Ẹkwo
AWỤFU
1Ndu Íjiputu l’akpa ndu Ízurẹlu ẹhu
1Ọ waa ẹwha ụnwu Ízurẹlu, bụ ndu tso Jékọpu laa alị Íjiputu. Onyenọnu bẹ chị ndibe iya lashia ẹka ono. Ndu ono bụ: 2Rúbẹnu, Símiyọnu, Lívayi, Juda, 3Ísaka Zébulọnu, Bénjaminu, 4Danu, Náfutali, Gadu mẹe Asha. 5Iwhe ẹpa Jékọpu dụkota bụ ụkporo madzụ ugbo ẹto l’ụmadzu iri. Jósẹfu bẹ nọhawaa anọno l’alị Íjiputu.
6Tọ dụ iya bụ, Jósẹfu mẹe ụnwunna iya gẹ whẹ ha mẹe ọgbo ono bya anwụshihukota. 7Ọle ụnwu Ízurẹlu l’azụ̀-zhiawho azụ̀zù aka shii eje eje. Whẹ zụ̀shia bya apaa ẹka apaa nke ọwhu bụ lẹ whẹ tụkoru alị ono dzuru.
8O noo ya, onye eze ọ̀whúú, bụ onye l’ẹte amaa Jósẹfu amama owhu bya afụta chịlahaa ndu Íjiputu. 9Ọo ya bụ, ọ sụ ndu alị iya: “Unu lekwa lẹ ndu Ízurẹlu l’akaakwaa anyi shii, whẹ l’akawaa anyi ẹkuku. 10Unu byakwa t’anyi gbagbua whẹ l’akọ gude kwabẹru whẹ ẹnya. Ọdua bẹ whẹ l’a-nọkwa aka shii eje eje. Ọ -bụru l’o nweru g’ọgu shi dakfuta anyi bẹ whẹ l’a-tụkwaru ike yeru ndu ọhogu anyi lwụshi anyi ọgu; e megee whẹ ahaa l’alị anyi lụfu.”
11Ọo ya bụ, ndu Íjiputu bya ahọta ndu madzụ; mee whẹ udumalị sụ tẹ whẹ dzujeru ndu Ízurẹlu ozhi mkpọnwuru. Whẹ tụa mkpụkpu Pitọmu mẹe mkpụkpu Ramísẹsu t’ọ bụru mkpụkpu ẹka Fero l’a-kwakọbeje ẹku iya. 12Ọle ọobuje, aa -kpa ndu Ízurẹlu ẹhu eje eje, whẹ azụshi eje; o nokwawho gẹ whẹ tụkoru ẹka lile dzuru. Ndu Íjiputu l’atsụ ndu Ízurẹlu egvu; 13whẹ mee tẹ ndu Ízurẹlu jeje ozhi mkpọnwuru. 14Whẹ gude ozhi mkpọnwuru mee, ndzụ whẹ bụru ndzụ áwhụ. Whẹ mee; whẹ l’ayọshi bụloku ẹja; aghakwawhọ ẹja-mini; whẹ l’ejekwawho ozhi ọdo, bụ ozhi l’eejeje l’ẹgu. Iwhe bụ ozhi lile, ndu Íjiputu dzuberu whẹ bụkota ozhi mkpọnwuru.
15Eze ndu Íjiputu sụ ụnwanyi, l’eswije ụnwanyi Híburu ime; ẹwha onye lanụ bụ Shifura; ẹwha onye ọwhu bụru Puwa: 16“Unu -swideje ụnwanyi Híburu ime l’ẹka whẹ l’anọduje anwụ nwa, whẹ l’anwụ iya, t’unu lejee whẹ ẹnya ree. Ọ -bụru nwa nwoke, t’unu gbujee ya; nteke bụ l’ọo nwa nwanyị, unu ahajẹ ya t’ọ nọdu ndzụ.” 17Ọle ụnwanyi ono, l’eswije ime ono l’atsụ Chileke egvu; whẹ te emeje iwhe ono, eze ndu Íjiputu zhiru whẹ ememe. Whẹ l’ahajẹ ụnwegirima unwoke, whẹ anọdu ndzụ. 18Tọ dụ iya bụ, eze ndu Íjiputu bya ekua ụnwanyi ono, l’eswije ime ono; sụ whẹ: “?Ọo gụnu meru g’o gude unu mee ụdudu iwhe dụ nno, mbụ iwhe meru unu l’ahajẹ ụnwegirima unwoke; whẹ anọdu ndzụ?”
19Ụnwanyi ono, l’eswije ime ono sụ Fero l’ụnwanyi Híburu ta adụdu g’ọo ụnwanyi Íjiputu. Ọkpehu dụ whẹ nke ọwhu bụ l’ọobuje, ndu l’eswi ime -bya l’erwudeshia ẹka ono, whẹ ezedawaa nụ.
20Ọo ya bụ, Chileke meeru ụnwanyi ono, l’eswi ime ono iwhe-ọma. Ndu Ízurẹlu l’azụshibaa aka shii; akabaa l’igwe eje eje. 21Chileke gude l’ụnwanyi ono, l’eswi ime ono l’atsụ iya egvu; mee t’ogboduwhu whẹ saa ọsa.
22O noo ya, Fero bya atụaru ndu nkiya gẹ whẹ ha iwu sụ: “Ọ bụru lẹ ndu Híburu bẹ nwụru nwa; ọ -bụru nwa nwoke; t’e je echee ya l’ẹnyimu Nayịlu. Nteke ọ bụ nwa nwanyị t’a haa ya t’ọ nọdu ndzụ.”
2A nwụru Mósisu
1O noo ya, nwoke ọbu, shi l’ọzo-ụlo Lívayi bya eje alụa nwanyị, shikwawho l’ọzo-ụlo Lívayi. 2Nwanyị ono tsụta ime; nwụa nwa nwoke. Nteke ọ whụru lẹ nwata ono bẹ l’amanụka ụma; o hee ya l’edomi ọnwa ẹto. 3A nọnyaa; t’ọ dụhe ike domikota iya. O gbuta èjì gude kpaarụ iya nkata; bya echia ya ụrwa mbekee. O kuru nwata ono ye l’ime nkata ono pata je edobe l’agụga ẹnyimu Nayịlu l’ẹka èjì zeru. 4Nwune iya nwanyị je akfụru otẹnya t’ọ marụ iwhe l’e-me nwata ono.
5Tọ dụ iya bụ, nwa Fero nke nwanyị jee ọghu ẹhu l’ẹnyimu Nayịlu ono. Yẹle ụnwumgboko, l’ejeru iya ozhi lịru eje l’agụga ẹnyimu ono. Ọ whụa nkata ono g’ọ dụ l’ime èjì ono, o zhia nwamgbọko, bụ ohu iya t’o je apataadaru iye ya. 6O kpuhaa ya; bya awhụa nwata ono. Nwata ono l’arya ẹkwa; imiko iya dụ iya. Ọ sụ: “Ọ kwa nwatibe onye Híburu bẹ dụ ẹgube-ẹ.”
7Nwune nwata ono nke nwanyị sụ nwatibe Fero ono: “?Ọo tẹ mu je ekuaru ghu nwanyị Híburu, l’e-heru ghu nwata ono?”
8Ọ sụ iya ngwa jenu. Nwamgbọko ono tụgbua je ekua ne nwata ono. 9Nwada Fero sụ ne nwata ono t’o kuta nwata ono je ehefutaru iya, tẹ ya kfụa ya ụgwo. O noo ya, nwanyị ono bya ekuta nwata ono je awata ehehe. 10Nwata ono vutalewho, o duta iya dulahuru nwatibe Fero ono, ọ bụru nwa iya. Ọ gụa ya Mósisu nkele ọ sụru l’ọo nwata, ya gụtaru lẹ mini.
Mósisu gbarụ laa alị ndu Midiyanu
11O noo ya, o rwua ujiku lanụ gẹ Mósisu vutawaru; o jeshia tẹ ya whụ ndu nkiya l’ẹka ono, whẹ l’eje ozhi mkpọnwuru ono. Ọ whụa onye Íjiputu gẹ l’oochi onye Híburu, bụ onye lanụ lẹ ndu nkiya iwhe. 12Ọ bya achịkaa ẹnya, chịkaa ẹnya, tọ dụ onye ọ whụru, o gbua onye Íjiputu ono gude ẹja kpochia ya. 13O rwua echile iya; ọ tụgbukwaru ọdo lụfu je awhụa ndu Híburu labọ l’ẹka whẹ l’alwụ ọgu. Ọ sụ onye ọwhu bụ iya l’achọ okfu: “?Ọo gụnu meru l’iichi onye Híburu ibe ghu iwhe?”
14Onye ono sụ iya: “?Oo onye meru ghu onye ishi anyi mẹe onye ikpe anyi? ?Iimewaa t’i gbua mu g’i gburu onye Íjiputu whọ?” Tọ dụ iya bụ, Mósisu wata ọtsu egvu, ọ rịa sụ: “Iwhe ono, mu meru b’a makọtawaru nụ-ee.”
15Fero nụlewho iwhe ono, ọ chọkashide ụzo, l’oo-shi gbua Mósisu. Ọle Mósisu bẹ gbarụ ọso l’ibe Fero gbarụ lashia alị ndu Midiyanu tẹ ya je eburu. O rwua je anọdu anọdu l’agụga wẹlu. 16O noo ya, onye l’agwarụ ndu Midiyanu iwhe nweru ụnwumgboko ẹsaa. Whẹ bya lẹ wẹlu ono tẹ whẹ kuta mini ye l’iwhe l’eeyejeru anụ mini t’atụru nna whẹ ngụa. 17O nweru ndu ọdo, l’eche atụru, byarụ bya achịfu whẹ. O noo ya, Mósisu gbalihu yetaru whẹ ẹka, kuta mini doberu atụru whẹ.
18Nteke ụnwumgboko ono lwakfuru nna whẹ, bụ Ruwẹlu, ọ sụ whẹ: “?Ọ waa unu lwarụ ẹgwegwa ntanụ?”
19Whẹ sụ iya l’o nweru nwoke Íjiputu, nafụtaru whẹ l’ẹka ndu ọdo, l’eche atụru, bya esetakwawho mini doberu atụru whẹ, ọ ngụa.
20Ọ sụ ụnwada iya ono: “?Ndẹe nwoke ọbu? ?Ọo gụnu meru g’o gude unu parụ iya haa? Unu je ekua ya t’ọ bya eria nri.”
21Mósisu kweta lẹ yẹle nwoke ono l’e-buru. Nwoke ono kuta nwa iya nwanyị, bụ Zipora kee Mósisu, ọ lụlahaa. 22Zipora bya eyeru iya nwa nwoke. Mósisu gụa ya Gẹshomu nkele Mósisu bẹ sụru: “Mu bụ nlwamụnlwa l’alị ndu ọha ọdo.”
23A nọnyalewho, eze ndu Íjiputu nwụhu. Ndu Ízurẹlu wata ọtsu ude, echi mkpu, arya t’e yeru whẹ ẹka l’iwhe ẹhuka, whẹ l’eje lẹ nwohuta ono, whẹ bụ. Ẹkwa ono, whẹ l’arya bya erwua Chileke nchị. 24Chileke nụa ude ono, whẹ l’atsụ; ọ nyata ọgbandzu yẹle Ébirihamu mẹe Áyiziku mẹe Jékọpu gbarụ. 25Chileke bya aghaa ẹnya; lee ndu Ízurẹlu; ọ rịlahaa ọriri ẹhu whẹ.
3Mósisu mẹe ọku, l’enwu l’irwu nwooshi
1O noo ya, Mósisu l’eche atụru Jeturo, bụ nna nyee ya; bya abụru onye l’anọje agwaru ndu Midiyanu iwhe. O rwua ujiku lanụ, ọ chịta atụru ono jeshia ẹka teru ẹnya l’echi-ẹgu, o jeta rwua l’ugvu Horẹbu bụ iya bụ ugvu Chileke. 2Ọ nọdu l’ẹka ono, Ojozhi-imigwe, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha gude ọku, l’enwu lẹ nwooshi nshịi hee l’iwhu iya. Mósisu whụa g’ọku ono l’enwu lẹ nwooshi nshịi ono t’o ke iya ekeke. 3Ọo ya bụ, Mósisu sụ tẹ ya bya ejeedaa; je awhụ iwhe ọwa, tụfuru ẹhu, l’eme nụ-a; tẹ ya maadarụ iwhe kpatarụ ọku ono te eke nwooshi ono ekeke.
4Onye-Nwe-Ọha whụlewho l’ọ kpụlitawaru ntse tẹ ya whụ iwhe ono, Chileke shi lẹ nwooshi nshịi ono kua ya oku sụ: “Mósisu! Mósisu!”
Mósisu za iya sụ: “Owee; lekwa mu l’ẹka-a.”
5Chileke sụ iya: “Ba akpịlitahekwaru ọdo! Yefu akpọkpa ghu nkele ẹka ono, ị kfuru bẹ bụ alị, dụ nsọ.” 6Bya asụ iya “Ọo mbẹdua bụ Chileke nke nna ghu; bụru Chileke nke Ébirihamu; bụru Chileke nke Áyiziku; bụkwaruwho Chileke nke Jékọpu.” Mósisu tsẹe iwhu nkele ọotsu egvu ole Chileke ẹnya.
7Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ: “Mu whụwaru iwhe-ọtsulanu, ndu nke mu l’eje l’alị Íjiputu. Mu nụwaru mkpu, whẹ l’echi t’a dzọfuta whẹ l’ẹka ndu udumalị, tẹmenu iwhe-ọtsulanu, whẹ l’eje rwuwa mu l’ẹhu. 8Mu byawaru tẹ mu nafụta whẹ l’ẹka ndu Íjiputu mẹe tẹ mu dufuta whẹ l’alị ono duba whẹ l’alị dụ ree bụru alị ha shii, mbụ l’alị mini-ẹra eswi yẹle mmanụ-ẹnwu jiru ejiji, bụ iya bụ alị ndu Kenanu mẹe nke ndu Hetu mẹe nke ndu Amọru mẹe nke ndu Pẹ́rezu mẹe nke ndu Hevu mẹe nke ndu Jebusu. 9Ntaa bẹ mkpu, ndu Ízurẹlu l’echi rwuwaru mu lẹ nchị, mu whụwa gẹ ndu Íjiputu gude akpabe whẹ ẹhu. 10Ntaa bẹ mu l’ezhi ghu t’i jekfu Fero je edufuta ndu nkemu ono, bụ ụnwu Ízurẹlu l’alị Íjiputu.”
11Ọle Mósisu bẹ sụru Chileke: “?Oo onye bẹ mu bụ nke tẹ mu je akpọ Fero iwhu, dufuta ụnwu Ízurẹlu l’alị Íjiputu?”
12Chileke sụ: “Mu l’e-swiru ghu eswiru. Ọdo bụ l’ọo waa l’abụru iwhe-ọhubama, l’ii-gude marụ l’ọo mu zhiru ghu. I -dufutagelewho ndu Ízurẹlu ono l’alị Íjiputu, unu abaarụ mụbe Chileke ẹja l’ugvu-a.”
13Ọo ya bụ, Mósisu sụ Chileke: “Ọ -bụkwanuru lẹ mu jekfuru ndu Ízurẹlu je asụ whẹ lẹ Chileke nke nna whẹ zhiru mu tẹ mu byakfuta whẹ. Whẹ -jịkwanu mu ẹwha ghu, ?mu l’a-sụ whẹ agha?”
14Chileke sụ Mósisu: “MU BỤ ONYE MU BỤ. Iwhe l’ii-kfuru ndu Ízurẹlu bụ lẹ-a: ‘MỤ BỤ bẹ zhiru ghu t’ị byakfuta whẹ.’ ”
15Chileke sụkwawho Mósisu t’ọ sụ ndu Ízurẹlu: “Ọo Onye-Nwe-Ọha,3:15 Onye-Nwe-Ọha bụ ẹwha Chileke kuru onwiya. Lẹ Híburu b’ọ bụ YHWH. Ezaa bẹ tsoru Bayiburu ọgbaru lẹ mbụ bụ Seputuajintu kua ya Onye-Nwe-Ọha. bụ Chileke nke nna unu whẹ, mbụ Chileke nke Ébirihamu bụru Chileke nke Áyiziku mẹe Chileke nke Jékọpu bẹ zhiru ghu nụ t’i byakfuta whẹ. O nokwa ẹwha mụbe Chileke ndono jeye lẹ tututu-mịmimi. Mbụ l’o noo ẹwha l’ee-gude marụ mu shi l’ọgbo rwua l’ọgbo.
16“Je je ekukobe ndu bụ ọgurenya ndu Ízurẹlu sụ whẹ agha: ‘Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke nna whẹ, mbụ Chileke nke Ébirihamu bụru Chileke nke Áyiziku mẹe Chileke nke Jékọpu bẹ byakfutaru mu bya asụ: Mu lewaru unu ẹnya whụ ẹgube iwhe l’eeme unu l’alị Íjiputu. 17Mu kwewaa ụkwa lẹ mu l’e-dufuta unu l’iwhe-ọtsulanu ono unu l’eje l’alị Íjiputu ono, duru unu je edobe l’alị ndu Kenanu mẹe nke ndu Hetu mẹe nke ndu Amọru mẹe nke ndu Pẹ́rezu mẹe nke ndu Hevu mẹe nke ndu Jebusu, mbụ alị ono mini-ẹra eswi yẹle mmanụ-ẹnwu jiru ejiji.’
18“Ndu bụ ọgurenya Ízurẹlu bẹ l’a-ngabẹru ghu-a nchị l’olu. Ọo ya bụ, gụbedua gụ lẹ ndu bụ ọgurenya ono atụko lịru jekfu eze ndu Íjiputu je asụ iya: ‘Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke ndu Híburu bẹ byakfutaakwaru anyi. Hanụa anyi t’anyi jee ije ujiku ẹto bahụ l’echi-ẹgu je agbaa ẹja nụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi.’ 19Mu makwarụ-a l’eze ndu Íjiputu ono te ekwedu t’unu tụgbua; gbahaa l’e meru iya l’ẹka ike. 20Ọo ya bụ lẹ mu l’a-machị ẹka mu, gude iwhe dụ biribiri, mu l’e-me lẹ Íjiputu nụa whẹ chịikfuu. Iwhe ono -nwụ-gelewho bẹ l’oo-kwetagezhia haa unu t’unu lashia.
21“Mu l’e-me tẹ ndu Ízurẹlu dụ ndu Íjiputu l’obu nke ọwhu bụkwanu unu ladẹlewho bẹ unu ta agbadụ ẹka ala. 22Nwanyị nọnu l’a-ryọta onye obutobu iya mẹe nwanyị, bu l’ụlo whẹ arya, e meru lẹ mkpọla-ọcha mẹe arya, e meru lẹ mkpọla-ododo mẹe uwe, unu l’e-ye ụnwegirima unu. Ọo ya bụ, unu eshi nno gwoo iwhe ndu Íjiputu gude lashia.”
4Iwhe-awhụrulenya, Mósisu l’e-meshi
1Mósisu sụ: “?Ọ -bụkwanuru lẹ whẹ te ekwedu iwhe mu kfuru, whẹ te ekwe ngabẹru mu nchị l’olu, whẹ -sụkwanu lẹ Onye-Nwe-Ọha ta abyakfutadu mu-e?”
2Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha jịa ya sụ: “?Ọo gụnu b’i gude l’ẹka ẹgube ono?”
Ọ sụ iya l’ọo mgbọro.
3Onye-Nwe-Ọha sụ iya: “Tọgbooda iya l’alị.”
Ọ tọgbo iya. Ọ ghọo agwọ. Ọ vụa ọkpa iya mini. 4Onye-Nwe-Ọha sụ iya: “Machịa ẹka ghu wọru iya lẹ mgbọdzu.” Mósisu tụchia ẹka iya wọru agwọ ono. Ọ nọdu iya l’ẹka ghọ-zhia bụru mgbọro g’o shi bụru. 5Onye-Nwe-Ọha sụ iya: “Iwhe ono bụ nke ọwhu whẹ l’e-kweta lẹ Onye-Nwe-Ọha bụ iya bụ Chileke nke nna whẹ, mbụ Chileke nke Ébirihamu; bụru Chileke nke Áyiziku mẹe Chileke nke Jékọpu bẹ byakfutaru ghu nụ.”
6Onye-Nwe-Ọha sụkwawho Mósisu ọdo: “Ye ẹka lẹ mkpuda-ẹwho ghu.” Mósisu bya eye ẹka lẹ mkpuda-ẹwho iya. O wofutadeshia ẹka, njọkirehu tụkowa iya ẹka nata; ọ chahụ iya sososo.
7Chileke sụ iya: “Ngwa, yewhu ẹka ghu azụ lẹ mkpuda-ẹwho ghu.” Tọ dụ iya bụ, Mósisu bya eyewhu ẹka iya azụ lẹ mkpuda-ẹwho iya. O wofutadeshia ya, njọkirehu ono mishihuwaa; ẹka iya bya adụ g’ibe ẹhu iya ọwhuu dụ.
8Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ: “Ọ -bụru lẹ whẹ te ekwetadu nkeghu, whẹ ta angabẹru ghu nchị l’iwhe-awhụrulenya nke mbụ whọ bẹ whẹ l’e-kweta-a l’iwhe-awhụrulenya nke ẹbo ọwaa. 9Ọle ọ -bụru lẹ whẹ te ekwetadu iwhe-awhụrulenya labọ ono, whẹ ta angabẹru ghu nchị l’olu, gụ eje ekuta mini l’ẹnyimu Nayịlu, wụshi l’alị ọkponku. Mini ono, i kutaru l’ẹnyimu ono l’a-ghọ mmee l’ọma alị.”
10Mósisu sụ Onye-Nwe-Ọha: “Byiko onye-nwe-mu nụ, mẹ mu ta amakwa gẹ l’aasajẹ okfu. Eshi mbụlembu byeye ntaa, l’iikfu eyeru mụbe onye ozhi ghu ẹgube-ẹ bẹ mu shikwa bụtaru onye l’arị ọnu arị, bụru onye l’atsụ ntsụ.”
11Onye-Nwe-Ọha sụ iya: “?Oo onye meru ọnu madzụ? ?Oo onye l’emeje madzụ, ya abụru onye l’ẹte ekfu okfu; ọ dụa ya abụru onye nkụchi? ?Oo onye l’emeje madzụ, ya abụru onye l’awhụ ụzo, ọ dua ya abụru onye l’atsọ ishi? ?Tọ dụ mbẹdua, bụ Onye-Nwe-Ọha l’emeje iya? 12Ọo ya bụ t’ị tụgbua ntaa jeshia. Mu l’e-yetaru ghu-a ẹka t’i kfua okfu, mu ezhikwaa ghu whọ iwhe l’ii-kfu.”
13Ọle Mósisu bẹ sụru: “Byiko onye-nwe-mu nụ, zhia ya rọ onye ọdo t’o je.”
14Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha vọru ọku ghụa ẹhu l’ẹka Mósisu nọ. Ọ sụ Mósisu: “?Nwune ghu ta anọdu, mbụ Érọnu, onye shi l’eri Lívayi? Mu makwarụa lẹ yẹbedua marụ gẹ l’eekfu okfu. Ọ nọokwa l’ụzo abyakfuta ghu. Obu l’a-tsọ iya ụtso m’ọ whụle ghu whọ. 15Ii-kfuje yeru iya; karụ iya iwhe l’oo-kfu. Mu l’anọdu eyetaru unu labọ ẹka; ezhi unu iwhe unu l’a-nọje eme. 16Ọo Érọnu bụ iya l’a-nọ ekfuchitaru ghu l’ẹka ndu Ízurẹlu nọ. Ọo-nọdu ọnodu ọnu l’ekfuchiru ghu. Gụbedua anọdu ọnodu Chileke l’ẹka ọ nọ. 17Ọle ọbu; wotakwa mgbọro-ọ gude l’ẹka, l’ii-gude emeshi iwhe-awhụrulenya ono.”
Mósisu l’alawhu azụ lẹ Íjiputu
18O noo ya, Mósisu bya ejekfu Jeturo, bụ nna nyee ya sụ iya: “Haa mu tẹ mu lawhu azụ jekfu ndibe anyi l’alị Íjiputu je amarụ mẹ ?ndzụ o dzukotaru whẹ-e?”
Jeturo kweta bya asụ iya t’ọ laa guu.
19Nteke ono bẹ Onye-Nwe-Ọha nọduhawaa l’alị ndu Midiyanu sụ Mósisu: “Dawhu azụ l’alị Íjiputu, o noo nkele ndu lile ono, shi achọ ụzo ndzụ ghu ono nwụshihuwaru.” 20Ọo ya bụ, Mósisu duta nyee ya mẹe ụnwu iya; whẹ nọ-koru l’eli nkakfụ-ịgara. O wota mgbọro Chileke ono gude l’ẹka; ọ bụru whẹ ọla alị Íjiputu.
21Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “I -dawhulewho azụ lẹ Íjiputu; tụkokwa iwhe dụ biribiri ono, mu nụru ghu ike t’i mee mekota l’iwhu Fero. Ọle mu l’a-kpochi obu iya akpochi nke ọwhu l’ẹte okwe haa ndu Ízurẹlu tẹ whẹ tụgbua. 22Iwhe l’ii-kfuru Fero bụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Ọo Ízurẹlu bụ ọkpara mụbe Onye-Nwe-Ọha. 23Mu kfuwaru ghu sụ t’ị haa ọkpara mu ono t’ọ tụgburu nke ọwhu l’ọo-barụ mu ẹja. Ị -jịka l’ị tịi hadụ iya t’ọ tụgburu bẹ mu l’e-gbukwa ọkpara nkeghu.”
24Whẹ jeta rwua l’echi-ụzo l’ẹka whẹ radụru, Onye-Nwe-Ọha byakfuta Mósisu melahaa t’o gbua ya. 25Ọo ya bụ, Zipora wota ẹwhuru, l’atsụ nkọ, gude bufu nwa iya akpapyị, bya edenyi iya Mósisu l’ọkpa sụ iya: “Ntaa b’ị bụ nwoke l’alụ mu alụlu l’ẹhu mmee.” 26Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha parụ iya haa. Nteke ono, Zipora sụru: “Ị bụ nwoke l’alụ mu alụlu l’ẹhu mmee” bẹ iwhe l’ookfu ama ẹka bụ obu ugvu.
27Onye-Nwe-Ọha sụ Érọnu: “Tụgburu jekfushia Mósisu l’echi-ẹgu.” Ọo ya bụ, Érọnu jekfu Mósisu l’ugvu Chileke tsutsua ya ọnu. 28Mósisu kọkotaru Érọnu iwhe lile Onye-Nwe-Ọha zhiru iya t’ọ je ekfua mẹe iwhe-awhụrulenya ono, Chileke sụru t’o meshia.
29Mósisu yẹle Érọnu je ekukobe ndu bụ ọgurenya Ízurẹlu gẹ whẹ ha. 30Érọnu tụko iwhe lile ono, Onye-Nwe-Ọha kfuru Mósisu kfukotaru whẹ. O mee iwhe-awhụrulenya ono l’iwhu ndu Ízurẹlu; 31whẹ kweta. Whẹ nụlewho lẹ Onye-Nwe-Ọha l’akpawa ishi whẹbe ndu Ízurẹlu mẹe l’ọ whụwaru iwhe-ọtsulanu, whẹ l’eje, whẹ whuzeta ishi l’alị baarụ Chileke ẹja.
51E megelewho, Mósisu yẹle Érọnu jekfu Fero je asụ iya: “Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu bẹ sụkwaru t’ị haa ndibe iya tẹ whẹ je eriaru iya oge l’echi-ẹgu.”
2Fero sụ: “?Oo onye bụ Onye-Nwe-Ọha ọbu nke tẹ mu ngabẹru iya nchị l’olu, haa ndu Ízurẹlu tẹ whẹ tụgbua? Mu ta amadụ onye Onye-Nwe-Ọha bụ, ọdo bụ lẹ mu ta ahadụ ndu Ízurẹlu tẹ whẹ tụgbua.”
3Ọo ya bụ, whẹ sụ iya: “Ọ kwa Chileke ndu Híburu bẹ byakfutaru anyi. Hanụa t’anyi jee ije abalị ẹto bahụ l’echi-ẹgu je agwaa Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi. A nọnyaa, o gude ẹhu-ba-dụ-mma, m’ọbu ogu-ịgba gbushia anyi.”
4Obenu l’eze ndu Íjiputu sụru whẹ: “Mósisu gụ lẹ Érọnu, ?oo gụnu meru g’o gude unu l’achịfu ndu ono l’ọrwu, whẹ l’arwụ? Ngwa, unu dawhu azụ l’ozhi unu l’eje!” 5Fero sụkwawho: “Unu leeda. Ntaa bẹ ndu Ízurẹlu hawaa l’igweligwe, unu kpọshilahaa whẹ ozhi, whẹ l’eje!”
6Ọ bụkwaruwho mbọku ono bẹ Fero kuru ndu udumalị mẹe ndu ishi-ọrwu ndu Ízurẹlu sụ whẹ: 7“Unu ba anụjehekwa ndu Ízurẹlu ẹswa, whẹ l’e-gudeje ayọ ẹja. Tẹ whẹ jeje achọo ẹswa jịta l’onwowhe. 8Ọle t’ọ bụkwaru ẹja ole, whẹ shi ayọtajehawaa lẹ mbụ bẹ unu l’e-me whẹ tẹ whẹ yọtaje. Unu be ewobotakwa iwhe l’ẹja ole, whẹ shi ayọtajehawaa. Ẹgali l’egbu whẹ egbu, ọ bụru iya meru g’o gude whẹ l’echi mkpu t’a haa whẹ tẹ whẹ je agbaarụ Chileke whẹ ẹja. 9Unu kpabẹbaa whẹ ozhi nke ọwhu whẹ l’e-whube iwhu eje iya; haa ọngabe nchị l’asụlasu.”
10Tọ dụ iya bụ, ndu udumalị mẹe ndu ishi-ọrwu sụ ndu Ízurẹlu: “Ọ waa iwhe Fero kfuru ndọwa: Ọ sụru t’a ba anụjehe unu ẹswa. 11T’unu jeje l’onwunu je ajịta ẹswa l’ẹka unu whụru iya. Ọle ọrwu unu l’arwụ ta adụdu iwhe ee-wobota iya m’ọo nnanụ.” 12Ọo ya bụ, ndu Ízurẹlu bya atụko alị Íjiputu l’owhu jekashihu, tsoru achọ ẹka whẹ l’a-whụ ẹswa, whẹ gude ayọ ẹja ọbu. 13Ndu udumalị l’eye whẹ ọwha asụje: “Unu rwudzua ọrwu unu l’arwụ, mbụ ọrwu, gbarụ unu lẹ mbọku, ẹgube unu shi arwụje iya nteke e shi anụje unu ẹswa.” 14Ndu udumalị Fero bya echilahaa ndu ishi-ọrwu ndu Ízurẹlu ono iwhe, mbụ ndu ono, whẹ họtaru dobe tẹ whẹ letaje ndu Ízurẹlu ẹnya sụ whẹ: “?Ọo gụnu kpatarụ unu ta ayọ-dzu ẹja unu ụnyawhu mẹe ntanụ, g’unu shi ayọ-dzujehawa iya?”
15Ndu ishi-ọrwu ndu Ízurẹlu bya awukfuta Fero, sụ iya: “?Ọo gụnu bẹ l’iime anyịbe ndu ozhi ghu ẹgube-ẹ? 16Ọ tọ dụdu ẹswa l’eevutajekwaduru ndu ozhi ghu, tẹmenu a sụkwanu anyi t’anyi yọo ẹja. Ntaa bẹ l’aanọje echi ndu ozhi ghu iwhe, ọ bụkwaru nụ ndu nkeghu b’o shi l’ẹka.”
17Fero sụ: “Ọo nke mmaanụ ono, unu nọ bẹ kparụ iwhe unu sụru t’a haa unu t’unu tụgbua je agbaa ẹja nụ Onye-Nwe-Ọha. 18Ngwa, unu tụgbua ntaantaa je arwụa ọrwu unu. A ta abyadụ l’e-vutabaaru unu ẹswa ọdo. Ọle mkpakọ iya bụlewho t’unu yọ-dzujee ẹja ole, unu shihawaa ayọtaje.”
19Ndu ishi-ọrwu ndu Ízurẹlu bya amarụ lẹ whẹ nọ l’iwhe-ọtsulanu nteke ono, a sụru whẹ l’a ta abyadụ l’e-wobotaru whẹ iwhe l’ẹja ole, whẹ l’ayọtaje lẹ mbọku. 20Whẹ lụfutalewho lẹ nke Fero, whẹ whụa Mósisu yẹle Érọnu l’ẹka whẹ kfụru ngabẹru whẹ, 21bya asụ whẹ: “Tẹ Onye-Nwe-Ọha lekwaa ẹnya l’iwhe-e, unu meru, kpee unu ikpe iya. Nkele unu mewaru; anyi dụwaa Fero yẹle ndu ozhi iya ashị, unu shikwawho nno woru mma ye whẹ l’ẹka tẹ whẹ gude gbushia anyi.”
Chileke kweru ụkwa ndzọfuta
22Mósisu jekfuwhu Onye-Nwe-Ọha azụ je asụ iya: “Gụbe Onye-nwe-ọha. ?Ọo gụnu meru g’o gude, i wokfutaru ndu-a iwhe-ọtsulanu? ?Ọo waa bụ iya bụ ozhi ọbu, i zhiru mu? 23Nkele eshi mu byakfutaru Fero bya egude ẹwha ghu kfuru yeru iya b’o wotaru iwhe-ọtsulanu doberu ndu nkeghu. To nwe iwhe i meru ilile, gude dzọfuta ndu nkeghu ono.”
61O noo ya, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Ị bya l’a-whụ iwhe mu l’e-me Fero. Nkele mu l’e-gude ike ọkpehu mu mee, ya aparụ whẹ haa; mbụ lẹ mu l’e-gude ike ọkpehu mu mee, ya achịfu whẹ l’alị iya.”
2Chileke sụkwawho Mósisu: “Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha. 3Mu seru l’iwhu Ébirihamu; mu see l’iwhu Áyiziku; mu sekwaawho l’iwhu Jékọpu; mu karụ whẹ l’ẹwha mu bụ Chileke, bụ Ọkalibe-Kakọta-Ike. Ọle mu te emedu tẹ whẹ marụ l’ẹwha mu bụ Onye-Nwe-Ọha. 4Mu lẹ whẹ bya agbaa ndzụ lẹ mu l’a-nụ whẹ alị ndu Kenanu, bụ alị ẹka whẹ shi buru g’ọo ndu lwarụ alwa. 5Ọdo bụ lẹ mu nụwaru ude, ndu Ízurẹlu l’atsụ; mbụ ndu ono, ndu Íjiputu meru, whẹ bụru ohu ono. Mu nyatawaa ọgbandzu mu ono.
6“Ọo ya bụ, t’unu sụ ndu Ízurẹlu: ‘Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha; mu l’a-nafụta unu l’ozhi mkpọnwuru ono, ndu Íjiputu dzuberu unu; mu emee t’unu nweru onwunu; t’unu ba abụhe ohu whẹ. Mu l’a-machị ẹka mu gude gbafụta unu; bya emeshia iwhe dụ biribiri gude nụa whẹ awhụ. 7Mu l’e-me t’unu bụru ndu nkemu; mu abụru Chileke unu. Ọo ya bụ, unu amarụ l’ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha bụ Chileke unu; onye ono, nafụtaru unu l’ozhi mkpọnwuru ono, ndu Íjiputu dzuberu unu. 8Mu l’e-duta unu dubata l’alị ono, mu paliru ẹka mu imeli, ribua lẹ nte lẹ mu l’a-nụ Ébirihamu mẹe Áyiziku mẹe Jékọpu. Mu l’a-nụ iya unu t’ọ bụru oke-iwhe unu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha.’ ”
9Mósisu bya ezhia ndu Ízurẹlu iwhe ono, Chileke zhiru, ọle whẹ ta angadụru iya nchị nkele mmeji tọfuwaru whẹ; tẹmenu l’eedzuru whẹ ozhi mkpọnwuru.
10Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 11“Je ekfuru Fero, bụ eze ndu Íjiputu t’ọ haa ndu Ízurẹlu tẹ whẹ gbeshi lụfu l’alị iya.”
12Ọle Mósisu bẹ sụru Onye-Nwe-Ọha: “Ọ -bụru lẹ ndu Ízurẹlu ta angadụru mu nchị, ?ndẹe gẹ Fero l’e-shi ngabẹru mu nchị lẹ mụbe onye l’atsụ ntsụ?” 13Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Mósisu yẹle Érọnu l’okfu ẹhu ndu Ízurẹlu mẹe l’okfu ẹhu Fero, bụ eze ndu Íjiputu sụ whẹ tẹ whẹ dufuta ndu Ízurẹlu l’alị Íjiputu.
Ẹpa Mósisu yẹle ẹpa Érọnu
14Ọ waa bụ ndu, bụ ishi l’ẹnya-uwhu ibe nna whẹ.
Ụnwu Rúbẹnu, bụ ọkpara Ízurẹlu bụ Hanọku, Palu, Hẹzuronu mẹe Kami. Ndu ono bụ ndu ikfu Rúbẹnu gẹ whẹ ha.
15Ụnwu nke Símiyọnu bẹ bụ Jemuwẹlu, Jaminu, Ohadu, Jakinu, Zoha, mẹe Shawulu, nwa nwanyị Kenanu. Ndu ono bụ ndu ikfu Símiyọnu gẹ whẹ ha.
16Ọ waa bụ ẹwha ụnwu Lívayi, ẹgube e deru whẹ l’ẹkwo: Geshọnu mẹe Kohatu mẹe Merari. Lívayi nọru ụkporo awha ugbo ishii l’awha iri l’ẹsaa.
17Ụnwu Geshọnu l’ẹnya-uwhu whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ bụ Libyini mẹe Shimeyi.
18Ụnwu Kohatu bụ Amụramu, Izharu, Hiburọnu mẹe Úziyẹlu. Kohatu nọru ụkporo awha ugbo ishii l’awha iri l’ẹto.
19Ụnwu Merari bụ Mahuli mẹe Mushi. O noo bụ ndu ikfu Lívayi, ẹgube e deru iya l’ẹkwo.
20Amụramu bẹ lụru nwune nna iya, bụ Jokebẹdu. Ọ nwụtaru iya Érọnu yẹle Mósisu. Amụramu nọru ụkporo awha ugbo ishii l’awha iri l’ẹsaa.
21Ụnwu Izharu bụ Kora, Nefegu mẹe Zikiri.
22Ụnwu Úziyẹlu bụ Mishẹlu mẹe Ẹ́luzafanu mẹe Sitiri.
23Érọnu bẹ lụru Elisheba, nwatibe Amínadabu nke nwanyị, bụkwaruwho nwune Nahụshonu nke nwanyị. Elisheba nwụtaru Érọnu Nedabu, Abyihu, Eliyéza mẹe Itama.
24Ụnwu Kora bụ Asiru mẹe Ẹ́lukana mẹe Abyiyasafu. Ndu ono bụ ndu ẹnya-uwhu Kora.
25Eliyéza, nwa Érọnu bẹ lụru onye lanụ l’ime ụnwada Putẹlu, ọ nwụtaru iya Fínihasu.
Ndu ono bụkota ishi l’ikfu Lívayi l’ẹnya-uwhu whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ.
26Ọo Érọnu yẹle Mósisu bẹ bụ ndu ọbu, Onye-Nwe-Ọha sụru: “Unu dufuta ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha l’alị Íjiputu.” 27Ọ kwawhọ whẹ bụ ndu ọbu, kfuru Fero, bụ eze ndu Íjiputu nke odufuta ndu Ízurẹlu l’alị Íjiputu. Ọ kwawhọ Mósisu yẹle Érọnu lanụ ono b’ọ bụ.
Érọnu bụ ọnu, l’ekfuchiru Mósisu
28O noo ya, nteke ono, Onye-Nwe-Ọha kfuru yeru Mósisu l’alị Íjiputu 29bẹ Onye-Nwe-Ọha sụru iya: “Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha. Kfuru Fero, bụ eze ndu Íjiputu iwhe lile ono, mu kfuru ghu.”
30Ọle Mósisu sụru Onye-Nwe-Ọha: “Nkeshi mu bụ onye l’atsụ ntsụ, ?ndẹe gẹ Fero l’e-shi ngabẹru mu nchị?”
71Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Lekwa lẹ mu mewaru ghu, ị dụ g’ọo Chileke l’ẹka Fero nọ. Nwune ghu Érọnu bẹ l’a-nọ ekfuchiru ghu. 2Kfukotakwa iwhe lile, mu kfuru ghu. Nwune ghu Érọnu bẹ l’e-kfuru Fero t’ọ haa ndu Ízurẹlu tẹ whẹ lụfu l’alị iya. 3Ọle mu l’a-kpochi obu Fero. Mu l’e-me iwhe-awhụrulenya mẹe iwhe dụ biribiri, ha l’igweligwe l’alị Íjiputu, 4ọle Fero ta abyadụ l’a-ngaru unu nchị. O noo nteke mu l’a-da ndu Íjiputu ejo ẹka l’ẹhu bya emeshia iwhe dụ biribiri gude nụa whẹ áwhụ, shi nno dufuta ndibe mu, bụ ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha lẹ Íjiputu. 5Ndu Íjiputu l’a-ma l’ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha mẹ mu machịlewho ẹka mu dabẹ ndu Íjiputu l’ẹhu, shi nno dufuta ndu Ízurẹlu l’echilabọ whẹ.”
6Mósisu yẹle Érọnu mee iwhe Onye-Nwe-Ọha zhiru whẹ. 7Mósisu gbawarụ ụkporo awha ugbo ẹno; Érọnu gbawaa ụkporo awha ugbo ẹno l’awha ẹto nteke whẹ kfuru yeru Fero.
Mgbọro Érọnu ghọru agwọ
8Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu yẹle Érọnu: 9“Ọ -bụru lẹ Fero sụru t’unu mee iwhe dụ biribiri gude goshi iwhe unu l’ekfu, ọo ya bụ gụbe Mósisu asụ Érọnu t’o wota mgbọro iya tọgbo l’atatiwhu Fero, t’ọ ghọo agwọ.”
10Ọo ya bụ, Mósisu yẹle Érọnu bya ejekfu Fero je atụko iwhe lile ono, Onye-Nwe-Ọha zhiru whẹ mekotagezhia. Érọnu tọgbo mgbọro iya l’atatiwhu Fero yẹle ndu ozhi iya, ọ ghọo agwọ. 11Tọ dụ iya bụ, Fero bya ekua ndu mmamagụ mẹe ndu l’emeje amamanshi. Ndu jibya ndu Íjiputu ono gude ụzo, whẹ l’egudeje eme amamanshi mekwaawho iwhe ono. 12Onyenọnu gẹ whẹ ha tọgbokota mgbọro nkiya l’alị; ọ ghọshia agwọ. Ọle mgbọro nke Érọnu bẹ tụkoru mgbọro nke ndu ono lwekota. 13Obu Fero kpochilee g’o kpochiru, tọ ngarụ whẹ rọo nchị bụ iya bụ gẹ Onye-Nwe-Ọha kfuhawaru l’ọo-dụ.
Mini ghọru mmee
14O noo ya, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Obu Fero kpochikwaru akpochi. Ọ jịkaru l’ọ tọo hadụ tẹ ndu Ízurẹlu tụgbua. 15O rwua l’ụtsu, gụ ejekfu Fero m’o jede l’ẹnyimu. Nọdu l’agụga Nayịlu ngabẹru iya, gụ egude mgbọro ono, shi ghọo agwọ whọ l’ẹka. 16Ọo ya bụ, gụ asụ iya lẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke ndu Híburu zhikwaru ghu t’ị bya asụ iya t’ọ haa ndibe iya tẹ whẹ tụgburu nke ọwhu whẹ l’a-baru iya ẹja l’echi-ẹgu. Ọle eshi nteke ono bẹ l’iitii kwedua. 17Gụ asụ iya: Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ‘Ọ waa iwhe l’ii-gude marụ l’ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha.’ Mụbe Mósisu l’e-woru mgbọro-ọ, mu gude l’ẹka-a chia lẹ mini Nayịlu. Mini ono aghọo mmee. 18Ẹma, bu lẹ Nayịlu l’a-nwụshihukota. Ẹnyimu ono eshihu uwuru-uwuru; ya eje adụhe ndu Íjiputu nke ọngu mini, shi iya nụ.”
19Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Kfuru Érọnu t’o wota mgbọro iya maa amama lẹ mini gẹ mini ha l’alị Íjiputu mẹe, ya amaa ya l’ẹnyimu g’ẹnyimu ha mẹe l’iyi g’iyi ha mẹe l’okpuru g’okpuru ha mẹe lẹ mini lile, dụ nụ nke ọwhu whẹ l’a-ghọ mmee. Mmee l’a-tụko ẹka lile dzuru l’alị Íjiputu, mbụ je akpaa l’iwhe bụ iwhe l’aadọ mini, ndu ọwhu a pyịru apyịpyi mẹe ndu ọwhu a kpụru akpụkpu.”
20Mósisu yẹle Érọnu mee iwhe Onye-Nwe-Ọha zhiru whẹ. Ọ malia mgbọro ono imeli l’atatiwhu Fero yẹle ndu ozhi iya; bya echia ya lẹ mini, dụ l’ẹnyimu Nayịlu. Iwhe bụ mini, nọ l’ẹnyimu ono ghọkota mmee. 21Ẹma, bu lẹ Nayịlu nwụshihukota. Ẹnyimu Nayịlu ono shihu uwuru-uwuru nke ọwhu bụ lẹ ndu Íjiputu ta adụdu ike ngụa mini, shi iya nụ. Mmee tụko ẹka lile dzuru l’alị Íjiputu.
22Ndu jibya ndu alị Íjiputu bya egude ụzo amamanshi whẹ mekwaawho ẹgube ono. Ọo ya bụ, Fero kpochilee obu iya g’ọ kpochiru iya. T’ọ ngarụ Mósisu yẹle Érọnu nchị, mbụ ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha kfuhawaru l’ọo-dụ. 23Fero dakọbe, ọ bụru iya ọlwa ibe iya. Iwhe ono te erwu iya nụ m’ọo l’ẹhu. 24Ndu Íjiputu gwashịa nwogvu l’agụga Nayịlu l’ẹka whẹ l’achọ mini, whẹ l’a-ngụ. Nkele mini ẹnyimu ono ta adụdu nke angụngu.
Mbara byarụ ọgu
25A nọo abalị ẹsaa gẹ Onye-Nwe-Ọha dageeru ẹka l’ẹnyimu Nayịlu.
81Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Jekfu Fero je asụ iya: ‘Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Haa ndibe mu tẹ whẹ laa nke ọwhu whẹ l’a-baru mu ẹja. 2Ọ -bụru l’ị jịkaru tẹ whẹ ba alashị, mu egude mbara bya ọgu l’alị ghu l’owhu. 3Mbara l’a-tụko ẹnyimu Nayịlu narụ; kposhia bya akụru l’ibe ghu mẹe l’ime ụlo ẹka l’ịizeje mẹe l’iwhe-azẹe ghu mẹe l’ụlo ndu ozhi ghu mẹe l’ibe ndu alị ghu l’owhu mẹe l’ọnu ekfu, l’eeshijeru ghu iwhe mẹe l’ochi, l’eegudeje agwọ-whube iwhe e gude emeru ghu buredi. 4Mbara ono l’a-kfukotagejee ghu l’ẹhu mẹe l’ẹhu ndu alị ghu mẹe l’ẹhu ndu ozhi ghu gẹ whẹ ha.’ ”
5Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Kfuru Érọnu t’o wolia mgbọro iya; maa amama l’ẹnyimu g’ẹnyimu ha mẹe l’iyi g’iyi ha mẹe l’okpuru g’okpuru ha, shi nno mee tẹ mbara dzuru alị Íjiputu.”
6Ọo ya bụ, Érọnu machịa ẹka iya l’ụzo ẹka mini, dụkota l’alị Íjiputu. Mbara wụfuta bya edzuru alị Íjiputu l’owhu. 7Ọle ndu jibya ono gude ụzo amamanshi whẹ mekwaawho ẹgube ono; mbụ whẹ mekwaawho tẹ mbara wụbata l’alị Íjiputu.
8O noo ya, Fero kua Mósisu yẹle Érọnu sụ: “Unu kfuru nụ Onye-Nwe-Ọha t’o wofuru mu lẹ ndu alị mu mbara ya nụ; ndụge mu ahaa ndibe unu tẹ whẹ je agbaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja.”
9Mósisu sụ Fero: “G’ị bụ onye l’akwabẹ ugvu, tẹ mu hanụa t’ị karụ mu nteke mu l’e-kfuru nụ Chileke l’ishi ghu mẹe l’ishi ndu ozhi ghu mẹe l’ishi ndu alị ghu nke ọwhu l’ee-wofuru ghu mbara ono l’ẹhu mẹe l’ibe ghu; ya abụru l’ẹnyimu Nayịlu bẹ l’aa-ha iya kpụ.”
10Fero sụ: “Ọo echile bẹ l’ọo-bụ.”
Mósisu sụ: “T’ọ dụ lẹ g’i kfuru; ọo ya bụ, gụ eshi nno marụ l’ọ tọ dụdu onye dụ g’ọo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi. 11Mbara ono l’a-ha ghu; haa ibe ghu mẹe ndu ozhi ghu mẹe ndu alị ghu. Ẹka whẹ l’a-whọdu bụlewhoo l’ẹnyimu Nayịlu kpụ.”
12Ọo ya bụ, Mósisu yẹle Érọnu bya eshilewho l’iwhu Fero lụfu, Mósisu ryaku Onye-Nwe-Ọha l’okfu mbara ono o meru, ọ bya ọgu l’alị-eze Fero. 13Onye-Nwe-Ọha meeru Mósisu iwhe o kfuru nụ iya. Mbara ono nwụshihukota l’ụlo g’ụlo ha mẹe l’ogboduwhu g’ogboduwhu ha mẹe l’ẹgu g’ẹgu ha. 14A bya achịkobe whẹ ọnu, whẹ kụru l’ikpo l’ikpo. Alị ono l’owhu shihu uwuru-uwuru. 15Ọle Fero whụleruwhoo lẹ mbara ono nwụshihuwaru; ọ kpochia obu iya; t’o kwehe ngabẹru Mósisu yẹle Érọnu nchị; ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha kfuhawaru l’ọo-dụ.
Mkpụrumkpu byarụ ọgu
16Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Kfuru Érọnu t’o machịa mgbọro iya chia l’ivovonyi, dụ l’alị nke ọwhu ivovonyi ono l’a-ghọ mkpụrumkpu, dzuru alị Íjiputu l’owhu.” 17Whẹ mee nno. Érọnu bya amachịa mgbọro ono chia l’ivovonyi, dụ l’alị. Mkpụrumkpu tụko ẹhu madzụ yẹle anụ ripyabe. Ẹja, dụ l’alị Íjiputu l’owhu ghọkota mkpụrumkpu. 18Ndu jibya bya egude ụzo amamanshi whẹ jee tẹ whẹ mekwaawho ẹgube ono, whẹ ta adụ ike mekota iya. Ọo ya bụ, mkpụrumkpu tụko ẹhu madzụ yẹle anụ ripyabe.
19Ndu jibya ono sụ Fero: “Iwhe-e bẹ ẹka Chileke dụkwa.” Ọle Fero kpochilerua obu iya. T’o kwe ngabẹ nchị; ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha kfuhawaru l’ọo-dụ.
Ijiji byarụ ọgu
20Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Gbalihu l’ọnmewa ụtsu je angabẹru Fero mẹ, o jedelewho l’ẹnyimu; gụ asụ iya agha: ‘Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Haa ndibe mu tẹ whẹ lashia nke ọwhu whẹ l’a-baru mu ẹja. 21Ọ -bụru l’ị tịi hadụ ndibe mu tẹ whẹ tụgburu bẹ mu l’e-zhikwa ijiji t’o tsuru dududu wụ-kfuta ghu mẹe ndu ozhi ghu mẹe ndu alị ghu mẹe ụlo ghu g’ọ ha. Ụlo ndu Íjiputu bẹ ijiji l’e-jikota, etsu dududu mẹ-gezhia l’ọma alị ẹka whẹ l’adzọ ọkpa.
22“ ‘Ọle mbọku ono bẹ mu l’e-dobe alị Goshẹnu iche; mbụ alị ẹka ono, ndibe mu bu nke ọwhu bụ l’ijiji ono ta abyadụ l’e-tsu dududu l’ẹka ono. Ọo ya bụ nke ọwhu l’ịi-marụ l’ọo mbẹdua, bụ Onye-Nwe-Ọha nọ l’alị-a. 23Mu l’e-me t’oge kpaarụ ndibe mu whẹ lẹ ndu nkeghu. Echile bẹ iwhe-ọhubama ono l’a-nwụ.’ ”
24Onye-Nwe-Ọha mee iwhe ono. Ijiji tsuru dududu zebata l’ụlo Fero mẹe l’ụlo ndu ozhi iya mẹe l’alị Íjiputu l’owhu. Ijiji ono tụko alị Íjiputu l’owhu mebyishikota.
25Fero bya ekua Mósisu yẹle Érọnu sụ whẹ: “Unu je agwaa Chileke unu ọbu l’alị-a.”
26Ọle Mósisu bẹ sụru: “Ọ tọ dụdu ree t’anyi mee ya nno nkele ẹja, anyi l’a-gbarụ nụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi bẹ l’a-bụru akpamara l’ẹnya ndu Íjiputu. Whẹ l’a-tụ-gbu anyi l’ẹwhuru mẹ anyi gbaa ẹja nụ Chileke l’ụzo, bụ akpamara l’ẹnya nkewhe! 27Anyi l’e-jekwa ije abalị ẹto jerwua l’echi-ẹgu je agbaa ẹja nụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi; ẹgube ọ tụru iwu; sụ t’anyi mee ya.”
28Fero sụ: “Mu l’a-ha unu t’unu je agbaa ẹja nụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu l’echi-ẹgu. Ọlewho t’unu be ejenuka otẹnya. Ngwa, unu kfuru nụru mu Chileke.”
29Mósisu sụ: “Mu l’atụgbuwaru alụfu l’atatiwhu ghu; mu l’e-kfuru-a nụ Onye-Nwe-Ọha nke ọwhu otsu dududu ijiji ono l’a-ha gụbe Fero echile; haa ndu ozhi ghu mẹe ndu alị ghu. Ọlewho tẹ gụbe Fero ba gbawhehe ẹregede, shi nno jịka tẹ ndu Ízurẹlu be eje agbarụ ẹja nụ Onye-Nwe-Ọha.”
30Ọo ya bụ, Mósisu shi l’atatiwhu Fero tụgbua lụfu je ekfuru nụ Onye-Nwe-Ọha. 31Onye-Nwe-Ọha mee iwhe Mósisu kfuru nụ iya; wofu otsu dududu ijiji ono l’ẹka Fero nọ mẹe l’ẹka ndu ozhi iya nọ mẹe l’ẹka ndu alị iya nọ. To nwe m’ọo ijiji lanụ, whọduru nụ. 32Fero bya akpochikwaawho obu iya ọdo; t’o kwe tẹ ndu Ízurẹlu tụgbua.
9Ọnwu élwù
1O noo ya, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Jekfu Fero je asụ iya: ‘Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke ndu Híburu l’ekfu ndọwa: “Haa tẹ ndibe mu tụgburu, ndụge whẹ abaarụ mu ẹja. 2Ọ -bụru l’ị jịkaru tẹ whẹ ba atụgbushi, i sede whẹ, 3bẹ Onye-Nwe-Ọha l’e-gudekwa ejo ẹhu-ba-dụ-mma daa élwù unu ẹka l’ẹhu. Mbụ l’oo-gude ejo ẹhu-ba-dụ-mma daa ịnya unu ẹka l’ẹhu mẹe nkakfụ-ịgara unu mẹe ịnya-kamẹlu unu mẹe eswi unu mẹe atụru yẹle eghu unu. 4Ọle Onye-Nwe-Ọha l’e-me t’oge kpaarụ élwù ndu Ízurẹlu whẹ lẹ nke ndu Íjiputu nke ọwhu bụ l’ọ tọ dụdu ọwhu bụ nke ndu Ízurẹlu bya l’a-nwụhu m’ọo nnanụ.” ’ ”
5Onye-Nwe-Ọha bya akaa nteke l’oo-mee iwhe ono sụ: “Echile ọwa-a bẹ mụbe Onye-Nwe-Ọha l’e-me iwhe ono l’alị-a.” 6O rwua echile iya, Onye-Nwe-Ọha mee iwhe ono. Élwù ndu Íjiputu tụko nwụshihukota g’ọ ha. Obenu l’ọ tọ dụdu élwù nke ndu Ízurẹlu, nwụhuru nụ m’ọo nnanụ. 7Fero ye ndu jeru je awhụ l’ọ tọ dụdu élwù ndu Ízurẹlu, nwụhuru nụ m’ọo nnanụ. Fero kpochilee obu iya, t’o kwe haa tẹ ndu Ízurẹlu tụgbua.
Ezonwu byarụ ọgu
8Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu yẹle Érọnu: “Unu kpota ntụ, jiru ọbochi-ẹka l’ovokọku, tẹ Mósisu nọdu l’atatiwhu Fero whụkashia ya l’imeli. 9Oo-tsukashihu ghọo udzu ẹja dzuru alị Íjiputu l’owhu; ya aghọo ezonwu tsekashia madzụ l’ẹhu yẹle anụ, bu l’alị ono l’owhu; bya efushihu bụru ọnya l’ẹhu whẹ.”
10Whẹ bya ekpota ntụ ono l’ovokọku; whẹ kfụru l’atatiwhu Fero, Mósisu whụkashia ya l’imeli. Ọ ghọo ezonwu tsekashia madzụ l’ẹhu yẹle anụ, bya efushihu bụru ọnya l’ẹhu whẹ. 11Ndu jibya ta adụ ike kfụru l’atatiwhu Mósisu; iwhe kparụ iya nụ bụru l’ezonwu ono tsekashikwaru whẹ whọ ẹgube o tsekashiru ndu Íjiputu ọwhu. 12Ọle Onye-Nwe-Ọha kpochiru obu Fero; t’o kwe ngabẹru Mósisu yẹle Érọnu nchị ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha kfuhawaru iya Mósisu l’ọo-dụ.
Aka-mini byarụ ọgu
13Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Gbalihu l’ọnmewa ụtsu je akfụru l’atatiwhu Fero sụ iya: ‘Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke ndu Híburu l’ekfu ndọwa: Haa tẹ ndibe mu tụgbua nke ọwhu whẹ l’a-baru mu ẹja. 14Nkele nke ugbo iya ọwa-a bẹ mu l’e-zhi ejo nchịkarehu ọwhu l’a-lọ gụ lẹ ndu ozhi ghu whẹ mẹe ndu alị ghu ẹka lẹ meji. Ọo ya bụ nke ọwhu l’ịi-ma l’ọ tọ dụdu onye dụ g’ọo mbẹdua lẹ mgboko l’owhu. 15O noo nkele ntaa bẹ mu gege amachịhawa ẹka mu gude ejo ẹhu-ba-dụ-mma gbushia gụ lẹ ndu alị ghu mẹ unu abụru kpurupyata lẹ mgboko. 16Ọle iwhe meru g’o gude mu haa ghu bụ tẹ mu goshi ghu g’ọkpehu mụbe Onye-Nwe-Ọha habe shii mẹe nke ọwhu l’ee-kfukashi ẹwha mu lẹ mgboko kpaa whuu. 17Ntaa bẹ l’iipalikwadu onwoghu imeli l’ẹka ndibe mu nọ; ị jịka l’ị tịi hadụ whẹ tẹ whẹ laa. 18Sụa, oge ntaa echile bẹ mu l’a-tụ ejo aka-mini l’alị-a; mbụ ụdu iya ọwhu l’ẹte atụbua l’alị Íjiputu nkeshi ọ watarụ adụdu byeye nta-a. 19Ọo ya bụ, t’i zhia ozhi ntaa, t’e je achịbata iwhe-edobe ghu, mbụ-zhia iwhe i nwe enwe, nọ l’ẹgu g’ọ ha tẹ whẹ bya anọdu l’aguguru ẹka iwhe l’e-gbochita whẹ, o noo nkele aka-mini ono l’a-tụ-gbushikota iwhe bụ madzụ yẹle anụmanu, nọ l’ẹgu, l’ẹte achịbataa l’uwhu; whẹ atụko nwụshihu.’ ”
20Ọo ya bụ, ndu ọwhu, l’atsụ okfu Onye-Nwe-Ọha egvu l’ime ndu ozhi Fero bya emee ẹgwegwa chịbata ohu whẹ mẹe iwhe-edobe whẹ l’ime ụlo. 21Obenu lẹ ndu ọwhu l’ẹte agụbee okfu Onye-Nwe-Ọha iwhe bẹ harụ ohu whẹ mẹe iwhe-edobe whẹ l’ẹgu.
22Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Machịa ẹka ghu l’ụzo akpamigwe nke ọwhu aka-mini l’a-wata atụtu l’alị Íjiputu l’owhu; tụ-gbushia madzụ mẹe iwhe-edobe mẹe irwu, dụ l’ẹgu l’alị Íjiputu l’owhu.” 23Mósisu bya amachịa mgbọro iya l’ụzo akpamigwe, Onye-Nwe-Ọha zhia egbe-igwe yẹle aka-mini, ọ wata atụtu. Ebemu l’awa whoowhoo l’ọma mgboko. Onye-Nwe-Ọha chịa aka-mini l’alị Íjiputu. 24Aka-mini l’atụ; ebemu gwakọbe l’aka-mini ono awa whoowhoo eje l’iwhu l’iwhu. Eze aka-mini, parụ ẹka apaa wata atụtu, mbụ ụdu aka-mini ọwhu l’ẹte atụbua l’alị Íjiputu nkeshi ọ watarụ bụru mba ẹka iya. 25Aka-mini ono tugbushia iwhe lile, bụ iwhe nọ l’ẹgu l’alị Íjiputu ono l’owhu, mbụ l’ọ tugbushiru madzụ mẹe iwhe-edobe; tụpyashia oshi lile, irwu dụ l’ẹgu; bya ezhijashia oshi lile, dụ l’ẹgu. 26Ẹka aka-mini ono harụ nwẹkiya atụtu bụ alị Goshẹnu, bụ iya bụ ẹka ndu Ízurẹlu bu.
27O noo ya, Fero zhia t’e je ekua Mósisu yẹle Érọnu sụ whẹ: “Mu mewaru iwhe-dụ-ẹji ntaa. Ọo Onye-Nwe-Ọha bẹ iswi dụ mma; mbẹdua, bụ Fero; mu lẹ ndu nkemu l’achọ okfu. 28Kfuru nụ Onye-Nwe-Ọha nkele egbe-igwe ono yẹle aka-mini ono tụta-shiwaru. Mu l’a-ha unu t’unu tụgbua; t’unu ba anọduhe ọdo.”
29Mósisu sụ iya: “Mu bebelewho alụfu lẹ mkpụkpu-a bẹ mu l’a-chili ẹka imeli, kfuru nụ Onye-Nwe-Ọha. Egbe-igwe adabuhu, igweli atụ-buhu aka-mini. Ọo ya bụ nke ọwhu l’ịi-ma lẹ mgboko-o bụ nke Onye-Nwe-Ọha. 30Ọle mu marụ-a lẹ gụbedua; gụ lẹ ndu ozhi ghu ta atsụdedu-a Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke egvu.”
31Òghú ono, bụ fulakusu mẹe balị bẹ aka-mini ono mebyishikwaruwho nkele balị l’eyeshiwa mebyi; òghú fulakusu bụkwaduru igu bẹ l’ọotu. 32Ọle ọwhube akpụru witi mẹe akpụru supẹlutu bẹ l’ootoo mebyishidua nkele ọ tọ dụ nteke ono bẹ l’ọochaje.
33Mósisu bya eshi l’ẹka Fero nọ lụfu lẹ mkpụkpu ono. Ọ chiliaru Onye-Nwe-Ọha ẹka. Egbe-igwe ono mẹe aka-mini ono tụ-buhu; igweli chị-buhu mini l’alị ono. 34Fero whụlewho lẹ mini ono buhuwaru, aka-mini ono mẹe egbe-igwe ono tụ-buhuwa, o mee iwhe-dụ-ẹji ọdo. Obu iya kpochia mẹe nke ndu ozhi iya. 35Ọo ya bụ, Fero kpọ-chia obu iya, t’o kwe haa ndu Ízurẹlu tẹ whẹ tụgburu, bụ iya bụ gẹ Onye-Nwe-Ọha shihawa l’ọnu Mósisu kfua l’ọo-dụ.
10Igube byarụ ọgu
1Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Jekfu Fero, o noo nkele mu kpochiru iya obu; kpọ-chia ndu ozhi iya obu nke ọwhu mu l’e-goshi iwhe-ọhubama nkemu l’echilabọ whẹ; 2ndụge unu akọoru ụnwu unu whẹ mẹe ụnwu nwanwa unu whẹ gẹ mu gude meshibe ndu Íjiputu iwhe ike mẹe gẹ mu gude meshia iwhe-ọhubama l’echilabọ whẹ. Ọo ya bụ, nke ọwhu unu l’a-ma l’ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha.”
3Ọo ya bụ, Mósisu yẹle Érọnu bya ejekfu Fero je asụ iya: “Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke ndu Híburu kfuru ndọwa: ‘?Ọo nteke ole bẹ l’ịijika-beru owozeta onwoghu alị l’atatiwhu mu. Haa ndibe mu tẹ whẹ tụgbua nke ọwhu whẹ l’a-baru mu ẹja. 4Ọ -bụru l’ị jịkaru l’ị tịi hadụ whẹ tẹ whẹ tụgbua bẹ mu l’e-wobata igube l’alị ghu echile. 5Whẹ atụko alị unu l’owhu nyịnwukota nke ọwhu bụ l’ọ tọ dụdu ẹka l’aa-whụ ụzo l’alị ono. Whẹ atụko iwhe aka-mini mebyishiwhodoru ripyakota mẹe iwhe bụ oshi, futaru l’ẹgu unu. 6Whẹ atụko ụlo ghu mẹe ụlo ndu ozhi ghu whẹ nyịnwua mẹe ụlo ndu Íjiputu l’owhu. Mbụ ẹgube iwhe nna unu whẹ mẹe nna unu oche whẹ l’ẹte awhụbua, nkeshi whẹ lwarụ alị-a byeye ntaa.’ ” Mósisu dakọbe shi l’iwhu Fero lụfu; ọ bụru iya atụgbu.
7Ndu ozhi Fero bya asụ Fero: “?Ọo nteke ole bẹ nwoke-e l’a-gbanyaaru anyi ọkpu akpọhu-a gbaberu? Haa ndu ono tẹ whẹ tụgbua nke ọwhu whẹ l’a-baru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ ẹja. ?Tị madụ l’alị Íjiputu bẹ bụwaa kpurupyata?”
8O noo ya, a bya eduwhu Mósisu yẹle Érọnu azụ l’iwhu Fero. Ọ sụ whẹ: “Unu tụgbua je abaarụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu ẹja! Ọle ọbu, ?ọo ndu ole l’e-je?”
9Mósisu sụ: “Anyi l’a-tụko g’anyi ha eje; mbụ nwata mẹe ọgurenya mẹe ụnwu anyi nke nwoke mẹe ụnwu anyi nke nwanyị; atụru anyi mẹe eswi anyi bẹ anyi l’a-tụkokwawho rwuta. O noo nkele anyi l’e-meru Onye-Nwe-Ọha anyi oriri.”
10Fero sụ whẹ: “Ọlewho m’ọ bụ lẹ Onye-Nwe-Ọha swiru unu ọkpobe eswiru, ọdumeka bẹ mu ta ahakwa unu l’ụnwegirima unu t’unu lashia! O doru mu ẹnya l’o nweru ejo-iwhe, unu l’arị nke ememe. 11Wawakwa! Unu duta unwoke unu kpụ t’unu je abaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja; eshi ọ bụ iwhe ono bẹ unu shi eshi nteke l’aa-maa ryọta!” Tọ dụ iya bụ, a chịfu Mósisu yẹle Érọnu l’iwhu Fero.
12Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Machịa ẹka ghu maa l’alị Íjiputu nke ọwhu igube l’a-wụbata l’alị ono bya atụko oshi irwu dụ l’alị ono rifukota, mbụ iwhe lile, aka-mini mebyishiwhodoru.”
13Ọo ya bụ, Mósisu machịa mgbọro iya l’alị Íjiputu. Onye-Nwe-Ọha mee, whẹrewhere shi l’ụzo ẹnyanwu-awata wata ewhewhe l’alị ono. Whẹrewhere ono whekota eswe l’ẹnyashi l’alị ono. A bya l’afụta-deshia l’ụtsu, whẹrewhere ono vubatawa igube l’alị ono. 14Igube ono tụko Íjiputu l’owhu nyịnwua, tụko ẹka lile l’alị ono chia kpụukpuu. Akọ ẹtu ẹgube igube ono ta adụbudua, t’ọ bya l’a-dụ ọdo. 15Nkele whẹ nyịnwukotaru alị ono l’owhu nke ọwhu bụ l’ẹka lile jihuru kpaaluu. Whẹ tụko oshi lile, irwu dụ l’alị ono tapyashịkota mẹe akpụru oshi; mbụ-zhia iwhe lile, whọduru nụ gẹ aka-mini whọ byageeru b’ọ tụkoru tapyashịkota. Iwhe bụ ẹkwo oshi mẹe ẹkwo oshi irwu dụ l’ẹgu te enwedu ọwhu whọduru nụ m’ọo nnanụ l’alị Íjiputu l’owhu.
16Fero mekebe ẹgwegwa kua Mósisu yẹle Érọnu sụ whẹ: “Mu meswewaru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu, bya emeswekwaawho unubẹdua. 17Byiko gụfunuaru mu nvụ ugbo lanụ-a kpụ; gụ ekfuru nụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu t’o wofuru mu ejo iwhe-ọtsulanu-a.”
18Mósisu lụfu l’ẹka Fero nọ; je ekfuru nụ Onye-Nwe-Ọha. 19Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya agbanwee whẹrewhere ono, mee ya ọ bụru eze whẹrewhere, haa shii, shi l’ụzo ẹnyanwu-arịba bya ewhekotagee igube ono g’ọ ha je enwuru ye lẹ Eze-ẹnyimu Uswe-uswe. Tọ dụhe m’ọo igube lanụ, whọdukwaduru l’alị Íjiputu l’owhu. 20Ọle Onye-Nwe-Ọha kpọ-chileru-a obu Fero; t’o kwe haa ndu Ízurẹlu tẹ whẹ tụgbua.
Ọochi-agbagba byarụ ọgu
21Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Machịa ẹka ghu l’ụzo akpamigwe nke ọwhu ẹkpuroochi l’asọ-kputa alị Íjiputu l’owhu. Ẹkpuroochi, l’e-me t’ẹka lile gbahụ tsụrikiti.” 22Ọo ya bụ, Mósisu machịa ẹka iya l’ụzo akpamigwe. Alị Íjiputu l’owhu gbakọta tsụrikiti abalị ẹto. 23Tọ dụ onye whụru ibe iya; tọ dụ onye shi l’ẹka o bu lụfu alụfu l’ime abalị ẹto ono. Ọle ndu Ízurẹlu bẹ iwhoro ngashịru l’ẹka whẹ bu.
24Ọo ya bụ, Fero kua Mósisu; sụ iya: “Unu tụgbua je abaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja. Unu dutagezhia ụnwanyi m’ọo ụnwegirima unu t’unu lẹ whẹ lịru. Iwhe unu l’a-ha nwẹkiya bụ atụru unu mẹe eswi unu.”
25Mósisu sụ iya: “Ịi-hafụkwaawho t’anyi gude iwhe anyi l’e-gude nụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku mẹe ngwo-ẹja mmaanụ ọdo. 26Ọo ya bụ l’anyi l’e-rwuta iwhe-edobe anyi lashia. Anyi ta ahakwa t’ọ ka mma l’ọo ichirukfu ọkpa eswi. Anyi l’a-harụ whẹ gude abarụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi ẹja. Anyi ta amadụ-a iwhe anyi l’e-gude abarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja jeye nteke anyi l’e-jerwu ẹka ono.”
27Ọle Onye-Nwe-Ọha kpọ-chileru-a obu Fero, t’o kwe haa ndu Ízurẹlu tẹ whẹ tụgbua. 28Ọo ya bụ, Fero sụ Mósisu: “Makwarụ onwoghu. Lụfu mu l’iwhu! Tẹ mu ba awhụhekwa ghu ọdo l’atatiwhu mu nkele mbọku ọdo, ị byabaaru bya akfụru mu l’iwhu bẹ l’ịi-nwụhukwa.”
29Mósisu sụ iya: “Tọ dụ nụ g’i kfuru. Mu ta abyadụ l’a-byabaa bya akfụru ghu l’iwhu ọdo.”
11Mósisu l’ekfu lẹ mgbu-ọnwu l’a-bya ọgu
1O noo ya, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Ọo whọdufuaru nchịkarehu lanụ, mu l’e-mefua t’ọ byakfuta Fero mẹe alị Íjiputu. Ọ nwụ-gelewho nno bẹ l’oo-kwechaa haa unu t’unu shi l’ẹka-a tụgbua. Ọ -kwelewho bẹ l’ọo-chịshikota unu g’unu ha. 2Kfuaru ndu Ízurẹlu; t’iwhe bụ unwoke whẹ mẹe ụnwanyi whẹ jekfu onye obutobu iya je aryọta iya iwhe e meru lẹ mkpọla-ọcha mẹe iwhe e meru lẹ mkpọla-ododo.” 3Onye-Nwe-Ọha bya emee, ndu Ízurẹlu tụba ndu Íjiputu l’ẹnya; mekwaawho tẹ ndu ozhi Fero mẹe ndu Íjiputu gẹ whẹ ha kwabẹ Mósisu l’onwiya eze ugvu, ha shii.
4Ọo ya bụ, Mósisu sụ: “Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ‘L’echi-abalị bẹ mụbe Onye-Nwe-Ọha l’a-tụko alị Íjiputu jegbakota. 5Ndu bụ ọkpara l’alị Íjiputu gẹ whẹ ha bẹ l’a-nwụshihukota; whẹ l’e-shi iya anwụhu l’ọkpara nke Fero, bụ onye nọ l’oshi-eze iya jeye l’ọkpara nwanyị, bụ ohu; onye l’anọje egweru iya iwhe mẹkwawhoo iwhe-edobe, bụ ivurụzo l’ẹwho ne iya. 6Oke ụzu-ẹkwa, parụ ẹka l’a-nma l’alị Íjiputu l’owhu. Mbụ ụdu ẹkwa, akọ ẹtu iya l’adụjee; tọ bụhe l’ọ bya l’a-dụbaa ọdo. 7Obenu l’ẹka ndu Ízurẹlu nọ bẹ l’ooto nwedua t’ọ ka mma l’ọo nkụta, bya l’a-gbọru madzụ ụja.’ Nteke ono bẹ unu l’a-ma lẹ mụbe Onye-Nwe-Ọha bẹ meru, oge kpaarụ ndu Íjiputu whẹ lẹ ndu Ízurẹlu. 8Iwhe bụ ndu ozhi ghu gẹ whẹ ha bẹ l’a-wukfuta mu bya ewhuzeru mu ishi sụ: ‘Unu tụgbuwaruro mẹe ndu lile, gụ lẹ whẹ lị.’ Ọ -nwụ-gelewho nno; ya atụgbua lụfu.” O noo ya, Mósisu gude ẹhu-eghughu lụfu l’iwhu Fero.
9Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Fero te ekwedu angarụ ghu nchị. Ọo ya bụ, nke ọwhu mu l’e-shi nno meshia igweligwe iwhe dụ biribiri l’alị Íjiputu.” 10Mósisu yẹle Érọnu tụko iwhe dụ biribiri ono mekota l’iwhu Fero. Onye-Nwe-Ọha kpọ-chile-e Fero obu; t’o kwe haa ndu Ízurẹlu tẹ whẹ shi l’alị iya tụgbua.
12Oge O-je-ghata
1Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu yẹle Érọnu l’alị Íjiputu: 2“Ọnwa-a bẹ l’a-bụjeru unu ọnwa mbụ; ọo-bụ ọnwa mbụ l’awha unu. 3Kfuru ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha l’ọnwa-a dụlewho l’abalị iri tẹ nwoke nọnu kpụta nwatụru lanụ nke yẹle ndibe iya dobe. 4Ọ -bụru lẹ ndibe onye ọbu bẹ hanụka nwanshị nke ọwhu bụ lẹ nwatụru owhu kariru whẹ ẹka, whẹ ejekfu ndu ọdo, kagezhia whẹ ebukube tẹ whẹ gbarụ mgba lẹ nwatụru lanụ mẹ whẹ malẹruwho ole, whẹ dụ. Unu lee ẹnya marụ g’onyenọnu l’a-tatabe. 5Anụ, unu l’a-họta bụ ịgogolo, gbarụ awha, l’ete enwee ọrwu. Unu l’e-shi l’atụru họta iya; m’ọbu unu eshi l’eghu mmaanụ họta iya. 6Unu leta iya ẹnya jeye abalị iri l’ẹno l’ọnwa-a, bụ nteke ndu nọnu lẹ Ízurẹlu l’a-tụko gbua nkewhe l’urwẹnyashi. 7Whẹ aharu mmee ya nata whee lẹ mgburẹku oshi-mgbo whẹ ẹbo, mẹe l’eli iya l’ụlo ono, whẹ nọdu ata anụ nwatụru ono. 8Ẹnyashi mbọku ono bẹ whẹ l’a-hụ anụ nwatụru ono ahụ taa yẹle ẹkwo, l’atsọ ilu mẹe buredi, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi. 9Unu ba atakwa iya l’oyii, unu eje eshikwa iya eshi. Ọ lẹwho ahụhu bẹ unu l’a-hụ iya taa, mbụ ishi iya mẹe ọkpa iya mẹe ime ẹwho iya. 10Tọ bọ dụkwa ọwhu unu l’a-ha t’ọ nọo fụta ụtsu. Ọwhu nọru fụta ụtsu, unu akpọo ya ọku. 11Ọ waa g’unu l’e-shi taa ya ndọwa: Unu gude ajị kebuta uwe unu; unu eyee akpọkpa unu l’ọkpa; parụ mgbọro unu l’ẹka. Unu ataa ya ẹgwegwa ẹgwegwa. Ọo oge o-je-ghata nke Onye-Nwe-Ọha.
12“Nkele mu l’e-jegbakota alị Íjiputu l’ẹnyashi ono, gbushia iwhe bụ ọkpara l’alị ono; mbụ madzụ yẹle élwù. Iwhe bụ ọgvu, dụ l’alị Íjiputu bẹ mu l’a-nụ chịikfuu. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha. 13Mmee ono l’a-bụ iwhe-ọhubama, l’a-nọ egoshi ụlo ọwhu unu nọ. Mu -whụa mmee ono, mu aghata unu. Ọ tọ dụdu ejo nchịkarehu, bya l’ada unu ẹka l’ẹhu nteke ono, mu l’a-tụko ndu alị Íjiputu egbushi.
14“Mbọku ono l’a-bụ mbọku, unu l’a-nyatajẹ anyata. Unu l’a-nọje eri iya t’ọ bụru oge, unu l’eriru Onye-Nwe-Ọha, shi l’ọgbo rwua l’ọgbo jeye lẹ tututu-mịmimi. 15Abalị ẹsaa bẹ unu l’a-ta buredi, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi. O belewho mbọku mbụ, unu ewofukota iwhe l’ekoje buredi l’ụlo unu. O noo nkele wata lẹ mbọku mbụ jeye lẹ mbọku nke ẹsaa; iwhe bụ onye tarụ buredi, e yeru iwhe l’ekoje buredi, e kefu onye ọbu l’oke lẹ Ízurẹlu. 16Mbọku mbụ bẹ unu l’e-nwe ndzuko, dụ nsọ. O rwua mbọku nke ẹsaa, unu enwekwaawho ndzuko, dụ nsọ. Ọ tọ dụdu ozhi, unu bya l’e-je l’ujiku labọ ono, gbahalẹwho nri, unu l’e-ri bẹ unu l’e-shije. Ọ bụru iya kpụ bụ iwhe unu l’e-meje.
17“Unu l’e-me ori-oge mbọku, l’aatajẹ buredi, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi, o noo nkele ọo mbọku ono gẹdegede bẹ mu dufutaru unubẹ ndu Ízurẹlu g’unu ha l’alị Íjiputu. Ọo ya bụ, t’unu dobe mbọku ono t’ọ bụru mbọku, unu l’e-rije oge; t’ọ bụru iwu, unu l’e-dobe shi l’ọgbo rwua l’ọgbo jeye lẹ tututu-mịmimi. 18Ọnwa mbụ, dụ l’abalị iri l’ẹno, o rwulewho l’urwẹnyashi, unu ataa buredi, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi; o noo g’unu l’a-ta iya jeye l’urwẹnyashi mbọku, ọnwa ono l’a-dụ l’ụkporo abalị l’abalị lanụ. 19Abalị ẹsaa bẹ l’aata abyadụa l’awhụ iwhe l’ekoje buredi l’ụlo unu. Nkele onye riru iwhe e yeru iwhe l’ekoje buredi, e kefu onye ọbu l’oke lẹ Ízurẹlu l’owhu mẹ onye ọbu, ọ bụ nlwamụnlwa m’ọ bụ onye a nwụru anwụ l’alị ono. 20Tọ bọ dụkwa iwhe e yeru iwhe l’ekoje buredi, l’a-kpa unu l’ọnu. Ẹka unu bu ẹka unu bu; t’unu taa buredi, l’ẹte eyee iwhe l’ekoje buredi.”
21Tọ dụ iya bụ, Mósisu bya ekua ndu bụ ọgurenya ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha sụ whẹ: “Unu tụgbua ntaantaa je ahọta anụ ọwhu unu lẹ ndibe unu l’e-gbu gude ria oge O-je-ghata. 22Unu wota ẹkwo ịsopu, dụ jịkfu jịkfu tsẹe lẹ mmee nwatụru ono, a nakọberu l’efere, hua l’eli oshi-mgbo mẹe lẹ mgburẹku iya whẹ ẹbo. Tọ bọ dụkwa g’unu ha onye l’a-lụfu etezhi jeye l’ụtsu. 23Nkele Onye-Nwe-Ọha bya l’agha je egbushia ndu Íjiputu; ọ -ghadẹlewho whụa mmee ono, e huru l’eli oshi-mgbo ono mẹe lẹ mgburẹku iya ono whẹ ẹbo, ya aghata ọnu mgbo ono. O too kwedu tẹ mgbugbu madzụ bata l’ụlo unu bya egbushia unu.
24“Unu mejekwa iwhe ono t’ọ bụru nsọ, l’a-dụru unu l’o-shi-l’eri unu whẹ jeye lẹ gbururu. 25Unu -bahụlewho l’alị ono, Onye-Nwe-Ọha l’a-nụ unu ono, bụ iya bụ g’o kweru unu ụkwa iya, unu dobekwa nsọ ono. 26Ọ -bụru l’ụnwu unu jịru unu sụ: ‘?Ọo gụnu bẹ nsọ ono fụtaru l’ẹhu unu?’ 27Ọo ya bụ, unu asụ whẹ: ‘Ọo ngwo-ẹja ogbu anụ oge O-je-ghata, l’eegworu Onye-Nwe-Ọha nkele ọ gharụ l’ụlo ndu Ízurẹlu l’alị ndu Íjiputu, nteke ono o je egbushia ndu Íjiputu haa ụlo nke whẹ t’o gbu ndibe whẹ.’ ” Ndu Ízurẹlu nụlewho iwhe ono, whẹ whuzeta ishi l’alị baarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja. 28Ndu Ízurẹlu bya emee iwhe ono; gẹ Onye-Nwe-Ọha tọru Mósisu yẹle Érọnu ọkpa iya; ọ bụru nno bụ gẹ whẹ meru iya.
29O rwua l’echi-abalị, Onye-Nwe-Ọha gbushikota ndu bụ ọkpara l’alị Íjiputu; shi iya egbugbu l’ọkpara nke Fero, onye nọ l’oshi-eze iya, jeye l’ọkpara onye, a lwụtaru l’ọgu, a tuchiru l’ọka-mkpọro mẹe nwa ivurụzo iwhe-edobe nwụru. 30Fero gbalihu l’ẹnyashi ono yẹle ndu ozhi iya gẹ whẹ ha mẹe ndu Íjiputu l’owhu, ụzu-ẹkwa swọkobewaa l’alị Íjiputu l’owhu nkele o to nwedu ụlo, dụ l’alị ono l’owhu, madzụ l’ẹte anwụhua.
Awụfu ụnwu Ízurẹlu lẹ Íjiputu
31Fero bya ekua Mósisu yẹle Érọnu l’ẹnyashi ono; sụ whẹ: “Unu gbalihu tụgbua; t’unu lẹ ndu Ízurẹlu parụ ndu nkemu haa lụfu. Unu tụgbuwaruro je abaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja; bụ iya bụ iwhe unu shi ryọta. 32Unu rwuta atụru unu mẹe eswi unu, ẹgube ono unu shi kfua, tụgburu. Ọle t’unu gọkwaaru mu ọnu-ọma nkemu.”
33Ndu Íjiputu l’eyeru ndu Ízurẹlu ọwha tẹ whẹ mekebe ẹgwegwa lụfu l’alị ono nkele whẹ sụru l’ọdumeka bẹ whẹbe ndu Íjiputu l’a-nwụshihukotakwa. 34Ndu Ízurẹlu kpota iwhe l’eegudeje eghe buredi ye l’ochi buredi, gude uwe whẹ kechia ya parụ iya l’ukuvu; whẹ te eye iya iwhe l’ekoje buredi. 35Ndu Ízurẹlu mee gẹ Mósisu zhiru whẹ je aryọkoo ndu Íjiputu iwhe e meru lẹ mkpọla-ọcha mẹe iwhe e meru lẹ mkpọla-ododo mẹe uwe. 36Onye-Nwe-Ọha mee, ndu Ízurẹlu tụba ndu Íjiputu l’obu nke ọwhu bụ lẹ whẹ nụru whẹ iwhe whẹ ryọru whẹ. Ọo ya bụ, whẹ gwokoo iwhe ndu Íjiputu gude tụgburu.
37Ndu Ízurẹlu shi lẹ mkpụkpu Ramísẹsu jezhiawho ije jeye whẹ rwua mkpụkpu Sukọtu. Unwoke, gude ọkpa eje rwuru ụkporo ụnu ugbo ụkporo ẹto l’ụkporo ụnu ugbo iri l’ise; t’a gụfukwa ụnwanyi mẹe ụnwegirima nshịi. 38Ndu ọdo, hakwawhọ l’igweligwe wụru tsoru whẹ mẹkwawho ikpoto iwhe-edobe, mbụ atụru mẹe eswi. 39Iwhe l’eegheje buredi, whẹ shi l’alị Íjiputu gude bẹ whẹ gude ghee akara, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi. Iwhe meru g’o gude iwhe l’ekoje buredi ta adụ iya bụ l’a chịfuru whẹ achịfu l’alị Íjiputu, ụzo ta adụ whẹ nke ọkwakobe nri, whẹ l’e-ri.
40Iwhe ndu Ízurẹlu nọru l’alị Íjiputu bụ ụnu awha l’awha ụkporo l’iri. 41O rwulewho lẹ mbọku, ụnu awha l’awha ụkporo l’iri ono gvụru gẹdegede; ndibe Onye-Nwe-Ọha gẹ whẹ ha bụ iya bụ ndu Ízurẹlu, wụfukota l’alị Íjiputu. 42Onye-Nwe-Ọha bẹ nwụru ẹnya l’ẹnyashi ono gẹ l’oo-shi t’o dufuta whẹ lẹ Íjiputu; ọ kwawhọo nno bẹ ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha l’a-nwụjekwaruwho Onye-Nwe-Ọha ẹnya l’ẹnyashi ono, gude kwabẹ iya ugvu shi l’ọgbo rwua l’ọgbo.
Gẹ l’ee-meje nke ori oge O-je-ghata
43Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu yẹle Érọnu: “Ọ waa nsọ, dụ l’ori-oge O-je-ghata ndọwa:
“Tọ bọ dụkwa onye nlwamụnlwa, l’e-rije iwhe e shiru l’oge ono. 44Ndu, bụ ohu, unu gbatarụ agbata bẹ unu l’e-bujedaa ugvu; tẹmenu whẹ eride oge ono. 45Ọle t’onye, byarụ abyabya, ọdua l’ọo onye e butaru ozhi be etsojekwa ria oge ono.
46“Aa-nọduje l’ime ụlo ria oge ono. T’unu be egudejekwa anụ, e gude eri oge ono fụta etezhi. Ya aadụkwa ọkpu iya, unu l’e-tsujaje etsuja m’ọo nnanụ. 47Tẹ ndu Ízurẹlu l’owhu tụkoje gẹ whẹ ha ria oge ono.
48“Onye lwarụ alwalwa, bu l’echilabọ unu, l’achọ tẹ ya ria oge O-je-ghata nke Onye-Nwe-Ọha ono; ya ebukota ndibe iya unwoke ugvu gẹ whẹ ha. Ọo ya bụ, ya etsoru ria oge ono ẹgube ndu a nwụru l’alị ono l’eri. Ọle t’ọ bọ dụkwa nwoke, l’ebua ugvu, l’e-tso ria oge ono. 49Ọo iwu lanụ ono dụru onye a nwụru anwụ mẹe onye lwarụ alwalwa, bu l’echilabọ unu.”
50Ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha mekotagezhia iwhe ono, Onye-Nwe-Ọha kfuru Mósisu yẹle Érọnu. 51Ọ bụru mbọku ono gẹdegede bẹ Onye-Nwe-Ọha dufutaru ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha l’alị Íjiputu.
13Ome t’ọkpara dụru Onye-Nwe-Ọha lẹ nsọ
1Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 2“Woru iwhe bụ ọkpara doberu mu nsọ. Iwhe mbụ, vu ụzo waa ẹkpa-nwa lẹ Ízurẹlu, lẹ madzụ mẹe l’iwhe-edobe, bẹ bụ nke mụbe Chileke.”
3O noo ya, Mósisu sụ ndu Ízurẹlu: “Unu nyatakwa ntanụ, mbụ mbọku, unu shi lẹ Íjiputu, bụ ẹka ono, unu shi bụru ohu fụta. Nkele Onye-Nwe-Ọha bụ ọkpehu b’o gude dufuta unu l’ẹka ono. Tọ bọ dụkwa onye l’a-ta buredi, e yeru iwhe l’ekoje buredi. 4Ọo ntanụ gẹdegede bụ iya bụ l’ime ọnwa Abibu-a bẹ unu l’a-tụgburu. 5Onye-Nwe-Ọha durwulewho unu l’alị ndu Kenanu mẹe nke ndu Hetu mẹe nke ndu Amọru mẹe nke ndu Hevu mẹe nke ndu Jebusu, unu edobeje nsọ ono l’ọnwa-a, mbụ mẹ unu rwulewho l’alị ono o riburu nna unu oche whẹ lẹ nte lẹ ya l’a-nụ unu, bụ iya bụ alị ono mini-ẹra eswi yẹle mmanụ-ẹnwu jiru ejiji. 6Abalị ẹsaa bẹ unu l’a-takọtaje buredi l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi. O rwua lẹ mbọku nke ẹsaa ya unu eriaru Onye-Nwe-Ọha oge. 7Unu takọtaje buredi, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi l’ime abalị ẹsaa. Tọ bọ dụkwa buredi, e yeru iwhe l’ekoje buredi l’aa-whụ l’echilabọ unu. Tẹmenu ya adụkwa iwhe l’ekoje buredi, l’aa-whụ l’alị unu. 8Mbọku ono bẹ unu l’e-kfuru ụnwu unu l’iwhe meru g’o gude unu l’eme iwhe ono bẹ bụ iswi iwhe Onye-Nwe-Ọha meru unu mbọku ono, unu lụfutaru l’alị Íjiputu. 9Tẹ nsọ ono bụkwaru iwhe-ọhubama, l’a-dụ unu g’ọo mbo-ẹka mẹe iwhe e deru unu l’obu, unu l’e-gudeje nyata l’iwu Onye-Nwe-Ọha bẹ bụ iwhe unu l’a-kpụjeru l’ọnu, nkele ọo ọkpehu bẹ Onye-Nwe-Ọha gude dufuta unu l’alị Íjiputu. 10Ọo ya bụ, t’unu dobejekwa iwu ono mẹe oge, a tụ-buru iya rwulewho l’awha g’awha ha.
11“Onye-Nwe-Ọha -durwulewho unu alị Kenanu ono, bya anụlewho unu alị ono g’o riburu iya unu lẹ nna unu oche whẹ lẹ nte, 12ọo ya bụ, unu anụje Onye-Nwe-Ọha iwhe mbụ, vu ụzo waa ẹkpa-nwa. Anụ mbụ, bụ okee, vu ụzo waa ẹkpa-nwa l’élwù unu bẹ l’a-bụru nke Onye-Nwe-Ọha. 13Iwhe bụ nkakfụ-ịgara, bụ ivurụzo l’ẹwho ne iya bẹ unu l’e-gudeje nwatụru gbata. Ọdua; ọ -bụru l’unu ta agbatadu iya, unu aswị-kwoo ya olu aswikwo. Iwhe bụ ọkpara unu lẹ nwoke bẹ unu l’a-gbatajẹkwawho agbata.
14“O -belewho lẹ mgbe l’iwhu, ụnwu unu -jịa unu sụ: ‘?Ọo gụnu bẹ iwhe ono fụtaru?’ Unu asụ whẹ agha: ‘Onye-Nwe-Ọha gude ọkpehu dufuta anyi l’alị Íjiputu; mbụ l’ẹka ono, anyi shi bụru ohu. 15Nkele nteke Fero shi kwee kpọkponyi jịka lẹ ya ta ahadụ t’anyi tụgbua bẹ Onye-Nwe-Ọha tụkoru iwhe bụ ọkpara l’alị Íjiputu gbushikota; mbụ iwhe bụ ọkpara lẹ madzụ mẹe l’élwù. O noo iwhe meru g’o gude anyi l’akpụtaje anụ, bụ okee, vu ụzo waa ẹkpa-nwa gbuaru Onye-Nwe-Ọha; gude iwhe gbata ndu bụ ọkpara l’ụnwu anyi.’ 16Tẹ nsọ ono bụkwaru iwhe-ọhubama, e byiru g’ọo mbo l’ẹka unu, dee ya g’ọo uryi l’iwhu unu; t’ọ bụru iwhe l’a-nọ egoshi lẹ Onye-Nwe-Ọha gude ọkpehu iya dufuta anyi l’alị Íjiputu.”
Ndu Ízurẹlu l’awụgha Eze-ẹnyimu Uswe-uswe
17Nteke Fero harụ ndu Ízurẹlu tẹ whẹ tụgbua bẹ Onye-Nwe-Ọha te eduduru whẹ shia ụzo alị ndu Fílistiya; t’a gụfuro l’ẹka ono bẹ ka ntse. Nkele Onye-Nwe-Ọha sụru: “O nwekwaru gẹ l’ọo-dụ; ọgu adakfuta whẹ; obu whẹ agbanwee, whẹ adawhushia azụ lẹ Íjiputu” 18Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha duru ndu Ízurẹlu jee mgburumgburu, shia ụzo echi-ẹgu, tụgburu ụzo Eze-ẹnyimu Uswe-uswe. Ndu Ízurẹlu shi l’alị Íjiputu tụgbua, kwaa onwowhe ngwọgu.
19Mósisu chịta ọkpu Jósẹfu gude, o noo nkele Jósẹfu bẹ meru ndu Ízurẹlu ribuaru iya iye ya lẹ nte. Ọ sụru whẹ: “Mu marụ lẹ Chileke bẹ l’e-be bya eyeru unu ẹka. Nteke ono t’unu chịtakwa ọkpu mu gude mẹ unu lụfudelewho l’ẹka-a.”
20Whẹ palihu ije whẹ lẹ Sukọtu rwua Itamu, whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa whẹ l’agụga echi-ẹgu. 21Onye-Nwe-Ọha vutaru whẹ ụzo. L’eswe bẹ Onye-Nwe-Ọha l’egudeje urwukpu, kpụru orogbodo edu whẹ ụzo. O rwua l’ẹnyashi, ya egude ọku, kpụru orogbodo mee t’iwhoro dụru whẹ nke ọwhu bụ lẹ whẹ l’a-nọje eje l’eswe mẹe l’ẹnyashi. 22Urwukpu ono, kpụru orogbodo ono, l’oogudeje edu whẹ l’eswe mẹe ọku ono, kpụru orogbodo ono, l’oogudeje edu whẹ l’ẹnyashi ta alụfujedu alụfu l’atatiwhu ndu Ízurẹlu.
141Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 2“Kfuru ndu Ízurẹlu tẹ whẹ dawhu azụ je akpọbe ụlo-ẹkwa whẹ l’atatiwhu mkpụkpu Pyi-hahirotu; l’ẹka ono, dụ lẹ mgbaku mkpụkpu Migudolu yẹle eze-ẹnyimu. Whẹ akpọbe ụlo-ẹkwa whẹ ono t’o chebe iwhu nhamụnha lẹ mkpụkpu Bálu-zefonu. 3Nkele Fero l’a-sụ lẹ ndu Ízurẹlu bẹ nmawarụ l’ẹto; l’echi-ẹgu bẹ gbabuwaru whẹ ye. 4Mu l’a-kpọ-chi Fero obu, ya chịkfuru whẹ. Obenu l’ee-shi l’iwhe l’a-nwụ l’ẹhu Fero yẹle ndu ojọgu iya, kwabẹ mụbe Onye-Nwe-Ọha ugvu. Ọo ya bụ, ndu Íjiputu amarụ l’ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha.” Tọ dụ iya bụ, ndu Ízurẹlu mee ya ẹgube ono.
5Nteke a bya ekfuru eze ndu Íjiputu lẹ ndu Ízurẹlu bẹ gbalawaru nụ; Fero yẹle ndu ozhi iya gbanwee obu whẹ l’ẹka ndu Ízurẹlu nọ sụ: “?Ọo gụnu bẹ anyi meru ẹgube-ẹ? ?Anyi gbee haa ndu Ízurẹlu tẹ whẹ tụgbua parụ ozhi, whẹ l’ejeru anyi haa?” 6Ọo ya bụ, Fero sụ t’a kwakọberu iya ụgbo-ịnya iya gẹ l’ọo-dụ. A kwakọbe-gee ya, ọ chịta ndu ojọgu iya yeru onwiya; 7chịta ụgbo-ịnya, kagezhia ree l’ụgbo-ịnya iya; ụnu ụgbo-ịnya l’ụkporo ugbo iri mẹwaroo ụgbo-ịnya Íjiputu g’ọ hakọta. Ọ bya achịru ndu ishi-sọja yekobe l’ụgbo-ịnya ono. 8Onye-Nwe-Ọha kpọ-chia obu Fero, bụ eze ndu Íjiputu, ọ chịkfuru ndu Ízurẹlu gẹ whẹ l’adzọ garamu garamu, awụfu. 9Ịnya Fero mẹe ụgbo-ịnya iya mẹe ndu l’agba iya nụ mẹe ikpoto ndu ojọgu iya, mbụ ndu Íjiputu l’owhu chịpyabe ndu Ízurẹlu ono je agbakfu whẹ l’ẹka whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa whẹ l’agụga eze-ẹnyimu; mbụ lẹ mgboro Pyi-hahirotu, bụ ẹka gharụ iwhu nhamụnha lẹ Bálu-zefonu.
10Fero byarwudelewho; ndu Ízurẹlu palia ẹnya imeli whụ gẹ ndu Íjiputu dzeberu awụ abyakfutakebe whẹ l’ike l’ike. Egvu gudeshia whẹ, whẹ ryaku Onye-Nwe-Ọha. 11Whẹ sụ Mósisu: “?Ọo l’ilu ta adụdu l’alị Íjiputu meru g’o gude i dufuta anyi t’anyi bya anwụshihu l’echi-ẹgu? ?Ọo gụnu menurua g’o gude i dufuta anyi l’alị Íjiputu? 12?Tọ dụ iwhe ọbu anyi kfuru ghu l’alị Íjiputu t’ị parụ anyi haa; t’anyi jejeruro ndu Íjiputu ozhi? ?T’ọ gege akadụru anyi mma l’anyi l’ejeru ndu Íjiputu ozhi amamẹ l’anyi bya anwụshihu l’echi-ẹgu?”
13Mósisu sụ ndu Ízurẹlu: “Unu ba atsụshi egvu. Unu kfụru kfụshia ike; whụ gẹ Onye-Nwe-Ọha l’e-shi dzọfuta unu ntanụ. Nkele ndu Íjiputu ono unu whụru ntanụ bẹ unu l’ẹte awhụhedu ọdo jeyewaro. 14Onye-Nwe-Ọha l’a-lwụ-chiru unu ọgu; ọ lẹwhoo t’unu nọdu nggujingguji.”
15Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “?Ọo gụnu bẹ l’ịirya-kuru mu? Karụ ndu Ízurẹlu tẹ whẹ tụgbua jeshia iwhe whẹ l’eje. 16Wolia mgbọro ghu ewoli maa l’eze-ẹnyimu tẹ mini iya kekahu ẹbo nke ọwhu ndu Ízurẹlu l’e-je ije l’alị-ọkponku wụghaa l’ẹnyimu ono. 17Mu l’a-kpọ-chi obu ndu Íjiputu nke ọwhu whẹ l’e-tsopyabe ndu Ízurẹlu. Ọo ya bụ, e shi l’iwhe l’a-nwụru Fero mẹe ndu ojọgu iya mẹe ụgbo-ịnya iya mẹe ndu l’agbarụ iya ịnya kwabẹ mụbe Onye-Nwe-Ọha ugvu. 18Ọo ya bụ, ndu Íjiputu eshi nno marụ l’ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha, mbụ nteke l’ee-shi l’iwhe l’a-nwụru Fero mẹe ndu ojọgu iya mẹe ụgbo-ịnya iya mẹe ndu l’agbarụ iya ịnya, kwabẹ mu ugvu.”
19O noo ya, Ojozhi-imigwe whọ, shi l’ẹka Chileke, shi vutaru ndu Ízurẹlu ụzo bya adawhu azụ je anọdu whẹ l’azụ. Urwukpu who, kpụru orogbodo who shikwawho l’atatiwhu whẹ tsụ-whu azụ je anọdu whẹ l’azụ, 20je anọkahu ndu ojọgu Íjiputu mẹe ndu Ízurẹlu l’echilabọ. L’ẹnyashi ono mgburumgburu bẹ urwukpu ono gbakọtaru ọchi l’ibe ẹka lanụ bya acha ọku l’ibe ẹka lanụ. Iwhe ono mee, tọ dụ ndu ọwhu jekuberu ibe whẹ ntse l’ẹnyashi ono l’owhu.
21Tọ dụ iya bụ, Mósisu bya amachịa ẹka iya l’eli eze-ẹnyimu ono. Onye-Nwe-Ọha mee t’oke whẹrewhere, shi l’ụzo ẹnyanwu-awata whekota l’ẹnyashi ono l’owhu; o gude oke whẹrewhere ono nwuwhu eze-ẹnyimu ono azụ, ọ bya aghọo alị ọkponku. Mini ono kewaa ẹbo. 22Ndu Ízurẹlu bahụ l’echilabọ eze-ẹnyimu ono jee ije l’alị ọkponku ghaa eze-ẹnyimu ono. Mini eze-ẹnyimu ono kpụa gọo mgbodo l’ẹka-ụtara whẹ mẹe l’ẹka-ịcha whẹ.
23Ndu Íjiputu chịkfuru whẹ. Ịnya Fero mẹe ụgbo-ịnya iya mẹe ndu l’agbarụ iya ịnya tụko tsoru whẹ wụba l’echilabọ eze-ẹnyimu ono. 24O rwua l’ụtsu, Onye-Nwe-Ọha shi l’ọku ono mẹe l’urwukpu ono, kpụru orogbodo ono lee ndu ojọgu ndu Íjiputu ẹnya, tụru ẹyerebeke nụ whẹ, 25bya emee, ọkpa ụgbo-ịnya whẹ wata ọgba-whe mgburumgburu nke ọwhu agbagba iya tsụlahaaru whẹ l’ẹhu. Ndu Íjiputu sụ: “T’anyi hakwaa ndu Ízurẹlu gbalaa, o noo nkele ọo Onye-Nwe-Ọha l’etso anyịbe ndu Íjiputu ọgu l’okfu ẹhu ndu Ízurẹlu ono.”
26Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Machịa ẹka l’eze-ẹnyimu ono nke ọwhu mini ono l’a-sọ-kputa ndu Íjiputu mẹe ụgbo-ịnya whẹ mẹe ndu l’agba ịnya whẹ.” 27Mósisu bya amachịa ẹka l’eze-ẹnyimu ono. O rwua l’ụtsu, ẹnyimu ono sọlahaa g’o shi asọ. Ndu Íjiputu melahaa tẹ whẹ gbafụ lẹ mini ono, Onye-Nwe-Ọha zarụ whẹ ye l’ime eze-ẹnyimu ono. 28Mini ono bya asọgbabe ọdo, rigbushia ụgbo-ịnya ono yẹle ndu ono, l’agba ịnya ono mẹe iwhe bụ ndu ojọgu Fero ono, chịru ndu Ízurẹlu ọso jeye l’eze-ẹnyimu. Tọ dụ t’ọ ka mma l’ọo onye lanụ, wafụru nụ.
29Ọle ndu Ízurẹlu bẹ jeru ije l’alị ọkponku ghaa eze-ẹnyimu ono. Mini eze-ẹnyimu ono kpụa g’ọo mgbodo l’ẹka-ụtara whẹ mẹe l’ẹka-ịcha whẹ. 30Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha dzọfuta ndu Ízurẹlu l’ẹka ndu Íjiputu mbọku ono. Ndu Ízurẹlu whụa g’odzu ndu Íjiputu dageeru gbaagbaa l’agụga eze-ẹnyimu ono. 31Ndu Ízurẹlu whụa ọkpehu, Onye-Nwe-Ọha gude lwụ-gbua ndu Íjiputu, whẹ wata ọtsu Onye-Nwe-Ọha egvu. Whẹ kweta nkiya, bya ekweta nke onye ozhi iya, bụ Mósisu.
15Egvu, Mósisu gụru
1O noo ya, Mósisu yẹle ndu Ízurẹlu bya agụa egvu-a nụ Onye-Nwe-Ọha sụ:
“Mu l’a-gụ egvu nụ Onye-Nwe-Ọha
o noo nkele o goshiwaru l’ọ parụ ẹka.
Ịnya mẹe ndu l’agba iya nụ
b’ọ tụru chee l’eze-ẹnyimu.
2Ọo Onye-Nwe-Ọha bụ ọkpehu dụ mu nụ
bya abụru onye mu l’agụ-ku l’egvu.
Ọo yẹbedua bụ onye dzọfutaru mu nụ.
Ọo ya bụ Chileke mu, mu l’aja iya ajaja.
Ọo ya bụ Chileke nke nna mu, mu l’ekutse iya ekutse.
3Onye-Nwe-Ọha bụ ojọgu.
Ọo Onye-Nwe-Ọha bụ ẹwha iya.
4Ụgbo-ịnya Fero yẹle ndu ojọgu iya
b’o tụru chee l’eze-ẹnyimu.
Ndu kagezhia ree lẹ ndu ishi-ojọgu Fero
bẹ mini rigbushiru lẹ Eze-ẹnyimu Uswe-uswe.
5Ogbu-mini bẹ rigbushiru whẹ nụ.
Whẹ bụru tụbukungu l’ọhu-mini g’ọo ẹwhuru.
6Ẹka-ụtara gụbe Onye-Nwe-Ọha
bẹ ọkpehu, dụ iya nụ dụ biribiri.
Ẹka-ụtara gụbe Onye-Nwe-Ọha
bẹ gweru ndu ọhogu ghu ryaaryaa.
7I gude ọdu-biribiri ghu ono, parụ ẹka
kwatsushia ndu l’etso ghu okfu.
Ị harụ oke ẹhu-eghughu ghu, l’enwu g’ọo ọku,
ọ bya atụko whẹ dzụa g’ọo ẹswa ọkponku.
8Ọo ume b’i zhiru,
eze-ẹnyimu kọo oguji.
Mini ono, l’asọ gborogboro kpụa orogbodo kfụru.
Ogbu-mini bya akpụkoo l’ime eze-ẹnyimu.
9Ndu ọhogu bẹ jarụ ọnu boo sụ:
‘Anyi l’a-chị whẹ ọso gude.
Anyi l’a-kwa iwhe whẹ l’ọkwata kee,
mee whẹ iwhe l’agụ anyi doberu whẹ nke ememe.
Anyi l’a-mịta ogu-ịgba anyi tụko whẹ gbushia.’
10Ọle ọo ume, ị tụru bẹ eze-ẹnyimu tụkoru whẹ rigbushia.
Whẹ tụshia l’eze-ẹnyimu g’ọo ọta-njele.
11?Ọo agwa ole l’atụru gụbe Onye-Nwe-Ọha?
?Ọo onye dụ g’ọo ghu?
G’ị dụ-be nsọ bẹ dụ biribiri.
G’ị dụ-be biribiri dụkwawho egvu.
Iimeshi iwhe dụ biribiri.
12Ẹka-ụtara ghu b’ị machịru,
mgboko tụko ndu ọhogu anyi lweshia.
13Ndu ị gbafụtaru bẹ l’ii-gude
n-yemobu ghu dua.
Ii-gude ọkpehu ghu durwua whẹ
ẹka ono, dụ nsọ ono, i bu.
14Ndu mba gẹ mba ha, nụru iya nụ bẹ egvu l’e-gudeshi.
Egvu l’e-gude ndu Fílistiya
15Meji l’a-tọfu ndu ishi, l’achị ndu Edọmu.
Ndu ishi Moabu bẹ ẹhu anmanma l’e-gude.
Ndu Kenanu eruhugee eruhu.
16Ọtsu egvu mẹe ẹhu-anmanma l’e-gude whẹ.
Ọo ọkpehu, dụ ghu l’ẹka-ụtara
bẹ l’ii-gude mee tẹ whẹ daa shịkfungu g’ọo ẹwhuru
jeye nteke ndu nke gụbe Onye-Nwe-Ọha l’a-wụghata;
mbụ ndu ị gbafụtaru l’ohu, whẹ shi bụru.
17Ii-dubata whẹ, gụ adzabẹ whẹ g’ọo oshi l’ugvu nkeghu;
mbụ l’ẹka ono, gụbe Onye-Nwe-Ọha họtaru
t’ọ bụru ibe ghu;
mbụ ụlo, dụ nsọ ọwhu i gude ẹka ghu tụa.
18Gụbe Onye-Nwe-Ọha l’a-bụru eze
gbururu jeye lẹ gbururu.”
19Nteke ịnya Fero mẹe ụgbo-ịnya iya mẹe ndu l’agba ịnya iya bahụru l’eze-ẹnyimu ono bẹ Onye-Nwe-Ọha meru mini ono, ọ sọ-kputa whẹ. Ọle ndu Ízurẹlu bẹ jeru ije l’alị ọkponku ghaa eze-ẹnyimu ono. 20O noo ya, Miriyamu, nwanyị, l’ekfuchiru Chileke, bụ nwune Érọnu pata nkwa, ụnwanyi l’owhu wụ-tsoru iya, akụ nkwa, ete egvu. 21Miriyamu l’agụru whẹ egvu ono asụje:
“Unu gụa egvu nụ Onye-Nwe-Ọha
o noo nkele o goshiwaru l’ọ parụ ẹka.
Ịnya yẹle ndu l’agba iya nụ
b’ọ tụru chee l’eze-ẹnyimu.”
Mini Mara mẹe Elimu
22Tọ dụ iya bụ, Mósisu dufuta ndu Ízurẹlu lẹ Eze-ẹnyimu Uswe-uswe; dugburu whẹ jeye whẹ bahụ l’echi-ẹgu Shuru. Whẹ jee ije abalị ẹto l’echi-ẹgu ono, whẹ ta awhụ mini. 23Whẹ rwulewho Mara, whẹ ta adụ ike ngụa mini iya, o noo nkele mini ono l’atsọ ilu. O noo iwhe meru g’o gude a gụa ẹka ono Mara. 24Whẹ gụru áwhụ kpua Mósisu sụ: “?Ọo gụnu bẹ anyi l’a-ngụ?”
25Ọo ya bụ, Mósisu ryaku Onye-Nwe-Ọha. Onye-Nwe-Ọha goshi iya mkpirikpi oshi. O wota iya chee lẹ mini ono. Mini ono tsọlahaa ụtso mini.
Ọo l’ẹka ono bẹ Onye-Nwe-Ọha tọru whẹ ọkpa iwhe whẹ l’a-nọje eme, bya anụ whẹ nsọ iya. Ọ bụru l’ẹka ono b’ọ dataru whẹ. 26Onye-Nwe-Ọha sụru whẹ: “Ọ -bụru l’unu doru ẹnya ndo, ngabẹ nchị l’okfu mụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu, unu l’eme iwhe kfụru nhamụnha l’ẹnya nkemu. Ọ -bụru l’unu l’angabẹ nchị l’iwhe iwu mu kfuru, eme iwhe ono, mu tọru ọkpa sụ t’unu meje; ọ tọ dụdu ejo ẹhu-ba-dụ-mma ono, mu wokfutaru ndu Íjiputu, mu bya l’e-wokfuta unubẹdua. O noo nkele ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha, onye l’emeje t’unu mehu l’iwhe l’eme unu.”
27E megee, whẹ jerwua Elimu, ẹka ẹnya ọgba-mini iri l’ẹbo dụ; ọ dụ iya mbụ ukfu nkfụ ụkporo ugbo ẹto lẹ nkfụ iri. Whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa whẹ lẹ mgboro mini ono.
16Mana mẹe ọkwa
1Ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha shi lẹ Elimu palihu ije whẹ, bya erwua l’echi-ẹgu Sinu, dụ lẹ mgbaku Elimu yẹle ugvu Sáyinayi g’ọnwa nke ẹbo dụ l’abalị iri l’ise; gẹ whẹ fụta-geleruwho l’alị Íjiputu. 2Gẹ ndu Ízurẹlu kpaawhuu tụkoru gụa áwhụ kpua Mósisu yẹle Érọnu l’echi-ẹgu ono 3sụ whẹ: “Ọ -bụ lẹ Onye-Nwe-Ọha gude ẹka iya gbua anyi l’alị Íjiputu mẹ ya akakwaru anyi mma! Ẹka ono anyi shi anọ-whegejee ite-anụ mgburumgburu; anyi shi erije nri, ya eji anyi ẹwho. Obenu l’unu dufutaru anyi bya achịru wụshi l’echi-ẹgu l’ẹka-a t’unu kpọ-gbushia anyịbe igwe-ọha-a l’ẹgu.”
4Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Mu l’e-shi l’imigwe chịaru unu nri g’ọo mini. Ndu Ízurẹlu l’a-lụfutaje mbọkumboku bya ekpota gẹ whẹ l’e-ri lẹ mbọku. Mu l’e-shi ẹgube ono data whẹ, marụ mẹ whẹ l’e-kweta mejee iwhe iwu mu kfuru. 5O -rwulewho lẹ mbọku nke ishii, whẹ eshia nri ọwhu whẹ kpotaru. Mbọku ono bẹ whẹ l’e-kpota iya t’ọ ha g’ọo ọwhu whẹ l’ekpotajehawaa mbọku ọdo ugbo labọ.”
6Ọo ya bụ, Mósisu yẹle Érọnu sụ ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha: “Urwẹnyashi-a bẹ unu l’a-ma l’ọo Onye-Nwe-Ọha bụ onye dufutaru unu l’alị Íjiputu. 7O -rwua l’ụtsu bẹ unu l’a-whụ ọdu-biribiri Onye-Nwe-Ọha, o noo nkele ọ nụwaru áwhụ ono, unu l’agụ ekpu yẹbe Onye-Nwe-Ọha. ?Oo onye bẹ anyịbedua bụ, nke t’unu gụjeru anyi áwhụ?” 8Mósisu sụkwawho: “Unu l’a-ma ezhi-okfu ezhi-okfu l’ọo Onye-Nwe-Ọha b’ọ bụ. Nkele ọo-nụ unu anụ, unu l’a-ta l’urwẹnyashi-a mẹe nri, l’a-sụ unu eriri l’ụtsu, o noo nkele Onye-Nwe-Ọha bẹ nụwaru áwhụ ono unu gụru kpua ya. ?Oo onye bẹ anyi bụ? Áwhụ unu l’agụ ta abụkwa anyi bẹ unu l’agụ iya ekpu, ọo Onye-Nwe-Ọha bẹ unu l’agụ iya ekpu.”
9Mósisu sụ Érọnu: “Sụ ndu Ízurẹlu tẹ whẹ tụko gẹ whẹ ha byakọta l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha. Nkele ọ nụwaru áwhụ, unu l’agụ.”
10Tọ dụ iya bụ, Érọnu gudekwadua iwhe ono l’ọnu ekfuru ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha, whẹ lee ẹnya l’ụzo echi-ẹgu whụ g’ọdu-biribiri Onye-Nwe-Ọha nwuru whoo l’urwukpu ono, kpụru orogbodo ono.
11Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 12“Mu nụwaru áwhụ ono, ndu Ízurẹlu l’agụ. Kfuru whẹ lẹ mu sụru l’o -rwulewho l’urwẹnyashi bẹ whẹ l’a-ta anụ. O -rwua l’ụtsu, e gude nri zụ-jia whẹ ẹwho. Ọo ya bụ nke ọwhu whẹ l’a-ma l’ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ.”
13O rwulewho l’urwẹnyashi ono, ọkwa bya atụko ẹka whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa whẹ kụru. A fụta-deshia l’ụtsu, iji dashịwaa l’ẹka ono, whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa whẹ ono mgburumgburu. 14Iji ono kohulewho l’alị; o nweru nwa iwhe ọbu, wụshiru l’alị l’echi-ẹgu ono, dụ-gee yẹriyeri, bya adụ g’ọo iji, oyi meru ọ kpụkoo akpụko. 15Ndu Ízurẹlu whụlewho iwhe ono, whẹ jịlahaa ibe whẹ sụ: “?Ọo gụnu dụ ẹgube-ẹ?” O noo nkele whẹ ta amahadụa iwhe ọbu.
Mósisu sụ whẹ: “Ọo nri, Onye-Nwe-Ọha nụru unu t’unu ria. 16Unu lee iwu, Onye-Nwe-Ọha tụru ndọwa: ‘Onyenọnu l’e-kpotaje ọwhu l’a-sụ iya eriri. Ndu, bu l’ụlo-ẹkwa unu bẹ unu l’e-kpotajeru ogbongu nnanụ nnanụ.’ ”
17Ndu Ízurẹlu mee g’e kfuru whẹ. O nweru ndu ọwhu kpotaru shii; o nweru ndu ọwhu kpotaru nwanshị. 18E megee, whẹ gbaa ya l’ogbongu; onye kpotaru shii te ekpotadu iya nke etsutsu iya; onye ọwhu kpotaru nwanshị, nkiya te epehukwanu. Onyenọnu bẹ kpotaleruwho ọwhu sụru iya eriri.
19Mósisu sụ whẹ: “Tọ bọ dụkwa onye l’e-dobe nkiya t’ọ fụta ụtsu.”
20Ọle o nweleru-a ndu ọwhu l’ẹte angabẹeru Mósisu nchị; whẹ hawhodo nkewhe dobe ọ fụta ụtsu. A fụta-deshia l’ụtsu, ikpiri-ẹhonwu jiwa iya ejiji; tẹmenu l’ooshikwawho nshi. Iwhe ono, whẹ meru ghua Mósisu maa.
21Ụtsu g’ụtsu ha, onyenọnu ekpota ọwhu l’a-sụ yẹle ndibe iya eriri. Anwụ chishidelewho ike, ndu ọwhu whọduru l’alị azashịhu. 22O rwua lẹ mbọku nke ishii, whẹ kpota ọwhu ha g’ọo ọwhu whẹ l’ekpotajehawaa ugbo labọ. Ogbongu labọ bẹ whẹ kpotaru onye lanụ. Ndu ishi ndu Ízurẹlu bya emee tẹ Mósisu marụ. 23Ọ sụ whẹ: “Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha tụru l’iwu ndọwa: ‘Echile bụ Sabatụ; mbụ mbọku-ọtuta-ume, dụ nsọ nke Onye-Nwe-Ọha. Ọo ya bụ, unu ghee iwhe dụ unu nke egheghe, unu eshia iwhe dụ nke eshishi ntanụ. Ọwhu nmafụtaru nụ bẹ unu l’e-dobe jeye l’ụtsu.’ ”
24Whẹ dobe iya, ọ fụta ụtsu; ẹgube ono, Mósisu kfuru whẹ; t’o shi nshi; ikpiri-ẹhonwu ta ala iya. 25Mósisu sụ whẹ: “Unu ria ya ntanụ. O noo nkele ntanụ bụ mbọku-ọtuta-ume nke Onye-Nwe-Ọha; unu ta awhụdu nri l’ọma uwhu ntanụ. 26Nri ono bẹ unu l’e-kpotaje jeye abalị ishii, ọle mbọku nke ẹsaa bụ iya bụ mbọku-ọtuta-ume bẹ nri ono l’ẹte adụhedu.”
27Obenu l’o nweleru-a ndu tụgburu jeshia okpota nri ono lẹ mbọku nke ẹsaa ono, tọ dụ ọwhu whẹ whụru. 28Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “?Ọo nteke ole bẹ unu l’a-jịka-beru ome iwhe mu kfuru mẹe iwu mu? 29Nyatakwa l’ọo Onye-Nwe-Ọha bẹ nụru unu mbọku-ọtuta-ume. Ọo ya meru g’o gude l’ọobuje o -rwua mbọku nke ishii, mu anụ unu nri, l’e-dzuru unu eriri abalị labọ. O -rwujee lẹ mbọku nke ẹsaa t’onyenọnu nọduje-zhiawho l’ẹka ọ nọ. Tọ bọ dụshi onye l’a-lụfuje alụfu.” 30Ọo ya bụ, ndu Ízurẹlu bya edzua ike lẹ mbọku nke ẹsaa ono.
31Ndu Ízurẹlu kuru ẹwha nri ono mana. Ọocha ụcha g’ọo akpụru koriyanda; ụtso iya dụ-zhiawho g’ọo ụtso ẹcha-mbeke, e gude mmanụ-ẹnwu mee. 32Mósisu sụ: “Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ‘Unu kpota mana ono ogbongu lanụ doberu ọgbo ọwhu l’abya l’atatiwhu. Nke ọwhu whẹ l’a-whụ ọga nri, mu gude zụa unu l’echi-ẹgu; nteke mu dufutaru unu l’alị Íjiputu.’ ”
33Ọo ya bụ, Mósisu sụ Érọnu: “Wota ite kporu mana, jiru ogbongu lanụ wụru ye iya. Dobe iya l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha, t’ọ dụru ọgbo ọwhu l’abya l’atatiwhu.”
34Érọnu woru mana ono dobe l’atatiwhu igbe ono, e yeru ẹkwo iwu Onye-Nwe-Ọha nke ọwhu l’ee-dobe iya gẹ Onye-Nwe-Ọha kfuru iya Mósisu. 35Ndu Ízurẹlu ria mana ono ụkporo awha ugbo labọ; jeye whẹ jerwua alị ẹka madzụ bu ebu. Mbụ lẹ whẹ riru mana ono jeye nteke whẹ rwuru l’oge alị Kenanu.
36Ogbongu lanụ bụ okere lanụ l’ụzo iri l’iwhe jiru efere nkwẹka.
17Mini, shi l’ẹwhuru
1Ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha bya eshi l’echi-ẹgu Sinu palihu ije whẹ, whẹ shi l’ẹka ọwa-a; whẹ alụfu l’ẹka ọwhuu; ẹgube Onye-Nwe-Ọha kfuru whẹ iya. Whẹ je akpọbe ụlo-ẹkwa whẹ lẹ Refidimu. Mini whẹ l’a-ngụ ta adụ l’ẹka ono. 2Ọo ya bụ, whẹ tatso Mósisu okfu sụ iya: “Nụ anyi mini t’anyi ngụa!”
Mósisu sụ whẹ: “?Ndẹ-zhia g’o gude unu l’etso mu okfu? ?Ọo gụnu meru g’o gude unu l’adata Onye-Nwe-Ọha adata?”
3Obenu l’ẹgu mini l’agụshi ndu Ízurẹlu ike; whẹ l’agụ áwhụ ekpu Mósisu; sụ: “?Ọo gụnu meru iwhe i dufutaru anyi l’ụnwegirima anyi mẹe élwù anyi l’alị Íjiputu bya edobe t’ẹgu mini gbushia?”
4Ọo ya bụ, Mósisu ryaku Onye-Nwe-Ọha sụ: “?Ndẹe gẹ mu l’e-me ndu-a? Nkele whẹ l’abyaakwa mu ọtu ẹwhuru.”
5Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Vuta ụzo tẹ ndu Ízurẹlu l’etso ghu l’azụ. Harụ ndu bụ ọgurenya Ízurẹlu duta; gụ ewota mgbọro ono, i chiru l’ẹnyimu Nayịlu gude jeshia. 6Sụa, mu l’a-kfụru ghu l’atatiwhu l’eli ẹwhuru Horẹbu. I -rwua ẹka ono gụ echia mgbọro ono l’ẹwhuru ono. Mini l’e-shi iya sọshia nke ọwhu ndu Ízurẹlu l’a-ngụ.” Mósisu mee ya ẹgube ono l’atatiwhu ndu bụ ọgurenya ndu Ízurẹlu ono. 7Ọ gụa ẹka ono Masa, gụkwaa ya whọ Meriba, o noo nkele ndu Ízurẹlu barụ mba, bya adata Onye-Nwe-Ọha sụ: “Onye-Nwe-Ọha, ?ọ nọ l’echilabọ anyi tọo tọ nọdu iya?”
G’e gude lwụ-gbua ndu Amalẹ́ku
8Ndu Amalẹ́ku bya etso ndu Ízurẹlu ọgu lẹ Refidimu. 9Mósisu sụ Jóshuwa: “Họta unwoke anyi t’unu je alụshi ndu Amalẹ́ku ọgu. Echile bẹ mu l’e-gude mgbọro Onye-Nwe-Ọha l’ẹka je akfụru l’eli ugvu.”
10Ọo ya bụ, Jóshuwa bya alwụshi ndu Amalẹ́ku ọgu, ẹgube ono, Mósisu kfuru iya. Ọwhube Mósisu mẹe Érọnu mẹe Họru nyihu je akfụru l’ọnunu swọngu-swọngu ugvu. 11O noo ya, l’ọobuje: Mósisu palia ẹka imeli, ndu Ízurẹlu awata alwụ-gbu. Nteke ọ pazetaru ẹka iya, ndu Amalẹ́ku awata alwụ-gbu. 12A nọnyaa, ẹka tsụa Mósisu mmẹe; whẹ pata ẹwhuru doberu iya; ọ nọdu anọdu. Érọnu yẹle Họru bya apalia ya ẹka imeli; onye lanụ nọdu iya l’ẹka-ụtara; onye ọwhu nọdu iya l’ẹka-ịcha. Ọo ya bụ, ẹka iya nọdulewho l’imeli g’ọ nọ iya jeye l’ẹnyanwu rịba l’ishi. 13Ọo ya bụ, Jóshuwa whẹ lwụ-gbua ndu Amalẹ́ku.
14Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Dee iwhe ono edede t’ọ bụru iwhe l’ee-gudeje anyata iya. Gụ emekwaawho tẹ Jóshuwa nụa lẹ mu l’e-me tẹ ndu Amalẹ́ku chịhu lẹ mgboko; t’a ba anyatajẹhe whẹ ọdo.”
15Mósisu bya atụa ẹnya-mgbẹja gụa ya Onye-Nwe-Ọha bụ iya l’emeje t’ẹka mu kangoo l’ọgu. 16Ọ sụ: “Iwhe meru iwhe mu gụberu iya ẹwha ono bụ l’a chiliru ẹka kfuru nụ Onye-Nwe-Ọha l’oshi-eze iya. Onye-Nwe-Ọha l’a-nọ-zhiawho alwụshi ndu Amalẹ́ku ọgu, shi l’ọgbo rwua l’ọgbo.”
18Jeturo byakfutaru Mósisu
1Jeturo, bụ onye l’agwajẹru ndu Midiyanu iwhe bụkwaruwho nna nyee Mósisu, bya anụkota-gezhia iwhe lile, Chileke meshiru Mósisu mẹe iwhe lile o meshiru ndu Ízurẹlu, bụ ndu nkiya, bya anụkwaawho gẹ Onye-Nwe-Ọha gude dufuta ndu Ízurẹlu l’alị Íjiputu.
2Gẹ Mósisu duru nyee ya, bụ Zipora t’o je anọta l’ibe nna nyee ya, bụ Jeturo, bẹ Jeturo nabatarụ nyee Mósisu ono, 3yẹle ụnwegirima iya unwoke labọ. Onye lanụ bẹ ẹwha iya bụ Gẹshomu nkele Mósisu bẹ sụru: “Mu bụ onye lwarụ alwalwa l’alị ndu ọha ọdo.” 4Ẹwha onye ọwhu bụru Eliyéza nkele ọ sụru: “Ọo Chileke nke nna mu bụ onye yeru mu ẹka; nafụta mu tẹ Fero be egbugbu mu.”
5O noo ya, Jeturo, bụ nna nyee Mósisu duru ụnwu Mósisu mẹe nyee ya ono byakfuta Mósisu l’echi-ẹgu l’ẹka ọ kpọberu ụlo-ẹkwa l’ugvu Chileke. 6Jeturo bẹ zhihawaru nzhi t’e zhia Mósisu sụ iya: “Mụbe Jeturo, bụ nna nyee ghu bẹ l’abyakwa nkeghu. Mu lẹ nyee ghu mẹe ụnwegirima ghu lịkwa abya.”
7Ọo ya bụ, Mósisu lụfu je agbata nna nyee ya ono ndzuta; bya ewhuzetaru iya ishi l’alị, tsutsua ya ọnu. Whẹ kelegee, whẹ bahụ l’ụlo-ẹkwa Mósisu. 8Mósisu kọkotaru nna nyee ya ono iwhe lile Onye-Nwe-Ọha meru Fero mẹe ndu Íjiputu l’okfu ẹhu ndu Ízurẹlu; bya akọkwaaru iya whọ iwhe-ọtsulanu, whẹ jekotaru l’ụzo mẹe gẹ Onye-Nwe-Ọha gude nafụta whẹ.
9Ẹhu tsọo Jeturo ụtso g’ọ nụru iwhe-ọma ono, Onye-Nwe-Ọha mekotaru ndu Ízurẹlu, shi nno dzọfuta whẹ l’ẹka ndu Íjiputu. 10Ọ sụ: “T’ajaja bụru nke Onye-Nwe-Ọha, bụ onye nafụtaru unu l’ẹka ndu Íjiputu mẹe l’ẹka Fero, mbụ onye nafụtaru ndu Ízurẹlu l’ẹka ndu Íjiputu. 11Ntaa bẹ mu mawarụ lẹ Onye-Nwe-Ọha bẹ kakọta ọgvu lile ike. O noo nkele ọo ndu ono, meru ndu Ízurẹlu eriri b’o meru iwhe ono.” 12Tọ dụ iya bụ, Jeturo, bụ nna nyee Mósisu bya agbaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja ọkpokota-iwhe-ọku; gbaarụ iya ẹja ọdo, dụ-gee iche iche. Érọnu yẹle ndu bụ ọgurenya ndu Ízurẹlu bya tẹ whẹ lẹ nna nyee Mósisu tụko ẹka nri l’atatiwhu Chileke.
Aahọta ndu l’e-kpeshijeru ndu Ízurẹlu okfu
13O rwua echile iya; Mósisu je anọdu l’oshi iya; ekperu ndu Ízurẹlu ikpe. Ndu Ízurẹlu shi l’ụtsu dọ-whee ya mgburumgburu jeye l’urwẹnyashi. 14Nna nyee Mósisu whụlewho iwhe Mósisu l’emeru ndu Ízurẹlu; ọ sụ iya: “?Ọo gụnu bẹ l’iimeru ndu Ízurẹlu ẹgube ono? ?Ọo gụnu meru g’o gude ọ bụru ghu bẹ l’ekperu whẹ ikpe nwẹkinyi ghu; whẹ shi l’ụtsu dọ-whee ghu mgburumgburu jeye l’urwẹnyashi?”
15Mósisu sụ iya: “Iwhe meru iya nụ bụ lẹ whẹ l’abyajẹ bya akpata mu ishi iwhe bụ uche Onye-Nwe-Ọha. 16L’ọobuje okfu daarụ whẹ, whẹ ewotaru mu iya; mu edoshiaru whẹ iya; karụ whẹ iwhe Onye-Nwe-Ọha tọru ọkpa iya sụ t’e tsoje mẹe iwhe iwu iya kfuru.”
17Nna nyee Mósisu ono sụ iya: “Iwhe l’iime ta adụdu ree. 18Ọo egbugbu bẹ gụbedua mẹe ndu ono, l’awụ-kfutaje ghu nụ l’egbu onwunu. Ozhi ono kariru ghu ẹka; ọ tọ bụdu ozhi l’ịi-dụ ike jekota nwẹkinyi ghu. 19Ngabẹ nchị tẹ mu kpọ-zhiaru ghu ụzo gẹ l’ii-me iya. Tẹ Chileke swikwaru ghu ọkpobe eswiru. Ọo gụbedua l’a-nọ-chita ẹnya ndu Ízurẹlu l’atatiwhu Chileke nke ọwhu l’ii-wotaje iwhe l’adarụ whẹ nụ dooru Chileke. 20Gụ ezhia whẹ iwhe bụ nsọ Onye-Nwe-Ọha mẹe iwu iya; goshi whẹ ụzo, whẹ l’e-tso mẹe iwhe gbarụ whẹ nụ l’ememe. 21Iwhe ọdo bụ tẹ g’i shi l’ime ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha họta ndu ike dụ; mbụ ndu l’atsụ egvu Chileke, bụ ndu e gude ire whẹ ẹka; bya abụru ndu l’ẹte erije n-wọlazu. Họta whẹ tẹ whẹ bụru ndu ishi ụnu madzụ ugbo labọ l’ụkporo iri mẹe ndu ishi ụmadzu ụkporo ugbo ise mẹe ndu ishi ụmadzu ụkporo labọ l’iri mẹe ndu ishi ụmadzu iri. 22Họta whẹ tẹ whẹ kpeshijeru ndu Ízurẹlu okfu nteke nteke. Ọle tẹ whẹ wotajeru ghu okfu ọwhu shihuru ike t’i kpeshia. Whẹ ekpeshije okfu ọwhu ka nwa lwaalwaa l’onwowhe. Ọo ya bụ ndụge ivu ọbu aka ghu ọgba-whe ẹka; eshi-ọwhu gụ lẹ whẹ tụkowaru evu iya. 23I -mee ya nno, ọ -bụru uche Chileke, bẹ l’ịi-dụkwa-a ike vua ivu ẹrwa ono; tẹmenu ndu-a alashia ibe whẹ l’ẹhu guu.”
24Mósisu ngabẹru nna nyee ya ono nchị l’olu, mekotagezhia iwhe lile o kfuru iya. 25Mósisu bya ahọta ndu ọkpehu dụ l’echilabọ Ízurẹlu l’owhu; mee whẹ ishi ndu Ízurẹlu. Whẹ bụru ndu ishi, l’achị ụnu ụmadzu ugbo labọ l’ụkporo iri mẹe ndu ishi, l’achị ụmadzu ụkporo ugbo ise mẹe ndu ishi, l’achị ụmadzu ụkporo labọ l’iri mẹe ndu ishi, l’achị ụmadzu iri. 26Whẹ l’anọje ekpeshiru ndu Ízurẹlu okfu ntekenteke. Okfu, shihuru ike bẹ whẹ l’ewotajeru Mósisu t’o kpeshia. Okfu ọwhu ka nwa lwaalwaa; whẹ ekpeshia ya l’onwowhe.
27O noo ya, Mósisu bya ahaa nna nyee ya, ọ lashia alị whẹ.
19Ugvu Sáyinayi
1Ọ bụru mbọku, kwe ndu Ízurẹlu ọnwa ẹto nkeshi whẹ fụta-geeru l’alị Íjiputu, mbọku ono gẹdegede bẹ whẹ byarwuru echi-ẹgu Sáyinayi. 2Nteke ndu Ízurẹlu shi lẹ Refidimu tụgburu, bya erwua echi-ẹgu Sáyinayi ono, bẹ whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa whẹ l’echi-ẹgu l’ẹka ono. Ọ bụru l’ọkpa ugvu ono bẹ whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa whẹ ono.
3Mósisu nyihu eli ugvu ono jekfu Chileke. Onye-Nwe-Ọha shi l’ugvu ono gbakushi iya oku sụ: “Ọ waa iwhe l’ii-kfuru ọnu-ụlo Jékọpu ndọwa, mbụ l’ọ waa iwhe l’ii-kfuru ndu Ízurẹlu: 4‘Unubẹdua l’ime onwunu bẹ whụwaru iwhe mu meru ndu Íjiputu mẹe gẹ mu gude hee unu g’ọo ugo, he nwa iya, hekfuta onwomu. 5Ọo ya bụ, ọ -bụru l’unu l’a-nụjeru mu okfu; edobe ọgbandzu mu bẹ unu l’a-bụ ndu mu nwe enwe, gbarụ iche l’echilabọ mba gẹ mba ha. A makwarụ-a lẹ mgboko l’owhu bẹ bụ mu nwe iya, 6ọle unubẹdua l’a-bụru mu alị-eze ndu l’agbajẹru mu ẹja, unu abụru mu mba, dụ nsọ.’ O noo iwhe l’ii-kfuru ndu Ízurẹlu ndono.”
7Ọo ya bụ, Mósisu bya alawhu azụ; bya ekukoo ndu bụ ọgurenya ndu Ízurẹlu, bya atụko iwhe lile ono, Onye-Nwe-Ọha zhiru iya t’o kfua ono kfukotaru whẹ. 8Ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha zụa mgbede sụ: “Iwhe lile Onye-Nwe-Ọha kfuru bẹ anyi l’e-mekotagezhia.” Ọo ya bụ, Mósisu je akọoru Onye-Nwe-Ọha ọnu, ndu Ízurẹlu yeru.
9Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Mu l’a-nọdu l’urwukpu, l’eji kpaaluu byakfuta ghu nke ọwhu ndu Ízurẹlu l’a-nụ gẹ mu l’ekfu eyeru ghu, whẹ akpọru obu yeru ghu jeyewaroya.”
Ọo ya bụ, Mósisu bya akọoru Onye-Nwe-Ọha ọnu, whẹ yeru.
Odobe ndu Ízurẹlu nsọ
10Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Jekfu ndu Ízurẹlu je egude ntanụ yẹle echile doo whẹ nsọ. Gụ asụ whẹ tẹ whẹ saa uwe whẹ asa. 11O -bedeshia mbọku nke ẹto iya, tẹ whẹ kwakọbe-gewaa; nkele ọo mbọku nke ẹto iya ono bẹ Onye-Nwe-Ọha l’e-nyizeta bya anọdu l’eli ugvu Sáyinayi, ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha awhụkota iya. 12Ii-mee t’oge kpaarụ whẹ lẹ ugvu ono mgburumgburu. Gụ asụ whẹ: ‘Unu kwabẹkwaru onwunu ẹnya t’ọkpa unu ba atụ lẹ mgboro ugvu ono; ọwhu l’eewhoro l’unu nyihuru iya enyihu. Onye ẹhu iya chiru l’ugvu ono bẹ l’ee-gbu egbu. 13Onye ọbu bẹ l’aa-tugbu l’ẹwhuru m’ọ bụ gbagbua ya l’akfụ; e te edenyikwa iya ẹka. M’ọ -bụ madzụ m’ọ bụ anụ; t’e be edobekwa iya ndzụ.’ Nteke whẹ l’e-bebe jekube ugvu ono bụ m’e gbulewho opu.”
14Tọ dụ iya bụ, Mósisu shi l’eli ugvu ono nyizeta byakfutashia ndu Ízurẹlu. O dobe whẹ nsọ nke ọwhu whẹ l’a-dụru Chileke nsọ; whẹ sashịa uwe whẹ. 15Mósisu sụ whẹ: “O -rwudeshia mbọku nke ẹto iya t’unu kwakọbe-gekwaa onwunu. Unu be ejekfukwa nwanyị azẹe.”
Mósisu l’enyikfu Chileke l’ugvu Sáyinayi
16O belewho l’ụtsu mbọku nke ẹto ono; egbe-igwe wata adada; ebemu l’awa whoowhoo; urwukpu, l’eji kpaaluu sọ-kputa eli ugvu ono. Opu, ụda iya ha shii l’ada nke ọwhu bụ lẹ ndu Ízurẹlu, nọ l’ụlo-ẹkwa whẹ bẹ ẹhu nmakọtaru anma. 17Mósisu dufuta whẹ l’ẹka whẹ kpọberu ụlo-ẹkwa whẹ tẹ whẹ jekfu Chileke. Whẹ je akfụru l’ọkpa ugvu ono. 18Ẹnwuru-ọku rwachikota ugvu Sáyinayi ono, o noo nkele Onye-Nwe-Ọha gude ọku nyizeta bya anọdu l’ugvu ono. Ẹnwuru-ọku ono l’akpụ-zhiawho tụtutu g’ọo ẹka a kpọberu ọku icheku. Ugvu ono l’owhu l’anma jijiji; anmashi iya ike. 19G’ụda opu ono l’adalẹwho adashị ike bẹ Mósisu kfuru okfu; a nụa olu Chileke ẹka l’ookfu eyeru Mósisu.
20O noo ya, Onye-Nwe-Ọha nyizeta bya anọdu l’eli ugvu Sáyinayi ono, mbụ l’ọnunu swọngu-swọngu ugvu ono. Ọo ya bụ, Chileke kua Mósisu t’o nyikfuta iya l’eli ugvu ono. Mósisu nyihu eli ugvu ono. 21Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Nyizeta l’alị je anmaarụ ndu Ízurẹlu ọkwa tẹ whẹ haa ọkpa-whe ụzo gẹ whẹ l’e-shi whụa Onye-Nwe-Ọha; ọdua bẹ igweligwe l’ime whẹ l’a-bụkwaru kpurupyata. 22Mẹ-gezhia ndu ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ ndu l’eme tẹ whẹ byakụbe mụbe Onye-Nwe-Ọha ntse; tẹ whẹ dobekota onwowhe nsọ nke ọwhu whẹ l’a-dụru mu nsọ; ọdua bẹ mu l’a-gwakwa whẹ ọchi.”
23Mósisu sụ Onye-Nwe-Ọha: “Ndu Ízurẹlu te enyikotakwa eli ugvu Sáyinayi, o noo nkele ị tụru iya anyi l’iwu sụ: ‘T’oge kpaarụ anyi lẹ ugvu ono mgburumgburu mẹe t’anyi dobe iya nsọ.’ ”
24Onye-Nwe-Ọha sụ iya: “Nyizeta l’alị je eduta Érọnu tẹ gụ l’iya lịru nyikota l’eli ugvu-a. Ọle be ekwekwa tẹ ndu ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu Ízurẹlu ọdo kpọghata nyikfuta mụbe Onye-Nwe-Ọha; ọdua bẹ mu l’a-gwakwa whẹ ọchi.”
25Ọo ya bụ, Mósisu nyizeta je ekfuaru ndu Ízurẹlu iwhe Onye-Nwe-Ọha kfuru whẹ.
20Iwu iri, shi l’ẹka Chileke
1Onye-Nwe-Ọha bya ekfua okfu lile-e sụ:
2“Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu, mbụ onye ono, dufutaru unu l’alị Íjiputu; l’alị ẹka ono, unu shi bụru ohu.
3“Tọ bọ dụkwa iwhe ọdo, unu l’a-bajẹru ẹja, gbahaa mụbe Chileke kpụ.
4“Unu be emetakwaru onwunu ntẹkpe e meru, ọ dụ g’ọo iwhe nọ l’imigwe m’ọ bụ iwhe nọ lẹ mgboko m’ọ bụ iwhe nọ lẹ mini-ime-alị. 5Unu be ebujekwaru whẹ iwhu l’alị m’ọ bụ baarụ whẹ ẹja. O noo nkele mụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu l’ekoje okoowhoo. Mu l’ahụ̀je ndu kpọru mu ashị àhụ̀hù iwhe dụ ẹji, whẹ meru mu; kwobe iya hụ̀a ụnwu whẹ mẹe ụnwu nwanwa whẹ mẹe ụnwu nwanwa-nwanwa whẹ àhụ̀hù. 6Obenu l’iwhe bụ ndu yeru mu obu; eme iwhe iwu mu kfuru bẹ mu l’emeje tẹ n-yemobu mu bụru o-je-lẹ-nwanwa l’ẹhu whẹ.
7“Unu be ekujekwa ẹwha mụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu l’ụzo, l’akfụaru nhamụnha. Nkele mụbe Onye-Nwe-Ọha ta abyakwa l’a-ha ndu l’ekuje ẹwha mu l’ụzo, l’akfụaru nhamụnha tẹ mu ba anụ whẹ awhụ.
8“Unu nyatajẹkwa mee mbọku Sabatụ bụ iya bụ mbọku-ọtuta-ume t’ọ dụ nsọ. 9Ọo abalị ishii bẹ unu l’e-seje anya, gude jekota ozhi unu. 10Ọle mbọku nke ẹsaa, bụ mbọku-ọtuta-ume nke Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu. Tọ bọ dụkwa ozhi, unu l’e-jeje mbọku ono. Unu be ekwejekwa t’ụnwu unu mẹe ndu unu gbarụ ohu mẹe élwù unu mẹe ndu lwarụ alwa, bu lẹ mkpụkpu unu; jee ozhi mbọku ono. 11O noo nkele ọo abalị ishii bẹ mụbe Onye-Nwe-Ọha meru igwe, mee mgboko yẹle eze-ẹnyimu mẹe iwhe lile, dụkota iya nụ. O belewho lẹ mbọku nke ẹsaa ya, mu tụta ume. Ọ bụru iwhe ono meru g’o gude mụbe Onye-Nwe-Ọha gọru ọnu-ọma nụ mbọku-ọtuta-ume ono; bya emee ya; ọ dụ nsọ.
12“Unu kwabẹje ne lẹ nna, nwụru unu ugvu. Ọo ya bụ, nke ọwhu ndzụ unu l’a-dụ ogologo l’alị ono, Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu l’abya unu anụnu.
13“Unu be egbujekwa ọchi.
14“Unu be erikwa ogori.
15“Unu be ezhijekwa oshi.
16“Unu ba atukobejekwa madzụ ibe unu iwhe l’oomee.
17“T’ụlo madzụ ibe unu mẹe nyee ya mẹe ohu, ọ gbatarụ agbata mẹe élwù iya mẹe iwhe o nwe enwe g’ọ ha ba adụjekwa unu nke t’a sụ l’ọo unu nwe iya.”
18O noo ya, ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha whụlewho g’egbe-igwe ono l’ada mẹe g’ebemu ono l’awa whoowhoo, whẹ nụkwaawho ụda opu ono, bya awhụ g’ugvu ono l’akpụshi ẹnwuru ọku, ẹhu wata whẹ anmanma l’ẹka whẹ l’atsụ egvu. Whẹ je akfụru otẹnya, 19sụ Mósisu: “Kfujeru yeru anyi gụbedua; l’anyi l’a-ngabẹe nchị. Ọle tẹ Chileke be ekfukwa yeru anyi l’onwiya; a nọnyaa anyi nwụshihu.”
20Mósisu sụ ndu Ízurẹlu: “Unu ba atsụshi egvu. O noo nkele Chileke bẹ byarụ t’ọ data unu nke ọwhu unu l’a-nọje atsụ Chileke egvu haa ome iwhe-dụ-ẹji.”
21Ndu Ízurẹlu je akfụru otẹnya; ọwhube Mósisu jeshia lẹ mgboro ẹka ono, gbarụ tsụrikiti ono, bụ ẹka Chileke nọ.
Ọtu ẹnya-mgbẹja Onye-Nwe-Ọha
22Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Ọ waa iwhe l’ii-kfuru ndu Ízurẹlu ndọwa: Unubẹdua l’onwunu whụwaru gẹ mu shi l’imigwe kfuru yeru unu. 23T’ọ bọ dụkwa agwa, unu l’e-meta swikube mu. Unu be egudekwa mkpọla-ọcha, ọdua l’ọo mkpọla-ododo meta agwa doberu onwunu.
24“Unu gudeje ẹja, shi l’alị tụaru mu ẹnya-mgbẹja, unu egbujeeru mu atụru l’eli iya mẹe eghu mẹe eswi, gude gbaarụ mu ẹja ọkpokota-iwhe-ọku mẹe ẹja ẹhu-guu. Ẹka lile, mu meru t’a nyatajẹ ẹwha mu bẹ mu l’a-byakfutaje unu bya agọru ọnu-ọma nụ unu. 25Ọ -bụru l’unu gude ẹwhuru atụru mu ẹnya-mgbẹja, unu be egudekwa ẹwhuru, a waru awa tụa ya. O noo nkele unu -tsua ya ọngu bẹ unu merwuwaru iya. 26Unu ba atụjekwa ẹnya-mgbẹja ono t’ọ ha l’eli; unu be eyekwa iya iwhe l’aa-gbakojeru agbakoru enyihuje iya enyihu; a nọnyaa, unu ghebe onwunu ọnu l’ẹnya-mgbẹja ono.
21Ndu Híburu, a gbarụ ohu
1“Ọ waa bụ iwhe l’ịi-tọru whẹ ọkpa iya tẹ whẹ meje:
2“Ọ -bụru l’ị gbarụ onye Híburu ohu, iwhe l’oo-jeru ghu ozhi bụ awha ishii. O -belewho lẹ nke ẹsaa, ya enweru onwiya; ya adụ ụgwo, l’aa-kfụ l’ishi iya. 3Ọ -bụru l’ọ byarụ ibe ghu nkụnyi iya; ya alashia nkụnyi iya. Ọ -bụru l’ọolu nwanyị nteke ọ byarụ, nyee ya etsoru iya lashia. 4Ọ -bụru lẹ nna-iya-ukfu lụru iya nwanyị, ọ nwụtaru iya ụnwegirima, nyee ya ono yẹle ụnwegirima iya ono l’a-tụko bụru nke nna-iya-ukfu ono. Nwoke ono agbarụ ẹka lashia nwẹkiya.
5“Ọle ọ -bụru l’ohu ono bẹ kfujaru iya ekfuja sụ lẹ ya yeru nna-iya-ukfu obu, ye nwanyị, ono, l’ọolu obu mẹe ụnwegirima iya, ya ta achọ tẹ ya lashia je enweru onwiya, 6t’onye nna-iya-ukfu duta iya je l’iwhu ndu ikpe. Ya eduru iya je l’ọnu-mgbo m’ọ bụ l’ọkpa-mgbo gude aga kpofua ya nchị. Ya abụru ohu iya jeye gẹ l’ọo-nọ-beru.
7“Ọ -bụru lẹ nwoke bẹ reru nwa iya nwanyị t’ọ bụru ohu, ta aba ahakwa iya t’ọ lashia gẹ l’aahajẹ ndu ọwhu bụ ohu l’unwoke whẹ alashia. 8Ọ -bụru l’e reru iya onye l’arị lẹ ya l’alụ iya, a nọnyaa t’ọ dụhe iya ree t’ọ hakwaa t’a gbata nwamgbọko ono agbata. Ọ tọ gbakwa tẹ nna-iya-ukfu ono ree ya ndu ọha-ọdo nkele o to meduru ohu iya ono iwhe o kweru iya l’ụkwa. 9Ọ -bụru l’ọo nwa iya nwoke b’ọ gbarụ iya doberu, t’o mejekwa nwamgbọko ono g’ọ bụ nwa iya nwanyị. 10Ọ -bụru lẹ nwoke ono bẹ lụru nwanyị ọdo, t’ọ nụjekwa nyee ya nke mbụ nri, nmajẹeru iya ẹkwa, nụkwa iya whọ ọnodu, rwuberu iya nụ g’ọo nyee ya; t’ọ bọ dụkwa iwhe ono dụ ọwhu l’ọo-tugbe ẹka ememe. 11Ọ -bụru l’o too meduru iya ụzo iwhe ẹto ono, tẹ nwanyị ono lụfu, ọle tọ bọ dụkwa m’ọo afụ, l’aa-kfụ nwoke ono.
Omeka onye ọdo iwhe
12“Onye chiru madzụ iwhe chigbua ya, t’ọ lakwaa l’ọchi, o gburu. 13Ọle ọ -bụru l’ọ tọ kwabẹdu ẹnya chigbua ya; ọ -bụru l’ọo Chileke bẹ harụ iya t’ọ nwụa nno, b’o nweru ẹka mu l’e-goshi unu, onye ọbu l’a-gbarụ lashia. 14Ọle ọ -bụru lẹ madzụ kwabẹru ẹnya gude ẹregede, gbua madzụ ibe iya, unu kpụta onye ọbu kpụfu l’ẹnya-mgbẹja Chileke, je egbua ya l’ẹka ọdo.
15“Onye chiru nna iya, ọdua l’ọo ne iya iwhe bẹ l’ee-gbu egbu.
16“Onye patarụ madzụ ibe iya je eree m’ọ bụ l’ọ nọkwadu iya l’ẹka nteke e guderu iya, t’e gbua onye ọbu egbu meru nno egbu.
17“Onye whuru nna iya, ọdua l’ọo ne iya iwhu bẹ l’ee-gbu egbu.
18“Ọ -bụru l’unwoke labọ bẹ okfu l’adarụ, onye lanụ tụa onye ọwhuu ẹwhuru m’ọ bụ kfụkfube ẹka tsua ya, onye ọbu ta anwụhu; ọ bụru l’o meru; ọ zẹeru iya azẹe, t’ọ bọ dụkwa iwhe l’ee-me onye ono, merwuru iya ẹhu ono; 19m’ọ -bụru l’onye ọbu bẹ megeeru gbalihu, l’ọoduje ike gude mkpụru ejewhe l’etezhi. Ọle onye ono, merwuru iya ẹhu ono l’a-kfụkwanu iya ụgwo azẹe ono, o shi zẹta nke mmaanụ, ya aghakwaa ya whọ jeye nteke l’ọo-kagezhia mma ree.
20“Ọ -bụru l’o nweru onye chiru ohu iya iwhe, ohu iya nke nwoke m’ọ bụ nke nwanyị, ohu ọbu shi l’iwhe ono e chiru iya nwụhu, t’a nụkwaa onye ọbu, chigburu iya nụ awhụ. 21Ọle ọ -bụru l’a nọru abalị labọ eje lẹ nke ẹto, ohu ono bya agbakerehu, t’ọ bọ dụkwa iwhe l’ee-me onye ono, chiru iya iwhe ono, eshi-ọwhu ohu ono bụ ẹku iya.
22“Ọ -bụru l’o nweru unwoke, l’alwụ ọgu, whẹ meka nwanyị, dụ ime iwhe, mee nke ọwhu ẹwho lụfuru iya, to nwe ẹka ọdo, a kwatarụ meka iya iwhe; t’e retakwa onye ọbu mekaru iya iwhe ọbu nre, ẹgube dụ ji nwanyị ọbu ree mẹe gẹ ndu ikpe kpetaru. 23Nteke bụ l’e mekaru iya iwhe ọbu shii, ọo ya bụ; tẹ ndzụ laarụ ndzụ. 24O -mee; ẹnya pyahụ iya, t’e mekwawho t’ẹnya pyahụlata onye meru iya nụ. Nteke bụ l’o chikwofuru iya eze; t’e chikwofulatakwa iya eze nkiya. Nteke bụ l’ọo ẹka b’o chikworu iya, t’e chikwolatakwa iya ụgwo iya. Ọ -bụru ọkpa b’o chijiru iya, t’e chijilatakwa onye ọbu ụgwo iya. 25Ọ -bụru ọku b’ọ hụru iya, t’a hụlatakwa iya. Nteke bụ l’o mefuru iya ọnya l’ẹhu, t’e melatakwa iya whọ ụgwo iya. Ọ -bụru l’ọo mkpukpu-mmee b’o tsuru ye iya l’ẹhu; t’e tsukwaruwho mkpukpu-mmee ye iya l’ẹhu nkiya.
26“Ọ -bụru l’o nweru onye chiru ohu iya iwhe l’ẹnya nke ọwhu bụ l’o chipyaru iya ẹnya lanụ, t’onye ọbu hakwaa ohu iya ono t’ọ lashia je enweru onwiya l’ụgwo ẹnya ono, o chipyaru iya. 27Ọ -bụru l’o chikwofuru ohu iya ono eze lanụ, t’ọ hakwaa ya t’ọ lashia je enweru onwiya l’ụgwo eze ono.
28“Ọ -bụru l’oke-eswi gude mpu dụ-gbua madzụ, t’a tụ-gbukwaa oke-eswi ọbu l’ẹwhuru, t’a ba atakwa anụ iya ata, ọle t’ọ bọ dụkwa iwhe l’ee-me onye nwe eswi ọbu. 29Ọle ọ -bụru l’oke-eswi ono l’emehawaa ẹnu, e kfuhawaru iya onye nwe iya nụ, t’o kwe tụ-chia ya l’ụwoko, ọ -dụ-gbua madzụ, t’a tugbua oke-eswi ọbu l’ẹwhuru, gbukwaawho onye ọbu nwe iya nụ. 30Ọle ọ -bụru l’o nweru iwhe a sụru t’onye ọbu nwe eswi ono kfụa, t’ọ kfụkotakwa iwhe lile, e gbeberu iya t’ọ kfụa, shi nno gbata onwiya. 31Iwu ono bụkwawhoo iwhe lanụ, m’ọ -bụru l’oke-eswi dụ-gburu nwa nwoke madzụ m’ọ bụ nwa nwanyị madzụ. 32Ọ -bụru l’oke-eswi ono bẹ dụ-gburu ohu, t’onye nwe eswi ono kfụa onye nwe ohu ono mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu lẹ shẹkelu iri; tẹmenu a tụ-gbukwaawho eswi ono l’ẹwhuru.
33“Ọ -bụru lẹ madzụ kpufuru iwhe lẹ nsụ ghebe iya ọnu, ọdua lẹ madzụ bẹ tụru nsụ t’o kpuchi iya iwhe; oke-eswi m’ọ bụ nkakfụ-ịgara dalahụ iya, 34t’onye nwe nsụ ono kfụkwaa ụgwo anụ ono, mbụ t’onye ọbu kfụkwaa onye nwe anụ ono, dalahụru lẹ nsụ ono ụgwo iya, pata odzu anụ ono, nwụhuru nụ woru.
35“Ọ -bụru l’oke-eswi madzụ bẹ mekaru oke-eswi onye ọdo iwhe, ọ nwụhu, t’ụmadzu labọ ono gba mgba ree oke-eswi ọwhu nọ ndzụ kee okpoga iya eke, whẹ ekee oke-eswi ọwhu nwụhuru anwụhu ishi nhakọ. 36Nteke bụ l’onye nwe oke-eswi ono marụ l’oke-eswi iya l’emehawa ẹnu, t’ọ tụ-chi iya l’ụwoko, t’onye nwe oke-eswi ono kpẹe onye ọwhu nkiya nwụhuru anwụhu oke-eswi ọdo, pata odzu iya ọwhu, nwụhuru anwụhu woru.
22Ọkwaberu ẹku ẹnya
1“Ọ -bụru l’o nweru onye kpụru eswi m’ọ bụ atụru onye ọdo l’oshi gbua, m’ọkwanu ree ya ere, t’onye ọbu gude eswi ise kfụa ụgwo eswi lanụ ono, o zhitaru; ya egude atụru ẹno kfụa ụgwo atụru lanụ ono, o zhitaru.
2“Ọ -bụru l’e guderu onye oshi l’ẹka l’ootsufu ụlo onye ọdo tẹ ya bahụ, e chia ya iwhe, ọ nwụhu, bẹ ikpe-ọchi l’anmadụa onye ọbu, chigburu iya nụ. 3Ọle, ọ -bụru l’ẹnyanwu wataadaru tẹmenu ọ nwụa nno bẹ ikpe-ọchi nmarụ onye ọbu, chigburu iya nụ.
“Onye oshi kfụfutaje ụgwo iwhe o zhitaru. Ọ -bụru l’ọ tọ dụdu iwhe o nweru; e ree yẹbedua gude aswa iya kfụa ụgwo iwhe ọbu, o zhitaru.
4“Ọ -bụru l’iwhe ọbu, o zhitaru b’a whụru iya l’ẹka, ọ nọdukwadu-a ndzụ m’ọ bụ oke-eswi-o m’ọ bụ nkakfụ-ịgara m’ọ bụ atụru, onye oshi ọbu akfụa ụgwo iya nkfụkwase.
5“Ọ -bụru lẹ madzụ bẹ chịru élwù iya ye, o je ataa iwhe e meberu l’okfu onye ọdo m’ọ bụ lẹ mgbu vayịnu onye ọdo, m’ọ kwanụ l’ọ harụ whẹ ẹka; whẹ je anọdu ata iwhe e meberu l’okfu onye ọdo, t’onye ọbu wota iwhe kagezhia ree, shi l’okfu nkiya m’ọ bụ lẹ mgbu vayịnu iya gude kfụa ụgwo iya.
6“Ọ -bụru l’ọku nahụru madzụ bahụ l’ẹgbudu, wọkota ẹwu nke ọwhu bụ l’ọ dzụru balị, e gburu egbu, m’ọ bụ ọwhu kfụru akfụru m’ọ bụ l’ọ dzụru okfu ọbu l’owhu, t’onye ọbu tọru ọku ọbu kfụa ụgwo iya.
7“Ọ -bụru lẹ madzụ bẹ nụru ibe iya okpoga, m’ọ kwanụ iwhe ọdo t’o doberu iya, e zhita iya l’ụlo onye ọbu, ọ -bụru l’e guderu onye ọbu, zhitaru iya nụ; ya akfụa nkfụkwase tukobe iya. 8Nteke bụ l’e te egudedu onye ọbu, zhitaru iya nụ, t’onye ono, nwe ụlo ono fụta l’atatiwhu ndu ikpe, bya egude ẹwha Onye-Nwe-Ọha gụa ẹnwa t’a marụ l’ẹte ọdu iya kpamiru iya. 9Ọ -bụru l’o nweru iwhe l’aachọ achọ; a whụa ya onye ọdo l’ẹka, mbụ iwhe dụ g’ọo eswi m’ọ bụ nkakfụ-ịgara m’ọ bụ atụru m’ọ bụ iwhe l’eewe l’ukfu m’ọ bụ iwhe ọdo, l’eenweje enwenwe. T’e duta ụmadzu labọ, l’adzọ iwhe ono bya l’atatiwhu Chileke. Onye ọwhu ikpe nmarụ l’a-kfụ onye ọwhu nkfụkwase.
10“Ọ -bụru lẹ madzụ bẹ doberu onye ọdo nkakfụ-ịgara m’ọ bụ oke-eswi m’ọ bụ atụru m’ọ bụ anụ ọdo, ọ nwụhu, ọdua l’e mekaru iya iwhe, m’ọ kwanụ l’o whuhuru ewhuhu, tọ dụ onye nọdu l’ẹka o meru, 11gẹ l’ee-shi doshia okfu ono bụ t’onye ono, e doberu iwhe ono je l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha je eria nte l’ẹka iya ta adụdu l’iwhe meru ẹku ono. T’onye nwe iya nụ kwetakwa nno, t’ọ bọ kfụkwa ụgwo iya. 12Ọle, ọ -bụkwanuru l’a kpụru iya l’oshi l’ibe onye ono, e doberu iya; t’onye ọbu kfụkwaa onye nwe iya nụ ụgwo iya. 13Ọ -bụru l’ọo anụ-ẹgbudu tagburu iya, ya ewota anụ iya ọwhu ọ tawhodoru bya egoshi, t’a marụ l’ọo anụ tagburu iya. T’a ba asụkwa iya t’ọ kfụa ụgwo iya.
14“Ọ -bụru lẹ madzụ bẹ ryọtaru élwù onye ọdo, iwhe meka iya, m’ọ -bụ l’ọ nwụhuru anwụhu, onye nwe iya nụ ta anọ l’ẹka ono, t’onye ọbu, ryọtaru iya nụ kfụkwaa ụgwo iya kfụ-dzua ya akfụ-dzu. 15Ọle, ọ -bụru l’onye nwe iya nụ nọ l’ẹka ono nteke ono, t’onye ono ba akfụshi ụgwo iya. Ọ -bụru l’ọ kfụru ụgwo, ngụta eswi ono, t’okpoga ọbu, ọ kfụru nọ-chiwaro ẹnya ụsu ono.
Iwhe gbarụ l’ememe
16“Ọ -bụru lẹ nwoke kparụ lẹ nwamgbọko, l’adụa onye l’eje okfu iya yẹle iya zẹe, t’ọ kwakwaa aswa l’ishi iya duta iya je alụru. 17Ọ -bụru lẹ nna nwamgbọko ono jịkaru jinyia ẹnya lẹ ya te ekedu iye ya, ya akwakwaawhọ aswa, ha g’ọo aswa l’aakwajẹ l’ishi nwamgbọko, nwoke l’ẹte akụbua ọkpa, nụ nna iya.
18“Unu ba ahakwa nwanyị, l’eme amamanshi t’ọ nọdu ndzụ.
19“Onye jekfuru anụ azẹe bẹ l’ee-gbu egbu.
20“Onye gbarụ ẹja nụ agwa ọdo l’abụa mbẹdua, bụ Onye-Nwe-Ọha kpụ bẹ l’ee-gbu egbugbu shi nno woru iya nụ Chileke t’e mebyishia kpamụ kpamụ.
21“Unu ba akpajẹkwa ndu lwarụ alwa ẹhu, unu ba anọjekwa eme whẹ mmegbu, o noo nkele unu shi bụru ndu lwarụ alwa l’alị Íjiputu.
22“Unu be emejekwa ụnwanyi-mbunu mẹe ụnwu-ogbee mmegbu. 23Nteke unu meru whẹ mmegbu, whẹ -wolia olu ryaku mụbe Onye-Nwe-Ọha bẹ mu l’a-nụkwa olu whẹ. 24Oke ẹhu-eghughu mu l’a-vọ-lihukwa, mu egude ogu-ịgba bya atụko unu gbushikota. Unyomu unu abụru ụnwu-mbunu, ụnwegirima unu abụru ndu nna whẹ l’anọhee.
25“Ọ -bụru l’unu jeru ndu nke mụbe Onye-Nwe-Ọha, mkpa byarụ ụgwo l’echilabọ unu, unu be emekwa g’ọo ndu l’agbẹje mkpu okpoga tụkwase iya ọnwuru nwa l’eli. Unu ba asụkwa tẹ whẹ kfụru ọnwurunwa yeru iya unu. 26Ọ -bụru lẹ madzụ ibe unu bẹ sụberu uwe, l’ooye l’ẹhu gude naa onwiya mkpalẹka, t’unu wolahuru iye ya tẹmenu ẹnyanwu arịba l’ishi. 27O noo nkele ọo uwe ono bụ iwhe l’oogude egbochita ẹhu iya. ?Ọo hụnu gụnu ọdo bẹ l’oo-gudeje kuru mgbẹnya? Ọ -ryaku mụbe Onye-Nwe-Ọha bẹ mu l’a-nụkwa olu iya. O noo nkele mu l’awhụje imiko.
28“Unu be ekfubyishijekwa Chileke; unu be ewhukwa ndu l’achị alị unu iwhu.
29“Unu ba ahakwa ogworu mụbe Onye-Nwe-Ọha ngwo-ẹja, shi l’akpụru iwhe unu kpatarụ l’okfu mẹe ọwhu shi lẹ mmẹe, unu pyịtaru apyịta.
“Unwoke, bụ ọkpara unu bẹ unu l’e-kujeru nụ mu. 30O nokwawho g’unu l’emeje iya l’eswi unu mẹe l’atụru unu ndono. Unu hajẹkwaa tẹ whẹ lẹ ne whẹ nọo abalị ẹsaa. O -rwua mbọku nke ẹsato, unu akpụta iya wotaru mu.
31“Unu l’a-bụ ndu dụru mụbe Onye-Nwe-Ọha lẹ nsọ. Ọo ya bụ, t’unu ba atajẹkwa iwhe anụ-ẹgbudu gburu. Unu tọgbojeru iya nkụta t’ọ taa.
23Iwu nke okpe ikpe, kfụru nhamụnha mẹe nke obu-imiko
1“Ba asụjekwa asụlasu. Ba agbajẹkwa ejo ẹka-ebe gude tụru ike yeru onye ejo-ememe.
2“Be etsojekwa igwe-ọha ye ẹka l’ome iwhe l’adụa ree. Nteke ị kfụru l’iwhu ikpe, be egudekwa l’iime t’i kfua iwhe l’a-dụ ọha ree, gwaa igwaswe okfu. 3Be egudekwa l’ọo lẹ madzụ bụ onye ụkpa agbachiru iya l’iwhu ikpe.
4“Ị -whụa oke-eswi onye ọhogu ghu m’ọ bụ nkakfụ-ịgara iya l’ẹka l’ootuwhahu etuwhahu; kpụtakwa iya kpụjeru iya. 5Ị -whụa nkakfụ-ịgara onye kpọru ghu ashị l’ẹka ivu, o vu dapyabẹru iya, ba ahakwa iya. Jekwa je eyeru iya ẹka t’ọ gbeshi kfụru.
6“Ba anafụkwa onye ụkpa iswi-ọdu-mma, rwuberu iya nụ l’ụlo-ikpe. 7Swakwa ẹka ghu; swaa ọkpa ghu tukobe ọdzu ejire adzugude madzụ. Be egbukwa onye l’adụa iwhe o meru m’ọ bụ onye-dụ-chịriri. O noo nkele onye l’eme ejo-ememe bẹ mu l’ẹte ahadụ tẹ mu ba anma iya ikpe.
8“Be erijekwa n-wọlazu, o noo nkele n-wọlazu l’ekpuchije madzụ ẹka l’ẹnya, l’oomejekwawho t’a nmaa onye iswi dụ mma ikpe.
9“Unu be emejekwa ndu lwarụ alwa mmegide; unu mawarụ gẹ l’ọoduje m’a bụru onye lwarụ alwa, o noo nkele unu shi bụru ndu lwarụ alwa l’alị Íjiputu.
Iwu nke ọtuta-ume
10“Awha ishii bẹ unu l’a-kọje alị unu kpata iya iwhe o metaru. 11O -belewho l’awha nke ẹsaa, unu ahaa ya t’o dzua ike nke ọwhu ndu bụ ndu ụkpa lẹ Ízurẹlu l’e-je akpaa akpa l’ẹka ono. Iwhe whẹ kpawhodoru, anụ-ẹgbudu eria ya. O nokwawho g’unu l’e-meje iya lẹ mgbu vayịnu unu mẹe lẹ mgbu ólivu unu.
12“Abalị ishii bẹ unu l’e-jeje ozhi unu, o -belewho lẹ mbọku nke ẹsaa, unu ahaa oje ozhi. Ọo ya bụ nke ọwhu oke-eswi unu mẹe nkakfụ-ịgara unu l’edzuta ike; ohu, a nwụru l’ibe unu mẹe onye ọbu lwarụ ibe unu alwa atụtakwawho ume.
13“Unu kwabẹkwa ẹnya mekota iwhe lile ono, mu gụshiru unu. Ba adụkwa iwhe bụ agwa l’aagwa agwagwa, unu l’a-kpọ-kuje. Unu be ewhotajekwa iya ewhota ilile.
Oge ẹto, l’eerije
14“Ugbo ẹto l’awha bẹ unu l’e-rijeru mu oge.
15“Unu l’e-rije oge ono, l’aatajẹ buredi, l’ete eyee iwhe l’ekoje buredi. Abalị ẹsaa bẹ unu l’a-tajẹ buredi ono, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi, ẹgube mu tụru iya l’iwu t’unu meje iya. Unu rije oge ono nteke ono, l’eerije iya l’ọnwa Abyibu, nke l’ọo l’ọnwa ono bẹ unu lụfutaru l’alị Íjiputu.
“T’ọ b’ọ dụkwa onye l’a-gbajẹ ẹka bya l’atatiwhu mu.
16“Unu gudeje mebyi iwhe mbụ, unu metaru l’alị unu, gude ria Oge Mebyi-Iwhe-Mbụ, shi l’alị unu.
“O -rwujelewho lẹ ngvụcha awha, unu eria Oge Ime-mkpu mẹ unu kpatadẹlewho iwhe unu meberu l’alị.
17“Ugbo ẹto l’awha bẹ unwoke unu gẹ whẹ ha l’a-kpakọje bya l’atatiwhu Nnajị-Ọha, bụ Onye-Nwe-Ọha.
18“Ba adụkwa iwhe e yekoberu iwhe l’ekoje buredi, unu l’e-yekobeje lẹ mmee anụ, unu gude agbarụ mu ẹja.
“T’ọ bọ dụkwa ẹba anụ ono, e gude gbaarụ mu ẹja, l’aa-hajẹ t’ọ nọo fụta ụtsu.
19“Mebyi iwhe mbụ, vu ụzo kaa l’okfu unu bẹ unu l’e-gudeje bya l’ụlo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu.
“Unu be egudejekwa mini-ẹra ne eghu shia nwa iya.
Ojozhi-imigwe, shi l’ẹka Chileke bẹ l’a-sụru ndu Ízurẹlu ụzo
20“Sụa, mu l’e-zhi ojozhi-imigwe, l’a-bya evutaru unu ụzo, eche unu ẹhu l’ụzo, unu l’eshi, ya edurwua unu ẹka ono, mu kwakọbewaru akwakọbe. 21Unu ngabẹjekwaru ojozhi-imigwe ono nchị l’olu, meje iwhe lile, ọ sụru t’unu mee. Unu be ekwefujekwaru iya ike, o noo nkele ọ tọo gụkwaru unu nvụ l’emeswe, unu mesweru, nkele ọo ẹwha mụbe Onye-Nwe-Ọha b’o gude eje. 22Ọ -bụru l’unu jiru obu oyi, ngabẹru iya nchị l’olu, eme iwhe lile, mu sụru t’unu mee bẹ mu l’a-bụ ọhogu ndu ọhogu unu; ndu unu dụ ashị adụ mu ashị. 23Ojozhi-imigwe mu l’e-vutaru unu ụzo, duru unu bahụ l’alị ndu Amọru mẹe nke ndu Hetu mẹe nke ndu Pẹ́rezu mẹe nke ndu Kenanu mẹe nke ndu Hevu mẹe nke ndu Jebusu; nteke ono mu atụko ndu ono mee tẹ whẹ tọhu l’alị ono. 24Ọle t’unu be ebujekwaru agwa whẹ iwhu l’alị; unu ba abajẹkwaru whẹ ẹja; unu be etsojekwa whẹ eme gẹ whẹ l’eme. Unu mebyishikota agwa whẹ ono, unu etsua ẹwhuru-alobu whẹ irigiri irigiri. 25Unu bajẹru mụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu ẹja. Mu l’e-meru unu iwhe-ọma nụ unu nri, nụ unu mini; bya ewofu ẹhu-ba-dụ-mma l’echilabọ unu. 26Ọ tọ dụdu nwanyị, ẹwho bya l’a-lụfu alụfu l’alị unu, t’ọ dụ onye ẹkpa-nwa iya bya l’echihu echihu. Mu l’a-nụ unu ndzụ ogologo.
27“Mu l’e-me tẹ ntsụ-megvu, shi l’ẹka mu nọdu unu l’atatiwhu, shi nno tụru ẹyerebeke nụ ndu unu, l’alwụshi ọgu. Mu emee tẹ ndu ọhogu unu lile gbakọtaru unu ọso. 28Mu l’e-zhi evu t’o vuru unu ụzo je achịkashiaru unu ndu Hevu mẹe ndu Kenanu mẹe ndu Hetu. 29Ọle mu te egudedu awha lanụ achịfu-ge whẹ l’atatiwhu unu, ọdua bẹ alị ono l’a-bya abụru okorobo-ẹgu; anụ-ẹgbudu apanụkaru iya unu ẹka. 30Mu l’e-gudelewho nwayọo nwayọo achịshi whẹ l’atatiwhu unu, jeye unu akabaa shii nke ọwhu unu l’a-dụ ike nweru alị ono g’ọ ha.
31“Mu l’e-me t’oge alị unu shi lẹ Eze-ẹnyimu Uswe-uswe dụ jeye l’eze-ẹnyimu ndu Fílistiya, shi l’echi-ẹgu dụ jeye l’ẹnyimu Yufurétisu. Nkele mu l’e-woru ndu bu l’alị ono ye unu l’ẹka, unu achịa whẹ l’atatiwhu unu. 32Unu lẹ whẹ ba agbakwa ndzụ, unu l’agwa whẹ eje agba ndzụ. 33Unu be ekwekwa tẹ whẹ buru l’alị unu, ọdua bẹ whẹ l’a-kpatakwa t’unu mee iwhe-dụ-ẹji l’ẹka mụbe Onye-Nwe-Ọha nọ. Nkele ọ bụru l’unu barụ agwa whẹ ẹja bẹ l’ọo-bụru igbudu nmata unu.”
24Eeme ọgbandzu t’o shihu ike
1Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Gụbedua, gụ lẹ Érọnu mẹe Nedabu mẹe Abyihu mẹe ndu bụ ọgurenya Ízurẹlu ụmadzu ụkporo ẹto l’iri, t’unu nyikfuta mụbe Onye-Nwe-Ọha bya anọdu otẹnya baarụ mu ẹja. 2Mósisu nwẹkiya bụ onye l’a-bya mụbe Onye-Nwe-Ọha ntse tẹ ndu ọwhua ba abyakwa ntse. Tẹ ndu Ízurẹlu be etsokwaru Mósisu nyikota imeli.”
3Mósisu bya akọoru ndu Ízurẹlu iwhe lile Onye-Nwe-Ọha kfuru mẹe iwu, ọ nọdu tụshia. Whẹ tụko gude olu lanụ sụ: “Iwhe lile Onye-Nwe-Ọha kfuru bẹ anyi l’e-mekota.” 4Mósisu bya atụko iwhe lile Onye-Nwe-Ọha kfuru dekota l’ẹkwo.
Ọ gbalihu l’ọnmewa ụtsu, tụa ẹnya-mgbẹja l’ọkpa ugvu ono, bya akpọbe ẹwhuru iri l’ẹbo, nọ-chiru ẹnya ikfu iri l’ẹbo, dụ lẹ Ízurẹlu. 5Ọo ya bụ, o zhia ụnwu okorọbya ndu Ízurẹlu, whẹ je agbaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, bya egbushia ụnwu oke-eswi gude gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja ẹhu-guu. 6Mósisu bya ekee mmee anụ ono ẹbo wota ụzo lanụ wụru ye l’efere; wota ụzo lanụ ọwhu whee l’ẹnya-mgbẹja ono. 7Ọ bya ewota Ẹkwo Ọgbandzu gụaru ndu Ízurẹlu. Whẹ zụa mgbede sụ lẹ whẹ l’a-nọje anụru Onye-Nwe-Ọha okfu, emekota iwhe lile o kfuru.
8Mósisu wota mmee anụ ono wheshi ndu Ízurẹlu l’ẹhu sụ: “Ọ waa bụ mmee, l’egoshi ọgbandzu, Onye-Nwe-Ọha gbarụ l’ẹka unu nọ nteke ọ nụru unu iwu-a.”
9Ọo ya bụ, Mósisu mẹe Érọnu mẹe Nedabu mẹe Abyihu mẹe ndu bụ ọgurenya Ízurẹlu ụmadzu ụkporo ugbo ẹto l’ụmadzu iri nyihu eli ugvu ono. 10Whẹ bya awhụa Chileke nke Ízurẹlu. Iwhe o kfukoru l’eli iya bụ iwhe ọbu, e meru l’ẹwhuru Safaya; o dolewho rịsaa g’ọo akpamigwe. 11Chileke ta adụdu iwhe o meru ndu bụ ọgurenya Ízurẹlu ono. Whẹ whụ Chileke bya eria nri ngụa iwhe-angụngu.
12Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Nyikfuta mu l’ugvu-a, gụ anọdu l’ẹka-a tẹ mu nụ ghu ẹwhuru, dụ balịbali, mu deru iwu mẹe iwhe mu sụru t’e meje, bụ iwhe l’a-nọje akpọ-zhiru whẹ ụzo.”
13Mósisu yẹle Jóshuwa, bụ onye l’eyejeru iya ẹka gbalihu, Mósisu nyihu ugvu Chileke ono. 14Ọ sụ ndu bụ ọgurenya ono: “Unu nọdu l’ẹka-a ngabẹru anyi jeye nteke anyi l’a-byakfuta unu ọdo. Érọnu yẹle Họru bẹ unu lẹ whẹ nọ-o l’ẹka-a; onye okfu dakfutaru, ya ejekfu whẹ.”
15Ọo ya bụ, Mósisu nyihu eli ugvu ono, urwukpu sọ-kputa iya. 16Ọ-dụ-biribiri Onye-Nwe-Ọha nọdu l’ugvu Sáyinayi ono. Urwukpu ono sọ-kputa ugvu ono abalị ishii. O rwua lẹ mbọku nke ẹsaa, Onye-Nwe-Ọha shi l’urwukpu ono kua Mósisu oku. 17L’ẹnya ndu Ízurẹlu bẹ ọ-dụ-biribiri Onye-Nwe-Ọha ono dulẹwho g’ọo ọku, l’eke ekeke l’eli ugvu ono. 18Ọ bụru gẹ Mósisu l’enyiliberu ugvu ono bụ gẹ l’ọobahubaa l’ime urwukpu ono. Ọ nọo ụkporo abalị ugbo labọ l’eli ugvu ono, eswe l’ẹnyashi.
25Ọtu ụtu iwhe l’ee-gude mee ụlo-ẹkwa
1Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 2“Kfuru ndu Ízurẹlu tẹ whẹ wota iwhe bya anụ mụbe Onye-Nwe-Ọha. Iwhe l’ịi-nata bụ iwhe onye tụru obu iya ama bya anụ. 3Iwhe whẹ l’a-nụ bụ mkpọla-ododo, mkpọla-ọcha, ope, 4oghu, dụ urwukpu-urwukpu mẹe ọwhu l’eke mmee-mmee, mẹe ọwhu dụ uswe-uswe, ọkpobe oghu ọcha, ẹji eghu, 5akpọ ebyila, a tsẹru l’uswe, akpọ umoro-ẹnyimu, oshi akeshiya, 6mmanụ ólivu, l’ee-gudeje anwụ ọku, iwhe l’eeyeje lẹ mmanụ, l’aawụ l’ishi t’o shi mkpọ mẹe ọwhu l’eeyeje l’ụ̀nwù-isẹnsu t’o shi kwẹkwekwe, 7ẹwhuru onikusu mẹwaro ẹwhuru ọdo l’erekaa ire. Ẹwhuru ono bẹ l’ee-megee gbapyabẹ l’uwe ifọdu25:7 Uwe ifọdu bẹ bụ uwe ukuvu, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’eyeje ya ejebe iya l’ukuvu. Iwhe l’aakwajẹru ye iya bụ nwẹkpa ọbu, l’eeyeje iwhe ono, l’eegudeje atụ ido, bụ Urimu yẹle Tumimu. mẹe l’uwe l’ooyeje gude gbochita obu iya.
8“Tẹ whẹ tụkwaaru mụbe Onye-Nwe-Ọha ụlo, dụ nsọ nke ọwhu mu l’e-buru l’echilabọ whẹ. 9Unu mekwaa ụlo-ẹkwa ono yẹle iwhe lile, dụ l’ime iya t’ọ dụlewho l’ụgbugba, mu l’e-goshi ghu.
Igbe-ọgbandzu
10“Tẹ whẹ gudekwa oshi akeshiya kụa igbe, ogologo iya l’a-dụ nji-ẹka labọ lẹ mkpirikpi. Uswe iya adụ nji-ẹka lanụ lẹ mkpirikpi. Eli iya adụkwawho nji-ẹka lanụ lẹ mkpirikpi. 11Rwụa ya ọkpobe mkpọla-ododo l’ime iya mẹe l’azụ iya. Gụ egudekwawho mkpọla-ododo rwụ-wheta mgburẹku iya mgburumgburu. 12Gụ akpụta echi mkpọla-ododo ẹno hebegee l’ọkpa igbe ono whẹ ẹno. Hebe ẹbo l’ibẹka lanụ, gụ ehebe ẹbo ọdo l’ibẹka iya ọwhu. 13Gude oshi akeshiya pyịta mkpara labọ rwụa ya mkpọla-ododo. 14Gụ ewota mkpara labọ ono pyokafu l’ẹnya echi ono, e hebegeeru lẹ mgburẹku igbe ono t’ọ bụru iwhe l’ee-gudeje apa iya. 15Mkpara ono l’a-dụgbuwaruro l’echi igbe ono. T’e be ewofuhekwa iya ewofu ọdo. 16Ọo iwu ono, mu l’e-megee nụ ghu bẹ l’ii-ye l’ime igbe ono.
17“Gude ọkpobe mkpọla-ododo meta okfu igbe ono, ẹka l’aakfụje ụgwo iwhe-dụ-ẹji, madzụ meru. Ogologo iya l’a-dụ nji-ẹka labọ lẹ mkpirikpi. Uswe iya adụ nji-ẹka lanụ lẹ mkpirikpi. 18Gụ egude mkpọla-ododo mee cherubu labọ, l’a-nọdu-gee l’ishi okfu igbe ono. T’ọ bụkwaru mkpọla-ododo, e tsusaru ọsa bẹ l’ii-gude mee ya. 19Meta cherubu lanụ dobe l’ishi lanụ, gụ edobe cherubu ọdo dobe l’ishi iya ọwhu. Ii-me tẹ cherubu labọ ono, nọ-gee l’ishishi igbe ono whẹ ẹbo bụru iwhe lanụ. 20Cherubu ọbu bẹ akwẹka iya l’a-jakashịhu ajakashịhu laa imeli, gude kpuchita okfu igbe ono. Cherubu ono bẹ l’ee-dobe tẹ whẹ ghaaru onwowhe iwhu, tụko ele ẹnya l’eli okfu igbe ono. 21Gụ ewota okfu igbe ono kpuchia ya; woru iwhe ono, e deru iwu mu ono, bụ iwhe mu l’e-megee nụ unu ono, yekwawho l’ime igbe ono. 22Ọ bụru l’eli okfu igbe ono, mbụ lẹ mgbakụ cherubu labọ ono, dụ l’eli igbe ono bụ iya bụ ẹka e doberu iwhe e deru iwu mu bẹ mu l’a-byakfuta ghu, bya akarụ ghu iwhe lile, ndu Ízurẹlu l’e-meje.
Teburu
23“Gude oshi akeshiya meta teburu, ogologo iya l’a-dụ nji-ẹka labọ; ọsa iya adụ nji-ẹka lanụ. Eli iya adụ nji-ẹka lanụ lẹ mkpirikpi. 24Gụ awụa ya ọkpobe mkpọla-ododo, bya egudekwawho mkpọla-ododo wụ-wheta mgburẹku iya mgburumgburu. 25Gụ ewota oshi, dụ wẹrere, ọsa iya ha g’ọo ọbochi-ẹka swebe lẹ mgburẹku iya mgburumgburu; bya egudekwawho mkpọla-ododo wụ-whee oshi ono mgburumgburu. 26Kpụta echi mkpọla-ododo ẹno hebegee lẹ mgburẹku ọkpa teburu ono whẹ ẹno. 27Echi ono l’a-dụkube oshi ono, dụ wẹrere nke ọwhu l’oo-gudepyabe mkpara ono, l’ee-gudeje apa teburu ono. 28Ii-gude oshi akeshiya pyịshia mkpara ono, rwụa ya mkpọla-ododo t’ọ bụru mkpara, l’ee-gudeje apa teburu ono. 29Gụ egude ọkpobe mkpọla-ododo meshia efere mẹe agọ mẹe omogo mẹe ọkwa, l’aa-tụ-kobeje l’eli teburu ono. Iwhe lile ono bẹ l’ee-gudeje agbarụ mu ngwo-ẹja-mmẹe. 30Buredi, l’ee-dobeje l’iwhu mụbe Onye-Nwe-Ọha bẹ l’aa-tụ-kobeje l’eli teburu ono t’ọ nọduje mu l’iwhu ntekenteke.
Iwhe l’aadọbeje oryọku
31“Gude ọkpobe mkpọla-ododo, e tsusaru ọsa, mee iwhe l’aa-dọbeje oryọku. Mee ya t’o nweru mkpara mẹe njakata. Ya enweru efere mẹe nkwo mẹe iwhe dụ g’ọo nwopu igu ooshi mẹkwawho iwhe dụ g’ọo igu ooshi, jarụ ajaja. Tụkokwa iwhe lile ono g’ọ ha mee tẹ yẹle iwhe ono, l’aadọbeje oryọku ono dzekfuru bụru nnanụ. 32Mkpara iya ono l’e-nwe njakata ishii: ẹto l’ẹka iya ọwhu; ẹto l’ẹka iya ọwhu. 33Njakata iya lanụ l’e-nweru iwhe dụ g’ọo omogo ẹto, l’ee-me t’ọ dụ g’ọo igu ooshi alụmondu. Whẹ l’e-nweru iwhe dụ g’ọo nwopu igu ooshi; nweru iwhe dụ-gee g’ọo igu ooshi, jarụ ajaja l’ẹhu l’ẹhu. Ọo ẹgube ono bẹ l’ọo-dụgbakota lẹ njakata iwhe l’aadọbeje oryọku ono, dzekfugeeru lẹ mkpara iya ono. 34Iwhe l’aadọbeje oryọku ono l’onwiya l’e-nweru iwhe dụ g’ọo omogo uzhi ẹno e meru, ọ dụ g’ọo igu ooshi alụmondu. Ya enweru iwhe dụ g’ọo nwopu igu ooshi mẹe iwhe dụ g’ọo igu ooshi, jarụ ajaja. 35Nwopu igu ooshi ono nnanụ bẹ l’ee-me t’ọ nọdu lẹ mkpula njakata labọ l’ụzo alị. Nke ẹbo anọdu lẹ mkpula njakata labọ ọdo l’echi. Nke ẹto anọdu lẹ mkpula njakata labọ ọdo l’imeli. Mbụ l’ọo-nọdu-gee lẹ mkpula njakata iya ono whẹ ishii. 36Nwopu igu ooshi ono yẹle njakata njakata iya ono bẹ l’ee-me tẹ yẹle mkpara iya dzekfuru. Ọ bụru ọkpobe mkpọla-ododo, e tsusaru ọsa bẹ l’ee-gude mee ya.
37“Meta oryọku ẹsaa, dọbe-gee l’eli iwhe ono, l’aadọbeje oryọku ono. Ee-dobe oryọku ono nke ọwhu iwhoro iya l’a-ngashịje atatiwhu ẹka ọ dụ. 38Ákpà iya mẹe iwhe l’aagụjeru ọku iya ye bụkwa ọkpobe mkpọla-ododo bẹ l’ee-gude mekota iya. 39Iwhe l’aadọbe oryọku ono yẹle ngwa iya g’ọ hakọta bụ ọkpobe mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ talẹntu lanụ bẹ l’ee-gude mee ya. 40Letakwa ẹnya mee iwhe lile ono t’ọ dụ lẹ g’e goshiru ghu iya l’eli ugvu ono.
26Mkpuumkpu-ẹkwa
1“Ii-meta mkpuumkpu-ẹkwa. Gude oghu ọcha, a swịru g’ọo ụdo mẹe oghu, dụ urwukpu urwukpu mẹe oghu, l’eke uswe-uswe mẹe ọwhu l’eke mmee-mmee, kwee ẹkwa kweta iya ukfu iri. T’onye marụ ome nka gude oghu ono kpata cherubu ye l’ukfu ẹkwa ono. 2Ogologo ukfu-ẹkwa ono nnanụ l’a-dụ nji-ẹka ụkporo l’ẹsato. Uswe iya adụ nji-ẹka ẹno. Ukfu-ẹkwa ono g’ọ ha l’a-ha ishi nhakọ. 3Wota ukfu-ẹkwa ise gbagbabẹ t’ọ bụru ogologo lanụ; g’i wota ukfu-ẹkwa ise ọwhu gbagbabẹkwawho t’ọ bụru ogologo lanụ. 4Gude oghu, dụ urwukpu-urwukpu yeshia ukoloba l’ogboromọnu ukfu-ẹkwa nke ikpazụ l’ogologo ẹkwa ono nnanụ. O nokwawho gẹ l’ii-yeshikwawho ukoloba l’ogboromọnu ukfu-ẹkwa nke ikpazụ l’ogologo ẹkwa lanụ ọwhu. 5Ukoloba ụkporo labọ l’iri bẹ l’ii-ye l’ishishi ogologo ẹkwa lanụ, gụ eyekwawho ukoloba ụkporo labọ l’iri l’ishishi ogologo ẹkwa lanụ ọwhu. Ukoloba ono be l’ee-me nke ọwhu whẹ l’a-gharụ onwowhe iwhu. 6Gude mkpọla-ododo meta iwhe kweru nko ishi labọ uzhi ụkporo labọ l’iri. Gụ egude iya dzegbabe ogologo ẹkwa ono whẹ labọ nke ọwhu mkpuumkpu-ẹkwa ono l’a-ragbabẹ ọnu bụru nnanụ.
7“Gude ẹji eghu kwee ẹkwa; kweta iya ukfu iri lẹ nnanụ, gude whụ-chia eli mkpuumkpu-ẹkwa ono. 8Ogologo ukfu ẹkwa ono nnanụ l’a-dụ nji-ẹka ụkporo l’iri. Uswe iya adụ nji-ẹka ẹno. Ukfu ẹkwa ono g’ọ ha l’a-hakọta ishi nhakọ. 9Wota ukfu-ẹkwa ono uzhi ise gbagbabẹ t’ọ bụru ogologo lanụ; gụ ewota ụzo ishii ọwhuu gbagbabẹ t’ọ bụru ogologo lanụ. Ukfu-ẹkwa nke ishii l’ogologo ẹkwa ọwhuu bẹ l’ịi-pyaji ẹbo t’o gboru l’atatiwhu mkpuumkpu-ẹkwa ono. 10Ukoloba ụkporo labọ l’iri bẹ l’ii-ye l’ishishi ogologo ẹkwa lanụ; gụ eyekwawho ukoloba ụkporo labọ l’iri l’ishishi ogologo ẹkwa lanụ ọwhu. 11Gude ope meta iwhe kweru nko ishi labọ uzhi ụkporo labọ l’iri. Gụ egude iya kotagee ukoloba ogologo ẹkwa ono whẹ labọ; gude iya dzegbabe mkpuumkpu-ẹkwa ono t’ọ rwagbabẹ ọnu bụru nnanụ. 12A bya l’ukfu ẹkwa, tsufuru lẹ mkpuumkpu-ẹkwa ono, ọkara ukfu ẹkwa ono, whuduru nụ bẹ l’ee-me t’ọ wuzeta awuzeta l’azụ mkpuumkpu-ẹkwa ono. 13Ogologo ẹkwa ono, e gude whụ-chia mkpuumkpu-ẹkwa ono bẹ l’e-gude nji-ẹka nnanụ nnanụ ka ogologo ibẹka ibẹbo. Ọwhu whuduru nụ bẹ l’aa-ha t’ọ wuzeta awuzeta l’ụzo alị t’e gude iya kwechia mgburẹku mkpuumkpu-ẹkwa ono. 14Wota akpọ ebyila, e meru l’ooke uswe uswe gude whụ-chia ụlo-ẹkwa ono. Gụ abya ewota akpọ umoro-ẹnyimu gude kwechia ya.
15“Gude oshi akeshiya meta oshi, l’ee-gudeje kpọbe mkpuumkpu-ẹkwa ono. 16Oshi ono bẹ l’ee-me t’ogologo iya adụ nji-ẹka iri. Uswe iya adụ nji-ẹka lẹ mkpirikpi iya. 17Oshi ono l’ẹhu l’ẹhu bẹ l’aa-pyịta-gee ọkpa labọ ye ibẹka ibẹbo. Ọ bụru nno bụ gẹ l’ii-megbakota iya l’oshi, l’ee-gude kpọbe mkpuumkpu-ẹkwa ono. 18A bya l’ụzo ọhuda mkpuumkpu-ẹkwa ono bẹ l’ịi-rụta oshi ụkporo gude kụa ya. 19Gude mkpọla-ọcha meshia ẹnya ẹka l’ee-gvubegee oshi ono. Gụ emeta iya uzhi ụkporo ugbo labọ. Oshi ọwhu nọnu l’e-nwegee ẹka l’ee-gvubeje iya. 20A bya l’ibẹka iya ọwhuu, mbụ ibẹka iya ọwhu dụ laa ụzo isheli bẹ l’ịi-rụtakwawho oshi ụkporo gude kụ-chia ya. 21Gude mkpọla-ọcha meshia ẹnya ẹka l’ee-gvubegee oshi ono. Gụ emeta iya uzhi ụkporo ugbo labọ. Oshi ọwhu nọnu l’e-nwegee ẹka l’ee-gvubeje iya. 22A bya l’ụzo azụ mkpuumkpu-ẹkwa ono, mbụ l’ụzo iya nke ẹnyanwu-arịba bẹ l’ịi-kụta oshi ishii gude kụ-chia ya. 23Gụ akụta oshi ẹbo-ẹbo gude kụ-chia agụga agụga mkpuumkpu-ẹkwa ono l’ụzo okotazụ iya. 24Oshi labọ ono bẹ l’aa-jịgbabe-gee ẹbo-ẹbo. Oo-shi l’ụzo alị jịgbabe ẹbo jeye l’imeli. Ọ bụru echi lanụ bẹ l’aa-kụbe iya. Whẹ ẹbo atụko dụkota ẹgube ono. 25Ọo-dụ oshi ẹsato l’okotazụ mkpuumkpu-ẹkwa ono. E gude mkpọla-ọcha meshia ẹnya ẹka l’ee-gvubegee oshi ono. Gụ emeta iya uzhi iri l’ishii. Oshi ọwhu nọnu l’e-nwegee ẹka l’ee-gvubeje iya.
26“Gude oshi akeshiya meshia wẹrere oshi, l’ee-swebushi l’oshi ono. Ise bẹ l’ee-swebushi l’oshi, e gude akpọbe mkpuumkpu-ẹkwa ono ibẹka lanụ. 27E swebushia ise ọdo l’oshi, e gude akpọbe mkpuumkpu-ẹkwa ono ibẹka iya ọwhuu. Ise ọdo abụru nke iku okotazụ mkpuumkpu-ẹkwa ono l’ụzo ẹnyanwu-arịba. 28Wẹrere oshi ọwhu l’ee-swebu l’echilabọ oshi ono bẹ l’ee-dobe t’o shi l’ishi lanụ lụfu l’ishi iya ọwhuu. 29Gụ arwụa mkpọla-ododo l’oshi ono, e gude akpọbe mkpuumkpu-ẹkwa ono. Gụ egudekwawho mkpọla-ododo kpụshia echi, l’e-gudepyabe wẹrere oshi ono. Gụ awụkwaawho mkpọla-ododo lẹ wẹrere oshi ono.
30“Mee mkpuumkpu-ẹkwa ono t’ọ dụ g’a tụru ghu ọnu iya l’eli ugvu Sáyinayi.
31“Gude oghu, dụ urwukpu urwukpu mẹe ọwhu l’eke uswe uswe mẹe ọwhu l’eke mmee mmee mẹe oghu ọcha, a swịru gẹ l’aaswịje ụdo gude kwee ẹkwa. T’onye marụ ome nka gude oghu ono kparụ cherubu ye l’ẹkwa ono. 32Gụ egude oshi akeshiya pyịta itso ẹno; g’ị rwụa ya mkpọla-ododo. Gụ eworu itso ono kpọbe-gee l’ẹnya ẹka e meshiru lẹ mkpọla-ọcha. Gụ egude iwhe kweru nko, e gude mkpọla-ododo mee kobe ẹkwa ono l’itso ono 33nke ọwhu l’ọo-dụ lẹ mkpula iwhe whọ, kweru nko ishi labọ whọ, e gude dzegbabe ogologo ẹkwa whọ, e gude whụ-chia mkpuumkpu-ẹkwa ono. Gụ ewota Igbe Iwu bya asụbe l’ime ẹka ono, e gebutaru ẹkwa ono. Ẹkwa ono bẹ l’ee-gude kekahu Ẹka-dụ-nsọ yẹle Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ. 34Wota okfu igbe ono, ẹka l’aakfụje ụgwo iwhe-dụ-ẹji, madzụ meru; kpube l’eli Igbe Iwu ono, a sụberu lẹ Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ. 35Gụ apata teburu whọ dobe l’iwhu ẹkwa ono, e gude gebuta Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ ono. Teburu ono bẹ l’ii-dobe l’ụzo isheli mkpuumkpu-ẹkwa ono; gụ abya edobe iwhe whọ, l’aadọbeje oryọku l’ụzo ọhuda mkpuumkpu-ẹkwa ono tẹ whẹ lẹ teburu ono cheberu onwowhe iwhu.
36“T’onye marụ ọkpa ẹkwa ree gude oghu, dụ urwukpu urwukpu mẹe ọwhu l’eke uswe uswe mẹe ọwhu l’eke mmee mmee yẹle oghu ọcha, a swịru gẹ l’aaswịje ụdo gude kpata ukfu ẹkwa kobe l’ọnu ẹka l’ee-shije abahụ l’ụlo-ẹkwa ono. 37Gude oshi akeshiya pyịta itso ise, l’ee-gude kobe ẹkwa ono; gụ awụa ya mkpọla-ododo. Iwhe kweru nko, l’ee-gude kobe ẹkwa ono bụ mkpọla-ododo bẹ l’ee-gude mee ya. Gụ egude ope wụta ẹnya ẹka l’aa-kpọbe itso ono ise.
27Ẹnya-mgbẹja ọkpokota-iwhe-ọku
1“Gude oshi akeshiya meta ẹnya-mgbẹja. Ogologo iya l’a-dụ nji-ẹka ise. Ọsa iya adụ nji-ẹka ise. Ẹnya-mgbẹja ono l’e-nwe mgburẹku ẹno, ha ẹnya nhamụnha. Eli iya l’a-dụ nji-ẹka ẹto. 2Gụ akpụru mpu ye l’agụga ẹnya-mgbẹja ono whẹ ẹno. Mpu ono yẹle ẹnya-mgbẹja ono l’a-gba mgbalanụ. Gụ abya awụa ya ope. 3Gude ope meshia iwhe lile, l’ee-gudeje eje ozhi l’ẹnya-mgbẹja ono, bụ iya bụ ite ọnakobe ntụ mẹe iwhe l’ee-gudeje ekpo ntụ eye l’ite ono mẹe efere mẹe oleji mẹe iwhe l’aa-gụjeru ọku ye. 4Gude ope kpata iwhe dụ nggarafu nggarafu g’ọo ụgbu, nweru mgburẹku ẹno dobe l’ẹnya-mgbẹja ono. Gụ egude ope meta echi ẹno nmabẹ-gee lẹ mgburẹku iwhe ono a kparụ, ọ dụ ngarafu ngarafu ono. 5Dobe iwhe ono t’ọ nọdu lẹ mkpula mkpula ẹnya-mgbẹja ono mgburumgburu. T’iwhe ono a kparụ, ọ dụ g’ọo ụgbu ono nọdu l’echilabọ ẹnya-mgbẹja ono. 6Gude oshi akeshiya pyịta mkpara labọ, l’ee-gudeje apa ẹnya-mgbẹja ono. Gụ arwụa ope lẹ mkpara ono. 7Mkpara ono bẹ l’ee-pyokafu t’ọ ghaa l’ẹnya echi whọ ya nụ. Nke ọwhu mkpara ono whẹ labọ l’a-tukoru l’eli ẹnya-mgbẹja ono ibẹka labọ; m’a padẹle iya whọ. 8Swofua ụzo l’echilabọ ẹnya-mgbẹja ono. Gudekwa ibiribe oshi swofua ya ụzo ọbu. T’ọ bụkwaru lẹ g’e goshiru ghu iya l’eli ugvu bụ gẹ l’ee-me iya.
Ọma ogboduwhu
9“Meta ọma ogboduwhu l’ẹka ono, a tụru mkpuumkpu-ẹkwa ono. A bya l’ụzo ọhuda t’e gude oghu ọcha, a swịru gẹ l’aaswịje ụdo, dụ nji-ẹka ụkporo ugbo ise l’ogologo gude gebuta ọma ogboduwhu ono. 10Gude ope kpụta itso ụkporo yẹle ọkpa itso ono ụkporo, l’aa-kpọbe l’ọma ogboduwhu ono. Gụ egude mkpọla-ọcha kpụta ukoloba, l’ee-gude kota ẹkwa ono yẹle iwhe l’ee-swebe l’itso ono. 11Ụzo isheli iya bụkwawho ẹkwa, dụ nji-ẹka ụkporo ugbo ise l’ogologo bẹ l’ee-gude gebuta iya. E gude ope kpụta itso ụkporo yẹle ọkpa itso ono ụkporo, kpọbe l’ụzo isheli ono. Gude mkpọla-ọcha kpụshia ukoloba, l’ee-gude kota ẹkwa ono yẹle iwhe l’ee-swebe l’itso ono.
12“A -bya l’uswe ụzo ẹnyanwu-arịba bụkwa ẹkwa, dụ ụkporo nji-ẹka labọ lẹ nji-ẹka iri l’ogologo bẹ l’ee-gude gebuta iya. Kpụta itso iri yẹle ọkpa itso ono ụzo iri, l’aa-kpọbe l’ọma ogboduwhu ụzo ẹnyanwu-arịba ono. 13Uswe ọma ogboduwhu ụzo ẹnyanwu-awata l’a-dụ ụkporo nji-ẹka labọ lẹ nji-ẹka iri l’ogologo. 14Gude ẹkwa, dụ nji-ẹka iri l’ise gebuta ọnu ẹka l’ee-shije abata l’ọma ogboduwhu ono ibẹka lanụ. Gụ akpụta itso ẹto yẹle ọkpa itso ono ụzo ẹto, l’aa-kpọbe iya. 15A bya l’ibẹka iya ọwhuu, l’eeshijekwawho abata l’ọma ogboduwhu ono; t’ọ bụkwaruwho ẹkwa, dụ nji-ẹka iri l’ise bẹ l’ee-gude gebuta iya. Aakpụta itso ẹto yẹle ọkpa itso ono ụzo ẹto, l’aa-kpọbe iya.
16“A bya l’ọnu ẹka, l’ee-shije abata l’ọma ogboduwhu ono; t’e gude ẹkwa, dụ nji-ẹka ụkporo gebuta iya. Mbụ ẹkwa, e gude oghu, dụ urwukpu urwukpu mẹe oghu ododo mẹe nke uswe-uswe mẹe oghu ọcha, a swịru gẹ l’aaswịje ụdo bẹ l’ee-gebuta iya. T’ọ bụkwaru onye marụ okwe ẹkwa ree bẹ l’e-kwe iya nụ. A kpụta itso ẹno yẹle ọkpa itso ono ụzo ẹno, l’aa-kpọbe l’ọnu ẹka ono, l’ee-shije abata l’ọma ogboduwhu ono. 17Itso, l’ee-gude kpọ-buta ọma ogboduwhu ono mgburumgburu yẹle ukoloba, l’ee-kobegee l’itso ono bụkota mkpọla-ọcha bẹ l’ee-gude kpụta iya. Ọkpa itso ono bụru ope bẹ l’ee-gude kpụshia ya. 18Ọma ogboduwhu ono l’a-dụ nji-ẹka ụkporo ugbo ise l’ogologo; dụ nji-ẹka ụkporo ugbo labọ lẹ nji-ẹka iri l’uswe. Eli iya adụ nji-ẹka ise. Ee-gude ẹkwa ọcha, a kparụ ọkpobe akpakpa gebuta iya. Ọkpa itso ọma ogboduwhu ono bụ ope bẹ l’ee-gude kpụkota iya. 19Arya lile, l’ee-gudeje eje ozhi lẹ mkpuumkpu-ẹkwa whọ bụ ope bẹ l’ee-gude mekota iya; o beru ọ bụru ụdu ozhi gụnu bẹ l’ee-gude iya eje, je akpaa l’abara, l’ee-libegee eri mkpuumkpu-ẹkwa ono mẹkwawho nke ọma ogboduwhu ono.
Mmanụ oryọku
20“Kfuru ndu Ízurẹlu tẹ whẹ wotaru ghu ọkpobe mmanụ ólivu, a tsụru l’ọtumu, l’ee-yeje l’oryọku t’ọku oryọku ono nwuje ntekenteke. 21Tẹ Érọnu yẹle ụnwu iya yeje ọku l’oryọku ono l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha l’ime Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono, mbụ l’okotazụ ẹkwa whọ, e gude gebuta Igbe Iwu whọ. Tẹ whẹ mejekwaa oryọku ono t’o shi l’urwẹnyashi nwu-zhiawho l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha jeye l’ụtsu. Tẹ ndu Ízurẹlu dobekwa nsọ ono shi l’ọgbo rwua l’ọgbo.
28Uwe, ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’e-yeje
1“Shi l’echilabọ ndu Ízurẹlu duta nwune ghu, bụ Érọnu yẹle ụnwu iya, bụ Nedabu mẹe Abyihu mẹe Eliyéza mẹe Itama, tẹ whẹ bya abụru ndu l’agbajẹru mụbe Onye-Nwe-Ọha ẹja. 2Kwaarụ nwune ghu Érọnu uwe, dụ nsọ nke ọwhu l’ọo-dụ ugvu, ama ụma l’ẹnya. 3Ọo ndu marụ ome nka, mbụ ndu ono, mu nụru mmamagụ tẹ whẹ marụ ome iwhe l’ụzo, dụ nno bẹ l’ii-kfuru tẹ whẹ kwaarụ Érọnu uwe, l’ee-gude doo ya nsọ nke ọwhu l’ọo-bụ onye l’agbajẹru mụbe Onye-Nwe-Ọha ẹja. 4Ọ waa ẹgube uwe, whẹ l’a-kwashịru iya ndọwa: ẹkwa, l’eegudeje ekwechi obu, uwe ifọdu, uwe mkpẹelanu, uwe ime-ẹhu, okpu-ẹkwa, wẹrere-ẹkwa mẹe l’eekeje l’ukfu. Tẹ whẹ kwaarụ nwune ghu Érọnu mẹe ụnwu iya uwe ono, dụ nsọ nke ọwhu whẹ l’a-bụ ndu l’agbajẹru mụbe Onye-Nwe-Ọha ẹja. 5Kfuru whẹ tẹ whẹ gude mkpọla-ododo, a tụru g’ọo oghu mẹe oghu, dụ urwukpu-urwukpu mẹe oghu l’eke mmee-mmee mẹe nke uswe-uswe mẹe oghu ọcha, a swịru g’ọo ụdo kpaa uwe ono.
Uwe Ifọdu
6“Tẹ ndu l’eme nka gude oghu mkpọla-ododo mẹe oghu, dụ urwukpu-urwukpu mẹe oghu, l’eke mmee-mmee mẹe nke uswe-uswe mẹe ọghu ọcha, a swịru g’ọo ụdo, kpata uwe ifọdu. 7Uwe ifọdu ono bẹ l’aa-kpata wẹrere ẹkwa labọ ye l’ukuvu iya ishi labọ. E gudeje wẹrere ẹkwa ono whẹ labọ ligbabe nke atatiwhu yẹle nke azụ. 8Onye l’eme nka ekwetakwawho wẹrere ẹkwa, l’ee-gudeje kebuta iya l’ukfu ye iya. Wẹrere ẹkwa ono bẹ yẹle uwe ifọdu ono l’a-tụko bụru iwhe lanụ. T’e gude mkpọla-ododo, a tụru g’ọo oghu mẹe oghu, dụ urwukpu-urwukpu mẹe oghu, l’eke mmee-mmee mẹe nke uswe-uswe mẹe oghu ọcha, a swịru g’ọo ụdo kwee ya.
9“Wota ẹwhuru onikusu labọ, deshia ẹwha ụnwu Ízurẹlu l’eli iya. 10Dee ẹwha ụnwu Ízurẹlu ono ishii l’eli ẹwhuru lanụ; gụ edee ẹwha ishii ọwhuu l’eli ẹwhuru lanụ ọwhu. Deshikwaa ẹwha ono lẹ g’e gude nwụshia whẹ. 11Ọo g’onye marụ ọwa ẹwhuru, l’ere ire l’awajẹ iya, kaa ya iwhe-ọhubama, bụ gẹ l’ịi-ka ẹwha ụnwu Ízurẹlu l’eli ẹwhuru labọ ono. Gụ awụa mkpọla-ododo l’ogboromọnu ẹwhuru ono mgburumgburu. 12Dzụru ẹwhuru labọ ono ye l’ukfumẹka uwe ifọdu ono whẹ labọ nke ọwhu mụbe Onye-Nwe-Ọha l’e-gudeje iya anyata ụnwu Ízurẹlu. Ẹwha ụnwu Ízurẹlu ono l’a-nọ l’ukuvu Érọnu whẹ labọ; t’ọ bụru iwhe mu l’e-gudeje anyata whẹ. 13Rwụa mkpọla-ododo l’ogboromọnu ẹwhuru ono. 14Gụ egude oghu ọkpobe mkpọla-ododo swịa gwọgirigwo labọ, swịa ya t’ọ gangashịa agangashị g’ọo ụdo. Gụ elikfube gwọgirigwo ono lẹ mkpọla-ododo ono, a wụru l’ogboromọnu ẹwhuru ono.
Ẹkwa, l’eegudeje ekwechi obu
15“T’onye l’eme nka kwee ẹkwa, l’eegudeje ekwechi obu, l’ee-gudeje achọ iwhe bụ uche Chileke. T’e gude iwhe ono, e gude kwee uwe ifọdu whọ kwee ya; bụ iya bụ mkpọla-ododo, a tụru g’ọo oghu mẹe oghu, dụ urwukpu-urwukpu mẹe oghu, l’eke mmee-mmee mẹe nke uswe-uswe mẹe oghu ọcha, a swịru g’ọo ụdo. 16T’e kwee ya t’o nweru mgburẹku ẹno, hakọta ishi nhakọ, ya enweru mpyaji labọ. T’ogologo iya dụ ọbochi-ẹka ẹto; uswe iya adụkwawho ọbochi-ẹka ẹto.
17“Dzụpyabe ẹwhuru, l’erekaa ire t’ọ kpẹe giriri uzhi ẹno l’ẹkwa ono. Ẹwhuru, l’ere ire, l’a-nọdu l’ogiri nke mbụ bụ rubyi yẹle topazu mẹe berilu. 18A bya l’ogiri nke ẹbo; bụ tọkwasu yẹle safaya mẹe emeraludu bẹ l’ii-do iya. 19Ogiri nke ẹto abụru jasintu yẹle agetu mẹe amitisutu bẹ l’ii-do iya. 20Ogiri nke ẹno abụru kirisolayitu yẹle onikusu mẹe jasupa bẹ l’ii-do iya. Gụ awụa mkpọla-ododo l’ogboromọnu ẹwhuru ono. 21Iwhe ẹwhuru ono l’a-dụ bụ iri l’ẹbo. Gẹ whẹ ha nnanụ nnanụ nọ-chiru ẹnya ụnwu Ízurẹlu. T’e deshia ẹwha ụnwu Ízurẹlu l’eli ẹwhuru ono t’ọ dụ g’ọo iwhe-ọhubama, l’anọ-chi ẹnya ikfu iri l’ẹbo ndu Ízurẹlu.
22“Gude ọkpobe mkpọla-ododo swịshia gwọgirigwo, l’ee-likfubegee l’ẹkwa ọbu, l’eegudeje ekwechi obu. Swịshia ya t’ọ gangashịa agangashị g’ọo ụdo. 23Gude mkpọla-ododo kpụta echi labọ ye l’ishi ẹkwa ono, l’eegudeje ekwechi obu ono. 24Gụ elibe gwọgirigwo mkpọla-ododo ono whẹ labọ l’echi ono, e yeru l’ishi ẹkwa ono, l’eegudeje ekwechi obu ono. 25Wota ishishi gwọgirigwo ono, a gangashịru, ọ dụ g’ọo ụdo ono whẹ labọ likfubegee lẹ mkpọla-ododo whọ, a wụru l’ogboromọnu ẹwhuru labọ whọ, e likfuberu l’ukfumẹka uwe ifọdu whọ. 26Gude mkpọla-ododo kpụta echi labọ ọdo likfube l’ishi ẹkwa ono, l’eegudeje ekwechi obu l’ụzo ụzo alị iya. Likfubekwa iya l’ime ẹkwa ono, l’eegudeje ekwechi obu ono, mbụ l’ibe iya ọwhu tukoru l’eli uwe ifọdu ono. 27Gude mkpọla-ododo kpụtafua echi labọ ọdo likfubegee l’ụzo alị; l’iwhu ukfumẹka uwe ifọdu ono whẹ labọ. Likfubekwa iya l’eli ẹka ono, a gbagbabẹru wẹrere ẹkwa ono, l’eekebutaje l’ukfu l’uwe ifọdu ono. 28Tẹ whẹ wota eri, e gude oghu, dụ urwukpu-urwukpu swịa gude keta echi ono, e likfuberu l’ẹkwa ono, l’eegudeje ekwechi obu ono kegbabe l’echi ọwhu e likfuberu l’uwe ifọdu ono nke ọwhu l’oo-tukoru l’eli wẹrere ẹkwa ono, l’eekebutaje l’ukfu l’uwe ifọdu ono, t’ẹkwa ono, l’eegudeje ekwechi obu ono ba anọ akụ jịlajila l’eli uwe ifọdu ono.
29“Ọo ya bụ, Érọnu -bahụdeje lẹ Ẹka-dụ-nsọ, ẹwha ụnwu Ízurẹlu atukoru iya l’obu; mbụ l’ẹwha ụnwu Ízurẹlu l’a-tukoru l’ẹkwa ono, l’eegudeje ekwechi obu, mbụ ẹkwa ono, l’eegudeje achọ iwhe bụ uche Chileke, shi nno mee t’ẹwha ụnwu Ízurẹlu bụru iwhe l’a-dụ l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha t’ọ bụru iwhe Onye-Nwe-Ọha l’e-gude anyata whẹ ntekenteke. 30Ẹkwa ono, l’eegudeje ekwechi obu ono bẹ l’ii-yekwawho ido Urimu mẹe Tumimu. Whẹ l’a-tukojeru Érọnu l’obu nteke o jedejeru l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha. Ọo ya bụ l’ọo Érọnu bẹ l’ọo-tukoru l’obu, mbụ iwhe ono, l’eegudeje achọ iwhe bụ uche Chileke l’ẹhu ndu Ízurẹlu l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha ntekenteke.
Uwe ọdo, ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’eyeje
31“Gude ẹkwa, dụ urwukpu-urwukpu kwee uwe mkpẹelanu, l’ee-ye yepyabe iya uwe ifọdu ono l’eli. 32Kwee ya t’ẹka l’eepyoje iya ishi dụ l’echilabọ. E swia ya ogboromọnu gẹ l’eeswije olu uwe; t’ọ bọ lakahụ. 33Gude oghu, dụ urwukpu-urwukpu mẹe oghu, l’eke mmee-mmee mẹe nke uswe-uswe, kpata iwhe dụ-gee g’ọo akpụru itorokuma, dowhee l’ogboromọnu uwe ono mgburumgburu l’ụzo alị. Gudekwawho mkpọla-ododo kpụta atangụ, l’a-dụ iya l’echilabọ mgburumgburu. 34Atangụ ono, e gude mkpọla-ododo mee mẹe iwhe ono, e meru, ọ dụ g’ọo akpụru itorokuma ono bẹ l’a-nọ-whegee ogboromọnu uwe ono mgburumgburu. Dongashia whẹ edongashi l’ọnu uwe ono. 35Érọnu l’e-yeje iya nteke l’ooje ozhi. Atangụ ono bẹ l’aa-nụje ụda iya mẹ ọ -bahụdeje lẹ Ẹka-dụ-nsọ yẹle nteke o shi l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha alụfuta nke ọwhu l’ọotoo nwụhu.
36“Gude ọkpobe mkpọla-ododo kpụta iwhe dụ g’ọo okpekpu, dee ya iwhe gẹ l’eedeje iwhe-ọhubama. Iwhe l’ii-de iya bụ: Onye-e dụru Onye-Nwe-Ọha nsọ. 37Wota eri, e gude oghu, dụ urwukpu-urwukpu swịa libe l’iwhe ono, dụ g’ọo okpekpu ono; lipyabe iya l’atatiwhu okpu-ẹkwa whọ. 38Érọnu -kpuru okpu ono, e gude ẹkwa kwaa, iwhe ono akụda nọdu iya l’egedege iwhu. Ọo Érọnu bẹ l’ọo-tụ-koru l’ishi, mbụ mmerwu, e merwuru iwhe-dụ-nsọ, mbụ iwhe ono, ndu Ízurẹlu doberu nsọ t’ọ bụru iwhe whẹ nụru mụbe Onye-Nwe-Ọha, o beru iwhe ọbu, whẹ doberu mu nsọ ọbu dụ ọdu agha. Iwhe ono, dụ g’ọo okpekpu ono l’a-kụdaje nọdu Érọnu l’egedege iwhu; ndụge iwhe ono, ndu Ízurẹlu doberu nsọ adụkwanu mụbe Onye-Nwe-Ọha ree anata.
39“Gude oghu ọcha kwee uwe-ime-ẹhu whọ mẹe okpu-ẹkwa whọ. T’ọ bụkwaru onye marụ okwe ẹkwa ree bẹ l’a-kpata wẹrere-ẹkwa whọ, l’eekeje l’ukfu. 40A bya l’ẹka ụnwu Érọnu nọ, gụ ekwetaru whẹ uwe-ime-ẹhu yẹle wẹrere-ẹkwa, l’eekeje l’ukfu mẹe okpu ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke nke ọwhu whẹ l’a-dụ ugvu l’ẹnya, ama ụma. 41I -yegelewho nwune ghu Érọnu mẹe ụnwu iya uwe ono, gụ awụa whẹ mmaanụ l’ishi, shi nno mee tẹ whẹ bụru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. Gụ edobe whẹ nsọ nke ọwhu whẹ l’a-nọ ejeru mụbe Onye-Nwe-Ọha ozhi g’ọo ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke.
42“Gụ egude ẹkwa ọcha kpatarụ whẹ nwịba, whẹ l’e-yeje, gude yechia ime ẹhu whẹ. Nwịba ono l’e-shi whẹ l’ukfu be whẹ l’ụtakfu. 43Tẹ Érọnu yẹle ụnwu iya yejekwa nwịba ono mẹ whẹ bahụdeje lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko m’ọ bụ nteke whẹ jederu ẹnya-mgbẹja, dụ lẹ Ẹka-dụ-nsọ tẹ whẹ jeeru mu ozhi, nke ọwhu whẹ l’ẹte emeta iwhe-ụta tukobe onwowhe l’ishi, shi nno nwụshihu.
“T’iwu ono dụru Érọnu yẹle ẹpa iya jeye lẹ tututu-mịmimi.
29Odobe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke nsọ
1“Lee iwhe l’ii-me gude dobe whẹ nsọ ndọwa nke ọwhu whẹ l’a-bụru ndu l’agbarụ mu ẹja. Kpụta nwa oke-eswi lanụ yẹle ebyila labọ, l’ẹte enwee ọrwu. 2Gụ ewota buredi, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi mẹe akara, l’eete eyee iwhe l’ekoje akara, a gwọkoberu mmanụ mẹe ẹcha-mbeke, a gbashịru mmanụ l’eli. Gude ọkpobe ụturutuu-witi gheshia ya. 3Gworu iwhe ono g’ọ ha ye lẹ nkata, t’ọ dụ l’ime nkata ono patarụ mu iya. Kpụtakwawho oke-eswi whọ yẹle ebyila labọ whọ ye iya wotaru mu. 4Duta Érọnu yẹle ụnwu iya byatashia l’ọnu-abata Ụlo-ẹkwa-ndzuko; gude mini ghụa whẹ ẹhu. 5Chịta uwe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke whọ gude kwaa Érọnu ngwa. Vuru ụzo yee ya uwe ime-ẹhu whọ, tẹmenu gụ eyede iya uwe mkpẹelanu whọ, l’ee-yepyabe uwe ifọdu l’eli. Nteke ono gụ eyee ya uwe ifọdu ọbu l’onwiya mẹe ẹkwa-nkwechi-obu whọ; gude wẹrere ẹkwa whọ, a kparụ t’e gudeje kebuta uwe ifọdu ono gude kebuta iya, mbụ wẹrere ẹkwa ono, onye marụ ọkpa ẹkwa kparụ. 6Kpube iya okpu-ẹkwa whọ, woru okpu nsọ nke onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke whọ tụkwase l’eli okpu-ẹkwa ono. 7Wota mmanụ whọ, l’aawụje l’ishi wụa ya l’ishi gude mee ya onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 8Nteke ono gụ abya eduta ụnwu iya yekota whẹ uwe mkpẹelanu, 9woru okpu ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke kpubegee whẹ l’ishi. Wotakwawho ẹkwa-okebuta-l’ukfu whọ kebe Érọnu yẹle ụnwu iya l’ukfu. Whẹ l’a-bụru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke nkele o noo iwhe mu tọru ọkpa iya shi lẹ gbururu jeye lẹ gbururu. O nokwa gẹ l’ii-shi mee Érọnu yẹle ụnwu iya tẹ whẹ bụru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ndono.
10“Kpụta oke-eswi whọ gude bya l’atatiwhu Ụlo-ẹkwa-ndzuko, tẹ Érọnu yẹle ụnwu iya byabẹ iya ẹka l’ishi. 11Nọdu l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha gbua oke-eswi ono l’ọnu-abata Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono. 12Harụ mmee ya nata gude mkpụshi-ẹka ghu hugbakota iya lẹ mpu ono, dụ l’ẹnya-mgbẹja ono. Ọwhu wuduru nụ lẹ mmee oke-eswi ono bẹ l’ii-wheka l’ọkpa-alị ẹnya-mgbẹja ono. 13Kweshikota iya ẹba, nọkota iya l’ẹwho g’ọ ha. Bọtakwawho anya iya mẹe àkụ̀rù iya whẹ labọ yẹle ẹba, nọkota iya nụ, kpọo ọku l’ẹnya-mgbẹja ono. 14Anụ oke-eswi ono mẹe akpọ iya mẹe nshị iya bẹ l’ii-je akpọo ọku l’azụ ẹka ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ, o noo nkele iwhe ọ bụ bụ ngwo-ẹja, iwhe-dụ-ẹji.
15“Kpụtakwawho ebyila whọ nnanụ gude bya tẹ Érọnu yẹle ụnwu iya byabẹ iya ẹka l’ishi. 16Gbua ebyila ono; nata mmee ya whegbakota lẹ mgburẹku ẹnya-mgbẹja ono mgburumgburu. 17Bọkashia anụ ebyila ono ibiribe ibiribe, chịta ẹwho iya yẹle ọkpa iya saa asasa. Woru ẹwho iya ono yẹle ọkpa iya chịgbabe l’ibiribe iya ono yẹle ishi iya. 18Kpọkota ebyila ono ọku l’owhu l’ẹnya-mgbẹja ono. Iwhe ọ bụ bụ ngwo-ẹja, a kpọkotaru ọku l’owhu nụ Onye-Nwe-Ọha, mbụ ngwo-ẹja, mkpọ iya dụ ree; bụru ngwo-ẹja, a kpọru ọku nụ Onye-Nwe-Ọha.
19“Kpụtafua ebyila ọwhu bya tẹ Érọnu yẹle ụnwu iya byabẹkwa iya whọ ẹka l’ishi. 20Gbua ya; harụ mmee ya nata hua Érọnu yẹle ụnwu iya l’ogboromọnu nchị ẹka-ụtara mẹe l’ezeke mkpụshi-ẹka ẹka-ụtara mẹe l’ezeke mkpụshi-ọkpa ọkpa-ẹka-ụtara. Ọwhu wuduru nụ lẹ mmee ono bẹ l’ii-wheka l’agụga agụga ẹnya-mgbẹja ono mgburumgburu. 21Meta mmee anụ ono, sụru l’ẹnya-mgbẹja ono; metakwawho mmanụ ono, l’aaawụje l’ishi wheshi Érọnu l’ẹhu mẹe l’uwe iya; gụ ewheshikwa iya whọ ụnwu Érọnu mẹe l’uwe whẹ, shi nno mee tẹ Érọnu yẹle uwe iya mẹe ụnwu iya yẹle uwe whẹ dụkota nsọ.
22“Wota ẹba ebyila ono, mbụ ẹba, dụ lẹ mgbọdzu iya mẹe ẹba, nọkota iya l’ẹwho g’ọ ha, bọtakwawho anya iya mẹe àkụ̀rù iya whẹ labọ yẹle ẹba, nọkota iya nụ; gụ eworu ụtakfu ọkpa-ẹka-ụtara iya tụkwase iya. Nkele ebyila ono bụ ebyila, e gude eme Érọnu yẹle ụnwu iya tẹ whẹ bụru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 23Je lẹ nkata, e yeru buredi whọ, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi, nọ l’iwhu Onye-Nwe-Ọha, wota iya ishi buredi lanụ mẹe ishi akara lanụ l’akara ono, a gwọkoberu mmanụ ghee yẹle ishi ẹcha-mbeke lanụ. 24Tụko iwhe ono g’ọ ha dẹe Érọnu yẹle ụnwu iya l’ẹka tẹ whẹ maa ya amama l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha t’ọ bụru ngwo-ẹja-amama. 25Natawhu whẹ iya azụ, tụko yẹle ngwo-ẹja, l’aakpọ ọku kpọgbabe ọku l’ẹnya-mgbẹja ono; t’ọ bụru ngwo-ẹja, mkpọ iya dụ iya ree, bụru ngwo-ẹja, a kpọru ọku nụ Onye-Nwe-Ọha. 26E -megee, gụ ewota ǹdụ́ ebyila ono, e gude mee Érọnu t’ọ bụru onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke maa amama l’iwhu Onye-Nwe-Ọha t’ọ bụru ngwo-ẹja-amama. O noo l’a-bụru oke iya nkeghu.
27“Woru anụ ebyila ono, e gude mee Érọnu t’ọ bụru onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke dobe nsọ, mbụ ẹka ono, rwuberu Érọnu yẹle ụnwu iya bụ iya bụ ǹdụ́ iya whọ, a marụ amama mẹe ụtakfu iya whọ, e doberu mụbe Onye-Nwe-Ọha nsọ. 28Ndu Ízurẹlu -gude iwhe bya ọgba ẹja, tẹ ǹdụ́ anụ yẹle ụtakfu iya bụjeru oke, rwuberu Érọnu yẹle ụnwu iya. O noo bụ oke-iwhe, rwuberu ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’iwhe ndu Ízurẹlu gude bya ọgba ẹja ẹhu-guu. O je l’a-bụru ngwo-ẹja, whẹ doberu Onye-Nwe-Ọha nsọ. Iwhe ono l’a-bụru iwhe a tọru ọkpa iya dobe.
29“Uwe, dụ nsọ Érọnu bẹ l’a-bụru nke ẹpa iya, bụ ndu ọwhu l’etso iya l’azụ. Ọo ya bẹ whẹ l’e-yeje nteke l’aawụ whẹ mmanụ l’ishi gude mee whẹ tẹ whẹ bụru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 30Nwa Érọnu onye ọwhu nọdu l’ọzori iya l’ọgba ẹja Chileke l’e-ye uwe ono abalị ẹsaa mẹ ọ bahụde lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko t’iya jee ozhi lẹ Ẹka-dụ-nsọ.
31“Woru anụ ebyila ono, e gude mee Érọnu ọ bụru onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono shia l’ẹka dụ nsọ. 32Tẹ Érọnu yẹle ụnwu iya nọdu l’ọnu-abata Ụlo-ẹkwa-ndzuko taa anụ ebyila ono mẹe buredi whọ, e yeru lẹ nkata whọ. 33Ọo whẹbedua l’a-ta anụ, e gude gbaa ẹja ono, e gude kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji whẹ, mbụ ono, e gude mee tẹ whẹ bụru ndu l’a-wụ mmanụ l’ishi dobe whẹ nsọ nke ọwhu whẹ l’a-bụru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. Ba adụkwa onye ọdo, l’e-je iya atata, l’ọ kwa iwhe dụ nsọ b’ọ bụ. 34Ọ -bụru l’anụ ono, e gude mee Érọnu ọ bụru onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ wuduru nụ m’ọ bụ l’ọo buredi whọ b’a tawhodoru; ọ dụ fụta ụtsu, t’a kpọkwaa uwhudu iya ono ọku. Ba adụkwa onye l’e-je iya atata; l’ọ kwa iwhe dụ nsọ b’ọ bụ.
35“Sụa, t’ọ bụkwaru gẹ mu sụru ghu t’i mee ya bẹ l’ii-meru iya Érọnu yẹle ụnwu iya. Gude abalị ẹsaa mee whẹ tẹ whẹ bụru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 36Mbọkumboku bẹ l’ii-gbu oke-eswi l’ime abalị ẹsaa ono gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji, shi nno kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji. O nokwawho gẹ l’ịi-gba ẹja iwhe-dụ-ẹji, dụ l’ẹnya-mgbẹja ono kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, dụ iya nụ, wụa ya mmanụ gude mee ya t’ọ bụru ẹka dụ nsọ. 37Gude abalị ẹsaa gbaa ẹja, e gude akfụ ụgwo iwhe-dụ-ẹji, dụ l’ẹnya-mgbẹja ono, mee ya t’ọ bụru ẹka dụ nsọ. Ọo ya bụ nggẹ ẹnya-mgbẹja ono abụru ẹka kakọta ọdu nsọ; iwhe denyiru iya nụ abụru iwhe dụ nsọ.
38“Iwhe l’ii-gudeje agba ẹja mbọkumboku l’ẹnya-mgbẹja ono bụ nwatụru labọ, gbageeru awha. 39I gbua nnanụ l’ụtsu, gụ egbua nnanụ l’urwẹnyashi. 40Iwhe l’ii-yekobe lẹ nwatụru nke mbụ whọ gbaa bụ nkere iri ogbongu ụturutuu-witi, a gwọkoberu nkere ẹno ekpemu mmanụ ólivu, a tsụru l’ọtumu yẹle nkere ẹno ọvara mmẹe l’a-bụru ngwo-ẹja-mmẹe. 41Nwatụru ọwhu bẹ l’ịi-gba l’urwẹnyashi. Iwhe l’ii-yekobe iya gbaa bụ ngwo-ẹja-nri mẹe ngwo-ẹja-mmẹe g’ọo nke ụtsu whọ, t’ọ bụru ngwo-ẹja, mkpọ iya dụ ree; bụru ngwo-ẹja a kpọru ọku nụ Onye-Nwe-Ọha.
42“T’a gbajẹkwa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku-a ntekenteke shi l’ọgbo rwua l’ọgbo l’ọnu-abata Ụlo-ẹkwa-ndzuko l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha, bụ ẹka mu l’a-byakfutaje unu bya ekfuru yeru ghu. 43Ọo ẹka ono bẹ mu l’a-byakfuta ndu Ízurẹlu; ogbu zaazaa mu emee ya t’ọ dụ nsọ.
44“Mu l’e-me tẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono yẹle ẹka ono, l’aakpọje ngwo-ẹja ọku dụ nsọ; mekwaawho tẹ Érọnu yẹle ụnwu iya dụ nsọ nggẹ whẹ ejeru mu ozhi nke ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 45Mu l’e-buru l’echilabọ ndu Ízurẹlu bụru Chileke whẹ. 46Ọo ya bụ nggẹ whẹ amarụ l’ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ; onye dufutaru whẹ nụ l’alị Íjiputu nke ọwhu mu l’e-buru l’echilabọ whẹ. Ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ.
30Ẹnya-mgbẹja ụ̀nwù-isẹnsu
1“Gude oshi akeshiya kụa ẹnya-mgbẹja, bụ ẹka l’aa-kpọje ụ̀nwù-isẹnsu ọku. 2Ogologo iya l’a-dụ nji-ẹka lanụ; uswe iya adụ nji-ẹka lanụ bụ iya bụ lẹ mgburẹku iya whẹ ẹno l’a-ha ẹnya nhamụnha. Eli iya adụ nji-ẹka labọ. Tẹ mpu, l’ee-chiibegee l’ẹka ono yẹle ẹnya-mgbẹja ono l’onwiya rwagbabẹkwa bụru nnanụ. 3Woru ọkpobe mkpọla-ododo rwụkota eli iya mẹe mgburẹku iya mẹe mpu iya ono g’ọ ha. Gudekwawhọ mkpọla-ododo kpụ-wheta mgburẹku iya mgburumgburu. 4Kpụta echi mkpọla-ododo ẹbo-ẹbo hebegee lẹ mgburẹku iya ibẹka ibẹbo. Hebekwa iya t’ọ nọdu-gee lẹ mkpula iwhe ono, a kpụ-wheru iya mgburumgburu ono. Ọo l’echi ono bẹ l’ee-pyoje mkpara, l’ee-gudeje apa iya. 5Gude oshi akeshiya pyịta mkpara ono, rwụkota iya mkpọla-ododo. 6Ẹka l’ii-dobe ẹnya mgbẹja isẹnsu ono bụ l’iwhu ẹkwa whọ, e gude gebuta Igbe Iwu, mbụ okfu igbe ono, l’aa-nọduje akfụ ụgwo iwhe-dụ-ẹji whọ, e gude kpuchia Igbe Iwu ono, bụ ẹka mu l’a-byakfutaje ghu.
7“Tẹ Érọnu kpọjekwa ụ̀nwù-isẹnsu, l’eshi kwẹkwekwe ọku l’ẹnya-mgbẹja ono l’ụtsu g’ụtsu ha mẹ o jelewho odozhi oryọku. 8O -rwujee l’urwẹnyashi mẹ o je oye ọku l’oryọku ono, t’ọ kpọjekwawho ụ̀nwù-isẹnsu ono ọku l’ẹnya-mgbẹja ono kwawhọ. Ụ̀nwù-isẹnsu ono bẹ l’aa-kpọje ọku l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha shi l’ọgbo rwua l’ọgbo gbururu jeyewaroya. 9Unu be egudekwa ụ̀nwù-isẹnsu ọdo, l’adụa nsọ bya akpọ ọku l’ẹnya mgbẹja isẹnsu ono. Ya adụkwa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, m’ọbu ngwo-ẹja-nri, m’ọbu ngwo-ẹja-mmẹe, unu l’e-gudeje bya l’ẹnya-mgbẹja-a. 10Ugbo lanụ l’awha bẹ Érọnu l’e-teje mmee lẹ mpu ẹnya-mgbẹja ono gude kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, dụ iya nụ. Ọ kwa mmee anụ, a gbarụ ẹja iwhe-dụ-ẹji, e gude akfụ ụgwo iwhe-dụ-ẹji bẹ l’oo-teje lẹ mpu ono awha g’awha ha, shi l’ọgbo rwua l’ọgbo. Ẹka ono bụkwa ẹka kachaa ọduru Onye-Nwe-Ọha nsọ.”
Ụtu Ụlo-ẹkwa-ndzuko
11O noo ya, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 12“Nteke l’ịi-gụ ndu Ízurẹlu ọgu t’ị marụ gẹ whẹ ha, t’onye a gụjeru kfụkwaa aswa ishi onwiya nụ Onye-Nwe-Ọha gude gbata onwiya. Ọo ya bụ nke ọwhu nchịkarehu l’ẹte abyakfuta whẹ nteke l’ịi-gụ whẹ ọgu ọbu. 13Ọ waa iwhe onye a gụjeru ọgu ono l’a-kfụje ndọwa; ọo-kfụje nkere labọ shẹkelu mkpọla-ọcha. T’ẹrwa mkpọla-ọcha ọbu bụkwaru iwhe lanụ yẹle shẹkelu ụlo-nsọ. Mkpọla-ọcha ono bẹ l’ee-buta ụkporo m’e bude iya ebu. Nkere labọ shẹkelu mkpọla-ọcha ono bẹ l’ee-doberu mụbe Onye-Nwe-Ọha nsọ. 14Iwhe bụ onye a gụru ọgu ono, bụ onye gbawarụ ụkporo awha tụgbua bẹ l’a-nụ iwhe ono t’e doberu mụbe Onye-Nwe-Ọha nsọ. 15Tẹ ndu nweru iwhe ba anụghatakwa nkere labọ shẹkelu mkpọla-ọcha; ndu-ụkpa eje anụ-petekwa iya; nteke unu l’a-nụ iwhe ono t’e doberu Onye-Nwe-Ọha nsọ gude kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, unu meru. 16Nata ndu Ízurẹlu okpoga ono, whẹ tụru, e gude akfụ ụgwo iwhe-dụ-ẹji, whẹ meru; woru iya ye l’ozhi Ụlo-ẹkwa-ndzuko. Ọo ya bẹ mụbe Onye-Nwe-Ọha l’e-gude anyata ndu Ízurẹlu l’atatiwhu mu; ọ bụru iya bẹ l’ee-gude kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, unu meru.”
Eze efere
17O noo ya, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 18“Gude ope mee eze efere, l’ee-gudeje aghụ ẹhu. Gudekwawho ope mee ọkpa iya. Sụbe iya lẹ mgbaku Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono yẹle ẹnya-mgbẹja ono, kuru mini ye iya. 19T’ọ bụru mini, Érọnu yẹle ụnwu iya l’a-kwọje ẹka yẹle ọkpa. 20Whẹ -bahụdejekwa lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono, tẹ whẹ vujeedaru ụzo kwọo ẹka yẹle ọkpa lẹ mini ono nke ọwhu whẹ l’ẹte anwụshihu. Tẹ whẹ kwọjekwawho ẹka yẹle ọkpa mẹ whẹ l’eje l’ẹnya-mgbẹja ono ọkporu Onye-Nwe-Ọha ẹja ọku, nke ọwhu whẹ l’ẹte anwụshihu. 21Tẹ whẹ kwọjekwaa ẹka whẹ yẹle ọkpa whẹ nke ọwhu whẹ l’ẹte anwụshihu. O noo bụ iwu, dụru Érọnu yẹle ẹpa iya, shi l’ọgbo rwua l’ọgbo jeye lẹ gbururu.”
Mmanụ ọowu l’ishi
22O noo ya, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 23“Wota ọkpobe iwhe l’eshikaa kwẹkwekwe, ọ dụ g’ọ bụ Mẹru, dụ mini-mini, ọwhu ẹrwa iya dụ ụnu shẹkelu l’ụkporo ugbo ise mẹe sịnamonu, l’eshi mkpọ, ọwhu ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu iri l’ẹbo lẹ shẹkelu iri bụ iya bụ nkerẹbo mẹru whọ mẹe oshi ẹchara-mbeke, l’eshi mkpọ ọwhu ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu ugbo iri l’ẹbo lẹ shẹkelu iri, 24mẹe kasiya ọwhu ẹrwa iya dụ ụnu shẹkelu l’ụkporo ugbo iri. T’ẹrwa iwhe ono g’ọ ha yẹle shẹkelu ụlo-nsọ mụbe Chileke bụkwaru iwhe lanụ. Gụ ewotakwawho mmanụ ólivu, jiru ekpemu ẹsato. 25T’onye marụ ome mmanụ-mbeleke gwakọbe iwhe lile ono t’ọ bụru mmanụ, dụ nsọ l’eshi kwẹkwekwe, l’aawụje l’ishi. Ọo-bụru mmanụ, dụ nsọ, l’aa-wụje l’ishi. 26Gude mmanụ ono wụgbakota Ụlo-ẹkwa-ndzuko mẹe Igbe Iwu, 27mẹe teburu yẹle ngwa lile, dụkota iya nụ mẹe iwhe l’aatukobeje oryọku yẹle ngwa, dụkota iya nụ g’ọ ha mẹe ẹnya-mgbẹja ụ̀nwù-isẹnsu, 28mẹe ẹnya-mgbẹja, bụ ẹka l’aa-gbajẹ ẹja ọkpokota-iwhe-ọku yẹle ngwa, dụkota iya nụ g’ọ ha mẹe eze efere yẹle ọkpa iya. 29Dobekota iwhe lile ono nsọ, t’ọ bụru iwhe kakọta nsọ nke ọwhu bụ iwhe denyiru iya nụ; iwhe ọbu adụkwawho nsọ.
30“Wụa Érọnu yẹle ụnwu iya mmanụ l’ishi; dobe whẹ nsọ nke ọwhu whẹ l’a-nọ ejeru mụbe Onye-Nwe-Ọha ozhi g’ọo ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 31Kfuaru ndu Ízurẹlu lẹ mmanụ ono bụ mmanụ mu, dụ nsọ, l’aa-wụje l’ishi, shi l’ọgbo rwua l’ọgbo. 32T’a ba awụjekwa iya madzụ mmaanụ l’ẹhu. T’ọ bọ dụkwa mmanụ ọdo, l’aa-gwajẹ t’ọ dụ g’ọo ono. Mmanụ ono bẹ dụkwa nsọ. Ọo ya bụ t’unu dobekwa iya t’ọ bụru iwhe dụru unu nsọ. 33Onye gwarụ mmanụ ọdo, ọ dụ g’ọo mmanụ ono, ọdua l’o nweru onye wụru iya madzụ mmaanụ l’ishi, l’abụa onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, t’e kefukwa onye ọbu l’oke l’echilabọ ụnwunna iya.”
Ụ̀nwù-Isẹnsu
34O noo ya, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Wota iwhe l’eshi mkpọ, dụ g’ọo etse yẹle onika mẹe galubanumu yẹle furankisẹnsu, guru egu, tụa ya l’iwhe l’eegudeje atụ ẹrwa iwhe t’ọ hakọta ishi ẹnya nhamụnha. 35T’onye marụ ome mmanụ-mbeleke gwakọbe iwhe lile ono t’ọ bụru ụ̀nwù-isẹnsu, l’eshi kwẹkwekwe. T’a pyashị iya únú; mee ya t’o gua egugu; mekwa ya whọ t’ọ dụ nsọ. 36Harụ iya gwee egwegwe dobe l’atatiwhu Igbe Iwu, nọ lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko bụ iya bụ ẹka ono, mu l’a-byakfuta unu ono. T’ụ̀nwù-isẹnsu bụkwaru unu iwhe kakọta ọdu nsọ. 37Unu be emekwa ụ̀nwù-isẹnsu nke unu t’ọ dụ g’ọo ono. Unu doberu iya mụbe Onye-Nwe-Ọha nsọ. 38Onye meru ụ̀nwù-isẹnsu ọdo, dụ g’ọo bụ ono, doberu onwiya g’ọo mmanụ-mbeleke, t’e kefukwa onye ọbu l’oke l’echilabọ ụnwunna iya.”
31Bezalẹlu yẹle Oholiyabu
1O noo ya, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 2“Lekwa, lẹ mu họtawaru Bezalẹlu nwa Uri mbụ nwanwa Họru, onye ikfu Juda, 3bya emewaa, t’ume mụbe Chileke ji iya ẹhu, nke ọwhu l’ọo-bụru onye marụ mmamagụ, bụru onye kwarụ ẹnya, ya abụru onye iwhe l’edoje ẹnya ree l’ụzo ome nka, dụ l’iche l’iche; 4t’ọ marụ gẹ l’ee-shije gude mkpọla-ododo yẹle mkpọla-ọcha mẹe ope ememashi iwhe ememashi; 5makwarụwho gẹ l’aawajẹ ẹwhuru, l’ere ire mẹe gẹ l’aawụje mkpọla-ododo l’ogboromọnu iya; bya amakwarụwho gẹ l’aapyịje iwhe apyịpyi mẹwaroo gẹ l’eeshije eme nka ọdo, dụ l’iche l’iche. 6Sụa, mu họtafukwaaruwho Oholiyabu nwa Ahisamaku, onye ikfu Danu t’o yeru iya ẹka, bya anụkotakwawho ndu marụ ome nka gẹ whẹ ha ike tẹ whẹ mekota iwhe lile, mu sụru t’unu mee, 7bụ iya bụ, Ụlo-ẹkwa-ndzuko mẹe Igbe Iwu yẹle okfu igbe ono, l’aanọduje akfụ ụgwo iwhe-dụ-ẹji mẹwaro iwhe lile ọdo, l’eegudeje eje ozhi l’ime ụlo-ẹkwa ono; 8mbụ teburu yẹle arya, dụkota iya nụ mẹe iwhe l’aadọbeje oryọku, e meru l’ọkpobe mkpọla-ododo yẹle ngwa iya g’ọ ha mẹe ẹnya-mgbẹja ụ̀nwù-isẹnsu, 9mẹe ẹnya-mgbẹja ọkpokota-iwhe-ọku yẹle ngwa, nọkota iya nụ mẹe eze efere yẹle ọkpa iya, 10mẹe uwe, a kparụ akpakpa, mbụ uwe, dụ nsọ, Érọnu, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’e-yeje yẹle uwe, ụnwu iya l’e-yeje gude eje ozhi nke ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke; 11mẹe mmanụ ọowu l’ishi mẹe ụ̀nwù-isẹnsu, l’eshi kwẹkwekwe nke Ẹka-dụ-nsọ. Iwhe dụle iya whọ bụ tẹ whẹ mee ya gẹ mu sụru ghu t’e mee ya.”
Mbọku-ọtuta-ume, bụ Sabatụ
12O noo ya, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: 13“Kfuru ndu Ízurẹlu tẹ whẹ dobeje mbọku-ọtuta-ume nke mụbe Onye-Nwe-Ọha. Nkele ọo-bụru iwhe-ọhubama, l’a-nọdu l’echilabọ mu l’unu shi l’ọgbo rwua ọgbo. Ọo ya bụ nggẹ unu amarụ l’ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha, bụ onye l’emeje unu t’unu dụ nsọ.
14“Unu dobeje mbọku-ọtuta-ume, o noo nkele mbọku ono dụru unu nsọ. Onye dosweru iya nụ, t’e gbukwaa onye ọbu egbu. Iwhe bụ onye jeru ozhi mbọku ono bẹ l’ee-kefu l’oke l’ime ụnwunna iya. 15Ọo abalị ishii bẹ unu l’e-jeje ozhi unu. Mbọku nke ẹsaa bụ mbọku Sabatụ bụ iya bụ mbọku ọtuta-ume, bụru mbọku, dụru mụbe Onye-Nwe-Ọha nsọ. Iwhe bụ onye jeru ozhi mbọku-ọtuta-ume t’e gbukwaa onye ọbu egbugbu. 16Tẹ ndu Ízurẹlu dobeje mbọku-ọtuta-ume; meje iwhe iwu mbọku ono kfuru shi l’ọgbo rwua l’ọgbo; t’ọ bụru iwhe l’a-nọdu egoshi ọgbandzu mu l’unu jeye lẹ gbururu. 17Ọo-bụru iwhe-ọhubama, l’a-dụ l’echilabọ mu lẹ ndu Ízurẹlu jeye lẹ tututu-mịmimi, o noo nkele ọo abalị ishi bẹ mụbe Onye-Nwe-Ọha gude mee igwe yẹle alị. O be lẹ mbọku nke ẹsaa, mu haa oje ozhi tụta ume.”
18O noo ya, Onye-Nwe-Ọha kfugelewho okfu ono yeru Mósisu l’eli ugvu Sáyinayi; o woru okpekpu ẹwhuru labọ, e deru Iwu Onye-Nwe-Ọha nụ iya. Ẹwhuru ono bụ Chileke gude mkpụshi-ẹka iya dee ya iwhe nwẹkiya.
32Nweswi, a kpụru lẹ mkpọla-ododo
1Nteke ndu Ízurẹlu leru ẹnya lẹ Mósisu l’a-kpọnukawa ụkfu l’eli ugvu ono, whẹ dzukobe byakfutashia Érọnu bya agbaa ya mgburumgburu; sụ iya: “Gbalihu metaru anyi agwa, l’a-nọ edu anyi. Nkele Mósisu-a, bụ onye ono, bụ iya dufutaru anyi l’alị Íjiputu bẹ anyi l’ẹte amakwaa iwhe meru iya nụ.”
2Érọnu sụ whẹ: “Unu yeshia iwhe-nchị, e meru lẹ mkpọla-ododo, unyomu unu yeru lẹ nchị mẹe nke ụnwu unu unwoke mẹe ụnwu unu ụnwanyi, chịtaru mu.” 3O noo ya, ndu ono gẹ whẹ ha yeshia iwhe-nchị, whẹ yeru chị-jeru Érọnu. 4Ọ chịta iwhe ono, whẹ nụru iya gude meta agwa; kpụa ya, ọ dụ g’ọo nweswi, bya egude ngwa ọrwu memashia ya ememashi. O noo ya, whẹ sụ: “Unubẹ ndu Ízurẹlu, ọ waa Chileke unu ndọwa, mbụ onye dufutaru unu l’alị Íjiputu!”
5Érọnu whụlewho iwhe ono, ọ tụa ẹnya-mgbẹja l’atatiwhu nweswi ono; ryaa ya aryarya sụ: “Echile bẹ l’e-riru Onye-Nwe-Ọha iwhe-o.” 6Tọ dụ iya bụ, o rwua l’ishi ụtsu echile iya, ndu Ízurẹlu gbeshi gwoo ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, wota ngwo-ẹja ẹhu-guu nụ. E megee, whẹ nọdu ria eri ngụa angụ, bya awụ-lihu wata ọrwu ụrwu-alị.
7O noo ya, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Nyize l’alị, o noo nkele ndu nkeghu, bụ ndu ono, i dufutaru l’alị Íjiputu bẹ merwushiwaru onwowhe. 8Whẹ hakebeekwaru nụ ụzo ono, mu tọru whẹ ọkpa iya ono. Whẹ metawaru onwowhe agwa, whẹ kpụru, ọ dụ g’ọo nweswi. Whẹ whuzewaa ishi l’alị baarụ iya ẹja, gwawa iya agwagwa sụ: ‘Ọ waa agwa unubẹ ndu Ízurẹlu ndọwa; mbụ onye dufutaru unu l’alị Íjiputu!’ ”
9Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Mu whụwaru lẹ ndu-a bụnuka ndu kpọkponyi. 10Parụ mu haa ntaa t’oke ẹhu-eghughu mu nwua whuruwhuru l’ẹhu whẹ nke ọwhu mu l’e-repyashi whẹ. Gụbedua, bụ Mósisu bẹ mu l’e-me t’ị bụru mba, parụ ẹka.”
11Mósisu ryọlahaa Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke iya sụ: “Byiko Onye-Nwe-Ọha, t’oke ẹhu-eghughu ghu be enwushinu whuruwhuru l’ẹka ndu nkeghu nọ, mbụ ndu ono, i gude ọkpehu ghu mẹe ike ẹka ghu dufuta l’alị Íjiputu. 12Ndu Íjiputu l’a-sụkwa l’iwhe meru g’o gude i dufuta whẹ bụ t’ị bya egbushia whẹ l’ugvu ugvu-a, tẹ whẹ chịhu lẹ mgboko. Byiko, t’obu jinua ghu oyi nggẹ i wofu oke ẹhu-eghughu ghu ono, l’enwu whuruwhuru ono; g’ị haa owokfuta ndu nkeghu ọla-l’iyi ono. 13Nyatanụ Ébirihamu mẹe Áyiziku mẹe Ízurẹlu, bụ ndu ozhi ghu; mbụ ndu ono, i gude onwoghu ria nte sụ ‘l’ii-me t’ẹpa whẹ ha g’ọo kpokponde, dụ l’igweli; tẹmenu l’alị lile ono, i kwekotaru whẹ ụkwa iya bẹ l’ịi-nụ ẹpa whẹ, ya abụru oke-iwhe whẹ jeye lẹ tututu-mịmimi.’ ” 14O noo ya, Onye-Nwe-Ọha bya akpowhulata égò azụ, t’o wokfutahe whẹ ọla-l’iyi ono, o shi arị lẹ ya l’e-wokfuta whẹ.
15Mósisu dakọbe, ọ bụru iya enyizeta l’eli ugvu ono yẹle okpekpu ẹwhuru labọ ono, e deru iwu, o gude l’ẹka. Ẹwhuru ono b’e deru iwhe l’iwhu mẹe l’azụ. 16Okpekpu ẹwhuru ono bụ ẹka ọrwu Chileke. Iwhe ono, e deru iya bụru Chileke gude ẹka iya dee ya l’eli ẹwhuru ono.
17Nteke Jóshuwa nụru ẹwhu, l’awhụ l’ẹka ndu lẹ mkpu ndu Ízurẹlu l’echi, ọ sụ Mósisu: “Ẹwhu ọgu l’awhụkwa l’ẹka ono, anyi kpọberu ụlo-ẹkwa anyi.”
18Mósisu sụ iya:
“Ọ tọo dakwa g’ọo ẹwhu ndu lwụ-gburu l’ọgu,
tọo da g’ọo ẹwhu ndu, a lwụ-gburu l’ọgu.
Iwhe mu l’anụ bụkwa ụda egvu.”
19Erwurwu, Mósisu l’erwu mgboro ẹka ono, ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ ono, bya awhụa nweswi ono mẹe ndu ono l’ẹka whẹ l’ete egvu, ọ vọru ọku ghụa ẹhu. Ọ tụhaa ẹwhuru ono, o gude l’ẹka, ọ tụjashihu l’ọkpa ugvu ono. 20O bya ewota nweswi ono, whẹ kpụru ono kpọo ọku; gwee ya, ọ dụ g’ọo ntụ, bya awụru iya ye lẹ mini, gude ndu Ízurẹlu whẹ ngụa ya.
21Mósisu sụ Érọnu: “?Ọo gụnu bẹ ndu-a meru ghu, meru g’o gude i duru whẹ ye l’ome iwhe-dụ-ẹji, ha ẹgube ya nụ?”
22Érọnu sụ iya: “Byiko onye-nwe-mu nụ; ba avọshinuru ọku ghụa ẹhu. Ị mahawarụ ndu whẹ bụ; lẹ whẹ bụ ndu ome ejo-iwhe kwọwaru ẹhu. 23Whẹ sụru mu tẹ mu metaru whẹ Chileke, l’e-vutaru whẹ ụzo. O noo nkele Mósisu, bụ onye dufutaru whẹ l’alị Íjiputu bẹ whẹ ta amadụ iwhe meru iya nụ. 24Ọo ya bụ, mu sụ whẹ: ‘T’onye nweru iwhe e meru lẹ mkpọla-ododo yefuta iya.’ Tọ dụ iya bụ lẹ whẹ achịtaru mu mkpọla-ododo ono, mu chịru ye l’ọku. Iwhe ọdo shi iya fụta bụru nweswi-a.”
25Mósisu whụlewho lẹ ndu Ízurẹlu bụwaa o-kwe-l’ẹka-nwe whẹ nkele Érọnu hawarụ whẹ, whẹ nashịhu; whẹ shi nno bụwaru ndu, ndu ọhogu whẹ l’eme iwhe-ọchi; 26ọo ya bụ, Mósisu kfụru l’ọnu ẹka l’eeshije abata l’ẹka ono, ndu Ízurẹlu kpọberu ụlo-ẹkwa ebubu whẹ ono kfua sụ: “?Onye marụ l’ọ bụ nke Onye-Nwe-Ọha; t’onye ọbu byakfuta mu!” Ndu Lívayi gẹ whẹ ha zelihu wụ-kfu iya.
27O noo ya, Mósisu sụ whẹ: “Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke ndu Ízurẹlu kfuru: ‘T’onyenọnu turu ogu-ịgba iya l’ukfu, unu ejegbakota ọdu ụlo-ẹkwa ono, shi l’ishi iya ọwaa lụfu l’ishi iya ọwhu. T’onyenọnu gbua nwanna iya mẹe ọnya iya mẹe obutobu iya.’ ” 28Ndu Lívayi mee gẹ Mósisu zhiru whẹ. Ndu nwụshihuru nụ mbọku ono bẹ rwuru iwhe dụ g’ọo ụnu ụmadzu ugbo ẹsaa l’ụkporo iri. 29O noo ya, Mósisu sụ: “Ntanụ b’a họtawaru unu doberu Onye-Nwe-Ọha iche, o noo nkele unu tsoru ụnwu unu mẹe unwune unu ọgu. Onye-Nwe-Ọha gọwaru ọnu-ọma nụ unu ntanụ.”
30O rwua echile iya, Mósisu sụ ndu Ízurẹlu: “Iwhe-dụ-ẹji, unu meru pakwarụ ẹka. Ntaa bẹ mu l’ejekfuwaa Onye-Nwe-Ọha je amarụ, ?mu l’a-dụ ike ryọ-buta iya t’ọ gụaru unu nvụ l’iwhe-dụ-ẹji ono, unu meru?”
31Tọ dụ iya bụ, Mósisu jekfuwhu Onye-Nwe-Ọha azụ je asụ iya: “Owaa, iwhe-dụ-ẹji, ndu-a meru pakwarụ ẹka. Whẹ gudewaa mkpọla-ododo metaru onwowhe agwa. 32Ọle byiko gụaru whẹ rọ nvụ l’iwhe-dụ-ẹji ono, whẹ meru, ọdumeka hufukwa ẹwha mụbe Mósisu l’ẹkwo, i deru ẹwha ndu nkeghu.”
33Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Ọo onye mesweru mu nụ bẹ mu l’e-hufu ẹwha iya l’ẹkwo mu. 34Ọle tụgbua ntaa je eduta ndu Ízurẹlu jeshia ẹka ono, mu kfuru ghu okfu iya; lẹ Ojozhi-imigwe mu l’e-vutaru unu ụzo l’ije ono. Oge nteke mu l’a-nụ whẹ áwhụ rwulewho, mu anụa whẹ áwhụ iwhe-dụ-ẹji ono, whẹ meru.”
35Onye-Nwe-Ọha zhia nchịkarehu t’ọ byakfuta ndu Ízurẹlu, l’iswi iwhe ono, whẹ gude nweswi ono, Érọnu kpụru mee.
331Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Shi l’ẹka-a tụgbua, gụ lẹ ndu ono, i dufutaru l’alị Íjiputu. Unu tụgbua jeshia alị ono, mu riburu Ébirihamu mẹe Áyiziku mẹe Jékọpu lẹ nte sụ: ‘Ọo ẹpa unu bẹ mu l’a-nụ alị ono.’ 2Mu l’e-zhi ojozhi-imigwe t’o duru unu je; je achịkashiaru unu ndu Kenanu mẹe ndu Amọru mẹe ndu Hetu mẹe ndu Pẹ́rezu mẹe ndu Hevu mẹe ndu Jebusu. 3Unu tụgburu jeshia alị ono, mini-ẹra eswi yẹle mmanụ-ẹnwu jiru ejiji. Ọle mu l’unu ta alịkwa eje, a nọnyaa nụ mu gbushia unu l’ụzo, o noo nkele unu bụnuka ndu kpọkponyi.”
4Ndu Ízurẹlu nụlewho ejo-nzhi ono whẹ tsọlahaa áwhụ, t’ọ dụ onye kwarụ ngwa gude memaa onwiya emema. 5Mkpata iya bụ lẹ Onye-Nwe-Ọha sụru Mósisu: “Kfuru ndu Ízurẹlu agha: ‘Unu bụnuka ndu kpọkponyi. Ọ -bụru l’ọo tẹ mu je unu etsotso ilile bẹ mu l’e-gbushikwa unu. Ọo ya bụ, t’unu yeshia ngwa ono, unu kwarụ gude memashia onwowhe ntaantaa tọgbo tẹ mu rịa ọriri marụ iwhe mu l’e-me unu.’ ” 6O noo ya, ndu Ízurẹlu yeshia ngwa ono, whẹ kwarụ gude memashia onwowhe l’ugvu Horẹbu.
Ụlo-ẹkwa Ndzuko
7Mósisu shi awhọtaje mkpuumkpu-ẹkwa je akpọbe otẹnya l’azụ ẹka, ndu Ízurẹlu kpọbe-geeru ụlo-ẹkwa nkewhe kua ya “Ụlo-ẹkwa Ndzuko”. Iwhe bụ onye l’eje ọkpata Onye-Nwe-Ọha ishi iwhe l’ejeje lẹ Ụlo-ẹkwa Ndzuko ono, dụ l’azụ ẹka ono, ndu Ízurẹlu nọ. 8L’ọobuje, Mósisu -tụgbua eje lẹ Mkpu-ẹkwa Ndzuko ono, ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha agbalihu; onyenọnu eje akfụru l’ọnu ụlo-ẹkwa nkiya dazhịbe Mósisu ẹnya jeye ya abahụ lẹ Ụlo-ẹkwa Ndzuko ono. 9Mósisu -bahụlewho lẹ mkpuumkpu-ẹkwa ono, urwukpu ono, kpụru orogbodo alwazeta bya anọ-chia ọnu mkpuumkpu-ẹkwa ono nteke Onye-Nwe-Ọha l’ekfu anụ Mósisu. 10L’ọobuje, ndu Ízurẹlu whụlewho urwukpu ono, kpụru orogbodo ono g’o keru l’ọnu mkpuumkpu-ẹkwa ono, whẹ atụko gẹ whẹ ha wụ-lishihu, baarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja. Onyenọnu l’anọduje l’ọnu ụlo-ẹkwa nkiya; baarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja ono. 11Ọ bụru iya bụ lẹ Onye-Nwe-Ọha l’anọje ekfu okfu eyeru Mósisu l’iwhu l’iwhu ẹgube madzụ l’anọje ekfuru eyeru ọnya iya. E megee, Mósisu alwawhu azụ l’ẹka ono, ndu Ízurẹlu nọ. Ọle nwokorọbya ono, l’eyeru iya ẹka, mbụ Jóshuwa nwa Nunu ta alụfujedu alụfu lẹ mkpuumkpu-ẹkwa ono.
Mósisu yẹle ọ-dụ-biribiri Onye-Nwe-Ọha
12Mósisu sụ Onye-Nwe-Ọha: “Ịinoje ekfuru mu tẹ mu dua ndu-a, ọle i tii mezhidua tẹ mu marụ onye l’ii-yeru mu tẹ mu l’iya tụko dua whẹ ọbu. Ị sụru l’ị marụ mụbe Mósisu ree-ree-ree, mu dụ ghu l’obu. 13Ngwa, ọ -bụru whọ l’ọo ezhi-okfu lẹ mu dụ ghu l’obu, kanụru mu uche ghu nke ọwhu mu l’a-marụ ghu, mu adụ ghu l’obu tụgbuwaruro. Nyatakwa lẹ mba-a bụkwa ndu nkeghu.”
14Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Mu l’e-tsoru-a unu eje l’onwomu, tẹmenu mu l’e-me tẹ meji nmakfuru ghu anmakfuru.”
15O noo ya, Mósisu sụ iya: “Ọ -bụru l’i tii tsodu anyi eje l’onwoghu, be ekwekwa t’anyi hata ọkpa ahata shi ẹka-a tụgburu. 16?Ndẹnu gẹ l’ee-shi marụ lẹ mbẹdua mẹe ndu nkeghu dụ ghu l’obu; gbahaa l’i tso anyi? ?Ọ hụnu gụnu ọdo l’e-goshi lẹ mbẹdua mẹe ndu nkeghu gbarụ iche l’ẹka ndu mgboko l’owhu nọ?”
17Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Mu l’e-mezhiawho iwhe ono, i sụru tẹ mu meeru ghu, o noo nkele ị dụwa mu l’obu, mu makwarụ ghu whọ ree-ree-ree.”
18Mósisu sụ iya: “Byiko, goshinu mu ọ-dụ-biribiri ghu.”
19Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ iya: “Mu l’e-me t’ị whụ gẹ mụbe Onye-Nwe-Ọha dụ-be ree; mu anọdu ghu l’iwhu kua onwomu ẹwha. Ọo onye ọ dụ mu nke tẹ mu meeru eze-iwhe-ọma bẹ mu l’e-meru iya; onye ọ dụ mu nke tẹ mu whụaru imiko bẹ mu l’a-whụru iya. 20Ọle ị tịi whụdu mu atatiwhu, o noo nkele o to nwedu onye gude ẹnya iya whụ mu, bya l’a-nọdu ndzụ.”
21Onye-Nwe-Ọha sụ: “O nweru ẹwhuru dụkube ẹka-a mu nọ, l’ịi-gbakoru l’eli. 22Ọ-dụ-biribiri mu ono ghatadẹlewho; mu eye ghu l’ẹka ẹwhuru ono gbarụ ụwa; gude ẹka mu kwechia ghu; jeye mu aghatagee. 23Nteke ono mu ewofu ẹka, gụ awhụ azụ mu. Ọle ọwhube iwhu mu bẹ l’ẹte awhụjedu awhụwhu owhu.”
34Okpekpu Ẹwhuru nke ẹbo
1Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Wata okpekpu ẹwhuru labọ ọdo t’ọ dụ g’ọo nke mbụ whọ. Mu l’e-de iya iwhe e shi dee lẹ nke mbụ whọ, ị tụjashiru. 2Kwakọbe l’ụtsu echile, nyikota ugvu Sáyinayi; bya egoshi mu onwoghu l’eli ugvu ono. 3Ba adụkwa onye gụ l’iya l’a-lị bya, tọ bọ dụkwa onye l’aa-whụ l’ugvu ono l’owhu l’owhu; ya adụkwa atụru, ọdua l’ọo eswi, l’a-nọdu l’ọkpa ugvu ono ata nri.”
4O noo ya, Mósisu wata okpekpu ẹwhuru labọ ọdo, dụ g’ọo nke mbụ whọ; ọ gbalihu l’ọnmewa ụtsu nyihu ugvu Sáyinayi, ẹgube Onye-Nwe-Ọha zhiru iya. Ọ parụ okpekpu ẹwhuru labọ ono l’ẹka. 5Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha nọdu l’urwukpu nyizeta, bya akfụkube Mósisu l’ẹka ono; bya agbakushi onwiya ẹwha iya ono, bụ Onye-Nwe-Ọha. 6Onye-Nwe-Ọha ghata l’iwhu Mósisu gbakushi onwiya ẹwha sụ: “Ọo mu bụ Onye-Nwe-Ọha. Ọo mu bụ Onye-Nwe-Ọha, mbụ Chileke, l’awhụje imiko, bụru Chileke l’emeje eze-iwhe-ọma. Mu bụ onye ẹhu l’ete eghukebeje eghu ẹgwegwa, mu bụru onye n-yemobu iya nyịberu anyịbe, bụkwaruwho o-me-g’o-kfuru. 7Ụnukurunu madzụ bẹ mu l’egoshije lẹ mu yeru obu. O nokwawho gẹ mu l’agụjeru whẹ nvụ l’ejo-iwhe, whẹ meru, gụaru whẹ nvụ l’ike, whẹ kwefuru mu mẹe l’iwhe-dụ-ẹji, whẹ meru mu. Ọle mu ta ahajẹdu onye ikpe nmarụ tẹ mu ba ahụ̀ iya àhụ̀hù. Ndu l’eme iwhe-dụ-ẹji bẹ mu l’àhụ̀je àhụ̀hù iwhe-dụ-ẹji ono, whẹ l’eme hụ̀-rwua ya l’ẹka ụnwu nwanwa whẹ mẹe nwanwa-nwaranwa whẹ nọ jeye l’ọgbo nke ẹno.”
8Mósisu whuzetakebe iwhu l’alị nteke ono who, baarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja. 9Ọ sụ: “Gụbe Onye-Nwe-Ọha, ọ -bụru lẹ mu dụwa ghu l’obu ntaa, byiko tẹ gụbe Onye-Nwe-Ọha tsonuru anyi. A makwarụ-a lẹ ndu a bụnuka kpọkponyi, ọle byiko gụnuaru anyi nvụ ejo-iwhe ono, anyi l’eme mẹe nke iwhe-dụ-ẹji ono, anyi megbaberu. G’i wota anyi t’anyi bụruro oke-iwhe ghu.”
10Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ: “Sụa, mu lẹ ghu l’a-gba ndzụ. L’atatiwhu ndu nkeghu l’owhu bẹ mu l’e-me oke iwhe dụ biribiri, mbụ ụdu iwhe l’ete emebua l’eliwhe l’owhu; to meje lẹ mba gẹ mba ha. Ndu ono, unu lẹ whẹ bukota ẹghirigha bẹ l’a-whụ g’iwhe, mụbe Onye-Nwe-Ọha meru dụ-be egvu. 11Unu ngabẹ nchị mee iwu-a, mu l’atụru unu ntanụ. Sụa mu l’a-chịfuru unu ndu Amọru mẹe ndu Kenanu mẹe ndu Hetu mẹe ndu Pẹ́rezu mẹe ndu Hevu mẹe ndu Jebusu. 12Ọo zhiawho t’unu kwabẹru onwunu ẹnya t’unu lẹ ndu bu l’alị ono, unu l’ala ba agba ndzụ, ọdua bẹ whẹ l’e-megekwaa bụru ọnya nmata unu. 13Unu mebyishia ẹnya-mgbẹja whẹ, unu etsukposhia ẹwhuru, whẹ doberu nsọ. Unu egbukwoshia itso, e doberu agwa whẹ, bụ Ashera. 14Tọ bọ dụkwa iwhe ọdo, unu l’a-bajẹru ẹja gbahazhiawho mụbe Onye-Nwe-Ọha. O noo nkele mụbe Onye-Nwe-Ọha, ẹwha mu bụ Okoowhoo bẹ bụkwa Chileke, l’ekoje okoowhoo.
15“Unu kwabẹkwa ẹnya t’unu lẹ ndu bu l’alị ono ba agba ndzụ. O noo nkele whẹ gwadẹlewho agwa whẹ bẹ whẹ l’e-zhikwa unu t’unu bya, unu eje eria iwhe whẹ gude gwaa agwa whẹ. 16Ọ -bụru l’unu harụ ụnwada whẹ lụtaru ụnwu unu nwoke tẹ whẹ bụru unyomu whẹ, bẹ whẹ l’e-me ụnwu unu ono, whẹ eje ekwehe nkemu; whẹ abalahaaru agwa whẹ ono ẹja.
17“Unu ba akpụtakwa ntẹkpe, unu l’a-nọ agwa agwa.
18“Unu rijekwaa oge ono, l’aatajẹ buredi, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi. Abalị ẹsaa bẹ unu l’a-tajẹ buredi, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi, ẹgube ono, mu sụru t’unu meje iya. Unu rije oge ono nteke ono, e doberu t’e rije iya l’ọnwa Abyibu, o noo nkele ọo l’ọnwa Abyibu ono bẹ unu wụfutaru l’alị Íjiputu.
19“Iwhe mbụ, vu ụzo waa ẹkpa-nwa bụ nke mụbe Onye-Nwe-Ọha. Iwhe bụ anụ, vugezhia ụzo fụta l’ẹwho ne iya, bụ okee bụ nkemu; mbụ eswi m’ọ bụ atụru m’ọ bụ eghu. 20Unu gudeje nwatụru gbata nkakfụ-ịgara, vu ụzo fụta l’ẹwho ne iya. Ọ -bụru l’unu ta agbatadu iya agbata, unu aswị-kwoo ya olu. Unwoke lile, bụ ọkpara unu bẹ unu l’agbatajẹ agbata.
“Tọ bọ dụkwa onye l’a-gbajẹ ẹka bya l’atatiwhu mu.
21“Abalị ishii bẹ unu l’e-jeje ozhi unu; o -rwua mbọku nke ẹsaa, unu edzua ike. Unu be ejejekwa ozhi lẹ mbọku nke ẹsaa, o beru ọ bụru nteke l’aakọbe iwhe akọbe, ọdua l’ọo nteke l’aakpata iwhe e meberu l’alị.
22“Ọo witi mbụ, unu vu ụzo kpata bẹ unu l’e-gudeje ria Oge-Idzu. Unu erijee oge iwhe a kpatarụ l’okfu lẹ ishi ngvụcha awha. 23Ugbo ẹto l’awha bẹ unwoke unu l’a-kpakọje gẹ whẹ ha byakọta l’atatiwhu Nnajị-Ọha, bụ Onye-Nwe-Ọha, mbụ Chileke nke Ízurẹlu. 24Mu l’a-chịshiru unu ndu mba gẹ mba ha; mee t’alị unu sabaa ọsa. Ọ tọ dụdu onye bya l’eje unu ọnata alị unu ono, nteke ono, unu l’e-jeje l’iwhu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu ugbo ẹto l’awha.
25“Tọ bọ dụkwa iwhe e yeru iwhe l’ekoje buredi, unu l’e-yekobe lẹ mmee anụ, unu gude agbarụ mu ẹja.
“Tọ bọ dụkwa anụ, e gude gbaa ẹja oge O-je-ghata, l’aa-hajẹ t’ọ dụ fụta ụtsu.
26“Iwhe mbụ, vu ụzo kaa l’iwhe unu meberu l’alị bẹ unu l’e-gudeje bya l’ụlo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu.
“Unu be egudejekwa mini-ẹra ne eghu shia nwa iya.”
27Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Mósisu: “Dee okfu ono g’ọ ha l’ẹkwo. O noo nkele ọo okfu ono bẹ mu lẹ ghu mẹe ndu Ízurẹlu gude gbaa ndzụ.” 28Mósisu yẹle Onye-Nwe-Ọha nọo ụkporo abalị ugbo labọ l’ẹka ono; eswe l’ẹnyashi; Mósisu te eri nri, t’ọ ngụ mini. O dee okfu ọgbandzu ono bụ iya bụ iwu iri, shi l’ẹka Chileke l’eli okpekpu ẹwhuru ono.
Iwhu Mósisu l’egbu zaazaa
29Nteke Mósisu shi l’ugvu Sáyinayi nyizeta, parụ okpekpu ẹwhuru labọ ono, e deru iwu Onye-Nwe-Ọha l’ẹka, bẹ l’ẹte ọmadua l’iwhu l’egbu iya zaazaa, eshi yẹle Onye-Nwe-Ọha shi ekfugba okfu. 30Érọnu yẹle ndu Ízurẹlu whụ g’iwhu l’egbu Mósisu zaazaa, whẹ tsụhu egvu gẹ whẹ l’eshi jekube iya ntse. 31Mósisu bya ekua whẹ oku, Érọnu mẹe ndu ishi edzudzu-ọha ono gẹ whẹ ha tụgbua jekfushia ya; Mósisu kfuru yeru whẹ. 32E megee; ndu Ízurẹlu l’owhu byakụbe iya ntse, ọ tụshikotaru whẹ iwu ono, Onye-Nwe-Ọha nụru iya l’ugvu Sáyinayi.
33Mósisu kfugee okfu yeru whẹ, o woru ẹkwa kwechia onwiya atatiwhu. 34Ọle ọobuje, Mósisu bahụ lẹ mkpuumkpu-ẹkwa ono, Onye-Nwe-Ọha nọ tẹ yẹle iya kfugba, ya ekwefu ẹkwa ono l’atatiwhu iya jeye ya alụfuta. Ọ -lụfutalewho, ya ekfukotaru ndu Ízurẹlu iwhe e zhiru iya; 35whẹ abya awhụkwawho g’iwhu l’egbu Mósisu zaazaa. Mósisu abya ekwechiwhu ẹkwa ono azụ l’iwhu, ya dụ iya nno jeye l’oo-je tẹ yẹle Onye-Nwe-Ọha kfugbabe.
35Mbọku-ọtuta-ume
1Mósisu bya ekukobe ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha sụ whẹ: “Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha sụru t’unu mee ndọwa: 2Ọ sụru l’ọo abalị ishii bẹ unu l’e-jeje ozhi unu; o -be mbọku nke ẹsaa, unu edobe iya nsọ; t’ọ bụru mbọku-ọtuta-ume nke Onye-Nwe-Ọha. Iwhe bụ onye jeru ozhi mbọku ono; t’e gbukwaa onye ọbu egbugbu. 3T’ọ bọ dụkwa onye l’a-whunwu ọku l’ibe iya mbọku-ọtuta-ume.”
Iwhe l’ee-gude mee Mkpuumkpu-ẹkwa
4Mósisu sụ ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha: “Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha sụru t’e mee ndọwa: 5Ọ sụru t’unu shi l’iwhe unu nweru hata iwhe bya anụ yẹbe Onye-Nwe-Ọha. Onye l’ọowho l’obu t’ọ nụ yẹbe Onye-Nwe-Ọha iwhe bẹ iwhe l’oo-gude bya anụ iya bụ mkpọla-ododo mẹe mkpọla-ọcha mẹe ope, 6mẹe oghu dụ urwukpu-urwukpu mẹe ọwhu l’eke uswe-uswe mẹe ọwhu l’eke mmee-mmee mẹe ọkpobe ẹkwa ọcha yẹle ẹji eghu, 7mẹe akpọ ebyila, a tsẹru l’uswe mẹe akpọ umoro-ẹnyimu mẹe oshi akeshiya, 8mẹe mmanụ ólivu, l’eegudeje anwụ ọku mẹe iwhe l’eeyeje lẹ mmanụ, l’aawụ l’ishi t’o shia mkpọ mẹe ọwhu l’eeyeje l’ụ̀nwù-isẹnsu, l’eshi kwẹkwekwe, 9mẹe ẹwhuru onikusu mẹwaroo ẹwhuru ọdo, l’erekaa ire. Ẹwhuru ono bẹ l’ee-megee dzụpyabe l’uwe ifọdu onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke yẹle ẹkwa-nkwechi-obu iya.
10“T’iwhe bụ onye l’eme nka l’ime unu fụta bya emekota iwhe lile ono, Onye-Nwe-Ọha sụru t’e mee, 11mbụ mkpuumkpu-ẹkwa ono mẹe ẹkwa, l’ee-kwebe iya l’eli mẹe iwhe l’ee-gude kwechia ya mẹe iwhe l’ee-gude kota ukoloba, dụ lẹ mkpuumkpu-ẹkwa ono mẹe oshi, e gude akpọbe mkpuumkpu-ẹkwa ono mẹe ọwhu l’eswebushi lẹ mgbo iya mẹe ẹnya ẹka l’aa-kpọru iya ye, 12mẹe igbe-ọgbandzu yẹle mkpara, l’ee-gudeje apa iya mẹe okfu igbe ono, l’aa-nọduje akfụ ụgwo iwhe-dụ-ẹji mẹe ẹkwa ono, l’ee-gude gebuta iya, 13mẹe teburu yẹle mkpara, l’ee-gudeje apa iya mẹe arya, l’etsoje iya yẹle buredi ono, l’ee-dobeje l’iwhu Onye-Nwe-Ọha, 14mẹe iwhe ono, l’aatukobeje oryọku ono, l’e-meje t’iwhoro iya ngashịa yẹle ngwa, dụ iya nụ mẹe oryọku iya l’onwiya mẹe mmanụ, l’ee-gudeje anwụ ọku ono, 15mẹe ẹnya ngwo-ẹja ụ̀nwù-isẹnsu yẹle mkpara, l’ee-gudeje apa iya mẹe mmanụ, l’aa-wụje l’ishi yẹle ụ̀nwù-isẹnsu, l’eshi kwẹkwekwe mẹe ẹkwa, l’ee-gobutaje ọnu-abata mkpuumkpu, 16mẹe ẹnya-mgbẹja ono, bụ ẹka l’aa-gbajẹ ẹja ọkpokota-iwhe-ọku yẹle iwhe ono, dụ g’ọo ụgbu, e gude ope kpaa mẹe mkpara, l’ee-gudeje apa ẹnya-mgbẹja ono yẹle arya iya g’ọ ha mẹkwawho eze efere ono, l’ee-gude ope mee yẹle ọkpa iya, 17mẹe ẹkwa ono, l’ee-gude gebuta ọma-ogboduwhu mkpuumkpu-ẹkwa ono mẹe itso ọma-ogboduwhu ono yẹle ẹnya ẹka l’aa-kpọbe-gee itso ono mẹe ẹkwa ono, l’ee-gude gebuta ọnu-abata ọma-ogboduwhu ono, 18mẹe abara mkpuumkpu-ẹkwa ono yẹle nke ọma-ogboduwhu iya mẹe eri iya, 19mẹe uwe ono, a kparụ akpakpa, l’ee-yeje gude eje ozhi l’ụlo-nsọ, mbụ uwe, e doberu nsọ tẹ Érọnu, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke yẹle ụnwu iya yeje gude jeje ozhi nke ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke.”
20Tọ dụ iya bụ, ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha wụkashihu l’atatiwhu Mósisu. 21Iwhe bụ ndu l’ọowho l’obu mẹe onye o rwuru l’ẹhu t’ọ nụ Onye-Nwe-Ọha iwhe, gudegee iwhe bya anụ iya, mbụ iwhe l’ee-gude mee nke Ụlo-ẹkwa-ndzuko ọbu mẹwaro iwhe l’ee-gude eje ozhi l’ime iya mẹkwawho ọwhu l’ee-gude kwee uwe, dụ nsọ. 22Iwhe bụ ndu ọ zụru nkwe l’obu, unwoke mẹe ụnwanyi; gudegee iwhe e meru lẹ mkpọla-ododo bya anụ Onye-Nwe-Ọha, mbụ iwhe dụ g’ọo aga nkochi mẹe eregede-nchị mẹe echi mẹwaro iwhe ọdo, dụ-gee l’iche l’iche, e meru lẹ mkpọla-ododo. Whẹ woru mkpọla-ododo whẹ ono bya anụ Onye-Nwe-Ọha. 23Ndu ọwhu nweru oghu wotakotakwa iya whọ, mbụ oghu, dụ urwukpu-urwukpu mẹe nke ododo mẹe nke uswe-uswe mẹe ọkpobe ẹkwa ọcha mẹe ẹji eghu mẹe akpọ ebyila, a tsẹru l’uswe mẹe nke umoro-ẹnyimu.
24Ndu ike dụ ọnu mkpọla-ọcha, m’ọbu ope wotakwa iya whọ bya anụ Onye-Nwe-Ọha. Ndu ọwhu nweru oshi akeshiya, dụ ree t’e gude iya rwụa ọrwu nụkwa iya whọ. 25Iwhe bụ ụnwanyi marụ ome nka gude ẹka whẹ kpata iwhe bya anụ. Ụwhodu gude oghu dụ urwukpu-urwukpu mẹe oghu ododo mẹe nke uswe-uswe kpaa nke whẹ; ụwhodu gude ẹkwa ọcha kpaa nke whẹ bya anụ. 26Ụnwanyi, ọ whọru l’obu, bụ ndu l’eme nka, bụ ẹji eghu bẹ whẹ gude kpaa nkewhe. 27Ọwhube ndu ishi wota ẹwhuru onikusu mẹwaro ẹwhuru ọdo, l’erekaa ire, t’a dzụpyabe l’uwe ifọdu onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke yẹle l’ẹkwa-nkwechi-obu iya. 28Whẹ nụfukwawho iwhe l’eshi mkpọ yẹle mmanụ ólivu, l’ee-gudeje anwụ ọku; bya anụ ọwhu l’ee-yeje lẹ mmanụ l’aawụ l’ishi mẹe nke ụ̀nwù-isẹnsu, l’eshi kwẹkwekwe. 29Ndu Ízurẹlu l’owhu, unwoke mẹe ụnwanyi bẹ wotakotaru iwhe zụru whẹ nkwe l’obu, mbụ ndu ọ whọru l’obu tẹ whẹ wota iwhe l’ee-gude rwụa ọrwu ono, Onye-Nwe-Ọha shi l’ọnu Mósisu kfua t’a rwụa.
30O noo ya, Mósisu sụ ndu Ízurẹlu: “Unu lekwa lẹ Onye-Nwe-Ọha bẹ họtaakwaru Bezalẹlu nwa Uri, bụ nwanwa Họru, onye ikfu Juda, 31bya emewaa, ume yẹbe Chileke ji iya ẹhu, nke ọwhu l’ọo-bụru onye marụ mmamagụ; bụru onye kwarụ ẹnya mẹe t’iwhe dojee ya ẹnya ree nke ọwhu l’ọo-ma ome nka l’ụzo, dụ l’iche l’iche, 32ya amarụ gẹ l’ee-shije gude mkpọla-ododo yẹle mkpọla-ọcha mẹe ope ememashi iwhe ememashi, 33makwarụwho gẹ l’aawa ẹwhuru, l’ere ire mẹe gẹ l’aawụje mkpọla-ododo l’ogboromọnu iya, bya amakwarụwho gẹ l’aapyịje iwhe apyịpyi mẹwaro gẹ l’eeshije eme nka ọdo, dụ-gee iche iche. 34O nokwawho g’ọ nụru yẹle Oholiyabu nwa Ahisamaku, onye ikfu Danu mmamagụ nke ozhi ndu ọdo gẹ l’eeme nka ọbu. 35O mekwaru tẹ mmamagụ, e gude eme nka l’ụzo, dụ l’iche l’iche mẹe mmamagụ, e gude ememashi iwhe ememashi rwube whẹ ẹka mẹe tẹ whẹ marụ gẹ l’eegudeje oghu dụ urwukpu-urwukpu yẹle oghu ododo mẹe nke uswe-uswe mẹe ẹkwa ọcha dengashia iwhe edengashi. Whẹ labọ bụ ndu makọtaru gẹ l’eemeje nka l’iwhe t’ọ maa ụma.
361“Ọo Bezalẹlu yẹle Oholiyabu mẹe iwhe bụ ndu marụ ome nka, ndu Onye-Nwe-Ọha nụru mmamagụ; bya emee t’iwhe doo whẹ ẹnya bụ iya bụ iwhe lile, kụberu ọtu ụlo-nsọ ono; ọo whẹ bụ ndu l’a-rwụ ọrwu ono, mee ya gẹ Onye-Nwe-Ọha sụru t’e mee ya.”
2Ọo ya bụ, Mósisu kua Bezalẹlu yẹle Oholiyabu mẹe iwhe bụ ndu lile marụ ome nka; ndu Onye-Nwe-Ọha nụru mmamagụ, bụru ndu l’ọowho l’obu tẹ whẹ jee ozhi ono. 3Mósisu chịru iwhe ono, ndu Ízurẹlu tụkotaru t’e gude mee nke ọtu ụlo-nsọ ono chịru chẹe whẹ. L’ụtsu mbọku mbọku bẹ ndu Ízurẹlu l’anọje atụko iwhe ono anụ Mósisu lẹ g’ọ zụru whẹ nkwe l’obu. 4Iwhe bụ ndu marụ ome nka, l’atụ ụlo-nsọ ono pakọtaru ọrwu lile, whẹ shihawa arwụ haa, 5tụgbua je asụ Mósisu: “Ndu-a tụtaakwaru iwhe sụru t’e gude iya rwụa ọrwu ọbu, Onye-Nwe-Ọha sụru t’a rwụa; gbee tụwaru nke etsutsu iya ye iya.”
6Mósisu bya atụa iwu sụ: “T’ọ bọ dụkwa nwoke, ọdua l’ọo nwanyị, l’a-dụbaa iwhe ọdo, l’oo-me sụ l’ọo iwhe ya gude eyeta ẹka t’e gude mee nke ụlo-nsọ ono.” A ryaa iwhe ono, Mósisu kfuru aryarya ryadzuru iya ọdu-ụlo-ẹkwa ndu Ízurẹlu. E shi nno kpọshia ndu Ízurẹlu t’ọ bọ dụhe iwhe whẹ l’e-wotabaa; 7o noo nkele iwhe a tụtaru t’e gude rwụa ọrwu ono dzuwaru gẹ l’ee-gude iya rwụ-gee ọrwu ono tsufu etsufu.
Mkpuumkpu-ẹkwa
8Iwhe bụ ndu marụ ome nka lẹ ndu ọrwu ono gude ukfu ẹkwa iri mee mkpuumkpu-ẹkwa ono. Ukfu ẹkwa iri ono bụ ọkpobe ẹkwa, e gude oghu ọcha kpaa ree mẹe oghu dụ urwukpu urwukpu mẹe nke uswe-uswe mẹe nke mmee-mmee. Onye marụ ome nka gude oghu ono kpata cherubu ye l’ukfu ẹkwa ono. 9Ukfu ẹkwa ono bẹ hakọta ishi nhakọ. Ogologo iya dụ nji-ẹka ụkporo l’ẹsato; ọsa iya dụ nji-ẹka ẹno. 10Whẹ bya ewota ukfu ẹkwa ono uzhi ise gbagbabẹ agbagbabẹ, ọ bụru ogologo ẹkwa lanụ; whẹ wotafua uzhi ise ọwhu gbagbabẹkwawho, ọ buru ogologo ẹkwa lanụ. 11Ogologo ẹkwa ono nke mbụ bẹ whẹ gude oghu, dụ urwukpu-urwukpu yeshia ukoloba l’ogboromọnu ukfu ẹkwa nke ikpazụ iya. Whẹ bya emekwaa ya whọ nno l’ukfu ẹkwa nke ishishi iya lẹ ogologo iya nke ẹbo. 12Ukoloba ụkporo labọ l’iri bẹ whẹ yeru l’ishishi ogologo ẹkwa lanụ; whẹ yekwawho ukoloba ụkporo labọ l’iri l’ishishi ogologo ẹkwa lanụ ọwhu. Ukoloba ono tụko ghaaru onwowhe iwhu. 13Whẹ gude mkpọla-ododo meta iwhe nweru ukoloba ishi labọ uzhi ụkporo labọ l’iri, gude iya dzegbabe ogologo ẹkwa ono whẹ labọ, ọ lịko ọnu.
14Whẹ bya egude ẹji eghu kpata ukfu ẹkwa iri lẹ nnanụ, l’ee-gude kwechia eli mkpuumkpu-ẹkwa ono. 15Ukfu ẹkwa iri lẹ nnanụ ono bẹ hakọta ẹnya nhamụnha. Ogologo iya dụ-gee nji-ẹka ụkporo l’iri iri. Ọsa iya dụ-gee nji-ẹka ẹno ẹno. 16Whẹ bya achịta ukfu ẹkwa ono ise gbagbabẹ; ọ bụru ogologo ẹkwa lanụ, chịta ukfu ẹkwa ishii ọwhu gbagbabẹfua, ọ bụru nnanụ. 17Ukoloba ụkporo labọ l’iri bẹ whẹ yeru l’ishishi ogologo ẹkwa lanụ; yekwawho ukoloba ụkporo labọ l’iri l’ishishi ogologo ẹkwa lanụ ọwhu. 18Whẹ gude ope meta iwhe nweru ukoloba l’ishi labọ uzhi ụkporo labọ l’iri, gude iya kotagee ukoloba ogologo ẹkwa ono whẹ labọ; gude iya dzegbabe mkpuumkpu-ẹkwa ono, ọ bụru nnanụ. 19E megee; whẹ gude akpọ ebyila, a tsẹru l’uswe, mee iwhe l’ee-gude kwechia eli mkpuumkpu-ẹkwa ono, bya egudekwawho akpọ umoro-ẹnyimu mee iwhe l’ee-gude kwechia eli akpọ ebyila ono.
20Whẹ gude oshi akeshiya meta oshi, e gude akpọbe mkpuumkpu-ẹkwa ono. 21Oshi, e gude akpọbe mkpuumkpu-ẹkwa ono b’e meru, ọ dụ-gee nji-ẹka iri iri l’eli. Ọsa iya dụ-gee nji-ẹka lẹ mkpirikpi. 22Oshi ono bẹ whẹ pyịru ọkpa labọ yekota l’ibẹka ẹbo-ẹbo. O noo gẹ whẹ mekotaru oshi, e gude akpọbe mkpuumkpu-ẹkwa ono g’ọ ha. 23A bya l’ibẹka iya ọwhu mkpuumkpu-ẹkwa ono cheru iwhu l’ụzo ọhuda, ọ bụru ụkporo oshi-akpọbe iya bẹ whẹ meru t’e ye iya. 24Whẹ gude mkpọla-ọcha meshia ẹnya ẹka l’aa-kpọru oshi-akpọbe iya nke ụzo ọhuda ono ye, meta iya uzhi ụkporo labọ. Oshi, e gude akpọbe mkpuumkpu-ẹkwa ono g’ọ ha nwegeeru ẹnya ẹka labọ, l’aa-kpọru ọkpa iya yekota. 25A bya l’ibe iya ọwhu; bụ iya bụ ibyiya ọwhu cheru iwhu l’ụzo isheli, ọ bụkwaruwho oshi-akpọbe iya, dụ ụkporo bẹ whẹ metaru t’e ye iya. 26Whẹ gude mkpọla-ọcha meshia ẹnya ẹka l’aa-kpọ-geeru oshi-akpọbe iya ono ye, meta iya uzhi ụkporo labọ. Oshi-akpọbe iya ono g’ọ ha nwegeeru ẹnya ẹka labọ, l’aa-kpọru ọkpa iya yekota. 27A bya l’okotazụ mkpuumkpu-ẹkwa ono, mbụ ibyiya ọwhu cheru iwhu l’ụzo ẹnyanwu-arịba, ọ bụru oshi, e gude akpọbe iya, dụ ishii bẹ whẹ metaru t’e ye iya. 28Iku okotazụ mkpuumkpu-ẹkwa ono whẹ labọ bụ oshi-akpọbe iya labọ bẹ whẹ metaru t’e ye iya. 29Oshi-akpọbe iya labọ ono, l’ee-ye lẹ mgburẹku iya ono bẹ whẹ meru, ọ dụ ẹbo-ẹbo, watalẹwho l’ụzo alị iya jeye l’ụzo imeli iya. E gude echi lanụ kụpyabe whẹ labọ. Whẹ labọ b’a meru, ọ dụkota ẹgube ono. 30Ọo ya bụ l’ọo ẹsato bẹ oshi, e gude akpọbe mkpuumkpu-ẹkwa ono dụ l’azụ mkpuumkpu-ẹkwa ono. E gude mkpọla-ọcha meshia ẹnya ẹka l’aa-kpọru ọkpa oshi-mgbo ono yekota uzhi iri l’ishii. Oshi, e gude akpọbe mkpuumkpu-ẹkwa ono g’ọ ha nweru ẹnya ẹka labọ, l’aa-kpọru ọkpa iya yekota.
31Whẹ gude oshi akeshiya washịa wẹrere oshi, l’ee-swebushi iya. Uzhi ise bẹ whẹ l’e-swebu l’oshi, e gude akpọbe mkpuumkpu-ẹkwa ono lẹ mgburẹku iya lanụ; 32swebekwawho uzhi ise ọdo lẹ mgburẹku iya ọdo. Uzhi ise ọdo bụru l’okotazụ mkpuumkpu-ẹkwa ono bẹ whẹ l’e-swebe iya, l’ẹka iya ọwhu cheru iwhu l’ụzo ẹnyanwu-arịba. 33Wẹrere oshi ọwhu l’ee-swebe l’echi iya bẹ whẹ meru nke ọwhu l’oo-shi l’ishi lanụ dafụ l’ishi iya ọwhu. 34Whẹ rwụru mkpọla-ododo l’oshi, e gude akpọbe mkpuumkpu-ẹkwa ono; bya egudekwawho mkpọla-ododo meshia echi, l’e-sedekota wẹrere oshi ono, l’ee-swebushi iya. Whẹ bya awụkwaawho mkpọla-ododo lẹ wẹrere oshi ono.
35Whẹ gude oghu, dụ urwukpu-urwukpu mẹe ọwhu l’eke uswe-uswe mẹe oghu, l’eke mmee-mmee yẹle ọkpobe ẹkwa ọcha, a kparụ, ọ dụ ree; gude iya kwee ukfu ẹkwa. Onye marụ ome nka bya egude oghu ono kpaa cherubu ye l’ukfu ẹkwa ono. 36Whẹ gude oshi akeshiya meta itso ẹno, rwụa ya mkpọla-ododo, bya egudekwawho mkpọla-ododo meshia iwhe nweru ukoloba, l’ee-gude kobe ẹkwa ono l’itso ono. Whẹ bya egude mkpọla-ọcha kpụshia ẹnya ẹka l’aa-kpọbe-gee itso ono uzhi ẹno. 37Whẹ gude oghu, dụ urwukpu-urwukpu mẹe ọwhu l’eke uswe-uswe mẹe ọwhu l’eke mmee-mmee yẹle ọkpobe ẹkwa ọcha, a kparụ, ọ dụ ree, gude iya kwee ẹkwa, l’ee-gude gbobuta ọnu-abata mkpuumkpu-ẹkwa ono, ọ bụru onye marụ odengashi iwhe edengashi meru iya. 38Whẹ gude oshi akeshiya meta itso ise, bya emetakwawho iwhe nweru ukoloba, l’ee-gude kobe ẹkwa ono l’itso ono. Ishi itso ono yẹle iwhe l’ee-swebe l’itso ono bẹ whẹ rwụru mkpọla-ododo, bya egude ope meshia ẹnya ẹka l’aa-kpọbe itso ono uzhi ise.
37Igbe-ọgbandzu
1Bezalẹlu gude oshi akeshiya kụa igbe. Ogologo iya dụ nji-ẹka labọ lẹ mkpirikpi. Ọsa iya dụ nji-ẹka lanụ lẹ mkpirikpi. Eli iya dụkwawho nji-ẹka lanụ lẹ mkpirikpi. 2Ọ bya arwụa ya ọkpobe mkpọla-ododo l’ime iya mẹe l’azụ iya. O gudekwawho mkpọla-ododo kpụ-whee mgburẹku iya mgburumgburu. 3O gude mkpọla-ododo kpụta echi ẹno wụpyabe l’ọkpa iya ono whẹ ẹno. Ọ wụpyaberu ẹbo l’ibe ẹka lanụ; wụpyabe ẹbo ọwhua l’ibe iya ọwhua. 4O gude oshi akeshiya ono pyịta mkpara labọ, rwụa ya mkpọla-ododo l’eli. 5O wota mkpara ono whẹ ẹbo pyokafu l’echi ono, a wụpyabegeeru lẹ mgburẹku igbe ono t’ọ bụru iwhe l’ee-gudeje apa iya.
6O gude ọkpobe mkpọla-ododo meta okfu igbe, l’aa-nọduje akfụ ụgwo iwhe-dụ-ẹji. Ogologo iya dụ nji-ẹka labọ lẹ mkpirikpi. Ọsa iya dụ nji-ẹka lanụ lẹ mkpirikpi. 7O gude mkpọla-ododo, e tsusaru ọsa mee cherubu labọ dobegee l’ishishi okfu igbe ono whẹ labọ. 8Cherubu lanụ b’o doberu l’ishi lanụ, dobe nnanụ l’ishi iya ọwhua, bya emee, cherubu labọ ono dobegee l’ishishi igbe ono whẹ labọ yẹle igbe ono gbaa mgba lanụ. 9Cherubu ono b’o meru, ọ gbasaa akwẹka iya agbasa l’imeli, shi nno mee akwẹka iya ono gbobuta igbe ono. Cherubu ono b’e meru whẹ chebekota onwowhe iwhu, dazhịbe-gee ẹnya l’eli igbe ono.
Teburu
10O gudekwawho oshi akeshiya pyịa teburu. Ogologo iya dụ nji-ẹka labọ. Ọsa iya dụ nji-ẹka lanụ. Eli iya dụ nji-ẹka lanụ lẹ mkpirikpi. 11Ọ rwụa ya ọkpobe mkpọla-ododo; bya egudekwawho mkpọla-ododo kpụ-whee eli iya mgburumgburu. 12O wota wẹrere oshi, ọsa iya ha g’ọo ọbochi-ẹka swia mgburẹku iya mgburumgburu, bya egudekwawho mkpọla-ododo kpụ-whee wẹrere oshi ono. 13Whẹ kpụta echi mkpọla-ododo ẹno rwapyabẹ-gee lẹ mgburẹku ọkpa teburu ono. 14Echi ono b’e dokubegeeru wẹrere oshi ono nke ọwhu l’ọo-dụ ike gbagide mkpara ono, l’ee-gudeje apa teburu ono. 15Mkpara ono, l’ee-gudeje apa teburu ono bụ oshi akeshiya b’o gude pyịshia ya, bya arwụa ya mkpọla-ododo. 16O gude ọkpobe mkpọla-ododo meshia ngwa l’a-dụ lẹ teburu ono, mbụ eze efere mẹe agọ mẹe ọkwa mẹe ụwaka, l’aa-tukobe l’eli teburu ono. Iwhe lile ono bụ iwhe l’ee-gudeje gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ngwo-ẹja-mmẹe.
Iwhe ọ-tukobe oryọku
17O gudekwawho ọkpobe mkpọla-ododo, e tsusaru ọsa mee iwhe l’aatukobeje oryọku. O meru iya, o nweru oshi yẹle njakata. Ọ bya enweru ochi, nweru iwhe dụ g’ọo igu ooshi mẹe iwhe dụ g’ọo igu, jarụ ajaja. O meru iwhe ono whẹ lẹ iwhe ono, l’aatukobeje oryọku ono gba mgba lanụ. 18Oshi iya ono nweru njakata ishii. Njakata ẹto dụ lẹ mgburẹku iya lanụ; ẹto ọdo dụ lẹ mgburẹku iya ọwhua. 19Njakata iya lanụ nweru omogo ẹto. Omogo ono b’e meru; ọ dụkota g’ọo igu ooshi alụmondu, bya enweru nkwo yẹle iwhe a kpụru ọ dụ g’ọo igu ooshi, jarụ ajaja. O noo g’ọ dụkota lẹ njakata iya ono whẹ ishii, jakashịhuru l’oshi iya ono. 20Oshi iya ono nweru omogo ẹno, e meru ọ dụ g’ọo igu ooshi alụmondu, bya enweru nkwo yẹle iwhe a kpụru; ọ dụ g’ọo igu ooshi jarụ ajaja. 21Nkwo iya lanụ b’a kpụru, ọ nọdu lẹ mkpula njakata labọ ono, dụ l’ụzo alị iya. Nke ẹbo nọdu lẹ mkpula njakata labọ nke eechi. Nke ẹto nọdu lẹ mkpula njakata labọ nke imeli. Ọ nọdukota lẹ mkpula ẹkali iya ono whẹ ishii. 22Nkwo iya ono yẹle njakata iya ono b’e meru yẹle oshi iya gbaa mgba lanụ. Ọ bụru ọkpobe mkpọla-ododo, e tsusaru ọsa b’e gude mee ya. 23O gudekwawho ọkpobe mkpọla-ododo meta oryọku ẹsaa, l’aa-tukobegee l’eli iwhe ono, l’aatukobeje oryọku, bya emetakwawho ákpà iya mẹe mbeji, l’aagụje ọku ye iya. 24Iwhe ono, l’aatukobeje oryọku ono yẹle arya, tso iya nụ g’ọ hakọta bụ ọkpobe mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ talẹntu lanụ b’e gude mee ya.
Ẹnya-mgbẹja ụ̀nwù-isẹnsu
25O gude oshi akeshiya kụa ẹnya-mgbẹja, l’aa-kpọje ụ̀nwù-isẹnsu ọku. Ogologo iya yẹle uswe iya hakọta ẹnya nhamụnha. Iwhe ọ dụ-gee bụ nji-ẹka nnanụ nnanụ. Eli iya dụ nji-ẹka labọ. Mpu iya yẹle ẹnya-mgbẹja ono b’e meru ọ gbakọta mgba lanụ. 26Ọ bya arwụa ọkpobe mkpọla-ododo l’eli iya mẹe lẹ mgburẹku iya mẹe lẹ mpu iya. O gudekwawhọ mkpọla-ododo kpụ-whee mgburẹku iya mgburumgburu. 27O gude mkpọla-ododo meta echi labọ rwapyabẹ-gee lẹ mgburẹku iya whẹ ẹbo-ẹbo. A rwapyabẹ-geeru iya, ọ nọdukota lẹ mkpula iwhe ono, a kpụ-wheru iya mgburumgburu. Ọ bụru echi ono bẹ l’ee-yeje mkpara, l’ee-gudeje apa iya. 28O gude oshi akeshiya pyịta mkpara ono, rwụa ya mkpọla-ododo.
29O mekwaawho mmanụ ono, dụ nsọ, l’eshi mkpọ, l’aawụje l’ishi mẹe ụ̀nwù-isẹnsu, guru egugu eshi kwẹkwekwe; ọ bụru ẹka ọrwu onye marụ ome mmanụ-mbeleke b’ọ bụ.
38Ẹnya-mgbẹja ọkpokota-iwhe-ọku
1O gude oshi akeshiya kụa ẹnya-mgbẹja. Eli iya dụ nji-ẹka ẹto. Ogologo iya yẹle ọsa iya hakọta ishi nhakọ. Iwhe ọ dụ-gee bụ nji-ẹka ise ise. 2Ọ kpụru mpu yekota l’agụga iya whẹ ẹno. O mee; mpu ono yẹle ẹnya-mgbẹja ono gbaa mgba lanụ. O bya eworu ope rwụa ya. 3O gude ope meshia arya lile, l’ee-gudeje eje ozhi l’ẹnya-mgbẹja ono bụ iya bụ ite okpo ntụ mẹe eku mẹe eze efere mẹe oleji mẹe mbeji, l’ee-gudeje agụ ọku. 4O gude ope kpaa iwhe dụ nggarafu nggarafu g’ọo ụgbu, nweru mgburẹku ẹno, gude iya kwechia ụzo alị mgburẹku ẹnya-mgbẹja ono. O shi l’echilabọ iya kwechia ya jeye l’eli iya. 5O gude ope kpụa echi ẹno rwapyabẹ-gee lẹ mgburẹku iwhe ono, dụ nggarafu nggarafu g’ọo ụgbu ono, e meru l’ope; t’ọ bụru ẹnya ẹka l’ee-pyokafuje mkpara, l’ee-gudeje apa ẹnya-mgbẹja ono. 6O gude oshi akeshiya pyịta mkpara labọ, rwụa ya ope, 7woru mkpara ono pyokafu l’ẹnya echi ono ibẹka ibẹbo. Mkpara ono whẹ ẹbo l’a-nọdu-gejee lẹ mgburẹku ẹnya-mgbẹja ono whẹ labọ mẹe l’aapa iya. O meru ẹnya-mgbẹja ono, ụzo dụ iya l’echi; ọ bụru ibiribe oshi b’o gude mee ya.
Eze efere
8O gude ope mee eze efere yẹle ọkpa iya. Ope ono, o gude mee ya shi l’onyo ụnwanyi, l’anọje eje ozhi l’ọnu Ụlo-ẹkwa-ndzuko.
Ọma-Ogboduwhu
9Ọ bya emeeru mkpuumkpu-ẹkwa ono ọma-ogboduwhu. O gude ẹkwa ọcha, a kparụ ree kwee ẹkwa, dụ ụkporo nji-ẹka ugbo ise l’ogologo; t’e gude gebuta ụzo ọhuda ọma-ogboduwhu ono. 10O gude ope meta itso ụkporo, l’aa-kpọbe iya yẹle ẹnya ẹka l’aa-kpọbekota itso ono, bya egude mkpọla-ọcha meshia iwhe nweru ukoloba, l’ee-gude kobe ẹkwa ono l’itso ono yẹle iwhe l’ee-swebegee l’itso ono. 11Ụzo isheli iya bụkwawho ẹkwa, dụ ụkporo nji-ẹka ise l’ogologo b’e kweru; gude gebuta iya. Itso, l’aa-kpọbe l’ụzo isheli ono bẹ dụ ụkporo; ẹnya ẹka l’aa-kpọbe itso ono dụkwawho ụkporo. Ọ bụru ope b’e gude mekota iya, gude mkpọla-ọcha meshia iwhe ono, nweru ukoloba, l’ee-gude kobe ẹkwa ono l’itso ono yẹle iwhe ono, l’ee-swebegee l’itso ono.
12A bya l’ọsa ọma-ogboduwhu ono l’ụzo ẹnyanwu-arịba; ọ bụru ẹkwa, dụ ụkporo nji-ẹka ugbo labọ lẹ nji-ẹka iri l’ogologo b’e kweru, gude gebuta iya. Ọ bya emeta itso iri, l’aa-kpọbe l’ụzo ẹnyanwu-arịba ono, meta ẹnya ẹka l’aa-kpọbe-gee itso ono uzhi iri. Ọ bya egude mkpọla-ọcha meshia iwhe nweru ukoloba, l’ee-gude kobe ẹkwa ono l’itso ono yẹle iwhe l’ee-swebegee l’itso ono. 13Ọsa ọma-ogboduwhu ono l’ụzo ẹnyanwu-awata iya dụkwawho ụkporo nji-ẹka ugbo labọ lẹ nji-ẹka iri l’ogologo. 14Ọ bya ekwee ẹkwa, dụ nji-ẹka iri l’ise l’ogologo t’e gude gebuta mgburẹku ọnu-abata ọma-ogboduwhu ono ibẹka lanụ. Itso, l’aa-kpọbe iya dụ ẹto; ẹnya ẹka l’aa-kpọbe-gee itso ono dụkwawho ẹto. 15A bya lẹ mgburẹku ọnu-abata ọma-ogboduwhu ono ibe iya ọwhua, ọ bụkwaruwho ẹkwa, dụ nji-ẹka iri l’ise l’ogologo b’o kweru t’e gude gebuta iya. Itso, l’aa-kpọbe iya dụ ẹto; ẹnya ẹka l’aa-kpọbe-gee itso ono dụkwawho ẹto.
16Ẹkwa lile, l’ee-gude gebuta ọma-ogboduwhu ono mgburumgburu bụkota ọkpobe ẹkwa ọcha, a kparụ ọ dụ ree. 17Ẹnya ẹka l’aa-kpọbe-gee itso, e gude akpọ-wheta ọma-ogboduwhu ono mgburumgburu bụ ope bẹ whẹ gude meshia ya. Iwhe nweru ukoloba, l’ee-gude kobe ẹkwa ono l’itso ono yẹle iwhe l’ee-swebegee l’itso ono bụru mkpọla-ọcha b’e gude meshia iya. Ishi itso ono b’a rwụru mkpọla-ọcha. Iwhe l’ee-swebegee l’itso ono, l’ee-gude kpọ-wheta ọma-ogboduwhu ono mgburumgburu bụru mkpọla-ọcha b’e gude meshia ya. 18Ọo oghu, dụ urwukpu-urwukpu mẹe oghu ododo mẹe nke uswe-uswe yẹle ọkpobe ẹkwa ọcha, a kparụ ọ dụ ree b’e gude kwee ẹkwa, dụ nji-ẹka ụkporo l’ogologo, t’e gude gebuta ọnu-abata ọma-ogboduwhu ono; ọ bụru ẹka ọrwu onye marụ odengashi iwhe edengashi b’ọ bụ. 19Ọnu-abata ọma-ogboduwhu ono b’e metaru itso ẹno yẹle ẹnya ẹka l’aa-kpọbe-gee itso ono uzhi ẹno. Iwhe nweru ukoloba, l’ee-gude kobe ẹkwa ono l’itso ono mẹe iwhe l’ee-swebegee l’itso ono b’e mekotaru lẹ mkpọla-ọcha. E gudekwawho mkpọla-ọcha rwụkota l’eli itso ono. 20Iwhe bụ abara, l’ee-libe eri mkpuumkpu-ẹkwa ono mẹe nke ọma-ogboduwhu ono bụ ope b’e gude mekota iya.
Iwhe e gude je ozhi
21Ọ waa mkpakọ iwhe e gude mee mkpuumkpu-ẹkwa ono bụ iya bụ mkpuumkpu-ẹkwa Iwu ono. Ọo Mósisu sụru tẹ o-shi-l’ẹpa Lívayi dekota iwhe lile ono l’ẹkwo. Onye ishi whẹ bụ Itama nwa Érọnu, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 22Bezalẹlu nwa Uri, bụ nwanwa Họru, bụ o-shi l’ikfu Juda mekotaru iwhe lile Onye-Nwe-Ọha tụru Mósisu l’iwu t’e mee. 23Onye yẹle iya gba mgba mee ya bụ Oholiyabu nwa Ahisamaku, o-shi l’ikfu Danu; ọ bụ onye l’eeme nka, bụru onye marụ omemashi iwhe ememashi; tẹmenu ọ makwarụwho gẹ l’eegudeje oghu, dụ urwukpu-urwukpu mẹe oghu ododo mẹe nke uswe-uswe yẹle ọkpobe ẹkwa ọcha, a kparụ ọ dụ ree edengashi iwhe edengashi. 24Mkpọla-ododo, a tụtaru lẹ ngwo-ẹja-amama, a nụru t’e gude mee nke ụlo-nsọ ono bẹ dụkota ụkporo talẹntu lẹ talẹntu tete; ọwaa ụnu shẹkelu l’ụkporo shẹkelu iri l’ishii lẹ shẹkelu tete. Ẹrwa mkpọla-ododo ono bẹ yẹle shẹkelu ụlo-nsọ ha ẹnya nhamụnha. 25Mkpọla-ọcha, ndu a gụru ọgu tụtaru nteke ono, a gụru ndu Ízurẹlu ọgu bẹ ẹrwa iya dụ ụkporo talẹntu ise; ọwaa ụnu shẹkelu ẹno l’ụkporo shẹkelu ẹsato lẹ shẹkelu iri l’ise. Ẹrwa mkpọla-ọcha ono bẹ yẹle shẹkelu ụlo-nsọ ha ẹnya nhamụnha. 26Iwhe mkpọla-ọcha ono gbarụ whẹ l’ẹhu l’ẹhu bụ nkere shẹkelu labọ. Ẹrwa mkpọla-ọcha ono bẹ yẹle shẹkelu ụlo-nsọ hakọta ẹnya nhamụnha. Ndu a gụru ọgu nteke ono, a gụru ndu Ízurẹlu ọgu ono bụ wata l’unwoke gbarụ ụkporo awha tụgbushia. Iwhe whẹ dụkota bụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ụkporo ẹto l’ụkporo ụnu ụzo iri l’ise; l’ụnu madzụ ẹsato l’ụkporo madzụ iri l’ẹsaa l’ụmadzu iri. 27Ọo mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo talẹntu ugbo ise b’e gude kpụshia ẹnya ẹka l’aa-kpọbe-gee ọkpa mgbo ono, l’ee-gude kụ-chia mkpuumkpu-ẹkwa ono uzhi ụkporo ugbo ise. Ọ bụru mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ talẹntu lanụ b’e gude kpụa ẹnya lanụ. 28E gude mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụnu shẹkelu ugbo ẹno l’ụkporo shẹkelu ẹsato lẹ shẹkelu iri l’ise kpụshia iwhe nweru ukoloba, l’ee-gude kobe ẹkwa ono l’itso ono; gudekwawhọ mkpọla-ọcha ono rwụkota l’ishi itso ono, bya egude iya meshia iwhe l’ee-swebegee l’itso ono. 29Ope, a tụtaru lẹ ngwo-ẹja-amama ono bẹ ẹrwa iya dụ nụ dụ ụkporo talẹntu ugbo ẹto lẹ talẹntu iri, ọwaa ụnu shẹkelu ishii. 30E gude iya kpụshia ẹnya ẹka l’aa-kpọbe-gee itso ọnu-abata Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono, bya egudekwa iya whọ kpụshia ẹnya-mgbẹja ono, bụ ẹka l’aa-gbajẹ ẹja ọkpokota-iwhe-ọku yẹle iwhe ono, dụ-gee nggarafu nggarafu g’ọo ụgbu ono mẹe arya, l’a-dụje l’ẹnya-mgbẹja ono g’ọ ha. 31Whẹ gudekwa iya whọ kpụshia ẹnya ẹka l’aa-kpọbe-gee itso, l’ee-gude kpọ-wheta ọma-ogboduwhu ono mẹkwawho nke ọnu-abata iya yẹle abara, l’ee-libegee eri mkpuumkpu-ẹkwa ono mẹe nke ọma-ogboduwhu iya.
39Uwe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke
(Awụ. 28)
1Whẹ gude oghu, dụ urwukpu-urwukpu mẹe oghu ododo mẹe nke uswe-uswe; kweeru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke uwe, whẹ l’e-yeje gude eje ozhi l’ụlo-nsọ ono. Whẹ kwekwaruwho Érọnu uwe, dụ nsọ, l’ụzo Onye-Nwe-Ọha tụru Mósisu iwu t’e mee ya.
Uwe ifọdu
2Whẹ gude oghu mkpọla-ododo yẹle oghu, dụ urwukpu-urwukpu mẹe oghu ododo mẹe nke uswe-uswe mẹe ọkpobe ẹkwa ọcha, a kparụ ọ dụ ree; kwee uwe ifọdu. 3Whẹ woru mkpọla-ododo kụsaa akụsa mee ya; ọ dụ kụwhekuwhe, bya ebyishia ya ọ dụ g’ọo eri agwara; whẹ gude iya tụngashia atụngashi lẹ mgbaku oghu urwukpu-urwukpu ono yẹle oghu ododo ono mẹe nke uswe-uswe ono mẹe ọkpobe ẹkwa ọcha ono, a kparụ ọ dụ ree, ọ bụru ẹka ọrwu onye marụ ome nka b’ọ bụ. 4Whẹ bya eworu wẹrere ẹkwa labọ gbarụ ye l’ukfumẹka uwe ifọdu ono ishi labọ; t’e gudeje wẹrere ẹkwa ono whẹ ẹbo ligbabe nke atatiwhu yẹle nke azụ. 5Whẹ bya emetakwawho wẹrere ẹkwa, l’ee-gudeje kebuta iya l’ukfu woru ye iya. Wẹrere ẹkwa ono bẹ yẹle ifọdu ono tụko bụru iwhe lanụ. Iwhe e gude kwee ya bụ oghu mkpọla-ododo mẹe oghu urwukpu-urwukpu mẹe oghu ododo mẹe nke uswe-uswe yẹle ọkpobe ẹkwa ọcha, a kparụ ọ dụ ree; ọ bụru gẹ Onye-Nwe-Ọha tụru iya Mósisu l’iwu bụ g’e meru iya. 6Ẹwhuru onikusu bẹ whẹ gude mkpọla-ododo ono, a kparụ akpa swia ogboromọnu iya mgburumgburu. Ọ bụru ẹgube ono, onye l’apyịje ẹwhuru, l’ere ire l’akashịje ẹwha l’iwhe-ọhubama bụ gẹ whẹ kakọtaru ẹwha ụnwu Ízurẹlu l’ẹwhuru ono. 7Whẹ bya adzụpyabe ẹwhuru labọ ono l’ukfumẹka uwe ifọdu ono whẹ labọ nke ọwhu Onye-Nwe-Ọha l’e-gudeje iya nyata ụnwu Ízurẹlu; bụ iya bụ gẹ Onye-Nwe-Ọha tụru iya Mósisu l’iwu t’e mee ya.
Ẹkwa-nkwechi-obu
8Whẹ bya ekwee ẹkwa-nkwechi-obu, l’ee-gudeje achọ iwhe bụ uche Onye-Nwe-Ọha. Whẹ kweru iya ọ dụ g’ọo uwe ifọdu whọ, e kweru l’oghu mkpọla-ododo mẹe oghu, dụ urwukpu-urwukpu mẹe oghu ododo mẹe nke uswe-uswe yẹle ọkpobe ẹkwa ọcha, a kparụ ọ dụ ree, mbụ ẹka ọrwu onye marụ ome nka. 9O nweru mgburẹku ẹno, dụ nkwere labọ. Mgburẹku iya whẹ ẹno bẹ hakọta ishi nhakọ. Ogologo iya dụ ntụ-ẹka lanụ, ọsa iya dụkwawho ntụ-ẹka lanụ. 10Whẹ bya adzụpyabe ẹwhuru, l’erekaa ire; ọ kpẹe giriri uzhi ẹno l’ẹkwa ono. Ẹwhuru, nọ l’ogiri nke mbụ bụ rubyi yẹle topazu mẹe berilu. 11Ẹwhuru, nọ l’ogiri nke ẹbo bụ tọkwasu yẹle safaya mẹe emeraludu. 12Ẹwhuru, nọ l’ogiri nke ẹto; bụ jasintu yẹle agetu mẹe amitisutu. 13Ẹwhuru, nọ l’ogiri nke ẹno; bụ kirisolayitu yẹle onikusu mẹe jasupa. Ẹwhuru ono g’ọ ha bẹ whẹ doru; ọ nọdu l’ime mkpọla-ododo ono, a kparụ akpakpa. 14Iwhe ọ dụ bụ ẹwhuru iri l’ẹbo. Whẹ nwegeeru ẹwha l’iche l’iche, nọ-chiru ẹnya ẹwha ụnwu Ízurẹlu. E deshiru ẹwha ụnwu Ízurẹlu ono l’ẹwhuru ono; ọ dụ g’ọo iwhe-ọhubama nọ-chia ẹnya ikfu iri l’ẹbo ndu Ízurẹlu. 15Whẹ gude oghu ọkpobe mkpọla-ododo swịshia ẹgbirigba, l’ee-likfubegee l’ẹkwa-nkwechi-obu ọbu. A swịshiru iya, ọ dụ g’ọo onye swịru ụdo. 16Whẹ gude mkpọla-ododo kpaa iwhe-akpakpa labọ yẹle echi labọ, woru echi labọ ono ye l’ishishi ẹkwa-nkwechi-obu ono, 17bya eworu ẹgbirigba mkpọla-ododo whọ ligbabegee l’echi ono, e yeru l’ishishi ẹkwa-nkwechi-obu ono. 18Whẹ wota ishishi ẹgbirigba ono whẹ labọ ligbabe lẹ mkpọla-ododo whọ, a kparụ akpakpa; bya eworu iya tụgbabe lẹ wẹrere ẹkwa whọ, a gbarụ ye l’ukfumẹka uwe ifọdu whọ lẹ nke atatiwhu iya. 19Whẹ bya egude mkpọla-ododo meta echi labọ ọdo, ligbabe l’ishishi ẹkwa-nkwechi-obu ono l’ụzo alị iya. Whẹ ligbaberu iya l’ime ẹkwa-nkwechi-obu ono, ibiya ọwhu tukoru l’eli uwe ifọdu whọ. 20Whẹ bya egude mkpọla-ododo metafua echi labọ ọdo, woru iya libegee l’ishishi wẹrere ẹkwa labọ whọ l’ụzo alị iya, mbụ wẹrere ẹkwa ono, e liberu l’ukfumẹka uwe ifọdu ono. Whẹ liberu iya ọ nọkube ẹka ono, e yeru wẹrere ẹkwa ono, e gude ekebuta ukfu uwe ifọdu ono. 21Whẹ gude eri, e gude oghu dụ urwukpu-urwukpu swịa litachaa echi nke ẹkwa-nkwechi-obu ono yẹle echi nke uwe ifọdu whọ, nke ọwhu l’ọo-nọdu lẹ mgboro wẹrere ẹkwa ono, e gude ekebuta ukfu uwe ifọdu whọ, ndụge ẹkwa-nkwechi-obu whọ ta anọje akụ pẹepee l’eli uwe ifọdu ono, bụ iya bụ gẹ Onye-Nwe-Ọha tụru iya Mósisu l’iwu t’e mee ya.
Uwe ọdo, ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’eyeje
22Whẹ gude ẹkwa, dụ urwukpu-urwukpu mee uwe mkpẹelanu, l’ee-yeje uwe ifọdu ono l’eli iya; ọ bụru ẹka ọrwu onye marụ okwe ẹkwa ree b’ọ bụ. 23Whẹ kweru iya, ẹka l’eepyoje iya ishi nọdu iya l’echilabọ; bya eswia ogboromọnu iya eswiswi gẹ l’eeswije olu uwe mmaanụ, t’ọ bọ lakahụ. 24Whẹ gude oghu, dụ urwukpu-urwukpu mẹe oghu ododo mẹe nke uswe-uswe mẹe ẹkwa, a kparụ ọ dụ ree, meta iwhe ọbu, dụ-gee g’ọo akpụru itorokuma, dowhee ọnu uwe ono mgburumgburu. 25Whẹ bya egude ọkpobe mkpọla-ododo meshia atangụ dowhee ogboromọnu uwe ono mgburumgburu lẹ mgbaku iwhe ono, dụ-gee g’ọo akpụru itorokuma ono. 26Atangụ ono yẹle iwhe ono, e meru ọ dụ g’ọo akpụru itorokuma ono bẹ nọ-wheru ogboromọnu uwe ono mgburumgburu. E dongashiru whẹ edongashi l’ọnu uwe ono, l’ee-yeje ejeru Onye-Nwe-Ọha ozhi, bụ iya bụ gẹ Onye-Nwe-Ọha tụru iya Mósisu l’iwu t’e mee ya. 27Whẹ gude ọkpobe ẹkwa ọcha kweeru Érọnu yẹle ụnwu iya uwe mkpẹelanu; ọ bụru ẹka ọrwu onye marụ okwe ẹkwa ree b’ọ bụ. 28Whẹ gudekwawho ọkpobe ẹkwa ọcha kwee okpu-ẹkwa mẹe okpu ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke; gude ọkpobe ẹkwa ọcha, a kparụ ọ dụ ree kwee nwịba. 29Whẹ gude ọkpobe ẹkwa ọcha, a kparụ ọ dụ ree mẹe oghu, dụ urwukpu-urwukpu mẹe oghu ododo mẹe nke uswe-uswe mee ẹkwa-okebuta-l’ukfu; ọ bụ ẹka ọrwu onye marụ odengashi iwhe edengashi; bya abụru gẹ Onye-Nwe-Ọha tụru iya Mósisu l’iwu t’e mee ya. 30Whẹ gude ọkpobe mkpọla-ododo meta iwhe dụ g’ọo okpekpu; ọ bụru okpu-dụ-nsọ; bya edee ya iwhe gẹ l’eedeje l’iwhe-ọhubama. Iwhe whẹ deru iya bụ: IWHE, DỤRU ONYE-NWE-ỌHA NSỌ. 31Whẹ wota eri, e gude oghu, dụ urwukpu-urwukpu swịa, libe l’iwhe ono, dụ g’ọo okpekpu ono; woru iya lipyabe l’atatiwhu okpu-ẹkwa whọ; bụ iya bụ gẹ Onye-Nwe-Ọha tụru iya Mósisu l’iwu t’e mee ya.
Mósisu jeru ọgba-whe Mkpuumkpu ono
32Tọ dụ iya bụ, ọrwu lile, e gude l’ẹka arwụ lẹ mkpuumkpu-ẹkwa ono, mbụ Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono bya agvụkota. Ndu Ízurẹlu mekotawaa gẹ Onye-Nwe-Ọha sụru Mósisu t’e mee. 33O noo ya, whẹ vutaru Mósisu mkpuumkpu-ẹkwa ono g’ọ ha; bụ iya bụ ẹkwa, l’ee-kpu iya mẹe ngwa tso iya nụ mẹe iwhe ono, nweru ukoloba, e yeru iya mẹe oshi, l’ee-gude kpọbe iya mẹe wẹrere oshi ono, l’ee-swebushigee lẹ mgbo iya mẹe itso iya mẹe ọkpa mgbo iya, 34mẹe akpọ ebyila ono, a tsẹru l’uswe, l’ee-gude kpua mkpuumkpu-ẹkwa ono mẹe akpọ umoro-ẹnyimu ono mẹe ẹkwa ono, l’ee-gude gbobuta Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ ono, 35mẹe Igbe Iwu ono mẹe mkpara ono, l’ee-gudeje apa iya mẹe okfu igbe ono, l’aa-nọduje akfụ ụgwo iwhe-dụ-ẹji, 36mẹe teburu ono yẹle arya, tso iya nụ mẹe buredi ono, l’ee-dobeje l’iwhu Onye-Nwe-Ọha, 37mẹe iwhe ono, l’aatukobeje oryọku ono, e meru l’ọkpobe mkpọla-ododo mẹe oryọku iya yẹle ngwa, tso iya nụ mẹe mmanụ ono, l’ee-gudeje anwụ ọku, 38mẹe ẹnya-mgbẹja ono, e meru lẹ mkpọla-ododo mẹe mmanụ ono, l’aa-wụ l’ishi ono mẹe ụ̀nwù-isẹnsu ono, l’eshi kwẹkwekwe mẹe ẹkwa ono, l’ee-gebuta ọnu-abata mkpuumkpu-ẹkwa ono, 39mẹe ẹnya-mgbẹja ono, bụ ẹka l’aa-gbajẹ ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, e gude ope mee mẹe iwhe iya ono, a kparụ ọ dụ nggarafu nggarafu g’ọo ụgbu ono mẹe mkpara iya yẹle arya, tso iya nụ g’ọ ha mẹe eze efere ono yẹle iwhe ono, l’aa-sụbeje iya ono, 40mẹe ẹkwa ono, l’ee-gude gebuta ọma-ogboduwhu ono yẹle itso iya mẹe ẹnya ẹka, l’aa-kpọbe-gee itso ono g’ọ ha mẹe ẹkwa, l’ee-gude gebuta ọnu-abata ọma ogboduwhu ono mẹe eri iya mẹe abara iya yẹle iwhe lile, l’ee-gude eje ozhi lẹ mkpuumkpu-ẹkwa ono, mbụ Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono, 41mẹe uwe ono, e kweru ekwekwe, l’ee-yeje gude eje ozhi l’ụlo-nsọ ono, mbụ uwe, dụ nsọ nke Érọnu, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke yẹle nke ụnwu iya, whẹ l’e-yeje nteke whẹ l’eje ozhi g’ọo ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 42Ndu Ízurẹlu mekotaru iwhe lile ono gẹ Onye-Nwe-Ọha tụru iya Mósisu l’iwu t’e mee ya. 43Mósisu bya elee ẹnya l’ọrwu ono, whẹ rwụru, whụ lẹ whẹ mekotaru iya gẹ Onye-Nwe-Ọha sụru t’e mee ya. Ọo ya bụ, ọ bya agọru ọnu-ọma nụ whẹ, gude kele whẹ ekele ozhi ono, whẹ jeru.
40Aakpọbe mkpuumkpu-ẹkwa ono
1Nteke ono, Onye-Nwe-Ọha bya asụ Mósisu: 2“Ọo l’abalị mbụ l’ọnwa mbụ bẹ l’ịi-kpọbe Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono. 3Parụ igbe iwu ono sụbe iya l’ime; gụ eworu ẹkwa ono gude gebuta iya. 4Gụ apabata teburu ono, doo ya ngwa, l’etsoje iya nụ g’ọ gbarụ. Pabatakwawhọ iwhe ono, l’aatukobeje oryọku ono, woru oryọku iya tukobegee ya. 5Pata ẹnya-mgbẹja ụ̀nwù-isẹnsu ono, e meru lẹ mkpọla-ododo dobe l’atatiwhu igbe iwu ono; gude ẹkwa whọ gebuta ọnu-abata mkpuumkpu-ẹkwa ono.
6“Dobe ẹnya-mgbẹja ono, bụ ẹka l’aa-gbajẹ mgbẹja-ọkpokota-iwhe-ọku l’atatiwhu ọnu-abata mkpuumkpu-ẹkwa ono bụ iya bụ Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono. 7Pata eze efere ono sụbe lẹ mgbaku Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono yẹle ẹnya-mgbẹja ono, bụ ẹka l’aa-gbajẹ ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, kuru mini ye iya. 8Chịta ẹkwa ọma-ogboduwhu gude gebuta ọma-ogboduwhu ono mgburumgburu; chịtakwawho ẹkwa ọnu-abata ọma-ogboduwhu ono gebuta ọnu-abata iya. 9Nteke ono gụ ewota mmanụ ono, l’aa-wụ l’ishi, wụa lẹ mkpuumkpu-ẹkwa ono yẹle iwhe lile, nọkota iya nụ, shi nno doo mkpuumkpu-ẹkwa ono yẹle iwhe lile ono, nọkota iya nụ nsọ, t’ọ dụ nsọ. 10O nokwawho gẹ l’ịi-wụ ẹnya-mgbẹja ono, bụ ẹka l’aa-gbajẹ ẹja ọkpokota-iwhe-ọku mmanụ mẹe l’arya iya g’ọ ha, shi nno doo ya nsọ, t’ọ bụru iwhe kakọta ọdu nsọ. 11Wụkwaawho eze efere ono yẹle ọkpa iya mmanụ, shi nno doo ya nsọ.
12“Gụ eduta Érọnu yẹle ụnwu iya byatashia l’ọnu-abata Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono, ghụa whẹ ẹhu. 13Chịta uwe ono, dụ nsọ yee Érọnu; wụa ya mmanụ l’ishi gude doo ya nsọ, nke ọwhu l’ọo-nọ ejeru mu ozhi g’ọo onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 14Dutakwawho ụnwu iya yeshia whẹ uwe mkpẹelanu whọ. 15Wụa whẹ mmanụ l’ishi g’ị wụru iya nna whẹ tẹ whẹ jejeru mu ozhi g’ọo ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. Mmanụ ono, l’ịi-wụ whẹ l’ishi ono l’e-me whẹ, tẹ whẹ bụru ndu l’agbajẹ ẹja Chileke shi l’ọgbo rwua l’ọgbo jeyewaroya.” 16O noo ya, Mósisu tụko iwhe lile mekota gẹ Onye-Nwe-Ọha tụru iya iwu t’o mee ya.
17O rwulewho l’abalị mbụ l’ọnwa mbụ l’awha nke ẹbo, a kpọbe mkpuumkpu-ẹkwa ono. 18Mósisu bya akpọbe mkpuumkpu-ẹkwa ono. O ye iya ẹnya ẹka, l’aakpọbe ọkpa iya, gvube oshi, e gude akpọbe iya, bya eye iya iwhe ono, l’ee-swebushi lẹ mgbo iya, ọ kpọbekwa iya whọ itso. 19Ọ bya awhụ-kpua ẹkwa l’eli mkpuumkpu-ẹkwa ono; chịta iwhe kwechia ụlo-ẹkwa ono, ọ bụru gẹ Onye-Nwe-Ọha sụru t’e mee ya. 20O woru iwu ono ye l’ime igbe-ọgbandzu ono, bya eworu mkpara iya pyoo l’igbe ono; ọ pata okfu igbe ono, l’aa-nọje akfụ ụgwo iwhe-dụ-ẹji ono; sụbe iya l’eli. 21Ọ pabata igbe ono l’ime mkpuumkpu-ẹkwa ono, bya eworu ẹkwa ono gebuta igbe iwu ono; ọ bụru gẹ Onye-Nwe-Ọha tụru iya l’iwu t’o mee ya. 22Mósisu bya apata teburu ono sụbe lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono l’ụzo isheli, l’okotazụ ẹkwa, e gude gebuta Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ ono. 23O woru buredi ono dobe l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha; ọ bụru gẹ Onye-Nwe-Ọha tụru iya l’iwu t’o mee ya. 24Ọ pata iwhe ono, l’aatukobeje oryọku ono gvube lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono l’ụzo ọhuda yẹle teburu ono chegbabe iwhu, 25bya anọdu l’iwhu Onye-Nwe-Ọha l’ẹka ono dozhia oryọku, dụ iya nụ; ọ bụru gẹ Onye-Nwe-Ọha tụru iya l’iwu t’o mee ya. 26Ọ patakwawhọ ẹnya-mgbẹja ono, e meru lẹ mkpọla-ododo ono sụbe l’atatiwhu ẹkwa ono, e gude gebuta Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ. 27Ọ kpọo ụ̀nwù-isẹnsu ọku l’ẹnya-mgbẹja ono; ọ bụru gẹ Onye-Nwe-Ọha tụru yẹbe Mósisu l’iwu t’o mee ya. 28O wota ẹkwa ono gude gebuta ọnu-abata mkpuumkpu-ẹkwa ono. 29Ọ bya edobe ẹnya-mgbẹja ono, bụ ẹka l’aa-gbajẹ ẹja ọkpokota-iwhe-ọku lẹ mgboro ọnu-abata Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono, ọ gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono yẹle ngwo-ẹja-nri l’ẹnya-mgbẹja ono, ọ bụru gẹ Onye-Nwe-Ọha tụru iya yẹbe Mósisu l’iwu t’o mee ya. 30Ọ bya apata eze efere ono sụbe lẹ mgbaku Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono yẹle ẹnya-mgbẹja ono, bụ ẹka l’aa-gbajẹ ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono. 31Ọ bụru eze efere ono bẹ Mósisu mẹe Érọnu yẹle ụnwu iya; gude akwọchashi ẹka yẹle ọkpa. 32Nteke whẹ bya l’abahụ lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono m’ọ bụ lẹ whẹ l’ejekube ẹnya-mgbẹja ono, bụ ẹka l’aagbajẹ ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono ntse, whẹ akwọchashiada ẹka yẹle ọkpa, ọ bụru gẹ Onye-Nwe-Ọha tụru iya Mósisu l’iwu tẹ whẹ meje iya. 33Mósisu bya achịtakwawho ẹkwa ọma-ogboduwhu ono gude gebuta ọma-ogboduwhu mkpuumkpu-ẹkwa ono mgburumgburu, wotakwawho ẹkwa ọnu-abata ọma-ogboduwhu ono gebuta ọnu-abata iya. Ọ bụru iya bụ lẹ Mósisu arwụ-gee ọrwu ono.
Ọdu-biribiri Onye-Nwe-Ọha
34O noo ya, urwukpu bya asọ-kputa Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono, ọdu-biribiri Onye-Nwe-Ọha tụko mkpuumkpu ono narụ. 35Mósisu ta adụ ike ye ishi lẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono, o noo nkele urwukpu ono bẹ sọ-kputaru iya nụ, tẹmenu ọdu-biribiri nke Onye-Nwe-Ọha tụkokwawho Ụlo-ẹkwa-ndzuko ono narụ. 36Nteke ono, ndu Ízurẹlu nọkwadu l’ije b’o shi abụje, urwukpu ono wụkahu l’eli mkpuumkpu-ẹkwa ono, whẹ apalihu tụgbua. 37Urwukpu ono nọdu l’eli mkpuumkpu-ẹkwa ono g’ọ nọ iya, whẹ anọdu l’ẹka whẹ nọ jeye mbọku, urwukpu ono l’a-tụgbu. 38L’ije whẹ l’owhu bẹ urwukpu Onye-Nwe-Ọha l’ekejeru jịngujingu l’eli mkpuumkpu-ẹkwa ono g’o keru iya l’eswe, o rwulewho l’ẹnyashi ya abụru ọku nwulahaa enwunwu l’ẹnya ọzo-ụlo ndu Ízurẹlu l’owhu.