Ẹkwo

ẸZURA

1

Sayirọsu l’atụ iwu tẹ ndu Ju, a kpụru lẹ ndzụ lwawhu azụ

1L’awha mbụ, Sayirọsu watarụ ọbu eze ndu Peshiya bẹ Onye-Nwe-Ọha kpaliru obu iya, o zhia ozhi ryaa ya aryarya l’alị-eze iya l’owhu, bya edee ozhi ono edede l’ẹkwo keshia. Iwhe ono bụru gẹ l’ee-shi t’okfu ono, Onye-Nwe-Ọha shi l’ọnu Jeremáya kfua vụa.

2Ọ waa iwhe Sayirọsu, bụ eze ndu Peshiya l’ekfu ndọwa:

“Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke imigwe bẹ mewaru t’iwhe bụ alị-eze lile, dụkota lẹ mgboko lwakọta mu l’ẹka, ọ tụwaa mu ẹka tẹ mu tụaru iya ụlo Chileke lẹ Jerúsalẹmu, dụ l’alị Juda. 3T’iwhe bụ onye nke Chileke, unu lẹ whẹ bu l’ẹka-a tụgbukwaru lashia Jerúsalẹmu, dụ l’alị Juda je atụa ụlo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke ndu Ízurẹlu, mbụ Chileke ono, nọ lẹ Jerúsalẹmu. Tẹ Chileke unu swikwaru unu eswiru. 4T’e yetakwaru ndu ono, l’ala nụ ono ẹka. Tẹ ndu whẹ bugee l’ibiya nke whẹ gude mkpọla-ọcha mẹe mkpọla-ododo yetaru whẹ ẹka. T’a nụkwa whẹ arya ọdo, dụ l’iche l’iche, mẹe élwù, mẹwaro iwhe ọdo, shi unu l’obu fụta, tẹ whẹ gude je atụa ụlo Chileke ono lẹ Jerúsalẹmu.”

5Tọ dụ iya bụ, ndu bụ ishi l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu ndu Juda, mẹe ndu nke Bénjaminu, mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ndu Lívayi, mbụ-zhia iwhe bụ onye Chileke kpaliru obu iya bya atụko wụ-lishihu jeshia ọotu ụlo Onye-Nwe-Ọha ono, dụ lẹ Jerúsalẹmu. 6Ndu buwheru whẹ mgburumgburu gude arya, dụ l’iche l’iche yetaru whẹ ẹka. Mbụ lẹ whẹ vutaru mkpọla-ododo mẹe mkpọla-ọcha nụ whẹ, bya anụ whẹ arya ọdo, dụ l’iche l’iche, mẹe élwù, mẹe iwhe dageeru oke ọnu aswa, t’a gụfukwa iwhe shi whẹ l’obu fụta, whẹ nụru whẹ.

7Sayirọsu, bụ eze bya egwofutakwawho arya ụlo Onye-Nwe-Ọha ono, Nebukadineza shi lẹ Jerúsalẹmu vuta je edobe l’ụlo agwa iya. 8Ọ bụru onye l’anọje eche okpoga, l’aza Mituredatu bẹ Sayirọsu, bụ eze ndu Peshiya shi l’ẹka iya gwofuta arya ono. Onye ono woru iya gụkashiaru Sheshubaza, bụ onye ishi, l’achị ndu Juda nnanụ nnanụ.

9Ole, arya ono dụ bụ:

Efere, e meru lẹ mkpọla-ododo bẹ dụ ụkporo l’iri.

Efere, e meru lẹ mkpọla-ọcha dụ ụnu labọ l’ụkporo l’iri.

Iwhe l’eegudeje akpọ ụ̀nwù isẹnsu ọku, e meru lẹ mkpọla-ọcha dụ ụkporo lẹ tete.

10Ochi, e meru lẹ mkpọla-ododo dụ ụkporo l’iri.

Ochi, e meru lẹ mkpọla-ọcha dụ ụnu l’ochi iri.

Ụnwu arya ọdo, dụ-gee l’iche l’iche dụ ụnu labọ l’ụkporo iri.

11Arya, e meru lẹ mkpọla-ododo mẹe ọwhu e meru lẹ mkpọla-ọcha bẹ dụkota ụnu ugbo iri l’ẹto l’ụkporo iri. Arya ono g’ọ ha bẹ Sheshubaza gwolataru nteke ono, ndu ono a kpụru lẹ ndzụ laa alị Bábyilọnu ono wụru lwashia Jerúsalẹmu.

2

Ndu lwatarụ nụ l’ime ndu ono, a kpụru lẹ ndzụ

1Ọ waa bụ ndu Ízurẹlu, shi l’alị Bábyilọnu lwa, mbụ ndu ono, Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu kpụjeru lẹ ndzụ lashia Bábyilọnu. Onyenọnu lashiru mkpụkpu ẹka o shi. Ndu larụ Jerúsalẹmu, ndu laa Juda. 2Ndu dụru whẹ l’ishi alala ono bẹ bụ Zerúbabelu, mẹe Jeshuwa, mẹe Nehemaya, mẹe Seraya, mẹe Relaya, mẹe Mọdekayi, mẹe Byilishanu, mẹe Misupa, mẹe Byiguvayi, mẹe Rehumu, mẹe Bána.

Ọ waa gẹ ndu Ízurẹlu ono, lwarụ nụ ha ndọwa:

3Ẹpa Paroshi bẹ dụ ụnu ise l’ụkporo ugbo ẹsato, l’ụmadzu iri l’ẹbo.

4Ẹpa Shefataya dụ ụkporo ugbo iri l’ẹsato l’ụmadzu iri l’ẹbo.

5Ẹpa Ara dụ ụnu madzụ l’ụkporo iri l’ẹsato l’ụmadzu iri l’ise.

6Ẹpa Pahatu-moabu bụ iya bụ ndu shi l’eri Jeshuwa yẹle Jowabu bẹ dụ ụnu ẹsaa l’iri l’ẹbo.

7Ẹpa Ílamu dụ ụnu ẹto l’ụkporo labọ l’ụmadzu iri l’ẹno.

8Ẹpa Zatu dụ ụnu labọ l’ụkporo ẹsaa l’ụmadzu ise.

9Ẹpa Zakayi dụ ụnu madzụ l’ụkporo ugbo iri l’ẹsato.

10Ẹpa Baní dụ ụnu madzụ l’ụkporo ugbo iri l’ẹbo l’ụmadzu labọ.

11Ẹpa Bebayị dụ ụnu madzụ l’ụkporo ugbo iri lẹ nnanụ l’ụmadzu ẹto.

12Ẹpa Azugadu dụ ụnu ẹto l’ụkporo madzụ l’ụmadzu labọ.

13Ẹpa Adonikamu dụ ụnu madzụ l’ụkporo ugbo iri l’ẹto l’ụmadzu ishii.

14Ẹpa Byiguvayi dụ ụnu ise l’ụkporo labọ l’ụmadzu iri l’ishii.

15Ẹpa Ádinu dụ ụnu madzụ l’ụkporo labọ l’ụmadzu iri l’ẹno.

16Ẹpa Ateru bụ iya bụ ndu shi l’eri Hezekáya bẹ dụ ụkporo ẹno l’ụmadzu iri l’ẹsato.

17Ẹpa Bezayi dụ ụkporo ugbo iri l’ishii l’ụmadzu ẹto.

18Ẹpa Jora dụ ụkporo ise l’ụmadzu iri l’ẹbo.

19Ẹpa Hashumu dụ ụkporo ugbo iri lẹ nnanụ l’ụmadzu ẹto.

20Ẹpa Gibaru dụ ụkporo ẹno l’ụmadzu iri l’ise.

21Unwoke, shi lẹ Bẹ́tulehemu bẹ dụ ụkporo ishii l’ụmadzu ẹto.

22Ndu Netofa bẹ dụ ụkporo labọ l’ụmadzu iri l’ishii.

23Ndu Anatotu dụ ụkporo ishii l’ụmadzu ẹsato.

24Ndu Azụmavetu bẹ dụ ụkporo labọ l’ụmadzu labọ.

25Ndu Kiriyatu-jeyarimu mẹe lẹ Kefira mẹe lẹ Beerotu bẹ dụ ụnu madzụ l’ụkporo iri l’ẹsaa l’ụmadzu ẹto.

26Ndu Rama yẹle Geba dụ ụnu madzụ l’ụkporo ugbo iri lẹ nnanụ l’onye lanụ.

27Ndu Mikumashi dụ ụkporo ishii l’ụmadzu labọ.

28Ndu Bẹtelu mẹe É-ayị dụ ụkporo iri lẹ nnanụ l’ụmadzu ẹto.

29Ndu Nebo dụ ụkporo labọ l’ụmadzu iri l’ẹbo.

30Ndu Magubyishi dụ ụkporo ẹsaa l’ụmadzu iri l’ishii.

31Ndu Ílamu ọwhu bẹ dụ ụnu ẹto l’ụkporo labọ l’ụmadzu iri l’ẹno.

32Ndu Harimu dụ ụkporo iri l’ishii.

33Ndu Lodu mẹe Hadidi mẹe Ono bẹ dụ ụnu madzụ l’ụkporo ugbo iri l’ishii l’ụmadzu ise.

34Ndu Jériko dụ ụkporo ugbo iri l’ẹsaa l’ụmadzu ise.

35Ndu Senaa dụ ụnu tete l’ụkporo madzụ l’ụmadzu iri.

36A -bya lẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ ẹpa Jedaya bụ iya bụ ndu shi l’ọzo-ụlo Jeshuwa dụ ụnu labọ l’ụkporo ẹsato l’ụmadzu iri l’ẹto.

37Ẹpa Ịma dụ ụnu labọ l’ụkporo ugbo iri l’ẹbo l’ụmadzu iri l’ẹbo.

38Ẹpa Pashọ dụ ụnu ẹto l’ụkporo labọ l’ụmadzu ẹsaa.

39Ẹpa Harimu dụ ụnu labọ l’ụkporo iri l’ụmadzu iri l’ẹsaa.

40A -bya lẹ ndu Lívayi: Ẹpa Jeshuwa mẹe Kadumiyẹlu bụ iya bụ ndu shi l’eri Hodavaya dụ ụkporo ẹto l’ụmadzu iri l’ẹno.

41A -bya lẹ ndu l’anọje agụ egvu: Ẹpa Asafu bẹ dụ ụkporo ishii l’ụmadzu ẹsato.

42A -bya lẹ ndu l’anọje eche nche l’eze-ụlo Chileke: Ẹpa Shalumu, ẹpa Ateru, ẹpa Talụmonu, ẹpa Akubu, ẹpa Hatita ọwaa ẹpa Shobayị, iwhe whẹ dụkota bụ ụkporo ishii l’ụmadzu iri lẹ tete.

43A -bya lẹ ndu l’anọje eje ozhi l’eze-ụlo Chileke: ndu ọwhu lwatarụ nụ bụ: ẹpa Ziha, ẹpa Hasufa, ẹpa Tabayotu,

44ẹpa Kirosu, ẹpa Siyaha, ẹpa Padọnu,

45ẹpa Lebana, ẹpa Hagaba, ẹpa Akubu,

46ẹpa Hagabu, ẹpa Shamụlayi, ẹpa Hananu,

47ẹpa Gidẹlu, ẹpa Gaharu, ẹpa Reyaya,

48ẹpa Rezinu, ẹpa Nekoda, ẹpa Gazamu,

49ẹpa Uza, ẹpa Paseya, ẹpa Besayi,

50ẹpa Asụna, ẹpa Meyunimu, ẹpa Nefisimu,

51ẹpa Bakubuku, ẹpa Hakufa, ẹpa Hahuru,

52ẹpa Bazulutu, ẹpa Mehida, ẹpa Hasha,

53ẹpa Bakọsu, ẹpa Sisera, ẹpa Temahu,

54ẹpa Neziya ọwaa ẹpa Hatifa.

55A -bya l’ẹpa ndu l’ejeru Sólomọnu ozhi, whẹbedua bụ: Ẹpa Sotayị, ẹpa Hasoferetu, ẹpa Peruda,

56ẹpa Jala, ẹpa Dakọnu, ẹpa Gidẹlu,

57ẹpa Shefataya, ẹpa Hatilu, ẹpa Pokeretu-hazebayimu ọwaa ẹpa Ami.

58Ndu l’eje ozhi l’eze-ụlo Chileke gẹ whẹ ha mẹe ẹpa ndu l’ejeru Sólomọnu ozhi bẹ dụ ụkporo ugbo iri lẹ tete l’ụmadzu iri l’ẹbo.

59Ndu ọwaa bụ ndu ọwhu shi lẹ mkpụkpu Tẹlu-mela, mẹe lẹ mkpụkpu Tẹlu-hasha, mẹe lẹ mkpụkpu Kerubu, mẹe lẹ mkpụkpu Adanu, mẹe lẹ mkpụkpu Ịma lwa. Ọle ndu ono ta adụdu ike kaa ẹka bụ ọzo-ụlo, whẹ shi fụta mẹe ẹpa onye whẹ bụ, nke ọwhu l’ee-shi nno marụ mẹ whẹ bụ ndu Ízurẹlu tẹ whẹ ta abụdu. 60Ẹpa Delaya, mẹe ẹpa Tobaya, mẹe ẹpa Nekoda bẹ dụ ụnu madzụ l’ụkporo ugbo iri l’ẹbo l’ụmadzu iri l’ẹbo.

61A -bya l’ẹpa ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, ẹpa Hobaya, mẹe ẹpa Hakọzu, mẹe ẹpa Bazilayi. Bazilayi ono bẹ lụru nwada Bazilayi nke alị Giledu; l’eekuwa iya rọ ẹwha ala l’ẹwha ndu nyee ya. 62Ndu ono bẹ chọru ẹwha whẹ l’ẹkwo, e deru g’e gude nwụshia whẹ, ọle whẹ ta awhụdu ẹwha whẹ l’ẹkwo ono. Ọo ya bụ, e wofu whẹ tẹ whẹ ba abụshi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bya edobe whẹ g’ọo ndu mmerwu dụ l’ẹhu. 63Ọ-chị-ọha bya asụ tẹ whẹ be etsojeshi eri nri, kakọta ọdu nsọ jeye nteke l’ee-nwe onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, l’ejeje njịta l’ido urimu mẹe tumimu.

64A chịkota ndu ono ọnu gẹ whẹ ha bẹ whẹ dụkota ụkporo ụnu ugbo ise l’ụnu ise l’ụkporo ugbo iri l’ẹsato, 65t’a gụfukwa iya ndu ozhi whẹ unwoke mẹe ụnwanyi, ndu dụ ụnu ugbo iri l’ẹsato l’ụkporo ishii l’ụmadzu iri l’ẹsaa. Whẹ nwekwaruwho ụkporo madzụ ugbo iri, bụ unwoke yẹle ụnwanyi, l’anọje agụ egvu, 66bya enweru ịnya, dụ ụnu l’ụkporo ugbo iri l’ishii l’ịnya iri l’ishii. Whẹ nweru ịnya-mulu, dụ ụkporo ugbo iri l’ẹbo l’ịnya-mulu ise. 67Whẹ nweru ịnya-kamẹlu, dụ ụnu l’ụkporo l’iri l’ise, bya enweru nkakfụ-ịgara, dụ ụnu ugbo iri l’ishii l’ụkporo ugbo iri l’ishii.

68Nteke whẹ byarwurwu l’ẹka, ụlo Onye-Nwe-Ọha ono shi dụ lẹ Jerúsalẹmu bẹ ndu bụ ishi l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu harụ nụ iwhe shi whẹ l’obu fụta t’e gude tụ-whu eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono azụ l’ẹka ono. 69Whẹ meru lẹ g’ike beru whẹ woru mkpọla-ododo, dụ ụkporo ụnu ugbo ẹsaa l’ụnu iri l’ẹbo l’ụkporo iri nụ t’e dobe l’ụlo ẹku, l’ee-gudeje arwụ ọrwu ono, bya anụ mkpọla-ọcha, dụ ụkporo ụnu ugbo ụkporo l’iri lẹ nnanụ; l’ụnu ise. Whẹ nụfua uwe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, dụ ụkporo ise.

70Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ndu Lívayi, mẹe ụwhodu ndu Juda, mẹe ndu l’agụje egvu, mẹe ndu l’anọje eche nche, mẹe ndu l’eje ozhi l’eze-ụlo Chileke bẹ bugee lẹ mkpụkpu ẹka whẹ shigee. Ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha bukwaruwho lẹ mkpụkpu ẹka whẹ shigee.

3

Aatụkwa ẹnya-mgbẹja Chileke

1O rwulewho l’ọnwa ẹsaa, ndu Ízurẹlu tụko gẹ whẹ ha dzukota lẹ Jerúsalẹmu l’obu lanụ. Nteke ono bẹ ndu Ízurẹlu bukotawaa lẹ mkpụkpu ẹka whẹ shigee. 2Tọ dụ iya bụ, Jeshuwa nwa Jozadaku yẹle ụnwunna iya, bụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe Zerúbabelu nwa Shelutiyẹlu yẹle ụnwunna iya wụ-lishihu wata anọ atụkwa ẹnya ẹka l’aakpọjeru Chileke nke ndu Ízurẹlu ngwo-ẹja ọku, nke ọwhu whẹ l’a-gba ẹja ọkpokota-iwhe-ọku l’eli iya, g’e deru iya l’ẹkwo iwu onye nke Chileke, bụ Mósisu. 3Ọo ezhi-okfu lẹ whẹ l’atsụ ndu ono, whẹ lẹ whẹ bu l’alị ono egvu, ọle whẹ wotaleru-a ẹnya ẹka ono, l’aa-kpọjeru Onye-Nwe-Ọha ngwo-ẹja ọku ono tukobe l’eli ẹka a tụhawaru ukfu iya. Whẹ gbalahaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja ọkpokota-iwhe-ọku l’eli iya, ụtsu l’urwẹnyashi. 4Whẹ nọdukwawho l’ẹka ono ria oge Ime-Mkpu. Whẹ riru oge ono g’e deru iya l’ẹkwo, gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, l’aagbajẹ mbọkumboku. Mgbẹja ono bẹ whẹ gbarụ ole, nsọ iya sụru t’a gbajẹ iya lẹ mbọku. 5Whẹ megee nno bya agbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono, l’aagbajẹ ntekenteke. Whẹ gbakwaawho ọwhu l’aagbajẹ l’ori-oge ọnwa-ọwhuu, mẹwaro ọwhu l’agbajẹ l’oge lile, dụ nsọ, l’eerije l’ẹwha Onye-Nwe-Ọha. Whẹ nụkwawho Onye-Nwe-Ọha iwhe a nụru iya g’ọ ha, mbụ iwhe ndu madzụ tụru obu whẹ ama nụ Onye-Nwe-Ọha. 6Wata l’abalị mbụ l’ọnwa ẹsaa ono bẹ whẹ watarụ ọgba ẹja ọkpokota-iwhe-ọku. Ọle e teke egbubedua ukfu eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha nteke ono.

Aatụkwa eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha

7Whẹ gụta okpoga nụ ndu l’atụ ụlo mẹe ndu kapịnta; bya eworu nri, mẹe iwhe-angụngu, mẹe mmanụ nụ ndu mkpụkpu Sáyịdonu mẹe ndu mkpụkpu Taya, nke ọwhu whẹ l’e-shi l’ugvu ugvu Libanọnu vufutaru whẹ oshi sida l’eze-ẹnyimu, mbụ vufutaru whẹ iya lẹ Jọpa ẹgube Sayirọsu, bụ eze ndu Peshiya kweru tẹ whẹ vuta. 8Ọ bụru l’ọnwa nke ẹbo gẹdegede l’awha kwe whẹ awha labọ nkele whẹ byarwutaru l’ụlo Chileke ono lẹ Jerúsalẹmu bẹ Zerúbabelu nwa Shelutiyẹlu mẹe Jeshuwa nwa Jozadaku watarụ ọrwu ono; whẹ l’ụnwunna whẹ ọwhu, bụ iya bụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu Lívayi mẹwaro ndu lile ono, shi l’ẹka a kpụru whẹ lẹ ndzụ laa ono lwata Jerúsalẹmu. Whẹ họta ndu Lívayi, gbawarụ ụkporo awha tụgbua tẹ whẹ bụru ndu l’eleta ọrwu ono, l’aarwụ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha ono. 9Ọ bụru Jeshuwa yẹle ụnwu iya mẹe ụnwunna iya, ọwaa Kadumiyẹlu yẹle ụnwu iya, bụ ẹpa Juda bẹ bụ ndu ishi ndu l’arwụ ọrwu, dụ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha ono. Ndu whẹ lẹ whẹ tụgbaru ẹka l’ọrwu ono bụ ndibe Henadadu mẹe ụnwu whẹ. Ndu ono gẹ whẹ ha bụkota ụnwu Lívayi.

10Nteke ndu ono, l’atụ ụlo ono tụ-geleruwho ukfu eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono bẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke yeru uwe whẹ gudegee opyi-ọku, ndu Lívayi, bụ ụnwu Asafu gudegee ogelenda fụta tẹ whẹ jaa Onye-Nwe-Ọha ajaja l’ụzo, Dévidi, bụ eze ndu Ízurẹlu tọru whẹ ọkpa iya. 11Egvu l’ada, whẹ tụko ekwe iya ekwekwe aja Onye-Nwe-Ọha ajaja, ekele iya ekele asụje:

“Onye-Nwe-Ọha bụ onye ọma.

N-yemobu iya l’anọje jeye lẹ gbururu l’ẹhu ndu Ízurẹlu.”

Ndu ono gẹ whẹ ha l’atụkaa orooroo gude aja Onye-Nwe-Ọha ajaja nkele a tụru ukfu ụlo Onye-Nwe-Ọha. 12Ọle igweligwe lẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ndu Lívayi, mẹe ndu bụ ishi l’ẹnya-uwhu, ndu ọwhu bụwaa ọgurenya, whụhawaru ụlo ivurụzo whọ dụhawaa nụ bẹ ryarụ ejo ẹkwa gẹ whẹ whụru gẹ l’aatụ ukfu ụlo ọwa. Igweligwe l’atụro ụzu ẹhu-ụtso atụshia iya ike; 13nke ọwhu bụ lẹ ndu madzụ ta amadụ ọdu iche, dụ l’ụzu ẹhu-ụtso ono yẹle ụzu ẹkwa ono, whẹ l’atụ. Mgboko ono swọtobe; a nọdu otẹnya anụ ụzu l’aatụ l’ẹka ono.

4

Ndu l’akpọshi t’a ba atụ ụlo Chileke

1O noo ya, ndu ọhogu ndu Juda lẹ ndu ọhogu ndu Bénjaminu nụlewho lẹ ndu ono, e shi kpụa lẹ ndzụ ono l’atụwaa eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu, 2whẹ jekfu Zerúbabelu mẹe ndu bụ ishi l’ẹnya-uwhu g’ẹnya-uwhu ha je asụ whẹ: “T’anyi tsonuru unu yeta ẹka tụa ụlo ono, o noo l’anyịbedua l’abakwarụwho Chileke unu ono ẹja g’ọo unubẹdua. Anyi shihawaa gbata ẹja nụ Chileke eshi nteke Esahadọnu bụ eze ndu Asiriya, mbụ onye ono, du anyi lwa ẹka-a.”

3Ọle Zerúbabelu, mẹe Jeshuwa, mẹe ndu ọdo bụ ishi l’ẹnya-uwhu g’ẹnya-uwhu ha lẹ Ízurẹlu bẹ sụru whẹ agha: “Ọ tọ dụdu iwhe anyi l’unu jigba l’ụlo anyi l’atụru Chileke anyi. Ọo anyịbedua nwẹka anyi bẹ l’a-tụru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke ndu Ízurẹlu ụlo ono ẹgube ono Sayirọsu, bụ eze ndu Peshiya tụru iya anyi l’iwu.”

4Tọ dụ ya bụ, ndu alị ono bya akparụ oshishi shiberu ndu Juda, mee obu daa whẹ mba, bya mee egvu tsụlahaa whẹ ọotu ụlo ono. 5Whẹ je ebukoo ndu ishi ọchichi bya anụ whẹ nnuchi-ọnu tẹ whẹ kpọshia iwhe ndu Juda tụberu ememe. Ndu ono nọdu lẹ mkpọshi ọrwu ono wata nteke Sayirọsu bụ eze, l’achị ndu Peshiya, nọdu lẹ mkpọshi iya jeye nteke Daríyọsu, bụ eze, l’achị ndu Peshiya.

6O be nteke Áhazerusu watarụ achịchi, l’awha ono, ọ watarụ achịchi bẹ ndu ọhogu ono deru ẹkwo kfushia iwhe whẹ sụru lẹ ndu bu l’alị Juda mẹe ndu bu lẹ Jerúsalẹmu meru.

7O be nteke Átakusakusesu bya abụru eze ndu Peshiya, ọwhube Byishilamu, mẹe Mituredatu, mẹe Tabelu, mẹe ndu otu whẹ ọdo bya ederu ẹkwo-ozhi nụ Átakusakusesu ono. Ẹkwo-ozhi ono bẹ whẹ gude ẹka-ẹkwo Arámayiku dee, bya agbanwe ya dekwaa ya whọ l’okfu Arámayiku.

8Rehumu, bụ onye ishi-ozhi yẹle Shimushayi, bụ onye l’ede ẹkwo bya edee ẹkwo-ozhi nụ eze Átakusakusesu gude kfubyishia ndu Jerúsalẹmu. Iwhe whẹ deru l’ẹkwo-ozhi ono bụ ọwaa:

9Ndu bụ whẹ deru ẹkwo ono bẹ bụ Rehumu, bụ onye ishi-ozhi, mẹe Shimushayi, bụ o-de-ẹkwo ọwaa ndu otu whẹ ọdo, bụ iya bụ ndu ikpe, mẹe ndu ọ-chị-ọha, mẹe ndu ishi, mẹe ndu shi lẹ mkpụkpu Ẹreku, mẹe ndu Bábyilọnu, mẹe ndu ọwhu shi lẹ mkpụkpu Susa, bụ iya bụ ndu Ílamu, 10mẹwaro ndu shigee lẹ mba ọdo, bụ ndu ono, Asunaparu chịshiru, whẹ je ebugeeru lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu, dụ lẹ Samériya mẹe l’ẹka ọdo, dụ-gee l’uswetuma azụ ẹnyimu. Asunaparu ono bụ oke madzụ, bụru onye l’aakwabẹ ugvu.

11Ọ waa iwhe e deru l’ime ẹkwo-ozhi ono, whẹ deru nụ Átakusakusesu ndọwa:

“Ẹkwo-ozhi-a bẹ anyi l’ede anụ gụbe eze Átakusakusesu.

“Ndu l’ede iya nụ bụ ndu ozhi ghu, mbụ anyịbe ndu ono, bu l’uswetuma azụ ẹnyimu:

12“Tẹ gụbe eze makwarụ lẹ ndu Ju ono, bụ ndu shi ghu l’ẹka lwakfuta anyi bẹ lwarwuwaru Jerúsalẹmu. Whẹ lwarụ bya awata anọ atụkwa mkpụkpu ono, bụlewho ndu kwefuru ike mẹe ndu ejo-ememe bẹ jiru iya nụ. Whẹ l’atụ-whuwa mgbodo iya azụ, emekwashi ukfu iya. 13Iwhe ọdo bụ tẹ gụbe eze makwarụ l’a -tụa mkpụkpu ono tụa mgbodo iya bẹ whẹ ta abyakwa l’atụbaa akịriko ọdo, whẹ ta abya l’atụbaa ụtu ọdo, l’aatụ atụ, shi nno mee t’ẹka okpoga l’eshi erwu eze ẹka rwụhu. 14Eshi-ọwhu ọ bụ l’ibe eze bẹ ẹwho anyi dụ, ọ tọ gbakwa t’anyi nọdu t’a ba nọ akwabẹ eze ugvu. Ọ bụru iya meru anyi l’ezhi ozhi-a tẹ gụbe eze marụ, 15nke ọwhu l’ee-nyocha ẹkwo, e deshiru iwhe meru l’oge nke nna ghu whẹ. E -nyochaa ẹkwo ono, gụ awhụ lẹ mkpụkpu ono bụ mkpụkpu, l’ekwefuje ike, bụru mkpụkpu l’emeje tẹ ndu eze mẹe ndu l’achị alị ono nọdu l’iwhe-ọtsulanu. Eshi nteke ndụ-ichee bẹ whẹ te emejedu iwhe ndu eze kfuru. O noo iwhe meru g’o gude e mebyishia mkpụkpu ono. 16Anyi l’eme tẹ gụbe eze marụ l’a -tụa mkpụkpu ono, tụa mgbodo iya bẹ l’ọoto dụkwaa iwhe l’e-shi l’uswetuma azụ ẹnyimu erwukwadu ghu ẹka ọdo.”

17Eze bya ezhiwhu ozhi azụ nụ Rehumu, bụ onye ishi-ozhi, mẹe Shimushayi, bụ o-de-ẹkwo, mẹe ndu otu whẹ ọdo, bu ndu bu lẹ mkpụkpu Samériya mẹe ndu ọwhu bu l’ẹka ọdo, dụ iche iche l’uswetuma azụ ẹnyimu Yufurétisu sụ:

“Ekele mu unu-o. 18Ẹkwo-ozhi ono, unu nụru anyi b’a gụwaru ree l’atatiwhu mu, bya akọwakwaa ya whọ akọwa. 19Tọ dụ iya bụ, mu bya atụa iwu, a bya enyochaa ẹkwo whụ lẹ mkpụkpu Jerúsalẹmu-a l’eekfu okfu iya te emejedu iwhe ndu eze kfuru eshi nteke ndụ-ichee, ọwaa lẹ whẹ l’anọje ekwefu ike, whẹ te emeje iwhe ndu eze kfuru. 20Ọdo bụ lẹ Jerúsalẹmu shi nweru ndu eze ọkpehu dụ, shi achịkaa ẹka dụ iche iche l’uswetuma azụ ẹnyimu. E shi anọje atụru whẹ akịriko mẹe ụtu ọdo, l’aatụ atụtu. 21Ọo ya bụ, t’unu tụa iwu tẹ ndu ono sefu ẹka l’ọrwu ono, whẹ l’arwụ. Tẹ whẹ ba atụhekwa mkpụkpu ono ọdo jeye nteke mu l’a-sụ tẹ whẹ wata iya atụtu. 22Unu kwabẹkwa ẹnya whụ l’unu mefutaje iwhe ono, mu kfuru. Unu ba apakwa iya ẹka lanụ ọdumeka bẹ l’ee-mebyikwa iwhe, shi nno mekata onye eze.”

23Tọ dụ iya bụ, e wota ẹkwo-ozhi ono, eze Átakusakusesu deru je agụaru Rehumu, mẹe Shimushayi, bụ o-de-ẹkwo, mẹe ndu otu whẹ ọdo, whẹ kworu gbaragbara jekfushia ndu Ju ono, nọ lẹ Jerúsalẹmu gude ikike-ọkpehu kfụshi whẹ ọrwu ono, whẹ gude l’ẹka l’arwụ.

24O noo ya, ọrwu ono, e gude l’ẹka arwụ l’ụlo Chileke ono lẹ Jerúsalẹmu kwaburu, t’a rwụhe iya jeye o rwua l’awha kwe Daríyọsu awha labọ, ọ watarụ ọbu eze, l’achị ndu Peshiya.

5

Aatụ eze-ụlo Chileke lẹ Jerúsalẹmu

1Tọ dụ iya bụ, ụmadzu labọ l’ekfuchiru Chileke, bụ Hágayi yẹle Zakaráya nwa Ido bya egude ẹwha Chileke nke ndu Ízurẹlu, bụ onye ono dụru whẹ l’ishi bya ekfuru yeru ndu Ju, bu lẹ Juda mẹe lẹ Jerúsalẹmu. 2Ọo ya bụ, Zerúbabelu, bụ nwa Shelutiyẹlu yẹle Jeshuwa, bụ nwa Jozadaku wata ọtu ụlo Chileke ono, dụ lẹ Jerúsalẹmu. Ndu nkfuchiru Chileke ono tsoru whẹ eyetaru whẹ ẹka.

3Ọ bụru nteke ono bẹ Tatenayi, bụ ọchi-ọha ndu bu l’uswetuma azụ ẹnyimu, mẹe Sheta-bozenayi yẹle ndu otu whẹ wụ-kfutaru whẹ bya asụ whẹ: “?Oo onye nụru unu ikike t’unu tụa ụlo-ọ, kwakọta iya ngwa tso iya nụ?” 4Whẹ jịkwawho whẹ sụ: “?Ọo gụnu bụ ẹwha unubẹ ndo ono, l’atụ ụlo ono?” 5Ọle Chileke bẹ nwụberu ndu bụ ọgurenya ndu Ju ono ẹnya, nke ọwhu bụ lẹ ndu ono ta akpọshidu whẹ ọrwu ono, whẹ l’arwụ byeye nteke okfu ono rwuru Daríyọsu nchị, ọ bya edee ẹkwo-ozhi o gude yee ọnu l’okfu ono nụ t’e wolataru whẹ.

6Ọ waa bụ iwhe e deru l’ẹkwo-ozhi ọwhu, Tatenayi, bụ ọ-chị-ọha ndu bu l’uswetuma azụ ẹnyimu deru yẹle Sheta-bozenayi mẹe ndu otu whẹ, bụ ndu ishi ndu bu l’uswetuma azụ ẹnyimu, mbụ ẹkwo-ozhi ono, whẹ deru nụ eze Daríyọsu. 7L’ẹkwo-ozhi ono, whẹ deru nụ iya b’e deru sụ:

“Ẹkwo-ozhi-a bẹ anyi l’ede anụ gụbe eze Daríyọsu.

“T’ẹhu dụkwa ghu guu.

8“Ọ waa bụ tẹ gụbe eze marụ l’anyi jeru l’uswetuma alị ẹka ndu Juda bu. Anyi jeshia l’ụlo Chileke ono, bụ onye parụ ẹka, bya awhụ lẹ ndu ono bẹ gudewaa ẹwhuru, ha shii gbee atụwaa ụlo ono; mgbodo ụlo ono bẹ whẹ gbakọtawaru oshi agbagba. Whẹ yeru ẹhu arwụ ọrwu ono, l’ọogba whẹ bẹrebere l’ẹka.

9“Anyi jịa ndu bụ ọgurenya ndu Ju ono sụ whẹ: ?Oo onye nụru unu ikeke t’unu tụa ụlo ono, bya akwakọta iya ngwa tso iya nụ? 10Anyi bya ajịta whẹ ẹwha whẹ, nke ọwhu anyi gege ede ẹwha ndu bụ ishi ọrwu ono nụ ghu t’ị hụbe whẹ ama.

11“Ọ waa ọnu, whẹ yeru anyi ndọwa: Anyi bụ ndu ozhi Chileke ono, bụ iya nwe igwe nweru alị. Anyi l’atụkwa ụlo ono, a tụhawaru nteke tehawaru ẹnya. Onye tụru ụlo ono gvube bụ onye eze ndu Ízurẹlu ono, parụ ẹka. 12Ọ bụru l’ọo lẹ nna anyi whẹ kpatsuru Chileke nke imigwe iwe bẹ meru g’o gude o woru whẹ ye l’ẹka Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu, mbụ onye Kaludiya ono, bụ iya mebyishiru ụlo-ọ bya achịta ndu alị-a chịru lashia alị Bábyilọnu. 13Tọ dụ iya bụ, o rwua l’awha kwe eze Sayirọsu awha mbụ, ọ watarụ ọbu eze ndu Bábyilọnu, ọ tụa iwu t’a tụkwaa ụlo Chileke ono. 14Arya, e meru lẹ mkpọla-ododo mẹe ọwhu e meru lẹ mkpọla-ọcha dobe l’ụlo Chileke, mbụ ono, Nebukadineza gwotajeru l’eze-ụlo ono, dụ lẹ Jerúsalẹmu je edobe l’eze-ụlo agwa ndu Bábyilọnu bẹ bụ eze Sayirọsu ono l’onwiya je egwota iya l’eze-ụlo agwa ndu Bábyilọnu ono. Eze Sayirọsu gworu arya ono ye l’ẹka onye l’aza Sheshubaza, onye o meru ọ-chị-ọha, 15bya asụ iya t’ọ narụ arya ono gworu je edobe l’eze-ụlo, dụ lẹ Jerúsalẹmu. Ọdo bụ t’a tụkwa-zhia ụlo Chileke t’ọ dụ-whu azụ l’ọnodu iya. 16O nokwa iya bụ lẹ Sheshubaza abya atụa ukfu ụlo Chileke ono, dụ lẹ Jerúsalẹmu. Eshi nteke ono byeye ntaa b’e shi tụta iya, t’a tụ-ge iya atụ-ge.

17“Ọo ya bụ, ọ -bụru l’ọ dụ gụbe eze ree, hanụa t’a vọkashiada-a ụlo ẹka l’aakwakọbeje iwhe ndu eze lẹ Bábyilọnu l’ẹka ono t’a marụ m’ọ bụa ezhi-okfu l’eze Sayirọsu bẹ tụru iwu t’a tụkwaa ụlo Chileke ono, dụ lẹ Jerúsalẹmu. Tẹ gụbe eze zhikwaa anyi ozhi t’anyi marụ iwhe i kpetaru l’iwhe ono.”

6

A chọru iwu, eze Sayirọsu tụru chọta

1Tọ dụ iya bụ, eze Daríyọsu tụa iwu, e tsoru ụlo ẹka l’aakwakọbeje iwhe dụ l’alị Bábyilọnu vọkashia, mbụ ẹka a kụberu ẹkwo, e deshiru iwhe megbaberu l’alị ono. 2Ọ bụru lẹ mkpụkpu Ẹkubatana, bụ ishi mkpụkpu obodo Midiya b’a vọfutaru ẹkwo ọbu, a gwọru agwọ.

Iwhe e deru l’ẹkwo ono bẹ sụru agha:

3“L’awha mbụ Sayirọsu watarụ ọbu eze b’ọ tụru iwu t’a tụa ụlo Chileke ono, dụ lẹ Jerúsalẹmu sụ: T’a tụkwaa ụlo ono, mbụ ẹka ono, l’aagbajẹ ẹja; a tụkwaa ukfu iya. Iwhe eli iya l’a-dụ bụ nha-ọkpa ụkporo ugbo ẹno lẹ nha-ọkpa iri; uswe iya adụ nha-ọkpa ụkporo ugbo ẹno lẹ nha-ọkpa iri. 4A -kpọ-kfubeje iya ẹwhuru, ha shii uzhi ẹto, a gbabẹ iya oshi lanụ. Aswa ozhi iya bẹ l’ee-shi l’ụlo ẹku ndu eze kfụa. 5Ọdo bụ, arya ono, e meru lẹ mkpọla-ododo mẹe ọwhu e meru lẹ mkpọla-ọcha ono, Nebukadineza shi l’eze-ụlo ono, dụ lẹ Jerúsalẹmu gwota bya edobe lẹ Bábyilọnu, t’e vutakota iya je edobewhu azụ l’eze-ụlo ono, dụ lẹ Jerúsalẹmu. Ọwhu nọnu bẹ l’ee-dobe t’ọ dụ l’ọnodu iya l’ụlo Chileke ono.”

6“Ọo ya bụ, tẹ gụbe Tatenayi, bụ ọ-chị-ọha, l’achị ndu bu l’uswetuma azụ ẹnyimu Yufurétisu, mẹe Sheta-bozenayi, mẹe ndu otu unu, bụ ndu ishi uswetuma ono tụko g’unu ha jiru ụba yeru ẹka ono. 7Ba adụkwa g’unu ha l’e-je ọkposhi ọrwu ono, l’aarwụ l’ụlo Chileke akpọshi. T’unu haa t’ọ-chị-ọha ndu Ju mẹe ndu bụ ọgurenya ndu Ju tụkwaa ụlo Chileke ono t’ọ kfụru l’ọnodu iya. 8Ọdo bụ lẹ ntaa bẹ mu l’atụ iwu iwhe unu l’e-meru ndu bụ ọgurenya ndu Ju ono l’okfu ụlo Chileke ono: T’a kfụ-dzukotagezhia ndu ono ụgwo, whẹ gude eme nke ụlo ono akfụ-dzu, t’a kfụa whẹ iya l’ẹka-ọku ẹka-ọku. Ẹka l’ee-shi kfụa whẹ iya bụ l’ụlo ẹku ndu eze. T’e shi l’ụtu, ndu bu l’uswetuma azụ ẹnyimu tụru kfụa ya, to bo nwe iwhe l’a-kpọshi ọrwu ono akpọshi. 9Iwhe bụ iwhe mkpa iya dụje whẹ t’a nụjekwa whẹ iya, o beru ọ bụru ụnwu oke-eswi, ọdua l’ọo ebyila, m’ọ bụ nwatụru, l’ee-gude gbaarụ Chileke nke imigwe ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, m’ọ bụ witi, yẹle únú, yẹle mmẹe, mẹe mmanụ. T’a nụjekwa whẹ iya mbọkumboku lẹge ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke lẹ Jerúsalẹmu chọru iya. T’a ba ahakwa whẹ iya anụnu, 10nke ọwhu whẹ l’a-gba ẹja, dụ ree nụ Chileke nke imigwe, shi nno kfuru nụ iya t’o eze yẹle ụnwu iya ndzụ.

11“Iwhe ọdo, dụ iya nụ bụ lẹ mu l’atụ iwu asụ l’onye gbanweru iwu ono agbanwe bẹ l’aa-mịta itso, gude ụlo iya nnanụ gude tsebe onye ọbu etsebe. Ụlo onye ọbu aghọo ikpọzu. 12Tẹ Chileke ono, bụ iya họtaru ẹka ono t’ọ bụru ẹka l’oo-buru eburu kwatsukwaa iwhe bụ onye eze m’ọ bụ bụ ndu l’a-gbalihu tụchia ẹka whẹ je ọgbanwe iwu-a, ọdua l’ọo tẹ whẹ mebyia ụlo Chileke-e, dụ lẹ Jerúsalẹmu. Ọo mụbe eze Daríyọsu bẹ tụru iwu-a. T’unu letakwa ẹnya mee iwhe iwu-a kfuru.”

Eeye eze-ụlo Chileke ono l’ẹka Chileke

13Tọ dụ iya bụ, Tatenayi, bụ ọ-chị-ọha, l’achị ndu bu l’uswetuma azụ ẹnyimu, mẹe Sheta-bozenayi, mẹe ndu otu whẹ bya eleta ẹnya dobekota iwhe ono, eze Daríyọsu tụru l’iwu. 14Ndu bụ ọgurenya ndu Ju ono l’atụ ụlo ono eje l’iwhu l’iwhu. Hágayi bụ onye nkfuchiru Chileke yẹle Zakaráya, bụ nwa Ido gude okfu shi l’ọnu Chileke gbaa whẹ ume. Whẹ tụa ụlo ono jeye whẹ tụ-gee ya l’ụzo, Chileke nke ndu Ízurẹlu sụru tẹ whẹ tụa ya, mẹe l’ụzo Sayirọsu, mẹe Daríyọsu, mẹe Átakusakusesu, bụ ndu eze ndu Peshiya tụru whẹ iya l’iwu. 15Whẹ tụa ụlo ono tụ-gee l’abalị ẹto l’ime ọnwa Ada l’awha kwe eze Daríyọsu awha ishii, ọ watarụ achịchi.

16Tọ dụ iya bụ, ndu Ízurẹlu, mbụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ndu Lívayi, mẹwaro ndu gẹ whẹ ha ono, e shi kpụa lẹ ndzụ bya atụko gẹ whẹ ha gude ẹhu-ụtso woru ụlo Chileke ono doberu yẹbe Chileke nsọ. 17Whẹ gude ụkporo oke-eswi ugbo ise, mẹe ụkporo ebyila ugbo iri, mẹe ụnu nwatụru gbaa ẹja, whẹ gude dobe ụlo Chileke ono nsọ. Whẹ gude mkpi iri l’ẹbo gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji l’ishi ẹhu ndu Ízurẹlu l’owhu. Mkpi iri l’ẹbo ono nọ-chiru ẹnya ikfu iri l’ẹbo, ndu Ízurẹlu nweru. 18Whẹ bya agbaa ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’itsutsu l’itsutsu, dobe ndu Lívayi l’ọgbo l’ọgbo gẹ whẹ l’a-dụ eje ozhi Chileke lẹ Jerúsalẹmu ẹgube e deru iya l’ẹkwo Mósisu.

Ori oge O-je-ghata

19O rwua l’abalị iri l’ẹno l’ime ọnwa mbụ, ndu ono, e shi kpụa lẹ ndzụ ono, lwarụ nụ bya eria oge O-je-ghata. 20Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu Lívayi b’a sachakọtaru asacha whẹ bụru ndu l’ẹte enwee mmerwu. Ndu Lívayi gbua nwatụru O-je-ghata l’iswi ndu ono, e shi kpụa lẹ ndzụ ono, lwarụ nụ, mẹe l’iswi ndu otu whẹ, bụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe l’iswi onwowhe. 21Ọo ya bụ, ndu Ízurẹlu ono, e shi kpụa lẹ ndzụ ono, lwarụ nụ bya eria oge o-je-ghata ono, mẹwaro ndu ọdo whẹ lẹ whẹ tụgbaru; mbụ ndo ono, doberu onwowhe iche tẹ whẹ ba adụ l’ụrwali ono, ndu l’amaa Chileke l’alị ono l’arwụgbabe, shi nno bụru ndu l’abarụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke ndu Ízurẹlu ẹja. 22O nokwawhọ gẹ whẹ gude ẹhu-ụtso ria oge ono, l’aatajẹ buredi, l’ẹte eye iwhe l’ekoje buredi abalị ẹsaa. Onye-Nwe-Ọha mee t’ẹhu tsọo whẹ ụtso tsọfu whẹ l’ishi, bya emee t’eze ndu Asiriya zhiberu whẹ obu iya, nke ọwhu bụ l’o meru ẹka shihu whẹ ike l’ọtu ụlo Chileke ono, bụ Chileke nke ndu Ízurẹlu.

7

Ẹzura l’alwawhu azụ lẹ Jerúsalẹmu

1Tọ dụ iya bụ, e megelewho, ọ bya erwua nteke eze Átakusakusesu l’achị ndu Peshiya, Ẹzura palihu tụgbua. Ẹzura bụ nwa Seraya, Seraya bụru nwa Azaríya, Azaríya bụru nwa Hilikaya, 2Hilikaya bụru nwa Shalumu, Shalumu bụru nwa Zédọku, Zédọku bụru nwa Ahitubu, 3Ahitubu bụru nwa Amaríya, Amaríya bụru nwa Azaríya, Azaríya bụru nwa Merayotu, 4Merayotu bụru nwa Zerahíya, Zerahíya bụru nwa Uzi, Uzi bụru nwa Buki, 5Buki bụru nwa Abyishuwa, Abyishuwa bụru nwa Fínihasu, Fínihasu bụru nwa Eliyéza, Eliyéza bụru nwa Érọnu. Érọnu bụru onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke.

6Ẹzura bẹ shi l’alị Bábyilọnu lwa. Ọ bụ onye l’ezhi iwu, bụru onye iwu Mósisu doru ẹnya ree, mbụ iwu ono, Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke ndu Ízurẹlu nụru. Iwhe lile Ẹzura ryọru eze t’o meeru iya b’o mekotaru iya, nkele ẹka Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke bẹ dụ iya l’ẹhu. 7Ụwhodu lẹ ndu Ízurẹlu, mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ndu Lívayi, mẹe ndu l’anọje agụ egvu, mẹe ndu l’eche nche, mẹe ndu l’eje ozhi l’eze-ụlo Chileke bẹ tụgbukwaruwho jeshia Jerúsalẹmu l’awha, kwe eze Átakusakusesu awha ẹsaa l’ọchichi. 8Nteke Ẹzura whẹ jerwuru Jerúsalẹmu bụ l’ọnwa ise, bụ awha, kwe eze awha ẹsaa l’ọchichi. 9O shi lẹ Bábyilọnu palia ije g’ọnwa mbụ dụ l’abalị mbụ, rwua Jerúsalẹmu g’ọnwa ise dụ l’abalị mbụ, o noo nkele ẹka-ọma Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke bẹ dụ iya l’ẹhu. 10Mkpata iya bụru lẹ Ẹzura bẹ zhiberu obu iya t’ọ nwụta iwu Onye-Nwe-Ọha mee iwhe o kfuru yẹle t’o zhia iwhe Onye-Nwe-Ọha tọru ọkpa iya mẹe nsọ iya l’alị Ízurẹlu.

Ẹkwo-ozhi, eze Átakusakusesu deru nụ Ẹzura

11Ọ waa bụ iwhe e deru l’ẹkwo-ozhi, eze Átakusakusesu nụru Ẹzura, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụru onye l’ezhi iwu, bụru onye o doru ẹnya, mbụ iwu Onye-Nwe-Ọha mẹe iwhe ọ tọru ndu Ízurẹlu ọkpa iya:

12“Ẹkwo-ozhi-a bẹ shi l’ẹka mụbe eze Átakusakusesu, bụ onye eze, kakọta ndu eze. Onye mu l’ede iya anụ bụ Ẹzura, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụru onye l’ezhi iwu Chileke nke imigwe.

“T’ẹhu dụkwa ghu guu.

13“Mu l’atụ iwu asụ l’iwhe bụ onye Ízurẹlu, nọ l’alị-eze mu, mẹe ndu nke whẹ, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ndu Lívayi, bụ onye chọru oje Jerúsalẹmu, t’onye ọbu tsokwaru ghu jeshia. 14Mụbe eze mẹe ụmadzu ẹsaa, l’agbazhiru mu idzu bẹ l’ezhi ghu nụ t’i je amarụ g’ọnodu dụ lẹ Jerúsalẹmu mẹe l’alị Juda, gụ amarụ g’e gude emebe iwu Chileke unu l’ẹka ono, bụ iya bụ iwu ono e yeru ghu l’ẹka. 15Iwhe ọdo, l’ii-mefua bụ t’ị chịta mkpọla-ọcha mẹe mkpọla-ododo ono, mụbe eze mẹe ndu ono, l’agbazhiru mu idzu ono gude obu anyi nụ Chileke nke ndu Ízurẹlu, onye ono, bu ebu lẹ Jerúsalẹmu. 16Unu achịtafua mkpọla-ọcha mẹe mkpọla-ododo, unu l’a-nata l’uswetuma alị Bábyilọnu g’ọ ha yekobe iya, mẹe iwhe ndu Ízurẹlu yẹle ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’e-gude obu whẹ nụ t’e gude mee ụlo Chileke whẹ ọbu lẹ Jerúsalẹmu.

17“Unu doo ẹnya ndo gude okpoga ono zụta oke-eswi, mẹe ebyila, mẹe nwatụru, l’ee-gude gbaa ẹja yẹle ngwo-ẹja nri, l’etsoje iya nụ mẹe ngwo-ẹja mmẹe, l’etsojekwa iya whọ. Unu l’a-gba ẹja ono l’eli ẹnya-mgbẹja ono, dụ l’ụlo Chileke unu lẹ Jerúsalẹmu. 18A -bya lẹ mkpọla-ọcha mẹe mkpọla-ododo ọwhu whọduru nụ, tẹ gụbe Ẹzura mẹe ndu Juda ọdo gude iya mee iwhe dụ unu ree l’ụzo ọwhu, ọ bụ uche Chileke unu. 19Iwhe lile, a nụkotaru unu t’unu gude jeje ozhi l’ụlo Chileke unu bẹ unu l’a-chịshikota dobe l’iwhu Chileke lẹ Jerúsalẹmu. 20O -nweru iwhe ọdo, dụ mkpa, a chọru, l’ee-gude eme nke ụlo Chileke unu ono, ọ -bụru iwhe unu nụfutaje, unu eshi l’ụlo ẹku ndu eze wota iya nụ.

21“Ntaa bẹ mụbe eze Átakusakusesu l’atụ iwu anụ iwhe bụ ndu, l’akwakọbeje okpoga l’uswetuma azụ ẹnyimu Yufurétisu sụ: Iwhe bụ iwhe Ẹzura, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụru onye l’ezhi iwu Chileke nke imigwe sụru t’unu nụ iya, t’unu dojekwa ẹnya ndo nụ iya iwhe ọbu, 22je akpaa lẹ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo ugbo ise, mẹe ẹkpa witi, dụ ụkporo ugbo ise, mẹe galọnu mmẹe, dụ ụkporo ugbo ise, mẹe ite mmanụ, dụ ụkporo ugbo ise yẹle únú, l’e-dzu whẹ. 23Iwhe Chileke nke imigwe tụru l’iwu t’e mee l’ụlo yẹbe Chileke nke imigwe ono, t’e dojekwaa ẹnya ndo mee iwhe ọbu, a nọnyaanu, oke ẹhu-eghughu iya bya l’ẹhu eze, l’achị nụ mẹe l’ẹhu ụnwu iya. 24Anyi l’emekwawho t’unu marụ l’iwu bẹ buchiwaru unu ọnata akịriko mẹe ụtu ọdo, l’aatụ atụtu l’ẹka ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe l’ẹka ndu Lívayi, mẹe l’ẹka ndu l’agụ egvu, mẹe l’ẹka ndu l’eche nche, mẹe l’ẹka ndu l’eje ozhi l’eze-ụlo Chileke, mẹe l’ẹka ndu ọdo, l’eje ozhi l’ụlo Chileke.

25“Tẹ gụbe Ẹzura gude mmamagụ ono, Chileke ghu nụru ghu gude họta ndu ikpe mẹe ndu l’anọje edoshi okfu tẹ whẹ wota ikpe, kfụru nhamụnha doberu ndu lile, bu l’uswetuma azụ ẹnyimu ono, mbụ ndu lile, marụ iwu Chileke ghu. Unu ezhia ndu l’ẹte amaa iwu ono tẹ whẹ marụ iya. 26Iwhe bụ onye jịkaru ome iwhe iwu Chileke ghu kfuru mẹe iwhe iwu eze kfuru, t’e kpepyabekwa onye ọbu ikpe ẹgwegwa ẹgwegwa. T’e kpekwaa ya nkfụ-gbu, ọdua a chịfu iya l’alị ono, m’ọ bụ e gwota iwhe o nweru, m’ọ bụ a tụa ya mkpọro.”

Ẹzura l’etu Chileke ẹwha

27T’ajaja bụru nke Onye-Nwe-Ọha, mbụ Chileke nke nna anyi whẹ, onye meru t’ụdu iwhe ọwa bata eze l’obu, nke t’o mee t’ụlo Onye-Nwe-Ọha ono, dụ lẹ Jerúsalẹmu bụru ẹka dụ ugvu. 28Yẹbe onye meru t’o rwube mu ẹka, mbụ n-yemobu eze, mẹe nke ndu l’anọje agbazhiru iya idzu, mẹe nke ndu ishi, bụ ndu ike-dụ-l’ọgu. Obu bẹ shihuru mu ike shii, o noo nkele ẹka Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke bẹ dụ mu l’ẹhu. Ọ bụru iya meru, mu dụ ike chịkota ndu bụ ishi lẹ Ízurẹlu, whẹ tsoru mu, anyi latashia.

8

Ẹwha ndu whẹ lẹ Ẹzura lị lwa

1Ọ waa bụ ndu bụ-gee ishi l’ibe nna whẹ mẹe g’e gude dee ẹwha whẹ l’ẹkwo e deshiru g’e gude nwụshia whẹ, mbụ ndu ono, mu lẹ whẹ shi l’alị Bábyilọnu lịru lwa nteke ono, Átakusakusesu bụ eze:

2Onye ishi l’ẹpa Fínihasu bụ Gẹshomu.

Onye ishi l’ẹpa Itama bụru Daníyelu.

Onye ishi l’ẹpa Dévidi bụru Hatushi, 3bụ nwa Shekanaya.

Onye ishi l’ẹpa Paroshi bụ Zakaráya. Ndu whẹ l’iya lị, bụkwanu ndu e deru l’ẹkwo e deshiru g’e gude nwụa whẹ dụ ụkporo unwoke ugbo ẹsaa l’unwoke iri.

4Onye ishi l’ẹpa Pahatu-moabu bụ Eliyowenayi nwa Zerahíya. Ndu whẹ l’iya lị dụ ụkporo unwoke ugbo iri.

5Onye ishi l’ẹpa Zatu bụ Shekanaya nwa Jahaziyẹlu. Ndu whẹ l’iya lị dụ ụkporo unwoke ugbo iri l’ise.

6Onye ishi l’ẹpa Ádinu bụ Ebẹdu nwa Jonatanu. Ndu whẹ l’iya lị dụ ụkporo unwoke ugbo labọ l’unwoke iri.

7Onye ishi l’ẹpa Ílamu bụ Jeshaya nwa Atalaya. Ndu whẹ l’iya lị dụ ụkporo unwoke ugbo ẹto l’unwoke iri.

8Onye ishi l’ẹpa Shefataya bụ Zebadaya nwa Máyikelu. Ndu whẹ l’iya lị dụ ụkporo unwoke ugbo ẹno.

9Onye ishi l’ẹpa Jowabu bụ Obedaya nwa Jehiyẹlu. Ndu whẹ l’iya lị dụ ụkporo unwoke ugbo iri l’unwoke iri l’ẹsato.

10Onye ishi l’ẹpa Baní bụ Shelomiti nwa Josifaya. Ndu whẹ l’iya lị dụ ụkporo unwoke ugbo ẹsato.

11Onye ishi l’ẹpa Bebayị bụ Zakaráya nwa Bebayị. Ndu whẹ l’iya lị dụ ụkporo unwoke l’unwoke ẹsato.

12Onye ishi l’ẹpa Azugadu bụ Johananu nwa Hakatanu. Ndu whẹ l’iya lị dụ ụkporo unwoke ugbo ise l’unwoke iri.

13Ndu ishi l’ẹpa Adonikamu bẹ bụ whẹ byakperu azụ. Ẹwha whẹ bụ Elifẹletu, Jeyẹlu, ọwaa Shemaya. Ndu whẹ lẹ whẹ lị dụ ụkporo unwoke ugbo ẹto.

14Ndu ishi l’ẹpa Byiguvayi bụ Utayi ọwaa Zakuru. Ndu whẹ lẹ whẹ lị dụ ụkporo unwoke ugbo ẹto l’unwoke iri.

Ẹzura l’achọ ndu Lívayi

15Mu bya achịkobe whẹ l’ẹnyimu ono, l’asọ ala Ahava. Anyi kpọbe ụlo-ẹkwa anyi l’ẹka ono nọo ujiku ẹto. Mu bya egbua ndu ono nke gẹ whẹ ha mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, whụ l’ọ tọ dụdu onye Lívayi, nọ l’ẹka ono m’ọo onye lanụ. 16Tọ dụ iya bụ, mu zhia t’e je kua Eliyéza, ọwaa Ariyẹlu, ọwaa Shemaya, ọwaa Ẹlunatanu, ọwaa Jaribu, ọwaa Ẹlunatanu, ọwaa Nétanu, ọwaa Zakaráya, ọwaa Meshulamu, bụ ndu ishi. Mu kukwaawho Joyaribu yẹle Ẹlunatanu, bụ ndu iwhe l’edoje ẹnya. 17Ọ bụru Ido, bụ onye ishi lẹ mkpụkpu Kasifiya bẹ mu zhiru whẹ tẹ whẹ jekfu. Mu karụ whẹ iwhe whẹ l’e-kfuru Ido mẹe ụnwunna iya, mbụ ndu ono, l’eje ozhi l’eze-ụlo Chileke, bu lẹ Kasifiya l’ẹka ono; tẹ whẹ yefu ndu l’a-byakfuta anyi bya ejee ozhi l’ụlo Chileke anyi. 18Ọ bụru l’ọo lẹ Chileke doberu anyi ẹka ọma iya l’ẹhu meru g’o gude whẹ dutaru anyi onye iwhe l’edoje ẹnya, mbụ ẹpa Mahuli, ẹwha iya bụ Sherebyiya. Mahuli bụ nwa Lívayi, Lívayi bụru nwa Ízurẹlu. Ndu whẹ l’iya lị bụ ụnwu iya mẹe ụnwunna iya, unwoke iri l’ẹsato. 19Ndu ọdo bụ Hashabyiya yẹle Jeshaya, bụ ẹpa Merari. Ndu whẹ l’iya lị bụ ụnwunna iya mẹe ụnwegirima unwoke whẹ dụ ụkporo. 20Ndu ọdo, whẹ dutafuaru bụ ndu l’eje ozhi l’eze-ụlo ono, dụ ụkporo madzụ ugbo iri lẹ nnanụ. Ndu ono bụ ndu Dévidi yẹle ndu ishi iya họtaru tẹ whẹ yetajeru ndu Lívayi ẹka. Ndu lile ono b’e deshikotaru ẹwha whẹ l’ẹkwo.

Ndu Ízurẹlu l’aswị ẹgu ekfu anụ Chileke

21Tọ dụ iya bụ, mu bya ekfua ya ryaa ya aryarya t’a nọdu l’ẹnyimu Ahava l’ẹka ono swịa ẹgu. Nke ọwhu anyi l’e-shi nno wozeta onwanyị alị l’atatiwhu Chileke anyi, ryọo ya t’o dua anyi chịriri werere l’ụzo, anyi l’ụnwegirima anyi mẹe ivu anyi. 22Nkele iwhere shi eme mu gẹ mu l’e-me jekfu eze je aryọo ya t’o yeru anyi ndu ojọgu mẹe ndu l’agba ịnya tẹ whẹ dua anyi l’ụzo m’ọgvu ndu ọhogu. Eshi-ọwhu anyi gudewaa ọnu anyi sụ eze: l’ẹka Chileke anyi bẹ l’adụje l’ẹhu ndu lile, l’achọ iya nụ gẹ l’ee-shi t’ọ dụru whẹ lẹ ree. Ọle ọkpehu iya mẹe oke ẹhu-eghughu iya bẹ l’oogoshije l’ẹhu nke ndu lile, jịkaru iya nụ. 23Ọo ya bụ, anyi swịa ẹgu ryọo Chileke anyi iwhe ono, o meeru anyi iwhe anyi kfuru nụ iya.

Iwhe a nụru t’e gude mee iwhe l’eze-ụlo Chileke

24Tọ dụ iya bụ, mu wota ụmadzu iri l’ẹbo whọ, bụ ndu ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke dobe iche, mbụ Sherebyiya, mẹe Hashabyiya, mẹwaro ụnwunna whẹ ụmadzu iri ọwhu. 25Mkpọla-ọcha, mẹe mkpọla-ododo, mẹe arya ọdo bẹ mu tụkotaru ẹrwa iya atụtu ye whẹ l’ẹka, mẹwaro iwhe lile, onye eze mẹe ọwhu ndu l’agbazhiru eze idzu nụru, mẹe ọwhu ndu o meru ishi nụru, mẹe ọwhu ndu Ízurẹlu lile, nọ l’ẹka ono nụru t’e gude eje ozhi l’ụlo Chileke. 26Iwhe mu tụru ẹrwa iya ye whẹ l’ẹka bụ ndọwa: mkpọla-ọcha bẹ ẹrwa iya dụ ụnu talẹntu l’ụkporo iri l’ẹbo lẹ talẹntu iri. Arya, e meru lẹ mkpọla-ọcha bẹ ẹrwa iya dụ ụkporo talẹntu ugbo ise. Ẹrwa mkpọla-ododo dụ ụkporo talẹntu ugbo ise. 27Efere mkpọla-ododo dụ ụnu dariku labọ l’ụkporo iri mẹe arya labọ, e meru l’ọkpobe ope, vu ọnu aswa g’ọo nke mkpọla-ododo.

28Mu sụ whẹ: “Unubẹdua bụakwa ndu dụru Onye-Nwe-Ọha nsọ, o nokwawho g’arya lile ono dụkota nsọ. Mkpọla-ọcha mẹe mkpọla-ododo ono bụ iwhe ndiwhe tụru obu whẹ ama nụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke nna unu whẹ. 29Unu letakwa iya ẹnya ree jeye nteke unu l’a-tụ ẹrwa iya atụtu l’iwhu ndu ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe l’iwhu ndu ishi ndu Lívayi, mẹe l’iwhu ndu bụ ishi l’ẹnya-uwhu g’ẹnya-uwhu ha lẹ Ízurẹlu. Ọ bụru l’ime mkpu, dụ-gee l’ụlo Onye-Nwe-Ọha lẹ Jerúsalẹmu bẹ unu l’a-nọdu tụa ẹrwa iwhe ono goshi whẹ.” 30Ọo ya bụ, ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono mẹe ndu Lívayi ono bya achịta mkpọla-ọcha ono, mẹe mkpọla-ododo ono, mẹe arya ono, a tụwaru ẹrwa iya atụtu l’atatiwhu whẹ, whẹ chịta whẹ l’e-gude jeshia l’ụlo Chileke lẹ Jerúsalẹmu.

Whẹ l’alwa Jerúsalẹmu

31Tọ dụ iya bụ, o rwua g’ọnwa mbụ dụ l’abalị iri l’ẹbo, anyi shi l’ẹnyimu Ahava gbalihu jeshia Jerúsalẹmu. Ẹka Chileke anyi dụ anyi l’ẹhu, o shi nno nafụta anyi l’ẹka ndu ọhogu mẹe l’ẹka ndu l’ana nfụ, bụ ndu gepageeru egeparu l’ụzo. 32Anyi rwua Jerúsalẹmu bya anọo ujiku ẹto tụta ume. 33O be mbọku nke ẹno iya, anyi nọdu l’ụlo Chileke tụa ẹrwa mkpọla-ọcha ono, mẹe mkpọla-ododo ono, mẹe arya ono, woru ye l’ẹka Meremotu nwa Yuriya, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. Onye yẹle iya nọgbabe bụ Eliyéza nwa Fínihasu. Ndu tso whẹ nọdu l’ẹka ono bụ Jozabadu nwa Jeshuwa ọwaa Nowadiya nwa Byinuyi, bụ ndu Lívayi. 34Iwhe lile ono b’a gụru ọgu, tụa ẹrwa iya atụtu. Ẹrwa iya g’ọ ha b’e deshikotaru edeshi l’ẹkwo nteke ono.

35Nteke ono bẹ ndu ono, e shi kpụa lẹ ndzụ ono, lwarụ nụ bya agbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku nụ Chileke nke ndu Ízurẹlu. Whẹ gburu oke-eswi iri l’ẹbo l’ẹhu ndu Ízurẹlu l’owhu, gbua ụkporo ebyila ugbo ẹno l’ebyila iri l’ishii mẹe ụkporo ụnwu atụru ugbo ẹto l’iri l’ẹsaa, gbua mkpi iri l’ẹbo, e gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji. Anụ mgbẹja ono g’ọ ha b’a kpọkotaru ọku nụ Onye-Nwe-Ọha. 36Whẹ bya eje ezhia ozhi ono, eze zhiru ndu nnọ-chi ẹnya eze, mẹe ndu ọ-chị-ọha, l’achị ndu bu l’uswetuma azụ ẹnyimu Yufurétisu azụ iya ọwa. Ndu ono bya eyeru ndu Ju ono ẹka, bya eyetakwawho ẹka nụ iwhe e gude eme nke ụlo Chileke ono.

9

Ẹzura l’ekfu anụ Chileke tẹ ndu Ju mẹe ndu l’ẹte abụa ndu Ju be ekegbashi nwanyị

1E megelewho iwhe lile ono, ndu ishi byakfutashia mu bya asụ mu: “Ndu Ízurẹlu je akpaa lẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu Lívayi bẹ jịkakwaru odobe onwowhe iche l’ẹka ndu alị-a nọ, whẹ tsoru eyewhe ẹka l’akpamara ono, ndu alị-a l’anọje emegbabe, mbụ ndu Kenanu, mẹe ndu Hetu, mẹe ndu Pẹrezu, mẹe Jebusu, mẹe ndu Amọnu, mẹe ndu Moabu, mẹe ndu Íjiputu, mẹe ndu Amọru. 2Nkele whẹ lụshiwaru ụnwada ndu alị-a doberu onwowhe, lụshiwaa whẹ doberu ụnwu whẹ. Nke ọwhu bụ lẹ whẹbe eri ono, dụ nsọ bẹ whẹ lẹ ndu alị-a gwakọbewaru onwowhe. Ndu tarụ ishi oome ejo-iwhe ono bẹ bụ ndu ishi mẹe ndu l’achị achịchi.” 3Nteke mu nụru iwhe ono bẹ mu dọjashiru uwe mu, dọjashia uwe mkpẹelanu mu, mu wheta onwomu ẹgbushi l’ishi, wheta ẹji-agba, bya anọdu tsụyoo. 4O noo ya, whẹ bya anọ-whee mu mgburumgburu mbụ ndu ọwhu egvu tsụhuru gẹ whẹ nụru okfu ono, Chileke nke Ízurẹlu kfuru l’iswi emeswe ono, ndu ono, a kpụru lẹ ndzụ, larụ nụ whọ mesweru. Mu nọdu tsụyoo nno jeye l’ọgba ẹja urwẹnyashi.

5O be l’ọgba ẹja urwẹnyashi ono, mu shi l’ọnodu onye áwhụ byarụ ono, mu nọdu gbalihu, yekwaruwho uwe mu ono mẹe uwe mkpẹelanu mu ono, mu dọjashiru adọjashi. Mu bya ewhuzeta byishi ikpere l’alị chiliaru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke mu ẹka mu labọ imeli 6kfuru nụ iya sụ: Oowaa Chileke mu, iwhere dụkwa mu, ẹhu rwụrwuhukwaru mu arwụrwuhu gẹ mu l’e-shi palia iwhu apali l’ẹka ị nọ gụbe Chileke mu. Iwhe kparụ iya nụ bụ l’ejo-iwhe, anyi l’emegbabe bẹ vuwaru evuvu ka anyi nkajishi. Ikpe, nmarụ anyi tsewaa rigorigo tserwua imigwe. 7Wata l’oge nke nna anyi whẹ rwua ntanụ bẹ ikpe, parụ ẹka nmawarụ anyi. Ọ bụru ejo-iwhe, anyi l’emegbabe bẹ meru g’o gude e woru anyịbedua, mẹe ndu eze anyi whẹ, mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke anyi whẹ ye ndu eze ndu alị-a l’ẹka. Whẹ gude ogu-ịgba gbushia anyi, kpụkoo anyi lẹ ndzụ, kwaa iwhe anyi l’ọkwata, bya emee anyi iwhe-iwhere, ẹgube ono, whẹ l’eme iya anyi ntanụ.

8Ọle ntaa bẹ gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi mewaru anyi iwhe-ọma lẹ nwa oge-e ya nụ, nkele i meru, anyi nweru nwa ndu ọwhu, wafụru nụ, bya emee t’anyi kpọru g’ọo abara l’ẹka-a, dụru ghu nsọ-ọ. Nke ọwhu bụ lẹ gụbe Chileke anyi bẹ mewaru ẹnya saa anyi, bya akpọru ndzụ anyi ye l’ishi ogbunkụ l’ohu-a, anyi bụ ẹgube ya nụ. 9Anyi bụ ohu; ọle gụbe Chileke anyi ta hadụ anyi t’ohu ono, anyi bụ ria anyi. I goshiru l’ịiwhuru anyi imiko l’iwhu ndu eze ndu Peshiya, bya akpọru ndzụ anyi ye l’ishi ogbụnku, shi nno mee t’anyi gvuberu gụbe Chileke anyi ụlo, mekwashia ẹka o zekposhihuru ezekposhihu, ị bya emee t’anyi nweru mgbodo tuwheru Juda lẹ Jerúsalẹmu mgburumgburu.

10Oowaa Chileke anyi, ?ọo gụnu bẹ anyi l’e-kfu ntaa l’iwhe-e, nọdu nwụgbabe ẹgube-ẹ; g’anyi gbee pawarụ ome iwu ghu haa, 11mbụ iwu ono, i shi l’ẹka ndu ozhi ghu ono, bụ ndu nkfuchiru tụa sụ: Alị ono, unu l’abahụ eje eburu bẹ bụ alị, ndu bu iya nụ gude ụrwu-alị merwushia. Akpamara, whẹ meru bẹ jiru alị ono eji watazhiawho l’ishi lanụ rwua l’ishi iya ọwhu, shi nno mee, ọ bụru ẹka a wharụ kutukutu. 12Ọo ya bụ, t’unu be ewokwaru ụnwada unu kee ụnwu whẹ unwoke. Unu eje alụkwa ụnwada whẹ doberu ụnwu unu unwoke. T’unu be ejekwa ọcho ụzo gẹ l’ee-shi t’unu lẹ whẹ nọdu lẹ nchị ọdu ndoo mẹe gẹ l’ee-shi t’unu lẹ whẹ nweru ọga-l’iwhu lanụ; nke ọwhu unu l’e-buru l’alị ono shihu ike, ria iwhe-ọma, shi iya nụ, rita riwhodo t’ọ bụru oje-lẹ-nwanwa unu jeye lẹ gbururu.

13“Iwhe lile, nwụru l’ẹhu anyi bụ l’ejo-iwhe ono, anyi meru mẹe l’ikpe ono, nmarụ anyi l’ụzo parụ ẹka apaa b’o shi. Ọle ọbu, gụbe Chileke anyi, àhụ̀hù ono, ị hụru anyi bẹ kakwa nwanshị amamẹ ejo-iwhe, anyi megbaberu, mbụ l’i meru, anyi nwekwaduru nwa ndu ọwhu wafụru nụ ẹgube-ẹ. 14?O nwezhiaru iwhe bya l’e-me t’anyi mebyibaa iwhe ị tụru l’iwu ọdo, nke t’anyi lẹ ndu ono, l’eme akpamara ono kegbaru nwanyị ọdo? Nkele anyi -mee nno bẹ l’ii-gudekwa ẹhu-eghughu lakọta anyi l’iyi, ya eje aadụ onye l’a-wafụ m’ọ bụ onye l’a-whọdu nụ. 15Oowaa Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke ndu Ízurẹlu, ị bụ onye dụ chịriri. I meru anyi bụru nwa ndu ọwhu wafụru nụ nke ntanụ. Lekwa g’anyi nọ l’atatiwhu ghu bụru ndu ikpe nmarụ. A makwarụa l’ọ tọ dụdu onye ikpe nmarụ l’a-dụ ike akpọ ghu iwhu.”

10

Ndu Ju l’eribu nte lẹ whẹ lẹ ndu ọha ọdo ta alụgbahedu nwanyị

1Gẹ Ẹzura l’ekfu anụ Chileke l’adụshi iwhe-dụ-ẹji, whẹ megbaberu, arya ẹkwa, echi onwiya gbaagbaa l’alị l’atatiwhu ụlo Chileke, bẹ igweligwe ndu Ízurẹlu wụfutaru byakfutashia ya, unwoke, mẹe ụnwanyi, mẹe ụnwegirima, whẹbedua l’aryakwawhọ ẹkwa nke whẹ aryashi iya ike. 2Shekanaya nwa Jehiyẹlu, bụ ẹpa Ílamu bya ekfuru yeru Ẹzura sụ iya: “Anyi meekwaru tẹ Chileke anyi be egudehe ire anyi ẹka, o noo nkele anyi je alụshia ụnwanyi ndu ọha ọdo, mbụ ụnwanyi ndu alị-a. Ọle g’ọ dụle-zhia bẹ ẹnya dụlekwaa ndu Ízurẹlu l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ. 3Ọo ya bụ, t’anyi lẹ Chileke anyi gbaa ndzụ, t’anyi chịfukota ụnwanyi ono anyi lụshiru, chịfukota ụnwegirima whẹ nwụshiru, ẹgube ono, gụbe onye-nwe-mu nụ chịru idzu iya. Ọo iwhe ị sụru t’anyi mee bẹ anyi l’e-me, mbụ iwhe gụbedua gụ lẹ ndu ono, l’atsụ egvu iwhe iwu Chileke anyi sụru t’anyi mee. Anyi je l’e-me iya l’ụzo, iwu Onye-Nwe-Ọha kfuru. 4Gbalihukwa marụ iwhe l’ii-me, l’ọ kwa ghu bẹ iwhe ono kụru ishi l’ẹka. Anyịbedua l’onwanyi l’a-tụru ike yeru ghu. T’obu shihukwa ghu ike marụ iwhe l’ii-me.”

5Ọo ya bụ, Ẹzura bya agbalihu, bya emee tẹ ndu ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ndu Lívayi, mẹe ndu Ízurẹlu l’owhu ribua nte lẹ whẹ l’e-me iwhe ono g’e kfuru iya. Whẹ tụko gẹ whẹ ha ribua ya lẹ nte. 6O noo ya, Ẹzura bya eshi l’atatiwhu ụlo Chileke ono tụgburu lụfu, ọ bụru iya ọbahu l’ime mkpu Jehohananu nwa Ẹliyashibu. O rwua ẹka ono, jịka ori nri, jịka ọngu iwhe-angụngu, nkele ọotsokwadu áwhụ lẹ ndu ono, a kpụjeru lẹ ndzụ whọ ta agbadụ t’e gude ire whẹ ẹka.

7A bya atụko alị Juda mẹe Jerúsalẹmu l’owhu ryaa ya aryarya tẹ ndu ono, a kpụjeru lẹ ndzụ ono tụko dzukota lẹ Jerúsalẹmu. 8L’iwhe, bụ onye l’ẹte abyaa l’ime abalị ẹto iya bẹ l’ee-gwo ivu iya l’owhu, chịfu onye ọbu t’o bo tsohe l’ọgbo ndu ono, a kpụru lẹ ndzụ. Ọ bụru nno bẹ ndu ishi mẹe ndu bụ ọgurenya chịru idzu iya.

9Tọ dụ iya bụ l’unwoke ndu Juda mẹe ndu nke Bénjaminu atụko gẹ whẹ ha dzukota lẹ Jerúsalẹmu l’ime abalị ẹto ono. Mbọku ono bụ mbọku, ọnwa tete dụ l’ụkporo abalị. Ndu ono gẹ whẹ ha nọdu l’ọkpoku-ndzuko, dụ l’atatiwhu ụlo Chileke, ẹhu l’anmakaa whẹ kpakpakpa g’okfu bya eshia ike, yekwaru iya eze mini, l’achị nụ. 10Ẹzura, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke gbalihu sụ whẹ: “Unu gudewa ụnwanyi ndu ọha ọdo ono, unu lụshiru mee, unu bụru ndu l’eete egudehee ire unu ẹka, shi nno mee t’ikpe kabaa ọnma ndu Ízurẹlu. 11Ọo ya bụ, t’unu tụko iwhe-dụ-ẹji ono, unu meru dụshiaru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke nna unu whẹ, unu awata ome iwhe dụ iya ree. Unu dokahu onwunu l’ẹka ndu alị-a nọ mẹe l’ẹka ụnwanyi ndu ọha ọdo ono, unu lụshiru nọ.”

12Ndu lile ono dzukoberu l’ẹka ono bya ewolia olu yee ọnu sụ: “Ọo iwhe meru eme b’i kfuru nno, anyi je l’e-mekotagezhia iwhe i kfuru. 13Ọle ndu kụru l’ẹka-a bẹ bụ ikpoto madzụ, l’iilewaa gẹ mini l’achịshi ike; anyi ta adụdu ike akfụkotaru ẹgube-ẹ lẹ whorokoto ẹka-a. Ọdo bụ l’iwhe ono ta adụ iwhe anyi l’e-mekota ujiku lanụ, ọdua l’ọo ujiku labọ, o noo nkele anyi haswewaru ọkpa shinene l’iwhe ono. 14Tẹ ndu ishi, l’achị anyi nọ-chinua ẹnya anyịbe igwe-ọha-a, t’a gbaa oge, tẹ ndu shi lẹ mkpụkpu nọnu, bụ ndu lụru ụnwanyi ndu ọha ọdo ono byakọta lẹ mbọku, a tụ-buru tẹ whẹ bya, tẹ whẹ lẹ ndu bụ ọgurenya mẹe ndu ọgbo-ikpe mkpụkpu whẹ lịru bya. Anyi -mee ya ẹgube ono bẹ Chileke l’e-wofu oke ẹhu-eghughu iya ono, l’enwu g’ọo ọku l’ẹhu anyi l’iswi iwhe ono, anyi meru.” 15Ndu kweru gagarịga jịka iwhe ono, e kfuru bụ Jonatanu nwa Asahẹlu yẹle Jazeya nwa Tikuva kpụ. Meshulamu yẹle Shabetayi, bụ onye Lívayi tụru ike yeru whẹ.

16Ndu ono, e shi kpụa lẹ ndzụ ono, lwarụ nụ mee iwhe ono, e kfuru whẹ. Ẹzura, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke họta unwoke, bụ ishi l’ibe nna whẹ, deshia ẹwha whẹ l’ẹkwo. Ọ họta whẹ ole, ẹnya-uwhu whẹ dụkota. O belewho l’abalị mbụ l’ọnwa iri, whẹ nọdu nyochaa okfu ono enyocha. 17O be g’ọnwa mbụ dụ l’abalị mbụ, whẹ kfugewa okfu ẹhu unwoke ono, lụru ụnwanyi ndu ọha ọdo ono sefu iya ẹka.

Unwoke, lụru ụnwanyi ndu ọha ọdo

18A bya lẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ ndu ọwhu a chọfutaru lẹ whẹ lụru ụnwanyi ọha ọdo bụ ndọwa: Ndu ọwhu shi l’eri Jeshuwa nwa Jozadaku yẹle ụnwunna iya, bụ ndu lụru ụnwanyi ndu ọha ọdo bụ: Maseya, Eliyéza, Jaribu ọwaa Gédaliya. 19Ndu ono gẹ whẹ ha bẹ yeru ẹka ribua nte lẹ whẹ l’a-chịfukota unyomu whẹ ono, whẹ lụru l’ọha ọdo ono. Onyenọnu l’ime whẹ shi l’igwe-atụru iya kpụta ebyila lanụ nụ t’e gude gbaa ẹja ọkfu-ụgwo.

20A bya l’eri Ịma, ndu lụru ụnwanyi ọha ọdo bụ: Hanani ọwaa Zebadaya.

21A bya l’eri Harimu, ndu lụru ụnwanyi ọha ọdo bụ: Maseya, Eláyija, Shemaya, Jehiyẹlu ọwaa Uzáya.

22A bya l’eri Pashọ, ndu lụru ụnwanyi ọha ọdo bụ: Eliyowenayi, Maseya, Ishimẹlu, Netanẹlu, Jozabadu ọwaa Élasa.

23A bya lẹ ndu Lívayi, ndu lụru ụnwanyi ọha ọdo bụ: Jozabadu, ọwaa Shimeyi, ọwaa Kelaya, bụkwawho onye l’aza Kelita, Ndu ọdo bụ Petahiya, ọwaa Juda, ọwaa Eliyéza.

24A bya lẹ ndu l’anọje agụ egvu, onye lụru nwanyi ọha ọdo bẹ bụ Ẹliyashibu.

A bya lẹ ndu nche-ọnuzo, ndu lụru nwanyi ọha ọdo bụ Shalumu, ọwaa Telemu, ọwaa Uri.

25A bya lẹ ndu Ízurẹlu ọdo, ndu lụru ụnwanyi ọha ọdo bẹ bụ ndọwa:

A bya l’eri Paroshi, ndu lụru ụnwanyi ọha ọdo bụ: Ramiya, Ịziya, Málukija, Mijaminu, Eliyéza, Málukija ọwaa Benaya.

26A bya l’eri Ílamu, ndu lụru ụnwanyi ọha ọdo bụ: Mataniya, Zakaráya, Jehiyẹlu, Abudi, Jeremotu ọwaa Eláyija.

27A bya l’eri Zatu, ndu lụru ụnwanyi ọha ọdo bụ: Eliyowenayi, Ẹliyashibu, Mataniya, Jeremotu, Zabadu ọwaa Azayịza.

28A bya l’eri Bebayị, ndu lụru ụnwanyi ọha ọdo bụ: Jehohananu, Hananiya, Zabayi ọwaa Atụlayi.

29A bya l’eri Baní, ndu lụru ụnwanyi ọha ọdo bụ: Meshulamu, Maluku, Adaya, Jashubu, Sheyalu ọwaa Jeremotu.

30A bya l’eri Pahatu-moabu, ndu lụru ụnwanyi ọha ọdo bụ: Aduna, Kelalu, Benaya, Maseya, Mataniya, Bezalẹlu, Byinuyi ọwaa Manáse.

31A bya l’eri Harimu, ndu lụru ụnwanyi ọha ọdo bụ: Eliyéza, Ishiya, Málukija, Shemaya, Shimiyọnu, 32Bénjaminu, Maluku ọwaa Shemaraya.

33A bya l’eri Hashumu, ndu lụru ụnwanyi ọha ọdo bụ: Matenayi, Matáta, Zabadu, Elifẹletu, Jeremayi, Manáse ọwaa Shimeyi.

34A bya l’eri Baní, ndu lụru ụnwanyi ọha ọdo bụ: Madayi, Amụramu, Uwẹlu, 35Benaya, Bedeya, Keluhi, 36Vaniya, Meremotu, Ẹliyashibu, 37Mataniya, Matenayi ọwaa Jásu.

38A bya shi l’eri Byinuyi, ndu lụru ụnwanyi ọha ọdo bụ: Shimeyi, 39Shelemaya, Nétanu, Adaya, 40Makunadebayi, Shashayi, Sharayi, 41Azarẹlu, Shelemaya, Shemaraya, 42Shalumu, Amaríya ọwaa Jósẹfu.

43A bya l’eri Nebo, ndu lụru ụnwanyi ọha ọdo bụ: Jeyẹlu, Matitiya, Zabadu, Zebyina, Jadayi, Jowelu mẹe Benaya.

44Ndu ono gẹ whẹ ha bẹ lụkotaru ụnwanyi ọha ọdo; ụwhodu l’ime whẹ bẹ shi l’ẹka ụnwanyi ono, whẹ lụshiru nwụshia ụnwegirima.