Ẹkwo
DANÍYELU
Onye Nkfuchiru Chileke
1Ndu Ízurẹlu ẹno eze họtaru
1L’awha kwe Jehoyakimu awha ẹto ọ watarụ ọbu eze ndu Juda bẹ Nebukadineza, bụ eze l’achị ndu Bábyilọnu chịtaru ndu ojọgu iya, whẹ je eyebuta Jerúsalẹmu. 2Onye-Nwe-Ọha woru Jehoyakimu, bụ eze ndu Juda ye l’ẹka Nebukadineza. O mekwaawho ọ harụ arya, dụ l’eze-ụlo Chileke gwota. Arya ono b’o gwotaru lashia alị Shịna je edobe iya l’ẹka l’eedobeje ẹku l’ụlo agwa iya.
3Eze bụ Nebukadineza bya ekfuru Ashipenazu bụ onye ishi ndu l’eleta ibe-eze ẹnya sụ iya t’ọ harụ ndu Ízurẹlu ono; ndu ọwhu shi l’eri ndu eze yẹle ndu ọwhu shi l’eri ndu a marụ ẹwha whẹ dutaru iya. 4Tẹ ndu l’oo-dutaru iya bụru unwokorọbya l’ẹte enwee ẹka e mebyiru whẹ emebyi, ndu dụ ugvu l’ẹnya bụru ndu nweru uche, marụ ágụ, bya abụru ndu iwhe l’edoje ẹnya ree ẹgwegwa, mẹe ndu gbarụ ooje ozhi l’ibe-eze. Ya ezhia whẹ gẹ l’eekfuje okfu Bábyilọnu mẹe gẹ l’eedeje iya ede. 5O noo ya, eze sụ t’ọ bụru ọga nri, yẹbedua l’erije bẹ l’aa-nụje whẹ mbọku mbọku tẹ whẹ ria. A nụ whẹ ụdu mmẹe, ya l’angụje tẹ whẹ ngụje. Sụ t’e gude awha ẹto zhia whẹ iwhe. Awha ẹto ono gvụlewho whẹ awata oojeru eze ozhi.
6Ndu a họtaru lẹ ndu ono bụ ndu shi l’ikfu Juda, ẹwha whẹ bụ: Daníyelu, Hananiya, Mishẹlu ọwaa Azaríya. 7Onye ishi ndu ono, l’eleta ibe-eze ẹnya ono bya agunweshia whẹ ẹwha. Daníyelu b’ọ gụru Belutesheza, gụa Hananiya, Sheduraku, gụa Mishẹlu, Mishaku, gụa Azaríya, Abedinego.
Aadata Daníyelu whẹ
8Ọle Daníyelu bya ekfua ya rwuheta iwhu l’iya ta abyadụ l’ekwobe nri eze yẹle ụdu mmẹe, eze l’angụje merwua onwiya. Ọo ya bụ, ọ ryọo onye ishi ndu ono, l’eleta ibe-eze ẹnya t’o bo kwekwa tẹ ya merwua onwiya l’ụzo dụ nno. 9Chileke bya emee Daníyelu tụba onye ishi ono l’ẹnya, imiko Daníyelu dụ iya. 10Ọle onye ishi ndu l’eleta ibe-eze ẹnya ono bẹ l’atsụ eze egvu. Ọ sụ Daníyelu: “Ọ -bụru l’eze bẹ whụru unu, unu jọo ya ẹhu l’ẹnya, unu ta adụ g’ọo ụnwu ọgbo unu, bẹ l’oo-gbufukwa mu ishi. G’ọ bụ iya bẹ sụru l’ọ waa ọga nri, unu l’e-rije yẹle ụdu mmẹe, unu l’a-ngụje ndọwa.”
11Tọ dụ iya bụ, Daníyelu tụa ike ituwhu jekfushia onye ọwhu, onye ishi ndu ono, l’eleta ibe-eze ẹnya sụru t’o leta yẹbedua, bụ Daníyelu, mẹe Hananiya, mẹe Mishẹlu, mẹe Azaríya ẹnya. O jekfu iya je asụ iya: 12“Byiko gudenu abalị iri data anyịbe ndu ozhi ghu. T’ọ bụruro ẹkwo-nri bẹ l’ịi-nụje anyi t’anyi ria ngụru mini ye iya. 13E -megee gụ elele anyi elele marụ ọ dụ iche dụ l’ụgbugba ẹhu anyi l’ụnwu okorọbya ono, l’eri nri eze. Ọo iwhe ị whụru l’ẹhu anyịbe ndu ozhi ghu bẹ l’ii-gude eme anyi iwhe.” 14Ọo ya bụ, o kweta iwhe whẹ kfuru bya adata whẹ abalị iri.
15Abalị iri ono gvụlewho, a whụ l’ẹhu ka whẹ ọdu mma mẹe lẹ whẹ ka okporokpo karụ ụnwu okorọbya ono, l’eri nri eze. 16Ọo ya bụ, onye ono l’eleta whẹ nụ nụgbuwaru whẹ rọ ẹkwo-nri, haa whẹ ọnu nri eze mẹe mmẹe eze.
17Ụnwu okorọbya ẹno ono bẹ Chileke meru whẹ nweru ishi ẹkwo, marụ ome nka l’ode iwhe mẹe l’ọnwuta iwhe. Daníyelu l’onwiya bẹ marụ gẹ l’aakọwa ọwhulenya, marụ gẹ l’aakọwa nrọ.
18Oge ono, e gude ezhi ụnwu okorọbya ono iwhe gbadzulewho, eze sụ t’e dutawa whẹ rọ bya. Onye ishi ndu ono, l’eleta ibe-eze ẹnya chịta whẹ bya egoshi eze Nebukadineza. 19Eze yẹle ụnwu okorọbya ono kfugbabe okfu. L’ime whẹ ta adụdu onye ọdo, l’atụru Daníyelu mẹe Hananiya mẹe Mishẹlu mẹe Azaríya. Whẹ bya etsoru bụru ndu l’ejeru eze ozhi. 20Iwhe bụ iwhe eze kparụ whẹ ishi iya, bụ iwhe larụ l’ụzo mmamagụ m’ọ bụ l’ụzo iwhe l’e-shi doo ẹnya bẹ whẹ ka mma ugbo iri, amamẹ ndu jibya mẹe ndu l’eme amamanshi nọkota l’alị-eze iya l’owhu. 21Daníyelu bẹ nọ-zhiawho l’ogboduwhu ibe eze g’ọ nọ iya jeye l’awha mbụ, Sayirọsu watarụ ọbu eze.
2Nrọ, Nebukadineza rọru
1L’awha kwe Nebukadineza awha labọ ọ watarụ ọbu eze, b’ọ rọru nrọ dụ l’iche l’iche. Nrọ ono l’atsụ iya l’ẹhu shii. Ọ kpọo ya mgbẹnya. 2Tọ dụ iya bụ, eze zhia t’e je ekuaru iya ndu jibya mẹe ndu l’eme amamanshi, mẹe ndu l’etsu mgbọrogvu, mẹe ndu marụ ẹnya kpokponde, tẹ whẹ bya akọoru iya iwhe nrọ ono fụtaru. Ọo ya bụ, whẹ bata bya akfụru l’iwhu eze. 3Eze sụ whẹ: “Nrọ, mu rọru bẹ l’atsụ mu l’ẹhu shii. Mu chọru tẹ mu marụ iwhe nrọ ono fụtaru.”
4Ọo ya bụ, ndu marụ ẹnya kpokponde bya egude okfu Arámayiku kfuru yeru eze sụ iya: “Gụbe eze; ndzụ ghu ndzụ gbururu! Zeeru anyịbe ndu ozhi ghu nrọ ọbu, ị rọru nke ọwhu anyi l’a-kọru ghu iwhe ọ fụtaru.”
5Eze bya asụ ndu ono marụ ẹnya kpokponde ono agha: “Iwhe mu kfuru gbubuwa iya bụ ọwa: Ọo unu l’e-zeru mu nrọ ono l’onwunu, bya akọoru mu iwhe ọ fụtaru. Ọ -bụru l’unu te emedu iya nno, e bushia anụ unu nwịrinwiri, nwutsushia ụlo unu ya adakpọshihu. 6Ọle ọ -bụru l’unu zeru mu nrọ ono l’onwunu, bya akọoru mu iwhe ọ fụtaru, bẹ mu l’a-nyako unu iwhe, bua unu obunggo, kwabẹ unu oke ugvu parụ ẹka. Ọo ya bụ t’unu zeeru mu nrọ ono, kọoru mu iwhe ọ fụtaru.”
7Whẹ yeru eze ọnu ọdo sụ iya: “Tẹ gụbe eze gbee vuru ụzo zeeru anyịbe ndu ozhi ghu nrọ ono, ndụge anyi akọoru ghu iwhe ọ fụtaru.”
8Eze sụ whẹ: “O doru mu ẹnya l’iwhe unu l’eme bụ t’oge gbụlibebaaru agbụliberu, nkele unu marụ lẹ mu kfuwaru iya gbubuwa iya sụ: 9Ọ -bụru l’unu te ezeduru mu nrọ ono mu rọru, bẹ awhụwhu, l’aa-ta unu l’a-bụru iwhe lanụ. Unu gbarụ ikumu t’unu bya anọdu mu l’iwhu dowhube mu, dzụshia ejire, t’e gude t’oge ghata. Unu zeeru mu nrọ ono, mu rọru, nggẹ mu amakwanụru l’unu l’a-dụ ike kọo iwhe ọ fụtaru.”
10Ndu ono, marụ ẹnya kpokponde ono sụ eze: “Ọ tọ dụdu madzụ eliwhe l’a-dụ ike eme iwhe ono gụbe eze kfuru. O too nwebudua eze sụjewaru ndu jibya, m’ọ bụ ndu l’eme amamanshi, m’ọ bụ ndu marụ ẹnya kpokponde tẹ whẹ meeru iya ẹgube iwhe ono; eze ọbu pahụdua ẹka ọpa agha, m’ọ bụ nwehudua ọkpehu onwe agha. 11Iwhe gụbe eze sụru t’e meeru ghu l’atsụkwa l’ẹhu. Ọ tọ dụdu madzụ igbalekọma l’a-dụ ike ezeru ghu nrọ ono, gbahalẹwho agwa ọwhu, l’ebua l’ẹka madzụ bu.”
Daníyelu whụru nrọ ọbu
12Iwhe ono mee, ẹhu eghughu gbanwuhu eze l’ẹhu. Ọ tụa iwu sụ t’e gbushikota ndu mmamagụ nọ l’alị Bábyilọnu gẹ whẹ ha. 13Iwu ono bya ejedzuru ẹka lile; ọ bụwaru t’e gbushikota ndu mmamagụ ono b’o whuduru. E gudenu iya chọo Daníyelu yẹle ndu otu iya t’e gbushia whẹ.
14Ariyọku, bụ onye ishi ndu l’eche eze nche tụgburu tẹ ya je egbushia ndu mmamagụ, nọ l’alị Bábyilọnu; Daníyelu jilekwawho obu oyi gude mmamagụ yeeru iya ọnu. 15Ọ bya ajịa Ariyọku, bụ onye ishi ndu ono, l’eche eze nche sụ: “?Ọo gụnu meru eze tụa iwu ọwhu l’ada mgbanwụ mgbanwụ ọwa-a?” Ọo ya bụ, Ariyọku bya akọoru Daníyelu iwhe ọbu. 16O noo ya, Daníyelu bya atụgburu je aryọo eze sụ iya t’ọ gụru oge nụ iya, tẹ ya bya akọoru iya iwhe nrọ ono, ọ rọru fụtaru.
17Tọ dụ iya bụ, Daníyelu dawhu azụ l’ụlo whẹ je akọoru ndu otu iya, bụ Hananiya, mẹe Mishẹlu, mẹe Azaríya iwhe ọbu. 18Ọ sụ tẹ whẹ ryọo Chileke, bu l’imigwe t’ọ whụaru whẹ imiko, goshi whẹ iwhe ono, bụ iwhe e domiru edomi, nke ọwhu yẹbedua bụ Daníyelu, mẹe whẹbedua bụ ndu otu iya l’ẹte etso ndu mmamagụ, nọ l’alị Bábyilọnu laa l’iyi. 19Tọ dụ iya bụ, o be l’ẹnyashi, Daníyelu nọdu l’ọwhulenya, e kpuhaa iwhe ono, e domiru edomi ono goshi iya. Daníyelu tua Chileke bu l’imigwe ẹwha sụ:
20“T’a jaa Chileke ajaja jeye lẹ tututu-mịmimi.
O noo l’ọo ya nwe mmamagụ nweru ike.
21Ọo ya l’agbanweje ụboku yẹle oge.
Ọo ya l’echije madzụ eze, bụru iya l’akwatsuje iya.
Ndu marụ ágụ bụ iya l’anụje whẹ mmamagụ.
Ndu marụ iwhe bụru iya l’emeje t’iwhe doo whẹ ẹnya.
22Iwhe dụ omilomi yẹle iwhe e
domiru edomi bẹ l’ookpuhaje ghebe ọnu.
Ọ marụ iwhe dụ l’ọochi, iwhoro
nọ-whee ya mgburumgburu.
23Ọo gụbe Chileke nke nna mu
whẹ bẹ mu l’ekele ekele aja ajaja;
nkele ị nụwaru mu mmamagụ yẹle ike.
Ntaa b’i mewaru mu, mu marụ iwhe
ono, anyi shi aryọ ghu t’i meeru anyi.
Mbụ l’i mewaru, anyi marụ nrọ ọbu, eze rọru.”
Daníyelu l’akọwa iwhe nrọ eze fụtaru
24Tọ dụ iya bụ, Daníyelu bya ejekfu Ariyọku, mbụ onye ono eze yeru t’o gbushia ndu mmamagụ nọ l’alị Bábyilọnu. O jekfu iya je asụ iya: “Be ejehekwa ogbushi ndu mmamagụ nọ l’alị Bábyilọnu-a. Duru mu jekfu eze tẹ mu kọoru iya iwhe nrọ ono, ọ rọru fụtaru.”
25Ariyọku mee ẹgwegwa duta Daníyelu jekfu eze je asụ iya: “Lekwa-a onye lanụ lẹ ndu Juda ono a kpụru lẹ ndzụ, mu whụru, l’a-kọru gụbe eze iwhe nrọ ono i rọru fụtaru.”
26Eze jịa Daníyelu, bụ onye a gụru Belutesheza sụ iya: “?Ịi-dụ ike zeeru mu nrọ ono mu rọru, kọoru mu iwhe ọ fụtaru?”
27Daníyelu yeru eze ọnu sụ iya: “Ọ tọ dụkwa onye mmamagụ, ọdua l’ọo onye l’eme amamanshi, ọdua l’ọo onye jibya, ọdua l’ọo onye l’etsu mgbọrogvu l’a-dụ ike kọoru gụbe eze iwhe e domiru edomi ono, ị sụru t’a kọoru ghu. 28Ọle o nweru Chileke, bu l’imigwe, onye l’egoshije madzụ iwhe e domiru edomi. Ọo ya bẹ wotaru iwhe l’e-bekochaa mee l’ụzo atatiwhu kpuhaa goshi gụbe eze bụ Nebukadineza. Ishi nrọ ono ị rọru yẹle ọwhulenya ono, i gude uche ghu whụa nteke ono, ị zẹe l’iwhe-azẹe ghu bụ ọwa:
29“Nteke ono gụbe eze zẹe azẹe, bẹ ọriri ghu gbarwuru l’iwhe l’e-me l’ụzo atatiwhu. Ọo ya bụ, onye ono l’ekpuhaje iwhe e domiru edomi goshi ghu iya, bya ekpuhaa iwhe l’e-bekochaa mee nụ goshi ghu. 30Mbẹdua bụ Daníyelu ta abụkwa l’ọo mmamagụ nkemu kagezhia lẹ mmamagụ nke ndu ọdo, meru g’o gude e kpuhaa iwhe ono, e domiru edomi goshi mu. Iwhe meru e goshi mu iya bụkwa nke ọwhu gụbe eze l’a-ma iwhe nrọ ono, ị rọru fụtaru, marụ ishi iwhe ị rịru l’obu ghu.
31“Sụa, gụbe eze; iwhe ị whụru bẹ bụ iwhe a kpụru, ọ dụ g’ọo madzụ. Iwhe ono paa ejo ẹka, egbu zaazaa, kfụru ghu l’iwhu; ụgbugba iya l’eye egvu. 32Iwhe e gude mee ishi iwhe ono bụ mkpọla-ododo rọru arọ. Obu iya yẹle ẹka iya bụru mkpọla-ọcha b’e gude mee ya. Ẹwho iya yẹle ụtakfu iya bụru ope b’e gude mee ya. 33Ọkpa iya bụ igwe b’e gude mee ya. A gwakọbe igwe l’ụrwa gude mee ọbochi-ọkpa iya. 34Tọ dụ iya bụ, l’iilekwadua iwhe ono ẹnya, eze ẹwhuru shi ẹka o shi kụkpofu l’eli ugvu, tọ bụ madzụ bẹ gude ẹka iya kụkpota iya. Ẹwhuru ono behu bya adaa iwhe ono, a kpụru akpụ ono l’okpurukpuu-ọkpa iya ono, e gude igwe yẹle ụrwa mee; o tsule iya whọ yọgiri yọgiri. 35O noo ya, igwe ono, mẹe ụrwa ono, mẹe ope ono, mẹe mkpọla-ọcha ono, mẹe mkpọla-ododo ono tụkolewho g’ọ ha gwee ryaaryaa; whẹ dụlewho g’ọo ẹswa, a whụshiru l’ereshi l’ụguru l’ẹka, l’eetsuje ereshi. Whẹrewhere whekashia ya, tọ dụ ọwhu, ọ harụ t’ọ ka mma l’ọo ẹgbabala iya. Ẹwhuru ono, tụpyashiru iwhe ono, a kpụru akpụ bya aghọo eze ugvu, sweta mgboko l’owhu.
36“O noo nrọ ọbu, ị rọru ndono. Ngwa t’anyi bya akọoru gụbe eze iwhe ọ fụtaru. 37Ọo gụbe eze, bẹ bụ eze ndu bụkota eze l’eliwhe. Ọ bụru ghu bẹ Chileke nke imigwe nụru alị-eze, bya anụ ghu ọkpehu, mẹe ike, mẹe ugvu. 38Ọo ghu b’o yeru madzụ l’ẹka, mẹe anụ, bu l’ẹgbudu, mẹe ẹnu l’ewhe l’eli. O meru t’ọ bụru ghu l’a-nọdu achị whẹ; l’ẹka lile, whẹ bu. Ọo gụbedua bụ ishi ono, e meru lẹ mkpọla-ododo ono.
39“Ị -chị-gelewho; alị-eze ọdo afụta. Alị-eze ono bẹ ẹnya l’a-lwa l’ẹka ị nọ. Alị-eze ọwhu l’e-kwe iya nke ẹto afụtakwawho bya achịa mgboko l’owhu. Ono l’a-bụru nke ope whọ. 40Nke ikpazụ iya l’a-bụru alị-eze ọwhu l’e-kwe iya ẹno. Ono l’e-shihu ike g’ọo igwe. Igwe l’emebyishije iwhe o jekfuru gwee ya aryaka-eryune. Ọ bụru gẹ mgbọro-igwe l’emebyishije iwhe, bụ g’alị-eze onona l’e-mebyishi alị-eze ọdo, gwee ya ryaaryaa. 41Ọbochi-ọkpa ono mẹe mkpụshi-ọkpa ono ị whụru, e wotaru igwe gwakọbe l’ụrwa mee, bẹ fụtaru lẹ; alị-eze ono l’e-bekochaa kekashia onwiya ekekashi. Ọle o nweru ẹka iya ọwhu l’oo-shihu ike g’ọo igwe. Ọo lẹwho g’ị whụru, l’aagwakọberu igwe yẹle ụrwa bụ gẹ l’ọo-dụ. 42Ọo ẹgube ono, mkpụshi-ọkpa ono nweru ibiya ọwhu bụ igwe, nweru ibiya ọwhu bụ ụrwa, bụ g’alị-eze ono l’a-dụ; ibiya lanụ l’e-shihu ike, ibiya ọwhua a-dụ whugewhuge. 43Ọo ẹgube ono, ị whụru, l’aagwakọberu igwe yẹle ụrwa, bụ gẹ ndu ono l’e-gude ọlugba nwanyị gwaa onwowhe ọgwamogwa. Ọle whẹ ta abyadụ l’a-tụgba bụru nnanụ, ẹgube ono, l’ẹte ewotaje igwe gwakọbe l’ụrwa t’ọ tụgba.
44“Ọ bụru nteke ndu eze ono, l’a-nọ achị bẹ Chileke nke imigwe l’e-gude ẹka iya dobe alị-eze ọwhu l’ẹte afụa mebyia emebyi; ọchichi ta abya l’e-shi l’alị-eze ono lụfu bahụ l’ẹka ndu ọdo. Oo-gwekota alị-eze ọwhua g’ọ ha ryaaryaa, mee ya nke ọwhu bụ lẹ whẹ ta adụbahedua ọdo. Yẹbedua adụ jeye lẹ tututu-mịmimi. 45O noo iwhe ọ fụtaru mbụ ọwhulenya ono, ị whụru, l’ẹka a kụkpofuru eze-ẹwhuru l’eli ugvu, tọ bụ madzụ bẹ gude ẹka iya kụkpota iya, mbụ eze-ẹwhuru ono, behuru bya adaa l’iwhe ono a kpụru akpụkpu; tsujishia igwe whọ, mẹe ope whọ, mẹe ụrwa whọ, mẹe mkpọla-ọcha whọ, mẹe mkpọla-ododo whọ yọgiri yọgiri.
“Ọo Ọkalibe, bụ Chileke bẹ goshiru gụbe eze iwhe l’e-bekochaa mee l’atatiwhu. Nrọ ono gụbe eze rọru bụkwa l’ezhi; ẹgube ono mu kọwaru iya bụru g’ọ dụ.”
Eze l’akwabẹ Daníyelu oke ugvu
46Tọ dụ iya bụ, eze bụ Nebukadineza bẹdeshihu kpube iwhu l’alị gude baarụ Daníyelu ẹja, bya asụ t’e gude ngwo-ẹja mẹe isẹnsu gwaa Daníyelu gẹ l’aagwajẹ iwhe. 47Eze sụ Daníyelu: “Ọo l’ezhi lẹ Chileke ghu bụ Chileke nwekota agwa l’owhu, bụru Onye-Nwe-Ọha, nwekota ndu eze l’owhu, bya abụru onye l’ekpuhaje iwhe e domiru edomi goshi. Ọo ya meru iwhe ị dụ ike goshi iwhe-e, e domiru edomi.”
48Eze bya edobe Daníyelu l’oke ọkwa, nyako iya iwhe ha l’igwe; bya emee ya onye ishi, l’a-nọ achị ndu alị Bábyilọnu l’owhu, mekwaa ya whọ onye ishi ndu mmamagụ lile nọ l’alị Bábyilọnu. 49Daníyelu bya aryọo eze, o mekwaawho Sheduraku, mẹe Mishaku, mẹe Abedinego ndu ishi mgbazhi l’alị Bábyilọnu. Daníyelu l’onwiya b’e meru o buru eburu l’ibe eze.
3Agwa Nebukadineza
1Eze bụ Nebukadineza bya egude mkpọla-ododo kpụa ntẹkpe. Eli iya bẹ dụ nji-ẹka ụkporo ẹto; uswe iya dụ nji-ẹka ishii. Ẹka o gvuberu iya bụ l’ẹka ọbu, dụ whorokoto, l’eeku Dura l’alị Bábyilọnu. 2O noo ya, eze bụ Nebukadineza bya ezhia ozhi, e je ekukoo ndu nnọ-chi ẹnya eze, mẹe ndu ọkwa whẹ l’etsota nke ndu nnọ-chi ẹnya eze, mẹe ndu ọ-chị-ọha, mẹe ndu l’agbazhiru eze idzu, mẹe ndu l’edoberu iya okpoga, mẹe ndu ọgbo-ikpe, mẹe ndu ishi ndu ọka-ikpe, mẹe ndu lile, nweru ọkwa l’alị ono; o kua whẹ tẹ whẹ bya t’e dobe ntẹkpe ono nsọ, mbụ ntẹkpe ono, onye eze ono, bụ Nebukadineza kpụru. 3Tọ dụ iya bụ, ndu ono, gude oke ọkwa ono bya edzukobe, mbụ ndu nnọ-chi ẹnya eze, mẹe ndu ọkwa whẹ l’etsota nke ndu nnọ-chi ẹnya eze, mẹe ndu ọ-chị-ọha, mẹe ndu l’agbazhiru eze idzu, mẹe ndu l’edoberu eze okpoga, mẹe ndu ọgbo-ikpe, mẹe ndu ishi ndu ọka-ikpe, mẹe ndu lile, nweru ọkwa l’alị ono. Whẹ dzukobe bya edobe ntẹkpe ono, onye eze bụ Nebukadineza kpụru nsọ. Whẹ gbua onwowhe teteretee l’iwhu ntẹkpe ono.
4Onye l’aryajẹ ozhi aryarya bya aryajaa ya aryaja sụ: “Unu gebekwa-o! A tụakwaru iya ọ bụru iwu, unubẹ eliwhe l’owhu; unubẹ mba gẹ mba ha; unubẹ ndu l’ekfu okfu alị dụ l’iche l’iche, 5lẹ nteke unu nụru g’ụda opyi-ọku, mẹe ụda opu mmaanụ, mẹe nke ogelenda, mẹe nke ogumogu, mẹe nke une, mẹe nke ụpyi swọkporohuru, mẹwaro ụda ngwa egvu ọdo; t’unu daa l’alị bẹdeshihu baarụ ntẹkpe ono ẹja, mbụ ntẹkpe ono, eze bụ Nebukadineza kpụru lẹ mkpọla-ododo. 6Onye l’ẹte adaa l’alị baarụ iya ẹja bẹ l’aa-parụ chee l’ọku, l’enwu tawhutawhu nteke onowho.”
7Ọo ya bụ, anụnu ndu ono, kụru l’ẹka ono nụru ụda opyi-ọku ono, mẹe ụda opu mmaanụ ono, mẹe nke ogelenda ono, mẹe nke ogumogu ono, mẹe nke une ono, mẹe nke ụpyi ono, mẹwaru ụda ngwa egvu ọdo; eliwhe ono l’owhu, mẹe mba gẹ mba ha ono, mẹe ndu l’ekfu okfu alị dụ l’iche l’iche ono tụko daa l’alị bẹdeshihu baarụ ntẹkpe ono, eze bụ Nebukadineza kpụru ẹja.
Ndibe Chileke te ekwedu baarụ ntẹkpe ono ẹja
8O noo ya, ọ bụru nteke ono bẹ ụwhodu lẹ ndu marụ ẹnya kpokponde, fụtaru bya ekfulahaa iwhe ndu Ju meru. 9Whẹ byakfuta eze bụ Nebukadineza sụ iya: “Gụbe eze, ndzụ ghu ndzụ gbururu! 10Eze, ị tụru iwu sụ t’iwhe bụ onye nụru g’ụda opyi-ọku, mẹe ụda opu mmaanụ, mẹe nke ogelenda, mẹe nke ogumogu, mẹe nke une, mẹe nke ụpyi, mẹwaro ụda ngwa egvu ọdo swọkporohuru; t’onye ọbu daa bẹdeshihu l’alị baarụ ntẹkpe ono, i meru lẹ mkpọla-ododo ẹja; 11l’onye l’ẹte adaa baarụ iya ẹja bẹ l’ee-che l’ọku, l’enwu tawhutawhu. 12O nwekwaru ndu Ju; ndu i yeru tẹ whẹ nọdu lẹ mgbazhi l’alị Bábyilọnu, mbụ Sheduraku, Mishaku lẹ Abedinego. Gụbe eze, ndu ono ta angakwa nchị l’iwu ono ị tụru. Whẹ te ekwekwa baarụ agwa ghu ẹja, whẹ te ekwe buaru iwhe ono, i kpụru lẹ mkpọla-ododo ono iwhu l’alị.”
13Ọo ya bụ, Nebukadineza gude g’ẹhu l’eghu iya damụdamu zhia t’e je ekuaru iya ụmadzu ẹto ono, bụ Sheduraku, Mishaku lẹ Abedinego. E je achịta whẹ byatashia l’iwhu eze. 14Nebukadineza sụ whẹ: “Gụbe Sheduraku, Mishaku lẹ Abedinego, ?unu dụwho ono l’unu jịkaru l’unu ta abadụru agwa mu ẹja, unu te eburu ntẹkpe mu ono, e meru lẹ mkpọla-ododo iwhu l’alị, mbụ ntẹkpe ọwhu ọ bụ mu gude ẹka mu kpụa? 15Ngwa, nteke bu l’unu kwakọbewaru, unu -nụlewho ụda opyi-ọku, mẹe ụda opu mmaanụ, mẹe nke ogelenda, mẹe nke ogumogu, mẹe nke une, mẹe nke ụpyi, mẹwaro ụda ngwa egvu ọdo, bẹ l’ọo-dụ ree t’unu dashịa bẹdeshihu l’alị baarụ ntẹkpe ono, mu meru ẹja. Ọle nteke unu l’ẹte abaarụ iya ẹja, bẹ l’aa-parụ unu chee l’ọku l’enwu tawhutawhu nteke onowho. ?Ọo chi ole l’a-dụ ike nafụta unu l’ẹka mu?”
16Sheduraku, Mishaku lẹ Abedinego yeeru eze ọnu sụ iya: “Gụbe Nebukadineza; anyi ta agọkwa ẹgo t’anyi gude gọfu l’okfu ono. 17Ọ -bụru l’a parụ anyi chee l’ọku, l’enwu tawhutawhu, bẹ Chileke anyi l’abarụ ẹja l’a-dụkwa-a ike lọfuta anyi l’ime iya; o jekwa l’a-nafụta anyi l’ẹka gụbe eze. 18Nteke bụ m’ọo l’ọ tọ nafụtadu anyi; iwhe anyi l’eme t’o doo ghu ẹnya gụbe eze, bụ l’anyi ta abyadụ l’a-baru agwa ghu ono ẹja, anyi ta abya l’e-buru ntẹkpe mkpọla-ododo ono i doberu iwhu l’alị.”
Ọku l’enwu tawhutawhu
19Tọ dụ iya bụ, Nebukadineza vọru ọku ghụa ẹhu; iwhu dụ iya ọnwuu ọnwuu l’ẹka Sheduraku, Mishaku lẹ Abedinego nọ. Ọ tụa iwu sụ t’a kponwubaa ọku ono t’ọ kabaa anụ enwu tawhutawhu ugbo ẹsaa amamẹ gẹ l’ọodujehawa. 20Ọ bya asụ ndu shihuru ọkpobe ike lẹ ndu ojọgu iya tẹ whẹ kee Sheduraku lẹ Mishaku lẹ Abedinego ẹgbu parụ chee l’ọku ono, l’enwu tawhutawhu ono. 21E gudeshia whẹ, tụko whẹ, mẹe uwe mkpẹelanu whẹ, mẹe uwe agada whẹ, mẹe okpulishi whẹ, mẹwaro uwe ọdo whẹ yegee, kee whẹ ẹgbu parụ chee l’ọku ono, l’enwu tawhutawhu. 22Iwu ono eze tụru bẹ dụnukaru kpaa kpaa, ọku ono nwunuka tawhutawhu, nke ọwhu bụ l’ire ọku ono nmakọtaru ndu ojọgu ono, patarụ Sheduraku lẹ Mishaku lẹ Abedinego, tụko whẹ kegbushia. 23Ụmadzu ẹto ono, bụ Sheduraku, Mishaku lẹ Abedinego b’e keru ẹgbu, parụ chee l’ọku ono, l’enwu tawhutawhu ono wuu.
24E jia ekfu, Nebukadineza zhilihu l’ẹka ọ nọ, nkele ọ whụru iwhe dụ iya biribiri. Ọ sụ ndu l’agbazhije iya olu: “?Tọ nụ-a ụmadzu ẹto bẹ anyi keru ẹgbu che l’ọku-a?”
Whẹ sụ iya: “Ee, gụbe eze, ọ kwa-a nno bụ g’ọ dụ.”
25Ọ sụ whẹ: “Unu lenu; mu whụkwaru ụmadzu ẹno, l’ẹte anọo l’ẹgbu, l’akpawheru onwowhe l’ọma ọku ono, tọ dụ iwhe meru whẹ nụ. Onye ọwhu kwe whẹ ẹno dụ g’ọo nwa Chileke.”
Nebukadineza l’ekele Chileke ekele
26Ọo ya bụ, Nebukadineza bya ejekube mgboro ọku ono, l’enwu tawhutawhu ono bya arya ya aryarya sụ: “Sheduraku, Mishaku lẹ Abedinego; unubẹ ndu l’ejeru Chileke, bụ Ọkalibe-Kangokotaru-Nu ozhi, unu fụtawaro-o, unu bya ẹka-a!”
Tọ dụ iya bụ, Sheduraku, Mishaku lẹ Abedinego lụfuta l’ọku ono. 27Ndu nnọ-chi ẹnya eze, mẹe ndu ọkwa whẹ l’etsota nke ndu nnọ-chi ẹnya eze, mẹe ndu ọ-chị-ọha, mẹe ndu l’agbazhiru eze idzu, wụru byatashia tẹ whẹ whụ ụmadzu ẹto. Whẹ bya awhụ l’ọku ono ta adụdu iwhe o meru whẹ; l’o to kedu t’ọ ka mma l’ọo ẹgbushi, dụ whẹ l’ishi; to ke uwe, whẹ ye l’ẹhu; whẹ te eshi ẹnwuru ọku ẹnwuru ọku.
28Nebukadineza sụ: “T’a jaa Chileke nke Sheduraku, Mishaku lẹ Abedinego ajaja, mbụ Chileke ono yeru ojozhi iya, ọ bya anafụta ndu ozhi iya, bụ ndu kweru nkiya. Whẹ jịkaru ome iwhe eze kfuru; tụa ishi ndzụ whẹ, m’ọ dabe ọwhu whẹ l’a-baru iwhe ọdo l’abụa Chileke whẹ ẹja, m’ọ bụ buaru iwhe ọbu iwhu l’alị. 29Ọo ya meru, mu l’atụ iwu sụ: L’eliwhe l’owhu, mẹe lẹ ndu mba gẹ mba ha, mẹe lẹ ndu l’eekfu okfu alị dụ l’iche l’iche, onye kfubyiru Chileke Sheduraku, Mishaku lẹ Abedinego, a bọo anụ onye ọbu nwịrinwiri, nwutsushia ụlo iya, ya adakpọshihu. O noo nkele ọ tọ dụdu chi ọdo, l’a-dụ ike dzọfuta madzụ ẹgube-ẹ, Chileke dzọfutaru ndu ọwa.”
30O noo ya, eze bya apalia ọkwa Sheduraku, Mishaku lẹ Abedinego, mee whẹ, whẹ kabaa shii l’alị ndu Bábyilọnu.
4Nrọ nke ẹbo, Nebukadineza rọru
1Ọ waa bụ ozhi mụbe eze bụ Nebukadineza l’ezhi t’e zhigbakota ụnwu-eliwhe l’owhu, mẹe ndu mba gẹ mba ha, mẹe ndu l’ekfu okfu alị dụ l’iche l’iche lẹ mgboko-o kpaa-whuu:
T’ẹhu dụkwa unu guu dụ iya unu nke etsutsu iya!
2Ọotso mu ụtso tẹ mu kọoru unu iwhe-awhụrulenya yẹle iwhe dụ biribiri, Chileke bụ Ọkalibe-Kangokotaru-Nu meru mu.
3Iwhe-awhụrulenya Chileke l’eme bụ okee ya.
Iwhe dụ biribiri l’oome bẹ parụ ẹka.
Chileke l’a-bụ eze jeye lẹ tututu-mịmimi.
Ọchichi iya l’a-dụ shi l’ọgbo rwua l’ọgbo.
4Mụbe Nebukadineza bẹ nọdu l’ụlo mu; ẹhu dụ mu guu; ẹku l’abyarụ mu kụlakula. 5Mu bya arọo nrọ, yeru mu egvu. Gẹ mu zẹe azẹe l’iwhe-azẹe mu, bẹ iwhe l’agbakaa mu l’ọriri mẹe iwhe mu l’awhụkaa l’ọwhulenya yeru mu egvu. 6Ọo ya bụ, mu bya atụa iwu sụ t’e dutaru mu ndu mmamagụ, nọkota l’alị Bábyilọnu tẹ whẹ bya akọoru mu iwhe nrọ ono fụtaru. 7Tọ dụ iya bụ, ndu jibya mẹe ndu l’eme amamanshi mẹe ndu marụ ẹnya kpokponde mẹe ndu l’etsu mgbọrogvu bya abyatashia. Mu zeeru whẹ nrọ ono, whẹ ta adụ ike kọoru mu iwhe ọ fụtaru. 8L’ikpazụ iya; Daníyelu bya abya l’iwhu mu. Daníyelu ono b’a gụru Belutesheza, bụ ẹwha agwa mu; ume Chileke ọwhu, dụ nsọ dụ yẹbe Daníyelu l’ẹhu. Mu bya ezeeru iya nrọ ono sụ iya:
9“Gụbe Belutesheza, onye ishi ndu jibya. Mu marụ l’ume Chileke ọwhu, dụ nsọ bẹ dụ ghu l’ẹhu, tọ dụ iwhe e domiru edomi l’atsụje ghu l’ẹhu amama. Lee nrọ mu rọru ndọwa; kọoru mu iwhe ọ fụtaru. 10Ọ waa iwhe mu whụru gẹ mu zẹe azẹe l’iwhe-azẹe mu ndọwa: Mu whụru oshi, gvuru l’echilabọ mgboko gẹdegede. Oshi ọbu bẹ ha l’eli shii. 11Oshi ono vutaru evuta; jaa ajaja shihu ike shii. O vutaru l’eli je asụ-kfuru l’igweli, mgboko l’owhu l’awhụkota iya. 12Mkpẹekwo iya l’ama ụma; ọ mịa mebyi gọdashihu agọdashihu; mebyi iya sụleruwho ndiwhe l’owhu eriri. Anụ-ẹgbudu nọdu l’aguguru dụ lẹ mkpula iya edzu ike, ẹnu l’ewhe l’eli kpaa ẹkfunu l’ẹkali iya buru. Iwhe lile nọ ndzụ lẹ mgboko-o bụru mebyi iya bụ nri whẹ.
13“Gẹ mu zẹe azẹe l’iwhe-azẹe mu arịkashi nke ọwhulenya ono, bẹ mu whụru ojozhi ọbu, bụ onye dụ nsọ g’o shi l’imigwe bya. 14Ọ ryaa ya aryarya ryashịa ya ike sụ: ‘Gbutsua oshi ono egbutsu, kwashịa ya ẹkali. Jịshia ya ẹkwo, chikoshia akpụru iya tụa nnanụ nnanụ. T’anụ, nọdu iya lẹ mkpula gbakashịhukwa, ẹnu kparụ iya ẹkfunu buru ewhekashihukwawho. 15Ọle haa ukfu iya yẹle ọgbaragbu iya l’alị. Rwụkua ya iwhe igwe yẹle iwhe ope, parụ iya haa l’ime ẹgbudu l’ẹka ono.
“ ‘T’iji darụ kpua ya. Tẹ yẹle anụ-ẹgbudu tụa ya l’ime ẹgbudu nke mgboko. 16T’e wofu iya uche madzụ l’ẹhu, ye iya nke anụ-ẹgbudu; ya adụ ẹgube ono jeye awha ẹsaa.
17“ ‘Sụ-a, ndu tụru iwu-a bụkwa ndu ojozhi, ọ bụru ndu dụ nsọ sụru l’o noo gẹ l’ọo-dụ. Ọo ya bụ, t’onye nọ ndzụ marụ l’ọo Ọkalibe-Kangokotaru-Nu bụ onye ndu eze, l’achị ndiwhe l’owhu nọkota l’ẹka. L’ọo onye, ọ tụru obu iya ama bẹ l’oo-meje t’ọ bụru eze, l’achị nụ, o behuduru ọ bụru onye ẹnya kagezhia alwalwa l’iwhe bụ madzụ.’
18“O noo nrọ, mụbe Nebukadineza rọru. Ọ bụru tẹ gụbedua, bụ Belutesheza kọo iwhe nrọ ono fụtaru. Nkele ọ tọ dụdu m’ọo onye lanụ lẹ ndu mmamagụ, nọ l’alị-eze mu, dụ ike kọoru mu iwhe nrọ ono fụtaru. Ọle gụbedua l’a-dụ ike kọwaa ya, nkele ume Chileke ọwhu dụ nsọ bẹ nọ ghu l’ẹhu.”
Daníyelu l’akọ iwhe nrọ ono fụtaru
19O noo ya, iwhe ono tụfu Daníyelu ẹhu, mbụ onye ono ẹwha iya bụ Belutesheza, ọ tsụa ya l’ẹhu. Eze bya asụ iya: “Belutesheza; tẹ nrọ ono yẹle iwhe ọ fụtaru ba atụfushi ghu ẹhu.”
Belutesheza sụ eze: “Onye-nwe-mu nụ, nggẹ l’ọ dụ g’e shi, nrọ-ọ vụa l’ishi ndu kpọru ghu ashị. Nggẹ l’ọ dụ g’e shi, iwhe nrọ ono fụtaru mechia l’ẹhu ndu ọhogu ghu, mẹ ya akakwa ree. 20Oshi ono ị whụru, vutaru evuta jaa ajaja shihu ike shii ono, vuta l’eli je asụ-kfuru l’igweli, mgboko l’owhu l’awhụkota iya, 21mkpẹekwo iya l’ama ụma, ọ mịa mebyi gọdashihu agọdashihu; mebyi iya sụleruwho ndiwhe l’owhu eriri; ọ bụru l’aguguru, dụ lẹ mkpula iya bẹ anụ-ẹgbudu nọdu edzu ike, ẹkali iya bụru ẹka ẹnu, l’ewhe l’eli kparụ ẹkfunu buru. 22Gụbe eze, ọ kwa ghu bụ oshi ono. Ọo ghu vutaru evuta, jaa ajaja shihu ike shii ẹgube ono. Ọtu-ọnu ghu bẹ vuru je asụ-kfuru l’igweli, ị bụru eze, l’achị jeye l’ẹka igwe beru alị beru.
23“Gụbe eze, awhụwhu ono, ị whụru ojozhi, bụ onye dụ nsọ, shi l’imigwe bya asụ: ‘Gbutsua oshi ono, mebyishia ya. Haa ukfu iya yẹle ọgbaragbu iya l’alị. Rwụkua ya iwhe igwe mẹe iwhe ope, parụ iya haa l’ime ẹgbudu l’ẹka ono. T’iji darụ kpua ya. Tẹ yẹle anụ-ẹgbudu tụa ekwege l’ime ẹgbudu jeye awha ẹsaa.’
24“Sụa, gụbe eze; lekwa iwhe nrọ ono fụtaru ndọwa: Iwhe ono, gụbe eze bụ onye-nwe-iya nụ whụru; bụkwa iwhe Chileke, bụ Ọkalibe-Kangokotaru-Nu tụru g’ọo iwu l’oo-me l’ẹhu ghu. 25L’aa-chịfu ghu tẹ gụ lẹ madzụ ba anọhe, gụ eje gụ l’anụ-ẹgbudu eburu. E mee ghu, gụ awata anọ ata ẹwu g’ọo eswi, iji adashịa kpua ghu. O noo gẹ l’ịi-nọ iya awha ẹsaa jeye nteke l’ịi-marụ l’ọo Ọkalibe-Kangokotaru-Nu bụ onye ndu eze, l’achị ndiwhe l’owhu nọkota l’ẹka. L’ọo onye, ọ tụru obu iya ama bẹ l’oo-meje t’ọ bụru eze l’achị nụ. 26Ukfu oshi ono yẹle ọgbaragbu iya ono, a sụru t’a haa l’alị, bẹ iwhe ọ fụtaru bụ: l’ee-me ghu gụ abụ-whu eze azụ m’ị malẹruwho l’ọo Chileke bụ ishi l’achị nụ. 27Ọo ya bụ, gụbe eze, t’idzu-a mu bya l’achị-koshi ghu dụkwa ghu ree. Watakwa oome iwhe kfụru nhamụnha haa ome iwhe-dụ-ẹji, l’iimegbabe. Gụ awata omeru ndu, l’aakpa ẹhu ree haa ome ejo-iwhe l’iimegbabe. T’a marụ, ẹhu-ọdu-guu ghu l’a-nọliberu.”
Gẹ nrọ ono gude vụa
28O noo ya, iwhe ono g’ọ ha megee medzukota l’ẹhu eze bụ Nebukadineza. 29A nọlewho ọnwa iri l’ẹbo nkele ọ rọ-geeru nrọ ono, l’oojewhe l’ọma elikoro ụlo-ibe eze iya l’alị Bábyilọnu. 30A nọnyalewho, yẹbe eze sụ: “Unu whụwaru g’alị Bábyilọnu habe shii. Ọo mbẹdua gẹdegede bẹ gude ike ọkpehu mu tụa ya t’ọ bụru ẹka mụbe eze l’e-buru. Mu tụru iya t’ọ bụru iwhe l’egoshi g’ọ-dụ-biribiri mu dụ-be ugvu.”
31Eze kpụkwaduru-a okfu ono l’ọnu ekfu, olu okfu shi l’imigwe kfua sụ: “Gụbe eze bụ Nebukadineza, lekwa iwhe a tụru ọ bụru iwu l’oo-me l’ẹhu ghu ndọwa: Ike ono i shi gude bụru eze b’a nafụakwaru ghu! 32Aa-chịfu ghu tẹ gụ lẹ madzụ ba anọhe, gụ eje gụ l’anụ-ẹgbudu eburu. Ịi-ta ẹwu g’ọo eswi awha ẹsaa jeye nteke l’ịi-marụ l’ọo Ọkalibe-Kangokotaru-Nu bụ onye ndu eze, l’achị ndiwhe l’owhu nọkota l’ẹka. L’ọo onye, ọ tụru obu iya ama bẹ l’oo-meje t’ọ bụru eze l’achị nụ.”
33Ekfukfu l’ookfukwadu iya, ọ vụa l’ẹhu Nebukadineza g’o kfuru iya. A chịfu Nebukadineza tẹ yẹle madzụ ba anọhe, chịru iya ye l’ẹgbudu, ọ talahaa ẹwu g’ọo eswi. Iji dashịlahaa kpua ya. Ọ nọdu l’ẹgbudu ono jeye ẹgbushi iya rwuchia lọchishia g’ọo ẹba ugo; nvọ iya tseshigee g’ọo nvọ ẹnu.
Nzhimanụ l’alwa eze azụ
34A nọ-gelewho awha ẹsaa ono, mụbe Nebukadineza bya apalia ẹnya imeli, égò bya alwawhu mu azụ. Mu wata okele Ọkalibe-Kangokotaru-Nu ekele, jalahaa ya ajaja, kwabẹlahaa ya ugvu, mbụ onye ono nọ ndzụ tututu-mịmimi.
Ọo-bụru ishi chịa jeye lẹ tututu-mịmimi.
O je l’a-bụru eze shi l’ọgbo rwua l’ọgbo.
35Ọ tọ dụdu iwhe madzụ
mgboko-o bụ l’atatiwhu iya.
Ọo iwhe dụ iya ree bẹ l’oomeje
l’ẹka ụnwu imigwe nọ mẹe l’ẹka madzụ mgboko-o nọ.
Ọ tọ dụdu onye sụru gẹ l’ọo-lowhu iya ẹka azụ,
tọ dụ onye ha nke ajị iya sụ: “?Ọo gụnu bẹ l’iime nno?”
36O noo ya, ọ bụru nteke ono égò lwawhuru mu azụ, bẹ ugvu, mu shi nweru yẹle ọdu-biribiri mu lwawhukotaru mu azụ. O mee, a wata mu ọkwabe ugvu ọdo g’ọ gbarụ t’a kwabẹje onye eze. Ndu shi agbazhiru mu idzu, mẹe ndu a marụ ẹwha whẹ l’alị-eze mu bya achọo mu chọta. A bya eworu eze ono, mu shi bụru nụ-whu mu azụ, mee mu kabaa onwe ike amamẹ g’o shi dụ lẹ mbụ. 37Ntaa bẹ mụbe Nebukadineza l’ekele eze imigwe ekele, l’akwabẹ iya ugvu, l’ekutsekwa iya whọ ekutse. O noo nkele iwhe lile, l’oome bẹ kfụru nhamụnha dụkota ree. Ndu l’eku onwowhe eku bẹ l’ọoduje ike wozeta alị.
5Ẹka, deru iwhe lẹ mgbodo
1Eze bụ Belusheza bya emee eriri, ha shii, kua ụnu madzụ ugbo labọ l’ụkporo iri, bụ ndu a marụ ẹwha whẹ l’alị-eze iya tẹ whẹ byarụ iya l’eriri ono. Yẹle ndu ono tụko ngụa mmẹe. 2Whẹ ngụnyalewho mmẹe ono, Belusheza zhia t’e je ewota omogo, e meru lẹ mkpọla-ododo, mẹe nke mkpọla-ọcha ono, nna iya bụ Nebukadineza chịtaru l’eze-ụlo Chileke lẹ Jerúsalẹmu. O zhia t’e je ewota iya tẹ yẹbe eze yẹle ndu a marụ ẹwha whẹ l’alị-eze iya, mẹe unyomu iya, mẹe ụnwanyi l’ọoto ọlua l’ọkpoku nwanyị gude ngụa mmẹe. 3E je ewotaru iya omogo ono, e meru lẹ mkpọla-ododo mẹe nke mkpọla-ọcha ono, bụ iwhe a chịtaru l’eze-ụlo Chileke lẹ Jerúsalẹmu. Yẹbe eze yẹle ndu a marụ ẹwha whẹ l’alị-eze iya, mẹe unyomu iya, mẹe ụnwanyi l’ọoto ọlua l’ọkpoku nwanyị gude iya angụ mmẹe. 4Whẹ l’angụ mmẹe ono, aja agwa whẹ ajaja, mbụ iwhe ono, whẹ gudegee mkpọla-ododo, mẹe mkpọla-ọcha, mẹe ope, mẹe mkpụrumkpu-igwe kpụa, mẹe ọwhu whẹ pyịtaru l’oshi, mẹe l’ẹwhuru.
5A bya l’eledeshia ẹnya, ẹka madzụ fụtawaa wata ode iwhe l’ẹka e chiru echichi lẹ mgbodo ụlo-eze, l’iwhu ẹka a dọberu oryọku. Eze whutoo ẹnya ele ẹka madzụ ono whoriwhori gẹ l’oode iwhe ono. 6Tọ dụ iya bụ, eze nwekota enwenwe. Meji bụru iya l’ọhu ẹwho tsụrumu, nkwo ọkpa tsụkota iya ụwomini; ikpere iya whẹ labọ kụgbabe-gee l’ibe iya.
7Eze tụa mkpu sụ t’e je ekuaru iya ndu l’eme amamanshi, mẹe ndu marụ ẹnya kpokponde, mẹe ndu l’etsu mgbọrogvu. Eze bya asụ ndu mmamagụ alị Bábyilọnu ono: “Onye dụ-zhiwaa ike gụta iwhe e deru lẹ mgbodo-o, bya akọoru mu iwhe ọ fụtaru, bẹ l’ee-yee eze uwe ododo; a nyabẹ iya ịyagba, e meru lẹ mkpọla-ododo; onye ọbu abụru onye nke ẹto, ọkwa iya kagezhia shii lẹ ndu l’achị alị-a.”
8Tọ dụ iya bụ, iwhe bụ ndu mmamagụ nke alị-eze ono bya abata, tọ dụ onye l’ime whẹ, dụ ike gụta iwhe e deru lẹ mgbodo ono, tọ dụ onye ọwhu dụ ike kọwaa iwhe ọ fụtaru. 9Eze, bụ Belusheza kabaa avẹhu, kabakwawhọ enwekputa. Iwhe ono tụfu ndu ono, a marụ ẹwha whẹ l’alị-eze iya ẹhu.
Eze yeru t’e je ekua Daníyelu
10Eze-nwanyị nụa olu eze mẹe olu ndu ono, a marụ ẹwha whẹ l’alị-eze iya, ọ bata l’ụlo ono whẹ nọdu eri nri ono, bya asụ: “Gụbe eze, ndzụ ghu ndzụ gbururu!” Tẹ meji ba atọfushi ghu. Gụ ahaa enwekputa. 11L’alị-eze ghu-a, nweru nwoke ume Chileke ọwhu dụ nsọ dụ l’ẹhu. Nteke nna ghu shi bụru eze bẹ nwoke ọbu shi egoshije lẹ ya nweru uche, bụru onye iwhe l’edoje ẹnya, bụkwaruwho onye marụ ọkpobe mmamagụ. Ọo lẹwho lẹ mmamagụ iya ha g’ọo nke agwa. Eze bụ Nebukadineza, bụ nna ghu meru iya t’ọ bụru ishi ndu l’eme amamanshi, mẹe ndu jibya, mẹe ndu marụ ẹnya kpokponde, mẹe ndu l’etsu mgbọrogvu. 12Nwoke ọbu bụ Daníyelu. Iwhe eze gụru iya bụ Belutesheza. O nweru uche dzuru oke, marụ iwhe, iwhe l’edoje iya ẹnya ree. L’ọoduje ike kọwaa iwhe nrọ fụtaru. A -tụa ilu, ya akọwaa ya. Iwhe -l’atsụ l’ẹhu, ya egoshi gẹ l’ee-me iya. T’e je kuada Daníyelu ọbu t’ọ bya akọwaa iwhe ọ fụtaru, mbụ iwhe ono e deru nno.
13O noo ya, e je duta Daníyelu byakfuta eze. Eze jịa Daníyelu sụ: “?Ọo ghu bụ Daníyelu, onye lanụ lẹ ndu eze bụ nna mu kpụru lẹ ndzụ l’alị ndu Juda? 14Mu nụwaru ọtu-ọnu ghu, l’ị bụ onye ume Chileke ọwhu dụ nsọ dụ l’ẹhu mẹe l’i nweru uche, iwhe l’edoje ghu ẹnya ree, tẹmenu ị marụ ọkpobe mmamagụ. 15Ndu mmamagụ mẹe ndu l’eme amamanshi b’e dutawaru bya tẹ whẹ gụa iwhe-e, e deru l’ẹka-a, kọwaa iwhe ọ fụtaru. Whẹ ta adụ ike kọwaa ya. 16Mu nụru l’ịikowaje iwhe iwhe fụtaru, mu nụkwaawho l’i goshije gẹ l’eeme iwhe l’atsụ l’ẹhu. Ọ -bụru l’ịi-dụ ike gụa iwhe ono, e deru l’ẹka-a, kọwaru mu iwhe ọ fụtaru, e yee ghu eze uwe ododo; a nyabẹ ghu ịyagba, e gude mkpọla-ododo mee; gụ abụru onye nke ẹto, ọkwa iya kagezhia shii lẹ ndu l’achị alị-a.”
Ikpe Chileke
17Tọ dụ iya bụ, Daníyelu bya eyeeru eze ọnu sụ iya: “T’iwhe, ị gẹge anyako mu dụru ghu rọ. Woru obunggo, i gege ebu mu buaro onye ọdo. Ọle ọ tọo kpọshikwa tẹ mu ba agụru gụbe eze iwhe ono e deru, kọwaru ghu iwhe ọ fụtaru.
18“Sụa, gụbe eze; Chileke, bụ Ọkalibe-Kangokotaru-Nu bẹ meru nna ghu bụ Nebukadineza, ọ bụru eze, mee ya ọ paa ẹka, meekwa ya whọ, o nweru ugvu, dụ biribiri. 19Ẹka ono Chileke meru iya, ọ paa ono bẹ meru, ụnwu-eliwhe l’owhu, mẹe mba gẹ mba ha, mẹe ndu l’ekfu okfu alị, dụ l’iche l’iche l’anọje anma kpakpakpa l’iwhu iya l’ẹka whẹ l’atsụ iya egvu. Onye ọ sụru l’oo-gbu, bẹ l’oo-gbu, onye ọ sụru l’oo-dobe ndzụ, bẹ l’oo-dobe ndzụ. Onye ọ sụru l’ọo-pali imeli, bẹ l’ọo-pali; onye ọ sụru l’oo-wozeta alị, bẹ l’oo-wozeta iya. 20Ọle a nọnyaaru, ọ wata oku onwiya ekuku, gude ekuku ono mee obu iya, ọ nmaa mkpigbi; a nafụ iya ike, o gude bụru eze, nafụ iya ugvu iya. 21A chịfu iya tẹ yẹle madzụ ba anọhe; e woru uche anụ-ẹgbudu ye iya l’ẹhu. Yẹle nkakfụ-ịgara-ọswa buru eburu. Ọ talahaa ẹwu g’ọo eswi, iji dashịlahaa ekpu iya l’ẹhu jeye nteke ọ bya amarụ l’ọo Ọkalibe-Kangokotaru-Nu bụ onye ndu eze, l’achị ndiwhe l’owhu nọkota l’ẹka. Mbụ l’ọo onye, ọ tụru obu iya ama bẹ l’oo-meje t’ọ bụru eze, l’achị nụ.
22“A bya lẹ gụbedua, bụ Belusheza, bụ nwa iya. Iwhe lile ono b’ị makọtaru; tii kwe wozeta onwoghu alị. 23Ị fụtaru sụ lẹ gụ lẹ Onye-Nwe-Ọha ọwhu bu l’imigwe bẹ sụru atụtu. I zhia ozhi, e je achịtaru ghu arya, a chịtaru l’eze-ụlo iya, gụ lẹ ndu a marụ ẹwha whẹ l’alị-eze ghu, mẹe unyomu ghu, mẹe ụnwanyi ono, l’ẹte lụa l’ọkpoku nwanyị gude iya ngụa mmẹe. Unu jaa agwa unu ajaja, mbụ iwhe ono, e gudegee mkpọla-ọcha, mẹe mkpọla-ododo, mẹe ope, mẹe mkpụrumkpu-igwe kpụa, mẹe ọwhu a pyịru l’oshi mẹe l’ẹwhuru. Mbụ iwhe l’ẹte awhụ ụzo, tọ nụ iwhe, tọ dụ iwhe ọ marụ. A bya lẹ Chileke ọwhu bụ iya gude ndzụ unu, tẹmenu iwhe lile, unu l’eme bụru iya b’ọ dụkota l’ẹka; unu ta akwabẹ iya ugvu. 24Ọo ya meru g’o gude o zhia ẹka, deru iwhe ono t’o dee iwhe ono o deru.
25“Iwhe o deru bụ: MENE; MENE; TEKELU; PERESINU. 26Iwhe okfu ono fụtaru bụ: MENE fụtaru lẹ Chileke gụwaru mbọku, l’ịi-bụ eze ọgu, mewaa t’o jebe nno. 27TEKELU fụtaru l’a tụwaru ghu l’iwhe l’aatụje iwhe, ị darwehu. 28PERESINU fụtaru l’alị-eze ghu b’e kewaru ẹbo, woru ibẹka lanụ nụ ndu Midiya, woru ibẹka lanụ ọwhu nụ ndu Peshiya.”
29Tọ dụ iya bụ, eze bụ Belusheza bya atụa iwu, a chịta eze uwe ododo bya eyebe Daníyelu; e wota ịyagba e meru lẹ mkpọla-ododo nyabẹ iya l’olu. A ryaa ya aryarya sụ l’ọo ya bụwaa onye nke ẹto, ọkwa iya kagezhia shii lẹ ndu l’achị alị-eze ono l’owhu.
30Ọ bụru l’ẹnyashi ono gẹdegede b’e gburu Belusheza, bụ eze ndu Bábyilọnu ono. 31Onye Midiya bụ Daríyọsu nata ọchichi alị-eze ono, bya abụru eze chịlahaa. Ọgurenya iya nteke ono bụ ụkporo awha ugbo ẹto l’awha labọ.
6Aachịru Daníyelu ejo idzu
1Daríyọsu bya elegee ẹnya, ọ dụ iya ree tẹ ya tụa ụkporo madzụ ugbo ishii ẹka, tẹ whẹ bụru ndu nnọ-chi ẹnya eze l’alị-eze ono l’owhu. 2Ọ bya ahọta ụmadzu ẹto dobe tẹ whẹ bụru ndu ishi ọchichi. Daníyelu tsoru l’onye a họtaru. Ọ bụru whẹbe ụmadzu ẹto ono bẹ ozhi, ndu nnọ-chi ẹnya eze ono l’eje dụ l’ẹka nke ọwhu l’ẹte ọdua iwhe ụsu iya bya l’a-sụ eze. 3O noo ya, Daníyelu bụru ọkakaa l’ẹka ndu ishi ọchichi ibe iya ọwhua nọ mẹe l’ẹka ndu nnọ-chi ẹnya eze nọ nkele o nweru uche, dzuru oke. Eze melahaa tẹ ya mee ya onye ishi, l’a-nọ achị alị-eze ono l’owhu. 4Tọ dụ iya bụ, ndu ishi ọchichi ono mẹe ndu nnọ-chi ẹnya eze ono; chọkashide iwhe whẹ l’a-gbabẹ ọkpa gụru nụ Daníyelu l’ọo ẹka ọchichi iya dụ ẹji, tọ dụ iwhe whẹ whụru, whẹ l’a-gụru nụ iya. Whẹ ta awhụ iya mkparwụ l’ẹhu, whẹ ta awhụ ẹka l’ọopa ozhi iya ẹka lanụ nkele ọ bụ onye e gude ire iya ẹka. 5Ọo ya bụ, ndu ono sụ: “Ọ tọ dụkwa ẹka anyi bya l’a-gbabẹ ọkpa gụru nụ nwoke-e, bụ Daníyelu, gbahalẹwho l’anyi shiru ụzo ẹka iwu Chileke iya dụ.”
6O noo ya, ndu ishi ọchichi ono mẹe ndu nnọ-chi ẹnya eze ono bya agbaa idzu jekfu eze je asụ iya: “Gụbe eze bụ Daríyọsu; ndzụ ghu ndzụ gbururu! 7Ndu lile, bụ ndu ishi ọchichi l’alị-eze ghu-a, mẹe ndu ọkwa whẹ l’etsota nke ndu nnọ-chi ẹnya eze, mẹe ndu nnọ-chi ẹnya eze, mẹe ndu l’agbazhiru eze idzu, mẹe ndu ọ-chị-ọha, gbaakwarụ idzu sụ tẹ gụbe eze tụa iwu mee ya t’o shihu ike sụ: t’ọ bọ dụkwa onye l’e-kfuru nụ Chileke, ya eje adụ onye l’aryọ madzụ ọdo iwhe l’ime ụkporo abalị l’abalị iri, gbahaa l’ọo gụbedua, bụ eze bẹ onye ọbu ryọru iya. L’onye mebyiru iwu ono, a tụru onye ọbu chee l’ime iduma, ẹka a chịru oduu-gburu-agụ ye. 8Tẹ gụbe eze tụa iwu ono dee ya edede l’ẹkwo byia ya ẹka, mee ya t’o shihu ike, nke ọwhu l’ẹte agbanwe iya agbanwe, ẹgube ono ọ dụ, mbụ iwu ndu Midiya mẹe Peshiya, l’adụa onye l’agbanweje iya agbanwe.” 9Ọo ya bụ, eze bụ Daríyọsu kweta bya edee iwu ono edede l’ẹkwo, byia ya ẹka o keru.
Eekpe Daníyelu nkfụ-gbu
10Nteke Daníyelu nụru l’eze yewaru ẹka l’ẹkwo iwu ono, ọ bahụ l’ibe iya. O je anọdu l’ụlo-eli iya lẹ mgboro ẹka windo iya gheru ọnu, ọ bụru windo ọwhu cheru iwhu l’ụzo Jerúsalẹmu. L’oogbuje ikpere ugbo ẹto lẹ mbọku ekfu anụ Chileke; ekele iya ekele, bụ gẹ l’oomejehawa iya. 11O noo ya, ndu ono bya agbaa idzu; geta Daníyelu l’ẹka l’ookfu anụ Chileke; aryọ iya t’o yeru iya ẹka. 12Whẹ wụru jekfushia eze je anyataru iya iwu ono, ọ tụru sụ iya: “Gụbe eze! ?Ọ kwa ghu byiru ẹka l’ẹkwo iwu meshia ya ike sụ: t’ọ bọ dụkwa onye l’e-kfuru nụ Chileke, ya eje adụ onye l’aryọ madzụ ọdo iwhe l’ime ụkporo abalị l’abalị iri, gbahaa l’ọo gụbedua, bụ eze bẹ onye ọbu ryọru iya. L’onye mebyiru iwu ono, a tụru onye ọbu chee l’ime iduma, ẹka a chịru oduu-gburu-agụ ye?”
Eze yeeru whẹ ọnu sụ: “Ọ bụru g’ọ dụ. Yẹbe iwu bẹ kekwaru gẹ mu tụru iya, ẹgube ono ọ dụ, mbụ iwu ndu Midiya mẹe Peshiya, l’adụa onye l’agbanweje iya agbanwe.”
13Whẹ bya asụ eze: “Daníyelu ono, bụ onye lanụ lẹ ndu ono a kpụru lẹ ndzụ l’alị Juda, ta angakwarụ gụbe eze nchị, tọ kpa ishi iwu ono ị tụru byia ya ẹka l’ẹkwo; l’ọonodujele-ẹ ekfu anụ Chileke iya ugbo ẹto lẹ mbọku, haa gụbedua.” 14Nteke eze nụru iwhe ono whẹ kfuru, ẹhu daa ya kọo. Ọ chọkashide ụzo gẹ ya l’e-shi nafụta Daníyelu. O mekota ike iya, jeye ẹnyanwu rịba l’ishi tọ dụ.
15Idzu bụru ndu ono nnanụ; whẹ jekfushia eze je asụ iya: “Gụbe eze, nyatanụwho g’iwu ndu Midiya yẹle Peshiya dụ; l’eze tụwaa iwu, m’ọ bụ dobe nsọ, mewa iya o shihu ike, bẹ l’aata gbanwehedu iya agbanwe.”
16Eze ghagee gẹ l’oo-me iya tọ dụ; ọ tụa iwu, e je akpụta Daníyelu, tụru chee l’iduma ono, a chịru oduu-gburu-agụ ye ono. Eze sụ Daníyelu: “Tẹ Chileke ghu ono, bụ onye l’ịibaru ẹja ntekenteke dzọfutakwa ghu!”
17A gbụta ẹwhuru gude swichia ọnu iduma ono. Eze byia ya echi-mkpụshi-ẹka iya gude mee ya ọhubama, byikwa ya whọ echi-mkpụshi-ẹka nke ndu a marụ ẹwha whẹ, gude mee ya ọhubama, nke ọwhu l’aa-ta agbanwe ọnodu Daníyelu agbanwe. 18Eze tụgbua, ọ bụru iya ọla ibe iya. Ọ nọkota ẹnyashi ono l’owhu, to kwe oori nri, to kwe t’a kụa nkwa kpengu gude mee t’ẹhu tsọo ya ụtso. Mgbẹnya te eshita iya ụzo ẹnya.
Aanafụta Daníyelu l’ẹka oduu-gburu-agụ
19L’ishi ẹnyangge ụtsu iya, eze zhilihu tụtube ọso jeshia l’ọnu iduma ono, a chịru oduu-gburu-agụ ye ono. 20O jekubelewho iduma ono ọwhu e cheru Daníyelu, o gude olu áwhụ chia mkpu sụ Daníyelu: “Gụbe Daníyelu, onye ozhi Chileke ọwhu nọ ndzụ; Chileke ghu ono, l’ịibaru ẹja ntekenteke, ?ọ dụ-a ike dzọfuta ghu l’ẹka oduu-gburu-agụ?”
21Daníyelu sụ eze: “Gụbe eze, ndzụ ghu ndzụ gbururu! 22Chileke mụbe Daníyelu yekwaru ojozhi iya, ọ bya ekfuchishia oduu-gburu-agụ ẹka l’ọnu, tọ dụ ẹka o mekaru mu iwhe. Ishi iya bụ l’iswi dụ mu mma l’iwhu Chileke; ọdo bụ l’o tọ dụdu ẹka mu meru gụbe eze ẹji.”
23Ẹhu tsọo eze ụtso shii. Ọ tụa iwu sụ t’a lọfuta Daníyelu l’iduma ono. A bya alọfuta Daníyelu l’iduma ono, tọ dụ ẹka iwhe mekaru iya ilile, nkele ọ dakoberu Chileke iya.
24Eze tụa iwu, e je achịta ndu ono, bụ whẹ seru kpua Daníyelu. A chịru whẹ ye l’iduma ono, a chịru oduu-gburu-agụ ono ye, whẹ l’ụnwu whẹ mẹe unyomu whẹ. Whẹ bya l’adarwudeshiwaa l’ọma alị iduma ono, oduu-gburu-agụ ono wọ-gee whẹ kpokokongu labushia anụ whẹ, zụpyashia ọkpu whẹ azụpyashi.
Daríyọsu l’ekweta lẹ Chileke Daníyelu bụ iwhe
25Tọ dụ iya bụ, eze bụ Daríyọsu bya edee ẹkwo nụ ndiwhe l’owhu, nụ mba gẹ mba ha mẹe ndu l’ekfu okfu alị dụ l’iche l’iche lẹ mgboko l’owhu sụ:
T’ẹhu dụkwa unu guu dụ iya unu nke etsutsu iya!
26“Ntaa bẹ mu l’atụ iwu asụ t’iwhe bụ onye nọ l’alị-eze mu gbaa mgburumgburu tsụje Chileke nke Daníyelu egvu, kwabẹje iya ugvu.
“O noo nkele ọo ya bụ Chileke ọwhu nọ ndzụ.
Ọo-nọ jeye lẹ tututu-mịmimi.
Ẹka ọ bụ eze ta adụdu onye bya l’e-mebyi iya emebyi.
Ọchichi iya te enwe eberu.
27Ọonafutaje madzụ, dzọfuta onye ọ byarụ.
Oomeje iwhe-awhụrulenya, mee
iwhe dụ biribiri l’imigwe mẹe l’eliwhe.
Ọo ya dzọfutaru Daníyelu l’ẹka oduu-gburu-agụ.”
28O noo ya, Daníyelu bụru onye ẹka atụtu nteke ono, Daríyọsu bụ eze yẹle nteke Sayirọsu, bụ onye Peshiya bụkwawho eze.
7Ọwhulenya, Daníyelu whụru
1L’awha mbụ Belusheza, bụ eze ndu Bábyilọnu watarụ achịchi, bẹ Daníyelu zẹe azẹe l’iwhe azẹe ya; ọ rọo nrọ, whụa ọwhulenya. O tehulewho, o dekota nrọ ono ọ rọru l’ẹkwo. Ọ waa g’ọ rọru nrọ ọbu ndọwa:
2Daníyelu bẹ sụru agha: “Mu nọ l’ọwhulenya l’ẹnyashi ono, mu lee ẹnya whụ gẹ whẹrewhere, shi lẹ mgburẹku ẹno nke imigwe, ewhe whuwhuwhu, aswọngashi oke eze-ẹnyimu. 3Eze anụ-ẹgbudu ẹno, l’adụa ọwhu yẹle ibe iya bụ iwhe lanụ shigee l’ime eze-ẹnyimu ono fụshia.
4“Eze anụ-ẹgbudu ono nke ivurụzo bẹ dụ-zhiawho g’ọo oduu-gburu-agụ; nweru akwẹka, dụ-gee g’ọo nke ugo. Mu l’ele iya ẹnya, a bya akwashịa ya akwẹka ono. A palia ya l’alị kfụbe akfụbe. O gude ọkpa iya whẹ ẹbo kfụru gbagbaragba g’ọo madzụ. E woru obu madzụ ye iya l’ẹhu.
5“Mu byakwa elee ẹnya, bya awhụa anụ-ẹgbudu ọdo, kwe iya ẹbo. Anụ-ẹgbudu ono dụ-zhiawho g’ọo ejo-nkụta-ọswa. A palia anụ ono mgburẹku lanụ. Ọkpu ẹgara dụ ẹto ghashịhu iya l’ọnu, whageeru iya awharụ l’eze. A sụ iya: ‘Gbalihu taa anụ tata iya ike ghu!’
6“O noo kfụcha; mu byakwa elee ẹnya ọdo bya awhụa anụ-ẹgbudu ọdo. Anụ-ẹgbudu onona dụ-zhiawho g’ọo agụ-nwoghu. O fua akwẹka ẹno l’okpurukpu g’ọo ẹnu. Anụ-ẹgbudu ono nweru ishi ẹno, ọ bụru iya b’a nụru ikeke t’ọ bụru ishi l’achị nụ.
7“O noo ya, mu nọdu l’ọwhulenya ono l’ẹnyashi ono ele ẹnya, mu bya awhụa anụ-ẹgbudu ọwhu kwe iya ẹno. Anụ-ẹgbudu onona l’anwụ ishi kpaa, eye egvu; ọkpehu paa ya mebyi ẹka. Eze dụ iya l’ọnu hagee shii, dụ-gee g’ọo igwe. Iwhe ọ whụru bẹ l’ọovuje kpatakpata, laa anụ iya nwịrinwiri, gude ọkpa dzọo ya tọlitoli. Anụ-ẹgbudu ono gbaa iche l’ẹka anụ-ẹgbudu ọwhu nọ. O nweru mpu iri.
8“Mu l’elekwadua mpu ono, o fushiru ẹnya, o fukwase mpu ọdo, ka nwanshịi lẹ mgbakụ iya ọwhu. Mpu ẹto l’ime mpu nke mbụ whọ kwoshihu sọlaaru iya. Nwa mpu nshịi ono nweru ẹnya g’ọo madzụ, nweru ọnu o gude ajakpọshi onwiya.
9“Mu l’ele ẹnya gẹ mu l’ele iya:
“A bya egvube oshi-eze.
Onye ono, bụ O-Shi-lẹ-Edenwede
bya asụgaru l’oshi-eze ono.
Uwe iya l’achalẹwho pelepele g’ọo eberugo.
Ẹgbushi, dụ iya l’ishi
l’achalẹwho degedege g’ọo ẹji atụru, kweru ọcha ụcha.
Oshi-eze ono l’eke whowhowho.
Ọkpa oshi-eze ono bụkotaru ọku, l’ata kfụkfukfu.
10Ọku l’asọ gborogboro g’ọo mini shi iya l’iwhu asọfuta.
Ụnukurunu ụnukurunu ugbo olemole l’ejeru iya ozhi.
Ụnubuku ụnubuku gbua teteretee l’atatiwhu iya.
A bya apalia ikpe; a tụhashia ẹkwo.
11“Mu l’elezhiawho ẹnya gẹ mu l’ele iya, mu l’anụ gẹ nwa mpu nshịi whọ l’ewhe mkpata l’ọnu, ajakpọshi onwiya. Mu l’elezhiawho ẹnya, a bya awhụ-gbua anụ-ẹgbudu ono, mebyishia ogwẹhu iya, pata iya chee l’ọku, l’enwu tawhutawhu. 12A bya l’anụ-ẹgbudu ọwhu gẹ whẹ ha; a natakọta whẹ ike, whẹ gude achị. Ọle a harụ whẹ tẹ whẹ nọlibebaaru ndzụ jeye oge erwua.
13“Mu nọdu l’ọwhulenya ono l’ẹnyashi ono, mu bya elee ẹnya whụ onye ọbu, dụ-zhiawho g’ọo Abụbu-Ndiwhe g’ọ nọ l’urwukpu, shi l’imigwe eje abya. O jekfushia O-Shi-lẹ-Edenwede whọ, e duta iya dukfu iya. 14A nụ iya ike ọchichi, nụ iya ugvu, nụ iya ike t’ọ bụru eze. E mee t’ụnwu-eliwhe l’owhu, mẹe mba gẹ mba ha, mẹe ndu l’ekfukaa okfu alị, dụ l’iche l’iche baarụ iya ẹja. Ọchichi, dụ iya l’ẹka l’a-nọ jeye lẹ tututu-mịmimi, tọ bya l’a-chị-bu achị-bu. Ẹka ọ bụ eze ta abụ ẹgube iya ọwhu l’ee-mebyi emebyi.
Iwhe nrọ ono fụtaru
15“Tọ dụ iya bụ, iwhe ono wata ọotsu mụbe Daníyelu l’anụ, ọwhulenya ono ngashịa mu ẹhu ike. 16Mu jekfu onye lanụ l’ime ndu ono, kfụru l’ẹka ono, je asụ iya t’ọ kaadarụ mu iwhe iwhe ono fụtaru.
“Ọo ya bụ, ọ karụ mu iya, bya akọwaru mu iwhe iwhe lile ono fụtakotaru sụ. 17‘Eze anụ-ẹgbudu ẹno ono bụ ndu eze ẹno, l’a-fụta lẹ mgboko. 18Ọle ndu l’a-nata alị-eze ono bụ ndu dụru Ọkalibe-Kangokotaru-Nu lẹ nsọ. Ọo whẹbedua l’e-nwe alị-eze ono jeyewaro lẹ tututu-mịmimi.’
19“Mu bya achọlahaa ụzo mu l’e-shi marụ iwhe anụ-ẹgbudu nke ẹno whọ fụtaru, mbụ anụ-ẹgbudu ono, gbarụ iche l’ẹka ndu ọwhu nọ; ono l’anwụ ishi kpaa whọ; nweru eze igwe bya enweru akụ-ọkpa ope, mbụ anụ-ẹgbudu ono, l’avụje iwhe ọ whụru kpatakpata; laa anụ iya nwịrinwiri; gude ọkpa dzọo ya tọlitoli. 20Mu chọkwaawho ụzo, mu l’e-shi marụ iwhe ọ fụtaru, mbụ mpu iri whọ, dụ iya l’ishi yẹle nwa mpu whọ nọnyaaru kpofuta; mpu ẹto l’ime mpu nke mbụ whọ kwoshihu sọlaaru iya, mbụ mpu ono, nweru ẹnya, nweru ọnu, o gude ajakpọshi onwiya; bya akakọta ibe iya ọopa ẹka. 21Mu l’elezhiawho ẹnya, mpu ono tatso ndu dụ nsọ ọgu alwụ-gbu whẹ alwụ-gbu 22jeye nteke O-Shi-lẹ-Edenwede whọ bya bya ebua ikpe; haarụ ndu ono, dụ nsọ enge, mbụ ndu dụru Ọkalibe-Kangokotaru-Nu lẹ nsọ. Oge gbabelewho, ndu ono, dụ nsọ natakọta alị-eze ono l’owhu.
23“O noo ya, iwhe o kfuru mu bụ agha: ‘Anụ nke ẹno ono bụ alị-eze nke ẹno, l’e-bekochaa dụ lẹ mgboko. Alị-eze ono l’a-gba iche l’alị-eze ọdo, dụ-gee nụ. Eliwhe kpaa-whuu bẹ l’ọo-vụ kpatakpata, dzọo ya tọlitoli; gwee ya ryaaryaa. 24Mpu iri ono bụ ndu eze iri, l’a-fụta chịlahaa alị-eze ono. Whẹ chị-gelewho, onye eze ọdo afụta bya achịa. Onye ono l’a-gba iche l’ẹka ndu ọwhu chịhawaru nụ nọ. Yẹbedua l’a-ka ndu eze ẹto whọ ẹkuku. 25Ọo-nọ ekfubyishi Ọkalibe-Kangokotaru-Nu; ya akpakwawhọ ndu dụru Ọkalibe-Kangokotaru-Nu lẹ nsọ ẹhu. Ya agba mbọ gẹ l’oo-shi gbanwee oge mẹe gẹ l’oo-shi gbanwee iwu. Ndu dụ nsọ bẹ l’ee-me, whẹ alwa iya l’ẹka awha ẹto lẹ mkpirikpi.
26“ ‘Ọle ee-megee kpee ikpe; a nata iya ike, o gude achị mebyishia. Ike ta adụhedu iya ọdo jeye lẹ gbururu. 27Tọ dụ iya bụ, a bya eworu alị-eze, mẹe ọchichi, mẹe ọdu-biribiri alị-eze, dụkota lẹ mgboko nụ ndu ono, bụ ndu dụru Ọkalibe-Kangokotaru-Nu lẹ nsọ. Alị-eze whẹ l’a-nọ jeye lẹ gbururu. Iwhe bụ ndu bụ ishi, l’achị nụ l’a-nọdu abarụ whẹ ẹja; eme iwhe whẹ kfuru.’
28“O nokwa kporogidi iya ndono. Mbẹdua, bụ Daníyelu rịnya-zhia ya whọ; ọ tsụa mu l’anụ; mu nwekota enwenwe. Mu woleru-a iwhe lile ono kwachia l’ime obu mu.”
8Daníyelu l’awhụ ebyila yẹle mkpi l’ọwhulenya
1O be l’awha kwe eze bụ Belusheza awha ẹto, ọ watarụ achịchi, mụbe Daníyelu byakwa awhụa ọwhulenya ọdo yekwaru iya ọwhu mu vuhawaa ụzo whụa. 2Mu nọdu l’ime l’ọwhulenya ono whụa onwomu gẹ mu nọdu lẹ Susa, bụ ishi mkpụkpu Ílamu. Ẹka mu nọdu l’ọwhulenya ono bụru lẹ mgboro ẹnyimu Ulayi. 3Mu bya apalia ẹnya whụa ebyila g’ọ kfụru l’agụga ẹnyimu ono. Ebyila ono fua mpu labọ, hagee ogologo ogologo. Mpu ono nnanụ bẹ ka ibe iya l’ogologo, ọ bụru ono, ka ogologo ono bẹ futakperu azụ. 4Mu l’elezhiawho ebyila ono ẹnya, l’oome ẹnu. Ọ -kfụru mbuda mbuda shia ụzo ẹnyanwu-arịba; ya akfụru mbuda mbuda shia ụzo isheli; ya kfụru mbuda mbuda shia ụzo ọhuda. Nke ọwhu bụ l’ọ tọ dụdu anụ, dụ ike kpọ iya iwhu, tọ dụ anụ dụ ike nafụ iya iwhe o gude. L’oomezhiawho gẹ sọru iya, meta iya jeye ọ wata ọkpa ike.
5Ọ bụru iya ndono, mu nọdukwadua aarị iya, a bya l’eledeshia ẹnya, mkpi shiwaa l’ụzo ẹnyanwu-arịba kfụfuta, tụko mgboko l’owhu ebu maramara; ọkpa te erwukwa iya nụ alị. Mkpi ono fua mpu, parụ mebyi ẹka lẹ mgbakụ ẹnya iya whẹ ẹbo. 6Mkpi ono jekfushia ebyila whọ, nweru mpu labọ whọ, mbụ ebyila ono, mu whụru ọ kfụru l’agụga ẹnyimu. Mkpi ono kworu gbaragbara ejekfu ebyila ono. 7Mu whụa g’o jekuberu ebyila ono ntse, gude oke ẹhu-eghughu tatso iya ọgu, mbụ tsuta iya tụa gwọrogodoo tsujishia ya mpu labọ ono, o furu. Ebyila ono ta adụ ike kfụru kpọ iya iwhu. Mkpi ono tsuta iya tụa l’alị dzọo ya tọlitoli, tọ dụ onye dụ ike nafụta ebyila ono l’ẹka iya. 8Mkpi ono bya akpalahaa ike. Ike ono, l’ọokpa panụkade ẹka, a kukwofu eze mpu iya ono. Ọ bya efuchita mpu ẹno ọdo, pageeru ẹka. Mpu ono whẹ ẹno mabẹ-gee ọnu l’ụzo ẹka ẹno, whẹrewhere l’eshije l’igweli.
9A nọnyaa, nwa mpu nshịi bya eshi lẹ nnanụ l’ime mpu ẹno ono futa. Nwa mpu nshịi ono bya evuta paa ẹka, wata ọokpa ike l’ụzo ọhuda, mẹe l’ụzo ẹnyanwu-awata, mẹe l’ụzo Alị-Ọma. 10Ọ kpata ike ono kparwua ya ẹka ndu ojọgu imigwe nọ. Ọ harụ kpokponde, dụ l’igwe chikoshia, ọ dashịa l’alị. O gude ọkpa hua ya dụruru. 11Ọ bya ekutsede onwiya imeli melahaa gẹ-woo lẹ ya ha g’ọo onye ishi ndu ojọgu imigwe; bya eshi nno nafụ iya ngwo-ẹja ono, l’aanọje agba anụ iya mbọkumboku. O mee ụlo-nsọ iya t’o rehe ire. 12Iwhe meru iwhe ndu ojọgu imigwe ono gude lwa iya l’ẹka mẹe ngwo-ẹja ono, l’aagbajẹ mbọkumboku bụ l’eemeswewaa Chileke shii. O mee, ọbaru Chileke ẹja, bụ ọkpobe iya bụru iwhe a gwọru lẹ ntụ. Iwhe lile, nwa mpu nshịi ono yeru ẹka l’agbakọtaru iya bẹrebere.
13Tọ dụ iya bụ, mu bya anụa g’onye dụ nsọ l’ekfu okfu. Onye ọdo, dụkwawho nsọ kfuru yeru iya sụ iya: “?Ọo agha bẹ l’aa-nọ-beru ya avụa, mbụ ọwhulenya ngwo-ẹja ono, l’aagbajẹ mbọkumboku, mẹe nke emeswe ono, bụ iya kpatarụ ọla-liswi-a, mẹe nke ụlo-nsọ whọ yẹle ndu ojọgu imigwe whọ, a harụ nwa mpu nshịi ono l’ẹka, l’ọodzoo whẹ tọlitoli ono?”
14O yee ọnu sụ: “Chi l’e-jihu sahụ ụnu ụnu ugbo ise l’ụkporo ugbo iri l’ise, tẹmenu e dobewhu ụlo-nsọ ono azụ l’ọnodu ọodu nsọ iya.”
Aakọwa ọwhulenya ono
15O noo ya, nteke mụbe Daníyelu whụ-geeru ọwhulenya ono, mu chọkashide ụzo, l’oo-shi doo mu ẹnya. Mu bya ele ẹnya whụ onye ọbu, dụlewho g’ọo madzụ g’ọ kfụru mu l’atatiwhu. 16Mu nụa olu-okfu madzụ gẹ l’ọoda l’agụga ẹnyimu Ulayi. L’ooku oku asụje: “Gébiriyelu-e; mee tẹ nwoke-e marụ iwhe ọwhulenya ono fụtaru.”
17Geburẹlu bya abyatashia lẹ mgboro ẹka ono mu kfụru. Ọ byarwulewho, egvu wata mu atsụtsu. Mu daa kpube iwhu l’alị. O sụ mu: “Nwa-ndiwhe. T’o doo ghu ẹnya l’ọwhulenya ono bụkwa iwhe l’e-me l’oge ikpazụ.”
18O kpụkwaduru-a okfu ono l’ọnu ekfu eyeru mu, mu daa kpupyabe iwhu l’alị, mgbẹnya rwekota mu. Ọ bya akpaa mu ẹka, bya ekulia mu, mu kfụru akfụru. 19Ọ sụ: “Tẹ mu bya ekfuaru ghu iwhe l’e-me lẹ mgbe l’iwhu, nteke ẹhu l’e-ghu Chileke oke eghughu, nkele ọwhulenya ono bụkwa iwhe l’e-me nteke a tubuwaru atubu l’oge ikpazụ bẹ l’ọokpa ẹka ama. 20Ebyila whọ, nweru mpu labọ whọ, ị whụru bẹ nọ-chiru ẹnya eze ndu Midiya yẹle nke ndu Peshiya. 21Mkpi whọ nọ-chia ẹnya eze ndu Girísu. Mpu ono parụ ẹka, o furu lẹ mgbakụ ẹnya iya bụru eze nke ivurụzo. 22Mpu ẹno ono, futaru g’a kukwofugeeru nke mbụ whọ bẹ nọ-chiru ẹnya alị-eze ẹno, l’e-bekochaa shi lẹ mba ono kewata, ọle ike whẹ ta ahakọdu.
23“Ọchichi bya l’agvụ whẹ l’ẹka, nteke mmeswe ndu ono, l’emeswe Chileke l’erwuwaa l’ishi; o noo nteke onye eze ọdo l’a-fụta ndono. Onye eze onona bẹ iwhu l’a-dụ ọnwuu ọnwuu, ya abụru onye makọtaru iwhe dụ omilomi. 24Ọkpehu l’a-pa iya ẹka, ọle ọ tọ bụdu l’ike ẹka iya. Ọo-nọdu emebyishi iwhe l’ụzo, dụ biribiri. Iwhe lile, l’oome agbarụ iya bẹrebere. Ndu nweru ọkpehu bẹ l’oo-mebyishi; mebyishia ndu dụru Chileke lẹ nsọ. 25Oo-me t’ụgho ka shii eje eje. Ya eworu onwiya dobe l’onye kakọta shii. Ọo nteke ndiwhe zọharu ẹhu bẹ l’ọo-la ikpoto madzụ l’iyi, je akwagachia Onye ishi, kakọta iwhe lile, bụ ndu ishi ụzo. Ọle ee-melekwa iya-a, ya abụru kpurupyata, ya eje abụ madzụ bẹ l’oo-shi l’ẹka e mee ye ya.
26“A bya bya l’ọwhulenya nke chi ejihu whọ yẹle nke chi asahụ whọ, e kfuru ghu okfu iya. O noo bụkwawho ire-lanụ. Ọle ọbu, kpuchikwadua ono ekpuchi, nkele nteke l’oo-me tekwaduru rọ ẹnya l’ụzo iwhu.”
27O noo ya, ike gabẹlewho ẹka gvụ mụbe Daníyelu. O mee, ẹhu-ba-dụ-mma zụ mu abalị olemole. Mu nọta bya agbalihukwa, wata oojeru eze ozhi, mu l’ejeru iya. Ọwhulenya ono nwụa mu ishi kpaa, to kwe doo mu ẹnya.
9Daníyelu l’ekfu anụ Chileke
1O rwua l’awha mbụ, Daríyọsu nwa Áhazerusu, bụ onye Midiya gẹdegede watarụ ọbu eze, l’achị alị-eze Bábyilọnu l’owhu. 2L’awha mbụ ono, ọ watarụ ọbu eze ono, bẹ mbẹdua bụ Daníyelu gụru iwhe e deru l’ẹkwo okfu Chileke, o doo mu ẹnya, mbụ okfu Onye-Nwe-Ọha kfuru nụ onye nkfuchiru iya, bụ Jeremáya sụ, l’ẹgbara l’a-kfụ lẹ Jerúsalẹmu ụkporo awha ugbo ẹto l’awha iri. 3O noo ya, mu bya aghaarụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke iwhu, ekfu anụ iya, aryọ iya aryọryo. Mu l’aswị ẹgu ekfu anụ iya, yee uwe áwhụ, kpua onwomu ntụ.
4Mu kfuru nụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke mu, dụshia iwhe-dụ-ẹji, anyi megbaberu sụ iya:
“Gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke, parụ ẹka bya adụ egvu; gụbe onye l’edobeje ọgbandzu ghu mẹe n-yemobu ghu l’ẹhu ndu yeru ghu obu, eme iwhe ị sụru t’e mejee. 5Anyi mewaru iwhe-dụ-ẹji, mewaa ẹja-agvụ-l’alị. Anyi bụ ndu ejo-ememe bụru ndu kwefuru ghu ike, nkele anyi te emejehedu iwhe ị sụru t’e mee, anyi te edobejehe nsọ ghu. 6Anyi ta angabẹdu nchị l’olu ndu ozhi ghu whẹ, bụ ndu nkfuchiru ghu, mbụ ndu gude ẹwha ghu kfuru okfu nụ ndu bụ eze anyi whẹ, mẹe ndu bụ ishi anyi, mẹe ndu bụ nna anyi whẹ, mẹe ndu alị anyi gẹ whẹ hakọta.
7“Onye-Nwe-Ọha, ị bụ onye-dụ-chịriri. Ntanụ bẹ iwhere jiwaru anyi iwhu, mbụ anyịbe ndu Juda, mẹe ndu Jerúsalẹmu, mẹe ndu Ízurẹlu l’owhu; ndu ọwhu nọ l’ụkfu ntse mẹe ndu ọwhu nọ otẹnya l’alị ono, ị chịru anyi tụkaa nnanụ nnanụ, nkele anyi te ekwedu t’i gude ire anyi ẹka. 8Gụbe Onye-Nwe-Ọha; anyịbedua, mẹe ndu eze anyi, mẹe ndu bụ ishi anyi, mẹe ndu bụ nna anyi whẹ bẹ iwhere jikwaru iwhu, nkele anyi mewaru ghu iwhe-dụ-ẹji. 9Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi, whụnuaru anyi imiko, gụaru anyi nvụ, nkele anyi kwefuru ghu ike. 10Anyi ta anụduru Onye-Nwe-Ọha, bu Chileke anyi okfu, mee iwhe ọ sụru t’anyi mee, anyi te eme iwhe iwu iya kfuru, mbụ iwu ono o shi l’ẹka ndu ozhi iya, bụ ndu nkfuchiru iya tụaru anyi. 11Ndu Ízurẹlu l’owhu mebyikotawaru iwu ghu, gbakụtawa ghu azụ, jịka lẹ whẹ ta anụduru ghu okfu.
“O noo iwhe meru g’o gude; ọnu, a tụru mẹe ikpe, e riburu lẹ nte kpebua, dekota iya lẹ Iwu Mósisu, bụ onye ozhi Chileke tụko bụru iwhe a byabẹru anyi l’ishi nkele anyi meru ghu iwhe-dụ-ẹji. 12Iwhe ono, ọ sụru l’oo-me anyi yẹle ọwhu ọ sụru l’oo-me ndu bụ ishi anyi whẹ; b’o mekotawaru anyi, nkele o mewaru t’ejo iwhe-ọtsulanu byakfuta anyi. Ọ tọo dụbudua iwhe e mejeru lẹ mkpula igwe-e l’owhu l’owhu, ha g’ọo ọwhu e meru ndu Jerúsalẹmu. 13Ọo lẹwho g’e deru iya l’ẹkwo iwu Mósisu bụ g’ejo iwhe-ọtsulanu ono gude byakfuta anyi. Ọle o to medu t’anyi sọshihu chọo ụzo, anyi l’e-shi dụ gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi l’obu, haa ome iwhe-dụ-ẹji anyi l’emegbabe, ngabẹ nchị l’iwhe bụ ire-lanụ nkeghu. 14Ọ bụru iya meru, gụbe Onye-Nwe-Ọha buhakebe ejo iwhe-ọtsulanu ono ẹka, ọ byakfuta anyi, nkele Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi bụ onye ẹka iya dụ chịriri l’iwhe lile l’oome. Ọle anyi ta anụduru iya okfu.
15“Ntaa, gụbe Onye-Nwe-Ọha bụ Chileke anyi, bụ onye gude ọkpehu dufuta ndu nkeghu l’alị Íjiputu; gụbe onye meru, a marụ ẹwha ghu byeye ntanụ. Anyi mewaru iwhe-dụ-ẹji, mewaa ẹja-agvụ-l’alị. 16Gụbe Onye-Nwe-Ọha, eshi-ọwhu ị bụ onye-dụ-chịriri, wofunu ẹhu eghughu ghu mẹe ọvuma ono, l’ịivuru mkpụkpu ghu ono, bụ Jerúsalẹmu, mbụ ugvu ghu ono, dụ nsọ. Iwhe-dụ-ẹji, anyi megbaberu mẹe ejo-iwhe, nna anyi whẹ megbaberu, mewaru ndu Jerúsalẹmu mẹe ndu nkeghu bụru ndu, ndu ọdo gbarụ anyi mgburumgburu gude eme iwhe ọchi.
17“Ntaa, jiko Chileke anyi, nụnu-a ekfukfu, mu l’ekfu anụ ghu mẹe aryọryo, mụbe onye ozhi ghu l’aryọ ghu. Gụbe Onye-Nwe-Ọha; menua t’iwhoro, shi ghu l’atatiwhu nwua l’ụlo-nsọ ghu ono, ẹgbara kfụru, nke ọwhu ẹwha ghu l’e-keru. 18Gụbe Chileke, ngabẹnu nchị nụa ekfukfu-a, mu l’ekfu anụ ghu, sanụa ẹnya whụ g’ẹgbara kfụru lẹ mkpụkpu ono, l’aanọduje eku ẹwha ghu. Iwhe anyi gude aryọ ghu iwhe-e ta abụkwa l’anyi dụ chịriri; ọ kwa l’ị bụnuka onye l’awhụje imiko. 19Gụbe Onye-Nwe-Ọha, ngabẹro nchị! Gụbe Onye-Nwe-Ọha, gụaro nvụ! Gụbe Onye-Nwe-Ọha, nụaro iwhe anyi l’ekfu anụ ghu, gụ emeeru iya anyi! Ọ kwa nke ọwhu ẹwha ghu l’e-keru! Gụbe Chileke mu, ba akpọshinu ụkfu ememe iya, nkele mkpụkpu ghu ono mẹe ndu nkeghu ono bụkwa ẹwha ghu bẹ l’eekuje whẹ!”
Ẹsaa ẹsaa ụzo ụkporo ugbo ẹto l’iri
20Nteke ono, mu l’ekfu iwhe ono, ekfu anụ Chileke, adụshikota iwhe-dụ-ẹji, mu metagbaberu yẹle ọwhu ndibe anyi, bụ ndu Ízurẹlu metagbaberu, bụ iya bụ nteke ono, mu l’aryọ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke mu l’iswi ugvu ono, bụ ugvu, dụru Chileke nsọ; 21nteke ono mu l’ekfukwadua anụ Chileke bẹ Geburẹlu, mbụ nwoke ono, mu whụjehawaru l’ọwhulenya nke mbụ whọ, zhiru whaa nzhi lanụ byakfuta mu. Nteke ọ byarụ bụ l’oge nteke l’aagwajẹ Chileke l’urwẹnyashi. 22Ọ sụ mu: “Daníyelu, iwhe mu byarụ bụkwa tẹ mu mee t’ẹnya rwua ghu l’iwhe mẹe t’iwhe doo ghu ẹnya. 23Nteke ono, ị watarụ okfu anụ Chileke bẹ Chileke kfufuru okfu. Ọ bụru iya bẹ mu byarụ tẹ mu karụ ghu iwhe o kfuru, nkele ị bụ onye Chileke yenukaru obu. Ọo ya bụ, t’ị rịkwaa okfu-a arịri, ya edokwa ghu whọ ẹnya, mbụ ọwhulenya ono:
24“Idzu ẹsaa ẹsaa ụzo ụkporo ẹto l’iri b’a tụwaru g’ọo iwu doberu ndibe unu mẹe mkpụkpu unu ono, dụ nsọ; tẹ whẹ haa emeswe, whẹ esefu ẹka l’iwhe-dụ-ẹji mẹe tẹ whẹ gbaa ẹja gude kfụa ụgwo ejo-iwhe, whẹ megbaberu, shi nno wobata ọdu-chịriri ọwhu l’a-dụ shi lẹ gbururu jeye lẹ gbururu, nke ọwhu ọwhulenya mẹe nkfuchiru Chileke l’a-vụkota. Whẹ awụa mmanụ l’ẹka kakọta ọdu nsọ.
25“Ọ waa iwhe l’ịi-ma ndọwa yẹle iwhe l’e-do ghu ẹnya: watazhiewho nteke ono, e kfufuru okfu ono sụ l’ee-me Jerúsalẹmu t’ọ lwawhu azụ l’ọnodu iya, mbụ l’aa-tụ-whu iya azụ t’ọ kfụru jeye nteke Onye ono, a wụru mmanụ l’ishi t’ọ bụru ishi l’a-bya, bẹ l’a-gbakọta idzu ẹsaa ẹsaa ụzo ẹsaa. L’idzu ẹsaa ẹsaa ugbo ụkporo ẹto l’idzu labọ bẹ l’aa-tụ-whu iya azụ; kpaa ya oji; tuwheta iya mgbodo mgburumgburu. Ọle nteke ono l’a-bụ oge iwhe-ọtsulanu. 26Nteke idzu ẹsaa ẹsaa ụzo ụkporo ugbo ẹto l’idzu labọ ono gvụ-geleruwho, e gbua Onye ono, a wụru mmanụ l’ishi, ya eje adụhe iwhe l’oo-nwekwadu. Ndu nke onye ono, bụ ishi, l’a-bya nụ ono, abya emebyishia mkpụkpu ono yẹle ụlo ono, dụ nsọ. Ọ bụru nteke ono bẹ oge ikpazụ l’a-bya g’ọo utso. Ọgu awata adada jeye l’ikpazụ, mbụ l’ọla-l’iswi b’a tụ-buwaru dobe l’ọo-dụ. 27Yẹbedua bẹ yẹle igweligwe madzụ l’a-gba ndzụ, shihuru ike idzu lanụ. Idzu ẹsaa kelewho ẹbo, ya ebuchia ọgwa Chileke, buchia ogwo ngwo-ẹja anụ Chileke. Nteke ono, Onye emebyi abya bya eworu ejo akpamara dobe, jeye nteke l’aa-la Onye emebyi ono l’iyi, bụ iya bụ iwhe a tụ-buru l’ee-bekochaa mee ya.”
10Daníyelu l’awhụ ojozhi-imigwe l’ọwhulenya
1O be l’awha kwe Sayirọsu awha ẹto, ọ bụ eze ndu Peshiya, a bya ezhia Daníyelu ozhi l’ọwhulenya. Daníyelu ono bụ iya b’a gụru Belutesheza. Ozhi ono, e zhiru iya bụ iwhe l’e-megee mee ememe. Iwhe l’oogoshi bụ ọgu, ha shii, l’e-bekochaa daa. Ozhi ono doo Daníyelu ẹnya ree, a bya egoshikwa iya whọ iwhe ọwhulenya ono fụtaru.
2Nteke ono bẹ mụbe Daníyelu l’atsọkwadu áwhụ idzu ẹto. 3Mu te erije ọkpobe nri. Anụ yẹle mmẹe ta akpajẹ mu l’ọnu, mu te ewotaje mmanụ-ehuhu jịa onwomu l’ẹhu ilile jeye idzu ẹto ono gvụ.
4Ọnwa mbụ dụlewho l’ụkporo abalị l’abalị ẹno, mu kfụru l’agụga oke ẹnyimu Tigirisu. 5Mu bya apalia ẹnya imeli, whụa nwoke lanụ yeru uwe ọcha. Ọ bụru akpọ, e meru lẹ mkpọla-ododo rọru arọ b’o keru l’ukfu gude kebuta uwe iya. 6Ẹhu iya l’akwọ mụrumuru g’ọo ẹwhuru, vu oke ọnu aswa, l’aza kirisolayitu; iwhu l’egbu iya whoowhoo g’ọo ebemu-igwe, ẹnya iya whẹ ẹbo-ẹbo l’ekekota iya vavava g’ọo ọku, l’enwu enwu; oshi-ẹka iya mẹe oshi-ọkpa iya l’egbukaa maramara g’ọo ope, a hụcharu ahụcha, olu-okfu iya l’awhụ ẹwhu g’ọo okfu, a dụ l’igwe ekfu.
7Ọo mbẹdua, bụ Daníyelu kpụ bẹ whụru ọwhulenya ono. Ndu mu lẹ whẹ kpakọru nọdu ta awhụdu iya. Ọle oke egvu bẹ gudeshiru whẹ nụ, whẹ gbalaa je edomishia onwowhe. 8Ọo ya bụ, whẹ gbakashịhu haa mu nwẹkinyi mu, mu whụkota oke ọwhulenya ono. Ụvo ta adụhe mu, iwhu nwekputa mu ọkpobe enwekputa, ike dụ ẹbo gvụ mu. 9Tọ dụ iya bụ, mu bya anụa olu-okfu iya. Nteke mu nụru olu-okfu iya, mu daa kpupyabe iwhu l’alị, mu ta amahẹ onwomu.
10A bya akpa mu ẹka; kulia mu ekuli; ẹka mu yẹle ikpere ọkpa mu tụko nmakọta mu kwekwekwe. 11Ọ sụ mu: “Gụbe Daníyelu, onye Chileke yeru obu yeshia ya ike, tọgbokwa nchị l’alị nụa okfu-a, mu bya l’ekfuru ghu. Gụ egbeshi egbeshi, nkele ọo ezhizhi b’e zhiru mu tẹ mu byakfuta ghu ntaa.” Nteke o kfuru okfu ono yeru mu, mu gbeshi, ẹhu l’awhụ mu kpẹkpekpe.
12Ọo ya bụ, ọ sụ mu: “Ba atsụshi egvu Daníyelu. Lẹ wata mbọku mbụ ono, i woru obu ghu zhia t’iwhe doje ghu ẹnya, bya ewozeta onwoghu alị l’iwhu Chileke ghu, eshi nteke ono bẹ Chileke nụru olu ghu, ọ bụru ekfukfu ono, i kfuru nụ iya bẹ mu byaturu. 13Onye ishi alị-eze ndu Peshiya bẹ kwachiru mu ụzo ụkporo abalị l’abalị lanụ. Ọle Máyikelu, bụ onye lanụ l’ime ndu bụ ishi ndu ishi bẹ gbatarụ mu nụ bya eyetaru mu ẹka. Ọo ya bụ, ọ parụ mu l’onye eze ndu Peshiya ono haa l’ẹka ono. 14Iwhe mu byarụ bụ tẹ mu mee t’o doo ghu ẹnya, mbụ iwhe l’e-me ndu nkeghu lẹ mgbe l’iwhu nkele ọo iwhe l’e-bekochaa mee l’atatiwhu b’ị whụru l’ọwhulenya ono.”
15Nteke o kfuru mu iwhe ono, mu woru iwhu dẹe l’alị, daa shịikfuu. 16O noo ya, onye ọbu, dụ-zhiawho g’ọo madzụ bya akpaa mu ẹka l’ogboromọnu. Mu saa ọnu wata okfu okfu; mu sụ onye ono, kfụru mu l’atatiwhu ono sụ iya: “Onye-nwe-mu nụ; ọwhulenya ono, mu whụru bẹ meekwaru, áwhụ byarụ mu shii. Ntaa ta adụhekwa ụvo dụ mu nụ. 17Onye-nwe-mu nụ, ?ndẹe g’onye ozhi ghu l’e-me kfuru yeru ghu? Nkele ụvo ta adụhekwa mu ilile, tọ dụhe ume, mu kpakwadụ akpakpa owhu.”
18Tọ dụ iya bụ, onye ono, dụ-zhiawho g’ọo madzụ ono byakwa akpa mu ẹka ọdo, mu rọkota ume.
19Ọ sụ mu: “Gụbe onye Chileke yeru obu yeshia ya ike, ba atsụshi egvu. T’ẹhu dụkwa ghu guu! Shihu ike! Obu eshia ghu ike!”
Nteke o kfuru mu nno, mu rọkota ume bya asụ iya: “Onye-nwe-mu, kfuru tụgbua nkele i mewaru; mu rọkota ume.”
20Ọ bya asụ: “?Ị marụ iwhe meru g’o gude mu byakfutashia ghu? Ntaa bẹ mu bya l’adawhu azụ je alwụshi onye ishi ndu Peshiya whọ ọgu. Mu -lwugbugee ya, onye ishi ndu Giríku abya. 21Ọle mu l’e-vuadaru ụzo karụ ghu iwhe e deru l’ẹkwo ire-lanụ. Ọ tọ dụkwa onye ọdo, l’eyeru mu ẹka tẹ mu lwụ-gbua onye ishi ndu Peshiya ono, gbahalẹwho Máyikelu, bụ onye ishi unu.
111Ọ bya ebe l’awha mbụ, Daríyọsu onye Midiya watarụ achịchi; mbẹdua l’onwomu gbalihu yetaru iya ẹka; gbẹe ya ọkpu ike.
Eze ndu ọhuda mẹe nke ndu isheli
2“Ntaa bẹ mu l’e-kfuru ghu ire-lanụ. Ndu eze ẹto l’a-fụtafukwaa lẹ Peshiya. Onye ọwhu l’e-kwe whẹ ẹno l’a-kakọta ndu ọwhua gẹ whẹ ha onweru iwhe. Ya eshita l’iwhe ono, o nweru gude nweru ike. Ya abya egude ike ono, o nweru kpalishia madzụ lile tẹ whẹ tsolahaa alị-eze ndu Giríku ọgu. 3Nteke ono bẹ onye eze, ọkpehu dụ l’a-fụta. Ẹka l’ọo-nọ achị l’a-pa ẹka shii, ya eme gẹ sọru iya. 4Ọ watalẹwho achịchi, alị-eze iya echikpohu, a bya ekekashia ya ụzo ẹno. Ọle ọ tọ dụdu ẹpa iya, l’ọo-larụ, yẹbedua l’onwiya te enwehe ike lẹge o shi nweru iya. O noo nkele alị-eze iya bẹ l’aa-whọta l’ukfu je anụ ndu ọdo.
5“Eze ndu ọhuda bẹ ọkpehu l’a-dụ, ọle onye lanụ lẹ ndu ishi iya l’a-ka iya ọkpehu. Ẹka onye ono l’a-nọ achị l’a-pa ẹka shii. 6A nọlewho awha olemole, whẹ abya atụgba bụru nnanụ. Ada eze ndu ọhuda l’a-lakfu eze ndu isheli tẹ whẹ dụ lẹ mma. Ọle ọ tọ dụdu gẹ l’aa-nọ-beru ike, nwanyị ono nweru agvụ. Nwanyị ono mẹe ji iya mẹe ụnwu iya mẹe ndu dulahuru iya ibe ji iya mẹe nna nwụru iya nụ bẹ l’ee-gbukota egbu.
7“E -megee bẹ abụbu nwanyị ono l’a-fụta bya anọdu l’ọzori iya. Ya awata ọlwushi ndu ojọgu eze ndu isheli ọgu, shi nno bahụ l’ẹka a tụru o shihu ike. Oo-mee whẹ ome-l’iwe, ya alwụ-gbua whẹ. 8Ya egwotakota agwa whẹ, mẹe ntẹkpe whẹ gude ope wụa, mẹe arya, l’erekaa ire, e meru lẹ mkpọla-ọcha, mẹe nke mkpọla-ododo. Iwhe lile ono bẹ l’oo-gwotakota lashia Íjiputu. Ya abya anọo awha olemole haa ọlwushi eze ndu isheli ono ọgu. 9Nteke ono bẹ eze ndu isheli ono l’e-je eswechita alị ndu ọhuda. Ọle ọ tọ dụdu gẹ l’ọo-nọ-beru ya alawhu azụ l’alị iya. 10Ụnwu iya abya akwakọbe nke ọgu. Whẹ achịkobe ikpoto ojọgu, l’a-pa ẹka. Ndu ojọgu ono awụru bya g’ọo utso bya eripyabe whẹ. Whẹ awụbata lwụa ọgu ono jeye l’ẹka a tụru o shihu ike.
11“Nteke ono bẹ eze ndu ọhuda l’a-tangịrihu, gude ẹhu-eghughu jekfushia eze ndu isheli ọgu. Eze ndu isheli abya achịkobe ikpoto ojọgu, parụ ẹka gude bya. Ọle ndu ọhuda l’a-lwụ-gbule whẹ-e. 12A lwụ-gbugelewho ikpoto ojọgu ono, eze ndu ọhuda egude iya kulahaa onwiya eku. Ya egbushia ụnukurunu ndu ojọgu ono. Ọle ọ tọ dụ iya l’e-me iya t’ọ bụgbuwaruro onye ike kagezhia. 13O noo nkele eze ndu isheli l’e-je achịkobe ikpoto ojọgu ọdo, l’a-kwata akwata ka nke mbụ whọ shii. A -nọlewho awha olemole, ya abyatashia ọgu ọdo; chịru ndu ojọgu parụ ẹka yẹle ngwọgu bya.
14“Nteke ono bẹ l’aa-ha l’igwe wulihu tso eze ndu ọhuda ọgu. Ndibe unu, bụ ndu ọwhu l’eme ike ike ekwefukwaru iya whọ ike, nnta gẹ l’ee-shi t’ọwhulenya ono vụa, ọle ẹka l’e-gvuru whẹ l’alị. 15Nteke ono bẹ eze ndu isheli l’a-bya egvushia ose-ọgu lẹ mkpụkpu e gude mgbodo gbaa mgburumgburu, ya lwụa ya lwụta. Ndu ojọgu nke ndu ọhuda ta adụ ike akfụ-chi whẹ ụzo, ndu ojọgu ọwhu, a pyịru ẹka họta ta adụkwawho ike akfụru. 16Onye ono, byarụ iya ọlwushi ọgu ono l’a-nọ eme gẹ sọru iya, tọ dụ onye bya l’a-dụ ike kpọ iya iwhu. Ya anọdu nọshia ike lẹ Alị-Ọma ono; ike l’oo-gude laa ya l’iyi adụ iya l’ẹka. 17Iwhe l’oo-whubelewho iwhu eme bụ t’o gude ike, alị-eze iya l’owhu nweru gude bata. Yẹle eze ndu ọhuda abyakwa atụgba bụru nnanụ. Ya ekuta ada iya lanụ kee ya t’ọ lụa, nke ọwhu l’oo-shi nno lwụta alị-eze ono. Ọle idzu ono, l’ọochi te ereduru iya; tọo bẹru iya urwu. 18Nteke ono bẹ l’ọo-dakọbe ghaaru ndu bu l’agụga eze-ẹnyimu iwhu. Ya alwụta whẹ igweligwe. Ọle ọo onye ishi ndu ojọgu lanụ l’e-bekochaa buchia iwhe-iwhere ono, l’oome ndu ọdo ono, mee t’iwhere ono bụ-chiaru nkiya. 19Nteke ono, ya abya adakọbe ghaa iwhu l’ẹka a tụru o shihugee ike l’alị ẹka o shi. Ọle okfu l’a-kpọ iya, ya adaa daba l’ẹka l’ẹte awhụhe iya ọdo.
20“Onye ọdo l’a-nọdu l’ọzori iya abya afụta. Onye ọbu abya eye onye l’ana akịriko; t’o je anakọo ndu alị-eze ono ẹku whẹ. A -nọlewho abalị olemole, e gbua onye ono. E tee egbukwa iya l’ẹhu-eghughu, t’e gbu iya l’ọgu.
21“Onye ọdo, l’a-fụta bya anọdu l’ọzori iya bụ onye l’adụa iwhe a gụberu iya, bụ onye l’ẹte akwabẹ ugvu, gbarụ onye eze. Onye ọbu l’e-gude ire-mẹchemeche gbebata bya anata alị-eze ono; nteke ndu bu iya nụ zọharu ẹhu. 22Ikpoto ojọgu bẹ l’oo-me ọzara-l’ukpo; whẹ abụru kpurupyata. Ya egbugee gbua onye ishi ọgbandzu, whẹ gbarụ. 23Yẹle iya l’a-gba ndzụ lẹ whẹ l’a-tụgba bụru nnanụ, ọle yẹbedua l’e-gude ụgho eme iya iwhe. Ya achịta ndu l’ẹte abaa nwishi yeru onwiya gude bụru onye ike dụ. 24Oo-gbebata bya eswechita obodo, kagezhia onwe iwhe nteke whẹ zọharu ẹhu. Iwhe l’oo-me bụ iwhe nna iya l’ẹte emejeeru; nna iya oche whẹ te emeje iya. Ya abya eworu iwhe ọ kwatarụ l’ọkwata, mẹe iwhe ọ lwụtaru l’ọgu, mẹe ẹku mmaanụ ọdo keshiaru ndu whẹ l’iya lị. Ẹka a tụru o shigee ike bẹ l’ọogbajeru ikumu ọgu. Ọle iwhe ono l’oo-me ta adụdu gẹ l’ọo-nọ-beru.
25“Oo-gude ndu ojọgu, parụ ẹka gbẹe onwiya ọkpu-ike, tsua ẹka l’obu jekfushia eze ndu ọhuda ọgu. Eze ndu ọhuda ono achịta ikpoto ojọgu, l’akpa ejo ike je awọta iya ọgu ono. Ọle yẹbe eze ndu ọhuda ono ta adụdu ike akpọru akpọru nkele aa-gbarụ iya ejo ikumu. 26Ndu l’e-gbu eze ono bụ ndu whẹ l’iya l’erigba nri. Ọ bụru whẹ l’e-me ndu ojọgu iya ọzara-l’ukpo, gbua ndu ha l’igwe l’iwhu ọgu. 27Ndu eze labọ ono, l’a-nọ eri nri lẹ teburu lanụ, whẹ agbarụ ibe whẹ ejo égò; adzụru ibe whẹ ejire. Ọle ẹka l’e-gvugeeru whẹ l’alị nkele oge nteke a tụ-buru iya teke erwudua. 28Eze ndu isheli l’e-gude ẹku, parụ ẹka lwawhu azụ l’alị, o shi bya. Ọle iwhe l’a-bụ obu iya bụ tẹ ya mebyia ọgbandzu, dụ nsọ. Oo-me iya g’ọ tụberu; nteke ono ya alashia alị iya.
29“Nteke a tụ-buru iya rwulewho, ya eje eswechita alị ndu ọhuda ọdo. Ọle nke nteke ono ta adụhedu g’ọ dụ lẹ nke mbụ. 30O noo nkele ndu Kítu l’e-gude ụgbo-mini whẹ byakfutashia ya ọgu; obu echifu iya. Ya atsụ-whu azụ, je atụfuru ọgbandzu ono, dụ nsọ ẹhu-eghughu iya. Ndu l’a-dụ iya l’obu nteke ono, l’ọo-tsụ-whu azụ ono bụ, ndu l’aswa ẹka whẹ swaa ọkpa whẹ tukobe ọgbandzu ono, dụ nsọ.
31“Ndu ojọgu iya l’a-wulihu wata omerwushi eze-ụlo, dụru Chileke nsọ mẹe ẹka a tụru o shihu ike, whẹ ebuchia agwagwa ono l’aagwajẹ Chileke mbọkumboku, bya edobe ejo akpamara ọla-l’iyi. 32Oo-gude ire-mẹchemeche dota ndu mebyiru ọgbandzu ono. Ọle ndu hụberu Chileke whẹ ama l’a-kfụru kfụshia ike kerafuru iya l’ẹnya.
33“Ndu marụ ágụ lẹ ndu nke Chileke l’a-kpọ-zhiru ikpoto madzụ ụzo; a makwarụ-a l’ee-megee gbua whẹ egbu, m’ọ bụ kpọo whẹ ọku, ndu ọwhu l’aa-kpụ lẹ ndzụ adụ, ndu ọwhu l’ee-gwo iwhe whẹ tụtua adụ. 34Nteke ono whẹ l’ada bẹ l’ee-yeru whẹ ẹka nwanshị. Igweligwe madzụ awụru bya lẹ whẹ l’etso whẹ, ọle etsotso, whẹ l’e-tso bụa t’ọ bụru. 35Ụwhodu lẹ ndu ono, marụ ágụ bẹ okfu l’a-kpọkwa. Okfu ono, l’a-kpọ whẹ nụ; bụ t’e gude mee tẹ whẹ gbuchafu egbuchafu, a sachafụ whẹ iwhe-dụ-ẹji, wofu whẹ ntụpo l’ẹhu, jeye l’oge ikpazụ nkele oge ikpazụ ono l’a-byakwa nteke a tụ-buru iya.
Eze, l’ekutse onwiya
36“Eze ono l’a-nọlewho eme iwhe sọru iya. Ọo-nọdu ekutse onwiya ekutse, emee onwiya tẹ ya kakọta iwhe bụ agwa l’owhu shii. Ọo-nọkwawho ekfu oke okfu, l’anwụ ishi kpaa, shii nno ekfubyishi Chileke ọwhu bụ iya nwe agwa l’owhu. Iwhe l’oome l’a-nọlewho agaru iya jeye nteke oke ẹhu-eghughu Chileke l’e-kpukpushi iya. O noo nkele iwhe a tubuwaru atubu l’e-medzukota g’a tuburu iya. 37Eze ono ta abyadụ l’agụbekwadu agwa ono, shi lẹ nna iya whẹ iwhe ọdo, tọ bya l’a-gụbekwadu agwa ono, larụ ụnwanyi l’ẹhu iwhe ọdo. Ọ tọ dụdu agwa, ọ bya l’agụbekwadu iwhe ọdo, nkele oo-me onwiya tẹ ya kakọta agwa lile ono shii. 38Agwa l’ọo-nọ-chia akwabẹ ugvu bẹ bụ agwa ụlo-mgbochi ẹka a tụru o shihu ike, mbụ agwa ọwhu nna iya whẹ l’amajẹe. O noo agwa, l’oo-gude mkpọla-ododo mẹe mkpọla-ọcha akwabẹ ugvu ndono; gudekwawho ẹwhuru, vu oke aswa mẹe iwhe bụ iwhe l’erekaa ire akwabẹ iya ugvu. 39Oo-keru ike yeru agwa, shi l’alị ọdo jeshia ọgu l’ẹka a tụru ọ kakọta oshihu ike. Ndu hụberu iya ama bẹ l’ọo-kwabẹ ugvu, parụ ẹka apaa. Oo-me whẹ, whẹ abụru ishi ndu ha l’igweligwe, ya awashịa alị nụ whẹ, gude bua whẹ obunggo.
40“O -rwudelewho l’oge ikpazụ, eze ndu ọhuda etsopyaa ya ọgu. Eze ndu isheli achịta ikpoto ụgbo-ịnya, mẹe ndu l’agba ịnya, mẹe ikpoto ụgbo-mini zhiru whaa je awọta iya ọgu ono. Ya abahụ l’alị iya je eswechitakota iya, sọ-kputa whẹ g’ọo ẹka utso gbarụ. 41Ya abahụ lẹ Alị-Ọma je eswechita iya, gbushia igweligwe madzụ. Ọo sọ Edọmu, mẹe Moabu, mẹe ndu ishi, l’achị Amọnu bẹ l’aa-nafụta l’ẹka iya. 42Ọo-machị ẹka iya dabẹ mba, dụ l’iche l’iche l’ẹhu; Íjiputu ta abya l’a-nahụ iya. 43Ẹku mkpọla-ododo alị Íjiputu, mẹe nke mkpọla-ọcha whẹ, mẹe iwhe lile, l’erekaa ire, dụ iya nụ l’a-lwakọta iya l’ẹka. Ndu Libyiya mẹe ndu Itiyópiya anọdukota iya lẹ mkpula. 44Ọle a nọnyalewho, nzhì eshi l’ụzo ẹnyanwu-awata mẹe l’ụzo isheli bya eyee ya egvu. Ya egude oke ẹhu-eghughu zhilihu jeshia tẹ ya gbugbushia ikpoto madzụ, mee tẹ whẹ tọhu. 45Ẹka l’oo-je akpọbe agalagala ụlo-ẹkwa onye eze bụ l’ẹka nọkahuru eze-ẹnyimu yẹle ẹguru ugvu ono dụ nsọ ẹbo. Ọle ẹnya nyịhujenu iya whọ, tọ dụhenu onye bya l’agbatarụ iya nụ.
12Oge ikpazụ
1“Sụa, ọ kwa nteke ono bẹ Máyikelu, bụ eze onye ishi ono, l’eche ndibe unu nche l’a-gbalihu. Nteke ono bẹ iwhe-ọtsulanu l’a-dụ, mbụ iwhe-ọtsulanu ọwhu, ọdu g’ọ bụ iya l’ẹteke adụjebua eshi nkeshi ọwhu mba gẹ mba ha watarụ adụdu byeye nteke ono. Ọle o rwulewho nteke ono bẹ l’aa-dzọfuta ndibe unu, mbụ iwhe bụ onye a whụru ẹwha iya lẹ Ẹkwo Chileke. 2Ikpoto ndu nwụhuwaru anwụhu, mbụ ndu e kpochiwaru ẹja l’e-tetakota. Ụwhodu l’e-teta nọdu ndzụ jeye lẹ tututu-mịmimi; ụwhodu eteta nọdu ọnodu iwhere, bụru ndu l’aa-nọ asọ oyi jeye lẹ tututu-mịmimi. 3Ndu marụ ágụ l’a-nọ egbu zaazaa g’ọo iwhu akpamigwe. Ndu meru ikpoto madzụ, whẹ bụru ndu-dụ-chịriri eke zhịizhii g’ọo kpokponde jeye lẹ tututu-mịmimi. 4Ọle ọbu, gụbedua, bụ Daníyelu; kpuchikwaa iwhe e deru l’ẹkwo ono ekpuchi, gụ emee ya iwhe-ọhubama gẹ l’ọo-dụ jeye l’oge ikpazụ. Igweligwe madzụ l’e-tsoru agbawhe mbuda mbuda; whẹ -gbarụ shia ibe iya ọwa, whẹ agbarụ shia ibe iya ọwhu l’ẹka whẹ l’a-chọ tẹ whẹ kabaa ọmaru iwhe.”
5Tọ dụ iya bụ, mụbe Daníyelu bya elee ẹnya whụ ụmadzu labọ ọdo gẹ whẹ kfụgbaaru. Onye lanụ kfụru l’agụga ẹnyimu ono azụ iya ọwa, onye ọwhu kfụru l’agụga ẹnyimu ono azụ iya ọwhu. 6Onye lanụ l’ime whẹ tụfulekwawho ọnu sụ nwoke whọ, yeru uwe ọcha whọ, kfụru l’eli ẹnyimu ono sụ iya: “?Ọo nteke ole bụ, a nọ-beru iya, oke iwhe-e, dụ-gee biribiri-a emedzukota?”
7Nwoke ono, yeru uwe ọcha ono, kfụru l’eli ẹnyimu ono bya ewolia ẹka-ụtara iya yẹle ẹka-ịcha iya imeli. Mu nụa g’o gude ẹwha Chileke ono, ndzụ iya bụ ndzụ tututu-mịmimi ria nte sụ l’ọo awha ẹto lẹ mkpirikpi bẹ l’aa-nọfua. L’ọo nteke e gwegeleruwho ndu nsọ ryaaryaa, ike ta adụhe whẹ, bẹ iwhe ono l’e-medzukota g’ọ ha.
8Mu nụru iwhe o kfuru, ọle o to dokwanu mu ẹnya. Mu jịa sụ: “Onye-nwe-mu-nu-e, ?oo zhia gụnu l’a-bụ mkpochi-ishi iwhe lile ono?”
9Ọ sụ mu: “Jeshia iwhe l’iije Daníyelu, o noo nkele okfu ono b’e kpuchiru ekpuchi, mewa iya iwhe-ọhubama gẹ l’ọo-dụ jeye l’oge ikpazụ. 10Igweligwe bẹ l’aa-sachafụ iwhe-dụ-ẹji, wofu whẹ ntụpo l’ẹhu, bya eme tẹ whẹ gbuchafu egbuchafu. Ọle ndu ejo-ememe l’a-nọlekwa-a eme ejo-ememe gẹ whẹ l’eme iya tụgburu. Ọ tọ dụdu onye ejo-ememe, iwhe ono bya l’e-do ẹnya m’ọo onye lanụ, obenu lẹ ndu marụ ágụ bẹ l’oo-dokotagezhia ẹnya ree ree ree.
11“Eshi nteke ono, e buchiru ọgwa Chileke ntekenteke jeye nteke ono, e doberu akpamara ọla-l’iyi ono; iwhe a nọwaru bụ: ụnu abalị ugbo ẹto l’ụkporo abalị ẹno l’abalị iri. 12Ẹhu-ụtso bụ nke onye nọdu ngabẹru oge ikpazụ ono, mbụ onye nọ-kfuru ụnu abalị ugbo ẹto l’ụkporo abalị ishii l’abalị iri l’ise ono.
13“Ọ bụru nke gụbedua; jeshia ẹka l’iije, tẹ mkpakọ bụru l’oge ikpazụ ono. Awha-nka-ezekuna ghu l’a-byakwa; o rwulewho l’oge ikpazụ, gụ eteta bya anata obunggo ghu.”