Ẹkwo
JÓSHUWA
1Ọkwa, Onye-Nwe-Ọha nmarụ Jóshuwa
1Tọ dụ iya bụ lẹ Mósisu, bụ onye ozhi Onye-Nwe-Ọha anwụhu, Onye-Nwe-Ọha sụ Jóshuwa nwa Nunu, bụ onye shi anọje eyeru Mósisu ẹka sụ iya: 2“Mósisu, bụ onye ozhi mu nwụhuwaru. Gbalihukwa ntaa tẹ gụ lẹ ndu-a je adaa ẹnyimu Jọ́danu-a bahụ l’alị ono, mu l’eme tẹ mu nụ whẹ, mbụ whẹbe Ízurẹlu. 3Ẹka lile, unu l’a-hata ọkpa unu dzọo bẹ mu l’a-nụkota unu, ẹgube ono, mu kweru iya Mósisu l’ụkwa. 4Alị unu l’a-nọ watalẹwho l’echi-ẹgu jeye l’ugvu ugvu Libanọnu. Ya eshi l’oke ẹnyimu, mbụ ẹnyimu Yufurétisu nọ-zhiawho je akpaa l’oke eze-ẹnyimu, dụ l’ụzo ẹnyanwu-arịba. Alị ndu Hetu l’owhu etsokwaru iya whọ. 5Ọ tọ dụdu onye bya l’a-dụ ike kpọ ghu iwhu jeye gẹ l’ịi-nọ-beru. Ọo gẹ mu shi swiru Mósisu, o nokwawho gẹ mu l’e-swiru ghu ndono. Mu ta abyakwa l’a-jịka ghu, mu ta abya l’a-ha ghu.
6“T’obu shia ghu ike, t’egvu ba atsụkwa ghu, o noo nkele ọo gụbedua bẹ l’e-du ndu-a tẹ whẹ je anata alị ono, mu riburu nna whẹ oche lẹ nte lẹ mu l’a-nụ whẹ. 7Ọo zhiawho t’obu shia ghu ike, egvu eje atsụ ghu atsụtsu owhu. Ochia t’ị kwabẹkwa ẹnya mekota iwhe o kfuru mbụ iwu ono, Mósisu, bụ onye ozhi mu nụru ghu. Ba agbẹkwaru iya azụ, gụ eje apakwa iya ẹka lanụ nke ọwhu ẹka l’a-nọ atụ ghu atụtu l’ẹka lile, i jeru. 8Ba ahakwa Ẹkwo Iwu-a t’ọ gbaswehu ghu l’ọnu. Rịje iya l’ọriri eswe l’ẹnyashi, gụ akwabẹ ẹnya nke ọwhu l’ii-mekotaje iwhe lile, e deru l’ime iya. Ọo ya bụ, nke ọwhu bụ iwhe lile, l’iime ememe l’a-bụru ghu akpụto-l’ọboroto, ẹka atụkwa ghu whọ atụtu. 9Iwhe mu kfuru ghu bụ, t’obu shia ghu ike, t’egvu ba atsụkwa ghu. Ba adụkwa iwhe l’e-ye ghu egvu, ya adụkwa nteke l’ịi-kpọ laa azụ. O noo nkele mụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu swiru ghu ọkpobe eswiru l’ẹka lile, l’iije.”
10Tọ dụ iya bụ, Jóshuwa bya ezhia ndu ishi l’achị ndu Ízurẹlu sụ whẹ: 11“Unu jekota ẹka ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ekwa ebubu whẹ, je ekfuru whẹ tẹ whẹ kwakọbe nri whẹ, l’e-ri ree nkele ọ whọduru abalị ẹto ntaa, whẹ eje adaghaa ẹnyimu Jọ́danu je anata alị ono, Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ l’eme tẹ ya nụ whẹ, t’ọ bụru nkewhe.”
12A bya l’ikfu Rúbẹnu mẹe ikfu Gadu mẹe nkerẹbo ikfu Manáse bẹ Jóshuwa sụru: 13“Unu nyatakwa okfu ono, Mósisu, bụ onye ozhi Onye-Nwe-Ọha tọgboru unu sụ: ‘Lẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu l’eme tẹ ya nụ unu ẹka unu l’e-dzuta ike. Ọo-nụ unu alị-a t’ọ bụru nkunu.’ 14Unyomu unu whẹ mẹe ụnwegirima unu whẹ mẹe élwù unu bẹ l’a-nọdu l’alị ono, Mósisu nụru unu l’azụ ẹnyimu Jọ́danu azụ iya ọwanalanu. Ọle ndu ojọgu unu, ẹka karụ akaka l’ọgu l’a-kwa ngwọgu vutaru ụnwunna unu-a ụzo je adaghaa ẹnyimu ono lụfu azụ iya ọwhu, je eyeru whẹ ẹka, 15jeye nteke Onye-Nwe-Ọha l’e-me t’ụnwunna unu whẹ ono dzuta ike, g’o meru unubẹdua, mekwaawho tẹ whẹ nata alị ono, Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu l’eme tẹ ya nụ whẹ t’ọ bụru nkewhe ono. Nteke ono, unu alwawhuwaro azụ l’alị nkunu, mbụ alị ono, Mósisu, bụ onye ozhi Onye-Nwe-Ọha nụru unu l’azụ ẹnyimu Jọ́danu azụ iya ọwa t’ọ bụru nkunu, l’ụzo ẹnyanwu-awata.”
16Whẹ zụru yeru Jóshuwa sụ: “Iwhe lile, ị sụru t’anyi mee bẹ anyi l’e-mekota. Ẹka ị sụru t’anyi je bẹ anyi l’e-je. 17Ọo zhiawho g’anyi shi anụru Mósisu okfu eme iwhe lile o kfuru bụ g’anyi l’a-nụjeru ghu iya. Ọo lẹwho tẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu swiru ghu ọkpobe eswiru, g’o shi swiru Mósisu. 18Iwhe bụ onye kwefuru ike l’iwhe i kfuru, jịka lẹ ya ta anụduru ghu okfu, o -beru ọ bụru gụnu b’i sụru t’e mee, onye ọbu bẹ l’ee-gbu egbu. Ọo zhiawho t’obu shia ghu ike, t’egvu ba atsụ ghu.”
2Jóshuwa zhiru ndu ngge tẹ whẹ je mkpụkpu Jériko
1Jóshuwa nwa Nunu bya eshi lẹ nsụda oshi Shitimu zhifu ụmadzu labọ l’edomi tẹ whẹ jeshia ngge, bya asụ whẹ: “Unu je agbawhee alị ono. Ẹka unu l’a-kagezhia agbawhe bụ mkpụkpu Jériko.” Tọ dụ iya bụ, whẹ tụgbua jeshia, whẹ bahụ l’ụlo nwanyị-ọkpara, ẹwha iya bụ Réhabu je aradụ.
2Ama bya agbaarụ eze ndu Jériko l’o nweru ụnwoke Ízurẹlu batarụ lẹ mkpụkpu ono l’ẹnyashi ono tẹ whẹ gee alị ono ngge. 3Ọo ya bụ, eze ndu Jériko zhia t’e je asụ Réhabu t’ọ dufuta unwoke ono, byarụ nkiya, mbụ ndu ono, batarụ l’ụlo iya, nkele whẹ byarụ tẹ whẹ gee alị ono l’owhu ngge.
4Ọle nwanyị ono bẹ dutawaru unwoke labọ ono domia. Nwanyị ono sụ: “Ọ kwa ezhi-okfu l’o nweru unwoke, byarụ nkemu, ọle mu ta amadụ ẹka whẹ shi bya. 5Ọ bụru g’ọochi kpuwaru ẹhu bẹ whẹ tụgburu lụfu, mbụ l’oge nteke ono, l’aagụ-chije mgbo ọnu-abata mkpụkpu ono. Ẹka unwoke ono shiru bẹ mu l’ẹte amahẹkwa-a. Unu -chịpyabe whẹ ntaantaa bẹ unu l’a-gbakfukwa whẹ-e l’echi-ụzo.” 6Obenu l’o dutaru whẹ je edobe l’eli ụlo ono, domia whẹ lẹ mkpula oghu ọcha, a kpasaru akpasa l’eli ụlo ono. 7Tọ dụ iya bụ, unwoke ono chịpyabe ndu ngge ono tụgburu ụzo ono, l’eeshije rwua ẹnyimu Jọ́danu erwurwu. Ndu ono, l’achị whẹ nụ ono bebelewho alụfu tẹ whẹ chịgburu whẹ, a gụ-chia mgbo ọnu-abata mkpụkpu ono gụ-buru whẹ ye.
8Tẹmenu ndu ngge ono zẹ-zhita tẹ whẹ kuru mgbẹnya, nwanyị ono byakfuta whẹ l’eli ụlo ono, 9bya asụ whẹ: “Mu marụ lẹ Onye-Nwe-Ọha nụwaru unu alị-a. Akpa-jiijii unu bẹ gudeshiwaru anyi, ndu lile, bu l’alị-a bẹ gudewaa okfu ẹhu unu zashịhu g’ọo ẹ̀bà-eke. 10Anyi nụru gẹ Onye-Nwe-Ọha gude mee tẹ mini eze-ẹnyimu Uswe tashịhuru unu nteke ono unu shi l’alị Íjiputu fụta, anyi nụkwaawho g’unu gude gbugbushikota eze labọ ono, l’achị ndu Amọru, bụ Sáyihọnu mẹe Ọgu l’ụzo ẹnyanwu-awata ẹnyimu Jọ́danu kpamụ kpamụ, shi nno woru whẹ nụ Chileke. 11Nteke anyi nụru iwhe lile ono bẹ anyi gude ọtsu egvu meji tọfuru anyi. Okfu ẹhu unu mewaru tọ dụhe onye ume dụkwadu, o noo nkele ọo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu bẹ bụ iya bụ Chileke l’imigwe, bya abụru Chileke l’eliwhe. 12Ngwa t’unu gude ẹwha Onye-Nwe-Ọha ribuaru mụbe Réhabu nte l’ọo ẹgube ono, mu meru unu iwhe-ọma bụ g’unu l’e-meru mu, meeru iya ndibe nna mu l’owhu. Unu anụ mu iwhe l’e-goshi l’ọo ire-lanụ bẹ unu l’ekfuru mu, 13l’unu l’e-dobe nna mu mẹe ne mu ndzụ mẹe unwune mu nwoke mẹe unwune mu nwanyị mẹe ndu lile, bụ ndibe whẹ; unu adzọfuta ndzụ whẹ l’ẹka ọnwu.”
14Unwoke ono sụ iya: “Anyi l’e-gude iswi ndzụ, ị dzọru anyi dzọo gụbedua. Ọ -bụru l’ọ tọ dụdu onye, i kfuru iwhe anyi byarụ ememe bẹ anyi l’e-meru unu iwhe-ọma, goshi unu l’anyi gbarụ t’unu gude ire anyi ẹka mẹe, Onye-Nwe-Ọha nụlewho anyi alị-a.”
15Ọo ya bụ, nwanyị ono pyofu eri lẹ windo, whẹ kụa ya ẹka akụku lụfu azụ iya ọwhu, o noo nkele ụlo, nwanyị b’a tụru, ọ kụbe ẹhu lẹ mgbodo, e gude tụ-wheta mkpụkpu ono mgburumgburu. 16Nwanyị ono sụ whẹ: “Unu tụgbukwaa je edomia onwunu l’ugvu tẹ ndu ono, l’achị unu ba awhụ unu. Unu nọo abalị ẹto l’ẹka ono t’e gude tẹ ndu ono, l’achị unu lwawhuada azụ, unu atụgbuwaruro jeshia iwhe unu l’eje nteke ono.”
17Unwoke ono sụ iya: “Anyi te emedzukwa nte ono, i meru anyi ribuaru ghu, 18gbahaa l’anyi batadeshiaru l’alị-a, i libewaa eri, dụ uswe-uswe lẹ windo ono, i meru anyi pyoo gude nyizeta. Ọdo bụ l’ii-duta nna ghu mẹe ne ghu mẹe unwune ghu mẹe ndibe nna ghu whẹ gẹ whẹ ha bya edobe l’ụlo ghu. 19Onye ọwhu shi l’ụlo ghu tụgburu lụfu, bahụ l’ime mkpụkpu, iwhe me iya, bụkwa iya bẹ ọchi onwiya tukoru l’ishi, ikpe ọchi iya ta anmakwa anyi. Ọle o nweru onye nọ l’ụlo ghu gẹdegede, e -denyi iya ẹka, bẹ ọchi iya tukokwaru anyi l’ishi. 20Ọle ọ -bụkwanuru l’i je edokashia iwhe anyi byarụ ememe bẹ nte ono, ị sụru t’anyi ribuaru ghu te egudekwa anyi.”
21Nwanyị ono sụ whẹ: “Tọ dụ lẹge unu kfuru.” Ọo ya bụ, o dufu whẹ, whẹ tụgbua. O wota eri uswe-uswe ono libe lẹ windo ono.
22Whẹ tụgbua je anọo abalị ẹto l’ugvu ono jeye nteke ndu ono, shi achị whẹ nụ lwawhuru azụ gẹ whẹ chọkotaru whẹ l’uzo ono, whẹ ta awhụ whẹ. 23Tọ dụ iya bụ, unwoke labọ ono bya enyizeta l’ugvu ono. Whẹ daa ẹnyimu lakfu Jóshuwa nwa Nunu. Whẹ kọkotaru iya iwhe lile, nọdu nwụgbaberu whẹ. 24Whẹ sụ Jóshuwa: “Iwhe doru ẹnya bụ lẹ Onye-Nwe-Ọha wowaru alị ono g’ọ ha yekota anyi l’ẹka. Ndu lile, bu l’alị ono bẹ ẹhu anmanma gudeshiru l’okfu ẹhu anyi.”
3Ndu Ízurẹlu l’awụgha ẹnyimu Jọ́danu
1O rwua l’ọnmewa-ụtsu iya Jóshuwa yẹle ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha shi lẹ nsụda oshi Shitimu gbalihu, ọ bụru whẹ atụgbu. Whẹ jetabe rwua ọnu ẹnyimu Jọ́danu, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ l’ẹka ono dọshia, tẹmenu whẹ ghadẹ ẹnyimu ono. 2A nọlewho abalị ẹto, ndu ishi ndu ojọgu bya ejegbakota ẹka ono, ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ ono, 3bya asụ whẹ: “Nteke unu whụleruwho igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu, lẹge ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ ndu ikfu Lívayi pa iya, unu eshi l’ẹka unu nọ wụ-lihu tsoru iya. 4Ọo ya bụ nke ọwhu unu l’a-marụ ụzo ọwhu, unu l’e-tsoru nkele unu ta aghatabụdua l’ụzo ẹka-a. Ọle t’unu nọdubukwaa igbe-ọgbandzu ono otẹnya. Unu l’a-kparụ ụnu nji-ẹka labọ l’ụkporo iri yeru iya. T’unu be etsokebekwa iya l’ọku l’ọku.”
5Jóshuwa sụ ndu Ízurẹlu ono: “Unu dobe onwunu nsọ, o noo nkele, o rwua echile bẹ Onye-Nwe-Ọha l’e-me iwhe dụ biribiri l’echilabọ unu.”
6Jóshuwa sụ ndu ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke: “Unu pata igbe-ọgbandzu ono ghata ndu Ízurẹlu vuru ụzo.” Whẹ pata igbe-ọgbandzu ono ghata vuta ụzo.
Ụkwa, Onye-Nwe-Ọha kweru Jóshuwa
7Onye-Nwe-Ọha sụ Jóshuwa: “Ntanụ bẹ mu l’a-wata anọ ewoli ghu imeli l’ẹnya ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha, nke ọwhu whẹ l’a-marụ l’ọo gẹ mu shi swiru Mósisu bụ gẹ mu l’e-swiru gụbedua. 8Iwhe l’ii-kfuru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ whẹ pa igbe-ọgbandzu ono bụ: ‘Nteke unu rwuru l’ọnukoro mini Jọ́danu, unu erwuba l’ime mini ẹnyimu ono je akfụru.’ ”
9Jóshuwa sụ ndu Ízurẹlu: “Unu bya ẹka-a bya anụ iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu l’ekfu.” 10Jóshuwa kfukwaawho ọdo sụ: “Ọ waa g’unu l’e-shi marụ lẹ Chileke ọwhu nọ ndzụ nọ l’echilabọ unu, ọdo bụ l’o to onwedu iwhe l’a-kpọshi t’ọ bọ chịfuru unu ndu Kenanu mẹe ndu Hetu mẹe ndu Hevu mẹe ndu Pẹ́rezu mẹe ndu Girigashu mẹe ndu Amọru mẹe ndu Jebusu. 11Unu lekwa l’igbe ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ọwhu bụ iya nwe mgboko l’owhu bẹ l’e-vutaru unu ụzo bahụ l’ẹnyimu Jọ́danu. 12Ọo ya bụ, t’unu họta unwoke iri l’ẹbo l’ikfu ndu Ízurẹlu ntaa, onye lanụ onye lanụ l’ikfu nọnu. 13Nteke ndu ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono, bụ whẹ pa igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono, mbụ Onye-Nwe-Ọha ọwhu bụ iya nwe mgboko l’owhu yeleruwho ọkpa lẹ Jọ́danu, mini Jọ́danu ono asọ-buhu asọso. Mbụ lẹ mini ono, shi l’ụzo imeli asọ abya l’a-sọ-buhu nyiru l’ikpo l’ikpo.”
14Ọo ya bụ, ndu Ízurẹlu bya eshi l’ụlo-ẹkwa ebubu whẹ tụgbua tẹ whẹ je adaa ẹnyimu Jọ́danu ono, ndu ono l’agbajẹ ẹja nụ Chileke parụ igbe-ọgbandzu ono vuta ụzo. 15Nteke ono bụ oge l’aakpata iwhe e meberu l’alị. Ẹnyimu Jọ́danu byawaa utso gẹ l’ọobyaje nteke l’aakpata iwhe; utso ono gbakọta ọnu ẹnyimu ono. Ndu ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono, bụ whẹ pa igbe-ọgbandzu ono byarwulewho Jọ́danu; erwurwu, ọkpa whẹ l’erwu lẹ mini ono, 16mini ọwhu, shi l’ụzo imeli asọ abya sọ-buhulekwawho. Mini ono bya enyiru l’ikpo l’ikpo l’ụzo otẹnya lẹ mkpụkpu Ádamu, dụ lẹ mgboro Zaretanu; mini ọwhu l’asọ ala Eze-ẹnyimu Araba bụ iya bụ Eze-ẹnyimu Únú sọ-buhukwawho kperegedemu. Ọo ya bụ, ndu Ízurẹlu wụghata l’ẹnyimu ono dafụ l’azụ iya ọwhu chebe iwhu lẹ mkpụkpu Jériko. 17Ndu ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono, bụ whẹ pa igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono parụ iya kfụshiaru ike lẹge whẹ kfụru l’alị ọkponku l’echilabọ ẹnyimu Jọ́danu ono; ndu Ízurẹlu l’awụghashi l’alị ọkponku. Whẹ kfụru l’ẹka ono jeye mba ono l’owhu wụghatakota lẹ Jọ́danu ono.
4Ẹwhuru iri l’ẹbo, ndu Ízurẹlu l’e-gudeje anyata iwhe Chileke meru whẹ
1Gẹ mba ono, bụ Ízurẹlu ghatageleruwho l’ẹnyimu Jọ́danu ono bẹ Onye-Nwe-Ọha sụru Jóshuwa: 2“Họta ụmadzu iri l’ẹbo l’echilabọ ndu Ízurẹlu. Ikfu g’ikfu ha bẹ l’ịi-họta onye lanụ. 3Gụ ezhia whẹ tẹ whẹ pata ẹwhuru iri l’ẹbo l’echilabọ ẹnyimu Jọ́danu, l’ẹnyoru ono, ndu ono l’agbajẹ ẹja nụ Chileke shi kfụru gẹdegede. Tẹ whẹ gude ẹwhuru ono daa ẹnyimu ono, whẹ rwua ẹka whẹ l’a-radụ, whẹ edobe iya.”
4Ọo ya bụ, Jóshuwa bya ekua unwoke iri l’ẹbo l’echilabọ ndu Ízurẹlu. Ndu ono b’ọ họtaru onye lanụ onye lanụ l’ikfu g’ikfu ha. 5Jóshuwa sụ whẹ: “Unu ghata je l’atatiwhu igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu, unu je l’echilabọ Jọ́danu ono. T’onyenọnu lẹ g’unu ha pata ẹwhuru nnanụ nnanụ tukobe l’ukuvu, jeye unu apadzua ya ole ikfu ndu Ízurẹlu dụ. 6Nke ọwhu l’ọo-bụru unu iwhe l’agba ama. Nteke ụnwegirima unu jịru unu lẹ mgbe l’iwhu sụ: ‘?Ọo gụnu bẹ ẹwhuru ono fụtaru?’ 7Unu asụ whẹ lẹ nteke e gude igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha rwuba l’ẹnyimu Jọ́danu bẹ mini iya sọ-buhuru asọso. Mbụ lẹ nteke e gude igbe ono ada ẹnyimu Jọ́danu bẹ mini iya sọ-buhuru asọso. Ọo ya bụ l’ẹwhuru ono l’a-bụru iwhe ndu Ízurẹlu l’e-gudeje anyata iwhe ono, nwụru nụ jeye lẹ tututu-mịmimi.”
8Ọo ya bụ, ndu Ízurẹlu bya emee gẹ Jóshuwa zhiru whẹ. Whẹ je apata ẹwhuru iri l’ẹbo l’echilabọ ẹnyimu Jọ́danu ono. Whẹ pata iya jeye whẹ padzua ya ole ikfu ndu Ízurẹlu dụ, ẹgube Onye-Nwe-Ọha kfuru Jóshuwa. Whẹ parụ ẹwhuru ono daa ẹnyimu Jọ́danu je edobe l’ẹka whẹ radụru. 9Jóshuwa bya akpọkobe ẹwhuru iri l’ẹbo l’echilabọ Jọ́danu, l’ẹnyoru ono, ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono, bụ whẹ pa igbe-ọgbandzu Chileke ono shi kfụru. Ẹwhuru ono dụkwa-a l’ẹka ono jeye ntanụ.
10Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono, bụ whẹ pa igbe-ọgbandzu ono bẹ kfụru l’echilabọ ẹnyimu Jọ́danu ono jeye ndu Ízurẹlu mekotagezhia iwhe Onye-Nwe-Ọha sụru Jóshuwa tẹ whẹ mee. Whẹ mekotaru iya gẹ Mósisu tụru Jóshuwa iwu t’e mee ya. Ndu Ízurẹlu wụgha-kebe ẹgwegwa. 11Ndu Ízurẹlu wụghata-gelewho, whẹ l’ele igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono mẹe ndu ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono ẹnya, whẹbedua wụghatakwawho. 12Unwoke, shi l’ikfu Rúbẹnu mẹe l’ikfu Gadu mẹe lẹ nkerẹbo ikfu Manáse kwaa onwowhe ngwọgu l’atatiwhu ndu Ízurẹlu wụghata l’ẹnyimu ono ẹgube Mósisu kfuru whẹ. 13Iwhe rwuru unwoke, dụ ụkporo ụnu ugbo ise kwarụ onwowhe ngwọgu, kwakọbe nke ọgu, bya awụghata l’ẹnyimu Jọ́danu l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha bahụ lẹ barịkiti alị, dụ lẹ mgboro Jériko.
14Mbọku ono bẹ Onye-Nwe-Ọha woliru Jóshuwa imeli l’ẹnya ndu Ízurẹlu. Whẹ wata oyeru Jóshuwa ẹso, ẹgube whẹ shi eyeru iya Mósisu jeye lẹ g’ọ nọ-beru.
15O noo ya, Onye-Nwe-Ọha sụ Jóshuwa: 16“Kfuru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono, bụ whẹ pa igbe iwu ono tẹ whẹ shi l’ẹnyimu Jọ́danu ono rwufuta.” 17Ọo ya bụ, Jóshuwa bya kfuru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono sụ whẹ agha: “Unu shi l’ẹnyimu Jọ́danu ono nyikofuta.”
18Gẹ ndu ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono, bụ whẹ pa igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono shilewho l’echilabọ ẹnyimu ono fụta. E wofuta, whẹ l’ewofuta ọkpa whẹ adzọbe l’eli mgboko, mini ẹnyimu Jọ́danu ono sọgbabe-whu azụ, bya utso je akpaa l’ọnu iya g’ọ dụhawa.
19Ọo mbọku, ọnwa mbụ dụ l’abalị iri bẹ ndu Ízurẹlu shi l’ẹnyimu Jọ́danu ono wụghata, whẹ je akpọbe ụlo-ẹkwa ebubu whẹ lẹ mkpụkpu Gílugalu l’oge alị mkpụkpu Jériko l’ụzo ẹnyanwu-awata. 20Ẹwhuru iri l’ẹbo ono, whẹ patarụ l’ẹnyimu Jọ́danu bẹ Jóshuwa kpọberu lẹ mkpụkpu Gílugalu. 21Ọ sụ ndu Ízurẹlu: “O -rwulewho l’atatiwhu nteke ụnwu unu l’a-jị nna whẹ sụ: ‘?Ọo gụnu bẹ ẹwhuru ono fụtaru?’ 22Unu asụ whẹ lẹ ndu Ízurẹlu gharụ ẹnyimu Jọ́danu l’alị ọkponku. 23Nkele Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu mịshiru unu mini l’ẹnyimu Jọ́danu, ọ kpọo nkụ jeye unu ghatakọta iya. Ọ bụru nno bẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu meru lẹ Ẹnyimu Uswe-uswe, nteke ono ọ mịshiru mini l’ẹnyimu ono jeye anyi ghatagee ya. 24Iwhe meru g’o gude o mee ya nno bụ nke ọwhu ụnwu eliwhe l’a-marụ lẹ Onye-Nwe-Ọha nweru ọkpehu, ọo ya bụ ndụge unu atsụje Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu egvu.”
51Ndu eze, l’achị ndu Amọru, bu l’azụ ẹnyimu Jọ́danu azụ iya ọwhua l’ụzo ẹnyanwu-arịba mẹe ndu eze, l’achị ndu Kenanu, bu lẹ mgboro eze-ẹnyimu bya anụlewho lẹ Onye-Nwe-Ọha mịshiru mini l’ẹnyimu Jọ́danu, ọ kpọo nkụ l’atatiwhu ndu Ízurẹlu, jeye whẹ wụghashikota, meji tọfu whẹ, ẹhu vẹshihu whẹ l’okfu ẹhu ụnwu Ízurẹlu.
Unwoke Ízurẹlu l’ebu ugvu lẹ Gílugalu
2Nteke ono bẹ Onye-Nwe-Ọha sụru Jóshuwa: “Gude ẹwhuru meta nwa mma gude bushia ụnwu Ízurẹlu ugvu. O noo nke ẹbo l’eebu whẹ ụdu ugvu ono.” 3Ọo ya bụ, Jóshuwa bya egude ẹwhuru meta nwa mma gude bushia ụnwu Ízurẹlu úgvù l’eli ùgvù, l’aza Ùgvù Akpapyị.
4Ọ waa iwhe meru g’o gude Jóshuwa bushia whẹ ugvu ono ndọwa: Unwoke lile shi l’alị Íjiputu fụta, mbụ unwoke lile, sụwaru oje ọgu bẹ ọnwu gbushikotaru l’echi-ụzo l’ọma echi-ẹgu gẹ whẹ fụta-geeru l’alị Íjiputu. 5Ndu lile, tso fụta l’alị Íjiputu bẹ bukotaru ugvu. Ọle ndu a nwụshiru l’echi-ụzo l’echi-ẹgu gẹ whẹ fụta-geeru l’alị Íjiputu bẹ l’ete ebudua ugvu. 6Ndu Ízurẹlu bẹ jeru ije l’echi-ẹgu ụkporo awha ugbo labọ jeye ọnwu gbushikota unwoke Ízurẹlu ono sụwaru oje ọgu, bụ ndu tso fụta l’alị Íjiputu. Iwhe meru g’o gude whẹ nwụshihu bụ lẹ whẹ te ekwedu mee iwhe Onye-Nwe-Ọha kfuru. Ọo whẹ bẹ Onye-Nwe-Ọha riru nte sụ lẹ whẹ ta abyadụ l’e-gude ẹnya whẹ whụ alị ono ya kweru nna whẹ ochee ụkwa lẹ ya l’a-nụ whẹ, mbụ alị ono mini-ẹra eswi yẹle mmanụ-ẹnwu jiru ejiji. 7Ọ bụru ụnwegirima whẹ, o hefutaru dobe l’ọnodu whẹ, mbụ Jóshuwa b’o bushiru ugvu ono. Whẹ shi vugeeru akpapyị, o noo nkele e te ebuhadua whẹ ugvu l’echi-ụzo. 8E bugelewho mba ono, bụ Ízurẹlu ugvu ono, whẹ nọdu l’ụlo-ẹkwa whẹ nyaa ya jeye ọnya ugvu ono kpọshihu whẹ.
9Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Jóshuwa: “Ntanụ ọwaa bẹ mu swifuwaru ọnodu iwhere ono, unu shi nọdu lẹ Íjiputu ono. Mu swifuwaru iya l’ẹhu unu ẹgube ono l’eeswifuje ẹwhuru!” Ọo ya bụ, e kulahaa ẹka ono Gílugalu5:9 Iwhe Gílugalu fụtaru bụ eswifu. byeye ntanụ.
Ndu Ízurẹlu riru oge O-je-ghata lẹ Gílugalu
10Nteke ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ lẹ Gílugalu bẹ whẹ riru oge O-je-ghata. Mbọku, whẹ riru iya bụ l’urwẹnyashi mbọku, ọnwa ono gbarụ abalị iri l’ẹno. Ọ bụru lẹ barịkiti alị, dụ lẹ mkpụkpu Jériko bẹ whẹ nọdu ria ya. 11O rwua echile iya gẹ whẹ rigeeru oge O-je-ghata ono, mbọku ono gẹdegede bẹ whẹ riru iwhe shi l’alị ono. Whẹ tarụ buredi, l’ẹte eyee iwhe l’ekoje buredi yẹle balị, a hụru ahụhu. 12O rwua echile iya gẹ whẹ rigeeru iwhe shi l’alị ono; mana dabuhu. Mana dabuhuru ndu Ízurẹlu. Ọ bụru nri, shi l’alị Kenanu bẹ whẹ rikotaru awha ono l’owhu.
Jóshuwa yẹle onye pa nkogo
13Nteke Jóshuwa nọdu lẹ mgboro mkpụkpu Jériko b’ọ paliru ẹnya imeli, whụ nwoke ọbu g’ọ mịfutaru nkogo l’ọbo parụ l’ẹka kfụru iya l’atatiwhu. Jóshuwa jekfu iya je asụ iya: “?Ị tụru ike yeru anyi? ?t’ọo ndu ọhogu anyi b’ị tụru ike yeru?”
14Ọ sụ iya: “Wawa, mu byarụ g’ọo onye ishi, l’achị ndu ojọgu Onye-Nwe-Ọha.” Jóshuwa bya adaa kpube iwhu l’alị baarụ iya ẹja sụ iya: “?Oo nweru ozhi gụbe Onye-nwe-ọha guderu onye ozhi ghu?”
15Onye ishi, l’achị ndu ojọgu Onye-Nwe-Ọha ono sụ Jóshuwa: “Yeshia akpọkpa ghu nkele ẹka ono, ị kfụru dụkwa nsọ.” Jóshuwa mee g’o kfuru.
6Mkpụkpu Jériko dakpọshihuru
1O noo ya bụ lẹ ndu Jériko egude ọtsu egvu ndu Ízurẹlu guchishia ọnu ẹka l’eeshije abata mkpụkpu Jériko ono, gbachishikota iya nke kpụkpurukpu, ime mẹe azụ. Tọ dụ onye l’abata abata, tọ dụ onye l’alụfu alụfu.
2Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Jóshuwa: “Lekwa lẹ mu yeekwaru ghu mkpụkpu Jériko l’ẹka mẹe eze whẹ mẹe ndu ojọgu whẹ. 3Chịta ndu ojọgu t’unu dzọ-whee mkpụkpu ono mgburumgburu ugbo lanụ. Ẹgube ono bẹ unu l’e-me iya abalị ishii. 4Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, ụmadzu ẹsaa l’e-gude opyi-ọku ẹsaa, e meru lẹ mpu ebyila nọdu l’atatiwhu igbe-ọgbandzu. O rwulewho lẹ mbọku nke ẹsaa, unu adzọ-whee mkpụkpu ono mgburumgburu ugbo ẹsaa. Ndu ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke egbu opyi-ọku ono. 5Whẹ -gbulewho opyi-ọku ono, ọ dashịa ụda ike, unu nụlewho ụda opyi-ọku ono, t’unu lile tụko chia eze mkpu ọgu. O noo nteke mgbodo mkpụkpu ono l’e-zekposhihu, ndu Ízurẹlu awụba lẹ mkpụkpu ono, onyenọnu echebezhiawho iwhu lẹ g’o cheberu iya bahụ.”
6Ọo ya bụ, Jóshuwa nwa Nunu kua ndu ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke sụ whẹ: “Unu pata igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha, tẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, ụmadzu ẹsaa gudegbaa opyi-ọku, e meru lẹ mpu ebyila kfụru l’atatiwhu igbe Onye-Nwe-Ọha ono.” 7Ọ bya asụ ndu Ízurẹlu: “Unu tụgbua dzọ-whee mkpụkpu ono mgburumgburu. Tẹ ndu chị ngwọgu vuru ụzo, t’a parụ igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha tsoje whẹ etso.”
8Jóshuwa kfugee yeru ndu Ízurẹlu, ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono, ụmadzu ẹsaa ono, gude opyi-ọku ẹsaa ono, e meru lẹ mpu ebyila tụgburu, whẹ nọdu l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha egbu opyi-ọku ono. Igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha l’etso whẹ etso. 9Ndu ojọgu ọwhu, chị ngwọgu bya awụghata ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono, l’egbu opyi-ọku ono vuta ụzo. Ndu ojọgu, l’anọje l’azụ l’etso igbe-ọgbandzu etso. Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’egbu opyi-ọku ono mgbupyabe. 10Ọle Jóshuwa sụru ndu Ízurẹlu: “Unu be echikwa mkpu ọgu, unu eje arya ọrya, ya aadụkwa okfu, l’e-shi unu l’ọnu fụta jeye mbọku, mu l’a-sụ unu t’unu chia mkpu ọgu, unu echia ya.” 11Ọo ya bụ, ọ sụ t’a parụ igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono jewhee mkpụkpu ono mgburumgburu, whẹ jewhee ya ugbo lanụ. Ọo ya bụ, whẹ dawhu azụ l’ẹka whẹ kpọbe-geeru ụlo-ẹkwa ebubu whẹ, radụwaro l’ẹka ono l’ẹnyashi iya.
12Tọ dụ iya bụ, Jóshuwa gbalihu l’ọnmewa-ụtsu iya, ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke pata igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono. 13Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, ụmadzu ẹsaa ono gude opyi-ọku ẹsaa ono nọdu l’atatiwhu igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono, whẹ l’egbu opyi-ọku ono mgbupyabe. Ndu chị ngwọgu vuta ụzo, ndu ojọgu, l’anọje l’azụ l’etso igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono etso. Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’egbu opyi-ọku ono mgbupyabe. 14Mbọku nke ẹbo, whẹ wụfuta bya adzọ-whee mkpụkpu ono mgburumgburu ugbo lanụ; whẹ dawhu azụ l’ẹka whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. O noo gẹ whẹ meru iya jeye abalị ishii.
15O rwua lẹ mbọku nke ẹsaa, whẹ gbalihu l’ishi ẹnyangge ụtsu bya adzọ-whee mkpụkpu ono mgburumgburu gẹ whẹ l’adzọ-whejehawa iya, whẹ dzọ-whe ya ugbo ẹsaa. Ọo mbọku ono kpụ bẹ whẹ dzọ-wheru mkpụkpu ono mgburumgburu ugbo ẹsaa. 16O rwulewho gẹ whẹ l’adzọ-whe nke ugbo ẹsaa ono, gẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono gburu opyi-ọku ono, Jóshuwa sụ ndu Ízurẹlu: “Unu chiwaro mkpu ọgu, o noo nkele Onye-Nwe-Ọha yewaru unu mkpụkpu ono l’ẹka. 17Mkpụkpu ono yẹle iwhe lile, nọkota iya nụ bẹ unu l’e-mebyishikota kpamụ kpamụ, shi nno woru iya nụ Onye-Nwe-Ọha. Ọo zhiawho nwanyị-ọkpara ono, bụ Réhabu kpụ mẹe ndu whẹ l’iya nọ l’ụlo bẹ unu l’a-ha tẹ whẹ nọdu ndzụ, nkele o domiru ndu anyi zhiru tẹ whẹ jee ngge. 18Ọle t’unu kwabẹkwa ẹnya t’ọ bọ dụ iwhe ono, e doberu nke emebyishi ono, unu l’e-je ewota. Unu -wotakwa iya bẹ l’ee-gbugbushikotakwa unubẹdua kpamụ kpamụ, unu eshi nno wota iwhe-ọtsulanu dobe l’ẹka ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ. 19Mkpọla-ọcha mẹe mkpọla-ododo mẹe arya, e meru l’ope mẹe ọwhu e meru l’igwe bẹ dụkwaru Onye-Nwe-Ọha lẹ nsọ. Iwhe lile ono l’a-bahụkota l’ụlo ẹku Onye-Nwe-Ọha.”
20Ọo ya bụ, ndu Ízurẹlu chia mkpu ọgu g’e gburu opyi-ọku ono. Anụnu, ndu Ízurẹlu nụru ụda opyi-ọku ono, whẹ tụko gẹ whẹ ha chia eze mkpu ọgu, mgbodo mkpụkpu ono zeshihu bụru gworogodongu l’alị. Ọo ya bụ ndu Ízurẹlu wụba l’ime mkpụkpu ono, onyenọnu chebezhiawho iwhu lẹ g’o cheberu iya, whẹ je alụta iya. 21Whẹ tụko iwhe lile, dụ lẹ mkpụkpu ono mebyishikota kpamụ kpamụ, shi nno woru whẹ nụ Onye-Nwe-Ọha. Whẹ gude ogu-ịgba gbugbushia unwoke mẹe ụnwanyi mẹe nwata mẹe ọgurenya mẹe eswi mẹe atụru mẹe nkakfụ-ịgara.
Aadzọ Réhabu
22O noo ya, Jóshuwa bya asụ unwoke labọ ono, jeru ngge l’alị ono: “Unu bahụ l’ụlo nwanyị-ọkpara ono je edufuta iya mẹe ndu nkiya gẹ whẹ ha ẹgube ono, unu riburu iya lẹ nte.” 23Ọo ya bụ, unwoke labọ ono, jeru ngge ono bya abahụ l’ụlo Réhabu je edufuta iya mẹe nna iya mẹe ne iya mẹe unwune iya nwoke mẹe ndu nkiya gẹ whẹ ha. Whẹ dufuta ndu whẹ l’iya bụ gẹ whẹ ha je edobe whẹ l’azụ ẹka ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ.
24Whẹ tọru ọku ye lẹ mkpụkpu ono, ọ dzụkota iya mẹe iwhe lile, dụ iya nụ. Ọo lẹwho mkpọla-ọcha mẹe mkpọla-ododo mẹe arya, e meru l’ope mẹe ọwhu e meru l’igwe bẹ whẹ vutaru je edobe l’ẹka l’eedobeje ẹku l’ụlo Onye-Nwe-Ọha. 25Ọle Réhabu, bụ nwanyị-ọkpara ono yẹle ndibe nna iya mẹe ndu nkiya gẹ whẹ ha bẹ Jóshuwa dzọru ndzụ, o noo nkele o domiru ndu ono, Jóshuwa yeru tẹ whẹ je egee ngge lẹ mkpụkpu Jériko. Nwanyị ono buru l’echilabọ ndu Ízurẹlu byeye ntanụ.
26Nteke ono bẹ Jóshuwa meru whẹ ria nte sụ: “Onye gbalihuru tẹ ya tụkwaa mkpụkpu Jériko-o bụakwa onye a tụru ọnu l’iwhu Onye-Nwe-Ọha.
“Onye ono bẹ l’oo-whu ishi
ọkpara iya t’o gude tụa ukfu mgbodo ono.
Ya ewhua ya ishi mbuhu-ime iya t’o gude ye iya mgbo.”
27Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha swiru Jóshuwa ọkpobe eswiru, ude iya ngakọta alị ono.
7Iwhe-dụ-ẹji Ekanu meru
1Ọle ndu Ízurẹlu te emehedu iya g’a sụru tẹ whẹ mee l’iwhe ono, e doberu nke emebyishi kpamụ kpamụ, shi nno woru iya nụ Onye-Nwe-Ọha. O noo nkele Ekanu bẹ harụ chịta iwhe ono wohaa. Ekanu-a bẹ bụ nwa Kami, mbụ nwanwa Zabudi, bụru nwanwa nwanwa Zera onye shi l’ikfu Juda. Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha doberu ndu Ízurẹlu ẹhu-eghughu iya.
2Jóshuwa shi lẹ mkpụkpu Jériko zhifu unwoke tẹ whẹ jeshia mkpụkpu É-ayị, mbụ mkpụkpu ono, dụkube mkpụkpu Bẹtu-avenu, l’ụzo ẹnyanwu-awata mkpụkpu Bẹtelu. Ọ sụ whẹ: “Unu tụgbua je egee ngge l’uswetuma alị ono.” Unwoke ono tụgbua jeshia ngge lẹ mkpụkpu É-ayị.
3Whẹ lwakfuta Jóshuwa bya asụ iya: “Tẹ ndu Ízurẹlu ba awụhu-gekwa gẹ whẹ ha jeshia ọlwushi ndu É-ayị ọgu. T’ọ bụkwaru unwoke, rwuru ụnu ugbo ise l’e-je m’ọ bụ unwoke, rwuru ụnu ugbo ẹsaa l’ụkporo iri bẹ l’aa-ha tẹ whẹ je alwụta mkpụkpu ono. Ba ahakwa tẹ ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha jeshia omeswashi ẹka, o noo nkele ndu ono bụa nwa ụmadzu olemole.” 4Ọo ya bụ, a bya ezhia unwoke, rwuru ụnu ugbo ẹsaa l’ụkporo iri, whẹ jekfushia ndu É-ayị ọgu. Whẹ rwua, ndu É-ayị chịa whẹ baa whẹ ẹbaa. 5Ndu É-ayị bẹ gburu whẹ nụ iwhe rwuru ụkporo madzụ l’ụmadzu iri l’ishii. Whẹ shi l’ọnu ẹka l’eeshije abahụ lẹ É-ayị chị-zhiawho ndu Ízurẹlu ọso gẹ whẹ l’achị whẹ iya jeye ẹka l’aakụ ẹwhuru, gbushia whẹ lẹ nsụda nsụda. Obu mekota ndu Ízurẹlu wharuwharu, whẹ zashịhu g’ọo ẹ̀bà-eke.
6Ọo ya bụ, Jóshuwa gbajaa uwe iya, bya adaa kpube iwhu l’alị l’atatiwhu igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha. Ọ nọduwaro l’ẹka ono jeye l’urwẹnyashi yẹle ndu bụ ọgurenya Ízurẹlu; whẹ wụa onwowhe ntụ l’ishi. 7Jóshuwa kpọo mkpu sụ: “Oowa, gụbe Nnajị-Ọha, bụ Onye-Nwe-Ọha, ?ọo gụnu meru i dughata ndu-a l’ẹnyimu Jọ́danu ilile, t’ị bya eye anyi l’ẹka ndu Amọru tẹ whẹ laa anyi l’iyi? Anyi gege anọduroo l’azụ ẹnyimu Jọ́danu azụ iya ọwhu! 8Byiko Onye-Nwe-Ọha, ?ọo gụnu bẹ mu l’e-je ekfukfu l’ẹka ndu Ízurẹlu whụru ndu ọhogu tsu l’ọso ẹgube-ẹ? 9O noo nkele ndu Kenanu mẹe ndu ọdo, bu l’alị ono l’a-nụkwa iya bya anọ-whee anyi mgburumgburu mee t’ẹwha anyi chihu lẹ mgboko. Ọ -bụru l’ọ dụ nno ?ọo gụnu bẹ l’ii-me l’okfu ẹwha ghu ono, parụ ẹka?”
10Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Jóshuwa: “Gbalihu! ?Ọo gụnu meru g’o gude, ị daa kpube iwhu l’alị? 11Ndu Ízurẹlu bẹ meru iwhe-dụ-ẹji. Whẹ mebyiru ọgbandzu mu ono, mu sụru tẹ whẹ dobe. Whẹ wotaru ụwhodu l’iwhe ono, mu sụru t’e dobe nke emebyishi ono. Whẹ zhiwaru oshi, dzụa ejire, tẹmenu iwhe ono bẹ whẹ wotawaru je achịkobe l’ẹku whẹ. 12Ọo ya meru g’o gude ndu Ízurẹlu ta adụ ike kpọ ndu ọhogu whẹ iwhu. Whẹ whụru ndu ọhogu whẹ tsuwhu azụ, o noo nkele e dobewaru whẹ nke emebyishi. Mu te eswiheduru unu ọdo, gbahaa l’unu tụkoru iwhe ono, e doberu nke emebyishi ono, unu chịtaru doberu onwunu, mebyishikota kpamụ kpamụ, shi nno woru whẹ nụ Onye-Nwe-Ọha.
13“Tụgbua, je emee ndu Ízurẹlu tẹ whẹ dụ nsọ. Sụ whẹ agha: ‘Unu dobe onwunu nsọ ngabẹru echile. Lẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu bẹ sụkwaru l’iwhe ono, e doberu nke emebyishi ono bẹ unu chị doberu onwunu, unubẹ ndu Ízurẹlu. Unu ta abyakwa l’a-dụ ike kpọ ndu ọhogu unu iwhu, gbahaa l’unu wofuru iwhe ono l’echilabọ unu.
14“ ‘O rwua l’ụtsu, t’unu kpọo l’ikfu l’ikfu fụta. Ikfu ọwhu Onye-Nwe-Ọha họtaru l’a-fụta l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu. Ẹnya-uwhu ọwhu Onye-Nwe-Ọha họtaru afụta l’uwhu l’uwhu. Ndu uwhu ọwhu Onye-Nwe-Ọha họtaru afụta l’onye l’onye. 15Onye ọwhu bụ iya b’a whụru iwhe ono, e doberu nke emebyishi l’ẹka bẹ l’aa-kpọ ọku, kpọo iwhe lile bụ nkiya ọku. Iwhe meru o je l’a-dụ nno bụ l’o mebyiru ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha, ọdo bụ l’o meru iwhe iwhere iya dụ l’alị ndu Ízurẹlu!’ ”
Aatụ-gbu Ekanu l’ẹwhuru
16Jóshuwa gbalihu l’ọnmewa-ụtsu bya achịfuta ndu Ízurẹlu, whẹ tsoru l’ikfu l’ikfu fụshia. Ọ bụru ikfu Juda b’a họtaru. 17Ndu ikfu Juda bya afụshia l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu; ọ bụru ẹnya-uwhu Zera b’a họtaru. Ndu ẹnya-uwhu Zera bya afụshia l’uwhu l’uwhu, ọ bụru ndu uwhu Zabudi b’a họtaru. 18Ndu uwhu Zabudi bya afụshia l’onye l’onye, ọ bụru Ekanu b’a họtaru. Ekanu bụ nwa Kami, Kami bụru nwa Zabudi, Zabudi bụru nwa Zera, onye shi l’ikfu Juda.
19Tọ dụ iya bụ, Jóshuwa sụ Ekanu: “Nwa mu, kwabẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu ugvu, kfuaru mu ire-lanụ. Kfufutaru mu iwhe i meru ntaa, ba adụkwa ọwhu l’ịi-ghọ-chiru mu aghọ-chi.”
20Ekanu sụ Jóshuwa: “Ọo ezhi-okfu b’ọ bụ, mu meru-a iwhe-dụ-ẹji l’ẹka Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu nọ. Iwhe mu meru 21bụ lẹ mu whụru uwe mkpẹelanu, l’ama ụma l’ime iwhe ono, a kwarụ l’ọkwata. Uwe ono b’e meru l’alị Bábyilọnu, ọwaa mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu ugbo iri mẹe ugvu mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu ugbo labọ lẹ shẹkelu iri, ọ gụlahaa mu ẹgu tẹ mu woru iya, mu je ewota iya. Mu tụa nsụ l’ime ụlo-ẹkwa mu, bya eworu mkpọla-ọcha ono doo l’ike nsụ ono.”
22Ọo ya bụ, Jóshuwa bya ezhifu ndu ozhi, whẹ gbaba l’ụlo-ẹkwa Ekanu je awhụa iwhe ono l’ẹka o domiru iya l’ụlo-ẹkwa ono, doo ya mkpọla-ọcha l’ike iya. 23Whẹ vọshia iwhe ono l’ụlo-ẹkwa ono wotaru Jóshuwa yẹle ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha. Whẹ wụshi iya l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha l’ẹka ono.
24Ọo ya bụ, Jóshuwa yẹle ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha bya akpụta Ekanu nwa Zera mẹe ụnwu iya nwoke mẹe nwanyị, chịta mẹe mkpọla-ọcha ono mẹe uwe mkpẹelanu ono mẹe mkpọla-ododo ono, whọta ụlo-ẹkwa iya, bya akpụta eswi iya mẹe nkakfụ-ịgara iya mẹe atụru iya mẹe iwhe o nwe enwe g’ọ ha, chịru whẹ jeshia lẹ Nsụda Akọru. 25Jóshuwa sụ Ekanu: “?Ọo gụnu meru g’o gude i wokfuta anyi iwhe-ọtsulanu? Ntanụ bẹ Onye-Nwe-Ọha l’e-me t’iwhe-ọtsulanu byakfuta gụbedua.”
Tọ dụ iya bụ, ndu Ízurẹlu wụpyaberu Ekanu ẹwhuru tugbua ya, tugbushikwawho ndibe iya whẹ ono, bya akpọo whẹ ọku. 26Ẹwhuru, whẹ tụpyaberu Ekanu l’eli bẹ dụ g’ọo ẹka a kọru igbo. Ọ dụkwa-a nno byeye ntanụ. Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha wofu ẹhu-eghughu iya ono. Ọo ya bụ, e kulahaa ẹka ono Nsụda Akọru,7:26 Iwhe Akọ fụtaru bụ iwhe-ọtsulanu. l’eekuwa iya roo byeye ntanụ.
8Ndu Ízurẹlu l’alwụ-gbu ndu É-ayị
1Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Jóshuwa: “Ba atsụkwa egvu, t’obu be etekwa ghu ete. Chịta ndu ojọgu gẹ whẹ ha t’unu gbalihu jekfu ndu É-ayị ọgu. Lekwa l’eze ndu É-ayị mẹe ndu nkiya mẹe mkpụkpu iya mẹe alị iya l’owhu bẹ mu yewaru ghu l’ẹka. 2Unu l’e-me ndu É-ayị mẹe onye eze whẹ g’unu meru ndu Jériko mẹe onye eze whẹ. Iwhe unu l’e-gwota t’ọ bụru nkunu bụ iwhe a lwụtaru l’ọgu mẹe iwhe-edobe whẹ. Unu je ekpuru ekpuru domia onwunu l’azụ mkpụkpu ono.”
3Ọo ya bụ, Jóshuwa yẹle ndu ojọgu ndu Ízurẹlu l’owhu gbalihu jeshia ọgu lẹ É-ayị. Jóshuwa họta ndu ojọgu, ike dụ l’ọgu, ụkporo ụnu ugbo ẹto l’ụnu iri l’ise bya eyefu whẹ l’ẹnyashi. 4Ọ sụ whẹ: “Unu je ekpuru ekpuru domia onwunu l’azụ mkpụkpu ono. Unu ba anọdunukakwa mkpụkpu ono otẹnya. Ọle ọbu t’unu nwụkwaru ẹnya kwakọbe ẹhu. 5Mbẹdua mẹe ndu mu lẹ whẹ lị l’e-me g’anyi l’ejekube mkpụkpu ono ntse. Whẹ byalẹwho tẹ whẹ lwụshi anyi ọgu gẹ whẹ meru iya l’ọgu iya ọwhu, anyi eye ọkpa l’ọso gbalaa. 6Whẹ l’a-nọ-zhiawho achị anyi ọso jeye anyi edefutakota whẹ lẹ mkpụkpu ono, nkele whẹ l’a-sụ l’anyi l’a-gbarụ whẹ ọso g’anyi gbarụ whẹ iya nteke ọwhu. Ọo ya bụ, l’anyi l’a-nọ agbarụ whẹ ọso. 7Nteke ono, unubẹdua eshi l’ẹka ono, unu kpuru bya anata mkpụkpu ono. O noo nkele Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu l’e-ye unu mkpụkpu ono l’ẹka. 8Unu natalẹwho mkpụkpu ono, unu atụru ọku chee ya. Unu mekotakwa iwhe lile Onye-Nwe-Ọha sụru t’e mee. O nokwa iwhe mu l’ekfuru unu ndono.”
9Ọo ya bụ, Jóshuwa zhifu ndu ono, whẹ tụgbua jeshia ẹka ọbu, whẹ l’e-kpuru domia onwowhe. Whẹ je ekpuru lẹ mgbaku Bẹtelu yẹle É-ayị, l’ụzo ẹnyanwu-arịba É-ayị. Ọle Jóshuwa bẹ yẹle ndu Ízurẹlu radụru l’ẹnyashi ono.
10O rwua l’ọnmewa-ụtsu, Jóshuwa gbalihu bya achịkobe ndu nkiya. Ọ chịta ndu bụ ọgurenya ndu Ízurẹlu whẹ vutaru ndu ọwhu ụzo, ọ bụru whẹ ojeshi mkpụkpu É-ayị. 11Ndu ojọgu, whẹ l’iya nọ wutsoru iya gẹ whẹ ha, bya ejerwua atatiwhu mkpụkpu ono. Whẹ dobe ọdu whẹ l’ụzo isheli mkpụkpu É-ayị ono. Nsụda nọkahu whẹ lẹ mkpụkpu ono l’echilabọ. 12Jóshuwa duta unwoke, rwuru ụnu ugbo iri l’ẹbo l’ụkporo iri je edomia lẹ mgbaku mkpụkpu Bẹtelu yẹle mkpụkpu É-ayị, l’ụzo ẹnyanwu-arịba mkpụkpu ono. 13Whẹ doberu ọdu whẹ l’ụzo isheli mkpụkpu ono, ọ bụru ẹka ono bẹ whẹ doberu ndu ojọgu whẹ. Ndu ọwhu kpuru ekpuru nọdu l’ụzo ẹnyanwu-arịba mkpụkpu ono. Ọle Jóshuwa l’onwiya bẹ radụru lẹ nsụda l’ẹnyashi ono.
14Eze ndu É-ayị whụlewho iwhe ono, o rwua l’ọnmewa ụtsu yẹle ndu É-ayị mekebe ẹgwegwa lụfuta lẹ mkpụkpu ono tụgbua tẹ whẹ jekfu ndu Ízurẹlu ọgu l’ụzo nsụda Araba. T’ọ ma l’o nweru ndu ọdo, kpuru ekpuru domia onwowhe l’azụ mkpụkpu ono. 15Jóshuwa yẹle ndu Ízurẹlu melahaa t’a sụjekwa lẹ ndu É-ayị bẹ ka whẹ ẹkuku, whẹ wata ọgba ọso, agba ala ụzo echi-ẹgu. 16E kua ndu lile, bu lẹ mkpụkpu É-ayị tẹ whẹ wụfuta bya eyeta ẹka t’a chịa ndu Ízurẹlu. Whẹ chị-zhiawho Jóshuwa whẹ jeye whẹ lụfutakota lẹ mkpụkpu ono. 17Unwoke mkpụkpu ono gẹ whẹ ha bẹ lụfutakotaru jeshia ọchi ndu Ízurẹlu ọso, nke ọwhu bụ l’ẹte onwedu m’ọo nwoke lanụ whọduru nụ lẹ mkpụkpu É-ayị mẹe lẹ mkpụkpu Bẹtelu. Whẹ haa mkpụkpu ono o gheru ọnu l’ẹka whẹ l’achị ndu Ízurẹlu.
18Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Jóshuwa: “Machịa arwa ono, i gude l’ụzo É-ayị nkele mu l’e-ye ghu mkpụkpu ono l’ẹka.” Jóshuwa machịa arwa ono l’ụzo mkpụkpu É-ayị. 19Ewoli, Jóshuwa l’ewoli arwa ono, ndu whọ, kpuru ekpuru shi l’ẹka ono, whẹ kpuru fụshi-kebe ẹgwegwa wụba lẹ mkpụkpu ono je alwụta iya, bya atụ-keberu ọku chee ya.
20Unwoke É-ayị ghaa ẹnya l’azụ bya awhụ g’ẹnwuru ọku shiwaa lẹ mkpụkpu whẹ akpụ tụlaa ala l’akpamigwe, whẹ ta amahẹ ẹka iya ọwhu whẹ l’a-gbarụ shia nkele ndu Ízurẹlu ono, whẹ shi chịgburu ụzo echi-ẹgu ono bẹ kpọ-whutawaru azụ tsopya whẹ iya. 21Nteke Jóshuwa mẹe ndu Ízurẹlu bya awhụ lẹ ndu whọ, shi kpuru ekpuru domia onwowhe bẹ lwụtawaru mkpụkpu É-ayị, whẹ whụkwaawho g’ẹnwuru ọku shi lẹ mkpụkpu ono akpụshi, whẹ dakọbe gbushilahaa unwoke É-ayị. 22Ndu ono, shi kpuru ekpuru bya eshikwawho l’ime mkpụkpu É-ayị wụfuta lwụshilahaa unwoke É-ayị ono ọgu. Ọo ya bụ lẹ whẹ nọ l’echilabọ ndu Ízurẹlu. Ndu Ízurẹlu nọdu whẹ ibẹka ibẹbo, egbushi whẹ. Tọ dụ m’ọo onye lanụ wafụru nụ l’ime whẹ, tọ dụ onye gbalaru nụ. 23Ọle whẹ kpụru eze ndu É-ayị lẹ ndzụ kpụlataru Jóshuwa.
24Ndu Ízurẹlu gbushigelewho ndu É-ayị l’echi-ẹgu l’ẹka ono, ndu É-ayị ono chịru whẹ shia. Whẹ whụlewho lẹ whẹ gbugbushigewaru whẹ lẹ mma gẹ whẹ ha, ndu Ízurẹlu wụ-whu azụ lẹ mkpụkpu É-ayị je egbugbushikota ndu whọduru iya nụ. 25Ndu É-ayị, e gburu egbu mbọku ono rwuru ụnu madzụ ugbo ụkporo l’iri l’unwoke mẹe l’ụnwanyi. 26Jóshuwa te esewhudu ẹka azụ l’arwa ono, ọ machịru jeye o gbugbushikota ndu bu lẹ mkpụkpu É-ayị kpamụ kpamụ, shi nno woru whẹ nụ Chileke. 27Ọo lẹwho iwhe-edobe mẹe iwhe a kwatarụ l’ọgu lẹ mkpụkpu ono bẹ ndu Ízurẹlu doberu onwowhe ẹgube Onye-Nwe-Ọha kfuru Jóshuwa.
28Ọo ya bụ, Jóshuwa tụa mkpụkpu É-ayị ọku, mee ẹka ono ọ bụru ikpọzu, l’a-nọ jeyewaro. Ẹka ono bẹ ẹgbara kfụru jeye ntanụ. 29Jóshuwa kpụta eze ndu É-ayị je aswị-gbua l’eli oshi, ọ haa ya, o koru l’ẹka ono jeye l’urwẹnyashi. Ẹnyanwu nyịhudelewho, ọ sụ t’e je ekota odzu iya l’eli oshi ono je atọgbo l’ọnu ẹka l’eeshije abata lẹ mkpụkpu ono, kụbe iya ẹwhuru l’eli t’ọ kụru l’ikpo l’ikpo. Ọ bụru nno b’ọ dụ byeye ntanụ.
Jóshuwa tụru Onye-Nwe-Ọha ẹnya-mgbẹja l’ugvu Ebalu
30Tọ dụ iya bụ, Jóshuwa bya atụaru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu ẹnya-mgbẹja l’eli ugvu Ebalu, 31ẹgube Mósisu, bụ onye ozhi Onye-Nwe-Ọha tụru iya ndu Ízurẹlu l’iwu, mbụ ẹgube ono, e deru iya l’ẹkwo iwu Mósisu sụ: “Ẹnya-mgbẹja bụ ẹwhuru kpukoru owhu bẹ l’ee-gudeje atụ iya, mbụ ẹwhuru l’adụa onye kụjeru iya ọngu.” Whẹ gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku l’eli iya, bya agbakwawhọ ngwo-ẹja ẹhu-guu l’eli iya. 32Jóshuwa nọdu l’atatiwhu ndu Ízurẹlu l’ẹka ono deta iwu Mósisu ono l’eli ẹwhuru, mbụ iwu ono, o dehawaru. 33Ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha, je akpaa lẹ ndu nlwamụnlwa mẹe ndu a nwụru anwụ lẹ Ízurẹlu mẹe ndu bụ ọgurenya whẹ mẹe ndu ishi whẹ mẹe ndu ikpe whẹ bya akfụ-geeru lẹ mgburẹku igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha, cheberu ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, shi l’ikfu Lívayi iwhu; mbụ ndu ono, bụ whẹ pa igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono. Nkerẹbo ndu Ízurẹlu ono kfụru chee iwhu l’ugvu Gerizimu, nkerẹbo ọdo kfụru chee iwhu l’ugvu Ebalu ẹgube ono, Mósisu, bụ onye ozhi Onye-Nwe-Ọha sụru tẹ whẹ kfụru nteke ono, ọ sụru t’a gọru ọnu-ọma nụ whẹbe ndu Ízurẹlu.
34E megee, Jóshuwa bya agụfuta iwu ono g’ọ ha. Ọ gụfuta ọnu, a gọru ye iya mẹe ọnu, e buru ye iya, mbụ gụkota iwhe lile, e deru l’ẹkwo iwu ono g’ọ ha. 35Ọ tọ dụdu tọ ka mma l’ọo akpụru okfu lanụ, tso l’iwhe Mósisu tụru l’iwu, Jóshuwa l’ẹte agụfutaaru ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha, je akpa l’ụnwanyi mẹe ụnwegirima mẹe ndu nlwamụnlwa, bu l’echilabọ whẹ.
9Ndu Gibyiyọnu l’agbarụ ndu Ízurẹlu ẹregede
1Tọ dụ iya bụ, ndu eze lile, bu l’azụ ẹnyimu Jọ́danu azụ iya ọwa bya anụa iwhe ono nwụru nụ; mbụ ndu eze ono, bu l’ugvu ugvu mẹe lẹ nsụda nsụda mẹe l’agụga agụgu oke eze-ẹnyimu l’ụzo Libanọnu. Mbụ ndu eze ndu Hetu mẹe nke ndu Amọru mẹe nke ndu Kenanu mẹe nke ndu Pẹ́rezu mẹe nke ndu Hevu mẹe nke ndu Jebusu. Nteke whẹ nụru iya, 2whẹ gude obu lanụ tụgba tẹ whẹ je alwụshi Jóshuwa yẹle ndu Ízurẹlu ọgu.
3Nteke ndu bu lẹ mkpụkpu Gibyiyọnu nụru iwhe Jóshuwa meru ndu Jériko mẹe ndu É-ayị, 4whẹ je agbaa ẹregede, melahaa gẹ woo l’eezhiru whẹ ezhizhi. Whe je achịta nkịriba ẹda-ukpo mẹe akahụ ẹda, l’eeyeje mmẹe, lakashịhuru alakashịhu, mbụ ẹda, a dzụkwa-geeru adzụkwa doo l’eli nkakfụ-ịgara whẹ. 5Whẹ chịta nkịriba akpọkpa, a dzụkwanyawaru, ike dụ ẹbo gvụ, yee l’ọkpa, bya eyee nkịriba uwe, gude buredi ọkponku, tsụru evu. 6Ọo ya bụ, whẹ jekfu Jóshuwa yẹle ndu Ízurẹlu l’ẹka whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ lẹ Gílugalu, bya asụ whẹ: “Anyi shikwa alị teru ẹnya abya t’anyi l’unu gbaa ndzụ.”
7Ndu Ízurẹlu sụ ndu Hevu ono: “?Unu te ebukubedu nụ anyi l’ẹka? Ọ -bụru l’anyi l’unu bukube ?Ndẹe g’anyi l’unu l’e-shi gbaa ndzụ?”
8Whẹ sụ Jóshuwa: “Anyi bụkwa ndu ozhi ghu.”
Jóshuwa sụ whẹ: “?Ọo ndu ole bẹ unu bụ? ?Unu shi awe?”
9Whẹ sụ iya: “Anyịbe ndu ozhi ghu bẹ shikwa alị, teru ẹnya bya. Anyi byarụ l’iswi ẹwha Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu nkele anyi nụwaru akọ iya mẹe iwhe lile o meru l’alị Íjiputu, 10mẹe iwhe lile o meru ndu eze labọ ono, l’achị ndu Amọru, bu l’azụ ẹnyimu Jọ́danu azụ iya ọwhua, mbụ Sáyihọnu, bụ eze ndu Hẹshibonu mẹe Ọgu, bụ eze ndu Báshanu, bu lẹ mkpụkpu Ashịtarotu. 11Ọo ya meru iwhe ndu bụ ọgurenya anyi mẹe ndu lile, bu l’alị anyi gude sụ t’anyi gude iwhe anyi l’e-ri l’echi-ụzo, byakfutashia unu bya asụ unu l’anyi bụkwa ndu ozhi unu; t’anyi l’unu gbanụa ndzụ. 12Ọ waa bụ buredi anyi gude anyi l’a-ta l’echi-ụzo. Mbọku anyi gbalihuru l’ibe anyi abya ẹka-a bẹ l’oovo ọku, ọle t’unu lewaru ntaa gẹ whẹ kpọ-geeru nkụ tsụshia evu. 13Ẹda-a, l’eeyeje mmẹe bẹ shi bụru nke ọ̀whúú nteke anyi gbajiru iya mmẹe. Ọle t’unu lewaro g’ọ lakashịhuru. Uwe-e anyi ye mẹe akpọkpa anyi bụ l’echi-ụzo b’ọ nọdu kashịhu l’ẹka anyi jeru ogologo ije.”
14Tọ dụ iya bụ, ndu Ízurẹlu tsoru ria iwhe eriri ono, whẹ gude, l’ẹbe akpata Onye-Nwe-Ọha ishi. 15Whẹ lẹ Jóshuwa gbaa ndzụ nchị-ọdu-ndoo lẹ ya l’e-dobe whẹ ndzụ. Ndu ishi, l’achị ndu Ízurẹlu riru nte tukoberu whẹ iya.
16A nọlewho abalị ẹto nkele whẹ lẹ ndu mkpụkpu Gibyiyọnu gbarụ ndzụ ono, ndu Ízurẹlu nụa lẹ whẹ lẹ whẹ bu l’ọnu ẹgu, mbụ lẹ ndu ono bukube whẹ. 17Ọo ya bụ, ndu Ízurẹlu bya atụgburu jeshia mkpụkpu whẹ, a nọlewho abalị ẹto, whẹ jerwua mkpụkpu ono. Mkpụkpu ọbu bụ: Gibyiyọnu, Kefira, Beerotu ọwaa Kiriyatu-jeyarimu. 18Ọle ndu Ízurẹlu te egbudu whẹ, o noo nkele ndu ishi, l’achị ndu Ízurẹlu gudewaa ẹwha Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu ribuaru whẹ nte.
Ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha l’agụ áwhụ ekpu ndu ishi, l’achị whẹ nụ. 19Ndu ishi ono, l’achị ndu Ízurẹlu sụ whẹ: “Anyi gudeekwaa ẹwha Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu ribuaru whẹ nte. Ntaa bẹ ẹka anyi te edenyikwa whẹ l’ẹhu. 20Iwhe anyi l’e-me bụ l’anyi l’a-ha whẹ tẹ whẹ nọdu ndzụ, nke ọwhu Onye-Nwe-Ọha l’ẹte atukoshi anyi oke ẹhu-eghughu iya l’okfu nte ono, anyi riburu whẹ.” 21Ndu ishi ono, l’achị ndu Ízurẹlu sụkwawho: “T’anyi haa whẹ tẹ whẹ nọdu ndzụ, ọle whẹ l’a-nọje awaru anyi nkụ ekuru anyi mini.” O noo ya bụ lẹ ndu Ízurẹlu emedzua ụkwa, whẹ kweru whẹ.
22Jóshuwa bya ekukobe ndu mkpụkpu Gibyiyọnu sụ whẹ: “?Ọo gụnu meru unu ghọoru anyi ụgho sụ anyi l’unu bu anyi otẹnya, l’ẹka unu bukubekwa anyi? 23Ntaa bẹ unu bụakwa ndu a tụru ọnu. Unu l’a-bụru ụnwu ohuta hutushia, awa nkụ, eku mini ewobata l’ụlo Chileke mụbe Jóshuwa.”
24Whẹ sụ Jóshuwa: “Iwhe meru iya nụ bụ l’aakọru anyịbe ndu ozhi ghu lẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu tụru Mósisu, bụ onye ozhi iya iwu t’ọ nụ unu alị-a l’owhu; ya atụko ndu bu l’alị-a lakọta l’iyi l’atatiwhu unu. Ọo ya bụ egvu tsụshidenu anyi ike l’ẹka unu nọ l’iswi ndzụ anyi. Ọo iwhe ono, meru, anyi mee iwhe ono, anyi meru. 25Ntaa bẹ anyi nọwa l’ẹka ghu. Mee anyi iwhe dụ ghu ree, mbụ iwhe gbarụ nke t’i mee anyi.”
26Ọo ya bụ, Jóshuwa nafụta whẹ l’ẹka ndu Ízurẹlu, whẹ te egbu whẹ. 27Mbọku ono bẹ Jóshuwa meru ndu Gibyiyọnu, whẹ bụru ndu l’awa nkụ ekuru ndu Ízurẹlu mini. O nokwawho gẹ whẹ l’awa nkụ eku mini, l’ee-gudeje eme iwhe l’ẹka Onye-Nwe-Ọha l’a-họta t’ọ bụru ẹka l’aa-tụru iya ẹnya-mgbẹja. Ọ bụru nno bụ gẹ whẹ l’eme iya byeye ntanụ.
10Ẹnyanwu keshitaru l’ẹka lanụ
1Tọ dụ iya bụ, Adoni-zẹdeku, bụ eze ndu Jerúsalẹmu bya anụa gẹ Jóshuwa gude nata mkpụkpu É-ayị, mebyishikota iya kpamụ kpamụ. Mbụ l’o meru ndu É-ayị mẹe onye eze whẹ iwhe o meru ndu Jériko mẹe onye eze whẹ. Ọ nụkwaawho gẹ ndu mkpụkpu Gibyiyọnu whẹ lẹ ndu Ízurẹlu gude gbaa ndzụ nchị-ọdu-ndoo, shi nno whẹ buru. 2Iwhe ono mee, egvu gudeshia whẹ ike nkele mkpụkpu Gibyiyọnu bụ mkpụkpu, nweru ọkpehu shii, bụru mkpụkpu, a marụ ẹwha iya g’ọo mkpụkpu lanụ lẹ mkpụkpu ẹka ndu eze bu. Ọ bụru mkpụkpu, ka mkpụkpu É-ayị shii, unwoke mkpụkpu Gibyiyọnu ono bụru ndu ike dụ l’ọgu. 3Ọo ya bụ, Adoni-zẹdeku, bụ eze ndu Jerúsalẹmu zhia nzhi t’e je ezhia Hohamu, bụ eze ndu Hiburọnu mẹe Pyiramu, bụ eze ndu Jamutu mẹe Jafiya, bụ eze ndu Lakishi mẹe Debyi, bụ eze ndu Ẹgulonu sụ whẹ: 4“Unu bya bya eyetaru mu ẹka t’anyi je alwụshi ndu mkpụkpu Gibyiyọnu ọgu nkele whẹ tụgburu jekfu Jóshuwa mẹe ndu Ízurẹlu, whẹ gbaa ndzụ nchị-ọdu-ndoo.”
5Tọ dụ iya bụ, ndu eze ise ono, l’achịkaa ndu Amọru bya atụgba chịta ndu ojọgu whẹ, whẹ je akwa okpu l’atatiwhu mkpụkpu Gibyiyọnu wata whẹ ọlwushi ọgu. Ndu eze ndu Amọru, ụmadzu ise ono bụ, eze ndu Jerúsalẹmu mẹe eze ndu Hiburọnu mẹe eze ndu Jamutu mẹe eze ndu Lakishi mẹe eze ndu Ẹgulonu.
6Ndu Gibyiyọnu zhia ozhi t’e je zhia Jóshuwa l’ẹka ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ lẹ Gílugalu sụ iya: “Ba atugbekwa ẹka l’ẹhu anyịbe ndu ozhi ghu. Byakebekwa ẹgwegwa bya adzọo anyi. Bya agbaarụ anyi mkpu, o noo nkele ndu eze ndu Amọru gẹ whẹ ha, mbụ ndu ono bu l’alị ugvu ugvu bẹ tụgbawaru alwụshi anyi ọgu.”
7Ọo ya bụ, Jóshuwa chịta ndu ojọgu iya gẹ whẹ ha mẹe ndu ike dụ l’ọgu, whẹ shi lẹ Gílugalu wụfu jeshia mkpụkpu Gibyiyọnu. 8Onye-Nwe-Ọha sụ Jóshuwa: “Ba atsụkwa whẹ egvu, o noo nkele mu yewaru whẹ l’ẹka ghu. Ọ tọ dụdu onye l’ime whẹ bya l’a-dụ ike kpọ ghu iwhu.”
9Jóshuwa whẹ shi lẹ Gílugalu jezhiawho ije jeye ẹnyashi owhu, bya afụaru whẹ lẹ mberegede. 10Onye-Nwe-Ọha tụru ẹyerebeke nụ whẹ l’atatiwhu ndu Ízurẹlu. Ndu Ízurẹlu gbua whẹ bya emee whẹ ọzara-l’ukpo lẹ Gibyiyọnu. Whẹ chịa whẹ tụgburu ụzo, e shi enyihu mkpụkpu Betu-horonu, gbule whẹ whọ gẹ whẹ l’egbu whẹ jeye lẹ mkpụkpu Azeka, mbụ je akpaa lẹ mkpụkpu Makeda. 11Gẹ whẹ l’agbarụ ndu Ízurẹlu ọso, nteke whẹ shi lẹ mkpụkpu Betu-horonu agbazeta bẹ Onye-Nwe-Ọha shi l’akpamigwe atụru whẹ eze aka-mini gude atugbushi whẹ, tụle whẹ iya whọ jeye lẹ mkpụkpu Azeka. Ndu aka-mini ono tụ-gbushiru bẹ kakwa shii amamẹ ndu ọwhu ndu Ízurẹlu gude ogu-ịgba gbushia.
12Mbọku ono, Onye-Nwe-Ọha yeru ndu Amọru l’ẹka ndu Ízurẹlu bẹ Jóshuwa kfụru l’iwhu ndu Ízurẹlu sụ Onye-Nwe-Ọha:
“Ẹnyanwu, keshita l’ẹka lanụ lẹ mkpụkpu Gibyiyọnu.
Ọnwa, gụ ekeru lẹ nsụda Ayịjalonu.”
13Ọo ya bụ, ẹnyanwu keshita l’ẹka-lanụ, ọnwa jeta kfụru jeye mba ono, bụ Ízurẹlu gwata ndu ọhogu whẹ ono ụgwo iwhe whẹ meru whẹ. O noo g’e deru iya l’ẹkwo Jasha ndono: L’ẹnyanwu keshitaru l’echi akpamigwe nọo iwhe dụ g’ọo ujiku owhu, t’ọ rịba arịba. 14Ọ tọ dụdu mbọku dụjeru g’ọo mbọku ono lẹ mbụ, t’ọ dụ mbọku dụjeru nno eshi mbọku ono; mbụ mbọku, Onye-Nwe-Ọha ngabẹru madzụ nchị. Ọo Onye-Nwe-Ọha bụ iya lwụ-chiru ndu Ízurẹlu ọgu ono.
15Jóshuwa yẹle ndu Ízurẹlu bya alashiwhu azụ l’ẹka ono, whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ lẹ Gílugalu.
Eegbu ndu eze ndu Amọru ụmadzu ise
16O noo ya, ndu eze ise ono, l’achịkaa ndu Amọru gbaa ọso je edomishia onwowhe l’ọgba, dụ lẹ Makeda. 17A bya ekfuru Jóshuwa l’a whụru ndu eze ise ono l’ẹka whẹ domishiru onwowhe l’ọgba, dụ lẹ mkpụkpu Makeda. 18Jóshuwa sụ: “T’a gbụta eze-ẹwhuru, hagee shii gude swichia ọnu ọgba ono, dobe ndu l’a-nọdu eche iya nche. 19Ọle t’unubẹdua ba anọ-kirishikwa nke mmaanụ, unu chịgbukwaru ndu ọhogu unu, unu eshi whẹ l’ụzo azụ ada whẹ ẹka l’ẹhu. Unu be ekwekwa tẹ whẹ gbaba lẹ mkpụkpu whẹ nkele Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu yewaru whẹ l’ẹka unu.”
20Jóshuwa yẹle ndu Ízurẹlu megee whẹ ọzara-l’ukpo ono, nke ọwhu bụ lẹ whẹ gbuchafugedewaru whẹ-e, o nweleru-a nwa ndu ọwhu wafụru nụ gbabaru lẹ mkpụkpu whẹ, e gude mgbodo tuwhee mgburumgburu. 21Ndu Ízurẹlu lakfushia Jóshuwa l’ẹhu guu l’ẹka whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ lẹ mkpụkpu Makeda, t’ọ dụ onye whoberu ndu Ízurẹlu ọnu.
22Tọ dụ iya bụ, Jóshuwa sụ: “Unu swifu ẹwhuru ono, e gude swichia ọnu ọgba ono, kpụfutaru mu ndu eze ise ono.” 23Ọo ya bụ, whẹ bya eswifu ẹwhuru ono l’ọnu ọgba ono bya akpụfuta ndu eze ise ono kpụ-jeru iya. Ndu eze ise ono bụ: eze ndu Jerúsalẹmu, eze ndu Hiburọnu, eze ndu Jamutu, eze ndu Lakishi ọwaa eze ndu Ẹgulonu. 24Nteke whẹ kpụ-jegeeru Jóshuwa ndu eze ono, ọ bya ekukobe unwoke Ízurẹlu, bya ekfuru yeru ndu ishi ndu ojọgu ono, whẹ l’iya lị jee ọgu ono sụ whẹ: “Unu bya ẹka-a bya adzọbe-gee ndu-a ọkpa l’ẹkpiri.” Ọo ya bụ, whẹ fụta bya dzọbe-gee ndu ono ọkpa l’ẹkpiri.
25Jóshuwa sụ whẹ: “Unu ba atsụkwa egvu, t’obu be etekwa unu ete. T’obu shihu unu ike, unu eje atsụkwa egvu. Nkele ọo ẹgube ono bẹ Onye-Nwe-Ọha l’e-me ndu lile, bụ ndu ọhogu unu, unu lẹ whẹ l’alwụ.” 26E megee, Jóshuwa gbushia ndu eze ono kobegee odzu whẹ l’eli oshi ise l’iche l’iche. Whẹ koru l’eli oshi ono jeye l’urwẹnyashi.
27O rwulewho l’ẹnyanwu ọriba l’ishi, Jóshuwa sụ t’e je ekofuta whẹ l’eli oshi ono, je echee l’ime ọgba ono, whẹ shi domia onwowhe. A pata oke-ẹwhuru hagee shii swichia ọnu ọgba ono. Ẹwhuru ono dụkwa l’ọnu ọgba ono byeye ntanụ.
28Ọo mbọku ono bẹ Jóshuwa natarụ mkpụkpu Makeda, gude ogu-ịgba gbugbushia ndu mkpụkpu ono mẹe onye eze whẹ. Mkpụkpu ono l’owhu mẹe iwhe bụ madzụ, bu iya nụ b’o gbugbushikotaru kpamụ kpamụ. Ọ tọ dụdu onye, bu lẹ mkpụkpu ono, wafụru nụ m’ọo onye lanụ. O meru eze ndu Makeda iwhe o meru eze ndu Jériko.
Ndu Ízurẹlu l’alwụ-gbu mkpụkpu, dụ l’ụzo ọhuda
29Tọ dụ iya bụ, Jóshuwa yẹle ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha shi lẹ mkpụkpu Makeda lụfu jeshia mkpụkpu Libyina, whẹ lwụshi mkpụkpu ono ọgu. 30Onye-Nwe-Ọha yekwawho mkpụkpu ono mẹe onye eze mkpụkpu ono l’ẹka ndu Ízurẹlu. Jóshuwa nata mkpụkpu ono gude ogu-ịgba gbugbushia ndu bu lẹ mkpụkpu ono gẹ whẹ ha. Ọ tọ dụdu onye wafụru nụ lẹ mkpụkpu ono t’ọ ka mma l’ọo onye lanụ. O meru eze ndu Libyina iwhe o meru eze ndu Jériko.
31Tọ dụ iya bụ, Jóshuwa yẹle ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha shi lẹ mkpụkpu Libyina lụfu jeshia mkpụkpu Lakishi, je anọ-whee whẹ mgburumgburu yebuta whẹ lwụshi whẹ ọgu. 32Onye-Nwe-Ọha ye ndu Ízurẹlu mkpụkpu Lakishi l’ẹka. Jóshuwa nata mkpụkpu ono lẹ mbọku nke ẹbo iya gude ogu-ịgba gbugbushia ndu bu lẹ mkpụkpu ono gẹ whẹ ha g’o gbugbushiru ndu mkpụkpu Libyina. 33Nteke ono bẹ Horamu, bụ eze, l’achị mkpụkpu Gaza byarụ tẹ ya yetaru ndu mkpụkpu Lakishi ẹka, Jóshuwa gbua yẹle ndu ojọgu iya, tọ dụ onye wafụru nụ t’ọ ka mma l’ọo onye lanụ.
34Tọ dụ iya bụ, Jóshuwa yẹle ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha bya eshi lẹ mkpụkpu Lakishi lụfu jeshia mkpụkpu Ẹgulonu, je anọ-whee whẹ mgburumgburu yebuta whẹ lwụshi whẹ ọgu. 35Whẹ nata mkpụkpu ono mbọku ono bya egude ogu-ịgba gbugbushia ndu bu iya nụ ẹgube whẹ meru mkpụkpu Lakishi, bya atụko whẹ gbugbushikota kpamụ kpamụ.
36Jóshuwa yẹle ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha bya eshi lẹ mkpụkpu Ẹgulonu lụfu jeshia mkpụkpu Hiburọnu je alwụshi whẹ ọgu. 37Jóshuwa nata mkpụkpu ono mẹe mkpụkpu, nọ-wheru iya nụ, bya egude ogu-ịgba gbugbushia ndu bu iya nụ mẹe eze whẹ. Ọ tọ dụdu onye wafụru nụ t’ọ ka mma l’ọo onye lanụ, ẹgube whẹ meru mkpụkpu Ẹgulonu. Whẹ tụko mkpụkpu ono l’owhu mẹe ndu bu iya nụ mebyishikota kpamụ kpamụ.
38Tọ dụ iya bu, Jóshuwa yẹle ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha bya adakọbe jeshia mkpụkpu Debyi je alwụshi whẹ ọgu. 39Jóshuwa nata mkpụkpu ono mẹe onye eze whẹ mẹe mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu, bya egbugbushia ndu bu iya nụ gẹ whẹ ha. Whẹ tụko ndu bu iya nụ gẹ whẹ ha mebyishikota kpamụ kpamụ. Ọ tọ dụdu onye wafụru nụ t’ọ ka mma l’oo onye lanụ. Ọo gẹ Jóshuwa meru mkpụkpu Hiburọnu mẹe mkpụkpu Libyina yẹle eze whẹ bụ g’o meru mkpụkpu Debyi yẹle eze whẹ.
40Ọo ya bụ, Jóshuwa lwụ-gbukota ọnu-ẹgu ono l’owhu, mbụ alị ugvu ugvu mẹe ụzo ọhuda mẹe nsụda nsụda mẹe ọkpa ugvu, ọ lwụ-gbukwaawho ndu eze whẹ gẹ whẹ ha. Ọ tọ dụdu onye wafụru nụ t’ọ ka mma l’oo onye lanụ. Iwhe lile, l’atụ ume bẹ Jóshuwa gbugbushikotaru kpamụ kpamụ, ẹgube Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu tụru iya l’iwu. 41Jóshuwa shilewho lẹ mkpụkpu Kádẹshi Baneya lwụa whẹ jeye lẹ mkpụkpu Gaza, bya eshi l’alị lile, dụ lẹ Goshẹnu lwụa whẹ je akpaa lẹ mkpụkpu Gibyiyọnu. 42Jóshuwa natakọta ndu eze ono mẹe alị whẹ l’ugbo lanụ, o noo nkele ọo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu bẹ lwụ-chiru ndu Ízurẹlu ọgu ono.
43Tọ dụ iya bụ, Jóshuwa yẹle ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha bya alwatashia l’ẹka whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ lẹ mkpụkpu Gílugalu.
11Ndu Ízurẹlu l’alwụ-gbu ndu eze isheli
1Tọ dụ iya bụ, Jabyinu, bụ eze ndu mkpụkpu Hazọ bya anụa nke alwụ-gbu ono, ndu ojọgu Ízurẹlu lwụ-gburu, o zhia ozhi t’e je ezhia Jobabu, bụ eze ndu mkpụkpu Madọnu mẹe t’e je ezhia eze ndu mkpụkpu Shimurọnu mẹe eze ndu mkpụkpu Akụshafu 2mẹe ndu eze, bu l’alị ugvu ugvu l’ụzo isheli mẹe ndu eze, bu lẹ barịkiti alị Araba, dụ l’ụzo ọhuda eze-ẹnyimu Kíneretu mẹe ndu eze ọwhu bu lẹ nsụda nsụda mẹe ndu eze ọwhu bu lẹ Nafọtu-dọ́ru l’ụzo ẹnyanwu-arịba. 3O zhikwaawho ozhi t’e zhia ndu Kenanu, bu l’ụzo ẹnyanwu-awata mẹe ndu ọwhu bu l’ụzo ẹnyanwu-arịba mẹe ndu Amọru mẹe ndu Hetu mẹe ndu Pẹ́rezu mẹe ndu Jebusu, mbụ ndu ono bukota l’alị ugvu ugvu mẹe ndu Hevu, bu l’ọkpa ugvu Hemọnu l’alị Mizupa. 4Ndu eze ono gẹ whẹ ha chịta ndu ojọgu whẹ fụshia. Whẹ chị ikpoto ndu ojọgu, ọnu-ọgu whẹ ha g’ọo nvẹja, dụ l’ogbigbo eze-ẹnyimu. Whẹ chịru okpo-rutu-rutu ịnya mẹe ụgbo-ịnya.5Ndu eze ono gẹ whẹ ha bya achịgbabe ndu ojọgu whẹ ono, whẹ je akwagee okpu lẹ mgboro mini Miromu tẹ whẹ lwụshi ndu Ízurẹlu ọgu.
6Onye-Nwe-Ọha sụ Jóshuwa: “Ba atsụkwa whẹ egvu nkele oge ntaa echile bẹ mu l’e-woru whẹ lile ye ndu Ízurẹlu l’ẹka tẹ whẹ gbushia. Unu egbubushia ịnya whẹ akwara azụ ọkpa, kpọshia ụgbo-ịnya whẹ ọku.”
7Ọo ya bụ, Jóshuwa yẹle ndu ojọgu Ízurẹlu bya afụaru whẹ lẹ mberegede lẹ mgboro mini Miromu l’ẹka ono, whẹ dọru. 8Onye-Nwe-Ọha woru whẹ ye ndu Ízurẹlu l’ẹka, whẹ lwụ-gbua whẹ, bya achịa whẹ tụgburu ụzo eze mkpụkpu Sáyịdonu mẹe ụzo mkpụkpu Misurefotu Mayimu, bya achịgburu whẹ ụzo ẹnyanwu-awata, mbụ chịa whẹ je akpaa lẹ nsụda Mizupa. Whẹ gbua whẹ, tọ dụ onye whẹ gbuwhodoru m’ọo onye lanụ. 9Tọ dụ iya bụ, Jóshuwa mee whẹ gẹ Onye-Nwe-Ọha sụru iya t’o mee whẹ. O gbubushikota ịnya whẹ akwara azụ ọkpa, bya akpọo ụgbo-ịnya whẹ g’ọ ha ọku.
10Jóshuwa bya adakọbe je alwụta mkpụkpu Hazọ, gbua onye eze l’achị mkpụkpu ono lẹ mma. Hazọ bụ iya shi bụru ishi alị-eze lile ono tụgbaru bya alwụshi Ízurẹlu ọgu. 11Iwhe bụ ndu bu lẹ mkpụkpu ono bẹ whẹ gbukotaru egbu. Whẹ gbugbushikotaru whẹ kpamụ kpamụ shi nno woru whẹ nụ Chileke. Ọ tọ dụdu onye nọ ndzụ atụ ume, a harụ lẹ mkpụkpu ono m’ọo onye lanụ. Whẹ tọkota ọku lẹ mkpụkpu ono.
12O nokwawho gẹ Jóshuwa lwụtakotaru mkpụkpu ẹka ndu eze ono shigee yẹle ndu eze ono l’onwowhe, bya atụko whẹ gbushikota lẹ mma. O gbugbushiru whẹ kpamụ kpamụ, shi nno woru whẹ nụ Chileke, ẹgube Mósisu, bụ onye ozhi Onye-Nwe-Ọha tụru iya l’iwu. 13Ọle o to nwedu mkpụkpu, tukoru l’eli mkpọmkpo ụlo, nweru ọwhu ndu Ízurẹlu tọru ọku, t’a gụfu-zhiawho mkpụkpu Hazọ kpụ, bụ ọwhu Jóshuwa tọru ọku. 14Ndu Ízurẹlu vuta iwhe a kwatarụ lẹ mkpụkpu ono mẹe iwhe-edobe whẹ je edoberu onwowhe. Ọle madzụ l’owhu bẹ whẹ gude ogu-ịgba gbukota jeye nteke whẹ meru, whẹ bụru kpukpuru-swoo, nke ọwhu bụ l’ọ tọ dụdu onye nọ ndzụ atụ ume, whẹ harụ m’ọo onye lanụ. 15Ọo ẹgube Onye-Nwe-Ọha tụru iya Mósisu, bụ onye ozhi iya l’iwu bụ gẹ Mósisu tụru iya nụ Jóshuwa, Jóshuwa mee ya nno. Iwhe lile Onye-Nwe-Ọha tụru Mósisu l’iwu t’e mee ta adụdu ọwhu Jóshuwa l’ẹte emee.
16Ọo ya bụ, Jóshuwa lwụtakota alị ono g’ọ ha: mbụ alị lile, dụ l’ugvu ugvu mẹe alị lile, dụ l’ụzo ọhuda mẹe alị lile, dụ lẹ Goshẹnu mẹe alị lile, dụ lẹ nsụda nsụda mẹe alị, dụ lẹ Araba mẹe alị ugvu ugvu Ízurẹlu yẹle nsụda nsụda, dụ iya nụ. 17Whẹ shi l’ugvu Halaku, dụ l’ụzo Siye, lwụta alị ono jeye lẹ mkpụkpu Bálu-gadu, dụ lẹ nsụda Libanọnu lẹ mgbazeta ugvu Hemọnu. Ọ kpụtakota ndu eze whẹ lẹ ndzụ gbushia, whẹ nwụshihu. 18Jóshuwa bẹ lwụru ọgu nọo ọdu whẹ lẹ ndu eze ono. 19Ọ tọ dụdu mkpụkpu, whẹ lẹ ndu Ízurẹlu nọ lẹ nchị-ọdu-ndoo t’a gụfu-zhiawho mkpụkpu ndu Hevu, mbụ ndu bu lẹ mkpụkpu Gibyiyọnu. Mkpụkpu ọwhua gẹ whẹ ha bẹ ndu Ízurẹlu lwụtakotaru l’ọgu. 20Nkele ọo Onye-Nwe-Ọha l’onwiya kpọ-chiru whẹ obu tẹ whẹ byakfuta ndu Ízurẹlu ọgu nke ọwhu l’ee-shi nno mebyishikota whẹ kpamụ kpamụ, shi nno woru whẹ nụ Chileke, mekwaawho t’a ba whụru whẹ imiko; gbahaa t’e mee whẹ tẹ whẹ bụru kpurupyata, ẹgube Onye-Nwe-Ọha tụru iya Mósisu l’iwu.
21Ọo kwawhọ nteke ono bẹ Jóshuwa meru ndu Anaku bụ iya bụ ndu mkparawa, whẹ bụru kpukpuru-swoo, mbụ Anaku ono, shi l’alị ugvu ugvu mẹe ndu ọwhu shi lẹ mkpụkpu Hiburọnu mẹe ndu ọwhu shi lẹ mkpụkpu Debyi mẹe ndu ọwhu shi lẹ mkpụkpu Anabu mẹe ndu ọwhu shi l’alị ugvu ugvu ndu Juda l’owhu mẹe ndu ọwhu shi l’alị ugvu ugvu Ízurẹlu l’owhu. Jóshuwa gbugbushiru whẹ kpamụ kpamụ, mebyishikota mkpụkpu whẹ, shi nno woru whẹ nụ Chileke. 22Ọ tọ dụdu onye Anaku m’ọo onye lanụ, whọduru nụ l’alị Ízurẹlu. Ọo lẹ mkpụkpu Gaza mẹe lẹ mkpụkpu Gatu mẹe lẹ mkpụkpu Ashịdodu bẹ whẹ harụ whudu. 23O noo ya, Jóshuwa lwụtakota alị ono g’ọ ha ẹgube Onye-Nwe-Ọha kfuru Mósisu l’ọo-dụ. Jóshuwa bya awashịa alị ono nụ ndu Ízurẹlu lẹ gẹ whẹ dụ l’ikfu l’ikfu t’ọ bụru oke-alị whẹ.
Tọ dụ iya bụ, alị ono kabẹ daa jii lwụ-buhu ọgu.
12Ndu eze, ndu Ízurẹlu lwụ-gburu l’ụzo ẹnyanwu-awata
1Ọ waa ẹwha ndu eze alị ono, ndu Ízurẹlu lwụ-gburu nata alị whẹ buru l’azụ ẹnyimu Jọ́danu azụ iya ọwhua l’ụzo ẹnyanwu-awata ndọwa. Alị ono bẹ shi lẹ nsụda ọnu-iyi Anọnu je akpaa l’ugvu Hemọnu mẹkwawho barịkiti alị Araba lile, dụ l’ụzo ẹnyanwu-awata. Ndu eze ọbu bụ:
2Sáyihọnu, bụ eze ndu Amọru. Ẹka o shi buru bụ lẹ mkpụkpu Hẹshibonu. Alị-eze iya bụ nkerẹbo alị Giledu l’owhu. Ndu o shi achị bụ mkpụkpu Arowa, dụ l’agụga nsụda ọnu-iyi Anọnu mẹe mkpụkpu, dụ l’echilabọ nsụda ọnu-iyi Anọnu ono je akpaa l’ẹnyimu Jabọku, mbụ oge alị ndu Amọnu. 3Ndu ọdo, o shikwawho achị bụ mkpụkpu, dụ l’alị Araba je akpaa l’eze-ẹnyimu Kíneretu l’ụzo ẹnyanwu-awata, shi nno lụfu l’eze-ẹnyimu alị Araba bụ iya bụ Eze-ẹnyimu Únú l’ụzo ẹnyanwu-awata, ẹka e shi eje Betu-jeshimotu, bya agojia nno lụfuta ụzo ọhuda lẹ mgbazeta ugvu Pisiga.
4Onye eze ọdo bụ Ọgu, bụ eze ndu Báshanu. Alị iya tsokwawho l’alị, a lwụtaru. Ọgu bẹ tso lẹ ndu ikpazụ, wafụru nụ l’eri ndu Refa, bụ iya ndu mkparawa. Ẹka o shi buru bụ lẹ mkpụkpu Ashịtarotu mẹe lẹ mkpụkpu Edereyi. 5Ndu o shi achị bụ ndu ugvu Hemọnu mẹe mkpụkpu Saleka mẹe alị Báshanu l’owhu, je akpaa l’oge-alị ndu Geshuru mẹe nke ndu Maaka, l’achị nkerẹbo Giledu je akpaa l’oge-alị Sáyihọnu, bụ eze mkpụkpu Hẹshibonu.
6Ọo Mósisu, bụ onye ozhi Onye-Nwe-Ọha mẹe ndu Ízurẹlu bẹ lwụ-gburu ndu eze labọ ono. Mósisu, bụ onye ozhi Onye-Nwe-Ọha ono bya eworu alị ndu ono washịaru ikfu Rúbẹnu mẹe ikfu Gadu mẹe nkerẹbo ikfu Manáse t’ọ bụru oke-alị whẹ.
Ndu eze, Jóshuwa lwụ-gburu l’ụzo ẹnyanwu-arịba
7Ọ waa ndu eze alị ono, Jóshuwa yẹle ndu Ízurẹlu lwụ-gburu l’ụzo ẹnyanwu-arịba ẹnyimu Jọ́danu ndọwa. Whẹ shi lẹ mkpụkpu Bálu-gadu, dụ lẹ nsụda Libanọnu lwụ-gbua whẹ je akpaa l’ugvu Halaku, dụ l’ụzo, e shi eje Siye. Jóshuwa bya eworu alị ndu ono washịaru ndu Ízurẹlu ẹgube whẹ dụ l’ikfu l’ikfu t’ọ bụru oke-alị whẹ. 8Alị ono bụ alị ugvu ugvu mẹe nsụda nsụda mẹe alị Araba mẹe alị, dụ lẹ n-weze n-weze mẹe echi-ẹgu mẹe alị, dụ l’ọhuda. Mbụ alị ndu Hetu mẹe nke ndu Amọru mẹe nke ndu Kenanu mẹe nke ndu Pẹ́rezu mẹe nke ndu Hevu mẹe nke ndu Jebusu. Ndu eze ọbu, Jóshuwa lwụ-gburu bụ:
9Onye eze, l’achị mkpụkpu Jériko, onye lanụ,
onye eze, l’achị mkpụkpu É-ayị, dụkube mkpụkpu Bẹtelu, onye lanụ,
10onye eze, l’achị mkpụkpu Jerúsalẹmu, onye lanụ,
onye eze, l’achị mkpụkpu Hiburọnu, onye lanụ,
11onye eze, l’achị mkpụkpu Jamutu, onye lanụ,
onye eze, l’achị mkpụkpu Lakishi, onye lanụ,
12onye eze, l’achị mkpụkpu Ẹgulonu, onye lanụ,
onye eze, l’achị mkpụkpu Gaza, onye lanụ,
13onye eze, l’achị mkpụkpu Debyi, onye lanụ,
onye eze, l’achị mkpụkpu Geda, onye lanụ,
14onye eze, l’achị mkpụkpu Họruma, onye lanụ,
onye eze, l’achị mkpụkpu Áradu, onye lanụ,
15onye eze, l’achị mkpụkpu Libyina, onye lanụ,
onye eze, l’achị mkpụkpu Adulamu, onye lanụ,
16onye eze, l’achị mkpụkpu Makeda, onye lanụ,
onye eze, l’achị mkpụkpu Bẹtelu, onye lanụ,
17mẹe onye eze, l’achị mkpụkpu Tapuwa, onye lanụ,
mẹe onye eze, l’achị mkpụkpu Hefa, onye lanụ,
18mẹe onye eze, l’achị mkpụkpu Afẹku, onye lanụ,
mẹe onye eze, l’achị mkpụkpu Lasharọnu, onye lanụ,
19onye eze, l’achị mkpụkpu Madọnu, onye lanụ,
mẹe onye eze, l’achị mkpụkpu Hazọ, onye lanụ,
20mẹe onye eze, l’achị mkpụkpu Shimurọnu Merọnu, onye lanụ,
mẹe onye eze, l’achị mkpụkpu Akụshafu, onye lanụ,
21onye eze, l’achị mkpụkpu Tanaku, onye lanụ,
onye eze, l’achị mkpụkpu Megido, onye lanụ,
22onye eze, l’achị mkpụkpu Kédẹshi, onye lanụ,
onye eze, l’achị mkpụkpu Jokuneyamu, dụ l’ugvu Kamẹlu, onye lanụ,
23onye eze, l’achị mkpụkpu Dọ́ru, dụ lẹ Nafọtu-dọ́ru, onye lanụ,
onye eze, l’achị mkpụkpu Goyimu, dụ l’alị Gílugalu, onye lanụ,
24onye eze, l’achị mkpụkpu Tiza, onye lanụ.
Iwhe whẹ kpakọru dụ bụ ụkporo ndu eze lẹ ndu eze iri lẹ nnanụ.
13Alị ọwhu l’ee-megekwawhọ je alwụta
1Ntaa bẹ Jóshuwa bụwa nwoke nnajị-ochee kahụru akahụ, Onye-Nwe-Ọha bya asụ iya: “Ị bụwaa nwoke nnajị-ochee kahụru akahụ, tẹmenu alị, l’aa-lwụta alwụta pakwadụa ẹka.
2“Alị whọduru nụ, l’ee-je alwụtafua bụ: Ọnu-ẹgu ndu Fílistiya l’owhu mẹe nke ndu Geshuru l’owhu, 3mbụ alị ono, dụ watalẹwho l’ẹnyimu Shihọ l’ụzo ẹnyanwu-awata alị Íjiputu je akpaa l’oge mkpụkpu Ẹkuronu l’ụzo isheli. Alị ono b’a gụkotaru yeru alị ndu Kenanu, bụ iya bụ alị ono, ndu ishi ndu Fílistiya ise l’achị, mbụ alị Gaza mẹe alị Ashịdodu mẹe alị Ashikelọnu mẹe alị Gatu mẹe alị Ẹkuronu mẹkwawho alị ndu Ava, 4dụ l’ụzo ọhuda mẹe alị ndu Kenanu l’owhu, alị ono dụ lẹ mkpụkpu Meyara, bụ alị ndu Sáyịdonu je akpaa lẹ mkpụkpu Afẹku, bụ oge-alị ndu Amọru, 5mẹe alị ndu Gebalu mẹe alị ugvu ugvu Libanọnu l’owhu l’ụzo ẹnyanwu-awata, wata lẹ mkpụkpu Bálu-gadu, mbụ mkpụkpu, dụ lẹ n-weze n-weze ugvu Hemọnu je akpaa l’ọnu ẹka l’eeshije abahụ lẹ mkpụkpu Hámatu.
6“A bya bya lẹ ndu lile, bu l’alị ugvu ugvu, wata lẹ mkpụkpu Libanọnu jeye lẹ mkpụkpu Misurefotu Mayimu, bụ iya bụ alị ndu Sáyịdonu l’owhu bẹ mbẹdua, bụ Onye-Nwe-Ọha l’a-chịfukota l’atatiwhu ndu Ízurẹlu. Iwhe gụbedua l’a-nọ-zhiawho eme bụ t’ị tụa ido gude washịaru iya ndu Ízurẹlu t’ọ bụru oke-alị whẹ ẹgube ono, mu tụru ghu iya l’iwu. 7Ngwa woru alị-a waaru ikfu tete ọwhu whọduru nụ mẹe nkerẹbo ikfu Manáse ọwhua t’ọ bụru oke-alị whẹ.”
Aawashị alị, dụ l’ụzo ẹnyanwu-awata ẹnyimu Jọ́danu
8Ikfu Rúbẹnu mẹe ikfu Gadu bẹ tsowa nkerẹbo ikfu Manáse ọwhua wata oke-alị l’azụ ẹnyimu Jọ́danu azụ iya ọwhu l’ụzo ẹnyanwu-awata, ọ bụru Mósisu, bụ onye ozhi Onye-Nwe-Ọha washịru whẹ iya.
9Oke-alị ọbu, whẹ natarụ bẹ watarụ lẹ mkpụkpu Arowa, dụ l’agụga nsụda ọnu-iyi Anọnu, shikwawho lẹ mkpụkpu ono, dụ l’echilabọ nsụda ọnu-iyi Anọnu ono mẹe lẹ barịkiti alị, tukoru lẹ mkpụkpu Medeba nọo je akpaa lẹ mkpụkpu Dibọnu. 10Mkpụkpu mkpụkpu Sáyihọnu, onye shi buru lẹ mkpụkpu Hẹshibonu bụru eze l’achị ndu Amọru bẹ tsokotakwawho l’oke-alị ono, ikfu ono watarụ, o nokwawho g’ọ dụ je akpaa l’oge onye lẹ ndu Amọnu. 11Alị ọdo, tso iya nụ bụ alị ndu Giledu mẹe alị ndu Geshuru mẹe alị ndu Maaka mẹe ugvu Hemọnu l’owhu mẹe alị Báshanu l’owhu je akpaa lẹ mkpụkpu Saleka, 12mbụ alị Báshanu bụ iya bụ alị-eze Ọgu l’owhu, bụ onye shi buru lẹ mkpụkpu Ashịtarotu mẹe mkpụkpu Edereyi achị. Ọgu tso lẹ ndu wafụru nụ l’eri Refa bụ iya bụ eri ndu mkparawa. Alị ono g’ọ ha bẹ bụ Mósisu lwụ-gburu iya chịfu ndu bu iya nụ. 13Ọle ndu Ízurẹlu ta achịfudu ndu Geshuru mẹe ndu Maaka. Ndu Geshuru mẹe ndu Maaka buru l’echilabọ ndu Ízurẹlu byeye ntanụ.
14Ọo ikfu Lívayi kpelekengu-kpụu bẹ Mósisu l’ẹte awẹdua oke-alị, oke-iwhe whẹ bụ anụ, a kpọru ọku nụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu, ẹgube o kweru whẹ l’ụkwa.
Alị ikfu Rúbẹnu ketaru
15Mósisu bẹ waru alị nụ ikfu Rúbẹnu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu t’ọ bụru oke-alị whẹ.
16Ẹka alị ikfu Rúbẹnu watarụ bụ lẹ mkpụkpu Arowa, dụ l’agụga nsụda ọnu-iyi Anọnu mẹe mkpụkpu ono, dụ l’echilabọ nsụda ọnu-iyi Anọnu mẹe barịkiti alị lile, tukoru lẹ mkpụkpu Medeba. 17Ẹka ọdo, tsofukwaa ya whọ bụ mkpụkpu Hẹshibonu mẹe mkpụkpu mkpụkpu, dụkota lẹ barịkiti alị, tukoru l’eli ugvu, bụ iya bụ: Dibọnu, Bamotu-bálu, Betu-bálu-meyọnu, 18Jahazu, Kedemotu, Mefatu, 19Kiriyatayimu, Sibuma, Zeretu Shaha, bụ mkpụkpu, dụ l’eli nwugvu, dụ l’ime nsụda, 20mẹe mkpụkpu Betu-peyọ mẹe n-weze ugvu Pishiga mẹe mkpụkpu Betu-jeshimotu. 21Mkpụkpu mkpụkpu, dụkota lẹ barịkiti alị, tukoru l’eli ugvu bẹ tsokwa iya whọ mẹe alị-eze ẹka Sáyihọnu shi achịkota, mbụ eze ndu Amọru ono, shi buru lẹ mkpụkpu Hẹshibonu achị. Mósisu bya alwụ-gbua Sáyihọnu mẹe ndu ishi ndu Midiyanu, bụ iya bụ Evi mẹe Rẹkemu mẹe Zuru mẹe Họru mẹe Reba. Ndu ono gẹ whẹ ha bẹ shi bụru ishi l’ẹka Sáyihọnu, whẹ buru l’alị ono. 22Onye ọdo, ndu Ízurẹlu gude ogu-ịgba gbua bụ Bélamu nwa Beyo, bụ nwajibya. Yẹbedua bụ onye lanụ l’ime ndu Ízurẹlu gburu egbu. 23Oge alị ikfu Rúbẹnu bụ l’agụga agụga ẹnyimu Jọ́danu. O noo bụ alị, a waru nụ ikfu Rúbẹnu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu ndono t’ọ bụru oke-alị whẹ mẹe mkpụkpu lẹ mkpụkpu, dụkota iya nụ.
Alị, ikfu Gadu ketaru
24Mósisu wakwarụwho alị nụ ikfu Gadu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu t’ọ bụru oke-alị whẹ.
25Alị whẹ bụ mkpụkpu Jaza mẹe mkpụkpu mkpụkpu, dụkota l’alị Giledu mẹe nkerẹbo alị ndu Amọnu jeye lẹ mkpụkpu Arowa, mbụ mkpụkpu ono, dụ l’ụzo ẹnyanwu-awata mkpụkpu Raba. 26Alị whẹ ono bya eshikwawho lẹ mkpụkpu Hẹshibonu nọo jeye lẹ mkpụkpu Rematu Mizupa mẹe mkpụkpu Betonimu, bya eshikwawho lẹ mkpụkpu Mahanayimu nọo jeye l’oge alị Lodebi. 27Alị whẹ, dụ lẹ nsụda bụ Betu-haramu mẹe Betu-nimura, Sukọtu, Zafọnu mẹkwawho uwhudu alị-eze ẹka Sáyihọnu shi achị, mbụ Sáyihọnu ono, shi bụru eze lẹ mkpụkpu Hẹshibonu. Ẹka bụ oge alị ikfu Gadu bụ ụzo ẹnyanwu-awata ẹnyimu Jọ́danu azụ iya ọwhu je akpaa l’eze-ẹnyimu Kíneretu, bụ iya bụ eze-ẹnyimu Gálili. 28O noo bụ alị, a waru nụ ikfu Gadu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu ndono t’ọ bụru oke-alị whẹ mẹe mkpụkpu lẹ mkpụkpu, dụkota iya nụ.
Alị, nkerẹbo ikfu Manáse ketaru
29Mósisu waru alị nụ nkerẹbo ikfu Manáse l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu t’ọ bụru oke-alị whẹ.
30Alị nkewhe shi lẹ mkpụkpu Mahanayimu nọo jeye l’alị Báshanu l’owhu, nọkwaawho nno kpaa ẹka l’alị-eze ẹka Ọgu l’achịkota, mbụ eze Báshanu mẹkwawho mkpụkpu mkpụkpu, bụkota nke Jayi bụ iya bụ ụkporo mkpụkpu ugbo ẹto, dụkwawho l’ime alị Báshanu. 31Nkerẹbo alị Giledu tsokwaru iya whọ mẹe mkpụkpu Ashịtarotu mẹe mkpụkpu Edereyi, mbụ mkpụkpu mkpụkpu onye eze Ọgu ono, l’achị alị Báshanu. Mkpụkpu ono g’ọ ha b’a waru nụ ụnwu Makiru nwa Manáse, mbụ nkerẹbo ụnwu Makiru. A washịru whẹ iya l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu.
Iwhe e doberu ikfu Lívayi
32O noo bụ alị ọbu, Mósisu washịru nụ ndu ikfu g’ikfu ha t’ọ bụru oke-alị whẹ. Ọ bụru lẹ barịkiti alị ndu Moabu l’azụ ẹnyimu Jọ́danu azụ iya ọwhu, l’ụzo ẹnyanwu-awata mkpụkpu Jériko bẹ Mósisu nọdu washịa ya nụ whẹ. 33Ọle a bya l’ikfu Lívayi bẹ Mósisu l’ẹte awẹdua whẹ oke-alị. Ọo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu bụ oke-iwhe nkewhe, ẹgube ono o kfuru whẹ.
14Aawashị alị ụzo ẹnyanwu-arịba ẹnyimu Jọ́danu
1Ọwaa bụ oke-alị, ndu Ízurẹlu ketaru l’alị ndu Kenanu. Alị ono bụ Eliyéza, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe Jóshuwa nwa Nunu mẹe ndu bụ ishi l’ibe nna whẹ l’ikfu g’ikfu ha lẹ Ízurẹlu bẹ washịru whẹ iya. 2Oke-alị whẹ ono bụ ido b’a tụru gude washịaru whẹ iya, ẹgube Onye-Nwe-Ọha tụru iya Mósisu l’iwu. Ọ bụru ikfu tete lẹ nkerẹbo ikfu lanụ bẹ ketaru iya. 3Nkele Mósisu wẹhawaru ikfu labọ lẹ nkerẹbo ikfu lanụ oke-alị nkewhe l’azụ ẹnyimu Jọ́danu azụ iya ọwhu. Ọo zhiawho ikfu Lívayi bẹ l’ọoto wẹdu oke-alị lẹ g’ọ wẹru ikfu ndu ọwhu. 4Ụnwu Jósẹfu bẹ ikfu nkewhe dụ ẹbo, bụ iya bụ ikfu Manáse mẹe ikfu Ífuremu. Ọ tọ dụdu oke, a nụru ikfu Lívayi l’alị ono. Nwẹka, a nụru whẹ bụ mkpụkpu ẹka whẹ l’e-buru eburu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-tajẹ nri mẹe ẹka iwhe whẹ nwe enwe l’a-dụje. 5Ndu Ízurẹlu meru lẹge Onye-Nwe-Ọha tụru iya Mósisu l’iwu, bya awashịa alị ono.
Kálẹbu ketaru mkpụkpu Hiburọnu
6Tọ dụ iya bụ, ndu ikfu Juda byakfuta Jóshuwa lẹ mkpụkpu Gílugalu. Kálẹbu nwa Jefune, bụ onye shi l’eri Kenazu sụ iya: “Mbẹ ị manụru-a iwhe ono, Onye-Nwe-Ọha kfuru Mósisu, bụ onye nke Chileke lẹ mkpụkpu Kádẹshi Baneya l’okfu ẹhu nkeghu mẹe l’okfu ẹhu nke mbẹdua, bụ Kálẹbu. 7Mu gbawarụ ụkporo awha ugbo labọ nteke ono, Mósisu, bụ onye ozhi Onye-Nwe-Ọha shi lẹ mkpụkpu Kádẹshi Baneya zhifu mu tẹ mu bya ngge l’alị-a. Mu wofuta obu mu g’ọ ha kọkotaru iya iwhe mu whụru. 8Ụnwunna mu whẹ, bụ ndu mu lẹ whẹ lị l’ije ono bẹ meru obu chifu ndu Ízurẹlu. Ọle mbẹdua, bụ Kálẹbu gudezhiawho obu mu g’ọ ha tsoru ụzo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke mu. 9Ọo ya bụ, Mósisu nọdu mbọku ono gẹdegede ribua lẹ nte sụ: ‘Tẹ mu kfukwaa ya t’o doo ẹnya l’alị ono, ị dzọru ọkpa l’a-bụru oke-alị ghu gụ l’ụnwu ghu jeye lẹ tututu-mịmimi, o noo nkele i gude obu ghu g’ọ ha etso Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Mósisu.’
10“Ntaa, ọ bụru gẹ Onye-Nwe-Ọha kweru mụbe Kálẹbu ụkwa ono bụ g’o meru iya, bya edobe mu ndzụ, mu nọo ụkporo awha ugbo labọ l’awha ise watalẹwho nteke ono, Onye-Nwe-Ọha kfuru Mósisu okfu ono, mbụro nteke ono, ndu Ízurẹlu shi tsoru aghawhe l’echi-ẹgu. Sụa, ntanụ bẹ mụbe Kálẹbu gbawarụ ụkporo awha ugbo ẹno l’awha ise. 11Ọkpu shihulekwaru mu-a ike ntaa g’o shi shihu mu iya nteke ono, Mósisu zhifuru mu, ọo g’ike dụ-be mu nteke ono bụ g’ọ dụ mu ntaa, nke ọwhu bụ l’ọ tọ dụdu m’oberu ọ bụru ọgu mu l’ẹte agbalihu jeshia ya, m’a sụru tẹ mu jeje eje; m’a sụru tẹ mu lwajẹ alwa. 12Ọ kwa iya bụ t’ị nụ mu alị ugvu ugvu-a, bụ alị ono, Onye-Nwe-Ọha kfuru mu okfu iya mbọku ono. Nteke ono b’ị nụru l’eri Anaku bẹ bu l’ẹka ono, ị nụkwaawho lẹ mkpụkpu whẹ hagee shii mẹe l’eegude mgbodo tụ-wheta iya mgburumgburu o shihu ike, ọle nụ mu iya rọo lẹ Onye-Nwe-Ọha l’a-nọdu-a swiru mu, mu achịfu whẹ nata whẹ alị ono, ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha kfuru iya.”
13Tọ dụ iya bụ, Jóshuwa gọru ọnu-ọma nụ Kálẹbu nwa Jefune, bya anụ iya Hiburọnu t’ọ bụru oke-alị iya. 14Ọo ya bụ, mkpụkpu Hiburọnu bụru oke-alị Kálẹbu nwa Jefune; onye shi l’eri Kenazu jeye ntanụ, o noo nkele o gude obu iya g’ọ ha tsoru ụzo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu. 15Ẹwha, a dụ mbụ eku Hiburọnu bụ Kiriyatu-aruba. Aruba ono bụ nwoke, shi kagezhia ọ bụru oke madzụ l’eri Anaku.
O noo ya bụ l’ọgu adabuhu l’alị ono.
15Alị, ikfu Juda ketaru
1Alị a tụru ido, ọ dabarụ ikfu Juda l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu bẹ nọ jeye l’oge alị Edọmu l’ụzo ọhuda, bya anọo jeye l’echi-ẹgu Zinu l’ishi ngvụcha alị, dụ l’ụzo ọhuda.
2Oge alị whẹ l’ụzo ọhuda watarụ l’agụga Eze-ẹnyimu Únú, l’ọnu mini, dụ l’atatiwhu ụzo ọhuda 3bya anọo tụgburu ụzo ọhuda ugvu Akurabyimu bụ iya bụ ugvu Akpị. O shi l’ẹka ono nọo jeye l’echi-ẹgu Zinu. Ọ tụgbukwaruwho nno lụfu l’ụzo ọhuda mkpụkpu Kádẹshi Baneya. Ọ ghajaru mkpụkpu Hẹzuronu bahụ lẹ mkpụkpu Adaru, gojia l’uswe bahụ lẹ mkpụkpu Karaka. 4O shikwawho l’ẹka ono nọo jeye lẹ mkpụkpu Azụmonu, bya alụfuta l’ọnu mini ndu Íjiputu, je asụ-chia ishi l’eze-ẹnyimu. O noo oge alị whẹ l’ụzo ọhuda ndono.
5Oge alị whẹ l’ụzo ẹnyanwu-awata bẹ dụ lẹ Eze-ẹnyimu Únú, nọo jeye l’ẹka ẹnyimu Jọ́danu sọbaru lẹ Eze-ẹnyimu Únú ono.
Oge alị whẹ l’ụzo isheli shi l’ẹka ono 6nọo jeye lẹ mkpụkpu Betu-họgula, je aghajaa l’ụzo isheli mkpụkpu Betu-araba, bya anọo jeye lẹ Ẹwhuru Bohanu. Bohanu bụ nwa Rúbẹnu. 7Oge-alị ono bya eshi lẹ Nsụda Akọru tụgburu ụzo mkpụkpu Debyi, bya eshi l’ẹka ono tụgburu ụzo isheli gojia l’ụzo mkpụkpu Gílugalu, dụ chebe iwhu l’ugvu Ádumimu l’ụzo ọhuda nsụda ọnu-iyi, dụ l’ẹka ono. O shi l’ẹka ono ghajaa tụgburu ụzo mini Enu Shẹmeshi, shi nno lụfu lẹ Enu Rogelu. 8Ọo ya bụ, oge alị ono bya atụgbukwaru ọdo shia nsụda nwa Hịnomu l’ụzo ọhuda ugvu mkpụkpu Jebusu, bụ iya bụ Jerúsalẹmu, bya eshikwawho l’ẹka ono nyikota l’ugvu, dụ l’ụzo ẹnyanwu-arịba nsụda Hịnomu, mbụ l’ụzo isheli nsụda Refayimu. 9Oge alị ono bya eshi l’eli ugvu ono nọo jeye l’ẹnya-mini Nefutowa, bya eshi l’ẹka ono lụfuta lẹ mkpụkpu, dụkota lẹ mgboro ugvu Éfurọnu, o gojia fụta lẹ mkpụkpu Bela bụ iya bụ Kiriyatu-jeyarimu. 10O shi l’ụzo ẹnyanwu-arịba mkpụkpu Bela jee mgburumgburu bahụ l’ugvu Siye, shiwaro l’ẹka ono je aghajaa ụzo isheli ugvu Jerimu bụ iya bụ ugvu Kesalọnu, bya eshi l’ẹka ono gbazeta mkpụkpu Betu-shẹmeshi, bya aghajaa mkpụkpu Timuna. 11O shi l’ẹka ono lụfu ugvu, dụ l’ụzo isheli mkpụkpu Ẹkuronu, bya agojia bahụ lẹ mkpụkpu Shikerọnu, je aghajaa ugvu Bela, bya ejezhiawho nno fụta Jabunélu. Ọo ya bụ, oge alị ono je asụ-chia ishi l’eze-ẹnyimu.
12Oge alị whẹ l’ụzo ẹnyanwu-arịba bụ oke Eze-ẹnyimu mẹe agụga agụga iya.
O noo g’e gude kpaarụ ikfu Juda oge alị whẹ ndono l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu.
Alị, Kálẹbu ketaru
13Jóshuwa bẹ shi l’oke-alị ikfu Juda wẹe Kálẹbu nwa Jefune alị, ọ bụru ẹgube ono bẹ Onye-Nwe-Ọha tụru iya Jóshuwa l’iwu t’o mee ya. Alị, ọ waru nụ iya bụ mkpụkpu ndu Aruba bụ iya bụ Hiburọnu. Aruba bụ nna Anaku. 14Kálẹbu bya achịfu eri Anaku whẹ ẹto lẹ mkpụkpu Hiburọnu l’ẹka ono, bụ iya bụ ụnwu Sheshayi mẹe ụnwu Ahimanu mẹe ụnwu Talumayi. Ndu ono bụ ẹpa Anaku. 15O shi l’ẹka ono jekfushia ndu, bu lẹ mkpụkpu Debyi ọgu. Iwhe e shi ekuje mkpụkpu Debyi lẹ mbụ bụ Kiriyatu Sẹfa. 16Kálẹbu kfua sụ: “Onye gbalihuru je alwụshi mkpụkpu Kiriyatu Sefa ọgu lwụta iya bẹ mu l’e-kee Akụsa, bụ nwa mu nwanyị t’ọ bụru nyee ya.” 17E megee, ọ bụru Ọtuniyelu nwa Kenazu, mbụ nwune Kálẹbu bẹ lwụtaru mkpụkpu ono. Ọo ya bụ, Kálẹbu kee ya nwa iya nwanyị ono, bụ Akụsa t’ọ bụru nyee ya.
18Nteke Akụsa larụ ibe Ọtuniyelu b’o rwuru ujiku lanụ, ọ sụ Ọtuniyelu t’o je ekfuru nna iya, bụ Kálẹbu t’ọ wẹe ya alị. Akụsa shi l’eli nkakfụ-ịgara iya nyizeta, Kálẹbu sụ iya: “?Ọo gụnu bẹ mu l’e-meru ghu?”
19Ọ sụ iya: “Mebaaru mu iwhe-ọma. Eshi-ọwhu i doberu mu l’alị echi-ẹgu ọhuda, nụfunua mu ẹnya mgba mini.” Tọ dụ iya bụ, Kálẹbu woru ẹnya mgba mini nke ụzo imeli mẹe nke ụzo alị woru nụ iya.
Mkpụkpu ikfu Juda
20Ọ waa alị, a wẹru ẹnya-uwhu nọnu l’ikfu Juda t’ọ bụru oke-alị whẹ ndọwa: 21Mkpụkpu mkpụkpu, a nụru ikfu Juda l’ishi ngvụcha alị ụzo ọhuda lẹ mgboro oge alị ndu Edọmu bụ: Kabuzelu, Ida, Jagu, 22Kina, Dimona, Adada, 23Kédẹshi, Hazọ, Itunanu, 24Zifu, Telemu, Beyalotu, 25Hazọ Hadata, Keriyotu Hẹzuronu bụ iya bụ Hazọ, 26Amamu, Shema, Molada, 27Haza Gada, Heshimọnu, Betu Peletu, 28Hazaru-shuwalu, Byiyesheba, Byiziyotiya, 29Bela, Imu, Ezẹmu, 30Elutoladu, Kesilu, Họruma, 31Zikulagu, Madumana, Sanụsana, 32Lebayotu, Shilihimu, Ayinu mẹe Rimọnu. Iwhe ọ dụ bụ ụkporo mkpụkpu lẹ mkpụkpu tete mẹe ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu.
33Mkpụkpu mkpụkpu, a nụru ikfu Juda lẹ nsụda ụzo ẹnyanwu-arịba bụ: Ẹshutawolu, Zora, Ashụna, 34Zanowa, Enu-ganimu, Tapuwa, Inamu, 35Jamutu, Adulamu, Soko, Azeka, 36Shaarayimu, Aditemu, Gedera mẹe Gederotemu. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu iri l’ẹno mẹe ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu.
37Mkpụkpu mkpụkpu ọdo, dụ lẹ nsụda ẹnyanwu-arịba, a nụru ikfu Juda bụ: Zenanu, Hadasha, Migudalu Gadu, 38Dileyanu, Mizupa, Jọkutelu, 39Lakishi, Bọzukatu, Ẹgulonu, 40Kabọnu, Lahumasu, Kitulishi, 41Gederotu, Betu-degọnu, Naama mẹe Makeda. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu iri l’ishii yẹle ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu.
42Mkpụkpu mkpụkpu ọdo, dụ lẹ nsụda ẹnyanwu-arịba, a nụru ikfu Juda bụ: Libyina, Eta, Ashanu, 43Ifuta, Ashụna, Nezibu, 44Keyila, Akuzibu mẹe Maresha. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu tete yẹle ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu.
45Ẹka ọdo bụ alị Ẹkuronu mẹe mkpụkpu mkpụkpu, dụ-gee lẹ mgboro ẹka ono yẹle ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu. 46Ẹka ọdo bụ mkpụkpu lile, dụ lẹ mgboro Ashịdodu lẹ mgbaku ụzo ẹnyanwu-arịba mkpụkpu Ẹkuronu yẹle eze-ẹnyimu. 47Ẹka ọdo bụ alị Ashịdodu l’onwiya mẹe mkpụkpu, dụ-gee lẹ mgboro ẹka ono yẹle ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu. Ẹka ọdo bụru alị Gaza mẹe mkpụkpu mkpụkpu, dụ-gee lẹ mgboro ẹka ono yẹle ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu je akpa l’ọnu-iyi ndu Íjiputu mẹe eze-ẹnyimu yẹle oge-alị iya.
48Mkpụkpu mkpụkpu, a nụru ikfu Juda l’alị ugvu ugvu bụ: Shamiru, Jatiru, Soko 49Danahu, Kiriyatu-sana bụ iya bụ mkpụkpu Debyi, 50Anabu, Eshutemo, Animu, 51Goshẹnu, Holọnu mẹe Gilo. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu iri lẹ nnanụ yẹle ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu.
52Mkpụkpu mkpụkpu ọdo, a nụru ikfu Juda l’alị ugvu ugvu bụ: Arabu, Duma, Eshanu, 53Janimu, Betu-tapuwa, Afika, 54Humuta, Kiriyatu-aruba bụ iya bụ mkpụkpu Hiburọnu mẹe Ziyo. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu tete yẹle ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu.
55Mkpụkpu mkpụkpu ọdo, a nụru ikfu Juda l’alị ugvu ugvu bụ: Mawonu, Kamẹlu, Zifu, Juta, 56Jezerẹlu, Jokudeyamu, Zanowa, 57Kayinu, Gibyiya mẹe Timuna. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu iri yẹle ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu.
58Mkpụkpu mkpụkpu ọdo, a nụru ikfu Juda l’alị ugvu ugvu bụ: Haluhulu, Betu-zuru, Gedọ, 59Maratu, Betu-anọtu mẹe Elitekonu. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu ishii yẹle ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu.
60Mkpụkpu mkpụkpu ọdo, a nụru ikfu Juda l’alị ugvu ugvu bụ: Kiriyatu-bálu bụ iya bụ Kiriyatu-jeyarimu mẹe Raba. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu labọ yẹle ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu.
61Mkpụkpu mkpụkpu, a nụru ikfu Juda l’echi-ẹgu bụ: Betu-araba, Midinu, Sekaka, 62Nibishanu, mkpụkpu Únú mẹe Enu-gedi. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu ishii yẹle ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu.
63Ọle ndu Juda ta adụdu ike chịfu ndu Jebusu, bu lẹ Jerúsalẹmu. Ọo ya bụ lẹ ndu Jebusu bẹ whẹ lẹ ndu Juda bu ẹghirigha lẹ Jerúsalẹmu byeye ntanụ.
16Alị, ẹpa Jósẹfu ketaru
1Alị a tụru ido, ọ dabarụ ẹpa Jósẹfu bẹ watarụ lẹ Jọ́danu lẹ mgboro Jériko, mbụ l’ụzo ẹnyanwu-awata mini, dụ lẹ mkpụkpu Jériko nọo lụfu l’echi-ẹgu, shi lẹ mkpụkpu Jériko ono bahụ l’ugvu Bẹtelu. 2O shi l’ugvu Bẹtelu lụfu mkpụkpu Luzu, bya aghajaa mkpụkpu ono lụfu mkpụkpu Atarotu, bụ iya bụ alị ndu Akụ. 3Ọ bya eshi l’ẹka ono kpọ-zhita l’ụzo ẹnyanwu-arịba lụfu l’oge alị ndu Jafuleti, nọwaro ẹgube ono jeye l’ụzo alị mkpụkpu Betu-horonu. O shi l’ẹka ono nọo jeye lẹ mkpụkpu Gaza, o je asụ-chia ishi l’eze-ẹnyimu. 4O noo alị, ẹpa Jósẹfu ketaru, mbụ ikfu Manáse yẹle ikfu Ífuremu t’ọ bụru oke-alị whẹ ndono.
Oke-alị, ikfu Ífuremu ketaru
5Ọ waa g’oge alị, a wẹru ikfu Ífuremu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu jeru ndọwa: Oge alị whẹ l’ụzo ẹnyanwu-awata bẹ watarụ lẹ mkpụkpu Atarotu Ada nọo jeye lẹ Betu-horonu, bụ mkpụkpu tukoru l’eli nwugvu. 6Oge alị ono shi l’ẹka ono nọ-zhiawho jeye l’eze-ẹnyimu, bya alụfuta l’ụzo isheli mkpụkpu Mikumetatu. O rwua l’ụzo ẹnyanwu-awata, oge alị ono gojia shia ụzo mkpụkpu Tanatu Shilo, bya eshi l’ẹka ono ghajaa jeshia ụzo ẹnyanwu-awata mkpụkpu Janowa. 7O shi lẹ mkpụkpu Janowa kpọ-zhita fụta lẹ mkpụkpu Atarotu mẹe lẹ mkpụkpu Naara, bya echiru ẹhu lẹ mkpụkpu Jériko, shi l’ẹka ono je asụ-chia ishi l’ẹnyimu Jọ́danu. 8Oge alị ono bya eshi lẹ mkpụkpu Tapuwa nọo fụta ụzo ẹnyanwu-arịba jeye l’ọnu-iyi Kena, je asuchia ishi l’eze-ẹnyimu. O noo bụ alị, a nụru ikfu Ífuremu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu t’ọ bụru oke alị whẹ, 9t’a gụfukwa iya mkpụkpu mkpụkpu mẹe ụnwu mkpụkpu mkpụkpu, e wofuru ụnwu Ífuremu iche l’ime oke-alị, a wẹru ikfu Manáse.
10Ọle whẹ ta achịfudu ndu Kenanu, bu lẹ mkpụkpu Gaza. Ọo ya bụ lẹ ndu Kenanu bẹ whẹ lẹ ndu Ífuremu bu ẹghirigha byeye ntanụ. Ndu Ífuremu l’edzuru ndu Kenanu ozhi mkpọnwuru.
17Alị, a wẹru ikfu Manáse
1Tọ dụ iya bụ, a bya atụa ido gude wẹe ikfu Manáse alị nkewhe. Manáse bụ ọkpara Jósẹfu. Ọkpara Manáse, bụ Makiru bụ iya bụ nna Giledu b’a wẹru alị Giledu mẹe alị Báshanu l’ụzo ẹnyanwu-awata ẹnyimu Jọ́danu, nkele ọ bụ onye ike dụ l’ọgu. 2A bya atụa ido ọdo gude washịaru ikfu Manáse ndu ọwhu whọduru nụ alị nkewhe l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu. Mbụ ụnwu Abyiyeza mẹe ụnwu Helẹku mẹe ụnwu Asiriyẹlu mẹe ụnwu Shékemu mẹe ụnwu Hefa mẹe ụnwu Shemida. Ndu ono bụ unwoke, ọ nwụshiru mbụ Manáse, bụ nwa Jósẹfu mẹe ẹnya-uwhu whẹ.
3Zelofehadu ta nwụtadu nwa nwoke. Ọo ụnwanyi b’ọ nwụshiru kpụ. Zelofehadu bụ nwa Hefa, Hefa bụru nwa Giledu, Giledu bụru nwa nke Makiru, Makiru bụru nwa nke Manáse. Ẹwha ụnwanyi ọbu, Zelofehadu nwụshiru bụ: Mahula, Nowa, Họgula, Milika ọwaa Tiza. 4Ụnwegirima iya ụnwanyi ono bya awụru jekfu Eliyéza, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe Jóshuwa nwa Nunu mẹe ndu ishi ndu Ízurẹlu je asụ whẹ: “Onye-Nwe-Ọha sụkwaru Mósisu t’ọ wẹe anyi oke-alị ẹgube a wẹru ụnwunna anyi.” Ọo ya bụ, Jóshuwa mee ya gẹ Onye-Nwe-Ọha kfuru iya, bya awẹe whẹ oke-alị ẹgube a wẹru ụnwune nna whẹ. 5O noo g’e shi, ọ bụru ụzo alị iri bẹ dabarụ ikfu Manáse, t’a gụfukwa alị Giledu mẹe alị Báshanu, bụ ọwhu dụ l’azụ ẹnyimu Jọ́danu azụ iya ọwhu. 6Iwhe meru iya nụ bụ l’ẹpa Manáse l’ụnwanyi bẹ ketaru oke-alị ẹgube unwoke whẹ ketaru. Alị Giledu l’owhu b’a wakọtaru nụ ụnwu Manáse ndu ọwhu whọduru nụ.
7Alị ikfu Manáse bẹ nọ watazhiawho l’oge alị ikfu Asha, je akpaa lẹ mkpụkpu Mikumetatu l’ụzo ẹnyanwu-awata mkpụkpu Shékemu. Oge alị ono bya eshi l’ẹka ono tụgburu ụzo ọhuda je agbakfube ndu bu lẹ Enu Tapuwa. 8Alị, dụ lẹ mkpụkpu Tapuwa mgburumgburu bụ nke ikfu Manáse, ọle mkpụkpu Tapuwa gẹdegede, dụ l’oge-alị ikfu Manáse bụ ụnwu Ífuremu bẹ nwe iya nụ. 9Oge alị ono bya eshi l’ẹka ono kpọ-zeta lụfu lẹ nsụda ọnu-iyi Kena. O nweru mkpụkpu, dụ-gee l’ụzo ọhuda ọnu-iyi Kena ono, bụ ikfu Ífuremu nwe iya. Ọle mkpụkpu mkpụkpu ono bẹ yẹle nke ikfu Manáse nọgbaberu. Oge alị ikfu Manáse bẹ nọ-zhiawho lụfu l’ụzo isheli ọnu-iyi ono, je asuchia ishi l’eze-ẹnyimu. 10Alị, dụ l’ụzo ọhuda ọnu-iyi ono bẹ bụ ikfu Ífuremu nwe iya. Alị dụ l’ụzo isheli ọnu-iyi bụru ikfu Manáse bẹ nwe iya. Ọ bụru eze-ẹnyimu kparụ whẹ oge. L’ụzo isheli bẹ alị ikfu Manáse nọ jeye l’oge alị ikfu Asha, bya anọo jeye l’oge alị ikfu Ísaka l’ụzo ẹnyanwu-awata.
11L’ime alị ikfu Ísaka mẹe nke ikfu Asha bẹ Manáse nwegeeru mkpụkpu, dụ l’iche l’iche: O nweru mkpụkpu Betu-shanu mẹe ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu, bya enweru mkpụkpu Ibulemu mẹe ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu, bya enweru mkpụkpu ndu Dọ́ru mẹe ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu, nweru mkpụkpu ndu Ẹndo mẹe ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu, nweru mkpụkpu ndu Tanaku mẹe ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu, bya enweru mkpụkpu ndu Megido mẹe ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu. Mkpụkpu ọwhu kwe iya ẹto lẹ mkpụkpu ono, a gụshiru bụ Nafọtu.
12Ọle ụnwu Manáse ta adụdu ike chịfu ndu Kenanu buchia mkpụkpu mkpụkpu ono, nkele ndu Kenanu kweru gagarịga lẹ whẹ bufutaje l’alị ono. 13Ọle nteke ndu Ízurẹlu bya aka ndu Kenanu ẹkuku, bẹ whẹ watarụ whẹ odzuru ozhi mkpọnwuru. Obenu lẹ whẹ ta chịfu-gedu whẹ kpaa-whuu.
Okfu ikfu Jósẹfu kfuru ye l’alị, a wẹru whẹ
14Ikfu Jósẹfu jekfu Jóshuwa sụ iya: “?Ọo gụnu meru ọ bụru ido lanụ kpụ b’ị tụru anyi, bya awẹe anyi uzhi alị lanụ t’ọ bụru oke-alị anyi, l’anyịbe ndu Onye-Nwe-Ọha gọru ọnu-ọma, mee, anyi ha l’igwe?”
15Jóshuwa sụ whẹ: “Ọ -bụru l’unu ha l’igwe nke ọwhu bụ l’alị ugvu ugvu Ífuremu kpanụkaru unu mkpa, unu bahụ l’ọswa, dụ l’alị ndu Pẹ́rezu mẹe l’alị ndu Refa je asụkatabaa alị yeru nkunu.”
16Ikfu Jósẹfu sụ Jóshuwa: “Alị ugvu ugvu ono, a wẹru anyi ta asụkwa anyi. Ndu Kenanu, bu lẹ nsụda nsụda, dụ lẹ mgboro ẹka ono nwegeeru ụgbo-ịnya, e meru l’igwe, mbụ je akpaa lẹ ndu ọwhu bu lẹ Betu-shanu mẹe ụnwu mkpụkpu nọ-wheru iya mgburumgburu mẹe ndu ọwhu bu lẹ nsụda Jezerẹlu.”
17Ọo ya bụ, Jóshuwa sụ ndu ọzo-ụlo Jósẹfu, mbụ ndu Ífuremu mẹe ndu Manáse: “Unu ha l’igwe shii, ọkpehu dụ unu shii, ọ tọ bụdu oke-alị lanụ kpụ bẹ l’aa-wẹe unu. 18Alị ugvu ugvu l’owhu l’a-bụru nkunu, a makwarụ-a l’ọo ka l’ọswa ọswa. Unu sụa ya jeye ẹka oge iya beru t’ọ bụru nkunu. A makwarụ-a lẹ ndu Kenanu bẹ nweru ụgbo-ịnya, e meru l’igwe, ọkpehu dụ whẹ. Ọle unu l’a-dụ-a ike chịfu whẹ l’ẹka ono!”
18Aawashịfua alị ọwhu whọduru nụ
1Tọ dụ iya bụ, ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha bya edzukobe lẹ mkpụkpu Shilo, whẹ kpọbe Ụlo-ẹkwa ndzuko whẹ l’ẹka ono. Alị ono l’owhu bẹ whẹ natawaru, ọ dụ whẹ l’ẹka. 2Obenu l’o nweru ikfu ẹsaa l’ime ndu Ízurẹlu, l’ẹte anataa oke-alị nkewhe.
3Ọo ya bụ, Jóshuwa sụ ndu Ízurẹlu: “?Ọo nteke ole bẹ unu l’a-nọ-beru, tẹhenu unu eje anata alị ono, Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke nna unu oche whẹ nụru unu? 4Ngwa, unu họta unwoke ẹto ẹto l’ikfu g’ikfu ha, tẹ mu zhia whẹ tẹ whẹ je agbawhee alị ono nke ọwhu whẹ l’e-de g’ọ gbarụ l’ẹkwo mẹe gẹ l’ee-shi washịa alị ono t’ọ bụru oke-iwhe whẹ. Whẹ megelewho ẹgube ono, whẹ ewotaru mu iya. 5Whẹ l’a-wa alị ono uzhi ẹsaa. Ikfu Juda l’e-buru gẹ whẹ bu l’ụzo ọhuda, ọzo-ụlo Jósẹfu ebua gẹ whẹ bu l’ụzo isheli. 6Unu dekota gẹ uzhi oke-alị ẹsaa ono gbarụ l’ẹkwo, wotaru mu iya tẹ mu nọdu l’ẹka-a tụaru unu ido l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi. 7Ikfu Lívayi te etsodu unu ahata oke-alị, o noo nkele ọo ọgba ẹja Onye-Nwe-Ọha bụ oke-iwhe nkewhe. Ikfu Gadu mẹe ikfu Rúbẹnu mẹe nkerẹbo ikfu Manáse bẹ natakwarụwho oke-alị nkewhe l’azụ ẹnyimu Jọ́danu azụ iya ọwhu l’ụzo ẹnyanwu-awata. Mósisu, bụ onye ozhi Onye-Nwe-Ọha bụ iya nụru whẹ alị ono.”
8Ọo ya bụ, unwoke ono wulihu tẹ whẹ je edeshia g’alị ono gbarụ, Jóshuwa bya ekfushiaru whẹ okfu ike sụ whẹ: “Unu tụgbua jekota alị ono mgburumgburu, unu edee g’alị ono gbarụ l’ẹkwo, wotaru mu tẹ mu tụaru unu ido l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha lẹ mkpụkpu Shilo l’ẹka-a.” 9Ọo ya bụ, unwoke ono tụgbua, bya atụko alị ono jegbakota. Whẹ kee alị ono uzhi ẹsaa lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu dekota g’ọ gbarụ l’ẹkwo. Whẹ gude iya byakfuta Jóshuwa l’ẹka ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ lẹ mkpụkpu Shilo. 10Jóshuwa bya atụaru whẹ ido l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha lẹ mkpụkpu Shilo l’ẹka ono. Jóshuwa nọdu l’ẹka ono washịaru ndu Ízurẹlu alị ono l’ikfu l’ikfu.
Alị, ikfu Bénjaminu ketaru
11A tụru ido, o vuru ụzo dabarụ ikfu Bénjaminu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu. Alị ọbu, a tụru ido, ọ dabarụ whẹ bẹ dụ lẹ mgbaku alị ikfu Juda mẹe lẹ mgbaku alị ikfu Jósẹfu.
12Oge alị whẹ l’ụzo isheli bẹ watarụ l’ẹnyimu Jọ́danu, nọo jeye l’ụzo isheli mkpụkpu Jériko, bya anọkwaa jeye l’alị ugvu ugvu ụzo ẹnyanwu-arịba alị ono, je asuchia ishi l’echi-ẹgu, dụ lẹ mgboro mkpụkpu Betu-avenu. 13Oge alị ono shi l’ẹka ono je aghajaa bahụ l’ụzo ọhuda ugvu mkpụkpu Luzu bụ iya bụ Bẹtelu, oge alị ono shikwa l’ẹka ono kpọ-zeta bahụ lẹ mkpụkpu Atarotu Ada, mbụ mkpụkpu ono, tukoru l’eli ugvu, dụ l’ụzo ọhuda mkpụkpu Betu-horonu, dụ lẹ nsụda nsụda.
14Oge alị ono shi lẹ nwugvu ọbu, cheberu iwhu lẹ mkpụkpu Betu-horonu l’ụzo ọhuda, gojia ụzo ọhuda, tụgburu ụzo ẹnyanwu-arịba ugvu ono bya alụfuta lẹ Kiriyatu Bálu bụ iya bụ Kiriyatu-jeyarimu, bụ mkpụkpu ndu Juda. O noo oge alị ikfu Bénjaminu l’ụzo ẹnyanwu-arịba ndono.
15Alị whẹ l’ụzo ọhuda bẹ watarụ l’agụga Kiriyatu-jeyarimu. Oge alị ono nọ-zhiawho watalẹwho l’ẹka ono jeye l’ụzo ẹnyanwu-arịba, bya eshikwa l’ẹka ono lụfuta lẹ mgboro ọnu-iyi Nefutowa. 16Oge alị ono bya eshi l’ẹka ono kpọ-zhita bahụ l’ọkpa ugvu, dụ chee iwhu lẹ nsụda nwa Hịnomu; mbụ ono, dụ l’ụzo isheli nsụda Refayimu. Ọ tụgbuleruwho nsụda Hịnomu ono l’ụzo ọhuda ugvu mkpụkpu Jebusu, jeye ọ lụfu lẹ Enu Rogelu. 17O gojia l’ẹka ono tụgburu ụzo isheli lụfu l’ụzo mkpụkpu Enu Shẹmeshi, o shi l’ẹka ono nọo jeye lẹ mkpụkpu Gelilotu, bụ mkpụkpu dụ chebe iwhu l’ugvu Ádumimu; bya eshi l’ẹka ono kpọ-zeta lẹ Ẹwhuru Bohanu. Bohanu bụ nwa Rúbẹnu. 18O shikwawho l’ẹka ono nọo jeye l’ụzo isheli nsụda Betu-araba, bya akpọ-zhita bahụ lẹ nsụda nsụda Araba ono. 19Oge alị ono bya eshi l’ẹka ono tụgburu fụta ụzo isheli ugvu mkpụkpu Betu-họgula, je asuchia ishi l’ụzo isheli Eze-ẹnyimu Únú, mbụ l’ẹka ẹnyimu Jọ́danu l’asọba l’eze-ẹnyimu ono l’ụzo ọhuda. O noo oge alị ikfu Bénjaminu l’ụzo ọhuda ndono.
20Ọo ẹnyimu Jọ́danu bẹ kparụ oge alị whẹ l’ụzo ẹnyanwu-awata. O noo bụ oge ẹka alị ikfu Bénjaminu kparụ l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu gbaa mgburumgburu.
21Mkpụkpu mkpụkpu, a nụru ikfu Bénjaminu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu bụ: Jériko, Betu-họgula, Emeku Kezizu, 22Betu-araba, Zemarayimu, Bẹtelu, 23Avimu, Para, Ọfura, 24Kefaru, Amoni, Ọfuni mẹe Geba. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu iri l’ẹbo yẹle ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu.
25Mkpụkpu mkpụkpu ọdo, a nụru ikfu Bénjaminu bụ: Gibyiyọnu, Rema, Beerotu, 26Mizupa, Kefira, Moza, 27Rẹkemu, Irupelu, Tarala, 28Zela, Helefu mẹe mkpụkpu ndu Jebusu bụ iya bụ Jerúsalẹmu mẹe Gibyiya mẹe Kiriyatu. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu iri l’ẹno yẹle ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu.
O noo oke-alị, a nụru ikfu Bénjaminu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu ndono.
19Alị, ikfu Símiyọnu ketaru
1A bya atụa ido nke ẹbo, ọ dabarụ ikfu Símiyọnu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu. Oke-alị, a wẹru whẹ bẹ nọ l’ime oke-alị ikfu Juda.
2Mkpụkpu mkpụkpu, dụ l’oke-alị ọbu, a wẹru whẹ bụ: Byiyesheba, Sheba, Molada, 3Hazaru-shuwalu, Bala, Ezẹmu, 4Elutoladu, Betulu, Họruma, 5Zikulagu, Betu-makabotu, Haza Susa, 6Betu-lebawotu mẹe Sharuhenu. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu iri l’ẹto yẹle ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu.
7Mkpụkpu mkpụkpu ọdo, tsokwawho l’alị ikfu Símiyọnu bụ Ayinu, Rimọnu, Eta mẹe Ashanu. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu ẹno yẹle ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu, 8mẹwaro ụnwu mkpụkpu ọdo, nọ-wheru mkpụkpu ono, a gụshiru mgburumgburu je akpaa lẹ Bálatu-byiye bụ iya bụ Rema, dụ l’ụzo ọhuda.
O noo alị, a wẹru ikfu Símiyọnu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu t’ọ bụru oke-alị whẹ ndono. 9E shi l’oke-alị ikfu Juda wata alị nụ ikfu Símiyọnu, o noo nkele alị ikfu Juda bẹ parụ mebyi ẹka nke ọwhu bụ lẹ whẹ te ebuchikotadu iya. O noo iwhe meru g’o gude a wabuta alị ikfu Juda nụ ikfu Símiyọnu t’ọ bụru oke-alị whẹ.
Alị, ikfu Zébulọnu ketaru
10A bya atụa ido nke ẹto, ọ dabarụ ikfu Zébulọnu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu. Oge alị, a wẹru whẹ t’ọ bụru oke-alị whẹ bẹ nọ je akpaa lẹ Saridu. 11Oge alị whẹ ono bẹ dụ bahụ l’ụzo ẹnyanwu-arịba, rwua lẹ mkpụkpu Marala, bya echiru mkpụkpu Dabeshetu ẹhu, nọo jeye l’ọnu-iyi, dụ chebe iwhu lẹ mkpụkpu Jokuneyamu. 12Oge alị ono shi lẹ mkpụkpu Saridu tụgburu ụzo ẹnyanwu-awata jeye l’oge alị ndu mkpụkpu Kisolotu-tebọ, o shiwaro l’ẹka ono nọo jeye lẹ mkpụkpu Daberatu, bya agbakota mkpụkpu Jafiya. 13Ọo ya bụ, o shi l’ẹka ono tụgburu ụzo ẹnyanwu-awata lụfu lẹ mkpụkpu Gatu-hefa mẹe lẹ mkpụkpu Etu-kazinu, o bufuta lẹ mkpụkpu Rimọnu, bya agojia tụgburu ụzo mkpụkpu Neya. 14O rwua ẹka ono, oge alị ono jee mgburumgburu tụgburu ụzo isheli lụfu lẹ mkpụkpu Hanatọnu, je asuchia ishi lẹ nsụda Ifuta-hẹlu. 15Mkpụkpu ọdo, tso l’alị ikfu Zébulọnu bụ Katatu, Nahalalu, Shimurọnu, Idala mẹe Bẹ́tulehemu. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu iri l’ẹbo yẹle ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu.
16Mkpụkpu mkpụkpu ono yẹle ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu bụ alị, a wẹru ikfu Zébulọnu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu t’ọ bụru oke-alị whẹ.
Alị, ikfu Ísaka ketaru
17A bya atụa ido nke ẹno; ọ dabarụ ikfu Ísaka l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu. 18Mkpụkpu mkpụkpu, dụ l’alị, a wẹru whẹ bụ:
Jezerẹlu, Kesulotu, Shunemu, 19Hafarayimu, Shiyọnu, Anaharatu, 20Rabyitu, Kishọnu, Ẹbezu, 21Remetu, Enu-ganimu, Enu-hadahu mẹe Betu-pazezu. 22Oge alị ikfu Ísaka bẹ chiru ẹhu l’ugvu Tebọ mẹe Shahazuma mẹe Betu-shẹmeshi, oge alị ono suchia ishi l’ẹnyimu Jọ́danu. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu iri l’ishii yẹle ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu.
23Mkpụkpu mkpụkpu ono yẹle ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu bụ alị, a wẹru ikfu Ísaka l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu t’ọ bụru oke-alị whẹ.
Alị, ikfu Asha ketaru
24A bya atụa ido nke ise, ọ dabarụ ikfu Asha l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu. 25Mkpụkpu mkpụkpu, dụ l’alị, a wẹru ikfu Asha bụ:
Hẹlukatu, Hali, Betenu, Akụshafu, 26Alameleku, Amadụ mẹe Mishalu. Oge alị whẹ l’ụzo ẹnyanwu-arịba bẹ chiru ẹhu l’ugvu Kamẹlu mẹe lẹ mkpụkpu Shihọ-libyinatu. 27Ọ bya agojia l’ụzo ẹnyanwu-awata lụfu lẹ Betu-degọnu, o jezhiawho nno jeye o chiru ẹhu l’alị Zébulọnu mẹe lẹ nsụda Ifuta-hẹlu, bya eshi l’ẹka ono tụgburu ụzo isheli jeye lẹ mkpụkpu Betu-emeku mẹe mkpụkpu Niyẹlu; bya aghajaa mkpụkpu Kabulu l’ụzo ẹka-ịcha. 28Ọ tụgburu ẹgube ono shi lẹ mkpụkpu Eburonu mẹe Rehobu mẹe Hamọnu mẹe Kena, jeye o rwua oge mkpụkpu ono, bụ Sáyịdonu. 29Oge alị ono bya eshi l’ẹka ono dawhu azụ tụgburu ụzo mkpụkpu Rema, nọo byeye lẹ mkpụkpu Taya, bụ mkpụkpu, a tụ-wheru mgbodo mgburumgburu o shihu ike. Oge alị ono shikwa l’ẹka ono gojia l’uswe lụfu mkpụkpu Hosa, je asuchia ishi l’eze-ẹnyimu. Mkpụkpu mkpụkpu, nọ l’ime alị ono bụ Mahalabu Akuzibu, 30Uma, Afẹku ọwaa Rehobu. Iwhe ọ dụ bụ ụkporo mkpụkpu lẹ mkpụkpu labọ yẹle ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu.
31Mkpụkpu mkpụkpu ono yẹle ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu bụ alị, a wẹru ikfu Asha l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu t’ọ bụru oke-alị whẹ.
Alị, ikfu Náfutali ketaru
32A byakwa atụa ido nke ishii, ọ dabarụ ikfu Náfutali l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu.
33Oge alị whẹ shi lẹ mkpụkpu Helefu mẹe lẹ mgboro eze oshi Zananimu je aghata mkpụkpu Adami Nekebu mẹe mkpụkpu Jabunélu, shi l’ẹka ono lụfu mkpụkpu Lakumu, je asuchia ishi l’ẹnyimu Jọ́danu. 34Oge alị ono bya aswị-zhia ụzo ẹnyanwu-arịba je aghajaa mkpụkpu Azụnotu-tabọ, shi l’ẹka ono fụta lẹ mkpụkpu Hukoku. Ọ bya echiru alị Zébulọnu ẹhu l’ụzo ọhuda mẹe alị Asha l’ụzo ẹnyanwu-arịba mẹe alị ndu Juda l’ụzo ẹnyanwu-awata ẹnyimu Jọ́danu. 35Mkpụkpu mkpụkpu, dụ l’alị ikfu Náfutali ono, a tụ-wheru mgbodo mgburumgburu, o shihu ike bụ Zidimu, Zẹru, Hámatu, Rakatu, Kíneretu, 36Adama, Rema, Hazọ, 37Kédẹshi, Edereyi, Enu-hazọ, 38Yironu, Migudalu Ẹ́lu, Horemu, Betu-anatụ mẹe Betu-shẹmeshi. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu iri lẹ tete yẹle ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu.
39Mkpụkpu mkpụkpu ono yẹle ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu bụ alị, a wẹru ikfu Náfutali l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu t’ọ bụru oke-alị whẹ.
Alị, ikfu Danu ketaru
40Tọ dụ iya bụ, a bya atụa ido nke ẹsaa, ọ dabarụ ikfu Danu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu. 41Mkpụkpu mkpụkpu, dụ l’alị, a wẹru ikfu Danu bụ:
Zora, Ẹshutawolu, Ịru-shẹmeshi, 42Shalabyinu, Ayịjalonu, Itula, 43Elọnu, Timuna, Ẹkuronu, 44Eluteke, Gibetonu, Bélatu, 45Jehudu, Bene-beraku, Gatu-rimọnu, 46Mejakọnu, Rakọnu mẹe alị ọwhu dụ ghaa iwhu lẹ Jọpa.
47Ọ tsụru ikfu Danu l’ẹhu gẹ whẹ l’ee-shi lwụta alị nkewhe. Ọo ya bụ, whẹ gbalihu je alwụshi ndu mkpụkpu Leshemu ọgu lwụ-gbua whẹ, bya atụko whẹ gbushia nata alị whẹ buru. Whẹ je eburu lẹ mkpụkpu Leshemu; whẹ gụa mkpụkpu ono ẹwha nna whẹ oche, bụ Danu.
48Mkpụkpu mkpụkpu ono yẹle ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu bụ alị, a wẹru ikfu Danu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu t’ọ bụru oke-alị whẹ.
Alị, Jóshuwa ketaru
49A tụ-gelewho ido gude washịaru ndu Ízurẹlu alị ono t’ọ bụru oke-alị whẹ; ndu Ízurẹlu bya eshi l’oke iya nkewhe wẹe Jóshuwa nwa Nunu alị t’ọ bụru oke-alị iya. 50Ọ bụru gẹ Onye-Nwe-Ọha tụru iya l’iwu bẹ whẹ meru iya, bya anụ iya mkpụkpu, ọ tụru ẹka t’a nụ iya. Alị, whẹ nụru iya bụ Timinatu Séra, bụ mkpụkpu, dụ l’alị ugvu ugvu Ífuremu. Jóshuwa bya atụkwaa mkpụkpu ono buru.
51Alị ono g’ọ ha bẹ bụ alị, Eliyéza, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe Jóshuwa nwa Nunu mẹe ndu bụ ishi l’ibe nna whẹ l’ikfu g’ikfu ha lẹ Ízurẹlu bẹ tụru ido gude washịaru ndu Ízurẹlu l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha lẹ mkpụkpu Shilo, l’ọnu ẹka l’eeshije abata lẹ Ụlo-ẹkwa ndzuko. Ọ bụru ẹgube ono bụ gẹ whẹ waru alị ono g’ọ hakọta jeye whẹ washị-gee ya.
20Mkpụkpu ishii, l’aagbabajẹ je ezeeru ndzụ
1Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya asụ Jóshuwa: 2“Kfuru ndu Ízurẹlu tẹ whẹ họfuta mkpụkpu mkpụkpu, l’aa-gbabajẹ je ezeeru ndzụ, mbụ ẹgube ono, mu shi l’ọnu Mósisu kfuaru iya unu, 3nke ọwhu bụ: onye -gbua madzụ l’amagama, t’ọ kwabẹ ẹnya gbua onye ọbu, ya agbarụ lashia ẹka ono je ezeeru ndzụ. Ọo mkpụkpu ono bẹ unu l’a-gbabajẹ je ezeeru ndzụ unu nahụ onye l’eme tẹ ya gwata ụgwo ọchi, unu gburu.
4“Onye ono, gburu ọchi l’a-gbarụ lashia mkpụkpu lanụ l’ime mkpụkpu mkpụkpu ono, l’aagbabajẹ je ezeeru ndzụ ono. Ọ gbatalẹwho rwua ọnu ẹka l’eeshije abahụ lẹ mkpụkpu ono; ya akfụru l’ẹka ono kọwaaru ndu bụ ọgurenya mkpụkpu ono iwhe dakfutaru iya nụ. Ndu bụ ọgurenya ono abya eduta iya duba l’ime mkpụkpu ono je anụ iya ọnodu, mbụ ẹka l’oo-buru l’echilabọ whẹ. 5Ọ -bụru l’onye ono, l’eme tẹ ya gwata ụgwo ọchi ono bẹ l’achị iya ọso tẹ ya gwata iya ụgwo iya, tẹ ndu bụ ọgurenya mkpụkpu ono be ekwekwa t’o gbua onye ono, gburu ọchi ono, o noo nkele ọ tọ madụ ama gbua onye ono, t’ọ bụ l’okfu dụhawaa mbụ dụru yẹle onye ọbu. 6Onye ono, gburu ọchi ono l’a-nọdu-zhiawho lẹ mkpụkpu ono, ọ gbarụ laa jeye nteke l’ọo-fụta bya akfụru l’edzudzu-ọha t’e kpee ya ikpe. Onye ono l’a-nọdukwawho jeye nteke onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke nke nteke ono l’a-nwụhu. Nteke ono bẹ onye ono, gburu ọchi ono nweru ike ya alashia mkpụkpu ẹka o shi gbaa ọso ono, mbụ ibe whẹ gẹdegede.”
7Mkpụkpu ọbu, whẹ họfutaru, l’aa-gbabajẹ je ezeeru ndzụ bụ: mkpụkpu Kédẹshi, dụ l’alị Gálili l’alị ugvu ugvu Náfutali mẹe mkpụkpu Shékemu, dụ l’alị ugvu ugvu Ífuremu mẹe mkpụkpu Kiriyatu-aruba bụ iya bụ Hiburọnu, dụ l’alị ugvu ugvu Juda. 8A bya l’azụ Jọ́danu azụ iya ọwhu l’ụzo ẹnyanwu-awata Jériko, whẹ họfuta mkpụkpu Beza, bụ mkpụkpu, tukoru lẹ barịkiti alị, dụ l’echi-ẹgu alị ikfu Rúbẹnu, bya ahọta mkpụkpu Ramótu, dụ l’alị Giledu l’alị ikfu Gadu, họta mkpụkpu Golanu, dụ l’alị Báshanu l’alị ikfu Manáse. 9Ọo mkpụkpu gẹ mkpụkpu ha ono b’e doberu tẹ ndu Ízurẹlu mẹe ndu bụ nlwamụnlwa, bu l’echilabọ whẹ gbabajẹ je ezeeru ndzụ. T’onye gburu madzụ l’amagama gbabajẹ l’ẹka ono nke ọwhu l’ọo-tọo nwụhu l’ẹka onye l’achị iya t’ọ gwata iya ụgwo ọchi ono o gburu, ya anọdu l’ẹka ono jeye nteke l’ọo-fụta bya akfụru l’atatiwhu edzudzu-ọha t’e kpee ya ikpe.
21Mkpụkpu ikfu Lívayi l’e-buru
1Tọ dụ iya bụ, ndu bụ ishi l’ibe nna ndu Lívayi bya abyakfuta Eliyéza, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe Jóshuwa nwa Nunu mẹe ndu bụ ishi l’ibe nna whẹ l’ikfu g’ikfu ha lẹ Ízurẹlu. 2Ọ bụru lẹ mkpụkpu Shilo l’alị Kenanu bẹ whẹ byakfutaru whẹ bya asụ whẹ: “Onye-Nwe-Ọha shikwa l’ọnu Mósisu tụa iwu sụ t’a nụ anyi mkpụkpu ẹka anyi l’e-buru yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe anyi l’a-nọje ata nri.” 3Ọo ya bụ, ndu Ízurẹlu bya emee gẹ Onye-Nwe-Ọha tụru l’iwu, bya eshi l’oke-iwhe whẹ buta mkpụkpu mẹe alị ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri nụ ndu Lívayi.
4A tụa ido, o vuru ụzo dabarụ ẹnya-uwhu Kohatu. Whẹbe ndu Lívayi ono, shi l’ẹpa Érọnu, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke b’a tụru ido nụ mkpụkpu iri l’ẹto l’ime mkpụkpu ikfu Juda mẹe nke ikfu Símiyọnu mẹe nke ikfu Bénjaminu. 5Ndu ẹnya-uwhu Kohatu ndu ọwhu whọduru nụ b’a tụru ido nụ mkpụkpu iri l’ime mkpụkpu ikfu Ífuremu mẹe nke ikfu Danu mẹe nke nkerẹbo ikfu Manáse.
6Ndu shi l’ẹpa Gẹshonu b’a tụru ido nụ mkpụkpu iri l’ẹto l’ime mkpụkpu ikfu Ísaka mẹe nke ikfu Asha mẹe nke ikfu Náfutali mẹe nke nkerẹbo ikfu Manáse ọwhuu, bu l’alị Báshanu.
7Ndu shi l’ẹpa Merari b’a tụru ido nụ mkpụkpu iri l’ẹbo l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu l’ime mkpụkpu ikfu Rúbẹnu mẹe nke ikfu Gadu mẹe nke ikfu Zébulọnu.
8Mkpụkpu gẹ mkpụkpu ha ono yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe l’a-nọje ata nri bẹ ndu Ízurẹlu tụru ido nụ ikfu Lívayi, ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha shi l’ẹka Mósisu tụa ya l’iwu.
9Ọ waa ẹwha mkpụkpu gẹ mkpụkpu ha ọbu, a nụru whẹ lẹ mkpụkpu ikfu Juda mẹe lẹ mkpụkpu ikfu Símiyọnu ndọwa. 10Ndu a nụru mkpụkpu ono bụ ẹpa Érọnu, bụ ndu shi l’ẹnya-uwhu Kohatu nke ikfu Lívayi nkele ọo whẹbedua bẹ ido nke mbụ dabarụ.
11Mkpụkpu gẹ mkpụkpu ha ọbu, a nụru whẹ bụ: Kiriyatu-aruba, bụ iya bụ Hiburọnu yẹle alị, nọ-wheru iya mgburumgburu, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri. Hiburọnu ono bụ alị ugvu ugvu ndu Juda. Aruba bụ nnajị oche ndu Anaku. 12Ọle ẹgu mkpụkpu ono yẹle ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu bẹ bụ Kálẹbu nwa Jefune b’a nụru iya t’ọ bụru nkiya.
13Mkpụkpu, a nụru ndu shi l’ẹpa Érọnu, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bụ mkpụkpu Hiburọnu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri. Mkpụkpu Hiburọnu ono bẹ tso lẹ mkpụkpu, onye gburu ọchi l’agbabajẹ je ezeeru ndzụ. Mkpụkpu ọdo, a nụru whẹ bụ mkpụkpu Libyina yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri; 14mẹe mkpụkpu Jatiru yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri mẹe mkpụkpu Eshitemowa yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe l’a-nọje ata nri, 15mẹe mkpụkpu Holọnu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri mẹe mkpụkpu Debyi yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri; 16mẹe mkpụkpu Ayinu yẹle alị, dụ iya, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri mẹe Juta yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri mẹe Betu-shẹmeshi yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri. Mkpụkpu tete b’e shi lẹ mkpụkpu ikfu labọ ono nụ whẹ.
17A bya lẹ mkpụkpu ikfu Bénjaminu, a nụ whẹ mkpụkpu Gibyiyọnu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri mẹe mkpụkpu Geba yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri, 18mẹe mkpụkpu Anatotu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri mẹe mkpụkpu Alumọnu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu ẹno.
19Mkpụkpu gẹ mkpụkpu ha, a nụru ndu shi l’ẹpa Érọnu, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ dụkota iri l’ẹto yẹle alị, dụ-gee ya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri.
20A bya bya lẹ ndu ọwhu whọduru nụ l’ẹnya-uwhu Kohatu nke ikfu Lívayi, mkpụkpu a tụru ido, ọ dabarụ whẹ bụ mkpụkpu, shi lẹ mkpụkpu ikfu Ífuremu.
21Mkpụkpu ọbu, a nụru whẹ bụ: mkpụkpu Shékemu, dụ l’alị ugvu ugvu Ífuremu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri. Mkpụkpu Shékemu ono tso lẹ mkpụkpu, onye gburu ọchi l’agbabajẹ je ezeeru ndzụ. Mkpụkpu ọdo, a nụru whẹ bụ mkpụkpu Gaza yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri, 22mẹe mkpụkpu Kibuzayimu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri mẹe Betu-horonu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu ẹno.
23Mkpụkpu, e shi lẹ mkpụkpu ikfu Danu nụ whẹ bụ: mkpụkpu Eluteke yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri mẹe mkpụkpu Gibetonu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri, 24mẹe mkpụkpu Ayịjalonu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu ẹno.
25Mkpụkpu, e shi lẹ mkpụkpu nkerẹbo ikfu Manáse nụ whẹ bụ: mkpụkpu Tanaku yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri mẹe mkpụkpu Gatu-rimọnu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu labọ.
26Mkpụkpu, a nụru ndu ẹnya-uwhu, whọduru nụ l’ẹpa Kohatu ono dụ mkpụkpu iri yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri ono.
27A bya lẹ ndu shi l’ẹnya-uwhu Geshọnu, bụkwawho ndu ikfu Lívayi; mkpụkpu, a nụru whẹbedua bụ mkpụkpu, shi lẹ mkpụkpu nkerẹbo ikfu Manáse.
Mkpụkpu ọbu, a nụru whẹ bụ: mkpụkpu Golanu, dụ l’alị Báshanu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri. Mkpụkpu Golanu ono tso lẹ mkpụkpu, onye gburu ọchi l’agbabajẹ je ezeeru ndzụ. Mkpụkpu ọdo, a nụru whẹ bụ: mkpụkpu Be-eshutara yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu labọ.
28Mkpụkpu, e shi lẹ mkpụkpu ikfu Ísaka nụ whẹ bụ mkpụkpu Kishọnu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri mẹe mkpụkpu Daberatu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri, 29mẹe mkpụkpu Jamutu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri mẹe mkpụkpu Enu-ganimu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu ẹno.
30A bya eshi lẹ mkpụkpu ikfu Asha nụ whẹ mkpụkpu Mishalu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri mẹe mkpụkpu Abudọnu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri, 31mẹe mkpụkpu Hẹlukatu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri mẹe mkpụkpu Rehobu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu ẹno.
32Mkpụkpu, e shi lẹ mkpụkpu ikfu Náfutali nụ whẹ bụ mkpụkpu Kédẹshi, dụ l’alị Gálili yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri. Mkpụkpu Kádẹshi ono tso lẹ mkpụkpu, onye gburu ọchi l’agbabajẹ je ezeeru ndzụ. Mkpụkpu ọdo, a nụru whẹ bụ mkpụkpu Hamotu Doo yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri mẹe mkpụkpu Katanu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu ẹto.
33Mkpakọ mkpụkpu, a nụru ẹnya-uwhu Geshọnu dụ iri l’ẹto yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri.
34A bya lẹ ndu ikfu Lívayi ndu ọwhu whọduru nụ bụ iya bụ ẹnya-uwhu Merari, mkpụkpu, e shi lẹ mkpụkpu ikfu Zébulọnu nụ whẹ bụ:
Mkpụkpu Jokuneyamu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri mẹe mkpụkpu Kata yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri, 35mkpụkpu Dimuna yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri mẹe mkpụkpu Nahalalu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu ẹno.
36Mkpụkpu, e shi lẹ mkpụkpu ikfu Rúbẹnu nụ whẹ bụ mkpụkpu Beza yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri mẹe mkpụkpu Jahazu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri, 37mẹe mkpụkpu Kedimotu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri mẹe mkpụkpu Mefatu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu ẹno.
38Mkpụkpu, e shi lẹ mkpụkpu ikfu Gadu nụ whẹ bụ mkpụkpu Ramótu, dụ l’alị Giledu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri. Mkpụkpu Ramótu ono tso lẹ mkpụkpu, onye gburu ọchi l’a-gbabajẹ je ezeeru ndzụ. Mkpụkpu ọdo, a nụru whẹ bụ mkpụkpu Mahanayimu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri, 39mẹe mkpụkpu Hẹshibonu yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri mẹe mkpụkpu Jaza yẹle alị, dụ iya nụ, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri. Iwhe ọ dụ bụ mkpụkpu ẹno.
40Mkpakọ mkpụkpu, a tụru ido nụ ẹnya-uwhu Merari, mbụ ndu ono, whọduru nụ l’ikfu Lívayi bẹ dụkota iri l’ẹbo.
41Mkpakọ mkpụkpu, a nụru ikfu Lívayi l’ime alị ndu Ízurẹlu dụ ụkporo mkpụkpu ugbo labọ lẹ mkpụkpu ẹsato yẹle alị, dụ iya, bụ ẹka iwhe-edobe whẹ l’a-nọje ata nri. 42Mkpụkpu mkpụkpu ono g’ọ ha nwekotaru alị, gbarụ iya mgburumgburu l’iche l’iche, bụ ẹka iwhe-edobe l’a-nọje ata nri.
43O noo ya, Onye-Nwe-Ọha bẹ nụkotaru ndu Ízurẹlu alị lile ono, o riburu lẹ nte lẹ ya l’a-nụ ndụ-ichee whẹ; ndu Ízurẹlu lwụtakota alị ono je eburu. 44Onye-Nwe-Ọha bya emee tẹ nchị dụ whẹ ndoo l’ụzo lile ẹgube o riburu iya ndụ-ichee whẹ lẹ nte. Ndu ọhogu whẹ ta adụhe gẹ whẹ ha, l’akpọjekwadu whẹ iwhu, o noo nkele Onye-Nwe-Ọha yekotawaru whẹ ndu ọhogu whẹ ono l’ẹka. 45Ọ tọ dụdu ụkwa ọma ono, Onye-Nwe-Ọha kweru ọzo-ụlo Ízurẹlu, l’ootoo medzuaru whẹ. Ụkwa ono g’ọ ha b’o medzukotaru.
22Ikfu ẹto, a nụru alị l’azụ ẹnyimu Jọ́danu azụ iya ọwhu lawhuru azụ l’alị whẹ ono
1Tọ dụ iya bụ, Jóshuwa bya ekua ikfu Rúbẹnu mẹe ikfu Gadu mẹe nkerẹbo ikfu Manáse, 2sụ whẹ: “Ntaa bẹ unu mekotawaru iwhe lile, Mósisu, bụ onye ozhi Onye-Nwe-Ọha tụru unu l’iwu, unu ngabẹkotakwawho nchị l’iwhe lile, mụbe Jóshuwa tụru unu l’iwu. 3Unu te ebuhadu ụnwunna unu eshi nteke bụ gụnu byeye ntanụ, unu leta ẹnya jee ozhi lile Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke yeru unu l’ẹka. 4Ntaa bẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu mewaru tẹ nchị dụ ụnwunna unu ndoo, ẹgube o kweru whẹ l’ụkwa; ọo ya bụ t’unu tẹwaro azụ lashia ibe unu l’alị ono, Mósisu, bụ onye ozhi Onye-Nwe-Ọha nụru unu l’azụ ẹnyimu Jọ́danu azụ iya ọwhu t’ọ bụru nkunu. 5T’unu kwabẹkwaru onwunu ẹnya meje iwhe o kfuru, mbụ iwu ono, Mósisu, bụ onye ozhi Onye-Nwe-Ọha tụru nụ unu, bụ iya bụ t’unu yee Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu obu, unu etso ụzo iya, unu eme iwhe o kfuru, mbụ iwu iya, bya achịru ụkfu kwẹe l’ẹka ọ nọ, gude obu unu g’ọ ha mẹe ndzụ unu g’ọ ha abarụ iya ẹja.”
6Ọo ya bụ, Jóshuwa gọru ọnu-ọma nụ whẹ, o dufu whẹ, whẹ lashia ibe whẹ.
7Nkerẹbo ikfu Manáse uzhi lanụ bẹ Mósisu wẹhawaru alị lẹ Báshanu. Jóshuwa bya awẹfua nkerẹbo ọwhua alị lẹ mgboro ẹka ọ wẹru unwune whẹ alị l’azụ ẹnyimu Jọ́danu azụ iya ọwhu l’ụzo ẹnyanwu-arịba. Nteke Jóshuwa l’edufu whẹ tẹ whẹ lashia b’ọ gọru ọnu-ọma nụ whẹ 8sụ whẹ: “Unu vuru ẹku, parụ ẹka lashia ibe unu. Unu chịru iwhe-edobe, ha l’urwuturwu mẹe mkpọla-ọcha mẹe mkpọla-ododo mẹe ope mẹe iwhe-igwe mẹe ẹkwa gude lashia. T’unu l’ụnwunna unu kee iwhe ndu ọhogu unu, unu kwatarụ l’ọgu.”
9Ọo ya bụ, ikfu Rúbẹnu mẹe ikfu Gadu mẹe nkerẹbo ikfu Manáse latashia ibe whẹ. Whẹ lẹ ndu Ízurẹlu ọwhu gbakahụ lẹ mkpụkpu Shilo, dụ l’alị Kenanu, whẹ lashia alị Giledu, bụ alị nkewhe bụ iya bụ alị ono, Onye-Nwe-Ọha tụru iwu sụ tẹ Mósisu nụ whẹ t’ọ bụru nkewhe.
10Whẹ jetalewho rwua mkpụkpu Gelilotu, dụkube ẹnyimu Jọ́danu l’alị Kenanu, ikfu Rúbẹnu mẹe ikfu Gadu mẹe nkerẹbo ikfu Manáse tụa ẹnya-mgbẹja l’ẹka ono, mbụ ẹnya-mgbẹja, parụ ẹka shii. 11Ndu Ízurẹlu bya anụa l’ikfu Rúbẹnu mẹe ikfu Gadu mẹe nkerẹbo ikfu Manáse bẹ tụru ẹnya-mgbẹja lẹ mkpụkpu Gelilotu, bụ oge-alị Kenanu l’alị, dụkube ẹnyimu Jọ́danu, l’azụ iya nke ndu Ízurẹlu. 12Nteke ndu Ízurẹlu nụru iya, whẹ dzukobe lẹ mkpụkpu Shilo tẹ whẹ je alwụshi whẹ ọgu.
13Ọo ya bụ, ndu Ízurẹlu bya ezhia Fínihasu, bụ nwa Eliyéza, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke t’o jekfu ikfu Rúbẹnu mẹe ikfu Gadu mẹe nkerẹbo ikfu Manáse l’alị Giledu. 14E yeru iya ndu ishi, ụmadzu iri tẹ whẹ l’iya lịru. Ndu ishi ono l’ẹhu l’ẹhu bẹ shikota l’ẹnya-uwhu g’ẹnya-uwhu ha l’ikfu ndu Ízurẹlu. Ndu ono l’ẹhu l’ẹhu bụkota ishi l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu ndu Ízurẹlu.
15Tọ dụ iya bụ, ndu ono bya abyakfuta ikfu Rúbẹnu mẹe ikfu Gadu mẹe nkerẹbo ikfu Manáse l’alị Giledu sụ whẹ: 16“Ndibe Onye-Nwe-Ọha l’owhu sụkwaru: ‘?Ndẹnu g’ọ nwụru unu mebyia iwu, Chileke nke Ízurẹlu tụru, mbụ unu gbakụta Onye-Nwe-Ọha azụ je atụaru onwunu ẹnya-mgbẹja ntaa, shi nno kwefuru Onye-Nwe-Ọha ike? 17?Tọ sụdu anyi, mbụ iwhe-dụ-ẹji ọwhu anyịbe ndu Ízurẹlu meru lẹ mkpụkpu Peyọ? Nkeshi ono jeye ntaa ta abụdu l’anyi sachagewaru onwanyị. Ọo l’iwhe-dụ-ẹji ono bẹ ejo nchịkarehu gude byakfuta ndibe Onye-Nwe-Ọha. 18Ọ bụru iya bẹ unubẹdua byaakwaru bya agbakụta Onye-Nwe-Ọha azụ ntaa.
“ ‘Unu marụ-a l’unu -kwefuru Onye-Nwe-Ọha ike ntanụ b’a nọo rwua echile bẹ Onye-Nwe-Ọha l’a-tukoshi Ízurẹlu l’owhu ẹhu-eghughu iya. 19Ọ -bụru l’alị nkunu b’e merwushiru emerwushi, unu afụta lwatashia alị nke Onye-Nwe-Ọha, mbụ ẹka mkpuumkpu Onye-Nwe-Ọha dụ, unu eburu l’echilabọ anyi. Ọo zhiawho t’unu be ekwefuru Onye-Nwe-Ọha mẹe anyịbedua ike je atụaru onwunu ẹnya-mgbẹja, t’a gụfu ẹnya-mgbẹja Onye-Nwe-Ọha. 20Nteke Ekanu nwa Zera mesweru ọnodu iwhe e doberu Chileke nke emebyishi, bẹ Chileke tukoshikwaru ndu Ízurẹlu l’owhu oke ẹhu-eghughu nkiya. Ọo tọ lẹkwawho Ekanu nwẹkiya bẹ nwụhuru nụ l’iswi iwhe-dụ-ẹji ono, o meru.’ ”
21Tọ dụ iya bụ, ikfu Rúbẹnu mẹe ikfu Gadu mẹe nkerẹbo ikfu Manáse bya eyeeru ndu ishi ẹnya-uwhu ndu Ízurẹlu ono ọnu sụ whẹ: 22“Onye ono, bụ Ọkalibe-kakọta-ike, bụ Chileke bụru Onye-Nwe-Ọha! Mbụ l’onye ono, bụ Ọkalibe-kakọta-ike, bụ Chileke bụru Onye-Nwe-Ọha makọtakwaru iwhe lile! T’unubẹ ndu Ízurẹlu makwarụ iya whọ! Ọ -bụru l’ọo nnta gẹ l’ee-shi t’anyi kwefuru Onye-Nwe-Ọha ike m’ọ bụ l’ọo nnta gẹ l’ee-shi t’anyi meswee Onye-Nwe-Ọha bẹ anyi gude tụa ẹnya-mgbẹja ono, ọo ya bụ t’unu be edobekwa anyi ndzụ ntanụ. 23M’ọkwanu l’ọo t’anyi gbakụta Onye-Nwe-Ọha azụ bẹ anyi kwoberu tụa ẹnya-mgbẹja ono. Nteke bụ l’iwhe anyi kwoberu tụa ẹnya-mgbẹja ono bụ nke ọwhu anyi l’a-gba iya ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku mẹe ngwo-ẹja nri mẹe ngwo-ẹja ẹhu-guu; ọ kwa iya bụ tẹ Onye-Nwe-Ọha l’onwiya gwatakwa anyi ụgwo iya.”
24Sụ: “Waawakwa! Iwhe anyi kwoberu mee ya nno bụ l’anyi l’atsụ egvu l’oge, dụ l’atatiwhu bẹ ẹpa unu nweru ike whẹ ebufu ẹpa nke anyịbedua sụ l’ọ tọ dụdu iwhe anyi lẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu jigba. 25Mbụ, whẹ ekfulahaa sụ lẹ Onye-Nwe-Ọha mewaru, oge kpaarụ anyi l’unu l’ẹnyimu Jọ́danu; lẹ anyịbe ikfu Rúbẹnu mẹe ikfu Gadu ta agbadụ lẹ Onye-Nwe-Ọha. Ọo ya bụ l’e nweru ike, ẹpa unu eshi l’ụzo, dụ nno mee t’ẹpa nke anyi haa ọbaru Onye-Nwe-Ọha ẹja.”
26“Ọo iwhe ono meru, anyi sụ t’anyi tụa ẹnya-mgbẹja dobe. Ọ tọ kwa t’anyi gbajẹ iya ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, tọ bụ t’anyi gbajẹ iya ngwo-ẹja ọdo meru anyi tụa ya. 27Iwhe anyi kwoberu tụa ẹnya-mgbẹja ono bụ nke ọwhu l’ọo-bụru iwhe ẹka-ebe l’echilabọ anyi l’unu mẹe l’echilabọ ọgbo ọwhu l’abya nụ l’atatiwhu. Ọo-nọ agba ẹka-ebe l’anyi l’e-gudeje ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku mẹe ngwo-ẹja ẹhu-guu mẹe ngwo-ẹja ọdo bya abaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja l’ụlo ẹka o doberu nsọ. Nke ọwhu l’ẹte ọdu nteke ẹpa unu l’a-nọdu, whẹ asụ l’ẹpa nke anyi ta agbadụ lẹ Onye-Nwe-Ọha.
28“Anyi bya arịa sụ, l’ọ -bụru l’ẹpa unu nọnyaaru l’oge, dụ l’atatiwhu kfuaru anyi iwhe ono m’ọ bụ l’ọo ẹpa anyi bẹ whẹ kfuru iya, ọo ya bụ anyi asụ whẹ: ‘Unu lekwa ẹnya-mgbẹja ọwhu yẹle nke Onye-Nwe-Ọha gba mgba lanụ, mbụ ọwhu nna anyi oche tụru l’onwowhe. Anyi ta atụkwa iya t’a gbajẹru iya Onye-Nwe-Ọha ẹja ọkpokota-iwhe-ọku m’ọ bụ ngwo-ẹja ọdo, iwhe anyi tụ-turu iya bụ t’ọ bụru iwhe l’a-nọ agbarụ anyi l’unu ẹka-ebe.’
29“Tụswekwa! Tẹ Chileke be ekwekwa t’anyi kwefuru Onye-Nwe-Ọha ike, mbụ t’anyi gbakụta Onye-Nwe-Ọha azụ je atụa ẹnya-mgbẹja ọdo, l’aa-gbajẹ ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku m’ọ bụ ngwo-ẹja nri m’ọ bụ ngwo-ẹja ọdo, t’a gụfu ẹnya-mgbẹja Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ, dụ l’atatiwhu mkpuumkpu-ẹkwa iya.”
30O noo ya, Fínihasu, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu ishi ndu Ízurẹlu mẹe ndu ono, bụ ishi l’ẹnya-uwhu ndu Ízurẹlu bya anụlewho iwhe ono, ikfu Rúbẹnu mẹe ikfu Gadu mẹe ikfu Manáse kfuru, ọ dụ whẹ ree l’obu. 31Fínihasu, bụ nwa Eliyéza, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bya asụ ikfu Rúbẹnu mẹe ikfu Gadu mẹe ikfu Manáse ono: “Ntanụ bẹ anyi marụ lẹ Onye-Nwe-Ọha nọ l’echilabọ anyi, nkele unu te emebyidu iwu Onye-Nwe-Ọha lẹ g’anyi rịru. Ntaa bẹ unu nafụtawaru ndu Ízurẹlu l’ẹka Onye-Nwe-Ọha.”
32Ọo ya bụ, Fínihasu, bụ nwa Eliyéza, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu ishi ono shi l’alị Giledu l’ẹka ono, whẹ l’ikfu Rúbẹnu mẹe ikfu Gadu shi nọdu lashia alị Kenanu je akọoru ndu Ízurẹlu gẹ whẹ jeru. 33Ẹhu tsọo ndu Ízurẹlu ụtso gẹ whẹ nụ-geeru ozhi, whẹ wolataru. Ndu Ízurẹlu bya etua Chileke ẹwha, whẹ kfubuhu okfu ojekfu ikfu Rúbẹnu mẹe ikfu Gadu ọgu, mbụ ono, whẹ shi ekfu lẹ whẹ l’e-je emebyishia alị whẹ.
34Ikfu Rúbẹnu mẹe ikfu Gadu bya agụa ẹnya-mgbẹja ono, whẹ tụru ẹwha. Iwhe whẹ gụru iya bụ: “Iwhe l’agbarụ anyi ẹka-ebe lẹ Onye-Nwe-Ọha bụ Chileke”.
23Okfu ikpazụ, Jóshuwa kfuru nụ ndu Ízurẹlu
1A nọta anọta gẹ Onye-Nwe-Ọha megeeru, nchị dụ ndu Ízurẹlu ndoo l’ẹka ndu ọhogu whẹ, gbarụ whẹ mgburumgburu nọ, nteke ono bẹ Jóshuwa bụwaa nwoke nnajị-ochee kahụwaru akahụ. 2Jóshuwa bya ekua ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha. O kuru ndu bụ ọgurenya whẹ, kua ndu ishi whẹ mẹe ndu ọgbo-ikpe whẹ, bya ekua ndu a marụ ẹwha whẹ sụ whẹ: “Ntaa bẹ mu bụwaa nwoke nnajị-ochee, kahụwaru akahụ. 3Unu whụwaru iwhe lile Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu meru ndu mba gẹ mba ha l’okfu ẹhu unu. Ọo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu bụ iya lwụ-chiru unu ọgu. 4Sụa, mu tụwaru ido gude washịaru unu alị l’ikfu l’ikfu t’ọ bụru oke-iwhe unu; mbụ alị ndu mba gẹ mba ha ono, l’ẹteke alwụtaa l’ọgu mẹe ọwhu mu lwụtawaru, watazhiawho l’ẹnyimu Jọ́danu je akpaa l’oke ẹnyimu ono, nọ l’ụzo ẹnyanwu-arịba. 5Ọo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu l’a-chịfuru unu ndu ono l’alị ono. Oo-nwufu whẹ l’atatiwhu unu, unu anata alị whẹ woru, ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu kweru iya unu l’ụkwa.
6“Ọle ọbu, t’unu kpọo onwunu g’ọo abara dobekota iwhe lile, e deru l’ẹkwo iwu Mósisu, unu eme iya eme. T’unu ba anọnyakwaa gbakụta iya azụ chiru laa ụzo ẹka-ụtara m’ọ bụ ụzo ẹka-ịcha. 7T’unu lẹ ndu mba gẹ mba ha ono, whọduru nụ ba atụgbakwa bụru nnanụ, mbụ ndu ono bu l’echilabọ unu. Unu be ewhotajekwa ẹwha agwa whẹ ewhota, unu eje egudejekwa whẹ gụa ẹnwa. Unu ba abajẹkwaru agwa whẹ ẹja, unu eje ewhuzetajekwaru whẹ ishi l’alị. 8Ọle t’unu chịru ụkfu kwẹe lẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu, ẹgube ono, unu shi meta iya byeye ntanụ.
9“Nkele ọo Onye-Nwe-Ọha chịfuru unu ndu mba gẹ mba ha ono, hagee shii, nwegeeru ọkpehu, bya emee t’ọ dụ ndu dụjeru ike kfuchia unu ụzo byeye ntanụ. 10Onye lanụ l’ime unu bẹ ụnukurunu madzụ l’egudeje okfu ẹhu iya gbakashịhu, o noo nkele ọo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu l’alwụru unu ọgu, ẹgube ono, o kweru unu ụkwa iya. 11Ọo ya bụ, t’unu kwabẹru onwunu ọkpobe ẹnya yee Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke obu.
12“Nkele ọ -bụru l’a nọnyaaru, unu gbakụta iya azụ, unu lẹ ndu mba gẹ mba ha ono, whọduru nụ bya atụgba, mbụ ndu ono, bu l’echilabọ unu, unu lẹ whẹ lụgbade nwanyị, shi nno unu lẹ whẹ wata omegba iwhe, 13iwhe l’e-do unu ẹnya bụ l’ọo-dụ nno bẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu ta abyadụ l’a-chịfukwadu ndu mba gẹ mba ono l’atatiwhu unu ọdo. Whẹ l’e-gbẹ bụru ọnya mẹe igbudu nmata unu. Whẹ abụru ẹchachi, l’ee-gude anụ unu áwhụ, bụru ogvu, l’a-nọ akpọ unu mkpọ l’ẹnya, jeye nteke unu l’a-bụkota kpurupyata l’alị ọma ono, Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu nụru unu.
14“Ntaa bẹ mu l’abyawaa anwụhu, bụ iwhe dụru ndu mgboko l’owhu. G’unu ha bẹ gude uche unu mẹe obu unu marụ, l’ọ tọ dụdu ụkwa ọma ono, Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu kweru unu, dụ ọwhu l’o to medzua m’ọo nnanụ. Ụkwa ono g’ọ ha b’o medzukotaru. Ọ tọ dụdu ọwhu l’o to medzua t’ọ ka mma l’ọo nnanụ. 15Ọle ọ kwa ẹgube ono, iwhe ọma ono, Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu kweru unu ụkwa iya vụkotaru, o nokwawho gẹ Onye-Nwe-Ọha l’e-me t’ejo-iwhe, o kfuru unu okfu iya vụkota, jeye nteke l’oo-me t’unu bụru kpurupyata l’alị ọma ono, yẹbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu nụru unu, 16m’ọ -bụru l’unu mebyiru iwu, dụ l’ọgbandzu ono, unu lẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu gbarụ. Ọ -bụru l’unu bya abalahaaru agwa ndu ọdo ẹja, ewhuzeru iya ishi l’alị bẹ Onye-Nwe-Ọha l’a-tụ-koshikwa unu ẹhu-eghughu iya. Ọ tọ dụdu g’unu l’a-nọ-beru, unu abụru kpurupyata l’alị-ọma ono, Onye-Nwe-Ọha nụru unu t’unu buru.”
24Ozhi ikpazụ, Jóshuwa zhiru ndu Ízurẹlu
1Tọ iya bụ lẹ Jóshuwa bya ekua ikfu g’ikfu ha lẹ Ízurẹlu, whẹ dzukota lẹ mkpụkpu Shékemu. O kuru ndu bụ ọgurenya, kua ndu ishi mẹe ndu ọgbo-ikpe mẹe ndu a marụ ẹwha whẹ lẹ Ízurẹlu, whẹ dzua l’iwhu Chileke.
2Jóshuwa sụ ndu Ízurẹlu ono gẹ whẹ ha: “Unu lekwa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu kfuru ndọwa: ‘Oge ndụ-ichee bẹ nna unu oche whẹ shi buru l’azụ ẹnyimu Yufurétisu azụ iya ọwhu mẹe-gezhia Tẹra, bụ nna Ébirihamu lẹ Nahọ. Whẹ shi nọdu l’ẹka ono abarụ agwa ndu ọdo ẹja. 3Tọ dụ iya bụ, mụbe Chileke bya edufuta nna unu, bụ Ébirihamu l’azụ ẹnyimu azụ iya ono, bya eduru iya jekota alị Kenanu g’ọ ha, mee t’ẹpa iya ha l’igweligwe. Mu meru ọ nwụta Áyiziku. 4Mu bya emee tẹ Áyiziku nwụta Jékọpu yẹle Ịso. Ịso bẹ mu nụru alị ugvu ugvu Siye t’ọ bụru alị iya. Ọwhube Jékọpu yẹle ụnwu iya lashia alị Íjiputu.
5“ ‘Tọ dụ iya bụ, mu zhia Mósisu yẹle Érọnu, bya emee tẹ nchịkarehu byakfuta ndu Íjiputu. E megee mu dufuta unu l’alị Íjiputu ono. 6Nteke mu dufutaru nna unu whẹ l’alị Íjiputu bẹ whẹ rwuru eze-ẹnyimu, ndu Íjiputu gbee gude ụgbo-ịnya mẹe ndu l’agba ịnya achị whẹ ọso, chịa whẹ jeye lẹ Eze-ẹnyimu Uswe. 7Nteke whẹ ryakuru Onye-Nwe-Ọha b’o wotaru ẹkpuroochi gude dokahu nna unu whẹ, whẹ lẹ ndu Íjiputu, bya emekwaawho tẹ mini eze-ẹnyimu rigbushia ndu Íjiputu. Unubẹ ndu Ízurẹlu bẹ gude ẹnya unu whụkota iwhe mu meru ndu Íjiputu. Unu bya ebua nọo ọdu l’echi-ẹgu.
8“ ‘Mu dua unu jeye unu bata l’alị ndu Amọru, bụ iya bụ ndu ono, shi buru l’azụ ẹnyimu Jọ́danu azụ iya ọwhu. Whẹ lwụshiru unu ọgu, ọle mu woru whẹ ye unu l’ẹka, unu lwụta alị whẹ, ọ bụru nkunu, mu laa whẹ l’iyi l’atatiwhu unu. 9Nteke ono, Bélaku nwa Zipo, bụ eze ndu Moabu gbalihuru tẹ ya lwụshi ndu Ízurẹlu ọgu, b’o zhiru t’e je ekuaru iya Bélamu nwa Beyo t’ọ bya atụa unu ọnu. 10Ọle mu ta angadụru Bélamu nchị, o gbee bụru ọnu-ọma b’ọ gọru unu, ọ gọ-gee ya agọbaa, mu shi nno nafụta unu l’ẹka iya.
11“ ‘Tọ dụ iya bụ, unu bya adaa ẹnyimu Jọ́danu bahụ lẹ mkpụkpu Jériko. Ndu mkpụkpu Jériko lwụshi unu ọgu, o nokwawho gẹ ndu Amọru mẹe ndu Pẹ́rezu mẹe ndu Kenanu mẹe ndu Hetu mẹe ndu Girigashu mẹe ndu Hevu mẹe ndu Jebusu lwụshiru unu ọgu; mu woru whẹ yekota unu l’ẹka. 12Mu yeru evu t’ọ bya achịfu whẹ l’atatiwhu unu, mbụ je akpaa l’eze labọ ono, shi achị ndu Amọru. Alwụ-gbu ono, unu lwụ-gburu ta abụdu l’ogu-ịgba unu b’o shi, t’ọ bụ l’ụta unu b’o shi unu lwụ-gbua. 13Mu nụru unu alị, unu l’ẹte esee anya iya ese, bya anụ unu mkpụkpu, l’ẹte abụa unu gude ẹka unu tụa ya. Unu buru l’ime iya eri iwhe shi l’akpụru vayịnu, l’abụa unu kụru, bya eri iwhe shi l’oshi ólivu, l’abụa unu yeru.’
14“Ọo ya bụ t’unu shi ntaa tsụje Onye-Nwe-Ọha egvu bajẹru iya ẹja ọkpobe abarụ, unu egudekwawho ire-lanụ abarụ iya ẹja ọbu. Unu tuwhashikota agwa ono, nna unu oche whẹ shi abarụ ẹja l’azụ ẹnyimu Yufurétisu azụ iya ọwhu mẹe l’alị Íjiputu, unu abalahaaru Onye-Nwe-Ọha ẹja. 15Nteke bụ l’ọ dụ unu ẹji, mbụ ọbaru Onye-Nwe-Ọha ẹja, ọo ya bụ, t’unu nọdu ntanụ họtaru onwunu onye unu l’a-bajẹru ẹja. Ọ -bụru l’ọo agwa ọwhu, nna unu whẹ shi abarụ ẹja l’alị ono, dụ l’azụ ẹnyimu azụ iya ọwhu m’ọ bụ l’ọo agwa ndu Amọru, bụ ndu-a, unu bu l’alị whẹ ka unu ree, unu ahọta iya. Ọle mbẹdua, bụ Jóshuwa mu lẹ ndibe mu g’anyi ha bụkwa Onye-Nwe-Ọha bẹ anyi l’a-nọ abarụ ẹja.”
Ndu Ízurẹlu kweru ụkwa lẹ whẹ l’a-nọ abarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja
16Tọ dụ iya bụ, ndu Ízurẹlu tụko zụa mgbede sụ: “Tụswekwa! Tẹ Chileke be ekwekwa t’anyi haa Onye-Nwe-Ọha balahaaru agwa ndu ọdo ẹja. 17Nkele ọo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke l’onwiya bẹ dufutaru anyi mẹe nna anyi whẹ l’alị Íjiputu, mbụ ẹka ono, anyi shi bụru ohu. Ọo ya meshiru iwhe awhụrulenya, dụ iche iche l’atatiwhu anyi. Ọ bụru iya bụ onye gbochitaru anyi l’ẹka mba gẹ mba ha, anyi ghatakọtaru nteke ono, anyi nọ l’ije. 18Ọo Onye-Nwe-Ọha ono bẹ chịfuru anyi mba gẹ mba ha ono mẹe ndu Amọru, bụ iya bụ ndu shi buru l’alị-a. Ọo ya bụ l’anyịbedua l’a-bakwarụwho Onye-Nwe-Ọha ẹja, o noo nkele ọo ya bụ Chileke anyi.”
19Jóshuwa bya asụ whẹ: “Unu ta abakọtakwaru Onye-Nwe-Ọha ẹja nkele ọ bụ Chileke, dụ nsọ, bya abụru Chileke l’ekoje okoowhoo. Ọ tọo hakwa unu ẹwoma mẹ unu kwefuru iya ike eme iwhe-dụ-ẹji. 20Ọ -bụru l’a nọnyaaru, unu haa Onye-Nwe-Ọha balahaaru agwa ndu ọdo ẹja bẹ Onye-Nwe-Ọha l’a-dakọbekwa mee unu ivu l’ẹhu, mee t’unu chihu, ọo ezhi-okfu l’o meru unu ree.”
21Ndu Ízurẹlu sụ Jóshuwa: “Wawa, anyi l’a-nọ-ọ abarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja.”
22Tọ dụ iya bụ, Jóshuwa sụ whẹ: “Unu bụakwaa ndu l’agba onwunu ẹka-ebe l’unu họtaru l’unu l’a-nọ abarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja.”
Whẹ tụko zụa sụ: “Ee, anyi bụwaa ndu l’agba onwanyi ẹka-ebe.”
23Jóshuwa sụ whẹ: “Ngwa t’unu tuwhashia agwa ono unu doberu, unu akpọru obu unu yee lẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu.”
24Ndu Ízurẹlu sụ Jóshuwa: “Anyi l’a-nọ abarụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi ẹja, ọ bụru iwhe ọ sụru t’anyi mee bẹ anyi l’e-meje.”
25Jóshuwa yẹle ndu Ízurẹlu gbaa ndzụ mbọku ono, ọ nọdu lẹ mkpụkpu Shékemu tụa iwu doberu whẹ, bya edoberu whẹ nsọ, whẹ l’a-nọ etso. 26Jóshuwa bya atụko okfu ono dekota l’ẹkwo iwu Chileke; ọ pata ẹwhuru, ha shii gvube lẹ mkpula ukfu achị dụkube ụlo-nsọ Onye-Nwe-Ọha.
27Jóshuwa sụ ndu Ízurẹlu: “Unu lekwa ẹwhuru l’a-bụru ẹka-ebe anyi, o noo nkele ọ nụkotaru okfu lile Onye-Nwe-Ọha kfuru anyi. Ọ -bụru l’e megeeru unu te emehe iwhe ono, unu kweru Onye-Nwe-Ọha l’ụkwa, ẹwhuru ono agbaa unu ejo ẹka-ebe.”
Anwụhu Jóshuwa
28Ọo ya bụ, Jóshuwa haa ndu Ízurẹlu whẹ lashia. Onye nọnu lashia ẹka a wẹru iya alị.
29E megee iwhe lile ono, Jóshuwa nwa Nunu, bụ onye l’ejeru Onye-Nwe-Ọha ozhi nwụhu g’ọ nọleruwho ụkporo awha ugbo ise l’awha iri. 30E lia ya l’ẹka a wẹru iya alị lẹ mkpụkpu Timinatu Séra, dụ l’alị ugvu ugvu ndu Ífuremu l’ụzo isheli ugvu Gáshi.
31Ndu Ízurẹlu bakọtaru Onye-Nwe-Ọha ẹja nteke Jóshuwa nọ ndzụ mẹe nteke ndu bụ ọgurenya, whụru iwhe ono, Onye-Nwe-Ọha mekotaru ndu Ízurẹlu nọkwadu ndzụ, mbụ ndu ono, nọ ndzụ gẹ Jóshuwa nwụhu-geeru.
32Ndu Ízurẹlu shi l’alị Íjiputu chịru ọkpu Jósẹfu bya elia lẹ mkpụkpu Shékemu l’alị ono, Jékọpu zụru ụnwu Hemọ, bụ nna Shékemu mkpọla-ọcha ise. Alị ono megeeru bụru oke-alị ẹpa Jósẹfu.
33Eliyéza, bụ nwa Érọnu bya anwụhukwawho, e lia ya lẹ mkpụkpu Gibyiya, bụ mkpụkpu ẹka a wẹru nwa iya ono, bụ Fínihasu alị l’alị ugvu ugvu Ífuremu.