Ẹkwo
IWHE, E MERU L’OGE NDU EZE
nke ẹbo
1Sólomọnu l’aryọ mmamagụ
1Sólomọnu, bụ nwa Dévidi bya akpọo onwiya g’ọo abara l’alị-eze iya. Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke iya swiru iya ọkpobe eswiru, bya emee ya ọ bụru oke amadụ.
2Sólomọnu bya ekfuru yeru ndu Ízurẹlu l’owhu. Ndu o kfuru yeru bụ ndu ishi, l’achị ndu ojọgu, dụ ụnu labọ l’ụkporo iri mẹe ndu ishi, l’achị ndu ojọgu, dụ ụkporo ise mẹe ndu ikpe mẹe iwhe bụ ndu ishi ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha, mbụ ndu bụ ishi l’ibe nna whẹ. 3Sólomọnu yẹle edzudzu-ọha Ízurẹlu tụgbua jeshia l’ẹka, l’aagwajẹ iwhe dụ lẹ mkpụkpu Gibyiyọnu. Nkele ọo l’ẹka ono bẹ Ụlo-ẹkwa-ndzuko nke Chileke dụ, mbụ ono, Mósisu, bụ onye ozhi Onye-Nwe-Ọha mejeru l’echi-ẹgu. 4Dévidi bẹ patawarụ igbe-ọgbandzu Chileke lẹ mkpụkpu Kiriyatu-jeyarimu bya edobe lẹ nwọru ẹka o metaru iya; o noo l’ọ kpọberu iya ụlo-ẹkwa lẹ Jerúsalẹmu. 5Ọle ẹnya-mgbẹja ono, o meru l’ope, mbụ Bezalẹlu bẹ dụ lẹ Gibyiyọnu l’ẹka ono; l’iwhu mkpuumkpu Onye-Nwe-Ọha. Bezalẹlu bụ nwa Uri; Uri bụru nwa Họru. Sólomọnu yẹle edzudzu-ọha ono chọlahaa Onye-Nwe-Ọha l’ẹka ono. 6Sólomọnu nyihu l’eli ẹnya-mgbẹja ono, e meru l’ope, mbụ l’iwhu Ụlo-ẹkwa ndzuko; je egbua anụ, dụ ụnu labọ l’ụkporo iri gude gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja ọkpokota-iwhe-ọku.
7O rwua l’ẹnyashi; Onye-Nwe-Ọha byakfuta Sólomọnu bya asụ iya: “Ryọo mu iwhe ị chọru tẹ mu nụ ghu.”
8Sólomọnu sụ Chileke: “I goshiwaru l’i yeru Dévidi, bụ nna mu obu shii; bya emewa tẹ mu bụru eze l’ọzori iya. 9Byiko Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke; t’ụkwa ono, i kweru nna mu Dévidi medzukota nụ. Nkele i mewaru tẹ mu bụru eze ikpoto ndu ha g’ọo ẹja, dụ l’alị. 10Nụnu mu mmamagụ mẹe ọkwa-ẹnya, mu l’e-gude eje eje alwa alwa l’iwhu ndu-a, o noo nkele ọ tọ dụdu onye sụru gẹ l’ọo-chịkota ndibe ghu-a, parụ ẹka ẹgube-ẹ.”
11Chileke yeeru Sólomọnu ọnu sụ: “Eshi-ọwhu ọ bụ iwhe ono bẹ dụ ghu l’obu. T’ị sụ t’a nụ ghu ẹku l’ụba mẹe t’a nụ ghu ugvu; t’ị sụ tẹ ndu ị dụ ashị nwụshihu; t’ị sụnu m’ọo t’a nụ ghu ndzụ ogologo; gbahaa t’a nụ ghu mmamagụ yẹle ọkwa-ẹnya, l’ii-gude achị ndibe mu ono, mu meru t’ị bụru eze whẹ ono; 12Ọ kwa iya bụ lẹ mu l’a-nụ ghu mmamagụ mẹe ọkwa-ẹnya. Mu anụkwa ghu whọ ẹku l’ụba mẹe ugvu, l’adụa onye eze nwejeru iya nụ lẹ ndu vu ghu ụzo; tọ dụ onye eze bya l’e-nwe iya lẹ ndu ọwhu l’etso ghu etso.”
13Ọo ya bụ, Sólomọnu bya eshi l’ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe lẹ Gibyiyọnu ono nyizeta, mbụ l’iwhu Ụlo-ẹkwa ndzuko ono. Ọ lashia Jerúsalẹmu. Ọ bụru eze ndu Ízurẹlu.
Ẹku Sólomọnu
14Sólomọnu dokoberu onwiya ụgbo-ịnya mẹe ndu l’agba ịnya. O nweru ụnu ụgbo-ịnya ugbo ẹto l’ụkporo iri mẹe ụkporo ụnu ndu l’agba ịnya l’ụnu iri. Ndu bẹ eze harụ dobe lẹ mkpụkpu, l’eedobeje ụgbo-ịnya, dobe ụwhodu lẹ Jerúsalẹmu swibe onwiya. 15Eze bẹ meru tẹ mkpọla-ọcha kụru g’ọo ẹwhuru lẹ Jerúsalẹmu, mee t’oshi sida dzuru ẹka lile g’ọo oshi sịkamo, tụkoru alị ọkpa-ugvu, dụ l’ụzo ẹnyanwu-arịba nata. 16Ọo l’alị Íjiputu yẹle alị Kuwe b’e shi anmajẹru Sólomọnu ịnya. Ọ bụru ndu l’agbarụ eze nghọ shi ejeje alị Kuwe je akfụa aswa iya nmata iya. 17Aswa, whẹ shi akfụje gude zụa ụgbo-ịnya lẹ Íjiputu bẹ bụ mkpọla-ọcha, dụ ụnu shẹkelu l’ụkporo shẹkelu ugbo iri. Ịnya bẹ whẹ shi anmajẹ ụkporo shẹkelu mkpọla-ọcha ugbo ẹsaa lẹ shẹkelu iri. Ọ bụru l’ẹka whẹ bẹ ndu eze ndu Hetu mẹe ndu eze ndu Arámu shi eshije enweta iya.
2Aakwakọ nkwakọ ọtu eze-ụlo Chileke
1Sólomọnu bya achịpyaa ya l’obu iya lẹ ya l’a-tụru Onye-Nwe-Ọha ụlo mẹe lẹ ya l’a-tụ ụlo eze bụ ẹka ya l’e-buru. 2Ọ bya agụta ụkporo ụnu unwoke ugbo ẹsato l’ụnu iri l’ise tẹ whẹ bụru ndu l’evu iwhe e gude eme ụlo ono, gụta ụkporo ụnu unwoke ugbo iri tẹ whẹ bụru ndu l’awa ẹwhuru l’ugvu ugvu alị ono, bya agụta ụnu unwoke tete tẹ whẹ bụru ndu ishi, l’eleta ọrwu ono ẹnya.
3Sólomọnu bya ezhia Hiramu, bụ eze ndu Taya ozhi sụ: “T’ọ bụkwaru ẹgube ono, i mekoshiru nna mu Dévidi nụ iya oshi sida t’ọ tụa ụlo ebubu iya bụ gẹ l’ii-mekoshi mbẹdua. 4Mu bya l’atụa ụlo, bụ ẹka Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke mu l’e-buru, doberu iye ya nsọ t’ọ bụru ẹka l’aa-kpọje ụ̀nwù-isẹnsu, l’eshi kwẹkwekwe ọku l’iwhu iya mẹe t’ọ bụru ẹka l’ee-dobeje buredi, dụ nsọ ntekenteke, bya abụru ẹka l’aa-gbajẹ ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku eswe mẹe ẹnyashi, mẹe lẹ mbọku Sabatụ, mẹe l’ọnwa ọ̀whúú, mẹe l’ori oge Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi, ẹgube e doberu iya t’ọ bụru nsọ ndu Ízurẹlu jeye lẹ gbururu. 5Ụlo ọbu, mu l’abya atụtu bẹ l’a-pa ẹka apaa nkele Chileke anyi bẹ kangokotaru iwhe bụ agwa l’owhu. 6Ọle ọbu, ?ọo onye bẹ sụru gẹ l’ọo-tụru iya ụlo? Eshi-ọwhu igwe, mbụ igwe ọwhu kakọta l’eli l’ẹte asụa ya anọdu. ?Ọo onye bẹ mu bụ nke tẹ mu tụaru iya ụlo? T’a gụfulewho l’aatụ iya g’ọo ẹka l’aakpọjeru iya isẹnsu ọku. 7Ntaa bụkwa t’i zhitaru mu onye l’eme nka lẹ mkpọla-ododo, mẹe lẹ mkpọla-ọcha, mẹe l’ope, mẹe lẹ mkpụrumkpu-igwe, bya abụru onye l’eme nka, gude oghu ododo, mẹe oghu uswe, mẹe oghu, dụ urwukpu-urwukpu akpa ẹkwa. Onye ọbu l’a-bụkwaruwho onye ọopyi iwhe-apyịpyi doru ẹnya. Yẹle ndu nkemu, bụ ndu l’eme nka, nna mu Dévidi doberu bẹ l’e-yeko ẹka rwụa ọrwu ono lẹ Jerúsalẹmu mẹe lẹ Juda. 8Nụkwa mu whọ oshi sida, mẹe oshi sayịpuresu, mẹe oshi alugumu, shi l’ugvu ugvu Libanọnu. Nkele o doru mu ẹnya lẹ ndu nkeghu l’eme nka l’ọwa oshi ugvu ugvu Libanọnu. Ndu nkemu bẹ whẹ lẹ ndu nkeghu l’e-yeko ẹka l’ọrwu ono; 9nke ọwhu whẹ l’a-nụ mu oshi ha l’igweligwe. Nkele ụlo ọbu, mu l’abya atụtu bẹ bụ agaga-gvuragvu, dụ biribiri. 10Iwhe mu l’a-nụ ndu nkeghu ono, bụ ndu l’egbu oshi ono bụ witi, e gweru egwegwe, dụ ụkporo ụnu ẹkpa ugbo labọ l’ụnu iri. Mu anụ whẹ balị, dụ ụkporo ụnu ẹkpa ugbo labọ l’ụnu iri mẹe galọnu mmẹe, dụ ụkporo ụnu ugbo iri l’ẹbo l’ụnu iri, bya anụ whẹ tinu mmanụ, dụ ụkporo ụnu ugbo labọ l’ụnu iri.”
11Tọ dụ iya bụ, Hiramu, bụ eze ndu Taya dee ẹkwo-ozhi gude yeeru Sólomọnu ọnu sụ: “Ọo obu, Onye-Nwe-Ọha yeru ndibe iya b’o gude mee t’ị bụru eze whẹ.” 12Hiramu kfukwawho ọdo sụ: “T’ajaja bụru nke Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu, onye meru igwe mee eliwhe, mbụ onye ono, nụru eze bụ Dévidi nwa, marụ ágụ, mbụ nwa, nweru ori-l’ichicho, bya abụru nwa iwhe doru ẹnya, t’ọ bụru onye l’a-tụru Onye-Nwe-Ọha eze-ụlo, tụaru onwiya ụlo eze. 13Ntaa bẹ mu l’ezhiwaa nwoke l’aza Huramu-abyi t’ọ bya. Ọ bụ nwoke l’eme nka, bụru onye iwhe doru ẹnya. 14Ọ bụ nwa nwanyị, shi l’ikfu Danu. Nna iya bụru nwoke Taya gẹdegede. Ọ nwụru g’e shi eme nka lẹ mkpọla-ododo, mẹe lẹ mkpọla-ọcha, mẹe l’ope, mẹe lẹ mkpụrumkpu-igwe, mẹe l’ẹwhuru, mẹe l’oshi; ọ nwụa ogude oghu ododo, mẹe oghu, dụ urwukpu-urwukpu, mẹe oghu uswe, mẹe ọkpobe ẹkwa-ọcha akpa ẹkwa. Ọ marụ gẹ l’apyịje iwhe-apyịpyi, dụ l’iche l’iche; o jee l’a-dụ ike mekota iwhe e yeru iya l’ẹka t’o mee. Ndu nkeghu, bụ ndu l’eme nka mẹe ndu nka ono, onye-nwe-mu nụ Dévidi, bụ nna ghu doberu bẹ whẹ l’iya l’e-yeko ẹka l’ọrwu ono. 15Ntaa bụkwa tẹ gụbe onye-nwe-mu nụ nụwaro ndu ozhi ghu witi, mẹe balị, mẹe mmanụ, mẹe mmẹe ọbu, i kfuru okfu iya 16t’anyi je awataru ghu oshi ole, ị chọru l’ugvu ugvu Libanọnu; sweshia ya esweshi seghaa l’eze-ẹnyimu je dobe iya lẹ Jọpa, bụ ẹka l’ọo-dụ gụ evu iya ala Jerúsalẹmu.”
Sólomọnu l’ahọ ndu ọrwu
17Tọ dụ iya bụ, Sólomọnu bya agụa ndu mbyambya, bukota l’alị Ízurẹlu ọgu, ẹgube ono, nna iya Dévidi gụru whẹ. Iwhe whẹ dụkota bụ ụkporo ụnu unwoke ugbo iri lẹ tete l’ụnu unwoke ẹno. 18O woru ụkporo ụnu ugbo ẹsato l’ụnu iri l’ise dobe tẹ whẹ bụru ndu l’evu iwhe e gude eme ụlo ono; dobe ụkporo ụnu ugbo iri tẹ whẹ bụru ndu l’awa ẹwhuru l’ugvu ugvu alị ono, bya edobe ụnu tete tẹ whẹ bụru ndu ishi, l’awhụ mẹka ọrwu ono, nke ọwhu whẹ l’a-nọ eme tẹ ndu ono rwụje ọrwu.
3Sólomọnu l’atụ eze-ụlo Chileke ono
1Tọ dụ iya bụ, Sólomọnu wata ọtu ụlo Onye-Nwe-Ọha ono lẹ Jerúsalẹmu l’ugvu Moriya, bụ ẹka ono, Onye-Nwe-Ọha byakfutajeru nna iya, bụ Dévidi. Mbụ l’ẹka Dévidi tụru ẹka t’a tụa ya l’ọma ẹka Ọnanu onye Jebusu l’eechije balị. 2Ọ watarụ ọtu ụlo ono l’abalị labọ l’ọnwa ẹbo l’awha kwe iya awha ẹno, ọ watarụ ọbu eze. 3Ọ waa bụ iwhe-atụ̀tù, Sólomọnu tụ̀ru nụ t’e gude tụa ụlo Chileke ono; ogologo iya b’ọ tụru ọ dụ nha-ọkpa ụkporo ẹno l’iri, uswe iya dụ nha-ọkpa ụkporo l’iri. Iwhe o gude tụa ya bụ ọ-gbarụ-lẹ-mbụ iwhe e shi egudeje atụ ogologo iwhe. 4Nwụlo, a tụru, ọ gbakfuru l’ọnu eze-ụlo ono bẹ dụ ntụ-ọkpa ụkporo l’ogologo. Ogologo iya bẹ yẹle uswe ụlo ono l’onwiya ha ẹnya nhamụnha. Eli nwụlo ono dụ nha-ọkpa ụkporo ugbo ishii. O kwekota ọkpobe mkpọla-ododo l’ime iya. 5Whorokoto ụlo ono b’ọ gbakọtaru oshi sayịpuresu agbagba, kwekota iya ọkpobe mkpọla-ododo, bya eseshia ya nkfụ mẹe gwọgirigwo l’eli. 6O gude ẹwhuru, vu oke ọnu aswa chọo ụlo ono nma. Mkpọla-ododo, o gude mee ụlo ono bẹ bụ mkpọla-ododo, shi l’alị Pavayimu. 7O kwekotaru mkpọla-ododo l’ụlo ono l’owhu. O kweru iya lẹ agbụgaragbu oshi, e gude wụ-chia eli ụlo ono awụ-chi, kwee ya l’oshi mgbo ụlo ono, mẹe lẹ mgbodo ụlo ono, mẹe lẹ mgbo iya bya apyịshia cherubu lẹ mgbodo ụlo ono. 8Ọ bya atụa mkpu Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ. Ogologo iya b’ọ tụru yẹle uswe ụlo ono l’onwiya bụru iwhe lanụ. Ọ tụru ogologo iya ọ dụ nha-ọkpa ụkporo l’iri, uswe iya dụ nha-ọkpa ụkporo l’iri. O kwekota iya mkpọla-ododo, ẹrwa ya dụ ụnu talẹntu ugbo labọ l’ụkporo iri. 9Aga mkpọla-ododo, e gude mee ụlo ono bẹ ẹrwa iya dụ ụkporo shẹkelu ugbo labọ lẹ shẹkelu iri. O kwekota mkpọla-ododo l’ụlo nke eli iya.
10Mkpu Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ b’o meru cherubu labọ dobe. Iwhe o gude mee ya bụ gbamụgbamu, kwekota iya mkpọla-ododo. 11Akwẹka cherubu ono whẹ labọ bẹ dụkota nji-ẹka ụkporo. Akwẹka nnanụ bẹ dụ nji-ẹka ise l’ogologo je etsukfuru lẹ mgbodo ụlo ono, nnanụ dụ nji-ẹka ise l’ogologo je etsukfuru l’akwẹka cherubu ọwhu. 12Akwẹka cherubu ọwhu dụ nji-ẹka ise l’ogologo je etsukfuru lẹ mgbodo ụlo ono, nnanụ dụ nji-ẹka ise l’ogologo je etsukfuru lẹ akwẹka nnanụ ọwhu. 13Cherubu ono whẹ labọ bẹ tụsaru akwẹka atụsa, ọ dụkota nji-ẹka ụkporo. Whẹ kfụru mkpomoro chee iwhu l’ụzo ọnu mkpu ono, kakọta ọdu nsọ. 14O gude oghu, dụ urwukpu-urwukpu, mẹe oghu ododo, mẹe oghu uswe-uswe, mẹe ọkpobe ẹkwa ọcha kwee ẹkwa-mgbochi, sekashia cherubu l’eli iya.
Itso, e meru l’ope
15L’ọnu ụlo ono b’o gvuberu itso labọ, dụ-gee nha-ọkpa ụkporo labọ l’iri l’ẹbo l’eli, bya emeta ishi itso, dụ nha-ọkpa ẹsaa lẹ mkpirikpi tukobegee l’eli iya l’iche l’iche. 16Ọ kparụ iwhe dụ g’ọo gwọgirigwo gangashịa agangashị l’eli itso ono, bya akpụa iwhe dụ g’ọo akpụru itorokuma, dụ ụkporo ise swọbe-gee lẹ gwọgirigwo ono. 17Ọ bya egvube itso ono whẹ labọ l’atatiwhu eze-ụlo ono. Nnanụ b’o gvuberu l’ụzo ọhuda ụlo ono, gvube ọwhu l’ụzo isheli ụlo ono. O noo, o gvuberu l’ụzo ọhuda ụlo ono b’o kuru Jakinu, kua ọwhu, o gvuberu l’ụzo isheli ụlo ono Bóazu.
4E memashiru eze-ụlo Chileke
1O gude ope meta ẹnya-mgbẹja, dụ nha-ọkpa ụkporo l’iri l’ogologo, uswe iya dụ nha-ọkpa ụkporo l’iri, eli iya dụ nha-ọkpa iri l’ise. 2Ọ bya adaze ope gude meta abaravuma, gbarụ mgburumgburu. Ogboromọnu iya mgburumgburu bẹ dụ nji-ẹka iri, eli iya dụ nji-ẹka ise. Mgburumgburu iya bẹ dụkota nji-ẹka ụkporo l’iri. 3L’iku ogboromọnu iya b’a yọpyaberu iwhe a kpụru ọ dụ g’ọo oke-eswi mgburumgburu, iri l’ẹnya nji-ẹka lanụ. Oke-eswi ono b’a kpẹru giriri uzhi labọ, e mee ya yẹle abaravuma ono lịko ọnu. 4Abaravuma ono b’a tukoberu l’okpurukpu oke-eswi iri l’ẹbo, a kpụru akpụ. Ẹto bẹ cheru iwhu l’ụzo isheli, ẹto ọdo chee iwhu l’ụzo ẹnyanwu-arịba, ẹto ọdo chee iwhu l’ụzo ọhuda, ẹto ọdo chee iwhu l’ụzo ẹnyanwu-awata, whẹ ghakọta ike ye l’ime. 5Abaravuma ono bẹ igbi, dụ iya nụ ha g’ọo ukfumẹka. Ogboromọnu iya b’o meru, ọ dụ g’ọo ogboromọnu omogo, mbụ l’o meru iya, ọ gọo agọ g’ọo nchị fụlawa nkashị-iyi. Mini, l’alajẹ iya nụ bẹ l’e-rwu iwhe dụ g’ọo ụnu galọnu ẹsaa l’ụkporo ugbo iri. 6O mekwaruwho eze efere ise, e gude asa iwhe. Ise b’ọ sụberu l’ụzo ọhuda eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, sụbe ise ọdo l’ụzo isheli. Ọ bụru eze efere ono bẹ whẹ l’asajẹ iwhe e gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku. Abaravuma whọ bụru iya bẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’egudeje asacha onwowhe.
7Ọ bya egude mkpọla-ododo meta iwhe l’aatukobeje oryọku ụzo iri dobe l’eze-ụlo ono. Ọ bụru lẹ g’a sụru t’e mee ya bụ lẹ g’o meru iya. O woru ise dobe l’ụzo ọhuda, dobe ise ọdo l’ụzo isheli. 8O mekwaawho teburu iri dobe l’eze-ụlo ono. Ise b’o doberu l’ụzo ọhuda, dobe ise ọdo l’ụzo isheli. O gude mkpọla-ododo mee efere, dụ ụkporo ugbo ise.
9Ọ bya emeta ọma ogboduwhu ẹka ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’anọduje, mẹe eze ogboduwhu, mẹe mgbo ọnu ogboduwhu ono. O kwekota ope lẹ mgbo ono. 10Ọ pata abaravuma whọ je asụbe l’ụzo ọhuda ẹnyanwu-awata ụlo ono.
11Iwhe ọdo, Hiramu mefuaru bụ ite, mẹe eze-agọ, mẹe eze-efere.
Ọo ya bụ, Hiramu rwụkota ọrwu lile, l’ọorwuru eze Sólomọnu l’ụlo Chileke ono ọ gvụ.
12Ọ kpụru itso labọ, mẹe ishi itso labọ, gwarụ kokoroko, ọ tukobegeru l’eli itso ono, mẹe iwhe-akpakpa, dụ uzhi labọ, ọ kparụ gude memashia ishi itso labọ ono, gwarụ kokoroko ono, 13mẹe iwhe ono, dụ g’ọo akpụru itorokuma, dụkota ụnu, o dọ-wheru iwhe-akpakpa ono mgburumgburu. O doru iya giriri uzhi labọ l’ishi itso ono gude memashia ya ememashi, 14mẹe ọgba-kperekpere yẹle eze efere, a dọbe-geeru l’eli iya, 15mẹe abaravuma yẹle oke-eswi iri l’ẹbo, a sụberu abaravuma ono l’eli, 16mẹe ite, mẹe eze-agọ, mẹe oleji, mẹwaro ụnwu arya ọdo, gbarụ nụ.
Arya lile ono, Huramu-abyi meshiru tẹ Sólomọnu gude mee ụlo Onye-Nwe-Ọha ono bẹ bụ ope, l’egbuka ngerengere b’o gude mekota iya.
17Ọ bụru l’alị ụrwa, dụ lẹ whorokoto mgbakụ Sukọtu yẹle Zeratanu, mbụ lẹ nsụda Jọ́danu bẹ Sólomọnu nọdu yọtakota arya ono g’ọ ha. 18Sólomọnu bẹ meshiru arya ono l’igweligwe, nke ọwhu bụ l’ẹrwa ope, larụ iya nụ bẹ l’ẹte adụdua onye marụ iya nụ.
19O noo ya, Sólomọnu mekota arya lile, dụ l’ụlo Chileke bụ iya bụ ẹnya-mgbẹja, e gude mkpọla-ododo mee, mẹe teburu, l’aatukobeje buredi, dụ nsọ l’iwhu Chileke, 20mẹe iwhe l’aatukobeje oryọku, e meru l’ọkpobe mkpọla-ododo yẹle oryọku, a tukoberu iya t’o nwuje l’iwhu Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ; ẹgube a sụru t’ọ dụ, 21mẹe iwhe dụ g’ọo fụlawa, mẹe oryọku mẹe iwhe e gude akpata iwhe e mekotaru l’ọkpobe mkpọla-ododo, 22mẹe iwhe l’apa oghu oryọku, mẹe eze-efere, mẹe agọ, mẹe iwhe l’aagụjeru ọku ye, e gude ọkpobe mkpọla-ododo mekota, mẹe mgbo eze-ụlo ono, bụ iya bụ mgbo nke ime mkpu Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ, mẹe mgbo eze-ụlo ono l’onwiya.
51O noo ya, ọrwu lile, Sólomọnu gude l’ẹka arwụ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha ono bya agvụkota. Ọ chịtakota iwhe Dévidi, bụ nna iya doberu nsọ bya edobe l’ụlo ono, mbụ mkpọla-ọcha, mẹe mkpọla-ododo, mẹwaro arya ọdo. Iwhe ono b’o dobekotaru l’ẹka l’aakwakọbeje ẹku l’ụlo Chileke ono.
Aapabata igbe-ọgbandzu l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha
2Tọ dụ iya bụ, Sólomọnu bya ekua ndu bụ ọgurenya ndu Ízurẹlu ndzuko lẹ Jerúsalẹmu, mẹe ndu lile, bụ ishi l’ikfu, mẹe ndu bụ ishi l’ẹnya-uwhu ndu Ízurẹlu, nke ọwhu whẹ l’a-pafụta igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha lẹ mkpụkpu Dévidi bụ iya bụ Záyọnu. 3O rwulewho nteke whẹ l’eri oge l’ọnwa ẹsaa, unwoke Ízurẹlu gẹ whẹ ha dzukota l’iwhu eze.
4Ndu bụ ọgurenya ndu Ízurẹlu dzulewho, ndu Lívayi pata igbe-ọgbandzu ono. 5Whẹ patarụ igbe-ọgbandzu ono, bya awhọta Ụlo-ẹkwa ndzuko, gwota iwhe bụ arya, dụ nsọ, dụ iya nụ. Ọ bụru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu Lívayi bẹ patarụ iya nụ. 6Eze, bụ Sólomọnu yẹle edzudzu-ọha Ízurẹlu ono, dzukoberu l’ẹka ono bya anọdu l’atatiwhu igbe-ọgbandzu ono egbushi atụru mẹe eswi. Anụ, whẹ gburu bụ ikpoto, bụru agụta agụta.
7O noo ya, ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke pata igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono bya edobe l’ẹka e metaru iya ọru l’ime mkpu eze-ụlo ono, bụ iya bụ Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ. Whẹ doberu iya lẹ mkpula akwẹka cherubu. 8Cherubu ono bẹ tụshiru akwẹka atụshi lẹ nwọru ẹka ono, e doberu igbe-ọgbandzu ono, shi nno kwechita igbe-ọgbandzu ono yẹle mkpara, l’eegudeje apa iya. 9Mkpara igbe-ọgbandzu ono bẹ tseru ogologo, nke ọwhu bụ l’aanọduje lẹ mkpu Ẹka-dụ-nsọ ono, dụ l’iwhu Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ ele ishishi iya lẹ g’o tsefutaru. Ọle onye nọ l’ẹka ọdo ta awhụdu iya. Whẹ dụkwa-a l’ẹka ono byeye ntanụ. 10Ọ tọ dụdu iwhe dụ l’ime igbe-ọgbandzu ono, gbahaa balịbali ẹwhuru labọ, Mósisu yeru iya l’ugvu Horẹbu, mbụ l’ẹka ono, Onye-Nwe-Ọha yẹle ndu Ízurẹlu gbarụ ndzụ gẹ whẹ fụta-geeru l’alị ndu Íjiputu.
Ọdu-biribiri Onye-Nwe-Ọha
11Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bya eshi lẹ mkpu Ẹka-dụ-nsọ ono lụfuta. Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono, bụ ndu nọdu l’ẹka ono bẹ dobehawaru onwowhe nsọ gẹ whẹ ha, l’ẹbe akpa ishi ọgbo ọwhu whẹ tso etso. 12Asafu, mẹe Hemanu, mẹe Jedutunu, mẹe ụnwu whẹ, mẹe abụbu whẹ, mbụ ọgbo egvu ono, shi l’eri Lívayi l’owhu bya akfụru l’ụzo ẹnyanwu-awata ẹnya-mgbẹja ono. Whẹ yekota uwe, e meru l’ọkpobe ẹkwa ọcha, chịru ogele, mẹe une, mẹe ogumogu akụ egvu. Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, dụ ụkporo ishii kfụru whẹ lẹ mgboro egbu opyi-ọku. 13Ụda opyi-ọku ono mẹe olu egvu ndu ono, l’agụ egvu ono l’awụkotalewho rinaa. Whẹ l’agụ egvu ajaja mẹe egvu ekele anụ Onye-Nwe-Ọha. Whẹ l’agụ egvu ono egbu opyi-ọku eye iya, akụ ogele mẹwaro ngwa-egvu ọdo eyekobe iya. Olu whẹ l’aha gengu-gengu l’ẹka whẹ l’agụ egvu ajaja ono mẹe egvu ekele ono anụ Onye-Nwe-Ọha asụje:
“Onye-Nwe-Ọha bụ onye ọma,
n-yemobu iya l’a-nọ jeye lẹ gbururu.”
Tọ dụ iya bụ, ụlo Onye-Nwe-Ọha ono bụru urwukpu nkụchi. 14Urwukpu ono mee ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono ta adụhe ike takeru eje ozhi whẹ nkele ọdu-biribiri Onye-Nwe-Ọha bẹ sokputaru ụlo Chileke ono.
6Okfu, Sólomọnu kfuru
1Tọ dụ iya bụ, Sólomọnu bya asụ: “Onye-Nwe-Ọha, ị sụru l’ii-buru l’urwukpu, gbarụ tsụrikiti. 2Ntaa bẹ mu tụwaru ghu agaga-gvuragvu eze-ụlo, l’ii-buru jeye lẹ tututu-mịmimi.”
3Edzudzu-ọha ndu Ízurẹlu ono kfụru l’ẹka ono, Sólomọnu ghachiru whẹ iwhu bya agọru ọnu-ọma nụ whẹ. 4Ọ sụ: “T’ajaja bụru nke Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu, o noo nkele o gudewa ẹka iya medzua ụkwa ono, o kweru Dévidi, bụ nna mu, mbụ ụkwa ono, o gude ọnu iya kweta iya nteke ono, ọ sụru: 5‘Nkeshi mbọku, mu dufutaru ndibe mu l’alị Íjiputu bẹ l’ọoto dụdua mkpụkpu, dụ l’alị ikfu Ízurẹlu, mu họtaru t’ọ bụru ẹka l’aa-tụ eze-ụlo mu l’e-buru, tọ dụ onye mu họtaru t’ọ bụru onye ishi ndibe mu, bụ ndu Ízurẹlu. 6Ọle ntaa bẹ mu họtawaru Jerúsalẹmu t’ọ bụru ẹka mu l’e-buru, mu họtawaa Dévidi t’ọ chịje ndibe mu ono, bụ ndu Ízurẹlu.’
7“Nna mu Dévidi b’o shi dụ l’obu tẹ ya tụa eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu. 8Ọle Onye-Nwe-Ọha bẹ sụru iya: ‘Eshi-ọwhu i vu l’obu t’ị tụaru mu eze-ụlo b’i meru iya ree. 9Ọle ọ tọ bụdu gụbedua l’a-tụ ụlo ọbu. Onye l’a-tụ iya nụ bụ nwa ghu nwoke, ị nwụru anwụnwu; ọo nwa ghu l’a-tụru mu eze-ụlo ọbu.’
10“Ntaa bẹ Onye-Nwe-Ọha medzuwaru ụkwa ono, o kweru, nkele mu fụtawaru bya nọ-chia ẹnya nna mu, bụ Dévidi, mu nọduwa l’oshi-eze ndu Ízurẹlu ẹgube Onye-Nwe-Ọha kweru ụkwa iya, tẹmenu mu bya atụwa eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu ọbu. 11L’ẹka ono bẹ mu doberu igbe-ọgbandzu, mbụ igbe ono, e yeru ọgbandzu ono, Onye-Nwe-Ọha yẹle ndu Ízurẹlu gbarụ.”
Sólomọnu l’ekfu anụ Chileke
12Tọ dụ iya bụ, Sólomọnu kfụru l’iwhu ẹnya-mgbẹja Onye-Nwe-Ọha, l’iwhu edzudzu-ọha ndu Ízurẹlu ono chilia ẹka iya labọ imeli kfuru nụ Chileke. 13Sólomọnu bẹ gude ope meta ẹka l’akfukojeru akfukoru, ogologo iya dụ nha-ọkpa ẹsaa lẹ mkpirikpi, ọsa iya dụ nha-ọkpa ẹsaa lẹ mkpirikpi, eli iya dụ nha-ọkpa ẹno lẹ mkpirikpi. O dobe iya l’echilabọ ọma ogboduwhu; gbakoru l’eli iya. O byishi ikpere l’atatiwhu edzudzu-ọha ndu Ízurẹlu ono, bya achilia ẹka labọ imeli; 14kfulahaa sụ: “Gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu, ọ tọ dụdu Chileke ọdo, dụ g’ọo ghu l’imigwe mẹe l’eliwhe, gụbe onye l’edobeje ọgbandzu, gụ lẹ ndu ozhi ghu gbarụ, bụru onye n-yemobu ghu l’ẹte agvụ agvụ l’ẹka ndu gude obu whẹ g’ọ ha etso ghu nụ nọ. 15Gụbe onye medzuru ụkwa, i kweru nụ onye ozhi ghu ono, bụ nna mu Dévidi. I gude ọnu ghu kweta iya ụkwa, bya egude ẹka ghu medzua ya ẹgube ọ dụ ntanụ-a.
16“Gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu, ntaa bụkwa t’i medzufua ụkwa ono, i kweru onye ozhi ghu ono, bụ nna mu Dévidi, mbụ ono, i kweru iya sụ: ‘Ọ tọ dụdu iwhe bya l’e-me t’ụnwu ghu nọ-buhu l’oshi-eze ndu Ízurẹlu m’ọ bụru-a l’ụnwu ghu ọbu l’e-do ẹnya ndo eme iwhe iwu mu kfuru ẹgube ono, gụbedua meru.’ 17Byiko, Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu, t’ụkwa ono, i kweru onye ozhi ghu Dévidi vụkotakwa.
18“Obenu, ?ndẹe gẹ Chileke yẹle madzụ mmaanụ l’e-shi bukotaru l’eliwhe? Sụa, igwe, mbụ igwe ọwhu kakọta l’eli bẹ l’ẹte asụdua ghu ebubu; ọwhu l’ee-whoro ụlo ọwa, mu tụru! 19Ọle ọbu, gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke, ngabẹnu nchị l’ekfukfu, onye ozhi ghu l’ekfu anụ ghu mẹe l’aryọ, l’ọoryo ghu. Nụaro mkpu ono, onye ozhi ghu l’echiku ghu mẹe ekfukfu ono, ọ nọdu l’iwhu ghu ekfu anụ ghu. 20T’ẹnya ghu dụjenu l’ụlo-ọ eswe l’ẹnyashi, mbụ ẹka-a, ị sụru l’ii-buru, nke ọwhu l’ịi-nụje ekfukfu, onye ozhi ghu cheberu iwhu l’ẹka ekfu anụ ghu. 21Nụa aryọ onye ozhi ghu mẹe ọwhu ndibe ghu, bụ ndu Ízurẹlu l’aryọ ghu, nteke whẹ cheberu iwhu l’ẹka-a ekfu anụ ghu. Shikwa l’imigwe, bụ ẹka i bu nụa ya; nteke ị nụru iya gụkwaru whẹ nvụ l’iwhe-dụ-ẹji, whẹ metagbaberu.
22“Ọ -bụru l’o nweru onye mesweru madzụ ibe iya, a sụ iya t’o ria nte, ọ bya l’iwhu ẹnya-mgbẹja l’ụlo-ọ bya eria nte ọbu, 23shikwa l’imigwe nụa ya, gụ emee iwhe gbarụ ghu nụ. Gude ẹka ghu kpeshiaru ndu ozhi ghu whẹ okfu ono. Onye ọwhu ikpe nmarụ, gụ anmaa yẹ ya tukobe iya iwhe o metaru l’ishi. Onye ọwhu iswi dụ mma, gụ ahaaru iya enge rwuberu onye dụ chịriri.
24“Ọ -bụru l’ọhogu bẹ lwugburu ndibe ghu, bụ ndu Ízurẹlu okfu lẹ whẹ mesweru ghu, ọo ya bụ, whẹ ghaa umere lwakfutawhu ghu azụ, bya ekulahaa ẹwha ghu, whẹ nọdu l’ụlo-ọ kfuru nụ ghu, ryọo ghu aryọ, 25shikwa l’imigwe nụa ya, gụ agụaru ndibe ghu ono bụ ndu Ízurẹlu nvụ l’emeswe ono, whẹ mesweru ghu. Gụ eduwhu whẹ azụ l’alị ono, ị nụru whẹ lẹ nna whẹ ono.
26“Nteke bụ l’igweli bẹ gụ-chiru agụ-chi, mini chị-buhu, iswi lẹ whẹ meru ghu iwhe-dụ-ẹji. Whẹ -chebe iwhu l’ẹka-a kfuru nụ ghu, kulahaa ẹwha ghu, bya aghaa umere haa ome iwhe-dụ-ẹji ono nkele i chiwaru whẹ ọnu l’alị, 27shikwa l’imigwe nụa ya, gụ agụaru ndu ozhi ghu bụ iya bụ ndibe ghu ono, bụ ndu Ízurẹlu nvụ iwhe-dụ-ẹji ono. Gụ ezhia whẹ ụzo ọwhu ka mma, whẹ l’a-nọ etso. Gụ emee tẹ mini chịaru whẹ l’alị ghu ono, bụ alị, ị nụru ndibe ghu t’ọ bụru oke-alị whẹ.
28“Ọ -bụru lẹ mkpẹgu byarụ l’alị-a, m’ọ bụ ẹhu, l’eme eme, m’ọ bụ iwhe l’egbu nri, a kọru akọ, m’ọ bụ ọwhu l’emeje t’ọ dụ ndzụkpo ndzụkpo, m’ọ bụ igube, m’ọ bụ ọvu, l’adajẹ ada bẹ byarụ nụ. Nteke bụ l’ọo ọhogu bẹ bya eyebuta whẹ lẹ mkpụkpu, mbụ o beru ọ bụru ụdu nchịkarehu gụnu bẹ byarụ nụ; o beru ọ bụru ụdu ẹhu-ba-dụ-mma, dụ ọdu-agha bẹ byarụ nụ; 29o nweru onye machịru ẹka l’ụzo ụlo-ọ kfuru nụ ghu, nkele onyenọnu bẹ marụ ẹka ọ ka iya ememe, mẹe ẹka ọ ka iya atsụtsu; m’ọ bụ l’ọo ndibe ghu, bụ ndu Ízurẹlu bẹ tụkoru gẹ whẹ ha kfuru nụ ghu, bya aryọo ghu aryọ, 30shikwa l’imigwe ẹka ono, i bu nụa ya gụaru whẹ nvụ. Mekoshi onyenọnu lẹge onyenọnu gude eme, nkeshi ị marụ obu onyenọnu. O noo nkele ọo gụbedua kpelekemkpụmu bẹ marwetaru obu ụnwu eliwhe l’owhu. 31Ọo ya bụ, nke ọwhu whẹ l’a-nọ atsụ ghu egvu, etso ụzo nkeghu mbọkumboku jeye gẹ whẹ l’a-nọ-beru l’alị ono, ị nụru nna anyi whẹ.
32“A bya l’onye bụ onye ọha ọdo, mbụ onye l’abụa onye Ízurẹlu, bụ ndibe ghu; onye shi ẹka teru ẹnya bya l’iswi ẹwha ghu ono, parụ ẹka ono, mẹe l’iswi ike ghu yẹle iwhe dụ biribiri ono, l’iimegbabe. Nteke onye ono byarụ bya echebe iwhu l’ụlo-ọ kfuru nụ ghu, 33shikwa l’imigwe ẹka ono, i bu nụa ya, gụ emeeru onye ọha ọdo ono iwhe lile o kpokuru ghu t’i meeru iya, nke ọwhu ndu mgboko l’owhu l’a-makọtaru ẹwha ghu, bya atsụlahaa ghu egvu g’ọo ndibe ghu, bụ ndu Ízurẹlu. Whẹ amakwarụwho l’ụlo-ọ, mu tụru bẹ vu ẹwha ghu.
34“Ọ -bụru l’i zhifuru ndibe ghu tẹ whẹ je alwụshi ndu ọhogu whẹ ọgu, ẹka ọbu ẹka ọbu; whẹ chebe iwhu lẹ mkpụkpu-a, ị họtaru mẹe l’ụlo-ọ, mụ tụru ghu, 35shikwa l’imigwe nụa ekfukfu ono, whẹ kfuru nụ ghu mẹe iwhe whẹ sụru t’i meeru whẹ; gụ agbaarụ whẹ ọdzori.
36“Nteke bụ l’ọo iwhe-dụ-ẹji bẹ whẹ meru ghu, nkele ọ tọ dụdu onye l’ete emeje iwhe-dụ-ẹji. I kwobe iswi iya, ẹhu-eghughu bya ghu l’ẹhu l’ẹka whẹ nọ, i woru whẹ ye ọhogu l’ẹka, nke ọwhu bụ l’aakpụru whẹ lẹ ndzụ laa alị teru ẹnya m’ọ bụ alị, dụ ntse. 37Whẹ -nọdu l’alị ono, a kpụru whẹ lẹ ndzụ laa ono, égò lwawhu whẹ azụ, whẹ daa onwowhe ụta, bya anọdu l’alị ndu ono, a kpụru whẹ lẹ ndzụ ono laa ryọo ghu sụ: ‘Anyi mewaru iwhe-dụ-ẹji, bya emewaa iwhe l’ẹte akfụaru nhamụnha, tẹmenu anyi mewaa ejo-iwhe.’ 38Ọ -bụru lẹ whẹ nọdu l’alị ono, a kpụru whẹ lẹ ndzụ laa ono gude ndzụ whẹ l’owhu mẹe obu whẹ l’owhu daa onwowhe ụta ono, whẹ chebe iwhu l’alị-a, bụ alị, ị nụru nna whẹ, mbụ lẹ mkpụkpu-a, ị họtaru mẹe l’ụlo-ọ, mu tụru ghu kfuru nụ ghu, 39shikwa l’imigwe ẹka ono, i bu nụa ekfukfu, whẹ kfuru nụ ghu mẹe iwhe whẹ sụru t’i meeru whẹ, gụ agbaarụ whẹ ọdzori. Gụaru ndibe ghu ono, meru ghu iwhe-dụ-ẹji nvụ.
40“Byiko Chileke mu, t’ẹnya ghu dụjenu l’ekfukfu, a nọdu l’ẹka-a ekfu anụ ghu, nchị ghu adụjekwa iya whọ.
41“Ntaa bụkwa t’i gbalihu byiko Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke, jeshia l’ọkpoku ghu.
“Gụbedua mẹe igbe-ọgbandzu ghu ono,
l’egoshi l’ị bụ onye ọkpehu dụ.
Gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke,
tẹ ndu l’agbajẹ ẹja nkeghu
bụnuru ndu l’aa-kwa ndzọta g’ọo onye kwarụ ngwa.
Tẹ ndu yeru ghu obu swanụa
ẹswa l’iwhe dụ ree, l’iimeru whẹ.
42Byiko Nnajị-Ọha, bụ Onye-Nwe-Ọha,
be etuwhakwa iwhu l’ẹka onye nkeghu, i teru mmanụ nọ.
Nyatakwa n-yemobu ono, i nweru l’ẹka Dévidi,
bụ onye ozhi ghu nọ.”
7Eedobe eze-ụlo Chileke nsọ
1Sólomọnu kfugelewho nụ Chileke, ọku shi l’imigwe bụru whaa bya ekekota ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono mẹe ngwo-ẹja ọdo, a gbarụ. Ogbu-zaazaa Onye-Nwe-Ọha sweta ụlo ono. 2Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ta adụ ike kpua ishi l’ime ụlo Onye-Nwe-Ọha ono, nkele ogbu-zaazaa Onye-Nwe-Ọha bẹ swechitaru iya. 3Nteke ụnwu Ízurẹlu whụru ọku ono gẹ l’oonwu abya, bya awhụ g’ogbu-zaazaa nke Onye-Nwe-Ọha tukoru l’eli ụlo ono, whẹ dashịa kpubegee iwhu l’alị l’eli ẹka e gude ẹwhuru nmalia anmali, whẹ balahaaru Onye-Nwe-Ọha ẹja ekele iya ekele asụje:
“Onye-Nwe-Ọha bụ onye ọma,
n-yemobu iya l’a-nọ jeye lẹ gbururu.”
4Tọ dụ iya bụ, eze yẹle ndu Ízurẹlu ono gẹ whẹ ha tụko gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ngwo-ẹja. 5Anụ, eze Sólomọnu gburu egbu gude gbaa ẹja bẹ dụ, ụkporo ụnu eswi ugbo labọ l’ụnu iri l’ise mẹe ụkporo ụnu atụru ugbo iri l’ise. Ọo ya bụ, eze yẹle ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha bya edobe ụlo Chileke ono nsọ. 6Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke tụko kfụru l’ọnodu whẹ. O nokwawho gẹ ndu Lívayi kfụru lẹ nkewhe, gude ngwa egvu Onye-Nwe-Ọha, mbụ ono, eze bụ Dévidi meru dobe t’e gude gụje egvu ekele nụ Onye-Nwe-Ọha, bụ iya bụ ngwa egvu ono, o shi egudeje agụ egvu ekele asụ: “N-yemobu Onye-Nwe-Ọha l’a-nọ jeye lẹ gbururu.” Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono nọdu cheberu ndu Lívayi ono iwhu egbu opyi-ọku, ndu Ízurẹlu l’owhu kfụru akfụru.
7Sólomọnu dobe echilabọ ogboduwhu ono, dụ l’atatiwhu ụlo Onye-Nwe-Ọha ono nsọ. Ọ nọdu iya gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku mẹe ẹba anụ, e gude gbaa ẹja ẹhu-guu. O noo nkele ẹnya-mgbẹja ono, e gude ope mee bẹ l’ọoto lakọtadua, mbụ ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono, mẹe ngwo-ẹja nri ono, mẹe ẹba anụ ono.
8Ọo ya bụ, Sólomọnu, mẹe ndu Ízurẹlu lile ono, whẹ l’iya nọ l’ẹka ono, mẹe ikpoto edzudzu-ọha ono, mbụ ndu shi l’ọnu ẹka l’eeshije bahụ lẹ Hámatu je akpaa l’ọnu-iyi Íjiputu nọdu nteke ono ria eriri abalị ẹsaa. 9O rwua l’abalị ẹsato iya, whẹ nwee ndzuko gbarụ iche. Nkele whẹ doberu ẹnya-mgbẹja nsọ abalị ẹsaa, ria eriri iya abalị ẹsaa. 10O be l’ụkporo abalị l’abalị ẹto l’ọnwa ẹsaa, ọ gbasaa ndu ono tẹ whẹ lashia ibe whẹ. Whẹ lashia l’ẹhu-ụtso mẹe l’obu-ụtso iswi iwhe-ọma, Onye-Nwe-Ọha meru nụ Dévidi, mẹe Sólomọnu, mẹe ndibe iya, bụ ndu Ízurẹlu.
Onye-Nwe-Ọha l’ekfu eyeru Sólomọnu
11O noo ya, Sólomọnu bya atụa eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono mẹe ụlo eze ono tụ-gee. O tụko iwhe lile, ọ tụberu ememe l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono mẹe l’ụlo nkiya mekota g’ọ tụberu iya. 12Onye-Nwe-Ọha bya abyakfuta Sólomọnu l’ẹnyashi sụ iya: “Mu nụwaru ekfukfu, i kfuru nụ mu, bya ahọtawaa eze-ụlo-ọ t’ọ bụru ụlo, l’aa-nọ agbarụ mu ngwo-ẹja. 13Ọ -bụru lẹ mu guchiru igweli, nke ọwhu bụ l’ọ tọ chịdu mini, m’ọ kwanụ lẹ mu tụru iwu nụ igube t’ọ tụko alị ono danwụshia, m’ọ kwanụ lẹ mu zhiru ẹhu-ba-dụ-mma t’ọ bya l’echilabọ ndibe mu, 14ọ -bụru lẹ ndibe mu, bụ ndu l’eeku ẹwha whẹ ala l’ẹwha nkemu bẹ l’e-wozeta onwowhe alị kfuru nụ mu, chọo atatiwhu mu, bya adakọbe haa ejo-ememe, whẹ l’eme, ọo ya bụ, mu eshi l’imigwe nụa ekfukfu, whẹ l’ekfu anụ mu, gụaru whẹ nvụ l’iwhe-dụ-ẹji, whẹ metagbaberu, bya emee t’alị whẹ mehu. 15Ntaa bẹ ẹnya mu mẹe nchị mu l’a-dụje l’ekfukfu, l’eekfu anụ mu l’ẹka-a. 16Mu họtawaru ụlo-ọ, bya edobewa iya nsọ, bya emewa iya t’ọ bụru ẹka mu l’a-nọ jeye lẹ tututu-mịmimi. Ẹnya mu mẹe obu mu l’a-dụje l’ẹka ono ntekenteke.
17“A bya lẹ gụbedua, ọ -bụru l’ii-tsoru ụzo nkemu ẹgube nna ghu Dévidi tsoru iya, eme iwhe lile, mu tụru ghu l’iwu, edobe iwhe mu tọru ọkpa iya mẹe nsọ mu, 18bẹ mu l’e-me t’ọnodu ghu bụru echihu echihu l’oshi-eze ono, ẹgube ono mu lẹ nna ghu Dévidi gbarụ iya l’ọgbandzu nteke ono, mu sụru iya: ‘O to nwedu iwhe bya l’e-me t’ụnwu ghu nọ-buhu l’oshi-eze ndu Ízurẹlu.’
19“Ọle ọ -bụru l’a nọnyaaru, unu ghafụ haa ome iwhe mu tọru ọkpa iya tọgboru unu mẹe iwu, mu tụru doberu unu, mbụ unu je agwalahaa agwa ọdo, abarụ iya ẹja, 20ọo ya bụ, mu avụa whẹ l’ọgvu vụfu l’alị ono, mu nụru whẹ ono, swee ẹnya l’ụlo-ọ, mu doberu ọ dụru mu nsọ. Mu emee ya t’ọ bụru iwhe ndu ọdo l’e-gude anma l’ejo ẹtu mẹe iwhe l’aa-nọ eme iwhe ọchi. 21Ụlo-ọ, gvugaru ẹgube-ẹ abụru, onye ghatadẹ, ya akpọo beru sụ: ‘?Ọo gụnu meru Onye-Nwe-Ọha mee ụdudu iwhe ọwa l’alị-a mẹe l’ụlo-ọ?’ 22Ndu madzụ asụ: ‘Ọo lẹ whẹ harụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke nna whẹ, onye ono dufutaru whẹ l’alị Íjiputu, bya akpọru obu yeru agwa ọdo, gwalahaa ya, bya abalahaarụ iya ẹja, o noo iwhe meru g’o gude Onye-Nwe-Ọha wokfuta whẹ ụdu ejo-iwhe-e.’ ”
8Iwhe ọdo, Sólomọnu megbaberu
1O be lẹ ngvụcha ụkporo awha, bụ nteke Sólomọnu tụ-geru ụlo Onye-Nwe-Ọha ono mẹe ụlo nkiya, 2ọ bya atụkwa-zhia mkpụkpu gẹ mkpụkpu ha ono Hiramu nụru iya, bya achịta ndu Ízurẹlu yekota iya tẹ whẹ buru. 3Sólomọnu bya ejee ọgu lẹ mkpụkpu Hámatu Zoba je anata iya. 4Ọ tụa mkpụkpu Tadụmo l’echi-ẹgu, bya atụshia mkpụkpu, l’aakwakọbeje iwhe lẹ Hámatu. 5Ọ tụkwa-zhia mkpụkpu Betu-horonu nke imeli mẹe nke ụzo alị, tụa ya o shihu ike. Ọ tụ-wheta iya mgbodo mgburumgburu, ye iya ọnuzo mẹe mgbọro-igwe, e gude aswọ-chi iya aswọ-chi. 6Ọ bya atụa mkpụkpu Bélatu. Ọ tụshia mkpụkpu, l’aakwakọbe iwhe, mẹe mkpụkpu ẹka ụgbo-ịnya iya l’a-dụ, mẹe mkpụkpu ẹka ndu l’agbarụ iya ịnya l’e-buru. Sólomọnu tụko iwhe lile, ọ chọru atụtu tụa lẹ Jerúsalẹmu, mẹe l’ugvu ugvu Libanọnu, mẹe ẹka lile, alị-eze iya beru.
7Ndu lile, whuduru nụ lẹ ndu Hetu, mẹe ndu Amọru, mẹe ndu Pẹrezu, mẹe ndu Hevu, mẹe ndu Jebusu, mbụ ndu ono, l’ete abụa ndu Ízurẹlu, 8mbụ ẹpa ndu ono, whuduru nu l’alị ono, ndu ọwhu ndu Ízurẹlu l’ẹte alaa l’iyi; ndu ono bẹ Sólomọnu doberu tẹ whẹ jeje ozhi mkpọnwuru. Whẹ l’ejekwa iya-a byeye ntanụ. 9Ọle Sólomọnu ta adụdu onye Ízurẹlu o meru nwohuta ozhi iya. Whẹbedua b’o meru ndu ojọgu iya, mẹe ndu ishi ndu ojọgu iya, mẹe ndu ishi ụgbo-ịnya iya, mẹe ndu l’agbarụ iya ịnya. 10Ọo whẹ bụ ndu ishi-ozhi Sólomọnu; iwhe whẹ dụ bụ ụkporo madzụ ugbo iri l’ẹbo l’ụmadzu iri, ọ bụru whẹ l’achị-zhi ndu ono l’ọrwu.
11Sólomọnu bya eshi lẹ mkpụkpu Dévidi dufuta ada Fero whọ, l’ọolu bya edobe l’ụlo ono, ọ tụru iya nkele Sólomọnu bẹ sụru lẹ nyee ya te ebudu l’ụlo Dévidi, bụ eze ndu Ízurẹlu, o noo nkele iwhe bụ ẹka igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha kpuru ishi bẹ dụwa nsọ.
12Sólomọnu bya agbarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja ọkpokota-iwhe-ọku l’eli ẹnya-mgbẹja ono, ọ tụru l’e jeta akpọ iwhu eze-ụlo ono. 13Ngwo-ẹja ono b’ọ gbarụ ẹgube iwu Mósisu kfuru t’a gbajẹ iya lẹ mbọku lẹ mbọku, mẹe lẹ mbọku-ọtuta-ume, mẹe l’ọnwa ọ̀whúú, mẹe l’ori oge ẹto ono, l’eerije l’awha, bụ iya bụ oge buredi, l’eete eyee iwhe l’ekoje buredi, mẹe Oge-Idzu, mẹe oge Ime-mkpu. 14O tsoru ụzo ono, nna iya Dévidi tọgboru gude họo ọgbo ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke dobe whẹ l’ozhi, whẹ l’a-nọ eje, bya ahọo ọgbo ndu Lívayi tẹ whẹ nọdu l’ọkwa ndu l’agụ egvu ajaja mẹe tẹ whẹ l’ejeru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ozhi lẹge mbọku gbarụ; ọ gbaa ọgbo ndu l’eche nche dobegee whẹ l’ọnuzo, whẹ l’a-nọ eche, nkele o noo gẹ Dévidi onye nke Chileke tụru iya dobe ndono. 15Iwhe lile, eze tụru doberu ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu Lívayi tẹ whẹ meje ta adụdu ọwhu whẹ harụ ememe; je akpaa lẹ nke ẹka l’aakwakọbe ẹku.
16O noo ya, ọrwu lile, Sólomọnu gude l’ẹka arwụ bya agvụ, mbụ ọrwu, ọ watarụ lẹ mbọku, a tụru ukfu ụlo Onye-Nwe-Ọha ono jeye a tụ-gee ya. Ọ bụru iya bụ l’a tugee ụlo Onye-Nwe-Ọha ono.
17Tọ dụ iya bụ, Sólomọnu bya atụgburu jeshia Eziyọnu-geba mẹe Elatu ọwhu dụ l’agụga eze-ẹnyimu l’alị ndu Edọmu. 18Hiramu ye ndu nkiya, bụ ndu mahawarụ eze-ẹnyimu ono, whẹ patarụ Sólomọnu ụgbo-mini. Whẹ lẹ ndu nke Sólomọnu tụko tsoru jeshia alị Ofi, shi l’ẹka ono wolata mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ ụnu talẹntu l’ụkporo labọ l’iri bya akụberu eze Sólomọnu.
9Abyabya eze-nwanyị ndu Sheba
1Tọ dụ iya bụ, eze-nwanyị ndu Sheba bya anụa g’ude Sólomọnu l’ede, ọ byatashia Jerúsalẹmu tẹ ya gude ajị, shihuru ike data iya. Ọ chịru ikpoto madzụ, mẹe ịnya-kamẹlu, vu mmanụ, l’eshikaa kwẹkwekwe, mẹe igweligwe mkpọla-ododo, mẹe ẹwhuru, l’erekaa ire. Ọ byarwutalewho, ọ tụko iwhe lile, dụ iya l’ẹkpa-ọriri vọshikotaru Sólomọnu. 2Sólomọnu sakọta ajị lile, ọ jịru iya. Ọ tọ dụdu ajị, ọ jịru Sólomọnu kpọru iya ẹka asasa. 3Eze-nwanyị ndu Sheba whụlewho ụdu mmamagụ, Sólomọnu nweru mẹe ẹgube o doberu ẹka tụa ụlo, 4mẹe ọga nri, l’oorije, mẹe ụdu oshi, ndu ozhi iya l’anọduje anọdu, mẹe gẹ ndu ozhi iya gude eje ozhi yẹle ụdu uwe, whẹ l’eye l’ẹhu, mẹe ẹgube ndu l’agbarụ iya mmẹe, mẹe ụdu uwe, whẹ l’eye l’ẹhu, mẹe ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, l’ọogbaje l’ụlo Onye-Nwe-Ọha; nteke ọ whụkotaru iwhe ono, ọ tụfu iya ẹhu.
5Ọ bya asụ eze: “Akọ, mu nọdu l’alị anyi nụa l’okfu iwhe i meshiru mẹe nke mmamagụ ghu bụkota ezhi-okfu. 6Mu te eshikwa kweta l’akọ ono bẹ bụ ezhi-okfu jeye mu bya ntaa bya akparụ ẹku nụ ẹnya mu. Lee l’akọ, mu nụru te ekedu mmamagụ ghu ẹbo, o noo nkele ọ parụ ẹka. I dangoru akọ, mu nụru ọkpobe adango. 7O zhiawho lẹ ndu nkeghu bẹ iwhe kwenukaru! Iwhe kwenukaru ndu ozhi ghu whẹ, bụ ndu, l’anọje l’iwhu ghu ntekenteke anụta olu-okfu mmamagụ ghu! 8T’ajaja bụru nke Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu; onye ono, bụ l’ị dụ iya ree meru o dobe ghu l’oshi-eze iya t’ị bụru eze l’iswi Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu. Chileke ghu bẹ yeru ndu Ízurẹlu obu, ọ bụru obu iya tẹ whẹ shihu ike jeye lẹ gbururu. Ọo ya meru g’o gude, o mee ghu eze whẹ, nke ọwhu l’ii-doberu whẹ ikpe, kfụru nhamụnha mẹe ọdu-chịriri.”
9Tọ dụ iya bụ, eze-nwanyị ono bya eworu mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ talẹntu ụkporo ugbo ishii nụ eze, bya anụ iya igweligwe mmanụ, l’eshi kwẹkwekwe mẹe ẹwhuru, l’erekaa ire. Mmanụ ono, eze-nwanyị ndu Sheba nụru eze Sólomọnu ta adụdu ụdu iya ọdo, dụjeru ẹgube ono.
10Ọdo bụ lẹ ndu nke Hiramu mẹe ndu nke Sólomọnu, bụ ndu ono, l’evutaje mkpọla-ododo l’alị Ofi bẹ l’evutajekwawho oshi alugumu mẹe ẹwhuru, l’erekaa ire. 11Ọ bụru oshi alugumu ono bẹ eze gude meta ndzọkpa, e gude enyihu eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono mẹe nke ụlo eze, gudekwa iya whọ kwee une mẹe ogumogu, ndu egvu l’egudeje agụ egvu. Ụdu oshi alugumu, dụ nno ta abyabụdua t’a whụ iya l’alị ndu Juda.
12Eze, bụ Sólomọnu nụkota eze-nwanyị ndu Sheba ono iwhe ọ sụru t’ọ nụ iya. Iwhe lile, ọ ryọru iya b’ọ nụkotaru iya, t’a gụfukwa ọwhu eze-nwanyị ono nụru eze l’onwiya. Ọo ya bụ, eze-nwanyị dakọbe ọ bụru iya ọla alị whẹ yẹle ndu ozhi iya.
Ẹku Sólomọnu
13Mkpọla-ododo, l’abyajẹru Sólomọnu awha g’awha ha bẹ ẹrwa iya dụ ụnu talẹntu mkpọla-ododo l’ụkporo talẹntu ugbo iri l’ẹto lẹ talẹntu ishii. 14T’a gụfukwa iwhe l’eshije l’ẹka ndu l’agba nghọ mẹe l’ẹka ndu l’agba ikike nghọ. Mkpọla-ododo bẹ l’eshijekwawho l’ẹka ndu eze ndu Arabụ mẹe l’ẹka ndu ọ-chị-ọha, l’achị alị ono abyarụ Sólomọnu.
15Eze Sólomọnu bẹ metaru eze iwhe l’eegudeje egbobuta onwonye, dụ ụkporo iri. Ọ bụru mkpọla-ododo, e tsusaru ọsa b’o gude mee ya. Mkpọla-ododo, larụ lẹ nnanụ iya bẹ ẹrwa iya dụ ụnu talẹntu ugbo labọ l’ụkporo iri. 16O meta iwhe ono, l’eegudeje egbobuta onwonye ono nke nshịi, dụ ụkporo ugbo iri l’ise. Ọ bụru mkpọla-ododo, e tsusaru ọsa b’o gude mee ya. Mkpọla-ododo, larụ lẹ nnanụ iya bẹ dụkota ụkporo shẹkelu ugbo ẹsaa lẹ shẹkelu iri. Ẹka eze doberu iya bụ l’ụlo ono, e gude oshi, shi l’ọswa ugvu ugvu Libanọnu tụa.
17Eze gudekwawho ọkpu-enyi mee oshi-eze, bya arwụkota iya ọkpobe mkpọla-ododo l’eli. 18Oshi-eze ono bẹ nweru ndzọkpa ishii mẹe iwhe e meru lẹ mkpọla-ododo ye iya t’a tukobeje ọkpa. E meru iya ẹka l’aatukobeje ẹka ibẹka ibẹbo, kpụa oduu labọ kfụkube l’iwhe ono, l’aatukobeje ẹka ono whẹ labọ. 19A kpụru oduu iri l’ẹbo kfụbe l’eli ndzọkpa ishii ono. Nnanụ kfụru l’ishi lanụ, ọdo kfụru l’ishi lanụ ọwhu. Ọ noo g’a kfụbekotaru iya lẹ ndzọkpa ono l’ẹhu l’ẹhu. Akọ ẹtu ụdu oshi-eze ono ta dụjeduru l’alị-eze ọdo. 20Omogo lile, eze Sólomọnu l’egudeje angụ iwhe-angụngu bụ lẹ mkpọla-ododo b’e mekotaru iya. Arya lile, dụkota l’ụlo ono, e gude oshi, shi l’ọswa ugvu ugvu Libanọnu tụa bụru l’ọkpobe mkpọla-ododo b’e mekotaru iya. Mkpọla-ọcha ta adụdu iwhe a gụberu iya l’oge nke Sólomọnu. 21Eze bẹ nweru igweligwe ụgbo-mini, l’agbarụ iya nghọ, yẹle ụgbo-mini Hiramu tụkoru agbagbabẹ l’eze-ẹnyimu lanụ. Ọ bụru ugbo lanụ l’awha ẹto, fụtaru nụ bẹ ụgbo-mini ono shi Tashishi l’alwajẹ, vulata mkpọla-ododo, mẹe mkpọla-ọcha, mẹe ọkpu-enyi, mẹe adaka, mẹe enwe.
22Ọo eze Sólomọnu bẹ ẹku iya kakọta, ọ bụru iya bẹ mmamagụ iya kakọta l’iwhe bụ ndu eze ndu mgboko l’owhu. 23Ndu eze ndu mgboko l’owhu l’abyajẹ l’iwhu Sólomọnu tẹ whẹ nụta olu-okfu mmamagụ, Chileke yeru iya l’ẹhu. 24Awha g’awha ha l’abụje, onye -byata, ya egude iwhe bya anụ iya, mbụ iwhe e meru lẹ mkpọla-ọcha, mẹe ọwhu e meru lẹ mkpọla-ododo, mẹe uwe mkpẹelanu, mẹe ngwọgu, mẹe mmanụ, l’eshi kwẹkwekwe, mẹe ịnya mmaanụ, mẹe ịnya-mulu. Iwhe l’aanụje iya l’apajẹ ẹka.
25Sólomọnu bẹ nweru ẹka l’oodobeje ịnya mẹe ụgbo-ịnya, dụ ụnu ugbo iri, bya enweru ụkporo ụnu ndu l’agba ịnya l’ụnu iri. Ndu b’ọ harụ dobe lẹ mkpụkpu, l’eedobeje ụgbo-ịnya, harụ ụwhodu doberu onwiya lẹ Jerúsalẹmu. 26Ọ bụru iya l’achị iwhe bụ ndu eze, watazhiewho l’ẹnyimu Yufurétisu jeye l’alị ndu Fílistiya, je akpaa l’oge alị ndu Íjiputu. 27Eze mee tẹ mkpọla-ọcha kụru g’ọo ẹwhuru lẹ Jerúsalẹmu, mee t’oshi sida dzuru ẹka lile g’ọo oshi sịkamo, tụkoru alị ọkpa-ugvu, dụ l’ụzo ẹnyanwu-arịba nata. 28Sólomọnu bẹ l’aanmarụ ịnya l’alị Íjiputu mẹwaro l’alị ndu ọdo.
Anwụhu Sólomọnu
29Iwhe ọdo, Sólomọnu megbaberu, wata l’ishi jeye lẹ ngvụcha b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ Nétanu onye nkfuchiru Chileke, bya edee ya l’ẹkwo nkfuchiru Ahayija onye Sháyilo mẹe l’ẹkwo ọwhulenya Ido onye l’awhụ awhụ, bụ iya bụ ọwhulenya, ọ whụru l’ishi Jerobowamu nwa Nebatu. 30Sólomọnu bẹ nọdu lẹ Jerúsalẹmu bụru eze ndu Ízurẹlu ụkporo awha labọ. 31Ọ nwụhu lakfushia nna iya whẹ lẹ maa. E lia ya lẹ mkpụkpu Dévidi, bụ nna iya. Nwa iya nwoke, bụ Rehobówamu bya abụru eze l’ọzori iya.
10Nteke Rehobówamu bụ eze ndu Ízurẹlu
1Tọ dụ iya bụ, Rehobówamu tụgbua jeshia Shékemu nkele ndu Ízurẹlu l’owhu bẹ wụwaru jeshia ẹka ono tẹ whẹ mee ya eze. 2Nteke ono bẹ Jerobowamu nwa Nebatu nọ lẹ Íjiputu, bụ ẹka ọ gbarụ laa nteke ono l’ọogbaru Sólomọnu ọso. Ọ nụa lẹ Rehobówamu bụwaa eze, o shi lẹ Íjiputu lwatashia. 3A bya ezhia t’e je ekua ya. Jerobowamu yẹle ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha bya awụ-kfu Rehobówamu bya asụ iya: 4“Nna ghu bẹ boru anyi ivu, l’anyị ẹrwa. Ntaa bụkwa t’i mee ozhi mkpọnwuru ono, nna ghu dzuberu anyi mẹe ivu-ẹrwa ono, o boru anyi kabaa ọlwa alị, nke ọwhu anyi l’a-bụru ndu ozhi ghu.”
5Rehobówamu sụ whẹ: “Unu dawhu azụ l’abalị ẹto ntaa.” Ọo ya bụ, whẹ wụkashihu.
6Tọ dụ iya bụ, eze Rehobówamu jekfushia ndu bụ ọgurenya idzu; mbụ ndu ono, shi ejeru nna iya Sólomọnu ozhi nteke ọ nọ ndzụ, bya ajịa whẹ sụ: “?Ndẹe g’unu sụru tẹ mu yeru ndu-a ọnu?”
7Whẹ sụ iya: “Ọ -bụru l’ịi-dụru ndu-a bẹlebele, eme iwhe dụ whẹ ree, bya ekfuru whẹ okfu njima, ọo ya bụ, whẹ abụru ndu ozhi ghu jeye lẹ gbururu.”
8Ọle Rehobówamu bẹ jịkaru ọnu ono, ndu bụ ọgurenya yeru iya. O jekfushia unwokorọbya, bụ ndu whẹ l’iya tseru idzu; mbụ ndu l’ejeru iya ozhi. 9Ọ jịa whẹ sụ: “?Ndẹe g’unubẹdua sụru tẹ mu yeru ndu-a ọnu? ?Ọo gụnu bẹ anyi l’e-kfuru ndu-a, sụru tẹ mu mee ivu, nna mu boru whẹ t’ọ ka ọlwa alị?”
10Unwokoro ono, whẹ l’iya tseru sụ iya: “Iwhe l’ii-kfuru ndu ono, sụru ghu lẹ nna ghu boru whẹ ivu l’anyị ẹrwa, ọdo bụ t’i mee ya t’ọ ka ọlwa alị; iwhe l’ii-kfuru whẹ bụ l’ezeke-mkpụshi-ẹka ghu bẹ ka ukfu nna ghu ọdu igbi. 11L’eshi ọwhu nna ghu boru whẹ ivu-ẹrwa bẹ l’ii-me iya t’ọ ka njọ. Eshi-ọwhu ọ bụ ẹchachi mmaanụ bẹ nna ghu shi echije whẹ bẹ l’ịi-bụru akpị agbakashị whẹ.”
12Ọo ya bụ, whẹ nọlewho abalị ẹto ono, bụ nteke eze sụru tẹ whẹ bya, Jerobowamu yẹle ndu Ízurẹlu l’owhu wụru jekfuwhu Rehobówamu azụ. 13Eze jịka idzu ono, ndu bụ ọgurenya whọ chikoshiru iya, salahaa ndu Ízurẹlu okfu kpaakpaa. 14O jenu etsoru idzu ono, unwokoro whọ chikoshiru iya kfua sụ: “Nna mu bẹ boru unu ivu, dụ ẹrwa, ọle mbẹdua l’e-me t’ọ ka njọ. Nna mu bẹ bụ ẹchachi mmaanụ b’o shi echije unu, ọle mbẹdua l’a-bụru akpị agbakashị unu.” 15Ọo ya bụ, eze ta angarụ ndu Ízurẹlu nchị. Ọ bụkwanuru Chileke b’o shi l’ẹka ọ dụ nno, nke ọwhu iwhe ono, Onye-Nwe-Ọha shi l’ọnu Ahayija nke mkpụkpu Shilo kfuaru Jerobowamu nwa Nebatu l’a-vụkota.
16Gẹ ndu Ízurẹlu l’owhu bya achọfuta l’eze ta angadụru whẹ nchị, whẹ sụ iya:
“?Ọo gụnu bẹ anyi lẹ Dévidi jigba?
?Ọo gụnu bụ oke-iwhe, anyi nweru l’ẹhu nwa Jesi?
Unubẹ Ízurẹlu, t’onyenọnu lashia ụlo-ẹkwa iya-o!
Letawaro ọzo-ụlo ghu ẹnya gụbe Dévidi!”
Ọo ya bụ, ndu Ízurẹlu wụkashihu lashia ụlo-ẹkwa whẹ. 17Ọ bụwaruro ndu Ízurẹlu onona, bu lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu, dụ l’alị ndu Juda bẹ Rehobówamu bụ eze whẹ.
18Tọ dụ iya bụ, eze Rehobówamu zhifu Adoniramu, bụ onye ishi ọgbo ndu l’eje ozhi mkpọnwuru t’o jekfu ndu Ízurẹlu. O rwua ẹka ono, ndu Ízurẹlu gude ẹwhuru tụ-gbua ya. Eze Rehobówamu mekebe ẹgwegwa nyihu ụgbo-ịnya iya gbalaa, ọ bụru iya ọla Jerúsalẹmu. 19Nkeshi nteke ono bẹ ndu Ízurẹlu l’ekwefuru ọzo-ụlo Dévidi ike byeye ntanụ.
11Ozhi, Shemaya zhiru Rehobówamu
1Rehobówamu lwarwulewho Jerúsalẹmu; ọ chịkobe ndu ẹnya-ụlo Juda mẹe ndu Bénjaminu; ụkporo ụnu unwoke ugbo ụkporo labọ l’ụnu unwoke ugbo iri, bụ ndu ojọgu, a họru ahọho, tẹ whẹ je alwụshi ndu Ízurẹlu ọgu, nke ọwhu whẹ l’a-natawhu alị-eze ono azụ bya anụ Rehobówamu.
2Ọle Onye-Nwe-Ọha bẹ kfuru okfu yeru Shemaya, bụ onye nke Chileke sụ iya: 3“Je akarụ Rehobówamu nwa Sólomọnu, bụ eze ndu Juda, gụ akarụ ndu Ízurẹlu l’owhu mẹe ndu Bénjaminu, 4l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Unu be ejekwa ọlwushi ụnwunna unu ọgu. T’onyenọnu lashia ibe iya, nkele ọo mụbe Onye-Nwe-Ọha bẹ iwhe ono shi l’ẹka.” Ọo ya bụ, whẹ nụa iwhe ono Onye-Nwe-Ọha kfuru dawhushia azụ. Whẹ te ejehe ọlwushi Jerobowamu ọgu.
Rehobówamu tụru Juda o shihu ike
5Rehobówamu bẹ bu lẹ Jerúsalẹmu. Ọ bya atụshia mkpụkpu, dụ l’alị ndu Juda o shihugee ike, nke ọwhu l’oo-gbochitaje whẹ l’ọgu. 6Mkpụkpu ọbu, ọ tụru bụ Bẹ́tulehemu, Étamu, Tekowa, 7Betu-zuru, Soko, Adulamu, 8Gatu, Maresha, Zifu, 9Adorayimu, Lakishi, Azeka, 10Zora, Ayịjalonu, ọwaa Hiburọnu. Mkpụkpu ono bẹ bụkota mkpụkpu, a tụshiru ike l’alị ndu Juda mẹe l’alị ndu Bénjaminu. 11Ọ bya atụa agbarara ye iya, ọ bụru ọ-kpọru-akpaa, bya chịta ndu ishi ndu ojọgu wụ-jia ya. O meta ụlo ẹka l’aakwakọbeje nri, mẹe mmanụ, mẹe mmẹe ye iya. 12O yekota iwhe e gude egbobuta onwonye mẹe arwa lẹ mkpụkpu ono, bya emee tẹ mkpụkpu ono bụru ọ-kpọru-akpaa. Ọo ya bụ, Juda mẹe Bénjaminu nọdu iya l’ẹka.
Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ikfu Lívayi bẹ lwarụ Juda
13Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ikfu Lívayi, nọkota l’alị Ízurẹlu bya atụru ike yeru iya. 14Ikfu Lívayi bya aparụ alị ẹka élwù whẹ l’atajẹ nri mẹe alị whẹ haa, lwatashia Juda mẹe Jerúsalẹmu, o noo nkele Jerobowamu yẹle ụnwu iya te ekwedu tẹ whẹ bụru ndu l’agba ẹja anụ Onye-Nwe-Ọha ẹja. 15Ọo Jerobowamu gude ẹka iya gụta ndu l’a-nọ agba ẹja l’ẹka l’aagwajẹ iwhe mẹe ndu l’a-nọ agba ẹja nụ ogvụ-nwamkpi yẹle oke-eswi ọ kpụshiru dobe whẹ l’agwa. 16Iwhe bụ ndu kpọru obu whẹ ye tẹ whẹ chọo ụzo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu bya eshi l’ikfu g’ikfu ha l’alị Ízurẹlu wụfutakota bya etsoru ikfu Lívayi jeshia Jerúsalẹmu, tẹ whẹ gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ngwo-ẹja, mbụ Chileke nke nna whẹ. 17Whẹ gbẹe alị-eze ndu Juda ọkpu ike tụru ike yeru Rehobówamu, bụ nwa Sólomọnu awha ẹto kperegedemu. Whẹ mekota iwhe Dévidi mẹe Sólomọnu chọru l’ime awha ẹto ono.
Ndibe Rehobówamu
18Rehobówamu bẹ lụru Mahalatu, bụ nwada Jeremotu. Jeremotu bụ nwa nwoke Dévidi. Jeremotu ono lụa Abyihelu, bụ nwada Eliyabu. Eliyabu bụ nwa nwoke Jesi. 19Ọ nwụtaru iya unwoke, ẹwha whẹ bụ: Jewushi, ọwaa Shemaraya, ọwaa Zahamu. 20Rehobówamu lụ-geeru iya bya alụa Maaka, bụ nwada Abụsalomu. Ọ nwụtaru iya Abáyija, ọwaa Atayi, ọwaa Ziza, ọwaa Shelomiti. 21Rehobówamu bẹ ka oye Maaka, bụ nwada Abụsalomu obu karụ unyomu iya ọdo mẹe ụnwanyi ọdo, l’ọoto ọlua l’ọkpoku nwanyị. Ọ lụru ụnwanyi iri l’ẹsato. O nweru ụnwanyi ụkporo ugbo ẹto, l’ọoto ọlua l’ọkpoku nwanyi. Ọ nwụta unwoke ụkporo l’ẹsato bya anwụta ụnwanyi ụkporo ugbo ẹto.
22Rehobówamu bya atụa Abáyija nwata ụlo Maaka ẹka t’ọ bụru onye ishi l’echilabọ ụnwunna iya, nkele ọo ya b’ọ gbarụ égò tẹ ya mee eze. 23O meru iwhe l’ụzo mmamagụ bya edokashia ụnwu iya edokashi, whẹ nọdukota l’uswetuma alị ndu Juda mẹe nke Bénjaminu, mbụ lẹ mkpụkpu lile, a tụru o shihu ike. L’ọonu whẹ nri anụ whẹ iya nke etsutsu iya, ọ lụshiaru whẹ nwanyị.
12Ndu Íjiputu zebataru Jerúsalẹmu
1Ọchichi lwalẹwho Rehobówamu l’ẹka ọkpobe alwalwa, o shihulewho ike ree, yẹle ndu Ízurẹlu bya ahaa ome iwhe iwu Onye-Nwe-Ọha kfuru. 2O rwua l’awha kwe Rehobówamu awha ise, ọ watarụ ọbu eze, Shishaku, bụ eze ndu Íjiputu byatashia ọgu lẹ Jerúsalẹmu, nkele whẹ te ekwedu tẹ Onye-Nwe-Ọha gude ire whẹ ẹka. 3Ọ chịru ụnu ụgbo-ịnya ugbo ẹto mẹe ụkporo ụnu ndu l’agba ịnya ugbo ẹsaa l’ụnu iri, whẹ byatashia ọgu ono. Ndu whẹ l’iya shi lẹ Íjiputu bya ọgu ono bụ agụta agụta, mbụ ndu Libyiya, mẹe ndu Sukimu, mẹe ndu Itiyópiya. 4Ọ natakọta iwhe bụ mkpụkpu, a tụshiru ike lẹ Juda, whẹ sọru yobayoba byatashia Jerúsalẹmu.
5Tọ dụ iya bụ, Shemaya, bụ onye nkfuchiru Chileke byakfuta Rehobówamu yẹle ndu ishi ndu Juda gẹ whẹ dzukoru lẹ Jerúsalẹmu l’ẹka whẹ l’atsụ Shishaku egvu. Ọ sụ whẹ: “Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ‘Unu pawarụ mu haa, mbẹdua pawarụ unu haarụ Shishaku.’ ”
6Ndu ishi ndu Ízurẹlu ono mẹe eze bya ewozeta onwowhe alị sụ: “Onye-Nwe-Ọha bẹ dụ chịriri.”
7Onye-Nwe-Ọha whụlewho lẹ whẹ wozetaru onwowhe alị, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru okfu yeru Shemaya sụ: “Eshi ọwhu whẹ wozetawaru onwowhe alị bẹ mu ta alahẹdu whẹ l’iyi. Mu l’e-mechia t’a nafụta whẹ. Mu te eshihedu l’ẹka Shishaku tụ-koshi Jerúsalẹmu ẹhu-eghughu mu. 8Ọle ọbu, whẹ l’a-nọdu Shishaku lẹ mkpula, nke ọwhu whẹ l’a-marụ ọdu iche dụ l’aanọ mu l’ẹka eje ozhi mẹe l’aanọ l’ẹka ndu eze ndu alị ọdo eje ozhi.”
9Ọo ya bụ, Shishaku bụ eze ndu Íjiputu byatashia ọgu lẹ Jerúsalẹmu, bya evukoo ẹku, dụ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha mẹe ẹku, dụ l’ụlo eze. O vutakota iwhe lile. Ọ chịtakwawho iwhe l’eegudeje egbobuta onwonye ono, Sólomọnu kpụshiru lẹ mkpọla-ododo. 10Eze bụ Rehobówamu bya egude ope kpụshia iwhe l’eegudeje egbobuta onwonye ono ọdo gude dochia ẹnya iya ọwhu, woru iya ye l’ẹka ndu ishi ndu l’eche ọnu ẹka l’eeshije abahụ l’ibe eze nche, tẹ whẹ leta iya ẹnya. 11L’ọobuje nteke eze l’eje l’ụlo Onye-Nwe-Ọha, ndu nche ono aparụ iwhe ono, l’eegudeje egbobuta onwonye etso iya. E -megee, whẹ ewowhuta iya azụ bya edobe l’ụlo-nche.
12Nteke ono, Rehobówamu wozetaru onwiya alị l’iwhu Onye-Nwe-Ọha bẹ Onye-Nwe-Ọha wofuru ẹhu-eghughu iya l’ẹka ọ nọ, nke ọwhu bụ l’o to medu iya t’ọ bụru kpurupyata. Ọdo bụru l’ọnodu bya adụ ree l’alị Juda.
Mkpakọ iwhe nwụru l’ọchichi Rehobówamu
13O noo ya, eze bụ Rehobówamu kpọo onwiya g’ọo abara lẹ Jerúsalẹmu bụru eze. Ọ gbarụ ụkporo awha ugbo labọ l’awha lanụ nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ awha iri l’ẹsaa lẹ Jerúsalẹmu, bụ iya bụ obodo ono, Onye-Nwe-Ọha họtaru l’ikfu Ízurẹlu l’owhu tẹ ya buru. Ẹwha ne iya bụ Naama onye Amọnu. 14O meru ejo-iwhe, o noo nkele o to kpọduru obu iya ye tẹ ya chọo ụzo Onye-Nwe-Ọha.
Anwụhu Rehobówamu
15Iwhe Rehobówamu megbaberu; wata l’ishi jeye lẹ ngvụcha b’e dekotaru l’ẹkwo Shemaya, bụ onye nkfuchiru Chileke mẹe l’ẹkwo Ido, bụ onye l’awhụ awhụ. Rehobówamu yẹle Jerobowamu ta alwụ-bujedu ọgu alwụ-bu. 16Rehobówamu bya anwụhu lakfushia nna iya whẹ lẹ maa. E lia ya lẹ mkpụkpu Dévidi. Abáyija, bụ nwa iya nwoke bya abụru eze l’ọzori iya.
13Nteke Abáyijamu bụ eze ndu Juda
1L’awha kwe eze Jerobowamu awha iri l’ẹsato, ọ watarụ ọbu eze ndu Ízurẹlu bẹ Abáyija watarụ ọbu eze ndu Juda. 2Ọ chịru awha ẹto lẹ Jerúsalẹmu. Ẹwha ne iya bụ Mayikaya nwada Yuriyẹlu nke mkpụkpu Gibyiya.
Ọgu bya adalaharụ Abáyija yẹle Jerobowamu. 3Abáyija tụgburu jeshia ọgu ono, chịta ndu ojọgu dụ ụnu ụnu ugbo ụnu labọ l’ụkporo iri, bụ ndu tsụru lẹ nwoke, bụru ndu ojọgu, a họru ahọho whẹ jeshia. Ọwhube Jerobowamu chịta ndu ojọgu nkiya, dụ ụnu ụnu ugbo ise, bụkwawho ndu a họru ahọho, whẹ je akwaarụ Abáyija kẹkereke.
4Tọ dụ iya bụ, Abáyija je akfụ-koru l’eli ugvu Zemarayimu l’ugvu ugvu alị Ífuremu, kfushilaha sụ: “Jerobowamu, lẹ Ízurẹlu l’owhu, unu ngabẹ nchị! 5?Ọ fụtaru l’unu ta amadụ lẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu bẹ gude ọgbandzu, l’ẹte anwahụ anwahụ woru ọobu eze ndu Ízurẹlu nụ Dévidi yẹle ẹpa iya jeye lẹ gbururu? 6Ọ bụru iya bẹ Jerobowamu nwa Nebatu, bụ onye ozhi Sólomọnu nwa Dévidi gbalihuru kwefuru onye-nwe-iya nụ ike. 7Ndu bụ ọga-lẹ-mkpa madzụ, bụ ndu ejo-obu bya eswiwhee ya mgburumgburu, bụru ọ-karia-ẹka l’ẹka Rehobówamu nwa Sólomọnu nọ, mbụ nteke Rehobówamu bụkwaduroo nwata-une, l’adụa iwhe ọ marụ, t’ọ dụ ike kweeru whẹ gagarịga.
8“Iwhe unu tụbenuru ntaa bụ l’unu l’e-kweru alị-eze Onye-Nwe-Ọha gagarịga, mbụ alị-eze ono, o yeru l’ẹka ẹpa Dévidi. Unu hakwa l’igwe l’ẹka iya nke unu, tẹmenu unu l’ụnwu oke-eswi mkpọla-ododo ono, Jerobowamu meshiru t’ọ bụru agwa unu nọdukwawho. 9?Tọ nụa unu bẹ chịfuru ndu l’agbarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja, mbụ ẹpa Érọnu mẹe ndu Lívayi, bya egude ẹka unu dobe ndu l’agbarụ unu ẹja ẹgube ono, ndu ọha ọdo l’emeje? Iwhe bụ onye gude oke-eswi yẹle ebyila ẹsaa bya tẹ ya swaa onwiya ẹja l’ẹhu bẹ bụwaa onye l’agbarụ agwa ono, l’adụa iwhe ọ bụ ẹja.
10“Ọle anyịbedua bẹ bụ Onye-Nwe-Ọha bụ Chileke nke anyi, anyi tẹke ahakwaa ya. Anyi nweru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ ẹpa Érọnu. Ọo whẹ l’ejeru Onye-Nwe-Ọha ozhi, ndu Lívayi l’eyeru whẹ ẹka l’ozhi ono. 11Ụtsu mbọkumboku mẹe urwẹnyashi, fụtaru afụta bẹ whẹ l’agbajẹ ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, kpọoru Onye-Nwe-Ọha ụ̀nwù isẹnsu, l’eshi kwẹkwekwe ọku, bya edoo buredi, dụ nsọ l’eli teburu ono, e mecharu emecha. L’urwẹnyashi bẹ whẹ l’eyeje ọku l’oryọku ono, a tukoberu l’iwhe ono, e meru lẹ mkpọla-ododo, l’aatukobeje oryọku. O noo nkele anyịbedua l’edobe iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi yeru anyi l’ẹka t’anyi dobeje. Ọle unubẹdua bẹ pawarụ Onye-Nwe-Ọha haa. 12Chileke bẹ swiru anyi eswiru. Ọo ya bụ onye ishi anyi. Ndu l’agbajẹru iya ẹja bẹ chịwaa opyi-ọku abya tẹ whẹ gbua opu-ọgu l’ishi unu. Unubẹ ụnwu Ízurẹlu, t’unu ba alwụshikwa Onye-Nwe-Ọha ọgu, mbụ Chileke nke nna unu whẹ, nkele ọ tọo kalẹkwaru unu.”
13Jerobowamu bẹ zhihawaru ndu ojọgu iya tẹ whẹ jee mpya ọgu l’azụ ndu Juda ono. Jerobowamu gude ndu ojọgu iya nọdu whẹ l’iwhu, ndu ojọgu iya ọwhu kpuru ndu Juda ono l’azụ. 14Ndu Juda bya aghaa ẹnya; whụ l’ọgu ono shi whẹ l’iwhu shi whẹ l’azụ. Whẹ ryaku Onye-Nwe-Ọha, ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke gbua opyi-ọku. 15Tọ dụ iya bụ, ndu Juda chishia mkpu ọgu. Whẹ chilewho mkpu-ọgu ono, Chileke lwụ-gbua Jerobowamu mẹe ndu Ízurẹlu ono gẹ whẹ ha l’iwhu Abáyija yẹle ndu Juda. 16Ndu Ízurẹlu gbaarụ ndu Juda ọso, Chileke woru whẹ ye ndu Juda l’ẹka. 17Abáyija yẹle ndu nkiya gbua whẹ beebee, nke ọwhu bụ lẹ ndu whẹ gburu egbu lẹ ndu ojọgu ndu Ízurẹlu ono bẹ dụkota ụnu ugbo ụnu ẹto l’ụkporo ụnu madzụ labọ l’ụmadzu iri, bụkota ndu ojọgu, a họru ahọho. 18Ọo ya bụ, a kakputa ndu Ízurẹlu l’ẹnya nteke ono. Ndu Juda bya alwụ-gbua, o noo nkele whẹ dakoberu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke nna whẹ.
19Abáyija chịpyabe Jerobowamu, naa ya mkpụkpu Bẹtelu yẹle ụnwu mkpụkpu, dụkota iya nụ, mẹe mkpụkpu Jeshana yẹle ụnwu mkpụkpu, dụkota iya nụ, mẹe mkpụkpu Éfurọnu yẹle ụnwu mkpụkpu, dụkota iya nụ. 20Jerobowamu ta adụhe ike nwetabaa ike enweta ọdo nteke Abáyija nọ ndzụ. Onye-Nwe-Ọha bya echigbua ya ọ nwụhu.
21Ọle Abáyija bẹ ike l’aka aka eje eje. Ọ lwụa ụnwanyi iri l’ẹno, nwụta ụkporo unwoke l’unwoke labọ; nwụta ụnwanyi iri l’ishii. 22Iwhe ọdo, Abáyija megbaberu mẹe iwhe o meru mẹe okfu, o kfuru b’e dekotaru l’ẹkwo akọ onye nkfuchiru Chileke, bụ Ido.
141Ọo ya bụ, Abáyija bya anwụhu lakfushia nna iya whẹ lẹ maa, e lia ya lẹ mkpụkpu Dévidi. Asa, bụ nwa iya nwoke bya abụru eze l’ọzori iya. Nteke Asa bụ eze bẹ nchị dụ ndoo l’alị ono awha iri.
Nteke Asa bụ eze ndu Juda
2Asa bẹ meru iwhe dụ ree mẹe iwhe kfụru nhamụnha l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha bụ Chileke iya. 3O wofuru ẹnya ẹka ono, l’aagbajẹru agwa ndu ọha ọdo ẹja; wofu ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe, bya akụpyashia ẹwhuru ono, e doberu nsọ, gbutsushia itso Ashera. 4Ọ tụaru ndu Juda iwu sụ tẹ whẹ chọo Onye-Nwe-Ọha, mbụ Chileke nke nna whẹ yẹle tẹ whẹ dobe iwhe iwu iya kfuru mẹe iwhe ọ sụru tẹ whẹ meje. 5O nokwawho g’o wofuru ẹka l’aagwajẹ iwhe ono, dụkota lẹ mkpụkpu ndu Juda mẹe ẹnya ẹka ono, l’aakpọje ụ̀nwù isẹnsu ọku, dụ iya nụ. Nchị dụ ndoo l’alị-eze ono nteke l’ọochi. 6Ọ tụru mkpụkpu, a tụ-wheru mgbodo mgburumgburu l’alị Juda, nkele nchị dụwaa ndoo l’alị ono. Ọ tọ dụdu onye byarụ iya ọlwushi ọgu l’awha ono g’ọ ha, nkele Onye-Nwe-Ọha bẹ meru nchị dụ iya ndoo.
7Ọ bya asụ ndu Juda: “Unu t’anyi tụa mkpụkpu-a t’o shihu ike, gude mgbodo tuwheta iya mgburumgburu, tụshia ya ụlo-eli yekota iya ọnuzo mẹe mgbọro-igwe, l’ee-gudeje agbachi iya agbachi. Alị-a bẹ bụkwadu nke anyi, o noo l’anyi chọru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi, anyi chọru iya; o mewaa tẹ nchị dụ anyi ndoo ibẹka ibẹbo.” Ọo ya bụ, whẹ bya atụa mkpụkpu ono, ọ gaarụ whẹ.
8Asa bẹ nweru ndu ojọgu, shi l’ikfu Juda; ndu dụ ụnu unwoke ugbo ụnu l’ụkporo ugbo iri l’ẹsaa l’unwoke iri. Ndu ono l’egudeje eze iwhe l’eegudeje egbobuta onwonye mẹe arwa. O nweru ndu ojọgu, shi l’ikfu Bénjaminu, ndu ono dụ ụkporo ụnu unwoke ụkporo ụzo iri l’ise. Ọwhube ndu ono l’apajẹ iwhe l’eegudeje egbobuta onwonye nke nshịi mẹe akfụ. Ndu ono gẹ whẹ bụkota ndu ike dụ l’ọgu.
Asa lwugburu Zera
9O noo ya, onye Itiyópiya, l’eeku Zera bya achịta ụnukurunu ndu ojọgu byakfutashia ndu Juda ọgu, chịru ụgbo-ịnya, dụ ụkporo ugbo iri l’ise whẹ sọru yobayoba jeye whẹ bahụ lẹ mkpụkpu Maresha. 10Asa bya achịta ndu nkiya jekfushia Zera whẹ ọgu. Whẹ tụko kwaa kẹkereke ọgu ono lẹ nsụda Zéfata lẹ mkpụkpu Maresha.
11Tọ dụ iya bụ, Asa bya aryaku Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke iya sụ: “Jiko Onye-Nwe-Ọha; ọ tọ dụkwa onye ọdo, dụ g’ọo ghu, bụ onye l’e-yetaru onye ọkpehu l’adụa ẹka tẹ yẹle onye ọkpehu dụ swịa ya. Yetanuru anyi ẹka jiko Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi, nkele ọo ghu bẹ anyi dawhuberu, ọ bụru ẹwha ghu bẹ anyi gude abyakfuta ụnukurunu ndu-a ọgu. Gụbe Onye-Nwe-Ọha, ọ kwa ghu bụ Chileke anyi; be ekwekwa t’ike madzụ ka nkeghu.”
12Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha lwụ-gbua ndu Itiyópiya l’iwhu Asa mẹe l’iwhu ndu Juda. Ndu Itiyópiya ono tsu l’ọso. 13Asa mẹe ndu whẹ l’iya lị chịa whẹ jeye mkpụkpu Gera. Ọgu ono taa ishi ndu Itiyópiya ono jeye tọ dụ onye o gbuwhodoru. E gweru whẹ ryaaryaa l’iwhu Onye-Nwe-Ọha yẹle ndu ojọgu iya. Ndu Juda vụa arya whẹ shii. 14Mkpụkpu lile, gbarụ mkpụkpu Gera mgburumgburu bẹ whẹ lakọtaru l’iyi, nkele ntsụ-megvu, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha bẹ byarụ ndu mkpụkpu ono l’ẹhu. Whẹ gwoo arya ndu mkpụkpu ono, mkpata nkele arya parụ iya ẹka. 15Whẹ bakfu ụlo-ẹkwa ndu nweru élwù; je erwuko ikpoto atụru ndu ono mẹe ịnya-kamẹlu whẹ. Nteke ono whẹ lwatashia Jerúsalẹmu.
15Iwhe Asa mezhiru emezhi
1Ume Chileke bya Azaríya nwa Odẹdu l’ẹhu. 2Ọ lụfu-shia jekfu Asa je asụ iya: “Asa mẹe ndu Juda mẹe ndu Bénjaminu l’owhu, unu ngabẹru mu nchị. Onye-Nwe-Ọha l’a-tụkwaru ike yeru unu m’ ọ -bụru l’unu tụru ike yeru iya. Unu -chọo ya bẹ unu l’a-chọ-vu iya. Ọle unu -haa ya, ya ahaa unu. 3O tewaru ẹnya ndu Ízurẹlu nọ, whẹ te enwe ọkpobe Chileke, whẹ te enwe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, l’ezhi whẹ iwhe, whẹ te enwe iwu, l’achị whẹ nụ. 4Ọle nteke iwhe l’atsụ whẹ l’anụ bẹ whẹ lwakfutaru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu, whẹ chọo ya bya achọ-vu iya. 5Nteke ono bẹ madzụ l’ete ejedu g’ọ dụ iya mma, t’iwhe be eme iya. O noo nkele ndu bu l’alị ono bẹ nọlewho l’aghamẹhu. 6Mba nọnu fụta, whẹ egwee mba ibe whẹ ryaka-eryune, mkpụkpu egwee mkpụkpu ibe whẹ ryaka-eryune, nkele Chileke bẹ gude iwhe-ọtsulanu, dụ l’iche l’iche echi whẹ ọnu l’alị. 7Ọle t’unubẹdua shihu obu ike. Unu ba atugbekwa ẹka l’ọrwu unu l’arwụ, nkele ọrwu, unu rwụru bẹ l’ee-bu unu obunggo iya.”
8Nteke Asa nụru okfu ono, mbụ ozhi ono, Azaríya nwa Odẹdu zhiru, obu bya eshihu iya ike. Ọ bya ewoshikota ejo agwa, dụ l’alị ndu Juda, mẹe l’alị ndu Bénjaminu l’owhu, mẹe ọwhu dụ lẹ mkpụkpu ono, ọ natakọtaru l’ugvu ugvu alị Ífuremu. Ọ bya emekwazhia ẹnya-mgbẹja Onye-Nwe-Ọha ono, dụ l’atatiwhu ụlo Onye-Nwe-Ọha.
9Tọ dụ iya bụ, ọ chịkobe ndu Juda l’owhu, mẹe ndu Bénjaminu, mẹe ndu ọwhu shi l’ikfu Ífuremu, mẹe ndu ikfu Manáse, mẹe ndu ikfu Símiyọnu, mbụ ndu ono, whẹ l’iya bu, nkele igweligwe bẹ kfụkafuru lẹ Ízurẹlu wụ-kfuta Asa gẹ whẹ whụru lẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke iya bẹ swiru iya eswiru.
10Whẹ dzua lẹ Jerúsalẹmu l’ọnwa ẹto l’awha kwe Asa awha iri l’ise, ọ watarụ ọbu eze. 11Whẹ gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja lẹ mbọku ono. Ọ bụru l’anụ, whẹ kpụkoru l’ọgu bẹ whẹ shi wota anụ gbaa ẹja ono, mbụ ụnu eswi l’ụkporo ugbo iri l’ise, mẹe ụnu atụru ugbo iri l’ẹsaa l’ụkporo atụru iri. 12Whẹ gbaa ndzụ sụ lẹ whẹ l’e-gude obu whẹ l’owhu mẹe ndzụ whẹ l’owhu chọo Onye-Nwe-Ọha, bụ iya bụ Chileke nke nna whẹ. 13L’onye l’ẹte achọo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu bẹ l’ee-gbu egbugbu, mbụ nwata mbụ ọgurenya, oke l’anya. 14Whẹ gude oke olu chia mkpu tụa ụzu, bya egbua opyi-ọku, whụa ụpyi gude ribuaru Onye-Nwe-Ọha nte. 15Ndu Juda l’owhu tekota ẹswa nte ono, whẹ riburu, nkele whẹ gude obu whẹ g’ọ ha ribua ya, tẹhenu whẹ gude lẹge ẹgu iya ha whẹ l’ẹhu chọo Chileke chọ-vu iya. Onye-Nwe-Ọha bya, emee whẹ tukfuru ume ibẹka ibẹbo.
16Eze bụ Asa bya anafụ ne iya oche, bụ Maaka ọkwa ọbu eze-nwanyị, nkele ọ ya doberu ejo agwa Ashera. Asa bya egbujishia itso Ashera ono, Maaka doberu gwee ya ryaaryaa, je akpọo ya ọku l’ọnu-iyi Kidirọnu. 17Ọle o to wofudu ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe lẹ Ízurẹlu. Obenu lẹ Asa zhiru obu iya l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ jeye g’ọ nọ-beru. 18O wota iwhe nna iya doberu nsọ mẹe ọwhu yẹbedua doberu nsọ bya edobe l’ụlo Chileke, mbụ mkpọla-ọcha, mẹe mkpọla-ododo, mẹe arya ọdo.
19Ọgu ọdo ta adahẹ jeye a nọkota awha, kwe Asa ụkporo awha l’awha l’iri l’ise, ọ watarụ ọbu eze.
16Ọgu onye lẹ Ízurẹlu
1O be l’awha kwe Asa ụkporo awha l’awha iri l’ishii, ọ watarụ ọbu eze, Básha bụ eze ndu Ízurẹlu jekfu ndu Juda ọgu, je atụa mkpụkpu Rama t’o shihu ike, nke ọwhu l’oo-to kwe t’ọ dụ onye l’e-shi l’ẹka iya nke Asa, bụ eze ndu Juda lụfu alụfu, m’ọ bụ bata abata.
2Tọ dụ iya bụ, Asa wota mkpọla-ọcha mẹe mkpọla-ododo l’ẹku, dụ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha mẹe l’ẹku, dụ l’ụlo eze wojeru eze ndu Arámu, bụ Benu-hadadu, onye bu lẹ Damásukọsu bya asụ iya: 3“Tẹ mu lẹ ghu tụgbanu bụru nnanụ, ẹgube ono, nna mu yẹle nna ghu shi tụgba bụru nnanụ. Lekwa mkpọla-ọcha yẹle mkpọla-ododo, mu wotaru ghu ndọwa. Tụgbua je emebyia atụgba ono gụ lẹ Básha bụ eze ndu Ízurẹlu tụgbaru, nke ọwhu l’ọo-parụ mu haa.”
4Benu-hadadu kweta iwhe eze bụ Asa kfuru. O yefu ndu ishi ndu ojọgu iya, whẹ jeshia ọgu lẹ mkpụkpu, dụkota l’alị Ízurẹlu. Whẹ lwụta mkpụkpu Ijọnu, mkpụkpu Danu, mkpụkpu Abẹlu-mayimu ọwaa mkpụkpu ẹka l’aakwakọbe iwhe l’alị ndu Náfutali l’owhu. 5Básha nụlewho iwhe meru nụ, o buhaa ọtu mkpụkpu Rama ono t’o shihu ike, gbado ọrwu ono, o gude l’ẹka arwụ. 6Tọ dụ iya bụ, eze bụ Asa chịtakota ndu Juda l’owhu, whẹ je evushikota ẹwhuru ono yẹle oshi ono, Básha shi gude atụ mkpụkpu Rama t’o shihu ike. Asa chịta iya tụa mkpụkpu Geba mẹe mkpụkpu Mizupa, whẹ shihukota ike.
7Nteke ono bẹ Hanani, bụ onye l’awhụ awhụ byakfutaru Asa bụ eze ndu Juda bya asụ iya: “Eshi-ọwhu ọ bụ eze ndu Arámu b’i dakoberu, t’ọ bụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu b’i dakoberu, bẹ ndu ojọgu eze Arámu ono pyofuwaru wụkashihu ghu l’ẹka. 8?Ndu Itiyópiya mẹe ndu Libyiya ta abụnua ikpoto ndu ojọgu, chị igweligwe ụgbo-ịnya mẹe ndu l’agba ịnya bẹ whẹ bụ? ?Tọ dụ l’ọo l’ị dakoberu Onye-Nwe-Ọha b’o gude woru whẹ ye unu l’ẹka? 9Ẹnya Onye-Nwe-Ọha bẹ l’eje eje alwa alwa lẹ mgboko l’owhu, achọ ndu kpọru obu yeru iya tẹ ya gbẹe whẹ ọkpu-ike. I mewaru umere onye eswe, ọo ya bụ lẹ wata ntaa tụgburu bẹ ọgu l’a-nọ-zhiawho etso ghu.”
10Ọo ya bụ, Asa vọru ọku ghua ẹhu l’ẹka onye ono, l’awhụ awhụ ono nọ, ọ tụru iya chee l’ọka mkpọro, o noo nkele ẹhu-eghughu l’avọ iya kfurukfuru l’ẹhu l’iswi iwhe ono. Asa melahaa ụwhodu ndu madzụ ome-l’iwe nteke ono.
Anwụhu Asa
11Iwhe Asa megbaberu, watazhiewho l’ishi jeye lẹ ngvụcha b’e dekotaru l’ẹkwo ndu eze ndu Juda mẹe nke ndu Ízurẹlu. 12Ọ bụru l’awha kwe iya ụkporo awha l’awha iri lẹ tete, ọ watarụ ọbu eze bẹ iwhe meru Asa l’ọkpa. Iwhe-ememe ono ka iya njọ. Nteke ono, iwhe ono l’eme iya bẹ l’ọoto chọdua Onye-Nwe-Ọha, ọ bụru ndu l’eme ọgvu b’ọ chọru jee tẹ whẹ yeru iya ẹka. 13Asa bya anwụhu lakfu nna iya whẹ lẹ maa. Ọ bụru l’awha kwe iya ụkporo awha ugbo labọ l’awha lanụ, ọ watarụ ọbu eze b’ọ nwụhuru. 14Whẹ lia ya l’ilu, ọ tụru doberu onwiya lẹ mkpụkpu Dévidi. Whẹ nyebe iya l’igbe-odzu a wụru mmanụ, l’eshikaa kwẹkwekwe, mbụ mmanụ ọwhu, ndu l’eme mmanụ kụru l’ẹka whẹ. Whẹ kpọberu iya o-kpo-tititi ọku gude kwabẹ iya ugvu.
17Nteke Jehóshafatu bụ eze ndu Juda
1Jehóshafatu, bụ nwa nwoke Asa bya abụru eze l’ọzori iya. Ọ bya emee onwiya, ike kabaa ya adụdu, nke ọwhu l’ọo-lwụshi ndu Ízurẹlu ọgu. 2O dokashia ndu ojọgu edokashi lẹ mkpụkpu lile, a tụru o shihu ike l’alị ndu Juda, bya edobe ọdu-ọgu l’alị ndu Juda mẹe lẹ mkpụkpu ndu Ífuremu, bụ ẹka nna iya, bụ Asa natakọtaru l’ọgu.
3Onye-Nwe-Ọha bya eswiru Jehóshafatu, o noo nkele nteke ọ watarụ ọbu eze b’ọ wọtakotaru ẹka ochee-oroke iya, bụ Dévidi, tọ gwa Bálu. 4Ọo ụzo Chileke nke nna iya b’o tsoru, bya emee iwhe iwu iya kfuru, tọ wọta ẹka ndu Ízurẹlu. 5Ọo ya meru iwhe Onye-Nwe-Ọha meru alị-eze ono, ọ kwata lwa Jehóshafatu l’ẹka ọkpobe alwalwa. Ndu Juda kpaa-whuu vutalahaaru iya iwhe, ọ bya enweru ẹku shinene, bụru onye l’aakwabẹ ugvu parụ ẹka. 6O wofutaru obu iya zhiberu Onye-Nwe-Ọha. Ọdo bụ l’o wofuru ẹka l’aagwajẹ iwhe mẹe itso Ashera ono dụ l’alị ndu Juda.
7O be l’awha kwe iya awha ẹto, ọ watarụ ọbu eze, o zhia ndu ishi iya, bụ Benu-hayilu, mẹe Obedaya, mẹe Zakaráya, mẹe Netanẹlu, mẹe Mayikaya, tẹ whẹ je ezhia iwhe lẹ mkpụkpu, dụkota l’alị ndu Juda. 8O bya eyeru whẹ ndu Lívayi, bụ Shemaya, Netaniya, Zebadaya, Asahẹlu, Shemiramotu, Jehonatanu, Ádonayija, Tobayija, Tobu-adonayịja, ọwaa ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ Elishama yẹle Jehóramu. 9Whẹ zhigbakota iwhe l’alị ndu Juda. Whẹ gude ẹkwo-iwu Onye-Nwe-Ọha ezhi iya. Whẹ jekota mkpụkpu, dụ l’alị ndu Juda ezhi whẹ iwhe ono.
Ọga l’iwhu Jehóshafatu
10Ntsụ-megvu, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha bya l’ẹhu iwhe bụ ndu eze ndu alị lile, gbarụ ndu Juda mgburumgburu, whẹ ta alwụshi Jehóshafatu ọgu. 11Ndu Fílistiya bya aharụ vutaru Jehóshafatu iwhe, bya atụaru iya ụtu mkpọla-ọcha. Ndu Arabu kpụtaru iya ebyila, dụ ụnu ugbo iri lẹ tete l’ụkporo ise mẹe mkpi, dụ ụnu ugbo iri lẹ tete l’ụkporo ise.
12Jehóshafatu l’aka ike aka eje eje ntekenteke. Ọ bya atụshia agbarara, ẹka l’eedomije onwonye mẹe mkpụkpu ẹka l’aakwakọbeje iwhe l’alị ndu Juda. 13Ọ bya enweru iwhe ọ kụbe-geeru nyịmu-nyịmu lẹ mkpụkpu, dụkota l’alị ndu Juda. Ọ bya enweru ndu ojọgu, bụ ndu ike dụ l’ọgu lẹ Jerúsalẹmu. 14Ọ waa g’e shi doo whẹ l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu ndọwa: L’ikfu Juda, onye bụ onye ishi ndu ojọgu, dụ-gee ụnu ugbo labọ l’ụkporo iri bẹ bụ Aduna. Ndu ojọgu, l’ọochi bẹ dụkota ụnu unwoke ugbo ụnu l’ụkporo ugbo iri l’ẹsaa l’unwoke iri. 15Onye l’etsota iya nụ bẹ bụ onye ishi ndu ojọgu, bụ Jehohananu. Ndu ojọgu, yẹbedua l’achị bẹ dụkota ụnu unwoke ugbo ụnu l’ụkporo ugbo iri l’ise. 16Onye nke ẹto bẹ bụ Amasíya, bụ nwa Zikiri. Yẹbedua bẹ tụru obu iya ama ejeru Onye-Nwe-Ọha ozhi. Ndu ojọgu, l’ọochi bẹ dụkota ụnu unwoke ugbo ụnu l’ụkporo ise, mbụ ndu bụkota ndu ike dụ l’ọgu.
17L’ikfu Bénjaminu, onye bụ onye ishi ndu ojọgu bẹ bụ Ẹliyada onye ike dụ l’ọgu. Ndu ojọgu, yẹbedua l’achị bẹ dụkota ụnu unwoke ugbo ụnu l’ụkporo ise, mbụ ndu l’apa ube mẹe iwhe l’eegudeje egbobuta onwonye. 18Onye l’etsota iya nụ bẹ bụ Jehozabadu. Ndu ojọgu, yẹbedua l’achị bẹ dụkota ụkporo ụnu unwoke ugbo ụnu l’ụkporo labọ l’unwoke iri. 19Ndu ono bụ ndu l’ejeru eze ozhi, t’a gụfukwa iya ndu ọwhu eze doberu lẹ mkpụkpu, ọ tụkotaru; o shihu ike l’alị ndu Juda l’owhu.
18Mayikaya l’alọ Éhabu ẹka lẹ nchị
1Nteke ono bẹ Jehóshafatu nweru ẹku, ọ bụru onye l’aakwabẹ ugvu, parụ ẹka. O je agbata Éhabu ọgo, shi nno yẹle iya tụgba bụru nnanụ. 2Awha olemole bya agaa, o jee ibe Éhabu lẹ mkpụkpu Samériya. Éhabu gbuaru Jehóshafatu yẹle ndu whẹ l’iya lị bya ikpoto atụru mẹe eswi; bya akwakọta iya t’o jeshia ọgu lẹ mkpụkpu Ramótu, dụ l’alị Giledu. 3Éhabu, bụ eze ndu Ízurẹlu bya asụ Jehóshafatu, bụ eze ndu Juda: “?Ii-tso mu eje ọgu lẹ mkpụkpu Ramótu ono, dụ l’alị Giledu?”
Jehóshafatu yee ọnu sụ: “Mu lẹ ghu bụnu nnanụ. Ndibe ghu mẹe ndibe mu bụru nnanụ. Anyi l’unu l’a-tụgba ẹka lwụa ọgu ono.” 4Ọle Jehóshafatu bẹ sụru eze ndu Ízurẹlu ono sụ iya: “Vuakwaru ụzo kpaada Onye-Nwe-Ọha ishi marụ iwhe l’oo-kfu.”
5Tọ dụ iya bụ, eze ndu Ízurẹlu bya achịkobe ndu nkfuchiru, dụ ụnu madzụ bya ajị whẹ sụ: “?Ọo t’anyi je alwụshi ndu mkpụkpu Ramótu, dụ l’alị Giledu ọgu, tọo tẹ mu be ejeshi?”
Whẹ sụ iya: “Jeshia, lẹ Chileke bẹ l’e-me tẹ mkpụkpu ono lwa eze l’ẹka.”
6Jehóshafatu bya asụ: “?Tọ dụhedu onye nkfuchiru Onye-Nwe-Ọha ọdo, nọ l’ẹka-a, anyi l’a-kpabaa ishi?”
7Eze ndu Ízurẹlu sụ Jehóshafatu: “O nwefukwaaru onye lanụ ọdo, anyi l’e-shi l’ẹka iya kpata Onye-Nwe-Ọha ishi ọbu. Onye ọbu bẹ bụ Mayikaya nwa Imula. Ọle ọ dụ mu ashị, o noo nkele o too kfubudua okfu ọma l’ẹhu mu gbahaa ẹjo iya.”
Jehóshafatu sụ: “Eze, be ekfushi ẹgube ono.”
8Tọ dụ iya bụ, eze ndu Ízurẹlu bya ekua onye ozhi iya lanụ sụ iya: “Je ekua Mayikaya nwa Imula t’ọ bya ntaantaa.”
9O noo ya, eze ndu Ízurẹlu yẹle Jehóshafatu, bụ eze ndu Juda bya eyekota uwe onye eze whẹ, sụgaru l’oshi-eze whẹ l’ẹka l’eechije balị, nọ l’ọnu ẹka l’eeshije abahụ mkpụkpu Samériya; ndu nkfuchiru ono gẹ whẹ ha nọdu whẹ l’iwhu ekfukaa iwhe whẹ l’ekfu. 10Onye lanụ lẹ ndu nkfuchiru ono, bụ Zedekaya nwa Kenana bẹ metaru ụpyi igwe asụje: “Onye-Nwe-Ọha bẹ sụru agha: ‘Ọo ụpyi-a bẹ l’ịi-dụ ndu Arámu jeye nteke whẹ l’a-lakọta l’iyi.’ ”
11Ndu nkfuchiru ono gẹ whẹ ha l’ekfukota iwhe lanụ asụje: “Jeshia ọgu lẹ mkpụkpu Ramótu, dụ l’alị Giledu, je alwụ-gbua whẹ. Onye-Nwe-Ọha bẹ l’e-woru mkpụkpu ono ye eze l’ẹka.”
12Tọ dụ iya bụ, onye ozhi ono, jeru oku Mayikaya bya asụ iya: “Lekwa, ndu nkfuchiru ọwhu bẹ okfu whẹ bụkwa nnanụ, whẹ tụkokwa ekfu lẹ nke ọma l’e-meru eze. T’okfu gụ lẹ whẹ bụkwaru nnanụ, kfubukwaaru iya okfu ọma.”
13Mayikaya bya asụ: “Onye-Nwe-Ọha vuru-a ishi iya g’o vu iya; ọo iwhe Chileke mu kfuru bẹ mu l’e-kfu.”
14Nteke Mayikaya bya erwua lẹ nke eze, eze sụ iya: “Mayikaya, ?ọo t’anyi je ọgu lẹ mkpụkpu Ramótu ono, dụ l’alị Giledu, tọo tẹ mu be ejeshi?”
Mayikaya sụ: “Lọbaru je alwụ-gbua whẹ, o noo l’ee-woru ndu ono ye ghu l’ẹka.”
15Eze bya asụ iya: “?Ọo ugbo ole bẹ mu l’a-sụ ghu t’i ribuaru mu nte l’ọ tọ dụdu iwhe ọdo, l’ii-kfuru mu, gbahaa t’i kfuru mu ire-lanụ l’ẹwha Onye-Nwe-Ọha?”
16Mayikaya kfulahaa sụ: “Mu whụru gẹ ndu Ízurẹlu l’owhu jekashihuru nnanụ nnanụ l’ugvu g’ọo atụru, l’ete enwee onye nche; Onye-Nwe-Ọha sụ: ‘Ndu-a bẹ l’ete enwedua enwe l’ẹka. T’onyenọnu lashia ibe iya l’ẹhu-guu.’ ”
17Eze ndu Ízurẹlu sụ Jehóshafatu: “?Mu ta asụdu ghu l’ọ tọo byadụ l’ekfu mma l’ishi mu, gbahaa ẹjo iya?”
18Mayikaya l’ekfu iwhe l’ookfu sụ: “Ngwa ngabẹ nchị nụ iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu: Mu whụru Onye-Nwe-Ọha g’ọ nọdu anọdu l’oshi-eze iya, ndu ojọgu-imigwe kfụa ya l’ẹka-ụtara mẹe l’ẹka-ịcha. 19Onye-Nwe-Ọha sụ whẹ: ‘?Oo onye bẹ l’a-rata Éhabu, bụ eze ndu Ízurẹlu t’o jeshia ọgu lẹ mkpụkpu Ramótu, dụ l’alị Giledu, nke ọwhu bụ o -jee ishi iya ewhuhu?’
“Onye lanụ fụta bya ekfua iwhe lanụ, onye ọdo fụta bya ekfua iwhe ọdo. 20E megee, ume lanụ kfụfuta bya akfụru l’iwhu Onye-Nwe-Ọha sụ: ‘Ọo mu l’a-rata iya t’o je.’
“Onye-Nwe-Ọha sụ iya: ‘?Ọo l’ụzo, dụ ọdu agha bẹ l’ii-shi rata iya?’
21“Ọ sụ: ‘Mu l’a-lụfu je abụru nwamaa ejire, je eberu l’ọnu ndu nkfuchiru ono, Éhabu kuru.’
“Onye-Nwe-Ọha sụ iya: ‘Ịi-ratakọta iya ọbu. Tụgburu je.’
22“Ọo ya bụ, t’ị manụruwho lẹ Onye-Nwe-Ọha bẹ yeru nwamaa ejire, o beru l’ọnu ndu nkfuchiru-a. Onye-Nwe-Ọha kfuakwaru ejo okfu tukobe ghu.”
23Tọ dụ iya bụ, Zedekaya nwa Kenana kpụlitaru repyaa ya Mayikaya l’ishi nchị pyaa sụ: “?Ndẹe gẹ Ume Onye-Nwe-Ọha shi lụfu mu l’ẹhu bya ekfuru yeru gụbedua?”
24Mayikaya sụ: “Mbọku, l’ọo-sahụ ghu l’ẹnya bẹ bụ mbọku ono, l’ii-je edomia onwoghu l’ime mkpu ụlo.”
25Eze ndu Ízurẹlu bya asụ: “Unu kpụta Mayikaya kpụ-kfu Amọnu, bụ ọchi-ọha mkpụkpu mẹe Jowashi, bụ nwa eze. 26Unu asụ whẹ l’eze bẹ sụru agha: ‘Unu tuchia onye-e l’ọka-mkpọro. Tọ bụru buredi yẹle mini l’a-bụjeru nri iya jeye mu ejee guu lwa guu.’ ”
27Mayikaya sụ: “I -jekwa guu lwa guu, marụ l’ọ tọ bụdu Onye-Nwe-Ọha bẹ kfuru okfu ono nụ mu.” Ọ bya asụ ndu lile, nọ l’ẹka ono tẹ whẹ tụbe nvọ l’okfu ono.
E gburu Éhabu l’ẹgu ọgu lẹ mkpụkpu Ramótu
28Ọo ya bụ, eze ndu Ízurẹlu yẹle Jehóshafatu, bụ eze ndu Juda bya achịta ndu ojọgu whẹ tụgburu jeshia mkpụkpu Ramótu, dụ l’alị Giledu. 29Eze ndu Ízurẹlu ono bya asụ Jehóshafatu: “Mu l’a-gha onwomu ụghara bahụ l’ọgu ono. Gụbedua l’e-yeru uwe mkpẹelanu ghu.” Eze ndu Ízurẹlu bya emee onwiya t’a ba ahụbe iya ama bahụ l’ọgu ono.
30Eze ndu Arámu bẹ sụhawaru ndu ishi ụgbo-ịnya iya sụ whẹ: “Unu ba alwụshikwa onye ukfu m’ọ bụ onye nta ọgu. Onye unu l’a-lwụshi ọgu kpụ bụ eze ndu Ízurẹlu.” 31Ndu ishi ụgbo-inya ono whụlewho Jehóshafatu, whẹ sụ: “Lekwa eze ndu Ízurẹlu ọbu!” Ọo ya bụ, whẹ dakọbe tsopyabe iya ọgu, Jehóshafatu chishia mkpu, Onye-Nwe-Ọha gbatarụ iya. Chileke mee whẹ haa ya. 32Nteke ndu ishi ụgbo-ịnya bya amarụ l’ọ tọ dụ eze ndu Ízurẹlu, whẹ dakọbe haa ya achịchi.
33O nweru onye ọwhu ọbu, ẹka nahụru o je atụa akfụ iya, ọ bụru eze ndu Ízurẹlu kurumu l’ẹhu. Ọ bụru lẹ mgbakụ ẹka ngwọgu, ọ kwarụ onwiya dzekfuru edzekfuru bẹ arwa ono shi nmata iya. Ọ ryashịaru onye l’angarụ iya ụgbo-ịnya sụ: “Kpọo l’azụ l’azụ pafụ mu l’ọgu-a, nkele e merwuwaru mu ọkpobe ẹhu.” 34Ọgu ono l’aka njọ aka eje eje mbọku ono. Eze ndu Ízurẹlu ono gbagide onwiya agbagide l’ụgbo-ịnya ono. Whẹ lẹ ndu Arámu lwụ-zhiawho ọgu ono jeye l’urwẹnyashi. Ẹnyanwu rịbalewho l’ishi, ọ nwụhu.
19Onye nkfuchiru Chileke l’abarụ Jehóshafatu mba
1Jehóshafatu, bụ eze ndu Juda bya alwata ibe iya lẹ Jerúsalẹmu l’ẹhu-guu. 2Jehu, bụ nwa Hanani onye l’awhụ awhụ lụfu tẹ ya gbata iya ndzuta. Ọ sụ Jehóshafatu: “?Ọ gbarụ t’i yeru onye ejo obu ẹka? ?Ọ gbarụ t’i ye ndu kpọru Onye-Nwe-Ọha ashị obu? Eshi-ọwhu i meru nno, bẹ oke ẹhu-eghughu shiakwa l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ eje abyakfuta ghu. 3Ọle g’ọ dụle-zhia bẹ iwhe dụ ree halẹkwaru-a dụ ghu l’ẹhu, nkele i mebyishiru itso Ashera, dụkota l’alị-a, i dobe obu ghu nhamụnha achọ Onye-Nwe-Ọha.”
Iwhe Jehóshafatu mezhiru emezhi
4Jehóshafatu buru lẹ Jerúsalẹmu, ọ tụgbukwaa ọdo jekfu ndu nkiya, mbụ ndu ono, shi lẹ mkpụkpu Byiyesheba bua jeye l’ugvu ugvu alị Ífuremu. Ọ chịta-whu whẹ azụ nụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke nna whẹ. 5O woru ndu ọgbo-ikpe dobekota lẹ mkpụkpu, a tụkotaru o shihu ike l’alị ndu Juda, dobe whẹ lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu. 6Ọ sụ ndu ọgbo-ikpe ono: “T’ẹnya dokwa unu rịsaa l’iwhe unu l’eme, nkele ọ tọ kwa madzụ bẹ unu l’ekperu ikpe; onye unu l’ekperu iya bụkwa Onye-Nwe-Ọha, bụ onye ono, l’anọduje swiru unu l’ikpe lile, unu l’ekpe. 7Ntaa bụkwa t’unu tsụ Onye-Nwe-Ọha egvu, unu akwabẹ ẹnya l’iwhe unu l’eme, nkele Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi ta achọdu ikpe, gberu ngo, oobu madzụ ẹnya l’iwhu ta adụ iya ree, t’ọ dụ iya ree mbụ nnuchi-ọnu.”
8Lẹ Jerúsalẹmu bẹ Jehóshafatu doberu ndu Lívayi ụwhodu, mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ndu ishi l’ẹnya-uwhu ndu Ízurẹlu tẹ whẹ bụru ndu l’ekpe ikpe, larụ l’iwu Onye-Nwe-Ọha ọwaa tẹ whẹ kpeshije okfu. Ẹka whẹ bu bẹ bụ lẹ Jerúsalẹmu. 9O kfuaru whẹ sụ: “Ọ waa iwhe unu l’e-meje ndọwa: Unu l’e-gude ọtsu egvu Onye-Nwe-Ọha egvu yẹle ọkfushi ike l’iwhe unu kfuru, gude obu unu l’owhu eme iya: 10Iwhe bụ okfu, ụnwunna unu whẹ shi lẹ mkpụkpu, whẹ bu wotaru unu t’unu kpee, m’ọ bụ okfu ọchi egbugbu, m’ọ bụ okfu l’e mebyiru iwu, m’ọ bụ l’e mebyiru iwhe e kfuru, m’ọ bụ l’e mebyiru iwhe a tọru ọkpa iya, m’ọ bụ l’e mebyiru nsọ. Unu lọkwa whẹ ẹka lẹ nchị tẹ whẹ kwabẹkwa ẹnya, nke ọwhu whẹ l’ete emeta iwhe ikpe l’a-nma whẹ l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. Ọ -dụa bẹ oke ẹhu-eghughu Onye-Nwe-Ọha l’a-byakfutakwa unu l’ụnwunna unu ono. O noo g’unu l’e-me iya, nke ọwhu unu l’ete emeta iwhe ikpe l’a-nma unu.
11“Ọ kwa Amaríya onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ l’a-bụru onye ishi unu l’iwhe l’eeme ala lẹ Onye-Nwe-Ọha. Zebadaya nwa Ishimẹlu, bụ ọchi-ọha ikfu Juda abụru onye ishi l’iwhe l’eeme ala l’eze. Ọwhube ndu Lívayi bẹ l’a-bụru ndu ishi unu. T’obu shihukwa unu ike l’iwhe lile, unu l’eme. Tẹ Onye-Nwe-Ọha swikwaru ndu l’eme iwhe kfụru nhamụnha eswiru.”
20Jehóshafatu lwụ-gburu ndu Moabu mẹe ndu Amọnu
1E megee, ndu Moabu mẹe ndu Amọnu whẹle ụwhodu ndu Meyunimu nmagbabẹ ọnu byakfuta Jehóshafatu ọgu.
2O nweru ndu harụ bya ekfuaru Jehóshafatu sụ iya l’ikpoto madzụ l’awụkwa abyakfuta iya ọgu. Lẹ whẹ shi l’azụ ẹnyimu abya, mbụ lẹ whẹ shi Edọmu. Whẹ nọduwa lẹ Hazazọnu-tama, bụ iya bụ Enu-gedi. 3Egvu ba Jehóshafatu; o ye onwiya l’ọcho Onye-Nwe-Ọha. Ọ bya aryaa ya aryarya t’a swịkota ẹgu l’alị ndu Juda l’owhu. 4Ndu Juda tụko gẹ whẹ ha dzukota, tẹ whẹ chọo eyemẹka Onye-Nwe-Ọha. Whẹ shi lẹ mkpụkpu, dụkota l’alị ndu Juda l’owhu byakọta tẹ whẹ chọo Onye-Nwe-Ọha.
5Tọ dụ iya bụ, Jehóshafatu bya akfụru l’atatiwhu edzudzu-ọha ndu Juda ono mẹe ndu Jerúsalẹmu ono, dzukoberu l’iwhu ọma ogboduwhu ọ̀whúú ono, dụ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha, 6bya asụ: “Gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke nna anyi whẹ, ?tọ dụ ghu bụ Chileke l’imigwe? ?Tọ dụ ghu l’achị alị-eze lile, dụ lẹ mba gẹ mba ha? Ike mẹe ọkpehu bẹ bụ l’ẹka ghu b’ọ dụkota, nke ọwhu bụ l’ọ tọ dụdu onye sụru gẹ l’ọo-kfụru kpọ ghu iwhu. 7Gụbe Chileke anyi, ?tọ dụ ghu bẹ chịfuru ndu shi buru l’alị-a l’atatiwhu ndibe ghu, bụ ndu Ízurẹlu, bya eworu alị ọbu nụ ẹpa Ébirihamu, bụ ọnya ghu t’ọ bụru nkewhe jeye lẹ tututu-mịmimi? 8Whẹ buwa iya ebubu, nọduwa iya tụaru ghu ụlo-nsọ, bụ ẹka l’ii-buru, bya ekfua sụ: 9‘Ọ -bụru l’ejo-iwhe bẹ byakfutaru anyi, o beru ọ -bụru ọgu b’ị harụ t’ọ byakfuta anyi, m’ọ bụ l’ịi-nụ anyi áwhụ, m’ọ bụ l’ọo ejo ẹhu-ba-dụ-mma, m’ọ bụ mkpẹgu bẹ byarụ anyi, bẹ anyi l’a-kfụru l’ụlo-ọ ya nụ, mbụ l’atatiwhu ghu, ryarụ kpua ghu l’iwhe-ọtsulanu, anyi l’eje, gụ anụa olu anyi dzọo anyi, o noo nkele i bu ebubu l’ụlo-ọ.’
10“Sụa, lekwa unwoke ndu Amọnu, mẹe ndu Moabu, mẹe ndu ugvu ugvu alị Siye gẹ whẹ l’eze gidigidi eje abya, mbụ ndu ono, ị jịkaru tẹ ndu Ízurẹlu ba awụbashi l’alị whẹ nteke ono, whẹ shi l’alị Íjiputu fụta, whẹ kwee gbangoo whẹ, haa whẹ ọla l’iyi. 11Lewaro g’ọ bụ tẹ whẹ bya achịfu anyi l’iwhe anyi nwe enwe, mbụ l’alị-a, ị nụru anyi t’ọ bụru oke-iwhe anyi bẹ bụ obunggo, whẹ l’ebu anyi. 12Oowaa Chileke anyi, ?tịi gwadụ whẹ ọchi tọo? Nkele anyi te enwedu ike, anyi gude ejekfu ikpoto ndu-a, l’eze gbigbigbi-a abyakfuta anyi ọgu. Anyi ta amakwa iwhe anyi l’e-me, ọle anyi chịwaru ẹnya yeru ghu.”
13Ndu Juda gẹ whẹ ha bya akfụru l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha mẹe ndu ọwhu ha nwanshị l’ime whẹ, mẹe unyomu whẹ, mẹe ụnwegirima whẹ.
14O noo ya, ume Onye-Nwe-Ọha bya Jahaziyẹlu l’ẹhu l’echilabọ edzudzu-ọha ono. Jahaziyẹlu bẹ bụ nwa Zakaráya, Zakaráya bụru nwa Benaya, Benaya bụru nwa Jeyẹlu, Jeyẹlu bụru nwa Mataniya. Jahaziyẹlu ono bẹ bụ ẹpa Asafu onye ikfu Lívayi. 15Ọ sụ: “Unu ngabẹ nchị, unubẹ ndu Juda, mẹe ndu bu lẹ Jerúsalẹmu, mẹe gụbe eze Jehóshafatu: Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ‘Unu ba atsụshi egvu, t’obu be echifushi unu l’iswi ikpoto ndu-a. Nkele ọgu ono ta abụdu unu l’a-lwụ iya; ọo Chileke bẹ l’a-lwụ iya nụ. 16Unu gbalihu echile jekfu whẹ ọgu. Whẹ l’e-tsoru ụzo, dụ l’ugvu Zizu abya, ẹka unu l’a-whụ whẹ bụ l’ishimishi nsụda, dụ l’atatiwhu echi-ẹgu Jeruwẹlu. 17Unu ta alwụdu ọgu alwụ. O zhiawho t’unu kwaa kẹkereke kfụru chịmu, whụ ndzọfuta, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha abyarụ unubẹ ndu Juda mẹe ndu Jerúsalẹmu. Unu ba atsụshi egvu, t’obu be echifushi unu echifu. O be echile t’unu jekfu whẹ ọgu, lẹ Onye-Nwe-Ọha l’e-swiru unu eswiru.’ ”
18Tọ dụ iya bụ, Jehóshafatu whuzeta iwhu l’alị. Ndu Juda l’owhu mẹe ndu bu lẹ Jerúsalẹmu tụko gẹ whẹ ha dakọta kpurumu l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha, balahaarụ iya ẹja. 19Ndu Lívayi, bụ ndu ọwhu shi l’eri Kohatu mẹe ndu ọwhu shi l’eri Kora wulishihu wata ọja Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu ajaja, whẹ gude oke olu, ha shii aja iya.
20Whẹ nmẹe ẹwa gbalihu jeshia echi-ẹgu mkpụkpu Tekowa. Gẹ whẹ l’eje bẹ Jehóshafatu kfụru akfụru sụ: “Unu nụa iwhe mu l’ekfu, unubẹ ndu Juda mẹe ndu bu lẹ Jerúsalẹmu! Unu kweta nke Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu, nke ọwhu unu l’a-kpọru g’ọo abara. Unu ekweta iwhe ndu nkfuchiru iya l’ekfu, nke ọwhu iwhe l’a-nọ ejeru unu l’iwhu l’iwhu.” 21Jehóshafatu jekfugee ndu madzụ idzu, ọ bya atụa ẹka lẹ ndu l’a-gụru Onye-Nwe-Ọha egvu, mbụ ndu l’a-nọ aja iya ajaja, yeru uwe dụ nsọ vutaru ndu ojọgu ono ụzo, azụ egvu asụje:
“Unu kele Onye-Nwe-Ọha ekele,
nkele n-yemobu iya l’a-nọ jeye lẹ gbururu.”
22Whẹ watalẹwho ọzu egvu ono, aja Onye-Nwe-Ọha ajaja, Onye-Nwe-Ọha woru ndu ojọgu dobe tẹ whẹ kpuru ekpuru shi nno lwụshi ndu Amọnu, mẹe ndu Moabu, mẹe ndu ugvu ugvu alị Siye ono ọgu, bụ iya bụ ndu ono byakfutaru ndu Juda ọgu. A lwugbua whẹ. 23Ndu Amọnu mẹe ndu Moabu bya ezelihu tsopyaa ndu ugvu ugvu alị Siye ọgu, gbugbushikota whẹ, whẹ bụru kpurupyata. Whẹ gbugelewho ndu ugvu ugvu alị Siye ono, whẹ dakọbe gbulahaa onwowhe l’onwowhe.
24Nteke ndu Juda rwuru l’ụlo-eli ndu nche, dụ l’echi-ẹgu, whẹ bya anọdu l’ẹka ono lefu ẹnya l’ụzo ẹka ikpoto ndu ono kụru. Iwhe whẹ whụru bụru odzu, dashịru gbaagbaa l’alị, bya awhụ l’ọ tọ dụdu onye nahụru gbalaa. 25Ọo ya bụ, Jehóshafatu yẹle ndu nkiya wụru jeshia tẹ whẹ je egwoo arya ndu ono, whẹ je akpolwu ikpoto eswi, mẹe arya, bụ agụta agụta, mẹe ẹkwa, mẹe iwhe l’erekaa ire, mbụ iwhe kariru gẹ whẹ l’e-gwotage iya. Ivu ono bẹ ha shii, nke ọwhu whẹ gworu iya abalị ẹto. 26O be mbọku ọwhu kwe iya ẹno, whẹ dzukota lẹ nsụda Beraka, bya anọdu l’ẹka ono jaa Onye-Nwe-Ọha ajaja. Ọo ya meru, e shi kuta ẹka ono nsụda Beraka byeye ntanụ.
27Tọ dụ iya bụ, ndu Juda ono l’owhu mẹe ndu Jerúsalẹmu ono lwatashia Jerúsalẹmu. Ọ bụru Jehóshafatu bụ onye ishi whẹ. Whẹ gude ẹhu-ụtso awụ alwa, nkele Onye-Nwe-Ọha bẹ mewaru tẹ whẹ tụru okoo kpua ndu ọhogu whẹ. 28Whẹ wụbata lẹ Jerúsalẹmu, akpọ une, mẹe ogumogu, egbu opyi-ọku abahụ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha.
29Iwhe bụ ndu eze ndu alị ọdo tsụlahaa Onye-Nwe-Ọha egvu, nteke whẹ nụru lẹ Onye-Nwe-Ọha bẹ lwụshiru ndu ọhogu ndu Ízurẹlu ọgu. 30Ọo ya bụ, alị-eze Jehóshafatu dakọta gbẹe, nkele Chileke iya bẹ meru t’ume tukfuru iya ibẹka ibẹbo.
Mkpochi-ishi ọburu eze Jehóshafatu
31O noo ya, Jehóshafatu bụru eze ndu Juda. Ọ gbarụ ụkporo awha l’awha iri l’ise nteke ọ watarụ ọbu eze. Ọ bụ eze ụkporo awha l’awha ise lẹ Jerúsalẹmu. Ẹwha ne iya bụ Azụba nwa nwanyị Shilihi. 32Ọ wọtaru ẹka Asa, bụ nna iya. Ọ tọ dụdu ọwhu ọ harụ m’ọo nnanụ. O meru iwhe kfụru nhamụnha l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha. 33Ọle o to wofudu ẹka l’aagwajẹ iwhe, tẹhenu ndu Juda te edobe obu whẹ l’ẹka Chileke nke nna whẹ nọ.
34Iwhe ọdo, Jehóshafatu megbaberu, wata l’ishi jeye lẹ ngvụcha b’e dekotaru l’ẹkwo iwhe e meru l’oge Jehu nwa Hanani, mbụ ọwhu e deru l’ẹkwo ndu eze ndu Ízurẹlu.
35E megee, Jehóshafatu, bụ eze ndu Juda je atụgba yẹle Ahazaya, bụ eze ndu Ízurẹlu, mbụ onye ono, meru ejo-iwhe. 36Yẹle iya bya atụko ẹka kụshia ụgbo-mini, l’a-nọ eje mkpụkpu Tashishi. Ọ bụru lẹ mkpụkpu Eziyọnu-geba bẹ whẹ nọdu kụshia ụgbo-mini ono. 37Tọ dụ iya bụ, Eliyéza, bụ nwa Dodavahu nke mkpụkpu Maresha bya ekfuru mabẹru Jehóshafatu sụ: “Eshi-ọwhu gụ lẹ Ahazaya tụkoru ẹka bẹ Onye-Nwe-Ọha l’a-tụko iwhe i mekotaru mebyishikota.” Ụgbo ono bya ekpukota, whẹ jebuhu mkpụkpu Tashishi ono.
21Nteke Jehóramu bụ eze ndu Juda
1O noo ya, Jehóshafatu bya anwụhu lakfu nna iya whẹ lẹ maa. E lia ya l’ẹka e liru nna iya whẹ lẹ mkpụkpu Dévidi. Jehóramu, bụ nwa iya nwoke bya abụru eze l’ọzori iya. 2Jehóramu bẹ nweru unwune nwoke, bụkwawho ụnwu Jehóshafatu. Ẹwha unwune iya ono bụ: Azaríya, Jehiyẹlu, Zakaráya, Azaríya, Máyikelu ọwaa Shefataya. Gẹ whẹ ha bụkota ụnwu Jehóshafatu, bụ eze ndu Juda. 3Nna whẹ bẹ nụru whẹ igweligwe mkpọla-ọcha, mẹe mkpọla-ododo, mẹe arya, vukota oke ọnu aswa, bya anụkota whẹ mkpụkpu, a tụru o shihu ike l’alị ndu Juda. Ọ bya eworu ọkwa onye eze nụ ọwhube Jehóramu, nkele ọo ya bụ ọkpara iya.
4Nteke Jehóramu bya abụru eze, l’achị alị-eze nna iya ono, bya akpọlewho g’ọo abara, ọ tụko ụnwunna iya l’owhu gbushikota lẹ mma, hakwarụwho ndu ishi ndu Ízurẹlu gbushia. 5Jehóramu bẹ gbarụ ụkporo awha l’awha iri l’ẹbo nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ awha ẹsato lẹ Jerúsalẹmu. 6Ọ wọtaru ẹka ndu eze ndu Ízurẹlu, mee gẹ ndibe Éhabu meru, nkele ọ lụru ada Éhabu. O meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha. 7Ọle Onye-Nwe-Ọha bẹ kwobeleru-a iswi ọgbandzu yẹle Dévidi haa ọzo-ụlo Dévidi ono, t’ọ la whẹ l’iyi, nkele o kweru iya ụkwa l’ụnwu iya yẹle ẹpa iya ta abyadụ l’achị-buhu achị-buhu jeye lẹ gbururu.
8Nteke Jehóramu bụ eze bẹ ndu Edọmu kwefuru ike lẹ whẹ ta anọhedu lẹ mkpula ọchichi ndu Juda. Whẹ dobe eze nkewhe, bụ onye l’a-nọ achị whẹ nụ. 9Ọo ya bụ, Jehóramu chịta ndu ishi ndu ojọgu iya mẹe ụgbo-ịnya iya l’owhu, whẹ bakfu ndu Edọmu ono ọgu. Ndu Edọmu bya asọ-whee yẹle ndu ishi ụgbo-ịnya iya ono mgburumgburu. O be l’ẹnyashi, Jehóramu yẹle ndu nkiya zelihu gbushia ndu Edọmu ono. 10Eshi nteke ono byeye ntaa bẹ ndu Edọmu l’ekwefu ike l’ọchichi ndu Juda. Nteke onokwawho bẹ ndu Libyina kwefuru ike l’ọchichi ndu Juda, o noo nkele Jehóramu bẹ jịkaru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke nna iya whẹ.
11O nokwawho gẹ Jehóramu nọdu mowhashia ẹka l’aagwajẹ iwhe l’ugvu ugvu alị ndu Juda. O mee tẹ ndu bu lẹ Jerúsalẹmu dụ ghẹle-ghẹle-ghẹle, bya eduwhua ndu Juda ụzo.
Eláyija l’ezhi Jehóramu ozhi
12Ẹkwo-ozhi, shi l’ẹka Eláyija, bụ onye nkfuchiru Chileke bya erwua Jehóramu ẹka. Ẹkwo-ozhi ono l’ekfu sụ: “Ọ waa bụ iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke nna ghu Dévidi l’ekfu ndọwa: Eshi-ọwhu ị harụ ọwota ẹka nna ghu, bụ Jehóshafatu, haa ọwota ẹka Asa, bụ eze ndu Juda, 13ọ bụ-chiaru ẹka ndu eze ndu Ízurẹlu b’ị wọtaru, bya emee tẹ ndu Juda mẹe ndu bu lẹ Jerúsalẹmu dụ ghẹle-ghẹle-ghẹle, ẹgube ono ndibe Éhabu meru ndu Ízurẹlu whẹ dụ; tẹhenu i gbushiwaa ụnwunna ghu, bụ iya bụ ndibe nna ghu whẹ, mbụ ndu ono, ka ghu mma ono; 14ọ kwa iya bụ t’i lekwa lẹ Onye-Nwe-Ọha bya l’ewokfuta ndibe unu eze nchịkarehu, mẹe ụnwegirima unu, mẹe unyomu unu, mẹe iwhe unu enwe l’owhu. 15Gụbedua l’onwoghu bẹ ejo ẹhu-ba-dụ-mma l’a-byakfuta, mbụ ejo ẹhu, l’eme l’ẹwho. Ẹhu ono l’e-me ghu, ẹwho acha ghu ntiriri mbọkumboku.”
Anwụhu Jehóramu
16Onye-Nwe-Ọha bya akutsuta ndu Fílistiya mẹe ndu Arabu, bụ iya bụ ndu ono, bukube ndu Itiyópiya, Jehóramu dụ whẹ ashị. 17Whẹ bya ọgu l’alị ndu Juda, zebata l’alị ono, vutakota iwhe lile, whẹ whụru l’ụlo eze, kpụkoo ụnwu iya nwoke mẹe unyomu iya, nke ọwhu bụ l’ọ tọ dụdu nwa iya nwoke, a harụ iya, gbahaa Jehowahazu, bụ nwa nwoke iya nke nwata.
18Iwhe lile ono nwụ-gelewho, Onye-Nwe-Ọha bya atụru agwọta agwọta ẹhu-ba-dụ-mma ye Jehóramu l’ẹwho. 19A nọnyaa, g’awha labọ gvụru; ẹhu-ba-dụ-mma ono mee ya; ẹwho chaa ya ntiriri. Ọ nwụhu l’ọta kpọkpo-kpọroro. Ndibe whẹ ta akpọberu iya igidi ọku gude kwabẹ iya ugvu, ẹgube ono, a kpọberu nna iya whẹ.
20Jehóramu bẹ gbarụ ụkporo awha l’awha iri l’ẹbo nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ awha ẹsato lẹ Jerúsalẹmu. Ọ nwụhuru t’ọ dụ onye tsọru áwhụ iya. E lia ya lẹ mkpụkpu Dévidi, ọle e te elidu iya l’ilu ndu eze.
22Nteke Ahazaya bụ eze ndu Juda
1Ndu bu lẹ Jerúsalẹmu bya emee Ahazaya, bụ nwa nwoke Jehóramu nke nwata eze l’ọzori nna iya. Nkele ndu ọlwua-ọlaa ndu Arabu bẹ wụbataru l’ọdu-ọgu, tụko ụnwu Jehóramu ono ndu ọwhu bụ ọgurenya gbushikota. Ọo ya bụ, Ahazaya, bụ nwa nwoke Jehóramu bya abụru eze ndu Juda.
2Ahazaya bẹ gbarụ ụkporo awha l’awha labọ nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ awha lanụ lẹ Jerúsalẹmu. Ẹwha ne iya bụ Atalaya, bụ nwanwa Omiri.
3Ọ wọtakwaruwho ẹka ndibe Éhabu, o noo nkele ne iya bẹ kpọ-zhiru iya ụzo ome ejo-ememe. 4O meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha, ẹgube ono, ndibe Éhabu meru, nkele gẹ nna iya nwụhu-geeru bẹ ndibe Éhabu kpọ-zhilaharu iya ụzo, shi nno lọru iya ẹka ye l’ọla l’iyi. 5O tsoru ụzo, whẹ kpọ-zhiru iya, je etsoru Jóramu nwa Éhabu, bụ eze ndu Ízurẹlu, whẹ jekfu Hazẹlu, bụ eze ndu Arámu ọgu lẹ mkpụkpu Ramótu, dụ l’alị Giledu. Ndu Arámu merwua Jóramu ẹhu. 6O kwee latashia Jezerẹlu tẹ ya nọdu nyaa ẹhu ono, ndu Arámu merwuru iya lẹ mkpụkpu Rama nteke ono, whẹ jeru ọlwushi Hazẹlu, bụ eze ndu Arámu ọgu.
Ahazaya nwa Jehóramu, bụ eze ndu Juda jeshia tẹ ya jịa Jóramu nwa Éhabu lẹ mkpụkpu Jezerẹlu l’ẹhu ono, e merwuru iya.
Jehu gburu Ahazaya
7Ọ bụhawaa iwhe Chileke gbarụ agbagba dobe lẹ Ahazaya bẹ l’a-bụru kpukpuru-swoo l’ejeje ono, o jeru ibe Jóramu. Nteke Ahazaya rwuru ẹka ono bẹ yẹle Jehóramu je etsokfuru Jehu nwa Nimishi, mbụ onye ono, Onye-Nwe-Ọha tụru ẹka họta t’o mee ndibe Éhabu tẹ whẹ tọhu.
8Ọ bụru gẹ Jehu l’agwa ndibe Éhabu ọchi b’o jepyaberu ndu ishi ndu Juda mẹe ụnwu nwune Ahazaya, bụ ndu l’ejeru Ahazaya ozhi; ọ tụko whẹ gbushikota. 9Ọ wata ọochokashi Ahazaya; e je gude iya l’ẹka o domiru onwiya lẹ Samériya, kpụru iya kpụ-kfu Jehu, e gbua ya. E liru iya eli, o noo nkele whẹ sụru l’ọ bụ nwanwa Jehóshafatu ono, gude obu iya l’owhu chọo Onye-Nwe-Ọha. Ọo ya bụ, to nwehe onye ọdo, shi l’ibe Ahazaya, l’a-dụ ike chịa alị-eze ono.
Atalaya yẹle Jowashi
10O noo ya, Atalaya, bụ ne Ahazaya whụlewho lẹ nwa iya anwụhu; o gbalihu tụko ndibe ndu eze, shi l’ọzo-ụlo Juda lakọta l’iyi gẹ whẹ ha. 11Ọle Jehosheba, bụ ada eze Jóramu bẹ dutaru Jowashi nwa Ahazaya wohaa l’echilabọ ụnwu eze ono, l’eeme t’e gbushia. O duta Jowashi yẹle onye l’ehe iya nụ je edobe lẹ mkpu azẹe. O noo gẹ Jehosheba, bụ ada eze Jóramu, bya abụru nyee Jehoyada, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke shi wohaa Jowashi l’ẹka Atalaya nọ, nke ọwhu bụ l’o to gbudu iya. Nkele Jehosheba bẹ bụ nwune Ahazaya nke nwanyị. 12Jowashi b’e domiru l’ụlo Chileke whẹ l’iya nọo awha ishii l’ẹka ono, Atalaya bụ eze-nwanyị l’achị ndu alị ono.
23Eekwefuru Atalaya ike
1O rwua l’awha nke ẹsaa, obu bya akaa Jehoyada akaka. Ọ gbaa ndzụ; ndu whẹ l’iya gbarụ ndzụ ono bụ ndu ishi, l’achị ụkporo ndu ojọgu ugbo ise, mẹe Azaríya nwa Jerohamu, mẹe Ishimẹlu nwa Jehohananu, mẹe Azaríya nwa Óbẹdu, mẹe Maseya nwa Adaya, mẹe Elishafatu nwa Zikiri. 2Whẹ tụko alị ndu Juda jegbakota, je ekukoo ndu Lívayi, bu lẹ mkpụkpu, dụkota l’alị ndu Juda l’owhu, bya ekua ndu bụ ishi l’ẹnya-uwhu ndu Ízurẹlu. Whẹ dzukota lẹ Jerúsalẹmu. 3Edzudzu-ọha ono l’owhu whẹle eze bya anọdu l’ụlo Chileke gbaa ndzụ.
Jehoyada bya asụ whẹ: “Unu lekwa nwa eze! Ọ kwa iya l’a-nọ achị, ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha kfuru l’ishi ụnwu Dévidi. 4Unu lee iwhe unu l’e-me ndọwa: Unubẹ ndu ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ndu Lívayi ono, bụ ndu l’anọje lẹ nche mbọku-ọtuta-ume, tẹ nkere ẹto l’ime unu cheje ọnuzo nche, 5nkere ẹto ọdo eche ibe eze, nkere ẹto ọdo eche Ọnuzo Ukfu-ụlo. Ndu Juda l’owhu adọshia l’ọma ogboduwhu ụlo Onye-Nwe-Ọha. 6T’ọ bọ dụkwa onye l’eje ọbahu l’ụlo Onye-Nwe-Ọha, gbahakwaa ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu Lívayi, l’eje ozhi. Ọo whẹ bụ ndu l’a-bahụ iya, o noo nkele whẹ dụ nsọ. Ọle ndu ọdo bẹ l’a-sọlaru iwhe Onye-Nwe-Ọha sụru t’a sọlaaru. 7Unubẹ ndu Lívayi bẹ l’a-nọ-whe eze ono mgburumgburu. Unu l’a-pakọtaru ngwọgu unu l’ẹhu l’ẹhu. Iwhe bụ onye kpuru ishi l’ụlo ono bẹ l’ee-gbu egbu. Unu swikwaru eze eswiru l’uje l’ụlwa.”
8Ndu Lívayi mẹe ndu Juda l’owhu mekota iwhe lile, Jehoyada, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke sụru tẹ whẹ mee. Onyenọnu je achịta ndu nkiya, mbụ ndu ooche nche lẹ mbọku-ọtuta-ume rwuberu mẹe ndu l’afụta lẹ nche lẹ mbọku ono, nkele Jehoyada, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ta adụdu ọgbo ọwhu ọ hawarụ tẹ whẹ lashia. 9Jehoyada, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono bya achịta arwa mẹe iwhe l’eegudeje egbobuta onwonye, nke eze iya mẹe nke nshịi ono, shi bụru nke Dévidi, mbụ ono, e doberu l’ụlo Chileke keshiaru ndu ishi ndu ojọgu ụkporo ugbo ise ono. 10O woru ndu Juda l’owhu kpọo giriri, whẹ parụ ngwọgu whẹ l’ẹhu l’ẹhu kfụru chịmu gbawhee eze mgburumgburu lẹ mgboro ẹnya-mgbẹja; whẹ shi l’ụzo ọhuda ụlo ono kpọo giriri jeye l’ụzo isheli ụlo ono.
11Jehoyada yẹle ụnwu iya bya edufuta nwatibe eze ono, bụ Jowashi, kpube iya okpu-eze, ba eworu ẹkwo, e deru iwu Chileke dẹe ya l’ẹka sụ l’ọo ya bụ eze. Jehoyada yẹle ụnwu iya wụa ya mmanụ l’ishi t’ọ bụru eze, bya asụ iya: “Ndzụ ghu ndzụ ogologo eze!”
Anwụhu Atalaya
12Nteke Atalaya nụru wọwowo ono, ndu Juda l’atụ l’ẹka whẹ l’agba ọsukwo, aja eze ajaja, ọ tụgbua jekfushia whẹ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha ono. 13Ọ bya elee ẹnya whụ eze g’ọ kfụru lẹ mgboro itso iya l’ọnulo ono, bya awhụkwawho ndu ishi ndu ojọgu mẹe ndu l’egbu opyi-ọku gẹ whẹ kfụkube-geeru iya, bya awhụ gẹ ndu alị ono l’owhu l’etekaa ẹswa, egbu opyi-ọku; ndu egvu chịru ngwa-egvu whẹ azụ egvu ajaja. Atalaya lajashịa uwe iya chishia sụ: “Njọ anwụa-o! Njọ anwụa-o!”
14Tọ dụ iya bụ, Jehoyada, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bya ekpofuta ndu ishi ndu ojọgu ono sụ whẹ: “Unu kpụfuta nwanyị ono l’echilabọ ndu nche ono. Iwhe bụ onye tso iya nụ bẹ l’ee-gbu lẹ mma.” Nkele onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono bẹ sụru t’e be egbukwa iya l’ụlo Onye-Nwe-Ọha. 15Ọo ya bụ, whẹ zụa ya gwamụ gude, kpụru iya jerwua Ọnuzo Ịnya, dụ l’ibe eze, whẹ gburu iya tụa l’ẹka ono.
Jehoyada l’edozhi alị ndu Juda
16Jehoyada bya emee, yẹbedua yẹle ndu Juda l’owhu mẹe eze l’onwiya gbaa ndzụ sụ lẹ whẹ l’a-bụru ndu nke Onye-Nwe-Ọha. 17Ndu Juda l’owhu bya awụba l’ụlo agwa Bálu je enwutsushia ya. Whẹ tụko ẹnya-mgbẹja Bálu mẹe ntẹkpe, dụ iya nụ gwee aryaka eryune. Whẹ gbua Mátanu, bụ onye l’agbarụ Bálu ẹja l’iwhu ẹnya-mgbẹja ono.
18Jehoyada bya eye ndu nche, whẹ chelahaa ụlo Onye-Nwe-Ọha nche. Whẹ nọdu l’ẹka ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ ẹpa Lívayi mẹe l’ẹka ndu Lívayi ono, Dévidi yeru ozhi ụlo Onye-Nwe-Ọha l’ẹka, mbụ ndu ono, o doberu tẹ whẹ kpọkotaje ngwo-ẹja ọku nụ Onye-Nwe-Ọha, ẹgube ono, e deru iya l’ẹkwo-iwu Mósisu. Mbụ tẹ whẹ gude ẹhu-ụtso azụ egvu ẹgube ono, Dévidi tụru iya doberu whẹ. 19O woru ndu nche ono yekota l’ọnulo, dụkota l’ụlo Onye-Nwe-Ọha, nke ọwhu bụ l’ọ tọ dụdu onye nwe mmerwu l’ẹhu bya l’a-bahụ iya.
20Ọ chịta ndu ishi ndu ojọgu ụkporo ugbo ise, mẹe ndu a marụ ẹwha whẹ, mẹe ndu ọ-chị-ọha alị Juda, mẹe ndu alị ono l’owhu, yeru onwiya, whẹ je edufuta eze Jowashi l’ụlo Onye-Nwe-Ọha ono. Whẹ dzọru kwagakwaga shia ụzo ọnuzo imeli dubata iya l’ụlo eze, bya emee ya, ọ nọdu l’oshi-eze ono. 21O noo ya, ẹhu tsọmahu ndu alị ono l’owhu. Mkpụkpu ono bya adaa gbẹe g’e gbugeeru Atalaya lẹ mma.
24Nteke Jowashi bụ eze ndu Juda
1Jowashi bẹ gbarụ awha ẹsaa nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru lẹ Jerúsalẹmu bụ ụkporo awha ugbo labọ. Ẹwha ne iya bụ Zibyiya. Ẹka ne iya shi bụ mkpụkpu Byiyesheba. 2Jowashi bẹ meru iwhe kfụru nhamụnha l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha jeye gẹ Jehoyada, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke nọ-beru. 3Jehoyada bẹ lụru Jowashi ụnwanyi labọ, ọ nwụshia unwoke mẹe ụnwanyi.
4O be nteke ọbu, Jowashi bya achịpyaa ya l’ime obu iya lẹ ya l’e-dobe ụlo Onye-Nwe-Ọha l’ọnodu, gbarụ iya nụ. 5Ọ bya ekua ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu Lívayi sụ whẹ: “Unu tụko mkpụkpu, dụkota l’alị ndu Juda jegbakota, naa ndu Ízurẹlu okpoga, l’ee-gude mekwaa ụlo Chileke unu awha l’awha. Unu lọ-vukwaru iya ọku naa ya.” Ọle ndu Lívayi ta alọ-vuduru iya ọku.
6Ọo ya bụ, eze kua Jehoyada, bụ onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke sụ iya: “?Ọo nwụhunuru agha meru g’o gude t’ị sụ ndu Lívayi tẹ whẹ wolata okpoga akịriko ono, shi l’alị ndu Juda mẹe Jerúsalẹmu, mbụ ono, Mósisu, bụ onye ozhi Onye-Nwe-Ọha gbarụ whẹle edzudzu-ọha ndu Ízurẹlu t’e gude mee nke ụlo-ẹkwa ono, e doberu iwu Onye-Nwe-Ọha?”
7O noo l’ụnwu Atalaya, bụ nwanyị ejo-obu ono bẹ wụbatawaru l’ụlo Onye-Nwe-Ọha, gude iwhe e doberu nsọ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha ono gwaa Bálu.
8Ọo ya bụ, eze bya asụ t’e meta okpoko dobe l’azụ azụ ọnu ẹka l’eeshije abahụ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha. 9A bya aryaa ya aryarya l’alị ndu Juda mẹe lẹ Jerúsalẹmu, t’e wolataru Onye-Nwe-Ọha okpoga akịriko ono, Mósisu, bụ onye ozhi Chileke gbarụ ndu Ízurẹlu l’echi-ẹgu. 10Ndu ishi mẹe ndu Juda l’owhu gude ẹhu-ụtso wolata okpoga akịriko ono, bya eche ya l’ime okpoko ono, whẹ mezhie ya whọ nno jeye whẹ wolatakota iya ọ gvụ. 11L’ọobuje, nteke ndu Lívayi patarụ okpoko ono pajeru ndu ishi-ozhi eze, whẹ bya awhụ l’okpoga bẹ ha iya shii, onye l’ederu eze ẹkwo yẹle onye ozhi onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke abya ewhoo ya olu, pata okpoko ono je edobewhu azụ l’ẹka l’ọoduje. Ọ bụru nno bẹ whẹ l’emeje iya mbọkumboku, shi nno nata okpoga ono nke etsutsu iya. 12Eze yẹle Jehoyada l’ewojeru okpoga ono nụ ndu ọrwu ono, l’aarwụ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha dụ l’ẹka. Whẹ egude iya buta ndu l’edo ụlo mẹe ndu kapịnta tẹ whẹ mezhia ụlo Onye-Nwe-Ọha ono t’ọ dụ-whu azụ l’ọnodu iya. O nokwawho gẹ whẹ l’egudeje iya buta ndu gude mkpụrumkpu-igwe mẹe ope arwụ ọrwu tẹ whẹ mekwaa ụlo Onye-Nwe-Ọha ono.
13Ndu ono l’arwụ ọrwu ono bẹ nwụberu ẹnya l’ọrwu ono. Whẹ l’emekwa ụlo ono eje l’iwhu l’iwhu. Whẹ bya atụkwa ụlo Chileke ono dobe iya l’ọkpobe ọnodu, ọ dụhawa mbụ dụ, bya emee ya ọ kfụru chịmu. 14Whẹ dozhigelewho ụlo ono, whẹ wota uwhudu okpoga ono bya anụ eze yẹle Jehoyada. Ọ bụru iya b’e gude meshia arya, e doberu l’ụlo Onye-Nwe-Ọha ono, mbụ arya, e gude eje ozhi, mẹe arya, e gude eme nke ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, mẹe efere, e gude eme nke isẹnsu, mẹe arya, e meru lẹ mkpọla-ododo, mẹe ọwhu e meru lẹ mkpọla-ọcha. Whẹ gbalahaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku l’ụlo Onye-Nwe-Ọha ono ntekenteke jeye lẹ gẹ Jehoyada nọ-beru.
Anwụhu Jehoyada
15Ọle Jehoyada bẹ karụ nka nọo igweligwe awha tẹhenu ọ nwụhude. Ọ nọru ụkporo awha ugbo ishii l’awha iri tẹhenu ọ nwụhude. 16Whẹ lia ya l’ẹka e liru ndu eze lẹ mkpụkpu Dévidi, gude nyata iwhe dụ ree o meru ndu Ízurẹlu, mẹe ọwhu o meru Chileke, mẹe ọwhu o meru l’ụlo Chileke ono.
Jowashi nweru ejo-obu
17Gẹ Jehoyada nwụhu-geeru bẹ ndu ishi, l’achị ndu alị Juda byarụ bya ewhuzetaru eze ishi l’alị. Eze ngabẹru whẹ nchị. 18Whẹ bya aparụ ụlo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke nna whẹ haa, gwalahaa agwa Ashera mẹe agwa ọdo. Chileke tukoshi ndu Juda mẹe ndu Jerúsalẹmu ẹhu-eghughu iya, nkele ikpe nmarụ whẹ. 19Onye-Nwe-Ọha bya ezhigee zhia ndu nkfuchiru iya tẹ whẹ bya akpọ-whuta whẹ azụ l’ẹka ya nọ. Ndu nkfuchiru ono kfua eleke kfua adụma, whẹ bụleru-a etsu arwachi.
20Tọ dụ iya bụ, Ume Chileke bya Zakaráya nwa Jehoyada, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’ẹhu. O whekoru ndu Juda sụ whẹ: “Ọ waa iwhe Chileke kfuru ndọwa: ?Ọo gụnu meru unu l’emebyi iwhe Chileke tụru l’iwu, shi nno mebyia ọga l’iwhu nkunu? Eshi-ọwhu unu harụ Onye-Nwe-Ọha, bẹ Onye-Nwe-Ọha haakwaru unubẹdua.”
21Whẹ kwee bya agbaarụ iya ejo-ikumu, eze sụ whẹ tẹ whẹ tụ-gbua ya l’ẹwhuru, whẹ tugbua ya l’ọma ogboduwhu ụlo Onye-Nwe-Ọha. 22Ọ bụru iya bụ l’eze, bụ Jowashi ta anyatadụ ẹguru iwhe-ọma ono, Jehoyada, bụ nna Zakaráya meru iya, o gbua nwa iya nwoke. Zakaráya nwụhude ọ sụ: “Tẹ Onye-Nwe-Ọha whụkwa iwhe unu meru, gwata unu ụgwo iya!”
23Awha gbalẹwho, ndu ojọgu ndu Arámu wụ-kfu Jowashi ọgu. Whẹ zeru bata l’alị ndu Juda mẹe lẹ Jerúsalẹmu bya atụko ndu ishi ndu Juda l’owhu lakọta l’iyi. Whẹ vua arya whẹ wolahuru eze whẹ lẹ Damásukọsu. 24Ndu ojọgu ndu Arámu bẹ bụ-a nwa ndu habe nwahabe bẹ whẹ chị bya ọgu ono, obenu lẹ Onye-Nwe-Ọha bẹ yeru whẹ igweligwe ndu ojọgu ndu alị Juda l’ẹka, o noo nkele whẹ harụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke nna whẹ. Whẹ shi nno nụa Jowashi kpakụduu. 25Ndu Arámu ono bẹ kẹru Jowashi ejo ọrwu l’ẹhu tụgbua. Ndu ozhi iya bya agbaarụ iya ejo-ikumu je egbua ya l’iwhe-azẹe ya, l’iswi ọchi nwatibe Jehoyada, bụ onye ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono, o gburu. Ọo ya bụ, Jowashi nwụhu, whẹ lia ya lẹ mkpụkpu Dévidi. Ọle whẹ te elidu iya l’ilu ndu eze.
26Ndu gbarụ iya ejo-ikumu ono bụ: Zabadu nwa Shimeyatu, bụ nwanyị Amọnu yẹle Jehozabadu nwa Shimiritu, bụ nwanyị Moabu. 27A bya l’akọ ẹhu ụnwegirima iya, mẹe igweligwe ozhi, Onye-Nwe-Ọha zhigbaberu l’ishi iya, mẹe g’o gude dobe ụlo Chileke l’ọnodu iya b’e dekotaru l’ẹkwo, l’akọwa iwhe e deru l’ẹkwo ndu eze. Amazíya, bụ nwa iya nwoke bya abụru eze l’ọzori iya.
25Nteke Amazíya bụ eze ndu Juda
1Amazíya bẹ gbarụ ụkporo awha l’awha ise nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ ụkporo awha l’awha tete lẹ Jerúsalẹmu. Ẹwha ne iya bụ Jehowadanu. Ẹka ne iya shi bụ Jerúsalẹmu. 2Amazíya bẹ meru iwhe kfụru nhamụnha l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha. Ọle o too gudegedu obu iya mee ya. 3Ọchichi bebelewho alwa Amazíya l’ẹka ọkpobe alwalwa, o gbua ndu ozhi iya ono, bụ whẹ gburu nna iya nteke ọ bụ eze. 4Ọle o to gbudu ụnwegirima ndu ono. O meru iwhe ono, e deru l’iwu, mbụ l’ẹkwo Mósisu, l’ẹka ono, Onye-Nwe-Ọha sụru woo agha: “Ndu nwụru ụnwu bẹ l’eete egbudu l’ụgwo iwhe ụnwu whẹ metaru, t’e gbu ụnwu l’ụgwo iwhe ndu nwụru whẹ nụ metaru, onyenọnu l’a-la l’iwhe-dụ-ẹji, o metaru l’ẹka iya.”
5Amazíya bya ekua unwoke ndu alị Juda, doo whẹ l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu ibe nna whẹ l’ikfu Juda mẹe l’ikfu Bénjaminu, tẹ whẹ nọdu l’ẹka ndu ishi, l’achị ụnu ndu ojọgu ugbo labọ l’ụkporo iri mẹe l’ẹka ndu ishi, l’achị ndu ojọgu ụkporo ugbo ise. Ndu ọ gụtaru bẹ bụ ndu gbarụ ụkporo awha tụgbushia, ọ bya achọfuta l’iwhe whẹ dụkota bẹ bụ ụnu unwoke ugbo ụnu l’ụkporo iri l’ẹsaa l’unwoke iri. Ndu ono bụkota ndu a họru ahọho, mbụ ndu dzuru ooje ọgu, bụru ndu l’a-dụ ike parụ arwa mẹe iwhe l’eegudeje egbobuta onwonye. 6O nokwawho g’ọ kfụru mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo talẹntu ugbo ise gude buta ndu ojọgu ndu Ízurẹlu, dụ ụkporo ụnu unwoke ugbo iri l’ẹbo l’ụnu iri, bụ ndu ike dụ l’ọgu.
7Ọle onye nke Chileke bẹ byakfutaru iya bya asụ iya: “Gụbe eze, tẹ gụ lẹ ndu ojọgu ndu Ízurẹlu ba alịkwa jee ọgu ono, o noo nkele Onye-Nwe-Ọha te eswikwaru ndu Ízurẹlu, mbụ l’o to swiduru ndu Ífuremu. 8Nteke bụ l’i megeeru chịru whẹ jee l’iwhu ọgu ono, bẹ Chileke l’e-chitsukwa ghu l’iwhu ndu ọhogu ghu, o beru i mee ọkpehu ome agha. O noo nkele onye l’a-dụ ike yeru madzụ ẹka bụ Chileke. Ọ bụkwaru iya whọ l’a-dụ ike mee t’a lwụ-gbua madzụ l’ọgu.”
9Amazíya sụ onye nke Chileke ono: “?Anyi l’e-mekwanu gụnu lẹ mkpọla-ọcha ono, ẹrwa iya dụ ụkporo talẹntu ugbo ise whọ, mu kfụru ndu ojọgu ndu Ízurẹlu?”
Onye nke Chileke ono sụ iya: “Onye-Nwe-Ọha bẹ sụru gẹ l’ọo-nụ ghu ọwhu ka ono nkajishi.”
10Tọ dụ iya bụ, Amazíya chịfuta ndu ojọgu ono, shi l’alị Ífuremu byakfuta iya ono sụ whẹ tẹ whẹ lashia ibe whẹ. Ẹhu ghua whẹ eghu shii l’ẹka ndu Juda nọ, whẹ vọru kfurukfuru lashia.
11Obu kalẹ-ẹ Amazíya aka, ọ chilia ndu nkiya, ọ bụru whẹ oje Nsụda Únú. Whẹ rwua ẹka ono gbua ndu Siye, ụnu unwoke ugbo ụkporo l’ise. 12Unwoke ndu Juda ono kpụta ndu ọdo, dụ ụnu unwoke ugbo ụkporo l’ise lẹ ndzụ, chịta whẹ je atukobe l’elikoro eze-ẹwhuru ọbu, shi l’ẹka ono nwua whẹ daa-whuu, whẹ bya adaa gwee onwowhe aryaka-eryune.
13Ọle ndu ojọgu ndu Ízurẹlu ono, Amazíya chiwhuru azụ tẹ whẹ l’iya ba alịshi jee ọgu ono bya awụba lẹ mkpụkpu ndu Juda, whẹ shi lẹ Samériya lwụa whẹ jeye lẹ Betu-horonu, gbua ụnu madzụ ugbo ẹsaa l’ụkporo iri lẹ ndu Juda ono, bya egwoo arya, ha shii.
14Gẹ Amazíya shi ogbushi ndu Edọmu alwa b’ọ chị ọgvu ndu alị Siye. O dobe ọgvu ono ọ bụru nkiya, bya agwalahaa ya, balahaarụ iya ẹja, l’akpọru iya ụ̀nwù-isẹnsu ọku. 15Ọo ya bụ, ẹhu wata oghu Onye-Nwe-Ọha eghu l’ẹka Amazíya nọ, o zhia onye nkfuchiru iya t’o jekfu iya. Onye nkfuchiru ono je asụ iya: “?Ọo gụnu meru ọ bụru ọgvu, l’adụa ike nafụta ndu nwe yẹbe ọgvu ono l’ẹka ghu b’ị gwalahaarụ?”
16Onye nkfuchiru ono kpụkwaduru-a okfu ono l’ọnu ekfu, eze bụ Amazíya gboburu iya ye iya l’ọnu sụ: “?Anyi sụru ghu t’ị bụru onye l’agbazhiru eze idzu? T’ọ hakwarụ ghu nno l’ọnu! Ọ dụa ishi ghu alaa ya.”
Ọo ya bụ, onye nkfuchiru ono melekwawho ọnu shọngu, ọle ọ sụkwanuru: “Mu marụ lẹ Chileke bẹ kpebuwaru iya lẹ ya l’a-la ghu l’iyi, eshi ọwhu i meru iwhe dụ nno, i swọ-chile-e akụ lẹ nchị l’idzu, mu l’achị-koshi ghu.”
Ọgu l’adarụ ndu Juda whẹle ndu Ízurẹlu
17Tọ dụ iya bụ, Amazíya, bụ eze ndu Juda yẹle ndu l’achịru iya idzu bya agbaa idzu. O zhia ozhi t’e je zhia eze Jowashi nke Ízurẹlu je asụ iya: “Bya t’anyi lẹ ghu kpọgbaada.” Jowashi bẹ bụ nwa Jehowahazu, Jehowahazu bụru nwa Jehu.
18Jowashi, bụ eze ndu Ízurẹlu bya ezhiwhu Amazíya, bụ eze ndu Juda ozhi azụ sụ: “Oshi uke, dụ l’ugvu ugvu Libanọnu bẹ zhiru oshi sida, dụkwawho l’ugvu ugvu Libanọnu ozhi sụ iya: ‘Kenu nwa mu nwoke ada ghu nwanyị t’ọ bụru nyee ya.’ Ọo ya bụ, anụ-ẹgbudu, bu l’ugvu ugvu Libanọnu ono ghatadẹlewho dzọo oshi uke ono pyaapyaa. 19Iwhe l’iikfunu bụ t’a whụdunu g’ị lwụ-gburu ndu Edọmu. Ọ bụru iya meru l’ịinga ụnga. Ọwhu t’ị nọduru onwoghu. Ba achọshi okfu-l’ụka, bụ ọwhu l’e-ri ishi ghu, ria ishi ndu Juda.”
20Ọle Amazíya ta angadụru iya nchị, nkele ọo Chileke b’o shi l’ẹka tẹ ya woru whẹ ye ndu ọhogu whẹ l’ẹka, o noo nkele whẹ gwarụ agwa ndu Edọmu. 21Ọo ya bụ, Jowashi, bụ eze ndu Ízurẹlu chịta ndu ojọgu iya jeshia, whẹ l’eze ndu Juda, bụ Amazíya kpọgba l’ọgu ono lẹ mkpụkpu Betu-shẹmeshi ọwhu dụ l’alị ndu Juda. 22Ndu Ízurẹlu lwụ-gbua ndu Juda, onyenọnu lẹ ndu Juda ono gbalaa lashia ibe whẹ. 23Jowashi, bụ eze ndu Ízurẹlu gude eze ndu Juda, bụ Amazíya lẹ mkpụkpu Betu-shẹmeshi. Amazíya bụ nwa Jowashi, Jowashi bụru nwa Ehazaya. Jehowashi kpụru iya rwua Jerúsalẹmu, o nwutsushia mgbodo Jerúsalẹmu; o shi iya enwutsu l’ọnuzo ndu Ífuremu rwua l’ọnuzo mgburẹku mkpụkpu. Ẹka o nwutsuru lẹ mgbodo ono bẹ ogologo iya rwuru ụnu nha-ọkpa. 24Ọ chịtakota mkpọla-ododo, mẹe mkpọla-ọcha, mẹe iwhe bụ arya, ọ whụru l’ụlo Chileke, bụ iya bụ ono dụ l’ẹka Óbẹdu-edọmu. Ọ chịtakwawho iwhe bụ ẹku, dụ l’ụlo eze mẹe ndu atụ-chiru atụ-chi, latashia Samériya.
25Eze ndu Juda, bụ Amazíya nwa Jowashi bẹ nọru awha iri l’ise g’eze ndu Ízurẹlu, bụ Jehowashi nwụhu-geeru. 26Iwhe ọdo, Amazíya megbaberu, wata l’ishi jeye lẹ ngvụcha b’e dekotaru l’ẹkwo ndu eze ndu Juda mẹe ndu Ízurẹlu. 27Eshi nteke Amazíya harụ otso Onye-Nwe-Ọha b’a nọdu lẹ Jerúsalẹmu gbaarụ iya ejo-ikumu, ọ vụa ọkpa iya mini lashia Lakishi. E yefu ndu chọru iya jeshia Lakishi je gbua ya l’ẹka ono. 28E gude ịnya palata odzu iya, bya elia l’ẹka e liru nna iya whẹ lẹ mkpụkpu ndu Juda.
26Nteke Uzáya bụ eze ndu Juda
1Ndu Juda l’owhu duta Uzáya, bụ onye gbarụ awha iri l’ishii mee ya eze l’ọzori nna iya, bụ Amazíya. 2Ọo ya bẹ tụkwaru mkpụkpu Elatu woru iya nụ-whu ndu Juda azụ gẹ Amazíya lakfugeeru nna iya whẹ lẹ maa.
3Uzáya bẹ gbarụ awha iri l’ishii nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ ụkporo awha ugbo labọ l’awha iri l’ẹbo lẹ Jerúsalẹmu. Ẹwha ne iya bụ Jekoliya. Ẹka ne iya shi bụ Jerúsalẹmu. 4Uzáya bẹ meru iwhe kfụru nhamụnha l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha, ẹgube ono, nna iya bụ Amazíya meru. 5Ọ chọru ụzo Chileke nteke Zakaráya nọkwadu ndzụ, ọ bụru Zakaráya ono bẹ kpọ-zhiru iya ụzo ọotsu egvu Chileke. Jeye g’ọ nọ-beru bụru onye l’achọ ụzo Onye-Nwe-Ọha, bẹ Chileke meru t’iwhe gbajẹru iya l’ụwha.
6Uzáya bya eje alwụshi ndu Fílistiya ọgu, je enwutsushia mgbodo mkpụkpu Gatu, mẹe mgbodo mkpụkpu Jabune, mẹe mgbodo mkpụkpu Ashịdodu. Ọ bya atụshia mkpụkpu l’alị, dụ lẹ Ashịdodu mẹwaru l’ẹka ọdo, dụ l’alị ndu Fílistiya 7Chileke bya eyeru iya ẹka lwụshi ndu Fílistiya ọgu mẹe ndu Arabu ono, bu l’alị Guru Bálu; o yeru iya ẹka lwụshi ndu Meyunimu ọgu. 8Ndu Amọnu wata anọ atụ ụtu anụ Uzáya. Ude iya ngakọta je akpaa l’oge alị ndu Íjiputu, nkele ọ bya abụru onye l’akpa ike shii.
9Uzáya bẹ tụshikwaruwho ụlo-eli ụlo-eli lẹ Jerúsalẹmu lẹ Ọnuzo Mgburẹku, mẹe lẹ Ọnuzo Nsụda, mẹe lẹ nggoji nggoji mgbodo; ọ tụa ya o shihukota ike. 10Ọ tụshia ụlo-eli l’echi-ẹgu, gvushia iduma mini, ha l’igwe nkele o nweru élwù l’urwuturwu l’alị ọkpa-ugvu, dụ l’ụzo ẹnyanwu-arịba mẹe lẹ whorokoto alị. O nweru ndu l’akọru iya okfu, mẹe ndu l’eletaru iya mgbabu vayịnu iya ẹnya l’ugvu ugvu, mẹe l’alị, l’emehuje iwhe, nkele o yenukaru ẹnya l’omebe iwhe l’alị.
11Uzáya nweru ndu ojọgu, e zhiru ọgu ọkpobe ezhizhi. Whẹ l’anọduje l’ọgbo l’ọgbo eje ọgu, ẹgube a gụru whẹ tẹ whẹ nọduje. Ndu gụru whẹ nụ bụ Jeyẹlu, bụ o-de-ẹkwo yẹle Maseya, bụ onye ishi-ozhi. Onye tuzhiru whẹ ẹka gẹ whẹ l’a-gụ iya bụ onye lanụ lẹ ndu ishi ojọgu eze, bụ Hananiya. 12Iwhe ndu ishi ndu ẹnya-uwhu, l’achị ndu ojọgu ono dụkota bẹ bụ ụnu ugbo ishii l’ụkporo iri. 13Ndu ojọgu, whẹ l’achị bẹ dụkota ụnu unwoke ugbo ụnu l’ụkporo ugbo iri l’ẹsato l’ụnu ẹsato l’ụkporo ugbo iri l’ise. Whẹ bụ ndu gude ọkpehu alwụ ọgu alwụ-chiru eze l’ẹka ndu ọhogu iya nọ. 14Uzáya bya anụkota ndu ojọgu ono iwhe l’eegudeje egbobuta onwonye, bya anụ whẹ arwa, mẹe okpu-igwe, mẹe uwe-igwe, mẹe akfụ, mẹe ẹwhuru l’eegudeje agba mgbẹka. 15Lẹ Jerúsalẹmu b’o meshiru injinu, l’agba akfụ atụ ẹwhuru, ha shii dobegee l’eli ụlo-eli mẹe l’eli nggoji nggoji mgbodo mkpụkpu. Ndu meru iya nụ bụ ndu l’eme nka. Ọtu ọnu Uzáya ngakọta ẹka lile, nkele Chileke yeru iya ẹka l’ụzo, dụ biribiri jeye ọ bụru onye l’akpa ike.
Njọkirehu l’eme Uzáya
16Ọle Uzáya watalẹruwho ọkpa ike ono, o kulahaa onwiya eku; ekuku ono duba iya l’ọla l’iyi. O to kwedu tẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke iya gude ire iya ẹka; ọ bahụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha tẹ ya kpọo isẹnsu ọku l’ẹnya ẹka l’aakpọje ụ̀nwù-isẹnsu ọku. 17Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ Azaríya yẹle ndu ọdo, l’agbarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja, dụ ụkporo madzụ ugbo ẹno, mbụ ndu obu karụ akaka bya etsoru Uzáya bahụ l’eze-ụlo ono. 18Whẹ kwachia ya ụzo bya asụ iya: “Uzáya, ọ tọ bụdu ghu b’ọ gbarụ t’ị kpọoru Onye-Nwe-Ọha ụ̀nwù-isẹnsu ọku. Ndu ọ gbarụ bẹ bụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ iya bụ ẹpa Érọnu, mbụ ndu ono, e doberu nsọ tẹ whẹ kpọje ụ̀nwù-isẹnsu ọku. Shi l’ẹka dụ nsọ lụfu, nkele i mewaru iwhe l’adụa ree, shi nno nafụ onwoghu ugvu, Chileke gẹge akwabẹ ghu.”
19Iwe bya Uzáya l’ẹhu. Nteke ono b’o gudewaa iwhe l’eegudeje akpọ ụ̀nwù-isẹnsu ọku l’ẹka tẹ ya kpọo isẹnsu ono ọku. Nteke iwe byarụ iya l’ẹhu l’ẹka ndu ono l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono nọ, njọkirehu bya avọ iya l’egedege iwhu, l’ẹnya ndu ono l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono, mbụ lẹ mgboro ẹka ono, l’aakpọje ụ̀nwù-isẹnsu ọku l’ime ụlo Onye-Nwe-Ọha ono. 20Azaríya, bụ onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono mẹe ndu ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono gẹ whẹ ha bya elee ya ẹnya, whẹ whụ gẹ njọkirehu tụkoru iya egedege iwhu nata, whẹ mekebe ẹgwegwa nwufu iya l’ẹka ono. Yẹbedua l’onwiya mekebekwawho ẹgwa lụfu, nkele Onye-Nwe-Ọha bẹ kẹwaru iya ejo ọrwu l’ẹhu.
21Njọkirehu ono mezhiawho eze Uzáya jeye mbọku ọ nwụhuru. O vuru njọkirehu ono buru l’ụlo iche, e bufu iya ebufu t’ọ bọ batajẹhe l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha. Ọ bụru Jótamu, bụ nwa iya nwoke bẹ bụ onye ishi ibe eze, bụru onye l’achị ndu alị ono.
22Iwhe ọdo, Uzáya megbaberu, wata l’ishi jeye lẹ ngvụcha bẹ bụ onye nkfuchiru Chileke, bụ Ayizáya nwa Émọzu deshiru iya. 23Uzáya nwụhu lakfu nna iya whẹ lẹ maa, e lia ya l’ẹka e liru nna iya whẹ, mbụ l’ẹgu, dụkube ẹka l’eelije ndu eze, nkele whẹ sụru l’ọ bụ onye njọkirehu. Jótamu, bụ nwa iya bya abụru eze l’ọzori iya.
27Nteke Jótamu bụ eze ndu Juda
1Jótamu bẹ gbarụ ụkporo awha l’awha ise nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ awha iri l’ishii lẹ Jerúsalẹmu. Ẹwha ne iya bụ Jerusha nwada Zédọku. 2Jótamu bẹ meru iwhe kfụru nhamụnha l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha, ẹgube ono, nna iya Uzáya meru. Ọle ọ tọo bahụdu l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha. Ndu Juda l’arwụle-ẹ ụrwu-alị, whẹ l’arwụ. 3Ọo yẹbedua bẹ tụru Ọnuzo Imeli ye l’ụlo Onye-Nwe-Ọha. O noo g’ọ rwụru ọrwu shii lẹ mgbodo ugvu Ofẹlu. 4O nokwawho g’ọ tụshiru mkpụkpu l’ugvu ugvu alị ndu Juda, ọ tụshia agbarara ẹka l’eedomije onwonye, bya atụshia ụlo-eli l’ọswa alị ono.
5Jótamu bya alwụshi eze ndu Amọnu ọgu lwụ-gbua ya. L’awha ono bẹ ndu Amọnu nụru iya mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo talẹntu ugbo ise mẹe ogbongu witi, dụ ụkporo ụnu l’ụnu ise, mẹe ogbongu balị, dụ ụkporo ụnu l’ụnu ise. Whẹ nụkwa iya whọ ọwhu ha ẹgube ono l’awha nke ẹbo iya mẹe l’awha nke ẹto iya.
6Ọo ya bụ, Jótamu kpalahaa ike, o noo nkele o tsoleruwho ụzo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke iya kwasẹru.
7Iwhe ọdo, Jótamu megbaberu l’oge nke iya, mẹe ọgu lile, ọ lwụkotaru, mẹe iwhe ọdo, o megbaberu b’e dekotaru l’ẹkwo ndu eze ndu Ízurẹlu mẹe nke ndu Juda. 8Ọ gbarụ ụkporo awha l’awha ise nteke ọ watarụ ọbu eze ono. Iwhe ọ chịru bụ awha iri l’ishii lẹ Jerúsalẹmu. 9Jótamu nwụhu lakfu nna iya whẹ lẹ maa, whẹ lia ya lẹ mkpụkpu Dévidi. Éhazu, bụ nwa iya nwoke bya abụru eze l’ọzori iya.
28Nteke Éhazu bụ eze ndu Juda
1Éhazu bẹ gbarụ ụkporo awha nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ awha iri l’ishii lẹ Jerúsalẹmu. O to medu iwhe kfụru nhamụnha l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha, ẹgube ochee-oroke iya Dévidi meru. 2Ọ wọtaru ẹka ndu eze ndu Ízurẹlu, kpụshia ntẹkpe, e gude abarụ Bálu ẹja. 3Ọ kpọru isẹnsu ọku lẹ nsụda nwa Hịnomu, kpọo nwa iya nwoke ọku gude gbaa ẹja, bya eyekota ẹka l’ụrwali ono, ndu mba gẹ mba ha ono, Onye-Nwe-Ọha chịfuru ndu Ízurẹlu l’anọje eme. 4Ọ gbarụ ẹja, kpọo ụ̀nwù isẹnsu ọku l’ẹka l’aagwajẹ iwhe, mẹe l’ugvu ugvu, mẹe lẹ mkpula mkpula oshi, jakashịhuru ẹkali ajakashịhu.
5Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke iya woru iya ye l’ẹka eze ndu Arámu. Ndu Arámu lwụ-gbua ya, kpụa ikpoto ndu nkiya lẹ ndzụ kpụru whẹ lashia Damásukọsu. E wokwaru iya whọ ye l’ẹka eze ndu Ízurẹlu, o gbua ndu nke Éhazu ono mee whẹ emerekete. 6Peka nwa Remalaya bẹ gburu ụkporo ụnu unwoke ugbo iri l’ise l’alị ndu Juda l’akpụru ẹnyanwu lanụ; mbụ ndu bụkota ojọgu, ike dụ l’ọgu. Iwhe kparụ iya nụ bụ lẹ whẹ harụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke nna whẹ. 7Zikiri, bụ onye ojọgu, shi l’ikfu Ífuremu gbua Maseya, bụ nwa eze mẹe Azurikamu, bụ onye ishi l’ibe eze, gbukwawho Ẹ́lukana, bụ onye l’etsota eze l’ọkwa. 8Ndu Ízurẹlu kpụa ụnu madzụ ugbo ụnu l’ụnu ụkporo ugbo ise lẹ ndzụ l’ime ndu Juda ono, bụ ndu whẹ lẹ whẹ bụ abụbu. Whẹ kpụru ụnwanyi, kpụa ụnwu whẹ nwoke mẹe ụnwu whẹ nwanyị. O nokwawho gẹ whẹ gworu arya whẹ l’urwuturwu vulahu Samériya.
9O nwekwanuru onye nkfuchiru Onye-Nwe-Ọha ọbu, ẹwha iya bụ Odedu, bu lẹ Samériya. O jee tẹ ya gbata ndu ojọgu ono, shi ọgu alwa Samériya ono ndzuta, je asụ whẹ: “Unu leeda, Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nna unu whẹ bẹ kwoberu l’ẹhu l’eghu iya eghu l’ẹka ndu Juda nọ, woru whẹ ye unu l’ẹka. Ọle unu gudewaa ẹnya-ọovu gbushia whẹ; ẹnya-ọovu ono bẹ rwuwaru imigwe. 10Ntaa bẹ unu tụberu t’unu dobe ndu Juda mẹe ndu Jerúsalẹmu ono, mbụ oke l’anya whẹ tẹ whẹ bụru ohu unu. ?Ọ fụtaru l’o too nwedu iwhe-dụ-ẹji, unubẹdua metagbaberu l’ẹka Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu nọ? 11Unu ngabẹru mu nchị ntaa. Unu duwhu abụbu unu ono, unu kpụkoru lẹ ndzụ azụ, nkele oke ẹhu-eghughu Onye-Nwe-Ọha bẹ tukokwaru unu l’ẹhu.”
12O nokwawho gẹ Azaríya nwa Jehohananu, mẹe Berekaya nwa Meshilemotu, mẹe Jehizekiya nwa Shalumu, mẹe Amasa nwa Hadulayi, bụ iya bụ ndu ishi ndu Ífuremu kwachiru ndu ojọgu ono, shi ọgu ono alwa ụzo, 13sụ whẹ: “Unu ba atụkwa ama dubata ndu ono, unu kpụru lẹ ndzụ ono ẹka-a. Nkele iwhe unu tụberu bẹ bụ t’unu metabaa iwhe-dụ-ẹji mẹe iwhe ikpe l’a-nma anyi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ yekobe l’ọwhu anyi mewaru eme. Ikpe, nmarụ anyi bẹ panụkaru ẹka, tẹhenu oke ẹhu-eghughu Onye-Nwe-Ọha l’atawaa chichichi l’ẹhu ndu Ízurẹlu.”
14Ndu ojọgu ono nọdu l’iwhu ndu ishi mẹe l’iwhu edzudzu-ọha ono wehaa ndu ono, whẹ kpụru lẹ ndzụ ono mẹe arya ono, whẹ gwotaru l’ọgu ono. 15Unwoke whọ, e shi gụa ẹwha whẹ bya achịta ndu ono, a kpụtaru lẹ ndzụ ono. Whẹ ye ẹka l’arya ono, e gwotaru chịta uwe webe ndu gba ọto l’ime whẹ. Whẹ bya anụ whẹ iwhe oye l’ẹhu, mẹe akpọkpa, mẹe nri, mẹe iwhe-angụngu; bya ehua whẹ mmanụ l’ẹka ọnya, dụ whẹ l’ẹhu. E gude nkakfụ-ịgara pata ndu ọwhu ẹhu tsụshiru mmẹe l’ime whẹ. Whẹ chịta whẹ dulahuru ndu abụbu whẹ lẹ Jériko, bụ iya bụ mkpụkpu ẹbo-nkfụ. Ọo ya bụ, whẹbedua latashia Samériya.
Éhazu l’aryọ eyemẹka ndu Asiriya
16Ọ bụru nteke ono bẹ eze Éhazu zhiru nzhi nụ ndu eze ndu Asiriya tẹ whẹ gbatarụ iya. 17Nteke ono bẹ ndu Edọmu byarụ ọgu ọdo bya alwụ-gbua ndu Juda, kpụta ndu whẹ kpụtaru lẹ ndzụ. 18Ọwhube ndu Fílistiya zebata bya ọgu lẹ mkpụkpu, dụ-gee l’alị ọkpa-ugvu, dụ l’ụzo ẹnyanwu-arịba mẹe l’ọhuda alị ndu Juda. Whẹ lwụtawaa mkpụkpu Betu-shẹmeshi, mẹe Ayịjalonu, mẹe Gederotu, mẹe Soko, yẹle ụnwu mkpụkpu, dụkota iya nụ, bya alwụta mkpụkpu Timuna yẹle ụnwu mkpụkpu, dụkota iya nụ, mẹe mkpụkpu Gimuzo yẹle ụnwu mkpụkpu, dụkota iya nụ. Whẹ laa ẹgu l’ẹka ono je eburu. 19Onye-Nwe-Ọha bẹ kwoberu iwhe Éhazu, bụ eze ndu Ízurẹlu meru, mee ndu Juda whẹ lwaa alị, nkele Éhazu bẹ meru ụrwu-alị ka shii l’alị ndu Juda, tẹhenu Onye-Nwe-Ọha te egude ire iya ẹka. 20Tigulatu-pyilesa, bụ eze ndu Asiriya byakfuta Éhazu bya echia ya ọnu l’alị, jịka lẹ ya ta agbẹhedu iya ọkpu ike. 21Éhazu bya eshi l’ụlo Onye-Nwe-Ọha, mẹe l’ụlo eze, mẹe l’ụlo ndu ishi hata iwhe bya anụ eze ndu Asiriya ono, ọle o megeeru iwhe ono t’o nweta n-yemẹka.
Iwhe-dụ-ẹji, Éhazu meru
22Nteke eze Éhazu nọ l’iwhe-ọtsulanu b’ọ kabaa ọburu onye Onye-Nwe-Ọha l’ete egudee ire iya ẹka. 23Ọ gbarụ ẹja nụ ọgvu ndu Damásukọsu, bụ iya bụ ndu ono, lwụ-gburu iya l’ọgu. Ọ bya asụ: Eshi-ọwhu ọgvu ndu eze ndu Arámu yetaru whẹ ẹka, bẹ mu l’a-gbaru ẹja nụ ọgvu ndu Arámu ono tẹ whẹ yetaru mu ẹka. Obenu l’ọo ọgvu ono bekochaaru wotaru yẹbedua mẹe ndu Ízurẹlu l’owhu ọla-l’iyi. 24Éhazu bya achịkobe arya, dụ l’ụlo Chileke, gwee arya ono yọgiri yọgiri. Ọ gụ-chia mgbo ụlo Onye-Nwe-Ọha ono agụ-chi, tụko ẹka lile lẹ Jerúsalẹmu mowhashia ẹnya-mgbẹja. 25Lẹ mkpụkpu, dụkota l’alị ndu Juda b’o metakotaru ẹka l’aagwajẹ iwhe dobe, bụ ẹka l’aa-kpọjeru agwa ọdo ụ̀nwù-isẹnsu ọku. O shi nno kpatsua Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke nna iya ẹhu-eghughu.
26Iwhe ọdo, nwụru nụ nteke ọ bụ eze, mẹe ẹka ụzo ọwhu o tsokotaru, wata l’ishi jeye lẹ ngvụcha b’e dekotaru l’ẹkwo ndu eze ndu Juda mẹe nke ndu Ízurẹlu. 27Éhazu nwụhu lakfu nna iya whẹ lẹ maa. Whẹ lia ya lẹ mkpụkpu Jerúsalẹmu. E te elidu iya l’ilu ẹka l’eelije ndu eze ndu Ízurẹlu. Hezekáya, bụ nwa iya nwoke bya abụru eze l’ọzori iya.
29Nteke Hezekáya bụ eze ndu Juda
1Hezekáya bẹ watarụ ọbu eze nteke ọ gbarụ ụkporo awha l’awha ise. Iwhe ọ chịru bụ ụkporo awha l’awha tete lẹ Jerúsalẹmu. Ẹwha ne iya bụ Abáyija nwa nwanyị Zakaráya. 2Hezekáya bẹ meru iwhe kfụru nhamụnha l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha, ẹgube ochee-oroke iya, bụ Dévidi meru.
Hezekáya l’emecha eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha
3L’ọnwa mbụ l’awha mbụ, Hezekáya watarụ ọbu eze b’ọ gụhashiru mgbo ụlo Onye-Nwe-Ọha ghebe, mekwakota iya emekwa. 4Ọ nabata ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu Lívayi, kua whẹ ndzuko l’ọkpoku-ndzuko, dụ l’ụzo ẹnyanwu-awata ụlo Onye-Nwe-Ọha, 5bya asụ whẹ: “Unubẹ ndu Lívayi, unu ngabẹru mu nchị! Unu mee onwunu t’unu dụ nsọ ntaa, unu emee t’ụlo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke nna unu whẹ dụ nsọ; unu agwọshia ukutuku, dụgbabe l’ẹka ono, dụ nsọ ono. 6Lẹ ndụ-ichee anyi whẹ ta abụdu ndu e gude ire whẹ ẹka. Whẹ meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi. Whẹ harụ iya, bya etuwhaa iwhu l’ẹka ono Onye-Nwe-Ọha bu, bya agbakụta iya azụ. 7O nokwawho gẹ whẹ gụ-chishiru mgbo nwụlo ono, dụ gbakfuru l’ọnu ụlo Onye-Nwe-Ọha agụ-chishi, menyishia oryọku, dụ l’ụlo ono, whẹ kpọ-buhu ụ̀nwù isẹnsu ọku, bya agbabuhuru Chileke nke Ízurẹlu ẹja ọkpokota-iwhe-ọku l’ẹka ono, dụ nsọ. 8Ọ bụru iya meru iwhe oke ẹhu-eghughu Onye-Nwe-Ọha bya atukoru ndu Juda mẹe ndu Jerúsalẹmu l’ẹhu. Ọ kpụru whẹ kpẹe n-yemegvu mẹe iwhe l’anwụ ishi kpaa, bya emee, whẹ bụru ndu l’aanmarụ ọtsa, ẹgube unu gude ẹnya unu awhụ iya. 9O meru nke ọwhu ogu-ịgba tarụ ishi nna anyi whẹ. Ọ bụru iwhe ono meru iwhe ụnwu anyi unwoke, mẹe ndu nke nwanyị, mẹe unyomu anyi whẹ nọkota l’ẹka a kpụru whẹ lẹ ndzụ laa.
10“Iwhe dụ mu l’obu ntaa bẹ bụ tẹ mu lẹ Onye-Nwe-Ọha gbaa ndzụ, mbụ Chileke nke Ízurẹlu, nke ọwhu ọta-chịchichi ẹhu-eghughu iya ono l’a-lụfu anyi l’ẹhu. 11Ụnwu mu, unu ba apakwa ozhi unu ẹka lanụ ntaa, o noo nkele Onye-Nwe-Ọha bẹ họtaru unu t’unu kfụru iya l’iwhu, ejeru iya ozhi, mbụ t’unu bụru iya ndu ozhi mẹe ndu l’akpọru iya ụ̀nwù isẹnsu ọku.”
12Tọ dụ iya bụ, ndu Lívayi ono bya ajịkobe tẹ whẹ jee ozhi ono.
Ẹpa Kohatu, tso iya nụ bẹ bụ Mahatu nwa Amasayi yẹle Jowelu nwa Azaríya.
Ẹpa Merari, tso iya nụ bẹ bụ Kishu nwa Abudi yẹle Azaríya nwa Jehalelelu.
Ẹpa Gẹshonu, tso iya nụ bẹ bụ Jowa nwa Zima yẹle Idẹnu nwa Jowa.
13Ẹpa Elízafanu, tso iya nụ bẹ bụ Shimiri yẹle Jeyẹlu.
Ẹpa Asafu, tso iya nụ bẹ bụ Zakaráya yẹle Mataniya.
14Ẹpa Hemanu, tso iya nụ bẹ bụ Jehiyẹlu yẹle Shimeyi.
Ẹpa Jedutunu, tso iya nụ bẹ bụ Shemaya yẹle Úziyẹlu.
15Whẹ gbadzua ụnwunna whẹ, bya emee onwowhe, whẹ dụ nsọ; ọo ya bụ, whẹ bahụ je emechaa ụlo Onye-Nwe-Ọha emecha, ẹgube ono, eze tụru whẹ iya, mbụ lẹge okfu Onye-Nwe-Ọha kfuru iya. 16Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bahụ l’ime ime ụlo Onye-Nwe-Ọha ono je emechaa ya emecha. Iwhe lile, whẹ whụru mmerwu l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono bẹ whẹ chịfutakotaru l’ọma ogboduwhu ụlo ono. Ndu Lívayi ye iya ẹka vuta vufu je awụshia lẹ nsụda Kidirọnu. 17Eze-ụlo ono bẹ whẹ watarụ emecha l’abalị mbụ l’ọnwa mbụ. O be l’abalị ẹsato l’ọnwa ono whẹ metabe iya rwua lẹ nwụlo ono, dụ gbakfuru eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono. Ọ bya ewoo whẹ abalị ẹsato ọdo tẹ whẹ mechaa eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono l’onwiya. Ọ bụru l’abalị iri l’ishii l’ọnwa mbụ ono bẹ whẹ megeru.
Eeyewhu ụlo Chileke azụ l’ẹka Chileke
18Tọ dụ iya bụ, whẹ bakfu eze bụ Hezekáya je asụ iya: “Anyi mechaakwaru ụlo Onye-Nwe-Ọha l’owhu, mechawaa ẹnya-mgbẹja, mẹe arya, l’adụje iya nụ, mẹe teburu ono, l’eedobeje buredi, dụ nsọ yẹle arya, l’adụje iya nụ. 19Iwhe bụ arya ono, eze Éhazu woshiru l’eze-ụlo ono nteke ọ bụ eze, mbụ nteke ono, l’ete egudee ire iya ẹka ono b’e dobewhuwaru azụ, anyi mechakwaa ya emecha. Iwhe ono dụkotawaa l’iwhu ẹnya-mgbẹja Onye-Nwe-Ọha.”
20Eze Hezekáya gbalihu l’ọnmewa ụtsu je ekukota ndu ishi mkpụkpu ono, whẹ jeshia l’ụlo Onye-Nwe-Ọha ono. 21Whẹ jede kpụru oke-eswi ẹsaa, mẹe ebyila, ẹsaa, mẹe ụnwu atụru ẹsaa, mẹe mkpi ẹsaa, whẹ l’e-gude gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji l’iswi alị-eze ono, mẹe l’iswi ụlo-nsọ ono, mẹe l’iswi ndu Juda. Eze sụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ ẹpa Érọnu tẹ whẹ gbaa ẹja ono l’ẹnya-mgbẹja Onye-Nwe-Ọha. 22Ọo ya bụ, whẹ gbua oke-eswi ono; ndu ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke nata mmee ya whee l’ẹnya-mgbẹja ono. E gbua ebyila ono, whee mmee ya l’ẹnya-mgbẹja ono. E gbua ụnwu atụru ono, whee mmee ya l’ẹnya-mgbẹja ono. 23Mkpi ono, e gude agba ẹja iwhe-dụ-ẹji ono b’a kpụtakotaru je anụ eze yẹle edzudzu-ọha ono, whẹ byibegbaa whẹ ẹka. 24Ndu ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke gbushia mkpi ono, bya eworu mmee ya gbaa ẹja iwhe-dụ-ẹji l’ẹnya-mgbẹja gude kfụa ụgwo iwhe-dụ-ẹji, ndu Ízurẹlu l’owhu mekotaru, nkele eze bẹ tụru iwu sụ t’a gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, mẹe ẹja iwhe-dụ-ẹji ono l’iswi Ízurẹlu l’owhu.
25Ọ chịru ndu Lívayi ye l’ụlo Onye-Nwe-Ọha ono, nụ whẹ ogele, mẹe une, mẹe ogumogu, ẹgube ono, whẹ tụru l’iwu, mbụ Dévidi yẹle Gadu, bụ onye l’awhụru eze awhụ mẹe Nétanu, bụ onye nkfuchiru Chileke. Iwu ono bẹ bụ iwu, Onye-Nwe-Ọha shi l’ẹka ndu nkfuchiru iya tụa. 26Ndu Lívayi kfụru gudegee ngwa-egvu Dévidi ono; ndu l’agbajẹ ẹja gudegee opyi-ọku whẹ. 27Tọ dụ iya bụ, Hezekáya tụa iwu sụ t’a gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku l’ẹnya-mgbẹja ono. A watalẹwho ọgba ngwo-ẹja ono, a gụlahaa egvu nụ Onye-Nwe-Ọha, whẹ l’egbu opyi-ọku eye iya; whẹ l’akụ ngwa-egvu ọdo, bụ nke Dévidi ono, bụ eze ndu Ízurẹlu. 28Edzudzu-ọha ono l’owhu baarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja, ndu egvu l’agụ egvu, ndu opyi-ọku l’egbu opyi-ọku. E mezhia ya whọ nno jeye a gbakọta-gezhia ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono. 29Nteke a gbageeru ẹja ono, eze mẹe ndu whẹ l’iya nọ l’ẹka ono tụko gẹ whẹ ha whuzeta iwhu l’alị baarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja. 30Eze, bụ Hezekáya yẹle ndu ishi iya bya ekfuru ndu Lívayi tẹ whẹ gụa egvu ajaja nụ Onye-Nwe-Ọha, mbụ tẹ whẹ gụa ya l’ụzo ono, Dévidi yẹle Asafu, bụ onye l’awhụ awhụ gụru iya. Ọo ya bụ, whẹ gude ẹswa gụa egvu ajaja ono, bya ewhuzeta ishi l’alị baarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja.
31Tọ dụ iya bụ, Hezekáya sụ: “Ntaa unu meru onwunu, unu dụ nsọ l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ, unu gudewaro ngwo-ẹja mẹe ngwo-ẹja ekele bya l’ụlo Onye-Nwe-Ọha.” Ọo ya bụ, edzudzu-ọha ono bya ewota ngwo-ẹja mẹe ngwo-ẹja ekele ono. Iwhe bụ ndu ọ zụru nkwe l’obu wota anụ, l’ee-gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku.
32Anụ, edzudzu-ọha ono nụru t’e gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono bẹ dụkota oke-eswi ụkporo ugbo ẹto l’oke-eswi iri, mẹe ebyila ụkporo ugbo ise, mẹe ụkporo ụnwu atụru ugbo iri. Anụ ono g’ọ ha bẹ l’ee-gude gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja ọkpokota-iwhe-ọku. 33Anụ, e doberu nsọ t’e gude gbaa ẹja ono bẹ dụkota ụnu oke-eswi l’ụkporo iri mẹe ụnu atụru ugbo ẹsaa l’ụkporo iri. 34Ọle ndu ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ hanụka nwanshị, nke ọwhu bụ lẹ whẹ ta adụdu ike swashịkota akpọ l’anụ ono, e gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono. Ọ bụru ụnwunna whẹ, bụ ndu Lívayi bẹ yeru whẹ ẹka, t’e gude eme tẹ ndu ọdo, bụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mefua onwowhe tẹ whẹ dụ nsọ; whẹ yeru whẹ ẹka ono jeye ozhi, dụ iya nụ gvụ. Nkele ndu Lívayi bẹ l’ọo-kajẹ orwu l’ẹhu tẹ whẹ mee onwowhe tẹ whẹ dụ nsọ amamẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 35Anụ, e gude agba ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono bẹ ha l’igwe, a gụfu iya ono, b’e nweru ẹba anụ, e gude agba ẹja ẹhu-guu, nweru ngwo-ẹja mmẹe, tso l’ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono.
O noo ya, ozhi, l’eeje l’ụlo Onye-Nwe-Ọha bya alwawhu azụ l’ọnodu iya. 36Hezekáya yẹle ndu nkiya gẹ whẹ ha tegbakota ẹswa iwhe Onye-Nwe-Ọha meru ndu nkiya, nkele iwhe ono b’e mekotaru ẹgwegwa ẹgwegwa.
30Ọkwako nkwakọ ori oge O-je-ghata
1Hezekáya bya ezhikota iwhe bụ ndu Ízurẹlu mẹe ndu Juda ozhi, dekwaruwho ẹkwo-ozhi nụ ndu Ífuremu mẹe ndu Manáse tẹ whẹ byakọta l’ụlo Onye-Nwe-Ọha, dụ lẹ Jerúsalẹmu, nke ọwhu whẹ l’e-riru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu oge O-je-ghata. 2Eze yẹle ndu ishi iya mẹe edzudzu-ọha ono, nọ lẹ Jerúsalẹmu bya achịa ya idzu sụ l’oge O-je-ghata ono bẹ l’ee-ri l’ọnwa ẹbo. 3Oge ono bẹ whẹ l’ẹte eridua nteke l’eerije iya, o noo nkele ndu mewaru onwowhe, whẹ dụ nsọ lẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke tẹke abadụa nwishi, ọdo bụ lẹ ndu Ízurẹlu teke enwehadua ndzuko lẹ Jerúsalẹmu. 4Iwhe ono, whẹ tụfutaru dụ eze yẹle edzudzu-ọha ono l’owhu ree. 5Tọ dụ iya bụ, whẹ kabua l’aa-rya iya aryarya l’alị Ízurẹlu kpaa-whuu; whẹ bya eshi iya aryarya lẹ Byiyesheba rwua lẹ Danu tẹ ndu Ízurẹlu wụru byatashia Jerúsalẹmu bya eriaru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu oge O-je-ghata ono. Nkele whẹ ta azafụtabudua l’igwe bya oori oge ono lẹ g’e deru iya l’ẹkwo.
6Eze tụa iwu tẹ ndu ọkpa-ẹgwa jegbakota alị ndu Ízurẹlu mẹe alị ndu Juda. Ndu ọkpa-ẹgwa bya egude ẹkwo-ozhi ono, eze yẹle ndu ishi iya deru jeshia. Iwhe e deru l’ẹkwo-ozhi bẹ sụru agha:
“Unubẹ ndu Ízurẹlu, unu lwakfutawhu Onye-Nwe-Ọha azụ; mbụ Chileke nke Ébirihamu mẹe Áyiziku mẹe Ízurẹlu, nke ọwhu l’ọo-ghachiru unu iwhu ọdo, mbụ unubẹ nwa ndu ọwhu wafụru l’ẹka ndu eze ndu Asiriya. 7Unu ba adụkwa g’ọo nna unu whẹ mẹe ụnwunna unu whẹ, bụ ndu ono, l’ẹte agba tẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nna whẹ gude ire whẹ ẹka, eshi nno Onye-Nwe-Ọha mee whẹ, whẹ bụru kpukpuru-swoo ẹgube unu l’awhụnu iya-a. 8Unu ba abụkwa kpọkponyi lẹ gẹ nna unu whẹ shi bụru. Iwhe unu l’e-me bụ t’unu tụa onwunu tọgboru Onye-Nwe-Ọha, unu abya l’ụlo iya ono, dụ nsọ, mbụ ụlo ono, o mewaru t’ọ dụ nsọ jeye lẹ tututu-mịmimi. Unu bajẹru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu ẹja, nke ọwhu ọta-chịchichi ẹhu-eghughu iya l’a-lụfu unu l’ẹhu. 9Ọ -bụru l’unu lwakfutaru Onye-Nwe-Ọha, bẹ ndu ono kpụru ụnwunna unu whẹ mẹe ụnwegirima unu whẹ lẹ ndzụ l’a-whụru whẹ imiko, haa whẹ, whẹ alwawhu azụ l’alị-a. Nkele Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu bẹ bụ onye l’emeje eze-iwhe-ọma, bụru onye l’awhụje imiko. Ọ tọ byadụ l’e-wofu iwhu ewofu l’ẹhu unu m’ọ bụruwho l’unu lwakfutaru iya.”
10Ọo ya bụ, ndu ọkpa-ẹgwa ono tụko mkpụkpu lẹ mkpụkpu jegbakota l’alị ndu Ífuremu mẹe nke ndu Manáse jasụ l’alị ndu Zébulọnu. Ọ bụleru-a ọchi bẹ l’aachị whẹ aja whẹ ewenu. 11Ọle o nweleru-a ndu harụ shi l’ikfu Asha, mẹe ikfu Manáse, mẹe ikfu Zébulọnu, bụ ndu kweru wozeta onwowhe alị byatashia Jerúsalẹmu. 12O nokwawho g’ẹka Onye-Nwe-Ọha dụ l’ẹhu ndu Juda, o mee t’obu bụru whẹ nnanụ, nke ọwhu whẹ l’e-me iwhe Onye-Nwe-Ọha kfuru, ẹgube eze yẹle ndu ishi iya sụru whẹ tẹ whẹ mee.
Eeri oge O-je-ghata ono
13O noo ya, ikpoto madzụ wụru bya akpakodzua lẹ Jerúsalẹmu tẹ whẹ ria oge ono, l’aatajẹ buredi, l’ete eyee iwhe l’ekoje buredi l’ọnwa ẹbo. Edzudzu-ọha ono paa mebyi ẹka. 14Whẹ tụko ẹnya-mgbẹja nọkota lẹ Jerúsalẹmu wofukota. Whẹ vuta ẹnya ẹka ono, l’aakpọje ụ̀nwù isẹnsu ọku je azụbe lẹ nsụda Kidirọnu.
15O rwua l’abalị iri l’ẹno l’ọnwa ẹbo ono, whẹ gbua nwatụru O-je-ghata ono. Iwhere gudeshia ndu ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu Lívayi ono, l’ẹteke emee onwowhe tẹ whẹ dụ nsọ; whẹ kwee je emee onwowhe tẹ whẹ dụ nsọ, gude anụ, l’ee-gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku byatashia l’ụlo Onye-Nwe-Ọha. 16Whẹ je anọdukota l’ọnodu, whẹ l’anọduje, ẹgube ono, o kfuru iya, mbụ iwu Mósisu, bụ nwoke nke Chileke. Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono whee mmee ono, whẹ natarụ l’ẹka ndu Lívayi. 17Igweligwe, bụ ndu nọ l’igwe-ọha ono bẹ l’ẹteke emedua onwowhe tẹ whẹ nsọ; ọ bụru iya meru iwhe ọ bụ ndu Lívayi bẹ gburu ndu ono, mmerwu dụ l’ẹhu ono nwatụru O-je-ghata nkewhe, nke ọwhu whẹ l’e-me iya t’ọ dụru Onye-Nwe-Ọha nsọ. 18Ọka lẹ ndu shi l’ikfu Ífuremu, mẹe ndu ikfu Manáse, mẹe ndu ikfu Ísaka, mẹe ndu ikfu Zébulọnu bẹ l’ẹteke atụrwudua atụrwu, whẹ rikwa nụ oge O-je-ghata ono, ọle eriri, whẹ riru iya ta abụkwa lẹ g’ọ gbarụ. Iwhe meru nụ bẹ bụ lẹ Hezekáya kfuru nụ Onye-Nwe-Ọha l’iswi ẹhu whẹ sụ: “Tẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ oome ree gụnuaru iwhe bụ 19onye zhiberu obu iya achọ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke nna iya whẹ nvụ, t’a gụfuro l’onye ọbu teke emedua onwiya tẹ ya nsọ l’ụzo ọwhu iwu ụlo-nsọ kfuru.” 20Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha nụa ekfukfu ono, Hezekáya kfuru nụ iya, t’o kwe t’ọ dụ iwhe l’e-me ndu ono.
21Ndu Ízurẹlu, bụ ndu ọwhu nọ lẹ Jerúsalẹmu gude ẹhu-ụtso ria oge ono, l’aatajẹ buredi, l’ete eyee iwhe l’ekoje buredi abalị ẹsaa. Ọwhube ndu Lívayi mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’anọje azụru Onye-Nwe-Ọha egvu mbọkumboku, whẹ l’egudeje ngwa-egvu mẹe ike whẹ agụ egvu ono.
22Hezekáya kfuru okfu mgbamume nụ ndu Lívayi ono, goshiru l’o doru whẹ ẹnya, mbụ ozhi, whẹ l’ejeru Onye-Nwe-Ọha. Abalị ẹsaa ono bẹ whẹ rikotaru nri, e shiru l’oge ono, gbaa ẹja ẹhu-guu, bya ekele Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke nna whẹ ekele.
23Edzudzu-ọha ono l’owhu bya ekweta lẹ whẹ l’e-rifua oge ono abalị ẹsaa ọdo. Ọo ya bụ, whẹ gude ẹhu-ụtso ria oge ono abalị ẹsaa ọdo. 24Hezekáya, bụ eze ndu Juda bya anụ edzudzu-ọha ono ụnu oke-eswi ugbo labọ l’ụkporo iri mẹe ụnu atụru ugbo iri l’ẹsaa l’ụkporo iri. Ndu ishi nụ edzudzu-ọha ono ụnu oke-eswi ugbo labọ l’ụkporo iri mẹe ụnu atụru ugbo ụkporo l’ise tẹ whẹ gbua gude ria oge ono. Igweligwe lẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bya emee onwowhe, whẹ dụ nsọ. 25Iwhe bụ edzudzu-ọha ndu Juda l’owhu tekota ẹswa, mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ndu Lívayi, mẹe ndu shi lẹ Ízurẹlu bya ndzuko ono, mẹkwawho ndu mbyambya, shi l’alị Ízurẹlu bya, mẹe ndu mbyambya, bu l’alị ndu Juda. 26Ẹhu-ụtso tụko Jerúsalẹmu chia kpụukpuu, nkele wata l’oge nke Sólomọnu nwa Dévidi, bụ eze ndu Ízurẹlu bẹ l’ọotoko dụbudua iwhe dụ nno lẹ Jerúsalẹmu. 27Tọ dụ iya bụ, ndu ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ndu Lívayi wulihu gọru ọnu-ọma nụ ndu ono, Chileke nụa olu whẹ; ekfukfu, whẹ l’ekfu anụ Chileke rwua imigwe, bụ ẹka ono, dụ nsọ, o bu ebubu.
311E megelewho iwhe lile ono, ndu Ízurẹlu l’owhu, bụ ndu nọ l’ẹka ono wulihu bahụ l’ime mkpụkpu ndu Juda, je atụko ẹwhuru, e doberu nsọ, dụ lẹ mkpụkpu ono gwee ryaaryaa, whẹ gbukwoshia itso Ashera, dụ iya nụ, bya enwutsushia ẹka l’aagwajẹ iwhe mẹe iwhe bụ ẹnya-mgbẹja, dụ l’alị Juda l’owhu mẹe ọwhu l’alị Bénjaminu, mẹe alị Ífuremu, mẹe l’alị Manáse; whẹ mee ya nno jeye whẹ lakọta iwhe lile ono l’iyi. E megee, ndu Ízurẹlu latashia mkpụkpu whẹ; onyenọnu lashia ibe iya.
Iwhe a nụru t’e gude baarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja
2Hezekáya bya agbaa ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu Lívayi l’ọgbo l’ọgbo. O keru ozhi nụ ọgbo nọnu, mbụ ozhi, gbarụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ozhi, gbarụ ndu Lívayi. Ozhi whẹ bụ tẹ whẹ gbajẹ ẹja ọkpokota-iwhe-ọku mẹe tẹ whẹ gbajẹ ẹja ẹhu-guu mẹe tẹ whẹ nọduje l’ọnulo Onye-Nwe-Ọha jeje ozhi, mẹe tẹ whẹ keleje Onye-Nwe-Ọha ekele, gụje egvu ajaja nụ iya. 3Eze bya eshi l’elwu, o nweru hata anụ nụ t’e gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku l’ụtsu mẹe l’urwẹnyashi, mẹe nke mbọku-ọtuta-ume, mẹe nke ọnwa ọ̀whúú, mẹwaru nke oge ọdo, a tuburu atubu, ẹgube ono, e deru iya l’iwu Onye-Nwe-Ọha.
4Ọ tụa iwu tẹ ndu bu lẹ Jerúsalẹmu woru oke iwhe rwuberu ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu Lívayi nụ whẹ, nke ọwhu whẹ l’e-yemi onwowhe l’ome iwhe iwu Onye-Nwe-Ọha kfuru. 5Iwu ono, eze tụru bya agbasaa ẹka lile, nteke ono whọ ndu Ízurẹlu nụlahaa mebyi iwhe mbụ, whẹ metaru l’alị, mbụ witi, mẹe mmẹe ọ̀whúú, mẹe mmaanụ ólivu, mẹe mmanụ-ẹnwu, mẹe iwhe lile, shi l’ẹgu. Whẹ vubatakwawho ụzo-lanụ-l’ụzo-iri, shi l’iwhe lile, whẹ nweru, ọ nyịbe anyịbe. 6Ndu Ízurẹlu mẹe ndu Juda, bukota lẹ mkpụkpu, dụ l’alị ndu Juda wotakwawho ụzo-lanụ-l’ụzo-iri, shi l’eswi whẹ, mẹe l’atụru whẹ, mẹe l’eghu whẹ bya anụ, whẹ nụkwawho ụzo-lanụ-l’ụzo-iri, shi l’iwhe dụ nsọ, e doberu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ nsọ; whẹ kụbe iya l’ikpo l’ikpo. 7Iwhe ono bẹ whẹ kụberu l’ikpo l’ikpo wata l’ọnwa nke ẹto iya, ọ bụru l’ọnwa nke ẹsaa ya bẹ whẹ megeru iya. 8Nteke Hezekáya yẹle ndu ishi bya awhụ g’iwhe ono kụru l’ikpo l’ikpo, whẹ jaa Onye-Nwe-Ọha ajaja, bya agọru ọnu-ọma nụ ndibe iya, bụ ndu Ízurẹlu.
9Hezekáya bya ajịde ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu Lívayi gẹ l’ee-me ikpo iwhe ono. 10Azaríya, bụ onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono, mbụ onye ọzo-ụlo Zédọku bya eyee ọnu sụ: “Eshi nteke ono whẹ watarụ anọ evubata iwhe ono l’ụlo Onye-Nwe-Ọha bẹ anyi watarụ oriji ẹwho, ọwhu l’etsuboje etsubo paa ẹka, o noo nkele Onye-Nwe-Ọha bẹ gọwaru ndibe iya ọnu-ọma; ọo ya meru, eze iwhe ha ẹgube-ẹ tsufuta.”
11Hezekáya bya ekfuaru whẹ tẹ whẹ dozhia mkpu, l’aakwakọbeje iwhe l’ụlo Onye-Nwe-Ọha, whẹ dozhia ya. 12Whẹ chịtakota iwhe lile ono, a nụru t’e gude baarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja bya awụshi l’ime mkpu ono, bụ iya bụ ụzo-lanụ-l’ụzo-iri whọ mẹe iwhe ono, e doberu nsọ. Whẹ ta apadụ ozhi whẹ ẹka lanụ. Onye e meru onye ishi, l’a-nọ eleta iwhe ono bẹ bụ Konaniya, bụ onye Lívayi. Onye l’etsota iya nụ bụ nwune iya, bụ Shimeyi. 13Eze, bụ Hezekáya mẹe onye ishi ụlo Onye-Nwe-Ọha, bụ Azaríya bya ahọta ndu l’a-nọdu l’ẹka Konaniya yẹle nwune iya, bụ Shimeyi eleta iwhe ono ẹnya. Ndu ọbu, whẹ họtaru bụ: Jehiyẹlu, Azazíya, Nahatu, Asahẹlu, Jeremotu, Jozabadu, Eliyẹlu, Isumakiya, Mahatu mẹe Benaya.
14Iwhe a nụru Chileke lẹ g’ọ zụru nkwe l’obu bẹ bụ Kore, bụ nwatibe onye Lívayi, bụ Imuna b’ọ dụ l’ẹka. Kore bụ onye nche ọnuzo ẹnyanwu-awata. Iwhe a nụru Onye-Nwe-Ọha mẹe iwhe kagezhia ọdu nsọ bẹ l’ookeshije g’ọ gbarụ. 15Ndu l’eyeru iya ẹka lẹ mkpụkpu ẹka ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bu bẹ bụ: Idẹnu, Miniyaminu, Jeshuwa, Shemaya, Amaríya mẹe Shekanaya. Whẹ ta apadụ ozhi whẹ ẹka lanụ. Whẹ yetaru ẹka keshiru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ibe whẹ iwhe gbarụ whẹ nụ. Whẹ keshiru iwhe ono l’ọgbo l’ọgbo. Ọ bụru g’a nụru onye ukfu bụ g’a nụru onye nta.
16Ndu ọdo, whẹ keru iwhe gbata bẹ bụ unwoke, gbarụ awha ẹto tụgbushia, bụ ndu e deru ẹwha whẹ l’ẹkwo e deshiru lẹ g’e shi nwụa whẹ, keru gba iwhe bụ ndu l’abahụje l’ụlo Onye-Nwe-Ọha eje ozhi mbọkumboku. Whẹ keru whẹ iya lẹge ozhi, whẹ l’eje dụ, bya ekeeru whẹ iya l’ọgbo l’ọgbo whẹ. 17Whẹ bya ekeru gba ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, e deru ẹwha whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ, ẹgube e shi nwụa whẹ mẹe ndu Lívayi, gbarụ ụkporo awha tụgbua. Whẹ keru whẹ iwhe ono g’ozhi whẹ dụ, keeru whẹ iya l’ọgbo l’ọgbo whẹ. 18E deshikotaru ẹwha ụnwegirima whẹ, mẹe unyomu whẹ, mẹe ụnwu whẹ nwoke, mẹe ụnwu whẹ nwanyị lẹ mkpụkpu ono l’owhu l’ẹkwo e deshiru g’e shi nwụa whẹ. Whẹ gbarụ t’e gude ire whẹ ẹka l’odobe onwowhe nsọ.
19A bya lẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ ẹpa Érọnu, mbụ ndu ono, bu l’ẹgu, nọ-wheru mkpụkpu whẹ mgburumgburu, whẹbedua b’a gụru unwoke lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu tẹ whẹ keeru unwoke, bụ ẹpa Érọnu ono iwhe nkewhe mẹe ndu e deru ẹwha whẹ l’ẹkwo e deshiru g’e shi nwụa ndu Lívayi.
20Iwhe ono bẹ bụ iwhe Hezekáya meru l’alị ndu Juda l’owhu. O meru iwhe dụ ree mẹe iwhe kfụru nhamụnha, ọ bụru onye gbarụ t’e gude ire iya ẹka l’ẹka Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nọ. 21Iwhe lile o yeru ẹka ememe l’ozhi, dụ l’ụlo Chileke mẹe iwhe o meru nta gẹ l’ee-shi t’o mee iwhe iwu kfuru mẹe iwhe a sụru t’e mee, b’ọ tụru onwiya tọgboru Onye-Nwe-Ọha, shi nno mekotagezhia iwhe ono, o gude obu iya l’owhu mekota iya. Ọo ya bụ, iwhe lile bụru iya ojeru ojeru.
32Senakeribu l’abya ọgu lẹ Jerúsalẹmu
(2 Eze. 18:13-37; 19:14-19,35-37; Aza. 36:1-22; 37:8-38)
1Hezekáya megelewho ẹguru iwhe ono, ọ nọdu meshigbabe, Senakeribu, bụ eze ndu Asiriya chịta ndu ojọgu iya byatashia ọgu l’alị ndu Juda; whẹ bya akwaa okpu yebutakota mkpụkpu lile, a tụru o shihu ike. Iwhe Senakeribu rịru bụ lẹ ya l’a-lwụta whẹ yeru onwiya. 2Nteke Hezekáya whụru l’iwhe Senakeribu gbarụ ẹnya iya byatashia bụ tẹ ya bya alwụshi Jerúsalẹmu ọgu, 3o jekfushia ndu ishi iya mẹe ndu ojọgu iya idzu. Whẹ chịa gẹ whẹ l’e-shi je enwuchishia ẹnya-mini, dụ l’azụ mkpụkpu ono tẹ mini gbabuhu. Whẹ bya eyetaru iya ẹka. 4Ikpoto madzụ bya edzua; whẹ je enwuchishia ẹnya-mini ono g’ọ ha mẹe ngele, l’asọghata l’alị ono. Whẹ sụ lẹ whẹ ta achọdu tẹ ndu eze ndu Asiriya whụ mini, l’e-dzuru whẹ mẹ whẹ byalẹwho. 5Hezekáya bya ewhube iwhu tụkwaa ẹka darụ adada lẹ mgbodo mkpụkpu ono; bya atụshia ụlo-eli ụlo-eli l’eli mgbodo ono. L’azụ mgbodo ono b’ọ tụru mgbodo ọdo ye. Ọ bya emee agbarike mgbodo mkpụkpu Dévidi, ọ kabaa oshihu ike. Ọ kpụshikwaawho ngwọgu l’igweligwe, kpụshia whe l’eegudeje egbobuta onwonye wụshi.
6Ọ bya edobe ndu ojọgu, l’a-nọ l’ishi ndu Ízurẹlu. O kua ndu ojọgu ono ndzuko, whẹ byakfuta iya lẹ nggamgbo, dụ l’ọnu mkpụkpu ono. Ọ bya ekfuru okfu mgbamume nụ whẹ sụ: 7“Unu shihukwa ike, obu eshia unu ike. Unu ba atsụkwa egvu, tẹ meji ba agbabuhukwa unu l’iswi eze ndu Asiriya yẹle ikpoto ndu ono, whẹ l’iya lị, nkele onye nọ l’ẹka iya nke anyi bẹ kakwa onye ọwhu nọ l’ẹka iya nkewhe ẹkuku. 8Iwhe o nweru bẹ bụ madzụ mmaanụ, ọle anyịbedua nweru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi, onye l’e-yetaru anyi ẹka lwụaru anyi ọgu ono.” Iwhe ono, Hezekáya, bụ eze ndu Juda kfuru mee, meji nmakfuru ndu Juda anmakfuru.
Senakeribu l’ekfulwu Jerúsalẹmu
9Senakeribu, bụ eze ndu Asiriya, mbụ onye ono, chị ndu ojọgu iya bya eyebuta mkpụkpu Lakishi nọnyaa bya ezhia ndu ozhi iya tẹ whẹ jeshia Jerúsalẹmu je ezhia Hezekáya, bụ eze ndu Juda, zhia ndu Juda, bu lẹ Jerúsalẹmu ozhi sụ:
10“Ọ waa iwhe Senakeribu, bụ eze ndu Asiriya l’ekfu ndọwa: ?Ọo lẹ gụnu bẹ unu chịru ụkfu kwẹe, meru g’o gude unu nọ-kirishia lẹ Jerúsalẹmu l’ẹka unu whụkwaru-a l’e yebutaru unu eyebuta? 11?Unu marụ-a l’ọo eduwhu bẹ Hezekáya l’eduwhu unu, nteke ọ sụru unu lẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu l’a-nafụta unu l’ẹka eze ndu Asiriya? Iwhe l’oome bụ t’ẹgu nri mẹe ẹgu mini gbushia unu. 12?Tọ bụdu Hezekáya lanụ-a bẹ wofuru ẹka l’aagwajẹ Chileke agwagwa, bya emebyishia ẹnya-mgbẹja iya, bya asụ ndu Juda whẹle ndu Jerúsalẹmu l’ọo l’atatiwhu ẹnya-mgbẹja lanụ bẹ unu l’a-bajẹru Chileke ẹja, ọ bụru l’ẹka ono bẹ unu l’a-kpọje ụ̀nwù-isẹnsu ọku?
13“?Unu ta amadụ iwhe mu lẹ nna mu whẹ meru ndu alị ọdo? Ọgvu ndu ọha ọdo ono, ?ọ dụ ike nafụta ndu alị ono l’ẹka mu tọo? 14A bya lẹ ndu ọha ọdo ono, nna mu whẹ meru, whẹ bụru kpurupyata, ?ndẹe ọgvu ndu ọha ọdo ono ọwhu dụ ike nafụta whẹ l’ẹka mu, l’egoshikwanu lẹ Chileke unu l’a-dụ-a ike nafụta unu l’ẹka mu? 15Unu ba ahashị Hezekáya ẹka t’ọ ghọje unu ụgho, dusweshi unu gẹ l’oodusweshi unu ntaa. Unu be ekweshi lẹ nkiya, nkele ọ tọ dụkwa ọgvu ndu ọha ọdo, m’ọ bụ ọgvu ndu alị-eze, dụjeru ike nafụta ndibe iya l’ẹka mu mẹe l’ẹka nna mu whẹ. Ọwhu l’eewhoro lẹ Chileke unu bẹ l’a-nafụta unu l’ẹka mu!”
E gburu Senakeribu
16Ndu ozhi Senakeribu ono l’ekfushi njọ dụ whẹ l’ọnu ekpu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke, ekfulwu onye ozhi Onye-Nwe-Ọha ono, bụ Hezekáya. 17Eze Senakeribu dee ẹkwo-ozhi gude kfuru sukusuku nụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu, mbụ kfudeshia ya ẹhu sụ: “Ọo g’ọgvu ndu ọha ọdo l’ẹte adụa ike nafụta ndu nkiya l’ẹka mu bụ gẹ Chileke nke Hezekáya l’ẹte abyaa l’a-dụ ike nafụta ndu nkiya l’ẹka mu.” 18Ndu ozhi Senakeribu ono gude okfu-alị ndu Juda ryaarụ iya ndu Jerúsalẹmu ono, nọ l’eli mgbodo mkpụkpu ono aryarya, shi nno mee t’egvu bya whẹ l’ẹhu yẹle t’ẹhu-anmanma gude whẹ, nke ọwhu whẹ l’a-kpata ụzo nata mkpụkpu ono. 19Whẹ kfulahaaru Chileke nke Jerúsalẹmu jolajola gẹ woo l’ọ bụ ọgvu ndu alị ọdo, madzụ gude ẹka mee.
20Eze, bụ Hezekáya mẹe onye nkfuchiru Chileke, bụ Ayizáya nwa Émọzu bya ekfuru nụ Chileke, ryarụ kpua ya l’iswi iwhe ono; ekfukfu whẹ kfuru nụ iya rwua imigwe. 21Onye-Nwe-Ọha zhia ojozhi-imigwe, ọ bya echigbushia iwhe bụ ndu ojọgu, ike dụ l’ọgu, mẹe ndu ishi ndu ojọgu, mẹe ndu ishi ọdo, nọ l’ọdu-ọgu eze ndu Asiriya ono. Eze ndu Asiriya ono gude iwhere lwatashia alị iya. Nteke ọ lwarụ bahụ lẹ nwụlo agwa iya, ụwhodu l’ụnwu iya nwoke gude mma gbugbua ya.
22Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha shi nno dzọfuta Hezekáya yẹle ndu bu lẹ Jerúsalẹmu l’ẹka Senakeribu, bụ eze ndu Asiriya mẹwaro l’ẹka ndu ọdo. Ọ nwụberu whẹ ẹnya ibẹka ibẹbo. 23Igweligwe vuta iwhe bya anụ Onye-Nwe-Ọha lẹ Jerúsalẹmu mẹe iwhe l’erekaa ire, whẹ nụru Hezekáya, bụ eze ndu Juda. Wata nteke ono tụgburu bẹ ndu mba gẹ mba ha doberu eze Hezekáya l’ọnodu, ha shii.
Hezekáya l’etse etsetse
(2 Eze. 20:1-3,12-19; Aza. 38:1-3; 39:1-8)
24Ọ bụru nteke ono bẹ ẹhu-ba-dụ-mma guderu Hezekáya, nke ọwhu bụ l’ọ nọwa l’ọnu ọnwu. O kfuru nụ Onye-Nwe-Ọha, ọ za iya, bya emeru iwhe-awhụrulenya nụ iya. 25Hezekáya tselahaa etsetse haa oome eyeru Onye-Nwe-Ọha lẹ g’o meru yeru yẹbedua. Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya atukoshi yẹle ndu Juda mẹe ndu Jerúsalẹmu oke ẹhu-eghughu iya. 26Nzhimanụ etsetse ono lwa Hezekáya yẹle ndu Jerúsalẹmu azụ. Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha haa whẹ otukoshi oke ẹhu-eghughu iya nteke ono Hezekáya, bụkwadu eze.
Iwhe Hezekáya nweru
27Hezekáya bẹ nweru iwhe shii, l’aakwabẹ iya ugvu. O metaru onwiya mkpu l’ọokwakobeje mkpọla-ọcha, mẹe mkpọla-ododo, mẹe ẹwhuru, l’erekaa ire, mẹe mmanụ, l’eshikaa mkpọ, mẹe iwhe l’eegudeje egbobuta onwonye, mẹwaro arya ọdo, vugee oke ọnu aswa. 28Ọ tụa ụlo ẹka l’oodobeje witi, o butaru, mẹe ẹka l’oodobeje mmẹe, mẹe mmanụ, bya enweru ụwoko ẹka ọga eswi dụ l’iche l’iche l’adọshije mẹe mkpu atụru. 29Ọ tụshiaru onwiya mkpụkpu; nweru igwe atụru, mẹe eghu, mẹe eswi, nkele Chileke bẹ nụru iya ẹku l’ụzo, parụ ẹka.
30Ọo Hezekáya bẹ mechiru ẹka mini Gihọnu l’eshije asọfu l’ụzo imeli, bya eshi l’ụzo alị iya bufuaru iya ụzo l’ụzo ẹnyanwu-arịba mkpụkpu Dévidi. Hezekáya bẹ ẹka iya bụ akpụto-l’ọboroto l’iwhe lile o meru. 31O be gẹ ndu ishi, l’achị Bábyilọnu yeru ndu l’abya amarụ gẹ iwhe-awhụrulenya whọ, Onye-Nwe-Ọha meru nụ iya nwụru iya, Chileke haa ya tẹ ya datada iya marụ iwhe dụ iya l’obu.
Anwụhu Hezekáya
32Iwhe ọdo, megbaberu nteke Hezekáya bụ eze mẹe g’o gude goshi lẹ ya yeru Chileke obu b’e dekotaru l’ọwhulenya onye nkfuchiru, bụ Ayizáya nwa Émọzu mẹe l’ẹkwo ndu eze ndu Juda mẹe nke ndu Ízurẹlu. 33Hezekáya bya anwụhu lwakfu nna iya whẹ lẹ maa. E lia ya l’ugvu ẹka ilu ẹpa Dévidi dụ. Ndu Juda l’owhu mẹe ndu Jerúsalẹmu kwabẹ iya ugvu nteke ono ọ nwụhuru. Manáse, bụ nwa iya nwoke bya abụru eze l’ọzori iya.
33Nteke Manáse bụ eze ndu Juda
1Manáse bẹ gbarụ awha iri l’ẹbo nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ ụkporo awha ugbo labọ l’awha iri l’ise lẹ Jerúsalẹmu. 2O meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha, mbụ l’o meru akpamara g’ọo ndu mba ono, Onye-Nwe-Ọha chịfuru l’iwhu ndu Ízurẹlu. 3Ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe ono, nna iya Hezekáya mebyishiru b’ọ tụ-whukotaru azụ, mowhashia ẹnya-mgbẹja Bálu, kpọbe-gee itso Ashera, bya ewhozelahaaru kpokponde, nọ-gee l’igweli ishi l’alị, l’abarụ iya ẹja. 4Ọ tụshia ẹnya-mgbẹja l’ụlo Onye-Nwe-Ọha, dụ lẹ Jerúsalẹmu, bụ iya bụ ẹka ono Onye-Nwe-Ọha sụru: “Jerúsalẹmu bẹ ẹwha mu l’a-dụ jeye lẹ tututu-mịmimi.” 5L’ọma ogboduwhu labọ, dụ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha ono b’ọ tụru ẹnya-mgbẹja nụ kpokponde, nọ-gee l’igweli. 6O woru ụnwu iya unwoke je akpọo ọku gude whẹ gbaa ẹja lẹ nsụda nwa Hịnomu. O jeru l’ẹja, gwọo ọgvu, daa lẹ mgbashị, l’oojeje njịta l’ẹka ndu l’awhụ awhụ mẹe l’ẹka ndu l’eme amamanshi. Ejo-iwhe, o meru bẹ parụ ẹka l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha, shi nno kpatsua ya ẹhu-eghughu.
7Ọ pyịru ntẹkpe dobe l’ụlo Chileke, mbụ ẹka ono, Chileke sụru Dévidi yẹle nwa iya, bụ Sólomọnu sụ: “Ọo l’ụlo-ọ yẹle Jerúsalẹmu ono, bụ obodo, mu họtaru l’ikfu ndu Ízurẹlu l’owhu bẹ ẹwha mu l’a-dụ jeye lẹ tututu-mịmimi. 8Mu te emehedu tẹ ndu Ízurẹlu shi l’alị ono, mu tụru ẹka nụ nna whẹ ono lụfu alụfu ọdo, m’ọ -bụru-a lẹ whẹ l’e-do ẹnya ndo emekota iwhe mu tụru whẹ l’iwu, bya edobekota iwu ono, mu shi l’ẹka Mósisu nụ whẹ, dobe iwhe ono, mu tọru ọkpa iya, mẹe nsọ nkemu.” 9Manáse lọru ndu Juda mẹe ndu bu lẹ Jerúsalẹmu ẹka ye l’ome ejo-iwhe. Ejo-iwhe, whẹ meru ka ọwhu ndu mba ono, Onye-Nwe-Ọha larụ l’iyi l’iwhu ndu Ízurẹlu megbaberu.
Nzhimanụ l’alwa Manáse azụ
10Onye-Nwe-Ọha kfukota yeru Manáse yẹle ndu nkiya, ọ bụru kịtikiti kpọngu. 11Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha chịta ndu ishi ndu ojọgu eze ndu Asiriya bya eweeru whẹ. Whẹ gude ukoloba kota Manáse, tụa ya ẹgbirigba, e meru l’ope kpụru jeshia Bábyilọnu. 12Iwhe ono tsụnukadele iya whọ l’anụ, ọ chọlahaa gẹ l’oo-shi tụba Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke iya l’ẹnya; ọ bya akwata wozeta onwiya alị l’iwhu Chileke nke nna iya whẹ. 13O kfuru nụ Chileke; Chileke nata ekfukfu ono, o kfuru nụ iya, bya anụa iwhe ono ọ sụru t’o meeru iya, o duwhu iya azụ lẹ Jerúsalẹmu. Ọ bya anọdu-whu azụ l’alị-eze iya. Nteke ono, Manáse bya amarụ l’ọo Onye-Nwe-Ọha bụ Chileke l’ezhi.
14E megee, o tụkwa-zhia mgbodo mkpụkpu Dévidi ọwhu dụ lẹ nfụta, mbụ l’ụzo ẹnyanwu-arịba ẹka mini Gihọnu l’eshije asọ lẹ nsụda. Ẹka ọ watarụ iya atụtu bẹ bụ lẹ nsụda; ọ tụa ya jeye lẹ Ọnoguzo Ẹma, ọ tụ-whewa iya rọ ugvu Ofẹlu mgburumgburu. Mgbodo ono b’ọ tụkwaruwho, ọ ha l’eli shii. O dowhashia ndu ishi ndu ojọgu l’iwhe bụ mkpụkpu, a tụkotaru o shihu ike l’alị ndu Juda.
15Ọ wofukota ọgvu, e jetaru ejeta, wofu ntẹkpe ono, dụ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha, bya emebyishia ẹnya-mgbẹja ono, e mowhashiru l’ugvu ẹka ụlo Onye-Nwe-Ọha dụ mẹe lẹ Jerúsalẹmu; o vuta whẹ je etuwhaa l’azụ mkpụkpu. 16Ọ bya edozhia ẹnya-mgbẹja Onye-Nwe-Ọha, gbaa ẹja ẹhu-guu mẹe ẹja ekele l’eli iya. Ọ sụ ndu Juda tẹ whẹ bajẹru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu ẹja. 17Ọle ndu Juda ta ahadụ ọogba ẹja l’ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe. Ọ bụru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ bẹ whẹ l’anọje agba yẹbe ẹja anụ.
Anwụhu Manáse
18Iwhe ọdo, nwụru nụ l’oge nke Manáse, mẹe ekfukfu, o kfuru nụ Chileke, mẹe iwhe ndu l’awhụ awhụ gude ẹwha Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu kfuru nụ iya; iwhe lile ono b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ ndu eze ndu Ízurẹlu. 19Ekfukfu, o kfuru nụ Chileke, mẹe gẹ Chileke shi nabata iwhe ọ sụru t’o meeru iya, mẹwaro iwhe-dụ-ẹji o megbaberu, je akpaa lẹ ndzụ ghẹle-ghẹle-ghẹle, dụ iya l’ẹhu, mẹe ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe ono, ọ tụru, mẹe itso Ashera yẹle ntẹkpe, o dobegeeru; iwhe ono g’ọ ha b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ onye l’awhụ awhụ, bụ Hozayi. 20Ọo ya bụ, Manáse nwụhu lakfu nna iya whẹ lẹ maa. Whẹ lia ya l’ụlo iya. Amọnu, bụ nwa iya nwoke bya abụru eze l’ọzori iya.
Nteke Amọnu bụ eze ndu Juda
21Amọnu bẹ gbarụ ụkporo awha l’awha labọ nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ awha labọ lẹ Jerúsalẹmu. 22O meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha g’ọo nna iya Manáse. Iwhe bụ ntẹkpe Manáse, bụ nna Amọnu doberu b’ọ gbarụ ẹja nụ, baarụ iya ẹja. 23O to wozetadu onwiya alị l’iwhu Onye-Nwe-Ọha lẹ gẹ nna iya, bụ Manáse wozetaru onwiya. Amọnu bụlewho ikpe b’o mekoru kpua onwiya. 24Ndu ozhi iya bya agbaarụ iya ejo-ikumu, gbua ya l’ibe iya. 25Ọle ndu Juda bẹ gbukotaru ndu ono, tso gbaarụ Amọnu ejo-ikumu ono. Ndu Juda woru Josáya, bụ nwa iya nwoke mee eze l’ọzori iya.
34Nteke Josáya bụ eze ndu Juda
1Josáya bẹ gbarụ awha ẹsato nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ ụkporo awha l’awha iri lẹ nnanụ lẹ Jerúsalẹmu. 2O meru iwhe kfụru nhamụnha l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha. Ọ wọtaru ẹka ochee-oroke iya, bụ Dévidi. Ọ tọ dụdu ọwhu ọ harụ.
3L’awha kwe iya awha ẹsato, ọ watarụ ọbu eze b’ọ watarụ ọcho ụzo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke ochee-oroke iya, bụ Dévidi. Nteke ono b’ọ bụkwadu nwata-uke. O be l’awha kwe iya awha iri l’ẹbo, ọ wata ọwhashi ukutuku, dụ lẹ Juda mẹe lẹ Jerúsalẹmu; o woshia ẹka l’aagwajẹ iwhe dụ iya nụ, mẹe itso Ashera, mẹe ntẹkpe, a pyịru apyị, mẹe ọwhu a kpụru akpụ. 4O zhia t’e tsukposhia ẹnya-mgbẹja Bálu. O nwutsushia ẹnya ẹka l’aakpọje ụ̀nwù isẹnsu ọku, dụ l’ẹka ono. Itso Ashera, mẹe ntẹkpe, a pyịru apyị, mẹe ọwhu a kpụru akpụ b’o gwekotaru, ọ bụru udzu; o woru iya je ewhekaa l’ilu ndu shi agwajẹ iya nụ. 5Ndu l’agbarụ agwa ono ẹja b’ọ kpọkotaru ọkpu whẹ ọku l’eli ẹka l’aakpọjeru agwa ono ngwo-ẹja ọku. Ọ tụko ukutuku, dụ lẹ Juda mẹe lẹ Jerúsalẹmu whashịkota. 6Lẹ mkpụkpu ẹka ndu Manáse, mẹe ndu Ífuremu, mẹe ndu Símiyọnu bukota, mbụ je akpaa l’ẹka ndu Náfutali bukota mẹe l’ẹka nọ-wheru iya mgburumgburu, e meru, ọ bụru kpurupyata, 7b’o nwutsushiru ẹnya ẹka whẹ l’akpọjeru ọgvu whẹ ngwo-ẹja ọku, bya egwepyashia itso Ashera mẹe ntẹkpe, dụ iya nụ, l’ootsu buruburu. Whẹ tụko ẹnya ẹka l’aakpọje ụ̀nwù isẹnsu ọku, dụkota l’alị Ízurẹlu nwutsushikota ọ bụru gwoo. E megee, Josáya lwatashia Jerúsalẹmu.
A whụru Ẹkwo Iwu
8O be l’awha kwe Josáya awha iri l’ẹsato, ọ watarụ ọbu eze, nteke ono b’ọ whashịwaru ukutuku, dụ l’alị ono, o zhia Shefanu, bụ nwa Azalaya, mẹe Maseya, bụ ọ-chị-ọha mkpụkpu, ono mẹe Jowa, bụ nwa Jowahazu, onye l’akwakọbeje iwhe meru eme; tẹ whẹ je emekwashia ụlo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke iya.
9Whẹ byakfuta Hilikaya, bụ onye ishi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke je eworu okpoga, e wobataru l’ụlo Chileke nụ iya, mbụ okpoga ono, ndu Lívayi, bụ ndu l’eche nche l’ọnu ụlo natarụ l’ẹka ndu Manáse, mẹe l’ẹka ndu Ífuremu, mẹe l’ẹka ndu Ízurẹlu ono, wafụru nụ, mẹe ọwhu whẹ natarụ l’ẹka ndu Juda kpaawhuu, mẹe l’ẹka ndu Bénjaminu, mẹe l’ẹka ndu bu lẹ Jerúsalẹmu. 10Whẹ woru okpoga ono ye l’ẹka ndu ishi ọrwu ono, l’aarwụ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha. Ọ bụru iya b’e gude akfụ ndu ọrwu ono, l’emekwashi ụlo Onye-Nwe-Ọha ono ụgwo. 11Whẹ wokwaruwho okpoga nụ ndu kapịnta mẹe ndu l’atụ ụlo ono tẹ whẹ gude zụ-chia ẹwhuru, a washịru awashị, mẹe oshi, l’aatukobeje l’ụlo gude gbata iya agbata, mẹe oswebe, l’aagbajẹ agbagba gude wụa ụlo ọbu awụwu, nkele ndu ọwhu shi dụ iya nụ bẹ ndu eze, shi achị Juda harụ, ọ lakọta l’iyi.
12Unwoke ono bya arwụa ọrwu ono, whẹ ta apa iya ẹka lanụ. Ndu e doberu l’ishi ọrwu ono bẹ bụ Jahatu yẹle Obedaya. Ndu ono bụ ẹpa Merari bụ iya bụ eri Lívayi. Ndu ọdo bẹ bụ Zakaráya yẹle Meshulamu, bụ ẹpa Kohatu. Ọwhube ndu Lívayi ono, l’eme nka l’ọku egvu 13bẹ bụ ndu ishi ndu ọwhu l’evu iwhe e gude eme nke ụlo ono; ọ bụru whẹ l’atuzhiru ndu ọrwu ono ẹka l’ọrwu, dụ l’iche l’iche whẹ l’arwụ. Ndu Lívayi ono bẹ harụ bụru ndu ode-ẹkwo, mẹe ndu ishi-ozhi, mẹe ndu nche ọnuzo.
14Ọ bụru gẹ whẹ l’ewofuta okpoga ono, e wobataru l’ụlo Onye-Nwe-Ọha ono bẹ Hilikaya, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke whụru Ẹkwo Iwu ono, Onye-Nwe-Ọha shi l’ẹka Mósisu nụ. 15Hilikaya sụ Shefanu, bụ onye l’ede ẹkwo: “Mu whụakwaru Ẹkwo Iwu ọbu l’ụlo Onye-Nwe-Ọha.” Ọ bya eworu Ẹkwo Iwu ono nụ Shefanu.16Ọo ya bụ, Shefanu gude ẹkwo ono byakfuta eze bya asụ iya: “Iwhe lile, e yeru ndu ozhi ghu l’ẹka tẹ whẹ mee bẹ whẹ l’emekwa-a. 17Whẹ wotaakwaru okpoga, dụ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha ye l’ẹka ndu ishi ọrwu mẹe ndu ọbu, l’arwụ ọrwu ọbu.” 18Nteke ono ode-ẹkwo ono, bụ Shefanu bya ekfuaru eze sụ iya: “Hilikaya, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bẹ nwekwaru ẹkwo, ọ nụru mu.” Shefanu bya anọdu l’iwhu eze gụa ya.
19Nteke eze nụru iwhe ọ gụfutaru l’ẹkwo iwu ono, o gude iwe-l’ọnuma lajashịa uwe iya. 20Eze bya asụ Hilikaya, mẹe Ahikamu, bụ nwa Shefanu, mẹe Abudọnu, bụ nwa Mayịka, mẹe Shefanu, bụ ode-ẹkwo, mẹe Ayizáya, bụ onye ozhi eze sụ whẹ agha: 21“Unu jekfu Onye-Nwe-Ọha njịta l’iswi ẹhu mu, mẹe l’iswi ẹhu ndu whuduru nụ lẹ Ízurẹlu, mẹe l’iswi ẹhu ndu Juda, l’okfu iwhe ọwa-a, e deru l’ẹkwo ono, a whụru. L’oke ẹhu-eghughu Onye-Nwe-Ọha bẹ pakwarụ ẹka l’ẹhu anyi, o noo lẹ nna anyi whẹ te edobedu iwhe Onye-Nwe-Ọha kfuru, whẹ te eme iwhe e deru l’ẹkwo-ọ.”
22Ọo ya bụ, Hilikaya mẹe ndu ono, eze zhiru ozhi ono jeshia ibe nwanyị l’ekfuchiru Chileke, bụ Huluda. Huluda bẹ bụ nyee Shalumu, bụ nwa Tokuhatu nwa Hasura. Shalumu bụru iya l’eleta uwe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ẹnya. Ẹka Huluda bu bẹ bụ l’ẹgu ọ̀whúú ndu Jerúsalẹmu. Whẹ bya ekfuru iya iwhe ono.
23Ọ sụ whẹ: “Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: Unu je ezhia onye zhiru unu t’unu byakfuta mu 24l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Mu bya l’ewokfuta Jerúsalẹmu mẹe ndu bu iya nụ ejo iwhe-ọtsulanu; mu l’e-wokfuta whẹ mburọnu ono, e deshiru l’ẹkwo ono, a gụru l’iwhu eze ndu Juda. 25Nkele whẹ harụ mu, kpọlahaa ụ̀nwù isẹnsu ọku nụ agwa ọdo, bya egude iwhe whẹ l’emegbabe akpatsu mu ẹhu-eghughu. Ọo ya l’e-me mu ekpukpushi ẹka-a oke ẹhu-eghughu mu, t’a bya l’a-byanyi iya abyanyi. 26Iwhe unu l’e-kfuru eze ndu Juda, mbụ onye ono, zhiru unu t’unu bya njịta l’ẹka Onye-Nwe-Ọha bụ, l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu l’okfu iwhe ono, yẹbe eze nụru ndọwa: 27Eshi-ọwhu iwhe ono kpọru ghu mkpọ l’obu, i wozeta onwoghu alị l’iwhu mu nteke ono, ị nụru iwhe mu kfuru l’ọo-dakfuta mkpụkpu ẹka-a mẹe ndu bu iya nụ. Eshi-ọwhu i gude iswi iwhe ono wozeta onwoghu alị l’iwhu mu, bya egude iwe-l’ọnuma gbajashịa uwe ghu, ryaa ẹkwa l’iwhu mu, bẹ mu nụwaru iwhe i kfuru. O nokwa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndono. 28Sụa, mu l’e-me, gụ alakfu nna ghu whẹ lẹ maa, e lia ghu guu; ẹnya ghu ta abya l’a-whụ ejo iwhe-ọtsulanu ono, mu l’e-wota bya edoberu mkpụkpu ẹka-a yẹle ndu bu iya nụ.”
Whẹ lwatashia bya akọoru eze gẹ nwanyị ono kfuru.
Josáya l’emezhi ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha
29Tọ dụ iya bụ, eze bya ezhia ozhi gude kua ndu bụ ọgurenya ndu Juda gẹ whẹ ha mẹe ndu Jerúsalẹmu, whẹ byakfuta iya. 30Eze yẹle unwoke ndu Juda ono gẹ whẹ ha, mẹe ndu bu lẹ Jerúsalẹmu, mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ndu Lívayi, mẹe ndu Juda l’owhu ndu ukfu lẹ ndu nta, tụko wụru jeshia l’ụlo Onye-Nwe-Ọha. Ọ gụru ẹkwo ọgbandzu ono, a whụru l’ụlo Onye-Nwe-Ọha ono ye whẹ lẹ nchị. 31Eze bya akfụru lẹ mgboro itso iya, gbaa ndzụ l’iwhu Onye-Nwe-Ọha lẹ ya l’a-nọ etso Onye-Nwe-Ọha ọwaa lẹ ya l’e-gude obu iya g’ọ ha mẹe ndzụ iya g’ọ ha edobe iwu iya, mẹe nsọ iya, mẹe iwhe ọ tọru ọkpa iya, shi nno eme iwhe ọgbandzu ono, e deru l’ẹkwo ono kfuru. 32O mee t’iwhe bụ ndu nọ lẹ Jerúsalẹmu mẹe lẹ Bénjaminu zụru yeru iwhe ono, o kfuru. Ndu bu lẹ Jerúsalẹmu mee iwhe ọgbandzu Chileke ono kfuru, mbụ Chileke nke nna whẹ.
33Josáya bya ewoshikota ejo-agwa, dụ l’alị ndu Ízurẹlu kpaa-whuu. O mee t’iwhe, bụ ndu nọ lẹ Ízurẹlu bajẹru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ ẹja. Whẹ ta aha ootso ụzo nke Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke nna whẹ ono byeye g’ọ nọ-beru.
35Ori oge O-je-ghata
1Josáya bya eriaru Onye-Nwe-Ọha oge O-je-ghata lẹ Jerúsalẹmu. E gbua nwatụru O-je-ghata ono g’ọnwa mbụ dụ l’abalị iri l’ẹno. 2O dobe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’ozhi, gbarụ whẹ nụ, bya ekfuru okfu mgbamume nụ whẹ sụ whẹ tẹ whẹ leta ẹnya l’ozhi, dụ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha ono. 3Ọ bya ekfuru yeru ndu Lívayi, bụ ndu l’ezhi ndu Ízurẹlu l’owhu iwhe, bụru ndu dụ nsọ l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ sụ whẹ agha: “Unu woru igbe ono, dụ nsọ dobe l’ụlo ono, Sólomọnu nwa Dévidi, bụ eze ndu Ízurẹlu tụru. Unu ba apawhehekwa iya apawhe ọdo l’ukuvu. Unu ejelahaaru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu ozhi ntaa, unu ejekwaruwho ndibe iya, bụ ndu Ízurẹlu ozhi. 4Unu kwakọbe onwunu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu lẹ g’unu dụ l’ọgbo l’ọgbo, bụ iya bụ ẹgube ono Dévidi, onye ono shi bụru eze ndu Ízurẹlu yẹle nwa iya Sólomọnu tụru iya ẹka iya, bya edee ya edede doberu unu.
5“Unu kfụru l’ẹka ono, dụ nsọ; unu kfụa l’ọgbo l’ọgbo ẹgube ọ dụ l’ẹnya-uwhu ndu Ízurẹlu mmaka, unu atụngaa ndu Lívayi l’ọgbo nọnu. 6Unu egbua nwatụru O-je-ghata, mee onwunu t’unu dụ nsọ, bya akwakọbe nwatụru ono, nke ọwhu ụnwunna unu whẹ ono l’e-me iya gẹ Onye-Nwe-Ọha shi l’ẹka Mósisu tụa ya l’iwu.”
7Ndu Ízurẹlu mmaka, bụ ndu nọ l’ẹka ono bẹ Josáya nụru ụnwu-atụru mẹe eghu, rwuru ụkporo ụnu ugbo ẹto l’ụnu iri l’ise tẹ whẹ gude gbaa ẹja oge O-je-ghata ono. Ọ nụkwa whẹ whọ eswi, dụ ụnu ugbo ẹsaa l’ụkporo iri. Anụ ono bẹ shikota l’elwu, eze nweru.
8O nokwawho gẹ ndu ishi-ozhi Josáya woru iwhe zụru whẹ nkwe l’obu nụ ndu Ízurẹlu ono, mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ndu Lívayi. Hilikaya, mẹe Zakaráya, mẹe Jehiyẹlu, bụ ndu ishi ụlo Chileke bya eworu ụnu nwatụru ugbo ishii l’ụkporo iri mẹe ụkporo eswi ugbo iri l’ise nụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke tẹ whẹ gude gbaa ẹja O-je-ghata ono. 9Konaniya, ọwaa Shemaya, ọwaa Netanẹlu, bụ ụnwunna iya; mẹe Hashabyiya, mẹe Jeyẹlu, mẹe Jozabadu; ndu ono bụ ndu ishi ndu Lívayi; whẹbedua bẹ nụru ndu Lívayi ụnwu-atụru yẹle eghu, dụ ụnu ugbo iri l’ẹbo l’ụkporo iri, nụkwa whẹ whọ ụnu eswi l’ụkporo ugbo ise, tẹ whẹ gude gbaa ẹja O-je-ghata ono.
10Nteke a kwakọ-geeru nkwakọ O-je-ghata ono, ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke je akfụru l’ọnodu whẹ, ndu Lívayi nọdu l’ọgbo l’ọgbo whẹ, ẹgube eze sụru tẹ whẹ mee ya. 11Whẹ gbushia ụnwu-atụru O-je-ghata ono. Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke nata mmee ya whee, ọwhube ndu Lívayi swashịa anụ ono akpọ. 12Whẹ woru anụ, e gude agba ẹja ọkpokota-iwhe-ọku dobe iche, nke ọwhu whẹ l’e-keshiru iya ndu Ízurẹlu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu, tẹ whẹ gude ẹka whẹ gbaarụ iya Onye-Nwe-Ọha, ẹgube ono, e deru iya l’ẹkwo Mósisu. Whẹ mekwaa ya whọ nno l’eswi whọ. 13Ụnwu-atụru O-je-ghata ono bẹ whẹ hụru ahụhu, ẹgube nsọ iya dụ. Whẹ gude ite-ọku, mẹe nwite-nshịi, mẹe ite-owhe shia anụ ngwo-ẹja ọdo, dụ nsọ; whẹ mekebe ẹgwegwa pajeru iya ndu Ízurẹlu mmaka ono l’owhu. 14Whẹ megee ono bya akwakọbe nkewhe mẹe nke ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, o noo nkele ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ ẹpa Érọnu bẹ whuberu iwhu agba ẹja ọkpokota-iwhe-ọku yẹle ẹba anụ ono jeye ọochi bya. Nke ọwhu bụ l’ọo ndu Lívayi bẹ kwakọberu anụ ọwhu whẹbedua mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ ẹpa Érọnu riru.
15Ndu ọgbo-egvu, mbụ ẹpa Asafu nọdu l’ọnodu whẹ, bụ iya bụ ọnodu ono Dévidi, mẹe Asafu, mẹe Hemanu, mẹe Jedutunu, bụ onye l’awhụru eze awhụ doberu whẹ. Ndu nche nọduana l’ọnuzo nọnu. Ọ tọ dụdu onye hatarụ ọkpa lụfu l’oge ozhi nkiya, o noo nkele ụnwunna whẹ, bụ ndu Lívayi bẹ shiru babẹru whẹ.
16Tọ dụ iya bụ, e jekota ozhi lile, l’eejeru Onye-Nwe-Ọha mbọku ono gude ria O-je-ghata ono, gbakọta ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono l’ẹnya-mgbẹja Onye-Nwe-Ọha, ẹgube eze bụ Josáya sụru t’e mee ya. 17Ndu Ízurẹlu, bụ ndu ọwhu nọ anọno l’ẹka ono ria O-je-ghata ono nteke ono, bya eria oge ono, l’aatajẹ buredi, l’ete eyee iwhe l’ekoje buredi abalị ẹsaa. 18Ụdu O-je-ghata ono bẹ akọ ẹtu iya tẹke adụbudua l’alị Ízurẹlu wata l’oge nke onye nkfuchiru Chileke, bụ Sámuwẹlu. Ọ tọ dụdu onye eze ndu Ízurẹlu mejeru oori oge O-je-ghata ọwhu dụjeru g’ọo ọwhu Josáya meru. Ndu whẹ l’iya meru iya bẹ bụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ndu Lívayi, mẹe ndu Juda l’owhu, mẹe ndu Ízurẹlu, bụ ndu nọ anọno l’ẹka ono, mẹe ndu bu lẹ Jerúsalẹmu. 19O-je-ghata ono b’e riru l’awha kwe Josáya awha iri l’ẹsato, ọ bụ eze.
Anwụhu Josáya
20G’e megeeru iwhe ono, ọ gvụ, Josáya bya edozhigee ụlo Onye-Nwe-Ọha ọ kfụru; ọo ya bụ, Neko, bụ eze ndu Íjiputu gbalihu chịta ndu ojọgu iya whẹ jeshia ọgu lẹ Kakemishi, dụ lẹ mgboro ẹnyimu Yufurétisu; Josáya chịta ndu ojọgu nkiya jeshia tẹ ya wọta iya ọgu. 21Ọle Neko bẹ yeru ndu ozhi tẹ whẹ je ezhia Josáya sụ iya: “?Ọo gụnu bẹ l’adarụ mu lẹ ghu, gụbe eze Juda? Ọ tọ kwa ghu bẹ mu byakfutaru ọgu ntanụ, ndu mu byakfutaru bẹ kwa ndu ono l’ọodahawaru mu lẹ whẹ. Chileke bẹ zhiru mu tẹ mu mekebe ẹgwegwa. Ba akfụ-chikwa Chileke ụzo l’ọ tụkwaru ike yeru mu, ọdua bẹ l’ọo-lakwa ghu l’iyi.”
22Josáya te ekwe haa ya, bya aghaa onwiya ụghara, t’a ba ahụbe iya ama, nke ọwhu yẹle iya l’a-lwụ ọgu ono. Ọ jịka lẹ ya ta angadụ nchị l’okfu Neko, bụ iya bụ okfu ono, shi l’ọnu Chileke; ọ tụgbuleru-a jekfushia ya ọgu lẹ whorokoto alị Megido.
23Ndu l’agba akfụ gbaa eze bụ Josáya akfụ, ọ sụ ndu ozhi iya tẹ whẹ pafụ iya l’e merwuru iya ọkpobe ẹhu. 24Ọo ya bụ, whẹ pata iya pafụ l’ụgbo-ịnya iya, parụ iya ye l’ụgbo-ịnya iya nke ẹbo palahụ Jerúsalẹmu. Ọ nwụhu, e lia ya l’ẹka e liru nna iya whẹ. Ndu Juda l’owhu mẹe ndu Jerúsalẹmu ryaa ẹkwa iya.
25Jeremáya bya agụa egvu-aawhụ ẹhu Josáya. Unwoke l’ụnwanyi, l’agụ egvu l’akpọjeru iya ye l’egvu mẹ whẹ l’agụ egvu-áwhụ Josáya; ọ dụ nno byeye ntanụ. Iwhe ono bya abụru nsọ, dụ l’alị Ízurẹlu; e dee ya edede l’ẹkwo egvu-áwhụ.
26Iwhe ọdo, megbaberu nụ nteke Josáya bụ eze mẹe lẹ g’o shi mee iwhe-ọma l’ụzo, ọ dụ l’iwu Onye-Nwe-Ọha, 27mẹwaro iwhe o megbaberu, wata l’ishi jeye lẹ ngvụcha b’e dekotaru l’ẹkwo ndu eze ndu Ízurẹlu mẹe nke ndu Juda.
36Nteke Jehowahazu bụ eze ndu Juda
1Ndu Juda bya ewofuta Jehowahazu, bụ nwa nwoke Josáya mee ya eze lẹ Jerúsalẹmu l’ọzori nna iya.
2Jehowahazu bẹ gbarụ ụkporo awha l’awha ẹto nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ ọnwa ẹto lẹ Jerúsalẹmu. 3Eze ndu Íjiputu kwatsua ya l’ọchichi lẹ Jerúsalẹmu, bya agbaarụ ndu Juda ụtu mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo talẹntu ugbo ise, ọwaa mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ talẹntu lanụ. 4Eze ndu Íjiputu bya emee Elíyakimu, bụ nwune Jehowahazu nke nwoke, ọ bụru eze ndu Juda yẹle Jerúsalẹmu. Ọ gunwee ya ẹwha, ọ zalahaa Jehoyakimu. Ọle Neko bẹ kpụtaru nwune Elíyakimu ono, bụ Jehowahazu lashia Íjiputu.
Nteke Jehoyakimu bụ eze ndu Juda
5Jehoyakimu bẹ gbarụ ụkporo awha l’awha ise nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ awha iri lẹ nnanụ lẹ Jerúsalẹmu. O meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke iya. 6Nebukadineza, bụ eze ndu Bábyilọnu bya alwụshi iya ọgu, tụa ya ẹgbirigba ope kpụru lashia Bábyilọnu. 7Nebukadineza bya aharụ arya, dụ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha vuta lashia Bábyilọnu je edobe l’ụlo agwa iya lẹ Bábyilọnu l’ẹka ono.
8Iwhe ọdo, nwụru nụ l’oge nke Jehoyakimu, mẹe akpamara, o megbaberu, mẹe ejo-iwhe, a whụru l’oome; iwhe lile ono b’e dekotaru l’ẹkwo ndu eze ndu Ízurẹlu mẹe nke ndu Juda. Jehoyakinu, bụ nwa iya nwoke bya abụru eze l’ọzori iya.
Nteke Jehoyakinu bụ eze ndu Juda
9Jehoyakinu bẹ gbarụ awha iri l’ẹsato nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ ọnwa ẹto l’abalị iri lẹ Jerúsalẹmu. O meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha. 10Awha kụgbalewho ishi, eze bụ Nebukadineza zhia ozhi t’e je kua ya t’ọ byatashia Bábyilọnu; ọ byadẹkwa t’ọ chịru arya, l’erekaa ire, shi l’ụlo Onye-Nwe-Ọha bya. Ọ bya eworu nwune nna Jehoyakinu ono, bụ Zedekaya mee eze ndu Juda mẹe ndu Jerúsalẹmu.
Nteke Zedekaya bụ eze ndu Juda
(2 Eze. 24:18-20; Jer. 52:1-3a)
11Zedekaya bẹ gbarụ ụkporo awha l’awha lanụ nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ awha iri lẹ nnanụ lẹ Jerúsalẹmu. 12O meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke iya. O too wozetadu onwiya alị l’iwhu Jeremáya, bụ onye nkfuchiru, l’ekfu iwhe shi l’ọnu Onye-Nwe-Ọha fụta.
13O nokwawho gẹ Zedekaya kwefuru eze Nebukadineza ike, mbụ onye ono meru, o gude ẹwha Chileke ribua nte. Zedekaya bụ kpọkponyi, tẹhenu o mechia obu iya lẹ ya ta aghachiduru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu iwhu. 14Ọdo bụru lẹ ndu bụ ishi lẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu Juda l’owhu bẹ ghẹle-ghẹle-ghẹle nkewhe ka njọ. Whẹ yekotaru ẹka l’akpamara lile ono, ndu mba gẹ mba ha l’emegbabe; whẹ merwushia ụlo Onye-Nwe-Ọha, bụ ẹka ono, o doberu nsọ lẹ Jerúsalẹmu.
Adada Jerúsalẹmu
(2 Eze. 25:1-21; Jer. 52:3b-11)
15Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke nna whẹ bya eshi l’ọnu ndu ozhi iya kfulahaa yeru whẹ; o -kfua, ya ekfukwase ọdo, nkele o nweru obu-imiko l’ẹka ndibe iya nọ, nweru obu-imiko l’ẹka o bu ebubu. 16Ọle whẹ l’anọje aja ndu ozhi Chileke ono ewenu, tọ dụ iwhe whẹ gụberu okfu Chileke ono, ọ bụru ọchi bẹ whẹ l’anọje achị ndu nkfuchiru iya. Whẹ gude iya nno jeye nteke oke ẹhu-eghughu Onye-Nwe-Ọha gbanwuhuru ọku l’ẹka ndibe iya nọ, ọ bụru emeta emeta.
17Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha duta eze ndu Bábyilọnu dobe t’ọ lwụshi whẹ ọgu. O gude ogu-ịgba gbugbushia unwokorọbya whẹ l’ụlo-nsọ. Ọ tọ dụdu onye ọ whụru imiko l’unwokorọbya whẹ, mẹe l’ụnwumgboko whẹ, mẹe l’unwoke whẹ, bụwaa ọgurenya mẹe ndu kahụwaru akahụ. Chileke tụko whẹ gẹ whẹ ha yekota l’ẹka Nebukadineza. 18O vutakota arya, dụ l’ụlo Chileke lashia Bábyilọnu, mbụ ọwhu ha shii mẹe ọwhu ha nwanshị. O vutakwawho ẹku lile, dụ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha mẹe ẹku onye eze, mẹe nke ndu o meru ishi. 19Whẹ nwụru ọku ye l’ụlo Chileke, ọ dzụa ya, bya enwutsushia mgbodo, e gude tụ-wheta Jerúsalẹmu mgburumgburu. Whẹ nwụru ọku ye l’ụlo eze dụkota iya nụ, ọ dzụkota iya. Whẹ mebyishikota iwhe l’ere ire, dụ iya nụ.
20Ọ chịta nwa ndu ọwhu wafụru nụ lashia Bábyilọnu, mbụ ndu wafụru t’e gbu whẹ l’ogu-ịgba; whẹ jelahaaru iya ozhi, jelahaaru ụnwu iya ozhi jeye nteke ndu Peshiya bya abụru eze chịlahaa. 21Alị ono bya atụta ume. Nteke ono, ọ tọgboru iwhoro ono b’ọ tụtaru ume ụkporo awha ẹto l’awha iri. O shi nno vụa, mbụ okfu ono, Onye-Nwe-Ọha shi l’ọnu Jeremáya kfua.
Sayirọsu l’eme tẹ ndu a kpụru lẹ ndzụ lwawhu azụ
22O be l’awha mbụ, Sayirọsu watarụ ọbu eze ndu Peshiya, ọ bụru gẹ l’ee-shi t’okfu ono, Onye-Nwe-Ọha shi l’ọnu Jeremáya kfua vụa, bẹ Onye-Nwe-Ọha kpaliru obu Sayirọsu, ọ ryaa ya aryarya l’alị-eze iya l’owhu, bya edee ya edede sụ:
23“Ọ waa iwhe Sayirọsu, bụ eze ndu Peshiya l’ekfu ndọwa:
“Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke imigwe bẹ mewaru t’iwhe, bụ alị-eze lile, dụkota lẹ mgboko lwakọta mu l’ẹka; ọ tụwaa mu ẹka tẹ mu tụaru iya ụlo lẹ Jerúsalẹmu, dụ l’alị Juda. T’iwhe, bụ onye nke Onye-Nwe-Ọha, nọ l’ime unu tụgbukwaa jeshia ẹka ono, tẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke iya swikwaru iya eswiru.”