Ẹkwo

SÁMUWẸLU

nke ẹbo

1

Anwụhu Sọlu rwuru Dévidi nchị

1Gẹ Sọlu nwụhu-geeru, bẹ Dévidi shi l’ọgu ono, o gbushiru ndu Amalẹ́ku lwa, bya anọo abalị labọ lẹ mkpụkpu Zikulagu. 2O rwua mbọku ọwhu kwe iya ẹto, a bya l’eledeshia ẹnya, nwoke ọbu shiwaa l’ọdu-ọgu Sọlu rwua, yeru uwe, a lajashịru alajashị, kporu ivovonyi wụa onwiya l’ishi. Ọ byakfutalewho Dévidi, ọ bẹdeshihuru iya l’alị gude kwabẹ iya ugvu. 3Dévidi jịa ya sụ: “?Ọo awe b’i shi?”

Ọ sụ Dévidi: “Ọo l’ọdu ndu Ízurẹlu bẹ mu shi gbalaa.”

4Dévidi sụ iya: “?Ndẹe g’ọ nwụru? Kọodaru mu lẹ g’ọ nwụru.”

Ọ sụ Dévidi: “Ndu Ízurẹlu gbakashịhuru l’iwhu ọgu. Ndu harụ dashịa nwụshihu, nke bụ lẹ Sọlu yẹle nwa iya Jonatanu tụkoru nwụhukota.”

5Dévidi bya asụ nwokorọbya ono, bya akọoru iya iwhe ono: “?Ndẹ-zhia g’i shi marụ lẹ Sọlu yẹle nwa iya Jonatanu bẹ nwụhuru?”

6Nwokorọbya ono, bya akọoru Dévidi iwhe ono sụ: “O nweleruwho g’o meru, mu nọdu l’ugvu Gilubowa, Sọlu l’onwiya nọdu l’ẹka ono bewhube arwa iya. Lekwa g’ụgbo-ịnya yẹle ndu l’agba ịnya ọgu nọduwa iya ndẹende. 7Nteke Sọlu gharụ ẹnya l’azụ bya awhụ mu, ọ ryakulahaa mu. Mu jị iya sụ: ‘?Tẹ mu mee agha?’ 8Ọ jịa mu: ‘?Ị bụ onye?’ Mu sụ iya lẹ mu bụ onye Amalẹ́ku. 9Ọ bya asụ mu tẹ mu bya akfụkube iya gbua iya nkele ọo ndzụ, ọnwu ka mma bẹ ya nọdu. 10Mu kwee bya eje akfụkube iya, gbua ya, o noo nkele o doru mu ẹnya l’o -menyazhiwaa darwua alị b’ọ bụwa iya ọnwu. Mu bya ekputa iya okpu-eze ono, o kpu l’ishi yẹle echi, ọ gba l’ẹka. Ọo ya bẹ mu wotaru gụbe onye-nwe-mu nụ l’ẹka-a.”

11Ọo ya bụ, Dévidi yẹle ndu lile ono, tso iya nụ lajashịkota uwe whẹ. 12Whẹ tụko ryaa ẹkwa, tsọo áwhụ, swịa ẹgu jeye l’urwẹnyashi l’okfu ẹhu Sọlu mẹe nwa iya nwoke, bụ Jonatanu mẹe ndu ojọgu Onye-Nwe-Ọha, bụ ọzo-ụlo Ízurẹlu ono e gburu lẹ mma.

13Dévidi sụ nwokorọbya ono, byarụ iya ọkoru iwhe ono: “?Ọo awe b’i shi?”

Ọ sụ: “Mu bụ nwatibe onye mbyambya, shi Amalẹ́ku.”

14Dévidi jị iya: “?Ọo gụnu meru tị tsụ egvu nke ọhali ẹka daa onye Onye-Nwe-Ọha wụru mmanụ l’ishi, shi nno gbua ya?” 15Dévidi bya ekua onye lanụ l’ụnwu-okorọbya iya sụ: “Je egbuta nwoke ono tụa.” Ọo ya bụ, o je egbuta iya tụa, ọ nwụhu. 16Dévidi bya asụ iya: “T’ọchi ghu tukokwaru ghu l’ishi. O noo l’i gudewa ọnu ghu gbaa onwoghu ama sụ l’ọo ghu gburu onye Onye-Nwe-Ọha wụru mmanụ l’ishi.”

Dévidi l’atsọ áwhụ Sọlu yẹle Jonatanu

17Dévidi bya agụa egvu áwhụ ẹhu Sọlu yẹle nwa iya Jonatanu, 18bya asụ t’e zhia ndu Juda ọgu egvu áwhụ ono. Ẹwha egvu ono bụ akfụ. Ẹka e deru iya bụ l’ẹkwo Jasha.

19“Ùgvù ono, ị dụ gụbe Ízurẹlu

b’e gbuwaru tọgbo l’eli ugvu!

Gẹ ndu nweru ọkpehu

dashịbukwaaru gbaagbaa!

20T’e be ewhotakwa iya ewhota lẹ mkpụkpu Gatu.

E je aryakabụkwaa ya aryaka

lẹ mbadụzo mkpụkpu Ashikelọnu.

A nọnyaanu, ẹhu tsọlahaa ụnwada Fílistiya ụtso,

mbụ a nọnyaanu, ụnwada

ndu ono, l’ẹte ebua ugvu ono tụlahaa okoo.

21Unubẹ ugvu ugvu Gilubowa,

t’iji ba adahẹkwa kpua unu ọdo; mini eje achịheru unu ọdo.

T’unu be enwehekwa alị, l’emehu iwhe!

Nkele ọo l’eli unu b’a nọdu

merwua iwhe ndu ọkpehu l’egudeje ezeru onwowhe l’ọgu.

Mbụ l’iwhe Sọlu l’egudeje ezeru onwiya l’ọgu

bẹ l’abụhedua iwhe a nyịru mmanụ.

22Akfụ Jonatanu te egvujeduru

egvuru l’abụa nteke o retaru gbua ndu ha l’igwe.

Ogu-ịgba Sọlu ta gbajẹ ẹka lwa

l’abụa nteke o gburu ndu

kagee ike lẹ ndu ọkpehu dụ.

23Sọlu lẹ Jonatanu,

unu bụ ẹguru ọnya mu nweru,

bya abụru ndu mu yeru obu.

Nteke unu nọ ndzụ bẹ unu l’ete ebukahudua

ebukahu, unu ta abya l’e-bukahu l’ọnwu.

Unu kagee ugo ome kọrokoro.

Unu kagee oduu-gburu-agụ ọkpehu.

24Unubẹ ụnwanyi Ízurẹlu,

t’unu tsọo áwhụ ẹhu Sọlu.

Onye ono, yeberu unu uwe

uswe-uswe, l’amashị ụma ike.

Onye ono, gude mkpọla-ododo memashia uwe,

unu ye l’ẹhu ememashi.

25Gẹ ndu ọkpehu gudebukwaa

dashịa gbaagbaa laa l’ọgu.

E gburu Jonatanu l’eli ugvu, ọ daburu.

26Mu l’atsọ áwhụ ẹhu ghu, nwune mu Jonatanu.

Mu yenukaru ghu obu.

N-yemobu ghu l’ẹka mu nọ bẹ dụ omilomi shii.

Ọ dụ omilomi amanẹ obu ụnwanyi yeru ji whẹ.

27Gẹ ndu ọkpehu gudebukwaa dashịa gbaagbaa!

Ngwọgu, whẹ l’egudeje eje

ọgu kpukotawaru iwhu l’oguri!”

2

Eeme Dévidi eze ndu Juda

1A nọnyaa nteke ọbu, Dévidi jekfu Onye-Nwe-Ọha njịta sụ iya: “?Ọo tẹ mu tụgbua bahụ lẹ mkpụkpu lanụ, dụ lẹ Juda?”

Onye-Nwe-Ọha sụ iya: “Tụgbua je.”

Dévidi jị iya: “?Ọo awe bẹ mu l’e-je?”

Onye-Nwe-Ọha sụ iya: “Tụgburu jeshia Hiburọnu.” 2Ọo ya bụ, Dévidi tụgbua jeshia Hiburọnu yẹle unyomu iya whẹ labọ, mbụ Ahinowamu nke Jezerẹlu mẹe Abyigelu nke Kamẹlu. Abyigelu bẹ bụ nwanyị ono, ji iya, bụ Nebalu l’anọhee. 3Dévidi bya achịtakwawho unwoke ono, whẹ l’iya lị, onyenọnu duta ndibe iya, whẹ je eburu lẹ mkpụkpu Hiburọnu mẹe nwa mkpụkpu mkpụkpu, dụ-gee ya nụ. 4Ọo ya bụ, ndu Juda byatashia Hiburọnu; whẹ nọduwaro l’ẹka ono wụa Dévidi mmanụ l’ishi t’ọ bụru eze, l’achị ndu Juda.

A bya ekfuru Dévidi l’ọ kwa ndu Jabẹshi nke alị Giledu bụ whẹ liru Sọlu. 5Dévidi bya eyefu ndu ozhi tẹ whẹ je ezhia unwoke mkpụkpu Jabẹshi-giledu ono sụ whẹ: “Tẹ Onye-Nwe-Ọha gọru ọnu-ọma nụ unu nke ugvu ọwa, unu kwabẹru Sọlu, bụ onye-nwe-unu, shi nno pata odzu iya lia. 6Tẹ Onye-Nwe-Ọha goshikwa unu n-yemobu iya, ya egoshikwawho lẹ ya bụ o-me-g’o-kfuru l’ẹka unu nọ. Mbẹdua, bụ Dévidi l’onwomu l’e-meru unu ree eshi-ọwhu unu marụ mee ẹgube iwhe ọwa. 7Ọo ya bụ t’ẹka shia unu ike, unu abụru ndu ike dụ, o noo l’onye-nwe-unu, bụ Sọlu bẹ nwụhuwaru, ndu ọzo-ụlo Juda byawaa bya awụa mu mmanụ l’ishi tẹ mu bụru eze whẹ.”

Eeme Ishiboshetu eze ndu Ízurẹlu

8Obenu lẹ Abụna Naa, bụ onye ishi ndu ojọgu Sọlu dufutaru nwatibe Sọlu, bụ Ishiboshetu mkpụkpu Mahanayimu. 9Ọ bya emee ya eze ndu alị Giledu mẹe ndu Ashuru mẹe ndu Jezerẹlu mẹwaro ndu Ífuremu mẹe ndu Bénjaminu mẹwaro ndu Ízurẹlu l’owhu. 10Nwatibe Sọlu ono, bụ Ishiboshetu gbarụ ụkporo awha ugbo labọ nteke ọ watarụ ọchi ndu Ízurẹlu. Ọ bya achịa awha labọ sefu ẹka.

Ọle ndu ọzo-ụlo Juda bụ Dévidi bẹ whẹbedua l’awụ etso. 11Dévidi buru lẹ mkpụkpu Hiburọnu bụru eze ndu ọzo-ụlo Juda. Iwhe ọ chịru bụ awha ẹsaa l’ọnwa ishii.

Ọgu l’adarụ ndu nke Dévidi whẹ lẹ ndu nke Ishiboshetu

12Abụna nwa Naa yẹle ndu l’ejeru Ishiboshetu, bụ nwa Sọlu ozhi shi lẹ Mahanayimu tụgbua jeshia mkpụkpu Gibyiyọnu. 13Jowabu nwa Zeruya yẹle ndu l’ejeru Dévidi ozhi tụgbua jekfushia whẹ l’okpuru, dụ lẹ Gibyiyọnu. Ndu ọwhu dọru l’ibẹka azụ okpuru lanụ; ndu ọwhu dọru l’azụ iya ọwhu. 14Abụna bya asụ Jowabu: “T’ụnwu okorọbya-a haadaru gbalihu je akpasweru ibe whẹ t’anyi whụ.”

Jowabu sụ: “Ngwanụ, tẹ whẹ lọbaru.”

15Whẹ wụ-lishihu; a bya agbaa whẹ agbagba, ụmadzu iri l’ẹbo l’ẹka iya nke ndu Bénjaminu yẹle Ishiboshetu, bụ nwatibe Sọlu; ụmadzu iri l’ẹbo l’ẹka iya nke Dévidi. 16Ọo ya bụ, onyenọnu bya ekwota ibe iya l’ishi woru ogu-ịgba sụa ibe iya lẹ mgburẹku, whẹ tụko dashịa nwụshihu l’ugbo lanụ. O noo g’o gude e kulahaa ẹka ono Ẹgu Ogu-ịgba. Ẹka ono dụ lẹ mkpụkpu Gibyiyọnu.

17Ọgu mbọku ono bẹ karụ mebyi ose. Ndu nke Dévidi lwụ-gbua Abụna yẹle unwoke Ízurẹlu. 18Ụnwegirima unwoke Zeruya whẹ ẹto nọkota l’ẹka ono, mbụ Jowabu mẹe Abyishayi yẹle Asahẹlu. Ọkpa ọwhube Asahẹlu dụ kọrokoro g’ọo nke mgbada. 19Asahẹlu rwuchata iya Abụna tsonwua ya nke ba agha ẹnya l’azụ. 20Abụna bya aghaa ẹnya whụ iya. Ọ jịa ya sụ: “Asahẹlu; ọo gụbedua?”

Ọ sụ iya: “Ọo mbẹdua.”

21Ọo ya bụ, Abụna bya asụ iya: “Swịa l’ẹka-ụtara ghu m’ọ bụ l’ẹka-ịcha ghu chịpyabe onye ọdo. Gude onye lanụ l’ime ụnwu okorọbya ono nata ya ngwọgu iya.” Ọle Asahẹlu te ekwekwanu haa ya achịchi. 22Abụna bya anmaarụ Asahẹlu ọkwa ọdo sụ iya: “Haa mu! Ba achị-whehe mu nno! Mu -gbunuru ghu-a tụa l’alị ntaa, ?mu l’eshi agha palia iwhu apali l’ẹka nwune ghu Jowabu nọ?” 23Asahẹlu nyịlee nchị mmaanụ, achị iya. Ọo ya bụ, Abụna bya eworu ishishi arwa iya sụa Asahẹlu l’ẹwho, o fo iya l’okpurukpu. Ọ daa nwụhu l’ẹka ono. L’ọobuje, onye jetaru bya akpolwu ẹka ono, Asahẹlu daburu nwụhu, ya akpọo beru.

24Obenu lẹ Jowabu yẹle Abyishayi bẹ chịgbuleru-a Abụna. Whẹ chirwudeshiwa iya ugvu Ama, dụ chebe iwhu lẹ mkpụkpu Giya l’echi ụzo, l’eeshije eje echi-ẹgu mkpụkpu Gibyiyọnu, ẹnyanwu l’aadawa. 25Unwoke Bénjaminu tụko kpakọo kfụru l’azụ Abụna. Whẹ kpọbe onwowhe itsutsu lanụ, kfụru l’eli ugvu lanụ. 26Abụna mabẹ olu kua Jowabu sụ: “?Ọo warọo mma bẹ anyi l’e-gudewaro alwụ-gbushi onwanyị? Ikpazụ iya l’a-bụkwa anyi ọdu ẹka l’ẹnya. ?Ọo nteke ole bụ a -nọ-be, gụ ekfuru ndu nkeghu tẹ whẹ haa ọchi ụnwunna whẹ?”

27Jowabu za iya oku sụ: “Chileke vuru-a ishi iya g’o vu iya, ndu-a gẹge anọdulewho achị ụnwunna whẹ-e gẹ whẹ l’achị whẹ jeye l’ụtsu nggẹle ọ tọ bụ okfu-a, i kfuru.” 28Ọo ya bụ, Jowabu bya egbua opyi-ọku, ndu ojọgu ono tụko kfụshikota. Whẹ ta chịbahee ndu Ízurẹlu ọso ọdo, ọwhu l’eewhoro lẹ whẹ lwụbaaru ọgu ọdo.

29Abụna yẹle ndu nkiya jefu ẹnyashi mbọku ono l’ije. Whẹ ghajaa nsụda Araba, jeye whẹ daa ẹnyimu Jọ́danu l’onwiya. Whẹ jekotawaro ije l’ụtsu iya fụta lẹ mkpụkpu Mahanayimu.

30Ọo ya bụ Jowabu bya eshilewho ọchi Abụna lwa, ọ kpakodzua ndu nkiya. Umadzụ iri lẹ tete bụru ndu l’achọ achọ lẹ ndu nke Dévidi t’a gụfukwaro Asahẹlu. 31Ọle ndu nke Dévidi ono gbukwanuru ụkporo madzụ ugbo iri l’ẹsato bụ ndu ikfu Bénjaminu mẹe ndu whẹ lẹ Abụna l’alịje. 32Whẹ pata Asahẹlu je elia l’ilu nna iya, dụ lẹ Bẹ́tulehemu. Ọo ya bụ Jowabu yẹle ndu nkiya tụgbushiwaruroya l’ẹnyashi ono jeye ọ bụru lẹ chi asahụ bẹ whẹ rwuru Hiburọnu.

3

1Ọgu dazhiaruwho ndu nke Sọlu lẹ ndu nke Dévidi. Whẹ lwụa ọgu ono nọo ọkpobe ọdu. Ọkpehu nke Dévidi l’aka shii eje eje; ọwhube ike l’agvụ ndu nke Sọlu agvụgvu.

Ụnwegirima, a nwụshiru Dévidi lẹ Hiburọnu

2A nwụshiru Dévidi unwoke nteke o bu lẹ Hiburọnu. Ọkpara iya bụ Amụnonu. Onye nwụru iya nụ bụ Ahinowamu, nwanyị, shi lẹ Jezerẹlu. 3Abyigelu, shi bụru nyee Nebalu nke Kamẹlu bya anwụaru iya otsota ọkpara iya, bụ Kiliyabu. Maaka, bụ nwa Talumayi, bụ eze ndu Geshuru bya anwụaru iya onye nke ẹto, bụ Abụsalomu. 4Hagitu nwụaru iya onye nke ẹno, bụ Ádonayija. Abyitalu nwụaru iya onye nke ise, bụ Shefataya. 5Nyee ya, bụ Egula nwụaru iya onye nke ishii, bụ Ituremu. Ndu-a b’a nwụshikotaru Dévidi nteke o bu lẹ Hiburọnu.

Abụna watarụ otso Dévidi

6G’ọgu ono l’adarụ ndu ẹnya-ụlo Sọlu whẹ lẹ ndu ẹnya-ụlo nke Dévidi bẹ Abụna nọdu l’ẹka ụlo nke Sọlu akpa ike. 7Sọlu bẹ nweru nwanyị ọbu, l’ọoto ọlua l’ọkpoku nwanyị, ẹwha iya bụ Rizupa. Nwanyị ono bụ nwa Aya. O be ujiku lanụ, Ishiboshetu bya ekua Abụna sụ iya: “?Ndẹe ishi iwhe meru, i duta nwanyị, nna mu l’ẹte alụa l’ọkpoku nwanyị gụ l’iya l’azẹe?” 8Ẹhu l’eghushi Abụna eghu ike l’okfu ono, Ishiboshetu kfuru iya. Ọ sụ Ishiboshetu: “?O noo gẹ mu dubewaa jolajola l’ẹka ndu Juda nọ? Nkeshi ono byeye ntanụ-a bẹ mu shi gudeta obu mu g’ọ ha tụru ike yeru nna ghu Sọlu mẹe ndibe iya mẹe ndu yẹle iya l’eshi ọnya; mu shi lwụta ọgu ẹhu unu tẹ ndu nke Dévidi ba alwụ-gbu unu. Ọ bụru ntaa b’ị bya ekobe mu okfu lẹ nwanyị sụru, nwanyị ta asụ. 9Ntaa bẹ mu l’e-meru Dévidi iwhe ono, Onye-Nwe-Ọha riburu lẹ nte, kwee ya ụkwa iya. Ọ -dụa nno, tẹ Chileke gwakwaa mụbe Abụna ọchi, mbụ t’ọ whụkwaa mu awhụwhu. 10Mu l’a-nafụ ẹnya-ụlo Sọlu ọchichi, woru iya nụ Dévidi, Dévidi abụru eze ndu Ízurẹlu mẹe ndu Juda, wata lẹ Danu rwua Byiyesheba.” 11Ishiboshetu ta asahẹ ọnu je okfu okfu ọdo yeru Abụna nkele ọotsu iya egvu.

12Ọo ya bụ, Abụna bya eyefu ndu ozhi tẹ whẹ jeeru iya ibe Dévidi je asụ ya: “?Ọo onye bẹ alị-a dụ l’ẹka? Tẹ mu lẹ ghu gbaa ndzụ nke ọwhu mu l’e-yeta ẹka chịtakota ndu Ízurẹlu l’owhu ye ghu l’ẹka.”

13O noo ya, Dévidi sụ: “Ọ dụ ree. Mu lẹ ghu l’a-gba ndzụ. Ọle mu l’ele ẹnya iwhe lanụ l’ẹka ghu; iwhe ono bụ t’i be eshita ẹka mu nọ l’abụa l’i dulataru mu Mikalu, bụ nwa nwanyị Sọlu m’ị byadẹlewho.” 14Dévidi bya eyefu ndu ozhi iya tẹ whẹ jekfu Ishiboshetu, nwa Sọlu je asụ: “Kee mu nyee mu Mikalu, mu gude ụkporo akpapyị ndu Fílistiya ugbo ise lụa.” 15Ishiboshetu zhia, e je anata Mikalu ji iya, bụ Palutiyẹlu nwa Layishi. 16Ji nwanyị ono tsọlahaa áwhụ iya, arya ẹkwa etso iya l’azụ l’azụ jeye whẹ bahụ lẹ mkpụkpu Bahurimu. Abụna bya asụ ji nwanyị ono: “Tụgbua, dawhu azụ l’uwhu!” Ọo ya bụ, ọ dawhushia azụ.

17Abụna kua ndu bụ ọgurenya ndu Ízurẹlu idzu sụ whẹ: “Unu shiwa nteke teru ẹnya seta g’unu l’e-shi mee Dévidi eze. 18Ngwa, unu mee ye ya ntaa. O noo nkele Onye-Nwe-Ọha kwewaru iya Dévidi l’ụkwa sụ: ‘Ọo l’ẹka nwozhi mu Dévidi bẹ mu l’e-shi dzọo ndu nkemu, bụ ndu Ízurẹlu l’ẹka ndu Fílistiya mẹe l’ẹka ndu ọhogu whẹ lile.’ ” 19Abụna l’onwiya bya ekfukwaruwho yeru ndu ikfu Bénjaminu. Ọ bya atụgburu jeshia Hiburọnu je edooru Dévidi iwhe lile, ndu Ízurẹlu mẹe ndu ikfu Bénjaminu gbarụ égò lẹ whẹ l’e-me.

20O belewho nteke Abụna yẹle unwoke ụkporo, ọ chị rwuru ibe Dévidi lẹ mkpụkpu Hiburọnu, Dévidi shishiaru whẹ nri. 21Abụna bya asụ Dévidi: “Tẹ mu bya eje ntaa je akpakọoru gụbe eze, bụ onye-nwe-mu nụ ndu Ízurẹlu l’owhu tẹ gụ lẹ whẹ gbaa ndzụ nke ọwhu l’ịi-bụ eze ndu ono, obu ghu natarụ.” Ọo ya bụ, Dévidi vudoru Abụna bya asụ iya tọkwa ẹhu; ọ tụgbua l’ẹhu-guu.

Jowabu gbugburu Abụna

22Ọ bụru nteke ono whọ bẹ ndu ozhi Dévidi whẹ lẹ Jowabu shi ọgu ndu ọlwua-ọlaa, whẹ jeru bata, vuru iwhe parụ ẹka, whẹ kwatarụ l’ọgu ono lwa. Ọle Abụna ta anọhedu l’ibe Dévidi lẹ Hiburọnu nkele o shiwa ibe Dévidi tụgbua l’ẹhu-guu. 23O be gẹ Jowabu yẹle ndu ojọgu yẹle whẹ lị batarụ, e kfuru iya lẹ Abụna nwa Naa bẹ shikwa byakfuta eze, ọ lashiwaa l’ẹhu-guu. 24Ọo ya bụ, Jowabu jekfushia eze je asụ iya: “?Ọ nụa gụnu b’ị meru nno? Ọo gụnu meru g’o gude, Abụna byakfuta ghu, ị haa ya, ọ lashia? Ntaa b’ọ laghawaru. 25Mbẹ ị marwuru-a Abụna nwa Naa ono ime. Ọ kwa ẹregede b’ọ gbarụ bya ibe ghu tẹ ya gerwua ghu ẹhu makọtaru g’ị harụ ọkpa ha iya, mẹ tẹ ya amakọtaru iwhe lile, l’iime eme.”

26Jowabu bya atụgbua lụfu l’iwhu Dévidi. Ọ bya ezhi ndu ozhi iya tẹ whẹ gbakfu Abụna l’echi ụzo. Whẹ gbakfu Abụna lẹ wẹlu ọbu, l’aza Sira je ekuwhu iya azụ, Dévidi ta ama. 27Ọ bya ebe gẹ Abụna dawhuleruwho azụ lẹ Hiburọnu, Jowabu kucha iya ekucha l’ọnoguzo gẹ woo l’o nweru iwhe l’oome tẹ ya kfuru iya l’edomi. Jowabu nmafua ya ẹwho l’ẹka ono, ọ nwụhu. O shi nno gwata ụgwo nwune iya Asahẹlu, Abụna gbujeru l’ọgu. 28E megee, Dévidi bya anụa g’ọ nwụru. Ọ sụ: “Shi lẹ gbururu jeye lẹ gbururu bẹ ẹka mu lẹ ndu alị-eze mu dụkwa ọcha l’iwhu Onye-Nwe-Ọha l’egbugbu, e gburu Abụna nwa Naa. 29T’ọ bụkwaru l’ishi Jowabu mẹe ọzo-ụlo nna iya l’owhu bẹ l’aa-jịta mmee ọchi Abụna! T’onye atashị ba agvụkwa agvụ l’ọzo-ụlo Jowabu mẹe onye njọkirehu l’eme mẹe onye ọkpa l’ẹte edzua oke mẹe onye e gburu l’ogu-ịgba mẹe onye l’akpa nri akpa!” 30O noo ya, Jowabu yẹle nwune iya nwoke Abyishayi gbunua Abụna nke l’ọo ya gburu Asahẹlu, bụ nwune whẹ l’ọgu lẹ mkpụkpu Gibyiyọnu.

Eeli Abụna

31Dévidi bya asụ Jowabu mẹe ndu whẹ l’iya nọ: “Unu lajashịa uwe unu, unu achịta uwe áwhụ yee, ryaa ẹkwa Abụna”. Eze, bụ Dévidi l’etso igbe-odzu ono l’azụ. 32Whẹ lia Abụna lẹ Hiburọnu; eze chia mkpu ẹkwa l’ilu Abụna. Ndu lile, nọ l’ẹka ono ryakọta ẹkwa. 33Eze, bụ Dévidi bya agụa áwhụ ẹhu Abụna sụ:

“?Ọ gbarụ l’ọo Abụna l’a-nwụhu anwụhu onye eswe-e?

34E te ekedu ghu ẹka eke, t’a tụ ghu mkpọro l’ọkpa.

Ị larụ l’ike g’ọo onye dabarụ ndu ejo-iwhe l’ẹka.”

Ndu lile, nọ l’ẹka ono tụko ryabaa ẹkwa iya ọdo. 35Whẹ bya atụko gẹ whẹ ha ryọo Dévidi t’ọ gbashi ria nri gẹ nteke ono bụkwadua eswe. Obenu lẹ Dévidi ribuwaru nte sụ: “Tẹ Chileke gwakwaa mu ọchi, mbụ t’o mekwaa mu ọ-ka-njọ mẹ mu wota nri kpaa l’ọnu m’ọ bụro iwhe-eriri ọdo mmaanụ jeye nteke ẹnyanwu l’ada!” 36Ẹhu tsọo ndu lile, nọ l’ẹka ono ụtso; whẹ tụbe nvọ l’iwhe ono, Dévidi meru; iwhe lile, Dévidi meru dụkota whẹ ree. 37Ndu lile, nọ l’ẹka ono je akpaa lẹ ndu Ízurẹlu l’owhu marụ l’eze, bụ Dévidi bẹ ẹka iya ta adụdu l’egbugbu ono, e gburu Abụna nwa Naa. 38E -megezhiawho, eze je asụ ndu ozhi iya: “?Unu ta amazhidua l’onye ishi, mbụ oke amadụ bẹ ishi iya whuhuru ntanụ l’alị ndu Ízurẹlu? 39T’a gụfuro l’a wụru mu mmanụ l’ishi tẹ mu bụru eze, obenu l’ume ta adụdu mu ntanụ, o noo nkele ụnwegirima Zeruya bẹ nabarụ mu ẹka. Tẹ Onye-Nwe-Ọha kfụa ndu l’eme ẹji ụgwo lẹge ejo-ememe whẹ hatabe!”

4

E gburu Ishiboshetu

1O belewho nteke Ishiboshetu nwa Sọlu nụru lẹ Abụna bẹ nwụhuwaru nụ lẹ Hiburọnu, ọ gvụ iya ike, egvu bya ndu Ízurẹlu l’owhu l’ẹhu. 2Nwa Sọlu ono bẹ nweru unwoke labọ, bụ ndu ishi ọlwua-ọlaa. Ẹwha onye lanụ bụ Bána; ẹwha onye ọwhua bụru Rekabu. Whẹ tụko bụru ụnwu Rimọnu onye ikfu Bénjaminu bya abụru onye mkpụkpu Beerotu. Mkpụkpu Beerotu ono b’a gụru yeru ikfu Bénjaminu, 3nkele ndu Beerotu gbarụ ọso laa mkpụkpu Gitayimu je ebuwaruro l’ẹka ono g’ọo nlwamụnlwa byeye ntanụ-a.

4Nwatibe Sọlu, bụ Jonatanu nweru nwatibe iya nke nwoke, darụ ngvụru l’ọkpa labọ. Ọo nteke nwata ono gbarụ awha ise b’e shi lẹ nsụda Jezerẹlu bya edoo nke anwụhu Sọlu yẹle Jonatanu. Anụnu, onye nwanyị, l’ehe nwata ono nụru iwhe ono, o kworu gbaragbara jeshia tẹ ya kuta nwata ono gbalaa, nwata ngụfu daa l’alị, ọ bụwaru iya rọo ọda ngvụru. Ẹwha nwata ono bu Mefiboshetu.

5Ụnwu nwa nwoke ibe Rimọnu nke Beerotu, mbụ Rekabu yẹle Bána tụgbua mbọku ọbu, ọ bụru whẹ oje ụlo Ishiboshetu. Ọ bụleruwho l’echilabọ oke-eswe nteke yẹbe Ishiboshetu nọdu atụta ume bẹ whẹ rwuru. 6Whẹ bya abahụ bamia l’ime ụlo iya gẹ woo lẹ whẹ l’eje ọhata akpụru witi. Whẹ nmafua ya ẹwho l’ime ẹka ono. Ọo ya bụ, Rekabu yẹle nwune iya Bána pyofu gbalaa. 7Ọ bụru nteke Ishiboshetu zẹe azẹe l’iwhe-azẹe ya bẹ whẹ bakfutaru iya l’ime mkpu ẹka l’ọozeje l’ime ụlo iya. Whẹ nmaa ya mma, nmagbua ya; bya egbuta iya ishi. Whẹ pata ishi iya ono tụgbua ụzo nsụda Araba l’ẹnyashi mbọku ono l’owhu. 8Whẹ pata ishi iya ono pakfutashiaru Dévidi lẹ Hiburọnu bya asụ iya: “Ọwaa bụ ishi nwa Sọlu, bụ Ishiboshetu, mbụ ọhogu ghu ono, l’achọ ọkpawhu ndzụ ghu. Ntanụ-a bẹ Onye-Nwe-Ọha gwatarụ Sọlu yẹle ẹpa iya ụgwo iwhe ono whẹ, meru ghu, gụbe onye-nwe-anyi, bụ eze.”

9Dévidi bya asụ Rekabu yẹle nwune iya nwoke, bụ Bána, ụnwu Rimọnu, onye Beerotu, sụ whẹ: “Onye-Nwe-Ọha vuru-a ishi iya g’o vu iya, mbụ onye ono, nafụtaru mu nụ l’iwhe-ọtsulanu, 10bẹ l’ọo-nwụru unu lẹ g’ọ nwụru onye ono nteke ọ bya bya asụ mu lẹ Sọlu bẹ nwụhuakwaru, gbeenu arị lẹ ya byarụ mu ozhi ozhi, dụ ree. Mu gabẹlewho ẹka zugude iya gbua lẹ mkpụkpu Zikulagu. O noo bụru obunggo, mu buru iya l’ozhi ono, ọ byarụ ezhizhi. 11Tọo kabaadarọ njọ nteke ọ bụ ndu ejo-iwhe jeru je egbua nwoke, l’adụa iwhe o meru l’ime ụlo iya, l’eli oshi-azẹe ya. Tọ lẹduwho tẹ mu gwalata unu ụgwo mmee ọchi iya l’ishi unu ntaa, wofu unu lẹ mgboko-o.” 12Dévidi bya ezhi ụnwu-okorọbya, whẹ gbushia whẹ. Whẹ kwashịa whẹ ẹka yẹle ọkpa bya apakọo ogwẹhu whẹ je ekobe lẹ mgboro okpuru, dụ lẹ Hiburọnu ono. Whẹ bya apata ọwhube ishi Ishiboshetu je elia l’ilu Abụna, dụhukwawho lẹ Hiburọnu.

5

Eeme Dévidi eze, l’achị ndu Ízurẹlu l’owhu

1Ikfu g’ikfu ha lẹ Ízurẹlu byakfuta Dévidi lẹ Hiburọnu bya sụ iya: “Anyi lẹ ghu tụkoru bụru mmee lanụ mẹe anụ-ẹhu lanụ. 2Lẹ nteke gbaharụ nụ, nteke Sọlu shi bụru eze, l’achị anyi bẹ bụkwa gụbedua shi anọje edu ndu Ízurẹlu eje eje alwa alwa l’ọgu. Tẹmenu ọ bụru ghu bẹ Onye-Nwe-Ọha sụru l’ọo ghu l’a-nọ eche ndu nkiya, bụ ndu Ízurẹlu gẹ l’eecheje atụru; e -megee ya abụkwaru ghu whọ l’a-nọ achị whẹ.” 3O belewho nteke ndu bụ ọgurenya ndu Ízurẹlu tụkoru byakfuta eze, bụ Dévidi lẹ Hiburọnu, whẹ l’iya gbaa ndzụ l’iwhu Onye-Nwe-Ọha; whẹ bya awụa Dévidi mmanụ l’ishi t’ọ bụru eze ndu Ízurẹlu. 4Dévidi gbarụ ụkporo awha l’awha iri nteke e meru iya eze. Ọ chịa ụkporo awha ugbo labọ. 5Nteke o bu lẹ Hiburọnu b’ọ chịru ndu Juda awha ẹsaa l’ọnwa ishii. Ọ bya anọdu lẹ Jerúsalẹmu chịa ndu Ízurẹlu l’owhu yẹle ndu Juda ụkporo awha l’awha iri l’ẹto.

6Eze, bụ Dévidi yẹle ndu nkiya bya awụba lẹ Jerúsalẹmu wụ-kfu ndu Jebusu, bu l’ẹka ono ọgu. Ndu Jebusu bya asụ Dévidi: “Ị tị byadụ l’a-bata ẹka-a, nkele ọo ndu l’atsọ ishi mẹe ndu ngvụru bẹ anyi l’e-ye tẹ whẹ chiwhu ghu azụ.” Whẹ rịa lẹ Dévidi ta abyazhidua l’a-bata ẹka ono. 7Ọle e megeleru-a, Dévidi naghalẹ whẹ-ẹ ẹka ọbu, whẹ tụru o shihu ike, dụ l’eli ugvu Záyọnu, megeeru bụru mkpụkpu Dévidi.

8Mbọku ono bẹ Dévidi sụru: “Onye ono, l’a-dụ ike lwụ-gbua ndu Jebusu l’e-tsoru ọswa-mini bakfu ndu l’atsọ ishi mẹe ndu ngvụru ono, Dévidi kpọru ashị.” Ọo ya bụ iwhe ono, l’eekfuje sụ: “Ndu l’atsọ ishi mẹe ndu ngvụru ta abyadụ l’a-bahụ l’ụlo eze.”

9Dévidi bya akwata uwhu l’ẹka ono, a tụshiru ike ono, dụ l’eli ugvu Záyọnu. Ọ gụa ya mkpụkpu Dévidi. Ọ tụa mgbodo lẹ mkpụkpu ono mgburumgburu. O shi l’agbarike mgbodo mkpụkpu ono tụa ya bahụ l’ime. 10Dévidi l’akaba ike eje eje nkele Onye-Nwe-Ọha, mbụ Chileke, bụ Ọkalibe-kakọta-ike nọdu swiru iya.

11Hiramu, bụ eze ndu Taya ye ndu ozhi iya tẹ whẹ vutaru Dévidi oswebe oshi sida, yekwaru iye ya whọ ndu kapịnta mẹe ndu l’edo ụlo, whẹ tụko lịru. Whẹ tụaru Dévidi ụlo. 12Dévidi bya amarụ lẹ Onye-Nwe-Ọha bẹ mewaru tẹ ya kpọru g’ọo abara l’ọbu eze ndu Ízurẹlu mẹe lẹ Onye-Nwe-Ọha bẹ kutsewaru ọbu eze iya l’iswi ẹhu ndu nkiya ono, bụ ndu Ízurẹlu.

13Lẹ gẹ Dévidi lụfu-geeru lẹ Hiburọnu bya Jerúsalẹmu b’ọ lụshibaaru igweligwe ụnwanyi, mẹe ndu ọwhu l’ọoto ọlua l’ọkpoku nwanyị. O nokwawho lẹ g’a nọdu nwụshibaaru iya ụnwegirima unwoke mẹe ụnwegirima ụnwanyi. 14Ọ waa bụ ẹwha ụnwegirima, a nwụshiru iya lẹ Jerúsalẹmu l’ẹka ono: Shamuwa, Shobabu, Nétanu, Sólomọnu, 15Ibuha, Elishuwa, Nefegu, Jafiya, 16Elishama, Ẹliyada mẹe Elifẹletu.

Dévidi l’alwụ-gbu ndu Fílistiya

(1 Iwhe. 14:8-17)

17O be nteke ndu Fílistiya nụru l’a wụwaru Dévidi mmanụ l’ishi t’ọ bụru eze ndu Ízurẹlu, whẹ tụko gẹ whẹ ha jeshia ọcho ụzo tẹ whẹ kpawhua Dévidi ishi. Dévidi bya anụa ya anụ, ọ nyịfu laa l’ẹka a tụshiru ike. 18Ndu Fílistiya bya bya awụ-rwua je atụkashia onwowhe, whẹ dzuru nsụda Refayimu. 19Dévidi kwee bya ejekfu Onye-Nwe-Ọha njịta sụ: “?Ọo tẹ mu jekfu ndu Fílistiya ọgu? ?Ịi-chịru whẹ ye mu l’ẹka?”

Onye-Nwe-Ọha yeru iya ọnu sụ iya: “Ee, jero, lẹ mu l’a-chịru-a ndu Fílistiya ye ghu l’ẹka.”

20Ọo ya bụ, Dévidi jeshia mkpụkpu Bálu-perazimu; je alwụ-gbua whẹ l’ẹka ono. Ọ sụ: “Ọo lẹge ukporo-mini l’ekpoje bụ gẹ Onye-Nwe-Ọha shiwa l’ẹka mu kpota ndu ọhogu mu whẹ.” Ọo ya meru, a gụa ẹka ono Bálu-perazimu. 21Ndu Fílistiya gbaghashịa ntẹkpe whẹ l’ẹka ono, Dévidi yẹle ndu ọli iya chịkoo ya nyịbe.

22Ndu Fílistiya bya abyawhutashia azụ ọdo, bya ejekashihu dzuru nsụda Refayimu. 23Dévidi byakwa ajịa Onye-Nwe-Ọha gẹ l’ọojije iya, Onye-Nwe-Ọha sụ iya: “Be eshikwa whẹ atatiwhu nhamụnha, shichia okotazụ gbaa whẹ mgburumgburu l’iwhu ẹka ono, oshi balusamu gvugeeru lwụshi whẹ ọgu. 24Unu bebelewho anụ ụda iwhe l’ada g’ọo igidi ọkpa l’eli oshi balusamu ono, unu emekebe garagara, nkele ọo nteke ono bẹ Onye-Nwe-Ọha vutawaru unu ụzo t’unu je egbugbushia ndu ojọgu ndu Fílistiya” 25O noo ya, Dévidi melewho lẹge Onye-Nwe-Ọha zhiru iya. O shilewho lẹ mkpụkpu Geba gbua whẹ mkpụrudumulanu jasu lẹ mkpụkpu Gaza.

6

Eevulata igbe-ọgbandzu Chileke lẹ Jerúsalẹmu

1Dévidi bya akpakodzua ndu a marụ ẹwha whẹ lẹ ndu ojọgu ndu Ízurẹlu. Iwhe whẹ dụkota bụ ụkporo ụnu ụmadzu ugbo ẹto l’ụnu iri l’ise. 2Dévidi yẹle ndu lile, tso iya nụ jeshia mkpụkpu Bela, dụ l’alị ndu Juda nyịbe jeshia ọpalata igbe-ọgbandzu Chileke, mbụ igbe ono, a gụru ẹwha Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu; onye ono, oshi-eze iya dụ lẹ mgbaku cherubu. 3Whẹ pafụta igbe-ọgbandzu Chileke ono l’ụlo Abyinadabu parụ tukobe l’eli ọgba-kperekpere, dụ ọ̀whúú ọ̀whúú. Ụlo Abyinadabu ono, tukoru l’eli ugvu. Ọ bụru Uza mẹe Ahiyo, bụ ụnwu Abyinadabu nke nwoke bẹhunu l’anga ọgba-kperekpere ono. 4Whẹ ngarụ yẹbe ọgba-kperekpere, a tukoberu igbe-ọgbandzu Chileke ono fụta l’ibe Abyinadabu l’eli ugvu ono; ọwhube Ahiyo vutaru igbe-ọgbandzu ono ụzo. 5Dévidi yẹle ndu Ízurẹlu lile gudekota ike whẹ g’ọ ha gude ete ẹswa l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. Whẹ l’azụ egvu etso igbe-ọgbandzu ono; akpọ ogumogu mẹe une, akụ nkwa, ayọ ayịyo, akụ ogele.

6Ọ bya ebe nteke whẹ rwuru ẹka l’eechishije ẹswa lẹ balị; ẹka ono l’aza Nekọnu, Uza tụfu ẹka tẹ ya wọkobe igbe-ọgbandzu Chileke ono g’eswi, l’alọkpu ọgba-kperekpere ono, a tukoberu iya kpokutaru iwhe. 7Onye-Nwe-Ọha tụfuru iya ẹhu-eghughu, chita iya tụa, ọ nwụhu lẹ mgboro igbe-ọgbandzu Chileke l’ẹka ono, o noo nkele o meru iwhe, l’ẹte agbaa ya l’ememe. 8Ẹhu dalẹwho Dévidi kọo, nkele Onye-Nwe-Ọha bẹ wokfutaru Uza ejo ndakfu. A gụa ẹka ono Pẹ́rezu Uza; ọ bụru iwhe ono bẹ l’eeku iya byasụ ntanụ.

9Égvù Onye-Nwe-Ọha bya Dévidi l’ẹhu mbọku ono; ọ sụ: “?Ndẹ-zhia g’igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha l’e-me rwua mu ẹka?” 10To whehe Dévidi uwhere ọpalata igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono lẹ mkpụkpu Dévidi. O gbechia pafụ iya je edobe l’ibe nwoke, l’aza Óbẹdu-edọmu nke Gatu. 11Igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono dụwaro l’ibe Óbẹdu-edọmu nke Gatu ono ọnwa ẹto, Onye-Nwe-Ọha gọlahaaru ọnu-ọma nụ Óbẹdu-edọmu ono mẹe ndibe iya l’owhu.

12O noo ya, a bya edooru Dévidi, bụ eze sụ: “Onye-Nwe-Ọha gudeekwa iswi igbe-ọgbandzu Chileke ono gọwaru ọnu-ọma nụ Óbẹdu-edọmu yẹle ndibe iya mẹe iwhe lile o nwe enwe.” Ọo ya bụ, Dévidi teru ẹswa je apafụta igbe-ọgbandzu Chileke ono l’ibe Óbẹdu-edọmu, palahụ mkpụkpu Dévidi. 13L’ọobuje ndu pa igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono yelewho n-ye-ọkpa ishii, Dévidi egbua eswi yẹle nweswi, ẹba dụ, gude gbaarụ Chileke ẹja.14Dévidi weru ẹkwa ọcha l’ukfu. O teta egvu ike iya l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. 15O noo ya, Dévidi yẹle ndu Ízurẹlu lile chịru opyi-ọku egbu, tarụ wọwowo vulia igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono.

16E vuru igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono abatakwadụa lẹ mkpụkpu Dévidi, ada Sọlu ono, ẹwha iya bụ Mikalu pyofu ẹnya lẹ windo ele iya. Ọ whụa eze Dévidi gẹ l’ọokfuda-whe ete egvu l’iwhu Onye-Nwe-Ọha, ọ dụ iya nde l’ẹnya. 17Whẹ pabata igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono, bya edobe iya l’ẹka rwuberu iya nụ l’ime ụlo-ẹkwa, Dévidi kpọberu t’e dobe iya. Dévidi bya egwoshia ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku mẹe ngwo-ẹja ẹhu-guu l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. 18Dévidi gwogelewho ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono yẹle nke ẹhu-guu ono, o gude ẹwha Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu gọoru ndu Ízurẹlu ọnu-ọma. 19Ọ bya ekeeru ndu ono l’ẹhu l’ẹhu ishi buredi nnanụ nnanụ mẹe akara, e meru l’akpụru oshi detu mẹe akara, e meru l’akpụru vayịnu, kedzuru iya ndu Ízurẹlu ono l’owhu; unwoke mẹe ụnwanyi. E megee, igweligwe ndu ono wụkashihu lashigee ibe whẹ l’ẹhu l’ẹhu.

20O be nteke Dévidi larwuleruwho uwhu tẹ ya kele ndibe iya, ada Sọlu, bụ Mikalu, bụkwawho nyee Dévidi ono gbata iya ndzuta bya asụ iya: “G’eze ndu Ízurẹlu dụbukwaa ugvu nke ntanụ, megee gbabẹ onwiya ọto l’iwhu ụnwumgboko, ndu ozhi iya whẹ gbarụ ohu, ẹgube-ẹ mkpọkoro madzụ l’egudeje iwhere ọgvu l’iwhu eme onwiya.”

21Dévidi bya asụ Mikalu: “Ọo l’iwhu Onye-Nwe-Ọha bẹ mu l’ete ẹswa, mbụ onye ono, harụ nna ghu mẹe onye ọdo shi l’ọzo-ụlo nna ghu họtachia mbẹdua tẹ mu bụru onye ishi ndu nke Onye-Nwe-Ọha ono, bụ ndu Ízurẹlu, mu je l’a-nọ ete ẹswa l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. 22Mu l’a-kabakwaanụ ome onwomu lọkpulokpu. Ọ tọ dụdu iwhe mu bụ l’ẹnya nkemu; obenu l’ụnwu-ohuta ụnwumgboko ono, l’iikfuru bẹ l’e-gbenu akwabẹ mu ugvu.”

23Ọo ya bụ, ada Sọlu ono, bụ Mikalu ta nwụta nwa jeye l’awha nka-ezekụna iya.

7

Ozhi, Nétanu zhiru Dévidi

(1 Iwhe. 17:1-15)

1Ọ bya ebe nteke eze nokfuleruwho anokfuru l’ibe iya, mbụ gẹ Onye-Nwe-Ọha kabẹ mee t’o tukfuru ume l’ẹka ndu ọhogu iya lile, nọ-wheru iya mgburumgburu, 2eze bya asụ onye nkfuchiru Chileke, bụ Nétanu: “Lee lẹ ntaa bẹ mu bu l’ụlo, a tụru l’oshi sida, igbe-ọgbandzu Chileke bụru l’ụlo-ẹkwa b’ọ dụ.”

3Nétanu sụ iya: “Iwhe bụ iwhe gbatarụ ghu l’uche, lọbaruro mee ya; lẹ Onye-Nwe-Ọha bẹ swiru ghu.” 4Ọ bya ebe l’ẹnyashi ono, Onye-Nwe-Ọha kfuru yeru Nétanu sụ iya: 5“Je ezhia nwozhi mu, bụ Dévidi l’ọ waa iwhe mụbe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Ọ tọ bụdu ghu l’a-tụru mu ụlo, mu l’e-bu. 6Nkeshi mbọku ono, mu dufutaru ndu Ízurẹlu l’alị ndu Íjiputu rwua ntanụ-a, bẹ mu l’eebujekwaaru l’ụlo. Mu shi jewheta ejewhe, ekpuwhe l’ụlo-ẹkwa. 7L’ẹka lile ono, mu lẹ ndu Ízurẹlu shi tụko jeta, ?o nweru nteke mu sụje-zhiaru ndu bụ ishi l’ikfu Ízurẹlu, mbụ ndu ono, mu sụru tẹ whẹ cheje ndibe mu, bụ ndu Ízurẹlu g’ọo onye l’eche atụru sụ: ‘?Ọo gụnu meru unu ta atụru mu ụlo sida?’ ”

8“Kfuru nwozhi mu Dévidi agha: ‘Mụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu sụru lẹ mu dufutaru ghu l’ẹgu, ẹka élwù l’akpa nri, t’i be etsowhehe élwù, t’ị bya abụru onye l’achị ndu nkemu, bụ ndu Ízurẹlu. 9Mu shi swiwheta ghu l’ẹka lile, l’iije; mu tụko ndu ọhogu ghu gẹ whẹ ha lwụ-gbua l’iwhu ghu. Mu l’e-me ẹwha ghu t’ọ paa ẹka g’ọo ẹwha ndu oke amadụ, e nwegeeru lẹ mgboko. 10Mu l’a-nụ ndibe mu, bụ ndu Ízurẹlu alị nke ẹka whẹ. Mu adzabẹ whẹ g’ọo oshi l’alị ono nke ọwhu ẹka ono l’a-bụ alị nke ẹka whẹ. Ẹka ono te enwedu onye bya l’a-chọbaa whẹ okfu ọdo. Ndu ejo obu ta abyadụ l’emekpabaa whẹ ẹhu g’e shi emekpa whẹ iya lẹ mbụ, 11mbụ g’e shi emekpa whẹ iya shitaro nteke mu họtaru ndu ọgbo-ikpe tẹ whẹ chịje ndibe mu, bụ ndu Ízurẹlu. Mu l’e-mekwawho t’i tukfuru ume l’ẹka ndu ọhogu ghu lile. Mụbe Onye-Nwe-Ọha bẹ gbafụwaru ọnu sụ ghu lẹ mu l’e-me t’ị bụru ọzo-ụlo ẹka ghu. 12Nteke ndzụ ghu gvụleruwho, ị lakfushia ndụ-ichee ghu whẹ, bẹ mu l’e-shi l’ụnwu ghu wofuta onye l’a-nọ-chi ẹnya ghu, mbụ onye l’e-shi ghu l’ẹhu gẹdegede. Mu emee t’ọbu eze onye ọbu kpọru akpọru. 13Ọo onye ọbu l’a-tụru mụbe Chileke ụlo, mu l’e-bu; mu emee t’oshi-eze ọchichi iya kpọru akpọru jeye lẹ tututu-mịmimi. 14Mu l’a-bụru nna iya, yẹbedua abụru nwa mu. O -mee ejo-iwhe, mu egude ẹchachi hụ̀a ya gẹ l’aahụje madzụ, mbụ chia ye ya g’ọo madzụ. 15Mu ta abyadụ l’e-wofu n-yemobu mu l’ẹka ọ nọ, ẹgube ono, mu wofuru iya l’ẹhu Sọlu; onye ono, mu wofuru woru ghu dochia ẹnya iya. 16Ọzo-ụlo ghu yẹle eze, ị bụ ta abyadụ l’e-chihu echihu l’iwhu mu jeye lẹ tututu-mịmimi. O nokwawho gẹ mu l’e-me t’oshi-eze ghu kpọru akpọru jeye lẹ tututu-mịmimi.’ ”

17O noo ya, Nétanu kọkotaru Dévidi iwhe ono lẹ g’e kfuru iye ya mẹe lẹ g’ọ whụru iya l’ọwhulenya.

Dévidi l’ekele Chileke ekele

(1 Iwhe. 17:16-27)

18Ọo ya bụ, eze, bụ Dévidi gbeshi bahụ l’ime ụlo je anọdu l’iwhu Onye-Nwe-Ọha sụ:

“Gụbe Nnajị-Ọha, bụ Onye-Nwe-Ọha, ?ọo onye bẹ mu bụ, tẹhenu ọzo-ụlo mu ọ bụ gụnu, nke t’i wolia mu kfụbe l’ẹka ha l’eli ẹgube-ẹ? 19L’ẹnya nkeghu b’ọ ha ghu nwanshị, gụbe Nnajị-Ọha, bụ Onye-Nwe-Ọha. I kfuwaru okfu ẹhu ọzo-ụlo onye ozhi ghu gẹ mgbe l’iwhu whẹ l’a-dụ. ?Ọo ẹgube ẹka ono bẹ l’iigudeje ehe madzụ, gụbe Nnajị-Ọha, bụ Onye-Nwe-Ọha?

20“?Ọ zhia gụnu ọdo bẹ mụbe Dévidi l’e-kfubaaru ghu? O noo nkele ị mahawarụ gẹ mụbe onye ozhi ghu gbarụ gba, gụbe Nnajị-Ọha, bụ Onye-Nwe-Ọha. 21I kwoberu iswi okfu-ọnu ghu mẹe lẹ g’o shi bụru obu ghu, mee eze iwhe ha ẹgube-ẹ, bya ekfuru iya mụbe onye ozhi ghu.

22“G’ị hatabekwanu shii gụbe Nnajị-Ọha, bụ Onye-Nwe-Ọha. Ọ tọ dụdu Chileke ọdo, dụ nụ gbahaa gụbedua, mbụ ẹgube ono, anyi nụru iya lẹ nchị anyi. 23?Ndẹ-zhia ndu ọdo, dụbaa g’ọo ndu nkeghu, bụ ndu Ízurẹlu, mbụ mba lanụ lẹ mgboko-o, gụbe Chileke jeru je agbafụta tẹ whẹ bụru ndu nkeghu, bya egude whẹ mee t’a marụ ẹwha ghu amarụ, bya emee iwhe pageeru ẹka dụ biribiri l’iwhu ndu nkeghu, bụ ndu ono, ị gbafụtaru l’ẹka ndu Íjiputu; ị chịkashikwaawho mba gẹ mba ha ọdo yẹle ụnwu agwa, whẹ l’agwakaa l’iwhu ndibe ghu ono. 24I mewaru tẹ ndu nkeghu, bụ ndu Ízurẹlu kpọru akpọru bụru ndu nkeghu gẹdegede jeyewaroya; gụbe Onye-Nwe-Ọha bya abụwaru whẹ Chileke.

25“Gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke, mekwaa t’o vuru ire, mbụ ụkwa ono, i kweru l’ẹhu mụbe onye ozhi ghu mẹe l’ẹhu ọzo-ụlo mu. T’o rekwaa lẹ g’i kfuru jeye lẹ tututu-mịmimi; 26nke ọwhu ẹwha ghu l’a-pa ẹka apaa jeye lẹ tututu-mịmimi. Ọo nteke ono bẹ l’aa-sụ l’ọo gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu bụ Chileke nke Ízurẹlu. Ọzo-ụlo mụbe onye ozhi ghu Dévidi je l’a-kpọru g’ọo abara l’iwhu ghu. 27Eshi-ọwhu ọ bụ gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, bya abụru Chileke nke Ízurẹlu bẹ goshiru mụbe onye ozhi ghu iwhe-e sụ l’ii-metaru mu ọzo-ụlo ẹka mu. Ọo ya kpatarụ g’o gude, ọnu dụ mụbe onye ozhi ghu nke anọ ekfu anụ ghu. 28‘Gụbe Nnajị-Ọha, bụ Onye-Nwe-Ọha, ọo ghu bẹ bụ Chileke ọbu. Okfu ghu b’e gudekota ẹka l’ọo ọkpobe okfu; i kweshiwaa mụbe onye ozhi ghu ụkwa iwhe-ọma, dụ-gee ẹgube-ẹ. 29Ntaa bụkwa t’ọ dụ ghu ree t’ị gọru ọnu-ọma ọbu nụwaro ọzo-ụlo onye ozhi ghu nke ọwhu whẹ l’a-nọ eje eje l’iwhu ghu. Nkele ọo ghu b’o shi l’ọnu gụbe Nnajị-Ọha, bụ Onye-Nwe-Ọha. Ọnu-ọma ghu ono l’a-dụ ọzo-ụlo onye ozhi ghu l’ẹhu jeye lẹ tututu-mịmimi.’ ”

8

Ndu Dévidi lwụ-gbugbaberu l’ọgu

1A nọta nke nwa nteke ono, Dévidi bya bya alwụ-gbua ndu Fílistiya mee, whẹ nọdu iya lẹ mkpula. Ọ nata ndu Fílistiya ono mkpụkpu Metegama.

2Dévidi lwụ-gbukwaawho ndu Moabu. O meru, whẹ zẹshia azẹe, kpọo onwowhe giriri l’alị. O bya ewota ogologo eri tụta whẹ lẹ gẹ whẹ zẹshi giriri ono. Ọ tụta uzhi labọ je je egbushia whẹ. Ọ bya atụta nke ẹto dobe whẹ ndzụ; whẹ l’ejeru iya ozhi, atụkwawho ụtu anụ iya.

3Dévidi lwụ-gbukwaawho Hadadeza nwa Rehobu, bụ eze ndu Zoba nteke Hadadeza jeru tẹ ya mee t’alị ono, dụ je akpaa l’ẹnyimu Yufurétisu lwakọta iya l’ẹka. 4Dévidi nata iya ndu ojọgu, l’agba ịnya-ọgu, dụ ụnu labọ l’ụkporo iri, bya anatakwa iya whọ ndu ojọgu o-je-l’ọkpa, dụ ụkporo ụnu ugbo labọ l’ụnu iri. Dévidi tụko ịnya ono, l’anọje alọkpu ụgbo-ịnya gbubushikota whẹ akwara azụ ọkpa, bya eworu ụkporo ugbo ise doberu onwiya.

5O be gẹ ndu Arámu, bu lẹ Damásukọsu byarụ tẹ whẹ yetaru eze ndu Zoba, bụ Hadadeza ẹka, Dévidi gbua whẹ ụnu ụkporo labọ l’iri l’ise. 6Dévidi bya emeta ọdu ndu ojọgu l’alị ndu Arámu nke Damásukọsu harụ ndu ojọgu iya chịta dobe iya. Ndu Arámu ono nọdu Dévidi lẹ mkpula; whẹ l’atụ akịriko anụ iya. Onye-Nwe-Ọha l’emeje tẹ Dévidi tụa okoo l’ẹka lile, o jeru. 7Dévidi chịkoo iwhe ndu ozhi Hadadeza l’egbobeje gude ezeru onwowhe ọwhu e gudege mkpọla-ododo mee chịlata lẹ Jerúsalẹmu. 8Dévidi shi lẹ mkpụkpu Beta mẹe lẹ mkpụkpu Berotayi, bụkota mkpụkpu, dụ l’alị, Hadadeza l’achị vukoo ope, ha shii.

9O be gẹ Toyi, bụ eze ndu Hámatu nụru lẹ Dévidi bẹ lwụ-gbukotawaru ndu ojọgu Hadadeza, 10o yefu nwa iya nwoke, ẹwha iya bụ Jóramu t’o je ekele eze Dévidi ekele, jaa ya ajaja lẹ yẹle Hadadeza kpọgbaru; ọ lwụ-gbua ya. Nkele Hadadeza bẹ yẹle Toyi shi anọje alwụ ọgu ntekenteke. Jóramu ono bẹ gude arya, dụ iche iche, e meru lẹ mkpọla-ododo mẹe nke mkpọla-ọcha mẹe nke ope bya. 11Eze Dévidi woru ụnwu arya ono doberu Onye-Nwe-Ọha nsọ lẹ g’o dobehawaru mkpọla-ọcha yẹle mkpọla-ododo, shikota l’ẹka mba gẹ mba ha, ọ lwụ-gburu, 12mbụ ndu Edọmu mẹe ndu Moabu mẹe ndu Amọnu mẹe ndu Fílistiya, ọwaa ndu Amalẹ́ku. O nokwawho g’ọ chịkoru iwhe ọ nashịru eze ndu Zoba, bụ Hadadeza Rehobu l’ọgu doberu Onye-Nwe-Ọha nsọ.

13Dévidi bya abụru ọ́-ngaa-mba g’o shilewho Nsụda Únú lwa, mbụ ẹka ono, ọ nọdu lwụ-gbua ndu Edọmu ụkporo ụnu madzụ ugbo labọ l’ụnu madzụ ise. 14Ọ bya emeta ọdu ndu ojọgu l’alị ndu Edọmu l’owhu, chịta ndu ojọgu iya yekota iya. Ndu Edọmu l’owhu nọdukota Dévidi lẹ mkpula. Onye-Nwe-Ọha l’emeje tẹ Dévidi tụa okoo l’ẹka lile o jeru.

15Ọo ya bụ, Dévidi bụru eze ndu Ízurẹlu l’owhu; l’ọochi whẹ l’ụzo, dụ ree mẹe l’ụzo, kfụru nhamụnha. 16Jowabu nwa Zeruya bụru iya bụ onye ishi ndu ojọgu Dévidi. Jehóshafatu nwa Ahiludu bụru onye l’akwakọbeje iwhe meru eme. 17Zédọku nwa Ahitubu yẹle Ahimẹleku nwa Abyata bụru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke; Seraya bụru onye l’ederu eze ẹkwo. 18Benaya nwa Jehoyada bụru onye ishi ndu Keretu whẹ lẹ ndu Peletu, bụ ndu l’anọje eche eze nche. Ụnwu Dévidi unwoke bụru ndu l’agbarụ Chileke ẹja.

9

Iwhe-ọma, Dévidi meru Mefiboshetu

1Ọo ya bụ, Dévidi bya ajịa sụ: “?O nwekwaduru-a onye shi l’ọzo-ụlo Sọlu, mu l’a-whụ gude iswi ẹhu Jonatanu meeru iwhe-ọma?”

2O nweruwho nwozhi ndu ọzo-ụlo Sọlu ọbu, ẹwha iya bụ Ziba. Whẹ kua ya, ọ bya l’iwhu Dévidi, eze, bụ Dévidi jịa ya: “?Ọo gụbedua bẹ bụ Ziba?”

Ziba sụ iya: “Ee, ọo mụbe nwozhi ghu bụ iya.”

3Eze jị iya sụ: “?O nwekwaduru-a onye whọru nụ l’ọzo-ụlo Sọlu, mu l’e-mekoshi iwhe-ọma, shi l’ẹka Chileke?”

Ziba bya asụ eze: “O nweru nwa nwoke ọbu, ọkpa labọ nwụhuru anwụhu, Jonatanu nwụru, nọdukwadu-a.”

4Eze jị iya sụ: “?Ọo awe b’ọ nọ?”

Ziba sụ l’ọ nọkwa l’ibe Makiru nwa Amiyẹlu lẹ mkpụkpu Lodeba. 5Dévidi zhia t’e je Lodeba l’ibe Makiru nwa Amiyẹlu je eduta iya.

6Nwanwa Sọlu ono, bụ Mefiboshetu nwa Jonatanu byarwulewho l’iwhu Dévidi, ọ daa l’alị whuzeru Dévidi gude kwabẹ iya ugvu. Dévidi bya eku iya sụ: “Mefiboshetu!” Ọ za iya sụ: “Ọ kwa nwozhi ghu bẹ mu bụ.”

7Dévidi sụ iya: “Be ejekwa ọtsu egvu, o noo lẹ mu l’e-kwobe iswi ẹhu nna ghu, bụ Jonatanu meeru ghu iwhe-ọma. Mu l’a-nụ-whukota ghu alị nna ghu oche, bụ Sọlu azụ, tẹmenu i jekwawho l’a-nọ eri nri l’ọkwa-nri mu.”

8Mefiboshetu whuzeta iwhu l’alị sụ: “?Ọo gụnu bẹ mụbe nwozhi ghu bụkwanu, mbụ nke t’ị nyata odzu nwankụta, dụ g’ọo mu?”

9Ọo ya bụ, eze bya ekua Ziba, bụ nwozhi Sọlu bya asụ iya: “Mu wowaru iwhe bụ iwhe nke Sọlu lụfu lẹ nke ndu ọzo-ụlo iya gẹdegede woru nụ nwanwa onye-nwe-ghu nụ Sọlu. 10Ọo ya bụ, tẹ gụ l’ụnwu ghu mẹe ndu ozhi ghu kọjeru iya alị iya ono, kọtaje nri nke ọwhu nri l’a-dụru onye-nwe-ghu. Ọdo bụ lẹ nwanwa onye-nwe-ghu nụ ono, bụ Mefiboshetu l’a-nọje-zhiawho eri nri l’ọkwa-nri nke mbẹdua, bụ Dévidi”. Nteke ono bẹ Ziba nwụtaru unwoke iri l’ise; o nweru ndu ozhi, dụ ụmadzu ụkporo.

11Ziba bya bya asụ eze: “Mụbe nwozhi ghu l’e-mekotagezhia iwhe gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze zhiru mu ememe.”

O noo ya, Mefiboshetu rilahaa nri l’ọkwa-nri Dévidi g’ọ bụ nwatibe eze. 12Mefiboshetu nweru nwata nwoke nshịi ọbu, ẹwha iya bụ Mayịka. Ndibe Ziba l’owhu bụkotawaruro ndu ozhi Mefiboshetu. 13Ọo ya bụ lẹ Mefiboshetu buru lẹ Jerúsalẹmu, l’ọo-nọje eri nri l’ọkwa-nri eze, bụ Dévidi ntekenteke. Ọ darụ ngvụru l’ọkpa labọ.

10

Eeme ndu Dévidi zhiru ozhi iwhe-ọchi

(1 Iwhe. 19:1-19)

1A nọnyaa nteke ọbu, eze ndu Amọnu bya anwụhu. Nwa iya nwoke, bụ Hanunu bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya. 2Dévidi bya ekfua sụ: “Mu l’e-meru Hanunu nwa Nahashi odoo, ẹgube nna iya meru mbẹdua, bụ Dévidi.” O zhia ndu ozhi tẹ whẹ je awhụaru Hanunu imiko anwụhu nna iya.

O be gẹ ndu ozhi ono rwuru alị ndu Amọnu, 3ndu bụ ishi ndu Amọnu sụ Hanunu, bụ onye-nwe-whẹ nụ: “?Ịiri l’ọo ugvu bẹ Dévidi l’akwabẹ nna ghu nno meru, o zhia t’a bya imiko anwụhu nna ghu? ?Tọ bụdu ezhizhi bẹ Dévidi zhiru tẹ whẹ bya anwụa mkpụkpu-a chiru l’ẹka, mbụ tẹ whẹ bya egerwua ya ẹhu, nata iya anyi?”

4Ọo ya bụ, Hanunu gudeshia ndu ono, Dévidi zhiru ozhi dabata whẹ ẹji-agba adabata, bya eshi l’ike chabushia uwe-mgbalanụ whẹ, nwufu whẹ tẹ whẹ lwa. 5O be g’e kfuru iya Dévidi, o zhia t’a gbata whẹ ndzuta nkele e menukaru whẹ iwhe iwhere. Eze zhia ozhi sụ whẹ: “Unu nọdu lẹ Jériko jeye nteke ẹji-agba unu l’erwudzuwhu azụ; tẹmenu unu alwatashiwaro.”

6O be gẹ ndu Amọnu malẹruwho lẹ whẹ l’eshiwaa tụbaa l’imi Dévidi, whẹ je ebuta ndu ojọgu ndu Arámu, bu lẹ Betu-rehobu mẹe ndu nke Zoba. Whẹ tụko bụru ndu ojọgu, l’eje l’ọkpa. Iwhe whẹ dụkota bụ ụkporo ụnu unwoke ugbo labọ l’ụnu unwoke iri. Whẹ butafua eze ndu Maaka yẹle ndu ojọgu, dụ ụnu labọ l’ụkporo iri, bya ejefukwawho l’alị Tobu je ebuta ụnu unwoke ụkporo l’iri yeru onwowhe. 7Anụnu, Dévidi l’anụ iya, o yefu Jowabu yẹle ndu ojọgu iya gẹ whẹ ha. 8Ndu Amọnu wụshia bya akpọo giriri nke ọgu l’iwhu ẹka l’eeshije abahụ lẹ mkpụkpu ono. Ndu nke Arámu whọ, shi lẹ Zoba mẹe Rehobu mẹe ndu shi l’alị Tobu, ọwafua ndu nke Maaka nọdu l’ọma ẹgu.

9Jowabu whụlewho l’e gburu iya giriri nke ọgu iwhu mẹ azụ; ọ họkoo ndu Ízurẹlu ndu ọwhu kagee ọkwa ẹnya l’ọgu tẹ whẹ lwụshi ndu nke Arámu ono ọgu. 10Ọ chịta ndu ọwhua dobe tẹ whẹ nọdu nwune iya, bụ Abyishayi l’ẹka tẹ whẹ lwụshi ndu nke Amọnu ọgu. 11Jowabu sụ: “O -bụru lẹ ndu Arámu-a karideru mu ẹka, unu abya eyetaru mu ẹka, nteke bụkwanu l’ọo ndu nke Amọnu bẹ karideru unu ẹka, anyi abyatashia bya eyetaru unu ẹka. 12T’obu shihu unu ike, unu t’anyi lwụa ọgu ẹhu ndibe anyi g’ọo mkparawa nwoke, anyi alwụa ọgu ẹhu mkpụkpu nke Chileke. Lẹ Onye-Nwe-Ọha l’e-me iwhe dụ iya ree l’ẹnya.”

13Ọo ya bụ, Jowabu yẹle ndu nkiya tụko wụfuta nke ọgu. Ndu Arámu ye ọkpa l’ọso gbalashịa. 14Ndu nke Amọnu whụlewho lẹ ndu Arámu bẹ gbarụ ọso; whẹbedua ye ọkpa nkewhe l’ọso l’atatiwhu Abyishayi wụba l’ime mkpụkpu whẹ. Ọo ya bụ lẹ Jowabu eshi l’ọgu whẹ lẹ ndu Amọnu ono lwatashia Jerúsalẹmu.

15Ọ bya ebe gẹ ndu Arámu malẹruwho lẹ ndu Ízurẹlu lwụ-gbuwaru whẹ, whẹ kwe kpakọo onwowhe ọnu. 16Hadadeza zhia, ndu Arámu, nọ l’azụ ẹnyimu Yufurétisu whẹ bya. Whẹ lẹ Shobaku, bụ onye ishi ndu ojọgu Hadadeza wụru laa mkpụkpu Helamu. 17O be g’e kfuleru iya whọ Dévidi, ọ kpakọo ndu Ízurẹlu l’owhu, daa azụ ẹnyimu Jọ́danu jeshia Helamu. Ọwhube ndu Arámu kpọo giriri kwe Dévidi whẹ ọgu. 18Ndu Arámu bya agbaarụ ndu Ízurẹlu ọso. Dévidi gbua ụnu unwoke l’ụkporo ugbo iri l’ise lẹ ndu l’egudeje ụgbo-ịnya alwụ ọgu; ọwaa ụkporo ụnu unwoke ugbo ise, bụ ndu l’egudeje ịnya mmaanụ alwụ. Dévidi whẹ gbukwaruwho Shobaku, bụ onye ishi ndu ojọgu whẹ tụa, ọ nwụhu l’ẹka ono. 19Nteke ndu eze ono, whẹ lẹ Hadadeza tụgbaru alwụshi Dévidi ọgu whụru lẹ ndu Ízurẹlu lwụ-gbuwaru whẹ, whẹ byakfuta ndu Ízurẹlu, whẹ doshia bya eburu lẹ nchị-ọdu-ndoo. Whẹ nọdu ndu Ízurẹlu lẹ mkpula. Ndu Arámu tsụlahaa egvu jịka oyetaru ndu Amọnu ẹka ọdo.

11

Dévidi l’anata Yuriya nyee ya

1O rwulewho l’oge mini-ishi-awha; nteke ono, ndu eze l’ejeje ọgu. Dévidi bya eyefu Jowabu yẹle ndu ozhi iya mẹe ndu Ízurẹlu lile, whẹ je alaa ndu Amọnu l’iyi, yebuta mkpụkpu Raba. Dévidi l’onwiya nọdukwanu lẹ Jerúsalẹmu.

2O be l’urwẹnyashi ujiku lanụ, Dévidi gbashi l’oshi-azẹe ya tẹ ya kpawhe akpawhe l’elikoro ụlo ibe eze iya. Ọ nọdu l’eli ẹka ono tụfu ẹnya whụa nwanyị, l’aghụ ẹhu. Nwanyị ono l’amakwanụ ụma shii. 3Dévidi zhifu madzụ t’ọ kpaarụ iya ishi onye nwanyị ono bụ. Onye o zhiru sụ iya: “Ọo Betisheba, bụ ada Eliyamu. Ẹwha ji iya bụ Yuriya onye Hetu.” 4Dévidi bya eyefu ndu ozhi iya tẹ whẹ je edutaru iye ya. Betisheba byalẹwho, Dévidi duta iya yẹle iya zẹe. Ọo nteke ono bẹ Betisheba shi l’ome nsọ, l’eemeje mẹ nwanyị shi lẹ nsọ nwanyị fụta-gee. E megee, nwanyị ono tụgbua lashia ibe whẹ. 5Nwanyị tsụta ime, bya ezhia Dévidi sụ iya: “Mu dụkwa ime.”

6Ọo ya bụ, Dévidi bya ezhia Jowabu sụ iya t’o zhiaru iya nụ Yuriya onye Hetu t’ọ bya. Jowabu bya ezhia Yuriya t’o je aza Dévidi oku. 7Yuriya bya erwua, Dévidi jịa ya ajị Jowabu mẹe ndu ojọgu iya mẹe gẹ whẹ l’ọgu l’eje eje. 8Ọo ya bụ, Dévidi bya sụ Yuriya: “Lashiwaro ụlo ghu je edzuta ike.” Oo ya bụ, Yuriya bya agbashi l’ibe eze tụgburu. Eze bya egworu iwhe nụ t’e wolahuru iya. 9Obenu lẹ Yuriya megeru radụ l’ejeta-akpọ-iwhu ibe eze yẹle ndu l’ejeru eze ozhi radụ, tọ larwuhe uwhu. 10A bya ekfuaru Dévidi lẹ Yuriya ta lashihekwa. O kua ya jịa ya sụ: “?Tọ nụa ẹka teru ẹnya b’i shiwoo lwa? Sụ, ?ọo gụnu meru tị larwu uwhu?”

11Yuriya sụ Dévidi: “Igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha yẹle ndu Ízurẹlu mẹe ndu Juda mẹe onye-nwe-mu nụ, bụ Jowabu mẹe ndu ozhi iya whẹ tụkoru wụshiru l’ẹgu ọgu. ?Ndẹnu gẹ l’ee-shi, mbẹdua alashia l’uwhu je anọdu eri angụ g’ẹhu ha mu, alarụ nyee mu l’ụlo? Ị -nọdu-a ndzụ lẹ g’ị nọ iya bẹ mu ta abyakwa l’e-me ẹgube iwhe ono!”

12Dévidi kwee bya asụ iya: “Ngwa nọfua ntanụ, ọ -rwua echile, mu ezhi ghu, gụ adawhushia azụ.” Ọo ya bụ, Yuriya nọduwaro lẹ Jerúsalẹmu mbọku ono mẹe echile iya, to jehe. 13Dévidi bya ekua ya; ọ bya yẹle iya tụko ria ngụa, mbụ Dévidi kwata chee ya mmẹe. O rwua l’ẹnyashi iya, Yuriya gbashikwa je azẹe l’ẹka ọ radụru ụnyawhu iya yẹle ndu l’ejeru eze ozhi, Yuriya ta alarwu ibe iya.

14O be l’ụtsu, Dévidi bya edeeru Jowabu ẹkwo woru nụ Yuriya t’ọ nụ iya. 15O dee l’ẹkwo ono sụ: “Duru Yuriya dobe l’atatiwhu ẹka ọgu l’ekpo ọku. I -doru iya ye, unu akpọ-whu azụ nke ọwhu l’ee-gbu iya t’ọ nwụhu.” 16E megee, ọ bụru nteke Jowabu chịru ndu ojọgu iya gbaa mkpụkpu ono mgburumgburu b’o duru Yuriya dobe l’ẹka ọ marụ l’ọo ẹka ono bẹ ndu ọhogu iya whẹ ndu ọwhu ike dụ l’ọgu nọ. 17O be gẹ ndu mkpụkpu ono wụfutaru wụ-kfu Jowabu whẹ ọgu; a harụ ndu ojọgu Dévidi gbua. Yuriya onye Hetu tsoru lẹ ndu nwụhuru nụ.

18Jowabu bya ezhia ozhi kọoru Dévidi g’ọgu ono jeru je. 19Jowabu sụ onye ono, o zhiru sụ iya: “I -dogeleruwho eze g’ọgu ọbu jeru je, 20bẹ ẹhu nweru ike gbanwuhu iya ọku, ya ajị ghu sụ: ‘Ndẹnu g’o gude unu je anọdunuka mkpụkpu ọbu ndẹende alwụ ọgu? Unu ta amahadụa lẹ whẹ l’a-nọ l’eli mgbodo, whẹ gude kpuwheta mkpụkpu whẹ mgburumgburu agba akfụ? 21Unu ta amanụa g’ọ nwụru Ábyimelẹku nwa Jerubálu? ?Tọ nụa nwanyị nọdu l’eli mgbodo mkpụkpu Tebẹzu gude ẹwhuru, l’eegudeje egwe nri tụ-gbua ya, ọ nwụhu? ?Ndẹnu ishi iwhe unu gude je anọdu mgbodo ọbu ndẹende?’ Sụ, ọ -bụru l’ọ jịa ghu nno, gụ asụ iya lẹ nwozhi iya Yuriya onye Hetu bẹ nwụhufukwaruwho.”

22Nwozhi ono kwee jịbe iya tụgbua. O rwua, ọ tụko iwhe Jowabu zhiru iya zhikota Dévidi. 23Nwozhi ono sụ iya: “Ndu ono bẹ kpatarụ ụzo l’ẹka anyi nọ, wụru wụ-kfuta anyi ọgu l’ọma ẹgu. Ọle anyi tsoru whẹ ọso jeye anyi rwuwhu whẹ azụ l’ọnu ẹka l’eeshije abahụ lẹ mkpụkpu whẹ. 24Ọo ya bụ, ọwhube ndu chị arwa nọdu l’eli mgbodo atụru ndu ozhi ghu arwa, whẹ harụ nwụshihu. Ọdo bụ lẹ Yuriya onye Hetu, bụ nwozhi ghu tsokwa nwụhufua.”

25Dévidi bya ezhia nwozhi ono sụ iya: “Iwhe l’ii-kfuru nụ Jowabu bụ lẹ mu sụru t’ẹhu be ejekwa iya arwụrwuhu nkele ọo gẹ nkogo tarụ ishi onye lanụ bụ gẹ l’ọo-ta nke onye ọdo. Tsopyabeshia mkpụkpu ono ọgu ike; lwụta iya. Je ekfuru Jowabu ẹgube ono gude gbata iya meji.”

26O be gẹ nyee Yuriya nụleruwho lẹ ji iya nwụhuwaru, o ryaa ẹkwa iya. 27Betisheba nọ-gelewho l’ụlo-mkpe ono fụta, Dévidi je eduta iya lụlahaa. Ọ nwụaru iya nwata nwoke. Ọle iwhe ono, Dévidi meru onoya bẹ dụ Onye-Nwe-Ọha ẹji.

12

Nétanu l’avọru Dévidi ẹka l’ejo-iwhe, o meru

1Onye-Nwe-Ọha bya ezhifu Nétanu t’o je ibe Dévidi. Nétanu jerwua bya asụ iya: “O nweru unwoke labọ ọbu, bu lẹ mkpụkpu lanụ. L’ime unwoke labọ ono bẹ onye lanụ nweru iwhe, onye lanụ bụru onye ụkpa. 2Onye ọwhu nweru iwhe bẹ eswi yẹle atụru iya parụ ẹka apaa. 3Ọwhube onye ụkpa whọ te enwe iwhe ọ tọgboru, gbahaa nwada atụru ọbu, ọ zụtaru azụta. O chezhia ya whọ jeye ọ nọdu yẹle ụnwegirima ibe iya l’ẹka vuta. Nwoke ono yẹle atụru iya ono l’anọje eriko nri l’arya nri lanụ, angụkokwawho mini l’omogo mini lanụ, jeye nke bụ l’oohejeru nwatụru ono l’ẹhu, ya ekuru iya mgbẹnya l’ẹka. Atụru ono nọdu ọnodu nwa iya nwanyị. 4Ọ kwa iya bụ l’ẹbyii abyarụ nwoke ono, nweru iwhe ono, ọ haa ọkputa atụru iya ono nnanụ m’ọ bụ eswi iya ono nnanụ gbua gude shiaru onye ono, byarụ ibe iya nri, gbẹ-chia kpụta nwatụru nke onye ụkpa whọ gbua gude shiaru onye ono byarụ nụ nri.”

5Dévidi vọru ọku ghụa ẹhu g’o kfugeeru iwhe ono. Ọ sụ Nétanu: “Eshi-ọwhu Onye-Nwe-Ọha nọ-ọ ndzụ g’ọ nọ iya, iwhe gbarụ onye meru ẹgube iwhe ono bụ anwụhu. 6Ọ kfụfutaje ụgwo atụru ono ugbo ẹno, o noo nkele ọ gbabẹru obu mee ụdu iwhe ono; imiko onye ụkpa ono ta adụ iya.”

7Nétanu gbazhita bya asụ Dévidi: “Ọo gụbedua bụ onye ọbu, mu l’ekfu okfu iya. Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: ‘Mu wụru ghu mmanụ l’ishi t’ị buru eze, l’a-nọ achị ndu Ízurẹlu, mu bya anafụta ghu l’ẹka Sọlu. 8Mu woru ụlo Sọlu, bụ onye-nwe-ghu nụ woru ye ghu l’ẹka, mbụ je akpaa l’unyomu iya. Mu woru alị-eze ndu Ízurẹlu mẹe nke Juda woru ye ghu l’ẹka. Mbụ ọ -bụ l’iwhe lile ono bẹ pehuru nụ, bẹ mu g’eyeru ghu iya ro iwhe. 9?Ndẹnu g’o gude, ọ bụru okfu Onye-Nwe-Ọha b’i huru l’alị, shi nno mee iwhe dụ iya ẹji l’ẹnya? I gude ogu-ịgba gbua Yuriya onye Hetu, duta nyee ya lụlahaa. Ọ bụru ogu-ịgba ndu Amọnu b’i gude gbua ya. 10Iwhe l’ịi-marụ bụ l’ọchi ta abyadụ l’agvụ agvụ l’ibe ghu jeyewaro. O noo nkele o to nwedu iwhe ị gụberu mu, bya anata Yuriya onye Hetu nyee ya lụlahaa.’ 11Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu agha ndọwa: ‘Mu bya l’e-shi l’ụlo ghu vọfuta ejo-iwhe dobe ghu l’ẹhu. Ịi-nọdu kpọrofu ẹnya, mu anashịa ghu unyomu ghu whẹ woru nụ onye gụ l’iya bụ obutobu lanụ, mbụ ya ejekfu unyomu ghu whẹ ono azẹe lẹ mbarachacha echilabọ eswe. 12I meru nkeghu lẹ mpya, ọle mu l’e-me ghu nkeghu lẹ mbarachacha echilabọ eswe l’atatiwhu ndu Ízurẹlu lile.’ ”

13Dévidi sụ Nétanu: “Mu meekwaru iwhe-dụ-ẹji l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ.”

Nétanu sụ iya: “Onye-Nwe-Ọha bẹ gụwaru ghu nvụ. Ị tịi nwụhudu l’iswi iya. 14O bekwanu l’iwhe ono bẹ bụ ejo iwhe iwhere b’i meru kpua Onye-Nwe-Ọha. Ọ bụru iya meru g’o gude nwata ono, a nwụru je l’a-nwụhu.” 15E megee, Nétanu tụgburu lashia ibe iya.

Nwata ono, a nwụru Dévidi nwụhuru

Onye-Nwe-Ọha bya atụfu ẹka ọnwuu daa nwata ono, nyee Yuriya nwụtaru Dévidi l’ẹhu, ẹhu-ba-dụ-mma gude nwata ono. 16Dévidi ryọlahaa Chileke l’okfu ẹhu nwata ono. Ọ swịaru Chileke ẹgu, bahụ l’ime ụlo iya zẹe l’ọma ụlo l’ẹnyashi ono l’owhu. 17Ndu ọwhu ka ọbu ọgurenya lẹ ndu ozhi iya bya akfụkube iya tẹ whẹ kpụ-lia ya l’ọma alị ono, ọ zẹe; to kwe gbalihu, to kwe tsoru whẹ ria nri. 18Ọ bya erwua mbọku nke ẹsaa, nwata ono nwụhu. Ndu ono, l’ejeru Dévidi ozhi wata ọtsu egvu gẹ whẹ l’e-me kfuru iya lẹ nwata ono nwụhuwaru nkele whẹ sụru: “Ọ waa g’anyi kfuru yeru iya nteke nwata ono nọkwaduro ndzụ, to leshi anyi ẹnya, ?ndẹ-zhia g’anyi l’e-dobe ọnu kfuru iya l’ọ nwụhuru? Oo-jekwa je emerwua onwiya ẹhu.”

19Dévidi bya awhụ gẹ ndu ozhi iya l’achị-whe nwirinwiri l’ime onwowhe, ọ chọfuta lẹ nwata ono bẹ nwụhuwaru. Dévidi jị whẹ sụ: “Nwata ọbu nwụhuwaru?”

Whẹ sụ iya: “Ee, ọ nwụhuwaru.”

20Ọo ya bụ, Dévidi bya ekwe gbashi l’ọma-alị ẹka ọ zẹe je aghụa ẹhu, hua mmanụ. Ọ bya agbanwee uwe iya bahụ l’ime ụlo Onye-Nwe-Ọha je abaarụ iya ẹja. O megee, ọ lashia ụlo iya sụ t’a nụ iya nri, a nụ iye ya, o ria. 21Ndu ozhi iya bya ajị iya sụ: “?Ndẹ-zhia g’ọ nwụru, i meru ẹgube umere ọwaa? Mbụ lẹ nteke nwata ono nọdukwadu ndzụ b’i gbee arya ẹkwa, akpọ onwoghu ẹgu. Ọ bụru nta-a, ọ nwụhu-chiaru b’i gbashiru ria nri.”

22Dévidi bya asụ whẹ: “Mu ryarụ ẹkwa, kpọo onwomu ẹgu gẹ nwata ono nọdukwadu nkele mu sụru: ‘?Oo onye marụ mẹ Onye-Nwe-Ọha l’e-meru mu eze-iwhe-ọma dobe nwata ono ndzụ?’ 23Ọle ntaa g’ọ nwụhuru, ?mu l’e-kwobe gụnu aswị ẹgu? Mu l’e-wowhukwadu iya azụ ọdo? Mu l’e-megee jekfu iya, ọle yẹbedua ta alakfutahedu mu ọdo.”

A nwụru Sólomọnu

24Ọo ya bụ, Dévidi je adụa nyee ya Betisheba obu. Ọ lakfu iya yẹle iya zẹe. Ọ nwụaru iya nwa nwoke. Dévidi gụa nwata ono Sólomọnu. Onye-Nwe-Ọha bya eye nwata ono obu. 25Onye-Nwe-Ọha kwobe n-yemobu ono, o yeru Sólomọnu zhia onye nkfuchiru iya, bụ Nétanu t’o je agụa ya Jedidiya. Iwhe Jedidiya fụtakwanuru bụ onye Onye-Nwe-Ọha yeru obu.

Jowabu l’alwụta mkpụkpu Raba

(1 Iwhe. 20:1-3)

26L’ime nwa nteke ono whọ bẹ Jowabu lwụshiru mkpụkpu Raba, dụ l’alị ndu Amọnu ọgu, nata whẹ mkpụkpu ono, onye eze alị whẹ bu. 27Jowabu bya ezhifu ndu ozhi iya sụ t’e zhia Dévidi sụ: “Mu lwụ-gbuwaru mkpụkpu Raba, bya anaghaa whẹ ẹka whẹ shi angụ mini. 28Ọo ya bụ, t’ị kpakọo ndu ojọgu ọwhu wuduru nụ bya eyebuta ndu mkpụkpu ono, nata iya. Nteke l’ọo-dua, mu eje anata iya, woru ẹwha mu gụa mkpụkpu ono.” 29Ọo ya bụ lẹ Dévidi abya achịkobe ndu ojọgu ono gẹ whẹ ha, bya achịru whẹ jeshia mkpụkpu Raba. O rwua bakfu whẹ ọgu, nata whẹ mkpụkpu ono. 30O kputa eze whẹ okpu-eze, o kpu l’ishi. Ẹrwa mkpọla-ododo, e gude mee okpu-eze ono bẹ dụ talẹntu lanụ; ọ bụru ẹwhuru, vu oke ọnu aswa b’e dongashiru iya edongashi. E woru okpu-eze ono kpube Dévidi l’ishi. Dévidi kwakwaawhọ ivu, parụ ẹka lẹ mkpụkpu ono vulata.31O rwukoo ndu mkpụkpu ono dobe tẹ whẹ gude sọya mẹe ọgu, e meru l’igwe mẹe ogbunkụ igwe eje ozhi, whẹ akpụshi ẹja ụlo. Ọ bụru nno b’o megbakotaru mkpụkpu lile, dụ l’alị ndu Amọnu. E megee, Dévidi yẹle ndu ojọgu iya l’owhu wụru lawhu azụ lẹ Jerúsalẹmu.

13

Amụnonu l’emerwu nwanna iya Tama

1Abụsalomu nwa Dévidi nweru nwune nwanyị ọbu, l’ama ụma, ẹwha iya bụ Tama. A nọnyaa, obu nwa nwoke Dévidi ọdo, l’aza Amụnonu bya adụ l’ẹka Tama nọ. 2Iwhu bọhu Amụnonu l’okfu ẹhu nwanna iya ono, bụ Tama nkele o yenukaru iya obu nke ọwhu bụ l’ẹhu-ba-dụ-mma guderu iya l’iswi iya. Ọ kpọkwanua gẹ Amụnonu l’e-me tẹ yẹle iya megba, o noo nkele Tama bụ nwamgbọko, yẹle nwoke l’ẹte azẹbua. 3Amụnonu bẹ nweru ọnya iya, ẹwha iya bụ Jonadabu nwa Shimeya, mbụ nwa nwune Dévidi; tẹmenu ọ bụru onye akọ jiru ishi eji. 4Ọ bya ajị Amụnonu sụ: “?Ọo gụnu kpatarụ, ọ bụru nnata gụbe nwatibe eze l’abụje ụtsu g’ụtsu ha, gụ anwụpyashihu ẹgube-ẹ? ?Tịi kadụru mu iwhe ọbu?”

Amụnonu sụ iya: “Mu yeru Tama obu, mbụ nwune Abụsalomu, bụ nwanna mu.”

5Jonadabu sụ iya: “Je azẹe azẹe l’oshi-azẹe ghu, meje gẹ woo l’ẹhu ta adụdu ghu mma. Nna ghu -byalẹ ghu whọ agbawhe, gụ asụ iya l’ịiryo iya t’ọ haa Tama, bụ nwanna ghu t’ọ byanụ anụ ghu nri. T’ọ nọdukwanu ghu l’iwhu mee nri ọbu gude ẹka iya nụ ghu iya t’i ria.” 6Ọo ya bụ, Amụnonu kwe je azẹe g’ọo onye ẹhu l’adụa mma.

O belewho g’eze byakfutaru iya, Amụnonu sụ iya: “Byiko tẹ nwanna mu Tama byanụ bya anọdu mu l’iwhu gheeru mu akara nụ mu tẹ mu ria.”

7Dévidi zhi t’e zhia Tama l’ẹka ọ nọ l’ibe eze sụ iya t’o je l’ụlo nwanna iya bụ Amụnonu je emee nri nụ iya t’o ria. 8Tama bya atụgburu jeshia ụlo nwanna iya Amụnonu, o rwua, Amụnonu zẹwaa azẹe. Tama bya ekpota ụturutuu-iwhe, e gude eme akara bya agwọo agwọgwo gude mee akara l’iwhu iya, bya eghekpoo ya eghekpo. 9Ọ bya achịru akara ono ye l’efere woru nụ iya. O gbeenu jịka iya eriri. Amụnonu sụ: “T’onyenọnu lụfukota.” Onyenọnu bya alụfushia. 10Ọo ya bụ, Amụnonu bya asụ Tama: “Wobata nri ọbu l’ime mkpu gude ẹka ghu nụje mu iya tẹ mu ria.” Ọo ya bụ, Tama pata akara ono, o meru wojeshiaru nwanna iya Amụnonu l’ime mkpu. 11Tama bya ewoleruwho nri ono nụ iya t’o ria, Amụnonu kwe zụkobe iya sụ iya: “Nwanna mu, bya tẹ mu lẹ ghu zẹe.”

12Tama sụ iya: “Nwanna mu, waawakwa. Be egudekwa mu l’ike. E te egudejekwa madzụ l’ike l’ụdu iwhe ono l’alị Ízurẹlu! Be ejebukwaa ome ẹgube iberibe ono. 13A -bya l’ẹka mbẹdua nọ, ?ọo awe bẹ mu l’a-nọdu t’o deeru mu mẹe iwhere l’e-gbukwa mu? Tẹmenu mẹe gụbedua bẹ l’aa-gụkwa onye eswe kakọta l’ẹhu l’alị ndu Ízurẹlu. Byiko kfunuru yeru eze, o to nwedu iwhe l’e-me t’ọ jịka t’ị ba alụ mu.” 14O kfua nta kfua imo, Amụnonu ta anga nchị yeru iya, o gude iya l’ike yẹle iya zẹe, nkele ọ ka iya ẹkuku.

15E megee, Tama bya adụ Amụnonu ashị nke ba ama gẹ l’ee-me iya. Mbụ ọ kpọta-be iya ashị nke bụ l’e -kfude iya ekfu a sụ l’ashị, ọ kpọru iya nteke ono dangoru obu, o shi ye iya. Ọ bya asụ Tama: “Gbashi lụfu!”

16Tama jịka sụ iya: “Nwanna mu, waawa. Achịchi ọwaa, l’ịichi mu tẹ mu lụfu kakwa mu ẹji l’ẹhu amamẹ iwhe ọwhu i meru mu.” Amụnonu ta angarụ iya rọ nchị. 17O kua onye l’ejeru iya ozhi l’ụlo sụ iya: “Kpụfuru mu nwanyị-a l’iwhu, guburu iya ye l’ụzo, gụ aswọbe iwhe lẹ mgbo ono.” 18Ọo ya bụ, nwozhi iya ono nwufu iya, guburu iya ye l’etezhi swọbe iwhe lẹ mgbo ono. Tama bẹ yeru uwe mkpẹelanu ọbu, nweru ẹka ogologo nkele ọo ẹgube uwe ono bẹ ụnwada eze ndu ọwhu bụkwadu ụnwumgboko, nwoke l’ẹteke ejekfubua l’eyeje. 19Tama kwe kpota ntụ wukobe onwiya l’ishi, lajashịa uwe mkpẹelanu ono, o ye. Ọ chịru ẹka kwẹe l’ishi, ryarụ ẹkwa lashia.

20Nwune iya bụ Abụsalomu whụa ya, ọ jịa ya sụ: “?Ọ dụ gẹ nwanna ghu Amụnonu mebyishiwaru ghu? Nọwaro nwandoo nwune mu. Ọo nwanna ghu b’ọ bụ, be edobekwa iwhe ono l’obu.” Ọo ya bụ, Tama je eburu l’ụlo nwune iya bụ Abụsalomu nọdu g’ọo nwanyị, a bọfuru abọfu.

21O belewho g’eze Dévidi nụru iwhe lile, nwụru nụ, ẹhu ghulahaa ya eghughu shinene. 22Abụsalomu gbagbua ya lẹ nkụchi, to kfu mma, to kfuje njọ yeru Amụnonu. Ọ kpọo Amụnonu ashị nkele o guderu nwune iya nwanyị, bụ Tama l’ike jekfu iya azẹe.

Abụsalomu gburu Amụnonu

23Awha labọ gaa g’iwhe ono nwụ-geeru. O be nteke ndu l’ebyishijeru Abụsalomu atụru iya ẹji nọ lẹ mkpụkpu Bálu Hazọ, dụkube oge whẹ l’alị ndu Ífuremu. Abụsalomu zhia iwhe bụ ụnwu nwa nwoke eze ozhi tẹ whẹ byakọta ẹka ono. 24Abụsalomu jekfu eze l’onwiya je asụ iya: “Mụbe nwozhi ghu bẹ ndu l’ebyishije atụru ẹji byakwarụ ọrwu. Mu l’aryọ gụbe eze sụ tẹ gụ lẹ ndu ozhi ghu lịnuru bya ẹka ono.”

25Eze sụ iya: “Waawa, nwa mu. Anyi ta atụkodu abya nkele anyi l’a-bya abụru ivu-ẹrwa dụru ghu.” Ọ ryọo ya eli ryọo ya alị, t’o kweta lẹ ya l’e-tso eje. Ọ bụru ọnu-ọma b’ọ gọru nụ iya.

26Abụsalomu bya asụ iya: “Ọ -bụru l’ị tịi byadụ, tẹ nwanna mu Amụnonu byiko byabụkwaa.”

Eze jị iya sụ: “?O nwụru agha l’iikfu t’ọ byabụkwaa?” 27Abụsalomu ryọshilahaa ya ike, ọ bya ekweta tẹ Amụnonu yẹle ụnwu nwa nwoke eze Dévidi ndu ọwhu tsoru iya je.

28Nteke ono bẹ Abụsalomu bya atụa iwu tọgboru ndu ozhi iya sụ: “T’unu tọnwuta ẹnya marụ nteke Amụnonu ngụtaru mmẹe l’oome iya l’ẹnya. Nteke ono, mu l’a-sụ t’unu chitsua Amụnonu, ọo ya bụ, unu egbua ya egbugbu. T’unu ba atsụkwa egvu. Ọo mbẹdua zhiru iya unu. T’obu be ejekwa unu etete.” 29Ndu ozhi Abụsalomu mee Amụnonu iwhe o zhiru tẹ whẹ mee ya. Ọo ya bụ, ụnwu nwa nwoke eze Dévidi wụ-lihu, onyenọnu kfukotachaa ịnya-mulu, whẹ gudegee, gbalashịa.

30Whẹ nọdukwadua l’echi-ụzo, ozhi gbee erwuwanu Dévidi nchị lẹ Abụsalomu chigbushigewaru ụnwu nwa nwoke eze Dévidi, to nwe onye ọwhu wuduru nụ. 31Eze zhilihu, ye ẹka l’uwe iya gbajashịa. Ọ gwọshita l’alị zẹe. Ndu ozhi iya, kfụru l’ẹka ono tụko uwe whẹ lajashịkwaawho. 32Jonadabu nwa Shimeya, mbụ nwa nwune Dévidi bya asụ: “Onye-nwe-mu nụ, be ejeshi ọri l’ụnwu okorọbya ibe ghu b’e gbushikotawaru. Ọo Amụnonu nwẹkinyi iya bẹ nwụhuru. Iwhe ono bụ iwhe Abụsalomu gbahawarụ ẹnya iya nkeshi mbọku whọ, Amụnonu guderu nwune iya nwanyị, bụ Tama l’ike jekfu iya azẹe. 33Sụ, t’onye-nwe-mu nụ, bụ eze ba atụshi uche yeru l’a sụru l’ụnwu nwa nwoke iya nwụshihukotawaru. Ọo Amụnonu nwẹkinyi iya bẹ nwụhuru.”

34A nọnyaa, Abụsalomu ye ọkpa l’ọso gbalaa.

Ọo ya bụ, nwoke ọbu, kfụru eche nche palia ẹnya whụa ikpoto ndu ọbu l’echi ụzo, gẹ whẹ shi l’agụga ugvu gbafụta. 35Jonadabu bya asụ eze sụ iya: “Lee ụnwu nwa nwoke ghu whẹ l’ẹka-a. Ọo lẹwho gẹ mụbe nwozhi ghu kfuru ghu bụ g’ọ nwụru.” 36Ọo ya bụ, o kfugelewho nno, ụnwu iya unwoke ono wụbata, chilahaa mkpu ẹkwa. Eze yẹle ndu ozhi iya gẹ whẹ ha tụko chia mkpu ẹkwa, mbụ ryaa ẹkwa ọbu ọnwuu ọnwuu.

37Abụsalomu gbalaa lakfushia Talumayi nwa Amihudu, mbụ eze ndu Geshuru. Dévidi l’anọje arya ẹkwa nwa iya mbọku mbọku. 38Nteke Abụsalomu gbakfuru Geshuru, ọ nọo awha ẹto l’ẹka ono. 39A nọnyaa, eghoro Abụsalomu bya adụshia eze Dévidi ike nkele anwụhu Amụnonu rịfuwaru iya l’ẹhu.

14

Abụsalomu l’alwawhu azụ lẹ Jerúsalẹmu

1O noo ya, Jowabu nwa Zeruya bya amarụ l’eghoro Abụsalomu bẹ dụshi eze ike. 2Ọo ya bụ, ọ bya eyefu madzụ t’o je mkpụkpu Tekowa je ekuaru iya nwanyị mmamagụ ọbu, sụ iya: “Mee umere g’ọo onye nọ lẹ mkpe. Gụ eworu uwe onye nọ lẹ mkpe ye. Be ehukwa mmanụ mbeleke. Mee gẹ woo l’ị bụ nwanyị, shi nteke teru ẹnya nọduta l’ụlo-mkpe l’iswi onye nwụhuru anwụhu. 3Gụ ejekfu eze je ekfuru okfu yeru iya.” Ọo ya bụ, Jowabu bya atarụ okfu ye iya l’ọnu.

4O be nteke nwanyị Tekowa ono jekfuleruwho eze tẹ ya kfuru yeru iya, ọ daa l’iwhu iya kpube iwhu l’alị gude kwabẹ iya ugvu. Tẹmenu ọ bya asụ eze: “Gụbe eze, byiko yenuru mu ẹka!”

5Eze jị iya: “?Ọo gụnu bẹ l’akpa ghu nụ?”

Ọ sụ iya: “Mu bụ nwanyị-mbunu, mbụ lẹ ji mu nwụhuwaru. 6Mụbe nwozhi ghu nwanyị bụru unwoke labọ bẹ mu tọgboru. Ụnwegirima ono lwụa ọgu l’ẹgbudu, to nwe onye nọ l’ẹka ono ọwhu egbokahuru whẹ. Onye lanụ l’ime whẹ chitsua ibe iya, ọ nwụhu. 7O noo ya, ndibe anyi l’owhu wụ-lihu ripyabe mụbe nwozhi ghu nwanyị sụ tẹ mu kpụfutaru whẹ onye ọwhua, chigburu nwune iya nwoke tẹ whẹ gbua gude gwata ụgwo ọchi nwune iya nwoke ono, o gburu. Ọ bụru gẹ whẹ l’e-shi lafụa nwa mu nwoke ono l’iyi. Whẹ l’e-me tẹ whẹ shi nno menyia nwa akpụru icheku-ọku lanụ ono, mu tọgboru ẹnya nke ọwhu ẹwha ji mu l’e-chihu nkele o to nwedu onye nọ-chiru ẹnya iya lẹ mgboko-o.”

8Eze bya asụ nwanyị ono, sụ iya: “Lashia ibe ghu, mu l’a-tụa iwu nụ whẹ l’okfu ẹhu ghu.”

9Nwanyị Tekowa ono bya asụ iya: “Gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze, t’ejo-iwhe, l’a-fụta iya tukokwaru mu l’ishi mẹe l’ishi ọzo-ụlo nna mu. T’a ba atakwa eze yẹle ọchichi iya ụta.”

10Eze sụ iya: “O -nwezhiaru onye whotaru ghu ọnu, gụ eduru onye ọbu bya l’iwhu mu, onye ọbu aparụ ghu haa.”

11Ọo ya bụ, nwanyị ono sụ: “Tẹ gụbe eze byiko kpọ-kunua Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu ẹwha nke ọwhu onye ọ dụ l’ẹka, mbụ ọgwata ụgwo ọchi ono l’ẹte ejehe ọla nwa mu nwoke ono l’iyi.”

Eze sụ iya: “Eshi-ọwhu Chileke nọ-ọ ndzụ g’ọ nọ iya, ẹgbushi, dụ nwa ghu l’ishi ta abyadụ l’erifu m’ọo nnanụ daa l’alị.”

12O noo ya, nwanyị ono bya asụ: “Tẹ mụbe nwozhi ghu nwanyị kfunuru akpụru okfu lanụ yeru gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze.”

Ọ sụ iya: “Kfulashia.”

13Nwanyị ono sụ iya: “?Ndẹ-zhia g’o gude gụbe eze dobe ndibe Chileke l’ẹgube ọnodu-a? T’ọ bụdu ikpe bẹ gụbe eze l’anma onwoghu l’iwhe ono, l’iikfu nta-a? O noo nkele nwa ghu whọ, a chịfuru achịfu bẹ gụbe eze l’ekwedua t’ọ lwawhu azụ. 14G’anyi ha nwụhufutaje anwụhu. Anyi dụ g’ọo mini, a wụshiru l’alị, l’ẹte onwe gẹ l’ee-shi kukobe iya l’iwhe ọdo. O to nwedu onye Chileke gụfuru anwụhu l’ẹhu iya. Ọo ya bụ t’eze tụa ẹtomu gẹ l’ee-me t’onye a chịfuru achịfu lwawhuta azụ. 15Sụ, mu byawaru tẹ mu kfuru iya gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze nkele ndu madzụ mewaru ọtsu egvu nụ mu. Mụbe nwozhi ghu nwanyị rịa lẹ mu l’a-bya ekfuru yeru gụbe eze nkele o nweru gẹ l’ọo-dụ, gụ emee iwhe onye l’ejeru ghu ozhi l’aryọ ghu t’i meru iya. 16Mbụ lẹ gụbe eze l’a-nụru mu okfu nafụta mụbe nwozhi ghu l’ẹka nwoke ono, l’achọ ụzo, l’oo-shi laa yẹle nwa mu l’iyi nafụ anyi oke-iwhe, Chileke doberu anyi. 17Mụbe nwozhi ghu nwanyị kfuru l’ime obu mu sụ l’okfu gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze bẹ l’e-me; mu atukfuru ume. O noo nkele onye-nwe-mu nụ, bụ eze dụ g’ọo Ojozhi-imigwe shi l’ẹka Chileke, l’amajẹ iwhe dụ ree l’iwhe dụ ẹji. Tẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu swiru ghu ọkpobe eswiru.”

18O noo ya, eze bya asụ nwanyị ono: “Ba aghọ-chikwaru mu iwhe-e, mu l’eme tẹ mu jịa ghu.”

Nwanyị ono sụ iya: “Jịnua mu iwhe ọbu, onye-nwe-mu nụ.”

19Eze bya ajị iya sụ: “?Ọ kwa l’ẹka Jowabu dụ l’iwhe lile-e, l’iikfu?”

Nwanyị ono sụ iya: “Gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze, ọ -bụru-a l’ị nọ ndzụ lẹ g’ị nọ iya b’o to nwedu onye l’a-mịnga iwhe gụbe eze kfuru amịnga. Sụ, ee, l’ọ waa Jowabu bẹ bụ onye zhiru mu ije-e, ọ bukwaru iya whọ yeru mụbe nwozhi ghu okfu l’ọnu tẹ mu kfua. 20Ọo nwozhi ghu Jowabu bẹ meru iwhe lile ono nke ọwhu ọnodu-a, a nọ ntaa l’a-gbanwe. Gụbe onye-nwe-mu nụ bẹ mmamagụ ghu harọ g’ọo nke ojozhi-imigwe, shi l’ẹka Chileke nke ọwhu bụ l’ị makọtaru iwhe lile, l’agba lẹ mgboko.”

21O noo ya, eze bya asụ Jowabu: “Ọ dụ mma; mu l’e-me iya lẹ g’ị chọru. Je je edulata nwokorọbya ono, bụ Abụsalomu t’ọ lwawhu azụ.”

22Jowabu daa kpube iwhu l’alị gude kwabẹ iya ugvu, bya etua eze ẹwha. O kfua sụ: “Ọo ntanụ-a bẹ mụbe nwozhi ghu marwetaru lẹ mu dụ gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze l’obu, o noo nkele i meru mu iwhe mu ryọru ghu t’i meeru mu.” 23Ọo ya bụ, Jowabu tụgburu jeshia alị ndu Geshuru je je edulata Abụsalomu; ọ lwawhutashia Jerúsalẹmu azụ. 24Ọle eze sụkwanuru-a t’o jelekwawho je eburu l’ụlo ẹka iya. T’ọ bọ dụkwa nteke l’oo-me tẹ ya sata ẹnya iya whụ iya. O noo ya, Abụsalomu je je eburu l’ụlo nkiya; tọ satajẹ ẹnya iya whẹ ẹbo-ẹbo whụ eze.

Abụsalomu yẹle Dévidi l’ekpeshi

25Ọle, a byakwanụ l’alị ndu Ízurẹlu kpaa-whuu b’o to nwedu nwoke ọdo, l’ama ụma, l’aaja ama g’ọo Abụsalomu. Shi l’ishi rwua ya l’ọbochi-ọkpa b’o to nwedu ẹka iwhe tụru iya. 26Ọobuje, ọ -kpụshia ẹgbushi, dụ iya l’ishi gẹ l’ọokpujenu iya-a awha g’awha ha m’ọ nyịlahaa ya ẹrwa, ya abya ewota iya tụa atụtu marụ gẹ l’ọonyibe ẹrwa. Ẹrwa ẹgbushi iya bẹ bụ ụkporo shẹkelu ugbo iri, m’e gude iwhe eze l’egudeje atụ ẹrwa iwhe tụa ya. 27Ụnwegirima unwoke ẹto, ọwaa nwata nwanyị lanụ bẹ a nwụtaru Abụsalomu. Ẹwha nwa iya nwanyị ono bụ Tama, ọ bụru nwanyị, l’ama ụma.

28Abụsalomu nọo awha labọ lẹ Jerúsalẹmu, tọ whụje eze ẹnya. 29Ọo ya bu, Abụsalomu zhi t’e zhiaru iya Jowabu t’ọ bya ndụge ya zhi iya ibe eze. Obekwanu lẹ Jowabu megeru jịka iya ọza oku. Ọo ya bụ, o zhia ya nke ugbo labọ, ọ jịkakwawho oje azaza. 30O kwe nteke ono bya ezhia ụnwu ozhi iya whẹ sụ whẹ: “Unu lee ẹgu ẹka ono, Jowabu kọru balị dụkube nkiya. T’unu je anwụru ọku ye iya.” Ụnwu ozhi Abụsalomu jeshia je anwụru ọku ye iya.

31Ọo ya bụ, Jowabu kwenu bya ejekfushia Abụsalomu l’ụlo iya je asụ iya: “?Ndẹhunu ishi iwhe meru g’o gude ụnwu ozhi ghu je je anwụru ọku ye l’ẹgu ẹka mu meberu iwhe?”

32Abụsalomu sụ Jowabu: “Mu zhiru ozhi t’e zhia ghu sụ t’ị bya tẹ mu zhia ghu t’i jekfushia eze sụ iya: ‘?Ndẹnu iwhe mụbe Abụsalomu kwobenuru-a shi l’alị ndu Geshuru lwatashia? Ọ gẹge akarụ mu mma nggẹle a harụ mu, mu nọ-kirishiaro l’ẹka mu nọdu.’ O noo g’o gude, mu l’ekfu ntaa t’i mee tẹ mu lẹ eze whụgba iwhu l’iwhu. Nteke bụ l’e megeru, ọ bụru lẹ mu meru iwhe dụ ẹji, t’o gbua mu ro egbugbu.”

33O noo ya, Jowabu tụgburu jekfushia eze je kfuru iya nno. Ọo ya bụ, ọwhube eze kwe bya ekua Abụsalomu, ọ byatashia. Ọ byalẹwho, o whuzeru eze iwhu l’alị l’atatiwhu iya. Eze kwe bya etsutsua Abụsalomu ọnu.

15

Ejo ikumu, Abụsalomu gbarụ Dévidi

1Tọ dụ iya bụ, e megee, Abụsalomu bya emetaru onwiya ụgbo-ịnya, nweru ịnya agbagba mẹe ụkporo unwoke labọ l’unwoke iri, bụ ndu l’evutajeru iya ụzo mẹ o nweru ẹka l’ooje. 2L’ọobuje, o rwua l’ishi ụtsu, Abụsalomu agbashi je akfụru l’agụga echi ụzo, lẹ mgboro ẹka l’eeshije bahụ l’ime mkpụkpu ono. Nteke bụ l’o nweru onye l’eje oku madzụ ikpe l’ibe eze, Abụsalomu ekua ya jị iya sụ: “?Ọo mkpụkpu awe b’i shi?” Ya asụ iya: “Nwozhi ghu shikwa ikfu lanụ l’ikfu ndu Ízurẹlu.” 3Onye ọbu kfulewho nno, Abụsalomu asụ iya: “Iwhe i kfuru dụ ree, bụru iwhe kfụru nhamụnha. Obekwanu l’o to nwedu onye l’e-kwe eze onye ẹbo kpeshiaru unu iwhe l’adarụ unu.” 4Iwhe ọdo, Abụsalomu l’ekfuje bụ: “Nggẹle ọ dụ g’e shi, ọ bụru mu b’a họtaru tẹ mu bụru onye ikpe l’alị-a. Ọ -bụ l’ọ dụ nno mẹ iwhe bụ onye wotaru mu okfu m’ọ bụ onye bya echia mu ichi, bẹ mu gege ekpejeru ikpe, kfụru nhamụnha.” 5O nokwawho gẹ l’ọobuje, o nweru onye byakfutaru iya tẹ ya bua iwhu l’alị kele iya ekele, ya egbeenu rwụkota onye ọbu tsutsua ya ọnu. 6O noo gẹ Abụsalomu shi emeje iwhe bụ ndu Ízurẹlu, gude ikpe abya ibe eze. O shi nno mee, ọ bụru yẹbedua bẹ ndu Ízurẹlu yeru obu.

7Awha ẹno ghatalẹwho, Abụsalomu sụ eze: “Byiko; mu l’aryọ ghu t’ị hanụa tẹ mu jee mkpụkpu Hiburọnu je emedzua ụkwa, mu kweru Onye-Nwe-Ọha. 8O noo lẹ nteke ono, mụbe nwozhi ghu nọkwadu lẹ mkpụkpu Geshuru, dụ l’alị ndu Arámu bẹ mu kweru ụkwa sụ: ‘Onye-Nwe-Ọha -mezhiwa, mu lwawhu azụ lẹ Jerúsalẹmu bẹ mu l’e-je abaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja.’ ”

9Eze sụ iya: “Jekwaa guu.” O noo ya, ọ bụru iya oje Hiburọnu. 10Abụsalomu bya ezhifu ndu ozhi, l’e-je anọdu lẹ mpya l’ikfu g’ikfu ha lẹ Ízurẹlu sụ whẹ: “Unu -bebe anụ ụda opyi-ọku, t’unu ryashịa sụje: ‘Abụsalomu bụ eze lẹ Hiburọnu.’ ” 11Ndu whẹ lẹ Abụsalomu shi lẹ Jerúsalẹmu lịru l’ije ono dụ ụkporo unwoke ugbo iri. Ndu ono bẹ nọdu ọnodu ndu e kuru oku, dụ iche tẹ whẹ bya. Whẹ gude obu gụru iwhoro jeshia lẹ ba ama iwhe l’akọ nụ. 12Abụsalomu gude ngwo-ẹja ono l’ẹka egwo, o zhi t’e kuaru iya Ahitofẹlu, onye mkpụkpu Gilo t’ọ bya. Ahitofẹlu ono bẹ bụ onye l’agbazhijeru Dévidi égò. O noo ya, ejo ikumu ono, l’aagbarụ Dévidi l’asọ nyabanyaba, ndu l’awụ awụ-kfuta Abụsalomu l’aka shii aka eje eje.

Dévidi chịtaru ndibe iya ye ọkpa l’ọso

13Ọ bya enweru nwozhi ọbu, gbarụ nụ bya asụ Dévidi sụ iya: “?Ị marụ-a l’obu ndu Ízurẹlu lile nọwaa lẹ Abụsalomu?”

14Dévidi bya ekfuru yeru ndu ozhi iya gẹ whẹ ha, bụ ndu whẹ l’iya nọkota lẹ Jerúsalẹmu sụ whẹ: “Unu wụ-lihukwa t’anyi gbalashịa ntaa, ọ -dụa b’o to nwekwa onye bya l’a-nahụ Abụsalomu. Unu mekebe ẹgwegwa t’anyi tụgbua, a nọnyaanu ọ fụ-kfuta anyi lẹ nzirizẹhu l’ẹka-a bya emee anyi ejo-iwhe, gude ogu-ịgba gbugbushia ndu mkpụkpu-a.”

15Ndu ozhi eze tụko sụ iya: “Iwhe gụbe onye-nwe-anyi, bụ eze sụru t’anyi mee bẹ anyịbe ndu ozhi ghu l’e-mekota iya jịa ya ọgvu.” 16Ọo ya bụ, eze tụgbua, ndibe iya l’owhu tsoru iya. Eze bya ahaa ụmadzu iri, bụ ụnwanyi, l’ẹte ọlua l’ọkpoku nwanyị tẹ whẹ leta uwhu.

17Eze tụgbua mẹe ndu whẹ l’iya lị, whẹ jetabe rwua l’uwhu ikpazụ, dụ lẹ mkpụkpu ono, whẹ kpọo beru. 18Ndu ozhi iya bya awụghakota iya, mbụ ndu Keretu mẹe ndu Peletu mẹe ụnu madzụ l’ụkporo madzụ ugbo iri ono, shi lẹ mkpụkpu Gatu tsoru iya. Whẹ ghata eze vuta ụzo. 19Tọ dụ iya bụ, eze bya aghachi l’ẹka Itayi onye Gatu nọ sụ iya: “?Ndẹe g’o gude i tsoru anyi? Dawhukwa azụ lakfu eze, bụ Abụsalomu. Nkele ị bụ onye ọha ọdo, bya abụru onye l’agba ọso ọgu l’ibe unu. 20Lẹ gụbe onye byaworua ụnyawhu, ?ndẹe gẹ mu l’e-shi mee t’ị bya etsoru anyi aghawhe ririri-a l’ẹka l’abụkwaanu lẹ mu marụ ẹka anyi cheberu echebe. Chịta ndibe unu dawhu azụ. Tẹ Onye-Nwe-Ọha goshikwa lẹ ya yeru ghu obu, bya abụru o-me-g’o-kfuru.”

21Ọo ya bụ, Itayi gbeenu sụ eze: “Onye-Nwe-Ọha vuru-a ishi iya g’o vu iya, gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze vuru-a ishi ghu g’i vu iya, ọo ẹka gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze cheberu bẹ mụbe nwozhi ghu l’e-chebe, m’ọ bụ anwụhu bẹ l’iije anwụhu, m’ọ bụ ndzụ bẹ l’iije anọno.”

22Dévidi sụ Itayi sụ iya: “Ngwa ghata vuta ụzo tụgbua.” Ọo ya bụ, Itayi onye Gatu bya aghata mẹe ndu whẹ l’iya tso, ọwaa ụnwegirima, whẹ chị. 23O noo ya, ụzu ẹkwa tụ l’alị ono gẹ ndu ono tụkoru l’awụghashi. Eze yẹle ndu ono, whẹ l’iya lị je aghajaa ọnu-iyi Kidirọnu, whẹ wụghata chebe ụzo echi-ẹgu ẹka ono.

24Abyata bya bya aghata; Zédọku ghatakwawhọ mẹe ndu ọgbo Lívayi whẹ, pa igbe-ọgbandzu Chileke. Whẹ bya apazeta igbe-ọgbandzu Chileke ono dobe l’alị jeye nteke ndu ono tụkoru wụfutakota lẹ mkpụkpu ono. 25Eze bya asụ Zédọku: “Pawhu igbe-ọgbandzu Chileke ono azụ lẹ mkpụkpu. Ọ -bụruwho lẹ mu dụ Onye-Nwe-Ọha l’obu bẹ l’oo-dulatawhu mu-a azụ, mu awhụ igbe-ọgbandzu Chileke ono ẹnya, whụkwawho ẹka ono, l’ọoduje. 26Nteke bụ l’ẹhu ta atsọdu Chileke ụtso l’ẹka mu nọ, t’o mele mu whọ gẹ dụ iya ree.” 27Eze sụkwawho onye ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ Zédọku sụ iya: “Leeduwho, tụgbua dawhu azụ lẹ mkpụkpu l’ẹhu-guu, gụ lẹ nwa ghu, bụ Ahimaazu mẹe Jonatanu nwa Abyata. 28Mu l’a-kpọ ụkfu l’ọkpa ẹnyimu Jọ́danu, ibe iya ọwhu l’eerwuje erwu l’ụzo echi-ẹgu, gude ngabẹ t’unu wolataru mu ozhi.” 29O noo ya, Zédọku yẹle Abyata pata igbe-ọgbandzu Chileke ono dawhushia azụ lẹ Jerúsalẹmu je anọ-kirishia l’ẹka ono.

30Dévidi tụgbuleru-a g’ọ tụgburu arya ẹkwa eje enyikota eli ugvu Ólivu. Dévidi kwebe iwhe l’ishi gbarụ ọkpa ọto eje. O noo gẹ ndu l’etso iya nụ kwechishikwaruwho iwhe l’ishi awụ etso iya, arya ẹkwa echi ụzo echi ụzo. 31A bya ekfuaru Dévidi sụ iya: “Ahitofẹlu bẹ tsokwa Abụsalomu gbaa ejo ikumu ono.” O noo g’o gude Dévidi kfuru nụ Chileke sụ: “Byiko Onye-Nwe-Ọha, menua tẹ mgbazhi ono, Ahitofẹlu gbazhiru bụru iwhe eswe.”

32O noo ya, Dévidi nyirwulewho ọnunu swọngu-swọngu ugvu ono, bụ ẹka l’aabajẹru Chileke ẹja, lekwa Hushayi, bụ onye Akụ g’ọ byarụ tẹ ya gbata Dévidi ndzuta, uwe iya gbajashịhu agbakashịhu, ntụ wukoru iya l’ishi. 33Dévidi sụ iya: “I -tsowaru mu bẹ l’ịi-bụkwa ivu ẹrwa dụru mu. 34Ọ ka ree t’ị dawhushia azụ lẹ Jerúsalẹmu je asụ Abụsalomu l’ịi-bụ nwozhi nkiya, l’i shihaakwa bụru nwozhi nna iya Dévidi nteke mbụ, ọle nta-a bẹ l’ịi-bụ nwozhi nkiya. Sụ, ọo ya bụ nteke ono gụ eyeru mu ẹka chibyishiaru iya ejo idzu ono, Ahitofẹlu l’achị. 35Zédọku yẹle Abyata, bụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ gụ lẹ whẹ l’a-tụkonu-a nọdu l’ẹka ono. Gụ ekfukotaru whẹ iwhe lile, ị nụtaru l’ibe eze. 36Ụnwu whẹ whẹ labọ, mbụ Ahimaazu nwa Zédọku yẹle Jonatanu nwa Abyata bẹ whẹ lẹ whẹ nọduanaa l’ẹka ono. Gụ ezhia whẹ tẹ whẹ bya ekfuru mu iwhe ị nụtaru.”

37O noo ya, erwurwu, ọnya Dévidi, bu Hushayi l’erwu Jerúsalẹmu, ọwhube Abụsalomu l’abatalẹwho abata l’ime mkpụkpu.

16

Dévidi yẹle Ziba

1O be gẹ Dévidi jelibeleruwho nwanshịi l’ọnunu swọngu-swọngu ugvu ono, lekwa nwozhi Mefiboshetu l’aza Ziba g’ọ whẹshihuru l’ẹka ono achọ Dévidi. Ọ chịru nkakfụ-ịgara olemole, a kwakọru ụkporo ishi buredi iri, ọwaa ụkporo ẹcha-mbeke ugbo ise, e gude akpụru vayịnu ghee, ọwaa akpụru oshi-ọmi ụkporo ugbo ise mẹe ẹda mmẹe lanụ bo. 2Eze bya ajị Ziba sụ iya: “?Ọ waa ivu ẹgube-ẹ b’i vu ovu agha?”

Ziba sụ iya: “Nkakfụ-ịgara ono bụ iwhe ndibe eze l’a-nokojeru agbawhe. Ọwhube buredi yẹle akpụru oshi-ọmi whọ bẹ bụ iwhe unwoke, tso ghu nụ l’a-nọduje ata. Aa-gbatajẹ ọwhube mmẹe whọ chebe ndu mba tụru l’echi-ẹgu.”

3Eze jị iya sụ: “?Ndẹhunu Mefiboshetu, bụ nwanwa onye-nwe-ghu nụ, bụ Sọlu?”

Ziba sụ iya: “Ọo lẹ Jerúsalẹmu b’ọ nọ. Ọ nọ l’ẹka ono ekfu sụ lẹ ntanụ ọwa bẹ ndu Ízurẹlu l’e-woru ọkwa-eze nna iya oche nụ-whu iya azụ.”

4Ọo ya bụ, eze bya asụ Ziba sụ iya: “Iwhe lile, shihawa bụru iwhe Mefiboshetu bẹ bụwa nkeghu nta-a.”

Ziba sụ iya: “Ọo ghu bẹ mu l’awụshihuru l’alị ẹgube-ẹ; tẹ mu tụbajekwa ghu l’ẹnya, byiko onye-nwe-mu nụ, bụ eze.”

Shimeyi l’akpọru Dévidi iwhu

5Ọ bya ebe gẹ eze, bụ Dévidi l’erwu mkpụkpu Bahurimu, lekwa nwoke ọbu, whẹ lẹ Sọlu shi l’ẹnya-ụlo lanụ, ẹwha iya bụ Shimeyi nwa Gera, l’ọokpo iwhu eje abya. 6Ọ tụlahaaru Dévidi yẹle ndu ozhi iya ẹwhuru gẹ whẹ ha, l’ẹka ndu whẹ l’iya lị mẹe ndu ojọgu iya bẹ nọ-whekwaru iya rọ ibẹka ibẹbo. 7Shimeyi l’akpọ iwhu ono asụje: “Tụgbua, tụgbua, gụbe ogbu-ọchi onoya, onye obu mgbashị! 8Onye-Nwe-Ọha gwatawarụ ghu whọ ụgwo ọchi ndu ị nọdu gbushia l’ọzo-ụlo Sọlu, onye ono, i nọ-chiru ẹnya iya achị. Onye-Nwe-Ọha natawaru ghu ọkwa-eze ghu ono woru nụ nwa ghu Abụsalomu. Lee l’ejo-iwhe byakfutawaru ghu nkele ị bụ o-gbu-ọchi.”

9Ọo ya bụ, Abyishayi nwa Zeruya bya ajị eze sụ iya: “?Ndẹnua g’o gude, odzu nwankụta-a je l’anọ ewhu gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze iwhu? Mu l’aryọ t’ị haa mu tẹ mu je egbubufu iya ishi.”

10Ọle eze sụru iya: “?Ndẹnua iwhe mu l’unu jigba, unubẹ ụnwegirima Zeruya? Ọ -bụru l’ọo Onye-Nwe-Ọha zhiru iya t’ọ whuje mu iwhu ọbu, ?ndẹnu onye l’a-jịbaa ya sụ: ‘?Ndẹe iwhe i kwoberu eme nno?’ ” 11Dévidi bya asụ Abyishayi yẹle ndu ozhi iya gẹ whẹ ha: “Lewaro ẹka ọwhu ọ bụ nwa mu, bụ iwhe shi mu l’ẹwho l’achọ ụzo, l’oo-shi kpawhua ndzụ mu. Njọ ta akadụ nụ njọ l’onye ọwa, bụ onye ikfu Bénjaminu-a! T’unu parụ iya haa t’o whuje mu iwhu ọbu, o noo l’ọo Onye-Nwe-Ọha bẹ zhiru iye ya nụ. 12O nweruro gẹ l’ọo-dụ, Onye-Nwe-Ọha elee ẹnya whụ ẹgube ejo-iwhe, byakfutaru mu nụ, ya emeeru mu iwhe-ọma gude kfụa mu ụgwo iwhu-a, l’eewhu mu ntanụ-a.” 13O noo ya, Dévidi yẹle ndu ono, l’awụ etso iya nụ ono wụgburu echi ụzo, ọwhube Shimeyi tsoru agụga ugvu, dụ l’ibẹka echi ụzo ono. L’ooje akpọru iya iwhu; atụru iya ẹwhuru, awhụru iya ntụ. 14Eze yẹle ndu ono, l’awụ etso iya jeta rwua ẹka whẹ l’eje, ike gvụshiwa whẹ, whẹ bya anọdu budzua ume.

Ahitofẹlu l’ezhi Abụsalomu ejo nzhi

15L’ime nteke ono bẹ Abụsalomu yẹle ndu whẹ l’iya lị l’owhu, mbụ unwoke Ízurẹlu wụru gidigidi wụbata lẹ Jerúsalẹmu. Ahitofẹlu tsokwaru whẹ whọ. 16Ọo ya bụ, Hushayi, bụ onye Akụ, bụ ọnya Dévidi jekfu Abụsalomu je asụ iya: “Ndzụ ghu ndzụ ogologo, gụbe eze! Ndzụ ghu ndzụ ogologo, gụbe eze!”

17Abụsalomu bya asụ Hushayi: “?Ọ waa obu ọbu, i yeru ọnya ghu? Ọo gụnu meru, gụ l’ọnya ghu ta alị?”

18Hushayi sụ Abụsalomu: “Waawa, nkele ọo onye ọwhu Onye-Nwe-Ọha yẹle ndibe iya mẹe ndu Ízurẹlu l’owhu yekoru ẹka họta bẹ mu l’a-bụ nkiya. Ọ bụru iya bẹ mu l’a-nọdu swiru jeyewaro. 19?Ọo onye b’ọ gbarụ tẹ mu jejeru ozhi? Ọo lẹ mu te ejeheduru gụbe nwa onye-nwe-mu nụ ozhi gẹ mu shi ejehawaru iya nna ghu? Ọo ya bụ lẹ mu l’a-nọ ejeru ghu ozhi.”

20Abụsalomu bya asụ Ahitofẹlu sụ iya: “Chikoshi mu idzu iwhe anyi l’e-me.”

21Ahitofẹlu bya asụ Abụsalomu: “Jekfukota ụnwanyi ono, nna ghu l’ẹte alụa l’ọkpoku nwanyị azẹe, mbụ ndu ono, ọ harụ tẹ whẹ leta ibe eze ẹnya. Nteke ono bẹ ndu Ízurẹlu l’owhu l’a-nụ l’i mewaru onwoghu, ị dụ nna ghu ọgvulenya, tẹmenu obu eshihukwawho ndu ono, l’awụ etso ghu nụ ono ike.” 22Ọo ya bụ, a bya akpọberu Abụsalomu ụlo-ẹkwa l’eli okpotsu-ụlo ibe eze, Abụsalomu lakfu ụnwanyi ono, nna iya l’ẹte alụa l’ọkpoku nwanyị azẹe l’ẹnya ndu Ízurẹlu lile.

23L’ime nteke ono bẹ mgbazhi Ahitofẹlu l’adụjezhiawho g’ọo ẹgube-ẹ, l’eejeje Onye-Nwe-Ọha njịta. Mbụ ọ bụru nno bẹ Dévidi yẹle Abụsalomu l’ewotaje nzhi Ahitofẹlu.

17

Hushayi l’eduswe Abụsalomu

1Ahitofẹlu bya ekua Abụsalomu sụ iya: “Haa tẹ mu họta ụnu unwoke ugbo ụkporo l’iri t’anyi tụgbua je achịa Dévidi ọso l’ẹnyashi-a. 2Mu l’a-fụru iya nteke ike gvụshiru iya, ọ dahụ ụgboli. Mu l’a-nmarwu iya anmarwu tẹ ndu lile ono, yẹle iya lị gbakashịhu; nteke ono mu eje egbugbua eze nwẹkinyi iya. 3Mu l’e-rwuwhukotaru ghu ndu ono azụ tẹ whẹ bya etsoru ghu, ẹgube ono, whẹ shi etso Dévidi, bụ onye ono, l’ịicho ishi ndzụ iya. O to nwedu onye bya l’e-denyi whẹ ẹka.” 4Abụsalomu yẹle ndu bụ ọgurenya ndu Ízurẹlu lile nabatakọta okfu iya ono ree.

5Abụsalomu gbee bya asụ: “Unu kufua Hushayi onye Akụ t’anyi nụa ọnu-mini okfu nkiya.” 6Hushayi byalẹwho, Abụsalomu sụ iya: “Lekwa idzu, Ahitofẹlu chikoshiru anyi ndọwa. ?Ọo t’anyi mee iwhe o kfuru? Tọo ?o nweru ọnu, gụbedua l’e-ye?”

7Hushayi bya asụ Abụsalomu sụ iya: “Idzu ono, Ahitofẹlu chikoshiru ghu l’ọgiya-a ta adụkwa ree. 8Ị mahawarụ gẹ nna ghu gbarụ mẹe ndu whẹ l’iya tso. Whẹ bụkota ndu ike dụ l’ọgu, eme ụngara g’ọo ejo-nkụta-ọswa, a chịtaru ụnwu iya. A gụfukwaro ono; nna ghu bụ onye nke ọgu doru ẹnya, yẹle ndu ọdo ta abyadụ l’aradụ l’ẹka lanụ l’ẹnyashi-a. 9Lee lẹ ntaa bẹ l’oo-domiwa onwiya l’ime ọgba m’ọ bụ l’ẹka ọdo. Ọ -fụta bya alwụshi unu ọgu ugbo lanụ, malẹruwho lẹ nchị, nụru iya nụ l’a-sụ: ‘E gbuwaru madzụ shii l’echilabọ ndu tso Abụsalomu.’ 10Je akpagezhia ndu bụ mkparawa l’ọgu, mbụ ndu ono, kpọru obu whẹ adịdaa g’ọo oduu-gburu-agụ bẹ l’e-gude ọtsu-egvu rwushihu. Ishi iya bụ lẹ ndu Ízurẹlu lile marụ lẹ nna ghu bẹ bụ onye ike dụ l’ọgu; tẹmenu ndu whẹ l’iya lị bụ-geeru mkparawa l’ọgu. 11Iwhe bụ idzu nkemu bụ tẹ ndu Ízurẹlu kpaa-whuu, shizhiawho lẹ Danu rwua lẹ Byiyesheba, tẹ whẹ kporu rwuturwutu g’ọo nvẹja, dụ l’agụga eze-ẹnyimu, kpakodzua l’ẹka lanụ. Gụ abya achịta whẹ l’onwoghu jeshia ọgu ọbu. 12Ọo ya bụ nteke ono, anyi ejekfu iya ọgu l’ẹka anyi chọ-vuru iya, anyi ezepyabe iya ẹgube-ẹ, iji ụtsu l’anọje adashị l’alị. Yẹbedua l’onwiya mẹe ndu lile, whẹ l’iya lị bẹ uwudu ta abyadụ l’e-wudu. 13O -nwezhiaru mkpụkpu, o pyofuru gbaba, ọo ya bụ, ndu Ízurẹlu l’owhu atụa ụtu eri t’e gude lọ-tsushia mgbodo, e gude tụ-wheta mkpụkpu ọbu mgburumgburu. Aa-lọ-zhiawho mgbodo ọbu kpurukpuru jeye ya ezekwoshihu wụlahu lẹ nsụda nsụda, nọ-wheru iya mgburumgburu, nke bụ l’a ta abyadụ l’a-whụ m’ọo okfukfumara ẹja lanụ l’ẹka ọbu.”

14Abụsalomu mẹe ndu Ízurẹlu l’owhu zụa nkwe sụ: “Idzu nke Hushayi, onye Akụ bẹ kakwa nke Ahitofẹlu ree.” O noo lẹ Onye-Nwe-Ọha tụberu tẹ ya shi nno rwụkashia idzu ọma Ahitofẹlu chikoshiru nke ọwhu ejo-iwhe l’a-dakfu Abụsalomu.

Hushayi l’anmarụ Dévidi ọkwa t’ọ nahụ

15Tọ dụ iya bụ, Hushayi bya akarụ Zédọku yẹle Abyata, bụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke idzu ono, Ahitofẹlu chikoshiru Abụsalomu yẹle ndu bụ ọgurenya ndu Ízurẹlu mẹe ọwhu yẹbedua l’onwiya chikoshiru whẹ. 16Sụ: “T’unu mee ẹgwegwa zhia ozhi t’o rwua Dévidi nchị sụ iya: ‘Ba aradụkwa aradụ l’ọkpa ẹnyimu Jọ́danu ono, l’eerwuje erwu l’echi-ẹgu. Ba adụkwa iwhe l’e-me l’ị tịi dafụdu azụ iya ọwhu, ọdua bẹ l’aa-nmakwa gụbe eze mẹe ndu gụ lẹ whẹ lị otsu lanụ lwee.’ ”

17Nteke ono bẹ Jonatanu yẹle Ahimaazu l’anọduje lẹ Enu Rogelu nkele whẹ ta atụdu ama ọbahu lẹ mkpụkpu Jerúsalẹmu. Ọ bụru nwata nwamgbọko, l’eje ozhi bẹ l’eezhije t’o je ezhia whẹ ozhi, whẹ eje ezhia ya eze, bụ Dévidi. 18Ọle o nweru nwata nwokorọbya ọbu whụru whẹ nụ; ọ tụruta iya je edooru Abụsalomu. Whẹ labọ lụfu-kebe l’ẹka ono tụgbua jeshia ibe nwoke ọbu lẹ mkpụkpu Bahurimu. Nwoke ọbu nweru wẹlu l’ogboduwhu iya, whẹ kwee nyiba l’ime iya. 19Nyee nwoke ono je je achịta iwhe kwesaa l’ọnu wẹlu ono je achịta witi iya kpasaa ya rwuheta iwhu. To nwe onye marụ iwhe l’akọ akọ. 20O be gẹ ndu ozhi Abụsalomu wukfuru nwanyị ono l’ụlo; whẹ jị iya sụ: “?Ọo awe bẹ Ahimaazu yẹle Jonatanu nọ?”

Nwanyị ono sụ whẹ lẹ whẹ daakwaru azụ iyi ọwhu tụgbua.

Whẹ chọ-gee whẹ tọ dụ; whẹ dawhushia azụ lẹ Jerúsalẹmu. 21Ọ bya ebe nteke ndu onoya lashigeeru, Ahimaazu yẹle Jonatanu shi lẹ wẹlu ono nyifuta tụgburu jeshia ozhi eze, bụ Dévidi ozhi ono. Whẹ rwua bya akọoru iya ẹgube idzu, Ahitofẹlu chịru iya bya asụ iya t’ọ tụgbulekwaruwho ntaa dafụ azụ ẹnyimu ọwhu. 22O noo ya, Dévidi yẹle ndu lile, yẹle iya lị nyịfu je je adaa ẹnyimu Jọ́danu. Chi sahụ-deshiwa, to nwehe onye ọwhu wuduru, whẹ dakọtawa azụ ẹnyimu Jọ́danu ọwhu.

23Ahitofẹlu whụlewho l’ọ tọ bụdu idzu nkiya b’e tsoru; o nyikota eli nkakfụ-ịgara iya nyịbe, ọ bụru iya ọla ibe iya lẹ mkpụkpu, o shi. Ọ bya edozhikota ibe iya gẹ l’ọo-dụ; o je akfụ-gbua onwiya. Ọo ya bụ, ọ nwụhu, e lia ya l’ilu nna iya.

24Dévidi tụgbua mkpụkpu Mahanayimu, ọwhube Abụsalomu yẹle ndu Ízurẹlu lile daa ẹnyimu Jọ́danu kwasẹru. 25Abụsalomu wowaru Amasa mee onye ishi ndu ojọgu iya l’ụgwo Jowabu. Amasa ono bẹ bụ nwatibe onye Ízurẹlu ọbu, ẹwha iya bụ Itura. Ẹwha ne Amasa bụ Abyigelu. Abyigelu bụ nwa nwanyị Nahashi bya abụru nwune Zeruya, bụ ne Jowabu. 26Abụsalomu yẹle ndu Ízurẹlu je je akwaa okpu l’alị Giledu.

27O be gẹ Dévidi byarwuru Mahanayimu, Shobyi nwa Nahashi nke mkpụkpu Raba, dụ l’alị ndu Amọnu mẹe Makiru nwa Amiyẹlu nke mkpụkpu Lodeba mẹe Bazilayi nke mkpụkpu Rogelimu, dụ l’alị Giledu, 28vukoo iwhe-azẹe mẹe eze efere mẹe ụnwu iwhe a kpụshiru l’ẹja mẹe witi mẹe balị mẹe akpụru iwhe e gweru egwegwe mẹe ọwhu a hụru ahụ mẹe azama; 29mẹe mmanụ-ẹnwu mẹe mmanụ, e meru l’ẹra-eswi mẹe atụru mẹe nri ọdo, e meru l’ẹra-eswi, bụ chiizu; vutaru Dévidi yẹle ndu tso iya nụ tẹ whẹ rije. Nkele whẹ sụru lẹ Dévidi yẹle ndu otu iya bẹ ẹgu mẹe ike ọogvu mẹe ẹkpiri ọkponku mewaru shii l’echi-ẹgu.

18

Anwụhu Abụsalomu

1Tọ dụ iya bụ, Dévidi bya agbadzua ndu ono, whẹ l’iya lị, gbaa whẹ l’itsutsu l’itsutsu. Ndu bụ ụnu labọ l’ụkporo iri iri, ndu bụru ụkporo ise ise. Ọ bya edobe ndu bụ ishi ndu ono, ọ kpọshiru l’itsutsu l’itsutsu ono l’iche l’iche. 2Dévidi bya eyefu ndu ojọgu ono tẹ whẹ tụgbua. Nkerẹto lẹ ndu ojọgu ono bụ Jowabu bụ ishi whẹ, nkerẹto ọdo bụru Abyishayi nwa Zeruya mbụ nwune Jowabu, bụ ishi whẹ, nkerẹto ọdo bụru Itayi onye Gatu bụ ishi whẹ. Eze sụ ndu ono: “Mbẹdua l’onwomu l’a-fụtakwawho bya etsoru unu jeshia.”

3Obenu lẹ ndu ono sụru iya: “Gụbe eze te etsodu anyi eje. O noo nkele ọ -bụru lẹ whẹ nabarụ anyi ẹka, anyi tsukashihu l’ọso bẹ whẹ ta akpadụ anyi ishi. Ọ -bụru lẹ nkerelabọ l’ime anyi nwụshihuru bẹ whẹ ta abyadụ l’akpa anyi ishi. Ọle gụbedua l’onwoghu ha g’ọo anyịbedua ụkporo ụnu madzụ l’ụnu ise. Iwhe kachia mma bụ t’i nọdu lẹ mkpụkpu-a gbechia nụje anyi nkwado.”

4Eze sụ whẹ: “Iwhe unu sụru tẹ mu mee l’ọo ya kakọta ree bẹ mu l’e-me.” Ọo ya bụ, eze bya akfụcha l’agụga ẹka l’eeshije abahụ lẹ mkpụkpu ono, ndu ono nọdu l’itsutsu l’itsutsu awụghashi, ndu ụkporo ugbo ise ise, ndu ụnu labọ l’ụkporo ugbo iri iri. 5Eze nmarụ ọkwa nụ Jowabu mẹe Abyishayi mẹe Itayi sụ: “Unu kwobekwaro iswi mbẹdua be eje ome nwokorọbya ono, bụ Abụsalomu iwhe kpanganga.” Ndu ono l’owhu nụkota g’eze nmarụ ọkwa ẹhu Abụsalomu ye ndu ishi ndu ojọgu ono nnanụ nnanụ l’ẹka.

6Ọo ya bụ, ndu ono wụru wụ-kfu ndu Ízurẹlu ọgu. Ọ bụru l’ọswa Ífuremu b’a nọdu lwụa ọgu ono. 7Ndu nke Dévidi nọdu l’ẹka ono lwụ-gbua ndu ojọgu ndu Ízurẹlu. Ndu ọwhu, e gburu egbugbu mbọku ono paa ẹka apaa. Whẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo labọ l’ụnu iri. 8Ọgu ọbu tatsuhu dzuru alị ono l’owhu. Ndu nwụhuru nụ l’ime ọ́swa mbọku ono ka ndu ọwhu e gburu l’ogu-ịgba.

9L’aalwụ ọgu ono, Abụsalomu yẹle ndu ojọgu Dévidi je ahadzu. Abụsalomu l’agbakwanụ l’eli ịnya-mulu. Ịnya-mulu ono gbata je agbalahụ lẹ mkpula iboki iboki oke achị. Achị ono kota Abụsalomu ishi, ọ wharụ lẹ n-whakata ẹkali achị ono akụ eregede l’ewhekerewhe. Ịnya-mulu ono, l’ọogba gbagbụru. 10Nwoke lanụ jeta je awhụa ya, o je je edooru iya Jowabu sụ: “Unu lekwa lẹ mu whụkwaru Abụsalomu g’ọ whagaru akụ eregede l’achị.”

11Jowabu sụ nwoke ono: “?Gụnu? ?Ị whụru iya l’ẹnya tọo? ?Ọo gụnu meru g’o gude ti kutsu iya l’alị kugbua, nke ọwhu mu gege eworu shẹkelu mkpọla-ọcha iri yẹle ajị, l’eekebutaje l’ukfu nụ ghu.”

12Nwoke ono sụ Jowabu: “E -beru m’ọo a bya aparụ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya bụ ụnu shẹkelu ugbo labọ l’ụkporo shẹkelu iri dẹe mu l’ẹka, mu tege ahalikwa ẹka gbugbua nwatibe eze l’ẹka anyi nụkwaru-a ọkwa, eze nmarụ ye gụ lẹ Abyishayi mẹe Itayi l’ẹka sụ: ‘Unu kwobekwaro iswi mụbe eze ba adụ iwhe unu l’e-me nwokorọbya ono, bụ Abụsalomu.’ 13Ọ -bụ lẹ mu meru kpua onwomu je egbua Abụsalomu bẹ eze gege amanụ-a l’ọo mu gburu iya, unu ezeeru onwunu mẹ mu evuru iya.”

14Jowabu kwe sụ: “Mu ta akwahẹdu angarụ ghu.” O kwe chịta arwa ẹto l’ẹka je je anmaa Abụsalomu l’obu l’ọno ndzụ. Arwa ono kukotaru iya ekuru l’ẹhu l’achị ono. 15Ụnwu okorọbya iri, ndu l’achịjeru Jowabu ngwọgu nọ-whee Abụsalomu mgburumgburu gbugbua ya; ọ nwụhu.

16O noo ya, Jowabu bya egbua opyi-ọku gude ryawhu whẹ azụ; ndu ono lwawhutashia azụ gwọbe ọochi ndu Ízurẹlu ono. 17Whẹ kwe bya apata odzu Abụsalomu chee l’eze iduma ọbu, dụ l’ọswa l’ẹka ono; kwaa ikpo ẹwhuru zụbe iya. L’ime nteke ono bẹ ndu Ízurẹlu tụkoru tsukashihu; onyenọnu lashia ibe iya.

18Abụsalomu nọduroo ndzụ kpaa ogiji lẹ Nsụda Eze t’ọ bụru iwhe l’ee-gudeje anyata iya nkele ọ rịru sụ: “Gẹ mu l’ẹte edobee nwa nwoke, l’ee-gudeje anyata ẹwha mu.” O woru ẹwha nkiya gụbe ogiji ono; l’eekuwa iya ro ala lẹ Abụsalomu rwụa ntanụ.

E doru Dévidi lẹ Abụsalomu larụ l’ọgu

19Ahimaazu nwa Zédọku kwe bya sụ: “Tẹ mu gudenu ntụtu ọso gbarụ je ezhia eze lẹ Onye-Nwe-Ọha bẹ nafụtawaru iya l’ẹka ndu ọhogu iya whẹ.”

20Jowabu sụ iya: “Ba adụshi ozhi, l’ii-je ezhizhi ntanụ. Ọo mbọku ọdo bẹ l’ii-je ezhia ya. Obenu lẹ ntanụ b’ọ tọ gbadụ t’i je ezhia ozhi ọbule nkele nwatibe eze bẹ nwụhuru.” 21Ọo ya bụ, Jowabu sụ nwoke ọbu, shi l’alị ndu Kushi sụ iya: “Jee akọoru eze iwhe ị whụru.” Nwoke ono whuzeru Jowabu iwhu l’alị gbagbụa; ọ bụru iya ejeje.

22Ahimaazu nwa Zédọku bya asụkwa Jowabu ọdo sụ iya: “Haarọ tẹ mu gbatsoru onye Kushi ono azụ azụ, iwhe ọ dataru mu evuru iya.”

Ọle Jowabu bẹ yeru ọnu sụ iya: “Nwa mu, ?i kwoberu gụnu ese ẹza t’i je? O to nwedu obunggo, l’ee-bu ghu l’ozhi ono.”

23Ọ sụ iya: “Iwhe ọ dataru, ya adata, mu l’a-gbarụ jee.”

Ọo ya bụ, Jowabu sụ iya: “Gbagbụa.” Ahimaazu kwe bya agbagbụa ụzo nsụda ẹnyimu Jodabu shi nno gbaghata onye Kushi ono.

24Nteke ono bẹ Dévidi nọduro l’ebedebe ẹka dụ lẹ mgbakụ ọnu ẹka l’eeshije abahụ lẹ mkpụkpu ono ọwhu dụ lẹ nfụta mẹe ọwhu dụ l’ime. Onye nche nyihu eli mgbodo, e gude tụa ọnu ẹka ono je akfụru l’amagoro mgbodo ono. Onye nche ono l’ewolikwadua ẹnya, ọ whụa nwoke ọbu, l’agba ọso, to nwe onye l’etso iya nụ. 25Onye nche ono kushilahaa eze oku, kfuru iye ya. Eze sụ: “Ọ -bụru l’onye ọbu bẹ lị nwẹkinyi iya, gụ amarụ l’ọo ozhi, dụ ree bẹ l’ọobya ezhizhi.” Nwoke ono l’agbakwarọ abya ntse.

26Ọo ya bụ, onye nche ono tụfu ẹnya whụa nwoke ọdo, l’agba ọso abyakwawhọ. O kushia onye nche ọnu ẹka l’eeshije abahụ lẹ mkpụkpu ono sụ: “Unu lee l’onye ọdo l’agbaakwa ọso nwẹkinyi iya abya!”

Eze sụ: “Ọo ozhi, dụ ree bẹ l’ọobyakwawho ezhizhi.”

27Onye nche ono sụ: “Onye nke mbụ whọ bẹ ọso iya gbee dụ mu g’ọo nke Ahimaazu nwa Zédọku.”

Eze sụ: “Ọ -dụnu nno, t’a marụ l’ọo ọkpobe ozhi bẹ l’ọobya ezhizhi, nkele ọ bụ ọkpobe madzụ.”

28O noo ya, Ahimaazu kushilahaa eze asụje iya: “Iwhe lile dụkotalekwawho ree-o!” O whuzeta buaru eze iwhu l’alị sụ: “T’ajaja bụru nke Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu! Onye woru ndu kwefuru ghu ike yee gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze l’ẹka.”

29Eze jị sụ: “?To nwedunu iwhe meru nwokorọbya ono, bụ Abụsalomu?”

Ahimaazu sụ iya: “Mu whụru gẹ l’aatụ orooroo nteke ono, Jowabu l’eme t’o zhia mụbe nwozhi gụbe eze ozhi-a. Ọle mu ta amakwa ishi orooroo ọbu, l’aatụ.”

30Eze sụ iya: “Kfụchaada l’ẹka-a.” O kwe bya akfụcha l’ẹka ono.

31Ọo ya bụ, onye Kushi ono bya erwua bya asụ: “Gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze, ọkpobe ozhi abya-o! Lẹ ntanụ-a bẹ Onye-Nwe-Ọha nafụtawaru ghu l’ẹka ndu lile ono, wụ-lihuru etso ghu okfu.”

32Ọo ya bụ, eze jị onye Kushi ono sụ iya: “?To nwedunu iwhe meru nwokorọbya ono, bụ Abụsalomu?”

Onye Kushi ono sụ iya: “T’ọ bụleru whọ g’ọ nwụru Abụsalomu bụ gẹ l’ọo-dakfukota ndu ọhogu ghu lile mẹe iwhe bụ ndu wụ-lihuru etso gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze okfu.”

33Iwhe ono rwua eze l’ẹhu shii, ọ nyịgobe jeshia l’ụlo ọwhu a kpụru l’eli ọnu ẹka l’eeshije abahụ lẹ mkpụkpu ono je anọdu ryalahaa ẹkwa. Ọ nọdu eje asụje: “Gụbe nwa mu Abụsalomu, nwa mu-ee, nwa mu Abụsalomu! Nggọnu mu nwụhuru l’ishi onwomu, gụbedua nọduroya. Gụbe nwa mu Abụsalomu, nwa mu-ee, nwa mu-ee!”

19

Jowabu l’abarụ Dévidi mba

1E je edooru Jowabu sụ iya: “Eze l’atsọkwa áwhụ, arya ẹkwa Abụsalomu.” 2O noo ya, ndu ojọgu Dévidi nụa ya mbọku ono gẹ l’aasụje l’áwhụ jiru iya obu nke nwa iya ono, nwụhuru nụ, alwụ-gbu ono, whẹ lwụ-gburu mbọku ono gbee ghaa ịgharawhu bụru iwhe-ntsọmawhu l’ẹhu whẹ. 3Whẹ tọ nwẹhu pyokashihu pyobachaa l’ime mkpụkpu mbọku ono g’ọo ẹgube-ẹ, iwhere l’egudeje madzụ m’ọ pyafụ l’iwhu ọgu gbalaa. 4Eze bya ekwechia onwiya iwhe l’iwhu chia mkpu-ẹkwa sụ: “Gụbe nwa mu Abụsalomu! Oowa Abụsalomu nwa mu, nwa mu-ee!”

5O noo ya, Jowabu kwe bya abakfushia eze l’ụlo je asụ iya: “Ntaa bụ nnata ndu nkeghu, dzọru ghu ndzụ dzọo ụnwu ghu mẹe unyomu ghu mẹe ụnwanyi ono, l’ịiti lụa l’ọkpoku nwanyị b’ị tụkoru mechishia iwhu ntanụ-a. 6Ọo ndu kpọru ghu ashị b’i yeru obu, gbee kpọ ndu yeru ghu obu ashị. Umere ghu ntanụ meru t’a makahụ l’o to nwedu iwhe ị gụberu ndu ishi ndu ojọgu ghu, whẹ lẹ ndu ozhi ghu whẹ. Mu mawarụ l’ẹhu gẹge anọdu atsọ ghu pyoo nggẹle Abụsalomu nọ ndzụ, anyịbedua tụko g’anyi ha nwụhushikota ntanụ. 7Tụgbulekwaruwho jekfu ndu ozhi ghu ọbu ntaa je agbaa whẹ ume. Mu gude ẹwha Onye-Nwe-Ọha agụru ghu ẹnwa l’ọ -bụru l’i tii jedu, o to nwedu onye l’ime anyi bya l’a-nọduba swiru ghu l’ẹnyashi-a. O noo l’a-bụ ọ-ka-njọ l’ẹhu ghu amamẹ ejo-iwhe, shi dakfutata ghu eshi ị bụ nwokorọbya byeye ntaa.” 8O noo ya, eze bya agbashi pata oshi iya je je anọdu l’ọnu ẹka l’eeshije abahụ lẹ mkpụkpu ono. A bya akọoru ndu ono sụ whẹ: “Unu lekwa l’eze bẹ nọdukwa l’ọnu ẹka l’eeshije abahụ lẹ mkpụkpu-a.” Ndu ono tụko gẹ whẹ ha wụ-kfu iya.

Dévidi l’alawhu azụ lẹ Jerúsalẹmu

Nteke ono bẹ ndu Ízurẹlu gbakashịhuwaru, onyenọnu lashichawa ibe iya. 9Ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha wata ọswo ụswo l’ikfu g’ikfu ha, whẹ l’ekfuka asụje: “Ọo eze bẹ nafụtaru anyi l’ẹka ndu ọhogu anyi, bya adzọfuta anyi l’ẹka ndu Fílistiya Ọle o kwoberu iswi Abụsalomu gbafụ l’alị-a. 10Abụsalomu-a, bụ onye anyi wụru mmanụ l’ishi t’ọ bụru eze anyi byawa bya anwụhu l’ọgu. Sụ, ?ndẹhunu g’o gude t’e ye ọnu gẹ l’ee-shi t’eze lwawhu azụ?”

11Eze, bụ Dévidi bya ezhia ozhi t’e zhia Zédọku yẹle Abyata, bụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke sụ: “Unu jịtaada ndu bụ ọgurenya ndu Juda sụ whẹ: ‘?Ọo gụnu meru, ọ bụru unubẹdua l’eme t’unu rekpe azụ l’ome t’eze lwawhu azụ l’ibe iya? Nkele iwhe lile, ndu Ízurẹlu l’ekfu bẹ rwuwaru mụbe eze nchị. 12Unubẹdua bẹ bụ ụnwunna mu gẹdegede, mbụ lẹ mu l’unu bụ anụ-ẹhu lanụ bụru mmee lanụ. ?Ndẹ-zhihunua g’o gude, ọ bụru unubẹdua l’erekpegezhia azụ l’ome t’eze lwawhu azụ?’ 13Unu asụ Amasa lẹ mu sụru agha: ‘?Anyi ta abụdu anụ-ẹhu lanụ lẹ mmee lanụ tọo? Ọo gụbedua bẹ mu l’e-gude dochia ẹnya Jowabu t’ị bụru ishi ndu ojọgu mu wata ntanụ-a tụgbuwaruro, ọ -dụa nno, tẹ Chileke gwakwaa mu ọchi, mbụ t’o mekwaa mu ọ-ka-njọ!’ ” 14O noo ya, ọ bụru iya bụ l’ookfubuta ndu Juda. Whẹ zụa nkwe tụru ike yeru iya. Whẹ bya ezhi sụ t’e zhia eze sụ iya: “Chịtakota ndu nkeghu gẹ whẹ ha latashia.”

15Ọo ya bụ, eze bya alatashia, lwabe ẹnyimu Jọ́danu. Nteke ono bẹ ndu Juda nọduwa lẹ mkpụkpu Gílugalu tẹ whẹ gbata iya ndzuta, whẹ edughatawa iya ro lẹ Jọ́danu. 16Nwatibe Gera, l’aza Shimeyi, bụ onye Bénjaminu nke mkpụkpu Bahurimu bya emekebe gburugburu tsoru ndu Juda, whẹ jeshia ọgbata eze, bụ Dévidi ndzuta. 17Ndu ikfu Bénjaminu, whẹ l’iya lị dụ ụnu labọ l’ụkporo iri, ọwaa onye ozhi ẹnya-ụlo Sọlu, bụ Ziba yẹle ụnwu iya unwoke, dụ iri l’ise, ọwaa ndu ozhi iya ụmadzu ụkporo. Whẹ mee gburugburu jekfu eze lẹ Jọ́danu l’ẹka ọ nọ. 18Whẹ kwee daghaa Jọ́danu nke ọwhu whẹ l’e-dughashi ndibe eze, bya emeeru eze iwhe ọ chọru t’e meeru iya.

Dévidi l’agụru Shimeyi nvụ

O bẹ gẹ Shimeyi nwa Gera dalẹruwho Jọ́danu, ọ daa pẹe l’atatiwhu eze, 19sụ iya: “Pakwarụ haa, byiko onye-nwe-mu nụ l’ẹka mu mesweru ghu. Be ejekwaro olegbabe iwhe-dụ-ẹji, mụbe nwozhi ghu meru gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze mbọku ono, i shi Jerúsalẹmu tụgbua. Eze, byiko wofukwa iya l’uche ghu. 20O noo nkele mụbe nwozhi ghu marụ-a lẹ mu meru ghu iwhe-dụ-ẹji, ọle ọo mu bụkwanu onye mbụ l’ọnulo Jósẹfu l’owhu, byarụ ntanụ-a sụ tẹ mu gbata gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze ndzuta.”

21Ọo ya bụ, Abyishayi nwa Zeruya sụ: “Ọ gbarụ t’e kwobe iwhe-e gbua Shimeyi, o noo nkele ọo iwhu b’o whuru onye Onye-Nwe-Ọha wụru mmanụ t’ọ bụru eze.”

22Dévidi sụ: “Ndẹ-zhinua iwhe mu l’unu jigba, unubẹ ụnwu Zeruya, meru g’o gude unu jelee l’a-bụ ọhogu swiru mu ntanụ-a? Ọ tọ gbadụ t’o nweru onye l’ee-gbu egbugbu ntanụ lẹ ndu Ízurẹlu. ?Ọo lẹ mu ta amadụ l’ọo mbẹdua bụ eze ndu Ízurẹlu ntanụ-a?” 23Ọo ya bụ, ọ sụ Shimeyi: “E te egbudu ghu rọo ya.” Eze kwe iya ụkwa ribua ya nte.

Dévidi meru Mefiboshetu iwhe-ọma

24Nwanwa Sọlu, bụ Mefiboshetu gbajekwawho eze ndzuta. O too leshijeduru ọkpa iya ẹnya, tọ chabọtajeru ẹji agba iya achabọta, tọ sajẹru uwe iya asa, nkeshi mbọku ono, eze palihuru tụgbua, jeye mbọku, ọ lawhuru azụ l’ẹhu-guu. 25O be nteke o shi Jerúsalẹmu bya tẹ ya gbata eze ndzuta, eze jị iya sụ: “?Ọo gụnu meru g’o gude, tị gbatsoru mu, Mefiboshetu?”

26Ọ sụ: “Gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze, ị marụ-a lẹ mu bụ nwa ngvụru. Mu sụru nwozhi mu t’o dozhiaru mu nkakfụ-ịgara mu tẹ mu nọ-koru iya l’eli gbarụ tsoru gụbe eze. Obekwanu lẹ nwozhi mu, bụ Ziba dowhuru mu. 27Tẹmenu ọ byawaru bya ekfudeshia mụbe nwozhi ghu ẹhu, l’ẹka gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze nọ. Ọle gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze dụ-a g’ọo ojozhi-imigwe, shi l’ẹka Chileke. Iwhe dụ-zhia ghu whọ ree mee ya. 28Iwhe shi gba ndu ọzo-ụlo nna mu l’owhu bụ tẹ whẹ nwụshihu l’iwhu onye-nwe-mu nụ, bụ eze. Ọle e megeeru i woru mụbe Mefiboshetu, bụ nwozhi ghu dobe tẹ mu tsoru lẹ ndu whẹ l’eze l’eyeko ẹka l’ọkwa-nri lanụ. Sụ, ?ndẹ-zhihunua iwhe ọdo, gbarụ nụ nke tẹ mu ryakubaa gụbe eze?”

29Eze sụ iya: “?Ọo gụnu meru, ị kwẹwaro ọnu l’okfu ẹhu ghu? Tẹ gụ lẹ Ziba kekahu alị ono!”

30Mefiboshetu sụ eze: “Haa tẹ Ziba wokotagezhia ya g’ọ ha, nkeshi e megezhiaru gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze lwata ibe ghu, tọ dụ iwhe meru ghu nụ.”

Dévidi meru Bazilayi iwhe-ọma

31Bazilayi nke Giledu bẹ shi lẹ mkpụkpu Rogelimu bya tẹ ya tsoru eze daa ẹnyimu Jọ́danu, mbụ tẹ ya vudoru iya rwua ẹka ono sụ iya t’ọ tọkwa ẹhu. 32Bazilayi bẹ kawaru nka shii. Nteke ono b’ọ gbarụ ụkporo awha ugbo ẹno. O nweru iwhe shii nke ọwhu bụ l’o shi anụje eze nri nteke ọ nọ lẹ Mahanayimu. 33Eze sụ Bazilayi sụ iya: “Tsoru mu daa ẹnyimu, t’anyi je anọdu lẹ Jerúsalẹmu nke ọwhu mu l’e-leta ghu ẹnya ree.”

34Bazilayi bya asụ eze: “?Mu l’a-nọfua awha ole ntaa nke tẹ mu bya etsoru gụbe eze lashia Jerúsalẹmu? 35Iwhe mu gbarụ ntaa bụ ụkporo awha ugbo ẹno. ?Mu makwadụru l’iwhe dụ ree ọdua l’ọ dụ ẹji; tẹ mu makwadụru ụtso iwhe mu l’eri, m’ọbu ọwhu mu l’angụ angụ, tẹ mu l’anụjekwadu olu-egvu onye nwoke, ọdua l’ọo nke onye nwanyị? ?Ndẹhunu iwhe mụbe nwozhi ghu l’abya abụru oke ivu swiru gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze? 36Mụbe nwozhi ghu bụa tẹ mu duliberu ghu nwanshịi l’azụ Jọ́danu azụ iya ọwhu. Mu ta agbadụ ọnata obunggo, ha nno. 37Haarọ tẹ mụbe nwozhi ghu laa nke ọwhu mu l’a-nọdu lẹ mkpụkpu ẹka mu shi nwụhu, mbụ ẹka dụ ntse l’ilu nna lẹ nke ne mu. Lee nwozhi ghu, bụ Kimuhamu ndọwa; t’o tsoru gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze daa azụ iya ọwhua lashia, meeru iya iwhe dụ-zhia ghu whọ ree.”

38Eze bya asụ iya: “Kimuhamu l’etsoru mu-a daa azụ iya ọwhu, ọ bụru iwhe duzhia ghu whọ ree bẹ mu l’e-meru iya. Ọdo bụ l’ọo iwhe ị chọ-zhiaruwho tẹ mu meeru ghu bẹ mu l’e-meru ghu.” 39Ndu nke Dévidi l’owhu dafụkota azụ Jọ́danu azụ iya ọwhu, eze l’onwiya dafụkwawho. Eze kwee bya etsutsua Bazilayi ọnu, gọru ọnu-ọma nụ iya; Bazilayi dawhushia azụ lashia ibe iya.

Ndu Ízurẹlu l’ekoru ndu Juda okoowhoo

40Eze bya aghata ẹnyimu ono jerwua mkpụkpu Gílugalu, Kimuhamu tsokwaru iya whọ. Ndu Juda l’owhu mẹe nkerelabọ lẹ ndu Ízurẹlu tsoru bya evudoru eze. 41O noo ya, ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha zarụ byakfutashia eze bya asụ eze sụ iya: “?Ndẹhunu iwhe ụnwunna anyi, bụ ndu Juda kwoberu bya eduta ghu lẹ mpya, mbụ duru gụbe eze, gụ lẹ ndibe ghu yẹle ndu gụ lẹ whẹ lị l’owhu dafụta azụ ẹnyimu Jọ́danu azụ iya ọwa?”

42Ndu Juda lile tụko gẹ whẹ ha yeeru ndu Ízurẹlu ọnu sụ whẹ: “Ishi iwhe kpatarụ iya nụ bẹ bụ l’anyi l’eze ka abụbu amamẹ unubẹdua. Sụ, ?ndẹhunu iwhe ẹhu gude eghu unu eghu l’ẹka ono? ?Anyi rijewaru iwhe shi eze l’ẹka? ?O nweru iwhe anyi natarụ iya nke iche?”

43Ọo ya bụ, ndu nke Ízurẹlu yee ọnu sụ ndu Juda sụ whẹ: “Nggẹ l’ọo iwhe t’a bya ekee eze, bụ Dévidi ekeke ntaa bẹ oke anyi dụkwa iya ụzo iri. Ọdo bụ l’anyi ka iya unu enwenwe. Sụ ?ndẹhunu g’o gude, tọ dụ iwhe unu gụberu anyi? Tọ bụnua anyịbedua vu ụzo wata okfu gẹ l’ee-shi t’e dulatawhu eze azụ?”

O noo ya, ndu nke Juda kabaanụ oyeru iya ndu nke Ízurẹlu ọnu ọonwu ọonwu.

20

Sheba l’ekwefuru Dévidi ike

1O noo ya, l’ẹka ono b’o nweru ọga-lẹ-mkpa madzụ ọbu, ẹwha iya bụ Sheba nwa Byikiri, onye ikfu Bénjaminu. O woru opyi-ọku gbua ryashịa sụ:

“Anyi te enwedu oke l’ẹka Dévidi.

O to nwedu oke-iwhe, anyi nwe l’ẹhu nwa Jesi.

Unubẹ Ízurẹlu, t’onyenọnu chọo ụzo lashia ibe iya-o!”

2Ọo ya bụ, ndu Ízurẹlu lile zahụ l’ẹka Dévidi nọ wụ-kfushia Sheba nwa Byikiri. Ọle ndu nke Juda nọpyabeleruwho eze whẹ mkpụrudumulanu, shi l’ẹnyimu Jọ́danu rwua Jerúsalẹmu.

3O be nteke eze, bụ Dévidi larwuleruwho ibe iya lẹ Jerúsalẹmu, ọ bya achịta ụnwanyi ono l’ọoto ọlua l’ọkpoku nwanyị whẹ iri, bụ ndu ono, ọ harụ tẹ whẹ nọdu leta uwhu ẹnya, chịru ye l’ụlo ẹka l’aa-nọdu eche whẹ eche. Ọ nọdu azụ whẹ lẹ nri, ọle ọ tọ lajẹduru whẹ l’ụlo. E wuchia whẹ l’ime ụlo, whẹ nọdu ọnodu ụnwanyi-mbunu jeye whẹ nwụshihu.

4O noo ya, eze bya bya ezhia Amasa sụ iya: “Gude ujiku ẹto kpakọoru mu ndu Juda tẹ gụ lẹ whẹ tụko wụ-kfuta mu l’ẹka-a.” 5Ọ bya ebe nteke Amasa jeru tẹ ya je akpakọo ndu Juda, o jeje anọghata oge nteke eze tụ-buru iya t’ọ lwa. 6Dévidi bya asụ Abyishayi: “Ejo-iwhe, Sheba nwa Byikiri bya l’e-me anyi bẹ nke Abụsalomu l’a-bụkwa iwhe-ahata. Chịta ndu ozhi mụbe onye-nwe-ghu nụ chịpyabe iya, ọdua bẹ l’ọo-bahụkwa lẹ mkpụkpu, a tụ-wheru mgbodo mgburumgburu gbalaa, ẹka anyi ta abya l’ekfube iya ọdo.” 7O noo ya, Abyishayi chịta ndu ojọgu Jowabu mẹe ndu Keretu mẹe ndu Peletu mẹe ndu lile, bụ ndu ike dụ l’ọgu, whẹ wụfu lẹ Jerúsalẹmu tẹ whẹ chịkfuru Sheba nwa Byikiri. 8O be gẹ whẹ nọdukwadu-a l’oke ẹwhuru ọbu, dụ lẹ mkpụkpu Gibyiyọnu, Amasa byakfutashia whẹ. Nteke ono bẹ Jowabu keru onwiya uwe ojọgu iya, o gude ajị, o we l’ukfu kebuta nwa-mma-ntụpyi-ọnu ọbu, a tsụru l’ọbo. O jee tẹ ya haa ọkpa, mma ono shi l’ọbo iya mịfu bya adaa. 9Jowabu bya ajị Amasa sụ iya: “?Nwune mu, ẹhu dụ ghu-a mma?” Ọ bya eworu ẹka-ụtara dẹe Amasa l’ẹji agba tẹ ya tsutsua ya ọnu. 10Amasa te elezhitahunu ẹnya whụ nwa-mma-ntụpyi-ọnu ono, ọ kpapyabẹ l’ẹka ọwhu. Ọo ya bụ, o woru iya nmaa ya l’ishi ẹwho, akịri-ẹwho iya tsụshia l’alị. Ọ bụru iya anwụhu lẹ n-nma mma lanụ ono.

Ọo ya bụ, Jowabu yẹle nwune iya Abyishayi chịgbuwaruro Sheba nwa Byikiri tụgburu. 11Onye lanụ lẹ ndu ojọgu Jowabu je akfụru lẹ mgboro ẹka Amasa daburu asụje: “Onye sụru lẹ Jowabu dụ iya l’obu, mbụ onye sụru lẹ ya bụkwadu-a nke Dévidi, t’onye ọbu gbalihulekwawho nta-a tsọru Jowabu.” 12O noo ya, Amasa daburu l’echilabọ ọkpa-woroworo echi ụzo l’ẹka ono arwaswi onwiya lẹ mmee. L’ọobuje, onye ojọgu jetaru rwua ẹka ono, ya akpọo beru. Nwoke ono whụ l’ọobuje, onye jetaru rwua ẹka ono, ya akpọo beru; o kwe lọta Amasa lọchaa l’ẹgbudu, chịta okpo-wụlawula uwe kwekpua ya. 13Ọ buru g’a pafụleru iya whọ l’echi ụzo ono bẹ ndu ojọgu lile ono tụkoru wụlahaa rii tsoru Jowabu achị Sheba nwa Byikiri ọso.

14Sheba ghajakọta ikfu lile, dụ l’alị ndu Ízurẹlu je akpaa lẹ mkpụkpu Abẹlu-bẹtu-maaka. Ndu shi l’ikfu Byikiri gẹ whẹ ha kpakodzua wụ-tsoru iya. 15Jowabu mẹe ndu ojọgu iya whẹ bya bya anọ-whee Abẹlu-bẹtu-maaka mgburumgburu, yebuta Sheba l’ẹka ono. Whẹ bya akụbe ẹja gude kpubuta mkpụkpu ono, ẹja ono gbarụ lẹ mgbodo mkpụkpu ono. Whẹ wata ọkwakposhi mgbodo mkpụkpu ono nke ọwhu l’oo-ze. 16O nweru nwanyị mmamagụ ọbu, bu lẹ mkpụkpu ono, ryalahaaru sụ: “Unu ngabẹdawhoya-o! T’e zhiaru mu Jowabu t’ọ bya tẹ mu kfuru yeru iya.” 17Jowabu kwe bya atụgburu jekfushia ya. O jekfule iya whọ, nwanyị ono jị iya sụ iya: “?Ọo gụbedua bẹ bụ Jowabu?”

O sụ iya: “Ee.”

Nwanyị ono sụ iya: “Ngakwaaru mu nchị l’iwhe-e, mụbe nwozhi ghu nwanyị l’e-kfu.”

Jowabu sụ iya: “Kfulashia lẹ mu ngabẹwaru ghu nchị.”

18Ọ sụ: “Nteke ndụ-ichee b’e shi asụje: ‘T’e jekwa akpata ishi lẹ mkpụkpu Abẹlu.’ Ọ bụwaruro lẹ Abẹlu bẹ l’eejeje ọkpata ishi iwhe gude dozhia okfu l’ada ada. 19Sụ, anyi bụ odomodoo; anyi bụru ndu e gude ire whẹ ẹka l’alị ndu Ízurẹlu. Ntaa bẹ l’iime t’ị laa mkpụkpu, nọdu ọnodu ishi mkpụkpu l’alị ndu Ízurẹlu l’iyi. ?Ndẹnua g’o gude l’iime t’ị lwụa iwhe Onye-Nwe-Ọha meberu iwhe ẹka iya?”

20Jowabu sụ: “Tụswekwa! Tẹ njọ ba abụshikwa mu nke tẹ mu lwụa mkpụkpu unu m’ọ bụ laa ya l’iyi. 21Ọ tọ dụkwaro ẹgube ono. Ọle o nwekwanuru nwoke lanụ, ẹwha iya bụ Sheba nwa Byikiri, shi l’alị ugvu ugvu ndu Ífuremu, onye kwefuru eze, bụ Dévidi ike. Unu -kpụta-zhiwaa nwoke ono kpụru ye mu l’ẹka, mu alụfu lẹ mkpụkpu-a.”

Nwanyị ono sụ Jowabu: “Ee-shi l’eli mgbodo tụfuru ghu ishi nwoke ọbu.” 22Nwanyị ono kwe gude mmamagụ iya jekfuchaa ndu mkpụkpu ono, whẹ gbuta ishi Sheba nwa Byikiri tụfuru Jowabu l’azụ mkpụkpu. O kwee gbua opyi-ọku, ndu ojọgu wụfu lẹ mkpụkpu ono lashichaa ibe whẹ nteke ono. Jowabu lakfushiwhu eze azụ lẹ Jerúsalẹmu.

Ndu ishi Dévidi

23Ọo Jowabu bẹ bụ ishi iwhe bụ-zhia ndu ojọgu l’alị ndu Ízurẹlu. Benaya nwa Jehoyada bụru onye ishi ndu Keretu mẹe ndu Peletu. 24Adoniramu bụru onye ishi ọgbo ọrwu. Jehóshafatu nwa Ahiludu bụru onye l’akwakọbeje iwhe meru eme. 25Sheva buru onye l’ederu eze ẹkwo. Ọwhube Zédọku yẹle Abyata bụru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 26Ira nke mkpụkpu Jayi bụkwaruwho onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’ẹwha Dévidi.

21

E gbushiru ụnwu Sọlu

1O nweru nteke ụnwu byajẹru l’alị ndu Ízurẹlu awha ẹto kperegedemu nteke Dévidi l’achị. Dévidi bya akpaa Onye-Nwe-Ọha ishi iwhe ono. Onye-Nwe-Ọha sụ: “Iwhe kpatarụ g’o gude l’ọonwu ẹgube-ẹ bẹ bụ l’ikpe ọchi tukoru Sọlu yẹle ọzo-ụlo iya l’ishi. O noo nkele o gbushiru ndu Gibyiyọnu.” 2Ndu Gibyiyọnu ono ta abụkwa ndu Ízurẹlu gẹdegede. Whẹ kwa ndu wafụru nụ l’ime ndu Amọru; ndu ọwhu ndu Ízurẹlu riburu nte lẹ whẹ l’e-dobe ndzụ. Sọlu gudekwanu nkwomẹnya ndu Ízurẹlu lẹ ndu Juda bya l’egbushige whẹ. O noo ya, eze, bụ Dévidi kwe bya akpakodzua ndu Gibyiyọnu kfuru yeru whẹ. 3Ọ jịa whẹ sụ: “?Ọo gụnu bẹ mu l’e-meru unu? Ndẹ-zhia iwhe mu l’e-me ntaa nggẹ obu jizeta unu nke ọwhu unu l’a-gọru ndu ono, bụ oke-iwhe Onye-Nwe-Ọha ọnu-ọma?”

4Ndu Gibyiyọnu ono sụ iya: “O to nwedu iwhe anyi gude mkpọla-ọcha m’ọ bụ mkpọla-ododo, shi Sọlu l’ẹka eme; ọdua l’ọo ọwhu shi l’ẹka ndibe iya. T’ọ hẹ l’ọ dụ anyi l’ẹka, mbụ ogbu madzụ l’alị Ízurẹlu.”

Ọ bya asụ whẹ: “?Ndẹkwanu iwhe unu sụru tẹ mu meeru unu?”

5Whẹ bya asụ eze: “Nwoke ono, bụ iya nọdu gbushia anyi, bya atụa ẹtomu gẹ l’ee-shi t’anyi bụru kpurupyata nke ọwhu anyi l’ẹte enwe ọzo l’alị Ízurẹlu kpaa-whuu, 6bẹ l’aa-chịta ụnwegirima iya unwoke ẹsaa chịfutaru anyi t’anyi je aswị-gbua l’iwhu Onye-Nwe-Ọha lẹ Gibyiya, bụ mkpụkpu Sọlu; onye Onye-Nwe-Ọha họtaru.”

Ọo ya bụ, eze bya asụ whẹ: “Mu l’a-chịta whẹ nụ unu.”

7Obenu l’eze bẹ doberu Mefiboshetu nwa Jonatanu, bya abụru nwanwa Sọlu ndzụ l’iswi nte ono, Dévidi yẹle Jonatanu, bụ nwa Sọlu nọdu l’iwhu Onye-Nwe-Ọha ribua, ọ bụru iwhe nọdu l’echilabọ whẹ. 8Ọ bụru Amoni yẹle Mefiboshetu, bụ unwoke labọ, nwanyị ono, l’aza Rizupa bẹ eze kpụru kpẹe whẹ. Rizupa bụ nwa nwanyị ono, Aya nwụtaru Sọlu. Ọ kpụtafukwaawho unwoke ise, nwa nwanyị Sọlu, l’aza Mikalu nwụtaru kpẹe whẹ. Ẹwha ji nwanyị ono bẹ bụ Adurẹlu Bazilayi. Bazilayi ono shi lẹ mkpụkpu Mehola. 9Dévidi kpụru whẹ ẹsaa kpẹe ndu Gibyiyọnu, whẹ je je aswị-gbushia whẹ l’eli ugvu l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. Whẹ ẹsaa ono lakọta l’ugbo lanụ. Ọ bụru mbọku mbụ l’oge nteke l’aawatajẹ ọkpata iwhe e meberu l’alị b’e gbushiru whẹ, l’oge nteke l’aawatajẹ ogbuta balị.

10O noo ya, Rizupa, bụ nwa nwanyị Aya je achịta ẹkwa-mkpe kwesaa l’ẹli oke-ẹwhuru lanụ ọbu. Nwanyị ono shi l’oge nteke ono l’aawatajẹ ọkpata iwhe e meberu l’alị nọdu l’eli ẹkwa ono swiru odzu ụnwu iya ono jeye mini awha daa. T’o kwe t’o nweru ejo ẹnu m’ọ bụ anụ ẹgbudu l’e-gvu odzu whẹ ọnu eswe l’ẹnyashi.

11O be g’e kfuleruwho Dévidi iwhe nwada Aya ono, l’aza Rizupa, bụ nwanyị, Sọlu l’ẹte alụa l’ọkpoku nwanyị meru, 12o kwee tụgbua je achịta ọkpu Sọlu yẹle nke nwa iya Jonatanu l’ẹka ndu mkpụkpu Jabẹshi-giledu wụshiru iya. Whẹ jeru lẹ mpya je je achịta iya l’eze nggamgbo, dụ lẹ mkpụkpu Betu-shanu. Ọo l’ẹka ono bẹ ndu Fílistiya koberu ọkpu whẹ nteke ono, whẹ gburu Sọlu l’eli ugvu Gilubowa. 13Dévidi tụko ọkpu Sọlu mẹe nke nwa iya Jonatanu g’ọ ha chịlata l’ẹka ono, je akpaa lẹ nke ndu ọwhu whẹ swị-gburu aswị-gbu. 14E megee, whẹ chịta ọkpu Sọlu yẹle nke nwa iya Jonatanu je je elia lẹ mkpụkpu Zela, dụ l’alị ndu Bénjaminu l’ilu Kishu, bụ nna Sọlu. Whẹ tụkokota iwhe eze nmarụ whẹ ọkwa tẹ whẹ mee mekota. E megee, Chileke meeru whẹ iwhe whẹ kfuru nụ iya l’iswi alị ono.

Ọgu ọdo, ndu Ízurẹlu whẹ lẹ ndu Fílistiya nọdu lwụgbabe

(1 Iwhe. 20:1-3)

15A nọnyakwaa ọdo, ọgu tsuru ndu Fílistiya whẹ lẹ ndu Ízurẹlu. Ọ kwa iya bụ lẹ Dévidi etsoru ndu ojọgu iya, whẹ jekfushia ndu Fílistiya ọgu. A nọnyaa, ike gvụshia Dévidi. 16Ishibyibenobu, bụ onye lanụ l’ẹpa Refa rịa lẹ Dévidi dabawarụ iya l’ẹka nke egbugbu. Nwoke ono bẹ ẹrwa ope, ọ rụru l’arwa, o gude l’ẹka bẹ bụ ụkporo shẹkelu ugbo iri l’ise, o tuwhee onwiya ogu-ịgba ọwhuu mgburumgburu. 17Ọle Abyishayi nwa Zeruya bẹ gbatarụ Dévidi bya echitsua onye Fílistiya, woru iya gbua. Ọo ya bụ, ndu ojọgu Dévidi bya kpọo ụru sụ iya: “Ị tịi byadụ l’e-tsobaa anyi jee ọgu ọdo, e menyaanu i mee, oryọku ndu Ízurẹlu nyịhukota kpamụ kpamụ.”

18A nọta-bekwa ọdo, ọgu ọdo tsuru whẹ lẹ ndu Fílistiya lẹ mkpụkpu Gobu. Sibekayi onye mkpụkpu Husha gbua Safu, bụ onye lanụ l’ẹnya-ụlo Refa.

19Ọgu ọdo bya adakwaaru whẹ lẹ ndu Fílistiya lẹ mkpụkpu Gobu, Ẹluhananu nwa Jayi, bụ onye mkpụkpu Bẹ́tulehemu gbua Goliyatu onye Gatu, mbụ onye ono, igbi dụ l’arwa, ọ pa bẹ dụ g’ọo nke oshi, l’eegudeje akpa ẹkwa.

20O bekwawho l’ọgu ọdo, darụ whẹ nụ lẹ mkpụkpu Gatu. L’ẹka ono b’o nweru nwoke lanụ ọbu, halẹwho gbawhugbawhu. O fua mkpụshi-ẹka ishii ishii l’ẹka iya whẹ ẹbo-ẹbo, ọwaa mkpụshi-ọkpa ishii ishii l’ọkpa iya whẹ ẹbo-ẹbo; ọ tụkota dụ ụkporo l’ẹno. Nwoke ono shikwawho l’ẹnya-ụlo Refa. 21O be nteke ọbu, nwoke ono fụta bya awata ọko ndu Ízurẹlu ọnu, nwa nwune Dévidi, l’aza Jonatanu nwa Shimeyi gbua ya.

22Ndu a whẹ ẹno bụkota ẹpa Refa onye mkpụkpu Gatu, whẹ lakọta l’ẹka Dévidi yẹle ndu ozhi iya.

22

Egvu ajaja, Dévidi gụru

(Egvu. 18)

1Dévidi gụru egvu-a nụ Onye-Nwe-Ọha lẹ mbọku, ọ nafụtakotaru iya l’ẹka ndu ọhogu iya l’owhu; kelekele nke Sọlu.

2Ọ gụru sụ:

“Ọo Onye-Nwe-Ọha bụ oke-ẹwhuru nkemu,

bụru onye mgbafụta mu.

Ọo l’ẹka iya bẹ mu kwachiru ndzụ mu.

3Ọo Chileke mu bụ oke-ẹwhuru,

mu l’agbabajẹ je edomia onwomu.

Ọo ya l’egbochije mu t’ọ bọ dụ iwhe l’e-me mu nụ.

Ọ bụru iya bụ onye l’egudeje ọkpehu iya dzọo mu.

Ọo l’ime iya bẹ mu l’agbabajẹ je anọdu zeeru ndzụ.

Ọ bụru iya bụ onye ndzọta mu;

ọo yẹbedua l’adzọje mu l’ẹka ndu l’eme mu iwhe kpanganga.

4Ọo Onye-Nwe-Ọha bẹ mu l’aryakuje;

ya adzọfuta mu l’ẹka ndu ọhogu mu.

Ọ gbarụ t’a jajẹ iya ajaja.

5Anwụhu shiwa tụa mu ẹgbirigba l’olu.

Ọ-la-l’iswi l’asọ gborogboro g’ọo mini asọ-kfuta mu.

6Ẹkpa-oyi alị-maa swia mu gbụlaa.

Anwụhu shiwa gbabẹru mu ọnya.

7Ọle nteke mu l’eje iwhe-ọtsulanu

bẹ mu kpokuru Onye-Nwe-Ọha,

mu kuru Chileke mu oku;

O shi l’eze-ụlo iya nụa olu mu;

mkpu, mu chiru chiku iya rwua ya nchị.

8O noo ya bụ, eliwhe l’owhu tehu kpakpakpa nmakọta jijiji.

Iwhe gude igweli l’owhu nmawokota anmawo,

nkele Chileke bẹ ẹhu l’eghu eghu.

9Ẹnwuru ọku shi iya l’imi l’akpụ tụtutu.

Ọku shi iya l’ọnu afụshi

tụkolewho iwhe lile ekepyashi.

Icheku iwhe o kepyashiru tụko ẹka lile ata kfụkfukfu.

10Ọ dọjahuru akpamigwe tarakata, ọ bụru iya alụfuta.

Ẹkpuroochi, gbahụru tsụkiriti nọdu iya lẹ mkpula ọkpa.

11Ọ nọdu l’eli Cherubu whefu.

Ọ bụru whẹrewhere bụ akwẹka, o gude ewhe ewhewhe.

12O woru ọochi gbawhua onwiya g’ọo ukpo,

urwukpu, mini jiru ejiji nọ-whee ya mgburumgburu.

13Urwukpu mẹe icheku-ọku, l’ata kfụkfukfu

shi l’ogbu-zaazaa ya agụshihu.

14O noo ya, Onye-Nwe-Ọha shi l’akpamigwe tụa egbe-igwe.

A nụa olu onye ono, bụ Ọkalibe-Kangokotaru-Nu.

15Ọ gbarụ akfụ gude chịkaa ndu ọhogu iya.

Ebemu-igwe b’ọ kụru whoo, whẹ zekota l’ọso gbalashịa.

16Oke ẹnyimu sọkahuru ẹbo

nke ọwhu a whụkotaru ọhu-ẹnyimu l’ẹnya,

kpuhakota ẹka, a tụru ukfu mgboko ghebe ọnu.

Ọ bụru ẹka Onye-Nwe-Ọha gude oke whẹrewhere,

shi iya l’imi baarụ ndu ọhogu iya mba.

17Onye-Nwe-Ọha shi l’imigwe tụfu ẹka

selita mu gụfuta mu l’ogbu-mini.

18Ọ nafụtakwaru mu whọ l’ẹka ndu ọhogu mu

mẹe l’ẹka iwhe bụ ndu mu dụ ashị,

o noo nkele whẹ kariru mu ẹka.

19Mbọku ono, mu nọ l’iwhe-ọtsulanu ono

bẹ whẹ tụgburu je agbabua mu iwhu,

obenu l’ọo Onye-Nwe-Ọha gbẹru mu ọkpu-ike.

20Ọo yẹbedua kutaru mu dobe l’ẹka sahụru iwhu.

O yeru mu ẹka nafụta mu l’ọgu nkele mu dụ iya l’obu.

21Onye-Nwe-Ọha buru mu obunggo

nkele mu dụ chịriri,

mbụ nkele mu bụ onye iswi dụ mma.

22Mkpata iya bụru l’ọo ụzo, Onye-Nwe-Ọha tọru

bẹ mu l’anọje etso.

Mu te egudejedu ome ejo-iwhe gbakụta Chileke azụ.

23Iwu Onye-Nwe-Ọha tụru bẹ mu nwụbekotaru ẹnya g’ọ ha.

Iwhe ọ tọru ọkpa iya t’e tsoje bẹ mu ta agbakụtajedu azụ.

24Ọ tọ dụdu ẹka ụta dụ mu l’ẹhu l’atatiwhu iya.

Mu kparụ onwomu sede,

mu te eyeje onwomu l’ome iwhe-dụ-ẹji.

25Mu dụ chịriri, iswi dụ mu mma.

O noo iwhe meru g’o gude Onye-Nwe-Ọha bua mu obunggo.

26Ndu yeru gụbe Onye-Nwe-Ọha obu bẹ l’iiyeje obu.

Ndu dụkota ree bẹ l’ịidukotajeru ree.

27Ndu obu whẹ gụru iwhoro bẹ l’iidobejeru obu iwhoro.

Ọle ndu ntuwhu bẹ l’iigbagbuje l’akọ.

28Ndu wozeru onwowhe alị bẹ l’ịidzofutaje.

Obenu lẹ ndu l’eku onwowhe eku bẹ l’iile ẹnya tẹ whẹ daa.

29Ọo gụbe Onye-Nwe-Ọha bụ oryọku, mu gude awhụ ụzo.

Ọ bụru gụbe Chileke mu l’emeje

t’iwhoro dụru mu l’ẹka gbarụ ẹkpuroochi.

30Ọo ike ị nụru mu bẹ mu l’e-gude gwee

ikpoto ndu ojọgu aryaka-eryune.

Ọ bụru ghu l’e-me mu enyia mgbodo mkpụkpu whẹ

je anwụkoo whẹ lẹ ndzụ.

31Ụzo Chileke bẹ ntụpo l’adụdua ilile,

Okfu Onye-Nwe-Ọha bụ ọkpobe okfu.

Yẹbe Chileke l’egbochitaje ndu

gbabaru l’ime iya je anọdu ezeru ndzụ.

32?Oo onye ole ọdo bụ Chileke t’a gụfu Onye-Nwe-Ọha?

?Oo onye ole ọdo bụ Eze Ẹwhuru

t’a gụfu Chileke anyi?

33Ọo yẹbe Chileke bụ agbarara, mu kwachiru ndzụ mu.

Ọ bụru iya meru ụzo mu bụru chịriri werere.

34O meru, mu l’awụ ọso awụwu g’ọo mgbada;

mekwaawho mu kfụru chịmu l’eli ugvu.

35Ọ zụru mu, mu marụ ẹnya ọgu,

nke ọwhu bụ l’ọ tọ dụdu m’oberu ọ bụru akfụ,

e kweru l’igwe, mu adụle-ẹ ike gbaa ya.

36Ọo ghu Onye-Nwe-Ọha bẹ gbochitaru mu nụ,

shi nno dzọfuta mu.

Abyabya, ị bya eyetaru mu ẹka bẹ

mewaru, mu bụru oke amadụ.

37Ụzo mu l’eshi b’i mesaru ọsa, t’ọkpa mu be echifu.

38Ndu ọhogu mu b’ị chịru baa whẹ ẹba.

Mu ta atsụ-whu azụ jeye mu mee whẹ emerekete.

39Mu meru whẹ emerekete, gude ogu-ịgba gbua whẹ

pyaapyaa nke ọwhu whẹ l’ẹte adụhe ike palia ishi ọdo.

Whẹ zẹshia pyataa lẹ mkpula ọkpa mu.

40Ọo ghu gbẹru mu ọkpu ike, mu gude eje ọgu.

Ọ bụru ghu bẹ meru iwhe ndu

l’etso mu okfu lwakọtaru mu lẹ mkpula.

41Ndu ọhogu mu b’i meru, whẹ ye ọkpa l’ọso tsuwhu azụ.

Ndu kpọru mu ashị bẹ mu gbushikotaru.

42Whẹ chiru mkpu, tọ dụ onye gbatarụ whẹ nụ.

Whẹ ryakuru Onye-Nwe-Ọha, t’o yeru whẹ ọnu.

43Mu gweru whẹ ryaaryaa mee whẹ,

whẹ dụ g’ọo udzu-ẹja, dụ l’alị.

Mu tsụa whẹ ọtsu ẹkfu, dzọo whẹ tọlitoli

g’ọo ẹpoto, dụ l’echi-ụzo.

44Ị nafụtaru mu l’ẹka ndu l’etso mu ụswo.

I meru mu, mu bụru ishi mba lile, ndu mu l’eshia marụ bya

alwakọta mu lẹ mkpula ejeru mu ozhi.

45Ndu bụ ndu ọha ọdo l’abyajẹ awuzeru mu.

Whẹ -nụa l’ọwa-a iwhe mu sụru t’e mee,

whẹ eme ya ẹgwegwa.

46Whẹ nyịhuwaru g’ọo ọku.

Whẹ l’eshije l’ẹka whẹ shi wohaa onwowhe

whụru gorigori byakfuta mu.

47Onye-Nwe-Ọha nọkwa ndzụ, unu tua ya ẹwha,

l’oo ya bụ oke-ẹwhuru ọwhu domiru mu nụ.

Unu kutsee Chileke, l’ọo ya bụ onye l’adzọfutaje mu nụ.

48Ọo Chileke l’agwatajẹ ụgwo iwhe ndu ọhogu meru mu.

O meru, eliwhe nọdu mu lẹ mkpula.

49Ọ nafụtaru mu l’ẹka ndu ọhogu mu.

Ọ paliru mu imeli mee mu kangoo ndu l’etso mu okfu;

ọ nafụta mu l’ẹka ndu l’emeje madzụ iwhe kpanganga.

50O noo g’o gude mu je l’a-kfụru l’iwhu ndu ọha ọdo

tua ghu ẹwha gụbe Onye-Nwe-Ọha,

mu je l’a-gụ egvu gude jaa ẹwha ghu ama.

51Onye eze, ị họtaru bẹ l’iimeje

t’ẹnya bụru nkiya l’iwhu ọgu.

N-yemobu ghu bẹ l’iigoshije onye i wụru mmanụ l’ishi;

mbụ Dévidi yẹle eri iya jeye lẹ tututu-mịmimi.”

23

Ọnu-mini okfu ikpazụ Dévidi

1Ọ waa bụ ọnu-mini okfu ikpazụ Dévidi:

“Ọ waa okfu, Dévidi nwa Jesi kfuru,

mbụ okfu nwoke ono, Chileke woliru eli kfuru,

mbụ nwoke ono, Chileke nke Jékọpu wụru mmanụ l’ishi t’ọ bụru eze,

onye ono, bụ iya l’agụjeru ndu Ízurẹlu ẹguru egvu-ọma l’atsọ ụtso.

2Ume Onye-Nwe-Ọha bẹ shi l’ọnu mu ekfu okfu.

Okfu iya bẹ beru mu eberu l’ọnu.

3Chileke nke Ízurẹlu bẹ kfuwaru okfu.

Eze Ẹwhuru ndu Ízurẹlu bẹ sụru mu agha:

‘Nteke eze l’achị l’ụzo, kfụru nhamụnha;

nteke o gude ntsụ-megvu Chileke achị;

4bẹ l’ọoduje g’ọo iwhoro mbọ-muchi,

l’ọoduje g’ọo ẹgube-ẹ ẹnyanwu l’eketa nke ọwhuu, mbọku igweli dụ kororo.

Ọoduje g’ọo anwụ, l’emeje t’ẹwu nwuje kịri-kịri l’ẹnya

nteke mini chị-geeru.’

5Mu sụru l’o noo gẹ ọnodu ndibe mu whẹ lẹ Chileke dụ.

O noo nkele o meru, mu l’iya gbaa ndzụ, l’a-nọ jeye lẹ gbururu.

Ọgbandzu ono b’e doru lẹ nkwo lẹ nkwo,

bya emee ya o shihu ike nke ọwhu bụ l’o to nwedu emebyi.

Chileke l’e-me tẹ ndzọfuta mu dzua oke,

o nokwawho gẹ l’oo-meru mu iwhe lile, l’agụ mu nụ.

6Obenu lẹ ndu ono l’ẹte amaa Chileke bẹ l’aa-chịta l’ẹka tuwhaa g’ọo onye tuwharu amị-ogvu.

Ọ tọ dụdu onye l’e-gude ẹka gbamụ eje ọchiko amị-ogvu ono.

7Onye l’achịko iya nụ gudefutaje iwhe igwe m’ọbu oshi arwa

gude kpota iya je akpọshia ọku.”

Ndu ike dụ l’ọgu, Dévidi nwegbaberu

8Ọ waa bụ ẹwha ndu ojọgu, ike kakọta lẹ ndu ojọgu, Dévidi shi nweru: Jashobeyamu ẹpa Tahukemọnu. Ọo ya shi bụru ishi ụmadzu ẹto, kagezhia mkparawa. O gude arwa jekfu ndu ojọgu, dụ ụnu labọ ọgu, je egbukota whẹ l’akpụru ẹnyanwu lanụ.

9Onye nke ẹbo, l’etsota iya nụ bụ Eliyéza nwa Dodo; onye shi l’eri Ahowa. Yẹbedua tsokwawho l’ime ụmadzu ẹto ono. O tso Dévidi kfubyishia ndu Fílistiya nteke whẹ byarụ ọgu ono, ndu Ízurẹlu tsuwhuru azụ. 10Ọ takeru gbua ndu Fílistiya gẹ l’oogbu whẹ jeye ẹka ono, o gude parụ ogu-ịgba ono nwụru iya iwo, t’ọ dụhe ike tọgbo iya. Onye-Nwe-Ọha mee, ọ lwụ-gbua ndu Fílistiya ọkpobe alwụ-gbu mbọku ono. E megee ndu ojọgu ọwhu wụ-whuta azụ bya egwo arya ndu Fílistiya tụtua.

11Onye nke ẹto, l’etsota iya nụ bẹ bu Shama nwa Agee, onye Hararu. Ujiku lanụ bẹ ndu Fílistiya kpakodzuru onwowhe nke ọgu lẹ Lehi. O nweru ẹgu ọbu, a kụru azama l’ẹka ono. Ndu ojọgu ndu Ízurẹlu whụa whẹ tsukashihu gbalashịa. 12Obenu lẹ Shama bẹ takeleru-a l’echilabọ ẹgu ono alwụshi ndu Fílistiya ono ọgu, gbushia whẹ natawhu whẹ ẹgu ono azụ. Onye-Nwe-Ọha mee, ndu Ízurẹlu shi nno lwụ-gbua whẹ ọkpobe alwụ-gbu.

13O rwua l’oge ọkpata iwhe e meberu l’alị, ụmadzu ẹto l’ime ụkporo madzụ l’ụmadzu iri, bụ-gee ndu ishi ọgu wụru wụ-kfuta Dévidi l’ọgba, dụ lẹ mgboro mkpụkpu Adulamu. Nteke ono bẹ ikpoto ndu Fílistiya wụfutaru bya adọru lẹ nsụda Refayimu. 14Dévidi nọdu l’ime ẹka ọ tụru o shihu ike. O nweru ẹka ndu ojọgu ndu Fílistiya kwarụ okpu lẹ mkpụkpu Bẹ́tulehemu. 15Ẹgu-mini gụshilahaa Dévidi ike, ọ sụ: “Owaa nggẹ ọ dụ-zhia g’e shi kutaru mu mini lẹ wẹlu ono, dụkube ẹka ono, l’eeshije abahụ lẹ Bẹ́tulehemu tẹ mu ngụa!” 16O noo ya, unwoke ẹto ono, ike dụ l’ọgu ono kpata ụzo ghata ọdu ndu ojọgu ndu Fílistiya ono, je ekuta mini lẹ wẹlu ono, dụkube ẹka ono, l’eeshije abahụ lẹ Bẹ́tulehemu ono wojeshiaru Dévidi. E megee, Dévidi ta ngụ mini ono; ọ wụshiaru iya Onye-Nwe-Ọha, 17bya asụ: “Tụswekwa! Byiko Onye-Nwe-Ọha, be ekwekwa tẹ mu mee ẹgube iwhe ọwa-a. Mu ta agbabẹkwa obu angụ mini-a dụ-a g’ọo mmee ndu-a, woru ndzụ whẹ tsebe l’ọnu ogu gẹ l’ee-shi t’e kuta iya.” Ọo ya bụ, tọ ngụ mini ono. O noo ike, unwoke ẹto ono, ike dụ l’ọgu kparụ.

18L’ime ụkporo unwoke l’unwoke iri ono, bụ ndu ishi ọgu ono bẹ bụ Abyishayi, bụ nwune Jowabu nwa Zeruya gbee bụru ishi whẹ. Abyishayi bẹ gudeje arwa iya jekfu ụkporo madzụ ugbo iri l’ise ọgu. O megee gbukota whẹ l’ọgu ono. Eshiwaro nno, ẹwha iya l’ede ude g’ọo nke ụmadzu ẹto whọ. 19Ọo yẹbedua bẹ ẹwha iya kagezhia edede l’ime ụkporo madzụ l’ụmadzu iri ono. Ọ bụru iya bụ ishi whẹ, l’ẹka l’ẹte abụkwanu m’ọo l’a gụru iya ye l’ụmadzu ẹto whọ.

20Benaya nwa Jehoyada bụ onye ọkpehu parụ ẹka; ẹka o shi bụ Kabuzelu. Ọ kparụ ejo ike. Ọo yẹbedua gburu unwoke Moabu labọ ono, l’akpa ike g’ọo oduu-gburu-agụ. Ọ kwa iya whọ jejeru je egbua oduu-gburu-agụ l’ime iduma mbọku ọbu, aka-mini tụru. 21Benaya gbujekwaruwho oke mkparawa onye Íjiputu ọbu, pa arwa byakfuta iya ọgu. Iwhe yẹbedua gudekwanu bụru mgbọro. Whẹ l’iya wọgba, ọ nyịchata nwoke Íjiputu ono arwa ono, o gude l’ẹka, gude iya nmagbua ya. 22O noo ike, Benaya nwa Jehoyada kparụ ndono. Eshiwaro nno, ẹwha iya l’ede ude g’ọo nke ụmadzu ẹto whọ, bụ ndu ike dụ l’ọgu. 23Ọ bụ onye l’aakwabẹ ugvu l’ime ụkporo madzụ l’ụmadzu iri whọ; l’ẹka l’ẹte abụkwanu m’ọo l’a gụru iya ye l’ụmadzu ẹto whọ. Ọo ya bụ, Dévidi mee ya onye ishi lẹ ndu ojọgu, l’eche iya nche.

24Ndu tso l’ime ụkporo madzụ l’ụmadzu iri ono bụ:

Asahẹlu, bụ nwune Jowabu.

Ndu ọdo bụ Ẹluhananu nwa Dodo nke Bẹ́tulehemu,

25ọwaa Shama nke Harọdu,

ọwaa Elika nke Harọdu,

26ọwaa Helezu nke Pelẹti,

ọwaa Ira nwa Ikeshi nke Tekowa,

27ọwaa Abyiyeza nke Anatotu,

ọwaa Mebunayi nke Husha,

28ọwaa Zalụmonu, bụ onye shi l’eri Ahowa,

ọwaa Maharayi nke Netofa,

29ọwaa Helẹbu nwa Bána nke Netofa,

ọwaa Itayi nwa Ribayi nke Gibyiya, dụ l’alị ndu Bénjaminu,

30ọwaa Benaya nke Pyịratonu,

ọwaa Hidayi, shi lẹ nsụda nsụda ugvu Gáshi,

31ọwaa Abyiyalụbonu nke Araba,

ọwaa Azụmavetu nke Bahurimu,

32ọwaa Ẹliyahuba nke Shalụbonu,

ọwaa ụnwu Jashẹnu; ọwaa Jonatanu,

33ọwaa Shama nke Hararu,

ọwaa Ahiyamu nwa Shararu nke Hararu,

34ọwaa Elifẹletu nwa Ahasụbayi nke Maaka,

ọwaa Eliyamu nwa Ahitofẹlu nke Gilo,

35ọwaa Hezuro nke Kamẹlu,

ọwaa Parayi nke Arabu,

36ọwaa Igalu nwa Nétanu nke Zoba,

ọwaa Baní; onye ikfu Gadu,

37ọwaa Zelẹku, bụ onye Amọnu,

ọwaa Naharayi nke Beerotu, bụ onye l’achịjeru Jowabu nwa Zeruya ngwọgu,

38ọwa Ira nke Itiru,

ọwaa Garebu nke Itiru kwawhọ,

39mẹfua Yuriya, bụ onye Hetu.

Iwhe whẹ dụkota bụ ụkporo madzụ l’ụmadzu iri l’ẹsaa.

24

Dévidi l’agụ ndu Ízurẹlu lẹ ndu Juda ọgu

(1 Iwhe. 21:1-30)

1O be nteke ọbu, Onye-Nwe-Ọha vọru ọku ghụa ẹhu l’ẹka ndu Ízurẹlu nọ, ọ kpatsua Dévidi t’o wota iwhe-ọtsulanu doberu whẹ. Ọ bya asụ Dévidi: “Tụgbua je agụa ndu Ízurẹlu mẹe ndu Juda ọgu marụ ole, whẹ dụ.” 2Ọo ya bụ, eze, bụ Dévidi zhia Jowabu mẹe ndu ishi ndu ojọgu, whẹ l’iya nọdu sụ: “Unu jegbakota ikfu lile, dụ lẹ Ízurẹlu, shi lẹ mkpụkpu Danu je akpaa lẹ mkpụkpu Byiyesheba gụkota whẹ ọgu nke ọwhu mu l’a-marụ ole, whẹ dụ.”

3Obenu lẹ Jowabu bẹ sụru eze: “Tẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu mekwaa tẹ ndu ono kabaa l’igwe ugbo ụkporo ise amamẹ gẹ whẹ ha ntaa, gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze egudekwawho ẹnya ghu whẹ ẹbo-ẹbo whụ whẹ l’ọno ndzụ. ?Ọle ndẹkwanu iwhe gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze kwoberu eme t’i mee ụdudu iwhe ono?” 4E megee, okfu eze dagbunua nke Jowabu yẹle nke ndu ishi ndu ojọgu iya ono. Ọo ya bụ, Jowabu mẹe ndu ishi ndu ojọgu ono shi l’iwhu eze lụfu tụgbua jeshia ọgu ndu Ízurẹlu ọgu ono.

5Whẹ bya adalẹwho ẹnyimu Jọ́danu, whẹ meta ọdu lẹ mgboro mkpụkpu Arowa, mbụ l’ụzo ọhuda mkpụkpu ono, dụ lẹ nsụda ọbu, dụ l’alị ndu Gadu. Whẹ megee shi lẹ Gadu l’ẹka ono jerwua mkpụkpu Jaza. 6Whẹ bufuta l’alị Giledu mẹe l’alị Tahutimu-hodushi. Whẹ tụgbuwaruroo mkpụkpu Danu, whẹ shi lẹ Danu gbujia ụzo ẹnyanwu-arịba jeshia mkpụkpu Sáyịdonu. 7Whẹ bya eshi nno chebewaro mkpụkpu ono, a tụshiru ike, bụ Taya je akpaa lẹ mkpụkpu, dụkota l’alị ndu Hevu yẹle ndu Kenanu. Whẹ megee sụ-chia ya ishi l’ọhuda alị ndu Juda, mbụ lẹ mkpụkpu Byiyesheba. 8O be gẹ whẹ jegbaleruwho alị ono l’owhu; whẹ lwawhutashia azụ lẹ Jerúsalẹmu g’ọnwa tete l’ụkporo abalị gagelerwho. 9Jowabu bya akọoru eze, bụ Dévidi ụmadzu ole, whẹ gụtaru l’ọgu ono. Lẹ Ízurẹlu bẹ whẹ gụtaru ụkporo ụnu unwoke ụkporo ugbo ise, bụ ndu ojọgu, ike dụ l’ọgu; gụta ụkporo ụnu unwoke ụkporo ugbo ẹto l’ụnu unwoke ugbo ụkporo labọ l’iri lẹ Juda.

10O be gẹ Dévidi gụ-geleruwho ndu nkiya ono ọgu, obu tsulahaa ya otsu owhe. Ọo ya bu, ọ sụ Onye-Nwe-Ọha: “Mu mewaru iwhe-dụ-ẹji, parụ ẹka l’iwhe-e, mu meru. Ọle mu l’aryọ ghu t’i wofunu ejo-iwhe ono, onye ozhi ghu meru nkele ọo eswe bẹ mu meru nno.”

11Dévidi bya l’etehudeshiwaa l’ụtsu, Onye-Nwe-Ọha kfuwaru okfu yeru Gadu, bụ onye nkfuchiru Chileke, mbụ onye l’awhụ ọwhulenya, Dévidi doberu nke ẹka iya. Okfu ono bẹ sụru: 12“Je je asụ Dévidi agha: ‘Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Mu kpọberu ghu uzhi iwhe ẹto; ghaa nnanụ hata, bụ ọwhu l’e-meru ghu.’ ”

13O noo ya, Gadu jekfushia Dévidi je asụ iya: “?Ọ ka ghu mma t’ụnwu bya l’alị ghu awha ẹto? Tọo t’ị gbaa ọso ọgu ọnwa ẹto? Tọo t’ejo ẹhu-ba-dụ-mma bya l’alị ghu abalị ẹto? Jekwa arịa ya arịri bya akarụ mu iwhe i rịtaru nggẹ mu amarụ iwhe mu l’e-je ezhia onye zhiru mu nụ.”

14Dévidi bya asụ Gadu: “Iwhe-ọtsulanu, byarụ mu nụ hakwa shii. Ọle ọ kakwarụ mu mma t’anyi daba l’ẹka Onye-Nwe-Ọha amamẹ l’anyi dabarụ madzụ l’ẹka, o noo nkele obu-imiko Onye-Nwe-Ọha bẹ parụ mebyi ẹka.” 15O noo ya, Onye-Nwe-Ọha lọru nchịkarehu tụ ndu Ízurẹlu l’ụtsu mbọku ono, nchịkarehu ono mee whẹ jeye mbọku, a kpaburu akpabu. Ụkporo ụnu madzụ ugbo ẹsato l’ụnu madzụ ugbo iri l’ise bụ ndu shi lẹ nchịkarehu ono nwụshihu; shizhiewho lẹ mkpụkpu Danu jasụ lẹ mkpụkpu Byiyesheba. 16Nteke ojozhi-imigwe ono machịru ẹka tẹ ya daa mkpụkpu Jerúsalẹmu laa ya l’iswi, o rwua Onye-Nwe-Ọha l’ẹhu, mbụ ejo-iwhe ono, dakfuru whẹ nụ. Ọ sụ ojozhi-imigwe ono, l’egbu ndu Ízurẹlu mgbu-ọnwu ono sụ iya: “Ọ dụwa ree. Sewhu ẹka ghu azụ parụ whẹ haa.” Nteke ono bẹ ojozhi-imigwe ono shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha ono nọwa l’ọma ẹka Arawuna onye Jebusu l’anọduje echishi ẹswa lẹ balị iya.

17Nteke Dévidi whụru gẹ ojozhi-imigwe ono gude egbushi madzụ, ọ sụ Onye-Nwe-Ọha: “Oowa, ọ kwa mbẹdua meru iwhe-dụ-ẹji, mbụ lẹ mu mewaru iwhe l’adụa ree. ?Ụnwu atụru-a mehunuru ole? T’ọ bụnuru mbẹdua mẹe ndibe nna mu bẹ l’ịi-dabẹ ẹka l’ẹhu.”

18Gadu bya abyakfutashia Dévidi mbọku ono gẹdegede sụ iya: “Tụgbua je atụaru Onye-Nwe-Ọha ẹnya-mgbẹja l’ọma ẹka Arawuna onye Jebusu l’anọduje echishi ẹswa lẹ balị iya.” 19Ọo ya bụ, Dévidi tụgbua jeshia lẹ gẹ Onye-Nwe-Ọha zhiru iya Gadu t’ọ bya ezhia ya 20O be gẹ Arawuna tụfuru ẹnya whụ eze, bụ Dévidi yẹle ndu ozhi iya gẹ whẹ l’eje abyakfuta iya, ọ gbarụ je ewhuzeru eze iwhu l’alị kwabẹ iya ugvu. 21Arawuna sụ: “?Ọo olekwa bẹ onye-nwe-mu nụ, bụ eze gude byakfuta onye ozhi iya?”

Dévidi sụ iya: “Mu byarụ tẹ mu zụa ghu ẹka ono, l’ịinoduje echishi ẹswa lẹ balị ghu, ndụge mu tụaru Onye-Nwe-Ọha ẹnya-mgbẹja nke ọwhu ejo ẹhu-ba-dụ-mma ono l’e-buhu l’ẹhu ndu Ízurẹlu.” 22Arawuna sụ Dévidi: “Tẹ gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze lee ẹnya wotazhiawho iwhe dụ ghu ree gude gbaa ẹja ọbu. Ọ waa bụ eswi, l’ee-gude gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku; ọ waa bụru iwhe l’eegudeje echishi ẹswa lẹ balị mẹe odogoro, l’eegudeje tụgbabe eswi ono; gude iya mee nkụ. 23Gụbe eze, iwhe lile ono g’ọ ha bụ mụbe Arawuna nụru ghu iya.” Arawuna bya asụkwa iya whọ: “Tẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu natakwa ngwo-ẹja ghu.”

24Eze Dévidi sụ Arawuna: “Waawa, mu kfụfutaje ghu ụgwo iya. Mu te egudedu iwhe l’adụa iwhe o whuru mu agbarụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke mu ẹja ọkpokota-iwhe-ọku.” O noo ya, Dévidi bya azụa ọma ẹka ono, l’anọduje echishi ẹswa lẹ balị ono azụzu; zụkwaawho eswi ono azụzu. Iwhe ọ kfụru iya bụ okpoga mkpọla-ọcha, dụ ụkporo shẹkelu ugbo labọ lẹ shẹkelu iri. 25Dévidi bya atụaru Onye-Nwe-Ọha ẹnya-mgbẹja l’ẹka ono; bya agbaa ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku mẹe ngwo-ẹja ẹhu-guu l’eli iya. Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya angabẹru iya nchị l’iwhe ono, o kfuru nụ l’iswi alị ono; ejo ẹhu-ba-dụ-mma ono buhu l’ẹhu ndu Ízurẹlu.