Ozhi-Ọma,

LUKU

Deru

1

1Onye-ukfu-l’ọha, bụ Tiyọ́filosu.

A hakwa l’urwuturwu wata ode akọ nke iwhe ono, megbaberu l’echilabọ anyi l’ẹkwo. 2Ndu ono, deleru iya who lẹge a kọru iya anyi, mbụ ndu shi lẹ mbụ bụru ndu whụru l’ẹnya, megee bya abụru ndu gude okfu Chileke ono eje ozhi. 3Ọ dụkwa mu whọ ree, onye-ukfu-l’ọha, bụ Tiyọfilosu, tẹ mu tọoru ghu iwhe lile, meru nụ l’ọkpa iya l’ọkpa iya eshi mu tọwaa nwẹhu nwụkota iwhe g’iwhe ha ono, darụ nụ ono eshi mbụlembu. 4Iwhe meru mu l’ede iya bụ nggẹ ị kwata marwee ọkpobe-okfu ono, e gudewaa ọnu zhia ghu.

Ozhi nke l’aa-nwụ Jọnu baputizimu

5Nteke Hẹ́rodu bụ eze, l’achị Judíya b’o nweru onye ẹwha iya bụ Zakaráya, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. O shi l’eri ọgbo ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke nke Abáyija. Ọ lụru nwanyị, shi l’ikfu Érọnu, bụkwawho ikfu ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. Ẹwha nwanyị ono bụ Elízabetu. 6Whẹ whẹ ẹbo ono tụko bụru ndu dụ chịriri l’iwhu Chileke. Whẹ tụko edobekota iwu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke tụru, etsokotakwawho nsọ Chileke g’ọ ha. Whẹ te emejeduru iwhe a tarụ whẹ ụta. 7Ọle whẹ lụru onwowhe jeye whẹ kashịhu, whẹ ta anwụta nwa; o noo lẹ Elízabetu ta atsụdu ime.

8Tọ dụ iya bụ, Zakaráya l’eje ozhi nke ọgba ẹja Chileke l’iwhu Chileke nkele ọ kwanụ eri ọgbo nkiya b’o rwuberu mbụ ozhi ọgba ẹja Chileke ono. 9A bya atụa ido, bụ nsọ dụru whẹ nụ, ọ dabarụ iya l’ọbahu l’ime mkpu ẹka-dụ-nsọ, je akpọoru Chileke ụ̀nwù-isẹnsu. 10Igwe-ọha ono dọru l’etezhi, tụko ekfu anụ Chileke g’o rwuleruwho l’oge nteke ono l’aanwụjeru ọku ye lẹ isẹnsu ono.

11Ojozhi-imigwe, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha see Zakaráya l’iwhu, bya akfụru l’ẹka-ụtara ẹnya-mgbẹja ono, l’aakpọje isẹnsu ọku. 12Meji tọfu Zakaráya g’ọ whụru iya. Ọ tsụlahaa egvu. 13Ojozhi ono sụ iya: “Ba atsụshi egvu Zakaráya, l’okfu i kfuru nụ Chileke bẹ tụbawaru iya lẹ nchị. Ntaa bẹ nyee ghu Elízabetu l’a-nwụtaru ghu nwata nwoke. Iwhe l’ịi-gụ iya bụ Jọnu. 14Yẹbe nwata l’e-me ghu ẹhu-ụtso, ya emee gụ ete ẹswa. Tẹmenu igweligwe madzụ l’e-tekwawho ẹswa m’a nwụle iya whọ. 15O noo l’ọo-bụ onye nweru ẹnya l’iwhu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke. T’ọ ba angụkwa mmẹe, ya eje etsu ọnu l’iwhe bụ-zhia iwhe l’aangụ angụ l’emeje l’ẹnya. Ume Chileke l’e-shiro l’ẹwho ne iya buru iya l’ẹhu. 16Igweligwe ụnwu Ízurẹlu bẹ l’oo-me tẹ whẹ ghachi lwakfuta Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ. 17Ọo ya bụ onye l’e-gude Ume Chileke, gude ike dụ g’ọo nke Eláyija, onye nkfuchiru Chileke, vuru iya ụzo je akwakọberu iya. Oo-gozhitaru ụnwegirima obu nna whẹ. Ya agọtakwawho ndu bụ ekfu-ba-anụ gọru ye l’ụzo mmamagụ ọwhu ndu dụ chịriri l’etso. Ya edozhikwaaruwho Onye-Nwe-Ọha ndu bụ ndu l’akwakọbe nke abyabya iya.”

18Zakaráya sụ ojozhi-imigwe ono: “Aa ?ndẹe gẹ mu l’e-shi marụ l’iwhe lile-e bụ mebyi okfu, l’ẹka mu kahụwaru tẹmenu nyee mu kahụakwawho.”

19Ojozhi-imigwe ono sụ iya: “Ọo mbẹdua bụ Geburẹlu onye l’anọje l’iwhu Chileke. Ọo Chileke zhiru mu tẹ mu bya bya ekfuru yeru ghu, zhia ghu ozhi-ọma-a-ya. 20Lelewho lẹ ntaa bẹ ọnu l’a-bụ ghu kpụrukujingu. Ị tị byadụ l’e-kfubaa okfu ọdo jeye mbọku iwhe lile-e l’a-vụkota, eshi ọwhu l’iiti kwee okfu mu kfuru. Okfu, shi mu l’ọnu l’a-vụkota lẹ mgbe iya.”

21Igwe-ọha ono dọru ngabẹru Zakaráya, whẹ ta amahụ nụ iwhe meru l’ọono ọdu l’ime eze-ụlo Chileke ono. 22Ọ fụta-deshia tọ dụhe ike kfuru okfu yeru whẹ, whẹ marụ l’ọ whụru ọwhulenya l’ime eze-ụlo Chileke ono, to kfuhe okfu. Ọ bụwaru-a ẹka bẹ l’oowheru whẹ gude ekfu okfu.

23Oge ozhi nkiya l’ụlo Chileke gvụlewho, ọ tụgburu lashia ibe iya.

24A nọnyalewho nyee ya Elízabetu tsụta ime, o domia onwiya l’ọhulo ọnwa ise owhu. 25Ọ sụ: “Ntaa bẹ Onye-Nwe-Ọha legeeru mu ẹnya, shia ụzo dụ ẹgube-ẹ nafụ mu iwhere l’iwhu ndiwhe.”

Ozhi nke l’aa-nwụ Jisọsu

26O belewho l’ọnwa ishii nke ọwhu Elízabetu tsụtaru ime, Chileke byakwa ezhi ojozhi-imigwe, bụ Geburẹlu, t’o je Názaretu l’alị Gálili, 27je ezhia nwamgbọko lanụ, ẹwha iya bụ Méri ozhi. Nwamgbọko ono bẹ yẹle nwoke lẹ tẹke azẹbukwaa. Onye l’eje iya alụlu bụ nwoke ọbu, ẹwha iya bụ Jósẹfu. Jósẹfu ono bẹ shi l’ẹpa onye eze ichee ono, bụ Dévidi. 28Geburẹlu byakfuta Méri bya asụ iya: “?Ị dụwhoma? Onye Chileke kwabẹru ugvu ka l’ugvu. Chileke swiru ghu.”

29Méri nụa ekele ono, obu wa iya mini. Ọ rịa l’obu iya sụ: “?Ọo ẹgube ekele gụnu dụ ẹgube-ẹ?” 30Ojozhi-imigwe ono sụ iya: “Ba atsụshi egvu, Méri lẹ Chileke mewaru ghu eze-iwhe-ọma. 31Lelewho l’ịi-tsụta ime nwụa nwata nwoke, iwhe l’ịi-gụ iya bụ Jisọsu. 32Nwata ono l’a-bụ Onye nweru ẹnya, iwhe l’ee-ku iya bụ Nwa Ọkalibe-Kangokotaru-Nu. Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke l’e-me iya eze g’ọo onye-ichee ya, bụ Dévidi. 33Ọo bụ eze chịa ndu ọnu-ụlo Jékọpu jeyewaro ya, t’ọ bya l’abubuhu eze abubuhu jeye lẹ tututu-mịmimi.”

34Méri sụ ojozhi-imigwe ono: “?Ndẹhunu gẹ mu l’e-shi tsụta ime l’ẹbe abụ lẹ mu lẹ nwoke zẹbujewaa?”

35Ojozhi-imigwe ono sụ iya: “Ume Chileke l’a-bya asọpyabe ghu, tẹmenu ike nke Ọkalibe-Kangokotaru-Nu l’a-bya emee ghu ire l’ẹhu. Ọo ya bụ lẹ nwata ono l’ịi-nwụ bẹ l’eeku Nwa dụ nsọ nke Chileke. 36Gụ elekwawho l’abụbu ghu, bụ Elízabetu tsụtafuakwaru ime nwata nwoke lẹ nka. Ọnwa ọwa kweekwa iya ọnwa ishii, mbụ onye ono, e shi eku onye l’ẹte atsụ ime ono. 37O noo lẹ Chileke ta adụdu iwhe kpọru iya ẹka ememe.”

38Méri sụ: “O-woo! Mu nọwaa! Ọ kwa lẹ mu nọwaa l’ẹka Chileke. Lẹ g’i kfuru meeru mu.” Ojozhi-imigwe ono tụgbua lashia.

Méri l’eje ibe abụbu iya Elízabetu

39E megee, Méri jikọbelekwawho gude ntụtu ọso jeshia mkpụkpu lanụ ọbu, dụ l’alị ugvu ugvu Judíya. 40O rwua ọ bya abahụ l’ụlo Zakaráya kele Elízabetu ekele. 41Elízabetu nụlewho ekele ono Méri keleru iya, nwata ono, ọ dụ ime iya mee ya ụkporo l’ẹwho. Ume Chileke bya eji Elízabetu ẹhu. 42O chishia sụ: “Onye Chileke gọru ọnu-oma nụ b’ị bụ l’ụnwanyi mgburumgburu, tẹmenu nwa ono, nọ ghu l’ẹwho bụkwaruwho onye a gọru ọnu-ọma nụ. 43?O zhia gụnu bẹ meru e kwe tẹ gụbedua bụ ne Onye-nwe-mu-nụ kpakfutachia mu? 44O noo lẹ nteke mu nụru ekele ono, i keleru mu bẹ nwata-a, nọ mu l’ẹwho meru ụkporo l’ẹka ẹhu l’atsọ iya ụtso. 45Gụbe nwanyị-a, t’ẹhu tsọo ghu ụtso nkele i kweru l’okfu ono, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha rwua ghu nchị l’a-vụ,”

Egvu Méri l’agụ gude aja Chileke

46Méri sụ:

“Obu mu l’ekutse Onye-Nwe-Ọha ekutse.

47Mu l’ete ẹswa iya

Onye Ndzọta mu bụ Chileke.

48Ọ gụberu mụbe nwanyị, nọ iya l’ẹka iwhe,

mbụ lẹ mụbe nwanyị ọwhu bụ mu bẹ ẹnya kagee alwalwa.

Lewaro l’ọgbo g’ọgbo ha l’e-shilewho ntaa

wata anọ eku mu onye ẹhu-ụtso dụru.

49Ọkalibe ono, bụ Chileke meshiwaru mu iwhe nweru ẹwha.

Ẹwha Chileke dụ Nsọ.

50Obu imiko l’oomejeru ndu l’atsụ iya egvu

l’eshije l’ọgbo rwua l’ọgbo.

51O gudewaa ẹka iya goshi ọkpu-ẹhu iya.

Ọ chịkashiwaru ndu gude etsetse agba okorobo égò l’obu whẹ.

52Ọolo-zetaje ndu ike dụ l’ẹka tẹ whẹ ba abụhe ndu l’ekfu iwhe l’aanụ.

Ndu ọnodu whẹ lwarụ alị bẹ l’oowolije eli.

53Ndu ẹgu l’agụ bẹ l’oogudeje iwhe-ọma nujia ẹwho.

Ndu ọwhu nweru iwhe b’ọ sụwaru tẹ whẹ gbarụ ẹka la.

54O yetawaru ndu nkiya bụ Ízurẹlu ẹka.

Ọ tọ byadụ l’a-zọha t’o bo omejeru whẹ obu-imiko,

55O noo g’o gude l’oomeje t’iwhe o kfuru

nna anyi oche whẹ vụa,

bụ iya bụ iwhe o kweru Ébirihamu yẹle ẹpa iya ụkwa iya.”

56Méri nọ-rwua iwhe rwuru ọnwa ẹto l’ibe Elízabetu whẹ tẹmenu ọ tụgburu lashia.

Aanwụ Jọnu baputizimu

57Ọo ya bụ, ọ gbabe nteke Elízabetu l’e-zeda. Ọ bya ezeda nwụa nwata nwoke. 58Obutobu iya mẹe abụbu iya whẹ nụa lẹge Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke meberu iya obu-imiko, whẹ bya whẹ l’iya tụko swaa ẹswa.

59Nwata ono nọlewho abalị ẹsaa, ọ bya ebe lẹ nke ẹsato iya, e dzukoo t’e bua ya ugvu. Whẹ melahaa tẹ whẹ gụa ya nna iya, bụ Zakaráya. 60Ne iya sụ whẹ: “Awakwa! L’ọ tọ bụdu iya, l’iwhe l’aa-gụ iya bụ Jọnu.”

61Whẹ sụ: “M’ọ tọ dụkwa abụbu ghu onye ọwhu l’aza ẹgube ẹwha ono.” 62Whẹ bya ewheeru nna iya ẹka gude jịa ya iwhe ọ dụ iya nke t’a gụa nwata ono.

63Ọ maa ẹka t’a nụ iya okpekpu-ẹkwo l’eegudeje ede iwhe. A nụ iyẹ ya, o dee sụ: “Ẹwha iya bụ Jọnu.” Ọ dụkota whẹ biribiri. 64Nteke onowho ọnu kụhaa ya, ire tụshihu iya. O kfulahaa okfu gude jalahaa Chileke ajaja. 65Ndu obutobu whẹ gẹ whẹ ha nụru iwhe ono tsụlahaa egvu. Iwhe ono ngakọta alị ugvu ugvu Judíya ono kpaa-whuu. 66Iwhe bụ ndu nụru iya nụ dobele iya-a l’obu, whẹ tụko ekfukaa sụ: “?Ọo ẹgube madzụ gụnu bẹ nwata ọwa l’e-megee bụru?” O noo lẹ Chileke tụru iya ẹka t’ọ bụru onye gbarụ iche.

Zakaráya l’ekfuchiru Chileke

67Ume Chileke bya eji nna iya ono, bụ Zakaráya ẹhu, o kfuchilahaaru Chileke sụ:

68“T’a gọru ọnu-ọma nụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke Ízurẹlu,

o noo l’ọ byakfutaru ndu nkiya, bya agbata whẹ.

69O mewaru tẹ Onye Ndzọta, nyịberu anyịbe fụtaru anyi,

l’eri onye nọ iya l’ẹka, bụ Dévidi.

70Bụ iya bụ iwhe ọbu yẹbe Chileke kfuru l’ọnu

ndu nkfuchiru iya, dụru iya nsọ lẹ nteke ndụ-ichee;

71L’aa-dzọta anyi l’ẹka ndu ọhogu anyi

mẹe l’ẹka ndu anyi dụ ashị.

72T’o meeru anyi obu-imiko ono, ọ sụru ndụ-ichee anyi whẹ

l’iya l’e-me ono mẹe t’ọ nyata ọgbandzu ono, dụ nsọ.

73O rihawaru onye ichee anyi bụ, Ébirihamu nte

74l’iya l’a-nafụta anyi l’ẹka ndu ọhogu anyi,

t’anyi jelahaaru iya ozhi g’ọo ndu l’ẹte atsụ egvu,

75Anyi abụru ndu dụ nsọ, bụru ndu dụ chịriri

l’iwhu iya jeye nteke anyi l’a-nọ-beru.

76A bya lẹ gụbe nwata ọwa;

iwhe l’ee-ku ghu bụ onye nkfuchiru Ọkalibe-Kangokotaru-Nu.

O noo l’ii-vu Onye-Nwe-Ọha ụzo je emechaaru iya ụzo,

77je emee tẹ ndu nkiya marụ lẹ Chileke l’e-shi

l’ọgu nvụ l’iwhe-dụ-ẹji, whẹ metagbaberu dzọo whẹ.

78O noo l’oogudeje ome odoo, meeru anyi obu-imiko.

Oo-mekwaawho tẹ ndzọta ọwhu l’echi echichi g’ọo ẹnyanwu wakfu anyi,

79nggẹ ọ bụru iwhoro l’echiru ndu nọ l’ẹkpuroochi,

mẹe ndu ọwhu ọnwu heru galaa asọpyabe,

mẹe t’o duru anyi bahụ l’ụzo ẹhu-ọdu-guu.”

80Tọ dụ iya bụ, nwata ono l’evukwawho, aka aka; akakwawhọ ọma agụ. Ọ nọ-zhiawho l’echi-ẹgu jeye mbọku, ọ fụtaru l’edzudzu-ọha ndu Ízurẹlu.

2

Anwụnwu Jisọsu

(Mát. 1:18-25)

1Ọ bụru nteke ono bẹ ishi ọ-chị-ọha bụ Siza Ọgósutosu tụru iwu sụ t’e deshia ẹwha madzụ kpamụ kpamụ l’ẹkwo, mbụ iwhe bụ-zhia onye bu lẹ mba gẹ mba ha dụkota l’alị-eze iya. 2O noo ọgu mbụlembu, e vugezhia ụzo gụa. Nteke a gụru ọgu ono bẹ bụ Kwịríniyosu bụ ọ-chị-ọha ndu Siriya. 3Ọo ya bụ l’onyenọnu alashigee ẹka a nwụru iya, jeshia t’e dee ẹwha iya l’ẹkwo.

4Jósẹfu shikwawho lẹ Názaretu, dụ l’alị Gálili lashia Bẹ́tulehemu dụ l’alị Judíya, bụ obodo Dévidi, nkele Jósẹfu bẹ shi l’ẹnya ikfu Dévidi, bụkwaruwho onye uwhu ono gẹdegede. 5Jósẹfu yẹle nwanyị ono, e kwehawaru l’ọolu ono, bụ Méri lịru jeshia t’e dee ẹwha whẹ. Nteke ono bẹ Méri dụwaa ime. 6Ọ bụru nteke Méri whẹ nọ lẹ Bẹ́tulehemu b’ọ gbaberu iya l’ezeda. 7Ọ bya ezeda nwụa nwata nwoke bụ iya bụ ọkpara iya. Ọ bya ewota nwa mpete ẹkwa gude whukpua ya, kuru iya nyebe l’iwhe l’eeyejeru élwù nri nkele ọ tọ dụdu ẹka whẹ whụru ụzo nọdu l’ụlo-ndụ-ije.

Ojozhi-imigwe l’ezhi ndu l’eche atụru ozhi-ọma

8L’ẹka ono b’o nweru ndu l’eche atụru, nọ l’ẹgbudu eche igwe atụru whẹ l’ẹnyashi ono. 9Ojozhi-imigwe ono, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha see whẹ l’iwhu; o-gbu-zaazaa nke Onye-Nwe-Ọha nwuwhe whẹ mgburumgburu. Whẹ tsụlahaa egvu. 10Ojozhi-imigwe ono sụ whẹ: “Unu ba atsụshi egvu! Unu ngabẹ nchị, mu byarụ tẹ mu bya ezhia unu ozhi-ọma, l’eme t’ẹhu tsọo ndiwhe l’owhu ụtso shinene. 11O noo l’ọo ntanụ-a b’a nwụru unu Onye Ndzọta l’obodo Dévidi, bụ iya bụ Kuráyisutu ọbu, bụ Onye-Nwe-Ọha. 12Ọ waa iwhe unu l’e-gude marụ ndọwa: Unu l’a-whụ nwata, a whukpuru nwa mpete ẹkwa, nyebe l’iwhe l’eeyejeru élwù nri.”

13A bya l’eledeshia ẹnya, igweligwe ojozhi-imigwe wukfuta ojozhi-imigwe ono, whẹ tụko aja Chileke ajaja asụje:

14“Chileke ono, nọ l’imigwe

gbarụ t’a kwabẹ iya ugvu.

Amadụ, nọ l’alị, bụ ndu kweru

l’o yeru whẹ obu bẹ ẹhu l’a-dụ guu.”

15Ndu Ojozhi-imigwe ono wụfulewho l’ẹka whẹ nọ,

wụba l’imigwe, ndu nche atụru ono kfulahaa sụ:

“T’anyi jezhiadaa Bẹ́tulehemu je awhụ iwhe ọbu meru nụ,

Onye-Nwe-Ọha meru t’anyi marụ.”

16Whẹ gude ntụtu-ọso jeshia. Whẹ rwua, whẹ whụa Méri yẹle Jósẹfu, whụkwaawho nwata ọbu, e nyeberu l’iwhe ọbu l’eeyejeru élwù nri. 17Whẹ whụ-gele iya whọ, whẹ bya ewota iwhe ono, e kfuru l’okfu ẹhu nwata ono bya akọoru ndu nọ l’ẹka ono. 18Ọ tụfukota iwhe bụ ndu nụru iya nụ ẹhu, mbụ iwhe ono ndu l’eche atụru kfuru. 19Méri tụko-gezhia iwhe lile ono g’ọ ha kwakọbe l’obu iya, tụko iya arịkashikwawho. 20Ndu ono, l’eche atụru lashia. Whẹ l’ala whẹ l’etu Chileke ẹwha, aja iya ajaja iwhe lile ono, whẹ nụru lẹ nchị, whụa ya l’ẹnya; ọ bụleruwho g’e kfuru whẹ iya bụ g’ọ dụ.

Eebu Jisọsu ugvu

21A nọlewho abalị ẹsato, e bua nwata ono ugvu, gụa ya Jisọsu bụ iya bụ ẹwha ojozhi-imigwe kfuhawaruro l’aa-gụ iya tẹmenu a tsụta ime iya.

Eeye Jisọsu l’ẹka Chileke l’ime eze-ụlo Chileke

22O rwua nteke ọ gbarụ whẹ l’ome nsọ nsachafụ lẹge iwu, shi l’ẹka Mósisu kfuru, whẹ kuru iya byatashia Jerúsalẹmu tẹ whẹ bya eye iya Onye-Nwe-Ọha l’ẹka.23Bụ iya bụ iwhe e deru l’ẹkwo iwu Onye-Nwe-Ọha sụ: “Iwhe bụ nwata nwoke vu ụzo waa ne iya ẹkpa-nwa bẹ l’ee-dobejeru Onye-Nwe-Ọha nsọ.” 24Whẹ jekwaruwho tẹ whẹ je anụ ngwo-ẹja t’e gude gbaarụ Chileke ẹja, bu iya bụ lẹge e deru iya l’iwu Onye-Nwe-Ọha: Ndukfu labọ, ọdua ya abụru kparakụ labọ.

25O nweru nwoke lanụ ọbu, bu lẹ Jerúsalẹmu, ẹwha iya bụ Símiyọnu. Nwoke ono bụ onye dụ chịriri, bụkwaruwho onye l’atsụ egvu Chileke, elekwawho ẹnya onye ono, l’a-dụ Ízurẹlu obu. Ọ bụ onye Ume Chileke jiru ẹhu. 26Ebebenu Ume Chileke ono mehawaro, ọ marụ l’ọnwu te eshitadu ẹka ọ nọ jeye nteke l’ọo-whụadaa Kuráyisutu ọbu, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha. 27Ume Chileke duta iya duba l’eze-ụlo Chileke. O rwua nteke ndu nwụru Jisọsu ku nwata ono, bụ Jisọsu bata tẹ whẹ meeru iya lẹge iwu whẹ kfuru, 28Símiyọnu bya ekuta iya heru jalahaa Chileke sụ:

29“Onye-Nwe-Ọha,

hawarọ ntaa tẹ mụbe onye ono,

nọ ghu l’ẹka lashia maa l’ẹhu-guu,

bụ iya bụ iwhe i kfuru.

30O noo l’ẹnya mu whụwaru Onye Ndzọta,

31ọwhu i kwakọberu t’iwhe bụ mba lile whụ-dzuru,

32Iwhoro, e gude eme tẹ ndu mba lile marụ ghu,

mẹe iwhe l’a-bụ iwhe ọja-ama

nke ndibe, bụ Ízurẹlu.”

33Iwhe ono tụfu ne lẹ nna nwata ono ẹhu, mbụ iwhe ono Símiyọnu kfuru l’ẹka nwa whẹ. 34Símiyọnu bya agọru ọnu-ọma nụ whẹ sụ Méri, bụ ne nwata ono: “Nwata-a bẹ Chileke họtaru t’ọ bụru a -kpokuta a daa, bụkwaruwho a -kụbe ẹka a gbashi dụru igwe madzụ lẹ Ízurẹlu; ọ bụkwaruwho onye l’aa-ha l’igweligwe jịka nkiya, 35e shikwanu nno madzuru iwhe whẹ l’arị l’obu whẹ. Gụbedua, bụ ne iya bẹ áwhụ l’a-nọ agbajashị obu l’okfu ẹhu iya g’ọo ogu-ịgba b’e gude nmafua ghu obu ono.”

36O nwekwaruwho nwanyị ọbu, l’aza Ana, bụ onye nkfuchiru Chileke. Nwanyị ono, bụ nwa Fánuwẹlu. O shi l’ẹnya ikfu Asha. Ọ waa nwanyị nochee, kahụwaru akahụ. Ji iya lụru iya lẹ nwamgbọko, whẹ lụa awha ẹsaa, ji iya ono nwụhu, t’ọ lụtahe ji ọdo. 37Ọ bụru nwa-mbunu jeye ọ nọwaa ụkporo awha ugbo ẹno l’awha ẹno, ọkpa iya ta ahajẹru ẹja l’eze-ụlo Chileke ono. L’ọonoduje abarụ Chileke ẹja, aswị ẹgu ekfu anụ iya eswe l’ẹnyashi. 38Ọ byakwawhọ nteke ono bya ekele Chileke ekele. Ọ bya ekfua nke nwata ono ye lẹ nchị iwhe bụ ndu l’ele ẹnya tẹ Chileke gbata Jerúsalẹmu.

Ndu nwụru Jisọsu du iya adawhu azụ lẹ Názaretu

39Tọ dụ iya bụ lẹ ndu nwụru nwata ono emekotagelewho iwhe lile lẹge iwu Onye-Nwe-Ọha dụ, whẹ lwawhu azụ l’ibe whẹ, bụ Názaretu dụ lẹ Gálili. 40Nwata ono l’evulekwawho ivu eshihu ike, ẹka l’akakwa iya whọ l’ọma agụ. Chileke l’emeru iya eze-iwhe-ọma.

Nwata ono, bụ Jisọsu nọ l’eze-ụlo Chileke

41Awha g’awha ha bẹ ndu nwụru nwata ono l’ejeje Jerúsalẹmu m’o rwulewho l’oge O-je-ghata. 42O rwua gẹ Jisọsu gbarụ awha iri l’ẹbo, whẹ tụko jeshia Jerúsalẹmu lẹge whẹ l’ejejehawaa. 43E rigelewho oge ono whẹ tụgbua lwatashia. Nwata ono, bụ Jisọsu nọshia lẹ Jerúsalẹmu, ndu nwụru iya nụ ta amarọo. 44Whẹ tụgbua ala, jeekwaa ije ujiku owhu, tẹ whẹ wata iya achọcho nkele whẹ shinu arịle-ẹ l’ootso l’igbudu ndu ono, l’awụ l’echi-ụzo. Whẹ chọlahaa ya l’ẹka abụbu whẹ nọ mẹe l’ẹka ndu whẹ marụ nọ. 45Whẹ chọ-gee ya, whẹ ta awhụ iya, whẹ chọru iya dawhushia azụ lẹ Jerúsalẹmu. 46Whẹ chọo ya ujiku labọ, o belewho lẹ mbọku ọwhu kwe iya ẹto, whẹ whụa ya l’eze-ụlo Chileke l’ẹka yẹle ndu l’ezhije ndu Ju iwhe nọdukota. Ọ ngabẹ nchị l’iwhe whẹ l’ezhi, ajịkwa whẹ whọ ajị. 47Ọ dụkota iwhe bụ ndu l’anụ iwhe l’ookfu biribiri lẹge iwhe l’edobeje iya ẹnya mẹe lẹge o gude asa okfu ree. 48Ndu nwụru iya nụ whụle iya whọ, ọ kpụbe whẹ ọnu okfu. Ne iya sụ iya: “Nwa mu ?ndẹnu g’o gude i mee ya anyi ẹgube-ẹ? ?Ị marụ-a lẹ mu lẹ nna ghu gudekwa ẹnya-mini achọ ghu?”

49Ọ sụ whẹ: “?Ọ bụru gụnu bẹ unu l’achọru mu? ?Unu ta amahaada l’o rwuberu mu l’ọnodu l’ụlo Nna mu?” 50Okfu ono, o kfuru whẹ te edo whẹ ẹnya ilile.

51O tsoru whẹ lashia Názaretu. L’ọonoje-zhiawho eme iwhe whẹ kfuru iya. Ne iya tụkokwawho iwhe g’iwhe ha ono pyachia l’ime obu iya. 52Jisọsu l’ama agụ eje eje, evukwawho ivu eje eje, ọ dụ Chileke ree l’obu, dụ iya ndiwhe.

3

Ozhi Jọnu baputizimu l’ezhi

(Mát. 3:1-2; Mak. 1:1-8; Jọn. 1:19-28)

1O rwua l’awha kwe Siza Tayibíriyọsu, bụ ishi ọ-chị-ọha ndu Romu awha iri l’ise, o shi chịta, nteke ono bẹ bụ Pọ́nchosu Páyileti bụ ọ-chị-ọha Judíya. Hẹ́rodu bụru ọ-chị-ọha l’alị Gálili. Nwanna Hẹ́rodu nke nwoke, ẹwha iya bụ Fílipu bụru ọ-chị-ọha l’achị Ituríya mẹe Tirakonáyitisu. Layiséniyasu bụkwaruwho ishi ọ-chị-ọha l’achị Ábilini. 2Nteke ono bẹ bụkwawho Ánasu yẹle Káyafasu bẹ bụ ndu ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. O noo nteke Jọnu Zakaráya shi buru l’echi-ẹgu. Ọ bụru nteke ono bẹ Chileke kuru iya zhi iya ozhi. 3Tọ dụ iya bụ, o tsoru alị lile, duwheru ẹnyimu Jọ́danu mgburumgburu ejewhe, arya iya aryarya asụje: “Unu daa onwunu ụta sefu ẹka l’ome iwhe-dụ-ẹji, unu l’emegbabe lwakfuta Chileke t’e mee unu baputizimu, ọo ya bụ Chileke agụaru unu nvụ l’iwhe-dụ-ẹji ono, unu metagbaberu.” 4Bụ iya bụ lẹge e deru iya l’ẹkwo Ayizáya, bụ onye nkfuchiru Chileke sụ:

“O nweru onye l’echi mkpu l’echi-ẹgu asụje:

‘Unu mechaaru Onye-Nwe-Ọha ụzo.

Unu mee ogborogbo ụzo iya t’ọ kfụ-geeru nhamụnha.

5Ẹka dụ nsụda nsụda bẹ l’ee-nwuchikota enwuchi.

Iwhe lile bụ ugvu mẹe mgbogidi bẹ l’aa-tụko

rwazeshikota arwazeshi.

Ẹka dụ kpọkoro kpọkoro bẹ l’aa-rwaze,

ya akwọhu tụruru.

6Iwhe bụkota madzụ kpamụ kpamụ l’a-whụkota gẹ Chileke l’e-gude dzọo ndu nkiya.’ ”

7Ọo ya bụ, Jọnu sụ igweligwe ndu byarụ t’o mee whẹ baputizimu: “Unubẹ ndu-a, oguji-nwaka nwụshiru-a! ?Ọo onye bya agbaarụ unu ama t’unu gbalaarụ oke-ẹhu-eghughu ono, Chileke l’a-tụfuru unu, l’abyawaa nụ ono. 8Unu mịa mebyi g’ọo oshi-ọmi. Mebyi, unu l’a-mịta bụ umere, l’e-goshi l’unu dawarụ onwunu ụta, hawaa ome iwhe-dụ-ẹji, unu l’emegbabe lwakfutawaa Chileke. Unu be ekfulahakwaa sụ: ‘Mbẹ Ébirihamu bụroo nna onye-ichee unu.’ L’o be nke t’ọ dụ nno bẹ Chileke l’a-dụkwa ike mekota ẹwhuru-a, dụ-gee ẹgube-ẹ t’ọ bụkotaru ụnwu Ébirihamu. 9Mbụ lẹ ntaa b’a dabẹekwaru ogbunkụ l’ọgbaragbu iwhe bụkota oshi. Ọo ya bụ l’iwhe bụ oshi ọwhu l’ẹte amịa mebyi, dụ ree, e gbutsua ya chee l’ọku.”

10Igwe madzụ ono jị iya sụ: “?O zhia gụnu bẹ anyi l’e-me ntaa?”

11Ọ sụ whẹ: “T’onye nweru uwe ugwẹhu labọ, tẹ yẹle onye l’enweenu kekahu iya. T’onye nweru nri mekwaawho g’onye ọwhu meru.”

12Ndu akịriko byakwawhọ t’e mee whẹ baputizimu, whẹ sụ iya: “?Ọo gụnu bẹ anyịbedua l’e-me?”

13Ọ sụ whẹ: “Unu ba anatajẹkwa ntukobe tukobe l’iwhe a sụru t’unu nata.”

14Ndu ojọgu byakwawhọ bya ajị iya sụ: “Anyịbedua-e, t’anyi mekwanu agha?”

Ọ sụ whẹ: “Unu be egudejeshi ẹka ike ana madzụ iwhe iya, unu te eboje madzụ ibo gude nno naa ya iwhe iya, t’ụgwo l’aakfụje unu tsụjee unu l’ẹnya.”

15Ndu ono daa onwowhe tụbata, whẹ tụko ghalahaa kẹbekebe l’ime obu whẹ sụ: “M’ọo kwa-a yẹbe Jọnu bẹ bụ Kuráyisutu ọbu.” 16Jọnu sụ whẹ: “Mbẹdua kwa mini bẹ mu l’egudeje eme unu baputizimu. Ọle onye ka mu l’ishi ka mu l’ọkpa l’abyaa, mbụ onye mu l’ẹte adụ-zhia iwhe mu bụ l’ẹka ọ nọ, nke tẹ mu tọfu iya eri akpọkpa iya. O noo onye ọwhu l’e-gude Ume-Dụ-Nsọ mẹe ọku mee unu baputizimu. 17O gudewaa ẹka-epete iya l’ẹka, l’oo-gude whụshia ẹswa lẹ witi iya, vuta ọwhu bụ witi vuba l’ime mkpu witi. Ya ekpota ọwhu bụ ẹswa iya nwuru ye l’ọku, bụ agbanyi agbanyi, ya ekepyashia ya.”

18Jọnu gude ozhi-ọma ono, l’oozhi whẹ, adụ whẹ ọdu l’ụdu dụ iche iche. 19Ọle ọ-chị-ọha bụ Hẹ́rodu bẹ Jọnu jekfuru iwhu l’iwhu je akarụ iya l’o meru iwhe-dụ-ẹji l’okfu ẹhu Heródiyasu, bụ nyee nwanna iya mẹwaro iwhe ọdo dụ-gee ọdo, Hẹ́rodu ono megbaberu. 20Hẹ́rodu bya emefuaro ọka njọ tukobe iya nkele ọ kpụtaru Jọnu je atụa ya mkpọro.

Jọnu l’eme Jisọsu baputizimu

(Mát. 3:13-17; Mak. 1:9-11)

21Tọ dụ iya bụ, ndu ono bya, Jọnu megele whẹ whọ baputizimu; Jisọsu byakwawhọ, o mee yẹbedua. Jisọsu l’ekfu anụ Chileke, kfụkwaduru-a ekfu anụ Chileke ono, igweli bukahulewho ẹbo gheru ọnu. 22Ume Chileke dụlewho g’ọo ndo whezeta bya anọdu iya l’ẹhu. A nụa olu-okfu, shi l’imigwe ono sụ: “Ọo gụbedua bụ Nwa mu, mu yeru obu, onye l’emeje ẹhu atsọ mu ụtso.”

Eri Jisọsu

(Mát. 1:1-17)

23Jisọsu bẹ nọru iwhe rwuru ụkporo awha l’awha iri tẹmenu ọ wata anọ eje ozhi iya. A sụleruwho l’ọo nwa Jósẹfu. Jósẹfu bụru nwa Heli. 24Heli bụru nwa Mátatu, Mátatu bụru nwa Lívayi, Lívayi bụru nwa Méliki, Méliki bụru nwa Jánayi, Jánayi bụru nwa Jósẹfu. 25Jósẹfu bụ nwa Matatáyasu, Matatáyasu bụru nwa Émọsu, Émọsu bụ nwa Néhumu, Néhumu bụru nwa Hésuli, Hésuli bụru nwa Nágayi. 26Nágayi bụru nwa Máatu, Máatu bụru nwa Matatáyasu, Matatáyasu bụ nwa Sẹ́meyinu, Sẹ́meyinu bụru nwa Jósẹku, Jósẹku bụ nwa Joda. 27Joda bụ nwa Jowánanu, Jowánanu bụru nwa Risa, Risa bụru nwa Zerúbabelu, Zerúbabelu bụru nwa Shiyálutiyẹlu, Shiyálutiyẹlu bụru nwa Nẹri. 28Nẹri bụ nwa Méliki, Méliki bụru nwa Adi, Adi bụru nwa Kósamu, Kósamu bụru nwa Elumádamu, Elumádamu bụru nwa Ẹru. 29Ẹru bụ nwa Jóshuwa, Jóshuwa bụru nwa Eliyéza, Eliyéza bụru nwa Jọ́rimu, Jọ́rimu bụru nwa Mátatu, Mátatu bụru nwa Lívayi. 30Lívayi bụ nwa Símiyọnu, Símiyọnu bụru nwa Juda; Juda bụru nwa Jósẹfu, Jósẹfu bụru nwa Jónamu, Jónamu bụru nwa Elíyakimu. 31Elíyakimu bụ nwa Melíya, Melíya bụru nwa Mena, Mena bụru nwa Matáta, Matáta bụru nwa Nétanu, Nétanu bụru nwa Dévidi. 32Dévidi bụ nwa Jesi, Jesi bụru nwa Óbẹdu, Óbẹdu bụru nwa Bóazu, Bóazu bụru nwa Sálụmonu, Sálụmonu bụru nwa Nahụshonu. 33Nahụshonu bụ nwa Amínadabu, Amínadabu bụru nwa Áduminu, Áduminu bụru nwa Anị, Anị bụru nwa Hézerọnu, Hézerọnu bụru nwa Pẹ́rezu, Pẹ́rezu bụru nwa Juda. 34Juda bụ nwa Jékọpu, Jékọpu bụru nwa Áyiziku, Áyiziku bụru nwa Ébirihamu, Ébirihamu bụru nwa Tẹra, Tẹra bụru nwa Nahọ. 35Nahọ bụ nwa Sérugu, Sérugu bụru nwa Reyu, Reyu bụru nwa Pẹ́legu, Pẹ́legu bụru nwa Iba, Iba bụru nwa Shela, 36Shela bụ nwa Káyinanu, Káyinanu bụru nwa Afákusadu, Afákusadu bụru nwa Shemu, Shemu bụru nwa Nowa, Nowa bụru nwa Lamẹku. 37Lamẹku bụ nwa Metúsela, Metúsela bụru nwa Ínọku, Ínọku bụru nwa Járẹdu, Járẹdu bụru nwa Mahálalelu, Mahálalelu bụru nwa Káyinanu. 38Kenanu bụ nwa Ẹ́noshi, Ẹ́noshi bụru nwa Seti, Seti bụru nwa Ádamu, Ádamu bụru nwa Chileke.

4

Sétanu l’adale Jisọsu

(Mát. 4:1-11; Mak. 1:12-13)

1Ume-Dụ-Nsọ bya eji Jisọsu ẹhu. O shi lẹ Jọ́danu lashia. Ume Chileke duta iya, o je anọo l’echi-ẹgu, 2ụkporo abalị ugbo labọ. Oshifutuswe datakọta iya nteke ono. Ọ nọkota ụkporo abalị ugbo labọ ono, t’ọ dụ nri o riru. O nodzugele iya who, ẹgu gụlahaa ya. 3Oshifutuswe ono sụ iya: “Ọ -bụru l’ị bụ Nwa Chileke, sụadaa ẹwhuru-a t’ọ ghọo nri.” 4Jisọsu sụ iya: “E deru iya ede l’ẹkwo Okfu Chileke sụ: ‘Ọ tọ bụdu nri kpụ bẹ bụ iwhe madzụ l’egudeje nọdu ndzụ.’ ”

5Oshifutuswe ono bya eduta iya je anọdu l’ewhekerewhe. Lẹ njị-ẹnya lanụ b’o goshikotawaru Jisọsu alị-eze ndiwhe swịikpamu, 6sụ Jisọsu: “Ọo ghu bẹ mu l’e-me t’ị bụru onye l’a-nọ achịkota iwhe lile-e mẹe iwhe dụ ree, dụkota iya nụ, o noo l’ọo mu b’e yeru iya l’ẹka, tẹmenu ọ bụru onye dụ mu mma l’obu bẹ mu l’a-nụ iya. 7Ọo ya bụ, ị -bazhiwaru mu ẹja, mu ahakọtaru ghu iwhe lile ono.”

8Jisọsu sụ iya: “E deru iya l’ẹkwo Okfu Chileke sụ: ‘Ọo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu bẹ bụ onye l’ịi-barụ ẹja, ọ bụkwaru iya whọ kpụ bụ onye l’ịi-nọdu l’ẹka.’ ”

9Oshifutuswe ono bya edulikwaa ya jeshia Jerúsalẹmu, duru iya dobe l’ẹka kakọta l’eli l’eze-ụlo Chileke sụ iya: “Ọ -bụru l’ị bụ Nwa Chileke, shinu l’eli ẹka-a kfụdaada l’alị, 10nkele e deru iya l’ẹkwo Okfu Chileke sụ: ‘Chileke l’e-kfuru-a ndu ojozhi-imigwe iya tẹ whẹ leta ghu ẹnya cheje ghu nche. 11Whẹ l’e-gbobe ẹka wọta ghu nggẹ t’ị kpọpyashi ọkpa l’ẹwhuru.’ ”

12Jisọsu sụ iya: “E deru iya l’ẹkwo Okfu Chileke sụ: ‘Be ejekwa ọdata Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu.’ ”

13Oshifutuswe ono datagele iya who, ọ parụ iya haa nke nwa nteke ono.

Jisọsu l’awata oje ozhi lẹ Gálili

(Mát. 4:12-17; Mak. 1:14-15)

14Jisọsu nọdu l’ike nke Ume-Dụ-Nsọ lwatashia Gálili. Ọ ngakọta iwhe bụkota alị buwhetaru Gálili mgburumgburu. 15L’ọonoje ezhi whẹ iwhe l’ime ụlo-ndzuko ndu Ju g’ọ ha. Madzụ lile tụko jakọta iya ama.

Aajịka Jisọsu lẹ Názaretu

(Mát. 13:53-58; Mak. 6:1-6)

16Ọo ya bụ l’ọ bya abahụ lẹ Názaretu, bụ ẹka a nọdu hefuta iya. O rwua mbọku ọtuta-ume ndu Ju, ọ bya abahụ l’ụlo-ndzuko ndu Ju, bụ iwhe l’oomejehawa. Ọ gbashi tẹ ya gụa iwhe. 17A bya anụ iya ẹkwo, o deru mbụ Ayizáya onye nkfuchiru Chileke. Ọ bya awhụhaa ẹkwo ono chọta ibe iya ọwhu e deru sụ:

18“Ume Onye-Nwe-Ọha dụ mu l’ẹhu,

o noo l’ọ họtawaru mu

tẹ mu je ezhia ndu ụkpa ozhi-ọma.

O zhiru mu tẹ mu je ezhia ndu a kpụtaru

lẹ ndzụ l’aa-ha whẹ, mu emee ndu l’atsọ ishi tẹ whẹ whụlahaa ụzo.

O zhikwa mu who tẹ mu je eme ndu l’aakpa ẹhu

tẹ whẹ nweru onwowhe.

19Mẹ tẹ mu bya aryakaa l’awha Onye-Nwe-Ọha l’a-dzọ ndu nke iya rwuakwaru.”

20Ọ whuchia ẹkwo ono g’a whụhawaru iya pẹwhu iya nwozhi ụlo-ndzuko ono azụ, bya anọdu anọdu. Iwhe bụ ndu nọ l’ụlo-ndzuko ono chị-zhiaruwho ẹnya wụbe iya. 21O kfuderu whẹ sụ: “Ntanụ-a bẹ iwhe lile-e, e deru l’ẹkwo-ọ unu nụru ọwa vụru lẹge e deru iya.”

22Whẹ tụko zụa mgbede, okfu ọma l’afụshi iya l’ọnu, dụ whẹ biribiri. Whẹ sụ: “?M’ọ tọ nụ-a nwa Jósẹfu-a dụ ẹgube-ẹ?”

23Ọ sụ whẹ: “O doru mu ẹnya l’unu l’a-nmarụ mu ẹtu-a sụ: ‘Tẹ gụbe ọwhu l’eme ọgvu metanu onwoghu l’iwhe l’eme ghu nụ. Anyi nụwaru iwhe i mekotaru lẹ Kapániyọmu, menua ya l’alị nke ghu.’ ” 24Ọ sụ whẹ: “Iwhe mu l’ekfuru unu bụ, e te egbobejekwa ẹka labọ nata onye nkfuchiru Chileke lẹ mkpụkpu iya. ?Unu nụwaru iya. 25Unu nyatakwa l’ụnwu-mbunu bẹ jikwaru Ízurẹlu ejiji nteke Eláyija nọ, bụ iya bụ nteke ono igweli buchiru mini awha ẹto l’ọnwa ishii, ejo mkpẹgu bya l’alị ono mgburumgburu. 26Ọle ọ tọ dụkwa ụnwu-mbunu ono m’ọo nnanụ onye ọwhu Chileke zhiru Eláyija to je eyeru ẹka, ọ kwarọo nwa-mbunu ọbu bu lẹ Zárẹfatu l’alị Sáyịdonu b’e zhiru iya t’o je ụlo iya. 27O nokwawho gẹ ndu njọkirehu jiru alị Ízurẹlu ejiji nteke Eláyisha onye nkfuchiru Chileke nọ. Ọle ọ tọ dụkwa m’ọo onye lanụ, e meru o mehu lẹ njọkirehu nke iya, ọ kwarọo Némanu onye Siriya.”

28Whẹ nụkobelewho iwhe ono, ẹhu wata oghu iwhe bụ ndu lile nọ l’ụlo-ndzuko ono eghu mebyi shii. Whẹ tangịrihu. 29Whẹ swolihu chịfu iya lẹ Názaretu. Whẹ duta iya je enyikota ọnunu-swọngu-swọngu ugvu, bụ ẹka mkpụkpu whẹ tukoru, melahaa tẹ whẹ nọdu l’ẹka ono nwukota iya, t’ọ bya asụa ishi isuwhu l’alị. 30Ọ bya aghajalẹ whẹ-ẹ l’echilabọ tụgbua lụfushia.

Nwoke ọgvu bu l’ẹhu

(Mak. 1:21-28)

31Jisọsu gbazeta tụgbua bahụ Kapániyọmu dụ lẹ Gálili. L’oozhi whẹ iwhe lẹ mbọku ọtuta-ume ndu Ju. 32Iwhe ono l’oozhi whẹ mee whẹ, ẹhu jishihu whẹ oyi nkele okfu l’ookfu goshiru who l’ọo Chileke zhiru iya. 33O nweru nwoke ọgvu bu l’ẹhu nọ l’ime ụlo-ndzuko ono. Nwoke ọgvu ono chishia oke mkpu sụ: 34“Parụ anyi haa. Jisọsu, onye Názaretu! ?Ọo gụnu bẹ anyi lẹ ghu jigba. ?Ịibyawaa t’i kpawhua anyi ọbu? Mu makwarụ-a onye ị bụ. Ọ kwa ghu bụ onye ono, dụ nsọ shi l’ẹka Chileke.”

35Jisọsu baarụ iya mba sụ: “Dobe ọnu ndoo, fụta nwoke ono l’ẹhu!” Ọgvu ono nwuta nwoke ono zụbe l’alị l’edzudzu-ọha l’ẹka ono fụta iya l’ẹhu, tọ dụkwanu ẹka o mekaru iya iwhe.

36Ọ dụ ndu lile ono, nọ l’ẹka ono biribiri, whẹ kfulahaa sụ: “Ẹgube okfu ọwa bụkwa ole-e? Onye ọwhu l’egudeje ẹgube nsarasa-ẹnya ọwa mẹe ike sụ ọgvu t’ọ wụfuta, whẹ awụfuta.” 37Ude Jisọsu dekota l’ẹka lile l’iwhe bụkota mkpụkpu dụ-wheru ẹka ono mgburumgburu.

Jisọsu l’eme igweligwe ndu ẹhu l’eme tẹ whẹ mehu

(Mát. 8:14-17; Mak. 1:29-34)

38O gbalihu lụfuta-shia l’ụlo-ndzuko ono, ọ bya abahụ ibe Sáyịmonu. Ẹwhoku l’enwu ne nyee Sáyịmonu, whẹ bya aryọo ya t’ọ marụ gẹ l’oo-me nwanyị ono. 39Ọ bya akfụkube iya, baarụ ẹwhoku ono mba, ẹwhoku ono nwubuhu nwanyị ono. Nwanyị ono zhilihu kwalahaarụ whẹ ẹbyii.

40Ẹnyanwu nyịhudelewho, iwhe bụ onye nweru onye ẹhu l’eme, ẹgube ẹhu ọ bụ-zhiawho, duta whẹ dukfutashia Jisọsu. Ọ byakọta whẹ ẹka, mee whẹ whẹ mehukota. 41Ọgvu l’awụfutajekwawho l’ẹhu igweligwe ndu o bu l’ẹhu, echikaa mkpu asụje: “Ọo gụbedua bụ Nwa Chileke!”

Ọle ọobajeru whẹ mba. Too kweje tẹ whẹ kfua okfu nkele whẹ marụ l’ọo ya bụ Kuráyisutu ọbu.

Jisọsu l’ekfu okfu Chileke lẹ Judíya

(Mak. 1:35-39)

42Chi sahụlewho, o gbashi jeshia l’ẹka l’ọo-nọdu nwẹkiya. Igweligwe madzụ tsoru achọkashi iya, whẹ bya abyakfuta iya. Whẹ melahaa tẹ whẹ sede iya t’ọ bọ hahẹ whẹ ẹka ọdo. 43Ọ sụ whẹ: “Mu zhifutajekwawho ndu mkpụkpu ọdo ozhi-ọma ono, bụ iya bụ nke ẹka Chileke bụ eze, nkele o noo iwhe e kwoberu zhi mu tẹ mu bya ndono.”

44L’ọorya okfu Chileke aryarya l’ụlo-ndzuko ndu Ju dụ lẹ Judíya.

5

Jisọsu l’eku ndu mbụ, l’etso ụzo iya

(Mát. 4:18-22; Mak. 1:16-20)

1Ọ bya ebe ujiku lanụ gẹ Jisọsu kfụru l’agụga eze-ẹnyimu Gẹnésaretu, igweligwe madzụ l’akpa hụbahuba abya ọnu okfu Chileke. 2Ọ whụa ụgbo labọ dụ l’agụga mini ono. Ndu l’egbu ẹma, shi nọdu iya lụfuwaa, je anọdu asa ụgbu-ẹma whẹ asa. 3Jisọsu bya abahụ l’ime ụgbo ono nnanụ, ọwhu bụ nke Sáyịmonu. Ọ sụ Sáyịmonu ono t’o nwubaadaa ụgbo ono lẹ mini nwanshị. Ọ nọdu anọdu l’ime ụgbo ono, zhilahaa ndu ono kụru l’ẹka ono iwhe.

4O kfugelewho iwhe l’ookfu, ọ sụ Sáyịmonu: “Ngabaadaa ụgbo ono l’ẹka iswina dụ, je t’unu ghaa ụgbu unu ono lẹ mini gbukoo ẹma.”

5Sáyịmonu sụ iya: “Nnajị-Ọha, anyi tụkokwaru ẹnyashi owhu sekota anya iya, ọ bụleru-a anyi nsegbu anya mmaanụ. Ọle eshi-ọwhu i kfuwaru ẹgube-ẹ bẹ anyi l’aghakwa ụgbu-a lẹ mini ọbu.” 6Whẹ melewho g’o kfuru, whẹ gbukoo igbudu ẹma. O ji ụgbu ono nke ọwhu o gbee mede t’iya lakaa ụgbu ono.7Whẹ wheeru ndu l’egbu ẹma ibe whẹ, nọ l’ime ụgbo ọwhu ẹka tẹ whẹ gbatarụ whẹ. Whẹ bya eyejia ụgbo labọ ono l’ẹma nke ọwhu ọ watarụ adami lẹ mini.

8Sáyịmonu Pyita whụlewho iwhe ono, ọ bya adaa l’iwhu Jisọsu sụ iya: “Byiko, Onye-Nwe-Ọha, parụ mu haa jeshia iwhe l’iije, o noo lẹ mu bụ onye l’eme iwhe-dụ-ẹji.” 9O noo lẹ biribiri ẹma ono, whẹ gbukoru bẹ chiru Sáyịmonu ẹhu mẹe ndu yẹle iya lị. 10O nokwawho g’ọ dụ ọwhube ụnwu Zébedi, whẹ lẹ Sáyịmonu tụkoru egbu ẹma ono, mbụ Jémusu nwa Zébedi yẹle Jọnu nwa Zébedi. Ọo ya bụ Jisọsu sụ Sáyịmonu: “Ba atsụshi egvu. Shilewho ntanụ-a tụgburu bẹ l’ịi-nọje erwutaru mu madzụ g’ọo ẹma.”

11Whẹ bya akpụfuta-gee ụgbo whẹ l’eli-mgboko, whẹ hakọta iwhe lile tsolahaa Jisọsu.

Jisọsu l’eme t’onye njọkirehu mehu

(Mát. 8:1-4; Mak. 1:40-45)

12O be ujiku lanụ, gẹ Jisọsu nọ lẹ mkpụkpu lanụ ọbu, tọ dụ iya bụ lẹ nwoke lanụ ọbu, njọkirehu tụkoru ẹhu narụ abyakfuta iya. Ọ whụlewho Jisọsu, ọ daa buaru iya iwhu l’alị ryọo ya sụ iya: “Onye-Nwe-Ọha, ọ -bụru l’ọ dụ ghu mma l’uche bẹ l’ịi-dụkwa ike mee tẹ mu mehu.”

13Jisọsu bya amachịa ẹka; mee nwoke ono l’ẹhu sụ iya: “Ọ dụ mu mma l’uche, mehuwaro.” Nteke onowho njọkirehu ono mishihu nwoke ono l’ẹhu. 14Tọ dụ iya bụ lẹ Jisọsu akarụ iya t’ọ bọ dụbukwaa onye l’oo-kfuru iya sụ iya: “Tụgbulekwaruwho je egoshi onwoghu onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke t’o lerwee ghu ẹnya. Gụ egwoo ngwo-ẹja, onye e metaru l’iwhe l’eme iya nụ l’aanụje lẹge Mósisu tụru iya l’iwu, t’a gbaarụ ghu. Ọo ya bụ nke ọwhu ọha l’a-marụ l’ẹhu dụwaa ghu mma.”

15Ọle a gbẹenu kabaa anọ ekfukashi nke Jisọsu, kfukashita iya nke ọwhu igweligwe madzụ wụkoru abya tẹ whẹ bya anụa lẹ nchị whẹ mẹe t’o mee whẹ tẹ whẹ mehukota l’ẹhu l’emekaa whẹ nụ. 16Jisọsu l’atsụlaje je anọdu l’echi-ẹgu kfuru nụ Chileke.

Jisọsu l’eme onye iwhe lọnwuru ibẹhu lanụ t’o mehu

(Mát. 9:1-8; Mak. 2:1-12)

17O rwua ujiku lanụ gẹ Jisọsu l’ezhi iwhe, ndu Fárisii mẹe ndu o-zhi-iwu nọdukwawho l’ẹka ono. Whẹ shigee lẹ mkpụkpu gẹ mkpụkpu ha dụ lẹ Gálili mẹe Judíya, shigekwaawho Jerúsalẹmu bya. Ike Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke mee ya; ọ dụ ike mee t’ẹhu dụkota ndu iwhe l’eme mma. 18O nweru nwoke lanụ iwhe lọnwuru ibẹhu lanụ, unwoke pa l’eli ugbooshi bya. Whẹ chọo ụzo whẹ l’e-shi pabata iya l’ime ẹka ono, je edobe iya l’iwhu Jisọsu, whẹ ta awhụ iya. 19Whẹ mee nta mee imo tẹ whẹ kpabata ụzo, tọ dụ nkele a hanụka l’igweligwe kụru l’ẹka ono. Ọo ya bụ whẹ kwee nyihu eli ụlo ono, je alafua ya ụzo l’okpotsu iya pyoo ugbooshi ono, nwoke ono zẹe, shi l’ụzo ono mee ya o rwua alị l’iwhu Jisọsu. 20Jisọsu whụlewho lẹge ndu ono gude kwetabe lẹ ya l’a-dụ ike mee tẹ nwoke ono jee ije, ọ sụ nwoke ono: “Ọnya mu, a gụwaru ghu nvụ l’iwhe-dụ-ẹji, i metagbaberu g’ọ ha.”

21Tọ dụ iya bụ lẹ ndu o-zhi-iwu mẹe ndu Fárisii arịlahaa l’ime obu whẹ sụ: “?Ọo ẹgube madzụ gụnu dụ ẹgube-ẹ l’ekfubyishi Chileke ekfubyishi-a? ?Ndẹe onye ọdo l’a-dụ ike gụaru madzụ nvụ l’iwhe-dụ-ẹji onye ọbu metagbaberu l’abụa Chileke nwẹkiya?”

22Jisọsu malẹkwaruwho iwhe whẹ l’arị l’obu whẹ, ọ sụ whẹ: “?Ọo gụnu meru iwhe unu l’arị ẹgube ọriri ono l’obu unu? 23?Ndẹe ọwhu ka ntse ekfukfu? ?Ọo t’a sụ iya: ‘A gụwaru ghu nvụ l’iwhe bụ-zhia iwhe-dụ-ẹji, i metagbaberu’ tọo t’a sụ iya: ‘Gbalihu jelahaa ije’? 24Ọo l’ọo nggẹ unu makwanụru l’e zhiru Abụbu-Ndiwhe t’ọ gụjeeru madzụ nvụ l’iwhe-dụ-ẹji onye ọbu metagbaberu lẹ mgboko-o.” Ọ sụ nwoke ono, iwhe lọnwuru ibẹhu lanụ: “Ọo ghu bẹ mu l’ekfuru t’i gbalihu pata ugbooshi ghu lashia ibe ghu.”

25Nwoke ono zhilihu l’edzudzu-ọha ono pata ugbooshi iya tụgbua lashia ibe iya aja Chileke ajaja. 26Ọ kpụbe ndu ono, nọ l’ẹka ono gẹ whẹ ha ọnu okfu. Ibirikoko iya gudeshia whẹ, whẹ jalahaa Chileke ajaja. Whẹ sụ: “Anyi akabẹbukwaa whụa iwhe ka ẹnya anyi ntanụ ọwa.”

Jisọsu l’eku Lívayi

(Mát. 9:9-13; Mak. 2:13-17)

27E megelewho Jisọsu tụgbua lụfuta-shia l’ẹka ono, ọ bya awhụa onye ishi akịriko, ẹwha iya bụ Lívayi g’ọ sụgaberu onwiya l’ụlo okpoga akịriko. Jisọsu sụ iya: “Lívayi tsoru mu.” 28Lívayi gbashilekwawho hakọta iwhe l’oome tsoru iya.

29Lívayi bya emeeru Jisọsu nri, haa shii l’ibe yẹbe Lívayi ono gude kwaarụ iya ẹbyii. Igweligwe ndu akịriko mẹwaro ndu ọdo bya anọdu whẹ tụko eri nri ono. 30Ọo ya bụ lẹ ndu Fárisii mẹe ndu ishi whẹ, bụ ndu o-zhi-iwu delahaaru ndu l’etso ụzo Jisọsu nwirinwiri sụ: “?Ọo gụnu meru unu lẹ ndu akịriko mẹ-gee ndu-a, l’aamakwarụwho ẹjo ẹka tụko eriko, angụkokwawho?”

31Jisọsu sụ whẹ: “Ndu ẹhu dụ mma ta akpajẹkwa ishi onye l’eme ọgvu, ọ kwa ndu ẹhu l’eme bẹ l’akpajẹ iya. 32M;ube Jisọsu ta abyakwa oku ndu dụ chịriri, ọ kwa ndu l’eme iwhe-dụ-ẹji bẹ mu byarụ tẹ whẹ daa onwowhe ụta, haa iwhe-dụ-ẹji, whẹ l’emegbabe byakfuta Chileke.”

Nke ọswi ẹgu ekfu anụ Chileke

(Mát. 9:14-17; Mak. 2:18-22)

33Ndu Fárisii ono sụ iya: “Ndu l’etso ụzo Jọnu l’anọje aswị ẹgu nteke nteke, whẹ ekfukwawho anụ Chileke, o nokwawho gẹ ndu l’etso anyịbedua l’emeje, ọle ndu ọwhu l’etso ụzo gụbedua l’anọje eri, angụ g’ẹhu ha whẹ.”

34Jisọsu sụ whẹ: “Unu l’akpọbeje ndu e kuru tẹ whẹ bya ẹswa-nwanyị ẹgu, l’ẹka onye ọbu kuru whẹ l’ẹswa-nwanyị ono kabẹkwadua nọdu swiru whẹ? 35Ọle mbọku nọkwaa abya nteke l’aa-nafụ whẹ onye ono, l’alụ nwanyị nke ọwhuu, bụ iya kuru whẹ l’ẹswa-nwanyị ono. O noo nteke whẹ l’aswịlahaa ẹgu ndono.”

36Ọ bya anmaarụ whẹ ẹtu sụ: “A ta alakatajẹkwa uwe ọwhuu gude gbachia akahụ uwe. Onye meru iya nno onye ọbu alakaa uwe ọwhuu ono alaka, tẹmenu ibiribe uwe ọwhuu ono yẹle akahụ uwe ono ta arapyabẹdu. 37Ọ tọ dụkwa onye l’awụjeru akụru mmẹe ọwhuu ye l’akahụ ẹda mmẹe l’akaa aka. Onye wụru iya ye iya, mmẹe ono agbafua ẹda mmẹe ono. Mẹe l’ishi onwiya awụshishihu; tẹmenu ẹda mmẹe ono a-bụru iwhe iyi yitaru. 38Akụru mmẹe ọwhuu b’a wụfutaje ye l’ẹda mmẹe ọwhuu, karụ aka. 39Ọ tọ dụdu onye ngụ-gejeedaru akahụ mmẹe nke ọwhuu gụlahaa ya, o noo l’ọosuje l’akahụ iya whọ dụkwaa ree.”

6

Abụbu-Ndiwhe bụ Onye-nwe mbọku-ọtuta-ume

(Mát. 12:1-8; Mak. 2:23-28)

1Ọ bya ebe ujiku lanụ, mbọku ono bụru mbọku ọtuta-ume ndu Ju, Jisọsu l’aghata l’ẹgu ẹka a kụru iwhe dụ g’ọo akpe. Ndu l’etso ụzo iya gbukoo ishi iwhe ono, gude ẹka anyịswashi iya ẹswa ata mebyi iya. 2Ndu Fárisii harụ sụ: “?Ọo gụnu meru unu l’eme iwhe dụru anyi lẹ nsọ ememe mbọku ọtuta-ume?”

3Jisọsu sụ whẹ: “?Unu tẹke agụbudua ẹkwo-okfu Chileke gụ-vu iwhe Dévidi meru nteke ẹgu l’agụ iya, agụ ndu yẹle iya lị? 4L’ọ bahụru l’ụlo Chileke je ewota buredi, dụ nsọ l’iwhu Chileke taa. Buredi ono bẹ onye ọdo l’ẹte atajẹkwa. Ọlekwawho ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ l’atajẹ iya nụ. Dévidi je ataa ya, nụkwawho ndu yẹle iya lị whẹ takwaawhọ.”

5Jisọsu sụ whẹ: “Ọo Abụbu-Ndiwhe bẹ bụ Onye-nwe mbọku-ọtuta-ume.”

Jisọsu l’eme t’onye iwhe lọnwuru ẹka lanụ mehu

(Mát. 12:9-14; Mak. 3:1-6)

6Ọ bya erwukwaa mbọku ọtuta-ume ọdo, Jisọsu bahụkwa l’ụlo-ndzuko whẹ je ezhilahaa whẹ iwhe. O nweruwho nwoke lanụ ọbu, iwhe lọnwuru ẹka-ụtara alọnwu, nọ l’ẹka ono. 7Ndu o-zhi-iwu mẹe ndu Fárisii gelahaa Jisọsu ngge tẹ whẹ maadarụ ?I’oo-me tẹ madzụ mehu l’iwhe l’eme iya nụ mbọku ono, bụ mbọku ọtuta-ume ndu Ju nke ọwhu whẹ l’a-sụje l’o noo iwhe o meru. 8Ọle Jisọsu marụ iwhe dụ whẹ l’obu, ọ sụ nwoke ono iwhe lọnwuru ẹka lanụ ono: “Gbeshi bya akfụru l’ẹka-a.” Nwoke ono gbalihu je akfụru l’edzudzu-ọha ono. 9Jisọsu sụ whẹ: “Tẹ mu jịada unu nwa-ajị: Iwu mbọku ọtuta-ume ndu Ju ono ?ọ sụru t’e mejee iwhe-ọma, t’ọ sụru t’e mejee ejo iwhe? Ọ sụru ?t’a dzọjee ndzụ, tọo t’e mebyijee ndzụ?” 10Ọ bya aghaa ẹnya, ledzuru whẹ ẹnya gẹ whẹ ha, sụ nwoke ono: “Ngwa machịa ẹka ghu amachị.” Ọ machịa ẹka. Ẹka ono bya eteta iya.

11Whẹ swolihu wata ọchi idzu iwhe whẹ l’e-me Jisọsu.

Jisọsu l’ahọta ụmadzu iri l’ẹbo

(Mát. 10:1-4; Mak. 3:13-19)

12O rwua ujiku lanụ, Jisọsu jeshia ẹka ọbu ugvu ha l’igweligwe jeshia okfuru nụ Chileke. O kfuru nụ Chileke ẹnyashi owhu mgburumgburu. 13Chi sahụlewho ọ bya ekukotagezhia iwhe bụ ndu l’etso ụzo iya họta whẹ ụmadzu iri l’ẹbo. Ọ gụa ndu ono ndụ-ishi-ozhi iya. 14Ẹwha ndu ono bụ: Sáyịmonu onye ọ gụberu Pyita mẹe nwune iya Ánduru mẹe Jémusu, Jọnu, Fílipu, Batólomiyu, 15Mátiyu, Tọ́mosu, Jémusu Álufiyọsu mẹkwawho Sáyịmonu, ọwhu tso l’ọgbo l’adzọ t’alị ndu Ju dụru ndu Ju, 16mẹe Júdasu Jémusu mẹe Júdasu Isukáriyọtu, bụ iya megeeru nọdu lẹ mgbazhi t’e gude Jisọsu.

Jisọsu l’ezhi iwhe, emekwawho tẹ ndu ẹhu l’eme mehu

(Mát. 4:23-25)

17Jisọsu yẹle ndu ono, ọ họtaru ono tụko shi l’eli ugvu ono kpozeta, whẹ tụko bya anọdu l’ọma alị, whẹ l’igweligwe ndu ono l’etso iya nụ mẹe oke igweligwe ndu ọwhu shigee lẹ Judíya l’owhu mẹe Jerúsalẹmu mẹe ndu shi l’ọnu eze-ẹnyimu Taya yẹle Sáyịdonu, bụkota ndu byarụ ọnuta iwhe l’oozhi mẹe ndu byarụ t’o mee whẹ tẹ whẹ mehuchaa l’iwhe l’eme whẹ nụ. 18Ndu lile ọgvu l’akpa ẹhu b’o meru, whẹ mehukota. 19Ikpoto ndu ono tụko emekaa t’ẹka whẹ rwua ya l’ẹhu nkele ike shi iya l’ẹhu l’emeje t’ẹhu dụkota whẹ mma gẹ whẹ ha.

Ẹhu-ụtso yẹle awhụ atsọtso

(Mát. 5:1-12)

20Jisọsu bya apalia ẹnya dazhịbe ndu l’etso ụzo iya sụ:

“Ẹhu-ụtso bụ nke unubẹ ndu ụkpa,

nkele unu l’e-ri urwu l’ọo Chileke bụ eze unu!

21Ẹhu-ụtso bụ nke unubẹ ndu ẹgu l’a-gụ ntaa;

nkele ẹwho l’e-ji unu.

Ẹhu-ụtso bụ nke unubẹ ndu l’arya ẹkwa ntaa;

nkele unu l’a-chị ọchi.

22Ẹhu-ụtso bụ nke unu nteke madzụ l’a-kpọ unu ashị, ekefu unu l’oke, akọ unu ọnu,

eku unu ndu ejo-iwhe nkele unu kweru nke Abụbu-Ndiwhe.

23“T’ẹhu tsọo unu ụtso mbọku ono, unu kfulihu akfulihu tee ẹswa nkele obunggo unu parụ ẹka l’imigwe, o noo l’o nokwawho gẹ nna whẹ ndụ-ichee mekotaru iya ndu nkfuchiru Chileke gẹ whẹ ha.

24“Ọle nshọkwanu unubẹ ndu nweru iwhe,

o noo nkele unu natakọtawaru iwhe rwuberu unu.

25Nshọo unubẹ ndu ẹwho jiru ntaa,

nkele ẹgu l’a-gụ unu.

Nshọo unubẹ ndu ono, l’achị ọchi ntaa,

o noo l’unu l’a-rya ẹkwa gụa áwhụ.

26Nshọo unu nteke madzụ lile l’a-tụko ekfukaa l’unu l’eme ree,

nkele o nokwawho gẹ nna whẹ ndụ-ichee

shi ekfujeru iya ndu gude ụgho ekfuchiru Chileke.”

Ye ọhogu obu

(Mát. 5:38-48; 7:12a)

27“Ọle iwhe mu l’akarụ unubẹdua l’anụ iwhe mu l’ekfu bụ: Unu ye ọhogu unu obu. Unu emejeeru ndu kpọru unu ashị iwhe-ọma. 28Unu gọjeru ọnu-ọma nụ ndu tụru unu ọnu. Unu kfujeru nụ Chileke l’iswi onye l’akọ unu ọnu. 29Onye chiru ghu ẹka l’agbagba nchị, dobefuaru iya agbagba nchị ọwhu. Onye yetaru ghu uwe ugwẹhu ghu, hakwaawhọ t’onye ono yetafua ọwhu i yeru l’ime ẹhu. 30Nụje onye byarụ ghu ọryota iwhe i nweru, iwhe ọbu ọ byarụ aryọta. Onye wotajeru iwhe ghu, ba akpahẹkwa onye ọbu ishi iya ọdo. 31T’ọ bụru iwhe bụ onye ọdo mee ya unu, ya adụ unu mma l’obu bẹ unu l’emeje onye ọdo.

32“Nteke ọ bụlewho l’ọo ndu yeru unu obu bẹ unu yeru obu kpụ. ?Ọ hụnu ẹgube urwu gụnu bẹ ono bẹru unu? Nkele ndu l’eme iwhe-dụ-ẹji bẹ bụkwawho onye yeru whẹ obu bẹ whẹ l’eyeje. 33Nteke ọ bụlewho l’ọo ndu l’emejeru unu ree bẹ unu l’emejeru ree ?ọo ẹgube urwu gụnu bẹ ono bẹru unu? Nkele o nokwawho gẹ ndu l’eme iwhe-dụ-ẹji l’emejekwawho. 34Nteke bụ l’o zhiawho ndu unu l’ele ẹnya l’unu l’a-nata iwhe l’ẹka whẹ bẹ unu l’ejeje ụgwo ?ọo ẹgube urwu gụnu bẹ ono bẹru unu? Lẹ ndu l’eme iwhe-dụ-ẹji bẹ l’ejejekwawho ndu l’eme iwhe-dụ-ẹji ibe whẹ ụgwo nggẹ whẹ nata ọnwurunwa iwhe ha g’ọo ụgwo ọbu whẹ jeru. 35Unu ye ọhogu unu obu. Unu mejeeru whẹ ree. Unu ejeje madzụ ụgwo, unu be elebehekwa ẹnya t’onye ọbu kfụa ya unu nke ọwhu obunggo unu l’a-hakwarọo shii. Unu abụkwaruwho ụnwu nke Ọkalibe-Kangokotaru-Nu, bụ Chileke, o noo nkele ndu bụ o-ria-ọmata mẹe ndu bụ ejo madzụ bẹ Chileke dụ-gekwaaruro odoo. 36T’unu bụru ndu obu-imiko lẹge Nna unu bụkwawho onye obu-imiko.”

Okpe ndu ọdo ikpe

(Mát. 7:1-5)

37“Unu be ekpekwa ndu ọdo ikpe nggẹ Chileke te ekpekwaro unu ikpe. Unu ta anmahụnu ndu ọdo ikpe nggẹ Chileke ta anma unu ikpe. Unu gụaru ndu ọdo nvụ nggẹ Chileke gụaru unu. 38Unu nụje madzụ iwhe, nggẹ Chileke anụkwawho unu. Iwhe Chileke l’a-nụ unu bẹ bụ iwhe a tujiru atuji, tsụa ya atsụtsu, yojia ya ayoji o ji godogodo awụshihu awụshihu. O noo l’ọo iwhe unu gude tụru nụ ibe unu bẹ bụ iwhe Chileke l’e-gudekwawhọ tụru nụ unubẹdua.”

39Ọ bya anmakwaaru whẹ whọ ẹtu sụ: “Onye l’atsọ ishi ?ooduje onye l’atsọ ishi g’ọo ya? ?Whẹ ta atụkodu dalaje l’ime iduma? 40Onye l’anwụ iwhe l’ẹka onye l’ezhije iwhe ta akajẹkwa onye ono l’ọnwu iwhe l’ẹka iya oonwe ẹnya. Ọle onye l’anwụ iwhe bụkwa: ọ -nwụta-gee iwhe l’eezhi iya, ya abya aha g’ọo onye ono l’ezhi iya iwhe ono.

41“?Ndẹe iwhe meru l’ịiwhuje mkpaba, dụ nwanna ghu l’ẹnya, ọle ị tị whụkwanu ọwhu bụ osweru, dụ ghu l’ẹnya nke ghu? 42Ọdo bụ: ?Ndẹkwanu gẹ l’ịi-gbẹe sụ nwanna ghu ono: ‘Nwannajị anyi, gebe tẹ mu whụfu ghu mkpaba ẹswa ono, dụ ghu l’ẹnya’ l’ẹka gụbedua l’awhụkwaanu ono ha g’ọo osweru dụ ghu l’ẹnya nke ghu. Gụbe iwe-l’obu-ọchi-l’ọnu-eze! Vuadaru ụzo mefuada osweru ono, dụ ghu l’ẹnya nke ghu, nggẹ ị dụ ike whụ-rweta ụzo, whụfu mkpaba, dụ nwanna ghu l’ẹnya.”

Oshi ọmi yẹle akpụru iya

(Mát. 7:16-20; 12:33-35)

43“Ọ tọ dụkwa ọkpobe oshi mịtajeru mebyi dụ ẹji, o nokwawho gẹ l’ọoto dụkwanua ejo oshi mịtajeru mebyi dụ ree. 44Ọo akpụru, oshi mịtaru bẹ l’eegudeje marụ ẹgube oshi ọ bụ. A ta awọtajekwa ujiru l’oshi uke, tọ dụ onye l’awọtaje akpụru-ẹra-nwata l’ẹgbara. 45Lẹ ọkpobe madzụ l’eshije l’ọkpobe iwhe dụ iya l’obu wofuta ọkpobe iwhe, ejo madzụ l’eshijekwanu l’ejo iwhe dụ iya l’obu wofuta ejo iwhe, o noo l’iwhe l’ookfu l’ọnu bụ iwhe shi iya l’obu ebushihu ebushihu.”

Ụmadzu labọ l’atụ ụlo

(Mát. 7:24-27)

46Jisọsu sụ whẹ: “?Ọo gụnu kpatarụ iwhe unu l’anọje eku iya ‘Onye-Nwe-Ọha; Onye-Nwe-Ọha,’ ọle unu te emejekwanu iwhe mu sụru t’unu mee. 47Iwhe bụ onye byakfutaru mu nụ bya anụa okfu mu, ọ tụko iya g’ọ ha eme eme bẹ mu l’e-goshi unu onye ọ dụ g’ọo ya. 48Onye ono dụ g’ọo nwoke l’atụ ụlo, o gvumia alị egvumi tụa ukfu-ụlo ono l’ẹwhuru. O be nteke utso gbarụ, mini bya agbawhee ụlo ono, to nwunga iya rọo enwunga owhu nkele e gvumiru alị egvumi tụa ukfu iya ree-ree-ree. 49Ọle onye l’anụ okfu iya, t’o me iya eme bẹ dụ g’ọo onye gbubeleruwho ụlo l’elikoro alị mmaanụ, tọ wa alị awa tụa ukfu iya. Utso byapyabẹ iya, ọ whọhuro nteke ono roo daa, dakpọshihu gwee onwiya aryaka eryune.”

7

Jisọsu l’eme tẹ ẹhu dụ nwozhi onye ishi ojọgu mma

(Mát. 8:5-13)

1Jisọsu kfushigelewho iwhe ono, l’ookfu, ndu ono kụru l’ẹka ono nụkota, ọ bahụ-shia Kapániyọmu. 2O nweru onye ishi ojọgu ndu Romu iwhe l’eme nwozhi iya nke ọwhu l’ọobya anwụhu. Nwozhi ono b’o yeru obu shii. 3Onye ishi ojọgu ono nụlewho nke Jisọsu, ọ bya ezhia ndu bụ ọgurenya ndu Ju tẹ whẹ je aryọo Jisọsu t’ọ bya bya adzọo nwozhi iya ono ndzụ. 4Whẹ byakfuta Jisọsu bya akwatazhia ryọshia ya ike sụ iya: “Byiko jero je eme t’o mehu, l’ọ kwa onye gbarụ nke t’i meeru iya iwhe ono, 5o noo l’o yeru ndu alị anyi obu, tẹmenu ọ bụru iya tụru anyi ụlo-ndzuko anyi-a.”

6Jisọsu tsoru whẹ jeshia. Ibe nwoke ono dụkubele iya whọ ntse, onye ishi ojọgu ono zhi ndu ọnya iya tẹ whẹ byakfuta Jisọsu bya asụ iya: “Onye-Nwe-Ọha, be erihewaro awhụ je abyabya, o noo lẹ mu ta adụkwa nke l’ịi-bata ibe mu. 7O nokwawho gẹ mu l’adụa nke tẹ mu byakfuta ghu l’onwomu. Iwhe mu l’ekfu kwaa t’i kfua okfu-ọnu mmaanụ, i kfuwa iya bẹ nwozhi mu ono l’e-mehulekwawho. 8Lẹ mbẹdua bụkwa onye nọ madzụ l’ẹka, o nwekwaruwho ndu ojọgu, nọ mbẹdua l’ẹka. L’ọobuje, mu -sụ onye ọwa: ‘Jee ọwa’ onye ọbu ejee ya. Mu -sụ onye ọdo: ‘Bya’ ya abya. Mu abya asụ nwozhi mu ọwa: ‘Mee ọwa’ ya eme ya.”

9Jisọsu nụlewho iwhe ono, ọ tụfu iya ẹhu; ọ bya aghachi sụ igwe ndu ono l’awụ etso iya: “Mu sụru agha, ọ tọ dụkwanu m’ọo l’alị Ízurẹlu bẹ mu l’ẹte awhụjekwaa onye kwetaberu g’ọo nwoke-e ya.”

10Ndu ono, e zhiru bya alwawhushia azụ l’uwhu, nwozhi ono mehugewaa ree-ree-ree.

Jisọsu l’eme tẹ nwa nwa-mbunu teta

11Lẹ ntsulọhu nteke ono, b’e megeeru Jisọsu tụgbua jeshia obodo ọbu l’eekuje Nenu. Ndu l’etso ụzo iya mẹe igweligwe ndu ọdo tsoru iya jeshia. 12O rwukubedelewho ọnu ẹka l’eeshije abahụ obodo ono ntse, ọ whụa gẹ l’aapafụtawaa odzu nwoke ọbu, bụ ne iya nwa lanụ eje elili, tẹmenu ne iya ọbu bụru nwa-mbunu. Igweligwe madzụ shi l’ime mkpụkpu ono, l’awụ etso nwanyị ono. 13Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha whụlewho nwanyị ono, imiko iya dụ iya. Ọ sụ nwanyị ono: “Gbeluma; ba aryahẹ ẹkwa.” 14Jisọsu bya ejekube ndu ono pa odzu ono bya emee ẹka l’igbe odzu, e vu odzu ono. Ndu vu iya nụ keshita. Ọ sụ: “Nwokorọbya, mu sụru ghu t’i teta nọdu ndzụ.” 15Onye ono, nwụhuru anwụhu ono bya agbashi, kfulahaa okfu, Jisọsu duru iya dee ne iya.

16Ndu ono, dọru l’ẹka ono gẹ whẹ ha tsụlahaa egvu. Whẹ jalahaa Chileke sụ: “Ọkalibe onye nkfuchiru Chileke afụtaru anyi-o! Chileke kpakfutaakwaru ndu nkiya-o!”

17E kfukota nke Jisọsu l’alị Judíya mgburumgburu mẹwaro ndu buwheru whẹ mgburumgburu.

Ndu ozhi Jọnu baputizimu

(Mát. 11:2-19)

18Ndu l’etso ụzo Jọnu bya atụko iwhe g’iwhe ha ono kọkotaru Jọnu. 19Jọnu bya ekua ụmadzu labọ lẹ ndu l’etso ụzo iya zhi whẹ tẹ whẹ je ajịta Onye-Nwe-Ọha sụ iya: “?Ọo gụbedua bụ onye ọbu, l’abyanụ ọbu, tọo t’anyi leje ẹnya onye ọdo?”

20Ndu ono byakfuta Jisọsu bya asụ iya: “Jọnu baputizimu zhiru anyi t’anyi bya ajịta ghu: ‘?Ọo gụbedua bụ onye ọbu l’abyanụ ọbu, tọo t’anyi leje ẹnya onye ọdo?’ ”

21Nteke ono bẹ Jisọsu l’eme t’igweligwe ndu ẹhu l’eme mehukota mẹe ndu oke ẹhu dụ l’iche l’iche l’emekaa mẹe ndu ọgvu bu l’ẹhu mẹwaro igweligwe ndu ọwhu l’atsọ ìshì b’o mekotakwaruwho whẹ whụlahaa ụzo. 22Ọ sụ ndu ono, Jọnu zhiru ono: “Unu je akọoru Jọnu iwhe lile unu whụru mẹe ọwhu unu nụru lẹ nchị unu. Unu sụ iya lẹ ndu l’atsọ ishi b’e meru, whẹ l’awhụwaa ụzo, ndu ngvụru l’ejewaa ije, e mewaa ndu njọkirehu l’eme, whẹ mehukotawaa, ndu l’ada nkụchi l’anụwaa iwhe lẹ nchị; ndu nwụhuru anwụhu b’e mewaru whẹ teta nọdu ndzụ. L’eezhi ndu ụkpa ozhi-ọma. 23Sụa, ẹhu-ụtso bụ nke onye ono mụbe Jisọsu l’ẹte abụa ụkfu akpọpyashi ọkpa.”

24Ndu ono, Jọnu zhiru ono tụgbulewho lashia, Jisọsu kfulahaaru igwe-ọha ono okfu ẹhu Jọnu, sụ whẹ “?Ọo gụnu bẹ unu jeru awhụwhu l’echi-ẹgu. ?Ọo ogọwa whẹrewhere l’enwunga enwunga. 25?Ọ bụkwanuru gụnu bẹ unu jeru awhụwhu. ?Unu jeru t’unu je awhụ nwoke, gbakụru onwiya ẹkwa l’ama ụma. Unu lee lẹ ndu l’egudeje ọkpobe uwe, l’amanụka ụma kwaa onwowhe ngwa, eriji ẹwho, angụ-jikwawho ẹwho bụ ndibe ndu eze. 26Mbụ ?ọ hụnu gụnu ọdo bẹ unu jeru awhụwhu. ?Unu jeru t’unu je awhụ onye nkfuchiru Chileke tọo gụnu. Ee! O noo iwhe unu jeru ndono. Ọle mu sụru unu: onye ono, unu whụru bẹ gbekwa ka onye nkfuchiru Chileke nkajishi. 27Ọo ya bụ onye ono, Chileke kfuru okfu ẹhu iya l’ẹkwo Okfu Chileke sụ: ‘Lee onye ozhi mụbe Chileke, mu l’ezhi iya t’o vuru ghu ụzo jee emechaaru ghu ụzo.’ 28Iwhe mu l’eme tẹ mu kfuru unu bụ: l’ọ tọ dụkwa onye kabaa Jọnu baputizimu shii l’iwhe bụkota iwhe nwanyị nwụru anwụ. Ọle t’unu lenuwho l’onye e gbee sụ l’ọo ya bẹ ẹnya iya kagee alwalwa lẹ ndu Chileke bụ eze whẹ bẹ ka Jọnu shii.”

29Ndu ono gẹ whẹ ha mẹe ndu akịriko nụa iwhe ono, Jisọsu kfuru, whẹ jaa Chileke l’ọ bụ onye dụ chịriri, eshi ọbu Jọnu megeeru whẹ baputizimu. 30Ọle ọwhube ndu Fárisii mẹe ndu o-zhi-iwu bẹ jịkaru uche Chileke l’onwowhe, bụru ndu Jọnu l’ete mee baputizimu.

31Jisọsu sụ whẹ “?O zhia gụnu bẹ mu l’a-tụru ọgbo elenu-a yeru? ?Ọo gụnu bẹ mu l’a-sụ lẹ whẹ dụ g’ọo ya? 32Whẹ dụlewho g’ọo ụnwegirima, dọru l’ọma nggamgbo, ekuje ibe whẹ oku sụ: ‘Anyi whụru unu opu, unu te ekwe ote egvu, anyi gụa ọgu-ẹkwa, unu te ekwe tsọo áwhụ.’ 33O noo lẹ Jọnu baputizimu bẹ byarụ nụ, tọ dụ iwhe l’ookweje eriri, t’ọ ngụje mmẹe, unu sụ: ‘Ọgvu bukwa nwoke-e ebu l’ẹhu.’ 34Mbẹdua, bụ Abụbu-Ndiwhe bya abyakwanụ, bya eride eri, ngụde angụ, unu sụ te eleedawho lẹ nwoke-e bụ o-ri-nri, bụru angụngu-anyị-g’anyị, bụru ọnya ndu akịriko mẹe ndu l’eme iwhe-dụ-ẹji. 35Ọle iwhe mmamagụ Chileke l’eme b’e gude marụ lẹ mmamagụ Chileke ono kfụru nhamụnha.”

Jisọsu l’akpafụ ibe Sáyịmonu onye Fárisii

36Tọ dụ iya bụ l’onye lanụ lẹ ndu Fárisii ezhia Jisọsu t’ọ bya lẹ nri l’ibe iya. Ọ bya ejeshia ibe nwoke Fárisii ono, je anọdu lẹ nri ono. 37Nwanyị ọbu bụ nwanyị ọkpara, shi l’ime mkpụkpu ono nụlewho lẹ Jisọsu nọ lẹ nri l’ibe onye Fárisii, o gude ite, mmanụ-mbeleke, l’ere ire shii jiru eji gude byatashia. 38Ọ bya akfụru iya lẹ mgboro ọkpa wata anọ akwashị ẹnya-mini. L’ọokwashi Jisọsu ẹnya-mini ono l’ọkpa iya whẹ ẹbo, gude ẹgbushi dụ iya l’ishi ehucha iya, etsutsu iya ọnu l’ọkpa, awụ iyẹ ya mmanụ ono. 39Onye Fárisii ono, kuru Jisọsu oku nri whụle iya whọ, ọ rịlahaa sụ: “Nggẹ lẹ nwoke-e bụ onye nkfuchiru Chileke l’ezhi, m’ọ gọgo makwaa ẹgube onye nwanyị-a l’eme iya ẹka-a bụ, mbụ marụ gẹ l’oomebe iwhe-dụ-ẹji.”

40Jisọsu sụ iya: “Sáyịmonu, tẹ mu kfuduru ghu whọ iwhe.”

Sáyịmonu sụ iya: “?Ọ kwa ole O-zhi-iwhe?”

41Jisọsu sụ iya: “O nweru nwoke lanụ l’agbẹje madzụ mkpu. Nwoke ono bya ejee ụmadzu labọ ụgwo. Onye ọwhu b’o jeru ụgwo ụkporo pọngu labọ lẹ pọngu iri. O jee onye ọwhu ụgwo pọngu ise kpụ. 42A nọnyaa whẹ ta adụ ike kfụa ya ụgwo ono, ọ haarụ whẹ okpoga ono tẹ whẹ ria whẹ whẹ ẹbo ono. ?Ọo onye ole l’a-ka iya oye obu l’ẹka ụmadzu labọ ono?”

43Sáyịmonu sụ iya: “Ọ dụkwa mu g’ọo onye ọwhu ọ harụ ọwhuna ka shii whọ.”

Jisọsu sụ: “I kfuzhiru.” 44Ọ bya aghaa ẹnya l’ẹka nwanyị ono nọ sụ Sáyịmonu: “Ị whụwaru-a nwanyị-a? Mu batarụ ụlo ghu, ti kee mu mini tẹ mu kwọchaa ọkpa, ọle nwanyị-a bẹ gudewaa ẹnya-mini kwọo mu ọkpa, gude ẹgbushi iya huchaa ya. 45Ti tsutsu mu ọnu ekele, ọle eshi mu batarụ ụlo ghu bẹ nwanyị-a l’esefudua ẹka l’anọ etsutsu mu ọnu l’ọkpa. 46Tị wụ mu mmanụ l’ishi gude kwarụ mu ẹbyii, ọle yẹbedua gudewaa mmanụ-mbeleke l’ere ire shii wụa mu l’ọkpa. 47Ọo ya bụ, tẹ mu kalẹru ghu-a: A gụkotawaru nwanyị-a nvụ l’iwhe-dụ-ẹji ono, o metagbaberu ono, ha l’igweligwe ono. O noo iwhe meru o ye mu obu shii. Ọle onye a gụru nvụ l’iwhe ha nwanshị bẹ l’eyeje obu nwanshị.”

48Ọ sụ nwanyị ono: “A gụwaru ghu nvụ l’iwhe-dụ-ẹji, i metagbaberu g’ọ ha.”

49Ndu whẹ l’iya tụkoru eri nri ono kfulahaa sụ: “?Ọo onye dụ ẹgube-ẹ? Onye ọwhu l’agụjefuaru madzụ nvụ l’iwhe-dụ-ẹji o meru?”

50Ọ sụ nwanyị ono: “Ekwekwe, i kwetaru nke mu dzọwaru ghu, lashia je eburu guu.”

8

Ụnwanyi, l’etso Jisọsu

1Lẹ ntsulọhu nteke ono kwawhọ, Jisọsu tụko obodo lile mẹe mkpụkpu lile jekota arya ozhi-ọma ẹka Chileke bụ eze aryarya, ekfukwa iya who ekfu. Yẹle ụmadzu iri l’ẹbo ono lịkwaruwho, 2mẹe ụnwanyi ọ harụ mee whẹ mehukota l’ọgvu bu whẹ l’ẹhu mẹe ẹhu-ba-dụ-mma mmaanụ ọdo gudegeeru whẹ nụ. Ụnwanyi ọbu whẹ l’iya lị-gee ọbu bụ Méri ọwhu l’eeku Méri Mágudala bụ iya bụ onye ono, Jisọsu chịfuru ọgvu ẹsaa l’ẹhu, 3mẹe Jowána nyee Kuza ọwhu bụ onye Hẹ́rodu yeru ẹku iya l’ẹka t’o letaru iya ẹnya mẹe Suzána mẹwaro igweligwe ndu ọdo warọ. Ndu ono gẹ whẹ ha bẹ wofutaru iwhe lile whẹ nweru gude eyeru Jisọsu whẹ ẹka lẹ mkpa whẹ.

Ẹtu, e gude onye l’atụ iwhe akụ anma

(Mát. 13:1-9; Mak. 4:1-9)

4O be nteke igweligwe madzụ zakọberu, ndu shi lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu wukfuta iya, Jisọsu gude ẹtu sụ whẹ: 5“Ọo nwoke jeru ọtu iwhe akụ iya. Nwoke ono l’atụ iwhe akụ ono, ọ harụ daa l’agụga echi-ụzo, e gude ọkpa dzọpyashia ya, ụnwu-ẹnu bya atụtua ya lwee. 6Ndu harụ nashịhu daa l’eli ẹwhuru. Efufuta l’oofufuta ọ nwụlwashihu, nkele mini ta adụdu l’ẹwhuru ono. 7O nweru ndu ọwhu harụ daa l’ẹka ogvu dụ l’ime alị yẹle ogvu ono bya atụko fushikota, ogvu ono kpagbushia ya. 8Ndu harụ daa l’ẹka alị dụ ree. O fushia vua, bya amịta-gee mebyi ụkporo ise ise.”

Jisọsu kfunyaa nno ryaa sụ: “Onye ụzo-nchị dụ t’ọ nụa ya.”

Iwhe Jisọsu kwoberu nmaa ẹtu ono

(Mát. 13:10-17; Mak. 4:10-12)

9Ndu l’etso ụzo iya bya ajịa ya iwhe ẹtu ono bụ. 10Ọ sụ whẹ: “Ọo unubẹdua bẹ Chileke meru t’unu marụ iwhe e shi domigee edomi lẹ nke abụbu ono, Chileke bụ eze, ọle nke ndu ọdo bẹ l’aatụko anmarụ whẹ l’ẹtu ẹtu nke ọwhu whẹ l’e-le ẹnya nta lee imo, ọle ọ tọ dụdu iwhe whẹ bya l’a-whụ, whẹ anụa iwhe nta nụa imo, ọle ọ tọ dụdu iwhe bya l’e-do whẹ ẹnya.

Jisọsu l’akọ iwhe ẹtu ono bụ

(Mát. 13:18-23; Mak. 4:13-20)

11“Unu lee iwhe ẹtu ono bụ ndọwa: Iwhe akụ ono bụ okfu Chileke. 12Ndu ọwhu darụ l’agụga echi-ụzo bẹ bụ ndu ọwhu nụ-geeru iya nụ; Oshifutuswe bya anafụ whẹ iwhe ono, a kụru l’ime obu whẹ ono tẹ whẹ be ekweta t’a dzọfuta whẹ. 13Ndu ọwhu darụ l’eli ẹwhuru bụ ndu ọwhu bụ nteke whẹ nụ-geeru okfu ono, whẹ kweta gude ẹhu-ụtso natakebe iya ree, ọle ọ tọ gbabẹdu ọgbaragbu l’obu whẹ, whẹ kwetarwee kpọo nwụkfu nwanshị, o belewho nteke iwhe adata byakfutaru whẹ, whẹ docha iya. 14Ndu ọwhu darụ l’ẹka ogvu dụ l’ime alị bẹ bụ ndu ọwhu nụ-geeru iya nụ, whẹ jenyaa l’ụzo whẹ ono, oke ọriri ẹhu whẹ mẹe ẹku mẹe iwhe-ụtso ọwhu dụ lẹ ndzụ whẹ, kpanụka whẹ ẹhu, tọ dụhe iwhe ozhi-ọma ono meru whẹ l’ẹhu. 15Ndu ọwhu darụ l’alị dụ ree; o noo ndu ọwhu nụru okfu ono, whẹ gude ọkpobe obu-ọma gudepyabeshia ya ike, whẹ taa nshi kfukashia okfu Chileke ono tẹ ndu ọdo kweta.”

Oryọku bẹ l’eedobeje l’eli ẹka iwhoro iya l’a-ngashị

(Mak. 4:21-25)

16“Ọ tọ dụdu onye l’anwụjeru ọku ye l’oryọku, ya ẹgbee wota iwhe kpupyabe iya, ọdua ya enwua ya lẹ mkpula ugbooshi. Ọo l’eli ẹka l’aatukobeje oryọku bẹ l’aatukobeje iya nke ọwhu onye batarụ nụ l’a-whụ iwhoro iya. 17O noo l’ọ tọ dụdu iwhe e domiru edomi l’eete emegee wofuta bya atụa jalaa. Tọ dụkwawho iwhe l’eme l’edomi l’ete ebekochaa fụta iwhoro, a madzuru iya. 18Unu kwabẹkwaru iwhe unu l’anụ lẹ nchị unu ẹnya, o noo l’iwhe bụ-zhia onye nweru nụ bẹ Chileke l’e-yekwabaaru. Ọle onye ọwhu l’ete enwee nụ, bẹ nwanwa iya ọwhu o doberu sụ l’iya nwe enwenwe owhu bẹ l’ẹe-gbẹenu natafụa ya.”

Ndu l’eme okfu Chileke bụ abụbu Jisọsu

(Mát. 12:46-50; Mak. 3:31-35)

19E megee, ne Jisọsu mẹe unwune iya bya abyakfuta iya. Whẹ ta adụ ike kpata ụzo jekfu iya nkele madzụ ha l’igweligwe l’ẹka ono. 20E je asụ Jisọsu: “Ne ghu yẹle unwune ghu nọkwa l’etezhi eme tẹ gụ lẹ whẹ whụ.”

21Ọ sụ whẹ: “O to nwekwa onye ọdo, bụ ne iya yẹle unwune iya t’a gbahaa ndu l’anụ okfu Chileke, eme iya eme.”

Jisọsu l’eme tẹ whẹrewhere nọdu ndoo

(Mát. 8:23-27; Mak. 4:35-41)

22O be ujiku lanụ, Jisọsu yẹle ndu l’etso ụzo iya tụko bahụ l’ụgbo. Ọ sụ whẹ: “Unu t’anyi dafụ azụ eze-ẹnyimu azụ iya ọwhu.” Whẹ ngarụ ụgbo whẹ jeshia. 23Whẹ nganyaa ụgbo ono, mgbẹnya rwekota Jisọsu. Oke whẹrewhere gude oke akpara-mini byakfuta whẹ l’echi mini ono. Mini wujilahaa ụgbo-ọ. Whẹ nma l’ẹto. 24Whẹ je ekutee Jisọsu sụ iya: “Nnajị-Ọha, Nnajị-Ọha, ụgbo l’abyakwa anyi ekpukpu.”

Ọ gbalihu bya abaarụ oke whẹrewhere ono mba, baarụ oke akpara-mini ono mba, ọ bụru getumu. Mgboko ono dalẹwho rịgbidingu. 25Ọ sụ whẹ: “?Ndẹhunu ekwekwe ọbu, unu kweru?”

Whẹ tsụlahaa egvu. Whẹ gude ẹhu-anmanma ekfu asụ: “?Ọo ẹgube madzụ gụnu bẹ nwoke-e bụ? ?Onye ọwhu l’asụje whẹrewhere yẹle mini l’ọ waa iwhe l’oo-me, ya emee g’o kfuru.”

Jisọsu l’eme tẹ nwoke, ọgvu jiru ẹhu mehu

(Mát. 8:28-34; Mak. 5:1-20)

26Jisọsu whẹ bya erwua alị ndu Gérasa, dụ lẹ ncheko iwhu Gálili. 27Alụfuta l’ọolufuta l’ụgbo yẹle nwoke ọbu, ọgvu bu l’ẹhu, shi buru l’ime mkpụkpu ono dzuda. Ọ nọwaru ọdu shii toko yebua uwe l’ẹhu, to bu l’ụlo. Ẹka o bu bụ l’ẹka l’eelije madzụ. 28Ọ whụlewho Jisọsu, o chia mkpu bya adaa l’iwhu iya wolia olu sụ: “Jisọsu, Nwa Chileke, mbụ Chileke ono, bụ Ọkalibe-Kangokotaru-Nu! ?Ọo gụnu bẹ mu lẹ ghu jigba? Mu l’aryọkwa ghu whọ aryọryo t’ị ba abyakwa mu whọ ọnu áwhụ.” 29Iwhe meru iya nụ bụkwanuru lẹ Jisọsu bẹ dụhawaa mbụ sụ ọgvu ono t’ọ fụta nwoke ono l’ẹhu. Nkele nteke nteke bẹ ọgvu ono l’egudeshije nwoke ono ike, a tụa ya mkpọro l’ọkpa, tụa ya l’ẹka, e che iya eche. L’ọotukojelee iwhe ono gbabushia. Ọgvu ono l’emeje iya, ya asahụ lashia l’echi-ẹgu.

30Jisọsu bya ajị iya: “?Ẹwha ghu bụ gụnu?”

Ọ sụ iya: “Ẹwha mu bụ Ụnu-kpụku” nkele ọgvu ọbu bẹ ha l’igweligwe buru iya l’ẹhu. 31Ọgvu ono tụko ryọo Jisọsu sụ t’ọ bọ sụkwa whẹ tẹ whẹ je awụba l’iduma-maa.

32O nweruwho ikpoto ezhi dọru lẹ mgboro ẹka ono akpa nri l’agụga ugvu, ọgvu ono gẹ whẹ ha ryọo Jisọsu sụ t’ọ hanụa tẹ whẹ wụba ezhi ono l’ẹhu. Jisọsu sụ whẹ tẹ whẹ lọbaru. 33Ọgvu ono zefuta l’ẹhu nwoke ono, wụba ikpoto ezhi ono l’ẹhu. Tọ dụ iya bụ l’ikpoto ezhi ono g’ọ ha achabuhu ọso gburugburugburu, gbazeta lẹ kperekpere ẹka ono, je awụba lẹ eze-ẹnyimu. Mini rigbushia whẹ.

34Ndu l’eche ezhi ono whụlewho iwhe meru nụ, whẹ gbakashịhu je edokota iwhe lile ono, meru nu l’ime mkpụkpu, dooru iya ndu bu l’ẹgu. 35Ọo ya bụ, whẹ wụfuta jeshinua eje awhụada iwhe ọbu meru nụ. Whẹ byakfuta Jisọsu. Whẹ whụa nwoke ọbu, ọgvu shi l’ẹhu wụfu ọbu g’ọ nọkube Jisọsu. O mehuwanu, yewanu uwe l’ẹhu. Whẹ tsụhu egvu. 36Ndu whụru iwhe nwụru nụ bya akọoru whẹ g’e gude dzọo nwoke ono, ọgvu shi ji ẹhu ono. 37Ọo ya bụ lẹ ndu lile, bu l’alị Gérasa mgburumgburu aryọlahaa Jisọsu t’ọ lụfuru whẹ l’alị nkele whẹ l’atsụ egvu shii. Jisọsu bahụ l’ụgbo lashia. 38Nwoke ono, a chịshiru ọgvu l’ẹhu ryọlahaa Jisọsu tẹ yẹle iya nọdu.

Jisọsu te ekwe. Ọ sụ iya t’o bo tsoshi whẹ. Sụ iya: 39“Lashia ibe ghu je akọoru ndu nke ghu eze iwhe Chileke meru ghu.”

Nwoke ono tụgbua je etsoru mkpụkpu ono g’ọ ha aryakashị eze iwhe Jisọsu meru iya.

Nwa Jáyirọsu mẹe nwanyị, nsọ l’eme

(Mát. 9:18-26; Mak. 5:21-43)

40Jisọsu lwawhulewho azụ, igweligwe ndu ono nata iya ọkpobe anata nkele onyenọnu gbee ngabẹru iya angabẹru. 41O nweru nwoke lanụ ọbu, ẹwha iya bụ Jáyirọsu, bụ onye ishi ụlo-ndzuko. Ọ bya adaa lẹ mgboro ọkpa Jisọsu ryọo ya t’ọ bya ibe iya. 42Iwhe ọbu l’ookuru iya bụkwanuru l’ọo nwata nwanyị lanụ bẹ nwoke ono nwụtaru ọdo ta adụhe. Nwata nwanyị ono nọwaru iwhe rwuru awha iri l’ẹbo. Nwata ono l’abya anwụhu.

Jisọsu tsoru iya whẹ jeshia. Igweligwe madzụ l’awụ gidigidi, akpa mkpa etso iya ibẹka ibe ẹbo. 43O nwekwaruwho nwanyị, nọ l’ẹka ono, nsọ-ụnwanyi mewaru awha iri l’ẹbo, t’o buhuje iya ebuhu. Nwanyị ono tụkowaru iwhe bụ iwhe o nwe enwe mewhushikota l’ẹka ndu l’eme ọgvu, tọ dụ onye ọwhu dụ ike meta iye ya. 44Nwanyị ono shia Jisọsu ụzo azụ bya emee ẹka l’ogboromọnu uwe Jisọsu, nsọ-ụnwanyi ono, l’eme iya nụ bụlekwaruwho getumu nteke ono who. 45Jisọsu sụ: “?Ọo onye meru mu ẹka?”

Tọ dụ onye kwetaru l’ọo ya. Pyita sụ iya: “Nnajị-Ọha, mbụ gẹ igweligwe ọha-a l’ekpo rwuturwutu etso ghu ibẹka ibe ẹbo ẹgube-ẹ, akpakwa ghu whọ mkpa.”

46Jisọsu sụ: “O nweruwho onye meru iya ẹka nkele mu mawarụ l’ike shi mu l’ẹhu lụfu.” 47Nwanyị ono nọnyaa marụ l’iya te edomikotadu onwiya, o gude ẹhu-anmanma fụta bya adaa l’iwhu iya, bya aryaa ya aryarya l’iwhu ọha iwhe kpatarụ iwhe ya jeshiaru ome ẹka l’uwe Jisọsu. O kfukwaawho lẹge iya gude mehu nteke ono who. 48Jisọsu sụ: “Nwada mu, ekwekwe, i kweru bẹ mewaru ghu i mehu ọbu. Lashia je eburu guu!”

49Jisọsu kpụkwaduru-a okfu ono l’ọnu ekfu, madzụ shi l’ibe onye ishi ụlo-ndzuko whọ, bụ Jáyirọsu bya bya asụ yẹbe onye ishi ụlo-ndzuko ono: “Hakwaa o-zhi-iwhe, be ekfuchihekwa iya nchị lẹ nwa ghu nwanyị ọbu bẹ tubuhuakwaru ume.”

50Jisọsu nụa ya, ọ sụ iya: “Ba atsụkwa egvu, ọlekwawho t’i kweta! I -kwetazhiwaa bẹ nwa ghu l’e-mehukwaa.”

51Jisọsu rwulewho uwhu ono, tọ dụhe onye, o kwekwaduru t’o otsoru iya bahụ l’ụlo gbahalẹwho Pyita mẹe Jọnu mẹe Jémusu, ọ wafụa ne lẹ nna nwata ono. 52Iwhe bụ ndu nọ l’ẹka ono tụko atsọ áwhụ, arya ẹkwa nwata ono. Jisọsu sụ whẹ: “Unu ba atsọshi áwhụ l’ọ tọ dụ anwụhu b’ọ nwụhuru, ọo mgbẹnya bẹ l’ooku.”

53Whẹ nma iya ụzu nchịchochi nkele o doru whẹ ẹnya l’ọo anwụhu bẹ nwata ono nwụhuru. 54Ọo ya bụ, ọ bya esekputa nwata ono l’ẹka, kua ya sụ: “Nwata mu, teta.” 55Nwata ono lwawhu azụ lẹ madzụ nteke ono who. O zhilihulekwawho, Jisọsu sụ tẹ whẹ nụ nwata ono nri t’o ria. 56Ọ kpụbe ndu nwụru nwata ono ọnu okfu. Jisọsu sụ whẹ tọ bọ dụkwa onye whẹ l’ekfuru iwhe ono, nwụru nụ.

9

Jisọsu l’eyefu ndụ-ozhi iri l’ẹbo

(Mát. 10:5-15; Mak. 6:7-13)

1Jisọsu bya ekukobe ụmadzu iri l’ẹbo ono, l’etso ụzo iya l’ẹka lanụ, bya agbẹe whẹ ike tẹ whẹ gudeje ike chịfuje ọgvu g’ọgvu ọbu l’eshilee ike, mẹe tẹ whẹ mejee tẹ madzụ mehu l’iwhe l’eme iya nụ. 2Ọ bya ezhi whẹ tẹ whẹ je aryaa nke ẹka, Chileke bụ eze arya mẹe tẹ whẹ mee ndu ẹhu l’adụa mma tẹ whẹ mehukota. 3Ọ sụ whẹ: “T’ọ bọ dụkwa iwhe unu l’e-gude eje. Unu be egudekwa oshi-o-gude-l’ẹka, unu te egude ẹkpa, unu te egude nri, unu te egude okpoga, unu te eye uwe nkwere labọ. 4Uwhu, unu bahụjeru, unu nọpyabelekwawho l’ẹka ono, unu shi l’ẹka ono jeshia mkpụkpu ọdo. 5Ẹka unu jeru, a -jịka unu, unu lụfudekwa lẹ mkpụkpu ono, unu jịshikwaa udzu-ẹja, dụ unu l’ọbochi-ọkpa, gude goshi whẹ l’ẹka unu lụfuakwaru iya.”

6Whẹ tụgburu je ejewhelahaa lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu aryakashị ozhi-ọma ono, emekwawho tẹ ndu ẹhu l’eme mehukota.

Iwhe tụfuru Hẹ́rodu ẹhu

(Mát. 14:1-12; Mak. 6:14-29)

7Ọ-chị-ọha, bụ Hẹ́rodu nụkota iwhe lile ono, meru nụ, ọ kpụbe iya ọnu okfu. O nweru ndu l’ekfu l’ọo Jọnu tetaru nọdu ndzụ ọdo. 8Ndu harụ sụ l’ọo Eláyija bẹ fụta-whuru azụ ọdo, ndu sụ l’ọo onye lanụ l’akahụ ndu nkfuchiru Chileke tetaru. 9Hẹ́rodu sụ: “Jọnu bẹ mbẹdua gbutaru iya ishi! ?Ọ kwanụ onye bụ onye ọwa, mu l’anụ ude iya ẹgube-ẹ ya?” O noo ya, Hẹ́rodu melahaa gẹ ya l’e-shi whụ Jisọsu ọbu ẹnya.

Jisọsu l’anụ ụnu madzụ iri l’ẹbo l’ụmadzu ụkporo iri nri

(Mát. 14:13-21; Mak. 6:30-44; Jọn. 6:1-14)

10Ndụ-ishi-ozhi ono bya ejegee lwawhu azụ bya akọkotaru Jisọsu iwhe lile whẹ mekotaru g’ọ ha. O duta whẹ, whẹ jeshia Bẹtusáyida nwẹka whẹ. 11Igweligwe ndu ono nụle iya whọ, whẹ wutsoru iya. Ọ natalẹkwa whẹ whọ ọkpobe anata, kfulahaaru whẹ okfu ẹka Chileke bụ eze, mekwaawho ọwhube ndu ẹhu l’eme whẹ mehukota, mbụ ndu l’ọogu ẹgu t’e mee whẹ tẹ whẹ mehu.

12O rwudelewho l’urwẹnyashi, ụmadzu iri l’ẹbo ono byakfuta iya bya asụ iya: “Sụkwawho ndu-a tẹ whẹ bahụ-gee lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu-a mẹe l’uwhu l’uwhu ndu-a duwheru anyi mgburumgburu je akpata nri, whẹ l’eri, chọo ẹka whẹ l’a-radụ, ị whụru-a l’ẹka anyi nọ-ọwa bẹ bụ echi-ẹgu.”

13Ọ sụ whẹ: “Unubẹdua l’onwunu nụnu whẹ nri tẹ whẹ ria.”

Whẹ sụ iya: “Mẹ mkpakọ iwhe anyi gude l’ẹka-a kwa ishi buredi ise, ọ waa ẹma labọ. ?Tọo t’anyi je l’onwanyi je akpatarụ igweligwe ndu-a nri?” 14Nkele unwoke, dọkwanuru l’ẹka ono l’e-rwukwa l’ụnu iri l’ẹbo l’unwoke ụkporo ugbo iri.

Jisọsu sụ ndu l’etso ụzo iya: “Ngwa! Unu mee whẹ tẹ whẹ nọdu-gee anọdu l’alị l’itsutsu l’itsutsu, tẹ whẹ nọo ụkporo ẹbo-ẹbo l’iri iri.”

15Whẹ bya emee iwhe o zhiru whẹ, mee ndu ono whẹ nọdukota anọdu gẹ whẹ hakọta. 16Ọ bya ewota ishi buredi ise ono mẹe ẹma labọ whọ palia ẹnya l’imeli kele Chileke ekele nri ono. Ọ bya anyawashịa ya nụ ndu l’etso ụzo iya tẹ whẹ dobe iya igweligwe ndu ono l’iwhu. 17Whẹ rijishikota ẹwho gẹ whẹ ha. A bya atụtukobe ibiribe iya ọwhu whẹ riwhodoru, o ji nkata-ivu iri l’ẹbo.

Pyita l’ekfu nke Jisọsu

(Mát. 16:13-19; Mak. 8:27-29)

18O be nteke ọbu Jisọsu nọdu nwekiya ekfu anụ Chileke, ndu l’etso ụzo iya nọdukwawho l’ẹka ono whẹ l’iya. Ọ sụ whẹ: “?O zhia onye bẹ ndiwhe l’asụje-zhia lẹ mu bụ?”

19Whẹ sụ iya: “O nweru ndu l’asụje l’ị bụ Jọnu baputizimu, o nwekwaruwho ndu l’asụje l’ị bụ Eláyija. Ndu asụ l’ọo onye lanụ l’akahụ ndu nkfuchiru Chileke bẹ tetaru nọdu ndzụ.”

20Ọ sụ whẹ: “?Unubẹdua ?unu l’asụjekwanu l’ọo onye bẹ mu bụ?”

Pyita sụ iya: “Ọo gụbedua bụ Kuráyisutu ọbu bụ iya bụ Onye Ndzọta ono, shi l’ẹka Chileke.”

Jisọsu l’ekfu okfu nke anwụhu iya

(Mát. 16:20-28; Mak. 8:30—9:1)

21O kfuru whẹ iya kfushiaru whẹ iya ike sụ whẹ t’ọ bọ dụkwa onye whẹ l’e-kfuru iwhe ono. 22Ọ sụ whẹ: “Lẹ mbẹdua bụ Abụbu-Ndiwhe bẹ jefutajekwa iwhe-ọtsulanu, ha l’igweligwe, ndu bụ ọgurenya ajịka mu, ndu ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu o-zhi-iwu ajịkakwa mu whọ. Whẹ egbua mu. Mu nọo abalị labọ, mbọku ọwhu l’e-kwe iya ujiku ẹto, mu eshi l’ọnwu teta nọdu ndzụ ọdo.”

23Ọ sụ whẹ gẹ whẹ hakọta: “Onye l’ọogu ẹgu tẹ ya tsoru mu, t’onye ono swefu ẹnya l’ẹhu onwiya, onye ọbu evulia oswebe ọnwu nkiya mbọku-mbọku vuru tsoru mu. 24O noo l’iwhe bụ onye l’eme tẹ ya dzọo onwiya ndzụ, bẹ kwa etuwha bẹ l’ootuwha ndzụ iya ọbu. Onye ono, kwobekwanuru iswi ẹhu Abụbu-Ndiwhe tuwhaa ndzụ iya lẹ mgboko-o l’a-dzọ onwiya ndzụ. 25Tẹ ?ndẹhunu urwu ọbu, madzụ ritaru, m’ọ -nwekotagezhiaru iwhe lile, dụ lẹ mgboko-o, tuwhaa onwiya, ọdukwanua, ọ laa onwiya l’iyi? 26Nkele onye iwhere ẹhu Abụbu-Ndiwhe dụ, iwhere oozhi ozhi-ọma iya dụ iya, iwhere onye ono l’a-dụkwawho Abụbu-Ndiwhe mẹ ọ -nọdulewho l’ogbu-zaazaa nkiya abya mẹe l’ogbu-zaazaa Nna iya mẹe l’ogbu-zaazaa nke ndu ojozhi-imigwe dụ nsọ. 27Ọle tẹ mu kfulekwaru iya whọ unu to doo unu ẹnya; o nwekwaru ndu harụ kfụru l’ẹka-a, l’ẹte afụa nwụhu gbahaa lẹ whẹ whụadaru gẹ Chileke gude egoshi l’ọo ya bụ eze.”

Jisọsu l’egbu zaa-zaa

(Mát. 17:1-8; Mak. 9:2-8)

28A nọlewho iwhe ha g’ọo abalị ẹsato, o kfuru iwhe ono, o duta Pyita, duta Jọnu, duta Jémusu je enyikota eli ugvu jeshia okfuru nụ Chileke. 29O kfunyalewho nụ Chileke, iwhu iya gbanwee, uwe iya chafụ, gbulahaa zaazaa. 30A bya l’eledeshia ẹnya, akahụ ndụ-ichee labọ l’ekfuwaa anụ iya. Ụmadzu labọ ono bụ Mósisu yẹle Eláyija. 31Whẹbedua goshikwaruwho onwowhe l’ogbu-zaazaa nke imigwe. Whẹ lẹ Jisọsu l’ekfu nke anwụhu ono, l’ọo-nwụhu, bụ iwhe Chileke tụberu l’oo-me iya lẹ Jerúsalẹmu. 32Nteke ono bẹ Pyita yẹle ndu whẹ l’iya lị kutehuhawaru nụ mgbẹnya. Whẹ tehu bya awhụ ogbu zaa-zaa ya ono mẹe ụmadzu labọ, whẹ l’iya kfụru l’ẹka ono. 33Ndu ono byalẹwho l’aha Jisọsu, Pyita sụ iya: “Nnajị-Ọha, ọ dụkwa anyi ree l’anyi nọ l’ẹka-a. T’anyi tụa ebeta ẹto, nnanụ nke ghu, nnanụ nke Mósisu, nnanụ nke Eláyija.” Ọle Pyita ta amatadụ ishi iwhe l’ookfu ekfu.

34L’ookfukwadua okfu ono, urwukpu bya asọ-kputa whẹ, ụmadzu ẹto ono, l’etso ụzo iya tsụlahaaa egvu gẹ urwukpu ono sokputaru whẹ. 35Olu-okfu shi l’urwukpu ono tụfulewho sụ: “Onye ọwa bụ Nwa mu nwoke, mu họtaru. Unu nụjeeru iya okfu.”

36Olu-okfu ono kfugelewho iwhe ono, ọ bụwaru-a Jisọsu bẹ bụ onye a whụru l’ẹka ono nkụnyi iya. Whẹ nọ-kirishia, tọ dụ onye whẹ kfuru iwhe ono, whẹ whụru.

Jisọsu ka ndakfụkfu ike

(Mát. 9:14-27)

37O rwua echile iya gẹ whẹ nyizetaleruwho l’eli ugvu ono, igweligwe madzụ wukfuta iya. 38Ọo ya bụ, nwoke lanụ nọ l’ime igweligwe ndu ono chishia sụ: “Onye-ukfu-l’ọha, byiko lenua nwa mu-a ẹnya, l’ọo mu nwa lanụ. 39L’o nweru ẹgube ọgvu l’abyajẹ iya nụ, ọ byawa iya ya aryaswerehu, ya atụ iya g’ọo ndakfụkfu, ụwhu akpụshi iya l’ọnu. L’ọobuje ọ nụ-geeda iya awhụ tẹmenu ya ahaa ya. 40Mbụ mu ryọwaa ndu l’etso ụzo ghu tẹ whẹ chịfu iya, whẹ ta adụ ike.”

41Jisọsu sụ: “Oowa! Unubẹ ọgbo ejo obu ọwa, l’adụa iwhe unu l’ekwetaje-e! ?O zhia nteke ole bẹ mu l’a-ta nshi tẹ mu l’unu nọ-be?” Ọ sụ nwoke ono: “Duta nwa ghu ọbu bya ẹka.”

42Nwata ono byakfutadelewho Jisọsu, ọgvu ono tụta nwata ono tụa l’alị lọchishide iya. Jisọsu baarụ ọgvu ono mba, mee nwata ono o mehu. O duru iya dee nna iya. 43Whẹ chikafugee ẹnya ele g’ike Chileke habe shii.

Jisọsu l’ekfu ọdo l’iya l’a-nwụhu teta nọdu ndzụ

(Mát. 17:22-23; Mak. 9:30-32)

Ọ tụko dụ-gekwadua ndu ono biribiri mbụ iwhe lile Jisọsu l’emekaa; ọ sụ ndu l’etso ụzo iya: 44“T’okfu-a bamikwaa unu l’ime nchị, o noo lẹ Abụbu-Ndiwhe bẹ l’ee-megee kpụru kpẹe ndiwhe l’ẹka.” 45Whẹ ta ama iwhe o kfuru nkele e domiru iya edomi t’o bo doshi whẹ ẹnya. Whẹ l’atsụkwawho egvu gẹ whẹ l’eme jị iyẹ ya.

Onye kakọta onwe ẹnya

(Mát. 18:1-5; Mak. 9:33-37)

46Whẹ wata anọ adzọ ẹnya nke onye ka onwe ẹnya lẹge whẹ ha. 47Jisọsu bya amalẹruwho iwhe dụ whẹ l’obu, ọ bya ekuta nwata nshịi kfụkube onwiya. 48Ọ sụ whẹ: “Onye gude iswi mụbe Jisọsu goshi lẹ ya yeru nwata nshịi-a obu, bụkwa mbẹdua bẹ onye ono goshiru lẹ ya yeru obu. Onye goshiru lẹ ya yeru mu obu, goshikwaruwho lẹ ya yeru onye ono sụru tẹ mu bya obu, o noo l’ọo onye ẹnya nke iya kagee ọlwa alị lẹge unu ha bụ onye kakọta onwe ẹnya.”

Onye l’ẹte anọoru ghu l’ejo oshi bụ onye ghu

(Mak. 9:38-40)

49Jọnu sụ iya: “Nnajị-Ọha, anyi whụkwaru nwoke gude ẹwha ghu achịshi ọgvu. Anyi kpọshia yẹ ya eshi-ọwhu l’ooto tsoje ghu g’ọo anyịbedua.”

50Jisọsu sụ iya: “Unu ba akpọshishi iyẹ ya, o noo l’onye l’ẹte anọoru unu l’ejo oshi bẹ bụ onye unu.”

Ndu Samériya l’ajịka Jisọsu

51O rwudelewho ntse ntse mbụ mbọku l’ee-kubata iya l’imigwe, ọ tụgbua lẹ ya jefutaje Jerúsalẹmu. 52Ọ harụ ndu ozhi yefu tẹ whẹ vuru iya ụzo tụgburu. Ndu ozhi ono tụgbua je abahụ lẹ mkpụkpu lanụ dụ lẹ Samériya, je tẹ whẹ dozhiaru iya ẹka l’ọo-zẹe. 53Ndu ẹka ono jịka lẹ whẹ ta anatadụ iya nkele o cheberu iwhu lẹ Jerúsalẹmu. 54Jémusu yẹle Jọnu, bụ ndu l’etso ụzo iya whụa ẹgube iwhe ono, whẹ sụ Jisọsu: “Onye-Nwe-Ọha ?ọ dụ ghu ree t’anyi mee ọku t’o shi l’imigwe bya ekepyashia whẹ?”

55Jisọsu bya aghaa ẹnya gbochia whẹ nchị. 56E megee whẹ shi ẹka ono tụgbua jeshia mkpụkpu ọdo.

Ndu l’e-bekoo etso ụzo Jisọsu

(Mát. 8:19-22)

57Whẹ jenyaa l’ụzo, nwoke lanụ sụ Jisọsu: “Mu l’a-nọje-zhiawho etso ghu eje iwhe bụ ẹka l’iije.”

58Jisọsu sụ iya: “Ụwhegu nweru ẹnu ẹka, l’ọoraduje, ẹnu, l’ewhe l’eli nweru ẹkfunu ẹka, l’ọoradujekwawho. Ọle Abụbu-Ndiwhe te enwedu ẹka, bụ ẹka, l’oo-dobeje ishi.”59Ọ sụ onye ọdo: “Tsoru mu.”

Onye ono sụ iya: “Onye-Nwe-Ọha, ngabẹkwawho tẹ mu je eliadaa nna mu.”

60Jisọsu sụ iya: “Haa ndu nwụhuru anwụhu tẹ whẹ lia ndu nke whẹ nwụhuru anwụhu. Jeshia gụbedua l’onwoghu je aryakaa l’ọo Chileke bụ eze.”

61Onye ọdo sụ iya: “Onye-Nwe-Ọha, mu l’e-tsokwaru ghu-a, ọle mu l’e-jeeda je asụ ndu ibe mu tẹ whẹ nọo ọwhoma.”

62Jisọsu sụ iya: “Iwhe bụ onye paliadaru ọgu tẹmenu onye ọbu ghadẹ ẹnya l’azụ, ta alịkwa l’ozhi l’egoshi l’ọo Chileke bụ eze.”

10

Jisọsu l’agba ndu ozhi ẹbo-ẹbo tẹ whẹ je ozhi-ọma

1E megelewho, Onye-Nwe-Ọha byakwa bya ahọta ụkporo madzụ ugbo ẹto l’ụmadzu iri l’ẹbo ọdo, gbaa whẹ ẹbo-ẹbo, sụ tẹ whẹ vuru iya ụzo jekota l’iwhe bụ mkpụkpu lile mẹe iwhe bụ ẹka lile, yẹbedua l’onwiya l’abya ejeje. 2Ọ sụ whẹ: “Iwhe e meberu l’alị chashịakwaru, mbụ ọ kwatakwaa ha mebyi shinene, ọle ndu ozhi l’akpata iya akpata ta abadụ nwishi. Ọo ya bụ t’unu kfuru nụ Nnajị, nwe iwhe ono, e meberu l’alị, t’o ye ndu ozhi tẹ whẹ bya akpaaru iya iwhe iya ono. 3Unu tụgbua jeshia. Unu lekwawho l’unu dụakwa g’ọo ụnwu-atụru, mu chịakwaru unu ye t’unu jeshia ẹka ágụ́ jiru eji. 4Unu be egudekwa nwẹkpa peni, unu te egude ẹkpa mmaanụ. Unu te egude akpọkpa. Unu be ejekwa ome nke okwerwe ekele l’echi-ụzo.

5“Uwhu, unu bahụjeru, unu vujeedaru ụzo sụ: ‘Nchị dụkwa unu ndoo l’uwhu-a.’ 6Nteke bụ lẹ nwa-nchị-ndoo nọ l’ẹka ono, nchị ọdu ndoo unu abụru nkiya. Nteke bụ l’ọ tọ dụdu, ya alwawhuru unu azụ. 7Unu bulekwaruwho l’uwhu ono rijee, unu angụjekwaawho iwhe bụ iwhe whẹ nụru unu. O noo l’onye l’ese anya b’ọ gbarụ t’ọ nata ụgwo iwhe o setaru. Unu be ebuwhekwa l’uwhu l’uwhu.

8“Nteke o nweru mkpụkpu ẹka unu bahụru, whẹ gbobe ẹka labọ nata unu, unu rijelekwawho iwhe a nụru unu. 9Unu mee t’ẹhu dụ ndu iwhe l’eme lẹ mkpụkpu ono mma. Unu asụkwa whẹ who: ‘Chileke l’abyakwaa ọburu eze unu.’ 10Nteke bụ l’unu bahụjeru lẹ mkpụkpu, whẹ ta anata unu, t’unu lụfu l’ọma ogborogbo ụzo mkpụkpu ọbu je asụ whẹ: 11‘Udzu-ẹja alị unu, tekuru anyi l’ọkpa bẹ anyi jịfuakwaru unu-o! Ọle ọbu, iwhe unu l’a-malẹwho bụ lẹ Chileke byaakwa l’egoshi l’ọo ya bụ eze.’ 12Ọle iwhe l’a-nwụru ndu Sódomu l’a-bụkwanu iwhe ahata mbọku ikpe, amamẹ mkpụkpu ono.

Iwhe l’e-me obodo, jịkaru Jisọsu

(Mát. 11:20-24)

13“Nshọo gụbe Kọrazinu! Nshọo Bẹtusáyida! Nkele nggẹ l’ọo iwhe e wotaru iwhe-awhụrulenya ono, shihuru ike ono, e meru l’ime unu je emeshia l’ime Taya yẹle Sáyịdonu mẹ whẹ gege eyehaakwaro uwe ntsọmawhu, gwọo onwowhe lẹ ntụ gude goshi lẹ whẹ dawarụ onwowhe ụta, haa ome iwhe-dụ-ẹji, whẹ l’emegbabe lwakfutawaa Chileke nteke tehawaruro ẹnya. 14Ọle g’ọ dụ ẹgube-ẹ ntaa bẹ iwhe l’a-nwụru ndu Taya mẹe ndu Sáyịdonu l’a-bụkwa iwhe ahata mbọku ikpe mẹ Chileke kpede ikpe. 15Gụbedua bụ Kapániyọmu! ?Ọ dụ-gee ghu nke t’e kulia ghu t’i sukfuru l’igweli? ?Tị madụ l’aa-gbẹenu kwada ghu, kwadarwua ghu ọku-alị-maa.

16“Onye nụru iwhe unu kfuru nụwaru iwhe mu kfuru. Onye jịkaru unu, jịkaakwaruwho mbẹdua, tẹmenu onye jịkakwanuru mbẹdua bụakwawho onye ono, mu shi l’ẹka bẹ onye ono jịkaru.”

Ndu Jisọsu zhiru ozhi l’alwa l’ẹhu-ụtso

17Ụkporo madzụ ugbo ẹto l’ụmadzu iri l’ẹbo ono bya ejegee, gude ẹhu-ụtso wụlata bya asụ Jisọsu: “Onye-Nwe-Ọha, anyi gude ẹwha ghu kakọta-gee ka ọgvu ike.”

18Ọ sụ whẹ: “Mu shia ele Sétanu g’o shi l’igweli bya adaa g’ọo ebemu-igwe. 19Sụa, mu yewaru unu ike l’ẹka t’unu dzọpyabeje agwọ l’ọkpa mẹe akpị mẹe t’ike nke unu kakọta iwhe bụ ike ọhogu unu ono, bụ Oshifutuswe. Ọ tọ dụdu iwhe fụru ụka meka unu. 20Ọle ọbu, t’iwhe ẹhu l’a-nọ atsọ-turu unu ụtso ba abụkwa l’unu ka ọgvu ike, t’ẹhu gbechia tsọje unu ụtso l’e dewaru ẹwha unu l’ẹkwo l’imigwe.”

Ẹhu l’atsọ Jisọsu ụtso

(Mát. 11:25-27; 13:16-17)

21Nteke ono whọ bẹ Ume-Dụ-Nsọ meru iya, ẹhu tsọmahu iya. Ọ sụ: “Mu l’ekele ghu ekele Nna, gụbe onye nwe igwe nweru alị. Iwhe mu kwoberu ekele ghu ekele ono bụ l’i domiru iwhe lile-e tẹ ndu marụ ágụ mẹe ndu iwhe l’edoje ẹnya ba ama iya. O gbechia bụru ụnwegirima nshịi-a ya, l’ẹte amaa ágụ b’i gbechia bya atọkashiaru iya. Ee! Nna, o nolewho g’ọ zụru ghu nkwe l’obu, ọ bụkwaruwho nno bụ g’ọ dụ ghu ree t’i mee ya.

22“Sụa, Nna mu yekotakwaru mu iwhe lile l’ẹka. Ọ tọ dụkwa onye, marụ onye Nwa bụ gbahaa Nna. O nokwawho gẹ l’ọoto dụa onye marụ onye Nna bụ, gbahalẹwho Nwa; ọdo bụwaa l’ọo onye Nwa ono họtaru, goshi iya.”

23Jisọsu yẹle ndu l’etso ụzo iya nọdulewho nwẹka whẹ, ọ ghachi sụ whẹ: “Ẹhu-ụtso bụ nke unubẹ ndu gude ẹnya unu awhụ iwhe-e unu l’awhụ ọwa. 24Unu marụ-a l’igweligwe ndu nkfuchiru Chileke mẹe ndu eze ha l’igweligwe b’ọ gụshikwaru ẹgu ike tẹ whẹ whụa iwhe-e, unu l’awhụ-a, ọle whẹ ta awhụdu iya. Ọ gụkwa whẹ whọ ẹgu tẹ whẹ nụa iwhe-e, unu l’anụ-a, ọle whẹ ta anụdu iya.”

Ẹtu onye Samériya nweru obu-ọma

25Ọo ya bụ l’onye o-zhi-iwu lanụ agbalihu tẹ ya gudeedaa ajị data Jisọsu. Onye o-zhi-iwu ono sụ iya: “O-zhi-iwhe ?ọo gụnu bẹ mu l’e-me nggẹ mu nweru ndzụ tututu-mịmimi?”

26Jisọsu sụ iya: “?Ọo gụnu b’e deru l’ẹkwo iwu ?ndẹe iwhe ị gụtaru iya?”

27Nwoke ono sụ iya: “Ẹkwo iwu bẹ sụru: ‘Ye Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu obu ghu g’ọ ha. Gude ndzụ ghu g’ọ ha, mẹe ike ghu g’ọ ha, mẹe uche ghu g’ọ ha ye Chileke obu’ woo: ‘Gụ eye madzụ ibe ghu obu lẹge i yeru iya onwoghu.’ ”

28Jisọsu sụ iya: “I kfukotaru iya ree-ree-ree; i -mewaa nno, gụ enweru ndzụ.”

29Nwoke ono l’emekwanu tẹ ya goshi lẹ ya bụ onye dụ chịriri, o gbakota jị Jisọsu ọdo sụ: “?Ọo onye bụ madzụ ibe mu?”

30Jisọsu nmaarụ iya ẹtu sụ: “O nweru nwoke lanụ ọbu shi Jerúsalẹmu eje Jériko. O je evukota ndu l’ana nfụ. Whẹ gude iya gbabẹ iya ọto, tsua ya tọlitoli, tsugbuwhodowa iya-a ndzụ nwanshị, parụ iya haa l’ẹka ono, ọ nọduwaa dzẹedzee ndzụ, whẹ gbakashịhu. 31O nweru g’o meru, o nweru onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’aghata l’ụzo ẹka ono. Ọ bya akpolwu nwoke ono, ọ gbangoo ya, je eshia ụzo ọdo ghata iya tụgburu jeshia iwhe l’ooje. 32Onye ọnu-ụlo Lívayi ghatadẹkwawho l’ụzo ẹka ono, ọ bya ebu nwoke ono iwhu, ọ gbangokwaa ya whọ, shia ụzo ọdo tụgbua jeshia iwhe l’ooje. 33Tọ dụ iya bụ lẹ nwoke Samériya l’ejekwaro iwhe ọdo, o rwua ẹka ono nwoke ono daburu, imiko iya dụ iya. 34Ọ bya ejekfu iya je edebechaa ya mmanụ l’ọnya, dụkota iya l’ẹhu, gbashị iyẹ ya mmẹe gude iwhe kechishia ye ya. Ọ bya apata iya tukobe l’anụ-ije iya duba iya l’ụlo-ndụ-ẹbyii, swiru iya l’ẹka ono. 35O rwua echile iya, onye Samériya ono chịfuta shịru labọ chẹe onye l’eletaje ụlo-ndụ-ẹbyii ono sụ iya: ‘Letakwa iya ẹnya. Nteke mu lwadẹleruwho o -nweru iwhe ọdo i mewhuru l’ishi iya, mu akfụa ghu iya.’ ” O noo ya.

36“?Ọo onye ole l’ime ụmadzu ẹto ono goshiru l’iya bụ madzụ ibe nwoke ono vukotaru ndu l’ana nfụ ono?”

37Onye o-zhi-iwu ono sụ ya: “Ọo onye ọwhu whụru iya imiko who.”

Jisọsu sụ iya: “Laa, je emejee nno.”

Jisọsu l’akpakfu Mata mẹe Méri

38Tọ dụ iya bụ lẹ Jisọsu whẹ atụgbukwaru ejelekwawho iwhe whẹ l’eje. Whẹ jenyalewho l’echi-ụzo, ọ bahụ l’ọma mkpụkpu lanụ. Nwanyị ọbu, ẹwha iya bụ Mata dubata iya l’ibe whẹ tẹ whẹ kwaarụ iya ẹbyii. 39Nwanyị ono nweru nwune nwanyị ẹwha iya bụ Méri. Méri je anọdu nọkube Onye-Nwe-Ọha anụ okfu iya. 40Mata yenuka ẹhu l’ome nri. Ọ bya ejekfu Jisọsu je asụ iya: “Onye-Nwe-Ọha ?t’i yedu ọnu gẹ nwune mu nwanyị harụ mu ozhi nkụnyi mu? Sụnu iya t’ọ bya eyeru mu ẹka.”

41Onye-Nwe-Ọha sụ iya: “Mata, Mata, ịikunuka walaa, ajịgbushinuka onwoghu lẹ mee ọwa, mee ọwa. 42Ọo iwhe lanụ kpụ bẹ bụ iwhe dụ mkpa. Méri hataakwarụ oke-iwhe ono ọwhu ka ree. Tọ hẹ l’aabya l’a-nafụ iyẹ ya anafụ.”

11

Jisọsu l’ezhi gẹ l’eekfujeru nụ Chileke

(Mát. 6:9-13; 7:7-11)

1Ọ bya ebe ujiku lanụ, Jisọsu nọdu l’ẹka lanụ ekfu anụ Chileke. O kfugele iya who, onye lanụ l’ime ndu l’etso ụzo iya sụ iya: “Onye-Nwe-Ọha, zhinua anyi gẹ l’eekfujeru nụ Chileke lẹ gẹ Jọnu zhiru ndu l’etso ụzo nkiya.”

2Ọ sụ whẹ: “Nteke unu l’ekfu anụ Chileke t’unu sụje:

“ ‘Nna, t’e dobe ẹwha ghu nsọ.

Goshinu l’ọo ghu bụ eze.

3Nụnu anyi nri mbọku lẹ mbọku,

nri l’e-dzu anyi eriri l’ụboku.

4Gụnuaru anyi nvụ l’iwhe-dụ-ẹji, anyi metagbaberu,

nkele anyịbedua l’agụjekwaruwho

onye mesweru anyi nvụ.

Be ekwekwa t’anyi dalahụ l’iwhe l’a-data anyi.’ ”

5Jisọsu sụ whẹ: “T’e wota iya l’onye lanụ lẹge unu ha l’e-je ibe ọnya iya l’echi-abalị je asụ iya: ‘Ọnya-a-e! Jenua mu ụgwo ishi buredi ẹto, 6l’ọnya mu, shi ẹka teru ẹnya bẹ byarụ ibe mu, mu te enwe nri, mu l’a-nụ iya.’ 7T’e wokwaru iya who l’ọnya ghu ono l’a-nọdu l’ime ụlo sụ ghu: ‘Be ekfuchishi mu nchị! Mu gụ-chiwaru ụzo, swọbe iya iwhe. Mu l’ụnwu mu zẹwaa azẹe. Tọ hẹ lẹ mu l’agbashikwadu ntaa abya ghu ọnu buredi.’ 8Tẹ mu kfuleruwho unu, ọ -bụru l’ọ tọ gbashidu bya anụ iya buredi ono, nkele ọ bụ ọnya iya, ya ekwobenu nkele ookfuchi iya nchị, iwhere ta adụ iya rọ bya anụ iya iwhe ọbu, ọ byarụ t’ọ nụ iya. 9O noo iwhe meru mu sụ unu: Unu kfujee t’a nụ unu iwhe; aa-nụ iya unu! Unu chọjee iwhe; unu l’a-chọta! Unu kụjee ẹka l’ụzo; aa-gụharu iya unu. 10O noo l’iwhe bụ onye sụru t’a nụ iya bẹ l’aanụjekwa; onye chọru nụ l’a-chọtaje; onye kụru ẹka bẹ l’aa-gụharu ụzo. 11Tẹ ?ndẹe g’unu ha, bụru nna, dụ onye ọwhu nwa iya l’a-sụ iya t’ọ nụ iya ẹma, ya achịru agwọ nụ iya. 12Ọdua nteke nwata ọbu sụru t’ọ nụ iya ẹkwa-ọku, ya abụru akpị bẹ l’oo-woru dẹe ya l’ẹka? 13Ọo ya bụ, ọ -bụru l’unubẹdua, bụ ndu ejo-iwhe l’amajẹ nụ ụnwu unu iwhe dụ ree ?ọ chianu Nna unu ono, bu l’imigwe ta akabadụanu ama gẹ l’oo-me nụ unu Ume-Dụ-Nsọ, mbụ unubẹ ndu sụru t’ọ nụ iya unu.”

Ẹka ike Jisọsu shi

(Mát. 12:22-30; Mak. 3:20-27)

14Ọ byakwa ebe nteke ọdo, Jisọsu l’achịfuta nwoke ọgvu, bu iya l’ẹhu, ọgvu ọbu nmaa nwoke ono nswe to kfu okfu. Ọgvu ono l’ẹte ekfu okfu lụfulewho nwoke ono l’ẹhu, nwoke ono kfulahaa okfu. Ọ kpụbe igweligwe ndu ono ọnu okfu. 15O nweru ndu ọwhu sụru l’ọo ike ọgvu Biyélezebọlu, bụ iya bụkota ishi l’iwhe bụkota ọgvu kpamụ-kpamụ b’o gude achịshi ọgvu.

16Ndu ọwhu bya agbaarụ iya ọnya okfu eme tẹ whẹ nmata iya. Whẹ sụ iya t’o meeru whẹ iwhe-awhụrulenya l’egoshi l’ọo Chileke zhiru iya l’ezhi. 17Jisọsu marụ iwhe whẹ l’arị, ọ sụ whẹ: “Alị-eze -kewaa onwiya ẹbo selahaa okfu, alị-eze ọbu bụakwa iyi. Nteke bụ l’ọo ndu uwhu lanụ keru onwowhe ẹbo sede okfu, uwhu ọbu echihu. 18Nteke bụkwawho lẹ Sétanu bẹ kụru okfu ye l’ibe iya ?ndẹkwadu gẹ alị-eze iya l’e-me keru mẹ unu sụ l’ọo Biyélezebọlu bẹ mu gude achịshi ọgvu? 19Ọ -bụnuru l’ọo Biyélezebọlu bẹ mu gude ike iya achịshi ọgvu ?ọo onye bẹ ụnwu unu whẹ gude ike nkiya achịshi nke whẹ? Ọ kwa iya bụ l’ọo ụnwu unu ono l’e-goshiwaro l’ikpe nmarụ unu. 20Nteke bụkwanu l’ọo ike nke Chileke bẹ mu gude achịshi ọgvu ọbu, ọo ya bụ l’o noo iwhe l’egoshi lẹ Chileke bụwaa eze l’ẹka unu nọ.

21“Mkparawa, akwara dụ l’ẹhu -kwaa onwiya ngwọgu kwarwee ya akwarwe, eche ibe iya nche ?tị madụ l’ọ tọ dụdu iwhe l’e-me iwhe iya? 22Ọle nteke onye ka iya ẹkuku byabya afụru iya lwugbua ya, ya abya atụko ngwọgu ono, mkparawa ono shi tuchobe obu natagee, ya atụko iwhe mkparawa ono gwotakota je ekekashia.

23“Onye yẹle mụbe Jisọsu l’ẹte abụa ẹhu, bẹ bụkwa onye ọhogu mu. Onye l’ete etsoo mu achịkobe iwhe achịkobe bẹ l’aakpakashị iya akpakashị.”

Iwhe l’akpatajẹ ọgvu alwawhu azụ

(Mát. 12:43-45)

24“Ọobuje nteke a chịfuru madzụ ọgvu l’ẹhu, ọgvu ono eje etsoru echi-ẹgu, ẹka mini l’ẹte adụa aghawhe, achọ-whe ẹka iya l’a-nmẹe. Nteke o jenyaaru, tọ dụ ẹka ọ whụru, ya asụ lẹ ya l’a-dawhushikwa azụ l’akahụ ụlo iya whọ. 25Nteke ọ byatashiaru, a zawa iya aza, dozhigee ya ree, 26ya eje achịta ọgvu ẹsaa ọdo, kabaarọ yẹbedua igiri yeru onwiya, whẹ awụba je eburu l’ẹka ono. Ndzụ onye ono ẹgbeenu bya aka njọ nteke ono, amamẹ g’o shihawaa dụ lẹ mgbe mbụ whọ.”

Ọkpobe iwhe ekweru

27Jisọsu kfugelewho iwhe ono, nwanyị lanụ l’ime igwe-ọha ono chishia sụ iya: “Iwhe kwekwaru nwanyị ọwhu parụ ẹwho ime ghu, chee ghu ẹra.”

28Jisọsu sụ iya: “Waawa! Iwhe kwechiaru ndu l’anụje okfu Chileke eme iya eme!”

Eekfu tẹ Jisọsu goshi l’ọo Chileke zhiru iya

(Mát. 12:38-42)

29O be nteke igwe-ọha ono l’akalẹwho shii aka eje, Jisọsu kfulahaa sụ: “Ọgbo elenu-a bẹ panụkakwaru ẹji. Whẹ l’achọ t’e goshi whẹ iwhe-awhụrulenya, l’e-goshi l’ọo whọ Chileke zhiru mụbe Jisọsu tẹ mu bya ọkpobe iya. Ọle ọ tọ dụkwanu iwhe-awhụrulenya ọdo, a bya l’e-goshi whẹ gbahaa iwhe ono, nwụru l’ẹhu Jona. 30Mbụ ọo gẹ Jona bụje iwhe-awhụrulenya l’ẹhu ndu Nínive bụ gẹ Abụbu-Ndiwhe bụ iya l’ẹhu ọgbo elenu-a. 31Eze-nwanyị ono, l’achị ndu Shiba bẹ l’a-gbalihu mbọku ikpe nma ọgbo elenu-a ikpe, o noo l’o shi l’ẹka ono mgboko sụru ishi bya ọnuta olu-okfu mmamagụ Sólomọnu. Ọle t’unu lenu l’onye ka Sólomọnu nkajishi nọ l’ẹka-a ntaa. 32Ọdo bụru lẹ ndu Nínive bẹ l’a-gbalihu mbọku ikpe nma ọgbo elenu-a ikpe. O noo lẹ ndu Nínive bẹ darụ onwowhe ụta, haa ome iwhe-dụ-ẹji, whẹ l’emegbabe, lwakfuta Chileke gẹ Jona je ekfuru yeru whẹ. Ọle t’unu lekwawho l’onye, ka Jona nkajishi bẹ nọkwa l’ẹka-a ntaa.”

Oryọku, dụ l’ẹhu bụ ẹnya

(Mát. 5:15; 6:22-23)

33“Ọ tọ dụdu onye l’anwụjeru ọku ye l’oryọku parụ iya je edobe l’azụ-ụtsulo, m’ọbukwanu onye ọbu apata ite kpupyabe iya. Oowojechiaru iya tukobe l’eli ẹka l’eedobeje oryọku nke ọwhu iwhe bụ onye batarụ l’ụlo l’a-nọ awhụ iwhoro iya. 34Ẹnya ghu bẹ bụ oryọku, nọ l’ẹhu ghu. Nteke ẹnya doru ghu edo, ogwẹhu ghu abụkotaru íwhóró nkụchi, nteke bụ l’ẹnya te edodu ghu edo; ogwẹhu ghu abụkotaru ẹkpuroochi nkụchi. 35Ọo ya bụ, t’i letakwa ẹnya nggẹ iwhoro ono, dụ l’ime ghu ta abụru ẹkpuroochi. 36Ọ -bụru l’ugwẹhu ghu bụkota iwhoro nkụchi, tọ dụ-zhia ẹka l’ọgba ọochi, ọo-nọlewho echi whorowhoro g’ọo nteke oryọku l’enwu, egoshi ghu ụzo.”

Nshọo ndu Fárisii mẹe ndu o-zhi-iwu

(Mát. 23:1-36; Mak. 12:38-40)

37Jisọsu kpụkwaduru-a okfu ono l’ọnu ekfu, onye Fárisii bya asụ iya t’ọ bya ibe iya l’eswe bya eria nri-eswe, o kwe tsoru iya je anọdu lẹ nri ono. 38Ọ kpụbe onye Fárisii ono ọnu okfu g’ọ whụru lẹ Jisọsu te emedu nsọ ọkwo ẹka, tẹmenu ọ bya l’e-ri nri. 39Onye-Nwe-Ọha sụ iya: “Unubẹ ndu Fárisii l’asajẹ azụ omogo, saa azụ ochi, ọle iwhe doru unu ẹnya bụ ọna ndu ọdo iwhe l’ẹka ike mẹe ome ejo-ememe. 40Unubẹ ndu eswe ?tọ bụhedu ẹka lanụ ono, bụ iya meru azụ iya bẹ bụ iya meru ime iya? 41Ọle t’unu wota iwhe dụ l’ime omogo mẹe l’ime ochi gude meeru ndu ụkpa ree, unu awhụwaro lẹ nsọ l’agvụru unu l’iwhe lile.

42“Nshọo unubẹ ndu Fárisii! O noo l’unu l’akfụjeruro akfụru nụ Chileke ụzo-lanụ-l’ụzo-iri l’izhoro mẹe ụtamazhi mẹ-gezhia iwhe lile bụ mkpẹekwo l’eerije eriri, unu gbee haa ọdu-chịriri mẹe oye Chileke obu. O noo iwhe unu gega anọ eme mẹ unu emekwaro ndu ọwhuna, unu shi emehawaa whọ.

43“Nshọo unubẹ ndu Fárisii! Unubẹ ndu l’ọonoje agụ ẹgu t’unu nọdu l’ishi l’ụlo-ndzuko, l’ọonojekwawho agụ unu ẹgu t’e keleje unu ekele nke iche l’echi ẹka, a ha l’igwe. 44Nshọo unu! Unu dụ g’ọo ilu chihuru echihu l’ẹte awhụa l’ẹnya; l’aanọje adzọ iya ọkpa l’eli, t’a ma l’ime iya rehuru erehu.”

45Onye lanụ, bụ onye o-zhi-iwu sụ iya: “O-zhi-iwhe, nkeshi ọwhu i kfuru nno bẹhunu ị bakọbeekwaru anyịbedua lẹ mba ọbu.”

46Jisọsu sụ iya: “Nshọo unubẹ ndu o-zhi-iwu! Unu l’apatajẹ ivu-ẹrwa, l’atsụ l’anụ evuvu bo ndiwhe, ọle unubẹdua te ebyikwanu ivu-ẹrwa ono ẹka t’ọ kadụ mma l’ọo mkpụshi-ẹka unu nnanụ rwuru iya. 47Nshọo unu, o noo l’ọo unubẹdua gbee atụshije ngguji l’ẹka ndụ-ichee unu whẹ ligeeru ndu whẹ gbushiru, bụ iya bụ ndu nkfuchiru Chileke. 48Ọo ya bụ l’unu l’egoshi l’iwhe ndụ-ichee unu whẹ meru bẹ dụ unu ree shii, tẹmenu ẹka unu dụkwa iya whọ, o noo lẹ whẹbedua gburu whẹ egbugbu, unubẹdua l’onwunu l’atụshi ụlo l’ẹka, e liru whẹ. 49Ọo ya meru iwhe mmamagụ Chileke kfuru sụ: ‘Mu l’e-zhi ndu nkfuchiru Chileke mẹe ndu ozhi tẹ whẹ jekfu whẹ. Ndu ono mu l’e-zhi ono bẹ whẹ l’a-harụ gbua egbu, whẹ aharu kpaa whẹ ẹhu mmaanụ.’ 50Ọo ya bụ l’aa-gwatagezhia ọgbo elenu-a ụgwo ọchi iwhe bụ-zhia ndu nkfuchiru Chileke ono, ndụ-ichee whẹ shi eshi nkeshi mgboko dụ gbushita. 51Ee-shizhia ya who agwata lẹ mmee Ébelu jeye lẹ nke Zakaráya, bụ onye e megburu lẹ mgbakụ ẹnya-mgbẹja Chileke yẹle eze-ụlo Chileke. Sụa, tẹ mu kfukwaru iya unu, ọ kwa ọgbo elenu-a bẹ l’aa-gwata ụgwo mmee whẹ.

52“Nshọo unubẹ ndu o-zhi-iwu! O noo l’unu wotaru ire igodo ụlo mmamagụ. Unubẹdua l’onwunu ta abahụdu, ndu ọwhu l’eme tẹ whẹ bahụ bẹ unu kpọshiru abahụ.” 53Jisọsu shilewho l’ẹka ono tụgbua, ndu o-zhi-iwu mẹe ndu Fárisii ono kwata kebe ẹhu tatsolahaa ya okfu, tẹmenu whẹ l’akpasakwa iya whọ ọnu, ajịkashi iya ajị t’o yeeru whẹ ọnu l’iwhe ha l’urwuturwu. 54Whẹ l’egekwa iya who tẹ whẹ gude okfu, shi iya l’ọnu nmata iya l’ọnya.

12

Iwhe-l’ekoje-buredi ndu Fárisii

(Mát. 10:26-27)

1Nteke onokwawho bẹ ụnukurunu madzụ zakọru l’ẹka ono nke ọwhu bụ mkpẹekwo daa, ya adakoru l’eli madzụ. Ọ bya evuru ụzo kfuru yeru ndu l’etso ụzo iya sụ whẹ: “Unu kwachafụkwa ẹnya zelajeeru iwhe-l’ekoje-buredi ndu Fárisii, bụ iya bụ iwe-l’obu-ọchi-l’ọnu-eze ono, whẹ bụ. 2Ọ tọ dụkwa iwhe bụ iwhe e kpuchiru ekpuchi l’eete emekochaa kpuhaa, tọ hẹ l’ọ dụ-zhia iwhe e domiru edomi l’eete emekochaa madzuru. 3Ọo ya bụ l’iwhe lile, unu kfuru l’ẹkpuroochi bẹ l’aa-nụkota l’iwhoro, iwhe unu dzụru lẹ ndzụdzuka l’ọhulo unu bẹ l’aa-rya aryarya t’onyenọnu nụ-dzuru.”

Onye unu l’a-tsụje egvu

(Mát. 10:28-31)

4“Tẹ mu karụ unubẹdua, bụ ndu ọnya mu iwhe: Unu ba atsụkwa ndu bụ ogwẹhu mmaanụ bẹ whẹ l’a-dụ ike gbua egvu, mbụ ndu bụ whẹ gbugewaa ogwẹhu, ya abụru ẹka ono bụ ẹka ike whẹ beru. 5Tẹ mu karụ unu onye unu l’a-nọ atsụ egvu: Onye unu l’atsụje egvu bụ onye ono, bụ o -gbugee egbu, ya enwekwaruwho ike l’oo-gude nwuru ghu chee l’ọku-alị-maa. Ee! O noo gẹ mu kfuru. O noo onye unu l’a-nọ atsụje egvu ndono.

6“?Tọ bụnua peni l’abọ bẹ l’eereje ọchi-l’igwe ise? Ọle Chileke ta adụkwa ọchi-l’igwe m’ọo nnanụ l’ọonyohaje. 7Mbụkwa, ẹgbushi dụ unu l’ishi b’ọ gụkotakwaru ọgu nnanụ nnanụ. Unu ba atsụshi egvu. Unu ka mkpa karia igweligwe ọchi-l’igwe.”

Ọnodu l’edzudzu-ọha ekfu lẹ a bụ onye nke Kuráyisutu

(Mát. 10:32-33; 12:32; 10:19-20)

8“Ọdo bụ tẹ mu karụ unu; iwhe bụ onye kfụru l’edzudzu-ọha kfua ya hoohaa lẹ ya bụ nke mụbe Jisọsu bẹ mụbe Abụbu-Ndiwhe l’e-kfukwawho l’iwhu l’edzudzu-ọha ojozhi-imigwe l’onye ono bụ nke mu. 9Ọle onye kfụru l’edzudzu-ọha kfua lẹ ya ta amadụ onye mu bụ, onye ono bẹ mu l’e-kfukwawho lẹ mu ta amadụ onye ọ bụ l’iwhu edzudzu ọha ndu ojozhi-imigwe.

10“Iwhe bụ onye l’ekfuru Abụbu-Ndiwhe ejo okfu bẹ Chileke l’a-gụru iyẹ ya nvụ, ọle onye kfubyiru Ume-Dụ-Nsọ bẹ Chileke l’ẹte agụkwaru nvụ.

11“Nteke bụ lẹ whẹ kpụtaru unu je edobe l’ụlo-ndzuko, ọdua l’ọo l’iwhu ndu ishi, ọdua l’ọo l’iwhu ndu govumenti, t’unu ba achịkwa uche l’ẹka sụ ?ndẹ-zhia g’unu l’e-shi gọfu, ọdua l’ọo iwhe unu l’e-kfu, ọdua l’ọo g’unu l’e-dobe ọnu kfua ya kpefu onwunu. 12O noo lẹ Ume Chileke l’e-goshia unu iwhe unu l’e-kfu nteke ono.”

Ẹtu onye eswe barụ eze

13Onye lanụ l’ime igweligwe ndu ono sụ iya: “O-zhi-iwhe, ryọnua nwune mu nke nwoke tẹ mu l’iya kee iwhe rwuberu anyi l’iwhe nna anyi setaru doberu anyi.”

14Jisọsu sụ iya: “Nwoke ?ọo onye meru mu tẹ mu bụru onye l’ekpejeru unu ikpe, ọdua l’ọo tẹ mu bụru onye l’a-nọ ekeru unu iwhe unu?” 15Jisọsu sụ ọha ono: “Unu tọkwa nwẹhu zelaaru iwhe bụ-zhia iwhe l’aakpatajẹ ooye ẹnya l’ẹku mgboko-o, l’ọkpobe ndzụ madzụ te eshikwa l’ẹku, ọ kparụ kụbe ebehuduru ẹku ọbu ha agha.”

16Ọ nmaarụ whẹ ẹtu sụ: “Ọo nwoke lanụ, nweru iwhe bẹ je akọo okfu, ọ kpata iwhe ha shii l’ẹka ono. 17Ọ bya arịlahaa l’ego sụ: ‘?Ndẹnua iwhe mu l’e-me ntaa gẹ l’abụhedua lẹ mu nweru ẹka mu l’a-kụbekota iwhe-e?’ 18Ọ sụ: ‘Mu mawarụ iwhe mu l’e-me: Mu l’e-gbukashi ọba mu kpọlibebaaru iya t’ọ kabaa ọsa, ya abụwaruro ẹka mu l’e-kpoko mebyi iwhe mu mẹe iwhe mu nwe enwe kụbe. 19Ọo ya bụ mu asụ: Ndzụ mu, iwhe kwewaru ghu. Iwhe ọwa zhiawho iwhe l’e-dzu ghu eriri l’awha ha l’igweligwe, dzuta ike ntaa rijezhiawho iwhe eriri, gụ angụ nke angụngu t’ẹhu tsọje ghu ụtso.’ 20Ọle Chileke sụru iya: ‘Onye eswe! Ẹnyashi-a bẹ l’aa-nata ghu ndzụ ghu ono. Iwhe lile ọbu i dokoberu onwoghu-a, ?ọo onye l’e-ri iya ntaa?’

21“O noo g’onye l’akparụ onwiya ẹku tọ dụkwanu iwhe ọ bụ l’iwhu Chileke dụ ndono.”

Oye Chileke iwhe lile l’ẹka

(Mát. 6:25-34)

22Jisọsu sụ ndu l’etso ụzo iya: “O noo iwhe meru mu sụ unu t’unu ba achịkwa uche l’ẹka l’okfu ndzụ unu mẹe iwhe unu l’e-ri. Unu eje achịje uche l’ẹka l’okfu uwe, unu l’e-yeje l’ẹhu. 23O noo lẹ ndzụ ka mkpa karụ nri, ogwẹhu ka mkpa karụ uwe. 24Lewaro egbe-nwọku; o too mebejekwa iwhe l’alị, whẹ te ejeje akpata l’ẹka e meberu iya, whẹ te enwe ụlo ẹku, whẹ ta agba ọba; ọle Chileke l’anọjelekwaa azụ whẹ. Unu ta amadụ l’unubẹdua ka ọbu ọkpobe iwhe, amamẹ ẹnu ugbo ụkporo l’ụnu? 25Tẹ ?ndẹe onye ọwhu ọbu lẹge unu ha bụ: ?o chịnyaaru uche l’ẹka, ya eyekwa ujiku owhu lẹ ndzụ iya. 26Ọo ya bụ, ọ -bụru l’unu ta adụdu ike emebe nwiwhe habe nwanshị nno, ?ọo gụnu meru unu chịru uche l’ẹka l’iwhe ọdo warọ? 27Unu lewaro nkashị-iyi gẹ l’ọonoje evu; o too sebejekwa anya, tọ gbajẹ oghu gude kwaa uwe. Ọle iwhe mu l’ekfuru unu bụ l’ọ tọ dụkwa m’ọo Sólomọnu whọ, bụ iya kagezhia oyetaru uwe l’ama ụma, yeru ọwhu l’amabe ụma g’ọo nke nkashị-iyi lanụ. 28Ọ -bụru lẹ Chileke letaberu ẹswa, dụ l’ẹgbudu ẹnya nno, nke anọ eyeje iya uwe t’ọ ma ụma, l’iwhe bụ: ọ -nọdu ndzụ l’ẹgbudu ntanụ, echile e tsebe iya l’ọku, ?too gbechiduanu ka unu oleta ẹnya, akwa unu ngwa? mbụ unubẹdua, ekwekwe, unu kweru l’ẹte abaa nwishi-a? 29Ọo ya bụ, t’unu ba anọjeshi kuwhe walaa l’okfu iwhe unu l’e-ri mẹe iwhe unu l’a-ngụ. 30O noo l’ọo iwhe lile ono bẹ bụ iwhe ndu l’ẹte amaa Chileke l’eli-mgboko-o tụkoru achọkaa. Nna unu makwarụ-a lẹ mkpa iwhe lile ono dụkota unu. 31Unu chọodaa gẹ l’ee-shi tẹ Chileke bụru eze lẹ ndzụ unu, ọo ya bụ iwhe lile ono abụkotaru iwhe l’ee-yekwaru unu eyekwaru.

Ẹku imigwe

(Mát. 6:19-21)

32“Unu ba atsụshi egvu unubẹ ụnwu ndọkobe atụru l’ẹte ahaa l’igwe, o noo l’ọ dụ Nna unu ree ọkpobe adụdu t’iya mee t’unu l’iya tụko bụru eze. 33Unu reshigezhia iwhe bụ iwhe unu nweru gude meeru ndu l’adụa g’ọ harụ whẹ iwhe-ọma. Unu metaru onwunu nwẹkpa peni ọwhu bụ akahụ akahụ, kpaa ẹku unu dobe l’imigwe, bụ ẹka l’ọo-byaa l’alwa alị nkele ndu oshi te ejedu iya, ẹka-mkpu ta abya l’a-tapyashị iya. 34O noo l’ọo ẹka ẹku unu, kakọta unu mkpa dụ bẹ bụ ẹka obu unu l’adụjekwawho.

Ndu ozhi, nwụ ẹnya

35“Unu lishia anụma unu ike l’ukfu, t’ọku nwukwawho enwu l’oryọku unu. 36Unu dụ g’ọo unwokoro, nwụ ẹnya ngabẹru onye-nwe-whẹ-nụ t’ọ lwa ẹswa-nwanyị, o jeru nggẹ whẹ gụhakeberu iya ụzo mẹ ọ bya bya akụa ẹka l’ụzo. 37Ẹhu-ụtso bụ nke ndu ozhi ono bụ nteke onye-nwe-whẹ-nụ l’a-byatashia, whẹ anwụru ẹnya. Tẹ mu kfukwaa ya t’o doo ẹnya, ọo-rwụkota onwiya bya edobe whẹ gẹ whẹ bụ ẹbyii, yẹbedua abya bya akwashịderu whẹ nri l’ishi onwiya, whẹ eria. 38Ẹhu-ụtso bụ nke ndu ozhi ono m’ọ -bụru l’echi-abalị b’ọ byakfutaru whẹ, whẹ nwụkwaduru ẹnya ono, ọ bụ l’okọku-ọha-ẹnu b’ọ byakfutaru whẹ nno. 39Ọle iwhe ọdo, unu l’a-ma bụ lẹ-a: nggẹ l’ọo iwhe oke-nwe-uwhu dụ mbụ marụ nteke iwhuru l’a-bya ibe iya mẹ ya eche nche. Ọ tọgo hakwa t’iwhuru ono tsufua ụlo iya bata. 40Unubẹdua l’onwunu, unu kwachafụkwawho ẹnya, o noo lẹ Abụbu-Ndiwhe l’a-bya l’oge nteke unu l’ete ele ẹnya iya.”

Ozhi, e yeru ghu l’ẹka bẹ l’a-jị ghu ajị iya

(Mát. 24:45-51)

41Pyita sụ iya: “Onye-Nwe-Ọha ?ọo anyịbedua bẹ l’ịinma ẹtu ono anmaturu, tọo ọha?”

42Onye-Nwe-Ọha sụ: “?Ọo onye bẹ bụ onye ono l’eletaru madzụ ẹnya l’uwhu, mbụ onye goshiru lẹ ya gbarụ t’e gude ire iya ẹka, tẹmenu ọ bụkwaruwho onye marụ ágụ? Ọo ya bẹ bụ onye ono onye-nwe-iya-nụ doberu t’o letaru iya ibe iya ẹnya, nụje ndibe iya nri whẹ lẹ mgbe iya. 43Ẹhu-ụtso bụ nke onye ono, m’ọ -bụru l’onye-nwe-iya-nụ ono l’a-lwa, bya awhụ iya gẹ l’oome iwhe ono, e zhiru iya. 44Iwhe mu l’ekfuru unu bụ l’onye-nwe-uwhu ono l’e-wota iwhe lile o nwe enwe yekota onye ono l’ẹka. 45Ọle ọ -bụru lẹ nwozhi ono rịru sụ: ‘Ha! Ha! Ha! Onye-nwe-mu-nụ l’anọokwaa ọdu shii tọ lwa’ ọ bya awata anọ echikashi ndu ozhi nwoke ono iwhe, unwoke mẹe ụnwanyi, eri iwhe eriri angụkwawho iwhe angụngu g’ẹhu ha iya; angụshi mmẹe ike. 46Onye-nwe-iya-nụ l’a-lwa mbọku l’ooto ole ẹnya iya mẹe nteke l’ọoto maa bya asakahụ iya ẹbo, gụru iya yeru ndu ọwhu bụ ekfu-ba-anụ.

47“Iwhe ọdo bụru; onye ono magerua uche-obu onye-nwe-iya-nụ, tọ kwakọbe, ọdua t’o me iwhe bụ obu onye-nwe-iya-nụ ono, bẹ l’ee-gudekwa ẹchachi nụa ya áwhụ. 48Ọle onye l’ẹte amaa uche-obu onye-nwe-iya-nụ, o -meta iwhe ẹchachi bẹ l’aa-tụswi ẹchachi nwa atụswi l’ẹhu. Onye a nụru iwhe ha shii bẹ l’ee-le ẹnya iwhe ha shii l’ẹka, onye e yeru iwhe ha shii l’ẹka t’ọ kwakọbe bẹ l’aa-jịkwawho ajị iwhe kabaanụ shii.”

Ọ tọ dụ nchị-ọdu-ndoo, ọo ọbokahu ndiwhe

(Mát. 10:34-36)

49“Mu byarụ ọto ọku l’eli-mgboko, mbụ ọ dụkwa mu nke t’a sụ l’ọku ono l’adzụwaa adzụ ntaa. 50O nweru baputizimu, e mefutaje mu, bụ iya bụ lẹ mu jefutaje iwhe-ọtsulanu. Obu ta anmakfukwaru mu anmakfuru ilile jeye nteke l’ee-medzuada iya. 51?Unu nọdu gẹ mu byarụ ome tẹ nchị dụ ndiwhe ndoo lẹ mgboko. Awakwa, mu l’ekfuru unu l’iwhe mu byachiaru bụ tẹ mu bya abọkahu madzụ yẹle ibe iya. 52O noo lẹ shitalewho ntaa bẹ uwhu a dụ ise buru bẹ l’a-ghakahụlewho, ụmadzu ẹto l’a-bụ ọgu ụmadzu l’abọ, ụmadzu labọ abụru ọgu ụmadzu ẹto. 53Whẹ l’a-lịkahu, nna abụru ọgu swiru nwa iya, nwa abụru ọgu swiru nna iya. Ne abụru ọgu swiru nwa iya nke nwanyị, nwa iya nwanyị abụru ọgu swiru ne iya. Niko nwamgbọko abụru ọgu swiru nyee nwa iya, nyee nwa abụru ọgu swiru niko iya.”

Ọma gẹ ụboku dụ

(Mát. 16:2-3)

54Ọ sụ ndu ono gẹ whẹ ha: “Ọobuje nteke unu whụru igweli, l’oorwu erwu, shi l’ụzo ẹnyanwu-arịba erwu abya, unu ahabuhulekwawho l’igweli byakwa l’e-me nwa tẹshiteshi mini. Ya erelekwaruwho unu. 55Nteke unu whụru lẹ whẹrewhere shi l’ụzo ọhuda ewhe abya, unu asụkwa l’okpomọku l’abyaakwaa, ya erekwaaru unu. 56Unubẹ ọka l’iwe-l’obu-ọchi-l’ọnu-eze! Unu l’amajẹ gẹ unu l’e-shi chịkaa ẹnya lee l’alị, lee l’igweli, unu akọta gẹ mbọku dụ dụ ?ọo gụnu meru unu ta adụje ike kọo gẹ ntaa elenu-a dụ dụ?

Tẹ gụ l’onye gụ l’iya l’ese okfu doshijee

(Mát. 5:25-26)

57“Mbụ ?ọo gụnu meru unu ta achịje idzu l’ime obu họta iwhe dụ chịriri mee. 58Nteke onye gbarụ ghu ẹkwo kpụ ghu eje kọtu, kebekwa ẹhu tẹ gụ l’iya doshia l’echi-ụzo nggẹ onye ono ta akpụru ghu je anụ onye ikpe, onye ikpe akpụru ghu ye l’ẹka ndu ọgbogu; ọgbogu akpụta ghu je atụa ghu mkpọro. 59Tẹ mu karụ ghu: Ị tịi fụtakwa l’ẹka ono jeye nteke l’ịi-kfụkotaadaa iwhe e gbeberu ghu iwu iya, i -kfuwhodo iya m’ọo afụ bẹ l’aata ahakwa ghu.”

13

Daa onwoghu ụta iwhe-dụ-ẹji, l’iimegbabe

1O nweru ndu nọ l’ẹka ono nteke ono, kfuru Jisọsu nke ndu Gálili ono Páyileti gbushiru l’ẹka whẹ nọdu agba ẹja Chileke, mmee whẹ gwakọbe lẹ mmee iwhe e gburu Chileke. 2Ọ sụ whẹ: “?Unu doberu sụ lẹ ndu Gálili ono, e gburu nno bẹ kakọta ndu Gálili ọdo ome iwhe-dụ-ẹji kpatarụ iwhe e meru whẹ nno? 3Mu sụru unu: Waawa-o! Lẹ nteke ọ bụ l’unu ta adadụ onwunu ụta haa ome iwhe-dụ-ẹji, unu l’emegbabe, lwakfuta Chileke, bẹ unubẹdua l’a-lakọtakwawho l’iyi nno. 4Tọo ụmadzu iri l’ẹsato ọwhu ụlo-eli, ha l’eli shi dụ lẹ Sayilówamu zeshihuru bya atugbushia who, unu nọdu sụ lẹ whẹ ka ndu Jerúsalẹmu ndu ọwhu ome ejo-iwhe? 5Mu sụru unu: Waawa-o! Lẹ nteke ọ bụ lẹ unu ta adadụ onwunu ụta haa iwhe-dụ-ẹji, unu l’emegbabe lwakfuta Chileke, bẹ unubẹdua l’a-lakwawhọ l’iyi nno.”

Ẹtu oshi, l’ẹte amịa mebyi

6Ọ bya anmaarụ whẹ ẹtu-a sụ: “Ọo nwoke lanụ bẹ nweru figu, o yeru lẹ mgbabu vayịnu iya. Nwoke ono l’abyajẹ iya agbawhe tẹ ya marụ, ọ mịtaru mebyi. Ya aadụ iwhe l’ọo-whụ iya. 7Ọ sụ onye ozhi mgbabu vayịnu ono: ‘Ị whụnua lẹ mu byawaru awha ẹto owhu bya elee ẹnya mebyi l’oshi figu-a, ọle ọ tọ dụdu iwhe ọ mịtaru. Gbutsua ya! ?Ndẹe iwhe l’oo-kwobehunu nọdu ndzụ, emebyishiru mu alị?’ 8Onye ozhi mgbabu ono sụ iya: ‘Onye-Nwe-Ọha, byiko hafụa ya rọ awha lanụ-a tẹ mu tsovua ukfu iya atsovu, yewhee ya ọzu mgburumgburu. 9Nteke bụ l’o -beru akele ọ -myịa mebyi, ọo ya bụ l’ọ dụ ree, nteke l’ọoto mịa, ọo ya bụ gụ egbutsuwa iya ro.’ ”

Jisọsu l’eme tẹ nwanyị họru akfụ mehu lẹ mbọku ọtuta-ume

10O be nteke Jisọsu nọ l’ụlo-ndzuko ndu Ju ono nnanụ, ezhi iwhe lẹ mbọku ọtuta-ume ndu Ju, 11o nweru nwanyị ọbu, nọ l’ẹka ono, ọgvu mewaru awha iri l’ẹsato, o mewaa nwanyị ono ọ họo akfụ nke bụ l’ọ tọo dụjehedu ike machịa onwiya amachị. 12Jisọsu bya awhụlewho nwanyị ono, ọ gbaku iya oku sụ iya: “Nwanyị! I nwewaru onwoghu l’iwhe ono, l’eme ghu nụ.” 13Ọ bya ebyibe iya ẹka, nwanyị ono machịa onwiya nteke ono kfụru nhamụnha. O kelelahaa Chileke ekele.

14Ẹhu ghulahaa onye ishi ụlo-ndzuko eghu lẹ Jisọsu meru t’onye ẹhu l’eme mehu mbọku ọtuta-ume. Onye ishi ono sụ ndu ono: “Abalị ishii b’e doberu t’e jejee ozhi, unu byajẹ t’e mee unu t’unu mehu l’iwhe l’eme unu nteke ono, unu ba abyajẹshi mbọku ọtuta-ume.”

15Onye-Nwe-Ọha sụ iya: “Iwe-l’obu-ọchi-l’ọnu-eze whẹ! ?Unu ta atụfujedu eswi unu l’ẹhu l’ẹhu, ọdua l’ọo nkakfụ-ịgara unu l’ụwoko iya chịru iya jeshia ẹka l’ọonguta mini mbọku ọtuta-ume? 16Sụa, nwanyị-a bụkwa onye ọzo-ụlo Ébirihamu, Sétanu keru ẹgbu eshi awha iri l’ẹsato-ọ ?tọ gbadụ t’a tọfu iya l’ẹgbu ono mbọku ọtuta-ume?” 17O kfugelewho nno iwhere gude ndu ono l’atatso iya okfu ono. Ndu ono, dọru l’ẹka ono tụko telahaa ẹswa eze-iwhe-ọma ono, Jisọsu l’emekaa.

Iwhe e gude a tụberu ẹka Chileke bụ eze

(Mát. 13:31-33; Mak. 4:30-32)

18Jisọsu sụ: “?Ọo gụnu bẹ abụbu, Chileke bụ eze dụ g’ọo ya? ?Ọo gụnu bẹ mu l’a-tụru iya yeru? 19Ọ dụ g’ọo akpụru iwhe-akụ mọsutadu, nwoke wotaru je akụa lẹ mgbabu iya. O fua vuta, bya abụru oshi ẹka iya nke ọwhu ụnwu-ẹnu l’ewhe l’eli bya bya akpalahaa ẹkfunu l’ẹkali iya.”

20Ọ sụkwa whẹ ọdo: “?Ọo gụnu bẹ mu l’a-tụru yeru abụbu, Chileke bụ eze? 21Ọ dụ g’ọo iwhe-l’ekoje-buredi, nwanyị hatarụ nwanshị gwakọbe l’ụturutuu-iwhe l’eegudeje eme buredi, mbụ ụturutuu-iwhe, jiru efere nkwẹka ẹto. O wota iya dobe jeye ọ tụko koo eko.”

Ụzo dụ wẹrere

(Mát. 7:13-14,21-23)

22Jisọsu l’ejelekwawho ụzo Jerúsalẹmu l’ooje. L’ọoghatakaa l’obodo mẹe lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu ezhikaa iwhe. 23Ọo ya bụ, o nweru onye sụru iya: “Onye-Nwe-Ọha-e! ?Ndu ọwhu l’aa-dzọta, whẹ l’a-ha nwanshị?”

Ọ sụ whẹ: 24“Unu kpata ụzo shia ụzo ọwhu dụ nwa wẹrere bahụ, o noo l’aa-dụ l’igwe eme t’a bahụ, ọle whẹ ta adụdu ike. 25A nọnya-zhiwaa onye nwe ụlo gbashi je agụ-chia ụzo, bẹ unu l’a-kfụru l’etezhi akụ ẹka l’ụzo sụ: ‘Onye-Nwe-Ọha, gụhaaru anyi ụzo.’

“Ya asụ unu: ‘Mu ta amakwa ndu unu bụ, mu ta ama ẹka unu shi-o!’

26“Unu awata anọ ekfu sụ: ‘Mẹ anyi rikwaru, ngụa l’iwhu ghu, tẹmenu i zhia iwhe lẹ nggamgbo anyi.’

27“Ọle ọo-sụkwawho unu: ‘Mu sụru lẹ mu ta amadụ ẹka unu shi eshi bya, unu gbashikwa mu l’iwhu g’unu ha, unubẹ ọ-karia-ẹka whẹ ono!’

28“O noo ẹka unu l’a-nọdu ryaa ejo ẹkwa, taa ikireze nteke unu l’a-nọlewho ele Ébirihamu ẹnya mẹe Áyiziku mẹe Jékọpu mẹwaro ndu nkfuchiru Chileke gẹ whẹ nọ l’ẹka Chileke bụ eze, unubẹdua abụru ndu ọwhu a chịfuru achịfu. 29Ndu madzụ l’e-shi l’ụzo ẹnyanwu-awata mẹe l’ụzo ẹnyanwu-arịba mẹe l’ụzo isheli mẹe l’ụzo ọhuda bya l’eriri l’ẹka Chileke bụ eze. 30Unu whụlewho l’o nweru ndu bụ ikpazụ l’ee-mekochaa bụru ivurụzo, o nwekwaruwho ndu bụ ivurụzo l’ee-mechakwanua bụru ndu ikpazụ.”

Jisọsu yeru Jerúsalẹmu obu

(Mát. 23:37-39)

31Nteke onowho b’o nweru ndu Fárisii bya bya asụ Jisọsu: “Shilekwawho l’ẹka-a tụgbua ntaa lụfu lẹ Hẹ́rodu l’achọkwa tẹ ya gbua ghu.”

32Ọ sụ whẹ: “Unu je akarụ awuru ono lẹ mu l’a-chịfu ọgvu, mekwaawho tẹ ndu ẹhu l’adụa mma mehuada ntanụ-a yẹle echile, o be lẹ mbọku ọwhu kwe iya ẹto, ozhi mu agvụ. 33Ọle g’ọ dụle-zhia bẹ mu l’a-nọlewho eje iwhe mu l’eje ntanụ mẹe echile yẹle nwarechi, o noo l’ọ tọ dụdu ẹka ọdo onye nkfuchiru Chileke l’a-nwụhu gbahaa lẹ Jerúsalẹmu.

34“Oowa! Gụbe Jerúsalẹmu! Ị tụkoru ndu nkfuchiru Chileke egbugbushi, gudekwawho ẹwhuru atugbushi ndu lile, e zhiru tẹ whẹ byakfuta ghu. Ugbo olemole bẹ mu mewaru tẹ mu chịkobe ụnwu ghu ẹka lanụ lẹge nukfu-ọku l’achịkobeje ụnwu iya l’ime ẹba iya kpupyabe, ti kwe ekwe! 35Lelewho l’ibe ghu bẹ l’aa-parụ haa, ẹgbara akfụa ya. Tẹ mu kfuleru ghu iya whọ l’unu ta abyadụ l’a-whụ mu ọdo jeye nteke unu l’a-sụ: ‘Chileke gọbukwaaru ọnu-ọma nụ onye ono, gude ẹwha Onye-Nwe-Ọha abya ono.’ ”

14

Jisọsu l’eme onye ẹhu l’eme t’o mehu

1Ọ bya erwua mbọku ọtuta-ume lanụ, Jisọsu jee ori nri l’ibe nwoke lanụ, nọ l’ishi lẹ ndu Fárisii, whẹ l’egekwa iya who ngge. 2Ọo ya bụ, nwoke lanụ ọbu nchachamanụ l’eme byawa bya akfụru iya l’iwhu. 3Jisọsu bya ekfuru yeru ndu o-zhi-iwu mẹe ndu Fárisii sụ whẹ: “?A sụnuru-a t’e mejee onye ẹhu l’eme t’o mehu mbọku ọtuta-ume, t’a sụru t’e be emejeshi iwhe dụ nno?”

4Whẹ te ekfu okfu. Ọ bya eduta iya bya emee ya o mehu, dufu iya ọ tụgburu lashia. 5Jisọsu sụ whẹ: “?Ndẹe gụnu ha l’ẹhu l’ẹhu onye ọwhu nwa iya nwoke, ọdua l’ọo oke-eswi iya l’a-daba l’iduma mbọku ọtuta-ume t’onye ọwhu ọbu ba agbakebe ẹgwegwa je apafụta iya?”

6Whẹ ta ama gẹ whẹ l’e-ye ọnu l’okfu ono.

Owozeta onwonye alị

7Ọ bya anmaarụ ndu ono, e kuru lẹ nri ono ẹtu g’ọ whụleruwho gẹ whẹ họta-geeru oshi ndu nweru ẹnya, sụgabe-gee onwowhe. Ọ nmaarụ whẹ ẹtu sụ whẹ: 8“Mbọku bụ lẹ madzụ kuru ghu l’eriri ẹswa-nwanyị, be ejekwa je anmakoru lẹ nggada ndu nweru ẹnya, a nọnyadaawho o nweru onye ọdo ka ghu onwe ẹnya, e kukwaruwho l’eriri ono. 9Onye ono, tụkoru gụ l’iya ku oku ono l’a-byakwa bya asụ ghu: ‘Gbashiadanu l’oshi ono tẹ nwoke-e nọdu!’ Gụ agbẹe nteke ono nyịgobe gude iwhere je anọ-zeta l’oshi ndu ẹnya whẹ lwarụ. 10Ọle nteke e kujeru ghu oku, jeje anọ-zeta l’oshi ndu ọwhu ẹnya lwarụ nke ọwhu bụkwanu nteke onye kuru unu oku byarụ ya asụ ghu: ‘Ọnya-a, gbashi bya anọdu l’oshi ọwa ka ree;’ ọo ya bụ a kwabẹ ghu ugvu l’edzudzu-ọha ono, gụ lẹ whẹ nọ lẹ nri. 11O noo l’onye bụ onye l’ekuli onwiya eli, bẹ l’ee-kuzeta, onye l’ekuzeta onwiya bẹ l’ee-kuli eli.”

12Ọ sụkwawho nwoke ono, kuru iya lẹ nri: “Nteke l’iiku ndu madzụ oku nri, ọdua l’eeri oge i kude whẹ, be ekukwa ọnya ghu whẹ, ti ku unwune ghu whẹ, ti ku abụbu ghu whẹ, ti ku ndu obutobu ghu whẹ, nweru iwhe. Iwhe meru tii ku whẹ bụ lẹ whẹ l’e-kulata ghu, ya agbẹe dụ ge-woo l’ọo ụgwo iwhe ghu bẹ whẹ l’akfụ ghu. 13Iwhe l’iimejechia bụ, nteke i shiru nri mẹ l’eeri oge, gụ ekujechia ndu ụkpa mẹe ndu l’ete edzua oke mẹe ndu ngvụru mẹe ndu l’atsọ ishi. 14Ọo ya bụ l’ẹhu-ụtso bụ nke ghu nkele whẹ ta afụdu kfụa ghu ụgwo iya. Nteke Chileke l’a-kfụ ghu ụgwo iya bụ nteke ndu marụ nke Chileke l’e-shi l’ọnwu teta nọdu ndzụ.”

Ẹtu ndu l’eku lẹ nri

(Mát. 22:1-10)

15Onye lanụ l’ime ndu whẹ l’iya nọ lẹ nri ono nụa ya, ọ sụ iya: “Iwhe ẹhu l’aa-tsọbukwanua onye ono, l’e-ri nri l’ẹka Chileke bụ eze.”

16Jisọsu sụ iya: “O nweru nwoke lanụ kwakọbejeru ọkwa-eze ẹbyii. Ọ bya ekukoo igweligwe madzụ. 17Oge ori iwhe ono gbabelewho, o zhia nwozhi iya t’o je ekua ndu ono, e kuru lẹ nri ono, sụ whẹ tẹ whẹ bya l’iwhe lile dụkotawaa ree. 18E je ezhigee whẹ iya, gẹ whẹ ha tụko lọru ẹli ye iya. Onye nke ivurụzo sụru iya: ‘Byiko mẹ mu ta adụkwa ike abyakọta, l’o nwekwaru alị, mu zụru ọwhuu, mu l’eje tẹ mu je agbawhee ya ntaa.’ 19Onye ọwhu sụ: ‘Byiko mẹ mu ta abyakọtakwa, lẹ mu zụkwaru oke-eswi iri, ọ bụru iya bẹ mu l’eje adata ntaa tẹ mu marụ l’oojee ozhi.’ 20Onye ọwhu sụ: ‘Byiko mẹ mu ta adụkwa ike abya, lẹ mu lụkwaru nwanyị nke ọwhuu, o nokwa iwhe meru mu ta abyakọta.’

21“Ọo ya bụ, nwozhi ono bya akọoru onye-nwe-iya-nụ iwhe ono. Nwoke ono nwe uwhu gude ẹhu-eghughu sụ nwozhi iya ono: ‘Ngwa gbagbụru ẹgwegwa lụfu jeje etsoru oji g’oji ha lẹ mkpụkpu-a, gụ etsoru iwhe bụ-zhia echi-ụzo, je etsoru iya rwukoo ndu ụkpa mẹe ndu l’ete edzua oke mẹe ndu l’atsọ ishi mẹe ndu ngvụru.’

22“E megee nwozhi ono bya asụ iya: ‘Nna, iwhe i sụru t’e mee b’e meekwaru, ọle a ta anọ-chishigekwa oshi lile.

23“Onye-nwe-nwozhi ono sụ iya: ‘Ngwa tụgburu je etsoru ụzo g’ụzo ha mẹe ẹswara-ụzo e shi eje l’ẹgu je akpakọo madzụ nggẹ ibe mu ji eji. 24Iwhe mu l’eme tẹ mu karụ unu bụ l’o tọ dụdu ndu ọwhu, e kuhawaru lẹ nri ono, dụ onye ọwhu bya l’a-kpa ọnu lẹ nri mu t’ọ ka mma l’ọo onye lanụ.’ ”

Iwhe l’oorije onye l’etso ụzo Jisọsu

(Mát. 10:37-38)

25Nteke ono b’a ha l’igweligwe etso Jisọsu. Ọ bya aghachi sụ whẹ: 26“Onye l’abyakfuta mu nụ, onye ọbu te eye mụbe Jisọsu obu amamẹ g’o yeru ne lẹ nna nwụru iya nụ, mbụ onye ọbu te eyee mu obu amamẹ g’o yeru nyee ya mẹe ụnwu iya mẹe unwune iya nke nwoke mẹe unwune nke nwanyị, mbụkwa je akpaa lẹ ndzụ iya, onye ono ta abyakwa l’e-tsokota mu. 27Iwhe bụ onye l’ete evutaa oswebe ọnwu nke ẹka iya vuru etso mụbe Jisọsu ta abyakwa l’e-tsokota mu.

28“Sụa, ?ndẹe onye ono lẹ g’unu ha, l’arị nke ọtu ụlo-eli t’onye ọbu be evuada ụzo nọduada anọdu gbakọo iwhe l’oo-ri iya, marụ ya nwedunu okpoga l’e-dzu iya. 29Onye ọbu e -mee ya nno, o gvugelewho ukfu-ụlo ono, tọ dụhe ike tuchia ụlo ono, ndu whụjeru iya nụ whẹ ajadẹ iye ewenu sụ: 30‘Kaa ọwhu jeru lẹ ya l’atụ ụlo tọ dụhe ike tụ-gee ya.’

31“Tẹ ?ndẹe onye eze ono, l’a-gbashi jekfushia onye eze ibe iya ọgu, ya eje evuada ụzo nọdu chịada idzu sụ: ‘?Ọo onye marụ ọo ụkporo ụnu ndu ojọgu l’ụnu ise bẹ mu l’a-chị ejekfu onye ọwhu gude ụkporo ụnu ndu ojọgu labọ l’ụnu iri abyakfuta mu ọgu?’ 32Nteke l’ọo dụa, onye ọwhu nọdukwaduro l’ụzo otẹnya, ya ahọta madzụ zhi tẹ whẹ je aryọo ya t’e doshia okfu. 33Ọo ya bụ l’ọ tọ dụkwa g’unu ha bya l’a-bụ onye l’etso ụzo mu gbahaa l’onye ono swefukotaru ẹnya l’iwhe lile o nwe enwe.

Únú tsuhuru etsuhu

(Mát. 5:13; Mak. 9:50)

34“Únú bụ iwhe dụ ree, ọle nteke únú tsọnyaaru únú-únú t’ọ tsọhe iya ?ọo gụnu bẹ l’ee-gude mebaa ya t’ọ ghọkwa-zhia tsọje únú-únú ọdo? 35Ọ tọ dụhekwanu m’ọo ree t’e ye iya l’alị, ọdua l’ọo l’ikpọzu. Ọo awụshi bẹ l’aa-wụshi iya l’etezhi.

“Onye ụzo-nchị dụ t’ọ nụa ya.”

15

Atụru, a chọru achọ

(Mát. 18:12-14)

1Ọo ya bụ lẹ ndu akịriko mẹe ndu ọdo, vu ejo ẹwha akpụlitaderu ntse tẹ whẹ bya angabẹ nchị nụta iwhe Jisọsu l’ezhi. 2Ndu Fárisii mẹe ndu o-zhi-iwu dederu iya nwirinwiri sụ: “Ntaa bẹ nwoke-e l’anatajẹ ndu l’eme iwhe-dụ-ẹji whẹ l’iya atụko eri nri.” 3Jisọsu bya anmaarụ whẹ ẹtu-a sụ:

4“Ọ -bụru l’onye lanụ lẹ g’unu ha bẹ nweru atụru ụkporo ugbo ise, nnanụ tuwhahu, onye ọbu ?ta ahadụ ụkporo ugbo ẹno l’iri lẹ tete ndu ọwhuna l’echi-ẹgu, chọru nnanụ whọ tuwhahuru jeshia, chọo ya jeye nteke l’ọo-whụ iya? 5Nteke ọ whụleru iya whọ, ya apata iya tukobe l’ukuvu ete ẹswa ala. 6O -rwua uwhu, ya ekukoo ọnya iya whẹ mẹe obutobu iya whẹ sụ whẹ: ‘Unu bya etebude mu ẹswa-o; lẹ mu whụakwaru atụru mu-a shi tuwhahu nụ.’ 7Sụa, o noo gẹ oke ẹhu-ụtso l’a-dụ l’imigwe l’iswi ẹhu onye lanụ, l’eme iwhe-dụ-ẹji, darụ onwiya ụta haa ome iwhe-dụ-ẹji ono lwakfuta Chileke, amamẹ ụmadzu ụkporo ugbo ẹno l’iri lẹ tete bụkota ndu ọma, mkpa ọda onwowhe ụta, ghaa umere ta adụru whẹ.

Okpoga, a chọru achọ

8“Ọdo bụ ?ndẹnu nwanyị l’e-nwe shịru iri, shịru olu etuwhahu iya, t’ọ bọ nwụru ọku ye l’oryọku zakọta ụlo iya aza chọo ya jeye nteke l’ọo-whụ iya. 9Nteke ọ whụleru iya whọ, ya abya ekukoo ọnya iya whẹ mẹe obutobu iya whẹ sụ whẹ: ‘Unu bya etebude mu ẹswa lẹ mu whụwaru shịru olu mu-a, shi tuwhahu nụ-a.’ 10Sụa, o nokwawho gẹ ndu ojozhi-imigwe l’e-te ẹswa onye shi eme iwhe-dụ-ẹji, darụ onwiya ụta haa ome iwhe-dụ-ẹji ono lwakfuta Chileke.”

Nwata jewhuhuru ejewhuhu

11Jisọsu nmaarụ whẹ ẹtu ọdo sụ: “O nweru nwoke ọbu nwụtaru ụnwegirima unwoke labọ. 12Nke nwata nọnyaa, ọ bya asụ nna iya: ‘Nna, kee iwhe ghu nụ mu ọwhu rwuberu mu nụ.’ Nna whẹ ono bya ekekahuru whẹ iwhe g’iwhe ha, o nweru.

13“T’a nọhe iwhe barụ ishi, nke nwata ono tụtukobe iwhe lile o nweru palihu ije. Ọ tụgbua lashia ọha teru ẹnya, je anọdu l’ẹka ono kpakashigezhia okpoga iya lẹ ndzụ ọla l’iyi. 14Ọ kpakagelewho iwhe ono, a nụru iya, ejo mkpẹgu bya l’alị ono, ọ kpabalahaa nri akpaba. 15O kwe lakfushia onye lanụ lẹ ndu a nwụru anwụ l’alị ono. Onye ono zhi iya t’o jejeru iya ocheru ezhi l’ẹgu. 16Ẹgu gụta-be iya nke ọwhu l’ọoduje iya nke t’a sụ l’a nụru iya ẹgbo iwhe l’aawụshijeru ezhi ono, tẹ ya hata nụ tajia ẹwho, ọle ọ tọ dụdu onye l’anụje iyẹ ya.

17“Ọ bya ebe nteke a nọnyaaru, égò rwua ya ọhu ẹwho, ọ sụ: ‘?Ọ nụa ụmadzu ole l’ime ndu nna mu buru ozhi bẹ nweru nri nweru etsutsu iya, mu nọdu l’ẹka-a ẹgu l’abya mu egbugbu-a. 18Mu l’agbalihu jekfu nna mu je asụ iya: Nna, mu meswewaru Chileke, meswekwaa ghu whọ. 19Mu ta agbahẹkwa nke t’i ku mu nwa ghu ọdo. Meje mu gẹ l’iime ndu ono, i butaru ebuta whẹ l’ejeru ghu ozhi.’ 20Nwata ono gbalihu lakfushia nna iya.

“Ọ nọdukwaduro l’ẹka teru ẹnya, nna iya tụfu ẹnya whụa ya. Imiko nwa iya ono dụ iya. Ọ gbakfu iya je ebyita iya ọma tsutsua ya ọnu.

21“Nwata ono sụ iya: ‘Nna, mu meswekwaru Chileke, meswekwaawho gụbedua. Mu ta agbahẹkwa nke t’i ku mu nwa ghu ọdo.’

22“Nna iya ono sụlee ndu l’oozhije ozhi: ‘Unu chịfutanu uwe mkpẹelanu whọ bụ iya kakọta-gezhia ọma ụma bya eyee ya. Unu ewota echi bya agbabẹ iya l’ẹka. Unu eyee ya akpọkpa. 23Unu akpụta nwada-eswi ẹba dụ l’ẹhu gbua t’anyi ria swaa ẹswa nwata-a. 24O noo lẹ nwa mu-a nwụhuru anwụhu, ọle ntaa b’ọ bya anọ-duwhuwaa ndzụ azụ. O shi jewhuhu ejewhuhu, ọle ntaa b’a whụwaru iya.’ Whẹ wata ome ẹswa.

25“Nteke ono bẹ ọkpara nwoke ono nọ rọo l’ẹgu. Ọ lwarwudelewho uwhu ntse, ọ nụa ụda nkwa mẹe egvu, l’eete. 26Ọ bya ekua onye lanụ l’ime ndu nna iya l’ezhije ozhi sụ: ‘?Ọo gụnu bẹ l’eme l’ibe anyi?’ 27Onye ono sụ iya: ‘Ọo nwune ghu lwarụ, nna ghu gbua nwada-eswi ẹba dụ l’ẹhu nkele ọ whụ-whuru iya azụ lẹ ndzụ.’

28“Ẹhu ghulahaa ọkpara iya ono eghu, to kwehe bahụ l’uwhu. Nna iya jekfu iya je aryọo ya sụ iya t’ọ batarọ. 29Ọ sụ nna iya: ‘Leeda, mu shi jetaru ghu ozhi nkeshi awha bụ awha ole, tọ dụ iwhe i zhijeru mu ọwhu mu kụngajeru ọnu akụnga. Ọle ị tịki nụbukwaa mu t’ọ ka mma l’ọo mkpi tẹ mu lẹ ndu ọnya mu gude mee ẹswa. 30O be nteke nwa ghu ọwa lwarụ, onye jewaru je atụko iwhe ghu kpakaaru ụnwanyi ọkpara, ị kpụta eswi ẹba dụ gbuaru iya.’

31“Nna iya sụ iya: ‘Nwa mu ?ọ kwa lẹ mu lẹ ghu bupyabe ebupyabe, iwhe lile mu nwe enwe bụru ghu nwe iya. 32Ọo iwhe rwuberu anyi t’anyi mee ẹswa, t’ẹhu tsọ anyi ụtso nkele nwune ghu-a nwụhuru anwụhu, ọ bya anọdu-whu ndzụ azụ. O shi jewhuhu ejewhuhu, ọle ntaa b’a whụwaru iya.’ ”

16

Onye ishi, manụkaru ágụ

1Jisọsu sụkwawho ndu l’etso ụzo iya: “O nweru nwoke lanụ, nweru iwhe, nwekwaruwho onye ishi ndu ozhi iya. Ama bya agbaarụ nwoke ono l’onye ono, o yeru l’ishi ndu ozhi iya l’emebyishi ẹku iya emebyishi. 2Ọ bya ekua onye ishi ndu ozhi ono sụ iya: ‘?Ọo gụnu bẹ dụ ẹgube-ẹ, mu l’anụ, l’iime? Kọoru mu g’i gude eletaru mu iwhe mu ẹnya, o noo l’ị tịi bụbahedua onye ishi ndu ozhi ọdo.’ 3Onye ishi ndu ozhi ono bya arịa sụ: ‘?Ọ nụa gụnu bẹ mu l’e-me gẹ onye-nwe-mu-nụ bya l’anafụ mu ọbu ishi ndu ozhi iya? Tọ hẹ l’ume dụkwadu mu oogbu ọgu, ọ dụkwa mu whọ iwhere gẹ mu l’ejeshia ọryo aryọ. 4Ẹhee! Mu mawarụ iwhe mu l’e-me nke ọwhu ndiwhe l’e-kwejero tẹ mu batarụ whẹ l’uwhu mẹ a -chịfule mu whọ l’ọbu ishi ndu ozhi.’ 5Ọ bya ekukobe iwhe bụ ndu lile ji onye-nwe-iya-nụ ono ụgwo l’ẹhu l’ẹhu. Ọ sụ onye nke ivurụzo: ‘?Ọo ụgwo gụnu b’i ji onye-nwe-mu-nụ?’ 6Onye ononalanụ sụ iya l’ọo ụgwo ite mmanụ ụkporo ugbo ise. Ọ sụ iya: ‘Ngwa narụ ẹkwo, e deru ụgwo, i ji; nọ-zeta ẹgwegwa dee ite mmanụ ụkporo labọ l’iri.’ 7Ọ sụ onye ọdo: ‘?Ọo gụnu bẹ gụbedua ji?’ Ọ sụ iya l’ọo ẹkpa witi ụkporo ugbo ise. Ọ sụ iya: ‘Narụ ẹkwo-ụgwo nke ghu dee ẹkpa witi ụkporo ugbo ẹno.’ ” 8Nnajị-Ọha jaa onye-ishi-ozhi ono, l’eete egudee ire iya ẹka ajaja nkele o meru umere onye marụ ágụ, o noo l’ụnwu-eliwhe bẹ ka ọma agụ l’iwhe lile ọgbo elenu-a l’eme, amamẹ ndu ọwhu nọ l’iwhoro Chileke.

9Jisọsu kfulashia sụ: “O noo iwhe meru mu sụ unu, t’unu gude ẹku mgboko-o shitaru onwunu ọnya nke ọwhu bụ nteke ẹku ono lalẹruwho, e duru unu lashia l’uwhu ono l’ẹte abyaa l’echihu echihu. 10Onye e gude ire iya ẹka l’iwhe ha nwanshị, bẹ l’ee-gudekwawho ire iya ẹka l’iwhe ha shii, onye l’ẹte edobee onwiya chịriri l’iwhe ha nwanshị, ta abyakwa l’e-dobe onwiya chịriri l’iwhe ha shii. 11Ọo ya bụ, ọ -bụru l’eete egudedu ire unu ẹka l’ẹka ẹku mgboko-o dụ ?ndẹhunu gẹ l’ee-shi gude ire unu ẹka l’ẹka ọkpobe ẹku dụ? 12Tẹmenu ọ -bụru l’eete egudedu ire unu ẹka l’ẹka iwhe onye ọdo dụ ?ọo onye l’a-nụkwanu unu ọwhu l’a-bụ nke ẹka unu?

13“Ọ tọ dụdu nwozhi, l’achịtaje nnajị labọ ejekotaru ozhi l’ugbo lanụ, t’ọ bọ kpọ onye lanụ ashị, ye onye ọwhu obu, ọdua ya eye ẹhu l’ozhi nke onye lanụ, apa nke onye ọwhu ẹka lanụ. Unu ta anọkwa etso ụzo Chileke, unu achịkwawho nta ẹku l’ugbo lanụ.”

Jisọsu l’ezhi iwhe bụ uche Chileke

(Mát. 11:12-13; 5:31-32; Mak. 10:11-12)

14Ndu Fárisii tụko iwhe ono Jisọsu kfuru nụkota g’ọ ha, whẹ bya agbadẹru Jisọsu mgbacha nkele ọo lẹ whẹ yenukaru ẹnya l’okpoga. 15Ọ sụ whẹ: “Ọo unubẹdua bụ ndu l’anọje emebe onwunu ndu dụ chịriri l’iwhu ndiwhe, ọle Chileke bẹ makọtaru obu unu. O noo nkele iwhe ndiwhe kpọru mkpa gbee bụru ejo iwhe l’ẹnya Chileke.

16“Iwu ono, shi l’ẹka Mósisu mẹe okfu ndu nkfuchiru Chileke bẹ dụtakwaru jeye Jọnu baputizimu bya, eshi nkeshi ono b’e shi wata anọ arya ozhi-ọma ẹka Chileke bụ eze aryarya, onyenọnu l’adzọ ụzo abahụ iya. 17Ọle ọ ka ntse t’igwe gvụ alị agvụ, amamẹ l’akpụru okfu iwu ono nnanụ bụ iwhe mmaanụ.

18“Onye chịfuru nyee ya, je alụa nwanyị ọdo bẹ bụkwa ogori bẹ l’oori, onye lụkwanuru nwanyị ji iya chịfuru achịfu bụkwaruwho ogori bẹ l’oori.

Onye eze mẹe onye ụkpa

19“O nweru nwoke lanụ ọbu, barụ eze l’eyeje uwe, l’amashi ụma ike, ereshikwawho ire ike. Nwoke ono l’anọje eri g’ẹhu ha iya mbọku-mbọku. 20O nwekwaruwho onye ụkpa, ọnya l’aba, ẹwha iya bụ Lázarọsu l’adabujeru l’ọnoguzo onye eze ono. 21L’ọonoje agụ Lázarọsu nggẹ l’ọ dụkwanu g’e shi a nụ iya ụnwu onu nri, shi lẹ teburu nri onye eze ono dashịa tẹ ya rijianu ẹwho, ọwhu kanụ njọ bụru lẹ nkụta l’awụjeru bya anọdu amịcha iya ọnya ono.

22“A nọnyaa, onye ụkpa ono nwụhu, ndu ojozhi-imigwe kulia ya je edokube Ébirihamu l’imigwe. Onye eze whọ bya anwụhukwawho, e lia ya. 23Ọ nọdu l’alị-mma l’ẹka ọ nọdu eje iwhe-ọtsulanu whụa Ébirihamu l’ụzo otẹnya, whụkwaawho Lázarọsu g’ọ nọkube iya. 24O chishia sụ: ‘Nna MU Ébirihamu, t’imiko mu dụnu ghu! Zhinu Lázarọsu t’ọ tsẹe ọnunu mkpụshi-ẹka lẹ mini bya emee mu l’ire, t’ire jia mu oyi nkele mu nọ l’oke iwhe-ọtsulanu l’ọku-a!’

25“Ọle Ébirihamu sụru iya: ‘Nwa mu, nyatanụ lẹ gụbedua nteke ị nọ ndzụ b’i natakọtaru iwhe dụ ree nke ghu, o nokwawho gẹ Lázarọsu natakwarụwho ejo iwhe nteke ono. Ntaa bẹ ẹhu dụwa iya guu l’ẹka-a, gụbedua nọdukwanu l’oke iwhe-ọtsulanu. 26O noo dụ iya rọo adụ. O nweru oke ose, parụ ẹka dubutaru anyi l’unu, t’ọ bọ dụ onye l’a-dụ ike ghata shi l’ẹka anyi nọ bya ẹka unu nọ, tọ dụkwanu onye l’a-dụ ike shi ẹka unu nọ byakfuta anyi.’

27“Nwoke ono sụ iya: ‘Ọ dụ ree, eshi-ọwhu ọ dụ nno nna, byiko zhinu Lázarọsu ibe nna mu, 28o noo nkele mu nweru unwune nwoke ise; zhi iya t’o je anmaarụ whẹ ọkwa nggẹ whẹ ta abyakfuta mu l’ẹka-a, ejo iwhe-ọtsulanu-a dụ-a.’

29“Ébirihamu sụ iya: ‘Unwune ghu ọbu nweru ẹkwo Mósisu mẹe ẹkwo ndu nkfuchiru Chileke, tẹ whẹ nụje iwhe ndu onona l’ekfu.’

30“Ọ sụ iya: ‘Wawa nna mu Ébirihamu, ?t’ị madụ l’o -nweru onye shi l’ọnwu teta jekfu whẹ bẹ whẹ l’a-ka ọda onwowhe ụta, haa ome iwhe-dụ-ẹji whẹ l’emegbabe lwakfuta Chileke.’

31“Ébirihamu sụ iya: ‘Ọ -bụru lẹ whẹ ta anụdu olu-okfu Mósisu mẹe olu-okfu ndu nkfuchiru Chileke, o nokwawho gẹ whẹ l’ẹte ekwe; e -behuduru o nwegeeru onye shi l’ọnwu teta nọdu ndzụ.’ ”

17

Ome iwhe-dụ-ẹji

(Mát. 18:6-7,21-22; Mak. 9:42)

1Jisọsu sụ ndu l’etso ụzo iya: “O doru ẹnya l’o nwegeeru iwhe dụ l’iche l’iche l’ee-bekochaa mee tẹ madzụ shiswee ụzo Chileke, ọle nshọkwanu onye ono, l’oo-shi l’ẹka iya. 2Ọ gọgo karụ onye ono mma nggẹ l’ọo iwhe a patarụ ẹwhuru uswe nyabẹ iya l’olu je aparụ iya chee l’eze-ẹnyimu, amamẹ l’o meru t’onye lanụ l’ime ụnwegirima-a shiswee ụzo. 3Unu kwachafụru onwunu ẹnya!

“Ọ -bụru lẹ nwanna ghu mesweru ghu, kfuru iye ya, ọ daa onwiya ụta haa ome iwhe ọbu, gụ agụaru iya nvụ. 4Nteke bụ l’o mesweru ghu ugbo ẹsaa l’ujiku lanụ, ọ byakfutakota ghu ugbo ẹsaa ono bya asụ ghu lẹ ya daakwaru onwiya ụta, gụ agụkotaru iyẹ ya nvụ.”

Ekwekwe

5Ndụ-ishi-ozhi sụ Onye-Nwe-Ọha: “Nna, menua t’anyi kabaa okweshi ike.”

6Ọ sụ whẹ “Nggẹ l’ekwekwe unu kweru nke Chileke habenu m’ọo g’ọo nwa ọrikirikwekwe akpụru mọsutadu mẹ unu adụjekwa ike sụ eze oshi sịkamayinu: ‘Whọfu onwoghu l’ẹka-a je akpọbe onwoghu l’ime eze-ẹnyimu;’ mẹ ya emee iwhe unu kfuru.

Iwhe gbarụ nwozhi l’ememe

7“T’e woru iya l’onye lanụ lẹge unu ha bẹ nweru ohu, l’akọru iya ọkoro, ọdua ọ bụru onye l’echeru iya atụru. Nteke bụ l’ohu ono shi l’ẹgu lwa, ?Ịi-sụ iya t’ọ bya anọdulekwawho ria nri? 8?Iwhe l’ii-gbechia kfuru iya ta abụdu: ‘Shiaru mu nri ẹnyashi mu ẹgwegwa, gụ eyee uwe ghu gwofutaru mu nri tẹ mu riada, tẹmenu gụbedua eria nke ghu.’ 9?L’oo-kele nwohuta ono ekele nkele o meru iwhe o zhiru iya? 10O nokwawho gẹ unubẹdua dụ. Unu megelewho iwhe e zhiru unu, unu asụ: ‘Anyi bụ ndu ozhi, l’ẹte adụa iwhe anyi bụ, ọlewho iwhe gbarụ anyi l’ememe bẹ anyi meru.’ ”

Jisọsu l’eme tẹ ụmadzu iri njọkirehu l’eme mehu

11Gẹ Jisọsu l’eje Jerúsalẹmu ono bẹ l’ọoghata l’oge Samériya yẹle Gálili. 12Ọ bahụlewho l’ọma mkpụkpu lanụ, ụmadzu iri njọkirehu l’eme wụ-kfuta iya. 13Whẹ nọdu otẹnya chia mkpu sụ: “Jisọsu! Onye-Nwe-Ọha! Whụnuaru anyi imiko!”

14Jisọsu whụa whẹ, ọ sụ whẹ: “Unu je tẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke lelee unu.”

Whẹ tụgbua jeshia, jenyaa l’ụzo njọkirehu ono mishihu whẹ l’ẹhu. Whẹ mehukota. 15Onye lanụ whụlewho lẹ ya mehuwaru, ọ bya adakọbe dawhushia azụ, echi mkpu aja Chileke ajaja. 16Ọ byarwulewho mgboro ọkpa Jisọsu, ọ bya adaa kpube iwhu l’alị wata iya okele ekele. Onye lanụ ono bẹ bụ onye Samériya. 17Ọo ya bụ Jisọsu sụ: “?Tọ bụnua ụmadzu iri b’e meru whẹ mehu? ?Ndẹhunu ụmadzu tete ọwhuna? 18?Tọ dụ-zhihedua onye o rwuru l’ẹhu tẹ ya dawhu azụ bya ekele ekele, gbahalẹwho onye-e, shi alị ọdo-o?” 19Jisọsu sụ nwoke ono: “Gbalihu jeshia iwhe l’iije. Ọo ekwekwe, i kweru nke Chileke meru t’ẹhu dụ ghu mma.”

Nteke Chileke l’e-goshi l’ọo ya bụ eze

(Mát. 24:23-28,37-41)

20Ndu Fárisii jị Jisọsu sụ: “?Ọ hụnu nteke ole bẹ Chileke l’e-goshi l’ọo ya bụ eze ọbu?” Ọ sụ whẹ: “Chileke -bya l’egoshi l’ọo ya bụ eze bẹ l’oo-to mekwa iya nke ọwhu l’aa-whụ iya l’ẹnya. 21Ọdua l’ọo t’a sụ: Lee ya l’ẹka-a, ọdua l’ọ whụ iya! O noo lẹ Chileke bụakwa eze ọbu l’ẹka unu nọ ntaa.”

22Ọ sụ ndu l’etso ụzo iya: “Oge nọwho abya nteke l’ọo-dụje unu nggẹ l’ọ dụ g’e shi unu nọonu m’ọo ujiku lanụ l’ẹka Abụbu-Ndiwhe bụ eze, ọle unu ta anọdu iya. 23O nweru ndu ọwhu l’a-sụ unu: Unu lekwa iya l’ẹka whọ, ọdua t’unu lee ya l’ẹka-a. Unu be ejekwa, unu te etsohunuru whẹ. 24O noo l’ọo gẹ ebemu-igwe l’emeje whoo l’akpamigwe, shi l’ishi lanụ lọjaa je asụ l’ishi iya ọwhu bụ gẹ Abụbu-Ndiwhe l’e-me mbọku l’ọo-bya. 25Ọle o vufutaje ụzo jeeda iwhe-ọtsulanu ha l’igweligwe lẹge ọ gbarụ iya, tẹmenu ndu ọgbo elenu-a ajịkakwa iya whọ. 26Ọo g’ọ dụ l’ọgbo Nowa whẹ lẹ bụ gẹ l’ọo-dụ nteke Abụbu-Ndiwhe l’a-bya. 27Nteke ono bẹ whẹ nọdu eri angụ; alụwhe nwanyị; ekee ụnwanyi ji jeye mbọku Nowa whẹ bahụru l’eze ụgbo, ọ kụru. Utso bya agbaa rigbushia ndu ọwhu gẹ whẹ hakọta. 28O nokwawho g’ọ dụ l’ọgbo nke Lọtu. Whẹ l’eri angụ agba nghọ ere, emebekaa iwhe l’alị, atụshi ụlo. 29Obenu mbọku Lọtu lụfuru lẹ Sódomu, ore whuruwhuru ọku yẹle nshị-egbe shi l’igweli chịa g’ọo mini bya ekegbushikota ndu Sódomu gẹ whẹ ha. 30O noo gẹ l’ọo-dụ mbọku Abụbu-Ndiwhe l’e-he.

31“Mbọku ono rwulewho, t’onye nọ l’ọkpoku iya, iwhe iya dụ l’ụlo, be ejekwa iya egwofuta. T’onye ọwhu nọ l’ẹgu be ejehekwa ọla l’uwhu. 32Nyata g’ọ nwụru nyee Lọtu. 33Iwhe bụ onye l’eme tẹ ndzụ iya bụru iya urwu lẹ mgboko-o l’e-tuwhakwa ọkpobe ndzụ iya. Iwhe bụ onye tuwharu ndzụ iya lẹ mgboko-o bẹ l’a-nọdu ndzụ tututu-mịmimi.” 34Jisọsu sụkwa whẹ whọ: “Iwhe mu l’ekfuleruwho unu bụ l’ẹnyashi mbọku ono bẹ unwoke labọ l’a-zẹe l’okpo lanụ, e zhikota onye lanụ haa onye ọwhu. 35Ụnwanyi labọ l’a-nọ atsụ nri, a bya ezhikota onye lanụ haa onye ọwhu. 36Ụmadzu labọ l’a-nọdu l’ẹgu, e zhikota onye lanụ, onye ọwhu akwaa.”

37Ndu l’etso ụzo iya sụ: “Onye-Nwe-Ọha ?ọo l’awee bẹ iwhe ono l’e-me?”

Ọ sụ whẹ: “Ọo ẹka odzu daburu, o noo ẹka udele l’e-dzukobeje.”

18

Ẹtu nwa-mbunu yẹle onye ikpe

1Jisọsu bya anmaarụ whẹ ẹtu, o gude goshi whẹ tẹ whẹ kfuje nụ Chileke nteke nteke, tẹ whẹ ba asụje l’ike ekfukfu iya gvụwaru whẹ. 2Ọ sụ whẹ: “L’obodo lanụ b’o nweru onye ikpe, l’ẹte atsụ egvu Chileke, tọ dụ iwhe o kuru madzụ. 3O nwekwaruwho nwa-mbunu bu l’obodo ono, shi abyakfutaje iya nteke nteke bya aryọ iya sụ iya: ‘Byiko, kpefunu mu l’ẹka onye okfu mu.’ 4Onye ikpe ono te eyejeru iya ọnu l’ọnu mbụ. Ọ jịkanyalewho, ọ rịa sụ: ‘A makwarụ-a lẹ mu ta atsụdu Chileke egvu, tọ dụ iwhe mu kuru madzụ. 5Ọle eshi nwanyị-a kfuchinukawaru mu nchị bẹ mu l’e-kpefu iya l’ẹka onye okfu iya. Mu -ekpefua ya bẹ l’ọonolekwa abya gẹ l’ọobya-a jeye nteke l’oo-gude iwhe l’ekfu ekfu mịa mu mini.’ ”

6Ọo ya bụ lẹ Onye-Nwe-Ọha asụ: “?Unu nụwaru iwhe ono nwoke ono, bụ ejo onye ikpe kfuru? 7Sụa, ọ dụ unu gẹ-woo lẹ Chileke te egbechiduanu ka okpefu ndu ono, ọ họtaru ẹgwegwa, mbụ ndu l’echiku iya eswe l’ẹnyashi? ?L’ọokpooda ụkfu tẹmenu ya eyederu whẹ ẹka. 8Wawakwa, tẹ mu kfuru iya unu, oo-kpefu whẹ l’ọku l’ọku. Ọle ọbu nteke Abụbu-Ndiwhe byarụ ?l’ọo-whụa ndu kweru nọdu iya l’ẹka l’eliwhe-ọwa-e?”

Ẹtu onye Fárisii mẹe onye akịriko

9Ọ bya anmaarụ ndu ọwhu doberu sụ lẹ whẹ dụ chịriri gude nno akpọ ndu ọdo ẹbo l’afụ ẹtu-a. Ọ sụ whẹ: 10“O nweru ụmadzu labọ jeru l’eze-ụlo Chileke je ekfuru nụ Chileke. Onye lanụ bụ onye Fárisii, onye ọwhu bụ onye akịriko. 11Onye Fárisii ono gbalihu je akfụkwaruro iche kfuru nụ Chileke sụ: ‘Chileke, mu l’etu ghu ẹwha lẹ mu ta adụdu g’ọo ndu ọdo l’ewo iwhe madzụ l’ẹka ike mẹe ndu l’eme ejo ememe, mu ta akpa lẹ nwanyị, mbụ lẹ mu ta adụdu g’ọo nwoke-e bụ onye akịriko-o. 12Mu l’aswịje ẹgu ujiku labọ l’idzu lanụ ekfu anụ Chileke, mu l’eekeje iwhe bụ iwhe rwuru mu ẹka ụzo iri woru ụzo lanụ nụ Chileke.’ 13Onye ọwhu bụ onye akịriko whọ jekwaro je akfụru otẹnya. Tọ dụnu m’ọo ike palia iwhu apali, gbahalẹwho ẹka bẹ l’ootsu l’obu gude aryọ Chileke sụ: ‘Chileke, ẹkalali, whụaru mu imiko, mụbe onye l’emeje iwhe-dụ-ẹji.’ 14Jisọsu sụ ndu ono l’ookfuru: Tẹ mu kfuru unu: onye akịriko ono byakwa l’aladeshia ibe iya Chileke gụtawa iya l’onye dụ chịriri, haa onye ọwhu, o noo l’iwhe bụ onye l’ekuli onwiya eli bẹ l’ee-kuzeta alị, onye kuzetakwanuru onwiya alị bẹ l’ee-kuli eli.”

Ụnwegirima nshịi l’abyakfuta Jisọsu

(Mát. 19:13-15; Mak. 10:13-16)

15Ọo ya bụ, ndu madzụ l’edutakaaru Jisọsu ụnwegirima, e he l’ẹka t’ọ byaa whẹ ẹka. Ndu l’etso ụzo iya whụa ya, whẹ balahaaru ndu ono, l’ekutaru iya ụnwegirima ono mba. 16Jisọsu bya eku whẹ sụ whẹ: “Unu hakwaa ụnwegirima tẹ whẹ byakfuta mu. Unu ba akpọshishi whẹ abyabya, l’ọo ndu dụ nno bẹ Chileke bụ eze whẹ.” 17Sụ whẹ: “Tẹ mu kfule iya who t’o doo unu ẹnya, onye l’ete egudee obu ụnwegirima kweta l’ọo Chileke bụ eze iya ta abyakwa l’a-ha tẹ Chileke bụru eze iya.”

Onye nweru iwhe

(Mát. 19:16-30; Mak. 10:17-31)

18Onye ishi ndu Ju lanụ jị Jisọsu sụ iya: “O-zhi-iwhe, bụ onye ọma, ?ọo gụnu bẹ mu l’e-me nggẹ mu nweru ndzụ tututu-mịmimi?”

19Jisọsu sụ iya: “?Ọo gụnu meru l’iiku mu onye ọma, ọ tọ dụdu onye ọdo bụ onye ọma, gbahalẹwho Chileke nwẹkiya. 20Ị mawarụ-a iwhe lile Chileke sụru t’e mejee: ‘Be erikwa ogori, ti gbu ọchi, ti zhitakwa oshi, ba adzụkwa ejire tukobe madzụ ibe ghu, gụ akwabẹje ne lẹ nna, nwụru ghu nụ ugvu.’ ”

21Nwoke ono sụ iya: “Ọ tọko dụbukwaa iwu ono ọwhu mu doswejeru nkeshi mu bụ nwata.”

22Jisọsu nụlewho ono, ọ sụ iya: “Ọ lwarụ ghu iwhe lanụ l’ii-je emee. Lashia ntaa je ereshikotagezhia iwhe lile, i nwe enwe, chịta iwhe i retaru iya keshiaru ndu ụkpa. Ọo ya bụ gụ enweru ọkpobe iwhe l’imigwe. I -megee ya nno, gụ abya etsoru mu.” 23Nwoke ono nụlewho iwhe ono, ẹhu rwụrwuhu iya nkele o nwenukaru iwhe.

24Jisọsu lenyaa ya ẹnya; ọ sụ: “G’o gudebukwanua atsụ-be l’anụ tẹ ndu nweru iwhe haa tẹ Chileke bụru eze lẹ ndzụ whẹ. 25Nkele ọ kakwa ntse t’ịnya pyoghata l’ẹnya aga, amamẹ t’onye nweru iwhe haa tẹ Chileke bụru eze lẹ ndzụ iya.”

26Ndu nụru iya nụ sụ: “?Ọ bụhunuru onye bẹ l’aa-dzọfuta?”

27Jisọsu sụ: “Iwhe kpọru madzụ ẹka ememe bẹ bụkwa Chileke fụru mee ya.”

28Pyita sụ: “Lewaro anyịbedua harụ ibe anyi bya etsolahaa ghu-a.”

29Ọ sụ whẹ: “Iwhe mu l’ekfuru unu bụ, ọ tọ dụkwa onye gude iswi tẹ ya jee ozhi l’egoshi l’ọo Chileke bụ eze haa ụlo iya, ọdua ọ haa nyee ya, ọdua l’ọo nwune iya, ọdua ọ haa ndu nwụru iya nụ, ọdua l’ọo ụnwu iya b’ọ harụ, 30tẹ Chileke ba akfụ iya ụgwo iya nkfungo ntaa, onye ono enwekwaruwho ndzụ tututu-mịmimi l’ọgbo ọwhu dụ l’iwhu.”

Jisọsu l’ekfu iya nke ugbo ẹto lẹ ya l’a-nwụhu

(Mát. 20:17-19; Mak. 10:32-34)

31Jisọsu bya ekucha ụmadzu iri l’ẹbo ono ekucha sụ whẹ: “Unu lekwa lẹ ntaa bẹ anyi l’ejeekwa Jerúsalẹmu. Ọo l’ẹka ono bẹ iwhe lile ono, ndu nkfuchiru Chileke kfuru l’okfu ẹhu Abụbu-Ndiwhe l’e-mekota. 32O noo l’aa-kpụru iya nụ ndu l’ẹte amaa Chileke. Ee-gude iya mee ya iwhe ọchi, meru iwhe iwhere nụ iya, vụa ya ọnu-mini. 33Whẹ echia ya ẹchachi, kpụta iya gbua. O belewho lẹ mbọku nke ẹto iya, ya eshi l’ọnwu teta nọdu ndzụ ọdo.”

34Ndu ono ta adụ iwhe ono l’ookfu ọwhu doru whẹ ẹnya m’ọo nnanụ, okfu ono gbachikwaa whẹ whọ ẹnya, whẹ ta ama iwhe o kfuru.

Jisọsu l’eme onye aryọ l’atsọ ishi t’o mehu

(Mát. 20:29-34; Mak. 10:46-52)

35Jisọsu rwudelewho Jériko, o nweru onye ọbu l’atsọ ishi nọdu l’agụga echi-ụzo aryọ aryọ. 36Ọ nụlewho igidi igweligwe ndu l’awụghata, ọ jịlahaa iwhe l’anwụ nụ.

37Whẹ sụ iya: “Ọo Jisọsu onye Názaretu l’aghata.”

38O chishia sụ: “Jisọsu! Nwa Dévidi! Whụnuaru mu imiko!”

39Ndu ọwhu nọ l’ụzo iwhu l’agbochi iya nchị sụ iya t’o dobe ọnu ndoo. Ọ gbẹenu kabaa ya ọryashi ike: “Jisọsu! Nwa Dévidi whụaru mu imiko!”

40Jisọsu kfụru zhi t’e dutaru iye ya. Ọ byakụbelewho ntse Jisọsu sụ iya: 41“?Ọo gụnu b’ọ dụ ghu nke tẹ mu meeru ghu?”

Ọ sụ iya: “Onye-Nwe-Ọha mee mu tẹ mu whụje ụzo.”

42Jisọsu sụ iya: “Wata ọwhu ụzo ọbu, l’ekwekwe, i kweru nke Chileke mewaru ghu t’i mehu.”

43Nwoke ono watalẹkwawho ọwhu ụzo nteke onowho. O tsoru Jisọsu etu Chileke ẹwha. Iwhe bụ ndu whụru iya nụ jaa Chileke.

19

Jisọsu yẹle Zakíyọsu

1Jisọsu bya abahụ lẹ Jériko aghajalẹ iya-a aghaja. 2O nweru nwoke ọbu, ẹwha iya bụ Zakíyọsu, bụ onye ishi akịriko, o nwekwaru whọ iwhe shii. 3Ọ chọlahaa tẹ ya marụ onye ọbu, bụ Jisọsu, igwe-ọha ono te ekwe tọ kpata ụzo whụ iya nkele Zakíyọsu bẹ ha nwa kpụruru. 4Ọo ya bụ, ọ gbagbụa je enyihu oshi sịkamo, dụ l’ụzo iwhu nọdu tẹ ya whụ Jisọsu nkele o noo ụzo ẹka, l’oo-shi ghata. 5Jisọsu rwua ẹka ono. Ọ bya apalia ẹnya sụ iya: “Zakíyọsu, nyizeta ẹgwegwa, o noo l’ọo ibe ghu bẹ mu radụfutaje ntanụ-a.”

6O zhidakebe ẹgwegwa gude ẹhu-ụtso duta Jisọsu duba ibe iya. 7Ẹhu ghulahaa iwhe bụ ndu whụru iya nụ eghu. Whẹ kfulahaa sụ: “Leenu lẹ nwoke-e abahụ jeshia t’a kwaarụ iya ẹbyii l’ibe nwoke-e l’eme iwhe-dụ-ẹji-a.”

8Zakíyọsu gbalihu sụ Onye-Nwe-Ọha: “Onye-Nwe-Ọha, iwhe bụ iwhe mu nwe enwe bẹ mu l’e-ke ụzo labọ nụ ndu ụkpa uzhi lanụ. Nteke bụ l’ọ -dụ onye mu rijeru urwu, iwhe ọ bụ iwhe ọ bụ bẹ mu l’a-kfụ onye ono iwhe ha g’ọo iwhe mu riru iya urwu iya ugbo ẹno.”

9Jisọsu sụ iya: “Ntanụ-a b’a dzọtaru ndu uwhu-a eshi nwoke-e l’onwiya bụkwawho nwa Ébirihamu. 10O noo lẹ Abụbu-Ndiwhe byarụ tẹ ya chọo ndu ọwhu tuwhahuru etuwhahu nggẹ ya dzọfuta whẹ.”

Ẹtu ndu e yeru okpoga l’ẹka

(Mát. 25:14-30)

11Whẹ nụnyalewho iwhe ono l’ookfu, ọ wata whẹ ọ nmarụ ẹtu. Nteke ono be whẹ nọkubewaa Jerúsalẹmu ntse, tẹmenu whẹ dobenu sụ lẹ Chileke l’abyakebewaa ogoshi l’ọo ya bụ eze. 12Ọo ya bụ ọ sụ: “O nweru nwoke lanụ bụ eri ndu eze. O jee ọha ọbu teru ẹnya t’e kpube iya okpu-eze tẹmenu ya alwa. 13Ọ byalẹwho l’eje, o kuta ndu ozhi iya ụmadzu iri kekashiaru whẹ pọngu iri. Ọ sụ whẹ: ‘Unu gude iya gbajẹ nghọ t’iya lwa.’

14“Ọle nwoke ono bẹ dụ ndu alị iya ashị. Whẹ yefu ndu ozhi tẹ whẹ tsoje iya azụ azụ je ekfua l’ẹka ono l’ọ tọ dụkwa whẹ ree t’o bụru nwoke ono l’a-bụ eze whẹ.

15“Obenu l’e megelerwua, kpube nwoke ono okpu-eze ono. E kpubegele iya whọ okpu-eze ono, ọ lwa bya ezhia ozhi t’e kuaru iya ndu ozhi-a, ya nụru okpoga, tẹ ya marụ urwu whẹ ritaru lẹ nghọ whẹ.

16“Onye nke mbụ bya abya akfụru iya l’iwhu sụ iya: ‘Nnajị anyi, pọngu olu ghu ono tukobeekwaru onwiya urwu pọngu iri ọdo.’

17“Ọ sụ iya: ‘I meru ree, ọkpobe onye ozhi mu. Eshi-ọwhu e gude ire ghu ẹka l’iwhe ha nwanshị, bẹ mu l’e-ye ghu obodo iri l’ẹka t’ị bụru onye ishi whẹ.’

18“Onye nke ẹbo bya asụ iya: ‘Nnajị anyi, pọngu olu ghu ono tukobekwaru onwiya urwu pọngu ise.’

19“Onye eze ono sụ iya: ‘Ọ kwawhọ obodo ise bẹ l’ịi-bụ onye ishi whẹ.’

20“Onye ọdo bya asụ: ‘Nnajị anyi, ọ wakwa pọngu olu ghu. Mu wolekwaru iya who kee ngvu lẹ nwa mpebala ẹkwa. 21O noo lẹ mu l’atsụ ghu egvu-o, l’ẹhuka parụ ghu ẹka l’ẹhu. Iiwotaje iwhe l’abụa ghu doberu, l’ịiwotaje iwhe l’abụa ghu kụru.’

22“Onye eze ono sụ iya: ‘Gụbe iyi-l’akụ-iyi-l’ẹkfu-a, ọo iwhe shi ghu l’ọnu bẹ mu l’e-gude nma ghu ikpe. Eshi-ọwhu ị marụ l’ẹhuka parụ mu ẹka l’ẹhu; mu l’eewotaje iwhe mu l’edobee, mu l’awọtajekwawho iwhe mu l’akụa, 23?ọo gụnu meru t’i yeru mu okpoga mu ono l’ụlo nche okpoga nke ọwhu bụ mu -lwarụ gẹ mu lwarụ ẹgube-ẹ mẹ mu eje ewota iya wota urwu, o tukoberu onwiya?’

24“Ọ sụ ndu kfụru l’ẹka ono: ‘Unu nata iwhe mmaanụ ono okpoga ono woru nụ onye ọwhu nweru pọngu iri whọ.’

25“Whẹ sụ iya: ‘Wa-a! ?O chia yẹbedua nweru pọngu iri b’ị sụru t’a nụ iya?’

26“Ọ sụ whẹ: ‘Tẹ mu kfuru iya unu, onye nweru nụ bẹ l’aa-nụbaa ọwhu ka shii, onye l’ete enwekwa nụ-a bẹ l’aa-gbẹenu nata nwa nwịya ọwhu o nwe. 27T’ọ bya ebe lẹ ndu okfu iya-a, bụ ndu-a l’ete ekwee tẹ mu bya abụru eze whẹ, unu chịta whẹ bya edobe l’atatiwhu mu l’ẹka-a tụko whẹ gbushikota.’ ”

Jisọsu l’abahụ lẹ Jerúsalẹmu

(Mát. 21:1-11; Mak. 11:1-11; Jọn. 12:12-19)

28Jisọsu kfugelewho iwhe ono, l’ookfu, ọ tụgbua jeshia Jerúsalẹmu l’ooje. 29Ọ byarwudelewho l’ugvu ọbu l’eekuje Ólivu bụ iya bụ lẹ mgboro Betuféji mẹe Bétani, o zhia ndu l’etso ụzo iya ụmadzu labọ sụ whẹ: 30“Unu bahụ lẹ mkpụkpu ono dụ unu l’iwhu. Unu rwulewho l’ọnuzo e shi abahụ l’ime mkpụkpu ono bẹ unu l’a-whụa nwa nkakfụ-ịgara, e liberu elibe l’ẹka ono l’ọ tọko dụbua onye nọkojeru iya l’eli. Unu tọta iya kpụta bya ẹka-a.31Nteke bụ l’ọ dụ onye jịru unu sụ: ‘?Unu kwoberu gụnu atọta iya?’ Unu asụ onye ọbu lẹ mkpa iya dụ Onye-Nwe-Ọha.”

32Ọo ya bụ, ndu ozhi ono, e zhiru ozhi ono tụgbua rwua, ọ bụleruwho lẹge o kfuru iya bụ lẹge ọ dụ. 33Whẹ tọtadelewho nwa nkakfụ-ịgara ono, ndu nwe iya nụ sụ whẹ: “?Unu kwoberu gụnu atọta nkakfụ-ịgara ono?”

34Whẹ sụ whẹ: “Mkpa iya dụ Onye-Nwe-Ọha.” 35Whẹ kpụta nkakfụ-ịgara ono kpụtaru Jisọsu, bya achịta-gee uwe ugwẹhu whẹ wukobe l’eli iya, yetaru Jisọsu ẹka, ọ nọdu iya anọdu l’eli. 36O jedelewho, ndu madzụ l’atụsakaa uwe whẹ l’echi-ụzo.

37O rwukubedelewho Jerúsalẹmu ntse l’eweze ugvu Ólivu, iwhe bụkota igweligwe ndu l’etso iya telahaa ẹswa, echi mkpu aja Chileke l’eze iwhe ono, kpọru gẹ l’aa-nọ atụ ọnu iya, o meru whẹ whụkota. 38Whẹ sụ: “Onye Chileke gọru ọnu-ọma nụ bẹ eze ono bụ, mbụ onye ono, Onye-Nwe-Ọha zhiru t’ọ bya. Tẹ nchị dụ ndoo l’imigwe, t’ugvu dụru Chileke, bụ Ọkalibe-Kangokotaru-Nu.”

39Ndu Fárisii lị l’igweligwe ndu ono sụ Jisọsu: “O-zhi-iwhe ?ti gbochidu ndu ono l’etso ụzo ghu nchị.”

40Ọ sụ whẹ: “Iwhe mu l’ekfuru unu bụ lẹ ndu-a -nozhiwaa ndoo, ẹwhuru, dụ l’alị echilahaa mkpu ọbu l’onwiya.”

Jisọsu l’arya ẹkwa Jerúsalẹmu

41Jisọsu rwudelewho Jerúsalẹmu, ọ bya apalia ẹnya lee ya, ọ ryashịa ẹkwa iya sụ: 42“Gụbe Jerúsalẹmu nggẹ l’ị madụru-a iwhe l’e-me tẹ nchị dụ ghu ndoo ntaa, ọle ntaa b’e domiru iya t’ẹnya ghu ba awhụ iya. 43Nkele ọo zhiawho ujiku lanụ bẹ ndu ọhogu ghu l’a-fụru ghu gvuwhe ghu ose ọgu mgburumgburu, gvuwhe ghu ịga nowhee ghu mgburumgburu. Whẹ eshi l’ẹka lile ekpo rwuturwutu bya eripyabe ghu, 44whẹ egbushia gụ l’ụnwu ghu ono, kụru ghu l’ime tsụa unu ọtsu ẹkfu. Ọhogu ghu ta ahakwa ẹwhuru lanụ t’o kpokfuru ibe iya l’eli ghu, o nokwanu nkele ị tị madụ nteke a byarụ ghu adzọta.”

Jisọsu nọ l’eze-ụlo Chileke

(Mát. 21:12-17; Mak. 11:15-19; Jọn. 2:13-22)

45Jisọsu bya abahụ l’eze-ụlo Chileke je awata ọchikashi ndu nọdu iya ere iwhe. 46Ọ sụ whẹ: “Unu ta amadụ l’e deru l’ẹkwo Okfu Chileke lẹ Chileke sụru: ‘Ụlo mu l’a-bụ ụlo l’aa-nọdu ekfu anụ mu.’ Ọle unubẹdua gbẹenu bya ewota iya mebe ụlo ẹka ndu l’ana nfụ l’edomije onwowhe.”

47L’ọonoje ezhi iwhe l’eze-ụlo Chileke ono mbọku-mbọku. Ndu ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu o-zhi-iwu mẹe ndu nweru ẹnya l’echi ọha, chọlahaa ụzo whẹ l’e-shi gbua ya. 48Whẹ ta amahẹnu gẹ whẹ l’e-me iya nkele ndu ono gẹ whẹ ha dọ-wheru iya mgburumgburu tọgbo nchị anụ iwhe l’ookfu.

20

Aajị Jisọsu onye ọ dẹru ike l’ẹka

(Mát. 21:23-27; Mak. 11:27-33)

1Obe ujiku lanụ gẹ Jisọsu nọdu ezhi ọha iwhe l’eze-ụlo Chileke, arya ozhi-ọma ono arya, ndu ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu o-zhi-iwu mẹe ndu bụ ọgurenya wukfuta iya, bya asụ iya: 2“?Ọo onye b’ị dẹru ike l’ẹka eme iwhe ọwa, l’iime? ?O zhia onye zhiru ghu t’ị bya iya ememe?”

3Ọ sụ whẹ: “Mbẹdua l’a-jịkwawho unu ajị, unu karụ mu: 4?Ọo onye zhiru Jọnu t’ọ bya emee baputizimu ?ọo Chileke zhiru iya tọo madzụ?”

5Whẹ ghakashịde iya l’ime onwowhe sụ: “Anyi -sụ l’ọo Chileke zhiru iya, ya asụ anyi: ‘?Ọ bụhunuru gụnu meru unu te ekweta iwhe o kfuru.’ 6Nteke bụ l’anyi sụkwanuru l’ọo madzụ zhiru iya, bẹ ọha l’a-tugbushikwa anyi l’ẹwhuru nkele ọha sụkwanuru l’anyi marụ lẹ Jọnu bụ onye nkfuchiru Chileke.” 7O noo iwhe meru whẹ sụ iya lẹ whẹ ta amadụ onye zhiru iya nụ.

8Jisọsu sụkwanu whẹ: “Mu ta afụnua karụ unu onye mu dẹru ike eme iwhe lile ono.”

Ẹtu e gude ndu e butaru ye lẹ mgbabu vayịnu anma

(Mát. 21:33-46; Mak. 12:1-12)

9Ọ bya anmaarụ ndu ono ẹtu-a sụ: “L’ọo nwoke bẹ gbarụ mgbabu vayịnu woru iya ye l’ẹka ndu-n-nwamụ, o butaru ebuta tẹ whẹ letajeru iye ya ẹnya. Yẹbedua tụgbua jeshia alị ọdo je anọo nwọdu. 10Ọ bya erwulewho nteke l’aawọje akpụru iya, nwoke ono bya ezhi nwozhi iya t’o jekfu ndu-n-nwamụ ono tẹ whẹ wẹe ya akpụru vayịnu ono oke iya nkiya. Ndu ono gude nwozhi ono chia ya iwhe gbabẹ iya ẹka ọto, nwufu iya ọ lashia. 11Nwoke ono byakwa ezhi onye ozhi ọdo, whẹ chikwaawho onye onona iwhe, mee ya iwhe iwhere gbabẹ iya ẹka ọto, nwufu iya ọ lashia. 12Ọ bya ezhi onye nke ẹto, whẹ merukwaawho onye ononalanụ ẹhu chịfu iya. 13Onye ono nwe mgbabu vayịnu ono sụ: ‘Ọ dụ-a ree, lẹ mu marụ-a iwhe mu l’e-me ntaa. Mu l’e-yelewho nwa mu nwoke, mu yeru obu sụ: ọ dụkwa mu gẹ whẹ l’a-kabẹe kwabẹ yẹbedua ugvu.’ 14O be nteke ndu ono l’eche mgbabu ono whụleruwho onye onona, whẹ zụa mgbede sụ: ‘Ẹhee! Ọo onye ọwa bụ iya l’ee-mekochaa nweru alị-a mẹe nna iya nwụhu, unu t’anyi gbua ya nke ọwhu alị ono l’a-bụ nke anyi.’ 15Whẹ kpụta iya kpụfu l’azụ mgbabu ono je egbua ya.

“Sụa ?ọ dụ-zhia unu g’ọo gụnu bẹ onye nwe mgbabu vayịnu ono l’e-me whẹ? 16Ọo-bya egbushikota ndu ozhi mgbabu vayịnu ono, wota mgbabu vayịnu ono ye ndu ọdo l’ẹka.”

Ndu ono nụlewho ẹtu ono, whẹ tụko sụ: “Tụswekwa! Tẹ njọ gbakwaa ẹgbudu.”

17Ọ bya elee whẹ ẹnya sụ: “?Ọ hụnu gụnu ọdo bẹ bụ iwhe ọbu e deru l’ẹkwo sụ:

“ ‘Ọo ẹwhuru ono gẹdegede, ndu l’atụ ụlo jịkaru, l’ọo ọ-ga-lẹ-mkpa,

bẹ bekochaaru bya bụru ẹwhuru, gude ụlo.’

18Iwhe bụ onye ngabuhukwanuru daa l’eli ẹwhuru ono bẹ l’e-tsu onwiya ngworingwo, nteke bụ l’ọo madzụ b’ọ dapyabẹru, ya egwee onye ọbu aryaka eryune.”

Okfu akịriko

(Mát. 22:15-22; Mak. 12:13-17)

19Ndu o-zhi-iwu mẹe ndu ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mee tẹ whẹ gude iya nteke ono nkele whẹ marụ l’ọo whẹ b’ọ nmaturu ẹtu ono, ọle whẹ l’atsụkwanu igwe-ọha ono egvu. 20Whẹ gelahaa ya ngge. Whẹ bya ezhi ndu ngge tẹ whẹ mejelekwawho gẹ whẹ bụ ndu ọkpobe madzụ, tẹ whẹ tụbe nvọ l’iwhe Jisọsu kfuru gude iya nke ọwhu whẹ l’a-kpụru iya ye l’ẹka onye bụ iya bẹ ike dụ l’ẹka, bụ iya bụ ọ-chị-ọha shi Romu. 21Whẹ jekfu iya je asụ iya: “O-zhi-iwhe, anyi makwarụ-a l’ọo nhamụnha okfu bẹ l’iikfu, ọ bụru iwhe kfụru nhamụnha bẹ l’ịinoje ezhi, tọ dụ onye l’iile ẹnya l’iwhu ekfu, gbahalẹwho ụzo nke Chileke b’i gude ire-lanụ ezhi. 22?Tọ bụdunu omebyi iwu Chileke mẹ anyi -tụjee akịriko nụ Siza, bụ ishi ọ-chị-ọha Romu?”

23Ọ malẹruwho ẹregede whẹ gbabẹru iya, ọ sụ whẹ: 24“Unu goshiada mu nụ akpụru okpoga. ?Ọo ishi onye yẹle ẹwha onye b’e deru iya nno?”

Whẹ sụ iya: “Ọo nke Siza.”

25Ọ sụ whẹ: “Ọo ya bụ t’unu woru iwhe ọwhu bụ iwhe Siza nụ Siza, unu eworu iwhe ọwhu bụ nke Chileke nụ Chileke.”

26Whẹ ta adụhe ike kfụru l’edzudzu-ọha l’ẹka ono gude okfu, shi iya l’ọnu gude iya. G’o gude kfua iwhe ono kpụbe whẹ ọnu okfu, whẹ te ekfuhewaro okfu.

Nke oshi l’ọnwu teta nọdu ndzụ

(Mát. 22:23-33; Mak. 12:18-27)

27O nweru ndu Sádusii byakfutaru Jisọsu, bụ whẹ bụ ndu ono sụru l’ete eshidu l’ọnwu eteta anọdu ndzụ. 28Whẹ bya ajị iya ajị sụ: “Mósisu deru l’ẹkwo iwu sụ: ‘Nteke ọ bụ lẹ madzụ nwụhuru, nyee ya ta anwụtaru iya nwa tẹ nwune onye ono lụpyabe nyee nwune iya ono nwụtaru iya nwa.’ 29O nweru unwune ẹsaa, onye nke ọgurenya je alụa nwanyị, lụa ya jeye ọ nwụhu, to dobe akọ, 30onye nke ẹbo lụpyabe nwanyị ono, ọ nwụkwaawho nno. 31Onye nke ẹto nno, jeye whẹ ẹsaa ono lụkota nwanyị ono l’ẹhu l’ẹhu nwụshihukota. Tọ dụ onye ọwhu nwụtaru nwa. 32E megee l’ikpazụ nwanyị l’onwiya nwụhukwawho. 33O -rwua nteke l’ee-shi l’ọnwu teta nọdu ndzụ ?ọo onye bẹ nwanyị ono l’a-bụ nyee ya. Gẹ whẹ ẹsaa ono lụkotaru iya l’ẹhu l’ẹhu?”

34Jisọsu sụ whẹ: “Ụnwu ọgbo elenu-a l’alụtakaa nwanyị, ụnwanyi l’alụtakaa ji, 35ọle ndu a gụtaru lẹ whẹ gbarụ tẹ whẹ shi l’ọnwu teta nọdu ndzụ buru lẹ mgboko ọwhu l’a-byanụ ta alụkwa nwanyị, ụnwanyi ta alụ ji. 36Whẹ ta abyabahẹdua l’a-nwụhu anwụhu ọdo, o noo lẹ whẹ lẹ ndu ojozhi-imigwe l’a-bụlewho nnanụ. Eshi-ọwhu whẹ bụwaa ndu shi l’ọnwu teta nọdu ndzụ, bẹ whẹ bụwaa ụnwu Chileke. 37Mósisu bẹ goshikwaruwho lẹ Chileke l’emeje ndu nwụhuru anwụhu whẹ eshi l’ọnwu teta nọdu ndzụ. L’ẹkwo iya l’ẹka ono, Mósisu ono kfuru nke nwooshi l’enwu ọku b’o kuru Chileke: Chileke nke Ébirihamu mẹe Chileke nke Áyiziku mẹe nke Jékọpu. 38Bụ iya bụ lẹ Chileke ta abụdu Chileke ndu nwụhuru anwụhu, ọo Chileke ndu nọ ndzụ, o noo lẹ madzụ lile bẹ nọkota ndzụ l’ẹnya Chileke.”

39Ndu o-zhi-iwu ono harụ sụ iya: “O-zhi-iwhe, i kfukwaru ree.” 40Iwhe meru whẹ kfua nno bụ lẹ whẹ ta atụheduro ama nke tẹ whẹ jịa ya ajị ọdo.

Kuráyisutu: ?Ọo bụ Nwa Dévidi tọo Nwa Chileke?

(Mát. 22:41-46; Mak. 12:35-37)

41Jisọsu bya asụ ndu Fárisii ono: “?Ndẹhunu g’e meru a sụ lẹ Kuráyisutu bụ Nwa Dévidi? 42Gẹ Dévidi ọbu l’onwiya kfukwaru l’ẹkwo Egvu-ọma sụ:

“ ‘Onye-Nwe-Ọha sụru Onye-nwe mụbe Dévidi:

Nọdu anọdu l’ẹka-ụtara mu,

43jeye nteke mu l’e-me ndu ọhogu ghu,

whẹ abụru ghu iwhe l’ịi-dzọpyabe l’ọkpa.’

44Dévidi kuru iya Onye-nwe-iya-nụ, ọo ya bụ ?ndẹhunu g’o gude ọ bụru nwa iya?”

Jisọsu l’ekfu t’a kwachafụkwaru o-zhi-iwu whẹ ẹnya

(Mát. 23:1-36; Mak. 12:38-40)

45Jisọsu nọdu l’iwhu edzudzu-ọha l’ẹka ono sụ ndu l’etso ụzo iya: 46“Unu kwachafụjekwaru onwunu ẹnya l’ẹka ndu o-zhi-iwu nọ, mbụ ndu bụ iwhe l’adụje whẹ ree bụ tẹ whẹ yee adawurukutu uwe ghawheje, t’e keleje whẹ ekele ugvu ugvu g’ọo oke-amadụ whẹ l’ẹka a dọru adọru, mẹe t’oshi ọwhu bụ iya kakọta ree l’ụlo-ndzuko ndu Ju bụru nke whẹ, mẹe t’ọ bụru whẹ l’a-nọdu l’ẹka l’aa-ka whẹ ọkwabe ugvu l’ẹka eriri darụ. 47Mbụ ndu l’ejeje eripyabe ụlo ụnwu-mbunu. Whẹ egude ẹregede ekfulewho ogologo okfu anụ Chileke. Ọo whẹbedua bẹ l’aa-ka ọnmashi ikpe ike.”

21

Iwhe nwa-mbunu gude obu iya anụ Chileke

(Mak. 12:41-44)

1Jisọsu bya apalia ẹnya whụa ndu nweru iwhe gẹ whẹ l’eyekaa okpoga l’igbe l’eeyejeru Chileke okpoga l’eze-ụlo Chileke. 2Ọ whụa nwa-mbunu ọbu l’akpaba nri akpaba g’ọ bya bya achịru afụ labọ ye. 3Jisọsu sụ: “Iwhe mu l’emelewho tẹ mu kfuru unu bụ: l’ọ kwa nwa-mbunu-a, l’akpaba mkpaba nri-a bẹ kakọta-gee oye okpoga karụ ndu ọdo ọwhu gẹ whẹ ha. 4Ishi iya bụ l’iwhe ndu ọwhu gẹ whẹ ha l’eyekaa bụ okpoga tsuru etsu, ọle nwa-mbunu-a bẹ l’akpaba mkpaba nri, obenu l’o wotakotawaru iwhe o gude buru bya echee.”

Jisọsu l’ekfu l’ee-bekochaa nwukposhia eze-ụlo Chileke

(Mát. 24:1-2; Mak. 13:1-2)

5Whẹ harụ janyazhiawho eze-ụlo Chileke ono ama lẹ g’e gude, gude ẹwhuru dụ ree, dụkwawho egvu tụa ya ree mẹe nke iwhe a nụru Chileke dụ iya nụ; Jisọsu sụ whẹ: 6“Unu whụru-a iwhe lile-e, unu l’ele ẹnya-a! Mbọku ọbu l’a-byakwaa nteke l’ee-bekochaa kutsushigezhia iwhe lile ono akutsushi, nke bụ l’ọ tọ dụdu m’ọo ẹwhuru lanụ, bya l’a-kpokfuru l’eli ibe iya.”

Mkpamẹhu yẹle iwhe-ọtsulanu, l’a-bya tẹmenu mgboko-o agvụ

(Mát. 24:3-14; Mak. 13:3-13)

7Whẹ jị Jisọsu sụ iya: “O-zhi-iwhe ?o zhia nteke ole bẹ iwhe lile ono l’e-mezhihunua? ?Ọo gụnu bẹ l’a-bụ iwhe l’ee-gude marụ nteke iwhe lile ono l’abya ememe?”

8Ọ sụ whẹ: “Ọlewho t’unu kwabẹkwa onwunu ẹnya tọ bọ dụ onye l’e-duwhu unu. O noo l’igweligwe madzụ l’a-zarụ ẹwha mu bya. Onye ọwhu nọnu, ya asụ l’ọo ya bụ ya, sụkwawho l’ọogbaakwa nteke ọbu. Unu be etsokwa whẹ. 9Nteke unu l’a-nọ anụ l’ọgu-egbe l’ada mẹe lẹ mkpaka l’aswọ l’ibẹka iya ọwhu, ọdua l’ọo l’ụzo ibẹka iya ọwhu, t’unu be ejekwa ọtsu egvu, o noo l’iwhe lile ono g’ọ ha mekotajekwa, ọle oge ikpazụ ono te erwukebekwaa ẹgwegwa nno.”

10Ọo ya bụ, ọ sụ whẹ: “Mba lanụ l’a-gbashi je alwụshi mba ọdo ọgu. Alị-eze agbashikwawho je alwụshi alị-eze ọdo ọgu. 11Oke alị-ọnma-jijiji l’a-nma l’alị lile. Ejo mkpẹgu mẹe ẹhu-ba-dụ-mma l’e-mekota l’ẹka dụ iche iche. Ahụma l’a-nọ emekaa l’akpamigwe mẹwaro eze iwhe-ọhubama ọdo. 12Ọle tẹmenu iwhe lile ono a nwụde bẹ l’ee-vuada ụzo kpaa unu ẹhu, gudeshia unu kpụru je edobe l’ụlo-ndzuko ndu Ju, je ekpee unu ikpe, tụa unu mkpọro, mbụ aa-kpụta-gekwaa kpụta unu bya edobe l’iwhu ndu eze mẹe l’iwhu ndu ọ-chị-ọha l’iswi ẹhu mu. 13O noo nteke ọ gbarụ t’unu kfuje ozhi-ọma ono l’edzudzu-ọha gude goshi l’unu bụ ndu nkemu.” 14Ọ sụ whẹ: “T’unu be evukwa ụzo rịada iwhe unu l’ekfu gude kpefu onwunu. 15Mu l’e-yee unu okfu l’ọnu, mee t’unu marụ iwhe, nke ọwhu ndu ọhogu unu whẹ l’ẹte ama gẹ whẹ l’e-ye ọnu l’iwhe unu kfuru, whẹ ta atukpuhunu unu l’ẹgo. 16Ndu nwụru unu l’a-kpụ-gekwaaru unu nụ t’e gbua, unwune unu whẹ mẹe abụbu unu whẹ mẹe ndu ọnya unu whẹ, bẹ l’a-tụkokwa kpụru unu nụ ndiwhe. Aa-hakwarụ unu gbua. 17Madzụ lile l’e-kwobe nkele ọo l’unu bụ ndu nke mụbe Jisọsu kpọ unu ashị. 18Ọle unu ta abyakwa l’a-la l’iswi, mbụkwa t’ọ ka mma l’ọo m’ọo ẹgbushi lanụ, shi unu l’ishi. 19Unu takwarụ iya nshi, ọ kwa nshi unu l’a-ta nteke ono l’e-me, unu enweru ọkpobe ndzụ.”

Jisọsu l’ekfu l’aa-kwakpọshi Jerúsalẹmu

(Mát. 24:15-21; Mak. 13:14-19)

20“Sụa, nteke unu whụleruwho gẹ ndu ojọgu nowheru Jerúsalẹmu mgburumgburu, t’unu marụ lẹ nteke ọbu l’aa-kwakpọshi iya bẹ dụwaa ntse. 21Ọo ya bụ tẹ ndu nọ lẹ Judíya nteke ono gbalakwaa lashia l’ugvu ugvu, tẹ ndu ọwhu kụru l’ime mkpụkpu wụfutachaa, tẹ ndu ọwhu jeru l’ẹgu be ejekwa ọdawhu azụ lẹ mkpụkpu ono. 22O noo lẹ mbọku ono bụkota mbọku Chileke l’a-gwa ndiwhe ọchi t’e gude nno t’iwhe, e deru l’ẹkwo Okfu Chileke vụkota. 23Nshọo ụnwanyi dụ ime mẹe ndu l’eche nwa ẹra nteke ono. O noo l’ejo iwhe parụ ẹka l’a-dụ l’eliwhe nteke ono, tẹhenu Chileke egude oke-ẹhu-eghughu iya kpee ndu Ízurẹlu ikpe. 24Aa-harụ whẹ gbua lẹ mma, harụ whẹ kpụta lẹ ndzụ chịkaa whẹ laa mba lile. Ndu l’ẹte abụa ndu Ju l’e-gwe Jerúsalẹmu aryaka eryune jeye nteke l’oo-rwube whẹbedua.”

Nteke Abụbu-Ndiwhe l’e-me whẹrekete

(Mát. 24:29-31; Mak. 13:24-27)

25“Iwhe ọhubama l’a-nọ emekaa l’ẹnyanwu mẹe l’ọnwa mẹe lẹ kpokponde. Ọwhube l’eliwhe bẹ eze-ẹnyimu mẹe ọchi-ọku mini l’a-nọ eme ẹngiringaa nke ọwhu meji l’a-tọfu ndiwhe l’owhu, ya abụru egvu, whẹ l’a-nọ atsụ l’e-me iya. 26Madzụ l’a-tsụje egvu vẹkpeshihu nteke whẹ l’a-nọ ele ẹnya iwhe l’a-nọ abya ememe lẹ mgboko nkele iwhe lile, dụkota l’igweli l’a-nmawokota anmawo, sweshihu. 27Ọo ya bụ whẹ awhụa Abụbu-Ndiwhe nteke ono g’ọ nọ l’urwukpu egbu zaazaa, gude ike iya, parụ ẹka abya. 28Nteke iwhe lile ono watalẹruwho ememe, t’unu gbalihu palia ẹnya l’o rwuwaru nteke l’aa-gbata unu.”

Iwhe figu l’ezhi

(Mát. 24:32-35; Mak. 13:28-31)

29Jisọsu bya anmakwaaru whẹ whọ ẹtu-a sụ: “Unu lekwaawho ẹnya l’oshi figu mẹe l’oshi mmaanụ ọdo. 30Ọobuje nteke o rwudeleruwho irwu, unu awhụa ya marụ l’okpomọku l’abyawaa. 31O nokwawho gẹ ọwa dụ: nteke iwhe lile watalẹruwho ememe, unu amarụ lẹ nteke Chileke l’e-goshi l’ọo ya bụ eze dụwaa ntse.

32“Iwhe mu l’ekfuru unu bụ, ọgbo elenu-a ta abyakwa l’a-gvụ jeye nteke iwhe lile ono g’ọ ha l’e-mekota. 33Igwe l’a-gvụkwa, alị agvụ, ọle okfu mu ta abyadụ l’e-rebuhu ire.

Unu cheje nche

34“Ọle ọbu, unu chejekwa onwunu nche. Unu be ekwekwa t’ike gvụ unu nke l’ọo l’unu l’eri g’ẹhu ha unu, angụnuka mmẹe, mẹe l’unu l’achọ-whe ẹku nke mgboko-o, ọdua bẹ mbọku ono l’e-mekwa unu lẹ nzirizẹhu. 35O noo l’iwhe bụ ndu mgboko-o l’owhu gẹ whẹ hakọta bẹ l’ọo-nmata g’ọo ọnya. 36Ọle t’unu cheje nche nteke nteke, unu ekfu anụ Chileke nggẹ unu dụ ike kfụshia ike mẹ iwhe lile ono mede nke ọwhu bụkwanu nteke e megeeru, unu akfụru l’iwhu Abụbu-Ndiwhe.”

37Ọo ya bụ, Jisọsu l’anọje ezhi iwhe l’eze-ụlo Chileke ono mbọku-mbọku. L’ọobuje o -rwua l’ẹnyashi ya eje aradụ l’ugvu ọbu l’eekuje Ólivu. 38Chi bebe asahụ asahụ, e kporu rwuturwutu wukfuta iya, bya adojia eze-ụlo Chileke ono anụ iwhe l’ookfu.

22

Aachị idzu ẹhu Jisọsu l’edomi

(Mát. 26:1-5; Mak. 14:1-2; Jọn. 11:45-53)

1O bedelewho nteke oge ono, l’aatajẹ buredi l’ekoo eko dụwaa ntse, bụ iya bụ oge ono l’eerije l’eekuje O-je-ghata, 2ndu ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu o-zhi-iwu nọdu achọkashi ụzo whẹ l’e-shi gbua Jisọsu, ọle whẹ l’atsụ ọha egvu.

Júdasu l’ekweta lẹ ya l’agbarụ Jisọsu ye

(Mát. 26:14-16; Mak. 14:10-11)

3Sétanu bya abahụ l’ime obu Júdasu onye l’eekujekwawho Isukáriyọtu, bụkwa-a onye lanụ l’ime ụmadzu iri l’ẹbo ono. 4Ọ bya atụgbua jekfu ndu ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu ishi ndu ọgbogu eze-ụlo Chileke je akarụ whẹ gẹ ya l’e-shi seru Jisọsu ye whẹ l’ẹka. 5Ẹhu tsọlahaa whẹ. Whẹ kweta iya okpoga. 6O kweta iwhe whẹ kfuru. Ọ wata ole ẹnya nteke ya l’e-seru Jisọsu ye ndu ono l’ẹka t’ọha ba ama.

Nri-ẹnyashi Ikpazụ

(Mát. 26:17-30; Mak. 14:12-26; Jọn. 13:21-30; 1 Kọ́r. 11:23-25)

7Ọo ya bụ, o rwulewho mbọku ono l’eerije buredi l’ekoo eko, bụ iya bụ mbọku l’eegbuje nwatụru ono, e gude anyata O-je-ghata mbụ. 8Jisọsu zhi Pyita yẹle Jọnu sụ whẹ: “Unu je emeeru anyi nri-ẹnyashi nke oge O-je-ghata t’anyi bya eria.”

9Whẹ sụ iya: “?Ọo awee b’ọ dụ ghu t’anyi je anọdu mee ya?”

10Ọ sụ whẹ: “Unu leenu, nteke unu bahụleruwho l’ime Jerúsalẹmu bẹ nwoke vu ite oku mini l’a-byakfutaa unu, unu tsoru iya bahụ l’uwhu, ọ bahụleruwho. 11Unu sụ onye nwe uwhu ono l’ozhi-iwhe sụru t’o goshi unu ime ụlo, mu l’a-nọdu ria nri oge O-je-ghata mu lẹ ndu l’etso ụzo mu. 12Oo-goshi unu ụlo-eli, goshi unu ọma-ụlo, dụ lẹ nke imeli iya, ime mkpu ono ha ọsa mebyi shii, e dozhigewa iya ree gẹ l’ọo-dụ. Unu kwakọberu iya anyi l’ẹka ono.”

13Whẹ tụgbua rwua, ọ bụleruwho lẹge o kfuru whẹ iya bụ lẹge ọ dụ. Whẹ nọdu l’ẹka ono melahaa nri oge O-je-ghata ono.

14Ọ gbabelewho nteke l’eerije oge ono, Jisọsu bya anọdu nke oori nri ono yẹle ndụ-ishi-ozhi iya whẹ iri l’ẹbo. 15Ọ sụ whẹ: “Ọ kwatarụ ewheshi mu uwhere ike tẹ mu l’unu riada nri oge O-je-ghata-a, tẹhenu mu ejede iwhe-ọtsulanu. 16O noo lẹ-a; tẹ mu kfuleruwho unu: Mu te erihekwa iya ọdo jeye nteke mu l’e-ri ọkpobe iya nteke ono, Chileke l’e-goshi l’ọo ya bụ eze.”

17Ọ bya apalia omogo kelegelewho Chileke ekele, ọ sụ whẹ: “Unu narụ ngụ-dzuru lẹge unu ha! 18O noo lẹ mu l’ekfuru unu lẹ shita ntaa bẹ mu l’ẹte angụbahedua mmẹe shi l’akpụru vayịnu jeye nteke Chileke l’e-goshi l’ọo ya bụ eze.”

19Ọ bya ewotakwawho buredi bya ekelekwawho Chileke ekele bya eworu iya wakashịaru whẹ sụ whẹ: “Ọ waa bụ ogwẹhu mu, mu nụru l’iswi ẹhu unu. Unu meje iya gudeje nyatajẹ mu.” 20Whẹ rigelewho nri ono; ọ bya anụ whẹ omogo ono sụ whẹ: “Omogo ọwa bẹ l’egoshi ọgbandzu ọwhuu, shi Chileke l’ẹka. O gude mmee nkemu, a gbashịru l’okfu ẹhu unu mee iwhe ono, o kweru ụkwa iya o relahaa ire.

21“Ọle t’unu lekwawho l’onye ọbu bụ iya l’e-seru mu ye bẹ mu l’iya tụkokwaru eriko nri. 22O noo lẹ Abụbu-Ndiwhe l’a-la lẹge ọ gbarụ iya l’alala, ọle nshọkwanuro onye ono l’ee-shi l’ẹka iya gbarụ Abụbu-Ndiwhe ye l’ẹka ndu l’achọ ishi iya.”

23Whẹ wata jịde ibe whẹ onye ọwhu ọbu lẹge whẹ ha sụ: “?O zhia onye l’e-mezhia iwhe dụ nno?”

Ntụtu-ẹgo onye ọwhu ka nụ

24Ndu l’etso ụzo iya wata dzọde onye ọwhu bụ iya kakọta shii lẹge whẹ ha. 25Jisọsu sụ whẹ: “Ndu bụ ndu eze lẹ mgboko-o l’anọje akpapyashị ndu whẹ l’achị ishi. Ndu ishi, l’achị l’ikike ọkpehu b’e gbee ekuje o-me-l’uko. 26Ọle ọ tọ dụdu nno l’ẹka ọwhu unubẹdua nọ. L’ẹka ọwhu unubẹdua nọ bẹ gbechia bụru: onye ọwhu bụ ishi lẹge unu ha dụ g’ọo ya kakọta ọlwali. T’onye ishi dobe onwiya g’ọo nwozhi. 27?Ọo onye ole bẹ ka shii ?ọo onye ọwhu nọdu anọdu eri nri ka shii, tọo onye ọwhu l’akwashịru iya nri ono? ?Tọ dụ onye ọwhu nọdu anọdu eri nri ka? Ọle mbẹdua nọdu g’ọo nwozhi unu l’echilabọ unu.

28“Mu l’unu nọkotaru l’iwhe adata mu g’ọ ha. 29Ọo ya bụ l’ọolewho gẹ nna mu meru mu eze bụ gẹ mu l’e-me iya unu, 30nke ọwhu unu l’eri, ngụkwaawho l’ẹka mbẹdua l’eri, l’ẹka ono mu bụ eze, mbụ unu anọdu-gee l’oshi-eze kpee ọzo-ụlo iri l’ẹbo nke ndu Ízurẹlu ikpe.”

Jisọsu l’ekfu nke ẹgo Pyita l’agọ

(Mát. 26:31-35; Mak. 14:27-31; Jọn. 13:36-38)

31A nọnyaa, Jisọsu gbaku Pyita oku sụ iya: “Sáyịmonu, Sáyịmonu, lekwa lẹ Sétanu sụakwaru t’a haa ya t’iya datakọta unu g’unu ha, t’a whụchaa unu gẹ l’aawhụje ẹswa lẹ witi. 32Ọle mu kfuwaru nụ Chileke t’i be ebuha ekwekwe, i kweru. Ọo ya bụ nteke i dawhuleruwho azụ lwakfuta mu, gụ emee t’ụnwunna ghu kfụru kfụshia ike.”

33Pyita sụ iya: “Onye-Nwe-Ọha mẹ mu dozhiakwaru onwomu nke etso ghu eje mkpọro mẹe etso ghu ala maa.”

34Jisọsu sụ iya: “Tẹ mu kfuru ghu iwhe Pyita; okọku-chi-asahụ -bya l’aryadeshia ọrya b’i kfuwaru ugbo ẹto l’ị tị madụ onye mu bụ.”

Okpoga, ẹkpa mẹe ogu-ịgba

35Ọo ya bụ Jisọsu sụ whẹ: “Nteke ono mu zhifujeru unu t’unu je, t’ọ bọ dụkwa iwhe unu l’e-gude eje ono, t’unu be egudekwa nwẹkpa peni, unu te egude ẹkpa, unu te egude akpọkpa ?ọ dụ-zhia iwhe ụko iya kọru unu?”

Whẹ sụ iya l’ọ tọ dụkwa.

36Ọ sụ whẹ: “Ọle ntaa bụ t’onye nweru nwẹkpa peni, t’onye ọbu wota iya, t’onye nweru ẹkpa mmaanụ, t’onye ọbu wota iya nyarụ. T’onye l’enwee ogu-ịgba, ree uwe iya zụta iya. 37O noo l’iwhe mu l’ekfuru unu bụ l’iwhe ono, e deru l’ẹkwo Okfu Chileke deturu mu bẹ vụjekwa lẹge e deru iya. Mbụ iwhe ono e deru sụ: ‘A gụru iya yeru ndu ẹjo iwhe.’ O noo l’iwhe lile, e deru l’okfu ẹhu mu bẹ l’a-vụkotakwa.”

38Whẹ sụ iya: “Onye-Nwe-Ọha, lekwa ogu-ịgba labọ, anyi gude.”

Ọ sụ whẹ: “Ọ dụwaa ree.”

Jisọsu l’ekfu anụ Chileke l’ugvu Ólivu

(Mát. 26:36-46; Mak. 14:32-42)

39Jisọsu lụfuta bya atụgburu jeshia l’ugvu Ólivu bụ iwhe l’oomejehawaa. Ndu l’etso ụzo iya tsoru iya. 40O rwua ẹka ono ọ sụ whẹ: “Unu kfukwaru nụ Chileke t’o bo kwe t’unu daba l’iwhe adata.”

41Ọ haa whẹ tụgbua kpụliberu ẹka ọbu halẹwho g’ọo nhẹka ẹwhuru, o byishi ikpere kfuru nụ Chileke sụ: 42“Nna, ọ -bụru l’ọ dụ ghu mma l’obu, nafụnu mu omogo iwhe-ọtsulanu-a, ọle t’ọ bọ bụkwa iwhe dụ mbẹdua l’uche l’e-me, t’ọ bụ-chikwaaru iwhe ọwhu dụ gụbedua l’uche l’e-me.” 43Ojozhi-imigwe shi l’imigwe bya ese iya l’iwhu, bya emede t’obu shihu iya ike. 44Obu walahaa ya mini, awashị iyẹ ya ike. Ọ kabaa anọ ekfu anụ Chileke. Ẹwhuru shi iya l’ẹhu dụ-gelewho g’ọo mmee akwa patapata l’alị.

45O kfugelewho nụ Chileke, ọ bya agbashi l’ẹka ono bya ejekfu ndu l’etso ụzo iya. O rwudeshia whẹ l’ekuwaa mgbẹnya awhụ. 46Ọ sụ whẹ: “Ọo gụnu kpatarụ unu l’eku mgbẹnya? Unu gbalihu kfuru nụ Chileke t’o bo kwe t’unu daba l’iwhe adata.”

Eegude Jisọsu

(Mát. 26:47-56; Mak. 14:43-50; Jọn. 18:3-11)

47Jisọsu kpụkwaduru-a okfu ono l’ọnu ekfu, igweligwe ndu madzụ wụru bya ẹka ono. Onye du whẹ nụ bụ nwoke ono, ẹwha iya bụ Júdasu, bụkwa-a onye lanụ l’ime ụmadzu iri l’ẹbo ono l’etso ụzo Jisọsu. Ọ bya ejekube Jisọsu ntse bya etsutsua ya ọnu gude kele iya ekele. 48Jisọsu sụ iya: “Júdasu ?ọo otsutsu ọnu ekele bẹ l’ii-gude seru Abụbu-Ndiwhe ye t’e gbua?”

49Ọ bya ebe nteke ndu nọkube iya nụ whụru iwhe l’abya ememe whẹ sụ: “Onye-Nwe-Ọha, t’anyi gbuwaro mma-a?” 50Onye lanụ gbu nwohuta onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mma. Ọ bụru l’ụzo-nchị b’o gburu iya mma ono. Ọ tụkole iya whọ nchị ẹka-ụtara pafụ.

51Ọle Jisọsu sụru: “Be emehekwa ọdo!” Ọ bya ebyia nwohuta ono ẹka lẹ nchị ono, nchị ono dụ iya g’o shihawaa dụ iya.

52Jisọsu sụ ndu ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu ishi ndu ọgbogu eze-ụlo Chileke mẹe ndu bụ ọgurenya byarụ iya egude: “?Mu bụ onye l’ana nfụ ọwhu unu chịgbaa ogu-ịgba, chịru mkpụru abya? 53Mu l’unu l’anọje mbọku-mbọku l’eze-ụlo Chileke, unu ta awọje mu ẹka. Ọle ntaa b’ọ gbarụ unu l’ememe iya, ntaa bẹ ike Oshifutuswe, bụ ike ẹkpuroochi l’achịwaa.”

Ẹgo Pyita

(Mát. 26:57-58,69-75; Mak. 14:53-54,66-72; Jọn. 18:12-18,25-27)

54Whẹ kpachịa Jisọsu kpụta jeshia ibe eze onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. Pyita nọduro otẹnya etso whẹ azụ azụ. 55Whẹ mekwatalewho ọku l’echi ogboduwhu ono bya anọ-whe iya mgburumgburu, Pyita je anọkube whẹ. 56A nọnyaa, nwata nwamgbọko, l’eezhije ozhi l’ụlo; whụa Pyita l’ẹka ọ nọ l’iwhoro ọku ono, ọ dazhịbe iya ẹnya sụ: “Nwoke-e bẹ yẹle Jisọsu shikwawho alịje.”

57Pyita gọfu sụ iya: “Nwanyị-a, mu ta amakwa iya ilile.” 58A nọpobe nwanshị, onye ọdo whụkwaa ya whọ sụ iya: “Gụbedua lịkwawho lẹ ndu ono l’etso iya.” Pyita sụ iya: “Nwoke ibe mu, mu ta alịkwa iya-o!”

59A nọnya-zhiakwaro, onye ọdo kfushilahaa ike sụ: “Ọ kwa ọkpobe-okfu lẹ nwoke-e bẹ yẹle Jisọsu shi atụ ọli eshi-ọwhu ọ bụ onye Gálili.”

60Pyita sụ iya: “Nwoke ibe mu, mu ta amakwa iwhe l’iikfu-o!”

Ọ kpụkwaduru-a okfu ono l’ọnu ekfu, okọku ha ẹnu. 61Onye-Nwe-Ọha bya agha ẹnya lee Pyita. Pyita nyata okfu, Onye-Nwe-Ọha kfuru lẹge o gude sụ iya, lẹ tẹhenu okọku aryaa ọrya ntanụ-a bẹ l’ii-kfuakwanu ugbo ẹto l’ị tị madụ onye ya bụ. 62Ọ tụgbua lụfu etezhi, je anọdu ryatagezhia ẹkwa ẹgube-ẹ aryabaa ya whọ.

Eechi Jisọsu iwhe; aja iya ewenu

(Mát. 26:67-68; Mak. 14:65)

63Ọo ya bụ, ndu ono swiru Jisọsu jalahaa ya ewenu, echi iya iwhe. 64Whẹ kechikwa ya whọ ẹnya, asụje iya: “Kọodaru anyi onye bụ iya chiru ghu ẹka ono!” 65Whẹ l’ekfushiwaro iwhe ọdo ha l’igweligwe gude akọ iya ọnu.

Jisọsu nọ l’iwhu ọgbo-ikpe ndu Ju

(Mát. 26:59-66; Mak. 14:55-64; Jọn. 18:19-24)

66O rwua l’ụtsu iya ndu bụ ọgurenya ndu Ju mẹe ndu ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu o-zhi-iwu, bya anọkobe kpụta iya jeshia l’iwhu ndu ọgbo-ikpe whẹ. 67Whẹ sụ iya: “Ọ -bụnuru l’ọo ghu bụ Onye-Ndzọta ọbu Chileke kweru ụkwa iya ọbu, kfuleru iya who anyi.”

Ọ sụ whẹ: “Ọ -bụru lẹ mu kfuru iya unu bẹ unu l’ete ekwekwa. 68Nteke bụ l’ọo ajị bẹ mu jịru unu, unu te ekwekwa eyeru mu iya ọnu. 69Ọle shita ntaa bẹ Abụbu-Ndiwhe l’a-nọdu l’ẹka-ụtara Ọkalibe ono, kakọta ike bu Chileke.”

70Whẹ tụko sụ: “?Bụ iya bụ l’ọo ghu bụ Nwa Chileke ọbu?”

Ọ sụ whẹ: “Ọ kwa unu sụru l’ọo mu bụ iya.”

71Whẹ sụ: “?Ọ hụnu ẹgube ẹka-ebe, dụ ọ dụ aghaa ọdo bẹ anyi l’ele ẹnya iya? Anyi nụwaru iya l’ọnu iya l’onwanyi.”

23

Jisọsu nọ l’iwhu Páyileti

(Mát. 27:1-2,11-14; Mak. 15:1-5; Jọn. 18:28-38)

1Ọo ya bụ igwe-ọha ono, dọru l’ẹka ono zalihu kpulia Jisọsu kpukfushia Páyileti. 2Whẹ rwulewho ẹka ono, whẹ wata okfushi iwhe ọbu whẹ sụru l’o meru sụ: “Anyi whụkwaru nwoke-e ya, gẹ l’ooduwhushi ndibe anyi. Ọ jịkakwaru t’anyi ba atụjeshi akịriko nụ Siza, l’ookfukwawho l’ọo yẹbedua bụ Kuráyisutu, bụru eze.”

3O noo ya, Páyileti jị Jisọsu: “?Ọo gụbedua bụ Eze ndu Ju ọbu?”

Ọ sụ iya: “Ọ kwa ghu whọ b’o shi l’ọnu.”

4Páyileti sụ ndu ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe igwe-ọha ono: “Ọ tọ dụkwa ejo iwhe mu whụru nwoke-e meru.”

5Whẹ kabaa okfushi ike sụ: “Iwhe o tsoru ezhiwhe bẹ bụlewho iwhe l’egbuka mkpụkpu anyi egbuka, mbụ o zhikotaakwaru iya alị Judíya mgburumgburu, ntaa ọ bya awata iya ezhizhi lẹ Gálili zhitawa iya rwua ẹka.”

Jisọsu nọ l’iwhu Hẹ́rodu

6Páyileti nụlewho iwhe ono ndu Ju kfuru, ọ bya ajị sụ: “?Ọo onye Gálili?” 7Ọ malẹruwho lẹ Jisọsu bẹ shi l’ibiya ọwhu Hẹ́rodu l’achị, ọ sụ whẹ tẹ whẹ kpụtakwa iya kpụ-kfu Hẹ́rodu. Nteke ono bẹ Hẹ́rodu nọ lẹ Jerúsalẹmu. 8Hẹ́rodu whụlewho Jisọsu, ẹhu tsọo ya ụtso, o noo l’o shihawaa nteke teru ẹnya chọta tẹ ya whụ iya, o noo l’ọ nụnukawaru ọtu ọnu iya. L’ọogukwa iya whọ tẹ ya gude ẹnya iya harụ whụa iwhe-awhụrulenya, l’ọo-harụ mee. 9O noo iwhe meru ọ jịa ya ajị nọo nwọdu, ọle Jisọsu ta adụdu ọnu, o yeru iya. 10Ndu ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu o-zhi-iwu bya akfụkube iya ọnwuu ọnwuu whube iwhu ekfushi iwhe ọbu, whẹ sụru l’o meru. 11Hẹ́rodu yẹle ndu ojọgu iya whẹ tụko aja Jisọsu ewenu emekwa iya who iwhe iwhere. A nọnyaa, Hẹ́rodu bya achịta uwe l’ama ụma amashị iya ike, bụ uwe oke-amadụ bya eyee Jisọsu, zhi t’a kpuwhuru iya Páyileti azụ. 12Páyileti yẹle Hẹ́rodu bya abụru ọkpobe ọnya eshi mbọku ono nkele whẹ shi karụ ogvu yeru ibe whẹ l’ẹnya nteke mbụ iwhe ono l’ẹteke emee.

Eekpe Jisọsu nkfugbu

(Mát. 27:15-26; Mak. 15:6-15; Jọn. 18:39—19:16)

13Ọo ya bụ lẹ Páyileti abya ekukobe ndu ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu l’achị ọha mẹe ọha ono l’owhu sụ whẹ: 14“Unu dutaru mu nwoke-e bya asụ mu l’ọo eduwhu bẹ l’ooduwhushi ndibe unu, mu byakwa ajịa ya ajị l’iwhu unu, tọ hẹkwa l’ọ dụ iwhe lile ono, unu sụru l’ọo iwhe o meru, ọwhu mu whụru ẹka ikpe iya nmarụ iya. 15O nokwawho gẹ Hẹ́rodu l’ẹte awhụa, meru g’o gude ọ sụ t’a kpuwhuru iya anyi azụ. Unu awhụkwa l’ọ tọ dụdu iwhe nwoke-e metaru nke t’a kfugbua ya. 16O noo iwhe meru mu je l’e-chi iya ẹchachi parụ iya haa.”

17Iwhe bụ-zhia oge O-je-ghata l’eeri awha g’awha ha b’a sụru tẹ Páyileti wefujeru whẹ onye mkpọro lanụ. 18Igwe-ọha ono tụko gẹ whẹ ha chishia sụ: “Wofuru anyi nwoke-e hachia Barábasu t’o jeru onwiya!” 19Nwoke ọbu bụ Barábasu bẹ bụ onye nọ mkpọro ọchi, o gburu mẹe nke ùtsú ọ kụjeru lẹ mkpụkpu kwefuru govumenti ike.

20Páyileti bya ekfuru yeru whẹ ọdo nkele oosebazhiawho gẹ l’ee-shi tẹ ya haa Jisọsu. 21Whẹ chishia ọdo sụ: “Kpọpyabe iya l’oswebe! Kpọpyabe iya l’oswebe!”

22Páyileti sụkwa whẹ ọdo nke ugbo ẹto: “?Ọo gụnu bụ ishi iya? ?Ọo ẹgube ejo iwhe gụnu b’o meru? Ọ tọ dụkwa ejo iwhe mbẹdua whụru, o meru, l’ikpe ọnwu ta anmakwa iya. Iwhe l’e-me nụ bụkwa lẹ mu l’e-chi iya ẹchachi parụ iya haa.”

23Whẹ l’atawarọ wọkowoko ekfushi ike t’a kpogbua ya l’oswebe. Whẹ ryaa ryata. 24Páyileti bya ebua ikpe sụ t’o me lẹ nke whẹ ọbu. 25Ọ bya ewefu nwoke ono, nọ mkpọro ọchi, o gburu mẹe nke ùtsú, ọ kụru, bụkwa nụ onye whẹ sụru t’ọ haarụ whẹ. Ọ sụ t’a kpọpyabe ọwhube Jisọsu l’oswebe, bụ iwhe dụ whẹ ree.

Aakpọpyabe Jisọsu l’oswebe

(Mát. 27:32-44; Mak. 15:21-32; Jọn. 19:17-27)

26Ọo ya bụ, whẹ bya akpụta Jisọsu tụgbua. Whẹ lụfu echi-ụzo, whẹ bya akpachịa nwoke Sayiríni, shi l’ẹgu alwa ẹwha iya bụ Sáyịmonu. Whẹ bo iya oswebe ono, Jisọsu vu sụ iya t’o vuru iya tsoje Jisọsu ọbu l’azụ.

27Ikpoto igweligwe ọha ono l’awụ gidigidi etso iya l’azụ mẹwaro ụnwanyi l’arya ẹkwa, atsọ áwhụ iya. 28A nọnyaa; Jisọsu bya aghaa ẹnya lee whẹ sụ: “Ụnwu-ada Jerúsalẹmu, unu ba aryashi ẹkwa mu, unu ryaa ẹkwa onwunu mẹe ẹkwa ụnwu unu. 29Ishi iya bụru lẹ mbọku ọbu nọwho abya nteke unu l’a-sụ: ‘Ẹhu atsọkwanua ụnwanyi, ẹhu whẹ keru ekeru ụtso l’ẹteke atsụbua ime, nwa ta angụbua whẹ ẹra l’obu.’ 30O noo nteke unu l’a-sụje ugvu g’ugvu ha: ‘Ugvu dapyabẹ anyi!’ Unu asụje ọwhube mgbogidi: ‘Domia anyi!’ 31Sụa ọ -bụru l’ọ waa gẹ whẹ l’eme oshi ntaa ọ dụ oyii ?ndẹ-zhia gẹ l’ee-metabezhia ya nteke ọ kpọru nkụ?”

32Whẹ kpụkwaruwho ụmadzu labọ ọdo etso iya. Ụmadzu labọ ono meru ejo iwhe. A chịta whẹ jeshia akfugbushi. 33Whẹ rwulewho ẹka ọbu l’eekuje “Okpokoro-Ishi”. Whẹ kpọpyabe iya l’oswebe l’ẹka ono mẹe ndu ejo iwhe labọ whọ, onye lanụ l’ẹka-ụtara; onye ọwhu l’ẹka-ịcha. 34Jisọsu sụ: “Nna, gụaru ndu-a meru iwhe-e nvụ nkele whẹ ta amadụ iwhe whẹ l’eme.”

Whẹ tụa ido gude kee uwe iya. 35Igwe-ọha ono kfụkwaruwho l’ẹka ono ele iya ẹnya. Ọwhube ndu l’achị ọha l’aja iya ewenu asụje iya: “Ọodzoje ndu ọdo, t’ọ dzọnua onwiya m’ọ -bụru l’ọo ya bụ Kuráyisutu ọbu, shi l’ẹka Chileke, bụ iya bụ onye ọ họtaru.”

36Ndu ojọgu l’ajakwa iya whọ ewenu. Whẹ byakfuta iya bya anụ iya mmẹe oshihu ụka t’ọ ngụa, 37sụ iya: “Ọ -bụru l’ọo ghu bẹ bụ Eze ndu Ju, dzọnua onwoghu!”

38O nwekwaruwho iwhe e deru kpube l’eli oswebe ono sụ: “ỌO ONYE-E BỤ EZE NDU JU.” E deru iya l’okfu Giríku, dee ya l’okfu Látinu, dee ya l’okfu Híburu.

39Onye lanụ l’ime ndu ono, a kpọpyabekotaru whẹ l’iya kọkwaa ya whọ ọnu sụ iya: “?Ọ dụnu mu-a g’ọo ghu bụ Kuráyisutu ọbu? Dzọnua onwoghu, dzọo anyịbedua.”

40Onye ọwhu gbochia ya nchị sụ iya: “?Tị tsụfudua Chileke egvu l’ẹka a nmarụ gụ lẹ nwoke-e ọga ikpe lanụ, bụ iya bụ ikpe ọnwu. 41Ikpe ọwhu a nmarụ anyịbedua kfụru nhamụnha l’ọo iwhe anyi meru bẹ anyi l’eri urwu iya, obenu lẹ nwoke-e ta adụdu iwhe-dụ-ẹji o metaru.” 42Ọ bya asụ Jisọsu nteke ono: “Jisọsu, byiko nyatakwa mu nteke l’ịi-bụlewho eze.”

43Jisọsu sụ iya: “Ee! Iwhe mu l’ekfuleru ghu who bụ: Ntanụ-a bẹ mu lẹ ghu l’a-nọ l’ogboduwhu Chileke.”

Anwụhu Jisọsu

(Mát. 27:45-56; Mak. 15:33-41; Jọn. 19:8-30)

44Ẹnyanwu keleruwho l’ishi; chi jihu l’alị ono, ẹka lile tụko gbakọta tsụurii, jeye o rwua l’oke-eswe-urwẹnyashi. 45Iwhu ẹnyanwu gbakọta ọchi, ẹkwa, e gude gechia ime mkpu ẹka ẹnya ẹka eze-ụlo Chileke dụ, gbajahụ ẹbo tarakata. 46Jisọsu chia mkpu sụ: “Nna, mu yeru ghu ume mu l’ẹka.” O kfugelewho nno, ọ tubuhu ume.

47Onye ishi ndu ojọgu l’achị ndu ojọgu ụkporo ugbo ise whụlewho iwhe meru nụ, ọ jalahaa Chileke ajaja sụ: “Haa! Ọkpobe okfu, nwoke-e bụkwa onye dụ chịriri!”

48Iwhe bụ-gezhia igweligwe ndu ono kụru l’ẹka ono byarụ tẹ whẹ bya awhụ iwhe l’eme nụ, whụlewho iwhe meru nụ, whẹ tsulahaa ẹka l’obu ebu mkpu eje ala. 49Iwhe bụ ndu marwetaru Jisọsu; lụfuchaa l’ụnwanyi ono, shi lẹ Gálili tsoru iya, kfụru otẹnya elekota iwhe lile ono l’eme nụ.

Eeli Jisọsu

(Mát. 27:57-61; Mak. 15:42-47; Jọn. 19:38-42)

50O nweru nwoke ẹwha iya bụ Jósẹfu; onye Ju, shi Arimatíya. Nwoke ono bẹ tso l’ọgbo-ikpe, bụru ezhigbo madzụ; bụkwaruwho onye dụ chịriri. 51Ọ tọ dụdu nteke ọ dụ-zhia l’idzu iwhe ono whẹ chịru mẹe iwhe ono, whẹ meru. Yẹbedua shiwaa nteke teru ẹnya leta ẹnya nteke Chileke l’e-goshi l’ọo ya bụ eze. 52Nwoke ono bya ejekfu Páyileti je aryọo ya t’ọ haa tẹ ya pata odzu Jisọsu je elia. 53E megee, ọ bya eje apazeta iya bya egude ọkpobe ẹkwa ọcha kwaa ya, bya eje enyebe iya l’ilu, a tụhawaru l’eli eze-ẹwhuru, ilu ono tẹke adụbudua onye e lijeru l’ime iya. 54Mbọku ono bụru mbọku nkwakọbe, bụ chi iya sahụ ya abụru mbọku ọtuta-ume, ebebenu mbọku ọtuta-ume ono l’aagbabewaa.

55Ụnwanyi ono whẹ lẹ Jisọsu shi lẹ Gálili lịru tsokwaruwho Jósẹfu jee. Whẹ gbua ilu ono nke; hụbe iya ama; whụkwawho lẹge e nyeberu odzu Jisọsu. 56Whẹ lwa bya egwokoo iwhe l’eshi mkpọ mẹe mmanụ-mbeleke nke ote l’odzu ono.

O rwua mbọku ọtuta-ume, whẹ tuta ume lẹge iwu whẹ sụru tẹ whẹ mejee ya.

24

Jisọsu shi l’ọnwu teta; nọdu ndzụ

(Mát. 28:1-10; Mak. 16:1-8; Jọn. 20:1-10)

1O rwulewho l’ishi ẹnyangge mbọku mbụ l’idzu bụ iya bụ mbọku chọchi, ụnwanyi ono wota mmanụ-mbeleke ono, whẹ kwakọwaru gẹ l’ọo-dụ ono, gude iya jeshia l’ilu Jisọsu. 2Ọo ya bụ, whẹ rwudeshia e swifuwaa ẹwhuru ọbu, e gude swichia ọnu ilu ono. 3Whẹ bahụ iya l’ime, whẹ ta awhụ iya odzu Onye-Nwe-Ọha, bụ Jisọsu. 4Whẹ kfụru l’ẹka ono arịkashi iwhe ono. Ọ tụfu whẹ ẹhu. Whẹ bya l’eledeshia ẹnya, unwoke labọ yegeeru uwe l’egbu zaa-zaa bya akfụkube whẹ. 5Whẹ tsụlahaa egvu, whẹ wogeeru iwhu kpube l’alị. Unwoke ono sụ whẹ: “Ọo gụnu meru iwhe unu l’achọ onye nọ ndzụ l’ẹka ndu nwụhuru anwụhu nọ? 6Ọ tọ nọhedu l’ẹka-o, o tetaakwaru nọdu ndzụ ọdo. Unu nyatakwa iwhe ono, o kfuru unu nteke ọ nọ lẹ Gálili sụ lẹ 7yẹbe Abụbu-Ndiwhe bẹ l’ee-seru ye l’ẹka ndu l’eme iwhe-dụ-ẹji, whẹ akpọpyabe iya l’oswebe, o belewho ujiku ẹto iya, ya eteta nọdu ndzụ ọdo.”

8Ẹnya rwua whẹ l’okfu ono. 9Whẹ shi l’ilu ono lwatashia bya eje akọoru iya ụmadzu iri lẹ nnanụ whọ mẹwaro ndu ọwhu gẹ whẹ ha. 10Ụnwanyi ọbu bụ Méri Mágudala mẹe Jowána mẹe Méri ne Jémusu mẹwaro ụnwanyi ọdo tso whẹ nụ. Whẹ kọoru ndụ-ishi-ozhi iwhe ono. 11Iwhe ono dụ whẹ lẹ nchị g’ọo okfu eswe, whẹ te ekweta l’ọo ezhi-okfu. 12Pyita zhilihu gbagbụa ọso jeshia l’ilu ono. O rwua bya ewhuzeta ewhuzeta nyoo ime ilu ono. Iwhe ọ whụru nwẹkiya bụleruwho ẹkwa-odzu ono. Ọ dakọbe ọ bụru iya ụla. Iwhe ono meru nu kpụbe iya ọnu okfu.

Ndu l’edzu idzu eje Eméyọsu

(Mak. 16:12-13)

13Mbọku onowho bẹ ụmadzu labọ lẹ ndu l’etso ụzo iya lị eje mkpụkpu ọbu l’eekuje Eméyọsu. Wata lẹ Jerúsalẹmu jeye l’ẹka ono bụlewho manyịru ẹsaa. 14Whẹ l’edzulekwawho idzu nke iwhe lile ono, meru nụ. 15Whẹ gudekwadu idzu ono, l’ẹka edzu, aghakashịkwawho iwhe ono, Jisọsu l’onwiya byakfuta whẹ, whẹ l’iya lịchia. 16Ọle e kpuchiru whẹ ẹka l’ẹnya, whẹ ta ahụbe iya ama. 17Ọ sụ whẹ: “?Ọo ẹgube idzu gụnu bẹ unu l’edzuzhia tsoru echi-ụzo nno?”

Whẹ bya akfụshita nkele áwhụ jiru whẹ obu. 18Onye lanụ l’ụmadzu labọ ono, ẹwha iya bụ Kulíyopasu sụ iya: “?Ọ zhia ghu whọ bụ onye byarụ abyabya lẹ Jerúsalẹmu, l’ẹte amaa iwhe ono, nwụru l’ẹka-a l’idzudzu-a?”

19Ọ sụ whẹ: “?Ọ bụ-zhiaru ẹgube iwhe gụnu?”

Whẹ sụ iya: “Mbụ nke Jisọsu onye Názaretu bụ onye nkfuchiru Chileke, mbụ onye shi l’iwhe l’oome eme, mẹe okfu o kfuru l’ọnu goshi l’iwhu Chileke mẹe l’iwhu ọha g’ike nkiya habe shii. 20Sụ: mẹe gẹ ndu ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu ishi anyi whẹ gude seru iya ye nma iya ikpe ọnwu, kpụta iya kpọpyabe l’oswebe. 21Mbụkwa onye-e anyi shi ele ẹnya iya l’ọo ya l’a-bya agbata Ízurẹlu-a. T’a gụfukwaro ono, ntanụ-a kweekwa abalị ẹto iwhe ono meru. 22Ọwhu kanụ bụru l’ụnwanyi anyi lẹ whẹ l’atụ ọli harụ bya ekfulekwawho iwhe tujiru anyi ẹka. Ụnwanyi ono bẹ gude ọnmewa ụtsu je l’ilu ono. 23Whẹ rwua, whẹ ta awhụ odzu iya. Whẹ lwa bya asụ lẹ whẹ whụ-gekwaru whụa awhụ, woo: ọ bụru ndu ojozhi-imigwe bẹ whẹ whụru, woo ojozhi-imigwe ono sụ whẹ lẹ Jisọsu nọduakwa ndzụ. 24Sụ: tọ dụ iya bụ lẹ ndu anyi lẹ whẹ l’anọje abya aharu jee l’ilu ọbu l’ẹka ono. Whẹ rwua ọ bụleruwho g’ụnwanyi ono kfuru iya bụ lẹge ọ dụ, ọle onye ọbu whẹ chọru jee bẹ whẹ l’ẹte awhụkwa-a nụ.”

25Jisọsu sụ whẹ: “Oowa! Unu bụbukwa ndu eswe, mbụ unubẹ ndu ono l’akpụ onwunu akpụkpu okweta iwhe ndu nkfuchiru Chileke kfuru. 26To rwubedu Kuráyisutu erwube l’o jefutaje iwhe-ọtsulanu tẹmenu ya abahụ l’ẹka l’ee-goshi ugvu Chileke kwabẹru iya.” 27Jisọsu bya eshizhiawho l’ẹkwo Mósisu g’ọ ha mẹe ẹkwo ndu nkfuchiru Chileke, shi iya ishi lanụ tọkashiaru whẹ iwhe e deru l’okfu ẹhu iya l’ẹkwo Okfu Chileke nnanụ nnanụ.

28Whẹ rwukubedelewho mkpụkpu ono, whẹ l’eje, o melahaa umere gẹ ya l’aghata atụgbubaa. 29Whẹ sede iya sụ iya: “Byanụ t’anyi radụ g’ọochi l’abyawaa, ike gvụwaa ụboku ẹgube-ẹ.” O tsoru whẹ bahụ tẹ whẹ je aradụ. 30Ọo ya bụ whẹ byalẹwho l’eri nri, ọ bya ewota buredi ono bya ekele Chileke ekele wajashịa ya nụ whẹ. 31Ẹnya kosahu whẹ nteke ono, whẹ bya ahụbe iya ama. O mihu, whẹ whụ-beru iya. 32Whẹ kfude l’ime onwowhe sụ: “?Ọ kwa l’iwhe ono, o shi ekfu shi awhụ whẹ sasasa l’obu nteke ono o shi ekfuru eyeru whẹ l’ụzo, mbụ nteke ono l’ọotokashiru anyi iwhe e deru l’ẹkwo Okfu Chileke?”

33Whẹ zhilihulekwawho nteke ono, gbawhu azụ lẹ Jerúsalẹmu. Whẹ rwudeshia ndụ-ishi-ozhi ono whẹ iri lẹ nnanụ dọkobewaa l’ẹka lanụ mẹe ndu whẹ lẹ whẹ nọ. 34A bya ekfuru ụmadzu labọ ono lẹ Onye-Nwe-Ọha tetaakwaru l’ezhi, lẹ Sáyịmonu whụakwaru iya.

35Whẹbedua bya akọo iwhe meru nụ l’ụzo, kọkwaawho gẹ whẹ gude hụbe iya ama nteke ọ wajarụ buredi.

Jisọsu l’egoshi ndu l’etso ụzo iya onwiya

(Mát. 28:16-20; Mak. 16:14-18; Jọn. 20:19-23; Ndu. 1:6-8)

36Whẹ kpụkwaduru-a iwhe ono l’ọnu ekfu, Jisọsu ọbu kfụwaru l’echilabọ whẹ sụ whẹ: “Unu buru guu.”

37Whẹ dabirihu. Meji tọfu whẹ. Whẹ nọdunu g’ọo maa bẹ whẹ whụru. 38Ọ sụ whẹ: “?Ọo gụnu meru unu l’atsụ egvu? ?Ọo gụnu mekwaruwho iwhe unu l’abọ obu ẹbo.” 39Woo whẹ: “Unu lee ẹka mu mẹe ọkpa mu. Unu marụ l’ọo mu gẹdegede. Unu mee mu ẹka, unu awhụwaro nkele maa te enwejekwa anụ-ẹhu mẹe ọkpu g’unu l’elenua lẹ mu nweru-a.”

40O kfugelewho nno, ọ bya egoshi whẹ ẹka iya goshi whẹ ọkpa iya. 41Ẹhu-ụtso mẹe akpa-jiijii iya mee whẹ, whẹ te ekweta ọkpobe ekweta. Ọ sụ whẹ: “?O nwezhiaru iwhe l’eri eri, unu nweru l’ẹka-a?” 42Whẹ bya alabata ẹma, a hụru ahụ nụ iya. 43Ọ nata iya nọdu whẹ l’iwhu l’ẹka ono taa. 44O sụ whẹ: “Iwhe-e bẹ bụ-gezhia iwhe mu kfuhawaru unu nteke mu l’unu nọ, sụ unu l’iwhe lile, e deru l’okfu ẹhu mu l’ẹkwo iwu Mósisu mẹe lẹ nke ndu nkfuchiru Chileke mẹe l’ẹkwo Egvu-ọma bẹ vụkotaje lẹge e deru iya.”

45Ọ bya emee ọriri rwua whẹ ọhu-ẹwho nke ọwhu iwhe e deru l’ẹkwo okfu Chileke l’e-do whẹ ẹnya. 46Ọ sụ whẹ: “E deru sụ lẹ Kuráyisutu ọbu jefutaje iwhe-ọtsulanu, ya anwụhu, o -belewho lẹ mbọku nke ẹto, ya eshi l’ọnwu teta nọdu ndzụ, 47sụ l’ee-gude ẹwha iya ryaa ya arya lẹ Chileke l’a-gụru madzụ nvụ l’iwhe-dụ-ẹji onye ọbu metagbaberu mẹe onye ọbu -dakwa onwiya ụta, haa ome iwhe-dụ-ẹji ọbu. Ee-shi iya aryarya lẹ Jerúsalẹmu gudezhia ya who mkpụrudumulanu ryagba iya mgboko-o mgburumgburu. 48Ọo unubẹdua l’e-kfuru ndu ọdo iwhe lile-e, unu gude ẹnya unu whụkota. 49Unu lekwawho lẹ mu l’e-zhilataru unu iwhe ono, Nna mu kweru unu ụkwa iya. Ọle t’unu nọpyabelekwawho l’obodo-o jeye nteke Chileke l’a-tsụ unu ike iya ono, shi l’imigwe atsụtsu l’ẹhu, ya erikputa unu ẹhu.”

Jisọsu l’alawhu azụ l’imigwe

(Mak. 16:20; Ndu. 1:9-11)

50Ọo ya bụ, Jisọsu bya eduta whẹ dubekwaro Bétani. Ọ bya achilia ẹka iya eli gọlahaaru whẹ ọnu-ọma. 51L’ọogoru whẹ ọnu-ọma ono jeye ọ haa whẹ. Chileke wolia ya woba l’imigwe. 52Whẹ baarụ iya ẹja tụgburu lawhushia lẹ Jerúsalẹmu azụ. Ẹhu l’atsọ whẹ ụtso shii. 53Whẹ rwua bya anọlahaa l’eze-ụlo Chileke mgburumgburu ekele Chileke ekele.