Ẹkwo

NEHEMAYA

1

Nehemaya vutaru ivu ẹhu Jerúsalẹmu

1Ọ waa bụ okfu Nehemaya nwa Hakaliya.

L’ọnwa Kisilevu1:1 Kisilevu bụ ọnwa tete l’ọgu awha ndu Ju. l’awha kwe mu ụkporo awha gẹ mu nọ l’ibe-eze l’ishi mkpụkpu ono, bụ Susa 2bẹ nwune mu ọwhu, l’aza Hanani yẹle unwoke ọdo shi Juda bya. Mu jịa whẹ ajị ndu Ju ono, wafụru nụ, mbụ ndu ọwhu shi l’alị ono, e shi kpụru whẹ lẹ ndzụ laa ono lwatawhu azụ. Mu bya ajịa whẹ ajị Jerúsalẹmu. 3Whẹ sụ mu agha: “Ndu ono, e shi kpụa lẹ ndzụ laa alị ọdo, megeeru lwatawhu azụ lẹ Juda bẹ nọkwa l’oke nsogbu; mbụ l’ọnodu, whẹ nọ bẹ iwhere iya dụ. Lẹ mgbodo Jerúsalẹmu bẹ zekposhihuru ezekposhihu mẹe l’eeyeru ọku ọ dzụpyashia ọnu ẹka l’eeshigejee abahụ iya.”

4Nteke mu nụru iwhe ono, whẹ kfuru bẹ mu nọdu anọdu ryaa ẹkwa. Mu gụa áwhụ igweligwe mbọku, swịa ẹgu kfuru nụ Chileke nke imigwe 5sụ:

“Gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke imigwe, mbụ Chileke ono, parụ ẹka dụ egvu; ị bụ onye l’edobeje ọgbandzu ghu mẹe n-yemobu ghu l’ẹhu ndu yeru ghu obu mẹe l’ẹhu ndu l’eme iwhe i kfuru. 6Ngabẹnu nchị, nwụbe ẹnya l’ekfukfu, mụbe onye ozhi ghu l’ekfu anụ ghu; mbụ ekfukfu, mu l’anọduje l’iwhu ghu ekfu anụ ghu eswe l’ẹnyashi l’ishi ndu ozhi ghu, bụ ndu Ízurẹlu. Mu l’adụshi iwhe-dụ-ẹji, anyịbe ndu Ízurẹlu megbaberu, mbụ iwhe-dụ-ẹji mbẹdua l’ishi onwomu mẹe ndibe nna mu meru ghu. 7Anyi rwụwaru alị kpaa ntụ l’ẹnya l’ẹka ị nọ, haa ome iwu, ị tụru mẹe iwhe ị tọru ọkpa iya mẹe nsọ, i doberu bụ iya bụ iwhe ị tụru nụ onye ozhi ghu Mósisu t’e meje. 8Nyatanụ okfu ono, i kfuru onye ozhi ghu, bụ Mósisu sụ: ‘Ọ -bụru l’ete egudedu ire unu ẹka bẹ mu l’a-tụkashikwa unu nnanụ nnanụ lẹ mba gẹ mba ha. 9Ọle ọ -bụru l’unu dakọberu lwakfutawhu mu azụ, bya edobe iwu mu, eme iya ememe, e -behuduru ẹka a chịru unu laa bụru l’ọhu ẹka igwe beru alị beru, bẹ mu l’e-shi l’ẹka ono rwukobe unu ọnu, duwhu unu azụ l’ẹka ono, mu họtaru t’ọ bụru ẹka mu l’e-buru eburu.’

10“Ọo kwa ndu ozhi ghu bẹ whẹ bụ, bya abụru ndibe ghu, mbụ ndu i gude eze ike ghu mẹe ọkpehu ghu gbata. 11Gụbe Onye-Nwe-Ọha, ngabẹnu nchị l’ekfukfu onye ozhi ghu l’ekfu anụ ghu mẹe l’ekfukfu ndu ozhi ghu l’ekfu anụ ghu; mbụ ndu ono, bụ ndu l’ọoduje ree tẹ whẹ yeru ghu ẹso. Byiko menua t’iwhe dụru mụbe onye ozhi ghu lẹ ree ntanụ, gụ emee t’imiko mu dụnu nwoke-e, bụ eze.”

Nteke ono bẹ bụ mu shi bụru onye l’agbarụ eze mmẹe.

2

Aaha Nehemaya t’o je Jerúsalẹmu

1O be l’ọnwa Nisanu2:1 Nisanu bụ ọnwa mbụ l’ọgu awha ndu Ju. l’awha kwe Átakusakusesu ụkporo awha, ọ watarụ ọbu eze, a pata mmẹe bya edobe iya l’iwhu. Ọ bụru mbẹdua l’agbarụ eze mmẹe ono. Ẹhu teke eghujebudua mu eghu l’iwhu eze. 2O noo ya, eze jịa mu sụ: “?Ọo gụnu meru iwhu dụ ghu mgbanwụ mgbanwụ nno, l’ẹka mu l’elekwa l’ẹhu te emedu ghu? O to nwedu iwhe ọdo gbahaa l’obu ta atsọdu ghu ụtso.”

Nteke ono, egvu wata mu atsụtsu atsụshi mu iya ike. 3Mu bya asụ eze: “Ndzụ eze ndzụ ogologo jeye lẹ gbururu. ?Iwhu ta adụdu mu mgbanwụ mgbanwụ lẹ mụbe onye mkpụkpu mu dakpọshihuru adakpọshihu, mbụ mkpụkpu ẹka ilu nna mu whẹ dụ, tẹmenu ọnu-abata iya bụru ẹka ọku dzụkotaru?” 4Tọ dụ iya bụ, eze sụ mu: “?Ọo gụnu b’ị chọru tẹ mu meeru ghu?”

Mu bya ekfuru nụ Chileke nke imigwe l’ime obu mu 5bya asụ eze: “Ọ -bụru l’ọ dụ gụbe eze ree, mbụ ọ -bụru lẹ mụbe nwozhi ghu bẹ dụ ghu l’obu, hanụa tẹ mu jeshia Juda, tẹ mu je lẹ mkpụkpu ono, bụ ẹka ilu nna mu whẹ dụ je atụkwa-zhia ya.”

6Nteke ono bẹ eze-nwanyị nọkube eze, eze bya ajịa mu sụ: “?Ndẹe gẹ l’ịi-nọ-beru mẹ i jelewho? ?Ọo nteke ole bẹ l’ịi-dawhu azụ?” Mu bya agbaarụ iya oge, ọ sụ tẹ mu jeshia.

7Mu sụkwawho eze sụ iya: “Ọ -bụru l’ọ dụ gụbe eze ree, denuru ẹkwo nụ mu, mu l’a-nụ ndu bụ ọ-chị-ọha uswetuma azụ ẹnyimu, nke ọwhu whẹ l’a-ha mu tẹ mu ghata jeshia alị ndu Juda. 8Gụ edee ẹkwo ọwhu mu l’a-nụ Asafu, bụ onye l’eleta ọswa eze ẹnya, t’ọ nụ mu oshi, mu l’e-gude mee mgbo ọnu-abata ụlo-mgbochi eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha mẹe oshi, mu l’e-gude mekwashia mgbodo mkpụkpu ono mẹe ọwhu mu l’e-gude mee ụlo mu l’e-buru.” Iwhe lile mu ryọru eze b’o mekotaru mu, nkele ẹka-ọma Chileke mu bẹ dụ mu l’ẹhu.

Nehemaya l’agbawhe mgbodo Jerúsalẹmu

9Mu jeta rwua azụ ẹnyimu, bya eworu ẹkwo-ozhi ono, eze deru woru nụ ndu ọ-chị-ọha ono. Eze bẹ duru ndu ishi ndu ojọgu mẹe ndu l’agba ịnya yeru mu tẹ mu lẹ whẹ lịru. 10Nteke Sambalatu, bụ onye Horonu mẹe Tobaya, bụ onye ishi l’alị Amọnu nụleruwho l’o nweru onye byarụ ọcho ọdu lẹ mma ndu Ízurẹlu, ọ dụ whẹ ẹji dụshia whẹ iya ike.

11O noo ya, mu jeru bata lẹ Jerúsalẹmu nọo abalị ẹto. 12O rwua l’ẹnyashi iya, mu gbalihu mu l’unwoke olemole, anyi tụgburu. Ọ tọ dụdu onye mu kfuwaru iwhe Chileke mu yeru mu l’obu tẹ mu bya emeeru Jerúsalẹmu. Tọ dụ anụ-ẹworo, mu gude t’a gụfu iya ọwhu mu l’agba agbagba. 13Ọo ẹnyashi bẹ mu gude tụgburu. Ẹka mu shiru bụ Ọnuzo Nsụda mẹ a tụgburu gẹ l’eeje lẹ Wẹlu Nkụta-ọswa, shia ono fụta lẹ Ọnuzo Ikpọzu. Mu l’eje l’agbawhekwawho mgbodo Jerúsalẹmu ono, zekposhiru ezekposhihu yẹle ọnu-abata iya, ọku dzụpyashiru. 14Mu shikwawho l’ẹka ono tụgburu ụzo Ọnuzo Ẹnya-mgba-mini mẹe Okpuru Eze. Ọle anụ-ẹworo ono te enwedu ẹka l’oo-ye ọkpa ghata. 15Mu kwee gude ẹnyashi ono tụgburu ụzo nsụda. Mu l’eje l’agbawhekwawho mgbodo ono. Mu gbawhegee ya mu tsuwhu azụ shia Ọnuzo Nsụda bahụ l’ime mkpụkpu.

16Ndu ishi ta adụdu onye marụ ẹka mu jeru, t’ọ dụ onye marụ iwhe mu shi eme. Nteke ono ta adụdu iwhe mu kfuwaru yeru ndu Ju mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu a marụ ẹwha whẹ mẹe ndu ishi mẹwaro ndu ọdo, bụ ndu l’e-megechaa ye ẹka l’ọrwu ono.

Nehemaya kpeburu lẹ ya l’atụkwa-zhi mgbodo Jerúsalẹmu

17Tọ dụ iya bụ, mu sụ whẹ: “Unu whụwaru ẹgube nsogbu, anyi nọ l’ime iya, mbụ gẹ Jerúsalẹmu gude dakpọshihu, ọku dzụkota ọnu-abata iya. Unu byakwa t’anyi tuwhu mgbodo Jerúsalẹmu ono azụ nke ọwhu anyi l’e-mefu onwanyị iwhe-iwhere l’iwhu.” 18Mu kfuaru whẹ gẹ ẹka-ọma Chileke mu gude dụ-be mu l’ẹhu mẹe iwhe lile, eze kfukotaru mu. Whẹ sụ: “Ngwa, t’anyi wata iya atụtu.” Whẹ kwakọbelahaa ọrwu ọma ono.

19Sambalatu, bụ onye Horonu yẹle Tobaya, bụ onye ishi l’alị Amọnu mẹe Gẹshemu, bụ onye Arabu nụlewho iwhe ono anyi chịru idzu iya l’anyi l’e-me, whẹ chịlahaa anyi ọchi jalahaa anyi ewenu asụje: “?Ọo gụnu bẹ unu l’eme nno? ?Ọo ike bẹ unu l’ekwefuru eze nno tọo gụnu?”

20Mu yeeru whẹ ọnu sụ: “Lẹ Chileke nke imigwe bẹ l’e-me t’iwhe, anyi l’eme gaa werewere. Anyịbe ndu ozhi iya l’a-gbalihu tụa mgbodo ono. Ọle unubẹdua te enwedu oke, to nwe iwhe l’e-rwube unu ẹka, to nwe iwhe l’ee-gude arịta unu lẹ Jerúsalẹmu.”

3

Aatụkwa mgbodo Jerúsalẹmu

1Tọ dụ iya bụ, Ẹliyashibu, bụ onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke yẹle ndu ọdo, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke je atụa Ọnuzo Atụru. Whẹ doberu iya Chileke nsọ ye iya mgbo. Whẹ tụru mgbodo iya ọ fụta lẹ Ụlo-eli Ụkporo-ise mẹe lẹ Ụlo-eli Hananẹlu, whẹ bya edoberu iya Chileke nsọ.

2Ndu tụru tsota Ẹliyashibu bẹ bụ unwoke Jériko.

Zakuru nwa Imiri tụru tsota whẹ.

3Ụnwu Hasena bụ whẹ tụru Ọnuzo Ẹma. Whẹ gbarụ iya oshi agbagba l’eli, yeshia ya mgbo mẹe iwhe e gude agbachi iya agbachi mẹe mgbọro-igwe.

4Onye tụru tsota ụnwu Hasena bẹ bụ Meremotu nwa Yuriya, bụ nwanwa Hakọzu.

Meshulamu nwa Berekaya, bụ nwanwa Meshezabẹlu tụru tsota Meremotu.

Zédọku nwa Bána tụru tsota Meshulamu.

5Ndu Tekowa tụru tsota Zédọku. Ọle ndu ọwhu a marụ ẹwha whẹ lẹ mkpụkpu ono te ekwedu wozeta ishi rwụa iwhe ndu ishi-ọrwu sụru tẹ whẹ rwụa.

6Joyada nwa Paseya mẹe Meshulamu nwa Besodeya bẹ tụru Akahụ Ọnuzo. Whẹ gbarụ iya oshi agbagba l’eli, yeshia ya mgbo mẹe iwhe e gude agbachi iya agbachi mẹe mgbọro-igwe.

7Ndu tụru tsota whẹ bẹ bụ Melataya bụ onye Gibyiyọnu mẹe Jadọnu, bụ onye Meronọtu mẹe unwoke Gibyiyọnu yẹle unwoke Mizupa. Ẹka ono tso l’ẹka ndu ọ-chị-ọha azụ ẹnyimu l’achị.

8Onye tụru tsota whẹ bẹ bụ Úziyẹlu nwa Hahaya. Úziyẹlu tso lẹ ndu l’akpụ ụzu mkpọla-ododo.

Hananiya tụru tsota Úziyẹlu. Hananiya bẹ tso lẹ ndu l’eme mmanụ-mbeleke, l’eshi mkpọ. Ọo whẹ tụru mgbodo Jerúsalẹmu ono jeye lẹ Mgbodo-ha-ọsa.

9Refaya nwa Họru bẹ tụru tsota whẹ. Refaya bụ onye ishi, l’achị nkerẹbo uswetuma Jerúsalẹmu.

10Onye ọdo tụru tsota whẹ bẹ bụ Jedaya nwa Harumafu. Ẹka ọ tụru bẹ bụ nhamụnha atatiwhu ibe iya.

Hatushi nwa Hashabuneya tụa tsota Jedaya.

11Málukija nwa Harimu mẹe Hashubu nwa Pahatu-moabu bẹ tụru mgbodo ono ibe ẹka iya ọdo, tụa Ụlo-eli Ovokọku.

12Shalumu nwa Haloheshi bẹ tụru tsota whẹ. Ọ bụ onye ishi, l’achị nkerẹbo uswetuma Jerúsalẹmu ọwhu. Ọ bụru ụnwada iya yeru iya ẹka tụa ya.

13Hanunu yẹle ndu bu lẹ Zanowa bẹ tụru Ọnuzo Nsụda. Whẹ tụru iya bya eyeshikota iya mgbo mẹe iwhe e gude agbachi iya agbachi mẹe mgbọro-igwe. Whẹ tụru mgbodo ono, ọ dụ ụnu nji-ẹka ugbo labọ l’ụkporo nji-ẹka iri, tụa ya jeye lẹ Ọnuzo Ikpọzu.

14Onye tụru Ọnuzo Ikpọzu bẹ bụ Málukija nwa Rekabu onye l’achị uswetuma Betu Hakẹremu. Ọ tụru iya yeshikota iya mgbo mẹe iwhe e gude agbachi iya agbachi mẹe mgbọro-igwe.

15Shalumu nwa Kọlu-hoze, bụ onye ishi, l’achị uswetuma Mizupa bẹ bụ iya tụru Ọnuzo Ẹnya-mgba-mini. Ọ tụru iya bya ekpua iya iwhe l’eli, yeshia ya mgbo mẹe iwhe e gude agbachi iya agbachi mẹe mgbọro-igwe. Ọ tụkwaawho mgbodo Okpuru Sayilówamu, dụ lẹ mgboro mgbabu eze. Ọ tụru iya ọ fụta l’ẹka l’eeshije lẹ mkpụkpu Dévidi agbazeta agbazeta.

16Onye tụru tsota iya bẹ bụ Nehemaya nwa Azubuku onye bụ onye ishi, l’achị nkerẹbo uswetuma Betu-zuru. Ọ tụru mgbodo nkiya je akpaa l’ẹka cheru iwhu l’ilu Dévidi, tụa ya ọ fụta l’okpuru ono, e gude ẹka mee, fụtakwawho l’ẹka ndu ojọgu bu.

17Ndu tụru tsota Nehemaya bụ ndu Lívayi. Whẹ nọ l’ẹka Rehumu nwa Baní tụa ya.

Onye tụru tsota Rehumu bụ Hashabyiya, bụ onye ishi l’achị nkerẹbo uswetuma Keyila. Yẹbedua bẹ tụru mgbodo ono l’ẹwha uswetuma ẹka l’ọochi.

18Ndu ibe whẹ ọdo bya atụa nkewhe tsota iya. Onye ivurụzo bụ Bavayi nwa Henadadu onye ishi, l’achị nkerẹbo uswetuma Keyila ọwhu.

19Onye tụru tsota iya bụ Ẹ́za nwa Jeshuwa. Ọ tụru ibẹka iya ọwhu dụ l’iwhu ẹka l’eeshije enyiba l’ụlo, l’eedobeje ngwọgu, mbụ l’iku nggoji mgbodo. Ẹ́za l’onwiya bẹ bụ onye ishi l’achị Mizupa.

20Onye tụru tsota iya bẹ bụ Baruku nwa Zabayi. O nwuru yẹbedua ọku l’ẹhu. Ẹka ọ watarụ iya atụtu bụ l’iku nggoji mgbodo ono, ọ tụa ya jeye l’ọnoguzo ibe Ẹliyashibu, bụ onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke.

21Meremotu nwa Yuriya, mbụ nwanwa Hakọzu bẹ tụru tsota Zabayi. Ọ watarụ iya atụtu l’ọnoguzo ibe Ẹliyashibu jeye l’ẹka ibe Ẹliyashibu jeberu.

22Ndu ọdo, tụru tsota Meremotu bẹ bụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, shi lẹ mkpụkpu, nọ-wheru Jerúsalẹmu mgburumgburu.

23Ndu tụru tsota whẹ bẹ bụ Bénjaminu mẹe Hashubu. Ẹka whẹ tụru bụ nhamụnha ibe whẹ.

Onye tụru tsota whẹ bẹ bụ Azaríya nwa Maseya, mbụ nwanwa Ananíya. Yẹbedua tụru ẹka dụ lẹ mgboro ibe iya.

24Byinuyi Henadadu bẹ tụru tsota Azaríya. Ẹka ọ watarụ iya atụtu bụ l’ibe Azaríya, ọ tụa ya jeye l’iku nggoji mgbodo ono.

25Palalu nwa Uzayi bẹ tụru tsota Byinuyi. Ẹka ọ watarụ iya atụtu bụ l’iwhu iku nggoji mgbodo ono yẹle Ụlo-eli ono, tsefutaru ishi l’ibe eze l’ẹka iya ọwhu dụ l’ụzo imeli mkpụkpu ono lẹ mgboro ọma ẹka ndu nche l’anọduje.

Onye ọdo, tụru tsota iya bụ Pedaya nwa Paroshi.

26Ndu l’eje ozhi l’eze-ụlo Chileke, bụ ndu bu l’ugvu Ofẹlu bya atụa mgbodo nkewhe ọ fụta l’iwhu Ọnuzo Mini, dụ l’ụzo ẹnyanwu-awata yẹle Ụlo-eli, tsefutaru ishi etsefuta.

27Ndu tụru tsota whẹ bẹ bụ unwoke ndu Tekowa. Ẹka whẹ watarụ iya atụtu bụ l’iwhu eze Ụlo-eli ono, tsefutaru ishi etsefuta. Whẹ tụru iya jeye ọ gbakfuru lẹ mgbodo Ofẹlu.

28Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ watarụ ọtu mgbodo ono lẹ Ọnuzo Ịnya. Whẹ tụwa iya rọo kwasẹru. Onyenọnu tụa atatiwhu ibe iya.

29Onye tụru tsota whẹ bẹ bụ Zédọku nwa Ịma. Yẹbedua tụru atatiwhu ibe iya.

Onye ọwhu tụru tsota Zédọku bẹ bụ Shemaya nwa Shekanaya. Ọ bụ onye nche Ọnuzo Ẹnyanwu-awata.

30Ndu ọdo, tụru tsota iya nụ bẹ bụ Hananiya nwa Shelemaya yẹle Hanunu, bụ onye ishii l’ụnwu nwoke Zalafu.

Meshulamu nwa Berekaya tụru tsota whẹ. Ẹka ọ tụru bụ nhamụnha iwhu ụlo iya.

31Onye ọwhu tụru tsota iya nụ bẹ bụ Málukija. O tso lẹ ndu l’akpụ ụzu mkpọla-ododo. Ọ tụru mgbodo ono jeye l’ụlo ndu l’eje ozhi l’eze-ụlo Chileke mẹe nke ndu nghọ l’atatiwhu Ọnuzo Nlele. Ọ tụkwaa ya whọ ọ fụta lẹ nwụlo, dụ l’eli iku nggoji mgbodo ono.

32Ndu l’akpụ ụzu mkpọla-ododo mẹe ndu nghọ bẹ watarụ iya atụtu lẹ mgbakụ nwụlo ono, dụ l’eli iku nggoji mgbodo ono, whẹ tụa ya jeye lẹ Ọnuzo Atụru.

4

Ndu mkpọshi ọrwu

1Sambalatu nụlewho l’anyi l’atụwaa mgbodo ono, iwe bya iya l’ẹhu, ọ vọru ọku ghụa ẹhu wata ọja ndu Ju ewenu. 2Ọ nọdu l’iwhu ndu otu iya mẹe l’iwhu ndu ojọgu Samériya kfua sụ: “?Ọo gụnu bẹ ndu ume-ngvụ-a kuru onwowhe ndu Ju l’eme? ?Whẹ l’eme lẹ whẹ l’a-dụ ike tuwhu mgbodo ono azụ tọhunu gụnu? ?Whẹ l’e-megee gbaa ngwo-ẹja tọo? ?Whẹ l’arị l’ọo ujiku lanụ bẹ whẹ l’e-gude tụ-gee mgbodo ono? ?Whẹ l’eme l’o nweru iwhe whẹ l’e-gudebaa ẹwhuru ono, whẹ vọshiru lẹ mkpọkoro mgbodo ono mee, mbụ ono, ọku mebyishiru?”

3Tobaya, bụ onye Amọnu, nọkube iya nụ sụ: “Mgbodo ọbu, whẹ l’atụ ọbu ?ọo gụnu b’ọ bụ? Nwa ngwere-ẹgu -gbakota iya l’eli bẹ l’oo-nwutsushihukwa!”

4Mu bya ekfuru nụ Chileke sụ iya: “Byiko Chileke anyi, ngabẹnuru anyi nchị nkele ọ tọ dụdu iwhe a gụberu anyi. Menua t’ewenu-a, whẹ l’aja anyi tukoru whẹ l’ishi. Gụ emee t’a lwụta whẹ l’ọgu laa alị ọdo. 5Ba agụkwaru whẹ nvụ l’ejo-iwhe, whẹ meru. Be ehuchafukwa iwhe-dụ-ẹji whẹ l’iwhu ghu, nkele whẹ l’akọ ndu ono, l’atụ mgbodo ono ọnu.”

6O noo ya, anyi tụa mgbodo ono jeye o whudu nkere labọ t’eli iya ha g’o shi hahawaa, nkele ndu l’atụ iya nụ bẹ whuberu iwhu rwụa ọrwu ono.

7Nteke Sambalatu lẹ Tobaya lẹ ndu Arabu lẹ ndu Amọnu lẹ ndu Ashịdodu nụru l’atụtu, l’aatụ mgbodo Jerúsalẹmu bẹ l’eje l’iwhu l’iwhu, ọwaa l’ẹka ụzo dụ iya bẹ l’eemechishiwaa, whẹ vọru ọku ghụa ẹhu. 8Whẹ gbakọo ẹka gbaa ikumu tẹ whẹ bya ọgu lẹ Jerúsalẹmu bya akụru ùtsú kpua ya. 9Tọ dụ iya bụ, anyi bya ekfuru nụ Chileke anyi, woru ndu nche ye tẹ whẹ cheje mkpụkpu ono eswe mẹe ẹnyashi, gude gbochia whẹ abyabya.

10Nteke ono bẹ ndu Juda watarụ okfu sụ: “Ike l’agvụakwa ndu vutaru ọrwu-a l’ishi. Mkpọkoro mgbodo ono pakwarụ ẹka nke ọwhu bụ l’anyi ta amadụ g’anyi l’eshi atụkwadu mgbodo ọbu.”

11Ndu ọhogu anyi l’ekfukwawho l’anyi bya l’amadeshia, mbụ l’anyi bya l’awhụ-deshia whẹ, bẹ whẹ l’a-nọduwaa l’echilabọ anyi egbushi anyi, nke ọrwu ọbu ebuhu. 12Ndu Ju, bukube whẹ nụ bẹ byakfutawaru anyi iwhe rwuru ugbo iri bya akarụ anyi ejo idzu, ndu ọhogu anyi ono l’achịru anyi. 13Ọo ya bụ, mu kwee ye ndu nche l’azụ mgbodo ono tẹ whẹ cheje nche l’ẹka mgbodo ono kagezhia ọdu mkpudalị mkpudalị, mbụ ẹka a tụ-beru iya ubele. Mu gbaa ndu nche ono l’ikfu l’ikfu, whẹ pageeru ogu-ịgba whẹ mẹe arwa whẹ mẹe ube whẹ.

14Mu bya legee ẹnya g’iwhe dụ, mu gbalihu sụ ndu a marụ ẹwha whẹ mẹe ndu ishi mẹwaro ndu ọdo sụ whẹ: “Unu ba atsụshi ndu-a egvu. Unu nyatanụwho Onye-Nwe-Ọha ono, bụ onye parụ ẹka, bụru onye dụ egvu. Unu lwụa ọgu ẹhu ndibe unu mẹe nke ụnwu unu nwoke mẹe nke ụnwu unu nwanyị mẹe nke unyomu unu mẹe nke ogboduwhu unu.” 15Nteke ndu ọhogu anyi nụru l’ejo idzu ono, whẹ chịru anyi bẹ anyi mawarụ, mbụ lẹ Chileke mebyiwaru iwhe whẹ tụberu ememe, ọo ya bụ anyi tụko g’anyi ha dawhu azụ bya atụlahaa mgbodo ono ọdo. Onyenọnu melahaa ẹka iya nke iya.

16Wata mbọku ono tụgbushia, nkerẹbo l’unwoke, l’ejeru mu ozhi bụru whẹ l’arwụ ọrwu ono. Nkerẹbo ọwhu nọdu lẹ nche, parụ arwa mẹe iwhe l’eegudeje egbobuta onwonye mẹe ube, bya eyee uwe-ọgu. Ndu ishi tụru ike yeru ndu Juda ono gẹ whẹ ha, 17whẹ l’atụ mgbodo ono. Ndu ọwhu l’evu iwhe e gude arwụ ọrwu ono gude ẹka lanụ arwụ ọrwu ono gude ẹka ọwhua parụ ngwọgu. 18Ndu ọwhu l’atụ mgbodo ono l’ẹhu l’ẹhu tugeeru ogu-ịgba whẹ l’ukfu atụ iya. Onye l’egbuje opyi-ọku kfụru mu lẹ mgboro. 19Tọ dụ iya bụ, mu sụ ndu a marụ ẹwha whẹ mẹe ndu ishi ono mẹe ndu ọdowaro sụ whẹ agha: “Ọrwu-a pakwarụ ẹka, gbasaa agbasa. O meru anyi nọdu-gee onwanyị teetee lẹ mgbodo-o. 20Iwhe bụkwa ẹka unu nọdu nụa ụda opyi-ọku ono, t’unu wụkwaru byakfuta anyi l’ẹka ọbu. Chileke anyi l’a-lwụru anyi ọgu.” 21O noo g’anyi shi rwụa ọrwu ono. Nkerẹbo l’eshije lẹ chi-asahu parụ arwa jeye l’ẹnyashi nteke kpokponde l’afụshije. 22Iwhe ọdo, mu kfukwaruwho ndu ono nteke ono bụ: “T’onyenọnu yẹle onye l’ejeru iya ozhi radụjekwa l’ime Jerúsalẹmu m’o rwua l’ẹnyashi, nke ọwhu whẹ l’a-bụru anyi ndu nche l’ẹnyashi; o be l’eswe whẹ arwụa ọrwu.” 23G’anyi ha mẹe mbẹdua mẹe unwune mu mẹe ndu l’ejeru mu ozhi mẹe ndu nche, tso mu nụ te enwedu onye l’eyefuje iwhe o ye l’ẹhu eyefu. Onyenọnu l’apajẹru ngwọgu iya l’ẹhu l’ẹhu, o behuduru ọ bụru mini bẹ onye ọbu l’eje ekuta.

5

Nehemaya l’eyeru ndu ụkpa ẹka

1O noo ya, unwoke ndu Ju mẹe unyomu whẹ bya awata oochi mkpu iwhe ndu Ju ibe whẹ l’eme whẹ. 2Ụwhodu l’ekfu sụ lẹ whẹ ha l’igwe l’ụlo, whẹ l’ụnwegirima whẹ unwoke mẹe ụnwanyi, ọ bụru gẹ whẹ l’e-me whụa ụwabu akpụru witi ria nọdu ndzụ.

3Ụwhodu sụ lẹ whẹ sụberu alị whẹ asụbe mẹe mgbabu vayịnu whẹ mẹe ụlo whẹ gẹ l’ee-shi tẹ whẹ whụa ụwabu akpụru witi ria tẹ mkpẹgu haa whẹ ẹka.

4O nweru ndu ọwhu sụru lẹ whẹ jiwaru ụgwo tụa ụtu alị whẹ mẹe nke mgbabu vayịnu whẹ nụ eze. 5Whẹ sụkwawho: “A makwarụ-a l’anyi lẹ ndu Ju ibe anyi bụ ndu lanụ. Ọ bụru g’ụnwegirima nke anyi bụ ọkpobe ụnwegirima bụ g’ụnwegirima nke whẹbedua bụkwawho ọkpobe ụnwegirima. Ọle anyi gude gẹ ọnodu dụru anyi dobe ụnwegirima anyi unwoke mẹe ụnwanyi l’ọnodu ohu. Ụwhodu l’ụnwegirima anyi ụnwanyi bẹ anyi mewaru whẹ bụru ohu ntaa. Tọ hẹkwa l’anyi marụ g’anyi l’e-me gbafụta whẹ nkele alị anyịbedua mẹe mgbabu vayịnu anyi bụkotawaa nke ndu ọdo.”

6Nteke mu nụru mkpu ono, whẹ l’echikaa yẹle iwhe ono, whẹ l’ekfushikaa, oke iwe bya mu l’ẹhu. 7Mu bya arị-gee iwhe ono l’ime onwomu, mu tukobe iya ndu a marụ ẹwha whẹ mẹe ndu ishi. Mu sụ whẹ: “Ọo unu bụ ndu ọbu l’ana ndu Ju ibe unu ntukobe l’iwhe unu nụru whẹ.” Mu bya ekua ndzuko, ha shii t’a chịa gẹ l’ee-shi meshia whẹ ike. 8Mu sụ whẹ: “Anyi meru ike anyi gude gbafụta unwune anyi, bụ ndu Ju, e reru ndu ọha ọdo. Unubẹdua bya ntaa bya eme t’unu reshia unwune unu ono tẹ whẹ bụru ọhu l’ẹka anyi.” Mu kfugee nno whẹ nọshia ngguji ngguji, whẹ ta ama iwhe whẹ l’e-kfu.

9Mu sụkwa whẹ whọ ọdo sụ: “Iwhe unu l’eme ta adụkwa ree. Ọ gbakwarụ t’unu tsụa Chileke anyi egvu, nke ọwhu ndu ọha ọdo, bụ ndu ọhogu anyi l’ẹte akpata ụzo l’ẹhu anyi jalahaa anyi ewenu. 10Mbẹdua mẹe unwune mu mẹe ndu l’ejeru mu ozhi bẹ l’agbẹjekwa ndibe anyi mkpu okpoga mẹe mkpu witi. Ọle tẹ nke l’eejeru madzụ ụgwo tukobe iya ọnwurunwa l’eli laa. 11Unu nuwhukota whẹ alị whẹ azụ ntanụ-a mẹe mgbabu vayịnu whẹ mẹe mgbabu ólivu whẹ mẹe ụlo whẹ; unu anụ-whu whẹ ntukobe, unu natarụ whẹ l’okpoga mẹe lẹ witi mẹe lẹ mmẹe mẹe lẹ mmanụ azụ.”

12Whẹ tụko sụ: “Anyi l’a-nụ-whukota iwhe ono azụ. Ọ tọ dụdu iwhe anyi bya l’asụ tẹ whẹ nụ anyi. Ọlewho g’ị sụru t’anyi mee ya bụ g’anyi l’e-me iya.”

Mu bya ekua ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, sụ ndu a marụ ẹwha whẹ ono mẹe ndu ishi ono tẹ whẹ nọdu whẹ l’iwhu ria nte lẹ whẹ l’e-me iwhe ono, whẹ kweru ụkwa iya ono. 13Mu bya ajịa uwe mu pukalangu sụ: “T’ọ bụkwaru ẹgube ya bẹ Chileke l’a-jị ndu l’ẹte edobee ụkwa ono jịfu whẹ l’ụlo whẹ mẹe l’iwhe whẹ nweru. Tọ bụkwaru nno bẹ l’aa-jị whẹ pukalangu gbabẹ whẹ ẹka.”

Ndzuko ono l’owhu tụko zụa gbẹregbedemu sụ t’ọ dụ nno. Whẹ jaa Onye-Nwe-Ọha ajaja. Ndu ono mee iwhe ono, whẹ kweru ụkwa iya ono.

Nehemaya ta amadụ ẹhu iya nwẹkiya

14Wata nteke a tụru mu ẹka tẹ mu bụru ọ-chị-ọha, l’achị alị Juda, mbụ l’awha kwe Átakusakusesu ụkporo awha jeye l’awha kwe iya ụkporo awha l’awha iri l’ẹbo nkele ọ watarụ ọbu eze, l’ime awha iri l’ẹbo ono bẹ mbẹdua mẹe ụnwunna mu ta adụdu onye ọwhu rijeru nri, gbarụ ọ-chị-ọha. 15Ndu ọchi-ọha ọwhu vu mu ụzo chịa bẹ shi bo ndu Ju ivu ẹrwa, nashịa whẹ nri whẹ yẹle mmẹe whẹ, t’a gụfukwa iya mkpọla-ọcha, ẹrwa iya bụ ụkporo shẹkelu ugbo labọ, whẹ shi atụje lẹ mbọku. O nokwawho gẹ ndu shi ejeru whẹ ozhi shi akpa ndu Ju ono ẹhu. Ọle mbẹdua gude ọtsu egvu Chileke, mu te eme ẹgube ono. 16Mu whuchiru l’ọtu mgbodo ono, tọ dụ alị, mu zụru ilile. Ndu ozhi mu gẹ whẹ ha chịkotaru ẹka kwẹe l’ọrwu ono. 17Ọdo bụru l’ụkporo madzụ ugbo ẹsaa l’ụmadzu iri, bụ ndu Ju mẹe ndu bụ ndu ishi bẹ l’anọje eri nri lẹ teburu mu, t’a gụfukwa iya ndu l’eshije mba gẹ mba ha, gbawheru anyi mgburumgburu byakfuta anyi. 18Mbọku, fụtaru afụta bẹ l’eegbuje oke-eswi lanụ mẹe atụru ishii, ẹhu dụ mma mẹe ọku gude shiaru mu nri. Abalị iri, nwụtaru anwụta bẹ l’eevutajeru mu mmẹe, dụ l’iche l’iche nke etsutsu iya. A makwarụ-a l’iwhe lile ono dụkota, ọle mu tẹke asụbudua t’a nụ mu ọga nri, gbarụ ọ-chị-ọha, nkele ivu-ẹrwa ndu Ju vu bẹ panụkaru ẹka.

19Byiko Chileke mu, ryịtakwa mu rọ lẹ nke ọma l’iswi iwhe lile, mu mekotaru ndu-a.

6

Ejo ikumu, a gbarụ Nehemaya

1Nteke Sambalatu mẹe Tobaya mẹe Gẹshemu, bụ onye Arabu mẹe ndu ọhogu anyi ọdo nụru lẹ mu tụ-gewaru mgbodo ono, tọ dụ ẹka ghekwaduru iya ọnu, ọle nteke ono bẹ mu l’eteke eyeshidua mgbo l’ọnuzo iya, 2Sambalatu yẹle Gẹshemu zhia ozhi sụ tẹ mu bya tẹ mu lẹ whẹ nwee ndzuko lẹ mkpụkpu lanụ, dụ lẹ barịkiti alị Óno. Obenu l’iwhe whẹ gbarụ l’ego bụ tẹ whẹ merwua mu ẹhu. 3Mu zhifu ndu ozhi tẹ whẹ je ezhia whẹ sụ whẹ: “Ọrwu, mu pa l’ẹka bẹ pakwarụ ẹka. Mu ta abyakọtakwa. ?Ndẹe gẹ mu l’ee-me parụ ọrwu ono haa t’ọ rwụhu lẹ mu l’abya unu awhụwhu?”

4Ugbo ẹno bẹ whẹ zhiru mu ụdu ozhi lanụ ono, ọ bụru ọnu, mu yeru whẹ lẹ mbụ bẹ mu yekotaru whẹ.

5O be lẹ nke ise iya, Sambalatu zhia nwozhi iya t’o gude ozhi lanụ ono byakfuta mu. Ọ bụru ẹkwo, l’ẹte apyachia apyachi b’o gude bya. 6L’ime ẹkwo ono b’o deru sụ:

“Iwhe ngashịru mba gẹ mba ha, tẹmenu Gẹshemu gbakwaawhọ ama iya bụ lẹ gụ lẹ ndu Ju bẹ l’agba idzu t’unu kwefu ike, ọ bụru iya meru unu l’atụ-whu mgbodo ono azụ. Iwhe ọdo, e kfuru ye iya bụ l’ọo gụbedua l’eme t’ị bụru eze whẹ. 7Ọdo bụ l’i gbee họtawaa ndu nkfuchiru dobe, l’e-je aryaa okfu ẹhu ghu aryarya lẹ Jerúsalẹmu sụ l’ị bụ eze lẹ Juda. Ee-jekwa akọoru eze iwhe i kfuru. Ọo ya bụ l’ọ kakwa mma t’ị bya t’anyi chị-zhia ya achị-zhi.”

8Mu zhiwhu iya ozhi azụ sụ iya: “Iwhe ono, l’iikfu nno ta abụkwa iwhe meru ememe ilile, ọo l’obu ghu b’ị rịtaru iya kfua.”

9Iwhe ono bụru iwhe whẹ l’eme t’anyi tsụhu egvu nkele whẹ rịru l’anyi l’a-parụ ọrwu ono haa, e je arwụfuhe iya l’ishi. Ọle mu sụru Chileke sụ iya: “Byiko menua t’ẹka shihu mu ike.”

10Tọ dụ iya bu, mu jee ụlo Shemaya nwa Delaya, bụ nwanwa Mehetabẹlu, onye a wuchiru awuchi t’ọ bọ fụtajeshi afụta l’ibe iya. Ọ sụ tẹ mu l’iya dzuda l’ụlo Chileke, l’ime ime eze-ụlo ono, anyi agụ-chishia mgbo, dụ l’eze-ụlo ono agụ-chishi, l’o nweru ndu l’abya mu egbugbu, mbụ lẹ ndu ọbu bụ l’ẹnyashi bẹ whẹ l’a-bya tẹ whẹ gbua mu.

11Ọle iwhe mu kfuru bụ: “?Ọ dụ g’ọ bụ mu l’abya agbadẹ ọso tọo? Mbụ ?ọ dụ g’ọ bụ mu l’abya agbarụ lashia l’eze-ụlo Chileke tẹ mu dzọo ishi mu? Mu te ejedu.”

12O noo nteke iwhe ono bya edoo mu ẹnya l’ọ tọ dụ Chileke bẹ zhiru iya nụ, l’ọo Tobaya yẹle Sambalatu kfụru iya ụgwo t’o kfua nkfuchiru kfugide mu. 13Whẹ kfụru iya ụgwo t’o yee mu egvu nke ọwhu mu l’e-me iwhe ọ sụru tẹ mu mee, shi nno mee iwhe-dụ-ẹji, ndụge whẹ enweru iwhe whẹ l’a-gbabẹ ọkpa gude gụa mu ejo ẹwha, mee mu iwhe-iwhere.

14Mu bya ekfuru nụ Chileke sụ: Gụbe Chileke mu, nyatakwa iwhe Tobaya yẹle Sambalatu meru mu. O noo gẹ l’ịi-nyatakwawhọ nwanyị nkfuchiru ono, ẹwha iya bụ Nowadiya mẹe ndu nkfuchiru ọdo, shi eme t’egvu tsụa mu.

A tụ-geru mgbodo ono

15O noo ya, iwhe a tụru mgbodo ono bụ ụkporo abalị ugbo labọ l’abalị iri l’ẹbo. Mbọku, a tụ-geru iya bụ l’ụkporo abalị l’abalị ise l’ọnwa Elulu. 16Nteke ndu ọhogu anyi l’owhu mẹe iwhe bụ mba, buwheru anyi mgburumgburu nụru iya, whẹ whuhu onwowhe l’ẹnya, nkele whẹ chọfutaru l’ọrwu ono bụ Chileke anyi yeru anyi ẹka, a rwụfu iya l’ishi.

17Lẹ nteke ono bẹ ndu a marụ ẹwha whẹ l’alị ndu Juda deshiru ẹkwo l’igweligwe nụ Tobaya. Ẹkwo-ozhi ọwhu shi Tobaya l’ẹka l’anọjekwawho alarụ whẹ. 18Igweligwe madzụ l’alị ndu Juda bẹ riru nte tụru ike yeru iya nkele ọ bụ ọgo Shekanaya nwa Ara, tẹmenu nwa iya nwoke, bụ Jehohananu lụkwaawho nwada Meshulamu nwa Berekaya. 19Ndu madzụ l’anọjekwawho ekfuru mu iwhe dụ ree, Tobaya l’emegbabe. Iwhe mu kfuru, whẹ atụruta iya je edooru iya. Tobaya l’anọje ederu mu ẹkwo tẹ ya gude yee mu egvu.

7

1Nteke a tụ-geeru mgbodo ono, mu bya eyeshikota iya mgbo, bya ahọo ndu nche ọnuzo mẹe ndu egvu mẹe ndu Lívayi. 2Ndu mu meru ishi, l’achị Jerúsalẹmu bụ nwune mu Hanani yẹle Hananiya, bụ onye ishi agbarara. O noo nkele Hananiya bụ onye e gude ire iya ẹka, bụru onye l’atsụ egvu Chileke amamẹ igweligwe ndu ọdo. 3Iwhe mu kfuru whẹ bụ: “T’a ba agụhajekwa ọnu-abata Jerúsalẹmu ono agụha l’ẹbe abụ l’anwụ kaadarụ ose. Nteke ndu nche nọkwadu lẹ nche t’a gụ-chishijee mgbo iya agụ-chishi swọbe-gee ya mgbọro-igwe. T’unu shi lẹ ndu bu lẹ Jerúsalẹmu họta ndu nche, t’onyenọnu nọduje l’ẹka gbarụ iya nke echeche. Onyenọnu eche atatiwhu ụlo whẹ.”

Ndu shi l’ẹka a kpụru whẹ lẹ ndzụ lwa

(Ẹzu. 2:1-70)

4Jerúsalẹmu bụ mkpụkpu, ha shii ha whorokoto. Ọle ndu nọ iya nụ ta abadụ nwishi, tẹke atụkwashia ụlo, dụ iya nụ. 5Tọ dụ iya bụ, Chileke bya eye mu iya l’obu tẹ mu kukoo ndu ono, a marụ ẹwha whẹ ono mẹe ndu ishi ono mẹwaro ndu ọdo t’e deshia ẹwha whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ. Mu bya awhụa ẹkwo, e deshiru ẹwha ndu vu ụzo, shi l’ẹka a kpụru whẹ lẹ ndzụ lwa, mbụ ẹkwo, e deshiru whẹ l’ẹpa whẹ l’ẹpa whẹ. Iwhe mu whụru, e deru l’ẹkwo ono bụ ọwaa:

6Ọ waa bụ ndu Ízurẹlu ono, shi l’obodo Bábyilọnu lwa, mbụ ndu ono, a kpụjeru lẹ ndzụ laa alị ọdo bụ iya bụ ndu Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu kpụkojeru lashia Bábyilọnu. Whẹ lwarụ Jerúsalẹmu mẹe alị Juda, onyenọnu lashia mkpụkpu ẹka o shi. 7Ndu whẹ tso lwa bẹ bụ Zerúbabelu, Jeshuwa, Nehemaya, Azaríya, Ramiya, Nahamani, Mọdekayi, Byilishanu, Misupẹretu, Byiguvayi, Néhumu ọwaa Bána.

Ọ waa bụ ole, ndu Ízurẹlu ono dụ:

8Ẹpa Paroshi bẹ dụ ụnu madzụ ugbo ise l’ụkporo madzụ ugbo ẹsato l’ụmadzu iri l’ẹbo.

9Ẹpa Shefataya dụ ụkporo madzụ ugbo iri l’ẹsato l’ụmadzu iri l’ẹbo.

10Ẹpa Ara dụ ụnu madzụ l’ụkporo madzụ ugbo iri l’ẹbo l’ụmadzu iri l’ẹbo.

11Ẹpa Pahatu-moabu bụ iya bụ ndu shi l’eri Jeshuwa yẹle Jowabu bẹ dụ ụnu madzụ ugbo ẹsaa l’ụmadzu iri l’ẹsato.

12Ẹpa Ílamu dụ ụnu madzụ ugbo ẹto l’ụkporo madzụ ugbo labọ l’ụmadzu iri l’ẹno.

13Ẹpa Zatu dụ ụnu madzụ ugbo labọ l’ụkporo madzụ ugbo labọ l’ụmadzu ise.

14Ẹpa Zakayi dụ ụnu madzụ l’ụkporo madzụ ugbo iri l’ẹsato.

15Ẹpa Byinuyi dụ ụnu madzụ l’ụkporo madzụ ugbo iri l’ẹbo l’ụmadzu ẹsato.

16Ẹpa Bebayị dụ ụnu madzụ l’ụkporo madzụ ugbo iri lẹ nnanụ l’ụmadzu ẹsato.

17Ẹpa Azugadu dụ ụnu madzụ ugbo ise l’ụkporo madzụ ugbo iri l’ishii l’ụmadzu labọ.

18Ẹpa Adonikamu dụ ụnu madzụ l’ụkporo madzụ ugbo iri l’ẹto l’ụmadzu ẹsaa.

19Ẹpa Byiguvayi dụ ụnu madzụ ugbo ise l’ụkporo madzụ ugbo ẹto l’ụmadzu ẹsaa.

20Ẹpa Ádinu dụ ụnu madzụ l’ụkporo madzụ ugbo iri l’ẹbo l’ụmadzu iri l’ise.

21Ẹpa Ateru bụ iya bụ ndu shi l’eri Hezekáya bẹ dụ ụkporo madzụ ugbo ẹno l’ụmadzu iri l’ẹsato.

22Ẹpa Hashumu dụ ụkporo madzụ ugbo iri l’ishii l’ụmadzu ẹsato.

23Ẹpa Bezayi dụ ụkporo madzụ ugbo iri l’ishii l’ụmadzu ẹno.

24Ẹpa Harifu dụ ụkporo madzụ ugbo ise l’ụmadzu iri l’ẹbo.

25Ẹpa Gibyiyọnu dụ ụkporo madzụ ugbo ẹno l’ụmadzu iri l’ise.

26Unwoke, shi lẹ Bẹ́tulehemu mẹe Netofa bẹ dụ ụkporo madzụ ugbo tete l’ụmadzu ẹsato.

27Ndu nke Anatotu dụ ụkporo madzụ ugbo ishii l’ụmadzu ẹsato.

28Ndu nke Betu-azụmavetu bẹ dụ ụkporo madzụ ugbo labọ l’ụmadzu labọ.

29Ndu nke Kiriyatu-jeyarimu mẹe Kefira mẹe Beerotu dụ ụnu madzụ l’ụkporo ugbo iri l’ẹsaa l’ụmadzu ẹto.

30Ndu nke Rama mẹe Geba dụ ụnu madzụ l’ụkporo ugbo iri lẹ nnanụ ọwaa onye lanụ.

31Ndu nke Mikumashi dụ ụkporo madzụ ugbo ishii l’ụmadzu labọ

32Ndu nke Bẹtelu mẹe É-ayị dụ ụkporo madzụ ugbo iri lẹ nnanụ l’ụmadzu ẹto.

33Ndu nke Nebo ọwhu dụ ụkporo madzụ ugbo labọ l’ụmadzu iri l’ẹbo.

34Ndu nke Ílamu ọwhu bẹ dụ ụnu madzụ ugbo ẹto l’ụkporo labọ l’ụmadzu iri l’ẹno.

35Ndu nke Harimu dụ ụkporo madzụ ugbo iri l’ishii.

36Ndu nke Jériko dụ ụkporo madzụ ugbo iri l’ẹsaa l’ụmadzu ise.

37Ndu nke Lodu mẹe Hadidi mẹe Óno bẹ dụ ụnu madzụ l’ụkporo ugbo iri l’ishii ọwaa onye lanụ.

38Ndu nke Senaa dụ ụnu madzụ ugbo tete l’ụkporo madzụ ugbo iri l’ishii l’ụmadzu iri.

39A -bya lẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke:

Ẹpa Jedaya bụ iya bụ ndu shi l’ẹnya-ụlo Jeshuwa bẹ dụ ụnu madzụ ugbo labọ l’ụkporo madzụ ugbo ẹsato l’ụmadzu iri l’ẹto.

40Ẹpa Ịma dụ ụnu madzụ ugbo labọ l’ụkporo madzụ ugbo iri l’ẹbo l’ụmadzu iri l’ẹbo.

41Ẹpa Pashọ dụ ụnu madzụ ugbo ẹto l’ụkporo madzụ ugbo labọ l’ụmadzu ẹsaa.

42Ẹpa Harimu dụ ụnu madzụ ugbo labọ l’ụkporo madzụ ugbo iri l’ụmadzu iri l’ẹsaa.

43A -bya lẹ ndu Lívayi:

Ẹpa Jeshuwa mẹe Kadumiyẹlu bụ iya bụ ndu shi l’eri Hodavaya bẹ dụ ụkporo madzụ ugbo ẹto l’ụmadzu iri l’ẹno.

44A -bya lẹ ndu l’anọje agụ egvu:

Ẹpa Asafu bẹ dụ ụkporo madzụ ugbo ẹsaa l’ụmadzu ẹsato.

45A -bya lẹ ndu nche ọnuzo, whẹbedua bụ:

Ẹpa Shalumu, ẹpa Ateru, ẹpa Talụmonu, ẹpa Akubu, ẹpa Hatita ọwaa ẹpa Shobayị bẹ tụkoru dụ ụkporo madzụ ugbo ishii l’ụmadzu iri l’ẹsato.

46A -bya lẹ ndu l’eje ozhi l’eze-ụlo Chileke, whẹbedua bụ:

Ẹpa Ziha, ẹpa Hasufa, ẹpa Tabayotu,

47ẹpa Kirosu, ẹpa Siya, ẹpa Padọnu,

48ẹpa Lebana, ẹpa Hagaba, ẹpa Shalụmayi,

49ẹpa Hananu, ẹpa Gidẹlu, ẹpa Gaharu,

50ẹpa Reyaya, ẹpa Rezinu, ẹpa Nekoda,

51ẹpa Gazamu, ẹpa Uza, ẹpa Paseya,

52ẹpa Besayi, ẹpa Meyunimu, ẹpa Nefisimu,

53ẹpa Bakubuku, ẹpa Hakufa, ẹpa Hahuru,

54ẹpa Bazulutu, ẹpa Mehida, ẹpa Hasha,

55ẹpa Bakọsu, mẹe ẹpa Sisera, ẹpa Temahu,

56ẹpa Neziya ọwaa ẹpa Hatifa.

57A -bya l’ẹpa ndu ozhi Sólomọnu, whẹbedua bụ:

Ẹpa Sotayị, ẹpa Sofẹretu, ẹpa Perida,

58ẹpa Jala, ẹpa Dakọnu, ẹpa Gidẹlu,

59ẹpa Shefataya, ẹpa Hatilu, ẹpa Pokeretu-hazebayimu ọwaa ẹpa Amọnu.

60Ndu l’eje ozhi l’eze-ụlo Chileke gẹ whẹ ha mẹe ẹpa ndu ozhi Sólomọnu bẹ dụ ụkporo madzụ ugbo iri lẹ tete l’ụmadzu iri l’ẹbo.

61Ndu ọwaa bụ ndu ọwhu shi lẹ mkpụkpu Tẹlu-mela mẹe lẹ mkpụkpu Tẹlu-hasha mẹe lẹ mkpụkpu Kerubu mẹe lẹ mkpụkpu Adọnu mẹe lẹ mkpụkpu Ịma lwa. Ọle whẹbedua ta adụdu ike goshi ẹnya-ụlo, whẹ shi fụta mẹe ẹpa onye whẹ bụ, nke ọwhu l’ee-shi nno marụ mẹ whẹ bụa ndu Ízurẹlu.

62Ẹpa Delaya, ẹpa Tobaya ọwaa ẹpa Nekoda bẹ dụ ụnu madzụ l’ụkporo ugbo iri l’ẹbo l’ụmadzu ẹbo.

63A -bya l’ẹpa ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. Whẹbedua bụ: ẹpa Hobaya, ẹpa Hakọzu ọwaa ẹpa Bazilayi nwoke ono, lụru nwada Bazilayi nke alị Giledu, l’eekuwa iya rọ ẹwha ala l’ẹwha ndu nyee ya whẹ ono.

64Ndu ono bẹ chọru ẹwha whẹ l’ẹkwo, e deru g’e gude nwụshia whẹ, ọle ẹ ta awhụdu ẹwha whẹ l’ẹkwo ono. Ọo ya bụ, e wofu whẹ tẹ whẹ ba abụhe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke dobe whẹ g’ọo ndu mmerwu dụ l’ẹhu.

65Ọ-chị-ọha bya asụ tẹ whẹ be etsojeshi eri nri, kakọta ọodu nsọ jeye nteke l’ee-nwe onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, l’ejeje njịta l’ido Urimu mẹe Tumimu.

66A chịkota igwe-ọha ono ọnu bẹ whẹ dụkota ụkporo ụnu madzụ ugbo ise l’ụnu madzụ ugbo ise l’ụkporo ugbo iri l’ẹsato, 67t’a gụfukwa iya ndu ozhi whẹ unwoke mẹe ụnwanyi, ndu dụ ụnu madzụ ugbo iri l’ẹsato l’ụkporo madzụ ugbo ishii l’ụmadzu iri l’ẹsaa. Whẹ nwekwaruwho ụkporo madzụ ugbo iri l’ẹbo l’ụmadzu ise, bụ unwoke yẹle ụnwanyi, l’anọje agụ egvu, 68bya enweru ịnya, dụ ụnu l’ụkporo ugbo iri l’ishii l’ịnya iri l’ishii. Whẹ nweru ịnya-mulu, dụ ụkporo ugbo iri l’ẹbo l’ịnya-mulu ise. 69Whẹ nweru ịnya-kamẹlu, dụ ụnu l’ụkporo l’iri l’ise, nweru nkakfụ-ịgara, dụ ụnu ugbo iri l’ishii l’ụkporo ugbo iri l’ishii.

70Ụwhodu lẹ ndu bụ ishi l’ibe nna whẹ bẹ nụru iwhe t’e gude yeta ẹka rwụa ọrwu ono. Ọwhube ọchi-ọha bẹ yeru mkpọla-ododo, dụ ụnu ugbo labọ l’ụkporo iri l’ụlo-ẹku mẹe efere, dụ ụkporo labọ l’iri mẹe uwe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, dụ ụnu uwe l’ụkporo ishii l’iri. 71Ndu bụ-gee ishi l’ibe nna whẹ harụ wota mkpọla-ododo, dụ ụkporo ụnu ugbo labọ l’ụnu iri; nụ t’e dobe l’ụlo ẹku, l’ee-gudeje gude rwụa ọrwu ono, bya anụ mkpọla-ọcha, dụ ụkporo ụnu ugbo iri l’ẹto l’ụnu iri l’ise. 72Mkpakọ iwhe ndu ọdo nụru dụ mkpọla-ododo, dụ ụkporo ụnu ugbo labọ l’ụnu iri mẹe mkpọla-ọcha, dụ ụkporo ụnu ugbo iri l’ẹbo l’ụnu iri mẹe uwe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, dụ ụkporo ẹto l’ẹsaa.

73Tọ dụ iya bụ, ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu Lívayi mẹe ndu nche ọnuzo mẹe ndu l’agụje egvu mẹe ndu l’eje ozhi l’eze-ụlo Chileke mẹwaro ndu ọdo mẹe ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha tụkoo bukotaru lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu whẹ.

8

Ẹzura l’agụ ẹkwo iwu Chileke

1O rwua l’ọnwa ẹsaa nteke ndu Ízurẹlu bukotawaa lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu whẹ, gẹ whẹ ha nmagba dzukobe l’ọkpoku-ndzuko, dụ l’iwhu Ọnuzo Mini. Whẹ sụ Ẹzura, bụ o-de-ẹkwo t’o wofuta ẹkwo iwu Mósisu bụ iya bụ iwu ono, Onye-Nwe-Ọha tụru nụ ndu Ízurẹlu. 2Ọ bụru l’abalị mbụ l’ọnwa ẹsaa bẹ Ẹzura onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke wofutaru ẹkwo iwu ono l’iwhu edzudzu-ọha ẹka unwoke mẹe ụnwanyi mẹe ndu iwhe l’edoje ẹnya dọru. 3Ọ nọdu l’ọkpoku-ndzuko ono, dụ l’iwhu Ọnuzo Mini ono gụa ẹkwo iwu ono l’ẹka unwoke mẹe ụnwanyi mẹe ndu ono, iwhe l’edoje ẹnya dọru. O shi lẹ chi-asahu gụ-zhia ya whọ jeye l’echilabọ eswe. Edzudzu-ọha ono ngabẹ nchị reereeree l’iwhe ẹkwo iwu ono l’ekfu.

4Ẹzura, bụ o-de-ẹkwo kfụru l’eli ẹka a gbarụ oshi agbagba, bụ ẹka e meru tẹ whẹ nọdu mee iwhe whẹ l’eme. Ndu kfụru iya l’ẹka-ụtara bụ Matitiya, Shema, Anaya, Yuriya, Hilikaya ọwaa Maseya. Ndu kfụru iya l’ẹka-ịcha bụru Pedaya, Mishẹlu, Málukija, Hashumu, Hashubadana, Zakaráya ọwaa Meshulamu. 5Ẹzura bya ekpuhaa ẹkwo ono, whẹ whụkota iya, nkele ẹka ọ kfụ-koru bẹ meru ọ kakọta ndu ono l’eli. Nteke o kpuharu iya, whẹ lile wulishihu kfụru akfụru. 6Ẹzura jaa Onye-Nwe-Ọha ajaja, mbụ Chileke ono, parụ ẹka.

Ndu ono chilishia ẹka whẹ imeli zụa mgbede sụ: “O noo g’ọ dụ. O noo g’ọ dụ.” Whẹ whuzeta kpube iwhu l’alị baarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja. 7Ndu Lívayi, bụ Jeshuwa, Baní, Sherebyiya, Jaminu, Akubu, Shabetayi, Hodiya, Maseya, Kelita, Azaríya, Jozabadu, Hananu ọwaa Pelaya bẹ yetaru ẹka mee t’iwu ono doo ndu ono ẹnya gẹ whẹ kfụkwaduru l’ẹka ono. 8Whẹ gụa iwhe dụ l’ẹkwo iwu Chileke ono l’ụzo, o doru ẹnya, kọwashia ya mee t’iwhe ono, a gụru l’ẹkwo ono dokota ẹnya.

9Nehemaya, bụ ọchi-ọha mẹe Ẹzura, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụru o-de-ẹkwo mẹe ndu Lívayi, bụ ndu l’ezhi ndu ono iwu bya ekfukota okfu yeru ndu ono sụ whẹ: “Ntanụ bụkwa mbọku, dụru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu lẹ nsọ. Unu ba agụkwa áwhụ, unu eje aryakwa ẹkwa.” Iwhe kpatarụ whẹ kfude nno bụ lẹ ndu ono gẹ whẹ ha nụru iwhe iwu ono kfuru, whẹ dakashịhu l’ẹkwa. 10Nehemaya sụ whẹ: “Unu lashiwaro je eria ọkpobe nri, unu angụa mmẹe, l’atsọ rẹngu-rẹngu, unu anụ ndu l’ete enwe tẹ whẹ ria. Ntanụ dụkwaru Onye-nwe-anyi lẹ nsọ. Unu ba agụshi áwhụ, o noo l’ọo ẹhu-ụtso ọwhu shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha bụ agbarike unu.”

11Ndu Lívayi gboo ndu ono tẹ whẹ nọo ndoo sụ whẹ: “Unu daa jii, lẹ ntanụ bụkwa mbọku dụ nsọ. Unu ba agụshi áwhụ.” 12Ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha wụkashihu lashia je eria ngụa, nụ ndu l’ete enwee tẹ whẹ ria. Whẹ gude ẹhu-ụtso ria iwhe ono nkele okfu ono, a gụru whẹ bẹ doru whẹ ẹnya.

Ori oge Ime-mkpu

13O rwua lẹ mbọku nke ẹbo iya, ndu bụ ishi l’ibe nna whẹ lẹ Ízurẹlu mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu Lívayi wụru bya adọ-whee Ẹzura, bụ o-de-ẹkwo mgburumgburu tẹ whẹ nwụa iwhe iwu ono kfuru. 14Whẹ chọfuta l’e deru l’iwu ono, Onye-Nwe-Ọha shi l’ẹka Mósisu tụa sụ, lẹ ndu Ízurẹlu l’e-buje l’ime mkpu mẹ whẹ l’eeri oge ọnwa ẹsaa 15yẹle tẹ whẹ ryaa ya aryarya, mee t’a nụ-dzuru iya lẹ mkpụkpu whẹ l’owhu yẹle Jerúsalẹmu sụ: Unu tụgbua je l’ugvu je egbukoo ẹkali oshi ólivu mẹe ẹkali payịnu mẹe nke mịyituru mẹe igu mẹe ẹkali oshi ọdo nweru ẹkwo, t’e gude gbashịa mkpu ẹgube ono, e deru iya l’ẹkwo iwu ono.

16Ọo ya bụ, whẹ tụgbua je egbukoo ẹkali oshi ono bya atụshiaru onwowhe mkpu. Onyenọnu tụa nkiya l’eli ụlo iya, mẹe l’ọma ogboduwhu whẹ, mẹe l’ọma ogboduwhu ụlo Chileke, mẹe l’ọkpoku-ndzuko ono, dụkube Ọnuzo Mini mẹe lẹ nggamgbo ọwhu dụkube Ọnuzo Ífuremu. 17Igwe-ọha ono, bụ ndu shi l’ẹka a kpụru whẹ lẹ ndzụ lwa bya atụshikota mkpu ono buru. Ndu Ízurẹlu tẹke erijebudua oge ime-mkpu ẹgube whẹ riru iya l’ọwa, wata l’oge nke Jeshuwa nwa Nunu jeye mbọku ono. Ẹhu tsọo whẹ ụtso shii.

18Mbọku mbọku, wata lẹ mbọku mbụ, a watarụ ori oge ono jeye lẹ mbọku ikpazụ iya bẹ Ẹzura l’anọje agụ iwhe e deru l’ẹkwo iwu Chileke ono. Whẹ riru oge ono abalị ẹsaa, o rwua mbọku nke ẹsato, whẹ nwee ndzuko, gbarụ iche ẹgube iwu kfuru.

9

Ndu Ízurẹlu l’adụshi iwhe-dụ-ẹji, whẹ megbaberu

1Ọnwa ono dụlewho l’abalị ụkporo l’ẹno, ndu Ízurẹlu dzukota swịlahaa ẹgu. Whẹ yee uwe áwhụ kporu ẹja wụa onwowhe l’ishi. 2Ndu ọwhu bụ o-shi-l’eri ndu Ízurẹlu kewafu onwowhe l’ẹka ndu mbyambya nọ. Whẹ kfụru dụshia iwhe-dụ-ẹji, whẹ megbaberu mẹe ejo-ememe, nna whẹ metagbaberu. 3Whẹ kfụru l’ẹka whẹ kfụru, a gụaru whẹ iwhe e deru l’ẹkwo iwu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke awa ẹto. Whẹ gude awa ẹto ọdo dụshia iwhe-dụ-ẹji, whẹ metagbaberu, baarụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ ẹja. 4Ndu kfụru l’eli mkpogobe ẹka e metaru ndu Lívayi bụ Jeshuwa, Baní, Kadumiyẹlu, Shebanaya, Buni, Sherebyiya, Baní ọwaa Kenani. Whẹ chia mkpu ẹkwa chiku Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ. 5Ndu Lívayi, bụ iya bụ Jeshuwa, Kadumiyẹlu, Baní, Hashabuneya, Sherebyiya, Hodiya, Shebanaya ọwaa Petahiya sụ:

Unu gbalihu jaa Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu ajaja.

Unu jaa ya shi lẹ gbururu jeye lẹ gbururu.

T’a jakwaa ẹwha ghu ono, gbarụ t’a kwabẹ iya ugvu ono ajaja,

mbụ ẹwha ghu ono, parụ ẹka karụ ajaja, l’aaja iya,

mẹe ekele, l’eekele iya.

6Ọo gụbedua Onye-Nwe-Ọha bụ Onye-Nwe-Ọha kpụ.

Ọo ghu meru igwe, mee igwe ọwhu kakọkota igwe l’eli,

mẹe iwhe lile, dụkota iya nụ.

Ọ bụru ghu meru alị,

mẹe iwhe lile, dụkota iya nụ.

Ọ bụru ghu meru eze-ẹnyimu,

mẹe iwhe lile, nọkota iya nụ.

Ọo ghu meru iwhe lile ono ọ nọdukota ndzụ.

Iwhe dụ l’ime igwe l’abakọtaru ghu ẹja.

7“Ọo gụbedua bụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke,

onye họtaru Ébiramu,

dufuta iya lẹ mkpụkpu Uru l’alị Kaludiya

bya agụ-nwee ya ẹwha ọ bụru Ébirihamu.

8Ọo l’ị chọfutaru l’ọ bụ onye e gude ire iya ẹka l’ẹka ị nọ,

bẹ gụ l’iya gbarụ ndzụ l’ịi-nụkota yẹle ẹpa iya

alị ndu Kenanu mẹe alị ndu Hetu mẹe alị ndu Amọru

mẹe nke ndu Pẹ́rezu mẹe

nke ndu Jebusu mẹe nke ndu Girigashu.

Ụkwa ono, i kweru b’i medzukotaru

nkele ị bụ onye dụ chịriri.

9Ị whụru iwhe-ọtsulanu, nna anyi whẹ jeru l’alị Íjiputu.

Ị nụkwaawho ẹkwa, whẹ ryarụ

lẹ mgboro Eze-ẹnyimu Uswe-uswe.

10I meru iwhe-awhụrulenya mẹe iwhe dụ biribiri

kpua Fero yẹle ndu ishi ozhi iya l’owhu

mẹkota ndu alị iya l’owhu,

nkele ị marụ gẹ ndu Íjiputu gude ekuku,

whẹ l’eku onwowhe gwaa ndibe ghu ọchi.

I meru a marụ ẹwha ghu, ọ dụ

ẹgube ono byeye ntanụ.

11I meru eze-ẹnyimu, o kekahu ẹbo l’iwhu whẹ,

nke ọwhu bụ lẹ whẹ jeru ije

l’alị ọkponku ghaa eze-ẹnyimu ono.

Obenu lẹ ndu l’achị whẹ ọso b’ị tụru mgbahẹka,

whẹ bụru chọngu l’ọhu mini ono,

g’ọo ẹwhuru, a tụbaru l’ime eze mini, ha shii.

12Eswe b’i gude urwukpu, kpụru orogbodo dua ndibe ghu.

L’ẹnyanshi b’i gude ọku, kpụru orogbodo dua whẹ,

t’ọ bụru iwhoro, l’egoshi whẹ ụzo, whẹ l’e-shi.

13I nyizetaru l’eli ugvu Sáyinayi,

ị nọdu l’imigwe kfuru nụ whẹ.

Ị nụru whẹ nsọ, kfụru nhamụnha,

mẹe iwu, bụ ọkpobe iya,

mẹe iwhe ị tọru ọkpa iya, bụ iwhe dụ ree.

14I meru whẹ marụ mbọku, i doberu

t’ọ bụru mbọku-ọtuta-ume, dụ nsọ.

I shi l’ẹka nwozhi ghu, bụ Mósisu

karụ whẹ iwu, whẹ l’a-nọ etso.

15Nteke ẹgu gụru whẹ b’ị nụru whẹ nri, shi l’imigwe.

I kee whẹ mini, shi l’eze ẹwhuru tẹ whẹ ngụa

nteke mini gụru whẹ.

Ị sụru whẹ tẹ whẹ tụgburu je anata alị ono,

i riburu lẹ nte l’ịi-nụ whẹ.

16Ọle whẹbe nna anyi ochee whẹ

ono bẹ kulahaaru onwowhe ekuku,

kwelahaa kpọkponyi jịka ome iwhe ị sụru t’e meje.

17Whẹ jịkaru ome iwhe ị sụru tẹ whẹ mee

nyazọshia iwhe dụ biribiri

ono, i meshiru l’echilabọ whẹ.

Whẹ kwee kpọkponyi gude okwefu ike họta

onye ishi, l’ee-du whẹ nụ dawhu azụ lẹ Íjiputu,

bụ ẹka ono, whẹ shi bụru ohu.

Obenu l’ị bụ Chileke, l’agụje nvụ,

bụru onye l’emeje eze-iwhe-ọma mẹe onye obu-imiko,

ị bụru onye ẹhu l’ete

eghukebeje eghu ẹgwegwa,

bụru onye n-yemobu iya nyịberu anyịbe,

ọo ya meru tii kwe buhaa whẹ.

18Je akpaa nteke whẹ kpụtaru onwowhe nweswi sụ:

‘Ọ waa bụ Chileke unu, bụ onye dufutaru unu l’alị Íjiputu.’

Mẹe nteke ono, whẹ kfubyishiru ẹwha ghu ejo ekfubyishi.

19Obenu l’i gude eze obu-imiko ghu

tii kwe buhaa whẹ l’echi-ẹgu.

Urwukpu kpụru orogbodo te ekosahudu haa whẹ.

O duru whẹ l’eswe.

Ọku kpụru orogbodo ta anyịhu haa whẹ.

Ọ ya bụ iwhoro goshiru whẹ ụzo l’ẹnyashi

20Ị nụru whẹ Ume ghu ono, dụ ree t’ọ kpọ-zhijeru whẹ ụzo.

I tii kwedu t’ọnu bụru whẹ ẹbuu-ụbaa

l’ẹka Mana ọwhu shi ghu l’ẹka nọ.

Ị nụkwa whẹ whọ mini tẹ whẹ

ngụru ye l’ẹkpiri, kpọru whẹ nkụ.

21Ụkporo awha ugbo labọ b’i heru whẹ l’echi-ẹgu.

Too nwe iwhe ụko iya dụjeru whẹ.

Uwe whẹ ta akahụje akahụ.

Ọkpa ta abyajẹ whẹ ẹrwa.

22I meru whẹ lwụ-gbua alị-eze mẹe mba, dụ l’iche l’iche,

woru alị ndu ono keshiaru whẹ t’ọ bụru alị whẹ.

Whẹ natarụ alị Hẹshibonu, bụ alị-eze Sáyihọnu,

mẹe alị Báshanu, bụ alị-eze Ọgu.

23I meru t’ẹpa whẹ ha l’igwe g’ọo kpokponde, dụ l’igweli.

I dua whẹ dubata l’alị ono,

ị sụru nna whẹ tẹ whẹ bahụ je anata.

24Ọo ya bụ, ẹpa whẹ bẹ bahụ je anata alị ono.

Ị lwụ-gbuaru whẹ ndu bu l’alị ono bụ iya bụ ndu Kenanu.

I meru tẹ ndu Kenanu mẹe ndu eze whẹ

mẹe ndu alị ono l’owhu lwakọta whẹ l’ẹka,

nke ọwhu whẹ l’e-me whẹ g’ọ dụ whẹ ree.

25Whẹ lwụtakota mkpụkpu gẹ mkpụkpu ha,

a tụshiru ike mẹe alị, l’emehuje iwhe,

natakọta ụlo arya, dụ-gee ree dụ l’iche l’iche jiru eji.

Whẹ natakwawhọ wẹlu, a tụwaru atụtu,

mẹe mgbabu vayịnu mẹe nke ólivu

mẹe oshi-ọmi, dụ l’iche l’iche.

Whẹ ritagee ẹwho ji whẹ,

whẹ datagee okporokpo.

Ẹguru iwhe ono, ị nụkotaru whẹ

bẹ whẹ riru ọ tsọo whẹ ụtso.

26Ọle whẹ te ekwedu mee iwhe ị sụru tẹ whẹ mee,

whẹ l’ekwefujeru ghu ike,

woru iwu ghu docha l’azụ.

Whẹ gbushiru ndu nkfuchiru ghu, bụ ndu lọru whẹ

ẹka lẹ nchị gẹ l’ee-shi tẹ whẹ ghaa whẹ iwhu l’ẹka ị nọ.

Whẹ kfubyishia ẹwha ghu ejo ekfubyishi.

27Ọo ya meru g’o gude i woru whẹ ye l’ẹka ndu ọhogu whẹ,

bụ ndu huru whẹ ishi l’adụrugba.

Nteke l’eehu whẹ ishi l’adụrugba

ono bẹ whẹ chikuru ghu lẹ mkpu ẹkwa.

I shi l’imigwe ngabẹru whẹ nchị,

bya egude obu-imiko ghu ono,

parụ ẹka nụ whẹ ndu ọgbata,

bụ ndu nafụtaru whẹ nụ

l’ẹka ndu ọhogu whẹ.

28Nchị bya adụle whẹ whọ ndoo,

whẹ mee ejo-iwhe ọdo l’iwhu ghu.

I wokwaru whẹ ye l’ẹka ndu ọhogu ọdo,

bụ ndu watarụ whẹ achịchi.

Whẹ byakwa echiku ghu lẹ mkpu ẹkwa ọdo,

i shikwa l’imigwe ngabẹru whẹ nchị,

gude nke l’i nweru obu-imiko nafụta whẹ igweligwe oge.

29Ị lọru whẹ ẹka lẹ nchị gẹ l’ee-shi

tẹ whẹ dawhu azụ l’iwu ghu.

Ọle whẹ watalẹrua anọ eku

onwowhe iwhe igweli charụ, jịka oome iwhe ị sụru t’e meje.

Whẹ meru iwhe-dụ-ẹji l’ẹka nsọ ghu dụ,

mbụ nsọ ghu ono, bụ madzụ -dobe iya, ya anọdu ndzụ.

Whẹ gude lẹ whẹ bu ekwegekwe gbẹeru ghu azụ,

whẹ bụru kpọkponyi jịka ome iwhe i kfuru.

30Igweligwe awha b’ị takọtaru whẹ nshi.

I gude Ume ghu shi l’ọnu ndu

nkfuchiru ghu lọo whẹ ẹka lẹ nchị.

Ọle whẹ ta angabẹdu iya nchị.

Ọ bụru iya meru i woru whẹ ye l’ẹka ndu alị ọdo,

buwheru whẹ mgburumgburu.

31Obenu l’i gude obu-imiko ghu ono, parụ ẹka,

ti kwe tẹ whẹ chịhu, ti kwe haa whẹ,

nkele ị bụ Chileke, bụ onye eze-iwhe-ọma,

bụru onye obu-imiko.

32Ọo ya bụ, gụbe Chileke, mbụ gụbe Chileke, parụ ẹka,

bụru ọkalibe, bya abụru onye dụ egvu,

gụbe onye l’edobeje ọgbandzu, ị gbarụ,

n-yemobu ghu ta agvụ agvụ.

Byiko t’iwhe-ọtsulanu lile-e, anyi l’eje

ba adụkwa ghu rwụswaa rwụswaa l’ẹnya,

bụ iya bụ iwhe-ọtsulanu ono, byakfutaru anyi,

mẹe ndu eze anyi mẹe ndu ishi anyi,

mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke anyi

mẹe ndu nkfuchiru Chileke anyi,

mbụ iwhe-ọtsulanu ono, byakfutaru nna anyi whẹ

mẹe ndibe ghu l’owhu, watazhiawho l’oge nke

ndu eze ndu Asiriya byeye ntanụ-ọwa.

33Iwhe lile ono, l’eme anyi bẹ iswi dụkotakwa ghu mma.

Iwhe i meru bẹ kfụru nhamụnha.

Ọo anyịbedua l’onwanyi bẹ bụ ndu meru ejo-iwhe.

34Ndu eze anyi mẹe ndu ishi anyi

mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke anyi,

mẹe nna anyi whẹ te edobedu iwu ghu.

Whẹ ta anga nchị l’iwhe ị sụru

t’e mee, mẹe l’ẹka ị lọru whẹ lẹ nchị,

35je akpaa lẹ nteke whẹ nọ l’alị-eze nke ẹka whẹ

eri ẹguru iwhe ono, parụ ẹka ono, ị nụkotaru whẹ,

bya eburu g’ẹhu ha whẹ l’alị ono,

bụ alị ha ọsa, bụru alị, l’emehu iwhe ono, ị nụru whẹ,

tọ narụ whẹ, nke tẹ whẹ jeeru ghu ozhi,

tọ narụ whẹ nke tẹ whẹ dakọbe haa ejo-ememe, whẹ l’eme.

36Lewaro g’anyi bụ ohu ntaa l’alị

ono ị nụru ndụ-ichee anyi whẹ,

tẹ whẹ ria iwhe shi iya fụta,

mẹe iwhe-ọma, dụ iya nụ.

Lewaro g’anyi bụ ohu.

37Iwhe shi l’alị ono bẹ l’alakọtajeru ndu eze ono,

i doberu tẹ whẹ gude iswi iwhe-dụ-ẹji,

anyi metagbaberu chịje anyi.

Whẹ l’achị anyi mẹe élwù anyi g’ọ dụ whẹ ree.

Anyi nọkwa l’oke iwhe-ọtsulanu.

Ndu byarụ ẹka l’ẹkwo ọgbandzu

38“Ọo iwhe ono meru g’o gude anyi l’agba ndzụ-a, l’ete enwee amịnga, edekwa iya whọ edede l’ẹkwo tẹ ndu ishi anyi mẹe ndu Lívayi anyi mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke anyi byia ya ẹka gude mee ya iwhe-ọhubama.”

10

1Ndu byiru ẹka l’ẹkwo ọgbandzu ono bẹ bụ: ọchi-ọha ono, bụ Nehemaya nwa Hakaliya Zedekaya mẹe 2Seraya, Azaríya, Jeremáya, 3Pashọ, Amaríya, Málukija, 4Hatushi, Shebanaya, Maluku, 5Harimu, Meremotu, Obedaya, 6Daníyelu, Ginetọnu, Baruku, 7Meshulamu, Abáyija Mijaminu, 8Maaziya, Byiligayi ọwaa Shemaya. Ndu ono bụkota ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke.

9Ndu Lívayi, byiru ẹka l’ẹkwo ọgbandzu ono bụ: Jeshuwa nwa Azanaya, Byinuyi, bụ onye shi l’eri Henadadu, Kadumiyẹlu, 10mẹe ụnwunna whẹ, bụ Shebanaya, Hodiya, Kelita, Pelaya, Hananu, 11Mayịka, Rehobu, Hashabyiya, 12Zakuru, Sherebyiya, Shebanaya, 13Hodiya, Baní ọwaa Beninu.

14Ndu ishi ndu Ízurẹlu, byiru ẹka l’ẹkwo ọgbandzu ono bụ: Paroshi, Pahatu-moabu, Ílamu, Zatu, Baní, 15Buni, Azugadu, Bebayị, 16Ádonayija, Byiguvayi, Ádinu, 17Ateru, Hezekáya, Azụru, 18Hodiya, Hashumu, Bezayi, 19Harifu, Anatotu, Nebayi, 20Magupiyashi, Meshulamu, Heziru, 21Meshezabẹlu, Zédọku, Jaduwa, 22Pelatiya, Hananu, Anaya, 23Hoshiya, Hananiya, Hashubu, 24Haloheshi, Piliha, Shobẹku, 25Rehumu, Hashabuna, Maseya, 26Ahayija, Hananu, Ananu, 27Maluku, Harimu ọwaa Bána.

Ọgbandzu, a gbarụ

28Ndu Ízurẹlu ọdo, whọduru nụ mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu Lívayi mẹe ndu nche ọnu-abata eze-ụlo Chileke mẹe ndu l’agụje egvu mẹe ndu l’eje ozhi l’eze-ụlo Chileke mẹe iwhe bụ ndu kewafuru onwowhe iche l’ẹka ndu alị ọdo nọ l’iswi iwu Chileke mẹwaro unyomu whẹ mẹe ụnwu whẹ nwoke mẹe ụnwu whẹ nwanyị, bụ ndu ọwhu iwhe l’edoje ẹnya 29bẹ tụkoru gẹ whẹ ha tsoru ụnwunna whẹ mẹe ndu a marụ ẹwha whẹ kpọru ẹnwa tukobe onwowhe, ria nte lẹ whẹ l’a-nọ eme iwhe iwu Chileke kfuru; mbụ iwu ono, Chileke shi l’ẹka Mósisu, bụ nwozhi iya tụa, ọwaa lẹ whẹ l’a-nọ eme iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ onye-nwe-whẹ nụ sụru t’e meje, edobe nsọ iya mẹe iwhe ọ tụru ọkpa iya.

30“Anyi l’ekwe ụkwa l’anyi te ekedu ụnwada anyi ndu alị ọdo, anyi ta alụtaru ụnwu anyi nwoke ụnwada nkewhe.

31“Ọ -bụru lẹ ndu alị ọdo bẹ wobataru ngwa-aswa whẹ mẹe witi whẹ bya erere lẹ mbọku ọtuta-ume bẹ anyi l’ẹte azụdu whẹ aswa lẹ mbọku ono, m’ọbu mbọku ọdo, dụ nsọ. Awha nke ẹsaa bẹ anyi ta akọdu alị akọ. Iwhe bụ ụgwo, e ji anyi bẹ anyi l’a-hakọta ya alaa.

32“Iwhe ọdo, anyi kwetaru l’anyi l’a-nọ eme bụ l’awha g’awha ha bẹ anyi l’e-wotaje mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ nkerẹto shẹkelu bya anụ t’e gude eje ozhi, dụ l’ụlo Chileke anyi. 33Mbụ t’e gudeje iya zụta iwhe e gude eme buredi, l’eedobejeru Chileke nsọ, gude iya zụta iwhe e gude agba ẹja nri, l’aagbajẹ ntekenteke, mẹe iwhe e gude agba ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, l’aagbajẹ ntekenteke, mẹe iwhe e gude agba ẹja, l’aagbajẹ mbọku-ọtuta-ume, mẹe ọwhu l’aagbajẹ l’ori oge ọnwa ọwhuu, mẹe l’ori oge ọdo, a tụ-buru atụ-bu, mẹe ngwo-ẹja ọdo, dụ nsọ, mẹe nke ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji, e gude akfụ ụgwo iwhe-dụ-ẹji, ndu Ízurẹlu megbaberu, mẹwaro iwhe lile, bụ ozhi, l’eeje eje l’ụlo Chileke anyi.

34“Anyịbe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ndu Lívayi, mẹe ndu Ízurẹlu mmaka bẹ tụakwaru ido gude gbaa gẹ l’ee-shije akpa nkụ, e wobata l’ụlo Chileke anyi awha g’awha ha. A gbarụ ọkpa nkụ ọbu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu, tubukwaawho nteke l’akpatajẹ iya; mbụ nkụ e gude akpọ ngwo-ẹja ọku l’eli ẹnya-mgbẹja Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi, ẹgube e deru iya l’iwu.

35“Akpụru iwhe mbụ, shi l’iwhe anyi meberu l’alị yẹle akpụru mbụ oshi-ọmi anyi mịtaru bẹ anyi l’e-wobataje l’ụlo Onye-Nwe-Ọha awha g’awha ha.

36“O nokwawho g’anyi l’e-kutaje ọkpara, a nwụru anyi, kpụta anụ, bụ ivurụzo l’eswi anyi mẹe l’atụru anyi mẹe l’eghu anyi, gude je l’ụlo Chileke anyi, je anụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ ndu l’eje ozhi l’ụlo Chileke anyi ono ẹgube ono, e deru iya l’iwu.

37“Anyi ewota witi mbụ, e gweru egwegwe yẹle iwhe ọdo, gbarụ t’anyi nụ iya Chileke, dụ g’ọo akpụru mbụ, oshi-ọmi anyi mịtaru, mẹe mmẹe ọwhuu, mẹe mmanụ ólivu, je anụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke t’e dobegee l’ime mkpu, l’aakwakọbeje iwhe l’ụlo Chileke. Anyi ewota ụzo-lanụ-l’ụzo-iri l’iwhe anyi metaru l’alị nụ ndu Lívayi, nkele ọo ndu Lívayi l’anakọje ụzo-lanụ-l’ụzo-iri l’ime mkpụkpu ẹka l’aakọje iwhe. 38Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ onye shi l’eri Érọnu bẹ l’a-nọduje swiru ndu Lívayi ono mẹ whẹ nakọde ụzo-lanụ-l’ụzo-iri ono. Ndu Lívayi ono eshi l’ime ụzo-lanụ-l’ụzo-iri ono, whẹ nakọru wofuta ụzo-lanụ-l’ụzo-iri je edobe l’ime mkpu, l’aakwakọbeje iwhe l’ụlo-ẹku Chileke anyi. 39Ndu Ízurẹlu mẹe ndu Lívayi l’a-tụje ụturutuu-witi, mẹe mmẹe ọwhuu, mẹe mmanụ ólivu wobata l’ụlo, l’aakwakọbeje iwhe bụ ẹka arya eze-ụlo Chileke l’adụje, mẹe ẹka ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, l’eje ozhi nteke ono l’anọduje, mẹe ẹka ndu nche-ọnuzo, mẹe ndu l’agụje egvu l’anọduje.

“Ọo ya bụ l’anyi ta ahahẹdu ụlo Chileke anyi ọdo.”

11

Ndu bya eburu lẹ Jerúsalẹmu

1Ndu shi buru lẹ Jerúsalẹmu nteke ono bẹ bụ ndu ishi ndu Ízurẹlu. Ndu Ízurẹlu ọwhua bya atụa ido gude họta ndu l’e-je eburu lẹ Jerúsalẹmu ono, bụ mkpụkpu dụ nsọ. L’ime ụmadzu iri iri bẹ whẹ họta-geeru onye lanụ onye lanụ tẹ whẹ je eburu lẹ Jerúsalẹmu, tete ọwhua eburu lẹ mkpụkpu whẹ gẹ whẹ bu iya. 2Ndu kweru wofuta onwowhe lẹ whẹ l’e-je eburu lẹ Jerúsalẹmu bẹ ndu Ízurẹlu jarụ ama. 3Ndu ono bụ ndu ishi mkpụkpu, bu lẹ Jerúsalẹmu. Ọle ndu ọdo, bụ ndu Ízurẹlu, mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ndu Lívayi, mẹe ndu l’eje ozhi l’eze-ụlo Chileke, mẹe ẹpa ndu l’ejeru Sólomọnu ozhi bẹ bugee lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu, dụkota lẹ Juda. Onyenọnu l’ẹhu l’ẹhu bẹ bu l’alị nke ẹka iya.

4Ẹpa Juda mẹe ẹpa Bénjaminu bẹ hakwarụwho buru lẹ Jerúsalẹmu.

Ẹpa Juda bu lẹ Jerúsalẹmu bụ: Ataya; Ataya bụ nwa Uzáya, Uzáya bụru nwa Zakaráya, Zakaráya bụru nwa Amaríya, Amaríya bụru nwa Shefataya, Shefataya bụru nwa Mahalalẹlu, bụ onye shi l’eri Pẹ́rezu.

5Onye ọdo bụ: Maseya; Maseya bụ nwa Baruku, Baruku bụru nwa Kọlu-hoze, Kọlu-hoze bụru nwa Haziya, Haziya bụru nwa Adaya, Adaya bụru nwa Joyaribu, Joyaribu bụru nwa Zakaráya, bụ onye shi l’eri Shilo.

6Ẹpa Pẹ́rezu bu lẹ Jerúsalẹmu bẹ dụkota ụnu madzụ l’ụkporo ẹto l’ụmadzu ẹsato, whẹ bụkota mkparawa.

7Ẹpa Bénjaminu bu lẹ Jerúsalẹmu bụ: Salu; Salu bụ nwa Meshulamu, Meshulamu bụru nwa Jowedu, Jowedu bụru nwa Pedaya, Pedaya bụru nwa Kolaya, Kolaya bụru nwa Maseya, Maseya bụru nwa Itiyẹlu, Itiyẹlu bụru nwa Jeshaya.

8A bya eyeru iya ụnwunna Salu whẹ, bụ Gabayi ọwaa Salayi.

Iwhe whẹ dụkota bụ ụnu madzụ ugbo labọ l’ụkporo madzụ ugbo ishii l’ụmadzu ẹsato. 9Onye bụ onye ishi whẹ bụ Jowelu nwa Zikiri, Juda nwa Hasenuwa bụru otsota onye ishi lẹ mkpụkpu ono.

10Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bu lẹ Jerúsalẹmu bụ: Jedaya nwa Joyaribu, mẹe Jakinu, 11mẹe Seraya nwa Hilikaya. Hilikaya bụru nwa Meshulamu, Meshulamu bụru nwa Zédọku, Zédọku bụru nwa Merayotu, Merayotu bụru nwa Ahitubu, bụ onye ishi l’ụlo Chileke. 12A bya eyeru iya ụnwunna whẹ, bụ ndu l’arwụ ọrwu l’eze-ụlo Chileke; iwhe whẹ dụkota bụ ụnu madzụ ugbo labọ l’ụkporo madzụ l’ụmadzu labọ.

Onye ọdo bụ: Adaya; Adaya bụ nwa Jerohamu, Jehóramu bụru nwa Pelaliya, Pelaliya bụru nwa Amuzi, Amuzi bụru nwa Zakaráya, Zakaráya bụru nwa Pashọ, Pashọ bụru nwa Málukija. 13A bya eyeru iya ụnwunna iya, bụkota ndu ishi l’ibe nna whẹ; iwhe whẹ dụkota bụ ụkporo madzụ ugbo iri l’ẹbo l’ụmadzu labọ.

Onye ọdo bụ: Amashayi; Amashayi bụ nwa Azarẹlu, Azarẹlu bụru nwa Ahụzayi, Ahụzayi bụru nwa Meshilemotu, Meshilemotu bụru nwa Ịma. 14A bya eyeru iya ụnwunna iya bụkota ndu mkparawa, iwhe whẹ dụkota bụ ụkporo madzụ ugbo ishii l’ụmadzu ẹsato. Onye ishi whẹ bụ Zabudiyẹlu nwa Hagedolimu.

15Ndu Lívayi, bu lẹ Jerúsalẹmu bụ: Shemaya nwa Hashubu, Hashubu bụru nwa Azurikamu, Azurikamu bụru nwa Hashabyiya, Hashabyiya bụru nwa Buni.

16Ndu ọdo bu: Shabetayi yẹle Jozabadu, bụ ndu ishi ndu Lívayi, mbụ ndu l’awhụ mẹka ọrwu, l’aarwụ l’azụ ụlo Chileke.

17Onye ọdo bụ: Mataniya nwa Mayịka, Mayịka bụru nwa Zabudi, Zabudi bụru nwa Asafu, bụ onye ishi l’anọje edu l’egvu-ekele yẹle okfu anụ Chileke.

Bakubukiya bụ onye nke ẹbo l’ụnwunna Mataniya.

Onye ọdo bụ Abuda nwa Shamuwa, Shamuwa bụru nwa Galalu; Galalu bụru nwa Jedutunu.

18Ndu Lívayi bu lẹ mkpụkpu ono, dụ nsọ bẹ dụkota ụkporo madzụ ugbo iri l’ẹno l’ụmadzu ẹno.

19Ndu nche-ọnuzo, bu lẹ Jerúsalẹmu bụ: Akubu mẹe Talụmonu mẹe ụnwunna whẹ, bụ ndu l’anọje eche nche l’ọnu-abata eze-ụlo Chileke. Iwhe whẹ dụkota bụ ụkporo madzụ ugbo ẹsato l’ụmadzu iri l’ẹbo.

20Ndu Ízurẹlu ọdo, whọduru nụ, mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ndu Lívayi ọdo, bụ ndu whọduru nụ bẹ bukota lẹ mkpụkpu gẹ mkpụkpu ha l’alị ndu Juda. Onyenọnu bu l’oke alị nkiya. 21Ndu l’eje ozhi l’eze-ụlo Chileke buru l’eli ugvu Ofẹlu. Ọ bụru Ziha yẹle Gishipa bụ ndu ishi ndu ono, l’eje ozhi l’eze-ụlo ono.

22Ndu bụ ishi ndu Lívayi ono, bu lẹ Jerúsalẹmu bụ Uzi nwa Baní. Baní bụ nwa Hashabyiya, Hashabyiya bụru nwa Mataniya, Mataniya bụru nwa Mayịka, bụ onye shi l’eri Asafu. Eri Asafu bẹ bụ ishi egvu, l’aagụ agụ l’eze-ụlo Chileke. 23Whẹbe ndu ọgbo-egvu ono bẹ eze tụru iwu doberu. Ọ bụru iwu ono l’akajẹru whẹ iwhe whẹ l’e-me lẹ mbọku.

24Onye l’anọje l’iwhu eze ekfu okfu ẹhu ndu Ízurẹlu bẹ bụ Petahiya nwa Meshezabẹlu, mbụ onye shi l’ẹpa Zera nwa Juda.

Ndu Ízurẹlu, bu l’ime ime obodo

25A bya l’ime ime obodo mẹe ẹgu, dụ iya nụ, ụnwu Juda ụwhodu bẹ harụ buru lẹ Kiriyatu-aruba mẹe ụnwu mkpụkpu, dụkota iya nụ. Whẹ hakwarụwho buru lẹ Dibọnu mẹe ụnwu mkpụkpu, dụkota iya nụ mẹe Jakabezẹlu mẹe ụnwu mkpụkpu, dụkota iya nụ. 26Whẹ buru lẹ Jeshuwa, Molada, Betu Peletu, 27Hazaru-shuwalu ọwaa Byiyesheba yẹle ụnwu mkpụkpu, dụkota iya nụ, 28mẹe lẹ Zikulagu ọwaa Mekona yẹle ụnwu mkpụkpu, dụkota iya nụ, 29mẹe lẹ Enu-rimọnu, mẹe Zora, mẹe Jamutu, 30mẹe Zanowa, mẹe Adulamu yẹle ụnwu mkpụkpu, dụkota iya nụ, mẹe lẹ Lakishi yẹle ẹgu, nọkota iya nụ, mẹe lẹ Azeka yẹle ụnwu mkpụkpu, dụkota iya nụ. Ọo ya bụ lẹ whẹ shi lẹ Byiyesheba bua jeye lẹ nsụda Hịnomu.

31Ẹpa Bénjaminu bẹ shi lẹ Geba bua kwasẹru; whẹ bu lẹ Mikumashi, buru lẹ Ayija, buru lẹ Bẹtelu yẹle ụnwu mkpụkpu, dụkota iya nụ, 32mẹe lẹ Anatotu, mẹe Nobu, mẹe Ananíya, 33mẹe Hazọ, mẹe Rama, mẹe Gitayimu, 34mẹe Hadidi, mẹe Zeboyimu, mẹe Nebalatu, 35mẹe Lodu mẹe Óno yẹle Nsụda Ndu L’eme Nka. 36Ụwhodu l’itsutsu ndu Lívayi, bụ ndu whẹ l’ikfu Juda shi buru b’e keru ye tẹ whẹ l’ikfu Bénjaminu buru.

12

Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke yẹle ndu Lívayi

1Ọ waa bụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu Lívayi, whẹ lẹ Zerúbabelu nwa Sheyalutiyẹlu mẹe Jeshuwa lị shi l’ẹka a kpụru whẹ lẹ ndzụ lwa ndọwa: Seraya, Jeremáya, Ẹzura, 2Amaríya, Maluku, Hatushi, 3Shekanaya, Rehumu, Meremotu, 4Ido, Ginetoyi, Abáyija, 5Mijaminu, Maadiya, Byiliga, 6Shemaya, Joyaribu, Jedaya, 7Salu, Amọku, Hilikaya ọwaa Jedaya. Ndu ono shi bụkotaru ndu ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụru ishi ụnwunna whẹ l’oge nke Jeshuwa.

8Ndu nke Lívayi bụ: Jeshuwa, Byinuyi, Kadumiyẹlu, Sherebyiya, Juda ọwaa Mataniya. Ọo Mataniya yẹle ụnwunna iya bụ ndu ishi egvu-ekele.

9Ụnwunna whẹ, bụ Bakubukiya yẹle Uni bụru whẹ bụ ọgbo-egvu l’anọje ekweru whẹ egvu ekwekwe.

Eri Jóshuwa, bụ onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke

10Jeshuwa bụ nna Joyakimu, Joyakimu bụru nna Ẹliyashibu, Ẹliyashibu bụru nna Joyada, 11Joyada bụru nna Jonatanu, Jonatanu bụru nna Jaduwa.

Ndu bụ ishi l’ẹnya-uwhu ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke

12Ndu shi bụru ishi l’ẹnya-uwhu ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’oge nke Joyakimu bụ:

Onye ishi nke ẹnya-uwhu Seraya bụ Meraya.

Onye ishi nke ẹnya-uwhu Jeremáya bụru Hananiya.

13Onye ishi nke ẹnya-uwhu Ẹzura bụru Meshulamu.

Onye ishi nke ẹnya-uwhu Amaríya bụru Jehohananu.

14Onye ishi nke ẹnya-uwhu Maluku bụru Jonatanu.

Onye ishi nke ẹnya-uwhu Shebanaya bụru Jósẹfu.

15Onye ishi nke ẹnya-uwhu Harimu bụru Aduna.

Onye ishi nke ẹnya-uwhu Merayotu bụru Helukayi.

16Onye ishi nke ẹnya-uwhu Ido bụru Zakaráya.

Onye ishi nke ẹnya-uwhu Ginetọnu bụru Meshulamu.

17Onye ishi nke ẹnya-uwhu Abáyija bụru Zikiri.

Onye ishi nke ẹnya-uwhu Miniyaminu yẹle nke Moadiya bụru Pilitayi.

18Onye ishi nke ẹnya-uwhu Byiliga bụru Shamuwa.

Onye ishi nke ẹnya-uwhu Shemaya bụru Jehonatanu.

19Onye ishi nke ẹnya-uwhu Joyaribu bụru Matenayi.

Onye ishi nke ẹnya-uwhu Jedaya bụru Uzi.

20Onye ishi nke ẹnya-uwhu Salayi bụru Kalayi.

Onye ishi nke ẹnya-uwhu Amọku bụru Iba.

21Onye ishi nke ẹnya-uwhu Hilikaya bụru Hashabyiya.

Onye ishi nke ẹnya-uwhu Jedaya bụru Netanẹlu.

Eedeshi ẹwha ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe nke ndu Lívayi l’ẹkwo

22L’oge nke Ẹliyashibu mẹe Joyada mẹe Johananu mẹe Jaduwa b’e dekotaru ẹwha ndu ishi ndu Lívayi mẹe nke ndu ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’ẹkwo; ẹwha ono b’e deru nteke Daríyọsu bụ eze, l’achị Peshiya.

23Ụnwu Lívayi, bụ ishi l’ibe nna whẹ b’e dekotaru ẹwha whẹ l’ẹkwo e deshiru iwhe e meru l’oge ono jeye l’oge nke Johananu, bụ nwa Ẹliyashibu.

Eekeshi ozhi l’eze-ụlo Chileke

24Ndu bụ ishi ndu Lívayi bụ: Hashabyiya, Sherebyiya ọwaa Jeshuwa, bụ nwa Kadumiyẹlu. Ụnwunna whẹ bụru whẹ bụ ọgbo-egvu, gude egvu-ajaja yẹle egvu-ekele ekweru whẹ egvu ekwekwe l’ụzo, Dévidi, bụ onye nke Chileke tọru whẹ ọkpa iya. Whẹ l’anọje ekwe egvu ọbu l’odzere l’odzere.

25Mataniya, Bakubukiya, Obedaya, Meshulamu, Talụmonu ọwaa Akubu bẹ bụ ndu nche, l’anọduje eche nche l’ụlo, l’eedobeje iwhe l’ọnu abata eze-ụlo Chileke.

26Ndu ono bẹ jeru ozhi l’oge nke Joyakimu nwa Jeshuwa, mbụ nwanwa Jozadaku, mẹe l’oge nke Nehemaya, bụ ọ-chị-ọha, l’achị nụ, mẹkwawho l’oge nke Ẹzura, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bụru o-de-ẹkwo.

Eeye mgbodo Jerúsalẹmu l’ẹka Chileke

27O be nteke l’ee-woru mgbodo Jerúsalẹmu ono ye l’ẹka Chileke, a chọru ndu Lívayi jekota l’ẹka lile, whẹ bu tẹ whẹ byakọta Jerúsalẹmu bya egude ẹhu-ụtso mẹe egvu-ekele, kụa ogele, kpọo une mẹe ibekwe gude woru mgbodo ono ye l’ẹka Chileke. 28Ẹpa ndu ọgbo-egvu ono shi l’uswetuma alị, nọ-wheru Jerúsalẹmu mgburumgburu mẹe ụnwu mkpụkpu, dụkota lẹ Netofa dzukota. 29Ndu ọwhu shi lẹ Betu-giligalu mẹe l’ụzo Geba mẹe Azụmavetu dzua, nkele ndu ọgbo-egvu ono bẹ metaru ụnwu mkpụkpu buwhee Jerúsalẹmu mgburumgburu. 30Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ndu Lívayi doo onwowhe nsọ, whẹ dokwawho ndu Ízurẹlu nsọ, bya edoo ọnu-abahụ Jerúsalẹmu yẹle mgbodo ono nsọ.

31Nteke ono mu duta ndu ishi ndu Juda, whẹ nyihu eli mgbodo ono. Mu bya agbaa uzhi ndu egvu labọ, hagee shii, bụ ndu l’a-nọ agụ egvu-ekele.

Uzhi lanụ dzebe wụa l’eli mgbodo ono shia ụzo ẹka-ụtara fụta lẹ Ọnuzo Ikpọzu. 32Ndu l’etso whẹ l’azụ bụ Hoshaya yẹle nkerẹbo ndu ishi ndu Juda, 33mẹe Azaríya, mẹe Ẹzura, mẹe Meshulamu, 34mẹe Juda, mẹe Bénjaminu, mẹe Shemaya ọwaa Jeremáya. 35Ndu ọdo bụ o-shi-l’eri ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, chị-gee opyi-ọku mẹkwawho Zakaráya, bụ nwa Jonatanu, Jonatanu bụru nwa Shemaya, Shemaya bụru nwa Mataniya, Mataniya bụru nwa Mayikaya, Mayikaya bụru nwa Zakuru, Zakuru bụru nwa Asafu, 36yeru iya ụnwunna iya, bụ Shemaya, Azarẹlu, Milalayị, Gilalayi, Mayị, Netanẹlu, Juda ọwaa Hanani. Whẹbedua bẹ gude ụdudu ngwa-egvu, Dévidi bụ onye nke Chileke sụru t’e gudeje. Ọ bụru Ẹzura, bụ o-de-ẹkwo vutaru whẹ ụzo. 37Whẹ rwulewho Ọnuzo Ẹnya-mgba-mini, whẹ mabẹ gẹ whẹ mabẹru je enyikota ẹka l’eeshije enyiba lẹ mkpụkpu Dévidi, mbụ l’eli mkpogobe ẹka dụ lẹ mgbodo ono, whẹ shia elikoro ụlo Dévidi fụta lẹ Ọnuzo Mini, dụ l’ụzo ẹnyanwu-awata.

38Ndu egvu nke ẹbo dzebe wụa ụzo ẹka-ịcha. Mbẹdua mẹe nkerẹbo ndu Ízurẹlu l’etso whẹ l’azụ, anyi wụa l’eli mgbodo, shi lẹ Ụlo-eli Ovokọku fụta lẹ Mgbodo-ha-ọsa. 39Anyi shi l’ẹka ono wụru je aghaa Ọnuzo Ífuremu mẹe Akahụ Ọnuzo mẹe Ọnuzo Ẹma mẹe Ụlo-eli Hananẹlu mẹe Ụlo-eli Ụkporo-ise, shi nno fụta Ọnuzo Atụru. Ọ bụru lẹ Ọnuzo Nche bẹ anyi jeberu kfụshi.

40Ndu ọgbo-egvu labọ ono, l’agụje egvu-ekele bya anọdu l’ọnodu whẹ l’ụlo Chileke. Mbẹdua mẹe nkerẹbo ndu ishi ono nọdukwawho l’ọnodu nke anyi. 41Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ Elíyakimu mẹe Maseya mẹe Miniyaminu mẹe Mayikaya mẹe Eliyowenayi mẹe Zakaráya mẹe Hananiya nọdu l’ọnodu nkewhe chị-geeru opyi-ọku l’ẹka. 42Ndu ọdo, tso whẹ nụ bụ: Maseya, Shemaya, Eliyéza, Uzi, Jehohananu, Málukija, Ílamu ọwaa Ẹ́za. Ndu egvu ono wata ọogu egvu, ọ bụru Jezurahiya bụ onye ishi egvu whẹ.

43Mbọku ono bẹ whẹ gbarụ ẹja, ha shii. Ẹhu tsọo whẹ ụtso, o noo nkele Chileke bẹ meru t’ẹhu tsọo whẹ ụtso shii. Ụnwanyi l’ụnwegirima tụko tee ẹswa. Ụzu ẹhu-ụtso, l’ada lẹ Jerúsalẹmu ngakọta ẹka teru ẹnya.

Iwhe a nụru t’e gude abarụ Chileke ẹja l’ụlo iya

44Ọo mbọku ono b’a họtaru ndu l’a-nọ eleta ẹnya lẹ mkpu, l’eedobeje iwhe, mbụ ndu l’a-nọ eleta ụtu a tụru atụtu, mẹe akpụru iwhe mbụ, mẹe ụzo-lanụ-l’ụzo-iri. Ee-shije l’okfu, a kọru lẹ mkpụkpu ono mgburumgburu wobata iwhe bya edobe l’ime mkpu ono, l’eedobeje iwhe, ẹgube iwu sụru t’e meje iya l’iswi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu Lívayi. Ẹhu tsọo ndu Juda ụtso l’ẹka ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu Lívayi, l’eje ozhi nọ. 45Whẹ l’eje ozhi Chileke whẹ, eje ozhi nke ọsafu mmerwu, ẹgube ono, ndu egvu mẹe ndu nche-ọnuzo l’eje ozhi, rwuberu whẹ nụ; l’ụzo Dévidi mẹe nwa iya, bụ Sólomọnu sụru t’e meje. 46Nkele nteke Dévidi mẹe Asafu nọ ndzụ, mbụ l’oge ndụ-ichee b’e shi enweje ndu ishi ndu egvu, nweru egvu e gude aja Chileke ajaja mẹe egvu e gude ekele iya ekele. 47L’oge nke Zerúbabelu yẹle Nehemaya bẹ ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha l’ewotaje iwhe rwuberu ndu egvu mẹe ndu nche ọnuzo nụ whẹ mbọku mbọku. O nokwawho gẹ whẹ l’edobeje iwhe nsọ nụ ndu Lívayi, ndu Lívayi edobe iwhe nsọ nụ ẹpa Érọnu.

13

Eekewafu ndu alị ọdo l’ẹka ndu Ízurẹlu nọ

1Mbọku ono bẹ whẹ gụru iwhe e deru l’ẹkwo Mósisu, gufua ya agufu; ndu Ízurẹlu nụkota iya. Iwhe a gụfutaru l’ẹkwo ono bụ, t’ọ bọ dụkwa onye Amọnu, ọdua l’ọo onye Moabu l’a-bata l’ẹka ụnwu Chileke dzukoberu, 2o noo lẹ whẹ te egudedu nri mẹe mini gbata ụnwu Ízurẹlu ndzuta. Ochia Bélamu bẹ whẹ butaru t’ọ bya atụa whẹ ọnu. Ọle Chileke anyi bẹ gharụ ọnu ono igharawhu ọ bụru ọnu-ọma. 3O noo ya, nteke ndu Ízurẹlu nụru iwhe ono, iwu ono kfuru, whẹ kewafukota eri ndu alị ọdo ono l’ẹka ndu Ízurẹlu nọ.

Nehemaya l’edozhi iwhe

4Tẹmenu iwhe ono mee bẹ Ẹliyashibu, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke yẹle Tobaya dụhawaa lẹ mma shii, Ẹliyashibu bụkwawho onye a tụru ẹka t’ọ bụru onye ishi mkpu, l’aakwakọbeje iwhe l’eze-ụlo Chileke. 5Eze mkpu ono, e shi edobeje ngwo-ẹja-nri, mẹe ụ̀nwù-isẹnsu, mẹe arya, e gude eje ozhi l’eze-ụlo Chileke, mẹe ụzo-lanụ-l’ụzo-iri nke witi, mẹe nke mmẹe, mẹe nke mmanụ ólivu, l’aasụje t’e wota l’iswi ndu Lívayi, mẹe ndu egvu, mẹe ndu nche ọnuzo, mbụ mkpu ono, e shi edobeje iwhe a tụru ụtu nụ l’iswi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ Ẹliyashibu nụru Tobaya. 6Nteke ono, iwhe ono l’eme bẹ mu l’ẹte anọdua lẹ Jerúsalẹmu. Nkele ọo awha, kwe Átakusakusesu ụkporo awha l’awha iri l’ẹbo, ọ watarụ ọbu eze ndu Bábyilọnu bẹ mu jeru lẹ nke eze. A nọta nwanshị mu ryọo eze t’ọ haa mu tẹ mu lwatashia. 7Mu byarwuta Jerúsalẹmu bya anụa nke ejo-iwhe ono, Ẹliyashibu meru l’okfu ẹhu Tobaya, mbụ anụnu ono, ọ nụru iya mkpu, dụ l’eze-ụlo Chileke. 8Ẹhu ghua mu damụdamu, mu kwee chịta arya ụlo Tobaya, nọ lẹ mkpu ono, chịru ghakashịa l’etezhi. 9Mu nụ iwu, a tụrwua mkpu ono atụrwu. Nteke ono, mu bya egwotakota arya, l’eegudeje eje ozhi l’ụlo Chileke bya edobewhu azụ l’ẹka ono mẹe ngwo-ẹja nri mẹe ụ̀nwù-isẹnsu.

10Mu bya achọfutakwawho l’a ta anụdua ndu Lívayi iwhe rwuberu whẹ nụ. O mee nke ọwhu bụ lẹ ndu Lívayi mẹe ndu l’agụje egvu, bụ ndu l’eje ozhi l’eze-ụlo Chileke bẹ gbakashịhuru nụ, onyenọnu kọlahaa okfu iya. 11Ọo ya bụ, mu baarụ ndu ishi mba sụ whẹ: “?Ọo gụnu meru a parụ ụlo Chileke haa ẹgube-ẹ?” Mu bya achịkobe ndu Lívayi mẹe ndu ono, l’agụje egvu ono dobewhu whẹ azụ l’ọnodu whẹ. 12Nteke ono ndu Juda l’owhu wotalahaa ụzo-lanụ-l’ụzo-iri lẹ witi, mẹe lẹ mmẹe, mẹe lẹ mmanụ ólivu l’ime mkpu ono, l’aakwakọbeje iwhe. 13Ndu mu tụru ẹka tẹ whẹ bụru ndu ishi mkpu ono, l’aakwakọbeje iwhe ono bụ: Shelemaya, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe Zédọku, bụ o-de-ẹkwo, mẹe onye Lívayi, ẹwha iya bụ Pedaya. Onye mu họtaru swibe whẹ t’o yejeru whẹ ẹka bụ Hananu nwa Zakuru, bụru nwanwa Mataniya, nkele ndu ono b’a gụru lẹ ndu e gude ire whẹ ẹka. Ozhi whẹ bụ ookeru ụnwunna whẹ iwhe.

14Byiko Chileke mu, nyatakwa mu rọ ya lẹ nke iwhe ọwa. Be ehuchafukwa iwhe dụ ree, mu megbaberu l’iswi ụlo gụbe Chileke mu, mẹe l’iswi ozhi, l’eeje l’ime iya.

15Nteke ono bẹ mu whụru ndu nọ lẹ Juda adzọshi mmẹe l’akpụru vayịnu lẹ mbọku-ọtuta-ume, gude ịnya-ivu evubatakaa witi mẹe mmẹe mẹe akpụru vayịnu mẹe akpụru figu mẹe ivu ọdo, dụ l’iche l’iche. Whẹ l’evu iya ala Jerúsalẹmu lẹ mbọku-ọtuta-ume. Mu bya alọo whẹ ẹka lẹ nchị tẹ whẹ haa anọ ere nri mbọku ono. 16Ndu Taya, bukwawho lẹ Jerúsalẹmu l’anọje evubata ẹma, mẹe ngwa-aswa ọdo, dụ l’iche l’iche ereshi ndu Juda lẹ Jerúsalẹmu lẹ mbọku-ọtuta-ume. 17Ọo ya bụ mu baarụ ndu a marụ ẹwha whẹ lẹ Juda mba sụ whẹ: “?Ejo-iwhe ọwa, unu l’eme bụ gụnu, nke t’unu merwushije mbọku-ọtuta-ume? 18?Tọ bụnua ẹgube iwhe-e bẹ nna unu whẹ meru, meru iwhe Chileke anyi meru t’ejo ndakfu dakfuta anyi mẹe mkpụkpu-a? Unu byakwa ntaa bya awata omerwushi mbọku-ọtuta-ume, shi nno eme t’oke ẹhu-eghughu Chileke kabaa ọzupyabe ndu Ízurẹlu.”

19O be g’ọochi l’abya agbagba lẹ mbọku, chi l’a-sahụ bụru mbọku-ọtuta-ume, mu tụa iwu t’a gbachishikota mgbo ọnu-abata Jerúsalẹmu, sụ t’a ba gụhakwa iya agụha jeye mbọku-ọtuta-ume ono aghata. Mu dokashia ndu ozhi mu l’ọnu-abata ono t’ọ bọ dụ ivu, l’ee-vubata lẹ mbọku-ọtuta-ume ono. 20Ndu nghọ mẹe ndu l’ere ngwa-aswa, dụ l’iche l’iche radụ l’azụ Jerúsalẹmu ugbo lanụ eje lẹ nke ẹbo. 21Mu lọo whẹ ẹka lẹ nchị sụ whẹ: “?Ọo gụnu meru unu l’aradụje l’azụ mgbodo ono? Unu -mee ya ọdo bẹ mu l’a-dakwa unu ẹka l’ẹhu.” Watalẹwho nteke ono tụgburu bẹ whẹ byabuhuru lẹ mbọku-ọtuta-ume. 22Mu sụ ndu Lívayi tẹ whẹ sachaa onwowhe asacha je anọdu cheje nche l’ọnu-abata ono, nke ọwhu l’ee-dobe mbọku-ọtuta-ume ono nsọ.

Ryịtakwa mu rọ lẹ nke ọma byiko Chileke mu, l’iswi iwhe ono, mu meru, gude n-yemobu ghu ono, ha shii whụaru mu imiko.

23Nteke ono bẹ mu whụkwaruwho ndu Ju, lụshiru ụnwanyi Ashịdodu mẹe ụnwanyi Amọnu mẹe ụnwanyi Moabu. 24Nkere labọ l’ụnwegirima whẹ l’ekfukota okfu ndu Ashịdodu mẹe okfu ndu o-shi-awe o-shi-awe whẹ. Whẹ ta ama okfu okfu ndu Juda. 25Mu baarụ whẹ mba tụ whẹ ọnu. Ụwhodu whẹ bẹ mu chiru iwhe, wheshia whẹ ẹgbushi l’ishi. Mu mee, whẹ gude ẹwha Chileke ria nte sụ: “Anyi ta abyadụ l’e-kuta ụnwada anyi kee ụnwu nwoke ndu ono, anyi ta abya l’alụtaru ụnwu anyi nwoke ụnwada ndu ono, anyi ta abya l’a-lụta whẹ tẹ whẹ bụru nyee anyi. 26?Tọ dụ l’iswi ẹhu ẹgube ụnwanyi ono bẹ Sólomọnu, bụ eze ndu Ízurẹlu gude mee iwhe-dụ-ẹji? Lẹ mba gẹ mba ha ta adụkwa eze ọdo, dụ g’ọo ya. Tẹmenu ọ bụru onye Chileke iya yeru obu, Chileke mee ya t’ọ bụru eze ndu Ízurẹlu l’owhu. Obenu l’ọo ụnwanyi ọha ọdo bẹ meru iya, o mee iwhe-dụ-ẹji. 27?Ọ dụ ree t’anyi gude nchị anyi nụa l’unu l’eme ejo-iwhe, ha ẹgube-ẹ, mbụ l’unu lụshiru ụnwanyi ọha ọdo, shi nno bụru ndu mesweru Chileke anyi?”

28Onye lanụ l’ụnwu Jehoyada nwa Ẹliyashibu, bụ onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ bụ ọgo Sambalatu onye Horonu. Ọo ya bụ mu chịfu iya t’o shi l’ẹka mu nọ lụfu.

29Byiko Chileke mu, nyatakwa whẹ lẹ mmerwu ono, whẹ merwuru ọkwa ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe mmerwu ono, whẹ merwuru ọgbandzu ono, gụ lẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ndu Lívayi gbarụ.

30Tọ dụ iya bụ, mu safụkota whẹ mmerwu, whẹ chitaru l’ẹhu ndu alị ọdo, bya edobe whẹ l’ozhi, gbarụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe nke ndu Lívayi. Onyenọnu rwụlahaa ọrwu iya. 31Mu mekwaawho t’e vutaje nkụ l’oge iya yẹle akpụru iwhe mbụ.

Byiko Chileke mu, ryịtakwa mu rọ lẹ nke ọma.