Ẹkwo

LIVITIKỌSU

1

Ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku

1Onye-Nwe-Ọha bya agbaku Mósisu oku bya eshi lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko kfuru yeru iya sụ: 2“Kfuru ụnwu Ízurẹlu sụ whẹ agha: ‘Onye l’ime unu l’ewota ngwo-ẹja abya ọnu Onye-Nwe-Ọha, t’onye ọbu kpụtakwa eswi iya, ọdua l’ọo atụru iya m’ọ bụ eghu iya bya anụ iya.

3“ ‘Ọ -bụru l’ọo eswi bẹ onye ọbu l’anụ t’ọ bụru ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, t’onye ọbu kpụtakwa oke-eswi l’adụa ẹka ọrwu dụ iya l’ẹhu, bya anụ l’ọnu Ụlo-ẹkwa ndzuko nggẹ Onye-Nwe-Ọha anata iya. 4T’onye ọbu byabẹ anụ ọbu, ọ nụru t’ọ bụru ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono ẹka l’ishi. Aa-nata iya t’ọ kfụru l’ọzori onye ọbu bụru iwhe l’ee-gude kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji onye ọbu metagbaberu. 5Ya anọdu l’iwhu Onye-Nwe-Ọha gbua oke-eswi ono. Ụnwu Érọnu, bụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ewhegbakota mmee ya mgburumgburu l’ẹnya-mgbẹja, dụ l’ọnu Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono. 6T’ọ swakwaa anụ ono akpọ, bushia anụ iya nwịrinwiri. 7Ụnwu Érọnu, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke abya akpọbe ọku l’ẹnya-mgbẹja ono, doo ya nkụ rinaa. 8Ụnwu Érọnu ono, bụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke eworu mbubu anụ ono mẹe ishi iya mẹe ẹ̀bà iya doo rii lẹ nkụ, e yeru l’ọku ono, a kpọberu l’ẹnya-mgbẹja ono. 9Ẹwho anụ ono yẹle ẹka iya mẹe ọkpa iya bẹ onye ono l’e-gude mini saa asa. Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke atụko anụ ono l’owhu kpọo ọku l’ẹnya-mgbẹja ono, t’ọ bụru mgbẹja a kpọkotaru ọku, mbụ mgbẹja, a kpọru ọku, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree.

10“ ‘Nteke bụ l’ọo eghu, ọdua l’ọo atụru bẹ onye ọbu gude abya ọgba ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, t’ọwhu l’oo-gude gbaa ya bụkwaru okee ya, l’adụa ẹka ọrwu dụ iya l’ẹhu. 11T’o gbukwaa ya l’ụzo isheli ẹnya-mgbẹja ono l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha. Ụnwu Érọnu, bụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ewhegbakota mmee anụ ono l’ẹnya-mgbẹja ono mgburumgburu. 12T’onye ono bushia anụ ono nwịrinwiri. Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke abya achịru yẹle ishi iya mẹe ẹ̀bà iya doo ya rii l’eli nkụ, e yeru l’ọku ono, a kpọberu l’ẹnya-mgbẹja ono. 13Ẹwho anụ ono yẹle ẹka iya mẹe ọkpa iya bẹ onye ono l’e-gude mini saa asa. Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke atụko anụ ono l’owhu kpọkota ọku l’ẹnya-mgbẹja ono, t’ọ bụru mgbẹja, a kpọkotaru ọku, mbụ mgbẹja, a kpọru ọku, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree.

14“ ‘Ọ -bụru l’ọo nwẹnu bẹ onye ọbu gude abya ọgbaru Onye-Nwe-Ọha ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono, t’ọ bụkwaru ndo, ọdua ya abụru kparakụ bẹ l’oo-gude bya. 15T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke nwụta iya bya l’ẹnya-mgbẹja ono, swị-bufu iya ishi, kpọo ya ọku l’ẹnya-mgbẹja ono. Ya ahaa mmee ya t’ọ lashịa l’agụga ẹnya-mgbẹja ono. 16Ya ewofu ẹkpala iya yẹle nkeke lẹ mbyambya, dụ iya nụ wụshia lẹ mgboro ẹnya-mgbẹja ono, dụ l’ụzo ẹnyanwu-awata, mbụ l’ẹka ono, l’aawụshije ntụ. 17T’o shi l’akwẹka iya labọ lafua ya t’o gheru ọnu. Ọle t’ọ bọ lajahụkwa iya ẹbo t’ọ nọdu iche iche. Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke akpọo ya ọku l’ẹnya-mgbẹja, mbụ l’eli nkụ ono, e yeru l’ọku ono, t’ọ bụru mgbẹja, a kpọkotaru ọku, mbụ mgbẹja, a kpọru ọku, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree.

2

Ngwo-ẹja-nri

1“ ‘Nteke madzụ wotaru ngwo-ẹja-nri bya tẹ ya gbaarụ Onye-Nwe-Ọha, t’onye ọbu gude ụturutuu-witi gbaa yẹbe ẹja. Ya agbashị mmanụ l’eli ngwo-ẹja ono, ye iya ụ̀nwù-isẹnsu. 2Ya ewota iya wojeru ụnwu Érọnu, bụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono hata ụturutuu-witi ono mkpoji ẹka mẹe mmanụ mẹe ụ̀nwù-isẹnsu lile, tso iya nụ, kpọo ya ọku l’ẹnya-mgbẹja ono, t’ọ kfụru l’ọzori ngwo-ẹja nri ono; t’ọ bụru ngwo-ẹja, a kpọru ọku, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree. 3Iwhe whuduru nụ lẹ ngwo-ẹja nri ono l’a-bụru nke Érọnu yẹle ụnwu iya. Ngwo-ẹja ono dụkwa nsọ shii, nkele o shi lẹ ngwo-ẹja, a kpọru ọku nụ Onye-Nwe-Ọha.

4“ ‘Nteke bụ l’ọo ngwo-ẹja nri, e gheru lẹ ntụ-ọku b’i wotaru, t’ọ bụkwaru akara, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi, e meru l’ụturutuu-balị, a gwọkoberu mmanụ, ọdua ya abụru ẹcha-mbeke, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi e meru mmanụ. 5Ọ -bụru lẹ ngwo-ẹja ghu bụ ngwo-ẹja-nri, e gheru lẹ mbeji, t’ọ bụkwaru ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ; mbụ witi, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi. 6Gụ egwepyashia ya egwepyashi, gbashị iya mmanụ l’eli. Ọ kwa ngwo-ẹja-nri b’ọ bụ. 7Ọ -bụru lẹ ngwo-ẹja ghu bụ ngwo-ẹja-nri, e shiru l’ite, t’ọ bụkwaru ụturutuu-witi, e yeru mmanụ bẹ l’ee-gude mee ya. 8Ọo ngwo-ẹja nri, e meru ọ dụ nno bẹ l’ii-wotajeru Onye-Nwe-Ọha. Nteke i gwotaru iya bya anụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, ya ewota iya bya l’ẹnya-mgbẹja ono. 9Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono eshi lẹ ngwo-ẹja-nri ono wota ọwhu l’a-nọdu l’ọzori ngwo-ẹja ono je akpọo ọku l’ẹnya-mgbẹja ono, t’ọ bụru ngwo-ẹja, a kpọru ọku, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree. 10Iwhe whuduru nụ lẹ ngwo-ẹja nri ono l’a-bụru nke Érọnu yẹle ụnwu iya. Ngwo-ẹja ono dụkwa nsọ shii, nkele o shi lẹ ngwo-ẹja, a kpọru ọku nụ Onye-Nwe-Ọha.

11“ ‘T’ọ bọ dụkwa ngwo-ẹja nri, unu gude abya ọgwa Onye-Nwe-Ọha, unu l’e-yeje iwhe l’ekoje buredi. Unu be eyejekwa iwhe l’ekoje buredi, ọdua l’ọo mmanụ-ẹnwu lẹ ngwo-ẹja, unu l’akpọ ọku anụ Onye-Nwe-Ọha. 12Unu wota ngwo-ẹja ono bya anụ Onye-Nwe-Ọha t’ọ bụru ngwo-ẹja mebyi iwhe mbụ, unu kpatarụ l’okfu unu. Ọle t’unu ba akpọkwa iya ọku l’ẹnya-mgbẹja gẹ l’aakpọje iya ngwo-ẹja, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree. 13T’a pyashịjekwa únú l’iwhe bụ-zhia ngwo-ẹja-nri. Be ekwejekwa t’únú ọgbandzu ono, gụ lẹ Chileke gbarụ dụ ụko lẹ ngwo-ẹja-nri ghu. T’a pyashịjekwa únú lẹ ngwo-ẹja-nri ono.

14“ ‘Ọ -bụru l’unu gude mebyi iwhe mbụ, unu kpatarụ l’okfu unu gude abya t’unu gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ngwo-ẹja-nri, unu gbutakwa ishi witi, dụkwadu oyii, hụa ahụhu gude gbaa ngwo-ẹja-nri ọbu; unu etsua ya etsu. 15Unu gbashịkwa iya mmanụ l’eli, ye iya ụ̀nwù-isẹnsu nkele ọ bụkwa ngwo-ẹja-nri. 16T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke hata nwa iya ọwhu l’a-nọdu l’ọzori ngwo-ẹja ono kpọo ọku; mbụ iwhe shi lẹ witi ono, e tsuru etsu gbashị iya mmanụ mmẹe ụ̀nwù-isẹnsu lile, e yeru iya. Ọ kwa ngwo-ẹja, a kpọru ọku nụ Onye-Nwe-Ọha b’ọ bụ.

3

Ngwo-ẹja-ẹhu-guu

1“ ‘Ọ -bụru l’ọo ngwo-ẹja ẹhu-guu bẹ madzụ l’abya tẹ ya gbaa, anụ, o gude bya iya agbagba -bụru oke-eswi, ọdua l’ọo ne-eswi; t’ọwhu l’oo-gude gbaa ya l’iwhu Onye-Nwe-Ọha bụkwaru ọwhu l’adụa ẹka ọrwu dụ iya l’ẹhu. 2T’onye ọbu byabẹ ngwo-ẹja ono ẹka l’ishi, woru iya gbua l’ọnu Ụlo-ẹkwa ndzuko. Ụnwu Érọnu, bụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ewhegbakota mmee ya l’ẹnya-mgbẹja mgburumgburu. 3T’o shi l’anụ ono, e gude gbaa ẹja ẹhu-guu ono wofuta ẹka l’aa-kpọ ọku nụ Onye-Nwe-Ọha. Ẹka l’oo-wofuta bụ, ẹba, kwechiru ẹwho anụ ono mẹe ẹba, dụ l’ẹwho anụ ono g’ọ ha. 4Ya ewofukwawho àkpụ̀rù iya whẹ labọ mẹe ẹba, dụ l’ụzo ose iya, bya atụko anyị iya yẹle àkpụ̀rù iya wofukota. 5Ọo ya bụ, ụnwu Érọnu eworu iya kpọo ọku l’ẹnya-mgbẹja l’eli ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono, e doru l’eli nkụ, e yeru l’ọku ono. Ya abụru ngwo-ẹja, a kpọru ọku, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree.

6“ ‘Nteke bụ l’ọo eghu m’ọ bụ atụru, okee m’ọ bụ nyee b’o gude agba ẹja ẹhu-guu ono anụ Onye-Nwe-Ọha, t’ọ bụkwaru ọwhu l’adụa ẹka ọrwu dụ iya l’ẹhu. 7Ọ -bụru nwatụru bẹ onye ọbu kpụ bya ọgba ẹja ọbu, t’ọ kpụkwaru iya bya l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. 8T’onye ọbu byabẹ ngwo-ẹja ono ẹka l’ishi, woru iya gbua l’ọnu Ụlo-ẹkwa-ndzuko. E -megee, ụnwu Érọnu ewhegbakota mmee anụ ono l’ẹnya-mgbẹja mgburumgburu. 9Ya bya eshi l’anụ ngwo-ẹja ẹhu-guu ono buta ẹka l’ee-gude gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja, l’aa-kpọ ọku nụ iya. T’o heshia ẹba iya l’owhu; ya eshi lẹ mgboro ọkpu ukfu iya buta ukfumọdzu iya l’owhu, bụ ẹka ẹba l’adụje. Ẹba, kwechiru ẹwho anụ ono mẹe ẹba, dụ l’ẹwho iya bẹ l’ee-hetafua. 10Ya ebutakwawho àkpụ̀rù iya whẹ labọ mẹe ẹba, dụ l’ụzo ose iya, bya atụko anyị iya yẹle àkpụ̀rù iya ono wofukota. 11Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke eworu iya kpọo ọku l’ẹnya-mgbẹja nkele ọ bụ nri, mbụ ngwo-ẹja, a kpọru ọku nụ Onye-Nwe-Ọha.

12“ ‘Ọ -bụru l’ọo eghu bẹ onye ọbu gude agba ẹja ọbu, t’ọ kpụkwaru iya bya l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. 13T’onye ọbu byabẹ eghu ono ẹka l’ishi woru iya gbua l’atatiwhu Ụlo-ẹkwa-ndzuko. Ụnwu Érọnu ewhegbakota mmee ya l’ẹnya-mgbẹja mgburumgburu. 14Iwhe l’oo-wofuta l’anụ ono gude gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja, ọkpo ọku bụ ẹba, kwechiru iya ẹwho mẹe ẹba, dụ l’ẹwho anụ ono. 15Ya ewofutakwawho àkpụ̀rù iya whẹ labọ mẹe ẹba, dụ l’ụzo ose iya, bya atụko anyị iya yẹle àkpụ̀rù iya ono wofuta. 16Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke eworu iya kpọo ọku l’ẹnya-mgbẹja, t’ọ bụru nri, e gworu ngwo-ẹja, a kpọru ọku, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree. Ẹba anụ l’owhu bụ nke Onye-Nwe-Ọha. 17Iwhe ono bụ iwhe a tọru ọkpa iya t’ọ dụ jeyewaroya shi l’ọgbo rwua l’ọgbo l’iwhe bụ ẹka unu bu ebu bụ iya bụ t’unu ba atajẹkwa ẹba iwhe; ọdua l’ọo mmee iwhe.’ ”

4

Ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji

1Onye-Nwe-Ọha bya asụ Mósisu: 2“Kfuru ndu Ízurẹlu sụ whẹ agha: O nweru onye meru iwhe-dụ-ẹji l’amagama, mbụ mee iwhe Onye-Nwe-Ọha tụru l’iwu sụ t’e be emeshi.

3“Ọ -bụru l’ọo onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, a wụru mmanụ l’ishi meru iwhe-dụ-ẹji ọbu, shi nno meta ikpe-anmanma tukobe ọha l’owhu, t’ọ kpụtakwa oke-eswi l’adụa ẹka ọrwu dụ iya l’ẹhu bya anụ Onye-Nwe-Ọha t’ọ bụru ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji, l’ee-gude safụ iwhe-dụ-ẹji ono, o meru. 4T’ọ kpụru oke-eswi ono bya l’iwhu Onye-Nwe-Ọha l’ọnu Ụlo-ẹkwa-ndzuko, ya abyabẹ oke-eswi ono ẹka l’ishi woru iya gbua l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. 5Onye ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, a wụru mmanụ l’ishi l’a-harụ mmee oke-eswi ono wụta wobata lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko. 6Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono atsẹe mkpụshi-ẹka lẹ mmee anụ ono whee ugbo ẹsaa l’iwhu Onye-Nwe-Ọha; mbụ l’atatiwhu ẹkwa ono, e geberu l’ẹka dụ nsọ. 7Ya aharụ mmee anụ ono wụta ye lẹ mpu anụ, a nmabẹ-geeru l’ẹnya-mgbẹja ụ̀nwù-isẹnsu, mbụ ẹnya-mgbẹja ono, dụ l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko. Mmee anụ ọwhu whuduru nụ bẹ l’ọo-wụru ye l’ukfu ẹnya-mgbẹja ọkpokota-iwhe-ọku, dụ l’ọnu Ụlo-ẹkwa-ndzuko. 8Ẹba anụ oke-eswi ono, e gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji ono bẹ l’oo-heshikota; mbụ ẹba, kwechiru ẹwho iya mẹe ẹba, dụ l’ẹwho iya. 9Ya ebufu àkpụ̀rù iya whẹ labọ mẹe ẹba, dụ l’ụzo ose iya; bya atụko anyị iya yẹle àkpụ̀rù iya ono wofukota. 10Ọo ẹgube ono, l’eeheshije ẹba l’oke-eswi, e gude agba ẹja ẹhu-guu bụ gẹ l’ee-heshikwa iya who. Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke akpọo ya ọku l’ẹnya-mgbẹja ọkpokota-iwhe-ọku. 11Akpọ oke-eswi ono mẹe urumanụ iya jeye l’ishi iya mẹe ẹka iya, l’ọkpa iya mẹe ẹwho iya mẹe nshị iya; 12mbụ anụ eswi ono l’owhu bẹ l’oo-vuta lụfu alụfu l’azụ ẹka ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ l’ẹka mmerwu l’adụa; mbụ l’ẹka ono, l’aawụshije ntụ, je akpọo ya ọku l’eli ntụ ono.

13“Ọ -bụru l’ọo ndu Ízurẹlu l’owhu bẹ meru iwhe-dụ-ẹji l’amagama, mbụ mee iwhe Onye-Nwe-Ọha tụru l’iwu sụ t’e be emeshi, m’o beru whẹ ta ama iwhe meru nụ, bẹ ikpe nmakwaru whẹ. 14Nteke bụ l’iwhe-dụ-ẹji, whẹ meru bẹ whẹ bya amarụ, tẹ ndu Ízurẹlu kpụtakwa nwa oke-eswi l’ee-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji ono bya l’iwhu Ụlo-ẹkwa-ndzuko. 15Ndu bụ ọgurenya Ízurẹlu abyabẹ oke-eswi ono ẹka l’ishi l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha, gbua ya l’ẹka ono. 16Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, a wụru mmanụ l’ishi aharu mmee oke-eswi ono meta gude bya lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko, 17ya atsẹe mkpụshi-ẹka lẹ mmee anụ ono whee ugbo ẹsaa l’iwhu Onye-Nwe-Ọha, mbụ l’iwhu ẹkwa ono. 18Ya emetakwawho mmee ono wụru ye lẹ mpu, a nmabẹ-geeru l’ẹnya-mgbẹja, mbụ ẹnya-mgbẹja ono, dụ l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko. Mmee ọwhu whuduru nụ bẹ l’ọo-wụru ye l’ukfu ẹnya-mgbẹja ọkpokota-iwhe-ọku, dụ l’ọnu Ụlo-ẹkwa-ndzuko. 19Ẹba anụ ono l’owhu bẹ l’oo-heshikota kpọo ọku l’ẹnya-mgbẹja ono. 20Ọo g’o meru oke-eswi whọ, e gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji bụ gẹ l’oo-me oke-eswi ono. Ọo ẹgube ono bẹ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono l’e-shi kfụaru whẹ ụgwo iwhe-dụ-ẹji ọbu, whẹ meru; a gụaru whẹ nvụ. 21Anụ oke-eswi ono bẹ l’ọo-pata lụfu alụfu l’azụ ẹka ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ je akpọo ọku g’ọ kpọru nke mbụ whọ. Ọo ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji ọha l’owhu b’ọ bụ.

22“Onye ishi -mee iwhe-dụ-ẹji l’amagama, mbụ mee iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke iya tụru l’iwu t’e be emeshi, bẹ ikpe nmaakwarụ onye ọbu. 23Ọ -bụru l’iwhe-dụ-ẹji ono, o meru b’e meru ọ marụ, iwhe l’oo-wota bụ mkpi, l’adụa ẹka ọrwu dụ iya l’ẹhu t’ọ bụru ngwo-ẹja iya. 24Ya abyabẹ mkpi ono ẹka l’ishi gbua l’ẹka l’eegbuje anụ, e gude agba ẹja ọkpokota-iwhe-ọku l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha. Ọo ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji b’ọ bụ. 25T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke tsẹe mkpụshi-ẹka lẹ mmee anụ ono hua lẹ mpu anụ, a nmabẹ-geeru l’ẹnya-mgbẹja ọkpokota-iwhe-ọku. Ya awụta mmee anụ ọwhu whuduru nụ wụru ye l’ukfu ẹnya-mgbẹja ono. 26Ẹba anụ ono l’owhu bẹ l’oo-heshikota kpọo ọku l’ẹnya-mgbẹja, g’a kpọru ẹba anụ whọ, e gude gbaa ẹja ẹhu-guu. O noo g’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’e-shi kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji ono, onye ono meru, a gụaru iya nvụ.

27“Nteke bụ l’ọ dụ onye Ízurẹlu mmaanụ ọdo, meru iwhe-dụ-ẹji l’amagama, mbụ mee iwhe Onye-Nwe-Ọha tụru l’iwu t’e be emeshi, bẹ ikpe nmaakwarụ onye ọbu. 28Ọ -bụru l’iwhe-dụ-ẹji ono, o meru b’e meru ọ marụ, iwhe l’ọo-kpụta bụ ada eghu, l’adụa ẹka ọrwu dụ iya l’ẹhu t’ọ bụru ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji ono, o meru. 29T’ọ byabẹ anụ ono, o gude agba ẹja iwhe-dụ-ẹji ono ẹka l’ishi gbua l’ẹka l’aakpọje ngwo-ẹja ọku. 30T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke tsẹe mkpụshi-ẹka lẹ mmee anụ ono hua lẹ mpu anụ, a nmabẹ-geeru l’ẹnya-mgbẹja ọkpokota-iwhe-ọku. Ya awụta mmee anụ ono whuduru nụ wụru ye l’ukfu ẹnya-mgbẹja ono. 31Ẹba anụ ono l’owhu bẹ l’oo-heshi ẹgube ono, l’eeheshije iya l’anụ, e gude agba ẹja ẹhu-guu. Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke akpọo ya ọku l’ẹnya-mgbẹja, t’ọ bụru ngwo-ẹja, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree. O noo g’onye ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’e-shi kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji ono, onye ono meru, a gụaru iya nvụ.

32“Ọ -bụru l’ọo nwatụru bẹ onye ọbu wotaru t’ọ bụru ngwo-ẹja-iwhe-dụ-ẹji ono, t’onye ọbu kpụtakwa nwada atụru, l’ẹte enwee ẹka ọrwu dụ iya l’ẹhu. 33T’ọ byabẹ anụ ono ẹka l’ishi gbua, t’ọ bụru ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji. Ẹka l’ọo-nọdu gbua ya bụ ẹka l’eegbuje anụ, e gude agba ẹja ọkpokota-iwhe-ọku. 34T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke tsẹe mkpụshi-ẹka lẹ mmee anụ ono hua lẹ mpu anụ, a nmabẹ-geeru l’ẹnya-mgbẹja ọkpokota-iwhe-ọku. Ya awụta mmee anụ ọwhu whuduru nụ wụru ye l’ukfu ẹnya-mgbẹja ono. 35Ẹba anụ ono l’owhu bẹ l’oo-heshi ẹgube ono, l’eeheshije iya l’anụ, e gude agba ẹja ẹhu-guu. Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke akpọo ya ọku l’ẹnya-mgbẹja, t’ọ bụru ngwo-ẹja, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree. O noo g’onye ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’e-shi kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji ono, onye ono meru, a gụaru iya nvụ.

5

Iwhe bụ madzụ -mee ya, ya agbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji

1“Ọ -bụru lẹ madzụ meru iwhe-dụ-ẹji okfu l’ọ whụru iwhe meru nụ, ọdua l’e meru t’ọ marụ iwhe ono, a bya aryaa ya l’edzudzu-ọha t’onye mazhiaru ọgha iya bya agbaa ẹka-ebe, onye ono ta afụta bya ekfua iwhe ọ marụ, ejo-iwhe ono, o meru kwa l’ishi iya b’o tukoru.

2“Ọdua lẹ madzụ bẹ ẹka iya denyiru l’iwhe l’aasọ nsọ m’ọ bụ odzu anụ-ẹgbudu, l’aasọ nsọ m’ọ bụ odzu élwù, l’aasọ nsọ m’ọ bụ odzu anụ, l’awụ l’ẹwho, l’aasọ nsọ, onye ọbu bụakwa onye l’aasọ nsọ; m’o beru t’ọ ma ama, ọ bụakwa onye ikpe nmarụ.

3“Ọdua l’ẹka iya denyiru l’iwhe l’aasọ nsọ, shi l’ẹhu madzụ, o beru ọ bụru iwhe l’aasọ nsọ, dụ ọdu-agha, mbụ iwhe l’emeje, madzụ abụru onye l’aasọ nsọ, m’o beru t’ọ ma ama; ọ bụakwa onye ikpe nmarụ mẹ ọ malẹruwho.

4“Onye kfụ-burihuru gbaheleketengu ribua nte iwhe l’oo-me m’ọ bụ ejo-iwhe m’ọ bụ iwhe dụ ree, o beru ọ bụru ụdu nte dụ ọdu-agha bẹ madzụ kfụ-burihuru ria, lẹ b’o vuadaa ụzo rịa ya arịri, onye ọbu bụakwa onye ikpe nmarụ m’ọ malẹruwho.

5“Ọ -bụru l’o nweru onye meru iwhe ono, a gụshiru, shi nno mee t’ikpe nma iya, t’onye ọbu dụshikwaa iwhe-dụ-ẹji ọbu, o meru. 6T’onye ono, meru iwhe-dụ-ẹji shi l’eghu iya mẹe atụru iya kpụta ada atụru m’ọ bụ ada eghu t’ọ bụru ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji l’ọogbaru Onye-Nwe-Ọha. Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke eshi nno kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji ọbu, onye ọbu meru.

7“Ọ -bụru l’ẹka onye ọbu te erwudu lẹ nwatụru, ya anwụtaru Onye-Nwe-Ọha ndo labọ m’ọ bụ kparakụ labọ nke iwhe-dụ-ẹji ono, o meru. Nnanụ l’a-bụru ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji; nnanụ abụru ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku. 8T’onye ọbu nwụta ụnwu-ẹnu ono wojeru onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono evuru ụzo gbaa ọwhu bụ ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji. T’ọ ghaa ya ẹka l’olu, ọle t’o bo swibufukwa iya ishi. 9Ya emeta mmee ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji ono whee l’agụga ẹnya-mgbẹja ono; haa mmee ya ọwhu whuduru nụ t’ọ lashị l’ukfu ẹnya-mgbẹja ono. Ọo ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji b’ọ bụ. 10Ya abya nteke ono bya egude ẹnu nke ẹbo whọ gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku; mee ya gẹ l’eemeje iya. O noo g’onye ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’e-shi kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, onye ono meru; a gụaru iya nvụ.

11“Nteke bụ l’ẹka onye ọbu te erwufudua lẹ ndo labọ m’ọ bụ lẹ kparakụ labọ, t’onye ọbu wota ụturutuu-witi, jiru nkere iri nkwẹka, t’ọ bụru ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji, l’ee-gude safụ iwhe-dụ-ẹji o meru. T’ọ bo yekwa iya mmanụ, too ye iya ụ̀nwù-isẹnsu nkele ọo ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji b’ọ bụ. 12T’o wojeru iya onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono ahajia ya ẹka t’ọ kfụru l’ọzori ngwo-ẹja ono; woru iya kpọo ọku l’ẹnya-mgbẹja, l’eli ngwo-ẹja, l’aakpọ ọku anụ Onye-Nwe-Ọha. Ọo ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji b’ọ bụ. 13Ọo l’ụzo, dụ nno bẹ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’e-shi kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, onye ono meshiru; a gụaru iya nvụ. Iwhe whuduru nụ lẹ ngwo-ẹja ono l’a-bụru nke onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono; ẹgube ono, ọ dụ lẹ ngwo-ẹja nri.”

Ngwo-ẹja ọkfu-ụgwo

14Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu sụ iya: 15“O -nweru onye mesweru nụ, mbụ l’o meru iwhe-dụ-ẹji l’amagama t’ọ nụ Onye-Nwe-Ọha iwhe gbarụ iya nụ, t’onye ọbu shi l’eghu iya mẹe atụru iya kpụta ebyila, l’adụa ẹka ọrwu dụ iya l’ẹhu bya anụ Onye-Nwe-Ọha t’ọ bụru ngwo-ẹja ọkfu-ụgwo. T’e gudekwa shẹkelu mkpọla-ọcha ụlo-nsọ marụ aswa ebyila ono. Ọo ngwo-ẹja ọkfu-ụgwo b’ọ bụ. 16T’onye ọbu meshia iwhe ono, o mesweru l’ọnodu iwhe ono, dụ nsọ ono. T’o yekwa nkere ise l’iwhe ono, woru je anụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono egude ebyila whọ gbaa ẹja ọkfu-ụgwo, shi nno kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, onye ono meru; a gụaru iya nvụ.

17“O -nweru onye meru iwhe-dụ-ẹji, mee iwhe Onye-Nwe-Ọha tụru l’iwu t’e be emeshi, t’ọ ma ama; onye ọbu bẹ ikpe nmaakwarụ. Ọ bụru iya bẹ vu ejo-iwhe, dụ iya nụ. 18T’onye ọbu shi l’atụru iya yẹle eghu iya kpụta ebyila, l’adụa ẹka ọrwu dụ iya l’ẹhu, t’ọ bụru ngwo-ẹja ọkfu-ụgwo, m’ọ bụ ya ewota iwhe aswa yẹle ebyila ono bụ iwhe lanụ. T’ọ nụ iya onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke t’o gude iya kfụa ụgwo iwhe ọbu, o meru l’amagama, a gụaru iya nvụ. 19Ọo ngwo-ẹja ọkfu-ụgwo b’ọ bụ, nkele onye ono bẹ ikpe nmarụ l’iwhu Onye-Nwe-Ọha.”

6

1Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu sụ iya: 2“Madzụ -mee iwhe-dụ-ẹji, shi nno meswee Onye-Nwe-Ọha nkele ọ dzụru ibe iya ejire l’iwhe a nụru iya t’o dobe m’ọ bụ t’o leta ẹnya, ọdua l’ọ narụ iwhe madzụ ibe iya kerafu ẹnya, m’ọ bụ l’o riru madzụ ibe iya urwu, 3m’ọ bụ l’ọ tụrutaru iwhe tuwhahuru etuwhahu, to kwe lẹ ya marụ ọgha iya, ọdua l’ọ kpapyabẹru iwhe o meru gụa ẹnwa, ọdua l’onye ọbu bẹ meru iwhe dụ ẹgube ono, shi nno mee iwhe-dụ-ẹji. 4Onye ono, meru iwhe-dụ-ẹji ono, shi nno meta iwhe ikpe nmarụ iya bẹ iwhe l’oo-me bụ t’o wolahu iwhe ọbu, ọ natarụ madzụ kerafu ẹnya, m’ọ bụ iwhe ọbu, o riru madzụ urwu iya, m’ọ bụ iwhe ọbu, a nụru iya t’o dobe, o ria ya, m’ọ bụ iwhe ọbu, tuwhahuru etuwhahu, ọ tụrutaru, 5m’ọ bụ iwhe bụ-zhiawho iwhe o meru ọ kpapyabẹ iya gụa ẹnwa. T’onye ọbu kfụkotakwa ụgwo iwhe ono g’ọ ha, ya atukobefua ya iwhe ha ẹgube ono nkere ise woru nụ onye nwe iwhe ono. Mbọku, l’ọo-kfụ ụgwo iwhe ono bụ mbọku, l’oo-wota ngwo-ẹja ọkfu-ụgwo bya anụnu. 6Ngwo-ẹja ikpe-anmanma, l’ọo-gbarụ Onye-Nwe-Ọha bẹ l’oo-wotaru onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. T’o shi l’eghu iya mẹe l’atụru iya kpụta ebyila, l’adụa ẹka ọrwu dụ iya l’ẹhu, m’ọ ya anụ iwhe aswa yẹle ebyila ono bụ iwhe lanụ. 7Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono anọdu l’iwhu Onye-Nwe-Ọha kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, onye ono meru; a gụaru iya nvụ l’iwhe g’iwhe ha, o meru, ikpe iya nmarụ iya.”

Ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku

8Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu sụ iya: 9“Kfuru Érọnu yẹle ụnwu iya sụ whẹ l’ọ waa iwu, dụ lẹ ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku: Tẹ mgbẹja ọkpokota-iwhe-ọku nọkotajekwa l’ọku, dụ l’ẹnya-mgbẹja ẹnyashi owhu jeye l’ụtsu. Ọku, dụ l’ẹnya-mgbẹja ono l’a-nọlewho enwule iya whọ mkpụrudumalanu l’eli. 10O -rwua l’ụtsu, t’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono chịta uwe iya ono, e meru l’oghu ọcha yẹle nwịba iya weru. Ya abya ekpota ntụ, shi lẹ ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono, bụ ọwhu ọku kepyashiru l’ẹnya-mgbẹja ono kporu wụa l’agụga ẹnya-mgbẹja ono. 11Nteke ono bẹ l’oo-yefu uwe ono; chịta uwe ọdo yee; pata ntụ ono lụfu azụ ẹka ndu Ízurẹlu kpọbe-geeru ụlo-ẹkwa whẹ; l’ẹka mmerwu l’adụa. 12Ọku ono, dụ l’ẹnya-mgbẹja ono bẹ l’ee-me t’o nwulewho gẹ l’oonwu; t’ọ bọ nyịhukwa anyịhu. T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke yejekwa iya nkụ l’ụtsu mbọku mbọku. Ya ewojeru anụ ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku doo ya rii l’eli, ya akpọjekwawho ẹba, shi l’anụ ngwo-ẹja ẹhu-guu ọku l’eli iya. 13T’ọku nwujelekwawho mkpụrudumulanu l’eli ẹnya-mgbẹja ono, t’ọ bọ nyịhujekwa anyịhu.

Ngwo-ẹja nri

14“Ọ waa bụ iwu, dụ lẹ ngwo-ẹja nri: Ọo ụnwu Érọnu l’a-nọduje l’iwhu Onye-Nwe-Ọha gbaa ẹja ono l’atatiwhu ẹnya-mgbẹja. 15T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke hata ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ ọwhu jiru mkpoji-ẹka, wotakwawho ụ̀nwù-isẹnsu lile, e yeru lẹ ngwo-ẹja nri ono, je akpọo ọku l’ẹnya-mgbẹja ono t’ọ kfụru l’ọzori ngwo-ẹja nri ono, bụru ngwo-ẹja, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree. 16Uwhudu iya bụ Érọnu yẹle ụnwu iya l’e-rije iya. Ọle tẹ whẹ be eyejekwa iya iwhe l’ekoje buredi. Ẹka whẹ l’a-nọduje ria ya bụ l’ẹka dụ nsọ. Ẹka whẹ l’a-nọduje eri iya bụ l’ọma ogboduwhu ụlo-ẹkwa ndzuko. 17T’e be eyekobejekwa iya iwhe l’ekoje buredi m’e ghedele iya whọ. Mu nụru whẹ iya t’ọ bụru oke iya nkewhe lẹ ngwo-ẹja, a kpọru ọku nụ mu. Ngwo-ẹja ono bẹ dụ nsọ shii g’ọo ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji yẹle ngwo-ẹja ikpe-anmanma. 18Iwhe, bụ nwoke, bụ ẹpa Érọnu bẹ l’e-rije oke iwhe, shi lẹ ngwo-ẹja ono, a kpọru ọku nụ Onye-Nwe-Ọha. O noo bụ iwhe a tọru ọkpa iya doberu ẹpa Érọnu l’owhu jeyewaroya shi l’ọgbo rwua l’ọgbo. Onye ẹka iya denyiru lẹ ngwo-ẹja ono bụwa onye dụ nsọ.”

19Onye-Nwe-Ọha bya asụ Mósisu woo ya: 20“Ọ waa bụ ngwo-ẹja, ẹpa Érọnu l’e-gwoje nụ Onye-Nwe-Ọha mbọku, a wụru whẹ mmanụ l’ishi: Iwhe whẹ l’e-gudeje bụ ụturutuu-witi, jiru nkere iri nkwẹka, t’ọ bụru ngwo-ẹja nri, l’ee-gwoje ntekenteke. Nkerẹbo iya bẹ l’ee-gwoje l’ụtsu, gwoo nkere ẹbo iya ọwhua l’urwẹnyashi. 21T’e ye iya lẹ mbeji, gwọkobe iya mmanụ ree, ghee ya egheghe pabata. Gụ eworu iya gwepyashia egwepyashi gude bya egwooru Onye-Nwe-Ọha, t’ọ bụru ngwo-ẹja nri, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree. 22Ọo onye bụ ẹpa Érọnu ono, a wụru mmanụ t’ọ nọ-chia ẹnya iya bụru onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’a-gba ẹja ono l’onwiya. Ẹja ono bụ Onye-Nwe-Ọha bẹ nweru iya nụ. Iwhe ono bụ iwhe a tọru ọkpa iya t’ọ dụ jeyewaroya. T’a kpọkotajekwa iya ọku g’ọ ha. 23Iwhe bụ ngwo-ẹja nri, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke gworu bẹ l’aa-kpọ ọku g’ọ ha; e te eridu iya eriri.”

Ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji

24Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya asụ Mósisu: 25“Kfuru Érọnu yẹle ụnwu iya sụ whẹ: Ọ waa bụ iwu, dụ lẹ ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji. Ọo l’ẹka l’eegbuje anụ, e gude agba ẹja ọkpokota-iwhe-ọku bẹ l’ee-gbuje anụ, e gude agba ẹja iwhe-dụ-ẹji; mbụ l’aa-nọduje l’iwhu Onye-Nwe-Ọha gbua anụ ọbu. Ngwo-ẹja ono dụkwa nsọ shii. 26Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, gbarụ ẹja iwhe-dụ-ẹji ono bụ iya l’e-ri iya. T’ọ nọdukwa l’ẹka dụ nsọ ria ya. Ẹka l’ọo-nọdu ria ya bụ l’ọma ogboduwhu Ụlo-ẹkwa ndzuko. 27Onye ẹhu iya chiru l’anụ ono dụakwa nsọ. Ọ -bụru lẹ mmee anụ ono kfụkashiru kpua l’uwe iya, t’a nọdukwa l’ẹka dụ nsọ saa uwe ọbu, ọ kfụkashiru kpua. 28Ọ -bụru l’ọo ite, a kpụru l’ụrwa b’e gude shia anụ ono, t’a tụkpokwaa ya atụkpo; nteke bụ l’ọo ite-igwe t’e huchakwaa ya ehucha, gude mini nmasaa ya anmasa. 29Iwhe bụ nwoke lẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’e-ri iya. Ngwo-ẹja dụkwa nsọ shii. 30Ọle t’e be erikwa anụ, a gbarụ ẹja iwhe-dụ-ẹji, e wobataru mmee ya lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko t’e gude kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji lẹ Ẹka-dụ-nsọ. T’a kpọkwa anụ ọbu ọku.

7

Ngwo-ẹja ọkfu-ụgwo

1“Ọ waa iwu, dụ lẹ ngwo-ẹja-ọkfu-ụgwo. Ngwo-ẹja ono dụkwa nsọ shii. 2Ọo l’ẹka l’eegbuje anụ, e gude agba ẹja ọkpokota-iwhe-ọku bẹ l’ee-gbuje anụ, e gude agba ẹja ikpe-anmanma. E whegbakota mmee ya l’ẹnya-mgbẹja ono mgburumgburu. 3Ẹba anụ ono l’owhu bẹ l’aa-gbakọtaje mgbẹja; mbụ ẹba, shi l’ukfumọdzu iya mẹe ọwhu kwechiru iya ẹwho, 4mẹe àkpụ̀rù iya whẹ labọ mẹe ẹba, dụ l’ụzo ose iya, e wofukota anyị iya yẹle àkpụ̀rù iya. 5Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke akpọkota iya ọku l’ẹnya-mgbẹja, t’ọ bụru ngwo-ẹja, a kpọru ọku nụ Onye-Nwe-Ọha. Ọo ngwo-ẹja ọkfu-ụgwo b’ọ bụ. 6Iwhe bụ nwoke lẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’e-ri iya. Ẹka l’aa-nọduje ria ya bụ l’ẹka dụ nsọ. Ngwo-ẹja ono dụkwa nsọ shii.

7“Ọo iwu, dụ lẹ ngwo-ẹja ikpe-anmanma bẹ dụ lẹ ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji. Ọo iwu lanụ bẹ ji whẹ nụ l’agbajẹ ẹja nụ. Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, gude iya akfụ ụgwo iwhe-dụ-ẹji bẹ l’e-nwe iya nụ. 8Ọ bụru onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, gbarụ madzụ ẹja ọkpokota-iwhe-ọku bẹ l’e-wota akpọ anụ, o gude gbaa ẹja ono. 9Iwhe bụ ngwo-ẹja nri, e gheru lẹ ntụ-ọku m’ọ bụ ọwhu e shiru l’ite m’ọ bụ ọwhu e gheru lẹ mbeji bụkwa onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, gbarụ ẹja ono nwe iya. 10Iwhe bụ ngwo-ẹja nri, a gwọkoberu mmanụ m’ọ bụ nke ọkponku bụkotakwa ụnwu Érọnu gẹ whẹ ha nwe iya. Ọo g’onye ọwhua ketaru bụ g’onye ọwhua l’e-keta.

Ngwo-ẹja ẹhu-guu

11“Ọ waa iwu, dụ lẹ ngwo-ẹja ẹhu-guu, madzụ l’anụ Onye-Nwe-Ọha. 12Ọ -bụru l’onye ọbu l’anụ iya t’ọ bụru iwhe o gude iya ekele Onye-Nwe-Ọha ekele, iwhe l’oo-ye lẹ ngwo-ẹja ono bụ akara, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi, a gwọkoberu mmanụ mẹe ẹcha-mbeke, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi, e meru mmanụ mẹe akara, e meru l’ụturutuu-balị, a gwọkoberu mmanụ ree-ree-ree. 13Oo-yekobekwawhọ akara, e yeru iwhe l’ekoje buredi lẹ ngwo-ẹja ẹhu-guu ono, o gude ekele Onye-Nwe-Ọha. 14Ọo nnanụ nnanụ bẹ l’oo-wotagee l’uzhi akara ẹto ono l’ẹhu l’ẹhu t’ọ bụru ngwo-ẹja, a nụru Onye-Nwe-Ọha. Onye nwe iya nụ bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ iya bẹ wheru mmee ngwo-ẹja ẹhu-guu ono l’ẹnya-mgbẹja. 15Anụ, e gude gbaa ẹja ẹhu-guu ono, o gude ekele Onye-Nwe-Ọha ekele bẹ l’aa-takọta mbọku, a nụru iya Onye-Nwe-Ọha. T’ọ bọ dụkwa ọwhu l’a-dụ fụta ụtsu.

16“Ọle ọ -bụru l’ọo ngwo-ẹja, o gude emedzu iwhe o riburu lẹ nte m’ọ bụ l’ọo ngwo-ẹja, madzụ tụru obu iya ama bya anụnu, ya ataa anụ ono mbọku, a gbarụ iya. O -whudu, ya atafụa ya echile iya. 17Ọle anụ ono -whudu jeye mbọku nke ẹto iya t’a kpọo ya ọku. 18Ọ -bụru l’o nweru anụ, e gude gbaa ẹja ẹhu-guu, a tarụ lẹ mbọku nke ẹto iya bẹ l’aa-jịkakwa ngwo-ẹja ọbu, t’a bya l’a-gụ iya yeru onye gworu iya nụ. Ọo ahụma b’ọ bụ, tẹmenu onye riru iya nụ bụ iya l’e-vu iwhe dụ iya nụ.

19“Anụ ono ọwhu denyiru l’iwhe l’aasọ nsọ t’a ba atakwa iya ata; t’a kpọkwaa ya ọku. Ọle ọ -bụkwanuru l’ọo anụ ọdo, t’onye l’aata asọ nsọ takwaa ya. 20Onye l’aasọ nsọ -taa anụ, e gude gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja ẹhu-guu, t’e kefukwa onye ọbu l’oke l’ẹka ndibe whẹ nọ. 21Ọ -bụru lẹ madzụ bẹ ẹhu iya denyiru l’iwhe l’aasọ nsọ m’ọ bụ iwhe l’aasọ nsọ, shi l’ẹhu madzụ m’ọ bụ anụ, l’aasọ nsọ m’ọ bụ ụnwu iwhe ọdo, l’aasọkaa nsọ, o -megee bya ataa anụ, e gude gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja ẹhu-guu, t’e kefukwa onye ọbu l’oke l’ẹka ndibe whẹ nọ.”

22Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu sụ iya: 23“Kfuru ndu Ízurẹlu sụ whẹ agha: T’unu be erijekwa ẹba iwhe, mbụ ẹba eswi m’ọ bụ ẹba atụru m’ọ bụ ẹba eghu. 24Ẹba anụ, nwụhuru l’onwiya m’ọ bụ ọwhu anụ-ẹgbudu dzugburu, t’unu gudekwa iya mee iwhe, ọle t’ọ bọ kpakwa unu l’ọnu. 25Iwhe bụ onye tarụ ẹba anụ, e gude gbaa ẹja, a kpọkotaru ọku nụ Onye-Nwe-Ọha, t’e kefukwa onye ọbu l’oke l’ẹka ndibe whẹ nọ. 26Unu lahụdua awe je eburu, t’unu be erijekwa mmee iwhe, mbụ mmee ẹnu, ọdua l’ọo mmee anụ. 27Onye riru mmee iwhe t’e kefukwa onye ọbu l’oke l’ẹka ndibe whẹ nọ.”

28Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu sụ iya: 29“Kfuru ndu Ízurẹlu sụ whẹ agha: Onye l’e-wotaru Onye-Nwe-Ọha ngwo-ẹja ẹhu-guu, t’o wotakwa ibe iya ọwhu, rwuberu Onye-Nwe-Ọha gbaarụ iya; 30mbụ t’o gude ẹka iya wota ngwo-ẹja, l’aa-kpọ ọku nụ Onye-Nwe-Ọha. Oo-wota ẹba iya mẹe ǹdụ́ iya, woru ǹdụ́ iya ono maa amama l’iwhu Onye-Nwe-Ọha t’ọ bụru ngwo-ẹja amama. 31Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’a-kpọ ẹba iya ọku l’ẹnya-mgbẹja. Ǹdụ́ iya abụru nke Érọnu yẹle ụnwu iya. 32Ụtakfu ọkpa ẹka-ụtara anụ ngwo-ẹja ẹhu-guu unu bẹ unu l’a-kwẹje onye ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke t’ọ bụru ụtu, a tụru nụ iya. 33Nwa Érọnu onye ọwhu gude mmee anụ ono yẹle ẹba iya je agbaa ẹja ẹhu-guu ọbu bẹ l’aa-nụ ụtakfu ọkpa-ẹka-ụtara iya, t’ọ bụru oke iwhe rwuberu iya nụ 34nkele mu shiwaa lẹ ngwo-ẹja ẹhu-guu ono, ndu Ízurẹlu l’agbajẹru mu wota ǹdụ́ iya ono, l’aamajẹ amama yẹle ụtakfu anụ ono, a tụru l’ụtu, woru nụ onye ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ Érọnu yẹle ụnwu iya, t’ọ bụru oke, rwuberu whẹ nụ jasụ lẹ tututu-mịmimi. 35Ọ waa bụ oke, rwuberu Érọnu yẹle ụnwu iya lẹ ngwo-ẹja, l’aakpọ ọku anụ Onye-Nwe-Ọha, eshi mbọku, e wofutaru whẹ dobe iche tẹ whẹ bụru ndu l’agbarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja. 36Ọo mbọku, a wụru whẹ mmanụ l’ishi bẹ Onye-Nwe-Ọha tụru iwu sụ tẹ ndu Ízurẹlu nụje whẹ oke anụ ono t’ọ bụru oke-iwhe, rwuberu whẹ nụ, ya abụkwaruwho ẹgube ono bẹ l’aa-nụje ụnwu whẹ shi l’ọgbo rwua l’ọgbo jeye lẹ tututu-mịmimi.”

37Iwu ono g’ọ ha bụ iwu, dụ lẹ ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku mẹe ngwo-ẹja nri mẹe ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji mẹe ngwo-ẹja ọkfu-ụgwo mẹe ngwo-ẹja, e gude eme madzụ t’ọ bụru onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ngwo-ẹja ẹhu-guu. 38Onye-Nwe-Ọha bụ iya tụru iwu ono nụ Mósisu l’ugvu Sáyinayi mbọku ono, ọ sụru tẹ ndu Ízurẹlu wotaru yẹbe Onye-Nwe-Ọha ngwo-ẹja l’echi-ẹgu Sáyinayi.

8

Ome tẹ Érọnu yẹle ụnwu iya bụru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke

(Awụ. 29:1-37)

1Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu sụ iya: 2“Duta Érọnu yẹle ụnwu iya, gụ achịta uwe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, wota mmanụ ọowu l’ishi, gụ akpụta oke-eswi l’ee-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji mẹe ebyila labọ yẹle nkata buredi, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi. 3Gụ ekua edzudzu-ọha ndu Ízurẹlu tẹ whẹ dzukobe l’ọnu Ụlo-ẹkwa ndzuko.”

4Mósisu mee lẹge Onye-Nwe-Ọha zhiru iya t’o mee. Edzudzu-ọha ono bya edzua l’ọnu Ụlo-ẹkwa ndzuko ono. 5Mósisu sụ edzudzu-ọha ono: “Unu lekwa iwhe Onye-Nwe-Ọha sụru t’e mee ndọwa.”

6Mósisu bya edufuta Érọnu yẹle ụnwu iya, gude mini ghụa whẹ ẹhu. 7Ọ chịta uwe ime ẹhu yee Érọnu, wota iwhe oke l’ukfu kebuta iya. Ọ bya achịta okpo-wụlawula uwe yepyabe iya, bya ewota uwe ifọdu yekwase iya, gude wẹrere ẹkwa, a kparụ t’e gudeje kebuta ifọdu ono gude kebuta iya. 8Ọ chịta ẹkwa nkwechi obu yekwaa ya whọ, bya ewota ido urimu yẹle tumimu ye l’ẹkwa nkwechi obu ono. 9Ọ bya ewota okpu-ẹkwa kpube iya l’ishi, bya ewota iwhe e meru lẹ mkpọla-ododo, o chia balịbali tụkwase l’okpu-ẹkwa ono l’ụzo ọnu iwhu, mbụ okpu ono, dụ nsọ, ẹgube Onye-Nwe-Ọha sụru Mósisu t’o mee ya.

10Tọ dụ iya bụ, Mósisu wota mmanụ ọowu l’ishi wụkota lẹ mkpuumkpu ono yẹle iwhe lile, dụ iya nụ, mee ya ọ dụ nsọ. 11O whee mmanụ ono ugbo ẹsaa l’ẹnya-mgbẹja ono, shi nno wụa mmanụ l’ẹnya-mgbẹja ono mẹe l’arya, dụ iya nụ mẹe l’eze efere yẹle iwhe l’aatukobeje iya; mee ya ọ dụ nsọ. 12Ọ bya ewota mmanụ ọowu l’ishi ono wụa Érọnu l’ishi, mee ya ọ dụ nsọ. 13Mósisu byakwawhọ bya edufuta ụnwu Érọnu, chịta uwe-mkpẹelanu yee whẹ, kebegee whẹ iwhe oke l’ukfu, bya ewota okpu-ẹkwa kpubegee whẹ, ẹgube Onye-Nwe-Ọha sụru Mósisu t’o mee ya.

14Ọ bya akpụfuta oke-eswi l’ee-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, Érọnu yẹle ụnwu iya chịru ẹka byabẹ oke-eswi ono l’ishi. 15Mósisu gbua oke-eswi ono, bya emeta mmee ya lẹ mkpụshi-ẹka hugbakota lẹ mpu anụ, a nmabẹru l’ẹnya-mgbẹja ono mgburumgburu, shi nno mechaa ẹnya-mgbẹja ono emecha. O wota mmee ọwhu whuduru nụ whekaa l’ukfu ẹnya-mgbẹja ono, mee ya ọ dụ nsọ, shi nno kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, dụ iya nụ. 16Mósisu bya eheshia ẹba, dụ iya l’ẹwho mẹe anyị iya mẹe àkpụ̀rù iya whẹ labọ yẹle ẹba, dụ iya nụ kpọo ọku l’ẹnya-mgbẹja ono. 17O vuta oke-eswi ono, mbụ akpọ iya mẹe anụ iya mẹe nshị iya je akpọo ọku l’azụ ẹka ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ, bụ gẹ Onye-Nwe-Ọha tụru Mósisu iwu t’o mee ya.

18Nteke ono, ọ bya akpụfuta ebyila, l’ee-gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku. Érọnu yẹle ụnwu iya chịru ẹka byabẹ ebyila ono l’ishi. 19Mósisu gbua ebyila ono, woru mmee ya whegbakota l’ẹnya-mgbẹja ono mgburumgburu. 20O bushia anụ ebyila ono ibiribe ibiribe mbụ Mósisu bya ewota ishi iya yẹle ono, e bushiru ebushi mẹe ẹba iya kpọo ọku. 21O gude mini sachashịa ẹwho iya yẹle ọkpa iya. Mósisu bya akpọo ebyila owhu ono ọku l’ẹnya-mgbẹja ono t’ọ bụru ngwo-ẹja, a kpọkotaru ọku, mkpọ iya dụ ree; mbụ ngwo-ẹja, a kpọru ọku nụ Onye-Nwe-Ọha, bụ gẹ Onye-Nwe-Ọha tụru Mósisu iwu t’o mee ya.

22Ọ bya akpụfuta ebyila ọwhua, bụ ebyila, e gude eme Érọnu yẹle ụnwu iya tẹ whẹ bụru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. Érọnu yẹle ụnwu iya chịru ẹka byabẹ ebyila ono l’ishi. 23Mósisu gbua ebyila ono, meta mmee ya hua Érọnu l’ọba-nchị ẹka-ụtara mẹe l’ezeke-mkpụshi-ẹka ẹka-ụtara mẹe l’ezeke-mkpụshi-ọkpa ẹka-ụtara. 24Mósisu bya edufuta ụnwu Érọnu, woru mmee anụ ono hua whẹ l’ọba-nchị ẹka-ụtara mẹe l’ezeke-mkpụshi-ẹka ẹka-ụtara mẹe l’ezeke mkpụshi-ọkpa ẹka-ụtara. Mósisu whegbakota mmee anụ ono l’ẹnya-mgbẹja ono mgburumgburu. 25Tọ dụ iya bụ, o wota ẹba iya; mbụ ẹba shi l’ukfumọdzu iya mẹe ọwhu dụ iya l’ẹwho g’ọ ha mẹe anyị iya mẹe àkpụ̀rù iya whẹ labọ yẹle ẹba, dụ iya nụ, wotakwawho ụtakfu ọkpa ẹka-ụtara iya. 26O je lẹ nkata, e yeru buredi, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi, dụ l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha, o wota iya ẹcha-mbeke lanụ, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi mẹe ishi buredi lanụ, e yeru mmanụ mẹe ẹcha balịbali lanụ. O wota iya tụkwase l’ẹba anụ ono yẹle ụtakfu ọkpa ẹka-ụtara anụ ono. 27Ọ tụko iwhe ono g’ọ ha dẹe Érọnu yẹle ụnwu iya l’ẹka, whẹ bya amaa ya amama l’iwhu Onye-Nwe-Ọha t’ọ bụru ngwo-ẹja amama. 28Mósisu bya anata whẹ iya kpọo ọku l’eli ngwo-ẹja ono, a kpọkotaru ọku, dụ l’ẹnya-mgbẹja, t’ọ bụru ngwo-ẹja, e gude eme madzụ t’ọ bụru onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke; ngwo-ẹja, mkpọ iya dụ ree, a kpọru ọku nụ Onye-Nwe-Ọha. 29Mósisu wota ǹdụ́ anụ ono maa amama l’iwhu Onye-Nwe-Ọha t’ọ bụru ngwo-ẹja amama. Ǹdụ́ anụ ono bụ oke, rwuberu Mósisu l’ebyila ono, e gude mee Érọnu yẹle ụnwu iya tẹ whẹ bụru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke; bụ gẹ Onye-Nwe-Ọha tụru Mósisu iwu t’o meje iya.

30Tọ dụ iya bụ, Mósisu bya emeta mmanụ ọowu l’ishi ono, metakwawho mmee anụ ono, dụ l’ẹnya-mgbẹja ono whee Érọnu yẹle ụnwu iya l’ẹhu, whekwa ya whọ l’uwe whẹ. Ọo ya bụ, o mee Érọnu yẹle ụnwu iya mẹe uwe whẹ, whẹ dụkota nsọ.

31Mósisu sụ Érọnu yẹle ụnwu iya: “Unu je eshia anụ ono l’ọnu Ụlo-ẹkwa ndzuko. Unu anọdu l’ẹka ono taa ya yẹle buredi ono, dụ lẹ nkata ono, e yeru ngwo-ẹja, e gude eme madzụ t’ọ bụru onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono, ẹgube ono mu tụru iya l’iwu sụ tẹ Érọnu yẹle ụnwu iya rije iya. 32Iwhe whuduru l’anụ ono yẹle buredi ono bẹ unu l’a-kpọ ọku. 33Unu ba alụfukwa alụfu l’ọnu Ụlo-ẹkwa ndzuko ono abalị ẹsaa jeye nteke l’e-me unu t’unu bụru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono mefuta. Ọo kwa abalị ẹsaa bẹ l’oo-whu t’e mee unu t’unu bụru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono. 34Iwhe-e, e meru ntanụ-a bụkwa iwhe Onye-Nwe-Ọha tụru iwu sụ t’e mee, shi nno kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, unu meru. 35T’unu nọdukwa l’ọnu Ụlo-ẹkwa ndzuko ono eswe l’ẹnyashi abalị ẹsaa meje iwhe Onye-Nwe-Ọha sụru t’e mee nke ọwhu ọnwu l’ẹte egbu unu. O nokwa g’a tụru iya l’iwu ndono.”

36Érọnu yẹle ụnwu iya mekota iwhe lile Onye-Nwe-Ọha shi l’ọnu Mósisu sụ tẹ whẹ mee.

9

Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke watarụ ozhi whẹ

1Lẹ mbọku nke ẹsato iya bẹ Mósisu kuru Érọnu yẹle ụnwu iya mẹe ndu bụ ọgurenya Ízurẹlu. 2Ọ sụ Érọnu: “Kpụta nwa oke-eswi l’ii-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji yẹle ebyila, l’ii-gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, mbụ ọwhu l’adụa ẹka ọrwu dụ iya l’ẹhu, kpụru iya bya l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. 3Kfuru ụnwu Ízurẹlu sụ whẹ agha: Unu kpụta mkpi, l’ee-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, unu akpụta nwa eswi mẹe nwatụru, nọ-geeru mgbarawha, l’adụa ẹka ọrwu dụ iya l’ẹhu, l’ee-gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku. 4Unu akpụtakwawho oke-eswi mẹe ebyila, l’ee-gude gbaa ẹja ẹhu-guu, t’e gude gbaa ẹja l’iwhu Onye-Nwe-Ọha mẹkwawho ngwo-ẹja-nri, a gwọkoberu mmanụ. O noo nkele Onye-Nwe-Ọha l’e-goshi unu onwiya ntanụ.”

5Whẹ wota iwhe ono, Mósisu gụshiru bya l’atatiwhu Ụlo-ẹkwa-ndzuko. Ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha wụfuta bya akụru l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. 6Mósisu sụ whẹ: “Unu lekwa iwhe Onye-Nwe-Ọha sụru t’unu mee ndọwa nggẹ ọdu-biribiri iya enwuaru unu whoo.” 7Tọ dụ iya bụ, Mósisu sụ Érọnu: “Tụgburu je l’ẹnya-mgbẹja je agbaa ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji ghu ọbu yẹle ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ghu ọbu, gude kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, i metagbaberu mẹe nke ndu Ízurẹlu. Wota ngwo-ẹja ndu Ízurẹlu ono bya agbaa gude kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, whẹ metagbaberu, ẹgube Onye-Nwe-Ọha sụru t’e mee ya.”

8Ọo ya bụ, Érọnu je l’ẹnya-mgbẹja ono je egbua nwa oke-eswi ono, l’oo-gude gbaa ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji ono, bụ nke onwiya. 9Ụnwu iya pata mmee nwa oke-eswi ono pajeru iya, ọ tsẹe ya mkpụshi-ẹka meta hua lẹ mpu, a nmabẹ-geeru l’ẹnya-mgbẹja ono. O woru uwhudu mmee ono wụa l’ukfu ẹnya-mgbẹja ono. 10Ẹba anụ ono, e gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji ono yẹle àkpụ̀rù iya whẹ labọ mẹe anyị iya b’ọ kpọru ọku l’ẹnya-mgbẹja ono ẹgube Onye-Nwe-Ọha sụru Mósisu t’e mee ya. 11Anụ iya yẹle akpọ iya b’ọ kpọru ọku l’azụ ẹka ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ.

12Érọnu bya egbua anụ ono, l’oo-gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku. Ụnwu iya pata mmee ya pajeru iya, o whegbakota iya l’ẹnya-mgbẹja ono mgburumgburu. 13Whẹ woru anụ ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono nụ iya lẹ mbubu lẹ mbubu yẹle ishi iya, ọ kpọo ya ọku l’ẹnya-mgbẹja ono. 14O gude mini sachashịa ẹwho iya mẹe ẹka iya mẹe ọkpa iya, woru iya kpọo ọku l’eli ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono, dụhawa l’ẹnya-mgbẹja ono.

15Nteke ono Érọnu bya ewofuta ngwo-ẹja ndu Ízurẹlu, kpụta eghu, l’oo-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, ọwhu l’ọogba l’ishi ndu Ízurẹlu ono gbua, gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji ẹgube ono, ọ gbarụ nke mbụ whọ. 16Ọ bya akpụfuta anụ ono, l’oo-gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono, bya egude iya gbaa ẹja ọbu g’a sụru t’a gbajẹ iya. 17O wofutakwawhọ ngwo-ẹja nri ono bya ekpojia ya ẹka, woru kpọo ọku l’ẹnya-mgbẹja, t’a gụfukwa ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, l’agbajẹ l’ụtsu. 18Ọ bya egbua oke-eswi whọ yẹle ebyila whọ, gude gbaarụ ndu Ízurẹlu ẹja ẹhu-guu. Ụnwu iya pata mmee anụ ono pajeru iya, o whegbakota iya l’ẹnya-mgbẹja ono mgburumgburu. 19Ẹba oke-eswi ono yẹle nke ebyila ono, mbụ ẹba, shi l’ukfumọdzu iya mẹe ẹba, kwechiru iya ẹwho mẹe àkpụ̀rù iya whẹ labọ mẹe anyị iya 20bẹ whẹ woru tukobe lẹ ǹdụ́ anụ ono. Érọnu woru ẹba anụ ono kpọo ọku l’ẹnya-mgbẹja ono, 21ọle ǹdụ́ iya ono mẹe ụtakfu ọkpa ẹka-ụtara iya b’o marụ amama l’iwhu Onye-Nwe-Ọha t’ọ bụru ngwo-ẹja amama, bụ iya bụ gẹ Mósisu sụru t’e meje iya.

22Tọ dụ iya bụ, Érọnu chilia ẹka iya imeli l’ụzo ẹka ndu Ízurẹlu nọ, bya agọru ọnu-ọma nụ whẹ. O shi l’eli ẹka ono, ọ nọdu agba ngwo-ẹja-iwhe-dụ-ẹji ono yẹle ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono mẹe ngwo-ẹja ẹhu-guu ono nyizeta. 23Mósisu yẹle Érọnu lịru bahụ l’ime Ụlo-ẹkwa-ndzuko. Whẹ jegee fụta bya agọru ọnu-ọma nụ ndu Ízurẹlu. Ọdu-biribiri Onye-Nwe-Ọha nwuaru ndu Ízurẹlu l’owhu whoo. 24Ọku, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ bụru wharamu kepyashia ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono yẹle ẹba anụ ono, a tukoberu l’eli ẹnya-mgbẹja ono. Nteke ndu Ízurẹlu whụru iwhe ono, whẹ tụa ụzu ẹhu-ụtso, dashịa kpubegee iwhu l’alị.

10

Anwụhu Nedabu yẹle Abyihu

1Nedabu yẹle Abyihu, bụ ụnwu Érọnu bya ewota iwhe whẹ l’agụjeru ọku ye l’ẹhu l’ẹhu, bya agụru ọku ye iya, yekwa iya whọ ụ̀nwù-isẹnsu. Obenu l’ọku ono whẹ gude bya l’iwhu Onye-Nwe-Ọha ono bụ ọku l’adụa nsọ, mkpata iya bụ lẹ Onye-Nwe-Ọha ta asụdu tẹ whẹ gude iya bya l’iwhu iya. 2O noo ya, ọku shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ bụru whaa bya ekegbushia whẹ, whẹ nwụshihu l’iwhu Onye-Nwe-Ọha l’ẹka ono. 3Tọ dụ iya bụ, Mósisu sụ Érọnu: “Ọo ya bụ iwhe ọbu, Onye-Nwe-Ọha shi ekfu ama ẹka nteke ono, ọ sụru: ‘Tẹ ndu l’abya mu ntse kwabẹje mu ugvu lẹ mu dụ nsọ, mu je l’e-me tẹ ndu Ízurẹlu l’owhu whụkota ọdu-biribiri nkemu.’ ” Érọnu dalẹwho shịikfuu.

4Mósisu bya ekua Mishẹlu yẹle Ẹ́luzafanu, bụ ụnwu Úziyẹlu. Úziyẹlu ono bụ nwune nna Érọnu. Ọ sụ whẹ: “Unu kpọkilitaru ntse bya apata odzu abụbu unu whẹ pafụ l’atatiwhu ụlo-nsọ, parụ je l’azụ ẹka ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa.” 5Ọo ya bụ, whẹ je awọ ẹka l’uwe mkpẹelanu whẹ pata whẹ pafụ l’azụ ẹka ono, ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ ẹgube Mósisu sụru tẹ whẹ mee ya.

6Mósisu sụ Érọnu yẹle ụnwu iya, bụ Eliyéza mẹe Itama: “Unu ba ahakwa ẹgbushi, dụ unu l’ishi t’ọ yagashịhu ayagashịhu, unu eje alakakwa uwe unu, ọdua bẹ unu l’a-nwụhukwa, Onye-Nwe-Ọha atukoshi ndu Ízurẹlu l’owhu oke ẹhu-eghughu iya. Ọo ụnwunna unu bụ iya bụ ọzo-ụlo Ízurẹlu gẹ whẹ ha l’a-rya ẹkwa ndu ono ọku ono, Onye-Nwe-Ọha kegbushiru. 7Unu ba alụfukwa alụfu l’ọnu Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono, ọdua bẹ unu l’a-nwụshihukwa nkele Onye-Nwe-Ọha wụru unu mmanụ l’ishi.” Whẹ mee gẹ Mósisu kfuru whẹ.

Nsọ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke

8Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Érọnu sụ iya: 9“Tẹ gụbedua l’ishi onwoghu gụ l’ụnwu ghu ba angụjekwa mmẹe m’ọ bụ iwhe-angụngu ọdo, l’eme l’ẹnya nteke unu l’abahụ lẹ Ụlo-ẹkwa ndzuko, ọdua bẹ unu l’a-nwụshihukwa. O noo gẹ l’ọo-dụ ndono bụru iwhe a tọru unu ọkpa iya jeyewaro, shi l’ọgbo rwua l’ọgbo. 10Unu wokahujekwa iwhe dụ nsọ yẹle iwhe l’adụa nsọ. Unu ewokahuje iwhe l’aasọ nsọ yẹle iwhe l’ẹte asọ nsọ. 11Unu ezhije ụnwu Ízurẹlu iwhe bụ iwu ono g’ọ ha, bụ ọwhu Onye-Nwe-Ọha shi l’ẹka Mósisu tụaru whẹ.”

12Tọ dụ iya bụ, Mósisu bya ekfuru yeru Érọnu yẹle ụnwu iya ndu ọwhu whuduru nụ, bụ Eliyéza yẹle Itama; sụ whẹ: “Unu wota ngwo-ẹja nri, whuduru nụ lẹ ngwo-ẹja ono, a kpọru ọku nụ Onye-Nwe-Ọha. Unu anọdu lẹ mgboro ẹnya-mgbẹja ria ya. Ọle t’unu be eyekwa iya iwhe l’ekoje buredi, nkele ọo ngwo-ẹja, dụ nsọ shii b’ọ bụ. 13Unu nọdukwa l’ẹka dụ nsọ ria ya, o noo nkele ọo oke, rwuberu ghu nụ, bya erwube ụnwu ghu lẹ ngwo-ẹja ono, a kpọru ọku nụ Onye-Nwe-Ọha. Ọ kwa nno bụ g’a tụru mu iya l’iwu. 14Gụbedua gụ l’ụnwu ghu unwoke mẹe ụnwu ghu ụnwanyi l’a-tajẹ ǹdụ́ anụ ono, e gude gbaa ẹja amama yẹle ụtakfu ọkpa iya ono, a nụru unu anụnu. Ẹka unu l’a-nọduje ata iya bụ l’ẹka mmerwu l’adụa. Ọo iwhe a nụru unu t’ọ bụru oke, rwuberu ghu nụ, rwube ụnwu ghu; mbụ iwhe shi l’iwhe ụnwu Ízurẹlu gude gbaa ẹja ẹhu-guu. 15Ụtakfu anụ ono, a nụru unu yẹle ǹdụ́ iya ono, a marụ amama bẹ whẹ l’e-yekobeje ẹba anụ ngwo-ẹja ono, l’aakpọ ọku wota t’a maa amama l’iwhu Onye-Nwe-Ọha t’ọ bụru ngwo-ẹja amama. Ọo-bụru nke gụ l’ụnwu ghu, bụru oke, rwuberu unu jeyewaro ẹgube Onye-Nwe-Ọha kfuru iya.”

16Mósisu bya akpaa ishi g’e meru eghu whọ, e gude agba ẹja iwhe-dụ-ẹji, ọ chọfuta l’a kpọru iya ọku. Ẹhu ghulahaa ya eghu l’ẹka Eliyéza yẹle Itama nọ bụ iya bụ ụnwu Érọnu ọwhu nọkwadu ndzụ. Ọ sụ whẹ: 17“?Ọo gụnu meru unu ta anọdu l’ụlo-nsọ taa anụ ono, e gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji ono, eshi ọ bụ iwhe dụ nsọ shii, tẹmenu ọ bụru iwhe a nụru unu t’unu gude vufu ejo-iwhe, igwe-ọha meru, shi nno kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji whẹ l’iwhu Onye-Nwe-Ọha? 18Eshi-ọwhu mmee anụ ono l’ẹte abahụa l’ụlo-nsọ bẹ unu gege anọdu l’ụlo-nsọ taa anụ ono gẹ mu sụru t’e meje iya.”

19Érọnu sụ Mósisu: “Leduwho l’ọo ntanụ-a bẹ whẹ gbarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja iwhe-dụ-ẹji whẹ yẹle ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku whẹ, ẹgube iwhe-e bya adakfutawa mu. Ọ -bụkwanu lẹ mu tarụ anụ, e gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji ono ntanụ-a; Onye-Nwe-Ọha ?ọ g’anata mu-a?” 20Mósisu nụlewho iwhe ono, o kfuru, ẹwho ji iya.

11

Nri, l’aasọ nsọ yẹle nri, l’ẹte asọ nsọ

(Dit. 14:3-21)

1O noo ya, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu yẹle Érọnu sụ whẹ: 2“Unu kfuru ndu Ízurẹlu sụ whẹ agha: Ọ waa bụ anụ, unu l’e-rije l’iwhe bụ anụ, nọ lẹ mgboko: 3Unu tajẹ iwhe bụ anụ, nweru njakata-ọkpa bụru anụ, l’anwafụtaje nri tawhu azụ l’iwhe bụ anụ l’owhu. 4O nwekwaruwho ndu ọwhu l’anwafụtaje nri tawhu azụ, ọle whẹ te enwedu njakata-ọkpa, bya enwekwaruwho ndu ọwhu nweru njakata-ọkpa, ọle whẹ ta anwafụtajedu nri tawhu azụ. Unu ba atajẹkwa ndu ono. Unu ba atajẹkwa anụ ịnya-kamẹlu, o noo nkele ọonwafutaje nri tawhu azụ, ọle o to nwedu njakata-ọkpa. Unu sọjekwa iya nsọ. 5Unu ba atajẹkwa anụ nchi-ọ̀gbà, o noo nkele ọonwafutaje nri tawhu azụ, ọle o to nwedu njakata-ọkpa. Unu sọjekwa iya nsọ. 6Unu ba atajẹkwa anụ nggama, o noo nkele ọonwafutaje nri tawhu azụ, ọle o to nwedu njakata-ọkpa. Unu sọjekwa iya nsọ. 7Unu ba atajẹkwa anụ ezhi, o noo nkele o nweru njakata-ọkpa, obenu l’ọo tọ nwafụtajedu nri tawhu azụ. Unu sọjekwa iya nsọ. 8Anụ ono g’ọ ha bẹ unu l’ẹte atajẹdu anụ whẹ, ẹhu unu te edenyi l’odzu whẹ. Unu sọjekwa whẹ nsọ.

9“Ọ waa ọwhu unu l’a-tajẹ l’iwhe bụ anụ, bu lẹ mini ndọwa: Unu tajẹ iwhe bu lẹ mini, nweru mkpọ́ yẹle ọwhu nweru ẹkiri, m’o bu l’eze-ẹnyimu; m’o bu l’ọnu-iyi. 10Ọle iwhe bu l’eze-ẹnyimu mẹe l’ọnu-iyi, mbụ-zhia iwhe nọ ndzụ, bu lẹ mini, to nwe mkpọ́, to nwe ẹkiri; g’ọ ha bụkwaru unu iwhe l’aasọ oyi. 11Eshi-ọwhu ọ bụru unu iwhe l’aasọ oyi, t’unu ba atajẹkwa anụ iya, odzu iya abụkwaruwho unu iwhe l’aasọ oyi. 12Iwhe lile, bu lẹ mini, to nwe mkpọ́, to nwe ẹkiri t’unu sọjekwa iya oyi.

13“Ọ waa bụ ẹnu ọwhu unu l’a-nọ asọ oyi. Unu ba atajẹkwa anụ whẹ ata nkele ọ bụ iwhe l’aasọ oyi. Anụ ọbu bụ ugo, udele, udele-ojii, 14egbe, agụ-ivu l’ụdu iya l’ụdu iya, 15ụwhegu l’ụdu iya l’ụdu iya, 16-18mgbashị-ujiku l’ụdu iya l’ụdu iya, ẹnu gọlu, ụkpo-ngwere l’ụdu iya l’ụdu iya, iyi-kpororo, ugo-mini, 19eze-ọku-eswi-ụda, apyarụ-n-whọko l’ụdu iya l’ụdu iya, ovu mẹe ụtsu-nwankụta.

20“Iwhe bụ ogu, furu ẹba gude ọkpa ẹno eje ije, t’unu sọjekwa iya oyi. 21Ọle a bya l’ogu ono, furu ẹba, gude ọkpa ẹno eje ije ono, ọwhu unu l’a-tajẹ bụ ọwhu nweru ọgbatingu, l’oogudeje akfụ nkfụ. 22Ọwhu unu l’a-tajẹ l’ime whẹ bụ igube l’ụdu iya l’ụdu iya, okee-mkpakparatsụ l’ụdu iya l’ụdu iya, egidi l’ụdu iya l’ụdu iya mẹe mkpakparatsụ l’ụdu iya l’ụdu iya. 23Iwhe bụ ogu ọdo, furu ẹba gude ọkpa ẹno eje ije, t’unu sọjekwa iya oyi.

24“Ụnwu iwhe ono l’e-me, unu abụru ndu l’aasọ nsọ. Onye ẹka iya denyiru l’odzu iya l’a-bụru onye l’aasọ nsọ jeye ọochi abya. 25Onye patarụ odzu iya l’a-sa uwe iya asa, bụru onye l’aasọ nsọ jeye chi ejihu. 26Iwhe bụ anụ, nweru akọkpa to nwe njakata-ọkpa mẹe anụ, l’ẹte anwafụtaje nri tawhu azụ, t’unu sọjekwa iya nsọ. Onye ẹka iya denyiru l’odzu iya l’a-bụru onye l’aasọ nsọ. 27Iwhe bụ anụ, nweru ọkpa ẹno, l’akọbeje nvọ akọbe eje ije t’unu sọjekwa iya nsọ. Onye ẹka iya denyiru l’odzu iya l’a-bụru onye l’aasọ nsọ jeye chi ejihu. 28Onye patarụ odzu iya l’a-sa uwe iya asa, ya abụru onye l’aasọ nsọ jeye chi ejihu. Unu sọjekwa anụ ono g’ọ ha nsọ.

29“A -bya l’anụ, l’awụ l’ẹwho, ndọwa bụ ndu ọwhu unu l’a-nọ asọ nsọ: ụwhegu, okerekfu, ngwere l’ụdu iya l’ụdu iya, 30agụlo, awala, aghụ, oruvuru mẹe oguba-mbalamba. 31Unu sọjekwa anụ ono g’ọ ha nsọ l’iwhe bụ anụ, l’awụ l’ẹwho. Onye ẹka iya denyiru iya nteke ọ nwụhuru anwụhu l’a-bụru onye l’aasọ nsọ jeye chi ejihu. 32Iwhe bụ iwhe ọ dapyabẹru nteke ọ nwụhuru anwụhu bụakwa iwhe l’aasọ nsọ m’ọ bụ iwhe e gude oshi mee m’ọ bụ uwe m’ọ bụ akpọ anụ m’ọ bụ ẹda ukpo, mbụ-zhia iwhe bụ arya, e gude eme iwhe. T’e dekwaa arya ọbu edee lẹ mini, ya abụru iwhe l’aasọ nsọ jeye chi ejihu, tẹmenu a tụrwua ya. 33O -nweru ọwhu dabarụ l’ime ite-ụrwa, iwhe lile, dụ l’ime ite ono l’a-bụkotakwa iwhe l’aasọ nsọ, t’e tsukposhia ite ọbu etsukposhi. 34Nri, mini shi l’ite ono denyiru bụakwa nri, l’aasọ nsọ. Iwhe l’aangụ angụ shi l’ite ono bụru iwhe l’aasọkwawho nsọ. 35Iwhe ọ dapyabẹru mbụ odzu anụ ono bụakwa iwhe l’aasọ nsọ. M’oberu ọ -bụru l’ite-ọku m’ọ bụ l’ekfu, l’eeshi ite b’ọ darụ t’e tsukposhia ya etsukposhi. Whẹ bụkwa iwhe l’aasọ nsọ, unu je l’a-nọ asọ iya nsọ. 36Ẹnya ẹka mini l’eshije anwụshi m’ọ bụ nwogvu, mini ha shii bẹ l’ẹte asọdu nsọ, ọle onye ẹka iya denyiru l’odzu, dabarụ iya nụ bẹ l’a-bụru onye l’aasọ nsọ. 37O nweru akpụru iwhe l’aakụ akụ, odzu ono darụ bẹ akpụru iwhe ono ta abụkwa iwhe l’aasọ nsọ. 38Ọle ọ -bụru l’e yeru mini l’akpụru iwhe ono, odzu ono daba iya, t’unu sọjekwa iya nsọ.

39“O -nweru anụ, nwụhuru nụ l’anụ ọwhu unu l’erije, onye ẹhu iya chiru l’odzu iya l’a-bụru onye l’aasọ nsọ jeye chi ejihu. 40Onye riru odzu iya l’a-sa uwe iya asa, bụru onye l’aasọ nsọ jeye chi ejihu. O nokwawhọ g’onye patarụ odzu iya apata l’a-sakwawhọ uwe iya asa, bụru onye l’aasọ nsọ jeye chi ejihu.

41“Iwhe l’awụ l’ẹwho l’a-bụru iwhe l’aasọ oyi, t’e be erijekwa iya eri. 42Iwhe lile, l’awụ l’ẹwho mẹe ọwhu l’eje l’ọkpa ẹno mẹe ọwhu nweru igweligwe ọkpa, mbụ-zhia iwhe l’awụ-whe awụ-whe l’alị ta adụdu ọwhu unu l’e-rije, nkele whẹ bụ iwhe l’aasọ oyi. 43Unu be egudekwa ụnwu iwhe ono, l’awụ-whe nno mee onwunu t’unu bụru ndu dụ oyi. Unu be egudekwa whẹ mee onwunu ndu l’aasọ nsọ nggẹ unu te eshi nno bụru ndu mmerwu dụ l’ẹhu. 44Nkele ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke unu. Ọo ya bụ, unu sachaa onwunu, unu adụ nsọ nkele mbẹdua dụ nsọ. Unu be egudekwa iwhe ono, l’awụ-whe awụ-whe, bụ ọwhu l’awụ l’ẹwho merwua onwunu. 45Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha, onye shi l’alị Íjiputu dufuta unu tẹ mu bụru Chileke unu. Ọo ya bụ, unu dụkwa nsọ nkele mbẹdua dụkwa nsọ.”

46“O nokwa iwu, a tụru swibe anụ mẹe ẹnu mẹe iwhe nọ ndzụ, bu lẹ mini mẹe iwhe l’awụ l’ẹwho, bụ ọwhu l’awụ-whe l’alị. 47A tụru iya t’e gude marụ iwhe l’aasọ nsọ yẹle iwhe l’aata asọ nsọ, marụ iwhe nọ ndzụ, l’ee-rije eri yẹle ọwhu l’eete eri eri.”

12

Ọsacha nwanyị, nwụru nwa, mee ya t’ọ dụ nsọ

1Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu sụ iya: 2“Kfuru yeru ụnwu Ízurẹlu sụ whẹ agha: Nwanyị -tsụta ime nwụa nwa nwoke, t’ọ nọo abalị ẹsaa bụru onye l’aasọ nsọ ẹgube ono, e shi asọ iya nsọ nteke ọ nọ lẹ nsọ nwanyị. 3Lẹ mbọku nke ẹsato t’e bua nwata ono ugvu bufu iya akpapyị. 4Nteke ono nwanyị ono abya anọo ụkporo abalị l’abalị iri l’ẹto t’e gude tụrwua ya mmee, larụ iya nụ. T’ọ bọ dụkwa iwhe e doberu nsọ, ẹka iya l’e-denyi, ya eje abahụkwa lẹ Ụlo-nsọ jeye mbọku l’aatụrwu-ge iya.

5“Ọ -bụru l’ọo nwa nwanyị b’ọ nwụru tẹ nwanyị ọbu nọo abalị iri l’ẹno bụru onye l’aasọ nsọ ẹgube ono, e shi asọ iya nsọ nteke ọ nọ lẹ nsọ nwanyị. Ọo-nọ ụkporo abalị ugbo ẹto l’abalị ishii t’e gude tụrwua ya mmee, larụ iya nụ.

6“Mbọku, a tụrwu-geru iya lẹ nwa nwoke ono m’ọ bụ nwa nwanyị ono, ọ nwụru, tẹ nwanyị ono kpụta nwatụru, gbarụ awha t’e gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, ya anwụta nwa ndo m’ọ bụ kparakụ t’e gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji. T’o gude iya bya l’ọnu Ụlo-ẹkwa-ndzuko bya anụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 7Onye ono l’agbajẹ ẹja nụ Chileke eworu ngwo-ẹja ono gbaarụ Onye-Nwe-Ọha gude kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, nwanyị ono meru. Ya abya abụru onye l’aata asọhe nsọ nke mmee ono, larụ iya nụ. O nokwa iwu nke nwanyị, nwụru nwa nwoke m’ọ bụ nwa nwanyị ndono.

8“Ọ bụru l’ẹka iya te ekfubedu lẹ nwatụru, ya anwụta kparakụ labọ m’ọ bụ ndukfu labọ, nnanụ anọ-turu ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, nnanụ ọwhua anọ-turu ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji. Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke egude iya kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji o meru, ya abya abụru onye l’aata nsọ nsọ.”

13

Onye ẹhu l’eme l’akpọ ẹhu

1Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu yẹle Érọnu sụ whẹ: 2“O -bụru l’ọnya dụ madzụ l’ẹhu m’ọ bụ iwhe dụ g’ọo ẹkpa m’ọ bụ l’ọo iwhe tụkashiru iya pọopoo l’ẹhu, bụ iwhe nweru ike ya aghọo ejo ẹhu-ba-dụ-mma, l’eswe nswe, nọ onye ono l’akpọ-ẹhu, t’e dutakwa onye ọbu jekfu Érọnu, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, ọdua e duta iya jekfu onye lanụ l’ime ụnwu Érọnu, bụ onye l’agbakwawhọ ẹja Chileke. 3T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono lelee ẹka-iwhe-dụ iya ono elele. Ọ -bụru l’ẹji, dụ l’ẹka-iwhe-dụ iya ono bẹ ghọwaru aghọgho, ẹka-iwhe-dụ iya ono damihu iya adamihu, a marụ l’ọo ejo ẹhu-ba-dụ-mma, l’eswe nswe dụ onye ọbu l’akpọ-ẹhu. Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono -lelegee ya t’ọ gụa onye ọbu l’onye l’aasọ nsọ. 4Nteke bụ l’ẹka-iwhe-dụ iya ono l’acha iya kpalakpala, tọ damihu iya adamihu; ẹji dụ iya nụ ta aghọ aghọgho, t’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono gụ-chia onye ọbu l’ụlo abalị ẹsaa. 5O -be lẹ mbọku nke ẹsaa, t’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke lelee ya elele. Ọ -bụru l’o leru iya ẹnya, ẹhu ono dụ g’ọ dụ, tọ bajahụ abajahụ, ọo ya bụ, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono agụ-chibaa ya l’ụlo abalị ẹsaa ọdo. 6O -bekwa lẹ mbọku nke ẹsaa t’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono lerwubakwaa ya whọ ẹnya. Ọ -bụru l’ẹka-iwhe-dụ iya ono rwakputawaru arwakputa; tọ bajahụ abajahụ, t’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono gụkwaa onye ono l’onye l’aata asọ nsọ. Ọo ẹkpa mmaka b’ọ bụ. T’ọ saa uwe iya asa bụru onye l’aata asọ nsọ. 7Ọle ọ -bụru l’iwhe ono megeeru bajahụ abajahụ nteke ono, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono lelegeru iya sụ l’ọ bụ onye l’aata asọ nsọ ono, t’o jekfuwhukwa onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono azụ. 8Nteke onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono leru iya ẹnya, ọ whụa l’iwhe ono bẹ bakahụru abakahụ nke bụ ezhi-okfu, ọo ya bụ, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono agụa ya l’onye l’aasọ nsọ. Ọo ejo ẹhu-ba-dụ-mma, l’eswe nswe dụ onye ono l’akpọ-ẹhu.

9“Ọ -bụru lẹ madzụ bẹ iwhe l’eme iya l’akpọ-ẹhu, bụ iwhe l’eswe nswe, t’e dukwaru onye ọbu jekfu onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 10T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke lelee ya, nteke o nweru ọnya, dụ onye ọbu l’ẹhu, l’acha iya kpalakpala, ẹji, dụ iya nụ ghọo aghọgho, tẹmenu o nweru iwhe dụ g’ọo ájị̀, dụ iya nụ, 11b’ọ kwa ejo ẹhu-ba-dụ-mma, l’eswe nswe, tawarụ iya akụ l’ẹhu. T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke sụ l’onye ono bụ onye l’aasọ nsọ. T’ọ bọ gụ-chikwa iya l’ụlo, ọo onye l’aasọ nsọ.

12“Ọ -bụru l’ejo ẹhu-ba-dụ-mma ono bẹ vọru madzụ l’akpọ-ẹhu nke ọwhu bụ l’ọ tụkoru ẹhu onye l’oome dzuru, shi l’ishi jeye l’ọkpa, bụ ẹka ẹnya tsụru onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, 13t’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono lerwukwaa ya ẹnya elerwu. Ọ -bụru l’ejo ẹhu-ba-dụ-mma ono dzuwaru iya ẹhu, t’ọ sụ onye ọbu, l’oome l’ọ bụ onye l’aata asọ nsọ. Eshi-ọwhu akpọ-ẹhu iya l’achakọta kpalakpala b’ọ bụ onye l’aata asọ nsọ. 14Nteke ọ bụ l’a nọnyaaru, ájị̀ fụta iya l’ẹhu, b’ọ bụakwa onye l’aasọ nsọ. 15Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke -whụlewho ájị̀ ono, t’ọ gụa onye ọbu l’onye l’aasọ nsọ nkele ájị̀ bụkwa iwhe l’aasọ nsọ. Ọo ejo ẹhu-ba-dụ-mma, l’eswe nswe dụ onye ọbu l’akpọ-ẹhu. 16Ọ -bụru l’ájị̀ ono nọnyaaru gbanwee chalahaa kpalakpala, t’onye ọbu jekfuwhu onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke azụ. 17T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono lelee ya elele, ọ -bụru l’ejo ẹhu-ba-dụ-mma ono bya aghọo chalahaa kpalakpala, t’onye ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke gụa onye ọbu, ẹhu ono l’eme l’onye l’aata asọ nsọ. Nteke ono b’ọ bụwa onye l’aata asọ nsọ.

18“Onye ezonwu shi tseta l’ẹhu ọ kpọhuwa iya, 19ẹka ono, ezonwu ono shi tseta onye ono bya eswita iya eswita acha iya ụcha m’ọ bụ ẹka-iwhe-dụ iya ono l’acha iya kpalakpala ekekwawho nwa uswe-uswe, t’onye l’oome jekwa egoshi iya onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 20T’onye ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke lelee ya elele. Ọ -bụru l’ẹka ono bẹ damihuru iya adamihu l’ẹhu, ẹji, dụ iya nụ ghọo aghọgho acha ụcha, t’onye ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke gụa onye ono l’onye l’aasọ nsọ. Iwhe ono bụkwa ejo ẹhu-ba-dụ-mma, l’eswe nswe, chafuhuru iya l’ẹka ono, ezonwu ono shi tseta iya. 21Ọle ọ -bụru l’onye ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ leru iya ẹnya, ẹji, dụ iya nụ ta aghọ aghọgho, tọ damihu iya adamihu l’ẹhu, ọ rwakputawa arwakputa, t’onye ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke gụ-chia onye ọbu l’ụlo abalị ẹsaa. 22Ọ -bụru l’ẹka-iwhe-dụ iya ono bakahụru abakahụ, t’onye ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke gụkwaa onye ọbu l’onye l’aasọ nsọ; ọ kwa ejo ẹhu-ba-dụ-mma, l’eswe nswe bẹ yẹle iya l’eme. 23Nteke bụ l’ẹka ono, iwhe-dụ-iya ono dụlewho g’ọ dụ iya, tọ bakashịhu abakashịhu, ọo ya bụ l’ọo ichi ezonwu whọ bẹ dụ iyẹ ya nụ. Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono agụa onye ono l’onye l’aata asọ nsọ.

24“Ọ -bụru l’ọku hụru madzụ l’akpọ-ẹhu; ẹka ono, ọku hụru iya bua ya otsu eke iya gbogbogbo, acha iya kpalakpala. 25T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke lelee ya elele, ọ -bụru l’ẹji, dụ iya nụ ghọru aghọgho, tẹmenu ẹka ono tụa ya ẹnu l’ẹhu, ọo ya bụ l’ọo ẹjo ẹhu-ba-dụ-mma, l’eswe nswe bẹ chafụtaru l’ẹka ono, ọku ono hụru onye ono. T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono sụkwa l’onye ọbu bụ onye l’aasọ nsọ, ọ kwa ẹjo ẹhu-ba-dụ-mma, l’eswe nswe bẹ l’eme iya l’akpọ-ẹhu. 26Nteke bụ l’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ leleru iya nụ, ẹji, dụ iya nụ ta aghọ aghọgho, tọ tụ iya ẹnu l’ẹhu, ẹka ono dụ iya akpọhu akpọhu, t’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono gụ-chia ya l’ụlo abalị ẹsaa. 27T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke lelee onye ono lẹ mbọku nke ẹsaa ono. Ọ -bụru l’ọ bakashịhuru dzuru iya ẹhu, t’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono sụ l’onye ọbu bụ onye l’aasọ nsọ, ọ kwa ẹjo ẹhu-ba-dụ-mma, l’eswe nswe bẹ l’eme iya l’akpọ-ẹhu. 28Nteke bụ l’ẹka-iwhe-dụ iya ono bẹ dụ iya g’ọ dụ iya, tọ bakashịhu dzuru iya akpọ-ẹhu, ẹka ono gbẹ-chia dụ iya akpọhu akpọhu, ọo ya bụ l’ọo eswita mmaanụ bẹ ẹka ono, ọku hụru onye ọbu switaru iya. T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke sụ l’onye ọbu ta abụdu onye l’aasọ nsọ nkele iwhe ono bụ ichi ọku ono, hụru iya nụ.

29“Ọ -bụru lẹ nwoke, ọdua l’ọo nwanyị bẹ ọnya dụ l’ishi m’ọ bụ l’agba. 30T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke lelekwa ọnya ọbu elele. Ọ -bụru l’ọ tụru iya ẹnu l’ẹhu, ẹji, dụ iya nụ l’acha mmanụ mmanụ, dụ zhịgazhiga, t’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono sụ l’onye ọbu bụ onye l’aasọ nsọ; ọ kwa ejo ẹkuruba b’ọ bụ, mbụ l’ọo ẹjo ẹhu-ba-dụ-mma, l’eswe nswe, l’eme l’ishi m’ọ bụ l’agba bẹ yẹle iya l’eme. 31Nteke bụ l’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono lelegeeru ẹkuruba ono, tọ dụ iya l’ẹnya g’ọo iwhe tụru onye ọbu ẹnu l’ẹhu, tẹmenu ẹji, dụ iya nụ te eji uji, t’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono gụ-chia onye ono l’ụlo abalị ẹsaa. 32Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono elele ẹhu ono lẹ mbọku nke ẹsaa ono, ọ -bụru l’ẹkuruba ono ta abakashịhudu abakashịhu, ẹji, dụ iya nụ ta acha mmanụ mmanụ, ẹkuruba ono ta adụ iya l’ẹnya g’ọo iwhe tụru iya ẹnu l’ẹhu, 33ọo ya bụ, a kpụshia ya ẹgbushi l’ishi, kpụ-wheta ẹka ẹkuruba ono dụ akpụ-wheta. Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke agụ-chia onye ọbu, ẹkuruba ono l’eme l’ụlo abalị ẹsaa ọdo. 34Lẹ mbọku nke ẹsaa, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono elele ẹkuruba ono. Ọ -bụru l’ẹkuruba ono ta abakashịhudu iya l’ẹhu, tọ dụ iya l’ẹnya g’ọo iwhe tụru iya ẹnu l’ẹhu, t’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke sụ l’onye ọbu bụ onye l’aata asọ nsọ. T’onye ọbu saa uwe iya bụru onye l’aata asọ nsọ. 35Ọle ọ -bụru l’ẹkuruba ono megeeru bakashịhu iya l’ẹhu nteke a sụru l’ọ bụ onye l’aata asọ nsọ, 36t’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono lelebakwa ya. Ọ -bụru l’ẹkuruba ono bakashịhuru iya l’ẹhu nke bụ ezhi-okfu, bẹ onye ono bụakwa onye l’aasọ nsọ, t’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke be ejekwa ole ẹnya ẹji mmanụ mmanụ. 37Ọ -bụru l’ẹkuruba ọbu bẹ dụ g’ọ dụ l’ẹnya iya, ẹji ojii dụ iya, ọo ya bụ l’ẹkuruba ọbu kpọhuwaru, onye ọbu bụakwa onye l’aata asọ nsọ. T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke sụ l’ọ bụ onye l’aata asọ nsọ.

38“Ọ -bụru lẹ nwoke; ọdua l’ọo nwanyị bẹ iwhe tụkashiru pọopoo l’akpọ-ẹhu; iwhe ọbu l’achakaa ụcha, 39t’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke lelekwa onye ọbu elele. Ọ -bụru l’iwhe ọbu, tụkashiru iya l’ẹhu ta achadụ ọkpobe ụcha, ọo ya bụ l’ọo ụgwo bẹ nwufutaru onye ọbu l’ẹhu; onye ọbu bụkwa onye l’aata asọ nsọ.

40“Ẹgbushi rishihu onye nwoke l’ishi, bẹ nwoke ọbu bụkwa ishi-ọnma, ọle ọ tọ bụdu onye l’aasọ nsọ. 41Ọ -bụru l’ọo ọnu-iwhu bẹ ẹgbushi rishihuru iya, bẹ onye ọbu bụkwa onye ishi-ọnma ọnu-iwhu, ọle ọ tọ bụdu onye l’aasọ nsọ. 42Ọle, ọ -bụru l’ọnya, l’eke gbogbogbo bẹ dụ iya l’ishi-ọnma ono m’ọ bụ l’ishi-ọnma nke ọnu-iwhu ono, ọo ya bụ l’ọo ẹjo ẹhu-ba-dụ-mma, l’eswe nswe bẹ chafụtaru iya l’ishi-ọnma ọbu m’ọ bụ l’ishi-ọnma nke ọnu-iwhu ono. 43T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke lelee ya elele. Ọ -bụru l’ọnya ono bẹ nyịfutaru iya anyịfuta eke iya gbogbogbo l’ishi-ọnma ono m’ọ bụ l’ishi-ọnma nke ọnu-iwhu ono ẹgube ono, ẹjo ẹhu-ba-dụ-mma, l’eswe nswe l’anọje eke l’akpọ-ẹhu, 44ọo ya bụ l’onye ọbu bụ onye l’oome, mbụ ẹjo ẹhu-ba-dụ-mma ono, l’eswe nswe, l’eme madzụ l’akpọ-ẹhu, ọ bụru onye l’aasọ nsọ. T’onye l’agbajẹ ẹja sụkwa l’onye ono bụ onye l’aasọ nsọ. Ejo ẹhu-ba-dụ-mma nkiya bẹ dụ iya l’ishi.

45“T’onye ono lakakwaa uwe iya alaka, ya ahaa ẹgbushi iya t’ọ yagashịhu ayagashịhu, ya eworu iwhe kpuchia ụgbo ọnu iya ryalahaa sụ: ‘Onye l’aasọ nsọ, onye l’aasọ nsọ.’ 46Ọo g’iwhe ono nọ-beru iya l’ẹhu bẹ l’ọo-bụ-beru onye l’aasọ nsọ. Ọo-bụru onye l’aasọ nsọ, ya eburu nkụnyi iya l’azụ ẹka ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ.

Iwu nke iwhe tsụru evu

47“Ọ -bụru l’o nweru uwe tsụru evu m’ọ bụ uwe ẹji anụ m’ọ bụ uwe ẹkwa, 48m’ọ bụ uwe, a kparụ l’oghu m’ọ bụ ọwhu e gude ẹji anụ kpaa m’ọ bụ uwe akpọ m’ọ bụ iwhe ọdo, e meru l’akpọ, 49ọ -bụru l’o meru uwe ono, o kehu oyiru-oyiru m’ọ bụ uswe-uswe, mbụ uwe akpọ ono m’ọ bụ uwe ẹji anụ ono m’ọ bụ uwe ẹkwa ono m’ọ bụ iwhe ọdo, e meru l’akpọ, ọo ya bụ l’ọo ẹjo ẹhu-ba-dụ-mma, l’eswe nswe bẹ dụ l’uwe ọbu. T’e jekwa egoshi iya onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 50T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke lelee ẹka ono, tsụru evu ono, ya eworu iwhe ọbu, tsụru evu gụ-chia l’ụlo abalị ẹsaa. 51O rwua lẹ mbọku nke ẹsaa, t’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono lelee evu ono ọdo. Ọ -bụru l’evu ọbu bẹ bakashịhuru dzuru uwe ono, ọo ya bụ l’ọo ẹjo ẹhu-ba-dụ-mma, l’eswe nswe bẹ dụ l’uwe ono, m’ọ bụ ọwhu nke akpakpa, m’ọ bụ nke ẹji anụ, m’ọ bụ nke akpọ, m’ọ bụ iwhe ọdo, e meru l’akpọ anụ. Yẹbe iwhe bụakwa iwhe l’aasọ nsọ. 52T’ọ kpọkwa uwe ono ọku m’ọ bụ uwe akpakpa m’ọ bụ uwe ẹji anụ m’ọ bụ ọwhu a kparụ l’oghu m’ọ bụ ọwhu e gude ẹji anụ kpaa m’ọ bụ iwhe e meru l’akpọ, bụ ọwhu tsụru evu. T’a kpọkwaa ya ọku nkele ọ bụ ejo ẹhu-ba-dụ-mma, l’eswe nswe.

53“Nteke bụ l’onye ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ leleru iya, evu ọbu ta abakashịhu dzuru uwe ono, 54t’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono zhia t’a saa iwhe ono, tsụru evu ono asa, ya eworu iya gụ-chia l’ụlo abalị ẹsaa ọdo. 55A sagee ya, t’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono lelee evu ọbu. Ọ -bụru l’ẹka ọbu, iwhe ono tsụru evu ta agbanwedu kelahaa l’ụdu ọdo, bẹ iwhe ono bụkwa iwhe l’aasọ nsọ, m’oberu evu ọbu ta abakashịhu abakashịhu. T’a kpọkwaa ya ọku mẹ ẹjo ẹhu-ba-dụ-mma ọbu dụ iya l’ụzo iwhu m’ọ dụ iya l’ụzo azụ. 56Ọ -bụru l’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ leleru iya g’a sageeru iya, evu ọbu dụ echihu echihu l’ẹnya, t’ọ lakafụ ẹka ọbu, tsụru evu l’uwe ono m’ọ bụ l’akpọ ono m’ọ bụ l’uwe akpakpa ono m’ọ bụ l’uwe ẹji anụ ono. 57Ọle, ọ -bụru l’ọ tsụ-whuru evu azụ, mbụ uwe ono m’ọ bụ iwhe ono, e kweru ekwe m’ọ bụ ọwhu a kparụ akpa m’ọ bụ iwhe ono, e gude akpọ anụ mee, a marụ l’ọo iwhe l’abakashịhu abakashịhu. T’a kpọkwaa iwhe lile ono, evu ono dụ ọku. 58Evu ono mishihu l’uwe ono, bụ uwe, a kparụ l’oghu m’ọ bụ ọwhu e gude ẹji anụ kpaa m’ọ bụ iwhe e gude akpọ mee nteke a sageeru iya, ọo ya bụ a saa ya nke ugbo labọ t’ọ bụru iwhe l’aata asọ nsọ.”

59O noo bụ nke ẹjo ẹhu-ba-dụ-mma, l’eswe nswe, dụ l’uwe ẹji anụ m’ọ bụ ọwhu dụ l’uwe, a kparụ l’oghu, mbụ uwe, e gude ẹji anụ kpaa m’ọ bụ ọwhu e gude akpọ mee t’e gudeje iya marụ ọwhu l’aata asọ nsọ mẹe ọwhu l’aasọ nsọ.

14

Ogoshi l’onye iwhe l’eme l’akpọ-ẹhu mehuwaru

1Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu sụ iya: 2“Ọ waa bụ iwu, l’ee-tsoje mbọku, l’aa-tụrwu onye njọkirehu shi eme t’a ba sọhe iya nsọ. T’e duru iya jekfu onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 3Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono alụfu l’ẹka ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ je elelee onye ọbu elele. Ọ -bụru l’ejo ẹhu-ba-dụ-mma ono bẹ gvụwaru l’ẹhu onye ọbu, njọkirehu shi eme, 4t’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono zhia ozhi t’e wotaru onye ọbu ẹnu labọ, nọ-gee ndzụ, l’aata asọ nsọ mẹe oshi sida mẹe ẹkwa uswe-uswe mẹe ẹwu ịsopu t’e gude tụrwua ya t’a ba sọhe ya nsọ. 5Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono asụ t’e gbua ẹnu lanụ l’eli ite, a kpụru l’ụrwa, e yeru mini, doru rịsaa. 6Ya abya anwụta ẹnu ọwhu nọ ndzụ, wota oshi sida whọ mẹe ẹkwa uswe-uswe whọ mẹe ẹwu ịsopu whọ, woru tsẹe lẹ mmee ẹnu ono, e gburu l’eli mini ono, doru rịsaa ono. 7Ya abya ewhee ya onye ono, l’eeme t’a tụrwua njọkirehu ono ugbo ẹsaa. Ya asụ l’onye ono bụwa onye l’aata asọhe nsọ, ya ewehaa ẹnu ọwhu, nọ ndzụ t’o whewheje l’ọma ẹgu. 8Onye ono, l’eeme t’a tụrwua ejo-ẹhu ono l’a-sa uwe iya asa, kpụshikota ẹji, dụ iya l’ẹhu, ya abụru onye l’aata asọ nsọ. E -megee, ya abata l’ẹka ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. Ọle t’ọ nọdukwa l’azụ ụlo-ẹkwa iya abalị ẹsaa. 9O -belewho lẹ mbọku nke ẹsaa, ya akpụa ẹgbushi, kpụa ẹji agba, kpụa ẹji mbuburẹnya mẹe iwhe bụ ẹji, dụ iya l’ẹhu. Ya abya asaa uwe iya asa; gude mini ghụa ẹhu, ya abya abụru onye l’aata asọ nsọ.

10“O -belewho lẹ mbọku nke ẹsato, t’onye ọbu kpụta ụnwu ebyila labọ, l’adụa ẹka ọrwu dụ iya l’ẹhu mẹe ada atụru, gbarụ awha, l’adụa ẹka ọrwu dụ iya l’ẹhu. Ya ewota nkerẹto efere-nkwẹka ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ, t’e gude gbaa ẹja nri. Ya ewotakwawo mmanụ, jiru ekpemu ejiji tukobe iya. 11Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono, l’eme tẹ ya tụrwua ejo-ẹhu ono eduta onye ọbu, l’aatụrwu iwhe ono yẹle iwhe ono, o gude, bya edobe l’iwhu Onye-Nwe-Ọha l’ọnu Ụlo-ẹkwa-ndzuko. 12Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono akpụta ebyila ono nnanụ, ye iya ekpemu mmanụ whọ, gwoo ngwo-ẹja ọkfu-ụgwo. Ya amaa ngwo-ẹja ono l’iwhu Onye-Nwe-Ọha t’ọ bụru ngwo-ẹja amama. 13Ya abya egbua ebyila ono lẹ Ẹka-dụ-nsọ, mbụ l’ẹka ono, l’eegbuje anụ, e gude agba ẹja iwhe-dụ-ẹji yẹle ọwhu e gude agba ẹja ọkpokota-iwhe-ọku. Ngwo-ẹja ọkfu-ụgwo ono bẹ bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke nwe iya ẹgube ono, ọ bụkwa iya whọ nwe ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji. Ngwo-ẹja ono bẹ dụ nsọ shii. 14T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono meta mmee anụ ono, e gude gbaa ẹja ọkfu-ụgwo ono hua onye ono, l’aatụrwu iwhe ono l’ọba-nchị ẹka-ụtara mẹe l’ezeke mkpụshi-ẹka ẹka-ụtara mẹe l’ezeke mkpụshi-ọkpa ẹka-ụtara iya. 15Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono ewota mmanụ ono, dụ lẹ ekpemu ono, bya emeru ye onwiya l’ọbochi-ẹka ẹka-ịcha. 16Ya atsẹe mkpụshi ẹka-ụtara iya lẹ mmanụ ono meta iya whee ugbo ẹsaa l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. 17Mmanụ ọwhu whuduru iya l’ọbochi-ẹka bẹ l’oo-hu onye ọbu, l’aatụrwu ejo-ẹhu ono l’ọba-nchị ẹka-ụtara mẹe l’ezeke mkpụshi-ẹka ẹka-ụtara mẹe l’ezeke mkpụshi-ọkpa ẹka-ụtara, yeru iya mmee anụ ono, e gude gbaa ẹja ọkfu-ụgwo. 18Mmanụ, whuduru nụ bẹ l’ọo-wụ onye ono, l’aatụrwu ejo-ẹhu ono l’ishi, gude iya kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji onye ọbu metaru l’iwhu Onye-Nwe-Ọha.

19“T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji ono, gude kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, onye ono, l’aatụrwu ejo-ẹhu ono metaru. E -megee, ya egbua anụ ono, l’ee-gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku 20woru ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono yẹle ngwo-ẹja nri, tso iya nụ gbaa l’ẹnya-mgbẹja, shi nno kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, onye ono metaru, nke ọwhu l’ọo-bụru onye l’aata sọhe nsọ.

21“Ọle ọ -bụru l’onye ọbu bụ onye ụkpa, ẹka iya te ekfube l’iwhe ono, a gụshiru, onye ọbu akpụta ebyila lanụ nụ t’a gbaa ẹja ikpe-anmanma, a maa ya amama t’ọ bụru ngwo-ẹja amama, e gude akfụ ụgwo iwhe-dụ-ẹji, onye ọbu metaru. Ya ewotakwawho nkere iri efere-nkwẹka ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ t’ọ bụru ngwo-ẹja nri mẹe ekpemu mmanụ, 22mẹe ndo labọ mẹe kparakụ labọ, ọwhu kfuberu iya ẹka. Nnanụ bẹ l’ee-gude gbaa ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji, e gude nnanụ gbaa ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku. 23Iwhe ono bẹ l’oo-gude byakfuta onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke lẹ mbọku nke ẹsato l’ọnu Ụlo-ẹkwa-ndzuko l’iwhu Onye-Nwe-Ọha t’e gude tụrwua ya ejo-ẹhu ọbu. 24Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono akpụta nwatụru ono yẹle ekpemu mmanụ ono, ya amaa ya amama l’iwhu Onye-Nwe-Ọha t’ọ bụru ngwo-ẹja amama. 25Ya abya egbua nwatụru ono, meta mmee ya hua onye ọbu, l’aatụrwu ejo-ẹhu ono l’ọba-nchị ẹka-ụtara mẹe l’ezeke mkpụshi-ẹka ẹka-ụtara mẹe l’ezeke mkpụshi-ọkpa ẹka-ụtara. 26Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono abya emeta mmanụ ono meru ye onwiya l’ọbochi-ẹka ẹka-ịcha, 27ya egude mkpụshi-ẹka ẹka-ụtara iya whee mmanụ ono ugbo ẹsaa l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. 28Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono abya emeta mmanụ ono, dụ iya l’ọbochi-ẹka ono hua l’ẹka ono, o huru mmee anụ ono, e gude gbaa ẹja ọkfu-ụgwo, bụ iya bụ l’ọba-nchị ẹka-ụtara onye ono, l’aatụrwu ejo-ẹhu ono mẹe l’ezeke mkpụshi-ẹka ẹka-ụtara iya mẹe l’ezeke mkpụshi-ọkpa ẹka-ụtara iya. 29Mmanụ whuduru iya l’ọbochi-ẹka bẹ l’oo-woru nyịa onye ọbu, l’aatụrwu ejo-ẹhu ono l’ishi gude kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji o metaru l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. 30Ya anwụta ndo m’ọ bụ kparakụ, bụ ọwhu ẹka onye ọbu kfuberu gude gwoo ngwo-ẹja. 31Nnanụ bẹ l’oo-gude gwoo ngwo-ẹja iwhe-dụ-ẹji; gude nnanụ ọwhua gwoo ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku yẹle ngwo-ẹja-nri. Ọ bụru nno bẹ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono l’e-shi kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, onye ono, l’aatụrwu ejo-ẹhu ono megbaberu l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. 32O noo iwu, dụru onye l’oome, mbụ ẹjo ẹhu-ba-dụ-mma ono, l’eswe nswe, l’eme madzụ l’akpọ-ẹhu, ẹka iya te ekfube lẹ ngwo-ẹja, l’ee-gude tụrwua ya.”

Mgbodo tsụru evu

33Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu yẹle Érọnu sụ whẹ: 34“Unu rwulewho alị Kenanu, bụ ẹka mu l’eme tẹ mu nụ unu t’ọ bụru oke-iwhe unu, ọ -bụru l’o nweru ụlo, dụ l’alị ono, mu meru ọ tsụa evu, 35t’onye nwe ụlo ọbu jekwa akọoru onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke lẹ ya whụru iwhe dụ g’ọo evu l’ụlo iya. 36Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono l’a-sụ t’e gwoshikota iwhe dụ l’ụlo ọbu, tẹmenu ya abahụ je awhụ evu ọbu ọ tsụru, ọdua bẹ iwhe lile, dụ l’ụlo ọbu l’a-bụkwa iwhe l’aasọ nsọ. E -gwoshigelewho iwhe l’ụlo ono, t’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono bahụ iya je elelee ya. 37T’o lelee ẹka mgbodo ono, tsụru evu ono elele. Ọ -bụru l’evu ọbu bẹ l’eke oyiru-oyiru m’ọ bụ l’ooke uswe-uswe, tẹmenu ẹka ọbu milahu emilahu, 38ọo ya bụ, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono alụfuta l’ụlo ono, gụ-chia ya agụ-chi t’ọ nọo abalị ẹsaa. 39O -rwua lẹ mbọku nke ẹsaa, t’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono dawhu azụ l’ụlo ono je elelee ya. Ọ -bụru l’evu ọbu bakahụru lẹ mgbodo ụlo ono, 40ya asụ t’a whọfu ẹwhuru, tsụru evu l’ụlo ono je etuwhaa l’ẹka l’aasọ nsọ l’azụ mkpụkpu. 41Ya asụ t’a kpụchashia mgbodo ime ụlo ono akpụchashi mgburumgburu, kpota iwhe a kpụshiru iya je awụshia l’ẹka l’aasọ nsọ l’azụ mkpụkpu. 42T’e wota ẹwhuru ọdo dochia ẹwhuru ono, a whọfutaru l’ụlo ono, a kụta ẹpoto ọdo gude rwachiwhu ụlo ono azụ.

43“A whọfu-gee ẹwhuru ono, kpụchashi-gee ụlo ono bya echiwhu iya azụ, ụlo tsụ-whu evu azụ, 44ọo ya bụ, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke eje elelee ya. Ọ -bụru l’evu ọbu bakahụru l’ụlo ono, ọo ya bụ, l’ọo evu, l’abakahụ abakahụ dụ l’ụlo ọbu, ụlo ọbu l’a-bụru ụlo, l’aasọ nsọ. 45T’e nwutsua ụlo ọbu enwutsu, vuta ẹwhuru ụlo ọbu mẹe oshi iya mẹe ẹja, e gude chia ya je awụshia l’ẹka l’aasọ nsọ l’azụ mkpụkpu. 46Onye bahụru l’ụlo ono nteke ono, a gụ-chikwaduru iya agụ-chi bẹ l’a-bụru onye l’aasọ nsọ jeye chi ejihu. 47Onye zẹe l’ụlo ono kua mgbẹnya l’a-sa uwe iya asa. Onye nọdu l’ụlo ono ria nri asakwawhọ uwe iya asa.

48“Ọle ọ -bụru l’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ bya elelee ụlo ono nteke e chigeeru iya, ụlo ono ta atsụhe evu, ọo ya bụ, ya asụ l’ụlo ono bẹ l’aata sọdu nsọ nkele evu ono b’e wofuwaru iya. 49Iwhe l’oo-gude mechaa ụlo ọbu emecha bụ t’o wota ẹnu labọ, oshi sida, ẹkwa uswe-uswe mẹe ẹwu ịsopu. 50Ya egbua ẹnu lanụ l’eli ite, a kpụru l’ụrwa, e yeru mini, doru rịsaa 51Ya ewota oshi sida whọ mẹe ẹwu ịsopu whọ mẹe ẹkwa uswe-uswe whọ yẹle ẹnu ọwhu nọ ndzụ tsẹe lẹ mmee ẹnu ono, e gburu egbu mẹe lẹ mini ono, doru rịsaa, je ewhee l’ụlo ono ugbo ẹsaa. 52Oo-gude mmee ẹnu ono mẹe mini ono, doru rịsaa mẹe ẹnu ono, nọ ndzụ ono mẹe oshi sida ono mẹe ẹwu ịsopu ono mẹe ẹkwa uswe-uswe ono, mechaa ụlo ono emecha. 53Ya ewehaa ẹnu ono, nọ ndzụ t’o whefu azụ mkpụkpu je ewhewheje l’ọma ẹgu. Ọo ẹgube ono bẹ l’oo-shi kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, shi nno safụ mmerwu, dụ l’ụlo ono, ụlo ono abya abụru ụlo, l’aata asọ nsọ.”

54O noo bụ iwu, a tụru swibe ejo ẹhu-ba-dụ-mma, l’eswe nswe, l’eme madzụ l’akpọ-ẹhu yẹle ejo ẹkuruba, 55mẹe evu, tsụru l’uwe yẹle ọwhu dụ l’ụlo, 56mẹe onye ọnya dụ l’ẹhu m’ọ bụ iwhe dụ g’ọo ẹkpa mẹe onye iwhe tụkashiru pọopoo l’ẹhu, 57t’e gude iya goshi nteke iwhe bụ iwhe l’aasọ nsọ mẹe nteke iwhe bụ iwhe l’aata asọ nsọ. O nokwa iwu, a tụru swibe ejo ẹhu-ba-dụ-mma, l’eswe nswe, l’eme madzụ l’akpọ-ẹhu ndono.

15

Onye iwhe l’alashị l’ẹhu

1Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu yẹle Érọnu sụ: 2“Unu kfuru yeru ndu Ízurẹlu sụ whẹ agha: Nteke iwhe l’alashị nwoke l’ẹhu, bẹ iwhe ono, l’alashị iya l’ẹhu ono bụkwa iwhe l’aasọ nsọ. 3Onye iwhe l’alashị l’ẹhu bụ onye l’aasọ nsọ. Ẹhu iya l’alashị iwhe gẹ l’ọolashi iya m’ọ bụ l’e gbobutaru iya tọ lashịhe b’o meekwaru iya, ọ bụru onye l’aasọ nsọ. 4Iwhe bụ oshi-azẹe, onye iwhe l’alashị l’ẹhu zẹe l’a-bụru iwhe l’aasọ nsọ, iwhe bụ iwhe ọ nọdu anọdu abụru iwhe l’aasọ nsọ. 5Onye ẹhu iya chiru l’oshi-azẹe onye ọbu l’a-sa uwe iya asa ghụa ẹhu, ya abụru onye l’aasọ nsọ jeye chi ejihu. 6Onye tsuru ike l’iwhe o shi nọdu anọdu, mbụ onye iwhe l’alashị l’ẹhu, l’a-sa uwe iya asa ghụa ẹhu, ya abụru onye l’aasọ nsọ jeye chi ejihu. 7Onye ẹhu iya chiru l’ẹhu onye iwhe l’alashị l’ẹhu l’a-sa uwe iya asa ghụa ẹhu, ya abụru onye l’aasọ nsọ jeye chi ejihu. 8Ọ -bụru l’onye iwhe l’alashị l’ẹhu gbụshiru onye l’aata asọ nsọ ọnu-mini, t’onye ọbu sakwaa uwe iya asa ghụa ẹhu, ya abụru onye l’aasọ nsọ jeye chi ejihu. 9Iwhe l’aagbajẹ agbagba, onye iwhe l’alashị l’ẹhu nọ-koru l’eli gbaa l’a-bụru iwhe l’aasọ nsọ. 10Iwhe bụ onye chiru ẹhu l’iwhe o shi nọ-koru l’eli l’a-bụru onye l’aasọ nsọ jeye chi ejihu. Onye patarụ iwhe ọbu, o shi nọ-koru l’eli bẹ l’a-sa uwe iya asa ghụa ẹhu, ya abụru onye l’aasọ nsọ jeye chi ejihu. 11Onye o byiru ẹka, mbụ onye iwhe l’alashị l’ẹhu l’ẹbe ọ kwọ ẹka akwọ, t’onye ọbu sakwaa uwe iya asa, gude mini ghụa ẹhu, ya abụru onye l’aasọ nsọ jeye chi ejihu. 12Ite ụrwa, ẹhu onye iwhe l’alashị l’ẹhu denyiru bẹ l’ee-tsukposhi etsukposhi. Nteke bụ l’ọo iwhe e gude oshi mee, t’e gudekwa mini saa iwhe ọbu asa.

13“Onye ono, iwhe l’alashị l’ẹhu -kalẹwho mma, t’ọ gụta abalị ẹsaa nọkota t’e gude tụrwua ya, ya asa uwe iya asa, ghụa ẹhu lẹ mini doru rịsaa, ya abya abụru onye l’aata asọ nsọ. 14O -belewho lẹ mbọku nke ẹsato, ya anwụta kparakụ labọ m’ọ bụ ụnwu ndo labọ byatashia l’iwhu Onye-Nwe-Ọha l’ọnu Ụlo-ẹkwa-ndzuko, bya anụ iya onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 15Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke egude iya gbaa ẹja. Nnanụ bẹ l’oo-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, gude ọwhua gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku. O noo g’onye ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’e-shi kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji onye ono, iwhe l’alashị l’ẹhu meru l’iwhu Onye-Nwe-Ọha.

16“Nteke bụ lẹ nwoke gbọru ụnwuda, t’ọ ghụgbakota ẹhu iya g’ọ ha; ya bụru onye l’aasọ nsọ jeye chi ejihu. 17Iwhe bụ ẹkwa m’ọ bụ akpọ, ụnwuda ono tashịru bẹ l’ee-gude mini saa asasa, ya abụru iwhe l’aasọ nsọ jeye chi ejihu. 18Nwoke yẹle nyee ya -zẹe, nwoke ọbu gbọo iwhe, tẹ whẹ labọ gudekwa mini ghụa ẹhu; whẹ abụru ndu l’aasọ nsọ jeye chi ejihu.

Nwanyị nsọ l’eme

19“Nteke nsọ l’eme nwanyị bẹ l’ọo-nọ abalị ẹsaa bụru onye l’aasọ nsọ. Onye chiru iya ẹhu l’a-bụru onye l’aasọ nsọ jeye chi ejihu. 20Iwhe bụ iwhe ọ zẹe azẹe nteke ono, nsọ l’eme iya l’a-bụru iwhe l’aasọ nsọ. Iwhe ọ nọdu anọdu bẹ l’a-bụkwaruwho iwhe l’aasọ nsọ. 21Onye ẹhu iya denyiru l’iwhe-azẹe ya, l’a-sa uwe iya asa ghụa ẹhu, ya abụru onye l’aasọ nsọ jeye chi ejihu. 22Onye ẹhu iya denyiru l’iwhe ọ nọdu anọdu l’a-sa uwe iya asa ghụa ẹhu, ya abụru onye l’aasọ nsọ jeye chi ejihu. 23Onye ẹhu iya denyiru l’iwhe-azẹe ya m’ọ bụ l’iwhe ọ nọdu anọdu bẹ bụakwa onye l’aasọ nsọ jeye chi ejihu. 24Nwoke -jekfu nwanyị, nsọ l’eme azẹe, mmee ono, l’ala nwanyị ono -rwua ya l’ẹhu, ya abụru onye l’aasọ nsọ abalị ẹsaa. Iwhe nwoke ono zẹe azẹe l’a-bụkotaru iwhe l’aasọ nsọ.

25“Ọ -bụru lẹ nwanyị bẹ mmee larụ laghata nteke nsọ nwanyị l’emeje iya, ọdua lẹ nsọ nwanyị meghataru iya nteke ọ gbarụ t’o meberu iya, ya abụru onye l’aasọ nsọ gẹ l’aasọje iya mẹe nsọ l’eme iya. 26Iwhe-azẹe, ọ zẹe jeye mbọku mmee ono laburu iya, bẹ l’a-bụru iwhe l’aasọ nsọ g’ọo iwhe-azẹe, l’ọozeje mẹ nsọ l’eme iya. Iwhe ọ nọdu anọdu abụkwaruwho iwhe l’aasọ nsọ gẹ l’aasọje iya mẹ nsọ l’eme iya. 27Onye ẹhu iya denyiru l’iwhe ono l’a-bụru onye l’aasọ nsọ, ya asaa uwe iya asa ghụa ẹhu, ya abụru onye l’aasọ nsọ jeye chi ejihu. 28Mmee ọbu, l’ala nwanyị ọbu labuhulewho, t’ọ gụta abalị ẹsaa nọkota. Ọ -nọ-gee ya, ya abụru onye l’aata sọhe nsọ. 29O -belewho lẹ mbọku nke ẹsato; ya anwụta kparakụ labọ m’ọ bụ ụnwu ndo labọ wotaru onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’ọnu Ụlo-ẹkwa-ndzuko. 30Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono egude ẹnu lanụ gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, gude nnanụ gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku. O noo g’onye ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’e-shi kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji nwanyị ono meru l’iwhu Onye-Nwe-Ọha lẹ nke mmee ono, larụ iya nụ ono, shi nno mee ya, ọ bụru onye l’aasọ nsọ.

31“O nokwa g’unu l’e-shije dokahu ụnwu Ízurẹlu l’iwhe l’e-me tẹ whẹ bụru ndu l’aasọ nsọ, nke ọwhu whẹ l’ẹte evuta mmerwu vubata lẹ mkpuumkpu-ẹkwa ono, dụ l’echilabọ whẹ ono, a nọnyaa whẹ bụru ndu l’aasọ nsọ nwụhu.”

32O noo bụ iwu, a tụru swibe nwoke, iwhe l’alashị l’ẹhu mẹe nwoke, gbọru ụnwuda, shi nno bụru onye l’aasọ nsọ. 33Iwu ono dụkwaruwho nwanyị, nsọ l’eme, dụru nwoke m’ọ bụ nwanyị, iwhe l’alashị l’ẹhu mẹe nwoke, jekfuru nwanyị, l’aasọ nsọ azẹe.

16

Mbọku Ọkfu-ụgwo iwhe-dụ-ẹji

1Onye-Nwe-Ọha bẹ kfuru okfu nụ Mósisu g’ụnwu Érọnu whẹ labọ jegeeru l’iwhu Onye-Nwe-Ọha megee nwụhu. 2Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Kfuru nwune ghu, bụ Érọnu sụ iya t’ọ bọ bụjelekwawho nteke dụ iya mma, ya abahụ lẹ Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ; mbụ ẹka ono, e gude ẹkwa gebuta, dụ l’iwhu ẹka l’aakfụje ụgwo iwhe-dụ-ẹji, bụ ọwhu tukoru l’eli igbe-ọgbandzu nke ọwhu l’ọotoo nwụhu. O noo nkele mu l’anọduje l’urwukpu bya l’eli ẹka ono, l’aakfụje ụgwo iwhe-dụ-ẹji ono.

3“Gẹ Érọnu l’e-shije bahụ lẹ Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ ono ndọwa: Oo-gude nwa oke-eswi l’oo-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, ya egude ebyila, l’oo-gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku. 4Uwe, l’oo-ye l’ẹhu bụ uwe ime-ẹhu ọcha, e meru ọ dụ nsọ mẹe nwịba ọcha, l’oo-gude yechia ẹhu iya, ya ewota ẹkwa-okebuta-l’ukfu, l’acha ụcha gude kebuta onwiya l’ukfu, bya ewota okpu-ẹkwa ọcha kpuru l’ishi. Uwe ono g’ọ ha bẹ dụkota nsọ. Oo-gude mini ghụa ẹhu tẹmenu ya akwaa onwiya ngwa ono. 5Érọnu l’a-nata ndu Ízurẹlu mkpi labọ l’oo-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji yẹle ebyila lanụ, l’oo-gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku.

6“Tẹ Érọnu kpụta oke-eswi whọ gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji nke onwiya, shi nno kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji o metagbaberu yẹle nke ndibe iya l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha. 7Ọo-kpụta mkpi labọ whọ bya l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha l’ọnu Ụlo-ẹkwa-ndzuko. 8Tẹ Érọnu tụaru mkpi labọ ono ido. Ido lanụ l’a-bụru nke Onye-Nwe-Ọha, ido lanụ abụru nke ọgvu Azazẹlu.16:8 Azazẹlu l’okfu Híburu bẹ l’aarị l’ọo ejo-ọgvu, bu l’echi-ẹgu.9Mkpi ọwhu a tụru ido ọ dabarụ Onye-Nwe-Ọha bẹ Érọnu l’a-kpụta gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji. 10Ọwhu a tụru ido ọ dabarụ Azazẹlu bẹ l’aa-kpụta l’ọno ndzụ bya l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha t’e gude iya kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, a kpụtawa iya rọo je ewehaa l’echi-ẹgu t’ọ lakfu ọgvu Azazẹlu.

11“Érọnu l’a-kpụta oke-eswi whọ, l’oo-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, shi nno kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji o metagbaberu yẹle nke ndibe iya. Ya eworu oke-eswi ono gbua gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji nke onwiya ono. 12Ya ewota iwhe l’aagụjeru ọku ye gude vọta icheku-ọku, l’enwu kfụkfukfu l’ẹnya-mgbẹja ono, dụ l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha t’o ji eji. Ya ahata ụ̀nwù-isẹnsu, l’e-ji mkpoji-ẹka labọ, e gwerweru egwerwe gude bahụ l’ẹka ono, e gebutaru ẹkwa. 13Ya abya eworu ụ̀nwù-isẹnsu ono tukobe l’ọku, dụ l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha, nke ọwhu ẹnwuru-ọku isẹnsu ono l’a-rwachi ẹka ono, l’aakfụje ụgwo iwhe-dụ-ẹji ono, dụ l’eli igbe-ọgbandzu ono, nke ọwhu l’ọoto nwụhu. 14Ya emeta mmee oke-eswi ono, gude mkpụshi-ẹka whee ya l’eli ẹka ono, l’aakfụje ụgwo iwhe-dụ-ẹji ono, ya egudekwawho mkpụshi-ẹka whee mmee anụ ono ugbo ẹsaa l’iwhu ẹka ono, l’aakfụje ụgwo iwhe-dụ-ẹji ono.

15“Ya eworu mkpi whọ, o gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji ndu Ízurẹlu gbua egbu, gude mmee ya bahụ l’ime ẹka ono, e gebutaru ẹkwa, mee ya g’o meru mmee oke-eswi whọ; mbụ whee ya l’eli ẹka ono, l’aakfụje ụgwo iwhe-dụ-ẹji mẹe l’iwhu ẹka ono, l’aakfụje ụgwo iwhe-dụ-ẹji. 16Ọ kwa nno bụ gẹ l’oo-shije kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji nke Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ ono nkele ndu Ízurẹlu bẹ bụwa ndu l’aasọ nsọ, ọwaa nkele whẹ meswewaru iwhe; ẹka o shi bụ l’iwhe-dụ-ẹji, whẹ megbaberu. O nokwawho gẹ l’oo-me iya lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko, bụ ọwhu dụ l’echilabọ whẹ nteke ono, whẹ bụ ndu l’aasọ nsọ. 17Tẹ madzụ ba anọdukwa l’ime Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono mẹ Érọnu bahụlewho lẹ Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ ono je ọkfu ụgwo iwhe-dụ-ẹji, jeye ya akfụ-gee ụgwo iwhe-dụ-ẹji nke onwiya yẹle nke ndibe iya mẹe nke ndu Ízurẹlu l’owhu fụta. 18E -megee, ya ejeshia l’ẹnya-mgbẹja ono, dụ l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha je akfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji nke ẹka ono. Ya emeta mmee oke-eswi whọ yẹle mmee mkpi whọ ye lẹ mpu, a nmabẹ-geeru l’ẹnya-mgbẹja ono. 19Ya emeta mmee ono gude mkpụshi-ẹka iya whee ya l’ẹnya-mgbẹja ono ugbo ẹsaa, shi nno tụrwua iwhe-dụ-ẹji ono, ndu Ízurẹlu wobataru iya, dobe iya nsọ ọdo.

Mkpi, vu iwhe-dụ-ẹji, ndu Ízurẹlu meru

20“Érọnu -kfụ-gelewho ụgwo iwhe-dụ-ẹji ono, dụ lẹ Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ mẹe nke Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono mẹe nke ẹnya-mgbẹja ono, ya abya akpụfuta mkpi whọ l’ọno ndzụ. 21Ya eworu ẹka labọ byabẹ iya l’ishi l’ọno ndzụ, bya adụshikota ejo-iwhe, ndu Ízurẹlu megbaberu mẹe emeswe, whẹ mesweru mẹe iwhe-dụ-ẹji, whẹ metagbaberu g’ọ ha, gụru byabẹ eghu ono l’ishi. Ya akpụru iya kpẹe onye a tụru ẹka t’o je ewehaa ya l’echi-ẹgu. 22Mkpi ono evuta ejo-iwhe whẹ g’ọ ha vufu laa l’echi-ẹgu ẹka l’adụa onye bu iya nụ. Ẹka l’oo-je ewehaa mkpi ono bụ l’echi-ẹgu.

23“Érọnu abahụ lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko je eyefu uwe ọcha ono, o ye bahụ lẹ Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ ono, yefu iya wụshi l’ẹka ono. 24Ya anọdu l’ẹka dụ nsọ ghụa ẹhu, chịta uwe iya ye fụta bya agbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku nke onwiya mẹe nke ndu Ízurẹlu gude kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji nkiya mẹe nke ndu Ízurẹlu ono. 25Ya eworu ẹba anụ, e gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji whọ kpọo ọku l’ẹnya-mgbẹja.

26“Onye whọ, je ewehaa mkpi whọ t’ọ lakfu ọgvu Azazẹlu bẹ l’a-sa uwe iya asa ghụa ẹhu, tẹmenu ya batadẹ l’ime ẹka ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 27Oke-eswi whọ yẹle mkpi whọ, e gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, mbụ ono, e wobataru mmee ya lẹ Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ gude kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, bẹ l’aa-pata lụfu l’azụ ẹka ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ, nọdu l’ẹka ono woru akpọ iya mẹe anụ iya mẹe nshị iya kpọo ọku. 28T’onye bụ iya kpọru iya ọku sakwaa uwe iya asa ghụa ẹhu, tẹmenu ya abatadẹ l’ẹka ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ.

Iwu mbọku ọkfu ụgwo iwhe-dụ-ẹji

29“Iwhe l’a-bụru iwhe a tọru unu ọkpa iya t’unu meje jeyewaro ya ndọwa. O -rwujee l’abalị iri l’ọnwa ẹsaa t’unu swịjee ẹgu. Tọ bọ dụkwa ozhi, unu l’ejeje mbọku ono, mbụ unubẹ ndu a nwụru lẹ Ízurẹlu mẹe ndu lwarụ alwa, bu l’echilabọ unu, 30nkele ọo mbọku ono bẹ l’aa-kfụ ụgwo iwhe-dụ-ẹji, unu meru, safụ unu iwhe-dụ-ẹji, unu meru g’ọ ha, nke ọwhu unu l’a-bụru ndu l’aata asọ nsọ l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. 31Mbọku ono l’a-bụru unu mbọku Sabatụ, bụ mbọku-ọtuta-ume; unu aswịa ẹgu. Iwhe ono, bụ iwhe Chileke tọru ọkpa iya t’unu meje jeyewaro ya. 32Onye l’a-kfụje ụgwo iwhe-dụ-ẹji ọbu bẹ bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, a wụru mmanụ l’ishi dobe iya nsọ t’ọ bụru onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’ọzori nna iya. Oo-yeje uwe ọcha ono, dụ nsọ. 33Ọo-kfụ ụgwo iwhe-dụ-ẹji, dụ lẹ Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ mẹe nke Ụlo-ẹkwa-ndzuko mẹe nke ẹnya-mgbẹja. Ya akfụkwawho ụgwo iwhe-dụ-ẹji nke ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe nke ndu Ízurẹlu l’owhu.

34“Iwhe ono l’a-bụru unu iwhe a tọru unu ọkpa iya t’unu meje jeyewaro ya t’ọ bụru ugbo lanụ l’awha bẹ l’aa-kfụje ụgwo iwhe-dụ-ẹji, ụnwu Ízurẹlu l’owhu megbaberu.”

Ọ bụru gẹ Onye-Nwe-Ọha kfuru iya bẹ Mósisu meru iya.

17

Ori mmee anụ dụ lẹ nsọ

1Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu sụ iya: 2“Kfuru yeru Érọnu yẹle ụnwu iya mẹe ụnwu Ízurẹlu gẹ whẹ ha sụ whẹ, l’ọ waa iwu, Onye-Nwe-Ọha tụru dobe ndọwa: 3Onye, bụ onye ọzo-ụlo Ízurẹlu -gbua eswi m’ọ bụ nwatụru m’ọ bụ eghu l’ime ẹka whẹbe ndu Ízurẹlu kpọbe-geeru ụlo-ẹkwa ebubu whẹ m’ọ bụ l’azụ iya, 4onye ọbu te egude iya bya l’ọnu Ụlo-ẹkwa ndzuko bya agbaarụ Onye-Nwe-Ọha ngwo-ẹja l’iwhu mkpuumkpu-ẹkwa Onye-Nwe-Ọha ono, onye ọbu bẹ bụkwa onye ikpe ọchi nmarụ, ọ kwa ọchi b’o gburu. Onye dụ nno bẹ l’ee-kefu l’oke l’echilabọ ndibe whẹ. 5Iwhe kpatarụ g’o gude a tụa iwu-a bụ tẹ ndu Ízurẹlu wotaje ẹja ono, whẹ l’anọje agba l’ọma ẹgu bya agbaarụ Onye-Nwe-Ọha l’ọnu Ụlo-ẹkwa-ndzuko; mbụ tẹ whẹ byajẹ anụ iya onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke t’o woru iya gbua t’ọ bụru ngwo-ẹja ẹhu-guu, a gbarụ nụ Onye-Nwe-Ọha. 6Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono ewhee mmee anụ ono l’ẹnya-mgbẹja l’iwhu Ụlo-ẹkwa-ndzuko, ya akpọo ẹba iya ọku t’ọ bụru ngwo-ẹja, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree. 7Ndu Ízurẹlu ta agbahẹduru agwa, a kpụru ọ dụ g’ọo eghu ẹja ọdo, mbụ agwa ono, whẹ lẹ whẹ l’eri ogori ono. Iwu-a bụ iwhe a tọru whẹ ọkpa iya tẹ whẹ meje jeyewaroya, shi l’ọgbo rwua l’ọgbo.

8“Iwhe l’ii-kfuru whẹ bụ l’onye bụ onye ọzo-ụlo Ízurẹlu m’ọ bụ onye lwarụ alwa, bu l’echilabọ whẹ, bụ onye l’agba ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku m’ọ bụ ngwo-ẹja ọdo, 9onye ọbu te egude iya bya l’ọnu Ụlo-ẹkwa-ndzuko bya agbaarụ iya Onye-Nwe-Ọha, onye ọbu bẹ l’ee-kefukwa l’oke l’ẹka ndibe whẹ nọ.

10“Onye bụ onye ọzo-ụlo Ízurẹlu m’ọ bụ onye lwarụ alwa, bu l’echilabọ whẹ, bụ onye riru mmee iwhe, onye ọbu, riru mmee iwhe bẹ mu l’a-tanwụbe iwhu etso ọgu, e kefu iya l’oke l’echilabọ ndibe whẹ. 11O noo nkele ẹka ndzụ iwhe lile, nọ ndzụ dụ bụ lẹ mmee. Ọo ya bẹ mu nụru unu t’unu gudeje kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji unu meru l’ẹnya-mgbẹja. Ọ bụru mmee bẹ l’eegudeje akfụ ụgwo ndzụ madzụ. 12Ọo ya kpatarụ g’o gude mu sụ unubẹ ndu Ízurẹlu: T’ọ bọ dụkwa g’unu ha onye l’e-rije mmee iwhe, ya adụkwa onye lwarụ alwa, bu l’echilabọ unu, l’e-rije mmee iwhe.

13“Onye Ízurẹlu m’ọ bụ onye lwarụ alwa, bu l’echilabọ unu, l’akpa l’ẹgbudu, o -gbua anụ m’ọ bụ ẹnu, l’aata asọ nsọ, t’onye ọbu wụshikwaa mmee ya kpochia ya ẹja. 14O noo nkele ẹka ndzụ iwhe lile, nọ ndzụ dụ bụ lẹ mmee. Ọo ya kpatarụ mu sụ ndu Ízurẹlu: t’ọ bọ dụkwa mmee iwhe whẹ l’e-rije, l’ọ kwa mmee bụ ẹka ndzụ dụ iwhe lile, nọ ndzụ, l’iwhe bụ onye riru iya nụ bẹ l’ee-kefukwa l’oke.

15“Iwhe bụ madzụ, bụ onye a nwụru lẹ Ízurẹlu m’ọ bụ onye lwarụ alwa, bụ onye tarụ anụ, nwụhuru anwụhu m’ọ bụ anụ, anụ ọdo dzugburu, t’onye ọbu sakwaa uwe iya asa ghụa ẹhu, ya abụru onye l’aasọ nsọ jeye chi ejihu; tẹmenu ya abya abụru onye l’aata sọhe nsọ. 16Ọle ọ bụru l’onye ọbu ta asadụ uwe iya asa, tọ ghụ ẹhu, bẹ kwa iya vu ejo-iwhe, o meru.”

18

Azẹe nwoke lẹ nwanyị ọwhu dụ lẹ nsọ

1Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu sụ iya: 2“Kfuru nụ ụnwu Ízurẹlu sụ whẹ agha: Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke unu. 3Unu be emejekwa umere, l’eemeje lẹ Íjiputu, bụ ẹka unu shi buru. Unu eje emejekwa umere, l’eemeje lẹ Kenanu, bụ ẹka mu l’edu unu ala. Unu ba awọtakwa ẹka whẹ. 4Unu dobejekwa iwhe mu tụru l’iwu mẹe iwhe mu tọru ọkpa iya sụ t’e tsoje. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke unu. 5Unu dobejekwa iwhe mu tọru ọkpa iya sụ t’e tsoje, unu edobejekwa iwhe mu tụru l’iwu. Ndzụ l’a-dụ onye l’eme iya nụ. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha.

6“Ba adụkwa onye l’e-jekfu onye yẹle iya bụ abụbu azẹe. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha. 7Be ejekfukwa ne ghu azẹe, shi nno mechia nna ghu iwhu. Ọo ne ghu b’ọ bụ, be ejekfukwa iya azẹe. 8Be ejekfukwa nyee nna ghu azẹe nkele ọ kwa omechi nna ghu iwhu b’ọ bụ. 9Be ejekfukwa nwune ghu m’ọ bụ nwanna ghu azẹe, m’a nwụru gụ l’iya l’uwhu lanụ, m’a nwụru iya l’ẹka ọdo. 10Be ejekfukwa nwanwa ghu azẹe m’ọ bụ nwa ghu nwoke m’ọ bụ nwa ghu nwanyị nwụru iya, o noo bụkwa omechi onwoghu iwhu. 11Be ejekfukwa nwa nyee nna ghu azẹe, mbụ onye a nwụtaru nna ghu, ọ kwa nwanna ghu b’ọ bụ. 12Be ejekfukwa nwune nna ghu azẹe, ọ kwa nwanyị, yẹle nna ghu bụ abụbu. 13Be ejekfukwa nwune ne ghu azẹe, ọ kwa nwanyị, yẹle ne bụ abụbu. 14Be ejekfukwa nyee nwune nna ghu azẹe, shi nno mechia nwune nna ghu iwhu. Ọ kwa nyee nwune nna ghu b’ọ bụ. 15Be ejekfukwa nyee nwa ghu azẹe, ọ kwa nyee nwa ghu b’ọ bụ. Be ejekfukwa iya azẹe. 16Be ejekfukwa nyee nwune ghu azẹe nkele ọ kwa omechi nwune ghu iwhu b’ọ bụ. 17Be ejekfukwa nwanyị yẹle nwa iya azẹe, be ejekfukwa nwanwa nwanyị ono azẹe m’ọ bụ onye ọwhu nwa iya nwoke nwụru m’ọ bụ onye ọwhu nwa iya nwanyị nwụru, ndu ono bụkwa abụbu ghu. Ọo ejo-ememe bẹ onye l’eme nno l’eme. 18Be ejekwa alụta nwune nyee ghu bya edobe tẹ yẹle nwune iya kpalahaa ẹnya l’ibe ghu, ejekfu iya azẹe l’ẹka nyee ghu nọkwadu ndzụ.

19“Be ejekfukwa nwanyị azẹe nteke nsọ l’eme iya, mbụ nteke l’aasọkwadu iya nsọ nke nsọ-nwanyị ono, l’eme iya nụ. 20Be ejekfukwa nyee nwoke ibe ghu azẹe, shi nno merwua onwoghu. 21Ba adụkwa nwa ghu, l’ii-woru nụ t’a kpọo ọku nụ agwa Molẹku, shi nno merwua ẹwha Chileke ghu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha. 22Be ejekfukwa nwoke ibe ghu azẹe nwoke lẹ nwanyị, ọ kwa ahụma b’ọ bụ. 23Be ejekfukwa anụ azẹe, i mee nno bẹ l’ii-merwukwa onwoghu. Tẹ nwanyị be ewokwaru onwiya jabẹru anụ tẹ yẹle iya zẹe, o noo kwa ome ẹja-agvụ-l’alị.

24“Unu be egudekwa iwhe ono merwushia onwunu nkele ọo ụdu iwhe ono bẹ mba gẹ mba ha ono, mu l’achịfuru unu l’iwhu gude merwushia onwowhe. 25Ọo iwhe ono bẹ alị ono gude bụru ẹka e merwuru emerwu, mu gude nke ejo-iwhe ono, whẹ meru gwaa ndu bu iya nụ ọchi, mee alị ono ọ gbọo whẹ g’ọo onye gbọru ẹgbo. 26T’unubẹdua l’onwunu dobekwa iwhe ono, mu tọru ọkpa iya sụ t’e tsoje mẹe iwhe ono, mu tụru l’iwu. Unu be ejekwa oye ẹka l’iwhe ono, bụ ahụma ono m’ọo nnanụ, mbụ unubẹ ndu a nwụru lẹ Ízurẹlu m’ọ bụ ndu lwarụ alwa, bu l’echilabọ unu; 27nkele ọo ahụma ono g’ọ ha bẹ ndu vu unu ụzo bua l’alị ono meru, alị ono bụru ẹka mmerwu dụ. 28Unu -merwua alị ono emerwu bẹ l’ọo-gbọshikwa unu g’ọ gbọshiru mba ono, vu unu ụzo bua ya. 29Onye meru ahụma ono m’ọo nnanụ bẹ l’ee-kefukwa l’oke l’echilabọ ndibe whẹ.

30“Ọo ya bụ, t’unu meje iwhe ono, mu kfuru unu. Ba adụkwa ejo omelalị ono, e shi emeje tẹmenu unu lwa dụ ọwhu unu l’e-ye ẹka unu; unu be egudekwa iya merwushia onwunu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke unu.”

19

Ụnwu iwu, a tụru dobe

1Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu sụ iya: 2“Ọ waa iwhe l’ii-kfuru ụnwu Ízurẹlu lile ndọwa: T’unu dụkwa nsọ nkele mbẹdua, bụ Onye-Nwe-Ọha, mbụ Chileke unu dụkwa nsọ. 3T’onyenọnu l’ime unu kwabẹje ne iya lẹ nna iya ugvu. Unu edobeje iwu mbọku-ọtuta-ume nkemu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke unu.

4“Unu ba aghachikwa gwalahaa agwa, unu ba kpụkwaru onwunu agwa. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke unu.

5“Nteke unu l’agbarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja ẹhu-guu, t’unu gbajẹkwa iya l’ụzo, l’ọo-nata iya unu. 6Ọo mbọku, unu gbarụ ẹja ono m’ọ bụ echile iya bẹ unu l’a-tajẹ anụ, e gude gbaa ẹja ono. Ọwhu a tawhodoru fụta lẹ mbọku nke ẹto iya, t’a kpọo ya ọku. 7A -taa ya ilile lẹ mbọku nke ẹto ono; ya abụru ome ahụma, mu ta anatahẹkwa iya. 8Iwhe bụ onye tarụ iya nụ bẹ kwa iya vu ejo-iwhe, dụ iya nụ nkele o merwuru iwhe dụru Onye-Nwe-Ọha lẹ nsọ. Onye ọbu bẹ l’ee-kefukwa l’oke l’echilabọ ndibe whẹ.

9“Unu -kpadẹkwa iwhe unu meberu l’alị, t’unu kpatajẹkwa iya kpawhodo ọwhu dụ l’oge alị, t’unu be ejejekwa ọkpa mkpakwa iwhe unu kpawhodoru l’ẹka unu kpatarụ iwhe. 10Unu be ejejekwa mkpakwa akpụru vayịnu lẹ mgbabu vayịnu unu, unu ba atụtujekwa ọwhu dashịru l’alị. Unu haa ono t’ọ bụru nke ndu ụkpa mẹe ndu lwarụ alwa. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke unu.

11“Unu be ezhikwa oshi, unu ba adzụkwa ejire, unu ba aghọkwaru ibe unu ụgho. 12Unu be egudekwa ẹwha mu gụa ẹnwa l’ụzo ẹregede, shi nno merwua ẹwha Chileke unu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha.

13“Be erikwa madzụ ibe ghu urwu, ba anakwa iya iwhe iya l’ẹka ike. T’aswa ozhi onye jeru ghu ozhi ba adụkwa ghu l’ẹka fụta ụtsu. 14Be ewhukwa onye l’ada nkụchi iwhu; be edochijekwa onye l’atsọ ishi iwhe l’ụzo t’o vukota daa. Tsụje-chia Chileke ghu egvu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha.

15“Unu be ekpejekwa ikpe, l’akfụaru nhamụnha. Unu be elejekwa onye ụkpa ẹnya l’iwhu kpee ya ikpe, l’ọo lẹ ọ bụ onye ụkpa, unu ba atsụjekwa eze madzụ egvu. Iwhe unu l’e-mejechia bụ t’unu kpejee madzụ ibe unu ikpe, kfụru nhamụnha. 16Ba asụkwa asụlasu sụ-gude ibe ghu; be ekfutakwa iwhe ndzụ madzụ ibe ghu l’e-tseru l’ọnu ogu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha.

17“Be evukwaru nwune ghu iwhe l’obu. Jekfuje onye gụ l’iya dụ l’okfu t’unu kpeshia, ti bi tsoru keta oke iwhe-dụ-ẹji, onye ọbu meru. 18Ba agwatajẹkwa ụgwo iwhe ndibe unu meru ghu, be evujekwaru whẹ iwhe l’obu. Gbechia yee madzụ ibe ghu obu g’i yeru onwoghu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha.

19“Unu mejekwa iwhe mu tọru ọkpa iya. Be ekwekwa t’élwù ghu shije élwù ọdo, yẹle iya l’ẹte abụa ụdu anụ lanụ. Ba akụjekwa uzhi mebyi iwhe labọ l’okfu ghu, be eyejekwa uwe, e gude uzhi ẹkwa labọ kwaa.

20“Nwoke -jekfu nwamgbọko, a gbarụ ohu azẹe, mbụ onye nwoke ọdo doberu nke alụlu, bụ onye l’ẹte agbataa t’o nweru onwiya, t’e nyochakwa ya enyocha nụa whẹ awhụ, rwuberu whẹ nụ. Ọle t’e be egbukwa whẹ egbugbu, eshi-ọwhu nwamgbọko ono l’ẹteke enweeru onwiya. 21Tẹ nke nwoke kpụta ebyila gude bya l’ọnu Ụlo-ẹkwa-ndzuko, t’e gude gbaa ẹja ọkfu-ụgwo nụ Onye-Nwe-Ọha. 22Ọo ebyila ono, e gude gbaa ẹja ọkfu-ụgwo ono bẹ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’e-gude kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, onye ono meru l’iwhu Onye-Nwe-Ọha, a gụaru iya nvụ l’iwhe-dụ-ẹji ono, o meru.

23“Unu bahụlewho l’alị ono, yeshia oshi-ọmi, dụ l’iche l’iche, l’eeri mebyi iya eri, t’unu sọkwaa mebyi iya nsọ. Awha ẹto gberegedengu bẹ unu l’a-sọkota iya nsọ haa ya eriri. 24O belewho l’awha nke ẹno iya, t’unu doo akpụru, oshi ono mịtaru nsọ, gude iya gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja ekele. 25O -belewho l’awha nke ise, unu awata rilahaa akpụru oshi ono nke ọwhu oshi ono l’a-nọ eyeru unu mebyi jọkfu-jọkfu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke unu.

26“Unu ba atajẹkwa anụ, vu mmee l’ẹhu. Unu be emekwa amamanshi, unu ta adakwanụ lẹ mgbashị. 27Unu ba akpụbatajekwa ẹgbushi l’agụga ishi, unu be esebotajekwa ẹji-agba unu agụga agụga. 28Unu be ebyibatajekwa onwunu ọnya l’ẹhu l’iswi onye nwụhuru anwụhu, t’unu be egvujekwawho onwunu mbo l’ẹhu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha ọbu.

29“Be emekwa nwa ghu nwanyị t’ọ bụru ọkpara, shi nno merwua nwa ghu ọbu, ọdua bẹ alị unu l’owhu l’a-bụkwa ọkpara bẹ l’aa-nọ agba iya; ya abụru alị, ejo-ememe jiru eji. 30Unu dobeje iwu mbọku-ọtuta-ume nkemu, unu akwabẹje ụlo-nsọ nkemu ugvu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha.

31“Unu be ejejekwa njịta l’ẹka ndu l’awhụ awhụ m’ọ bụ l’ẹka ndu l’eme amamanshi, o noo lẹ whẹ l’e-merwukwa unu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke unu.

32“Unu gbashijeru ndu bụ ọgurenya l’oshi, unu kwabẹje ndu bụ unu ọgurenya ugvu, unu atsụ Chileke unu egvu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha.

33“Onye lwarụ alwa -buru l’alị unu, t’unu be emejekwa iya mmegide. 34Onye lwarụ alwa, bu l’echilabọ unu bẹ unu l’a-nọje eme g’unu l’eme onye a nwụru lẹ Ízurẹlu. Unu yee onye ọbu obu g’unu yeru onwunu, o noo nkele unubẹdua shikwa bụru ndu nlwamụnlwa l’alị Íjiputu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke unu.

35“Unu be emejekwa ụgho l’iwhe unu gude atụ ogologo iwhe mẹe ọwhu unu gude atụ ẹrwa iwhe mẹe ọwhu unu gude atụ iwhe t’unu marụ g’ọ habe l’urwu. 36Unu gudejekwa iwhe e gude atụ ẹrwa iwhe bụ ọkpobe iya mẹe efere-nkwẹka, bụ ọkpobe iya mẹe ekpemu, bụ ọkpobe iya gude atụ iwhe. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke unu, onye dufutaru unu l’alị Íjiputu.37Ọ kwa iya bụ t’unu dobekotakwa iwhe bụ iwhe mu tọru ọkpa iya mẹe iwhe mu tụru l’iwu g’ọ ha, unu eme iya eme. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha.”

20

Ọhù onye meru iwhe-dụ-ẹji àhụ̀hù

1Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu sụ iya: 2“Kfuru yeru ụnwu Ízurẹlu sụ whẹ agha: Iwhe bụ madzụ, bụ onye Ízurẹlu m’ọ bụ onye lwarụ alwa, bu l’alị Ízurẹlu, wotaru nwa iya je anụ agwa Molẹku, be l’ee-gbu egbu. Ndu alị ono gẹ whẹ ha l’a-tugbu onye ọbu l’ẹwhuru. 3Mụbe Onye-Nwe-Ọha l’onwomu l’a-tanwụbe iwhu nụa onye ọbu awhụ, kefu iya l’oke l’echilabọ ndibe whẹ nkele nteke o woru nwa iya nụ agwa Molẹku b’o merwuwaru ụlo-nsọ nkemu; merwukwaawho ẹwha mu ono, dụ nsọ. 4Ndu mkpụkpu ono -mee iwhu gẹ whẹ ta awhụdu iwhe onye ono, wotaru nwa iya nụ agwa Molẹku ono meru, haa ya egbugbu, 5mu atanwụbe iwhu nụa onye ono awhụ yẹle ndibe iya gẹ whẹ ha, kefu whẹ l’oke l’echilabọ ndibe whẹ, mbụ onye ọbu l’ishi onwiya yẹle ndu ono, tso iya agwa Molẹku, shi nno bụru ndu l’eri ogori.

6“Onye l’ejeje njịta l’ẹka ndu l’awhụ awhụ m’ọ bụ l’ẹka ndu l’eme amamanshi bẹ tsookwa whẹ dụ ghẹle-ghẹle-ghẹle. Mu l’a-tanwụbekwa iwhu nụa onye ọbu áwhụ, kefu iya l’oke l’ẹka ndibe whẹ nọ.

7“Unu dobekwa onwunu nsọ, bụru ndu dụ nsọ nkele ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke unu. 8Unu dobekwa iwhe mu tọru ọkpa iya, meje iya eme nkele ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha, l’emeje t’unu dụ nsọ.

9“Onye whuru nna iya m’ọ bụ ne iya iwhu, bẹ l’ee-gbu egbu. Ọ kwa onye ọbu vu ọchi onwiya, eshi-ọwhu ọ bụ nna iya m’ọ bụ ne iya b’o whuru iwhu.

10“Nwoke yẹle nyee nwoke ibe iya -zẹe shi nno ria ogori, t’a kpakọkwa nwoke ọbu yẹle nwanyị ọbu gbua.

11“Nwoke jekfuru nyee nna iya azẹe bụkwa nna iya b’o mechiru iwhu. Nwoke ọbu yẹle nyee nna iya ọbu bẹ l’aa-kpakọ gbua, whẹ evuru ọchi onwowhe.

12“Nwoke jekfuru nyee nwa iya azẹe; t’a kpakọkwa whẹ gbua, ọ kwa ẹja-agvụ-l’alị bẹ whẹ meru, whẹbedua l’e-vuru ọchi onwowhe.

13“Nwoke jekfuru nwoke ibe iya azẹe nwoke lẹ nwanyị bẹ yẹle nwoke ibe iya mekwaru ahụma. T’a kpakọkwa whẹ gbua; whẹ evuru ọchi onwowhe.

14“Nwoke lụru nwanyị, bya alụa ne nyee ya bụkwa ejo-ememe b’o meru. T’a kpakọkwa nwoke ono yẹle ụnwanyi labọ ono kpọo ọku, nke ọwhu ejo-ememe, dụ nno l’ẹte adụ l’echilabọ unu.

15“Nwoke jekfuru anụ azẹe bẹ l’ee-gbu egbu, gbukwawho anụ ọbu.

16“Nwanyị woru onwiya jabẹru anụ, anụ ọbu jekfu iya azẹe, t’e gbua nwanyị ọbu yẹle anụ ọbu, whẹ evuru ọchi onwowhe.

17“Nwoke lụru nwune iya nwanyị m’ọ bụ nwanna iya nke nwanyị, bya ejekfu iya azẹe, b’ọ kwa iwhe-iwhere. T’a nọdukwa l’edzudzu-ọha ndibe whẹ gbua whẹ nkele ọo nwune iya b’o mechiru iwhu. Ọ kwa iya vu ejo-iwhe, o metaru.

18“Nwoke jekfuru nwanyị, nsọ l’eme azẹe bẹ meekwaru t’ẹnu ẹka mmee l’eshije alwa nwanyị ono gheru iya ọnu, yẹbe nwanyị bẹ kpuhawaru ẹnu ẹka mmee l’eshije alwa iya o gheru ọnu. T’a kpakọkwa nwoke ono yẹle nwanyị ono kefu l’oke l’echilabọ ndibe whẹ.

19“Be ejekfukwa nwune ne ghu azẹe m’ọ bụ nwune nna ghu. Onye meru nno bẹ bụkwa onye yẹle iya bụ ọkpobe abụbu b’o mechiru iwhu. Ọ kwa unu l’e-vuru ejo-iwhe, unu metaru.

20“Nwoke jekfuru nyee nwune nna iya azẹe m’ọ bụ jekfu nyee nwune ne iya azẹe, bẹ mechiru nwune nna iya ono m’ọ bụ nwune ne iya ono iwhu. Ọ kwa whẹ l’e-vuru ejo-iwhe, whẹ metaru. Whẹ labọ l’a-gbarụ ẹka nwa nwụshihu.

21“Nwoke lụru nyee nwune iya bẹ mekwaru iwhe l’aasọ nsọ, ọo nwune iya ono b’o mechiru iwhu. Whẹ labọ l’a-gbarụ ẹka nwa nwụshihu.

22“Unu dobekota iwhe mu tọru ọkpa iya mẹe iwhe mu tụru l’iwu g’ọ ha, meje iya eme nke ọwhu alị ọbu, mu l’edu unu ala l’ẹte agbọshi unu. 23Unu be etsokwa ẹka ndu mba ono, mu l’achịfuru unu l’iwhu, ọo iwhe ono g’ọ ha bẹ whẹ meru, meru g’o gude mu l’asọ whẹ oyi. 24Mu kfuhawaru unu sụ l’unu l’e-woru alị whẹ, mbụ lẹ mu l’a-nụ iya unu t’ọ bụru nkunu, bụ iya bụ alị ono, mini-ẹra eswi yẹle mmanụ-ẹnwu jiru ejiji. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke unu onye họfutaru unu dobe iche l’echilabọ ndiwhe.

25“Ọ kwa iya bụ, unu mejekwa iya t’o doo ẹnya, mbụ ọdu l’iche dụ l’anụ l’aasọ nsọ yẹle anụ l’aata asọ nsọ mẹe l’ẹnu l’aasọ nsọ yẹle ẹnu l’aata asọ nsọ. Unu be egudekwa anụ m’ọ bụ ẹnu m’ọ bụ iwhe l’awụ l’ẹwho merwua onwunu, mbụ ụnwu anụ ono mu doberu iche t’unu sọje nsọ. 26Unu dụkwaru mu nsọ, o noo nkele mbẹdua, bụ Onye-Nwe-Ọha dụ nsọ. Mu họfutawaru unu l’echilabọ ndiwhe t’unu bụru nkemu.

27“Nwoke, ọdua l’ọo nwanyị, l’akpatajẹ ndu maa ishi iwhe, m’ọ bụ onye bụ nwa jibya, t’e gbua onye ọbu egbu. T’e gude ẹwhuru tugbua whẹ, whẹbedua evuru ọchi onwowhe.”

21

Iwu, a tụru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke

1Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya asụ Mósisu: “Kfuru yeru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bụ iya bụ ụnwu Érọnu sụ whẹ t’ọ bọ dụkwa onye ẹhu iya l’e-chiru l’odzu onye nwụhuru anwụhu l’ibe whẹ, shi nno mee onwiya onye l’aasọ nsọ, 2gbahakwa l’onye ọbu, nwụhuru anwụhu bẹ yẹle iya bụ ọkpobe abụbu; mbụ l’ọo ne iya, ọdua l’ọo nna iya m’ọ bụ nwa iya nwoke m’ọ bụ nwa iya nwanyị m’ọ bụ nwune iya nwoke, 3m’ọ bụ nwune iya nwanyị, bụkwadu nwamgbọko, nọ iya l’ẹka tọko ọlua ji, odzu ẹgube onye ono gbakwarụ t’o gude iya mee onwiya onye l’aasọ nsọ. 4Ọle t’ẹhu iya be echikwaru l’odzu onye yẹle iya gbarụ ọgo, shi nno merwua onwiya.

5“Tẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ba aswashịjekwa ishi whẹ, tẹ whẹ be esebotajekwa ẹji-agba whẹ agụga agụga m’ọ bụ gvujashia onwowhe ẹhu l’iswi onye nwụhuru anwụhu. 6Tẹ whẹ dụkwaru Chileke whẹ nsọ, bụru ndu l’ete emerwu ẹwha Chileke whẹ emerwu nkele ọo whẹ l’akpọje ngwo-ẹja ọku nụ Onye-Nwe-Ọha; bụru whẹ l’anụje Chileke whẹ nri. Ọo ya meru whẹ je l’a-dụ nsọ.

7“Tẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ba alụkwa nwanyị-ọkpara, merwushiwaru onwiya, tẹ whẹ ba alụkwa nwanyị, ji iya chịfuru achịfu, o noo nkele onye l’agbarụ Chileke ẹja bẹ dụru Chileke iya nsọ. 8Unu wotakwa onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke g’ọo onye dụ nsọ, nkele ọo ya l’ewojeru nri Chileke unu nụ iya. T’ọ bụkwaru onye dụ nsọ l’ẹhu nkunu nkele mbẹdua, bụ Onye-Nwe-Ọha, bụ onye doberu unu nsọ bụkwa onye dụ nsọ.

9“Nwa nwanyị onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke wata ọgba ọkpara, shi nno merwua onwiya bụkwa nna iya b’o merwuru. T’a kpọkwaa nwa iya nwanyị ono ọku.

10“T’onye bụ onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’ime ụnwunna iya, mbụ onye a wụru mmanụ l’ishi, bụru onye e doberu nsọ t’o yeje uwe ndu l’agbajẹru Chileke ẹja, t’onye ọbu ba ahajẹkwa ẹgbushi, dụ iya l’ishi t’ọ yagashịhu iya ayagashịhu, ya eje eyejekwa ẹka l’uwe iya dọjaa. 11T’onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ba abahụjekwa l’ẹka odzu zẹe. T’ọ bọ bahụkwa iya je emerwua onwiya, m’o beru ọ bụru odzu nna iya m’ọ bụ odzu ne iya. 12T’ọ bọ hajẹkwa ụlo-nsọ lụfu alụfu, t’o bo merwukwa ụlo-nsọ emerwu, o noo nkele ọo mmanụ Chileke iya b’a wụru iya l’ishi. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha.

13“Tẹ nwanyị, l’ọo-lụ bụkwaru nwanyị, nwoke l’ẹte akụa ọkpa. 14T’ọ bọ lụkwa onye bụ nwanyị-mbunu m’ọ bụ nwanyị, ji iya chịfuru achịfu m’ọ bụ nwanyị-ọkpara, mebyishiwaru onwiya. Tẹ nwanyị, l’ọo-lụ bụkwaru nwanyị, nwoke l’ẹte akụa ọkpa, t’ọ bụkwaru nwanyị Ízurẹlu gẹdegede 15nggẹ ụnwegirima iya ta abụ ndu e merwuru emerwu l’echilabọ ndibe whẹ. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha meru iya ọ dụ nsọ.”

16Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu sụ iya: 17“Kfuru Érọnu sụ iya: Iwhe bụ onye shi l’ẹpa ghu bụ onye ọrwu dụ l’ẹhu ba abyakwa lẹ ya l’anụ Chileke iya nri. O noo gẹ l’ọo-dụ shi l’ọgbo rwua l’ọgbo. 18T’iwhe bụ onye ọrwu dụ l’ẹhu ba abyakwa ntse m’ọ bụ onye l’atsọ ishi m’ọ bụ onye ngvụru m’ọ bụ onye e mebyiru emebyi 19m’ọ bụ onye iwhe lọnwuru ọkpa m’ọ bụ onye iwhe lọnwuru ẹka 20m’ọ bụ onye okpurukpu-azụ hụfuru ahụfu m’ọ bụ ọ-ha-ẹgirima m’ọ bụ onye iwhe meru l’ẹnya m’ọ bụ onye iwhe l’eme l’akpọ-ẹhu m’ọ bụ onye a háru aháhá. 21T’ọ bọ dụkwa onye bụ ẹpa Érọnu, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, ọrwu dụ l’ẹhu l’abya ọgbaru Onye-Nwe-Ọha ẹja, l’aakpọ ọku. T’onye ọrwu dụ l’ẹhu ba abyakwa lẹ ya l’anụ Chileke iya nri. 22T’onye ọbu rijekwaro nri, a nụru Chileke iya, mbụ nri ọwhu dụ nsọ mẹe ọwhu dụ nsọ shii. 23Ọle t’o bo jekubekwa mgboro ẹkwa ono, e gebutaru Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ. T’o bo jekubekwa ẹnya-mgbẹja nggẹ to merwu ụlo-nsọ, nkele ọrwu dụ iya l’ẹhu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha, onye doberu whẹ nsọ.”

24Tọ dụ iya bụ, Mósisu bya eworu iwhe lile ono kfuaru Érọnu yẹle ụnwu iya mẹe ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha.

22

Gẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’e-meje nke iwhe dụ nsọ

1Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya asụ Mósisu: 2“Kfuru Érọnu yẹle ụnwu iya tẹ whẹ kwabẹjekwaru iwhe ono, ndu Ízurẹlu doberu mu nsọ ẹnya nggẹ whẹ te egude iya merwua ẹwha mu ono, dụ nsọ. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha.” 3Sụ whẹ agha: “Shi l’ọgbo rwua l’ọgbo, iwhe bụ ẹpa unu, bụ onye l’aasọ nsọ, jekuberu iwhe dụ nsọ, ndu Ízurẹlu doberu mụbe Onye-Nwe-Ọha nsọ, onye ọbu bẹ l’ee-kefukwa l’oke l’iwhu mu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha.

4“Onye shi l’eri Érọnu, ẹhu-ba-dụ-mma, l’eswe nswe l’eme l’akpọ-ẹhu, ọdua l’ọo onye iwhe l’alwashị l’ẹhu, t’onye ọbu be erikwa iwhe dụ nsọ jeye nteke l’aa-sọ-buhu iya nsọ. Onye bụ ẹpa Érọnu ẹhu iya chiru l’iwhe chiru ẹhu l’odzu shi nno bụru iwhe l’aasọ nsọ m’ọ bụ l’o chiru nwoke, gbọru ụnwuda ẹhu, 5m’ọ bụ onye ẹhu iya denyiru l’iwhe l’awụ l’ẹwho, bụ iwhe l’ee-me iya t’ọ bụru onye l’aasọ nsọ, m’ọ bụ l’ẹhu iya denyiru l’onye l’aasọ nsọ m’ọ bụ l’o nweru iwhe ọdo, meru iya, ọ bụru onye l’aasọ nsọ, b’ọ bụakwa onye l’aasọ nsọ. 6Onye ẹhu iya denyiru l’ụdu iwhe ono l’a-bụru onye l’aasọ nsọ jeye chi ejihu. T’o bo rikwa iwhe dụ nsọ, gbahaa l’o gude mini ghụa ẹhu. 7Ẹnyanwu rịbade l’ishi bẹ onye ọbu l’a-bụru onye l’aata sọhe nsọ, ya eria iwhe dụ nsọ, o noo nkele ọo nri gbarụ iya nụ ndono. 8T’o bo rijekwa iwhe nwụhuru anwụhu m’ọ bụ iwhe anụ dzugburu, oo-vutakwa mmerwu m’o ria ya. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha.

9“Tẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mejekwa iwhe mu sụru tẹ whẹ meje; ọdua bẹ ikpe iya l’a-nmakwa whẹ, whẹ anwụhu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha, onye doberu whẹ nsọ.

10“T’onye l’abụa onye shi l’eri ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke be erijekwa iwhe dụ nsọ. T’onye bụ ẹbyii l’ibe onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke m’ọ bụ onye o butaru ozhi be erikwa iwhe dụ nsọ. 11Ọle ọ -bụru l’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke gude okpoga iya gbata ohu m’ọ bụ l’a nwụru iya ohu l’uwhu, tẹ ndu ono rijekwaa nri ono. 12Nwa nwanyị onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, lụru onye l’abụa eri ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke te erikwa iwhe ono, dụ nsọ, l’aanụje ndu l’agbajẹ ẹja Chileke. 13Ọle ọ -bụru lẹ nwa nwanyị ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono tẹke anwụtadua nwa, ji iya nwụhu m’ọ bụ l’a chịfuru iya achịfu, ọ laa ibe nna iya, t’o rijekwaa nri nna iya, g’o shi erije iya nteke ọ bụ nwata. Ọle t’onye l’abụa onye eri ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke be erikwa iya.

14“Onye riru iwhe dụ nsọ l’amagama, t’onye ọbu kfụkwaa ụgwo iya nụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, kfụru nkere ise tukobe iya. 15Tẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke be emerwukwa iwhe ono, dụ nsọ, shi l’ẹka ndu Ízurẹlu, bụ ọwhu whẹ nụru Onye-Nwe-Ọha. 16T’a ba ahakwa tẹ ndu l’ẹte agbaa ria iwhe ono, dụ nsọ, shi nno mee tẹ ndu ọbu vuru ejo-iwhe dụ iya nụ, bụru ndu ikpe nmarụ, nkele ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha, onye doberu whẹ nsọ.”

17Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu sụ iya: 18“Kfuru Érọnu yẹle ụnwu iya mẹe ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha sụ whẹ agha: Onye bụ onye Ízurẹlu, m’ọ bụ onye lwarụ alwa, bu ebu lẹ Ízurẹlu gude iwhe bya t’e gude iya gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, l’ọnodu ụgwo ụkwa, onye ọbu kweru, m’ọ bụ l’ọo iwhe zụru iya nkwe l’obu, 19t’onye ọbu kpụtakwa anụ, bụ okee ya, l’adụa ẹka ọrwu dụ iya l’ẹhu bya. Iwhe l’oo-gude bya bụ oke-eswi m’ọ bụ ebyila m’ọ bụ mkpi nggẹ a nafụ iya unu l’ẹka. 20Unu ba anụkwa iwhe ọrwu dụ l’ẹhu nkele a ta anafụkwa iya unu l’ẹka. 21Onye l’anụ Onye-Nwe-Ọha ngwo-ẹja ẹhu-guu shi nno emedzu ụkwa m’ọ bụ l’ọonu iya g’ọ zụru iya nkwe l’obu, ọ -bụru eswi m’ọ bụ atụru m’ọ bụ eghu, t’ọ bụkwaru ọwhu ẹhu dzuru oke, l’adụa ẹka ọrwu dụ iya l’ẹhu nggẹ a nafụ iye ya l’ẹka. 22Unu ba anụkwa Onye-Nwe-Ọha anụ, l’atsọ ishi m’ọ bụ ọwhu l’ete ọkpa m’ọ bụ ọwhu iwhe mekaru m’ọ bụ ọwhu iwhe l’alwashị l’ẹhu m’ọ bụ ọwhu iwhe l’eme l’akpọ-ẹhu. Unu be egudekwa anụ, dụ ẹgube ono je akpọoru Onye-Nwe-Ọha ọku l’ẹnya-mgbẹja. 23A bya l’iwhe zụru unu nkwe l’obu, unu nwekwaru ike unu anụ eswi m’ọ bụ atụru, ọrwu dụ l’ẹhu. Ọle ẹgube iya ono bẹ l’aata anatadụ l’ụgwo ụkwa, onye kweru. 24Unu ba anụjekwa Onye-Nwe-Ọha anụ, e mekaru iwhe l’ẹkwoku-akpụraku m’ọ bụ ọwhu a gbapyaru ẹkwoku-akpụraku m’ọ bụ ọwhu iwhe lajarụ ẹkwoku-akpụraku m’ọ bụ ọwhu e bufuru nkiya ebufu. Unu be emejekwa iwhe dụ ẹgube ono l’alị unu. 25Unu ba anụjekwa anụ, shi l’ẹka onye ọha ọdo t’ọ bụru nri, unu l’anụ Chileke unu. Eshi-ọwhu ẹgube anụ ono dụ g’ọo anụ, ọrwu dụ l’ẹhu, bẹ l’aata anatakwa iya unu l’ẹka.”

26Tọ bụdu iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu sụ iya: 27“A nwụa oke-eswi m’ọ bụ atụru m’ọ bụ eghu, a hajẹe ya tẹ yẹle ne iya nọo abalị ẹsaa. Wata lẹ mbọku nke ẹsato tụgburu bẹ l’aa-nata iya t’ọ bụru ngwo-ẹja, l’aakpọ ọku anụ Onye-Nwe-Ọha. 28Unu ba akpakọjekwa ne eswi yẹle nwa iya m’ọ bụ atụru yẹle nwa iya gbua abalị lanụ.

29“Ọ -bụru l’unu l’agbarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja ekele, t’unu mejekwa iya l’ụzo, dụ ree nke ọwhu l’aa-nafụ iya unu l’ẹka. 30T’ọ bụkwaru abalị lanụ bẹ l’ee-rikota iya; ba adụkwa ọwhu unu l’e-riwhodo eriwhodo t’ọ fụta ụtsu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha.

31“Unu dobekwa iwu mu, meje iya ememe. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha. 32Unu be emerwukwa ẹwha mu ono, dụ nsọ. Tẹ ndu Ízurẹlu hụbekwa mu ama g’ọo onye dụ nsọ. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha onye meru, unu dụ nsọ. 33Ọ kwa mu whọ dufutaru unu l’alị Íjiputu tẹ mu bụru Chileke unu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha.”

23

Ori-oge Onye-Nwe-Ọha

1Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu sụ iya: 2“Kfuru ndu Ízurẹlu sụ whẹ agha: Ọ waa bụ oge, Onye-Nwe-Ọha tụ-buru atụ-bu t’e rije ndọwa; mbụ oge, unu l’a-ryajẹ aryarya t’ọ bụru ndzuko dụ nsọ. 3Abalị ishii bẹ unu l’e-jeje ozhi; mbọku nke ẹsaa abụru mbọku Sabatụ, bụ mbọku-ọtuta-ume. Mbọku ono l’a-bụru ndzuko, dụ nsọ. T’unu be ejejekwa ozhi mbọku ono, ọ kwa mbọku-ọtuta-ume nke Onye-Nwe-Ọha l’iwhe bụ ẹka unu bu. 4Ọ waa bụ oge, Onye-Nwe-Ọha tụ-buru atụ-bu t’e rije, bụ nteke l’ee-nweje ndzuko, dụ nsọ. Unu l’a-ryajẹ iya arya m’o rwua nteke a tụ-buru iya.

Ori-oge O-je-ghata

(Ọ́gú 28:16-25)

5“Mbọku, l’ee-rije oge O-je-ghata Onye-Nwe-Ọha bụ mẹ ọnwa mbụ dụ l’abalị iri l’ẹno; l’urwẹnyashi mbọku ono. 6L’abalị iri l’ise l’ọnwa ono bẹ unu l’e-rijeru Onye-Nwe-Ọha oge buredi, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi. Abalị ẹsaa bẹ unu l’a-ta buredi, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi. 7Mbọku mbụ, l’eeri-oge ono bẹ unu l’e-nwe ndzuko, dụ nsọ. T’ọ bọ dụkwa ozhi, unu l’e-je mbọku ono. 8Abalị ẹsaa bẹ unu l’a-nọdulewho gbakọtaru Onye-Nwe-Ọha ẹja, l’aakpọ ọku. Mbọku nke ẹsaa ono bẹ l’ee-nwe ndzuko, dụ nsọ. Ba adụkwa ozhi, l’eejeje eje, unu l’e-je mbọku ono l’owhu.”

Ori-oge Mebyi Iwhe mbụ

9Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu sụ iya: 10“Kfuru ndu Ízurẹlu sụ whẹ agha: Unu -bahụlewho l’alị ono, mu l’eme tẹ mu nụ unu, unu -kpata iwhe unu meberu l’alị, t’unu wotakwaru onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ukfu lanụ l’iwhe mbụ, unu l’e-vu ụzo kpata. 11T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono maa ukfu iwhe ono amama l’iwhu Onye-Nwe-Ọha nggẹ Chileke anata iya unu l’ẹka. Mbọku, l’ọo-ma iya bụ mbọku l’etsota mbọku-ọtuta-ume. 12Mbọku, unu l’a-ma ukfu iwhe ono l’iwhu Onye-Nwe-Ọha bẹ unu l’a-nụkwawho Onye-Nwe-Ọha ebyila, gbarụ awha, ọrwu l’adụa l’ẹhu t’ọ bụru ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku. 13Ngwo-ẹja nri, l’e-tso iya bụ ụzo labọ l’ime nkere iri efere nkwẹka ụturutuu-witi, a gwọkoberu mmanụ t’ọ bụru ngwo-ẹja, a kpọru ọku nụ Onye-Nwe-Ọha, mkpọ iya dụ ree, e ye iya mmẹe, jiru ekpemu labọ t’ọ bụru ngwo-ẹja mmẹe. 14Unu ba atakwa buredi mẹe witi, a hụru ahụ mẹe ọwhu dụ oyiru jeye mbọku ono gẹdegede, bụ mbọku unu l’e-wotaru Chileke unu ngwo-ẹja ono. Ọo iwhe mu tọru ọkpa iya t’ọ dụ jeyewaroya ndono, shi l’ọgbo rwua l’ọgbo l’iwhe bụ ẹka unu bu.

Ori-Oge Idzu

(Ọ́gú 28:26-31)

15“A bya lẹ mbọku ono, l’etsota mbọku-ọtuta-ume ono, unu gbarụ ẹja amama whọ, unu shi mbọku ono nọ-dzua idzu ẹsaa kperegedemu. 16Unu gụa ụkporo abalị ugbo labọ l’abalị iri dobe, unu nọ-dzulewho mbọku-ọtuta-ume ẹsaa, lẹ mbọku ọwhu l’etsota mbọku-ọtuta-ume nke ẹsaa ono; t’unu nụ Onye-Nwe-Ọha ngwo-ẹja nri ọwhuu. 17Tẹ ndu nọnu shi l’ibe whẹ wota ishi buredi ẹbo-ẹbo t’ọ bụru ngwo-ẹja amama. Buredi ono bụ ụzo labọ l’ime nkere iri efere nkwẹka ụturutuu-witi, e yeru iwhe l’ekoje buredi bẹ l’ee-gude ghee ya, unu anụ iya t’ọ bụru mebyi iwhe mbụ, unu nụru Onye-Nwe-Ọha. 18Iwhe unu l’e-yekobefua l’ishi buredi ono bụ ụnwu ebyila ẹsaa, gbagewaru awha, l’adụa ẹka ọrwu dụ whẹ l’ẹhu mẹe nwa oke-eswi lanụ mẹe ebyila labọ, t’ọ bụru ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, l’aanụ Onye-Nwe-Ọha yẹle ngwo-ẹja nri mẹe ngwo-ẹja mmẹe, tso iya nụ t’ọ bụru ngwo-ẹja, a kpọru ọku, mkpọ iya dụ Onye-Nwe-Ọha ree. 19Ọo ya bụ, unu abya akpụta mkpi lanụ gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, bya akpụta ụnwu ebyila labọ, gbageeru awha t’ọ bụru ngwo-ẹja ẹhu-guu. 20T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke wota ụnwu ebyila labọ ono maa amama l’iwhu Onye-Nwe-Ọha t’ọ bụru ngwo-ẹja amama yẹle buredi ono, e meru lẹ mebyi iwhe mbụ. Ngwo-ẹja ono g’ọ ha bẹ dụru Onye-Nwe-Ọha nsọ. Onye ọ bụ nkiya bụ onye ono l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 21Mbọku ono bẹ unu l’e-nwe ndzuko, dụ nsọ. T’ọ bọ dụkwa ozhi, unu l’e-je mbọku ono l’owhu. Iwhe ono bụ iwhe a tọru ọkpa iya sụ t’unu tsoje jeyewaroya, shi l’ọgbo rwua l’ọgbo l’iwhe bụ ẹka unu bu ebu.

22“Unu -kpadẹkwa iwhe unu meberu l’alị, t’unu kpatajẹkwa iya kpawhodo ọwhu dụ l’oge alị. Unu be ejejekwa ọkpa mkpakwa iwhe unu kpawhodoru l’ẹka unu kpatarụ iwhe. Unu hajẹ ono t’ọ bụru nke ndu ụkpa mẹe ndu lwarụ alwa. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke unu.”

Ori Awha-Ọ̀whúú

(Ọ́gú 29:1-9)

23Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu sụ iya: 24“Kfuru ụnwu Ízurẹlu sụ whẹ agha: Mbọku mbụ l’ọnwa ẹsaa, nwụtaru anwụta l’a-bụjeru unu mbọku-ọtuta-ume, mbọku ono bẹ unu l’e-nweje ndzuko, dụ nsọ. Mbọku ono bẹ l’ee-gbu opyi-ọku gude karụ iya ọha-l’eze. 25T’ọ bọ dụkwa ozhi, unu l’e-jeje mbọku ono l’owhu, unu gbajẹru Onye-Nwe-Ọha ẹja, l’aakpọ ọku mbọku ono.”

Mbọku ọkfu ụgwo iwhe-dụ-ẹji

(Ọ́gú 29:7-11)

26Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu sụ iya: 27“Abalị iri l’ọnwa ẹsaa ono l’a-bụje mbọku ọkfu ụgwo iwhe-dụ-ẹji. Mbọku ono bẹ l’a-bụru unu ndzuko dụ nsọ. Unu l’a-swị ẹgu, unu agbaa ẹja, l’aakpọ ọku nụ Onye-Nwe-Ọha. 28Ba adụkwa ozhi, unu l’e-je mbọku ono nkele mbọku ono bụkwa mbọku ọkfu ụgwo iwhe-dụ-ẹji; mbọku ono l’aa-nọdu l’iwhu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji unu metagbaberu. 29Onye nọdu tọ swị ẹgu mbọku ono bẹ l’ee-kefu l’oke l’ẹka ndibe whẹ nọ. 30Onye jekwanuru ozhi mbọku ono bẹ mu l’e-me t’ọ tọhu l’echilabọ ndu nkewhe. 31T’ọ bọ dụkwa ozhi, unu l’e-je. Ọ kwa iwhe a tọru ọkpa iya doberu unu jeyewaro ya ndono, shi l’ọgbo rwua l’ọgbo l’iwhe bụ ẹka unu bu. 32Mbọku ono l’owhu bụkwaru unu mbọku-ọtuta-ume. Unu swịa ẹgu, unu eshi l’urwẹnyashi abalị tete l’ọnwa ono tụta ume ono rwua l’urwẹnyashi mbọku, ọnwa l’agba abalị iri.”

Ori-oge Ime-Mkpu

(Ọ́gú 29:12-40)

33Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu sụ iya: 34“Kfuru ụnwu Ízurẹlu sụ whẹ agha: Abalị iri l’ise l’ọnwa ẹsaa l’a-bụru ori oge Ime-Mkpu nke Onye-Nwe-Ọha. Unu l’e-ri oge ono abalị ẹsaa. 35Mbọku nke mbụ bẹ l’a-bụru unu ndzuko, dụ nsọ. T’ọ bọ dụkwa ozhi, unu l’e-je mbọku ono l’owhu. 36Abalị ẹsaa ono bẹ unu l’a-nụje Onye-Nwe-Ọha ẹja, l’aakpọ ọku. Lẹ mbọku nke ẹsato, unu enweru ndzuko, dụ nsọ, bya anụkwawho Onye-Nwe-Ọha ngwo-ẹja, l’aakpọ ọku. Mbọku ono l’a-bụru ndzuko, dụ nsọ, ba adụkwa ozhi, unu l’e-je mbọku ono l’owhu.

37“O noo bụ ori-oge, Onye-Nwe-Ọha tụ-buru atụ-bu, mbụ oge, unu l’a-ryajẹ aryarya t’ọ bụru ndzuko, dụ nsọ. T’a nụkwa Onye-Nwe-Ọha ngwo-ẹja, l’aakpọ ọku; mbụ ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku mẹe ngwo-ẹja nri mẹe ngwo-ẹja mmẹe mẹe ngwo-ẹja ọdo, ọwhu nọnu bẹ l’aa-nụje mbọku, gbarụ iya nụ. 38A gụfukwa iya rọ mbọku-ọtuta-ume, a gụfu iya iwhe unu l’a-nụje Onye-Nwe-Ọha, gụfu iya ọkfu ụgwo ụkwa onye kweru, gụfu iya iwhe anụnu ọwhu unu tụru obu unu ama anụ Onye-Nwe-Ọha.

39“L’abalị iri l’ise l’ọnwa ẹsaa nteke unu kpatagewaru iwhe unu meberu l’alị chịbata, t’unu rikwaa oge Onye-Nwe-Ọha abalị ẹsaa. Mbọku nke mbụ iya yẹle mbọku nke ẹsato iya bẹ l’a-bụje mbọku odzuta ike. 40Mbọku nke mbụ bẹ unu l’e-wotaje akpụru oshi, dụ ree mẹe igu ooshi mẹe ẹkali oshi, ẹkwo dụ jịkfu jịkfu mẹe ẹkali oshi wilo, unu egude iya je ete ẹswa l’iwhu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu abalị ẹsaa. 41Unu rijee ya abalị ẹsaa l’ẹwha Onye-Nwe-Ọha t’ọ bụru oge, l’eeri eri awha g’awha ha. Iwhe ono bụ iwhe a tọru ọkpa iya t’ọ dụru unu jeyewaroya shi l’ọgbo rwua l’ọgbo. Unu rijee ya l’ọnwa ẹsaa. 42Ẹka unu l’e-bujeru l’abalị ẹsaa ono bụ l’ime mkpuumkpu. T’iwhe bụ onye a nwụru lẹ Ízurẹlu bukwaru lẹ mkpuumkpu nteke ono. 43Ọo ya bụ, nggẹ ẹpa unu amarụ lẹ mu meru t’ụnwu Ízurẹlu buru lẹ mkpuumkpu nteke ono, mu dufutaru whẹ lẹ Íjiputu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke unu.”

44Mósisu bya atọgboru ndu Ízurẹlu ọkpa ori-oge ono, Onye-Nwe-Ọha tụ-buru atụ-bu.

24

Oleta oryọku ẹnya

(Awụ. 27:20-21)

1Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu sụ iya: 2“Kfuru ndu Ízurẹlu tẹ whẹ wotaru ghu ọkpobe mmanụ ólivu, a tsụru l’ọtumu, l’ee-yeje l’oryọku t’iwhoro ngajẹe ntekenteke. 3Tẹ Érọnu yẹle ụnwu iya yeje ọku l’oryọku ono l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha l’ime Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono, mbụ l’okotazụ ẹkwa whọ, e gude gebuta Igbe Iwu whọ. Tẹ whẹ mejekwaa oryọku ono t’o shi l’urwẹnyashi nwuje ntekenteke l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha jeye l’ụtsu. Tẹ ndu Ízurẹlu dobekwa nsọ ono shi l’ọgbo rwua l’ọgbo. 4Tẹ Érọnu letakwa oryọku ono ẹnya, mbụ oryọku ono, tukoru l’eli iwhe ono, e meru l’ọkpobe mkpọla-ododo, l’aadọbeje oryọku, mee ya t’o nwuje enwu l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha ntekenteke.

Buredi, e doberu Chileke nsọ

5“Gude ụturutuu-witi gheta ishi buredi iri l’ẹbo, t’iwhe, l’a-la lẹ nnanụ bụru nkere labọ l’ime nkere iri efere nkwẹka ụturutuu-witi. 6Woru buredi ọbu doo l’ogiri labọ, ishi buredi ishii ishii l’ogiri nnanụ nnanụ l’eli teburu ono, dụ l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha, e gude ọkpobe mkpọla-ododo mee. 7Woru ụ̀nwù-isẹnsu, guru egugu ye l’ogiri buredi ono l’ẹhu l’ẹhu, t’ọ nọ-chia ẹnya buredi ono bụru ngwo-ẹja, l’aakpọ ọku anụ Onye-Nwe-Ọha. 8Mbọku-ọtuta-ume, futaru ishi l’igwe bẹ Érọnu l’e-dozhije iya gẹ l’ọo-dụ l’iwhu Onye-Nwe-Ọha l’ẹwha ndu Ízurẹlu; t’ọ bụru ọgbandzu, l’a-nọ tụgburu. 9Buredi ono bụ Érọnu yẹle ụnwu iya nwe iya, tẹ whẹ nọdujekwa l’ẹka dụ nsọ taa ya, o noo nkele o tso l’òkè, dụ nsọ shii l’iwhe bụ ngwo-ẹja, l’aakpọ ọku anụ Onye-Nwe-Ọha.”

Onye kfubyiru ẹwha Onye-Nwe-Ọha

10O nweru nwoke ọbu, ne iya bụ onye Ízurẹlu, nna iya bụru onye Íjiputu, whẹ lẹ ndu Ízurẹlu l’alịje eje iwhe. A nọnyaa, ọgu tsuru yẹle onye Ízurẹlu l’ẹka whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa eburu whẹ. 11Nwa nwanyị Ízurẹlu ono kfubyishilahaa ẹwha Onye-Nwe-Ọha. A kpụta iya jekfu Mósisu. Ẹwha ne iya bụ Shelomiti, bụ nwada Dibyiri onye ikfu Danu. 12A kpụta iya je atụ-chia t’ọ nọdu jeye tẹ whẹ marụ iwhe bụ uche Onye-Nwe-Ọha.

13Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu sụ iya: 14“Kpụfu onye ọbu, kfubyiru ẹwha mu ọbu l’azụ ẹka unu kpọberu ụlo-ẹkwa eburu unu. Tẹ ndu lile, nụru nteke l’ookfubyi ẹwha mu ọbu byabẹ iya ẹka l’ishi, t’edzudzu-ọha gude ẹwhuru tụ-gbua ya. 15Iwhe l’ii-kfuru ndu Ízurẹlu abụru: Onye kfubyiru ẹwha Chileke iya bụkwa onye ọbu l’e-vuru iwhe-dụ-ẹji, dụ iya nụ. 16Onye kfubyiru ẹwha Onye-Nwe-Ọha bẹ l’ee-gbu egbu. T’edzudzu-ọha l’owhu gudekwa ẹwhuru tụ-gbua onye ọbu. Onye ọbu onye ọbu m’ọ bụ onye lwarụ alwa m’ọ bụ onye a nwụru lẹ Ízurẹlu, o -kfubyia ẹwha Onye-Nwe-Ọha, t’e gbua ya egbu.

17“Onye gburu madzụ, t’e gbukwa yẹbedua. 18Onye gburu anụ onye ọdo dochikwaa ẹnya iya, t’o gudekwa ọwhu nọ ndzụ dochia ẹnya iya ọwhu nwụhuru anwụhu.

19“Onye meru madzụ ibe iya iwhe ọrwu dụ iya l’ẹhu, bẹ l’ee-mekwawho t’ọrwu dụ l’ẹhu nke yẹbedua. 20Onye gbajiru madzụ ibe iya ọkpu t’a gbajilatakwa iya ọkpu nkiya. Onye meru ẹnya pyahụ ibe iya t’e mekwaawho t’ẹnya pyahụ yẹbedua. Nteke bụ l’ọo eze b’o chikwofuru onye ọdo, t’e chikwofukwa nkiya. Ọo ẹgube ọrwu, madzụ kẹru ibe iya bẹ l’aa-kẹe yẹbedua. 21Onye gburu anụ onye ọdo; t’o dochikwaa ẹnya iya. Onye gburu madzụ t’e gbukwaa yẹbedua. 22Unu mee t’iwu ono bụru nnanụ l’ẹhu ndu a nwụru anwụ lẹ Ízurẹlu mẹe l’ẹhu ndu lwarụ alwa. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke unu.”

23Mósisu kfugelewho yeru ndu Ízurẹlu, whẹ kpụfu onye ono, kfubyiru ẹwha Onye-Nwe-Ọha azụ ẹka whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ, bya atụ-gbua ya l’ẹwhuru. Ọo ya bụ, ndu Ízurẹlu mee iwhe Onye-Nwe-Ọha tụru Mósisu iwu tẹ whẹ mee.

25

Awha Ọtuta-ume

(Dit. 15:1-11)

1Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu l’eli ugvu Sáyinayi sụ iya: 2“Kfuru ụnwu Ízurẹlu sụ whẹ agha: Unu bahụlewho l’alị ono, mu l’eme tẹ mu nụ unu, t’unu hakwa alị ono t’ọ tụta ume, shi nno kwabẹ Onye-Nwe-Ọha ugvu. 3Awha ishii bẹ unu l’a-kọje alị unu, awha ishii unu akọchashia mgbu vayịnu unu akọchashi, wọo akpụru iya. 4L’awha nke ẹsaa l’owhu, alị ono atụta ume. O noo bụ awha ọtuta-ume nke Onye-Nwe-Ọha. Unu ba akọkwa alị unu, unu eje akọcha mgbu vayịnu unu akọcha l’awha ono. 5Unu be emetakwa iwhe dashịru ẹda. Unu ba awọtakwa akpụru vayịnu, l’ẹte akọchaa akọcha; awha ono bụkwa awha, alị l’atụta ume. 6Iwhe shi l’alị awha ono, alị l’atụta ume l’a-bụru nri unu mẹe nke ohu unu mẹe nke ndu unu buru ozhi mẹe nke ndu lwarụ alwa, unu lẹ whẹ bu. 7Élwù unu mẹe anụ-ẹgbudu, bu l’alị unu bẹ iwhe shi l’alị ono l’a-bụkwaruwho nri nkewhe.

Awha Ẹhu-ụtso

8“Gụa awha ọtuta-ume awha ẹsaa bụ iya bụ awha ẹsaa ẹsaa ugbo ẹsaa. Iwhe awha ọtuta-ume ẹsaa ono l’a-dụkota bụ ụkporo awha ugbo labọ l’awha tete. 9L’abalị iri l’ọnwa ẹsaa bụ iya bụ mbọku ọkfu ụgwo iwhe-dụ-ẹji bẹ l’ii-zhi t’e gbudzuru opyi-ọku l’alị unu l’owhu. 10Awha ọwhu l’e-kwe iya ụkporo awha ugbo labọ l’awha iri ono bẹ unu l’e-dobe nsọ, unu aryaa ya arya t’onyenọnu nweru onwiya l’alị ono kpaa-whuu. Awha ono bụru unu awha ẹhu-ụtso; nteke onyenọnu l’a-la je anọdu l’alị iya; onyenọnu alakfu ndibe whẹ. 11T’awha nke ụkporo ugbo labọ l’awha iri ono bụkwaru unu awha-ẹhu-ụtso. L’awha ono bẹ unu ta akọdu iwhe l’alị, unu ta akpata iwhe darụ ẹda, unu ta awọta akpụru vayịnu, l’ẹte akọchaa akọcha. 12Eshi-ọwhu awha ono bụru unu awha ẹhu-ụtso bẹ unu l’e-me iya t’ọ dụ nsọ. Ọo iwhe darụ ẹda l’alị ono bẹ unu l’e-ri l’awha ono.

13“L’awha ẹhu-ụtso bẹ onyenọnu l’a-la je anọdu l’alị iya. 14Ọ -bụru l’i reru madzụ ibe ghu alị m’ọ bụ l’ị zụtaru alị azụta l’ẹka onye ọdo, t’unu mekwaa ya t’ọ bọ dụ onye l’e-ri ibe iya urwu. 15Madzụ l’azụ alị onye ọdo, t’e dobekwa aswa iya ele ẹnya awha ole, alị ọbu nọwaru nke l’a fụtaru l’awha ẹhu-ụtso. Onye ọwhu l’ere alị ọbu ere iya ele ẹnya l’awha ole, alị ọbu l’e-mefua iwhe tẹmenu ya alawhu iya azụ l’ẹka. 16Awha -paa l’igwe aswa, l’ịi-sụ t’a kfụa l’alị ọbu ahaa shii. Nteke bụ l’awha parụ nwanshị, aswa, l’ịi-sụ t’a kfụa l’alị ọbu aha nwanshị, nkele iwhe l’oole ẹnya ere ghu iya bụ iwhe l’ii-meta l’alị ọbu. 17T’ọ bọ dụkwa onye ọwhu l’e-ri ibe iya urwu. Iwhe unu l’e-mechia bụ t’unu tsụje Chileke unu egvu. Nkele ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke unu.

Iwhe-ọtsulanu l’a-dụ l’awha nke ẹsaa

18“Ọo ya bụ, t’unu mejekwa iwhe mu tọru ọkpa iya, unu edobe iwhe mu tụru l’iwu; eme iya ememe nke ọwhu unu l’e-buru l’alị ono tụsaru ẹhu. 19Alị ono bẹ iwhe e meberu iya l’a-nọ emehu emehu, unu eriji ẹwho, buru tụsaa ẹhu. 20Ọ -bụru l’unu jịru sụ: ‘?Ọo gụnu bẹ anyi l’e-ri l’awha nke ẹsaa ono, m’ọ dụa iwhe anyi kọberu, tọ dụ iwhe anyi kpatarụ l’okfu?’ 21L’awha nke ishii bẹ mu l’e-me t’ọnu-ọma nkemu sọ-kputa unu ẹhu, nke ọwhu alị l’e-meta iwhe l’a-sụru unu awha ẹto. 22L’awha nke ẹsato bẹ unu l’a-kọbe iwhe l’alị, eri akahụ iya ọwhu unu metahawaru; ria ya jeye l’awha nke tete; nteke unu l’a-kpata iwhe ọwhuu nke awha ono.

Ọgbata iwhe e reru erere

23“T’e be erejekwa alị nre-lanụ, nkele alị bụkwa mbẹdua nwe iya. Unubẹdua bụ abyabya bẹ unu byarụ, ọ bụru anụnu bẹ mu nụru iya unu t’unu buru. 24Unu hajẹkwaa t’onye nwe alị gbata alị iya l’ẹka onye ọ sụberu iya l’iwhe bụ alị unu g’ọ ha.

25“Ọ -bụru lẹ nwune ghu bẹ ụkpa byarụ, o buta alị iya ree; t’ọ bụkwaru onye yẹle iya bụ ọkpobe abụbu l’a-gbata alị ono, o reru. 26Ọ -bụru l’onye ọbu te enwedu onye l’a-gbata iya, e megee ẹka bya atụlahaa yẹbedua atụtu, o shi nno nweta iwhe dzuru gẹ l’ọo-gbata iya, 27t’ọ gbakọo awha ole, a nọwaru nke l’o reru alị ono, kfụa onye o reru alị ọbu ụgwo awha ọwhu l’ọotoko ọkoo ya, t’alị ono lwawhu iya azụ l’ẹka. 28Nteke bụ l’onye ọbu te enwedu iwhe l’oo-gude gbata iya, t’alị ọbu, o reru dụkwa l’ẹka onye zụru iya nụ jeye awha ẹhu-ụtso. Nteke o beru l’awha ẹhu-ụtso t’onye zụru alị ono haa ya, t’ọ lwawhu azụ l’ẹka onye nwe iya nụ.

29“Ọ -bụru lẹ madzụ bẹ reru ụlo ebubu lẹ mkpụkpu, a tụ-wheru mgbodo mgburumgburu, t’ọ gbatakwa iya l’ime mgbarawha, o reru iya. Ọo l’ime mgbarawha ono bẹ ike iya beru nke agbata iya. 30Ọ -bụru l’ọ tọ gbatadu iya jeye awha gbaa, bẹ ụlo ono, dụ lẹ mkpụkpu ono, a tụ-wheru mgbodo mgburumgburu l’a-bụwaruro nke onye zụru iya nụ yẹle ẹpa iya jeyewaroya. T’a ba ahakwa ụlo ono l’awha ẹhu-ụtso t’ọ lwawhu azụ l’ẹka onye nwe iya nu. 31Obenu l’ụlo ọwhu dụ l’ime mkpụkpu, l’ẹte atụ-whee mgbodo mgburumgburu bụ g’e meru ẹka bụ ẹgu bẹ l’ee-me iya. T’a gbatajẹ iya agbata, onye zụru iya nụ ahajẹkwaa ya whọ t’ọ lwawhu azụ l’ẹka onye nwe iya nụ mẹ o rwulewho l’awha ẹhu-ụtso.

32“A byakwanụ lẹ mkpụkpu ọwhu bụ nke ndu Lívayi mẹe ụlo, dụ lẹ mkpụkpu whẹ, tẹ ndu Lívayi gbatajẹkwa iya nteke dụ whẹ ree. 33Ọ -bụru l’onye Lívayi ta adụdu ike gbata ụlo iya l’ẹka onye o reru iya, o -rwulewho l’awha ẹhu-ụtso t’ụlo ọbu, o reru lẹ mkpụkpu whẹ lawhukwa iya azụ l’ẹka. Nkele ụlo lile, dụ lẹ mkpụkpu ndu Lívayi bụkwa iwhe whẹ nwe l’ẹka ndu Ízurẹlu nọ. 34Ọle t’ọ bọ dụkwa iwhe l’e-me tẹ whẹ ree alị ẹka élwù whẹ l’atajẹ nri, dụ lẹ mkpụkpu whẹ, o noo nkele ẹka ono bụ ẹka whẹ nwe enwe jeyewaroya.

Ojee ndu ụkpa ụgwo

35“Ọ -bụru l’onye Ízurẹlu ibe ghu, gụ l’iya bukube bẹ ụkpa byarụ, tọ dụ ike ọzu onwiya; yejeru iya ẹka ẹgube ono, l’eeyejeru onye lwarụ alwalwa m’ọ bụ onye byarụ abyabya nke ọwhu l’oo-bukube ghu g’o bukube ghu. 36Ba asụjekwa iya t’o tukoberu ghu iwhe l’iwhe ị nụru iya, tsụjekwa Chileke ghu egvu nggẹ onye Ízurẹlu ibe ghu ono ebukube ghu g’o bukube ghu. 37Be ejekwa iya ụgwo okpoga sụ iya t’ọ tụkwaseru ghu iya iwhe l’eli, ba anụkwa iya nri lee ẹnya urwu, l’ii-rita iya. 38Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke unu, bụ onye dufutaru unu l’alị Íjiputu tẹ mu nụ unu alị Kenanu, mu abụru Chileke unu.

Ọha ohu t’o nweru onwiya

39“Ọ -bụru l’onye Ízurẹlu ibe ghu, gụ l’iya bukube bẹ ụkpa byarụ, o woru onwiya ree ghu, be emekwa iya t’o jejeru ghu ozhi g’ọo ohu. 40Dobe iya l’ọnodu onye i buru ozhi ebu m’ọ bụ onye byarụ abya, t’o jeeru ghu ozhi jeye awha ẹhu-ụtso. 41O -rwua nteke ono tẹ yẹle ụnwu iya haa ghu, lakfu ndibe whẹ je anọdu-whu azụ l’oke-alị nna iya. 42Nkele ndu Ízurẹlu bụ ohu mụbe Onye-Nwe-Ọha, mu shi l’alị Íjiputu dufuta, t’e be erekwa whẹ tẹ whẹ bụru ohu. 43Ba adụkwaru onye Ízurẹlu ibe ghu ẹhuka, tsụjekwa Chileke ghu egvu.

44“Tẹ ndu unu l’a-gbajẹ ohu bụkwaru ndu ọha ọdo, bu unu mgburumgburu, mbụ unwoke mẹe ụnwanyi. O nokwa ndu unu l’a-gbajẹ ohu ndono. 45Ndu ọdo, unu l’a-gbajẹfua ohu bụ ndu byarụ abya, bu l’echilabọ unu m’ọ bụ ndibe whẹ, unu lẹ whẹ bukwawho, bụ ndu a nọ l’alị unu nwụshia, whẹ abụru ndu unu nwe enwe. 46Ndu ono bẹ unu l’e-me tẹ whẹ bụru oke-iwhe, dụru ụnwu unu l’etso unu l’azụ, t’ọ bụru ndu whẹ nwe enwe jeyewaroya. A -bya l’unwune unu, bụ ụnwu Ízurẹlu, t’unu ba adụkwaru whẹ ẹhuka.

47“Ọ -bụru l’onye lwarụ alwa m’ọ bụ onye byarụ abya, unu l’iya bu bẹ nweru iwhe, onye Ízurẹlu ibe ghu, yẹle iya bukube -daa ụkpa, o woru onwiya ree onye ono, lwarụ alwa, bukube ghu nụ m’ọ bụ woru onwiya ree onye ibe onye ono, lwarụ alwa ono, 48e -regee ya bẹ l’aa-gbatalẹ iya-a agbata. Tẹ nwune iya lanụ gbatakwa iya. 49Nteke l’ọo dụa, nwune nna onye ọbu m’ọ bụ nwa nwune nna iya m’ọ bụ onye ọdo, yẹle whẹ bụ abụbu agbata iya. Ọ -bụru l’onye ọbu bẹ nọnyaru bya enweru iwhe, t’ọ gbatakwa onwiya. 50Tẹ yẹbedua yẹle onye gbarụ iya ohu nọdukwa gbakọo awha ole, ọ bụ eshi nteke o reru onwiya rwua l’awha ẹhu-ụtso. T’aswa, l’ọo-kfụ gude gbata onwiya bụkwaru iwhe lanụ yẹle awha ole, wuduru nụ. T’e lekwaa ẹnya l’ụgwo, l’aa-kfụ l’ozhi ujiku owhu gude gbakọru iyẹ ya. 51Awha, wuduru nụ -hakwadụ shii, t’onye ono lee ẹnya g’awha ọbu hatabe, keta okpoga, o reru onwiya kfụa gude gbata onwiya. 52Nteke bụ l’awha, wuduru nụ habewaa nwahabe t’o rwua l’awha ẹhu-ụtso, tẹ yẹle iya tụko gbakọo iwhe l’ọo-kfụ l’awha ole, wuduru nụ gude gbata onwiya. 53T’ọ bụkwaru gẹ l’eemeje onye ozhi, e butaru ebuta awha g’awha ha bụ gẹ l’ee-meje onye ọbu. T’onye ọ nọ l’ẹka ba adụkwaru iya ẹhuka.

54“Ọ -bụru l’a taa gbatadu iya l’ụzo, dụ ẹgube ono; t’a hakwaa yẹle ụnwegirima iya tẹ whẹ lashia mẹ o rwulewho l’awha ẹhu-ụtso. 55O noo l’ụnwu Ízurẹlu bụ ohu mbẹdua. Whẹ bụ ohu mu, mu dufutaru l’alị Íjiputu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke unu.

26

Ọnu-ọma, l’aa-gọru onye l’emeje iwhe a sụru t’o mee

(Dit. 7:12-24; 28:1-14)

1“T’ọ bọ dụkwa agwa, unu l’e-meta doberu onwunu; t’unu be edobekwa ntẹkpe, a pyịru apyị m’ọ bụ ẹwhuru gvuru egvuru g’ọo itso m’ọ bụ ẹwhuru, a pyịru apyị l’alị unu abarụ iya ẹja. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke unu.

2“Unu dobeje mbọku ọtuta-ume nkemu, unu akwabẹje ụlo-nsọ mu ugvu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha.

3“Ọ -bụru l’unu l’etso iwhe mu tọru ọkpa iya, edobe iwu, mu tụru, eme iya ememe, 4bẹ mu l’e-meje tẹ mini chịaru unu l’oge iya, iwhe e meberu l’alị emehu emehu, oshi dụ l’ẹgu amịshi mebyi. 5Iwhe l’a-nọ emehuru unu shii nke ọwhu unu l’a-nọ echi witi jeye oge ọwo akpụru vayịnu erwua, unu awọ akpụru vayịnu jeye oge omebe iwhe l’alị erwua. Unu l’a-nọ eri nri eriji ẹwho, unu eburu l’alị unu tụsaru ẹhu.

6“Mu l’e-me t’unu buru l’ẹhu-ọdu-guu l’alị ono unu l’a-zẹje eku mgbẹnya; ọ tọ dụdu onye l’eye unu egvu. Mu l’a-chịshi ejo-anụ-ẹgbudu l’alị ono; t’a bya l’alwụ ọgu l’alị unu. 7Unu l’a-chị ndu ọhogu unu ọso gbushia whẹ. 8Unu l’a-dụ ise achị ụmadzu ụkporo ugbo ise ọso, ụmadzu ụkporo ugbo ise achị ụkporo ụnu madzụ l’ụnu ise ọso, unu egude ogu-ịgba unu gbushia ndu ọhogu unu.

9“Mu l’a-gha iwhu l’ẹka unu nọ, mee unu t’unu zụ̀a azụ̀zù kabaa l’igwe. Mu emee t’ọgbandzu mu l’unu keru. 10Unu l’e-rije akahụ iwhe unu kpatarụ jeye unu akpata nke ọwhuu, mbụ a -nọnyaa unu achịshilahaa akahụ iya wobatalahaa nke ọwhuu. 11Mu l’a-kwata uwhu buru l’echilabọ unu, unu ta adụhedu mu oyi oyi. 12Mu l’a-nọ ejewhe l’echilabọ unu, mu abụru Chileke unu, unu abụru ndibe mu. 13Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke unu, bụ onye dufutaru unu l’alị Íjiputu t’unu ba abụhe ohu ndu Íjiputu. Mu mebyiwaru ike ono, whẹ shi gude mee t’unu bụru ohu whẹ ono, shi nno mee unu t’unu whafụta ishi.

Awhụ, l’aa-nụ onye l’ete emeje iwhe a sụru t’o mee

14“Ọle, ọ -bụru l’unu ta angabẹduru mu nchị, unu te eme iwhe mu sụru t’unu meje g’ọ ha, 15mbụ ọ -bụru l’unu lesweru ẹnya l’iwhe mu tọru ọkpa iya, iwhe mu tụru l’iwu dụ unu oyi oyi, unu te emeje iwhe mu sụru t’unu meje g’ọ ha, shi nno mebyia ọgbandzu mu l’unu gbarụ 16bẹ iwhe mu l’e-me unu ndọwa: Mu l’e-me t’ọtsu egvu zụ unu kfụu mẹe ụkwaranta mẹe ẹwhoku, l’a-gbapyashi unu ẹnya mee tẹ ndzụ unu laa mmaka. Unu l’a-kọbe iwhe l’alị, ya abụru unu nrimawhụ, o noo nkele ọo ndu ọhogu unu l’e-ri iya. 17Mu l’a-gharụ unu iwhu meshia unu iwhe ike, ndu ọhogu unu alwụ-gbua unu l’ọgu. Ndu kpọru unu ashị l’a-bụru ishi unu, unu agbalahaa ọso nteke l’adụa onye l’achị unu.

18“Ọ -bụru l’iwhe ono megeeru unu, unu ta angabẹru mu nchị, mu emee unu iwhe ha g’ọo ono ugbo ẹsaa gude nụa unu awhụ iwhe-dụ-ẹji unu. 19Mu l’e-me t’unu kubuhu onwunu ekuku. Mu emee t’igweli ba achịheru unu mini, mee t’alị nmaa agbịdigba. 20Ike, unu wofutaru see anya l’a-bụru unu nke mmaka, o noo nkele alị unu ta adụdu iwhe l’oo-meta, oshi, dụ l’alị ono ta adụ iwhe l’ọo-mịta.

21“Ọ -bụru l’unu l’eme iwhe mu sụru t’unu be emejeshi, jịka l’unu ta angadụru mu nchị, mu ewotaru unu iwhe-ọtsulanu, ha g’ọo ono ugbo ẹsaa gude nụa unu awhụ iwhe-dụ-ẹji unu. 22Mu l’a-chịru anụ-ẹgbudu ye t’ọ bya alwụa unu ọlwu-ọchi, tụko ụnwegirima unu nashịa l’ọkpehu, tụkokwawho élwù unu tagbushia, mee t’unu ba abahẹ nwishi, ọma echi-ụzo unu adaburu karawhongu.

23“Ọ -bụru l’iwhe ono ta ahụ̀du unu àhụ̀hù nke t’unu gbanwee, unu l’emelee iwhe mu sụru t’unu be emejeshi 24bẹ mu l’e-mekwa unu iwhe unu l’ẹte agbaa ẹnya iya, mbụ lẹ mu l’e-me unu iwhe ha g’ọo ono ugbo ẹsaa gude nụa unu awhụ iwhe-dụ-ẹji unu. 25Mu l’a-ha t’ọgu dakfuta unu, gude iya gwata unu ụgwo ọgbandzu ono unu mebyiru. Unu -dzukobe lẹ mkpụkpu unu, mu ezhia ejo ẹhu-ba-dụ-mma t’ọ dakfuta unu, mee nke ọwhu unu l’a-daba ndu ọhogu unu l’ẹka. 26Mu l’e-gbuchi ụzo, nri l’eeshije abyarụ unu, ụnwanyi adụlahaa iri eshi nri l’ọnu ekfu lanụ. Whẹ l’a-nọje atụbashiru unu nri atụbashi, unu rigee ya ẹwho te ejidu unu.

27“Ọle iwhe ono -megee unu, unu ta angabẹru mu nchị, unu l’emelee iwhe mu sụru t’unu be emejeshi 28bẹ mu l’e-gude ẹhu-eghughu mee unu iwhe mu l’ẹte agbaa ẹnya iya, mee unu iwhe l’a-ha g’ọo ono ugbo ẹsaa gude nụa unu awhụ iwhe-dụ-ẹji unu. 29O noo nteke unu l’a-wata ori anụ ụnwu unu unwoke, mbụ ria anụ ụnwegirima unu ụnwanyi. 30Mu l’e-mebyishi ẹka unu l’agwajẹ iwhe, nwutsushia ẹnya-mgbẹja ẹka unu l’akpọje ụ̀nwù-isẹnsu ọku. Mu atụkaa odzu unu l’eli ntẹkpe unu ono, bụkwawho odzu l’onwiya, unu adụlahaa mu oyi oyi. 31Mu l’e-mee mkpụkpu unu t’ọ daburu iwhoro, mu emee ụlo-nsọ unu t’ọ bụru okorobo ụlo. O noo gẹ mkpọ ngwo-ẹja, unu gbarụ l’ẹte abyaa l’adụ mu ree. 32Alị unu bẹ mu l’e-me t’ọ bụru ochuwhu nke ọwhu ndu ọhogu unu, bu iya nu bẹ l’ọo-nwụ ishi kpaa. 33Mu l’a-chịkashi unu nnanụ nnanụ lẹ mba gẹ mba ha, mu amịta ogu-ịgba mu tsota unu ọso. Alị unu abụru ochuwhu, mkpụkpu unu abụkotaru ẹka daburu iwhoro. 34O noo nteke ẹhu l’a-wata ọtso alị ono lẹ ya l’atụta ume, mbụ nteke ono, ọ daburu iwhoro bụ iya bụ nteke unubẹdua l’a-bụru ndu a kpụru lẹ ndzụ laa alị ndu ọhogu unu. Mbụ l’ọo nteke ono bẹ alị ono l’e-te ẹswa lẹ ya l’atụta ume. 35Nteke ono, alị ono daburu iwhoro bẹ l’ọotuta ume, o noo nkele o to shidu atụtaje ume l’awha ọtuta-ume unu nteke unu shi buru iya.

36“A bya lẹ ndu ọwhu whuduru nụ l’ime unu, mu l’e-me tẹ meji tọfu whẹ atọfu l’alị ndu ọhogu whẹ, nke ọwhu bụ lẹ mkpẹekwo, a nmarụ yikayika l’e-me whẹ avụta ọso, gbalahaa g’ọo ndu ọgu l’achị, whẹ adaa l’ẹbe adụ onye l’achị whẹ ọso. 37Whẹ l’e-vukotaje ibe whẹ daa ndatẹwo g’ọo ndu l’agba t’ọgu be eri whẹ l’ẹbe adụ onye l’achị whẹ nụ. Tọ bụ l’unu bya l’a-dụkwadu ike akfụru akpọ ndu ọhogu unu iwhu. 38Unu l’a-nwụshihu l’alị ndu ọha ọdo, alị ndu ọhogu unu eria ishi unu. 39Ndu ọwhu whuduru ewhudu l’ime unu l’a-nọ l’alị ndu ọhogu unu yifu eyifu. Ọ bụru ejo-iwhe, whẹ megbaberu mẹe ejo-iwhe, nna whẹ oche megbaberu bẹ l’a-kpata whẹ eyifu.

40“Ọle, ọ -bụru lẹ whẹ dụshiru ejo-iwhe, whẹ meru mẹe ejo-iwhe, nna whẹ oche meru mẹe emeswe, whẹ mesweru mu yẹle ememe ono, whẹ l’emeje iwhe mu sụru tẹ whẹ be emeshi, 41bụ iwhe meru, mu mee whẹ iwhe whẹ l’ẹte agbaa ẹnya iya, shi nno chịru whẹ ye l’alị ndu ọhogu whẹ. Ọ -bụru lẹ whẹ l’e-wozeta onwowhe alị l’ejo obu ono dụ whẹ nụ, bya akfụa ụgwo ejo-iwhe, whẹ megbaberu 42bẹ mu l’a-nyatakwa ọgbandzu mu lẹ Jékọpu, nyata ọgbandzu mu lẹ Áyiziku mẹe ọgbandzu mu lẹ Ébirihamu, mu anyatakwawhọ alị ono. 43Obenu l’alị ono bẹ whẹ l’a-ha t’ọ daburu iwhoro, bya egude ẹhu-ụtso tụta ume; whẹ akfụa ụgwo ejo-iwhe, whẹ meru, o noo nkele whẹ lesweru ẹnya l’iwhe mu tụru l’iwu, whẹ tụko iwhe mu tọru ọkpa iya sọkota oyi. 44Ọle g’ọ dụle-zhia bẹ nteke ono, whẹ l’a-nọdu l’alị ndu ọhogu whẹ ono bẹ mu l’ẹte eleswekwa whẹ ẹnya, mu ta abya l’asọ whẹ oyi nke tẹ mu lakọta whẹ l’iyi kpamụ, mebyia ọgbandzu mu lẹ whẹ, nkele ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke whẹ. 45Mu l’e-gude iswi ẹhu whẹ nyata ọgbandzu ono, mu lẹ ochee-oroke whẹ gbarụ bụ iya bụ ndu ono, mu shi l’alị Íjiputu dufuta l’ẹnya ndu mba gẹ mba ha nke ọwhu mu l’a-bụru Chileke whẹ. Ọ kwa Mu bụ Onye-Nwe-Ọha.”

46O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha tọru ọkpa iya ndono mẹe nsọ iya mẹe iwu, ọ tụru l’ugvu Sáyinayi dobe l’echilabọ yẹle ndu Ízurẹlu, ọwhu shi l’ẹka Mósisu.

27

Okweta Onye-Nwe-Ọha ụkwa madzụ

1Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu sụ iya: 2“Kfuru ụnwu Ízurẹlu sụ whẹ agha: O -bụru lẹ madzụ bẹ kweru Onye-Nwe-Ọha ụkwa lẹ ya l’a-nụ iya madzụ, t’ọ kfụkwaa ụgwo l’ishi onye ọbu.

3“Ọ -bụru nwoke, nọwaru ụkporo awha rwua l’ụkporo awha ugbo ẹto, bẹ iwhe l’aa-kfụ l’ishi iya bụ mkpọla-ọcha, ẹrwa dụ ụkporo shẹkelu ugbo labọ lẹ shẹkelu iri. T’ẹrwa mkpọla-ọcha ono yẹle shẹkelu ụlo-nsọ bụkwaru iwhe lanụ.

4“Ọ -bụru nwanyị, iwhe l’aa-kfụ l’ishi iya bụ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu lẹ shẹkelu iri.

5“Ọ -bụru nwokoro, nọwaru awha ise rwua l’ụkporo awha, iwhe l’aa-kfụ l’ishi iya bụ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu. Ọ -bụru nwamgbọko, iwhe l’aa-kfụ l’ishi iya abụru mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ shẹkelu iri.

6“Ọ -bụru nwata nwoke nshịi, nọwaru ọnwa lanụ rwua l’awha ise, iwhe l’aa-kfụ l’ishi iya bu mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ shẹkelu ise. Ọ -bụru nwata nwanyị nshịi; iwhe l’aa-kfụ l’ishi iya abụru mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ shẹkelu ẹto.

7“Nwoke, nọru ụkporo awha ẹto tụgbua, iwhe l’aa-kfụ l’ishi iya bụ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ shẹkelu iri l’ise, nteke bụ l’ọo nwanyị a kfụa mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ shẹkelu iri.

8“Ọ -bụru l’onye kweru ụkwa ọbu bẹ l’akpa nri, tọ dụ ike kfụa iwhe a sụru t’ọ kfụa, t’o duru onye ọbu, o kweru ụkwa iya dukfu onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono elee ẹnya g’ẹka onye ọbu, kweru ụkwa ono hatabe hụa aswa ishi onye ọbu, o kweru ụkwa iya.

Okweta Onye-Nwe-Ọha ụkwa anụmanu

9“Ọ -bụru l’ọo anụ bẹ madzụ kweru ụkwa lẹ ya l’a-nụ, mbụ anụ gbarụ t’a nụ iya Onye-Nwe-Ọha, bẹ iwhe bụ anụ, a nụru Onye-Nwe-Ọha ẹgube ono dụkotakwa nsọ. 10T’onye ọbu be egudekwa anụ ọdo gbaa ya inwe m’ọ bụ dochia ẹnya iya, tẹ bo gudekwa anụ ọwhu ka ree gbaa anụ ọwhu dụ ẹji inwe, to gudehunu anụ ọwhu ka ẹji gbaa anụ ọwhu dụ ree inwe. Ọ -bụkwanuru l’e gude anụ ọdo gbaa anụ ono inwe, t’anụ ọwhu a gbarụ inwe yẹle ọwhu e gude gbaa ya inwe dụkotakwa nsọ. 11Ọ -bụru l’anụ, o kweru ụkwa iya bụ anụ, l’aasọ nsọ, bụ anụ l’ẹte agbaa t’a nụ iya Onye-Nwe-Ọha, t’onye ọbu kpụtakwa anụ ọbu kpụjeru onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 12T’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono lee ya ẹnya marụ m’ọ dụ ree t’ọ dụ ẹji, hụa aswa iya. Ọo aswa, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke hụru iya bẹ l’a-bụru aswa iya. 13Ọle onye ọbu -chọo ya agbata, t’ọ kfụa nkere ise tukobe l’aswa iya.

14“Ọ -bụru lẹ madzụ bẹ doberu Onye-Nwe-Ọha ụlo iya nsọ, t’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke lee ya ẹnya marụ m’ọ dụ ree t’ọ dụ ẹji, hụa aswa iya. Ọo aswa, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke hụru iya bẹ l’a-bụru aswa iya. 15Onye, bụ iya doberu Onye-Nwe-Ọha ụlo ono nsọ -chọo ya agbata, t’ọ kfụa nkere ise tukobe l’aswa iya, ụlo ono abụ-whuru nkiya azụ.

16“Ọ -bụru lẹ madzụ bẹ butaru alị ndibe whẹ nụ t’ọ bụru nke Onye-Nwe-Ọha, gẹ l’ee-gude hụa aswa iya bụ lẹ g’iwhe, e meberu l’alị ọbu habe. Alị, witi, jiru efere nkwẹka iri lakọtaru bẹ aswa iya l’a-bụru ụkporo mkpọla-ọcha ugbo labọ lẹ mkpọla-ọcha iri. 17Ọ -bụru l’ọo awha ẹhu-ụtso b’ọ nụru Onye-Nwe-Ọha alị iya ọbu, bẹ l’aa-kfụ-dzu aswa, a hụru iya akfụ-dzu. 18Nteke bụ l’awha ẹhu-ụtso ghatawaru tẹmenu ọ nụde Onye-Nwe-Ọha alị ono, t’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke gbakọo awha ole, whọduru nụ tẹmenu awha ẹhu-ụtso ọdo erwua hụaru onye ọbu aswa iya. T’e wobotakwa iwhe l’aswa iya ọbu. 19Onye nụru Chileke alị ono -chọo ya agbata, t’ọ kfụa nkere ise tukobe l’aswa iya. O -megee ya nno, alị ono abụ-whuru nkiya azụ. 20Ọ -bụru l’onye ọbu ta agbatadu alị ono, o woru iya ree onye ọdo, ọ tọ gbatahẹdu iya ọdo. 21O -rwulewho l’awha ẹhu-ụtso bẹ alị ono l’a-dụru Onye-Nwe-Ọha nsọ, ọ bụru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ l’ọo-dụ l’ẹka; eshi-ọwhu ọ bụ alị, e dobehawaru Onye-Nwe-Ọha nsọ.

22“Madzụ -woru alị, ọ zụru azụ nụ Onye-Nwe-Ọha, l’ẹte abụa alị iya, o shi l’ẹka nna iya whẹ keta, 23t’onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke gbakọo awha ole, whọduru nụ tẹmenu ya erwua awha ẹhu-ụtso, shi nno hụaru onye ọbu aswa iya. T’onye ọbu kfụkwaa aswa iya mbọku ono t’ọ bụru iwhe dụru Onye-Nwe-Ọha nsọ. 24O -rwua l’awha ẹhu-ụtso, alị ono alawhu azụ l’ẹka onye reru iya nụ, mbụ onye nwe iya nụ gẹdegede.

25“T’iwhe bụ aswa, l’aakfụ akfụ hajẹkwa g’ọo aswa shẹkelu ụlo-nsọ. Mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ shẹkelu lanụ b’e bude iya ebu, e buta iya ụkporo gera.

26“Anụ, vu ụzo waa ne iya ẹkpa-nwa bụkwa nke Onye-Nwe-Ọha. T’ọ bọ dụkwa onye l’a-kpụtaje iya bya anụ t’e doberu Onye-Nwe-Ọha nsọ m’ọ bụ eswi, ọdua l’ọo atụru, o noo l’anụ ivurụzo bụkwa nke Onye-Nwe-Ọha. 27Ọ -bụru anụ, l’aasọ nsọ; t’onye ọbu kfụa aswa, a hụru iya gude gbata iya, ya atukobe nkere ise l’aswa iya ono kfụa. Nteke bụ l’a ta agbatadu iya agbata, t’e ree ya aswa, a hụru iya.

28“Ọle ọbu, t’ọ bọ dụkwa iwhe madzụ nwe enwe, bụ iwhe ọ gọru nụ Onye-Nwe-Ọha t’e mebyishikota kpamụ kpamụ, l’ee-reje ere m’ọ bụ gbata iya gbata, mbụ madzụ m’ọ bụ anụ m’ọ bụ alị, o nwe enwe. Iwhe lile, a gọru nụ Onye-Nwe-Ọha dụkwaru Onye-Nwe-Ọha nsọ shii. 29T’ọ bọ dụkwa onye a gọru nụ Onye-Nwe-Ọha l’aa-gbata agbata; t’e gbugbukwaa onye ọbu egbugbu kpamụ kpamụ, shi nno woru iya nụ Chileke.

30“Ụzo lanụ l’ụzo iri l’iwhe e metaru l’alị, m’oberu ọ bụru mebyi iwhe shi l’alị m’ọ bụ akpụru oshi, bụkotakwa nke Onye-Nwe-Ọha, ọ dụkwaru Onye-Nwe-Ọha nsọ. 31Onye chọru tẹ ya gbata ụzo-lanụ-l’ụzo-iri nkiya, t’onye ọbu kfụkwaa nkere ise tukobe l’iwhe bụ aswa iya. 32Ụzo lanụ l’ụzo iri l’iwhe bụ eswi mẹe eghu mẹe atụru, mbụ anụ, onye l’azụ élwù gụru ọgu ọ bụru anụ nke iri bẹ l’a-dụru Onye-Nwe-Ọha nsọ. 33T’ẹ bo jejekwa iya enyocha t’a marụ, ọ dụ ree t’ọ dụ ẹji, t’ọ bọ gbakwa iya inwe. Nteke bụ l’ọ gbarụ iya inwe agba, t’ọwhu ọbu, ọ gbarụ inwe yẹle ọwhu o gude gbaa ya inwe ọbu dụkotakwa nsọ, t’a ba agbatakwa iya agbata.”

34O nokwa iwu, Onye-Nwe-Ọha tụru nụ Mósisu l’ugvu Sáyinayi t’ọ nụ ndu Ízurẹlu.