Ẹkwo
NDU EZE
nke ẹbo
1Ahazaya zhiru t’e jeru iya l’ọgvu Bálu-zebubu
1Tọ dụ iya bụ, Éhabu nwụhulewho, ndu Moabu wata anọ ekwefuru ndu Ízurẹlu ike.
2O rwua nteke ọbu, Ahazaya shi lẹ mgboko ọnulo-eli iya lẹ Samériya kabarahụ bya adaa merwua ẹhu. O zhia ndu ozhi sụ whẹ: “Unu jeshia njịta lẹ Bálu-zebubu, bụ ọgvu ndu Ẹkuronu t’a marụ ?mu l’a-kaa mma l’ẹhu-a, mu merwuru?”
3Ojozhi-imigwe, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha bya asụ Eláyija onye mkpụkpu Tishibe: “Gbalihu jekfu ndu ozhi eze ndu Samériya whọ je asụ whẹ: ‘?Ọo lẹ Chileke ta anọdu l’alị ndu Ízurẹlu meru g’o gude unu l’eje njịta lẹ Bálu-zebubu, bụ ọgvu ndu Ẹkuronu?’ 4Ọo ya bụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ‘Ị tị byakwa l’agbalihu agbalihu l’oshi-azẹe ono, i daburu nno. Ị nwụhufutajekwa.’ ” Ọo ya bụ, Eláyija jeshia.
5E megee, ndu ozhi ono dawhu azụ byakfuta eze; ọ sụ whẹ: “Ọo gụnu meru, unu dawhu azụ?”
6Whẹ sụ iya: “O nweru nwoke, byakfutaru anyi bya asụ anyi t’anyi dawhu azụ byakfuta eze bụ iya zhiru anyi bya asụ iya l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ?Ọo lẹ Chileke ta anọdu l’alị ndu Ízurẹlu meru g’o gude i zhia t’e jeru ghu njịta lẹ Bálu-zebubu, bụ ọgvu ndu Ẹkuronu? Ị tịi byakwa l’agbalihu agbalihu l’oshi-azẹe ono, i daburu nno; ị nwụhufutajekwa.”
7Eze sụ whẹ: “?Ọo dụ ọdu agha, mbụ nwoke ọbu, byakfutaru unu bya ekfuru unu iwhe ono?”
8Whẹ sụ iya: “O yeru uwe, e gude ẹji anụ kpaa; ajị, o keru l’ukfu bụru akpọ.”
Ahazaya sụ: “Ọo Eláyija nke Tishibe b’ọ bụ.”
Ahazaya zhiru t’e je egude Eláyija
9Tọ dụ iya bụ, eze zhia onye ishi, l’achị ndu ojọgu ụkporo labọ l’iri; bya eyeru iya ndu ojọgu iya ono, dụ ụkporo labọ l’iri tẹ whẹ je egude Eláyija. Whẹ rwua, onye ishi ndu ojọgu ono jekfu Eláyija l’ọnunu swọngu-swọngu ugvu l’ẹka ọ nọdu, je asụ iya: “Gụbe onye nke Chileke; eze sụkwaru t’i nyizeta!”
10Eláyija sụ onye ishi ndu ojọgu ụkporo labọ l’iri ono: “Ọ -bụru whọ lẹ mu bụ onye nke Chileke l’ezhi, t’ọku shi l’imigwe bya ekegbua ghu, kegbukwaawho ndu ojọgu ụkporo labọ l’iri ono, gụ lẹ whẹ lị.” Tọ dụ iya bụ, ọku shi l’imigwe bya ekegbua yẹle ndu ojọgu ụkporo labọ l’iri ono.
11Eze byakwa ezhia onye ishi ndu ojọgu ụkporo labọ l’iri ọdo; bya eyeru iya ndu ojọgu iya ono, dụ ụkporo labọ l’iri tẹ whẹ je egude Eláyija. Whẹ rwua, onye ishi ndu ojọgu ono jekfushia Eláyija je asụ iya: “Gụbe onye nke Chileke, eze sụru t’i nyizeta ẹgwegwa!”
12Eláyija sụ: “Ọ -bụruwho lẹ mu bụ onye nke Chileke l’ezhi-okfu, t’ọku shi l’imigwe bya ekegbua ghu, kegbukwaawho ndu ojọgu ụkporo labọ l’iri ono, gụ lẹ whẹ lị.” Tọ dụ iya bụ, ọku Chileke shi l’imigwe bya ekegbua yẹle ndu ojọgu ụkporo labọ l’iri ono.
13Eze byakwa ezhia onye ishi ndu ojọgu ụkporo labọ l’iri nke ẹto iya, bya eyeru iya ndu ojọgu ono, dụ ụkporo labọ l’iri. Whẹ rwua, onye ishi ndu ojọgu ụkporo labọ l’iri nke ẹto iya ono nyikota, bya ejekfu Eláyija; je adaa byishi ikpere l’iwhu iya, ryọlahaa ya sụ: “Gụbe onye nke Chileke, byiko gụbenu ndzụ mu iwhe, gụ agụbenu ndzụ ụmadzu ụkporo labọ l’iri-a, bụ ndu ozhi ghu iwhe l’ẹnya nkeghu. 14Lewaro g’ọku shi l’imigwe bya ekegbushia ndu ishi ndu ojọgu labọ whọ, vuhawaa ụzo bya mẹe ndu ojọgu ụkporo labọ l’iri iri whọ, whẹ lẹ whẹ lị-gee l’ẹhu l’ẹhu. Ọle agha, gụbero ndzụ mu iwhe l’ẹnya nkeghu.”
15Tọ dụ iya bụ, ojozhi-imigwe shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha sụ Eláyija: “Tsoru iya nyize. Ba atsụshi egvu!” Ọo ya bụ, Eláyija gbalihu tsoru iya nyizeta; whẹ jekfushia eze.
16Eláyija bya asụ eze: “Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ‘?Ọo lẹ Chileke ta anọdu l’alị ndu Ízurẹlu bẹ meru g’o gude i zhifu ndu ozhi tẹ whẹ jeru ghu njịta lẹ Bálu-zebubu, bụ ọgvu ndu Ẹkuronu? Eshi-ọwhu i meru iya nno bẹhunu l’ịi-byadụa l’agbalihu agbalihu l’oshi-azẹe ono, i daburu nno; ị nwụhufutajekwa.’ ” 17O noo ya, eze bụ Ahazaya nwụhu ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha shi l’ọnu Eláyija kfua ya.
Ahazaya ta anwụtadu nwa nwoke; ọ bụru Jóramu bẹ nọ-chiru ẹnya iya bụru eze l’awha kwe Jehóramu, bụ nwa Jehóshafatu awha labọ, ọ watarụ ọbụ eze ndu Juda.
18Iwhe ọdo, nwụru nụ nteke Ahazaya bụ eze mẹe iwhe o meru b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Ízurẹlu.
2Onye-Nwe-Ọha kubaru Eláyija l’imigwe
1Nteke Onye-Nwe-Ọha l’eme tẹ ya gude uburu-aga kuba Eláyija l’imigwe bẹ Eláyija yẹle Eláyisha shi lẹ mkpụkpu Gílugalu eje ẹka whẹ l’eje. 2Eláyija sụ Eláyisha: “Nọdukwa l’ẹka, lẹ Onye-Nwe-Ọha zhikwaru mu mkpụkpu Bẹtelu.”
Eláyisha sụ iya: “Onye-Nwe-Ọha vuru-a ishi iya g’o vu iya, gụbedua vuru-a ishi ghu g’i vu iya; mu ta abyakwa l’aha ghu.” Ọo ya bụ whẹ lịru jeshia Bẹtelu.
3Ndu ọgbo nkfuchiru Chileke, bu lẹ Bẹtelu wụ-kfuta Eláyisha bya asụ iya: “?Ị marụ-a lẹ Onye-Nwe-Ọha l’abya okuta onye-nwe-ghu nụ ntanụ-a?”
Eláyisha sụ: “Ee, mu makwarụ-a, ọle t’unu hakwadụa ono.”
4Eláyija sụ Eláyisha: “Nọdukwa l’ẹka Eláyisha, lẹ Onye-Nwe-Ọha zhikwaru mu mkpụkpu Jériko.”
Eláyisha sụ iya: “Onye-Nwe-Ọha vuru-a ishi iya g’o vu iya, gụbedua vuru-a iya ghu g’i vu iya; mu ta abyakwa l’aha ghu.” Ọo ya bụ, whẹ lịru jeshia Jériko.
5Ndu ọgbo nkfuchiru Chileke, bu lẹ Jériko wụ-kfuta Eláyisha bya asụ iya: “?Ị marụ-a lẹ Onye-Nwe-Ọha l’abya okuta onye-nwe-ghu nụ ntanụ-a?”
Eláyisha sụ: “Ee, mu makwarụ-a, ọle t’unu hakwadụa ono.”
6Tọ dụ iya bụ, Eláyija sụ Eláyisha: “Nọdukwa l’ẹka, lẹ Onye-Nwe-Ọha zhikwaru mu ẹnyimu Jọ́danu.”
Eláyisha sụ: “Onye-Nwe-Ọha vuru-a ishi iya g’o vu iya, gụbedua vuru-a ishi ghu g’i vu iya; mu ta abyakwa l’aha ghu.” Ọo ya bụ, whẹ labọ kpọchibe iya, ọ bụru whẹ ejeje.
7Ụkporo madzụ ugbo labọ l’ụmadzu iri lẹ ndu ọgbo nkfuchiru Chileke tsoru whẹ, je akfụru otẹnya eleru iya Eláyija yẹle Eláyisha gẹ whẹ kfụru l’agụga ẹnyimu Jọ́danu ono. 8Eláyija yefuta uwe mkpẹelanu iya, whụkoo ya awhụko chia lẹ mini ono, mini ono kekahu ẹbo; ọwhu wụru laa l’ibe iya ọwhu, ọwhu wụru laa l’ibe iya ọwhu; whẹ labọ ghajaa l’alị ọkponku.
9Whẹ ghatagelewho lụfu azụ iya ọwhu, Eláyija sụ Eláyisha: “Ryọo mu iwhe mu l’e-meru ghu tẹmenu e kutade mu kufu l’ẹka ị nọ?”
Eláyisha sụ: “Tẹ mu nwenuru Ume ono, dụ ghu l’ẹhu oke labọ.”
10Eláyija sụ: “Ị ryọkwaru iwhe shihuru ike l’ememe. Ọle ọ bụru l’ị -whụru mu mẹ Chileke kutadele mu who kufu l’ẹka ị nọ, bẹ l’ọo-dụkwaru ghu nno; nteke l’ịiti whụa mu bẹ l’ọoto dụkwa nno.”
11O noo ya, whẹ l’eje; whẹ l’edzushi idzu. A bya l’eledeshia ẹnya, ụgbo-ịnya, l’enwu ọku mẹe ịnya, l’enwukaa ọku se whẹ l’echilabọ, bya ekewaa whẹ. Eláyija tsoru uburu-aga bahụ l’imigwe. 12Eláyisha whụa ya, o chishia sụ: “Nna mu-e! Nna mu-e! Gụbe ụgbo-ịnya Ízurẹlu; gụbe ọ-gba l’ịnya Ízurẹlu!” Ọ whụ-beru iya. Eláyisha ye ẹka l’uwe, o ye l’ẹhu zhijahu ẹbo.
Eláyisha l’awata oje ozhi iya
13O noo ya, Eláyisha chịta uwe Eláyija, dafụru nụ dawhu azụ je akfụru l’ọnu ẹnyimu Jọ́danu. 14O woru uwe Eláyija ono, dafụru nụ chia lẹ mini sụ: “?Ndẹe Onye-Nwe-Ọha, mbụ Chileke nke Eláyija?” O chilewho uwe ono lẹ mini ono, mini ono kekahu ẹbo; ọwhu wụru laa ibe iya ọwhu, ọwhu wụru laa ibe iya ọwhu. Eláyisha ghata.
15Ndu ọgbo nkfuchiru Chileke whọ, shi Jériko bụ iya bụ ndu whọ, shi kfụru otẹnya ele whẹ, whụlewho Eláyisha, whẹ sụ: “Ume ono, shi dụ Eláyija l’ẹhu dụakwa Eláyisha l’ẹhu!” Whẹ wụfuta je iya ndzuta, bya ewhuzeta l’iwhu iya. 16Whẹ sụ iya: “Lenu, anyịbe ndu ozhi ghu bẹ nweru ụkporo madzụ ugbo labọ l’ụmadzu iri, ọkpehu dụkota. Byiko, tẹ whẹ jenu achọo onye-nwe-ghu nụ. Nkele e nweru ike, Ume Onye-Nwe-Ọha apata iya je atọgbo l’ugvu lanụ, m’ọbu l’ẹka dụ lẹ nsụda.”
Eláyisha sụ whẹ: “Waawakwa, unu be ezhikwa.”
17Whẹ ryọta iya jeye iwhere iya gude iya; ọ sụ whẹ: “Ngwa, unu zhinua whẹ iya.” Ọo ya bụ, whẹ zhia ụkporo madzụ ugbo labọ l’ụmadzu iri, whẹ chọo ya abalị ẹto whẹ ta awhụ iya. 18Whẹ dawhu azụ byakfuta Eláyisha l’ẹka ọ nọ lẹ mkpụkpu Jériko. Ọ sụ whẹ: “?Mu ta asụnua unu t’unu be ejeshi?”
Iwhe a whụrulenya, Eláyisha meshigbaberu
19Unwoke Jériko byakfuta Eláyisha bya asụ iya: “Onye ukfu-l’ọha; mkpụkpu-a bẹ dụ ree, ẹgube ị manụru-a, ọle mini, dụ iya nụ bẹ dụ ẹji; alị iya bụru alị, ụchi gbarụ.”
20Eláyisha sụ whẹ: “Unu je ewotaru mu efere ọwhuu, unu eye iya únú wota.” Ọo ya bụ, whẹ je ewotaru iya ya.
21Ọ tụgbua jeshia l’ẹnya-mini je agharụ únú ono ye iya sụ: “Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ‘Mu mewaru mini-a, ọ dụ ree. Ọ tọo byadụ l’e-gbubaa egbugbu ọdo, tọ bya l’e-mebaa t’alị-a bụru alị, ụchi gbarụ ọdo.’ ” 22Mini ono bya adụ ree jeye oge, dụ g’ọo ntanụ, ẹgube ono, Eláyisha kfuru.
23Eláyisha shi l’ẹka ono jeshia Bẹtelu. L’ooje l’echi-ụzo, unwokoro shi l’ime mkpụkpu wụfuta, bya akọlahaa ya ọnu asụje: “Gbala l’ẹka-a, gụbe ishi nkwọcha ono! Gbala l’ẹka-a, gụbe ishi nkwọcha ono!” 24Eláyisha ghachi bya adazhịbe whẹ ẹnya, o gude ẹwha Onye-Nwe-Ọha tụ whẹ ọnu. Ejo nkụta-ọswa labọ shi l’ọswa fụta bya afụru unwokoro ono ụkporo madzụ ugbo labọ l’ụmadzu labọ nmabushia anụ whẹ nnanụ nnanụ.
25Eláyisha shi l’ẹka ono tụgbua, ọ bụru iya oje l’ugvu Kamẹlu, o shiwaro ẹka ono lashia Samériya.
3Ọgu, ndu Ízurẹlu whẹ lẹ ndu Moabu lwụru
1Jehóramu nwa Éhabu watarụ ọbu eze ndu Ízurẹlu l’awha kwe Jehóshafatu awha iri l’ẹsato, ọ bụ eze ndu Juda. Ẹka Jehóramu nọdu achị bụ lẹ Samériya. Ọ chịru awha iri l’ẹbo. 2O meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha, ọle o too merwudu iya gẹ nna iya mẹe ne iya meru. Ọ whọfuru itso Bálu ono, nna iya kpọberu. 3Ọle o yeleru-a ẹka l’iwhe-dụ-ẹji ono, Jerobowamu nwa Nebatu meru, mbụ iwhe-dụ-ẹji ono, o meru ndu Ízurẹlu whẹ mee ono. Ọ tọ dụdu ọwhu ọ harụ ememe.
4O noo ya, Mesha, bụ eze ndu Moabu bẹ l’azụ atụru. Awha g’awha ha bẹ l’ọokputaje ụnwu atụru, dụ ụkporo ụnu ugbo iri l’ẹbo l’ụnu iri kpẹe eze ndu Ízurẹlu, nụkwa iya whọ ẹji, shi l’ebyila, dụ ụkporo ụnu ugbo iri l’ẹbo l’ụnu iri. 5Éhabu nwụhulewho, eze ndu Moabu wata anọ ekwefuru eze ndu Ízurẹlu ike. 6Ọo ya bụ, eze bụ Jehóramu lụfu lẹ Samériya je akpakọo ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha. 7Ọ bya ezhia Jehóshafatu, bụ eze ndu Juda sụ iya: “Eze ndu Moabu bẹ kwefuakwaru mu ike. ?Ii-tsoru mu t’anyi jee etso ndu Moabu ọgu?”
Jehóshafatu sụ: “Mu l’e-tso ghu eje. Mbẹdua bẹ dụwaa g’ọo gụbedua, ndibe mu dụwaa gẹ whẹ bụ ndibe nkeghu, ịnya mu dụkwawho g’ọo ịnya nkeghu.”
8Jehóshafatu jịa sụ: “?Ọo ụzo ole bẹ anyi l’e-tsoru jeshia?”
Jehóramu sụ: “Anyi l’e-tsoru echi-ẹgu ndu Edọmu.”
9Ọo ya bụ, eze ndu Ízurẹlu whẹ l’eze ndu Juda, mẹe eze ndu Edọmu tsoru jeshia. Whẹ jee alị ono mgburumgburu abalị ẹsaa gbangoo ya agbango, mini whẹ gvụ; tọ dụhe ọwhu ndu ojọgu ono mẹe élwù, whẹ chị l’a-ngụ.
10Eze ndu Ízurẹlu chishia sụ: “Haa! Onye-Nwe-Ọha kuwaru anyịbe ndu eze ẹto-ọ tẹ ya chịru anyi ye ndu Moabu l’ẹka.” 11Jehóshafatu sụ: “?Too nwedu onye nkfuchiru Onye-Nwe-Ọha, nọ l’ẹka-a t’anyi shi l’ẹka iya jekfu Onye-Nwe-Ọha njịta?”
Onye lanụ l’ime ndu ozhi eze ndu Ízurẹlu sụ: “Eláyisha nwa Shefatu nọkwa l’ẹka-a, bụ onye shi eyeru Eláyija ẹka.”
12Jehóshafatu sụ: “Ọo onye l’ekfuje iwhe Onye-Nwe-Ọha kfuru.” Ọo ya bụ, eze ndu Ízurẹlu, mẹe Jehóshafatu, mẹe eze ndu Edọmu jekfushia Eláyisha.
13Eláyisha sụ eze ndu Ízurẹlu: “?Ọo gụnu bẹ mu lẹ ghu jigba? Jekfukwa ndu nkfuchiru ono, nna ghu mẹe ne ghu shi ejekfuje.”
Eze ndu Ízurẹlu sụ iya: “Waawakwa, ?tị madụ lẹ Onye-Nwe-Ọha kuwaru anyịbe ndu eze ẹto-ọ tẹ ya chịru anyi ye ndu Moabu l’ẹka.”
14Eláyisha sụ: “Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu vuru-a ishi iya g’o vu iya, mbụ onye mu l’ejeru ozhi, ọ tọ bụwaa lẹ mu l’eyeru Jehóshafatu, bụ eze ndu Juda ẹso, mu tege eledu ghu ẹnya elele owhu, ọwhu l’eewhoro lẹ mu whụru ghu awhụwhu owhu. 15Ọle ọbu, je ekuaru mu onye l’akpọje une t’ọ bya.” Onye ono, l’akpọje une ono bya awatalẹ iya whọ akpọkpo, ike Onye-Nwe-Ọha bya Eláyisha l’ẹhu.
16Eláyisha sụ: “Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ‘Unu gwashịa nwogvu t’o ji nsụda nsụda-a.’ 17Nkele ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ‘Unu ta abyadụ l’a-whụ ẹka whẹrewhere l’ewhe, unu ta awhụ ẹka mini l’achị, ọle mini l’e-jikota nsụda ono pyịmu. Ọo ya bụ ndụge unubẹdua mẹe eswi unu mẹe élwù unu angụa mini.’ 18Ọ dụa ntse ememe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha. Oo-wokwaruwho ndu Moabu ye unu l’ẹka. 19Iwhe bụ mkpụkpu, a tụru mgbodo, o shihu ike bẹ unu l’a-natakọta, mẹe mkpụkpu lile, meperu ẹnya. Unu egbutsushikota iwhe bụ oshi, dụ ree, tụko ẹnya ẹka mini l’eshije anwụfutaru whẹ nwuchishia, vuta ẹwhuru kụ-jia akụ-ji l’ọkpobe alị whẹ.”
20O be l’ụtsu echile iya, l’oge nteke l’aagbajẹ ẹja ụtsu, mini shi l’ụzo iya nke Edọmu asọ gborogboro jeye alị ono bụkotaru mini.
21Nteke ndu Moabu nụru lẹ ndu eze ono byarụ whẹ otso ọgu, whẹ kukota unwoke lile, l’a-dụ ike kwaa ngwọgu, wata lẹ ndu ha nwanshị kua whẹ je akpaa lẹ ndu ha shii, whẹ je akfụ-geeru l’oge alị whẹ. 22Whẹ tehu l’ọnmewa ụtsu echile iya, anwụ l’echiwaa lẹ mini ono. Ndu Moabu nọdu l’azụ iya ọwhu whụ mini ono gẹ l’ooke whẹ uswe-uswe l’ẹnya g’ọo mmee. 23Whẹ sụ: “Ọ kwa mmee dụ nno. Ndu eze ono lwụakwaru ọgu gbushia onwowhe. Unubẹ ndu Moabu, ngwa t’anyi je avụa arya whẹ avụ.”
24O be gẹ whẹ bahụru l’ọdu ndu Ízurẹlu ono, ndu Ízurẹlu wụ-lihu tsoo ndu Moabu ọgu jeye whẹ ye ọkpa l’ọso. Ndu Ízurẹlu zebata l’alị ono gbushilahaa whẹ. 25Whẹ tụko mkpụkpu lẹ mkpụkpu ndu ẹka ono mebyishikota. Onyenọnu kwata ẹwhuru tọgbo l’iwhe bụ-zhia ọkpobe alị, dụ l’ẹka ono, jeye whẹ kụ-jia ẹwhuru l’alị ono. Whẹ nwuchishia ẹnya ẹka mini l’eshije anwụfutaru whẹ, gbutsushia oshi lile, dụ ree lẹ mkpụkpu ono. Ẹka whẹ harụ t’ẹwhuru, dụ iya nụ nọdu l’ẹka ọ nọ bẹ bụ mkpụkpu Kiru-harẹsetu kpụ. Ọle ndu l’agbajẹ mgbẹka nọ-whekwanuru iya mgburumgburu lwụta iya.
26Eze ndu Moabu whụlewho l’ọgu ono nabawarụ iya ẹka, ọ chịta ụnu madzụ l’ụkporo madzụ ugbo iri l’ise, bụ ndu chịgbaa ogu-ịgba tẹ whẹ kpata ụzo jekfushia ọwhube eze ndu Edọmu. Ọle whẹ ta adụdu ike kpata ụzo ọbu. 27Tọ dụ iya bụ, ọ kpụta ọkpara iya nwoke, bụ onye g’anọ-chi ẹnya iya bụru eze gbua l’eli mgbodo mkpụkpu ono gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku. A tukoshi ndu Ízurẹlu oke ẹhu-eghughu, parụ ẹka, whẹ tsuwhu azụ lashia alị whẹ.
4Mmanụ nwanyị-mbunu
1O nweru nwanyị ọbu, bụ onye lanụ l’ọgbo ndu nkfuchiru Chileke shi alụ iya. Ọ byakfuta Eláyisha bya aryaku iya sụ: “Onye ozhi ghu bụ iya bụ ji mu bẹ nwụhuakwaru nụ. O doru ghu ẹnya l’onye ozhi ghu ono bẹ Onye-Nwe-Ọha shi dụru lẹ nsọ. Ọle ntaa bẹ onye o ji ụgwo bẹ byawaru t’ọ nata mu ụnwegirima unwoke mu labọ l’ụgwo ono, tẹ whẹ bụru ohu iya.”
2Eláyisha sụ nwanyị ono: “?Ọo gụnu b’ị chọru tẹ mu meeru ghu? ?Ọo gụnu b’i nwe l’ụlo? Karụ mu iya.”
Nwanyị ono sụ: “Nwozhi ghu nwanyị ta adụkwa iwhe ọ tọgboru l’ụlo, gbahaa nwite-mkpa mmanụ lanụ.”
3Tọ dụ iya bụ, Eláyisha sụ: “Je aryọkoo ndu gụ lẹ whẹ bụ obutobu ite, iwhe l’adụa. Ryọta iya igweligwe. 4E megee tẹ gụ l’ụnwu ghu bahụ l’ụlo gbachia onwunu l’ụzo. Unu wụ-jishia ite ono g’ọ hakọta lẹ mmanụ, ọwhu jiru nụ, unu edocha iya edocha.”
5Ọo ya bụ, nwanyị ono haa Eláyisha lụfu. O je agbachia onwiya mẹe ụnwegirima iya l’ụlo. Whẹ l’apẹe ya ite ono, l’ọowu mmanụ ono eye. 6Ite ono jigelewho g’ọ ha, ọ sụ nwa iya: “Wotabaaru mu ite ọdo.” Nwata ono sụ iya: “Ite ọdo ta adụhekwa.” Tọ dụ iya bụ, mmanụ ono wụ-buhu.
7Nwanyị ono tụgbua je ekfuru iya onye nke Chileke, bụ Eláyisha.
Eláyisha sụ iya: “Tụgburu je ereshia mmanụ ono gude kfụa ụgwo ọbu. Gụ l’ụnwu ghu egude ọwhu whuduru nu buru.”
Nwa nwanyị Shunemu tetaru nọdu ndzụ ọdo
8O be ujiku lanụ, Eláyisha jeshia mkpụkpu Shunemu. O nweru nwanyị ọbu, nweru iwhe bu l’ẹka ono. O kua Eláyisha lẹ nri. L’ọobujewaro, Eláyisha l’aghata l’ẹka ono, ya abahụ je eria nri.
9Tọ dụ iya bụ, nwanyị ono sụ ji iya: “Sụa ntaa bẹ mu whụwaru lẹ nwoke-e, l’anọje abya ẹka-a ntekenteke bẹ bụ onye dụ nsọ, bụru onye nke Chileke. 10T’anyi metanu nwụlo, ha nwanshịi l’eli iya nke anyị, doberu iya iwhe-azẹe, mẹe teburu, mẹe oshi anọdu, mẹe oryọku, nke ọwhu bụ ọ byajẹ ya anọdu iya.”
11O be ujiku lanụ gẹ Eláyisha byarụ ẹka ono, ọ bahụ lẹ nwụlo ono je azẹe. 12Ọ sụ nwozhi iya, bụ Gehazi: “Je ekuaru mu nụ nwanyị Shunemu ono.” O je ekua ya, ọ bata bya akfụru iya l’iwhu.
13Eláyisha sụ nwozhi iya t’ọ sụ nwanyị ono: “?Ọo gụnu bẹ l’ee-meru ghu l’ụgwo ẹhu-a, l’iimekashi onwoghu l’iswi ẹhu anyi? ?Ọo t’anyi kfuru okfu ẹhu ghu yeru eze, m’ọ bụ onye ishi ndu ojọgu?”
Nwanyị ono sụ: “Mẹ iwhe lile mkpa iya dụru mu bẹ ndibe anyi l’emejekwaru mu.”
14Eláyisha jịa sụ: “?Ọo gụnu b’e l’e-meru nwanyị ono?”
Gehazi sụ: “Nke bụ ezhi-okfu bụ lẹ nwanyị ono ta anwụtadu nwa, ji iya kahụwaa akahụ.”
15Eláyisha sụ: “Kua ya t’ọ bya.” O je ekua ya, nwanyị ono jeta kfụru l’ọnu mgbo.
16Eláyisha sụ: “Ẹgube ntaa akele bẹ l’ii-hewaru nwa nwoke l’ẹka.”
Nwanyị ono sụ: “Waawaa, onye-nwe-mu nụ; ba akabẹshinu dzụru onye ozhi ghu nwanyị ejire gụbe onye nke Chileke.”
17E megee, nwanyị ono tsụta ime. O rwulewho oge nteke ono, Eláyisha kfuru iya okfu iya l’awha ọwhu l’etso iya nu, ọ nwụa nwa nwoke.
18O be ujiku lanụ gẹ nwata ono vutawaru, ọ tụgbua jekfushia nna iya l’ẹgu ẹka yẹle ndu l’akpata iwhe o meberu l’alị nọdu. 19A nọnyaa ọ ryangịrihu sụ nna iya: “Ishi mu-e! Ishi mu-e!”
Nna iya sụ onye ozhi iya: “Duta iya dulahuru ne iya.” 20Onye ozhi iya ono bya eduta nwata ono dulahuru ne iya, ne iya heru iya l’ụtakfu jeye o rwua l’echi-eswe, nwata ono nwụhu. 21O je enyebe iya l’iwhe-azẹe onye nke Chileke ono, bụ Eláyisha, gbachia ya l’ime ụlo ono lụfushia.
22Tọ dụ iya bụ, ọ bya ekushia ji iya sụ: “Yenuru mu onye ozhi lanụ mẹe nkakfụ-ịgara lanụ tẹ mu gbagbụ-kebe je ibe onye nke Chileke, dawhu azụ.”
23Ji iya sụ: “?Ọo gụnu b’i kwoberu eje nkiya ntanụ, l’ẹka ntanụ l’ẹte abụkwa mbọku l’eeri ọnwa ọwhuu, tọ bụ mbọku-ọtuta-ume?”
Nwanyị ono sụ: “Ọo dụkwaa lẹ mma.”
24Ọo ya bụ, o dozhia nkakfụ-ịgara ono sụ nwozhi ono: “Gbagbụru iya t’anyi je; be ejekwa iya ejizeta gbahaa lẹ mu sụru t’i jizeta iya.” 25Nwanyị ono gbagbụa, bya abyakfuta onye nke Chileke l’ugvu Kamẹlu.
Onye nke Chileke bya awhụa ya g’ọ nọ otẹnya eje abya, ọ sụ Gehazi, bụ onye ozhi iya: “Lekwa nwanyị Shunemu gẹ l’ooje abya. 26Gbagbụru je agbata iya ndzuta, gụ ajịa ya mẹ ?ẹhu dụ iya-a mma? ?Ẹhu dụa ji iya mma yẹle nwata iya?”
Nwanyị ono sụ iya: “Ọ dụkwa-a lẹ mma.”
27Nwanyị ono jetalewho bya ejekfu onye nke Chileke ono, bụ Eláyisha l’ugvu ono, ọ wọru iya l’ọkpa chịi. Gehazi byatashia ya enwufu, onye nke Chileke ono sụ: “Parụ iya haa. ?Tịi whụdu l’áwhụ jiru iya obu? Onye-Nwe-Ọha ta hẹ l’o meru tẹ mu marụ, to kfuru mu iya.”
28Tọ dụ iya bụ, nwanyị ono sụ: “Onye-nwe-mu nụ; ?mu yọru ghu ẹyo nwa? ?Mu ta asụnu ghụ-a t’i be ekobeshi mu obu l’imeli?”
29Eláyisha sụ Gehazi: “Rwụkota onwoghu, wota mgbọro mu whọ gude jeshia. Gụ lẹ madzụ dzuda l’echi-ụzo be ekelekwa iya ekele, nteke bụ lẹ madzụ keleru ghu be ekwekwe iya. I -rwulewho, gụ atụ-kobe nwata ono mgbọro mu ono l’egedege-iwhu.”
30Ne nwata ono sụ: “Onye-Nwe-Ọha vuru-a ishi iya g’o vu iya, gụbedua vuru-a ishi ghu g’i vu iya, mu ta abyakwa l’aha ghu.” Ọo ya bụ, Eláyisha gbalihu tsoru iya jeshia. 31Gehazi vuta ụzo tụgbua je atụ-kobe nwata ono mgbọro ono l’egedege-iwhu, nwata ono ta atsụ pụu, to me ụkporo. Ọo ya bụ, Gehazi dawhu azụ jekfu Eláyisha je asụ iya: “Nwata ọbu ta agbalihukwa.”
32Nteke Eláyisha batarụ l’ụlo ono, ọ whụ g’odzu nwata ono tọgboru l’iwhe-azẹe ya. 33Ọ bahụ l’ime ụlo gbachia ụzo, ọ bụru yẹle nwata ono whẹ labọ bẹ nọ l’ụlo ono, o wata okfu anụ Onye-Nwe-Ọha. 34Ọo ya bụ, ọ gbalihu je azẹ-koru nwata ono l’eli, woru ọnu dukfube iya l’ọnu nkiya, woru ẹnya dazhịbe iya l’ẹnya nkiya, woru ẹka tụshia l’ẹka nkiya. G’ọ machịru onwiya l’eli nwata ono, ẹhu wata ovo nwata ono ọku. 35Eláyisha bya agbalihu, jewhee l’ụlo ono, bya adawhu azụ je azẹe machịa onwiya l’eli nwata ono. Nwata ono bya ezee uze, zedzua ya ugbo ẹsaa, ọ saa ẹnya.
36Tọ dụ iya bụ, Eláyisha kua Gehazi sụ iya: “Kuada nwanyị Shunemu-a t’ọ bya.” Ọo ya bụ, o kua ya. Nwanyị ono bya abya, Eláyisha sụ iya: “Lee nwa ghu duta.” 37Nwanyị ono bata bya adaa Eláyisha rwẹringu lẹ mgboro ọkpa, whuzetaru iya iwhu l’alị. O kuta nwa iya lụfu.
Ine-mgbugbu, e yeru iwhe l’egbu egbu
38Eláyisha bya alashia mkpụkpu Gílugalu, mkpẹgu l’eme l’alị ono. Ndu ọgbo nkfuchiru Chileke l’abyajẹ bya adọru iya l’iwhu, ọ sụ nwozhi iya: “Wota eze ite whọ shiberu ndu ọgbo nkfuchiru Chileke ono ine-mgbugbu tẹ whẹ ria.”
39Onye lanụ lẹ ndu ono tụgbua bahụ l’ẹgbudu tẹ ya kpata ẹkwo, l’ee-gude shia mgbugbu ono, bya eje awhụ vayịnu ọswa, ọ wọkoo mebyi iya, whụkobe uwe mkpẹelanu iya chịru iya yejia ya. Ọ lwa bya egbujashia ya chịru ye l’ite ono, e shiberu ine-mgbugbu ono, t’ọ dụ onye marụ ẹgube iwhe ọbu. 40E megelewho bya awụfuta iya yeru ndu ono tẹ whẹ ria. Whẹ bebe eme ọnu l’ine-mgbugbu ono, whẹ chishia sụ: “Onye nke Chileke, ọnwu dụkwa l’ite-o!” Whẹ ta adụhe ike riba iya ẹwho.
41Eláyisha sụ: “Kpotaada ụturutuu-balị!” Ọ bya ekpota ụturutuu-balị ono wụru ye l’ite ono sụ: “Wụfutawaru whẹ iya rọ tẹ whẹ ria.” To nwehe iwhe l’egbu egbu dụkwadu lẹ nri ono.
Eláyisha l’anụ ụkporo madzụ ugbo ise nri
42O noo ya, nwoke ọbu, shi lẹ mkpụkpu Bálu-shelisha wotaru onye nke Chileke, bụ Eláyisha ishi buredi ụkporo, e gude ụturutuu-balị mbụ, a kpatarụ l’awha ghee mẹe ishi akpe, e gbutaru nke ọwhuu, dụ l’ẹkpa. Eláyisha sụ nwozhi iya: “Woru iya nụ ndu ono tẹ whẹ ria.”
43Nwozhi iya ono sụ: “?Ndẹe gẹ mu l’e-shi doberu ụkporo madzụ ugbo ise iwhe-e l’iwhu?”
Eláyisha sụ iya: “Wọru iya nụ whẹ tẹ whẹ ria, o noo lẹ ọwaa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ‘Whẹ l’e-rita iya riwhodo eriwhodo.’ ” 44Ọo ya bụ, ọ bya edoberu whẹ iya l’iwhu, whẹ rita iya riwhodo eriwhodo, ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha kfuru.
5Némanu mehuru lẹ njọkirehu, l’eme iya nụ
1Némanu bụ onye ishi ndu ojọgu eze ndu Arámu. Ọ bụ oke amadụ l’ẹnya onye-nwiya-nụ; ọ bụru onye l’aakwabẹ oke ugvu nkele ọo l’ẹka iya bẹ Onye-Nwe-Ọha shi mee ndu Arámu whẹ l’alwụ-gbuje ndu ọhogu whẹ. Némanu bụ onye ojọgu, ike dụ l’ọgu, ọle njọkirehu l’eme iya.
2O nweru nteke ndu ojọgu ọlwua-ọlaa, shi l’alị ndu Arámu jeru ọgu l’alị ndu Ízurẹlu. Whẹ kpụta nwamgbọko lanụ lẹ ndzụ bya edobe l’oojeru nyee Némanu ozhi. 3O rwua ujiku lanụ, nwamgbọko ono sụ ne iya ukfu: “Ọo g’adụkwa ree t’onye-nwe-mu nụ jekfu onye nkfuchiru Chileke, nọ lẹ Samériya. Ọ gege eme iya, ya emehu lẹ njọkirehu ono, l’eme iya nụ.”
4Ọo ya bụ, Némanu jekfu eze bụ onye-nwe-iya nụ je ekfuaru iya sụ: “Lekwa iwhe nwamgbọko whọ, shi alị ndu Ízurẹlu kfuru ndọwa.” 5Eze ndu Arámu sụ: “Jeshia. Mu l’e-zhijeru eze ndu Ízurẹlu ẹkwo-ozhi.” Ọo ya bụ, Némanu tụgburu jeshia. Iwhe o gude bụ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ talẹntu iri yẹle mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ unu shẹkelu ugbo iri l’ise, ọwaa ukfu ẹkwa iri. 6O woru ẹkwo-ozhi ono je anụ eze ndu Ízurẹlu. Ẹkwo-ozhi ono bẹ sụru: “Mu gude ẹkwo-ozhi-a ezhi onye ozhi mu, bụ Némanu t’ọ byakfuta ghu, ndụge i mee ya t’o mehu lẹ njọkirehu, l’eme iya nụ.”
7Eze ndu Ízurẹlu bya agụa ẹkwo-ozhi ono, ọ dọjashia uwe iya tarara, chishia mkpu sụ: “?Ọo mu bụ Chileke, onye ike ndzụ mẹe ike ọnwu dụ l’ẹka; meru g’o gude eze ndu Arámu zhia onye-e t’ọ bya tẹ mu mee ya t’o mehu lẹ njọkirehu, l’eme iya nụ? Leeda nụ gẹ l’ọocho mu okfu l’ọnu.”
8Eláyisha, onye nke Chileke bya anụa l’eze ndu Ízurẹlu bẹ dọjashiru uwe iya, o zhia eze nzhi sụ: “?Ọo gụnu meru iwhe ị dọjashiru uwe ghu? Tẹ Némanu ọbu byakfuta mu ntaa nke ọwhu l’ọo-marụ l’onye nkfuchiru Chileke nọ lẹ Ízurẹlu.” 9Ọo ya bụ, Némanu chịru ịnya iya mẹe ụgbo-inya iya byarwuta ọnu-ụlo Eláyisha, ọ kfụshi. 10Eláyisha zhia onye ozhi iya t’o je asụ iya: “Je je aghụa ẹhu ugbo ẹsaa l’ẹnyimu Jọ́danu. Ọo ya bụ, akpẹhu ghu abya adụ g’o shi dụ, gụ emehu.”
11Iwe bya Némanu l’ẹhu, ọ tụgbua asụje: “Mu gbẹkwa nụ rịa l’ọ gẹge afụta afụta byakfuta mu, bya akfụru kpokua ẹwha Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke iya, whuwhee ẹka iya lẹ nhamụnha ẹka ọbu, njọkirehu ọbu l’eme mu, shi nno mee mu tẹ mu mehu. 12?Ọ fụtaru lẹ Abana mẹe Farupa, bụ ẹnyimu dụ-gee lẹ Damásukọsu ta akakọtadu mini lile, dụ lẹ Ízurẹlu ree? Mu tege ejenua je aghụa ẹhu ọbu l’ẹka ono mehuwaro.” Ọo ya bụ, ọ dakọbe gude iwe-l’ọnuma tụgbua.
13Ndu ozhi Némanu ono jekfu iya je asụ iya: “Nna, ?ọ -bụ l’onye nkfuchiru Chileke ono sụru t’i mee iwhe ọdo, kaba ono shii, ti g’emedu iya tọo? ?Ọo gụnu bụ l’i tii jedu je aghụa ẹhu ono, o kfuru ghu, ndụge i mehu?” 14Ọ kwa iya bụ lẹ Némanu atụgbua je egvuda l’ẹnyimu Jọ́danu ụgbo ẹsaa, ẹgube onye nke Chileke kfuru, akpẹhu iya bya adụ g’ọo nke nwata nshịi, ọ bụru iya emehu.
15Tọ dụ iya bụ, Némanu yẹle ndu ozhi iya lịru jekfuwhu onye nke Chileke ono, bụ Eláyisha azụ. Némanu rwua bya akfụru iya l’iwhu sụ: “Ntaa bẹ mu kabẹwa marụ l’ọ tọ dụdu ẹka ọdo Chileke nọbaa lẹ mgboko-o l’owhu, gbahaa lẹ Ízurẹlu. Jiko natanụ iwhe mụbe nwozhi ghu l’anụ ghu.”
16Eláyisha sụ: “Onye-Nwe-Ọha vuru-a ishi iya g’o vu iya, mbụ onye ono, mu l’ejeru ozhi, ọ tọ dụkwa iwhe ono, dụ ọwhu mu l’a-nata.” Némanu ryọo ya nta ryọo imo t’ọ nata iya, Eláyisha jịka iya.
17Némanu sụ: “Ọ -bụru l’ị tịi natadu iya, byiko tẹ mụbe onye ozhi ghu kpota ẹja, ịnya-mulu labọ l’a-dụ ike vu. O noo nkele wata ntaa tụgburu bẹ mụbe onye ozhi ghu ta abyadụ l’agbabaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ọdo, mu ta abya l’agbabaa ẹja ọdo nụ agwa ọdo, gbahaa Onye-Nwe-Ọha. 18Ọle tẹ Onye-Nwe-Ọha gụkwaru mụbe onye ozhi ghu nvụ l’iwhe lanụ-a: Iwhe ọbu bụ; nteke onye-nwe-mu nụ, bụ eze l’anọ eje l’ụlo agwa Rimọnu t’ọ baarụ iya ẹja, ọ -bụru l’ọo mbẹdua b’ọ nọ l’ẹka eje, mu -rwua bya ewhuzeta ishi l’ụlo agwa Rimọnu ono, tẹ Onye-Nwe-Ọha gụkwaaru mụbe onye ozhi ghu nvụ mẹ mu whuzeta ishi l’ụlo agwa Rimọnu ono.”
19Eláyisha sụ iya: “Tọkwa ẹhu-o.”
Némanu bya atụgbua ala bya akpọliberu otẹnya nwanshịi, 20Gehazi, bụ onye ozhi onye nke Chileke, bụ Eláyisha kfulahaa l’ime onwiya sụ: “Ntaa bẹ onye-nwe-mu nụ harụ Némanu onye Arámu ẹwoma tọ dụ iwhe o gude bya, ọ natarụ iya. Onye-Nwe-Ọha vuru-a ishi iya g’o vu iya, mu l’a-gbatsoru iya je anata iya iwhe.”
21Ọo ya bụ, Gehazi gbatsoru Némanu. Nteke Némanu whụru onye l’agba agbakfuta iya, o kwee shi l’ụgbo-ịnya iya nyizeta jekfushia ya ndzuta sụ iya: “?Ọ dụ-a lẹ mma?”
22Gehazi sụ “Ee, ọ dụkwa-a lẹ mma. Ọo Onye-nwe-mu nụ bẹ zhiru mu tẹ mu bya asụ ghu l’o nweru unwokoro labọ, bụ ndu shi l’ọgbo ndu nkfuchiru Chileke, shi l’alị ugvu ugvu ndu Ífuremu bya ibe iya ntaantaa. Sụ byiko t’ị nụnu ndu ono mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ talẹntu lanụ yẹle ukfu ẹkwa labọ.”
23Némanu sụ: “Natachia rọ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ talẹntu labọ.” Ọ ryọlahaa Gehazi t’ọ nata iya rọ. O woru mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ talẹntu labọ kekoo l’ẹkpa labọ, ye iya ukfu ẹkwa labọ ono bo ndu ozhi iya ụmadzu labọ tẹ whẹ vulahuru iya Gehazi. 24Gehazi rwulewho l’ugvu ono, ọ nata whẹ iwhe ono paba l’ụlo. Ọ bya evudoberu ndu ono, whẹ lashia. 25Gehazi bya abahụ l’ụlo je akfụru onye-nwe-iya nụ, bụ Eláyisha l’iwhu, Eláyisha jịlahaa ya sụ:
“Gehazi, ?ọo awe b’i jeru?”
Gehazi sụ: “Ọ tọ dụkwa ẹka mụbe onye ozhi ghu jeru.”
26Eláyisha sụ iya: “?Ọ dụ ghu gẹ maa mu te eshidu etso ghu nteke ono, Némanu shi l’ụgbo-inya iya nyizeta gba ghu ndzuta? ?Ọo ntaa b’ọ gbarụ t’a nata okpoga, mẹe ẹkwa, mẹe mgbabu ólivu, mẹe mgbabu vayịnu, mẹe igwe atụru, mẹe eswi, mẹe ndu ozhi unwoke mẹe ụnwanyi? 27Njọkirehu ono, shi eme Némanu l’e-tekuru gụ l’ẹpa ghu l’ẹhu jeye lẹ gbururu.” Ọo ya bụ, Gehazi shi l’iwhu Eláyisha lụfu, njọkirehu ono dzuru iya ẹhu. Ọ vọhu kpọrikpori acha sososo.
6Ire ogbunkụ l’ese l’eli mini
1O rwua ujiku lanụ, ọgbo ndu nkfuchiru Chileke sụ Eláyisha: “Leeda nụ l’ẹka-a anyi lẹ ghu l’enweje ndzuko bẹ hanụkakwa anyi nwanshị. 2T’anyi jenu ẹnyimu Jọ́danu t’onyenọnu gbuta osweru, anyi l’e-gude meta ẹka anyi l’e-dzukoje.”
Eláyisha sụ whẹ: “Unu jenu.”
3Tọ dụ iya bụ, onye lanụ l’ime whẹ bya asụ: “Byiko tsonuru anyịbe ndu ozhi ghu jee.”
Eláyisha sụ: “Mu l’e-tsoru-a unu jee.” 4Ọo ya bụ, o tsoru whẹ jeshia.
Whẹ rwulewho Jọ́danu, whẹ wata anọ egbutsushi oshi. 5G’onye lanụ l’egbuta osweru nkiya, ire ogbunkụ o gude kpọfu bụru lẹ mini chọngu. O chishia sụ: “Oowa-e! Onye-nwe-mu nụ-e. Ọ kwa angụta bẹ mu ngụtaru iya.”
6Ọo ya bụ, onye nke Chileke, bụ Eláyisha sụ: “?Ọo l’awe b’ọ dabarụ?” O goshi iya ẹka ọ dabarụ. Eláyisha gbuta oshi tụba lẹ mini ono lẹ nhamụnha ẹnyoru ono, ire ogbunkụ igwe ono selia imeli. 7Ọ sụ: “Gụta iya.” Ọo ya bụ, ọ machịa ẹka gụta iya.
Ndu ojọgu ndu Arámu kpukotaru ishi
8O rwua nteke ọbu, eze ndu Arámu wata otso ndu Ízurẹlu ọgu. Yẹle ndu ishi ojọgu iya bya achịa idzu sụ: “Mu l’e-dobe ọdu ọgu mu l’ẹka whọ, dobe iya l’ẹka ọwhu.” 9Onye nke Chileke, bụ Eláyisha bya ezhia eze ndu Ízurẹlu sụ: “Kwabẹkwaru onwoghu ẹnya t’ị be eje ọgha l’ẹka ono, o noo nkele ndu Arámu l’ejekwa iya odobe ọdu ọgu whẹ.” 10Ọo ya bụ, eze ndu Ízurẹlu bya zhia t’e je agbawheda ẹka ono, Eláyisha, bụ onye nke Chileke kfuru iya okfu iya. Eláyisha bya anmarụ eze ọkwa ẹka ono, ọ nmagee ya anmabaa, nke ọwhu ndu ojọgu iya l’akwabẹru onwowhe ẹnya tẹ whẹ be eje ẹka ono farara.
11Iwhe ono bya atsụa eze ndu Arámu l’ẹhu shii. Ọ bya ekua ndu ozhi iya sụ whẹ: “Unu karụ mu onye l’ime anyi, tụru ike yeru eze ndu Ízurẹlu.”
12Onye lanụ lẹ ndu ozhi iya ono sụ: “Onye-nwe-mu nụ, bụ eze, ọ tọ dụkwa. Ọ kwa Eláyisha onye kfuchiru Chileke ono, bu l’alị Ízurẹlu bẹ l’ekfukotajeru iya iwhe lile ị nọdu l’ime mkpu azẹe ghu kfua.”
13Eze ndu Arámu sụ: “Unu je achọo ẹka Eláyisha ọbu nọ, nke ọwhu mu l’e-ye ndu l’e-je egude iya.” A bya ekfuru iya l’ọ nọ lẹ mkpụkpu Dotanu. 14Ọ bya eyefu ikpoto ndu ojọgu, whẹ chịgbaaru ịnya mẹe ụgbo-ịnya. Whẹ gude ẹnyashi je eyebuta mkpụkpu ono mgburumgburu.
15O be gẹ nwozhi onye nke Chileke ono gbashiru l’ẹnya-ngge ụtsu iya tẹ ya lụfu etezhi. O jeshia ole ẹnya bya awhụ ikpoto ndu ojọgu mẹe ịnya whẹ yẹle ụgbo-ịnya whẹ gẹ whẹ yebutawaru mkpụkpu ono mgburumgburu. Onye ozhi ono chishia sụ: “Oowa-e! Onye-nwe-mu nụ-e. ?Ndẹe g’anyi l’e-me iya?”
16Eláyisha sụ: “Ba atsụshi egvu. Lẹ ndu ọwhu nọ swiru anyi bẹ ka ndu ọwhu nọ swiru whẹbedua nkajishi.”
17Eláyisha bya ekfuru nụ Chileke sụ: “Byiko Onye-Nwe-Ọha menua t’ẹnya saa nwozhi mu-a, nke ọwhu l’ọo-whu ụzo.” Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya emee ẹnya saa nwokoro ono, ọ whụ l’iwhe jiru ugvu ono gbawhee Eláyisha mgburumgburu bụ ịnya mẹe ụgbo-inya, l’enwukaa ọku.
18Gẹ ndu ojọgu Arámu ono l’abyakfuta Eláyisha ọgu, b’o kfuru nụ Onye-Nwe-Ọha sụ: “Byiko menua tẹ ndu-a kpukota ishi.” Onye-Nwe-Ọha tụru ishi nụ whẹ, ẹgube Eláyisha kfuru nụ iya.
19Tọ dụ iya bụ, Eláyisha sụ whẹ: “Ẹka-a ta akwa ụzo, tọ bụ mkpụkpu, unu l’achọ dụ ẹgube-ẹ. Unu tsoru mu tẹ mu duru unu jekfu onye unu l’achọ.” O duru whẹ jeshia Samériya.
20Abahụ, whẹ l’abahụ lẹ Samériya, Eláyisha kfuru nụ Onye-Nwe-Ọha sụ: “Gụbe Onye-Nwe-Ọha, menua tẹ ndu-a saa ẹnya whụlahaa ụzo.” Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha mee whẹ saa ẹnya. Whẹ bya elee ẹnya whụ l’ọo l’echilabọ Samériya bẹ whẹ nọ.
21Nteke eze ndu Ízurẹlu whụru whẹ, ọ sụ Eláyisha: “Nna mu, ?ọo tẹ mu gbushia whẹ? ?Ọo tẹ mu gbushia whẹ?”
22Eláyisha sụ: “Be egbugbushikwa whẹ. ?Ọo ndu ị whụru l’i gudewaa ogu-ịgba ghu mẹe akfụ ghu kpụkoo lẹ ndzụ bẹ l’ịibya egbushia? Iwhe l’ii-mechia bụ t’i nụ whẹ nri tẹ whẹ ria, gụ anụ whẹ mini tẹ whẹ ngụa lwakfuwhu onye nwe whẹ nụ azụ.” 23Ọo ya bụ, eze ndu Ízurẹlu bya emeeru whẹ eze oriri. Whẹ rijishia ẹwho, ngụ-jishia ẹwho; o dua whẹ, whẹ lwakfushia onye nwe whẹ nu. Ndu ojọgu ọlwua-ọlaa, bụ ndu Arámu byabuhu ọgu l’alị ndu Ízurẹlu.
Mkpẹgu dụ lẹ Samériya
24Ọ bya ebe nteke ọbu, Benu-hadadu, bụ eze ndu Arámu kpakodzua ndu ojọgu iya l’owhu, chịta whẹ, whẹ jeshia je eyebuta ndu Samériya. 25Eyebuta ono whẹ yebutaru ndu Samériya mee ejo mkpẹgu bya lẹ mkpụkpu ono. O metabe jeye nteke e relahaaru ishi nkakfụ-ịgara lanụ, ụkporo mkpọla-ọcha ugbo ẹno, relahaa nshị ndo, habe nwahabe mkpọla-ọcha ise.
26O be g’eze ndu Ízurẹlu l’aghata l’eli mgbodo, e gude tụ-wheta mkpụkpu ono mgburumgburu, nwanyị lanụ ryaku iya sụ: “Onye-nwe-mu nụ bụ eze, gbanụaru mu mkpu.”
27Eze sụ: “Ọ -bụru lẹ Onye-Nwe-Ọha ta agbadụru ghu mkpu, ?Ọo awe bẹ mu l’e-shi gbaarụ ghu mkpu? ?Mu l’e-shi iya l’ẹka l’eechije balị, tẹ mu l’e-shi iya l’ẹka l’aadzọshije mmẹe?”
28Eze bya ajị iya sụ: “?Ọo gụnu l’atsụ ghu lanụ?”
Nwanyị ono sụ iya: “Ọo nwanyị-a bẹ sụru tẹ mu duta nwa mu t’anyi taa anụ iya ntanụ, o rwua echile yẹbedua eduta nwa nkiya, anyi ataa anụ iya. 29Ọo ya bụ, anyi woru nwa nkemu shia anụ iya taa. O be echile iya, mu sụ iya t’o duta nwa nkiya t’anyi taa anụ iya, o je ewohaa ya.”
30Eze nụlewho iwhe ono, nwanyị ono kọru, ọ dọkashia uwe iya. Nteke l’ọoghata l’eli mgbodo ono bẹ ndu nọ l’ẹka ono leru ẹnya whụ g’o yeru uwe áwhụ l’ime ẹhu.
31Eze sụ: “Tẹ Chileke gwakwaa mu ọchi, mbụ t’o mekwa mu ọ-ka-njọ m’ọ bụru l’ishi kpokfuru Eláyisha nwa Shefatu ntanụ.”
32Nteke ono bẹ Eláyisha yẹle ndu bụ ọgurenya nọkwadu l’ibe iya. Eze bya eyefu madzụ t’o vuru iya ụzo jee. Tẹhenu t’onye ọbu, e zhiru jerwudeshia bẹ Eláyisha kfuhawaru ndu bụ ọgurenya ono sụ: “?Unu ta awhụdu o-gbu-ọchi-a g’o yeru onye l’a-bya egbuta mu ishi? Unu lenu; onye ono, o zhiru ono -byalẹwho, unu agụ-chia ụzo swọ-chia ya iwhe t’ọ bọ batashị. ?Tọ dụ igidi ọkpa onye-nwe-mu nụ bẹ l’ada mu l’ụzo azụ ẹgube whọ?”
33Gẹ Eláyisha kpụkwadua iwhe ono l’ọnu ekfu, onye ono e zhiru bụru whẹrekete; eze tsoonaru iya-a l’azụ bata bya asụ: “Iwhe-ọtsulanu-a bụkwa Onye-Nwe-Ọha b’o shi l’ẹka. ?Mu l’e-kwobe gụnu nọdu angabaarụ Onye-Nwe-Ọha ọdo?”
71O noo ya, Eláyisha sụ: “Unu nụkwaa okfu Onye-Nwe-Ọha l’ekfu. Onye-Nwe-Ọha bẹ sụru agha: ‘Oge ntaa echile bẹ l’ee-re ogbongu ụturutuu-witi l’ọnu shẹkelu mkpọla-ọcha lanụ; e ree ogbongu balị labọ l’ọnu shẹkelu mkpọla-ọcha lanụ l’ọnu ẹka l’eeshije abata Samériya.’ ”
2Onye ishi ọwhu kakọta ọno eze ntse bya asụ onye nke Chileke ono, bụ Eláyisha: “Lenu, ọ tọ dụkwa m’o beru Onye-Nwe-Ọha -kpofushia ụzo l’imigwe ghebe ọnu, ọ bya l’anwụ lẹge i kfuru.”
Eláyisha sụ iya: “Ịi-bụ ọwhu-l’ẹnya-erige-eri.”
Ndu ojọgu Arámu l’agbalashị
3O nweru ụmadzu ẹno ọbu, njọkirehu l’emekaa, l’anọduje l’ọnu ẹka l’eeshije abahụ lẹ Samériya. Whẹ sụ ibe whẹ: “?Ọo gụnu meru, anyi je l’anọ l’ẹka-a nwụshihu? 4Anyi -sụ t’anyi bahụ l’ime mkpụkpu bẹ anyi l’a-nwụshihu nkele mkpẹgu dụ l’ẹka ono. Nteke bụ l’anyi nọdu l’ẹka-a, anyi anwụhukwawho. T’anyi jechia l’ọdu-ọgu ndu Arámu je eworu onwanyị nụ whẹ. Whẹ -haa anyi, ọo ya bụ anyi anọdu ndzụ, nteke bụ lẹ whẹ gburu anyi, ọo ya bụ anyi anwụshihu nụ.”
5O be g’ọochi l’abya okpu ẹhu, whẹ gbalihu jeshia l’ọdu-ọgu ndu Arámu ono. Whẹ rwulewho l’agụga ọdu-ọgu ono, tọ dụ onye nọkwadu l’ẹka ono, 6o noo nkele Onye-Nwe-Ọha meru tẹ ndu ojọgu ndu Arámu nụa igidi ikpoto ụgbo-ịnya, mẹe nke ịnya, mẹe igidi ikpoto ndu ojọgu, nke ọwhu bụ lẹ whẹ sụru ibe whẹ: “Lekwa, eze ndu Ízurẹlu bẹ butaakwaru eze ndu Hetu mẹe eze ndu Íjiputu gude abyakfuta anyi ọgu.” 7Ọo ya bụ, ọochi kpudelewho ẹhu, whẹ gbalashịa, gbaghashịa ụlo-ẹkwa whẹ mẹe ịnya whẹ, mẹe nkakfụ-ịgara whẹ. Whẹ haa ọdu-ọgu whẹ ono ọ dụ g’ọ dụhawaa, gbaa ọso ndzụ whẹ.
8Unwoke ẹno ono, njọkirehu l’eme rwulewho l’agụga ọdu-ọgu ono, whẹ bahụ l’ụlo-ẹkwa lanụ, ria ngụa, bya evukoo mkpọla-ọcha, mẹe mkpọla-ododo, mẹe ẹkwa; whẹ je eworu iya domia. Whẹ bya adawhu azụ, bahụ l’ime ụlo-ẹkwa ọdo, vukoo iwhe dụ iya nụ je edomikwaawho.
9Tọ dụ iya bụ, whẹ sụ ibe whẹ: “Anyi te emekwa ree. Ntanụ bụru anyi ozhi ọma, anyi gbee nọ-kirishia. Ọ -bụru l’anyi nọru jeye l’ụtsu, t’ọ dụ iwhe anyi meru bẹ l’aa-gwakwa anyi ọchi iya. Unu byakwa ntaa t’anyi je ekfua ya l’ibe eze.”
10Ọo ya bụ, whẹ tụgbua bya ekua ndu l’eche nche l’ọnu-abahụ mkpụkpu ono sụ whẹ: “Anyi jeru l’ọdu-ọgu ndu Arámu, tọ dụ t’ọ ka mma l’ọo onye lanụ nọ l’ẹka ono, anyi ta anụ ụkporo madzụ. Ọ bụru ịnya mẹe nkakfụ-ịgara b’e libegeeru l’ẹka ono kpụ, ụlo-ẹkwa whẹ dụlewho g’ọ dụ.” 11Ndu nche ono bya aryaa ozhi ono arya; e je ekfua ya l’ibe eze.
12Eze gbalihu l’ẹnyashi ono, bya asụ ndu ozhi iya: “Mu l’a-karu unu iwhe ndu Arámu tụberu tẹ whẹ mee anyi. Whẹ marụ l’ẹgu l’eme anyi. Ọo ya meru, whẹ lụfu l’ọdu-ọgu whẹ je edomishia onwowhe l’ọma ẹgu. Ọriri whẹ bụ l’anyi fụta lẹ mkpụkpu anyi, whẹ akpụko anyi lẹ ndzụ zebata l’ime mkpụkpu.”
13Onye lanụ lẹ ndu ozhi eze ono sụ: “Iwhe mbẹdua l’aryọ t’e mee bụ: T’a harụ zhia unwoke, l’e-gude ịnya ise, whuduru lẹ mkpụkpu-a je amarụ g’iwhe dụ dụ. Lẹ mee eli mee alị bẹ ọnodu whẹ l’a-dụlekwa-a g’ọo nke ikpoto ụnwu Ízurẹlu ọwhu a harụ l’ẹka-a. Mbụ lẹ whẹ l’a-nwụhulekwa-a ẹgube ụnwu Ízurẹlu ọdo nwụshihuru. T’anyi zhia whẹ, tẹ whẹ je awhụ l’ẹnya whẹ.”
14Ọo ya bụ, whẹ bya ewofuta ụgbo-ịnya labọ mẹe ịnya lọkpu iya nụ. Eze zhia whẹ tẹ whẹ chọru ndu ojọgu ndu Arámu ono jeshia sụ whẹ: “Unu je awhụ l’ẹnya.” 15Whẹ chọru whẹ jeshia rwua ẹnyimu Jọ́danu, whẹ whụ g’oji kpalwụberu l’uwe mẹe ivu, ndu Arámu tuwhashiru l’ẹka whẹ l’eme gburugburu tẹ whẹ gbafụ. Ọo ya bụ, ndu ono, jeru ozhi ono dawhushia azụ bya ekfuru iya eze. 16Tọ dụ iya bụ, ndu Ízurẹlu tụgbua je egwo iwhe l’ọdu-ọgu ndu Arámu ono. O noo ya, e megee ree ogbongu ụturutuu-witi l’ọnu shẹkelu mkpọla-ọcha lanụ, bya eree ogbongu balị labọ l’ọnu shẹkelu mkpọla-ọcha lanụ, ẹgube Onye-Nwe-Ọha kfuru l’ọo-dụ.
A dzọ-gburu onye ishi-ozhi kakọta ọno eze ntse l’ọkpa
17O noo ya, eze ndu Ízurẹlu bya eye onye ishi-ozhi ono kakọta iya ọno ntse t’o leta ẹnya l’ọnu ẹka l’eeshije abahụ mkpụkpu ono. Ọ bụru l’ẹka ono bẹ ndu l’akpa nri dzọ-gburu iya l’ọkpa, ọ nwụhu, ẹgube ono, onye nke Chileke, bụ Eláyisha kfuhawaru nteke ono, eze jeru ibe iya. 18Nkele nteke ono onye nke Chileke kfuru eze sụ: “Oge ntaa echile bẹ l’ee-re ogbongu ụturutuu-witi l’ọnu shẹkelu mkpọla-ọcha lanụ, bya eree ogbongu balị labọ l’ọnu shẹkelu mkpọla-ọcha lanụ l’ọnu ẹka l’eeshije abahụ Samériya” 19bẹ onye ishi-ozhi ono, kakọta ọno eze ntse sụru: “Ọ tọ byakwa l’anwụ, e behuduru ọ -bụru lẹ Onye-Nwe-Ọha kpofushiru ụzo l’imigwe ghebe ọnu.” Eláyisha sụkwanu iya: “Ịi-bụ ọwhu-l’ẹnya-erige-eri.” 20Ọ bụru nno b’ọ nwụru iya. Mbụ l’ọo ọkpa b’e gude dzọ-gbua ya, ọ nwụhu l’ọnu-abata mkpụkpu ono.
8Aanụ-whu nwanyị Shunemu alị iya azụ
1O nweru nteke Eláyisha sụru nwanyị ono, o mejeru nwa iya, nwụhuru anwụhu, o teta nọdu ndzụ sụ: “Gbeshi chịta ndibe ghu t’unu lụfu je anọdu l’ẹka unu l’e-je anọdu, nkele Onye-Nwe-Ọha bẹ kuwaru mkpẹgu oku t’ọ bya l’alị-a. Mkpẹgu ono je l’e-me awha ẹsaa.” 2Ọo ya bụ, nwanyị ono gbeshi mee iwhe onye nke Chileke ono kfuru, bya achịta ndibe iya whẹ lụfu, je anọo awha ẹsaa l’alị ndu Fílistiya.
3O be lẹ ngvụcha awha ẹsaa ono, nwanyị ono shi l’alị ndu Fílistiya lwawhu azụ. O jekfu eze je aryọlahaa ya t’a nụ-whu iya ụlo iya mẹe alị iya azụ. 4Nteke ono bẹ eze l’ekfu eyeru Gehazi, bụ onye ozhi onye nke Chileke asụje: “Kọodaru mu eze iwhe a whụrulenya, Eláyisha meshigbaberu g’ọ ha.” 5Gehazi l’akọru eze gẹ Eláyisha meru t’onye nwụhuru anwụhu teta nọdu ndzụ ọdo, a bya l’eledeshia ẹnya, nwanyị ono, Eláyisha meru nwa iya o teta nọdu ndzụ ono bata bya aryọlahaa eze t’a nụ-whu iya ụlo iya yẹle alị iya azụ.
Tọ dụ iya bụ lẹ Gehazi abya asụ eze: “Gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze, lekwaa nwanyị ọbu ndọwa yẹle nwa iya ọbu, Eláyisha mejeru o teta nọdu ndzụ.” 6Eze bya ajịa nwanyị ono iwhe ono, ọ kọkotaru iyẹ ya.
Ọo ya bụ, eze bya eduru onye ozhi lanụ yeru iya sụ: “Woru iwhe bụ nke nwanyị-a g’ọ ha nụ-whukota iya azụ. Gụ anụkota iya iwhe lile, shi l’alị iya fụta, watalẹwho mbọku, ọ lụfuru l’alị-a jeye ntaa.”
Hazẹlu gburu Benu-hadadu
7O noo ya, Eláyisha bya atụgburu jeshia Damásukọsu. Nteke ono bụ nteke ẹhu-ba-dụ-mma guderu Benu-hadadu, bụ eze ndu Arámu. A bya ekfuru iya l’onye nke Chileke bẹ byarụ nụ. 8Eze sụ Hazẹlu: “Wota iwhe l’ii-nyako onye nke Chileke ono jekfu iya, gụ eshi iya l’ẹka jịta Onye-Nwe-Ọha sụ: ‘?Mu l’e-mehu-a l’ẹhu-a, l’eme mu nụ?’ ”
9Ọo ya bụ, Hazẹlu bya ewota iwhe dụ iche iche, kakọta ree, shi lẹ Damásukọsu dojia l’eli ịnya-kamẹlu, dụ ụkporo ugbo labọ gude jekfushia Eláyisha. O rwua bya akfụru iya l’iwhu sụ: “Nwa ghu, bụ Benu-hadadu onye bụ eze ndu Arámu bẹ zhikwaru mu tẹ mu bya ajịta ghu mẹ ya l’e-mehu l’ẹhu, l’eme iya nu.”
10Eláyisha sụ iya: “Onye-Nwe-Ọha goshikwaru mu l’ọo-nwụhufutaje, ọle je asụ iya rọ l’oo-mehu-a.” 11Eláyisha woru ẹnya dazhịbe Hazẹlu tatata jeye iwhere gude iya. Onye nke Chileke ono, bụ Eláyisha ryashịa ẹkwa.
12Hazẹlu sụ: “Onye-nwe-mu ?ọo gụnu bẹ l’ịiryaru?”
Eláyisha sụ: “Ishi ẹkwa mu bụ lẹ mu mawarụ ejo-iwhe, l’ii-me ndu Ízurẹlu. Ii-yekota ọku l’ẹka lile, whẹ tụru o shihu ike, i je l’e-gbushi unwokoro whẹ l’ogu-ịgba gwee ụnwegirima whẹ ryaaryaa, bya akpafushia unyomu whẹ, dụ ime ẹwho.”
13Hazẹlu sụ: “?Oo gụnu bẹ mụbe onye ozhi ghu bụ nke adụ ike mee eze iwhe ha nno, lẹ nwẹche dụ g’ọo mu?”
Eláyisha sụ: “Onye-Nwe-Ọha bẹ goshiwaru mu l’ọo ghu l’a-bụru eze ndu Arámu.”
14Tọ dụ iya bụ, Hazẹlu haa Eláyisha lakfu onye-nwe-iya, bụ Benu-hadadu. Benu-hadadu jịa ya sụ: “?Ọo gụnu bẹ Eláyisha kfuru ghu?” Hazẹlu sụ: “Iwhe o kfuru bụ l’ii-mehu-a.” 15O be echile iya, Hazẹlu wota ukpo tsẹe l’ime mini, ọ ngụgoo ya angụgo; o wota iya kwechia Benu-hadadu iwhu, ọ nwụhu. Hazẹlu bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya.
Nteke Jehóramu bụ eze ndu Juda
16L’awha kwe Jóramu nwa Éhabu awha ise, ọ watarụ ọbu eze ndu Ízurẹlu bẹ Jehóramu nwa Jehóshafatu watarụ ọbu eze ndu Juda. Onye shi bụhawaru eze ndu Juda bẹ bụ Jehóshafatu. 17Jehóramu bẹ gbarụ ụkporo awha l’awha iri l’ẹbo nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ awha ẹsato lẹ Jerúsalẹmu. 18Ọ wọtaru ẹka ndu eze ndu Ízurẹlu mee gẹ ndibe Éhabu meru, nkele ọ lụru ada Éhabu. O meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha. 19Ọle Onye-Nwe-Ọha kwoberu iswi onye ozhi iya, bụ Dévidi haa Juda t’ọ laa iya l’iyi, nkele o kwehawaru Dévidi ụkwa l’ụnwu iya mẹe ẹpa iya ta abyadụ l’achị-buhu jeye lẹ gbururu.
20L’oge nke Jehóramu bẹ ndu Edọmu kwefuru ndu Juda ike, bya edoberu onwowhe eze, l’achị whẹ nụ. 21O noo ya, Jehóramu chịta ụgbo-ịnya iya g’ọ ha jeshia mkpụkpu Zayị. Ndu Edọmu bya eyebuta whẹ mgburumgburu l’ẹka ono. O be l’ẹnyashi, Jehóramu yẹle ndu ishi ụgbo-ịnya iya zụkafu je alwụshi ndu Edọmu ono ọgu. Ọle ndu ojọgu iya gbaru nnanụ nnanụ lashia ibe whẹ. 22Ndu Edọmu bẹ kwefuru ndu Juda ike eshi nteke ono jeye ntanụ. Nteke ono bẹ ndu Libyina kwefukwaruwho ike.
23Iwhe ọdo, nwụru nteke Jehóramu bụ eze, mẹe iwhe lile o meru b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Juda. 24Ọo ya bụ, Jehóramu lakfushia nna iya whẹ lẹ maa; e lia ya l’ẹka e liru nna iya whẹ lẹ mkpụkpu Dévidi. Nwa iya nwoke, bụ Ahazaya bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya.
Nteke Ahazaya bụ eze ndu Juda
25L’awha kwe Jóramu nwa Éhabu awha iri l’ẹbo, ọ bụ eze ndu Ízurẹlu bẹ Ahazaya nwa Jehóramu watarụ ọbu eze ndu Juda. 26Ahazaya bẹ gbarụ ụkporo awha l’awha labọ nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ awha lanụ lẹ Jerúsalẹmu. Ẹwha ne iya bụ Atalaya, bụ nwanwa Omiri onye ono, bụjeru eze ndu Ízurẹlu. 27Ọ wọtakwaruwho ẹka ndibe Éhabu, mee ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha gẹ ndibe Éhabu meru. Yẹle ndibe Éhabu gbarụ ọgo nkele ọ lụru nwanyị l’uwhu ono.
28Ahazaya bẹ yẹle Jóramu nwa Éhabu tụgbaru jee tẹ whẹ lwụshi Hazẹlu, bụ eze ndu Arámu ọgu lẹ mkpụkpu Ramótu, dụ l’alị Giledu. Ndu Arámu merwua Jóramu ẹhu. 29Eze, bụ Jóramu latashia mkpụkpu Jezerẹlu tẹ ya nọdu nyaa ẹhu ono, ndu Arámu merwuru iya lẹ mkpụkpu Rama nteke whẹ jeru ọlwushi Hazẹlu, bụ eze ndu Arámu ọgu.
Ahazaya nwa Jehóramu, bụ eze ndu Juda jeshia tẹ ya jịa Jóramu nwa Éhabu lẹ mkpụkpu Jezerẹlu l’ẹhu ọbu, e merwuru iya.
9Aawụ Jehu mmanụ l’ishi t’ọ bụru eze ndu Ízurẹlu
1Tọ dụ iya bụ, onye nkfuchiru Chileke, bụ Eláyisha bya ekua onye lanụ lẹ ndu ọgbo nkfuchiru Chileke sụ iya: “Jịkobe wota ekpemu mmanụ ólivu-a bya atụgburu jeshia mkpụkpu Ramótu, dụ l’alị Giledu. 2Nteke i rwuru ẹka ono, lee ẹnya Jehu nwa Jehóshafatu, mbụ nwanwa Nimishi. Kucha iya ekucha t’unu lụfu l’ẹka ndu otu iya nọ. Duta iya duba l’ime ime ụlo. 3Gụ ewota ekpemu mmanụ ólivu ono wụa ya mmanụ, dụ iya nụ l’ishi sụ iya l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Mu wụru ghu mmanụ l’ishi t’ị bụru eze ndu Ízurẹlu. I megee ya nno, gụ agụhaa ụzo gbagbụa, ba akpọkwa ụkfu!”
4Ọo ya bụ, nwokorọbya ono, bụ onye nkfuchiru ono tụgbua ọ bụru iya oje mkpụkpu Ramótu, dụ l’alị Giledu. 5O rwulewho, ọ whụa ndu ishi ndu ojọgu gẹ whẹ nọ ndzuko, ọ sụ: “Onye ishi ojọgu, o nwekwaru ozhi, mu byarụ ghu ezhizhi.”
Jehu jị iya sụ: “?Ọo onye ole bẹ l’ii-kfuru l’ime anyi?”
Ọ sụ iya: “Ọo gụbedua, onye ishi ojọgu.”
6Ọo ya bụ, Jehu gbalihu bahụ l’ime ụlo. Nwokorọbya ono wụa ya mmanụ ono l’ishi sụ: “Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: ‘Mu wụwaru ghu mmanụ l’ishi t’ị bụru eze, l’achị ndibe Onye-Nwe-Ọha, mbụ t’ị bụru eze ndu Ízurẹlu. 7Ịi-tụko ndibe Éhabu l’owhu, bụ onye nwe ghu nụ lakọta l’iyi, nke ọwhu mu l’e-shi nno gwata Jézebẹlu ụgwo ọchi ndu ozhi mu ono, bụ ndu nkfuchiru, o gbushiru mẹe ụgwo ọchi iwhe bụ ndu ozhi Onye-Nwe-Ọha ono, o gbushiru. 8Ndibe Éhabu l’owhu l’a-bụru kpurupyata. Mu l’a-bọfu iwhe bụ-zhia nwa nwoke l’ọzo-ụlo Éhabu l’alị ndu Ízurẹlu, m’ọ bụ ohu, m’ọ bụ amadụ. 9Mu l’e-me ibe Éhabu t’ọ dụ g’ọo ibe Jerobowamu nwa Nebatu, mee ya t’ọ dụ g’ọo ibe Básha nwa Ahayija. 10Jézebẹlu bẹ bụ nkụta l’a-ta anụ iya l’alị, dụ lẹ Jezerẹlu. A ta abyadụ l’eli iya eli.’ ” O kfugee nno gụhaa ụzo gbafụ.
11O noo ya, Jehu lụfu jekfushia ndu ishi ndu ojọgu ọwhua. Onye lanụ jị iya sụ: “?Ọo dụ-a lẹ mma? ?Ọo gụnu bẹ onye ọgvu ono chọru ghu bya?”
Jehu sụ: “Unu mahawarụ-a ụdu onye ọbu marụ gẹ l’ookfuje okfu.”
12Whẹ sụ iya: “Ọo ejire! Karụ anyi iwhe ọbu ntaa.”
Jehu sụ whẹ: “Unu lee iwhe o kfuru mu: ‘Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Mu wụwaru ghu mmanụ l’ishi t’ị bụru eze ndu Ízurẹlu.’ ”
13Whẹ mekebe ẹgwegwa je achịkoo uwe whẹ bya atọoru iya l’alị t’ọ dzọje ọkpa. Whẹ l’egbu opyi-ọku asụje: “Jehu bụ eze.”
Jehu gburu Jóramu
14O noo ya, Jehu nwa Jehóshafatu, mbụ nwanwa Nimishi bya agbaarụ Jóramu ejo ikumu. Nteke ono bẹ Jóramu yẹle ndu Ízurẹlu l’owhu shi egbochita mkpụkpu Ramótu ono, dụ l’alị Giledu tẹ Hazẹlu, bụ eze ndu Arámu be eje iya ọgu. 15Ọle Jóramu bẹ larụ mkpụkpu Jezerẹlu tẹ ya je anyaa ẹhu ono, ndu Arámu merwuru iya gẹ yẹle Hazẹlu, bụ eze ndu Arámu l’alwụ ọgu. Ọo ya bụ, Jehu sụ: “Ọ -bụru l’ọo uche unu tẹ mu bụru eze, t’ọ bọ dụkwa onye l’e-shi lẹ mkpụkpu-a pyofu jeshia ya ekfukfu lẹ mkpụkpu Jezerẹlu.” 16Tọ dụ iya bụ, Jehu nyihu ụgbo-ịnya iya gbagbụru jeshia mkpụkpu Jezerẹlu, nkele o noo ẹka Jóramu zẹe anya ẹhu ono, l’eme iya nụ. Ahazaya, bụ eze ndu Juda jee ya ajịji.
17O noo ya, onye nche kfụru l’ụlo eli dụ lẹ mkpụkpu Jezerẹlu ono whụa Jehu yẹle ndu l’awụ etso iya gẹ whẹ dzeberu abya, o chishia sụ: “O nwekwaru ndu mu whụru, l’awụ abya-o!”
Jóramu sụ iya: “Chọo onye l’agba ịnya zhia ya t’ọ gbata whẹ ndzuta je ajịa whẹ sụ: ‘?Ọ bụ-a nke ọma?’ ”
18Onye l’agba ịnya gbagbụa je agbata Jehu ndzuta sụ iya: “Eze sụru: ‘?Ọ bụ-a nke ọma?’ ”
Jehu sụ iya: “?I gude nke ọma eme gụnu? Ghachi tsoje mu l’azụ l’azụ.”
Onye nche ono sụ eze: “Onye e zhiru jekfuakwaru whẹ, ọle ọ t’ọ dawhuhekwa azụ.”
19Ọo ya bụ, eze bya ezhia onye ọdo, l’agba ịnya t’o jekfu whẹ. Onye ono bya ejekfu whẹ sụ: “Eze bẹ sụru agha: ‘?Ọ bụ-a nke ọma?’ ”
Jehu sụ iya: “?Unu gude nke ọma eme gụnu? Ghachi tsoje mu l’azụ l’azụ.”
20Onye nche ono sụ eze: “O jekfuakwaru whẹ, ọle ọ t’ọ dawhuhekwa azụ. G’onye ọbu gude agba b’ọ dụkwa g’ọo Jehu nwa Nimishi, nkele ọogbanuka njiji-ọnwu njiji-ọnwu.”
21Jóramu sụ: “Dozhiaru mu ụgbo-ịnya mu.” A bya edozhiaru iya ụgbo-ịnya ono, Jóramu, bụ eze ndu Ízurẹlu yẹle Ahazaya, bụ eze ndu Juda gbagbụa jekfushia Jehu. Onyenọnu nọdu l’ụgbo-ịnya nkiya. Ẹka whẹ gbakfuru iya bụ l’alị Nebọtu, bụ onye Jezerẹlu. 22Jóramu whụa Jehu bya ajị iya sụ: “?Ọ bụ-a nke ọma Jehu?”
Jehu sụ: “?Ndẹe gẹ nke ọma l’e-shi dụ l’ẹka ụrwu-alị yẹle ọda-lẹ-mgbashị ono, shi ne ghu bụ Jézebẹlu l’ẹka bụwa iwhe jegbaru ẹka lile?”
23Tọ dụ iya bụ, Jóramu tsuwhu azụ gbagbụru echiku Ahazaya lẹ mkpu asụje: “Ahazaya, l’ọ bụ ọgu-o l’ọ bụ ọgu-o!”
24Jehu gude ike iya g’ọ ha seta akfụ iya jịjiji gbaa ya, ọ je abụru Jóramu l’okpurukpu azụ paa, o fo iya l’obu, ọ daa dakoru l’eli ụgbo-ịnya iya. 25Ọo ya bụ, Jehu sụ onye ishi ụgbo-ịnya iya, ẹwha iya bụ Byidika sụ iya: “Pata iya je etuwhaa l’alị Nebọtu onye Jezerẹlu whọ. Nyatakwa lẹ nteke whọ mu lẹ ghu kpakọru gude ụgbo-ịnya agbatso nna iya, bụ Éhabu l’azụ bẹ Onye-Nwe-Ọha kfuru okfu ẹhu iya sụ: 26‘Ụnyawhu bẹ mu whụru mmee Nebọtu yẹle mmee ụnwegirima iya e gburu egbu. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.’ Mu je l’a-gwata ghu ụgwo iya l’alị-a. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. Ọo ya bụ, t’ị pata iya je etuwhaa l’alị ono ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha kfuru iya.”
E gburu Ahazaya
27Nteke Ahazaya, bụ eze ndu Juda whụru gẹ l’ọonwu, ọ gbagbụru tsoru ụzo shiru bahụ mkpụkpu Betu-haganu. Jehu chịkfuru iya asụje: “Gbagbufua yẹbedua!” Whẹ geta iya l’ụgbo ịnya iya gbaa ya akfụ shi nno merwua ya ẹhu l’ụzo ono, e shi eje mkpụkpu Gụru, dụ lẹ mgboro mkpụkpu Ibulemu. Ọ gbarụ laa mkpụkpu Megido je anọdu l’ẹka ono nwụhu. 28Ndu ozhi iya gude ụgbo-ịnya pata iya jeshia Jerúsalẹmu je elia l’ilu iya l’ẹka e liru nna iya whẹ lẹ mkpụkpu Dévidi. 29Ọ bụru awha, kwe Jóramu nwa Éhabu awha iri lẹ nnanụ, ọ watarụ ọbu eze ndu Ízurẹlu bẹ Ahazaya watarụ ọbu eze ndu Juda.
E gburu Jézebẹlu
30O noo ya, Jehu tụgbua jeshia mkpụkpu Jezerẹlu. Jézebẹlu nụa l’ọ byarụ, o tee pẹnsuru ẹnya, memaa ẹgbushi iya emema je akfụru lẹ windo pyokafu ẹnya. 31Jehu bya erwua l’ọnu-abata, Jézebẹlu sụ: “?Ọ bụ-a nke ọma, Zimiri; mbụ gụbe onye ono, gburu onye-nwe-ghu nụ?”
32Jehu palia ẹnya l’ụzo windo ono sụ: “?Oo onye ole bẹ tụru ike yeru mu? ?Oo onye ole?” Tọ dụ iya bụ l’iwhe dụ g’ọo ụmadzu labọ m’ọ bụ ụmadzu ẹto, bụ ndu a harụ àhá shi lẹ windo lee ẹnya. 33Jehu sụ whẹ: “Unu shi l’ẹka ono tụfuta Jézebẹlu.” Ọo ya bụ, whẹ tụfuta iya mmee ya kfụkashihu kpua lẹ mgbodo mẹe ịnya, nọ-gee l’ẹka ono. Jehu gude ịnya gbaa ya l’eli dzọo ya tọlitoli.
34Jehu bahụ l’ime ụlo je eria ngụa sụ: “Unu pata nwanyị ono, vu ọnu ono je elia; ọ waakwaa nkele ọ bụ ada-eze.” 35Whẹ lụfulewho tẹ whẹ je elia ya, iwhe whẹ whụru nkụnyi ya bụru okpokoro-ishi iya, mẹe ọkpu ọkpa iya, mẹe ọkpu ẹka iya. 36Whẹ dawhu azụ je ekfuru iya Jehu, ọ sụ: “Ọo ya bụ iwhe ọbu Onye-Nwe-Ọha shi l’ọnu onye ozhi iya, bụ Eláyija nke Tishibe kfua sụ l’ọo l’ẹgu, dụ lẹ mkpụkpu Jezerẹlu bẹ nkụta l’a-ta anụ Jézebẹlu. 37Jézebẹlu bẹ odzu iya l’a-dụ g’ọo nshị a nyịru tụkaa atụka l’ọma-ẹgu, dụ lẹ Jezerẹlu, nke ọwhu bụ l’ọ tọ dụdu onye bya l’a-hụbe iya ama nke t’onye ọbu sụ l’ọo Jézebẹlu ndọwa.”
10E gburu ndibe Éhabu
1Éhabu bẹ ụnwu iya dụ ụkporo ugbo ẹto l’ụmadzu iri lẹ Samériya. Ọo ya bụ, Jehu bya edee ẹkwo-ozhi keshiaru ndu l’achị achị lẹ mkpụkpu Jezerẹlu, mẹe ndu bụ ọgurenya, mẹe ndu bụ whẹ zụfutaru ụnwu Éhabu. Ẹkwo-ozhi ono b’o deru sụ: 2“Eshi-ọwhu unu l’ụnwegirima ibe onye-nwe-unu tụkoru nọdu, tẹhenu unu nweru ụgbo-ịnya, nweru ịnya bya enweru ngwọgu, nweru mkpụkpu, a tụshiru ike, ẹkwo-ozhi-a -bebezhiawho erwu unu ẹka, 3unu ahọta onye kagezhia ree, mbụ onye ọ gbarụ t’unu họta l’ụnwegirima onye-nwe-unu ono, mee ya eze t’ọ nọdu l’oshi-eze nna iya, unu alwụa ọgu ẹhu ọzo-ụlo onye-nwe-unu ono.”
4Ọle whẹ tsụhuru egvu sụ: “Leduwho, ndu eze labọ whọ ta adụdu ike kpọ Jehu iwhu. ?Ndẹe g’anyịbedua l’e-shi dụ ike kfụru?”
5Tọ dụ iya bụ, onye bụ ishi l’ibe eze, mẹe onye bụ ishi mkpụkpu, mẹe ndu bụ ọgurenya, mẹe ndu bụ whẹ zụfutaru ụnwu Éhabu zhia Jehu ozhi sụ iya: “Anyi bụkwa ndu ozhi ghu, ọ bụru iwhe ị sụru t’anyi mee bẹ anyi l’e-me. O to nwekwa onye anyi l’eme eze. Mezhiawho iwhe dụ ghu ree l’ẹnya nkeghu.”
6Jehu bya edeeru whẹ ẹkwo-ozhi nke ugbo labọ sụ: “Ọ -bụru l’unu tụru ike yeru mu, unu je l’a-nọ eme iwhe mu sụru t’unu mee, ọo ya bụ t’unu gbukoo ishi iwhe bụ ụnwegirima ibe onye-nwe-unu ono vutaru mu lẹ mkpụkpu Jezerẹlu oge ntaa echile.”
Ụnwegirima ibe Éhabu ono bụ iya bụ ụkporo ugbo ẹto l’ụmadzu iri ono bẹ bụ whẹ lẹ ndu oke amadụ lẹ mkpụkpu ono shi nọdu, ọ bụru ndu ono zụfutaru whẹ.
7Ẹkwo-ozhi ono rwulewho ndu ono ẹka, whẹ kpụta ụnwu eze ono gbushia, mbụ ụkporo ugbo ẹto l’ụmadzu iri ono. Whẹ chịru ishi whẹ ye lẹ nkata-ivu, vulahuru Jehu lẹ mkpụkpu Jezerẹlu. 8Onye ozhi bya ezhia Jehu sụ iya: “E vulataakwaru ishi ụnwu Éhabu ọbu.”
Jehu sụ iya: “Kụbe whẹ l’ikpo labọ l’ọnu ẹka l’eeshije abata lẹ mkpụkpu tẹ whẹ dụ l’ẹka ono jeye l’ụtsu.”
9O be l’ụtsu, Jehu lụfu je akfụru l’iwhu ndu nọ l’ẹka ono gẹ whẹ ha sụ: “Ẹka unu ta adụkwa iya. Ọ kwa mbẹdua bẹ gbarụ onye-nwe-mu nụ ejo-ikumu gbua ya. Ọle ọbu, ?ọ kwanụ onye bẹ gbushiru ndu ọwa? 10Ọo ya bụ t’unu marụ l’ọ tọ dụdu okfu, Onye-Nwe-Ọha kfuru l’ishi ndibe Éhabu bya l’a-gwọ lẹ ntụ. Onye-Nwe-Ọha mewaru iwhe o shi l’ọnu onye ozhi iya, bụ Eláyija kfua.” 11Ọo ya bụ Jehu gbukota iwhe bụ ndibe Éhabu, whuduru lẹ mkpụkpu Jezerẹlu. O gbukotaru ndu oke amadụ, o nweru, mẹe ndu whẹ l’iya dụ lẹ mma, mẹe ndu ọ họtaru tẹ whẹ bụru ndu l’agba ẹja, ọ tọ dụdu t’ọ ka mma l’ọo onye lanụ, ọ harụ, ọ nọdu ndzụ l’ime whẹ.
Jehu gbushiru ndu whẹ l’eze Ahazaya bụ abụbu
12O noo ya, Jehu bya apalia jeshia mkpụkpu Samériya, o jetabe rwua ẹka ndu nche atụru l’adọkobeje, 13yẹle ndu abụbu Ahazaya ono, shi bụru eze ndu Juda bya edzuda. Ọ jịa whẹ sụ: “?Unu bụ ndu ole?”
Whẹ sụ iya: “Anyi bụkwa abụbu Ahazaya. Iwhe anyi l’abya bụ t’anyi lẹ ndibe eze, mbụ ụnwegirima ibe eze-nwanyị jịa.”
14Jehu zhia ndu nkiya sụ whẹ: “Unu kpụkoo whẹ l’ọno ndzụ.” Whẹ bya akpụkoo whẹ l’ọno ndzụ je egbushia l’iduma, dụ l’ụlo ndu nche atụru ono. Iwhe whẹ dụ ụkporo ugbo labọ l’ụmadzu labọ e gbushia whẹ, tọ dụ onye a harụ t’ọ nọdu ndzụ m’ọo onye lanụ.
Eegbufua ndibe Éhabu, whoduru nụ
15Jehu bya alụfu l’ẹka ono, ọ whụa Jehonadabu nwa Rekabu gẹ l’ooje abyakfuta iya. Jehu kele iya ekele sụ: “Obu ghu, ?ọ dụa nhamụnha l’ẹka mu nọ, ẹgube obu nkemu dụ l’ẹka gụbedua nọ?”
Jehonadabu sụ iya: “Ọ dụkwa-a nno.”
Jehu sụ iya: “Ọ -bụru l’ọ dụ nno, machịaru mu ẹka ghu.” Ọ bya amachịaru iya ẹka, Jehu seta iya l’ẹka lọbata l’ụgbo-ịnya. 16Jehu sụ iya: “Tsoru mu ndụge ị whụ gẹ nke Onye-Nwe-Ọha l’enwube mu ọku l’ẹhu.” Ọ pata iya l’ụgbo-ịnya, whẹ gbagbụa. 17Whẹ rwulewho Samériya, Jehu tụko iwhe bụ ndibe Éhabu, whuduru nụ l’ẹka ono gbushikota. O mee whẹ, whẹ bụkotaru kpurupyata gẹ whẹ ha, ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha shi l’ọnu Eláyija kfua.
E gbushiru ndu l’abarụ Bálu ẹja
18Jehu bya akpakodzua ndu Ízurẹlu l’owhu sụ whẹ: “Éhabu bẹ barụ Bálu ẹja, ọle ọ bapetaru iya. Ọle Jehu l’a-baru iya ẹja ọwhu ka shii. 19Ngwa unu kukota ndu nkfuchiru Bálu gẹ whẹ ha, mẹe ndu lile, l’abarụ Bálu ẹja, mẹe ndu lile, l’agbarụ iya ẹja. T’ọ bọ dụkwa onye, l’aa-chọ achọ m’ọo onye lanụ. O noo nkele mu bya l’agbarụ Bálu eze ẹja. Onye a chọru achọ bẹ l’ẹte anọdukwa ndzụ.” Obenu lẹ Jehu bẹ gude akọ eme tẹ ya laa ndu ono, l’abarụ Bálu ẹja l’iyi.
20Jehu sụ: “Unu kua ndzuko l’ẹwha Bálu.” Whẹ bya aryaa ya aryarya t’e ndzukoo. 21Jehu bya atụko alị Ízurẹlu l’owhu zhikota ozhi, ndu lile, l’abarụ Bálu ẹja byakọta gẹ whẹ ha, tọ dụ m’ọo onye lanụ l’ẹte abyaa. Whẹ wụbakota l’ime ụlo Bálu ji iya pyịmu, watalẹwho l’ishi lanụ je akpaa l’ishi iya ọwhu. 22Jehu kfuru onye l’eleta ụlo, l’eedobeje uwe sụ: “Chịtaru ndu a l’abarụ Bálu ẹja uwe tẹ whẹ yee.” Ọ chịtaru whẹ iya.
23Tọ dụ iya bụ, Jehu yẹle Jehonadabu nwa Rekabu bahụ l’ime ụlo Bálu ono. Jehu sụ ndu ono, l’abarụ Bálu ẹja: “Unu lerwee ẹnya marụ, tọ dụdu nụ onye nke Onye-Nwe-Ọha tso unu nọdu l’ẹka-a. Ndu a chọru tẹ whẹ nọdu iya nwẹkiya bụ ndu l’abarụ Bálu ẹja.”
24Ọo ya bụ, whẹ bahụ jeshia ọgba ẹja mẹe ọgba ẹja ọkpokota-iwhe-ọku.
Jehu dụwaa mbụ ye ụkporo madzụ ugbo ẹno tẹ whẹ nọdu l’azụ ụlo Bálu ono bya asụ whẹ: “Onye hazhiwaru m’ọo onye lanụ lẹ ndu-a, mu l’eme tẹ mu ye unu l’ẹka, ọ gbalaa, ishi onye ọbu alaa ya.”
25A gbage, Jehu l’agbage ẹja ono, mbụ ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono, ọ sụ ndu nche mẹe ndu ishi: “Unu wụbawaro je egbushikota whẹ. T’ọ bọ dụkwa onye ọwhu l’a-nahụ.” Ọo ya bụ, whẹ gude ogu-ịgba gbugbushikota whẹ. Ndu nche ono mẹe ndu ishi ono tụshia odzu whẹ l’etezhi. Whẹ bya abahụ l’ime ime ụlo Bálu ono 26je apafụta itso agwa, dụ l’ụlo Bálu ono kpọo ya ọku. 27Whẹ bya etsukposhia agwa Bálu, nwutsushia ụlo Bálu ono. Ẹka ono ghọo ẹka l’eeje ụboku byeye oge dụ g’ọo ntanụ.
28Ọ bụru iya bụ lẹ Jehu emebyia ọbaru Bálu ẹja l’alị Ízurẹlu l’owhu. 29Ọle ọ tọ hadụ ome iwhe dụ ẹji ono, Jerobowamu nwa Nebatu wobataru, mbụ iwhe dụ ẹji ono, ọ kpatarụ ndu Ízurẹlu whẹ mee. Mbụ ẹja ono, whẹ barụ ụnwu-eswi whọ, ọ kpụru lẹ mkpọla-ododo dobe lẹ mkpụkpu Bẹtelu mẹe lẹ mkpụkpu Danu.
30Onye-Nwe-Ọha sụ Jehu: “Eshi-ọwhu i meru iwhe dụ ree, mee iwhe kfụru nhamụnha l’ẹnya nkemu, bya emee ndibe Éhabu iwhe dụ mu l’obu t’e mee whẹ, bẹ ẹpa ghu l’a-nọdu l’oshi-eze ndu Ízurẹlu jeye l’ọgbo nke ẹno.” 31Ọle Jehu te ededu ẹnya lẹ mini gude obu iya g’ọ ha, dobe iwhe iwu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu kfuru. Ọ tọ hadụ ome iwhe dụ ẹji ono, Jerobowamu meru, mbụ ono, ọ kpatarụ ndu Ízurẹlu whẹ mee ono.
Anwụhu Jehu
32Nteke ono bẹ Onye-Nwe-Ọha watarụ ọhaboshi ndu Ízurẹlu iwhe. Hazẹlu bya alwụtakota ndu alị Ízurẹlu l’owhu; 33ẹka o shi iya alwụlwu bụ l’ụzo ẹnyanwu-awata ẹnyimu Jọ́danu, mbụ alị Giledu l’owhu, mẹe alị ndu Gadu, mẹe nke ndu Rúbẹnu, mẹe nke ndu Manáse wata lẹ mkpụkpu Arowa, dụ lẹ mgboro nsụda Anọnu je akpaa lẹ Giledu mẹe Báshanu.
34Iwhe ọdo, nwụru nụ nteke Jehu bụ eze ndu Ízurẹlu, mẹe iwhe lile o meru, mẹe ike, ọ kparụ b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Ízurẹlu.
35Tọ dụ iya bụ, Jehu nwụhu lakfushia nna iya whẹ lẹ maa; e lia ya lẹ mkpụkpu Samériya. Jehowahazu, bụ nwa iya nwoke bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya. 36Iwhe Jehu chịru ndu Ízurẹlu lẹ Samériya bụ ụkporo awha l’awha ẹsato.
11Atalaya, bụ eze-nwanyị ndu Juda yẹle Jowashi
1O noo ya, Atalaya, bụ ne Ahazaya whụlewho lẹ nwa iya nwụhuwaru, o gbashi je atụko ndibe eze l’owhu gbushikota, shi nno mee whẹ emerekete. 2Ọle Jehosheba, bụ ada eze Jóramu, bya abụru nwune Ahazaya nke nwanyị bẹ tọ nwẹhu duta Jowashi dufu l’echilabọ ndibe eze nteke l’eeme t’e gbushia whẹ. O duta iya yẹle onye l’ehe iya nụ je edomia lẹ mkpu azẹe, shi nno wohaa ya l’ẹka Atalaya nọ t’o bo gbu iya. 3E domia Jowashi yẹle onye l’ehe iya nụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha awha ishii gẹ Atalaya l’achị alị ono.
4O rwua l’awha nke ẹsaa, Jehoyada bya ezhia t’e je ekua ndu ishi, l’achịkaa ndu ojọgu ụkporo ugbo ise, shi l’alị Karị mẹe ndu nche tẹ whẹ byakfuta iya l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha. Yẹle whẹ gbaa ndzụ, o mee, whẹ nọdu l’ụlo Onye-Nwe-Ọha ono ribuaru iya nte. O goshi whẹ Jowashi, bụ nwa eze. 5Ọ bya atụaru whẹ iwu sụ: “Iwhe unu l’e-me ndọwa: Unu kee onwunu uzhi ẹto unubẹ ndu ono, l’anọje lẹ nche mbọku-ọtuta-ume. T’uzhi lanụ je echeje ibe eze, 6uzhi lanụ eje eche ọnuzo Suru, uzhi lanụ ọwhu eche ọnuzo, dụ l’azụ ndu nche ọwhu. O noo g’unu l’e-shi chee ụlo ono, nke ọwhu l’ẹte enwutsu iya. 7Unubẹ itsutsu labọ, oge nche l’ete erwubee mbọku-ọtuta-ume bẹ l’eche eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha gude gbobuta eze. 8Unu parụ ngwọgu unu l’ẹka gbaa eze Jowashi mgburumgburu. Iwhe bụ-zhia onye shitaru ẹka unu nọ, t’unu egbua onye ọbu. Unu swiru eze eswiru l’ejeje l’alwalwa.”
9Ndu ishi, l’achị ụkporo ndu ojọgu ugbo ise ono mee gẹ Jehoyada, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke kfuru whẹ. Onyenọnu je achịta ndu nkiya, mbụ ndu l’eche nche mbọku-ọtuta-ume, mẹe ndu ọwhu l’afụta lẹ nche, whẹ byakfutashia Jehoyada, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 10Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono chịta arwa mẹe iwhe ogbobuta onwonye ono, shi bụru nke Dévidi, e doberu l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha woru nụ ndu ishi ndu ojọgu ono. 11Ndu nche ono kfụ-geeru parụ ngwọgu whẹ l’ẹhu l’ẹhu gbawhee eze mgburumgburu, watalẹwho l’ụzo ọhuda eze-ụlo ono jeye l’ụzo isheli eze-ụlo ono; bya akfụru lẹ mgboro ẹnya-mgbẹja Onye-Nwe-Ọha mẹe eze-ụlo ono.
12Jehoyada bya edufuta nwatibe eze ono, bya ekpube iya okpu-eze l’ishi, woru ẹkwo ọgbandzu Chileke dẹe ya l’ẹka. Whẹ mee ya eze, wụa ya mmanụ ọbu eze l’ishi, bya akụaru iya ẹka pyatapyatapyata wata ọotu ụzu asụje: “Ndzụ ghu ndzụ ogologo eze!”
13Nteke Atalaya nụru wọwowo, ndu nche mẹe ndu ọdo l’atụkaa l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, o jekfushia whẹ l’ẹka ono. 14O bya elee ẹnya whụ g’eze ono kfụru lẹ mgboro itso, bụ g’omelalị whẹ dụ, ọ whụkwaawho gẹ ndu ishi ndu ojọgu mẹe ndu l’anọje egbu opyi-ọku kfụkube-geeru iya mẹe gẹ ndu alị ono l’owhu tụkoru etekaa ẹswa, egbu opyi-ọku, ọ lajashịa uwe iya chishia sụ: “Njọ anwụa-o! Njọ anwụa-o!”
15O noo ya, Jehoyada, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bya atụaru ndu ishi ndu ojọgu ụkporo ugbo ise ono iwu sụ: “Unu kpụfuta nwanyị ono l’echilabọ ndu nche ono. Iwhe bụ-zhia onye tso iya nụ t’unu gbua ya lẹ mma.” O noo nkele onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono bẹ sụru: “T’e be egbukwa iya l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha.” 16Ọo ya bụ, whẹ kparụ Atalaya ẹka kpụta iya rwua ọnu ẹka ịnya l’eshije abahụ l’ibe eze, whẹ gbua ya.
17Jehoyada bya emee t’onye eze ono mẹe ndu Juda whẹ lẹ Onye-Nwe-Ọha gbaa ndzụ. Ishi ọgbandzu ọbu bụ lẹ whẹ l’a-bụru ndibe Onye-Nwe-Ọha. Ọ bya edobekwa iya whọ l’echilabọ eze yẹle ndu Juda. 18Ndu alị ono l’owhu jeshia eze-ụlo Bálu je enwutsushia ya, whẹ tụko iwhe bụ ẹnya-mgbẹja Bálu, mẹe iwhe bụ agwa, dụ iya nụ tsua ryaaryaa. Whẹ gbua Mátanu, bụ onye l’agbarụ Bálu ẹja l’iwhu ẹnya-mgbẹja Bálu.
Ọo ya bụ, Jehoyada, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ye ndu nche, whẹ chelahaa eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono. 19Ọ chịta ndu ishi ndu ojọgu ụkporo ugbo ise ono, shi l’alị Karị, bya achịta ndu nche mẹe ndu alị ono l’owhu, whẹ dufuta eze ono l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono dzọru gidigidi duba iya l’ibe-eze. Ẹka whẹ shiru bahụ bụ l’ọnuzo ndu nche. Eze je anọdu l’oshi ndu eze. 20Ẹhu tsọmahu ndu alị ono l’owhu. Nchị bya adụ ndoo lẹ mkpụkpu ono, g’e gbugeeru Atalaya lẹ mma l’ibe-eze.
21Jehowashi gbarụ awha ẹsaa nteke ọ watarụ ọbu eze.
12Nteke Jehowashi bụ eze ndu Juda
1O noo ya, l’awha kwe Jehu awha ẹsaa, ọ watarụ ọbu eze bẹ Jehowashi watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru lẹ Jerúsalẹmu bụ ụkporo awha ugbo labọ. Ẹwha ne iya bụ Zibaya. Ẹka ne iya shi bụ mkpụkpu Byiyesheba. 2Jehowashi bẹ meru iwhe kfụru nhamụnha l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha jeye lẹ g’ọ nọ-beru, o noo lẹ Jehoyada, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke shi anọje akpọ-zhiru iya ụzo. 3Ọle ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe bẹ l’ete ewofudua; ndu Juda l’anọjelee agba ẹja akpọ ụ̀nwù isẹnsu ọku l’elikoro ẹka ono.
4Jehowashi bya ekfuru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke sụ whẹ: “Unu nakọta iwhe bụ okpoga, dụ nsọ, l’eewobataje l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, mbụ okpoga, l’atụje l’ụtu, mẹe okpoga, e ketaru onyenọnu t’ọ kfụje, mẹe okpoga, madzụ gude obu iya nụ t’e gude meje iwhe l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha. 5Tẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’ẹhu l’ẹhu nakọta okpoga ono l’ẹka onye l’edobe okpoga t’e gude iya mekwashia iwhe dụ nke emekwashi l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha.”
6Ọle a nọru jeye awha, kwe Jehowashi ụkporo awha l’awha ẹto, ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono ta adụ iwhe whẹ mekwaru l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono. 7Tọ dụ iya bụ, eze bụ Jehowashi bya ekua onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ Jehoyada mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ọdo jịa whẹ sụ: “?Ọo gụnu meru unu te emekwahe eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ọbu? Ngwa t’ọ bọ dụkwa okpoga ọdo, unu l’anatakwadu l’ẹka ndu l’edobe okpoga. Iwhe unu l’e-mechia bụ t’unu tụko iwhe bụ okpoga unu natawaru anata nụ t’e gude mekwaa eze-ụlo ọbu.” 8Ọo ya bụ, ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono kweta lẹ whẹ ta anakọhedu okpoga l’ẹka ndu madzụ ọdo, sụkwawho lẹ whẹ te egudedu ẹka whẹ emekwa eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono.
9Tọ dụ iya bụ, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ Jehoyada bya apata okpoko, swofua ya ụzo l’okfu iya; dokube iya ẹnya-mgbẹja Onye-Nwe-Ọha l’ẹka-ụtara mẹ l’aabahụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono. Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, l’eche ọnu ẹka l’eeshije abahụ l’eze-ụlo ono tụko okpoga, e wobataru l’eze-ụlo ono ye l’okpoko ono. 10L’ọobuje, okpoga ono -halẹwho shii l’okpoko ono, onye l’ederu eze ẹkwo, mẹe onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke abya agụa ya ọgu, chịru ye l’ẹkpa lichia; mbụ iwhe bụ okpoga batarụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha. 11L’ọobuje whẹ pyazhigee okpoga ono gẹ l’ọo-dụ, whẹ eworu iya nụ ndu bụ ishi ọrwu ọbu, l’aarwụ l’eze-ụlo ono. Whẹ l’eshije l’okpoga ono kfụa ndu l’arwụ ọrwu l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono ụgwo, mbụ ndu kapịnta mẹe ndu l’atụ ụlo atụtu, 12mẹe ndu l’edo ụlo edodo, mẹe ndu l’akwacha ẹwhuru. Ọ bụru l’okpoga ono bẹ whẹ l’eshije zụshia oshi mẹe ẹwhuru, a gbakpọshiru agbakpọshi, e gude emekwa eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono. Ọ bụru okpoga ono bẹ whẹ l’ereje gude mekwashia iwhe lile l’emekwa emekwa l’eze-ụlo ono. 13Ọle ọ tọ bụkwa okpoga ono, e wobataru b’e gude meshia efere mkpọla-ọcha mẹe iwhe l’anọje apa oghu oryọku mẹe ọkwa mini mẹe opyi-ọku mẹwaro iwhe ọdo, l’eegudeje mkpọla-ododo mẹe mkpọla-ọcha mee dobe l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono. 14Ọ zhiawho ndu l’arwụ ọrwu l’eze-ụlo ono bẹ l’aanụje okpoga ono tẹ whẹ gude mekwaa eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono. 15A ta asụjedu ndu a nụru okpoga ono tẹ whẹ bya anụ mpyazhi gẹ whẹ gude mewhushia okpoga ono, nkele whẹ gude ire-lanụ eje ozhi ọbu.
16Okpoga, shi lẹ ngwo-ẹja ikpe-anmanma mẹe lẹ ngwo-ẹja ejo-iwhe bẹ l’ete ewobatajedu l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, ndu nwe iya nụ bụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke.
17Ọ bụru l’oge ono bẹ Hazẹlu, bụ eze ndu Arámu je alwụa ọgu lẹ mkpụkpu Gatu lwụta iya. Ọ bya adakọbe jeshia ọgu lẹ Jerúsalẹmu. 18Jehowashi, bụ eze ndu Juda wota iwhe lile, nna iya whẹ, bụ Jehóshafatu mẹe Jehóramu mẹe Ahazaya, bụ ndu shi bụru eze ndu Juda doberu Onye-Nwe-Ọha nsọ mẹe ọwhu yẹbedua doberu Onye-Nwe-Ọha nsọ, mẹe mkpọla-ododo lile, dụ l’ẹka l’eedobeje ẹku l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, mẹe mkpọla-ododo lile, dụ l’ẹka l’eedobeje ẹku l’ụlo ibe eze, wolahuru Hazẹlu, bụ eze ndu Arámu. Hazẹlu bya atụgbua lụfu lẹ Jerúsalẹmu nteke ono.
19Iwhe ọdo, nwụru nụ l’oge nke Jowashi, mẹe iwhe lile o meru b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Juda.
20Ndu ozhi Jowashi bya agbaarụ iya ejo-ikumu; gbua ya l’ụlo, dụ lẹ Milo, l’echi ụzo, e shi eje Sila. 21Ndu ozhi iya ọbu, gburu iya nụ bụ Jozaka nwa Shimeyatu yẹle Jehozabadu nwa Shoma. Tọ dụ iya bụ Jowashi nwụhu, e lia ya l’ẹka e liru nna iya whẹ lẹ mkpụkpu Dévidi. Amazíya, bụ nwa iya bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya.
13Nteke Jehowahazu bụ eze ndu Ízurẹlu
1L’awha kwe Jowashi nwa Ahazaya ụkporo awha l’awha ẹto, ọ watarụ ọbu eze ndu Juda bẹ Jehowahazu nwa Jehu watarụ ọbu eze ndu Ízurẹlu. Iwhe ọ chịru bụ awha iri l’ẹsaa lẹ Samériya. 2Jehowahazu bẹ meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha. O tsoru iwhe-dụ-ẹji ono, Jerobowamu nwa Nebatu meru, mbụ ono, o meru ndu Ízurẹlu whẹ mee. Ọ tọ hadụ ẹka aha l’ome iwhe-dụ-ẹji ono. 3Onye-Nwe-Ọha vọru ọku ghụa ẹhu l’ẹka ndu Ízurẹlu nọ. Ntekenteke bẹ l’oowojeru whẹ ye l’ẹka Hazẹlu, bụ eze ndu Arámu mẹe l’ẹka nwa iya, bụ Benu-hadadu.
4Jehowahazu bya ekfuru nụ Onye-Nwe-Ọha t’o gbaarụ whẹ mkpu, ọ ngabẹru iya nchị l’olu nkele ọ whụru g’eze ndu Arámu gude akpabe ndu Ízurẹlu ẹhu. 5Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya anụ ndu Ízurẹlu onye dzọfutaru whẹ nụ; whẹ nahụ l’ẹka ndu Arámu. Ndu Ízurẹlu buru guu gẹ whẹ shihawaa buru. 6Obenu lẹ whẹ ta ahadụ ẹka l’ome iwhe-dụ-ẹji ono, ndibe Jerobowamu meru, mbụ ono, o meru ndu Ízurẹlu whẹ mee. Iwhe lile ono b’o yekotaru ẹka l’ememe. O nokwawho g’itso Ashera dụ lẹ Samériya g’ọ dụ.
7Ọ tọ dụdu ndu ojọgu Jehowahazu whuduru nụ, t’a gụfulewho nwa ndu ojọgu ụkporo ugbo labọ l’iri, bụ ndu l’agba ịnya, mẹe ụgbo-ịnya iri, ọwaa ụnu ndu ojọgu ugbo ụkporo l’ise, bụ ndu ojọgu o-je-l’ọkpa nkele eze ndu Arámu bẹ meru whẹ bụru kpurupyata, bya adzọo whẹ pyaapyaa l’ọkpa g’ọo ẹja.
Anwụhu Jehowahazu
8O noo ya, iwhe ọdo, nwụru nụ nteke Jehowahazu bụ eze, mẹe iwhe lile o meru mẹe ike o kparụ b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Ízurẹlu. 9Jehowahazu nwụhu lakfushia nna iya whẹ lẹ maa, e lia ya lẹ mkpụkpu Samériya. Jowashi, bụ nwa iya nwoke bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya.
Nteke Jehowashi bụ eze ndu Ízurẹlu
10L’awha kwe Jowashi ụkporo awha l’awha iri l’ẹsaa, ọ watarụ ọbu eze ndu Juda bẹ Jehowashi nwa Jehowahazu watarụ ọbu eze ndu Ízurẹlu. Iwhe ọ chịru bụ awha iri l’ishii lẹ Samériya. 11Jehowashi bẹ meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha. Ọ tọ hadụ ome iwhe-dụ-ẹji ono, Jerobowamu nwa Nebatu meru, mbụ ono, o meru ndu Ízurẹlu, whẹ mee. Iwhe-dụ-ẹji ono bẹ l’ọoto hadụa ẹka aha.
Anwụhu Jehowashi
12Iwhe ọdo, nwụru nụ l’oge nke Jehowashi, mẹe iwhe lile o meru, mẹe ike o kparụ, gude lwụshi eze Amazíya nke alị ndu Juda ọgu b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Ízurẹlu. 13Tọ dụ iya bụ, Jowashi nwụhu lakfushia nna iya whẹ lẹ maa, e lia ya l’ẹka e liru ndu eze ndu Ízurẹlu lẹ Samériya. Jerobowamu, bụ nwa iya bya anọdu l’oshi-eze iya.
Anwụhu Eláyisha
14O noo ya, ẹhu-ba-dụ-mma, bụ iya megeeru gbua Eláyisha bya egudeshia ya ike. Jowashi, bụ eze ndu Ízurẹlu jee ya ajịji; o rwua ryashịa ẹkwa l’iwhu iya sụ: “Nna mu-e! Nna mu-e! Gụbe ụgbo-ịnya Ízurẹlu, gụbe ọ-gba-l’ịnya Ízurẹlu!”
15Eláyisha sụ iya: “Je ewota ube yẹle akfụ.” Jehowashi bya ewota iya. 16Eláyisha sụ eze ndu Ízurẹlu ono: “Seta akfụ ono.” O seta iya. Eláyisha tukobe eze ono ẹka l’ẹka nkiya.
17Eláyisha sụ: “Gụhaa windo ọwhu dụ chee iwhu l’ụzo ẹnyanwu-awata.” Ọ gụhaa ya. Eláyisha sụ iya: “Gbaa akfụ ono.” Ọ gbaa ya. Eláyisha sụ: “Ọ waa bụ akfụ, Onye-Nwe-Ọha l’e-gude lwụ-gbua l’ọgu. Ọ waa bụ akfụ, l’ee-gude lwụ-gbua ndu Arámu. Ịi-lwụ-gbu ndu Arámu lẹ mkpụkpu Afẹku gbugbushikota whẹ kpamụ kpamụ.”
18Eláyisha sụkwa iya whọ: “Wota akfụ ono.” O wota iya. Ọ sụ eze ndu Ízurẹlu ono: “Sụa ya l’alị.” Ọ sụa ya ụgbo ẹto haa ya. 19Iwe bya onye nke Chileke ono l’ẹhu l’ẹka ọ nọ, ọ sụ iya: “I gẹge asụ iya ugbo ise m’ọbu ụgbo ishii, nke ọwhu ị gẹga alwụ-gbukwanu ndu Arámu mee tẹ whẹ bụru kpukpuru-swoo. Ọle ntaa bụ ugbo ẹto nwẹkiya bẹ l’ịi-lwụ-gbu whẹ.”
20Tọ dụ iya bụ, Eláyisha nwụhu, e lia ya.
Ndu ojọgu ọlwua-ọlaa, shi alị ndu Moabu bẹ shi ezebataje alị Ízurẹlu l’awha ọwhuu. 21O be nteke ọbu, o nweru ndu l’eje ooli odzu, whẹ whụ ndu ojọgu ọlwua-ọlaa ono, whẹ parụ odzu nwoke ono tụa l’ilu Eláyisha. Odzu nwoke ono je edenyi l’ọkpu Eláyisha, o teta nọdu-whu ndzụ azụ kfụru l’ọkpa iya labọ.
Ọgu ndu Ízurẹlu whẹ lẹ ndu Arámu
22Hazẹlu, bụ eze ndu Arámu bẹ kparụ ndu Ízurẹlu ẹhu l’oge nke Jehowahazu l’owhu. 23Ọle Onye-Nwe-Ọha l’anọje emeru ndu Ízurẹlu eze-iwhe-ọma, awhụru whẹ imiko, tẹhenu o cheberu whẹ iwhu. Mkpata iya bụru ọgbandzu ono, yẹle Ébirihamu mẹe Áyiziku mẹe Jékọpu gbarụ. Byeye oge, dụ g’ọo ntanụ bẹ l’ọoto bụdua uche iya tẹ ya laa whẹ l’iyi m’ọ bụ tẹ ya chịfu whẹ l’atatiwhu iya.
24G’eze Hazẹlu nke Arámu nwụhuru, nwa iya Benu-hadadu bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya. 25Ọ bụru nteke ono bẹ Jehowashi nwa Jehowahazu natawhukotaru Benu-hadadu nwa Hazẹlu mkpụkpu lẹ mkpụkpu ono azụ, mbụ mkpụkpu ono, Hazẹlu shi natakọta nna iya, bụ Jehowahazu l’ọgu. Jowashi bẹ lwụ-gbukotaru iya ugbo ẹto, shi nno natawhukota mkpụkpu ndu Ízurẹlu azụ.
14Nteke Amazíya bụ eze ndu Juda
1L’awha kwe Jehowashi nwa Jehowahazu awha labọ, ọ watarụ ọbu eze ndu Ízurẹlu bẹ Amazíya nwa Jowashi watarụ ọbu eze ndu Juda. 2Ọ gbarụ ụkporo awha l’awha ise nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ ụkporo awha l’awha tete lẹ Jerúsalẹmu. Ẹwha ne iya bụ Jehowadinu. Ẹka ne iya shi bụ Jerúsalẹmu. 3Amazíya bẹ meru iwhe kfụru nhamụnha l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha. Ọle o to merudu iya gẹ ochee-oroke iya Dévidi meru. O tsoru ọkpa nna iya, bụ Jowashi l’iwhe lile, o meru. 4Obenu l’o to wofudu ẹka l’aagwajẹ iwhe, ọ bụru l’elikoro ẹka ono bẹ ndu Juda l’anọje agba ẹja, akpọ ụ̀nwù isẹnsu ọku.
5Nteke ọchichi lwarụ Amazíya l’ẹka ọkpobe alwalwa b’o gbushia ndu ozhi iya ono, bụ whẹ gburu nna iya nteke ọ bụ eze. 6Ọle o to gbudu ụnwegirima ndu mgbugbu madzụ ono nkele o tsoru iwhe ono, e deru l’ẹkwo iwu Mósisu l’ẹka ono, Onye-Nwe-Ọha sụru woo lẹ: “Ndu nwụru nwa bẹ l’eete egbudu l’ụgwo iwhe ụnwu whẹ metaru, t’e gbu ụnwu l’ụgwo iwhe ndu nwụru whẹ nụ metaru, onyenọnu l’a-nwụhu l’iwhe-dụ-ẹji, o metaru l’ẹka iya.”
7Ọo ya bẹ gburu ndu Edọmu ụnu ugbo ụkporo l’ise lẹ Nsụda Únú, lwụta mkpụkpu Sela l’ọgu, gụa ya Jọkutelu; ọ bụru ẹwha ono bẹ l’ọoza jeye ntanụ.
8Tọ dụ iya bụ, Amazíya bya ezhia ozhi t’e je ezhia eze Jehowashi nke Ízurẹlu, mbụ nwa Jehowahazu, bụru nwanwa Jehu sụ iya: “Byaada t’anyi kpọgba.”
9Jehowashi, bụ eze ndu Ízurẹlu zhiwhu Amazíya, bụ eze Juda ozhi azụ sụ: “Oshi uke, dụ l’ugvu ugvu Libanọnu bẹ zhiru oshi sida, dụkwawho l’ugvu ugvu Libanọnu sụ iya: ‘Tẹ nwa mu nwoke lụnua nwa ghu nwanyị.’ Ọo ya bụ, anụ-ẹgbudu, bu l’ugvu ugvu Libanọnu ono ghatadẹlewho, ọ dzọo oshi uke ono pyaapyaa. 10Ị lwụ-gbuanaru ndu Edọmu, i gudewa iya anga l’ụnga. Ọwhu t’ẹwho ji ghu l’ọwhu i meru, gụ anọdu jii. ?Ọo gụnu b’i kwoberu achọru onwoghu okfu-l’ụka, bụ ọwhu l’eri ghu ishi, ria ishi ndu Juda?”
11Ọle Amazíya ta angadụru iya nchị. Ọo ya bụ, Jehowashi, bụ eze ndu Ízurẹlu chịta ndu ojọgu iya jeshia yẹle Amazíya kpọgba lẹ mkpụkpu Betu-shẹmeshi nke alị ndu Juda. 12Ndu Ízurẹlu lwụ-gbua ndu Juda, onyenọnu ye ọkpa l’ọso gbalaa lashia ibe whẹ. 13Jehowashi, bụ eze ndu Ízurẹlu gude eze Amazíya nke Juda, mbụ nwa Jowashi bụru nwanwa Ahazaya lẹ mkpụkpu Betu-shẹmeshi. O jeshia Jerúsalẹmu je enwutsushia mgbodo Jerúsalẹmu, watalẹwho l’ọnu-abahụ ndu Ífuremu jeye l’ọnu-abahụ Ngoji. Ẹka, o nwutsuru lẹ mgbodo ono bẹ ogologo iya rwuru ụnu ntụ-ọkpa. 14Ọ chịtakota mkpọla-ododo, mẹe mkpọla-ọcha lile, mẹwaro arya lile ọdo, dụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, mẹe ọwhu dụ l’ẹka l’eedobeje ẹku l’ibe-eze. Ọ chịtakwawho ndu e guderu l’ọgu lashia Samériya.
Anwụhu Jehowashi
15Iwhe ọdo, nwụru nụ l’oge nke Jehowashi, mẹe iwhe o meru, mẹe ike, ọ kparụ mẹwaro g’o gude lwụshi eze Amazíya nke Juda ọgu b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Ízurẹlu. 16Tọ dụ iya bụ, Jehowashi nwụhu lakfushia nna iya whẹ lẹ maa, e lia ya l’ẹka l’eelije ndu eze ndu Ízurẹlu lẹ mkpụkpu Samériya. Jerobowamu, bụ nwa iya bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya.
Anwụhu Amazíya
17Eze Amazíya nke Juda, mbụ nwa Jowashi bẹ nọru awha iri l’ise g’eze Jehowashi nwa nke Ízurẹlu, bụ nwa Jehowahazu nwụhu-geeru. 18Iwhe ọdo, nwụru nụ l’oge nke Amazíya b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Juda.
19Ọo lẹ Jerúsalẹmu b’a nọ gbaarụ Amazíya ejo-ikumu, ọ gbalaa lashia mkpụkpu Lakishi. Whẹ yefu ndu jekfuru iya lẹ Lakishi l’ẹka ono je egbua ya. 20Whẹ gude ịnya palata iya bya elia lẹ Jerúsalẹmu l’ẹka e liru nna iya whẹ lẹ mkpụkpu Dévidi.
21Ndu Juda l’owhu wofuta Azaríya, onye gbarụ awha iri l’ishii mee ya eze l’ọzori nna iya, bụ Amazíya. 22Ọo Azaríya bẹ tụkwaru mkpụkpu Elatu woru iya nụ-whu ndu Juda azụ gẹ Amazíya nwụhu-geeru lakfushia nna iya whẹ lẹ maa.
Nteke Jerobowamu nke ẹbo bụ eze ndu Ízurẹlu
23L’awha kwe Amazíya nwa Jowashi awha iri l’ise, ọ watarụ ọbu eze ndu Juda bẹ Jerobowamu nwa Jehowashi watarụ ọbu eze ndu Ízurẹlu. Iwhe ọ chịru bụ ụkporo awha ụgbo labọ l’awha lanụ lẹ Samériya. 24O meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha; tọ ha ẹka l’ome iwhe-dụ-ẹji ono, Jerobowamu nwa Nebatu meru, mbụ ono, o meru ndu Ízurẹlu whẹ mee. 25Ọo ya b’e shi l’ẹka, a natawhukota oge alị ndu Ízurẹlu azụ, watalẹwho l’ẹka l’eeshije abahụ lẹ mkpụkpu Hámatu jeye l’eze-ẹnyimu Araba, o shi nno vụa, mbụ iwhe ono, Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke ndu Ízurẹlu shihawa l’ọnu onye ozhi iya, bụ Jona nwa Amịtayi kfua, mbụ onye nkfuchiru Chileke, shi lẹ mkpụkpu Gatu-hefa.
26Nkele Onye-Nwe-Ọha bẹ whụru g’iwhe-ọtsulanu ndu Ízurẹlu l’eje habe shii, mbụ lẹ gẹ whẹ ha b’o rwukotaru l’ẹhu, watalẹwho l’ohu je akpaa lẹ amadụ, tọ dụ onye l’agbarụ whẹ mkpu. 27Ọle eshi Onye-Nwe-Ọha l’ẹte asụa lẹ ya l’ehuchafu ẹwha ndu Ízurẹlu lẹ mgboko-o, iwhe o meru bụ l’o shi l’ẹka Jerobowamu, bụ nwa Jowashi dzọfuta whẹ.
28Iwhe ọdo, nwụru nụ l’oge nke Jerobowamu, mẹe iwhe lile o meru, mẹe ike, ọ kparụ mẹe nke ọgu, ọ lwụgbaberu, mẹwaro g’o shi natawhu mkpụkpu Damásukọsu mẹe mkpụkpu Hámatu azụ l’ẹka ndu Juda nụ ndu Ízurẹlu b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Ízurẹlu. 29Tọ dụ iya bụ, Jerobowamu nwụhu lakfushia nna iya whẹ lẹ maa, mbụ ndu eze ndu Ízurẹlu. Zakaráya, bụ nwa iya nwoke bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya.
15Nteke Azaríya bụ eze ndu Juda
1L’awha kwe Jerobowamu ụkporo awha l’awha ẹsaa, ọ watarụ ọbu eze ndu Ízurẹlu bẹ Azaríya nwa Amazíya watarụ ọbu eze ndu Juda. 2Ọ gbarụ awha iri l’ishii nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ ụkporo awha ụgbo labọ l’awha iri l’ẹbo lẹ Jerúsalẹmu. Ẹwha ne iya bụ Jekoliya. Ẹka ne iya shi bụ Jerúsalẹmu. 3Azaríya bẹ meru iwhe kfụru nhamụnha l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha ẹgube nna iya Amazíya meru. 4Ọle ẹka l’aagwajẹ iwhe bẹ l’ooto wofudua; ọ bụru ẹka ono bẹ ndu Juda l’anọje agba ẹja, akpọ ụ̀nwù isẹnsu ọku.
5Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha lọru njọkirehu tụ eze Azaríya, njọkirehu ono mezhia ya whọ jeye ọ nwụhu. Ụlo, o shi buru bẹ nọcharu anọcha. Ọ bụru nwa eze ono, bụ Jótamu shi bụru ishi l’ibe eze, ọ bụru iya shi achị ndu Juda.
6Iwhe ọdo, nwụru nụ l’oge nke Azaríya, mẹe iwhe lile o meru b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Juda. 7Tọ dụ iya bụ, Azaríya nwụhu lakfushia nna iya whẹ lẹ maa, e lia ya l’ẹka e liru nna iya whẹ lẹ mkpụkpu Dévidi. Jótamu, bụ nwa iya nwoke bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya.
Nteke Zakaráya bụ eze ndu Ízurẹlu
8L’awha kwe Azaríya ụkporo awha l’awha iri l’ẹsato, ọ watarụ ọbu eze ndu Juda bẹ Zakaráya nwa Jerobowamu watarụ ọbu eze ndu Ízurẹlu. Iwhe ọ chịru bụ ọnwa ishii lẹ Samériya. 9Zakaráya bẹ meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha g’ọo nna iya whẹ. Ọ tọ hadụ ẹka l’ome iwhe-dụ-ẹji ono, Jerobowamu nwa Nebatu meru, mbụ ono, o meru ndu Ízurẹlu whẹ mee.
10O noo ya, Shalumu nwa Jabẹshi bya agbaarụ Zakaráya ejo-ikumu nọdu l’iwhu ndu Ízurẹlu gbua ya, bya anọ-chia ẹnya iya bụru eze. 11Iwhe ọdo, nwụru nụ l’oge nke Zakaráya b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Ízurẹlu. 12Eshi nno, iwhe ono, Onye-Nwe-Ọha kfuru Jehu vụa, mbụ iwhe ono, o kfuru iya sụ: “Ẹpa ghu bụ whẹ l’a-nọdu l’oshi-eze ndu Ízurẹlu achị jeye l’ọgbo nke ẹno.”
Nteke Shalumu bụ eze ndu Ízurẹlu
13Shalumu nwa Jabẹshi watarụ ọbu eze l’awha kwe Uzáya ụkporo awha l’awha iri lẹ tete, ọ watarụ ọbu eze ndu Juda. Iwhe ọ chịru bụ ọnwa lanụ lẹ Samériya. 14Nteke ono bẹ Menahẹmu nwa Gadi shi lẹ mkpụkpu Tiza jeshia Samériya. Ọ nọdu lẹ Samériya l’ẹka ono lwụshi Shalumu nwa Jabẹshi ọgu gbua ya, bya anọ-chia ẹnya iya bụru eze.
15Iwhe ọdo, nwụru nụ l’oge nke Shalumu mẹe ejo-ikumu, ọ gbarụ b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Ízurẹlu.
16Nteke onoya bẹ Menahẹmu shi lẹ mkpụkpu Tiza je alwụshi ndu mkpụkpu Tifusa ọgu, lakọta whẹ l’iyi yẹle ndu bukube whẹ nụ nkele whẹ shi jịka iya anabata. Ọ bọ-fushia ụnwanyi, dụ ime ẹwho.
Nteke Menahẹmu bụ eze ndu Ízurẹlu
17L’awha kwe Azaríya ụkporo awha l’awha iri lẹ tete, ọ watarụ ọbu eze ndu Juda bẹ Menahẹmu nwa Gadi watarụ ọbu eze ndu Ízurẹlu. Iwhe ọ chịru bụ awha iri lẹ Samériya. 18Memahẹmu bẹ meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha. Nteke l’ọochi bẹ l’ọoto hadụa ẹka aha l’ome iwhe-dụ-ẹji ono, Jerobowamu nwa Nebatu meru, mbụ ono, o meru ndu Ízurẹlu whẹ mee.
19Eze ndu Asiriya, bụ Pulu bya achịru ndu ọgu zebata l’alị ndu Ízurẹlu. Menahẹmu nụ iya ụnu talẹntu mkpọla-ọcha ugbo labọ l’ụkporo l’iri. Iwhe o kwoberu nụ iya mkpọla-ọcha ono bụ ndụge Pulu eyetaru iya ẹka mee t’ẹka shihu iya ike l’ọchichi. 20Okpoga ono bụ l’ẹka ndu Ízurẹlu bẹ Menahẹmu natarụ iya. Ọo ndu nweru iwhe b’o keshiru ụtu; onyenọnu b’o ketaru ụtu ụkporo shẹkelu mkpọla-ọcha ụgbo labọ lẹ shẹkelu iri, l’aa-nụ eze ndu Asiriya. Eze ndu Asiriya ono megee tụgbua lawhu azụ l’alị iya, tọ nọduhe l’alị ono.
21Iwhe ọdo, nwụru nụ l’oge nke Menahẹmu, mẹe iwhe lile o meru b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Ízurẹlu. 22Tọ dụ iya bụ, Menahẹmu nwụhu lakfushia nna iya whẹ lẹ maa. Pekahaya, bụ nwa iya bya anọ-chia ẹnya iya bụru eze.
Nteke Pekahaya bụ eze ndu Ízurẹlu
23L’awha kwe Azaríya ụkporo awha ugbo labọ l’awha iri, ọ watarụ ọbu ndu Juda bẹ Pekahaya nwa Menahẹmu watarụ ọbu eze ndu Ízurẹlu. Iwhe ọ chịru bụ awha labọ lẹ Samériya. 24Pekahaya bẹ meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha. Ọ tọ hadụ ẹka aha l’ome iwhe-dụ-ẹji ono, Jerobowamu nwa Nebatu meru, mbụ ono, o meru ndu Ízurẹlu whẹ mee. 25Onye ishi ndu ojọgu Pekahaya, ẹwha iya bụ Peka nwa Remalaya bya agbaarụ iya ejo-ikumu; gbata ụkporo madzụ ugbo labọ l’ụmadzu iri lẹ Giledu, whẹ tsoru iya je alwụshi Pekahaya ọgu l’ẹka a tụru, o shihu ike l’ibe-eze, dụ lẹ Samériya, whẹ gbua ya, gbukwawho Agọbu mẹe Ariye yeru iya. Ọo ya bụ, Peka gbua Pekahaya nọ-chia ẹnya iya bụru eze.
26Iwhe ọdo, nwụru nụ l’oge nke Pekahaya, mẹe iwhe lile o meru b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Ízurẹlu.
Nteke Peka bụ eze ndu Ízurẹlu
27L’awha kwe Azaríya ụkporo awha ugbo labọ l’awha iri l’ẹbo, ọ watarụ ọbu eze ndu Juda bẹ Peka nwa Remalaya watarụ ọbu eze ndu Ízurẹlu. Iwhe ọ chịru bụ ụkporo awha lẹ Samériya. 28Peka meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha. Ọ tọ hadụ ẹka aha l’ome iwhe-dụ-ẹji ono, Jerobowamu nwa Nebatu meru, mbụ ono, o meru ndu Ízurẹlu whẹ mee.
29Nteke Peka bụ eze ndu Ízurẹlu bẹ eze Tigulatu-pyilesa nke Asiriya natarụ mkpụkpu Ijọnu, mẹe mkpụkpu Abẹlu-bẹtu-maaka, mẹe mkpụkpu Janowa, mẹe mkpụkpu Kédẹshi, mẹe mkpụkpu Hazọ. Ọ natakwawhọ alị Giledu mẹwaroya alị Gálili, bụ iya bụ alị ndu Náfutali l’owhu; kpụkoo ndu ẹka ono lẹ ndzụ lashia Asiriya. 30O be l’awha kwe Jótamu nwa Uzáya ụkporo awha, ọ watarụ ọbu eze ndu Juda, Hoshiya nwa Ela gbaarụ eze Peka nwa Remalaya ejo-ikumu gbua ya, bya anọ-chia ẹnya iya bụru eze.
31Iwhe ọdo, nwụru nụ l’oge nke Peka, mẹe iwhe lile o meru b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Ízurẹlu.
Nteke Jótamu bụ eze ndu Juda
32L’awha kwe Peka nwa Remalaya awha labọ, ọ watarụ ọbu eze ndu Ízurẹlu bẹ Jótamu nwa Uzáya watarụ ọbu eze ndu Juda. 33Ọ gbarụ ụkporo awha l’awha ise nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ awha iri l’ishii lẹ Jerúsalẹmu. Ẹwha ne iya bụ Jerusha nwa-nwanyị Zédọku. 34Jótamu bẹ meru iwhe kfụru nhamụnha l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha ẹgube nna iya Uzáya meru. 35Ọle o to wofudu ẹka l’aagwajẹ iwhe. Ndu Juda bụru l’ẹka ono bẹ whẹ l’anọduje agba ẹja, akpọ ụ̀nwù isẹnsu ọku. Jótamu bụ iya tụkwaru ọnu ẹka l’eeshije abahụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha bụ iya bụ Ọnu-ụzo Imeli.
36Iwhe ọdo, nwụru nụ l’oge nke Jótamu, mẹe iwhe o meru b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Juda. 37Ọo nteke ono bẹ Onye-Nwe-Ọha watarụ ozhi eze Rezinu nke Arámu, mẹe Peka nwa Remalaya tẹ whẹ je alwụshi ndu Juda ọgu. 38Jótamu bya anwụhu lakfushia nna iya whẹ lẹ maa, e lia ya l’ẹka, e liru nna iya whẹ lẹ mkpụkpu Dévidi, bụ ochee-oroke iya. Éhazu, bụ nwa iya bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya.
16Nteke Éhazu bụ eze ndu Juda
1L’awha kwe Peka nwa Remalaya awha iri l’ẹsaa, ọ watarụ ọbu eze, bẹ Éhazu nwa Jótamu watarụ ọbu eze ndu Juda. 2Éhazu bẹ gbarụ ụkporo awha nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ awha iri l’ishii lẹ Jerúsalẹmu. Éhazu te emedu iwhe kfụru nhamụnha l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke iya ẹgube ochee-oroke iya Dévidi meru. 3Ọ wọtaru ẹka ndu eze ndu Ízurẹlu. Ọ kpọru nwa iya nwoke ọku gude gbaa ẹja. O yeru ẹka l’ejo ụrwu-alị ono, ndu mba gẹ mba ha ono, Onye-Nwe-Ọha chịfuru ndu Ízurẹlu l’anọje arwụ. 4Ọ gbarụ ẹja; ọ kpọo ụ̀nwù isẹnsu ọku l’ẹka l’aagwajẹ iwhe, mẹe l’ugvu ugvu, mẹe lẹ mkpula mkpula oshi jakashịhuru ajakashịhu.
5Tọ dụ iya bụ, eze Rezinu nke Arámu mẹe eze Peka nwa Remalaya nke Ízurẹlu bya ejee ọgu lẹ Jerúsalẹmu, whẹ yebuta Éhazu, ọle whẹ ta alwụ-gbudu iya. 6Ọ bụru nteke ono bẹhunu Rezinu, bụ eze ndu Arámu lwụta-whuru mkpụkpu Elatu azụ nụ ndu Arámu. Ọ chịfuru ndu Juda lẹ mkpụkpu Elatu ono, ndu Arámu bya ebuchia ya byeye ntanụ.
7Ọo ya bụ, Éhazu bya ezhia ndu ozhi tẹ whẹ je ezhia Tigulatu-pyilesa, bụ eze ndu Asiriya ozhi sụ: “Mu bụ onye ozhi nkeghu, bya abụru nwa ghu, byanụ bya anafụta mu l’ẹka eze ndu Arámu, mẹe l’ẹka eze ndu Ízurẹlu, bụ ndu l’etso mu ọgu.” 8Éhazu chịta mkpọla-ọcha mẹe mkpọla-ododo, dụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, mẹe ọwhu dụ l’ụlo ẹku ibe eze nụ t’e je anụ eze ndu Asiriya ono. 9Eze ndu Asiriya bya ekweta iwhe Éhazu ryọru iya, chịta ndu ojọgu iya whẹ wụru jeshia Damásukọsu je alwụta iya, kpụkoo ndu bu l’ẹka ono lẹ ndzụ lashia alị Kiru, gbua Rezinu.
10O noo ya, eze Éhazu tụgbua jeshia Damásukọsu tẹ ya je awhụ Tigulatu-pyilesa, bụ eze ndu Asiriya. O rwua Damásukọsu whụa ẹnya-mgbẹja ọbu, o see ọwhu dụ g’ọo ya l’ẹkwo wolahuru Yuriya, bụ onye l’agbajẹ ẹja, dekota ụgbugba iya mẹe ẹgube, l’ee-gude tụa ya woru nụ iya. 11Yuriya, bụ onye l’agbajẹ ẹja ono bya atụa ẹnya-mgbẹja ọwhu dụ-zhiawho g’ọo ono, Éhazu shi Damásukọsu wolataru iya. Uráya, bụ onye l’agbajẹ ẹja bẹ tụru ẹnya-mgbẹja ono tụ-gee tẹmenu eze bụ Éhazu shi Damásukọsu lwa. 12Eze lwalẹwho Damásukọsu, o je agbawhee ẹnya-mgbẹja ono. O jekube ẹnya-mgbẹja ono ntse je agbaa ya ngwo-ẹja. 13Ọ gbarụ ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, mẹe ngwo-ẹja nri, mẹe ngwo-ẹja mmẹe, whee ya mmee anụ, o gburu gude gbaa ẹja ẹhu-guu. 14Ẹnya-mgbẹja ono, e gude ope mee, shi nọdu l’iwhu Onye-Nwe-Ọha b’ọ pafụru l’atatiwhu eze-ụlo ono, mbụ lẹ mgbaku ẹnya-mgbẹja ono, a tụru nke ọwhuu yẹle eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, o woru iya je edobe l’ụzo isheli ẹnya-mgbẹja ono, ọ tụru.
15O noo ya, eze bụ Éhazu bya atụru iwu nụ Yuriya, bụ onye l’agbajẹ ẹja sụ: “Ọo l’eli ẹnya-mgbẹja-a, ha shii-a, a tụru nke ọwhuu bẹ l’ịi-gbajẹ ẹja, mbụ ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, l’aagbajẹ l’ụtsu, mẹe ngwo-ẹja nri, l’aagbajẹ l’urwẹnyashi, mẹe ẹja ọkpokota-iwhe-ọku yẹle ngwo-ẹja nri, shi eze l’ẹka, mẹe ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, shi ndu alị-a l’ẹka, mẹe ngwo-ẹja nri whẹ, mẹe ngwo-ẹja mmẹe whẹ. O nokwawho gẹ l’ii-wheje iya mmee anụ, e gburu gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, mẹe mmee anụ, e gburu gbaa ẹja ọdo. Ẹnya-mgbẹja ono, e meru l’ope bẹ mu l’e-jeje njịta.” 16Yuriya, bụ onye l’agbajẹ ẹja ono mekota iwhe eze Éhazu tụru iya l’iwu.
17Eze bụ Éhazu bya akpọkashia iwhe ono, e swebushiru lẹ mgburẹku ọgba-kperekpere whọ, pashịa eze-efere, e shi dọbe-gee ya l’eli. Ọ pafụkwawho abaravuma mini whọ, a tukoberu l’eli oke-eswi whọ, a kpụshiru l’ope, mbụ ono, shi nọdu iya lẹ mkpula woru iya tukobe l’eli ọkpa ẹwhuru. 18O kwobe iswi tẹ ya mee iwhe l’a-dụ eze ndu Asiriya ree l’obu pafụ ẹka oshi-eze l’atukojeru, bya agụ-chia ẹka eze l’eeshije abahụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha.
19Iwhe ọdo, nwụru nụ l’oge nke Éhazu, mẹe iwhe o meru b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Juda. 20Tọ dụ iya bụ, Éhazu nwụhu lakfushia nna iya whẹ lẹ maa, e lia ya l’ẹka e liru nna iya whẹ lẹ mkpụkpu Dévidi. Hezekáya, bụ nwa iya nwoke bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya.
17Nteke Hoshiya bụ eze ndu Ízurẹlu
1L’awha kwe Éhazu awha iri l’ẹbo, ọ watarụ ọbu eze ndu Juda bẹ Hoshiya nwa Ela watarụ ọbu eze ndu Ízurẹlu. Iwhe ọ chịru bụ awha tete lẹ Samériya. 2Hoshiya bẹ meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha, ọle ejo-iwhe, o meru te erwudu g’ọo ọwhu ndu vuhawa iya ụzo bụru eze l’alị Ízurẹlu meru.
3Shalumanesa, bụ eze ndu Asiriya bya ejekfu eze Hoshiya ọgu je alwụ-gbua ya. Hoshiya lwa iya l’ẹka, bya atụlahaa akịriko nụ iya. 4Hoshiya bya ezhia ozhi t’e je zhia So, bụ eze ndu Íjiputu t’o yetaru iya ẹka, ọ tụ-buhu akịriko nụ eze ndu Asiriya g’o shi atụje iya awha g’awha ha. Nteke eze ndu Asiriya ono bya achọfuta ẹgube akọ Hoshiya gbarụ, o gude Hoshiya tụ-chia lẹ mkpọro. 5O noo ya, eze ndu Asiriya bya achịta ndu ojọgu iya whẹ zebata l’alị Ízurẹlu l’owhu, whẹ wụbata lẹ Samériya yechia ya awha ẹto. 6Ọ bụru l’awha kwe Hoshiya awha tete, ọ watarụ ọbu eze bẹ eze ndu Asiriya lwụtaru Samériya, kpụkoo ndu Ízurẹlu chịta lashia Asiriya je edobe whẹ, whẹ buru lẹ mkpụkpu Hala, mẹe l’ụzo ẹnyimu Habọ nke mkpụkpu Gozanu; dobe ụwhodu lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu, dụ l’alị Midiya.
Iwhe-dụ-ẹji, ndu Ízurẹlu mẹe ndu Juda megbaberu
7Iwhe meru g’o gude ọ nwụaru ndu Ízurẹlu nno bụ lẹ whẹ meru iwhe-dụ-ẹji l’ẹka Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ nọ, mbụ onye ono, dufutaru whẹ nụ l’alị ndu Íjiputu l’ẹka Fero, bụ eze ndu Íjiputu. Whẹ balahaaru agwa ẹja, 8bya etsoru melahaa gẹ ndu mba gẹ mba ha ono, Onye-Nwe-Ọha chịfuru l’iwhu ndu Ízurẹlu meru, melahaa iwhe ono, ndu eze ndu Ízurẹlu wobataru l’alị ono. 9Ndu Ízurẹlu l’anọje l’edomi mee Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ iwhe l’akfụaru nhamụnha. Lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu whẹ bẹ whẹ tụshiru ẹka l’aa-gwajẹ iwhe doberu onwowhe. Whẹ tụru iya l’ọnu-ẹgu l’ọnu-ẹgu, tụa ya lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu a tụru, o shihu ike. 10L’ugvu ugvu l’alị ono mẹe lẹ mkpula mkpula oshi, jakashịhuru ajakashịhu bẹ whẹ dobekotaru agwa, kpọbe-gee itso Ashera. 11Whẹ l’anọje akpọ ụ̀nwù isẹnsu ọku l’elikoro ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe, ẹgube ono ndu mba gẹ mba ha ono, Onye-Nwe-Ọha chịfuru whẹ shi akpọje. Whẹ meru ejo-ememe gude kpatsua Onye-Nwe-Ọha ẹhu-eghughu. 12Whẹ baarụ agwa ẹja, mbụ iwhe ono, Onye-Nwe-Ọha sụru whẹ: “Unu be emekwa iwhe dụ nno.” 13Onye-Nwe-Ọha bẹ shi l’ọnu ndu nkfuchiru iya l’owhu, mẹe ndu l’awhụ awhụ lọo ndu Ízurẹlu mẹe ndu Juda ẹka lẹ nchị sụ: “Unu haa ome ejo-iwhe ono, unu l’emegbabe. Unu dobe iwu mu mẹe iwhe mu tọru ọkpa iya, mbụ iwu lile ono, mu tụru nụ ndụ-ichee unu whẹ, mbụ ono, mu shi l’ẹka ndu ozhi mu, bụ ndu nkfuchiru nụ unu.”
14Ọle whẹ swochileru-a akụ lẹ nchị, kwefu ike g’ọo ndụ-ichee whẹ ono, l’ẹte ekwetaa nke Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ. 15Whẹ jịkaru ome iwhe ọ tọru ọkpa iya mẹe ọgbandzu ono, yẹle ndụ-ichee whẹ gbarụ, whẹ bya ekwefu ike l’iwhe ọ lọru whẹ ẹka lẹ nchị tẹ whẹ be emeshi. Whẹ tsoru abawheru agwa l’adụa iwhe ọ lị ẹja, whẹbedua l’onwowhe ta adụhe iwhe whẹ lị. Whẹ wọtaru ẹka ndu mba, buwheru whẹ nụ mgburumgburu, mbụ ndu ono, Onye-Nwe-Ọha sụru tẹ whẹ be emekwa gẹ whẹ l’eme.
16Iwhe lile Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ tụru l’iwu bẹ whẹ jịkakotaru. Whẹ kpụtaru onwowhe agwa labọ, dụ g’ọo ụnwu oke-eswi, metaru onwowhe itso Ashera, balahaaru kpokponde mẹe Bálu ẹja. 17Whẹ kpọru ụnwu whẹ nwoke mẹe ụnwu whẹ nwanyị ọku gude gbaa ẹja. Whẹ l’anọje eje l’ẹja, eme amamanshi. Whẹ woru onwowhe tọgboru ome ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha, shi nno akpatsu iya ẹhu-eghughu.
18Tọ dụ iya bụ, ẹhu ghushia Onye-Nwe-Ọha eghu ike l’ẹka ndu Ízurẹlu nọ, o kwee chịfu whẹ l’iwhu iya. Ndu ọ harụ nwẹkiya bụ ikfu Juda. 19Ndu Juda te edobekwawho iwu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ. Whẹ yeru ẹka l’ome iwhe ono, ndu Ízurẹlu wobataru. 20Onye-Nwe-Ọha jịkakota iwhe bụ ẹpa Ízurẹlu nụa whẹ chịikfuu bya eworu whẹ nụ ndu lwụru whẹ ọlwu-ọchi, jeye ọ chịfukota whẹ l’iwhu iya.
21Nteke Onye-Nwe-Ọha kewafugeeru Ízurẹlu l’ẹka ọzo-ụlo Dévidi nọ bẹ whẹ meru Jerobowamu nwa Nebatu eze whẹ. Jerobowamu mee ndu Ízurẹlu whẹ haa otso Onye-Nwe-Ọha, bya akpata tẹ whẹ mee iwhe-dụ-ẹji, parụ ẹka. 22Ndu Ízurẹlu bẹ yeru ẹka l’ome iwhe-dụ-ẹji ono Jerobowamu meru, whẹ te esefu iya ẹka esefu, 23jeye nteke Onye-Nwe-Ọha chịfuru whẹ l’iwhu iya ẹgube ono, o shihawaa l’ọnu ndu ozhi iya, bụ ndu nkfuchiru kfua l’ọo-dụ. O noo ya, a bya erwukoo ndu Ízurẹlu l’alị whẹ chịru lashia Asiriya byeye ntanụ.
Ndu Asiriya bya ebuchia Samériya
24Eze ndu Asiriya je achịta ndu madzụ l’alị Bábyilọnu, mẹe lẹ Kuta, mẹe lẹ Ava, mẹe lẹ Hámatu, mẹe lẹ Sefavemu je edobe tẹ whẹ buru lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu, dụ l’alị Samériya l’ụgwo ndu Ízurẹlu. Whẹ natakọta alị Samériya l’owhu, tụko mkpụkpu, dụ iya nụ buchishikota. 25Nteke mbụ, whẹ watarụ obu l’ẹka ono bẹ whẹ l’ẹte abajẹduru Onye-Nwe-Ọha ẹja. Ọo ya bụ Onye-Nwe-Ọha zhia oduu-gburu-agụ ọ nọdu l’echilabọ whẹ harụ whẹ tagbushia. 26E je ekfuru iya eze ndu Asiriya sụ: “Ndu ị chịtaru dobe tẹ whẹ buru lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu, dụ l’alị Samériya ta amadụ nsọ Chileke alị ono. O yewaru oduu-gburu-agụ ọ nọdu l’echilabọ whẹ atagbushi whẹ, nkele whẹ ta amadụ nsọ Chileke alị ono.”
27Eze ndu Asiriya bya atụa iwu sụ: “Unu duta onye lanụ lẹ ndu ono, a kpụtaru l’ẹka ono, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke t’o je eburu eburu l’ẹka ono, zhia whẹ nsọ Chileke alị ono.” 28Ọo ya bụ, onye lanụ lẹ ndu ono, whẹ shi lẹ Samériya kpụta, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bya eburu lẹ mkpụkpu Bẹtelu, zhilahaa whẹ gẹ whẹ l’e-shi abarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja.
29Ọle mba nọnu bẹ metageeru agwa alị whẹ swibe onwowhe lẹ mkpụkpu, whẹ bugee. Whẹ dobe agwa ono lẹ nwụlo-agwa, ndu Samériya tụshiru l’ẹka whẹ l’agwajẹ iwhe. 30Ndu ọwhu shi alị Bábyilọnu metaru agwa Sukọtu Benotu, ndu owhu shi alị Kuta meta agwa Negalu, ndu ọwhu shi alị Hámatu meta agwa Ashima, 31ndu owhu shi Ava meta agwa Nibuhazu yẹle Tataku. Ndu ọwhu shi alị Sefavemu meta agwa Adụrameleku yẹle Anamẹleku. Ndu Sefavemu bẹ l’akpọje ụnwu whẹ ọku gude gbaarụ agwa whẹ ẹja.
32Whẹ l’anọjekwawho abarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja. Ọ bụru ndu nkewhe bẹ whẹ họtaru tẹ whẹ gbajẹru whẹ ẹja lẹ nwụlo-agwa, dụ l’ẹka l’aagwajẹ iwhe. 33Whẹ l’anọje abarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja, agwakwawhọ agwa whẹ l’ụzo ndu alị ẹka whẹ shi l’anọje agwa agwa.
34Whẹ kwẹru ẹka l’ome gẹ whẹ l’emejehawaa jeye ntanụ. Whẹ jịka lẹ whẹ ta abadụru Onye-Nwe-Ọha ẹja, whẹ te eme iwhe ọ tọru ọkpa iya, whẹ te edobe nsọ iya mẹe iwu iya, ọwaa iwhe ọ sụru t’e meje; mbụ iwu ono, ọ tụru nụ ẹpa Jékọpu, bụ onye ono, ọ gụberu Ízurẹlu. 35Nteke Onye-Nwe-Ọha yẹle ndu Ízurẹlu gbarụ ndzụ b’ọ sụru whẹ: “Ba adụkwa agwa ọdo, unu l’a-baru ẹja, m’ọbu whuzetaru iya l’alị, m’ọbu ejeru iya ozhi, m’ọ bụ agba ẹja anụ iya. 36T’ọ bụlekwaruwho Onye-Nwe-Ọha, bụ onye gude ike iya, parụ ẹka mẹe ọkpehu iya dufuta unu l’alị Íjiputu bẹ unu l’a-bajẹru ẹja. Ọo yẹbedua bẹ unu l’e-whuzejeru l’alị, ọ bụru iya bẹ unu l’a-gbajẹru ẹja nụ. 37Unu kwabẹkwaru onwunu ẹnya t’unu ba atugbe ẹka l’ome iwhe mu tọru ọkpa iya, unu eje atugbe ẹka l’odobe nsọ nkemu, mẹe iwu mu, ọwaa iwhe mu sụru t’e meje ono, mu deru doberu unu t’unu meje ntekenteke. T’unu ba abakwarụ agwa ẹja. 38Unu eje azọhajekwa ọgbandzu ono, mu l’unu gbarụ. Unu ba abakwarụ agwa ẹja. 39Ọo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu bẹ unu l’a-bajẹru ẹja. Ọo ya bụ onye l’a-nafụta unu l’ẹka ndu ọhogu unu l’owhu.”
40Ọle whẹ swochileru-a akụ lẹ nchị, kwẹe ẹka l’ome gẹ whẹ l’emejehawaa. 41O noo ya, mba gẹ mba ha ono l’abarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja, abakwarụwho agwa nkewhe ẹja. Ụnwu whẹ je akpaa lẹ nwanwa whẹ bụru gẹ nna whẹ meru bụ gẹ whẹbedua l’eme byeye ntanụ.
18Nteke Hezekáya bụ eze ndu Juda
1L’awha kwe Hoshiya nwa Ela awha ẹto, ọ watarụ ọbu ndu Ízurẹlu bẹ Hezekáya nwa Éhazu watarụ ọbu eze ndu Juda. 2Hezekáya gbarụ ụkporo awha l’awha ise nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ ụkporo awha l’awha tete lẹ Jerúsalẹmu. Ẹwha ne iya bụ Abyi nwa nwanyị Zakaráya. 3Hezekáya bẹ meru iwhe kfụru nhamụnha l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha gẹ ochee-oroke iya, bụ Dévidi meru. 4O wofuru ẹka l’aagwajẹ iwhe, mebyishia agwa, whẹ doberu, bya egbukashia itso Ashera. O tsujishia agwọ ono, Mósisu mejeru l’ope nwịrinwiri, o noo nkele ndu Ízurẹlu shi anọje akpọ ụ̀nwù isẹnsu ọku anụ iya jeye nteke ono. Agwọ ono b’e shi ekuje Nehushutanu.
5Hezekáya bẹ kpọru obu ye lẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu. Ọ tọ dụdu onye eze ọdo, dụ g’ọo ya lẹ ndu eze ndu Juda gẹ whẹ ha, lẹ ndu vu iya ụzo mẹe ndu l’etso iya l’azụ. 6Nkele o woru onwiya g’ọ ha tọgboru Onye-Nwe-Ọha. O too tsonyadua Onye-Nwe-Ọha tsobuhu. O dobekotaru iwu ono, Onye-Nwe-Ọha tụru nụ Mósisu. 7Onye-Nwe-Ọha swiru iya ọkpobe eswiru, nke ọwhu bụ l’iwhe lile, o yeru ẹka l’abụjeru iya ụpete. O kwefuru eze ndu Asiriya ike; jịka lẹ ya te ejeduru iya ozhi. 8Ọ lwụ-gburu ndu Fílistiya, watalẹwho l’ọnu-ẹgu, dụ-gee ya nụ je akpaa lẹ mkpụkpu whẹ, a tụru, o shihu ike, mẹe mkpụkpu Gaza yẹle mkpụkpu, gbawheru iya mgburumgburu.
9L’awha kwe Hezekáya awha ẹno, ọ watarụ ọbu eze ndu Juda bụ iya bụ awha, kwe Hoshiya nwa Ela awha ẹsaa, ọ watarụ ọbu eze ndu Ízurẹlu bẹ Shalumanesa, bụ eze ndu Asiriya jeru ọgu lẹ Samériya je eyechia ya mgburumgburu. 10A nọlewho awha ẹto eze ndu Asiriya naa mkpụkpu ono. Nteke ndu Asiriya natarụ Samériya bụ awha, kwe eze Hezekáya awha ishii, bụru awha kwe eze Hoshiya nke Ízurẹlu awha tete. 11Eze ndu Asiriya ono chịta ndu Ízurẹlu lashia Asiriya, je edobe whẹ lẹ mkpụkpu Hala, mẹe l’ụzo ẹnyimu Habọ mkpụkpu Gozanu, mẹe lẹ mkpụkpu mkpụkpu, dụ l’alị Midiya. 12Iwhe kparụ ọ dụ nno bụ lẹ ndu Ízurẹlu jịkaru ome iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ sụru tẹ whẹ mee, mebyia ọgbandzu Chileke ono. Iwhe lile, Mósisu bụ onye ozhi Onye-Nwe-Ọha tụkotaru whẹ l’iwu bẹ whẹ l’angadụa nchị, whẹ te eme iya.
Senakeribu l’eye ndu Jerúsalẹmu egvu
(2 Iwhe. 32:1-19; Aza. 36:1-22; 37:8-38)
13Tọ dụ iya bụ, o be l’awha kwe eze Hezekáya awha iri l’ẹno, Senakeribu, bụ eze ndu Asiriya bya ọgu l’alị ndu Juda, bya anatakọta iwhe bụ mkpụkpu, a tụru, o shihu ike l’alị ono. 14Hezekáya, bụ eze ndu Juda bya ezhia ozhi t’e zhia eze ndu Asiriya l’ẹka ọ nọ lẹ mkpụkpu Lakishi sụ: “Mu mewaru ghu ẹji. Parụ mu rọ haa. Iwhe ị sụru tẹ mu nụ ghu bẹ mu l’a-nụ ghu.” Eze ndu Asiriya sụ eze Hezekáya nke Juda t’ọ nụ iya mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo talẹntu ugbo iri l’ise, ọwaa mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ ụkporo talẹntu lẹ talẹntu iri. 15Hezekáya chịtakota mkpọla-ọcha, dụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha mẹe l’ụlo ẹku ibe eze woru nụ eze ndu Asiriya ono.
16Nteke ono bẹ Hezekáya heshiru mkpọla-ododo ono, yẹbe Hezekáya onye Juda kweru lẹ mgbo mẹe ọwhu o kweru l’ọkpa mgbo eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha woru nụ eze ndu Asiriya ono.
17O noo ya, eze ndu Asiriya bya anọdu lẹ mkpụkpu Lakishi zhia ụmadzu ẹto, bụ ndu ishi ndu ojọgu iya, yeru whẹ igweligwe ndu ojọgu tẹ whẹ jee nke eze Hezekáya lẹ Jerúsalẹmu. Whẹ jeta rwua Jerúsalẹmu, whẹ kfụru l’ishi mgba-mini okpuru ụzo imeli, dụ l’ụzo ono, l’eeshije eje ẹka l’aasajẹ uwe. 18Whẹ zhia t’e je ekuaru whẹ eze. Ọ bụru Elíyakimu nwa Hilikaya, bụ onye ishi l’ibe eze, mẹe Shebuna, onye o-de-ẹkwo, mẹe Jowa nwa Asafu, bụ onye nkwakọbe bẹ lụfutaru byakfutashia whẹ.
19Onye ishi ndu ojọgu ono sụ whẹ: “Unu je akarụ Hezekáya agha: Lẹ Ọkalibe eze, mbụ eze ndu Asiriya sụru agha: ?Ọo gụnu b’i dakoberu zọhaa ẹhu g’ị zọharu iya ẹgube-ẹ? 20Ị sụru woo l’ị marụ akọ, e gude alwụ ọgu, i nweru ọkpehu, e gude alwụ ọgu. Ọle okfu ono bụ okfu, l’ete enwee ishi. ?Oo onye b’i dakoberu ekwefuru mụbe eze ndu Asiriya ike? 21Leedaa, ọ kwa ndu Íjiputu b’i dakoberu, mbụ Íjiputu ono, bụ mgbawa-ẹchara, bụ: onye dakoberu iya nụ; ya eyijashia ya ẹka meka iya iwhe. Ọo ẹgube ono bẹ Fero, bụ eze ndu Íjiputu dụ l’ẹhu ndu dakoberu iya nụ. 22Nteke bụ l’ị sụru mu l’ọo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu bẹ unu dakoberu, ?tọ bụdu Onye-Nwe-Ọha ọbu bụ ọwhu Hezekáya wofuru ẹka l’aagwajẹ iya, bya emebyishia ẹnya-mgbẹja iya, bya asụ ndu Juda mẹe ndu Jerúsalẹmu tẹ whẹ byajẹ abaa ẹja l’ẹnya-mgbẹja, dụ lẹ Jerúsalẹmu.
23“Bya ntaa tẹ gụ l’onye-nwe-mu nmaa ẹka, mbụ gụ l’eze ndu Asiriya. Mu l’a-kpụru ụnu ịnya ise kpẹe ghu m’i je l’a-dụ ike ye iya ndu l’a-nọdu agba iya. 24?Ndẹnu g’ị rịru l’ịi-dụ ike t’ọ bụru onye ishi ndu ojọgu, ẹnya kagee alwalwa lẹ ndu ishi ndu ojọgu onye-nwe-mu nụ bẹ l’ịibya l’iwhu l’ẹka ọ kwanụ ndu Íjiputu bẹ unu dakoberu tẹ whẹ nụ unu ụgbo-ịnya mẹe ndu l’agba ịnya-ọgu? 25Ọdo bụ, ?i doberu sụ lẹ mu gba ẹka Onye-Nwe-Ọha byatashia ọgu l’alị-a tẹ mu laa ya l’iyi? Ọo Onye-Nwe-Ọha l’onwiya bẹ sụru mu tẹ mu bya ọgu l’alị-a bya alaa ya l’iyi.”
26Tọ dụ iya bụ, Elíyakimu nwa Hilikaya, mẹe Shebuna, mẹe Jowa bya asụ onye ishi ndu ojọgu ono: “Byiko gudenu okfu Arámayiku kfuru yeru anyịbe ndu ozhi ghu, nkele ono l’akajẹ anyi odo ẹnya. Be egudeshi okfu ndu Juda kfuru yeru anyi, nkele ndu nọ l’eli mgbodo bẹ l’a-nọ anụ iya.”
27Onye ishi ndu ojọgu ono sụ whẹ: “?Ọ dụ unu g’ọo unu l’onye-nwe-unu nwẹkiya bẹ onye-nwe-mu nụ sụru tẹ mu bya ezhia ozhi-a? Ọo unu lẹ ndu ono, nọ l’eli mgbodo ono, mbụ ndu unu lẹ whẹ l’e-megee ria nshị unu l’ọnu, ngụa nwamịni, unu gbọru bẹ mu l’ekfu okfu-a eyeru.” 28Nteke ono onye ishi ndu ojọgu ono bya akfụru gude okfu ndu Juda ryashịa ya ike sụ: “Unu nụkwaa okfu ọkalibe eze, bụ eze ndu Asiriya l’ekfu! 29Eze bẹ sụru agha: ‘Ọwhu t’unu ba ahashị Hezekáya ẹka t’o dusweshi unu. Ọ tọ dụkwa ike adzọ unu. 30Unu ba ahashị Hezekáya t’o deru unu ye t’unu kpọru obu ye lẹ Onye-Nwe-Ọha, l’ẹka l’ookfuru unu sụ lẹ Onye-Nwe-Ọha ta adụdu iwhe l’e-me t’ọ bọ dzọta unu, ọdo bụ lẹ mkpụkpu-a ta aladụ l’ẹka eze ndu Asiriya.’
31“Unu ba angakwarụ Hezekáya nchị nkele eze ndu Asiriya bẹ sụkwaru agha: ‘Unu wụ-kfuta mu tẹ mu l’unu kpeshia, nke ọwhu onyenọnu lẹ g’unu ha l’e-ri iwhe shi lẹ vayịnu iya, ria akpụru, shi l’oshi figu iya, ngụa mini, dụ lẹ wẹlu iya, 32jeye nteke mu l’a-bya eduta unu lashia alị, dụ g’ọo nkunu; mbụ alị witi yẹle balị dụ, mmẹe ọwhuu dụ iya, mbụ alị nri dụ, mgbabu vayịnu dụ iya, alị mmanụ ólivu dụ, mmanụ ẹnwu dụ iya, nke ọwhu unu l’a-nọdu ndzụ haa anwụhu.’
“Unu ba angashịru Hezekáya nchị l’ẹka l’oduwhu unu asụje unu lẹ Onye-Nwe-Ọha l’a-dzọta unu. 33?O nwejeru ndu mba ọwhu ọgvu alị whẹ dzọtajewaru l’ẹka eze ndu Asiriya? 34?Ọo awe bẹ ọgvu ndu Hámatu yẹle nke ndu Apadu nọ? ?Ọo awe bẹ ọgvu ndu Sefavemu, mẹe nke ndu Hena, mẹe nke ndu Iva nọ? ?Whẹ dụ-a ike dzọfuta ndu Samériya l’ẹka mụbe eze ndu Asiriya? 35?Ọo ọgvu ole l’ime ọgvu ndu alị ono bẹ dụ ike dzọta ndu alị iya l’ẹka mu? ?Ndẹe gẹ Onye-Nwe-Ọha l’e-me dụ ike dzọta ndu Jerúsalẹmu l’ẹka mu?”
36Ndu Juda ono, l’ookfu eyeru nọdulewho nggujingguji, t’ọ dụ iwhe whẹ kfuru yeru iya nkele eze Hezekáya tụru iwu sụ t’ọ bọ dụkwa onye l’e-yeru iya ọnu.
37Tọ dụ iya bụ, Elíyakimu nwa Hilikaya, bụ onye ishi l’ibe eze, mẹe Shebuna, bụ onye o-de-ẹkwo, mẹe Jowa nwa Asafu, bụ onye nkwakọbe tụgbua jekfu Hezekáya. Whẹ lajashịa uwe whẹ alajashị, bya akọoru iya iwhe onye ishi ndu ojọgu ono kfuru.
19Eekfu l’aa-dzọfuta Jerúsalẹmu
1Nteke eze bụ Hezekáya nụru iwhe ono, ọ lajashịa uwe iya, bya achịta uwe-áwhụ yee, ọ bụru iya oje l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha. 2O zhia Elíyakimu, bụ onye ishi l’ibe eze, mẹe Shebuna, bụ onye o-de-ẹkwo, ọwaa ndu bụ ishi lẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke tẹ whẹ jekfu onye nkfuchiru Chileke ono, bụ Ayizáya nwa Émọzu. Whẹ tụko yee uwe-áwhụ jeshia. 3Whẹ je asụ iya: “Hezekáya bẹ sụru agha: ‘Ntanụ bụ mbọku iwhe-ọtsulanu byarụ anyi, bụru mbọku l’aahụ̀ anyi àhụ̀hù, bụkwaruwho mbọku, iwhere jiru anyi iwhu. Ọ dụ g’ọo nwanyị, ime l’eme, t’ọ dụ ike nyịa ọnyi nwụa nwata ọbu. 4Ikekwe, Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu anụwaa iwhe Rabushake kfuru, mbụ onye ono, onye-nwe-iya nụ, bụ eze ndu Asiriya yeru t’ọ bya ekfutoshia Chileke nọ ndzụ, nke ọwhu bụ lẹ Onye-Nwe-Ọha l’abarụ iya mba l’okfu ono, yẹbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu nụru. Ọo ya bụ, kfuru nụ Chileke l’iswi ẹhu ndu ọwhu wafụru nụ.’ ”
5O be nteke ndu ono, Hezekáya zhiru byakfutaru Ayizáya, 6Ayizáya sụ whẹ: “Unu je asụ onye-nwe-unu l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Ba atsụshi egvu l’okfu ono, ị nụru, mbụ okfu ono, ndu ozhi eze ndu Asiriya gude bya ekfutoshia mu. 7Lekwa lẹ mu l’e-ye iya nwa-maa lanụ l’ẹhu, nke ọwhu l’ọo-nụ kekfu kekfu l’ada nụ, ya alashia alị whẹ, mu emee t’e gude ogu-ịgba sakashịa ya asakashị l’alị whẹ gẹdegede.”
8Ọ bya ebe nteke Rabushake nụru l’eze ndu Asiriya lụfuwaru lẹ Lakishi, ọ tsụ-whu azụ jekfushia eze ono l’ẹka l’ọolwushi ndu Libyina ọgu.
9O noo ya, Senakeribu, bụ eze ndu Asiriya nata ozhi lẹ Tirihaka, bụ eze ndu Itiyópiya bẹ l’abyakfuta iya ọgu. O zhia ndu ozhi tẹ whẹ je ezhia Hezekáya sụ: 10“Iwhe unu l’e-kfuru Hezekáya, bụ eze ndu Juda bụ ọwaa: Be ekwekwa tẹ Chileke ghu, bụ onye ono, i kpọru obu yeru duwhua ghu, l’ẹka l’ookfu lẹ Jerúsalẹmu ta alwadụ l’ẹka mụbe eze ndu Asiriya. 11Ọwhu doru ẹnya bụ l’ị nụwaru iwhe ndu eze ndu Asiriya meru ndu alị ọdo, mbụ gẹ whẹ gude lakọta whẹ l’iyi. Gụbedu-a, ?ịi-nahụdu nụ? 12Ndu mba gẹ mba ha ono, nna mu oche whẹ larụ l’iyi, ?agwa whẹ nafụtaru whẹ-ẹ? Mbụ agwa ndu Gozanu mẹe nke ndu Háranu mẹe nke ndu Rezefu mẹe nke ndu Idẹnu, bụ ndu shi nọdu lẹ Telasa. 13?Ọo awe bẹ eze ndu Hámatu nọ ntaa, mẹe eze ndu Apadu, mẹe eze ndu mkpụkpu Sefavemu, mẹe eze ndu Hena, mẹe eze ndu Iva?”
Hezekáya l’ekfu anụ Onye-Nwe-Ọha
14Tọ dụ iya bụ, Hezekáya nata ẹkwo-ozhi ono l’ẹka ndu ozhi ono bya agụa. Ọ bahụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha je atụsaa ẹkwo-ozhi ono l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. 15Hezekáya bya ekfuru nụ Onye-Nwe-Ọha sụ: “Gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ndu Ízurẹlu, onye sụgaru l’oshi-eze iya l’echilabọ cherubu. Ọo ghu kpelekengu-kpụu bụ Chileke, nwekota alị-eze, dụ lẹ mgboko mgburumgburu. Ọo ghu meru igwe mee mgboko. 16Ngabẹnu nchị gụbe Onye-Nwe-Ọha, nụ iwhe mu l’ekfu. Sanụa ẹnya whụduwho. Ngabẹduwho nchị l’okfu ono g’ọ ha, mbụ okfu, Senakeribu zhiru t’e gude bya ekfutoshia gụbe Chileke, nọ ndzụ.
17“Gụbe Onye-Nwe-Ọha, ọ kwa ezhi-okfu lẹ ndu eze ndu Asiriya bẹ mewaru ndu mba gẹ mba ono ọzara-l’ukpo mẹe alị whẹ. 18Whẹ chịwaru agwa ndu ono ye l’ọku, o kepyashia, nkele agwa whẹ ọbu ta adụdu iwhe ọdo, ọ bụ, gbahaa nkụ mẹe ẹwhuru, bụ madzụ gude ẹka whẹ mee ya. 19Ọo ya bụ tẹ gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi, dzọfuta nụ anyi l’ẹka eze ndu Asiriya ono, nke ọwhu alị-eze lile, dụkota lẹ mgboko l’owhu l’a-marụ l’ọo gụbedu-a kpụ, mbụ gụbe Onye-Nwe-Ọha bẹ bụ Chileke.”
Ayizáya whụru ọwhulenya gẹ Senakeribu l’e-gude daa
20Tọ dụ iya bụ, Ayizáya nwa Émọzu zhia Hezekáya ozhi sụ: “Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ndu Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: Iwhe i kfuru nụ mu l’okfu ẹhu Senakeribu, bụ eze ndu Asiriya bẹ mu nụwaru. 21Ọ waa bụ okfu, Onye-Nwe-Ọha l’ekfu l’ishi Senakeribu ndọwa:
“Nwamgbọko ono Záyọnu
ta agụbedu ghu iwhe, tẹhenu l’ọoja ghu ewenu.
Nwada Jerúsalẹmu l’ewhuwhe ishi ewhuwhe
l’ẹka l’ịigba ejo ọso agbala agbala.
22?Ọo onye bụ onye ono,
i shi ewhu iwhu ekfutoshi nno?
?Ọo onye b’i shi atụ ụzu ekpu,
bya egude oku onwoghu akọ madzụ ẹnya?
Ọ kwa Onye nsọ nke Ízurẹlu!
23I zhiru ndu ozhi ghu, whẹ bya
eburu iwhu nyabẹ Onye-Nwe-Ọha.
Ị sụru l’i gude ikpoto ụgbo-ịnya-ọgu ghu
nyirwuwa ọnunu-swọngu-swọngu ugvu
Mbụ l’i nyirwuwaru ọnunu-swọngu-swọngu
ẹka ugvu ugvu Libanọnu jeberu.
Bya egbutsushiwaa oshi sida,
dụ iya nụ, kagezhia otse ogologo,
mẹe oshi payịnu iya ọwhu kagezhia ọdu ugvu l’ẹnya.
Mbụ l’i jerwuwaru ẹka ọ kakọta ọbu ẹtsukala,
mẹe ẹka ọswa iya kagezhia ree.
24Mbụ l’ị tụwaru wẹlu l’alị ndu mba ọdo, ngụa ya mini.
Bya egudekwawho ọbochi-ọkpa ghu nmakọta iwhe
bụ ọnu-iyi, dụ l’alị Íjiputu agbịdigba, ọ tahụkota.
25Sụa, ?ọ dụ g’ị tịi nụbudua
lẹ mu tụbehawaru t’ọ dụ nno nteke tehawaru ẹnya.
L’oge ndụ-ichee bẹ mu chịru iya dobe.
O be ntaa mu mee ya ememe,
mbụ mee, ị laa mkpụkpu,
a tụru o shihu ike l’iyi, ọ bụru ikpo ẹwhuru.
26Ọo ya meru, ndu bu iya nụ bụru ndu ike gvụru,
bya abụru ndu i meru ọtsu egvu nụ,
bụru ndu i meru iwhe-iwhere kpua.
Whẹ bya adụ g’ọo iwhe a kụru l’okfu,
g’ọo iwhe rwutaru irwu nke ọwhuu.
Mbụ dụ g’ọo ẹwu, furu l’okpotsu ụlo, anwụ chigbushiru
l’ẹbe adụ g’o vutaberu l’eli.
27Obenu lẹ gụbedua bẹ mụbe Chileke marụ ẹka ị nọ.
Mu marụ uje ghu marụ ụlwa ghu.
Mu marụ gẹ hanyị-hanyị, l’ịiba habe l’ẹka mu nọ.
28Eshi-ọwhu ọ bụ mụbe Chileke bẹ l’ịibaru hanyị-hanyị,
tẹmenu gbawhugbawhu ono,
l’iikfuru mu rwuwa mu nchị
bẹ mu bya l’eworu aga mu dzụpyabe ghu imi,
woru mkpụrumkpu igwe ye ghu l’ọnu g’ọo ịnya.
Mu emee ghu gụ eshia ọwhu i shi lawhu azụ l’ẹka i shi.
29“A bya l’ẹka gụbedua, bụ Hezekáya nọ, ọ waa iwhe l’a-bụru ghu iwhe-ọhubama ndọwa:
“Awha-a bẹ l’ii-ri iwhe darụ ẹda.
Awha ọdo gụ eria ọwhu shi l’ono futa.
O rwua l’awha nke ẹto iya,
gụ akọo okfu kpata iya iwhe ị kọru iya.
Mee mgbabu vayịnu, ria akpụru, l’e-shi iya nụ.
30Sụa, nwa ndu ono, l’a-whọdu l’ọzo-ụlo Juda
bẹ l’a-gba akwara l’ime alị, mịa mebyi l’elikoro.
31O noo nkele o nweru whọ nwa
ndu l’a-whọdu lẹ Jerúsalẹmu.
Ikpoto ndu wafụru nụ l’e-shi l’ugvu Záyọnu.
Ọ bụru Onye-Nwe-Ọha, bụ Ọkalibe-kakọta-ike l’e-gude n-yemobu iya mee t’ọ dụ nno.
32“Ọo ya bụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu l’ishi eze ndu Asiriya ndọwa:
“Ọ tọ byadụ l’a-bata lẹ mkpụkpu-a.
T’ọ bya l’agba t’ọ ka mma l’ọo akfụ l’ẹka-a.
O too gudedu iwhe ogbobuta onwonye abya iya l’iwhu.
Tọ bya l’egvu iya ịga-ọgu.
33Ọo ụzo, o shi bya bẹ l’oo-shi laa.
Ọ tọ byadụ l’abata lẹ mkpụkpu ọwaa abata owhu.
O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono.
34“Sụ, mu l’e-kwobe iswi ẹwha mu mẹe iswi Dévidi,
bụ onye ozhi mu gbochita mkpụkpu-a dzọfuta iya.”
35Tọ dụ iya bụ, l’ẹnyashi ono, ojozhi-imigwe shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha tụgbulekwaruwho jeshia l’ẹka ndu ojọgu ndu Asiriya dọru, je egbua ụnu ndu ojọgu ono ugbo ụnu l’ụkporo ugbo iri l’ẹbo, ọwaa ụkporo ndu ojọgu ono ugbo iri. A fụta-deshia l’ụtsu, odzu zẹshiwaa kpẹtee. 36O noo ya, Senakeribu, bụ eze ndu Asiriya tụgbua, ọ bụru iya ọlwa-whu azụ. Ọ lawhushia azụ lẹ Nínive je anọdu.
37O be ujiku lanụ, ọ nọdu agwa agwa iya, l’aza Nịsuroku, ụnwu iya, bụ Adụrameleku mẹe Shareza jekfu iya je egbuta iya tụa l’ogu-ịgba gbugbua ya, gbarụ lashia alị Araratu. Ọo ya bụ, Esahadọnu, bụ nwa iya bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya.
20Ẹhu-ba-dụ-mma guderu Hezekáya
1Ọ bụru nteke ono bẹ ẹhu-ba-dụ-mma guderu Hezekáya nke ọwhu bụ l’ọ nọ l’ọnu ọnwu. Onye nkfuchiru Chileke, bụ Ayizáya nwa Émọzu bya ejekfu iya je asụ iya: “Onye-Nwe-Ọha bẹ sụru agha: Dozhia ibe ghu ree, nke l’ịibyawa anwụhu; ị tịi byadụ l’a-ka mma aka.”
2O noo ya, Hezekáya bya echebe iwhu l’ụzo mgbodo kfuru nụ Onye-Nwe-Ọha sụ: 3“Gụbe Onye-Nwe-Ọha, nyatanụ gẹ mu bụ-be onye gude ire-lanụ mẹe obu mu g’ọ ha etso ụzo nkeghu, mẹe gẹ mu gude emebe iwhe dụ ree l’ẹnya nkeghu.” Hezekáya ryatagezhia tsọo gbụdagbuda.
4Tọ dụ iya bụ, tẹmenu tẹ Ayizáya ghata ogboduwhu nke echilabọ, okfu Onye-Nwe-Ọha daarụ iya sụ: 5“Dawhu azụ je akarụ Hezekáya, bụ onye ishi, l’achị ndu nkemu l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke nna ghu Dévidi l’ekfu ndọwa: Mu nụwaru iwhe, i kfuru nụ mu, whụwaa ẹnya-mini, shi ghu l’ẹnya. Mu l’e-me ghu gụ emehu. Abalị ẹto ntaa bẹ l’ii-je l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha. 6Mu l’e-yekwafua awha iri l’ise lẹ ndzụ ghu. Ọdo bụ lẹ mu l’a-nafụta ghu, nafụta mkpụkpu-a l’ẹka eze ndu Asiriya. Mu l’e-kwobe iswi ẹwha mu mẹe iswi ẹwha Dévidi ono, bụ onye ozhi nkemu gbochita mkpụkpu-a.”
7O noo ya, Ayizáya sụ: “Unu meta iwhe figu.” Whẹ bya emeta iya debe Hezekáya l’ezonwu ono, tsekashiru iya l’ẹhu, ọ bụru iya emehu.
8Hezekáya bya ajịa Ayizáya sụ: “Ọo gụnu bụ iwhe-ọhubama, l’e-goshi lẹ Onye-Nwe-Ọha l’e-me tẹ mu mehu yẹle lẹ mu l’e-je l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha l’abalị ẹto ntaa?”
9Ayizáya sụ: “Ọ waa bụ iwhe-ọhubama, Onye-Nwe-Ọha l’e-goshi ghu, t’i gude marụ lẹ Onye-Nwe-Ọha l’e-me iwhe ono, o kfuru. ?Ị chọru t’inyonyo tseru laa l’iwhu rwua nha-ọkpa iri? T’ị chọru t’inyonyo tsụa itsuwhu azụ rwua nha-ọkpa iri?”
10Hezekáya sụ: “Ọ dụkwa ntse t’inyonyo tseru laa l’iwhu rwua nha-ọkpa iri amamẹ t’inyonyo tsụlaa azụ rwua nha-ọkpa iri.”
11Onye nkfuchiru Chileke, bụ Ayizáya bya akpọ-ku Onye-Nwe-Ọha, Onye-Nwe-Ọha mee inyonyo, shi tserwua nha-ọkpa iri l’ụlo-eli Éhazu tsụlaa azụ rwua nha-ọkpa iri.
Ndu nnọ-chi ẹnya, shi Bábyilọnu
12Ọ bụru nteke ono bẹ Merodaku-baladanu, nwa Baladanu, bụ eze ndu Bábyilọnu deshiru ẹkwo-ozhi bya eyefu ndu ozhi tẹ whẹ je anụ iya Hezekáya, bya eyekobe iya iwhe ọ nụru t’a nụ iya, nkele ọ nụru l’ẹhu ta dụdu Hezekáya mma. 13Hezekáya nabata ndu ono, e zhiru ozhi ono ree-ree-ree, bya egoshikota whẹ ụlo-ẹku iya g’ọ ha, mbụ goshi whẹ mkpọla-ọcha, mẹe mkpọla-ododo, mẹe mmanụ l’eshi mkpọ, mẹe mmanụ, dụ ree; bya egoshi whẹ ụlo ngwọgu iya mẹe iwhe g’iwhe ha, bụ ẹku iya. Ọ tọ dụdu iwhe dụ l’ụlo eze iya mẹe iwhe dụ l’alị-eze iya l’owhu, l’ooto ogoshia ndu ono, mbụ Hezekáya.
14Tọ dụ iya bụ, Ayizáya, onye nkfuchiru Chileke bya ejekfu eze bụ Hezekáya jị iya sụ: “?Ọo awe bẹ ndu ono shi bya? ?Ọo gụnu bẹ whẹ kfuru?”
Hezekáya sụ iya: “Whẹ shikwa otẹnya bya. Ẹka whẹ shi bụ Bábyilọnu.”
15Ayizáya jị iya sụ: “?Ọo gụnu bẹ whẹ whụgbaberu l’ụlo eze ghu?”
Hezekáya sụ iya: “Whẹ whụkotaru iwhe lile, dụ l’ụlo eze mu. Ọ tọ dụdu ẹku, mu nweru enwe, mu l’ete egoshia whẹ.”
16O noo ya, Ayizáya bya asụ Hezekáya: “Nụkwaa okfu Onye-Nwe-Ọha l’ekfu. 17Ọ sụru woo agha: L’oge l’abyawa, nteke iwhe lile, dụ l’ụlo eze ghu mẹe iwhe ono, nna ghu setaru dobe, ọ nọo byasụ ntaa l’a-bụru iwhe e vutaru lashia Bábyilọnu. Ọ tọ dụdu ọwhu a bya l’e-wowhodo. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. 18Ụnwu ghu nwoke, bụ ndu a nwụtaru ghu bẹ l’aa-haru kpụkaa, whẹ eje abụru ndu a hárụ aháhá nọdu l’ụlo eze ndu Bábyilọnu.”
19Hezekáya sụ: “Okfu Onye-Nwe-Ọha ono, i kfuru dụkwa ree.” Iwhe o gude kfua nno bụ l’ọ rịru sụ lẹ nchị l’a-dụa ndoo, l’ọ tọ dụdu iwhe bya l’e-me nteke ya nọkwadu ndzụ.
20Iwhe ọdo, Hezekáya megbaberu, mẹe ike lile, ọ kparụ, mẹe g’o gude tụa okpuru, bya egvua ụwara mini, bụ ẹka mini l’e-shije asọbata l’ime mkpụkpu, b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Juda. 21Tọ dụ iya bụ, Hezekáya nwụhu lakfushia nna iya whẹ lẹ maa. Ọo ya bụ, Manáse, bụ nwa iya bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya.
21Nteke Manáse bụ eze ndu Juda
1Manáse bẹ gbarụ awha iri l’ẹbo nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ ụkporo awha ugbo labọ l’awha iri l’ise lẹ Jerúsalẹmu. Ẹwha ne iya bụ Hefuziba. 2Manáse bẹ meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha; o meru akpamara g’ọo ndu mba gẹ mba ha ono, Onye-Nwe-Ọha chịfuru l’alị whẹ nụ ndu Ízurẹlu. 3Ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe ono, nna iya, bụ Hezekáya mebyishiru b’ọ tụkwa-whuru azụ, bya atụaru Bálu ẹnya-mgbẹja, kpọbe itso Ashera g’ọo Éhabu ono, shi bụru eze ndu Ízurẹlu. O shi anọje ewhuzeru kpokponde, abakwarụ iya whọ ẹja. 4Ọ tụshiru ẹnya-mgbẹja l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha bụ iya bụ ẹka ono, Onye-Nwe-Ọha kfuru sụ: “Ọo lẹ Jerúsalẹmu bẹ mu l’e-me t’ẹwha mu reje ire.” 5L’ọma ogboduwhu labọ, dụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono b’ọ tụru kpokponde ẹnya-mgbẹja. 6Ọ kpọru nwa iya nwoke ọku gude gbaa ẹja. Ọ darụ lẹ mgbashi, gwọo ọgvu, l’oojeje njịta l’ẹka ndu l’awhụ awhụ, mẹe l’ẹka ndu l’eme amamanshi. Ejo-iwhe, o meru bẹ parụ ẹka l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha, shi nno kpatsua ya ẹhu-eghughu.
7Ọ pyịru ntẹkpe Ashera woru je edobe l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, bụ ẹka Onye-Nwe-Ọha sụru Dévidi yẹle nwa iya Sólomọnu sụ: “Ọo l’eze-ụlo-ọ yẹle Jerúsalẹmu, bụ mkpụkpu, mu họtaru l’ikfu ndu Ízurẹlu l’owhu bẹ mu l’e-me t’ẹwha mu reje ire jeye lẹ gbururu. 8Mu te emehedu tẹ ndu Ízurẹlu shi l’alị ono, mu nụru nna whẹ lụfu alụfu ọdo, m’ọ -bụru-a lẹ whẹ l’e-do ẹnya ndo emekota iwhe mu tụru whẹ l’iwu, mbụ edobe iwu ono, Mósisu, bụ onye ozhi mu tụru nụ whẹ.” 9Ọle ndu Ízurẹlu ta angadụ nchị. Manáse duswee whẹ ụzo nke ọwhu bụ lẹ whẹ meru ejo-iwhe, ka ọwhu ndu mba gẹ mba ha ono, Onye-Nwe-Ọha mebyishiru l’atatiwhu ndu Ízurẹlu ono meru.
10O noo ya, Onye-Nwe-Ọha bya eshi l’ọnu ndu ozhi iya, bụ ndu nkfuchiru nkiya kfua sụ: 11“Eshi-ọwhu Manáse, bụ eze ndu Juda mewaru akpamara, ha ẹgube-ẹ, tẹmemu ejo ememe, o meru ka ọwhu ndu Amọru, bụ ndu vu iya ụzo meru, bya emekwaawho tẹ ndu Juda ye ẹka l’ọgwa agwa iya, shi nno whẹ mee iwhe-dụ-ẹji, 12bẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu sụru agha: Mu l’e-wota ejo-iwhe bya edoberu ndu Jerúsalẹmu mẹe ndu Juda, mbụ ụdu iya ọwhu bụ nchị nụru iya nụ, ya agbaa ya anwịrinwa. 13Mu l’e-wota iwhe mu meru ndu Samériya, mẹe iwhe mu meru ndibe Éhabu sweberu ndu Jerúsalẹmu. Mu l’e-huchafu ndu Jerúsalẹmu ẹgube onye l’asa arya l’ehuchaje iya kpupyabe iya iwhu l’alị. 14Ndu whuduru nụ l’oke-iwhe mu ono bẹ mu l’e-swee ẹnya, woru whẹ nụ ndu ọhogu whẹ, t’a lwụa whẹ ọlwu-ọchi, kwaa iwhe whẹ l’ọgu. 15Mkpata iya abụru lẹ whẹ meru ejo-iwhe l’ẹnya nkemu, akpatsuwhe mu ẹhu-eghughu, eshi mbọku nna whẹ shi l’alị Íjiputu lụfuta byeye ntanụ.”
16Ọdo bụ lẹ Manáse bẹ gbunukaru ọchi ndu l’adụa iwhe whẹ metaru, nke ọwhu bụ lẹ mmee ọchi ono tụkoru Jerúsalẹmu l’owhu jikota watazhiawho l’ishi iya ọwhu rwua l’ishi iya ọwhu. Yekobe iya iwhe-dụ-ẹji ono, ọ kpatarụ ndu Juda whẹ mee, shi nno whẹ mee ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha.
17Iwhe ọdo, nwụru nụ l’oge nke Manáse, mẹe iwhe lile o meru mẹe nke iwhe-dụ-ẹji o megbaberu b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Juda. 18O noo ya, Manáse nwụhu lakfushia nna iya whẹ lẹ maa, e lia ya lẹ mgbabu ibe-eze, mbụ lẹ mgbabu Uza. Ọo ya bụ, Amọnu, bụ nwa iya bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya.
Nteke Amọnu bụ eze ndu Juda
19Amọnu bẹ gbarụ ụkporo awha l’awha labọ nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ awha labọ lẹ Jerúsalẹmu. Ẹwha ne iya bụ Meshulemetu nwa nwanyị Haruzu. Ẹka ne iya shi bụ Jotuba. 20Amọnu bẹ meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha g’ọo nna iya Manáse. 21O tsoru ụzo lile, nna iya tsoru, baarụ agwa, nna iya barụ ẹja whuzeru iya l’alị. 22Ọ parụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke nna iya whẹ haa, jịka otso ụzo Onye-Nwe-Ọha.
23Ndu ozhi Amọnu gbaarụ iya ejo-ikumu je gbua ya l’ibe iya, bụ ibe-eze. 24Ọle ndu Juda bẹ gbukotaru ndu ono, tso gbaarụ eze bụ Amọnu ejo-ikumu ono. Ndu Juda bya eworu Josáya, bụ nwa iya mee eze l’ọzori iya.
25Iwhe ọdo, nwụru nụ l’oge nke Amọnu, mẹe iwhe o meru b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Juda. 26Ẹka e liru iya bụ l’ilu iya lẹ mgbabu Uza. Ọo ya bụ Josáya bụ nwa iya bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya.
22Nteke Josáya bụ eze ndu Juda
1Josáya bẹ gbarụ awha ẹsato nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ ụkporo awha l’awha iri lẹ nnanụ lẹ Jerúsalẹmu. Ẹwha ne iya bụ Jedida nwa nwanyị Adaya. Ẹka ne iya shi bụ Bọzukati. 2Josáya bẹ meru iwhe kfụru nhamụnha l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha. Ọ wọtaru ẹka ochee-oroke iya, bụ Dévidi. Ọ tọ dụdu ọwhu o mewhodoru.
A whụru Ẹkwo Iwu
3O be l’awha kwe eze Josáya awha iri l’ẹsato, o zhia onye l’ederu iya ẹkwo, bụ Shefanu nwa Azalaya nwa Meshulamu t’o jee l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha. O zhiru iya sụ: 4“Jekfu Hilikaya, bụ onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, t’ọ pyazhia okpoga ono, e wobataru l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, mbụ okpoga ndu ono, l’eche nche l’ọnu eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha natarụ l’ẹka ndu Ízurẹlu. 5T’e woru okpoga ono ye l’ẹka ndu ishi ọrwu ono, l’aarwụ ọrwu l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha tẹ whẹ gude iya kfụa ndu ono, l’emekwa eze-ụlo ono ụgwo, 6mbụ ndu kapịnta, mẹe ndu l’atụ ụlo, mẹe ndu l’edo ụlo. Whẹ egudekwa iya whọ zụa oshi, mẹe ẹwhuru, a gbakpọshiru agbakpọshi, l’ee-gude tụkwaa eze-ụlo ono. 7Ọ tọ gbadụ t’a bya akpadẹ ishi gẹ whẹ shi mewhua yẹbe okpoga, o noo nkele whẹ bụ ndu e gude ire whẹ ẹka.”
8Hilikaya, bụ onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke sụ Shefanu, bụ onye l’ede ẹkwo “Mu whụwaru ẹkwo iwu ọbu l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha.” Hilikaya bya eworu Ẹkwo Iwu ono nụ Shefanu, ọ gụa. 9Ọo ya bụ, Shefanu, bụ onye l’ede ẹkwo dawhu azụ je akarụ eze sụ: “Ndu ozhi ghu bẹ wotaakwaru okpoga ọbu, dụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ye l’ẹka ndu ishi ọrwu ọbu, l’aarwụ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha.” 10Ọ sụkwawho eze: “O nweru ẹkwo onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ Hilikaya nụru mu.” Shefanu bya anọdu l’iwhu eze gụa ya.
11Nteke eze nụru iwhe ọ gụfutaru l’ẹkwo iwu ono, ọ lajashịa uwe iya l’ọnuma. 12Eze bya ekua Hilikaya, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe Ahikamu nwa Shefanu, mẹe Akụbo nwa Mayikaya, mẹe Shefanu, bụ onye l’ede ẹkwo, mẹe Ayizáya, bụ onye ozhi eze sụ whẹ: 13“Unu jeshia njịta l’ẹka Onye-Nwe-Ọha l’iswi ẹhu mu, mẹe l’iswi ẹhu ndu-a, mẹe l’iswi ẹhu ndu Juda l’owhu l’okfu iwhe ọwa-a, a gụfutaru l’ẹkwo iwu-a, a whụru. Nkele oke ẹhu-eghughu Onye-Nwe-Ọha bẹ pakwarụ ẹka l’ẹhu anyi, o noo lẹ nna anyi whẹ te emedu iwhe dụ l’ẹkwo iwu-a, whẹ te eme iwhe e deru l’ẹkwo iwu ono, bụ ọwhu l’akpa ẹka ama anyi.”
14Ọo ya bụ, Hilikaya, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe Ahikamu, mẹe Akụbo, mẹe Shefanu, mẹe Ayizáya jeshia njịta l’ẹka nwanyị, l’aza Huluda. Nwanyị ono bụ onye nkfuchiru Chileke, ẹka o bu bụ l’ẹgu ọwhuu, dụ lẹ Jerúsalẹmu. Ọo bụ nyee Shalumu nwa Tikuva bụru nwanwa Hahasu, bụ onye l’eleta uwe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ẹnya.
15Nwanyị ono sụ whẹ: “Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: Unu je ezhia onye zhiru unu t’ụnu byakfuta mu agha 16l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Mu bya l’ewokfuta Jerúsalẹmu mẹe ndu bu iya nụ ejo iwhe-ọtsulanu, ẹgube ono, ọ dụ l’ẹkwo iwu ono, eze ndu Juda gụru. 17Eshi-ọwhu whẹ harụ mbẹdua, kpọlahaa ụ̀nwù isẹnsu ọku anụ agwa ọdo, bụ ẹka bẹ whẹ gude mee ya, shi nno kpatsua mu ẹhu-eghughu. Ẹhu-eghughu mu l’a-nọlewho ata chịchichi l’ẹhu Jerúsalẹmu g’ọo ọku, ọ tọ byadụ l’atụ-zeta atụ-zeta. 18A bya l’ishi eze ndu Juda l’onwiya, bụ onye zhiru unu t’unu bya njịta l’ẹka Onye-Nwe-Ọha, unu karụ iya l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: A bya l’okfu ono ị nụru, 19eshi-ọwhu nzhimanụ kpewaa ghu azụ, nke ọwhu bụ l’i wozetaru onwoghu alị l’iwhu Onye-Nwe-Ọha g’ị nụru okfu, mu kfuru l’ishi Jerúsalẹmu mẹe ndu bu iya nụ, mbụ ono, mu kfuru sụ l’ọo-bụru ochuwhu, whẹ abụru ndu a tụru ọnu, i kwobe iswi iya lajashịa uwe ghu, ryaa ẹkwa l’iwhu mu. Mu nụkwaruwho iwhe i kfuru nụ mu. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. 20Iwhe l’e-mechia nụ bụ lẹ mu l’e-me gụ alakfu nna ghu whẹ l’ẹhu-guu lẹ maa, e lia ghu guu, ẹnya ghu ta awhụdu ejo iwhe-ọtsulanu ono, mu l’e-wota bya edobe l’ẹka-a.”
Whẹ lashia je akọoru eze gẹ nwanyị ono kfuru.
23Josáya l’emezhi ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha
1Tọ dụ iya bụ, eze bụ Josáya bya ezhia ozhi gude kua ndu bụ ọgurenya ndu Juda gẹ whẹ ha mẹe ndu nke Jerúsalẹmu. 2Eze yẹle unwoke ndu Juda ono, mẹe ndu bu lẹ Jerúsalẹmu, mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ndu nkfuchiru Chileke, mẹe ndu Juda l’owhu ndu ukfu lẹ ndu nta bya alịru jeshia eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha. O woru ẹkwo ọgbandzu ono, a whụru l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha gụru ye whẹ lẹ nchị. 3Eze bya akfụru lẹ mgboro itso eze-ụlo ono gbaa ọgbandzu l’iwhu Onye-Nwe-Ọha lẹ ya l’a-nọ etso Onye-Nwe-Ọha, ya egude obu iya g’ọ ha mẹe ndzụ iya g’ọ ha edobe iwu iya, mẹe iwhe ọ sụru t’e meje, mẹe iwhe ọ tọru ọkpa iya, shi nno eme iwhe ẹkwo ọgbandzu ono kfuru bụ iya bụ iwhe e deru l’ẹkwo ono. Ndu Juda gẹ whẹ ha tụko zụa nkwe ye l’ọgbandzu ono.
Josáya l’ewota mgbanwe
4O noo ya, eze bya ezhia Hilikaya, bụ onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, l’etsota Hilikaya l’ọkwa, mẹe ndu l’eche ọnu eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha nche tẹ whẹ je achịshikota arya lile, l’eegudeje agwa Bálu, mẹe nke Ashera, mẹe nke kpokponde l’eze-ụlo ono. Ọo ya bụ, eze je akpọo arya ono ọku l’ọma ẹgu Kidirọnu l’azụ Jerúsalẹmu, kpota ntụ iya lashia Bẹtelu. 5Ọ chịshikota ndu ono, ndu eze ndu Juda yeru tẹ whẹ kpọje ụ̀nwù isẹnsu ọku l’ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe dụ-gee lẹ mkpụkpu ndu Juda mẹe ọwhu nọ-wheru Jerúsalẹmu mgburumgburu; mbụ ndu ono, l’akpọje ụ̀nwù isẹnsu ọku nụ Bálu, mẹe ẹnyanwu, mẹe ọnwa, mẹe iwhe bụ kpokponde, dụ adụdu. 6O wofuta itso Ashera ono, a kpọberu l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha je akpọo ọku lẹ nsụda Kidirọnu l’azụ Jerúsalẹmu, gwee ya yọgiri-yọgiri jeye ọ bụru ntụ; o kpota ntụ iya wụa l’ẹka l’eelije madzụ mmaka. 7O nwutsuhia ụlo ebubu unwoke, l’agba ọkpara, dụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, nwutsuhia ụlo ụnwanyi, l’anọduje akpa uwe, l’eewebeje Ashera.
8Ọ chịtakota ndu lile, bụ ndu l’agbajẹ ẹja lẹ mkpụkpu, dụ-gee l’alị ndu Juda, merwua ẹka l’aagwajẹ iwhe, mbụ ẹka ono, ndu ono shi akpọje ụ̀nwù isẹnsu ọku watazhiawho lẹ mkpụkpu Geba jeye lẹ mkpụkpu Byiyesheba. O mebyishia ẹka l’aagwajẹ iwhe ono, dụ l’ọnoguzo Jóshuwa, bụ iya shi bụru ọ-chị-ọha obodo ono, mbụ ono, shi dụ l’ẹka-ịcha m’ị -nọdu l’ọnu ẹka, l’eeshije abahụ lẹ mkpụkpu ono. 9Ndu ono, l’agbajẹ ẹja l’ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe te etsojekwa agba ẹja l’ẹnya-mgbẹja Onye-Nwe-Ọha, dụ lẹ Jerúsalẹmu, ọle whẹ l’etsoje ndu otu whẹ taa buredi, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi.
10O merwua Tofẹtu, bụ ẹka l’aagwajẹ iwhe dụ lẹ nsụda ụnwu Hịnomu, nke ọwhu l’ọoto dụhe onye l’akpọjekwadu nwa iya nwoke m’ọ bụ nwa iya nwanyị ọku gude gbaa ẹja nụ Molẹku. 11O wofukota ịnya ndu eze ndu Juda doberu ẹnyanwu nsọ l’ọnu ẹka ono, l’eeshije abahụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, bya anwụru ọku ye l’ụgbo-ịnya, e shi dobekwaruwho ẹnyanwu nsọ, o kepyashia. Ẹka whẹ shi dụ bụ l’ọma ẹka ono, dụ lẹ mgboro ụlo ono, onye ozhi ono, ẹwha iya bụ Nétanu-melẹku bu.
12O nwutsushia ẹnya-mgbẹja ono, ndu eze ndu Juda tụru l’ụlo-eli Éhazu; nwutsushia ẹnya-mgbẹja ono, eze Manáse tụru l’ọma ogboduwhu labọ ono, dụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha. O wofuru whẹ l’ẹka ono je egwe ryaaryaa, chịta iberibe iya je enwuru ye lẹ nsụda Kidirọnu. 13Eze merwukota ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe dụ l’ụzo ẹnyanwu-awata Jerúsalẹmu, l’ẹka-ụtara mẹ l’eeje ugvu ejo-ememe, mbụ ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe ono, Sólomọnu, bụ eze ndu Ízurẹlu tụru nụ Ashịtarotu, bụ ejo agwa ndu Sáyịdonu, mẹe Kemọshi, bụ ejo agwa ndu Moabu, mẹe Molẹku, bụ ejo agwa ndu Amọnu. 14Josáya bẹ tsupyashiru agwa, dụ l’ẹka ono, gbujishia itso Ashera, chịkoo ọkpu ndu nwụhuru anwụhu kujia ẹka ono.
15O mebyishiru ẹnya-mgbẹja ono, dụ lẹ mkpụkpu Bẹtelu, mbụ ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe ono, Jerobowamu nwa Nebatu, bụ onye ono, kpatarụ ndu Ízurẹlu whẹ mee iwhe-dụ-ẹji tụru. Ẹnya-mgbẹja ono mẹe ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe ono b’o nwutsushikotaru. Ọ tọru ọku ye l’ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe, tsua ya yọgiri-yọgiri, ọ ghọo ntụ, ọ nwụru ọku ye l’itso Ashera. 16O noo ya, Josáya bya achịkaa ẹnya whụ ilu, dụ-gee l’ugvu ono, o zhia, e je avọshiaru iya ọkpu, dụ l’ilu ono, ọ kpọo ya ọku l’eli ẹnya-mgbẹja ono gude merwua ya. Ọo ya bụ, ọ vụa, mbụ iwhe ono, Onye-Nwe-Ọha shi l’ọnu onye l’ekfuchiru iya nụ kfua.
17Nteke ono, Josáya bya ajịa sụ: “?Ọo gụnu b’a kpụru ẹgube whọ, mu l’ele nno?”
Ndu shi mkpụkpu ono sụ iya: “Ọo ilu onye nke Chileke whọ, shije alị Juda bya bya ekfua okfu iwhe-e, i meru ẹnya-mgbẹja-a, dụ lẹ Bẹtelu.”
18Ọ sụ whẹ: “Unu halẹkwa iya whọ, ba adụkwa onye l’e-me ọkpu iya ụkporo.” Ọo ya bụ, whẹ parụ ọkpu onye nke Chileke ono haa mẹe nke onye nkfuchiru Chileke who, shi mkpụkpu Samériya.
19Ọ kwawhọ ẹgube ono, Josáya larụ ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe dụ lẹ mkpụkpu Bẹtelu l’iyi bụ g’ọ larụ nwụlo-agwa, dụ l’alị Samériya l’iyi, mbụ nwụlo-agwa ono, ndu eze ndu Ízurẹlu tsoru tụwhaa lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu, dụ-gee l’alị Samériya, shi nno kpatsua Onye-Nwe-Ọha ẹhu-eghughu. 20Ọ tụko iwhe bụ ndu l’aagbajẹ ẹja l’ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe ono gbushikota l’eli ẹnya-mgbẹja ono, bya akpọo ọkpu ndu madzụ ọku l’eli ẹnya-mgbẹja ono. E megee, ọ tụgburu lashiwhu azụ lẹ Jerúsalẹmu.
Ori oge O-je-ghata
21Eze bya asụ ndu Juda gẹ whẹ ha: “Unu riaru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu oge O-je-ghata g’e deru iya l’ẹkwo ọgbandzu.” 22Ọ tọ dụdu oge O-je-ghata, e ribuwaru g’e riru ono, watarọ nteke ndu ikpe chịru alị Ízurẹlu mẹe nteke ndu eze chịru alị Ízurẹlu mẹe nteke ndu eze chịru alị Juda. 23Awha, e riru Onye-Nwe-Ọha oge O-je-ghata ono lẹ Jerúsalẹmu bụ awha, kwe Josáya awha iri l’ẹsato, ọ watarụ ọbu eze.
Iwe Onye-Nwe-Ọha te ejizetadu l’ẹka ndu Juda nọ
24Iwhe ọdo, Josáya meru bụ l’ọ chịshikotaru ndu l’ejeje njịta l’ẹka ndu l’awhụ awhụ mẹe ndu l’eme amamanshi, tụko iwhe bụ alobu, mẹe agwa, mẹe ejo akpamara dụkota lẹ Jerúsalẹmu mẹe l’alị ndu Juda l’owhu wofukota. Iwhe lile ono b’o meru tẹ ya gude medzua iwhe e deru l’ẹkwo iwu ono, Hilikaya, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke whụru l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha. 25Ọ tọ dụdu eze ọdo, dụ g’ọo Josáya lẹ ndu vu iya ụzo chịa mẹe ndu ọwhu, l’etso iya l’azụ, bụ onye gudeje obu iya g’ọ ha, mẹe ndzụ iya g’ọ ha, mẹe ike iya g’ọ ha zhiberu Onye-Nwe-Ọha g’ọ dụ l’ẹkwo iwu Mósisu.
26Ọle ọta chịchichi oke ẹhu-eghughu Onye-Nwe-Ọha ono, ọ tukoshiru ndu Juda ta atuzetadu atuzeta l’iswi iwhe lile ono, Manáse megbaberu shi nno kpatsua ya ẹhu-eghughu. 27Ọo ya meru iwhe Onye-Nwe-Ọha sụru whẹ: “Mu l’e-wofu ndu Juda l’atatiwhu mu ẹgube ono, mu wofuru ndu Ízurẹlu; mu ajịka Jerúsalẹmu, bụ mkpụkpu ono, mu họtaru mẹe eze-ụlo ono, mu sụru l’ọo ẹka ẹwha mu l’a-nọ ere ire ono.”
Anwụhu Josáya
28Iwhe ọdo, nwụru nụ l’oge nke Josáya, mẹe iwhe lile o megbaberu b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Juda.
29Ọo l’oge nke Josáya bẹ Fero Neko bụ iya bụ eze ndu Íjiputu chị ndu ojọgu iya jeshia ẹnyimu Yufurétisu tẹ ya yetaru eze ndu Asiriya ẹka l’ọgu. Eze, bụ Josáya chịta ndu ojọgu nkiya tụgbua tẹ ya wọta iya ọgu ono. Fero Neko tsopyabe iya gbua ya lẹ mgboro mkpụkpu Megido. 30Ndu ozhi iya shi lẹ Megido gude ụgbo-ịnya palata odzu iya lẹ Jerúsalẹmu, bya elia ya l’ilu nkiya. Ndu Juda wofuta nwa nwoke Josáya ono, ẹwha iya bụ Jehowahazu, wụa ya mmanụ l’ishi t’ọ bya abụru eze nọ-chia ẹnya nna iya.
Nteke Jehowahazu bụ eze ndu Juda
31Jehowahazu bẹ gbarụ ụkporo awha l’awha ẹto nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ ọnwa ẹto lẹ Jerúsalẹmu. Ẹwha ne iya bụ Hamutalu nwada Jeremáya nke mkpụkpu Libyina. 32Jehowahazu bẹ meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha g’ọo nna iya oche whẹ. 33Fero Neko tuchiru iya lẹ mkpọro lẹ mkpụkpu Ribula, dụ l’alị Hámatu, nke ọwhu l’ọoto nọhe lẹ Jerúsalẹmu achị. Fero Neko bya agbaarụ ndu Juda ụtu mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo talẹntu ugbo ise, ọwaa mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ talẹntu lanụ. 34Fero Neko bya emee Elíyakimu, bụ nwa Josáya eze l’ọzori nna iya, bụ Josáya. Ọ gụ-nwee Elíyakimu ẹwha, ọ zalahaa Jehoyakimu. Ọo ya bụ, o dufu ọwhube Jehowahazu je edobe l’alị ndu Íjiputu, ọ nọdu l’ẹka ono nwụhu. 35Jehoyakimu kfụa Fero Neko mkpọla-ọcha ono mẹe mkpọla-ododo ono, ọ gbarụ ndu Juda. O keru iya nụ ndu Juda; onyenọnu b’o ketaru gẹ apambe ẹhu iya ha, shi nno nweta mkpọla-ọcha ono yẹle mkpọla-ododo ono.
Nteke Jehoyakimu bụ eze ndu Juda
36Jehoyakimu gbarụ ụkporo awha l’awha ise nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ awha iri lẹ nnanụ lẹ Jerúsalẹmu. Ẹwha ne iya bụ Zebyida nwada Pedaya nke Ruma. 37Jehoyakimu meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha g’ọo nna iya oche whẹ.
241Ọ bụru nteke ono, Jehoyakimu bụ eze bẹ Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu jeru ọgu l’alị ono. Jehoyakimu nọdu iya lẹ mkpula awha ẹto. A nọnyaa, ọ ghachi kwefulahaaru iya ike. 2Onye-Nwe-Ọha bya eyefu ndu ojọgu ọlwua-ọlaa, shi alị Bábyilọnu, mẹe nke ndu Arámu, mẹe nke ndu Moabu, mẹe nke ndu Amọnu, whẹ byakfutashia Jehoyakimu ọgu tẹ whẹ bya alakọta Juda l’iyi, ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha shi l’ọnu ndu ozhi iya, bụ ndu nkfuchiru iya kfua l’ọo-dụ. 3Iwhe doru ẹnya bụ l’iwhe ono, nwụkotaru l’ẹhu ndu Juda bẹ bụ Onye-Nwe-Ọha sụru t’ọ nwụa, shi nno tẹ ya wofu whẹ l’atatiwhu iya l’iswi iwhe-dụ-ẹji ono, Manáse metagbaberu mẹwaro iwhe lile ono, o meru, 4mẹkwawho iswi ọchi ndu ono, l’adụa iwhe whẹ meru, o gbukotaru; ọchi whẹ tụko Jerúsalẹmu nakọta. Onye-Nwe-Ọha ta agụduru whẹ nvụ.
5Iwhe ọdo, nwụru nụ l’oge nke Jehoyakimu, mẹe iwhe lile o meru b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Juda. 6Ọo ya bụ, Jehoyakimu nwụhu lakfushia nna iya whẹ lẹ maa. Jehoyakinu, bụ nwa iya bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya.
7Eze ndu Íjiputu te eselitahedu ishi ọdo fụtabaa afụta l’alị whẹ, o noo nkele eze ndu Bábyilọnu bẹ natakọtaru alị iya l’owhu, watazhiawho l’ọnu-iyi Íjiputu je akpaa l’ẹnyimu Yufurétisu.
Nteke Jehoyakinu bụ eze ndu Juda
8Jehoyakinu bẹ gbarụ awha iri l’ẹsato nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ ọnwa ẹto lẹ Jerúsalẹmu. Ẹwha ne iya bụ Nehushuta nwada Elunetanu nke Jerúsalẹmu. 9Jehoyakinu bẹ meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha g’ọo nna iya.
10Ọ bya erwua nteke obu, ndu ozhi Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu wụru byatashia Jerúsalẹmu bya eyebuta iya. 11Nebukadineza l’onwiya byakfuta ndu ozhi iya ono lẹ Jerúsalẹmu l’ẹka whẹ yebutaru iya. 12Tọ dụ iya bụ, Jehoyakinu, bụ eze ndu Juda yẹle ne iya, mẹe ndu ozhi iya, mẹe ndu ishi iya, mẹe ndu ishi-ozhi iya tụko woru onwowhe nụ eze ndu Bábyilọnu.
Ọ bụru l’awha kwe eze ndu Bábyilọnu awha ẹsato, ọ watarụ ọbu eze b’ọ kpụtaru Jehoyakinu lẹ ndzụ. 13O vutakota ẹku lile, dụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha mẹe nke ụlo-eze, bya egbukashia arya lile ono, Sólomọnu, shi bụru eze ndu Ízurẹlu gude mkpọla-ododo mekota dobe l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha kfujehawaru okfu iya. 14Ọ kpụkoo ndu Jerúsalẹmu gẹ whẹ ha, mbụ ndu ishi, mẹe ndu ojọgu, mẹe ndu l’eme nka l’alị ono, mẹe ndu ọ-kpụ-ụzu. Iwhe whẹ dụkota bụ ụnu madzụ ugbo ụkporo l’ise; ọ kpụkoo whẹ. Ọ tọ dụdu onye whuduru nụ, gbahaa ndu kagezhia ọbu ndu ụkpa l’alị ono.
15Nebukadineza bya eshi lẹ Jerúsalẹmu kpụa Jehoyakinu lẹ ndzụ laa alị ndu Bábyilọnu, kpụta ne Jehoyakinu, mẹe unyomu iya, mẹe ndu ishi-ozhi iya, mẹe ndu l’ekfu iwhe l’aanụ l’alị ono. 16Eze ndu Bábyilọnu ono kpụtakota ndu ojọgu, dụ ụnu iri l’ẹsaa l’ụkporo ndu ojọgu ugbo iri, bụ ndu ọkpehu dụ mẹe ndu marụ ẹnya ọgu lẹ ndzụ. Ọ kpụta ụnu madzụ ugbo labọ l’ụkporo ugbo iri, bụ ndu l’eme nka mẹe ndu l’akpụ ụzu. 17Ọo ya bụ, o wota Mataniya, bụ nwune nna Jehoyakinu mee eze l’ọzori Jehoyakinu. Ọ gbanwee ẹwha iya gụbe iya Zedekaya.
Nteke Zedekaya bụ eze ndu Juda
18Zedekaya bẹ gbarụ ụkporo awha l’awha lanụ nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ awha iri lẹ nnanụ lẹ Jerúsalẹmu. Ẹwha ne iya bụ Hamutalu nwada Jeremáya. Ẹka ne iya shi bụ Libyina. 19Zedekaya bẹ meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha g’ọo Jehoyakimu. 20Ọ bụru ẹhu-eghughu, l’eghu Onye-Nwe-Ọha bẹ iwhe ono gude nwụa l’ẹhu ndu Jerúsalẹmu mẹe l’ẹhu ndu Juda jeye nteke ọ chịchafuru whẹ l’atatiwhu iya.
O noo ya, Zedekaya nọnyaa kwefulahaaru eze ndu Bábyilọnu ike.
251Ọo ya bụ, o be l’awha kwe Zedekaya awha tete, ọ watarụ ọbu eze, l’abalị iri l’ọnwa iri; eze ndu Bábyilọnu, bụ Nebukadineza chịta ikpoto ndu ojọgu iya whẹ byatashia Jerúsalẹmu. Whẹ je akwaa okpu l’azụ mkpụkpu ono, gvuwhee ya ịga-ọgu mgburumgburu. 2Whẹ yechia mkpụkpu ono jeye l’awha kwe eze bụ Zedekaya awha iri lẹ nnanụ. 3L’abalị tete l’ọnwa ẹno bẹ mkpẹgu, l’eme nụ bya akabaa njọ lẹ mkpụkpu ono, nke ọwhu ndu bu l’alị ono l’enwehee nri, whẹ l’e-ri. 4E tsufua mgbodo mkpụkpu ono, o be l’ẹnyashi iya, ndu ojọgu mkpụkpu ono l’owhu tsukahu gbalashịa. Ẹka whẹ shi gbalashịa bụ l’ọnuzo ono, dụ lẹ mgbakụ mgbodo labọ ono, dụ lẹ mgboro mgbabu eze. Nteke ono bẹ ndu ojọgu ndu Bábyilọnu yebutaru mkpụkpu ono mgburumgburu. Whẹ wụa ụzo nsụda Araba. 5Ndu ojọgu Bábyilọnu chịpyabe eze bụ Zedekaya je egude iya lẹ barịkiti alị, dụ lẹ Jériko. Ndu ojọgu Zedekaya ono buhaa ya tsukashihu. 6Whẹ gude Zedekaya kpụ-kfu iya eze ndu Bábyilọnu lẹ mkpụkpu Ribula, a nọdu l’ẹka ono nmaa ya ikpe. 7Whẹ nọdu l’iwhu iya gbushia ụnwu iya, bya aswọshia Zedekaya akpụru ẹnya, gude gwọgirigwo ope tụa ya mkpọro kpụru iya lashia Bábyilọnu.
Aala Jerúsalẹmu mẹe eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha l’iyi
8Ọ bya ebe g’ọnwa ise l’awha dụ l’abalị ẹsaa l’awha kwe Nebukadineza awha iri lẹ tete, ọ watarụ ọbu eze ndu Bábyilọnu, onye l’eeku Nebuzaradanu, bụ onye ishi ndu ojọgu, l’eche Nebukadineza nche, mbụ onye ozhi eze ndu Bábyilọnu ono jeshia Jerúsalẹmu. 9O je atọru ọku ye l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, mẹe l’ibe-eze, mẹe l’ụlo, dụkota lẹ Jerúsalẹmu; ụlo ndu oke-amadụ b’ọ tọkotaru ọku o dzụkota iya. 10Ndu ojọgu Bábyilọnu lile ono, onye ishi ndu ojọgu ono, l’eche Nebukadineza nche chị je ẹka ono tsukposhia mgbodo, e gude tụ-wheta Jerúsalẹmu mgburumgburu. 11Nebuzaradanu, bụ onye ishi ndu ojọgu, l’eche Nebukadineza nche tụko iwhe bụ ndu whuduru lẹ mkpụkpu ono rwukoo lashia alị ndu Bábyilọnu, mbụ-zhia ikpoto ndu ono mẹe ndu gbarụ ọso ndzụ whẹ nọdu l’ẹka eze ndu Bábyilọnu. 12Onye ishi ndu ojọgu ono bẹ bụ ndu ọwhu kagezhia ọbu ndu ụkpa l’alị ono b’ọ harụ haa, tẹ whẹ letaje mgbabu vayịnu ẹnya mẹe tẹ whẹ jeje ozhi l’ẹgu.
13Itso ope, dụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, mẹe ọgba-kperekpere, mẹe abaravuma-mini, e gude ope kpụa, dụ iya nụ bẹ ndu Bábyilọnu gwekotaru ryaaryaa, vuta ope ono lashia alị Bábyilọnu. 14Whẹ vuta ite, mẹe eze agọ, mẹe iwhe l’apa oghu oryọku, mẹe efere, mbụ-zhia iwhe a kpụru l’ope, l’eegudeje eje ozhi l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, 15mẹe iwhe l’aakpọje isẹnsu ọku, mẹe ochi. Iwhe lile, e mekotaru lẹ mkpọla-ododo mẹe lẹ mkpọla-ọcha bẹ onye ishi ndu ojọgu ono vutakotaru.
16Ẹrwa ope, lakọtaru l’itso labọ ono, mẹe l’abaravuma-mini ono, mẹe l’ọgba-kperekpere ono, Sólomọnu meshiru ye l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha bẹ kpọru gẹ l’aatụ ọnu iya. 17Itso ono bẹ eli iya dụ nji-ẹka ụkporo l’ẹsaa l’ẹhu l’ẹhu. Ọ bụru ope b’e gude wụa ishi iya. Iwhe ishi itso ono dụ bụ nji-ẹka ẹno lẹ mkpirikpi, bya enwegbaaru iwhe a kparụ akpakpa mẹe ọwhu a kpụru akpụkpu l’ope, dụ-gee g’ọo itorokuma, e yewhetaru iya mgburumgburu gude memashia ya ememashi. Itso nke ẹbo mẹe iwhe ono, a kpageeru ye iya bụ iwhe lanụ yẹle ọwhu.
Aakpụ ndu ishi Juda lẹ ndzụ
18O noo ya, onye ishi ndu ojọgu ono, l’anọje eche eze nche bya akpụta Seraya, bụ onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke lẹ ndzụ, kpụta Zéfanaya, bụ o-tsota onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ụmadzu ẹto, l’eche nche l’ọnu eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha. 19O je l’ime mkpụkpu je akpụta onye shi bụru ishi ndu ojọgu mẹe ụmadzu ise, l’agbazhiru eze idzu, bụ ndu ọwhu nọkwadu lẹ mkpụkpu ono, kpụa onye l’ederu onye ishi ndu ojọgu ẹkwo, bụ iya bụ onye l’ana ndu alị ono l’ọrwu ojọgu, mẹe ụkporo madzụ ugbo ẹto, bụ unwoke alị ono, a whụru lẹ mkpụkpu ono. 20Nebuzaradanu, bụ onye ishi ndu ojọgu, l’eche Nebukadineza nche kpụta whẹ kpụ-kfu eze ndu Bábyilọnu lẹ mkpụkpu Ribula. 21Ọ bụru lẹ mkpụkpu Ribula ono, dụ l’alị Hámatu bẹ eze ndu Bábyilọnu nọdu gbushia whẹ.
O noo g’e shi kpụa ndu Juda lẹ ndzụ l’alị whẹ laa alị ọdo.
E meru Gédaliya ọ-chị-ọha
22Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu bya ahọfuta Gédaliya, bụ nwa Ahikamu nwa Shefanu t’ọ bụru ọ-chị-ọha, l’achị ndu ọwhu whuduru nụ l’alị Juda. 23Nteke ndu bụ ishi ndu ojọgu mẹe ndu nkewhe nụru l’eze ndu Bábyilọnu bẹ meru Gédaliya ọ-chị-ọha, l’achị ndu Juda, whẹ wụ-kfuta Gédaliya lẹ mkpụkpu Mizupa. Ẹwha ndu ishi ndu ojọgu ono bụ: Ishimẹlu nwa Netaniya, mẹe Johananu nwa Kareya, mẹe Seraya nwa Tanuhumetu onye Netofa, mẹe Jazanaya nwa onye Maaka, mẹe ndu nkewhe. 24Gédaliya bya eribuaru whẹ lẹ ndu nkewhe ono nte gude mee t’obu shihu whẹ ike sụ: “Unu ba atsụshi egvu ndu ishi ndu Bábyilọnu. Unu nọdu l’alị ono jeru eze ndu Bábyilọnu ozhi. E -megee bẹ iwhe l’a-dụru unu lẹ ree.”
25O rwulewho l’ọnwa ẹsaa l’awha ono, Ishimẹlu nwa Netaniya, bụ nwa Elishama chịta ụmadzu iri jeshia ọgu lẹ mkpụkpu Mizupa je egbua Gédaliya, mẹe ndu Juda, mẹe ndu Bábyilọnu ono, whẹ l’iya nọkota l’ẹka ono. Ishimẹlu ono bẹ shi l’ibe ndu eze. 26Iwhe ono mee, ndu Juda l’owhu, ndu ukfu lẹ ndu nta je akpaa lẹ ndu ishi ndu ojọgu whẹ gude ntsụ-megvu ndu Bábyilọnu gbarụ lashia alị Íjiputu.
Aakpụfuta Jehoyakinu l’ụlo-mkpọro
27L’awha kwe Jehoyakinu ono, shi bụru eze ndu Juda ụkporo awha l’awha iri l’ẹsaa, a kpụru iya lẹ ndzụ bẹ Evilu-merodaku watarụ ọbu eze ndu Bábyilọnu. O be g’ọnwa iri l’ẹbo l’awha ono gbarụ ụkporo abalị l’abalị ẹsaa, o meeru Jehoyakinu ono, bụ eze ndu Juda eze-iwhe-ọma kpụfuta iya l’ụlo-mkpọro. 28O kfuru okfu njima yeru Jehoyakinu, bya edobe iya l’ọnodu, kakọta nke ndu eze ọdo, a kpakọru yẹle whẹ kpụa lẹ ndzụ laa alị Bábyilọnu. 29Jehoyakinu gbanwe uwe mkpọro iya, bya etsoru rilahaa nri lẹ teburu eze jeye g’ọ nọ-beru. 30Mbọku fụtaru l’igwe bẹ eze l’anụje Jehoyakinu okpoga, l’oo-gudeje eme mkpa iya jeye g’ọ nọ-beru.