 27Whẹ palita lẹ Tahatu rwua Tẹra, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 28Whẹ palita lẹ Tẹra rwua Mitika, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 29Whẹ palita lẹ Mitika rwua Hashimona, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 30Whẹ palita lẹ Hashimona rwua Moserotu, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 31Whẹ palita lẹ Moserotu rwua Bene-jáakanu, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 32Whẹ palita lẹ Bene-jáakanu rwua Họru-hagidigadu, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 33Whẹ palita lẹ Họru-hagidigadu rwua Jotubata, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 34Whẹ palita lẹ Jotubata rwua Aburona, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 35Whẹ palita lẹ Aburona rwua Eziyọnu-geba, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 36Whẹ palita lẹ Eziyọnu-geba rwua Kádẹshi, dụ l’echi-ẹgu Zinu, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 37Whẹ palita lẹ Kádẹshi rwua ugvu Họru, dụ l’oge alị ndu Edọmu, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ.

38Ọ bụru l’ẹka ono bẹ whẹ nọ; Onye-Nwe-Ọha sụ Érọnu, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke t’o nyihu eli ugvu Họru ono. Érọnu nyihu ugvu ono nọdu iya nwụhu, l’abalị mbụ l’ọnwa ise l’awha kwe ndu Ízurẹlu ụkporo awha ugbo labọ nkele whẹ shi l’alị Íjiputu fụta. 39Érọnu bẹ gbarụ ụkporo awha ugbo ishii l’awha ẹto nteke ọ nwụhuru l’ugvu Họru.

40Onye eze Kenanu ono, l’achị mkpụkpu Áradu, mbụ onye ono, bu l’echi-ẹgu, dụ l’ọhuda alị Kenanu bya anụa lẹ ndu Ízurẹlu l’awụ abya.

41Ndu Ízurẹlu palihu l’ugvu Họru rwua Zalumona, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 42Whẹ palihu lẹ Zalumona rwua Punọnu, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 43Whẹ palita lẹ Punọnu rwua Obotu, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 44Whẹ palita lẹ Obotu rwua Iye Abarimu, l’oge alị Moabu, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 45Whẹ palita lẹ Iye Abarimu rwua Dibọnu nke ndu Gadu, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 46Whẹ palita lẹ Dibọnu nke ndu Gadu rwua Alumọnu Dibulatayimu, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 47Whẹ palita lẹ Alumọnu Dibulatayimu rwua ugvu ugvu Abarimu, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ l’atatiwhu ugvu Nebo. 48Whẹ palita l’ugvu ugvu Abarimu rwua whorokoto alị Moabu, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ l’agụga ẹnyimu Jọ́danu lẹ mgboro mkpụkpu Jériko. 49Whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ l’agụga ẹnyimu Jọ́danu, shi lẹ Betu-jeshimotu kpọo ya je akpaa lẹ nsụda oshi akeshiya lẹ whorokoto alị Moabu.

50Ọ bụru lẹ whorokoto alị Moabu ono l’agụga ẹnyimu Jọ́danu lẹ mgboro Jériko bẹ Onye-Nwe-Ọha kfuru yeru Mósisu sụ: 51“Kfuru ndu Ízurẹlu sụ whẹ: Unu -dalẹwho ẹnyimu Jọ́danu bahụ l’alị Kenanu; 52unu atụko ndu bu l’alị ono gẹ whẹ ha chịshikota l’atatiwhu unu. Unu emebyishia iwhe bụ ụnwu ntẹkpe whẹ mẹe iwhe bụ agwa, whẹ kpụshiru doberu onwowhe. Unu atụko ẹka whẹ l’agwajẹ iwhe nwutsushia. 53Unu anata alị ono buru nkele mu nụwaru iya unu t’ọ bụru oke-alị unu. 54Unu l’a-tụ ido washịa alị ono l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu. Ikfu ọwhu ha shii, unu awẹe whẹ alị, ha shii, ikfu ọwhu ha nwanshịi, unu awẹe whẹ alị, ha nwanshịi. Ẹka a tụru ido ọ dabarụ ndu ọwhu ọ dabarụ, whẹ eworu ẹka ọbu. Onyenọnu l’a-wata oke-alị nkiya l’ikfu nna iya. 55Ọle ọ -bụru l’unu ta achịfudu ndu bu l’alị ono l’atatiwhu unu bẹ ndu ono, unu harụ l’e-bekochaa bụru ikpowhu-mkpọ kpọlahaa unu l’ẹnya, whẹ abụru amị-ogvu dzụlahaa unu lẹ mgburẹku. Whẹ l’a-nọ-zhiawho akpa unu ẹhu l’alị ono, unu l’e-bu. 56Nteke ono mu emee unu iwhe mu doberu unu nke ememe.”

34

Oge alị Kenanu

1Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 2“Kfuru ndu Ízurẹlu sụ whẹ agha: Nteke unu bahụru l’alị Kenanu, bụ alị ọbu, unu l’eje anata t’ọ bụru oke-alị unu. Ọ waa oge alị iya ndọwa: 3Ụzo ọhuda unu l’a-wata l’echi-ẹgu Zinu, l’ogologo oge onye lẹ Edọmu. L’ụzo ẹnyanwu-awata bẹ oge alị ụzo ọhuda unu l’a-wata l’ẹka Eze-ẹnyimu Únú jeberu. 4Oge alị unu ono l’e-shi l’ụzo ọhuda jee mgburumgburu mgburumgburu lụfuta elikoro Akurabyimu, ya eshi l’ẹka ono tụgburu nno futa l’echi-ẹgu Zinu. Ya abya eje nno fụta l’ụzo ọhuda Kádẹshi Baneya. Ya eshikwa nno lụfuta lẹ Hazarada; ghata l’ẹka ono rwua Azụmonu. 5Oge alị ụzo ọhuda unu ono l’e-shi lẹ Azụmonu jee mgburumgburu mgburumgburu fụta l’ọnu-iyi Íjiputu. Ẹka l’oo-jebe, mbụ oge alị ono bụ l’eze-ẹnyimu.

6“A -bya l’oge alị ụzo ẹnyanwu-arịba unu, oge iya l’a-bụ l’oke eze-ẹnyimu. O noo ẹka l’a-bụ oge alị ụzo ẹnyanwu-arịba unu ndono.

7“A -bya l’oge alị ụzo isheli unu, unu shi l’oke eze-ẹnyimu kpaa oge alị ono jeye l’ugvu Họru. 8Unu eshikwa l’ugvu Họru kpaa oge alị ono jeye l’ẹka l’eeshije abahụ Hámatu. Oge alị ono atụgbukwaru rwua Zedadu. 9Ya eshi l’ẹka ono rwua Zifurọnu. Ẹka oge alị ụzo isheli unu ono l’e-beru bụ lẹ Hazaru Enanu. O noo ẹka l’a-bụru oge alị ụzo isheli unu ndono.

10“A -bya l’oge alị ụzo ẹnyanwu-awata unu, unu shi lẹ Hazaru Enanu kpaa oge alị ono jeye lẹ Shefamu. 11Oge alị ono l’e-shikwawho l’ọhali Shefamu lụfuta lẹ Habẹlu l’ụzo ẹnyanwu-awata Ayinu. O -rwua ẹka ono, ya atụgbuleruwho ụzo ọhali fụta l’ugvu ugvu, dụ l’ụzo ẹnyanwu-awata eze-ẹnyimu Kíneretu. 12Oge alị ono atụgbukwaruwho ọhali fụta l’ẹnyimu Jọ́danu. Ẹka l’oo-beru abụru lẹ Eze-ẹnyimu Únú.

“O noo ẹka l’a-bụ alị unu ndono mẹe oge iya gbaa mgburumgburu.”

13Mósisu bya ekfuaru ndu Ízurẹlu sụ whẹ: “O noo alị ọbu, unu l’a-tụ ido gude washịa t’ọ bụru oke-alị unu. Ọo ya bụ alị ọbu, Onye-Nwe-Ọha sụru t’a nụ ikfu tete yẹle nkerẹbo ikfu. 14Nkele ikfu ụnwu Rúbẹnu mẹe ikfu ụnwu nke Gadu bẹ natawaru oke-alị nkewhe ẹgube whẹ ha l’ibe nna whẹ l’ibe nna whẹ mẹkwawho nkerẹbo ikfu Manáse. 15Ikfu labọ ono mẹe nkerẹbo ikfu Manáse bẹ natarụ oke-alị nkewhe l’ụzo ẹnyanwu-awata l’azụ ẹnyimu Jọ́danu azụ iya ọwhu lẹ mgboro mkpụkpu Jériko l’ụzo ẹka ẹnyanwu l’eshije awata.”

Unwoke, a họtaru tẹ whẹ washịa alị ono

16Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 17“Ọ waa ẹwha unwoke, l’a-washịru unu alị ono t’ọ bụru oke-alị unu ndọwa: Eliyéza, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe Jóshuwa nwa Nunu. 18Họta onye ishi lanụ l’ikfu g’ikfu ha tẹ whẹ yeta ẹka t’a washịa alị ono. 19Ẹwha unwoke ọbu ndọwa: Kálẹbu nwa Jefune nke ikfu Juda 20mẹe Shemuwẹlu nwa Amihudu nke ikfu Símiyọnu 21mẹe Elidadu nwa Kisulọnu nke ikfu Bénjaminu 22mẹe Buki nwa Joguli, onye ishi, l’achị ikfu Danu 23mẹe Haniyẹlu nwa Ifọdu, onye ishi, l’achị ikfu Manáse, bụ nwa Jósẹfu 24mẹe Kemuwẹlu nwa Shifutanu; onye ishi, l’achị ikfu Ífuremu, bụkwawho nwa Jósẹfu 25mẹe Elízafanu nwa Panaku, onye ishi, l’achị ikfu Zébulọnu 26mẹe Palutiyẹlu nwa Azanu, onye ishi, l’achị ikfu Ísaka 27mẹe Ahihudu nwa Shelomi, onye ishi, l’achị ikfu Asha 28mẹe Pedahẹlu nwa Amihudu, onye ishi, l’achị ikfu Náfutali.”

29O noo ẹwha unwoke ọbu, Onye-Nwe-Ọha sụru tẹ whẹ washịa alị ono t’ọ bụru oke-alị ndu Ízurẹlu l’alị Kenanu.

35

Mkpụkpu ndu ikfu Lívayi l’e-buru

1Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu lẹ whorokoto alị Moabu, l’agụga Jọ́danu ẹka ono, dụ lẹ mgboro Jériko sụ iya: 2“Kfuru ndu Ízurẹlu tẹ whẹ shi l’oke-alị, whẹ nụ ikfu Lívayi mkpụkpu mkpụkpu, whẹ l’e-buru. Unu anụ ikfu Lívayi ono alị ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri lẹ mgburumgburu mkpụkpu gẹ mkpụkpu ha ọbu, l’aa-nụ whẹ. 3Mkpụkpu gẹ mkpụkpu ha ono l’a-bụru ẹka ikfu Lívayi l’e-buru eburu, alị ono abụru ẹka eswi whẹ mẹe atụru whẹ mẹe eghu whẹ l’a-nọje ata nri, mbụ iwhe bụ élwù, whẹ nwe enwe. 4Alị ẹka ono, unu l’a-nụ ikfu Lívayi t’iwhe-edobe whẹ tajẹ nri ono bẹ l’a-wata l’azụ mgbodo mkpụkpu ono nọo mgburumgburu mgburumgburu je akpaa l’ẹka ha g’ọo ụnu nha-ọkpa ugbo ẹto l’ụkporo iri l’ise. 5Ụzo ẹnyanwu-awata azụ mkpụkpu ono bẹ unu l’a-tụta ụnu nha-ọkpa ugbo ẹsaa l’ụkporo iri, unu atụta ụnu nha-ọkpa ugbo ẹsaa l’ụkporo iri l’ụzo ọhuda azụ mkpụkpu ono. Unu atụta ụnu nha-ọkpa ugbo ẹsaa l’ụkporo iri l’ụzo ẹnyanwu-arịba azụ mkpụkpu ono, tụta ụnu nha-ọkpa ugbo ẹsaa l’ụkporo iri l’ụzo isheli mkpụkpu ono. Mkpụkpu ẹka ikfu Lívayi l’e-bu ebubu l’a-nọdu l’echilabọ. Ẹka ono bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri l’azụ mkpụkpu gẹ mkpụkpu ha ono. 6Mkpụkpu ishii l’ime mkpụkpu gẹ mkpụkpu ha ono, unu l’a-nụ ikfu Lívayi tẹ whẹ buru bẹ l’a-bụ mkpụkpu ẹka l’aa-nọduje ezeru ndzụ. Onye gburu ọchi, ya agbarụ laa lẹ mkpụkpu ono je anọdu zeeru ndzụ. Unu nụfua whẹ ụkporo mkpụkpu ugbo labọ lẹ mkpụkpu labọ ọdo yeru whẹ lẹ mkpụkpu ishii ono. 7Mkpụkpu, unu l’a-nụ ikfu Lívayi l’a-dụkota ụkporo mkpụkpu ugbo labọ lẹ mkpụkpu ẹsato yẹle alị ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri. 8Mkpụkpu gẹ mkpụkpu ha ono bẹ l’ee-shi l’oke-alị ono, ụnwu Ízurẹlu watarụ nụ ikfu Lívayi. Ikfu ọwhu alị whẹ ha shii bẹ unu l’e-shi lẹ nke whẹ nụ whẹ mkpụkpu, ha l’igweligwe; ikfu ọwhu alị whẹ ha nwanshịi, unu eshi lẹ nke whẹ nụ whẹ mkpụkpu olemole. Ikfu nọnu l’a-nụ ikfu Lívayi mkpụkpu lẹge oke iya nke whẹ hatabe.”

Mkpụkpu l’aa-nọduje ezeru ndzụ

(Dit. 19:1-13; Jósh. 20:1-9)

9Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 10“Kfuru ndu Ízurẹlu sụ whẹ agha: Unu -dalẹwho ẹnyimu Jọ́danu bahụ l’alị Kenanu; 11unu ahọta mkpụkpu, ẹka unu l’a-nọje ezeru ndzụ. Mbụ ẹka bụ onye gbua ọchi l’amagama, ya agbarụ laa ẹka ono je anọdu zeeru ndzụ. 12Mkpụkpu ono l’a-bụru unu ẹka unu l’a-nọje ezeru ndzụ l’ẹka onye-ọgwata-ụgwo nọ, nke ọwhu onye gburu ọchi l’ẹte anwụhu jeye nteke l’ọo-fụta bya akfụru l’iwhu edzudzu-ọha t’e kpee ya ikpe. 13Mkpụkpu ishii ono, unu nụru l’a-bụru mkpụkpu ẹka l’aa-gbabajẹ je ezeeru ndzụ. 14Mkpụkpu o-zeru-ndzụ ono l’a-dụ ẹto l’azụ ẹnyimu Jọ́danu azụ iya ọwa, ẹto ọdo adụ l’alị Kenanu. 15Mkpụkpu ono whẹ ishii l’a-bụru mkpụkpu ẹka ndu Ízurẹlu mẹe ndu l’abụa ndu Ízurẹlu mẹe ndu nlwamụnlwa, bu l’echilabọ whẹ l’a-gbabajẹ je ezeeru ndzụ whẹ. Onye gburu ọchi l’amagama l’a-gbabajẹ l’ẹka ono je anọdu zeeru ndzụ.

16“Onye -chiru madzụ iwhe-igwe chigbua ya, onye ọbu bụkwa ogbu-ọchi. Ogbu-ọchi ono b’e gbufutaje egbu. 17Ọ -dụa l’o -nweru onye tụru madzụ ẹwhuru tụ-gbua ya, onye ọbu bụkwa ogbu-ọchi. Ogbu-ọchi ono b’e gbufutaje egbu. 18Ọ -dụa l’o -nweru onye chiru madzụ oshi chigbua ya, onye ọbu bụkwa ogbu-ọchi. Ogbu-ọchi ono b’e gbufutaje egbu. 19Onye bụ iya l’agwata ụgwo ọchi ono bẹ l’e-gbu onye ono, gburu ọchi ono l’onwiya. Nteke onye ono, bụ iya l’agwata ụgwo ọchi ono jekfuru iya, t’o gbukwaa ya.

20“Onye kwoberu lẹ madzụ bẹ dụ iya ashị, o nwutsua ya, ọ nwụhu; ọ dụa l’ọ kwabẹru ẹnya tụa ya iwhe shi nno tụ-gbua ya, 21m’ọ bụ o kwobe lẹ yẹle onye ọbu ta adụdu lẹ mma, o je echisweru iya ẹka chigbua ya. Ọo ya bụ l’onye ono, chigburu madzụ b’e gbufutaje nkele ọ bụ ogbu-ọchi. Onye bụ iya l’agwata ụgwo ọchi ono l’e-gbu onye ono, gburu ọchi ono nteke o jekfuru iya.

22“Ọle ọ -bụru l’o nweru onye nwutsuru madzụ lẹ mberegede l’ẹbe ọ bụ lẹ yẹle onye ọbu bẹ dụ l’okfu, ọ nwụhu, ọ dụa l’ọo iwhe b’ọ tụru iya lẹ mberegede t’ọ ma ama, ọ tụ-gbua ya, 23m’ọ kwanụ l’o too letadu ẹnya, ọ tụa ẹwhuru o je atụ-gbua madzụ. Nkeshi ọwhu onye ono, ọ tụ-gburu bẹ yẹle iya l’adụdua l’okfu, t’ọ gba ẹnya lẹ ya l’e-meka iya iwhe; 24ọo ya bụ, t’edzudzu-ọha kpeshiaru iya onye ono, gburu ọchi ono yẹle onye l’eje ọgwata ụgwo ọchi ono, o gburu. Ọ waa ụzo, l’ee-shi kpeshiaru whẹ iya ndọwa: 25T’edzudzu-ọha nafụta onye ono, gburu ọchi ono l’ẹka onye bụ iya l’agwata ụgwo ọchi ono, o gburu, whẹ eduru iya je edobewhu azụ lẹ mkpụkpu ono, l’aa-nọduje ezeru ndzụ, bụ ẹka ọ gbabaru. Ya anọdu lẹ mkpụkpu o-zeru-ndzụ ono jeye nteke onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke nke nteke ono l’a-nwụhu, mbụ onye ono, a wụru mmanụ, dụ nsọ l’ishi gude mee ya onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 26Ọle ọ -bụru l’onye ono, gburu ọchi ono bẹ nweru nteke ọ nọnyaru, ọ kpọghata oge mkpụkpu o-zeru-ndzụ ono akpọghata, mbụ mkpụkpu ono, ọ gbabaru je anọdu, 27onye ono, bụ iya l’agwata ụgwo ọchi ono -whụa ya l’oge azụ mkpụkpu o-zeru-ndzụ ono, ọ -bụru l’onye ono, bụ iya l’agwata ụgwo ọchi ono bẹ gburu iya nụ, bẹ ikpe ọchi ta anmadu iya. 28O noo nkele onye ono, gburu ọchi ono nọdufutaje lẹ mkpụkpu o-zeru-ndzụ jeye nteke onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke nke nteke ono l’a-nwụhu. Ọ zhiawho nteke onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono nwụhuadaru bẹ l’ọo-lashi alị ono, ọ watarụ. 29O noo bụ nsọ, unu dobefutaje bụ iya bụ iwhe unu l’a-nọ etso shi l’ọgbo rwua l’ọgbo l’ẹka lile, unu bu.

30“Ọo ya bụ l’onye gburu madzụ bẹ bụ ogbu-ọchi. O-gbu-ọchi b’e gbufutaje egbu, m’o nweru ndu l’agba ẹka-ebe ọchi ọbu, o gburu. E te egbudu onye bụ onye lanụ kpụ l’agba ẹka-ebe l’o gburu ọchi. 31Ogbu-ọchi b’e gbufutajekwa. T’ọ bọ dụkwa iwhe ogbu-ọchi l’a-nụ l’ụgwo ndzụ iya, unu l’a-nata, mbụ onye ono, a nmarụ ikpe ọnwu. 32Onye gbarụ laa lẹ mkpụkpu o-zeru-ndzụ, bya eworu iwhe nụ l’ụgwo t’a haa ya t’ọ laa alị whẹ tẹmenu onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke anwụhu, t’unu ba anatakwa iya iwhe ọbu. 33Unu be emerwushikwa alị ono, unu l’eje ebubu ono emerwushi, nkele mmee ọchi e gburu egbu l’emerwujekwa alị. Ọ tọ dụdu awharwụ, l’aa-wharwụ alị ẹka e gburu ọchi ọdo nke iche, gbahalẹwho l’ogbu-ọchi ọbu bẹ l’ee-gbu l’ụgwo ọchi, o gburu. 34Unu be emerwukwa alị ono, unu l’eje ebubu ono, o noo nkele mbẹdua, bụ Onye-Nwe-Ọha bẹ bu ebubu l’echilabọ ndu Ízurẹlu.”

36

Oke-alị ụnwada Zelofehadu

1Ndu bụ-gee ishi l’ibe nna whẹ l’ẹnya-uwhu ụnwu Giledu bya abyakfuta Mósisu mẹe ndu bụ-gee ishi l’ibe nna whẹ lẹ Ízurẹlu. Giledu bụ nwa Makiru, Makiru bụru nwa Manáse. Manáse l’onwiya bẹ shi l’ọzo-ụlo Jósẹfu. 2Whẹ byakfuta whẹ sụ: “Onye-Nwe-Ọha bẹ sụru tẹ gụbe onye-nwe-anyi, bụ Mósisu tụa ido gude washịa alị ono keeru ndu Ízurẹlu t’ọ bụru oke-alị whẹ. Onye-Nwe-Ọha sụkwawho tẹ gụbe onye-nwe-anyi woru oke-alị ọwhu rwuberu Zelofehadu, bụ nwune anyi woru nụ ụnwada iya tẹ whẹ woru. 3Ọle o -nweru onye shi l’ikfu ọdo, dụ lẹ Ízurẹlu, bya alụa whẹ, ọo ya bụ, a gụfu oke-alị whẹ l’ime oke-alị nna anyi whẹ, je eyekobe lẹ nke ikfu ono, whẹ larụ ji ono, e shi nno, wofu iwhe l’oke-alị anyi ketaru. 4O rwulewho l’awha ẹhu-ụtso nke ndu Ízurẹlu, e wota oke-alị whẹ yekoberu ikfu ono, whẹ larụ ji ono. E shi nno gụfu oke-alị whẹ l’oke-alị ikfu nna anyi whẹ.”

5Tọ dụ iya bụ, Mósisu bya ekfuru yeru ndu Ízurẹlu ẹgube Onye-Nwe-Ọha kfuru iya sụ: “Ikfu ụnwu Jósẹfu bẹ iwhe whẹ l’ekfu kfụkwaru nhamụnha. 6Unu lekwa iwhe Onye-Nwe-Ọha kfuru l’okfu ẹhu ụnwada Zelofehadu ndọwa. Ọ sụru woo: T’ụnwu-ada Zelofehadu lụa onye whẹ sụru l’ọ bụ whẹ iya. Ọle ẹka whẹ l’a-lụ ji bụ l’ẹnya-uwhu ikfu nna whẹ. 7Oke-alị ndu Ízurẹlu te eshikwa l’ikfu dasweru ikfu. Iwhe bụ ndu Ízurẹlu l’e-gudeshia ẹka ike l’oke-alị, whẹ ketaru l’ikfu nna whẹ. 8Iwhe bụ nwa nwanyị, ketaru oke l’ikfu Ízurẹlu bẹ lụfutaje ji l’ikfu nna iya. Nke ọwhu l’ee-shi nno, ndu Ízurẹlu enwekotaru oke-alị nna whẹ. 9Ọo ya bụ l’oke-alị te eshidu l’ikfu dasweru ikfu ọdo nkele ikfu nọnu lẹ Ízurẹlu l’e-gudeshi ẹka ike l’oke-alị nkewhe.”

10Ụnwada Zelofehadu bya emee ẹgube Onye-Nwe-Ọha kfuru Mósisu. 11Nkele ụnwada Zelofehadu ono, ẹwha whẹ bụ Mahula mẹe Tiza mẹe Họgula mẹe Milika mẹe Nowa bẹ bụ ụnwu nwune nna whẹ lụru whẹ. 12A lụru whẹ l’oshi-ụwho lụbata l’ikfu ụnwu Manáse, bụ nwa Jósẹfu, oke-alị whẹ dụ lẹ g’ọ dụ l’ikfu nna whẹ.

13O noo bụ iwu, Onye-Nwe-Ọha tụru mẹe nsọ, o yeru Mósisu l’ẹka t’ụnwu Ízurẹlu dobeje. Ọo lẹ whorokoto alị Moabu, l’agụga ẹnyimu Jọ́danu lẹ mgboro Jériko bẹ Onye-Nwe-Ọha nọdu nụ Mósisu iwu ono.