OZHI, NDU ISHI-OZHI JERU
11Nnajị anyi Tiyọfilosu; l’ẹkwo, mu vu ụzo dehawaru ghu, bẹ mu deru iwhe lile, Jisọsu watarụ ememe mẹe iwhe lile, ọ watarụ ezhizhi eshi mbụlembu, 2jeye mbọku Chileke dutaru iya duba iya l’imigwe. Ọ byalẹwho l’alashi l’imigwe, o shi l’ẹka Ume-Dụ-Nsọ zhi ndu ono, ọ họtaru tẹ whẹ bụru ndụ-ishi-ozhi iya iwhe whẹ l’e-me. 3O jegeeru iwhe-ọtsulanu ono o jeru, nwụhu-gee teta nọdu ndzụ, ọ bya anọo ụkporo abalị ugbo labọ. L’ime ụkporo abalị ugbo labọ ono b’o goshiru whẹ onwiya lẹ ya nọwaa ndzụ. O goshigee whẹ onwiya ono, o goshibakwaa whẹ iya whọ, nke ọwhu o doru whẹ ẹnya; tọ dụhewaro onye l’atụ ẹgo woo: ?m’a marụ ọ nọdu-a ndzụ. Whẹ gude ẹnya whẹ whụa ya; o kfuru whẹ gẹ Chileke, bụ eze l’e-shi medzua iwhe ọ watarụ ememe. 4Ọ bya enweru nteke whẹ l’iya nọkoberu l’ẹka lanụ, o kfuru whẹ sụ whẹ: “Unu ba alụfukwa lẹ Jerúsalẹmu. T’unu nmẹkwaa anmẹe ngabẹru iwhe ono, Nna kweru ụkwa lẹ ya l’a-nụ unu ono, bụ iya bụ iwhe ọma-a, mu kfuhawaru unu okfu iya. 5O noo lẹ Jọnu gude mini mee baputizimu, ọle a -nọlewho ujiku olemole nta-a, bẹ l’ee-gude Ume-Dụ-Nsọ mee unu baputizimu.”
Jisọsu l’ala l’imigwe
6Ọo ya bụ, ndụ-ishi-ozhi ono, whẹ lẹ Jisọsu dzukobelewho, whẹ jị iya sụ: “Onye-Nwe-Ọha, ?o rwuwaru nteke l’ii-nuwhu ndu Ízurẹlu alị-eze whẹ azụ tọo gụnu?” 7Jisọsu sụ whẹ: “Ọ tọ gbadụ unu l’ọma mbọku ọbu, ọdua l’ọo oge nteke ọbu, Nna bẹ gudewaa ẹka iya dobe l’onwiya. 8Ọle Ume-Dụ-Nsọ l’a-bya unu l’ẹhu, ya emee unu, unu eshihu ike, nke ọwhu unu l’a-nọ ekfu iwhe unu whụru, nwụru l’ẹhu mụbe Jisọsu. Unu l’e-kfu iya lẹ Jerúsalẹmu, mẹe l’alị Judíya l’owhu, mẹwaro l’alị Samériya, jeyewaro l’iwhe bụ ẹka mgboko-o jeberu.” 9O kfugelewho nno, whẹ nọdu ele iya ẹnya, Chileke kulia ya. Urwukpu domia ya, whẹ whụ-beru iya.
10Whẹ dazhịbelewho ẹnya l’akpamigwe l’ẹka ono g’o mibageeru. Unwoke labọ, yeru uwe ọcha bya bya akfụkube whẹ 11sụ whẹ: “Unubẹ unwoke Gálili, ?ọo gụnu meru g’o gude unu kfụru l’ẹka-a ele akpamigwe nno? Jisọsu-a, a natarụ unu kuba l’imigwe, bẹ bụkwawho g’unu l’ele iya, ọ bahụ l’imigwe bụ gẹ l’oo-gude bya ọdo.”
Onye e gude dochia ẹnya Júdasu
12Tọ dụ iya bu, whẹ shi l’ugvu ono, l’eeku ugvu Ólivu lashia Jerúsalẹmu. Ugvu ono m’e -shi lẹ Jerúsalẹmu eje iya, kafụ-zhiawho mkpirikpi manyịru. 13Whẹ rwulewho Jerúsalẹmu, whẹ bahụ l’ụlo-eli. Whẹ shi lẹ nke alị iya bahụ lẹ nke imeli iya, bụkwanu ẹka whẹ l’akụje orwu. Ndu ono bẹ ẹwha whẹ bụ: Pyita, mẹe Jọnu, mẹe Jémusu, mẹe Áduru, mẹe Fílipu, mẹe Tọ́mosu, mẹe Batólomiyu, mẹe Mátiyu, mẹe Jémusu nwa Álufiyọsu, mẹe Sáyịmonu, bụ onye l’adzọ t’alị ndu Ju bụru nke ndu Ju, mẹe Júdasu nwa Jémusu. 14Whẹ l’ụnwanyi tụkokwaruwho nọdu l’ẹka ono, mẹe Méri, bụ ne Jisọsu, mẹe unwune Jisọsu ọbu. Ndu ono gẹ whẹ ha bẹ jeru je atụko nọdu l’ẹka lanụ, gude obu lanụ ekfu anụ Chileke.
15O rwua ujiku lanụ, whẹ dzukowaa nno, mbọku ono bẹ whẹ rwukwaru ụkporo madzụ ugbo ishii l’ẹka ono. Ọo ya bụ, Pyita gbalihu l’echilabọ ụnwunna ono sụ: 16“Ụnwunna mu, iwhe ono, e dehawaru l’ẹkwo Okfu Chileke sụ l’oomefutaje bẹ vụkotakwaaru, bụ iya bụ iwhe ono, Ume-Dụ-Nsọ shihawaa l’ọnu Dévidi kfua l’okfu ẹhu Júdasu ono, bụ iya bụ onye ono du ndu bya bya egude Jisọsu. 17Júdasu ono b’e shi gụru yeru anyi, o shi tsoru eje ozhi-a anyi l’eje ọwa.”
18Ọle o gude okpoga, a kfụru iya l’ejo iwhe o meru zụa alị. E megee, ọ daa sụ-gbua onwiya, ẹwho gbafuhu iya, akịri-ẹwho iya g’ọ ha kposhia. 19Iwhe bụ ndu Jerúsalẹmu gẹ whẹ hakọta nụkota iwhe ono, meru nụ. Whẹ gụbe nwẹgu ono Akeludáma l’okfu ibe whẹ, bụ iya bụ Alị-mmee.
20Pyita bya asụ: “O noo l’e deru l’ẹkwo Egvu-ọma sụ:
“ ‘T’ẹgbara kfụa l’ibe iya, tọ bọ
dụkwa onye l’e-bu iya nu.’
E dekwaawho sụ:
“ ‘T’onye ọdo nochikwaa ẹnya iya jeje ozhi, o shi eje.’
21Ọo ya bụ l’ọ dụ mkpa l’anyi l’a-họta onye lanụ t’o tsoru anyi. T’onye ọbu bụkwaru onye lanụ l’ime ndu ono, tsohawaa anyi jekota iwhe bụ ẹka anyi lẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Jisọsu jegbaberu, 22watarọ nteke Jọnu l’eme baputizimu jeye mbọku, a natarụ Onye-Nwe-Ọha ono kuba l’imigwe. Onye ọbu tsofutaje anyi agba ẹka-ebe lẹ Onye-Nwe-Ọha ono bẹ shi l’ọnwu teta nọdu ndzụ.”
23Tọ dụ iya bụ, whẹ bya ahọfuta ụmadzu labọ; Jósẹfu, onye l’eekuje Basábasu, ẹwha etushi iya bụ Jọ́sutusu; họtakwawho onye ọdo, ẹwha iya bụ Matáyasu. 24Whẹ bya ekfuru nụ Chileke sụ: “Gụbe Onye-Nwe-Ọha, gụbe onye marụ obu madzụ lile, goshi anyi onye ọwhu ị họtaru l’ime ụmadzu labọ-ọ, 25t’o nochia ẹnya Júdasu, bụru onye-ishi-ozhi, meje iwhe ono, Júdasu ono kwasweru ẹnya haa, lashia ẹka gbarụ iya nụ.” 26Whẹ bya atụaru whẹ ido, ọ dabarụ Matáyasu. E wota iya yekobe lẹ ndụ-ishi-ozhi iri lẹ nnanụ ono.
2Abyabya Ume-Dụ-Nsọ
1Ọ bya ebe lẹ mbọku l’eeri oge Péntikọsutu gẹdegede, whẹ tụko gẹ whẹ ha dzukobe l’ẹka lanụ. 2E jia ekfu, ẹwhu shi l’imigwe whụru bya, aada g’ọo ẹwhu oke whẹrewhere bya ejilewho ụlo ono, whẹ dọru eji. 3Whẹ whụa iwhe dụ-gee g’ọo ọku, l’enwu enwu, jakashịhuru ajakashịhu g’o kekashiru onwiya bya anọdu-gee whẹ l’ishi l’ẹhu l’ẹhu. 4Ume-Dụ-Nsọ ji whẹ ẹhu gẹ whẹ ha. Whẹ ghaa okfu-alị whẹ, gudekaa okfu-alị ọdo, dụ l’iche l’iche kfulahaa okfu lẹge Ume-Dụ-Nsọ ono meru tẹ whẹ kfuje.
5Tọ dụ iya bụ, o nweru ndu Ju, bu lẹ Jerúsalẹmu, mbụ ndu Ju, Chileke dụru lẹ nsọ, shigee l’alị, dụ lẹ mgboko mgburumgburu. 6O be nteke whẹ nụru ẹwhu ono, igweligwe madzụ gbakọ-dzua. Ọ tụfu whẹ ẹhu, o noo l’onyenọnu bẹ l’anụkaa gẹ l’eekfu okfu-alị iya. 7Ọ kpụbe whẹ ọnu okfu, tẹmenu o jikwa whẹ who ẹnya. Whẹ jịlahaa ibe whẹ ajị sụ: “Ndu-a, l’ekfu okfu-a, ?whẹ ta abụnua ndu Gálili? 8?Ndẹkwanu g’o gude anyi l’anụkaa whẹ okfu-alị anyi l’ọnu ẹhu l’ẹhu? 9Mbụ okfu anyịbe ndu Pátiya, mẹe ndu Mídiya, mẹe ndu Ílamu, mẹe ndu shi Mesopotémiya, mẹe ndu shi Judíya, mẹe ndu shi Kapadósiya, mẹe ndu shi Pọ́ntosu, mẹe ndu shi Éshiya, 10mẹe-gezhia anyịbe ndu shi Firíjiya, mẹe Pamfíliya, mẹe anyịbe ndu shigee Íjiputu, mẹe ndu shi Sayiríni l’alị Libyiya, bya eyeru ndu ọwhu byarụ abyabya, shi lẹ Romu, 11mẹe ndu Ju, mẹe ndu l’anwụ ẹka ndu Ju; ndu Kirítu, mẹe ndu Arabụ, anyi tụkoru anụkaa gẹ whẹ gude okfu-alị anyi ekfukaa nke eze iwhe Chileke l’emekaa.” 12Ọ kpụbe whẹ ọnu okfu, tẹmenu ọ gbachia whẹ ẹnya. Whẹ nọduwaro ajịje ibe whẹ sụ: “?Ẹgube iya ọwa-a bụkwa ole?” 13O nweru ndu ọwhu l’agbacharụ whẹ mgbacha asụje l’ọo mmẹe guderu whẹ.
Pyita l’asa okfu
14Ọo ya bụ, Pyita gbalihu yẹle ndụ-ishi-ozhi iri lẹ nnanụ ọwhu bya akfụru. Pyita wata iya aryarya sụ: “Unubẹ ndu Judíya mẹe ndu lile, bu lẹ Jerúsalẹmu g’unu ha, unu gebekwa-o! Unu ngabẹ nchị l’iwhe-e, mu l’abya ekfukfu-a. 15Ndu-a ta angụkwa mmẹe, bụ iya bụ iwhe unu l’arị. Ọ kabẹkwa bụru ẹnyanwu l’awata ẹgube-ẹ ntaa. 16Iwhe ọwa gbekwa bụru iwhe ono, o kfuru mbụ Jowelu, bụ onye nkfuchiru Chileke lẹ nteke ndụ-ichee sụ:
17“Ọ waa bụ iwhe Chileke l’ekfu:
‘O -rwulewho l’oge ikpazụ
bẹ mu l’a-wụ-kputa madzụ lile Ume mu.
Ọo ya bụ, ụnwu unu unwoke
mẹe ndu nke ụnwanyi ekfuchilahaaru Chileke.
Unwokorọbya unu a-whụlahaa awhụ.
Ndu bụ ọgurenya unu arọde nrọ.
18Ee! Nteke ono bẹ mu l’a-wụ-kputagee Ume mu ono
wụ-kputa iya l’unwoke mẹe ụnwanyi, l’ejeru mu ozhi.
Whẹbedua ekfuchilahaaru Chileke.
19Mu l’eme iwhe-awhụrulenya l’akpamigwe, dụ l’imeli,
mu emee iwhe jiru ẹnya lẹ mgboko, dụ iya lẹ mkpula.
Aa-whụ mmee mẹe ọku mẹe urwukpu ẹnwuru-ọku.
20Ẹnyanwu l’a-gbakọta tsụrikiti,
ọnwa ekelahaa g’ọo mmee,
Tẹmenu mbọku, Onye-Nwe-Ọha l’a-bya erwua,
bụ iya bụ oke ụboku ono, l’a-dụ biribiri.
21Iwhe bụ-zhia onye ryakuru
Onye-Nwe-Ọha nteke ono bẹ l’aa-dzọfuta.’
22“Sụa, unwoke Ízurẹlu, ọ kwa Jisọsu, onye Názaretu, bụ nwoke ono Chileke shi l’iwhe-awhụrulenya mẹe iwhe jiru ẹnya, dụ-gee biribiri, o gude iya meshia l’echilabọ unu, mee t’o doo unu ẹnya: l’ọo yẹbe Chileke zhiru iya. Iwhe lile ono bẹ unu makọtaru ree l’onwunu. 23Ọle a kpụru iya nụ unu, unu shi l’ẹka ọ-karia-ẹka whẹ kpọpyabe iya l’oswebe, gbua ya. Iwhe ono bụru iwhe Chileke makọtahawaru, chịhawa iya achị dobe edobe. 24Ọle Chileke bẹ tọfuwaru iya l’ẹgbu ono, ọnwu shi kee ya mee ya, o shi l’ọnwu teta nọdu ndzụ, o noo nkele ọnwu ta adụdu ike sedekota iya. 25Lẹ Dévidi bẹ kfukwaru okfu ẹhu Jisọsu sụ:
“ ‘Mu l’awhụ-jezhiawho
Onye-nwe mụbe Dévidi nteke nteke.
Nteke nteke bẹ l’ọonoje mu l’ẹka-ụtara,
t’ọ bọ dụ iwhe l’e-me mu nụ.
26O noo iwhe meru g’o gude obu l’atsọ mu ụtso,
ẹhu-ụtso iya mee, mu l’agụ egvu, aaswa ẹswa.
Mu marụ lẹ mu nwụhu-gee bẹ l’ii-dobe mu-a ndzụ ọdo.
27Lẹ mu makwarụ l’ị tịi hadụ mu l’alị-maa.
Ị tịi hadụ Onye nke ghu, dụ nsọ t’o rehu erehu.
28I goshiwaru mu ụzo ndzụ.
Ii-me t’ẹhu tsọo mu ụtso,
nteke mu nọ l’atatiwhu ghu.’
29“Sụa, ụnwunna mu, mu l’e-kfujaleruwho unu okfu ẹhu nnajị oche anyi, bụ Dévidi ekfuja. Ọ tọ bụledua l’ọ nwụhuru anwụhu kpụ, obenu l’e liru iya eli, e bebenu ilu iya dụkwaa; anyi l’ele iya byeye oge, dụ g’ọo ntanụ-a. 30Ọle o shi bụru onye nkfuchiru Chileke; ọ marụ lẹ Chileke bẹ kweru iya ụkwa iwhe, riaru iyẹ ya nte, sụ iya l’ọo eri yẹbe Dévidi ono bẹ ya l’e-shi họta onye l’a-bụ eze, nochia ẹnya iya. 31Ọ whụru iwhe Chileke l’ee-bekoo mee. O kfua iwhe l’egoshi lẹ Kuráyisutu l’e-shi l’ọnwu teta nọdu ndzụ bụ iya bụ nteke ono, ọ sụru:
“ ‘Ọ tọo hadụ mu l’alị-maa,
tẹmenu anụ-ẹhu mu ta abya l’e-rehu erehu.
32Chileke mewaru Jisọsu ono, o shi l’ọnwu teta nọdu ndzụ bụ iya bụ ọwa, anyi gude ẹnya anyi whụa. 33Ọo ya bụ lẹ Chileke bẹ woliru iya eli dobe l’ẹka-ụtara iya. Ọ nataakwarụ Ume-Dụ-Nsọ l’ẹka Nna, bụ iwhe-ọma, Chileke kweru ụkwa iya. Iwhe-e, unu whụru-a mẹe iwhe-e unu l’anụ-a bụkwa iwhe-ọma ono, bụ iya bụ Ume-Dụ-Nsọ ono, ọ wụ-kputaru anyi. 34L’ọ tọ bụkwa Dévidi bẹ larụ l’imigwe l’onwiya, o noo lẹ yẹbedua l’onwiya kfukwaru sụ:
“ ‘Onye-Nwe-Ọha sụru Onye-nwe mụbe Dévidi:
“Nọdu anọdu l’ẹka-ụtara mu
35jeye nteke mu l’e-me ndu ọhogu ghu,
whẹ abụru ghu iwhe l’ịi-dzọpyabe l’ọkpa.” ’
36“Ọo ya bụ, t’o doo Ízurẹlu lile ẹnya ree, lẹ Chileke bẹ mewaru Jisọsu ono, unu kpọpyaberu l’oswebe, t’ọ bụru Onye-Nwe-Ọha, bụru Kuráyisutu, bụ Onye-Ndzọta.”
37O noo ya, whẹ nụ-gele iya who, meji tọfu whẹ, whẹ sụ Pyita mẹe ndụ-ishi-ozhi ndu ọwhuna: “Ụnwunna anyi, ?ọo gụnu bẹ anyi l’e-me?”
38Pyita sụ whẹ: “T’unu daa onwunu ụta, haa iwhe-dụ-ẹji, unu l’emegbabe, lwakfuta Chileke, t’e gude ẹwha Jisọsu, bụ Kuráyisutu mee unu baputizimu g’unu hakọta l’ẹhu l’ẹhu, nggẹ Chileke agụaru unu nvụ l’iwhe-dụ-ẹji ono; unu anata iwhe ọma-a, bụ iya bụ Ume-Dụ-Nsọ. 39L’iwhe ono bẹ Chileke kwekwaru ụkwa, lẹ ya l’e-meru iya unu, meeru iya ụnwu unu, meeru iya iwhe bụ-zhia ndu nọdukwadu otẹnya mẹe iwhe bụ onye Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi l’e-ku.”
40Pyita kfugee nno, o kfukwaaru whẹ whọ igweligwe okfu ọdo, nmashịaru whẹ ọkwa ike sụ whẹ: “Unu dzọdu-a onwunu l’ọgbo-ọ, l’a-la l’iyi-a.” 41Ọo ya bụ, a dụ l’igweligwe nata ozhi iya, e mee whẹ baputizimu. Mbọku ono bẹ iwhe rwuru ụnu madzụ ugbo ẹsaa l’ụmadzu ụkporo ugbo iri byakwarụ etsoru lẹ ndu kwetaru nụ.
Gẹ ndu chọchi mbụ shi emeje
42Iwhe whẹ yeleruwho ẹhu l’ememe bụru anọ abyajezhiawho ọnuta iwhe ndụ-ishi-ozhi ono l’ezhi whẹ, whẹ l’atụkoje nọkobe g’ọo unwune gba mgba eri Nri Onye-Nwe-Ọha mẹe anọ ekfu anụ Chileke. 43Onyenọnu tsụlahaa egvu. Ndụ-ishi ozhi ono l’emeshilewho iwhe-awhụrulenya mẹe iwhe jiru ẹnya, dụ-gee biribiri l’igweligwe. 44Iwhe bụ-zhia ndu lile, woru ndzụ whẹ ye Kuráyisutu l’ẹka gẹ whẹ ha, tụko iwhe lile, whẹ nweru nmagbabẹ, nweru iya l’ọha. 45Whẹ tụko ẹku whẹ g’ọ ha reshikota mẹe iwhe lile ọdo, whẹ nwe enwe. Whẹ tụko kekashia ya. E ketageeru onyenọnu lẹge mkpa habe iya l’ẹhu. 46Mbọku-mbọku, whẹ atụko nmagba je anọdu l’eze-ụlo Chileke. Whẹ l’atukọje yeko ẹka eri Nri Onye-Nwe-Ọha l’uwhu l’uwhu, whẹ l’egudeje ẹhu-ụtso mẹe obu-iwhoro eri iwhe bụ iwhe whẹ l’eri eri. 47Whẹ l’anọje ekelekwawho Chileke. Iwhe whẹ l’eme bụru iwhe dụ ndiwhe mma l’obu. Onye-Nwe-Ọha l’eyekwaru whẹ ndu, ọ dzọtaru nke ọwhuu mbọku-mbọku.
3Eeme onye ngvụru t’o mehu
1O be ujiku lanụ, Pyita yẹle Jọnu lịru eje l’eze-ụlo Chileke l’atangụ ẹto nke eswe, bụ nteke l’eekfujeru nụ Chileke. 2O nweru nwoke ọbu, ne iya bya l’anwụ-deshia, ọ dawaa ngvụru; l’aapatajẹ iya mbọku-mbọku bya edobe l’ọnuzo ẹka l’eeshije abahụ l’eze-ụlo Chileke, ibẹka iya ọwhu l’eekuje “Ọnuzo-l’ama-ụma”. Nwoke ono bẹ l’aapatajẹ bya edobe l’ẹka ono, t’ọ nọduje l’ẹka ono aryọta ndu l’abahụ l’eze-ụlo Chileke iwhe. 3Ọ whụlewho Pyita yẹle Jọnu gẹ whẹ l’abata l’ime eze-ụlo Chileke ono, ọ ryọlahaa whẹ iwhe. 4Pyita yẹle Jọnu dazhịbe iya ẹnya. Whẹ lenyaa ya, Pyita sụ iya: “Lee anyi ẹnya!” 5O lelahaa whẹ ẹnya dobenu sụ g’o nweru iwhe whẹ bya l’anụ iya. 6Pyita sụ iya: “Mu te enwekwa okpoga, mu l’a-nụ ghu, ọle iwhe ọwhu mu nweru bẹ mu l’a-nụ ghu: L’ẹwha Jisọsu Kuráyisutu onye Názaretu, gbalihu jee ije!” 7Ọ lọta nwoke ono l’ẹka-ụtara lọ-lia ya imeli. Nteke onowho, ọkpa iya whẹ ẹbo mẹe nkwo ọkpa iya tetachaa ya. 8Ọ kfulihu, kfụru akfụru jelahaa ije. O tsoru whẹ bahụ l’ọma-ogboduwhu eze-ụlo Chileke. L’ọokfu nkfụ, ete ẹswa, ejewhe etu Chileke ẹwha. 9O be nteke madzụ lile whụgbaleru iya whọ gẹ l’oojewhe, etu Chileke ẹwha, 10whẹ hụbekota iya ama l’ọo ya bụ onye-e, shi nọdu lẹ Ọnuzo-l’ama-ụma l’eze-ụlo Chileke aryọ aryọ. Ọ kpụbe whẹ ọnu okfu, tụfu whẹ ẹhu, mbụ iwhe ono, meru l’ẹhu nwoke ono.
Pyita l’asa okfu l’eze-ụlo Chileke
11O be nteke ndiwhe whụru g’ọ kụkuru Pyita yẹle Jọnu onwiya, etso whẹ eshi ẹka whẹ shiru, whẹ gbakọo bya anọdu ele whẹ l’ọnu-ụlo ọwhu, bụ Ọnuzo Sólomọnu. Ọ tụfu whẹ ẹhu. 12Pyita whụlewho ndu ono, ọ sụ whẹ: “Unubẹ ndu Ízurẹlu, ?ọo gụnu meru g’o gude iwhe-e tụfu unu ẹhu? Mbụ ?ọo gụnu meru unu l’ele anyi gẹ-woo l’ọo ike ẹka anyi bẹ anyi gude mee tẹ nwoke-e jee ije? Ọdua l’ọo g’anyi bya abụ-beru ndu l’akwabẹ Chileke ugvu? 13Ọ kwa Chileke nke nna anyi oche whẹ, mbụ Chileke ono, bụ Chileke nke Ébirihamu, bụkwaruwho Chileke nke Áyiziku, bụru Chileke nke Jékọpu, ọ kwa iya gudewaa iwhe-e, meru nụ goshi ọdu-biribiri nke Nwa iya, bụ Jisọsu. Mbụ onye ono, unu kpụru nụ ndu Romu, unu jịkakwa iya whọ l’iwhu Páyileti. Lẹ Páyileti ono chịhawaru l’obu iya lẹ ya bya l’aha iya t’ọ laarụ onwiya. 14Unu jịka Onye ono, dụ nsọ, bụkwawho Onye dụ chịriri, o gbechia bụru onye ono, gburu ọchi bẹ unu sụru t’a haarụ unu t’ọ laarụ onwiya. 15Unu shi nno gbua onye ono, bụ iya l’anụ ndzụ, ọle Chileke bẹ meru, o shi l’ọnwu teta nọdu ndzụ. Iwhe ono bẹ anyi gudekwa ẹnya anyi whụa. 16Nwoke-e, unu l’ele ẹgube-ẹ, ebebenu ọ bụru onye unu marụ-a, bụkwa ike nke Jisọsu ono bẹ meru iya o mehu, o noo l’anyi kweru l’ike dụ l’ẹwha Jisọsu ono. Ọ kwa okweta l’ike nke Jisọsu bẹ meru nwoke-e l’iwhu unu g’unu ha, ẹhu iya dzua ya oke-e.
17“Sụa, ụnwunna mu, mu makwarụ-a l’iwhe ono, unu lẹ ndu ishi unu meru Jisọsu bẹ unu meru iya l’ọma ama. 18Chileke shi l’ẹka ono mee iwhe ọ dụ mbụ kfua l’ọnu ndu nkfuchiru iya gẹ whẹ ha lẹ nteke ndụ-ichee, sụ lẹ Onye Ndzọta ono, o kweru ụkwa iya ono l’e-je iwhe-ọtsulanu. 19Ọo ya bụ, t’unu dakwaawhọ onwunu ụta haa ome iwhe-dụ-ẹji, lwakfuta Chileke. Unu lwawhu azụ, lwakfuta Chileke t’o huchafu iwhe-dụ-ẹji, unu metagbaberu, 20nggẹ ẹhu-ọdu-guu eshikwanu l’ẹka Onye-Nwe-Ọha rwube unu ẹka mẹkwawho nke ọwhu Chileke l’e-zhi Onye Ndzọta ono t’ọ bya, bụ iya bụ onye ọ họfutahawaru unu. Onye ono bụ Jisọsu. 21Ọo-nọdu l’imigwe jeye nteke Chileke l’e-me iwhe lile, ya adụ-whu azụ g’o shihawaa dụ lẹ mbụ, bụ iya bụ iwhe ono, Chileke shi l’ọnu ndu nkfuchiru iya kfuru anyi nteke ndụ-ichee. 22Lẹ Mósisu bẹ kfukwaru sụ: ‘Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke l’e-shi l’ime ụnwunna unu họta onye nkfuchiru Chileke, zhi iya t’ọ bya g’o zhiru mbẹdua. Onye ono bẹ unu l’a-nọ anụjeru okfu l’iwhe lile, o kfuru, unu emeje iya eme. 23Onye l’ẹte anụru onye nkfuchiru Chileke ono okfu bẹ l’aa-họfu l’echilabọ ndu nke Chileke, mee t’ọ laa l’iyi.’ 24Iwhe bụ ndu nkfuchiru Chileke gẹ whẹ ha, wata lẹ Sámuwẹlu je akpaa lẹ ndu ọwhu l’etso iya nụ, bẹ tụkokwaru kfukota okfu iwhe-e, l’emekaa nta-a. 25Iwhe ono, Chileke shi l’ọnu ndu nkfuchiru iya sụ lẹ ya l’e-me ono bẹ bụkwa unu b’o kfuturu iya, nkele ọo unu bụ ụnwu ndụ-ichee ono, Chileke kwetaru ụkwa iwhe nteke ono, ọ sụru Ébirihamu: ‘Ọo l’ẹpa ghu bẹ mu l’e-shi gọoru ndu mgboko owhu ọnu.’ 26Chileke yeru Onye l’ejeru iya ozhi, bụ Jisọsu sụ t’o vuru ụzo byakfuta unu bya agọoru unu ọnu-ọma, bụ iya bụ l’oo-me unu g’unu ha l’ẹhu l’ẹhu, t’unu gbẹeru iwhe-dụ-ẹji ono, unu l’emegbabe azụ.”
4Pyita l’asa okfu l’iwhu ndu ishi ndu Ju
1Pyita yẹle Jọnu kpụkwaduru-a okfu ono, whẹ l’ekfuru ndu ono l’ọnu ekfu, ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe onye ishi ndu ọgbogu eze-ụlo Chileke, mẹe ndu ọgbo Sádusii wụru wukfuta whẹ. 2Ẹhu l’eghu ndu ono, wụru bya eghu, nkele ụmadzu labọ ono l’ezhi ndu ono iwhe, aryakwa iya whọ arya asụje l’ee-megee shi l’eworu ono, whẹ woru onwowhe ye Jisọsu l’ẹka mee tẹ whẹ shi l’ọnwu teta nọdu ndzụ. 3Whẹ kpụta whẹ je atuchia l’ụlo mkpọro nkele ọchi gbawarụ nteke ono. Whẹ nọo jeye chi sahụ. 4Ọle igweligwe ndu nụru ozhi, Pyita whẹ zhiru bẹ kwetaru l’iwhe whẹ l’ezhi. Ndu ọwhu bụ unwoke, lị iya nụ rwukwaru iwhe ha g’ọo ụnu madzụ ugbo iri l’ẹbo l’ụmadzu ụkporo ugbo iri.
5O rwulewho echile iya, ndu ishi ndu Ju, mẹe ndu bụ ọgurenya whẹ, mẹe ndu o-zhi-iwu bya edzukobe lẹ Jerúsalẹmu. 6Ánasu, bụ onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke nọdukwawho l’ẹka ono, mẹe Káyafasu, mẹe Jọnu, mẹe Alẹguzánda, mẹwaro iwhe lile, shikota l’eri ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke; whẹ tụko nọdukota-gezhia l’ẹka ono. 7Whẹ bya eduru ndụ-ishi-ozhi ono dobe l’echilabọ whẹ, jịlahaa whẹ ike onye whẹ gude eme iwhe lile ono mẹe onye zhiru whẹ iya nụ.
8Ume-Dụ-Nsọ ji Pyita ẹhu, o kfulahaa sụ whẹ: “Unubẹ ndu ishi mẹe ndu bụ ọgurenya ndu Ízurẹlu, 9ọ -bụru l’iwhe unu l’ekpe anyi ikpe iya ntanụ-a bẹ bụ ikpe iwhe-ọma, anyi meru onye ẹhu l’adụa mma, mbụ woo, ?ọo gụnu b’e gude mee nwoke ono o mehu? 10t’unu makwarụ, mbụ unubẹ ndu lile, nọ l’ẹka-a mẹwaro ndu Ízurẹlu l’owhu l’ọo ike nke ẹwha Jisọsu Kuráyisutu, bụ onye Názaretu, unu kpọpyaberu l’oswebe l’onwunu b’e gude mee nwoke-e o mehu, yẹbe nwoke bya akfụru l’iwhu unu-a. Ọle Chileke megeeru, bya emee Jisọsu ono, o shi l’ọnwu teta nọdu ndzụ. 11Ọo Jisọsu ono b’e deru okfu ẹhu iya l’ẹkwo Okfu Chileke sụ:
“ ‘L’ọo ẹwhuru ono, unubẹ ndu
l’atụ ụlo jịkaru, l’ọo ọ-ga-lẹ-mkpa,
bẹ bekochaaru bya abụru ẹwhuru, gude ụlo.’4:11 Egvu. 118:22.
12Ọ tọ dụdu onye ọdo, l’a-dụ ike adzọta anyi ta agụfule iya whọ Jisọsu Kuráyisutu kpụ. Tọ dụhunu ẹwha ọdo lẹ mgboko-o l’owhu, Chileke meru t’a marụ, bụkwanu ẹwha, l’a-dụ ike dzọfuta madzụ, gbahaa nke Jisọsu ono kpụ.”
13Whẹ nụlewho gẹ Pyita yẹle Jọnu l’asa kaa kaa, l’ẹka whẹ bụkwa madzụ mmaanụ, l’abụa lẹ whẹ jeru ẹkwo, ọ tụfu whẹ ẹhu. Ẹnya rwua whẹ lẹ Pyita whẹ bụ ndu whẹ lẹ Jisọsu shi atụ ọli. 14Whẹ ta amahẹ iwhe whẹ l’e-kfu gẹ nwoke ọbu, e meru, o mehu ọbu kfụkubekwa whẹ-e l’ẹka ono. 15Whẹ sụ Pyita whẹ tẹ whẹ lụfu l’iwhu ọgbo-ikpe ono tẹ whẹ chịa idzu. Pyita whẹ lụfulewho, whẹ chịlahaa idzu. 16Whẹ sụ: “?Ọo gụnu bẹ anyi l’e-me ndu-a? Iwhe bụ Jerúsalẹmu l’owhu bẹ madzuwaru ntaa l’ọo whẹ bẹ Chileke shi l’ẹka whẹ mee tẹ nwoke-e mehu. Anyi ta atụkwa iya ẹgo. 17Sụ l’iwhe anyi l’e-me nggẹ t’e kfukashihe iya t’o dzuru alị ndu Ju bụ t’anyi yeshia whẹ egvu ike, tẹ whẹ be ewhotahekwa ẹwha nwoke ono ọdo.” 18Whẹ bya ekua Pyita whẹ, naarụ whẹ nkemu sụ whẹ tẹ whẹ be ewhotabahekwaa ẹwha Jisọsu ọdo, whẹ te egudehunu ẹwha iya zhia iwhe l’edzudzu-ọha ọdo.
19Pyita yẹle Jọnu bya eyee ọnu sụ: “Unu ghanụ-a ya hata, ?ọo ole ka ree l’iwhu Chileke: ?Ọo t’anyi nụjeeru Chileke okfu, tọo t’anyi nụjeeru iya unu? 20Nkele anyi ta adụkwa ike aha okfu iwhe anyi gude ẹnya anyi whụa, nụa ya lẹ nchị anyi.” 21Whẹ bya anashịaru whẹ nkemu ike haa whẹ, whẹ lashia. O noo l’ọ tọ dụdu iwhe whẹ marụ, bụkwanu ọkpareka iwhe whẹ l’e-goo ẹka meshia whẹ iwhe ike, nkele ndiwhe tụkoru ekele Chileke ekele iwhe ono, meru nụ. 22Nwoke ono, e meru o mehu l’ụzo ono, dụ biribiri bẹ nọghatawaru awha ụkporo ugbo labọ.
Ndu nke Chileke l’ekfu anụ Chileke t’ọ nụ whẹ ike
23A halẹwho Pyita whẹ, whẹ tụgburu jekfushia ndu whẹ lẹ whẹ l’alịje, je akọkotaru whẹ iwhe lile, ndu ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu bụ ọgurenya ono kfuru. 24Whẹ nụ-gele iya whọ, whẹ gude obu lanụ kwata ekfu anụ Chileke sụ: “Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke, Onye meru igwe mee alị, mee eze mini mẹwaro iwhe lile, dụkota l’ime iya; 25gụbe onye gude ike Ume-Dụ-Nsọ mee onye-ichee anyi ono, bụ Dévidi, onye shi ejeru ghu ozhi, o dee sụ:
“ ‘?Ọo gụnu meru iwhe ndu mba lile gude ẹhu-eghughu aba hanyị-hanyị?
“ ‘?Ọo gụnu meru iwhe ndiwhe
l’achịje ejo idzu nke mmaanụ?
26Ndu eze, l’achị mgboko
kwakọbe-geeru nke ọgu, ọwhube ndu ishi
dzukobegekwaawho tẹ whẹ
kpọshia iwhe Onye-Nwe-Ọha l’eme,
mẹkwawho tẹ whẹ kpọshia
nke Onye ono, ọ họtaru, bụ Kuráyisutu.’4:26 Egvu. 2:1,2.
27Ọo ezhi-okfu lẹ whẹ dzukoru lẹ Jerúsalẹmu l’ẹka-a, mbụ Hẹ́rodu, mẹe Pọ́nchosu Páyileti, mẹe ndu l’ẹte abụa ndu Ju, mẹe ndu Ízurẹlu tẹ whẹ lwụshi Nwa ghu ono, dụ Nsọ, bụ Jisọsu ono, ị họtaru ọgu. 28Ọle iwhe ono, whẹ tụkoru eme bụ tẹ whẹ mee iwhe ị chịhawaru l’idzu sụ l’o noo gẹ l’ee-me iya. 29Ntaa, Onye-Nwe-Ọha! Leedawho ẹgube nkemu, whẹ l’anarụ anyi. Ọo ya bụ, nụnu anyịbe ndu l’ejeru ghu ozhi ike, t’anyi ba atsụ-jezhia egvu ilile ilile nke ookfu okfu ghu ono. 30Yetanu ẹka mee tẹ ndu ẹhu l’eme mehukota mẹe t’anyi gude ẹwha Jisọsu, bụ Nwa ghu ono, dụ nsọ meshia iwhe-awhụrulenya, dụ-gee biribiri.”
31Whẹ kfugeeru nụ Chileke, ẹka ono, whẹ nọdu nmakọta jijiji. Ume-Dụ-Nsọ bya eji whẹ ẹhu. Whẹ kwata zhilahaa ozhi-ọma Chileke lẹ ba atsụ egvu.
Ndu nke Chileke l’agba mgba l’iwhe lile
32Tọ dụ iya bụ lẹ ndu lile ono, kweru l’ọo Jisọsu bụ Onye-nwe-whẹ-nụ gẹ whẹ ha tụko nmagba bụru nnanụ. Obu whẹ bụru nnanụ. Tọ dụhe onye ọwhu l’asụjekwadu l’iwhe ọwhu ya nweru bẹ bụ nke ẹka iya. Iwhe lile bẹ whẹ tụkoru nmagbabẹ nweru l’ọha. 33Ndụ-ishi-ozhi gude ike, parụ ẹka agba ama l’edzudzu-ọha lẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Jisọsu shiwaa l’ọnwu teta nọdu ndzụ. Chileke l’emekwaru whẹ whọ eze-iwhe-ọma, parụ ẹka shii gẹ whẹ ha. 34Iwhe bụ gẹ whẹ hakọta ono whụkota iwhe mkpa iya dụ whẹ. Iwhe bụ ndu nweru alị mẹe ụlo reshikota iya, 35chịtaru ndụ-ishi-ozhi ono okpoga, whẹ retaru iya. Whẹ l’ekekashijeru madzụ lile okpoga ono, eketaru onyenọnu lẹge mkpa nkiya hatabe.
36O noo g’ọ nwụru, meru iwhe Jósẹfu mekwaruwho nkiya nno. Jósẹfu ono bụ onye Lívayi, onye a nwụru lẹ Sáyipurọsu. Iwhe ndụ-ishi-ozhi gụberu iya bụ Bánabasu, bụ iya bụ onye l’agbẹje ndu ọdo ọkpu-ike. 37Yẹbedua je eree alị iya, chịta okpoga iya bya eworu ye ndụ-ishi-ozhi l’ẹka.
5Ananáyasu yẹle nyee ya l’adzụ ejire
1Ọo ya bụ, o nweru nwoke lanụ ọbu ẹwha iya bụ Ananáyasu. Yẹle nyee ya, bụ Safáyira bya eje eree alị nke whẹ. 2Ananáyasu habọta aswa alị ono dobe, nyee ya makwarụwho, ọ bya ewota uwudu iya ọwhu, bya anụ ndụ-ishi-ozhi, sụ whẹ l’ọ wakwa mkpakọ iwhe ya retaru l’alị iya ndọwa. 3O noo ya, Pyita sụ iya: “Ananáyasu, ?ọo gụnu meru g’o gude i kweta tẹ Sétanu bata ghu l’obu bya emee ghu t’ị dzụaru Ume-Dụ-Nsọ ejire, mbụ i kweta habọta okpoga, i retaru l’alị ghu? 4Nteke ono, l’iitiki ree alị ono, ?tọ dụ ghu nwe iya? Tẹmenu i regee ya, ?tọ dụ ghu bẹ okpoga iya dụ l’ẹka, ọ bụru ghu marụ iwhe dụ ghu mma, i ge egude iya mee? ?Ọo gụnu meru i kweta t’ẹgube iwhe dụ nno bata ghu l’obu? Aa! Ọ tọ kwa madzụ b’i dzụru ejire. Ọ kwa Chileke.” 5Anụnu, Ananáyasu l’anụ iwhe ono, ọ daa gbaa l’alị nwụhu. Ndu lile, nụru iya nụ tsụlahaa egvu. 6Unwokorọbya wulihu, bya akwaa ya pata pafụ je elia.
7A nọlewho iwhe ha g’ọo awa ẹto, nyee ya shi bata. Ọle ọ tọko madụaro iwhe meru nụ. 8Pyita sụ iya: “?Ọo mkpakọ iwhe gụ lẹ ji ghu retaru l’alị unu ndọwa?”
Nwanyị sụ iya: “Ee, l’ọ kwa mkpakọ iya ndono.”
9Pyita sụ iya: “?Ọo gụnu meru g’o gude gụ lẹ ji ghu chịa idzu t’unu bya adataadaa Ume-Dụ-Nsọ? Lekwa ndu jeru ooli ji ghu gẹ whẹ l’alwawhọ. Ọo whẹ l’a-pafụkwawho gụbedua.” 10Ekfukfu, Pyita l’ekfu iya, nwanyị ono daa gbaa lẹ mgboro ọkpa Pyita kụrwua ẹnya. Unwokorọbya ono batashia, ọ nwụhuwaa, whẹ pata iya je elikube ji iya. 11Ndu chọchi gẹ whẹ hakọta mẹe ndu ọdo, nụru iwhe ono nmahụkota byiibyii.
Ndụ-ishi-ozhi kabaa anọ eme iwhe-awhụrulenya
12Ndụ-ishi-ozhi ono meshiaru ndiwhe igweligwe iwhe-awhụrulenya, dụ-gee biribiri l’echilabọ ndu Ju l’ẹka ono. Ndu lile ono, kweru nke Chileke gẹ whẹ ha l’egudeje obu lanụ je edzukobe l’eze-ụlo Chileke ibẹka iya nke Ọnuzo-Sólomọnu. 13Tọ dụhunu ndu ọdo mmaanụ, l’ẹte alịa l’ọgbo ono, jeru ọtu ama nke tẹ whẹ tsoru whẹ, e gudero lẹ whẹ bụ ndu dụru ndiwhe lẹ nsọ. 14Ọle igweligwe madzụ byalẹkwarua bya ewota ndzụ whẹ ye Onye-Nwe-Ọha, bụ Jisọsu l’ẹka; unwoke mẹe ụnwanyi. 15Whẹ kwobe iwhe ono, ndụ-ishi-ozhi ono l’eme pashịkota ndu iwhe l’eme je edoo l’agụga echi-ụzo, je enyebegee whẹ l’iwhe-azẹe mẹe l’ute, nke ọwhu bụ Pyita -ghatadẹ, o beru ọ bụ m’ọo inyonyo iya harụ whẹ rwua l’ẹhu, t’o mee whẹ tẹ whẹ mehukota. 16Igweligwe madzụ shi lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu, dụkube-gee Jerúsalẹmu ntse gbakọo, patageeru whẹ ndu ibe whẹ, ẹhu l’eme, mẹe ndu ejo-maa bu l’ẹhu. E mee whẹ, whẹ mehukota.
Aakpa ndụ-ishi-ozhi ẹhu ọdo
17Ọo ya bụ, onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu ọli iya, bụ iya bụ ndu ọwhu tso l’ọgbo Sádusii tangịrihu, kwoderu whẹ ekwo. 18Whẹ je egudeshia ndụ-ishi-ozhi ono je achịru ye l’ụlo mkpọro. 19O rwulewho l’ẹnyashi, ojozhi-imigwe, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha bya agụhashia ụzo ụlo mkpọro ono, bata je edufuta ndụ-ishi-ozhi ono sụ whẹ: 20“Unu je akfụru l’ime eze-ụlo Chileke kọkotaru ndiwhe akọ ndzụ, shi l’ẹka Kuráyisutu.” 21Ndụ-ishi-ozhi ono kwe iya. O be l’ụtsu iya, whẹ je anọdu l’ọma-ogboduwhu eze-ụlo Chileke zhilahaa iwhe. Ọo ya bụ l’onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹkwawho ndu ọli iya, ekukoo ndu ọgbo-ikpe ono gẹ whẹ ha, bụ iya bụ ndu ishi ndu Ízurẹlu tẹ whẹ chịa ọkpobe idzu. Whẹ zhia t’e je l’ụlo mkpọro je atụfu ndụ-ishi-ozhi ono kpụtaru whẹ. 22Ndu e zhiru jeshia, whẹ ta awhụ whẹ l’ụlo mkpọro ono. Whẹ dawhu azụ bya asụ ndu ikpe ono agha: 23“Anyi rwukwaru, a tuchirwee ụlo mkpọro atuchirwe pyịa ya ẹka. Ndu nche nọdu-gekwaa nche l’ọnu-ụlo mkpọro ono. Anyi bya atụhaa ụzo, tọ dụ onye anyi whụru l’ime iya.” 24Onye ishi ọgbogu eze-ụlo Chileke mẹe ndu ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke nụa iwhe ono, ọ gbachia whẹ ẹnya, whẹ rịlahaa iwhe l’e-me nụ.
25Nwoke lanụ gbata bya asụ whẹ: “Unu marụ-a l’ọo unwoke ọbu, unu tụru mkpọro bẹ kfụwaru l’ọma-ogboduwhu eze-ụlo Chileke ẹgube whọ, ezhi ndu nọ l’ẹka ono iwhe.” 26Onye ishi ndu ọgbogu ono lụfu, chịta ndu ọgbogu je egude ndụ-ishi-ozhi ono kpụta-whu azụ. Ọle ndu ọgbogu ono te emedu mgbagiru nteke whẹ l’akpụta whẹ, nkele whẹ l’atsụ egvu, a -nọnyaa ndiwhe gude ẹwhuru tugbua whẹ.
27Whẹ kpụta ndụ-ishi-ozhi ono bya edobe l’iwhu ndzuko ọgbo-ikpe whẹ. Onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke jịlahaa whẹ ajị sụ: 28“?Ọ kwa l’anyi kfuru iya unu kfushiaru unu ike sụ unu t’unu be egudehekwa ẹwha nwoke ono ezhi iwhe? Unu lewaro ntaa g’unu gude iwhe ono, unu l’ezhi nno zhigba Jerúsalẹmu. Iwhe unu l’emelewho bụ t’unu tukobe anyi ọchi nwoke ono l’ishi.”
29Pyita yẹle ndụ-ishi-ozhi ono sụ whẹ: “Ọ kwa iwhe Chileke sụru t’anyi mee bẹ anyi l’e-meje. Ọ tọ bụkwa ọwhu madzụ kfuru. 30Chileke nna anyi ochee whẹ meru tẹ Jisọsu shi l’ọnwu teta nọdu ndzụ, g’unu kpọpyabe-geeru iya l’oswebe, ọ nwụhu. 31Chileke wolia ya dobe l’ẹka-ụtara iya, mee ya Nnajị-Ọha l’owhu mẹe Onye-Ndzọta, nggẹ o shi l’ẹka ono goshi ndu Ízurẹlu ụzo, whẹ l’e-shi daa onwowhe ụta haa ome iwhe-dụ-ẹji lwakfuta Chileke, nggẹ ọ gụaru whẹ nvụ lẹ iwhe-dụ-ẹji, whẹ l’emegbabe. 32Iwhe lile bẹ anyi bụkota ẹka-ebe iya. O nokwawho gẹ Ume-Dụ-Nsọ ono, Chileke l’anụje onye l’anụru iya okfu bụkwawho onye ẹka-ebe.”
33Ndu ikpe ono nụle iya whọ, whẹ vọru ọku ghụa ẹhu, chịa lẹ whẹ l’e-gbushi ndụ-ishi-ozhi ono. 34Onye lanụ l’ime whẹ, ẹwha iya bụ Gamáliyelu gbalihu tẹ ya yee ọnu. Gamáliyelu ono tso l’ọgbo ndu Fárisii, bụkwawho onye o-zhi-iwu Mósisu, bụkwaruwho onye ndiwhe l’eyeru ẹso. Ọ sụ t’a chịta ndụ-ishi-ozhi ono chịfu etezhi. 35Whẹ lụfulewho, ọ sụ ndu ikpe ono: “Ndu Ízurẹlu, unu gebekwawho! Unu kwakwaa ẹnya l’iwhe unu l’abya ome ndu-a. 36L’unu makwarụ l’o nwejehawaru nteke nwoke ono, ẹwha iya bụ Tiyúdasu gbalihujeru sụ l’ọo ya bụ onye lanụ, dụ nụ. Ndu, rwukwaru ụnu madzụ tsolahaa ya. E bekokwaaru gbua ya. Ndu ono, l’etso iya ono gbakashịhu. Ọgbo iya ono, ọ watarụ laa nke mmaanụ. 37E megekwaa, o belewho nteke a gụderu ọgu, Júdasu, onye Gálili fụtakwa. Ọ hakwarụwho ndu Ju chịtakwawho, whẹ tsoru iya. E gbukwaa ya who. Ndu ọli iya ono tụko gbakashịhu. 38O nokwawho gẹ nke ndu-a bya l’a-dụ ntaa. Iwhe mu l’ekfuru unu bụ, t’ọ bọ dụkwa iwhe unu l’e-me ndu-a. Unu pakwarụ whẹ haa. Ọ -bụru l’iwhe-e, whẹ kụbafutaru-a, ọdo bụ iwhe-e whẹ l’eme, ọ -bụru l’o shi l’ẹka madzụ bẹ l’ọo-lakwa-a. 39Ọle nteke o shi l’ẹka Chileke, bẹ unu l’afụkwaa kpọshia iwhe whẹ l’eme. Ọ -bụru l’ọo Chileke b’o shi l’ẹka bẹ unu l’e-megekwaa bya awhụa l’ọo Chileke ọbu l’onwiya bẹ unu l’alwụshi ọgu.”
Ndu ikpe ono mee iwhe Gamáliyelu kfuru. 40Whẹ kua ndụ-ishi-ozhi ono ye t’e chia whẹ iwhe, nmaarụ whẹ ọkwa sụ whẹ t’ọ bọ dụkwa mbọku, whẹ l’e-gudebaa ẹwha Jisọsu ekfu okfu ọdo, whẹ parụ whẹ haa. 41Ndụ-ishi-ozhi ono fụta l’iwhu ndzuko ọgbo-ikpe ono; tụgbua. Ẹhu l’atsọ whẹ lẹ Chileke bẹ gụtaru whẹ lẹ ndu dụ ree, nke tẹ whẹ jee iwhe-ọtsulanu l’okfu ẹka Jisọsu. 42Whẹ ta aha ozhi iwhe l’ọma-ogboduwhu eze-ụlo Chileke mẹe l’uwhu l’uwhu mbọku-mbọku; aryakwawho ozhi-ọma ono arya l’ọo Jisọsu bụ Onye Ndzọta ọbu, Chileke kweru ụkwa iya ọbu, bụ Kuráyisutu ọbu.
6A họtaru ụmadzu ẹsaa tẹ whẹ yejeru ndụ-ishi-ozhi ẹka
1O be nteke a nọnyaaru, ndu l’etso ụzo Jisọsu l’aka shii aka eje eje; ndu Ju, bụ okfu Giríku bẹ whẹ l’ekfu gụlahaaru ndu Ju ọwhu l’ekfu okfu Híburu awhụ. Iwhe kparụ iya bụru lẹ mbọku-mbọku, a -wata oke nri, ọ tọ dụdu onye l’akpajẹ ishi nke t’e ketaru ụnwu-mbunu ibe whẹ, l’ekfu okfu Giríku nri. 2Ndụ-ishi-ozhi iri l’ẹbo ono bya ekua ndu l’etso ụzo Jisọsu gẹ whẹ ha sụ whẹ: “Ọ tọ dụkwa ree t’anyi kwobe lẹ nri sụru nri ta asụ haa anọ ezhi okfu Chileke. 3Ọo ya bụ, ụnwunna anyi, unu họfuta ụmadzu ẹsaa l’ime unu t’anyi ye whẹ okfu nri ono l’ẹka. Ndu ono l’a-bụ ndu, l’aama ẹka ọma; Ume-Dụ-Nsọ eji whẹ ẹhu; whẹ abụru ndu marụ ágụ. 4Anyịbedua l’onwanyi, bụ ndụ-ishi-ozhi l’e-whubelewho iwhu l’anọ ekfu anụ Chileke mẹe anọ ezhi ozhi-ọma.”
5Whẹ zụa gbẹregbedegbemu l’iwhe ono, ndụ-ishi-ozhi sụru t’e mee ono. A bya ahọta Sutívinu, bụ nwoke wowaru onwiya ye Onye-Nwe-Ọha l’ẹka ọkpobe eyeye; Ume-Dụ-Nsọ jikwa iya whọ ẹhu. Whẹ họta Fílipu mẹe Pọrókorosu, mẹe Nikénọ, mẹe Táyimọnu, mẹe Pámẹnasu, mẹe Nịkolanu, bụ onye Ántiyọku; onye ọha ọdo, mewaru onwiya onye Ju. 6Ndu ono, l’etso ụzo Jisọsu duta whẹ dukfuta ndụ-ishi-ozhi. Whẹ bya abyabẹ-gee whẹ ẹka l’ishi kfuru nụ Chileke l’iswi ẹhu whẹ.
7Okfu Chileke kabaa odzuru mgboko. Ndu l’etso ụzo Jisọsu lẹ Jerúsalẹmu kwata akwata aka shii aka eje eje. Igweligwe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke kweta l’ozhi-ọma ono, bya eworu onwowhe ye Onye-Nwe-Ọha l’ẹka.
Eegude Sutívinu
8Sutívinu ono bụru onye Chileke meru eze-iwhe-ọma, gudekwa iya whọ ere ire, nke ọwhu l’ọoduje ike mee iwhe-awhụrulenya, dụ-gee biribiri l’iwhu ndiwhe. 9Tọ dụ iya bụ l’o nweru ndu ọgbo ndzuko ndu Ju byakfutaru Sutívinu, whẹ l’iya likfuru lẹ ntụtego. Ndu ono shi bụru ohu. Ẹka ndu ono shigee bụ Sayiríni, mẹe Aleguzándiriya, mẹe Silísiya mẹe Éshiya. 10Ọle Ume Chileke bẹ nụru Sutívinu mmamagụ, nke ọwhu l’ọobuje: o -yewaa ọnu, ya eje adụhe onye l’a-makwadụ iwhe ọdo onye ọbu l’e-kfu. 11Whẹ je eye ndu madzụ okfu lẹ nchị, tẹ whẹ sụje: “Anyi nụru nteke Sutívinu l’ekfurwushi Mósisu yẹle Chileke.” 12Whẹ gude nno kpalia ndiwhe, mẹe ndu bụ ọgurenya ndu Ju, mẹe ndu o-zhi-iwu. Whẹ bya akpụta Sutívinu kpụjeru ndzuko ọgbo-ikpe ndu Ju. 13Whẹ je eduta ndu bya agbalahaa ya ẹka-ebe, ebo iya ibo sụ: “Nwoke-e ta adụkwa nteke l’ọotoo nọje ekfubyishi eze-ụlo-ọ dụ nsọ mẹe iwu Mósisu. 14O noo l’anyi nụru ẹka l’ookfuje sụ lẹ Jisọsu-a, bụ onye Názaretu bẹ l’ee-megee nwutsushia eze-ụlo-ọ, ya abyakwawhọ bya agbanweshikota omelalị anyi, shi l’ẹka Mósisu.” 15Iwhe bụ ndu lile ono, nọkota l’ụlo-ikpe ono tụko chịru ẹnya wụbe Sutívinu l’iwhu. Iwhu iya l’egbulewho zaazaa g’ọo iwhu ojozhi-imigwe.
7Ọnu Sutívinu l’eye
1Onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke jị Sutívinu sụ iya: “?Ọo gẹ ndu-a kfuru iya bụ g’ọ nwụru?” 2Ọo ya bụ, Sutívinu sụ whẹ: “Ndibe anyi lẹ ndu nna anyi, unu gebekwa-o. Sụa: ọo Chileke, bụ onye o rwuberu t’a kwabẹje ugvu bẹ meru tẹ nna anyi ochee, bụ Ébirihamu whụa ya. Nteke ono bẹ bụ lẹ Mesopotémiya bẹ Ébirihamu bu. Ọ tọko lakwaanụ m’ọo Háranu. 3Ọo ya bụ, Chileke sụ iya tọ haa ndu ibe whẹ, haa alị iya, jeshia alị, ya l’e-goshi iya. 4Ọ haa alị Kaludiya, tụgbua je eburu l’alị Háranu. Nna iya nwụhulewho, Chileke mee ya, o shi l’alị ono lwa bya eburu l’alị-a, unu bu ntanụ-a. 5Ọ tọ dụkwa alị ono ọwhu Chileke nụwaru Ébirihamu t’ọ bụru nkiya nteke ono, mbụkwa m’ọo ọha-ọkpa lanụ. Ọle Chileke kweru iya ụkwa lẹ ya l’a-nụ iyẹ ya t’ọ bụru alị iya, bụkwaruwho nke ẹpa iya. Nteke Chileke kfuru Ébirihamu iwhe ono bẹ Ébirihamu l’ẹteke anwụtakwaa nwa. 6Chileke sụru Ébirihamu; l’ẹpa iya l’e-bekwa laa alị ọdo je abụru ohu, tẹmenu e je l’eme whẹ awhụ ụnu awha. 7Chileke sụ: ‘Ọle ndu ono, whẹ l’a-bụ ohu whẹ ono bẹ mu l’a-nmakwanụ ikpe. E megekwaaro, whẹ afụta l’alị ono bya abalahaaru mu ẹja l’ẹka-a.’ 8Chileke bya ekweta Ébirihamu ụkwa iwhe; doberu iya omelalị nke obu ugvu, t’ọ bụru iwhe l’oo-gudeje nyata ọgbandzu Chileke. Ọo ya bụ, Ébirihamu bya anwụta Áyiziku. Áyiziku nọlewho abalị ẹsaa, nke ẹsato iya; e bua ya ugvu. O nokwawho gẹ Áyiziku buru iya Jékọpu, ọ bụru nno bụ gẹ Jékọpu buru iya ochee-oroke anyi whẹ ono whẹ iri l’ẹbo.
9“Ochee-oroke anyi whẹ ono koderu nwanna whẹ, bụ Jósẹfu okoowhoo, whẹ kpụta iya ree ndu Íjiputu g’ọo ohu. Ọle Chileke bẹ kfụru swiru Jósẹfu ono ree-ree-ree. 10Chileke dzọkota iya l’iwhe-ọtsulanu lile, byakfutaru iya nụ, nụ iya umere ọma mẹe mmamagụ l’ibe onye eze ndu Íjiputu bụ iya bụ Fero. Fero mee Jósẹfu, ọ bụru iya bụ onye l’achị alị Íjiputu l’owhu, bụkwaruwho onye ishi l’ibe yẹbe eze g’ọ hakọta.
11“A nọnyaa, ejo mkpẹgu bya l’alị Íjiputu l’owhu mẹe Kenanu. Ọ bụru iwhe-ọtsulanu, parụ ẹka. Ochee-oroke anyi whẹ ono ta awhụje nri ria. 12A nọnyaa; Jékọpu bya anụa lẹ nri dụ l’alị Íjiputu. Ọ bya ezhi ochee-oroke anyi whẹ tẹ whẹ jee. Ọ bụru ono bụ ejeje mbụ, whẹ jeru. 13O be l’ejeje nke ẹbo, Jósẹfu mee tẹ whẹ marụ lẹ ya bụ nwanna whẹ. Fero shiwaro nno madzuru ndibe Jósẹfu whẹ. 14Ọo ya bụ, Jósẹfu bya ezhia ozhi t’e je asụ nna iya Jékọpu t’ọ lwatashia Íjiputu mẹe ndibe iya gẹ whẹ ha. Iwhe whẹ kpakọru dụ bụ ụkporo madzụ ụgbo ẹto l’ụmadzu iri l’ise. 15Ọo ya bụ, Jékọpu laa Íjiputu, bụ iya bụ ẹka yẹle ochee-oroke anyi whẹ bu jeye whẹ nwụshihu. 16E vutakota odzu whẹ laa Shékemu je elia l’ilu, Ébirihamu gudehawaa okpoga zụta ụnwegirima ibe Hamọ l’alị Shékemu.
17“O bedelewho nteke Chileke l’e-meru Ébirihamu iwhe ono, o kweru iya ụkwa iya ono, ndibe anyi whẹ, bu lẹ Íjiputu zụshiwaa; ha l’igweligwe. 18A nọnyaa, eze ọdo, l’ẹte amaa nke Jósẹfu bya achịde Íjiputu. 19Ọ gbabẹru ndibe anyi whẹ ono ẹregede, wata anọ eme ochee-oroke anyi whẹ ono mmegide, nke ọwhu ọ tụru iwu sụ t’onye nwụtajeru nwa nke ọwhuu je etuwhajee ya etuwha nke ọwhu nwa ono l’ẹte anọdu ndzụ.
20“Ọo nteke ono b’a nwụru Mósisu. Ọ bụru ẹguru nwa, dụ ugvu l’iwhu Chileke. E hee ya ọnwa ẹto l’ime ụlo. 21O be nteke a patarụ iya je ewehaa, nwa Fero nke nwanyị tụruta iya zụa, ọ bụru nwa iya. 22E zhikota iya iwhe bụ ẹkwo, l’aanwụ anwụ lẹ Íjiputu nteke ono. O shi l’ẹka ono bụru onye-ukfu-l’ọha l’okfu, l’eekfu l’ọnu mẹe iwhe l’eeme l’ẹka.
23“Mósisu nọlewho ụkporo awha ugbo labọ, ọ chịpyaa ya l’ime obu iya lẹ ya l’e-je agbawhee ndu alị iya, bụ ndu Ízurẹlu. 24Ọ whụa onye lanụ l’ẹka onye Íjiputu l’eme iya mmegide. O gbakfu iya je agbaarụ iya ọdzori. O kwobe iwhe ono megbulekwawho onye nke Íjiputu who emegbu l’ẹka ono, shi nno melata iya ụgwo iwhe ono, o meru onye Ízurẹlu ono. 25O dobenu sụ lẹ ndu nkiya l’a-maa lẹ Chileke l’ee-megee shi l’ẹka iya mee tẹ whẹ nweru onwowhe, ọle o to dodu whẹ ẹnya. 26O be echile iya, ọ whụa ẹka ndu Ízurẹlu labọ l’alwụ ọgu; o jeshia whẹ egbokahu, tẹ ya doshiaru whẹ iwhe l’adarụ whẹ nụ. Ọ sụ whẹ: ‘Unu gebe! ?Unu ta amadụ l’unu bụ ụnwunna? ?Ọo gụnu meru iwhe unu l’achọ onwunu okfu?’
27“Onye ọwhu bụ iya l’achọ okfu nwufu Mósisu sụ iya: ‘?Ọo onye meru ghu onye ishi mẹe onye ikpe anyi? 28?Tẹ l’iimewaa t’i gbua mu g’i gburu onye Íjiputu ụnyawhu-a?’ 29Mósisu nụlewho iwhe ono; ọ gbafụ l’alị Íjiputu gbalaa je eburu l’alị Midiyanu. Ọ nọdu l’ẹka ono meta ụnwegirima unwoke labọ.
30“A nọlewho ụkporo awha labọ; Mósisu whụa ojozhi-imigwe l’echi-ẹgu, dụ l’agụga ugvu Sáyinayi. Ojozhi-imigwe ono nọdu l’ọku, l’enwu lẹ nwooshi nshịi. 31Mósisu nọdu ele iya; ọ tụfu iya ẹhu. O jekubedele iya who ntse tẹ ya marụ iwhe ọ bụ, ọ nụa olu Onye-Nwe-Ọha l’ọku ono. Olu ono sụ iya: 32‘Ọo mbẹdua bụ Chileke nna ghu ochee whẹ, bụ iya bụ Chileke nke Ébirihamu, bụru Chileke nke Áyiziku, bụkwaruwho Chileke nke Jékọpu.’ Mósisu tsụlahaa egvu, tọ tụhewaro ama nke ole ẹnya l’ẹka ono ọdo.
33“Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ iya: ‘Yefu akpọkpa ghu nkele ẹka ono, ị kfụru bẹ bụ alị, dụru mu nsọ. 34Mu lewaru ẹnya, whụ ẹgube áwhụ, l’eme ndibe mu l’alị Íjiputu. Mu whụwaru iwhe-ọtsulanu, whẹ l’eje, mu byawaa tẹ mu bya adzọo whẹ. Ngwa, bya nta-a tẹ mu zhi ghu Íjiputu.’
35“Ọ bụkwaru-a Mósisu-a, ndu Ízurẹlu jịkaru, sụ iya: ‘?Ọo onye meru ghu onye ishi mẹe onye ikpe anyi?’ bẹ Chileke shi l’ẹka ojozhi-imigwe iya, Mósisu whụru lẹ nwooshi nshịi, l’enwu ọku, họta zhi iya t’o je abụru onye ishi mẹe onye l’a-gbata whẹ nụ. 36Mósisu nọdu meshia iwhe-awhụrulenya, dụ-gee biribiri l’alị Íjiputu; shi lẹ Íjiputu ono dufuta whẹ. Ọ byakwa emeshikwaawho iwhe-awhụrulenya, dụ-gee biribiri lẹ Eze-ẹnyimu-uswe; mekwaawho ọwhu o meru l’echi-ẹgu, whẹ nọru ụkporo awha ugbo labọ.
37“Ọo ya bụ, Mósisu ono, sụru ndu Ízurẹlu lẹ: ‘Chileke l’ee-bekochakwaa shi l’echilabọ unu họta onye l’ekfuchiru iya, zhi g’o zhiru mbẹdua.’ 38Ọ bụru Mósisu ono bẹ nochiru ẹnya ndu Ízurẹlu nteke whẹ dzukoro l’ugvu Sáyinayi l’echi-ẹgu ono. Ọo ya l’akajẹru ochee-oroke anyi whẹ iwhe Ojozhi-imigwe ono kfuru, mbụ ojozhi-imigwe ono, byakfutaru iya l’ugvu ono. Ọo ya shi l’ẹka Chileke nata okfu ono, l’anụ ndzụ, wolataru anyi.
39“Ọle ndụ-ichee anyi nụ-geeru iwhe ono, o kfuru whẹ, nyịa nchị mmanụ. Whẹ jịka iya. Whẹ rịlahaa ọ dụ g’e shi whẹ dawhu azụ lẹ Íjiputu. 40Ọo ya bụ, whẹ sụ Érọnu: ‘Doberu anyi agwa, l’e-vutajeru anyi ụzo, l’anyi ta amahẹdu iwhe meru Mósisu-a, dufutaru anyi lẹ Íjiputu.’ 41O noo nteke whẹ meshiru agwa ono, dụ g’ọo nweswi; wata agwagwa. Whẹ gwoo ngwo-ẹja bya agwaa ya, eme ẹswa nke iwhe ono, ọ bụ whẹ gude ẹka whẹ mee. 42Tọ dụ iya bụ lẹ Chileke eswefu whẹ ẹnya, haa whẹ tẹ whẹ gwajẹ kpokponde, dụ l’igwe, bụ iya bụ iwhe ọbu, e deru l’ẹkwo ndu nkfuchiru Chileke lẹ Chileke sụru:
“ ‘Ndu Ízurẹlu! M’ọ dụkwa ụkporo awha ugbo labọ
g’unu gbushiru anụ l’echi-ẹgu gwaa iwhe,
Ọle m’ọ tọ dụkwa ọwhu bụ mụbe
Chileke bẹ unu gburu iya nụ.
43?Tọ dụ nwụlo agwa ono, bụ
Molẹku bẹ unu vutaru,
vutakwawho kpokponde, unu kpụru akpụ,
ọ dụ g’ọo agwa unu ono, bụ Réfanu.
Iwhe ono bẹ bụ iwhe unu gude
ẹka unu meshia t’unu bajẹru ẹja.
O noo g’o gude mu je l’a-chịta
unu chịghaa Bábyilọnu.’
44“Sụa, ndụ-ichee anyi whẹ ono shi nweru ụlo-ẹkwa, bụ ẹka ẹkwo-iwu Chileke shi adụje; ọ bụru whẹ shi egudeje ẹka whẹ kpọbe ụlo-ẹkwa ono l’ẹka whẹ jeberu l’echi-ẹgu. Ụlo ono b’e meleruwho lẹge Chileke sụru Mósisu t’e mee ya, bụ iya bụ ẹgube iya ọwhu o goshiru iya. 45Ndụ-ichee anyi whẹ ono wota ụlo ono ye ọgbo ọwhu tso whẹ nụ l’ẹka. E megee, ọgbo onona vuta iya tsoru Jóshuwa je a naa alị ndu ọdo, mbụ alị, ọ bụ Chileke bẹ gude ẹka iya l’onwiya chịshihawaa ndu bu iya nụ. Ụlo ono dụ-zhiawho l’ẹka ono jeye l’ọgbo nke Dévidi. 46Dévidi bụru onye yẹle Chileke dụ lẹ mma. Ọ sụ Chileke t’ọ haa tẹ ya tụaru iya ụlo, mbụ ụlo yẹbe Chileke ono, bụ Chileke Jékọpu. 47E megekwanua, ọ bụru Sólomọnu beru tụaru Chileke ụlo ono.
48“Ọle Chileke, bụ Ọkalibe-kangokotaru nụ te ebujedu l’ụlo, e gude ẹka tụa, bụ iya bụ iwhe ọbu, Ayizáya, bụ onye nkfuchiru Chileke kfuru sụ lẹ Chileke sụru:
49“ ‘Igweli bụ oshi-eze mu,
Eliwhe bụru oshi-ọdzobe-ọkpa mu.
?Ọo ẹgube ụlo gụnu bẹ unu l’a-tụru mu?
?O zhia ẹgube awee-ya bẹ mu l’a-nọduje atụta ume?
50?Tọ dụ mbẹdua tụkoru iwhe ono g’ọ ha mekota?’
51“Unubẹ ndu-a, bụ kpọkponyi, unubẹ ndu-a, kpochiru obu t’unu ba anọ akwabẹ Chileke ugvu, kpochia nchị t’unu ba anụ ozhi, Chileke zhiru. Unu l’ajịkajekwawho Ume-Dụ-Nsọ lẹge ndụ-ichee unu whẹ jịkaru iya. 52?Ọ dụ-zhia ndu nkfuchiru Chileke ono gẹ whẹ ha m’ọo onye lanụ, ndụ-ichee unu whẹ l’akpaa ẹhu? Ndu ọwhu Chileke zhiru ozhi bẹ whẹ gbukotaru egbu, mbụ ndu ono, bụ whẹ ryarụ iya arya nteke ono sụ l’onye lanụ ono bụ iya bụ onye dụ chịriri nwẹkiya bẹ l’ee-bechakwaa bya. Obenu nta-a, ọ bya, unu nọdu lẹ mgbazhi, a kpụta iya gbua. 53Ọo unu bẹ Chileke shi l’ẹka ndu ojozhi-imigwe iya tụaru iwu nkiya, unu te eme iwhe iwu ono sụru t’unu mee.”
Aatugbu Sutívinu l’ẹwhuru
54Ndu ọgbo-ikpe ono l’anụ okfu ono, l’ọotakaa whẹ ẹrwu lẹ nchị. Whẹ l’atakaa ikireze g’ẹhu l’eghuhunu whẹ damụdamu. 55Ọle Ume-Dụ-Nsọ bya eji Sutívinu ẹhu, ọ palia ẹnya lee l’eli, ọ whụa ogbu-zaazaa nke Chileke, whụkwaawho Jisọsu g’ọ kfụru Chileke l’ẹka-ụtara. 56Ọ sụ: “Unu leedawho imigwe g’o gheru too, Abụbu-Ndiwhe kfụru l’ẹka-ụtara Chileke!” 57Whẹ chishia mkpu swọbe-gee ẹka lẹ nchị. Whẹ wulihu l’ugbo lanụ je azugude iya; 58kpụta iya kpụfu l’ime mkpụkpu tẹ whẹ je egude ẹwhuru tugbua ya. Ndu ono, l’eje iya atugbu chịru uwe whẹ wụshiru nwokoro ọbu, ẹwha iya bụ Sọlu.
59Whẹ l’atụ iya ẹwhuru ono, o kua Onye-Nwe-Ọha sụ: “Onye-Nwe-Ọha, bụ Jisọsu, natakwa ndzụ mu.” 60Ọ daa byishi ikpere, chia mkpu sụ: “Onye-Nwe-Ọha, ba agụkokwaru whẹ iwhe-dụ-ẹji-a, whẹ l’eme mu!” O kfugelewho nno, o kubuhu ume.
81L’eegbu Sutívinu; Sọlu l’atụ l’ishi l’ishi.
Sọlu l’akpa chọchi ẹhu
O noo ya, e shilewho mbọku ono gẹdegede wata anọ akpa ndu chọchi ẹhu lẹ Jerúsalẹmu, akpashị whẹ iya ike. Ndu ono, kweru nu gẹ whẹ hakọta gbakashịhu, t’a gụfule iya whọ ọwhube ndụ-ishi-ozhi. Whẹ gbakashịhu dzuru alị Judíya mẹe alị Samériya. 2Unwoke ndu Chileke dụru lẹ nsọ harụ bya apata Sutívinu je elia, ryaa ẹkwa iya ryashịa ya ike.
3Sọlu kebelewho ẹhu ekebe eme tẹ ya gbukaa chọchi ọbu; o tsoru jewhelahaa l’uwhu l’uwhu, akpụko ụnwanyi mẹe unwoke achị eye l’ụlo mkpọro.
Fílipu gude ozhi-ọma rwua Samériya
4Ọo ya bụ, ndu ono, kweru nu ono, a chịkashiru, whẹ dzuru mgboko whubelewho iwhu ezhi ozhi-ọma nke Jisọsu. 5Fílipu jeshia mkpụkpu, dụ lẹ Samériya je ekfukashiaru iya ndu ẹka ono, l’ọo Jisọsu bụ Kuráyisutu ọbu, mbụ Onye Ndzọta, Chileke zhiru t’ọ bya. 6Ndu ẹka ono nụlewho iwhe l’ookfu, whụfuaro iwhe dụ biribiri l’oome l’ẹka, whẹ ngabẹkota iya nchị. 7Whẹ whụ lẹ ndu ejo-maa bu l’ẹhu, ha l’igweligwe bẹ ejo-maa ono l’anọje echikaa mkpu, afụtakaa l’ẹhu ndu ọbu. Whẹ whụkwaawho lẹ ndu iwhe lọnwushiru ibẹhu lanụ mẹe ndu ngvụru bẹ hakwawhọ l’igweligwe, o mekotagee whẹ, whẹ mehu. 8Ẹhu-ụtso tụko mkpụkpu ono dzuru.
9O nweru nwoke lanụ ọbu, bu lẹ mkpụkpu ono, ẹwha iya bụ Sáyịmonu. Sáyịmonu bụ onye l’ada lẹ mgbashị. L’ọonoje eme iwhe dụ-gee ndu Samériya biribiri. L’ọonoje ekfu lẹ ya ka igwe ka alị. 10Mkpụkpu ono l’owhu l’anọje awụ gidigidi awụ ejekfu iya: nwata mẹe ọgurenya. Whẹ sụ l’ọo ya bụ ike Chileke ono, l’eekuje Eze-Ike. 11Nwoke ono bẹ shiwaa nteke teru ẹnya gude ọda lẹ mgbashị meta amamanshi nke ọwhu onyenọnu tụkoru dobe iya l’ọkpobe madzụ. 12Ọo ya bụ, Fílipu byalẹwho bya ezhia whẹ ozhi-ọma nke l’ọo Chileke bụ eze mẹe l’ọo Jisọsu Kuráyisutu bụ Onye-Ndzọta, whẹ kweta. A tụko whẹ gẹ whẹ ha mekota baputizimu, unwoke mẹe ụnwanyi. 13Sáyịmonu l’onwiya kwetakwawho, e mee ya baputizimu. L’ọonokubejewaro Fílipu ntse. L’ọobuje ọ whụlewho iwhe-awhụrulenya, Fílipu l’emeshikaa, ya akpụbe iya ọnu okfu.
14Ndụ-ishi-ozhi ono, nọ lẹ Jerúsalẹmu nọdu l’ẹka ono nụa lẹ ndu Samériya bẹ natawaru okfu Chileke. Whẹ yefu Pyita yẹle Jọnu tẹ whẹ je ẹka ono. 15Whẹ rwua ẹka ono, whẹ kfuru nụ Chileke tẹ ndu wowaru onwowhe ye Jisọsu l’ẹka nata Ume-Dụ-Nsọ. 16O noo lẹ nteke ono bẹ bụkwadua l’ẹwha Onye-Nwe-Ọha, bụ Jisọsu b’e gudekwadu mee whẹ baputizimu. Ọ tọ dụdu gẹ whẹ ha m’ọo onye lanụ, natawaru Ume-Dụ-Nsọ. 17Ọo ya bụ, Pyita yẹle Jọnu bya abyabẹ whẹ ẹka l’ishi; whẹ nata Ume-Dụ-Nsọ.
18Sáyịmonu whụlewho lẹ Chileke bẹ nụru ndu ono Ume-Dụ-Nsọ gẹ ndụ-ishi-ozhi byabẹru whẹ ẹka l’ishi. O kweta Pyita yẹle Jọnu okpoga. 19Sụ: “Unu menua tẹ mu nweru ẹgube ike ono nke ọwhu bụ onye mu byabẹjeru ẹka l’ishi, onye ọbu anata Ume-Dụ-Nsọ.”
20Pyita sụ iya: “Tẹ gụ l’okpoga ghu ọbu lakwaa l’iyi! ?Ọo iwhe Chileke l’anụje ẹwoma b’i doberu sụ l’ii-gude okpoga zụta? 21Mẹ tị lịkwa l’ozhi-a, anyi l’eje ọwa, tọ hẹ l’ii-jebude iya anyi. O noo nkele obu ghu ta adụdu ree l’iwhu Chileke. 22Ọo ya bụ t’ị dakwawhọ onwoghu ụta l’ejo ọriri ono, l’ịiri. Ryọo Chileke t’a marụ ?l’ọo-gụru ghu nvụ l’ejo ọriri ono, ị rịru. 23O noo lẹ mu leru ghu ẹnya, marụ l’ọo ẹnya-kfụrukfuru bẹ gụ l’iya l’eme, tẹmenu ọ bụru ejo ememe, l’ịinoje eme bẹ keru ghu ẹgbu.”
24Sáyịmonu sụ Pyita whẹ: “Byiko t’unu kfuru nụ Chileke t’ọ bọ dụ iwhe ono, unu kfushiru nno, dụ ọwhu l’erwu mu l’ẹhu.”
25Ọo ya bụ, Pyita mẹe Jọnu gbagee ama iwhe Jisọsu meru; zhigee ozhi-ọma Chileke l’ẹka ono, whẹ dawhushia azụ lẹ Jerúsalẹmu. Whẹ l’ala; whẹ l’ezhi ozhi-ọma ono echi-ụzo echi-ụzo l’igweligwe mkpụkpu ndu Samériya.
Fílipu yẹle nwoke Itiyópiya
26Ọo ya bụ: ojozhi-imigwe, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha bya asụ Fílipu: “Gbashi jeshia ụzo ọhuda. Tụgbu-zhiaruwho jeye gụ alụfu l’echi-ụzo ono, shi Jerúsalẹmu bya aghaja l’echi-ẹgu ẹka whọ ala Gaza.” 27Fílipu kwakọbe tụgburu jeshia. Ọ lụfulewho echi-ụzo ono; ọ whụa onye Itiyópiya, a harụ aha, kwatarụ bụru eze madzụ. Ọo ya bẹ l’eletaru Kandési, bụ eze-nwanyị Itiyópiya ẹnya l’ẹku iya g’ọ ha. O shikwanu jee ọbaru Chileke ẹja lẹ Jerúsalẹmu.28Ọ nọdu l’ime ụgbo-ịnya iya ala ibe iya. Ọ nọdu l’ime ụgbo-ịnya ono agụ okfu Chileke l’ẹkwo Ayizáya, onye nkfuchiru Chileke deru. 29Ume Chileke sụ Fílipu t’o jekube ụgbo-ịnya ono je anọkube iya ntse. 30Fílipu jekube iya bya nụa gẹ l’ọogu ẹkwo Ayizáya, onye nkfuchiru Chileke, ọ sụ iya: “?O doru ghu-a ẹnya mbụ iwhe l’ịigu?”
31Nwoke ono sụ iya: “?Ndẹhunu gẹ l’oo-shi doo mu ẹnya m’ọ -dụa onye zhiru mu iya?” Ọ sụ Fílipu t’o nyibata bya tẹ yẹle iya nọdu l’ime ụgbo-ịnya ono. 32Ẹka ọbu l’ọogu l’ẹkwo Okfu Chileke bụ ẹka Ayizáya deru sụ:
“Onye ono dụ g’ọo atụru, a kpụ eje egbugbu,
o nọo nwandoo g’ọo atụru, l’eebyishi ẹji,
to kfu m’ọo akpụru-okfu lanụ.
33E meru iya iwhe iwhere, nma iya ikpe ịnyigirinyi.
?Ọo onye l’a-tụkota ọnu ẹpa iya?
O noo l’a kpokwofuru ndzụ iya
akpokwofu lẹ mgboko-o.”
34Nwoke ono sụ Fílipu: “Byiko, mu sụru: ?Ọo onye bẹ onye nkfuchiru Chileke ono l’ekfuru? ?Ọo okfu ẹhu nkiya bẹ l’ookfu, tọo okfu ẹhu onye ọdo?” 35Fílipu bya awata iya ozhi iwhe. O shilewho lẹ nwa ẹnyoru ẹka ono, l’ọogu wata iya ozhi ozhi-ọma nke Jisọsu. 36Whẹ jenyaa, whẹ rwua ẹka-mini dụ. Nwoke ono sụ: “Lee mini ndọwa. ?Ọo gụnu l’akpọshikwadu t’i bi me mu baputizimu l’ẹka-a?” 37Fílipu sụ iya: “I -gudewaa obu ghu g’ọ ha kweta bẹ l’eemekwa ghu-a baputizimu.” Ọ sụ iya: “Ee! Mu kwetawaru lẹ Jisọsu Kuráyisutu bụ Nwa Chileke.”8:37 Ọwhu, e deru l’okfu Giríku, gbarụ lẹ mbụ te eyekobekwa iya vẹsu 37. Ọle anyịbedua tsoru ndu ọwhu yekoberu iya nụ ye iya lẹ nke anyi.
38Nwoke ono sụ t’onye l’anga ụgbo-ịnya ono kfụshi, ọ kfụshi. Fílipu yẹle nwoke ono lịru bya atụko bahụ lẹ mini. Fílipu mee ya baputizimu. 39Whẹ lụfutalewho lẹ mini ono, Ume Onye-Nwe-Ọha mee Fílipu: o mihu, nwoke ono ta awhụhe iya. Onye Itiyópiya ono tụgbua lashia iwhe o shi, ẹhu l’atsọ iya ụtso gẹ l’ọola. 40Ẹka a whụwaruroo Fílipu ọdo bụwaruro lẹ Azótọsu. O kfukota okfu Chileke l’iwhe bụ ẹka, ọ ghataru jeye nteke o rwuru Sizaríya.
9Jisọsu l’afụru Sọlu l’ụzo, Sọlu gbanwee
1Ọle Sọlu bẹ l’eyekwadua ndu l’etso ụzo Jisọsu egvu eyeshi whẹ iya ike, eseshikwawho ẹza ike tẹ ya gbushia whẹ. Ọ tụgbua jekfu onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, 2je asụ iya t’o deru ẹkwo-ozhi nụ iya, ya l’e-goshije l’ụlo-ndzuko ndu Ju mẹe ya rwua Damásukọsu nke ọwhu bụ: ya -whụa onye l’etso ụzo nke Onye-Nwe-Ọha, ya atụa ya mkpọro: ọbu nwoke, ọbu nwanyị, kpụru bya Jerúsalẹmu.
3O jenyazhiawho l’echi-ụzo Damásukọsu, mbụ abyaakwaa orwu Damásukọsu. A nọnyaa, iwhoro shilewho l’imigwe bya achalẹwho vaa chawhe iya mgburumgburu. 4Ọ daa l’alị l’ẹka ono mbụ Sọlu. Ọ nụa olu-okfu, l’asụje iya: “Sọlu, Sọlu ?ọo gụnu meru iwhe l’ịikpa mu ẹhu?”
5Sọlu sụ iya: “?Ọo onye b’ị bụ Onye-Nwe-Ọha?” Olu ono sụ iya: “Ọo mbẹdua bụ Jisọsu, bụ onye ọbu, l’ịikpa ẹhu. 6Gbeshi bahụ l’ime mkpụkpu ono, aa-karụ ghu-a iwhe l’ii-me.”
7Ndu whẹ l’iya lị l’ije ono kfụ-geleruwho l’ẹka ono; iwhe ono kpụbe whẹ ọnu okfu nkele whẹ l’anụ-a olu ono, ole whẹ ta awhụdu onye ọbu, l’ekfu iya nụ l’ẹnya. 8Sọlu gbalihu bya asaa ẹnya; tọ whụhe ụzo. Whẹ gude iya l’ẹka, duba lẹ Damásukọsu. 9Ọ nọkota abalị ẹto, tọ whụ ụzo; tọ dụ iwhe bụ nri, kparụ iya l’ọnu, tọ ngụ nke angụngu.
10O nweru onye lanụ, l’etso ụzo Jisọsu, bu lẹ Damásukọsu, ẹwha iya bụ Ananáyasu. Onye-Nwe-Ọha byakfuta iya l’ọwhulenya bya asụ iya: “Ananáyasu!”
Ananáyasu za iya: “Owe Onye-Nwe-Ọha!”
11Onye-Nwe-Ọha sụ iya: “Kwakọbe jeshia l’ogborogbo ụzo ono, l’eekuje Ụzo-kfụru-nhamụnha. I -rwua l’ụlo Júdasu, gụ ajịa ajị onye Tásọsu, ẹwha iya bụ Sọlu. Ọ nọwho l’ẹka ono ekfu anụ Chileke. 12Ọ whụkwaru nwoke, ẹwha iya bụ Ananáyasu l’ọwhulenya g’ọ batarụ bya abyabẹ iya ẹka l’ishi, mee ya ọ whụlahaa ụzo.”
13Ananáyasu sụ: “Onye-Nwe-Ọha, m’a dụakwa l’igwe kọoru mu akọ nwoke-e, kọkotaru mu ejo-iwhe o meru ndu nke ghu lẹ Jerúsalẹmu. 14A sụkwaru lẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke zhiru iya t’ọ bya akpụtakota iwhe bụ onye sụ-zhiaru l’ọo ghu bụ Onye-nwe-iya-nụ.”
15Onye-Nwe-Ọha sụ iya: “Jeshiaro, l’ọo mu họtaru iya t’o jeeru mu ozhi. Ọo ya l’e-me tẹ ndu l’ẹte abụa ndu Ju mẹe ndu ishi whẹ mẹwaro iwhe bụ ụnwu Ízurẹlu marụ onye mu bụ. 16Mu l’e-goshikwanu iya iwhe-ọtsulanu, l’oo-jekota l’okfu ẹhu mu.”
17Ọo ya bụ lẹ Ananáyasu atụgburu jeshia. O rwua bya abahụ l’ụlo ọbu, bya abyabẹ Sọlu ẹka sụ: “Nwanna mu Sọlu, Onye-Nwe-Ọha, bụ Jisọsu l’onwiya bẹ zhiru mu tẹ mu bya. Ọo Jisọsu ono bụ onye ono, goshiru ghu onwiya l’ụzo gẹ l’ịibya ẹka-a. Ọ sụru tẹ mu bya emee t’ị whụlahaa ụzo ọdo mẹe t’ị nata Ume-Dụ-Nsọ.” 18Nteke ono who, iwhe ọbu, dụ-gee g’ọo ẹkiri shi Sọlu l’ẹnya dashịa. Ọ whụlahaa ụzo. Ọ gbalihu, e mee ya baputizimu. 19Ọ bya eria nri nteke ono, ike dụ iya.
Sọlu l’ekfu okfu Chileke lẹ Damásukọsu
Yẹle ndu l’etso ụzo Jisọsu bya anọo nwabalị olemole lẹ Damásukọsu. 20Ọ tụko ụlo-ndzuko ndu Ju jewhede, wata anọ ezhi nke Jisọsu. O kfulahaa l’ọo Jisọsu bẹ bụ Nwa Chileke.
21Ọ tụfu ndu marụ iya nụ ẹhu. Whẹ sụ: “?Mẹ tọ bụnua nwoke-e bẹ bụ onye-e, shi egbushi ndu sụru l’ọo Jisọsu bẹ bụ Onye-nwe-whẹ-nụ lẹ Jerúsalẹmu? Mẹ iwhe o kwoberu bya ẹka-a kwa tẹ ya bya akpụkoo anyi, kpụ-jeru ndu ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke.”
22Sọlu l’akalẹwho okfushi okfu Chileke ike aka eje eje. O goshi l’ọo Jisọsu bụ Onye Ndzọta ono, Chileke kweru ụkwa iya, shi ishi lanụ hakashịaru whẹ iwhe meru g’o gude ọ dụ nno nke ọwhu ndu Ju, nọ lẹ Damásukọsu l’ete enwehee ọnu okfu.
23A nọnyaa, mbụ nọokwaro ọdu shii; ndu Ju bya bya achịa idzu nke ogbu Sọlu. 24Ama bya agbaarụ Sọlu l’eemekwa t’e gbua ya. O noo ya, whẹ l’anọje eche ọnuzo, l’eeshije bahụ l’ime obodo ono eche: eswe l’ẹnyashi t’a marụ gẹ l’ee-shi whụa Sọlu gbua. 25Obenu l’ẹnyashi, ndu ọli iya parụ iya ye lẹ nkata, a tụru eri pyoo l’ụzo, dụ lẹ mgbodo, e gude kpuwheta obodo ono mgburumgburu, pazeta iya, mee ya, o rwua alị.
Sọlu l’adawhu azụ lẹ Jerúsalẹmu
26Sọlu rwua Jerúsalẹmu bya ejeshia nụ tẹ ya jekfu ndu l’etso ụzo Jisọsu. Whẹ tụko gẹ whẹ ha tsụhukota iya egvu, nkele whẹ te ekwetadu l’ọ bụwaa onye l’etso ụzo Jisọsu. 27Ọo ya bụ lẹ Bánabasu abya eyeru iya ẹka, bya eduta iya dukfu ndụ-ishi-ozhi, bya akọoru whẹ akọ gẹ Sọlu gude whụa Onye-Nwe-Ọha l’ụzo, kọkwaaru whẹ whọ gẹ Onye-Nwe-Ọha ọbu l’onwiya gude kfuru yeru Sọlu. Ọ tụaru whẹ ọnu gẹ Sọlu gude kfushibe okfu ẹhu Jisọsu ike lẹ Damásukọsu. 28Tọ dụ iya bụ, ndụ-ishi-ozhi ono kweta t’ọ lwakfuta whẹ mẹe t’o jeje ẹka sọru iya lẹ Jerúsalẹmu. O tsokwaruwho Jerúsalẹmu ekfushi iya ike l’ọo Jisọsu zhiru iya tẹ ya kfu iya l’iswi ẹhu iya. 29Yẹle ndu Ju, l’ekfu okfu Giríku l’anọduje atụ ntụtego nteke nteke. A nọnyaa, whẹ melahaa tẹ whẹ gbua ya. 30Ụnwunna, bụ ndu chọchi nụa ya, whẹ dufu Sọlu dube iya Sizaríya, yeru iya ẹka, o jeshia Tásọsu.
31Ọ kwa iya nụ bụ lẹ nchị adụ ndu chọchi ndoo nke nwa nteke ono, mbụ ndu chọchi lile, nọkota lẹ Judíya mẹe Gálili mẹe Samériya. Chọchi l’apalihu; aka oshihu ike eje eje. Ume-Dụ-Nsọ l’eyekwaru whẹ madzụ nke ọwhu obu ka whẹ oshihu ike; whẹ l’eyeru Onye-Nwe-Ọha ẹso.
Pyita l’eje Lịda mẹe Jọpa
32Pyita tụko ẹka lile jekota. O be ujiku lanụ, o jeshia tẹ yẹle ụnwu Chileke, bu lẹ Lịda jịa. 33O rwua ẹka ono, ọ whụa nwoke ọbu, ẹwha iya bụ Iníyasu. Nwoke ono bẹ iwhe lọnwushiru ibẹhu lanụ, nke ọwhu ọ zẹwaa l’ẹhu, nọwaa awha ẹsato, t’ọ gbashije agbashi. 34Pyita ku iya: “Iníyasu! Gbashi, lẹ Jisọsu Kuráyisutu bẹ mewaru ghu t’i mehu. Gbalihu lụfuta l’ẹka ono, i daburu.” Iníyasu gbalihulekwawho. 35Ndu bu lẹ Lịda mẹe lẹ Sharọnu whụa g’o mehuwaru ejewhe, whẹ kweta l’ọo Jisọsu bụ Onye-nwe-whẹ-nụ.
36Lẹ Jọpa b’o nweru nwanyị lanụ, bụ onye l’etso ụzo Jisọsu. Nwanyị ono l’anọje eme ree nteke nteke, l’ọonojekwawho emeru ndu l’amaa gẹ whẹ l’eme iya iwhe-ọma. Ẹwha nwanyị ono bụ Tábịta, bụ iya bụ Dókasu l’okfu Giríku bụ iya bụ umoro. 37A nọnyaa nteke ono, iwhe melahaa ya. Iwhe ọbu, l’eme iya nụ gbua ya. Whẹ bya aghụ-gee ya ẹhu; pata iya nyihu ụlo-eli je enyebe iya. 38Ọo ya bụ, ndu l’etso ụzo Jisọsu, bu lẹ Jọpa nụa lẹ Pyita nọ lẹ Lịda, dụkubekwa Jọpa ono ntse. Tọ dụ iya bụ lẹ whẹ eyefu ụmadzu labọ tẹ whẹ kua Pyita t’ọ bya ẹgwegwa. 39Pyita kwakọbelekwawho tsoru whẹ. O rwua, e duta iya nyihu ụlo-eli ono, ụnwanyi-mbunu dowhee Pyita mgburumgburu tụko aryakaa ẹkwa, egoshije Pyita uwe, Dókasu kwashịru keeru whẹ nteke ọ nọ ndzụ. 40Pyita chịshikota whẹ l’ẹka ono; bya ebyishi ikpere kfuru nụ Chileke. Ọ bya aghaa ẹnya lee odzu ono sụ: “Tábịta teta, nọdu ndzụ!” Nwanyị ono saa ẹnya. Ọ whụlewho Pyita, ọ gbalihu nọdu anọdu. 41Pyita bya alọta iya l’ẹka yeru iya ẹka, ọ kfuru akfụru. Pyita bya ekukoo chọchi l’owhu mẹe ụnwanyi-mbunu ono, duru Tábịta dee whẹ, g’o tetanaru nọdu ndzụ. 42Iwhe ono, meru nụ ono ngakọta Jọpa mgburumgburu. A kabaanụ ọdu l’igwe kweta l’ọo Jisọsu bụ Onye-Nwe-Ọha. 43Pyita buru l’ụlo Sáyịmonu nọo ọdu lẹ Jọpa. Sáyịmonu bụ onye l’emeje akpọ-anụ gẹ l’ọo-dụ, e gude iya eme nka.
10Pyita l’awhụ ọwhulenya
1O nweru onye ishi ndu ojọgu, bu lẹ Sizaríya, ẹwha iya bụ Koníliyọsu. Ọo onye ishi ndu ojọgu, l’achị ndu ojọgu ụkporo ise lẹ Ọgbo ojọgu Ị́tali 2Koníliyọsu bụ onye l’anọje akwabẹ Chileke ugvu. Chileke dụru yẹle ndu ibe iya lẹ nsọ. Ndu Ju ọwhu l’adụa gẹ whẹ marụ iya bẹ l’ọonuje iwhe shii, l’ọonoje ekfu anụ Chileke nteke nteke. 3O be ujiku lanụ gẹ ẹnyanwu swịfuwaru l’ishi; Koníliyọsu whụa ojozhi-imigwe, shi l’ẹka Chileke ree-ree-ree l’ọwhulenya, whụa ya g’ọ batarụ bya eku iya sụ iya: “Koníliyọsu!”
4Koníliyọsu gude ọtsu-egvu lee ojozhi-imigwe ono, sụ iya: “Owe-e! ?Ndẹe g’ọ dụ Onye-ukfu-l’ọha?”
Ojozhi-imigwe ono sụ iya: “Chileke bẹ nụakwaru ekfukfu ono, l’ịinoje ekfu anụ iya, natakwawhọ iwhe-ọma ono, l’iimeje ono. Ntaa bẹ Chileke nyatawaru ghu. 5Harụ madzụ zhi tẹ whẹ je Jọpa je ekuaru ghu nwoke lanụ ọbu, ẹwha iya bụ Sáyịmonu, ẹwha iya bụfukwaawho Pyita. 6Ọ byarụ abya. Ẹka ọ nọdu anọdu bụ l’ụlo Sáyịmonu, onye l’emeje akpọ-anụ gẹ l’ọo-dụ, e gude iya eme iwhe. O buwho l’agụga eze-ẹnyimu.” 7Ojozhi-imigwe ono, shi l’ẹka Chileke, shi ekfu eyeru iya tụgbulewho, Koníliyọsu bya ekua ụmadzu labọ lẹ ndu l’oozhije ozhi, yeru whẹ onye ishi ojọgu lanụ. Onye ojọgu ono bụkwawho onye Chileke dụru lẹ nsọ. Ọ lị lẹ ndu kagee ọnokube Koníliyọsu l’onwiya ntse, ejeru iya ozhi. 8Ọ bya akọ-geeru whẹ iwhe meru nu. O zhi whẹ tẹ whẹ tụgbua jeshia Jọpa. Whẹ tụgbua jeshia.
9O belewho echile iya gẹ ndu ozhi ono l’erwukubewaa Jọpa, Pyita nyihu eli ụlo, dụ barịkiti l’echi-eswe jeshia okfu anụ Chileke. 10A nọnyaa, ẹgu gụlahaa ya. L’ọogu iya nggẹ l’ọ-dụkwanu g’e shi ya ria nri. Nri shikwaduru l’ọku. O gbee dụ iya g’ọo nwa mgbẹnya jịpyaberu iya ẹnya. 11Ọ whụa g’imigwe gheru ọnu. Ọ whụa iwhe shi l’imigwe ono alwa l’alị. Iwhe ono dụ g’ọo ẹkwa ọcha, ha shii, e gude iya l’ishi iya whẹ ẹno, ewozeta iya l’alị. 12L’ime ẹkwa ono bẹ l’ọotoo dụdua ẹgube anụ, nwe ọkpa ẹno, dụ lẹ mgboko, l’ẹte adụa ya. Tọ dụ ẹgube anụ ọwhu l’awụ l’ẹwho, l’ẹte adụa ya. Tọ dụ ẹgube iya ọwhu l’ewhe l’eli, l’ẹte adụa ya. 13Ọ nụa olu, sụru iya: “Gbalihu Pyita! Gbua ria!”
14Pyita sụ: “Tụswekwa, Onye-Nwe-Ọha, mu te erikwa, o nọo lẹ mu teke eribukwaa iwhe iwu Mósisu sụru t’e be erishi, ọdua l’ọo iwhe l’aasọ nsọ.” 15Olu ono sụkwa iya: “Tọ bọ dụhekwa nteke ọdo, l’ịi-sụbaa l’iwhe Chileke sụru t’a ba asọshi nsọ bẹ l’aasọ nsọ.” 16Iwhe ono mee nno ugbo ẹto. E megee, e wolia ya woba l’imigwe.
17Pyita rịlahaa iwhe ọwhulenya ono, ọ whụru ono bụ. Ọ tụfu iya ẹhu. Nteke ono bẹ ndu whọ Koníliyọsu zhiru lewaru ẹnya ụlo Sáyịmonu jeye whẹ whụa ya, gbee kfụwaru nụ l’ọnu-ọguzo. 18Whẹ kua oku jị sụ: “?O nweru onye byarụ abya, bu l’ẹka-a, ẹwha iya bụ Sáyịmonu Pyita?”
19Pyita nọdu arịkwadua iwhe ọwhulenya whọ bụ. Ume Chileke sụ iya: “Sáyịmonu, lekwa l’o nweru ụmadzu ẹto, nọ l’ẹka-a achọ ghu. 20Gbalihu nyizeta je etsolekwaru whẹ who, be ejekwa ọbo obu ẹbo nkele ọ kwa mbẹdua zhiru whẹ tẹ whẹ bya.” 21Pyita nyizeta je asụ whẹ: “Ọo mbẹdua bẹ unu l’achọ ọbu. ?Unu byarụ gụnu?”
22Whẹ sụ iya: “Ọo Koníliyọsu, bụ onye ishi ndu ojọgu l’achị ndu ojọgu ụkporo ugbo ise bẹ zhiru anyi t’anyi bya. Ọo onye obu-ọma, bụru onye Chileke dụru lẹ nsọ. Nwoke ono bụ onye ndu Ju l’eyeru ugvu shii. Ọo ojozhi Chileke bẹ zhiru iya t’ọ bya ekua ghu t’ị bya ụlo iya, t’ọ nụa iwhe l’iikfu.” 23Pyita bya eduta whẹ, whẹ radụ aradụ mbọku ono.
Pyita nọ l’ibe Koníliyọsu
O be echile iya, Pyita gbalihu tsoru whẹ. Ụnwunna, bu lẹ Jọpa hakwarụwho tsoru iya. 24O be echile iya, whẹ jerwua Sizaríya. Koníliyọsu bẹ dụhawaa mbụ elehawaa ẹnya whẹ, whẹ lẹ abụbu iya whẹ mẹe ndu ọnya iya whẹ, o zhiru tẹ whẹ bya, tụko nọdu ngabẹru Pyita whẹ. 25Pyita batadẹ l’ụlo, Koníliyọsu gbakfu iya je adaa, kfupyabe iwhu l’alị l’atatiwhu Pyita, ekele iya ekele. 26Pyita kpulia Koníliyọsu sụ iya: “Gbalihu agbalihu, lẹ mu bụa madzụ mmaanụ lẹge gụbedua bụ.” 27Pyita l’ekfuwaruro Koníliyọsu okfu jeye whẹ bahụ l’ime ụlo Koníliyọsu ẹka ọ whụru igwe-ọha, dọru iya nụ. 28Ọ sụ whẹ: “Unu marụa l’onwunu l’ọ dụ lẹ nsọ l’omelalị anyịbe ndu Ju nke t’onye Ju kpakfu onye l’ẹte abụa onye Ju, ọdua l’ọo to nweru iwhe yẹle onye l’ẹte abụa onye Ju l’a-nọdu emegba. Ọle Chileke bẹ goshiwaru mu sụ t’ọ bọ dụkwa onye mu l’a-sọje nsọ, tọ dụ onye mu l’a-sụje lẹ mmerwu dụ l’ẹhu. 29Ọ bụru iwhe ono bẹ meru mu te ejezhiduaro ọkpa ishi iwhe ọbu, l’eekuru mu, mu tsoleruwho ndu unu zhiru tẹ whẹ bya ekua mu. Sụa, iwhe mu l’ajị ntaa bụru: ?Ọo gụnu bẹ l’iikuru mu?”
30Koníliyọsu sụ: “Iwhe mu l’ekuru ghu bụ, l’ọo oge ntaa echile bya abụru idzu-a, bụ iya bụ l’atangụ ẹto nke eswe bẹ mu nọ l’ụlo mu ekfu anụ Chileke. O noo ya, mu bya l’eledeshia ẹnya, onye ọbu, yeru uwe, l’egbu zaa-zaa kfụwaru mu l’iwhu. 31Ọ sụ mu: ‘Koníliyọsu, Chileke bẹ nụakwaru iwhe l’iikfu anụ iya. Ọ nyatarụ iwhe-ọma, l’iimeje. 32Zhi madzụ t’e je Jọpa je ekua onye ẹwha iya bụ Sáyịmonu, ẹwha iya bụfukwaruwho Pyita. Ọ byarụ abya. Ọ nọwho l’ụlo Sáyịmonu onye l’emeje akpọ-anụ gẹ l’ọo-dụ, e gude iya eme nka, bu l’agụga eze-ẹnyimu.’ 33Tọ dụ iya bụ, mu zhilekwawho madzụ nteke onowho t’a bya ekua ghu. I mekwaa ree g’ị byarụ-a. Ntaa bẹ anyi nọkota l’iwhu Chileke, anga t’anyi nụa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’a-sụ ghu t’i kfuru anyi.”
Ọnu, Pyita l’eyeru Koníliyọsu
34Ọo ya bụ, Pyita wata ooye ọnu. Ọ sụ: “Ntaa b’o dowaru mu ẹnya lẹ Chileke ta abọdu madzụ ẹbo. 35O to kfudu woo: lẹ madzụ shi alị ọwhu, ọdua o shi alị ọwhu. Iwhe bụ onye l’atsụ-a egvu iya, eme iwhe kfụru nhamụnha bẹ dụwa iya ree. Onye ono bẹ l’ọo-nata. 36Sụa, Chileke zhiru ndu Ízurẹlu ozhi, ọ bya eshi l’ẹka Jisọsu Kuráyisutu zhia whẹ ozhi-ọma ẹhu-ọdu-guu, mbụ Jisọsu Kuráyisutu ono, bụ Onye-nwe madzụ lile. 37Unu mawarụ-a eze iwhe ono, watarụ ememe lẹ Gálili jeye o medzuru Judíya owhu gẹ Jọnu ryageleruwho nke oome baputizimu arya. 38Unu nụwaru nke Jisọsu, bụ onye Názaretu, mbụ lẹge Chileke gude mee, Ume-Dụ-Nsọ ji iya ẹhu, mekwaawho ike ji iya ẹhu nke ọwhu ọ tụkoru ẹka lile jekota, eme iwhe dụ ree. L’ọobuje onye Sétanu keru ẹgbu, ya atọo onye ọbu, mee ya, ya enweru onwiya nkele Chileke swikwanuru iya. 39Anyịbedua bẹ gudekwa ẹnya anyi whụa iwhe Jisọsu meru l’alị ndu Ju mẹe lẹ Jerúsalẹmu. Anyi kpụta Jisọsu ono kpọpyabe l’oswebe, ọ nwụhu. 40Ọle Chileke meru iya, o shi l’ọnwu teta nọdu ndzụ g’ọ nọleruwho abalị ẹto l’ime ilu ono, o mee ya t’o goshi onwiya lẹ ya nọwaa ndzụ. 41Ọ tọ bụkwa madzụ lile bẹ whụru iya nụ. Ọ lẹkwawho anyịbedua, l’atụ ọnu iya-a, bụ ndu Chileke họtaru-a bẹ bụ ndu whụru iya nụ. Anyi l’iya tụkokwaru nọo, ria nri, ngụkwaawho iwhe angụngu gẹ Chileke megeedaru iya ono, o shi l’ọnwu teta, nọdu ndzụ. 42O zhiru anyi t’anyi zhikashia ozhi-ọma ono t’o rwugbaru madzụ lile nchị. Sụ t’anyi ryaarụ iya ndiwhe aryarya: l’ọo ya bẹ Chileke meru onye l’e-kpe ndu nọ ndzụ mẹe ndu nwụhuru anwụhu ikpe. 43Ndu nkfuchiru Chileke gẹ whẹ hakọta bẹ kfukotaru okfu ẹhu iya. Whẹ sụru l’iwhe bụ onye woru onwiya ye l’ẹka iya bẹ Chileke l’e-gude ike, dụ l’ẹwha Jisọsu ono gụaru nvụ l’iwhe-dụ-ẹjị, onye ọbu metagbaberu.”
Chileke l’anụ ndu l’ẹte abụa ndu Ju Ume-Dụ-Nsọ
44Pyita kpụkwaduru-a okfu ono l’ọnu ekfu, Ume-Dụ-Nsọ bya ejikotalewho ndu lile, l’anụ okfu ono ẹhu. 45Ọ kpụbe ndu Ju ono, l’etso ụzo Kuráyisutu, mbụ ndu ono, shi Jọpa ọnu okfu; lẹ Chileke nụkwaruwho ndu l’ẹte abụa ndu Ju Ume-Dụ-Nsọ. 46O noo l’anyi nụru gẹ ndu ono ghageeru okfu-alị whẹ kfulahaa okfu, Ume-Dụ-Nsọ l’egoshi whẹ, aja Chileke ajaja.
Pyita sụ: 47“Eshi-ọwhu ndu-a natarụ Ume-Dụ-Nsọ gẹ anyịbedua natarụ iya-a ?ọ hụnu gụnu ọdo l’akpọshi t’e be eme whẹ baputizimu?” 48Ọ sụ t’e gude ẹwha Jisọsu, bụ Kuráyisutu mekota whẹ baputizimu. E megee, whẹ ryọo ya tẹ whẹ l’iya nọo jeye tẹ nwa idzudzu ono ghata.
11Pyita l’akọru ndu ọwhu nọ lẹ Jerúsalẹmu iwhe meru lẹ Sizaríya
1Ndụ-ishi-ozhi mẹe ụnwunna, nọ lẹ Judíya gẹ whẹ ha nụa lẹ ndu l’ẹte abụa ndu Ju bẹ natarụ okfu Chileke. 2Pyita lwawhulewho azụ lẹ Jerúsalẹmu, ndu Ju wata iya ọta ụta. 3Whẹ sụ iya: “?Ọo gụnu meru iwhe i jeru ibe ndu l’ẹte abụa ndu Ju gụ lẹ whẹ rigba nri?”
4Pyita bya eshizhiawho ishi lanụ kọkotaru whẹ iwhe meru nụ g’ọ hakọta nnanụ nnanụ. Ọ sụ whẹ l’iwhe kparụ iya nụ bụ lẹ:
5“Mu nọ lẹ Jọpa. Mu nọdu l’ẹka ono ekfu anụ Chileke, a nọnyaa, ọ dụ mu g’ọo mgbẹnya jịpyaberu mu ẹnya. Mu whụa ọwhulenya, whụa g’ẹkwa, ha ọsa shi l’imigwe alwazeta l’alị. Ẹkwa ono b’e gude l’ishi iya whẹ ụzo ẹno. O rwukubelewho ẹka mu nọ ntse, ọ kfụru. 6Mu bya elerweta iya ẹnya, mu whụkota iwhe bụ-zhia anụ, nweru ọkpa ẹno mẹkota iwhe bụ anụ-ẹgbudu mẹkota iwhe bụ anụ, gude ẹwho awụ mẹkota iwhe bụ ẹnu, l’ewhe l’eli. 7Mu nụa olu, sụru mu: ‘Pyita gbalihu gbua ria!’ 8Mu sụ iya: ‘Onye-Nwe-Ọha, mu te erikwa! L’iwhe iwu Mósisu sụru t’e be eri, ọdua l’ọo iwhe l’aasọ nsọ teke erwubukwaa mu l’ọnu.’ 9Olu ono, shi l’imigwe ono sụkwa mu whọ: ‘Tọ bọ dụhekwaa nteke ọdo, mu l’a-sụbaa l’iwhe Chileke sụru tẹ ba asọshi nsọ bẹ bụ iwhe l’aasọ nsọ.’ 10Iwhe ono mee ugbo ẹto, e megee, e wolikota iya woba l’imigwe. 11Nteke ono bẹ ụmadzu ẹto, shi Sizaríya, e zhiru tẹ whẹ bya ekua mu byarwuwaru l’ụlo anyi nọ. 12Ume Chileke sụ mu tẹ mu tsolekwaru whẹ whọ, tẹ mu be ejekwa ọbo obu ẹbo. Ụnwunna-a, nọ l’ẹka-a whẹ ishii tsoru mu, anyi jeshia Sizaríya ono, anyi tụko bahụ l’ụlo Koníliyọsu. 13Koníliyọsu kọoru anyi lẹ ya whụru ojozhi-imigwe kfụru l’ime ụlo iya; woo ojozhi-imigwe ono sụ iya tẹ ya zhi madzụ t’e je Jọpa je ekuaru iya nwoke, ẹwha iya bụ Sáyịmonu, onye l’eekuje Pyita. 14Sụ iya lẹ Pyita ono bẹ l’e-kfuru iya okfu, Chileke l’e-gude dzọta yẹle ndibe iya. 15O noo ya, mu bya awatalẹwho okfu okfu, Ume-Dụ-Nsọ byalẹkwawho bya eji whẹ ẹhu lẹ g’o jiru iya anyịbedua lẹ mbụ. 16Mu nyata lẹ Onye-Nwe-Ọha bẹ sụru agha: ‘Jọnu gude mini mee baputizimu, ọle unubẹdua bẹ l’ee-gude Ume-Dụ-Nsọ mee ya.’ 17Ọo ya bụ, ọ -bụru lẹ Chileke bẹ nụkwaruwho ndu l’ẹte abụa ndu Ju iwhe ono, ọ nụru anyịbedua, bụ ndu Ju nteke ono, anyi natarụ Jisọsu Kuráyisutu l’ọo ya bụ Onye-nwe-anyi, sụ ?ọo onye bẹ mu bụ nke anọ akpọshi iwhe Chileke l’eme?”
18Whẹ nụ-gele iya whọ, whẹ tabuhu Pyita ụta, wata okele Chileke sụ: “Ọo ya bụ lẹ Chileke bẹ gụhaakwaruwho ndu l’ẹte abụa ndu Ju ụzo tẹ whẹ daa onwowhe ụta, haa ome iwhe-dụ-ẹji, whẹ l’emegbabe nata ndzụ ọwhuu.”
Aawata chọchi lẹ Ántiyọku
19Ndu, a chịkashiru lẹ mkpamẹhu, a kparụ ndu chọchi g’e gburu Sutívinu gbakashịhu tsoru Finíshiya mẹe Sáyipurọsu mẹe Ántiyọku. Ọ bụleruwho ndu Ju kpụ bẹ whẹ l’ezhi ozhi-ọma ono nteke ono. 20Ọle ndu chọchi ono, ndu ọwhu shi Sáyipurọsu mẹe Sayiríni tụgburu jeshia Ántiyọku je aryakashịaru ndu l’ẹte abụa ndu Ju, bugee l’ẹka ono ozhi-ọma nke Onye-Nwe-Ọha, bụ Jisọsu. 21Chileke yeru whẹ ẹka, a ha l’igweligwe kweta l’ozhi-ọma ono, whẹ l’ezhi, bya eworu onwowhẹ ye l’ẹka Onye-Nwe-Ọha.
22E kfukashia nke ekwekwe ono nke ọwhu o rwuru ndu chọchi Jerúsalẹmu lẹ nchị. Whẹ yefu Bánabasu t’o jeshia Ántiyọku. 23O rwua je awhụa ẹgube eze-iwhe-ọma, Chileke l’emeru ndu ono. Ẹhu tsọlahaa ya ụtso. Ọ sụ whẹ tẹ whẹ gudelekwawho ire-lanụ nọpyabeshia ike l’ẹka Onye-Nwe-Ọha lẹge whẹ tụberu iya l’obu whẹ. 24O noo lẹ Bánabasu ono bụ ọkpobe madzụ. Ume-Dụ-Nsọ jiru iya ẹhu, o gudekwawho obu iya g’ọ ha kweta nke Chileke. Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha yekwabaa ndu ha l’igwe lẹ ndu chọchi.
25E megee, Bánabasu tụgburu jeshia Tásọsu ọcho Sọlu. 26Ọ whụa ya, o dulia ya byatashia Ántiyọku. Whẹ labọ ono nọo awha owhu l’ẹka ono whẹ lẹ ndu chọchi, whẹ zhikota igweligwe madzụ ozhi-ọma ono. Ọo lẹ Ántiyọku b’e vugezhia ụzo ku ndu l’etso ụzo Jisọsu ndu nke Kuráyisutu.
27Lẹ nteke ono b’o nweru ndu nkfuchiru Chileke, shi lẹ Jerúsalẹmu bya Ántiyọku. 28Onye lanụ bẹ ẹwha iya bụ Ágabọsu. Ágabọsu gbalihu gude ike Ume Chileke sụ l’oke mkpẹgu bya l’abya lẹ mgboko-o mgburumgburu. Mkpẹgu ono bekochakwaru bya nteke ọ bụ Kulọ́diyosu bụ ishi ọ-chị-ọha alị ono. 29Ndu nke Kuráyisutu ono chịa idzu sụ t’onyenọnu tụa iwhe gẹ ike beru iya t’e wolajeru ụnwunna ndu ọwhu bụ lẹ Judíya. 30Whẹ mee ya nno. E wota iwhe ọbu, a tụtaru nụ Bánabasu yẹle Sọlu, whẹ wolahuru ndu, e meru ọgurenya chọchi lẹ Judíya.
12E gburu Jémusu, tụa Pyita mkpọro
1Ọ bụru nteke ono bẹ eze, bụ Hẹ́rodu harụ ndu chọchi dabẹ ẹka, akpa whẹ ẹhu. 2O gude Jémusu, bụ nwune Jọnu gbuta iya ishi. 3O lee ẹnya, whụa l’egbugbu, ya gburu nwoke ono bẹ dụ ndu Ju ree, o je egudefua ọwhube Pyita. Nteke o guderu ọwhube Pyita bẹ bụ mbọku, l’eeri oge ono, l’aatajẹ buredi, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi. 4O gude Pyita tụa ya mkpọro. Ọ bya eye ndu ojọgu iri l’ishii: gbaa whẹ ẹno ẹno, dobe tẹ whẹ cheje iya nche. Iwhe Hẹ́rodu rịkwanuru bụru l’ọo e rigee oge ono, woo: ya akpụfutaru iya ọha. 5Ọo ya bụ, Pyita nọdu l’ụlo mkpọro, ọle ndu chọchi l’ekfulewho anụ Chileke ekfushi iya ike l’iswi ẹhu iya.
Ojozhi-imigwe l’adzọ Pyita lẹ mkpọro
6O belewho l’ẹnyashi mbọku, bụkwanu: chi iya -sahụ, Hẹ́rodu akpụta Pyita kpụfutaru ọha, Pyita nọdu eku mgbẹnya. Ndu ojọgu labọ nọdu iya ibẹka ibẹbo eche iya nche. A tụa ya mkpọro uzhi labọ l’ẹka. Ndu ojọgu nọdu-gee nche l’ọnu ọka-mkpọro ono. 7A bya l’amadeshia, ojozhi-imigwe, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha kfụwaru l’ẹka ono, Pyita nọ. Ụlo mkpọro ono g’o ha nwukotalewho whoo. Ojozhi-imigwe ono bya enwua Pyita ẹka, kutee ya sụ iya: “Ngwa, tehu ẹgwegwa!” Mkpọro ono, a tụru iya l’ẹka labọ tụshihu dakọta l’alị. 8Ojozhi-imigwe ono sụ iya: “Weru iwhe ghu t’o shihu ghu ike l’ukfu, gụ achịta akpọkpa ghu yee ẹgwegwa.” Pyita bya emee g’e kfuru iya. Ojozhi-imigwe ono sụ iya: “Chịta ukpo ghu gbakụa onwoghu tsoje mu l’azụ.” 9Pyita tsoru iya, whẹ lụfu l’ụlo mkpọro ono. Pyita ta ama l’iwhe ono, ojozhi-imigwe ono l’eme bẹ bụ iwhe l’eme lẹ madzụ. O dobeleru-a g’ọo lẹ nrọ bẹ ya l’arọ iya. 10Whẹ bya aghata ndu nche nke ivurụzo, bya aghaa ndu nke ẹbo, jezhiawho jeye whẹ jerwua ọnu ẹka l’eeshije abata l’ime mkpụkpu ono, bụ mgbo-igwe b’e gude guchia ọnu ẹka ono. Ọnu ẹka ono gụhaa onwiya, whẹ ghata tụgbua. Whẹ tsoru ụzo lanụ l’ime mkpụkpu ono. Ọo ya bụ, a bya l’amadeshia, ojozhi-imigwe ono mihuwaa parụ Pyita haa nwẹkiya.
11Nteke ono Pyita bya amarụ iwhe shi eme nụ, ọ sụ: “Ntaa b’o doru mu ẹnya l’iwhe-e bẹ bụ iwhe meru lẹ madzụ. L’ọo Onye-Nwe-Ọha zhiru ojozhi-imigwe iya, ọ bya adzọfuta mu l’ẹka Hẹ́rodu, dzọfuta mu l’ẹka iwhe lile, bụ iwhe ndu Ju l’arị lẹ whẹ l’e-me mu.”
12Ọ malẹruwho ẹka ọ nọ, ọ bya atụgburu nteke ono jeshia ibe Méri whẹ bụ iya bụ ne Jọnu Makụ. Igweligwe madzụ dọkoberu l’ẹka ono ekfu anụ Chileke. 13Pyita bya akụa ẹka l’ụzo. Nwata nwamgbọko, yẹle madzụ bu, l’eezhije ozhi jeshia ọmaru onye ọ bụ. Ẹwha nwamgbọko ono bụ Roda. 14Ọ nụlewho olu Pyita, ẹhu tsọde iya ụtso, tsọta iya nke ọwhu o gbee haa ọguha ụzo ono, ọ gbawhu azụ je aryaaru whẹ l’o kwa Pyita bẹ kfụru l’ọnu-ụlo ono. 15Whẹ sụ iya: “?Ọo ọgvu l’eme ghu?” L’ookfukwaa iwhe l’ookfu ekfushi iya ike. Whẹ sụ l’ọo bụkwa l’ọo ojozhi-imigwe, l’edu Pyita.
16Pyita l’akụkwaa ẹka-a gẹ l’ọoku iya. A nọnyaa, whẹ bya agụhaa ụzo. Ọ kpụbe whẹ ọnu okfu gẹ whẹ whụru iya. 17O meeru whẹ ẹka pọpopo tẹ whẹ ngabẹ nchị. Ọ bya eshi ishi lanụ kọoru whẹ gẹ Onye-Nwe-Ọha gude dufuta iya l’ụlo mkpọro ono. Ọ sụ whẹ tẹ whẹ kọoru iya Jémusu mẹe ụnwunna ndu ọwhu. Ọ tụgburu jeshia ẹka ọdo.
18Chi sahụlewho, ọ tụfu ndu ojọgu ono, nọ nche ẹhu g’ọ nwụru Pyita. Whẹ gbahụ yabayaba. 19Hẹ́rodu sụ t’e tsoru chọ-whee ya. A chọ-gee ya, t’a whụ iya. Ọ jị-gee ndu nche ono ajị, o zhi t’e gbutachaa whẹ ishi.
E megee, Hẹ́rodu shi lẹ Judíya jeshia Sizaríya je anọo nwọdu.
Hẹ́rodu nọ ndzụ tụa ikpiri-ẹhonwu
20A nọnyaa, okfu daarụ Hẹ́rodu yẹle ndu mkpụkpu Taya mẹe Sáyịdonu, Hẹ́rodu vọru ọku ghụa ẹhu. Whẹ bya ahọta madzụ ye tẹ je aryọo ya. Whẹ vuru ụzo je aryọ-butaada Bulásutọsu bụ iya bụ onye l’eleta ẹnya l’ibe eze. Whẹ ryọ-butale iya whọ tẹmenu whẹ jekfu eze nteke ono je aryọo ya t’e doshia okfu ono, nke l’ọo l’alị-eze iya b’e shi ewotaru whẹ nri.
21Obenu mbọku, Hẹ́rodu tụru ọnu okfu ọbu, ọ bya akwaa onwiya l’uwe onye eze iya, bya anọdu l’oshi-eze iya, wata anọ eyeru ndu ono ọnu. 22Whẹ tụa ụzu sụ: “Ọ tọ bụhekwa madzụ l’ekfu okfu-a-o! Ọ waakwa iya bụ chi!” 23Nteke onowho, ojozhi-imigwe, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha chitalekwawho Hẹ́rodu tụa gburugudu nkele ọ harụ, e wota ugvu, rwuberu Chileke kpụ akwabẹ yẹbedua. Ikpiri-ẹhonwu bya eripyabe iya tagbua. Ọ nwụhu.
24Okfu Chileke kabaa nụ edzuru ẹka lile; a kabakwaarọ adụ l’igwe kweta nke Onye-Nwe-Ọha.
Chileke l’ahọta Sọlu yẹle Bánabasu
25Bánabasu yẹle Sọlu jegee ozhi, e zhiru whẹ, whẹ shi lẹ Jerúsalẹmu dawhushia azụ lẹ Ántiyọku. Whẹ duta Jọnu Makụ, whẹ l’iya lịru.
131Lẹ chọchi, dụ lẹ Ántiyọku b’o nweru ndu nkfuchiru Chileke, nọ iya nụ mẹe ndu l’ezhije okfu Chileke. Ẹwha whẹ bụ Bánabasu, mẹe Símiyọnu, onye l’eekuje Náyija, bụ iya bụ Nwuji, mẹe Lúsiyọsu, onye Sayiríni, mẹe Sọlu, mẹe Manéyenu, onye bụ yẹle Hẹ́rodu, bụ ọ-chị-ọha b’e hefutaru l’uwhu lanụ. 2O be ujiku lanụ, whẹ dọkobe aswị ẹgu ekfu anụ Chileke, Ume-Dụ-Nsọ sụ whẹ: “Unu họfutaru mu Sọlu yẹle Bánabasu tẹ whẹ jeeru mu ozhi mu kuturu whẹ tẹ whẹ bya ejee.”
3Ndu chọchi swịa ẹgu kfuru nụ Chileke bya abyabẹ whẹ ẹka l’ishi whẹ jeshia.
Iwhe l’eme lẹ Sáyipurọsu
4Eshi ọ bụ Ume-Dụ-Nsọ bẹ zhiru Sọlu yẹle Bánabasu, whẹ tụgburu jeshia Selúsiya je abahụ l’ụgbo mini jeshia alị Sáyipurọsu, eze-ẹnyimu gbawheru mgburumgburu. 5Whẹ rwua Sálamisu, whẹ kfua okfu Chileke l’ụlo-ndzuko ndu Ju, dụ-gee l’ẹka ono. Whẹ lẹ Jọnu Makụ lịkwaruwho t’o yejeru whẹ ẹka l’oje ozhi ono.
6Whẹ tsoru alị ono, mini gbawheru mgburumgburu ono jeye whẹ rwua Páfọsu, dụkwawho l’alị ono. Whẹ whụa onye Ju, nọ l’ẹka ono, l’ada lẹ mgbashị, ọ sụkwawho lẹ ya bụ onye nkfuchiru Chileke. Ẹwha iya bụ Ba-Jisọsu. 7Ọ bụru ọnya onye ọ-chị-ọha, l’achị alị ono, mini gbawheru mgburumgburu. Ẹwha ọ-chị-ọha ono bụ Sẹ́jiyosu Pọlosu. Sẹ́jiyosu Pọlosu ono bụru nwoke, kwatarụ marụ iwhe shii. Ọ-chị-ọha ono bya ekua Bánabasu yẹle Sọlu tẹ whẹ bya, nke l’ọogu iya ẹgu tẹ ya nụa okfu Chileke. Whẹ byakfuta iya. 8Ọo ya bụ, Ba-Jisọsu melahaa tẹ ya kpọshia iwhe Sọlu whẹ byarụ; nke l’ọ tọ dụdu iya nke tẹ ọ-chị-ọha ono kweta nke Chileke. Iwhe l’eekuje iya l’okfu Giríku bụ Élimasu bụ iya bụ onye l’ada lẹ mgbashị. 9Ọo ya bụ, Ume-Dụ-Nsọ bya eji Sọlu ẹhu, bụ onye l’eekujekwawho Pọlu. O kefuru onye ono, l’ada lẹ mgbashị ono ẹnya 10sụ iya: “Gụbe nwa Oshifutuswe. Mbụ gụbe onye l’anọje emebyishi iwhe dụ ree emebyishi. Ọ tọ dụdu ẹgube ụgho, l’ịitii ghọ, tọ dụ ẹgube ẹregede, ị gbawhodoru. ?Ọo nteke ole bẹ l’ịi-hazhia ogude ejire ekfubyishi ọkpobe-okfu nke Chileke? 11Lee lẹ ntaa bẹ Chileke bya l’ebyi ghu ẹka l’ẹhu, watalẹwho ntaa bẹ l’ịi-wata ọtso ishi. Ọ bụru nno bụ gẹ l’ịitso-zhia ya whọ jeye nwidzudzu-a agbaghata.”
E jia ekfu-a, ẹnya labọ bụru iya pyịrikiti. O bukulahaa ebuku, chọkashide onye l’e-gude iya ẹka. 12Onye ọ-chị-ọha ono whụa iwhe ono meru nu, o kwetalekwawho nke Onye-Nwe-Ọha, bụ Jisọsu. Okfu ẹhu Jisọsu ono, e zhiru iya kpụbe iya ọnu okfu shii.
Iwhe l’eme lẹ Ántiyọku Pyisídiya
13Pọlu whẹ bya abahụ l’ụgbo lẹ Páfọsu jeshia Pega, bụ mkpụkpu, dụ lẹ Pamfíliya. Whẹ rwua ẹka ono; Jọnu Makụ haa whẹ dawhushia azụ lẹ Jerúsalẹmu. 14Whẹ shi lẹ Pega tụgbua jeshia Ántiyọku Pyisídiya. O be mbọku ọtuta-ume ndu Ju, whẹ bahụ l’ụlo-ndzuko ndu Ju; je anọdu; whẹ lẹ ndu byarụ nu. 15A bya agụlewho iwhe agụgu l’ẹkwo iwu Mósisu mẹe iwhe ọwhu shi l’ẹkwo, ndu nkfuchiru Chileke deru; ndu ishi ụlo-ndzuko sụ t’e kfuru Pọlu whẹ: “Ụnwunna anyi, ọ -bụru l’o nweru okfu, unu l’e-kfu gude gbẹe ndu-a, nọ l’ẹka ume, unu kfua ya.” 16Pọlu gbalihu, bya achilia ẹka iya tẹ whẹ nọdu ndoo. Ọ sụ: “Unu gebekwawho-o! Sụa, unubẹ unwoke Ízurẹlu ibe mu mẹe unubẹ ndu lile ọwhu bụ ndu Chileke dụru lẹ nsọ, 17Chileke ndu-a, bụ Ízurẹlu họtaru ndụ-ichee anyi whẹ, mee whẹ, whẹ paa ẹka nteke ono, whẹ shi bụru mbyambya l’alị Íjiputu. Chileke gude eze ike nkiya dufuta whẹ l’alị Íjiputu. 18Ọ talẹkwawho nshi, dua whẹ ụkporo awha ugbo labọ l’echi-ẹgu. 19O gbushia uzhi mba ẹsaa l’alị Kenanu, bya ewota ndibe iya dochia ẹnya ndu shi nweru alị ono, whẹ nweru alị ono. 20A nọo iwhe ha g’ọo ụnu awha l’awha ụkporo labọ l’awha iri.
“E megee, ọ bya anụde whẹ ndu ọgbo-ikpe jeye l’ọgbo nke onye nkfuchiru iya, bụ Sámuwẹlu. 21O be nteke a nọnyaaru, whẹ ryọo Chileke t’ọ nụ whẹ eze, l’a-chị whẹ. Chileke họfutaru whẹ Sọlu, bụ nwa Kishu, bụ onye shi l’eri Bénjaminu t’ọ bụru eze whẹ. Ọ bụru iya bụ eze whẹ ono; chịa whẹ jeye ọ chịa whẹ ụkporo awha ugbo labọ. 22Chileke wofulewho onye onona, ọ hata Dévidi t’ọ bụru eze whẹ. Chileke kfua okfu ẹhu Dévidi sụ: ‘Dévidi, bụ nwa Jesi bụ onye dụ mu l’obu, onye l’e-mekotalewho iwhe lile, ẹnya dụ mụbe Chileke.’
23“Ọo onye shi l’eri Dévidi ono, bụ iya bụ Jisọsu bẹ Chileke meru Onye-Ndzọta ndu Ízurẹlu, bụkwanu iya bụ onye Chileke kweru ụkwa iya. 24Jisọsu -bya l’abya, Jọnu vuhawaru ụzo ryaarụ iya ndu Ízurẹlu owhu aryarya tẹ whẹ daa onwowhe ụta, haa oome ejo-iwhe, lwakfuta Chileke t’e mee whẹ baputizimu. 25O rwudelewho nteke Jọnu l’a-sụchi ozhi iya ono ishi, ọ sụ whẹ: ‘?Ọo onye bẹ unu doberu sụ lẹ mu bụ? Ọ tọ kwa mbẹdua bụ onye ọbu, unu l’ele ẹnya iya ọbu. Ọle onye onona l’ee-megee etso mu l’azụ, onye l’adụa iwhe mu bụ l’ẹka ọ nọ nke tẹ mu tọfu eri akpọkpa, o yeru l’ọkpa.’
26“Ụnwunna mu; unubẹ ndu shi l’ẹpa Ébirihamu mẹe ndu ọha ọdo, nọ l’ẹka-a, Chileke dụru lẹ nsọ. Ọo anyi l’unu bẹ Chileke zhiru ozhi ono t’e zhia anyi l’ọo Jisọsu l’adzọje ndzụ-o! 27Ndu bu lẹ Jerúsalẹmu mẹe ndu ishi whẹ ta amakwanu m’ọo l’ọo Jisọsu bụ Ọ-dzọ-ndzụ. O to dokwa whẹ ẹnya ilile mbụ okfu ndu nkfuchiru Chileke, l’aagụjeru whẹ mbọku ọtuta-ume lile. E megee; whẹ gbeenu mee t’iwhe ndu nkfuchiru Chileke ono kfuru vụa lẹ g’e kfuru iya nteke whẹ kperu Jisọsu nkfugbu. 28Whẹ sụ tẹ Páyileti haa t’e gbua ya lẹ ba bụ l’ọ dụ-zhia iwhe whẹ marụ, whẹ l’a-sụ l’o noo iwhe e kwoberu egbu iya. 29Whẹ megee iwhe lile, bụlekwaho iwhe okfu Chileke kfuru l’okfu ẹhu iya, whẹ pazeta iya l’eli oswebe, bya aparụ iya ye l’ilu lia. 30Ọle Chileke meru iya, o shi l’ọnwu teta nọdu ndzụ. 31E megee, o goshi ndu ono, whẹ l’iya lị shi Gálili jee Jerúsalẹmu onwiya, o goshi whẹ onwiya ujiku olemole. Ntaa bẹ ndu ono kfụwaru ekfuru ndu Ízurẹlu iwhe whẹ gude ẹnya whẹ whụkota l’okfu ẹhu iya.
32“Iwhe anyi byarụ bụ t’anyi bya akọoru unu ozhi-ọma ono bụ iya bụ l’iwhe ono, Chileke kweru ndụ-ichee anyi whẹ ụkwa iya, 33b’o meekwaru anyịbe ndu-a, shi l’ẹpa whẹ nteke ono, o meru Jisọsu, o shi l’ọnwu teta; nọdu ndzụ. Ọ bụru iwhe ono b’e deru lẹ Egvu-ọma nke ẹbo sụ:
“ ‘Ọo ghu bụ Nwa nwoke mụbe Chileke;
wata ntanụ-a bẹ mu bụakwa Nna ghu.’
34Ọ waa iwhe ọwhube Chileke kfuru lẹ nke ememe ono, ya l’e-me iya, t’o shi l’ọnwu teta nọdu ndzụ, t’ọ bọ nwụhuhe ọdo, nke a sụroo l’o rehuru erehu. O kfuru sụ:
“ ‘Mụbe Chileke l’e-meru unu iwhe-ọma ono, dụ nsọ,
bụ o-nwe-arwụhu, mu kweru Dévidi ụkwa iya.’
35O noo iwhe meru g’o gude o kfukwaawho l’ẹka ọdo sụ:
“ ‘I ti kwedu t’onye nke ghu, i yeru obu rehu erehu.’
36“Sụa, iwhe ono ta abụkwa Dévidi b’e kwoberu kfua ya, o noo lẹ Dévidi bẹ mekwaru uche Chileke l’ọgbo nkiya, o megee ya, ọ bya anwụhu, e lia ya l’ẹka, e liru nna iya ochee whẹ, ọ nọdu l’ẹka ono rehu. 37Obenu l’onye ono, Chileke meru, o shi l’ọnwu teta nọdu ndzụ te erehudu erehu.
38“Sụa, t’o doo unu ẹnya g’unu hakọta, ụnwunna mu, l’ọo Jisọsu ono bẹ Chileke shi l’ẹka iya gụhaaru unu ụzo, unu l’e-shi t’ọ gụaru unu nvụ l’iwhe-dụ-ẹji, unu l’emegbabe. 39L’iwu Mósisu ta adụkwa ike mee unu t’unu bụru ndu dụ chịriri l’iwhu Chileke. Ọle nteke unu bya bya egude obu unu g’ọ ha, wota onwunu ye Jisọsu l’ẹka bẹ Chileke l’agụkotakwa unu lẹ ndu dụ chịriri. 40Ọo ya bụ, t’unu letakwa ẹnya t’iwhe ono, ndu nkfuchiru Chileke kfuru be eme unu. Mbụ iwhe ono, whẹ kfuru sụ:
41“ ‘Unu lewaro! Unubẹ ndu ono,
l’akpọ Chileke ẹbo-ẹbo l’afụ, t’ọ tụfu unu ẹhu,
t’unu lakwaa l’iyi.
O noo l’iwhe mu l’e-me l’ọgbo nke unu-a bụ iwhe unu
l’ẹte abyaa l’ekweta l’ọo ọkpobe-okfu,
e -behuduru e kfuru iya unu!’ ”
42Pọlu yẹle Bánabasu lụfudelewho l’ụlo-ndzuko ono, ndu ono ryọo whẹ tẹ whẹ dawhukwa azụ mbọku ọtuta-ume ọdo, bya akọbaaru whẹ iwhe ono. 43Ndu ono gbakashịhulewho, ndu Ju mẹe ndu l’ẹte abụa ndu Ju, mewaru onwowhe ndu Ju tsoru Pọlu yẹle Bánabasu. Pọlu yẹle Bánabasu l’ekfushiru whẹ iya ike sụ whẹ tẹ whẹ ba ahakwa eze-iwhe-ọma, Chileke meru whẹ.
44O be lẹ mbọku ọtuta-ume ọdo, o wudu nwanshị mẹe mkpụkpu ono l’owhu awụfukota bya ụlo-ndzuko ono ọnuta okfu Chileke. 45Ndu Ju whụlewho g’igwe-ọha ono l’awụ, whẹ kolahaaru whẹ okoowhoo, bya akpobyishilahaa iwhe Pọlu l’ezhi, wata iya owhu iwhu.
46Pọlu yẹle Bánabasu kfushilahaa ya ike, mbụ whẹ ta atsụ egvu ekfu iya sụ whẹ: “Ọo unubẹ ndu Ju b’ọ gbarụ nke t’e vuru ụzo zhiada ozhi-ọma-a. Ọle eshi unu jịkaru iya, unu te ekwe l’unu dụ nke l’unu l’e-nwe ndzụ tututu-mịmimi, bẹ anyi l’a-hakwa unu cheberu mba ndu ọdo, l’ẹte abụa ndu Ju iwhu nta-a. 47O noo l’ọo iwhe ono bẹ Onye-Nwe-Ọha họtaru anyi, zhi iya anyi nteke ono, ọ sụru:
“ ‘Mu họtaru unu t’unu bụru
iwhoro, dụru ndu l’ẹte abụa ndu Ju.
T’unu gude ozhi-ọma ono,
Chileke l’e-shi dzọfuta ndiwhe
gude jedzuru mgboko-o
mgburumgburu jeye l’ẹka o beru.’ ”
48Ndu l’ẹte abụa ndu Ju nụa ya, ẹhu tsọlahaa whẹ ụtso, whẹ jalahaa ozhi-ọma nke Onye-Nwe-Ọha, bụ Jisọsu ono ajaja. Ndu Chileke dụhawaa mbụ gụa lẹ ndu l’enwee ndzụ tututu-mịmimi bya eworu onwowhe ye Kuráyisutu l’ẹka.
49Ozhi-ọma nke Onye-Nwe-Ọha dzuru ẹka lile lẹ mba ono. 50Ndu Ju kpalia ụnwanyi, l’ẹte abụa ndu Ju, bụkwanu ndu a marụ ẹwha whẹ lẹ mkpụkpu ono, bụkwaruwho ndu l’anwụ ẹka ndu Ju. Ndu Ju kpalia ụnwanyi ono mẹe unwoke bụ ishi lẹ mkpụkpu ono, yeru whẹ ọku tẹ whẹ chịfu Pọlu whẹ. Whẹ wata omekpa Pọlu yẹle Bánabasu ẹhu, chịfu whẹ l’alị whẹ ọbu. 51Ndụ-ishi-ozhi ono jịshiaru whẹ udzu ẹja, dụ whẹ l’ọkpa l’alị whẹ, whẹ tụgburu jeshia Ayikóniyomu. 52Ẹhu l’atsọ ndu nke Kuráyisutu, nọ lẹ Ántiyọku ụtso. Ume-Dụ-Nsọ jikota whẹ ẹhu.
14Iwhe l’eme lẹ Ayikóniyomu
1O rwukwaawho lẹ Ayikóniyomu, Pọlu yẹle Bánabasu bahụlekwawho l’ụlo-ndzuko ndu Ju, je ekfua okfu ono kfuta iya nke ọwhu igweligwe ndu Ju mẹe ndu Girísu woru onwowhe ye Kuráyisutu l’ẹka. 2Ọle ndu Ju ọwhu l’ete ekwetaa jeru je akpalia ndu ọwhu l’ẹte abụa ndu Ju, yeru whẹ ọku nke ọwhu whẹ kpọru ụnwunna ono ashị. 3E megelee, ndụ-ishi-ozhi ono nọlee ọdu l’ẹka ono. Whẹ nọdu l’ẹka Onye-Nwe-Ọha asa okfu ẹhu iya kaa kaa. Onye-Nwe-Ọha mee tẹ whẹ kabaa ọdu ike anọ eme iwhe-awhụrulenya, dụ biribiri. Whẹ shi nno egoshi l’iwhe ono, whẹ l’ezhi lẹ nke eze-iwhe-ọma iya ono bụwho ọkpobe-okfu. 4Ndu mkpụkpu ono tsua onwowhe ẹbo: ndu zụru yeru ndu Ju l’ọo nke whẹ bụ iya, ndu zụru yeru ndụ-ishi-ozhi l’ọo nke whẹ bụ iya.
5Ndu l’ẹte abụa ndu Ju, mẹe ndu Ju ọbu l’onwowhe, mẹe ndu ishi whẹ chịa idzu t’e ripyabe ndụ-ishi-ozhi ono tugbushia whẹ l’ẹwhuru. 6Ọo ya bụ l’ama abya agbaarụ ndụ-ishi-ozhi ono, whẹ gbalaa jeshia mkpụkpu Lị́sutura mẹe Dabyi. Mkpụkpu labọ ono dụkota lẹ Layikóniya, whẹ jegekwaawho alị ọdo, duwhetaru mkpụkpu ono mgburumgburu. 7Whẹ je anọdu l’ẹka ono ezhi ozhi-ọma ono.
Iwhe l’eme lẹ Lị́sutura mẹe lẹ Dabyi
8Lẹ Lị́sutura b’o nweru nwoke lanụ ọbu, iwhe lọnwushiru ọkpa. O shi nọduta ngvụru nkeshi ne nwụru iya. Ọ bụleruwho anọdu bẹ l’ọonoduje, toko jebua ije. 9Ọ nọdulewho l’ẹka ono ngabẹ nchị l’iwhe Pọlu l’ekfu. Ọo ya bụ, Pọlu whụlewho l’o kwetawaru nke ọwhu l’ee-me iya t’o mehu. Pọlu bya adazhịbe iya ẹnya l’iwhu, 10bya apalia olu kfushia ya ike sụ: “Gbalihu kfụru akfụru l’ọkpa ghu!” Nwoke ono zhilihu tsoru ẹka lile jewhelahaa. 11Igwe-ọha ono whụlewho iwhe Pọlu meru, whẹ gude okfu Layikóniya, bụ okfu-alị whẹ chishia sụ: “L’ọo oke agwa, bụ iya doberu anyi bẹ ghọ-geeru madzụ byakfuta anyi.” 12Whẹ sụ l’ọwhube Bánabasu bụ oke agwa Zeyúsu; woo: Pọlu bụru agwa ọwhu ẹwha iya bụ Hémisu nkele ọo ya bụ onye ọwhu l’ekfu ekfu, aaka aka. 13Ọo ya bụ, onye l’agwajẹ agwa Zeyúsu ono shi l’eze-ụlo agwa ono, dụ l’ọnu mkpụkpu ono, je akpụkoo oke-eswi; mekoo igu ooshi bya etubegee ya, lụfuta-shia l’ọnu ẹka l’eeshije abata lẹ mkpụkpu ono tẹ yẹle igwe-ọha ono gbua, gude gwaa ndụ-ishi-ozhi ono.
14Bánabasu yẹle Pọlu nụlewho iwhe whẹ l’abya ememe, whẹ zhiwashichaa uwe whẹ ẹbo, gbagbụa gbakfu igwe-ọha ono je adaba whẹ l’echi chishia sụ: 15“Ndu mu! ?Ọo gụnu bẹ unu l’eme nno? ?Unu ta amadụ l’anyi bụa madzụ g’unu bụ? Iwhe anyi byarụ kwa t’anyi bya ezhia unu ozhi-ọma, t’anyi mee unu t’unu tụko agwa ono, l’ẹte adụa iwhe whẹ bụ gbẹeru azụ, lwakfuta Chileke, nọ ndzụ, mbụ Chileke, bụ iya meru igwe mee alị, mee eze-ẹnyimu, mekwaawho iwhe lile, bu ebubu l’ime whẹ. 16Lẹ mbụlembu b’ọ harụ ndiwhe, whẹ l’eshi ụzo, dụ whẹ ree. 17Ọle oogudeje iwhe dụ ree, l’ọonoje eme, gude egoshi ẹgube onye ya bụ. Ọochijeru unu mini, tẹmenu iwhe unu meberu l’alị bẹ l’oomeje, ya eyee mebyi lẹ mgbe iya, l’ọonuje unu nri, nụ iya unu nke etsutsu iya, tẹmenu l’oomejekwawho t’ẹhu tsọ unu ụtso.” 18Whẹ l’ekfu nno mbụ ndụ-ishi-ozhi ono, o wuduzhiawho nwanshị mẹ whẹ ta adụ ike gude iwhe whẹ l’ekfu ekfu l’ọnu, kpọshia mkpụkpu ono ọgba ẹja ono, whẹ tụberu.
19L’ọonwukwadua nno, ndu Ju, shi lẹ Ántiyọku Pyisídiya mẹe lẹ Ayikóniyomu wụ-rwua. Whẹ bya ekfubuta igwe-ọha ono, igwe-ọha ono tụru ike yeru whẹ. Whẹ bya atụlahaa Pọlu ẹwhuru. Whẹ tụta iya ẹwhuru ono jeye nteke whẹ doberu gẹ whẹ tugbuwaru iya. Whẹ lọo ya wuru-wuru lọfu lẹ mkpụkpu ono. 20Ndu nke Kuráyisutu bya adowhe iya mgburumgburu, ọ gbalihu. Whẹ dawhushia azụ l’ime mkpụkpu ono. O rwua echile iya yẹle Bánabasu lịru jeshia Dabyi.
Pọlu whẹ l’adawhu azụ lẹ Ántiyọku Siriya
21Pọlu whẹ bya ezhia ozhi-ọma nke Chileke shii lẹ Dabyi. Whẹ kfubutakwawho ndu ha l’igwe, whẹ bya etsolahaa ụzo nke Jisọsu. Whẹ tụgbua nteke ono dawhushia azụ lẹ Lị́sutura, shiwaro l’ẹka ono jeshia Ayikóniyomu, shikwawho lẹ Ántiyọku jeshia Ántiyọku Pyisídiya. 22Whẹ je je emee t’obu shihugee ndu nke Kuráyisutu, nọ l’ẹka ono ike. Whẹ bya agbẹe whẹ ọkpu-ike tẹ whẹ nọshilekwawho ike l’iwhe ono, whẹ kwetaru. Whẹ l’ezhi ndu ono l’iwhe bụ ẹka whẹ jeru sụ: “Unu makwarụ l’anyi jefutaje iwhe-ọtsulanu, ha l’igweligwe nnta gẹ l’eeshi t’anyi bahụ l’ẹka Chileke bụ eze.” 23Whẹ bya ahọfutachaa madzụ, mee whẹ ọgurenya chọchi lẹ chọchi lile. Whẹ bya aswịa ẹgu, kfuru nụ Chileke bụ iya bụ onye whẹ kwetaru l’ọo ya bụ Onye-nwe-whẹ-nụ, wota ndu ono ye iya l’ẹka.
24Whẹ jegelewho Pyisídiya, whẹ jeshia Pamfíliya. 25Whẹ bya ekfugee okfu Chileke lẹ mkpụkpu Pega, whẹ jeshia mkpụkpu Atáliya. 26Whẹ shi l’ẹka ono tụgbua jeshiwhu mkpụkpu Ántiyọku Siriya azụ bụ iya bụ ẹka ono, a nọdu wota whẹ ye l’ẹka Chileke t’o mejeru whẹ iwhe-ọma l’oje ozhi ono, whẹ jefuru l’ishi ntaa ono.
27Whẹ rwua Ántiyọku Siriya; whẹ bya ekukobe ndu chọchi l’ẹka lanụ, kọoru whẹ iwhe lile, Chileke gude whẹ mee; kọkwaaru whẹ whọ gẹ Chileke gude gụhaaru ndu l’ẹte abụa ndu Ju ụzo, tẹ whẹ kweta nkiya. 28Pọlu mẹe Bánabasu, whẹ lẹ ndu nke Jisọsu ẹka ono, nọo ọdu l’ẹka ono.
15Ndzuko lẹ Jerúsalẹmu
1O nweru ndu shi lẹ Judíya bya bya awata ozhi ụnwunna ono sụ: “A ta adzọfutakwa unu m’ọ -bụ-zhidua l’unu buru ugvu lẹge Mósisu sụru t’e buje iya.” 2Whẹ lẹ Pọlu whẹ tụkfuta ẹgo. Pọlu yẹle Bánabasu kfuderu whẹ l’iwhe whẹ l’ekfu bụ whẹ ejire. A nọnyaa, a bya achịa idzu sụ lẹ Pọlu, mẹe Bánabasu, mẹe ndu nke Kuráyisutu, harụ nọdu lẹ Ántiyọku l’e-je Jerúsalẹmu je ekfuru ndụ-ishi-ozhi, mẹe ndu e meru ọgurenya chọchi iwhe ono.
3Chọchi byanụ ezhi whẹ, whẹ jeshia. Gẹ whẹ l’eje ono bẹ whẹ shitaru Finíshiya lụfuta lẹ Samériya, shia ẹka ono jeshia. Iwhe whẹ shi ishi lanụ akọ l’ẹka lile, bụlewho lẹge ndu l’ẹte abụa ndu Ju gude ghachi bya ekweta l’ọo Jisọsu bụ Onye-Nwe-Ọha. Ụnwunna nụa iwhe ono; ẹhu tsọkota whẹ ụtso shii. 4Pọlu whẹ rwua Jerúsalẹmu; ndu chọchi mẹe ndụ-ishi-ozhi mẹe ndu e meru ọgurenya chọchi gbobe ẹka labọ nata whẹ. Whẹ bya akọkotaru whẹ iwhe Chileke gude whẹ mee.
5Ndu gba l’ọgbo ndu Fárisii, harụ bụwaru ndu nke Kuráyisutu gbalihu sụ: “Ndu ono, l’ẹte abụa ndu Ju, wowaru onwowhe ye Jisọsu l’ẹka bẹ bufutaje ugvu, t’e zhia lẹ whẹ mefutajekwa iwhe Mósisu kfuru l’iwu t’e mejee.”
6Ndụ-ishi-ozhi mẹe ndu e meru ọgurenya chọchi bya anọkobe tẹ whẹ lerwua ẹnya l’okfu ono. 7E kfunyazhiawho okfu ono; dzọkashinyaa ya; Pyita gbalihu sụ: “Ụnwunna mu, unu marụ-a l’o nweru nteke Chileke họtajeru mu t’ọ bụru l’ọnu mu bẹ ndu l’ẹte abụa ndu Ju l’e-shi nụa ozhi-ọma-a, kweta l’ọo Jisọsu bụ Onye-nwe-whẹ-nụ. 8Chileke, onye bụ iya marụ obu madzụ bya egoshi anyi lẹ ya natakwarụ whẹ nkele ọ nụru whẹ Ume-Dụ-Nsọ lẹge ọ nụru iya anyịbedua. 9Ọo iwhe anyi bụ bẹ whẹ bụ l’iwhu Chileke, o noo nkele ọ safụkotawaru whẹ iwhe-dụ-ẹji, whẹ metagbaberu. Iwhe meru ọ safụ whẹ iya bụ lẹ whẹ woru onwowhe ye iya l’ẹka. 10Sụa ?unu kwoberu gụnu eme t’unu data Chileke sụ l’ọo tẹ ndu ono, bụwaa nke Kuráyisutu ono meje iwhe iwu kfuru? A -bya ekfua ya nno bụkwa ivu-ẹrwa bẹ unu l’ebo whẹ, mbụ ivu-ẹrwa, anyi l’adụa ike vua, nna anyi ochee whẹ ta adụ ike vua ya. 11Awakwa-o! Anyi kwetaru lẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Jisọsu bẹ l’e-gude nke eze-iwhe-ọma ono, l’ọonoje eme dzọo anyi, ọ bụkwaruwho nno bụ gẹ l’ọo-dzọ whẹ.”
12Igwe-ọha ono kwee nọ-kirishia ngabẹ nchị. Pọlu yẹle Bánabasu kọlahaaru whẹ iwhe-awhụrulenya, dụ-gee biribiri, Chileke gude whẹ meeru ndu l’ẹte abụa ndu Ju. 13Whẹ kọ-gele iya whọ, Jémusu gbalihu sụ: “Ụnwunna mu, unu ngabẹ nchị l’iwhe-e, mu bya l’ekfu. 14Lẹ Sáyịmonu Pyita kọwaru anyi gẹ Chileke meru nteke o beberu họtalahaa ndu l’ẹte abụa ndu Ju tẹ whẹ bụru ndu nkiya. 15Iwhe ndu l’ekfuchiru Chileke kfuru mẹe okfu ono, Pyita kfuru je adagba, bụleruwho iwhe lanụ, bụkwanu iya bụ g’e deru iya l’ẹkwo okfu Chileke sụ:
16“ ‘E megelewho bẹ mu l’a-dawhu azụ
bya edokwaa ụlo Dévidi, zeshihuru ezeshihu.
Ọo ụlo iya ono, zeshihuru ezeshihu
bẹ mu l’a-tuwhu azụ ọdo.
17Ọo ya bụkwanu nke ọwhu ndu ọdo gẹ whẹ hakọta
l’a-watakwanụ ọcho ụzo nke mbẹdua,
bụ Onye-Nwe-Ọha,
bụ iya bụ iwhe bụ mba lile,
mu kuru tẹ whẹ bya abụru ndu nkemu.
O noo iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu,
mbụ onye mekotaru iwhe ono g’ọ ha
18a marụ nteke teru ẹnya.’
19“Sụa, l’ọnu ọwhu mbẹdua l’eye bụ t’anyi be ejekwa ome iwhe l’atsụ ndu l’ẹte abụa ndu Ju ono, wowaru onwowhe ye Jisọsu l’ẹka ono, mbụ nke t’anyi sụ l’ọo tẹ whẹ tụkota iwhe iwu kfuru mekotaje. 20T’anyi dechiaru whẹ ẹkwo sụ whẹ tẹ whẹ be erikwa iwhe a gbarụ ẹja, o noo l’e merwuwaru iya emerwu, tọ dụhunu onye l’e-jekfu nwanyị, l’ẹte abụa nyee ya. Whẹ ta atajẹ anụ, a swị-gburu aswị-gbu, whẹ ta atajẹ mmee iwhe. 21O noo l’iwu Mósisu b’e shiwaa nteke teru ẹnya gụta l’ụlo-ndzuko. O to nwedu iwhe bụ mbọku ọtuta-ume ndu Ju, l’ẹte agụje iya. L’aaryakwa iya whọ arya lẹ mkpụkpu gẹ mkpụkpu ha.”
Ẹkwo, l’eede anụ ndu Kuráyisutu, l’ẹte abụa ndu Ju
22Ọo ya bu, ndụ-ishi-ozhi mẹe ndu e meru ọgurenya chọchi mẹwaro ndu chọchi l’owhu bya achịa idzu, họta madzụ yeru Pọlu yẹle Bánabasu tẹ whẹ jeshia Ántiyọku. Ndu whẹ họtaru bụ: Júdasu, onye l’eekuje Basábasu, họtakwawho Sáyilasu. Ụmadzu labọ ono bẹ tụkoru lịru l’ụnwunna bụ ndu bụ ishi lẹ chọchi. 23A bya edee ẹkwo nụ whẹ. Iwhe e deru l’ẹkwo ono bụ:
Anyịbe ndụ-ishi-ozhi, mẹe ndu e meru ọgurenya chọchi, bụ ụnwunna unu l’ekelekota unubẹ ụnwunna ono, l’ẹte abụa ndu Ju, bu lẹ Ántiyọku, mẹe lẹ Siriya, mẹe lẹ Silísiya.
24Anyi nụwaru l’o nweru ndu shi l’ọgbo anyi-a bya egude okfu-ọnu; kpakashịa unu obu mee: obu ta adụhe unu l’ọrwu iya. Ọ tọ kwa anyi zhiru whẹ tẹ whẹ bya emee iwhe dụ nno-o. 25O noo g’o gude obu bụru anyi nnanụ, anyi chịa ya idzu sụ l’anyi l’a-harụ madzụ họta, zhi whẹ tẹ whẹ byakwa bya ekfuru iya unu. Ndu ono, anyi zhiru nno bẹ whẹ l’ọnya anyi whẹ, anyi yeru obu, bụ Bánabasu yẹle Pọlu lịkwa. 26Bánabasu yẹle Pọlu bẹ bụ ndu ono, kwobewaru okfu ẹhu Onye-Nwe-Ọha, bụ Jisọsu Kuráyisutu lọo ishi whẹ alọ. 27Anyi zhiru Júdasu yẹle Sáyilasu tẹ whẹ bya l’onwowhe bya egudewaro ọnu whẹ kfuwaruro unu iwhe-e, anyi deru edede-e. 28O noo lẹ Ume-Dụ-Nsọ bẹ anyi l’iya tụkoru chịa idzu sụ l’anyi te ebodu unu ivu, gbahalẹwho ishi okfu-a bụ iya bụ: 29T’unu be erikwa iwhe a gbarụ ẹja, unu ta ata mmee iwhe, unu ta ata anụ, a swị-gburu aswị-gbu, tọ dụ onye l’e-jekfu nwanyị, l’ẹte abụa nyee ya. Unu -mewaa iwhe lile ono bẹ nke ọma l’e-mekwaru unu.
Unu buru guu.
30A sụ ndu e zhiru ozhi ono tẹ whẹ jeshia. Whẹ rwua Ántiyọku, bya ekukobe ndu chọchi ono; bya eworu ẹkwo ono nụ whẹ. 31Ndu chọchi ono gụ-gelewho ẹkwo ono, ẹhu tsọo whẹ ụtso lẹ nke ozhi ono, meru whẹ zhia ume. 32Júdasu yẹle Sáyilasu, tụkokwaruwho bụru ndu nkfuchiru Chileke l’onwowhe kfuaru ụnwunna ono okfu nọo ọdu, agbẹe whẹ ọkpu-ike, emekwawho tẹ obu shihu whẹ ike. Whẹ mekwaawho tẹ ekwekwe, whẹ kweru nke Kuráyisutu kabaa oshihu ike. 33-34Whẹ nọnyaa l’ẹka ono, ụnwunna ono kwakọberu whẹ sụ whẹ tẹ whẹ laa guu. Whẹ dawhushia azụ, lakfu ndu zhiru whẹ nụ lẹ Jerúsalẹmu.15:33-34 Ọle Sáyilasu bẹ kpeburu l’iya l’a-nọdu l’ẹka ono.
35Pọlu yẹle Bánabasu je anọta lẹ Ántiyọku. Whẹ lẹ ndu ọdo tụko ezhi okfu Onye-Nwe-Ọha ezhi; arya iya arya.
Pọlu yẹle Bánabasu lịkahuru
36A bya anọkwaa ujiku olemole, o be ujiku lanụ, Pọlu sụ Bánabasu: “T’anyi dawhugezhia azụ l’ẹka lile, bụkota mkpụkpu, anyi mewaru t’a marụ okfu Onye-Nwe-Ọha, je agbawhegezhia ụnwunna nggẹ anyi amawarụro gẹ whẹ l’eme eshi.” 37Bánabasu sụ tẹ whẹ duta Jọnu Makụ tẹ whẹ l’iya lịru. 38Pọlu sụkwanu l’ọ ka ree tẹ whẹ be edukwawho ẹgube onye ono, gbaghahawaru whẹ gẹ whẹ nọ lẹ Pamfíliya, to tsohe whẹ jefu ozhi ono l’ishi. 39Whẹ tụ-tabe iya ẹgo nke ọwhu a nọnyaaru, whẹ shia iche iche. Bánabasu duta Makụ, whẹ jeshia Sáyipurọsu. 40Pọlu duta Sáyilasu tụgbua. Ụnwunna woru whẹ ye l’ẹka Chileke tẹ Chileke mejeeru whẹ eze-iwhe-ọma. 41Pọlu jekota Siriya mẹe Silísiya, je emee t’obu shihu ndu chọchi, nọ-gee l’ibiya ono ike.
16Tímoti l’etso Pọlu yẹle Sáyilasu
1Pọlu whẹ bya erwua Dabyi, whẹ jekwaawho Lị́sutura. O nweru onye nke Kuráyisutu, bu l’ẹka ono, ẹwha iya bụ Tímoti. Tímoti bẹ bụ nwanyị, bụ onye Ju bẹ nwụru iya nụ. Nwanyị ono bụkwawho onye nke Kuráyisutu. Nna Tímoti ono bụru onye Girísu. 2Ụnwunna ndu ọwhu bu lẹ Lị́sutura mẹe ndu ọwhu bụ lẹ Ayikóniyomu bẹ tụgba-gezhiaru ọnu Tímoti, sụ l’ọ bụ ọkpobe madzụ. 3Pọlu sụ lẹ ya l’e-duta Tímoti tẹ yẹle iya lịru. Ọ bya eduta iya bua ya ugvu. Iwhe meru o bua ya ugvu bụ l’iwhe bụ ndu Ju, bukota l’ẹka ono bẹ makọtawaru lẹ nna Tímoti bụ onye Girísu. 4E megee, whẹ l’iya lịru tụgburu. Iwhe bụ-zhia mkpụkpu, whẹ ghataru bẹ whẹ l’akọkotajeru ndu nke Kuráyisutu idzu ono, ndụ-ishi-ozhi mẹe ndu e meru ọgurenya chọchi chịru lẹ Jerúsalẹmu. Whẹ l’asụje whẹ tẹ whẹ mekotajekwa iwhe lile ono, a chịru l’idzu. 5Ọo ya bụ, e mee chọchi lile ono, ọ kabaa oshihu ike l’ekwekwe, whẹ kwetaru nke Kuráyisutu, whẹ l’akakwawhọ shii lẹ mbọku lẹ mbọku.
Tirówasu: Ọwhulenya Pọlu
6Whẹ je tẹ whẹ bahụ lẹ Éshiya je ekfua okfu Chileke l’ẹka ono, Ume-Dụ-Nsọ te ekwe. Whẹ kwee tụgbua ghajaa l’alị Firíjiya mẹe Galéshiya. 7Whẹ rwua oge alị Mísiya whẹ lẹ Byitíniya, whẹ jeshia tẹ whẹ bahụ lẹ Byitíniya, Ume Jisọsu te ekwekwawho. 8Whẹ je aghajaa l’alị Mísiya jeshia Tirówasu. 9O be l’ẹnyashi gẹ whẹ rwuru Tirówasu, Pọlu bya awhụa awhụ, whụa onye Masedóniya. Onye ono bya akfụru Pọlu l’iwhu; aryọje iya sụ: “Byiko, ghabunua bata Masedóniya bya eyeru anyi ẹka.” 10Pọlu whụ-gee ọwhulenya ono, anyi kwakọbelekwawho nteke ono tụgburu, ọ bụru anyi oje Masedóniya, o noo nkele o doru anyi ẹnya l’ọo Chileke bẹ l’eku anyi t’anyi bya ezhia ozhi-ọma nke Chileke l’ẹka ono.
Fílipayi: Lị́diya l’anata Jisọsu t’ọ bụru Onye-nwe-iya-nụ
11Ọo ya bụ, anyi gude ụgbo shi lẹ Tirówasu tụgbua iwhu lanụ jeshia Sámoturesu. O be echile iya; anyi shiwaro l’ẹka ono ngaa bahụ Niyápolisu. 12Anyi shi lẹ Niyápolisu gude ọkpa bamihuwaroya Fílipayi bụ iya bụ ishi alị Masedóniya. Ọo mkpụkpu ẹka ono bẹ ndu shi Romu bu. Anyi nọo nwujiku olemole l’ẹka ono. 13O rwunua lẹ mbọku ọtuta-ume, anyi fụta l’ọnu ẹka, l’eeshije bahụ mkpụkpu ono jeshia l’agụga ẹnyimu. Ẹka ono bẹ anyi gbeenu sụ l’ọo ẹka ndu Ju l’anọduje ekfu anụ Chileke. Anyi rwua bya anọzeta, wata okfuru ụnwanyi, dzukoru l’ẹka ono okfu Chileke. 14Onye lanụ l’ụnwanyi ono, nụru okfu ono, anyi l’ekfu bẹ ẹwha iya bụ Lị́diya. Lị́diya ono bụ onye Tayatáyira. Ọogba nghọ ẹkwa uswe uswe. Nwanyị ono ta abụdu onye Ju, ọle Chileke dụru iya lẹ nsọ. Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke bya agụhaa obu iya, ọ ngabẹ nchị l’iwhe Pọlu l’ekfu. 15E mee yẹle ndu ụlo iya baputizimu. Ọ sụ anyi: “Unu byanụ anọta l’ụlo mu mẹ unu -kwewaa lẹ mu bụwaa onye natarụ Jisọsu ọkpobe anata t’ọ bụru Onye-nwe-mu-nụ.” Ọ ryọnyaa anyi, anyi jeshia.
Pọlu nọ mkpọro lẹ Fílipayi
16O rwua ujiku lanụ, anyi l’ejewaa ẹka l’aanọduje ekfu anụ Chileke. Anyi whụa nwamgbọko ọbu, bụ ohu; tẹmenu ọgvu buru iya l’ẹhu. Ọgvu ono, bu iya l’ẹhu meru iya l’ọogba ẹja, ahajẹru akọ iwhe l’e-me l’ụzo iwhu. Ọ kwatarụ gude ọgba ẹja ono akparu ndu nwe iya nu oke okpoga. 17O tsowhelahaa anyi lẹ Pọlu. L’oochi mkpu asụje: “Ndu-a bụkwa ndu l’ejeru Chileke ono, kangokotaru nụ ozhi! Whẹ l’a-kọru unu ụzo, l’ee-shi dzọfuta unu.” 18Iwhe ono bẹ l’ọonoje agụ ọgu egvu mbọku-mbọku. A nọnyaa, iwhe ono, l’ookfu kabaa ọdu Pọlu ashị, dụta iyẹ ya nke ọwhu l’ọoto dụhee ike tarụ iya nshi. Ọ ghachi sụ ọgvu ono: “Mu gude ẹwha Jisọsu Kuráyisutu ekfuru ghu t’ị lụfuta nwata ono l’ẹhu.” Ekfutsuta, l’ookfutsuta iya, ọgvu ono lụfuta nwata ono l’ẹhu. 19Ndu nwe iya nụ whụlewho l’ọgvu ono lụfuwaru iya l’ẹhu, nke ọwhu l’ọotoo kpatahẹru whẹ okpoga, whẹ kpụru Pọlu yẹle Sáyilasu kpụfu whẹ aswa kpukfu ndu ikpe whẹ, 20bụ iya bụ ndu ikpe Romu, je asụ whẹ: “Ndu-a bụkwa ndu Ju, byarụ tẹ whẹ bya akpatarụ anyi okfu lẹ mkpụkpu. 21Whẹ l’ezhikwa omelalị ọwhu l’ẹte abụa ekemu-alị nke anyịbe ndu Romu. Mbụ tọ hẹkwanu l’anyi bya l’etso omelalị onona.”
22Igwe-ọha ono wulihu tẹ whẹ tsua Pọlu whẹ kputukputu. Ndu ikpe ono lajashịa uwe Pọlu mẹe nke Sáyilasu; sụ t’e chia whẹ ẹchachi. 23E chigee whẹ ẹchachi ono, chibashigee whẹ echibashi; a chịru whẹ ye l’ụlo mkpọro. A sụ onye l’eche ụlo mkpọro ono t’ọ tuchishikwaa ụlo mkpọro ono ike. 24Onye l’eche ụlo mkpọro ono kwobe l’e kfuru nno; chịru whẹ je eye l’ọhulo ime ụlo mkpọro ono. Ọ tụa whẹ mkpọro, bya achịru whẹ ọkpa pyokafugee l’oshi, a tufushiru ụzo.
25Abalị dalẹwho ẹbo; Pọlu yẹle Sáyilasu l’ekfu anụ Chileke, agụ egvu anụ iya. Ndu whẹ lẹ whẹ tụkoru nọdu l’ụlo mkpọro l’ẹka ono ngabẹ whẹ nchị l’olu.26A nọnyalekwawho, alị wata ọnma jijiji; kwata anmashi iya ike. Ụlo ono nmakọta jijiji jeye l’ukfu-ụlo ono. E jia ekfu, ụlo mkpọro ono gụhashia. Mkpọro, a tụru whẹ gẹ whẹ ha tụko mefugezhia. 27Onye ono, l’eche ụlo mkpọro ono lwutehu, jeshia ole ẹnya, ụlo mkpọro ono ghewarunu onu. Ọ mịtalewho ogu-ịgba iya amịta nke tẹ ya bya anmagbua onwiya. 28Pọlu chishia sụ iya: “Hẹe! Be emekwa! Be emekwa! Tọ bọ dụkwa iwhe l’ii-me onwoghu. Anyi tụkokwaru-a nọdu-gee l’ẹka-a!”
29Onye ono, l’eche ụlo mkpọro ono sụ t’a nwụtaadaa ọku. O gude ẹhu-anmanma egvu, l’ọotsu gbagbụa je adaa kpube iwhu lẹ mgboro ọkpa Pọlu yẹle Sáyilasu. 30Ọ bya edufuta whẹ sụ whẹ: “Ndu nke mu, ?o zhia gụnu bẹ mu l’e-me t’a dzọfuta mu?”
31Pọlu whẹ sụ iya: “Woru ndzụ ghu ye Jisọsu, bụ Onye-Nwe-Ọha l’ẹka nggẹ Chileke adzọfuta gụ lẹ ndibe ghu g’unu ha.” 32Pọlu whẹ bya ekfuaru iya nke Onye-Nwe-Ọha, kfukwaaru iya whọ ndu lile, nọkota l’ụlo iya gẹ whẹ ha. 33Onye ono, l’eche ụlo mkpọro ono duta whẹ nteke onowho l’ẹnyashi ono, je asachaa ọnya ẹka ono, e chibashiru whẹ. E mee yẹle ndibe iya baputizimu l’ẹnyashi onowho. 34O duta Pọlu yẹle Sáyilasu lashia ibe iya je anụ whẹ nri; whẹ ria. Ẹhu tsọo yẹle ndibe iya ụtso tsọshia whẹ iya ike, nkele ntaa bẹ whẹ byawaru bya amarụ Chileke.
35O be l’ụtsu iya, ndu ikpe ndu Romu ono zhia ndu ọgbogu whẹ tẹ whẹ je asụ t’a haa Pọlu whẹ, tẹ whẹ lashia.
36Onye ono, l’eche ụlo mkpọro bya ezhia ya Pọlu, sụ iya lẹ ndu ishi sụkwaru t’a haa gụ lẹ Sáyilasu t’unu la. Unu tọlekwawho nwẹhu ntaa tụgbua lashia l’olu odoo.
37Ọle Pọlu sụru ndu ọgbogu ono: “E te ejekwa anyi okpe ikpe t’ọ ka mma l’ọo ikpe b’a nmarụ anyi. E chia anyi ẹchachi l’edzudzu-ọha, l’ẹka anyi bụhukwaa ndu nweru ikike g’ọo ndu Romu. A chịta anyi ye lẹ mkpọro. Ntaa bẹ whẹ sụru t’a haa anyi l’edomi t’anyi la. O noo ta abyakwa l’eme anyi l’iwhu. Tẹ whẹ bya l’onwowhe bya edufuta anyi.”
38Ndu ọgbogu ono je ekfuru ndu ikpe ono gẹ Pọlu whẹ kfuru. Whẹ tsulahaa egvu gẹ whẹ nụru lẹ Pọlu yẹle Sáyilasu bẹ nweru ikike g’ọo ndu Romu. 39Whẹ je je aryọo Pọlu whẹ aryọ. Whẹ dufuta whẹ l’ụlo mkpọro ono bya aryọo whẹ tẹ whẹ lụfuru whẹ lẹ mkpụkpu whẹ. 40Pọlu yẹle Sáyilasu lụfuta l’ụlo mkpọro ono bya ejeshia ibe Lị́diya. Ọ bụru ẹka ono bẹ whẹ jekfuru ụnwunna je agbẹe whẹ ọkpu-ike sụ t’obu shihu whẹ ike, whẹ tụgbua.
17Iwhe l’eme lẹ Tesalonáyika
1Pọlu yẹle Sáyilasu palihu ije je aghajaa Amfịpolisu mẹe Apolóniya. Whẹ tụgbua bahụ Tesalonáyika. Mkpụkpu ono bẹ ụlo-ndzuko ndu Ju dụ. 2Pọlu bya abahụ l’ụlo-ndzuko ono, bụ iya bẹ bụkwanu iwhe l’ọonoje eme ẹka ẹka. O dukfube jee ya mbọku ọtuta-ume ẹto, l’oogudeje iwhe e deru l’ẹkwo Okfu Chileke ekfuru whẹ okfu. 3O bya emee okfu Chileke ono, o doo whẹ ẹnya, goshi whẹ lẹ Ọ-dzọo-ndzụ, e deru l’ọo-bya, bụ Kuráyisutu bẹ jefutaje iwhe-ọtsulanu, ya anwụhu, lẹ Chileke mefutaje iya t’o shi l’ọnwu teta nọdu ndzụ. Ọ sụ whẹ: “Jisọsu-a, mu l’ekfuru unu okfu iya bẹ kwa iya bụ Kuráyisutu ọbu bụ iya bụ Onye Ndzọta, Chileke kweru ụkwa iya.” 4O nweru ndu ọwhu Pọlu yẹle Sáyilasu kfutaru, whẹ tsoru whẹ kweta nke Chileke. O nwekwaruwho igweligwe ndu Girísu, ndu Chileke dụru lẹ nsọ mẹe igweligwe ụnwanyi, a marụ ẹwha whẹ, whẹ kfutakwaruwho yeru onwowhe.
5Ọle ndu Ju kolahaaru whẹ okoowhoo. Whẹ bya eje akpakọo obukobuko madzụ l’aswa bya agbaa ọgbo. Whẹ kpakaa mkpụkpu ono, mkpụkpu gbahụ yaba yaba. Whẹ buru maramara buba l’ibe Jésọnu l’ẹka whẹ l’achọ Pọlu yẹle Sáyilasu tẹ whẹ gude whẹ kpụfutaru ọha. 6Whẹ ta awhụ whẹ, whẹ bya akpụta Jésọnu, hakwarụwho ụnwanyi anyi ọdo kpụta yeru iya. Whẹ kpụta whẹ kpụ-jeru ndu ikpe mkpụkpu je asụ whẹ lẹ ndu-a, tụkoru mgboko ghakọta iya olu l’alị bẹ byarwuakwaru ẹka-a. 7Ọ buru Jésọnu bẹ dutaru whẹ duba l’ibe iya. Sụ l’ọ kwa iwu ọ-chị-ọha, bụ Siza tụru bẹ ndu ono gẹ whẹ ha tụkoru emebyishi, asụjenu l’o nweru eze ọdo, ẹwha iya bu Jisọsu dụ nụ. 8Iwhu gbangahụ igwe-ọha ono mẹe ndu ikpe mkpụkpu ono gẹ whẹ nụleruwho iwhe ono. 9A bya egbebee Jésọnu mẹe ndu ono, a tụkoru whẹ l’iya gude okpoga, whẹ l’a-sụbe, bụkwanu, ọ -dụa rịkpotongu ọdo, meru lẹ mkpụkpu ono, whẹ ewotawhu okpoga whẹ azụ. Whẹ bya asụbe iya, a haa whẹ, whẹ lashia.
Iwhe meru lẹ Beríya
10O rwulewho l’ẹnyashi ụnwunna ono melewho ẹgwegwa dufu Pọlu yẹle Sáyilasu sụ whẹ tẹ whẹ jeshia Beríya. Whẹ rwua ẹka ono, whẹ jeshia l’ụlo-ndzuko ndu Ju. 11Ndu ẹka ono ka onwe obu-iwhoro, amamẹ ndu Tesalonáyika. L’ọogu whẹ ẹgu tẹ whẹ nụa ozhi-ọma ono. Mbọku-mbọku bẹ whẹ l’anọje agụ ẹkwo-okfu Chileke tẹ whẹ marụ, ?iwhe Pọlu l’anọje ekfu bua ezhi-okfu. 12Tọ dụ iya bụ lẹ ndu ha l’igweligwe ekweta l’ọo Jisọsu bụ Onye-Nwe-Ọha, mẹwaro igweligwe ụnwanyi Girísu, a marụ ẹwha whẹ, mẹkwawho unwoke Girísu.
13Ndu Ju, bu lẹ Tesalonáyika nọdu l’ẹka ono nụa lẹ Pọlu l’ezhiakwa okfu Chileke lẹ Beríya. Whẹ byatashia ẹka ono. Whẹ bya akpakashịa igwe-ọha ono kpalia whẹ, yeru whẹ ọku. 14Ụnwunna dutalekwawho Pọlu ẹgwegwa vudoru iya t’o rwua l’eze-ẹnyimu. Tímoti yẹle Sáyilasu nọ-kpe azụ lẹ Beríya. 15Ndu l’evudoru Pọlu duta iya jeye whẹ dube iya Átẹnsu. Whẹ dawhushia azụ lẹ Beríya. Pọlu sụ whẹ tẹ Sáyilasu yẹle Tímoti byakfutakwa iya ntaa ntaa.
Iwhe l’eme lẹ Átẹnsu
16Pọlu nọdu lẹ Átẹnsu ngabẹru Sáyilasu yẹle Tímoti. Ọ whụa g’ẹnya-alị tụkoru mkpụkpu ono narụ; obu whụde iya sasasa. 17Whẹ lẹ ndu Ju mẹe ndu Girísu, bụ ndu ọwhu Chileke dụru lẹ nsọ l’anọje edzu idzu l’ụlo-ndzuko ndu Ju. L’oojejekwawho aswa mbọku-mbọku yẹle nwa ndu ọwhu ọ whụru l’ẹka ono l’anọjekwawho ekfu nke Chileke. 18O be ujiku lanụ, ọ daarụ Pọlu yẹle ndu l’ezhi mmamagụ, shi l’ọgbo ndu Epyikuríya mẹe Sutóyiku, byarụ ọnu iwhe l’ookfu. Ndu sụ: “?Ọo gụnu bẹ onye-e, l’adụa iwhe ọ marụ-a l’ekfu?” Ndu sụ: “Ọ dụkwa g’ọo agwa ndu ọha ọdo bẹ l’ọotu ọnu iya nno.” Iwhe meru whẹ kfude nno bụ lẹ Pọlu l’ekfu nke Jisọsu mẹe nke oshi l’ọnwu teta nọdu ndzụ. 19Whẹ bya egude Pọlu, duta iya dufuta lẹ nggamgbo Arịyópagosu, bụ ẹka l’aasajẹ okfu, sụ iya: “Ọogushikwa anyi ẹgu ike t’ị karụ anyi iwhe ọwhuu ọwa, l’iikfu okfu iya. 20Sụ l’iwhe lile, anyi nụ-geeru l’iikfuru anyi bẹ bụkwa anyi nchị ọwhuu. L’ọ dụkwanu nke t’e kfua iwhe ọbu t’anyi marụ iya.” 21O noo lẹ ndu Átẹnsu l’owhu mẹe ndu ọdo, lwarụ iya alwa te enwedu iwhe ọdo, whẹ l’aga mkpa iya, gbahalẹwho tẹ whẹ ngabẹ nchị nụta iwhe ọwhuu mẹe tẹ whẹ kfuje nke iwhe ọwhuu ono.
22Ọo ya bụ, Pọlu bya akfụru l’iwhu ndu ono lẹ nggamgbo Arịyópagosu ono sụ: “Átẹnsu, unu gebe-o! Mu sụru agha, mu whụwaru l’unu wotanukaru agwa ye l’ẹhu. 23O noo l’eshi mu shi jewheta lẹ mkpụkpu unu-a bẹ mu whụkotaru ẹnya-alị unu. Mu whụ-geeru whụa ẹnya-alị ọwhu e deru l’ọ waa bụ: Nke agwa, l’ẹte amaa ẹwha iya. Onye ono, unu l’abarụ ẹja lẹ ba abụ l’unu marụ iya bẹ bụ onye ọbu, mu l’ekfuru unu okfu iya nta-a.
24“Ọo ya bụ Chileke, meru mgboko, mee iwhe lile, dụ iya l’ime. Ọo ya bụ onye nwe igwe, nweru alị, tẹmenu to buje l’ụlo, madzụ gude ẹka iya tụa. 25Mkpa iwhe madzụ l’e-gude ẹka iya seta bya anụ iya ta adụkwa iya, eshi-ọwhu ọ bụ iya l’anụ ndzụ, anụ ume, anụ madzụ iwhe lile. 26Ọo Chileke lanụ ono bẹ meru onye ivurụzo, ọ bya eshiwaro l’onye lanụ ono mee mba lile, dụkota lẹ mgboko-o kpaa-whuu. Ọo ya dụhawaro mbụ gbubua nteke ndu nọ lẹ mgboko-o l’a-nọ-be, gbubukwaawho ẹka oge-alị whẹ l’a-kpagee. 27Iwhe Chileke meturu iwhe lile ono bụ nggẹ ndiwhe chọo yẹbe Chileke, chọta iya mẹ whẹ rwadanyaa ẹka iya, o noo lẹ Chileke ta adụkwa onye ọ nọdu otẹnya lẹge anyi ha, mbụkwa m’ọo onye lanụ. 28O noo l’ọo ya bẹ gude ndzụ anyi:
‘Ọ bụru iya meru iwhe anyi l’ejewhe,
Ọ bụhukwaru iya whọ meru
iwhe anyi dụ adụdu owhu.’
Ọ dụa g’ọo ẹgube-ẹ ndibe unu, l’eme nke egvu gụru egvu sụ:
“ ‘Anyi tụkokwaru bụru ụnwu iya.’
29“Ọo ya bụ l’eshi anyi tụkoru bụru ụnwu Chileke, t’anyi ba arịjekwa lẹ Chileke dụ g’ọo iwhe e gude ope kpụa, ọdua woo: ọ bụru iwhe a kpụru l’ụrwa, ọdumeka ọ bụru iwhe a pyịtaru l’oshi. Ọriri madzụ te erwukwa gẹ Chileke gbarụ, ọwhu l’abụ l’ọo t’e gude oome nka gude goshi g’ọ dụ. 30Chileke wofuakwaru ẹnya lẹ nteke l’ete eshia marụ iya. Ntaa b’ọ sụakwaru tẹ madzụ kpaa-whuu, nọ l’ẹka lile daa onwowhe ụta, haa ome iwhe-dụ-ẹji, lwakfuta iya. 31L’o dobeekwaru mbọku, l’oo-kpe ndiwhe kpaa-whuu ikpe, kfụru nhamụnha. Onye l’oo-gude kpee ikpe ono bụ nwoke ọbu, ọ họtaru l’onwiya. Iwhe o gude mee tẹ madzụ lile marụ l’iwhe ono l’e-mekota lẹge ya tụberu iya bụ l’o meru t’onye ono shi l’ọnwu teta nọdu ndzụ.”
32Pọlu kfufutalekwawho nke oshi l’ọnwu teta nọdu ndzụ ono, whẹ harụ gbadẹru iya mgbacha, o nweru ndu ọwhu sụru: “Ọ dụkwa anyi nggẹ l’ọ dụ g’e shi i kfubaa iwhe ọwa ọdo t’anyi nụbaa.” 33Pọlu parụ whẹ haa l’ẹka ono tụgburu. 34O nweru ndu tsoru iya nu kweta l’ọo Jisọsu bụ Onye-Nwe-Ọha. Dayonísiyọsu, bụ onye tso l’ọgbo Arịyópagosu bẹ lị lẹ ndu ono, kwetaru mẹfua nwanyị, l’eekuje Dámarisu mẹwaro ndu ọdo.
18Iwhe l’eme lẹ Kọ́rintu
1E megee, Pọlu shiwaro lẹ Átẹnsu jeshia Kọ́rintu. 2O rwua ẹka ono, ọ whụa onye Ju, ẹwha iya Akwị́la. Ẹka, a nwụru iya anwụ bụ lẹ Pọ́ntosu. Ọ bụ-woo bẹ Akwị́la yẹle nyee ya bụ Prisíla shi Ị́tali lwa Kọ́rintu. Iwhe meru whẹ lwatashia bụkwaru l’ishi ọ-chị-ọha, bụ Kulọ́diyosu bẹ tụru iwu sụ tẹ iwhe lile, bụ ndu Ju lụfukota l’alị ndu Romu. Pọlu bya eje, whẹ l’iya jịa. 3O rwua, whẹ l’iya nọduwaro tụko ese anya ẹhu whẹ, nkele ọ kwanụ ọga iwhe lanụ bẹ whẹ tụkoru eme gude akpata ẹwho whẹ, bụ iya bụ okwe ẹkwa, e gude eme ụlo-ẹkwa. Pọlu l’onwiya bụkwawho onye l’ekweje ẹkwa. 4L’oojeje l’ụlo-ndzuko ndu Ju l’iwhe bụ-zhia mbọku ndu Ju l’atụtaje ume tẹ ya je edzushi whẹ idzu, kfulahaa nke Chileke, l’ọonoje eme tẹ ya kfuta ndu Ju mẹe ndu Girísu yeru Jisọsu.
5Sáyilasu yẹle Tímoti shi lẹ Masedóniya lwalẹwho, Pọlu whube iwhu nteke ono l’okfu nke Chileke mbọku-mbọku; l’oogoshi ndu Ju l’ọo Jisọsu bụ Onye-Ndzọta ono, Chileke kweru ụkwa iya ọbu. 6Nteke whẹ jịkaderu okfu iya, ekfukwaru iya who ejo okfu, ọ jịa uwe iya pukalangu sụ whẹ: “Swaa ẹka mu swaa ọkpa mu tukobekwa unu, ọchi ẹhu unu tukokwaru unu l’ishi, l’ẹka mbẹdua ta adụhekwa iya. Ntaa bụakwa ndu l’ẹte abụa ndu Ju bẹ mu bya l’echeberu iwhu.” 7Ọ haa whẹ lụfu-shia, je eburu l’ibe onye Girísu, l’eekuje Tíshọsu Jọ́sutusu. Tíshọsu ono bụ onye Chileke dụru lẹ nsọ. Ibe iya bẹ dụkube ụlo-ndzuko ndu Ju. 8Onye ishi ụlo-ndzuko ono, bụ Kirísupọsu bẹ yẹle ndibe iya kpakọru kweta l’ọo Jisọsu bụ Onye-nwe-whẹ-nụ. A hakwawhọ l’igweligwe lẹ Kọ́rintu ono nụa nke Jisọsu; whẹ woru onwowhe ye Jisọsu l’ẹka, e mee whẹ baputizimu.
9O be l’ẹnyashi ujiku lanụ, Pọlu whụa ọwhulenya. Jisọsu sụ iya: “Be ejezhikwaa ọtsu-egvu, Pọlu! Kfujelekwawho iwhe l’iikfu, ba adụkwa nteke l’ịi-ha iya. 10Mu kfụkwaru-a swiru ghu. Ọ tọ dụkwa onye bya l’a-fụru ghu, meka ghu iwhe, o noo l’a hakwa l’urwu lẹ mkpụkpu-a bụkotaru ndu nkemu.” 11Tọ dụ iya bụ lẹ Pọlu anọo awha owhu l’ọnwa ishii l’ẹka ono, zhikota okfu Chileke.
12Nteke ono bụru Gáliyo bẹ bụ onye ọ-chị-ọha ndu Akáya. Ndu Ju bya anọkobe gude Pọlu, kpụfu iya l’ụlo-ikpe. 13Whẹ sụ lẹ Pọlu l’eme tẹ ya mee ndibe whẹ tẹ whẹ bajẹru Chileke ẹja l’ụzo, l’abụa iwhe iwu kfuru.
14Pọlu jeshia oye ọnu, Gáliyo sụ ndu Ju ono: “Nggẹ l’ọo iwhe l’iwhe-e bụ okfu l’e mesweru, ọdua l’ọo ejo akpamara b’e meru mẹ mu asụ: Ee! L’ọ dụa ree tẹ mu yeeru unubẹ ndu Ju ọnu. 15Ọle eshi-ọwhu iwhe unu l’adzọ bụ nke ẹwha, mẹe okfu, e kfuru l’ọnu, mẹe nke iwu unu; a-a, t’unu jekwa edoshia ya l’onwunu. Mu te ekpejekwa ẹgube ikpe ono.” 16Ọ chịshia whẹ l’ụlo-ikpe ono. 17Whẹ tụko gẹ whẹ ha gude Sosutenisu, bụ onye ishi ụlo-ndzuko ndu Ju ono, chingaa ya ẹhu l’iwhu ụlo-ikpe l’ẹka ono. Gáliyo te eyeru whẹ ọnu.
Pọlu l’adawhu azụ lẹ Ántiyọku
18E megee, Pọlu yẹle ụnwunna byakwa anọfua nwidzudzu ono, ọ haa whẹ yẹle Prisíla mẹe Akwị́la lịru bahụ l’ụgbo jeshia Siriya g’o rwushigeedaru ẹgbushi iya lẹ Kenkiríya nkele iwhe o kweru Chileke ụkwa iya b’o mewaru. 19Whẹ rwua Éfesọsu. Whẹ rwua ẹka ono, Pọlu haa Prisíla yẹle Akwị́la, bahụ l’ụlo-ndzuko ndu Ju tẹ yẹle ndu Ju kfulahaa nke Chileke. 20Whẹ ryọo ya tẹ whẹ l’iya nọtabaa, to kwe. 21Ọ tụgbua, ọ sụ whẹ lẹ ya l’a-dawhu azụ ọdo byakfuta whẹ, m’ọ -bụru-a uche Chileke. Ọ bahụ l’ụgbo lẹ Éfesọsu tụgbua.
22O rwulewho Sizaríya, ọ bya egude ọkpa jeshia Jerúsalẹmu, je ekele ndu chọchi ẹka ono. O shiwaro eli eli jeshia Ántiyọku. 23Ọ nọlekwawho nwanshị lẹ Ántiyọku, ọ tụgbua ọdo. O je eshita alị Galéshiya mẹe Firíjiya, emekaa t’obu kabaa oshihu ndu nke Kuráyisutu ike l’ibiya onona.
Apọ́losu l’abya Éfesọsu mẹe Kọ́rintu
24O nweru onye Ju, ẹwha iya bụ Apọ́losu, a nwụru lẹ Aleguzándiriya, byarụ Éfesọsu. Ọ marụ gẹ l’eekfuje okfu, makwarụwho iwhe e deru l’ẹkwo Okfu Chileke mashịaru iya ike. 25E zhikotahawaru iya nke Ụzo nke Onye-Nwe-Ọha, mbụ ọ kwatawaa awhọ iya l’obu awhọshi iyẹ ya ike tẹ ya kfuru ndu ọdo nke Jisọsu, tẹmenu l’oozhikwa iya whọ ezhi. Ọotukoje okfu ẹhu Jisọsu ono shi ishi lanụ ahakashị iya nnanụ nnanụ. Ọle ẹka, ọ maberu bẹ bụlewho lẹ baputizimu ono, Jọnu shi emeje who. 26Ọ wata anọ asa okfu Chileke kaa kaa l’ụlo-ndzuko ndu Ju ono, t’ọ tsuje egvu. Prisíla yẹle Akwị́la nụlewho iwhe l’ookfu, whẹ bya eduta iya duru laa ibe whẹ, je akabaa ya ozhirwe Ụzo Onye-Nwe-Ọha ezhirwe. 27Apọ́losu sụ lẹ ya l’e-je alị Akáya. Ụnwunna, nọ lẹ Éfesọsu sụ iya l’ọ dụkwa ree shii, whẹ bya ederu ẹkwo nụ iya tẹ ndu nke Kuráyisutu, nọ l’ẹka ono nata iya ree-ree-ree. O rwua ẹka ono, ọ kwata yeru whẹ ẹka shii, mbụ ndu bụwaa ndu shi l’eze-iwhe-ọma, Chileke meru whẹ kweta l’ọo Jisọsu bụ Onye-nwe-whẹ-nụ. 28L’ọo tukputaje ndu Ju l’ẹgo l’edzudzu-ọha, l’oogudejekwawho iwhe e deru l’ẹkwo Okfu Chileke egoshi whẹ iya ree-ree-ree l’ọo Jisọsu bụ Onye Ndzọta, Chileke kweru ụkwa iya ọbu. Mbụ l’ọo tukputaje whẹ nke ọwhu bụ l’ọ tọ dụhedu onye ọwhu l’amabajẹkwadua ọnu, l’oo-ye.
19Pọlu nọ lẹ Éfesọsu
1Gẹ Apọ́losu nọ lẹ Kọ́rintu bẹ Pọlu tụgburu ụzo ẹnyanwu-arịba lụfu Éfesọsu. O rwua ẹka ono, ọ harụ whụa ndu l’etso ụzo Jisọsu. 2Ọ jịa whẹ: “?Unu natawarụ Ume-Dụ-Nsọ nkeshi ono, unu kweru l’ọo Jisọsu bụ Onye-nwe-unu?”
Whẹ sụ iya: “Wawa, anyi tẹke anụbukwaa nke Ume-Dụ-Nsọ.”
3Ọ jị whẹ: “?Ọo ẹgube baputizimu gụnu b’e meru unu?”
Whẹ sụ iya l’ọo baputizimu Jọnu.
4Pọlu sụ whẹ: “Jọnu shikwa emeje baputizimu gude egoshi l’onye-e bẹ dawarụ onwiya ụta, hawaa ome iwhe-dụ-ẹji o meru, lwakfuta Chileke. Iwhe ọdo, o shi ekfujefuaru ndu Ju bụ tẹ whẹ wokwaru ndzụ whẹ ye l’ẹka onye ono, l’etso iya l’azụ bụ iya bụ Jisọsu.” 5Whẹ nụ-gee iwhe ono Pọlu kfuru, e gude ẹwha Onye-Nwe-Ọha, bụ Jisọsu mee whẹ baputizimu. 6Pọlu bya abyabẹ whẹ ẹka l’ishi, Ume-Dụ-Nsọ bya eji whẹ ẹhu. Whẹ ghaa okfu-alị whẹ, kfulahaa okfu, Ume-Dụ-Nsọ l’egoshigee whẹ, whẹ watalẹkwawho okfuchiru Chileke. 7Ndu ono rwukwaru l’ụmadzu iri l’ẹbo.
8Pọlu nọkota ọnwa ẹto owhu kfukota nke Chileke l’ụlo-ndzuko ndu Ju, tọ tsụ egvu. Whẹ l’iya l’anọje atụ ntụtego. L’ọonoje eme t’o doo whẹ ẹnya l’ozhi-ọma nke ẹka ono, Chileke bụ eze ono bụ ọkpobe-okfu. 9Ọle ndu ono harụ bụru kpọkponyi, whẹ te ekweta iwhe Pọlu kfuru. Whẹ wata anọ ekfubyishi Ụzo nke Onye-Nwe-Ọha ono ekfubyishi l’ẹka ono. Pọlu parụ whẹ haa, duta ndu ọwhu bụ ndu nke Kuráyisutu, whẹ tụgbua. Mbọku-mbọku, ya ejeshia ookfu okfu Chileke l’ụlo ẹka l’eedzukoje nke ọnwu iwhe l’ibe Tiránọsu. 10O mezhia ya who nno jeye, o mee ya awha labọ owhu. Ọo ya bụ, ndu bukota l’alị Éshiya, mẹe ndu Ju, mẹe ndu Girísu nụkota okfu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke.
Ụnwu Sukíva
11Chileke shi l’ẹka Pọlu eme iwhe-awhụrulenya, l’eteke emebu-a, 12nke ọwhu l’ọobuje: e shi iya l’ẹhu wota nkachifu, ọbu nwampekala ẹkwa gude jekfu ndu ẹhu l’adụa mma, whẹ emehukota l’iwhe ọbu, l’eme whẹ nụ; nteke bụ l’ọo ejo-maa bu whẹ l’ẹhu, ejo-maa ọbu alụfuchaa. 13O nwekwaruwho ndu Ju, tsoru ejewhe achịshikwawho ejo-maa, bugee ndu madzụ l’ẹhu. Whẹ l’anọje eme tẹ whẹ gude ẹwha Jisọsu eme iwhe ono. Whẹ l’asụje ejo-maa ono: “Mu gude ẹwha Jisọsu, onye Pọlu l’ekfu okfu iya ekfuru ghu t’ị lụfu.” 14O nweru nwoke onye Ju, bụ onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, l’aza Sukíva. Nwoke ono nwụtaru ụnwegirima unwoke ẹsaa. Ọo ya bụ l’ọ bya ebe ujiku lanụ, ụnwegirima ono mekwaawho tẹ whẹ gude ẹwha Jisọsu chịfu ejo-maa lẹge ndu ọwhu l’achịfuje whọ.
15Ejo-maa ono, whẹ l’eme tẹ whẹ chịfu sụ whẹ: “Jisọsu bẹ mu marụ, makwarụwho ọwhube Pọlu, unubẹdua ?unu bụ ndu ole?”
16Onye ono, ejo-maa bụ l’ẹhu gude ejo ọkpehu lwụshi whẹ ọgu, nke ọwhu bụ l’ọ ka whẹ ẹsaa ono ike. O meka whẹ iwhe, gbabẹchaa whẹ ọto. Whẹ shi l’ụlo gbafụ gbalashịa. 17Ndu Ju mẹe ndu l’ẹte abụa ndu Ju, bu lẹ Éfesọsu nụkota iwhe ono, whẹ tsụlahaa egvu. A kwabẹlahaa ẹwha Onye-Nwe-Ọha, bụ Jisọsu ọkpobe ugvu. 18Igweligwe ndu kwetaru woru onwowhe ye Kuráyisutu l’ẹka bya adụshide iwhe-dụ-ẹji, whẹ shi anọje emegbabe. 19Ndu shi agwọ mgbọro-ọgvu chịfuta-gezhia ẹkwo, whẹ shi egudeje agwọ ọgvu ono, chịkobe iya ẹka lanụ, kpọo ya ọku l’iwhu ọha. A bya agbakọo aswa ẹkwo ono, ọ bụru ụkporo ẹkpa-ego iri l’ẹbo l’ẹkpa-ego iri. 20E shi nno, okfu Chileke goshi ire, dụ iya l’ẹhu, ọ kabakwaawhọ ojedzuru mgboko, kabaa oshihu ike.
Ùtsú l’etsu lẹ Éfesọsu
21Iwhe ono nwụ-gelewho, Ume-Dụ-Nsọ mee tẹ Pọlu sụ lẹ ya shifutaje Masedóniya mẹe alị Akáya lụfuwaro lẹ Jerúsalẹmu. Ọ sụ lẹ ya jegelewho ẹka ono bẹ ya l’e-jekwawho Romu. 22Ọ bya ezhi ụmadzu labọ lẹ ndu l’eyejeru iya ẹka: Tímoti yẹle Ẹrásutosu tẹ whẹ vuru iya ụzo jeshia Masedóniya. Yẹbedua nọtabaadaa l’alị Éshiya t’o jekfude whẹ.
23Ọ bụlekwaruwho nteke ono bẹ oke mkpaka batarụ lẹ mkpụkpu ono. Iwhe kparụ iya bụru nke otso Ụzo nke Onye-Nwe-Ọha. 24O noo l’o nweru onye l’akpụ ụzu, l’eme nka shii, l’eegudeje mkpọla-ọcha akpụshi ụnwu iwhe l’adụ-gejee g’ọo ụlo eze-nwanyị ndu Éfesọsu, l’eekuje Atẹ́misu. Ẹwha onye ụzu ono bụ Dimítiriyọsu. Yẹle ndu l’akpụjeru iya iwhe ono gude iya akpa okpoga nke ẹtu. 25Ọ bya ekukoo ndu lile ono l’ẹka lanụ mẹ-gee iwhe lile, bụkota ndu ọgbo ụzu ono, sụ whẹ: “Ndu nke mu! Unu marụ-a l’ọo iwhe-e, anyi l’eme bẹ anyi gude aba. 26?Ọ kwa l’unu l’anụa-a, tẹmenu unu l’elekwawho iwhe nwoke-e, bụ Pọlu l’eme? Ọ sụru l’agwa, madzụ gude ẹka dobe ta abụdu ọkpobe iwhe ilile. Ntaa b’o gudeekwaa nno kfubuta ndu ha l’igweligwe lẹ Éfesọsu, o wuduwaru-a nwanshị nta-a, ya egude iya jekota alị Éshiya l’owhu. 27Iwhe dụ ẹji, dụ iya nụ bụ l’iwhe-e, anyi l’eme-e bẹ l’e-vuta ejo ẹwha. Ọwhu kabaarọ njọ bụru l’eze-ụlo eze-nwanyị ono, bụ Atẹ́misu ta adụhedu iwhe l’ọo-bụbaa. Ọdo bụ l’aa-parụ iya haa, mbụ eze-nwanyị ono, alị Éshiya l’owhu mẹe mgboko owhu l’abyajẹ ọbaru ẹja.”
28Ikpoto ndu ono nụnyalewho iwhe ono, l’ookfu; iwhu gbangahụ whẹ l’ẹhu-eghughu. Whẹ tụ ụzu sụ: “Atẹ́misu Éfesọsu bụ eze agwa-oo!” 29Ùtsú da lẹ mkpụkpu ono. Whẹ dzukobe nteke onowho, gude Gáyosu yẹle Arisutákọsu, bụkota ndu Masedóniya labọ, whẹ lẹ Pọlu l’alịje, kpụta whẹ kpụfuru ọha l’ẹka obodo ono l’edzuje. 30Pọlu l’onwiya chọde tẹ ya jekfu ikpoto ndu ono, ọle ndu nke Kuráyisutu te ekwedu t’o je. 31Ndu a marụ ẹwha whẹ lẹ Éshiya, bụkwanu ndu whẹ l’iya l’eshi ọnya zhia ozhi sụ t’e je zhia ya: byiko, tẹ ba awhụbukwaa ya l’ẹka ono, obodo l’edzuje awhụwhu owhu. 32Nkele nteke ono bẹ ùtsú ono dekotaru gbigbigbi l’ẹka ono, whẹ dzukoru. Ndu l’ekfu nke ne whẹ, ndu l’ekfu nke nna whẹ; o noo l’o wuduru mẹe ya abụru lẹ ndu lile ono kụru l’ẹka ono ta adụdu onye ọwhu marụnu m’ọo iwhe ọbu, whẹ kwoberu gbafụta, nke ewhoroo lẹ whẹ marụ iwhe ọbu, l’ada nụ. 33Ọo ya bụ, e dobenu sụ l’ọo nwoke ọbu, ẹwha iya bụ Alẹguzánda bẹ kparụ iwhe l’ada nkele ndu Ju họfutaru iya, nwufu iya ye l’iwhu l’echi ọha ono. Alẹguzánda bya ewheeru whẹ ẹka t’e gebe tẹ ya dofu onwiya. 34Whẹ whụlewho l’ọ bụ onye Ju, whẹ tụko gẹ whẹ ha gude olu lanụ chilahaa sụ: “Atẹ́misu Éfesọsu bu eze agwa-oo!” Whẹ ryazhiawho iwhe ono mkpụrudumulanu jeye iwhe ha g’ọo awa labọ gaa.
35E megee, onye l’ederu obodo ono ẹkwo bya ekebe ẹhu ryabua whẹ. Ọ sụ whẹ: “Ndu Éfesọsu! Ọ tọ dụdu onye l’amaa l’ọo Éfesọsu bụ mkpụkpu, nwe eze-ụlo Atẹ́misu ono, bụkwaru iya whọ l’abarụ ntẹkpe ono, gbarụ iche, shi l’igwe daa ẹja. 36Ọ tọ dụkwa onye l’a-sụ l’ọo ejire. O noo iwhe meru mu sụ t’unu daa jii. T’unu be emehekwa g’ọo ndu l’ẹte amaa iwhe ọdo. 37Unu kpụtawaru ndu-a bya ẹka-a, l’ẹbe abụ lẹ whẹ zhitaru iwhe l’eze-ụlo eze-nwanyị ono, tẹmenu tọ dụ ejo okfu, whẹ kfuru iya. 38Sụa, nteke bụ lẹ Dimítiriyọsu mẹe ndu ọgbo ụzu iya nweru ndu whẹ sụru l’o nweru iwhe whẹ meru whẹ, mbọku ikpe kọtu bẹ dụlekwawho adụ, tẹmenu ndu ishi, l’achị mkpụkpu nọdukwawho l’ẹka ono. Tẹ whẹ je ẹka ono je ekfu iya. 39Nteke bụ l’o nweru iwhe ọdo, unu l’ekfu, unu ekfua ya mẹe mkpụkpu dzulewho edzudzu okfu. 40O noo l’ejo iwhe dụ iya nụ kwa l’aa-sụ l’anyi kparụ ùtsú ntanụ-a, l’ẹbe abụkwanu l’o nweru ishi iwhe bụkwanu: e -kude anyi, anyi egude iya dofu onwanyị l’ẹgube mkpu ọwa-a, a gbakọru ẹgube-ẹ ntanụ-a.” 41O kfugee nno, ọ sụ whẹ tẹ whẹ lashia, whẹ wụfu lashia.
20Iwhe e meru lẹ Masedóniya mẹe Girísu
1Ùtsú ono dazhitalewho, Pọlu bya ekukoo ndu nke Kuráyisutu bya agbẹe whẹ ọkpu-ike tẹ whẹ ba tsụkwa egvu. Ọ bya ekelegee whẹ, ọ tụgbua ọ bụru iya oje Masedóniya. 2Ọ tụko ẹka ono g’ọ ha jewhekota gude igwe okfu gbẹe whẹ ọkpu-ike. E megee, o jeshia Girísu. 3Ẹka ono b’ọ nọru ọnwa ẹto. A nọnyaa, ọ kwakọbe tẹ ya bahụ l’ụgbo jeshia alị Siriya. Ọle eshi ndu Ju chịru iya ejo idzu lẹ whẹ l’iya l’e-me l’ụzo bẹ yẹbedua chịtakwaruwho lẹ ya l’a-dawhu azụ, je eshita ụzo Masedóniya lashia. 4Ndu tso iya l’ije ono bụ Sópeta, nwa Pírọsu, onye Beríya mẹe Arisutákọsu mẹe Sekụ́ndosu. Ụmadzu labọ onona bụ ndu Tesalonáyika. O tsoru iya mbụ Gáyosu, onye Dabyi mẹe Tíkikọsu mẹe Tirọ́fimosu, ndu onona bụ ndu Éshiya. Tímoti tsokwaru iya who. 5Ndu onona bẹ vu anyi ụzo je anọdu lẹ Tirówasu kfụru-cheru anyi. 6E rigelewho oge ono, l’aatajẹ buredi, l’ete eyee iwhe l’ekoje buredi, anyi bahụ l’ụgbo lẹ Fílipayi tụgbua. A nọlewho ujiku ise; anyi byakfuta whẹ lẹ Tirówasu. E rwua ẹka ono, anyi nọo ya abalị ẹsaa.
Ejeje ikpazụ, Pọlu l’eje Tirówasu
7O belewho lẹ mbọku mbụ l’idzu, anyi dzukobe t’anyi ria Nri-ẹnyashi Onye-Nwe-Ọha. Pọlu zhilahaa whẹ iwhe nkele ọokwakobekwanu nke alala echile iya. O kfuzhiawho okfu jeye abalị daa ẹbo. 8Oryọku ha l’igweligwe l’ime ụlo-eli ẹka ono, anyi nyikotaru je adọru lẹ nke oroke-imeli-imeli iya ono. 9Nwokorọbya lanụ, l’aza Yútikọsu nọduwho anọdu l’ọnu windo. Pọlu kfunyalewho okfu ono, mgbẹnya rwelahaa Yútikọsu. A nọnyaa, mgbẹnya ono rwekota iya; o shi lẹ mkpokfu iya nke ẹto l’ẹka ono ngabuhu bya echia onwiya l’alị. E jeshia ya apali, o kekfubewaa. 10Pọlu bya enyizeta; bya azẹe ya l’eli nmapyabẹ iya onwiya; gbakụa ya ẹka sụ: “Unu ba akwagbushihe onwunu, l’ọ nọwaa ndzụ.” 11Ọ tụgbua dawhu azụ, je anyajaa buredi ono; kee; anyi ria. O kfulahaaru whẹ okfu ọdo, kfua ya jeye chi sahụ. Chi sahụlewho, ọ palihu lashia. 12Whẹ duta nwokorọbya ono lẹ ndzụ. Ọ bụru iwhe e gude dụa whẹ obu, obu kwata shihu whẹ ike ọkpobe eshihu.
Pọlu shi lẹ Tirówasu jeshia Milítọsu
13Anyi bya abahụ l’ụgbo ngafụ jeshia Ásọsu, t’anyi je apata Pọlu l’ẹka ono nkele ọ sụru t’anyi gude ụgbo byahejewaro lẹ ya l’e-gude ọkpa lụfuta ẹka ono. 14Ọ byakfuta anyi lẹ Ásọsu, anyi pata iya l’ụgbo; jee jeye anyi rwua Mitilíni. 15Tọ dụ iya bụ l’anyi eshi l’ẹka ono tụgbua, ọ bẹ echile iya; anyi shi l’ẹka ono gude ụgbo ghaa lẹ mgboro Kíyọsu. O rwua echile iya, anyi ngarwua Sámọsu. O be echile iya ọdo; anyi rwua Milítọsu. 16O noo lẹ Pọlu kfuhawaru sụ lẹ ya l’a-gha Éfesọsu agha nggẹ ya te eje ọkpo ụkfu l’alị Éshiya. L’ọ dụ iya ẹgwegwa nkele oome tẹ ya kebe ẹhu rwuada Jerúsalẹmu tẹmenu ya erwua mbọku Péntikọsutu.
Pọlu l’asụ ndu e meru ọgurenya chọchi lẹ Éfesọsu tẹ whẹ nọo ọwhoma
17Pọlu nọdu lẹ Milítọsu zhi t’e je ezhia ndu e meru ọgurenya chọchi lẹ Éfesọsu tẹ whẹ bya tẹ whẹ l’iya dzuda. 18Whẹ byakfutale iya who, Pọlu sụ whẹ: “Iwhe mu l’eme tẹ mu kfuru unu bụ: Unubẹdua l’onwunu mawarụ-a gẹ mu shi emeje eshi nteke ono, mu l’unu shi nọduta, nkeshi mbọku mbụ, mu byarụ alị Éshiya. 19Mu wozetaru onwomu alị ejeru Onye-Nwe-Ọha ozhi, mu gude ẹnya-mini, gude iwhe-ọtsulanu, byakfutaru mu nu, shikota l’ejo idzu, ndu Ju l’achịru mu eje ozhi ono. 20Mẹ unu makwarụ-a l’o to nwedu iwhe shitaru l’ụzo ono, Chileke l’e-shi dzọo unu, mu l’ete eshia ishi lanụ tọkashiaru unu, mbụ m’ọ tọ dụkwa ẹka, mu kfuru iya unu azụ okfu m’ọo nnanụ. Mu ryarụ iya unu aryarya, zhia ya unu ezhi l’edzudzu-ọha mẹe l’ibe unu l’ibe unu g’unu ha l’ẹhu l’ẹhu. 21Mu nmarụ ndu Ju ọkwa, nmaaru iya ndu l’ẹte abụa ndu Ju: tẹ whẹ da onwowhe ụta, haa iwhe-dụ-ẹji, whẹ l’emegbabe, lwakfuta Chileke bya ekweta l’ọo Jisọsu bụ Onye-Nwe-Ọha. 22Lẹ ntaa kwa iwhe Ume-Dụ-Nsọ zhiru mu bẹ mu l’eme. Mu l’e-je Jerúsalẹmu, tọ hẹkwa lẹ mu marụ gẹ l’ọo-nwụru mu l’ẹka ono. 23L’ọo lẹ ọwhu mu ka ogude ẹka bụ lẹ Ume-Dụ-Nsọ l’emeje, iwhe bụ mkpụkpu gẹ mkpụkpu ha mu bahụru, mu awhụa l’oje mkpọro mẹe iwhe-ọtsulanu, parụ ẹka swiru mu lẹ Jerúsalẹmu ono. 24Ọle ọ tọ dụdu iwhe mu kuru ndzụ mu. Iwhe mu l’ekfuzhianu bụ tẹ mu jefuzhianu ozhi, mu l’eje l’ishi, mbụ tẹ mu jefukota ozhi ono, Onye-Nwe-Ọha, bụ Jisọsu zhiru mu tẹ mu jee ono bụ iya bụ tẹ mu kfukashiaru ndiwhe nke ozhi-ọma: lẹ Chileke l’a-whụru whẹ imiko.
25“Ntaa bẹ mu mawarụ l’unubẹ ndu ono, mu tsoru jewhee, zhia ozhi-ọma l’ọo Chileke bụ eze ta awhụbahekwaa mu ọdo. 26O noo iwhe mu kwoberu sụ unu ntanụ-a, onye lekeberu ẹnya laa l’iyi, l’ẹka mụbe Pọlu ta adụhekwa l’ọchi iya. 27O noo lẹ mu tụkowaru iwhe lile, Chileke tụberu shi ishi lanụ tọkashiaru unu. Ọ tọ dụkwa ọwhu mu domiru unu edomi m’ọo nnanụ. 28Unu leta onwunu ẹnya, unu eletakwawho ụnwu-atụru ono, Ume-Dụ-Nsọ yeru unu l’ẹka ẹnya. Unu bụru ndu l’azụ chọchi, Chileke gude mmee ono, Nwa iya gbarụ l’oswebe, mee ọ bụru nkiya. 29Mu makwarụ-a lẹ mu lashilewho bẹ ndu ejo nzhi l’a-wụbata g’ọo ejo ágụ́ bya anmakashịa unu. Whẹ ta ahakwa igwe atụru ono m’ọo nnanụ. 30O nweru nteke l’aanọnyaa, ya enweru ndu l’e-shi l’echilabọ unu dzụlahaa ejire. Whẹ egude nno melahaa tẹ whẹ ghọta ndu kweru nke Kuráyisutu tẹ whẹ wọta ẹka whẹ. 31O noo iwhe meru unu je l’akwabẹkwaru onwunu ẹnya. Unu nyatajẹkwa lẹ mu kwatarụ gude ẹnya-mini, kebe ẹhu eme unu t’unu tsoru ụzo, kfụru nhamụnha. Mu zhiru iya unu l’ẹhu l’ẹhu: eswe l’ẹnyashi awha ẹto owhu.
32“Ntaa bẹ mu l’eye unu l’ẹka Chileke. Mu zhiwaru unu ozhi-ọma nke eze-iwhe-ọma, Chileke meru ndiwhe. Ọo ozhi-ọma ono l’e-chekwa unu. Ọ kwa iya l’a-dụ ike tụa unu g’ọo t’unu shihu ike, dụkwawho ike mee unu t’unu lẹ ndu ọdo, bụ ndu nke Chileke gba mgba nweru iwhe ono, o doberu ndu bụ nkiya. 33Sụa, unu marụ-a l’ọ tọ dụdu onye ẹgu iwhe o nweru gụjeru mụbe Pọlu. Ọ tọ dụkwa onye mu sụjeru t’ọ nụ mu afụ, ọdua l’ọo peni, ọdua l’ọo uwe. 34Unu makwarụwho l’ọo ẹka mu whẹ ẹbo-ẹbo bẹ mu gude jee ozhi jeta iwhe mu gude eme mkpa, dụru mu nụ; emekwawho mkpa ọwhu dụru ndu mu lẹ whẹ lị. 35Mu gudewaa nno goshi unu l’anyi l’anọje ejeshi ozhi anyi ike, nke ọwhu anyi l’e-gude nno yetaru ndu ọwhu l’adụa gẹ whẹ marụ iya ẹka. Tẹ anyi nyatajẹkwa iwhe ono, Jisọsu, bụ Onye-Nwe-Ọha kfuru l’onwiya sụ: ‘Onye wotaru iwhe nụ bẹ ẹhu kakwa ụtso, amamẹ onye ọwhu l’anata iya anata.’ ”
36Pọlu kfugee nno, o byishi ikpere yẹle ndu ono gẹ whẹ ha kfuru nụ Chileke. 37Ọ tụgbudelewho, whẹ tụko bawukota ẹkwa, je arwụkua ya ẹka l’olu, tsutsugee ya ọnu sụ iya t’ọ tọkwa ẹhu.
38Ọ bụru ekfukfu ono, o kfuru lẹ whẹ ta awhụbahedua ya ọdo ono bẹ kakọta whẹ orwu l’ẹhu, whẹ vudozhiaru iya who jeye l’ọnu ụgbo ẹka ụgbo iya dụ.
21Pọlu l’eje Jerúsalẹmu
1Anyi sụ whẹ tẹ whẹ nọkwaa ọwhoma. Anyi bya abahụ l’ụgbo tụgbu-zhiawho nhamụnha jeye anyi lụfuta lẹ Kọsu. O belewho echile iya, anyi ngarwua Rodu. Anyi shi l’ẹka ono ngarụ jeshia Pátara. 2Anyi rwua bya awhụa ụgbo, l’adafụ azụ iya ọwhu eje Finíshiya; anyi bahụ iya ngarụ tụgbua. 3Anyi ngarwulewho ẹka anyi gbẹwaa elewanu Sáyipurọsu ẹnya, anyi kparụ iya ye l’ẹka-ịcha jịbe iya jeshia Siriya. Anyi rwulewho Taya, bụ ẹka l’ee-gwoshi iwhe l’ụgbo ono, vu anyi, anyi nyishia. 4Anyi bya achọta ndu nke Kuráyisutu l’ẹka ono. Anyi chọtale whẹ whọ, anyi lẹ whẹ nọo abalị ẹsaa. Ume Chileke mee: whẹ whụa iwhe l’e-me Pọlu lẹ Jerúsalẹmu; whẹ nmaarụ iya ọkwa sụ iya t’ọ bo jekwa. 5Anyi nọlewho abalị ẹsaa l’ẹka ono; anyi haa ẹka ono; palihu ije anyi ọdo. Whẹ wụru tsoru anyi; vudozhiaruwho anyi jeye whẹ dufutagee anyi lẹ mkpụkpu Taya, mbụ gẹ whẹ hakọta mẹe unyomu whẹ mẹe ụnwegirima whẹ. Anyi lụfuta-gelewho, anyi tụko byishi ikpere l’ọnu eze-ẹnyimu l’ẹka ono kfuru nụ Chileke. 6Anyi lẹ whẹ kwegee ekele ikpazụ, anyi bahụ l’ugbo, whẹ wụgburu lashia ibe whẹ.
7Anyi shi lẹ Taya l’ẹka ono ngarụ tụgbua. Anyi ngazhiawho ụgbo jeye anyi bya abata l’alị Tọleméyisu. Ọo ẹka ono bẹ anyi nọdu-beru l’ụgbo l’ije anyi ono. Anyi bya eje ekelekota ụnwunna anyi, anyi lẹ whẹ nọo ujiku owhu l’ẹka ono. 8O be echile iya, anyi gude ọkpa rwua Sizaríya. Anyi rwua ẹka ono, anyi bahụ ibe Fílipu, bụ onye l’ezhi ozhi-ọma, anyi l’iya nọdu. Fílipu bẹ lị l’unwoke ẹsaa whọ, a họtajeru tẹ whẹ yetaje ẹka whọ. 9Ọ nwụtaru ụnwumgboko ẹno, tọ dụ onye ọwhu l’alụ ji. Ụnwumgboko ono whẹ ẹno tụkota bụru ndu l’ekfuchijeru Chileke. 10Anyi nọo nwujiku olemole l’ẹka ono. A nọnyaa, nwoke lanụ ẹwha iya bụ Ágabọsu shi lẹ Judíya bya. Nwoke ono bụ onye nkfuchiru Chileke. 11Ọ byakfuta anyi bya ewota ajị, Pọlu l’egudeje kebuta uwe iya, gude kegbabe onwiya ẹka l’ọkpa sụ: “Ume-Dụ-Nsọ sụru agha: l’onye nwe ajị-a bẹ ndu Ju l’e-keko ẹgube-ẹ lẹ Jerúsalẹmu kpụru nụ ndu l’amaa Chileke.”
12Anyi nụ-gele iya who, anyi lẹ ndu nọ l’ẹka ono tụko wata ryọde Pọlu t’o bo jeshi Jerúsalẹmu. 13Ọ sụ: “?Ẹkwa ọwa, unu l’arya bụ gụnu? ?Unu gbee eme mu obu ote? Mu dụakwa onwomu ree nke ekwobe okfu ẹhu Onye-Nwe-Ọha, bụ Jisọsu nwụhu lẹ Jerúsalẹmu, ọ tọ lẹkwaa t’e kee mu ẹgbu kpụ.”
14Anyi whee ya nkụ, whee ya mini to kweta ekweta, anyi parụ haa sụ: “T’iwhe dụ Onye-Nwe-Ọha l’uche mee.”
15Anyi nọnyaa l’ẹka ono; anyi kwakọbe jeshia Jerúsalẹmu. 16Ụnwunna, nọ lẹ Sizaríya harụ tsoru anyi. Whẹ dua anyi durwua anyi ibe onye anyi l’eje anọdu, ẹwha iya bụ Menésọnu, onye Sáyipurọsu, mbụ onye shiwaa nteke teru ẹnya bụru onye nke Kuráyisutu.
Pọlu l’eje okele Jémusu
17Anyi rwua Jerúsalẹmu, ụnwunna kwata gbobe ẹka labọ nata anyi. 18O rwua echile iya, anyi lẹ Pọlu tụko lịru jeshia okele Jémusu. Anyi rwudeshia, ndu e meru ọgurenya chọchi kpakọ-dzuwaa l’ẹka ono. 19Pọlu kelegee whẹ, bya eshi ishi lanụ kọkotaru whẹ iwhe Chileke gude ozhi, ya jeru ndu l’ẹte abụa ndu Ju meeru whẹ. 20Whẹ nụ-gee iwhe ono, o kfuru; whẹ bya atụko kele Chileke ekele. Whẹ sụ Pọlu t’o lewaro g’iwhe dụ l’ẹka-a; sụ iya l’ikpoto ndu Ju bẹ kwetaakwaru l’ọo Jisọsu bụ Onye-nwe-whe-nu, tẹmenu whẹ whubekwawho iwhu l’oome iwu, shi l’ẹka Mósisu. 21L’e kfuakwaru whẹ l’iizhi ndu Ju l’owhu, bụ ndu ọwhu larụ ọha ọdo tẹ whẹ docha iwu Mósisu, tẹ whẹ be ebujeshi ụnwu whẹ ugvu, woo: whẹ te etsohe omelalị ndu Ju. 22“?Ndẹkwawho g’anyi l’e-me iya? Iwhe anyi kwoberu ekfu nno bụ lẹ whẹ nụjekwa l’ị lwawarụ. 23Iwhe l’ii-me bụ: o nweru ụmadzu ẹno, kweru Chileke ụkwa lẹ whẹ l’e-doberu iya onwowhe nsọ, whẹ ta akpụ ẹgbushi, whẹ ta angụ mmẹe, whẹ tụa ọnu nteke whẹ l’e-mebe iwhe ono. 24Nteke ọbu, whẹ tụru ọnu ọbu gbabeekwa, tsokwaru whẹ je emee nsọ, tso iya nu. Gụ akfụaru whẹ ụgwo, iwhe ono l’e-ri whẹ nke ọwhu whẹ l’a-kpụ ẹgbushi. Ọo ya bụkwanu nke ọwhu onyenọnu l’a-makwanụ l’iwhe lile ono, a tụkoru ekfu l’iime bụkota ntukobe l’aatukobe ghu iya. Whẹ amarụ lẹ gụbedua l’onwoghu l’atụkojekwaa iwhe iwu Mósisu kfuru emekota. 25Ọ -bụru nke ndu l’ẹte abụa ndu Ju, bụwaa ndu nke Kuráyisutu, bẹ anyi chịhaanaru-a l’idzu, dewaa ẹkwo-ozhi zhilajeru whẹ sụ whẹ tẹ whẹ be erijeshi iwhe a gbarụ ẹja, whẹ ta atajẹ mmee iwhe. Whẹ ta atajẹ anụ, a swị-gburu aswị-gbu, tọ dụ onye l’e-jekfu nwanyị, l’ẹte abụa nyee ya.”
26Ọo ya bụ lẹ Pọlu abya eduta ụmadzu ẹno ono yeru onwiya. O belewho echile iya whẹ l’iya je emee nsọ ono l’eze-ụlo Chileke. Whẹ shi nno mee, a madzuru l’ọo a -nọfua ujiku ẹsaa bẹ whẹ lẹ ndu ọwhu l’e-gude iwhe bya t’a gbaarụ whẹ ẹja l’ẹhu l’ẹhu lẹge ọ gbarụ.
Eegude Pọlu l’eze-ụlo Chileke
27Abalị ẹsaa ono l’agvụwaa, o be ujiku lanụ, ndu Ju, shi Éshiya harụ whụa Pọlu l’ime eze-ụlo Chileke. Whẹ kpalia ikpoto madzụ l’ẹka ono, yeru whẹ ọku, whẹ gude Pọlu, 28chishia mkpu sụ: “Ízurẹlu o-ji-l’ẹka tọgbo-o! Unu gbarụ bya-o, bya eyetaru anyi ẹka-o! Ọ waa nwoke-e, tsoru ẹka lile ejewhe, ezhi ndiwhe iwhe, ekfubyishi ndibe anyi, ezhibyishi iwu Mósisu, ekfubyishikwawho eze-ụlo Chileke-e. Ọwhu kanụ njọ bụru l’o dutaru ndu l’ẹte abụa ndu Ju dubata l’eze-ụlo Chileke, shi nno merwushia ẹka-a dụru Chileke lẹ nsọ.” 29Iwhe whẹ kwoberu ekfu nno bụ lẹ whẹ whụjeru Pọlu l’ẹka yẹle onye Éfesọsu, ẹwha iya bụ Tirọ́fimosu lị, ejewhe lẹ Jerúsalẹmu. Whẹ doberu sụ lẹ Pọlu du nwoke ono bahụ l’ime eze-ụlo Chileke.
30Mkpụkpu ono tụko gbahụ yabayaba. Whẹ gbadzua bya akpụta Pọlu kpụfuta l’ime eze-ụlo Chileke. A gụ-chishikebe eze-ụlo Chileke ono nteke onowho. 31Whẹ l’emekwadua tẹ whẹ gbua Pọlu, o rwua onye ishi ọgbo ojọgu ndu Romu, l’achị ẹka ono lẹ nchị l’ùtsú l’adakwa lẹ Jerúsalẹmu. 32Ẹgwegwa ẹgwegwa, onye ishi ono chịtalewho ndu ishi ojọgu mẹe ndu ojọgu whẹ gbakfushia igwe-ọha ono. Whẹ whụlewho onye ishi ono mẹe ndu ojọgu ono, whẹ haa ochi Pọlu iwhe. 33Onye ishi ojọgu ono bya ejekfu Pọlu bya egude iya sụ t’a tụa ya mkpọro labọ. Ọ bụru nteke ono b’o gbee bya ajịde sụ: “?Ọo onye b’ọ bụ? ?Ọo gụnu b’o meru?” 34Ndu l’echi l’o meru ọwa, ndu l’echi l’o meru ọwhu. A nọdu kfuzhiawho iwhe gbachiru ẹnya nke ọwhu bụ l’onye ishi ojọgu ono ta amahẹdu l’ọo waa iwhe meru nụ ndọwa. Ọ sụ tẹ ndu ojọgu iya kpụta Pọlu kpụba lẹ mbareke ndu ojọgu. 35Whẹ rwua ọnu ẹka, e shi abahụ lẹ mbareke ono, whẹ pata iya apata gẹ mkpụkpu ono deru igidi tẹ whẹ tsugbua ya. 36Whẹ l’eze gidigidi etso iya l’azụ, echi mkpu asụje: “Chigbua ya! Chigbua ya!”
Pọlu l’eme tẹ ya dzọo onwiya
37Whẹ jeshilewho tẹ whẹ kpụba Pọlu lẹ mbareke ndu ojọgu ọbu, ọ sụ onye ishi ndu ojọgu ono: “?Tẹ mu kfuwaru ghu roo iwhe?”
Onye ishi ndu ojọgu ono sụ iya: “Wa-a! ?Ị marụ okfu Giríku? 38?Ọo ya bụ l’ọ tọ bụdu ghu-a bụ ọwhu Íjiputu whọ, bụ-woo b’ọ kparụ ọgu, chịta ụnu ndu mgbugbu madzụ ugbo iri laa l’echi-ẹgu je anọdu? ?T’ọ tọ dụ ghu?”
39Pọlu sụ iya: “Waawa! Mbẹdua bụkwa onye Ju, a nwụru l’alị Silísiya gẹdegede. Mu shikwa Tásọsu, bụ mkpụkpu, a marụ ẹwha iya.” Sụ iya: “Byiko, tẹ mu kfururo yeru ndu-a.”
40Onye ishi ndu ojọgu ono bya ekweta t’o yee ọnu. Pọlu bya akfụru lẹ mgbogidi ẹka, l’eeshije enyiba l’ụlo, bya achị-liaru igwe-ọha ono ẹka tẹ whẹ gebe tẹ ya yee ọnu. Whẹ dalẹwho nwanjii, Pọlu gude okfu Arámayiku kfulahaaru whẹ okfu, sụ:
221“Unubẹ ụnwunna mu mẹe nna mu whẹ! Unu ngabẹ nchị tẹ mu gọo ẹgo ishi mu l’iwhu unu.” 2Whẹ nụa l’ookfu okfu Arámayiku, tọ dụheduwaro onye mebaaru pyịmu. Pọlu wata ooye ọnu sụ:
3“Mu bụ onye Ju, a nwụru lẹ Tásọsu Silísiya. Ẹka, a nọdu hee mu hefuta bụ lẹ Jerúsalẹmu l’ẹka-a. Onye zhiru mu ẹkwo bụ Gamáliyelu. O zhikota mu iwu ndụ-ichee anyi whẹ, rwụa mu iya arwụ lẹ nchị. Ọo gẹ unubẹdua, tụkoru nọdu l’ẹka-a l’adzọshi nke Chileke ike-e bụ gẹ mbẹdua shi adzọshi iya. 4Ndu shi etso Ụzo nke Onye-Nwe-Ọha ono bẹ mu shi akpashịje ẹhu ike shinene, mbụ l’ọo egbugbushi bẹ mu shi anọje egbugbushi whẹ. Mu shi egudeje unwoke whẹ mẹe ụnwanyi whẹ, tụa whẹ mkpọro. 5Onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu bụ ọgurenya unu bẹ l’a-gbakwaa ẹka-ebe l’iwhe-e mu l’ekfu bụa ọkpobe-okfu. Mu jeru je anata whẹ ẹkwo, e deru nụ unwune anyi ndu Ju, bụ lẹ Damásukọsu, mu jeshia ẹka ono tẹ mu je egudeshia ndu kwetaru nke Jisọsu tụa whẹ mkpọro kpụru bya Jerúsalẹmu t’a hụa whẹ ahụ.
Pọlu l’akọ gẹ ndzụ iya gude gbanwee
6“Ọo ya bụ, mu l’ejekwaro iwhe mu l’eje, mu rwudelewho Damásukọsu g’ẹnyanwu l’alwawaa l’ishi, iwhoro shilewho l’igwe bya enwua zaa, nwuwhe mu mgburumgburu.
7“Mu daa kpube iwhu l’alị. Mu nụa olu-okfu, sụru mu: ‘Sọlu! Sọlu! ?Ọo gụnu meru l’ịikpa mu ẹhu?’
8“Mu sụ iya: ‘?Ọo onye b’ị bụ, Onye-Nwe-Ọha?’
“Ọ sụ mu: ‘Ọo mu bụ Jisọsu, onye Názaretu, bụ onye ọbu, l’ịikpa ẹhu.’ 9Ndu mu lẹ whẹ lị whụa iwhoro ono, ọle whẹ ta anụhedu okfu ono, onye ono l’ekfu eyeru mu.
10“Mu jị sụ: ‘Onye-Nwe-Ọha ?ọo gụnu bẹ mu l’e-me?’ Ọ sụ mu tẹ mu gbalihu bahụ lẹ Damásukọsu. Lẹ mu -rwuwaro ẹka ono bẹ l’aa-kọru mu-a iwhe lile, ọ dụ Chileke nke tẹ mu meeru iya. 11Iwhoro ono mee mu, mu tsọlahaa ishi. Ndu mu lẹ whẹ lị gude mu ẹka, anyi bahụ Damásukọsu.
12“Anyi rwua ẹka ono, o nweru nwoke, ẹwha iya bụ Ananáyasu, bụ onye Chileke dụru lẹ nsọ. Nwoke ono l’emekotaje iwhe iwu sụru t’e mejee, ọ bụru onye ndu Ju lile, bukota l’ẹka ono l’eyeru ẹso. 13Ananáyasu ono byakfuta mu bya akfụkube mu sụ: ‘Sọlu nwune mu, watawarọ ọwhu ụzo ọdo!’ Nteke onowho, mu whụlahaa ụzo, mu whụa ya. 14Ọ sụ mu: ‘Lẹ Chileke ndụ-ichee anyi whẹ bẹ họtawaru gụbe Sọlu t’ị marụ iwhe dụ iya l’uche, t’ị whụa onye ono, bụ iya nwẹkiya bụ onye dụ chịriri ono, nụa iwhe l’ookfu l’onwiya. 15L’iwhe meru ọ dụ nno bụ lẹ gụbe Sọlu l’a-gbarụ iya ọdzori l’iwhu ndiwhe mgburumgburu, kfuaru madzụ lile iwhe ono, ị whụru ono mẹe iwhe ono, ị nụru lẹ nchị ghu. 16Sụa, ntaa ?ọo gụnu ọdo b’ị ngabẹbaaru? Gbashi t’e mee ghu baputizimu, safụ ghu iwhe-dụ-ẹji, i metagbaberu m’i kfuwaa l’ị natawaru Jisọsu, ọ bụwaru Onye-nwe-ghu-nụ.’
Pọlu l’akọ lẹge Chileke zhiru iya tẹ ya je ezhia ndu l’ẹte abụa ndu Ju ozhi-ọma
17“Ọo ya bụ, mu dawhushia azụ lẹ Jerúsalẹmu. Mu nọdu l’eze-ụlo Chileke l’ẹka mu l’ekfu anụ Chileke whụa awhụ, whụa Onye-Nwe-Ọha. 18Ọ sụ mu: ‘Mee ẹgwegwa lụfu lẹ Jerúsalẹmu, lẹ ndu ẹka-a ta angakwa nchị l’iwhe l’ii-kfu l’okfu ẹhu mụbe Jisọsu.’
19“Mu sụ: ‘Onye-Nwe-Ọha mẹ whẹ tụkokwaru-a makọtaru ree-ree-ree lẹge mu shi ejekotaje l’ụlo-ndzuko ndu Ju, je atụa ndu l’etso ụzo ghu mkpọro sụ t’e chia whẹ iwhe. 20Nteke e gburu onye nke ghu, bụ Sutívinu bẹ mu nọkwaa l’ẹka ono, mbụkwa mu zụkwaa mgbede l’egbugbu, e gburu iya dụ ree. Ọ bụru mbẹdua bẹ nọdu swiru uwe ndu jeru je atugbua ya l’ẹwhuru.’ 21Onye-Nwe-Ọha sụ mu: ‘Tụgburu jeshia, mu l’e-zhi ghu ẹka teru ẹnya t’i jekfu ndu l’ẹte abụa ndu Ju.’ ”
Pọlu yẹle onye ishi ndu ojọgu
22Ndu ono dalẹkwawho nwanjii ngabẹ nchị l’iwhe ono, Pọlu l’ekfu jeye o kfulewho nke ndu l’ẹte abụa ndu Ju ono, whẹ swolihu sụ: “Unu dufu iya l’ẹka-a, unu dufukwa iya who l’ẹka-a! Gbua ya! Gbua ya! Ọ tọ bụkwa ẹgube onye dụ nke ọnodu ndzụ!” 23Whẹ l’ata wọkowoko ekpushi uwe whẹ, ekpokaa ivovonyi agha l’imeli. Ọ bụkwanuru ẹhu l’eghu whẹ eghu. 24Eze onye ishi ndu ojọgu ndu Romu ono sụ tẹ ndu ojọgu kpụba Pọlu lẹ mbareke ndu ojọgu. Ọ sụ whẹ tẹ whẹ chia ya iwhe t’a maadarụ, ?l’oo-kfu iwhe bụ iya kpatarụ iwhe ndu Ju l’adaji ẹgube-ẹ?
25A bya ekegelewho Pọlu ẹgbu nke t’e chia ya iwhe, ọ sụ onye ishi ojọgu ndu Romu lanụ, kfụru l’ẹka ono: “Mu sụru agha ?l’eechije onye Romu iwhe l’ẹbe abụ l’eekperu onye ọbu ikpe t’a marụ iwhe ọbu, o meru?”
26Onye ishi ojọgu ono, l’achị ndu ojọgu ụkporo ise nụa ya, ọ bya ejekfu eze onye ishi ndu ojọgu whẹ je asụ iya: “?Ị marụ-a iwhe ị sụru t’e mee? Ị marụ-a lẹ nwoke-e bụ onye Romu?”
27Eze onye ishi ndu ojọgu ono bya ejekfu Pọlu je asụ iya: “?Ọo l’ezhi l’ị bụ onye Romu?” Pọlu sụ iya: “Ee!”
28Eze onye ishi ndu ojọgu ono sụ iya lẹ ya kfụkwaru oke okpoga, parụ ẹka tẹmenu ya bụru onye Romu.
Pọlu sụ iya: “Obenu lẹ mbẹdua b’a nwụru, mu bụru onye Romu.” 29Ndu ono, l’emewaa tẹ whẹ bya ajịa Pọlu ajị parụ iya haa. Eze onye ishi ndu ojọgu ono tsụde egvu g’ọ nụru lẹ Pọlu bụ onye Romu. Ọ bụru nwa Romu b’ọ tụru mkpọro.
Pọlu nọ l’iwhu ọgbo-ikpe ndu Ju
30O rwua echile iya, eze onye ishi ndu ojọgu ono sụ t’a tụfu Pọlu mkpọro. Ọ bya ezhia tẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu ọgbo-ikpe dzukotagezhia. Whẹ dzulewho, o duta Pọlu bya eduru dobe whẹ l’iwhu. Iwhe l’ọocho-zhiawho bụ tẹ ya marụ iwhe ndu Ju gudeturu Pọlu.
231Pọlu bya adazhịbe ọgbo-ikpe ono ẹnya sụ: “Ụnwunna mu, ọ tọ dụ-zhidua iwhe mu marụ, mu l’a-sụ lẹ mu mejeru byeye ntanụ-a, bụkwanu iwhe mu l’a-sụ l’ọo iwhe obu mu l’anma mu ikpe iya l’iwhu Chileke.” 2Ọo ya bu, Ananáyasu, bụ onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke gbalihulewho sụ tẹ ndu kfụkube Pọlu chia ya ẹka l’ọnu. Whẹ chia ye ya. 3Pọlu sụ iya: “O nokwawho gẹ Chileke l’e-chi ghu iwhe gụbe mgbodo, e teru ndzu l’eli ono. Ntaa b’ị nọ l’ẹka-a eme t’i gude iwu kpee mu ikpe, l’i mekwawho t’ị nma l’iwu ọbu, eshi ị sụru t’e chia mu iwhe.”
4Ndu kfụkube Pọlu sụ iya: “Chaa! ?I marụa l’ọo onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ l’ịiko ọnu ono?”
5Pọlu sụ: “Aa, ọ wakwawhọ ẹkalali, ụnwunna mu, lẹ mu ta amakwa l’ọo onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. L’e dekwaru l’ẹkwo Okfu Chileke sụ: ‘Be ekfukwaru onye l’achị ndibe unu ejo okfu.’ ”
6Ọo ya bụ lẹ Pọlu awhụlewho lẹ ndzuko ọgbo-ikpe ono gbarụ ẹbo: l’ọgbo ndu Sádusii dụ iya, ọgbo nke ndu Fárisii dụ iya, o chishia: “Ụnwunna mu, lẹ mu kwa onye Fárisii. Ndu nwụru mu nụ bụkwaruwho ndu Fárisii. Iwhe e kwoberu ekpe mu ikpe kwa lẹ mu l’ele ẹnya l’ujiku lanụ bẹ Chileke l’e-me ndu nwụhuru anwụhu, whẹ eteta nọdu ndzụ.” 7Ekfutsuta, l’ookfutsuta iwhe ono, ndu Fárisii mẹe ndu Sádusii wata ọswo ụswo. Ọgbo ikpe ono bukahu ẹbo. 8O noo l’ọwhube ndu Sádusii bẹ sụru lẹ Chileke te emedu tẹ ndu nwụhuru anwụhu teta nọdu ndzụ ọdo. Whẹ sụkwawho lẹ ndu ojozhi-imigwe ta adụdu, woo tọ dụ ndu ọdo, dụbaa, bụ ndu l’ẹte awhụje l’ẹnya. Ọle ndu Fárisii bẹ tụkoru iwhe ono g’ọ ha kwetakota.
9Ụzu l’atụ wọwowo aka shii aka eje. Ndu o-zhi-iwu, tsokwanu lẹ ndu nke Fárisii gbalihu kfushia ike sụ: “Ọ tọ dụkwa iwhe-dụ-ẹji, anyi marụ nwoke-e meru. ?Ọo onye marụ, ?ọo maa tọo ojozhi-imigwe bẹ kfujeru yeru iya.” 10A nọnyaa, ụswo ono paa ẹka nke ọwhu eze onye ishi ndu ojọgu gbẹenu dobe sụ lẹ whẹ l’alakashịwaa Pọlu nnanụ nnanụ. Ọ sụ tẹ ndu ojọgu iya tsẹe ya ishi je akpụta Pọlu kpụbatawhu azụ lẹ mbareke ndu ojọgu.
11O be l’ẹnyashi mbọku ono, Onye-Nwe-Ọha, bụ Jisọsu bya akfụkube Pọlu sụ iya: “Gudeshikwaa ẹka ghu ike g’i gude iya Pọlu. O noo l’ọo g’ị gbarụ ọdzori ẹhu mu lẹ Jerúsalẹmu l’ẹka-a bụ g’ị jefutaje je agbaa ya lẹ Romu.”
Aachị idzu t’e gbua Pọlu
12Chi sahụlewho, ndu Ju dzukota, ribua ya lẹ nte sụ: lẹ whẹ ta abyadụ l’akpa nri l’ọnu, tọ dụ iwhe angụngu, whẹ bya l’e-tsu l’ọnu, l’ẹbe abụ lẹ whẹ gbuadaru Pọlu. 13Ndu ono, riru nte ono kakwa ụkporo madzụ ugbo labọ. 14Whẹ byakfuta ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu bụ ọgurenya ndu Ju bya asụ whẹ: “Anyi ribuakwaru iya lẹ nte l’anyi ta akpadụ ọnu lẹ nri, anyi te etsu ọnu l’iwhe angụngu jeye nteke anyi l’egbuada Pọlu. 15O nokwa iwhe anyi kfuru, ọ kwa iya bụ t’unu lẹ ndu ọgbo-ikpe zhikwaa ozhi t’e je zhia eze onye ishi ndu ojọgu t’o dutaru unu Pọlu. Unu mekwaa ya, nke ọwhu l’ọo-nọdu arị l’unu l’eme t’unu jịbaa Pọlu ọbu ajị. Ọle anyi l’e-keru iya l’ụzo gbugbua ya, tẹmenu ya erwua ẹka-a.”
16Ọo ya bụ, nwata nwokorọbya lanụ nụa l’a-kwabẹru Pọlu l’ẹgbudu ono. Nwata nwokoro ono bụ nwune Pọlu nke nwanyị nwụru iya. Ọ tụruta iya je edooru Pọlu lẹ mbareke l’ẹka Pọlu nọ.
17Pọlu bya ekua onye ishi ndu ojọgu lanụ; sụ iya: “Duta onye-e jekfu eze onye ishi ndu ojọgu, l’o nweru who iwhe l’oo-kfuru iya.” 18Onye ishi ndu ojọgu ono bya eduta iya dujeru eze onye ishi ndu ojọgu ono bya asụ iya lẹ: “Onye mkpọro ono, bụ Pọlu kuru mu sụ tẹ mu dutaru ghu nwata nwokoro-o, l’o nweru ọkpobe iwhe l’oo-kfuru ghu.”
19Eze onye ishi ojọgu ono bya eduta iya je anọcha anọcha jịa ya l’ẹka yẹle iya labọ nọ sụ: “?Ọo gụnu b’ị byarụ mu ekfuru ọbu?”
20Ọ sụ iya: “Lẹ ndu Ju chịru idzu sụ lẹ whẹ l’a-sụ ghu t’i duta Pọlu dufutaru ọgbo-ikpe echile, woo: lẹ whẹ l’a-sụ ghu l’ọo ndzuko ọgbo-ikpe l’achọ tẹ whẹ jịbaa ya ajị. 21Ọle be eyekwa ọnu yeru whẹ, o noo l’o nweru ndu kakwa ụkporo madzụ ugbo labọ, l’e-domi onwowhe l’ụzo kwabẹru iya. Whẹ riakwaru nte lẹ whẹ te eridu nri; tọ dụ iwhe whẹ bya l’angụ jeye nteke whẹ l’e-gbuada Pọlu. Ntaa bẹ whẹ kwabẹekwaru akwabẹ ngabẹ. Iwhe whẹ kwabẹru ntaa bụkwa tẹ whẹ nụa ozhi ghu l’ee-duta iya-a bya.”
22Eze onye ishi ojọgu ono sụ iya: “Ba adụkwa onye l’ịi-sụ l’i dowaru mu iya.” Ọ sụ tẹ nwata nwokoro ono lashia. Ọ tugbua lashia.
E dutaru Pọlu je anụ ọ-chị-ọha, bụ Félisi
23Eze onye ishi ndu ojọgu ono bya ekua ndu ishi ojọgu iya labọ sụ whẹ: “Unu je agụta ndu ojọgu ụkporo iri, ọwa ndu ojọgu ụkporo ẹto l’iri, l’a-nọ agba l’eli ịnya mẹe ụkporo iri ọdo, l’a-chị arwa. Unu họta whẹ kwabẹ akwabẹ, lẹ whẹ l’e-jekwa Sizaríya l’ọkwa nri ẹnyashi ntanụ-a. 24Unu hakwarụwho ịnya dozhia, bụkwanu ọwhu Pọlu l’a-nọdu t’unu dua ya gelee gelee t’ọ bọ dụ iwhe l’eme iya nu, t’unu duru iya je anụ ọ-chị-ọha, bụ Félisi.”
25Eze onye ishi ojọgu ono bya bya emee ẹkwo-ozhi sụ:
26Kulọ́diyosu Lịsiyasu l’ede iya anụ onye-ukfu-l’ọha ọ-chị-ọha, bụ Félisi sụ: Ezogo, mu l’ekele ghu-o.
27L’ọo ndu Ju bẹ guderu nwoke-e, mu sụru t’e dutaru ghu-a. Whẹ guderu iya eme tẹ whẹ kpanyia ya ẹnya. Tọ dụ iya bụ, ama bya agbaarụ mu g’a nọnyaaru l’ọo nwa Romu. Mu rwuta ndu ojọgu eje anatsua whẹ iya. 28Mu melahaa tẹ mu marụ iwhe whẹ gudeturu iya l’o noo iwhe o meru. Mu duru iya jekfu ndzuko ọgbo-ikpe whẹ. 29Mu whụa l’iwhe ọbu, o meru ta abụdu iwhe l’a-kpatakwanụ t’a kfugbua ya, mbụ ọ tọ bụdunu m’ọo ẹgube iwhe l’oo-je mkpọro. Iwhe whẹ l’ekfu l’o meru bẹ gbarụ ọkpa l’ekemu-alị ndu Ju. 30Mu bya anụa lẹ ndu Ju chịru idzu tẹ whẹ gbua ya, mu sụ t’e duta iya dukfutashia ghu. Mu sụ tẹ ndu ọbu, l’ekfu iwhe o meru byakfuta ghu bya ekfuwa iya roo l’iwhu ghu.
31Ndu ojọgu ono bya emee g’a sụru tẹ whẹ mee. Whẹ duta Pọlu jezhiawho l’ẹnyashi ono, jezhiawho jeye whẹ rwua Antipátirisu. 32Chi sahụlewho, ndu ojọgu ọwhu gude ọkpa lawhushia azụ lẹ mbareke. Ndu ọwhu gude ịnya duru iya jeshia. 33Whẹ durwua ya Sizaríya, bya eworu ẹkwo ono nụ onye ọ-chị-ọha ono, duru Pọlu ye iya l’ẹka. 34Ọ bya agụa ẹkwo ono gụ-gee ya, bya ajị Pọlu alị ẹka, a nwụru iya. Ọ nụlewho l’ọo lẹ Silísiya, 35ọ sụ: “Mu l’a-nụ-rwewaroo ọnu okfu ghu ree mẹe ndu ọbu, l’ekfu iwhe i meru byalẹwho.” Ọ sụ t’e je eduru Pọlu dobe l’eze-ụlo Hẹ́rodu, cheje iya nche.
24Iwhe ndu Ju l’ekfu lẹ Pọlu meru
1A nọlewho abalị ise, Ananáyasu, bụ onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ndu bụ ọgurenya l’ọgbo-ikpe ndu Ju harụ lịru jeshia Sizaríya. Whẹ jede, whẹ dukwaruwho onye lọya. Ẹwha onye lọya ono bụ Tẹtálosu, whẹ l’iya lịru jeshia. Whẹ rwua, bya atụko iwhe whẹ sụru lẹ Pọlu meru whẹ, tụko doshiaru ọ-chị-ọha, bụ Félisi. 2A bya ekua Pọlu, Tẹtálosu wata okfu iwhe whẹ sụru l’o meru sụ:
“Onye-ukfu-l’ọha, ọo g’i doberu ẹka achị anyi meru g’o gude anyi buru l’odoo. Ọo l’ị bụ onye marụ ágụ shii bẹ meru iwhe a gbanweshiru iwhe lile ono, a nọdu gbanweshia ntaa, nnta gẹ l’ee-shi t’ọ dụru ndibe anyi lẹ ree. 3L’ẹka lile mẹe l’ụzo dụ iche iche bẹ anyi sarụ ẹka anyi nabata iwhe lile ono, ị nọdu megbaberu anyi, anyi l’ekele ghu ekele iya. 4Nke dota iya l’igwe ta adụkwa iya rọ, iwhe mu l’aryọ ghu bụ, byiko t’i gbebero nchị nụa iwhe-e, anyi byarụ ghu ekfuru-a. Ọ kwaa nwakpụru okfu olemole bẹ anyi l’e-kfu. 5Lẹ nwoke-e bẹ anyi lewaru ẹnya, marụ l’ọ bụ onye l’eme t’ejo iwhe tsajẹ nwune. Ọokpataje ùtsú l’ẹka bụ ẹka ndu Ju bu lẹ mgboko-o mgburumgburu. Tẹmenu ọ bụru iya bụ onye ishi ejo ọgbo ono, bụ ọgbo ndu Názaretu. 6Oome tẹ ya merwua eze-ụlo Chileke, anyi gude iya eme t’anyi gude ekemu-alị anyi kpee ya ikpe. 7Ọo ya bụ, eze onye ishi ojọgu, bụ Lịsiyasu bya bya eye iya ẹka, gude ẹka ike nata iya anyi, 8sụ t’anyịbe ndu ọbu, guderu iya nụ bya l’iwhu ghu. Ị -jịa nwoke-e ajị bẹ l’ịi-whụwaro iwhe ọbu, anyi l’ekfuru ghu l’o meru ọbu.” 9Ndu Ju ọwhu tụkota gẹ whẹ ha ye iya ẹka sụ l’iwhe lile ono, Tẹtálosu kfuru bụkota ezhi-okfu.
Pọlu l’edofu onwiya l’iwhu Félisi
10Ezogo ono bya ewheeru Pọlu ẹka t’o yewaro ọnu. Pọlu sụ:
“Sụa, lẹ mu marụ l’i shiwaa nteke nteke teru ẹnya nọduta l’ishi ikpe l’alị-a. O noo iwhe meru, ẹhu l’atsọ mu ụtso tẹ mu kfụru l’iwhu ghu dofu onwomu. 11O toko mekwaa iwhe ka abalị iri l’ẹbo, mu jeru Jerúsalẹmu tẹ mu je abaarụ Chileke ẹja. Jịkwaa whẹ rọ, maadarụ iwhe ono, mu kfuru ọ bụ mu ejire. 12Ndu Ju ta awhụkwa woo: l’o nweru onye mu l’iya l’atụ ẹgo, whẹ ta awhụ l’o nweru igwe madzụ, mu kpatsuru l’ime eze-ụlo Chileke, ọdua l’ọo l’ụlo-ndzuko whẹ, ọdua l’ọo l’ime mkpụkpu whẹ. 13Ọduanu m’ọo l’ọo tẹ whẹ goshi l’ibo ono, whẹ boshiru mu ono dụ ọwhu bụ whẹ ezhi-okfu. 14Ọwhu mu nọdu ghu l’iwhu kweta bụ lẹ mu bụ onye l’abarụ Chileke ndụ-ichee anyi whẹ ẹja lẹ Ụzo nke Onye-Nwe-Ọha ono, whẹ l’eekuje ejo ọgbo. Mu kwetakotakwaruwho iwhe lile ono, e deru l’ẹkwo iwu Mósisu mẹe ẹkwo ndu nkfuchiru Chileke. 15Ọ bụkwaru iwhe ono, ndu-a tụkoru ele ẹnya iya bẹ mbẹdua l’elekwawho ẹnya iya, bụ iya bụ lẹ Chileke l’ee-bekochaa mee onyenọnu t’o shi l’ọnwu teta nọdu ndzụ mẹe ndu ọma mẹe ndu ejo-ememe. 16Ọ bụru iwhe ono meru iwhe anyi l’ekebeje ẹhu eme t’obu ba anma anyi ikpe l’iwhu Chileke mẹe l’iwhu madzụ.
17“Ọo ya bụ, mu je anọ-gelewho awha olemole l’ọha ọdo, mu lwawhu azụ l’alị mu tẹ mu wolataru ndu alị mu okpoga, mu gude eyeru whẹ ẹka mẹkwawho tẹ mu bya egwota ngwo-ẹja gbaarụ Chileke. 18Ọo gẹ mu megeeru nsọ, tso ẹja ono bẹ ndu Ju, harụ shi Éshiya lwa bya awhụa mu l’ime eze-ụlo Chileke l’ẹka ono. Ọ tọ dụkwa igweligwe madzụ, mu lẹ whẹ nọ l’eze-ụlo Chileke ono, tọ hẹ l’ọ dụ ẹka, mu meru tẹ mu gụru ọku ye lẹ mkpụkpu-a. 19Ọ kwa ndu Ju ono, shi Éshiya b’ọ gbarụ nke tẹ whẹ bya l’iwhu ghu l’ẹka-a, bya ekfua iwhe whẹ sụru lẹ mu meru, m’o -nweru iwhe whẹ l’ekfu. 20Nteke l’ọo dụanu m’ọo: gụ asụada ndu-a, nọ l’ẹka-a tẹ whẹ kfua ejo-iwhe whẹ whụru, mu meru, bụkwanu iwhe ẹ gẹge anma mu ikpe iya nteke ono, a jịru mu ajị l’iwhu ndzuko ọgbo-ikpe whẹ, 21gbahakwaa iwhe lanụ ono, mu nọkwa l’iwhu ndzuko ọgbo-ikpe ono kfushia ike sụ whẹ l’iwhe whẹ kwoberu ekpe mu ikpe ntanụ-a bụkwa lẹ mu kweru lẹ Chileke l’ee-megee mee ndu nwụhuru anwụhu tẹ whẹ shi l’ọnwu teta nọdu ndzụ.”
22Ọo ya bụ, eshi-ọwhu Félisi mawarụ nke Ụzo nke Onye-Nwe-Ọha ono ree, ọ sụ whẹ tẹ whẹ la je angabẹ, lẹ ya l’e-kpe ikpe ono nteke onye ishi ojọgu, bụ Lịsiyasu byalẹruwho. 23Ọ bya asụ onye ishi ojọgu Romu ono, Pọlu nọ l’ẹka t’o letakwa iya ẹnya ree, ọle t’ọ hakwaa ya t’ọ tụsaa ẹhu, tẹ ndu ọnya iya whẹ byajẹkwa tẹ yẹle whẹ jịa, whẹ ejejeru iya iwhe bụ mkpa iya.
Pọlu l’edoru Félisi yẹle Durusíla iwhe ọbu, l’ada nụ
24Nwidzudzu ono ghatalẹwho, Félisi duru nyee ya Durusíla, bụ nwanyị Ju byatashia. Ọ bya ezhi, e je ekua Pọlu. Whẹ ngabẹru iya nchị, Pọlu kfulahaa nke ookweta nke Kuráyisutu Jisọsu. 25Nteke Pọlu l’ekfu nke odobe onwonye chịriri mẹe nke osede onwonye mẹe nke mbọku ikpe Chileke ono, l’a-bya nụ ono, Félisi tsụlahaa egvu. Ọ sụ iya t’o jewaro nke nta-a, lẹ ya l’e-ku iya-a ọdo nteke ụzo dụ iya. 26Iwhe l’ọori nteke ono bụru l’o nweru okpoga n-wọlazu, Pọlu l’a-nụ iya. Ọ bụru iwhe ono meru l’ọobuje ntaa ntaa, ya ekua Pọlu tẹ whẹ dzuta idzu.
27A nọlewho awha labọ, Félisi lụfu. Ọ bụru nwoke ọdo, ẹwha iya bụ Pọ́shosu Fẹ́sutosu bya anọ-chia ẹnya iya. Félisi parụ Pọlu haa l’ụlo mkpọro l’ẹka ono, gẹ l’oomehunu tẹ ya mee iwhe dụ ndu Ju ree.
25Pọlu sụru t’ishi ọ-chị-ọha Romu bua ikpe iya
1A nọlewho ujiku ẹto, Fẹ́sutosu lwakfuta ndu ono, ọ bụ ọ-chị-ọha whẹ. O shi lẹ Sizaríya jeshia Jerúsalẹmu. 2O rwua ẹka ono, ndu ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu ishi ndu Ju bya ekfulahaaru iya iwhe whẹ sụru lẹ Pọlu meru. Whẹ ryọo ya, 3t’o meeru whẹ iwhe-ọma, bụkwanu iya bụ t’o mee Pọlu t’ọ lwawhu azụ lẹ Jerúsalẹmu. Whẹ l’achịkwanu idzu tẹ whẹ keeru Pọlu l’ẹgbudu gbua ya. 4Ọle Fẹ́sutosu sụru whẹ lẹ Pọlu bẹ nọkwa mkpọro lẹ Sizaríya. Lẹ yẹbedua, bụ Fẹ́sutosu b’ọ habekwaa nwanshị ntaa, woo, ya alashia ẹka ono. 5Sụ whẹ: “Tẹ ndu ishi tsonuru mu bya Sizaríya, ọ -bụru l’o nweru iwhe-dụ-ẹji o meru whẹ, tẹ whẹ byawarọ bya ekfua ya l’ẹka ono.”
6Fẹ́sutosu nọkwaru l’ẹka ono iwhe rwukwaru abalị ẹsato je l’abalị iri, tẹmenu ọ lashia Sizaríya. O be echile iya, o je anọdu l’ụlo-ikpe sụ t’e dubata Pọlu. 7Pọlu batalẹwho, ndu Ju shi Jerúsalẹmu bya akfụ-whe iya mgburumgburu, kfushilahaa igweligwe akpamara ọbu, whẹ sụru l’o megbaberu. Tọ dụkwanu ọwhu whẹ dụ ike goshi l’ọo whẹ ezhi-okfu m’ọo nnanụ. 8Pọlu bya edolahaa tẹ ya dofu onwiya. Ọ sụ: “Ọ tọ dụkwa ẹka, mu dosweru iwu ndu Ju ilile, mu te emerwu eze-ụlo Chileke, mu te ekfulwu Siza.”
9Fẹ́sutosu melahaa tẹ ya mee iwhe dụ ndu Ju ree. Ọ sụ Pọlu: “?Ọ dụ ghu ree t’i je Jerúsalẹmu t’e kpee ghu ikpe iwhe-e, whẹ sụru l’i meru l’iwhu mu l’ẹka ono?”
10Pọlu sụ: “Ẹka-a, mu kfụru gẹdegede bụkwa l’iwhu ọgbo-ikpe ishi ọ-chị-ọha Romu, bụ Siza, bụkwanu ẹka, ọ gbarụ nke t’e kpee mu ikpe. Gụbedua l’onwoghu marụ-a l’ọ tọ dụdu ejo-iwhe mu meru ndu Ju. 11O noo lẹ nggẹ l’ọo iwhe mu l’eme ejo-iwhe, meta iwhe gbarụ t’e kpee mu nkfugbu mẹ mu asụ ?mu l’atsụhunu egvu anwụhu? Ọle nteke ọ -bụa l’iwhe whẹ l’ekfu lẹ mu meru whẹ ta adụdu ọwhu bụ whẹ ire-lanụ, ọ tọ dụkwa onye ha nke akpụru mu nụ whẹ. Iwhe mu kfuru bụ t’ikpe mu laa l’iwhu Siza, bụ ishi ọ-chị-ọha Romu.”
12Ọo ya bụ, Fẹ́sutosu bya alaa idzu yẹle ndu ọgbo-ikpe je achịgee idzu, ọ bya asụ iya: “Eshi-ọwhu ị sụwaru t’ikpe ghu laa l’iwhu Siza bẹ bụkwa l’iwhu Siza ono bẹ l’ii-je.”
Pọlu nọ l’iwhu Agirị́pa yẹle Baníisu
13O be ujiku lanụ, onye eze, ẹwha iya bụ Agirị́pa mẹe nwune iya nke nwanyị, ẹwha iya bụ Baníisu bya Sizaríya, bya okele Fẹ́sutosu. 14Whẹ nọlewho ujiku olemole l’ẹka ono, Fẹ́sutosu bya ewota okfu ẹhu Pọlu kọoru Agirị́pa. Ọ sụ iya: “O nweru nwoke, Félisi harụ mu l’ụlo mkpọro. 15Woo: mu jee Jerúsalẹmu, ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu bụ ọgurenya ndu Ju kfulahaaru mu akpamara, whẹ sụru l’o megbaberu. Whẹ sụ tẹ mu nma iya ikpe. 16Mu sụ whẹ l’ọ tọ bụkwa omelalị ndu Romu t’a kpụru onye a sụru l’o nweru iwhe o meru nụ, l’ẹbe abụwaa lẹ yẹle ndu ọbu, l’ọodaru whẹ l’iya nọduwaa iwhu l’iwhu dogba iya t’onye ọbu marụ ?l’oo-dofu onwiya l’iwhe ono, a sụru l’o meru. 17Tọ dụ iya bụ l’ọ bya ebenu mbọku, whẹ dzuru l’ẹka-a; mu te ejehewaro ọkpo ụkfu. O be echile iya, mu jeshilekwawho l’ụlo-ikpe, zhi t’e je eduta nwoke ọbu dubata. 18Ndu ọbu, l’ekfu iwhe o meru gbalihu bya eyede ọnu, tọ dụ-zhidua m’ọo ejo-iwhe mu gbẹenu arị l’o noo iwhe ọbu, o meru ọwhu whẹ kparụ ọnu l’o noo iwhe o meru. 19Iwhe ọbu, whẹ kfuleruwho bụleruwho okfu gẹ whẹ l’agbajẹru Chileke whẹ ẹja, ọ waa nke nwoke ọbu, a sụru l’ẹwha iya bụ Jisọsu, nwụhuhawaru nu, obenu l’ọwhube Pọlu sụru l’ọ nọo ndzụ. 20Woo: mu ta ama iwhe mu l’e-me l’ẹgube okfu, dụ nno. Mu jị Pọlu tẹ mu maadarụ ?ọ dụ iya ree t’o je Jerúsalẹmu t’e kpee ya ikpe iwhe whẹ sụru l’o meru l’ẹka ono. 21Pọlu jịka sụ t’e cheje iya nche jeye nteke ọ bụ ọkalibe ishi ọ-chị-ọha, bụ Siza Ọgósutosu l’e-kpe iya ikpe. Mu kwekwaa sụ t’e cheje iya nche jeye nteke mu l’e-zhi iya t’o jekfu Siza Ọgósutosu ọbu.”
22Agirị́pa sụ Fẹ́sutosu: “Nggẹ l’ọ dụkwanu g’e shi, mu nụa olu-okfu nwoke ọbu l’onwiya.” Fẹ́sutosu sụ ya t’ọ haa, t’o be echile, ya anụa ya.
23O be echile iya, Agirị́pa yẹle Baníisu bya akwata kwaa onwowhe ngwa ndu eze. Whẹ bya abahụ l’ụlo-ikpe ono mẹe eze ndu ishi ndu ishi ojọgu mẹe ndu, a marụ ẹwha whẹ lẹ mkpụkpu ono. Fẹ́sutosu zhi, e je eduta Pọlu dubata. 24Fẹ́sutosu wata okfu okfu sụ: “Eze, bụ Agirị́pa mẹe unubẹ ndu nọkota l’ẹka-a, unu lekwa nwoke, ndu Ju l’owhu, ndu ọwhu nọ l’ẹka-a mẹe ndu ọwhu nọ lẹ Jerúsalẹmu tụkoru echi ichi ẹhu iya ọbu. Mbụ whẹ tụkoru echi mkpu sụ t’e be edobekwa iya ndzụ. 25Ọle ọ tọ dụdu iwhe mu whụru, o meru, bụkwanu iwhe l’ee-kwobe kpee ya nkfugbu. Eshi-ọwhu ọ bụ iya gude ọnu iya sụ t’a palia ikpe iya pakfu ọkalibe ishi ọ-chị-ọha, bụ Siza Ọgósutosu, bẹ mu sụkwaru lẹ mu l’e-zhi t’e dulajeru iya Siza ọbu. 26Ọle mu ta amadụ ebedebe iwhe bụ iwhe mu l’e-deru ishi ọ-chị-ọha, bụ Siza l’o noo iwhe nwoke-e meru. O nokwa iwhe meru mu dufutaru iya unu, dufutaru ghu iya gụbedua gẹdegede Eze Agirị́pa, nke ọwhu bụkwanu: e -legee ẹnya l’ikpe iya, mu amarụ iwhe mu l’e-de. 27O noo nkele ọ dụ mbẹdua g’ọo umere onye eswe, mbụ nke tẹ mu sụ t’e dulia onye mkpọro jeshia, lẹ mu be egoshikwanu iwhe ọbu, a sụru l’o meru.”
26Pọlu l’edofu onwiya l’iwhu Agirị́pa
1Agirị́pa sụ Pọlu: “Ọ wakwaa ọnu ghu b’ọ chọru nta-a, yeekwaro ọnu.” Pọlu bya bya achilia ẹka kele iya ekele, wata odofu onwiya sụ: 2“Eze, bụ Agirị́pa, ẹhu l’atsọ mu ụtso l’iikweru tẹ mu kfụru ghu l’iwhu kfua okfu, gọo gọfu onwomu ntanụ-a l’iwhe lile, ndu Ju sụru lẹ mu l’eme. 3Iwhe meru ẹhu l’atsọ mu ụtso bụ l’ị marụ omelalị ndu Ju ree, makwarụwho iwhe whẹ l’adzọ. Byiko, ngabẹlekwawho nchị ree l’iwhe-e, mu l’abya ekfukfu-a.
4“Iwhe bụ ndu Ju je akpaa l’ẹka whẹ beru makọtaru gẹ ndzụ mụbe Pọlu shi dụ nkeshi nteke mu bụ nwata, o noo lẹ mu shizhiawho lẹ dẹedeede butaru l’alị, ẹka a nwụru mu mẹe lẹ Jerúsalẹmu. 5Whẹ makwarụwho mẹ whẹ -jenu l’ekweta yee ya ọnu nhamụnha, lẹ mu shilewho lẹ mbụ gbarụ l’ọgbo ono, kakọta ọtube nvọ l’iwu Chileke anyi ono, bụ iya bụ ọgbo ndu Fárisii. 6Ntaa ọwa bẹ mu kfụru l’ẹka-a, l’eekpe mu ikpe nkele mu l’ele ẹnya iwhe ono, Chileke kweru nna anyi oche whẹ ụkwa lẹ ya l’e-me ono. 7Ọo iwhe ono, o kweru ụkwa iya ono, bẹ ikfu iri l’ẹbo ndibe anyi whẹ ono l’ele ẹnya iya, gude ẹhu-anmanma iya abarụ Chileke ẹja, eswe l’ẹnyashi. Sụa, Eze, ntaa bẹ ndu Ju sụru lẹ mu mesweru nkele mu l’ele ẹnya iwhe lanụ ono. 8?Ọo gụnu meru l’ọotsu unubẹ ndu Ju lanụ okweta lẹ Chileke l’e-me ndu nwụhuru anwụhu tẹ whẹ shi l’ọnwu teta nọdu ndzụ?
9“Lẹ mụbe Pọlu l’onwomu shikwa arị lẹ mbụ sụ lẹ nggẹ l’ọ dụ-zhia iwhe mu l’e-me gude mebyia iwhe lile, a kọ-zhiaru laarụ ẹwha Jisọsu, onye Názaretu mẹ mu emewa iya. 10O noo iwhe mu meru lẹ Jerúsalẹmu ndono. Mu je je anata ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ẹkwo, l’egoshi l’ọo whẹ zhiru mu. Mu je akpụta igweligwe ndu nke Kuráyisutu tụshia whẹ mkpọro. Nteke bụ l’ọo nkfugbu b’e kperu whẹ, mu azụa t’a kfugbua whẹ. 11Ugbo olemole bẹ mu zhigewaru t’e chia whẹ iwhe l’iwhe bụkota ụlo-ndzuko ndu Ju, eme tẹ whẹ sụ lẹ whẹ te ekwehedu iwhe ono, whẹ kwetaru ono. Okfu ẹhu whẹ ghutabe mu eghu shii nke ọwhu mu shi agbalihuje chịru nta whẹ jeshia alị ọdo.
Pọlu l’akọ iwhe meru ya gbanwee ndzụ iya mẹe akọ nke ozhi iya
12“Ọ bụru nke iwhe ono bẹ meru, mu jeshia Damásukọsu. Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke kwe tẹ mu je, tẹmenu ọ bụru whẹ bẹ mu dẹru ike l’ẹka eje. 13Ọo ya bụ, eze; ọ bụru l’echilabọ eswe gẹ mu nọ l’ụzo bẹ mu whụru iwhoro, kakwa ẹnyanwu, dụ l’akpamigwe ogbu-zaazaa. Ọ bya enwuwhe mu lẹ ndu mu lẹ whẹ lị mgburumgburu. 14Whẹ tụko gẹ whẹ ha dakọta kpube iwhu l’alị. Mu nụa olu-okfu, e gude Arámayiku ekfu sụ: ‘Sọlu, Sọlu. ?Ọo gụnu meru iwhe l’ịikpa mu ẹhu? Ọ kwa onwoghu bẹ l’iimekata, o noo l’o gbee dụ g’ọo eswi, l’emeka onwiya iwhe nkele ọogba ọkpa lẹ mpyịpyi oshi, onye nwe iya nụ gude achị iya.’
15“Mu jị iya sụ: ‘Ọo onye b’ị bụ, Onye-Nwe-Ọha?’
“Onye-Nwe-Ọha sụ mu: ‘Ọo mu bụ Jisọsu, bụ onye ọbu, l’ịikpa ẹhu.’ 16Jisọsu sụkwa mu whọ: ‘Gbalihu kfụru akfụru’ woo: ‘Iwhe mu kwoberu byakfuta ghu bụkwa tẹ mu gụa ghu lẹ ndu l’e-jeru mu ozhi.’ Woo: tẹ mu je ekfukashiaru ndu ọdo iwhe mu whụru ntanụ-a l’okfu ẹhu iya mẹwaro iwhe ọdo, ya l’a-nọ egoshi mu lẹ mgbe l’iwhu. 17Woo: ‘Mu l’a-dzọta ghu-a l’ẹka ndu Ízurẹlu mẹe l’ẹka ndu ọhamoha, bụ whẹ bẹ mu l’e-zhi ghu t’i je alị whẹ.’ 18Sụ: ‘Ii-je emee tẹ whẹ saa ẹnya nke ọwhu whẹ l’e-shi l’ẹkpuroochi lụfuta bata l’iwhoro mẹe nke ọwhu whẹ l’e-shi l’ẹka Sétanu fụta, byakfuta Chileke. Ọo ya bụ, whẹ -kwetalewho l’ọo mu bụ Onye-nwe-whẹ-nụ, Chileke agụaru whẹ nvụ lẹ iwhe-dụ-ẹji, whẹ metagbaberu, gụru whẹ ye lẹ ndu ọ họtaru tẹ whẹ bụru ndibe mu.’
19“Ọo ya bụ, Eze Agirị́pa, mu ta asụkwa waawa lẹ mu te emedu iwhe ono, mu nụru nteke ono, mu whụru ọwhulenya whọ shi l’imigwe. 20Mu vuru ụzo jee Damásukọsu tẹmenu mu bya ejeshia Jerúsalẹmu, bya ejegbawaro alị Judíya mgburumgburu, shiwaro jeshia alị ndu l’ẹte abụa ndu Ju. Ishishi iwhe mu kwoberu jekota ẹka ono g’ọ ha bụru tẹ mu karụ whẹ tẹ whẹ daa onwowhe ụta l’iwhe-dụ-ẹji, whẹ metagbaberu, ghaa umere lwakfuta Chileke. Sụ whẹ tẹ whẹ meje iwhe l’e-goshi lẹ whẹ mewaru nno ọkpobe iya. 21O noo iwhe meru; ndu Ju bya egude mu l’ẹka mu nọ l’eze-ụlo Chileke, eme tẹ whẹ gbua mu. 22Ọle Chileke l’eyelekwaru mu whọ ẹka byeye ntanụ ọwa. O noo g’o gude mu kfụru l’ẹka-a ekfu iya tẹ onyenọnu nụkwa ya whọ: nwata mẹe ọgurenya; ọ tọ dụkwa iwhe ọdo, mu l’ekfu, gbahalẹwho iwhe ono, Mósisu yẹle ndu nkfuchiru Chileke sụ l’oo-me ono. 23Lẹ whẹ sụkwaru lẹ Onye-Ndzọta ono, Chileke kweru ụkwa iya ono jefutaje iwhe-ọtsulanu. E megee, ya abụru iya l’a-bụ onye Chileke l’e-vugee ụzo mee, ya eshi l’ọnwu teta nọdu ndzụ nggẹ o kfukwanuaru ndu Ju mẹe ndu l’ẹte abụa ndu Ju l’ọo ya bụ iwhoro, Chileke l’e-shi dzọta whẹ.”
Ọnu Agirị́pa l’eyeru Pọlu
24Pọlu donyalewho iwhe ono, Fẹ́sutosu ryaswerehuru iya sụ: “Pọlu, ọ wakwaa ọgvu chafụru ghu l’iwhu! Oke ẹkwo ọbu, ị nwụru bẹ lọfuakwaru ghu ọgvu!”
25Pọlu sụ Fẹ́sutosu: “Onye-ukfu-l’ọha, ọgvu te emekwa mu. Iwhe mu l’ekfu dokwaru ẹnya, tẹhenu ọ bụru ezhi-okfu. 26?Tọ dụ Agirị́pa ndọwa! Ọ makọtaru iwhe-e mu l’ekfu-a ree-ree-ree, tẹhenu mu l’ekfu g’ọnu ha mu nkele mụbe Pọlu b’o doru ẹnya l’ọ tọ dụdu iwhe ono ọwhu l’ọ tọ nụkota-gehawaa, o noo l’ọ tọ dụdu ọwhu, e meru l’edomi. 27Sụa, eze, bụ Agirị́pa ?i kwetaru iwhe ono, ndu nkfuchiru Chileke kfuru? Mu makwarụ-a l’i kweru-a.”
28Agirị́pa sụ Pọlu: “I doberu sụ l’o nowawho gẹ l’ii-mekebewaa ẹgwegwa kfubutawaa mu whọ tẹ mu bụru onye nke Kuráyisutu?”
29Pọlu sụ iya: “?L’ọo-bụ ẹgwegwa! ?L’ọo-nọ ọdu! Iwhe mu l’ekfuru Chileke bụ tẹ gụ lẹ ndu-a, nọkota l’ẹka-a l’anụ iwhe-e, mu l’ekfu ntanụ-a bụkwaruwho iwhe mu bụ, t’a gụfule iya whọ nke mkpọro-ọ.”
30O kfugelewho nno, eze Agirị́pa mẹe ishi ọ-chị-ọha Judíya, bụ Fẹ́sutosu mẹe eze-nwanyị, bụ Baníisu mẹe ndu ọdo, whẹ lẹ whẹ nọ l’ẹka ono tụko wulihu wụfu. 31Whẹ wụfulewho, whẹ tụko kfulahaaru ibe whẹ sụ lẹ: “Nwoke-e te emetakwa iwhe okfu nke oje mkpọro; ọwhu ọ bụroo onye l’eje okfu nke akfugbu.” 32Agirị́pa sụ Fẹ́sutosu: “?Ị marụ-a l’ọ tọ bụ lẹ nwoke-e sụwaru t’ikpe iya lụfu l’iwhu Siza, bụ ishi ọ-chị-ọha Romu, a gẹge apakwarụ iya haa?”
27Pọlu nọ l’ụgbo mini eje Romu
1Ọ bya ebe nteke a chị-geeru iya, ọ wụko l’anyi l’a-nọ l’ụgbo eje Ị́tali, whẹ bya eduta Pọlu mẹe ndu mkpọro ọdo ye l’ẹka Júliyọsu, bụ onye ishi ojọgu, l’achị ndu ojọgu ụkporo ise. Ọo ya bụ onye ishi Ọgbo ojọgu Ọgósutosu. 2Anyi tụko wụba l’ụgbo-mini, whẹrewhere l’apa, shi Adaramítiyọmu, l’abya ooje l’ọdu-ụgbo, dụ-gee l’agụga alị Éshiya. O nwekwaruwho nwoke Masedóniya, ẹwha iya bụ Arisutákọsu, a nwụru lẹ Tesalonáyika, anyi l’iya lị; tụko nọdu l’ụgbo ono tụgbua. 3O be echile iya, anyi rwua Sáyịdonu. E rwua ẹka ono, Júliyọsu meeru Pọlu odoo, kweta haa ya t’o je ekelekota ndu ọnya iya whẹ tẹ whẹ nụ-gee ya nwiwhe, bụ mkpa iya. 4Anyi shikwa l’ẹka ono tụgbua ọdo. Whẹrewhere shi l’ụzo ẹka anyi cheberu iwhu ewhe abya anyi l’ẹhu. Ọ bụwaru iya rọo meru, anyi tụgbuwaruro ụzo ẹnyanwu-awata, tsoru agụga agụga Sáyipurọsu, bụ ibiya ọwhu whẹrewhere l’ete ewhe. 5Whẹrewhere ngata ụgbo ono, anyi nọ, ghabua mini ono l’agụga Silísiya mẹe Pamfíliya bata l’agụga Máyira, bụ mkpụkpu, dụ l’alị Lísiya. 6E rwua ẹka ono, onye ishi ojọgu ono, l’achị ndu ojọgu ụkporo ise whụa ụgbo-mini, whẹrewhere l’apa, shi Aleguzándiriya. Ẹka ụgbo ono l’abya ejeje bụ Ị́tali. Ọ chịru anyi ye iya.
7Anyi gubelewho ẹhu anga iya lẹ nwidzudzu ono, mbụ ọ kwatazhiada tsụa l’ẹhu tẹmenu anyi ngarwua ụgbo ono mgboro Náyidọsu. Whẹrewhere te ekwehenu t’anyi shia ono. Anyi bya egbujia ụgbo ono, shia ụzo alị Kirítu; whẹrewhere ngarụ anyi shikube Salumóni. 8Anyi jenwua ẹhu g’anyi shiru agụga Salumóni. Anyi bya akwata gbakpọru iwhe agbakpọ ye lẹ nka, tẹmenu anyi rwua ẹka lanụ ọbu, l’eekuje Ọdu-Ugbo-Ọma; ẹka ono bẹ mkpụkpu, l’eekuje Lasíya dụwaa ntse.
9Anyi je anọ-swee oge l’ẹka ono, nọta jeye nteke ije-ụgbo l’atsụje l’ẹhu, nọghatakwawho nteke ndu Ízurẹlu l’emeje omelalị ọoswi ẹgu. Pọlu nmaarụ ndu l’anga ụgbo ono mẹe ndu ojọgu whọ ọkwa sụ: 10“Ndu-nwe-mu-nu, iwhe mu whụru bụ l’ije-ụgbo anyi-a bẹ l’ee-bekochaa dụ ẹji shii. Ọ tọ bụlekwaa l’ivu, dụ l’ụgbo-ọ mẹe ụgbo l’onwiya l’a-la l’iyi, anyi l’a-lọkwawho ishi anyi alọ.” 11Ọ bụru iwhe onye ishi ụgbo ono kfuru mẹe ọwhu o kfuru mbụ onye nwe ụgbo bẹ onye ishi ojọgu ono, l’achị ndu ojọgu ụkporo ise ngabẹru nchị. Tọ kwatarọ tuzhia ẹwa lẹ nke Pọlu. 12Eshi-ọwhu Ọdu-Ụgbo ono l’ẹte adụa l’ẹgube ẹka l’aa-nọdu nteke oyi l’anọje atsụ, ono bẹ ọnu ka awụko sụ t’a tụgbua lụfu l’ẹka ono t’a maadaarụ, ?anyi l’a-dụ ike ngarwua Fínikusu. Fínikusu bụ ọdu-ụgbo, dụ lẹ Kirítu. Ẹka, l’eeshije abahụ l’ọdu-ụgbo ono dụ ẹbo. E -chebe iwhu l’ụzo ẹnyanwu-arịba bẹ nnanụ gharụ iwhu gẹ l’ee-je ala ụzo ẹka-ụtara; ọwhu ghaa iwhu gẹ l’ee-je ala l’ụzo ẹka-ịcha. Ọ bụru ẹka ono bẹ whẹ l’a-nọdukota nteke ono, oyi l’anọje atsụ.
Oke whẹrewhere byakfutaru Pọlu whẹ l’echi eze-ẹnyimu
13Whẹrewhere shi l’ụzo ọhuda wata anọ ewhe nwa ẹreswe ẹreswe, whẹ l’aarịnu lẹ whẹ l’a-dụa ike mekota iwhe whẹ tụberu. Whẹ bya alọ-lita mgbọro-igwe, a gọru agọ, l’eegudeje lọ-de ụgbo lẹ mini, whẹ lọbata iya l’ụgbo wata ọnga ụgbo ono lẹ mgboro mgboro Kirítu. 14A nọlewho nwanshị, oke whẹrewhere shi l’ụzo isheli mini ono vọru kfurukfuru byakfutashia whẹ lẹ mini ono. 15Ọ bya azụkotalekwawho ụgbo ono tụgbua; to kwehe tụgbua ụzo iya onona, whẹrewhere shi abya. Anyi ta amahẹ g’anyi l’e-me iya. Anyi haa whẹrewhere ono, l’ọopa-whelewho anyi eshi ẹka dụ iya mma. 16Anyi ghatadẹlewho lẹ mgboro nwa alị ọbu, l’eekuje Káwuda, dụ l’echi mini ono, whẹrewhere ono te ewheshihe ike g’o shihawa ewhe. Anyi kebeeda ẹhu ekebe, tẹmenu anyi dụ ike kpụbata nwụgbo nke nshịi, l’eelibeje l’eze ụgbo, ye l’eze iya ono. 17A kpụbata-gelewho nwụgbo ono, l’eegudeje agụfuta madzụ, ye l’ụgbo whẹrewhere ono, whẹ bya egude eri kee ụgbo anyi ono mgburumgburu, kee ya gbagbadị nggẹ o shihu ike. Whẹ tsụlahaa egvu sụ lẹ whẹ ta amadụ: ?ụgbo ono te ejedunu je elia lẹ nvẹja, dụ l’agụga mini lẹ Libyiya. Whẹ lọ-zeta ẹkwa ono, l’emeje tẹ whẹrewhere ngagbụru ụgbo, whẹrewhere tọ nwẹhu nteke ono apa ụgbo ono. 18Oke whẹrewhere ono l’ewhekwawho l’ike l’ike gẹ l’oowhe; enwunga anyi nke ọwhu ndu nọ l’ụgbo ono watarụ ọchishi ivu, dụ l’ụgbo, achị eye lẹ mini g’o beru echile iya. 19O bekwa echile iya ọdo, whẹ gude ẹka whẹ l’onwowhe mịshichaa iwhe e gude mee ụgbo ono, chịru ye lẹ mini. 20A nọkota idzudzu ono, anyi ta awhụjeru ẹnyanwu ẹnya, anyi ta awhụ kpokponde. Oke whẹrewhere ono te ejezhia ọtu mgboro ilile. Anyi swefukotawaro ẹnya lẹ ndzụ.
21Whẹ bya akwata nọo mebyi ọdu, tọ dụ onye ọwhu riru nri lẹge whẹ ha. Ọo ya bụ, Pọlu gbashi, jekfu whẹ je asụ whẹ: “Ndu nke mu, nggẹ l’ọo iwhe l’unu kweru nkemu nọshia lẹ Kirítu mẹ anyi te etuwhashikwa iwhe lile-e, e tuwhashiru-a; mẹ iwhe-e, mebyishihuru-a te emebyishihu. 22Ntaa bẹ mu l’aryọ unu sụ t’obu shihu unu ike. Ọ tọ dụkwa t’ọ ka mma l’ọo onye lanụ bya l’etuwha ndzụ iya. Ọlekwawho ụgbo bẹ l’a-la l’iyi. 23L’ẹnyashi chi satarụ bụru ntanụ bẹ ojozhi-imigwe, shi l’ẹka Chileke, mbụ Chileke ono, bụ iya nwe mụbe Pọlu; tẹhenu ọ bụru iya bẹ mu l’ejeru ozhi byakfutaru mu, 24bya asụ mu: ‘Pọlu, ba atsụshi egvu, i jefutaje je akfụru l’iwhu Siza, bụ ishi ọ-chị-ọha Romu. Iwhe ọdo bụ lẹ Chileke l’e-kwobekwawho iswi ẹhu ghu dzọo iwhe bụ ndu lile, gụ lẹ whẹ nọ l’ụgbo-ọ.’ 25Ọo ya bụ, ndu mu, t’obu shihu unu ike nkele mu gude ẹka lẹ Chileke l’e-mekota iwhe lile lẹge o kfuru mu iya. 26Ọle o nweru nwalị, ẹnyimu gbawhere mgburumgburu, ụgbo-ọ l’a-parụ anyi je awụshi.”
27O be l’ẹnyashi nke mbọku, meru iya abalị iri l’ẹno, whẹrewhere ono l’apakwadụa anyi atụgburu ụzo mini Mediteréniyanu. O rwudelewho l’echi-abalị, ndu ụgbo sụ l’ọ dụkwa g’alị dụwaa anyi ntse. 28A bya ewota nwiwhe, l’anyi ẹrwa libe l’eri, bya echee ya lẹ mini ono; a tụa ya, ogvurogvu mini ono halẹwho g’ọo nhẹka ụkporo. A nọnyakwaa, a bya atụa ya ọdo, ọ bụru nhẹka iri l’ise. 29Whẹ tsụlahaa egvu l’ụgbo anyi ono l’e-je avụ onwiya l’eze ẹwhuru rikashihu. Whẹ bya amịfu mgbọro-igwe-agọgo ẹno, dụ l’azụ ụgbo ono, gude eri tuzetagee ya, ọ bahụ l’ọhu mini je emee ụgbo ono, o keshita l’ẹka lanụ. Whẹ nọdu aryọ byiko tẹ chi sahụro. 30Ndu ono, l’anga ụgbo ono melahaa tẹ whẹ haa ụgbo ono, gbalaa. Whẹ bya apazeta ụgbo nke nshịi whọ, dẹe lẹ mini. Whẹ mee nno t’e dobe sụ lẹ whẹ l’e-je eshia iwhu ụgbo ono yee mgbọro-igwe-agọgo lẹ mini. 31Pọlu sụ onye ishi ojọgu ono mẹe ndu ojọgu ono lẹ ndu ụgbo-ọ -lụfuakwaa bẹ unu l’ẹte alwakwa l’ije-e. 32Ọo ya bụ, ndu ojọgu ono bya ebyibufu eri nwụgbo nshịi ono, mini pata iya tụgbua.
33Chi sahụdelewho, Pọlu ryọlahaa whẹ tẹ whẹ kabẹro ria nri, sụ whẹ: “Ntaa bẹ unu nọwaru abalị iri l’ẹno, tọ dụ iwhe unu meru l’ọnu. 34Byiko, unu riaro nri nggẹ ike dụ unu nkele ọ tọ dụdu t’ọ ka mma l’ọo ẹgbushi, dụ unu l’ishi, bya l’e-tuwhahu.” 35O kfugee nno; bya ewota buredi kelegee Chileke ekele l’iwhu whẹ gẹ whẹ ha; ọ bya alabashịa ya wata atata. 36Obu bya eshihu whẹ ike. Whẹ tụko gẹ whẹ ha rikotakwawho nri. 37Iwhe anyi dụ l’ụgbo ono bụ ụkporo madzụ ugbo iri l’ẹto l’ụmadzu iri l’ishii. 38Onyenọnu rijishia ẹwho, a patagee witi, e vu l’ụgbo ono chịru ye lẹ mini nggẹ ụgbo ono dụ wherekpongu.
Ụgbo-mini-whẹrewhere tsukposhihuru
39Chi sahụlewho, ndu ụgbo ono ta amahezhia mgboko ẹka whẹ nọ anọ, ọlewho lẹ whẹ whụru l’alị zawaru whẹ ntse. Whẹ whụa ẹka mini nwubaru enwuba, whụa l’ẹka ono bẹ alị dụ barịkiti l’agụga mini ono. Whẹ sụ tẹ whẹ maadarụ: ?whẹ l’a-dụ ike mee t’ụgbo ono je anmaa lẹ nvẹja l’agụga mini ono. 40Whẹ gbubushia eri, segudegee mgbọro-igwe-agọgo ono hakọta iya lẹ mini, tọshia ụdo, e gude kegbabegee eku-ụgbo, l’eegudeje agọ-zhi ụgbo ono nteke onowho. Whẹ bya apalia ẹkwa, dụ l’eli oshi, shi dụ l’iwhu ụgbo nke ọwhu whẹrewhere l’a-wata ọpanga ụgbo ono. Whẹ l’agọ-zhi iya, l’ọla l’ẹka ono, mini nwuru enwu. 41Ọle ụgbo ono gbabaru lẹ nvẹja, dụ l’ime mini ono, ishi ụgbo whẹ liru lẹ nvẹja ono nke ọwhu ụgbo ono nmarụ l’ẹka ono. Oke akpara-mini tsukashia azụ ụgbo ono nwịrinwiri.
42Ndu ojọgu ono rịlahaa tẹ whẹ gbushia ndu mkpọro ono nggẹ tọ dụ onye ọwhu l’e-gvufu, gbalaa. 43Ọle onye ishi ndu ojọgu ono l’eme tẹ ya dzọo Pọlu. Ọ sụ t’ọ bọ dụkwa onye ọwhu whẹ l’e-gbu. Ọ sụ t’iwhe bụ ndu marụ ogvu mini tẹ whẹ kfụfu, vuru ụzo gvufu eli-mgboko, 44tẹ ndu ọwhu gudegee ẹka l’akpakara ụgbo ono mẹe l’ibiribe oshi ụgbo ono gude iya gvufu. Ọ bụru nno bụ g’anyi gude gvufukota eli-mgboko, tọ dụ g’anyi ha onye ọwhu iwhe mekaru.
28Iwhe l’eme lẹ Mọ́luta
1Anyi tụkolewho gvufutakota eli-mgboko, a sụ anyi l’alị ono, mini gbawhere mgburumgburu bẹ ẹwha iya bụ Mọ́luta. 2Ndu ẹka ono meeru anyi obu-ọma mebyi shii. Whẹ bya akpọberu anyi ọku sụ t’anyi nyagbaa ẹhu nkele igweli l’achịkwanu mini, oyi l’atsụ. 3Pọlu bya eje erwukota nwa nkụ bya achịru ye l’ọku ono. L’ooye nkụ ono, agwọ shi iya wụfuta g’uwhere ọku rwuru iya l’ẹhu. Ọ bya ata Pọlu l’ẹka kekfuru. 4Ndu ẹka ono whụa gẹ agwọ ono tarụ Pọlu l’ẹka kekfuru, whẹ kfulahaa sụ: “Nwoke-e bụkwa mgbugbu madzụ. O gvufutaakwaru lẹ mini, ọle mkpafụ-alị ta ahakwa iya lẹ ndzụ.” 5Pọlu jịru agwọ ono chee l’ọku, tọ dụ ẹka o mekaru iya iwhe ilile. 6Whẹ ngabẹnu, ele nteke ẹka Pọlu l’eko eko, ọdua l’ọo nteke l’ọo-da gbaa nwụhu, tọ dụ; whẹ nọnyaa, tọ dụ iwhe meru iya nụ, whẹ bya aghata iya ọdo sụ lẹ Pọlu bụ okee agwa.
7Nwoke, l’achị alị ono bẹ alị iya jeru bya asụ-kfuru lẹ mgboro ẹka ono. Ẹwha iya bụ Pábuliyọsu. Nwoke ono gbobelekwawho ẹka labọ nata anyi, chịta anyi jeshia ibe iya, je akwaaru anyi ẹbyii ujiku ẹto. 8Anyi jeshia, nna Pábuliyọsu ono dabuwaru l’ẹwhoku, ẹwho-mee l’asakwa iya whọ. Pọlu bya abahụ l’ime ụlo iya bya ekfuru nụ Chileke, bya abyaa ya ẹka o mehu. 9Ọo ya bụ, iwhe ono megelewho, iwhe bụ ndu iwhe l’emekaa l’alị ono wụru bya, e mekota, whẹ mehukota. 10Whẹ nyako anyi iwhe shii, gude nno kwabẹ anyi ugvu. O rwua nteke anyi bya l’atụgbu, whẹ gwokogezhia iwhe mkpa iya dụ anyi yejiaru anyi ụgbo.
E shi lẹ Mọ́luta eje Romu
11Ọnwa ẹto bẹ anyi nọru l’ẹka ono. Anyi tsoru ụgbo, shi Aleguzándiriya, ẹwha iya bụ: Unwune-Ejima. Ụgbo ono nọkotaru nteke ono, oyi l’anọje atsụ l’ọdu ụgbo ono l’alị ono. 12Anyi bya erwua mkpụkpu Sáyirakusu, anyi nọo abalị ẹto l’ẹka ono. 13Anyi shi l’ẹka ono ngazhiawho ụgbo mgburumgburu jeye anyi rwua Ríjiyọmu. O rwua echile iya, whẹrewhere shi l’ụzo azụ anyi wata ewhewhe. O be nwarechi iya, anyi rwua Putiyóli. 14O nweru ndu nke Kuráyisutu, anyi whụru l’ẹka ono. Whẹ ryọo anyi t’anyi lẹ whẹ nọo abalị ẹsaa, anyi kwee nọo ya nno. E megee, anyi tụgbua jeshia Romu. 15Ndu nke Kuráyisutu lẹ Romu mahawarụ l’anyi l’abya; whẹ leta ẹnya anyi, byarwutagee aswa Ápyịyosu mẹe ọma mkpụkpu Ụlo-nri-Ẹto. Pọlu whụa whẹ, o kele Chileke ekele, obu ka iya oshihu ike.
Pọlu l’ekfu okfu Chileke lẹ Romu
16Anyi rwulewho Romu, a haa Pọlu l’ọokpa l’onwiya. E ye onye ojọgu l’ooche iya nche.
17A nọlewho abalị ẹto, Pọlu kua ndu bụ ndu ishi ndu Ju, whẹ dzukota l’ẹka ono. Whẹ dzulewho, ọ sụ whẹ: “Ụnwunna mu, l’a tụru mu mkpọro lẹ Jerúsalẹmu, kpụru nụ ndu Romu, l’ẹbe abụ l’ọ dụ iwhe mu meru ndibe anyi, tọ hẹ l’ọ dụ m’ọo iwhe lanụ, mu dosweru l’omelalị, shi lẹ nna anyi ochee whẹ. 18Sụ, ndu Romu ono bya ajị-gee mu ajị, mede tẹ whẹ haa mu, gẹ whẹ whụru l’ọ tọ dụdu iwhe mu metaru nke t’a kfugbua mu. 19Ndu Ju jịka, a kwarụ mu ye, mu sụ t’a pafụta ikpe mu l’iwhu Siza, ọle ọ tọ dụkwa iwhe mu l’a-sụ lẹ ndibe anyi meru mu. 20O noo iwhe meru mu kua unu, nkele ọogu mu tẹ mu l’unu whụgba, kfugba okfu. Iwhe meru unu whụa mu lẹ mkpọro, a tụru mu ẹgube-ẹ kwa lẹ mu l’ele ẹnya onye ono, ndu Ízurẹlu tụkoru ele ẹnya iya.”
21Whẹ sụ iya: “Ọ tọ dụkwa ẹkwo, e shi Judíya detaru anyi, l’ekfu okfu ẹhu ghu. Tọ dụ ụnwunna anyi whẹ ono, onye byarụ bya atụa ọnu ghu ẹji, ọdua woo l’ọ whụu iwhe i meru. 22Ọ dụkwa anyi nke t’anyi nụbaa olu ghu nkele anyi nụru l’ẹka lile b’a tụkoleruwho ekfulewho l’ọgbo-ọ, ị gba ọwa ta adụdu ree.”
23Whẹ tụaru Pọlu ọnu mbọku, whẹ l’e-dzu. O be mbọku ono, whẹ kwata ha l’igweligwe bya ẹka ono, Pọlu nọ. Pọlu shizhiawho l’ụtsu kọoru whẹ iwhe ya whụru, bụ iya bụ gẹ Chileke shiwaa egoshi l’ọo yẹbe Chileke bụ eze. Ọ kọo ya t’o doo whẹ ẹnya ree, kọta iya jeye chi jihu. O gude iwhe e deru l’ẹkwo iwu Mósisu mẹe l’ẹkwo ndu nkfuchiru Chileke, mee tẹ ya kfuta whẹ yeru Jisọsu. 24O nweru ndu ọwhu kwoberu iwhe l’ookfu kweta l’ọo Jisọsu bụ Onye-nwe-whẹ-nụ. O nweru ndu ọwhu l’ete ekwetaa. 25Whẹ kwobe nke iwhe ono kekashia onwowhe. Whẹ bya l’atụgbu, Pọlu sụ whẹ: “Aa! Iwhe-e, Ume-Dụ-Nsọ shi l’ọnu Ayizáya, bụ onye nkfuchiru Chileke kfuru ndụ-ichee anyi whẹ, abụkwanuru mebyi okfu. 26Ọ sụru:
“ ‘Je ekfuru ndu-a lẹ whẹ l’a-nga nchị nta ngaa imo,
ọle ọ tọ dụdu iwhe bya l’edo whẹ ẹnya.
Whẹ l’e-le ẹnya nta lee imo,
ọle ọ to dụdu iwhe whẹ bya l’awhụ.
27O noo nkele whẹ bụ ekfu ba anụ,
whẹ swochishia nchị, takụbe ẹnya,
Ọo byanụ mẹ whẹ egude ẹnya whẹ ele,
gude nchị whẹ nụa mẹ obu whẹ emee t’o doo whẹ ẹnya,
mẹ whẹ adakọbe lwakfuta mbẹdua, bụ Chileke
tẹ mu dzọo whẹ.’
28“Ọo ya bụ l’iwhe unu l’a-ma bụ l’ozhi-ọma nke ndzọta ono, Chileke kweru ụkwa iya ono bẹ Chileke zhiwaru t’e je ezhia ndu l’ẹte abụa ndu Ju. E zhia whẹ iya, whẹ nataakwa iya.” O noo olu Pọlu. 29O kfugee nno, ndu Ju ono tụkashilahaa ẹgo l’ime onwowhe, tụshide iya ike, whẹ wụru tụgbua.
30Pọlu chọta ụlo l’ẹka ono buru; akfụ ụgwo iya. O bua awha labọ l’ẹka ono. L’ọonabataje iwhe bụ onye byarụ iya ekele. 31L’ọonoje-zhiawho ekfu lẹge Chileke shi egoshi l’ọo yẹbe Chileke bụ eze, l’ọonojekwawho ezhi iwhe lile lẹ nke Onye-Nwe-Ọha, bụ Jisọsu Kuráyisutu. L’ọonoje ekfu g’ọnu ha iya. Tọ tsụ egvu, tọ dụkwanu onye l’akpọshije iyẹ ya.