Ẹkwo
SÁMUWẸLU
nke mbụ
11O nweru nwoke lanụ ọbu, shi lẹ mkpụkpu Rama l’alị ugvu ugvu Ífuremu. Ẹwha nwoke ono bụ Ẹ́lukana. O shi l’eri Zufu. Ẹ́lukana bụ nwa Jerohamu, bụru nwanwa Elihu. Elihu bụru nwa Tohu, Tohu bụru nwa Zufu onye Ífuremu. 2Ẹ́lukana lụru ụnwanyi labọ, onye lanụ l’aza Hana, onye ọwhu l’aza Penina. Penina bẹ nwụshiru ụnwegirima, ọle ọwhube Hana ta anwụtadu ilile.
3Awha g’awha ha bẹ nwoke ono l’eshije lẹ mkpụkpu iya jeshia mkpụkpu Shilo tẹ ya baarụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu ẹja, gbakwaaru iya whọ ẹja. Ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’ẹka ono bụ ụnwu Elayi ụmadzu labọ ono, ẹwha whẹ bụ Hofini yẹle Fínihasu. 4L’ọobuje mbọku Ẹ́lukana gbarụ ẹja ono, ya eworu oke anụ rwuberu nyee ya Penina yẹle ụnwu iya unwoke mẹe ụnwu iya ụnwanyi nụ whẹ. 5Ọle ọwhube Hana bẹ l’ọonmeje anụ anmẹe nkele o yeru iya obu, ọdo bụ lẹ Onye-Nwe-Ọha bẹ mechiru ẹkpa nwa iya, t’ọ tsụ ime. 6Ọ bụru ba anọ atsụ ime ono, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha bẹ kpatarụ, onye ọbu yẹle iya l’anọje arwa iya ẹka l’ichi ọnya gude akpatsushi iya áwhụ. 7Ọ bụru nno bụ gẹ l’ọonoje aanwụ awha g’awha ha. L’ọobuje, Hana -jee eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, nyee ji iya Penina akpatsu iya áwhụ nke ọwhu bụ l’ọoryataje ẹkwa, jịka oori nri. 8Ẹ́lukana, bụ ji iya abya asụ iya: “Hana, ?ọo zhia gụnu bẹ l’ịiryaru? Ọo gụnu bụ nke be eri nri? ?Ọo gụnu bụ ishi áwhụ, l’ịitso? Mu ta akadụ ghu mkpa karụ ụnwu iri?”
9O be ujiku lanụ ọbu gẹ whẹ rigeeru ngụa lẹ Shilo, Hana bya agbalihu. Nteke onoya bẹ Elayi, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke nọdu anọdu l’oshi, dụ l’ọnu eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha. 10Hana gude obu áwhụ yẹle ẹnya-mini kfuru nụ Onye-Nwe-Ọha. 11O ribua nte sụ: “Gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, ọ -bụru l’ẹnya ghu l’e-rwu l’iwhe-ọtsulanu, byarụ mụbe onye ozhi ghu nwanyị, ị anyata mu, tịi zọha mu, i mezhiwaa mu nwụta nwa nwoke bẹ mu l’a-nụ-whukwa iya gụbe Onye-Nwe-Ọha azụ. Oo-jekotaru ghu ozhi lẹ ndzụ iya l’owhu. Akwọ ta abya l’e-rwu iya l’ishi.”
12Gẹ l’ookfu anụ Onye-Nwe-Ọha, Elayi chịru ẹnya ye iya l’ọnu. 13Hana gude obu iya ekfu anụ Chileke l’ime ọnu, t’a nụhunu iwhe l’ookfu. Ọ bụru ọnu l’eme iya kapokapo. Elayi rịlahaa l’ọo mmẹe l’eme iya l’ẹnya. 14Ọ bya asụ Hana “?Ọo nteke ole bẹ mmẹe l’e-mebezhiaru ghu l’ẹnya? Jinuru ụba yeru mmẹe!”
15Hana sụ iya: “Ọ tọ dụkwa nno onye-nwe-mu nụ. Ọo nwanyị, áwhụ jiru obu bẹ mu bụ. Mẹ mu ta angụkwa mmẹe, ọwhu l’eewhoro ọwhu l’eme l’ẹnya. Ọ kwa g’ọ harụ mu l’obu bẹ mu shi atọkashiru Onye-Nwe-Ọha. 16Be ewotakwa mụbe onye ozhi ghu g’ọo ejo nwanyị. Nkeshi ono bụkwa lẹge áwhụ ono hatabe mu l’obu bẹ mu l’agụshi iya ekpu Chileke.”
17Elayi sụ iya: “Laa guu! Tẹ Chileke nke Ízurẹlu mekwaaru ghu iwhe i kfuru iya okfu iya.”
18Hana bya asụ: “Tẹ mụbe onye ozhi ghu nwanyị dụkwa ghu l’obu.” Ọo ya bụ, Hana tụgbua je eria nri tụ-werehu.
19O rwua ishi ẹnyangge echile iya, whẹ gbalihu bya abaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja tụgbua lawhushia azụ l’ibe whẹ lẹ Rama. Ẹ́lukana jekfu nyee ya Hana azẹe. Onye-Nwe-Ọha bya anyata iya. 20O rwua lẹ mgbe iya, Hana meta ẹwho bya anwụa nwata nwoke. Ọ gụa ya Sámuwẹlu sụ: “Iwhe meru g’o gude mu gụa ya ẹwha ono bụ lẹ mu sụru Onye-Nwe-Ọha t’ọ nụ mu iya.”
Hana l’eworu Sámuwẹlu eye Chileke l’ẹka
21O rwua nteke nwoke ono, bụ Ẹ́lukana yẹle ndibe iya tụgburu jeshia ọgbaru Onye-Nwe-Ọha ẹja mẹe ọnu Chileke ụkwa iwhe whẹ kweru iya, bụ gẹ l’oomeje iya awha g’awha ha, 22Hana te etso jee nkele ọ sụru ji iya: “E -hefutagelewho nwata-a bẹ mu l’abya eworu iya nụ Onye-Nwe-Ọha, ya ebugbuwaruro l’ẹka ono.”
23Ẹ́lukana, bụ ji iya sụ iya: “Mezhia ya whọ l’ụzo, l’ọo-kagezhia ghu ree. Nọdu jeye nteke l’ii-hefuta iya. Ọo tẹ Onye-Nwe-Ọha mee t’okfu iya kfụshiaru ike.” Ọo ya bụ, Hana nọ-kirishia l’uwhu, hee nwata iya jeye o hefuta iya.
24O rwua nteke o hefutageeru nwata ono, o kuta iya lẹ dẹedeede kujeru Onye-Nwe-Ọha l’ụlo iya, dụ lẹ Shilo; ọ kpụru oke-eswi gbarụ awha ẹto, kpota witi, e gweru egwegwe, jiru efere nkwẹka, pata ẹda mmẹe1:24 Ndu Ízurẹlu l’eyeje mmẹe l’ẹda, e gude akpọ-anụ mee. Ẹda mmẹe nkewhe bẹ yẹle mbo mmẹe nke anyi bụ iwhe lanụ. lanụ gude kujeru iye ya. 25Whẹ gbugee oke-eswi ono, whẹ duta nwata ono dukfushia Elayi. 26Hana bya asụ Elayi: “Onye-nwe-mu, nkeshi-ọwhu ị nọ-ọ ndzụ g’ị nọ iya. Ọ kwa mbẹdua bụ nwanyị-a, kfụkubeje ghu nụ l’ẹka-a, ekfu anụ Onye-Nwe-Ọha. 27Mu kfuru nụ Onye-Nwe-Ọha t’ọ nụ mu nwata-a, Onye-Nwe-Ọha bya emewaru mu iya lẹge mu kfuru iye ya. 28Mu l’ekuwaru iya nta-a anụ Onye-Nwe-Ọha. Ọo-bụ nke Onye-Nwe-Ọha jeye awha l’ọo-nọ beru.” Whẹ baarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja l’ẹka ono.
2Hana l’ekfu anụ Chileke
1Tọ dụ iya bụ, Hana kfuru nụ Onye-Nwe-Ọha sụ:
“Obu l’atsọ mu ụtso l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ.
Onye-Nwe-Ọha ono bụ iya meru ike dụ mu.
Mu l’asawaa okfu kaakaa l’iwhu ndu ọhogu mu.
O noo nkele ẹhu l’atsọ mu ụtso l’ị dzọru mu ndzụ.
2Ọ tọ dụdu onye dụ nsọ g’ọo Onye-Nwe-Ọha.
To nwe onye l’atụru ghu nụ.
To nwe oke-ẹwhuru ọdo, dụ g’ọo Chileke anyi.
3Ba akwabụkwaa l’ọtu ọnu onwoghu gẹ l’ịihaa.
Be egudekwa ọnu emechashi onwoghu.
O noo nkele ọo Onye-Nwe-Ọha
bẹ bụ Chileke, ọo ya marụ g’ị gbarụ
ọ bụru iya l’enyochaje umere, madzụ l’eme eme.
4Akfụ ndu ọkpehu b’a
nyakwoshiwaru anyakwoshi.
Ọle ndu ike gvụru b’a kwawaru ọkpehu
g’ọo onye kwarụ ngwọgu.
5Ndu ẹwho shi ji bẹ wowaru onwowhe sụbe l’okfu nri.
Ẹgu te emehe ndu ọwhu ẹgu shi agụhawaa.
Nwanyị, l’ẹte atsụ ime nwụtawaru ụnwu ẹsaa.
Ọle onye ọwhu zụshiru ụnwu
l’igwe bẹ zụwaru gbarụ ẹka.
6Ọo Onye-Nwe-Ọha l’emeje t’a nwụhu anwụhu,
ọ bụru iya l’emeje t’a nọdu ndzụ.
Ọo ya l’ekubaje madzụ l’alị-maa,
ọ bụru iya l’emeje t’e shi l’ọnwu teta nọdu ndzụ.
7Ọo Onye-Nwe-Ọha l’emeje madzụ ya adaa ụkpa,
ọ bụru iya l’emeje madzụ ya enweru iwhe.
Ọo ya l’ewozetaje madzụ alị,
ọ bụru iya l’ewolije madzụ eli.
8Ọo ya l’ekulije onye ụkpa l’ivovonyi,
bya apalia onye l’adụa g’ọ harụ iya l’eli ikpo ntụ.
Oowojeru whẹ dobe l’ọkwa ndu ishi,
mbụ l’oodobeje whẹ l’ẹka whẹ l’a-nọ eri ugvu.
Itso, gude mgboko bụ nke Onye-Nwe-Ọha.
L’eli iya b’o gvugaberu ụwa l’owhu.
9Ọkpa ndu dụru iya nsọ bẹ l’ọokwabejeru ẹnya.
Ọle ndu ejo-ememe bẹ l’oomeje tẹ
whẹ tabuhu ọnu l’ẹkpuroochi.
E te emetakwa ọva l’ọkpehu.
10Ndu l’achọ Onye-Nwe-Ọha okfu
bẹ l’aa-nyakwoshi nwịrinwiri.
Oo-shi l’imigwe gude egbe-igwe byakfuta whẹ.
Ọo Onye-Nwe-Ọha bẹ l’e-kpe
ụwa l’owhu ikpe jeye ẹka o jeberu.
Oo-woru ọkpehu nụ onye eze iya.
Ya agbẹe onye nkiya ono,
a wụru mmanụ l’ishi t’ọ bụru eze ọkpu-ike.”
11Tọ dụ iya bụ, Ẹ́lukana whẹ tụgbua, ọ bụru whẹ ọla ibe whẹ lẹ Rama. Nwata ono, bụ Sámuwẹlu nọdu l’ẹka Elayi, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ejeru Onye-Nwe-Ọha ozhi.
Ụnwegirima ejo-ememe ibe Elayi
12Ụnwegirima ibe Elayi bụkota ndu mkpa whẹ l’adụa, tọ dụ iwhe whẹ gụberu Onye-Nwe-Ọha. 13Iwhe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’emeje bụ, l’o -nweru onye gude ngwo-ẹja bya ọgbaru Chileke, anụ, e gburu l’iwhe shikfukwadurua l’ọku, bẹ onye ozhi onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono l’egude oleji, a kpụru o nweru ọnu ẹto bya. 14Ya abya egvua ya l’ite-ọku ono m’ọ bụ lẹ nwite nshịi ono m’ọ bụ l’eze ite ono m’ọ bụ l’ite pọtu ono, e gude eshi anụ ono. Iwhe oleji ono rwụpyaberu, ya etselia ya woru nụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. O noo gẹ whẹ l’emegbajeru iya ndu Ízurẹlu lile, gude ngwo-ẹja bya Shilo. 15O nweru ọwhu l’abụje, tẹmenu a kpọo ẹba anụ ono, e gude agba ẹja ono ọku, nwozhi onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono abyakfutashia onye ọbu, l’agba ẹja bya asụ iya: “Wonuru anụ nke onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke woru nụ iya t’ọ hụa, l’ọ tọ nafụkwa ghu ọwhu e shiru eshishi l’ẹka gbahaa nke oyii.”
16Ọ -bụru l’onye ono, byarụ ọgba ẹja ono tuzhiwa ama sụ: “T’e vuada ụzo kpọo ẹba anụ ono ọku, gụ ewotawaro lẹ g’ọ charụ ghu l’obu.” Nwozhi ono asụ: “Wawa, t’e ye mu iya l’ẹka, ọ dụa mu ewota iya l’ọkpehu.” 17Iwhe-dụ-ẹji, ụnwu-okorọbya ono l’eme kwata paa ẹka apaa l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ. O noo nkele whẹ gude iwhe a nụru Onye-Nwe-Ọha eme jolajola.
Sámuwẹlu l’ejeru Onye-Nwe-Ọha ozhi
18Sámuwẹlu bụ nwata nwokoro nshịi, l’ejeru Onye-Nwe-Ọha ozhi. Iwhe l’ooweje l’ukfu bụ ifọdu ọcha l’ebeje iya l’ụtakfu. 19Awha g’awha ha bẹ ne iya l’adzụjeru iya uwe mkpẹelanu yẹle iya ha, chịtaru iya mẹ yẹle ji iya jelewho ọgba ẹja, whẹ l’ejeje agbagba awha g’awha ha. 20Elayi agọru ọnu-ọma nụ Ẹ́lukana yẹle nyee ya sụ: “Tẹ Onye-Nwe-Ọha mee tẹ nwanyị-a nwụtaru ghu ụnwegirima, l’a-nọ-chi ẹnya Sámuwẹlu, onye ono, nwanyị-a ryọru Onye-Nwe-Ọha aryọ iya, o megeeru kuru nụ-whu iya azụ.” L’ọobuje whẹ megee, whẹ atụgburu lwashia ibe whẹ.
21Onye-Nwe-Ọha bya emeeru Hana eze-iwhe-ọma nụ iya ụnwegirima unwoke ẹto yẹle ụnwanyi labọ. Ọwhube nwata ono, bụ Sámuwẹlu nọduwaro l’iwhu Onye-Nwe-Ọha tsefuta.
22Ntaa bẹ Elayi kahụwaru ọkpobe akahụ, l’ọonukotaje iwhe lile, ụnwegirima ibe iya l’eme ndu Ízurẹlu l’owhu mẹe gẹ whẹ l’ejekfuje ụnwanyi, l’eje ozhi l’iwhu Ụlo-ẹkwa ndzuko azẹe. 23Ọo ya bụ, ọ sụ whẹ: “?Ndẹe g’o gude unu l’eme ẹgube iwhe dụ nno? Nchị jiakwaru mu eji l’ejo-ememe, unu l’emegbabe. 24Wawakwa ụnwu mu, l’iwhe mu l’anụgbabe l’ọnu ndu nke Onye-Nwe-Ọha l’okfu ẹhu unu bụkwa ejo-anụnu. 25Ọ -bụru lẹ madzụ meru ibe iya iwhe-dụ-ẹji bẹ bụkwa Chileke l’e-kpeshiru whẹ iya, ọle ọ -bụkwanuru l’ọo Onye-Nwe-Ọha bẹ madzụ meru iwhe-dụ-ẹji, ?ọ dụ unu g’ọo onye l’e-kpeshi iya?” Ụnwegirima ibe Elayi nyịlee nchị mmaanụ l’okfu nna whẹ ono, o noo nkele Onye-Nwe-Ọha tụbehawaru l’iya l’e-gbushi whẹ.
26Nwata nwokoro nshịi ono, bụ Sámuwẹlu l’evuzhiawho ivu eje eje. Ọ dụ Onye-Nwe-Ọha l’obu, dụkwawho ndu iwhe.
A gbarụ ama ejo akpamara, l’a-dakfuta ẹnya-ụlo Elayi
27O nweru onye nke Chileke ọbu byakfutaru Elayi bya asụ iya: “Lekwa-a iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ‘Mu woru onwomu goshi ẹnya-ụlo nna ghu ree-ree-ree nteke whẹ nọ Fero l’ẹka l’alị ndu Íjiputu. 28Mu lee ẹnya l’ikfu lile, dụ l’alị ndu Ízurẹlu mgburumgburu họta nna ghu t’o yeje uwe ifọdu nọdu mu l’iwhu agba ẹja anụ mu, ya eje l’ẹnya-mgbẹja mu akpọkwaru mu whọ ụ̀nwù isẹnsu ọku. Mu mekwaawho t’ẹnya-ụlo nna ghu ketaje ngwo-ẹja lile, bụ-zhia ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, ndu Ízurẹlu gude gbaarụ mu ẹja, t’ọ bụru oke-iwhe whẹ. 29?Ọo gụnu meru unu ta agụbe ngwo-ẹja mu iwhe mẹe iwhe-anụnu mmaanụ ọdo l’aanụje mu, mbụ iwhe ono mu tụru l’iwu t’e mejee l’eze-ụlo ẹka mu bu? ?Ọo gụnu meru ị ka ọso ụnwegirima ibe ghu ẹnya amamẹ mbẹdua, kpatarụ iwhe ọ bụ iwhe ndu nkemu ono, bụ ndu Ízurẹlu nụru mu anụnu bẹ unu l’ahọtaje ọwhu kakọta ree eri agbavụ?’
30“Ọo ya bụ lẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke ndu Ízurẹlu l’ekfu sụ: ‘Mu kweru ụkwa l’ọo ọzo-ụlo ghu mẹe ọzo-ụlo nna ghu bụ whẹ l’a-nọ eje eje alwa alwa l’iwhu mu jeye lẹ tututu-mịmimi.’ Ọle ntaa bẹ mụbe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu sụ: ‘T’e be ewhotahekwaru mu iya ọdo! L’ọ kwa ndu l’akwabẹ mu ugvu bẹ mu l’a-kwabẹ ugvu, ọle ndu ọwhu l’akpọ mu ẹbo-ẹbo l’afụ bẹ mu l’ẹte agụbedu iwhe ilile. 31Tụbekwa nvọ l’ọo-gbabeekwaa nteke mu l’e-kefu ndibe ghu mẹe ọzo-ụlo nna ghu l’oke nke ọwhu bụ l’o to onwedu onye bya l’a-ka nka ọdo l’eri unu jeye lẹ gbururu. 32Ii-gude ẹnya ghu whẹ ẹbo-ẹbo whụ iwhe-ọtsulanu l’a-byarụ unu. Iwhe-ọma mu l’e-meru ndu Ízurẹlu l’a-bụru ghu ọwhu-l’ẹnya-erige-eri. Ẹpa ghu ta adụdu onye bya l’a-kabaa nka. 33Onye l’ime unu, mu l’ẹte egbua l’ẹnya-mgbẹja mu bẹ l’a-nọkwa-a ndzụ, ọle onye ọbu l’a-bụru iwhe áwhụ, bụru iwhe ọdu ẹka l’ẹnya swiru unu. Iwhe bụ ẹpa ghu bẹ l’a-zụ-buhuje nwụhu l’oyii.’
34“Iwhe bya l’a-nwụ l’ẹhu ụnwegirima unwoke ghu ono whẹ labọ, bụ Hofini yẹle Fínihasu l’a-bụru ghu iwhe-ọhubama iya, o noo nkele whẹ l’a-nwụhukota ujiku lanụ. 35Mu l’e-gude ẹka mu wofuta onye l’a-gbajẹ ẹja nụ Chileke, mbụ onye l’ee-gudekwanu ire iya ẹka bya abụru onye l’e-meje uche obu mu. Mu l’e-me t’ọzo-ụlo onye ọbu kfụshiaru ike, o je l’a-nọ ejeru mu ozhi l’iwhu onye nkiya, ya wụru mmanụ l’ishi t’ọ bụru eze jeyewaroya. 36E -megee, onye wuduzhiaru nụ l’eri ghu bẹ l’a-bya awụshihuru onye ono l’alị ryọo ya mkpirikpi mkpọla-ọcha lanụ yẹle ishi buredi lanụ. Ọo-ryọkwa iya whọ sụ: ‘Yenu mu l’ọrwu, gbarụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke nke ọwhu mu l’a-whụje iwhe mu l’e-ri.’ ”
3Onye-Nwe-Ọha l’eku Sámuwẹlu oku
1Nwata nwokoro ono, bụ Sámuwẹlu nọdu l’ẹka Elayi ejeru Onye-Nwe-Ọha ozhi. Nteke ono bẹ Onye-Nwe-Ọha l’ẹte akwatadụa ekfu eyeru ndu nkiya, t’a kwatahụnu awhụ ọwhulenya.
2O rwua l’ẹnyashi lanụ, Elayi zẹe l’ẹka l’ọozeje. Nteke ono bẹ l’ọoto kwatahẹdu awhụ-rwe ụzo, nkele nka lawarụ iya l’ẹnya. 3Oryọku, dụ l’eze-ụlo Chileke tẹke anyịhua nteke ono, Sámuwẹlu zẹewho l’ime eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha l’ẹka igbe-ọgbandzu Chileke dụ. 4Onye-Nwe-Ọha bya agbaku Sámuwẹlu oku. Sámuwẹlu za iya: “Owee.” 5O gude ntụtu ọso gbakfushia Elayi je asụ iya: “?Ọ kwa l’i kuru mu oku? Lekwaa mu.” Elayi kwee sụ iya: “Mu te ekukwa ghu oku, jekwa je azẹ-whu azụ.” Ọo ya bụ, ọ tụgburu je azẹ-whu azụ. 6Onye-Nwe-Ọha bya agbakukwa iya oku ọdo sụ: “Sámuwẹlu!” Sámuwẹlu gbalihukwa jekfushia Elayi sụ iya: “?Ọ kwa l’i kuru mu oku? Lekwaa mu.” Elayi sụ iya: “Nwa mu, mu te ekukwa ghu oku, jekwa je azẹ-whu azụ.” 7Nteke ono bẹ Sámuwẹlu tẹke amadụa Onye-Nwe-Ọha, Onye-Nwe-Ọha te ekfubua yeru iya. 8Onye-Nwe-Ọha bya agbaku Sámuwẹlu oku nke ugbo ẹto, Sámuwẹlu zhilihukwa jekfushia Elayi bya asụ iya “?Ọ kwa l’i kuru mu oku? Lekwaa mu.” Ọ bya erwua Elayi l’ẹhu l’ọo Onye-Nwe-Ọha bẹ l’eku nwata ono oku. 9Ọo ya bụ, Elayi sụ Sámuwẹlu: “Je azẹe azẹe, o -kule ghu whọ ọdo, gụ asụ iya: ‘Kfulashia, Onye-Nwe-Ọha, nkele nwozhi ghu ngabẹru ghu nchị l’olu.’ ” Sámuwẹlu bya atụgburu je azẹ-whu azụ l’ẹka ọ zẹe.
10Onye-Nwe-Ọha bya bya akfụru l’ẹka ono kulahaa ya g’o shihawa eku iya nteke ọwhu sụ: “Sámuwẹlu! Sámuwẹlu!” Sámuwẹlu bya asụ: “Kfulashia, nkele mụbe nwozhi ghu ngabẹru ghu nchị l’olu.” 11Onye-Nwe-Ọha bya asụ Sámuwẹlu: “Lenu, iwhe mu l’abya ememe l’alị ndu Ízurẹlu bẹ l’a-gba nchị, nụru iya nụ ẹnwirinwa. 12Mbọku, mu l’e-me iwhe ono bẹ mu l’e-shi ishi lanụ mee Elayi t’iwhe ono, mu kfuhawaru lẹ mu l’e-gude mekata ọzo-ụlo iya fụta iwhe. 13Mu kfuwaru Elayi lẹ watalẹwho ntaa tụgburu bẹ mu l’a-nụ ọzo-ụlo iya awhụ ejo-iwhe ono, ọ machacharụ-a l’ụnwu iya l’eme, mbụ ẹbo-ẹbo l’afụ ono, ụnwegirima ibe iya kpọru mụbe Onye-Nwe-Ọha, tọ hẹ l’ọ lọru whẹ ẹka l’ọkpa. 14Ọo ya kparụ, mu ribuaru ọzo-ụlo Elayi nte sụ: ‘Ejo-iwhe, ọzo-ụlo Elayi metaru kpua onwowhe bẹ ngwo-ẹja l’ẹte asafụkwa asafụ, t’a nụha iya l’iwhe-anụnu jeyewaroya.’ ”
15Sámuwẹlu zẹwaro jasụ l’ụtsu nteke ọ gbashiru je agụhaa ụlo Onye-Nwe-Ọha. Sámuwẹlu l’atsụkwanu egvu okfuru Elayi iwhe ono, ọ whuru l’ọwhulenya ono. 16Ọle Elayi bẹ kuru iya oku bya asụ iya: “Nwa mu Sámuwẹlu!” Sámuwẹlu za iya: “Owee.” 17Ọ jịa Sámuwẹlu sụ: “?Ọo gụnu bẹ Onye-Nwe-Ọha kfuru ghu? Ba adụkwa ọwhu l’ii-domiru mu edomi. Nteke bụkwanu l’o nweru ọwhu i domiru edomi t’i kfuru mu iya, Chileke agwaa ghu ọchi, mbụ l’oo-mekwa ghu ọ-ka-njọ!” 18Ọo ya bụ, Sámuwẹlu tụko iwhe lile ono kfushikotaru iya, to nwe ọwhu o domiru iya edomi. Elayi bya asụ: “Ọo ya bụ Onye-Nwe-Ọha, iwhe dụ iya mma ya emee.”
19Sámuwẹlu l’evu evu eje eje, Onye-Nwe-Ọha swileru iya whọ, tọ dụ okfu shi iya l’ọnu l’alajẹ mmaanụ. 20Ndu Ízurẹlu kpaa-whuu, wata lẹ mkpụkpu Danu rwua lẹ mkpụkpu Byiyesheba malẹruwho lẹ Sámuwẹlu bụ ọkpobe onye nkfuchiru Chileke, shi l’ẹka yẹbe Onye-Nwe-Ọha bya. 21Onye-Nwe-Ọha goshigbuwaruro onwiya lẹ Shilo, l’oogudejekwawho okfu ọnu yẹbe Onye-Nwe-Ọha egoshi Sámuwẹlu onwiya.
4Ẹka ndu Fílistiya kparụ Igbe-Ọgbandzu
1Tọ dụ iya bụ, Sámuwẹlu kfulahaa yeru ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha. O be nteke ọbu, ndu Ízurẹlu wụfuta tẹ whẹ lwụshi ndu Fílistiya ọgu. Ndu Ízurẹlu je akwaa okpu lẹ Ebeniza, ọwhube ndu Fílistiya kwaa okpu nkewhe lẹ mkpụkpu Afẹku. 2Ndu Fílistiya bya akpọo ndu ojọgu whẹ giriri wụ-kfushia ndu Ízurẹlu tẹ whẹ lẹ whẹ wọgba. Ọgu ono shihulewho ike, ndu Fílistiya lwụ-gbua ndu Ízurẹlu; gbua iwhe rwuru ụnu madzụ ugbo iri l’iwhu ọgu. 3Nteke ndu ojọgu ụnwu Ízurẹlu lwawhuru azụ l’ọdu whẹ, ndu bụ ọgurenya ndu Ízurẹlu jị whẹ sụ: “?Ọo gụnu mezhiaru iwhe Onye-Nwe-Ọha kweru tẹ ndu Fílistiya lwụ-gbua anyi l’ọgu ntanụ? T’anyi je apata igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha lẹ Shilo nke ọwhu l’oo-tso anyi je adzọo anyi l’ẹka ndu ọhogu anyi.” 4Ọo ya bu, whẹ zhifu ndu madzụ; whẹ jeshia Shilo je apata igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, mbụ onye nọ l’oshi-eze iya, dụ l’echilabọ cherubu. Ụnwegirima Elayi whẹ labọ, bụ Hofini yẹle Fínihasu bụru whẹ pa igbe-ọgbandzu Chileke.
5Nteke a parwutaru igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono l’ọdu ndu Ízurẹlu, ụzu bụru yọyoyo, nke bụ l’alị nmahụru jijiji. 6Ndu Fílistiya nụa gẹ ndu Ízurẹlu l’atụ ụzu; whẹ jịlahaa sụ: “?Oke ụzu ọwa, l’ada l’ọdu ndu Híburu bẹ bụ-zhia nke gụnu?” Nteke whẹ bya amarụ l’ọo igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha bẹ a pabataru l’ọdu ndu Ízurẹlu; 7egvu ba ndu Fílistiya ono l’ẹhu. Whẹ kfulahaa sụ: “Agwa batakwaru l’ọdu ndu Ízurẹlu! Nshọbukwa anyi nshọ! Ụdu iwhe dụ ẹgube-ẹ tẹke anwụbukwa! 8Nshọbukwa-a anyi nshọ! ?Ọo onye l’a-nafụta-zhia anyi l’ẹka ọkalibe agwa ọwa? Ọ kwa whẹ bụ agwa ọbu, gude iwhe-nchịkarehu, dụ l’iche l’iche chigbushia ndu Íjiputu l’echi-ẹgu. 9T’anyi rwụkota onwanyị; anyịbe ndu Fílistiya! Mee g’ọo unwoke, ọdumeka bẹ anyi bụakwa ụnwu-ohuta ndu Híburu lẹge whẹ shihawa bụru iya unu. T’anyi takeru lwụshi whẹ ọgu g’ọo unwoke!”
10Ọo ya bụ, ndu Fílistiya lwụshi whẹ ọgu; bya alwụ-gbua whẹ nke ọwhu onyenọnu yeru ọkpa l’ọso gbabachaa l’ibe iya. Ndu e gburu egbugbu kwata paa ọkpobe ẹka, nke bụ l’ụnu madzụ ugbo ụkporo ẹto l’iri l’ise, bụ ndu ojọgu o-je-l’ọkpa ndu Ízurẹlu bẹ ọgu ono tarụ ishi whẹ. 11Ẹka ndu Fílistiya kparụ igbe-ọgbandzu Chileke ono, ụnwegirima ibe Elayi whẹ labọ, mbụ Hofini yẹle Fínihasu tụko nwụhukota.
Anwụhu Elayi
12Ujiku lanụ onokwawho bẹ nwoke ọbu, bụ onye Bénjaminu gude ekwokwo ọso shi l’iwhu ọgu ono jeshia Shilo, gude iwe lajashịa uwe iya; kporu ẹja ghaa l’ishi. 13Nteke ọ batarụ bẹ Elayi nọduwho anọdu lẹ nggada iya elefu ẹnya l’oji, o noo nkele obu l’ete iya ete nke igbe-ọgbandzu Chileke ono. Nteke nwoke ono batarụ l’ime mkpụkpu ono bya ekfua iwhe nwụru nụ; ụzu ẹkwa bụru wọo lẹ mkpụkpu ono g’ọ ha. 14Elayi bya anụlewho ụzu ẹkwa ono; ọ jịlahaa sụ: “?Ishi wọwowo ọwa, l’aatụ bụ ole?” Nwoke ono mee ọsiso jekfushia Elayi. 15Elayi bẹ gbawarụ ụkporo awha ụgbo ẹno l’awha iri l’ẹsato. Ọ tọ kwatahẹdu awhụ-rwe ụzo nkele nka lawarụ iya l’ẹnya. 16Nwoke ono sụ Elayi: “Ọ kwa ntaa bẹ mu shi l’iwhu ọgu; ntanụ-a bẹ mu gbalaru l’ẹka ono.” Elayi bya ajị iya: “?Ndẹ-zhia g’ọ nwụru, nwa mu?” 17Nwoke ono, byarụ ozhi ozhi ono sụ iya: “Ndu Ízurẹlu bẹ gbakwarụ ndu Fílistiya ọso. Ọgu tarụ ishi ndu Ízurẹlu shinene. Ọdo bụ l’ụnwegirima ibe ghu whẹ labọ, mbụ Hofini yẹle Fínihasu bẹ nwunyiru ẹnya, whẹ natakwawhọ igbe-ọgbandzu Chileke.” 18Nteke o beberu kfutsuta igbe-ọgbandzu Chileke; Elayi shi lẹ nggada ono befu je adaa egbẹba l’agụga ọnu-abata ẹka ono. Ọ daa nno gvukwoo olu; ọ bụru iya anwụhu nkele ọ bụ nwoke ọgurenya, l’anyịkwawho onwiya ẹrwa. Nwoke ono bụ ishi l’alị ndu Ízurẹlu ụkporo awha ugbo labọ.
19Nyee Fínihasu, bụ nyee nwa iya, dụ ime b’ọ gbabewaru l’ezeda. Nteke nwanyị ono nụru l’igbe Chileke bẹ a natarụ; nnajiko iya yẹle ji iya nwụhuwa, ukfu melahaa ya ẹhuka; o zeda, ọle ime megharu iya ẹka. 20G’ike gvụ-gedewaru iya bẹ ụnwanyi, l’eswi iya nụ sụru iya: “Gudeshia obu ghu ẹka ike, ọo nwa nwoke b’ị nwụru.” Obenu l’o to yedu ọnu, tọ ngahụnuru whẹ nchị. 21Nwanyị ono bya agụa nwata ono Ikabọdu sụ l’ọdu-biribiri Chileke bẹ lụfuwaru l’alị ndu Ízurẹlu. O noo nkele a nawarụ igbe-ọgbandzu Chileke mẹfua nke anwụhu nnajiko iya yẹle ji iya. 22Ọ bya asụ: “Ọdu-biribiri Chileke bẹ lụfuwaru l’alị ndu Ízurẹlu nkele igbe-ọgbandzu Chileke b’a natawaru.”
5Ndu Fílistiya whẹ l’igbe ọgbandzu Chileke
1Nteke ndu Fílistiya natageeru igbe-ọgbandzu Chileke ono, whẹ pafụta iya lẹ Ebeniza je edobe lẹ mkpụkpu Ashịdodu. 2Whẹ bya aparụ iya je edobe l’ime ụlo agwa whẹ, bụ Degọnu, woru iya dokube Degọnu l’onwiya. 3Ọ bya ebe gẹ ndu Ashịdodu tehuru l’ishi ụtsu iya, Degọnu dawaa kpube iwhu l’alị, ọ bụkwanuru l’iwhu igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono gẹdegede. Whẹ bya apalia yẹbe Degọnu dobewhu azụ g’ọ dụhawa. 4O rwukwa l’ishi ụtsu ọwhu l’etso mbọku nke ono, whẹ tehudeshia, Degọnu dawa kpube iwhu l’alị l’iwhu igbe Onye-Nwe-Ọha lẹ g’ọ dahawaru. Ishi iya mẹe ẹka iya whẹ labọ kakwoshihu daburu l’ọnulo, ọ bụru ogwẹhu iya whoduru. 5Ọo ya kpatarụ, ndu l’agbajẹ ẹja nụ agwa Degọnu ono lẹ mkpụkpu Ashịdodu mẹwaro ndu l’abahụje l’ụlo ẹka e doberu iya ta adzọje ọkpa l’ọgbo ọnu-ụlo ono rwua ntanụ.
6Onye-Nwe-Ọha l’ada ndu Ashịdodu ejo ẹka l’ẹhu mẹwaro ndu whẹ lẹ whẹ narụ ọnu-ẹgu. O mee whẹ ọzara-l’ukpo, bya alọru oke ezonwu tụ whẹ gude nyịa whẹ ịkpakfu. 7Unwoke Ashịdodu bya awhụ gẹ l’ọonwuru whẹ, whẹ sụ: “Igbe Chileke nke Ízurẹlu ta adụkwa eswiru anyi l’ẹka-a, o noo nkele Onye-Nwe-Ọha gude iya daa anyịbedua mẹe agwa anyi, bụ Degọnu ejo ẹka l’ẹhu.” 8Ọo ya bụ, whẹ zhia ozhi kukoo ndu ishi whẹbe ndu Fílistiya bya ajịlahaa whẹ sụ: “?Ọo zhia agha bẹ anyi l’e-me igbe-ọgbandzu Chileke ndu Ízurẹlu?” Whẹ sụ: “T’a pafụ iya je edobe lẹ mkpụkpu Gatu.” Ọo ya bụ, whẹ pata igbe-ọgbandzu Chileke nke Ízurẹlu ono je edobe l’ẹka ono. 9Whẹ dobegele iya whọ lẹ mkpụkpu Gatu, Onye-Nwe-Ọha wata ọda mkpụkpu ono ejo ẹka l’ẹhu, alọ ejo ọtsu egvu atụ whẹ, gude oke ezonwu tseshikota ndu mkpụkpu ono, mbụ nwata mẹe ọgurenya. 10Ọo ya bụ, whẹ gulia igbe-ọgbandzu Chileke ono bụru lẹ mkpụkpu Ẹkuronu wuu. G’igbe Chileke l’abahụ lẹ mkpụkpu Ẹkuronu, ndu Ẹkuronu chishia sụ: “Whẹ pataakwaru igbe-ọgbandzu Chileke ndu Ízurẹlu l’ẹka-a t’o gbushia anyi lẹ ndu nke anyị.” 11Ọo ya bụ, whẹ zhia ozhi kukoo ndu ishi ndu Fílistiya bya asụ whẹ: “Unu wofuru anyi igbe-ọgbandzu Chileke nke ndu Ízurẹlu l’alị, t’ọ lwawhu azụ l’ẹka o shi; ọ -dụa bẹ l’oo-gbushikwa anyi.” Egvu mgbu-ọnwu l’egbu lẹ mkpụkpu ono l’owhu gudeshia whẹ nkele Chileke bẹ l’ada whẹ ejo ẹka l’ẹhu. 12Ndu ọwhu o gbuwhoru bẹ iwhe dụ g’ọo oke ezonwu l’etsekashi, ẹkwa ndu mkpụkpu-a l’arya rwua imigwe.
6Igbe-ọgbandzu Chileke lwawhuru azụ l’alị ndu Ízurẹlu
1Igbe Onye-Nwe-Ọha ono nọru ọnwa ẹsaa l’alị ndu Fílistiya. 2Ndu Fílistiya bya ekukoo ndu l’agbajẹ ẹja mẹe ndu jibya bya ajị whẹ sụ: “?Anyi l’e-me igbe Onye-Nwe-Ọha-a agha? Unu karụ anyi iwhe anyi l’e-gude wolahu iya ẹka o shi.”
3Ndu l’agbajẹ ẹja mẹe ndu jibya ono, e kukoru sụ: “Unu be ewolahukwa iya l’ẹka gbamụ. T’unu kebekwa ẹhu gworu ngwo-ẹja ikpe-anmanma yeru iye ya. Ọ kwa nno bẹ unu l’e-shi mehu l’ẹhu, l’eme unu, tẹmenu iwhe o gude daa unu ẹka l’ẹhu abya edoo unu ẹnya.”
4Ndu Fílistiya bya ajị whẹ: “?Ọo gụnu gbarụ nke t’a nụ iya lẹ ngwo-ẹja ikpe-anmanma ọbu?”
Whẹ sụ whẹ: “Eshi-ọwhu nchịkarehu ono kpakọru unu lẹ ndu ishi ndu Fílistiya ụmadzu ise mekota, ọo ya bụ t’unu gude mkpọla-ododo kpụa iwhe dụ g’ọo oke ezonwu; unu kpụta iya ise, unu egude mkpọla-ododo kpụa ụnwu okerekfu ise. 5T’unu kpụa iwhe ono, dụ g’ọo oke ezonwu ono yẹle ụnwu okerekfu ono, l’eyi alị unu iyi woru nụ gude kwabẹ Chileke nke ndu Ízurẹlu ugvu. O nweru gẹ l’ee-me; ya ekwobe nke iwhe ono haa anọ adawhe unu l’agwa unu mẹe alị unu ejo ẹka l’ẹhu. 6?Ndẹ-zhia g’o gude unu nmanyịru gẹ ndu Íjiputu whẹ l’eze whẹ, bụ Fero shi nmanyịru? ?Tọ dụ gẹ Chileke meedaru whẹ iwhe ọbu nke kpanganga bẹ whẹ hachaaru ndu Ízurẹlu whẹ lashia?
7“Ọo ya bụ, t’unu mee ọgba-kperekpere ọwhuu. Unu akpụta ne eswi labọ, he ụnwu, mbụ ọwhu l’ete gudebua jee ozhi. Woru ne eswi labọ ono libe l’ọgba-kperekpere ono nke ọwhu whẹ l’a-nọ alọkpu iya alọkpu l’azụ. Ọle t’unu chị-whukwa ụnwu eswi ono azụ l’ụwoko. 8Unu aparụ igbe Onye-Nwe-Ọha ono tukobe l’ọgba-kperekpere ono bya eworu iwhe ono, unu gude mkpọla-ododo kpụshia, mbụ ngwo-ẹja ikpe-anmanma ono ye l’ime okpoko, dụ l’agụga igbe Onye-Nwe-Ọha. Unu wehaa ya t’ọ lwa ẹka o shi. 9Ọle t’unu gejelekwa iya whọ. Ọ -bụru l’ọ tụgburu, chebe iwhu l’ẹka o shi, l’ụzo mkpụkpu Betu-shẹmeshi, anyi amarụ l’ọo Onye-Nwe-Ọha bẹ oke ejo-iwhe ono shi l’ẹka. Nteke l’ọodua, anyi amarụ l’ọ tọ bụdu iya meru anyi l’iwe ono, l’o keru eke byakfuta anyi.”
10Ọo ya bụ, whẹ mee ya nno. Whẹ woru ne eswi labọ ono libe l’ọgba-kperekpere ono g’a tụru whẹ ọnu iya, bya achị-whukota ụnwu eswi ono azụ l’ụwoko tuchia. 11Whẹ parụ igbe Onye-Nwe-Ọha tukobe l’ọgba-kperekpere ono, parụ okpoko, a chịru okerekfu mkpọla-ododo ono yẹle ụnwu iwhe ono, dụ g’ọo oke ezonwu, a kpụshikwaruwho akpụshi lẹ mkpọla-ododo ye. 12Ọo ya bụ, ne eswi labọ ono tụgburu ụzo Betu-shẹmeshi ogologo. Whẹ machịbe l’abọ-zhiawho erwumu l’oji ono, t’o nwehunu ẹka whẹ swịru aswị. Ndu ishi ndu Fílistiya l’etso whẹ azụ azụ jeye l’oge whẹ lẹ mkpụkpu Betu-shẹmeshi. 13Nteke ono bẹ ndu Betu-shẹmeshi l’akpata akpụru witi lẹ nsụda nsụda alị whẹ. Whẹ bebekwadua palia ẹnya, whẹ tụfu ẹnya whụa igbe-ọgbandzu Chileke; ẹhu tsọmahu whẹ lẹ gẹ whẹ whụru iya. 14Ọgba-kperekpere ono rwua l’ẹgu ụkabyi Jóshuwa nke Betu-shẹmeshi. O jeta kfụru l’agụga eze-ẹwhuru, dụ l’ẹka ono. Ndu Betu-shẹmeshi gbujashia oshi, e gude kụa ọgba-kperekpere ono egbujashi, bya eworu ne eswi labọ ono gbua kpọkota iya ọku nụ Onye-Nwe-Ọha. 15Ndu Lívayi bya apazeta igbe Onye-Nwe-Ọha yẹle okpoko ono, e yeru iwhe ono, a kpụshiru lẹ mkpọla-ododo, bya eworu iya tukobekota l’eli eze-ẹwhuru ono. Ndu Betu-shẹmeshi bya agbarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja ọkpokota-iwhe-ọku; gbakwaarụwho Onye-Nwe-Ọha ẹja ọdo mbọku ono gẹdegede. 16Ndu ishi ndu Fílistiya whẹ ise ono whụkota g’ọ nwụru, bya alwawhukota azụ lẹ mkpụkpu Ẹkuronu mbọku ono.
17Ọwaa bẹ bụ mkpọla-ododo ono, a kpụshiru g’ọo iwhe ọbu, dụ-gee g’ọo oke ezonwu, ndu Fílistiya gudekwanu gwooru Onye-Nwe-Ọha ẹja ikpe-anmanma. Ndu Ashịdodu mẹe ndu Gaza mẹe Ashikelọnu mẹe ndu Gatu, ọwaa ndu Ẹkuronu nụkotaru nnanụ nnanụ l’ẹhu l’ẹhu. 18Okerekfu mkpọla-ododo bẹ dụ ise ẹgube ọ dụ ise mbụ mkpụkpu ono, ndu ishi ise whọ shigee fụta lẹ Fílistiya, mbụ mkpụkpu ono, a tụ-whegeeru mgbodo mgburumgburu yẹle ụnwu mkpụkpu dụ iya nụ. Oke ẹwhuru ono dụ l’ụkabyi Jóshuwa nke Betu-shẹmeshi, a tụkoberu igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono, bẹ dụkwa g’ọ dụ rwua ntanụ, bụru iwhe ẹka-ebe.
19Ọle Chileke harụ chigbushia unwoke mkpụkpu Betu-shẹmeshi. Ụkporo madzụ ugbo ẹto l’ụmadzu iri whẹ nwunyihu ẹnya nkele whẹ nyoru igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha enyo. Ndu Ízurẹlu tsọo áwhụ nkele ndu Chileke chigbushiru kwatarụ paa ẹka apaa. 20Ndu Betu-shẹmeshi sụ: “?Ọo onye l’a-dụ ike kfụru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke, dụ nsọ l’iwhu? ?Ọo onye bẹ l’aa-palajeru igbe-ọgbandzu Chileke ono ntaa?” 21Whẹ zhifu ndu ozhi tẹ whẹ jekfu ndu mkpụkpu Kiriyatu-jeyarimu je ezhia whẹ sụ: “Ndu Fílistiya bẹ palataakwaru igbe Onye-Nwe-Ọha. Unu bya apata iya palahụ ibe unu!”
71Ọo ya bụ, unwoke mkpụkpu Kiriyatu-jeyarimu je apata igbe Onye-Nwe-Ọha ono. Whẹ paba iya l’ụlo Abyinadabu, tukoru l’eli ugvu; bya edobe nwa iya Eliyéza nsọ t’o letaje igbe ono ẹnya eche iya nche.
Ozhi, Sámuwẹlu l’ezhi ndu Ízurẹlu
2O tewaru ẹnya; nke bụ l’iwhe ọ kpakọru dụ bụ ụkporo awha; igbe-ọgbandzu Chileke nọru lẹ Kiriyatu-jeyarimu. Ndu Ízurẹlu tụkokota achọ Onye-Nwe-Ọha l’ẹnya-mini.
3Sámuwẹlu bya ekfuru yeru ọzo-ụlo Ízurẹlu sụ whẹ: “Ọ -bụ l’unu gudewaa obu unu g’ọ ha alwakfutawhu Onye-Nwe-Ọha azụ, unu sefu ẹka unu l’agwa ndu ọha ọdo yẹle agwa Ashịtarotu. Unu kpọru obu unu ye l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ; t’ọ bụru iya kpụ bẹ unu l’a-nọ abarụ ẹja nke ọwhu l’ọo-nafụta unu l’ẹka ndu Fílistiya” 4Ọo ya bụ, ndu Ízurẹlu wofukota ụnwu agwa Bálu yẹle nke Ashịtarotu whẹ dobegeeru bya ewhuchi tsolahaa Onye-Nwe-Ọha nwẹka iya.
5Sámuwẹlu bya asụ: “T’unu tụko dzukobe lẹ mkpụkpu Mizupa, unubẹ ndu Ízurẹlu, tẹ mu ryọo Onye-Nwe-Ọha l’iswi ẹhu unu.” 6Nteke whẹ dzukobegeeru lẹ Mizupa, whẹ tụta mini lẹ wẹlu wụshia l’alị l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. Whẹ swịa ẹgu kfuru nụ Chileke l’ẹka ono lẹ mbọku ono, adụshika ejo-iwhe, whẹ meru sụ: “Anyi mewaru iwhe-dụ-ẹji l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ.” Ọ bụru Sámuwẹlu bụ onye ọgbo-ikpe ndu Ízurẹlu lẹ Mizupa.
7Ọ bya ebe gẹ ndu Fílistiya nụru lẹ ndu Ízurẹlu dzukoberu lẹ mkpụkpu Mizupa, ndu ishi ndu Fílistiya rwuta ndu ojọgu whẹ byakfutashia ndu Ízurẹlu ọgu. Egvu ndu Fílistiya ba whẹ l’ẹhu gẹ whẹ nụleru iya whọ. 8Ndu Ízurẹlu sụ Sámuwẹlu: “Ba atugbekwa ẹka l’ọrya-ku Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi l’iswi ẹhu anyi nke ọwhu l’ọo-gbafụta anyi l’ẹka ndu Fílistiya!” 9Sámuwẹlu kwee wota nwatụru, l’angụkwadu ẹra gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja, a kpọkotaru ọku. Ọ ryakulahaa Onye-Nwe-Ọha l’iswi ẹhu ndu Ízurẹlu, Onye-Nwe-Ọha megee za iya oku. 10Sámuwẹlu gudekwadua ẹja ono l’ẹka agba, ndu Fílistiya zeru gbigbigbi byakfutashia ndu Ízurẹlu ọgu. Onye-Nwe-Ọha bya egude egbe-igwe baarụ ndu Fílistiya zhigazhiga mbọku ono, tụru ẹyerebeke nụ whẹ, ndu Ízurẹlu lwụ-gbua whẹ. 11Ndu Ízurẹlu wụfuta lẹ Mizupa tsoo ndu Fílistiya ono ọso, egbutsushi whẹ l’echi-ụzo jeye lẹ mgboro mkpụkpu Betu-karụ.
12Ọo ya bụ, Sámuwẹlu woru ẹwhuru dobe l’echilabọ mkpụkpu Mizupa yẹle Shẹnu. Ọ gụbe ẹka ono Ebeniza7:12 Iwhe Ebeniza fụtaru bụ ẹwhuru n-yemẹka. sụ: “Onye-Nwe-Ọha yezhiaruwho anyi ẹka rwua ntaa.” 13Ọo ya bụ, ndu Ízurẹlu nyịpyaa ndu Fílistiya, whẹ ta alwụshihe ndu Ízurẹlu ọgu ọdo. Onye-Nwe-Ọha wata ọda ndu Fílistiya ẹka l’ẹhu jeye Sámuwẹlu nọ-gee kahụ. 14Shizhiawho lẹ mkpụkpu Ẹkuronu rwua lẹ mkpụkpu Gatu, bụkota mkpụkpu, ndu Fílistiya nafụru ndu Ízurẹlu l’ọgu bẹ a nafụta-whuru whẹ azụ. Ndu Ízurẹlu nafụtaru ndu whẹ lẹ whẹ narụ ọnu-ẹgu l’ẹka ndu Fílistiya Nchị bya adụ doo l’echilabọ ndu Ízurẹlu whẹ lẹ ndu Amọru.
15Sámuwẹlu bụru onye ọgbo-ikpe ndu Ízurẹlu jeye g’ọ nọ-beru. 16Awha g’awha ha ya eshizhiawho lẹ mkpụkpu Bẹtelu jeye lẹ Gílugalu lụfu lẹ Mizupa edoshiru ndu Ízurẹlu okfu l’ẹka lile ono. 17Ọle o jegee g’o jeru; ya alwawhu azụ lẹ mkpụkpu Rama, bụ ẹka ibe iya dụ. Ọ bụru l’ẹka ono bẹ l’ọonoje edoshiru ndu Ízurẹlu okfu. Ọ tụaru Onye-Nwe-Ọha ẹnya-mgbẹja l’ẹka ono.
8Ndu Ízurẹlu l’achọ onye, l’a-bụ eze whẹ
1O be nteke Sámuwẹlu kahụru, ọ tụa ụnwegirima iya unwoke ẹka tẹ whẹ bụru ndu ọgbo-ikpe, l’a-chị ndu Ízurẹlu. 2Ẹwha ọkpara Sámuwẹlu bụ Jowelu, ẹwha otsota iya bụru Abáyija. Whẹ tụko bụru ndu ọgbo-ikpe lẹ mkpụkpu Byiyesheba. 3Ọle ụnwu iya ono ta awọtadu ẹka iya. Whẹ chee iwhu ichewhu eriwhe urwu, shi l’ụzo wuru-wuru, anawhe n-wọlazu, agwawhe igwaswe okfu.
4Ọo ya bụ, ndu bụ ọgurenya ndu Ízurẹlu bya edzuko byakfuta Sámuwẹlu lẹ Rama. 5Whẹ sụ iya: “Ị kahụwaru ntaa; ụnwu ghu ta abụ lẹ whẹ wọtaru ẹka ghu. Tụaru anyi ẹka l’onye l’a-bụ eze, l’a-chị anyi lẹ g’ọ dụkota lẹ mba gẹ mba ha ọdo.” 6Ekfukfu, whẹ kfutsutaru tẹ Sámuwẹlu goshi whẹ eze, l’a-nọ achị whẹ nụ, ọ dụ Sámuwẹlu ẹji. O kfuru nụ Onye-Nwe-Ọha. 7Onye-Nwe-Ọha sụ Sámuwẹlu: “Ngakwaaru ndu ono nchị l’iwhe whẹ l’aryọ ghu, l’ọ tọ bụkwa ghu bẹ whẹ jịkaru, l’ọ gbẹ-chikwaa bụru mụbe Onye-Nwe-Ọha bẹ whẹ jịkaru tẹ mu ba abụhe eze whẹ. 8Ọo ẹgube ono bẹ whẹ shi meta mu iya nkeshi mbọku ono, mu dufutaru whẹ l’alị ndu Íjiputu rwua ntanụ ọwa, mbụ lẹ whẹ harụ mu, balahaaru ụnwu agwa, dụ iche iche ẹja, o nokwawho gẹ whẹ l’eme ghu iya ndono. 9Ọle-a, mekwaaru whẹ iwhe whẹ l’aryọ ghu, gụ anmaarụ whẹ ọkwa kfuaru iya whẹ iya hoohaa, gụ emee tẹ whẹ marụ g’eze, l’a-nọ achị whẹ l’e-gude eme whẹ.”
10Sámuwẹlu bya atụko iwhe Onye-Nwe-Ọha kfuru iya dooru ndu ono l’ekfu nke eze, l’a-nọ achị whẹ. 11Ọ sụ whẹ: “T’unu lee g’eze, l’a-nọ achị unu l’e-gude eme unu ndọwa. Oo-rwuko ụnwegirima unwoke unu tẹ whẹ gbajẹru iya ụgbo-inya mẹe ịnya l’onwiya gude ejeru iya ozhi, mbụ whẹ je l’e-vutajeru ụgbo-inya iya ono ụzo. 12Ndu bẹ l’ọo-harụ tụa ẹka tẹ whẹ bụru ndu ishi, l’achị ụnu ndu ojọgu ugbo labọ l’ụkporo ugbo iri, ndu abụru ndu ishi, l’achị ụkporo ndu ojọgu ụgbo labọ l’iri, ọwaa ndu l’a-nọ atụpyaru iya alị mẹe ndu l’anọ akpatarụ iya iwhe o meberu l’alị, ndu ọwhua eme ngwọgu yẹle ngwa, l’etsoje ụgbo-ịnya. 13Ọo-chịru ụnwada unu ye tẹ whẹ meje mmanụ, l’eshi kwẹkwekwe. Ya aharu whẹ mee ndu l’eshi nri mẹe ndu l’eghe iwhe egheghe. 14Ọo-nashi unu ụkabyi unu, ọwaa mgbabu vayịnu unu yẹle mgbabu ólivu unu, kakọta-gezhia ree, bya eworu iya nụkota ndu l’ejeru iya ozhi. 15Oo-vuko witi unu yẹle akpụru vayịnu unu ụzo lanụ iya l’ime ụzo iri woru nụ ndu ishi-ozhi iya mẹe ndu ozhi iya. 16Ohu unu unwoke mẹe ụnwanyi, yeru ụnwu-okoro unu ndu ọwhu ike ọrwu kakọta-gezhia mẹe nkakfụ-ịgara unu bẹ l’ọo-tụko woru mebe iwhe ẹka iya tẹ whẹ jejeru iya ozhi. 17Oo-rwuko atụru unu mẹe eghu unu ụzo lanụ l’ime ụzo iri unu, ya atụko unu g’unu ha gbakọta nwohuta. 18O -rwulewho nteke ono, unu aryangụrihu t’a nafụta unu l’ẹka eze ọbu, unu gude ẹka unu họta t’ọ chịje unu, ọle Onye-Nwe-Ọha bẹ l’ẹte abyadụa l’a-ngaru unu nchị nteke ono.”
19Obenu lẹ ndu ono jịkaru ọngaberu Sámuwẹlu nchị. Whẹ sụ iya: “Waawa-o! Anyi chọru onye l’a-bụ eze anyi. 20O noo nteke anyi l’a-dụ g’ọo ndu mba gẹ mba ha ọdo, nweru eze. Mbụ anyi enweru eze ọwhu l’a-nọ achị anyi, ya evutajeru anyi ụzo l’iwhe bụ ọgu, anyi l’alwụ alwụ.” 21O rwua gẹ Sámuwẹlu nụkobe-geeru iwhe lile, ndu ono kfuru, ọ kọ-whuru iya Onye-Nwe-Ọha azụ. 22Onye-Nwe-Ọha sụ: “Meeru whẹ rọo iwhe whẹ l’aryọ ghu, goshi whẹ eze, l’a-nọ achị whẹ.” O noo nteke Sámuwẹlu sụru unwoke Ízurẹlu: “T’onyenọnu lashia mkpụkpu ẹka o shi.”
9Sọlu l’eje ibe Sámuwẹlu
1O nweru nwoke ọbu, shi l’ikfu Bénjaminu, ẹwha iya bu Kishu, nwa Abyiyẹlu. Abyiyẹlu bụ nwa Zerọ, Zerọ bụru nwa Bekoratu, Bekoratu bụru nwa Afaya onye Bénjaminu. Kishu bẹ bụ onye nweru ẹku, bya abụru onye nweru ẹnya. 2Ọ nwụtaru nwata nwoke, ẹwha iya bụ Sọlu, mbụ nwokoro, matarụ ụma, nke ọwhu bụ l’ooto nwedu onye l’atụru iya l’alị ndu Ízurẹlu. Onye vutanukaru evuta bẹ l’anọje ebe iya l’ukfumẹka.
3O be gẹ nkakfụ-ịgara Kishu, bụ nna Sọlu tuwhashihuru, Kishu sụ nwa iya ono, bụ Sọlu: “Duta nwozhi lanụ tẹ gụ l’iya je achọo nkakfu-ịgara ono, whushihuru ewhushihu.” 4Ọo ya bụ, whẹ tụgbua ghajaa ẹka ugvu ugvu jiru eji l’alị ndu Ífuremu, rwua mgboro alị Shalisha, tọ dụ iwhe whẹ whụru. Whẹ bya atụgburu ụzo alị ndu Shalimu, tọ dụhunu nkakfụ-ịgara ono, ọwhu whẹ whụru l’ẹka ono. Whẹ tụko ẹka iya nke Bénjaminu jekota, whẹ ta awhụ iya. 5Whẹ bya erwulewho ẹka iya nke Zufu, Sọlu sụ nwozhi ono, yẹle iya lị: “Bya t’anyi dawhu azụ, ọdumeka bẹ nna mu l’e-gbekwa chọlahaa anyi, haakwarọ owhu l’eekfu lẹ nke nkakfụ-ịgara.”
6Nwozhi ono sụ: “Ngabẹkwawho, lẹ mkpụkpu-a bẹ onye nke Chileke bukwa. Ọ bụ onye l’aakwabẹ ugvu shii nkele iwhe o kfuru l’ereje lẹ g’o kfuru iya. T’anyi bahụada l’ẹka ono. O nweru gẹ l’ee-me, ya akarụ anyi ụzo, anyi l’e-tso iya.”
7Sọlu bya asụ iya: “?Ndẹkwaanu iwhe anyi l’a-nụ nwoke ọbu mẹ anyi jee? Gẹ nri, dụ lẹ nwẹda, anyi pa gvụwaru, tọ hẹ l’o nweru iwhe anyi l’a-nyako onye nke Chileke ọbu? ?Ndẹe iwhe anyi gude eje?”
8Nwozhi ono sụ iya: “Ọ kwa mkpọla-ọcha lanụ, ẹrwa iya dụ nkerẹno shẹkelu bẹ mu gude. Mu l’e-woru iya nụ onye nke Chileke ono ndụge ọ karụ anyi ụzo ọwhu anyi l’e-shi iya.” 9L’oge mbụ l’alị ndu Ízurẹlu bẹ l’abụje: madzụ l’achọ ọjita Chileke iwhe, ya asụ: “Unu bya t’anyi jekfu onye l’awhụ awhụ.” O noo l’ọo ndu nkfuchiru Chileke nke nteke ono bẹ whẹ shi ekuje ndu l’awhụ awhụ.
10Sọlu sụ nwozhi ono: “Ọ dụ mma, bya t’anyi je!” Ọo ya bụ, whẹ jịbe iya, ọ bụru whẹ oje mkpụkpu ono, onye nke Chileke ono bu.
11Gẹ whẹ l’enyikwadua ugvu abahụ lẹ mkpụkpu ono, whẹ l’ụnwumgboko, l’eje oseta mini hadzu, whẹ jịa whẹ sụ: “?Onye l’awhụ awhụ, ọ nọ l’ẹka-a?” 12Ụnwumgboko ono sụ whẹ: “Ọ nọkwa iya-a. Ọ nọ unu l’ụzo atatiwhu. T’unu jeshia ike ntaa, l’ọ bụ-wo ntanụ b’ọ byarụ mkpụkpu-a, o noo nkele ndu ibiya nke anyị l’agbarụ Chileke ẹja l’elikoro ẹka, l’aagwajẹ iwhe. 13Unu -bebe abahụ l’ime mkpụkpu ono bẹ unu l’a-whụ iya, tẹmenu ya ejeshia ori nri l’eli ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe. Lẹ ndu dọru l’ẹka ono te eridu nri jeye ya abya, nkele ọ gọfutajedaru ọnu-ọma ye l’ẹja ono, a gbarụ, e megee, tẹmenu ndu e kuru oku abya eria nri. Unu tụgbua je ntaa, l’unu l’a-whụ iya!” 14Whẹ tụgbushia bahụ lẹ mkpụkpu ono. Abahụ, whẹ l’abahụkwadu iya, lekwa Sámuwẹlu g’o shi l’ụzo atatiwhu whẹ abya eje l’eli ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe.
15Ọle ụnyawhu iya tẹmenu Sọlu bya bẹ Onye-Nwe-Ọha goshihaakwaru Sámuwẹlu iwhe ono sụ: 16“Oge ntaa echile bẹ mu l’e-zhi nwoke, shi l’alị ndu Bénjaminu t’ọ byakfuta ghu. Ọ -byarwulewho, wụa ya mmanụ l’ishi nke t’ọ bụru iya bụ onye ishi, l’a-nọ achị ndu nkemu, bụ Ízurẹlu. Ọo-nafụta whẹ l’ẹka ndu Fílistiya Mu lewaru ndu nkemu ẹnya whụ iwhe whẹ nọ l’ime iya, ẹkwa whẹ l’arya rwuwa mu nchị.”
17Awhụwhu, Sámuwẹlu whụru Sọlu, Onye-Nwe-Ọha sụ iya: “Lekwa nwoke-e, mu kfuru ghu okfu iya, ọo ya l’a-chị ndu nkemu, bụ ndu Ízurẹlu.” 18Sọlu bya ejekfu Sámuwẹlu lẹ mgboro ọnu ẹka l’eeshije abata lẹ mkpụkpu ono bya ajị iya sụ: “Byiko kanụru mu ẹka ụlo onye ono, l’awhụ awhụ dụ.”
19Sámuwẹlu sụ iya: “Ọo mu bụ onye l’awhụ awhụ ọbu.” Ọ sụkwa iya whọ: “Vuru mu ụzo nyihu eli ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe je angabẹru mu. O noo lẹ ntanụ ọwa bẹ mu lẹ ghu l’a-tụko ria nri, anyi anọo fụta ụtsu, mu akakwanụru ghu iwhe dụ ghu l’obu. 20L’iwhe, gbasaru nke nkakfụ-ịgara unu ono, tuwhashihuru nkeshi abalị ẹto, garụ agaga; t’ị bị chịhe uche l’ẹka, o noo l’a whụkotawaru iya. Sụ: ?Tọ nụ ghu-a bẹ iwhe ono, ndu Ízurẹlu tụkoru achọshi ike kwarụ l’ẹka? ?mbụ tọ bụnua l’ọzo-ụlo nna ghu?”
21Sọlu sụ iya: “Ọle ọ kwanụ l’ikfu Bénjaminu, mbụ ikfu kakọta ọlwa alị lẹ Ízurẹlu bẹ mu shi. Ọdo bụru l’ẹnya-uwhu nke anyị bụ iya kakọta-gezhia nwanshịi l’ikfu Bénjaminu. ?Ọo gụnu kparụ l’i kfuru mu ẹgube iwhe-e?”
22Ọo ya bụ, Sámuwẹlu bya eduta Sọlu yẹle nwozhi iya bahụ l’ime whorokoto ụlo, dụ l’ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe, bya eworu whẹ dobe tẹ whẹ nọdu l’ishi ndu ono, rwukwaru ụkporo madzụ l’ụmadzu iri, e kuru oku nke iche. 23Sámuwẹlu bya asụ onye l’eshi nri, e gude eme iwhe l’ẹka ono: “Wotaru mu nụ anụ ono, mu nụru ghu, mbụ onona, mu sụru t’i wofu dobe iche!” 24Ọo ya bụ, onye ono, l’eshi nri wolia ụtakfu anụ ono yẹle iwhe tukoru iya nụ, bya edoberu iya Sọlu l’iwhu. Sámuwẹlu sụ: “O nokwa iwhe e doberu ghu. Ria ya, o noo nkele e dobehawaru ghu iya kwabẹru ori iwhe ọwa tẹhenu anọ anọ mu kfude sụ lẹ mu kukwaru ndu madzụ ẹbyii.”
Sọlu yẹle Sámuwẹlu tụgba ria nri mbọku ono. 25E megezhiawho, whẹ tụko shi l’eli ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe ono lụfuta bahụ-shia l’ime mkpụkpu. Sámuwẹlu yẹle Sọlu laa idzu l’eli ụlo.
26Whẹ gbashị l’ụzo chi asahụ, Sámuwẹlu kua Sọlu l’eli ụlo ẹka, ọ nọ. Ọ sụ iya: “Kwakọbe tẹ mu vudoru ghu t’ị lashia.” Nteke Sọlu kwakọbe-geeru yẹle Sámuwẹlu tụko lụfushia etezhi. 27O be lẹ gẹ whẹ l’alụfu-gewa lẹ mkpụkpu ono, Sámuwẹlu bya asụ Sọlu: “Sụ nwozhi ono, gụ l’iya lị t’o vuta ụzo tụgbua! Gụbedua angabẹ nwanshịi nke ọwhu mu l’e-zhi ghu ozhi, Chileke zhiru.” Nwozhi ono bya emee iwhe e zhiru iya.
10Sámuwẹlu l’awụ Sọlu mmanụ nke ọbu eze
1Ọo ya bụ, Sámuwẹlu woru mmanụ, dụ lẹ nwa ekpemu wụa Sọlu l’ishi bya etsutsua ya ọnu sụ: “Ọo Onye-Nwe-Ọha wụru ghu mmanụ l’ishi t’ị bụru onye ishi, l’a-nọ edu ndu nkiya, bụ ndu Ízurẹlu. Ịi-nọdu achị ndu nke Onye-Nwe-Ọha bya adzọfuta whẹ l’ẹka ndu ọhogu whẹ ono, nọ-wheru whẹ mgburumgburu. Ọwaa l’a-bụru iwhe-ọhubama l’e-goshi l’ọo Onye-Nwe-Ọha wụru ghu mmanụ l’ishi họta ghu t’ị bụru onye ishi, l’a-nọ edu ndu ono, bụ oke-iwhe yẹbe Onye-Nwe-Ọha: 2Nteke mu lẹ ghu l’a-swịkahulewho ntanụ-a bẹ gụ l’unwoke labọ l’e-dzu lẹ Zẹluza lẹ mgboro ilu Réchẹlu, l’oge alị ndu Bénjaminu. Whẹ l’a-sụ ghu: ‘Ụnwu nkakfụ-ịgara, i jeru achọcho b’a whụkotawaru. Nnajị unu ta arịhekwa iya, o gbeekwanu bụru uche ẹhu ghu bẹ chiru iya ẹhu. Iwhe l’ọo-nọje ekfu bụkwa: “?Ndẹ-zhia gẹ mu l’e-me iya lẹ nke nwa mu nwoke?” ’ 3Ii-shiwaro ẹka ono lụfu l’ukfu oke oshi, dụ lẹ Tebọ. Gụ l’unwoke ẹto, l’eje mkpụkpu Bẹtelu ọbaru Chileke ẹja l’e-dzuda l’ẹka ono. Onye lanụ bẹ l’a-kpụ ụnwu-eghu ẹto, onye ọwhu achịru ishi buredi ẹto, onye ọwhu aparụ ẹda mmẹe.
4“Whẹ l’e-kele ghu ekele, bya achịru ishi buredi labọ chẹe ghu, gụ anata whẹ iya. 5I -megee, gụ abyarwua lẹ Ugvu Chileke, dụ lẹ mgboro mkpụkpu Gibyiya, mbụ ẹka ono, ndu Fílistiya kwarụ okpu. I -rwudelewho mkpụkpu ono bẹ l’ịi-whụ ndu nkfuchiru Chileke l’ẹka whẹ kpọru giriri shi l’eli ẹka, l’aagwajẹ iwhe chịru ogumogu mẹe nkwa mẹe opu mẹfua une akụ eje l’ụzo, ekfuchiru Chileke. 6Ume Onye-Nwe-Ọha l’a-bya ghu l’ẹhu nke ikelike, gụ etsoru whẹ kfuchilahaaru Chileke bya agbanwee nteke ono ghọo onye dụ iche. 7Iwhe-ọhubama-a -medzulewho, gụ emelahaa iwhe ẹka ghu gbakfuru, o noo nkele Chileke l’a-nọdu swiru ghu. 8Ọo ya bụ, gụ evuru mu ụzo tụgburu jeshia Gílugalu. E -megee bẹ mu l’a-byakfuta ghu l’ẹka ono, bya agbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, gbakwaawhọ ngwo-ẹja ẹhu-guu nụ Chileke. Ọle ịi-ngabẹru mu jeye ujiku ẹsaa, nteke mu l’a-byakfuta ghu bya egoshi ghu iwhe l’ii-me.”
9O be gẹ Sọlu tughachiru tẹ ya gharụ Sámuwẹlu l’ẹka ono, Chileke gbanwee obu Sọlu, iwhe-ọhubama ono nwụkota mbọku ono. 10Whẹ bya erwua mkpụkpu Gibyiya ọbu, ndu nkfuchiru Chileke gbua giriri byakfuta iya, Ume Chileke bya iya l’ẹhu l’ikelike yẹle whẹ kfuchilahaaru Chileke. 11Nteke ndu lile, mahawarụ iya nụ whụru iya gẹ yẹle ndu nkfuchiru Chileke tụkoru ekfuchiru Chileke, whẹ jịlahaa onwowhe sụ: “?Ndẹe g’ọ nwụ-zhiaru nwatibe Kishu? ?Sọlu tsofua lẹ ndu nkfuchiru Chileke tọo?” 12Nwoke, bu l’ẹka ono sụ: “?Ọo onye bụ nna whẹ?” Ọo ya bụ, a kpọchalahaa okfu ono akpọcha asụje: “?Sọlu tsofua lẹ ndu nkfuchiru Chileke tọo?” 13Sọlu kfuchigeleruwho Chileke, ọ tugbua jeshia l’eli ẹka, l’aagwajẹ iwhe.
14Nwune nna Sọlu bya ajị yẹle nwozhi ono sụ: “?Ọo awe bẹ unu shi jee?”
Sọlu sụ: “Ọ kwa nkakfụ-ịgara ọbu bẹ anyi shi achọ. Anyi chọnyaa ya, anyi ta awhụ iya, anyi chọru Sámuwẹlu jeshia ya njịta.”
15Nwune nna Sọlu sụ iya: “Karụ mu iwhe Sámuwẹlu kfuru unu.”
16Sọlu sụ iya: “O kfujaru iya anyi ekfuja l’a whụwaru yẹbe nkakfụ-ịgara ọbu.” Ọle ọ tọ kfukwanuru iya iwhe Sámuwẹlu kfuru iya nke ọbu eze l’alị ndu Ízurẹlu.
Eeme Sọlu eze ndu Ízurẹlu
17Sámuwẹlu kukobe ndu Ízurẹlu lẹ mkpụkpu Mizupa, tẹ whẹ bya l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. 18Ọ sụ ndu Ízurẹlu: “Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: ‘Mu dufutaru unubẹ ndu Ízurẹlu l’alị Íjiputu bya anafụta unu l’ẹka ndu Íjiputu ono, nafụtakwawho unu l’ẹka ndu alị-eze lile ono, shi akpa unu ẹhu.’ 19Ọle nta-a bẹ unu nyazọwaru Chileke unu, dzọfutaru unu l’ime oke iwhe-ẹhuka yẹle iwhe-nnaakwaa. Unu gudezhia ọnu unu ono jịka sụ: ‘Waawa-o, l’unu chọru eze nke ẹka unu.’ Ọo ya bụ, t’unu byakfuta Onye-Nwe-Ọha l’ikfu l’ikfu unu mẹe l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu unu.”
20Sámuwẹlu bya achịkobe ndu Ízurẹlu l’ẹka lanụ; a tụa ido; ọ bụru ikfu Bénjaminu b’ọ darụ. 21Ọ bya achịkobe ikfu Bénjaminu ono l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu l’iwhu Chileke; a tụa ido; ọ bụru ẹnya-uwhu nke Matiri b’ọ darụ. Ọ bya achịkobekwawho ẹnya-uwhu nke Matiri l’ishi onye l’ishi onye; a tụa ido; ọ bụru Sọlu nwa Kishu b’ọ darụ. A bya achọde onye ọwhu ọ bụ gẹdegede; t’a whụ iya. 22Whẹ jebaa njịta l’iwhu Onye-Nwe-Ọha sụ: “Onye ọbu; ?ọ byawaru ẹka-a?”
Onye-Nwe-Ọha sụ: “Ee; o domiru onwiya l’ẹka ngwongwo dụ.”
23Whẹ gude ọso je akpụfuta iya l’ime ẹka ono, o domiru onwiya. Ọ bya akfụkube ndu ọwhu; ọ kakọta whẹ nkajishi. 24Sámuwẹlu bya asụ ndu nọkota l’ẹka ono: “?Unu whụwaru onye ọbu, Onye-Nwe-Ọha họtaru? O to nwedu onye dụ g’ọo ya l’ime ndu Ízurẹlu.”
Ọo ya bụ, ndu ono ryashịa sụ: “Ndzụ ghu ndzụ ogologo gụbe eze!”
25Sámuwẹlu bya ekfuaru ndu Ízurẹlu iwhe gbarụ onye eze mẹe ozhi, gbarụ iya l’ejeje. Ọ tụko iya dekota edede l’ẹkwo bya eworu iya dobe l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. Ọo ya bụ, Sámuwẹlu gbasaa whẹ; onyenọnu lashia ibe iya. 26Sọlu lashikwaawho ibe iya lẹ mkpụkpu Gibyiya; mkparawa unwoke, Chileke jeru l’obu tsoru iya. 27Ndu mkpaka bya asụ “?Ndẹ-zhia g’unu leru ẹnya sụ lẹ nwoke-e l’a-dzọ ndu Ízurẹlu?” Whẹ tụko kpọ iya ẹbo l’afụ; t’ọ dụ iwhe whẹ nụru iya. Sọlu te enwehunu iwhe o kfuru.
11Sọlu l’anafụta mkpụkpu Jabẹshi
1Ọo ya bụ, Nahashi, bụ eze ndu Amọnu bya achịta ndu ojọgu iya tụgbua je eyebuta mkpụkpu Jabẹshi-giledu. Ndu Jabẹshi byakfuta Nahashi bya asụ iya: “T’anyi lẹ ghu gbaa ndzụ nchị-ọdu-ndoo nke ọwhu anyi l’a-nọ ejeru ghu ozhi.”
2Obenu lẹ Nahashi, bụ eze ndu Amọnu bẹ sụru whẹ: “Ọnodu, mu l’e-gude kweta tẹ mu l’unu gbaa ndzụ bụlewho mẹ mu swọshiru unu akpụru-ẹnya ẹka-ụtara l’ẹhu l’ẹhu, shi nno meru iwhe iwhere nụ ndu Ízurẹlu l’owhu.”
3Ndu bụ ọgurenya ndu Jabẹshi sụ iya: “Yeru anyi abalị ẹsaa t’anyi gude zhigbakota ozhi l’alị ndu Ízurẹlu. Ọ -bụru l’o to nwedu onye gbatarụ anyi; anyi ahaa ghu ọwota ọgu wụ-kfuta ghu; gụ emee anyi gẹ dụ ghu mma.”
4Nteke ndu ono, e zhikashiru ozhi rwuru mkpụkpu Gibyiya, bụ mkpụkpu ẹka Sọlu shi; whẹ bya ekfutaru ndu ẹka ono nke iwhe ono, whẹ tụko chishia mkpu-ẹkwa. 5Ọ bụleruwho nteke ono bẹ Sọlu l’erwulata eswi, e gude atụpyaru iya alị eje abata. Ọ jị sụ: “?Ọo gụnu kparụ ndu madzụ ọrya ẹgube ẹkwa ọwa?” Ọo ya bụ, whẹ bya ekfua iwhe ndu Jabẹshi kfuru. 6Nteke Sọlu nụ-geleruwho iwhe ono, whẹ kfuru; Ume Chileke bya iya l’ẹhu l’ike l’ike; ẹhu-eghughu gbanwuhu iya l’ẹhu. 7Ọ kpụta oke-eswi labọ, e ligbaberu eligbabe gbua; bya ebushia anụ iya ebushi chịru nụ ndu ozhi tẹ whẹ goshidzuru iya ndu Ízurẹlu l’owhu; sụ: “Ọo ẹgube-ẹ bẹ l’ee-megbaru oke-eswi onye ọwhu l’ẹte afụtaa bya etsoru Sọlu yẹle Sámuwẹlu jee ọgu ọwa.”
Onye-Nwe-Ọha mee t’egvu gudeshia madzụ lile; whẹ tụko gẹ whẹ ha wụfuta l’ugbo lanụ. 8Sọlu bya achịkobe whẹ gụkota whẹ ọgu lẹ mkpụkpu Bẹzeku. Unwoke ndu Ízurẹlu dụkota ụkporo ụnu unwoke ugbo ụkporo l’ugbo iri l’ẹsaa l’ụnu madzụ iri; ndu nke Juda dụ ụkporo ụnu unwoke ugbo ẹto l’ụnu madzụ iri l’ise. 9Whẹ bya ezhia ndu ozhi ono, byarụ nụ sụ whẹ: “Unu je ezhia unwoke mkpụkpu Jabẹshi-giledu l’aa-nafụta whẹ echile mẹ anwụ kalẹwho ose.” O rwua gẹ ndu ozhi ono jeleruwho je ezhia ndu Jabẹshi ozhi ono; ẹhu tsọmahu whẹ. 10Ndu Jabẹshi ono bya asụ ndu Amọnu: “O -rwua echile; anyi awụ-kfuta unu, unu emee anyi gẹ dụ unu mma.”
11Ọ bya erwua echile iya ono; Sọlu tsukahu ndu nkiya uzhi ẹto. Ọ bya ebe l’aghagha mgbẹnya ikpazụ l’ime ẹnyashi; whẹ wụba l’ime ọdu ndu Amọnu je egbuzhia whẹ who iwhe whẹ l’egbu whẹ jeye nteke anwụ karụ ose. Ndu ọwhu wafụru nụ gbaa nnanụ nnanụ; nke bụ l’o to nwedu onye yẹle ibe iya gbarụ ẹka lanụ.
12E -megee; ndu Ízurẹlu sụ Sámuwẹlu: “?Ndẹe ndu ono, jịru sụ ?mẹe Sọlu l’a-dụa ike chịa whẹ? Chịfutaru anyi ndu ọbu t’anyi gbushia whẹ.”
13Sọlu bya asụ: “O to nwedu onye l’ee-gbu egbu ntanụ nkele ọo ntanụ-a bẹ Onye-Nwe-Ọha nafụtaru ndu Ízurẹlu.” 14Sámuwẹlu bya asụ ndu Ízurẹlu: “Unu bya t’anyi jeshia Gílugalu je emee tẹ nke ọbu eze iya ono kabaa ọfuta iwhoro l’ẹka ono.” 15Ọo ya bụ, whẹ tụko gẹ whẹ ha jeshia Gílugalu je ekfushia ya ike l’iwhu Onye-Nwe-Ọha l’ọo Sọlu bụ eze whẹ. Whẹ bya agbarụ Onye-Nwe-Ọha ngwo-ẹja ẹhu-guu l’ẹka ono. Sọlu mẹe ndu Ízurẹlu l’owhu tụko mee oke ẹhu-ụtso.
12Okfu, Sámuwẹlu kfuru yeru ndu Ízurẹlu
1Sámuwẹlu sụ ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha: “Iwhe lile, unu kfuru bẹ mu ngabẹru unu nchị, bya ewofutaru unu eze, l’a-nọ achị unu. 2Ntaa bẹ unu nwewa eze, l’a-nọ edu unu. Mbẹdua l’onwomu bẹ kahụwaru, ishi bụwaru mu ẹwo, unu l’ụnwu mu unwoke tụkowa nọdu. Mu shiwa lẹ nwata dua unu jeye mu beru ẹgube-ẹ. 3Unu lee mu ndọwa; t’unu nọdu l’iwhu Onye-Nwe-Ọha mẹe l’iwhu onye ọ wụru mmanụ l’ishi t’ọ bụru eze gbaada ẹka-ebe iwhe dụ ẹji, mu yejeru ẹka. ?Ọo eswi onye bẹ mu natajẹru iya? ?Tọo ịnya-ivu onye bẹ mu kpụtajeru? ?Tọo onye bẹ mu tuwhutajeru iwhe iya? ?Oo onye bẹ mu mejeru mmegbu? ?Tẹ mu natajẹru onye n-wọlazu mee ẹnya gẹ to nwedu iwhe mu whụru? Ọ -bụru l’o nweru iwhe lile ono ọwhu mu yejeru ẹka, t’a gbaa ẹka-ebe iya ntaa ndụge mu wota iwhe ọbu bya nụ-whu onye ọbu azụ.”
4Whẹ sụ iya: “I ti tuwhutajekwa iwhe anyi, ti megbutaje anyi, to nwehunu onye ị natajẹru iwhe iya.”
5Sámuwẹlu sụ whẹ: “Onye-Nwe-Ọha bụ onye ẹka-ebe. Onye Onye-Nwe-Ọha wụru mmanụ l’ishi t’ọ bụru eze bụru onye ẹka-ebe ntanụ l’o to nwedu ejo-iwhe, unu l’a-gụru nụ mu lẹ mu yeru ẹka.”
Whẹ zụa sụ: “Ọo iwhe meru eme; ọo ya bụ onye ẹka-ebe ọbu.”
6Sámuwẹlu bya asụ whẹ: “Ọo Onye-Nwe-Ọha bẹ tụru Mósisu yẹle Érọnu ẹka, whẹ dufuta ochee-oroke unu whẹ l’alị ndu Íjiputu. 7Ọo ya bụ, t’unu kfụkwaru g’unu kfụru, tẹ mu nyatarụ unu iwhe bụkota iwhe Onye-Nwe-Ọha meshiru unu l’ochee-oroke unu whẹ gude dzọfuta unu. 8Nteke Jékọpu whẹ lageeru je eburu l’alị Íjiputu bẹ whẹ ryakuru Onye-Nwe-Ọha. Onye-Nwe-Ọha bya ezhifu Mósisu yẹle Érọnu, bụ ndu dufutaru nna unu oche whẹ ono l’alị ndu Íjiputu ono bya edobe whẹ tẹ whẹ buru l’ẹka-a. 9Obenu lẹ whẹ nyazọru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ; o nwuru whẹ ye l’ẹka Sisera, bu onye ishi ndu ojọgu mkpụkpu Hazọ mẹe l’ẹka ndu Fílistiya mẹe l’ẹka eze ndu Moabu, bụ ndu ono, lwụshiru whẹ ọgu. 10Whẹ ryakua Onye-Nwe-Ọha sụ: ‘Anyi mewaru iwhe-dụ-ẹji nkele anyi hawarụ Onye-Nwe-Ọha bya awata ọbaru Bálu mẹe Ashịtarotu ẹja. Ọle ọbu, nafụtaro anyi ntaa l’ẹka ndu ọhogu anyi whẹ ono nke ọwhu anyi l’a-balaharu ghu ẹja.’ 11Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha zhi Jerubálu, bụ onye l’eekujekwawho Gídiyọnu mẹe Béraku mẹe Jéfuta, ọwaa Sámuwẹlu, whẹ bya anafụta unu l’ẹka ndu ọhogu unu, nọ-wheru unu anọ-whe, unu buru guu. 12O be g’unu bya awhụ lẹ Nahashi, bụ eze ndu Amọnu l’eje ije gẹ l’oo-shi megbuta unu, unu sụ mu: Waawakwa, l’unu chọkwaru onye eze, l’a-nọ achị unu nke iche, l’ẹka Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu bụkwa-a eze unu.
13“Unu lee eze ọbu, unu hatarụ t’ọ chịje unu bụ iya bụ onye ọbu, unu l’ajị ajị iya. T’unu lee ya; lẹ Onye-Nwe-Ọha mebewaru unu eze. 14Ọ -bụru l’unu l’a-nọ atsụ Onye-Nwe-Ọha egvu, ejeru iya ozhi, unu l’anụru iya okfu, unu te ekwefuje ike l’iwhe ọ tụru unu l’iwu t’unu mee, mbụ unu l’eze ọbu, e meru t’ọ chịje unu l’etso Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu, bẹ l’ọo-dụkwa ree. 15Obenu l’ọ -bụru l’unu ta anụru Onye-Nwe-Ọha okfu, mbụ unu kwefu ike l’iwhe ọ tụru unu l’iwu bẹ l’oo-byi unu ẹka l’ẹhu; ẹgube o byiru iya nnajị unu whẹ. 16T’unu kfụru g’ụnu kfụru whụ eze iwhe Onye-Nwe-Ọha bya l’eme unu l’iwhu! 17?Tọ nụa oge, l’aakpatajẹ witi dụ ẹgube? Mu l’a-kpoku Onye-Nwe-Ọha t’ọ tụa egbe-igwe chịa mini nke ọwhu unu l’a-makwanụru, bya awhụ l’ejo-ememe, unu meru parụ ẹka l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha l’okfu t’e meeru unu eze.”
18Ọo ya bụ, Sámuwẹlu ryaku Onye-Nwe-Ọha. Nteke ono whọ Onye-Nwe-Ọha mee egbe-igwe gbalahaa, mini chịlahaa. Akpa-jiijii Onye-Nwe-Ọha mẹe nke Sámuwẹlu tụko ndu ono gudekota. 19Ndu Ízurẹlu lile sụ Sámuwẹlu: “Kfuru nụru anyịbe ndu ozhi ghu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu, nke ọwhu anyi l’ẹte anwụshihu. O noo nkele anyi shiwaa l’ejo-iwhe-e, anyi metaru mee t’iwhe-dụ-ẹji, anyi metagbaberu kabaa shii l’okfu t’a nụ anyi eze!”
20Sámuwẹlu sụ ndu Ízurẹlu: “Unu ba atsụshi egvu! Ọ kwa unu bẹ meru ejo-iwhe ono g’ọ ha, ọle t’unu be echekwa iwhu ichewhu ọdo l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ. T’unu gbechia gude obu unu g’ọ ha bajẹru Onye-Nwe-Ọha ẹja. 21T’unu ba achịkwaru ẹka yee l’ọgwa agwa, bụ iwhe mmaanụ; mbụ agwa ono l’ẹte akwọ unu lẹ mkpa, t’ọ bya l’a-nafụta unu, o noo nkele whẹ bụkota iwhe mmaanụ. 22Nkele Onye-Nwe-Ọha ta abyadụ l’e-buha ndibe iya ẹka l’iswi ẹwha iya ono, parụ ẹka. O noo nkele ọ dụ Onye-Nwe-Ọha ree l’obu t’unu bụru ndibe iya. 23A -bya l’ẹka mbẹdua nọ, t’iwhe ọwhu l’e-me tẹ mu ba anọ ekfu anụ Onye-Nwe-Ọha l’iswi ẹhu unu jekwa njere iya. Nkele ono kwa mu ome Onye-Nwe-Ọha iwhe-dụ-ẹji. Mu l’e-zhi unu ụzo, gbarụ nụ mẹe ụzo, kfụru nhamụnha. 24Iwhe dụ iya nụ kpụ bụ t’unu tsụje Onye-Nwe-Ọha egvu, unu egude ire-lanụ, wofuta obu unu baarụ iya ẹja, unu nyatakwa eze iwhe o megbaberu unu. 25Ọle unu ye ẹka l’ejo-ememe, unu te esefu iya ẹka bẹ unu l’eze unu ọbu l’e-bekochaa bụru ntụ ekpofu.”
13Ndu ojọgu Sọlu lẹ nke ndu Fílistiya l’alwụ ọgu
1Sọlu bẹ gbarụ ụkporo awha l’awha iri tẹmenu ọ bụru eze l’achị ndu Ízurẹlu. Ọ rwua g’ọ chị-geeru ndu Ízurẹlu awha labọ, 2ọ họfuta ndu Ízurẹlu ụnu unwoke ugbo ẹsaa l’ụkporo iri. Ọ chịta ụnu unwoke ugbo ise swibe onwiya lẹ mkpụkpu Mikumashi mẹe l’alị ugvu ugvu mkpụkpu Bẹtelu, bya achịta ụnu unwoke labọ l’ụkporo iri ndu ọwhua yeru Jonatanu lẹ mkpụkpu Gibyiya, dụ l’alị ndu Bénjaminu. O sụ unwoke ọwhu wuduru nụ tẹ whẹ lwashichaa ibe whẹ.
3Jonatanu lwụ-gbua ndu Fílistiya, kwarụ okpu lẹ mkpụkpu Geba. Ndu Fílistiya ono nụa l’a lwụ-gburu ndu nke whẹ. Sọlu gbugbakota opyi-ọku l’alị ono l’owhu sụ: “Tẹ ndu Híburu nụkwaa ya.” 4Ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha bya anụgbakota lẹ Sọlu bẹ lwụ-gburu ndu Fílistiya ono, kwarụ okpu lẹ Geba. Ntaa bẹ Ízurẹlu l’eshiwa ndu Fílistiya tụbaa l’imi. A kpakọo ndu Ízurẹlu ọnu lẹ Gílugalu whẹ tsoru Sọlu.
5Ndu Fílistiya bya akpakọbe ọnu tẹ whẹ lwụshi ndu Ízurẹlu ọgu. Whẹ gude ụgbo-ịnya-ọgu, dụ ụkporo ụnu ẹto l’ụnu iri l’ise, ọwaa ndu l’egudeje ịnya ono alwụ ọgu, dụ ụnu madzụ ugbo iri l’ise. Ndu ojọgu mmaanụ dụ g’ọo nvụ-ẹja, dụ l’ogbigbo eze-ẹnyimu. Whẹ wulihu je akwaa okpu lẹ mkpụkpu Mikumashi l’ụzo ẹnyanwu-awata nke mkpụkpu Bẹtu-avenu.6Nteke ndu Ízurẹlu chọfutaru l’alị rwụhuwaru arwụhu, nke bụ lẹ ndu nke whẹ b’a kariru ẹka, whẹ domishia onwowhe l’ime ọgba mẹe l’ime ẹtsukala mẹe lẹ mkpula oke-ẹwhuru mẹe l’ime iduma mẹe l’ime wẹlu-mini. 7Ndu ọdo l’ime ndu Híburu ono bẹ harụ dafụ ẹnyimu Jọ́danu azụ iya ọwhu lwaa alị ndu Gadu mẹe alị Giledu.
Sọlu nọshiwaro lẹ Gílugalu; ndu ojọgu ọwhu whẹ l’iya lị nmahụ kwekwekwe l’ọtsu egvu. 8Sọlu nọo l’ẹka ono abalị ẹsaa, bụ abalị ole, yẹle Sámuwẹlu kfutaru, Sámuwẹlu ta abyahụnu Gílugalu; ndu whẹ lẹ Sọlu nọ gbakashịhulahaa. 9Ọo ya bụ, Sọlu sụ: “Unu wotaru mu nụ anụ, l’ee-gude gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja ọkpokota-iwhe-ọku mẹe ọwhu l’ee-gude gbaa ẹja ẹhu-guu.” Sọlu bya egbua anụ gude gbarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono. 10Ọ kwadụa agbage, l’ọogba-ge ẹja ono, Sámuwẹlu bụru whẹrekete l’ẹka ono; Sọlu kwee gbashi tẹ ya gbata iya ndzuta kele iya. 11Sámuwẹlu habuhu jị ya: “?Ọo gụnu b’i meru?”
Sọlu sụ iya: “Mu byakwa elee ẹnya lẹ ndu mu lẹ whẹ lị bẹ l’agbakashịhu agbakashịhu; t’ị byahẹ nteke mu lẹ ghu tụtaru ọnu, ndu Fílistiya dzuwaa lẹ Mikumashi, 12mu kwee sụ: ‘Mẹ ndu Fílistiya l’a-wukfutakwa anyi ọgu lẹ Gílugalu l’ẹka-a l’ẹbe ọbu lẹ mu ryọwaru Onye-Nwe-Ọha tẹ mu dụ iya l’obu.’ Iwhe ono nwukobe mu, mu kwee woru anụ gbua gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku nụ Onye-Nwe-Ọha.”
13Sámuwẹlu sụ iya: “Ọo eswe b’i meru. I ti dobedu iwu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu tụru. Ọ -bụ l’i dobedzuru iya mẹ Onye-Nwe-Ọha emee t’abụbu ị bụ eze l’achị ndu Ízurẹlu shihu ike jeyewaroya. 14Obenu lẹ nta-a bẹ l’ịiti bụgbuduru eze nkele Onye-Nwe-Ọha bẹ chọwaru chọta nwoke lanụ, dụ iya ree l’obu; họtawa iya t’ọ bụru iya bẹ bụ onye l’a-nọ edu ndu nkiya, o noo l’i ti dobedu iwu Onye-Nwe-Ọha.”
15Ọo ya bụ, Sámuwẹlu shi lẹ Gílugalu lashia mkpụkpu Gibyiya, dụ l’alị ndu Bénjaminu. Sọlu bya agụa unwoke, whẹ l’iya tso ọgu. Whẹ tụkota dụ ụnu madzụ l’ụkporo iri. 16Sọlu yẹle nwa iya Jonatanu mẹe unwoke, whẹ l’iya lị kpakọru nọdu lẹ Geba l’alị Bénjaminu. Ndu Fílistiya kwaa okpu lẹ mkpụkpu Mikumashi. 17Ndu ọlwua-ọlaa shi l’ọdu ndu Fílistiya fụta tsukahu onwowhe ụzo ẹto. Ụzo lanụ wụru ghaa iwhu l’ụzo, shiru mkpụkpu Ọfura, dụ l’alị Shuwalu. 18Ụzo lanụ ọdo tụgbua kwasẹwaruro ụzo mkpụkpu Betu-horonu, ọwhube ndu kwe whẹ ẹto wụgburu oge-alị ono, dụ chee iwhu lẹ nsụda Zeboyimu, l’ụzo echi-ẹgu.
19O to nwedu onye l’akpụ ụzu ilile l’alị ndu Ízurẹlu gbaa mgburumgburu nkele ndu Fílistiya bẹ sụru woo: “A nọnyaadanu ndu Híburu-a meshilaharu onwowhe ogu-ịgba mẹe arwa!” 20Ọ bụru l’alị ndu Fílistiya bẹ ndu Ízurẹlu l’ejeje je abaa iwhe whẹ, l’eegudeje atụpya alị mẹe ọswiga mẹe ogbunkụ mẹe mma whẹ. 21Ụgwo, whẹ l’akfụje gude baa iwhe ono, l’eegudeje atụpya alị ono mẹe oswiga ono bụ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ mkpirikpi shẹkelu labọ l’ime uzhi ẹto. Iwhe whẹ l’aakfụje gude baa ọwhube ogbunkụ mẹe iwhe l’eegudeje achịkwa eswi, l’atụpya alị atụpya bụ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ mkpirikpi lanụ l’ime nkerẹto shẹkelu. 22O be mbọku ọgu ono rwuru, t’o nwe m’ọo onye lanụ l’ime ndu ojọgu, yẹle Sọlu mẹe Jonatanu lị ọwhu gude ogu-ịgba ọdua l’ọo arwa l’ẹka. Ọ bụ-zhiaruwho Sọlu yẹle nwata ibe iya Jonatanu bẹ gude iya.
23Ndu Fílistiya bya ahakata ndu ojọgu whẹ l’ẹka ono, whẹ kwarụ okpu tẹ whẹ je anọ-chia n-whakata ugvu Mikumashi.
14Jonatanu l’alwụshi ndu Fílistiya ọgu
1O be ujiku lanụ, Jonatanu nwa Sọlu sụ nwokorọbya, chịru iya ngwọgu: “Bya t’anyi je azụ iya ọwhu l’ẹka ndu Fílistiya dọru.” Ọle o to kfukwanuru iya nna iya. 2Sọlu nọdu l’ukfu oshi itorokuma ọbu, dụ lẹ mkpụkpu Migurọnu, dụ l’agụga agụga mkpụkpu Gibyiya. Ndu tso iya nụ bẹ rwuru ụnu madzụ l’ụkporo iri. 3Onye ọdo tso iya nụ bụ Ahayija nwa Ahitubu, bụ onye l’eyeje uwe ifọdu. Ahitubu, bụ nwune Ikabọdu nke nwoke bẹ bụ iya nwụru Ahayija. Ọ bụru Fínihasu bẹ nwụru Ahitubu l’onwiya. Tẹmenu Elayi, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Onye-Nwe-Ọha lẹ Shilo bụru iya nwụru Fínihasu. T’o nwe onye marụ lẹ Jonatanu bẹ jewaru hutushia.
4L’ọobuje ibe iya ọwhu Jonatanu whẹ l’achọ eshishi lẹ n-whakata ugvu ono bahụ l’ẹka ono, ndu Fílistiya dọru, eze-ẹwhuru, kfụru nmororo anọ-chia ya. O shia ibe iya ọwa, eze-ẹwhuru ono anọ-chia ya; nteke o shiru ibe iya ọwhu ya anọ-chia ya. Ẹwhuru ono nnanụ l’aza Bozezu, nnanụ l’aza Sene. 5Ẹwhuru nmororo ono nnanụ gvugaru l’isheli l’ụzo mkpụkpu Mikumashi. Ọwhua gvugaru l’ọhuda l’ụzo mkpụkpu Geba.
6Jonatanu bya asụ nwokorọbya ono, chịru iya ngwọgu: “Bya t’anyi daa azụ n-whakata ugvu ono azụ iya ọwhu l’ẹka ndu ono, l’ebua ugvu onoya dọru, l’o nweru-a gẹ l’ee-shi, Onye-Nwe-Ọha alwụ-chitaru anyi ọgu. O to nwedu iwhe l’a-kpọshi tẹ Onye-Nwe-Ọha ba adzọfuta anyi, m’a shii m’a ha nwanshịi.”
7Onye ono, chị ngwọgu iya sụ: “Mezhiawho iwhe gbatarụ ghu l’uche. Iwhe l’ịi-makahụ bụ lẹ mu kfụ ghu l’azụ; ọ bụru uche ghu bụ nkemu.”
8Jonatanu sụ iya: “Ọ nụ iya bụ t’ị bya t’anyi je; l’anyi l’e-nyighata jekfu ndu ono ndụge whẹ whụ-zhiada anyi ẹnya. 9Ọ -bụru lẹ whẹ sụru anyi t’anyi ngabẹ l’ẹka ono tẹ whẹ byakfuta anyi abyakfuta, anyi anọ-kirishia; anyi ejee ejekfuhe whẹ l’ẹka ono. 10Ọ -bụru lẹ whẹ sụkwanu t’anyi byakfuta whẹ l’ẹka ono; anyi enyikfushia whẹ nkele ọo ya l’e-goshi sụ lẹ Onye-Nwe-Ọha chịwaru whẹ ye anyi l’ẹka.”
11Ọo ya bụ, whẹ labọ goshi ndu Fílistiya onwowhe l’ẹka ono, whẹ dọru. Ndu Fílistiya ono sụ: “Leedawho, ndu Híburu bẹ l’akabafụta-geekwa l’ime ẹnu ono, whẹ shi domishia onwowhe.” 12Unwoke ono, nọ l’ẹka ndu Fílistiya kwatarụ okpu ryaarụ Jonatanu yẹle onye chịru iya ngwọgu ọrya sụ: “T’unu kpụlitakwaruro ẹka-a ndụge anyi emeru goshi unu!”
Ọo ya bụ, Jonatanu sụ onye ono, chịru iya ngwọgu: “Nyije tso mu l’azụ lẹ Onye-Nwe-Ọha sewaru whẹ ye ndu Ízurẹlu l’ẹka!” 13Jonatanu gude ọkpa yẹle ẹka enyi ugvu ono, onye ono, chị ngwọgu iya tsopyabezhia ya whọ l’azụ. Ndu Fílistiya l’adashị l’iwhu Jonatanu; onye chị ngwọgu iya l’etso iya azụ azụ egbushia whẹ. 14Iwhe Jonatanu yẹle onye chịru iya ngwọgu gburu l’ọnu ọgu mbụ ono bụ ụkporo madzụ. Ogologo alị ẹka e tsopyaberu ndu ono gbushia hakwa g’ọo nkerẹbo ẹka e gude eswi tụa ogvẹja abalị lanụ. 15Akpa-jiijii gudeshia ndu Fílistiya ono l’ẹka whẹ kwarụ okpu mẹe ndu ọwhu dọru l’ẹgu mẹe ndu ọwhu nọ lẹ n-whakata ugvu ono mẹe ndu ọlwua-ọlaa whẹ. Alị nmahụ jijiji. Ọ bụru Chileke bẹ meru t’akpajiijii gudeshia whẹ ike.
Ndu Ízurẹlu l’erwukashi ndu Fílistiya
16Ndu ojọgu Sọlu ndu ọwhu nọ lẹ nche lẹ mkpụkpu Gibyiya, dụ l’alị ndu Bénjaminu whụa ndu ojọgu ndu Fílistiya ono gẹ whẹ l’aza nza g’ọo ẹ̀bà-eke ibẹka ibẹbo mẹe gẹ whẹ l’akutsushi onwowhe. 17Sọlu bya asụ ndu whẹ l’iya lị: “Gbadzuada ndu ojọgu ono t’a marụ onye ọwhu lụfuru nụ.” A bya agbadzua whẹ, ọ bụru Jonatanu yẹle onye l’achịjeru iya ngwọgu bẹ l’anọhedua ya. 18Sọlu sụ Ahayija: “Patanụ igbe-ọgbandzu Chileke!” Nkele mbọku ono bẹ igbe-ọgbandzu Chileke dụ swiru ndu Ízurẹlu. 19Sọlu kpụkwaduru-a iwhe ono l’ọnu ekfu eyeru onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono, ẹwhu, l’awhụ l’ọdu ndu Fílistiya l’aka shii ejeje. Ọo ya bụ, Sọlu sụ onye ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono sụ iya: “Sewhu ẹka ghu azụ.” 20Sọlu yẹle ndu ojọgu iya whẹ bya edzukoo, ọ bụru whẹ oje ọgu. Whẹ bya awhụ lẹ ndu Fílistiya mehuru ọkpobe bonaa, gudegee ogu-ịgba whẹ egbushi ibe whẹ. 21Ndu Híburu ono, whẹ lẹ ndu Fílistiya shi swiko ike nnanụ shi nno tụgbua lwakfu whẹ l’ẹka whẹ kwarụ okpu; ghaa rii lwakfutawhu ndu Ízurẹlu ọwhu whẹ lẹ Sọlu mẹe Jonatanu whẹ lị azụ. 22O be nteke ndu Ízurẹlu ono, domishiru onwowhe l’ugvu ugvu, dụ l’alị Ífuremu nụru lẹ ndu Fílistiya l’agbawa ọso, whẹ fụshia rwua whẹ baa whẹ ẹba. 23Whẹ lwụru ọgu ono tụgbua jeye whẹ ghata mkpụkpu Bẹtu-avenu. Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha nafụta ndu Ízurẹlu mbọku ono.
Jonatanu l’amị mmanụ ẹnwu
24Ndu Ízurẹlu bẹ jenwuru ẹhu mbọku ono nkele Sọlu guderu whẹ, whẹ ribua nte sụ: “Onye a gọ-whuru agọ-whu b’ọ bụ, mbụ onye ono, l’e-wota nri ye l’ọnu tẹmenu ya erwua urwẹnyashi, nke ọwhu mụbe Sọlu l’a-gwatakwanụ ndu ọhogu mu whẹ ụgwo iwhe whẹ meru mu.” Ọo ya kpatarụ, to nwe onye lanụ lẹ ndu Ízurẹlu ọwhu riru nri. 25Ndu Ízurẹlu lile ono tụko wụhu wụba l’ọswa. Mmanụ ẹnwu dụkwanu l’alị l’ẹka ono. 26Whẹ wụba-gelewho l’ime ọswa ono. Whẹ whụa gẹ mmanụ ẹnwu ono l’asọshi, to nwehunu onye kparụ ẹka l’ọnu nkele whẹ l’atsụ egvu nte ono whẹ riru. 27Ọle Jonatanu tẹke anụhadua lẹ nna iya guderu ndu Ízurẹlu whẹ ribua nte; o gbenu je eworu ishishi nwooshi, o gude l’ẹka iya rwụa l’ụbakala-ẹnwu ono, bya akpa iya ẹka kpaa l’ọnu; ẹnya bụru iya sarịkiti. 28Onye lanụ lẹ ndu ono sụ iya: “Nna ghu guderu anyi, anyi ribua nte sụ: ‘Ọo onye, a gọ-whuru agọ-whu b’ọ bụ, mbụ onye wotazhiwaru nri kpaa l’ọnu ntanụ!’ Ọo ya meru, ndu Ízurẹlu dashia mba.”
29Jonatanu sụ: “Nna mu kpakashịakwaru alị-a. Lewaro g’ẹnya bya asaa mu ntaa lẹ nwedede-e, mu deru mmanụ-ẹnwu-a l’ọnu. 30Sụa, ?ọo l’iwhe tẹge akadụ mma nggẹle a hafụru ndu Ízurẹlu ẹka, whẹ harụ iwhe whẹ kwatarụ l’ọgu l’ẹka ndu ọhogu whẹ ria? Whẹ tẹge akadụ ogbushi ndu Fílistiya ọbu l’igweligwe?”
31Ndu Ízurẹlu dashịa mba mbọku ono gẹ whẹ gbushigeleruwho ndu Fílistiya shitalewho lẹ mkpụkpu Mikumashi jeye lẹ mkpụkpu Ayịjalonu. 32Whẹ bya avụpyabe iwhe a kwarụ l’ọgu, tsoru egbutsushi eghu mẹe atụru, ọwaa eswi yẹle ụnwu iya l’alị, tụko atawarọ yẹle mee ya. 33Tọ dụ iya bụ, whẹ sụ Sọlu: “Leedanu lẹ ndu ono l’emekwa iwhe-dụ-ẹji l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ lẹ nke anụ ono, whẹ l’eri yẹle mmee ya ono.”
Sọlu sụ: “Unu gbawarụ ejo ẹregede, unu gbụlitaru mu eze-ẹwhuru ntaantaa! 34Sụ: Unu eje l’echilabọ ndu a sụ whẹ: ‘Unu wotagee eswi l’atụru unu l’ẹhu l’ẹhu bya egbushia l’ẹka-a, unu ahaa ori anụ, mmee dụ, bụ ọwhu unu riru meswee Onye-Nwe-Ọha.’ ” Ọo ya bụ, onyenọnu kpụta eswi nke iya l’ẹnyashi ono bya egbua l’ẹka ono. 35Sọlu bya akpụaru Onye-Nwe-Ọha ẹnya-mgbẹja. Ono bụru nke mbụ, Sọlu tụru Onye-Nwe-Ọha ẹnya-mgbẹja.
36Sọlu sụ: “Unu t’anyi tsopyabe ndu Fílistiya l’ẹnyashi; anyi egwo whẹ tụtua jeye l’ishi ẹnyangge; ya eje adụ onye anyi l’e-dobe ndzụ l’ime whẹ.”
Whẹ sụ: “Mezhia ya whọ l’ụzo, l’ọo-kagezhia ghu ree.”
Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke sụ: “T’anyi kpalẹkwaa Chileke ishi iya l’ẹka-a.”
37Sọlu bya ajị Chileke sụ: “?Ọo tẹ mu chịpyabewaro ndu Fílistiya ono? ?Ii-seru whẹ ye ndu Ízurẹlu l’ẹka tọo?” Chileke te eyeru iya ọnu mbọku ono l’owhu. 38Sọlu sụ: “Unubẹ ndu bụ ishi Ízurẹlu byakọta ndẹende g’unu ha t’anyi chọfuta ụzo, anyi shi mee iwhe-dụ-ẹji l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ ntanụ. 39Eshi Onye-Nwe-Ọha ono, l’adzọfutaje ndu Ízurẹlu nọo ndzụ lẹge ọ nọ iya, obeta ọ buru ọkpara nwa mu, bụ Jonatanu b’ọ nmarụ, b’ọ bụwa maa.” To nwehunu onye tụfuru iya ọnu l’ime ndu lile ono. 40Sọlu bya ekfuru yeru ndu Ízurẹlu l’owhu sụ: “Unu kfụru l’ẹka ono tẹ mu lẹ ọkpara mu, bụ Jonatanu kfụru l’ẹka-a.”
Unwoke Ízurẹlu zụkota mgbede sụ: “Mezhia ya whọ l’ụzo, l’ọo-kagezhia ghu ree.” 41Sọlu bya ekfuru nụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke ndu Ízurẹlu sụ iya: “Yenuaru mu ọkpobe ọnu.” A bya atụa ido, ọ nma Sọlu yẹle Jonatanu. Ẹhu bụru ndu ọwhua whororo. 42Sọlu sụ: “Unu tụaru mu lẹ nwa mu, bụ Jonatanu ido ono.” A tụa ya, ọ nmaa Jonatanu. 43Sọlu bya asụ Jonatanu: “Kfuadaru mu iwhe ọbu, i meru.”
Ọo ya bụ, Jonatanu sụ iya: “Ọ kwa nwa mmanụ-ẹnwu, mu denyiru ishishi oshi, mu gude l’ẹka bẹ mu kparụ l’ọnu. ?Ọ bụru iya bụ lẹ mu lafụtajenu maa ntaa?”
44Sọlu sụ iya: “Tẹ Chileke gwakwa mu ọchi, mbụ t’o mekwa mu ọ-ka-njọ; m’ọ -bụru l’ị tịi ladụ maa ọbu Jonatanu.”
45Ndu Ízurẹlu bya asụ Sọlu: “?Ọ gbarụ tẹ Jonatanu laa maa, mbụ onye ono, tọru ndu Ízurẹlu l’uli? Tụswekwa! Onye-Nwe-Ọha vuru-a ishi iya g’o vu iya, o to nwedu m’ọo ẹgbushi, shi iya l’ishi, bya l’a-dafụ rwua alị, o noo nkele ọo Chileke b’ọ nọ l’ẹka mee iwhe-e, o meru ntanụ.” Ndu Ízurẹlu shi nno nafụta Jonatanu t’e gbuhe iya.
46Sọlu te ejehe ọchi ndu Fílistiya ọso; ndu Fílistiya dawhushia azụ lashia alị whẹ.
Ọgu, Sọlu lwụshiru ndu mba gẹ mba ha
47Sọlu nọkwa-gelewho chịlahaa ndu Ízurẹlu, ọ tụko ndu ọhogu, nọ iya mgburumgburu lwụshikota ọgu, mbụ ndu Moabu mẹe ndu Amọnu mẹe ndu Edọmu mẹe ndu eze, l’achị ndu Zoba yẹle ndu Fílistiya Ndu ọwhu ọ ghachiru jekfu ọgu, ya anụa whẹ kpakụduu. 48Ọ lwụru ọgu mkparawa lwụ-gbua ndu Amalẹ́ku, shi nno nafụta ndu Ízurẹlu l’ẹka ndu kwarụ iwhe whẹ l’ọkwata.
49Unwoke, Sọlu nwụtaru bụ: Jonatanu, Ishivi ọwaa Malukishuwa. Ẹwha nwa iya nwanyị nke ọgurenya bụ Merabu; ẹwha nke nwata bụru Mikalu. 50Ẹwha nyee ya bụ Ahinowamu, bụ nwada Ahimaazu. Ẹwha onye ishi ndu ojọgu Sọlu bu Abụna nwa Naa. Naa bụkwanuru nwune nna Sọlu. 51Kishu bụ nna nke Sọlu; Naa bụru nna nke Abụna. Nna Abụna yẹle nna Sọlu bẹ shikota lẹ nna lanụ, bụ Abyiyẹlu.
52Nteke Sọlu l’achị bụlewho ọgu l’ọgu takfụru whẹ lẹ ndu Fílistiya L’ọobujelewho Sọlu -sata ẹnya whụ mkparawa m’ọbu onye l’akpa ike, ya eduta iya yeru onwiya.
15Aalwụ-gbu ndu Amalẹ́ku
1Sámuwẹlu tụgbua je asụ Sọlu: “Ọo mbẹdua bẹ bụ onye Onye-Nwe-Ọha zhiru tẹ mu bya awụa ghu mmanụ l’ishi t’ị bụru eze ndibe iya, bụ ndu Ízurẹlu. Sụ: Ngabẹ nchị l’ozhi, Onye-Nwe-Ọha zhiru tẹ mu zhia ghu. 2Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu l’ekfu sụ: ‘Mu l’a-nụ ndu Amalẹ́ku áwhụ iwhe ono, whẹ meru ndu Ízurẹlu nteke ono, whẹ je akwaaru whẹ l’ụzo gẹ whẹ shi l’alị ndu Íjiputu afụta. 3Sụ: Tụgbua je alwụshi ndu Amalẹ́ku ono ọgu; tụko iwhe bụ iwhe whẹ nweru gbugbushikota kpamụ kpamụ shi nno woru whẹ nụ Chileke. T’uwhudu be ewhudukwa mẹe nwoke mẹe nwanyị mẹe ụnwegirima mẹe ndu e he l’ẹka mẹe eswi mẹe atụru mẹe nkakfụ-ịgara mẹe ịnya-kamẹlu bẹ l’aa-lakọta l’iyi.’ ”
4Ọo ya bụ, Sọlu kpakodzua ndu Ízurẹlu lẹ mkpụkpu Telayimu. Ọ gụa whẹ ọgu; ndu ojọgu o-je-l’ọkpa bẹ dụkota ụkporo ụnu ugbo ụkporo l’ise; unwoke ndu Juda dụ ụkporo ụnu l’ụnu ise. 5Sọlu whẹ tụgburu jeshia mkpụkpu ndu Amalẹ́ku; je edomishia onwowhe kwabẹru whẹ lẹ nsụda. 6Sọlu bya asụ ndu Kenu: “Unu shi l’echilabọ ndu Amalẹ́ku fụta nke ọwhu mu l’ẹte alakọta unu lẹ whẹ l’iyi, o noo nkele unu meru ndu Ízurẹlu l’owhu odoo nteke ono, whẹ shi l’alị Íjiputu fụta.” Ọo ya bụ lẹ ndu nke Kenu eshi l’ime ndu Amalẹ́ku wụfu.
7Sọlu bya eshitalewho lẹ Havila tsoo ndu Amalẹ́ku ọgu jasụ l’echi-ẹgu Shuru, dụ l’ụzo ẹnyanwu-awata alị ndu Íjiputu. 8Ọ kpụta Agagu, bụ eze ndu Amalẹ́ku lẹ ndzụ. O gude mma gbugbushikota ndu nke Agagu ono kpamụ kpamụ. 9Obenu lẹ Sọlu yẹle ndu nkiya doberu Agagu ndzụ. Iwhe bụ anụ, kagezhia ree l’atụru yẹle eswi mẹe ụnwu eswi, ẹba dụ-gee mẹe ụnwu atụru; je akpawarọ l’iwhe lile ọdo, dụ ree bẹ whẹ te emebyishikotadu kpamụ kpamụ. Ọo ụnwu jọjojo iwhe mẹe iwhe l’adụa nke oleshi ẹnya bẹ bụ ọwhu whẹ mebyishikotaru kpamụ kpamụ.
Onye-Nwe-Ọha l’ajịka tẹ Sọlu ba bụhe eze
10Ozhi Onye-Nwe-Ọha bya erwua Sámuwẹlu nchị sụ: 11“Ọ bụ áwhụ tsọru mu lẹ mu meru Sọlu t’ọ bụru eze nkele o chewaru iwhu ichewhu l’ẹka mu nọ; haa ome iwhe mu zhiru iya ememe.” Ọ tsụa Sámuwẹlu l’anụ; ọ ryaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹkwa l’ẹnyashi ono l’owhu. 12O be l’ọnmewa-ụtsu iya; Sámuwẹlu gbalihu jekfushia Sọlu. A sụ iya: “Sọlu bẹ jeshiakwaru mkpụkpu Kamẹlu. Ọ kpụwaru iwhe-akpụkpu doberu onwiya l’ẹka ono, megee dakọbe, ọ bụru iya oje mkpụkpu Gílugalu.” 13Nteke Sámuwẹlu jekfuleru iya whọ; Sọlu sụ iya: “Tẹ Onye-Nwe-Ọha gọoru ghu ọnu-ọma. Mu meekwaru iwhe Onye-Nwe-Ọha zhiru mu ememe.”
14Sámuwẹlu sụ iya: “?Ọo ọrya atụru, e gude eme gụnu bẹ mu l’anụ ẹgube whọ? Ọrya eswi-a, mu l’anụkaa dụ ọdu-agha?”
15Sọlu sụ iya: “Ọo ndu ojọgu anyi bẹ shi lẹ Amalẹ́ku gude whẹ lwa. Ndu ọwhu kagezhia ree l’ime atụru whẹ mẹe eswi whẹ b’e dobekotaru ndzụ, l’ee-gude gbaarụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu ẹja, obenu ndu ọwhu bẹ anyi mebyishikotaru kpamụ kpamụ.”
16Sámuwẹlu sụ Sọlu; “T’o jeberu ghu nno! Tẹ mu karụ ghu iwhe Onye-Nwe-Ọha kfuru mu l’ẹnyashi.”
Sọlu sụ iya: “Ngwa, karụ mu iya.”
17Sámuwẹlu sụ: “Ta gụfuro l’i shi ha onwoghu nwanshịi l’ẹnya. ?Tọ dụ ghu bekocharu bya abụru ishi l’ikfu iri l’ẹbo ndu Ízurẹlu? Onye-Nwe-Ọha wụru ghu mmanụ l’ishi t’ị bụru eze ndu Ízurẹlu. 18Onye-Nwe-Ọha zhifu ghu sụ: ‘Tụgburu je egbugbushia ndu ejo-ememe ono bụ ndu Amalẹ́ku kpamụ kpamụ. Lwụshi whẹ ọgu jeye nteke l’ii-me whẹ ọzara-l’ukpo.’ 19?Ọo gụnu kpatarụ tị nụru Onye-Nwe-Ọha okfu? Unu kworu gbaragbara je awụpyabe ọkwa iwhe l’ọkwata, mbụ shi nno mee iwhe-dụ-ẹji l’iwhu Onye-Nwe-Ọha.”
20Sọlu bya gbazhita sụ Sámuwẹlu: “Mu nụkwaru-a Onye-Nwe-Ọha okfu jee ozhi ono, o yeru mu l’ẹka tẹ mu jee. Mu lakọtawaru ndu Amalẹ́ku l’iyi bya akpụlatawa Agagu, bụ eze ndu Amalẹ́ku ono. 21Ọle ndu nkemu bẹ shi l’iwhe ono, a kwatarụ l’ọgu kpụkoo atụru mẹe eswi, mbụ iwhe bụ iwhe kagezhia ree, e doberu nke t’e mebyishikota kpamụ kpamụ nke ọwhu l’ee-gude iya gbaarụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu ẹja lẹ Gílugalu.”
22Sámuwẹlu yeru iya ọnu sụ:
“?I doberu sụ lẹ ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku,
mẹe ngwo-ẹja mmaanụ ọdo bẹ dụ Onye-Nwe-Ọha ree
ẹgube ono, ọnuru Onye-Nwe-Ọha okfu dụ iya ree?
Ome iwhe lẹge e kfuru iya kakwa ree amamẹ ogwo ngwo-ẹja.
Ọnuru Onye-Nwe-Ọha okfu ka ree karụ ogude ẹba ebyila gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja.
23Okwefu ike bụ ome iwhe-dụ-ẹji g’ọo ogwo ọgvu.
Oku onwonye eku dụ-be ẹji g’ọo lẹ madzụ doberu iwhe l’agwa iya agwa.
Sụ, eshi-ọwhu ị jịkaru iwhe Onye-Nwe-Ọha kfuru ghu
bẹ Onye-Nwe-Ọha jịkaakwaru t’ị ba bụhe eze.”
24Ọo ya bụ, Sọlu bya asụ Sámuwẹlu: “Mu mewaru iwhe-dụ-ẹji. Mu doswewaru iwu Onye-Nwe-Ọha yẹle iwhe i zhiru mu. Ọo egvu bẹ mu tsụhuru ndu nkemu; mu kwepyabe ọnu mee uche whẹ. 25Mu l’aryọwa ghu aryọ ntaa. Gụaru mu nvụ l’iwhe-dụ-ẹji ono, mu meru; gụ etsoru mu dawhu azụ lẹ Gílugalu tẹ mu je abaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja.”
26Sámuwẹlu sụ Sọlu: “Mu te etsodu ghu adawhu azụ. Nkele ị jịkaru ome iwhe Onye-Nwe-Ọha kfuru ghu; Onye-Nwe-Ọha l’onwiya jịkawa t’ị ba abụhe eze ndu Ízurẹlu!”
27Sámuwẹlu bya atẹe azụ tẹ ya tụgbua; Sọlu wọo ẹka l’ogboromọnu uwe-mgbalanụ iya; ọ lakahụ. 28Sámuwẹlu sụ iya: “Ntanụ-a bẹ Onye-Nwe-Ọha lakaakwarụ alị-eze ndu Ízurẹlu l’ẹka ghu. O wowaru iya ye onye ọdo, ka ghu ọbu ọkpobe madzụ l’ẹka. 29Onye-Nwe-Ọha, bụ ọdu-biribiri ndu Ízurẹlu ta adzụjedu ejire; t’ọ gbanweje iwhe o kfuru nkele ọ tọ bụdu madzụ mmaanụ owhu l’ọo-gbanwe iwhe o kfuru.”
30Sọlu sụ iya: “Mu mewaru iwhe-dụ-ẹji. Ọle byiko kwabẹ mu ugvu l’iwhu ndu bụ ọgurenya ndu nkemu mẹe l’iwhu ndu Ízurẹlu. Tsoru mu rọ dawhu azụ tẹ mu je abaarụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu ẹja.” 31Sámuwẹlu kwe bya etsoru Sọlu dawhushia azụ; Sọlu baarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja.
32Sámuwẹlu bya asụ: “Kpụtaru mu Agagu ọbu, bụ eze ndu Amalẹ́ku l’ẹka-a!” Agagu gude ẹhu-ụtso jekfushia ya rịa l’obu iya asụje: “O doru mu ẹnya lẹ nke egbugbu b’a pawarụ haa.” 33Tọ dụ iya bụ, Sámuwẹlu bya asụ: “Ẹgube ono, i gude ogu-ịgba mee ụnwanyi, nwụtaru ụnwu; whẹ gbarụ ẹka nwa; bụkwawho gẹ mu l’e-me tẹ ne, nwụru ghu nụ gbarụ ẹka nwa l’ẹka ụnwanyi nọ.” Sámuwẹlu gbua Agagu pyaapyaa l’iwhu Onye-Nwe-Ọha lẹ Gílugalu.
34Ọo ya bụ, Sámuwẹlu tụgburu lashia mkpụkpu Rama; ọwhube Sọlu lashia ibe iya, dụ lẹ mkpụkpu Gibyiya. 35Sámuwẹlu te ejebahee tẹ yẹle Sọlu whụgba jeye mbọku, yẹbe Sámuwẹlu nwụhuru. Obekwanu lẹ Sámuwẹlu tsọru áwhụ ẹhu Sọlu. Tẹmenu ọ bụru áwhụ tsọru Onye-Nwe-Ọha lẹ ya meru Sọlu t’ọ bụru eze ndu Ízurẹlu.
16Sámuwẹlu l’awụ Dévidi mmanụ l’ishi t’ọ bụru eze
1Onye-Nwe-Ọha sụ Sámuwẹlu: “?Ọo nteke ọle bẹ l’ịi-tsọ-bezhiaru áwhụ Sọlu, l’ẹka mu jịkawaru t’ọ bọ bụhe eze ndu Ízurẹlu. Gbajia mmanụ l’ụpyi ghu, gụ atụgbua tẹ mu zhi ghu ibe Jesi nke mkpụkpu Bẹ́tulehemu. Nkele mu họtawaru onye lanụ l’ụnwu iya unwoke t’ọ bụru eze.”
2Sámuwẹlu sụ iya: “?Mu l’e-me agha jee? Sọlu l’e-gbukwa mu mẹ ọ nụa ya.”
Onye-Nwe-Ọha sụ: “Je akpụta nwada eswi, gụ asụ l’ị byarụ t’ị gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja. 3Zhia Jesi t’ọ bya l’ẹka l’aagba ẹja ono. Mu l’e-goshi ghu-a iwhe l’ii-me. Ọo onye ọwhu mu kfuru ghu bẹ l’ịi-wụ mmanụ t’ọ bụru eze ọbu.”
4Sámuwẹlu bya emee iwhe ono, Onye-Nwe-Ọha kfuru iya. O rwulewho mkpụkpu Bẹ́tulehemu, ẹhu-anmanma gudeshia ndu bụ ọgurenya mkpụkpu ono, whẹ byakfuta iya bya asụ iya: “?Ọ dụ-a lẹ mma ọwhu ị byarụ?”
5Sámuwẹlu sụ whẹ: “Ee, ọ dụkwaa lẹ mma. Mu byarụ ọgbaru Onye-Nwe-Ọha ẹja. Unu je emee onwunu t’unu dụru Chileke nsọ, unu abya etsoru mu je agbaa ẹja ọbu.” Ọo ya bụ, ọ bya emee Jesi yẹle ụnwu iya unwoke, whẹ dụ nsọ. O kua whẹ tẹ whẹ bya ọgba ẹja ọbu.
6Whẹ rwulewho, Sámuwẹlu whụa Eliyabu, ọ rịlahaa sụ: “O doru mu ẹnya l’onye ọbu, Onye-Nwe-Ọha họtaru t’a wụa mmanụ l’ishi bụ iya kfụru l’iwhu Onye-Nwe-Ọha l’ẹka-a.” 7Onye-Nwe-Ọha sụ Sámuwẹlu: “Be eleshiro ẹnya l’ụgbugba, ọ gbarụ, m’ọkwanu g’ọ hatabe l’eli, o noo lẹ mu jịkaru iya. Ọ tọ dụ gẹ madzụ l’eleje ẹnya l’iwhe bụ gẹ Onye-Nwe-Ọha l’eleje ẹnya l’iwhe nkiya. Madzụ l’anọje ele ụgbugba eli ẹhu, obenu lẹ Onye-Nwe-Ọha l’anọje ele ime obu.”
8Ọo ya bụ, Jesi bya bya ekua ọwhube Abyinadabu, ọ bya aghaja l’iwhu Sámuwẹlu. Sámuwẹlu sụ: “Ọ tọ bụkwa m’ọo onye ọwa bẹ Onye-Nwe-Ọha họtaru.” 9Jesi bya emee tẹ Shama ghajaa, Sámuwẹlu sụ: “Ọ tọ bụdu onye ọwa bẹ Onye-Nwe-Ọha họtaru.” 10Jesi mee t’ụnwu iya unwoke ụmadzu ẹsaa ghajakọta l’iwhu Sámuwẹlu. Sámuwẹlu sụ l’o to nwedu onye ọwhu Onye-Nwe-Ọha họtaru l’ime whẹ. 11Sámuwẹlu bya ajị Jesi: “?Ọo ndu-a bụ mkpakọ ụnwegirima unwoke, i nweru?”
Jesi sụ iya: “O wudukwaduru onye ọwhu bụkota nwata l’ime whẹ, ọle oochekwanu atụru.”
Sámuwẹlu sụ iya: “Ye madzụ t’e je ekua ya; anyi ta anọdudu anọdu jeye ya abya.” 12Ọo ya bụ, o zhia, e je ekua ya, ọ bya. Ọ bụ nwata, neru zhịrikiti dụ ugvu l’agwẹhu, ama ụma. Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Sámuwẹlu: “Gbalihu wụa ya mmanụ l’ishi t’ọ bụru eze, o noo nkele ọo ya bụ onye ọbu, mu l’ekfuru.” 13Sámuwẹlu bya ewota ụpyi mmanụ ono bya awụa yẹ ya l’ishi l’iwhu unwune iya. Ume Onye-Nwe-Ọha shi mbọku ono dụ Dévidi l’ẹhu l’ike l’ike. Sámuwẹlu bya atụgbua lashia mkpụkpu Rama.
Dévidi l’akpọru Sọlu une
14Ntaa bẹ ume Onye-Nwe-Ọha lụfuwaru Sọlu l’ẹhu; Onye-Nwe-Ọha bya ezhia ejo maa t’o mekashije iya ẹhu.
15Ndu l’ejeru Sọlu ozhi sụ iya: “Lenu g’ejo maa, Chileke zhiru l’emekashi ghu ẹhu. 16Tẹ gụbe onye-nwe-anyi zhia anyịbe ndu ozhi ghu t’anyi je achọo onye marụ ọkpo une nke ọwhu bụ, ejo maa ono, Chileke zhiru kparwutale ghu whọ l’ẹhu, ya akpọoru ghu iya, gụ aka mma.”
17Ọo ya bụ, Sọlu sụ ndu l’ejeru iya ozhi: “Unu chọo onye l’a-kpọta une ree t’ọ bya.”
18Onye lanụ lẹ ndu ozhi ono sụ iya: “Mu marụ nwata lanụ, ọkpo une doru ẹnya. Ọo nwata ibe Jesi nke mkpụkpu Bẹ́tulehemu. Ọ bụ mkparawa madzụ; ọ bụru onye nweru ẹnya. Ọ bụru onye ike dụ l’ọgu, bya amakwawhọ ụma, bụru onye Onye-Nwe-Ọha swiru eswiru.”
19Sọlu bya eyefu ndu l’oozhije ozhi tẹ whẹ jee ibe Jesi je asụ iya; “Denu mu nwa nwoke ghu ono, bụ Dévidi, bụ iya bụ onye ọwhu l’eche atụru.” 20Ọo ya bụ, Jesi bya akpụta nwada eghu, ọwaa ẹda mmẹe lanụ yẹle buredi gworu kebe l’eli nkakfụ-ịgara, bya eduru nwatibe iya ono, bụ Dévidi yeru whẹ sụ tẹ whẹ dee ya Sọlu. 21Dévidi lakfutashia Sọlu jelahaaru iya ozhi. Sọlu kwata ye Dévidi obu shinene; o shi nno mewaro Dévidi onye l’achịjeru iya ngwọgu. 22Sọlu bya ezhia ozhi t’e zhiaru iya Jesi sụ: “Hanụa tẹ Dévidi jegbuwaru mu rọ ozhi nkele ọ dụ mu l’obu.” 23L’ọobuje, ejo maa ono, Chileke zhiru kparwutalewho Sọlu l’ẹhu, Dévidi akpọlahaaru iya une. Iwhu abya edoo Sọlu, ya aka mma, ọgvu ono aparụ iya haa.
17Dévidi yẹle Goliyatu
1Ndu Fílistiya bya agbadzua ndu ojọgu whẹ kwakọbe whẹ nke ọgu. Whẹ dzua lẹ mkpụkpu Soko, dụ l’alị ndu Juda. Whẹ bya akwaa okpu lẹ mkpụkpu Efesu Damimu, dụ lẹ mgbaku Soko yẹle mkpụkpu Azeka. 2Sọlu yẹle ndu Ízurẹlu dzukobe bya akwaa okpu lẹ nsụda Ela, bya akpọo giriri kwabẹru ndu Fílistiya nke ọgu. 3Ndu Fílistiya nọdu l’eli ugvu lanụ, ndu Ízurẹlu nọdu l’eli ugvu lanụ ọwhu. Ọ bụru nsụunsu ugvu labọ ono bẹ dubutaru whẹ.
4Ọka-ibe ọbu, shi lẹ mkpụkpu Gatu, ẹwha iya bụ Goliyatu shi l’ọdu ndu Fílistiya nyifuta. Ogologo iya dụ nha-ọkpa tete. 5Okpu-igwe, o kpuchiru ishi bụ ope b’e gude mee ya. O yee uwe ope ọbu, dụ kpakịri kpakịri g’ọo ẹkiri ẹma, ẹrwa iya bụ ụnu shẹkelu ugbo iri l’ẹbo l’ụkporo shẹkelu iri. 6O woru iwhe ọbu, e gude ope mee kechia ogboro, bya ewofuaru arwa ope nyarụ ye l’azụ. 7Oshi arwa iya ọwhu o gude l’ẹka dụ-zhiawho g’ọo iwhe l’eegudeje akpa ẹkwa. Igwe, e gude pyịa ọnu arwa ono bẹ ẹrwa, dụ iya nụ bụ ụnu shẹkelu ugbo labọ l’ụkporo shẹkelu ugbo iri. Onye l’apajẹru iya iwhe l’oogbobeje ezeru onwiya vuta ụzo. 8Goliyatu bya egvuru, ryaarụ ndu ojọgu ndu Ízurẹlu ọrya sụ: “?Ndẹ-zhia g’o gude unu fụshia kpọo giriri abya ọgu? Mu bụkwa onye Fílistiya, unubẹdua bụru ndu ozhi Sọlu. Unu họta onye lanụ l’ime unu t’ọ bya akpọ mu iwhu! 9Ọ -bụru l’ọo-dụ ike lwụshi mu ọgu, gbua mu, anyi abụru ndu unu l’a-nọ achị, ọle ọ -bụkwanuru lẹ mbẹdua mekputaru iya, ọwhu mu gburu iya egbu, unu abụru ndu anyi l’a-nọ achị, unu ejekwaruwho anyi ozhi!” 10Nwoke Fílistiya ono sụ: “Ntanụ bẹ mu lewheru ndu ojọgu ndu Ízurẹlu! Yeru mu nwoke lanụ l’ime unu tẹ mu l’iya mee!” 11Anụnu, Sọlu yẹle ndu Ízurẹlu nụru iwhe shi onye Fílistiya ono l’ọnu, obu chifu whẹ; ẹhu nmalahaa whẹ anmanma.
12Dévidi bẹ bụ nwatibe onye Ifurata ọbu, ẹwha iya bụ Jesi, shi lẹ mkpụkpu Bẹ́tulehemu, dụ l’alị ndu Juda. Jesi bẹ nwụtaru unwoke ẹsato, nke bụ l’ọ katawaru nka gwụgwohu l’oge, Sọlu l’achị. 13Ụnwu Jesi ụmadzu ẹto nke ọgurenya bẹ tsoru Sọlu jee ọgu. Ẹwha ụnwu iya ono, jeru ọgu ono bụ Eliyabu, onye bụ ọkpara iya mẹe Abyinadabu, bụ otsota mẹe Shama, bụ onye nke ẹto. 14Dévidi bụkota nwata l’ime whẹ. Ụmadzu ẹto nke ọgurenya tsoru Sọlu. 15Dévidi l’eshije l’ibe Sọlu je echeeru nna iya atụru lẹ Bẹ́tulehemu. E -megee, ya alawhushia azụ l’ibe Sọlu.
16Onye Fílistiya ono l’afụtaje l’ụtsu mẹe l’ẹnyashi mbọku mbọku bya akfụru anarụ whẹ nkemu jeye o medzua ya nno ụkporo abalị ugbo labọ.
17Tọ dụ iya bụ, Jesi bya asụ nwa iya Dévidi: “Woru efere nkwẹka balị, a hụru ahụhu yẹle ishi buredi iri-a wojeru unwune ghu l’ẹka ndu ojọgu kwarụ okpu ẹgwegwa. 18Gụ ewota iwhe-eriri-a, bụ chiizu whẹ iri woru nụ ọwhube onye ishi ndu ojọgu whẹ. Marụ mẹe ẹhu dụ whẹ mma; gụ ewolata iwhe l’e-goshi sụ l’ẹhu dụkwa whẹ guu. 19Whẹ lẹ Sọlu mẹe ndu Ízurẹlu l’owhu tụko nọdu lẹ nsụda Ela alwụshi ndu Fílistiya ọgu.”
20O be l’ishi ẹnyangge, Dévidi gbashi parụ atụru iya haarụ onye nche-atụru ọdo, bya akwakọo arya iya tụgbua jeshia lẹge nna iya Jesi zhiru iya. Nteke o rwuru l’ọdu whẹ bụru nteke ndu ojọgu l’azụ egvu ọgu awụfu eje l’iwhu ọgu. 21Ndu Ízurẹlu whẹ lẹ ndu Fílistiya bya akpọo giriri chebegeeru onwowhe iwhu. 22Dévidi tụko iwhe ono, o gude bya haarụ onye l’eche ngwongwo ndu ojọgu nche, gude ntụtu ọso jekfu unwune iya l’iwhu ọgu je ekele whẹ. 23Gẹ yẹle whẹ l’ekfukwadua, ọka-ibe ndu Fílistiya, bụ Goliyatu, onye shi lẹ mkpụkpu Gatu bya eshi l’ẹka whẹ kpọru giriri fụta. Ọ bya ekfua okfu gẹ l’ookfujehawa; Dévidi nụa ya. 24Awhụwhu, ndu Ízurẹlu l’awhụ nwoke ono, whẹ gude ọtsu egvu tsu l’ọso. 25Unwoke ndu Ízurẹlu l’ekfuka asụje: “?Unu whụru-a gẹ nwoke-e l’afụtaje ntekenteke atụjoshi ndu Ízurẹlu? Onye menyazhiaru gbua ya bẹ eze l’a-dẹkwa ẹku adẹe. Eze l’e-kekwa onye ọbu ada iya nwanyị, ya agụfu ọzo-ụlo nna onye ọbu l’ụtu akịriko l’alị Ízurẹlu.”
26Dévidi bya ajị ndu kfụkube iya nụ sụ: “?Ọ zhia gụnu bẹ l’ee-meru onye gburu nwoke Fílistiya ono, shi nno mefu Ízurẹlu iwhere l’iwhu? ?Onye Fílisitayinu-a, l’ebua ugvu l’ekuzhiaru onwiya gụnu nke ọtujoshi ndu ojọgu Chileke, nọ ndzụ?” 27Whẹ bya ekfuwhuru iya iwhe ono, whẹ shihawaa ekfu sụ iya: “Ọo iwhe ono bẹ l’ee-meru onye menyazhiaru gbua ya.”
28O be gẹ Eliyabu, bụ nwune Dévidi nke ọgurenya nụru gẹ yẹle ndu madzụ l’ekfu, ọ vọru ọku ghua ẹhu l’ẹka Dévidi nọ sụ: “?Ọo gụnu b’ị byarụ ememe l’ẹka-a? ?Ọo onye b’ị harụ atụru olemole whọ l’echi-ẹgu? Mu makwarụ-a l’iibunuka kẹe-kẹe, tẹmenu obu l’awhụ ghu sasasa, kpatarụ iwhe ị byatashiaru t’ị whụ gẹ l’aalwụ ọgu-a alwụ iya.”
29Dévidi sụ iya: “?Ndẹ-zhia iwhe mu meru ntaa? Ọo tẹ mu be ekfufushia okfu?” 30Ọ tẹe azụ lụfu l’ẹka ọ nọ, cheberu onye ọdo bya awatakwa okfu iwhe ono ọdo. A bya ekfukwaa iwhe ono, e kfuhawaru iya.
31Ndu ọdo nụa ọnu, Dévidi yeru tụgbua je edooru iya Sọlu; Sọlu zhia t’ọ bya. 32Dévidi byarwua sụ Sọlu: “Tọ bọ dụkwa onye obu l’e-te ete l’okfu ẹhu onye Fílisitayinu-a nkele mụbe nwozhi ghu bya l’e-je alwụshi iya ọgu.”
33Sọlu sụ iya: “Ị tị hadụ nke oje ọlwushi onye Fílistiya ono ọgu; ị bụkwadu nwata nwokoro nshịi, obekwanu lẹ yẹbedua bụwa onye watarụro oje ọgu l’okorọbya.”
34Dévidi sụkwanu Sọlu: “Mụbe nwozhi ghu bẹ bụ atụru nna mu bẹ mu shi cheta. O nweru nteke oduu-gburu-agụ l’abyajẹ, m’ọ bụ ejo-nkụta-ọswa, bya apata nwatụru mu lanụ l’ime ikpoto atụru ono, 35mu etsopyabe iya, avụ iya iwhe, shi nno nafụ iya nwatụru ono l’ọnu. Ọ -ghakwanụa rii zhikfuru mbẹdua, mu azụ iya l’ẹji, avụ iya iwhe, shi nno gbua iya. 36Mụbe nwozhi ghu gbugewaru gbua oduu-gburu-agụ yẹle ejo-nkụta-ọswa, o je l’a-dụfua onye Fílisitayinu-a, l’ẹte ebua ugvu-a ẹgube ono, o noo nkele ọ tụjoshiwaru ndu ojọgu nke Chileke, nọ ndzụ.” 37Dévidi bya asụ: “Onye-Nwe-Ọha ono, nafụtaru mu lẹ nvọ oduu-gburu-agụ mẹe lẹ nvọ ejo-nkụta-ọswa l’a-nafụta mu l’ẹka onye Fílistiya ono.”
Sọlu sụ Dévidi: “Laa ẹgwa. Tẹ Chileke swilekwaru ghu whọ.” 38Sọlu bya achịta uwe iya kwaa Dévidi. Ọ bya eworu okpu-ọgu ọbu, e meru l’ope kpube iya l’ishi; chịta uwe-ọgu iya yefua ya. 39Dévidi kwee bya eworu ogu-ịgba iya kepyabe l’uwe-ọgu iya ono jee tẹ ya gude iya jewhee ejewhe nkele ọ tọ kwọduaru iya ẹhu, mbụ ẹgube ngwa ono. Ọ sụ Sọlu: “Mu ta adụkwa ike eye ẹgube iwhe ọwa eje, nkele ọ tọ kwọduaru mu ẹhu.” Ọo ya bụ, o kwee yeshikota iya. 40Ọ bya ewota mgbọro iya, họta ẹwhuru ọgbenu ise, kwọru tụruru l’ọnu iyi. Ọ chịru iya ye l’ime ẹkpa iya;, mgbẹnu iya dụanu iya l’ẹka, o jekfushia onye Fílistiya ono.
41Onye Fílistiya ono kpawarụ onye l’apajẹru iya iwhe l’eegbobeje gude ezeru onwonye vuru ụzo eje abyakfuta Dévidi. 42Ọ bya elerwua Dévidi ẹnya bya awhụ l’ọ bụ nwata nwokoro nshịi, neru zhịrikiti, ama ụma, o lewhee ya ẹnya elewhe. 43Ọ sụ Dévidi: “?Mu bụ nkụta kpatarụ ị chịru oshi abyakfuta mu?” Onye Fílistiya ono gude agwa ibe whẹ eburu Dévidi ọnu. 44Ọ sụ Dévidi: “T’ọkpa ghu gbanu ẹka-a nggẹ anụ-ẹgbudu yẹle udele eria ghu!”
45Dévidi sụ onye Fílistiya ono: “I gude ogu-ịgba mẹe arwa, dụ l’iche l’iche abyakfuta mu ọgu, obenu lẹ mbẹdua gude ẹwha Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, mbụ Chileke nke ndu ojọgu ndu Ízurẹlu bụ iya bụ onye ono, ị tụjoshiwaru. 46Ntanụ-a bẹ Onye-Nwe-Ọha l’e-me g’ị daba mu l’ẹka, mu avụ-tsua ghu l’alị, gbuta ghu ishi. Ntanụ-a bẹ mu l’e-me t’anụ-ẹgbudu yẹle udele ria odzu ndu ojọgu ndu Fílistiya, mgboko l’owhu amakwanụru lẹ Chileke dụa lẹ Ízurẹlu. 47Ndu lile, nọ l’ẹka-a bẹ l’oo-do ẹnya l’ọ tọ dụ ogu-ịgba yẹle arwa bẹ Onye-Nwe-Ọha l’egudeje dzọfuta madzụ, nkele ọgu-a bẹ bụ nke Onye-Nwe-Ọha, o je l’a-chịkotaru unu ye anyịbe ndu Ízurẹlu l’ẹka.”
48O be g’onye Fílistiya ono l’ejekfu iya ntse nke ọgu, Dévidi gudekebe ntụtu ọso agba eje tẹ yẹle iya whụgba l’iwhu ọgu ono. 49Ẹka, Dévidi l’eye l’ẹkpa iya, o wofuta ẹwhuru lanụ ye lẹ mgbẹnu iya, whuaru iya. Ẹwhuru ono dalẹkwawho onye Fílistiya ono l’egedege ọnu-iwhu, bụru iya gụmu l’ọnu-iwhu ono. O behu daa gbii kpube iwhu. 50Ọo ya bụ, Dévidi gude ẹwhuru yẹle mgbẹnu lwụ-gbua onye Fílistiya ono, gbua ya, to gude mma l’ẹka. 51Dévidi gude ọso je akfukota iya l’eli. Ọ wọ ẹka l’ogu-ịgba onye Fílistiya ono, mịfu iya l’ọbo iya, gbua ya, gbubufu iya ishi egbubufu.
O be gẹ ndu Fílistiya whụru l’ọka-ibe whẹ ono nwụhuru, whẹ tẹe azụ ye ọkpa l’ọso. 52Unwoke Ízurẹlu whẹ lẹ ndu nke Juda wulihu atụ okoo, achị ndu Fílistiya, chịta whẹ rwua mkpụkpu Gatu mẹe l’ẹka l’eeshije abahụ lẹ mkpụkpu Ẹkuronu. Ndu Fílistiya dalẹwho gbaagbaa l’echi ụzo, e shi eje mkpụkpu Shaarayimu je akpawarọ lẹ mkpụkpu Gatu yẹle Ẹkuronu. 53Ndu Ízurẹlu chị-gelewho ndu Fílistiya ono lwawhuta azụ, whẹ je akwaa ivu l’ọdu whẹ. 54E megee, Dévidi pata ishi onye Fílistiya ono je edobe lẹ Jerúsalẹmu. Ọ bya achịkoo ngwọgu onye Fílistiya ono dobe l’ụlo-ẹkwa nkiya gẹdegede.
Eedefutaru Sọlu Dévidi
55Sọlu dazhịbelewho Dévidi ẹnya nteke ono, l’oojekfu onye Fílistiya ono ọgu. Sọlu bya ajị onye ishi-ojọgu iya, bụ Abụna sụ: “?Nwata nwokoro ono bụnua nwatibe onye?”
Abụna sụ iya: “Ndzụ dụkwa ghu gụbe eze, mẹ mu ta amakwa.”
56Eze sụ iya: “Kpataada ishi nwatibe onye ọ bụ.”
57Alwalwa, Dévidi l’alwakwadụa ogbu onye Fílistiya ono, Abụna duta iya dukfutashia Sọlu lẹ gẹ Dévidi pakwadụa ishi onye Fílistiya ono l’ẹka. 58Sọlu bya ajịa ya sụ: “Nwokoro, ?ị bụnua nwata ibe onye?”
Dévidi sụ iya: “Mu bụkwa nwata ibe nwozhi ghu Jesi nke mkpụkpu Bẹ́tulehemu.”
18Ọdu lẹ mma Dévidi yẹle Jonatanu
1O be gẹ Dévidi yẹle Sọlu kfugeleruwho nno, obu Jonatanu je atụgba lẹ nke Dévidi, Jonatanu yelekwawho Dévidi obu lẹ g’o yeru onwiya. 2Wata mbọku ono bẹ Sọlu kutawhuru Dévidi azụ swibe onwiya, t’o kwehe t’ọ lwawhu azụ l’ibe nna iya. 3Dévidi yẹle Jonatanu bya agbaa ndzụ nkele o yeru Dévidi obu lẹ g’o yeru onwiya. 4Jonatanu yefu uwe-mgbalanụ, o ye l’ẹhu chẹe Dévidi yẹle uwe iya ọdo mẹe ogu-ịgba iya mẹe akfụ iya mẹe ajị, l’ookeje l’uwe. 5Iwhe lile, Sọlu zhiru Dévidi t’o mee, ya emele iya who ree-ree-ree, kparụ iwhe Sọlu meru iya onye ishi ndu ojọgu iya. Ọ dụkota ndu Ízurẹlu ree, lụfu lẹ ndu ozhi Sọlu.
Sọlu l’atajiru Dévidi ẹnya
6Nteke ndu ojọgu l’eje alwa gẹ Dévidi gbugeleruwho onye Fílistiya whọ, ụnwanyi shi l’ime mkpụkpu, dụkota l’alị ndu Ízurẹlu wụfuta chịru nkwa mẹe une, azụ egvu ẹhu-ụtso, ete iya ete ejekfu eze whẹ, bụ Sọlu. 7Whẹ l’agụ egvu, ete iya ete asụje: “Sọlu gbuwaru ụnukurunu ndu ojọgu, ọwhube Dévidi gbua ụnukurunu ndu ojọgu ugbo iri.” 8Iwhe whẹ l’ekfu dụ Sọlu ẹji. Ẹhu ghulahaa ya eghu shii. Ọ bya arịa sụ: “Dévidi bẹ l’eekfu l’o gburu ụnukurunu ugbo iri, mbẹdua bụru ụnukurunu kpụ. ?O zhia gụnu ọdo wudufuaru, gbahaa t’e mee ya eze ndu Ízurẹlu?” 9Eshi nkeshi mbọku ono Sọlu tajilahaaru Dévidi ẹnya.
10O rwua echile iya, Chileke zhia ejo maa, ọ bya adụ Sọlu l’ẹhu l’ike l’ike. Ọ nọdu eme ụngara l’ime ụlo iya. Ọwhube Dévidi l’akpọru iya une bụ gẹ l’oomejehawa eme ntekenteke. Sọlu gudekwawho arwa l’ẹka. 11Sọlu tụa arwa ono nkele ọ rịru sụ lẹ ya l’e-gude iya kpọpyabe Dévidi lẹ mgbodo. Dévidi zekota iya ugbo labọ, ọ tụru iya.
12Sọlu l’atsụ Dévidi egvu, o noo nkele Onye-Nwe-Ọha hawarụ Sọlu je eswiru Dévidi. 13Ọo ya bụ, Sọlu bya achịfu Dévidi l’iwhu iya, bya emee ya ishi ụnu ndu ojọgu labọ l’ụkporo iri. Dévidi l’eduje ndu ojọgu iya eje ọgu duru whẹ alwa alwa. 14L’ọobuje iwhe lile Dévidi yeru ẹka, ya adabarụ iya. O noo nkele Onye-Nwe-Ọha bẹ nọdu swiru iya. 15Sọlu whụlewho lẹge iwhe kwetaberu Dévidi, ọ tsụlahaa ya egvu. 16Obenu l’iwhe bụ ndu Ízurẹlu mẹe ndu Juda l’owhu yekotaru Dévidi obu nkele ooje eje alwa alwa l’ẹka whẹ nọ.
Dévidi lụru nwatibe Sọlu
17Sọlu bya asụ Dévidi: “Lee Merabu, bụ nwa mu nwanyị nke ọgurenya. I -gudezhiwa ike ghu g’ọ ha ejeru mu ozhi alwụ-chiru Onye-Nwe-Ọha ọgu, mu ekee ghu iya, ya abụru nyee ghu.” O noo lẹ Sọlu l’arị l’ime obu iya sụ: “Mu ta asatadụro ẹka edenyi Dévidi. T’ọ bụruro ndu Fílistiya l’e-do iya imo!”
18Dévidi sụ Sọlu; “?Ọo onye bẹ mu bụkwanu? ?Tẹ ndibe anyi mẹe ẹnya-uwhu ibe nna mu bụkwanu gụnu lẹ Ízurẹlu, nke tẹ mu bya agbata ọgo l’ibe eze?” 19Ọ bya erwua nteke ọ gbarụ t’e kee Dévidi nwa nwanyị Sọlu, bụ Merabu, e gbechianu kuru iya kee Adurẹlu nke mkpụkpu Mehola.
20Mikalu, bụ nwa nwanyị Sọlu bya eye Dévidi obu. O be g’e je edooru iya Sọlu, ẹhu tsọlahaa Sọlu ụtso. 21Sọlu rịlahaa sụ: “Tẹ mu kuru iya kee ya shi nno gbarụ iya nggonggo nke ọwhu l’oo-shi l’ẹka ndu Fílistiya kọnwua ẹhu.” Ọo ya bụ, Sọlu bya asụ Dévidi: “Ọwaa kwe ghu ugbo labọ, ụzo dụru ghu nke t’ị gbata mu ọgo.” 22Ọo ya bụ, Sọlu zhia ndu l’ejeru iya ozhi sụ: “T’unu kucha Dévidi ekucha zhia ya sụ iya l’ẹhu l’atsọ mụbe eze ụtso l’ẹka ọ nọ. O noo lẹ g’ọ dụkota ndu l’ejeru mu ozhi ree, t’ọ gbatawa mu rọo ọgo ọbu ntaa.”
23Whẹ l’anọje ekfuru Dévidi iwhe ono, ọle Dévidi l’asụjekwanu whẹ: “?Unu l’arị l’ọ bụ iwhe-ntse, mbụ ọgbata eze ọgo? Mu bụ nwa nwogbee, tọ hẹ l’o nweru ẹka a marụ mu.”
24O be lẹge ndu ozhi Sọlu kfugeleru iya whọ iwhe Dévidi kfuru, 25Sọlu sụ: “Unu zhiaru mu Dévidi sụ iya: ‘Eze ta achọduro t’a kwaarụ iya aswa ọdo l’ishi nwanyị ono t’a gụfulewho ụkporo akpapyị ndu Fílistiya ugbo ise, t’ọ bụru ụzo, mu l’e-shi melata ndu ọhogu mu ono.’ ” Ọ buru gẹ l’ee-shi tẹ Dévidi daba ndu Fílistiya l’ẹka bẹ bụ nggonggo ono, Sọlu l’agba. 26Ụnwu ozhi eze ono kfugeleruwho Dévidi iwhe eze kfuru, ọ nabatalahaa lẹ ya l’a-bụ ọgo eze. Ọo ya bụ, oge nteke, whẹ kfuburu tẹke agvụa, 27Dévidi gbashi yẹle ndu l’etsoje iya nụ, je egbua ndu Fílistiya ụkporo madzụ ugbo iri. O bushia whẹ akpapyị chịlata bya agụru ole, eze chọru gụru nụ iya, ndụge yẹle eze gbaa ọgo. Sọlu bya ekuru nwa iya nwanyị ono, bụ Mikalu kee ya t’ọ bụru nyee ya.
28Sọlu bya amalẹruwho lẹ Onye-Nwe-Ọha nọdu swiru Dévidi, tẹmenu nwa iya nwanyị, bụ Mikalu yekwa iya whọ obu, 29Sọlu bya akabaa ya nụ ọtsu egvu. Dévidi bụgbuwaruro ọhogu Sọlu jeyewaro.
30Ndu ojọgu ndu Fílistiya l’anọje ejekfu ndu Ízurẹlu ọgu njepyabe, Dévidi ka ọkwa ẹnya l’iwhe amamẹ ndu ọwhua, Sọlu meshiru ndu ishi-ojọgu. Eshiwaro nno, ẹwha Dévidi debarahu.
19Sọlu l’eme t’o gbua Dévidi
1Sọlu zhia nwa iya Jonatanu yẹle ndu l’ejeru iya ozhi gẹ whẹ ha tẹ whẹ je egbua Dévidi. Ọle Jonatanu bẹ yeru Dévidi obu shii. 2Jonatanu je je edooru Dévidi sụ iya: “Nna mu Sọlu l’achọkwa ụzo, l’oo-shi gbua ghu. Ọ kwa iya bụ, kwabẹkwaru onwoghu ẹnya l’ụtsu echile. Chọkwaa ẹka dụcharu adụcha je edomia onwoghu. 3Mu l’e-tso nna mu je anọdu l’ẹgu l’ẹka ono, ị nọ, mu edzushi iya idzu ẹhu ghu, chọfuta iya okfu l’ọnu, mu abya edooru ghu iwhe o kfuru.”
4Jonatanu kfushiaru Sọlu, bụ nna iya okfu ọma ẹhu Dévidi asụje: “Gụbe eze, be emebukwaa nwozhi ghu Dévidi ẹji. Mu ta awhụkwa ẹka, o meswewaru ghu, iwhe o megbaberu b’i ritaru ọkpobe urwu. 5Ị marụ-a l’ọ whụ-goberu ndzụ iya awhụ-gobe nteke ono, o jeru je je egbua onye Fílistiya whọ. Onye-Nwe-Ọha shi l’ẹka iya kwata dzọo ndu Ízurẹlu shii, whẹ lwụ-gbua ndu Fílistiya Ị whụkwaru iya, tẹmenu i tee ẹswa iya. ?Ndẹhunu g’o gude i je l’e-melwu Dévidi gbua iya l’ẹbe ọ dụ iwhe o meru?”
6Sọlu nụaru Jonatanu okfu bya eribulekwawho nte sụ: “Eshi-ọwhu Onye-Nwe-Ọha nọ-ọ ndzụ g’ọ nọ iya bẹ a ta abyadụ l’egbu Dévidi.” 7Ọo ya bụ, Jonatanu kua Dévidi bya atụko iwhe ono shi ishi lanụ kọkotaru iya. O megee duta Dévidi dutashiaru Sọlu, whẹ tụko nọdu lẹge whẹ dụhawa mbụ nọdu.
8Ọgu bya adabarahụ ọdo; Dévidi gbashikwa je alwụshi ndu Fílistiya ọgu. Ọ tsụa whẹ ọtsu ẹkfu, whẹ gbakashịhu.
9Onye-Nwe-Ọha bya ezhia ẹjo ọgvu, ọ bya adụ Sọlu l’ẹhu lẹ g’ọ nọ l’ime ụlo iya ujiku lanụ parụ arwa l’ẹka. Gẹ Dévidi gudekwadụa une iya l’ẹka akpọ, 10Sọlu chọo tẹ ya gude arwa ono kpọpyabe Dévidi lẹ mgbodo, Dévidi zee ya. Arwa ono je ekuru lẹ mgbodo. Dévidi nahụ gbalaa l’ẹnyashi ono.
11Sọlu zhia ndu l’ejeru iya ozhi tẹ whẹ jee l’ụlo Dévidi je eche ya nche, whẹ eyebuta iya gbua ya l’ụtsu. Mikalu, bụ nyee Dévidi je ekfuru iya sụ: “Ọ -bụru l’ị tịi gbadụ ọso ndzụ ghu l’ẹnyashi-a bẹ whẹ l’e-gbukwa ghu echile.” 12Ọo ya bụ, Mikalu shi lẹ windo kuzeta Dévidi, ọ nahụ whẹ gbafụ gbalaa. 13Mikalu bya ewota nwụkpata nyebe l’oshi-azẹe, bya achịru ẹ́kwà whukpua ya, bya egude ẹji eghu meta iwhe gude swilia ya l’ishi. 14O belewho gẹ Sọlu zhiru t’e je egude Dévidi, Mikalu sụ whẹ: “Ẹhu ta adụkwa iya mma.” 15Sọlu bya ezhiwhu ndu ono azụ ọdo tẹ whẹ je nke Dévidi sụ whẹ: “Unu pata yẹle iwhe-azẹe ọbu bya nke ọwhu mu l’e-gbuwa iya rọ.” 16Obenu lẹ ndu ono bya abata, ọ bụru nwụkpata b’e nyeberu l’oshi-azẹe gude ẹji eghu meta iwhe e gude swilia ya ishi. 17Sọlu sụ Mikalu: “?Ndẹe g’o gude l’ịighoru mu ụgho, ị tọ nwẹhu dofu ọhogu mu ono t’ọ gbafụ?”
Mikalu sụ Sọlu: “Ọ kwa l’ọ sụru mu tẹ mu haa ya t’ọ lụfu, woo ?mu l’eme tẹ ya gbua mu?”
18Dévidi nahụlewho gbalaa nno, o swebewaro jekfushia Sámuwẹlu lẹ mkpụkpu Rama je akọkotaru iya g’ọ nwụru yẹle Sọlu. Ọo ya bụ, yẹle Sámuwẹlu lịru jeshia mkpụkpu Nayọtu je anọ-kirishiwaro l’ẹka ono. 19Ozhi bya erwua Sọlu nchị lẹ Dévidi bẹ nọ lẹ Nayọtu, dụ lẹ mkpụkpu Rama. 20O zhia ndu madzụ t’e je egude Dévidi; whẹ jeshia. Whẹ bya awhụ ọgbo ndu nkfuchiru Chileke ọbu l’ẹka whẹ l’ekfuchiru Chileke, Sámuwẹlu nọdukwanu ọnodu onye ishi whẹ. Ndu ono, Sọlu zhiru ozhi gbee kfuchilahaaru Chileke gẹ ume Chileke byarụ whẹ l’ẹhu. 21A bya l’angabẹ iwhe ono rwuwanu Sọlu nchị, o zhifu ndu ọdo; whẹ rwua bya ekfuchilahakwaruwho Chileke. Sọlu bya ezhi ndu nke ẹto, whẹ kfuchilahakwaruwho Chileke. 22O kwe tụgburu l’onwiya jeshia Rama bya erwua l’eze wẹlu ono, dụ lẹ Seku. Ọ jịa sụ: “?Ọo awe bẹ Sámuwẹlu yẹle Dévidi nọ?” Whẹ sụ iya l’ọo lẹ Nayọtu, dụ lẹ mkpụkpu Rama. 23Ọo ya bụ, Sọlu tụgbua jeshia Nayọtu nke Rama ono. Ume Chileke gbeenu bya iya l’ẹhu, l’ookfuchiwaruro Chileke mbadụzo mbadụzo jeye o rwua Nayọtu. 24Ọ lafụ uwe ugwẹhu iya kfuchilahaaru Chileke l’iwhu Sámuwẹlu. Ọ gbarụ ọto daburu l’ẹka ono, eswe mẹe ẹnyashi owhu. Ọo ya kpatarụ l’aanọje ekfu sụ: “?Sọlu tsofua lẹ ndu nkfuchiru Chileke?”
20Jonatanu l’eyeru Dévidi ẹka
1Dévidi bya eshi lẹ Nayọtu nke mkpụkpu Rama gbalaa jekfushia Jonatanu je asụ iya: “?Ndẹ-zhia iwhe mu meru? ?Ọo ẹgube ejo-iwhe gụnu bẹ mu mezhiaru? ?Ọo ụzo, dụ agha bẹ mu shi mee nna ghu iwhe-dụ-ẹji kpatarụ l’ọocho tẹ ya kpawhua mu ishi?”
2Jonatanu sụ iya: “Tụswekwa! Ishi ghu ta alakwa iya. Malẹruwho lẹ nna mu ta adụdu iwhe ọ bya l’e-me; m’ọ ha shii, m’ọ ha nwanshịi, t’ọ bọ chị-koshi mu iya l’idzu. ?Ndẹ-zhia g’o gude o je l’e-domiru mu ọwa? Ọ tọ dụdu nno!”
3Dévidi bya eribuaru iya nte sụ: “Eshi-ọwhu bụ lẹ Onye-Nwe-Ọha nọ-ọ ndzụ lẹ g’ọ nọ iya, gụbedua nọdu ndzụ lẹ g’ị nọ iya bẹ ndzụ nkemu whugokwaru awhugo l’ọnu nwọgwa. Nkele o doru nna ghu ẹnya ree lẹ mu lẹ ghu dụ lẹ mma. Ọ chịwaru iya l’ime onwiya sụ lẹ Jonatanu ta abyadụ l’a-ma ọwaa, o noo nkele áwhụ l’a-tsọru iya.”
4Jonatanu sụ Dévidi: “Iwhe ị sụ-zhiwaru tẹ mu meeru ghu bẹ mu l’e-meru ghu.”
5Ọo ya bụ, Dévidi sụ Jonatanu: “Sụa, echile bụkwa ori oge ọnwa ọwhuu; ọ tọ dụdu iwhe l’e-me lẹ mu l’eze te eyekodu ẹka ria nri. Ọle haa mu tẹ mu je edomia onwomu l’ẹgu jeye l’urwẹnyashi nwarechi. 6Ọ -bụru lẹ nna ghu bẹ chọru mu, tọ dụ, sụ iya lẹ Dévidi bẹ ryọru ghu gbeeru ghu l’ikpere t’i haa ya tẹ ya jee Bẹ́tulehemu, bụ mkpụkpu whẹ, l’o nweru mgbẹja, l’aagbajẹru ndu ikfu whẹ kpaa-whuu awha g’awha ha. 7Ọ -bụru l’ọ sụru l’ọ dụa ree, gụ amarụ lẹ mụbe nwozhi ghu awafụ iya. Nteke bụkwanu l’ọ vọru ọku ghụa ẹhu, gụ amarụ l’o kpebuwaru tẹ ya merwua mu ẹhu. 8A -bya l’ẹkiya nke ghu bẹ mu sụru: Mejekwaru mụbe nwozhi ghu odoo, o noo nkele mu lẹ ghu nọdu l’iwhu Onye-Nwe-Ọha gbaa ndzụ. O -nweru ejo-iwhe, mu meru, gudekwa ẹka ghu gbua mu, o noo lẹ mu ta awhụdu iwhe l’ii-gude kpụru mu je anụ nna ghu.”
9Jonatanu sụ: “Tụswekwa! O -nwezhiwa ejo-iwhe, mu makahụru lẹ nna mu l’e-gude mekata ghu, ?ọo lẹ mu te ekfuduru ghu iya tọo?”
10Dévidi sụ Jonatanu: “?Ọo onye l’e-kfukwanuru mu iya m’ọ bụru lẹ nna ghu yeru ghu iya ọnu ọnwu ọnwu?”
11Jonatanu sụ Dévidi: “Bya t’anyi je l’ẹgu.” Ọo ya bụ, whẹ bya akpakọ jeshia l’ẹgu ọbu. 12Jonatanu sụ Dévidi: “Tẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu bụkwaru onye ẹka-ebe; mu l’a-jịta nna mu iwhe ono oge ntaa echile m’ọ bụ nwarechi. Ọ -bụru l’o cheru ghu nke ọma, mu ezhia ghu iya t’ị marụ. 13E -bekochakwanu-a, ọ bụru uche obu nna mu tẹ ya meka ghu iwhe, ọo ya mu emee t’ị marụ. Mu l’a-ha ghu t’ị gbalaa l’ẹhu-guu. Ọ -dụa nno, tẹ Chileke gwakwaa mụbe Jonatanu ọchi, mbụ t’o mekwaa mu ọ-ka-njọ! Tẹ Onye-Nwe-Ọha swikwaru ghu lẹ g’o shi swiru nna mu. 14Ọle goshijekwa l’i yeru mu obu ọkpobe iya, ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha yeru anyi obu, gbururu jeye nteke mu l’anọ-beru, ndụgero madzụ te egbu mu. 15T’obu ono, i yeru mu ono be ebuhukwa ebuhu l’ọzo-ụlo mu, o beruroo Onye-Nwe-Ọha je l’e-wofukota ọhogu gụbe Dévidi l’eli mgboko-o.” 16Ọo ya bụ Jonatanu yẹle ọzo-ụlo Dévidi gbaa ndzụ sụ: “Tẹ Onye-Nwe-Ọha jịkwaa ndu ọhogu Dévidi ajị iwhe whẹ meru.”
17Jonatanu mee tẹ Dévidi ribuaru iya nte ọdo, gude goshi iya l’o yeru iya obu, o noo nkele Jonatanu bẹ yeru Dévidi obu lẹ g’o yeru iya onwiya. 18Jonatanu bya asụ Dévidi: “Echile bẹ bụ ori oge ọnwa ọwhuu. Oshi l’ịinoduje l’e-gheru ọnu, o noo nkele ị tịi byadụ. 19O belewho echile l’ụzo urwẹnyashi, gụ eje anọdu l’ẹka whọ, i domiru onwoghu nteke iwhe-e watarụ adada. Ngabẹru mu lẹ mgboro ẹwhuru ono, bụ Ázelu. 20Mu -bya bẹ mu l’a-gba ọnu akfụ ẹto t’o shia agụga ẹwhuru ono gẹ woo l’o nweru iwhe mu tụberu agbagba. 21Nteke ono bẹ mu l’ezhi nwata nwokoro sụ iya: ‘Gbagbua je achọoru mu nụ akfụ mu ono.’ O jeshilewho, mu asụ iya t’o shia ụzo ẹka ono, ị nọ je achọo ya. Nteke ono gụ afụta makwanụru l’eshi ọwhu bụ lẹ Onye-Nwe-Ọha nọ-ọ ndzụ g’ọ nọ iya b’ị wafụwaru, l’o to nwehedu iwhe l’e-mekwadu ghu. 22Nteke bụkwanu lẹ mu sụru nwata nwokoro ono sụ iya: ‘Tụgbua, l’ọ dụkwadu l’ụzo atatiwhu!’ Ọo ya bụ, gụ atụgburu lụfu, lẹ Onye-Nwe-Ọha sụwaru t’ị lụfu. 23A -bya abya l’iwhe ọwhu anyi shi kfua, nyatakwa lẹ Onye-Nwe-Ọha bụ onye ẹka-ebe mu lẹ ghu jeyewaro lẹ gbururu.”
24Ọo ya bụ, Dévidi domia onwiya l’ẹgu. Ọ bya ebe gẹ ori oge ọnwa ọwhuu ono rwuru, eze bya anọdu tẹ ya ria nri. 25Eze nọdu l’ẹka l’ọonoduje lẹ mgboro mgbodo. Jonatanu nọdu cheberu iya iwhu. Abụna nọkube Sọlu lẹ mgburẹku, ọwhube ọnodu nke Dévidi daburu iwhoro. 26Sọlu te enwe iwhe o kfuru mbọku ono nkele ọ rịkwanuru sụ: “Oonwewho g’ọ nwụru Dévidi ta nọ iya. Ọo bụ l’ọ tọ dụdu nsọ nke t’ọ fụta bya ori oge-e. Iwhe doru ẹnya bụ l’ọ tọ dụdu nsọ.” 27O be mbọku ọwhu kwe iya ẹbo l’ọnwa ono, ọnodu Dévidi dabukwaruwho iwhoro ọdo. Ọo ya bụ, Sọlu sụ nwatibe iya Jonatanu: “?Ọo gụnu meru nwatibe Jesi ta abya ori nri ụnyawhu yẹle ntanụ?”
28Jonatanu sụ iya: “Dévidi gburu l’ikpere ryọo mu tẹ ya jee Bẹ́tulehemu. 29Ọ sụru tẹ ya jee nkele ndibe whẹ l’eme nke ẹja lẹ mkpụkpu whẹ; nwune iya sụ tẹ ya nọdubukwaa l’ẹka ono; ọ -bụru l’ọo-dụ mu ree l’obu tẹ ya jenua tẹ yẹle unwune iya jịa! O noo g’o gude t’ọ bya oyeko ẹka nri onye l’eze.”
30Nteke ono Sọlu tụfuru Jonatanu oke ẹhu-eghughu sụ iya: “Gụbe nwa nwanyị, l’eme iwhe-dụ-ẹji, mbụ nwa ọ-karia-ẹka nke nwanyị, ?ọ dụ ghu gẹ mu ta amadụ l’ị tụru ike yeru nwatibe Jesi, gụ lẹ ne ghu l’eme iwhe-iwhere ekpu onwunu? 31Nwatibe Jesi -nọdua ndzụ lẹ g’ọ nọ iya lẹ mgboko, ẹhu ghu mẹe ẹka, ị bụ eze ta abyadụ l’e-keru ekeru. Zhilekwawho t’e je ekuaru mu iya ntaa nkele ọ nwụhufutaje!”
32Jonatanu bya ajị nna iya Sọlu sụ: “?Ndẹe ishi iwhe l’oo-gude nwụhu? ?Ọo gụnu b’o mezhiaru?”
33Sọlu wolilekwawho arwa, o gude l’ẹka tụaru Jonatanu tẹ ya nmagbua ya. Jonatanu malẹkwaruwho lẹ nna iya rịkotawaru lẹ ya gbuje Dévidi. 34Jonatanu gude ẹhu-eghughu kwolihu l’oshi, ọ nọdu lụfu. O gude ẹhu-eghughu iwhe-iwhere ono, nna iya l’eme ekpu Dévidi, to ri nri eriri owhu lẹ mbọku nke ẹbo l’ọnwa ono. 35O be l’ụtsu iya, Jonatanu gbeshi jekfushia Dévidi l’ẹgu tẹ whẹ whụ lẹ gẹ whẹ tụtahawaru ọnu; o jede yẹle nwata nwokoro nshịi tsoru. 36Ọ sụ nwata ono: “Gbarụ je atụtuaru mu akfụ ono, mu gbashịru.” Nwata l’agbagbụkwadua, ọ gbaa akfụ l’atatiwhu nwata. 37Nwata rwulewho l’ẹka Jonatanu gbahawarụ akfụ, ọ daa, o gbaku nwata oku sụ: “Akfụ ono darụ ghu l’atatiwhu!” 38Jonatanu ryashịaru nwata ono sụ: “Mee ẹgwegwa! Gude ọso! Ba akfụkwaru akfụru!” Nwata ono tụtukoo akfụ ono, byakfutashia onye nwe iya nụ. 39Nwata ta ama iwhe l’akọ akọ, gbahalẹwho Jonatanu yẹle Dévidi marụ iwhe l’anwụ. 40Ọo ya bụ, Jonatanu chịru ngwọgu iya chẹe nwata sụ iya: “Dawhuwaro azụ lẹ mkpụkpu, gụ evulahuru mu ngwọgu-a.”
41Atụgburu, nwata ono l’atụgburu, Dévidi shi lẹ mgboro ẹwhuru ono fụta bya adaa buaru Jonatanu iwhu l’alị ugbo ẹto. Whẹ bya etsutsua onwowhe ọnu ekele, tụko kwashi onwowhe ẹnya-mini; ọle Dévidi kakwanụ aryarya. 42Jonatanu sụ Dévidi: “Laa l’ẹhu-guu nkele anyi gudewaa ẹwha Onye-Nwe-Ọha ribua nte lẹ mu lẹ ghu l’a-bụru ọnya, bya ekfu sụ: ‘Ọo Onye-Nwe-Ọha bẹ bụ onye ẹka-ebe mu lẹ ghu bya abụru onye ẹka-ebe ẹpa ghu mẹe ẹpa nkemu jeye lẹ gbururu.’ ” Ọo ya bụ, Dévidi tụgbushia, ọwhube Jonatanu lwawhushia azụ l’uwhu.
21Dévidi l’ata buredi e doberu Chileke nsọ
1Dévidi tụgburu jekfushia Ahimẹleku, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke lẹ mkpụkpu Nobu. Ẹhu nmaa Ahimẹleku anmanma g’ọ gbatarụ Dévidi ndzuta. Ọ sụ Dévidi: “?Ọo gụnu meru, ị lịru nwẹkinyi ghu? ?Ọo gụnu meru to nwe onye gụ l’iya lị?”
2Dévidi sụ Ahimẹleku, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke: “Eze bẹ nweru iwhe o zhiru mu ememe. Ọ sụ t’ọ bọ dụbukwaa onye mu l’e-me t’ọ marụ iwhe ọbu, o zhiru mu ememe. Ndu ọwhu mu lẹ whẹ l’alịje bẹ mu tụakwaru ọnu ẹka whẹ l’a-byakfuta mu. 3Sụa, ?o nweru iwhe i doberu? Nụnu mu ishi buredi ise m’ọ kwanụ iwhe ọdo, dụ ghu nụ.”
4Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono sụ Dévidi: “Buredi mmaanụ ta adụkwa mu, gbahaa buredi ọwhu e doberu nsọ m’ọ bụru-a lẹ ndu ọbu, gụ lẹ whẹ lị te ejekfudu nwanyị azẹe.”
5Dévidi sụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono: “Nke bụ ezhi-okfu bụ l’anyi l’ụnwanyi teke emekokwa eshi anyi gbashiru ije, ọ bụru gẹ l’ọoduje nteke anyi l’eje iwhe ndono. Ishatụ unwokoro ono bẹ l’adụkotaje nsọ lụfu lẹ nteke anyi l’eme iwhe l’ẹte akwatarọo dụ nsọ, owhu ọ bụnu ntanụ!”
6Ọo ya bụ, onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono woru buredi ono, e doberu nsọ woru nụ iya, nkeshi ọwhu l’ọoduhe buredi ọdo, dụ nụ, gbahalẹwho buredi, e doberu nsọ l’iwhu Onye-Nwe-Ọha, bụ ọwhu e wofukwadurua, wota ọwhu l’evo ọku dochia ya mbọku ono, e wofuru iya.
7Onye lanụ lẹ ndu l’ejeru Sọlu ozhi nọ l’ẹka ono mbọku ono. Ọ bụru esede b’e sederu iya l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. Ẹwha iya bụ Dowẹgu; ọ bụ onye Edọmu, bụru onye ishi ndu nche-atụru Sọlu.
8Dévidi jị Ahimẹleku: “?T’i nwedu arwa m’ọ bụ ogu-ịgba l’ẹka-a? O noo nkele mu te egudedu ogu-ịgba mu, m’ọ bu ngwọgu ọdo, nkeshi ozhi ọbu bụ iwhe l’aa-lọ-vuru ọku jee.”
9Onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono sụ: “Ọo ogu-ịgba Goliyatu, onye Fílistiya ono, i gburu lẹ nsụda Ela bẹ dụ l’ẹka-a. E kechiru iya l’ẹkwa dobe l’azụ uwe ifọdu. Ọ -bụru l’ịichoo, e ewotaru ghu iya, nkeshi l’ọoduhe ogu-ịgba ọdo, dụ l’ẹka-a, l’abụhe ono.”
Dévidi sụ: “O to nwedu iwhe kabaa onona lanụ ree, t’e je ewotaru mu iya.”
Dévidi l’agba ala Gatu
10O be mbọku ono, Dévidi gbafụ l’iwhu Sọlu lwakfushia Akishi, bụ eze l’achị mkpụkpu Gatu. 11Ndu ozhi Akishi sụ iya: “?Tọ nụ iya bụ Dévidi, bụ eze ndu alị ono? ?Tọ nụa yẹbedua bẹ whẹ kpọjeru ye l’egvu sụ: ‘Sọlu gbuwaru ụnukurunu ndu ojọgu, ọwhube Dévidi gbua ụnukurunu ndu ojọgu ugbo iri.’ ” 12Okfu ono rwua Dévidi l’ẹhu, ọ tsụlahaa Akishi, bụ eze ndu Gatu egvu. 13Ọ bya akwabẹ ẹnya ghaa umere l’atatiwhu whẹ. Ọ nọduwa whẹ rọ l’ẹka melahaa alị-alị, akakashị mgbo, e yeru lẹ mkpubu ọnoguzo, agụshi onwiya ọnu-mini l’ẹji agba. 14Akishi sụ ndu ozhi iya: “Unu lee l’iwhu ta adụkwa iya whoo! Unu kwoberu gụnu dutashiaru mu iya? 15?Mu l’achọ ndu ọgvu achọ kpatarụ unu dutashiaru mu onye ọwa t’ọ bya emechishi mu iwhu, t’ọ fụtaru l’onye ọwa bẹ byafụtaje ụlo mu?”
22Sọlu l’egbushi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke
1Dévidi shi lẹ mkpụkpu Gatu gbafụ gbarụ laa l’ọgba ọbu, dụ lẹ mgboro mkpụkpu Adulamu. O be g’unwune iya mẹe ndibe nna iya nụru iya, whẹ wụ-kfushia ya l’ẹka ono. 2Ndu lile, iwhe l’atsụ l’ẹhu mẹe ndu ji ụgwo, ọwaa ndu iwhe l’ẹte atsụje l’ẹnya tụko wụ-kfuta iya bya adọ-whee ya mgburumgburu. Ọ bya abụru onye ishi whẹ. Unwoke whẹ l’iya nọdu rwuru ụnu madzụ.
3Dévidi shiwaro l’ẹka ono jeshia mkpụkpu Mizupa, dụ l’alị ndu Moabu. O rwua je asụ eze, l’achị ndu Moabu: “?Ii-kwe tẹ ne mu lẹ nna mu lwakfuta ghu tẹ gụ lẹ whẹ nọdu jeye nteke mu l’a-chọfuta iwhe Chileke l’e-meru mu?” 4Ọo ya bụ, ọ parụ whẹ haarụ eze ndu Moabu, whẹ l’iya bukota lẹ mgbadagba nteke ono Dévidi tsoru ejewhe ezeru ishi iya l’ọgba.
5Onye nkfuchiru Chileke, bụ Gadu bya asụ Dévidi: “Ba atsụ-mihe onwoghu l’ọgba nno. Lụfu lashia alị ndu Juda.” Ọo ya bụ, Dévidi shi l’ẹka ono palihu laa l’ọswa Hẹretu.
6Sọlu nụlewho l’a whụwaru Dévidi yẹle ndu l’etso iya nụ. Nteke ono bẹ Sọlu nọdu lẹ mkpula oshi tamarisuku ọbu, dụ l’eli ugvu, dụ lẹ mkpụkpu Gibyiya. Sọlu gudewho arwa l’ẹka, ndu ozhi iya tụko kfụ-whee ya mgburumgburu. 7Sọlu sụ whẹ: “T’unu gebeedawho, unubẹ ụnwu Bénjaminu, ?ọo-nụ unu ụkabyi yẹle ẹka unu l’a-kọ vayịnu unu, mbụ nwatibe Jesi? ?Oo-me unu ndu ishi, l’achị ụnu ndu ojọgu ugbo labọ l’ụkporo iri mẹe ndu ishi, l’achị ụkporo ndu ojọgu ugbo ise? 8Mu sụru: ?Ọo ya bụ ishi iwhe meru g’o gude unu l’agbarụ mu ejo ikumu? O to nwedu g’unu ha onye ọwhu kfuru mu iwhe l’akọ akọ nteke ọkpara mu jekfuru nwatibe Jesi, whẹ gbaa ndzụ. To nwe g’unu ha onye ọwhu kparụ mu ishi. Tọ dụ onye byarụ bya akarụ mu l’ọkpara mu tụgbuwaru je je eye nwozhi mu, bụ Dévidi okfu lẹ nchị t’o je akwaa kẹkereke ngabẹru mu, bụ g’ọ kwanụru iya-a ntaa ngabẹru mu.”
9Ọo ya bụ, Dowẹgu onye Edọmu yẹle ndu ishi-ozhi Sọlu tụkoru kfụru l’ẹka ono sụ: “Mu whụkwaru nwatibe Jesi g’ọ byakfutaru Ahimẹleku nwa Ahitubu lẹ mkpụkpu Nobu. 10Ahimẹleku jee njịta l’ẹhu iya l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. O gwokwaruwho iwhe-eriri gworu nụ iya, woru ogu-ịgba Goliyatu, onye Fílistiya whọ woru nụfua ya.”
11Eze bya ezhi t’e je ekuaru iya onye ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bụ Ahimẹleku nwa Ahitubu mẹe ndibe nna iya lile, l’anọje agba ẹja anụ Chileke lẹ Nobu. Whẹ tụko wụ-kfutashia eze. 12Sọlu bya asụ: “Ngabẹ nchị ntaa nwa Ahitubu!”
Ahimẹleku kwe iya: “Hm, onye-nwe-mu nụ.”
13Sọlu sụ iya: “?Ọo gụnu meru, unu lẹ nwatibe Jesi gbaarụ mu ejo ikumu; ị nụ iya buredi yẹle ogu-ịgba; i jeeru iya njịta l’iwhu Chileke meru g’o gude o kwefuru mu ike, je akwaaru mu kẹkereke l’ụzo ngabẹru mu g’ọ ngabẹnuru mu ntanụ?”
14Ahimẹleku sụ Sọlu: “?Ndẹ-zhia onye ọdo, gbarụ t’e gude ire iya ẹka lẹ ndu l’ejeru ghu ozhi g’ọo Dévidi, bụ ọgo eze, mbụ onye ishi lẹ ndu l’eche ghu nche, bya abụru onye a kakọta ọkwabe ugvu lẹ ndibe ghu lile? 15Mu sụru: ?Ọo mbọku ono bụ mbụ, mu jeru njịta l’okfu ẹhu iya l’iwhu Chileke? Wawakwa! Be ejekwa ọsu lẹ mụbe nwozhi ghu m’ọ bụ ụnwu nna mu l’eme eze kpakpa-wewe, nkele nwozhi ghu ta amadụ iwhe l’ada, l’abụa gẹ mu kfuberu ghu iya ẹgube-ẹ.”
16Eze bya asụ: “Gụbe Ahimẹleku, ị nwụhufutaje, mbụ gụbedua l’ishi onwoghu mẹe ndu shikota ọzo-ụlo nna ghu.” 17Eze sụ ndu l’eche iya nche, nọkube iya nụ: “T’unu ghakọbe gbushia ndu l’agbajẹ ẹja nụ Onye-Nwe-Ọha ono, o noo nkele whẹ jewaru je atụru ike yeru Dévidi. Whẹ marụ-a nteke Dévidi l’agbala, whẹ te ekfuru iya mụbe eze.” Ọle ndu ozhi eze ta adụdu onye ọwhu ọ dụ uwhere tẹ ya wolia ẹka denyi ndu l’agbajẹ ẹja nụ Onye-Nwe-Ọha. 18Eze bya sụ Dowẹgu: “Ngwa, ghakọbe gbushia ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono!” Ọo ya bụ, Dowẹgu onye Edọmu bya aghaa rii gbushilahaa whẹ. O gbua ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono, ụkporo madzụ ugbo ẹno l’ụmadzu ise, bụ ndu ye uwe ifọdu. 19Ọ tụkokwawho ndu Nobu, bụ mkpụkpu ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke gbufu l’ogu-ịgba, mbụ unwoke, bu iya nụ mẹe ụnwanyi mẹe ụnwegirima, je akpaa lẹ ndu ọwhu l’angụ ẹra mẹe eswi mẹe nkakfụ-ịgara mẹe atụru.
20Ọle ọwhube Abyata, bụ onye lanụ l’ime ụnwegirima unwoke, Ahimẹleku nwa Ahitubu nwụtaru bẹ nahụru whẹ gbatsoru Dévidi. 21Abyata dooru Dévidi lẹ Sọlu bẹ tụkowaru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Onye-Nwe-Ọha gbushikota. 22Dévidi bya sụ Abyata: “Mu malẹru-a mbọku ono sụ lẹ Dowẹgu, bụ onye Edọmu kfufutajeru iya Sọlu, nkeshi ọwhu ọ nọ l’ẹka ono. Egbugbu ono, e gbushikotaru ndu ọzo-ụlo nna ghu bẹ bụ mbẹdua b’o shi l’ẹka. 23Be ejeshi ọtsu egvu; nọdulekwawho l’ẹka-a. Onye l’achọ ishi ghu bẹ bụ nke mbẹdua, bụ Dévidi bẹ l’ọocho. Ị -nọdu l’ẹka mu b’o to nwedu iwhe l’e-me ghu nụ.”
23Dévidi dzọru ndu mkpụkpu Keyila
1Ọo ya bụ, a bya edooru Dévidi nteke ọbu sụ iya: “Leedawho lẹ ndu Fílistiya bẹ tsopyaberu ndu mkpụkpu Keyila ọgu, anashị whẹ ẹka, whẹ l’echije balị whẹ.” 2Dévidi bya ejekfu Onye-Nwe-Ọha njịta sụ: “?Ọo tẹ mu je etso ndu Fílistiya ono ọgu?”
Onye-Nwe-Ọha sụ iya: “Je je alwụshi ndu Fílistiya ono ọgu, shi nno dzọfuta ndu Keyila.”
3Ndu whẹ lẹ Dévidi l’alịje sụ Dévidi: “Alị ndu Juda l’ẹka-a bẹ anyi bebezhiada nụ atsụ egvu. ?Ndẹe gẹ l’ọo-dụ-zhia ntaa, m’ọ -bụru l’anyi wụ-kfushiaru ndu Fílistiya ọgu lẹ Keyila!” 4Dévidi byakwa ejekfu Onye-Nwe-Ọha njịta ọdo, Onye-Nwe-Ọha sụ iya: “Tụgburu bahụ lẹ Keyila, o noo nkele mu l’e-me tẹ ndu Fílistiya lwa ghu l’ẹka.” 5Ọo ya bụ, Dévidi yẹle ndu l’etso iya nụ tụgbua jeshia Keyila je alwụshi ndu Fílistiya ọgu, kpụkoo élwù whẹ. Dévidi whẹ tsụa ndu Fílistiya ọtsu ẹkfu bya adzọfuta ndu bu lẹ Keyila. 6Nteke ono, Abyata nwa Ahimẹleku gbalaru gbakfushia Dévidi lẹ Keyila b’ọ chịkwanu uwe ifọdu.
7E je edooru Sọlu lẹ Dévidi bẹ nọ lẹ Keyila. Sọlu sụ: “Chileke mewaru tẹ Dévidi daba mu l’ẹka, nkeshi ọ bahụru lẹ mkpụkpu, e gude mgbodo tụ-wheta mgburumgburu ye iya mgbo, l’eegudefua mkpụrumkpu igwe gude atụ-chi iya, shi nno yebuta onwiya l’ẹka ono.” 8Sọlu bya atụko ndu ojọgu iya gẹ whẹ ha kukoo tẹ whẹ je Keyila je eyechia Dévidi yẹle ndu l’etso iya nụ.
9O be gẹ Dévidi nụru lẹ Sọlu l’agbakọwaru iyẹ ya, ọ sụ Abyata, bụ onye l’agbajẹ nụ Chileke: “Chịtaru mu nụ uwe ifọdu!” 10Dévidi bya asụ: “Gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke ndu Ízurẹlu; mụbe nwozhi ghu b’o tsuwaro nchị etsu lẹ Sọlu gbakọbewaru gẹ l’oo-shi bya Keyila bya alaa mkpụkpu-a l’iyi l’okfu ẹhu mu. 11Ndu Keyila, ?whẹ l’a-kpụru mu kpẹe tẹ Sọlu mee mu g’ọ dụ iya mma? Gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke ndu Ízurẹlu, kfururo yeru mụbe nwozhi ghu tẹ mu marụ: ?Sọlu l’a-bya ẹka-a lẹ gẹ mụbe nwozhi ghu nụru?”
Onye-Nwe-Ọha sụ iya: “Ọo-bya.”
12Dévidi bya ajị iya ọdo: “?Ọo lẹ ndu Keyila l’a-kpụru mu lẹ ndu-a, l’etsoje mu nụ kpẹe Sọlu?”
Onye-Nwe-Ọha sụ: “Ee, whẹ l’a-kpụru unu kpẹe ya.”
13Ọo ya bụ, Dévidi yẹle ndu l’etso iya nụ, rwukwaru ụnu madzụ lẹ ụkporo iri gbashi lụfushia lẹ mkpụkpu Keyila tsoru aghawhe l’ẹka sọru whẹ nụ. A bya edooru Sọlu lẹ Dévidi gbafụwaru lẹ Keyila, o kwee hawarọ oje ẹka ono.
Dévidi nọ l’echi-ẹgu
14Dévidi nọ-kirishiwaro l’ime ọgba l’echi-ẹgu alị ugvu ugvu, dụ lẹ mgboro mkpụkpu Zifu. L’ọobuje mbọkumboku Sọlu etsoru achọ-whe iya, obenu lẹ Chileke te ekwedu tẹ Dévidi daba Sọlu l’ẹka.
15Ọ bụru gẹ Dévidi nọ l’alị Horeshi, nọ l’echi-ẹgu, dụ lẹ mgboro Zifu b’ọ nụru lẹ Sọlu l’abya t’o gbua ya. 16Ọwhube Jonatanu, bụ nwatibe Sọlu gbashi jekfushia Dévidi lẹ Horeshi. Ọ bya eyeta ẹka gbẹbaa ya ọkpu ike l’ẹka Chileke nọ. 17Ọ sụ Dévidi: “Ba atsụ-zhikwaa egvu. L’ẹka nna mu, bụ Sọlu ta abyakwa l’e-rwu ghu l’ẹhu. Ọo ghu l’a-bụ eze ndu Ízurẹlu, mbẹdua ekwe ghu ẹbo. Nna mu Sọlu bẹ marụ l’onoo g’ọ dụ.” 18Whẹ labọ bya agbaa ndzụ l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. E megee, Dévidi nọ-kirishiwaroya l’alị Horeshi, ọwhube Jonatanu lashia ibe whẹ.
19Ndu Zifu wụ-kfushia Sọlu lẹ mkpụkpu Gibyiya je asụ iya: “Dévidi domikwaru onwiya l’alị anyi. Ọ nọ l’ọgba, dụ l’alị Horeshi, mbụ l’eli ugvu Hakila, dụ l’ụzo ọhuda Jeshimọnu. 20Nteke sọ-zhiaru ghu whọ, gụ abya gụbe eze. Ọo anyịbedua b’ọ dụru gẹ l’ee-shi t’ọ lwa gụbe eze l’ẹka.”
21Sọlu sụ whẹ: “Tẹ Onye-Nwe-Ọha gọoru unu ọnu-ọma nkele okfu ẹhu mu l’erwu unu l’ẹhu! 22T’unu je akwakọbebaaru iya ẹhu, unu achọfuta whụkwanu ẹka l’ọonoduje, mbụ Dévidi ọbu, unu amarụ onye ọwhu gudewa ẹnya iya ẹbo-ẹbo whụ iya l’ẹka ọbu, nkele mu nụru l’ẹregede bẹ parụ iya ẹka l’ẹhu. 23Unu je elerweta ẹka ọbu, ọ kwatarụ okpu edomije onwiya ọbu, unu adawhu azụ bya ezhia mu ozhi, nweru ishi. Unu -bya, mu l’unu alịwaruro; ọ -bụru l’ọ nọ l’alị ẹka ono bẹ mu l’a-chọ iya l’ẹnya-uwhu lile, dụ l’ikfu Juda mgburumgburu.”
24Whẹ tụgbua vuru Sọlu ụzo jeshia mkpụkpu Zifu. Ọwhube Dévidi yẹle ndu l’etso iya nụ nọduwaa l’echi-ẹgu, dụ lẹ mgboro mkpụkpu Mawonu, mbụ lẹ nsụda Araba, dụ l’ụzo ọhuda Jeshimọnu. 25Sọlu mẹe ndu yẹle iya tso wata ọchokashi Dévidi. A bya edooru iya Dévidi, ọ tụgbushia ụzo mgbogoro ẹwhuru ono, dụ l’echi-ẹgu, dụ lẹ mgboro Mawonu je anọdu. Sọlu bya anụ iya, o je achịpyabe Dévidi l’ẹka ono. 26Sọlu l’eje l’azụ ibẹka ugvu ọwhu, ọwhube Dévidi yẹle ndu l’etso iya nụ l’eje l’azụ ibẹka ugvu ọwhu, agba tẹ whẹ gbalaa Sọlu. O be gẹ Sọlu yẹle ndu ojọgu iya l’eme tẹ whẹ gbaa Dévidi whẹ mgburumgburu tẹ whẹ gude iya, 27onye l’eezhije ozhi rwua bya asụ Sọlu: “Bya ẹgwegwa-o. Ndu Fílistiya zebataakwaru alị anyi alwụshi anyi ọgu.” 28Sọlu ghakọbelekwawho hawarọ ọchi Dévidi, ọ bụru iya ojekfu ndu Fílistiya Ọo ya kparụ l’eekuje ẹka ono Sela Hamahulekotu.23:28 Iwhe ọ fụturu bụ mgbogoro ẹwhuru ebukahu.29Dévidi bya akwalihu l’ẹka ono je eburu l’ọgba, dụ lẹ mkpụkpu Enu-gedi.
24Dévidi harụ Sọlu ndzụ
1E megelewho, nteke Sọlu chịfu-geeru ndu Fílistiya lwawhu azụ. A bya edooru iya lẹ Dévidi nọkwa l’echi-ẹgu, dụ lẹ mkpụkpu Enu-gedi. 2Ọo ya bụ, Sọlu bya achịta ụnu unwoke ugbo ẹsaa l’ụkporo unwoke ugbo iri, bụ ndu a họtaru ahọta l’ime ndu Ízurẹlu lile. Whẹ wụfu chọru Dévidi yẹle ndu l’etsoje iya nụ jeshia ụzo ẹka l’aza mgbogoro ẹwhuru eghu-ọswa. 3Sọlu bya erwua ẹka ọbu, a tụru nwụlo atụru lẹ whororo ụzo, o nweru ọgba dụ lẹ mgboro nwụlo atụru ono, Sọlu bahụ l’ọgba ono tẹ ya jee ụboku. Dévidi mẹe ndu yẹle iya lị nọduro l’ime ọkpurohu ọgba ono. 4Ndu ono, l’etso Dévidi sụ iya: “Lelewho l’ọo ntanụ bụ mbọku ọbu Onye-Nwe-Ọha kfuru ghu okfu iya sụ l’iya l’e-me t’onye ọhogu ghu laa ghu l’ẹka, gụ emee ya iwhe sọru ghu nụ.” Ọo ya bụ, Dévidi bya epyofuta tọlewho nwẹhu byibuta ụpyi ogboromọnu uwe mgbalanụ Sọlu tọ dụ onye marụ. 5E megelewho, obu wata ọnma Dévidi ikpe nke ire ogboromọnu uwe Sọlu ono, o byibutaru. 6Ọ sụ ndu ono, l’etsoje iya nụ: “Tẹ Onye-Nwe-Ọha be ekwekwa tẹ mu mee onye-nwe-mu nụ ẹgube iwhe ono, mbụ onye Onye-Nwe-Ọha wụru mmanụ l’ishi. T’o bo kwekwa tẹ mu halia ẹka denyi iya nkele ọ bụ onye Onye-Nwe-Ọha wụru mmanụ l’ishi.” 7Dévidi gude okfu ono kpowhu ndu l’etsoje iya nụ azụ, tọ hahẹ whẹ tẹ whẹ jekfu Sọlu ọgu.
Sọlu shi l’ọgba ono lụfushia jeshia mkpa iya. 8Dévidi bya eshi l’ime ọgba ono lụfuta kushilahaa Sọlu oku sụ: “Onye-nwe-mu nụ, bụ eze!” Sọlu bya aghaa ẹnya l’azụ. Dévidi kwee daa kpube iwhu l’alị whuzeta iwhu l’alị nno sechia onwiya, 9sụ Sọlu: “Ndẹe ishi iwhe l’iikwobeje angarụ ndu madzụ nchị mẹ whẹ nọdu edoru ghu sụ lẹ Dévidi l’achọkwa ghu omeru ẹhu? 10I gudewa ẹnya ghu ẹbo-ẹbo ntanụ whụ gẹ Onye-Nwe-Ọha meru, ị daba mu l’ẹka l’ime ọgba. O nwegeeru ndu sụru tẹ mu gbua ghu, ọle mu halẹru ghu-a ndzụ. Mu kfua sụ lẹ mu ta abyakwa l’ahali ẹka denyi onye-nwe-mu nụ, o noo nkele ọ bụ onye Onye-Nwe-Ọha wụru mmanụ l’ishi. 11Nna mu; leedawho whụwaro iwhe uwe-mgbalanụ ghu gẹ mu gude iya l’ẹka! Mu byibutaru ụpyi ogboromọnu uwe ghu, mu te egbu ghu. T’o dowa ghu rọ ẹnya nta-a, gụ egudekwanu iya ẹka lẹ mu te edoswedu ghu, mu te ekwefuru ghu ike. O to nwedu iwhe-dụ-ẹji, mu meru ghu, kpatarụ l’ịichi mu t’i gbua mu. 12Tẹ Onye-Nwe-Ọha leeru iya mu lẹ ghu ẹnya, mbụ Onye-Nwe-Ọha agwatakwanu ghu ụgwo ejo-iwhe ono, i meru mụbe Dévidi, ọle mu ta abyakwanụ bya l’edenyi ghu ẹka. 13Ọ dụa g’ọo ẹtu ndụ-ichee, sụru l’ejo-ememe shi l’ẹka ejo-ụdudu. Ọle mbẹdua ta abyadụ bya l’edenyi ghu ẹka. 14Sụa ?Ọ nụa onye bẹ eze ndu Ízurẹlu lefutaru ẹnya iya? ?O zhia onye bẹ l’ịichi ọso? ?Iitu mu odzu nwankụta, tọo nwoogu, l’ẹte akpaa ẹ́bà? 15Tẹ Onye-Nwe-Ọha kpeeru mu lẹ ghu ikpe, marụ onye ọwhu iswi l’adụa mma. T’o leeru iya mu lẹ ghu ẹnya, ya ahakwanụaru mu enge nafụta mu l’ẹka ghu l’iswi ọdu mma.”
16Dévidi kfugelewho nno, Sọlu jịa ya sụ: “?Ọo gụbedua l’ekfu nno, nwa mu Dévidi?” Sọlu chishia mkpu ẹkwa. 17Ọ bya asụ Dévidi: “Oowa! Mẹ ị kakwa ọdu chịriri karụ mụbe Sọlu, o noo l’i ti mejedu mu ẹji, ọle mbẹdua l’anọje eme ghu iwhe ọjoo. 18I goshiwaru mu ntanụ-a l’i meru mu ree nkele Onye-Nwe-Ọha meru, mu daba ghu l’ẹka, t’i gbu mu. 19?Madzụ -whụje-zhiaru ọhogu iya haa ya ẹwoma? Ọo ya bụ, tẹ Onye-Nwe-Ọha kfụkwa ghu ụgwo iwhe-ọma ono, i meru mu ntanụ-a! 20Ọle nta-a b’o dowaru mu ẹnya l’ị bụfutaje eze, tẹmenu ọchichi ndu Ízurẹlu je l’a-lwa ghu l’ẹka ọkpobe alwalwa. 21Gude ẹwha Onye-Nwe-Ọha ribuaru mu nte ntaa sụ l’ị tị byadụ l’akpabufu ẹpa mu akpabufu l’okotazụ mu, tẹmenu tị bya l’eme t’ẹwha mu chihu echihu l’ọzo-ụlo nna mu!” 22Ọo ya bụ, Dévidi bya eribuaru Sọlu nte ẹgube ono, Sọlu lashia ibe iya.
Ọwhube Dévidi yẹle ndu l’etsoje iya nụ wụgburu lashia l’ọgba.
25Nebalu l’aswarụ Dévidi ụswara
1Ọo ya bụ, Sámuwẹlu bya anwụhu, ndu Ízurẹlu kpakọo dzua ryaa ẹkwa iya. Whẹ bya elia ya l’ibe iya lẹ mkpụkpu Rama.
Dévidi bya atụgbua lwashia echi-ẹgu Paranu. 2O nweru nwoke ọbu lẹ mkpụkpu Mawonu, ẹku iya kụru lẹ mkpụkpu Kamẹlu. Nwoke ono bụ onye nweru iwhe shii. Atụru, o nwe enwe dụ ụnu ugbo ẹsaa l’ụkporo iri. Eghu iya dụ ụnu labọ l’ụkporo iri. Ọ nọdu lẹ Kamẹlu eseboshi atụru iya ẹji l’ẹhu. 3Ẹwha nwoke ono bụ Nebalu, ẹwha nyee ya bụru Abyigelu. Nyee ya bẹ nweru uche l’ama ụma, ọwhube ji iya bụru onye ejo obu, tẹmenu umere iya dụ ẹji. Ẹka o shi bụ l’eri Kálẹbu.
4Dévidi nọduro l’echi-ẹgu nụa lẹ Nebalu bẹ l’eseshi atụru iya ẹji l’ẹhu. 5Ọ bya ezhifu ụmadzu iri l’ime unwokorọbya, l’etso iya nụ sụ whẹ: “Unu jekfu Nebalu lẹ mkpụkpu Kamẹlu, unu ekeleru mu iya. 6T’unu sụ iya: ‘Tẹ ndzụ dụkwa ghu, ẹhu adụ ghu guu dụ ndibe ghu; lụfu l’iwhe lile, i nwe enwe! 7Mu nụwaru l’iiseshibota atụru ghu ẹji. Nteke anyi lẹ ndu l’echeru ghu atụru nọdukota l’ẹka lanụ bẹ anyi l’ẹte emelwujekwa ndu nkeghu, to nwe iwhe whẹ, whuhujeru nụ jeye whẹ nọkota lẹ Kamẹlu lụfu. 8Kua ndu ozhi ghu jịa whẹ iya, whẹ akọoru ghu. Ọo ya bụ, t’obu ghu dụnu l’ẹka unwokorọbya mu-a nọ nkeshi ọwhu anyi l’abya ori oge. Mu l’aryọ ghu byiko t’ị nụro ndu ozhi ghu mẹe Dévidi, bụ nwa ghu iwhe ẹka ghu gbakfuru.’ ”
9Ndu ozhi Dévidi ono rwulewho, whẹ bya eworu ozhi ono, Dévidi zhiru bya ezhia Nebalu, bya angabẹ iya nchị l’ọnu. 10Nebalu bya asụ ndu ozhi Dévidi ono “?Ọo onye bụ Dévidi? Mu sụru: ?Nwa Jesi ọbu bụ onye? Ụnwu ntaa l’anashịhunukakwa ndu nwe whẹ nụ agbakashịhu. 11?Ndẹe iwhe mu l’e-woru nri mu, mẹe mini, mẹe anụ, mu gburu ndu l’eseshiru mu atụru mu ẹji l’ẹhu woru nụ o-shi-awe o-shi-awe whẹ?”
12Ụnwu okorọbya Dévidi dawhushia azụ je je edoru iya ọnu, Nebalu yeru. 13Dévidi sụ whẹ: “T’onyenọnu tuta ogu-ịgba iya turu!” Whẹ chịkoo ogu-ịgba whẹ tua onwowhe, Dévidi bya etua nkiya. Ndu ọwhu tso Dévidi ono rwuru ụnu madzụ, ọwhube ụmadzu ụkporo iri ọwhua nọdu swiru ngwo ngwo whẹ.
14Nwokorọbya lanụ l’ime ndu ozhi Nebalu je edooru nyee ya Abyigelu sụ: “Dévidi bẹ nọ l’echi-ẹgu zhi ndu ozhi iya tẹ whẹ bya ekeleru iya onye nwe anyi, bụ Nebalu, o gbee meru iwhe-iwhere kpua whẹ. 15Ọle ndu ono mekwanuru anyi ree shii, to nwe ẹka whẹ melwujeru anyi, iwhe anyi te ewhuhuje nkeshi nteke ono, anyi lẹ whẹ kpakọru nọdu l’echi-ẹgu tụko ehe onwanyị. 16Eswe mẹe ẹnyashi mbọkumboku bẹ whẹ l’agbabutaje anyi mgburumgburu nteke lile ono, anyi nọkube whẹ eche atụru. 17Rịada iya arịri ntaa marụ iwhe ọ dụ ghu nke l’ee-me, o noo nkele ejo-iwhe bya l’adakfuta onye-nwe-anyi yẹle ndibe iya nkele ọ kwatarụ bụru ejo madzụ, tọ dụ onye l’ekfu eyeru iya.”
18Abyigelu te eme ebebe; o je achịta ishi buredi ụkporo iri, ọwaa ẹda mmẹe labọ, ọwaa atụru ise, e gburu hụchaa bya aja ajaja dobe, ọwaa witi, a hụru gbajia ogbongu ise, ọwaa ẹcha-mbeke ọbu, e gude akpụru vayịnu ghee, dụ ụkporo ise, ọwaa ẹcha-mbeke ọwhu e gude akpụru figu ghee, dụ ụkporo iri. O gwokoo ya tukobegee l’eli nkakfụ-ịgara. 19Ọ bya asụ ndu ozhi iya: “Unu tụgbua vuta ụzo, mu etso unu l’azụ.” Ọle o to kfukwanuru iya ji iya Nebalu.
20G’ọ nọ l’eli nkakfụ-ịgara agba eje, ọ bya erwua n-whakata ugvu, ọ whụa Dévidi yẹle ndu nkiya gẹ whẹ l’agbazeta iya l’iwhu. O jekfu whẹ. 21Ọ bụru nteke ono bẹ Dévidi kfuworu-a sụ: “Echeche, mu shi echeru nwoke-e ẹku iya l’echi-ẹgu, tọ bọ dụ ọwhu l’e-whuhu bẹ bụ mu ọla-l’iyi. Ọ bụru ejo-iwhe b’o gude kfụa mu ụgwo ree, mu meru iya. 22Sụ: Tẹ Chileke gwakwaa mu ọchi, mbụ t’o mekwaa mu ọ-ka-njọ mẹ o nwezhiwaru iwhe takfụ eshi l’ibe iya, mu harụ t’ọ nọdu jeye l’iwhoro chi asahụ.”
23Ọ bya ebe gẹ Abyigelu whụleruwho Dévidi, o nyizetakebe l’eli nkakfụ-ịgara ono, l’ọogba, bya ewhuzeta l’iwhu Dévidi kele iya. 24Nwanyị ono daa l’iwhu Dévidi sụ iya: “Onye-nwe-mu nụ, t’ọ bụru mu rọ bẹ l’aa-ta ụta iya nwẹkiya. Byiko jishiro ike ngabẹ mu nchị l’olu, gụ anụkwanua iwhe mụbe nwozhi ghu nwanyị l’ekfuru ghu. 25Onye-nwe-mu nụ, ba angazhikwaaru ejo nwoke ono, bụ Nebalu nchị. Ọ lẹwho gẹ l’ọoza ẹwha bụ lẹ g’ọ dụ. Ọoza Onye-eswe l’ẹwha, l’emekwawho eswe eswe. Obenu lẹ mụbe nwozhi ghu nwanyị l’onwomu ta awhụdu ndu ozhi ono, gụbe onye-nwe-mu nụ zhiru.
26“Obekwanu ntaa ọwaa bẹ Onye-Nwe-Ọha meru tẹ gụbe onye-nwe-mu nụ ba adụ l’ogbu ọchi mẹe t’ị ba agwata ụgwo iwhe e meru ghu. Onye-Nwe-Ọha vuru-a ishi iya g’o vu iya, gụbedua vuru-a ishi ghu g’i vu iya; t’ọ bụleruwho lẹ g’ọ dakfuru ọhogu ghu whẹ mẹe ndu l’achọ gẹ whẹ l’e-shi gbabẹru gụbe onye-nwe-mu nụ iwhe-dụ-ẹji bụ lẹge l’ọo-dakfu Nebalu. 27T’e woruro iwhe-e, mụbe nwozhi ghu nwanyị guderu gụbe onye-nwe-mu nụ, nụ ụnwu okorọbya, gụ lẹ whẹ lị. 28Byiko gụaruro mụbe nwozhi ghu nvụ l’ẹka mu mesweru ghu, o noo nkele a makahụwaru lẹ Onye-Nwe-Ọha l’e-me nke ọwhu bụ; ị chị-gee, ẹpa ghu achị-tsota ghu jeyewaroya, nkele ọo ọgu Onye-Nwe-Ọha bẹ l’ịilwu. Tọ dụ ejo-iwhe, l’e-tekuru ghu l’ẹhu jeye nteke l’ịi-nọ-beru. 29Madzụ, l’achị ghu nke egbugbu bẹ Onye-Nwe-Ọha bụ Chileke ghu l’e-woleruwho ndzụ gụbe onye-nwe-mu nụ ye l’ọbogvu. Ọle ndzụ ndu ọhogu ghu whẹ bẹ l’aagbawhu gẹ l’aagbawhuje ẹwhuru, e yeru lẹ mgbẹnu. 30Ọ -bụru lẹ Onye-Nwe-Ọha meleruwho gụbe onye-nwe-mu nụ iwhe-ọma lile ono, ọ nọdu kwetagbabe ghu ụkwa iya; bya eme ghu ishi l’alị Ízurẹlu, 31nteke ono bẹ meji ta adabahẹdu ghu l’ọhu ẹwho gụrumu, obu ta anmahẹ gụbe onye-nwe-mu nụ ikpe l’i gburu ọchi ịnyigirinyi m’ọ bụ l’ị gwatarụ ụgwo iwhe e meru ghu. Ọle nteke iwhe-ọdu-guu nke Onye-Nwe-Ọha l’akpọlewho gụbe onye-nwe-mu nụ iwhu, nyatakwa mụbe nwozhi ghu nwanyị.”
32Dévidi sụ Abyigelu: “T’ajaja bụru nke Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu, onye zhiru ghu t’ị byakfuta mu ntanụ-a. 33Tẹ nke ọma tsokwa mmamagụ ghu ono, i gude lọ-whu mu azụ l’ogbuta ọchi ye onwomu l’ẹka ntanụ yẹle ogude ẹka mu gwata ụgwo iwhe e meru mu. 34Ọdumeka bẹ mu ribuakwaru nte sụ lẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke ndu Ízurẹlu vuru-a ishi iya g’o vu iya, mbụ onye ono, kparụ, mu te emekahe ghu iwhe ono, mu tụberu ghu nke emeka; iwhe g’e-me nu bụ nggẹ l’ịiti gbatakebe mu ndzuta mẹ o rwudeshia l’ụtsu bọ tọ g’enwehedu iwhe takfụ eshi m’ọo nnanụ g’ewhudu l’ụlo Nebalu.” 35Ọo ya bụ, Dévidi bya anata iya iwhe ono, o gwotaru iya sụ iya: “Tọkwa ẹhu. Lẹ mu nụwaru iwhe i kfuru, mu kwetawaa.”
36Abyigelu lwashilewho, Nebalu nọduro l’ụlo iya ẹka l’oome oriri l’ibe iya, ẹgube onye eze l’emeje. Ẹhu l’atsọ Nebalu ụtso nkele ọ ngụ-jiru mmẹe ẹwho. Abyigelu te enwehe iwhe o kfuru iya jeye chi sahụ. 37O rwua l’ụtsu iya, nteke ẹnya doru Nebalu, mmẹe te emehe iya l’ẹnya. Nyee ya bya eseta iwhe lile ono dooru iya, meji tọfu iya, ọ kpọo kerere g’ọ ẹwhuru. 38Iwhe dụ g’ọo abalị iri bya agaa; Onye-Nwe-Ọha chigbua Nebalu; ọ bụru iya anwụhu.
39O be nteke Dévidi nụru lẹ Nebalu bẹ nwụhuru, ọ sụ: “T’ajaja bụru nke Onye-Nwe-Ọha, onye gwatarụ ụgwo iwhe-iwhere ono, mu natarụ l’ẹka Nebalu. Onye-Nwe-Ọha bẹ kpọshiwaru mu ome ejo-iwhe, mu gege emeta kpua onwomu, ọ bya emee t’ejo ememe, Nebalu meru kota Nebalu ọbu ishi l’onwiya.”
Ọo ya bụ, Dévidi zhia t’e je ezhia Abyigelu t’ọ bya tẹ ya lụru iya. 40Ndu ozhi Dévidi jeshia mkpụkpu Kamẹlu je ezhia Abyigelu sụ iya: “Dévidi bẹ zhikwaru anyi t’anyi bya t’anyi lẹ ghu lịru, t’i lwakfuta iya tẹ ya lụa ghu.”
41Abyigelu gbashi bya ewhuzeta iwhu iya l’alị l’iwhu ndu ozhi Dévidi sụ: “Lekwa mụbe nwozhi unu nwanyị; ọo mu l’a-nọjekwa-a akwọcha ndu ozhi onye-nwe-mu nụ ọkpa.” 42Abyigelu jịkobe ẹgwegwa duta ụnwumgboko ise, l’ejeru iya ozhi l’ụlo yeru onwiya, o nyikota eli nkakfụ-ịgara tsoru ndu ono, Dévidi zhiru ozhi, o je alụru Dévidi.
43Dévidi bẹ l’alụhawa Ahinowamu, onye shi lẹ mkpụkpu Jezerẹlu yẹle Abyigelu bya abụru unyomu Dévidi. 44Sọlu bẹ kutahawaruro nwa nwanyị iya Mikalu, Dévidi dụ mbụ alụ kee nwatibe Layishi; onye shi lẹ mkpụkpu Galimu, l’aza Paluti.
26Dévidi bẹ harụ Sọlu ndzụ ọdo
1Ndu mkpụkpu Zifu tụgburu je edooru Sọlu lẹ mkpụkpu Gibyiya sụ: “Dévidi domiru onwiya l’ugvu Hakila, dụ l’ẹnyanwu-awata Jeshimọnu.” 2Sọlu bya atụgburu jeshia l’echi-ẹgu ono, dụ lẹ mgboro mkpụkpu Zifu yẹle ụnu unwoke ugbo ẹsaa l’ụkporo iri ono, a họtaru ahọta l’alị ndu Ízurẹlu; ọcho Dévidi. 3Sọlu bya akpọbe ọdu-ọgu iya l’agụga ụzo, dụ l’ugvu Hakila ono. Ẹka ono dụ chebe iwhu lẹ Jeshimọnu, ọwhube Dévidi nọduro l’echi-ẹgu. Ọ whụlewho lẹ Sọlu chọwaru iya byatashia ẹka ono, 4Dévidi ye ndu ọgaluzo, whẹ je amarụ lẹ Sọlu nọ l’ẹka ono ire-lanụ. 5Ọo ya bụ, Dévidi gbeshi jeshia ẹka ono, Sọlu kwarụ okpu. O rwua je awhụ ẹka Sọlu yẹle Abụna nwa Naa, bụ onye ishi ndu ojọgu iya zẹshi. Sọlu zẹe l’ime ọdu-ọgu ono, ọwhube ndu ojọgu iya dọ-whee ya mgburumgburu.
6Dévidi bya ekua Ahimẹleku, bụ onye Hetu yẹle Abyishayi nwa Zeruya, bụ nwune Jowabu jị whẹ: “?Ọo onye ole l’e-tso mu t’anyi jekfu Sọlu l’ọdu-ọgu?”
Abyishayi sụ: “Ọo mu l’e-tsoru ghu eje.”
7Ọo ya bụ lẹ Dévidi yẹle Abyishayi bya atụgbua jekfushia ndu ojọgu ono l’ẹnyashi. Whẹ rwua bya awhụ Sọlu l’ẹka ọ zẹe eku mgbẹnya l’ime ọdu-ọgu ono; arwa iya kuru l’alị l’ụzo ishi iya. Abụna yẹle ndu ojọgu ono dọ-whee ya mgburumgburu. 8Abyishayi sụ Dévidi: “Ntanụ-a bẹ Chileke mewaru t’ọhogu ghu daba ghu l’ẹka. Hanụa ntaa tẹ mu gude arwa-a nmapyabẹ iya l’ọhu alị; ọo ụgbo lanụ bẹ mu l’a-nma ịye ya, mu ta anmakwa iyẹ ya nma labọ.”
9Dévidi gbeenu sụ Abyishayi: “Be ejekwa iya egbugbu! ?Ọ dụ ghu g’ọo onye ha nke odenyi onye Onye-Nwe-Ọha wụru mmanụ l’ishi ẹka t’ikpe ba anma iya? 10Onye-Nwe-Ọha vuru-a ishi iya g’o vu iya, bẹ bụ Onye-Nwe-Ọha l’onwiya l’e-gude ẹka iya kpaheta iya, mbụ l’ọ tọ nwụhudu anwụhu ugbooshi, ọwhua bụ l’oge iya rwukeberu ọ nwụhu; ọ dụa ya abụru l’ọgu bẹ ishi iya l’a-la. 11Tẹ Onye-Nwe-Ọha be ekwekwa tẹ mu seta ẹka mu denyi onye Onye-Nwe-Ọha wụru mmanụ l’ishi. Iwhe l’ee-me nụ bụ t’ị mịta arwa ono, dụ iya l’ụzo ishi, gụ eseta iwhe ọngu mini iya ono t’anyi lụfu.” 12Ọo ya bụ, Dévidi wolia arwa ono yẹle iwhe ọngu mini ono, dụ l’ụzo ishi Sọlu, ọ bụru whẹ alụfu. Iwhe ono nwụa, tọ hẹ l’o nweru onye whụru iya, tọ dụro onye marụ, mbụ tọ dụhunu onye l’ime whẹ, tehuru etehu. Whẹ tụkoru zẹe lẹ mgbẹnya nkele Onye-Nwe-Ọha lọru ole-ụrekukpe nke mgbẹnya tụ whẹ.
13Dévidi bya adafụ azụ iya ọwhua, je akfukoru l’eli ugvu, nọ otẹnya l’ẹka ono; opoto, dụ l’echilabọ whẹ kwata paa ẹka apaa. 14Dévidi nọdu l’ẹka ono gbaku ndu ojọgu ono oku mẹe Abụna nwa Naa sụ: “T’ị zadụ mu oku Abụna?”
Abụna jị iya: “?Ị bụnua onye, gụbe onye ono, l’eku eze oku?” 15Dévidi sụ Abụna: “?Tị bụnua nwoke? ?Ọo onye dụ g’ọo ghu l’alị ndu Ízurẹlu? Ndẹe g’o gude, tị kwabẹru onye-nwe-ghu nụ, bụ eze ẹnya, o noo nkele o nweru onye byarụ tẹ ya gbua onye-nwe-ghu nụ, bụ eze. 16Iwhe ono, i meru ta adụkwa ree. Onye-Nwe-Ọha vuru-a ishi iya g’o vu iya, iwhe rwuberu unu bụ anwụhu, o noo nkele unu ta akwabẹduru onye Onye-Nwe-Ọha wụru mmanụ l’ishi ẹnya bụ iya bụ onye-nwe-unu. Chịkaada ẹnya goshi mu arwa eze yẹle iwhe ọngu mini iya, o shi dobe lẹ mgboro ishi iya.”
17Sọlu hụbelewho olu Dévidi ama; ọ sụ: “?Ọo ghu l’ekfu nno nwa mu Dévidi?”
Dévidi sụ iya: “Ee; ọ kwa mu-a onye-nwe-mu nụ, bụ eze.” 18Ọ sụkwawho ọdo: “Onye-nwe-mu nụ, ?ịichihunuru mụbe nwozhi ghu gụnu? ?O zhia gụnu bẹ mu meru? ?Ọo ụzo, dụ agha bẹ mu shi melwu ghu? 19Mu l’aryọ gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze sụ t’ị ngabẹ mụbe nwozhi ghu nchị l’olu. Ọ -bụru l’ọo Onye-Nwe-Ọha bẹ kpaliru ghu t’i chị-wheje mu nno, ọo ya bụ t’ọ nata iwhe mu gude aryọ iya, nteke bụ l’ọo ndu madzụ l’eye ghu okfu lẹ nchị, tẹ Onye-Nwe-Ọha tụkwa onye ọbu ejo-ọnu. Ntaa bẹ whẹ chịfuwaru mu l’echilabọ ndibe Onye-Nwe-Ọha sụ tẹ mu je ejejeru agwa ọdo ozhi! 20Ọle-a, tẹ mmee mu be egedabukwa l’alị l’ẹka gbụliberu agbụlibe l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. Lẹ gụbe eze ndu Ízurẹlu lefutakwaru ẹnya nwoogu, l’ẹte akpaa ẹ́bà, mbụ g’ọo onye l’achị nta ọkwa l’ẹgbudu.”
21Sọlu bya asụ: “Mu mesweekwaaru. Dawhu azụ nwa mu Dévidi. Mu ta atụbahedua ama omeka ghu iwhe ọdo, o noo nkele ị gụberu ndzụ mụbe Sọlu iwhe ntanụ-a. Ọo eswe bẹ mu shi eme; mu kwatarụ mewa ẹji ọkpobe iya.”
22Dévidi sụ: “Lekwa arwa gụbe eze l’ẹka-a. Tẹ nwata okorọbya lanụ l’ime unu tusweta bya ewota iya. 23Tẹ Onye-Nwe-Ọha kfụa onyenọnu ụgwo ọdu-chịriri iya, yẹle nke ọkfushi ike l’iwhe onye kfuru. Ntanụ bẹ Onye-Nwe-Ọha meru, ị daba mu l’ẹka, ọle mu ta achọkwanu oseta ẹka mu denyi onye Onye-Nwe-Ọha wụru mmanụ l’ishi. 24Ọle-a, gẹ mu woru ndzụ ghu kpọru iwhe ntanụ-a, bụ gẹ mu l’ekfu tẹ Onye-Nwe-Ọha wokwaru ndzụ nke mbẹdua kpọru iwhe gude nno nafụta mu l’iwhe-ọtsu-l’ẹhu lile, byakfutaru mu nụ.”
25Ọo ya bụ, Sọlu bya asụ Dévidi: “T’ọnu-ọma tsokwa ghu, nwa mu Dévidi; ii-me iwhe nyịberu anyịbe, gụ e-mekota iya!”
Ọo ya bụ lẹ Dévidi bya atụgbushia, ọwhube Sọlu lwawhushia azụ l’ibe iya.
27Dévidi gbarụ lakfushia ndu Fílistiya
1Dévidi bya arịa l’ime onwiya sụ: “M’a nọnyaa ujiku lanụ ntaa bẹ mu l’e-shikwa l’ẹka Sọlu laa l’iyi. O to nwedu ụzo ntse ọdo, mu l’e-tso iya l’abụa tẹ mu gbarụ laa alị ndu Fílistiya Ọo ya bụ Sọlu akabẹ haa anọ achọ-whe mu l’alị ndu Ízurẹlu, mu eshikwanu nno nahụ iya.” 2Dévidi yẹle unwoke ono, dụ ụnu madzụ l’ụkporo iri ono, bụ ndu yẹle whẹ l’alịje gbashi lakfushia nwatibe Mawọku, bụ eze, l’achị mkpụkpu Gatu. Ẹwha nwatibe Mawọku ono bụ Akishi. 3Dévidi whẹ lakfushia Akishi je je eburu lẹ Gatu; onyenọnu yẹle ẹka-ụlo nkiya buru. Ọwhube Dévidi yẹle unyomu iya labọ buru, mbụ Ahinowamu nke Jezerẹlu mẹe Abyigelu nke Kamẹlu, bụ nwanyị ono, ji iya, bụ Nebalu l’anọhee. 4O be lẹ g’e doleruwho Sọlu lẹ Dévidi gbalawaru lashia Gatu, o kwe nteke ono chọ-buhu iya.
5Ọo ya bụ, Dévidi bya asụ Akishi: “Ọ -bụru lẹ mu dụ ghu l’obu, wofutanu mkpụkpu lanụ l’alị-a nụ mu tẹ mu buru. Sụ: ?Ndẹe iwhe ọ bụ mụbe nwozhi ghu b’ị harụ tẹ mu lẹ ghu tụko buru lẹ mkpụkpu lanụ, ẹka eze bu?” 6Ọo ya bụ, Akishi woru mkpụkpu Zikulagu woru nụ iya mbọku ono. Ọ bụru iya meru, Zikulagu bụru mkpụkpu ndu eze ndu Juda byeye ntanụ. 7Dévidi nọ-dzua awha owhu l’ọnwa ẹno l’alị ndu Fílistiya.
8Dévidi yẹle ndu ọli iya je aba ndu Geshuru mẹe ndu Gizu mẹe ndu Amalẹ́ku ọgu. Ndu-a shizhiawho nteke teru ẹnya bua l’alị ono je akpa l’echi-ẹgu Shuru mẹe l’alị ndu Íjiputu. 9L’ọobuje-zhiawho, ndu ọwhu Dévidi bakfuwaru ọgu, ya egbushia whẹ. Ọ tọ dụdu oke l’anya, l’oodobeje ndzụ. Ọ bụ-chia atụru mẹe eghu mẹe eswi mẹe nkakfụ-ịgara mẹe ịnya-kamẹlu mẹe uwe bẹ l’ọochikoje. E -megee, ya alakfushia Akishi. 10L’ọobujekwanu, Akishi jị iya: “?Ọo ndu ole b’i bakfuru ọgu ntanụ?” Dévidi asụ iya: “Mu bakfuru iya ndu Juda, bu l’ụzo ọhuda mẹwaro ndu Jerahụmelu, bu l’ụzo ọhuda mẹe ndu Kenu, bu l’ụzo ọhuda.” 11O to nwedu oke l’anya, Dévidi l’edobeje ndzụ kpụru bya Gatu nkele ọorije sụ: “Mẹ whẹ l’e-jekwa je agbafushia anyi ẹwho sụ l’ọwakwa iwhe Dévidi meru ndọwa.” O noo lẹ gẹ Dévidi shi emeje jeye g’ọ nọ-beru l’alị ndu Fílistiya 12Akishi zọoru Dévidi ẹhu, asụjero l’ime onwiya lẹ Dévidi l’a-bụwaruro nwozhi iya tụgburu, o noo nkele ndibe whẹ, bụ ndu Ízurẹlu kpọru iya ashị jasụ l’ẹka a nuchiru anuchi.
281Ọ bya ebe nteke ọbu, ndu Fílistiya bya erwukoo ndu ojọgu whẹ tẹ whẹ lwụshi ndu Ízurẹlu ọgu. Akishi je asụ Dévidi: “T’o dokwaa ghu ẹnya ree lẹ gụ lẹ ndu ọli ghu whẹ l’e-duje mu ọgu ono.”
2Dévidi sụ: “Ọ nụ iya bụ gụ awhụwaro iwhe anyịbe ndu ozhi ghu whẹ l’a-dụ ike mee.”
Akishi sụ Dévidi: “Ọ dụlewho ree; mu l’e-mewa ghu rọ t’ị bụru onye l’a-nọ eche mu nche jeye ndzụ mu agvụ.”
Sọlu lẹ nwanyị l’awhụ awhụ, bu lẹ Ẹndo
3Ntaa bẹ Sámuwẹlu nwụhuwaru, ndu Ízurẹlu lile tụko ryaa ẹkwa iya, bya elia ya lẹ mkpụkpu iya lẹ Rama. Sọlu bẹ tụkowaru ndu l’awhụ awhụ mẹe ndu l’eme amamanshi rwushikota l’alị ono.
4Ndu Fílistiya dzua bya akpọbe ọdu-ọgu whẹ lẹ mkpụkpu Shunemu. Ọwhube Sọlu bya akpakọo ndu Ízurẹlu l’owhu whẹ kpọbe ọdu-ọgu nkewhe l’ugvu Gilubowa. 5O be gẹ Sọlu whụleruwho ndu ojọgu ndu Fílistiya, egvu bya iya l’ẹhu; obu ta adụhe iya l’ọrwu iya. 6O jekfu Onye-Nwe-Ọha njịta; Onye-Nwe-Ọha ta adụ iwhe ọ sarụ iya lẹ nrọ, m’ọbu l’ido urimu yẹle tumimu, m’ọbu l’ọnu ndu nkfuchiru iya. 7Sọlu bya asụ ndu l’ejeru iya ozhi: “T’unu leeda ẹnya nwanyị, l’awhụ awhụ nke ọwhu mu l’e-jekfu iya njịta.”
Whẹ sụ iya l’o nweru onye lanụ, bu lẹ mkpụkpu Ẹndo.
8Sọlu bya aghaa onwiya ụghara, chịta uwe mmaanụ yee. O rwua l’ẹnyashi Sọlu duta unwoke labọ yeru onwiya, whẹ jekfushia nwanyị ono. Sọlu rwua sụ iya: “Kpokuaru mu nụ ụwa onye mu l’e-ku ẹwha.”
9Nwanyị ono sụ iya: “?Ọ kwa l’o dorwu ghu-a ẹnya, mbụ iwhe Sọlu meru; lẹ ndu lile l’awhụ awhụ mẹe ndu l’eme amamanshi bẹ Sọlu chịshikotawuru l’alị-a? ?Ndẹe g’o gude ị bya ekweberu mu ọnya nggẹ ishi mu alaa ya?”
10Sọlu gude ẹwha Onye-Nwe-Ọha ribuaru iya nte sụ: “Onye-Nwe-Ọha vuru-a ishi iya g’o vu iya, bẹ l’ọotoo dụdua iwhe a bya l’e-me ghu m’ọ bụru-a l’okfu iwhe-e.”
11Nwanyị ono bya ajị iya: “?Oo onye bẹ mu l’a-kpokuru ghu?”
Ọ sụ iya: “Ọo Sámuwẹlu bẹ l’ịi-kpoku.”
12Nwanyị ono bya awhụa Sámuwẹlu, o chishia sụ Sọlu: “?Ndẹe g’o gude ị gbaarụ mu ẹregede? Ọ kwa l’ọo ghu bụ Sọlu!”
13Eze Sọlu bya asụ nwanyị ono: “Be ejeshi ọtsu egvu, ?ndẹe iwhe ị whụru?”
Nwanyị ono sụ iya: “Mu whụru ụwa onye ọbu g’o shi l’alị afụta.”
14Ọ jị iya sụ: “Ọ dụkwanu ọdu agha?”
Nwanyị ono sụ iya: “Ọo akahụ nwoke ọgurenya, ye uwe-mgbalanụ bẹ l’afụta.”
Sọlu malẹkwaruwho l’ọo Sámuwẹlu, o whuzeru iya bya ekpupyabe iwhu l’alị.
15Sámuwẹlu kfuru okfu yeru Sọlu sụ iya: “?Ọo gụnu bẹ l’iikuru mu, i gude akpọshi mu ike, mu l’edzuta?”
Sọlu sụ iya: “Mu nọ l’oke iwhe-ọtsulanu. Lẹ ndu Fílistiya l’alwụshi mu ọgu, Chileke bya agbẹfuaru mu azụ. To shijehenu l’ọnu ndu nkfuchiru iya yeru mu ọnu, m’ọbu lẹ nrọ. Ọo ya kpatarụ, mu l’eku ghu t’ị karụ mu ụzo, mu l’e-shi iya.”
16Sámuwẹlu sụ iya: “?Ndẹe iwhe i kwoberu achọ mu ntaa, Onye-Nwe-Ọha wofuwaru iwhu l’ẹka ị nọdu; ọ ghọwa onye okfu ghu? 17Ọo iwhe ono, Onye-Nwe-Ọha shi mu l’ọnu gbaarụ ghu ama iya bẹ l’avụkota nno. Lẹ Onye-Nwe-Ọha bẹ nafụwaru ghu ọbu eze ono wochiaru iya nụ onye ọdo, bụ Dévidi. 18Ishi iya bẹ bụ l’ị tị nụduru Onye-Nwe-Ọha okfu, tii kwe gbushikota ndu Amalẹ́ku t’oke ẹhu-eghughu iya l’ẹka whẹ nọ fụta iwhoro. O noo iwhe meru g’o gude o mee ghu iwhe ono, o meru ghu ntanụ. 19Ọdo bẹ bụ lẹ Onye-Nwe-Ọha l’a-chịru gụ lẹ ndu Ízurẹlu ye ndu Fílistiya l’ẹka, mbụ l’echile ọwa bẹ gụ l’ụnwu ghu unwoke l’alakfuta mụbe Sámuwẹlu lẹ maa. O nokwawho gẹ Onye-Nwe-Ọha l’a-chịru ndu ojọgu ndu Ízurẹlu chịru ye ndu Fílistiya l’ẹka.”
20Akpa-jiijii iwhe ono, Sámuwẹlu kfuru gude Sọlu, ọ ngabuhu daa l’alị nteke ono who. Ike gvụ iya nkele o to ridu nri eswe mẹe nke ẹnyashi mbọku ono l’owhu. 21Nwanyị ono bya bya awhụ g’ẹhu l’anmashị-be Sọlu anmanma ike, ọ sụ iya: “Sụa lẹ mụbe nwozhi ghu nwanyị bẹ nụkwaru ghu okfu mee iwhe i zhiru mu ememe. Ọ kwa ishi ndzụ mu bẹ mu tụru gude meeru ghu iwhe ono. 22Mu l’aryọ ghu ntaa tẹ g’ị nụkwaaru mụbe nwozhi ghu nwanyị okfu; sụnu mu tẹ mu jenu je eshiaru ghu nri t’i ria nggẹ ọ gbẹe ghu ọkpu-ike t’i gude lashia.”
23Sọlu gbee jịka sụ lẹ ya te eridu. Unwoke ono, whẹ lẹ Sọlu tụko lịru bya etsoru ryọlahaa Sọlu, tẹmenu o kweta nteke ono. Ọ bya agbashi l’ẹka, ọ zẹe l’alị bya anokoru l’oshi-azẹe.
24Nwanyị ono nweru nweswi ọbu, nmachiru anmachi, nọ l’ụlo iya, o gburu nteke ono whọo. Ọ bya ewota ụturutuu-iwhe gwọo agwọgwo gude ghee buredi, l’eyee iwhe l’ekoje buredi. 25Nwanyị ono bya egwoshiaru Sọlu whẹ iwhe ono, whẹ ria. E megee, whẹ tụgburu l’ẹnyashi ono lashia.
291Ndu Fílistiya bya akpakodzua ndu ojọgu whẹ lẹ mkpụkpu Afẹku. Ọwhube ndu Ízurẹlu je akpọbe ọdu-ọgu whẹ lẹ mgboro ẹka mini, l’anọje anwụ lẹ nsụda Jezerẹlu. 2O be gẹ ndu ishi ndu Fílistiya keshiru ndu ojọgu whẹ, whẹ l’awụghashi, ụkporo ugbo ise ise; ndu ụnu labọ l’ụkporo ugbo iri iri. Dévidi yẹle ndu ọli iya l’awụ etso whẹ azụ azụ whẹ lẹ Akishi. 3Ndu ishi ndu Fílistiya bya ajị sụ: “Ndu Híburu ọwaa, l’awụ etso anyi dụ ọdu-agha?”
Akishi sụ whẹ: “Ọo Dévidi ọwhu shi bụru nwozhi Sọlu, bụ eze ndu Ízurẹlu. Mu l’iya shiakwa iwhe ka awha owhu nọduta, ọle nkeshi ọ gbafụtaru l’ibe Sọlu lwakfutashia mu bẹ l’adụkwaa ejo-ọru, mu whụtaru iya l’ẹhu.”
4Ẹhu ghulahaa ndu ishi ndu Fílistiya ono eghughu, whẹ sụ: “Sụ whẹ tẹ whẹ lwawhushia azụ je anọduro l’ẹka a nụru whẹ tẹ whẹ buru. Ba adụkwa iwhe l’e-me t’o tsoru anyi jee ọgu, ọ -dụa bẹ bụkwa, a -watalẹwho ọgu, ya aghakọbe tso anyi ọgu. ?Tọ kalẹduwho mma lẹ yẹle onye-nwe-iya nụ doshiru iwhe l’adarụ whẹ amamẹ l’ishi anyi jeru iya? 5Tọ bụdu iya bẹ bụ Dévidi-a, whẹ kpọru ye l’egvu-a, whẹ l’anọje agụ sụ: ‘Sọlu gbuwaru ụnukurunu ndu ojọgu, ọwhube Dévidi gbua ụnukurunu ndu ojọgu ugbo iri.’ ”
6Ọo ya bụ lẹ Akishi abya ekua Dévidi sụ iya: “Onye-Nwe-Ọha vuru-a ishi iya g’o vu iya, b’ị bụ-zhiawho onye obu iya gụru iwhoro, tẹmenu ọ dụhukwa mu whọ nke tẹ mu lẹ ghu yeko ẹka ozhi l’ẹhu ndu ojọgu-a, o noo lẹ nkeshi mbọku ono, ị lakfutaru mu byeye ntanụ-a bẹ l’o nwedua iwhe mu l’a-ta ghu ụta iya. Ọo ndu ishi, l’achị nụ bẹ jịkaru t’i be etsoshi. 7Dawhu azụ lashia l’ẹhu-guu, ya eje adụkwa iwhe-eghughu l’ii-je ome ndu ishi, l’achị ndu Fílistiya.”
8Dévidi jị Akishi sụ: “?Ndẹkwanu iwhe mu meru? ?Ndẹ-zhia iwhe l’ịi-ta mụbe nwozhi ghu ụta iya, shizhiawho nkeshi mbọku ono, mu lwakfutaru ghu byeye ntaa? ?Ndẹe iwhe bụ lẹ mu te ejedu alwụshi ọhogu gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze ọgu?”
9Akishi sụ iya: “Mu marụ-a l’ọo gẹ ojozhi-imigwe, shi l’ẹka Chileke dụkota ree l’umere bụ g’ị dụ iya l’ẹnya, ọle ndu ishi ndu Fílistiya kfuwaru iya sụ l’ị tịi tsodu anyi eje ọgu ono. 10Ọle-a, nmaa ẹwa gụ lẹ ndu shi ejeru onye-nwe-ghu nụ, bụ Sọlu ozhi, mbụ ndu ono, gụ lẹ whẹ tụkoru tsoru t’unu tụgbua l’iwhoro gẹregere ụtsu.”
11Ọo ya bụ, Dévidi yẹle ndu ọli iya gbashi l’ishi ụtsu lwawhushia azụ l’alị ndu Fílistiya, ọwhube ndu Fílistiya tụgbua ọ bụru whẹ oje Jezerẹlu.
30Dévidi l’alwụshi ndu Amalẹ́ku ọgu
1Ọ bya ebe gẹ Dévidi yẹle ndu ọli iya rwuru mkpụkpu Zikulagu lẹ mbọku ọwhu kwe iya ẹto, whẹ gbashiru, ndu Amalẹ́ku je abakfuwa ndu bu l’ụzo echi-ẹgu ọhuda whẹ lẹ ndu Zikulagu ọgu. Whẹ naa Zikulagu tọru ọku ye iya. 2Ndu Amalẹ́ku ono kpụkokota ụnwanyi, nọ lẹ Zikulagu ono lẹ ndzụ; ndu ukfu mẹe nta. To nwehunu m’ọo onye lanụ whẹ gburu egbu gbahalẹwho lẹ whẹ chịkoru whẹ nwandoo gẹ whẹ l’awụ alwa. 3Gẹ Dévidi yẹle ndu ọli iya bya abyarwunua Zikulagu bya awhụ g’e gude ọku laa ya l’iyi, a kpụkoo unyomu whẹ mẹe ụnwegirima whẹ lẹ ndzụ; 4Dévidi yẹle ndu ọli iya chia mkpu ẹkwa, ryata iya jeye whẹ te enwehe ume aryarya iya. 5Unyomu Dévidi whẹ labọ bụ iya bụ Ahinowamu nke Jezerẹlu mẹe Abyigelu, ọwhu ji iya, bụ Nebalu nke Kamẹlu harụ nwụhu tsoru lẹ ndu a kpụta-geeru.
6Iwhe-e tsụshia Dévidi l’ẹhu ike nkele ndu ọli iya ono l’agbakọwa nke ọtu-gbuheta iya l’ẹwhuru. Onyenọnu l’ime whẹ bẹ iwhu bọhuwaru nke ụnwu whẹ, a kpụtaru. Ọle Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke Dévidi gbẹleru iya ọkpu-ike. 7Dévidi bya asụ Abyata nwa Ahimẹleku ọwhu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke: “Chịtaru mu nụ ifọdu!” Abyata chịta iya chị-jeru iya. 8Dévidi bya ejekfu Onye-Nwe-Ọha njịta sụ: “?Ọo tẹ mu chịkfuru ndu ọlwua-ọlaa ono? ?Mu l’a-gbakfu whẹ-e?”
Ọ sụ iya: “Chịpyabe whẹ, l’ịi-gbakfu whẹ-e; nafụta ndu ono, whẹ kpụ ono.”
9Dévidi yẹle ndu ọli iya ono, dụ ụnu unwoke l’unwoke ụkporo iri ono rwua ọnu-iyi Besọ; ndu harụ nọshia l’ẹka ono. 10Ụnu madzụ l’ime ndu ono bẹ whẹ lẹ Dévidi ghataru ọnu-iyi ono, ọwhube ụkporo ụmadzu l’ụmadzu iri ọwhua ta adụhe ike ghata nkele ike gvụshiru whẹ ọkpobe iya. Ọo ya bu ndu ọwhu ghataru nụ whẹ lẹ Dévidi chịru ndu ono tụgburu. 11Whẹ gbata je awhụa onye Íjiputu ọbu l’ọma echi-ẹgu; whẹ dukfu iya Dévidi. Whẹ bya eworu nri nụ iya; o ria. Whẹ chebe iya mini, ọ ngụa. 12Whẹ woru ibiribe ẹcha-mbeke, e gude akpụru figu mee mẹfua ọwhu e gude akpụru vayịnu mee nụ iya. Ọ bya eria ya gbakerehu, nkele o to ridu nri, tọ ngụ mini nkeshi abalị ẹto, eswe mẹe ẹnyashi. 13Dévidi jị iya sụ: “?Ọo onye ibe onye b’ị bụ? Ọdo bụ, ?ọo awe bẹ i shi?”
Nwokorọbya ono sụ iya: “Mu bụkwa nwohuta onye Amalẹ́ku, ọle mu bụkwanu onye Íjiputu. Onye-nwe-mu nụ nwuharu mu nkeshi abalị ẹto garụ aga nkele ẹhu ta adụdu mu mma. 14Anyi jekfuru ndu Keretu, bu l’ụzo echi-ẹgu ọhuda ọgu mẹe ndu bu l’ẹka iya nke ndu Juda mẹe ndu Kálẹbu, bu l’ụzo echi-ẹgu ọhuda. Anyi tụa mkpụkpu Zikulagu ọku.”
15Dévidi jị iya: “?Ịi-dụ ike duru mu je egoshi mu ikpoto ndu ọlwua-ọlaa ono?”
Ọ sụ: “Gude ẹwha Chileke ribuaru mu nte l’ị tị byadụ l’e-gbu mu m’ọ bụkwanu kpụru mu kpẹ-whu onye-nwe-mu nụ ono azụ. I mezhiwa iya bẹ mu l’e-duru ghu je egoshi ghu ẹka whẹ nọ.” 16O duru Dévidi rwua.
Ndu Amalẹ́ku ono gharabẹ l’alị ono, eri, angụ, aswa nke igbudu iwhe ono, whẹ gwokoru l’alị ndu Fílistiya mẹe l’alị ndu Juda. 17Dévidi shi l’urwẹnyashi mbọku ono lwụshi-zhia whọ ọgu gẹ l’ọolwu iya jeye l’urwẹnyashi echile iya. Whẹ lwụa ọgu, to nwe m’ọo onye lanụ gbalarụ agbala t’a gụfulewho ụnu unwokorọbya ono, nyihuru eli ịnya-kamẹlu whẹ gbala. 18Dévidi tụkokwanu iwhe lile ono kpamụ, ndu Amalẹ́ku gwokoru natawhu azụ, lụfu l’unyomu iya whẹ labọ. 19To nwe iwhe whẹ, ọwhu whuhuru nụ; onye ukfu l’onye nta, unwokoro l’ụnwumgboko, iwhe a kwatarụ l’ọgu mẹwaro ụnwu iwhe mmaanụ ọdo, whẹ wotaru ta adụdu ọwhu whuhuru nụ. Dévidi tụko iya nawhu whẹ azụ. 20O rwukoo atụru ndu Amalẹ́ku mẹe eghu whẹ mẹe eswi whẹ. Ndu ọli Dévidi kparụ élwù ono vuru ụzo asụje: “Ọwaa bụ iwhe Dévidi kwatarụ l’ọgu.”
21Ọo ya bụ, Dévidi bya abyakfuta ụkporo ụmadzu ugbo iri whọ, ndu ono ike gvụshiru l’echi-ụzo, whẹ ta adụhe ike etso Dévidi, bụkwawho ndu ono, a gharụ l’ọnu-iyi Besọ. Whẹ wụfuta tẹ whẹ gbata Dévidi yẹle ndu ọwhu yẹle iya lị ndzuta. Dévidi l’erwu, ọ tụko kele whẹ ekele. 22Ndu bụ ejo madzụ mẹe ọdu-ọwhu-ọli whẹ l’ime ndu l’etso Dévidi bya asụ: “Nkeshi ọwhu anyi lẹ whẹ l’ẹte etsoo bẹ anyi te eketakwa iwhe ono, anyi kwatarụ l’ọgu gbaa whẹ. Iwhe l’ee-me nụ bụ l’onyenọnu l’e-duta nyee nkiya mẹe ụnwu iya lwashia.”
23Dévidi sụ whẹ: “Waawakwa ụnwunna mu, t’unu be ejekwa ogude iwhe Onye-Nwe-Ọha nụru anyi je ome nno. Onye-Nwe-Ọha chewaru anyi, iwhe te eme anyi. Ọ bya emee ikpoto ndu ọlwua-ọlaa ono, whẹ dabakọta anyi l’ẹka. 24?Ọ dụ unu g’ọo onye l’a-nga nchị l’iwhe ono, unu l’ekfu? Ọ kwa g’onye nọdu swiru ngwongwo ketaru, bụ g’onye tso je ọgu l’e-keta. Oke whẹ l’a-bụ iwhe lanụ.” 25Dévidi tụa ya, ọ bụru iwu, l’achị ndu Ízurẹlu eshi mbọku ono rwua ntanụ.
26Dévidi bya alwarwulewho Zikulagu, ọ harụ iwhe ono, whẹ kwatarụ l’ọgu nụ t’e je anụ ndu ọnya iya, bụ ndu bụ ọgurenya ndu Juda. Ọ sụ t’a sụ whẹ: “Ọ waa bụ iwhe mu l’anụ unu l’iwhe anyi natarụ ndu ọhogu Onye-Nwe-Ọha l’ọgu.” 27Ọ nụru t’a nụ ndu ọwhu bu lẹ mkpụkpu Bẹtelu mẹe ndu ọwhu bu lẹ mkpụkpu Rama, dụ l’ụzo echi-ẹgu ọhuda mẹe ndu nke mkpụkpu Jatiru, 28mẹe ndu nke mkpụkpu Arowa mẹe ndu nke mkpụkpu Sifimotu mẹe ndu nke mkpụkpu Eshitemowa, 29mẹe ndu nke mkpụkpu Rakalu mẹe ndu nke mkpụkpu ndu Jerahụmelu mẹe ndu nke mkpụkpu ndu Kenu, 30mẹe ndu nke mkpụkpu Họruma mẹe ndu nke mkpụkpu Bọrashanu mẹe ndu nke mkpụkpu Ataku, 31mẹe ndu nke mkpụkpu Hiburọnu mẹ-gezhiwaro ndu ẹka Dévidi l’onwiya mẹe ndu ọli iya gvugbaberu ọkpa.
31Anwụhu Sọlu
1O be nteke ndu Fílistiya lwụshiru ndu Ízurẹlu ọgu, ndu Ízurẹlu gbaarụ whẹ ọso. A harụ whẹ gbua, whẹ dabugeeru l’ugvu Gilubowa. 2Ndu Fílistiya l’abya nyịkanyika etso Sọlu yẹle ụnwu iya. Whẹ bya egbua ụnwu iya, bụ Jonatanu mẹe Abyinadabu yẹle Malukishuwa. 3L’aalwụ ọgu ono ọnwu ọnwu yeburu Sọlu ye l’echilabọ; ndu akfụ gbaa Sọlu akfụ, o merwua ya ọkpobe ẹhu. 4Sọlu kwe sụ onye chịru iya ngwọgu: “Mịfuta ogu-ịgba ghu nmagbua mu, a nọnyadawho ndu akpapyị-a rwua bya emee mu iwhe-iwhere, nmagbua mu.”
Ọle onye chị ngwọgu iya l’atsụshi egvu ike, to kwe gbua ya. Ọo ya bụ, Sọlu woru ogu-ịgba nkiya gbua onwiya. 5Onye chị ngwọgu Sọlu ono whụlewho lẹ Sọlu nwụhuwaru, o yefuaru onwiya ogu-ịgba, whẹ tụko nwụshihu. 6Ọo ya bụ lẹ yẹle ụnwu iya unwoke whẹ ẹto mẹe onye chị ngwọgu iya mẹe ndu ọli iya gẹ whẹ ha tụko nwụhukota ujiku lanụ ono. 7O be nteke ndu Ízurẹlu ọwhu bu l’azụ nsụda Jezerẹlu azụ iya ọwhuu mẹe ndu ọwhu bu l’agụga ẹnyimu Jọ́danu whụleruwho lẹ ndu ojọgu Ízurẹlu gbarụ ndu Fílistiya ọso mẹe lẹ Sọlu yẹle ụnwu iya unwoke tụkowaru nwụshihu, whẹ tụko haa mkpụkpu whẹ gbalashịa, ndu Fílistiya bya bya eburu iya.
8O belewho echile iya, ndu Fílistiya bya ejee tẹ whẹ yeshia ndu ono, e gburu l’ọgu iwhe whẹ ye l’ẹhu, whẹ whụa odzu Sọlu yẹle nke ụnwu iya unwoke whẹ ẹto l’ugvu Gilubowa. 9Whẹ kwe gbuta Sọlu ishi, yeshikota iya ngwọgu, ọ kwarụ onwiya, bya eyefu ndu ozhi tẹ whẹ je aryaa ya aryarya l’alị Fílistiya l’owhu t’agwa whẹ mẹe ndu madzụ nụ-dzuru iya. 10Whẹ woru ngwọgu iya ono dobe l’ụlo-agwa Ashịtarotu; bya eworu ogwẹhu iya kepyabe lẹ mgbodo, a tụ-whetaru mkpụkpu Betu-shanu mgburumgburu.
11O be gẹ ndu bu lẹ mkpụkpu Jabẹshi nke alị Giledu nụleruwho iwhe ndu Fílistiya meru Sọlu, 12unwoke ọkpehu dụ lẹ mkpụkpu whẹ tụko wụfu l’ẹnyashi jeshia Betu-shanu. Whẹ tọ-zeta odzu Sọlu yẹle nke ụnwu iya lẹ mgbodo Betu-shanu pata jeshia Jabẹshi je akpọshia whẹ ọku. 13Whẹ bya atụtukobe ọkpu whẹ lia l’ukfu oshi tamarisuku, dụ lẹ Jabẹshi. Whẹ tụko swịaru iya ẹgu abalị ẹsaa.