Ẹkwo
NDU EZE
nke mbụ
1Nteke Dévidi lawarụ l’ọgurenya
1O noo ya, eze bụ Dévidi bẹ katawaru nka gwụgwohu. L’ọobuje a -whụ-kpua ya m’o beru ọ bụru ukpo, oyi atsụle iya. 2Tọ dụ iya bụ, ndu ozhi iya bya asụ iya: “T’anyi lenuaru gụbe onye-nwe-anyi, bụ eze ẹnya nwamgbọko, t’ọ bya eswiru gụbe eze eleta ghu ẹnya. T’ọ zẹkubeje ghu meje t’ẹhu vo gụbe onye-nwe-anyi, bụ eze ọku.”
3Ọo ya bụ, whẹ tụko alị Ízurẹlu l’owhu ghakọta vulavula l’ẹka whẹ l’achọ nwamgbọko l’ama ụma, bya awhụa nwamgbọko, ẹwha iya bụ Abyishagu onye mkpụkpu Shunemu. Whẹ dutaru iya eze. 4Nwamgbọko ono bẹ l’ama ụma shii. L’ooleta eze ẹnya, ejeru iya ozhi. Ọle eze ta akụjedu iya ọkpa.
Ádonayija l’achọ ụzo, l’oo-shi bụru eze ndu Ízurẹlu
5O noo ya, Ádonayija nwatibe nwanyị ono, bụ Hagitu bya awata anọ apagobe onwiya imeli asụje: “Ọo mu l’a-bụru eze.” Ọ bya edozhiaru onwiya ụgbo-ịnya mẹe ndu l’agba ịnya, bya ahọta ụkporo madzụ ugbo labọ l’ụmadzu iri tẹ whẹ vutaru iya ụzo. 6Nna iya ta abajẹru iya mba l’iwhe ono, l’oome; tọ jịje iya sụ: “?Ọo gụnu meru l’iime iwhe dụ nno?” Ádonayija bẹ l’ama ụma nwoke amashị iya ike. Ọ bụru iya b’a nwụru tsota Abụsalomu.
7Ádonayija je achị-koshi Jowabu nwatibe nwanyị ono, bụ Zeruya yẹle Abyata, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke idzu iya; whẹ kweta tụru ike yeru iya. 8Ọle Zédọku, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe Benaya nwa Jehoyada, mẹe Nétanu, bụ onye nkfuchiru Chileke, mẹe Shimeyi, mẹe Reyi, mẹe ndu ojọgu, l’eche Dévidi ta adụdu gẹ whẹ ha, onye ọwhu kweru tụru ike yeru Ádonayija.
9Ádonayija je anọdu lẹ mgboro ẹwhuru Agwọ, bụ ọwhu dụ ọwaa Enu Rogelu gbushia atụru, mẹe oke-eswi, mẹe eswi nmajigeeru anmaji. Ọ bya ekua ụnwunna iya l’owhu bụ iya bụ ụnwu eze; kukwaawho unwoke ndu Juda, bụ ndu l’eje ozhi l’ibe eze tẹ whẹ bya l’eriri ono. 10Ọle o to kudu ọwhube Nétanu, bụ onye nkfuchiru Chileke; to ku Benaya; to ku ndu ojọgu, l’eche eze nche; to ku Sólomọnu, bụ nwanna iya.
Betisheba jekfuru Dévidi l’okfu ẹhu Ádonayija
11Tọ dụ iya bụ, Nétanu bya asụ Betisheba, bụ ne Sólomọnu sụ iya: “?Tịi nụdua lẹ Ádonayija nwata ụlo Hagitu bẹ bụwaa eze l’ẹbe abụ l’onye-nwe-anyi Dévidi bẹ marụ nụ? 12Byalẹkwawho ntaa tẹ mu karụ ghu iwhe l’ii-me dzọta ishi ndzụ ghu yẹle nke nwa ghu Sólomọnu. 13Tụgbulewho ntaa bakfu eze bụ Dévidi je asụ iya: ‘Onye-nwe-mu nụ, bụ eze, ?ti ribunuru-a mụbe nwozhi ghu nte l’ọo nwa ghu Sólomọnu l’a-bụru eze m’ị chị-gelewho, mbụ l’ọo-nọdu l’oshi-eze ghu? ?Ọo nwụhunuru agha o gbee bụwaru nụ Ádonayija gbee bụwaru eze ọbu?’ 14Sụ nteke ono, gụ l’eze l’akpụkwadu okfu ono l’ọnu ekfu bẹ mu l’a-bata bya agbarụ ido yeru ghu l’okfu ono.”
15Ọo ya bụ, Betisheba bya atụgbua bakfu eze l’ụlo iya. Eze l’onwiya bụwaa ọkpobe nwoke ọgurenya. Abyishagu, nwanyị Shunemu bụru iya l’eleta iya ẹnya. 16Betisheba whuzeta l’alị byishi ikpere l’iwhu eze gude kwabẹ eze ugvu.
Eze jị iya sụ: “?Ọo gụnu b’ị chọru tẹ mu meeru ghu?”
17Betisheba sụ iya: “Onye-nwe-mu nụ; i gude ẹwha Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu ribuaru mụbe nwozhi ghu nwanyị nte sụ l’ọo nwa ghu Sólomọnu l’a-bụru eze m’ị chị-gelewho, mbụ l’ọo ya l’a-nọdu l’oshi-eze ghu. 18Ọle, whụdunu lẹ Ádonayija gbee bụwaru nụ eze ọbu ntaa, gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze ta ama iwhe l’akọ nụ. 19O gbushiwaru ikpoto oke-eswi, mẹe eswi nmajigeeru anmaji, mẹe atụru, bya ekuwa ụnwegirima eze l’owhu, kua Abyata, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe Jowabu, bụ onye ishi ndu ojọgu. Ọle ọwhube nwa ghu Sólomọnu bẹ l’ooto kudu-a l’eriri ono. 20Gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze, ntaa bẹ ndu Ízurẹlu l’owhu nọduakwaa eleeru ghu iya l’ẹnya, tẹ whẹ marụ onye l’ii-mege sụ t’ọ nọdu l’oshi-eze ghu m’ị chị-gelewho. 21Nteke l’ọodua bẹ bụkwa, i lakfulewho nna ghu whẹ lẹ maa, a wata ome mu lẹ nwa mu Sólomọnu g’ọo ndu meru iwhe alị.”
22O noo ya, Betisheba yẹle eze kpụkwaduru-a okfu ono l’ọnu ekfu, Nétanu, bụ onye nkfuchiru Chileke bata. 23A bya ezhia eze lẹ Nétanu onye nkfuchiru Chileke bẹ byarụ nụ. Ọ bata whuzetaru eze iwhu l’alị kele iya.
24Nétanu bya asụ: “Gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze, ?ọo dụ g’ị sụwaru l’ọo Ádonayija l’a-bụru eze m’ị chị-gelewho, mbụ l’ọo ya l’a-nọdu l’oshi-eze ghu? 25Ntanụ-a b’o jewaru je gbushia oke-eswi, mẹe eswi, nmajigeeru anmaji, mẹe atụru, ha l’igweligwe. O kuwaa ụnwegirima gụbe eze l’owhu, kua ndu ishi ndu ojọgu mẹe Abyata, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke tẹ whẹ bya l’eriri ono. Mbụ lẹ ntaa bẹ whẹ l’iya nọdukwa eri angụ, whẹ l’ekfuje sụ: ‘Ndzụ ghu ndzụ ogologo, eze Ádonayija!’ 26Ọle mbẹdua, bụ onye ozhi ghu, mẹe Zédọku, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe Benaya nwa Jehoyada bẹ l’ooto kudu-a, to ku onye ozhi ghu Sólomọnu. 27?Ọo gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze bẹ iwhe dụ nno shi l’ẹka, tịi kabẹ mee t’anyịbe ndu ozhi ghu marụ l’ọ waa onye l’a-nọdu l’oshi-eze ghu m’ị chị-gelewho?”
Dévidi l’eme Sólomọnu eze
28Tọ dụ iya bụ, eze bụ Dévidi sụ: “Kuaru mu nụ Betisheba.” Ọo ya bụ, ọ bata bya akfụru l’iwhu eze.
29Eze ribua nte sụ: “Eshi-ọwhu Onye-Nwe-Ọha nọ-ọ ndzụ g’ọ nọ iya, mbụ onye ono, gbafụtaru ndzụ mu l’iwhe-ọtsulanu lile mu jeru, 30nte ono, mu gude ẹwha Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu ribuaru ghu bẹ mu l’e-medzu ntanụ, mbụ nte ono, mu riburu sụ l’ọo nwa ghu nwoke, bụ Sólomọnu l’a-bụru eze mẹ mu chị-gelewho, mbụ l’ọo ya l’a-nọdu l’oshi-eze mu l’ọzori mu.”
31Tọ dụ iya bụ, Betisheba whuzeta kpube iwhu l’alị gude kwabẹ eze ugvu bya asụ: “T’onye-nwe-mu nụ, bụ eze Dévidi nọdukwa ndzụ jeye lẹ gbururu!”
32Eze, bụ Dévidi sụ: “Kuaru mu Zédọku, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe Nétanu, bụ onye nkfuchiru Chileke, mẹe Benaya nwa Jehoyada.” Ọo ya bụ, whẹ byatashia l’iwhu eze. 33Eze sụ whẹ: “T’unu lẹ ndu ozhi mụbe onye-nwe-unu lịru. Tẹ Sólomọnu, bụ nwa mu nwoke nọdu l’eli ịnya-mulu nke mbẹdua t’unu duru iya jeshia l’ẹnya-mini Gihọnu. 34Unu rwulewho ẹka ono, tẹ Zédọku, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke yẹle Nétanu, bụ onye nkfuchiru Chileke wụa ya mmanụ l’ishi t’ọ bụru eze ndu Ízurẹlu. Nteke ono, unu egbua opyi-ọku ryashịa sụ: ‘Ndzụ ghu ndzụ ogologo, eze Sólomọnu!’ 35E megee unu awụru tsoru iya t’ọ bya anọdu l’oshi-eze mu bụru eze l’ọzori mu, nkele mu tụwaru iya ẹka t’ọ bụru iya l’a-nọ achị Ízurẹlu mẹe Juda.”
36Benaya nwa Jehoyada zụa mgbede sụ: “O noo g’ọ dụ! Tẹ Onye-Nwe-Ọha, mbụ Chileke nke gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze kfukwaa g’i kfuru. 37T’ọ bụkwaru gẹ Onye-Nwe-Ọha swiru gụbe onye-nwe-mu nụ, bụ eze bẹ l’oo-swiru Sólomọnu, bya emee t’ẹka ọchichi iya kangoo nke onye-nwe-mu nụ, bụ eze Dévidi.”
38Ọo ya bụ, Zédọku, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe Nétanu, bụ onye nkfuchiru Chileke, mẹe Benaya nwa Jehoyada mẹwaro ndu Keretu mẹe ndu Peletu dozhiaru Sólomọnu ịnya-mulu eze bụ Dévidi, ọ nọdu iya l’eli agba, whẹ duru iya jeshia Gihọnu.
39Whẹ jerwulewho ẹka ono, Zédọku, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke shi l’ụlo-ẹkwa wota ụpyi mmanụ dụ, wụa Sólomọnu l’ishi. Tọ dụ iya bụ, whẹ bya egbua opyi-ọku, ndu ono gẹ whẹ ha ryakọta sụ: “Ndzụ ghu ndzụ ogologo, eze Sólomọnu!”
40Ndu ono gẹ whẹ ha l’awụ etso iya l’azụ. Whẹ l’awhụ opu, atụ ụzu ẹhu-ụtso alwa. Alị l’ekejahu ekejahu l’ụzu, whẹ l’atụ.
Ádonayija l’atsụ Sólomọnu egvu
41Ádonayija yẹle ndu o kuru lẹ nri bụru gẹ whẹ l’erigewaa nri ono bẹ whẹ nụru ụzu, l’aatụ. Jowabu bya anụa ụda opyi-ọku, l’eegbu, ọ jịde sụ: “?Ọo ụzu gụnu bẹ l’ada ẹgube whọ l’ime mkpụkpu?”
42Ọ kpụkwaduru iya l’ọnu ekfu, Jonatanu nwa Abyata, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke bụru whẹrekete. Ádonayija sụ: “Bata, ezhi madzụ; mu marụwho l’i gude ozhi ọma bya.”
43Jonatanu sụ iya: “Ọwhu bụ ezhi-okfu bụ l’onye-nwe-anyi, bụ eze Dévidi bẹ mewaru Sólomọnu eze. 44Eze bẹ yeru Zédọku, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe Nétanu, bụ onye nkfuchiru Chileke, mẹe Benaya nwa Jehoyada, mẹe ndu Keretu mẹe ndu Peletu, whẹ mee Sólomọnu ọ nọdu l’eli ịnya-mulu eze agba. 45Ọ bụru lẹ Gihọnu l’ẹka ono bẹ Zédọku, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke yẹle Nétanu, bụ onye nkfuchiru Chileke wụru iya mmanụ l’ishi t’ọ bụru eze. Whẹ shiwaa l’ẹka ono wụfuta atụ ụzu ẹhu-ụtso nke ọwhu bụ lẹ mkpụkpu bẹ whụhuru ẹwhu. Ọ kwa iya bụ ishi ụzu ono, unu l’anụ nno. 46Ọdo bụru lẹ Sólomọnu gbee nodụwaa nụ l’oshi-eze ọbu. 47Ndu ozhi eze byakwawhọ bya etu onye-nwe-anyi, bụ Dévidi ẹwha asụje: ‘Tẹ Chileke ghu mekwaa ẹwha Sólomọnu t’ọ ka nke ghu edede, ya emekwaawho ọchichi iya t’ọ kalịbe nke ghu.’ Eze l’onwiya nọduwaa l’iwhe-azẹe ya whuzeta baarụ Chileke ẹja, 48bya asụ: ‘T’ajaja bụru nke Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu, onye doberu mu ndzụ, mu gude ẹnya mu whẹ ẹbo-ẹbo whụ onye nọ-chiru ẹnya mu l’oshi eze mu ntanụ ọwa.’ ”
49Egvu gudeshia ndu ono, Ádonayija kuru lẹ nri ono. Onyenọnu jịa ẹka l’ike, ọ bụru whẹ awụkashihu. 50Ádonayija gude ọtsu egvu, l’ọotsu Sólomọnu gbagbụa je akwẹe ẹka lẹ mpu, a nmabẹru l’ẹnya-mgbẹja Onye-Nwe-Ọha. 51Ama bya agbaarụ Sólomọnu lẹ Ádonayija bẹ gude ọtsu egvu iya je akwẹe ẹka lẹ mpu, a nmabẹru l’ẹnya-mgbẹja Onye-Nwe-Ọha, ekfuje sụ: “T’eze bụ Sólomọnu ribaru mu nte l’ọ tọ byadụ l’egbu mụbe onye ozhi iya lẹ mma.”
52Sólomọnu sụ: “Ọ -bụru l’oo-goshi lẹ ya bụ ọkpobe madzụ bẹ ẹgbushi, dụ iya l’ishi ta abyakwa l’a-dafụ m’ọo nnanụ. Ọle ọ -bụru l’o yeru ẹka l’ejo-iwhe, ọ kwa iya bụ l’ishi iya lajẹ iya.” 53Ọo ya bụ, eze bụ Sólomọnu bya eye ndu jeru je edufuta iya l’ẹnya-mgbẹja ono. Ádonayija bya ewhuzetaru eze bụ Sólomọnu l’alị. Sólomọnu sụ iya: “Tụgburu lashia ibe ghu.”
2Dévidi l’eke ekpe anụ Sólomọnu
1Ọ gbabelewho Dévidi l’anwụhu, o keru ekpe nụ nwa iya Sólomọnu sụ: 2“Ọ gbabewaru mu l’anwụhu, bụ iwhe dụru ndu mgboko l’owhu. Shihukwa ike, gụ egoshi l’ị bụ nwoke. 3Mejekwa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu l’ele ẹnya iya, mbụ t’i tsoru ụzo iya, gụ emeje iwhe ọ tọru ọkpa iya, mẹe iwhe ọ tụru l’iwu. Gụ edobe nsọ iya, mẹe iwhe o kfuru ẹgube ono, e deru iya l’ẹkwo iwu Mósisu, nke ọwhu bụ, l’iwhe lile i yeru ẹka ghu nke ememe, mẹe ẹka lile ị tụru ọkpa ghu l’a-bụjeru ghu ụpete. 4Nke ọwhu Onye-Nwe-Ọha l’e-medzu okfu ono, o kfujeru yeru mu, nteke ọ sụru mu: ‘Ọ -bụru l’ụnwu ghu kwabẹru onwowhe ẹnya, gude obu whẹ g’ọ ha mẹe ndzụ whẹ g’ọ ha kfụshia ike l’etsotso ono, whẹ l’etso mu, bẹ nwa ghu nwoke ta abyadụ l’a-nọ-buhu l’oshi-eze ndu Ízurẹlu.’
5“Ọdo bụ, l’ị marụ iwhe Jowabu nwa Zeruya meru mu. Mbụ g’o gude mekata ụmadzu labọ ono, bụ ndu ishi ndu ojọgu Ízurẹlu, bụ Abụna nwa Naa yẹle Amasa nwa Jeta. O gburu whẹ nteke nchị dụ ndoo gude gwata ụgwo ọchi, whẹ gburu nteke l’aalwụ ọgu. Ndu ono b’o gburu bya ehua ẹka mmee whẹ l’iwhe o keru l’ukfu, hukwawho ẹka mmee whẹ l’akpọkpa o ye l’ọkpa. 6Gude mmamagụ ghu marụ iwhe l’ii-me iya, ọle be ekwekwa t’ọ kaa nka nwụhu anwụhu ugbooshi.
7“A -bya l’ụnwu Bazilayi nke mkpụkpu Giledu, mejeru whẹ ree. Tẹ whẹ tsokwaru lẹ ndu l’a-nọ eri nri lẹ teburu ghu, nkele o noo gẹ whẹ mekwaruwho mbẹdua ree nteke ono, mu gbarụ nwanna ghu Abụsalomu ọso.
8“Onye ọdo bụ Shimeyi nwa Gera, onye mkpụkpu Bahurimu, dụ l’alị ndu Bénjaminu. Ọo ya whuru mu ejo iwhu mbọku, mu jeru Mahanayimu. O be g’ọ byakfutaru mu lẹ Jọ́danu, mu gude ẹwha Onye-Nwe-Ọha ribuaru iya nte lẹ mu te egbudu iya lẹ mma. 9Ọle ọbu, ba ahakwa iya ẹwoma ntaa t’ị ba anụ iya áwhụ. Ị bụ onye marụ ágụ. Makwarụ iwhe l’ii-me iya, t’o vuru ishi mee laa maa.”
Anwụhu Dévidi
10Tọ dụ iya bụ, Dévidi bya anwụhu lakfushia ndụ-ichee ya whẹ lẹ maa, e lia ya lẹ mkpụkpu Dévidi.
11Dévidi bẹ chịru ndu Ízurẹlu ụkporo awha ugbo labọ. Ọ chịru awha ẹsaa lẹ Hiburọnu, chịa ụkporo awha l’awha iri l’ẹto lẹ Jerúsalẹmu. 12Ọo ya bụ, Sólomọnu bya anọdu l’oshi-eze nna iya, bụ Dévidi. Ọchichi bya ala iya l’ẹka ọkpobe alala.
E gburu Ádonayija
13Tọ dụ iya bụ, Ádonayija nwata ụlo Hagitu bya ejekfu Betisheba, bụ ne Sólomọnu. Betisheba jịa ya sụ: “?Ọo bụa nke ọma b’ị byarụ?”
Ádonayija sụ: “Ee, ọ kwa-a nke ọma.” 14Ọ bya asụ: “O nweru iwhe mu byarụ ghu ekfuru.”
Betisheba sụ iya: “Kfua iwhe ọbu.”
15Ádonayija bya awata ekfukfu sụ: “Ị marụ l’ọo mbẹdua b’ọ gbarụ tẹ mu bụru eze. Ndu Ízurẹlu l’owhu bẹ bụ mu bẹ whẹ shi ele ẹnya l’ọo mu l’a-bụ eze. Ọle, e megeeru ọ swịa iche, ọ bụru nwanna mu b’ọ lwarụ l’ẹka, ọ bụru Onye-Nwe-Ọha meru ọ lwa iya l’ẹka ọbu. 16O nwekwaru iwhe lanụ, mu l’eme tẹ mu ryọta ghu ntaa. Ba ajịkakwa l’i tii meduru mu iya.”
Betisheba sụ iya: “Kfua iwhe ọbu.”
17Ádonayija sụ iya: “Byiko, kfunuru eze bụ Sólomọnu t’o dee mu Abyishagu, nwamgbọko ono, shi Shunemu t’ọ bụru nyee mu. Ọ tọo jịkadu m’i kfuru iye ya.”
18Betisheba sụ: “Ọ dụ ree. Mu l’e-kfua yeru eze l’iswi ẹhu ghu.”
19Ọo ya bụ, Betisheba tụgbua jekfu Sólomọnu tẹ ya kfuaru iya okfu ẹhu Ádonayija. Eze gbalihu je agbata iya ndzuta, bya ewhuzeta l’alị kele iya. Ọ nọduwhu azụ l’oshi-eze iya, bya eye, e je apata oshi bya edoberu ne iya ono; ọ nọdu anọdu l’ụzo ẹka-ụtara iya.
20Tọ dụ iya bụ, Betisheba sụ: “O nwekwaru iwhe ha nwanshị, mu l’eme tẹ mu ryọo ghu. Ba ajịkakwa l’i tii meduru mu iya.”
Eze sụ iya: “Ryọo mu iwhe ọbu ne mu. Mu ta ajịkadu ghu iya emeru.”
21Betisheba sụ iya: “T’e dunuru Abyishagu, nwanyị Shunemu kee nwanna ghu Ádonayija t’ọ bụru nyee ya.”
22Eze, bụ Sólomọnu yeru ne iya ọnu sụ: “?Ọo gụnu b’i kwoberu sụ t’e duru Abyishagu, nwanyị Shunemu kee Ádonayija? Ị gẹge asụfunua t’a haarụ iya alị-eze-e; a sụhunuru iya agha ọwhu bụ nwanna mu nke ọgurenya, bụru onye Abyata, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke yẹle Jowabu nwa Zeruya tụru ike yeru!”
23O noo ya, eze bụ Sólomọnu bya egude ẹwha Onye-Nwe-Ọha ribua nte sụ: “Tẹ Chileke gwakwaa mu ọchi mee mu ọ-ka-njọ, m’ọ -bụru l’ishi Ádonayija ta aladụ l’okfu ono! 24Ádonayija ọbu bẹ l’ee-gbu ntanụ ọwa, mẹ Onye-Nwe-Ọha vuru-a ishi iya g’o vu iya, mbụ onye ono, meru, mu kpọru g’ọo abara l’oshi-eze nna mu, bụ Dévidi, bya eme tẹ mu nweru eri, ndu eze l’e-shije fụta, ẹgube ono, o kweru ụkwa iya.” 25Ọo ya bụ, eze bụ Sólomọnu zhifu Benaya nwa Jehoyada, o je egbugbua Ádonayija.
G’e gude chịfu Abyata mẹe g’e gude gbua Jowabu
26A bya l’ọwhube Abyata, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, eze sụ iya: “Lashia ẹka i shi lẹ mkpụkpu Anatotu. Iwhe gbarụ ghu nụ bụ t’ị nwụhu anwụhu, ọle mu te egbudu ghu ntaa. Iwhe kparụ mu je l’a-ha ghu ntaa bụ l’ọo ghu patarụ igbe-ọgbandzu Nnajị-Ọha, bụ Onye-Nwe-Ọha l’oge nke nna mu Dévidi, ọdo bụ l’i tsoru nna mu jekota iwhe-ọtsulanu lile ono, byakfutaru iya nụ.” 27O noo ya, Sólomọnu chịfu Abyata t’ọ bọ bụhe onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. Eshi nno, okfu ono, Onye-Nwe-Ọha kfujeru lẹ mkpụkpu Shilo l’ishi ọzo-ụlo Elayi megee vụa.
28Jowabu bya anụlewho iwhe nwụru nụ, ọ gbalahu l’ụlo-ẹkwa Onye-Nwe-Ọha je akwẹe ẹka lẹ mpu, a nmabẹru l’ẹnya-mgbẹja Onye-Nwe-Ọha. Nkele Jowabu bẹ shi tụru ike yeru Ádonayija, ọ tọ tụjeduru ike yeru Abụsalomu.
29A bya ekfuru eze bụ Sólomọnu lẹ Jowabu bẹ gbarụ je anọdu l’ụlo-ẹkwa Onye-Nwe-Ọha, mbụ l’ọ kfụru lẹ mgboro ẹnya-mgbẹja. Ọo ya bụ, Sólomọnu zhifu Benaya nwa Jehoyada t’o je egbugbua ya.
30Ọo ya bụ, Benaya jeshia l’ụlo-ẹkwa Onye-Nwe-Ọha ono je asụ Jowabu: “Eze sụru t’ị lụfuta l’ẹka ono!”
Jowabu sụ: “Waawa, mu l’a-nọ l’ẹka-a nwụhu.”
Benaya dawhushia azụ je akarụ eze iwhe Jowabu kfuru yẹle ọnu, o yeru.
31Eze sụ iya: “Je emee ya g’o kfuru. Gbugbua ya; gụ elia ya. Ọo ya bụ nke ọwhu mu l’ọzo-ụlo nna mu l’ete evuhe ikuku ọchi ndu ono, l’adụa iwhe whẹ meru, Jowabu gburu. 32Onye-Nwe-Ọha l’e-me t’ụgwo ọchi ono, o gburu tukoru iya l’ishi. Mbụ ọchi ụmadzu labọ ono, o tsoru ọgu gbugbua, nna mu Dévidi t’a ma. Bụ iya bụ egbugbu ono, o gburu Abụna nwa Naa, bụ onye ishi ndu ojọgu Ízurẹlu mẹe Amasa nwa Jeta, bụ onye ishi ndu ojọgu Juda. Ndu ono bẹ ka iya ọdu chịriri, bya aka iya mma. 33T’ọchi whẹ tukokwaru Jowabu l’ishi, ya atukoru ẹpa iya l’ishi jeye lẹ tututu-mịmimi. Ọle Onye-Nwe-Ọha l’a-nụ Dévidi, mẹe ẹpa iya, mẹe ọzo-ụlo iya, mẹe oshi-eze iya ẹhu-guu shi lẹ gbururu jeye lẹ gbururu.”
34Tọ dụ iya bụ, Benaya nwa Jehoyada tụgbua je egbugbua Jowabu, e lia ya l’ibe iya l’echi-ẹgu. 35O noo ya, eze wota Benaya nwa Jehoyada dochia ẹnya Jowabu t’ọ bụru onye ishi ndu ojọgu, woru ọwhube Zédọku, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke dochia ẹnya Abyata.
36Tọ dụ iya bụ, eze bya ezhia ozhi, e je ekuaru iya Shimeyi. Ọ sụ iya: “Tụa ụlo lẹ Jerúsalẹmu buru. Ba atụkwa ama lụfu alụfu l’ẹka ono jee ẹka ọdo. 37Mbọku, ị lụfuru daa ọnu-iyi Kidirọnu bẹ ishi ghu lajẹkwa iya, ọchi ghu atukoru ghu l’ishi.”
38Shimeyi sụ eze: “Iwhe i kfuru dụ ree. Mụbe onye ozhi ghu bụ ẹgube ono, gụbe eze bụ onye-nwe-mu nu kfuru iya bẹ mu l’e-me iya.” Ọo ya bụ, Shimeyi bya eburu lẹ Jerúsalẹmu, o bua ya nọo ọdu.
39A bya anọo awha ẹto, ohu Shimeyi, dụ ụmadzu labọ gbafụ gbalahụru Akishi nwa Maaka, bụ eze ndu Gatu. A bya ekfuru Shimeyi sụ: “Ohu ghu whẹ nọokwa lẹ Gatu.” 40Shimeyi gbalihu bya edozhia nkakfụ-ịgara iya gbagbụru, ọ bụru iya oje ibe Akishi lẹ Gatu tẹ ya je elee ẹnya ohu iya whẹ ono. O je eduta ohu iya whẹ ono lẹ Gatu.
41E je edooru Sólomọnu lẹ Shimeyi shi lụfu lẹ Jerúsalẹmu jee Gatu bya alawhuwaa azụ. 42Eze zhia nzhi, e je ekuaru iya Shimeyi. Ọ sụ iya: “?Mu te emenu ghu-a t’i ria nte l’ẹwha Onye-Nwe-Ọha, l’ọ tọ dụdu mbọku, ị bya l’eshi lẹ Jerúsalẹmu hata ọkpa lụfu alụfu. Tẹmenu mu lọo ghu ẹka lẹ nchị sụ: ‘Mbọku, ị tụru ama lụfu alụfu jee ẹka ọdo bẹ ishi ghu lajẹkwa iya.’ ?Ti gudedu ọnu ghu kweta sụ l’ọ dụkwa ghu-a ree, mbụ l’ii-mekwa iya nno? 43?Ọo gụnu meru g’o gude t’i mehe iwhe i riburu Onye-Nwe-Ọha lẹ nte yẹle iwhe mu sụru ghu t’i mee?”
44Eze bya asụkwawho Shimeyi: “L’ime obu ghu b’ị makọtaru ejo-iwhe lile, i meru nna mu Dévidi. Ntaa bẹ Onye-Nwe-Ọha bya l’atukobe ghu ejo-iwhe ono l’ishi. 45Ọle eze bụ Sólomọnu bẹ l’aa-gọru ọnu ọma nụ, oshi-eze Dévidi akpọru g’ọo abara l’iwhu Onye-Nwe-Ọha jeye lẹ tututu-mịmimi.”
46Tọ dụ iya bụ, eze bya ezhifu Benaya nwa Jehoyada, o je egbugbua Shimeyi.
Ọchichi bya kwata laa Sólomọnu l’ẹka ọkpobe alala.
3Sólomọnu l’ekfu t’a nụ iya mmamagụ
1Sólomọnu bẹ lụru nwatibe Fero, bụ eze ndu Íjiputu, shi nno yẹle iya tụgba bụru nnanụ. O duta nwatibe Fero ono bya edobe lẹ mkpụkpu Dévidi, bụ ẹka l’ọo-nọdu t’o gude tụ-gee ibe-eze iya mẹe ụlo Onye-Nwe-Ọha mẹe mgbodo, l’a-gbawhe Jerúsalẹmu mgburumgburu. 2Ẹka ndu Ízurẹlu shi ejeje ọgba ẹja nteke ono bụ l’ẹka l’aagwajẹ iwhe, nkele ẹ tẹke atụdua ụlo Onye-Nwe-Ọha nteke ono. 3Sólomọnu bẹ yeru Onye-Nwe-Ọha obu. Tẹhenu l’ootsozhiewho ọkpa iwhe ono, Dévidi bụ nna iya tọru iya. Ọle o shi ejeje ọgba ẹja mẹe ọkpo ụ̀nwù isẹnsu ọku l’ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe.
4Eze, bụ Sólomọnu bya ejeshia ọgba ẹja lẹ Gibyiyọnu, bụ ishi ẹka l’aagwajẹ iwhe, o gbua ụnu anụ ugbo labọ l’ụkporo iri gude gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku l’ẹnya-mgbẹja, dụ l’ẹka ono. 5O rwua l’ẹnyashi, Onye-Nwe-Ọha byakfuta Sólomọnu lẹ nrọ lẹ Gibyiyọnu l’ẹka ono bya asụ iya: “Ryọo mu iwhe ị chọru tẹ mu nụ ghu.”
6Sólomọnu sụ: “I goshiwaru l’i yeru nwozhi ghu Dévidi, bụ nna mu obu shii, nkele ọ bụ onye gbarụ t’e gude ire iya ẹka, bụru onye dụ chịriri, bụkwaruwho onye obu gụru iwhoro l’iwhu ghu. I yeru iya obu shii, bya anụ iya nwa nwoke, nọdu l’oshi-eze iya ntanụ.
7“Gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke mu, ntaa b’i mewaru mụbe onye ozhi ghu tẹ mu bụru eze l’ọzori Dévidi, bụ nna mu, lẹ mụbe nwọnolali nshịi, l’adụa iwhe mu ma. 8Mụbe nwozhi ghu bẹ nọduwaa l’echilabọ ndu ono, bụ ndu ị họtaru; ndu parụ ẹka apaa, bụru agụta agụta. 9Ọo ya bụ t’ị nụ mụbe nwozhi ghu ori-l’ichicho tẹ mu gude achị ndibe ghu, mẹe tẹ mu majẹru iwhe dụ ree l’iwhe dụ ẹji. Nkele ọ tọ dụdu onye sụru ọchikota ikpoto ndibe ghu-a.”
10Ọo ya bụ, ọ dụ Onye-nwe-ọha mma l’obu, mbụ iwhe ono, Sólomọnu sụru iya t’o meeru iya. 11Chileke sụ Sólomọnu: “Eshi-ọwhu ọ bụ iwhe ono b’ị sụru tẹ mu meeru ghu, tị sụ tẹ mu nụ ghu ndzụ ogologo, tị sụ tẹ mu nụ ghu ẹku, tị sụ tẹ mu mee t’ọhogu ghu whẹ nwụshihu, ọ bụ-chiaru ori-l’ichicho, l’ii-gude achị l’ụzo, kfụru nhamụnha b’ị sụru tẹ mu nụ ghu. 12Sụa, mu l’e-meru ghu iwhe ono, ị sụru tẹ mu meeru ghu. Mu l’a-nụ ghu mmamagụ bya anụ ghu uche, nke ọwhu bụ l’o to nwedu onye l’a-dụ g’ọo ghu dụjeru nụ, tọ hẹ l’o nweru onye l’a-dụ g’ọo ghu bya l’a-fụta ọdo. 13Mu l’a-nụkwa ghu whọ iwhe l’ị tị sụa tẹ mu nụ ghu, mbụ lẹ mu l’e-me ghu t’i nweru iwhe, mee t’a kwabẹje ghu ugvu nke ọwhu bụ l’ọ tọ dụdu eze ọdo, bya l’a-tụru ghu jeye gẹ l’ịi-nọ-beru. 14Ọ -bụru l’i tsoru ụzo nkemu, eme iwhe mu tọru ọkpa iya t’e meje, mẹe iwhe iwu mu kfuru ẹgube ono nna ghu Dévidi meru bẹ mu l’e-me ndzụ ghu akpọliberu.” 15O noo ya, Sólomọnu lwutehu lẹ mgbẹnya ono, bya awhụ l’ọo nrọ bẹ ya l’arọ.
Tọ dụ iya bụ, ọ lwatashia Jerúsalẹmu, o je akfụru l’iwhu igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, mẹe ngwo-ẹja ẹhu-guu, bya emeeru ndu ozhi iya gẹ whẹ ha oriri.
Sólomọnu gude mmamagụ kpee ikpe
16O noo ya, ụnwanyi ọkpara labọ ọbu, byakfuta eze bya akfụru iya l’iwhu. 17Onye lanụ sụ: “Onye-nwe-mu nụ, mu lẹ nwanyị-a bẹ gba mgba buru l’ụlo lanụ, mbẹdua zeda nwata. Ọ bụru iya nọ nteke mu zedaru nwata ono. 18A nọlewho abalị ẹto gẹ mu zedageeru, yẹbedua bya ezedakwawho nwata nkiya. Ọ bụru anyi nọ l’ụlo nwẹkanyi; ọ tọ dụdu onye ọdo, anyi l’iya nọ l’ụlo ono; o zhiawho anyi ẹbo ono bẹ nọ iya nụ.
19“O rwua l’ẹnyashi, o gude njọ azẹe zẹ-gbua nwata nkiya. 20O belewho l’echi-abalị gẹ mgbẹnya tsụru mụbe nwozhi ghu, ọ gbalihu pata odzu nwata iya ono nyekube mu, kuta nwata nke mbẹdua nyekube onwe iya. 21A fụta l’ụtsu iya, mu bya agbalihu tẹ mu chebe nwata mu ẹra ụtsu, ọ bụwaru nụ odzu. Chi sahụlewho ree, mu tọ nwẹhu gbua nwata ono nke ree, tọ bụ nwata nkemu.”
22Nwanyị ọwhu swọ-lihu sụ: “Waawa, nwata ọwhu nọ ndzụ bẹ bụ nwa mu, nwata ọwhu nwụhuru anwụhu bụru nwa nkeghu.”
Nwanyị nke ivurụzo whọ sụ: “Waawakwa, nwata ọwhu nwụhuru anwụhu bụ nwata nkeghu, nwata ọwhu nọ ndzụ bụru nwata nkemu.” Whẹ l’atụkashi iya nno l’iwhu eze.
23Tọ dụ iya bụ, eze bya asụ: “Onye ọwaa bẹ sụru lẹ nwa nọ ndzụ bụ nkiya, onye ọwhu nwụhuru anwụhu bụru nwa nke onye ọwhu. Onye ọwhu sụ: ‘Waawa! Ọo nwa nkeghu bẹ nwụhuru anwụhu, ọ bụru nwa nkemu nọ ndzụ.’ ”
24Eze bya asụ t’e wotaru iya ogu-ịgba. Ọo ya bụ, a bya ewotaru eze ogu-ịgba. 25Ọ sụ: “Sakahụ nwata ọwhu, nọ ndzụ ẹbo, woru ibẹka lanụ nụ onye lanụ, gụ eworu ibẹka lanụ ọwhu nụ onye ọwhu.”
26Tọ dụ iya bụ, nwanyị ono, ọ bụ nwata nkiya bẹ nọ ndzụ yẹkpeshihu l’okfu ẹhu nwata iya ono. O chishia mkpu sụ eze: “Byiko, onye-nwe-mu nu, kururo nwata ono, nọ ndzụ kee ya, be egbukwa iya egbugbu!”
Nwanyị ọwhu sụ: “Ọ tọ dụdu onye ọwhu l’e-nwe nwa ono l’ẹka mu lẹ ghu labọ. T’a sakahụ iya ẹbo!”
27Tọ dụ iya bụ, eze bya ebua okfu ono sụ: “Be egbukwa nwata ono; kuru iya nụ nwanyị ivurụzo whọ, l’ọo ya bụ ne, nwụru iya.”
28Ndu Ízurẹlu l’owhu nụa gẹ eze shi kpee ikpe ono, whẹ gude ọtsu egvu kwabẹlahaa ya ugvu, nkele whẹ marụ l’ọo Chileke bẹ nụru iya ụdu mmamagụ, o gude kpee ikpe, kfụru nhamụnha nno.
4Ndu ishi-ozhi Sólomọnu
1O noo ya, eze Sólomọnu bya abụru eze l’achị ndu Ízurẹlu l’owhu. 2Ọ waa bụ ndu ishi-ozhi iya:
Azaríya nwa Zédọku bẹ bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke.
3Elihorefu yẹle Ahayija, bụ ụnwu Shisha bẹ bụ ndu l’ederu eze ẹkwo.
Jehóshafatu nwa Ahiludu bụru onye l’akwakọbeje iwhe meru eme.
4Benaya nwa Jehoyada bụ onye ishi ndu ojọgu.
Zédọku mẹe Abyata bụru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke.
5Azaríya nwa Nétanu bụ onye ishi ndu ọ-chị-ọha.
Zabudu nwa Nétanu bụru onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke,
mẹkwawho onye l’agbazhijeru eze idzu.
6Ahisha bụ onye ishi ibe-eze.
Adoniramu nwa Abuda bụru onye ishi ọgbo ọrwu.
Ndu ọ-chị-ọha Sólomọnu mẹe uswetuma, whẹ l’achị
7Sólomọnu bẹ nweru ndu ọ-chị-ọha iri l’ẹbo, l’achị Ízurẹlu l’owhu. Ọ bụru ndu ọ-chị-ọha ono l’anọje ewotaru eze yẹle ndibe iya nri, whẹ l’erije. Onyenọnu l’ewotaje nkiya l’ọnwa lanụ l’awha. 8Ọ waa ẹwha ndu ọ-chị-ọha ono:
Nwa Họru l’achị ndu alị ugvu ugvu Ífuremu.
9Nwa Deka l’achị ndu Makazu, mẹe ndu Shalubyimu, mẹe ndu Betu-shẹmeshi, mẹe ndu Elọnu-bẹtuhananu.
10Nwa Hesedu l’achị ndu Arụbotu. Soko mẹe alị Hefa l’owhu bụkota nkiya.
11Nwa Abyinadabu, bụ iya l’alụ nwa Sólomọnu ono, ẹwha iya bụ Tafatu l’achị ndu Nafọtu-dọ́ru.
12Bána nwa Ahiludu l’achị ndu Tanaku, mẹe ndu Megido, mẹe ndu Betu-shanu l’owhu, mbụ ẹka ono dụ ọwaa Zaretanu, bya adụkwawho l’ụzo ụzo alị Jezerẹlu, mbụ ẹka ono shi lẹ Betu-shanu nọdu je akpaa lẹ Abẹlu-mehola mẹe Jokumeyamu.
13Nwa Geba l’achị ndu Ramótu, dụ l’alị Giledu. Mkpụkpu ẹka Jayi nwa Manáse shi buru l’alị Giledu l’owhu bụkota nkiya mẹe mkpụkpu ono, dụ l’uswetuma Agọbu l’alị, dụ Báshanu, mbụ oke mkpụkpu ụkporo ẹto ono, a tụ-wheru mgbodo mgburumgburu; gude igodo ope tuchia ọnuzo iya.
14Ahinadabu nwa Ido l’achị ndu Mahanayimu.
15Ahimaazu ọwhu l’alụkwawho nwa Sólomọnu ono, ẹwha iya bụ Basematu l’achị ndu Náfutali.
16Bána nwa Hushayi l’achị ndu Asha mẹe ndu Beyalotu.
17Jehóshafatu nwa Paruwa l’achị ndu Ísaka.
18Shimeyi nwa Ela l’achị ndu Bénjaminu.
19Geba nwa Uri l’achị ndu Giledu, bụ iya bụ alị ẹka a nwụru eze bụ Sáyihọnu, onye shi bụru eze ndu Amọru, bụru alị ẹka a nwụru eze bụ Ọgu onye shi bụru eze ndu Báshanu. Ọo yẹbedua kpụ bẹ shi bụru ọ-chị-ọha, l’achị alị ono.
Iwhe l’eewotajeru Sólomọnu lẹ mbọku
20Ndu Juda mẹe ndu Ízurẹlu bẹ ha l’igweligwe g’ọo nvẹja, dụ l’ogbigbo ẹnyimu. Whẹ l’eri angụ, ẹhu l’atsọ whẹ ụtso. 21Sólomọnu bụru eze, l’achị alị ono l’owhu watalẹwho l’ẹnyimu Yufurétisu fụta l’alị ndu Fílistiya, je akpaa l’oge onye lẹ ndu Íjiputu. Ndu ono bụ whẹ l’atụ akịriko anụ Sólomọnu, whẹ nọdu iya lẹ mkpula jeye g’ọ nọ-beru.
22Iwhe l’eewotajeru Sólomọnu lẹ mbọku bẹ bụ ẹkpa witi, e tsuru gbojigboji, ụkporo ẹkpa l’ẹkpa iri, ọwaa ẹkpa ụturutuu-witi, ụkporo ẹkpa ugbo ẹto, 23mẹe eswi iri nmajigeeru anmaji, mẹe ụkporo eswi l’akpa l’onwiya, mẹe ụkporo atụru ugbo ise, mẹkwawho ele, mẹe mgbada, mẹe anyịgo, mẹe ọku tsụru l’ẹnya. 24Sólomọnu l’achị alị, dụkota l’ụzo ẹnyanwu-arịba ẹnyimu Yufurétisu l’owhu; watazhiawho lẹ Tifusa je akpaa lẹ Gaza. Ọ bụkwaru iya whọ bụ ishi, l’achị ndu eze, bukota l’azụ ẹnyimu azụ iya ọwa, nchị dụkwa iya whọ ndoo ibẹka ibẹbo.
25Nteke Sólomọnu nọ ndzụ bẹ ndu Juda mẹe ndu Ízurẹlu tụkoru buru lẹ ntụsaru-ẹhu, wata lẹ Danu je akpaa lẹ Byiyesheba. Ndụnonu nwegeeru mgbabu vayịnu mẹe ẹbo figu ẹka whẹ.
26Sólomọnu bẹ nwekwaruwho ụlo, dụ ụkporo ụnu ugbo ise, bụ ẹka l’oodobeje ịnya, l’akpụ ụgbo-ịnya iya, bya enweru ụkporo ụnu madzụ ugbo iri, bụ ndu l’agba ịnya.
27O noo ya, ndu ọ-chị-ọha ono l’ewotaje nri, Sólomọnu yele ndu l’ọonu nri l’erije, onyenọnu l’ewotaje nkiya l’ọnwa ọwhu rwuberu iya nụ. Ọ tọ dụdu iwhe whẹ l’ekweje t’ụko iya dụru iya. 28O nokwawho gẹ whẹ l’ewotaje akpụru balị mẹe ẹswa balị ono, ịnya l’akpụ ụgbo-ịnya yẹle ịnya mmaanụ ọdo l’atajẹ bya edobe l’ẹka gbarụ iya nụ. Onyenọnu l’ewotaje iwhe gbarụ iya nụ l’ewota.
Mmamagụ Sólomọnu
29Chileke bẹ nụru Sólomọnu mmamagụ, mee t’iwhe doje iya ẹnya, mbụ ọwhu kpọru gẹ l’aatụ ọnu iya, bya achịru ori-l’ichicho, ha g’ọo ẹja, dụ l’agụga ẹnyimu ye iya l’ẹhu. 30Sólomọnu bẹ mmamagụ iya dangoru mmamagụ ndu ụzo ẹnyanwu-awata l’owhu, dangokwawho mmamagụ ndu Íjiputu l’owhu. 31Nkele ọo mmamagụ nkiya kagezhia l’iwhe bụ madzụ l’owhu. Mmamagụ iya ka nke Etanu onye Zera, bya aka nke Hemanu mẹe nke Kalụkolu mẹe nke Dada, bụ ụnwu Maholu. Ude Sólomọnu dekota lẹ mba gẹ mba ha, nọ-wheru iya mgburumgburu.
32Ọ nmarụ ụnu ẹtu ẹsaa l’ụkporo ẹtu ugbo iri, gụa ụnu egvu labọ l’ụkporo egvu iri l’egvu ise. 33Ọotuje ọnu ụgbugba oshi, dụ l’iche l’iche, je akpaa l’ụgbugba oshi sida Libanọnu, mẹe ẹwu ịsopu l’anọje aba lẹ mgbodo. Ọ kwawhọ nno bẹ l’ọotuje ọnu ụgbugba anụ g’anụ ha, mẹe ụgbugba ẹnu, mẹe ụgbugba anụ, l’awụ l’ẹwho, mẹe ụgbugba ẹma.
34Ndu eze, l’achị mba gẹ mba ha lẹ mgboko-o nụkotaru nke mmamagụ Sólomọnu ono, whẹ l’ezhifuje ndu l’e-je anụta olu-okfu mmamagụ iya ọbu.
5Sólomọnu l’akwakọ nkwakọ ọtu eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha
1Hiramu, bụ eze ndu Taya bẹ yẹle Dévidi shi bụru ọnya. Ọ nụlewho lẹ Sólomọnu b’a wụwaru mmanụ l’ishi t’ọ bụru eze, l’ọzori nna iya, o zhifu ndu ozhi iya tẹ whẹ byakfuta Sólomọnu. 2Sólomọnu l’onwiya bya ezhia Hiramu ozhi sụ: 3“Ị mawarụ lẹ Dévidi, bụ nna mu ta atụduru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke iya ụlo, mkpata iya bụru ọgu ono, ndu ọhogu iya shi alwụshi iya ibẹka ibẹbo, jeye nteke Onye-Nwe-Ọha meru ndu ọhogu iya ono whẹ lwakọta iya lẹ mkpula ọkpa. 4Obenu lẹ ntaa bẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke mu mewaru, nchị dụ mu ndoo ibẹka ibẹbo. Ọ tọ dụdu onye okfu dụru mu l’iya, tọ dụ ejo-iwhe, dakfutaru mu nụ. 5Ọ bụru iya meru mu l’arị tẹ mu tụaru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke mu ụlo, ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha kfuru iya Dévidi, bụ nna mu sụ: ‘Ọo nwa ghu ono, mu l’e-dobe t’ọ nọdu l’oshi-eze ghu l’ọzori ghu bẹ l’a-tụru mu ụlo.’
6“Ntaa bụkwa t’i zhia ndu l’e-je egbuaru mu oshi sida ono, dụ lẹ Libanọnu. Ndu ozhi mu bẹ whẹ lẹ ndu nkeghu l’a-tụko yekota ẹka l’ọrwu, dụ iya nụ. Mu l’a-kfụ ghu aswa ozhi ndu nkeghu ono, iwhe ị sụru tẹ mu kfụa. Nkele ị marụ l’ọ tọ dụdu onye l’ime anyi marụ ẹnya gẹ l’eegbuje oshi g’ọo ndu Sáyịdonu.”
7Hiramu natalẹwho ozhi ono, Sólomọnu zhiru, ẹhu tsọmahu iya. Ọ sụ: “T’ajaja bụru nke Onye-Nwe-Ọha ntanụ, onye nụru Dévidi nwa, marụ ágụ ẹgube-ẹ t’ọ bụru ishi oke mba, ha ẹgube ọwa.”
8Hiramu bya ezhia Sólomọnu sụ iya:
“Mu nụwaru ozhi, i zhiru mu. Mu l’e-mekotagezhia iwhe lile, ị sụru tẹ mu mee l’okfu oshi sida mẹe oshi payịnu. 9Ndu ozhi mu bẹ l’e-shi lẹ Libanọnu vua oshi ono vufutakota l’ọnu eze-ẹnyimu. Mu esweshia ya esweshi mee t’ọ ghaa eze-ẹnyimu je edobe l’ẹka, ị tụru ẹka t’e dobe iya. Ọ warọo l’ẹka ono bẹ l’ee-dokashi iya, unu abya evutawa iya rọ. Iwhe mu chọru t’i meeru mu bụ l’ịi-nụje ndibe mu nri.”
10Tọ dụ iya bụ, Hiramu nụkota Sólomọnu oshi sida mẹe oshi payịnu lile, ọ chọru l’ẹka iya. 11Sólomọnu l’anụje Hiramu ụnu ẹkpa witi ugbo ụkporo labọ l’ụnu iri t’ọ bụru nri ndibe iya l’e-rije, bya eye iya ụnu ite-mkpa mmanụ ólivu, a tsụru l’ọtumu ugbo ụkporo labọ l’ụnu iri. Sólomọnu l’anụje Hiramu iwhe ono awha g’awha ha. 12Onye-Nwe-Ọha bya anụ Sólomọnu mmamagụ, ẹgube ono, o kweru iya ụkwa iya. Sólomọnu yẹle Hiramu tụko nọdu lẹ nchị ọdu ndoo, whẹ labọ gbaa ndzụ.
Ndu ọgbo ọrwu Sólomọnu
13Eze, bụ Sólomọnu bya ahọo ndu ọgbo ọrwu l’alị Ízurẹlu l’owhu. Iwhe ndu ọgbo ọrwu ono dụkota bụ ụkporo ụnu unwoke ugbo ẹto l’ụnu iri l’ise. 14Ọ abya agbaa whẹ agbagba, l’oozhifuje whẹ ụkporo ụnu unwoke l’ụnu ise ise tẹ whẹ jee Libanọnu nọo ya ọnwa owhu, whẹ alwa bya anọo ọnwa labọ l’ibe whẹ. Ọ bụru Adoniramu bẹ bụ onye ishi ndu ọgbo ọrwu ono. 15Sólomọnu nwekwaruwho ụkporo ụnu unwoke ugbo ẹsato l’ụnu iri l’ise, bụ ndu l’evu iwhe e gude eme ụlo ono. Bya enweru ụkporo ụnu unwoke ugbo iri, l’awa ẹwhuru l’ugvu ugvu alị ono. 16T’a gụfukwa ụkporo ụnu unwoke ugbo ẹsato l’ụkporo ugbo ise, bụ ndu ishi, l’eleta ọrwu ono ẹnya, mbụ ndu nọ l’ishi ndu l’arwụ ọrwu ono. 17Eze bya atụa iwu sụ tẹ whẹ gbakpọta oke-ẹwhuru, vu aswa kwachashịa t’e gude gbube ukfu ụlo Onye-Nwe-Ọha. 18Tọ dụ iya bụ, ndu l’emeru Sólomọnu nka, mẹe ndu l’emeru Hiramu nka, mẹe ndu Gebalu bya awashịa oshi, gbakpọshia ẹwhuru, l’ee-gude tụa ụlo ọno.
6Sólomọnu l’atụ eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha
1Sólomọnu bya awata ọtu eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha l’awha kwe ndu Ízurẹlu ụnu awha l’ụkporo awha ugbo ẹno, whẹ fụtaru l’alị ndu Íjiputu, mbụ awha, kwe Sólomọnu awha ẹno, ọ watarụ ọbu eze, l’achị ndu Ízurẹlu, l’ọnwa Zivu, bụ iya bụ ọnwa ẹbo.
2Eze-ụlo ono, eze bụ Sólomọnu tụru Onye-Nwe-Ọha bẹ ogologo iya dụ nha-ọkpa ụkporo ẹno l’iri; uswe iya dụ nha-ọkpa ụkporo l’iri; eli iya dụ nha-ọkpa ụkporo labọ l’ise. 3Nwụlo, a tụru gbakfube l’atatiwhu eze-ụlo ono bẹ ogologo iya dụ nha-ọkpa ụkporo l’iri, uswe iya yẹle nke eze-ụlo ono l’onwiya bụ iwhe lanụ. Iwhe nwụlo ono dụ bụ nha-ọkpa iri l’ise l’uswe.
4Eze-ụlo ono b’o yeru windo, dụ-gee wẹrere wẹrere. 5Ọ tụta nwụlo ọdo gude gbawhee mgbodo eze-ụlo ono yẹle ime ụlo-nsọ mgburumgburu. Nwụlo ono b’ọ tụru ọ dụ mkpokfu ẹto, bya eyeshia ya mkpu, ọ nọ-whee ụlo ono mgburumgburu. 6Ụlo nke alị iya bẹ ọsa iya dụ nha-ọkpa ẹsaa lẹ mkpirikpi, ọsa iya nke echilabọ dụ nha-ọkpa tete, ọsa iya nke eli iya dụ nha-ọkpa iri lẹ mkpirikpi. Ọ kpụshia itso-ẹja l’azụ eze-ụlo ono gude gbawhe ya mgburumgburu. Ọ bụru l’eli itso-ẹja ono b’ọ tukobegeeru osweru, nke ọwhu osweru ono l’ete egvufu mgbodo eze-ụlo ono.
7Nteke l’aatụ eze-ụlo ono, ẹwhuru, e gude tụa ya bẹ bụ ẹwhuru, a nọdu l’ẹka l’aagbakpọshi ẹwhuru washịa nke ọwhu bụ l’ẹte anụdu ụda ọngu, t’a nụ ụda ogbunkụ, t’ọ dụ iwhe igwe, a nụru ụda iya nteke l’aatụ eze-ụlo ono.
8Ọnu ẹka, l’eeshije abahụ l’ọma ụlo ono nke alị bẹ nọ laarụ ụzo ọhuda eze-ụlo ono. A kpụshiru ẹka l’eegoje ego gude nyiba lẹ mkpokfu ụlo ono nke echilabọ, e shi lẹ nke echilabọ ono nyihu mkpokfu nke ẹto.
9O noo ya, Sólomọnu tụa eze-ụlo ono tutsee. O gude osweru oshi sida, mẹe oshi sida, a washịru awashị kuchia eli iya. 10Ọ tụru nwụlo whọ, dụ mkpokfu ẹto, ọ gbakfuru l’eze-ụlo ono mgburumgburu. Eli iya b’ọ tụru, ọ dụ-gee nha-ọkpa ẹsaa ẹsaa lẹ mkpirikpi, ọ bụru oshi sida b’e gude gbakfube iya l’eze-ụlo ono.
11O noo ya, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru Sólomọnu sụ: 12“Tịi whụdu eze-ụlo-ọ l’ịitu, ọ -bụru l’ii-tsoje iwhe mu tọru ọkpa iya t’e tsoje, bya edobe nsọ mu, eme iwhe iwu mu kfuru, mbụ dobekota iya eme iya eme, ọo ya bụ, mu eshi l’ẹka ghu mee t’okfu ono, mu kfuru nna ghu Dévidi vụkota. 13Mbụ lẹ mu l’e-buru l’echilabọ ndu Ízurẹlu, mu ta abya l’aha ndibe mu ono, bụ ndu Ízurẹlu.”
Ẹgube e memashiru ime eze-ụlo ono; ọ dụ
14Ọo ya bụ, Sólomọnu bya atụa eze-ụlo ono tutsee. 15O gude oshi sida, a washịru awashị kwechishia mgbodo ime eze-ụlo ono; wata l’ọma iya jeye l’eli iya ẹka a kuchiru akuchi. Ọma iya bụru oshi payịnu b’o gude kwechishia ya. 16O gude oshi sida, a washịru awashị kubuta ẹka dụ nha-ọkpa ụkporo l’iri l’iku eze-ụlo ono gude meta mkpu Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ. E shi l’ọma iya kụa ya oshi sida ono jeye l’eli iya. 17Nwụlo ọwhu dụ l’iwhu Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ ono bẹ ogologo iya dụ nha-ọkpa ụkporo ẹto. 18Ime eze-ụlo ono bẹ bụ oshi sida b’e gude kwechishikota iya g’ọ ha, nke ọwhu bụ l’ọ tọ dụdu ẹwhuru, e gude tụa ụlo ono, dụ ọwhu a whụru ẹnya. A pyịshiru iwhe dụ g’ọo mbo mẹe fụlawa jarụ aja l’oshi sida ono.
19Ọ tụru ụlo-nsọ ye l’ime ime eze-ụlo ono t’ọ bụru ẹka l’aa-dọbe igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha. 20Ụlo-nsọ ono bẹ dụ nha-ọkpa ụkporo l’iri l’ogologo. Uswe iya dụ nha-ọkpa ụkporo l’iri; eli iya dụ nha-ọkpa ụkporo l’iri. O gude ọkpobe mkpọla-ododo kwechishia ya. O gudekwawho oshi sida meta ẹnya-mgbẹja.
21Sólomọnu gude ọkpobe mkpọla-ododo kwechishia ime eze-ụlo ono l’owhu, swebushia gwọgirigwo, e gude mkpọla-ododo mee l’ọnu ime mkpu ụlo-nsọ, bya arwụa ya mkpọla-ododo gude kwechia ya. 22Eze-ụlo ono l’owhu b’o kwechikotaru mkpọla-ododo l’ime iya. O nokwawho g’o gude mkpọla-ododo kwechia ẹnya-mgbẹja ono, dụ l’ẹka-kakọta-ọdu-nsọ.
23O gude oshi ólivu meta cherubu labọ, eli iya dụ-gee nji-ẹka iri l’ise, kfụbe l’ẹka ono, dụ nsọ. 24Akwẹka cherubu ono nnanụ bẹ dụ nji-ẹka ẹsaa lẹ mkpirikpi; nnanụ ọwhu dụ nji-ẹka ẹsaa lẹ mkpirikpi. Watalẹwho l’ishishi akwẹka cherubu ono nnanụ jeye l’ishishi akwẹka iya ọwhu bẹ dụ nji-ẹka iri l’ise. 25Cherubu nke ẹbo bẹ dụkwawho nji-ẹka iri l’ise l’eli. Cherubu ono whẹ labọ bẹ hakọta ẹnya nhamụnha; gbakọta ụgbugba lanụ. 26Cherubu ono nnanụ dụ nji-ẹka iri l’ise l’eli, ọ bụru nno bẹ cherubu ọwhu dụ. 27Ọ kfụbekotaru cherubu ono l’ime Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ l’eze-ụlo ono. Akwẹka whẹ jakashịhu ajakashịhu, nke ọwhu bụ l’akwẹka cherubu ono nnanụ nọ je asụ-kfuru lẹ mgbodo eze-ụlo ono ibe lanụ, akwẹka nnanụ je asụ-kfuru lẹ mgbodo ono ibe lanụ; o rwua l’echi ụlo ono, whẹ tsugbabegee l’ibe whẹ. 28Ọ bụru mkpọla-ododo b’o kweru l’eli cherubu ono.
29A pyịshiru cherubu, pyịshia nkfụ, mẹe fụlawa jarụ aja l’eli mgbodo ime ụlo ono, mẹe nke azụ iya mgburumgburu gude memashia ya ememashi 30Ọma eze-ụlo ono b’o kwechishiru mkpọla-ododo ime mẹe azụ. 31L’ọnu Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ b’o yeru mgbo, dụ njịgba labọ. Mgbo ono bụ oshi ólivu b’e gude pyịa ya. Ọkpa mgbo ono nke imeli yẹle nke mgburẹku bẹ nweru mgburẹku ise. 32Ọ pyịshiru Cherubu, mẹe nkfụ, mẹe fụlawa jarụ aja l’eli mgbo labọ ono, e gude oshi ólivu pyịa ono, bya ekwekota whẹ mkpọla-ododo. O woru mkpọla-ododo wụa l’eli cherubu ono yẹle nkfụ ono. 33O nokwawho g’o meru ọkpa mgbo, nweru mgburẹku ẹno, e gude oshi ólivu mee ye l’ọnu eze-ụlo ono gẹdegede. 34Ọ bya egude oshi payịnu pyịa mgbo labọ. Mgbo ono bẹ l’aagụ-gejeru agụru tukobe l’ibe iya. 35Ọ pyịshikwaawho cherubu, mẹe nkfụ, mẹe fụlawa jarụ aja l’eli mgbo ono, bya egude mkpọla-ododo kwechishia eli iwhe ono, ọ pyịshiru lẹ mgbo ono chibegee ya echibe.
36Ọ tụ-butaru ọma ogboduwhu ye l’ime eze-ụlo ono. Mgbodo, o gude tụ-buta iya l’abụje, a tụa mkpokfu ẹwhuru ẹto, a kwacharu akwacha, a tukobe iya osweru oshi sida lanụ l’eli.
37Sólomọnu gbuberu ụlo Onye-Nwe-Ọha ono l’awha kwe iya awha ẹno, ọ watarụ ọbu eze, mbụ l’ọnwa Zivu. 38Ọ tụa ụlo ono tutsekota l’awha kwe iya awha iri lẹ nnanụ, ọ watarụ ọbụ eze, l’ọnwa Bulu bụ iya bụ ọnwa ẹsato. Ọ tụru ụlo ono ẹgube, a gbarụ ẹnya t’ọ tụa ya. Ọ bụru awha ẹsaa bẹ Sólomọnu gude tụa ụlo ono.
7Sólomọnu l’atụ ụlo ibe-eze iya
1Sólomọnu bẹ gude awha iri l’ẹto tụa ụlo ibe-eze iya tutsee. 2Ụlo ibe-eze ono b’o gude oshi sida, shi l’ọswa ugvu ugvu Libanọnu tụa. Ogologo ụlo ono dụ nha-ọkpa ụkporo ẹsaa lẹ nha-ọkpa iri, uswe iya dụ nha-ọkpa ụkporo ẹto l’iri l’ise, eli iya dụ nha-ọkpa ụkporo labọ l’ise. Ụlo ibe-eze ono b’e gvuberu itso osweru sida giriri uzhi ẹno, bya eworu osweru oshi sida ono gbaa agbagba l’eli itso ono gude wụa ya awụwu. 3A bya atụru ụlo, dụ mkpokfu ẹto tukobe l’eli itso ono. Ụlo ono nwegeeru mkpu iri l’ise l’ẹhu l’ẹhu. Ọ bụru oshi sida b’e gude kpuchia ya. 4Windo, e yeru iya bẹ kpọru giriri uzhi ẹto. E yeru windo ọbu, whẹ chegbabegee iwhu. 5Mgbo, e yekotaru l’ụlo ono, mẹe windo, e yeru iya b’e meru ọkpa iya o nweru mgburẹku ẹno ẹno. Windo ono b’a kpọru giriri uzhi ẹto, whẹ chegbabegee windo ibe whẹ iwhu.
6Ọ bya emeta ụlo ọwhu l’eekuje Ụlo Itso. Ogologo iya dụ nha-ọkpa ụkporo ẹto l’iri l’ise, uswe iya dụ nha-ọkpa ụkporo labọ l’ise. O nweru nwụlo ọbu, a tụru dukfube l’ọnu ẹka l’eeshije abahụ iya, bya ekpua ya iwhe l’eli gude itso gbagudeshia ya ike.
7O meta ụlo, l’eekuje ụlo Oshi-eze, bụ ẹka l’ọo-nọje ekpe ikpe. Ụlo ono bẹ l’eekujekwawho Ụlo Ikpe. Ọ bụru oshi sida b’e kweru iya, wata l’ọma iya jeye l’eli iya.
8Ọwhube ụlo ebubu Sólomọnu bẹ gvuru l’ogboduwhu ono l’ẹka iya ọwhu dụ l’ụzo Ụlo Ikpe ono. Ụlo ono b’e meru, ọ gbaa ụgbugba lanụ. Ọ kwawhọ ụdudu ụlo lanụ ono b’ọ tụru nyee ya, mbụ nwa Fero, bụ eze ndu Íjiputu whọ, ọ lụru.
9Ụlo ono g’ọ hakọta bụ ẹwhuru, vu oke ọnu aswa b’e gude tụkota iya, watalẹwho l’ukfu iya rwua l’eli iya, mẹe azụ iya je akpaa l’eze ọma ogboduwhu iya. Ẹwhuru ono b’a washịru ẹgube l’ọo-ha, bya egude sọya kwachashịa ya iwhu mẹ azụ.
10Ẹwhuru, e gude tụa ukfu ụlo ono bẹ vugee oke ọnu aswa, hagee bogiribogiri. O nweru ndu ọwhu dụ nji-ẹka iri l’ise, nweru ndu ọwhu dụ nji-ẹka iri l’ẹbo. 11E doru ẹwhuru, vugee ọnu aswa, a washịru gẹ l’ọo-ha, mẹe osweru oshi sida l’eli ụlo ono.
12A tụ-wheru mgbodo mgburumgburu gude meta eze ọma ogboduwhu. Mgbodo ono l’abụje, a tụa mkpokfu ẹwhuru ẹto, a tukobe iya osweru oshi sida lanụ l’eli gude wụa ya awụwu, ẹgube ono, e meru iya lẹ mgbodo, e gude tụ-wheta ọma ogboduwhu eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha whọ yẹle nwụlo ono, l’eeshije abahụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono.
Iwhe e yegbaberu l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha
13Eze, bụ Sólomọnu bya ezhia t’e je ekuaru iya Hiramu lẹ mkpụkpu Taya. 14Hiramu bẹ bụ nwatibe nwanyị-mbunu, shi l’ikfu Náfutali, nna iya bụru onye Taya. Nna iya shi egudeje ope eme nka. Hiramu l’onwiya bẹ nweru mmamagụ, marụ ẹnya ope, l’oogudekwawho ope eme nka. Ọ bya ibe Sólomọnu bya arwụkota ọrwu lile, o kuru iya t’ọ bya arwụa.
15Ọ dazeru ope gude wụa itso labọ gvube l’ọnu eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha. Itso ono l’ẹhu l’ẹhu dụ nha-ọkpa ụkporo l’ẹsaa l’eli, mẹe nji-ẹka iri l’ẹsato mgburumgburu. 16O gudekwawho ope, a dazeru adaze wụa ishi itso labọ, l’aa-tukobe l’eli itso ono. Ishi itso ono l’ẹhu l’ẹhu bẹ dụ nji-ẹka ẹsaa lẹ mkpirikpi l’eli. 17Ọ bya akpaa iwhe dụ g’ọo ụgbu yẹle iwhe dụ g’ọo gwọgirigwo yekota l’ishi itso ono gude memashia ya ememashi. Iwhe ọ dụ bụ ẹsaa ẹsaa l’ishi itso lanụ. 18Ọ bya emeta iwhe dụ g’ọo akpụru itorokuma doo giriri uzhi labọ l’eli ishi itso ono gude dowhetagee iwhe-akpakpa ono mgburumgburu gude memashia ya ememashi. 19Ishi itso, a tukoberu l’eli itso ono, a kpọberu l’ọnu nwụlo ono, l’eeshije abahụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha b’ọ kpụru; ụgbugba iya dụ-gee g’ọo nkashị-iyi. Ọ bụru nji-ẹka ishii bẹ eli iya dụ-gee. 20Ọo l’eli ishi itso labọ ono l’ẹka e meru, ọ gwaa kokoroko, dụ ọwaa iwhe ono, a kparụ akpakpa b’e doru iwhe ono, dụ g’ọo akpụru itorokuma ono giriri uzhi labọ. Ishi itso ono l’ẹhu l’ẹhu b’e doru ụkporo akpụru itorokuma ugbo iri iri mgburumgburu. 21Ọ bya egvube itso ono whẹ labọ l’iwhu nwụlo ono, l’eeshije abahụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha. Itso ọwhu o gvuberu l’ụzo ọhuda b’ọ gụberu Jakinu. Ọwhu o gvuberu l’ụzo isheli b’ọ gụberu Bóazu. 22Ishi itso ono g’ọ hakọta b’o meru ọ dụ g’ọo nkashị-iyi. O noo ya bụ l’ọrwu itso ono agvụ.
23Tọ dụ iya bụ, Hiramu bya adaze ope gude wụa abaravuma, dụ mgburumgburu. Ogboromọnu iya mgburumgburu dụ nji-ẹka iri l’ise. Eli iya dụ nji-ẹka ẹsaa lẹ mkpirikpi. Mgburumgburu iya dụ nji-ẹka ụkporo labọ l’ise. 24L’iku ogboromọnu iya b’a wụpyaberu iwhe dụ-gee g’ọo mbo, iri l’ẹnya nji-ẹka lanụ, woru iya kpẹe giriri uzhi labọ. E meru iya yẹle abaravuma ono lịko.
25Abaravuma ono b’a dọberu l’okpurukpu oke-eswi iri l’ẹbo, a kpụru l’ope. Oke-eswi ono ẹto b’a gharụ iwhu l’ụzo isheli, ghaa ẹto ọdo iwhu l’ụzo ẹnyanwu-arịba, ghaa ẹto ọdo iwhu l’ụzo ọhuda, ghaa ẹto ọdo iwhu l’ụzo ẹnyanwu-awata, ghakọta whẹ ike ye l’ime. 26Abaravuma ono bẹ igbidigbi iya ha g’ọo ukfumẹka. Ogboromọnu iya b’o meru, ọ dụ g’ọo ogboromọnu omogo, mbụ l’o meru iya, ọ gọo agọgo g’ọo nchị nkashị-iyi. Mini, l’alajẹ iya nụ bẹ l’e-rwu iwhe dụ g’ọo ụnu galọnu ugbo ụkporo l’ise.
27O gudekwawho ope meta ọgba-kperekpere iri. Ọgba-kperekpere ono l’ẹhu l’ẹhu dụ nji-ẹka ishii l’ogologo, mẹe nji-ẹka ishii l’uswe, eli iya dụ nji-ẹka ẹno lẹ mkpirikpi. 28Ọ waa g’o gude mee ọgba-kperekpere ono: O meru iya, o nweru mgburẹku ẹno, o swebushia ya mkpụrumkpu ope. 29Ọ pyịa oduu, mẹe oke-eswi, mẹe cherubu l’eli mkpụrumkpu ope ono, o swebushiru iya. Ọ bya ewota iwhe ope gude ọngu tsua ya jeye ọ dụ g’ọo iwhe a kparụ akpakpa, hebe iya l’eli oduu ono, mẹe oke-eswi ono, hebekwa iya whọ lẹ mkpula iya. 30Ọgba-kperekpere ono nweru ọkpa ẹno l’ẹhu l’ẹhu, e meru l’ope, bya enweru iwhe l’emeje t’ọkpa iya ono wewheje ewewhe, bụ ope b’e gude mee ya. O gude ope meta iwhe l’aadọbeje eze-efere lẹ mgburẹku iya whẹ ẹno, bya emeta iwhe-akpakpa gude memashia ya ememashi. 31Eli ọgba-kperekpere ono b’a kpofuru ụzo. Ụzo ono, a kpofuru iya bẹ dụ nji-ẹka lanụ lẹ mkpirikpi mgburumgburu. A kpofuru iya ụzo ono mgburumgburu, bya eye iya iwhe lẹ mkpula gude gbata iya. Ọnu iya yẹle iwhe ono, e yeru iya lẹ mkpula ono dụkota nji-ẹka labọ lẹ mkpirikpi. A pyịshia iwhe ọbu, dụ mgburumgburu l’iche l’iche l’ẹka ono, a kpofuru ụzo ono. A kụru ọgba-kperekpere ono, o nweru mgburẹku ẹno; a ta kụdu iya mgburumgburu. 32E meru ọkpa iya whẹ ẹno ye lẹ mkpula iwhe ono, e gude kụa ọgba-kperekpere ono, ọwhube iwhe ono, l’emeje ọkpa iya ewewhe ewewhe b’e meru o likfugeeru elikfuru l’ọgba-kperekpere ono. Ọkpa iya nnanụ bẹ dụ nji-ẹka labọ lẹ mkpirikpi l’eli. 33Ọkpa iya ono b’e meru, ọ dụ g’ọo ọkpa ụgbo-ịnya. Ọ bụru ope b’a dazeru adaze gude yọta iwhe ono, l’emeje ọkpa iya ono ewewhe ewewhe, gude iya meta rimu ọkpa iya, mẹe supoku, mẹe iwhe l’aagajẹru supoku ye.
34Ọgba-kperekpere ono nweru iwhe l’aadọbeje eze-efere ụzo ẹno l’ẹhu l’ẹhu. Iwhe ono bẹ dụ nnanụ nnanụ lẹ mgburẹku iya. Iwhe ono b’e meru yẹle ọgba-kperekpere ono lịkota ọnu. 35L’eli ọgba-kperekpere ono b’e yeru iwhe dụ mgburumgburu, dụ nji-ẹka ẹto l’ime nkerẹno. Iwhe ono, l’aadọbeje eze-efere mẹe iwhe e gude kụa ọgba-kperekpere ono b’e meru, ọ lịkota ọnu. 36A bya apyịshia cherubu, mẹe oduu, mẹe nkfụ l’eli iwhe ono, l’aadọbeje eze-efere, pyịshikwaa ya whọ l’eli iwhe ono, e gude kụa ọgba-kperekpere ono, mbụ l’ẹka l’adụa iwhe nọ-chiru iya nụ, bya akpaa iwhe-akpakpa l’eli iya gude memaa ya emema. 37O noo gẹ Hiramu gude mee ọgba-kperekpere ono whẹ iri. Ọ wụru iya awụwu, ọ bụru iwhe lanụ, whẹ hakọta ẹnya nhamụnha, gbakọta ụgbugba lanụ.
38Ọ bya egude ope mee eze-efere iri. O meru iya nke ọwhu iwhe dụ g’ọo ụkporo galọnu mini ugbo iri lẹ nnanụ lẹ galọnu iri l’alakọtaje iya l’ẹhu l’ẹhu. Efere ono l’ẹhu l’ẹhu bẹ dụ nji-ẹka ishii l’ọsa. Aa-dọbe efere ono nnanụ nnanụ l’ọgba-kperekpere ono whẹ iri. 39Ọ bya akfụbe ọgba-kperekpere ono. Ise b’ọ kfụberu l’ụzo ọhuda eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, kfụbe ise ọdo l’ụzo isheli eze-ụlo ono. Ẹka ọ dọberu abaravuma whọ bụ lẹ mgburẹku eze-ụlo ono l’ụzo ọhuda ẹnyanwu-awata ụlo ono. 40Iwhe ọdo, Hiramu mefuaru bụ ite, mẹe eze-agọ, mẹe eze efere.
Mkpakọ iwhe Hiramu meshiru ye l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha
Tọ dụ iya bụ, Hiramu rwụkota-gezhia ọrwu lile, l’ọorwuru eze bụ Sólomọnu l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ọ gvụ.
Ọ waa bụ iwhe o meshiru l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono:
41Itso labọ, mẹe ishi itso labọ, gwageeru kokoroko, ọ tukobegeeru l’eli itso ono,
mẹe iwhe-akpakpa labọ, ọ kparụ gude memashia ishi itso labọ ono, dụ kokoroko,
42mẹe iwhe ono, dụ g’ọo akpụru itorokuma, dụkota ụnu, o dọ-wheru iwhe-akpakpa ono mgburumgburu. O doru iya giriri uzhi labọ gude memashia ishi itso ono, dụ-gee kokoroko ono, a tukobegeeru l’eli itso ono;
43mẹe ọgba-kperekpere iri yẹle eze efere iri, a dọbe-geeru iya l’eli,
44mẹe abaravuma, mẹe oke-eswi iri l’ẹbo, a dọberu abaravuma ono l’eli,
45mẹe ite mẹe eze-agọ mẹe efere.
Arya eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono, Hiramu meshiru eze bụ Sólomọnu bẹ bụ ope, l’egbu zhịizhii b’o gude mekota iya. 46Eze bẹ zhiru t’a dazee ope ono adaze wụa iwhe lile ono l’alị ụrwa, dụ lẹ mgbaku Sukọtu yẹle Zaretanu, mbụ lẹ whorokoto alị Jọ́danu. 47Sólomọnu ta atụdu ẹrwa arya ono atụtu, nkele ọ hanụka l’igwe. Arya ono bẹ l’ẹte atụdua ẹrwa iya atụtu gude marụ ole, ọ darụ.
48Sólomọnu meshikwaruwho arya lile, l’adụje l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ye iya. Bụ iya bụ:
Ẹnya-mgbẹja, e gude mkpọla-ododo mee,
mẹe teburu, e gude mkpọla-ododo mee, l’eedobeje buredi, dụ nsọ l’iwhu Onye-Nwe-Ọha,
49mẹe iwhe l’aadọbeje oryọku, e gude ọkpobe mkpọla-ododo mee. Ise b’o doberu l’ẹka-ụtaru, dobe ise ọwhu l’ẹka-ịcha l’iwhu mkpu Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ,
mẹe iwhe ọbu, dụ g’ọo fụlawa, e gude mkpọla-ododo mee,
mẹe oryọku, e gude mkpọla-ododo mee,
mẹe iwhe l’eegudeje akpata iwhe e gude mkpọla-ododo mee,
50mẹe omogo, e gude ọkpobe mkpọla-ododo mee,
mẹe iwhe l’apa oghu oryọku, mẹe eze-efere, mẹe agọ, mẹe iwhe l’aagụjeru ọku ye, mẹe ẹnya ọkpa-mgbo ime mkpu, bụ iya bụ mkpu Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ yẹle ẹnya ọkpa-mgbo eze-ụlo ono l’onwiya, e gude mkpọla-ododo mee.
51O noo ya, ọrwu lile, eze bụ Sólomọnu gude l’ẹka arwụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono gvụkota. Ọ bya ewobatakota iwhe ono, Dévidi, bụ nna iya shi dobe nsọ bya edobe l’ẹka l’eedobeje ẹku l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono, mbụ mkpọla-ọcha mẹe mkpọla-ododo, mẹe arya, dụ l’iche l’iche.
8Aapabata igbe-ọgbandzu l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha
1Tọ dụ iya bụ, Sólomọnu bya ekua ndu bụ ọgurenya ndu Ízurẹlu ndzuko, mbụ ndu lile bụ ishi l’ikfu, mẹe ndu bụ ishi l’ẹnya-uwhu ndu Ízurẹlu, tẹ whẹ byakfuta iya lẹ Jerúsalẹmu, nke ọwhu whẹ l’a-pafụta igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha l’ugvu Záyọnu, bụ mkpụkpu Dévidi. 2O rwulewho nteke whẹ l’erije oge l’ọnwa Etanimu, bụ iya bụ ọnwa ẹsaa, unwoke Ízurẹlu ono tụko gẹ whẹ ha dzukota l’iwhu Sólomọnu.
3Nteke ndu bụ ọgurenya ndu Ízurẹlu l’owhu dzuru, ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke pata igbe-ọgbandzu ono. 4Whẹ patarụ igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha, bya awhọta Ụlo-ẹkwa-ndzuko, gwota iwhe lile, e doberu nsọ l’ime iya. Ọ bụru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu Lívayi patarụ iya. 5Eze, bụ Sólomọnu mẹe edzudzu-ọha ndu Ízurẹlu ono, whẹ l’iya dzukoberu l’ẹka ono tụko nọdu l’iwhu igbe-ọgbandzu ono egbushi atụru mẹe eswi. Whẹ gbua ikpoto anụ, bụ agụta agụta.
6O noo ya, ndu ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke pata igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono je edobe l’ẹka, e metaru iya ọru l’ime mkpu eze-ụlo ono bụ iya bụ Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ. Ẹka whẹ doberu iya bụ lẹ mkpula akwẹka cherubu. 7Cherubu ono bẹ tụshiru akwẹka lẹ nwọru ẹka ono, e doberu igbe-ọgbandzu ono, shi nno gbobuta igbe ono mẹe mkpara, l’eegudeje apa iya. 8Mkpara ono bẹ tseru ogologo nke ọwhu l’aanọduje lẹ Ẹka-dụ-Nsọ ono, dụ l’iwhu Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ ele ishishi iya g’o tsefutaru. Ọle a ta anọdujedu l’ẹka ọdo whụa ya. Whẹ dụkwa-a l’ẹka ono rwua oge dụ g’ọo ntanụ. 9Ọ tọ dụdu iwhe dụ l’igbe ono, gbahaa okpekpu ẹwhuru labọ ono, Mósisu yeru iya l’ugvu Horẹbu l’ẹka ono Onye-Nwe-Ọha yẹle ndu Ízurẹlu nọdu gbaa ndzụ gẹ whẹ fụtaru l’alị ndu Íjiputu.
10Gẹ ndu ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke shi lẹ Ẹka-dụ-nsọ lụfuta bẹ urwukpu bya asọ-chia eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono. 11Urwukpu ono mee, ndu ono, l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ta adụhe ike kfụru jee ozhi, whẹ l’eje, nkele ọ-dụ-biribiri Onye-Nwe-Ọha sọ-kputaru eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono.
12Tọ dụ iya bụ, Sólomọnu sụ: “Onye-Nwe-Ọha, i sụru l’ii-buru l’urwukpu, gbarụ tsụrikiti. 13Ntaa bẹ mu tụwaru ghu agaga-gvuragvu eze-ụlo, l’ii-buru jeye lẹ tututu-mịmimi.”
Okfu, Sólomọnu kfuru
14Edzudzu-ọha ndu Ízurẹlu ono kfụru l’ẹka ono, Sólomọnu bya aghachiru whẹ iwhu, gọoru whẹ ọnu-ọma 15sụ:
“T’ajaja bụru nke Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu, o noo nkele o gudewaa ẹka iya medzua ụkwa ono, o kweru Dévidi, bụ nna mu, mbụ ụkwa ono, o gude ọnu iya kweta iya nteke ono ọ sụru: 16‘Nkeshi mbọku, mu dufutaru ndibe mu, bụ ndu Ízurẹlu l’alị Íjiputu bẹ l’ọoto dụdua mkpụkpu, dụ l’alị ikfu Ízurẹlu, mu họtaru t’ọ bụru ẹka l’aa-tụ eze-ụlo, ẹwha mu l’a-nọdu ere ire. Ọle mu họtaru Dévidi t’ọ chịje ndibe mu ono, bụ ndu Ízurẹlu.’
17“Nna mu Dévidi bẹ shikwa vuru iya l’obu tẹ ya tụa eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu. 18Ọle Onye-Nwe-Ọha bẹ sụru nna mu Dévidi: ‘Eshi-ọwhu i vu l’obu t’ị tụaru mu eze-ụlo, ẹwha mu l’a-nọ ere ire b’i meru iya ree. 19Ọle ọbu, ọ tọ dụ gụbedua l’a-tụ ụlo ọbu. Onye l’a-tụ iya nụ bụ nwa ghu nwoke, ị nwụru anwụ. Ọo nwa ghu l’a-tụru mu eze-ụlo ọbu, ẹwha mu l’a-nọ ere ire.’
20“Ntaa bẹ Onye-Nwe-Ọha medzuwaru ụkwa ono, o kweru nkele mu fụtawaru bya anọ-chia ẹnya nna mu, bụ Dévidi, mu nọduwa l’oshi-eze ndu Ízurẹlu ẹgube Onye-Nwe-Ọha kweru ụkwa iya; mu bya atụwaa eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu ọbu. 21L’eze-ụlo ono bẹ mu metaru nwọru igbe-ọgbandzu, mbụ igbe ono, e yeru ọgbandzu ono, Onye-Nwe-Ọha yẹle nna anyi whẹ gbarụ nteke ono, o dufutaru whẹ l’alị Íjiputu.”
Sólomọnu l’ekfu anụ Onye-Nwe-Ọha
22Tọ dụ iya bụ, Sólomọnu kfụru l’iwhu ẹnya-mgbẹja Onye-Nwe-Ọha l’iwhu edzudzu-ọha ndu Ízurẹlu ono, chilia ẹka iya labọ imeli 23kfulahaa nụ Onye-Nwe-Ọha sụ:
“Gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu, ọ tọ dụdu Chileke ọdo, dụ nụ gbahaa gụbedua, l’imigwe mẹe l’eliwhe, mbụ gụbe onye l’edobeje ọgbandzu, gụ lẹ ndibe ghu gbarụ, bụru onye n-yemobu ghu l’ẹte agvụ agvụ l’ẹka ndu gude obu whẹ g’ọ ha etso ghu nụ nọ. 24Gụbe onye medzuru ụkwa, i kweru nụ onye ozhi ghu ono, bụ nna mu Dévidi. I gude ọnu ghu kweta iya ụkwa, bya egude ẹka ghu medzua ya, ẹgube ọ dụ ntanụ-a.
25“Gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu, ntaa bụkwa t’i medzufua ụkwa ono, i kweru onye ozhi ghu ono, bụ nna mu Dévidi, mbụ ono, i kweru iya sụ: ‘Ọ tọ dụdu iwhe bya l’e-me t’ụnwu ghu nọ-buhu l’oshi-eze ndu Ízurẹlu m’ọ bụru-a l’ụnwu ghu ọbu l’a-kwabẹru onwowhe ẹnya, etso ụzo mu, ẹgube ono, gụbedua tsoru.’ 26Byiko Chileke nke Ízurẹlu, t’okfu ono, i kfuru yeru onye ozhi ghu, bụ nna mu Dévidi vụkotakwa lẹge i kfuru iya.
27“Ọle ọbu, ?Chileke l’e-bukota l’eliwhe tọ? Igwe, mbụ igwe ọwhu kakọta l’eli te edzudu ghu anọdu, ọwhu l’ee-whoro eze-ụlo ọwaa, mu tụru. 28Ọle-a, nụkwaa ekfukfu ono, mụbe onye ozhi ghu l’ekfu anụ ghu, mẹe nryọ ono, mu l’aryọ ghu. Gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke mu ngabẹ nchị lẹ mkpu ono, mụbe ozhi ghu l’echiku ghu, mẹe l’ekfukfu ono, mu nọdu l’iwhu ghu ekfu anụ ghu ntanụ. 29T’ẹnya ghu dụjenu l’eze-ụlo-ọ eswe mẹe ẹnyashi. Mbụ ẹka-a ị sụru l’ẹwha ghu l’a-nọ ere ire. Ọo ya bụ, nke ọwhu bụ nteke mụbe onye ozhi ghu cheberu iwhu l’eze-ụlo-ọ kfuru nụ ghu, gụ angabẹru mu nchị. 30Ngabẹje nchị lẹ nryọ, onye ozhi ghu, mẹe ndibe ghu, bụ ndu Ízurẹlu, nteke whẹ cheberu iwhu l’ẹka-a ekfu anụ ghu. Nọdukwa l’imigwe, bụ ẹka i bu nụa ya. Nteke ị nụru iya, gụkwaru whẹ nvụ l’iwhe-dụ-ẹji, whẹ metagbaberu.
31“Ọ -bụru l’o nweru onye mesweru ibe iya, a kpụru iya bya l’ẹnya-mgbẹja ghu, dụ l’eze-ụlo-ọ, bya anụ ya nte, o ria, 32shikwa l’imigwe nụa ya, gụ eme iwhe gbarụ ghu nụ. Kpee ndu ozhi ghu ono ikpe l’onwoghu. Onye ọwhu ikpe nmarụ, nma iya ikpe, gụ atukobe iya iwhe o metaru l’ishi t’o vuru. Onye ọwhu iswi dụ mma, haarụ iya enge, gụ emeru iya iwhe rwuberu iya nụ, nkele ọ bụ onye dụ chịriri.
33“Ọ -bụru l’ọhogu lwụ-gburu ndibe ghu, bụ ndu Ízurẹlu nkele whẹ mesweru ghu, ọo ya bụ whẹ ghaa umere lwakfutawhu ghu azụ, bya ekulahaa ẹwha ghu; whẹ nọdu l’eze-ụlo-ọ kfuru nụ ghu ryọo ghu, 34shikwa l’imigwe nụa ya, gụ agụaru ndibe ghu ono, bụ ndu Ízurẹlu nvụ l’emeswe ono, whẹ mesweru. Gụ eduwhukwa whẹ whọ azụ l’alị ono, i nụru nna whẹ ono.
35“Nteke bụ l’igweli gụ-chiru agụ-chi, mini chị-buhu, l’iswi lẹ whẹ meru iwhe dụ ghu ẹji; ọo ya bụ, whẹ chebe iwhu l’ụzo ẹka-a kfuru nụ ghu, kulahaa ẹwha ghu, bya aghaa umere haa ome iwhe-dụ-ẹji ono nkele i chiwaru whẹ ọnu l’alị, 36shikwa l’imigwe nụa ya, gụaru ndu ozhi ghu ono, bụ ndu Ízurẹlu nvụ iwhe-dụ-ẹji ono. Gụ ezhia whẹ ụzo ọwhu ka ree, whẹ l’a-nọ etso. Gụ emee tẹ mini chịa gbashị l’alị ono, ị nụru ndibe ghu ono t’ọ bụru oke-alị whẹ.
37“Ọ -bụru lẹ mkpẹgu byarụ l’alị-a, m’ọbu ẹhu, l’eme eme, m’ọbu iwhe l’egbuje nri, a kọru akọ, m’ọ bụ ọwhu l’emeje t’ọ dụ dzụkpo dzụkpo, m’ọbu igube, m’ọbu ọvu, l’adajẹ ada bẹ byarụ nụ. Nteke bụ l’ọhogu bya eyebuta whẹ lẹ mkpụkpu, dụ l’alị whẹ. Mbụ, o -beru ọ bụru ụdu nchịkarehu gụnu, o -beru ọ bụru ẹhu-ba-dụ-mma, dụ ọdu-agha bẹ byarụ nụ, 38o nweru onye machịru ẹka iya l’ụzo ẹka-a kfuru nụ ghu nkele onyenọnu marụ ẹka ọ ka iya atsụtsu, m’ọbu l’ọo ndibe ghu ono, bụ ndu Ízurẹlu gẹ whẹ hakọta bẹ kfuru nụ ghu, bya aryọo ghu aryọ, 39shikwa l’imigwe, ẹka ono, i bu nụa ya, gụaru whẹ nvụ. Mee iwhe gbarụ ghu nụ, gụ emekoshi onyenọnu lẹ g’onyenọnu gude eme, nkeshi ị marụ obu onyenọnu. O noo nkele ọo gụbedua kpelekengu kpụu bẹ marwetaru obu ụnwu-eliwhe l’owhu. 40Ọo ya bụ, nke ọwhu whẹ l’a-nọ atsụ ghu egvu mbọkumboku, jeye gẹ whẹ l’a-nọ-beru l’alị-a, ị nụru nna anyi whẹ.
41“A bya l’onye bụ onye ọha ọdo, mbụ onye l’abụa onye Ízurẹlu, bụ ndibe ghu, mbụ onye kwoberu iswi ẹwha ghu shi ẹka teru ẹnya bya. 42Nkele aa-nụ-dzuru ẹwha ghu ono, parụ ẹka apaa, mẹe ike ghu mẹe nke iwhe dụ biribiri, l’iimegbabe. Nteke onye ọbu byarụ bya echebe iwhu l’eze-ụlo-ọ kfuru nụ ghu, 43nọdukwa l’imigwe ẹka ono, i bu nụa ya, meeru onye ọha ọdo ono iwhe lile o gude kpokua ghu, nke ọwhu ndu mgboko l’owhu l’a-madzuru ẹwha ghu shi nno atsụ ghu egvu, g’ọo ndibe ghu, bụ ndu Ízurẹlu. Whẹ amakwarụwho l’eze-ụlo-ọ, mu tụru bụ l’iswi ẹwha ghu bẹ mu gude tụa ya.
44“Ọ -bụru lẹ ndibe ghu je alwụshi ndu ọhogu whẹ ọgu l’ẹka bụ-zhia ẹka i zhiru whẹ, whẹ -chebewaa iwhu lẹ mkpụkpu-a, ị họtaru mẹe l’eze-ụlo-ọ, mu tụru ghu kfuru nụ gụbe Onye-Nwe-Ọha, 45nọdukwa l’imigwe nụa ekfukfu ono, whẹ kfuru nụ ghu mẹe iwhe whẹ sụru t’i meeru whẹ, gụ agbataru whẹ.
46“Nteke bụ l’ọo iwhe-dụ-ẹji bẹ whẹ meru ghu nkele ọ tọ dụdu onye l’ete emeje ẹji. Ọo ya bụ, ẹhu-eghughu bya ghu l’ẹhu, i woru whẹ ye ndu ọhogu l’ẹka nke ọwhu bụ l’ọhogu kpụru whẹ lẹ ndzụ laa alị whẹ, m’o teru ẹnya m’ọ dụ ntse, 47whẹ -nọdu l’alị ono, a kpụru whẹ lẹ ndzụ laa, égò lwawhu whẹ azụ, whẹ daa onwowhe ụta, nọdu l’alị ndu ono, kpụru whẹ lẹ ndzụ ono ryọo ghu sụ: ‘Anyi mewaru iwhe-dụ-ẹji, bya emewaa iwhe l’ẹte akfụaru nhamụnha, tẹmenu anyi mewaa ejo-ememe.’ 48Ọ -bụru lẹ whẹ nọdu l’alị ndu ọhogu whẹ ono, kpụru whẹ lẹ ndzụ ono gude obu whẹ g’ọ ha mẹe ndzụ whẹ g’ọ ha lwakfutawhu ghu azụ, whẹ chebe iwhu l’alị-a, bụ alị, ị nụru nna whẹ, mbụ lẹ mkpụkpu-a, ị họtaru, mẹe l’eze-ụlo-ọ mu tụru ghu, 49nọdukwa l’imigwe ẹka, i bu nụa ekfukfu, whẹ kfuru nụ ghu mẹe iwhe, whẹ sụru t’i meeru whẹ, gụ agbaarụ whẹ mkpu. 50Gụaru ndibe ghu ono, meru ghu iwhe-dụ-ẹji ono nvụ. Gụaru whẹ nvụ l’emeswe ono, whẹ mesweru ghu. Gụ emee tẹ ndu ono, lwụtaru whẹ nụ mejeeru whẹ obu-imiko. 51O noo nkele whẹ bụ ndibe ghu, bya abụru oke-iwhe nkeghu ono, i dufutaru lẹ Íjiputu, mbụ l’ejo ọta-chịchichi ọku ono, l’a-daze igwe.
52“T’ẹnya ghu dụnu l’iwhe nwozhi ghu mẹe ndibe ghu ono, bụ ndu Ízurẹlu l’aryọ ghu, gụ angabẹjeru whẹ nchị nteke bụ nteke whẹ ryakuru ghu. 53O noo nkele, whẹ bụ ndu i wofutaru dobe iche lẹ mba gẹ mba ha, dụ lẹ mgboko-o, tẹ whẹ bụru oke-iwhe ghu; ẹgube, i shi l’ọnu onye ozhi ghu Mósisu kfua ya, mbụ nteke ono, gụbe Nnajị-Ọha, bụ Onye-Nwe-Ọha dufutaru nna anyi whẹ lẹ Íjiputu.”
54O noo ya, Sólomọnu bya ekfugelewho nụ Onye-Nwe-Ọha, ryọ-gele iya whọ iwhe lile ono, ọ gbalihu l’ẹnya-mgbẹja Onye-Nwe-Ọha ono, o byishiru ikpere chilia ẹka labọ imeli. 55Ọ gbalihu kfụru akfụru wolia olu ewoli gọoru edzudzu-ọha Ízurẹlu ono ọnu-ọma sụ:
56“T’ajaja bụru nke Onye-Nwe-Ọha, onye meru tẹ ndu Ízurẹlu tụta ume, ẹgube o kweru ụkwa iya. Ụkwa ọma ono, o shi l’ẹka onye ozhi iya Mósisu kwee ta adụdu m’ọo nnanụ, larụ mmaanụ. 57Tẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi swiru anyi eswiru, ẹgube ono, o swiru nna anyi whẹ. T’ọ bọ pakwarụ anyi haa, ya eje ebuhakwa anyi. 58T’o mekwaa t’anyi kpọru obu anyi yeru iya, tsoje ụzo iya l’owhu, edobe iwhe iwu iya kfuru, mẹe iwhe ọ tọru ọkpa iya t’e meje, mẹe nsọ iya bụ iya bụ iwhe o kfuru nna anyi whẹ. 59T’okfu ọwa-a, mu nọdu l’iwhu Onye-Nwe-Ọha kfuru nụ iya rwukwaa yẹbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi ntse eswe mẹe ẹnyashi. T’ọ gbajẹkwaarụ nwozhi iya mẹe ndibe iya, bụ ndu Ízurẹlu mkpu lẹ mkpa kparụ whẹ nụ lẹ mbọku. 60Nke ọwhu ndu mgboko l’owhu l’a-marụ l’ọo Onye-Nwe-Ọha bẹ bụ Chileke ọbu, l’ọ tọ dụdu Chileke ọdo, dụ nụ. 61Sụa t’unu wotakota obu unu g’ọ ha ye l’ẹka Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nọ, unu emeje iwhe ọ sụru t’e meje, edobe iwhe iwu iya kfuru, mbụ g’ọ dụ ntanụ.”
Eeye eze-ụlo ono l’ẹka Onye-Nwe-Ọha
62Tọ iya bụ, eze yẹle ndu Ízurẹlu lile ono, whẹ l’iya nọ, gbaa ẹja l’iwhu Onye-Nwe-Ọha. 63Anụ, Sólomọnu gburu gude gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ngwo-ẹja ẹhu-guu bẹ dụ, ụkporo ụnu eswi ugbo labọ l’ụnu iri l’ise, mẹe ụkporo ụnu atụru ugbo iri l’ise. Ọo ya bụ, eze yẹle ndu Ízurẹlu ono gẹ whẹ ha tụgba woru eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono doberu iya nsọ.
64Ọ kwawhọ mbọku ono bẹ eze doberu echilabọ ogboduwhu ono, dụ l’iwhu eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha nsọ. Ọ nọdu iya gbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, mẹe ngwo-ẹja ụturutuu-iwhe, mẹe ẹba-anụ, e gude gbaa ẹja ẹhu-guu. O noo nkele ẹnya-mgbẹja ono, e gude ope mee ono, dụ l’iwhu Onye-Nwe-Ọha ono bẹ ha nwanshịi, nke ọwhu bụ l’iwhe ọgba ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono mẹe ẹja ụturutuu-iwhe ono mẹe ẹba-anụ, e gude gbaa ẹja ẹhu-guu ono ta alakọtadu iya.
65Ọo ya bụ, Sólomọnu yẹle ndu Ízurẹlu lile ono, whẹ l’iya nọ l’ẹka ono, mẹe ikpoto edzudzu-ọha ono, wata l’ọnu ẹka, l’eeshije abahụ Hámatu je akpaa l’ọnu-iyi Íjiputu tụko nọdu nteke ono ria oge. Whẹ nọdu l’iwhu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi ria oge ono abalị iri l’ẹno. 66O rwua l’abalị ẹsato iya, o gbasaa whẹ, whẹ wụkashihu lashia. Whẹ gọru ọnu-ọma nụ eze, bya egude ẹhu-ụtso, mẹe obu-ụtso iwhe-ọma lile ono Onye-Nwe-Ọha meru gude lashia ibe whẹ; mbụ iwhe-ọma ono, o meru nụ onye ozhi iya Dévidi yẹle ndu Ízurẹlu, bụ ndibe iya.
9Onye-Nwe-Ọha l’ekfu eyeru Sólomọnu
1Nteke Sólomọnu tụ-geru eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha mẹe ibe-eze iya, bya emekota iwhe lile, ọ chọru ememe, 2bẹ Onye-Nwe-Ọha byakfutaru iya nke ugbo labọ, lẹ g’ọ byakfutahawaru iya lẹ Gibyiyọnu. 3Onye-Nwe-Ọha bya asụ iya:
“Mu nụwaru ekfukfu, i kfuru nụ mu, mẹe iwhe ị sụru tẹ mu meeru ghu. Mu dobewaru eze-ụlo-ọ, ị tụru nsọ, bya emewa iya t’ọ bụru ẹka ẹwha mu l’a-nọ ere ire jeye lẹ gbururu. Ẹnya mu mẹe obu mu l’a-dụje l’ẹka ono ntekenteke.
4“A bya lẹ gụbedua, ọ -bụru l’ii-gude obu, dụ samụ yẹle ire-lanụ etso mu, g’ọo Dévidi, bụ nna ghu, bya eme iwhe mu tụru l’iwu, edobe iwhe mu tọru ọkpa iya mẹe nsọ mu, 5bẹ mu l’e-me t’ọnodu ghu l’oshi-eze ndu Ízurẹlu bụru echihu echihu jeye lẹ gbururu, ẹgube ono mu kweru iya nna ghu Dévidi l’ụkwa nteke ono, mu sụru iya: ‘O to nwedu iwhe bya l’e-me t’ụnwu ghu nọ-buhu l’oshi-eze ndu Ízurẹlu.’
6“Ọle, ọ -bụru lẹ gụbedua m’ọ bụ ụnwegirima ghu nọnyaaru bya aghafụ l’unu te etsohedu mu, haa odobe iwhe iwu mu kfuru mẹe iwhe mu tọru ọkpa iya tọgboru unu, bya eje awata ọgwa agwa, abarụ iya ẹja, 7ọo ya bụ, mu ewofu Ízurẹlu l’alị ono, mu nụru whẹ, swee ẹnya l’eze-ụlo ono, mu doberu nsọ t’ẹwha mu reje ire. Ízurẹlu abụru ndu, ndu ọdo l’a-nọ anma l’ejo ẹtu, bụru ndu l’aa-nọ atụ lẹ ntọnu. 8Eze-ụlo-ọ bụ agagagvuragvu-a abụru ẹka bụ onye l’aghata iya nụ, ishi anwụa ya kpaa, ya akpọ-yia ẹhu sụ: ‘?Ọo gụnu meru Onye-Nwe-Ọha mee ụdudu iwhe ọwaa l’alị-a mẹe l’eze-ụlo-ọ?’ 9Ndu madzụ asụ: ‘Ọ kwa lẹ whẹ harụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke whẹ, onye dufutaru nna whẹ l’alị Íjiputu, woru obu whẹ kpọru yeru agwa gwalahaa ya, abarụ iya ẹja; o noo iwhe meru g’o gude Onye-Nwe-Ọha wokfuta whẹ ụdu ejo-iwhe-e.’ ”
Iwhe ọdo, Sólomọnu meshiru
10O noo ya, o be lẹ ngvụcha ụkporo awha, bụ nteke Sólomọnu gude tụa ụlo labọ whọ, mbụ eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono yẹle ụlo ibe-eze, 11eze bụ Sólomọnu bya eworu mkpụkpu ụkporo, dụ lẹ Gálili nụ Hiramu, bụ eze ndu Taya. Nkele ọo Hiramu bẹ nụkotaru iya oshi sida, mẹe oshi payịnu, mẹe mkpọla-ododo lile, dụ iya mkpa. 12Hiramu shi lẹ Taya bya tẹ ya whụ mkpụkpu ono, Sólomọnu nụru iya, tọ dụ iya ree. 13Tọ dụ iya bụ, ọ sụ Sólomọnu: “Nwune mu, ?ọo ụdu mkpụkpu gụnu b’ị nụru mu ẹgube-ẹ?” Ọ kwee gụbe mkpụkpu ono alị Kabulu.9:13 Iwhe Kabulu fụtaru lẹ Híburu bụ alị, ụchi gbarụ. E kulahaa ya iwhe ono byeye ntanụ. 14Iwhe Hiramu nụru eze bụ mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ ụkporo talẹntu ugbo ishii.
15Ọ waa bụ iwhe ndu ọgbo-ọrwu ono, eze Sólomọnu họtaru rwụru, mbụ ndu ọ họtaru tẹ whẹ tụa eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, mẹe ụlo nkiya, ọwaa tẹ whẹ tụa ẹka l’eedomije onwonye, mẹe mgbodo Jerúsalẹmu, mẹe mkpụkpu Hazọ, mẹe mkpụkpu Megido, mẹe mkpụkpu Gaza. 16Fero, bụ eze ndu Íjiputu bẹ jeru ọgu lẹ mkpụkpu Gaza je alwụta iya, nwụru ọku ye iya, gbushia ndu Kenanu, bụ whẹ bu lẹ mkpụkpu ono, bya eworu iya nụ nwa iya nwanyị ono, Sólomọnu l’alụ t’ọ bụru iwhe o gude kee ya ji. 17Ọo ya bụ, Sólomọnu bya atụkwaa mkpụkpu Gaza ono. Ọ tụa mkpụkpu Betu-horonu nke ụzo alị, 18mẹe mkpụkpu Bélatu, bya atụa mkpụkpu Tama l’echi-ẹgu alị Juda, 19tụkwaawho mkpụkpu, l’ọokwakobeje iwhe, mẹe mkpụkpu, ịnya-agbagba iya, mẹe ndu l’agbarụ iya ịnya l’anọduje. Sólomọnu tụru iwhe lile, l’aatụ atụ, ọ chọru atụtu lẹ Jerúsalẹmu, mẹe l’ugvu ugvu Libanọnu, mẹe ẹka lile, alị-eze iya beru.
20A bya lẹ ndu whuduru nụ lẹ ndu Amọru, mẹe ndu Hetu, mẹe ndu Pẹ́rezu, mẹe ndu Hevu, mẹe ndu Jebusu, mbụ ndu ono, l’ẹte abụa ndu Ízurẹlu, 21ẹpa ndu ono, whuduru nụ l’alị ono, ndu ọwhu ndu Ízurẹlu l’ẹte egbushia bẹ Sólomọnu meru tẹ whẹ bụru ohu l’eje ozhi mkpọnwuru jeye ntanụ. 22A bya l’ọwhube ndu Ízurẹlu bẹ l’ọoto dụdua onye Sólomọnu meru ohu. Whẹbedua b’o meru ndu ojọgu iya, mẹe ndu ishi-ozhi iya, mẹe ndu ishi ndu ojọgu iya, mẹe ndu ishi ụgbo-ịnya iya, mẹe ndu l’agbarụ iya ịnya. 23Ọo whẹ bụ ndu ishi l’iwhe Sólomọnu gude l’ẹka eme, whẹ dụ ụnu ụmadzu l’ụkporo madzụ ugbo ẹsaa l’iri achị-zhi ndu ono l’ọrwu.
24Ọo gẹ nwa Fero whọ, l’ọolu shilewho lẹ mkpụkpu Dévidi latashia bya eburu l’ụlo ono, ọ tụru iya, bẹ Sólomọnu tụru ẹka ono, l’eedomije onwonye.
25Ugbo ẹto l’awha bẹ Sólomọnu l’agbajẹ ẹja ọkpokota-iwhe-ọku mẹe ẹja ẹhu-guu l’eli ẹnya-mgbẹja ono, ọ tụru Onye-Nwe-Ọha. L’ọokpoje ụ̀nwù isẹnsu ọku l’iwhu Onye-Nwe-Ọha; emedzukota iwhe lile, l’eemeje eme l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha.
26Eze, bụ Sólomọnu kụshiru ụgbo-mini lẹ Eziyọnu-geba ono, dụkube mkpụkpu Elatu ọwhu dụ l’alị ndu Edọmu l’agụga Eze-ẹnyimu Uswe. 27Hiramu yeru ndu nkiya, marụ ẹnya ụgbo-mini, bụ ndu mahawarụ eze-ẹnyimu ono tẹ whẹ tsoru ndu nke Sólomọnu meje nke ụgbo ono. 28Whẹ l’ejeje alị Ofi, whẹ l’eshije l’ẹka ono wolata mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ ụnu talẹntu lẹ talẹntu ụkporo bya akụberu Sólomọnu.
10Eze-nwanyị ndu Sheba l’akpafụta ibe Sólomọnu
1Nteke eze-nwanyị ndu Sheba bya anụa akọ Sólomọnu mẹe gẹ yẹle Onye-Nwe-Ọha gude nọdu, o gude ajị, shihuru ike bya iya adata. 2Ọ chị ikpoto madzụ bya Jerúsalẹmu, chịru ịnya-kamẹlu, vugbaa mmanụ, vu aswa, bya egude igweligwe mkpọla-ododo mẹe ẹwhuru, l’erekaa ire. Nteke ọ byarwutaru b’ọ tụkoru iwhe lile o vu l’uche kfukotaru Sólomọnu. 3Sólomọnu sakọta ajị lile, ọ jịru iya. Ọ tọ dụdu ajị, ọ jịru eze, kpọru iya ẹka asasa. 4Eze-nwanyị Sheba whụlewho ụdu mmamagụ, Sólomọnu nweru mẹe ẹgube o doberu ẹka tụa ụlo ibe-eze, 5mẹe ọga nri l’oorije, mẹe ụdu oshi ndu ozhi iya l’anọduje anọdu, mẹe gẹ ndu ozhi iya gude eje ozhi yẹle ụdu uwe, whẹ l’eyeje l’ẹhu, mẹe ndu l’agbarụ iya mmẹe, mẹe ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku, l’ọogbaje l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha. Nteke ọ whụru iwhe ono, ọ tụfu iya ẹhu.
6Ọ bya asụ eze: “Akọ, mu nụru l’alị anyi l’okfu iwhe i meshiru, mẹe nke mmamagụ ghu bẹ bụkota ezhi-okfu. 7Mu te eshidu kweta l’akọ ono bụ ezhi-okfu, jeye gẹ mu byarụ ntaa bya egude ẹnya mu whụkota iya. Leeda, a ta akọjahuduru mu iya ẹbo. Mmamagụ ghu, mẹe ẹku ghu ka shii amamẹ g’a tụru ọnu iya. 8O zhiawho lẹ ndibe ghu bẹ iwhe kwenukaru. Iwhe kwenukaru ndu ozhi ghu whẹ, bụ ndu l’anọje l’iwhu ghu ntekenteke anụta olu-okfu mmamagụ ghu! 9T’ajaja bụru nke Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu, onye ono, goshiru l’ị dụ iya ree, shi nno dobe ghu l’oshi-eze ndu Ízurẹlu. Ọo nkele Onye-Nwe-Ọha yeru ndu Ízurẹlu obu, mbụ n-yemobu, l’a-nọ jeye lẹ tututu-mịmimi bẹ meru g’o gude, o mee ghu eze whẹ, nke ọwhu l’ii-kpejeru whẹ ikpe, kfụru nhamụnha, eme iwhe dụ chịriri.”
10Ọo ya bụ, eze-nwanyị ono bya eworu ẹkpa mkpọla-ododo, dụ ụkporo ugbo ishii nụ eze, bya anụ iya mmanụ, parụ ẹka apaa, l’eshi mkpọ, mẹe ẹwhuru, l’erekaa ire. Mmanụ, eze-nwanyị ndu Sheba ono nụru eze bụ Sólomọnu bẹ parụ mebyi ẹka, nke ọwhu bụ l’ọ tọ dụdu mmanụ, a nụjeru iya habe nno.
11Ụgbo-mini Hiramu l’eshije l’alị Ofi evulata mkpọla-ododo. O nokwawho gẹ l’ooshije l’ẹka ono evulata oshi alụmugu, ha l’igweligwe, mẹe ẹwhuru, l’erekaa ire. 12Ọ bụru oshi alụmugu ono bẹ eze gude meta agbarara ye l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, mẹe l’ụlo ibe-eze, bya egude iya mee une, mẹe ogumogu, ndu egvu l’egudeje agụ egvu. Oshi alụmugu, dụ nno tẹke abyabụdua, tẹke awhụbua ụdu iya ono ọdo byeye ntanụ.
13Eze, bụ Sólomọnu nụkota eze-nwanyị ndu Sheba iwhe lile, dụ iya ree, ọ ryọru iya t’ọ nụ iya, t’a gụfukwaro ẹbyii, ọ sahawaru ẹka asasa kwaarụ iya. Ọo ya bụ, eze-nwanyị ono lashia alị whẹ yẹle ndu ozhi iya.
Ẹku Sólomọnu
14Mkpọla-ododo, l’abyajẹru Sólomọnu awha g’awha ha bẹ ẹrwa iya l’adụje ụnu talẹntu l’ụkporo talẹntu ugbo iri l’ẹto lẹ talẹntu ishii, 15t’a agụfukwaro iwhe l’eshije l’ẹka ndu l’agba nghọ, mẹe l’ẹka ndu ikike nghọ, mẹe ọwhu l’eshije l’ẹka ndu eze ndu Arabụ, mẹe ọwhu l’eshije l’ẹka ndu ọ-chị-ọha alị ono.
16Eze, bụ Sólomọnu bẹ gude mkpọla-ododo, e tsusaru ọsa meta iwhe l’eegudeje egbobuta onwonye nke eze iya, dụ ụkporo ugbo iri. Mkpọla-ododo, larụ lẹ nnanụ iya bẹ dụ ụnu shẹkelu mkpọla-ododo l’ụkporo iri. 17O gudekwawho mkpọla-ododo, e tsusaru ọsa meta iwhe ono, l’eegudeje egbobuta onwonye nke nshịi, dụ ụkporo ugbo iri l’ise. Mkpọla-ododo, larụ lẹ nnanụ iya ono bẹ l’e-rwu ẹkpa lanụ l’ugvu. Ẹka eze doberu iya bụ l’ụlo ono, e gude oshi, shi l’ọswa ugvu ugvu Libanọnu tụa.
18O nokwawho g’eze gude ọkpu-enyi mee oshi-eze, ha shii; bya ekwekota iya ọkpobe mkpọla-ododo l’eli. 19Oshi-eze ono nweru ndzọkpa ishii, ẹka l’eebewhubeje iya ebewhube bẹ eli iya gbarụ kokoroko. E meru iya ẹka l’aatukobeje ẹka ibẹka labọ, kpụa oduu labọ kfụkube iwhe ono, l’aatukobeje ẹka ono whẹ labọ. 20A kpụru oduu iri l’ẹbo kfụbe l’eli ndzọkpa ishii ono. Nnanụ kfụru l’ishi lanụ, nnanụ ọwhu kfụru l’ishi lanụ ọwhu. Akọ ẹtu ụdu oshi-eze ono ta adụjedu l’alị-eze ọdo. 21Omogo lile, eze l’egudeje angụ iwhe-angụngu bụ lẹ mkpọla-ododo b’e meru iya. Arya lile, dụkota l’ụlo ono, e gude sida, shi l’ọswa ugvu ugvu Libanọnu tụa bụru l’ọkpobe mkpọla-ododo b’e meru iya. Ọ tọ dụdu iwhe ono, dụ ọwhu e meru lẹ mkpọla-ọcha, o noo nkele ọ tọ dụdu iwhe a gụberu mkpọla-ọcha l’oge nke Sólomọnu. 22Eze nweru igweligwe ụgbo-mini, shi Tashishi, e gude agbarụ iya nghọ, yẹle ụgbo-mini Hiramu tụko agbagbabẹ l’eze-ẹnyimu lanụ. Ọ bụru ugbo lanụ l’awha ẹto, fụtaru nụ bẹ ụgbo-mini ono l’alwajẹ, vulata mkpọla-ododo, mẹe mkpọla-ọcha, mẹe ọkpu-enyi, mẹe adaka, mẹe enwe.
23Ọo eze bụ Sólomọnu bẹ kagezhia onwe ẹku, bụru iya kagezhia onwe mmamagụ l’iwhe bụ ndu eze ndu mgboko l’owhu. 24Eliwhe l’owhu l’abyajẹ l’iwhu Sólomọnu ọnuta olu-okfu mmamagụ, Chileke nụru iya. 25Awha g’awha ha l’abụje: onye -byata, ya egude iwhe bya anụ iya; mbụ iwhe e meru lẹ mkpọla-ọcha, mẹe ọwhu e meru lẹ mkpọla-ododo, mẹe uwe mkpẹelanu, mẹe ngwọgu, mẹe mmanụ, l’eshi mkpọ mẹe ịnya mẹe ịnya-mulu. Iwhe l’aanụje iya bẹ l’apajẹ ẹka.
26Sólomọnu bẹ dokoberu onwiya ụgbo-ịnya mẹe ndu l’agba ịnya. O nweru ụnu ụgbo-ịnya ugbo ẹto l’ụkporo iri mẹe ụkporo ụnu ndu l’agba ịnya l’ụnu iri. Ndu bẹ eze harụ dobe lẹ mkpụkpu, l’eedobeje ụgbo-ịnya, dobe ụwhodu lẹ Jerúsalẹmu swibe onwiya. 27Eze bẹ meru tẹ mkpọla-ọcha kụru g’ọo ẹwhuru lẹ Jerúsalẹmu, mee t’oshi sida dzuru ẹka lile g’ọo oshi sịkamo, tụkoru alị ọkpa-ugvu, dụ l’ụzo ẹnyanwu-arịba nata. 28Ọo l’alị Íjiputu yẹle alị Kuwe b’e shi anmajẹru Sólomọnu ịnya. Ọ bụru ndu l’agbarụ iya nghọ shi anmarụ iya ịnya ọbu. 29Iwhe whẹ shi egudeje azụ ụgbo-ịnya lẹ Íjiputu bụ ụnu shẹkelu mkpọla-ọcha l’ụkporo iri, gude ụkporo shẹkelu mkpọla-ọcha ẹsaa lẹ shẹkelu iri nmaa ịnya. Ndu ono, l’agbarụ eze nghọ shikwawho evujejeru ndu eze ndu Hetu mẹe ndu eze ndu Arámu iwhe shi l’alị nkewhe.
11Sólomọnu lụru igwe nwanyị
1O noo ya, Sólomọnu bya eye igweligwe ụnwanyi ndu ọha ọdo obu. O je alụshia ụnwanyi, shi Moabu, mẹe Amọnu, mẹe Edọmu, mẹe Sáyịdonu, mẹe Hetu, yeru nwa Fero whọ, l’ọoluhawaa. 2Ndu ono shikota mba ono, Onye-Nwe-Ọha nmarụ ụnwu Ízurẹlu ọkwa iya sụ: “Unu lẹ whẹ be ekegbakwaru nwanyị, o noo nkele whẹ l’a-kpọkwaru obu unu ye l’otso agwa whẹ.” Sólomọnu kwata ye whẹ obu yeshia whẹ iya ike. 3Unyomu iya dụ ụnu ụnwanyi l’ụkporo ugbo iri l’ise. Whẹ bụkotaru ada-eze. Ọ bya enweru ụnwanyi ọwhu l’ọoto lụa l’ọkpoku nwanyị, dụ ụkporo ụnwanyi ugbo iri l’ise. Unyomu iya whẹ ono bya emee, obu iya lụfu l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ. 4Ọ bụru gẹ Sólomọnu kahụwaru bẹ unyomu iya whẹ kpọru iya obu ye l’otso agwa, obu iya l’owhu ta adụhe l’ẹka Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke iya nọ, ẹgube ono, obu nna iya, bụ Dévidi shi dụ. 5Sólomọnu tsolahaa Ashịtarotu, bụ agwa ndu Sáyịdonu mẹe Molẹku, bụ ejo agwa ndu Amọnu. 6Tọ dụ iya bụ, Sólomọnu mee ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha, t’o gudehe obu iya g’ọ ha etso Onye-Nwe-Ọha, ẹgube nna iya Dévidi tsoru iya.
7L’ugvu ụzo ẹnyanwu-awata Jerúsalẹmu bẹ Sólomọnu tụru ẹka l’aagwajẹ agwa Kemọshi, bụ ejo agwa ndu Moabu mẹe Molẹku, bụ ejo agwa ndu Amọnu. 8O nokwawho g’ọ tụshiru unyomu iya whẹ ono, shi ọha ọdo ono ẹka whẹ l’a-kpọje ụ̀nwù isẹnsu ọku, agwa agwa whẹ.
9Onye-Nwe-Ọha bya edoberu Sólomọnu ẹhu-eghughu, nkele obu iya bẹ lụfuwaru l’ẹka yẹbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu nọ; mbụ Chileke ono, byakfutajeru iya ugbo labọ. 10Onye-Nwe-Ọha bẹ nmahawarụ ọkwa ye Sólomọnu l’ẹka, t’ọ bọ gwakwa agwa. Obenu l’ọ jịkaru odobe iwhe Onye-Nwe-Ọha tụru iya l’iwu. 11Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha sụ Sólomọnu: “Eshi-ọwhu ị meru iwhe dụ nno, jịka odobe ọgbandzu mu mẹe iwhe mu tọru ọkpa iya, mbụ iwhe ono, mu tụru ghu l’iwu, bẹ mu nafụjekwa ghu alị-eze ono, ye iya onye ozhi ghu l’ẹka. 12Ọle mu l’e-kwobe iswi nna ghu Dévidi haa ya ememe ntaa, ị nọ ndzụ. Mu l’a-nafụ iya l’ẹka nwa ghu nwoke. 13Mu ta anafụ-gekwa alị-eze ono g’ọ ha kpamụ kpamụ. Mu l’e-kwobe iswi onye ozhi mu, bụ Dévidi mẹe iswi Jerúsalẹmu, bụ ẹka mu họtaru, woru ikfu lanụ nụ nwa ghu nwoke.”
Ndu ọhogu Sólomọnu
14Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya edobe Hedadu, bụ onye Edọmu t’ọ bụru onye l’etso Sólomọnu okfu. Hedadu bẹ shi l’eri ndu eze ndu Edọmu. 15Iwhe kparụ okfu bụ lẹ nteke Dévidi yẹle ndu Edọmu lwụru ọgu bẹ Jowabu, bụ onye ishi ndu ojọgu jeru ooli, ndu e gbushiru l’ọgu ono, rwua je atụko unwoke Edọmu gbushia. 16Jowabu bẹ yẹle ndu Ízurẹlu nọru ọnwa ishii l’ẹka ono, jeye whẹ gbushikota unwoke ndu Edọmu gẹ whẹ ha. 17Ọle Hedadu bẹ nweru ndu Edọmu, shi ejeru nna iya ozhi, ọ harụ tsoru gbalaa lashia alị ndu Íjiputu. Nteke ono bẹ Hedadu bụkwadu nwata nshịi. 18Whẹ palihu lẹ Midiyanu, bufuta lẹ Paranu. Whẹ shi lẹ Paranu chịta unwoke, whẹ lẹ whẹ lịru jeshia Íjiputu, whẹ jekfu Fero bụ iya bụ eze ndu Íjiputu. Ọ nụ Hedadu ụlo; nụ iya alị; anụ iya nri.
19Hedadu bya atụba Fero l’ẹnya shii, nke ọwhu bụ lẹ Fero keru iya nwune nyee ya t’ọ lụa, mbụ nwune eze-nwanyị ono, bụ Tahupenesu. 20Nwune Tahupenesu ono bẹ nwụtaru iya nwa nwoke, ẹwha iya bụ Genubatu. Tahupenesu, bụ eze-nwanyị hee nwata ono jeye o hefuta iya l’ibe-eze. Genubatu nọdu l’ibe Fero yẹle ụnwu nke Fero tụko tsee.
21Hedadu bya anọdu lẹ Íjiputu nụa lẹ Dévidi lakfuwaru nna iya whẹ lẹ maa; ọwaa lẹ Jowabu, bụ onye ishi ndu ojọgu bẹ nwụhuwaru nụ. Ọ sụ Fero: “Haa tẹ mu tụgbua lashia obodo mu.”
22Fero sụ iya: “?Ọo gụnu bẹ ụko iya l’akọru ghu l’ẹka mu nọ meru g’o gude l’ịicho ụzo gẹ l’ii-shi lashia obodo unu?”
Hedadu sụ iya: “Haa mu rọ tẹ mu lashia.”
23Chileke bya edobefua onye ọdo, ẹwha iya bụ Rezọnu nwa Ẹliyada, t’o tsoje Sólomọnu okfu. Rezọnu bẹ gbafụjeru lẹ nke onye-nwe-iya nụ, bụ Hadadeza, bụ eze ndu Zoba. 24Nteke Dévidi gbushiru ndu ojọgu ndu Zoba bẹ Rezọnu chịkoberu ndu madzụ mee tẹ whẹ kwefuje ike, ọ bụru iya bụ onye ishi whẹ. Whẹ tụgbua jeshia Damásukọsu je eburu, Rezọnu bụru eze lẹ Damásukọsu l’ẹka ono. 25Rezọnu bẹ tsoleruwho ndu Ízurẹlu okfu jeye gẹ Sólomọnu nọ-beru, yeru iya ejo-iwhe, Hedadu shi eme whẹ. Rezọnu bụru eze, l’achị ndu Arámu; ndu Ízurẹlu dụ iya ashị.
Jerobowamu l’ekwefuru Sólomọnu ike
26Jerobowamu nwa Nebatu watakwawhọ anọ ekwefuru Sólomọnu ike. O shi bụru onye lanụ l’ime ndu ozhi Sólomọnu. Ọ bụ onye ikfu Ífuremu, ẹka o shi bụ mkpụkpu Zereda. Ne iya bẹ bụ nwanyị-mbunu, ẹwha iya bụ Zeruya. 27Ọ waa g’o shi kwefuru Sólomọnu ike ọbu ndọwa: Lẹ Sólomọnu bẹ tụru ẹka l’eedomije onwonye, bya atụ-chishia ẹka gbarụ ọrwu lẹ mgbodo, e gude tụ-wheta mkpụkpu Dévidi, bụ nna iya. 28Jerobowamu bụkwanuru nwoke dụ ike. Tọ dụ iya bụ, Sólomọnu bya awhụ lẹ nwokorọbya ono bụ onye l’ejeshi ozhi ike, o mee ya t’ọ bụru ishi ndu ọgbo ọrwu ọzo-ụlo Jósẹfu l’owhu.
29O rwua nteke ọbu, Jerobowamu shi lẹ Jerúsalẹmu eje iwhe ọdo, Ahayija, bụ onye nkfuchiru Chileke, shi mkpụkpu Shilo whụa ya lẹ mbadụzo. Ahayija yeru uwe ọwhuu. Ọ bụru whẹ labọ nọ nwẹka whẹ l’echi-ẹgu ono. 30Ọo ya bụ, Ahayija ye ẹka l’uwe ọwhuu ono, o ye zhijahu uzhi iri l’ẹbo, 31sụ Jerobowamu: “Wota mpekala uwe-e iri. O noo nkele Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu sụru agha: ‘Mu bya l’anafụ alị-eze ono l’ẹka Sólomọnu nụ ghu ikfu iri. 32Ọle mu l’e-kwobe iswi onye ozhi mu, bụ Dévidi mẹe iswi Jerúsalẹmu, bụ mkpụkpu, mu họtaru l’ikfu ndu Ízurẹlu l’owhu, haarụ iya ikfu lanụ kpụ. 33Iwhe mu l’e-kwobe mee ya nno bẹ bụ lẹ whẹ harụ mbẹdua, balahaaru Ashịtarotu, bụ agwa ndu Sáyịdonu ẹja, mẹe Kemọshi, bụ agwa ndu Moabu, mẹe Molẹku, bụ agwa ndu Amọnu, jịka lẹ whẹ te etsodu mbẹdua, jịka ome iwhe kfụru nhamụnha l’ẹnya mu, bya ajịka odobe iwhe mu tọru ọkpa iya mẹe nsọ mu, ẹgube ono, nna iya Dévidi shi emekota.
34“ ‘Ọle ọbu, mu ta anafụ-gekwa iya alị-eze ono l’owhu l’ẹka. Mu l’e-kwobe iswi onye ozhi mu, bụ Dévidi, bụ onye mu họtaru, bụru onye doberu iwhe iwu mu kfuru, mẹe iwhe mu tọru ọkpa iya, haa ya t’ọ bụru onye ishi jeye gẹ l’ọo-nọ-beru. 35Ọo l’ẹka nwa iya nwoke bẹ mu l’a-nafụ alị-eze ono, woru ikfu iri l’ime iya nụ ghu. 36Nwa iya bẹ mu l’a-nụ ikfu lanụ, nke ọwhu onye ozhi mu, bụ Dévidi l’e-nweru onye l’a-nọ achị lẹ Jerúsalẹmu, bụ mkpụkpu, mu họtaru dobe t’ọ bụru ẹka ẹwha mu l’a-nọ ere ire. 37Gụbedua l’onwoghu bẹ mu l’e-wota t’ị chịje ẹka dụ ghu mma, gụ abụru eze ndu Ízurẹlu. 38Ọ -bụru-a l’ịi-ngabẹru mu nchị l’iwhe lile, mu tụru ghu iwu, etso ụzo nkemu, bya emee iwhe kfụru nhamụnha l’ẹnya mu, etso iwhe mu tọru ọkpa iya mẹe iwhe iwu mu kfuru ẹgube onye ozhi mu, bụ Dévidi meru, bẹ mu l’e-swiru ghu eswiru, mee t’alị-eze ghu bụru echihu echihu, g’ọo nke Dévidi. Mu eworu Ízurẹlu nụkota ghu. 39Mu l’e-gude iswi emeswe ono, Sólomọnu mesweru nụa ụnwu Dévidi chịikfuu. Ọle chịikfuu ono, mu l’a-nụ whẹ ta adụgbuduru jeyewaro.’ ”
40Tọ dụ iya bụ, Sólomọnu chọkashide ụzo l’oo-shi gbua Jerobowamu, Jerobowamu gbalaa lashia Íjiputu, lakfushia Shishaku, bụ eze ndu Íjiputu. Ọ nọduwaro lẹ Íjiputu jeye nteke Sólomọnu nwụhuru.
Anwụhu Sólomọnu
41Iwhe ọdo, nwụru nteke Sólomọnu bụ eze, mẹe iwhe lile o meshiru, mẹe mmamagụ iya b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe meru l’oge Sólomọnu. 42Sólomọnu nọdu lẹ Jerúsalẹmu bụru eze ndu Ízurẹlu ụkporo awha ugbo labọ. 43Ọ lakfushia nna iya whẹ lẹ maa. E lia ya lẹ mkpụkpu Dévidi, bụ nna iya. Nwa iya, bụ Rehobówamu bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya.
12Ndu Ízurẹlu l’ekwefuru Rehobówamu ike
1Tọ dụ iya bụ, Rehobówamu tụgbua jeshia Shékemu nkele ndu Ízurẹlu l’owhu wụwaru jeshia ẹka ono tẹ whẹ mee ya eze. 2Nteke ono bẹ Jerobowamu nwa Nebatu nọkwaduro lẹ Íjiputu, bụ ẹka ọ gbarụ lashia nteke ọ gbarụ Sólomọnu ọso. Ọ nọdu lẹ Íjiputu nụa nke Rehobówamu ono; ọ lwatashia. 3A bya e zhia t’e je iya ekuku. Jerobowamu yẹle edzudzu-ọha ndu Ízurẹlu bya awụ-kfu Rehobówamu sụ iya: 4“Nna ghu boru anyi ivu, l’anyị ẹrwa. Menua t’ozhi áwhụ ono, nna ghu dzuberu anyi, mẹe ivu ono, o boru anyi kabaa ọlwa alị, ọo ya bụ anyi abụru ndu ozhi ghu.”
5Rehobówamu sụ whẹ: “Unu lashia je anọo abalị ẹto, unu adawhu azụ.” Ọo ya bụ, whẹ wụkashihu.
6Tọ dụ iya bụ, eze bụ Rehobówamu jeshia njịta l’ẹka ndu bụ ọgurenya ono, shi ejeru nna iya Sólomọnu ozhi nteke ọ nọ ndzụ; ọ jịa whẹ sụ: “?Ndẹe g’unu sụru tẹ mu yeeru ndu-a ọnu?”
7Whẹ sụ iya: “Ọ -bụru l’ịi-bụru onye ozhi ndu-a ntanụ, i je l’a-nọ ejeru whẹ ozhi, i je l’e-dobe ọnu ree ekfuru whẹ okfu, ọ kwa iya bụ lẹ whẹ l’a-bụru ndu ozhi ghu jeye lẹ gbururu.”
8Obenu lẹ Rehobówamu jịkaru ọnu ono, ndu bụ ọgurenya yeru iya. O jekfushia unwokorọbya, bụ ndu eburi iya, l’ejeru iya ozhi tẹ ya jịta whẹ. 9Ọ jịa whẹ sụ: “?Ndẹe g’unubẹdua sụru tẹ mu yeru whẹ ọnu? ?Ọo gụnu bẹ anyi l’e-kfuru ndu-a, sụru tẹ mu mee ivu, nna mu boru whẹ t’ọ kabaa ọlwa alị?”
10Unwokoro ono, bụ ụnwu-eburi iya ono sụ iya: “Iwhe l’ii-kfuru ndu ono, sụru ghu lẹ nna ghu boru whẹ ivu, dụ ẹrwa, t’i mee ya t’ọ kabaa ọlwa alị bụ agha: ezeke-mkpụshi-ẹka ghu bẹ ka ukfu nna ghu ọdu igbi. 11L’eshi ọwhu nna ghu boru whẹ ivu, dụ ẹrwa bẹ l’ii-me t’ivu ọbu kabaa whẹ anyịnyi. L’eshi-ọwhu ọ bụ ẹchachi mmaanụ bẹ nna ghu shi echije whẹ bẹ l’ịi-bụru akpị agbakashị whẹ ẹhu.”
12Ọo ya bụ, ọ bya erwulewho abalị ẹto ono, Jerobowamu mẹe ndu Ízurẹlu l’owhu byakfutawhu Rehobówamu azụ, ẹgube ono, o kfuru whẹ tẹ whẹ bya lẹ mbọku nke ẹto ono. 13Eze kpacha idzu ono, ndu bụ ọgurenya whọ chikoshiru iya, salahaa ndu ono okfu kpaakpaa. 14O je etsoru idzu, unwokoro whọ chikoshiru iya sụ: “Nna mu boru unu ivu, dụ ẹrwa, ọle mbẹdua l’e-me t’ivu ọbu kabaa unu anyịnyi. Nna mu bụ ẹchachi mmaanụ b’o shi echije unu, ọle mbẹdua l’a-bụru akpị agbakashị unu ẹhu.” 15Ọo ya bụ, eze ta angarụ ndu Ízurẹlu ono nchị. Ọ bụkwanuru Onye-Nwe-Ọha b’o shi l’ẹka ọ dụ nno nke ọwhu iwhe ono, Onye-Nwe-Ọha shi l’ọnu Ahayija nke mkpụkpu Shilo kfuaru Jerobowamu nwa Nebatu l’a-vụkota.
16Gẹ ndu Ízurẹlu ono l’owhu bya achọfuta l’eze ta angadụru whẹ nchị; whẹ sụ iya:
“?Ọo gụnu bẹ anyi lẹ Dévidi jigba?
?Ọo gụnu bụ oke-iwhe, anyi nwe l’ẹhu nwa Jesi.
Ụnube ndu Ízurẹlu; t’onyenọnu lashia l’ụlo-ẹkwa iya!
Letawaro ọzo-ụlo nkeghu ẹnya gụbe Dévidi!”
Ọo ya bụ, ndu Ízurẹlu wụkashihu; lashia ụlo-ẹkwa whẹ. 17Ọ bụwaruro ndu Ízurẹlu onona, bu lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu, dụ l’alị ndu Juda bẹ Rehobówamu bụ eze whẹ.
18Eze, bụ Rehobówamu zhifu Adoniramu, bụ onye ishi ọgbo ọrwu t’o jekfu ndu Ízurẹlu; o rwua whẹ gude ẹwhuru tụ-gbua ya. Eze, bụ Rehobówamu bya enyihukebe ụgbo-ịnya iya gbalaa; ọ bụru iya ọla Jerúsalẹmu. 19Nkeshi nteke ono bẹ ndu Ízurẹlu kwefuru ọzo-ụlo Dévidi ike byeye ntanụ.
20Nteke ndu Ízurẹlu l’owhu nụru lẹ Jerobowamu bẹ lwawarụ nụ, bẹ whẹ yeru t’e je ekua ya. Ọ bya lẹ ndzuko whẹ, whẹ mee ya eze, l’achị ndu Ízurẹlu l’owhu. Ọ tọ dụdu ndu ọdo, whẹ l’ọzo-ụlo Dévidi tụgbaru, gbahaa ikfu Juda kpụ.
Ozhi, Shemaya zhiru Rehobówamu
21Rehobówamu larwulewho Jerúsalẹmu, ọ chịkobe ndu ojọgu ndu ẹnya-ụlo Juda mẹe ndu ikfu Bénjaminu, ụkporo ụnu unwoke ugbo ụkporo l’unwoke labọ l’ụnu unwoke ugbo iri, bụ ndu a họtaru ahọta, tẹ whẹ je alwụshi ndu Ízurẹlu ọgu, ndụge whẹ anatawhu alị-eze ono azụ bya anụ Rehobówamu, bụ nwa Sólomọnu.
22Obenu lẹ Chileke bẹ kfuru yeru Shemaya, bụ onye nke Chileke sụ: 23“Je akarụ Rehobówamu nwa Sólomọnu, mbụ eze ndu Juda, gụ akarụ ndu ẹnya-ụlo Juda, mẹe nke Bénjaminu l’owhu, mẹwaroya ndu ọwhu gẹ whẹ ha, 24l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Unu be ejekwa l’unu l’eje ọlwushi ụnwunna unu, bụ ndu Ízurẹlu ọgu. T’onyenọnu lashia ibe iya, o noo nkele mbẹdua bẹ iwhe ono shi l’ẹka.” Ọo ya bụ, whẹ nụa iwhe Onye-Nwe-Ọha kfuru wụkashihu, ọ bụru whẹ alashị ẹgube Onye-Nwe-Ọha kfuru iya.
Jerobowamu kpụru ụnwu eswi labọ
25Tọ dụ iya bụ, Jerobowamu bya atụa mkpụkpu Shékemu l’ugvu ugvu Ífuremu tụshia ya ike; o je eburu l’ẹka ono. O shi l’ẹka ono je atụa mkpụkpu Penuwẹlu.
26Jerobowamu bya arịa l’ime obu iya sụ: “Alị-eze-e bẹ l’a-lwawhukwa ọzo-ụlo Dévidi azụ l’ẹka, 27m’ọ -bụru lẹ ndu-a l’ejeje ọgba ẹja l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono, dụ lẹ Jerúsalẹmu. Nteke ọ dụ nno bẹ obu whẹ l’a-lawhukwa azụ l’ẹka onye-nwe-whẹ nụ nọ, mbụ Rehobówamu, bụ eze ndu Juda. Whẹ egbua mu lakfushia Rehobówamu, bụ eze ndu Juda.”
28Ọo ya bụ, eze bya ejegee njịta, o gude mkpọla-ododo kpụa ụnwu eswi labọ sụ whẹ: “Unu jenukawaru Jerúsalẹmu. Unubẹ ndu Ízurẹlu, unu lee chi unu ndọwa, mbụ onye ono, dufutaru unu l’alị Íjiputu.” 29O woru nnanụ dobe lẹ mkpụkpu Bẹtelu, dobe nnanụ ọwhu lẹ mkpụkpu Danu. 30Iwhe ono bụru iwhe-dụ-ẹji o mee ya. Whẹ l’ejeje ọbaru ụnwu eswi ono ẹja je akpaa l’ọwhu dụ lẹ Danu.
31Jerobowamu tụshikwaawho nwụlo-agwa l’ẹka l’aagwajẹ iwhe, bya eshi lẹ ndu Ízurẹlu họta ndu l’a-nọje agba ẹja l’ẹka ono. Mbụ ndu l’ẹte abụa ndu shi l’eri Lívayi. 32O dobe oge, l’ee-rije mẹ ọnwa ẹsato dụ l’abalị iri l’ise, bụkwawho gẹ l’eerije iya l’alị ndu Juda. O gbushia anụ gude gbaa ẹja l’ẹnya-mgbẹja. O nokwawho g’o meru iya lẹ Bẹtelu, ọ gbalahaa ẹja nụ ụnwu eswi ono, ọ kpụshiru. O dobe ndu l’a-nọ agba ẹja lẹ Bẹtelu l’ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe ono, ọ tụru. 33O rwulewho g’ọnwa ẹsato dụ l’abalị iri l’ise bụ iya bụ mbọku, ọ họfutaru l’obu iya, o doberu ndu Ízurẹlu oge, whẹ l’a-nọ eri. Ọ bya eje l’ẹnya-mgbẹja ono, ọ tụru lẹ Bẹtelu; nọdu iya kpọo ụ̀nwù-isẹnsu ọku.
13Onye nke Chileke, shi l’alị ndu Juda
1O noo ya, onye nke Chileke shi l’alị Juda gude okfu, shi Onye-Nwe-Ọha l’ọnu byatashia Bẹtelu. Jerobowamu kfụru lẹ mgboro ẹnya-mgbẹja ono tẹ ya kpọo ụ̀nwù isẹnsu ọku. 2Onye ono ryaa okfu ono, Onye-Nwe-Ọha kfuru iya aryarya, ryarụ iya kpua ẹnya-mgbẹja ono sụ: “Gụbe ẹnya-mgbẹja-a, ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ‘Ee-megee nwụa nwa nwoke l’ẹnya-ụlo Dévidi, ẹwha iya l’a-bụru Josáya. Nwata ọbu l’a-nọdu ghu l’eli gbushia ndu ono, l’agbajẹ ẹja l’eli ẹka ono, l’aagwa iwhe, mbụ ndu ono, l’anọje ghu l’elikoro akpọ ụ̀nwù isẹnsu ọku. Ọkpu madzụ bẹ l’aa-kpọ ọku l’eli ghu.’ ” 3Onye nke Chileke ono goshi iwhe-ọhubama bya asụ: “Ọ waa iwhe-ọhubama, Onye-Nwe-Ọha kfuru okfu iya sụ: ‘Ẹnya-mgbẹja-a bẹ l’a-dakpọshihu, ntụ, dụ iya nụ ekpokashihu!’ ”
4Eze, bụ Jerobowamu nụlewho iwhe ono, onye nke Chileke ono l’arya ekpu ẹnya-mgbẹja ono, dụ lẹ mkpụkpu Bẹtelu. O shi l’ẹnya-mgbẹja ono machịa ẹka sụ: “Unu gude iya!” Ẹka ono, ọ mabẹru iya nwụa ya ryamaa, nke ọwhu bụ l’ọ tọ dụdu ike sewhu iya azụ. 5Ẹnya-mgbẹja ono bụru gwoo dakpọshihu, ntụ iya kpokashihu, bụ iya bụ iwhe-ọhubama ọbu, onye nke Chileke dụhawaa mbụ kfua lẹ Onye-Nwe-Ọha sụru l’oo-me.
6Eze sụ onye nke Chileke ono: “Ryọnua Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu, gụ ekfunuru nụ iya l’iswi mu, nke ọwhu ẹka mu l’a-dụ g’o shihawaa dụ.” Onye nke Chileke ono bya aryọo Onye-Nwe-Ọha, o mee, ẹka eze dụ-whu azụ g’o shihawa dụ lẹ mbụ.
7Eze sụ onye nke Chileke ono: “Tsoru mu t’anyi je l’uwhu ndụge i ria nri; mu ebuwa ghu rọo obunggo ozhi ghu.”
8Onye nke Chileke ono sụ eze: “O beru i -jee l’e-ke iwhe dụ l’ụlo ghu ẹbo nụ mu uzhi lanụ, bẹ mu l’ete etsodu ghu abahụ. Mu ta abyadụ l’e-ri nri l’ẹka-a, mu ta abya l’a-ngụ iya mini. 9Nkele Onye-Nwe-Ọha nmarụ mu ọkwa iya anma sụ: ‘Be erikwa nri, gụ eje angụkwa mini, ya eje abụkwa ụzo ọwhu i shiru bya bẹ l’ii-shi lwa.’ ” 10Ọo ya bụ, o tsoru ụzo ọdo; tọ bụhe ụzo ọwhu o shiru gẹ l’ọobya Bẹtelu b’o shiru l’alala.
Onye nkfuchiru Chileke, shi Bẹtelu
11O nweru nwoke ọgurenya ọbu, bụ onye nkfuchiru Chileke, bu lẹ Bẹtelu. Ụnwu nwoke ono bya ekfushikotaru iya iwhe lile, onye nke Chileke ono, shi Juda bya emee lẹ Bẹtelu mbọku ono. Okfu lile, ọ nọdu kfugbaberu eze bẹ whẹ kọkotaru nna whẹ. 12Nna whẹ jịa whẹ sụ: “?Ọo ụzo ole b’o shiru?” Ọo ya bụ, ụnwegirima iya ono bya egoshi iya ụzo ọwhu onye nke Chileke ono, shi Juda ono shiru. 13Ọ sụ ụnwegirima iya ono: “Ngwa, t’unu dozhiaru mu nkakfụ-ịgara.” Ọo ya bụ, whẹ dozhiaru iya nkakfụ-ịgara ono, o nyikota iya 14gbagbụa chịpyabe onye nke Chileke ono. Ọ gbata bya awhụa iya g’ọ nọdu anọdu l’ukfu achị ọbu, ọ jị iya sụ: “?Ọo gụbedua bụ onye nke Chileke ọbu, shi Juda?”
Ọ sụ iya: “Ee, ọo mbẹdua.”
15Ọ sụ iya: “Tsoru mu je l’uwhu ndụge i ria nri.”
16Onye nke Chileke ono sụ iya: “Mu te etsokwa ghu adawhu azụ, mu te etso ghu abahụ l’uwhu, mu ta abya l’e-ri nri l’ẹka-a, mu ta abya l’a-ngụ iya mini. 17Nkele Onye-Nwe-Ọha sụru mu tẹ mu be erikwa nri l’ẹka-a, mu eje angụkwa iya mini, ya eje abụkwa ụzo ọwhu mu shiru bya bẹ mu l’e-shi lashia.”
18Ọ sụ iya: “Mbẹdua l’onwomu bụkwawho onye nkfuchiru Chileke lẹ g’ị bụ iya. Ojozhi, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha bẹ kfuru yeru mu sụ tẹ mu bya eduwhu ghu azụ tẹ mu lẹ ghu je ibe mu, ndụge i ria nri ngụa mini.” Ọ bụru ejire b’ọ dzụru ẹgube ono. 19Ọo ya bụ, onye nke Chileke ono tsoru iya, whẹ je eria ngụa l’ibe iya.
Oduu dzụ-gburu onye nke Chileke ono, shi Juda
20Gẹ whẹ gudekwadu nri ono l’ẹka eri bẹ Onye-Nwe-Ọha kfuru okfu yeru onye nkfuchiru ono, dubataru iya nụ. 21Ọ ryashịaru onye nke Chileke ono, shi Juda sụ l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: “Eshi-ọwhu l’iitii mee iwhe Onye-Nwe-Ọha kfuru ghu, t’i dobe iwu ono, Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu tụru ghu. 22I dawhuwaa azụ bya eria nri, ngụa mini l’ẹka ono, ọ sụru ghu: Be erikwa nri, gụ eje angụkwa mini. Eshi-ọwhu ọ dụwaa nno bẹ l’aata abyadụa l’eli odzu ghu l’ilu nna ghu whẹ.”
23O rigezhiawho nri ono ngụa mini, o je edozhiaru onye nkfuchiru Chileke ono, o dubataru l’ibe iya ono nkakfụ-ịgara iya. 24A tụgburu ọ tụgburu, yẹle oduu-gburu-agụ hadzu l’ụzo. Oduu ono dzụ-gbulekwa iya whọ, parụ odzu iya tọgbo l’ọma oji; nkakfụ-ịgara iya, mẹe oduu ono kfụkube iya lẹ mgboro. 25Ndu madzụ ghatadẹ bya akpolwu odzu iya g’ọ tọgboru l’ụzo, bya awhụ oduu ono, kfụru iya lẹ mgboro. Whẹ bahụ l’ime mkpụkpu ono, nwoke ọgurenya whọ, bụ onye nkfuchiru Chileke bu je edoo ya.
26Nteke onye nkfuchiru Chileke ono, bụ iya dubataru iya l’ibe iya nụru iwhe meru nụ; ọ sụ: “Ọ kwa onye nke Chileke whọ, l’ete emee iwhe Onye-Nwe-Ọha kfuru iya. Onye-Nwe-Ọha wookwaru iya nụ oduu-gburu-agụ; ọ dzụ-gbua ya; ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha kfuru l’oo-me iya.”
27Ọ sụ ụnwegirima iya: “Unu dozhiaru mu nkakfụ-ịgara.” Whẹ bya edozhia ya. 28Ọ gbagbụa je akpọ-lwu odzu ono g’ọ tọgboru l’ụzo. Nkakfụ-ịgara mẹe oduu kfụru iya lẹ mgboro. Nkele oduu ono teke eridua anụ iya, tọko ọdzu-gbua nkakfụ-ịgara ono. 29Tọ dụ iya bụ, onye nkfuchiru Chileke ono kwe pata odzu onye nke Chileke ono tukobe l’eli nkakfụ-ịgara, vulahu lẹ mkpụkpu whẹ bya elia, ryaa ẹkwa iya. 30Ọ bụru l’ilu nkiya b’o liru iya. Whẹ ryaa ẹkwa iya sụ: “Oowa, nwune nkemu!”
31O ligele iya whọ; ọ sụ ụnwegirima iya: “Mu nwụhulewho, t’unu lia odzu mu l’ilu ono, e liru onye nke Chileke ono, unu achịta ọkpu mu dokube ọkpu nkiya. 32O noo nkele ozhi ono, Onye-Nwe-Ọha zhiru iya, ọ bya aryarụ kpua ẹnya-mgbẹja ono, dụ lẹ mkpụkpu Bẹtelu mẹe ụlo-agwa ono, a tụru l’ẹka l’aagwajẹ iwhe lẹ mkpụkpu, dụkota l’alị Samériya bẹ vụfutajekwa.”
33Iwhe ono meru, ọle Jerobowamu ta aghadụ umere haa ome ejo-iwhe, l’oome. Iwhe gbee mechia bụ l’o yeru ndu l’a-nọ agba ẹja l’ẹka ono l’aagwajẹ iwhe. Onye shi ẹka o shi achọ tẹ ya gbajẹ ẹja bẹ l’ọonabataje doo ya nsọ t’ọ bụru onye l’agba ẹja l’ẹka ono l’aagwa iwhe ono. 34Iwhe ono bụru iwhe-dụ-ẹji bata l’ọzo-ụlo Jerobowamu, ọ bụru iya meru e kefu whẹ l’oke, whẹ bụru kpurupyata lẹ mgboko.
14Ozhi, Onye-Nwe-Ọha zhiru Ahayija l’ishi Jerobowamu
1Nteke ono bẹ ẹhu-ba-dụ-mma guderu nwa Jerobowamu, ẹwha iya bụ Abáyija. 2Jerobowamu sụ nyee ya: “Gbeshi mee onwoghu t’ọ bọ dụ onye l’a-hụbe ghu ama l’ị bụ nyee mụbe Jerobowamu. Tụgburu jeshia mkpụkpu Shilo. I rwua ẹka ono bẹ l’ịi-whụ onye nkfuchiru Chileke, bụ Ahayija, mbụ onye ono sụru lẹ mu l’a-bụru eze ndu Ízurẹlu. 3Gude ishi buredi iri, mẹe ẹcha-mbeke, mẹe ite mmanụ ẹnwu. Ọo-karụ ghu iwhe l’e-megee nwụa l’ẹhu nwata-a.” 4Nyee Jerobowamu mee ya nno, bya gbeshi tụgbua, ọ bụru iya oje mkpụkpu Shilo. O jeta bya erwua l’ibe Ahayija.
Ahayija bẹ nka lawarụ l’ẹnya nteke ono, tọ whụ-rwehe ụzo. 5Ọle Onye-Nwe-Ọha bẹ kfuhawaru Ahayija sụ: “Nyee Jerobowamu bẹ l’abyakwa ghu njịta l’okfu ẹhu nwa iya, ẹhu l’adụa mma. Ọ waa iwhe l’ii-kfuru iya ndọwa.” Nteke ọ byarụ bẹ l’oo-melahaa gẹ-woo ya bụ onye ọdo nke iche.
6Ahayija bya anụlewho igidi ọkpa iya gẹ l’ooje abya l’ọnu ụlo, ọ sụ: “Bata-o, nyee Jerobowamu. ?Ọo gụnu meru l’iime t’a sụjekwa l’ị bụ onye ọdo? E zhikwaru mu ozhi, dụ ẹji tẹ mu zhia ghu. 7Laa je ezhia Jerobowamu sụ iya l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu l’ekfu ndọwa: ‘Mu wofutaru ghu l’echilabọ ndu Ízurẹlu mee ghu t’ị bụru ishi ndu nkemu, bụ Ízurẹlu. 8Mu kewafu alị-eze ono l’ẹka ẹnya-ụlo Dévidi woru nụ ghu. Ọle ị tị dụdu g’ọo nwozhi mu Dévidi, bụ onye doberu iwhe iwu mu kfuru, gude obu iya g’ọ ha tsoru ụzo nkemu, ọ bụru iwhe kfụru nhamụnha kpụ bẹ l’oomeje l’ẹnya nkemu. 9Ejo-iwhe, i meru bẹ kakọta nke ndu ọwhu vu ghu ụzo. I meshiru onwoghu agwa, gude igwe kpụshia ụnwu ntẹkpe, shi nno kpatsua mu ẹhu-eghughu, tẹmenu i wowaru mu docha edocha l’ụzo azụ.
10“ ‘Sụ, nkeshi ọwhu ọdu nno bẹ mu l’e-wobata mgbu-ọnwu l’ibe Jerobowamu. Iwhe bụ nwa nwoke l’ibe iya, m’ọ bụ ohu, m’ọ bụ amadụ lẹ Ízurẹlu bẹ mu l’e-bufu ebufu. Ọo gẹ l’eekpofuje ntụ bụ gẹ mu l’e-kpochafu ndibe Jerobowamu jeye ibe iya l’owhu echihu. 11Onye ibe Jerobowamu, nwụhuru lẹ mkpụkpu bẹ bụ nkụta l’a-ta anụ iya, onye ibe iya nwụhuru l’ọma ẹgu abụru udele l’a-vụ anụ iya l’akpaa. Mụbe Onye-Nwe-Ọha kfuakwaru nkemu.’
12“A bya lẹ gụbedua, tụgbua lashia ibe ghu. I -bebezhiawho atụ ọkpa lẹ mkpụkpu unu bẹ nwata ono l’a-nwụhu. 13Ízurẹlu l’owhu l’a-rya ẹkwa nwata ono lia ya. Ọo ya kpụ l’iwhe bụ ụnwu Jerobowamu bẹ l’ee-li eli, nkele ọo ya bụ onye ụlo Jerobowamu, Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu chọtaru iwhe dụ ree l’ẹka iya.
14“Ọdo bụ lẹ Onye-Nwe-Ọha bya l’ewofutaru onwiya onye l’a-bụru eze ndu Ízurẹlu, onye l’a-bya emee ndibe Jerobowamu tẹ whẹ tọhu ntanụ, mbụ-a ntaa. 15Onye-Nwe-Ọha l’e-nwunga ndu Ízurẹlu enwunga ẹgube ono, whẹrewhere l’anọje enwunga ikpo, kfụru lẹ mgboro mini. Oo-wheshi whẹ l’alị ọma ono, ọ nụru nna whẹ; tụkashia whẹ nnanụ nnanụ l’azụ ẹnyimu Yufurétisu. O noo nkele whẹ gudewaa itso Ashera ono, whẹ kpọberu kpatsua Onye-Nwe-Ọha ẹhu-eghughu. 16Oo-gude iswi iwhe-dụ-ẹji ono, Jerobowamu meru mẹe iswi iwhe-dụ-ẹji ono, o meru ndu Ízurẹlu, whẹ ye ẹka whẹ, swee ndu Ízurẹlu ẹnya.”
17Tọ dụ iya bụ, nyee Jerobowamu gbalihu, ọ bụru iya ọla Tiza. Abahụ, l’ọobahu l’uwhu, rwua ọnu ụlo, nwata ono nwụhu. 18Ízurẹlu l’owhu lia ya, ryaa ẹkwa iya ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha shi l’ọnu onye ozhi iya, bụ Ahayija, onye nkfuchiru Chileke kfuhawaa ya.
Anwụhu Jerobowamu
19O noo ya, iwhe ọdo, nwụru nụ nteke Jerobowamu bụ eze, mẹe ọgu ọ lwụru, mẹe g’o gude chịa b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Ízurẹlu. 20Jerobowamu bẹ chịru ụkporo awha l’awha labọ. Ọ lakfushia nna iya whẹ lẹ maa. Nedabu, bụ nwa iya bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya.
Nteke Rehobówamu bụ eze ndu Juda
21Rehobówamu nwa Sólomọnu bẹ bụ eze lẹ Juda. Ọ gbarụ ụkporo awha ugbo labọ l’awha lanụ nteke ọ watarụ ọbu eze. Iwhe ọ chịru bụ awha iri l’ẹsaa lẹ Jerúsalẹmu, bụ iya bụ mkpụkpu ono, Onye-Nwe-Ọha họfutaru l’ikfu Ízurẹlu l’owhu t’ọ bụru ẹka ẹwha iya l’a-nọ ere ire. Ẹwha ne iya bụ Naama onye Amọnu.
22Ndu Juda bẹ meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha. Iwhe-dụ-ẹji, whẹ meru kpatsua Onye-Nwe-Ọha okoowhoo. Whẹ meru iwhe-dụ-ẹji, ka ọwhu nna whẹ meru. 23Nkele whẹ tụkwaruwho ẹka l’aa-gwajẹ iwhe doberu onwowhe, dobegee ẹwhuru-nsọ, mẹe itso Ashera l’ugvu, dụ-gee l’eli, mẹe lẹ mkpula mkpula oshi, kpuru gayii. 24Whẹ nwekwaruwho unwoke, l’agba ọkpara l’ụlo agwa whẹ l’alị ono l’owhu. Ụrwu-alị lile, ndu mba gẹ mba ha ono, Onye-Nwe-Ọha chịfuru l’alị whẹ nụ ndu Ízurẹlu meru bẹ whẹ yekotaru ẹka whẹ.
25O rwua l’awha kwe Rehobówamu awha ise, ọ watarụ ọbu eze, Shishaku, bụ eze ndu Íjiputu byatashia ọgu lẹ Jerúsalẹmu. 26O bya evukoo ẹku, dụ l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha mẹe ẹku, dụ l’ụlo-eze. O vutakota iwhe lile. Ọ chịtakwawho iwhe l’eegudeje egbobuta onwonye, Sólomọnu kpụshiru lẹ mkpọla-ododo. 27Eze, bụ Rehobówamu bya egude ope kpụ-whukota iwhe ono azụ gude dochia ẹnya iya ọwhu, woru iya ye l’ẹka ndu ishi ndu l’eche ọnu ẹka l’eeshije abahụ l’ibe-eze nche; tẹ whẹ leta iya ẹnya. 28L’ọobuje nteke eze l’eje eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, ndu nche ono aparụ iwhe ogbobuta onwonye ono. E -megee, whẹ ewowhuta iya azụ bya edobe l’ụlo-nche.
Anwụhu Rehobówamu
29Iwhe ọdo, nwụru nụ nteke Rehobówamu bụ eze, mẹe iwhe lile o mekotaru b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe meru l’oge ndu eze ndu Juda. 30Rehobówamu yẹle Jerobowamu ta lwụ-bujedu ọgu alwụ-bu. 31Rehobówamu bya alakfushia nna iya whẹ lẹ maa. E lia ya l’ẹka e liru nna iya whẹ lẹ mkpụkpu Dévidi. Ẹwha ne iya bụ Naama, onye Amọnu. Abáyijamu, bụ nwa iya nwoke bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya.
15Nteke Abáyijamu bụ eze ndu Juda
1L’awha kwe Jerobowamu nwa Nebatu awha iri l’ẹsato, ọ watarụ ọbu eze ndu Ízurẹlu bẹ Abáyijamu watarụ ọbu eze ndu Juda. 2Iwhe ọ chịru bụ awha ẹto lẹ Jerúsalẹmu. Ẹwha ne iya bụ Maaka nwa Abyishalọmu.
3Abáyijamu wọtaru ẹka nna iya, mekota iwhe-dụ-ẹji lile, nna iya mehawaru. Ọ tọ kpọduru obu iya g’ọ ha ye l’ẹka Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke iya nọ g’ọo Dévidi, bụ nna iya oche. 4Ọ bụru l’iswi Dévidi bẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke iya gude nụ iya nwa t’ọ nọ-chia ẹnya iya lẹ Jerúsalẹmu, bya emee tẹ Jerúsalẹmu kfụshia ike. 5Mkpata iya bụ lẹ Dévidi bẹ meru iwhe kfụru nhamụnha l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha; ọ tọ hajẹdu ome iwhe Onye-Nwe-Ọha tụru iya l’iwu jeye g’ọ nọ-beru, t’a gụfu-zhiawho l’okfu ẹhu Yuriya, bụ onye Hetu.
Anwụhu Abáyijamu
6Ọgu dazhiaruwho Rehobówamu yẹle Jerobowamu jeye gẹ Abáyijamu nọ-beru. 7Iwhe ọdo, nwụru nụ nteke Abáyijamu bụ eze ndu Juda, mẹe iwhe lile o meru b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Juda. Ọgu dazhiaruwho Abáyijamu yẹle Jerobowamu 8Abáyijamu bya alakfushia nna iya whẹ lẹ maa, e lia ya lẹ mkpụkpu Dévidi. Asa, bụ nwa iya nwoke bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya.
Nteke Asa bụ eze ndu Juda
9L’awha kwe Jerobowamu ụkporo awha, ọ watarụ ọbu eze ndu Ízurẹlu bẹ Asa watarụ ọbu eze ndu Juda. 10Iwhe ọ chịru bụ ụkporo awha ugbo labọ l’awha lanụ lẹ Jerúsalẹmu. Ẹwha ne iya oche bụ Maaka, nwa Abyishalọmu.
11Asa bẹ meru iwhe kfụru nhamụnha l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha ẹgube Dévidi, bụ nna iya meru. 12Ọ chịshikotaru iwhe bụ unwoke, l’agba ọkpara l’ụlo agwa alị ono l’owhu, bya ewofukota ẹrishi lile, nna iya whẹ doberu. 13O nokwawho g’ọ nafụru Maaka, bụ ne iya oche ọkwa eze-nwanyị ono, ọ bụ, nkele o doberu ejo agwa Ashera. Asa bẹ gbukwoshiru itso Ashera ono je akpọo ọku l’ọnu-iyi Kidirọnu. 14Ọle o to wofudu ẹka ono, l’aagwajẹ iwhe. Obenu lẹ Asa bẹ kpọru obu iya g’ọ ha ye l’ẹka Onye-Nwe-Ọha nọ jeye g’ọ nọ-beru. 15O wota iwhe nna iya doberu nsọ, mẹe iwhe yẹbedua doberu nsọ bya edobe l’eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, mbụ mkpọla-ọcha, mẹe mkpọla-ododo, mẹe arya ọdo.
Ọgu ndu Juda whẹ lẹ ndu Ízurẹlu lwụru.
16Ọgu dazhiaruwho Asa yẹle Básha, bụ eze ndu Ízurẹlu jeye gẹ whẹ nọ-beru. 17Básha, bụ eze ndu Ízurẹlu bya atatso ndu Juda ọgu, wata ọtu mkpụkpu Rema t’o shihu ike, nke ọwhu l’ooto kwe t’ọ dụ onye l’e-shi l’ẹka iya nke Asa, bụ eze ndu Juda gbafụ, m’ọ kwanụ bata iya abata.
18Tọ dụ iya bụ, Asa vutakota mkpọla-ọcha, mẹe mkpọla-ododo lile, whuduru nụ l’ẹku eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, mẹe l’ẹku ụlo-eze, woru ye ndu ozhi iya l’ẹka. Ọ bya ezhia whẹ tẹ whẹ je ibe Benu-hadadu nwa Taburimọnu, mbụ nwanwa Heziyonu, bụ eze ndu Arámu. Ẹka o bu bụ lẹ Damásukọsu; tẹ whẹ je ezhia ya sụ: 19“Tẹ mu lẹ ghu tụgba nụ bụru nnanụ gẹ nna mu yẹle nna ghu shi tụgba bụru nnanụ. Lekwa mkpọla-ọcha yẹle mkpọla-ododo, mu l’anụ ghu ndọwa. Tụgburu je emebyia atụgba ono gụ lẹ Básha, bụ eze ndu Ízurẹlu tụgbaru nke ọwhu l’ọo-parụ mu haa.”
20Benu-hadadu nabata iwhe eze bụ Asa kfuru. O yefu ndu ishi ndu ojọgu iya, whẹ jeshia ọgu lẹ mkpụkpu, dụ-gee lẹ Ízurẹlu. Whẹ lwụta mkpụkpu Ijọnu, mẹe mkpụkpu Danu, mẹe mkpụkpu Abẹlu-bẹtu-maaka, mẹe Kíneretu, mẹkota alị ndu Náfutali l’owhu. 21Básha nụlewho iwhe meru nụ, o buhaa mkpụkpu Rema ono, l’ọotu t’o shihu ike, lashia Tiza. 22Tọ iya bụ, eze bụ Asa bya atụaru ndu Juda l’owhu iwu sụ tẹ whẹ je evushikota ẹwhuru ono yẹle oshi ono, Básha shi gude atụ mkpụkpu Rema t’o shihu ike ono. Iwu ono, ọ tụru ta adụdu onye, ọ gụfuru iya m’ọo nnanụ. Ọ bụru iya bẹ eze bụ Asa gude tụa mkpụkpu Geba, dụ l’alị ndu Bénjaminu, o shihu ike, mẹe mkpụkpu Mizupa.
Anwụhu Asa
23Iwhe ọdo, nwụru nụ nteke Asa bụ eze, mẹe ike lile, ọ kparụ, mẹe iwhe lile o meru, mẹe mkpụkpu, ọ tụru o shihugee ike b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Juda. Ọo lẹ g’ọ bụwa nwoke akahụ bẹ iwhe meru iya l’ọkpa. 24Asa bya alakfushia nna iya whẹ lẹ maa, e lia ya l’ẹka e liru nna iya whẹ lẹ mkpụkpu Dévidi, bụ nna iya. Jehóshafatu, bụ nwa iya nwoke bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya.
Nteke Nedabu bụ eze ndu Ízurẹlu
25Nedabu, bụ nwa Jerobowamu bẹ watarụ ọbu eze ndu Ízurẹlu l’awha kwe Asa, bụ eze ndu Juda awha labọ. Iwhe Nedabu chịru ndu Ízurẹlu bụ awha labọ. 26O meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha, nkele ọ wọtaru ẹka nna iya, bya emee iwhe-dụ-ẹji ono, nna iya meru ndu Ízurẹlu whẹ ye ẹka whẹ.
27Básha nwa Ahayija nke ẹnya-ụlo Ísaka bya agbaarụ Nedabu ejo-ikumu, gbua ya lẹ mkpụkpu Gibetonu, dụ l’alị ndu Fílistiya nteke ono, Nedabu yẹle ndu Ízurẹlu l’owhu yebutaru ẹka ono. 28Ọ bụru l’awha kwe Asa awha ẹto, ọ bụ eze ndu Juda bẹ Básha gburu Nedabu, bya anọ-chia ẹnya iya bụru eze.
29Básha bebelewho abụru eze, o gbushikota ndibe Jerobowamu gẹ whẹ ha. Ọ tọ dụdu onye ọ harụ t’ọ tụfu ume l’ibe Jerobowamu jeye ọ lakọta whẹ l’iyi, ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha shi l’ọnu onye ozhi iya, bụ Ahayija nke Shilo kfua l’ọo-dụ. 30Iwhe kparụ iya nụ bụ iwhe-dụ-ẹji ono, Jerobowamu meru, mẹe ọwhu o meru ndu Ízurẹlu ye ẹka whẹ, mẹe ẹhu-eghughu ono, ọ kpatsuru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke Ízurẹlu.
Anwụhu Nedabu
31Iwhe ọdo, nwụru nụ nteke Nedabu bụ eze, mẹe iwhe lile o meru b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Ízurẹlu. 32Ọgu dazhiaruwho Asa yẹle Básha, bụ eze ndu Ízurẹlu l’oge nkewhe l’owhu.
Nteke Básha bụ eze ndu Ízurẹlu
33L’awha kwe Asa awha ẹto, ọ watarụ ọbu eze ndu Juda bẹ Básha nwa Ahayija watarụ ọbu eze nke ndu Ízurẹlu lẹ mkpụkpu Tiza. Iwhe ọ chịru bụ ụkporo awha l’awha ẹno. 34O meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha, nkele ọ wọtaru ẹka Jerobowamu, bya emee iwhe-dụ-ẹji ono, o meru ndu Ízurẹlu ye ẹka whẹ.
161Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru nụ Jehu nwa Hanani l’ishi Básha sụ: 2“Eshi-ọwhu mu shi l’ivovonyi kulita ghu, mee ghu t’ị bụru onye ishi ndibe mu, bụ ndu Ízurẹlu. Tẹmenu ị wọtawaa ẹka Jerobowamu, bya emewaa tẹ ndibe mu, bụ ndu Ízurẹlu ye ẹka l’ome ẹji; whẹ shiwa l’iwhe-dụ-ẹji ono, whẹ meru kpatsua mu ẹhu-eghughu, 3bẹ mu l’e-me tẹ Básha mẹe ndibe iya bụru ọzara-l’ukpo swịikpamu. Mu l’e-me ndibe ghu gẹ mu meru ndibe Jerobowamu nwa Nebatu. 4Onye ibe Básha nwụhuru lẹ mkpụkpu bụ nkụta l’a-ta anụ iya. Onye ibe iya nwụhuru l’ọma ẹgu abụru udele l’a-vụ anụ iya l’akpaa.”
Anwụhu Básha
5Iwhe ọdo, nwụru nụ nteke Básha bụ eze, mẹe iwhe o meru, mẹe ike, ọ kparụ b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Ízurẹlu. 6Básha bya alakfushia nna iya whẹ lẹ maa, e lia ya lẹ mkpụkpu Tiza. Ela, bụ nwa iya nwoke bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya.
7Okfu ono, Onye-Nwe-Ọha shi l’ọnu onye nkfuchiru iya, bụ Jehu nwa Hananayi kfua l’ishi Básha yẹle ndibe iya bẹ bụ l’iswi ejo-iwhe lile, Básha megbaberu l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha, shi nno kpatsua ya ẹhu-eghughu l’iwhe o meru, ọdo bụ l’ọ meru g’ọo ndibe Jerobowamu, l’ẹka ọ bụkwa iya nụ larụ whẹ l’iyi.
Nteke Ela bụ eze ndu Ízurẹlu
8L’awha kwe Asa ụkporo awha l’awha ishii, ọ watarụ ọbu eze ndu Juda bẹ Ela nwa Básha watarụ ọbu eze ndu Ízurẹlu. Iwhe ọ chịru bụ awha labọ lẹ Tiza.
9Onye ozhi iya, ẹwha iya bụ Zimiri, bụ onye ishi nkerẹbo ụgbo-ịnya iya bẹ gbarụ iya ejo-ikumu. Nteke ono bẹ Ela nọdu l’ụlo Aruza, bụ onye ishi l’ibe-eze lẹ Tiza angụ-sweshi iwhu. 10Zimiri bakfu iya kutsua ya l’alị, gbugbua ya. Ọ bụru l’awha kwe Asa ụkporo awha l’awha ẹsaa nkele ọ watarụ ọbu eze ndu Juda bẹ Zimiri gburu iya, bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya.
11Zimiri bụleruwho eze, nọkwa-gelewho ree l’oshi-eze iya, o gbushikota ndibe Básha gẹ whẹ ha. Ọ tọ dụdu nwa nwoke, o gbuwhodoru m’ọo onye lanụ. O gbukotaru m’ọo abụbu iya whẹ, mẹe ndu lile, whẹ l’iya l’eshi ọnya. 12Zimiri bya alakọta ndibe Básha l’iyi gẹ whẹ ha. Eshi nno, ọ vụa mbụ okfu ono, Onye-Nwe-Ọha shi l’ọnu Jehu, bụ onye nkfuchiru iya kfua l’ishi Básha. 13Mkpata iya bụru iwhe-dụ-ẹji ono, Básha yẹle nwa iya Ela megbaberu, mbụ ono, whẹ meru ndu Ízurẹlu, whẹ ye ẹka whẹ, yẹle agwa l’ẹte aga lẹ mkpa ono whẹ l’agwa, shi nno kpatsua Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu ẹhu-eghughu.
14Iwhe ọdo, nwụru nụ nteke Ela bụ eze, mẹe iwhe lile o meru b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Ízurẹlu.
Nteke Zimiri bụ eze ndu Ízurẹlu
15L’awha kwe Asa ụkporo awha l’awha ẹsaa, ọ watarụ ọbu eze ndu Juda bẹ Zimiri watarụ ọbu eze ndu Ízurẹlu. Iwhe ọ chịru bụ abalị ẹsaa lẹ Tiza. Nteke ono bẹ ndu ojọgu ndu Ízurẹlu kwarụ okpu lẹ mkpụkpu Gibetonu ono, dụ alị ndu Fílistiya 16Ndu ojọgu ono, kwarụ okpu ono bya anụa lẹ Zimiri bẹ gbarụ eze ejo-ikumu gbua ya. Whẹ nọdu mbọku ono mee Omiri, bụ onye ishi ndu ojọgu ono t’ọ bụru eze ndu Ízurẹlu. 17Ọo ya bụ, Omiri yẹle ndu Ízurẹlu lile ono, whẹ l’iya nọ lẹ Gibetonu, shi l’ẹka ono wụfuta jeshia je eyebuta mkpụkpu Tiza. 18Zimiri whụlewho l’aabyawaa ọnata mkpụkpu ono, ọ bahụ l’ime ụlo, dụ l’ibe-eze, bụ ẹka l’aanọduje zeeru ndzụ, nọdu iya l’ime nwụru ọku ye l’ụlo-eze ono, ọ nwụhu. 19Mkpata iya bụru iwhe-dụ-ẹji ono, o megbaberu. O meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha, bya anata ẹka Jerobowamu, mee iwhe-dụ-ẹji ono, o meru tẹ ndu Ízurẹlu ye ẹka whẹ.
20Iwhe ọdo, nwụru nụ nteke Zimiri bụ eze mẹe ejo-ikumu, ọ gbarụ b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Ízurẹlu.
Nteke Omiri bụ eze ndu Ízurẹlu
21Tọ dụ iya bụ, ndu Ízurẹlu bya ekekahu onwowhe ẹbo. Ndu lanụ tụru ike yeru Tibuni nwa Ginatu, ndu ọwhu tụru ike yeru Omiri. 22Ndu ọwhu tụru ike yeru Omiri bẹ ka ndu ọwhu tụru ike yeru Tibuni nwa Ginatu ẹkuku. Ọo ya bụ, Tibuni nwụhu, Omiri bya abụru eze.
23Ọ bụru l’awha kwe Asa ụkporo awha l’awha iri lẹ nnanụ, ọ watarụ ọbu eze ndu Juda bẹ Omiri watarụ ọbu eze nke ndu Ízurẹlu. Iwhe ọ chịru bụ awha iri l’ẹbo. Ọ chịru awha ishii lẹ mkpụkpu Tiza. 24Ọ zụru ugvu Samériya l’ẹka onye l’aza Shemeru. Ọ bụru mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ talẹntu labọ b’ọ zụru iya. Ọ bya atụa mkpụkpu l’eli ugvu ono, ọ gụa mkpụkpu ono Samériya, bụkwawho ẹwha Shemeru ono, shi nweru ugvu ono.
25Omiri bẹ meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha. Ejo-iwhe ono, o meru bẹ ka ọwhu ndu vuhawa iya ụzo meru. 26Nkele ọ wọtaru ẹka Jerobowamu nwa Nebatu, bya emee iwhe-dụ-ẹji ono, o meru tẹ ndu Ízurẹlu ye ẹka whẹ, gude ọgwa-whe agwa ono l’ẹte aga lẹ mkpa, shi nno kpatsua Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu ẹhu-eghughu.
Anwụhu Omiri
27Iwhe ọdo, nwụru nụ nteke Omiri bụ eze, mẹe iwhe o meru, mẹe ike ọ kparụ b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Ízurẹlu. 28Omiri bya alakfushia nna iya whẹ lẹ maa. E lia ya lẹ Samériya. Éhabu, bụ nwa iya nwoke bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya.
Nteke Éhabu bụ eze ndu Ízurẹlu
29L’awha kwe Asa ụkporo awha l’awha iri l’ẹsato, ọ watarụ ọbu eze ndu Juda bẹ Éhabu nwa Omiri watarụ ọbu eze ndu Ízurẹlu. Iwhe ọ chịru bụ ụkporo awha l’awha labọ lẹ Samériya. 30Éhabu nwa Omiri bẹ meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha ka ọwhu ndu vuhawa iya ụzo meru. 31Ọ tọ bụlekwaa l’o meru iwhe-dụ-ẹji ono, Jerobowamu nwa Nebatu meru kpụ, ọ lụkwaruwho Jézebẹlu nwa-nwanyị Etubálu, bụ eze ndu Sáyịdonu, agwakwawhọ Bálu, abarụ iya ẹja. 32Ọ tụru Bálu ẹnya-mgbẹja l’ụlo Bálu, ọ tụru lẹ mkpụkpu Samériya. 33O dobekwawho ntẹkpe Ashera. Éhabu mebaaru iwhe ọdo gude kpatsua Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu ẹhu-eghughu. Ẹhu-eghughu, ọ kpatsuru iya ka ọwhu ndu vuhawa iya ụzo kpatsuru iya.
34Ọo l’oge nke Éhabu bẹ Hiyelu nke Bẹtelu tụru mkpụkpu Jériko. O whuru iya ishi ọkpara iya nwoke, ẹwha iya bụ Abyiramu t’o gbube ukfu mkpụkpu ono, bya ewhua ya ishi mbuhu-ime iya, bụkwawho nwoke, ẹwha iya bụ Segubu t’o ye ọnu ẹka, l’ee-shije abahụ lẹ mkpụkpu ono. Iwhe ono bẹ Onye-Nwe-Ọha dụhawa mbụ shi l’ọnu Jóshuwa nwa Nụnu kfua l’oo-me.
17Ụwhegu l’anụ Eláyija nri
1O noo ya, Eláyija, bụ onye mkpụkpu Tishibe, dụ l’alị Giledu bya asụ Éhabu: “Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu vuru-a ishi iya g’o vu iya, mbụ onye ono, mu l’ejeru ozhi, bẹ iji ta abyadụ l’a-da, mini ta abya l’a-chị l’ime awha olemole ntaa, gbahaa mẹ mu satarụ ọnu mu sụ t’ọ dụ nno.”
2Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru okfu nụ Eláyija sụ: 3“Tụgburu lụfu l’ẹka-a, swịa ụzo ẹnyanwu-awata je edomia onwoghu lẹ mgboro ọnu-iyi Keritu, dụ l’ụzo ẹnyanwu-awata Jọ́danu. 4Ọo l’ọnu-iyi ono bẹ l’ịi-ngụje mini, tẹmenu mu kfuwaru ụwhegu t’o wotajeru ghu nri l’ẹka ono.”
5Ọo ya bụ, Eláyija tụgbua je emee gẹ Onye-Nwe-Ọha sụru iya t’o mee. Ọ tụgbua je anọdu lẹ mgboro ọnu-iyi Keritu ono, dụ l’ụzo ẹnyanwu-awata Jọ́danu. 6Ụwhegu l’ewojejeru iya nri yẹle anụ l’ụtsu, ewojekwaru iya whọ nri yẹle anụ l’urwẹnyashi. Ọ bụru l’ọnu-iyi ono bẹ l’ọongu mini.
7A nọnyaa, ọnu-iyi ono tahụ nkele mini ta achịhedu l’alị ono.
Eláyija yẹle nwanyị-mbunu, bu lẹ Zárẹfatu
8Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru Eláyija sụ: 9“Gbalihulekwawho jeshia mkpụkpu Zárẹfatu ono, dụ lẹ Sáyịdonu je anọdu l’ẹka ono. O nweru nwanyị-mbunu, bu l’ẹka ono, mu kfuwaru t’ọ nụje ghu nri.” 10Ọo ya bụ, Eláyija tụgbua, ọ bụru iya oje mkpụkpu Zárẹfatu. O rwulewho ọnu ẹka l’eeshije abahụ lẹ mkpụkpu ono, ọ whụa nwanyị-mbunu ọbu g’ọ nọdu l’ẹka ono erwukota nkụ. Eláyija kua ya sụ: “Byiko, kutanu mini ye l’iwhe wotaru mu tẹ mu ngụa.” 11Nwanyị ono tụgburu tẹ ya je ekutaru iya mini ọbu, Eláyija kua ya sụ: “Byiko, wotafukwaaru mu nwibiribe buredi.”
12Nwanyị ono sụ: “Oowa! Mẹ mu te enwekwa buredi; mu gude ẹwha Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke, nọ ndzụ ekfuru ghu iya. Iwhe dụ mu l’ụlo kpụ bụkwa nwọchi-l’ẹka ụturutuu iwhe l’eegudeje eme buredi, dụ l’efere mẹe mmanụ, l’ete edzua kaa, dụ l’ite-mkpa. Ọo ya bẹ mu l’erwutaru nkụ-a tẹ mu bahụ je emepya ya tẹ mu lẹ nwa mu ria. Anyi -riwa iya bụwaa t’anyi zẹe ẹgu nwụhu.”
13Eláyija sụ iya: “Ba atsụshi egvu. Lashia je emee ya ẹgube ono, i kfuru. Ọle vuadaru ụzo ghetaru mbẹdua buredi, ha nwanshị lẹ nwụturutuu iwhe ono gude wotaru mu, e megee gụ eghetawaro ọwhu gụ lẹ nwa ghu l’e-ri. 14Nkele Onye-Nwe-Ọha, mbụ Chileke nke Ízurẹlu kfuru sụ: ‘Ụturutuu-iwhe, e gude eme buredi ta abyadụ l’a-gvụ agvụ l’efere ono; mmanụ ta abya l’a-gvụ agvụ l’ite-mkpa ono jeye mbọku Onye-Nwe-Ọha l’e-me tẹ mini chịa lẹ mgboko.’ ”
15Nwanyị ono tụgbulekwaruwho je emee gẹ Eláyija kfuru iya. O noo ya, nwanyị ono yẹle ndibe iya mẹe Eláyija bya enweru nri, whẹ l’erije mbọkumboku. 16Ụturutuu-iwhe ono, l’eegudeje eme buredi ta agvụje agvụ l’efere ono, mmanụ ta agvụje agvụ l’ite-mkpa ono ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha shi l’ọnu Eláyija kfua.
17A nọtanyaa nteke ọbu, ẹhu gude nwatibe nwanyị ono, nwe ụlo ono. Nwata l’aka njọ aka eje l’ẹhu ono, nke ọwhu ume buhuru iya. 18Nwanyị ono sụ Eláyija: “Onye nke Chileke, ?ọo gụnu bẹ l’ịi-gụru nụ mu l’ọo iwhe mu meru ghu? ?Ọo iwhe ị byarụ bụ t’ị nyatarụ mu lẹ mu l’eme iwhe-dụ-ẹji, shi nno gbua nwatibe mu.”
19Eláyija sụ iya: “Kee mu nwata ghu ọbu.” Eláyija bya ekuta iya l’ụtakfu nwanyị ono kuba l’ime mkpu nke imeli, ẹka l’ọonoje, je enyebe iya l’iwhe-azẹe ya. 20Ọ ryarụ kpua Onye-Nwe-Ọha sụ: “Gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke mu, ?ndẹe g’o gude i mee t’ejo-ndakfu ọwaa dakfu nwa-mbunu-a, mu nọ lẹ nkiya-a, mbụ nke t’i gbua nwa iya?”
21Tọ dụ iya bụ, Eláyija dakoru nwata ono l’eli ugbo ẹto machịa onwiya, ryaku Onye-Nwe-Ọha sụ: “Byiko Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke mu, menua tẹ ndzụ nwata-a lawhuru iya azụ.”
22Onye-Nwe-Ọha nụa olu Eláyija. Ndzụ nwata ono bya alawhuru iya azụ, o whekorohu. 23Eláyija dulia nwata ono, whẹ shi l’ụlo-eli ono gbazhita lẹ nke alị, o duru iya dee ne iya sụ: “Lee lẹ nwa ghu nọwaa ndzụ.”
24Nwanyị ono sụ Eláyija: “Ọo ntaa bẹ mu marụ l’ị bụ ọkpobe onye nke Chileke, tẹmenu okfu, Onye-Nwe-Ọha shi l’ọnu ghu ekfu bụru ire-lanụ.”
18Eláyija yẹle Obedaya
1A nọtaada ọdu, bya erwua awha ẹto, Onye-Nwe-Ọha kfuru okfu nụ Eláyija sụ: “Je tẹ Éhabu whụ ghu ẹnya, mu l’e-me tẹ mini chịa lẹ mgboko.” 2Ọo ya bụ, Eláyija jeshia tẹ Éhabu whụ iya ẹnya.
Nteke ono bẹ mkpẹgu, dụ lẹ Samériya kabaa njọ. 3Éhabu kua Obedaya, bụ onye ishi l’ibe iya. Obedaya bẹ bụ onye Onye-Nwe-Ọha dụru lẹ nsọ shii. 4Nteke Jézebẹlu shi egbushi ndu nkfuchiru Onye-Nwe-Ọha bẹ bụ Obedaya chịtaru ndu nkfuchiru Onye-Nwe-Ọha ono ụkporo madzụ ugbo ise je edomishia l’ọgba. O dobegeru whẹ ụkporo madzụ ugbo labọ l’ụmadzu iri iri l’ọgba lanụ, azụ whẹ lẹ nri, ekuru whẹ mini. 5Éhabu bya asụ Obedaya: “T’anyi jegbakotadaa alị-a ghaa ya vulavula jekota l’ẹnya mini mẹe lẹ nsụda dụkota iya nụ, o nwekwaru gẹ l’ọo-dụ anyi awhụ ẹka irwu-ẹwu dụ, shi nno dzọta ịnya anyi mẹe ịnya-mulu anyi ndzụ t’elwu anyi l’owhu bẹ anwụshihu.” 6Ọo ya bụ, whẹ bya ekee alị ono eke gẹ whẹ l’e-shi jegbakota iya. Éhabu tsogburu ẹka lanụ, Obedaya tsogburu ẹka lanụ.
7Gẹ Obedaya tsogburu ẹka iya nkiya, bẹ yẹle Eláyija dzudaru. Obedaya hụbelekwa iya whọ ama, bya ewhuzetaru iya iwhu l’alị kele iya sụ: “Onye-nwe-mu nụ Eláyija. ?Ọo ghu bẹ dụ ẹgube-ẹ?”
8Eláyija sụ iya: “Ọo mbẹdua b’ọ bụ. Tụgburu je akarụ onye-nwe-ghu nụ lẹ Eláyija nọ l’ẹka-a.”
9Obedaya sụ: “?Ọo ejo-iwhe gụnu bẹ mu meru, meru g’o gude l’iime t’i nwuru mụbe nwozhi ghu ye l’ẹka Éhabu, t’o gbua mu? 10Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu vuru-a ishi iya g’o vu iya, iwhe mu l’ekfuru ghu bụ l’ọ tọ dụkwa mba gẹ mba, m’ọ bụ alị-eze, onye-nwe-mu nụ yewhodoru madzụ t’e je achọo ghu. Mba gẹ mba mba ha, m’ọbu alị-eze ọwhu sụru l’ị tị nọdu lẹ nkewhe bẹ l’ọonuje nte tẹ whẹ ria lẹ whẹ ta awhụdu ghu. 11Ọ bụru iya b’ị byarụ ntaa bya asụ tẹ mu tụgburu je akarụ onye-nwe-mu nụ lẹ Eláyija bẹ nọ l’ẹka-a. 12Mu ta amadụ ẹka Ume Onye-Nwe-Ọha l’a-parụ ghu je edobe mẹ mu halẹ ghu whọ tụgbua. Mu -jelewho je ekfuru iya Éhabu, ọ bya, tọ whụ ghu, ya egbua mu. Lẹ mụbe onye ozhi ghu, Onye-Nwe-Ọha shi eshi mu bụ nwokoro dụtaru lẹ nsọ. 13Onye-nwe-mu nụ, ?t’ị nụjebudua iwhe mu meru nteke ono, Jézebẹlu shi egbushi ndu nkfuchiru Onye-Nwe-Ọha, mbụ gẹ mu shi domia ndu nkfuchiru Onye-Nwe-Ọha ono ụkporo ugbo ise l’ọgba? Mu domigeeru whẹ ụkporo labọ l’ụmadzu iri iri l’ọgba lanụ, azụ whẹ lẹ nri, ekuru whẹ mini. 14Ọ bụru iya b’ị byarụ ntaa bya asụ tẹ mu tụgbua je akarụ onye-nwe-mu nụ lẹ Eláyija nọ l’ẹka. Aa, oo-gbukwa mu-o.”
15Eláyija sụ: “Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu vuru-a ishi iya g’o vu iya, mbụ onye ono, mu l’ejeru ozhi, bẹ mu mejekwa tẹ Éhabu whụ mu ntanụ.”
Éhabu l’ejekfu Eláyija
16Ọo ya bụ, Obedaya tụgbua jekfu Éhabu je ezhia ya ozhi ono, Éhabu jekfushia Eláyija. 17Éhabu bya awhụ Eláyija sụ iya: “?Ọo kwa ghu dụ nno, gụbe onye ono, bụ onye okfu-l’ụka ndu Ízurẹlu?”
18Eláyija sụ: “Ọ tọ kwa mbẹdua bẹ kpatarụ okfu-l’ụka lẹ Ízurẹlu. Ọo gụbedua gụ lẹ ndibe nna ghu bụ ndu ishi okfu-l’ụka, o noo nkele unu harụ ome iwhe iwu Onye-Nwe-Ọha kfuru, gwalahaa Bálu. 19Ngwa zhia t’e je kua ndu Ízurẹlu l’owhu tẹ whẹ byakfuta mu l’ugvu Kamẹlu. Chịta ụnu madzụ l’ụkporo ugbo labọ l’iri, bụ ndu l’ekfuchiru Bálu mẹe ụnu madzụ, bụ ndu l’ekfuchiru Ashera, mbụ ndu Jézebẹlu l’anụ nri tẹ whẹ bya.”
Eláyija yẹle ndu l’ekfuchiru Bálu
20Ọo ya bụ, Éhabu bya ezhia nzhi, e kua ndu Ízurẹlu l’owhu mẹe ndu l’ekfuchiru Bálu, whẹ dzukota l’ugvu Kamẹlu. 21Eláyija bya akfụru ndu Ízurẹlu ono l’iwhu gẹ whẹ ha sụ: “?Ọo nteke ole bẹ unu l’a-nọnyaa nggada labọ nọ-beru? Ọ -bụru l’ọo Onye-Nwe-Ọha bụ Chileke, unu bajẹnuru iya ẹja. Nteke bụ l’ọo Bálu bụ Chileke, t’unu abajẹru iya ẹja.”
Whẹ te ekfu okfu yeru iya.
22Tọ dụ iya bụ, Eláyija sụ ndu ono: “Ọo mbẹdua kpụ bẹ whuduru nụ lẹ ndu l’ekfuchiru Onye-Nwe-Ọha. Ọle ndu l’ekfuchiru Bálu dụ ụnu madzụ l’ụkporo labọ l’iri. 23T’a kpụtaru anyi oke-eswi labọ. Tẹ whẹ hata oke-eswi lanụ gbua bọkashia anụ iya doo l’eli nkụ, ọle tẹ whẹ ba anwụkwaru ọku ye iya. Mbẹdua a bya egbua oke-eswi lanụ ọwhu bọkashia anụ iya doo l’eli nkụ, mu eje anwụru ọku eye iya. 24Unu akpọ-kua ẹwha agwa unu, tẹ mbẹdua kpọ-kua ẹwha Onye-Nwe-Ọha. Onye ọwhu gude ọku za, a marụ l’ọo ya bụ Chileke.”
Ndu Ízurẹlu ono gẹ whẹ ha zụkota mgbede sụ: “Iwhe i kfuru dụ ree.”
25Eláyija sụ ndu l’ekfuchiru Bálu: “Unu vuru ụzo hata oke-eswi lanụ gbua, nkeshi ọwhu unu ha l’igwe. Unu akpọ-kua ẹwha agwa unu, ọle t’unu ba anwụkwaru ọku ye iya.” 26Whẹ bya akpụta oke-eswi lanụ l’ime oke-eswi a nụru whẹ gbua.
Whẹ kpọ-kua ẹwha Bálu wata l’ụtsu jeye l’eswe asụje: “Gụbe Bálu, zanụ anyi oku!” Tọ dụ ọwhu, meru nụ, tọ dụ onye yeru whẹ ọnu. Whẹ tsoru ẹnya-mgbẹja ono, whẹ meru etewhe egvu mgburumgburu.
27O be l’eswe, Eláyija jalahaa whẹ ewenu sụ: “Unu ryafua ya aryafu, nkele ọo agwa b’ọ bụ. O nweru ike ya abụru l’ọ nọ l’oke ọriri, m’ọbu l’oome iwhe ọdo, m’ọbu l’o jeru iwhe. O nweru ike ya abụru mgbẹnya bẹ l’ooku, t’unu tee ya.” 28Whẹ ryashịa ya ike, gude mma mẹe arwa egvujashi onwowhe l’ụzo omelalị whẹ jeye mmee, shi whẹ l’ẹhu l’asọ gborogboro. 29Echi-eswe bya aghata gẹ whẹ chiwhenyaaru okorobo mkpu ono, whẹ l’echi, rwua oge nteke l’aagbajẹ ẹja urwẹnyashi, tọ dụ ọwhu meru nụ, t’e yeru whẹ ọnu, tọ dụ onye ngarụ whẹ nchị.
Onye-Nwe-Ọha gude ọku bya eripyaa ngwo-ẹja Eláyija
30Tọ dụ iya bụ, Eláyija sụ ndu Ízurẹlu ono gẹ whẹ ha: “Unu bya mu ntse.” Whẹ jekube iya ntse. Eláyija bya edozhia ẹnya-mgbẹja Onye-Nwe-Ọha, e nwutsushiru enwutsushi. 31Ọ bya apata ẹwhuru iri l’ẹbo. Ẹwhuru iri l’ẹbo ono nọ-chiru ẹnya ikfu iri l’ẹbo, bụ ụnwu Jékọpu, mbụ Jékọpu ono, Onye-Nwe-Ọha kfujeru sụ: “Ẹwha ghu l’a-bụ Ízurẹlu.” 32O gude ẹwhuru ono kpọkoberu Onye-Nwe-Ọha ẹnya-mgbẹja. Ọ bya egvua ose mgburumgburu l’ẹnya-mgbẹja ono, gvuta iya shii, nke ọwhu tinu balị labọ l’a-lage iya. 33Ọ bya edoo ya nkụ gẹ l’ọo-dụ, bya egbua oke-eswi ono bọkashia anụ iya doo l’eli nkụ ono. Ọ sụ: “Unu je ekujishia mini l’ite njakọnu ẹno, bya awụa l’eli ngwo-ẹja ọkpokota-iwhe-ọku-a mẹe lẹ nkụ-a.”
34Ọ sụ whẹ: “Unu je ekutafua nke ugbo labọ” Whẹ je ekutafua nke ugbo labọ.
Ọ sụ whẹ: “Unu je ekutafua nke ugbo ẹto” Whẹ je ekuta nke ugbo ẹto. 35Mini ono l’asọ l’eli ẹnya-mgbẹja ono mgburumgburu awụ ala l’ose ono jeye o ji pyịtikomu.
36Oge nteke l’aagbajẹ ẹja urwẹnyashi rwulewho, Eláyija, bụ onye l’ekfuchiru Onye-Nwe-Ọha bya akpụlitaru ntse sụ: “Gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ébirihamu, mẹe nke Áyiziku, mẹe nke Ízurẹlu, menua t’a marụ ntanụ l’ọo ghu bụ Chileke lẹ Ízurẹlu mẹe t’a marụ lẹ mu bụ onye ozhi ghu, ọwaa l’iwhe-e, mu meru bẹ bụ iwhe ị sụru tẹ mu mee. 37Zanụ mu oku byiko Onye-Nwe-Ọha, zanụ mu oku, nke ọwhu ndu-a l’a-marụ l’ọo gụbe Onye-Nwe-Ọha bẹ bụ Chileke, ọ bụru ghu l’e-me t’obu whẹ lwawhu azụ l’ẹka ị nọ.”
38Tọ dụ iya bụ, ọku shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha bụru whaa, bya eripyaa ngwo-ẹja ono, mẹe nkụ ono, mẹe ẹwhuru ono, mẹe ẹja, dụ l’alị, mịchakota mini ono, dụ l’ose ono.
39Nteke ndu Ízurẹlu ono gẹ whẹ ha whụru iya, whẹ dashịa kpube iwhu l’alị ryashịa sụ: “Ọo Onye-Nwe-Ọha bẹ bụ Chileke-o! Ọo Onye-Nwe-Ọha bẹ bụ Chileke-o!”
40Eláyija sụ whẹ: “Unu gudeshia ndu l’ekfuchiru Bálu. T’ọ bọ dụkwa onye l’ime whẹ l’e-pyofu m’ọo onye lanụ gbalaa.” Whẹ gudeshia whẹ; Eláyija chịta whẹ jeshia lẹ nsụda Kishọnu je egbushikota whẹ l’ẹka ono.
Mini l’achị
41O noo ya, Eláyija sụ Éhabu: “Tụgburu je eria ngụa, nkele ẹwhu mini l’awhụwaa.” 42Éhabu tụgburu tẹ ya je eria ngụa. Eláyija nyihu ọnunu swọngu-swọngu ugvu Kamẹlu, whuzeta kpupyabe iwhu lẹ mgbakụ ikpere ọkpa iya.
43Ọ sụ nwozhi iya: “Tụgbua ntaa je eleedaa ẹnya l’ụzo eze-ẹnyimu.”
Nwozhi iya ono je elee ẹnya, bya asụ iya: “Ọ tọ dụkwa iwhe mu whụru.”
Ọ sụ iya t’o je ya nno ugbo ẹsaa.
44O be lẹ nke ẹsaa, nwozhi iya ono sụ: “Mu whụru urwukpu, habelewho g’ọo ẹka madzụ g’o shi l’eze-ẹnyimu ono ahụ-lita.”
Eláyija sụ iya: “Tụgburu je akarụ Éhabu sụ iya: ‘Dozhia ụgbo-ịnya ghu gude gbazeta, a nọnyaa mini nmaburu ghu ye.’ ”
45A nọlewho nwanshị, igweli darwube, urukpu jihu kpaaluu, whẹrewhere welahaa, oke mini chịlahaa. Éhabu gbarụ lashia mkpụkpu Jezerẹlu. 46Ike Onye-Nwe-Ọha bya Eláyija l’ẹhu, ọ rwụkota iwhe o ye l’ẹhu nyịbe, gbagbụa je agbaghata Éhabu rwua ẹka l’eeshije abahụ lẹ Jezerẹlu.
19Eláyija l’agbarụ Jézebẹlu ọso
1Éhabu bya akọkotaru Jézebẹlu iwhe lile, Eláyija meru mẹe g’o gude gbushikota ndu l’ekfuchiru Bálu lẹ mma. 2Ọo ya bụ, Jézebẹlu zhia nzhi t’e je ezhia Eláyija sụ: “Ọ bya l’erwudeshia oge ntaa echile bẹ mu mewaru ndzụ ghu g’i meru nke ndu ono, l’ekfuchiru Bálu. Ọ -dụa nno, t’agwa gwaa mu ọchi, mbụ t’o mekwaa mu ọ-ka-njọ.”
3Eláyija tsụlahaa egvu, o kwee gbaa ọso ndzụ iya. O rwulewho mkpụkpu Byiyesheba, dụ l’alị ndu Juda, ọ haa nwozhi iya l’ẹka ono. 4Yẹbedua l’onwiya jee ije ujiku owhu bahụ l’echi-ẹgu. O rwua l’ukfu oshi junipa ọbu, ọ nọ-zeta l’alị, kfude nggẹ l’ọ dụ g’e shi ya nwụhu. Ọ sụ: “Ọ dụwaa mu ree, byiko Onye-Nwe-Ọha wotanu ndzụ mu, lẹ mu ta akadụ ndụ-ichee mu whẹ mma.” 5O kfugee nno, zẹ-zhita l’ukfu oshi ono, mgbẹnya rwekota iya.
E jia ekfu, ojozhi-imigwe lanụ bya akpa iya ẹka sụ: “Gbeshi ria iwhe.” 6Eláyija bya achịkaa ẹnya whụ ishi buredi, e gheru l’ovokọku yẹle ite-mini, a sụberu iya l’ụzo ishi. Ọ bya eria ngụa zẹ-zhita ọdo.
7Ojozhi-imigwe, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha ono byawhu azụ nke ugbo labọ, bya akpa iya ẹka sụ: “Gbeshi ria iwhe, ọdua bẹ ije ọbu l’anyịkwa ghu anyị” 8Ọ bya agbalihu ria ngụa. O gude ike nri ono, o riru jee ije ụkporo abalị ugbo labọ, eswe l’ẹnyashi jeye o jerwua ugvu Horẹbu, bụ iya bụ ugvu Chileke.
Nteke Eláyija nọ l’ugvu Horẹbu
9O rwulewho ugvu Horẹbu, ọ bahụ l’ọgba je aradụ l’ẹnyashi iya. Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru iya sụ: “?Ọo gụnu b’ị nọ l’ẹka-a eme Eláyija?”
10Eláyija sụ: “Okfu ẹhu gụbe Onye-Nwe-Ọha, mbụ Chileke, bụ Ọkalibe-Kakọta-Ike l’enwu mu ọku l’ẹhu. Nkele ndu Ízurẹlu bẹ hawarụ ọgbandzu ghu, whẹ nwutsushiwaa ẹnya-mgbẹja ghu, tụko ndu nkfuchiru ghu gbugbushia lẹ mma, ọ bụwaru mbẹdua nwẹka mu bẹ whọduru nụ. Ntaa bẹ whẹ l’achọwaa ishi ndzụ mu.”
11Onye-Nwe-Ọha sụ: “Ngwa, lụfu je akfụru l’iwhu Onye-Nwe-Ọha l’eli ugvu, nkele Onye-Nwe-Ọha l’abya aghata.”
Tọ dụ iya bụ, uburu-aga bya aghaa gbawashịa ugvu ono, gbakpọshia eze-ẹwhuru, dụ-gee l’ugvu ono irigiri irigiri l’iwhu Onye-Nwe-Ọha ono. Ọle Onye-Nwe-Ọha ta anọdu l’uburu-aga ono. Uburu-aga ono ghagelewho, alị-ọnma-jijiji wata, Onye-Nwe-Ọha ta anọ l’alị-ọnma-jijiji ono. 12Alị-ọnma-jijiji ono nmabulewho, ọku bya nkiya; Onye-Nwe-Ọha ta anọ l’ọku ono. Ọku ono nyịhulewho, nwa olu-okfu, ha rịngu rịngu daa. 13Eláyija nụa ya, o gude uwe iya kwechia onwiya iwhu, lụfuta bya akfụru l’ọnu ọgba ono.
Olu-okfu lanụ bya asụ iya: “?Ọo gụnu b’ị nọ l’ẹka-a eme Eláyija?”
14Eláyija sụ: “Okfu ẹhu gụbe Onye-Nwe-Ọha, mbụ Chileke, bụ Ọkalibe-Kakọta-Ike l’enwu mu ọku l’ẹhu. Nkele ndu Ízurẹlu bẹ hawarụ ọgbandzu ghu, whẹ nwutsushiwaa ẹnya-mgbẹja ghu, tụko ndu nkfuchiru ghu gbugbushia lẹ mma, ọ bụwaru mbẹdua nwẹka mu bẹ whuduru nụ. Ntaa bẹ whẹ l’achọwa ishi ndzụ mu.”
15Onye-Nwe-Ọha sụ iya: “Dawhu azụ shia ụzo ọwhu i shiru jeshia echi-ẹgu Damásukọsu. Nteke i rwuru, wụa Hazẹlu mmanụ l’ishi t’ọ bụru eze ndu Arámu. 16Gụ awụa Jehu nwa Nimishi mmanụ l’ishi t’ọ bụru eze ndu Ízurẹlu, gụ awụa Eláyisha nwa Shefatu nke mkpụkpu Abẹlu-mehola mmanụ l’ishi t’ọ nọ-chia ẹnya ghu bụru onye nkfuchiru Chileke. 17Onye gbalaru tẹ Hazẹlu be egbu iya lẹ mma, Jehu egbua ya. Onye gbalaru tẹ Jehu be egbu iya lẹ mma, Eláyisha egbua ya. 18Ọle mu doberu ụnu madzụ ugbo iri l’ẹsaa, l’ụkporo madzụ ugbo iri l’alị Ízurẹlu, bụ ndu l’ẹte ewotabua ikpere whẹ byishiru Bálu lẹ whẹ l’abarụ iya ẹja, whẹ te etsutsubua ya ọnu.”
Eláyija yẹle Eláyisha
19Ọo ya bụ, Eláyija shi l’ẹka ono lụfu. Ọ whụa Eláyisha nwa Shefatu l’ẹka o gude oke-eswi iri l’ẹbo, a jịgbaru ẹbo-ẹbo atụ ogvẹja, ọ nọdu l’ọwhu meru whẹ iri l’ẹbo akpụ whẹ. Eláyija jekfushia ya, wota ukpo iya wukobe iya l’ẹhu. 20Eláyisha hakọta oke-eswi ono, gbatsoru Eláyija. Eláyisha sụ: “Tẹ mu tsutsua ne mu lẹ nna mu ọnu, mu abyawarọ bya etsoru ghu.” Eláyija sụ iya: “Dawhu azụ. ?Ọo gụnu bẹ mu meru ghu?”
21Eláyisha tsuwhu azụ, je egbushikota oke-eswi iya whọ. O gude oshi ono, e gude jịgbabe-gee whẹ shia anụ iya kekashiaru ndu madzụ, whẹ taa. Ọ palihu nteke ono tsopyaa Eláyija jelahaaru iya ozhi.
20Benu-hadadu jekfuru ndu Samériya ọgu
1Benu-hadadu, bụ eze ndu Arámu bya achịkobe ndu ojọgu iya l’owhu. Ọ chịta ndu eze ụkporo l’iri l’ẹbo whẹ l’iya lịru, whẹ chịru ịnya mẹe ụgbo-ịnya. Whẹ je eyebuta mkpụkpu Samériya, lwụshi whẹ ọgu. 2O zhia ndu l’a-bahụ lẹ mkpụkpu je ezhia Éhabu, bụ eze ndu Ízurẹlu sụ iya l’ọ waa iwhe Benu-hadadu l’ekfu ndọwa: 3Mkpọla-ọcha ghu yẹle mkpọla-ododo ghu bukọtaakwaa nkemu, unyomu ghu ndu ọwhu ka ọma ụma mẹe ụnwegirima ghu bụkwaruwho nkemu.
4Eze ndu Ízurẹlu sụ: “Gụbe eze bụ onye-nwe-mu nụ, ọo g’i kfuru bụ g’ọ dụ, mbụ lẹ mbẹdua mẹe iwhe lile, mu nweru bẹ bụkota nkeghu l’ezhi.”
5Ndu ozhi ono dawhu azụ ọdo je asụ iya: “Benu-hadadu bẹ sụru agha: ‘Mu zhihawaru t’ị chịta mkpọla-ọcha ghu, mẹe mkpọla-ododo ghu, mẹe unyomu ghu whẹ, mẹe ụnwegirima ghu nụ mu. 6Ọle oge ntaa echile bẹ mu l’e-ye ndu ozhi mu tẹ whẹ bya etsoru ụlo ghu mẹe ụlo ndu l’ejeru ghu ozhi ghaa vulavula. Iwhe ẹka whẹ gbakfuru, ọ dụ whẹ ree l’ẹnya, whẹ ewota iya.’ ”
7Tọ dụ iya bụ, eze ndu Ízurẹlu bya ekukobe ndu bụ ọgurenya alị ono l’owhu sụ whẹ: “?Unu whụru-a gẹ nwoke-e l’achọ mu okfu? O zhiru ozhi tẹ mu nụ iya unyomu mu, mẹe ụnwegirima mu, mẹe mkpọla-ọcha mu, mẹe mkpọla-ododo mu, mu ta ajịka iya.”
8Ndu bụ ọgurenya ono gẹ whẹ ha mẹe ndu Ízurẹlu l’owhu sụ: “Ba angashịru iya nchị, be ekwetakwa iwhe o kfuru.”
9Ọo ya bụ, Éhabu zhiwhu ndu ono, Benu-hadadu zhiru ozhi azụ sụ: “Unu karụ onye-nwe-mu nụ, bụ eze sụ iya: ‘Iwhe lile, i vu ụzo ryọo mụbe onye ozhi ghu bẹ mu l’e-mekotaru ghu. Ọle nke ikpazụ-a bẹ mu l’ẹte adụdu ike eme.’ ” Ndu ono, byarụ ozhi ono lụfu je ezhia Benu-hadadu iwhe e zhiru whẹ.
10Benu-hadadu bya ezhia Éhabu ozhi ọdo sụ: “T’agwa gwakwa mu ọchi, mbụ t’o mekwaa mu ọka-njọ, mẹe ivovonyi, dụ lẹ mkpụkpu Samériya whudukwa ọwhu l’eji ndu mu lẹ whẹ lị mkpoji ẹka l’ẹhu l’ẹhu.”
11Eze ndu Ízurẹlu sụ: “Unu karụ iya l’onye tu nkogo l’ukfu ta angajẹdu ụnga, m’ọ tọko lwụ-gbua l’ọgu.”
12Ọ bụru gẹ Benu-hadadu nọdu lẹ mkpu angụ mmẹe yẹle ndu eze ono, whẹ l’iya nọ, b’a bya ezhia ya ozhi ono. Ọ sụ ndu nkiya: “Unu kwakọbe ọgu.” Whẹ kwakọbe onwowhe tẹ whẹ je alwụshi ndu mkpụkpu Samériya ọgu.
Éhabu l’alwụ-gbu Benu-hadadu
13Ọo ya bụ, o nweru onye nkfuchiru Chileke, byakfutaru Éhabu, bụ eze ndu Ízurẹlu bya asụ iya l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ?Ị whụru-a ikpoto ndu-a? Mu l’e-woru whẹ ye ghu l’ẹka ntanụ, gụ amarụ l’ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha.
14Éhabu sụ: “?Ọo onye bẹ l’e-me iya nụ?”
Onye nkfuchiru Chileke ono sụ: “Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ‘Ọo unwokoro ojọgu ndu ọ-chị-ọha, l’achị obodo bẹ l’e-me iya nụ.’ ”
Tọ dụ iya bụ: Éhabu sụ: “?Ọo ndu ole l’e-vu ụzo wata ọgu ọbu?”
Onye nkfuchiru Chileke ono sụ: “Ọo unubẹdua.”
15Tọ dụ iya bụ, ọ chịkobe unwokoro ojọgu ndu ọ-chị-ọha, l’achị obodo ono. Iwhe whẹ dụ bụ ụkporo madzụ ugbo iri lẹ nnanụ l’ụmadzu iri l’ẹbo. E megee, ọ bya achịkobe ndu Ízurẹlu, ụnu madzụ iri l’ẹsaa l’ụkporo iri. 16Ọ bụru l’eswe bẹ whẹ tụgburu jeshia mbụ nteke Benu-hadadu nọdu lẹ mkpu ngụtawaa mmẹe l’ọotsu iya atsụ yẹle ndu eze ụkporo l’iri l’ẹbo whọ, whẹ l’iya tụgbaru. 17Unwokoro ojọgu ndu ọ-chị-ọha, l’achị obodo ono vuru ụzo tụgbua.
Benu-hadadu bẹ yefuhawaru ndu bya agbaarụ iya ama sụ: “O nwekwaru unwoke shi lẹ Samériya eje abya.”
18Benu-hadadu sụ: “Ọ -bụru lẹ whẹ byarụ lẹ nchị-ọdu-ndoo, t’unu kpụkoo whẹ lẹ ndzụ, nteke bụ lẹ whẹ byarụ ọgu, t’unu kpụkoo whẹ lẹ ndzụ.”
19Unwokoro ojọgu ono vuru ụzo wụfuta lẹ mkpụkpu; ndu ojọgu ọdo l’etso whẹ etso. 20Onyenọnu gbua onye yẹle iya l’alwụ ọgu. Ndu Arámu gbalashịa, ndu Ízurẹlu chịpyabe whẹ. Ọle Benu-hadadu, bụ eze ndu Arámu bẹ nọdu l’eli ịnya gbalaa yẹle ndu l’agba ịnya. 21Eze ndu Ízurẹlu l’eje l’ike l’ike, egudeshi ịnya whẹ, mẹe ụgbo-inya whẹ, gbua ndu Arámu nke ẹtu.
22E megelewho, onye nkfuchiru Chileke ono byakfuta eze ndu Ízurẹlu ono bya asụ iya: “Tsụkwaa onwoghu ike atsụtsu l’ẹhu, marụ iwhe l’ii-me. O noo nkele awha kụgba ishi lẹ nwune iya bẹ eze ndu Arámu l’a-bya alwụshi ghu ọgu ọdo.”
23Ndu ishi-ozhi eze ndu Arámu kfulahaaru iya sụ: “Iwhe meru g’o gude ndu Ízurẹlu ka anyi ọkpehu bẹ bụ l’agwa whẹ bụ agwa eli-nwugvu. Ọ -bụru l’anyi lẹ whẹ lwụru ọgu ono l’ẹka dụ barịkiti, bẹ anyi l’a-ka whẹ ọkpehu. 24Iwhe l’ii-me bụ t’i woshia ndu eze whọ l’ọnodu whẹ, wotachia ndu ishi ndu ojọgu dochia ẹnya whẹ. 25Gụ agụfuta ndu ojọgu, ha g’ọo ndu ọwhu e gburu egbu, mẹe ịnya ha g’ọo ọwhu tuwhashihuru etuwhashihu, mẹe ụgbo-ịnya ha g’ọo ọwhu tuwhashihuru nụ, t’anyi jekfu whẹ ọgu l’ẹka dụ barịkiti. Anyi kafụtaje whẹ ọkpehu.” Benu-hadadu kweta, mee iwhe whẹ kfuru iya.
26Awha kụgbalewho ishi lẹ nwune iya, Benu-hadadu gụfuta ndu Arámu whẹ jeshia mkpụkpu Afẹku, tẹ whẹ je alwụshi ndu Ízurẹlu ọgu. 27A bya agụfuta ndu Ízurẹlu kwakọbe whẹ ree, whẹ wụ-kfushia whẹ. Ndu Ízurẹlu kwaa okpu uzhi labọ g’ọo ụnwu ndọkobe eghu, haa nwanshị, chebegeeru ndu Arámu iwhu, ọwhube ndu Arámu tụko owhoroto-ẹgu dzuru.
28Onye nke Chileke bya asụ eze ndu Ízurẹlu: “Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ‘Eshi-ọwhu ndu Arámu gude ọnu whẹ sụ lẹ Onye-Nwe-Ọha bẹ bụ chi l’ereje ire l’eli-nwugvu, l’ọ tọ bụdu chi l’ereje ire lẹ nsụda nsụda, bẹ mu l’a-chịta ikpoto ndu-a gẹ whẹ ha ye ghu l’ẹka, gụ amakwanụru l’ọo Mu bụ Onye-Nwe-Ọha.’ ”
29Whẹ kwegeeru ibe whẹ gagarịga abalị ẹsaa chebegeeru onwowhe iwhu. O rwua mbọku nke ẹsaa whẹ wọgbabe ọgu ono. Ndu Ízurẹlu gbua ndu Arámu ụkporo ụnu unwoke ugbo iri l’ẹbo l’ụnu iri, bụ ndu ojọgu o-je-l’ọkpa l’ujiku lanụ. 30Ndu e gbuwhodoru bẹ gbabaru lẹ mkpụkpu Afẹku; mgbodo mkpụkpu ono zeshihu tugbua ụkporo ụnu madzụ ugbo ẹto l’ụnu ẹsaa, l’ụkporo madzụ ugbo iri. Benu-hadadu gbalaa je edomia onwiya l’ime ime ụlo, dụ lẹ mkpụkpu ono.
Éhabu l’adzọ Benu-hadadu
31Ndu ozhi Benu-hadadu bya asụ iya: “Leduwho, anyi nụru lẹ ndu eze ndu Ízurẹlu bẹ l’emeje madzụ obu-imiko. Unu t’anyi kee anụma ntsọmawhu l’ukfu, rwụkua onwanyị eri l’ishi, jekfushia eze ndu Ízurẹlu. O nweru gẹ l’ọo-dụ ya edobe ghu ndzụ.”
32Ọo ya bụ, whẹ bya ekee anụma ntsọmawhu l’ukfu, rwụkua eri l’ishi jekfushia eze ndu Ízurẹlu je asụ iya: “Onye ozhi ghu Benu-hadadu sụru agha: ‘Byiko hanụa tẹ mu nọdu ndzụ.’ ”
Eze jịa sụ: “?Ọ nọkwadu-a ndzụ? Ọo nwune mu b’ọ bụ.”
33Ndu ozhi Benu-hadadu l’egezhiawho iwhe l’e-shi iya l’ọnu fụta. Whẹ natakebe iya okfu l’ọnu sụ: “Ee, ọo nwune ghu Benu-hadadu.”
Ọ sụ whẹ: “Unu je eduta iya t’ọ bya.” Benu-hadadu byalẹwho, Éhabu sụ iya t’o nyikota l’ụgbo-ịnya iya.
34Benu-hadadu sụ iya: “Mkpụkpu ono, nna mu natarụ nna ghu bẹ mu l’a-nụ-whukota ghu azụ; gụ emeta ẹka l’aa-nọ azụru ghu aswa lẹ Damásukọsu ẹgube ono, nna mu meru lẹ Samériya.”
Éhabu sụ: “Mu l’e-gude iswi ọgbandzu-a haa ghu ẹwoma.” Ọo ya bụ, yẹle iya gbaa ndzụ, Éhabu haa ya t’ọ lashia.
Aanma Éhabu ikpe l’ọ harụ Benu-hadadu
35Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru onye lanụ lẹ ndu nkfuchiru Chileke, o jekfu onye nkfuchiru ibe iya je asụ iya: “Byiko chinua mu iwhe!” Onye ono jịka lẹ ya te echidu. 36Tọ dụ iya bụ, onye nkfuchiru Chileke ono sụ iya: “Ị whụru ghu-a, nkeshi ị jịkaru ome iwhe Onye-Nwe-Ọha kfuru, i bebezhiawho ghaa mu l’ẹka-a lụfu, oduu-gburu-agụ egbua ghu.” Alụfu, nwoke ono gharụ iya lụfu yẹle oduu dzuda, oduu ono gbua ya.
37Onye nkfuchiru Chileke ono bya awhụ onye ọdo, ọ sụ iya: “Byiko chinua mu iwhe!” Onye ono wota iwhe chia ya, chibashia ya ẹhu echibashi. 38Onye nkfuchiru Chileke ono lụfu je akfụru l’agụga oji kwabẹru eze. O gude iwhe kechia onwiya iwhu t’a ba ama l’ọ ya. 39Eze ghatadẹlewho, onye nkfuchiru Chileke ono kushia ya oku sụ: “Mụbe onye ozhi ghu bẹ bahụru l’echilabọ ọgu, nwoke lanụ ghakọbe duru onye ọ kpụtaru lẹ ndzụ bya asụ mu tẹ mu cheje onye-e nche, l’ọ -gbalaa agbala bẹ ishi mu l’a-la iya, ọdua mu akfụa mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ talẹntu lanụ. 40Tọ dụ iya bụ, mụbe onye ozhi ghu gbee whube iwhu eme iwhe ọdo, nwoke ono nahụ gbalaa.”
Eze ndu Ízurẹlu sụ iya: “I kpewaru onwoghu ye. Ọo ghu b’o shi l’ọnu.”
41Ọo ya bụ, onye nkfuchiru Chileke ono bya awhụfu-kebe iwhe ono, o gude kechia onwiya iwhu, eze ndu Ízurẹlu bya amarụ l’ọo onye lanụ lẹ ndu nkfuchiru Chileke b’ọ bụ.
42Ọ sụ eze: “Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ‘Eshi-ọwhu ị harụ onye mu doberu t’a laa l’iyi ọ laa ẹwoma, bẹ ishi ghu l’a-la iya ẹgube ono, ishi iya gege ala iya, ndu nkeghu alaa ya ẹgube ono, ndu nkiya gege ala iya.’ ”
43Eze ndu Ízurẹlu gude iwe l’ọnuma tụgbua lashia ibe iya lẹ Samériya.
21Mgbabu vayịnu Nebọtu
1O nweru mgbabu vayịnu, dụ lẹ mkpụkpu Jezerẹlu lẹ mgboro ibe Éhabu, bụ eze lẹ Samériya. Onye nwe iya nụ bụ Nebọtu, onye mkpụkpu Jezerẹlu. 2O be nteke ọbu, Éhabu sụ Nebọtu: “Nụnu mu mgbabu vayịnu ghu tẹ mu mee ya ọru-ẹwa, eshi-ọwhu ọ dụkube ibe mu. Mu l’a-nụ-chia ghu mgbabu vayịnu ọwhu ka ree l’ụgwo iya, nteke bụ l’ọ karụ ghu ree, mu akfụa ghu aswa iya l’okpoga.”
3Nebọtu sụ Éhabu: “Tẹ Onye-Nwe-Ọha be ekwekwa iwhe ọjoo, nke tẹ mu woru oke-alị nna mu whẹ woru nụ ghu.”
4Éhabu tsọru gbụdagbuda, gude iwe lashia ibe iya, nkele Nebọtu onye Jezerẹlu bẹ sụru lẹ ya te ewotadu oke-alị nna iya whẹ anụ iya. O jee azẹe l’iwhe-azẹe ya, dzụkfube woru iwhu ghaa l’ụtso jịka ori nri. 5Jézebẹlu, bụ nyee ya bya abyakfuta iya sụ iya: “?Ọo gụnu bẹ ẹhu l’eghuru ghu nke be eri nri?”
6Éhabu sụ iya: “Iwhe kparụ iya nụ bụ lẹ mu kfuru Nebọtu onye Jezerẹlu t’ọ nụ mu mgbabu vayịnu iya tẹ mu kfụa ya aswa iya l’okpoga, ọdua tẹ mu gbechia nụ iya mgbabu vayịnu ọdo l’ụgwo iya m’ọ dụ iya ree. Ọ jịka sụ lẹ ya ta anụdu mu mgbabu vayịnu iya.”
7Nyee ya ono, bụ Jézebẹlu sụ iya: “?Ọ kwadu ghu-a bẹ l’achị Ízurẹlu tọo? Gbalihu ria nri, t’obu tsọo ghu ụtso. Mu l’a-natarụ ghu mgbabu vayịnu Nebọtu onye Jezerẹlu ono.”
8O noo ya, Jézebẹlu gude ẹwha Éhabu deshia ẹkwo-ozhi, gude iwhe-ọhubama, Éhabu l’egudeje anyachishi ẹkwo nyachishia ya, keshiaru iya ndu bụ ọgurenya mẹe ndu a ma ama, whẹ lẹ Nebọtu tụko buru lẹ mkpụkpu.
9Iwhe o deru l’ẹkwo-ozhi ono bụ:
“Unu tụa ọnu mbọku l’aa-swị ẹgu. O be mbọku ono, t’unu dobe Nebọtu l’ọnodu, ha shii l’echilabọ ndu Ízurẹlu. 10Unu eyeru iya ndu ejo obu labọ, l’a-nọdu iya l’iwhu. Tẹ ndu ono boo ya ibo sụ l’ookfubyiru Chileke, kfubyia eze. Nteke ono unu akpụfu iya azụ mkpụkpu je atụ-gbua ya l’ẹwhuru.”
11Tọ dụ iya bụ, ndu bụ ọgurenya ono, mbụ ndu ono, a ma ama, bu lẹ mkpụkpu Nebọtu whẹ mee gẹ Jézebẹlu kfuru whẹ l’ẹkwo-ozhi ono, o deru keshiaru whẹ. 12Whẹ bya atụa ọnu mbọku l’aa-swị ẹgu, woru Nebọtu dobe l’ọnodu, ha shii l’echilabọ ndu Ízurẹlu. 13Ndu ejo obu labọ bata bya anọdu iya l’iwhu bolahaa ya ibo sụ: “Nebọtu bẹ kfubyishiru Chileke, kfubyishia eze.” Ọo ya bụ, whẹ kpụfu iya azụ mkpụkpu, je atụ-gbua ya l’ẹwhuru. 14Tọ dụ iya bụ, whẹ zhia Jézebẹlu sụ: “A tụ-gbuakwaru Nebọtu l’ẹwhuru, ọ nwụhuwaa.”
15Anụnu, Jézebẹlu l’anụ l’a tụ-gbuwaru Nebọtu l’ẹwhuru, ọ nwụhuwaa, ọ sụ Éhabu: “Tụgburu je anata mgbabu vayịnu Nebọtu onye Jezerẹlu whọ, mbụ ono, ọ jịkaru lẹ ya ta anụdu ghu l’okpoga. Jee anata iya ntaa lẹ Nebọtu ta anọhedu ndzụ, ọ nwụhuwaru.” 16Tọ dụ iya bụ, Éhabu nụlewho lẹ Nebọtu bẹ nwụhuwaru nụ, o kwee jeshia lẹ mgbabu vayịnu Nebọtu, bụ onye Jezerẹlu ono tẹ ya nata iya.
Eláyija l’ekfu iwhe l’e-me Éhabu
17O noo ya, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru Eláyija onye Tishibe sụ: 18“Gbalihu jekfu Éhabu, bụ eze ndu Ízurẹlu, onye nọ lẹ Samériya achị. Ẹka ọ nọ ntaa bụ lẹ mgbabu vayịnu Nebọtu, eme tẹ ya naa ya t’ọ bụru nkiya. 19Je akarụ iya l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ?I -gbugeeru madzụ, je ana iya iwhe iya t’ọ bụru nkeghu? Sụ iya l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Ọo ẹnyoru ono, nkụta rịcharu mmee Nebọtu bẹ nkụta l’a-rịcha mee nkeghu.”
20Éhabu sụ Eláyija: “?Ị chọwaru mu bya, gụbe ọhogu mu-a?”
Eláyija sụ iya: “Ee, lẹ mu chọwaru ghu bya, o noo nkele i wowaru onwoghu tọgboru ome ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha. 21Lee lẹ mu bya l’e-dobe ghu ejo-iwhe l’ẹhu, ya abụru gẹ l’eekpoje ntụ bẹ mu l’e-kpofu ẹpa ghu, lakọta iwhe bụ nwoke l’iyi l’ibe Éhabu, m’ọ bụ ohu m’ọ bụ amadụ l’alị ndu Ízurẹlu. 22Mu l’e-me ọzo-ụlo ghu g’ọo nke Jerobowamu nwa Nebatu, mẹe nke Básha nwa Ahayija, o noo l’i kpatsuru mu ẹhu-eghughu, bya emee tẹ ndu Ízurẹlu ye ẹka l’ome iwhe-dụ-ẹji.
23“A bya l’ishi Jézebẹlu, Onye-Nwe-Ọha kfukwawho sụ: ‘Ọo nkụta bẹ l’a-ta anụ Jézebẹlu l’ime mkpụkpu Jezerẹlu.’
24“Onye ibe Éhabu nwụhuru lẹ mkpụkpu bụ nkụta l’a-ta anụ onye ọbu. Onye ibe iya nwụhuru l’ọma ẹgu, udele eria anụ iya.”
25Ọ tọ dụdu nwoke, dụjeru g’ọo Éhabu, onye nyee ya Jézebẹlu nwuru ye, ọ parụ onwiya tọgboru ome ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha. 26O meru akpamara, parụ ẹka, nkele ọogwa agwa g’ọo ndu Amọru ono, Onye-Nwe-Ọha chịfuru l’iwhu ndu Ízurẹlu.
Éhabu l’ada onwiya ụta
27O noo ya, Éhabu nụ-gelewho okfu ono, ọ lajashịa uwe iya, yeta uwe áwhụ swịlahaa ẹgu. Ọ fụta, ya eye uwe áwhụ ono zẹe, arị-whe gọlogolo.
28Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru okfu nụ Eláyija onye Tishibe sụ: 29“?Ị whụwaru gẹ Éhabu wozetaberu onwiya alị l’iwhu mu? Nkeshi ọwhu o wozetaru onwiya alị l’iwhu mu bẹ mu l’ete ewotaduru iya ejo-iwhe ono l’ọno ndzụ. Mu l’e-wota ejo-iwhe ono doberu ọzo-ụlo iya l’oge nke nwa iya.”
22Mayikaya gude nkfuchiru alọ Éhabu ẹka lẹ nchị
1A nọru awha ẹto kperegedemu, ndu Arámu mẹe ndu Ízurẹlu ta alwụ ọgu. 2L’ime awha nke ẹto iya bẹ Jehóshafatu, bụ eze ndu Juda jeru nke Éhabu, bụ eze ndu Ízurẹlu.
3Eze ndu Ízurẹlu bya asụ ndu ozhi iya: “?Unu marụ-a l’ọo anyi nwe mkpụkpu Ramótu, dụ l’alị Giledu; anyi gba nkụchi, t’ọ dụ iwhe anyi meru gẹ l’ee-shi t’anyi je anafụta iya l’ẹka eze ndu Arámu?”
4Ọo ya bụ, ọ jịlahaa Jehóshafatu sụ: “?Ii-tso mu jee ọgu lẹ mkpụkpu Ramótu, dụ l’alị Giledu?”
Jehóshafatu sụ eze ndu Ízurẹlu ono: “Mu lẹ ghu bụnu nnanụ. Ndibe mu mẹe ndibe ghu bụru nnanụ, ịnya mu mẹe ịnya ghu bụru nnanụ.” 5Jehóshafatu sụ iya: “Vuakwaru ụzo marụ iwhe Onye-Nwe-Ọha l’e-kfu.”
6Tọ dụ iya bụ, eze ndu Ízurẹlu bya achịkobe ndu nkfuchiru, rwuru ụnu madzụ, jịa whẹ sụ: “?Ọo tẹ mu je alwụshi ndu mkpụkpu Ramótu, dụ l’alị Giledu ọgu, tọo tẹ mu be ejeshi?”
Whẹ sụ iya: “Jeshia lẹ Onye-Nwe-Ọha bẹ l’e-woru-a mkpụkpu ono ye gụbe eze l’ẹka.”
7Jehóshafatu sụ: “?Tọ dụhedu onye nkfuchiru Onye-Nwe-Ọha ọdo, nọ l’ẹka-a, anyi l’a-jịtabaa?”
8Eze ndu Ízurẹlu sụ Jehóshafatu: “O nwefukwaru onye lanụ ọdo, anyi l’e-shi l’ẹka iya jịta Onye-Nwe-Ọha. Onye ọbu bụ Mayikaya nwa Imula. Ọle ọ dụ mu ashị, o noo nkele o too kfubudua okfu ọma l’ẹhu mu gbahaa ejo okfu.”
Jehóshafatu sụ: “Eze, be ekfuhekwa ẹgube ono ọdo.”
9Tọ dụ iya bụ, eze ndu Ízurẹlu bya ekua onye ozhi iya lanụ sụ iya: “Je ekua Mayikaya nwa Imula t’ọ bya ntaantaa.”
10O noo ya, eze ndu Ízurẹlu yẹle Jehóshafatu, bụ eze ndu Juda yegee uwe eze whẹ, sụgaru l’oshi-eze whẹ l’ọnu ẹka l’eeshije abahụ Samériya; ndu nkfuchiru ono gẹ whẹ ha nọdu whẹ l’iwhu ekfukaa iwhe whẹ l’ekfu. 11Zedekaya, bụ nwa Kenana bẹ gude iwhe igwe meshia ụpyi, bya asụje: “Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: ‘Ọo ụpyi-a bẹ l’ii-gude dukoshia ndu Arámu jeye whẹ alakọta l’iyi.’ ”
12Ndu nkfuchiru ono gẹ whẹ ha tụko ekfukota iwhe lanụ asụje: “Jeshia ọgu lẹ mkpụkpu Ramótu, dụ l’alị Giledu, je atụru okoo kpua whẹ, nkele Onye-Nwe-Ọha l’e-woru-a mkpụkpu ono ye gụbe eze l’ẹka.”
13Onye ono, jeru oku Mayikaya ono bya asụ iya: “Lekwa lẹ ndu nkfuchiru ọdo bẹ okfu whẹ bụkwa nnanụ; whẹ tụkoru ekfu lẹ nke ọma l’e-meru eze. T’okfu gụ lẹ whẹ bụkwaru iwhe lanụ, kfubukwaa okfu, dụ mma.”
14Mayikaya sụ: “Onye-Nwe-Ọha vuru-a ishi iya g’o vu iya, bẹ bụlewho iwhe Onye-Nwe-Ọha kfuru mu bẹ mu l’e-kfu.”
15Nteke Mayikaya bya erwua lẹ nke eze, eze sụ iya: “Mayikaya, ?ọo t’anyi jee ọgu lẹ mkpụkpu Ramótu, dụ l’alị Giledu, tọo t’anyi be ejeshi?”
Mayikaya sụ iya: “Aa, jekwa je atụru okoo kpua whẹ. Onye-Nwe-Ọha l’e-wokwaru-a mkpụkpu ono ye gụbe eze l’ẹka.”
16Eze bya asụ iya: “?Ọo ugbo ole bẹ mu l’a-ryọ ghu t’ọ bọ dụshi iwhe ọdo, l’ii-kfuru mu, gbahaa t’i gude ẹwha Onye-Nwe-Ọha kfuaru mu ire-lanụ?”
17Mayikaya kfulahaa sụ: “Mu whụru gẹ ndu Ízurẹlu l’owhu gbakashịhuru nnanụ nnanụ l’ugvu g’ọo atụru, l’ete enwe onye nche, Onye-Nwe-Ọha sụ: ‘Ndu-a b’e te enwedu l’ẹka, t’onyenọnu lashia ibe iya l’ẹhu-guu.’ ”
18Eze ndu Ízurẹlu sụ Jehóshafatu: “?Mu ta asụdu ghu l’ọ tọ byadụ l’ekfu mma l’ishi mu, l’abụhe ejo iya?”
19Mayikaya l’ekfu iwhe l’ookfu sụ: “Ngwa ngabẹ nchị nụ iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu: Mu whụru Onye-Nwe-Ọha g’ọ nọdu l’oshi-eze iya, ndu ojọgu-imigwe kfụ-whee ya mgburumgburu; ndu kfụru iya l’ẹka-ụtara; ndu kfụru iya l’ẹka-ịcha. 20Onye-Nwe-Ọha sụ whẹ: ‘?Ọo onye l’e-je ekfubuta Éhabu t’o jeshia ọgu lẹ mkpụkpu Ramótu, dụ l’alị Giledu, nke ọwhu ishi iya l’e-whuhu?’
“Onye lanụ fụta bya ekfua iwhe lanụ; onye ọdo fụta bya ekfua iwhe ọdo. 21E megee, ojozhi lanụ fụta bya akfụru l’iwhu Onye-Nwe-Ọha sụ: ‘Ọo mu l’e-kfubuta iya.’
22“Onye-Nwe-Ọha sụ iya: ‘?Ọo l’ụzo dụ ọdu agha bẹ l’ii-shi kfubuta iya?’
“Ọ sụ: ‘Mu l’e-je je abụru nwamaa ejire beru l’ọnu ndu nkfuchiru ono, l’ekfuchiru Éhabu.’
“Onye-Nwe-Ọha sụ iya: ‘Je l’ii-kfubuta iya-a; je eme ya nno.’
23“Ọo ya bụ, manụru whọ lẹ Onye-Nwe-Ọha yewaru nwamaa ejire, o beru ndu nkfuchiru-a l’ọnu, tẹmenu Onye-Nwe-Ọha kfuwaa ejo okfu swibe ghu.”
24Tọ dụ iya bụ, Zedekaya nwa Kenana je erepyaa Mayikaya ẹka l’ishi nchị pyaa sụ: “?Ndẹe gẹ Ume Onye-Nwe-Ọha shi lụfu mbẹdua l’ẹhu, bya ekfu eyeru ghu?”
25Mayikaya sụ: “Mbọku, l’ịi-marụ bụ mbọku ono, l’ii-je edomia onwoghu l’ime ime mkpu.”
26Eze ndu Ízurẹlu bya asụ: “Unu kpụta Mayikaya kpụ-kfu Amọnu, bụ ọ-chị-ọha mkpụkpu mẹe Jowashi, bụ nwa eze. 27Unu asụ whẹ l’ọ waa iwhe eze l’ekfu ndọwa: Unu tuchia onye-e l’ọka-mkpọro, tụbataje buredi atụbata yẹle mini nụ iya jeye mu ejee guu lwa guu.”
28Mayikaya sụ: “Ị -jekwaa guu lwa guu, marụ l’ọ tọ dụ Onye-Nwe-Ọha bẹ shi l’ọnu mu kfua okfu.” Ọ bya asụ ndu lile nọ l’ẹka ono: “Unu tụbe nvọ l’okfu mu ono.”
E gburu Éhabu l’ẹgu ọgu lẹ mkpụkpu Ramótu
29O noo ya, eze ndu Ízurẹlu yẹle Jehóshafatu, bụ eze ndu Juda tụgbua jeshia mkpụkpu Ramótu ono, dụ l’alị Giledu. 30Eze ndu Ízurẹlu bya asụ Jehóshafatu: “Mu l’e-me onwomu t’a ba ama onye mu bụ bahụ l’ọgu ono. Gụbedua eyeru uwe mkpẹelanu ghu.” Eze ndu Ízurẹlu bya emee onwiya t’a ba ama l’ọ yẹbedua bahụ l’ọgu ono.
31Eze ndu Arámu bẹ sụhawaru ndu ishi ụgbo-ịnya iya, dụ ụkporo madzụ l’iri l’ẹbo sụ whẹ: “Unu ba alwụshikwa onye ukfu, m’ọ bụ onye nta ọgu; onye unu l’a-lwụshi ọgu kpụ bụ eze ndu Ízurẹlu.” 32Ndu ishi ụgbo-ịnya ono whụlewho Jehóshafatu, whẹ sụ: “Lekwa eze ndu Ízurẹlu ọbu.” Ọo ya bụ, whẹ dakọbe tsopyabe iya ọgu. Jehóshafatu chishia mkpu. 33Nteke ono whẹ bya amarụ l’ọ tọ bụdu eze ndu Ízurẹlu, whẹ dakọbe haa ya achịchi.
34O nweru onye ọwhu ọbu, l’atụlewho arwa iya whukuku, arwa ono ngụfu je adaa eze ndu Ízurẹlu l’ẹhu lẹ mgbaku ẹka ngwọgu, ọ kwarụ onwiya dzekfuru edzekfuru. Eze ryashịaru onye l’angarụ iya ụgbo-ịnya sụ: “Kpọo l’azụ l’azụ, pafụ mu l’ọgu-a nkele e merwuwaru mu ọkpobe ẹhu.” 35Ọgu ono bya akaa ose mbọku ono, a gbagide eze agbagide l’ụgbo-ịnya ono, whẹ lẹ ndu Arámu l’alwụ ọgu ono. Mmee, shi l’ẹka ono, a tụru iya arwa ono l’akwa patapata alashị l’ọma ụgbo-ịnya ono. O be l’urwẹnyashi iya, ọ nwụhu. 36Ẹnyanwu rịbadelewho l’ishi, mkpu da l’ẹka ndu ojọgu ono nọ sụ: “T’onyenọnu lashia mkpụkpu iya-o, t’onyenọnu lashia alị iya-o!”
37Tọ dụ iya bụ, eze nwụhu; a palata odzu iya lẹ mkpụkpu Samériya bya elia. 38Whẹ je asaa ụgbo-ịnya ono l’okpuru, dụ lẹ mkpụkpu Samériya, bụ ẹka ndu l’agba ọkpara l’aghụje ẹhu. Nkụta rịchaa mmee ya ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha kfuhawaru iya.
39A bya l’iwhe ọdo, nwụru nụ nteke Éhabu bụ eze ndu Ízurẹlu l’achị, mẹe iwhe lile o meru, mẹe ụlo-eze ọ tụru gude ọkpu-enyi memaa ya, mẹe mkpụkpu ọ tụkotaru, b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Ízurẹlu. 40O noo ya, Éhabu lakfushia nna iya whẹ lẹ maa. Ahazaya, bụ nwa iya nwoke bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya.
Nteke Jehóshafatu bụ eze ndu Juda
41Jehóshafatu nwa Asa watarụ ọbu eze ndu Juda l’awha kwe Éhabu awha ẹno, ọ watarụ ọ bụ eze ndu Ízurẹlu. 42Jehóshafatu gbarụ ụkporo awha l’awha iri l’ise nteke ọ watarụ ọbu eze. Ọ chịru ụkporo awha l’awha ise lẹ Jerúsalẹmu. Ẹwha ne iya bụ Azụba nwa nwanyị Shilihi. 43Jehóshafatu bẹ wọtaru ẹka nna iya Asa. Ọ tọ dụdu ọwhu ọ harụ m’ọo nnanụ. O meru iwhe kfụru nhamụnha l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha. Ọle o to wofudu ẹka l’aagwajẹ iwhe. Ndu Ízurẹlu l’ejeje ọgba ẹja, mẹe ọkpo ụ̀nwù isẹnsu ọku l’ẹka ono. 44O nokwawho gẹ Jehóshafatu meru yẹle eze ndu Ízurẹlu nọdu lẹ nchị-ọdu-ndoo.
45A bya l’iwhe ọdo, nwụru nụ nteke Jehóshafatu bụ eze ndu Juda, mẹe ike ọ kparụ, mẹe g’o gude lwụa ọgu b’e dekotaru l’ẹkwo-akọ, e deshiru iwhe e meru l’oge ndu eze ndu Juda. 46Unwoke, l’agba ọkpara l’ụlo agwa, bụ ndu ọwhu whuduru nụ l’oge nke nna iya Asa b’ọ chịfukotaru l’alị ono. 47Nteke ono bẹ ndu Edọmu l’ete enwedua eze, l’achị whẹ nụ; ọ bụru o-tsota eze bẹ nọdu ọnodu eze, l’achị whẹ nụ.
48O noo ya, Jehóshafatu bẹ nweru ụgbo-mini shi Tashishi, l’ejeje alị Ofi je evuta mkpọla-ododo. Ọle ụgbo-mini ono bẹ kpuru lẹ Eziyọnu-geba, to jejehe. 49L’oge onoya bẹ Ahazaya nwa Éhabu sụru Jehóshafatu: “Tẹ ndu ozhi mu whẹ lẹ ndu ozhi ghu lịjenuru l’ụgbo-mini ono.” Jehóshafatu jịka.
50O noo ya, Jehóshafatu lakfushia nna iya whẹ lẹ maa, e lia ya l’ẹka e liru nna iya whẹ lẹ mkpụkpu Dévidi, bụ nna iya. Jehóramu, bụ nwa iya nwoke bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya.
Nteke Ahazaya bụ eze ndu Ízurẹlu
51Ahazaya nwa Éhabu watarụ ọbu eze ndu Ízurẹlu l’awha kwe Jehóshafatu awha iri l’ẹsaa, ọ watarụ ọ bụ eze ndu Juda. Ọ chịru ndu Ízurẹlu awha labọ lẹ Samériya. 52O meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha. Ọ wọtaru ẹka nna iya mẹe nke ne iya, wọta ẹka Jerobowamu nwa Nebatu, onye meru tẹ ndu Ízurẹlu ye ẹka l’ome iwhe-dụ-ẹji. 53Ọ barụ Bálu ẹja, buaru iya iwhu l’alị, shi nno kpatsua Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu ẹhu-eghughu ẹgube ono, nna iya meru.