Ẹkwo

JEREMÁYA

Onye Nkfuchiru Chileke

1

Onye-Nwe-Ọha l’eku Jeremáya

1Ọ waa bụ iwhe e deru lẹ nkfuchiru, o kfuchiru Chileke mbụ Jeremáya nwa Hilikaya. Jeremáya bụ onye lanụ lẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bu lẹ mkpụkpu Anatotu l’alị ndu Bénjaminu. 2Onye-Nwe-Ọha kfuru okfu yeru Jeremáya nteke Josáya nwa Amọnu shi bụru eze ndu Juda, l’awha kwe iya awha iri l’ẹto, ọ watarụ ọbu eze ono. 3Ọ bya ekfukwaruwho yeru iya nteke Jehoyakimu nwa Josáya shi bụru eze ndu Juda. Onye-Nwe-Ọha bẹ kfuru okfu yeru Jeremáya igweligwe oge jeye awha, kwe Zedekaya nwa Josáya awha iri lẹ nnanụ, ọ bụ eze ndu Juda. Mbụ jeye l’ọnwa ise l’awha ono, bụ nteke a kpụru ndu Jerúsalẹmu lẹ ndzụ laa alị ọdo.

4Okfu Onye-Nwe-Ọha bẹ kfuru mu sụ: 5“Tẹhenu mu kpụa ghu l’ẹwho ne ghu bẹ mu mahawarụ ghu. Tẹhenu a nwụa ghu bẹ mu dobehawaru ghu nsọ. Mu tụru ghu ẹka t’ị bụru onye l’ekfuchiru Chileke lẹ mba gẹ mba ha.”

6Tọ dụ iya bụ, mu sụ: “Ha-e, Nnajị-Ọha, bụ Onye-Nwe-Ọha mẹ mu ta amakwa okfu okfu. Mu bụkwa nwata-une.”

7Onye-Nwe-Ọha sụ mu: “Ba asụshi l’ị bụkwadu nwata-une. Iwhe bụ ndu mu zhiru ghu t’i jekfu bẹ l’ii-jekfu. Iwhe mu zhiru ghu t’i kfua bẹ l’ii-kfu. 8Ba atsụshi whẹ egvu. O noo nkele mu nọdu swiru ghu eswiru, mu je l’a-nafụta ghu. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.”

9Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha tụchia ẹka iya kpaa mu l’ọnu bya asụ mu: “Ntaa bẹ mu wowaru okfu mu ye ghu l’ọnu. 10Lekwa lẹ ntanụ bẹ mu dobewaru ghu t’ị ka mba l’owhu yẹle t’ị ka alị-eze l’owhu. T’ị vụa iwhe dụ nke avụvu l’ọgvu, lakashịa iwhe dụ nke alakashị, gụ emebyishia iwhe dụ nke emebyishi, kwatsushia iwhe dụ nke akwatsushi, gụ atụa iwhe dụ nke atụtu; dzaa iwhe dụ nke adzadza.”

11O noo ya, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru okfu yeru mu jịa mu sụ: “Jeremáya, ?ị whụru gụnu?”

Mu sụ iya lẹ mu whụru ẹkali oshi alụmondu.

12Onye-Nwe-Ọha sụ mu: “Ị whụchataru ụzo, nkele iwhe mu gbarụ ẹnya iya bụ t’okfu mu ree gẹ mu kfuru iya.”

13Onye-Nwe-Ọha byakwa ekfuru okfu yeru mu nke ugbo labọ iya sụ: “?Ị whụru gụnu?”

Mu sụ iya lẹ mu whụru ite, l’atsụ kpụtukputu g’o gberu egbe kpolia ike akpoli l’ụzo isheli.

14Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ mu: “Ejo-iwhe l’e-shi l’ụzo isheli tsụru kpụtukputu byakfuta iwhe bụ ndu bu l’alị-a. 15Ntaa bẹ mụbe Onye-Nwe-Ọha l’ekukowaa ikfu nọnu l’alị-eze ndu isheli tẹ whẹ byatashia ọgu l’alị-a. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. Ndu eze whẹ l’a-bya edobe oshi-eze whẹ l’ọnuzo — abata obodo Jerúsalẹmu, dokwaa ya whọ mgburumgburu gude dochia mgbodo, a tụ-wheru obodo ono, bya edochia ya mkpụkpu, dụkota l’alị Juda. 16Mu l’e-kfuru gẹ l’ọodua mabẹru ndibe mu, nkele whẹ meru ejo-iwhe, mbụ lẹ whẹ harụ mu, kpọlahaa ụ̀nwù-isẹnsu ọku nụ agwa ọdo, balahaarụ iwhe whẹ gude ẹka whẹ mee ẹja. 17Gụbedua, bụ Jeremáya; rwụkotakwa onwoghu. Gbalihu je ekfuaru whẹ iwhe lile, mu zhiru ghu. T’egvu whẹ ba atsụkwa ghu, ọ dụmeka bẹ mu l’e-yekwa ghu egvu l’iwhu whẹ. 18Ntanụ bẹ mu l’e-me ghu t’ị bụru mkpụkpu, a tụru agbarara, mẹe oguji a wụru l’igwe, mẹe mgbodo, a tụru l’ope, nke ọwhu l’ii-kwe ndu alị-a gagarịga, mbụ ndu eze ndu Juda, mẹe ndu ishi whẹ, mẹe ndu l’agbajẹ ẹja l’alị-a mẹwaro ndu alị-a l’owhu. 19Whẹ l’e-tso ghu ọgu, ọle whẹ ta abyadụ l’a-lwụ-gbu ghu, o noo nkele mu swiru ghu eswiru, tẹhenu mu je l’a-nafụta ghu. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.”

2

Chileke l’eleta ndu Ízurẹlu ẹnya

1Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru okfu nụ mu sụ: 2“Je aryaa ya aryarya t’o tsua Jerúsalẹmu etsu lẹ nchị l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa:

“ ‘Mu nyatakwaru g’i shi

bụ-beru onye e gude ire iya ẹka nteke ị bụ nwata.

I shi ye mu obu nteke mu lụru ghu nke ọ̀whúú.

I tsole mu whọ jeye unu ghakọta echi-ẹgu,

mbụ jeye unu ghakọta alị ono, l’ẹte akọbua akọko.

3Ndu Ízurẹlu shi dụru Onye-Nwe-Ọha nsọ.

Whẹ bụ mebyi iwhe mbụ, Onye-Nwe-Ọha vugezhia ụzo

kpata l’iwhe ọ kọru l’okfu iya.

Iwhe bụ-zhia ndu mekparu whẹ ẹhu b’ọ nmarụ ikpe.

Ndu ọbu bẹ ejo-iwhe byakfutakwaru.’ ”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

Iwhe-dụ-ẹji, ndụ-ichee ndu Ízurẹlu meru

4Unu nụkwaa okfu, Onye-Nwe-Ọha l’ekfu, unubẹ ọzo-ụlo Jékọpu, mbụ unubẹ ẹnya-uwhu, dụ l’ọzo-ụlo Ízurẹlu. 5Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa:

“?Ọo ejo-iwhe gụnu bẹ

ndụ-ichee unu whẹ whụru mu l’ẹhu,

meru g’o gude whẹ jiru ẹgu yeru mu?

Je awata otso ọ-ga-lẹ-mkpa ntẹkpe,

shi nno bụru ọ-ga-lẹ-mkpa l’onwowhe.

6Whẹ ta ajịjedu sụ: ‘?Ndẹe Onye-Nwe-Ọha?

Ọle ọkwa mụbe Onye-Nwe-Ọha

bẹ dufutaru whẹ l’alị Íjiputu,

dua whẹ ghata echi-ẹgu.

Mu duru whẹ ghata alị ono, bụ

echi-ẹgu bụru iduma nkụchi,

mbụ alị anwụ-akpọkpo, bụru alị ọochi-agbagba.

Alị, l’adụa onye l’aghajẹ iya agha, madzụ te ebu iya ebu.’

7Mu dua whẹ dubata l’alị iwhe l’emehuje emehu,

tẹ whẹ rije iwhe shi l’alị ono

mẹe ẹguru iwhe dụ iya nụ.

Ọle whẹ batarụ l’alị mu ono, whẹ merwua ya,

mee oke-iwhe mu ono; ọ bụru ẹka l’asọ oyi.

8Ndu l’agbarụ mu ẹja ta ajịjedu sụ:

‘?Ndẹe Onye-Nwe-Ọha?’

Ndu l’eme nke iwu ta ama onye mu bụ.

Ndu bụ ishi kwefuru mu ike.

Ndu nkfuchiru bụru l’ẹwha Bálu bẹ whẹ l’egudeje ekfu.

Ọ bụru ọ-ga-lẹ-mkpa ntẹkpe bẹ whẹ l’etso.

9Ọo ya meru mu l’unu je l’e-kfu iya l’ọwhu l’ọo-la.

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.”

“Mu l’ụnwu nwanwa unu whẹ

ekfukwa ya whọ l’ọwhu l’ọo-la.

10Unu daadaa eze-ẹnyimu bahụ

l’alị ono, mini gbawheru mgburumgburu

l’alị ndu Sayipurọsu lee ẹnya.

Unu ye madzụ t’o shi ụzo

ẹnyanwu-awata bahụ l’alị ndu

Keda je egbua ya nke ree-ree-ree.

Unu l’a-whụ l’ẹgube iwhe ono te emejehadua mbụ.

11Ọ tọ dụkwa mba, gbajẹru agwa whẹ inwe;

t’a gụfukwaro l’agwa ọbu ta adụdu iwhe ọ bụ.

Ọle ndibe mu bẹ gbarụ mbẹdua, bụ Chileke whẹ inwe;

hatachia agwa l’adụa iwhe ọ bẹru,

lẹ mụbe onye meru tẹ whẹ nweru ugvu.

12Gụbe igweli; t’iwhe-e

nwụkwaa ghu ishi kpaa.

T’ẹhu iya lakwaa ghu vuruvuru.

T’ọ nwụkwaa ghu ishi kpaa ejo anwụnwu.

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.”

13“Nkele ndibe mu meru uzhi ejo-iwhe labọ.

Whẹ pawarụ mu haa, lẹ mụbe ishi mini, l’anụ ndzụ.

Whẹ je egvuaru onwowhe iduma-nnakọbe-mini,

ọ bụru iduma-nnakọbe-mini,

gbawashịhuru agbawashịhu, mini ta adọjeru iya.

14Ízurẹlu ta abụkwa ohu.

A ta nwụkwa iya t’ọ bụru ohu.

?Ndẹkwanu iwhe meru ọ bụru

anụ eriri l’ẹka ndu ọhogu iya nọ?

15Oduu-gburu-agụ whẹ bẹ bọwaru iya ekiri,

whẹ bawarụ iya hanyị-hanyị.

Whẹ tụkowaru iwhe dụ l’alị iya mebyishikota.

Mkpụkpu, dụ iya nụ bẹ ọku dzụkotawaru kpamụ,

tọ dụ onye bukwadu iya ilile.

16Ọdo bụ lẹ ndu mkpụkpu Mẹmufisu,

yẹle ndu mkpụkpu Tahupanuhesu

bẹ tụkowaru ghu ọkpu-ishi zụa yọgiri-yọgiri.

17Ízurẹlu, ọ kwa gụbedua kpatarụ iya onwoghu,

nkele ị harụ mụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu

nteke mu l’eduzhi ghu ụzo.

18?Ndẹe urwu ghu bụ l’iije alị Íjiputu ntaa

t’i je angụta mini l’ẹnyimu Shihọ?

Tẹ ?ndẹe urwu ghu bụ l’iije alị Asiriya

t’i je angụta mini ẹnyimu Yufurétisu?

19Ọ kwa ejo-iwhe, l’iime l’a-hụ ghu lẹ mkpaba-nkụ.

Ọ bụru ọla azụ ono, l’ịila l’a-gbọru ghu ụja.

Rịnua ọriri marụ g’ọ dụ-beru

ghu ẹji mẹe gẹ ọnwu-beru ghu ọnu,

nteke ị harụ mụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu;

tsụ-buhu mu egvu.

O noo iwhe Nnajị-Ọha, mbụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu ndono.”

20“O tewaru ẹnya nteke i

gbabufuru iwhe shi segbabe mu lẹ ghu,

bya anyakwafu ẹgbirigba, shi tụgbabe mu lẹ ghu;

kfua sụ: ‘Mu ta abahẹkwaru ghu ẹja ọdo.’

Ị wata anọ azẹ-whe l’eli ugvu, tukoru atukoru,

mẹe lẹ mkpula oshi, kpuru

gayii g’ọo nwanyị-ọkpara.

21Ọle mu dzabẹkwaru ghu nụ

g’ọo ọkpobe vayịnu, a pyịru ẹka apyị họta.

?Ndẹkwanu g’i shi ghọo ụghoro

bụru nwohuta vayịnu l’ẹka mu nọ?

22I -gudehudu m’i gude

ncha-ọkanwa kwoo onwoghu l’ẹhu,

bya achịa ncha l’ẹhu chịshia ya ike,

ejo-iwhe ono, i meru bẹ

shilekwaru-a uryi pataa l’iwhu mu.”

O nokwa iwhe Nnajị-Ọha bụ Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

23“?Ndẹe gẹ l’ii-shi sụ l’i ti merwudu onwoghu;

mbụ l’ị tịi gwabụdua agwa ono bụ Bálu?

Leeda ẹnya l’ẹgube umere, i meru lẹ nsụda nsụda!

Whụdu nụ ẹgube iwhe i meru l’ẹka ono.

Ị bụ nyee nkakfụ-ịgara-ọswa, l’arya okee,

ẹhu l’achị iya ọku t’ọ dụ ẹka dzuru iya anọdu.

24Mbụ nyee nkakfụ-ịgara-ọswa, echi-ẹgu kwọwaru ẹhu,

gude imi akpọ whẹrewhere, l’ẹka ẹhu l’achị iya ọku.

?Ọo onye l’a-dụ ike sede iya m’ọ ryadẹ okee?

Okee ya -chọo ya, bẹ l’ootoo senukaduru iya ẹza.

O rwua nteke l’eeshi iya bẹ

l’ọonoduje kwabẹ akwabẹ.

25Sụa, Ízurẹlu, haa ojeswashi ọkpa ghu.

Be ekweshi t’ẹkpiri chihu ghu

l’ẹka l’iitsowhe agwa ọdo.

Ọle mbẹ ị sụru l’ọ tọ nwụduru ghu.

L’agwa ndu ọha ọdo b’i yeru obu.

Ọ bụru iya bẹ l’ịi-nọ etsowhe.

Ndu Ízurẹlu gbarụ t’a nụa whẹ awhụ

26“Ọo gẹ l’eemejeru iwhe-iwhere kpua onye e guderu l’oshi, bụ gẹ l’ee-meru iwhe-iwhere kpua ọzo-ụlo Ízurẹlu. Ee-meru iwhe-iwhere nụ whẹbedua l’onwowhe, mẹe ndu eze, mẹe ndu ishi whẹ, mẹe ndu l’agbajẹru whẹ ẹja Chileke, mẹe ndu nkfuchiru Chileke whẹ. 27Ndu bụ nnata oshi bẹ whẹ sụru l’ọ bụ nna whẹ; sụ l’ẹwhuru bụ ne nwụru whẹ nụ. Whẹ gbẹwaru mu azụ, jịka lẹ whẹ te echebeduru mu iwhu. Ọle ọobujekwanu iwhe-ọtsulanu byakfuta whẹ, whẹ aryashịa tẹ mu bya adzọo whẹ.

28“?Ọo awe bẹ agwa ọbu, unu gude ẹka unu dobe nọhunu? Tẹ whẹ byajẹnu adzọo unu nteke iwhe-ọtsulanu byarụ mẹ whẹ je l’a-dụ ike. Nkele ọo gẹ mkpụkpu unubẹ ndu Juda habe l’igweligwe bụ g’agwa unu ha l’igweligwe. 29?Ọo gụnu bẹ unu sụru lẹ mu mehunuru unu? Unu tụkokwaru g’unu ha kwefuru mu ike.” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. 30Iwhe mu chiru ndibe unu bụ nke mmaka, gẹ l’ọobua lẹ whẹ kwebataru ekwebata tẹ mu lọo whẹ ẹka lẹ nchị. Ọo gẹ oduu l’alajashịje iwhe o jekfuru bụ g’ogu-ịgba unu tarụ ishi ndu nkfuchiru unu. 31Unubẹ ọgbo ntaa, unu ngabẹ nchị l’iwhe mụbe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu. ?Mu dụjeru unubẹ ndu Ízurẹlu g’ọo echi-ẹgu? Tẹ ?mu dụjeru unu g’ọo alị, gbarụ tsụrikiti? ?Ndẹnu g’o gude unu sụ l’ọo g’ọ dụ unu ree bẹ unu l’a-nọ eme. L’unu ta abyakfutahedu mu ọdo? 32Nwamgbọko ?l’ọo nyazọje aka, o gude emema onwiya? Tẹ nwamgbọko, l’eekee ji, ?l’ọo nyazọje ngwa, l’aa-kwa iya nke ọla ji? Ọle ndibe mu nyazọwaru mu igweligwe oge l’ẹte agụta agụta. 33Oshi ọnya bẹ bụwaa iwhe doru ghu ẹnya ree. Nke ọwhu bụ l’iishiwaa l’ụzo, dụ nno zhia ejo nwanyị g’ụzo ghu gbarụ. 34Mmee ọchi ndu ụkpa, unu gburu bẹ barụ l’ogboromọnu uwe ghu. Mbụ ndu ono l’adụa iwhe whẹ meru, i gburu; l’ẹbe abụ l’i guderu whẹ l’ẹka whẹ l’etsufu ụlo ghu tẹ whẹ bahụ.

Iwhe lile ono dụ, 35ị nọdu gụ asụ: “Ẹka dụkwa mu ọcha. Onye-Nwe-Ọha bẹ ẹhu l’ete eghudu eghu l’ẹka mu nọ.” Ọle mụbe Onye-Nwe-Ọha l’e-kpekwanu ghu ikpe, eshi-ọwhu ị sụru l’ọ tọ dụdu iwhe-dụ-ẹji, i mejeru. 36?Ọo gụnu meru i tsoru aghawhe gẹ l’iighawhe nno. Ị gharụ shia ibe iya ọwa, gụ agharụ shia ibe iya ọwhu, shi nno agbanwewhe ụzo ghu. Ndu Íjiputu l’e-kpukwa ghu iwhu l’oguri gẹ ndu Asiriya kpuru ghu iya. 37Ii-mechakwaa shi l’ẹka ono vuru ẹka l’ishi lwa. Nkele ndu ono, ị kpọkotaru obu yeru bẹ mbẹdua, bụ Onye-Nwe-Ọha jịkakotaru. Ọ tọ dụdu iwhe dụ ree bya l’e-shi whẹ l’ẹka rwube ghu.

3

Ndu Ízurẹlu bẹ l’ete egudedua ire whẹ ẹka

1“Ọ -bụru lẹ nwoke chịfuru nyee ya, nwanyị ono haa ya je alụa ji ọdo; nwoke mbụ whọ, ?oo je edutawhu iya azụ? O noo bụkwa omerwushi alị ono b’ọ bụ. Gụbedua, bụ Ízurẹlu bẹ nọwaa l’ẹka igweligwe ndu gụ lẹ whẹ l’eshi ọnya agba ọkpara. ?Ịi-dụ ike lwakfutawhu mu azụ?” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. 2“Paliada ẹnya apali lee ugvu ono, l’aanọduje agwa iwhe. ?Oo nwezhiaru ẹka ị gbawhodoru ọkpara l’ẹka ono? Ịinodu-gejee l’agụga ụzo ele ẹnya ndu ọnya, g’ọo ndu Arabu, nọ l’echi-ẹgu ele ẹnya ndu l’adaba whẹ l’ẹka. I gudewaa ọgba ọkpara yẹle ọrwu ụrwu-alị merwushia alị-a. 3Ọo iwhe ono meru e sede mini t’ọ bọ chịshi. Ọ bụru iya meru mini ishi-awha ta achịjehe. Ọle umere ghu bụlenu-a umere nwanyị-ọkpara, iwhere gvụwaa ghu l’iwhu.

4“Tọ dụa ntaantaa gụ ekulahaa mu lẹ mu bụ nna ghu. Sụ lẹ mu yeru ghu obu eshi ị bụ nwata. 5Ị bya l’e-kfu gụ asụ: ‘?Ọo warọ ntekenteke bẹ ẹhu l’a-nọ eghu iya eghu? Oke-ẹhu-eghughu ?l’ọo-dụwa iya rọ jeye lẹ tututu-mịmimi?’ Ọo ẹgube ono bẹ gụbe Ízurẹlu l’ekfugejee, e megee gụ emelekwaa ejo-iwhe, ẹka ghu gbakfuru.”

Ọ gbarụ tẹ nzhimanụ lwa ndu Ízurẹlu mẹe ndu Juda azụ

6Nteke Josáya bụ eze bẹ Onye-Nwe-Ọha sụru mu agha: “?Ị whụru-a iwhe Ízurẹlu meru, mbụ nwanyị ono, l’ẹte egudee ire iya ẹka ono? Ọotugbuje jeshia l’ugvu, ha l’eli mẹe lẹ mkpula oshi, jarụ ajaja je anọdu eri ogori. 7Mu rịkwaru l’o -megee iwhe lile ono bẹ l’ọo-lwakfutawhu mu azụ. Ọle ọ tọ lwakfutadu mu. Tẹmenu Juda, bụ nwune Ízurẹlu ono nke nwanyị, bụkwawho onye l’ẹte egudee ire nkiya ẹka whụkotakwaa iwhe ono, l’oome. 8Juda whụkwaawho lẹ mu deru ẹkwo nụ Ízurẹlu, bụ nwanyị ono, l’ẹte egudee ire iya ẹka, shi nno chịfu iya nkele o tsoru eriwhe ogori. Juda, bụ nwune Ízurẹlu ono nke nwanyị, l’ẹte egudekwawho ire nkiya ẹka ta atsụ egvu. Yẹbedua tụgbukwaruwho je eri ogori nkiya. 9Iwhere ọkpara ono, Ízurẹlu l’agbawhe ono ta adụdu Juda. Ọo ya meru, o tsoru alị ono emerwushiwhe, mbụ gwalahaa ẹwhuru mẹe oshi, shi nno eri ogori. 10Iwhe lile ono nwụkota-gezhia; tọ hẹ lẹ Juda, bụ nwune Ízurẹlu nke nwanyị, bụ onye l’ẹte egudekwawho ire iya ẹka gude obu iya g’ọ ha lwakfuta mu; ọ bụru ẹregede bẹ l’ọogba t’a sụjekwa lẹ ya lwakfutaru mu. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.”

11Onye-Nwe-Ọha bya asụ mu: “Ízurẹlu bẹ shiwa l’ẹka mu lụfu, ọle o goshiru lẹ ya kaswee mma amamẹ Juda, l’ete gudee ire iya ẹka. 12Sụ, woru ozhi-a je aryarụ Ízurẹlu, bụ onye isheli aryarya sụ iya: ‘Lwakfutawhu mu azụ, gụbe Ízurẹlu bụ onye ono, l’ete ekwee lẹ nkemu ono.’ O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. ‘Mu ta agbanwụbehekwaru ghu iwhu ọdo. Mu bụkwa onye obu-imiko.’ O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. ‘Ẹhu te eghugbuduru mu eghu l’ẹka ị nọ jeye lẹ gbururu. 13Iwhe dụ iya nụ kpụ bụ, t’i kwetazhiawho l’i meru ẹji, mbụ l’i kwefuru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu ike mẹe l’i woru onwoghu jabẹru agwa ndu ọha ọdo l’iwhe bụ mkpula oshi, jarụ ajaja. Ọwaa l’i ti mejedu iwhe mu sụru t’i mee.’ ” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

14“Unu lwatawhu azụ, unubẹ ndu ono, l’ete gudee ire whẹ ẹka ono. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.” “O noo nkele ọo mbẹdua bụ ji unu. Mu l’a-họ unu nnanụ nnanụ lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu, họo unu ẹbo-ẹbo l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu chịta lwa ugvu Záyọnu. 15Mu l’a-nụ unu ndu l’a-nọdu eche unu g’ọo onye l’eche atụru, mbụ ndu marụ obu mu, bụru ndu l’e-gude mmamagụ yẹle ọkwa-ẹnya eche unu. 16O -rwua nteke unu l’e-fu efu mịa amị l’alị ono; ọ tọ dụhedu onye l’ekfukwadu nke igbe-ọgbandzu mụbe Onye-Nwe-Ọha. Ọ tọ gbatahẹdu whẹ l’uche ọdo, whẹ ta anyatahẹ iya ọdo. Eghoro iya ta adụhe whẹ ọdo, t’a bya l’emeta igbe-ọgbandzu ọdo. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.” 17“Nteke ono bẹ l’aa-wata oku Jerúsalẹmu Oshi-eze Onye-Nwe-Ọha. Ọhamoha l’e-dzukobeje lẹ Jerúsalẹmu kwabẹ ẹwha Onye-Nwe-Ọha ugvu. Whẹ te emehedu ejo-iwhe, obu mgbashị whẹ kfuru whẹ tẹ whẹ mee. 18Mbọku ono bẹ ọzo-ụlo Juda l’a-tụgba l’ọzo-ụlo Ízurẹlu; whẹ atụko shi l’alị ndu isheli lwatashia alị ono, mu nụru ndụ-ichee whẹ t’ọ bụru oke-iwhe whẹ.

Ndu nke Chileke l’abarụ agwa ọdo ẹja

19“Mụbe Onye-Nwe-Ọha shi arị sụ:

“ ‘Gẹ mu l’eme dobe ghu

l’ọnodu, mu doberu ụnwu mu,

woru alị, dụ ree nụ ghu,

mbụ alị, bụ iya kagezhia ụma

l’iwhe bụ oke-alị ndu mba gẹ mba ha.’

Mu shi rịa l’ii-ku mu nna,

mbụ l’ị tị byadụ l’etsonyaa mu tsobuhu.

20Obenu l’ọo gẹ nwanyị,

ji iya l’ete egudee ire iya ẹka dụru ji iya

bụ g’unubẹ ndu l’ete egudee ire unu ẹka dụ,

unubẹ ọzo-ụlo Ízurẹlu.

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.”

21A nụru olu, l’ada l’eli nwugvu ẹka l’aagwajẹ iwhe.

Ọ bụru ụnwu Ízurẹlu l’arya ẹkwa aryọ aryọryo;

nkele whẹ whunukawaru ụzo,

nyazọwaa Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ.

22“Unu lwawhuta azụ, unubẹ

ndu ono, l’ete ekwee t’e gude ire unu ẹka ono.

Mu l’e-me, unu emehu bụru ndu

l’ẹte alụfuhe alụfu l’ẹka mu ọdo.”

“Unu sụ: Iyoo; anyi l’abyakfutawa ghu,

nkele ọo ghu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke anyi.

23“Hoo haa bụ l’onye l’ele ẹnya t’eli nwugvu ono, l’aagwajẹ iwhe dzọfuta iya l’ele ẹnya iwhe iwhoro. Ụzu, l’aanọduje l’eli nwugvu ono atụ ta adụdu onye l’ọo-dzọ. Hoo haa bụ l’ọo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi bẹ bụ onye l’adzọ ndu Ízurẹlu. 24Ẹja ono, anyi l’abarụ agwa ono, bụ Bálu, bụ agwa iwhere ono tụkokwaru iwhe nna anyi oche whẹ setaru eshi anyi bụ ụnwegirima ripyata, mbụ atụru whẹ mẹe eghu whẹ mẹe eswi whẹ mẹe ụnwu whẹ nwoke mẹe ụnwu whẹ nwanyị. 25Anyi l’e-gude iwhere ẹhu anyi zẹe azẹe; iwhere eji anyi iwhu. O noo nkele anyi lẹ nna anyi whẹ bẹ meru iwhe-dụ-ẹji l’ẹka Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi nọ; wata nteke anyi bụ ụnwegirima byeye ntanụ. Anyi te emejedu iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi sụru t’anyi mee.”

4

Eeku Ízurẹlu oku tẹ nzhimanụ lwa iya azụ

1Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: “Gụbe Ízurẹlu; ọ -bụru l’ị chọru alwata, ọ -bụru l’ị chọru t’ị lwakfutawhu mu azụ. Ọ -bụru l’ị chọru t’ị lwụa agwa ono, bụ iwhe mu kpọru ashị ono tẹ mu be egudehe ẹnya mu whụa ya, mbụ haa ọgha-whe ririri ono l’iighawhe. 2Mbụ ọ -bụrua l’ii-gudeje ire-lanụ, mẹe ụzo, kfụru nhamụnha, mẹe ọdu chịriri eribu nte sụ: ‘Onye-Nwe-Ọha vuru-a ishi iya g’o vu iya’; ọo ya bụ lẹ mba gẹ mba ha l’e-shi l’ẹka Chileke bụru ndu a gọru ọnu-ọma nụ, whẹ aja Chileke ajaja.”

3Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfuru ndu Juda mẹe ndu Jerúsalẹmu ndọwa: “Unu sụkaa alị unu darụ akataka. Unu be ewokwaru iwhe unu l’akụ akụ je akụa l’ogvu. 4Unu bua onwunu ugvu nụ Onye-Nwe-Ọha. Unu bufu onwunu akpapyị nke ime-obu unu, unubẹ ndu Juda mẹe ndu bu lẹ Jerúsalẹmu. Ọdua bẹ oke ẹhu-eghughu mu l’e-bulihukwa g’ọo ọku kee unu. Mbụ kee unu, nke ọwhu l’adụa onye l’a-gbanyi iya agbanyi. Iwhe kparụ iya nụ bụ ejo-iwhe, unu l’emegbabe.”

Ọla-l’iswi, l’e-shi l’isheli

5“Unu kfukashia ya l’alị ndu Juda!

Unu aryaa ya aryarya lẹ Jerúsalẹmu sụ:

‘Unu gbudzuru opyi-ọku l’alị-a l’owhu!’

Unu chia ya ochi mkpu sụ: ‘Unu dzukobe!

T’anyi gbarụ lashia mkpụkpu, a tụru o shihu ike!’

6Unu wolia ẹkwa-ọhubama jeshia ugvu Záyọnu!

Unu gbaa ọso ndzụ unu, unu be emekwa ebebe!

Lẹ mụbe Onye-Nwe-Ọha bẹ

shikwa l’ụzo isheli gude ọla-l’iswi eje abya,

mbụ mgbu-ọnwu, l’a-dụ ejo ẹji.

7Oduu-gburu-agụ shiakwa l’ẹtsukala iya wakafụta.

Onye emebyi nke mba gẹ mba

ha bẹ gbalihuakwaru byatashia.

O shiwaa l’ibe iya eje abya

tẹ ya mee alị Juda t’ọ bụru ẹka ẹgbara kfụru.

Mkpụkpu unu bẹ l’oo-me t’ọ bụru ochuwhu,

l’adụa onye bu iya nụ.

8Ọo ya bụ, unu yee uwe-áwhụ; ryaa ẹkwa; kpọo mkpu;

eshi-ọwhu ọta-chịchichi nke ẹhu-eghughu

Onye-Nwe-Ọha l’ẹte ahaa anyi ẹka.”

9Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: “O -rwua mbọku ono

bẹ meji l’a-tọfukwa ndu eze mẹe ndu ishi.

Ishi anwụkota ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke kpaa,

ya atụfu ndu nkfuchiru Chileke ẹhu.”

10Ọ kwa iya bụ, mu bya asụ: “Haa; Nnajị-Ọha, bụ Onye-Nwe-Ọha; ndu-a whẹ lẹ ndu Jerúsalẹmu b’i duswekwaru ụzo ọkpobe iya, o noo nkele i shi asụje whẹ lẹ nchị l’a-dụ whẹ ndoo. O belewho ntaa ogu-ịgba dabẹ whẹ l’ẹkpiri!”

11O -rwua nteke ono bẹ l’ee-kfuru ndu-a whẹ lẹ ndu Jerúsalẹmu sụ whẹ agha: “Okpo-wharawhara nke whẹrewhere bẹ shi l’echi-ẹgu alị-ivovonyi ezhi whawhawha ezhikfuta ndibe mu. Ọ tọ bụkwa t’ọ whụchaa whẹ awhụcha, t’ọ bụ t’o mechaa whẹ emecha. 12Whẹrewhere ọwhu l’a-ka ono njọ bẹ l’e-shikwa mụbe Onye-Nwe-Ọha l’ẹka. Ntaa bẹ mu l’anmawa whẹ ikpe.”

13Lekwa! Ọhogu ọbu l’asọkwaa kpulakpula g’ọo urwukpu eje abya. Ụgbo-ịnya iya l’ezhi whuruwhuru g’ọo uburu-aga. Ịnya iya ka ugo ome kọrokoro. Nshọbukwa anyi nshọ! Anyi laakwarụ l’iswi! 14Gụbe Jerúsalẹmu, safụ ejo-ememe dụ ghu l’obu, nke ọwhu l’aa-dzọta ghu. ?Ọo nteke ole bẹ l’ịi-kabẹ haa ejo ọriri ono, kwarụ ghu l’obu ono?

15Olu l’adakwa lẹ mkpụkpu Danu, l’aarya nke ejo-iwhe ono arya l’alị ugvu ugvu Ífuremu. 16“Woru iwhe-e kfuaru ọhamoha. Ryaarụ iya ndu Jerúsalẹmu aryarya sụ whẹ agha: ‘Ndu ọhogu shikwa l’alị ẹka teru ẹnya eje abya. Whẹ l’echi mkpu-ọgu ekpu mkpụkpu mkpụkpu, dụkota l’alị Juda. 17Whẹ l’a-bya anọ-whee Jerúsalẹmu mgburumgburu g’ọo ndu l’eche nche l’ẹgu, o noo nkele ndu Jerúsalẹmu kwefuru mu ike.’ ” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

18“Ọ kwa umere ghu yẹle iwhe i metaru bẹ kpatarụ ghu ọwa. Ọo ejo-ememe ghu bẹ meru l’aahụ ghu ahụhu. Ọ bụru ghu mgbilu, bya alọ ghu ẹka lẹ meji!”

Áwhụ tsọru Jeremáya l’iswi ẹhu ndibe whẹ

19Ẹwho mu-o! Ẹwho mu-o!

Ọolokwa mu ẹka lẹ meji.

Meji l’akụfukwa mu akụfu.

Mu ta adụkwa ike edobekota ọnu ndoo,

nkele mu nụwaru ụda opu-ọgu.

Mu nụwaru mkpu-ọgu, l’eechi.

20Ọla-l’iswi daakwaru ndako.

Alị-a l’owhu bụakwa ochuwhu.

Ụlo-ẹkwa mu bẹ mu bya

l’eledeshia ẹnya a tụkowa iya mebyishia,

tụko ẹkwa, mu kpuru iya mebyishia lẹ njị-ẹnya lanụ.

21?Ọo nteke ole bẹ mu l’a-whụnyaa ọgu-a whụ-beru,

mbụ nụnyaa ụda opu-ọgu nụ-beru?

22Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ:

“Ndibe mu bụkwa ndu eswe.

Whẹ ta amadụ onye mu bụ.

Whẹ bụ ụnwegirima, l’ete enwee

uche; iwhe te edoje whẹ ẹnya.

Iwhe whẹ marụ ẹnya iya bụ ome ejo-iwhe;

obenu l’ome iwhe dụ ree larụ whẹ l’ẹka-ịcha.”

23Mu leru ẹnya lẹ mgboko mgburumgburu,

ọ bụru ẹka tọgboru karawhongu, t’o nwe ụgbugba.

Mu lee ẹnya l’igweli; iwhoro ta adụ iya.

24Mu lee ẹnya l’ugvu,

whẹ tụko anmakaa jijiji.

Mgbogidi mgbogidi l’angakaa anganga,

ọ ngarụ shia iwhu, ya angarụ shia azụ.

25Mu bya elee ẹnya, madzụ ta adụhe adụdu owhu.

Ẹnu l’owhu whelashikota.

26Mu lee ẹnya, alị-a, shi

emehuje iwhe bụwaru echi-ẹgu alị-ivovonyi.

Iwhe bụ mkpụkpu, dụkota iya nụ bụwaru ochuwhu

l’iwhu Onye-Nwe-Ọha.

Ọ bụru iwhe ọta-chịchichi

nke ẹhu-eghughu Onye-Nwe-Ọha meru.

27Nkele ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa:

“Alị-a l’owhu l’a-bụru ẹka ẹgbara kfụru,

ọle mu te emebyishigedu iya kpamụ kpamụ.

28Ọo ya bụ lẹ mgboko l’a-gụ áwhụ.

Igweli, ọwhu tukoru atukoru ejihu kpaaluu,

nkele mụbe Onye-Nwe-Ọha kfuwaru iya gẹ l’ọo-dụ;

t’a gbanwe iwhe mu kfuru agbanwe.

Mu kpebuwaru iwhe l’e-me nụ,

mu ta akpọ ala azụ l’iwhe mu kpeburu.

29Ndu mkpụkpu ono -nụlewho ụkporo

ndu l’agba ịnya ọgu mẹe ndu l’agba akfụ,

whẹ eye ọkpa l’ọso gbalashịa je

edomia onwowhe l’ẹtsukala,

ụwhodu arịba je ekpuru l’eze ẹwhuru.

Whẹ agbaghakọta mkpụkpu whẹ g’ọ ha gbalashịa.

Ya adụhe onye l’e-bu iya nụ.

30?Ọo gụnu bẹ l’ii-me mẹe ẹgbara kfụle ghu whọ?

?Ọo gụnu meru l’iiyeje uwe, l’eke mmee-mmee,

gude ịyagba, e meru lẹ mkpọla-ododo

kwamashịa onwoghu?

?Ọo gụnu meru l’ịikpawhashije iwhe l’ẹnya?

Ememashi, l’iimemashi onwoghu

bụkwa nke mmaanụ.

Ndu gụ lẹ whẹ l’eshi ọnya bẹ jịkawaru ghu;

gbee achọwaa tẹ whẹ wota ndzụ ghu.

31Mu nụkwaru olu-ẹkwa, dụ g’ọo nke nwanyị ime l’eme;

ude l’ọotsu bẹ dụ g’ọo

nke nwanyị l’eme t’o zeda nwa mbụ iya.

Ọ bụru ẹkwa Záyọnu, l’arya l’ẹka

l’oose kachị kachị tẹ ya tụfu ume.

Ọ machịru ẹka iya ekfu sụ:

‘Ejekwa mu iya-o! Ike l’agvụakwa mu.

Ndzụ mu b’e wookwaru tọgboru ndu l’egbu madzụ.’ ”

5

Ọ tọ dụdu onye kfụru nhamụnha lẹ Jerúsalẹmu

1“Unu tụko ogborogbo echi-ụzo, dụ lẹ Jerúsalẹmu gbagbakọta,

lekota ẹnya mgburumgburu,

unu atụko nggamgbo whẹ nyokota t’unu marụ mẹ

unu l’a-whụ iya onye lanụ, l’eme iwhe kfụru nhamụnha;

mbụ onye l’eme ire-lanụ.

Ọ dụ nno; mu agụaru obodo-o nvụ.

2A makwarụ-a lẹ whẹ l’egudeje

ẹwha Onye-Nwe-Ọha ria nte.

Ọle whẹ te egudejedu ire-lanụ ria nte ọbu.”

3Ọ kwa ire-lanụ bẹ Onye-Nwe-Ọha l’ele ẹnya iya.

Onye-Nwe-Ọha bẹ chiwaru whẹ iwhe,

ọle o to rwudu whẹ l’ẹhu.

O gberu whẹ igbengvụ;

ọle whẹ te ekwedu nwụta iwhe.

Whẹ shinwubegee iwhu bụru kpọkponyi,

jịka lẹ whẹ ta adadụ onwowhe

ụta haa ome iwhe-dụ-ẹji.

4Mu rịa sụ: “Ndu-a ta adụkwa

iwhe ọdo, whẹ bụ gbahaa ndu ụkpa.

Whẹ bụ ndu l’enwee uche, o noo nkele whẹ ta amadụ

ụzo nke Onye-Nwe-Ọha.

Mbụ lẹ whẹ ta amadụ iwhe

Chileke whẹ sụru tẹ whẹ meje.

5Mu l’e-jekfu ndu, ọchichi dụ

l’ẹka je ekfuru yeru whẹ.

Nkele whẹbedua bẹ marụ ụzo nke Onye-Nwe-Ọha;

mbụ lẹ whẹ marụ iwhe

Chileke whẹ sụru tẹ whẹ meje.”

Ọle whẹbedua l’onwowhe bẹ

gbabuakwaruwho iwhe shi segbabe mu lẹ whẹ;

mbụ lẹ whẹ nyakwafụru iwhe shi tụgbabe mu lẹ whẹ.

6Ọo ya meru, oduu-gburu-agụ

je l’e-shi l’ọswa bya adzụ-gbushia whẹ.

Achị-anmabu eshi l’echi-ẹgu bya ala whẹ nwịrinwiri.

Agụ atụko mkpụkpu whẹ

nọ-whee mgburumgburu kwabẹru whẹ,

nke ọwhu bụ, onye jeru afụta,

ya alajashịa onye ọbu alajashị.

Iwhe meru iya bụ lẹ whẹ

meswewaru l’ụzo parụ ẹka,

tẹmenu whẹ shiwa l’ẹka Chileke dafụ igweligwe oge.

7Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ:

“?Mu l’e-kwobe gụnu gụaru unu nvụ?

Ụnwegirima unu bẹ pawarụ mu haa, whẹ gudewaa

ẹwha agwa ọdo, l’adụa iwhe ọ bụ eri nte.

Ọo mu bẹ zụru ndibe mu jeye ẹwho ji whẹ.

Ọ bụru oriwhe ogori b’ọ lọru whẹ ẹka ye,

whẹ l’anọje eze gbigbigbi awụ ala l’ụlo ụnwanyi ọkpara.

8Whẹ rijiru ẹwho gbaa ẹba g’ọo okee ịnya.

Whẹ tụko aryakaa mpu-wẹwe achọ nyee nwoke ibe whẹ.

9?Ọo whẹ megee nno; ya ahaa whẹ ọnu awhụ?”

“?Ọo ndu mba, dụ ẹgube ono bẹ mu l’ẹte agwatadụ

ụgwo iwhe whẹ meru?

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.”

10“Unu je atụko ụwho mgbu

vayịnu ndibe mu whọkashia.

Ọle t’unu be emebyishigekwa iya g’ọ ha.

Unu nyakwashịa ẹkali iya nkele

ẹkali whẹ ta abụhedu nke Onye-Nwe-Ọha.

11Ndu ọzo-ụlo Ízurẹlu yẹle ndu ọzo-ụlo Juda

bẹ mewaru tẹ mu be egudehe ire whẹ ẹka ilile.

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.”

Onye-Nwe-Ọha jịkaru ndu Ízurẹlu

12Ndibe Onye-Nwe-Ọha bẹ gọlahuwaru iya. Whẹ sụru l’ọ tọ dụdu iwhe Onye-Nwe-Ọha l’e-me! L’ejo-iwhe ta abyadụ l’e-me whẹ. Ọgu ta abya l’a-dakfuta whẹ, mkpẹgu te eme whẹ. 13Whẹ sụkwawho lẹ ndu nkfuchiru Chileke ta adụdu iwhe ọdo, whẹ bụ, gbahaa whẹrewhere. L’okfu Chileke ta anọhedu whẹ l’ime. Ọ bụru iwhe ono, whẹ l’akpọ ẹnwa iya l’e-me whẹ. 14Ọo ya bụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, mbụ Chileke, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu ndọwa: “Jeremáya; eshi-ọwhu ndu-a marụ kfua ẹgube okfu-a bẹ mu l’e-me t’okfu mu bụru ọku dụ ghu l’ọnu. Whẹbedua l’a-bụru nkụ, ọku ono l’e-kepyashi. 15Gụbe ọzo-ụlo Ízurẹlu, mbẹdua, bụ Onye-Nwe-Ọha bẹ kfuakwaru lẹ mu l’e-shi otẹnya wota ndu ọha l’a-byakfuta ghu ọgu. Ọha ọbu bẹ kpọru adịdaa; bụru ọha, shi l’ichee. Ọ bụru ọha, l’ị tị maa okfu alị whẹ; tị nụ iwhe whẹ l’ekfu. 16Ẹkpa-akfụ whẹ bụkota ilu, gheru ọnu. Ndu l’agbarụ whẹ akfụ tụko bụru ndu ike dụ l’ọgu. 17Whẹ l’a-tụko iwhe i gege akpata l’okfu ghu ripyakota. O noo gẹ whẹ l’e-ripya nri ghu. Whẹ egbushia ụnwu ghu nwoke mẹe ụnwu ghu nwanyị, whụ-gbushia eghu ghu, mẹe atụru ghu, mẹe eswi ghu. Whẹ alwụa mgbabu vayịnu ghu mẹe figu ghu. Whẹ egude ogu-ịgba mebyishia mkpụkpu ono, ị tụ-wheru mgbodo mgburumgburu, kpọru obu ye.

18“Ọo-dụkwa nno mbọku ono, ọle mu te emebyishigedu ndibe mu ono swịikpamu. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. 19Whẹ -jịa sụ: ‘?Ọo gụnu bẹ kpatarụ iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi meru anyi ẹgube iwhe-e?’ Gụbe Jeremáya asụ whẹ agha: ‘Ọo g’unu harụ mu gwalahaa agwa ndu ọha ọdo l’alị unu, bụ g’unu l’e-jeru ndu ọha ọdo ozhi l’alị ọdo, l’ẹte abụa alị unu.’ ”

Ọkwa, Onye-Nwe-Ọha nmarụ ndu nkiya

20Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: “Unu kfukashia iwhe-e l’ọzo-ụlo Jékọpu! Unu ryaa ya aryarya lẹ Juda sụ whẹ: 21Unu ngabẹ nchị l’iwhe-e, unubẹ ndu iberibe ono, l’ete enwee uche. Unubẹ ndu nweru ẹnya, unu ta awhụ ụzo. Unu nweru nchị, unu ta anụ iwhe. 22?Ndẹe iwhe meru unu ta atsụ mu egvu? Ọ kwa Onye-Nwe-Ọha l’ekfu. ?Ndẹe iwhe meru unu ta anmahụje kpakpakpa l’iwhu mu. Ọo mbẹdua doberu nvẹja t’ọ bụru ẹka eze-ẹnyimu l’akpaa beru. Mbụ t’ọ bụru oge ẹka l’ẹte ọsoghata asọghata jeye lẹ gbururu. Akpara-mini tụkwaa m’ọ tụru agha bẹ ẹnyimu ono l’ẹte asọghatadu oge ono. Ọ -whụkwaa m’ọo gbudugbudu ọwhu agha bẹ l’ọo-tọo sọghatakwa iya whọ. 23Ọle unubẹ ndu ono bụkota kpọkponyi, bụru ndu l’ekwefu ike. Unu dakọberu, ọ bụru unu atụgbu. 24Unu ta anọnyajedua sụ onwunu: ‘T’anyi tsụa Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi egvu. L’ọo ya l’emeje tẹ mini ishi-awha yẹle mini udzumini chịa l’oge iya, ọ bụru iya wofutaru idzu ọ-kpa-ji doberu anyi.’ 25Ọo ejo-iwhe unu l’eme meru ẹgube iwhe ono ta adụhe. Ọ bụru iwhe-dụ-ẹji unu l’eme bẹ nafụru unu iwhe-ọma, dụ nno.

26“O nweru ndu l’eme ejo-iwhe, nọ l’echilabọ ndibe iya. Ndu ono l’egepajeru egeparu g’ọo ndu l’agba ọnya ẹnu, ọ bụru madzụ bẹ whẹ l’eme tẹ whẹ nmata l’ọnya. 27Ọo g’ẹnu l’ejije nggangga bụ g’ụgho jiru ụlo whẹ pyịmu. Whẹ shiwaa l’ụzo dụ nno nweru iwhe, bụru oke amadụ. 28Whẹ dakọtaru rẹkfurekfu, l’egbukaa ngerengere. Ejo-ememe, whẹ l’eme te enwedu oge. Ọ tọ dụdu iwhe whẹ gụberu iwhe kfụru nhamụnha. Ụnwu-mgbee bẹ whẹ l’ẹte ahajẹduru enge; whẹ ta gbajẹru ndu l’adụa g’ọ harụ whẹ ọdzori.”

29Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: “?Ọo whẹ -megee nno; mu ahaa whẹ ọnu awhụ? ?Ọo mba, dụ ẹgube ono bẹ mu l’a-ha ọgwata ụgwo iwhe whẹ meru? 30Iwhe l’aasọ oyi mẹe iwhe l’anwụ ishi kpaa meekwaru l’alị-a: 31Lẹ ndu nkfuchiru Chileke bẹ harụ ọkpobe iya kfulahaa ọwhu bụ ejire. Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bụru l’ike ndu nkfuchiru ono bẹ whẹ gude achị. Ọ bụru ẹgube iya ono gbee dụ ndibe mu ree. ?Ọo gụnu bẹ unu l’e-me m’o rwua l’oge ikpazụ?”

6

Ndu ọhogu yebutaru Jerúsalẹmu

1“Unubẹ ẹpa Bénjaminu, unu gbaa ọso ndzụ unu! Unu vụa ọkpa unu mini gbalaa lẹ Jerúsalẹmu! Unu gbua opu-ọgu lẹ mkpụkpu Tekowa! Unu akpọbe ọku lẹ mkpụkpu Betu-hakẹremu gude gbaa ama iwhe l’abya anwụnwu, o noo nkele ejo-iwhe shikwa l’ụzo isheli atụ kperere eje abya; ejo-iwhe ọbu jekwanu l’e-mebyi iwhe parụ ẹka apaa! 2Nwada Záyọnu l’ama ụma shii, ọ dụkwawho pomini pomini, ọle mu l’e-mebyishi iya. 3Ndu l’eche atụru l’e-rwuta atụru whẹ bya afụru iya. Whẹ l’a-bya akpọ-wheta iya ụlo-ẹkwa whẹ mgburumgburu. Onyenọnu anọdu l’ẹka iya nkiya chelahaa élwù iya.”

4“Unu kwakọbekwa jekfu Jerúsalẹmu ọgu! Unu zelihu t’anyi je aba iya ọgu l’echi eswe!

“Nshọbukwa anyi nshọ; lewaro ya l’ụboku l’agvụakwa; inyonyo urwẹnyashi sehuwa eregede. 5Ọo ya bụ lẹ-a, unu wulishihu t’anyi je ọgu ẹnyashi je emebyishia ẹka ono, whẹ tụru o shihugee ike ono!”

6Ọ wakwa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu ndọwa: “Unu gbutsushia oshi dụ iya nụ, unu egvuwhee ịga-ọgu lẹ Jerúsalẹmu mgburumgburu! Mkpụkpu-a b’a hụjekwa ahụhu, o noo nkele iwhe jiru iya nụ bụ ọkpapyashi madzụ ishi. 7Ọ lẹkwawho gẹ mini l’eshije l’ẹnya nwogvu agbọ jọjojo, o nokwawho g’ejo-ememe l’anọje anwụshi lẹ mkpụkpu ono. Iwhe l’aswọ-ji l’ẹka ono bụ mkpamẹhu yẹle emebyi. Ẹhu, l’eme mkpụkpu ono yẹle ọrwu, a kẹru iya bẹ gburu iya l’iwhu teteretee. 8Unubẹ ndu Jerúsalẹmu, unu makwarụ onwunu, ọdua bẹ mu l’e-wofukwa ẹnya l’ẹka unu nọ, mee alị unu, ya abụru ẹka ẹgbara l’a-kfụ, mbụ ya abụru ẹka madzụ l’ete ebua ebu.”

9Ọ wakwa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu ndọwa: “Nwa ndu Ízurẹlu ọwhu, whọduru nụ bẹ l’aa-tọo nwẹhu kpakwakọta akpakwa; ẹgube ono, l’aakpakwajẹ uwhudu akpụru vayịnu. Ọo g’onye l’awọ vayịnu l’emeje mẹe l’ọowo-koshi akpụru vayịnu dụgbaa l’ẹkali iya bụ gẹ l’eeme iya ndu Ízurẹlu ono.”

10?Ọo ndu ole bẹ bụ mu sụ whẹ tẹ whẹ makwarụ onwowhe; whẹ angabẹru mu nchị? Whẹ swọbe-geeru akụ lẹ nchị, jịka ọnu iwhe lẹ nchị. Okfu Onye-Nwe-Ọha l’anọje agba whẹ ẹnwirinwa lẹ nchị, whẹ l’egudeje iya akpọ ẹnwuda jịka iya anụnu. 11Ọle oghu-damụdamu, Onye-Nwe-Ọha l’eme tẹ ya tukoshi whẹ bẹ tụkowaru mu ẹhu chia kpụukpuu, nke ọwhu bụ lẹ mu ta adụdu ike anwugbukota iya l’obu.

“Kpukpushi iya ụnwegirima, l’aghawhe lẹ woroworo. Kpukpushikwa iya whọ ụnwokoro, dọru l’ẹka lanụ. Nwoke yẹle nyee ya bẹ l’aa-tụkochaa kpụta, ndu bụ ọgurenya mẹe ndu ọwhu katawaru nka gwụgwohu ta adụdu onye ọwhu a bya l’aa-ha. 12Ụlo whẹ bẹ l’ee-woru nụ ndu ọdo, mẹe alị whẹ, mẹe unyomu whẹ, o noo nkele mu l’a-machị ẹka daa ndu bu l’alị ono l’ẹhu.” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

13“Onyenọnu lẹge whẹ ha l’ẹhu l’ẹhu, onye ukfu mẹe onye nta bẹ l’anọje achọ urwu, l’ụzo l’akfụaru nhamụnha, shi nno kputa ndu ọdo, je akpaa lẹ ndu nkfuchiru Chileke whẹ mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke whẹ, gẹ whẹ ha bụkota ọ-ghẹle. 14Ọnya, l’aba ndibe mu bẹ whẹ l’anọje arwagbu l’ẹka gẹ-woo l’ọ tọ dụdu iwhe ọ bụ. Iwhe whẹ l’agbẹjee nụ ekfu bụ: ‘Ẹhu ọdu-guu, ẹhu-ọdu-guu’ l’ẹbe abụkwanu, m’ọo l’ẹhu ọbu bẹ dụ guu. 15Ahụma ahụma, whẹ l’anọje eme ?iwhere iya l’oomeje whẹ tọo? Waawakwa. Iwhere iya ta adụ-zhidua whẹ ilile! Whẹ bụ ndu iwhere gvụru l’iwhu. Ọo ya bụ lẹ whẹ l’a-da iko gẹ ndu ọdo darụ. Nteke mu l’a-wata whẹ ọhù àhụ̀hù bẹ nke whẹ l’a-gvụ. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.”

16Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: “Unu kfụadaru lẹ nswịkahu-ụzo lee ẹnya. Unu jịa ajị echi-ụzo ono, shi lẹ ndụ-ichee. Unu ajịa ajị ẹka ogborogbo ụzo, dụ ree dụ. Unu awata iya eshishi nggẹ meji anmakfuru unu anmakfuru.

“Ọle whẹ sụru lẹ whẹ te eshidu ụzo ono. 17Mu họtaru ndu nche dobe tẹ whẹ cheje unu nche, bya asụ unu: ‘Unu ngabẹkwa nchị l’ụda opu-ọgu!’ Unu sụ l’unu ta angabẹdu.

18“Ọo ya bụ lẹ-a; t’unubẹ mba gẹ mba ha nụkwaa ya. T’unubẹ ndu ẹka-ebe lezhikwa ẹnya ree whụ iwhe l’e-me whẹ nụ. 19Gụbe mgboko, nụkwaa ya: Lekwa lẹ mu gudeekwa mgbuka abyakfuta ndu-a, ọ bụru iwhe ejo-ikumu, whẹ gbarụ nwụtaru whẹ. O noo nkele whẹ jịkaru ọngabe nchị l’okfu mu, whẹ jịka odobe iwu mu. 20Ụ̀nwù-isẹnsu, shi l’alị Sheba, whẹ l’akpọru mu, ?mu gude iya eme gụnu, ọdua l’ọo oshi ono mkpọ iya l’eshi kwẹkwekwe ono, whẹ shi l’alị, teru ẹnya wota? Ẹja ọkpokota-iwhe-ọku unu bẹ mu l’ẹte anatakwa; anụ, unu l’anọje egburu mu ta adụje mu ree.” 21Ọo ya bụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: “Mu l’e-woru iwhe dochia ndu-a ụzo tẹ whẹ vukotaje iya daa. Nna mẹe ụnwu l’a-tụko bụru kpurupyata. Ndu bụ obutobu mẹe ndu l’eshi ọnya atụko bụru kpurupyata.”

22Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: “Unu lekwa lẹ ndu ojọgu shikwa l’ụzo isheli awụ abya. Mba, parụ ẹka bẹ l’akwakọkwa nkwakọ ọgu. Ẹka whẹ shi bụ l’ẹka igwe beru alị beru. 23Iwhe whẹ chị eje abya bụ akfụ yẹle arwa. Whẹ bụ ndu akpọ-ego-lanụ, whẹ ta awhụje imiko. Wọwowo whẹ l’atụ dụ g’ọo ẹka eze-ẹnyimu l’achị gborogboro, l’ẹka whẹ l’agba l’ịnya whẹ eje abya. Whẹ dzeru onwowhe g’ọo ndu nọ l’ọgu eje abyakfuta gụbe Nwada Záyọnu ọgu!”

24Anyi nụru akọ whẹ, ẹka kụdashihu anyi, ọtsu egvu bẹ gudewaru anyi, iwhe-ọtsulanu byakfutaru anyi dụlewho g’ọo nke nwanyị ime l’eme. 25Unu ba alụfukwa l’unu l’eje l’ẹgu. Unu eje anọkwa aghawhe l’echi-ụzo, o noo nkele ndu ọhogu anyi chịgbakwaa ogu-ịgba aghawhe, mbụ l’iwhe ọtsu egvu dụkwa l’ẹka lile.

26“Unubẹ ndibe mu, unu yee uwe áwhụ, gwọo onwunu lẹ ntụ. Unu ryaa ẹkwa tsọo kụrukuru g’ọo onye nwa lanụ, o nweru nahụru nwụhu, nkele ọ kwa nno bẹ ọla-l’iyi l’a-bya afụru unu lẹ nzirizẹhu. 27Mu meekwaru ghu t’ị bụru nwandale nke ndibe mu. Ịi-nọ eleta whẹ ẹnya; gụ egbua umere whẹ nke, data iya marụ ẹka whẹ l’eri eshi. 28Ndu ono gẹ whẹ ha bụkota ndu obu kpọru gbengu, kwefuru ike. Whẹ l’etsojeru eyewhe ime okfu. Gẹ whẹ ha tụko arwụ alị akpa ntụ l’ẹnya. Whẹ kpọru gbengu g’ọo ope yẹle mkpụrumkpu igwe. 29Ékò, l’aanma bẹ ọku iya l’ata kfụkfukfu, nke ọwhu l’ee-gude ọku iya kepyashia ọta-njele. Ọle ọo nke mmaanụ bẹ ọ-kpụ ụzu l’akpụ nkele ndu l’eme ejo-iwhe bẹ l’eteke ewofudua. 30Iwhe e kuru whẹ bụ, ẹgbabala mkpọla-ọcha, o noo nkele Onye-Nwe-Ọha jịkawaru whẹ.”

7

Ọbu nke Chileke l’ụgho ta adụdu urwu, l’ọobaru madzụ

1Ọ waa bụ okfu Onye-Nwe-Ọha kfuru yeru Jeremáya: 2“Kfụru l’ọnu-abata eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ryaa ozhi-a aryarya l’ẹka ono sụ:

“ ‘Unu nụkwaa okfu, Onye-Nwe-Ọha l’ekfu, unubẹ ndu Juda l’owhu, bụ ndu l’eshije ọnu ẹka-a bahụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha je abaarụ iya ẹja. 3Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, mbụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: Unu mezhia ụzo unu yẹle umere unu, nke ọwhu mu l’e-kwe t’unu nọpyabe l’ẹka-a. 4Unu haa ọkporu obu eye l’okfu ono, l’eekfuje gude edusweshi unu, mbụ okfu ono, l’ekfuje sụ: “Ọ waa bụ eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha; eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha; eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha!” 5Ọle ọ -bụru l’unu gbanweru ụzo unu ọkpobe agbanwe, gbanwee umere unu, unu wata ome madzụ ibe unu iwhe l’ụzo, kfụru nhamụnha, 6ọ -bụru l’unu harụ ome ndu mbyambya mmegbu mẹe ụnwu-mgbee mẹe ụnwanyi-mbunu, unu haa ogbu ọchi ndu l’adụa iwhe whẹ meru l’alị-a; ọ -bụru l’unu harụ ọgwa agwa ono, unu l’agwa gude ala onwunu l’iyi, 7ọ kwa iya bụ lẹ mu l’a-ha unu t’unu nọpyabe l’ẹka-a, mbụ l’alị ono, mu nụru ndụ-ichee unu whẹ t’ọ bụru nkewhe, shi lẹ gbururu jeye lẹ gbururu. 8“Leenu, ọ kwa okfu, e gude eduswe unu bẹ unu kpọru obu unu yeru, mbụ ọga-lẹ-mkpa okfu.

9“ ‘?Ọo unu l’ezhi oshi, egbu ọchi, eri ogori, eri nte, ejire dụ, akpọru Bálu ụ̀nwù isẹnsu ọku, agwawhe agwa, unu l’ẹte amaa, 10mbụ ?ọo unu l’eme nno, unu abyakwawhọ ahẹgebe l’iwhu mu l’ụlo-ọ, bụ ụlo ọwhu l’eeku ẹwha mu, ekfuje sụ: “Ọ tọ dụdu iwhe bya l’e-me anyi?” Unu kfugee nno unu emeru iwhe ono, mu kpọru ashị ono hutushia sụ l’ọ tọ dụdu iwhe l’eme unu. 11?Unu leru ẹnya l’ụlo-ọ, l’eeku ẹwha mu, ọ dụ unu g’ọo ẹka ndu l’ana nfụ l’edomije onwowhe? Unu manụruwho l’ẹnya mu jedzukotaru l’iwhe unu l’eme. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

12“ ‘Unu jeeda l’ẹka ono, mu vu ụzo họta t’ọ bụru ẹka mu l’e-buru eburu lẹ mkpụkpu Sháyilo, unu -jee, unu awhụwaro iwhe mu meru ẹka ono, l’iswi ejo-ememe ndu nkemu, bụ ndu Ízurẹlu megbaberu. 13Mụbe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: Nkeshi ọwhu unu meru ejo-iwhe lile ono, tẹmenu l’ọobuje mu l’ekfu okfu nkfupyabe eyeru unu, unu ajịka l’unu ta anụdu iwhe mu l’ekfu. Unu ta azajẹ mu oku, mu l’eku unu. 14Eshi ọ dụ nno bẹ mu l’e-wota iwhe ono, mu meru Shilo mekwaawho eze-ụlo-ọ, l’eeku ẹwha mu, mbụ ụlo ono, unu kpọru obu unu yeru, o nokwawhọ gẹ mu l’e-me iya ẹka ono, mu nụru unu lẹ ndụ-ichee unu whẹ. 15Mu l’a-chịfukwawho unu t’unu shi mu l’iwhu lụfu; ẹgube ono, mu chịfuru abụbu unu whẹ, bụ ẹpa Ífuremu l’owhu.’

16“A bya l’ẹka gụbedua, bụ Jeremáya nọ, be ekfukwaru nụ mu l’iswi ẹhu ndu-a. Be echikwa mkpu ẹhu whẹ, tii kfuhunu mabẹru mu l’iswi ẹhu whẹ, ba aryọkwa mu aryọ ẹhu whẹ, lẹ mu ta angabẹkwaru ghu nchị. 17?Tịi whụdu iwhe whẹ l’eme l’ime obodo Juda mẹe l’ogborogbo echi-ụzo Jerúsalẹmu? 18Ụnwegirima l’akpa nkụ, ndu nna l’emenwu ọku; ụnwanyi l’agwọ-whube ụturutuu-witi, koru eko tẹ whẹ gude gheeru agwa, whẹ l’eeku eze-nwanyị imigwe akara. Whẹ l’agbashị mmẹe l’agwa ọdo, whẹ l’agwa, nke ọwhu whẹ l’a-kpakashị mu meji. 19?Ọo kwanụ mbẹdua bẹ whẹ l’agbakashị meji? Ọ kwa onwowhe bẹ whẹ l’akpakashị meji, mbụ l’ọo onwowhe bẹ whẹ l’ete ntụ l’iwhu. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

20“ ‘Ọo ya bụ l’ọ waa iwhe Nnajị-Ọha, bụ Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Iwe mu yẹle oke ẹhu-eghughu mu bẹ mu l’a-wụ-kputa l’ẹka-a. Mu l’a-wụ iya l’ẹhu madzụ, mẹe l’ẹhu anụ, mẹe l’oshi, gvuru l’ẹgbudu, mẹe lẹ mebyi iwhe l’eemeta emeta l’alị. Ẹhu-eghughu mu ono l’a-bụru ọku dzụa, nke ọwhu bụ l’ọ tọ dụdu onye l’a-dụ ike agbanyi iya.

21“ ‘Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, mbụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: Unu woru ẹja ọkpokota-iwhe-ọku unu yekobe lẹ ngwo-ẹja ọdo, unu gbarụ, taa anụ, unu gbarụ ẹja l’onwunu. 22Nkele ọ tọ bụdu okfu ẹja ọkpokota-iwhe-ọku mẹe ngwo-ẹja ọdo, l’aagbajẹ agba bẹ mu kfuru ndụ-ichee unu whẹ nteke ono, mu dufutaru whẹ l’alị Íjiputu, t’ọ dụ iwu, mu tụru nụ whẹ l’ọnodu ono. 23Iwu lanụ, mu nụru whẹ bụ: Unu meje iwhe mu sụru t’unu mee, nke ọwhu mu l’a-bụru Chileke unu, unu abụru ndibe mu. Unu tsoleruwho ụzo ono, mu sụru t’unu tsoje, nke ọwhu l’ọo-dụru unu lẹ mma. 24Ọle whẹ ta angadụru mu nchị; whẹ te eyeru mu ọnu. Iwhe whẹ mechiaru bụ lẹ whẹ melahaaru iwhe whẹ rịtaru l’obu whẹ, mbụ iwhe whẹ rịtaru l’ejo obu ono, dụ whẹ nụ. Obe nke tẹ whẹ ka mma; whẹ ka njọ. 25Eshi nteke ono, ndụ-ichee unu whẹ fụtaru l’alị Íjiputu byeye ntaa, bẹ mu l’anọje ezhi ndu ozhi mu, bụ ndu nkfuchiru mụbe Chileke mbọkumboku tẹ whẹ byakfuta unu; mu -zhigee; mu ezhibaawho. 26Ọle unu ta anụjeduru mu okfu, unu ta angabẹje nchị l’iwhe mu l’ekfu. Unu bụleru-a kpọkponyi, eme ọka njọ amamẹ iwhe ndụ-ichee unu whẹ meru.’

27“Gụbe Jeremáya m’ọ tọ dụkwa m’oberu i -kfuaru whẹ iwhe lile-e; whẹ bya l’a-ngaru ghu nchị. I -kukwa whẹ m’ọo oku, whẹ ta abyakwa l’a-za ghu iya. 28Iwhe l’ii-gbẹkwaa kfuaru whẹ bụ lẹ whẹ bụ mba, l’ete eme iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ kfuru, whẹ bụru ndu l’ete eri ala l’ahụhu. L’ire-lanụ gvụwaru l’ẹka whẹ nọ, mbụ l’ọ dụwa whẹ ụko l’ọnu.

Nsụda O-gbu-madzụ

29“Gụbe Jerúsalẹmu, kpụshia onwoghu ẹgbushi l’ishi, kpota je aghakaa.

“Je anọdu l’eli nwugvu ẹka l’aagwajẹ iwhe ryaa ẹkwa-áwhụ,

nkele Onye-Nwe-Ọha jịkaakwaru unubẹ

ndibe iya bụ iya bụ ọgbo ono,

l’a-kpatsu iya oke-ẹhu-eghughu, mbụ l’ọ pawarụ unu haa.

30“ ‘Ndu Juda meekwaru ejo-iwhe l’ẹnya mu. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. Whẹ wotaru agwa whẹ ono, bụ iwhe mu kpọru ashị je edobe l’eze-ụlo ono, l’eeku ẹwha mu, shi nno merwua eze-ụlo ono. 31Lẹ Nsụda nwa Hịmonu bẹ whẹ moberu ẹnya ẹka l’aagwajẹ iwhe gụa ya Tofẹtu, t’ọ bụru ẹka whẹ l’a-kpọje ụnwu whẹ nwoke mẹe ụnwu whẹ nwanyị ọku gude gbaa ẹja. Iwhe ono bụru iwhe mu l’ẹte asụa whẹ tẹ whẹ meje, t’ọ gbatajẹ mu l’uche agbata owhu. 32Ọo ya bụ lẹ-a; iwhe mụbe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu bụ: Lẹ mbọku l’abyakwaa nteke l’ee-kubuhu ẹka ono Tofẹtu, kubuhu iya nsụda nwa Hịnomu. Iwhe l’ee-kuje iya abụru Nsụda Mgbugbu madzụ. Tofẹtu l’a-bụru ẹka l’ee-li madzụ nkele a ta awhụhedu ẹka ọdo. 33Odzu ndu ono l’a-bụru nri ẹnu yẹle anụmanu. Madzụ ta abya l’a-chịru whẹ ọku. 34Ụzu ẹhu-ụtso yẹle ẹswa ono, l’aanọje ete lẹ mkpụkpu, dụkota l’alị Juda mẹe l’ogborogbo echi-ụzo Jerúsalẹmu bẹ mu l’e-me t’ọ bụru kperemu. Uzere ono, nwoke, l’abya ọlu nwanyị mẹe nwanyị, l’aabya alụlu l’emeje abụkwaruwho bugemu, nkele alị ono bẹ l’ee-me t’ọ bụru ẹka ẹgbara kfụru.

8

1“ ‘Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: O rwulewho nteke ono bẹ ọkpu ndu eze ono, chịru alị Juda yẹle ọkpu ndu ishi ndu alị Juda ono, mẹe ọkpu ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe nke ndu nkfuchiru Chileke, mẹe ọkpu ndu Jerúsalẹmu l’owhu bẹ l’aa-vọshikota l’ilu whẹ. 2A chịta whẹ kpasaa; anwụ echi iya; ọnwa echi iya; iwhe bụ kpokponde, dụ l’igweli echikota iya, mbụ iwhe ono whẹ yeru obu, jeeru ozhi; tẹmenu ọ bụru iya bẹ whẹ shi etso, eje njịta l’ẹka iya; shikwawho abarụ iya ẹja. Ọkpu whẹ ono bẹ l’ẹte atụtukobedu l’ẹka lanụ, t’e libewhu iya azụ. Whẹ l’a-wụshiru l’alị jarịkiti g’ọo ẹkpirikpo-nshị. 3Ndu ọwhu whọduru nụ lẹ ndu mba-a, dụ-gburu onwowhe l’ẹji-a l’a-hatachia tẹ whẹ nwụhu anwụhu amamẹ tẹ whẹ nọdu ndzụ, l’ẹka lile mu chịkashiru whẹ, whẹ nọdu.’ O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu ndono.

Iwhe-dụ-ẹji yẹle iwhe-ọtsulanu, tso iya nụ

4“Kfuaru whẹ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ?Madzụ -daa iko, t’ọ gbashijedu agbashi ọdo tọo? ?Madzụ -whua ụzo, t’ọ dawhujedu azụ tọo? 5?Ndẹkwanu iwhe meru g’o ndu ono haa mu, tọ bụhe tẹ whẹ lwakfutawhu mu azụ, whẹbe ndu Jerúsalẹmu? ?Ndẹe iwhe meru g’o gude whẹ haa mu, tọ bụhe tẹ whẹ lwakfutawhu mu azụ? Whẹ je arakụru l’iwhe bụ ụgho, jịka lẹ whẹ ta alwawhudu azụ. 6Mu ngabẹru nchị ree, ọle unu te ekfujedu iwhe kfụru nhamụnha. Ọ tọ dụdu onye l’ime unu dajẹru onwiya ụta haa ome ejo-ememe, l’oome, jịa onwiya sụ: ‘?Ọo awe bẹ mu meru ẹji?’ Onyenọnu bụleruwho ome iwhe dụ iya ree b’o whuchiru, g’ọo ẹka ịnya l’eme ẹnu l’iwhu ọgu. 7Je akpaa l’ẹnu, bụ eze-ọku-eswi-ụda, nọ l’akpamigwe bẹ makwarụ oge, gbarụ iya l’alụfu. Ndo mẹe apyarube mẹe iyi-kpororo makwarụwho l’ọ waa oge, gbarụ whẹ l’alụfu. Ọle unubẹ ndibe mu ta amadụ nsọ Onye-Nwe-Ọha.

8“?Unu shi agha sụ l’unu marụ ágụ, mbụ l’unu marụ iwu nke Onye-Nwe-Ọha, l’ẹka ndu ode-ẹkwo gudewa ụgho gbanwee ya, ọ bụru iwhe ụgho dụ? 9Ndu marụ ágụ lẹ ndu nkemu bẹ l’ee-mekwa iwhe-iwhere. Ee-ye whẹ egvu, nmata whẹ l’ọnya. Eshi-ọwhu whẹ jịkaru okfu Onye-Nwe-Ọha. ?Ọo ẹgube mmamagụ gụnu bẹ whẹ nweru? 10Ọo ya l’e-me mu eduta unyomu whẹ nụ unwoke ọdo. Mu eworu alị whẹ nụ ndu ọdo, l’e-wo iya. Nkele onye ukfu l’onye nta l’ime whẹ tụkoru gude oke-ẹnya achọ urwu l’ụzo, l’ẹte akfụaru nhamụnha. Ọ bụru gẹ ndu nkfuchiru Chileke whẹ dụ bụ gẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke whẹ dụ. Whẹ tụko eme iwhe l’ụzo ụgho. 11Ọnya, l’aba ndibe mu bẹ whẹ l’arwagbuje l’ẹka. Iwhe whẹ l’anọje ekfu okfu iya bụ: ‘Ẹhu-ọdu-guu; ẹhu-ọdu-guu!’ L’ẹhu ba adụkwanu guu. 12O kweshiru t’iwhere ẹhu whẹ dụje whẹ, l’iwhe ono, l’asọ oyi ono, whẹ megbaberu. Ọle mbẹ iwhere iya ta adụjedu whẹ. Whẹ bụ ndu iwhere gvụru l’iwhu. Ọo ya l’e-me whẹ adaa iko gẹ ndu ọdo l’ada. Nteke mu l’e-chi whẹ ọnu l’alị bẹ whẹ l’a-gvụkota. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

13“Mu l’e-me tẹ whẹ tọhu. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. Whẹ dụ g’ọo oshi vayịnu l’ẹte amị mebyi, dụkwawho g’ọo figu l’ẹte amị mebyi, gbahalẹwho ẹkwo bẹ whẹ lwarụ. Mu gbatawaru ndu l’a-bya ehua whẹ dụruru.

14“?Ọo gụnu bẹ anyi dọshiru shimushimu-a eme? Unu dzukobe t’anyi gbarụ lashia mkpụkpu, a tụru o shihu ike je anọdu nwụhu nkele Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi bẹ kabuwaru anwụhu anyi. Ọ nụwaru anyi mini, e yeru iwhe l’egbu madzụ t’anyi ngụa. Iwhe kparụ iya nụ bụ l’anyi meru iwhe-dụ-ẹji l’ẹka ọ nọ. 15Anyi leru ẹnya nteke nchị l’a-dụ anyi doo; tọ dụ iwhe-ọma, anyi letaru iya. Anyi bya elee ẹnya nteke ẹhu l’a-dụ anyi mma, ọ bụleru-a iwhe l’eye egvu bẹ anyi whụru. 16Ndu ọhogu anyi nọokwa lẹ mkpụkpu Danu. Anyi nụkwaru ume, ịnya whẹ l’ezhi. Ọ bụru mịimiimii okee-ịnya whẹ ryarụ bẹ alị-a l’owhu nmakọtaru kwekwekwe. Ndu ọhogu anyi byaakwaru tẹ whẹ tụko alị-a l’owhu mẹe iwhe dụ iya nụ lwekota, mbụ tẹ whẹ mebyia mkpụkpu, dụ iya nụ yẹle ndu bu iya nụ.”

17“Unu lekwa, mu byakwa l’e-zhia ejo agwọ t’ọ bya anọdu l’echilabọ unu. Mbụ oguji-nwaka, l’adụa ọgvu, bya l’a-dụ ike rata iya; whẹ atalahaa unu ẹrwu.” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

Áwhụ tsọru Jeremáya l’okfu ẹhu ndibe whẹ

18Áwhụ, byarụ mu nụ bụkwa agwọta agwọta.

Meji tọfuakwaru mu.

19Oowaa! Ọ kwa mkpu bẹ ndibe anyi l’echi ẹgube whọ.

Whẹ chigbakotaru mkpu ono l’alị-a kpaa-whuu asụje:

“?Ọo dụ gẹ Onye-Nwe-Ọha ta anọhedu lẹ Záyọnu?

?Ọo dụ gẹ eze Záyọnu ta anọhedu iya?”

“?Ọo gụnu meru unu gude l’unu

l’agwa ntẹkpe kpatsua mu ẹhu-eghughu,

mbụ agwa ono, unu jetaru l’alị ọdo, bụ ọ-ga-lẹ-mkpa?”

20Whẹ l’echi mkpu sụ: “Oge ọ-kpa-ji ghataakwarụ.

Ọnanwu gvụwaa, t’a dzọta anyi.”

21Aryaka-eryune, e gweru ndibe

anyi bụkwa mbẹdua b’e gweru iya.

Mgboko gbakwarụ mu ọochi l’ẹnya, egvu l’atsụshi mu ike.

22?Tọ dụ-zhihedua ọgvu-ehuhu, dụkwadu l’alị Giledu?

?Tọ nọhedu l’ẹka ono mbụ onye l’e-me ọgvu tọo?

?Ndẹkwanu iwhe meru ndibe anyi

ta aka mma l’ẹhu ono, l’eme whẹ nụ?

9

1Ọ dụ mu nke t’ishi mu bụru ẹka mini l’anwụshi.

Ẹnya mu abụru ẹnya-nwogvu!

Nke ọwhu mu l’a-nọje arya ẹkwa

eswe l’ẹnyashi l’iswi egbugbu ono,

e gbushiru ndibe anyi.

2Nggẹ l’ọodu g’e shi mu nweru

ẹka ndu ije l’aradụje l’echi-ẹgu;

nke ọwhu mu l’a-ha ndibe anyi lụfuru whẹ alụfu.

Nkele whẹ l’erikota ogori l’ẹhu

l’ẹhu, whẹ bụru ndu otu ẹregede.

3“Whẹ kweru ire whẹ g’ọo onye

kweru ube, gude agbashị ejire g’ọo onye l’agba akfụ.

Ọ bụru ụgho bẹ iwhe narụ ẹvu l’alị-a, ire-lanụ ta adụ iya.

Whẹ l’eshije l’ome ejo-iwhe ọwa swekoru l’ọdo,

whẹ ta ahụbe mu ama.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

4“T’onyenọnu hukwaa ẹsaa l’ẹnya l’ẹka ibe iya nọ.

Ba adụkwa onye l’a-kpọru obu yeru unwune iya,

lẹ nwune l’aghọjekwa nwune iya ụgho,

ibe onye l’agbajẹ iya mgbamụ.

5Onyenọnu l’aghọjeru ibe iya ụgho.

Ọ tọ dụdu onye l’ekfuje ire-lanụ.

Whẹ dzụtawaru ejire jeye o weru whẹ l’ọnu.

Whẹ nọtawaa l’ome iwhe-dụ-ẹji tsụa mmẹe.

6Jeremáya, ẹka i bu bụkwa echilabọ ẹka l’aaghọ ụgho.

Ọ kwa ụgho meru whẹ ta ama onye mu bụ.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

7Ọ kwa iya bẹ Onye-Nwe-Ọha,

bụ Onye-ishi-igwe-ọgu gude ekfu sụ:

“Mu l’a-nụcha ndibe mu anụcha; data whẹ adata.

?Ọo gụnu ọdo bẹ mu l’e-mebaa

l’okfu iwhe-dụ-ẹji ono, ndibe mu l’eme?

8Ire whẹ bụ akfụ, ẹvuma dụ.

Okfu whẹ bụkotaru ẹregede ẹregede.

Ọ bụru ire mẹchemeche bẹ whẹ

l’egudeje ekfu eyeru ibe whẹ,

gude obu whẹ kweberu ibe whẹ ọnya.

9?Ọo whẹ megee nno; mu ahaa whẹ ọnu awhụ?

?Ọo ndu mba, dụ ẹgube ono

bẹ mu l’ẹte agwalatadụ ụgwo iwhe whẹ meru mu?”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

10Mu l’a-rya ẹkwa, kpọo mkpu l’iswi ugvu g’ugvu ha.

Mu l’a-rya ẹkwa áwhụ l’iswi echi-ẹgu ono, eswi l’atajẹ nri;

nkele ọku dzụwaru iya ọ daburu whochangu;

tọ dụhe onye l’aghatajẹkwadu iya.

Eswi bẹ l’ẹte anụjehedu ọrya iya.

Ụnwu-ẹnu, l’ewhe l’eli whekashihuwaa;

ụnwu anụ gbakashịhu.

11“Mu l’e-me Jerúsalẹmu t’ọ dakpọshihu;

bụru ẹka nkụta-ọswa l’a-kwata uwhu buru.

Mu emee tẹ mkpụkpu, dụkota l’alị Juda bụru ochuwhu,

l’ẹte adụa onye bu iya nụ.”

12?Ndẹe onye mmamagụ iya ha nke t’ẹgube iwhe ọwa doo ya ẹnya? ?Ọo onye bẹ Onye-Nwe-Ọha yeru okfu l’ọnu nke t’ọ kọoru iya ndu ọdo? Mbụ ?ọo zhia gụnu meru alị-a dakpọshihu ẹgube-ẹ; ọku dzụa ya g’ọo echi-ẹgu; tọ dụ onye l’aghatajẹ iya aghata?

13Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: “Iwhe kparụ iya nụ bụ lẹ ndibe mu harụ ome iwhe iwu mu kfuru, mbụ iwu ono, mu tụru nụ whẹ. Whẹ jịka ome iwhe mu sụru tẹ whẹ meje; whẹ ta angarụ mu nchị. 14Whẹ bụru kpọkponyi, eme iwhe ejo obu whẹ kfuru whẹ tẹ whẹ mee. Whẹ l’agwa Bálu, bụ iwhe ndụ-ichee whẹ zhiru whẹ.” 15Ọo ya bụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, mbụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: “Mu l’e-me ndibe mu tẹ whẹ mịta age. Mu anụ whẹ iwhe l’egbu madzụ tẹ whẹ ngụa. 16Mu l’a-chịkashi whẹ tẹ whẹ dzuru ọhamoha, bụ ẹka whẹ l’ẹte amahaa; ndụ-ichee whẹ ta ama iya. Mu l’e-gude ogu-ịgba tsokfuru whẹ jeye whẹ abụkotaru kpurupyata.”

17Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu ndọwa:

“Unu leeda ẹnya gẹ l’ọonwu.

Unu kua ụnwanyi ono, l’agụje ọgu ẹkwa tẹ whẹ bya.

Unu zhikwaa t’e kua ndu ọwhu marụ ẹnya iya tẹ whẹ bya.

18Tẹ ndu marụ ẹnya iya byakebe

ẹgwegwa bya agụaru anyi ọgu ẹkwa,

nke ọwhu ẹnya-mini ẹkwa l’a-nọ akwa anyi patapata l’ẹnya,

ẹnya-mini agụshi anyi l’ekweli ẹnya.

19Ọgu-ẹkwa ngashịakwaru Záyọnu, iwhe l’ọoda bụ:

‘Lewaro g’e mebyishiru anyi!

E meekwaru anyi iwhe-iwhere shii!

Anyi lụfujekwa l’alị anyi-a,

o noo nkele ụlo anyi b’e nwutsushiakwaru.’ ”

20Unubẹ ụnwanyi, unu ngabẹkwa

nchị l’iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu.

Unu ghecha nchị unu eghecha nụa okfu, shi mu l’ọnu!

Unu zhikwa ụnwada unu gẹ l’aagụje ọgu ẹkwa.

T’onyenọnu zhikwaa ibe iya gẹ l’eechije mkpu ẹkwa.

21Ọnwu shiakwa lẹ windo anyi bata,

o nyibatawaru l’eze ụlo anyi bya anọ-zhia anọ-zhi.

O tsoru echi-ụzo egbushi ụnwegirima,

l’egbushi ụnwokorobya lẹ nggamgbo-ọha.

22Kfua l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa:

“Odzu madzụ l’e-whe owhe nshị l’ọma-ẹgu,

mbụ l’ọo-dụ g’ọo ẹka e buru ereshi; haa ẹswa iya,

ọ tọ dụdu onye l’a-pakọbe iya apakọbe.”

Iwhe onye l’e-gude anga l’ụnga

23Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa:

“T’onye marụ ágụ be egudekwa

mmamagụ iya l’aga l’ụnga!

T’onye ọkpehu dụ be egudekwa ọkpehu iya l’aga l’ụnga!

T’onye nweru iwhe be egudekwa

iwhe o nweru l’aanga l’ụnga!

24T’onye l’anga ụnga ngajẹkwa iya mẹka ọwaa:

lẹ mụbe Onye-Nwe-Ọha bẹ doru iya ẹnya,

ọwaa l’onye ọbu bẹ marụ onye mu bụ;

ọ makwarụwho l’ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha,

onye n-yemobu iya l’ẹte agvụ agvụ,

mu bụru onye l’emeje iwhe kfụru nhamụnha,

l’eme iwhe dụ chịriri lẹ mgboko.

O nokwa iwhe l’adụje mu ree ndono.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

25Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: “Lekwa lẹ mbọku l’abyaakwa, mbụ nteke mu l’a-nụ ndu ono, bụ o-buru-ugvu e-buge-ugvu whẹ ono awhụ. 26Bụ iya bụ ndu Íjiputu mẹe ndu Juda mẹe ndu Edọmu mẹe ndu Amọnu mẹe ndu Moabu mẹe ndu Arabu, bụ ndu bu l’echi-ẹgu, mbụ ndu ono, l’akọje ẹgbushi kọba iya akọba l’ime ishi. Nkele ọhamoha ono l’owhu te ebudu ugvu, ndu Ízurẹlu l’owhu te ebukwawho ugvu ime obu.”

10

Chileke yẹle agwa

1Unubẹ ọzo-ụlo Ízurẹlu, unu nụkwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfuru unu. 2Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa:

“Unu ba anwụkwa ẹka ndu ọhamoha.

T’iwhe-ọhubama, l’emegbabe

l’igweli be eyekwa unu egvu;

a makwarụ-a l’ọonoje eye ndu ọhamoha egvu.

3Omelalị ndu ono ta adụkwa iwhe ọ bụ.

Ọo oshi bẹ whẹ l’egbutaje

l’ọswa nụ ndu l’apyị iwhe,

whẹ egude nwamma-ọpyi-iwhe whẹ pyịa ya.

4Whẹ abya egude mkpọla-ọcha

yẹle mkpọla-ododo mema ya emema.

Whẹ egude ọngu kụpyabe iya aga,

nke ọwhu l’ọ tọo mịnga amịnga.

5Agwa whẹ ono bẹ dụ g’ọo

ọtu-njoge, e doberu l’ẹka a kọru ihee, to kfu okfu.

Ọ bụru apata bẹ l’aapatajẹ iya,

gẹ l’ẹte oje ije.

Unu ba atsụjekwa iya egvu,

nkele o too mekajekwa iwhe,

tọ dụhunu iwhe dụ ree, l’oomeje.”

6Ọ tọ dụkwa onye dụ g’ọo ghu; Onye-Nwe-Ọha.

Ị parụ ẹka, ẹwha ghu paa ẹka bya enweru ike.

7?Ọo onye tẹge anọkwanu atsụ ghu egvu,

gụbe eze, l’achị mba gẹ mba ha?

O noo bụkwa iwhe rwuberu ghu erwube.

Ọ tọ dụdu onye ọdo dụ g’ọo ghu,

l’iwhe bụ-zhia ndu mmamagụ shi lẹ mba gẹ mba ha,

mẹe l’iwhe bụ ndu eze whẹ l’owhu.

8Whẹ lile dụkota iberibe; dụ eswe.

Iwhe l’ezhi whẹ iwhe bụ ntẹkpe,

a pyịru l’oshi, l’adụa iwhe ọ bụ.

9Ọo mkpọla-ọcha, e tsusaru ọsa, shi l’obodo Tashishi,

yẹle mkpọla-ododo, shi lẹ obodo Ufazu.

Ọ bụru ndu l’eme nka mẹe ndu

l’akpụ ụzu bẹ meru iya l’ẹka whẹ

chịta uwe, dụ urwukpu-urwukpu yẹle uwe,

dụ ododo yebe iya.

Iwhe ono l’owhu bẹ bụ ndu l’eme nka meru iya l’ẹka whẹ.

10Ọle ọo Onye-Nwe-Ọha bụ ọkpobe Chileke.

Ọo ya bụ Chileke nọ ndzụ,

ọ bụru iya bụ Eze, l’a-nọ jeye lẹ tututu-mịmimi.

Mgboko l’owhu l’anmajẹ jijiji mẹe ẹhu l’eghu iya eghu,

Ọ tọ dụdu mba, l’a-dụ ike

anwụ-gbu oke ẹhu-eghughu iya l’obu.

11“Ọ waa iwhe unu l’ekfuru whẹ ndọwa: ‘Agwa ono l’ẹte abụa ya meru igwe t’ọ bụ iya meru mgboko bẹ l’a-bụkota kpurupyata lẹ mgboko-o mẹe lẹ mkpula igweli-a.’ ”

12Onye-Nwe-Ọha bụ ike iya b’o gude mee mgboko.

Ọ bụru mmamagụ iya b’o gude mee eliwhe; o shihu ike.

O gude ọkwa ẹnya iya mee igweli, ọ tụsaa atụsa.

13Ọobuje, o -dee edede, mini nọ

l’igweli awhụa gbudugbudu.

Oomeje t’iji shi l’ẹka mgboko beru ekoshi.

L’oomeje, ebemu awa mẹ igweli l’achị mini.

L’oomeje tẹ whẹrewhere shi l’ụlo ẹku iya wata ewhewhe.

14Madzụ dụbukwaa iberibe, tọ dụ iwhe ọ marụ.

Ndu lile, l’akpụ ụzu bẹ iwhere

gudeekwaru lẹ ntẹkpe, whẹ kpụshiru.

Nkele ntẹkpe whẹ ọbu bụkota

ụgho, whẹ ta tụ ume.

15Whẹ bụ iwhe l’ẹte aga lẹ mkpa,

bụru iwhe e gude eme iwhe ọchi.

O -rwulewho nteke Onye-Nwe-Ọha

l’a-nụ whẹ áwhụ, ntẹkpe ono abụkotaru kpurupyata.

16Chileke, bụ oke-iwhe nke ụnwu

Jékọpu ta adụkwa ẹgube ono.

Ọo yẹbedua meru iwhe lile; ọ dụ.

Ízurẹlu bụru ikfu, ọ hatarụ t’ọ bụru oke-iwhe iya.

Ẹwha iya bụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu.

Eeme alị Juda t’ọ bụru kpukpuru-swoo

17Unubẹ ndu Jerúsalẹmu, unu chịkobekwa iwhe unu bya alụfu l’alị-a nkele ndu ọhogu unu nọ-wheekwaru unu mgburumgburu. 18Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: “Ntaa bẹ mu bya l’egbu unu ogbu-whukuwhuku tụfu l’alị-a g’ọo onye tụru ẹwhuru. Mu l’e-meru iwhe-ọtsulanu nụ whẹ, nke ọwhu whẹ l’e-gude ẹwhuru ọku chọo mu.”

19Áwhụ atsọbukwaru mu l’ẹhu ono, e merwuru mu!

Ọnya, dụ mu l’ẹhu bụkwa agwọta agwọta.

Mu gbẹkwanu sụ l’ọo iwhe mu

l’a-nwugbu l’obu, l’ọo ẹhu byarụ abya.

20Ụlo-ẹkwa mu l’owhu b’e mebyishikotakwaru.

Eri iya b’a gbabushigewaru g’ọ ha.

Ụnwegirima mu l’owhu wụfukotawaa haa mu.

Tọ dụhe onye ọwhu whọduru nụ,

l’a-kpọbe-whuru mu ụlo-ẹkwa ono azụ,

tọ dụ onye whọdukwaduru nụ, l’e-kpuberu mu iya ẹkwa.

21Ọ kwa ndu l’eche anyi nche bẹ dụ iberibe,

whẹ ta akpadụ Onye-Nwe-Ọha ishi ụzo.

Ọ bụru iwhe ono meru nke ọma te etso whẹ,

ọ bụru iya meru, a chịkashia ndibe anyi ọbu,

bụ ụnwu-atụru whẹ nnanụ nnanụ.

22Unu ngabẹ nchị! Nzhi ọbu rwuakwaru.

E shikwa l’ụzo isheli kụru ùtsú eje abya,

t’e mee alị Juda t’ọ bụru kpukpuru-swoo,

mbụ t’ọ bụru ẹka nkụta-ọswa l’a-kwata uwhu buru.

Jeremáya l’ekfu anụ Chileke

23Gụbe Onye-Nwe-Ọha, mu

amakwarụ-a l’iwhe madzụ l’a-bụru ta adụdu iya l’ẹka,

tọ bụ madzụ b’ọ dụru t’ọ

tụ-zhiaru onwiya ẹka l’ọo-dzọ ọkpa.

24Byiko Onye-Nwe-Ọha, baarụ mu mba.

Ọle t’ọ dụkwa nwa-lẹelee.

T’ọ bọ bụkwa l’iwe bẹ l’ii-gude baa ya, a nọnyakwa;

i mee mu, mu bụru kpukpuru-swoo.

25Woru oke ẹhu-eghughu ghu

tukoshi mba ono, l’ẹte amaa onye ị bụ,

mbụ ndu ono, l’ẹte ekuje ẹwha ghu.

Nkele whẹ tụkowaru ẹpa Jékọpu gbukota.

Whẹ gbuwaru whẹ, whẹ gvụkota,

whẹ mee alị iya, ẹgbara kfụa ya.

11

E mebyiru ọgbandzu

1Ọ waa bụ okfu Onye-Nwe-Ọha kfuru yeru Jeremáya: 2“Ngabẹkwa nchị l’okfu, e kfuru l’ọgbandzu ono, ndụge ị kọoru iya ndu Juda mẹe ndu bu lẹ Jerúsalẹmu. 3Kfuru whẹ sụ whẹ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: ‘Onye l’ẹte eme okfu ono, e kfuru l’ọgbandzu ono bụkwa onye a tụru ọnu, 4mbụ okfu ọgbandzu ono, mu kfuru doberu ndụ-ichee unu whẹ nteke ono, mu dufutaru whẹ l’alị Íjiputu, l’ọta-chịchichi ọku ono, l’adaze igwe adaze.’ Ngabẹkwa nchị l’iwhe mu kfuru, mu sụru whẹ agha: ‘Unu meje iwhe lile, mu sụru t’unu mee, nke ọwhu unu l’a-bụru ndibe mu, mbẹdua abụru Chileke unu. 5Ọo ya bụ, mu emee iwhe ono mu riburu ndụ-ichee unu whẹ lẹ nte, mbụ nte ono mu riburu whẹ sụ whẹ lẹ mu l’a-nụ whẹ alị, mini-ẹra eswi yẹle mmanụ-ẹnwu jiru ejiji’ bụ iya bụ alị-a, unu bu ntaa.”

Mu sụ iya: “Ọ kwa g’ọ dụ, gụbe Onye-Nwe-Ọha.”

6Onye-Nwe-Ọha sụ mu: “Ryaa okfua aryarya lẹ mkpụkpu gẹ mkpụkpu ha l’alị Juda mẹe l’ọma ogborogbo echi-ụzo dụ lẹ Jerúsalẹmu. Ryaa ya sụ whẹ: ‘Unu ngabẹ nchị l’okfu e kfuru l’ọgbandzu ono, meje iya ememe. 7Lẹ nkeshi nteke mu dufutaru ndụ-ichee unu whẹ l’alị Íjiputu byeye ntanụ-a bẹ mu shikwawho lọta whẹ ẹka lẹ nchị, mu l’alọ whẹ iya eshi ono asụje whẹ: “Unu nụjeru mu okfu.” 8Ọle whẹ te ekwedu ngabẹru mu nchị; whẹ te ekwe eme iwhe mu kfuru. Whẹ bụru kpọkponyi; eme iwhe whẹ rịtaru l’ejo obu ono, dụ whẹ nụ. Ọo ya meru, mu tụko ọnu lile, a tụru l’ọgbandzu ono mu sụru tẹ whẹ meje, whẹ jịka lẹ whẹ te emedu iya, nwuru byabẹ whẹ l’ishi.’ ”

9Tọ dụ iya bụ Onye-Nwe-Ọha sụ mu: “Ndu Juda mẹe ndu bu lẹ Jerúsalẹmu l’achịakwaru mu ejo idzu. 10Whẹ lawhuakwaru azụ melahaa iwhe-dụ-ẹji ono, ndụ-ichee whẹ meru, bụ ndu jịkaru lẹ whẹ te emedu iwhe mu kfuru. Whẹ tụgbuakwaru je agwalahaa agwa ọdo; ejeru iya ozhi. Ndu ọzo-ụlo Ízurẹlu mẹe ndu ọzo-ụlo nke Juda bẹ mebyiakwaru ọgbandzu ono, mu lẹ ndụ-ichee whẹ gbarụ. 11Ọo ya bụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ‘Mu byakwa l’e-me t’oke iwhe-ọtsulanu, whẹ l’ẹte anahụ anahụ byakfuta whẹ. Whẹ l’a-ryakukwa mu, ọle mu ta angadụ nchị eyeru whẹ. 12Nteke ono bẹ ndu mkpụkpu alị Juda mẹe ndu bu lẹ Jerúsalẹmu l’e-je akpoku agwa ono, whẹ l’akpọru ụ̀nwù isẹnsu ọku t’o yeru whẹ ẹka, ọle agwa whẹ ono ta adzọfutadu whẹ l’oke iwhe-ọtsulanu ono, byakfutaru whẹ nụ. 13Ọo gẹ mkpụkpu unubẹ ndu Juda habe l’igweligwe bụ g’agwa unu hakwawhọ l’igweligwe. Ọ bụru gẹ unubẹ ndu Jerúsalẹmu nweberu igweligwe echi-ụzo bụ g’unu tụshiru igweligwe ẹnya ẹka unu l’akpọje ụ̀nwù isẹnsu ọku anụ agwa ono, iwhere iya dụ ono bụ iya bụ Bálu.’ 14A bya l’ẹka gụbedua, bụ Jeremáya nọ; be ekfukwaru nụ mu l’iswi ẹhu ndu-a. Be echikwa mkpu ẹhu whẹ, tii ryọhunu aryọ ẹhu whẹ; lẹ mu ta angabẹkwa nchị mẹ whẹ nọdulewho l’iwhe-ọtsulanu ono kua mu oku.”

15Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: “?Ọo gụnu bẹ ndu ono, mu yeru obu nọdu l’eze-ụlo mu eme, l’ẹka whẹ tsowaa igweligwe ndu ọdo ye ẹka l’ejo iwhe whẹ chịru idzu iya? ?Ọo l’unu kweshiru ụkwa; gbushia anụ gude gbaarụ mu ẹja l’a-kpọshi mu tẹ mu ba anụ unu awhụ? ?Unu l’a-nọgbuwaruro l’ẹhu-ụtso eme ejo-iwhe? 16Ẹwha, Onye-Nwe-Ọha shi ekuje unu bụ ólivu, deru yọkoo, l’amị mebyi, l’ama ụma. Ọle Onye-Nwe-Ọha l’a-rya ọrya dee kiriri gude kpọo unubẹ ólivu ono ọku; ẹkali unu agbakwashịhu.

17“Ọo mụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu ono, bụ mu dzabẹru unubẹ ndu Ízurẹlu mẹe ndu Juda g’ọo onye dzabẹru oshi, bẹ kụru ọla-l’iyi kpube unu; l’iswi ejo-iwhe, unu l’eme gude akpatsu mu ẹhu-eghughu; l’okfu ụ̀nwù isẹnsu ono, unu l’anọje akpọru Bálu.”

Ejo idzu, a chịru doberu Jeremáya

18Onye-Nwe-Ọha bẹ gbarụ mu ama ejo idzu, l’aachịru mu, o kpuhakwaru iya whọ goshi mu, mu marụ iya. 19Ọle mu dụlewho g’ọo nwatụru, l’eme odoo, a kpụ eje egbugbu. Mu ta marọ l’ọo mu bẹ whẹ l’achịru ejo idzu asụje: “Unu t’anyi gbutsua oshi ono yẹle mebyi iya. T’anyi mee t’o chihu l’alị ndu nọ ndzụ, nke ọwhu l’ẹte anyatajẹhe ẹwha iya.”

20Ọle-a; gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, onye l’ekpeje ikpe, dụ chịriri, mbụ gụbe onye ono, l’enyochaje uche madzụ yẹle obu iya, marụ iwhe dụ iya l’ego, tẹ mu nọdukwa whụ gẹ l’ii-gude gwata whẹ ụgwo iwhe whẹ meru mu nkele ọ kwa ghu bẹ mu woru okfu ẹhu mu ye l’ẹka.

21“Ọo ya meru, Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ẹgube okfu-a l’ishi ndu mkpụkpu Anatotu, mbụ ndu ono, l’achọ ishi ndzụ mu bụ iya bụ ndu ono sụru mu lẹ mu zhia ozhi, Onye-Nwe-Ọha zhiru; mu abụru o-ji-ẹka-iya-egbu-onwiya. 22Ọo bụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu ndọwa: ‘Mu l’a-nụkwa whẹ awhụ. Ụnwu okorọbya whẹ bụ ogu-ịgba l’a-ta ishi whẹ. Ọ bụru mkpẹgu l’e-gbushi ụnwu whẹ nwoke mẹe ụnwu whẹ nwanyị. 23Whẹ ta awhọdudu t’ọ ka mma l’ọo onye lanụ. O noo nkele mu l’e-me t’ejo-iwhe byakfuta ndu Anatotu mẹe awha ono, l’aa-nụ whẹ awhụ ono rwulewho.’ ”

12

Jeremáya l’ajị Onye-Nwe-Ọha ajị

1Gụbe Onye-Nwe-Ọha,

iigoshijekwa l’ị bụ onye dụ

chịriri mẹ mu l’echi ghu okfu.

Ọle mu chọru tẹ mu lẹ ghu

kfuada okfu gbasarụ ikpe kfụru nhamụnha.

?Ndẹe iwhe meru, iwhe l’ekwejeru ndu l’eme ejo-ememe?

?Ndẹe iwhe meru, ndu l’aghọ ụgho

l’emeje iwhe whẹ l’eme mekota?

2Oo ghu dzabẹru whẹ, whẹ gbaa ọgbaragbu,

whẹ bya evuta wata ọmi mmebyi.

Whẹ l’akpụjeru ghu l’ọnu ntekenteke.

Ọle iwhe whẹ l’ekfu te erwujedu whẹ l’ọhu-ẹwho.

3Gụbe Onye-Nwe-Ọha marụ onye mu bụ.

L’ịiwhuje iwhe mu l’eme,

l’iinyochaje marụ g’obu mu dụ l’ẹka ị nọ.

Kpụfuta ndu ejo-ememe ono dobe nke egbugbu g’ọo atụru!

Dobe whẹ gẹ whẹ l’a-dụ, a whụ-gbua whẹ mbọku, l’aa-whụ-gbu whẹ!

4?Ọo nteke ole bẹ alị-a l’a-tsọnyaa áwhụ tsọ-beru,

mbụ nteke ẹwu, dụ l’alị-a l’akpọnyaa nkụ kpọ-beru?

Ụnwu anụmanu yẹle ụnwu ẹnu

tụkoru anwụshihu l’iswi ejo-ememe,

ndu bu l’alị-a l’emegbabe.

Whẹ l’anọje ekfu sụ:

“Chileke ta awhụkwa iwhe l’e-me anyi.”

Ọnu, Chileke yeru Jeremáya

5“Jeremáya, ọ -bụru lẹ gụ lẹ ndu

gude ọkpa bẹ tụru ẹgo ọso,

whẹ meru ike ọogvu nụ ghu,

?ọo ịnya bẹ gụ lẹ whẹ l’e-gbechia tụbe ẹgo ọso ọbu?

Ọdo bụru lẹ; ọ -bụru l’ụkfu l’akpọje ghu l’alị ẹka sahụru iwhu,

?ndẹe gẹ l’ii-shi mekota iya

l’ẹtsukala dụ lẹ mgboro ẹnyimu Jọ́danu?

6Nkele ndu gụ lẹ whẹ bụ unwune lanụ,

mbụ ndu gụ lẹ whẹ bụ ndu uwhu lanụ

bẹ nwuwaru ghu ye.

Whẹ woliru olu arya t’e mee ghu gẹ l’ịi-dụ.

Ba adakobekwa whẹ;

m’oberu whẹ l’ekfuru ghu okfu ọma.”

Onye-Nwe-Ọha l’agụ áwhụ ndibe iya

7Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: “Mu pawarụ ndu ụlo mu haa.

Mu wofuwaru ẹka lẹ ndu ono, bụ oke-iwhe mu.

Ndu ono, mu yeru obu bẹ mu

nwuakwaru nụ ndu ọhogu whẹ.

8Ndu ono, bụ oke-iwhe mu ono

dụkwa g’ọo oduu, bu l’ọswa l’ẹka mu nọ.

Whẹ l’anọje abarụ mu hanyị-hanyị.

Ọ bụru iwhe ono meru mu kpọ whẹ ashị.

9Whẹbe oke-iwhe mu ono dụle

mu whọ g’ọo ẹnu, l’avọ kẹdekede,

udele gbawhe whẹ mgburumgburu avụ anụ whẹ kpatakpata.

Je ekukoo anụ-ẹgbudu l’owhu tẹ whẹ bya erita ike whẹ.

10Ikpoto ndu l’eche atụru

mebyishiwaru mgbabu vayịnu mu.

Whẹ gudewa ọkpa dzọo ẹka mu kọru okfu gbụdugbudu.

Ẹguru okfu mu ono bẹ whẹ

mewaru, ọ bụru echi-ẹgu, daburu iwhoro.

11Whẹ mewaru iya; ọ bụru ẹgu iwhoro,

ọ bụ ẹgu iwhoro, daburu karawhongu l’iwhu mu.

Alị ono l’owhu bẹ ẹgbara kfụru,

tọ dụ onye l’oorwuje l’ẹhu.

12Ndu emebyi bẹ zeru gbigbigbi

bya asọ-kputa eli nwugvu, dụkota l’echi-ẹgu.

Ọ bụru Onye-Nwe-Ọha bẹ gude

ogu-ịgba iya asa madzụ ọsa ekfu.

L’alị-a l’owhu ta adụdu ẹka nchị dụ madzụ ndoo

wata l’ishi lanụ jeye l’ishi iya ọwhu.

13Whẹ kọru witi, ọ bụru ẹwu-ogvu bẹ whẹ kpatarụ.

Whẹ gude ose anya lịkashia onwowhe,

urwu ta adụru whẹ iya.

Iwhe whẹ kọru l’alị te emedu ree; ọ bụru ẹhu, l’eghu

Onye-Nwe-Ọha damụdamu bẹ kparụ iya nụ.”

14Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: “A bya l’ẹka ejo ndu ono, whẹ lẹ ndu Ízurẹlu bụ obutobu nọ, mbụ ndu ono kparụ ẹka l’alị ono, mu nụru ndu Ízurẹlu, bụ ndibe mu t’ọ bụru oke-iwhe whẹ; ndu ono bẹ mu l’e-wheta ewheta whefu l’alị whẹ. Mu ewheta ndu Juda wefu l’echilabọ whẹbedua. 15Mu whefugele whẹ whọ, mu abya awhụaru whẹ imiko; dulatawhu whẹ azụ, tẹ ndu nọnu lwawhu azụ je anọdu l’oke-iwhe whẹ bụ iya bụ l’alị nke ẹka whẹ. 16Nteke bụ lẹ whẹ yeru ẹhu nwụta ụzo ọwhu ndibe mu l’etso, gude ẹwha mu rilahaa nte sụ: ‘Onye-Nwe-Ọha vuru-a ishi iya g’o vu iya’; ẹgube ono, whẹbedua zhiru ndibe mu tẹ whẹ gudeje ẹwha Bálu ria nte; ọo ya bụ mu emee tẹ whẹ nọdushia ike l’echilabọ ndibe mu. 17Ọle mba ọwhu jịkaru lẹ whẹ ta angabẹdu nchị bẹ mu l’e-whetakota whefu mee tẹ whẹ bụru kpurupyata.” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

13

Ajị-oke-l’ukfu, Onye-Nwe-Ọha zhiru Jeremáya t’ọ zụta

1Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfuru mu: “Tụgbua je azụta ajị-oke-l’ukfu, e meru l’ẹkwa ọcha gude kebuta ukfu. Ọle t’o bo rwukwa lẹ mini.” 2Ọ kwa iya bụ; mu jenu je azụa ajị-oke-l’ukfu ọbu gẹ Onye-Nwe-Ọha kfuru; bya ekebuta iya l’ukfu.

3Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru okfu yeru mu nke ugbo labọ iya sụ: 4“Wota ajị-oke-l’ukfu ono, ị zụru gude ekebuta ukfu; gude iya jeshia l’ẹnyimu Yufurétisu je edomia ya l’ọgba, dụ l’eze ẹwhuru.” 5Ọ kwa iya bụ, mu tụgbunua je edomia ya lẹ mgboro ẹnyimu Yufurétisu gẹ Onye-Nwe-Ọha zhiru mu.

6O noo ya, a nọlewho ujiku olemole, Onye-Nwe-Ọha sụ mu: “Je l’ẹnyimu Yufurétisu je ewota ajị-oke-l’ukfu ono mu sụru ghu t’i je edomia.” 7Ọ kwa iya bụ, mu jeshinua ẹnyimu Yufurétisu ọbu je avọfuta ajị-oke-l’ukfu ono, mu wofuta iya l’ẹka ono, mu shi domia ya. Ajị-oke-l’ukfu ono mebyihuwa, tọ dụhe iwhe ọ dụkwadu ree nke ememe.

8Onye-Nwe-Ọha byakwa ekfuru yeru mu sụ: 9“Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ‘Ọo g’ajị-oke-l’ukfu ono mebyihuru bụ gẹ mu l’e-mebyi ekuku ono, ndu Juda l’eku onwowhe mẹe oke ekuku ono, ndu Jerúsalẹmu l’eku onwowhe. 10Ndu ejo-iwhe ono, mbụ ndu ono, jịkaru lẹ whẹ ta angadụ nchị l’okfu nkemu, ndu ono, bụ kpọkponyi ono, bụlewho iwhe whẹ rịtaru l’ejo obu, dụ whẹ nụ bẹ whẹ l’emeje. Ọ bụru agwa ọdo bẹ whẹ l’anọduje etso, l’ejeru whẹ ozhi, l’abarụ whẹ ẹja. Ọo g’ajị-oke-l’ukfu ono dụ bẹ ndu ono l’a-dụ; ọ tọ dụdu iwhe whẹ l’a-dụ ree nke ememe. 11Ọo gẹ ajị-oke-l’ukfu l’ekejeru madzụ l’ukfu bụ gẹ mu meru ndu Ízurẹlu l’owhu mẹe ndu Juda l’owhu tẹ whẹ keru mu l’ẹhu chịmu. Nke ọwhu whẹ l’a-bụru ndibe mu, e shi l’ẹka whẹ aja ẹwha mu ajaja; akwabẹ mu ugvu. Ọle whẹ ta angadụru mu nchị.’ ” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

Ọvara mmẹe

12Onye-Nwe-Ọha sụ mu: “Kfuru ndu Ízurẹlu sụ whẹ l’ọ waa bụ iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu: ‘Ọvara mmẹe g’ọ ha bẹ l’ee-yeji mmẹe eyeji.’ Nteke whẹ l’a-sụ ghu: ‘?Anyi ta amahadụa l’ee-yeji mmẹe eyeji l’itoto mmẹe?’ 13Iwhe l’iikfuru whẹ bụ: ‘Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Ndu alị-a l’owhu bẹ mu l’e-che mmẹe t’ọ tsụa whẹ atsụ, mbụ ndu eze bụ ndu nọ l’oshi-eze Dévidi mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu nkfuchiru Chileke mẹe iwhe bụ ndu bukota lẹ Jerúsalẹmu l’owhu. 14Mu l’e-seta whẹ lẹ madzụ ibe whẹ ishi l’ishi bugbabe vụa whẹ ryaaryaa. Nna yẹle nwa bẹ mu l’a-vụ ryaaryaa. Mu l’a-la whẹ l’iyi, mu ta awhụduru whẹ imiko, mu ta ayọru whẹ ọshi; mu te emeru whẹ obu-imiko.’ ” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

Oku onwonye yẹle iwhere nke ndu Jerúsalẹmu

15Unu nụa iwhe, unu angabẹ nchị;

unu hadụa ooku onwunu eku.

Nkele mụbe Onye-Nwe-Ọha kfuakwaru nkemu.

16Unu kwabẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu ugvu.

Ntaa l’ọotoko mee t’ọochi byakfuta unu.

Ntaa unu l’ẹte akpokutadee iwhe

daa iko l’eli ugvu ono, gbarụ ẹkpuroochi.

Iwhe unu l’ele ẹnya iya bụ iwhoro;

ọle oo-me iya t’ọ dụ unu inyoki-inyoki.

Mbụ l’ọo-gbanwe iya t’ọ bụru tsụrikiti ẹkpuroochi.

17Ọle ọ -bụru l’unu ta angadụ

nchị l’ẹka ono, l’aalọ unu lẹ nchị,

bẹ mu l’a-rya ẹkwa unu l’edomi,

l’iswi ekuku ono, unu l’eku onwunu.

Mu l’a-rya ẹkwa tsọo kụrukuru.

Ẹnya-mini, shi mu l’ẹnya asọo gborogboro,

o noo nkele a kpụwaru ụnwu-atụru Onye-Nwe-Ọha lẹ ndzụ.

18Kfuru eze yẹle ne iya, bụ eze-nwanyị sụ whẹ agha: “Unu nyizeta l’oshi-eze unu, o noo lẹ okpu-eze unu ono, l’enwu ẹnya demudemu kpufuwaru unu l’ishi. 19Mkpụkpu lile, dụkota l’ụzo ọhuda alị ndu Juda b’a gụ-chishiru agụ-chishi, nke ọwhu bụ l’ọ tọ dụdu onye l’a-dụ ike agụha iya abahụ. Ndu Juda l’owhu b’a kpụkotaru laa alị ọdo.”

20Jerúsalẹmu, paliadawho ẹnya apali whụ ndu ọhogu unu gẹ whẹ shi l’ụzo isheli eze gidigidi abya. ?Ndẹhunu igwe-atụru ono, e yeru unu l’ẹka, mbụ igwe-atụru ono, unu shi egudeje eku onwunu? 21?Unu l’e-kfu gụnu nteke ndu ono, unu shi arị lẹ whẹ bụ ọkpobe ọnya unu whẹ bya alwụ-gbua unu bụru ndu ishi unu? Unu l’a-watakwa ooje iwhe-ọtsulanu g’ọo nwanyị ime l’eme. 22Nteke unu jịru onwunu sụ: “?Ọo gụnu meru ẹgube iwhe ọwa dakfu anyi?” Ọ kwa ejo-ememe ono, parụ ẹka ono, unu l’eme bẹ meru iwhe a whụ-liru unu uwe, unu ye l’ẹhu, woru unu mgbakụ mee ome-l’iwe. 23Onye Itiyópiya, ?ọo-dụ ike gbanwee akpọ-ẹhu iya? Agụ, ?l’ọo-dụ ike gbanwee ụghoro ụghoro ono, ọ dụ? O nokwawho g’unubẹ ndu oome ejo-iwhe kwọwaru ẹhu l’ẹte abyaa l’a-dụ ike gbanwee ya melahaa iwhe dụ ree.

24“Mu l’a-whụkashi unu g’ọo mkpaba ereshi, whẹrewhere echi-ẹgu whekashiru. 25O noo bụ oke, rwuberu unu, bụ iya bụ iwhe mu ketaru unu. Iwhe kparụ iya nụ bụ l’unu zọharu mu, woru obu unu kpọru yeru agwa l’ẹte abụa ire-lanụ. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. 26Mụbe Onye-Nwe-Ọha l’a-whụliberu unu uwe l’ẹhu wukobe unu l’iwhu, nke ọwhu iwhere l’e-gude unu. 27Mu whụru unu l’ẹka unu l’eme iwhe ono, mu kpọru ashị. Mu whụru unu g’unu l’agwa agwa l’eli nwugvu mẹe l’ọma ẹgu; g’ọo mkpi, l’arya mpu-wẹwe ejekfu ada eghu, mbụ g’ọo okee-ịnya l’arya mịimiimii agbakfu ne-ịnya. Áwhụ tsọkwaru unubẹ ndu Jerúsalẹmu! ?Ọo nteke ole bẹ unu l’e-gbuchafu egbuchafu?”

14

Anwụ-akpọkpo yẹle mkpẹgu mẹe ogu-ịgba

1Ọ waa bụ okfu, Onye-Nwe-Ọha l’ekfu anụ Jeremáya l’okfu anwụ-akpọkpo:

2“Juda l’agụkwa áwhụ.

Mkpụkpu iya l’owhu l’anwụ pyalaa.

Ndu alị Juda gwọshitaru l’alị arya ẹkwa.

Mkpu ẹkwa swọtobe lẹ Jerúsalẹmu.

3Ndu a marụ ẹwha whẹ bẹ zhiru

ndu l’ejeru whẹ ozhi tẹ whẹ je ekuta mini.

Whẹ jee lẹ nwogvu-mini; whẹ ta awhụ iya mini kuta.

Whẹ seru ite whẹ l’owhorokpo lwa.

Iwhere gude whẹ, whẹ mehu whurii.

Whẹ kfubegee ẹka l’iwhu.

4Alị bẹ kewashihuru ekewashihu;

nkele mini ta chịjehedu l’alị ono.

Iwhere gudewaa ndu l’akọ okfu.

Whẹ gbobegee ẹka l’iwhu.

5Ne ele, bu l’ẹgu bẹ harụ ụnwu, ọ nwụru nke ọ̀whúú gbafụ,

nkele ẹwu, l’ọo-ta ta adụdu.

6Nkakfụ-ịgara-ọswa kfụru l’eli

nwugvu atụ hẹehee g’ọo nkụta-ọswa.

Ẹnya gbakọta iya ọochi nkele ọ tọ dụdu nri, l’ọo-ta.”

7“A makwarụ-a l’ejo-ememe, anyi

meru l’agba anyi ejo ẹka-ebe.

Ọle ọbu; gụbe Onye-Nwe-Ọha;

gudenu iswi ẹwha ghu gbatarụ anyi mkpu eyemẹka.

Anyi shiwa l’ẹka ị nọ lụfu igweligwe oge.

Anyi mewaru iwhe-dụ-ẹji l’ẹka ị nọ.

8Ọ kwa gụbedua bụ onye ndu Ízurẹlu chịru ẹnya yeru;

ọ bụru ghu l’adzọje whẹ nteke whẹ l’eje iwhe-ọtsulanu.

?Ọo gụnu meru ị dụ g’ọo onye byarụ abya l’alị-a,

g’ọo onye l’eje iwhe ọochi guderu iya ọ radụ?

9?Ọo gụnu meru ị dụ g’ọo onye, e meru lẹ nzirizẹhu,

g’ọo onye ojọgu, ike l’adụa nke t’ọ dzọta ndzụ?

Ọle gụbe Onye-Nwe-Ọha nọnuwho l’echilabọ anyi.

Anyi l’aza ẹwha ala lẹ nkeghu.

Ba ahakwa anyi!”

10Onye-Nwe-Ọha l’ekfu okfu ẹhu ndu-a sụ: “Iwhe l’adụje whẹ ree bụ ọgha-whe ririri. Ọkpa te egvujeru whẹ egvuru. Ọo ya meru mụbe Onye-Nwe-Ọha ta anabata whẹ. Mu l’a-nyata ejo-ememe, whẹ megbaberu, mu ahụ̀a whẹ àhụ̀hù iwhe-dụ-ẹji whẹ meru.”

11O noo ya, Onye-Nwe-Ọha bya asụ mu: “Be ekfukwa nụ mụbe Onye-Nwe-Ọha t’ọ dụru ndu-a lẹ mma. 12Whẹ -je m’ọo l’aswị ẹgu kfuru nụ mu bẹ mu l’ẹte angakwarụ whẹ nchị l’aryọ, whẹ l’aryọ mu. Whẹ -je m’ọo l’agbarụ mu ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, gbaarụ mu ẹja nri bẹ mu l’ẹte anatakwa iya. Ọo ogu-ịgba, mẹe mkpẹgu, mẹe ejo ẹhu-ba-dụ-mma bẹ mu l’e-gude gbushia whẹ.”

13Tọ dụ iya bụ, mu sụ: “Oowaa, gụbe Nnajị-Ọha, bụ Onye-Nwe-Ọha; ndu nkfuchiru l’anọjekwa ekfuru whẹ lẹ whẹ sụ agha: ‘Unu ta abyadụ l’a-whụ ogu-ịgba ẹnya, mkpẹgu ta abya l’eme unu. Iwhe mu l’e-mechia bụ lẹ mu l’e-me tẹ nchị dụ unu ndoo l’alị-a.’ ”

14Onye-Nwe-Ọha bya eyee ọnu sụ mu-a: “Ndu nkfuchiru ono gudekwa ẹwha mu adzụ ejire. Ọ tọ kwa mbẹdua yeru whẹ tẹ whẹ bya, tọ bụ mu tụru whẹ iwhe whẹ l’ekfu, tọ dụ iwhe mu kfuru nụ whẹ. Iwhe whẹ l’ekfu bụkwa iwhe shi l’ọwhulenya ụgho dụ. Iwhe whẹ kfuru l’oo-me bụru mkpọkoro iwhe whẹ rịtaru l’obu whẹ. 15Ọo ya meru, mụbe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu okfu ẹhu ndu nkfuchiru ono, gude ẹwha mu ekfu iwhe ono, mbụ ndu ono, l’ẹte abụa mu yeru whẹ tẹ whẹ bya; whẹ bya anọdu ekfu sụ: ‘Ogu-ịgba yẹle mkpẹgu ta adụkwa l’alị-a.’ Ọo ogu-ịgba yẹle mkpẹgu ono l’a-ta ishi ndu nkfuchiru ono. 16Ndu ono, bụ ndu whẹ kfuru nụ bẹ l’ee-tuwha l’ọma Jerúsalẹmu, l’ẹka mkpẹgu yẹle ogu-ịgba tarụ ishi whẹ. Onye lanụ te ewhududu nke t’o lia whẹ, mẹe nyee whẹ, mẹe nwa whẹ nwoke, mẹe nwa whẹ nwanyị. Mu l’e-woru ejo-ememe, whẹ l’eme wụa whẹ l’ẹhu gude gwaa whẹ ọchi.”

17“Okfu, l’ii-kfuru whẹ bụ ọwa:

T’ẹnya-mini shikwa mu l’ẹnya kwajẹ patapata

eswe l’ẹnyashi; t’o bo buhukwa ebuhu.

Nkele ndibe mu b’e mekaru iwhe parụ ẹka.

E gberu whẹ igbengvụ.

18Ọobuje, mu bahụ l’ẹgbudu;

mu awhụa odzu ndu e gburu

l’ogu-ịgba gẹ whẹ wụshiru.

Nteke mu bahụru lẹ mkpụkpu,

mu awhụa ndu mkpẹgu l’amyẹe ụkpazhi-ọnwu-ọnu.

Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu nkfuchiru Chileke

tụkoru alị ono aghawhe ngvudangvu,

whẹ ta ama iwhe whẹ l’eme eme ishi.”

19Onye-Nwe-Ọha; ?ị jịkawaru Juda swịikpamu?

?Whẹ dụwa ghu ashị, mbụ ndu Záyọnu?

?Ọo hụnu gụnu meru ị kẹe anyi ọrwu, bụ agwọta agwọta?

Anyi leru ẹnya nteke nchị l’a-dụ anyi ndoo,

tọ dụ iwhe-ọma, anyi letaru iya.

Anyi bya elee ẹnya nteke iwhe l’eme anyi l’e-mehu;

ọ bụlerua iwhe l’eye egvu bẹ anyi whụru.

20Gụbe Onye-Nwe-Ọha; ejo-ememe, anyi megbaberu,

yẹle iwhe-dụ-ẹji, nna anyi oche whẹ megbaberu

rwuakwaru anyi l’ẹhu.

Ishi-okfu bụlewho l’anyi mewaru iwhe-dụ-ẹji l’ẹka ị nọ.

21Gudekwa iswi ẹwha ghu ba ajịka anyi.

Be ewokwaru Jerúsalẹmu, bụ oshi-eze ghu ono,

dụ biribiri gwọo lẹ ntụ.

Nyatakwa ọgbandzu anyi lẹ ghu.

Be emebyikwa iya emebyi.

22Agwa iwhoro ono, ndu

ọhamoha l’agwa ta dụjekwa ike mee tẹ mini chịa.

Igweli ta anọnyajee yọo mini l’onwiya.

Ọo gụbedua bẹ anyi chịru ẹnya yeru.

Mbụ gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi,

nkele ọo ghu tụko iwhe lile ono emekota.

15

Iwhe madzụ buru ụwa iya bẹ l’ọolaje

1Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ mu: “Ọ tọ dụkwa m’oberu Mósisu yẹle Sámuwẹlu bya afụta kfụru mu l’iwhu, mu ta abyakwa l’a-whụru ndu-a imiko. Chịfu whẹ l’iwhu mu, tẹ whẹ lụfu! 2Whẹ jịa ghu: ‘?Ọo awe bẹ anyi l’a-la?’ Gụ asụ whẹ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa:

“Ndu buru ụwa ọola

l’ẹhu-ba-dụ-mma l’a-la l’ẹhu-ba-dụ-mma.

Ndu buru ụwa ọola lẹ mma l’a-la lẹ mma.

Ndu buru ụwa ọola lẹ mkpẹgu l’a-la lẹ mkpẹgu.

Ndu buru ụwa l’aa-kpụ whẹ lẹ ndzụ bẹ l’aa-kpụ lẹ ndzụ.

3“Mu l’a-tụ ẹka l’uzhi iwhe ẹno, l’e-me tẹ whẹ bụru kpukpuru-swoo.” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. “Ee-gbu whẹ lẹ mma, nkụta akpụa anụ whẹ wuru-wuru, ụnwu-ẹnu, l’ewhe l’eli yẹle anụ-ẹworo nke mgboko avụa anụ whẹ l’akpaa, mee tẹ whẹ bụru kpukpuru-swoo. 4Mu l’e-me whẹ, whẹ abụru ndu, alị-eze ndu mgboko l’owhu l’a-kpọru tuu, l’iswi iwhe Manáse, bụ nwa Hezekáya meru lẹ Jerúsalẹmu nteke ọ bụ eze ndu Juda.

5“Unubẹ Jerúsalẹmu, ?ọo onye l’a-yọru unu ọshi?

?Ọo onye l’a-gụ áwhụ unu?

?Ọo onye l’a-dụ ike kfụcha akfụcha jịa unu g’unu meru?

6Unu jịkaru mu.” O nokwa iwhe

Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

“Unu gbẹkotaru mu azụ.

Ọo ya meru, mu tụchia ẹka mu zụ unu l’ẹhu, laa unu l’iyi.

Nkele mu menyawaru unu obu-imiko,

ike, dụ ẹbo gvụ mu.

7Mu gude ẹka-epete whụchaa unu

awhụcha l’iwhe bụ ọnu ẹka l’eeshije abahụ

lẹ mkpụkpu lile, dụ l’alị-a.

Mu meru t’iwhe nwụkaaru unu,

mbụ lẹ mu meru, mgbu-ọnwu gbushia ndibe mu,

ọle unu te ekwedu haa ejo ụzo, unu l’etso.

8Ụnwanyi-mbunu unu bẹ mu

meru, whẹ kụru kpataa ka ẹja, dụ l’ogbigbo ẹnyimu.

Akatikoro ụnwu-okorọbya unu bẹ mu gude mgbu-ọnwu bya

ekpochafu l’echi eswe labọ,

shi nno mee tẹ ne whẹ tsụa ejo ude.

Ejo iwhe-ọtsulanu yẹle l’iwhe l’awa obu mini bẹ mu meru,

ọ bụru iwhe tụru unu l’ụkfu.

9Nwanyị, ụnwegirima iya ẹsaa

nwụshihuru bẹ meru yẹkpekengu vẹhu,

tụ-buhulekwawho ume.

Ẹnyanwu nkiya rịba lẹ nteke bụkwadu echi eswe.

E meru iya iwhe-iwhere, kpua ya iwhu lẹ ntụ.

Ndu ọwhu whuduru nụ bẹ mu harụ ndu ọhogu,

whẹ gude mma whụa whẹ awhụ.

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.”

Jeremáya l’agụ ngịrima

10Nshọbukwa mu nshọ, ne mu; a makwarụro mẹ t’ị nwụshi mu tẹ mu bya abụru onye yẹle ndu alị-a l’owhu l’a-nọ ese okfu, l’akpawhe ẹnya. Ọ tọ dụkwa onye mu jejeru ụgwo, tọ dụ onye mu jitajeru ụgwo, ọle ọo ọnu bẹ whẹ l’anọje eburu mu. 11Onye-Nwe-Ọha, t’o rekwaaru whẹ, mbụ ọnu ono whẹ l’eburu mu, m’ọ -bụru l’ozhi mu jeru ghu bẹ mu l’ẹte ejerwedua ejerwe; m’ọbu lẹ mu ta aryọ-chitadu ọnu ndu ọhogu mu nteke whẹ nọ l’iwhe-ọtsulanu yẹle mkpamẹhu. 12Madzụ ta adụkwa ike anyaji mgbọro-igwe, kelekele mgbọro-igwe ọwhu, shi l’alị ụzo isheli mẹe ope.

13Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: “Ẹku, ndibe mu kpatarụ yẹle iwhe whẹ nwe enwe bẹ mu l’a-harụ ndu ọhogu tẹ whẹ vụa l’akpaa. Ẹ ta akfụdu whẹ ụgwo iya. O noo abụru iwhe ọ kpatarụ, mbụ iwhe-dụ-ẹji, whẹ megbaberu l’alị-a l’owhu. 14Mu l’e-me whẹ tẹ whẹ bụru ohu l’ẹka ndu ọhogu whẹ l’alị, whẹ l’ẹte amahaa, nkele ẹhu-eghughu mu chanwuhuwaru g’ọo ọku, o je l’e-kegbushi whẹ.”

15Mu sụ iya: “Gụbe Onye-Nwe-Ọha, ị marụ mu ree. Nyatanụ mu! Letanu mu ẹnya. Gwatanụ ụgwo iwhe ndu l’akpa mu ẹhu meru mu. Be ewofushinu mu, eshi-ọwhu ẹhu l’ẹte eghuje ghu eghu ẹgwegwa. Manụru l’e mewaru mu iwhe-iwhere l’okfu ẹhu ghu. 16Nteke mu nụru okfu ghu, bẹ mu natarụ iya ria g’ọo onye l’eri nri. Okfu ghu l’atsọje mu ụtso; tẹmenu l’ọoduje mu ree l’obu. Nkele aanọje eku mu ẹwha ala l’ẹwha ghu; gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu. 17Mu lẹ ndu yawuyawu tẹke anọgbabukwa l’ẹka lanụ, mu lẹ whẹ te emebua ẹmereme. Mu l’anọdujeru onwomu, nkele ẹka ghu dụ mu l’ẹhu, ọ bụru ẹhu l’eghushi mu eghu ike. 18?Ọo gụnu meru iwhe-ọtsulanu, mu l’eje ta agvụ agvụ. Ọnya, l’aba mu nụ bụru agwọta agwọta, t’ọ kpọhu akpọhu? ?Iime t’ị dụ g’ọo ọnu-iyi, dụ ẹregede ẹregede l’ẹka mu nọ, mbụ ọnu-iyi, mini l’atahụje nteke l’ọotoo gbaa ya l’atahụ?”

19Onye-Nwe-Ọha kwobe iswi iwhe ono ekfu sụ: “Ọ -bụru l’ị darụ onwoghu ụta lwakfutawhu mu azụ, bẹ mu l’e-dobewhu ghu azụ l’ọnodu ghu, t’ị bụru onye l’ejeru mu ozhi. Nteke bụ l’ị watarụ okfu okfu, nweru ishi, t’i kfuje mkpọkoro okfu, bẹ l’ịi-bụru onye l’ekfuchita ọnu mu. Ndu madzụ l’a-nọ agba akụbe ghu, ọ tọ dụ gụbedua l’a-nọ agba akụbe whẹ. 20Mu l’e-me ghu t’ị bụru mgbodo, a tụru l’ope tụshia ya ike l’ẹka whẹ nọ. Whẹ l’e-tso ghu ọgu, ọle whẹ ta abyadụ l’a-kakputa ghu l’ẹnya, o noo nkele mu swiru ghu eswiru, mu je l’a-nafụta ghu, dzọo ghu.” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. 21“Mu l’a-nafụta ghu l’ẹka ndu ejo-ememe, mu agbafụta ghu tẹ ndu ẹka-ike ba afụru ghu.”

16

Iwhe bụ uche Onye-Nwe-Ọha l’ẹhu Jeremáya

1Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru okfu yeru mu sụ: 2“Ba alụkwa nwanyị l’ẹka-a, gụ eje anwụtakwa iya ụnwegirima. 3Lẹ Onye-Nwe-Ọha l’ekfukwa okfu ẹhu ụnwegirima, l’aa-nwụshi l’ẹka-a mẹe okfu ẹhu ne lẹ nna, l’a-nwụshi whẹ nụ sụ: 4Iwhe l’e-gbushi whẹ bụ ejo ẹhu-ba-dụ-mma. T’a bya l’a-rya ẹkwa whẹ arya, t’e li whẹ eli. Odzu whẹ l’a-tụ gbaa gbaa l’alị g’ọo nshị. Iwhe l’a-ta ishi whẹ bụ mma yẹle mkpẹgu. Odzu whẹ abụru nri, ụnwu ẹnu, l’ewhe l’eli yẹle ụnwu anụ-ẹgbudu l’a-nọ eri.”

5Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: “Be ekpukwa ishi l’ụlo mkpe. Ba aryakwa ẹkwa whẹ, tii jehunu imiko anwụhu. O noo nkele mu nafụwaru whẹ ẹhu-ọdu-guu, bya ewofuwaa n-yemobu mu l’ẹka whẹ nọ mẹe obu-imiko mu.” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. 6“Ndu ha shii mẹe ndu ha nwanshịi l’a-tụko nwụshihu l’alị-a. E te elidu whẹ eli, t’a rya ẹkwa whẹ. T’ọ dụ onye l’e-byi onwiya iwhe l’ẹhu, t’a kpụshiru whẹ ishi. 7Ọ tọ dụdu onye l’e-vu nri abyarụ whẹ l’ụlo-mkpe. Tọ dụ onye l’e-vu mmẹe abyarụ whẹ imiko anwụhu nna whẹ mẹe nke ne whẹ, nwụhuru nụ.

8“Be ekpukwa ishi l’ụlo ẹka eriri darụ, nke ọwhu gụ lẹ whẹ l’ẹte anọ eriko l’angụko. 9Ọ waa bụ iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, mbụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu: Ụzu ẹhu-ụtso yẹle ẹswa ono, l’adụje l’ẹka-a bẹ mu l’e-me t’ọ bụru kperemu. Uzere ono, nwoke, l’aabya ọlu nwanyị yẹle nwanyị, l’aabya alụlu l’emeje abụkwaruwho kperemu. Mu l’e-me iya ya agbaa unu l’iwhu, nteke unu nọkwadu ndzụ.

10“Nteke i kfuru ndu-a iwhe lile ono, whẹ -jịa ghu sụ: ‘?Ọo gụnu meru Onye-Nwe-Ọha kụru ejo ụdudu ọwa kpua anyi? ?Ọo awe bẹ anyi mesweru? ?Ọo iwhe-dụ-ẹji gụnu bẹ anyi meru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi?’ 11Iwhe l’ii-kfuru whẹ bẹ bụ lẹ Onye-Nwe-Ọha l’ekfu: ‘Iwhe kparụ iya nụ bụ lẹ ndụ-ichee unu whẹ harụ mu, gwalahaa agwa ọdo, l’ejeru whẹ ozhi, l’abarụ whẹ ẹja. Whẹ harụ mu, jịka lẹ whẹ te emedu iwhe iwu mu kfuru. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. 12Unubẹdua l’onwunu bẹ meru iwhe ka njọ amamẹ ọwhu ndụ-ichee unu whẹ meru. Unu whụnu g’unu tụkoru bụru kwẹkwe-ẹligeli l’ẹhu l’ẹhu, ọ bụru iwhe unu rịtaru l’ejo obu unu bẹ unu l’emeje; haa ome iwhe mu sụru t’unu meje. 13Ọo ya l’e-me mu atụfu unu atụfu l’alị-a, tụru unu ye l’alị, unu l’ẹte amaa, ndụ-ichee unu whẹ ta ama iya. Unu anọdu l’ẹka ono ejeru agwa ọdo ozhi eswe l’ẹnyashi nkele unu ta atụbahedu mu l’ẹnya.’ ”

Okfu alwalwa ndu a kpụru lẹ ndzụ

14Ọo ya bụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: “Lekwa lẹ mbọku l’abyaakwa, nteke l’ẹte asụjehe: ‘Onye-Nwe-Ọha vuru-a ishi iya g’o vu iya, mbụ onye ono, dufutaru ndu Ízurẹlu l’alị Íjiputu.’ 15Iwhe l’ee-kfujechia bụ: ‘Onye-Nwe-Ọha nọdua vuru-a ishi iya g’o vu iya, mbụ onye ono, dulatawhuru ndu Ízurẹlu azụ l’alị whẹ, watalẹwho l’alị ụzo isheli mẹe l’alị ono, o shi chịkashia whẹ dobe. Nkele mu l’e-dulatawhu whẹ azụ l’alị ono, mu nụru ndụ-ichee whẹ gẹdegede.’ ”

Chileke l’a-nụ ndu nkiya awhụ

16Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: “Lekwa; mu l’e-zhi t’e je kua igweligwe ndu l’anma ẹma tẹ whẹ bya anmata ndu-a. Ndu ọdo, mu l’e-zhi t’e je kua bụ igweligwe ndu l’achị nta, tẹ whẹ bya achịa nta whẹ l’eze ugvu, mẹe l’ugvu nshịi, mẹe l’ọgba, dụ l’eze ẹwhuru. 17Nkele iwhe lile whẹ l’eme bẹ mu whụkotaru. Ọ tọ dụdu ọwhu e domiru mu edomi. Iwhe-dụ-ẹji, whẹ l’eme daburu ẹba l’iwhu mu. 18Mu l’a-kfụ whẹ ụgwo nkfụlabo l’ejo-ememe whẹ mẹe l’iwhe-dụ-ẹji, whẹ l’eme. O noo nkele whẹ gude agwa whẹ ono, l’ẹte anọo ndzụ, bụ iwhe mu kpọru ashị emerwushi alị mu. Ọ bụru akpamara ono bẹ whẹ metaru jeye o ji oke-iwhe mu ono.”

Jeremáya l’ekfu anụ Onye-Nwe-Ọha

19Onye-Nwe-Ọha, ọ kwa ghu bụ ike mu, bụru agbarara, tụ-wheru mu mgburumgburu. Ọo ghu bụ onye mu l’agbabajẹ l’ime iya je ezeeru ndzụ nteke mu l’eje iwhe-ọtsulanu. Mba lile l’e-shi l’ẹka mgboko beru byakfuta ghu bya asụ: “Ndu-ichee anyi te enwedu iwhe ọdo, whẹ nweru gbahaa agwa ono, bụ ụgho nkụchi. Mbụ iwhe ono, bụ iwhe mmaanụ, mkpa iya l’ẹte adụa. 20Madzụ, ?l’oo-gude ẹka iya metaru onwiya chi? Ọwhu e gude ẹka mee ta abụdu chi.

21“Ngwa leenu, mu l’e-me tẹ whẹ marụ, mbụ lẹ mu l’e-gude ntaa mee tẹ whẹ marụ g’ike mu yẹle ọkpehu mu habe. Nteke ono bẹ whẹ l’a-marụ l’ẹwha Mu bụ Onye-Nwe-Ọha.

17

Iwhe-dụ-ẹji ndu Juda megbaberu

1“Iwhe-dụ-ẹji ndu Juda meru bẹ bụ lẹ mkpara-ẹkwo, e meru l’igwe b’e gude dee ya. E gude ọnunu aka, tụpyiru atụpyi kaa ya aka l’okpekpu, bụ obu whẹ mẹe lẹ mpu, a nmabẹru l’ẹnya-mgbẹja. 2Ụnwu whẹ bẹ nyatakọtaru ẹnya-mgbẹja whẹ ono; nyata agwa ono, bụ Ashera, whẹ doberu lẹ mgboro iwhe bụ oshi, jakashịhuru ajakashịhu, mẹe l’eli ugvu hagee l’eli, 3mẹe l’eze ugvu, dụ-gee l’ẹgbudu. Ẹku unu kpatarụ yẹle iwhe lile, unu nweru bẹ mu l’e-me tẹ ndu ọhogu unu vụa l’akpaa; t’ọ bụru ụgwo unu kfụru l’iwhe-dụ-ẹji ono, unu megbaberu l’alị unu l’owhu. 4Ẹka unu l’a-lụfu l’alị ono, bụ oke-iwhe ono, mu nụru unu. Mu l’e-me unu, unu abụru ohu l’ẹka ndu ọhogu unu l’alị, unu l’ẹte amahaa nkele unu mewaru ẹhu-eghughu mu chanwuruhu g’ọo ọku; o je l’e-ke jeye lẹ gbururu.”

Onye a tụru ọnu; l’onye a gọru ọnu-ọma nụ

5Ọ waa bụ iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu:

“Ọ kwa onye a tụru ọnu b’ọ bụ,

mbụ onye kpọru obu iya ye lẹ madzụ,

onye bụ madzụ mmaka bụ agbarike iya, ọ dakoberu,

mbụ onye obu iya lụfuru l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ.

6Onye ọbu dụkwa g’ọo nwa oshi

nshịi, gvuru l’echi-ẹgu alị ọkponku,

iwhe-ọma bya bẹ l’ọotoo byadụa l’a-whụ iya ẹnya,

nkele ẹka o bu l’echi-ẹgu bụ ẹka dụ chakịri chakịri,

mbụ alị únú, l’ẹte adụa onye bu iya nụ.

7Ọo Onye a gọru ọnu-ọma nụ b’ọ

bụ, mbụ onye kpọru obu iya ye lẹ Onye-Nwe-Ọha,

mbụ onye bụ Onye-Nwe-Ọha b’ọ dakoberu.

8Onye ọbu dụa g’ọo oshi, e yeru lẹ mgboro mini,

ọ chịru ọgbaragbu iya wẹe lẹ mini.

Ọ tọ tsụjedu egvu mẹ okpomọku bya,

nteke nteke bẹ ẹkwo iya l’adụkotaje oyiru oyiru.

Ọ tọ chịjedu uche l’ẹka mẹe anwụ kpọbe,

tọ mịnyajee mebyi kfụshi.”

Obu madzụ

9Obu madzụ parụ ụgho karia iwhe lile.

Ọ parụ ẹji shii.

?Oo onye ha gẹ l’ọo-ma, iwhe dụ iya nụ?

10“Ọo mbẹdua, bụ Onye-Nwe-Ọha l’enyochaje obu,

mu l’eleje uche madzụ ule marụ iwhe dụ iya nụ.

Onyenọnu bẹ mu l’emeje yeru g’umere iya gbarụ,

mẹe g’iwhe l’oome dụ.”

11Onye l’akpa ẹku l’ụzo l’ẹte

akfụaru nhamụnha dụkwa

g’ọo ọkwa l’ekpu l’ẹkwa, l’ẹte abụa yẹbedua tụru.

Ndzụ iya kelewho ẹbo t’ọ gvụ, ẹku iya ono agvụ iya l’ẹka,

onye ono emegee bụru onye eswe.

Onye-Nwe-Ọha bụ onye ndu Ízurẹlu chịru ẹnya yeru

12Eze-ụlo ono anyi doberu nsọ,

bụ iya bụ oshi-eze ono dụ biribiri

bẹ shi lẹ mbụ bụru ẹka e kutseru ekutse.

13Gụbe Onye-Nwe-Ọha, ọo ghu

bẹ ndu Ízurẹlu chịru ẹnya yeru.

Iwhe bụ ndu harụ ghu nụ bẹ l’ee-me iwhe-iwhere.

Ndu gbẹru ghu azụ bẹ l’ee-de ẹwha whẹ l’alị-maa,

nkele whẹ parụ Onye-Nwe-Ọha haa,

bụ iya bụ ishi mini, l’anụ ndzụ.

Jeremáya l’ekfu anụ Chileke t’ọ gbatarụ iya

14Gụbe Onye-Nwe-Ọha, menua t’iwhe, l’eme mu nụ mehu mu, nke ọwhu ẹhu l’a-dụ mu mma. Dzọnua mu, nke ọwhu mu l’a-bụru onye a dzọtaru. Ọo ghu bụ onye mu l’anọje aja ama.

15Ndu madzụ l’anọduje ekfuru mu sụ: “Ndẹhunu iwhe ọbu, Onye-Nwe-Ọha kfuru l’ọo-nwụ? T’o renua mbụ okfu iya ọbu!”

16Ọ tọ dụkwa nteke mu nwukobejeru ghu t’i wokfuta whẹ ejo-iwhe, tọ dụ nteke ọ gụjeru mu t’iwhe-ọtsulanu byakfuta whẹ. Gụbedua, bụ Onye-Nwe-Ọha makwarụ-a ono. Iwhe lile, shi mu l’ọnu fụta daburu ẹba l’iwhu ghu. 17Ba abụkwa iwhe l’eye egvu dụru mu. Ọ kwa gụbedua bụ onye mu l’agbabajẹ l’ime iya je ezeeru ndzụ nteke iwhe-ọtsulanu byarụ. 18Mekwa t’iwhere gude ndu l’akpa mu ẹhu. T’iwhere be emekwa mbẹdua. Mekwa t’egvu bya whẹ l’ẹhu. T’egvu ba abyakwa mbẹdua l’ẹhu. Wokfutakwa whẹ ejo-iwhe. Laa whẹ l’iyi, laa whẹ iya nlalabọ.

Odobe mbọku ọtuta-ume nsọ

19Ọ waa bụ iwhe Onye-Nwe-Ọha kfuru mu: “Je akfụru l’ọnu ẹka ndu madzụ l’eshije abahụ lẹ mkpụkpu, mbụ l’ọnu iya ọwhu ndu eze, l’achị ndu Juda l’eshije abahụ shikwa iya whọ afụta. Tụko iwhe bụ-zhia ọnu ẹka l’eeshije abahụ lẹ Jerúsalẹmu je akfụkotaru, 20sụ whẹ agha: ‘Unu nụkwaa okfu Onye-Nwe-Ọha l’ekfu; unubẹ ndu eze ndu Juda, mẹe unubẹ ndu Juda l’owhu, mẹe ndu lile bu lẹ Jerúsalẹmu, mbụ unubẹ ndu ono, l’aghatajẹ l’ọnu ẹka-a. 21Unu lekwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Unu kwabẹkwaru onwunu ẹnya t’ọ bọ dụ iwhe unu l’evuje mbọku-ọtuta-ume, mbụ t’unu be evujekwa iwhe shia ọnu-abata Jerúsalẹmu. 22Ba adụkwa iwhe unu l’eshije l’ụlo unu vuru fụta mbọku-ọtuta-ume; t’unu be ejejekwa ozhi mbọku ono. Unu dobe mbọku-ọtuta-ume nsọ, ẹgube ono mu kfuru iya ndụ-ichee unu whẹ. 23Ndụ-ichee unu whẹ te ekwedu nụaru mu okfu. Whẹ jịkaru lẹ whẹ ta angabẹduru mu nchị. Whẹ bụru kpọkponyi, jịka lẹ whẹ ta anụduru mu okfu, mbụ lẹ whẹ ta anwụtadu iwhe l’iwhe mu l’ezhi whẹ. 24Ọle Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: Ọ -bụru l’unu ngabẹru nchị l’iwhe mu kfuru, haa ovu iwhe eshi ọnu-abata mkpụkpu-a lẹ mbọku-ọtuta-ume, mbụ unu -dobezhiwaa mbọku-ọtuta-ume ono nsọ, tọ dụ ozhi, unu l’ejeje mbọku ono, 25ọo ya bụ lẹ ndu eze nọ l’oshi-eze Dévidi mẹe ndu whẹ meru ishi l’e-shije l’ọnu mkpụkpu-a abahụ l’ime iya. Whẹ lẹ ndu ishi-ozhi whẹ, mẹe ndu Juda, mẹe ndu bu lẹ Jerúsalẹmu l’a-tụko agbakaa l’ụgbo-ịnya mẹe l’eli ịnya. Jerúsalẹmu abya abụru ẹka ebu ebu jeye lẹ gbururu. 26Ee-shi lẹ mkpụkpu, dụ-gee l’alị ndu Juda mẹe l’ụnwu mkpụkpu, gbarụ Jerúsalẹmu mgburumgburu, shi l’alị ndu Bénjaminu abya ẹka-a. E shikwawho l’alị ọkpa-ugvu, dụ l’ụzo ẹnyanwu-arịba, mẹe l’alị ugvu ugvu, mẹe l’ọhuda alị Juda abya. Whẹ l’a-bya l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha bya agbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, mẹe ẹja mmaanụ, mẹe ẹja nri; kpọo ụnwu ụ̀nwù isẹnsu ọku, gbakwawhọ ẹja ekele. 27Nteke bụ l’unu ta angabẹdu nchị l’iwhe mu kfuru, jịka oodobe mbọku ọtuta-ume nsọ, unu te ekwe haa ovu iwhe eshi ọnu-abata Jerúsalẹmu lẹ mbọku-ọtuta-ume; ọo ya bụ lẹ mu l’a-tụru ọku chee l’ọnu-abata Jerúsalẹmu ono. Ọku ọbu atụko ẹka a tụru o shihu ike lẹ Jerúsalẹmu dzụkota. Ẹ ta agbanyidu iya agbanyi.’ ”

18

Jeremáya jeru ibe ọkpu-ite

1Ọ waa bụ okfu Onye-Nwe-Ọha kfuru yeru Jeremáya: 2“Gbalihu jeshia ibe ọkpu-ite. Ọo ẹka ono bẹ mu l’e-kfuru ghu iwhe mu l’eme tẹ mu kfua.” 3Ọo ya bụ, mu jeshia ibe ọkpu-ite. Mu rwua ẹka ono; ọ nọduwa lẹ wilu labọ, l’oogudeje akpụ ite arwụ ọrwu. 4Ite ụrwa, l’ọokpu ghajọshihu iya l’ẹka. O gudewhu ụrwa ono azụ kpụkwa-zhia ite ono g’ọ dụ yẹbe ọkpu-ite ono ree t’ọ kpụa ya.

5Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru okfu yeru mu sụ: 6“Unubẹ ọzo-ụlo Ízurẹlu, ?ọo lẹ mu ta adụdu ike eme unu iwhe ọ-kpụ-ite-e meru ụrwa ono?” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. “Leenu, ọ kwa g’ụrwa dụ l’ẹka ọkpu-ite bụ g’unubẹ ọzo-ụlo Ízurẹlu dụ l’ẹka mu. 7Ọ -bụru l’o nweru mba; ọdua l’ọo alị-eze, mu kfujeru okfu ẹhu whẹ sụ lẹ mu l’a-vụ whẹ l’ọgvu; lakashịa whẹ alakashị, laa whẹ l’iyi; 8ọ -bụru lẹ mba ono, mu kfuru okfu ẹhu whẹ ono nweru gẹ whẹ shi dakọbe haa ome ejo-iwhe, whẹ l’eme, bẹ obu l’e-jizetakwa mu, mu ahaa whẹ ome ejo-iwhe ono, mu shi tụbe lẹ mu l’e-me whẹ. 9Nteke bụkwanu l’o nweru mba; ọdua l’ọo alị-eze, mu kfujeru okfu ẹhu whẹ sụ lẹ mu l’aa-tụ whẹ g’ọo ụlo; dzabẹ whẹ adzabẹ, 10whẹ melahaa ejo-iwhe l’ẹnya mu, whẹ jịka lẹ whẹ ta anụduru mu okfu, mu ahaa whẹ omeru iwhe dụ ree, mu shi tụbe lẹ mu l’e-meru whẹ. 11Ọo ya bụ l’ọ waa iwhe l’ii-kfuru ndu Juda mẹe ndu bu lẹ Jerúsalẹmu; sụ whẹ agha: ‘Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Unu lekwa lẹ mu l’edozhiakwaru unu ọla-l’iyi, mu l’achịru unu ejo idzu. T’onyenọnu l’ẹhu l’ẹhu dakọbekwawho lwawhuta azụ, haa ome ejo-iwhe, unu mezhia ụzo unu mẹe iwhe unu l’eme t’ọ dụ ree.’ 12Whẹ l’a-sụkwaro: ‘Ọ kwa nke mmaka. Whẹ l’anọdu-zhiawho eme iwhe whẹ chịru l’idzu nke ememe, gẹ whẹ ha l’ẹhu l’ẹhu bẹ l’a-nọ eme iwhe whẹ rịtaru l’ejo obu whẹ.’ ”

Ndu Ízurẹlu jịkaru Onye-Nwe-Ọha

13Ọo ya bụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa:

“Unu kpaada ishi lẹ mba gẹ mba ha,

?Ọo onye nụjeru akọ ẹtu iya ọwa?

Nwamgbọko ono, bụ Ízurẹlu

mekwaru iwhe l’anwụ ishi kpaa.

14?Oo nweru nteke aka-mini-sunoo gvụjeru agvụ

l’ugvu ẹwhuru ẹwhuru ono, dụ lẹ Libanọnu?

?T’o nweru nteke mini-oyi ono,

shi l’alị ọdo asọ ala iya tahụjeru atahụ?

15Ọle ndibe mu bẹ zọhawaru mu;

wata ọkpo ụ̀nwù-isẹnsu ọku anụ iwhe l’adụa iwhe ọ bụ.

O meru, whẹ kpọru galagala kpọfu

l’ụzo ono, gbarụ whẹ l’eshishi,

bụ iya bụ ụzo ono, shi l’oge ndụ-ichee,

whẹ shilahaa ẹswara-ụzo, bụ ẹka l’ẹte akpaa oji.

16Whẹ meru alị whẹ, ọ bụru ẹka l’aakpọru tuu.

Whẹ meru iya t’ọ bụru ẹka l’aa-nọ

anma ọtsa ekpu jeye lẹ gbururu.

Iwhe bụ ndu ghataru iya nụ bẹ l’ọo-nwụje ishi kpaa,

whẹ ewhee ishi kpakakpaka l’ẹka ọ dụ whẹ biribiri.

17Mu l’a-tụka ndibe mu nnanụ

nnanụ l’iwhu ndu ọhogu whẹ;

g’ọo iwhe whẹrewhere ụzo

ẹnyanwu-awata whekashiru.

Mu l’a-gbẹru whẹ azụ, mu te

echebeduru whẹ iwhu nteke whẹ l’a-nọ eje iwhe-ọtsulanu.”

Idzu, a chịru t’e gbua Jeremáya

18O noo ya, whẹ sụ: “Unu bya t’anyi gbaarụ Jeremáya ejo ikumu. Anyi nweru-a ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ ndu l’a-nọje akarụ anyi iwhe anyi l’e-me. Anyi nweru ndu mmamagụ, bụ ndu l’a-gbazhijeru anyi idzu, anyi nweru ndu nkfuchiru Chileke, bụ ndu l’e-zhije anyi ozhi, Chileke zhiru. Unu bya t’anyi gude ọnu kfudeshia ya ẹhu, ba adụkwa iwhe l’ookfu, anyi l’e-gebe iya nchị.”

19Ngabẹnuru mu nchị, jiko Onye-Nwe-Ọha, nụduwho iwhe ndu mu dụ ashị l’ekfu. 20?Ọo ejo-iwhe bẹ l’ee-gude kfụa ụgwo iwhe-ọma? Whẹ tụakwaru iduma dobe tẹ mu dalahụ. Nyatakwa gẹ mu shi kfụru ghu l’iwhu gọ-chita ọnu whẹ, mbụ gẹ mu shi kfua okfu ọma l’ishi whẹ gude mee t’iwe ghu jizeta l’ẹka whẹ nọ. 21Iwhe l’ii-me bụkwa t’i woru ụnwu whẹ ye tẹ mkpẹgu nụa whẹ awhụ, gụ ahaa whẹ t’e gude mma gbushia whẹ. T’unyomu whẹ gbakwarụ ẹka nwa, bụru ụnwanyi-mbunu. T’iwhe, l’e-gbu unwoke whẹ bụkwaru ejo ẹhu, mma ataa ishi ụnwu-okorọbya whẹ l’iwhu ọgu. 22Chịbata ndu l’ana nfụ tẹ whẹ bya akwa ivu whẹ lẹ nzirizẹhu, nke ọwhu ụzu ẹkwa l’a-swọtobe l’ibe whẹ. Nkele whẹ tụwaru iduma dobe tẹ mu dalahụ, gbabẹru mu ọnya tẹ mu ye ọkpa. 23Ọle gụbe Onye-Nwe-Ọha makọtaru ejo ikumu, whẹ gbarụ mu tẹ whẹ gbua mu. Ba gụkwaru whẹ nvụ l’ejo-ememe whẹ. Be ehuchafukwa iwhe-dụ-ẹji whẹ l’iwhu ghu. Tẹ whẹ bụkwaru ndu a tụfuru atụfu l’iwhu ghu. T’ọ bụkwaru nteke ẹhu l’eghu ghu eghu bẹ l’ii-me whẹ iwhe.

19

Ite, tụkpohuru atụkpohu

1Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfuru Jeremáya: “Je azụta ite-ụrwa, ọkpu-ite kpụru. Tẹ gụ lẹ ndu bụ ọgurenya mkpụkpu mẹkwawho ndu bụ ọgurenya lẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke harụ lịru. 2Unu jeshia lẹ nsụda nwa Hịnomu lẹ mgboro ọnu-abahụ Jerúsalẹmu ono, l’eekuje Ọnu-abahụ Agbagba-Mbeji. Ẹka ono bẹ l’ịi-nọdu ryaa iwhe mu l’e-kfuru ghu aryarya. 3Iwhe l’ii-kfuru whẹ bụ: ‘Unubẹ ndu eze ndu Juda mẹe ndu bu lẹ Jerúsalẹmu, unu nụkwaa okfu Onye-Nwe-Ọha l’ekfu. Ọ waa bụ iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu bụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu: Mu byakwa l’e-wobata ejo-iwhe l’alị-a, mbụ ụdu iya ọwhu bụ onye nụa ya nchị agbakọta iya anwịrinwa. 4Nkele whẹ harụ mu, woru ẹka-a wharwụshia, kpọlahaa ya ụ̀nwù-isẹnsu ọku anụ agwa ndu alị ọdo, bụ agwa whẹ l’ẹte amahaa, ndụ-ichee whẹ mẹe ndu eze ndu Juda ta amahawa iya. Whẹ mewaru ẹka-a ji lẹ mmee ọchi, ndu l’adụa iwhe whẹ meru, whẹ gbushiru. 5Whẹ mowhashiru ẹnya ẹka whẹ l’agwajẹ Bálu, whẹ l’akpọ ụnwegirima whẹ ọku gude agwa Bálu. Iwhe ono bụru iwhe mu l’ẹte asụa whẹ tẹ whẹ meje, mu te ewhotabua ya ewhota; t’ọ gbatajẹ mu l’uche agbata owhu. 6Ọo ya bụ lẹ-a, Onye-Nwe-Ọha kfuru sụ: Mbọku l’abyaakwa nteke l’ee-kubuhu ẹka-a Tofẹtu, kubuhu iya nsụda nwa Hịnomu. Iwhe l’ee-kuje iya abụru Nsụda Mgbugbu-madzụ. 7Ọo l’ẹka-a bẹ mu l’a-nọdu mebyishia idzu, whẹ chịru, mbụ ndu Juda mẹe ndu Jerúsalẹmu. Mu l’e-me tẹ ndu ọhogu whẹ gude ogu-ịgba gbugbushia whẹ. Mu l’a-ha tẹ whẹ daba l’ẹka ndu ono, l’achọ ndzụ whẹ. Mu eworu odzu whẹ tụaru ụnwu ẹnu, l’ewhe l’eli mẹe anụ-ẹworo t’ọ bụru nri whẹ. 8Mkpụkpu-a bẹ mu l’e-me t’ọ bụru ẹka l’aa-nọ akpọru tuu, bụkwaruwho ẹka l’aa-nọ anma ọtsa ekpu. Iwhe bụ-zhia onye ghataru iya nụ bẹ ishi l’a-nwụ kpaa, ya anma ọtsa gude goshi l’o jiru iya ẹnya mbụ mkpamkpa, kparụ l’ẹka ono. 9Mu l’e-me whẹ tẹ whẹ ria anụ ụnwegirima whẹ l’ọnu. Whẹ l’e-ri anụ ibe whẹ nteke ono, ndu ọhogu whẹ l’eyebuta whẹ, mbụ nteke ono, ndu ọhogu whẹ mẹe ndu l’achọ ndzụ whẹ l’e-gude iwhe-ọtsulanu bya eme whẹ emerekete.

10“ ‘Ngwa, tụkpoo ite ono l’iwhu ndu ono gụ lẹ whẹ lị. 11Gụ ekfuru whẹ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu ndọwa: Ndu a yẹle mkpụkpu-a bẹ mu l’a-yọpyashi ayọpyashi gẹ l’aayọpyashije ite, onye ọkpu-ite kpụru, ya abụru emekwata emekwata. Ee-li odzu madzụ lẹ Tofẹtu nkele ẹ ta awhụhedu ẹka ọdo, l’eeli whẹ. 12O nokwa gẹ mu l’e-me ẹka-a yẹle ndu bu iya nụ. O nokwa gẹ Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. Mbụ lẹ mu l’e-me mkpụkpu-a t’ọ dụ g’ọo Tofẹtu. 13Iwhe bụ ụlo, dụ lẹ Jerúsalẹmu mẹe ụlo ndu eze ndu Juda, je akpaa l’ụlo lile l’aa-nọduje l’eli iya akpọ ụ̀nwù isẹnsu ọku anụ kpokponde, dụ l’igweli, mbụ ẹka lile ono, whẹ l’anọduje agbashị mmẹe l’agwa ọdo, bẹ l’a-bụkota ẹka e merwuru emerwu g’ọo Tofẹtu.’ ”

14O noo ya, Jeremáya shi lẹ Tofẹtu lwa bụ iya bụ ẹka ono, Onye-Nwe-Ọha zhiru iya t’o je ekfuchitaru iya. O jeta kfụru l’ọma ogboduwhu eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha kfuru ndu Ízurẹlu sụ whẹ: 15“Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, bụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: ‘Unu whụru-a obodo-o mẹe mkpụkpu, dụkota iya nụ; mu byakwa l’e-wobata iya ejo-iwhe lile ono, mu kfuru l’oo-byakfuta whẹ. O noo nkele whẹ bụ kwẹkwe-ẹligeli jịka lẹ whẹ ta anụduru mu okfu.’ ”

20

Pashọ chiru Jeremáya iwhe; tụ-chia ya l’ọka-mkpọro

1Nteke onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ Pashọ nwa Ịma, mbụ onye ishi ndu ishi eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha nụru gẹ Jeremáya l’ekfushi iwhe lile ono, l’ookfushi ekfuchiru Chileke; 2o chia onye nkfuchiru ono, bụ Jeremáya iwhe, tụ-chia ya l’ọka-mkpọro dụ lẹ mgboro ọnu-ụlo, dụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, l’aza Imeli-ọnu-ụlo Bénjaminu. 3O rwua echile iya nteke Pashọ tụfuru Jeremáya lẹ mkpọro ono. Jeremáya sụ iya: “Ẹwha, Onye-Nwe-Ọha gụru ghu ta abụkwa Pashọ. Ọ kwa Oke nggiri, l’eye egvu ibẹka ibẹbo. 4Nkele ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ‘Mu l’e-me ghu t’i yelahaa onwoghu egvu; yelahaa ndu lile gụ lẹ whẹ l’eshi ọnya egvu. Ndu ọhogu whẹ l’e-gude ogu-ịgba gbugbushia whẹ, gụ echihaa ẹnya ghu ele whẹ. Ndu Juda l’owhu bẹ mu l’e-ye l’ẹka eze ndu Bábyilọnu, ya akpụa whẹ lẹ ndzụ lashia alị Bábyilọnu je egbushia whẹ l’ogu-ịgba. 5Iwhe bụ-zhia ẹku, dụ lẹ mkpụkpu-a, mẹe anya lile e setaru eseta dobe iya, mẹe iwhe darụ oke ọnu aswa, dụ iya nụ, mẹe iwhe lile bụ ẹku, ndu eze ndu Juda. Iwhe lile ono bẹ mu l’e-ye ndu ọhogu whẹ l’ẹka tẹ whẹ vutakota, chịru lashia alị Bábyilọnu. 6Gụbedua, bụ Pashọ gụ lẹ ndibe ghu l’owhu bẹ l’aa-kpụkwawho lẹ ndzụ laa alị ndu Bábyilọnu. Ọ bụru l’ẹka ono bẹ l’ịi-nọdu nwụhu, e lia ghu l’ẹka onokwawho, gụ lẹ ndu ono, gụ lẹ whẹ l’eshi ọnya, bụ ndu ị dzụru ejire sụ lẹ Chileke kfuru iwhe l’ooto kfua.’ ”

Jeremáya l’agụ áwhụ

7Onye-Nwe-Ọha, ị ratawaru mu, mu hawarụ ị rata mu.

Ị kawa mu ọkpehu, bya akakwa mu whọ ẹkuku.

Mu bụwaa onye l’eegudeje eme

iwhe nchịchochi mbọkumboku.

Onyenọnu l’anọje achị mu ọchi.

8Nkele ọobuje; mu l’ekfu okfu; mu arya iya arya,

echi iya ochi mkpu asụje l’iwhe-kpanganga l’ejekwa abya,

kpurupyata l’eje abya.

Okfu Onye-Nwe-Ọha mewaru, mu bụru onye l’aakọ ọnu,

aja mu ewenu mbọkumboku.

9Ọobuje mu jee tẹ mu kfua lẹ mu

te ewhotahedu ẹwha Onye-Nwe-Ọha ọdo;

mbụ lẹ mu te egudehedu ẹwha iya ekfu okfu ọdo,

okfu iya abya adụ g’ọo ọku enwu mu l’obu,

mbụ hụkfuru mu l’ime ọkpu.

Mu mee nta mee imo tẹ mu kpaa ya akpa, ike iya agvụ mu;

Mbụ lẹ mu ta adụjedu ike kpakọta iya.

10Mu nụru ẹka igweligwe madzụ l’adzụ whatawhata asụje:

“Oke nggiri, l’eye egvu nọkwa ibẹka ibẹbo!”

Whẹ sụ: “T’anyi je edoo, t’anyi je edoo!”

Ndu lile, mu lẹ whẹ shi dụ lẹ mma tụkoru

ele ẹnya tẹ whẹ marụ nteke mu l’a-da.

Whẹ l’ekfukaa sụ: “Nggẹle ọobunu o kwe t’anyi rata iya,

nke ọwhu anyi l’a-kabẹ iya nvọ l’ishi,

melata iya ụgwo iwhe o meru anyi.”

11Ọle Onye-Nwe-Ọha nọdukwa-a

swiru mu, bụru eze-ojọgu, ọkpehu dụ l’ẹhu mu.

Ndu ono, l’akpa mu ẹhu bẹ ụkfu l’a-kpọ.

Whẹ ta achịtadu ẹja l’ẹka mu nọ, iwhere l’a-bụru nkewhe,

o noo nkele o too reduru whẹ gẹ whẹ tụberu iya.

Iwhere, l’a-bụ nkewhe l’a-bụru

azọha azọha jeye lẹ gbururu.

12Gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu,

gụbe onye ono, l’eleje madzụ ule l’ụzo, dụ chịriri.

Ị bụ onye l’awhụkotaje obu madzụ mẹe iwhe dụ iya l’uche.

Tẹ mu nọdukwa whụ gẹ l’ii-gude

gwata whẹ ụgwo iwhe whẹ meru mu,

nkele ọ kwa ghu bẹ mu yeru okfu ẹhu mu l’ẹka.

13Unu gụa egvu nụ Onye-Nwe-Ọha.

Unu jaa Onye-Nwe-Ọha ajaja!

Nkele ọ nafụtaru ndzụ onye l’adụa

g’ọ harụ iya l’ẹka ndu l’eme ejo-iwhe.

14Mbọku, a nwụru mu bụkwaru mbọku, a tụru ọnu!

T’a ba gọkwaru ọnu-ọma nụ mbọku ono,

bụ mbọku ne mu nwụru mu!

15Onye zhiru nna mu ozhi,

l’a nwụru iya nwa bụkwaru onye vu ọnu,

mbụ onye ono, zhiru iya sụ:

“A nwụkwaru ghu nwa.

A nwụru ghu nwa nwoke,”

shi nno mee ya, ẹhu tsọmahu iya.

16T’onye ọbu dụkwa g’ọo obodo

ono, Onye-Nwe-Ọha mebyishiru;

imiko whẹ ta adụ iya.

T’iwhe, l’ọo-nọ anụ l’ụtsu bụkwaru ụzu ẹkwa.

O rwua l’eswe; ya anụlahaa mkpu ọgu.

17O noo nkele ọ tọ pyị-gbudu mu

nteke mu nọkwadu l’ẹwho,

t’ẹwho ne mu bụru ilu, mu zẹe.

Mbụ nke ọwhu ẹwho g’aha iya ragbadangu jeyawaroya.

18?Ọo nụa gụnu meru mu fụta afụta owhu l’ẹwho ne mu,

bya ọwhu-rwushi ẹnya l’iwhe-ọtsulanu yẹle nrimawhụ,

bụru iwhe-iwhere bẹ mu l’e-gude kpochia ishi ndzụ mu?

21

Chileke l’ajịka ome iwhe Zedekaya kfuru yeru iya

1Ọ waa bụ okfu, Jeremáya natarụ l’ẹka Onye-Nwe-Ọha, g’eze ono, bụ Zedekaya zhiru Pashọ nwa Malukiya yẹle onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ Zéfanaya nwa Maseya tẹ whẹ je asụ Jeremáya sụ iya: 2“Byiko jenuaru anyi njịta l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nkele eze ndu Bábyilọnu, bụ Nebukadineza l’etsokwa anyi ọgu. O nweru gẹ l’ọo-dụ; Onye-Nwe-Ọha emeeru anyi iwhe-dụ-biribiri lanụ gẹ l’oomeje iya; mee tẹ Nebukadineza tsuwhu azụ haa anyi?”

3Jeremáya sụ whẹ: “Unu je akarụ Zedekaya sụ iya: 4‘Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: Ngwọgu ono, unu chị, mbụ ngwọgu ono, unu gude alwụshi eze ndu Bábyilọnu ọgu, alwụshi ndu Bábyilọnu ono, yebutaru unu mgburumgburu l’azụ mkpụkpu ọgu bẹ mu l’e-me t’ọ ghaa rii lwawhutaru unu azụ. Ngwọgu ono bẹ mu l’a-chịta wụshi t’ọ kụru l’ime mkpụkpu-a. 5Mbẹdua l’onwomu l’a-machị ẹka mu lwụshi unu ọgu. Mu l’e-gude ọkpu ẹka mu g’ọ ha; gude iwe l’ọnuma mẹe oke ẹhu-eghughu mu lwụshi unu ọgu ọbu. 6Mu l’a-tụko ndu bu l’ime mkpụkpu-a chia whukuwhuku, mu l’e-shi iya lẹ madzụ jeye l’anụmeworo. Ọ bụru ejo ẹhu-ba-dụ-mma l’e-gbushi whẹ. 7Onye-Nwe-Ọha l’ekfukwawho sụ: A bya lẹ Zedekaya, bụ eze ndu Juda mẹe ndu ozhi iya mẹe ndu alị-a, mbụ-zhia iwhe bụ ndu mkpụkpu-a, wafụru nụ l’ejo ẹhu-ba-dụ-mma ono mẹe ndu ọwhu nahụru t’e gbu whẹ l’ogu-ịgba mẹe ndu ọwhu ẹgu gbuwhodoru; e megee bẹ mu l’e-woru whẹ ye l’ẹka eze ndu Bábyilọnu, bụ Nebukadineza mẹe l’ẹka ndu ọhogu whẹ mẹe l’ẹka ndu ono, l’achọ ishi ndzụ whẹ. Nebukadineza l’e-gude ogu-ịgba, l’atsụ nteku gbugbushia whẹ; o to meduru whẹ obu-imiko, t’o dobe whẹ ndzụ, tọo yọru whẹ ọshi.’

8“Iwhe ọdo, gụbe Jeremáya l’e-kfuru ndu-a bụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Mu dobewaru unu ụzo ndzụ yẹle ụzo ọnwu t’unu ghaa hata. 9Iwhe bụ onye kwarụ lẹ mkpụkpu-a bẹ l’ee-gbu lẹ mma, ọdua mkpẹgu egbua onye ọbu, ọdua ejo ẹhu-ba-dụ-mma egbua ya. Onye lụfukwanuru je eworu onwiya ye ndu Bábyilọnu l’ẹka, bụ ndu ono, yebutaru unu mgburumgburu, onye ọbu anọdu ndzụ. Onye ọbu l’e-gude ndzụ iya gbalaa. 10Nkele mu swịwaru iwhu abya ome mkpụkpu-a ejo-iwhe; ọ tọo bụdu iwhe-ọma. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. Mkpụkpu-a bẹ l’ee-woru ye l’ẹka eze ndu Bábyilọnu, ya anwụru ọku ye iya t’ọ dzụpyashia ya.

Okfu e kfuru ndibe eze ndu Juda

11“A bya l’ẹnya-ụlo eze ndu Juda, iwhe l’ii-kfuru whẹ bụ: Unu nụkwaa Onye-Nwe-Ọha l’ekfu. 12Unubẹ ẹnya-ụlo Dévidi, ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Unu kpeje ikpe, kfụru nhamụnha ụtsu g’ụtsu ha. Unu anafụtaje onye l’aana nfụ l’ẹka onye l’akpa iya ẹhu. Ọdua bẹ oke ẹhu-eghughu mu l’e-bulihukwa g’ọo ọku kee unu, nke ọwhu bụ l’ọ tọ dụdu onye l’a-gbanyi iya agbanyi. Iwhe kparụ iya bụru ejo-iwhe, unu l’eme. 13Mu bụ ọgu swiru ghu gụbe Jerúsalẹmu, bụ onye ono bu l’ẹka dụ nsụda nsụda, mbụ gụbe eze-ẹwhuru nke whorokoto alị. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. Unubẹ ndu ono, l’asụje: ‘Ọo onye sụru gẹ l’ọo-byakfuta anyi ọgu? ?Ọo onye l’a-dụ ike bata l’ẹka anyi bu?’ 14Mu l’e-gude iwhe unu meru gwaa unu ọchi. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. Mu l’a-kparụ ọku chee l’ọswa unu, t’ọ tụko iwhe nọ-wheru unu mgburumgburu g’ọ ha dzụkota.”

22

Okfu e kfuru l’ishi ndu eze ndu Juda

1Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: “Tụgbua jeshia ibe eze ndu Juda je ekfua okfu-a l’ẹka ono: 2Nụkwaa okfu Onye-Nwe-Ọha l’ekfu, gụbe eze l’achị ndu Juda, mbụ gụbe onye nọ l’oshi-eze Dévidi. Tẹ gụbedua l’onwoghu ngabẹ iya nchị, mẹe ndu ozhi ghu, mẹe ndibe ghu bụ ndu ono, l’eshije l’ọnoguzo-ọ abahụ Jerúsalẹmu. 3Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Unu meje iwhe kfụru nhamụnha mẹe iwhe dụ chịriri. Unu nafụtaje onye a narụ nfụ l’ẹka onye l’akpa iya ẹhu. Unu be emejekwa ndu lwarụ alwa ẹji, unu ba adụkwaru whẹ ẹhuka, whẹ lẹ ndu l’ẹte enwee nna mẹe ụnwanyi-mbunu. Unu ba anọdujekwa l’ẹka-a gbua ọchi onye l’adụa iwhe o meru. 4Ọ -bụru l’unu l’eme okfu-a mu kfuru unu, bẹ ndu bụ eze nọdu l’oshi-eze Dévidi, mẹe ndu ozhi whẹ, mẹe ndibe whẹ l’a-tụkoje nọdu l’ụgbo-ịnya, mẹe l’eli ịnya shi l’ọnoguzo ibe eze-e aghata. 5Ọle, ọ -bụru l’unu te ekwedu ome okfu-a mu kfuru unu, bẹ mu gudekwa onwomu eri nte sụ l’ibe eze-e l’a-bụru ochuwhu.” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

6Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu l’okfu ẹhu ibe eze ndu Juda: “Gụbe ibe eze, ọ kwa g’alị Giledu dụ ugvu bụ g’ị dụ; ọ bụru g’ugvu ugvu Libanọnu dụ ugvu bụ g’ị dụ. Ọle mu l’e-mezhia ghu whọ t’ị daburu whochangu g’ọo echi-ẹgu, bụru mkpụkpu l’eete ebua ebu. 7Mu dozhiwaru ndu emebyi, l’a-bya emebyia ghu. Whẹ l’a-chịgbaa ngwọgu whẹ l’ẹhu l’ẹhu, bya atụko ẹguru osweru sida ono, e gude tụa ghu gbukwoshia chịru ye l’ọku.

8“Igweligwe ndu, shi l’ọhamoha l’a-ghata lẹ mkpụkpu-a, whẹ ajịa ibe whẹ sụ: ‘?Ọo gụnu meru Onye-Nwe-Ọha mee oke mkpụkpu-a ụdudu iwhe ọwa?’ 9Azaza iya abụru l’iwhe kparụ iya nụ bụ lẹ whẹ harụ ọgbandzu whẹle Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ, balahaaru agwa ọdo ẹja; ejeru whẹ ozhi.”

Okfu e kfuru l’ishi Jehowahazu

10Unu ba aryakwa ẹkwa onye eze

ono, nwụhuwaru anwụhu.

Unu ba atsọkwa áwhụ iya.

Onye unu l’a-ryachia ẹkwa iya

bụ onye ọwhu a kpụru lẹ ndzụ laa alị ọdo.

O noo nkele ọ tọo lwahẹdu ọdo,

mbụ l’ọ tọo whụhedu alị ẹka a nwụru iya ẹnya ọdo.

11Ọ waa bụ iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu l’okfu ẹhu shalumu, bụ nwa Josáya ono, bụ eze ndu Juda l’ọzori nna iya. Mbụ onye ono, a kpụru lẹ ndzụ kpụfu l’ẹka-a: Nkele ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: “Ọ tọo lwahẹkwa ọdo. 12Ọo l’ẹka ono, a kpụru iya lẹ ndzụ laa ono bẹ l’ọo-nọdu nwụhu. Ọ tọo byadụ l’a-sata ẹnya iya whụ alị-a ọdo.”

Okfu e kfuru l’ishi Jehoyakimu

13“Áwhụ tsọkwaru onye ono,

l’atụ ụlo ibe iya l’ụzo l’ẹte adụa chịriri,

mbụ onye bụ l’ụzo l’ẹte akfụaru

nhamụnha b’o gude atụ ụlo-eli iya,

onye meru ndu alị iya, whẹ l’ejeru iya ozhi ẹwoma,

tọ kfụje whẹ aswa ozhi whẹ.

14Onye l’anọje ekfu sụ: ‘Ụlo ibe

eze mu bẹ mu l’a-tụ t’ọ bụru agaga-gvuragvu.

Mee ụlo-eli mu t’ọ ha whosaa.’

Ọ bya atụa ya yeshia ya windo,

bya agba ya oshi sida agbagba,

gbaa ya penti uswe-uswe.

15?Ị rịru l’ọo ọtushi ụlo oshi sida bụ iya bụ l’ị bụ eze?

?Ẹgu ọ gụjeru nna ghu; t’ẹkpiri ọ kpọjeru iya nkụ?

Ọle o shi anọduje eme iwhe kfụru

nhamụnha mẹe iwhe dụ chịriri,

ọ bụru iya meru iwhe lile shi agaru iya werewere.

16O shi agbajẹru ndu ụkpa yẹle

ndu l’adụa g’ọ harụ whẹ ọdzori,

ọ bụru iya meru iwhe lile shi agaru iya werewere.

Ọ kwa iwhe ono bụ l’a marụ Onye-Nwe-Ọha.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

17“Ọle gụbedua ta adụdu ẹka ọdo,

ẹnya ghu dụ mẹe ẹka ọdo, obu ghu dụ,

ghahaa t’i ria urwu l’ụzo l’ẹte akfụaru ọto,

mẹe t’i gbua ọchi ndu l’adụa iwhe whẹ meru,

mẹe ome madzụ mmegbu yẹle ome iwhe-kpanganga.”

18Ọo ya bụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu l’okfu ẹhu Jehoyakimu, bụ nwa Josáya, onye bụ eze l’achị ndu Juda sụ:

“Whẹ ta abyadụ l’a-rya ẹkwa iya sụ:

‘Chaawhoo, nwune mu nwoke-e!

Chaawhoo, nwune mu nwanyị-e!’

A ta abyadụ l’a-rya ẹkwa iya sụ:

‘Chaawhoo, onye-nwe-mu nụ-e!

Chaawhoo, onye-ukfu-l’ọha-ee!’

19Ee-li iya gẹ l’eelije nkakfụ-ịgara.

A lọo ya wuru-wuru lọfu

je etuwhaa l’azụ mkpụkpu Jerúsalẹmu.”

Okfu ẹhu Jerúsalẹmu

20“Unubẹ ndu Jerúsalẹmu, unu jeshia l’ugvu ugvu Libanọnu je echia mkpu.

Tẹ ndu alị Báshanu nụkwa olu unu.

Unu je anọdu l’ugvu ugvu Abarimu chia mkpu,

nkele ndu unu lẹ whẹ shi eshi ọnya b’e gbushiwaru.

21Nteke iwhe shi dụru unu lẹ

mma bẹ mu kakwarụ iya unu akarụ.

Unu sụ mu l’unu ta angadụ nchị l’iwhe ono.

Ọ kwa ẹgube ono bẹ unu shi meta eshi unu bụ okorọbya;

mbụ l’unu te ekwebudua mee iwhe mu sụru t’unu mee.

22Ndu nche-atụru unu bẹ

whẹrewhere l’a-tụko patakọta.

A kpụa ndu unu lẹ whẹ l’eshi ọnya lẹ ndzụ.

Nteke ono bẹ iwhere l’e-kwechi

unu iwhu, mbụ l’unu l’a-bụru ndu iwhere guderu.

Iwhe kparụ iya bụ ejo-ememe, unu l’emegbabe.

23Unubẹ ndu ono, bu l’ụlo,

e gude oshi sida nke ugvu Libanọnu memaa,

ọ bụru iya bụ ekfuke unu.

Unu l’e-megekwaa ryaa ejo ọnu

nteke iwhe-ọtsulanu l’a-bya afụru unu,

ẹhuka iya l’a-dụ unu g’ọo nke nwanyị ime l’eme!”

Eekfu okfu ẹhu Jehoyakinu

24Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: “Mu vuru-a ishi mu gẹ mu vu iya. Ọ tọ dụkwa m’oberu gụbe Jehoyakinu, bụ nwa Jehoyakimu, bụ eze, ndu Juda bụru echi-ọhubama, mu gba l’ẹka-ụtara, mu gbafụjekwa ghu agbafụ, 25woru nụ ndu ono, l’achọ ishi ndzụ ghu, mbụ ndu ono, l’ịitsu egvu, bụ iya bụ Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu mẹe ndu Bábyilọnu l’onwowhe. 26Mu l’e-tuwha ghu etuwha gụ lẹ ne, nwụru ghu nụ, mbụ lẹ mu l’a-tụru unu ye l’alị ọdo, l’ẹte abụa alị ẹka a nwụru unu, unu anọdu l’ẹka ono nwụshihu. 27Ẹgu t’unu lwawhu azụ l’alị-a l’a-gụ unu, ọle unu ta abyadụ l’a-lawhu iya azụ.”

28Nwoke-e, bụ Jehoyakinu, ?ọo kabẹ bụru ite a jịkaru ajịka, mbụ ite, tụkpohuru atụkpohu, l’ẹte adụa onye ọ dụ ree? ?Ọo gụnu meru a bọfu yẹle ụnwegirima ibe iya tụru whẹ je edobe l’alị, whẹ l’ẹte amaa?

29Gụbe alị; gụbe alị; gụbe alị;

gebe nchị nụa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu!

30Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ agha:

“Dee nwoke-e l’ẹkwo l’ọ bụ onye gba ẹka nwa;

onye l’adụa iwhe ọ bya

l’e-mekota emekota lẹ ndzụ iya.

Ẹpa iya ta adụ onye ọwhu bya l’anọdu l’oshi-eze Dévidi.

Tọ dụ gẹ whẹ ha bya l’a-chị alị Juda ọdo.”

23

Ọ-dụ-l’iwhu nke ụnwu atụru Onye-Nwe-Ọha

1“Áwhụ l’a-tsọkwaru ndu nche atụru ono, bụ ndu l’emebyishi atụru mu, achịkashi whẹ achịkashi l’ẹka whẹ dọru atata nri.” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. 2Ọo ya meru g’o gude Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu okfu ẹhu ndu nche atụru ono, l’eche ndibe iya sụ: “Atụru mu bẹ unu chịkashiru, chị-whua whẹ achị-whu, unu te eleta whẹ ẹnya. Mu jekwanu l’a-gwa unu ọchi l’ejo-iwhe ono, unu meru.” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. 3“Ndu ọwhu whọduru l’ụnwu atụru mu ono bẹ mu l’e-shi l’alị, mu chịkashiru whẹ dobe chịkobe whẹ ọnu. Mu l’e-duwhu whẹ azụ l’ẹka whẹ l’anọduje ata nri, whẹ abya azụa azụzu kabaa l’igwe. 4Mu l’e-ye ndu nche atụru, l’a-nọdu eleta whẹ ẹnya. Egvu ta abyadụ l’a-tsụbaa whẹ ọdo, n-yemegvu ta abya l’e-gude whẹ ọdo, tọ dụhe atụru ọwhu a bya l’achọkwadu achọ ọdo.” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

5Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: “Mbọku l’abyakwa, nteke mu l’e-me t’ẹkali, dụ chịriri kpofuta l’ẹhu Dévidi, mbụ onye eze, l’e-gude mmamagụ chịa. Ọo-nọdu eme iwhe kfụru nhamụnha yẹle iwhe dụ chịriri l’alị-a. 6L’oge nkiya bẹ l’aa-dzọfuta ndu Juda. Ndu Ízurẹlu anọdu l’ẹhu guu; ọ tọ dụdu iwhe bya l’eme whẹ. Iwhe l’ee-ku onye ono bụ: ‘Onye-Nwe-Ọha bụ Ọdu-chịriri anyi.’ ”

7Ọo ya bụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: “Mbọku l’abyakwa nteke l’ẹte asụjehe: ‘Onye-Nwe-Ọha vuru-a ishi iya g’o vu iya, mbụ onye ono, dufutaru ndu Ízurẹlu l’alị Íjiputu.’ 8Iwhe l’ee-kfujechia bụ: ‘Onye-Nwe-Ọha vuru-a ishi iya g’o vu iya, mbụ onye ono, dulataru ẹpa Ízurẹlu fụta l’alị ụzo isheli mẹe lẹ mba gẹ mba ha ono, ọ chịkashiru whẹ dobe.’ Nteke ono bẹ whẹ l’e-buru eburu l’alị nke ẹka whẹ.”

Ndu l’adzụ ejire sụ lẹ whẹ l’ekfuchiru Chileke

9A -bya l’okfu-ẹhu ndu nkfuchiru:

Obu l’agbajahụkwa mu agbajahụ.

Ọkpu, dụ mu l’ẹhu l’anmakọta kwekwekwe.

Mu dụlewho g’ọo onye mmẹe tsụru,

mbụ g’ọo onye mmẹe tutsuru atutsu.

Ọ bụru l’iswi Onye-Nwe-Ọha;

yẹle okfu iya, dụ nsọ.

10Alị-a l’owhu bụ ndu l’eri ogori jiru iya.

Ọnu, Onye-Nwe-Ọha tụru meru

g’o gude alị-a nọdu l’awhụ.

Ẹka anụ whẹ l’atajẹ nri l’echi-ẹgu kpọkota gbengu.

Iwhe whẹ dụ l’ọzo iya bụ ome ejo-iwhe,

ike, whẹ nweru bẹ whẹ l’ete

egudejedu eme iwhe gbarụ nụ.

11“Je akpagezhia lẹ ndu nkfuchiru

Chileke mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke,

whẹ bụkota ndu l’ẹte akwabẹ Chileke ugvu.

Mu vọfutawaru ejo-ememe, whẹ l’eme l’eze-ụlo mu.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

12“Ọo iwhe ono l’e-me, ụzo whẹ awata ochi ẹturu,

Aa-chị whẹ ọso, chịba whẹ l’ẹka gbarụ ẹkpuroochi,

whẹ akpokuta iwhe l’ẹka ono daa iko.

Nkele mu l’e-wokfuta whẹ ejo-iwhe,

mẹe awha ono, mu l’agwa whẹ ndọgolo ono rwulewho.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

13“L’ẹhu ndu nkfuchiru, shi lẹ

Samériya bẹ mu whụru ejo-iwhe:

Lẹ whẹ l’ekfuchiru Bálu, shi nno

edusweshi ndibe mu ono, bụ ndu Ízurẹlu ụzo.

14A bya l’ẹhu ndu nkfuchiru ọwhu shi lẹ Jerúsalẹmu,

mu whụa iwhe l’anwụ ishi kpaa.

Lẹ whẹ bụ ndu l’eri ogori, ndzụ whẹ bụru ọdzu ejire.

Ndu l’eme ejo-iwhe bẹ whẹ l’agbẹje

ọkpu-ike, nke ọwhu bụ l’ọ tọ

dụdu onye ọwhu l’esefuje ẹka l’ome ejo-ememe.

Whẹ dụ-zhiawho ẹji g’ọo ndu Sódomu l’ẹhu nkemu,

mbụ lẹ whẹ dụ-zhiawho ẹji g’ọo ndu Gọmóra.”

15Ọo ya bụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu l’okfu ẹhu ndu nkfuchiru ndọwa:

“Mu l’e-me whẹ tẹ whẹ mịta age,

nụ whẹ mini akpịna tẹ whẹ ngụa.

O noo nkele ọo ndu nkfuchiru, shi Jerúsalẹmu b’o shi l’ẹka,

ba anọ akwabẹ Chileke ugvu

barahụ l’alị-a mgburumgburu.”

16Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu: “Unu ba angajẹkwa nchị l’iwhe ndu nkfuchiru ono l’ekfuru unu. Whẹ l’ewojeru obu kobe unu l’eli. Iwhe whẹ l’ekfujeru unu ta abụkwa Onye-Nwe-Ọha bẹ l’ooshije l’ọnu fụta. Ọ kwa iwhe whẹ rịtaru l’obu whẹ bẹ whẹ l’ekfujeru unu, whẹ asụ lẹ whẹ whụru ọwhulenya. 17Ndu l’adụa iwhe whẹ gụberu mu bẹ whẹ l’anọje ekfuru ntekenteke sụ lẹ Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: L’ẹhu l’a-dụ whẹ guu. Ndu ọwhu bụ kpọkponyi, bụ iwhe ejo obu whẹ kfuru whẹ bẹ whẹ l’emeje, ndu ono bẹ whẹ l’asụje, l’ejo-iwhe ta abyadụ l’a-dakfuta whẹ.”

18Ọle ọbu; ?ọo onye l’ime ndu nkfuchiru ono bẹ nọduje l’ẹka Onye-Nwe-Ọha l’achị idzu; nke t’ọ nụa iwhe l’ookfu? ?Ọo onye ngabẹjeru nchị nụa okfu iya? 19Lekwa, Onye-Nwe-Ọha bẹ ẹhu-eghughu iya l’ezhikwa whawhawha. Mbụ l’oke ẹhu-eghughu vọru iya l’ẹhu l’avọkwa kfurukfuru g’ọo uburu-aga, l’aswọnga aswọnga. Ọo-vọru kpua ndu ejo-ememe l’ishi. 20Ẹhu-eghughu Onye-Nwe-Ọha ono ta abyakwa l’a-tụ-zeta jeye nteke l’oo-medzu iwhe dụ iya l’obu, mbụ iwhe ọ tụberu. L’oge, dụ l’iwhu bẹ iwhe ono l’e-doo unu ẹnya ree.

21“Ọ tọ kwa mu yeru ndu nkfuchiru-a tẹ whẹ bya. Ọ kwa whẹ gbarụ byatashia l’onwowhe. Ọ tọ kwa mu kfuru okfu yeru whẹ. Ọ kwa whẹ kfulahaaru l’onwowhe. 22Nkele ọ -bụ lẹ whẹ l’anọduje l’ẹka mu l’achị idzu mẹ ya abụru iwhe mu kfuru whẹ bẹ whẹ g’ekfujeru ndibe mu, gude mee tẹ ndibe mu dakọbe haa ome ejo-iwhe yẹle ejo ndzụ, whẹ l’ebugbabe.”

23Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ “?Mu bụlewho Chileke, bụ l’ẹka dụ ntse bẹ mu nọ kpụ, mu ta anọhe l’ẹka teru ẹnya?” 24Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: “?Oo nweru gẹ madzụ l’edomi onwiya tẹ mu ba awhụ iya?” Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: “?Mu ta atụkodu imigwe mẹe mgboko l’owhu swetakota?” 25“Mu nụakwaru iwhe ndu nkfuchiru ono l’anọje ekfu, mbụ ndu ono, l’egudeje ẹwha mu adzụ ejire. Whẹ l’asụje: ‘Mu rọru nrọ! Mu rọru nrọ!’ 26?Ọo zhia nteke ole bẹ ejire l’a-gvụ l’obu ndu nkfuchiru ono, bụ agha-mgbẹka ono, ndu bụlewho ụgho, gbatarụ whẹ l’obu bẹ whẹ l’ekfuje? 27Whẹ doberu lẹ nrọ ono, whẹ l’anọje ezeru ibe whẹ ono l’e-me tẹ ndibe mu zọhaa ẹwha mu ẹgube ono, ndụ-ichee whẹ zọharu iya, gwalahaa Bálu. 28T’onye nkfuchiru, rọru nrọ kfukahulewhọ l’ọo nrọ bẹ ya rọru. Onye ọwhu bụkwanu okfu mu b’ọ nụru ekfujee ya g’ọ dụ. ?Ọo nke gụnu bẹ apya witi l’eje ọturu ọkpobe witi?” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. 29Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: “Okfu mu dụkwa g’ọo ọku, bya adụkwawho g’ọo ọngu, l’avụpyashi ekpekere ẹwhuru.” 30Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: “Okfu dụkwaru mu lẹ ndu nkfuchiru ono, l’ejeje anụta okfu l’ọnu ndu ọdo bya ekfua l’ọo mbẹdua kfuru iya.” 31Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: “Okfu dụkwaru mu lẹ ndu nkfuchiru ono, l’ekfuje iwhe shi whẹ l’ọnu; sụ l’ọo gẹ mu kfuru.” 32Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: “Okfu dụkwaru mu lẹ ndu nkfuchiru ono, l’anọje adzụshi ejire eye lẹ nrọ, whẹ rọru. Mbụ ndu ono, l’ezeje nrọ, whẹ rọru, gude ejire, whẹ l’adzụshi mẹe nggangga, whẹ l’akpa edusweshi ndibe mu ụzo. Ọ tọ kwa mu zhiru whẹ iya chaachaa, tọ bụ mu sụru whẹ tẹ whẹ je. Ọ tọ dụdu ọkpareka iwhe whẹ l’agabarụ ndu-a ilile.” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

Ozhi Onye-Nwe-Ọha zhiru

33“O -nweru onye l’ime ndu-a, ọdua l’ọo onye nkfuchiru, ọdua l’ọo onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke jịru gụbe Jeremáya sụ: ‘?Ọo gụnu bụ ozhi Onye-Nwe-Ọha zhiru anyi?’ Iwhe l’ii-kfuru whẹ bụ: ‘Ọo unu bẹ bụ ozhi ọbu, o zhiru. Ọle, mu bya l’ebuhaa unu ẹka.’ O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. 34O -nwezhiwaru onye nkfuchiru, ọdua l’ọo onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, ọdua l’ọo onye lanụ lẹ ndu-a, gudezhiwaa ọnu iya sụ: ‘Ọ waa ozhi Onye-Nwe-Ọha zhiru’; onye ọbu bẹ mu l’e-kwo yẹle ndibe iya ọnu l’ichikiri. 35Iwhe onyenọnu l’anọje ajị ibe iya mẹe nwanna iya bụ: ‘?Onye-Nwe-Ọha yehunuru ọnu oye agha?’ M’ọkwanu ‘?Ọo gụnu bẹ Onye-Nwe-Ọha kfuru?’ 36Ba adụhekwa onye l’e-gude ọnu whotabaa l’ọ waa ozhi Onye-Nwe-Ọha zhiru ọdo. O noo l’ọo ozhi ẹka unu bẹ unu l’ezhije, unu sụ l’ọ ya bụ ozhi, Onye-Nwe-Ọha zhiru. Okfu Chileke, nọ ndzụ bẹ unu ghasweshiwaru aghasweshi, mbụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu bụ Chileke anyi. 37Jeremáya; ọ waa iwhe l’ii-kfujeru ndu nkfuchiru ono ndọwa. Jịa whẹ sụ whẹ agha: ‘?Onye-Nwe-Ọha yehunuru unu ọnu oye agha?’ M’ọbukwanu ‘?Ọo gụnu bẹ Onye-Nwe-Ọha kfuru unu?’ 38Whẹ tụ-zhiwa njọ ama kfua okfu sụ: ‘Ọ waa ozhi Onye-Nwe-Ọha zhiru.’ Gụ asụ whẹ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Eshi ọwhu unu kfuru whota l’ọ waa ozhi Onye-Nwe-Ọha zhiru, l’ẹka ọ lọwaru unu ẹka lẹ nchị t’unu haa ya ekfukfu. 39Mbụ l’eshi ọwhu unu kfuru ụdu okfu ono, bẹ mu l’e-selita unu eselita, tụfu atụfu l’iwhu mu. Mkpụkpu ono, mu nụru unu lẹ ndụ-ichee unu whẹ l’e-tsokwa iya whọ. 40Iwhe-iwhere, mu l’e-me unu l’a-nọkwa jeye lẹ tututu-mịmimi. Ọo-bụru iwhere mgbe agvụ agvụ, t’a bya l’a-zọha iya azọha.”

24

Nkata mebyi figu labọ

1Onye-Nwe-Ọha bẹ goshiru mu nkata mebyi figu labọ, a sụberu l’atatiwhu eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha l’ọwhulenya. Nteke o goshiru mu ọwhulenya ono bẹ bụ nteke eze ndu Bábyilọnu, bụ Nebukadineza byageeru Jerúsalẹmu bya akpụa nwa Jehoyakimu bụ Jehoyakinu onye bụ eze ndu Juda lẹ ndzụ, kpụkwawho ndu ishi ndu Juda mẹe ndu l’emeje nka mẹe ndu l’akpụ ụzu laa alị Bábyilọnu. 2Nkata lanụ bẹ mebyi figu, dụ iya nụ dụ ree shii, dụkota g’ọo mebyi figu, charụ l’ọnu mbụ. Nkata ọwhu bụru mebyi figu, dụ ẹji shii bẹ dụ iya, ọ dụta-be ẹji, nke ọwhu bụ l’ọ kpọru eriri. 3Onye-Nwe-Ọha bya ajịa mu sụ: “?Jeremáya; ọo gụnu b’ị whụru?”

Mu sụ iya: “Ọo mebyi figu. Mebyi ọwhu dụ ree bẹ dụshi ree ike, mebyi ọwhu dụ ẹji dụshia ẹji ike, dụta-be ẹji, nke ọwhu bụ l’ọ kpọru eriri.”

4Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru okfu yeru mu sụ mu: 5“Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu: Ọo gẹ mebyi figu ọwhu dụ ree dụ, bụ gẹ mu l’e-shi gụa ndu a kpụru lẹ ndzụ l’alị ndu Juda lẹ ndu dụ ree, mbụ ndu ono, mu dufuru l’alị-a je edobe l’alị Bábyilọnu. 6Ẹnya mu l’a-dụ l’ẹka whẹ nọ mẹka ọdu lẹ mma nkewhe. Mu l’e-dulatawhu whẹ azụ l’alị-a. Mu l’a-tụ whẹ g’ọo onye tụru ụlo, mu ta abya l’e-nwutsuhe whẹ enwutsu. Mu l’a-dza whẹ g’ọo onye dzarụ oshi, mu ta abya l’a-vụ whẹ l’ọgvu. 7Mu l’a-nụ whẹ obu, whẹ l’e-gude marụ l’ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha. Whẹ l’a-bụru ndibe mu, mu abụru Chileke whẹ. Nkele whẹ l’e-gude obu whẹ g’ọ ha lwakfuta mu.”

8“A bya lẹ mebyi figu ọwhu dụ ẹji, mbụ ono, dụta-be ẹji kpọo eriri; ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ‘Ọo ẹgube ono bẹ mu l’e-me Zedekaya, bụ eze ndu Juda yẹle ndu ishi-ozhi iya, mẹe ndu whọduru lẹ Jerúsalẹmu, mẹe iwhe bụ ndu nọ l’alị-a, mẹe ndu ọwhu bu l’alị Íjiputu. 9Mu l’e-me whẹ tẹ whẹ bụru ndu ejo-iwhe dakfutaru, whẹ abụru ndu alị-eze ndu mgboko l’owhu l’akpọru tuu. Whẹ l’a-ghọ ndu e gude eme iwhe-ọchi mẹe ndu l’aatụ lẹ ntọnu. Aa-nọ aja whẹ ewenu, akpọ whẹ l’iwhu l’iwhe bụ ẹka mu chịru whẹ je edobe. 10Ogu-ịgba mẹe mkpẹgu mẹe ejo ẹhu-ba-dụ-mma bẹ mu l’e-zhifu t’o je ataa ishi whẹ jeye nteke whẹ l’e-yifukota l’alị ono, mu nụru whẹ lẹ ndụ-ichee whẹ ono.’ ”

25

Ndu a kpụru lẹ ndzụ l’a-nọ awha ụkporo ẹto l’iri

1Ọ waa bụ okfu Onye-Nwe-Ọha kfuru yeru Jeremáya l’ishi ndu Juda l’owhu. Nteke o kfuru iya bụ awha kwe Jehoyakimu nwa Josáya awha ẹno, ọ watarụ ọbu eze ndu Juda. Awha ono bụ awha mbụ, Nebukadineza watarụ ọbu eze ndu Bábyilọnu. 2Onye nkfuchiru Chileke, bụ Jeremáya bya aryaa okfu ono arya nụ iwhe bụ ndu Juda l’owhu mẹe ndu lile, bu lẹ Jerúsalẹmu; sụ: 3“Eshi ụkporo awha l’awha ẹto ntaa, wata l’awha kwe Josáya nwa Amọnu awha iri l’ẹto, ọ watarụ ọbu eze ndu Juda; byeye ntaa; eshi nteke ono bẹ Onye-Nwe-Ọha shi kfuta okfu yeru mu, mu l’anọje ekfuru iya unu nkfukwase, unu ta angabẹje iya nchị. 4Ntekenteke bẹ Onye-Nwe-Ọha l’ezhije ndu ozhi iya ono, bụ ndu nkfuchiru iya tẹ whẹ bya ekfuru okfu nụ unu, ọle unu te eyejeduru whẹ ọnu, unu te egebeje nchị l’iwhe whẹ l’ekfu. 5Whẹ l’ekfujeru unu sụ: ‘Unu dakọbe l’ẹhu l’ẹhu, haa ome ejo-iwhe ono, unu l’emegbabe, unu ahaa ejo ndzụ. Nke ọwhu unu l’e-bugburu l’alị ono, Onye-Nwe-Ọha nụru unu lẹ ndụ-ichee unu whẹ eshi bụ gụnu jeye lẹ gbururu. 6Unu haa otso agwa ọdo. Unu be ejeheru whẹ ozhi, unu abahẹru whẹ ẹja. Unu be egudeshi iwhe unu gude ẹka unu mee gude akpatsu mu iwe, nke ọwhu mu l’ete emeka unu iwhe.’ 7Ọle unu ta angajẹduru mu nchị; o noo iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. Ọ bụru iwhe unu gude ẹka unu mee bẹ unu gude akpatsu mu iwe, shi nno emeka onwunu iwhe.”

8Ọo ya bụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu ndọwa: Eshi-ọwhu unu jịkaru l’unu ta angabẹdu nchị l’okfu mu; 9bẹ mu l’e-zhikwa t’e je ekua ndu isheli l’ikfu l’ikfu, ekua onye ozhi mu, bụ Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. Mu l’a-chịta whẹ bya tẹ whẹ bya etso alị-a mẹe ndu bu iya nụ ọgu; whẹ etso mba lile, buwheru whẹ mgburumgburu ọgu. Mu l’e-gbugbushikota whẹ kpamụ kpamụ shi nno woru whẹ nụ Chileke, mee whẹ, whẹ abụru ndu l’aakpọru tuu, bụru ndu l’aaja ewenu. Ẹgbara akfụa l’alị whẹ jeye lẹ gbururu. 10Ụzu ẹhu-ụtso mẹe ẹswa ono, whẹ shi anọje ete bẹ mu l’e-me t’ọ bụru kperemu. Uzere ono, nwoke l’abya ọlu nwanyị mẹe nwanyị, l’aabya alụlu l’emeje abụkwaruwho kperemu. Ẹ ta abyahẹdu l’anụbaa ụda ọtumu nri l’ime iya ọdo, iwhoro oryọku ta abyahẹ l’emebaa jaa l’ime iya ọdo. 11Alị ono l’owhu l’a-bụru ẹka ẹgbara kfụru; bụru ẹka l’anwụ ishi kpaa mẹe l’eele iya ẹnya. Mba lile nọkube iya nụ l’a-bụru ohu eze ndu Bábyilọnu awha ụkporo ẹto l’iri.

12“Nteke awha ụkporo ugbo ẹto l’awha iri ono gvụleruwho, mu anụa eze ndu Bábyilọnu áwhụ yẹle ọha ono l’owhu. Alị ndu Bábyilọnu bẹ mu l’a-nụ áwhụ l’iswi iwhe-dụ-ẹji, whẹ megbaberu.” O noo iwhe Onye-Nwe-Ọha l’efku ndono. “Mu l’e-me iya, t’ọ bụru ẹka ẹgbara kfụru jeye lẹ tututu-mịmimi. 13Alị ono bẹ mu l’e-wokfuta iwhe lile, mu kfuru lẹ mu l’e-me whẹ, mbụ iwhe lile, e deru l’ẹkwo-ọ, bụ iwhe Jeremáya kfuru lẹ nkfuchiru l’ishi ọhamoha l’owhu. 14Ndu Bábyilọnu ono bẹ l’a-bụru ohu ndu mba, ha l’igweligwe, bụru ohu ndu eze, parụ ẹka. Mu l’a-kfụ whẹ ụgwo g’iwhe whẹ meru dụ mẹe iwhe whẹ metaru l’ẹka whẹ.”

Omogo nke oke ẹhu-eghughu Chileke

15Ọ waa bụ iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfuru mu: “Narụ omogo mmẹe oke-ẹhu-eghughu nkemu; je echee ya mba lile, mu zhiru ghu! 16Whẹ l’a-wata ọkpo kulakula mẹ whẹ ngụ-gele iya whọ. Whẹ emelahaa ọgvu ọgvu, o noo nkele mu l’a-chịta ogu-ịgba ghaa l’echilabọ whẹ.”

17Ọo ya bụ, mu bya anata Onye-Nwe-Ọha omogo ono, jee lẹ mba lile Onye-Nwe-Ọha zhiru mu je echee whẹ iya: 18Jerúsalẹmu mẹe obodo, dụkota l’alị Juda mẹe ndu eze whẹ mẹe ndu ishi whẹ bẹ mu chekotaru iya, gude mee t’ẹgbara kfụa l’alị whẹ, mee whẹ, whẹ bụru ndu l’aakpọru tuu, bụru ndu l’aaja ewenu mẹe ndu l’aakpọ l’iwhu ẹgube ọ dụ ntanụ. 19Ndu ọdo, l’ee-che mmẹe oke-ẹhu-eghughu ono bụ Fero, onye bụ eze ndu Íjiputu, mẹe ndu l’ejeru iya ozhi, mẹe ndu ishi-ozhi iya, mẹe ndu nkiya kpaa-whuu, 20mẹe ndu lile, bụ ndu ọha ọdo, bu l’alị Íjiputu, mbụ iwhe bụ ndu eze ndu alị Uzu, mẹe ndu eze ndu Fílistiya bụ iya bụ ndu eze, l’achị mkpụkpu Ashikelọnu, mẹe nke mkpụkpu Gaza, mẹe nke mkpụkpu Ẹkuronu, mẹe nwa ndu whọduru lẹ mkpụkpu Ashịdodu. 21Mẹkwawho ndu Edọmu, mẹe ndu Moabu mẹe ndu Amọnu; 22mẹe ndu eze ndu Taya l’owhu, mẹe ndu eze ndu Sáyịdonu mẹe iwhe bụ ndu eze, l’achị ndu, bu l’ẹka eze-ẹnyimu sọ-wheru mgburumgburu l’azụ ẹnyimu azụ iya ọwhu. 23Ndu ọdo bụ ndu mkpụkpu Dedanu, mẹe ndu Tema, mẹe ndu Buzu, mẹe ndu alị ono, l’akpụbataje ẹgbushi l’ishi; 24mbụ-zhia ndu eze ndu Arabu, mẹe iwhe bụ ndu eze ndu ono, buru ẹghirigha l’echi-ẹgu; 25mẹe ndu eze, l’achị ndu Zimiri mẹe ndu eze ndu Ílamu, mẹe ndu eze ndu Midiya, 26mẹe ndu eze, l’achị ndu isheli l’owhu. Ndu bu l’ụkfu ntse lẹ ndu bu otẹnya bẹ l’a-ngụkota iya; onye lanụ ngụ-gee onye ọdo angụa. Iwhe bụ alị-eze lile, dụ lẹ mgboko-o bẹ l’ee-chekota mmẹe oke-ẹhu-eghughu ono, dụ lẹ omogo ono. Whẹ -ngụ-gelewho, onye l’a-ngụ-kpe azụ abụru eze ndu Bábyilọnu.

27O noo ya, Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, bụ Chileke nke Ízurẹlu bya ekfua sụ: Kfuru whẹ sụ whẹ agha: Unu ngụa ya t’o meje unu l’ẹnya, unu agbọo ya agbọ daa iko, unu l’ẹte agbalihuhe ọdo. O noo nkele mu l’a-chịta ogu-ịgba ghaa l’echilabọ unu. 28Nteke bụ lẹ whẹ jịkaru lẹ whẹ ta anafụdu ghu omogo ono l’ẹka ngụa iwhe dụ iya nụ, iwhe l’ii-kfuru whẹ bụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu ndọwa: Unu ngụfutajekwa iya! 29Lekwa; mu l’e-vukwa ụzo dabẹ mkpụkpu ono, l’eeku ẹwha mu ejo-iwhe ono l’ẹhu. Whẹbedua; ?whẹ l’arị l’aa-ha whẹ ẹwoma t’a ba anụ whẹ awhụ? A ta ahakwa whẹ ẹwoma; a nụfutajekwa whẹ awhụ nkele mu l’e-zhi ogu-ịgba t’ọ bya atakọta ishi ndu lile, nọ lẹ mgboko. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu ndono.

30“Tụkokwa iwhe lile ono, mu kfuru kfuaru whẹ, mbụ kfuaru whẹ agha:

“ ‘Onye-Nwe-Ọha l’e-shikwa l’ewhekerewhe gbọo ụja.

Oo-shi l’ẹka ono, dụ nsọ, o bu dee oke inwere.

Ndibe iya bẹ l’ọo-gbọru ụja ẹhuka ẹhuka.

Ọo-rya ọrya g’ọo ndu l’adzọshi akpụru vayịnu.

Ndu l’ọo-ryaru iya bụ ndu bu l’eliwhe l’owhu.

31Inwere iya bẹ l’e-dedzuru jasụ l’ẹka mgboko beru,

nkele Onye-Nwe-Ọha bẹ okfu

l’adarụ yẹle mba gẹ mba ha.

Oo-kpe madzụ lile ikpe.

Ndu ejo-ememe bẹ l’oo-nwuru yeru ogu-ịgba.’ ”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

32Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu: “Lenu! Ejo-iwhe l’asakwa whalaa, o shi lẹ mba ọwa ya asọba lẹ mba ọdo. Oke whẹrewhere l’abyakwa ewhewhe. Ẹka l’oo-shi bụ l’ẹka mgboko beru.” 33Ndu Onye-Nwe-Ọha gburu egbu mbọku ono bẹ odzu whẹ l’a-da gbaagbaa, shizhiawho l’ẹka mgboko watarụ jeye l’ẹka o beru. A ta aryadu ẹkwa whẹ. T’apakọbe odzu whẹ eje elili. Whẹ l’a-dalẹwho iyẹkee l’alị kụru kpata g’ọo nshị eswi.

34Unubẹ ndu l’eche atụru, unu kpọo mkpu ryaa ẹkwa. Unu ghaa onwunu vulavula lẹ ntụ, unubẹ ndu bụ ishi ndọkobe atụru. Nkele mbọku, l’ee-gbushi unu rwuakwaru, mbụ mbọku, unu l’agba nnanụ nnanụ. Unu l’a-da iko gbaa vụu vụu g’ọo ite-ụrwa. 35O to nwedu ẹka ndu l’eche atụru l’a-gbarụ laa, to nwe ẹka ndu bụ ishi ndọkobe atụru l’a-nahụ gbarụ laa. 36Ngabẹ nchị! Ọ kwa olu ẹkwa ndu l’eche atụru l’ada ẹgube whọ. Ọo mkpu bẹ ndu bụ ishi ndọkobe atụru l’akpọ ẹgube ono nkele Onye-Nwe-Ọha mebyishiwaru ẹka atụru whẹ l’atajẹ nri. 37Onye-Nwe-Ọha bẹ gude ẹhu-eghughu iya mee ẹka ono, ụnwu atụru ono, shi adọjeru; ọ bụru ọla l’iyi, mbụ ẹka ono, nchị shi dụ ndoo. 38Onye-Nwe-Ọha hawarụ ndibe iya g’ọo ẹka oduu harụ ọgba iya lụfu. Ogu-ịgba nke ndu l’akpa whẹ ẹhu yẹle oke ẹhu-eghughu nke Onye-Nwe-Ọha bẹ mewaru alị whẹ, ọ bụru ẹka ẹgbara kfụru.

26

Ụzo e shi eme t’e gbua Jeremáya

1O be gẹ nwa Josáya, bụ Jehoyakimu bebelewho bụru eze ndu Juda, Onye-Nwe-Ọha kfuru okfu nụ Jeremáya sụ iya: 2“Ọ waa bụ iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu: Kfụru l’ọma ogboduwhu eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha; tụko iwhe lile, mu sụru ghu t’i kfuru ndu lile, bụ ndu mkpụkpu alị Juda kfuaru whẹ, mbụ ndu ono, l’abyajẹ ọbaru Onye-Nwe-Ọha ẹja l’ụlo iya. Ba adụkwa ọwhu l’a-kpọ-swehu ghu. 3Ike -kwe, whẹ angabẹ nchị parụ ome ejo-iwhe haa l’ẹhu l’ẹhu. Whẹ -parụ ome ejo-iwhe haa; mu ejizeta haa whẹ owokfuta ejo-iwhe ono, mu tụberu l’ẹka whẹ nọ, l’iswi ejo-ememe, whẹ l’emegbabe. 4Sụ whẹ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Unu -jịka l’unu ta angadụru mu nchị, unu te eme iwhe mu tụru unu l’iwu, 5mbụ unu -jịka-zhiwaa ogebe nchị l’okfu, ndu ozhi mu ono, bụ ndu nkfuchiru l’ekfu, mbụ ndu ono mu l’anọje ezhi ntekenteke tẹ whẹ byakfuta unu, l’ọobuje whẹ kfugee unu eje angarụ whẹ nchị, 6ọ kwa iya bụ lẹ mu l’e-me eze-ụlo-ọ iwhe mu meru mkpụkpu Sháyilo. Mu emee mkpụkpu-a t’ọ bụru ẹka mba lile, dụ lẹ mgboko-o l’a-nọ akpọ l’iwhu.”

7Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ndu nkfuchiru, mẹe ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha nụkota okfu ono, Jeremáya l’ekfu l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha. 8Jeremáya kfugelewho iwhe lile Onye-Nwe-Ọha zhiru iya t’o kfuru ndu ono gẹ whẹ ha, ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono, mẹe ndu nkfuchiru ono, mẹe ndu Ízurẹlu ono gẹ whẹ ha wọ iya chịi gude bya asụ iya: “Ishi ghu lajẹkwa iya! 9?I kwoberu gụnu gude ẹwha Onye-Nwe-Ọha kfua sụ l’eze-ụlo-ọ l’e-megee dụ g’ọo Sháyilo; mkpụkpu-a abụru ochuwhu, l’adụa onye bu iya nụ?” Ndu ono yebuta Jeremáya nọ-whee ya mgburumgburu l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono.

10Nteke ndu bụ ishi l’alị ndu Juda nụru iwhe l’ada nụ, whẹ shi l’ibe eze zeru gidigidi jeshia l’ụlo Onye-Nwe-Ọha. Whẹ je anọdu l’ọnu ẹka l’eeshije abahụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, bụ Ọnuzo-Ọ̀whúú. 11Tọ dụ iya bụ, ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu nkfuchiru ono sụ ndu ono, bụ ishi mẹe ndu Ízurẹlu l’owhu sụ whẹ: “Nwoke-e dụkwa nke t’e kpe ya nkfugbu. O noo nkele o kfubyishiru mkpụkpu-a. Unu gudewa nchị unu nụ iwhe o kfuru!”

12Jeremáya bya ekfuru yeru ndu ishi ono mẹe ndu Ízurẹlu ono sụ whẹ: “Ọ kwa Onye-Nwe-Ọha yeru mu tẹ mu bya ekfua iwhe ono, unu nụru, mu kfuru l’ishi eze-ụlo-ọ yẹle mkpụkpu-a. 13Unu dozhia ụzo unu yẹle umere unu ntaa; wata ome iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu kfuru. Unu -mee ya nno bẹ Onye-Nwe-Ọha l’e-jizetakwa haa owokfuta unu ejo-iwhe ono, ọ sụru l’iya l’e-me unu. 14Nke mbẹdua bụ lẹ mu nọwaa unu l’ẹka. Iwhe dụ-zhiawho unu ree kfụru unu nhamụnha t’unu mee mu iya. 15Ọle t’unu makwarụ amarụ l’unu -gbua mu bẹ ọchi onye l’adụa iwhe o meru tukokwaru unu l’ishi, tukoru l’ishi mkpụkpu-a mẹe l’ishi ndu bu iya nụ. Nkele ezhi-okfu, dụ iya nụ bụ l’ọo Onye-Nwe-Ọha yeru mu tẹ mu byakfuta unu bya ekfuru okfu-a ye unu lẹ nchị.”

16Tọ dụ iya bụ, ndu ishi ono mẹe ndu Ízurẹlu ono sụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke; whẹ lẹ ndu nkfuchiru ono sụ whẹ agha: “Nwoke-e ta adụkwa nke t’e kpee ya nkfugbu! Ọ kwa ẹwha Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi b’o gude kfuru okfu nụ anyi.”

17Ụwhodu lẹ ndu bụ ọgurenya alị ono gbeshi kfuru igwe-ọha ono sụ whẹ agha: 18“Mayịka, bụ onye nkfuchiru Chileke, shi Morẹshetu bẹ kfuru ndu alị Juda okfu nteke Hezekáya, shi bụru eze ndu Juda sụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu ndọwa:

“ ‘Ugvu Záyọnu bẹ l’ee-megee tụa

ogvẹja g’ọo ẹgu ẹka l’aakọ iwhe.

Obodo Jerúsalẹmu abụru ikpọzu.

Eli ugvu ono, eze-ụlo Chileke

dụ abụru ẹka ẹgbudu zechiru.’

19Mẹ Hezekáya, bụ eze ndu Juda yẹle ndu Juda te egbukwaru Mayịka ye l’okfu ono, o kfuru. Iwhe Hezekáya gbẹ-chia mee bụ l’ọ tsụru Onye-Nwe-Ọha egvu; ryọlahaa Onye-Nwe-Ọha tẹ ya dụ iya l’obu. Onye-Nwe-Ọha l’onwiya bya ejizeta to mehe whẹ emerekete ono, o shi sụ l’oo-me whẹ. Ọ kwa ejo-iwhe, parụ ẹka bẹ anyi l’eme t’anyi meta kpua onwanyị.”

20O nwekwaruwho onye ọdo, shi egudeje ẹwha Onye-Nwe-Ọha ekfu nkfuchiru. Ẹwha onye ọbu bụ Yuriya nwa Shemaya; onye mkpụkpu Kiriyatu-jeyarimu. Ọ bụru gẹ Jeremáya kfulwuru mkpụkpu-a yẹle alị-a bụ gẹ yẹbedua kfukwaru iya whọ. 21Nteke eze bụ Jehoyakimu yẹle ndu ojọgu iya mẹe ndu ishi-ozhi iya nụru okfu ono, Yuriya kfuru, eze chọlahaa ụzo l’oo-shi gbua ya. Yuriya l’onwiya bya anụa l’aachọ iya egbugbu, o gude ntsụ-megvu gbalaa lashia Íjiputu. 22Eze, bụ Jehoyakimu zhia Elunetanu nwa Akụbo, yeru iya ndu o yeru iya, whẹ jeshia Íjiputu ọbu. 23Whẹ rwua lẹ Íjiputu, whẹ kpụta Yuriya kpụ-kfutashia eze ono, bụ Jehoyakimu; o gude mma gbua Yuriya. A parụ odzu iya je etuwhaa l’ẹka l’eelije ndu ẹnya lwarụ.

24Ọle g’ọ dụle-zhia, bẹ Ahikamu nwa Shefanu tụru ike yeru Jeremáya. Ọ bụru iya bụ l’a ta kpụduru iya nụ t’e gbua.

27

Odogoro nke Nebukadineza

1O be gẹ nwa Josáya, bụ Zedekaya bebelewho bụru eze ndu Juda, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru okfu nụ Jeremáya. 2Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfuru mu ndọwa: “Kwee odogoro yẹle iwhe-ntọpyi ẹkpuri, e gude akpọ kpaa nyabẹ onwoghu l’olu. 3Zhia ozhi t’e zhia eze ndu Edọmu, mẹe eze ndu Moabu, mẹe eze ndu Amọnu, mẹe eze ndu Taya, mẹe eze ndu Sáyịdonu. Ndu l’ii-shi l’ẹka whẹ zhia ozhi ono bụ ndu ozhi ndu eze ono, bụ ndu byarụ Jerúsalẹmu tẹ whẹ l’eze ndu Juda, bụ Zedekaya whụ. 4Ozhi, l’ii-zhi whẹ tẹ whẹ zhia nna-whẹ-ukfu bụ ọwaa: ‘Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, bụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: “Unu zhia nna-unu-ukfu whẹ sụ whẹ agha: 5Ọo ike mu, parụ ẹka mẹe ọkpehu mu bẹ mu gude mee mgboko l’owhu mẹe madzụ mẹe anụ, nọ lẹ mgboko, ọ bụru onye dụ mu ree bẹ mu l’anụje iya. 6Alị ono g’ọ ha bẹ mu yekotawaru l’ẹka onye ozhi mu, bụ Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu ntaa. Anụ-ẹgbudu bẹ mu mekwaruwho l’oojeru iya ozhi. 7Mba lile l’a-tụko jeeru iya ozhi, jeeru iya nwa iya mẹe nwanwa iya jeye nteke l’oo-rwube alị nkiya, mbụ nteke ikpoto mba mẹe ndu eze, parụ ẹka l’e-me iya ohu whẹ.

8“ ‘ “Iwhe bụ mba mẹe alị-eze, jịkaru ojeru Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu ozhi, jịka owhuze olu t’ọ nyabẹ whẹ odogoro nkiya, bẹ mu l’e-gude mma, mẹe mkpẹgu, mẹe ejo ẹhu-ba-dụ-mma nụa awhụ. Mu l’emezhiawho ndu ọbu iwhe jeye mu eshi l’ẹka Nebukadineza mee tẹ whẹ bụru kpurupyata. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. 9Ọo ya bụ, unu ba angakwa nchị l’iwhe ndu nkfuchiru unu l’ekfu mẹe ndu jibya unu mẹe ndu l’anọje akọru unu iwhe nrọ fụtaru mẹe ndu l’agwọ ọgvu mẹe ndu l’ada lẹ mgbashi. Unu ba angakwa nchị l’iwhe whẹ l’ekfu mbụ ndu ono, l’asụje unu l’unu ta aladụ eze ndu Bábyilọnu l’ẹka. 10Ọ kwa ejire bẹ whẹ l’adzụru unu; whẹ sụ lẹ whẹ l’ekfuru unu nkfuchiru. Iwhe l’ọo-nwụtaru unu bụ l’unu l’a-lụfu l’alị unu lamia alami. Mu l’a-chịfu unu achịfu, unu eje alaa l’iswi. 11Mba ọwhu kwetaru whuzeta olu t’eze ndu Bábyilọnu nyabẹ whẹ odogoro nkiya, kweta nọdu iya l’ẹka, bẹ mu l’a-ha tẹ whẹ buru l’alị ẹka whẹ, kọje iya okfu, buru iya eburu. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.” ’ ”

12Mu zhikwaruwho Zedekaya, bụ eze ndu Juda ozhi lanụ ono; sụ iya: “Whuzekwa olu t’eze ndu Bábyilọnu nyabẹ ghu odogoro nkiya, nọdu yẹle ndu nkiya l’ẹka, nke ọwhu l’ịi-nọdu ndzụ. 13Be ekwekwa t’e gude mma mẹe mkpẹgu mẹe ejo ẹhu-ba-dụ-mma gbua gụ lẹ ndu alị ghu; l’ẹka Onye-Nwe-Ọha kfuakwaru iya l’o noo iwhe l’e-me ndu jịkaru lẹ whẹ ta anọdudu eze ndu Bábyilọnu l’ẹka. 14Unu hakwa ọnga nchị l’okfu ndu nkfuchiru ono, l’asụje l’unu ta abyadụ l’a-nọdu eze ndu Bábyilọnu l’ẹka, l’ọ kwa ejire bẹ whẹ l’anọje adzụshiru unu whẹ asụ lẹ whẹ l’ekfuru unu nkfuchiru. 15Ọ tọ kwa mbẹdua zhiru whẹ tẹ whẹ bya. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. Ọo ejire bẹ whẹ l’egudeje ẹwha mu adzụru unu. Iwhe l’ọo-nwụtaru unu bụ lẹ mu l’a-chịfu unu achịfu, unu eje alaa l’iyi, unu lẹ ndu ọbu, l’ekfuru unu nkfuchiru.”

16O nokwawho gẹ mu kfuru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu Juda l’owhu sụ whẹ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: “Unu ba ngakwa nchị l’okfu ndu nkfuchiru ono, l’asụje unu l’ọ tọ dụhekwa gẹ l’aa-nọ-beru ntaa; a tụko arya ono, e gwotaru l’eze-ụlo Chileke laa alị Bábyilọnu gwowhuta azụ. Ọ kwa ejire bẹ whẹ l’adzụru unu whẹ sụ lẹ whẹ l’ekfuru unu nkfuchiru. 17Unu ba anganụru whẹ whọ nchị. Unu nọdukwa eze ndu Bábyilọnu l’ẹka nggẹ unu anọdu ndzụ. Unu be ekwekwa tẹ mkpụkpu-a bụru ikpọzu. 18Whẹ -sụwa lẹ whẹ bụ ọkpobe ndu nkfuchiru; lẹ whẹ l’anụje olu Onye-Nwe-Ọha, tẹ whẹ ryọnua Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu tẹ arya, whọduru l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha mẹe arya, whọduru l’ibe eze ndu Juda mẹe ọwhu whọduru lẹ Jerúsalẹmu ba alụfuhekwa alụfu ọdo jee Bábyilọnu. 19Nkele ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu l’ọnodu itso, mẹe abaravuma-mini, mẹe ọgba-kperekpere, mẹwaro arya ọdo, whọduru l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha mẹe lẹ mkpụkpu-a; 20mbụ arya ono, Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu l’ẹte egwota; nteke ono, ọ byarụ Jerúsalẹmu bya akpụa eze ndu Juda, bụ Jehoyakinu nwa Jehoyakimu lẹ ndzụ laa alị Bábyilọnu, kpụkwawho ndu a marụ ẹwha whẹ l’alị ndu Juda yẹle Jerúsalẹmu. 21Ee! Ọ waa bụ iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, bụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu l’ọnodu arya ono, whọdukwaduru l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha mẹe ọwhu whọdukwaduru l’ibe eze ndu Juda mẹe ọwhu whọdukwaduru lẹ Jerúsalẹmu: 22‘Ee-gwotakota whẹ laa alị Bábyilọnu. Whẹ adụ l’ẹka ono jeye mbọku, mu l’a-gharụ whẹ iwhu. Nteke ono, mu achịta whẹ bya edobewhu azụ l’ẹka-a.’ ” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

28

Jeremáya gbarụ Hananiya l’anwụ

1Ọ kwawhọ l’awha ono; gẹ Zedekaya bebelewho bụru eze ndu Juda; l’ọnwa nke ise l’awha kwe iya awha ẹno, bẹ nwa Azuru, ẹwha iya bụ Hananiya, onye nkfuchiru, shi lẹ mkpụkpu Gibyiyọnu, nọdu l’iwhu ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe l’iwhu ndu Ízurẹlu l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha; sụ mu: 2“Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, bụ Chileke nke Ízurẹlu bẹ l’ekfu ndọwa: ‘Mu nyakashịakwaru odogoro eze ndu Bábyilọnu. 3L’ime awha labọ ntaa, bẹ mu l’a-tụko arya ono, l’adụje l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu chịtaru l’ẹka-a laa alị Bábyilọnu gwolatawhu azụ. 4O nokwawho gẹ mu l’e-dulata eze ndu Juda ono, bụ Jehoyakinu nwa Jehoyakimu mẹe iwhe bụ ndu Juda, a kpụkotaru lẹ ndzụ laa alị Bábyilọnu. O noo nkele odogoro nke eze ndu Bábyilọnu bẹ mu l’a-nyakashị anyakashị.’ ” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

5Tọ dụ iya bụ, onye nkfuchiru, bụ Jeremáya nọdu l’iwhu ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe l’iwhu ndu lile kfụru l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono, yeeru onye nkfuchiru ono, bụ Hananiya ọnu. 6Onye nkfuchiru, bụ Jeremáya sụru iya: “T’ọ dụkwa g’i kfuru! Tẹ Onye-Nwe-Ọha mekwaa t’ọ dụ nno! T’o mekwaa t’ọ vụa, mbụ okfu ono, i kfuru lẹ nkfuchiru nggẹ o gwolatawhu arya ono, l’adụje l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha azụ l’ẹka-a yẹle ndu ono, a kpụru lẹ ndzụ laa alị Bábyilọnu! 7Ọle g’ọ dụle-zhia, ngabẹkwa nchị nụ iwhe mu l’eme tẹ mu kfuru ye ghu lẹ nchị mẹe lẹ nchị ndu-a gẹ whẹ ha. 8Ndu nkfuchiru, byarụ l’oge ndụ-ichee, tẹmenu gụbedua mẹe mbẹdua byadẹ, bẹ bụ okfu ọgu mẹe mkpẹgu mẹe ejo ẹhu-ba-dụ-mma bẹ whẹ shi anọje ekfu l’ishi igweligwe mba mẹe alị-eze, parụ ẹka. 9Onye nkfuchiru ọwhu bụlewho lẹ nchị l’a-dụ doo bẹ l’ookfuje; nteke l’aa-hụbe ama l’ọo Onye-Nwe-Ọha zhiru iya bẹ bụ mẹe iwhe l’ookfu vụa.”

10O noo ya, onye nkfuchiru ono, bụ Hananiya bya ekofu onye nkfuchiru, bụ Jeremáya odogoro ono, ọ nya l’olu woru nyakashịa. 11Hananiya nọdu l’iwhu ndu ono sụ: “Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ‘Ọo ẹgube ono bẹ mu l’a-nyakashị odogoro ono, Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu nyabẹru mba lile l’olu l’ime awha labọ ntaa.’ ” O kfulewho ẹgube ono, Jeremáya tụgbua, ọ bụru iya alụfu.

12A nọta-be, g’onye nkfuchiru ono, bụ Hananiya nyafụta-geeru onye nkfuchiru ono, bụ Jeremáya odogoro ono l’olu woru nyakashịa; Onye-Nwe-Ọha kfuru okfu nụ Jeremáya sụ iya: 13“Je akarụ Hananiya l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Iwhe ị nyakaru bụkwa odogoro oshi, ọle ọo odogoro igwe bẹ mu l’e-gude dochia ẹnya iya. 14Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, bụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: ‘Mu l’e-woru odogoro igwe nyabẹ mba lile l’olu kpụru kpẹe Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu tẹ whẹ bụru ohu iya. Je akpaa l’anụ-ẹgbudu l’a-nọ ejeru iya ozhi.’ ”

15Tọ dụ iya bụ, onye nkfuchiru, bụ Jeremáya sụ onye nkfuchiru, bụ Hananiya sụ iya: “Hananiya; gebe nchị! Ọ tọ bụkwa Onye-Nwe-Ọha bẹ zhiru ghu t’ị bya; i mewaa ndu-a, whẹ kpọru obu ye l’iwhe bụ ejire. 16Ọo ya bụ l’ọ waa iwhe meru g’o gude Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ‘Mu l’abyakwa ghu ewofu lẹ mgboko-o. Ịi-nwụhu l’awha ọwa gẹdegede nkele i kfuwaru okfu, l’eme t’e kwefuru Onye-Nwe-Ọha ike.’ ”

17Ọ bụru l’ọnwa nke ẹsaa l’awha ono bẹ onye nkfuchiru ono, bụ Hananiya megeeru nwụhu.

29

Ẹkwo-ozhi Jeremáya deru nụ ndu Ju nọ lẹ Bábyilọnu

1Ọ waa bụ iwhe e deru l’ẹkwo-ozhi, onye nkfuchiru, bụ Jeremáya nọdu lẹ Jerúsalẹmu nụ ndu bụ ọgurenya lẹ ndu a kpụru lẹ ndzụ, mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ndu nkfuchiru, mẹwaro ndu Ízurẹlu lile, bụ ndu Nebukadineza kpụru lẹ ndzụ lẹ Jerúsalẹmu laa alị Bábyilọnu. 2Nteke o deru ẹkwo-ozhi ono bụ g’a kpụ-geeru Jehoyakinu, bụ eze ndu Juda lẹ ndzụ yẹle ne iya, bụ eze-nwanyị, mẹe ndu ishi ibe eze, mẹe ndu ishi ndu alị Juda, mẹe ndu nke Jerúsalẹmu, mẹe ndu o-me-nka, mẹe ndu ọ-kpụ-ụzu, mbụ nteke ono, e shi lẹ Jerúsalẹmu kpụa whẹ lẹ ndzụ. 3Ndu ọ nụru ẹkwo-ozhi ono tẹ whẹ nụ bụ: Élasa nwa Shefanu yẹle Gemaraya nwa Hilikaya. Ndu ono bẹ Zedekaya, bụ eze ndu Juda zhiru ozhi tẹ whẹ je ezhia eze bụ Nebukadineza l’alị ndu Bábyilọnu. Ẹkwo-ozhi ono, Jeremáya deru bẹ sụru:

4Ọ waa bụ iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, bụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfuru ndu ono, a kpụru lẹ ndzụ lẹ Jerúsalẹmu laa Bábyilọnu: 5“Unu tụshikwaa ụlo buru, unu akọo okfu ria iwhe o metaru. 6Unu lụshia nwanyị nwụshia ụnwegirima, unu alụaru ụnwu unu nwoke nwanyị, unu ekee ụnwu unu nwanyị ji, nke ọwhu whẹbedua l’a-nwụshikwawho ụnwegirima nkewhe. Unu kabakwaa l’igwe l’ẹka ono, unu ba akakwa ọlwa alị. 7Unu chọjekwa ọdu lẹ mma nke obodo ono, mu kpụru unu lẹ ndzụ laa. Unu kfujekwa nụ Onye-Nwe-Ọha l’iswi ẹhu obodo ono, lẹ nteke ọ dụru obodo ono lẹ mma b’ọ dụkwaruwho unubẹdua.” 8Nkele ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, bụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: “Unu be ekwenuwhoo tẹ whẹ duwhua unu, mbụ ndu nkfuchiru ono mẹe ndu jibya ono, unu lẹ whẹ nọ l’ẹka ono. Unu ba angagbabẹjekwa whẹ nchị lẹ nrọ, whẹ l’anọje arọ-whe. 9Ọ kwa ejire bẹ whẹ l’anọje adzụ-whe, whẹ asụ lẹ whẹ gude ẹwha mu ekfu nkfuchiru. Ọ tọ bụkwa mu bẹ zhiru whẹ nụ.” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

10Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: “Ụkporo awha ugbo ẹto l’awha iri ono, a nụ-beru ndu Bábyilọnu gvụlewho bẹ mu l’a-kpakfuta unu bya emedzuaru unu iwhe-ọma ono, mu kweru unu ụkwa iya, dulatawhu unu azụ l’ẹka-a. 11Nkele mu marụ ẹgube ọriri, mu l’arịru unu. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. Ọriri mu bụ t’ẹhu dụ unu guu, mu ta arịkwaru unu ejo ọriri. Ọ kwa tẹ mu nụ unu iwhe unu l’ele ẹnya iya l’ụzo atatiwhu. 12Nteke ono bẹ bụ, unu kua mu oku, unu byakfuta mu; bya ekfuru nụ mu, mu angabẹru unu nchị. 13Unu l’a-chọ mu, unu achọ-vu mu mẹ unu gude obu unu l’owhu chọo mu. 14Mu l’e-me t’unu whụa mu. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. Mu emee t’unu ba abụhe ndu a kpụru lẹ ndzụ ọdo. Mu l’e-shi lẹ mba lile mẹe ẹka lile ono, mu chịru unu laa dulatawhu unu azụ. Mbụ lẹ mu l’e-dulata unu l’ẹka ono, mu shi kpụa unu lẹ ndzụ ono.” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

15Unu sụru lẹ Onye-Nwe-Ọha wofutaru unu ndu nkfuchiru lẹ Bábyilọnu. Eshi-ọwhu unu kfuru nno; 16bẹ Onye-Nwe-Ọha kfuakwaru okfu ẹhu onye eze ono, nọdu ntaa l’oshi-eze Dévidi, bya ekfuwaa okfu ẹhu ndu lile, bu l’obodo-o, mbụ ụnwunna unu whẹ, bụ ndu l’ẹte akpụkobee unu lẹ whẹ lẹ ndzụ. 17Mbụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu ndọwa: “Mu byakwa l’eye ogu-ịgba mẹe mkpẹgu mẹe ejo ẹhu-ba-dụ-mma t’ọ bya azụpyabe whẹ. Mu l’e-me whẹ, whẹ adụ g’ọo ejo akpụru figu, dụta-be ẹji kpọo eriri. 18Mu l’e-gude ogu-ịgba mẹe mkpẹgu mẹe ejo ẹhu-ba-dụ-mma rwua whẹ ọso. Mu emee whẹ, whẹ abụru ndu alị-eze ndu mgboko l’owhu l’a-kpọru tuu, whẹ abụru ndu l’aatụ-whu atụ-whu, mẹe ndu l’anwụ ishi kpaa, mẹe ndu l’aanma ọtsa ekpu, mẹe ndu l’aakpọ l’iwhu lẹ mba gẹ mba ha, bụ ẹka, mu chịru whẹ ye. 19Nkele whẹ jịkaru ọngabe nchị l’okfu mu, o noo iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu. Mbụ okfu ono, mu l’eshije l’ọnu ndu ozhi mu, bụ ndu nkfuchiru ekfuru whẹ, mbụ ndu ono, mu l’anọje ezhi nzhipyabe. Whẹ kfua nta kfua imo; whẹ ta angadụ iya nchị. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. 20Ọle-a; unubẹ ndu ọwhu a kpụru lẹ ndzụ, bụ ndu ono, mu shi lẹ Jerúsalẹmu chịta laa Bábyilọnu, unu ngabẹkwa nchị l’okfu, Onye-Nwe-Ọha l’ekfu.”

21Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, bụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu l’okfu ẹhu Éhabu nwa Kolaya mẹe okfu ẹhu Zedekaya nwa Maseya, mbụ ndu ono, gude ẹwha mu adzụru unu ejire; whẹ sụ lẹ whẹ l’ekfu nkfuchiru. Okfu ẹhu whẹ b’o kfuru sụ: “Mu bya l’eworu whẹ nụ Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu; t’o gbua whẹ l’ẹnya unu. 22Ọo whẹ l’e-me iwhe ndu Juda ono, a kpụru lẹ ndzụ laa Bábyilọnu l’e-whuje madzụ iwhu sụ: ‘Tẹ Onye-Nwe-Ọha mekwaa ghu g’o meru Zedekaya yẹle Éhabu, bụ ndu ono, eze ndu Bábyilọnu gude ọku hụa l’ọno ndzụ.’ 23O noo gẹ l’ọo-dakfu whẹ ndono nkele whẹ meru iwhe dụ ẹji lẹ Ízurẹlu. Whẹ l’ekpukfuje nyee madzụ ibe whẹ azẹe, gude ẹwha mu adzụ ejire, l’ẹbe abụ lẹ mu zhiru whẹ tẹ whẹ mee nno. Iwhe lile ono bẹ mu makọtaru, mu bụkwaruwho onye ẹka-ebe iya. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

Ozhi, e zhiru Shemaya

24“Shemaya, bụ onye Nehelamu bẹ l’ii-kfuru lẹ 25ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, bụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: ‘I deru ẹkwo-ozhi byia ya ẹwha ghu wojeru ndu lile, nọ lẹ Jerúsalẹmu, ị nụkwawho onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ Zéfanaya nwa Maseya mẹe ndu ọdo, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. Ẹkwo-ozhi ono b’i deru sụ lẹ 26Onye-Nwe-Ọha mewaru ghu; t’ị nọdu l’ọzori Jehoyada bụru onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke; t’ị nọdu letaje ụlo Onye-Nwe-Ọha ẹnya. O -nweru onye iwhu l’adụa whoo, kuru onwiya onye nkfuchiru; gụ achịru iya ọkpa ye lẹ mkpọro; nwuru iya ishi ye l’igwe. 27?Ọo gụnu mekwanuru ị haa Jeremáya nke Anatotu l’ookfu nkfuchiru, t’ị gbọru iya mgbọjo eshi ono? 28O zhiru ozhi t’a bya ezhia anyi lẹ Bábyilọnu sụ; l’anyi l’a-nọ ọdu shii l’ẹka ono, a kpụru anyi lẹ ndzụ laa. Sụ anyi; t’anyi tụshia ụlo buru; anyi akọo okfu ria iwhe o metaru.’ ”

29Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono, bụ Zéfanaya bya agụaru onye nkfuchiru ono, bụ Jeremáya ẹkwo-ozhi ono. 30Ọ gụ-gee ya, Onye-Nwe-Ọha kfuru okfu nụ Jeremáya sụ iya: 31“Zhia ozhi nụ ndu lile, a kpụru lẹ ndzụ sụ whẹ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu l’okfu ẹhu Shemaya, onye Nehelamu: Eshi-ọwhu Shemaya l’ekfuru unu nkfuchiru; l’ẹbe abụ l’ọo mu zhiru iya, o mee unu, unu dakobe iwhe bụ ejire. 32Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Mu nụfutaje Shemaya, bụ onye Nehelamu awhụ mẹe ẹpa iya l’owhu. Nwoke lanụ ta abyadụ l’a-whọduru iya l’ime ndu-a, mbụ l’ọ tọ byadụ l’a-whụ iwhe dụ ree, mu l’e-wobataru ndu nkemu, o noo nkele o kfuru iwhe e gude ekwefuru Onye-Nwe-Ọha ike.” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

30

Ndu Ízurẹlu l’a-lwawhu azụ

1Ọ waa bụ okfu Onye-Nwe-Ọha kfuru yeru Jeremáya: 2“Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: ‘Tụko iwhe lile, mu kfuru ghu dekota l’ẹkwo. 3Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: Lekwa l’ụboku l’erwuakwa, nteke mu l’e-me tẹ ndibe mu shi l’ẹka ono, a kpụru whẹ lẹ ndzụ lwawhu azụ. Mbụ ndu Ízurẹlu mẹe ndu Juda. Mu l’e-me tẹ whẹ dawhu azụ bya enweru alị ono, mu nụru nna whẹ oche.’ O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.”

4Ọ waa gẹ Onye-Nwe-Ọha kfuru okfu ẹhu ndu Ízurẹlu mẹe nke ndu Juda ndọwa. 5Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa:

“Mkpu, anyi nụru bụ mkpu ndu l’atsụ egvu l’echi.

Ọo mkpu ndu egvu guderu l’ada,

ọ tọ bụdu mkpu ndu nchị dụ ndoo l’ada.

6Ị jịa ajị bẹ l’ịi-whụ lẹ nwoke te ezedajedu nwata.

?Ndẹhunu g’ọ nwụru mu l’awhụje unwoke

l’ẹka whẹ chị-geeru ẹka gbẹe l’ukfu

g’ọo nwanyị, nka l’eme ẹhuka?

?Ọo gụnu meru onyenọnu dobegee iwhu ọnwu ọnwu?

7Alịkwa mu iya! Mbọku ono l’a-dụkwa oke egvu.

Ọ tọ dụdu mbọku l’a-dụbaa g’ọo ya.

Nteke ono bẹ ẹpa Jékọpu l’a-nọ l’iwhe-ọtsulanu,

ọle ee-mege dzọfuta whẹ l’ime iya.”

8Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu sụ: “O -rwua mbọku ono bẹ mu l’e-gbukashi odogoro ono a nyabẹru whẹ l’olu, tọkashia ẹgbu ono, e keru whẹ. Whẹ abụ-buhu ohu ndu alị ọdo. 9Whẹ ejelahaaru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ mẹe ẹpa Dévidi, bụ onye mu l’e-wofuta t’ọ bụru eze whẹ ozhi.

10“Ọo ya bụ, unu ba atsụkwa

egvu, unubẹ ọnu-ụlo Jékọpu, bụ onye ozhi mu.

T’ọ bọ dụkwa iwhe l’e-ye unu egvu, unubẹ Ízurẹlu.

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

“Mu l’e-shikwa l’ẹka ono, teru ẹnya dzọta unu.

Mu adzọta ẹpa unu l’alị ono, a kpụru whẹ lẹ ndzụ laa.

Ọnu-ụlo Jékọpu l’a-lwata bya anọdu l’ẹhu-guu.

Whẹ l’a-nọdu lẹ ntụsaru-ẹhu.

Ọ tọ dụdu onye bya l’e-me whẹ iwhe whẹ l’a-tsụ egvu.

11Mu nọkwa swiru unu, nke ọwhu mu l’a-dzọ unu.

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

Mba gẹ mba ha ono, mu chịru unu

je awụshi bẹ mu l’e-me tẹ whẹ gvụkota.

Ọle unubẹdua bẹ mu l’ẹte emekwa t’unu gvụkota kpamụ.

Mu l’a-hụ̀ unu àhụ̀hù l’ụzo ọwhu, ọ gbarụ unu.

Mu ta ahakwa unu ẹwoma tẹ mu ba anụ unu awhụ ilile.

12Ọ waa bụ iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu:

Ọnya, l’aba unu bụkwa agwọta agwọta.

Ẹka e mekaru unu iwhe bụru akpọhu akpọhu.

13O to nwedu onye l’a-kpa unu ishi.

Ọnya, l’aba unu te enwe emeta.

Akpọhu ta adụru iya unu ilile.

14Ndu unu lẹ whẹ shi dụ lẹ mma bẹ nyazọwaru unu.

Whẹ ta akpajẹhedu unu ishi.

Mu tsuwaru unu iwhe onye ọhogu l’etsuje ọhogu iya.

Mu chia unu iwhe onye dụru madzụ ẹhuka l’echije iya.

O noo nkele ejo-ememe unu hanụkawaa shii.

Iwhe-dụ-ẹji, unu meshiru bụru agụta agụta.

15?Ndẹe iwhe meru unu l’arya ẹkwa iwhe mekaru unu?

Ẹhuka ono, l’oome unu ta agvụkwa agvụ.

Ọo l’ejo-ememe unu hanụka shii,

iwhe-dụ-ẹji, unu meshiru bụru agụta agụta,

meru g’o gude mu mee unu ẹgube ono.

16Ọle iwhe bụ ndu l’eripya unu bẹ l’ee-ripyakwa.

Ndu ọhogu unu l’owhu bẹ l’aa-kpụ lẹ ndzụ.

Ndu kwarụ iwhe unu l’ọkwata

bẹ l’aa-kwakwawhọ iwhe nkewhe l’ọkwata.

Ndu keru iwhe unu l’ọgu bẹ

l’ee-kekwawho iwhe nke whẹbedua l’ọgu.

17Mu l’e-me t’ẹhu dụ-whu unu mma azụ,

mu emee t’ọnya, dụ unu l’ẹhu kpọhu.

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

“Iwhe kparụ iya nụ bụ l’e shi eku unu ndu a chịfuru achịfu,

mbụ Záyọnu, l’ẹte adụa onye shi akpa ishi iya.

18Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa:

Ọnu-ụlo Jékọpu ono, a kpụkoru lẹ

ndzụ bẹ mu l’e-dulatawhu azụ l’alị whẹ.

Ẹka whẹ bu bẹ mu l’a-whụru imiko.

Obodo whẹ bẹ l’aa-tụ-whu azụ l’eli iya ọwhu dakpọhuru adakpọhu.

E gvube ụlo ibe eze whẹ t’ọ kfụru l’ẹka gbarụ iya nụ.

19Whẹ l’a-wata ọgu egvu-ekele; atụ ụzu ẹhu-ụtso.

Mu l’e-me tẹ whẹ kabaa l’igwe; whẹ ta lwadu alị alị.

Mu l’e-me tẹ whẹ bụru ndu l’aakwabẹ ugvu;

whẹ ta abụhedu ndu ẹnya lwarụ.

20Ụnwu whẹ l’a-dụ-whu azụ gẹ whẹ shihawaa dụ lẹ mbụ.

Edzudzu-ọha whẹ l’a-bụru ndu,

shihuru ike kfụru chịmu l’iwhu mu.

Mu l’a-nụ ndu shi akpa whẹ ẹhu awhụ.

21Onye ishi whẹ bẹ l’a-bụru onye nkewhe.

Onye l’achị whẹ nụ abụru

l’echilabọ whẹ bẹ l’oo-shi fụta.

Mu l’e-me t’ọ kpụlitaru bya anọdu mu ntse.

Nkele ọ tọ dụkwa onye l’a-dụ ike abya mu ntse l’ike onwiya.

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

22“Unu l’a-bụru ndibe mu;

mu abụru Chileke unu.”

23Lekwa! Onye-Nwe-Ọha bẹ ẹhu-eghughu iya l’ezhiakwa whawhawha. Mbụ l’oke ẹhu-eghughu vọokwaru iya l’ẹhu, avọ kfurukfuru g’ọo whẹrewhere. Ọo-vọru kpua ndu ejo-ememe l’ishi. 24Ẹhu-eghughu nke Onye-Nwe-Ọha ono ta abyakwa l’a-tụ-zeta jeye nteke l’oo-medzu iwhe dụ iya l’obu, mbụ iwhe ọ tụberu. L’oge, dụ l’iwhu bẹ l’oo-do unu ẹnya ree.

31

Alwalwa ndu Ízurẹlu

1Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: “O -rwua nteke ono bẹ mu l’a-bụru Chileke nke ndu ikfu g’ikfu ha lẹ Ízurẹlu, whẹ abụru ndibe mu.” 2Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: “Ndu ono, ogu-ịgba gbuwhodoru bẹ mu meru eze-iwhe-ọma l’echi-ẹgu, bụ iya bụ ndu Ízurẹlu, nteke ono, whẹ shi achọ ẹka whẹ l’a-nọdu tụta ume.”

3Onye-Nwe-Ọha bẹ shi otẹnya bya esee mu l’iwhu sụ: “Ízurẹlu, mu yeru ghu obu, n-yemobu ono je l’a-nọ rwua tututu-mịmimi. Mu l’a-nọlewho egoshi ghu n-yemobu mu ono l’ẹte agvụ agvụ. 4Mu l’a-tụ-whu ghu azụ g’ọo ụlo, gụ abụru onye a tụru ọ kfụru g’ọo ụlo, mbụ gụbe nwada Ízurẹlu. Gụ achịta nkwa ghu je etsoru oshigboma, ẹhu l’atsọ ụtso telahaa egvu. 5Ịi-wata ọko vayịnu l’eli ugvu Samériya ọdo. Ndu kụru iya iwhe l’e-ri mebyi, vayịnu ono mịtaru. 6Ụboku l’erwuakwa, nteke ndu l’eche nche l’a-nọdu l’alị ugvu ugvu Ífuremu kua oku sụ: ‘Unu wulihu t’anyi je l’ugvu Záyọnu jekfu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi.’ ”

7Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa:

“Unu gụa egvu ẹhu-ụtso l’iswi ẹhu Jékọpu.

Unu tụa ụzu ẹhu-ụtso l’iswi ẹhu

onye ono, bụ ishi mba l’owhu.

Unu ryaa ya aryarya, gụa egvu ajaja sụ:

‘Onye-Nwe-Ọha byiko dzọnua ndibe ghu,

mbụ ndu Ízurẹlu ono, whọduru nụ.’

8Leenu, mu l’e-shikwa l’alị ndu isheli dulatawhu whẹ azụ.

Mu l’e-shi l’ẹka mgboko beru rwukoo whẹ.

Je akpaa lẹ ndu l’atsọ ishi l’ime whẹ mẹe ndu darụ ngvụru,

mẹe ụnwanyi, dụ ime mẹe ụnwanyi ime l’eme.

Mu l’a-tụko whẹ chịlata.

Whẹ abụru ikpoto ndu parụ ẹka lwa ẹka-a.

9Whẹ l’e-gude ẹnya-mini ẹkwa alwa.

Mbụ lẹ whẹ l’a-nọ ekfu anụ mu, mu edu whẹ alwa.

Mu l’e-du whẹ ghaa ngele mini;

duru whẹ shia ẹka ụzo, kfụru nsụmini;

nke ọwhu whẹ l’ẹte akpọ ọkpa l’iwhe.

Nkele mu bụ nna Ízurẹlu;

Ífuremu bụru ọkpara mu.

10Unu nụkwaa okfu Onye-Nwe-Ọha l’ekfu,

unubẹ mba gẹ mba ha.

Unu ryaa okfu iya ọbu aryarya tẹ ndu ẹnyimu nọ-wheru

mgburumgburu l’ẹka teru ẹnya nụa ya.

L’onye ono, bụ iya chịkashiru ndu

Ízurẹlu l’e-rwukobekwa whẹ ọdo.

Oo-che whẹ nche g’ọo onye l’eche atụru;

11Nkele Onye-Nwe-Ọha gbafụtawaru Jékọpu

kfụa aswa ishi iya l’ẹka ndu ka iya ẹkuku.

12Whẹ l’a-bya agụa egvu ẹhu-ụtso l’ugvu Záyọnu.

Whẹ etee ẹswa nke iwhe-ọma,

Onye-Nwe-Ọha doberu whẹ;

mbụ witi, mẹe mmẹe, mẹe mmanụ

ólivu, mẹe atụru, mẹe eghu, mẹe eswi.

Whẹ l’a-dụlewho g’ọo ẹka a kọru

iwhe, gbaa ya mgbabu; agba iya mini ree,

whẹ ta agụhedu áwhụ ọdo.

13Nteke ono bẹ ụnwumgboko l’e-tetagee egvu,

ẹhu akpẹnehu whẹ.

Ẹhu akpẹnehukwawho ụnwu

okorọbya mẹe ndu bụ ọgurenya.

Mu l’e-me t’awhụ, whẹ shi agụ bụru whẹ ẹhu-ụtso.

Mu adụa whẹ obu; nụ whẹ ẹhu-ụtso l’ọnodu áwhụ.

14Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ mu l’a-zụ l’ọkpobe nri.

Ndibe mu eria iwhe-ọma, mu doberu whẹ rijia ẹwho.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

Onye-Nwe-Ọha l’e-meru ndu nkiya obu-imiko

15Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa:

“A nụru ụzu-ẹkwa lẹ mkpụkpu Rema,

mbụ ẹkwa anwụhu mẹe oke nggụmawhu.

Ọ kwa Réchẹlu l’arya ẹkwa ụnwu iya,

to kwe t’e gbota iya egbota,

nkele ụnwu iya bẹ gvụwaru nụ.”

16Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa:

“Gbeluma! Ba aryahẹ ọdo.

Huchaa ẹnya-mini, dụ ghu l’ẹnya,

nkele e megee bẹ l’ee-bu ghu obunggo iwhe ị rụru;

mbụ l’ụnwu ghu l’e-shi l’alị ndu ọhogu whẹ lwa.

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

17“Leje ẹnya l’atatiwhu l’a-dụru ghu-a ree.

Ụnwu ghu l’a-lwawhu azụ l’alị whẹ.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

18“Mu nụwaru ude, Ífuremu l’atsụ ekfu sụ:

‘Ị hụ̀waru mu àhụ̀hù g’ọo onye

l’ahụ̀ nweswi, l’ete ekwee agọta.

Ị hụ̀kwanua mu hụ̀ta.

Lọ-whunu mu azụ tẹ mu dawhu azụ,

nkele ọo ghu bụ Onye-Nwe-Ọha bụru Chileke mu.

19Gẹ mu kpawhuhugeeru bẹ mu bya adaa onwomu ụta.

Gẹ ọnodu, mu nọdu bya edoo mu ẹnya ree,

bẹ mu bya achịru ẹka bee l’ishi.

Iwhere gude mu, mu bụru onye iwhere kwechiru iwhu,

nkele ọo iwhe mu meru l’okorọbya

bẹ wotaru mu iwhe-iwhere ono.’

20Sụa, ?ọo kwa lẹ Ífuremu bẹ bụ nwa mu yeru obu,

mbụ nwa dụ mu l’obu?

A makwarụ-a lẹ mu l’ahajẹru kọo ya l’ejo ẹwha,

ọle mu l’anyatajẹlekwa iya-a.

Ọo ya meru, eghoro iya l’egbu mu egbu,

mu l’e-nwe obu-imiko l’ẹhu iya.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

21“Meshia iwhe-ọhubama dobegee l’oji.

Gụ akpashịa oguji dobegee.

Lezhita ẹnya lee oji ono, bụ echi-ụzo i shiru.

Lwawhu azụ, gụbe nwamgbọko ono, bụ Ízurẹlu.

Lwawhu azụ lẹ mkpụkpu gẹ

mkpụkpu ha ono, bụ nkeghu.

22?Ọo nteke ole bẹ l’ịi-ghata kẹbekebe ono ghaberu,

gụbe nwada ono, l’ete egudee ire iya ẹka?

Onye-Nwe-Ọha meekwaru iwhe ọ̀whúú lẹ mgboko-o,

mbụ lẹ nwanyị bụ iya l’e-gbobutaje nwoke.”

Iwhe l’e-mecha dụru ndibe Chileke lẹ ree

23Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu ndọwa, mbụ Chileke nke Ízurẹlu: Ọ sụru agha: “Mu -dulatalewho ndu ono, a kpụru lẹ ndzụ, bẹ l’aa-wata okfu ụdu okfu-a ọdo l’alị Juda yẹle mkpụkpu mkpụkpu, dụ iya nụ sụ:

“ ‘Onye-Nwe-Ọha gọoru ghu ọnu-ọma,

gụbe uwhu ono, ọdu-chịriri bu ebubu ono,

mbụ gụbe ugvu ono, dụ nsọ.’

24“Ndu madzụ l’a-bya ayọkobe buru l’alị Juda mẹe lẹ mkpụkpu mkpụkpu, dụkota iya nụ. Ndu l’akọ okfu l’e-buru iya; ndu ono, l’anọje aghawhe aghawhe eche élwù ebukwaru iya whọ. 25Ndu ike gvụru bẹ mu l’e-me tẹ whẹ rwọkota ume; mu emee ndu ọdamba tụru tẹ whẹ rijia ẹwho.” 26O noo ẹka mu nọdu lwutehu lẹ mgbẹnya, bya elewhee ẹnya. Mgbẹnya ọbu, mu shi eku l’atsọ mu g’ọo gụnu.

27Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: “Lekwa lẹ mbọku l’agbabeekwaa, nteke mu l’e-woru mmebyi-iwhe, bụ madzụ yẹle anụ ghaa l’alị Ízurẹlu mẹe l’alị Juda. 28Ọo gẹ mu tọo nwẹhu vụa whẹ l’ọgvu, lakashịa whẹ alakashị, kwatsushia whẹ akwatsushi, bya emebyishia whẹ emebyishi, wokfuta whẹ ejo ụdudu, o nokwawhọ gẹ mu l’a-tọo nwẹhu tụkwa whẹ atụkwa, dzabẹ whẹ adzabẹ. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. 29O rwulewho nteke ono bẹ ndu madzụ ta asụhedu:

“ ‘Ndu bụ nna whẹ bụkwa akpụru

vayịnu, l’ẹte achaa acha bẹ whẹ riru.

Ọ kpọo ụnwegirima whẹ eze ihu.’

30Iwhe meru nụ bụ l’onyenọnu l’a-la l’iwhe-dụ-ẹji, o metaru. Iwhe bụ onye l’eri akpụru vayịnu, l’ẹte achaa acha bẹ eze l’a-kpọ ihu.”

Ọgbandzu-ọ̀whúú

31Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: “Mbọku l’agbabeekwa, nteke mu l’ọzo-ụlo Ízurẹlu mẹe ọzo-ụlo Juda l’a-gba ndzụ ọ̀whúú. 32Ọ tọo dụhekwa g’ọo ọgbandzu ọwhu mu lẹ nna whẹ gbahawarụ, nteke ono mu gude ẹka selita whẹ dufuta whẹ l’alị Íjiputu. Ọgbandzu ono bẹ whẹ mebyiru; ọ bụkwaru mu nụ bụ ji, l’alụ whẹ nụ. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

33“Lekwaa ụdu ọgbandzu, mu l’ọzo-ụlo Ízurẹlu l’a-gba ndọwa m’o rwulewho nteke ono. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. Iwu mu bẹ mu l’e-woru rwẹ-mia whẹ l’ime égò. Mu edee ya gẹ l’eedeje ẹkwo l’obu whẹ. Mu l’a-bụru Chileke whẹ, whẹ abụru ndibe mu. 34Ọ tọ dụhedu onye l’e-zhikwadu ibe iya, ọdua l’ọo nwune iya sụ iya: ‘Makwarụ Onye-Nwe-Ọha.’ Nkele whẹ l’a-tụko marụ mu; wata l’onye nta jeye l’onye ukfu. Mu l’a-gụru whẹ nvụ l’ejo-iwhe, whẹ megbaberu, mu ta anyatabahẹe iwhe-dụ-ẹji, whẹ nọdu megbabe.” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

35Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa,

mbụ onye ono, doberu ẹnyanwu sụ t’o chije l’eswe,

tụa iwu sụ t’ọnwa yẹle

kpokponde chije l’ẹnyashi,

onye ono, bụ iya l’akparwụje

eze-ẹnyimu, akpara-mini iya atụ gbukungu gbukungu.

Ẹwha iya bụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu.

Ọ sụru agha:

36“Oo zhiawho m’ọ -bụ l’a nọnyaaru,

iwhe-e, mu tụberu nke ememe bụru wheremu l’iwhu mu,

ya abụru iya bụ l’ẹpa Ízurẹlu echihu,

whẹ abụ-buhu mba ẹka whẹ l’iwhu mu jeyewaro ya.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

37Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa:

“Ọo zhiawho m’ọ -bụ l’a bya atụa igweli l’iwhe l’aatụje iwhe,

a bya egvua alị gvurwua ẹka

a tụru ukfu mgboko l’owhu,

tẹhenu mu ekwobe iwhe ẹpa Ízurẹlu megbaberu

jịka whẹ lẹ whuu.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

38Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: “Lekwa lẹ mbọku l’agbabeekwa, nteke l’aa-tụkwa Jerúsalẹmu doberu mụbe Onye-Nwe-Ọha, e shi l’ụlo-ewhekerewhe Hananẹlu tụa ya fụta lẹ Ọnuzo mgburẹku. 39Oge alị iya l’e-shi l’ẹka ono tọgboru ogologo nno jeye l’eli ugvu Garebu; ya abya agọ-jia bahụ lẹ Gowa. 40Nsụda lile, bụ ẹka e shi atụ madzụ, awụshi ntụ mẹe iwhe bụ ẹgu ono, dụ lụfu l’ọnu-iyi Kidirọnu je akpaa lẹ mgburẹku ọnu ẹka ono, l’eekuje Ọnuzo Ịnya, l’ụzo ẹnyanwu-awata; ẹka ono g’ọ ha bẹ l’ee-me t’ọ dụru Onye-Nwe-Ọha nsọ. Mkpụkpu ono bẹ l’ẹte abyadụa l’e-mebyi emebyi ọdo, t’a bya l’e-nwutsu iya enwutsu ọdo.”

32

Jeremáya zụru alị

1Ọ waa bụ okfu Onye-Nwe-Ọha kfuru yeru Jeremáya. Nteke o kfuru iya bụ awha kwe Zedekaya awha iri, ọ watarụ ọbu eze ndu Juda; bụkwaruwho awha, kwe Nebukadineza awha iri l’ẹsato, ọ watarụ ọbu eze ndu Bábyilọnu. 2Nteke ono bẹ ndu ojọgu nke eze ndu Bábyilọnu yebutaru Jerúsalẹmu mgburumgburu. A tuchia onye nkfuchiru ono, bụ Jeremáya l’ọma ogboduwhu ẹka ndu nche l’anọduje l’ibe eze ndu Juda. 3Ọ bụru Zedekaya, bụ eze ndu Juda tụru iya mkpọro l’ẹka ono sụ iya: “?Ọo gụnu meru l’ịinoje ekfu nkfuchiru nkeghu gẹ l’iikfuje mu asụje: ‘Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Mu bya l’eworu obodo-o ye l’ẹka eze ndu Bábyilọnu; o je l’a-nata iya. 4Lẹ Zedekaya, bụ eze ndu Juda ta anahụkwa tẹ ndu Bábyilọnu be egude iya, l’e yefutajekwa iya l’ẹka eze ndu Bábyilọnu yẹle iya ekfugbabe okfu iwhu l’iwhu, ya egude ẹnya iya whụa ya. 5L’ọo-kpụru Zedekaya laa Bábyilọnu bụ ẹka l’ọo-nọdu jeye mu abyakfuta iya bya anụa ya awhụ. L’onoo iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. O -tsoo ndu Bábyilọnu ọgu, bẹ l’ọ tọo dụdua iwhe l’ọo-lwụta iya.’ ”

6Jeremáya bya asụ: “Onye-Nwe-Ọha kfuakwaru okfu nụ mu 7sụ lẹ nwa nwune nna mu, bụ Hanamẹlu Shalumu l’a-byakfuta mu bya asụ mu tẹ mu zụa alị iya, dụ lẹ mkpụkpu Anatotu l’alị ndu Bénjaminu nkele ọo mu b’o rwuberu l’agbata iya, eshi-ọwhu mu l’iya bụ ọkpobe abụbu. 8Ọ bụlekwaruwho gẹ Onye-Nwe-Ọha kfuru iya bụ g’o megeru nwụa. Nwa nwune nna mu ono, bụ Hanamẹlu megee byakfuta mu l’ọma ogboduwhu ẹka ono, ndu nche l’anọduje; bya asụ mu tẹ mu zụnua alị iya, dụ lẹ mkpụkpu Anatotu, l’alị ndu Bénjaminu. Eshi ọ bụ mu b’o rwuberu l’agbata iya woru, tẹ mu zụ l’iya whọ t’ọ bụru nkemu. Ọo ya bụ, mu marụ l’ọo Onye-Nwe-Ọha bẹ kfuru okfu ono l’ezhi-okfu. 9Mu bya azụa alị ono l’ẹka nwa nwune nna mu ono, bụ Hanamẹlu lẹ mkpụkpu Anatotu, bya akfụa ya okpoga iya, bụ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya bụ shẹkelu iri l’ẹsaa. 10Mu deeru iya ẹkwo byaa ya ẹka; mee ya ọhubama; ndu ẹka-ebe byakwa ya whọ ẹka; bya eworu mkpọla-ọcha ono tụa l’iwhe l’aatụje iwhe. 11Mu bya ewota ẹkwo ono, e deru, goshiru l’alị ono bẹ mu zụwaru, mbụ mpekala iya ono, e meru ọhubama, bụ ọwhu e deru gẹ l’ọo-nọ-beru mẹe gẹ mu nweberu iya; mu wotakwawho mpekala iya ọwhu l’ete mee ọhubama gude. 12Mu nọdu l’iwhu nwa nwune nna mu ono, bụ Hanamẹlu mẹe l’iwhu ndu ẹka-ebe ono, bụ whẹ byarụ ẹka l’ẹkwo ono mẹe l’iwhu ndu Ju l’owhu, bụ ndu nọkota l’ọma ogboduwhu ẹka ono, ndu nche l’anọduje, chịru ẹkwo ono nụ Baruku, bụ nwa Neraya Maseya. 13Mu nọdu l’iwhu whẹ l’ẹka ono zhia Baruku ozhi-a sụ iya: 14‘Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, mbụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: Chịta ẹkwo ono, e deru nke alị ono mẹe ọwhu e meru ọhubama mẹe ọwhu l’ete mee ọhubama l’ẹkwo ono, e gude zụa alị ono; chịru iya je eye l’ite-ụrwa, nke ọwhu l’ọo-nọ ọdu. 15Nkele ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, mbụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: Ee-megekwaa zụlahaa ụlo mẹe alị mẹe mgbabu vayịnu l’alị-a ọdo.’ ”

Jeremáya l’ekfu anụ Chileke

16Mu nụ-gelewho Baruku nwa Neraya ẹkwo ono, e gude zụa alị ono; mu kfulahaa nụ Onye-Nwe-Ọha sụ:

17“Aa! Gụbe Nnajị-Ọha, bụ Onye-Nwe-Ọha. Ọ kwa ghu meru igwe; mee alị. I gude ike ghu ono, parụ ẹka yẹle ọkpehu ghu mee ya. Ọ tọ dụkwa iwhe l’atsụnukaje ghu l’anụ ememe. 18Ụnukurunu madzụ bẹ l’iigoshije l’i yeru obu. L’ịikfuje ụgwo ejo-iwhe, ndu bụ nna metaru l’ẹhu ụnwu whẹ, bụ ndu l’etso whẹ etso. Gụbe Chileke ono, parụ ẹka; bụru onye ike dụ, onye ẹwha iya bụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu. 19Iwhe ị chịru idzu iya bẹ ha shii; iwhe l’iime eme paa ẹka. Ẹnya ghu tụkoru iwhe lile, madzụ l’eme eme whụkota. L’iibuje onyenọnu obunggo lẹge iwhe o meru gbarụ mẹe iwhe o metaru. 20I meru iwhe-awhụrulenya yẹle iwhe dụ biribiri l’alị ndu Íjiputu, l’iimele iya whọ gẹ l’iime iya byeye ntanụ. Iimeru iya ndu Ízurẹlu, emeru iya madzụ kpaa-whuu, o mee, ị bụru onye a marụ ẹwha iya ntanụ. 21I gude iwhe-awhụrulenya mẹe iwhe dụ biribiri dufuta ndibe ghu, bụ ndu Ízurẹlu l’alị Íjiputu. Ọ bụru ike ọkpu ghu yẹle ọkpehu ghu mẹe oke iwhe n-yemegvu b’i gude mee iwhe lile ono. 22Ị bya anụ whẹ alị-a bụ alị i riburu lẹ nte l’ịi-nụ nna whẹ, mbụ alị ono mini-ẹra eswi yẹle mmanụ-ẹnwu jiru ejiji. 23Whẹ bahụ iya je anata iya; ọ bụru nkewhe. Ọle whẹ ta anụduru ghu okfu, whẹ te etso iwu, ị tụru. Ọ tọ dụkwa iwhe ị sụru tẹ whẹ mee, dụ ọwhu whẹ mejeru, ọ bụru iya meru g’o gude i mee t’ejo-iwhe-e dakfu whẹ.

24“Leduwho g’e gvuwheru ose ọgu lẹ mkpụkpu-a mgburumgburu t’e gude nata iya. Ogu-ịgba yẹle mkpẹgu mẹe ejo ẹhu-ba-dụ-mma l’e-mekwa, e woru mkpụkpu-a nụ ndu Bábyilọnu, bụ ndu l’etso iya ọgu. Iwhe i kfuru bẹ l’iilewaa l’o mewaru g’i kfuru iya. 25Obenu l’ọo gụbe Nnajị-Ọha, bụ Onye-Nwe-Ọha bẹ sụru mu tẹ mu kfụa aswa alị ono zụa ya; mu enweru ndu l’a-nọru mu l’ekebe alị ono, ị amakwarụ-a lẹ mkpụkpu-a b’e wowaru ye l’ẹka ndu Bábyilọnu!”

Ọnu, Onye-Nwe-Ọha yeru Jeremáya

26Tọ dụ iya bụ: Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru okfu yeru Jeremáya sụ iya: 27“Leenu, ọ kwa Mu bụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke madzụ l’owhu. Ọ tọ dụkwa iwhe l’atsụnukaje mu l’anụ ememe. 28Ọo ya bụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Mu l’e-woru mkpụkpu-a ye l’ẹka ndu Bábyilọnu mẹe l’ẹka Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu, nke ọwhu l’ọo-nata iya. 29Ndu Bábyilọnu ono, bụ ndu l’etso mkpụkpu-a ọgu l’a-bata lẹ mkpụkpu-a bya atọru ọku ye iya; ya adzụa dzụfu l’ishi, ọku adzụkota dzụa ụlo ono, l’aanọduje l’okpotsu iya akpọ ụ̀nwù isẹnsu ọku anụ Bálu, gude mmẹe agwa agwa ọdo, shi nno akpatsuwhe mu iwe. 30Nkele ndu Ízurẹlu whẹ lẹ ndu Juda ta adụdu iwhe ọdo, whẹ dụ l’ọzo iya eshi whẹ bụ nwata, l’abụa oome iwhe dụ ẹji l’ẹnya mu. Ọ to dụdu iwhe ọdo, ndu Ízurẹlu l’emeje gbahaa anọ akpatsuwhe mu iwe l’ejo-iwhe, whẹ gude ẹka whẹ emetagbabe. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. 31Mkpụkpu-a bẹ shizhiawho eshi mbọku, ọ watarụ adụdu akpatsu mu iwe yẹle oke ẹhu-eghughu byeye ntanụ, nke ọwhu bụ lẹ mu wofuje iya l’atatiwhu mu. 32Ọ bụru l’iswi ejo-iwhe ono, ndu Ízurẹlu mẹe ndu Juda megbaberu gude kpatsua mu iwe; whẹ lẹ ndu eze whẹ mẹe ndu ishi whẹ mẹe ndu l’agbajẹru whẹ ẹja Chileke mẹe ndu nkfuchiru whẹ, mbụ-zhia ndu Juda mẹe ndu Jerúsalẹmu. 33Whẹ gbẹru mu azụ jịka lẹ whẹ te echebeduru mu iwhu. Mu zhiru whẹ iwhe nzhipyabe; obenu lẹ whẹ te ekwejedu ngabẹru mu nchị; whẹ te ekweje nwụta iwhe. 34Agwa whẹ ono, bụ iwhe mu kpọru ashị bẹ whẹ woru je edobe l’ụlo ono, l’eekuje ẹwha mu, shi nno merwua ya. 35Whẹ mobe ẹnya ẹka l’aagwajẹ iwhe nụ agwa Bálu lẹ nsụda nwa Hịmonu, t’ọ bụru ẹka, whẹ l’a-kpọje ụnwu whẹ nwoke mẹe ụnwu whẹ nwanyị ọku gude gwaa Molẹku. Iwhe ono bụru iwhe mu l’ẹte asụa tẹ whẹ meje; tọ gbatajẹ mu l’uche agbata owhu, nke tẹ whẹ ye ẹka l’akpamara, dụ nno, shi nno kpata ndu Juda whẹ mee iwhe-dụ-ẹji.”

36“Ọo ya bụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu ntaa, l’okfu ẹhu mkpụkpu-a, unu sụru: ‘Ọo ogu-ịgba, mẹe mkpẹgu, mẹe ejo ẹhu-ba-dụ-mma bẹ l’ee-gude woru iya ye l’ẹka eze ndu Bábyilọnu.’ Iwhe l’ookfu bụ ndọwa: 37Lenuwho lẹ mu byakwa l’eshi l’alị ono, bụ ẹka mu gude iwe l’ọnuma mẹe oke ẹhu-eghughu chịru whẹ je edobe chịlatakota whẹ. Mu l’e-duwhu whẹ azụ l’ẹka-a tẹ whẹ buru t’ọ bọ dụhe iwhe l’e-me whẹ nụ. 38Whẹ l’a-bụru ndibe mu, mu abụru Chileke whẹ. 39Mu emee t’obu bụru whẹ nnanụ, umere whẹ abụru nnanụ, nke ọwhu whẹ l’a-nọ atsụ egvu mu ntekenteke, e shi nno iwhe adụru whẹ lẹ ree, dụru ụnwu whẹ, bụ ndu l’etso whẹ etso. 40Mu lẹ whẹ l’a-gba ndzụ, l’a-nọ jeye lẹ tututu-mịmimi, mu ta abyadụ l’emenyaru whẹ iwhe dụ ree tsuwhu azụ. Mu l’e-me tẹ whẹ tsụje egvu mu l’ime ime obu whẹ, nke ọwhu whẹ l’ẹte eshi l’ẹka mu nọ tsụfu. 41Ẹhu l’a-nọje atsọ mu ụtso, mu emeru whẹ ree. Mu je l’e-gude obu mu mẹe ndzụ mu l’owhu dzabẹ whẹ tẹ whẹ ngụru angụru l’alị-a.”

42“Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Ọ kwa gẹ mu wotaru ndu-a oke ọla-l’iyi-a bụ gẹ mu l’e-wotakotaru whẹ whọ iwhe dụ ree, mu kweru whẹ ụkwa iya. 43Alị-a, unu l’ekfu sụ l’ọ bụ ochuwhu, madzụ l’eebua ebu; anụ te ebu iya; o shita; e wowaru iya ye l’ẹka ndu Bábyilọnu, bẹ l’ee-megee zụlahaa ya alị ọdo. 44Ndu madzụ l’e-megee zụlahaa ya alị l’okpoga; delahaaru iya ẹkwo; melahaa ya ọhubama, e nweru iya ndu ẹka-ebe, mbụ alị ndu Bénjaminu, mẹe mkpụkpu, nọ-whekotaru Jerúsalẹmu mgburumgburu, mẹe mkpụkpu, dụkota l’alị ndu Juda, mẹe mkpụkpu, dụkota l’alị ugvu ugvu, mẹe ọwhu dụkota l’alị ọkpa-ugvu, dụ l’ụzo ẹnyanwu-arịba mẹe ọwhu dụ l’alị echi-ẹgu ọhuda. O noo nkele mu l’e-duwhu ndu nkewhe ono, bụ ndu a kpụru lẹ ndzụ azụ. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.”

33

Odobewhu Jerúsalẹmu azụ l’ọnodu iya

1Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru okfu yeru Jeremáya nke ugbo labọ iya. Nteke ono b’a tuchikwaduru Jeremáya l’ọma ogboduwhu ẹka ono, ndu nche l’anọduje. Okfu ono l’ekfu sụ: 2“Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa, mbụ onye ono, bụ iya meru mgboko, mbụ Onye-Nwe-Ọha; onye bụ iya kpụru mgboko mee ya, ọ kpọru akpọru. Ọ kwa Onye-Nwe-Ọha bụ ẹwha iya. 3Kua mu oku lẹ mu l’a-za ghu, mu akarụ ghu iwhe parụ ẹka dụ omilomi, mbụ iwhe l’ịitii mahawaa. 4Nkele ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke ndu Ízurẹlu l’ekfu l’okfu ẹhu ụlo, dụkota lẹ mkpụkpu-a mẹe l’okfu ẹhu ụlo ibe eze ndu Juda, mbụ ụlo ono, e gude ose ọgu mẹe ogu-ịgba abya akwatsushi. 5Onye lẹ ndu Bábyilọnu l’a-lwụkwa ọgu, mkpụkpu-a l’owhu abụru odzu madzụ bẹ l’a-kụru iya kpataa, mbụ odzu ndu ono, mu l’e-gude iwe l’ọnuma gbushia. Nkele ejo-ememe, ndu mkpụkpu-a l’emegbabe bẹ mewaru mu, mu wocha iwhu l’ẹka whẹ nọ.

6“Ọle g’ọ dụle-zhia bẹ mu l’e-wotaru whẹ ẹhu-ọdu-mma, mee tẹ whẹ mehu l’iwhe l’eme whẹ nụ. Mu l’e-me tẹ whẹ mehu; mee t’ẹhu dụ whẹ guu dụ whẹ nke etsutsu iya, ya adụhe iwhe l’e-me whẹ nụ. 7Mu l’e-duwhu ndu Juda mẹe ndu Ízurẹlu ono, a kpụru lẹ ndzụ azụ; mu atụ-whu whẹ azụ tẹ whẹ dụ gẹ whẹ shihawa dụ lẹ mbụ. 8Mu abya asafụkota whẹ ejo-iwhe, whẹ megbaberu gude meswe mu; gụaru whẹ nvụ l’ejo-iwhe ono, whẹ megbaberu gude meswe mu mẹe ike ono, whẹ kwefuru mu. 9Ẹwha mkpụkpu-a, bụ Jerúsalẹmu emelaha mu ẹhu-ụtso. A jalahaa mu aja, kwabẹlahaa mu ugvu. Mba gẹ mba ha lẹ mgboko l’owhu nụlewho nke iwhe dụ ree, mu l’emeru ndu Jerúsalẹmu mẹe nke ẹhu-ọdu-guu, mu nụru whẹ, whẹ atsụlahaa egvu; wata ọnma rwuurwuu.”

10“Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ‘Alị-a, unu sụru l’ọ bụ ochuwhu, madzụ l’ẹte ebua ebu, anụ te ebu iya; mbụ mkpụkpu ono, dụkota lẹ Juda yẹle gbororo echi-ụzo ono, dabugeeru iwhoro lẹ Jerúsalẹmu; madzụ te ebu iya ebu, anụ te ebu iya, bẹ l’ee-bekochaa nụlahaa olu whẹ ọdo. 11Ụzu ẹhu-ụtso mẹe olu ndu l’ete ẹswa l’a-nọ ada iya; uzere nwoke, l’abya ọlu nwanyị mẹe nke nwanyị, l’aabya alụlu emelahaa ya. A nụlahaa olu ndu gude ngwo-ẹja ekele abya l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, l’ẹka whẹ l’agụ egvu asụje:

“ ‘Kele Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu ekele,

nkele Onye-Nwe-Ọha bụ onye ọma,

n-yemobu iya l’anọje jeye lẹ gbururu.’

Iwhe l’a-kpa iya nụ abụru lẹ mu l’e-duwhu ndu alị-a, bụ ndu a kpụru lẹ ndzụ azụ.” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

12Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu: “Alị-a, bụ ochuwhu, madzụ l’ẹte ebua ebu; anụ te ebu iya, bẹ ẹka élwù l’ata nri l’e-mechakwaa dụkota lẹ mkpụkpu iya l’owhu, ndu l’eche atụru achịjeru élwù whẹ bya adọshia ya. 13Lẹ mkpụkpu, dụ-gee l’alị ugvu ugvu mẹe mkpụkpu, dụ-gee l’alị ọkpa-ugvu, dụ l’ụzo ẹnyanwu-arịba yẹle ọwhu dụ-gee l’echi-ẹgu ọhuda mẹe l’alị ndu Bénjaminu mẹkota lẹ mkpụkpu, nọ-wheru Jerúsalẹmu mgburumgburu yẹle mkpụkpu, dụ-gee lẹ Juda, bẹ ndu nche atụru l’a-kfụjeru agụ atụru whẹ ọgu mẹ whẹ l’awụghashi.” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

14Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: “Mbọku l’agbabeekwa; nteke mu l’e-meru ndu ọzo-ụlo Ízurẹlu yẹle ọzo-ụlo Juda eze-iwhe-ọma ono, mu kweru whẹ ụkwa iya. 15O -rwulewho mbọku ono mẹe nteke ono, mu emee t’ẹkali, dụ chịriri kpofuta l’eri Dévidi. Ọo nọdu eme iwhe kfụru nhamụnha mẹe iwhe dụ chịriri l’alị-a. 16Lẹ mbọku ono bẹ l’aa-dzọfuta ndu Juda, ndu Jerúsalẹmu anọdu l’ẹhu guu; ọ tọ dụdu iwhe bya l’eme whẹ nụ. Iwhe l’ee-ku mkpụkpu-a bụ: ‘Onye-Nwe-Ọha bụ Ọdu-chịriri anyi.’ 17Nkele ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Ụko onye l’a-nọdu l’oshi-eze ndu ẹnya-ụlo Ízurẹlu ta abyakwa l’a-dụru Dévidi. 18Ndu eri Lívayi, bụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ta abya l’akọ ụko onye l’a-nọdu l’iwhu mu ntekenteke l’agbarụ mu ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, l’agbarụ mu ngwo-ẹja nri mẹe ngwo-ẹja mmaanụ ọdo.”

19Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru okfu yeru Jeremáya sụ: 20Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: “Ọ -bụru l’unu l’a-dụ ike mebyia ọgbandzu, mu lẹ eswe gbarụ mẹe ọgbandzu, mu lẹ ẹnyashi gbarụ, nke ọwhu bụ l’eswe yẹle ẹnyashi ta abyajẹhedu l’orwuberu iya; 21unu jekwawho l’a-dụ ike mebyia ọgbandzu mu lẹ Dévidi, bụ onye ozhi nkemu, nke ọwhu bụ l’o too nwehedu ẹpa iya, bụ onye l’a-nọdu l’oshi-eze iya bụru eze; bya emebyikwawho ọgbandzu mu lẹ eri ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ ndu Lívayi gbarụ, mbụ ndu ono, l’ejeru mu ozhi. 22Ọo ẹgube ono, kpokponde, dụ l’igweli bụ agụta agụta; ẹja, dụ l’ogbigbo ẹnyimu bụru iwhe l’ẹte atụkota l’iwhe e gude atụ ẹrwa iwhe, o noo gẹ mu l’e-me eri Dévidi, bụ onye ozhi mu yẹle eri ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ ndu Lívayi ono, l’ejeru mu ozhi, whẹ abụru ikpoto madzụ.”

23Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru okfu nụ Jeremáya sụ iya: 24“?Ị nụru-a iwhe ndu-a l’ekfu: ‘Lẹ Onye-Nwe-Ọha bẹ jịkawaru ikfu labọ, ọ họtaru?’ Whẹ gude nno kpọo ndibe mu ẹbo-ẹbo l’afụ, nke ọwhu bụ lẹ whẹ ta anyatajẹhedu whẹ g’ọo ndu bụ mba ẹka whẹ. 25Ọ waa bụ iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu: Ọ tọ bụwaa l’eswe yẹle ẹnyashi bẹ mu lẹ whẹ gbarụ ndzụ, mu tụwa iwu doberu igwe yẹle alị; 26ọ tọ bụwa iya mẹ mu ajịka ẹpa Jékọpu mẹe ẹpa Dévidi, bụ onye ozhi mu, mbụ mẹ mu ta ahọta onye lanụ, bụ ẹpa iya t’ọ chịa ụnwu Ébirihamu mẹe ụnwu Áyiziku mẹe ụnwu nke Jékọpu. O noo nkele mu l’e-duwhu ndu nkewhe, a kpụru lẹ ndzụ azụ, mu enweru obu-imiko l’ẹhu whẹ.”

34

Aalọ Zedekaya ẹka lẹ nchị

1Ọ waa bụ okfu Onye-Nwe-Ọha kfuru yeru Jeremáya. Nteke o kfuru iya bụ nteke ono, Nebukadineza bụ eze ndu Bábyilọnu yẹle ndu ojọgu iya gẹ whẹ ha, mẹe ndu alị-eze nọnu lẹ mgboko, bụ ndu nọkota iya lẹ mkpula, mẹe ndu mba gẹ mba ha l’alị-eze ono tụkoru alwụshi Jerúsalẹmu ọgu yẹle mkpụkpu lile, nọ-wheru iya mgburumgburu: 2“Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha bụ Chileke nke ndu Ízurẹlu l’ekfu ndọwa. Ọ sụru agha: Jekfu Zedekaya, bụ eze ndu Juda je asụ iya l’ọ waa bụ iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu: Mu byakwa l’eworu mkpụkpu-a ye l’ẹka eze ndu Bábyilọnu, o je l’a-tọru ọku ye iya t’ọ dzụa dzụfu l’ishi. 3Gụbe Zedekaya ta abyakwa l’a-nahụ, t’o bo gude ghu. E gudefutajekwa ghu kpụru ghu je anụ iya. Ii-gude ẹnya ghu whẹ ẹbo-ẹbo whụ eze ndu Bábyilọnu, gụ l’iya ekfugba okfu iwhu l’iwhu. Gụ alashia alị ndu Bábyilọnu.

4“Ọle ọbu, ngabẹ nchị nụa iwhe Onye-Nwe-Ọha kfuru ghu, gụbe Zedekaya, bụ eze ndu Juda. Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu l’okfu ẹhu ghu ndọwa: Ị tịi byadụ l’ala l’ogu-ịgba, 5ịi-nwụhu l’ẹhu-guu. Ọ bụru g’a kpọberu ọku lia ndụ-ichee ghu whẹ, bụ ndu vu ghu ụzo bụru eze, o nokwawhọ gẹ l’a-kpọbe ọku l’ụlo-ẹkwa ghu gude ryaa ẹkwa ghu sụ: ‘Chaawhoo, onye-nwe-mu nụ!’ Ọ kwa mbẹdua l’onwomu l’ekfu okfu ono; o noo iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.”

6Tọ dụ iya bụ, Jeremáya, bụ onye nkfuchiru tụko iwhe lile ono kfukotaru Zedekaya, bụ eze ndu Juda lẹ Jerúsalẹmu. 7Nteke ono bẹ ndu ojọgu eze ndu Bábyilọnu l’etsokwadu ndu Jerúsalẹmu ọgu yẹle mkpụkpu lile, whọduru nụ l’alị ndu Juda bụ iya bụ mkpụkpu Lakishi yẹle Azeka. Ọo mkpụkpu labọ ono bụ mkpakọ mkpụkpu, whọduru nụ lẹ mkpụkpu, a tuwheru mgbodo mgburumgburu l’alị ndu Juda nteke ono.

Ndu bụ ohu l’e-mecha nweru onwowhe

8Ọ waa bụ okfu Onye-Nwe-Ọha kfuru yeru Jeremáya. Nteke o kfuru iya bụ nteke ono, eze bụ Zedekaya yẹle ndu Jerúsalẹmu gbageeru ndzụ sụ lẹ whẹ l’a-rya iya aryarya lẹ ndu bụ ohu l’e-nweru onwowhe. 9L’onyenọnu l’a-ha ohu iya, bụ onye Híburu, oke l’anya t’o nweru onwiya; t’ọ bọ dụ onye l’a-gba onye Ju ibe iya ohu. 10Ọo ya bụ, whẹ kweta; ndu bụ ishi mẹe iwhe bụ-zhia ndu Ízurẹlu, bụ ndu yeru ẹka l’ọgbandzu ono kwetakota t’onyenọnu haa ohu iya, oke l’anya t’o nweru onwiya; t’ọ bọ dụhe onye l’a-bụru ohu ọdo. Whẹ tụko kwetakota iya nno; bya ahaa whẹ, whẹ nweru onwowhe. 11E megee; whẹ ghakọbe; chị-whuta ndu ono, bụ ohu ono azụ, oke l’anya bya edobewhu whẹ ohu azụ, mbụ ndu ono, whẹ shi haa tẹ whẹ nweru onwowhe ono.

12Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru okfu nụ Jeremáya sụ: 13“Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke ndu Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: Mu lẹ ndụ-ichee unu whẹ bẹ gbarụ ndzụ nteke ono, mu dufutaru whẹ l’alị ndu Íjiputu, mbụ l’ẹka ono, whẹ shi bụru ohu bya ekfua sụ: 14‘Iwhe bụ-zhia awha ẹsaa, fụtajeru nụ t’onyenọnu l’ime unu hajẹkwaa onye Híburu ibe iya, ọ gbarụ ohu t’o nweru onwiya. Mbụ o -jewaru unu ozhi awha ishii, t’unu hajẹe ya t’ọ laa je enweru onwiya.’ Ọle nna unu oche whẹ ta angadụru mu nchị, whẹ te eyeru mu ọnu. 15Lẹ nwantsulọhu ntaa bẹ unu darụ onwunu ụta, mee iwhe kfụru nhamụnha l’ẹnya mu, bya arya ya aryarya sụ tẹ ndu alị unu nweru onwowhe. Unu nọdu l’iwhu mu gbaa ndzụ l’ụlo ono, e kuru ẹwha mu laa. 16O gbee bya ebe ntaa, unu ghakọbe merwushilahaa ẹwha mu. G’unu ha l’ẹhu l’ẹhu bya achị-whuta ohu unu whẹ ono azụ, oke l’anya bya edobewhu whẹ ohu azụ ọdo, mbụ ndu ono, unu shi haa tẹ whẹ laa je enweru onwowhe ono.

17“Ọo ya bụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Unu te emekwa iwhe mu sụru t’unu mee, mbụ l’unu ta asụdu tẹ ndu alị unu nweru onwowhe. Ọo ya bụ lẹ ntaa bẹ mu l’aryawa iya arya l’unu l’e-nweru onwunu; o nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. Onweru onwunu ọbu bụ l’ee-gude ogu-ịgba gbua unu; ejo ẹhu-ba-dụ-mma egbua unu, mkpẹgu egbua unu. Mu l’e-me unu t’unu bụru ndu, ndu alị-eze, dụkota lẹ mgboko l’owhu l’akpọru tuu. 18Ndu ono bụ whẹ mebyiru ọgbandzu mu ono, mbụ ndu ono, jịkaru ome iwhe e kfuru l’ọgbandzu ono, whẹ nọdu l’iwhu mu gbaa; ndu ọbu bẹ mu l’e-me, whẹ adụ g’ọo nweswi ono, whẹ gburu kpọjahu ẹbo, bya aghajaa ya l’echilabọ iya. 19Ndu ishi ndu Juda yẹle ndu ishi ndu Jerúsalẹmu mẹe ndu l’eleta ibe eze ẹnya mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe iwhe bụ-zhia ndu alị ono l’owhu, bụ ndu ghajaru l’echilabọ anụ ono, a kpọjahuru akpọjahu, 20bẹ mu l’e-woru ye l’ẹka ndu ọhogu whẹ mẹe l’ẹka ndu l’achọ ishi ndzụ whẹ. Odzu whẹ l’a-bụru nri ẹnu, l’ewhe ewhe yẹle anụmanu nke mgboko-o l’a-nọ eri.

21“Zedekaya, bụ eze ndu Juda yẹle ndu bụ ishi l’alị-eze iya, bẹ mu l’e-yekota l’ẹka ndu ọhogu whẹ, mẹe l’ẹka ndu l’achọ ishi ndzụ whẹ; mu l’e-woru whẹ ye l’ẹka ndu ojọgu eze ndu Bábyilọnu, bụ ndu shi hawaa ẹka l’anọ etso unu ọgu. 22Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: Mu l’a-tụ iwu l’onwomu, mu eduwhu whẹ azụ lẹ mkpụkpu-a. Whẹ abya alwụshi iya ọgu; nata iya, tọru ọku ye iya t’o dzụa dzụfu l’ishi. Mkpụkpu, dụkota l’alị ndu Juda bẹ mu l’e-me t’ọ bụru ochuwhu, l’ẹte ebua ebu.”

35

Ụnwu Rekabu

1Ọ waa bụ okfu Onye-Nwe-Ọha kfuru yeru Jeremáya. Nteke o kfuru iya bụ nteke ono, Jehoyakimu nwa Josáya bụ eze ndu Juda. Ọ sụru: 2“Jekfu ndu ẹnya-uwhu Rekabu je ekfuru yeru whẹ, gụ eduru whẹ bya l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha dubata whẹ l’ime mkpu lanụ. Whẹ -byalẹwho gụ anụ whẹ mmẹe tẹ whẹ ngụa.”

3Tọ dụ iya bụ, mu je eduta Jazanaya, bụ nwa Jeremáya Habaziniya; je eduta unwune iya gẹ whẹ ha mẹe ụnwu iya l’owhu bụ iya bụ ndu ẹnya-uwhu Rekabu kpaa-whuu. 4Mu chịbata whẹ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, bya achịru whẹ bahụ l’ime mkpu nke ụnwu Hananu, bụ nwa Igudaliya, bụ onye nke Chileke. Mkpu ono bẹ nọ lẹ mgboro iya nke ndu bụ ishi, ọ nọdu l’eli mkpu nke Maseya nwa Shalumu, bụ onye nche ọnu-ụlo. 5Mu pashịa ọvara, mmẹe jigeeru eji, chịru ntiko ye iya sụbe-gee ụnwu Rekabu ono l’iwhu sụ whẹ: “Unu pata mmẹe ngụa.”

6Whẹ yee ọnu sụ: “Anyi ta angụjekwa mmẹe, o noo nkele nna anyi oche, bụ Jonadabu nwa Rekabu bẹ tụru anyi iwu sụ anyi: ‘T’unubẹdua mẹe ẹpa unu ba angụkwa mmẹe jeye lẹ tututu-mịmimi. 7Ọdo bụ t’unu ba atụjekwa ụlo, unu eje akụje iwhe akụ, unu eje akọje mgbabu vayịnu. T’ọ bọ dụkwa iwhe ono, dụ ọwhu unu l’e-nweje; ọo lẹwho ụlo, e meru l’ẹkwa bẹ unu l’e-buje jeye g’unu l’a-nọ-beru. Ọ kwa nụ iya bụ, nke ọwhu unu l’a-ka nka l’alị ono, unu bụ nlwamụnlwa ono.’ 8Iwhe lile ọ tụru anyi l’iwu, mbụ nna anyi oche, bụ Jonadabu nwa Rekabu bẹ anyi l’emekotakwa. Ọo ya bụ, l’anyịbedua, mẹe unyomu anyi, mẹe ụnwu anyi unwoke, mẹe ndu nke nwanyị teke etsubudua ọnu lẹ mmẹe; 9anyi ta atụjeru ụlo ebubu; anyi te enweje mgbabu vayịnu; anyi te enweje ẹgu, anyi ta akụje iwhe l’aakụ akụ. 10Ọo l’ụlo e meru l’ẹkwa bẹ anyi l’ebuje; iwhe bụ-zhia iwhe Jonadabu, bụ nna anyi oche kfuru anyi bẹ anyi l’anọje-zhiawho eme. 11O be gẹ Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu bya asọpyabe alị-a anyi sụ: ‘Unu byakwa t’anyi lashia Jerúsalẹmu, t’anyi nahụ ndu ojọgu ndu Bábyilọnu yẹle nke ndu Arámu.’ Ọo ya meru g’o gude ọ bụru lẹ Jerúsalẹmu bẹ anyi bu.”

12Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru okfu nụ Jeremáya sụ: 13Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, mbụ Chileke nke ndu Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: “Je je akarụ ndu Juda mẹe ndu Jerúsalẹmu sụ whẹ agha: ?Unu te egudedu ndu-a nwụta iwhe melahaa iwhe mu sụru t’unu meje? O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. 14Jonadabu nwa Rekabu bẹ tụru ụnwu iya iwu sụ tẹ whẹ ba ngụjekwa mmẹe. Whẹ l’eme iwhe ono, a tụru whẹ l’iwu ono. Whẹ ta angụ mmẹe jeye ntanụ, nkele whẹ l’eme tẹ whẹ mee iwhe nna whẹ oche tụru whẹ l’iwu. Ọle mbẹdua kfuwaru yeru unu, mu -kfugee, mu ekfubaa, unu ta angajẹ nchị l’iwhe mu l’ekfu. 15Ndu ozhi mu, bụ ndu nkfuchiru gẹ whẹ ha bẹ mu zhiwaru tẹ whẹ byakfuta unu; mu l’ezhije whẹ nzhipyabe, whẹ abya asụ unu: ‘Unu dakọbe haa ejo-iwhe, unu l’emegbabe l’ẹhu l’ẹhu, unu ahaa ejo ndzụ, t’unu be etsohe agwa ọdo, unu abahẹru iya ẹja. Nke ọwhu unu l’e-bugburu l’alị ono, mu nụru unu lẹ ndụ-ichee unu whẹ.’ Tọ dụ iwhe ono, ọwhu unu ngarụ nchị, unu te eyeru mu ọnu. 16Ụnwu Jonadabu nwa Rekabu bẹ tụkoru iwhe nna whẹ oche tụru whẹ l’iwu emekota, ọle ndu ọwa ta adụdu iwhe mu sụru tẹ whẹ mee whẹ l’emeje.

17“Ọo ya bụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, bụ Chileke nke ndu Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: Unu leduwho; mu byakwa l’ewokfuta ndu Juda mẹe ndu lile, bu lẹ Jerúsalẹmu ejo-iwhe ono, mu sụru lẹ mu l’e-wotaru whẹ, o noo nkele mu kfuru whẹ okfu, whẹ ta angabẹru mu nchị; mu kua whẹ oku, whẹ ta aza mu.” 18Tọ dụ iya bụ, Jeremáya bya asụ ndu ẹnya-uwhu Rekabu: “Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, mbụ Chileke nke ndu Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: Eshi-ọwhu unu meru iwhe nna unu oche, bụ Jonadabu tụru unu l’iwu, unu tụko iwhe lile, ọ sụru t’unu meje mekota, ọ bụru g’ọ tụru iya unu bụ g’unu meru iya; 19ọo ya bụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, mbụ Chileke nke ndu Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: Jonadabu nwa Rekabu ta abyakwaa l’a-kọ ụko nwa nwoke, l’a-kfụru ejeru mu ozhi lẹ mbọku lẹ mbọku.”

36

Ẹkwo, Jeremáya deru

1L’awha kwe Jehoyakimu nwa Josáya awha ẹno, ọ watarụ ọbu eze ndu Juda bẹ Jeremáya natarụ okfu, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha sụ: 2“Wota ẹkwo, a gwọru agwọ dee iwhe lile, mu kfuru ghu l’okfu ẹhu ndu Ízurẹlu, mẹe nke ndu Juda, mẹe nke mba gẹ mba ha, tụko iwhe ono mu kfuru ghu, watazhiawho nteke Josáya shi bụru eze byeye ntaa, dekota edede. 3Ike kwe, ndu ọnu-ụlo Juda -nụa nke mkpamkpa ono, mu tụberu nke tẹ mu kpaa l’ẹhu whẹ, whẹ atụko gẹ whẹ ha haa ome ejo-iwhe ono whẹ l’emegbabe, mu agụaru whẹ nvụ l’ejo-ememe whẹ mẹe iwhe-dụ-ẹji, whẹ l’emegbabe.”

4Tọ dụ iya bụ, Jeremáya kua Baruku nwa Neraya, bya akpọshiaru iya iwhe lile ono Onye-Nwe-Ọha kfuru iya, Baruku l’edeshi iya l’ẹkwo agwọgwo ono. 5Jeremáya bya asụ Baruku: “Mbẹdua bẹ whẹ buchikwaru tẹ mu ba abahụjehe l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha. 6Iwhe l’e-me nụ kwa lẹ gụbedua l’a-tụgbukwa jee l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono mbọku, l’aaswị ẹgu, je agụkotaru whẹ iwhe i deru l’ẹkwo agwọgwo ono, mbụ okfu Onye-Nwe-Ọha ono mu kpọru ghu, i dee edede. Gụaru iya ndu Juda l’owhu, bụ ndu shigee lẹ mkpụkpu whẹ bya l’ụlo ono. 7Ike kwe, whẹ aryọ Onye-Nwe-Ọha aryọ, onyenọnu gẹ whẹ ha eshi l’ejo ụzo ono, whẹ l’eshi lwawhuta azụ nkele, oghu-damụdamu mẹe oke ẹhu-eghughu ono, Onye-Nwe-Ọha l’ekfu lẹ ya l’a-vọru kpua whẹ bẹ parụ ẹka.”

8Baruku Neraya mekotagezhia iwhe lile ono gẹ Jeremáya onye nkfuchiru sụru t’o mee ya. Ọ nọdu l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha gụkotaru whẹ okfu Onye-Nwe-Ọha ono, e deru l’ẹkwo agwọgwo ono.

Baruku l’agụ ẹkwo ono l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha

9O be l’ọnwa nke tete l’awha kwe Jehoyakimu nwa Josáya awha ise, ọ watarụ ọbu eze ndu Juda, ndu Jerúsalẹmu l’owhu mẹe ndu l’eshije lẹ mkpụkpu, dụ-gee l’alị ndu Juda bya Jerúsalẹmu tụko dzukobe nke ọswiru Onye-Nwe-Ọha ẹgu. 10Baruku bya agụa iwhe ono, Jeremáya kfuru l’ẹkwo ono. Ẹka ọ nọdu gụa ya bụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, l’ọma-ụlo nke Gemaraya Shefanu, onye bụ ode-ẹkwo, mbụ ọnu-ụlo ono, dụ l’ọma ogboduwhu nke imeli lẹ mgboro ọnuzo, dụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono, l’eekuje Ọnuzo Ọ̀whúú. Ọ gụa ya ye whẹ lẹ nchị.

11Mayikaya nwa Gemaraya, nwa Shefanu nụ-gelewho okfu Onye-Nwe-Ọha ono, a gụru l’ẹkwo ono, 12ọ gbazeta jeshia ibe eze, bya abahụ l’ụlo nke ode-ẹkwo. Iwhe bụ-zhia ndu ishi l’owhu dọru l’ẹka ono. Ndu nọ iya nụ bụ onye ode-ẹkwo l’onwiya, bụ Elishama mẹe Delaya nwa Shemaya, mẹe Elunetanu nwa Akụbo, mẹe Gemaraya nwa Shefanu, mẹe Zedekaya nwa Hananiya, mẹwaro ndu ọdo, bụ ndu ishi gẹ whẹ ha. 13Mayikaya kọkotaru whẹ iwhe lile, ọ nụru, Baruku gụru ndu ono l’ẹkwo ono. 14Ndu ishi ono l’owhu zhia Jehudi, bụ nwa Netaniya Shelemaya, bụ nwa Kushi t’o je asụ Baruku t’o gude ẹkwo ọbu, ọ gụru ndu Ízurẹlu bya. O noo ya, Baruku nwa Neraya bya ewota ẹkwo agwọgwo ono gude jekfu whẹ. 15Whẹ sụ iya: “Nọdu anọdu gụaru iya anyi.”

Tọ dụ iya bụ, Baruku bya agụaru whẹ iya. 16Nteke whẹ nụru okfu ono g’ọ ha, whẹ legbakota onwowhe ẹnya l’ẹka egvu byarụ whẹ l’ẹhu. Whẹ sụ Baruku: “Anyi l’e-jekwa akọoru eze okfu ono g’ọ ha.” 17Whẹ bya ajịa Baruku sụ iya: “Kaadarụ anyi g’i meru dekota iwhe lile ono g’ọ ha. ?Ọo Jeremáya bẹ kpọoru ghu iya akpọ; l’iide iya ede?”

18Baruku sụ whẹ: “Ee, ọo Jeremáya bẹ kpọkotaru mu okfu ono g’ọ ha, mu gude mini-ẹkwo dee ya l’ẹkwo-ọ.”

19Ọo ya bụ, ndu ishi ono sụ Baruku: “Tẹ gụ lẹ Jeremáya tụgbukwaru je edomia onwunu. T’unu be emekwa t’a marụ ẹka unu nọ.”

Gẹ Jehoyakimu gude kpọo ẹkwo ono ọku

20Whẹ woru ẹkwo agwọgwo ono je edobe l’ụlo nke Elishama, bụ onye ode-ẹkwo. Whẹ jekfu eze l’ọma ogboduwhu ibe iya je atụko iwhe ono g’ọ ha kọkotaru iya. 21Eze bya eye Jehudi sụ iya t’o je ewotaadaa ẹkwo agwọgwo ọbu bya. Jehudi je l’ụlo Elishama, bụ onye ode-ẹkwo je ewota iya bya agụaru eze yẹle ndu ishi, bụ ndu swiwheru iya mgburumgburu. 22Nteke ono bụ ọnwa tete; eze nọdu lẹ nwụlo iya, bụ ẹka l’ọonoduje l’oyi ụguru, a kpọberu iya ọku, l’enwu gidigidi l’ekfu. 23L’ọobuje, Jehudi -gụa mpekala ẹkwo ono ẹto m’ọ bụ ẹno, eze egude nwamma ndu l’edeje ẹkwo byikata iya ye l’ọku ono, a kpọberu l’ekfu ono. O mee ya nno, jeye ẹkwo agwọgwo ono kekota ọku. 24Eze yẹle ndu l’ejeru iya ozhi, bụ ndu tụkoru okfu ono g’ọ ha nụkota ta adụdu onye ọwhu goshiru l’egvu byarụ iya l’ẹhu, whẹ ta alajashị uwe whẹ. 25Elunetanu yẹle Delaya mẹe Gemaraya bẹ ryọru eze aryọ t’ọ bọ kpọshi ẹkwo agwọgwo ono ọku, t’ọ ngarụ whẹ nchị. 26Iwhe eze mechiaru bụ agbẹe tụa iwu sụ tẹ Jerahụmelu, bụ nwa iya, mẹe Seraya nwa Azuriyẹlu, mẹe Shelemaya nwa Abụdelu tụgburu je egude Baruku, bụ ode-ẹkwo yẹle Jeremáya, bụ onye nkfuchiru. Obenu lẹ Onye-Nwe-Ọha bẹ domiru whẹ.

Jeremáya l’ede ẹkwo ọdo

27Eze kpọ-gelewho ẹkwo agwọgwo ono ọku, mbụ ẹkwo ono, ọ dụ mbụ okfu ono, Baruku deru lẹ gẹ Jeremáya kpọru iya ya, Onye-Nwe-Ọha kfuru okfu nụ Jeremáya sụ iya: 28“Wota ẹkwo agwọgwo ọdo dee iwhe lile ono, shi dụ l’ẹkwo agwọgwo nke mbụ whọ, ọ kpọru ọku, mbụ Jehoyakimu, bụ eze ndu Juda. 29A bya l’ẹka Jehoyakimu, bụ eze ndu Juda nọ, iwhe l’ii-kfuru iya bụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Ị kpọru ẹkwo agwọgwo ono ọku sụ: ‘?Ọo gụnu meru i dee l’ime iya sụ l’eze ndu Bábyilọnu bẹ byafụtaje bya emebyishia alị-a mee tẹ madzụ yẹle anụ dụ iya nụ chihu?’ 30Ọ bụru iya meru, Onye-Nwe-Ọha l’ekfu l’okfu ẹhu Jehoyakimu, bụ eze ndu Juda sụ: O too nwekwa iwhe shi iya l’ẹhu, l’a-nọdu l’oshi-eze Dévidi. Odzu iya bẹ l’aa-tọgbo l’etezhi, ya atọgboru, anwụ echia ya l’eswe, iji adarụ kpua ya l’ẹnyashi. 31Mu l’a-nụ yẹle ụnwegirima iya mẹe ndu l’ejeru iya ozhi áwhụ l’ejo-ememe, whẹ l’emegbabe. Iwhe bụ-zhia ejo-iwhe ono, mu sụru lẹ mu l’e-wokfuta whẹ bẹ mu l’e-wokfutakota whẹ mẹe ndu bu lẹ Jerúsalẹmu mẹe ndu Juda. O noo nkele whẹ ta angadụru mu nchị.”

32Tọ dụ iya bụ, Jeremáya bya ewota ẹkwo agwọgwo ọdo nụ Baruku Neraya, bụ onye ode-ẹkwo. Jeremáya byakwa akpọshiaru iya okfu, l’oo-de iya; Baruku dekota iya iwhe bụ-zhia iwhe shi dụ l’ẹkwo agwọgwo nke mbụ whọ, Jehoyakimu, bụ eze ndu Juda kpọru ọku. E yebakwaa ya whọ igweligwe iwhe yẹle iya tụkoru bụru iwhe lanụ.

37

Jeremáya nọ lẹ mkpọro

1O noo ya, Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu bya emee Zedekaya nwa Josáya eze ndu alị Juda. Ọ bụru eze l’ọnodu Jehoyakinu nwa Jehoyakimu. 2Ọle yẹbedua l’onwiya, mẹe ndu l’ejeru iya ozhi, mẹe ndu alị ono l’owhu ta adụdu onye ngarụ nchị l’okfu ono, Onye-Nwe-Ọha shi l’ọnu Jeremáya, bụ onye nkfuchiru kfua.

3Eze, bụ Zedekaya bya ezhia Jehukalu nwa Shelemaya yẹle onye l’agbajẹ ẹja, bụ Zéfanaya nwa Maseya tẹ whẹ jekfu Jeremáya, bụ onye nkfuchiru je ezhia ya ozhi sụ iya: “Kfunuru okfu ẹhu anyi nụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi.”

4Nteke ono bẹ Jeremáya l’akpakwadụ lẹ ntụsaru-ẹhu l’ẹka ndu madzụ nọ, e teke atụdua iya mkpọro nteke ono. 5Ndu ojọgu Fero shi l’alị ndu Íjiputu zefuta. O be gẹ ndu Bábyilọnu, nọ-wheru Jerúsalẹmu mgburumgburu nụru nke abyabya ndu Íjiputu ono, whẹ lọchata iya onwowhe lụfu lẹ Jerúsalẹmu.

6Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru nụ Jeremáya, bụ onye nkfuchiru sụ: 7“Ọ waa bụ iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ndu Ízurẹlu l’ekfu: Unu karụ eze ndu Juda, bụ onye zhiru unu t’unu bya mu ọkpata ishi sụ iya: ‘Ndu ojọgu Fero ono, zefutaru bya unu oyeru ẹka l’e-megekwaa laa alị whẹ, bụ alị ndu Íjiputu. 8Nteke ono bẹ ndu Bábyilọnu l’a-dawhu azụ bya alwụshi mkpụkpu-a ọgu; whẹ alwụta iya tọru ọku ye iya, ya adzụa dzụfu l’ishi.’

9“Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Unu be edusweshihe onwunu l’ẹka unu l’arị sụ: ‘Ndu Bábyilọnu ta adụkwa iwhe l’e-me tẹ whẹ ba aha anyi.’ Whẹ ta ahakwa unu. 10Unu jehudu nụ m’ọo l’e-gbu ndu ojọgu ndu Bábyilọnu l’owhu pyaapyaa, mbụ ndu ono l’alwụshi unu ọgu; ọ bụwaru-a ndu e mekaru iwhe bẹ whọduru l’ụlo-ẹkwa whẹ, whẹ afụtalekwaa bya atọo mkpụkpu-a ọku.”

11Ndu Bábyilọnu wụfu-gelewho lẹ Jerúsalẹmu l’ẹka ndu ojọgu Fero l’eze gidigidi abyakfuta whẹ, 12Jeremáya palihu lẹ Jerúsalẹmu jeshia alị ndu Bénjaminu t’o je etsoru ndu ẹka ono keta oke-iwhe iya. 13O rwulewho Ọnu-abahụ Bénjaminu, onye ishi ndu nche, ẹwha iya bụ Irayija, bụ nwa Shelemaya Hananiya gude iya sụ l’ọo agbala bẹ l’ọogbala tẹ ya gbakfu ndu Bábyilọnu.

14Jeremáya sụ iya: “Ọ kwa ejire. Ọ tọo kwa agbala bẹ mu l’agbala tẹ mu gbakfu ndu Bábyilọnu.” Irayija ta angarụ iya rọ nchị. O gude Jeremáya kpụru iya kpụtaru ndu ishi l’achị nụ. 15Ẹhu ghulahaa ndu ishi ono damụdamu l’okfu ẹhu Jeremáya. Whẹ zhia, e chia ya iwhe tụa ya mkpọro l’ụlo Jonatanu, bụ ode-ẹkwo; onye whẹ meru ụlo iya, ọ bụru ụlo mkpọro.

16A kpụru Jeremáya je eye lẹ mkpọro, dụ l’ụlo ime-alị, ọ nọo mbọku, ha l’igweligwe l’ẹka ono. 17Eze, bụ Zedekaya bya ezhia, e je ekua ya, e duta iya bya l’ibe eze. Ọ jịa ya lẹ mpya sụ iya:

“?O nweru ozhi, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha?”

Jeremáya sụ iya: “Ee, aa-kpụru ghu kpẹe eze ndu Bábyilọnu.”

18Jeremáya bya asụkwawho eze bụ Zedekaya: “?Ọo ẹgube ejo-iwhe gụnu bẹ mu meru ghu, gụ lẹ ndu l’ejeru ghu ozhi mẹe ndu-a l’owhu, meru g’o gude unu tụ-chia mu lẹ mkpọro? 19?Ndẹhunu ndu nkfuchiru unu ono, bụ ndu shi anọje ekfuru unu nkfuchiru sụ: ‘Eze ndu Bábyilọnu ta abyakwa l’etso unu ọgu; whẹ ta abya l’etso alị-a ọgu?’ 20Onye-nwe-mu nụ bụ eze, byiko ngabẹnu nchị l’aryọryo mu l’aryọ ghu ntaa. Ba akpuwhushinu mu azụ l’ibe Jonatanu, bụ ode-ẹkwo, ọdua bẹ mu l’a-nwụhukwa l’ẹka ono.” 21Ọo ya bụ, eze bụ Zedekaya bya atụa iwu sụ t’a kpụru Jeremáya dobe l’ọma ogboduwhu ẹka ndu nche l’anọduje; t’a nụje iya ishi buredi mbọkumboku, mbụkwa ụdu buredi, ndu l’egheje buredi gheru, t’a nụje iya ya jeye buredi, dụ lẹ mkpụkpu agvụkota. Ọ bụru iya bụ l’a kpụru Jeremáya dobe l’ọma ogboduwhu ẹka ndu nche l’anọduje, ọ nọdu l’ẹka ono.

38

E cheru Jeremáya l’eze iduma

1Shefataya nwa Mátanu mẹe Gédaliya nwa Pashọ, mẹe Jehukalu nwa Shelemaya, mẹe Pashọ nwa Malukiya bẹ nụru iwhe Jeremáya l’anọje ekfuru ndu Juda l’owhu, mbụ okfu ono, l’ookfuje sụ: 2“Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ‘Onye kwarụ lẹ mkpụkpu-a bẹ ogu-ịgba l’a-takwa ishi iya, ọdua mkpẹgu ataa ishi iya, ọdua ejo ẹhu-ba-dụ-mma ataa ishi iya. Obenu l’onye lakfuru ndu Bábyilọnu bẹ l’a-nọdu ndzụ. Onye ọbu l’e-gude ndzụ iya gbalaa je anọdu ndzụ.’ 3Ọ waa bụ iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu: ‘Mkpụkpu-a b’e yefutajekwa l’ẹka ndu ojọgu eze ndu Bábyilọnu, bụ onye l’e-megee lwụta iya l’ọgu.’ ”

4Tọ dụ iya bụ, ndu ishi l’achị nụ sụ eze: “T’e gbukwaa nwoke-e. Oomekwa t’obu chifu ndu ojọgu, whọduru lẹ mkpụkpu-a mẹe ndu alị-a l’owhu l’okfu, l’ookfuru whẹ. Nwoke-e ya ta achọkwa ọdu-lẹ-mma ndu-a, gbahaa iwhe l’emebyi whẹ emebyi.”

5Eze bụ Zedekaya yeeru whẹ ọnu sụ whẹ: “Ọ kwa unu b’ọ nọ l’ẹka, mbẹdua, bụ eze ta adụkwa iwhe mu l’akpọshi unu ememe.”

6Ọo ya bụ, whẹ kpụta Jeremáya je aparụ chee l’eze iduma mini Malukayija, bụ nwa eze. Eze iduma ono bẹ dụ l’ọma ogboduwhu ẹka ndu nche l’anọduje. Ọ bụru eri bẹ whẹ tụru Jeremáya seru iya ye l’ime iduma ono. Mini ta adụdu l’iduma ono nteke ono. Iwhe dụ iya nụ bụ ẹpoto. Jeremáya bụru gvụgvurugvu l’ẹpoto ono.

7O noo ya, Ẹbedu-mẹleku, bụ onye Itiyópiya, a harụ àhá, bụkwaruwho onye l’eleta ibe eze ẹnya bya anụa lẹ whẹ tụru Jeremáya chee l’eze-iduma mini. O be g’eze nọo ndzuko l’ọnu ẹka l’aza Ọnuzo Bénjaminu. 8Ẹbedu-mẹleku shi l’ibe eze tụgbua jekfu eze je asụ iya: 9“Onye nwe mu nụ, bụ eze, iwhe lile, ndu-a meru Jeremáya onye nkfuchiru bụkwa ejo-iwhe bẹ whẹ meru. Whẹ parụ iya chee l’eze iduma t’ọ nọdu l’ẹka ono t’ẹgu gbua ya, gẹ l’abụhe lẹ nri dụkwadu lẹ mkpụkpu-a.”

10Tọ dụ iya bụ, eze bya atụa iwu nụ Ẹbedu-mẹleku bụ onye Itiyópiya sụ iya: “Duta unwoke ụkporo l’iri l’ẹka-a tẹ gụ lẹ whẹ lịru je esefuta Jeremáya, onye nkfuchiru l’eze iduma ono, anọnyaa ọ nwụhu.”

11Ẹbedu-mẹleku bya achịta unwoke ono whẹ l’iya lịru, whẹ bahụ l’ibe eze l’ụlo, l’eedobeje iwhe; chịta akahụ ẹkwa yẹle nkịriba ẹkwa l’ẹka ono gude eri seru iya nụ Jeremáya l’eze iduma ono. 12Ẹbedu-mẹleku, onye Itiyópiya sụ Jeremáya: “Woru akahụ ẹkwa-a yẹle nkịriba ẹkwa-a tụta eri ono kpakfụru lẹ mkpata-ẹvu t’ọ bọ meka ghu iwhe!” Jeremáya mee ya nno. 13Whẹ gude eri ono selita Jeremáya imeli sefuta l’ime eze iduma ono. Jeremáya bya anọdu l’ọma ogboduwhu ẹka ndu nche l’anọduje.

Zedekaya l’ajị Jeremáya ajị ọdo

14Eze, bụ Zedekaya bya ezhia ozhi, e je ekuaru iya Jeremáya, bụ onye nkfuchiru, o zhia e duta iya bya l’ọnuzo nke ẹto, e shi abahụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha. Zedekaya bya asụ iya: “Mu byakwa l’ajị ghu ajị. Ba adụkwa iwhe l’ii-domiru mu edomi!”

15Jeremáya sụ Zedekaya: “?Tii gbudu mu nụ mẹ mu yeru ghu ọnu? Tọ bụhe l’ịi-ngaru mu nchị mẹ mu chikoshi ghu idzu.”

16Zedekaya ribuaru Jeremáya nte lẹ mpya sụ iya: “Onye-Nwe-Ọha vuru-a ishi iya g’o vu iya, mbụ onye ono, meru anyi nọdu ndzụ, mu te egbukwa ghu; mu ta akpụru ghu anụ ndu ono, l’achọ ishi ndzụ ghu.”

17Tọ dụ iya bụ, Jeremáya sụ Zedekaya: “Ọo ya bụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, bụru Chileke ndu Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: I -woru onwoghu je eye l’ẹka ndu bụ ishi l’alị eze ndu Bábyilọnu, bẹ ndzụ l’a-dụ ghu; ọku ta adzụ mkpụkpu-a; gụbedua gụ lẹ ndibe ghu l’owhu abụru ndu ndzụ l’a-dụ. 18Ọle ọ -bụru l’i tii woduru onwoghu je eye l’ẹka ndu bụ ishi l’alị eze ndu Bábyilọnu bẹ l’ee-wokwaru mkpụkpu-a ye l’ẹka ndu Bábyilọnu, whẹ akpọo ya ọku; gụbedua l’ishi onwoghu ta anahụkwa l’ẹka whẹ.”

19Eze, bụ Zedekaya sụ Jeremáya: “Ndu mu l’atsụ egvu bụkwa ndu Ju ono, wowaru onwowhe je eye l’ẹka ndu Bábyilọnu. Ndu Bábyilọnu l’a-kpụkwaru mu nụ whẹ, whẹ emelahaa mu kpakpa-wewe.”

20Jeremáya sụ iya: “Whẹ ta akpụdu ghu anụ whẹ. Iwhe mu l’aryọ ghu bụlewho t’i mee iwhe Onye-Nwe-Ọha kfuru bụ iya bụ iwhe-e, mu l’ekfuru ghu. Nke ọwhu iwhe l’a-dụru ghu lẹ ree, ndzụ adụ ghu. 21Ọle ị -jịkakwanu l’i tii woduru onwoghu eye whẹ l’ẹka, lekwaa iwhe Onye-Nwe-Ọha kpuharu goshi mu ndọwa: 22Ụnwanyi lile, bụ ndu whọduru l’ibe eze ndu Juda b’a chịtakotaru alakfu ndu bụ ishi l’alị eze ndu Bábyilọnu. Ụnwanyi ono l’ekfukaaru ghu asụje:

“ ‘Whẹ duwhuru ghu eduwhu, bya akaria ghu ẹka,

mbụ ndu ono bụ ọnya ghu, ị kpọru obu yeru.

Ọkpa liwaru ghu l’ẹpoto;

ndu ọnya ghu ono buha ghu gbakashịhu.’

23“Unyomu ghu gẹ whẹ ha yẹle ụnwegirima ghu bẹ l’aa-tụko rwuta je anụ ndu Bábyilọnu. Gụbedua l’onwoghu ta anahụkwa l’ẹka whẹ, iwhe l’e-mechia nụ bụ l’eze ndu Bábyilọnu l’e-gude ghu; ọdo bụru l’ọku l’a-dzụkota mkpụkpu-a.”

24Tọ dụ iya bụ, Zedekaya sụ Jeremáya: “T’ọ bọ dụkwa onye l’ii-me t’ọ marụ ụja, mu lẹ ghu bọru, ọdua bẹ l’ee-gbukwa ghu. 25Ndu ishi -nụa lẹ mu lẹ ghu shi ekfu; whẹ -byakfuta ghu bya asụ ghu: ‘Karụ anyi iwhe i kfuru eze mẹe ọwhu eze kfuru ghu. Be domikwaru iya anyi edomi, ọdua bẹ anyi l’e-gbukwa ghu.’ 26Iwhe l’ii-kfuru whẹ bụ l’ọo aryọryo b’i shi aryọ eze t’o bo duwhukwa ghu azụ l’ibe Jonatanu, ọwhu l’ịi-nọdu l’ẹka ono nwụhu.”

27E megee, ndu ishi ono gẹ whẹ ha byakfuta Jeremáya bya ajịa ya. Ọ bụleruwho iwhe ono, eze sụru t’o kfuaru whẹ b’o kfuru whẹ. Tọ dụhe iwhe ọdo, whẹ kfuru yeru iya nkele ụja, whẹ bọru bẹ l’adụdua onye nụwaru iya.

28Jeremáya bụru l’ọma ogboduwhu ẹka ndu nche l’anọduje b’ọ nọdu jeye mbọku, a lwụtaru Jerúsalẹmu l’ọgu.

39

Aalwụta Jerúsalẹmu

1Ọo l’awha kwe Zedekaya awha tete, ọ watarụ ọbu eze ndu Juda, l’ọnwa nke iri bẹ Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu chị ndu ojọgu iya byatashia Jerúsalẹmu bya eyebuta iya mgburumgburu. 2O be l’abalị tete l’ọnwa nke ẹno l’awha kwe Zedekaya awha iri lẹ nnanụ, e tsufua mgbodo e gude tụ-whee mkpụkpu ono mgburumgburu. 3Tọ dụ iya bụ, ndu bụ ishi l’alị eze ndu Bábyilọnu wụbata bya anọdu-gee l’ọnu mkpụkpu ono l’ẹka iya ọwhu l’eekuje Ọnuzo nke Echi. Ndu ọbu bụ: Nẹgalu-shareza mẹe Samuga-nebo mẹe Sarisekimu onye bụ iya bụ ishi ndu l’eleta ibe eze ẹnya mẹe onye ọdo, bụkwawho Nẹgalu-shareza bụ iya bụ ishi ndu l’ejeru eze ozhi mẹfua ndu ọdo, bụ ishi l’alị eze ndu Bábyilọnu. 4Nteke Zedekaya, bụ eze ndu Juda yẹle ndu ojọgu iya l’owhu whụru whẹ, whẹ ye ọkpa l’ọso gbalaa. Ọ bụru ẹnyashi bẹ whẹ gude lụfu lẹ mkpụkpu ono. Ẹka whẹ shi lụfu bụ l’ọnuzo, dụ lẹ mgbakụ mgbodo labọ, dụ lẹ mgboro mgbabu eze. Whẹ gbakwasẹru ụzo, e shi eje nsụda Araba.

5Ndu ojọgu ndu Bábyilọnu ono chịpyabe whẹ, gbakfu Zedekaya lẹ barịkiti alị Jériko. Whẹ gude iya kpụru iya kpukfu Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu lẹ mkpụkpu Ribula l’alị Hámatu. Nebukadineza nọdu l’ẹka ono nmaa ya ikpe. 6Ọ bụru lẹ mkpụkpu Ribula ono bẹ eze ndu Bábyilọnu gbushiru ụnwu Zedekaya l’iwhu iya; gbushikwaawho ndu a marụ ẹwha whẹ l’alị ndu Juda. 7Ọ swọshia Zedekaya akpụru-ẹnya; gude ẹgbirigba-ope kee ya ẹgbu pata lashia alị ndu Bábyilọnu.

8Ndu Bábyilọnu tọru ọku ye l’ibe eze mẹe l’ụlo ndu madzụ, nwutsushia mgbodo e gude tụ-whee Jerúsalẹmu mgburumgburu. 9Nebuzaradanu, bụ onye ishi ndu ojọgu, l’eche eze ndu Bábyilọnu nche, tụko nwa ndu whuduru lẹ Jerúsalẹmu mẹe ndu gbabataru l’ẹka ndu Bábyilọnu mẹwaro ndu ọdo; tụko whẹ rwuta lashia alị ndu Bábyilọnu. 10Ndu ọ harụ l’alị ndu Juda, mbụ Nebuzaradanu ono, bụ onye ishi ndu ojọgu, l’eche eze ndu Bábyilọnu nche bẹ bụ: nwuwhudu ndu ụkpa, l’adụa iwhe whẹ nweru. Ọ nọdukwawho nteke ono nụkota whẹ mgbabu vayịnu yẹle ẹgu.

11Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu bya atụa iwu l’ishi Jeremáya; onye ọ turu iya nụ bụru Nebuzaradanu, bụ onye ishi ndu ojọgu, l’eche eze ndu Bábyilọnu nche sụ: 12“Unu duta iya leta iya ẹnya. Unu ba akpakwa iya ẹka; t’ọ bụkwaru iwhe ọ sụru t’unu meeru iya bẹ unu l’e-mejeru iya.” 13Ọo ya bụ, Nebuzaradanu, bụ onye ishi ndu ojọgu, l’eche eze ndu Bábyilọnu nche yẹle Nebushazụbanu, bụ ishi ndu l’eleta ibe eze ẹnya mẹe Nẹgalu-shareza, bụ ishi ndu l’ejeru eze ozhi mẹwaro ndu ọdo, bụ ishi l’alị eze ndu Bábyilọnu; 14bya ezhia ozhi; e je edufuta Jeremáya l’ọma ogboduwhu ẹka ono, ndu nche l’anọduje. Whẹ duru iya nụ Gédaliya, bụ nwa Ahikamu, bụru nwanwa Shefanu, sụ iya t’o duru iya t’ọ laa ibe iya. O noo ya, yẹle ndibe whẹ bya anọdu.

15Nteke ono, a tuchiru Jeremáya l’ọma ogboduwhu ẹka ono, ndu nche l’anọduje bẹ Onye-Nwe-Ọha kfuru okfu nụ iya sụ: 16“Je akarụ Ẹbedu-mẹleku, onye Itiyópiya, sụ iya l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu ndọwa, mbụ Chileke nke ndu Ízurẹlu: Mu byakwa l’emedzu iwhe mu sụru lẹ mu l’e-me mkpụkpu-a. Mu l’e-meru ọla-l’iyi nụ whẹ, mu ta anụdu whẹ ọga-l’iwhu. Iwhe lile ono l’a-gbakọta ghu l’iwhu mbọku ono. 17Ọle mu l’a-nafụta ghu mbọku ono. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. A ta akpụduru ghu anụ ndu l’ịitsu egvu. 18Ọ tọ dụkwa iwhe l’e-me tẹ mu ba adzọfuta ghu, ogu-ịgba ta abyadụ l’ata ishi ghu; ii-gude ndzụ ghu gbalaa. O noo nkele ị kpọru obu yeru mu. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.”

40

1Ọ waa bụ okfu Onye-Nwe-Ọha kfuru yeru Jeremáya. Nteke o kfuru iya bụ nteke ono, Nebuzaradanu bụ onye ishi ndu ojọgu, l’eche eze ndu Bábyilọnu nche wehageeru iya lẹ mkpụkpu Rema. Nkele ọ whụru Jeremáya l’ẹka a tụru iya ẹgbirigba yẹle ndu ono, e shi lẹ Jerúsalẹmu kpụa lẹ ndzụ mẹe ndu alị Juda, a kpụ ala alị ndu Bábyilọnu. 2Onye ishi ndu ojọgu ono dufu Jeremáya bya asụ iya: “Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu kfukwaru iya ekfu l’iya l’e-me ẹka-a emerekete. 3Ntaa bẹ Onye-Nwe-Ọha mewaru iya, mbụ l’o mewaru iya lẹge o kfuru. Iwhe meru g’o gude iwhe lile ono nwụaru unu bụ l’unu meru iwhe-dụ-ẹji l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ, unu jịka l’unu te emedu iwhe ọ sụru t’unu mee. 4Ntanụ bẹ mu l’atọfu ghu ẹgbirigba ono, a tụru ghu l’ẹka. Ọ -dụ ghu ree t’i tsoru mu laa alị ndu Bábyilọnu, gụ etsoru mu, mu l’a-nọ eleta ghu ẹnya ree. Nteke bụkwanu l’ọ tọ dụdu ghu ree tẹ mu lẹ ghu lịru lashia Bábyilọnu, gụ ahaa. Lekwa, alị-a l’owhu bẹ tọgboru ghu l’iwhu, ẹka dụ-zhia ghu whọ ree nke atụgburu gụ atụgburu iya. 5Ọle ọ -bụru l’ọ dụ ghu ree t’ị nọdu l’ẹka-a, lawhukwa azụ jekfu Gédaliya, bụ nwa Ahikamu, bụru nwanwa Shefanu, bụ onye, eze ndu Bábyilọnu sụru t’ọ bụru ọ-chị-ọha, l’achị mkpụkpu, dụkota l’alị ndu Juda l’owhu, je tẹ gụ l’iya buru l’echilabọ ndu ẹka ono, nteke l’ọodua, jelewho je eburu l’ẹka dụ ghu ree.”

O noo ya, onye ishi ndu ojọgu ono, l’eche eze ndu Bábyilọnu nche ono bya aharu nri nụ iya, nyako iya iwhe anyako, bya ahaa ya ọ lashia. 6Ọo ya bụ, Jeremáya lakfushia Gédaliya nwa Ahikamu lẹ mkpụkpu Mizupa yẹle iya buru l’echilabọ ndu ono, a harụ l’alị ono.

E gburu Gédaliya

7O be gẹ ndu ishi ndu ojọgu ndu Ízurẹlu l’owhu, whẹ lẹ ndu ojọgu whẹ, bụ ndu nọdu l’ẹgbudu nụru l’eze ndu Bábyilọnu bẹ tụru Gédaliya nwa Ahikamu ẹka t’ọ bụru ọ-chị-ọha, l’achị alị ono, mbụ l’ọo ya bẹ whẹ nọkota l’ẹka, mbụ unwoke, mẹe ụnwanyi, mẹe ụnwegirima, mẹe iwhe bụ ndu kagezhia ọda ụkpa l’alị ono, bụ ndu ono, l’ẹte etso lẹ ndu achị laa alị ndu Bábyilọnu, 8whẹ wụfuta jekfu Gédaliya lẹ mkpụkpu Mizupa. Ndu tso l’ije ono bụ: Ishimẹlu nwa Netaniya, Johananu yẹle Jonatanu, bụ ụnwu Kareya, mẹe Seraya nwa Tanuhumetu, mẹe ụnwu Efaya onye Netofatu, mẹe Jezaniya, bụ nwa onye Maaka, mẹwaro ndu ọdo, bụ ndu nkewhe. 9Gédaliya, bụ nwa Ahikamu nwa Shefanu bya eriaru whẹ nte sụ whẹ: “Unu ba atsụshi egvu ọnodu ndu Bábyilọnu lẹ mkpula. Unu bururo l’alị-a nọdu eze ndu Bábyilọnu lẹ mkpula, nke ọwhu iwhe l’a-dụru unu lẹ ree. 10Mbẹdua l’onwomu l’a-nọdu lẹ mkpụkpu Mizupa anọ-chi ẹnya unu l’iwhu ndu Bábyilọnu mẹ whẹ byakfuta anyi, t’unubẹdua kụje mmẹe, wọje akpụru oshi ọnanwu, meje mmanụ je edobe l’ẹka unu l’edobeje iwhe, unu eburu lẹ mkpụkpu ono, unu natakọtaru.”

11O nokwawho g’ọ dụ nteke ndu Ju, nọkota l’alị ndu Moabu mẹe ndu ọwhu nọ l’alị ndu Amọnu mẹe l’alị ndu Edọmu mẹe ndu ọwhu nọkota l’alị ọdo nụru l’eze ndu Bábyilọnu nweru ndu ọ harụ l’alị ndu Juda, ọ bụru Gédaliya, bụ nwa Ahikamu, bụru nwanwa Shefanu b’ọ tụru ẹka t’ọ bụru ọ-chị-ọha l’achị whẹ nụ, 12ndu Ju ono l’owhu tụko gẹ whẹ ha shikota l’alị ono, a chịru whẹ laa lwawhukota azụ l’alị ndu Juda, lwakfuta Gédaliya lẹ mkpụkpu Mizupa. Whẹ kụa mmẹe kụa nke etsutsu iya, wọo akpụru oshi ọnanwu wọshia ya ike.

13Tọ dụ iya bụ, Johananu nwa Kareya yẹle ndu ishi ndu ojọgu ono, bụ ndu nọdu l’ẹgu byakfuta Gédaliya lẹ mkpụkpu Mizupa 14bya asụ iya: “?Ị marụ-a lẹ Balisu, bụ eze ndu Amọnu zhiwaru Ishimẹlu nwa Netaniya t’ọ bya egbua ghu?” Gédaliya nwa Ahikamu te ekweta iwhe whẹ kfuru.

15Tọ dụ iya bụ, Johananu Kareya bya ejekfu Gédaliya lẹ mpya lẹ Mizupa je asụ iya: “Byiko, haa tẹ mu je egbua Ishimẹlu Netaniya t’ọ bọ dụ onye l’a-marụ. ?Ndẹe g’e l’eeshi haa ya t’ọ bya egbua ghu, shi nno mee tẹ ndu Ju, bụ ndu nọru ghu mgburumgburu gbakashịhu; bya eme tẹ ndu Juda, bụ ndu ọwhu whọduru nụ laa l’iyi?”

16Obenu lẹ Gédaliya nwa Ahikamu sụru Johananu nwa Kareya: “Be ejekwa ememe. Iwhe l’iikfu l’ẹhu Ishimẹlu ta abụkwa ọkpobe okfu.”

41

Ishimẹlu gburu Gédaliya

1O rwua l’ọnwa nke ẹsaa, Ishimẹlu, bụ nwa Netaniya, bụru nwanwa Elishama, onye shi l’eri ndu eze yẹle ndu ishi, l’ejeru eze ozhi, bya achịta ụmadzu iri yeru onwiya byakfuta Gédaliya nwa Ahikamu lẹ mkpụkpu Mizupa. Nteke whẹ tụkoru ẹka eri nri l’ẹka ono, 2Ishimẹlu nwa Netaniya yẹle ụmadzu iri ono, whẹ l’iya lị wulihu gude ogu-ịgba tatso Gédaliya, bụ nwa Ahikamu, bụru nwanwa Shefanu ọgu. Whẹ gbua yẹbe onye ono, eze ndu Bábyilọnu tụru ẹka t’ọ bụru ọ-chị-ọha, l’achị l’alị ono. 3Ishimẹlu gbushikwaawho ndu Ju, whẹ lẹ Gédaliya nọ lẹ Mizupa mẹe ndu ojọgu ndu Bábyilọnu, nọkwawho l’ẹka ono.

4O be g’e gbugeeru Gédaliya; o rwua echile iya nteke l’adụa onye mawarụ nụ, 5ụkporo madzụ ẹno, kpụshiru ẹji-agba, uwe whẹ lakashịhu alakashịhu, tẹmenu whẹ gbubashia onwowhe ọnya wụru byatashia. Ẹka whẹ shi bya bẹ bụ mkpụkpu Shékemu, mẹe Sháyilo, mẹe Samériya. Ọ bụru ngwo-ẹja nri mẹe ụ̀nwù isẹnsu bẹ whẹ gude abya l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha. 6Ishimẹlu nwa Netaniya shi lẹ Mizupa je agbata whẹ ndzuta, l’ọorya ẹkwa eje. Ọ bya ejekfu whẹ sụ whẹ: “Unu bya awhụdunu Gédaliya nwa Ahikamu!” 7Whẹ bahụ-gelewho lẹ mkpụkpu ono, Ishimẹlu nwa Netaniya mẹe ndu ono, whẹ l’iya nọ gbushia whẹ chịru whẹ ye l’eze iduma mini. 8Ọle ụmadzu iri l’ime ndu ono bẹ sụru Ishimẹlu: “Be egbukwa anyi! Anyi nweru witi yẹle balị, nweru mmanụ yẹle mmanụ ẹnwu, anyi domiru l’ẹgbudu.” Ọ parụ whẹbedua haa, to gbukobehe whẹ lẹ ndu ọwhu. 9Eze iduma mini ono, Ishimẹlu chịru odzu ndu ono, o gbushiru ye, bẹ bụ iduma ono, eze bụ Asa tụru gude dzọo ndu alị iya l’ẹka Básha, bụ eze ndu Ízurẹlu. Ishimẹlu nwa Netaniya gude odzu ndu ono, o gbushiru kpojia iduma ono.

10Ishimẹlu tụko ndu nọkota lẹ Mizupa kpụkota lẹ ndzụ, lụfu l’ụnwu-ada eze mẹwaro ndu ọdo, whọduru nụ l’ẹka ono, bụ ndu Nebuzaradanu, onye bụ ishi ndu ojọgu ono, l’eche eze ndu Bábyilọnu nche yeru Gédaliya nwa Ahikamu l’ẹka. Ishimẹlu nwa Netaniya kpụkoo whẹ lẹ ndzụ kpụgburu, ọ bụru tẹ ya chịru whẹ ghaa bahụ l’alị ndu Amọnu.

11Johananu nwa Kareya mẹe ndu ishi ndu ojọgu ono, whẹ l’iya nọ bya anụa nke ejo mkpamkpa ono, Ishimẹlu nwa Netaniya kparụ, 12whẹ rwutakota ndibe whẹ; jeshia otso Ishimẹlu nwa Netaniya ọgu. Whẹ l’iya hadzu lẹ mgboro eze okpuru ọbu, dụ lẹ mkpụkpu Gibyiyọnu. 13Nteke ndu ono, Ishimẹlu kpụ lẹ ndzụ ono bya awhụa Johananu nwa Kareya yẹle ndu ishi ndu ojọgu whẹ l’iya lị, ẹhu tsọlahaa whẹ ụtso. 14Ndu lile ono Ishimẹlu kpụ lẹ ndzụ ono shi lẹ Mizupa ono kwee dakọbe wụ-kfu Johananu nwa Kareya. 15Ọwhube Ishimẹlu nwa Netaniya yẹle ndu nkiya ụmadzu ẹsato nahụ Johananu, gbalaa gbakfu ndu Amọnu.

Ọgba ala Íjiputu

16Nteke ono, Johananu nwa Kareya yẹle ndu ishi ndu ojọgu ono, whẹ l’iya nọ, bya achịta-whu ndu ono azụ bụ iya bụ uwhudu ndu ojọgu, mẹe ụnwanyi, mẹe ụnwegirima, mẹe ndu ishi, l’eleta ibe-eze ẹnya, bụ ndu Ishimẹlu nwa Netaniya shi kpụa lẹ ndzụ lẹ Mizupa g’o gbugeeru Gédaliya nwa Ahikamu, Johananu shi lẹ Gibyiyọnu chị-whulatawhu whẹ azụ. 17Whẹ jeta rwua mkpụkpu Gerutu Kimuhamu, dụ lẹ mgboro Bẹ́tulehemu, whẹ kfụshi, ọ bụru alị ndu Íjiputu bẹ whẹ cheberu, 18gẹ l’ee-shi tẹ whẹ nahụ ndu Bábyilọnu. Whẹ l’atsụ ndu Bábyilọnu egvu nkele Ishimẹlu nwa Netaniya bẹ gburu Gédaliya nwa Ahikamu, bụ onye eze ndu Bábyilọnu meru ọ-chị-ọha, l’achị l’alị ono.

42

1Ndu ishi ndu ojọgu ono l’owhu mẹe Johananu nwa Kareya mẹe Jezaniya nwa Hoshaya mẹwaro ndu ọdo, wata l’onye ukfu rwua l’onye nta; tụko bya awụ-kfu 2Jeremáya, bụ onye nkfuchiru sụ iya: “Byiko nụnu aryọ, anyi l’aryọ ghu; kfunuru nụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu l’iswi ndu-a, whọduru nụ-a. Iilewaa g’anyịbe ndu ọwhu whọduru nụ habe nwanshị, l’anyịbe ndu shi bụru ikpoto madzụ. 3Kfuru nụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu, nke ọwhu l’ọo-karụ anyi ụzo eshishi iya yẹle iwhe anyi l’e-me.”

4Jeremáya bụ onye nkfuchiru sụ whẹ agha: “Mu nụwaru iwhe unu kfuru. Mu l’e-kfuru-a nụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu lẹge unu ryọru. Ọnu Onye-Nwe-Ọha l’eyeru unu bẹ mu l’a-karụ unu. Ọ tọ dụdu ọwhu mu l’e-woharu unu ewoha.”

5Whẹ bya asụ Jeremáya: “Tẹ Onye-Nwe-Ọha bụkwaru onye ẹka-ebe, l’ekfu ire-lanụ mẹe onye e gude ire iya ẹka l’ẹka whẹ nọ, m’ọ bụru lẹ whẹ te emedu iwhe lile Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu sụru t’i zhia whẹ tẹ whẹ mee. 6Ọ dụ ree, m’ọ dụ ẹji, bẹ anyi l’e-me iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi sụru t’anyi mee bụ iya bụ onye ono, anyi l’ezhi ghu t’i jekfu l’iswi ẹhu anyi, nke ọwhu bụ nteke anyi meru iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi kfuru, ya adụru anyi lẹ ree.”

7A nọlewho abalị iri; Onye-Nwe-Ọha kfuru yeru Jeremáya. 8Jeremáya bya ekua Johananu nwa Kareya yẹle ndu ishi ndu ojọgu ono, whẹ l’iya nọ mẹwaro ndu ọdo, ndu ukfu mẹe ndu nta. 9Ọ sụ whẹ: “Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke ndu Ízurẹlu l’ekfu ndọwa, mbụ onye ono, unu zhiru mu tẹ mu je aryọoru unu aryọ: 10‘Unu -je l’a-nọpyabe l’alị-a, mu atụa unu ọtu ụlo; mu te enwutsuhedu unu enwutsu. Mu l’a-dza unu adzadza, mu ta avụhedu unu l’ọgvu. Nkele ọla-l’iyi ono, mu wokfutaru unu bẹ áwhụ iya tsọwaru mu.’ 11‘Unu ba atsụshi eze ndu Bábyilọnu egvu, mbụ onye ono, unu l’atsụ egvu ntaa ono. Unu ba atsụshi iya egvu, nkele mu nọkwaa swiru unu eswiru, mu je l’adzọta unu, nafụta unu l’ẹka iya. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. 12Mu l’a-whụru unu imiko, nke ọwhu imiko unu l’a-dụ iya, ya ahaa t’unu lwata bya anọdu l’alị unu.’

13“Ọle, ọ -bụru l’unu sụru l’unu ta anọdudu l’alị-a, shi nno haa ome iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu kfuru unu. 14Mbụ, ọ -bụru l’unu sụru waawa; l’unu l’a-lawaa alị ndu Íjiputu, bụ ẹka unu l’ẹte awhụ ọgu l’ẹnya, unu ta anụ opu-ọgu, ẹgu nri ta gụ unu, l’o noo ẹka unu l’e-je eburu ndono. 15Ọo ya bụ, unu nụkwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu, unubẹ ndu ono, whọduru nụ l’alị ndu Juda. Ọ waa iwhe l’ookfu ndọwa, mbụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, bụ Chileke nke ndu Ízurẹlu: ‘Ọ -bụru l’unu chịpyawaru iya l’obu unu nke ọla Íjiputu, mbụ l’unu l’eje ebubu l’ẹka ono; 16bẹ ogu-ịgba ọbu, unu l’atsụ egvu iya l’a-fụkwaru unu l’alị Íjiputu, mkpẹgu ọbu, unu l’atsụ egvu iya etsokfuru unu l’ike l’ike lashia alị ndu Íjiputu ono. Unu anọdu l’ẹka ono nwụshihu. 17Mbụ lẹ; iwhe bụ ndu ono, kpeburu ọla Íjiputu nke ebubu bẹ bụkwa ogu-ịgba mẹe mkpẹgu mẹe ejo ẹhu-ba-dụ-mma l’e-gbu whẹ. Tọ dụhenu t’ọ ka mma l’ọo onye lanụ l’ime whẹ bya l’a-wafụ iya, ọdua l’ọo onye l’a-nahụ ejo-iwhe ono, mu l’e-wokfuta whẹ.’ 18Nkele ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, mbụ Chileke nke ndu Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: ‘Ọo gẹ mu tukoshiru ndu bu lẹ Jerúsalẹmu oghu-damụdamu mu mẹe oke ẹhu-eghughu mu, bụ gẹ mu l’a-tukoshi iya unu mẹ unu laa Íjiputu. Unu abụru ndu l’aatụ lẹ ntọnu mẹe ndu l’aakpọru tuu mẹe ndu l’eeme iwhe-ọchi mẹe ndu l’aakpọ l’iwhu, unu ta abya l’egudebaa ẹnya unu whụ alị-a ọdo.’

19“Unubẹ ndu ono, whọduru nụ l’alị ndu Juda, Onye-Nwe-Ọha kfuakwaru iya unu sụ unu t’unu ba alakwa Íjiputu. T’o dokwaa unu ẹnya ree l’ọo ọkwa bẹ ya l’anmarụ unu ntanụ-a, 20l’ọ kwa ụzo bẹ kpọ-swehuru unu, nteke unu zhiru mu sụ tẹ mu jekfu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu, mbụ nteke ono, unu sụru tẹ mu kfuru nụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu l’iswi ẹhu unu. L’iwhe lile Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu kfuru unu bẹ unu l’e-mekota! 21Mu kfuakwaru iya unu ntanụ, ọle unu te emedu iwhe Onye-Nwe-Ọha kfuru l’iwhe lile, ọ sụru tẹ mu kfuaru unu. 22Ọo ya bu, t’o dokwaa unu ẹnya ree, l’iwhe l’e-gbu unu l’ẹka ono, unu l’achọ t’unu je eburu ono bụ ogu-ịgba mẹe mkpẹgu mẹe ejo ẹhu-ba-dụ-mma.”

43

Iwhe e kfuru l’ishi ndu Íjiputu

1O be gẹ Jeremáya kfugeeru ndu ono okfu lile ono, bụ okfu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ, mbụ iwhe lile Onye-Nwe-Ọha zhiru iya t’o kfuaru whẹ, 2Azaríya nwa Hoshaya yẹle Johananu nwa Kareya mẹe ndu lile ono, l’eku onwowhe eku bya asụ Jeremáya: “Ọo ejire bẹ l’ịidzu! Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi te ezhidu ghu t’ị bya asụ anyi t’anyi ba alakwa Íjiputu je eburu. 3Ọo Baruku nwa Neraya l’akwa ghu eye t’i kfulwua anyi, nnta gẹ l’eeshi t’e woru anyi ye l’ẹka ndu Bábyilọnu tẹ whẹ gbushia anyi, m’ọ bụ kpụa anyi lẹ ndzụ lashia alị ndu Bábyilọnu.” 4Ọ bụru nno bụ g’o meru; Johananu nwa Kareya, mẹe ndu ishi ndu ojọgu, mẹe ndu ono l’owhu ta adụ onye meru iwhe Onye-Nwe-Ọha kfuru, jịka anọpyabe l’alị ndu Juda. 5Johananu nwa Kareya yẹle ndu ishi ndu ojọgu ono l’owhu tụko ndu lile, whọduru nụ l’alị ndu Juda chịtakota, mbụ ndu ono, shi lwawhu azụ bya eburu l’alị ndu Juda, ndu shi lẹ mba gẹ mba ha ono, e shi chịru whẹ dobe lwa, 6mbụ nwoke, mbụ nwanyị, mẹe ụnwegirima, mẹkwawho ụnwada eze, mbụ-zhia iwhe bụ ndu ono, Nebuzaradanu, bụ onye ishi ndu ojọgu, l’eche eze ndu Bábyilọnu nche shi haarụ Gédaliya, bụ nwa Ahikamu, bụru nwanwa Shefanu, whẹ chịkobekwawho Jeremáya, bụ onye nkfuchiru yẹle Baruku nwa Neraya. 7O noo ya, whẹ jịkanu iwhe Onye-Nwe-Ọha kfuru whẹ, bahụnu l’alị ndu Íjiputu, bya ejeta rwua mkpụkpu Tahupanuhesu.

8Whẹ nọdu lẹ Tahupanuhesu, Onye-Nwe-Ọha kfuru okfu nụ Jeremáya sụ iya: 9“Pakọo ẹwhuru, ha shii je elibe l’ẹpoto, dụ l’ẹka ono, a kpụru iwhe-akpụkpu l’ọnoguzo ibe eze bụ Fero lẹ Tahupanuhesu, tẹ ndu Juda leje ghu ẹnya. 10Nteke ono, gụ asụ whẹ: ‘Ọ waa bụ iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, bụ Chileke nke ndu Ízurẹlu l’ekfu: Mu l’e-zhi t’e je ekuaru mu onye ozhi mu, bụ Nebukadineza, eze ndu Bábyilọnu. Ọo l’eli ẹwhuru-a, mu libegeeru elibe bẹ l’oo-dobe oshi-eze iya, woru mkpuumkpu ndu eze kpua ya l’eli. 11Ọ -byalẹwho bẹ l’ọo-lwụ-gbu ndu Íjiputu. Ndu buru ụwa ọla l’ẹhu-ba-dụ-mma l’a-la l’ẹhu-ba-dụ-mma. Ndu buru ụwa l’aa-kpụ whẹ lẹ ndzụ, bẹ l’aa-kpụ lẹ ndzụ. Ndu buru ụwa ọla lẹ mma; l’a-la lẹ mma. 12Ọo-tụru ọku ye l’eze-ụlo agwa ndu Íjiputu. Ọo-kpọ agwa whẹ ọku; lwụa agwa whẹ ono ọlwu-ọchi. Ọo g’onye l’eche atụru l’awhukpuje onwiya ẹkwa, bụ gẹ l’oo-wota Íjiputu whukpua onwiya, shi l’ẹka ono lashia l’ẹhu-guu. 13Oo-tsujashi ẹwhuru, dụ nsọ, dụ-gee l’ụlo agwa ono, bụ ẹnyanwu, dụ l’alị ndu Íjiputu, ya atụko ụlo agwa Íjiputu l’owhu kpọkota ọku.’ ”

44

Ọla-l’iyi, dụ l’ọgwa agwa

1Ọ waa bụ okfu Onye-Nwe-Ọha kfuru yeru Jeremáya l’ishi ndu Ju l’owhu, bụ ndu bu l’alị Íjiputu lẹ mkpụkpu Migudolu, mẹe lẹ mkpụkpu Tahupanuhesu, mẹe lẹ mkpụkpu Nọfu, mẹe lẹ Paturọsu. O kfuru sụ: 2“Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, mbụ Chileke nke ndu Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: Unu whụnuru-a oke ọla-l’iyi, mu wokfutaru Jerúsalẹmu yẹle mkpụkpu lẹ mkpụkpu, dụ l’alị ndu Juda. Ntanụ bẹ whẹ bụwaa ochuwhu, l’adụa onye bu iya nụ. 3Iwhe kparụ iya nụ bụ ejo-ememe, whẹ megbaberu, shi nno kpatsua mu ẹhu-eghughu nkele whẹ kpọlaharu ụ̀nwù isẹnsu ọku anụ agwa, balahaaru agwa ẹja, mbụ agwa, l’ẹte abụkwaanu lẹ whẹbedua l’onwowhe, ọdua l’ọo unubẹdua, ọdua l’ọo nna unu oche whẹ bẹ marụ iya. 4Mu zhiru ndu ozhi mu, bụ ndu nkfuchiru nzhipyabe tẹ whẹ bya asụ unu agha: ‘Ọwhu t’unu be emeshi ejo akpamara-a, mu kpọru ashị!’ 5Obenu lẹ whẹ ta angadụ nchị; whẹ te eye ọnu, nke ọwhu whẹ g’adakọbekwanu haa ome ejo-ememe ono, whẹ ta aha ọkpo ụ̀nwù isẹnsu ọku anụ agwa. 6Ọo ya meru, mu woru oke ẹhu-eghughu mu yẹle oghu-damụdamu mu wụa whẹ l’ishi. O nwuru whuruwhuru tsoru mkpụkpu Juda l’owhu mẹe woroworo, dụ lẹ Jerúsalẹmu, mee whẹ, whẹ bụru ochuwhu; bụru ẹka daburu whochangu g’ọ bụ iya ntanụ.

7“Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu ntaa ndọwa, mbụ Chileke nke ndu Ízurẹlu: ?Ọo gụnu meru unu l’eme onwunu ejo-iwhe ọwa, nke t’unu bọfu onwunu lẹ Juda, mbụ nwoke, mbụ nwanyị mẹe ụnwegirima mẹe ndu e he l’ẹka, nke ọwhu l’ẹte adụa onye l’a-whọdu l’ime unu? 8?Ọo g’ụnu meru, ọ bụru iwhe unu meru l’ẹka unu bẹ unu gude akpatsu mu iwe, mbụ nke t’unu wata ọkpo ụ̀nwù isẹnsu ọku anụ agwa l’alị ndu Íjiputu, bụ ẹka unu byarụ ebubu? Unu l’e-mebyikwa onwunu emebyi, unu abụru ndu l’aakpọ l’iwhu, bụru ndu mba lile, dụ l’eliwhe l’owhu l’a-chị ọchi. 9?Unu zọhawaru ejo-ememe, nna unu whẹ megbaberu mẹe ọwhu ndu eze ndu Juda megbaberu, whẹ l’unyomu whẹ mẹe ejo-ememe, unubẹdua megbaberu mẹe unyomu unu, l’alị ndu Juda mẹe lẹ gbororo ụzo, dụ lẹ Jerúsalẹmu? 10Byeyekwaa ntanụ bẹ whẹ teke ewozekwaa onwowhe alị, whẹ ta akwabẹ mu ugvu, whẹ teke emee iwhe iwu mu kfuru, mẹe iwhe mu tọru ọkpa iya sụ t’unu meje, mẹe nna unu oche whẹ.

11“Ọo ya bụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, mbụ Chileke nke ndu Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: Mu kpebuakwaru lẹ mu l’e-wokfuta unu ọla-l’iyi, mee tẹ ndu Juda l’owhu chihu. 12Ndu ono, whọduru nụ lẹ ndu Juda, bụ ndu kpeburu lẹ whẹ lafụtaje Íjiputu je eburu bẹ mu l’e-dufukota, gẹ whẹ ha l’a-bụru kpurupyata l’alị Íjiputu. Iwhe l’a-ta ishi whẹ bụ ogu-ịgba, m’ọbu mkpẹgu. Onye ukfu l’onye nta l’ime whẹ bẹ bụ ogu-ịgba, m’ọbu mkpẹgu l’a-ta ishi whẹ. Whẹ l’a-bụru ndu l’atụ lẹ ntụ ọnu, bụru ndu l’aakpọru tuu, mẹe ndu l’eeme iwhe-ọchi, mẹe ndu l’aakpọ l’iwhu. 13Ndu ono, larụ Íjiputu je eburu bẹ mu l’e-gude ogu-ịgba, mẹe mkpẹgu, mẹe ejo ẹhu-ba-dụ-mma nụa áwhụ, ẹgube ono, mu meru iya ndu Jerúsalẹmu. 14Nke ọwhu bụ l’ọ tọ dụdu ndu ono, whọduru nụ lẹ ndu Juda ono, bya eburu l’alị Íjiputu l’a-gbala, tọ dụhenu onye ọwhu bya l’a-wafụ nke ọlwa-whu azụ l’alị ndu Juda, bụ ẹka, l’agụ whẹ ọdu g’e shi whẹ lwawhu iya azụ je buru. Nkele ọ tọ dụdu onye l’ime whẹ l’a-lwa nụ, gbahaa nwọchi-l’ẹka ndu gbarụ ọso ndzụ whẹ.”

15Tọ dụ iya bụ, unwoke lile, marụ lẹ nyee whẹ bẹ kpọru ụ̀nwù isẹnsu ọku nụ agwa, mẹe ikpoto ụnwanyi, kfụru l’ẹka ono, mẹe iwhe bụ-zhia ndu bukota lẹ Paturọsu, dụ l’alị ndu Íjiputu, tụko sụ Jeremáya: 16“Okfu ono, i gude ẹwha Onye-Nwe-Ọha kfuru anyi ono bẹ anyi l’ẹte angakwarụ ghu nchị. 17Ọ kwa iwhe lile, anyi kweru ụkwa l’anyi l’e-me bẹ anyi l’e-me. Anyi l’a-nọ akpọ ụ̀nwù isẹnsu ọku anụ eze-nwanyị igwe, anyi agbashịru iya mmẹe gude agwa iya. Ọo ẹgube ono, anyi lẹ nna anyi whẹ, mẹe ndu eze anyi whẹ, mẹe ndu ishi anyi whẹ shi emeje lẹ mkpụkpu, dụ-gee l’alị ndu Juda, mẹe lẹ gbororo ụzo, dụ lẹ Jerúsalẹmu bụ g’anyi l’a-nọ eme. Nteke ono bẹ anyi shinu nweru nri shii, iwhe dụru anyi lẹ ree, tọ dụ iwhe shi atsụ anyi l’anụ. 18Ọle eshi ono, anyi harụ ọkpo ụ̀nwù isẹnsu ọku anụ eze-nwanyị imigwe, haa ọgbaru iya mmẹe gude agwa iya, bẹ l’ẹte adụdua iwhe ụko iya l’ẹte adụaru anyi, tẹmenu ogu-ịgba yẹle mkpẹgu l’agwa anyi ndọgolo.”

19Ụnwanyi bya eyekwawho ọnu nke whẹ sụ: “Nteke ono, anyi shi akpọ ụ̀nwù isẹnsu ọku anụ eze-nwanyị imigwe, agbarụ iya mmẹe gude agwa iya, ji anyi ?whẹ ta amadụ g’anyi shi egheje akara mee ya; ya adụ g’ọ dụ, anyi egvube iya agbarụ iya mmẹe gude agwa iya?”

20Jeremáya bya asụ ndu ono gẹ whẹ ha, mbụ unwoke ono, mẹe ụnwanyi, ono mẹe iwhe bụ ndu ono, bya eyeru iya ụdu ọnu-a sụ whẹ: 21“A -bya l’ụnwu isẹnsu ọbu, unu shi akpọje ọku lẹ mkpụkpu, dụ l’alị ndu Juda, mẹe lẹ gbororo ụzo, dụ lẹ Jerúsalẹmu, mẹe ọwhu nna unu whẹ, mẹe ndu eze unu whẹ, mẹe ndu ishi unu whẹ, mẹwaro ndu alị unu l’owhu shi akpọje; ?tọ dụ iya bẹ Onye-Nwe-Ọha l’anyatajẹ? ?Tọ dụ iya l’agbabatajẹ iya l’uche? meru; 22Onye-Nwe-Ọha ta adụhe ike nwugbua ejo-iwhe, unu megbaberu l’obu mẹe akpamara, unu megbaberu. Ọ kwanụru iya meru alị unu bụru ẹka ẹgbara kfụru mẹe ochuwhu, l’adụa onye bu iya nụ, bụru ẹka l’aakpọ l’iwhu, ẹgube ọ dụ ntanụ. 23Ọo lẹ unu kpọru ụ̀nwù isẹnsu ọku; ọ bụru l’ọo lẹ unu meru iwhe-dụ-ẹji l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ, unu jịka l’unu te emedu iwhe Onye-Nwe-Ọha kfuru unu; jịka l’unu te etsodu iwu iya, unu te eme omelalị iya mẹe iwhe ọ tọru ọkpa iya t’e meje, meru g’o gude ọla-l’iyi ono dakfuta unu ẹgube ọ dụ ntanụ.”

Íjiputu bẹ l’aa-lwụ-gbu l’ọgu

24Jeremáya sụ ndu ono gẹ whẹ ha: mẹe ụnwanyi ono: “Unu nụkwaa okfu Onye-Nwe-Ọha l’ekfu, unubẹ ndu Juda l’owhu, bụ ndu nọ l’alị Íjiputu. 25Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, mbụ Chileke nke ndu Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: Unubẹdua l’onwunu mẹe unyomu unu bẹ gude ọnu unu kfua ya ekfukfu, sụ l’iwhe unu kweru ụkwa l’unu l’e-me bẹ unu mefutaje, l’unu l’a-nọ akpọ ụ̀nwù isẹnsu ọku anụ eze-nwanyị igwe, tẹmenu unu je l’anọ agbarụ iya mmẹe gude agwa iya.

“Ngwa, unu menua iwhe ọbu unu kweru ụkwa iya ọbu, unu mewa iya rọ g’unu kfuru iya. 26Ọo ya bụ, unu nụkwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu, g’unu ha bụru ndu Juda, bu l’alị Íjiputu. Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: ‘Mu gudeekwaa ẹwha mu ono, parụ ẹka ria nte sụ l’onye shi lẹ Juda ta abyadụ l’a-kpokubaa ẹwha mu ọdo l’alị Íjiputu l’owhu l’owhu. Whẹ ta abya l’e-gudebaa ọnu whẹ kfua sụ: Nnajị-Ọha, bụ Onye-Nwe-Ọha vuru-a ishi iya g’o vu iya.’ 27Unu lekwaa, mu l’egeekwa whẹ ngge tẹ mu mee whẹ ejo-iwhe; ọ tọ bụkwa tẹ mu mee whẹ iwhe dụ ree. Ndu Juda, nọ l’alị Íjiputu bẹ ogu-ịgba mẹe mkpẹgu l’a-takọta ishi whẹ jeye nteke whẹ l’ẹte awhọduhe awhọdu owhu. 28Ọo nwa ndu ọwhu nahụru ogu-ịgba ono l’e-shi l’alị Íjiputu lwawhuta azụ l’alị ndu Juda, ọle whẹ ta abadụ nwishi. O noo nteke ndu ono, whọduru lẹ Juda ono, lwarụ je eburu l’alị ndu Íjiputu ono l’a-ma okfu onye ọwhu l’e-keru; ?m’ọo nkemu, tọo nkewhe?

29“Onye-Nwe-Ọha l’ekfu agha: ‘Ọ waa bụ iwhe l’e-goshi unu lẹ mu l’a-nụ unu áwhụ l’ẹka-a ndọwa. Ọo ya l’e-me unu amarụ l’ejo-iwhe ono, mu sụru lẹ mu l’e-me unu l’e-re gẹ mu kfuru iya. 30Ọ waa bụ iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu: Fero ono, l’aza Họfura, mbụ eze ndu Íjiputu bẹ mu l’e-wokwaru ye l’ẹka ndu ọhogu iya ono, l’achọ ishi ndzụ iya; ẹgube ono, mu woru Zedekaya, bụ eze ndu Juda ye l’ẹka Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu; onye bụ ọhogu iya bụru onye l’achọ ishi ndzụ iya.’ ”

45

Okfu mgbamume, e kfuru Baruku

1Ọ waa bụ okfu, onye nkfuchiru Chileke, bụ Jeremáya kfuru nụ Baruku nwa Neraya. O kfuru iya l’awha nke ẹno, Jehoyakimu nwa Josáya watarụ ọbu eze ndu Juda, gẹ Baruku degeeru okfu ono, Jeremáya l’akpọru iya; yẹbedua l’ede iya ede. Ọ sụru iya: 2“Ọ waa bụ iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke ndu Ízurẹlu l’ekfuru gụbe Baruku ndọwa. 3I kfuru sụ: ‘Nshọbukwa mu nshọ! Onye-Nwe-Ọha yekobekwaru áwhụ l’iwhe-ọtsulanu, mu l’eje. Mu tsụtaakwaru ude, ike gvụ mu agvụgvu; mu te nwehunu ndzumike.’ ”

4Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: “Iwhe l’ii-kfuru iya bụ: ‘Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Iwhe mu tụru atụ bẹ mu l’enwutsushi enwutsushi; iwhe mu dzarụ adza bẹ mu l’avụ l’ọgvu l’alị-a gbaa mgburumgburu. 5Ọ -bụru l’ịicho iwhe parụ ẹka; ba achọshi. O noo nkele mu byakwa l’e-wokfuta madzụ l’owhu ejo ọla-l’iyi. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. Ọle gụbedua bẹ mu l’a-hajẹlewho t’i gude ndzụ ghu gbalaa l’ẹkameka i jeru.’ ”

46

Ozhi ẹhu ndu Íjiputu

1Ọ waa bụ okfu Onye-Nwe-Ọha, kfuru nụ onye nkfuchiru Chileke, bụ Jeremáya l’ishi mba gẹ mba ha.

2A bya lẹ ndu Íjiputu: Ndu l’eekfuru okfu ọwa bụ ndu ojọgu Fero Neko, bụ eze ndu Íjiputu, ndu a lwụ-gburu l’ọgu lẹ mgboro mkpụkpu Kakemishi, dụ l’agụga ẹnyimu Yufurétisu. Onye lwụ-gburu whẹ nụ bụ Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu, l’awha kwe Jehoyakimu nwa Josáya awha ẹno, ọ watarụ ọbu ndu Juda.

3“Unu dozhikwaa iwhe unu

l’egudeje ezeru onwunu l’ọgu,

unu dozhia ndu ọwhu ha ọsa mẹe ndu ọwhu ha nwanshị,

unu awụfuta jeshia ọgu!

4Unu kwakọbe ịnya unu nke ọgu!

Unu enyikoru iya l’eli; unubẹ ndu l’agba ịnya!

Onyenọnu kpuru okpu-igwe iya

kfụru l’ẹka rwuberu iya nụ!

Unu arwapyashịa arwa unu ọnu arwapyashị!

Unu achịta uwe-ọgu unu dzọo onwunu!

5?Ọo gụnu bẹ mu whụru? Egvu l’atsụkwa whẹ.

Whẹ l’agbakwa ọso.

Ndu ojọgu whẹ b’a lwụ-gburu.

Whẹ ye ọkpa l’ọso gbala;

whẹ ta agha ẹnya l’azụ;

Iwhe l’eye egvu bẹ dụkwa l’ẹkameka.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

6“Ndu ọkpa ẹgwa ta adụkwa ike ọgba ọso.

Ndu ike dụ l’ọgu ta adụ ike agbala.

Ọ kwa l’ụzo isheli, lẹ mgboro

ẹnyimu Yufurétisu bẹ whẹ kpokutaru iwhe daa.

7?Ọo onye ole l’abya kụlakula g’ọo ẹnyimu Nayịlu whọ,

g’ọo ngele, l’asọkaa gborogboro whọ?

8Ọo ndu Íjiputu l’abya kụlakula g’ọo ẹnyimu Nayịlu ọbu,

g’ọo ngele, l’asọkaa gborogboro.

Whẹ l’ekfu sụ lẹ whẹ l’a-wulihu

tụko mgboko l’owhu sọ-kputa.

Lẹ whẹ l’e-mebyishi mkpụkpu gẹ

mkpụkpu ha yẹle ndu bu iya nụ.

9Unubẹ ịnya, unu shigabe onwunu nke ọgu!

Unubẹ ụgbo-ịnya, unu jeje l’iwhu l’iwhu.

Tẹ ndu ike dụ l’ọgu wulihukwa t’e je,

mbụ unubẹ ndu Kushi mẹe ndu Putu,

bụ ndu chị iwhe l’eegudeje ezeru onwonye l’ọgu,

mẹe unubẹ ndu Ludu, bụ ndu marụ ọgba akfụ.

10Mbọku ono bụkwa mbọku nke Onye-Nwe-Ọha,

mbụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu.

Ọ bụru mbọku ọgwata ụgwo iwhe;

mbụ mbọku, l’ọo-gwata ndu l’etso iya okfu ụgwo iwhe.

Ogu-ịgba l’a-tata ishi madzụ jeye ẹwho eji iya;

ya angụta mmee whẹ jeye nteke l’ọo-ngụ-ji ẹwho;

nkele Onye-Nwe-Ọha, mbụ

Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’agwa iwhe

l’alị ndu isheli lẹ mgboro ẹnyimu Yufurétisu.

11Jeshia alị Giledu je anata ọgvu ehuhu,

gụbe nwamgbọko ono, bụ Íjiputu.

I huwaru ọgvu ntụtu ntụtu, ọ bụru nke mmaka.

Ọ tọo dụkwa iwhe l’e-me ghu t’i mehu.

12Mba gẹ mba ha bẹ nụwaru

iwhere ono, e meru kpua ghu.

Ẹkwa unu ngakọtaru mgboko l’owhu.

Ndu ike dụ l’ọgu bẹ dapyabẹru ibe whẹ.

Whẹ tụko daa ndatẹwo.”

13Ọ waa bụ okfu, Onye-Nwe-Ọha kfuru nụ onye nkfuchiru iya, bụ Jeremáya l’ọnodu abyabya, Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu l’a-bya otso ndu Íjiputu ọgu.

14“Ryaa ya arya l’alị ndu Íjiputu.

Gụ echia ya lẹ mkpu lẹ mkpụkpu Migudolu.

Chikwaa ya whọ lẹ mkpu lẹ

mkpụkpu Nọfu yẹle Tahupanuhesu sụ:

‘Kfụkwaru kfụshia ike; kwakọbe ẹhu,

nkele ogu-ịgba l’egbukwa ibẹka ibẹbo.’

15?Ọo gụnu bẹ agwa Apisu l’agbahụnuru ọso?

?Ọo gụnu meru ndu ojọgu unu ta akpọhunuru akpọru?

Iwhe kparụ iya nụ bụ lẹ

Onye-Nwe-Ọha nwutawaru iya tụa gburugudu.

16Igweligwe whẹ b’o meru; whẹ daa iko,

whẹ daa ndatẹwo dapyabẹ ibe whẹ, whẹ sụ:

‘Unu gbashi t’anyi lawhu azụ lakfu

ndibe anyi, mbụ ndu alị ẹka a nwụru anyi.

T’anyi gbalaarụ ogu-ịgba ono, l’eme emerekete ono.’

17Unu kua Fero, bụ eze ndu Íjiputu ẹwha-a:

‘O-chi-njọ-ọrya, l’awhụje iwhe l’oome parụ iya haa.’

18Eze ono l’ekfu okfu; mbụ onye ono, ẹwha iya bụ

Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu.

Ọ sụru agha:

Mu vuru-a ishi mu gẹ mu vu iya,

b’o nweru onye l’a-bya nụ.

Onye ọbu l’a-dụ g’ọo ugvu Tebọ kakọta ugvu ọdo l’eli.

Mbụ l’ọo-dụ g’ọo ugvu Kamẹlu, dụ l’agụga eze-ẹnyimu.

19Unu kwakọbekwa iwhe unu l’e-gude ala alị ọdo,

unubẹ ndu bu l’alị ndu Íjiputu.

Mkpụkpu Nọfu bẹ l’ee-mekwa;

ya abụru ẹka ẹgbara kfụru,

bụru ochuwhu, l’adụa onye bu iya nụ.

20Íjiputu bụ nwada eswi, l’ama ntụmatu.

Ọle odzu-enyi, shi l’ụzo isheli takfụbewaru iya.

21Ndu ojọgu, whẹ gotaru egota tẹ whẹ bya alwụaru whẹ ọgu

bẹ dọru l’echilabọ whẹ g’ọo

oke-eswi darụ rẹkfurekfu nọdu.

Whẹbedua vụakwaruwho ọkpa whẹ mini gbalashịa.

Whẹ ta adụdu ike kpọru akpọru.

Nkele mbọku ọla-l’iyi byapyabẹwaru whẹ,

mbụ nteke l’aanụ whẹ awhụ.

22Ndu Íjiputu gude ọso agbala

agbala, atsụ pụ-pụ-pụ g’ọo agwọ,

nkele ndu ọhogu whẹ l’abyakfuta whẹ l’ike l’ike.

Whẹ chị ogbunkụ abyakfuta whẹ

ọgu, g’ọo ndu l’egbutsushi oshi.

23Whẹ l’a-sụpyashi ọswa whẹ

asụpyashi, oberu ọ bụru ẹgube ẹtsukala gụnu.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

Whẹ ha l’igweligwe amamẹ igube,

nke ọwhu bụ l’a ta agụtadu whẹ l’ọgu.

24Nwamgbọko ono, bụ Íjiputu b’e mewaru iwhe-iwhere.

Mbụ l’e woru iya ye l’ẹka ndu isheli.

25Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, bụ Chileke nke ndu Ízurẹlu bẹ sụru agha: “Leenu, mu byakwa l’anụ Amọnu, bụ agwa ndu mkpụkpu Tebẹsu awhụ yẹle Fero, mẹe ndu Íjiputu yẹle agwa whẹ, mẹe ndu eze whẹ, mẹe iwhe bụ-zhia ndu kpọru obu whẹ yeru Fero. 26Mu l’e-woru whẹ ye l’ẹka ndu l’achọ ishi ndzụ whẹ, mbụ l’ẹka Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu yẹle ndu ojọgu iya whẹ. Ọle e megee buwhuru azụ lẹ Íjiputu g’e shi buhawaru iya.” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

27“Ba tsụkwa egvu; gụbe Jékọpu, bụ onye ozhi mu.

T’ọ bọ dụkwa iwhe l’e-ye ghu egvu, gụbe Ízurẹlu!

Mu l’e-shikwa l’ẹka ono, teru ẹnya dzọta ghu,

mu adzọta ẹpa ghu l’alị ono, a kpụru whẹ lẹ ndzụ laa.

Jékọpu l’a-lwata bya anọdu l’ẹhu-guu.

Ọo-nọdu lẹ ntụsaru-ẹhu.

Ọ tọ dụdu onye bya l’eme iya iwhe l’ọo-tsụ egvu.

28Ba tsụkwa egvu,

gụbe Jékọpu bụ onye ozhi mu.

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono;

nkele mu nọkwa swiru ghu.”

“Mba gẹ mba ha ono, mu chịru

unu je awụshi bẹ mu l’e-me tẹ whẹ gvụkota.

Ọle unubẹdua bẹ mu l’ete emekwa

t’unu gvụkota kpamụ kpamụ.

Mu l’ahụ̀ unu àhụ̀hù l’ụzo ọwhu, ọ gbarụ unu.

Mu ta ahakwa unu ẹwoma tẹ mu ba anụ unu awhụ ilile.”

47

Ozhi, e zhiru ndu Fílistiya

1Ọ waa bụ okfu, Onye-Nwe-Ọha kfuru nụ Jeremáya l’ishi ndu Fílistiya. O kfuru iya tẹhenu Fero lwụshi ndu mkpụkpu Gaza ọgu.

2Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa:

“Leenu gẹ mini shi l’ụzo isheli abya kụlakula.

Oo-megee bụru utso gbaa agba.

Ọo-gbapyabẹ alị ono l’owhu yẹle iwhe lile, dụ iya nụ,

gbapyabẹ mkpụkpu ono yẹle ndu bu iya nụ.

Ndu madzụ l’e-chi o-kerẹka-koke-o.

Ndu lile bu l’alị ono l’a-tụ ụzu ẹkwa.

3Whẹ -nụlewho ụda akakpọ-ọkpa ịnya ndu ọhogu whẹ,

bya anụa ụzu ụgbo-ịnya whẹ,

yẹle kwọkiri kwọkiri, ọkpa ụgbo-ịnya whẹ ono l’eme

bẹ ndu bụ nna l’ẹte aghahẹdu ẹnya l’azụ agbataru ụnwu whẹ.

Ẹka l’a-kụdashihu whẹ akụdashihu.

4Iwhe kparụ iya nụ bụ lẹ mbọku

rwuwaru nteke l’ee-mebyishikota ndu Fílistiya l’owhu.

E mee ndu whọduru nụ, bụ ndu g’eyeru ndu Taya whẹ

lẹ ndu Sáyịdonu ẹka tẹ whẹ chihu.

O noo nkele Onye-Nwe-Ọha

l’emebyishiwaa ndu Fílistiya,

mbụ nwa ndu whọduru nụ lẹ ndu shi l’alị Kafụto.

5Ndu Gaza rwushiwaru ẹgbushi ntsọmawhu l’ishi.

Ndu Ashikelọnu b’a lawarụ l’iyi.

Sụa, unubẹ ndu ọwhu whọduru lẹ ndu Anaku;

?unu l’e-gbubashiberu onwunu ẹgube-ẹ rwua nteke ole?

6Sụa, gụbe ogu-ịgba Onye-Nwe-Ọha,

?ọo nteke ole bẹ bụ o -rwua; gụ akabẹ tụta ume?

Mịnuru onwoghu yee l’ọbo.

Kabẹnu tụtanu ume, nọdu nwandoo.

7Ọle ọbu, ?ndẹkwanu gẹ l’oo-shi nọdu nwandoo

g’unu l’ele ẹnya lẹ Onye-Nwe-Ọha tụwaru iya iwu

sụ t’ọ lwụa ndu Ashikelọnu;

yẹle ndu bu l’agụga eze-ẹnyimu?

Mbụ l’o noo ndu ọ sụru tẹ yẹle whẹ wọgba ndono.”

48

Ozhi ẹhu ndu Moabu

1A -bya l’okfu ẹhu ndu Moabu; ọ waa bụ iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, mbụ Chileke nke ndu Ízurẹlu l’ekfu:

“Áwhụ tsọkwaru mkpụkpu Nebo nkele e mewaru iya,

ọ bụru kpukpuru-swoo.

Ndu Kiriyatayimu b’e meru iwhe-iwhere, kpụa whẹ lẹ ndzụ.

Ẹka ono, a tụru o shihu ike

b’e meru iwhe-iwhere, nwutsushia ya.

2A ta ajahẹdu ndu Moabu ajaja ọdo.

Ẹka a nọdu chịaru whẹ ejo idzu

bụ lẹ mkpụkpu Hẹshibonu; sụ:

‘Unu bya t’anyi mee whẹ, tẹ whẹ ba abụhe mba ẹka whẹ!’

Unubẹdua kwawhọ, bụ ndu mkpụkpu Madumenu

bẹ l’ee-mekwawho t’ọnu kpụru unu okfu.

Ogu-ịgba l’a-chịkwa unu ejo ọso.

3Unu ngabẹduwho nchị nụ

mkpu, l’eechi lẹ mkpụkpu Horonayimu,

mkpu alị arwụhu yẹle oke ọla-l’iyi.

4Moabu b’e mebyishiwaru.

Ụnwegirima iya l’echi mkpu echishi ya ike.

5Whẹ nyihuru mgbogidi, e shi eje mkpụkpu Luhitu,

akwa ntụmatu eje iwhe whẹ l’eje.

Whẹ bata l’oji, l’ala mkpụkpu Horonayimu,

whẹ nụa mkpu ẹkwa, l’eechi ekpu iwhe lile ono,

larụ l’iyi ono.

6Unu ye ọkpa l’ọso. Unu gbaa ọso ndzụ unu.

Unu je egvuru g’ọo irwu, gvuru l’echi-ẹgu.

7Eshi-ọwhu unu kpọru obu ye

l’iwhe unu l’adụje ike mee yẹle ẹku, unu kpatarụ

bẹ l’aa-kpụfukwaawho unubẹdua lẹ ndzụ.

Agwa unu, bụ Kemọshi bẹ l’aa-kpụfukwaawho lẹ ndzụ,

yẹle ndu l’agwajẹ iya nụ mẹe ndu ishi iya.

8Onye-emebyi l’a-bya emebyishia

mkpụkpu gẹ mkpụkpu ha.

Ọ tọ dụdu m’ọo mkpụkpu lanụ, bya l’anahụ.

Nsụda nsụda bẹ l’e-me ya abụru kpurupyata.

E mebyishia ẹka dụ barịkiti.

Nkele mụbe Onye-Nwe-Ọha kfuakwaru nkemu.

9Wota akwẹka nụ alị Moabu; ndụge o gude iya whelaa.

Mkpụkpu lẹ mkpụkpu,

dụ iya nụ bẹ l’a-bụkotaru ẹka ẹgbara kfụru.

Nke ọwhu bụ l’ọ tọ dụdu onye l’e-bu iya nụ.

10Onye a tụru ọnu b’ọ bụ,

mbụ onye l’apa ozhi Onye-Nwe-Ọha ẹka lanụ!

Ọ bụru onye a tụru ọnu b’ọ bụ,

mbụ onye l’ete gudeje ogu-ịgba iya egbu ọchi!

11Eshi nteke Moabu bụ nwata b’ọ nọlewho lẹ ntụsaru-ẹhu;

deru gẹe g’ọo ike mmẹe, dọru l’ite.

Ẹ ta wụngabudua ya awụnga l’ite;

Tẹke akpụbua Moabu lẹ ndzụ lashia alị ọdo.

Ọo ya kparụ iwhe ụtso iya dụlewho g’ọ dụ.

Mkpọ iya ta agbanwe agbanwe.

12Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa:

Mbọku l’abyakwa, bụ mbọku,

mu l’e-ye ndu l’awụnga mmẹe l’ite.

Whẹ awụfuta iya l’ite ono, ọ dọru.

Whẹ awụfuta iya l’ite ọbu,

woru ite ọbu, o shi dụ tsujashia.

13Nteke ono bẹ iwhere agwa ono,

bụ Kemọshi l’e-gude ndu Moabu,

ẹgube ono, iwhere Bẹtelu guderu ndu Ízurẹlu,

mbụ iwhe ono, whẹ shi kpọru obu ye.

14?Ndẹe g’unu l’e-shi sụ l’ọkpehu dụ unu,

l’unu bụ ndu dụ ike l’ọgu?

15Onye l’e-mebyishi Moabu yẹle

mkpụkpu, dụ-gee ya nụ nọokwa anọno.

Unwokoro whẹ, kachaa ọgba

mkparawa bẹ l’egbukota egbu.”

O nokwa iwhe Eze ono, ẹwha iya bụ Onye-Nwe-Ọha,

bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu.

16“Nteke ndu Moabu l’a-la l’iyi dụakwa ntse.

Eze iwhe-ọtsulanu l’a-dakfukwa whẹ ẹgwegwa.

17Unu tsọkwaa áwhụ ẹhu whẹ; unubẹ ndu bu whẹ ntse.

Mbụ unubẹ ndu marụ ẹwha whẹ.

Unu kfua sụ: ‘Leedaa g’a gbajiru oshi-ẹre ono, shihuru ike,

mbụ mgbọro ono, l’ama ụma, dụ biribiri’

18Unubẹ ndu bu lẹ mkpụkpu Dibọnu,

unu shi l’ọdu biribiri unu nyizeta

bya anọdu l’alị, dụ chakịri chakịri;

nkele onye l’emebyi alị Moabu bẹ byakfutawaru unu.

O mebyishiwaru mkpụkpu

mkpụkpu, unu tụru o shihu ike.

19Unu kfụru l’agụga echi-ụzo geje

ngge unubẹ ndu mkpụkpu Arowa.

Unu jịa unwoke, l’agba ọso yẹle ụnwanyi, l’agbala agbala.

Unu jịa whẹ sụ whẹ: ‘?Ndẹ-zhia g’ọ nwụru?’

20Alị ndu Moabu b’e meekwaru ọ dakpọshihu,

shi nno meru iwhe-iwhere kpua ya.

Unu kpọo mkpu; ryaa ẹkwa.

Unu ryaa ya aryarya l’ọnu-iyi Anọnu lẹ Moabu

b’e mebyishiwaru.

21Ndu bu lẹ barịkiti alị bẹ ikpe jekfutaakwaru,

mbụ ndu Holọnu mẹe ndu Jahuza mẹe ndu Mefatu,

22mẹe ndu Dibọnu mẹe ndu Nebo

mẹe ndu Betu-dibulatayimu,

23mẹe ndu Kiriyatayimu, mẹe

ndu Betu-gamulu yẹle ndu Betu-meyọnu,

24mẹe ndu Keriyotu yẹle ndu

Bozura, mẹe mkpụkpu ndu Moabu l’owhu;

ndu ọwhu bu otẹnya mẹe ndu ọwhu bu ntse.

25Ọkpehu Moabu b’e mewaru ọ gvụ.

Ike iya b’e mebyiwaru emebyi.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

26“Unu chee Moabu mmẹe, nke ọwhu l’oo-me iya l’ẹnya;

nkele ọo Onye-Nwe-Ọha b’o koru ọkpa l’ishi.

Tẹ Moabu rwaswia onwiya l’ẹgbo, ọ gbọru,

ya abụru onye l’ee-gude eme iwhe ọchi.

27?Ọo kwa lẹ gụbe Moabu shi

egudeje Ízurẹlu eme iwhe ọchi?

?E guderu Ízurẹlu l’ẹka yẹle ndu oshi shi nọdu,

mekwanuru g’o gude i shi anọje

ekwe l’ishi l’ishi aja iya ewenu mẹe l’iikfu okfu ẹhu iya?

28Unu lụfukota lẹ mkpụkpu unu

je eburu l’eze ẹwhuru, unubẹ ndu Moabu!

Unu mee onwunu t’unu dụ g’ọo

kparakụ, bụ l’ọnu ọgba bẹ l’ọokpaje ẹkfunu iya.

29Anyi nụwaru nke ekuku Moabu l’eku onwiya.

Mbụ l’o kunukaru onwiya eku.

Etsetse, l’ootse mẹe ekuku, l’ooku onwiya,

mẹwaro ẹwha, l’ootushi onwiya bẹ parụ ẹka.

30Mbẹdua l’onwomu bẹ makọtaru

sukusuku ono l’oome.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

“Ụnga, l’ọonga bụ ọnu bẹ l’ookotoshi.

Iwhe l’oome bụru nke mmaka.

31Ọo ya bẹ mu l’arya ẹkwa ẹhu ndu Moabu.

Mbụ l’ọo ndu Moabu l’owhu bẹ mu l’echi mkpu ẹhu whẹ.

Ọ bụru ndu mkpụkpu Kiru-harẹsetu bẹ mu l’atsọ áwhụ ẹhu whẹ.

32Mu kakwa ọrya ẹkwa ẹhu ghu, gụbe oshi vayịnu

mkpụkpu Sibuma amamẹ nke Jaza.

Unu jarụ ajaja jarwua, nke ọwhu

bụ l’ẹkali unu ghataru eze-ẹnyimu,

nọo jeye lẹ mkpụkpu Jaza.

Ọle iwhe bụ akpụru unu l’owhu b’e mebyishiwaru.

33Ẹhu-ụtso yẹle obu-ụtso b’a

nafụwaru ẹgu ono, e yeshiru oshi-ọmi l’alị ndu Moabu.

Mu mewaru t’a ba kụtajehe mmẹe l’ẹka l’aakụje mmẹe.

Ndu l’akụ mmẹe ta akụtajehedu mmẹe.

Ụzu ẹhu-ụtso ono, e shi anọje atụ bẹ mu mewaru o buhu.

34Mkpu ndu Hẹshibonu mẹe ndu

Eleyale l’echi bẹ rwukwaru mkpụkpu Jahazu.

E shi lẹ Zowa chia ya jeye lẹ

Horonayimu mẹe Ẹgulatu-shelishiya

nkele mini bẹ tashihụru iya nụ je akpaa l’ọnu-iyi Nimurimu.

35L’alị ndu Moabu bẹ mu l’e-me

t’a gwabuhu iwhe l’ẹnya ẹka, l’aagwajẹ iwhe,

mee t’a ba akpọjehe ụ̀nwù isẹnsu ọku nụ agwa whẹ.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

36“Obu mu l’agụ áwhụ ndu

Moabu g’ọo onye l’awhụ opu.

Ọogu áwhụ ndu Kiru-harẹsetu g’ọo onye l’awhụ opu.

Nkele ẹku, whẹ kparụ akpa bẹ yifuwaru.

37Onyenọnu bẹ rwushiwaru ẹgbushi l’ishi.

Onyenọnu kpụshia ẹji-agba.

Onyenọnu gude mma gvujashia onwiya ẹka.

Onyenọnu wekota ẹkwa ntsọmawhu l’ukfu.

38Iwhe l’ada l’ọma ụlo-eli, dụkota l’alị ndu Moabu,

mẹe lẹ nggamgbo lẹ nggamgbo

ta adụkwa iwhe ọdo, gbahaa ụzu-ẹkwa,

o noo nkele mu tsujashiwaru ndu

Moabu g’ọo ite, l’adụa onye ọ dụ ree.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

39“Leeda g’a tụkashiru whẹ nnanụ nnanụ!

Leeda gẹ whẹ l’akwakaa idemini!

Leeda gẹ ndu Moabu gude iwhere ghachi azụ!

Ndu Moabu bụakwa ndu e gude eme iwhe ọchi.

Mbụ l’iwhe bụ-zhia ndu bu whẹ ntse bẹ l’akpọru whẹ tuu.”

40Ọ waa bụ iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu:

“Lenu! Ugo l’ewhekwa pẹe ewhezeta l’alị.

O woru akwẹka iya gbasaa nke whosa l’eli alị ndu Moabu.

41Mkpụkpu, dụ-gee ya nụ bẹ l’aa-lwụtakota.

A natakọta whẹ ụlo, whẹ l’edomije onwowhe.

O belewho mbọku ono bẹ obu ndu

ojọgu ndu Moabu l’a-dụlewho

g’ọo obu nwanyị, ime l’eme.

42Ndu Moabu l’owhu bẹ

l’ee-mebyishi, whẹ abubuhu mba ẹka whẹ,

nkele whẹ koru Onye-Nwe-Ọha ọkpa l’ishi.

43N-yemegvu yẹle nsukutu mẹe

ọnya bẹ nọwa kwabẹru unubẹ ndu Moabu!”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

44“Onye nahụru n-yemegvu, ya adalahụ lẹ nsukutu.

Onye nyifutaru lẹ nsukutu, ọnya anmata iya.

Ọo iwhe ono bẹ mu l’e-wokfuta ndu Moabu

mẹ awha ono, l’aa-nụ whẹ awhụ rwulewho.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

45“L’aguguru, dụ lẹ mkpụkpu Hẹshibonu bẹ ndu l’agba

ọso ọgu jeberu keshita aghakashị gẹ whẹ l’eme iya.

O noo nkele ọku shi lẹ mkpụkpu Hẹshibonu kpụfu.

Ire ọku shi l’ime mkpụkpu Sáyihọnu kpụfu.

Je awata ọdzu ndu Moabu l’egedege iwhu.

Mbụ dzụa echi ishi ndu ono, shi

anọje aba hanyị hanyị ono.

46Nshọ unubẹ ndu Moabu!

Ndu l’agwa Kemọshi bẹ nke whẹ gvụakwaru.

Ụnwu unu nwoke b’a kpụakwaru lẹ ndzụ laa alị ọdo.

A chịtawaa ụnwada unu whẹ laa alị ọdo.

47Ọle mu l’e-megekwaa

dulatawhu ndu Moabu ono,

a kpụru lẹ ndzụ azụ lẹ mgbe l’iwhu.

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.”

O nokwa g’ikpe, e kperu ndu Moabu jeberu ndonoya.

49

Ozhi ẹhu ndu Amọnu

1A -bya l’okfu ẹhu ndu Amọnu; ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa:

“?To nwedu ụnwu nwoke, mbụ Ízurẹlu tọo?

?To nwedu onye l’e-ri iwhe iya tọo?

?Ndẹhunu g’o gude Molẹku nata alị ndu Gadu?

?Ndẹhunu g’o gude ndu l’agwa Molẹku bụru

lẹ mkpụkpu, dụ-gee l’alị ndu Gadu bẹ whẹ je eburu?”

2Ọo ya bụ, l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa:

“Mbọku l’abyakwaa;

nteke mu l’e-me tẹ ndu mkpụkpu Raba,

dụ l’alị ndu Amọnu nụa mkpu ọgu.

Mkpụkpu Raba l’e-megee bụru ikpọzu.

Ụnwu mkpụkpu, nọ-wheru iya mgburumgburu

abụkotaru ẹka ọku dzụru.

Nteke ono bẹ ndu Ízurẹlu l’a-bya

anata alị whẹ l’ẹka ndu shi nata whẹ iya.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

3“Unu tụa ụzu ẹkwa; unubẹ ndu Hẹshibonu,

nkele mkpụkpu É-ayị b’a laakwarụ l’iyi!

Unu chishia mkpu ike; unubẹ ndu bu lẹ Raba!

Unu yee uwe-áwhụ wata ọrya ẹkwa.

Unu kworu gbaragbara shia ibe iya ọwa,

unu ekworu gbaragbara shia

ibe iya ọwhu l’ime mgbodo mkpụkpu unu,

nkele agwa unu, bụ Molẹku bẹ l’aa-pakwa lashia alị ọdo,

yẹle ndu l’agwajẹ iya nụ mẹe ndu ishi iya.

4?Ndẹhunu iwhe i gude nsụda nsụda ghu eku onwoghu,

gụbe nwamgbọko ono, l’eete gudee ire iya ẹka ono,

mbụ gụbe onye kpọru obu ye l’ẹku ghu, ekfu sụ:

‘?Ọo onye l’a-dụ ike kpọ mu iwhu?’

5Lekwa, mu l’e-megekwaa mee tẹ

ntsụ-megvu gudepyabe ghu,

o nokwa iwhe Nnajị-Ọha, mbụ

Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu ndono.

Ndu l’oo-shi l’ẹka bụ ndu buwheru ghu mgburumgburu.

Onyenọnu l’ime unu bẹ l’aa-chịfu achịfu.

Tọ dụhenu onye l’a-chịkobe ndu gbarụ ọso ndzụ whẹ.

6Ọle mu l’e-megekwaa dulatawhu ndu Amọnu ono,

a kpụru lẹ ndzụ azụ; lẹ mgbe l’iwhu.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

Ozhi ẹhu ndu Edọmu

7A -bya l’okfu ẹhu ndu Edọmu; ọ waa bụ iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu:

“?Mmamagụ gvụwaru lẹ mkpụkpu Temanu tọo?

?Ọo l’ọkpobe idzu ta adụhedu

l’ẹka ndu marụ oye ọnu l’okfu nọ tọo?

Mmamagụ whẹ ?o kofuwaru udzu?

8Unubẹ ndu bu lẹ Dedanu, unu tẹe azụ gbalaa.

Unu gbaba je edomia onwunu l’ime ẹka, dụ omilomi;

nkele mu l’e-gudekwa ọla-l’iyi byakfuta ẹpa Ịso

m’o rwulewho nteke mu l’a-nụ whẹ awhụ.

9Ndu l’awọ akpụru vayịnu

l’awọ-whodojekwa ọwhu ndu akpaa l’a-kpata.

Ndu l’ezhi oshi l’abụje whẹ bya oshi l’ẹnyashi;

ya abụru iwhe dụ whẹ ree bẹ whẹ l’e-wotaje kpụ.

10Obenu l’ẹpa Ịso bẹ mu gbabẹwaru ọto.

Ẹka ono, whẹ l’edomi edomi

bẹ mu kpuhawaru ghebe ọnu,

nke ọwhu bụ lẹ whẹ te

edomikotahedu onwowhe.

Ụnwegirima whẹ mẹe abụbu whẹ

mẹe ndu obutobu whẹ b’a lakọtawaru l’iyi.

Ọ tọ dụhedu onye whọduru l’ime whẹ.

11Unu haarụ mu ndu bụ

nwa-nwogbee, nọ l’echilabọ unu,

mu l’e-chekwa-a ndzụ whẹ.

T’ụnwanyi mbunu unu chịkwaru ụkfu kwẹe l’ẹka mu nọ.”

12Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: “Ọ -bụru lẹ ndu l’ẹte agbaa tẹ whẹ ngụa iwhe shi l’omogo ntarama-awhụwhu ono bẹ megeeru ngụa ya, ?ọo gụnu l’a-kpata t’a haa unu t’a ba anụ unu áwhụ? A ta ahakwa unu ẹwoma t’a ba anụ unu áwhụ. Unu ngụfutajekwa iwhe shi l’omogo ono. 13O noo nkele Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: Mu gudeekwa onwomu ribua nte sụ lẹ mkpụkpu Bozura l’e-megee bụru ẹka ẹgbara kfụru; bụru ẹka l’aakpọru tuu. Mbụ l’ọo-bụru ochuwhu, bụru ẹka l’aakpọ l’iwhu. Iwhe bụ mkpụkpu ọdo, dụkota l’ẹka ono l’a-bụkota ikpọzu jeye lẹ tututu-mịmimi.”

14Mu nụakwaru ozhi, Onye-Nwe-Ọha zhiru.

E zhiru onye ozhi t’o jee lẹ mba gẹ mba ha je asụ whẹ agha:

“Unu gbakodzua onwunu je etso ndu Edọmu ọgu!

Unu wulihu jeshia ọgu!”

15“Sụa, mu l’e-mekwa ghu,

gụ alwa alị l’echilabọ mba gẹ mba ha,

mee ghu t’ọ bọ dụ iwhe l’aa-gụbe ghu.

16Ọ kwa egvu ono, i shi anọje eye

ndu ọdo yẹle ekuku ono,

l’anyi ghu obu kiti kiti bẹ dusweru ghu nụ,

Gụbe onye ono, bu l’ime ọgba ẹwhuru,

mbụ onye ono, bu l’ẹka ugvu kakọta l’eli.

I -jekwa m’ọo je akpaa ekfụne buru l’ewhekerewhe g’ọo ugo,

mu eshilekwa-a l’ẹka ono dukota

ghu gụ adaa chia onwoghu l’alị.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

17“Edọmu l’e-megee bụru ẹka l’aakpọru tuu.

Iwhe bụ-zhia onye ghataru iya nụ bẹ ishi l’anwụ kpaa.

Whẹ egude iya atụ lẹ ntọnu, iwhe l’a-kpa iya nụ bụ eze

iwhe-ọtsulanu ono, l’a-dakfuta whẹ.

18Ọo ẹgube ono, e mebyishiru

obodo Sódomu yẹle Gọmóra, mebyishia mkpụkpu ọdo,

dụkube whẹ nụ,

o nokwawho gẹ l’ee-mebyishi alị

ndu Edọmu, ya adụhe onye l’e-bu iya nụ,

madzụ ta abya l’a-kwata iya uwhu buru.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

19“Lekwa, ọ kwa g’oduu shi

l’ọswa, dụ l’agụga ẹnyimu Jọ́danu kwofuta,

bya afụru atụru, dọru l’ọdu atụru, nri dụ shii

o nokwawho gẹ mu l’e-kwo gburumu je eme ndu

Edọmu lẹ nzirizẹhu chịfu whẹ l’alị whẹ.

Mu atụa onye lanụ, bụ onye mu

họtaru ẹka t’ọ bụru ishi whẹ

?Oo onye dụ g’ọo mu?

?Oo onye sụru gẹ l’oo-ku mu ikpe?

?Ndẹe onye bụ onye nche-atụru,

l’a-dụ ike kfụru kpọ mu iwhu?”

20Ngwa, unu ngabẹkwa nchị nụa iwhe Onye-Nwe-Ọha tụru

l’ẹtomu l’iya l’e-me ndu Edọmu;

mbụ iwhe ọ chịru idzu iya l’iya

l’e-me ndu bu lẹ mkpụkpu Temanu.

Ọ tọ dụdu iwhe l’a-kpọshi t’a ba

kpụ ụnwegirima whẹ wuru-wuru kpụfu.

Ụnwegirima whẹ ono bẹ ọnodu whẹ l’a-kpọ ọnu okfu.

21Nteke Edọmu la-da bẹ ụkporo iya l’e-me,

nke ọwhu mgboko l’owhu l’a-nmakọta jijiji.

Olu ẹkwa whẹ angakọta mgboro Eze-ẹnyimu Uswe.

22Lenu! Ugo l’ewhekwa pẹe ewhezeta l’alị.

O woru akwẹka iya gbasaa

whosaa l’eli mkpụkpu Bozura.

O belewho mbọku ono bẹ obu ndu

ojọgu ndu Edọmu l’a-dụlewho

g’ọo obu nwanyị, ime l’eme.

Ozhi ẹhu Damásukọsu

23A -bya l’okfu ẹhu ndu Damásukọsu:

“Ndu Hámatu yẹle ndu Arupadu

b’e kpuakwaru iwhu lẹ ntụ,

nkele whẹ nụwaru ejo ozhi.

Meji tọfuwaru whẹ.

Obu l’awhụ whẹ gbudugbudu

g’ọo eze-ẹnyimu, a kpangaru akpanga.

24Ndu Damásukọsu bẹ ẹka

kụdashihuwaru akụdashihu.

Whẹ dakọbekwaru agbala agbala.

Egvu bagudeekwaru whẹ.

Ejo iwhe-ọtsulanu yẹle áwhụ bẹ

gudewaru whẹ g’ọo nwanyị, ime l’eme.

25?Ị whụnua lẹ mkpụkpu ono,

a marụ ẹwha iya b’a gbakashịhuwaru?

Mbụ mkpụkpu ono, tụbaru iya l’ẹnya?

26Ọo ya bụ l’ụnwu-okorọbya whẹ

l’a-da gbaagbaa l’ọma woroworo.

Ndu ojọgu whẹ l’owhu alakọta l’iyi

m’o rwulewho mbọku ono.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu ndono.

27“Mu l’a-tụ ọku lẹ mgbodo Damásukọsu,

t’ọ dzụa ụlo ono, Benu-hadadu tụkotaru o shihu ike.”

Ozhi ẹhu Keda yẹle Hazọ

28A -bya l’okfu ẹhu ndu Keda yẹle alị-eze ndu Hazọ, bụ ẹka Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu lwụ-gburu; ọ waa bụ iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu:

“Unu wulihu tsoo ndu Keda ọgu.

Unu laa ndu shi ụzo ẹnyanwu-awata l’iyi.

29Ụlo whẹ, bụ ụlo, e meru l’ẹkwa

yẹle élwù whẹ bẹ l’ee-rwutakota.

A chịta ẹkwa whẹ yẹle iwhe lile,

whẹ nwe enwe mẹwaro ịnya-kamẹlu whẹ.

Ndiwhe l’a-nọ echi mkpu ekpu whẹ sụ:

‘N-yemegvu dụkwa ibẹka ibẹbo.’

30Unu gbalakwaa agbala, unu gbamihukwa agbamihu.

Unu jekwa anọdu-gee l’ọgba, dụ

omilomi, unubẹ ndu bu lẹ Hazọ”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

“Nkele Nebukadineza, bụ eze ndu

Bábyilọnu tụakwaru unu ejo ẹtutu,

chịwaa ejo iwhe l’oo-me unu achị dobe.

31Unu wulishihu tsoo mba ono, nọ lẹ ntụsaru-ẹhu ọgu.

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono,

mbụ mba ono, l’akpa lẹ ntụsaru-ẹhu ono,

mba ono, l’ete enwee ọnuzo,

whẹ te enwe mgbọro-igwe, l’aatuchije iya atuchi,

tẹmenu whẹ buru nke onwowhe.

32Ịnya-kamẹlu whẹ bẹ l’aa-chịta l’ọgu.

E rwutakwawho ikpoto eswi whẹ l’ọgu.

Ndu ono, bụ ndu bu lẹ mba ono,

teru ẹnya bẹ mu l’e-woru tụkaa lẹ whẹrewhere.

Mu ewokfuta whẹ eze iwhe-ọtsulanu ibẹka ibẹbo.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

33“Mkpụkpu Hazọ l’e-megee

bụru ẹka nkụta-ọswa l’a-dọjeru;

ọo-bụru ẹka ẹgbara kfụru jeye lẹ tututu-mịmimi.

Ọ tọ dụdu onye bya l’e-buru l’ẹka ono.

Madzụ ta abya l’akwata iya uwhu buru.”

Ozhi ẹhu ndu Ílamu

34Ọ waa bụ okfu Onye-Nwe-Ọha kfuru yeru Jeremáya, bụ onye nkfuchiru l’ishi ndu Ílamu. Nteke o kfuru iya ya bẹ bụ lẹ nwidzudzu ono, Zedekaya watarụ ọbu eze ndu Juda.

35Ọ waa bụ iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu:

“Lekwa, mu l’a-nyajishikwa akfụ ndu Ílamu wụshi,

bụ iya bụ iwhe l’anụ whẹ ike.

36Mu l’e-me tẹ uzhi whẹrewhere

ẹno bya ezhia kpua ndu Ílamu,

mbụ whẹrewhere, shi lẹ mgburẹku ẹno nke akpamigwe.

Mu l’a-tụkashi whẹ, whẹ edzuru

whẹrewhere ono uzhi ẹno ono.

Ọ tọ dụdu mba, ndu Ílamu l’ẹte agba ọso ọgu laa.

37Mu l’e-me ndu Ílamu tẹ whẹ

tsụhu egvu l’iwhu ndu ọhogu whẹ,

mbụ l’iwhu ndu l’achọ ndzụ whẹ.

Mu l’e-me t’ejo-iwhe dakfu whẹ;

Mbụ lẹ mu l’a-tụ-koshi whẹ oke ẹhu-eghughu mu.

O nokwa gẹ Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

“Mu l’e-ye ogu-ịgba t’o rwua whẹ baa whẹ ẹbaa

jeye nteke mu l’e-me t’ishi whẹ lakọta.

38Mu l’e-gvube oshi-eze mu l’alị ndu Ílamu.

Mu alaa onye eze whẹ yẹle ndu bụ ishi whẹ l’iyi.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

39“Ọle mu l’e-bechakwaa dulatawhu ndu Ílamu ono,

a kpụru lẹ ndzụ azụ l’alị whẹ lẹ mgbe l’iwhu,”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

50

Ozhi ẹhu ndu Bábyilọnu

1Ọ waa bụ okfu, Onye-Nwe-Ọha l’ekfu l’ishi ndu Bábyilọnu yẹle alị whẹ. Onye o shi l’ọnu iya kfua ya bụ Jeremáya, bụ onye nkfuchiru.

2“Unu ryaa ya arya tẹ mba gẹ mba ha nụ-dzuru iya.

Unu wolia ẹkwa-ọhubama ryaa ya t’a nụ-dzuru iya.

Ba adụkwa iwhe unu l’e-domi edomi.

Iwhe unu l’a-nọ ekfu bụ:

‘Ndu Bábyilọnu b’a kpụakwaru lẹ ndzụ.

Ọgvu ono, bụ Belu b’e meekwaru iwhe-iwhere kpua.

Mbụ lẹ Merodaku bẹ ntsụ-megvu gudewaru.

Ntẹkpe whẹ b’e meekwaru iwhe-iwhere kpua.

Agwa whẹ b’e meekwaru tẹ ntsụ-megvu gude.’

3O nweru mba, shi l’ụzo isheli abya whẹ otso ọgu.

Oo-me alị whẹ t’ọ bụru ẹka ẹgbara kfụru.

Nke ọwhu bụ l’ọ tọ dụdu onye bya l’e-bu iya ebu ọdo.

Madzụ mẹe anụ-ẹworo l’agba iya ọso.”

4Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ:

“O -rwua mbọku ono, mbụ lẹ nteke ono rwulewho

bẹ ndu Ízurẹlu mẹe ndu Juda l’a-tụgbabekwa

gude ẹnya-mini je achọo

Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ.

5Whẹ l’a-kpa ishi ụzo, e shi eje ugvu Záyọnu,

whẹ aghaa iwhu l’ụzo ẹka ono ekfukaa sụ:

Unu bya, t’anyi lẹ Onye-Nwe-Ọha tụgba bụru nnanụ

l’ọgbandzu ono, l’a-nọ jeye lẹ tututu-mịmimi,

l’ẹte abya l’anyazọ anyazọ.

6Ndibe mu bụ atụru, tuwhahuru etuwhahu.

Ọ bụru ndu l’eche whẹ nụ meru whẹ whua ụzo,

mee whẹ, whẹ tsoru ọma ugvu aghawhe.

Whẹ shi l’eze ugvu, whẹ alụfu lẹ nwugvu nshịi,

whẹ nyazọo ẹka whẹ l’adọjeru edzu ike.

7Iwhe bụ ndu whụru whẹ nụ vụru whẹ kpatakpata.

Ndu ọhogu whẹ sụ: ‘Ikpe ta anmakwa anyi,

nkele ndu ono bụ whẹ mesweru

Onye-Nwe-Ọha, bụ ọkpobe onye nche whẹ,

mbụ Onye-Nwe-Ọha, bụ onye nna whẹ oche dakoberu.’

8Unu gbafụkwa lẹ Bábyilọnu.

Unu lụfu-zhiawho alụfu l’alị ndu Bábyilọnu.

Unu je adụ g’ọo mkpi, a chịru dobe t’o vutaru igwe eghu

yẹle igwe atụru ụzo.

9Lekwa lẹ mu byakwa l’akpali ikpoto mba ọkpehu dụ,

tẹ whẹ byakfuta Bábyilọnu ọgu.

Ẹka whẹ l’e-shi bya bụ l’alị ndu isheli.

Whẹ l’a-bya akwagee kẹkereke ngabẹru whẹ.

Ọ bụru l’ẹka whẹ b’e l’e-shi lwụta Bábyilọnu.

Ọnu-akfụ whẹ l’a-dụ g’ọo nke ndu marụ ẹnya ọgu,

l’ẹte agbajẹ ẹka lwa.

10Ndu Bábyilọnu bẹ l’aa-vụ arya whẹ l’ọgu.

Ndu l’a-vụ arya whẹ ọbu l’ọgu bẹ l’e-rijilewho ọnu.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

11“A makwarụ-a l’unu l’ete ẹswa; ẹhu l’atsọ unu ụtso;

mbụ unubẹ ndu ono, vụkaru oke-iwhe mu.

A makwarụ-a l’unu l’adzọ kitimu

kitimu g’ọo nwada eswi, l’adzọshi ereshi;

tẹmenu unu l’arya mịmimi g’ọo oke ịnya.

12Ọle ne unu bẹ l’ee-bekochaa mee iwhe iwhere.

Mbụ l’onye ono, parụ ẹwho ime

unu bẹ l’ee-kpu iwhu lẹ ntụ.

Sụa, oo-megee bụru onye

ẹnya kagee alwalwa lẹ mba gẹ mba ha,

mbụ l’oo-megee bụru echi-ẹgu yẹle alị-ọkponku

mẹe alị ẹgbara kfụru.

13Eshi-ọwhu ẹhu l’eghu Onye-Nwe-Ọha eghu

bẹ l’ẹte ebuhedu iya ebu ọdo.

Ọo-bụru ochuwhu nkụchi.

Iwhe bụ-zhia onye ghataru l’alị ndu

Bábyilọnu bẹ ishi l’a-nwụ kpaa, ya akpoyia ẹhu,

l’iswi ọrwu ono, a kẹru iya.

14Unu gbua onwunu giriri

nọ-whee Bábyilọnu mgburumgburu,

unubẹ ndu ono, l’agbajẹ akfụ g’unu ha!

Unu gbajẹ whẹ iya!

Ba adụkwa akfụ, unu l’a-gbawhodo agbawhodo,

o noo nkele ọo Onye-Nwe-Ọha bẹ whẹ meru iwhe-dụ-ẹji!

15Unu chia mkpu-ọgu kpua ya ẹka ẹbo-ẹbo!

Ike gvụwaru Bábyilọnu; ụlo, ọ tụshiru ike bẹ zewaru nụ!

Mgbodo, nọ-wheru iya

mgburumgburu b’e nwutsushiwaru!

Eshi-ọwhu ọbu emelata bẹ Onye-Nwe-Ọha l’emelata,

unu melata iya iwhe o shi emeje!

Unu mee ya iwhe o shi emeje ndu ọdo!

16Unu mee tẹ ndu l’akọ okfu tọhu lẹ Bábyilọnu.

Ndu l’akpatajẹ iwhe a kọru l’okfu atọhukwawho.

Ndu ọhogu whẹ l’e-gude ogu-ịgba mee,

onyenọnu alwakfushia ndibe whẹ,

mbụ l’onyenọnu l’a-vụ ọkpa iya mini lakfushia ndu alị iya.

17Ízurẹlu bụakwaa atụru, a chịkashiru achịkashi.

Ọ bụru oduu-gburu-agụ bẹ chịkashiru iya.

Onye mbụ, vụru iya kpatakpata bụ eze ndu Asiriya.

Onye ikpazụ, tapyashịru ọkpu iya bụru Nebukadineza,

bụ eze ndu Bábyilọnu.”

18Ọo ya bụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, mbụ Chileke nke ndu Ízurẹlu l’ekfu ndọwa:

“Mu l’a-nụkwa eze ndu Bábyilọnu

awhụ yẹle ndu alị iya l’owhu,

ẹgube ono, mu nụru iya eze ndu Asiriya.

19Ọle ndu Ízurẹlu bẹ mu

l’e-duwhu azụ l’ẹka whẹ shi buru.

Whẹ abyakwa anọdu l’ugvu

Kamẹlu yẹle alị Báshanu rilahaa nri ọdo.

Whẹ anọdu l’ugvu ugvu Ífuremu

yẹle alị Giledu rilahaa nri rijilahaa ẹwho.”

20Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ:

“O -rwua mbọku ono, mbụ lẹ

nteke ono rwulewho gẹdegede bẹ ndu madzụ l’a-nọ

avọkashi t’a marụ ẹka ikpe nmarụ Ízurẹlu,

ọle whẹ ta avọ-vudu iya.

A chọo iwhe-dụ-ẹji, Juda meru, ọle a ta achọ-vudu iya.

Nkele nwa ndu ono, mu harụ tẹ

whẹ whọdu bẹ mu l’a-gụru nvụ.

21Unu tụgbua jekfu ndu alị

Meratayimu ọgu yẹle ndu bu l’alị Pekodu.

Unu chịkfuru whẹ, gbua whẹ egbugbu.

Unu gbugbushikota whẹ kpamụ

kpamụ shi nno woru whẹ nụ Chileke.

Unu mekota iwhe lile, mu sụru t’unu mee.

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

22“Ẹwhu ọgu l’awhụakwa l’alị ono,

mbụ ẹwhu oke ọla-l’iyi.

23Ọ waa gẹ ọngu ono, bụ

Bábyilọnu kujishihuru ngworingwo,

mbụ ọngu ono, shi ada ndu

mgboko l’ẹhu kpongu kpongu!

Ọ waa gẹ Bábyilọnu bụwaa nụ ẹka

ẹgbara kfụru l’echilabọ mba gẹ mba ha!

24Mu gbabẹru ghu ọnya gụbe Bábyilọnu.

Ị bya l’amadeshia, ị dalahụwa iya.

A whụru ghu e gude ghu nkele ọo

Onye-Nwe-Ọha bẹ l’iitso okfu.

25Onye-Nwe-Ọha bẹ gụhaakwaru

ụlo-ngwọgu iya ghebe ọnu,

bya atụko ngwọgu nke oke ẹhu-eghughu iya chịshia,

nkele Nnajị-Ọha, mbụ Onye-Nwe-Ọha,

bụ Onye-ishi-igwe-ọgu

nwekwaru iwhe l’ọobya ememe l’alị ndu Bábyilọnu.

26Unu shikwa ibẹka ibẹbo bya etsokfuru iya ọgu.

Unu gụhashia ụlo-witi iya ghebekota ọnu.

Unu rwukobe iya kụbe l’ikpo l’ikpo g’ọo ẹka a kụberu ereshi.

Unu gbugbushikota iwhe bụ ndu nụ iya kpamụ kpamụ;

t’ọ bọ dụkwa iwhe l’a-whọduru iya nụ.

27Unu tụko oke-eswi iya gbushikota!

T’a chịta whẹ je l’ẹka l’ee-gbushi whẹ!

Nshọ nụ whẹ nkele mbọku nke whẹ rwuakwaru,

mbụ nteke l’aa-nụ whẹ awhụ.

28Unu ngabẹdawho nchị nụa olu ndu l’agba ọso ọgu,

bụ ndu shi l’alị ndu Bábyilọnu nahụ agba ala Záyọnu

tẹ whẹ je ekfua lẹ Onye-Nwe-Ọha,

bụ Chileke anyi gwatawarụ ụgwo iwhe,

mbụ ụgwo iwhe e meru eze-ụlo iya.

29Unu kukobe ndu l’agba akfụ tẹ

whẹ tatso ndu Bábyilọnu ọgu,

mbụ iwhe bụ ndu marụ gẹ l’eeseje ube kịkiki.

Unu dowhee whẹ ọdu-ọgu mgburumgburu.

T’ọ bọ dụkwa onye l’a-nahụ gbalaa m’ọo onye lanụ.

Unu kfụa obodo ono ụgwo, gbarụ iwhe o meru.

Unu mee ya iwhe o meru ndu ọdo,

nkele o gude ekuku koo Onye-Nwe-Ọha,

bụ Onye nsọ nke Ízurẹlu ọkpa l’ishi.

30Ọo ya bụ l’ụnwu-okorọbya whẹ

l’a-da gbaagbaa l’ọma woroworo.

Ndu ojọgu whẹ l’owhu alakọta l’iyi

m’o rwulewho mbọku ono.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

31Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu bẹ sụru agha:

“Lekwa, mu bụakwa ọgu dụru ghu,

gụbe nwọwhu iwhe igweli charụ,

mbọku nke ghu rwuakwaru, mbụ

nteke mu l’a-nụ ghu awhụ.

32Onye ono, l’eku onwiya eku bẹ

okfu l’a-kpọ l’ọkpa ya adaa.

Ọ tọ dụdu onye l’a-pali iya.

Mu l’a-tụru ọku ye lẹ mkpụkpu gẹ mkpụkpu iya ha;

ọku ọbu adzụa dzụa iwhe lile, nọ iya mgburumgburu.”

33Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu ndọwa:

“Ndu Ízurẹlu bẹ l’aakpakwa ẹhu,

ọ bụru nno bụ gẹ l’aakpa iya ndu Juda.

Ndu kpụru whẹ lẹ ndzụ gudeshia whẹ ike.

Whẹ te ekwe haa whẹ ẹka tẹ whẹ laa.

34Obenu lẹ Onye mgbafụta whẹ bẹ shihuru ike.

Ẹwha iya bụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu.

Ọo-bya bya agbaarụ whẹ ọdzori, gbashịa ya ike,

nke ọwhu l’oo-me t’a tukfuru ume l’alị whẹ,

mekwanua tẹ ndu ọwhu bu l’alị

ndu Bábyilọnu ba atukfuru ume.

35Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ:

Ogu-ịgba l’a-bụru ọgu dụru ndu Bábyilọnu!

Mbụ l’ọo-bụru ọgu dụru ndu bu lẹ Bábyilọnu,

mẹe ndu ishi iya yẹle ndibe iya, bụ ndu marụ ágụ!

36Ogu-ịgba l’a-bụru ọgu dụru ndu

nkfuchiru iya ono, l’ete ekfuje ire-lanụ,

nke ọwhu whẹ l’a-bụru ndu l’eme eswe.

Ogu-ịgba l’a-bụru ọgu dụru ndu ojọgu iya,

nke ọwhu ntsụ-megvu l’e-gude whẹ ọkpobe egude.

37Ogu-ịgba l’a-bụru ọgu dụru

ịnya iya yẹle ụgbo-ịnya iya,

yẹle iwhe bụ ndu ojọgu, byarụ abyabya, nọ iya l’ime,

nke ọwhu whẹ l’a-bụkotaru ụnwanyi.

Ogu-ịgba l’a-bụru ọgu dụru ẹku iya,

nke ọwhu l’aa-vụkota iwhe iya l’ọgu.

38Anwụ-akpọkpo l’a-bụru ọgu byakfuta mini, dụ iya nụ,

nke ọwhu l’ọo-tashịhu.

Nkele alị ono, bụ alị iwhe l’aagwa agwa dụ shii.

Ọgvu ono, whẹ l’agwa riwaa whẹ ishi.

39O noo ya, iwhe l’e-bekocha kwaa okpu l’ẹka ono

l’a-bụru anụ-ẹgbudu yẹle achị-anmabu.

Ya abụru l’ẹka ono bẹ mgbashị l’a-kwata uwhu buru.

Madzụ ta abyadụ l’ebubaaru iya eburu ọdo.

Mbụ lẹ shi l’ọgbo rwua l’ọgbo bẹ l’eete ebuhedu iya.”

40Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ:

“Ọo ẹgube ono, Chileke mebyishiru obodo

Sódomu yẹle Gọmóra,

yẹle mkpụkpu ọdo, dụkube iya nụ

bụ gẹ l’oo-mebyishi alị Bábyilọnu,

ya adụhe onye l’e-buru iya nụ,

madzụ ta abya l’a-kwata iya uwhu buru.

41Leduwho! O nwekwaru ndu shi l’ụzo isheli awụ abya.

Mba, ọkpehu dụ mẹe ndu eze, ha l’igweligwe b’a

kpaliakwaru, whẹ l’abya.

Ẹka whẹ shi abya bụ l’ẹka alị beru.

42Iwhe whẹ chị bụ ube yẹle arwa.

Whẹ dụ igiri igiri, whẹ bụru ndu l’ete enwe obu-imiko.

Ụzu, whẹ l’atụ dụkwa g’ọo ẹka

eze-ẹnyimu l’awhụ gbudugbudu.

Whẹ l’agbakaa l’eli ịnya whẹ eje abya.

Whẹ kpẹwaru onwowhe gịriri

abya tẹ whẹ tsoo gụbe nwada Bábyilọnu ọgu.

43Eze ndu Bábyilọnu nụwaru akọ whẹ, ẹka kụdashihu iya.

Ọtsu-egvu gude iya, iwhe-ọtsulanu byarụ iya nụ

dụlewho g’ọo nke nwanyị ime l’eme.

44Lekwa, ọ kwa g’oduu-gburu-agụ shi l’ọswa,

nọ l’agụga ẹnyimu Jọ́danu kwofuta,

bya afụru atụru dọru l’ọdu atụru, nri dụ shii

o nokwawho gẹ mu l’e-kwo gburumu je achịfu

ndu Bábyilọnu l’alị whẹ lẹ nzirizẹhu.

?Ọo onye bẹ mu l’a-tụ ẹka họta t’ọ mee iwhe ono?

?Oo onye dụ g’ọo mu?

?Oo onye sụru gẹ l’oo-ku mu ikpe?

?Oo onye nche-atụru ole, l’a-dụ ike kfụru kpọ mu iwhu?”

45Ngwa, unu ngabẹ nchị nụ iwhe Onye-Nwe-Ọha

tọru l’ẹtomu l’iya l’e-me ndu Bábyilọnu,

mbụ iwhe ọ chịru idzu iya l’iya l’e-me alị ndu Kaludiya.

Ọ tọ dụkwa iwhe l’a-kpọshi t’a ba

akpụ ụnwegirima whẹ wuru-wuru kpụfu.

Ụnwegirima whẹ ono bẹ ọnodu whẹ l’a-kpọ ọnu okfu.

46Nteke Bábyilọnu l’a-da bẹ ụkporo iya l’e-me;

nke ọwhu mgboko l’owhu l’a-nmakọta jijiji.

Olu ẹkwa whẹ angakọta mba gẹ mba ha.

51

1Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa:

“Unu lekwa lẹ mu l’a-kpali onye emebyi t’ọ bya etsoo

ndu Bábyilọnu yẹle ndu bu lẹ Lebu Kamayi ọgu.

2Mu l’e-zhi ndu ọha ọdo tẹ whẹ

byakfuta ndu Bábyilọnu ọgu,

mbụ tẹ whẹ bya awhụchaa whẹ awhụcha,

mee alị whẹ t’ọ daburu karawhongu.

Whẹ l’a-nọ abyakfuta whẹ ọgu ẹka ẹbo-ẹbo

mẹe mbọku iwhe-ọtsulanu whẹ byalẹwho.

3Unu be ekwekwa t’onye l’agbajẹ

akfụ seta ube iya nke agbagba.

T’unu be ekwekwa t’o kwaa onwiya ngwọgu.

Unu be emewhodokwa ụnwu

okorọbya ndu Bábyilọnu ndzụ.

Unu gbugbushikota ndu ojọgu whẹ

kpamụ kpamụ shi nno woru whẹ nụ Chileke.

4Ee-gbushi whẹ, whẹ adashịa

gbaagbaa l’alị ndu Bábyilọnu.

Mbụ l’aa-nọ emerwu whẹ ẹhu

ọkpobe emerwu l’ọma echi-ụzo.

5A makwarụ-a l’iwhe shi ji alị ndu Ízurẹlu yẹle nke ndu Juda

bụ iwhe-dụ-ẹji, whẹ megbaberu

l’iwhu Onye nsọ nke Ízurẹlu,

Ọle Chileke whẹ bụ iya bụ

Onye-Nwe-Ọha, bụ onye-ishi-igwe-ọgu tẹke ahakwaa whẹ.

6Unu shi l’alị ndu Bábyilọnu gbalaa.

Unu gbakwaa ọso ndzụ unu l’ẹhu l’ẹhu.

Nke ọwhu l’eete emebyishi unu

l’iswi iwhe-dụ-ẹji, whẹ megbaberu,

nkele o rwuakwaru nteke Onye-Nwe-Ọha

l’a-gwata whẹ ụgwo iwhe whẹ meru,

mbụ nteke l’ọo-kfụ whẹ ụgwo, gbarụ whẹ nụ.

7Bábyilọnu shi bụru omogo,

e gude mkpọla-ododo mee l’ẹka Onye-Nwe-Ọha.

O gude iya mee, mgboko l’owhu ngụa iwhe dụ iya nụ.

Mba gẹ mba ha ngụru mmẹe, shi l’omogo ono.

O gudeshia whẹ, whẹ melahaa ọgvu ọgvu.

8Bábyilọnu zewaru lẹ mberegede tụa ryaaryaa.

Unu ryashịa ẹkwa iya ike.

Unu kpatakwaru iya ọgvu-ehuhu

t’o mebe l’ẹka iwhe l’eme iya ẹhuka.

E nweru ike ya eshi nno bụru iya emehu.

9‘Anyi gege emetakwa Bábyilọnu

iwhe l’eme iya nụ, ọle o to nwehedu emeta.

T’anyi parụ iya haa t’onyenọnu lashia alị iya,

nkele ikpe, nmarụ iya nụ bẹ tsuru ishi l’igweli,

mbụ l’ọ ha l’imeli imeli ja asụ-kfuru l’urwukpu.’

10‘Onye-Nwe-Ọha meekwaru,

anyi bụru ndu dụ chịriri ọdo.

Unu bya t’anyi je l’ugvu Záyọnu je

akọo iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi meru.’

11Unu rwapyashịa ọnu-akfụ unu arwapyashị!

Unu chilishia iwhe unu l’egudeje egbobuta onwunu!

Onye-Nwe-Ọha kutsutaakwaru ndu eze ndu Midiya,

nkele iwhe ọ tụberu bụ t’o mebyia alị ndu Bábyilọnu.

O noo gẹ Onye-Nwe-Ọha l’e-shi gwata ụgwo iwhe,

mbụ ụgwo iwhe e meru eze-ụlo iya.

12Unu wolia ẹkwa-ọhubama gude

goshi l’ọgu dụ swiru mgbodo Bábyilọnu.

Unu cheshi nche ike.

Unu emee tẹ ndu nche nọdu lẹ nche.

Unu edokashia ndu mpya-ọgu l’ẹgbudu,

nkele Onye-Nwe-Ọha l’e-mekwa iwhe ọ tụberu,

mbụ iwhe ọ chị-buhuhawaru

l’iya l’e-me ndu bu lẹ Bábyilọnu.

13Unubẹ ndu ono, bu l’ẹka ọnu-iyi ha l’igweligwe,

unubẹ ndu ono, nweru ẹku shii, nke unu gvụakwaru.

Eri ndzụ unu b’e gbubufuakwaru.

14Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu

gudeekwa onwiya ria nte sụ

lẹ ya l’a-chịta ikpoto madzụ bya

ọgu l’obodo unu g’ọo ẹka igube kpobataru.

Whẹ atụa okoo kpua unu.

15Onye-Nwe-Ọha bụ ike iya b’o gude mee mgboko.

Ọ bụru mmamagụ iya bẹ o gude mee eliwhe, o shihu ike.

O gude ọkwa-ẹnya mee igweli, ọ tụsaa atụsa.

16Nteke Onye-Nwe-Ọha deru

edede bẹ mini, nọ l’igweli l’atahụje kfukfukfu.

Ọomeje iji eshi l’ẹka mgboko beru ekoshi.

Oomeje ebemu awa mẹe igweli l’achị mini.

L’oomeje tẹ whẹrewhere shi l’ụlo ẹku iya wata ewhewhe.

17Madzụ l’owhu dụbukwaa iberibe.

Ọ tọ dụdu iwhe whẹ marụ.

Ndu l’akpụ ụzu bẹ iwhere

gudeekwaru lẹ ntẹkpe, whẹ kpụshiru,

nkele ntẹkpe whẹ ọbu bụkota ụgho, whẹ ta atụ ume.

18Whẹ bụkota ọ-ga-lẹ-mkpa, bụru

iwhe e gude eme iwhe ọchi.

O -rwulewho nteke Onye-Nwe-Ọha

l’a-nụ whẹ awhụ bẹ ntẹkpe ono l’a-lakọta l’iyi.

19Chileke ono, bụ oke-iwhe nke ụnwu Jékọpu

ta adụkwa ẹgube ono.

Ọo yẹbedua meru iwhe lile; ọ dụ.

Ízurẹlu bụru ikfu, ọ họtaru t’ọ bụru oke-iwhe iya.

Ẹwha iya bụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu.

20Ọ kwa ghu bụ ogbunkụ, mu gude alwụ ọgu.

Ọo ghu bẹ mu gude gwee mba gẹ mba ha aryaa ryaa.

Ọ bụru ghu bẹ mu gude mebyia alị-eze l’owhu.

21Ọo ghu bẹ mu gude

gwepyashia ịnya yẹle onye l’agba iya nụ.

Ọo ghu bẹ mu gude gwepyashia

ụgbo-ịnya yẹle onye l’agba iya nụ.

22Ọo ghu bẹ mu gude

gwepyashia nwoke yẹle nwanyị.

Ọo ghu bẹ mu gude gwepyashia

ndu bụ ọgurenya yẹle ụnwokorobya.

Ọo ghu bẹ mu gude gwepyashia

nwokoro yẹle nwamgbọko.

23Ọo ghu bẹ mu gude

gwepyashia onye l’eche atụru yẹle atụru iya.

Ọo ghu bẹ mu gude gwepyashia

onye l’akọ okfu yẹle eswi, o gude akọ iya.

Ọo ghu bẹ mu gude gwepyashia

ndu bụ ọchi-ọha yẹle ndu bụ ishi.

24“Mu l’a-nọdu l’iwhu unu kfụa Bábyilọnu yẹle ndu bukota l’alị ndu Bábyilọnu ụgwo ejo-iwhe, whẹ meru ugvu Záyọnu.” O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono ndonoya.

25Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ:

“Lekwa, mu bụkwa ọgu swiru ghu,

gụbe ugvu ono, l’anọje

emebyishi iwhe emebyishi;

mbụ gụbe onye ono,

mebyishiru mgboko l’owhu.

Mu l’a-machị ẹka daa ghu l’ẹhu.

Mu eshi l’ọnunu-swọngu-swọngu ugvu

wee ghu owe kperekpere wezeta l’alị,

mee ghu gụ abụru ugvu, a kpọru ọku.

26Ọ tọ dụdu ẹwhuru, a bya

l’ee-shi l’ime ghu kwata; gude tụa ụlo.

Tọ dụ ẹwhuru, a bya l’ee-shi l’ime

ghu kwata, gude tụa ukfu ụlo.

O noo nkele ẹgbara l’a-kfụ ghu jeye lẹ tututu-mịmimi.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

27“Unu wolia ẹkwa-ọhubama l’alị ono!

Unu gbua opu ọgu tsoru mba gẹ mba ha!

Unu dozhia mba gẹ mba ha tẹ whẹ tsoo Bábyilọnu ọgu.

Unu je ekua ndu alị-eze gẹ alị-eze

ha tẹ whẹ bya etso iya ọgu,

unu je ekua ndu Araratu, mẹe

ndu Mini, mẹe ndu Áshukenazu!

Unu họfuta onye ishi-ojọgu, l’a-bụru ọgu swiru iya!

Unu achịfuta ịnya ye t’o zeru

gbigbigbi jekfu iya g’ọo ẹka igube l’etsu.

28Unu dozhia mba gẹ mba ha tẹ whẹ tsoo Bábyilọnu ọgu,

mbụ ndu eze ndu Midiya, mẹe ndu ọ-chị-ọha whẹ,

mẹe ndu ishi whẹ, mẹe ndu alị

ẹka nọkota whẹ lẹ mkpula gẹ whẹ ha.

29Alị l’anma jijiji agha gbụrugburu,

nkele iwhe Onye-Nwe-Ọha tụberu l’iya l’e-me ndu Bábyilọnu dụkwa g’ọ dụ.

Mbụ l’oo-me alị Bábyilọnu l’owhu ya abụru ochuwhu,

l’ẹte adụa onye bya l’e-bu iya ebu.

30Ndu ojọgu ndu Bábyilọnu bẹ hakwaru ọlwu ọgu

laa je akwaburu l’ụlo whẹ, a tụru o shihu ike.

Ike gvụakwaru whẹ, whẹ l’akpụwaa rịgorigo g’ọo ụnwanyi.

Ibe whẹ b’a tụwaru ọku ye.

Mgbọro-igwe, o gude gbaa ụwho

iya b’a nyakwashịkotawaru anyakwashị.

31Onye ọkpa-ẹgwa l’agba etsokebe ibe iya l’azụ,

onye ozhi l’etsokebe onye ozhi ọdo l’azụ,

l’ẹka whẹ l’eje tẹ whẹ zhia eze ndu Bábyilọnu

l’a nataakwarụ iya obodo iya ibẹka ibẹbo.

32Ẹka l’eerwuje erwu lẹ mini b’a

nochishiwaru ụlo, a tụru o shihu ike b’a tụwaru ọku.

Ndu ojọgu bẹ meji tọfuwaru.”

33Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, mbụ Chileke nke ndu Ízurẹlu l’ekfu ndọwa:

“Nwamgbọko ono, bụ Bábyilọnu bẹ l’aa-dzọkwa tọlitoli,

ya adụ g’ọo alị ẹka l’eechishi ẹswa lẹ balị.

O to nwehekwa gẹ l’aa-nọ-beru,

ya erwua nteke l’aa-bya akpata

iya g’ọo onye l’akpata iwhe e meberu l’alị.”

34“Nebukadineza, bụ eze ndu

Bábyilọnu ripyawaru anyi.

O gwewaru anyi aryaka-eryune.

O mewaru anyi; anyi bụru ite iwhoro.

O lwewaru anyi g’ejo agwọ

l’elweje iwhe, gude ẹku anyi rijia ẹwho,

bya eworu anyi gbụshia agbụshi.

35T’iwhe-ike, Bábyilọnu meru anyi tukokwaru iya l’ishi.”

O nokwa iwhe ndu bu l’ugvu Záyọnu l’ekfu ndono.

“Tẹ mmee ọchi anyi tukokwaru

ndu bu l’alị ndu Bábyilọnu l’ishi.”

O nokwa iwhe ndu bu lẹ Jerúsalẹmu l’ekfu ndono.

36Ọo ya bụ l’ọ waa iwhe, Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa:

“Lekwa, mu l’a-gbarụ unu ọdzori,

gwata ụgwo iwhe whẹ meru unu.

Ẹnyimu whẹ bẹ mu l’e-me t’ọ

tashịhu, bya emee ọgba mini whẹ t’ọ tahụ atahụ.

37Bábyilọnu l’a-bụru ikpọzu, bụru

ẹka nkụta-ọswa kwarụ okpu.

Ọo-bụru ẹka l’aa-nọ akpọru tuu;

tẹmenu e gudekwa iya whọ eme iwhe ọchi,

ya abụru ẹka l’ete ebua ebu.

38Ndu Bábyilọnu l’owhu l’abọkaa

ekiri g’ọo oduu-gburu-agụ.

Whẹ l’asụkaa kụruru g’ọo ụnwu oduu nshịi.

39Obenu l’ọo nteke ono, l’ọo-gbanwuhu whẹ ọku l’ẹhu

bẹ mu l’e-shiru whẹ nri,

chee whẹ mmẹe t’o me whẹ l’ẹnya,

nke ọwhu whẹ l’a-chịta ọchi kpọ-kerehugee akpọ-kerehu,

whẹ ekuru mgbẹnya hutushia,

mbụ etehu etehu mgbẹnya.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

40“Mu l’a-kpụ whẹ wuru-wuru

jeshia ẹka l’ee-gbushi whẹ g’ọo ụnwu atụru,

mbụ g’ọo ebyila yẹle eghu.

41Lewaro g’e gude lwụta ndu Sheshaku;

g’e gude lwụ-gbua obodo ono,

ndu mgboko l’owhu shi etu ẹwha.

Bábyilọnu bụakwa iwhe l’anwụ ishi

kpaa l’echilabọ mba gẹ mba ha.

42Ẹnyimu byaakwaru utso rikputa Bábyilọnu.

Ọ bụru gborogboro, l’ọoso b’o gude sọ-kputa iya.

43Mkpụkpu gẹ mkpụkpu iya ha bẹ ẹgbara kfụkotaru,

ọ bụru alị kpọru nkụ,

bụru alị echi-ẹgu, mbụ alị, l’adụa onye bu iya nụ,

tọ dụ onye l’eshije iya ghata.

44Mu l’a-hụ̀ ọgvu ono, bụ Belu àhụ̀hù l’alị ndu Bábyilọnu.

Mu emee ya, ya agbọshikota iwhe o lweru elwe.

Mba gẹ mba ha ta awụhedu awụ-kfuta iya ọdo.

Mgbodo obodo Bábyilọnu bẹ zeshihuwaru.

45Ndibe mu, unu shikwa l’ime iya lụfuta.

Unu gbakwaa ọso ndzụ unu l’ẹhu l’ẹhu.

Unu gbalakwaaru oke ẹhu-eghughu Onye-Nwe-Ọha.

46Tẹ meji ba atọfukwa unu, unu ba atsụkwa egvu,

nteke unu l’a-nọ anụ akọ iwhe l’eme l’alị ono,

a -kọo nnanụ awha-a; awha ọdo a kọo ọdo,

mbụ akọ iwhe-ike, dụ l’alị ono,

mẹe g’onye ishi gude etso onye ishi ọgu.

47Ọo ya bụ, l’oge l’abyawaa

nteke mu l’a-nụ agwa ndu Bábyilọnu awhụ.

Alị whẹ l’owhu bẹ l’ee-kpu iwhu lẹ ntụ.

Ndibe iya, e gburu egbu

adabugeeru gbaagbaa l’ime iya.

48Nteke ono bẹ imigwe mẹe mgboko l’owhu,

yẹle iwhe dụkota iya nụ l’a-gụ egvu ẹhu-ụtso

lẹ Bábyilọnu bẹ yifuwaru,

nkele ndu emebyi ono,

shi l’ụzo isheli l’a-bya etsoo whẹ ọgu.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

49“Ọ kwa gẹ Bábyilọnu gbushiru

ndu mgboko l’owhu, bụ gẹ l’ee-gbu yẹbedua,

mbụ l’ee-gbu iya g’o gburu ndu Ízurẹlu.

50Unubẹ ndu ọwhu nahụru

ogu-ịgba iya, unu lụfulekwawho.

Unu ba ejekwa ọkpo ụkfu.

Unu nọdukwa otẹnya nyata Onye-Nwe-Ọha.

Unu anyatakwawhọ Jerúsalẹmu.”

51“Iwhere bẹ meru anyi nkele a kọwaru anyi ọnu.

E mechiru anyi iwhu,

nkele ndu ọha ọdo bahụru l’ẹka

dụ-gee nsọ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha.”

52Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ:

“Mbọku l’abyakwaa; nteke mu l’a-nụ agwa Bábyilọnu awhụ.

Iwhe l’a-nọ ada l’alị iya l’owhu bụ ude,

ndu e mekaru iwhe l’a-nọ atsụ.

53Bábyilọnu jekwa m’ọo l’e-vu je etsua ishi l’akpamigwe,

o -jehudu m’ọo l’e-me t’ẹka,

ọ tụshiru ike ono, ha l’eli kpọo adịdaa,

mbụ mee ya; ọ kpọ abahụ,

bẹ ndu emebyi l’e-shilekwa iya-a l’ẹka bya emebyishia ya.”

O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.

54“Aaryakwa ẹkwa lẹ Bábyilọnu;

oke ọla l’iyi meekwaru l’aatụ

ụzu-ẹkwa l’alị ndu Bábyilọnu.

55Onye-Nwe-Ọha l’alaakwaa Bábyilọnu l’iyi,

oke ụzu ono, l’aanọje atụ l’ime

iya b’o mewaru ọ bụru nyorokotongu.

Ndu ọhogu l’atụ kperekengu

kpekengu g’ọo akpara mini eze-ẹnyimu abyakfuta iya.

Olu whẹ l’ala imeli imeli.

56Nkele onye emebyi byawaru tẹ ya mebyishia Bábyilọnu.

Ndu ojọgu Bábyilọnu b’a kpụta-gewaru lẹ ndzụ.

A nyajishiwa akfụ whẹ nwịrinwiri,

nkele Onye-Nwe-Ọha bụ Chileke,

l’akfụje madzụ ụgwo iwhe o meru.

Ọ kfụfutaje madzụ ụgwo iwhe o meru.

57Mu l’e-me tẹ ndu ishi iya yẹle

ndibe iya, marụ ágụ ngụa mmẹe t’o meje whẹ l’ẹnya,

mẹe ndu ọchi-ọha mẹe ndu ishi

l’obodo ono mẹe ndu ojọgu iya.

Whẹ ekuru mgbẹnya hutushia,

mbụ etehu etehu mgbẹnya.”

O nokwa iwhe onye eze ono, bụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu ndono.

58O waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu ndọwa:

“Igbidigbi mgbodo Bábyilọnu bẹ

l’ee-nwutsushi, ya azẹe l’alị.

A tọru ọku ye l’ọnu ẹka ono,

l’eeshije abahụ iya, ha kwagedengu ono.

Anya ndiwhe seru iya abụru nrimawhụ.

Ozhi, mba gẹ mba ha jeru iya ike gvụ abụru ozhi,

whẹ jeru doberu ọku.”

59Ọ waa bụ ozhi, onye nkfuchiru Chileke, bụ Jeremáya zhiru Seraya, bụ nwa Neraya Maseya. Nteke o zhiru iye ya bụ gẹ Seraya yẹle Zedekaya, bụ eze ndu Juda lị jee Bábyilọnu. Ọ bụru l’awha kwe Zedekaya awha ẹno, ọ bụ eze. Seraya ono bụ onye-ishi, l’awhụ mẹka ụlo ndu ije l’aradụje. 60Jeremáya tụkolewho ejo-iwhe, l’a-nwụru Bábyilọnu dekota l’ẹkwo, mbụ iwhe lile ono, e dekotaru l’okfu ẹhu Bábyilọnu ono. 61Jeremáya sụ Seraya: “I jerwulewho Bábyilọnu, gụkwaa iwhe lile-e t’a nụ-dzuru. 62Iwhe l’ii-kfufua bụ: ‘Gụbe Onye-Nwe-Ọha, i kfukwaru sụ l’ii-mebyishi ẹka-a, nke ọwhu bụ l’eete ebuhedu iya ebu ọdo, je akpaa lẹ madzụ mẹe anụmanu, mbụ l’ọo-bụru ẹka ẹgbara kfụru jeye lẹ tututu-mịmimi!’ 63Nteke ị gụ-geleruwho ẹkwo ono, gụ ewota ẹwhuru lipyabe iya tụru chee l’ime ẹnyimu Yufurétisu. 64Iwhe ọdo, l’ii-kfufua ye l’okfu ono bụ: ‘O noo gẹ Bábyilọnu l’a-tụ ọtu nri ndono, tọ bya l’eseli eseli ọdo, l’ejo-iwhe ono, mu l’eme t’ọ dakfu iya, ike je l’a-gvụ ndibe iya.’ ”

O noo ẹka okfu Jeremáya jeberu ndonoya.

52

Adada Jerúsalẹmu

1Zedekaya bẹ gbarụ ụkporo awha l’awha lanụ nteke ọ watarụ ọbu eze ndu Juda; ọ nọdu lẹ Jerúsalẹmu chịa awha iri lẹ nnanụ. Ẹwha ne iya bụ Hamutalu; ada Jeremáya, bụ onye Libyina. 2O meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha ẹgube ono Jehoyakimu meru. 3Ọ bụru ẹhu-eghughu Onye-Nwe-Ọha meru g’o gude iwhe lile, nwụkotaru nụ l’ẹhu Jerúsalẹmu yẹle Juda nwụa, nke ọwhu bụ l’ọ chịfuru ndu Jerúsalẹmu ono l’iwhu iya. Zedekaya kwefuru eze ndu Bábyilọnu ike.

4Tọ dụ iya bụ, ọ bụru l’awha kwe Zedekaya awha tete, ọ watarụ ọbu eze; g’ọnwa iri dụ l’abalị iri bẹ Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu chịtaru ndu ojọgu iya l’owhu byakfuta Jerúsalẹmu ọgu. Whẹ je akwaa okpu l’iwhu mkpụkpu ono; tụ-whee ya ịga-ọgu mgburumgburu. 5Whẹ nowheru mkpụkpu ono mgburumgburu jeye awha, kwe eze Zedekaya awha iri lẹ nnanụ l’ọchichi. 6O be l’abalị tete l’ọnwa nke ẹno; mkpẹgu bya shii lẹ mkpụkpu ono, nke ọwhu bụ l’ọ tọ dụdu nri ndu bu iya nụ l’e-ri. 7O noo ya, e tsufua mgbodo mkpụkpu ono; ndu ojọgu mkpụkpu ono l’owhu ye ọkpa l’ọso gbalashịa. Ọ bụru ẹnyashi bẹ whẹ gude lụfu lẹ mkpụkpu ono. Ẹka whẹ shi lụfu bụ l’ọnuzo, dụ lẹ mgbaku mgbodo labọ, dụ lẹ mgboro mgbabu eze, whẹ gbarụ kwasẹru ụzo e shi eje nsụda Araba. Nteke ono bẹ ndu Bábyilọnu nowhekwaduru obodo ono mgburumgburu. 8Ndu ojọgu ndu Bábyilọnu chịpyabe eze bụ Zedekaya, je egude iya lẹ barịkiti alị Jériko. Ndu ojọgu iya haa ya gbaa nnanụ nnanụ. 9Ndu Bábyilọnu gude eze bụ Zedekaya, kputa iya kpujeru eze ndu Bábyilọnu lẹ mkpụkpu Ribula l’alị ndu Hámatu; eze ndu Bábyilọnu nọdu l’ẹka ono nmaa ya ikpe. 10Ọ bụru lẹ mkpụkpu Ribula ono bẹ eze ndu Bábyilọnu gbushiru ụnwu Zedekaya l’iwhu iya, gbushikwawho ndu bụ ishi l’alị ndu Juda. 11Eze ndu Bábyilọnu ono swọshia Zedekaya akpụru-ẹnya, gude mkpọro-igwe tụgbabe iya kpụta lashia Bábyilọnu je atụa ya mkpọro, ọ nọdu l’ẹka ono jeye ọ nwụhu. 12Obe l’abalị iri l’ọnwa nke ise; l’awha kwe Nebukadineza awha iri lẹ tete, ọ watarụ ọbu eze ndu Bábyilọnu, ọwhube Nebuzaradanu, bụ onye ishi ndu ojọgu ono, l’eche eze ndu Bábyilọnu nche bahụ lẹ Jerúsalẹmu. 13O je anwụru ọku ye l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha yẹle ụlo eze mẹe iwhe bụ ụlo ndu oke amadụ, bu lẹ Jerúsalẹmu, ọ dzụkota iya. 14Ndu ojọgu ndu Bábyilọnu, bụ ndu whẹ l’onye ishi ndu ojọgu ono, l’eche eze ndu Bábyilọnu nche lị jee Jerúsalẹmu ono; tụkolewho mgbodo Jerúsalẹmu l’owhu nwutsushikota.

15Nebuzaradanu, bụ onye ishi ndu ojọgu ono, l’eche eze ndu Bábyilọnu nche bya erwutakota ndu whuduru l’obodo ono lashia alị Bábyilọnu, mbụ-zhia iwhe bụ ndu ejo-ẹka kagezhia adụdu mẹe ndu gbarụ ọso ndzụ nọdu l’ẹka eze ndu Bábyilọnu mẹwaro ndu ọdo, whuduru nụ l’obodo ono mẹe ndu l’emeje nka. 16Ọle Nebuzaradanu bẹ harụ ụwhodu lẹ ndu ono, kagezhia ọbu ndu ụkpa l’obodo ono, tẹ whẹ letaje mgbabu vayịnu ẹnya yẹle tẹ whẹ jeje ozhi l’ẹgu. 17Ndu Bábyilọnu nwutsushikota itso ope, dụ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha, mẹe ọgba-kperekpere, mẹe abaravuma, e gude ope kpụa, dụkwawho l’ụlo Onye-Nwe-Ọha ono, whẹ tụko ope ono g’ọ ha vuta lashia Bábyilọnu. 18Whẹ vutakwawho ite, mẹe eze-agọ, mẹe iwhe l’apa oryọku, mẹe efere, mẹe iwhe l’aakpọje ụ̀nwù-isẹnsu ọku, mbụ-zhia iwhe lile, bụ iwhe e gude ope mee, l’eegudeje eje ozhi l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha. 19O nokwawho gẹ whẹ chịtakotaru ọkwa mẹe iwhe l’aakpọje ụ̀nwù-isẹnsu ọku yẹle ochi, mẹe ite, mẹe iwhe ọ-tukobe oryọku, mẹe agọ, mẹe ochi, l’eegudeje eme nke ngwo-ẹja iwhe-angụngu. Iwhe lile, bụ iwhe e gude mkpọla-ododo, mẹe mkpọla-ọcha mee bẹ onye ishi ndu ojọgu ono vutakotaru. 20Ope, lakọtaru l’itso labọ ono yẹle abaravuma lanụ ono, mẹe oke-eswi iri l’ẹbo ono, a tukoberu abaravuma ono l’eli yẹle ọgba-kperekpere ono, eze bụ Sólomọnu doberu l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha bẹ kpọru gẹ l’aatụ ọnu ẹrwa, dụ iya nụ. 21Itso ono bẹ eli iya nnanụ dụ nji-ẹka ụkporo l’ẹsaa, mgburumgburu iya dụ nji-ẹka iri l’ẹsato. Igbidigbi iya dụ mkpụshi-ẹka ẹno ẹno, ọ bya enweru uji. 22Ọ bụru ope b’e gude kpụa ishi itso ono; eli iya dụ nji-ẹka ẹsaa lẹ mkpirikpi; a bya egude ope kpaa iwhe-akpakpa yẹle iwhe dụ g’ọo akpụru itorokuma yekota iya mgburumgburu gude memashia ya ememashi. Itso nke ẹbo bẹ bụ gẹ ọwhu dụ bụ g’ọ dụ yẹle iwhe dụ g’ọo akpụru itorokuma, a kpụru ye iya. 23Iwhe ono, dụ g’ọo akpụru itorokuma ono bẹ dụ ụkporo ẹno l’iri l’ise l’ụzo mgburẹku iya. Mkpakọ iwhe ono, dụ g’ọo itorokuma, nowheru iwhe ono, a kparụ akpakpa bẹ dụ ụkporo ise.

24O noo ya, onye ishi ndu ojọgu ono, l’eche eze ndu Bábyilọnu nche bya akpụtafukwaawho Seraya, bụ onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke lẹ ndzụ; kpụta Zéfanaya, bụ o-tsota onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke yẹle ụmadzu ẹto, l’eche nche l’ọnu eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha. 25Ọ bya abya l’ime mkpụkpu bya akpụta onye shi bụru onye ishi ndu ojọgu yẹle ụmadzu ẹsaa, l’agbazhiru eze idzu, bụ ndu ọwhu a whụru lẹ mkpụkpu ono; kpụta onye l’ederu onye ishi ndu ojọgu ẹkwo, bụkwawho onye ishi ndu l’egudeje ndu ojọgu alị ono eje ọgu yẹle unwoke alị ono, dụ ụkporo ugbo ẹto, bụ ndu a whụru l’obodo ono. 26Nebuzaradanu, bụ onye ishi ndu ojọgu, l’eche eze ndu Bábyilọnu nche rwukoo whẹ kpụ-jeru eze ndu Bábyilọnu lẹ mkpụkpu Ribula. 27Ọ bụru lẹ Ribula l’ẹka ono, l’alị ndu Hámatu bẹ eze ndu Bábyilọnu ono nọdu gbushia whẹ.

O noo g’e shi kpụa ndu Juda lẹ ndzụ l’alị whẹ ndono. 28Ọ waa bụ ụmadzu ole, Nebukadineza kpụru lẹ ndzụ:

L’awha kwe iya awha ẹsaa, ọ watarụ ọbu eze b’ọ kpụru ndu Ju ụnu madzụ ugbo ẹsaa, l’ụkporo ụmadzu ugbo iri lẹ nnanụ, l’ụmadzu ẹto.

29O be l’awha ọwhu kwe iya awha iri l’ẹsato, Nebukadineza watarụ ọbu eze; o shi lẹ Jerúsalẹmu kpụa ụnu madzụ ugbo labọ l’ụkporo madzụ l’ụmadzu iri l’ẹbo lẹ ndzụ.

30O be l’awha kwe Nebukadineza ụkporo awha l’awha ẹto, ọ watarụ ọbu eze; ọwhube Nebuzaradanu, bụ onye ishi ndu ojọgu, l’eche eze nche kpụa ndu Ju, dụ ụnu madzụ l’ụkporo madzụ iri l’ẹsaa l’ụmadzu ise lẹ ndzụ.

Mkpakọ ndu a kpụru lẹ ndzụ bụ ụnu madzụ iri lẹ nnanụ l’ụkporo ụmadzu iri.

Jehoyakinu nweru onwiya

31L’awha kwe Jehoyakinu ono, shi bụru eze ndu Juda ụkporo awha l’awha iri l’ẹsaa, a kpụru iya lẹ ndzụ bẹ Evilu-merodaku watarụ ọbu eze ndu Bábyilọnu. O be g’ọnwa iri l’ẹbo gbarụ ụkporo abalị l’abalị ise, ọ tụfu Jehoyakinu ono, shi bụru eze ndu Juda lẹ mkpọro, mee ya o nweru onwiya. 32O kfulahaa okfu njima eyeru Jehoyakinu, bya edobe iya l’ọnodu, kakọta nke ndu eze ọdo, whẹ l’iya nọ lẹ Bábyilọnu. 33Jehoyakinu yefu uwe mkpọro iya, tsoru rilahaa nri lẹ teburu eze nteke nteke jeye g’ọ nọ-beru. 34Mbọku, fụtaru ishi l’igwe bẹ eze ndu Bábyilọnu l’akfụje Jehoyakinu ụgwo, l’oogudeje eme mkpa iya jeye nteke ọ nọ-beru, mbụ jeye mbọku ọ nwụhuru.