Ẹkwo
IWHE, E MERU L’OGE NDU EZE
nke mbụ
1Ndu a nwụru watalẹwho l’ọgbo Ádamu jeye l’ọgbo Ébirihamu
(Mbụ. 5:1-32; 10:1-32; 11:10-26)
1Ádamu bụ nna Seti, Seti bụru nna Ẹ́noshi, 2Ẹ́noshi bụru nna Kenanu, Kenanu bụru nna Mahalalẹlu, Mahalalẹlu bụru nna Járẹdu, 3Járẹdu bụru nna Ínọku, Ínọku bụru nna Metusela, Metusela bụru nna Lamẹku, 4Lamẹku bụru nna Nowa. Ụnwu Nowa bụ Shemu, mẹe Hamu, mẹe Jafẹti.
5Ụnwu Jafẹti bụ Goma, Mégọgu, Madayi, Jávanu, Tubalu, Mẹsheku mẹe Tirasu. 6Ụnwu Goma bụ Áshukenazu, Difatu mẹe Togarama. 7Ụnwu Jávanu bụ Elisha, Tashishi, Kítu mẹe Rodaminu.
8Ụnwu Hamu bụ Kushi, Íjiputu, Putu mẹe Kenanu. 9Ụnwu Kushi bụ Seba, Havila, Sabuta, Raama mẹe Sabuteka. Ụnwu Rama bụru Sheba yẹle Dedanu. 10Kushi bụ nna Nimurọdu. Nimurọdu bẹ bụ onye ojọgu ivurụzo, ọkpehu kakọta l’eliwhe. 11Íjiputu bụ nna ndu Ludu, mẹe ndu Anamu, mẹe ndu Lehabu, mẹe ndu Nafutuhu, 12mẹe ndu Paturọsu, mẹe ndu Kasuluhu, bụ ẹka ndu Fílistiya shi futa, mẹe ndu Kafụto. 13Kenanu bụ nna Sáyịdonu. Ọo Sáyịdonu bụ ọkpara iya. Kenanu bụkwaruwho nna ndu Hetu, 14mẹe ndu Jebusu, mẹe ndu Amọru, mẹe ndu Girigashu, 15mẹe ndu Hevu, mẹe ndu Arụka, mẹe ndu Sinu, 16mẹe ndu Aruvadu, mẹe ndu Zémaru, mẹe ndu Hámatu.
17Ụnwu Shemu bụ Ílamu, Ashuru, Árufakusadu, Ludu, Arámu, Uzu, Hulu, Geta ọwaa Mẹsheku. 18Árufakusadu bụ nna Shela, Shela bụru nna Iba. 19Iba nwụtaru unwoke labọ. Ẹwha onye lanụ bụ Pelẹgu. O noo nkele a nwụru iya nteke mgboko kekashiru ekekashi. Ẹwha nwune iya nwoke bụru Jọkutanu. 20Jọkutanu bụ nna Alumodadu, Shẹlefu, Hazamavetu, Jera, 21Hadoramu, Uzalu, Dikila, 22Ebalu, Abyimẹlu, Sheba, 23Ofi, Havila ọwaa Jobabu. Whẹ bụkota ụnwu Jọkutanu gẹ whẹ ha.
24Shemu bụ nna Árufakusadu, Árufakusadu bụru nna Shela, 25Shela bụru nna Iba, Iba bụru nna Pelẹgu, Pelẹgu bụru nna Rewu. 26Rewu bụru nna Sérugu, Sérugu bụru nna Nahọ, Nahọ bụru nna Tẹra. 27Tẹra bụru nna Ébiramu bụ iya bụ Ébirihamu.
Ẹpa Ishimẹlu
28Ụnwu Ébirihamu bụ Áyiziku ọwaa Ishimẹlu. 29Ọ waa ẹpa whẹ ndọwa: Nebayotu bụ ọkpara Ishimẹlu. Ndu ọdo bụ Keda, Adụbelu, Mibusamu, 30Mishuma, Duma, Masa, Hedadu, Tema, 31Jeturu, Nafishi, Kidema. Whẹ bụkota ụnwu Ishimẹlu gẹ whẹ ha.
32Nwanyị, Ébirihamu l’ẹte alụa l’ọkpoku nwanyị, bụ Ketura bẹ nwụtaru iya Zimuranu, Jọkushanu, Medanu, Midiyanu, Ishibaku ọwaa Shuwa. Ụnwu Jọkushanu bụ Sheba yẹle Dedanu. 33Ụnwu Midiyanu bụ Ifa, Ifaru, Hanọku, Abyida ọwaa Éludaa. Ndu ono gẹ whẹ ha bụkota ẹpa Ketura.
Ẹpa Ịso
34Ébirihamu bụ nna Áyiziku. Ụnwu Áyiziku bụ Ịso ọwaa Ízurẹlu. 35Ụnwu Ịso bụ Elifazu, Ruwẹlu, Jewushi, Jalamu ọwaa Kora. 36Ụnwu Elifazu bụ Temanu, Omarụ, Zefo, Gatamu, Kenazu, Timuna ọwaa Amalẹ́ku. 37Ụnwu Ruwẹlu bụ Nahatu, Zera, Shama mẹe Miza.
Ndu ivurụzo, buru l’alị Edọmu
38Ụnwu Siye bụ Lotanu, Shobalu, Zibyiyọnu, Ana, Dishọnu, Ẹ́za mẹe Dishanu.
39Ụnwu Lotanu bụ Hori yẹle Homamu. Timuna bụ nwune Lotanu nke nwanyị.
40Ụnwu Shobalu bụ Aliyanu, Manahatu, Ebalu, Shefi mẹe Onamu.
Ụnwu Zibyiyọnu bụ Aya yẹle Ana. 41Nwa, Ana nwụtaru bụ Dishọnu.
Ụnwu nke Dishọnu bụ Hamuranu, Eshubanu, Ituranu mẹe Keranu.
42Ụnwu Ẹ́za bụ Byilihanu, Zavanu ọwaa Jáakanu.
Ụnwu Dishanu bụ Uzu ọwaa Aránu.
Ndu eze ndu Edọmu
43Ọ waa bụ ndu eze chịadaru ndu Edọmu tẹmenu o nwederu eze, chịru ndu Ízurẹlu:
Onye mbụ bụ Bela nwa Beyo. Ẹwha mkpụkpu iya bụ Dinuhaba.
44Nteke Bela nwụhuru, Jobabu nwa Zera nke mkpụkpu Bozura bụru eze l’ọzori iya.
45Nteke Jobabu nwụhuru, Hushamu nke alị ndu Temanu bụru eze l’ọzori iya.
46Nteke Hushamu nwụhuru, Hedadu nwa Bedadu bụru eze l’ọzori iya. Ọo ya bẹ lwugburu ndu Midiyanu l’alị ndu Moabu. Ẹwha mkpụkpu iya bụ Avitu.
47Nteke Hedadu nwụhuru, Samula nke mkpụkpu Masurẹka bụru eze l’ọzori iya.
48Nteke Samula nwụhuru, Shawulu nke mkpụkpu Rehobotu, dụ lẹ mgboro ẹnyimu Yufurétisu bụru eze l’ọzori iya.
49Nteke Shawulu nwụhuru, Bálu-hananu nwa Akụbo bụru eze l’ọzori iya.
50Nteke Bálu-hananu nwụhuru, Hedadu bụru eze l’ọzori iya. Ẹwha mkpụkpu iya bụ Payi. Nyee ya l’aza Mehetabẹlu, nwada Maturedi. Maturedi bụ nwada Mezahabu.
51Hedadu bya anwụhu.
Ndu ọwaa bụ ndu ishi ndu Edọmu: Timuna, Aliya, Jetẹtu, 52Oholibama, Ela, Pinọnu, 53Kenazu, Temanu, Mibuza, 54Magudẹlu ọwaa Iramu. Ndu ono bụkota ndu ishi ndu Edọmu.
2Ụnwu Ízurẹlu
1Ọ waa ụnwu Ízurẹlu ndọwa: Rúbẹnu, Símiyọnu, Lívayi, Juda, Ísaka, Zébulọnu, 2Danu, Jósẹfu, Bénjaminu, Náfutali, Gadu ọwaa Asha.
3Ụnwu Juda bụ: Ira, Onanu mẹe Shela. Onye o shi l’ẹka iya nwụta ụmadzu ẹto ono bụ nwada Shuwa, bụ nwanyị Kenanu. Ọle Ẹru, bụ ọkpara Juda bẹ meru ejo-iwhe l’ẹnya Onye-Nwe-Ọha, Onye-Nwe-Ọha chigbua ya. 4Tama, bụ nyee nwa Juda bya anwụtakwaru iya whọ Pẹ́rezu yẹle Zera. Iwhe ụnwu Juda dụkota bụ ise.
5Ụnwu Pẹ́rezu bụ Hẹzuronu mẹe Hamulu. 6Ụnwu Zera bụ Zimiri, Etanu, Hemanu, Kalụkolu mẹe Dara. Iwhe whẹ dụkota bụ ise. 7Nwa Kami bụ Akaru2:7 L’ẹka ọwaa bẹ Hiburu kuru iya Akaru, iwhe ọ fụtaru bụ iwhe-ọtsulanu. Ọle ẹkwo Joshuwa 7.26 bẹ iwhe e kuru iya bụ Ekanu.. Ọo ya bẹ wobataru iwhe-ọtsulanu lẹ Ízurẹlu, nkele o mebyiru iwhe ono, e kfuru sụ t’ọ bọ dụkwa onye l’e-wota iwhe e doberu Chileke nke emebyishi.
8Nwa Etanu bụ Azaríya.
9Ụnwu, a nwụtaru Hẹzuronu bụ Jerahụmelu, Ramu ọwaa Kelubayi.
10Ramu bụ nna Amínadabu, Amínadabu bụru nna Nahụshonu, onye bụ iya bụ onye ishi ndu Juda. 11Nahụshonu bụ nna Salụma, Salụma bụru nna Bóazu, 12Bóazu bụru nna Óbẹdu, Óbẹdu bụru nna Jesi.
13Ndu ọwa bụ ụnwu Jesi: Eliyabu, bụ ọkpara iya, Abyinadabu bụru otsota, Shimeya bụru onye nke ẹto, 14Netanẹlu bụru onye nke ẹno, Radayi bụru onye nke ise, 15Ozẹmu bụru onye nke ishii, Dévidi bụru onye nke ẹsaa. 16Unwune whẹ nwanyị bụ: Zeruya ọwaa Abyigelu.
Ụnwu Zeruya bụ: Abyishayi, Jowabu ọwaa Asahẹlu, whẹ ẹto ono. 17Abyigelu bụ ne Amasa. Nna Amasa bụ Jeta o-shi-l’eri Ishimẹlu.
Ẹpa Hẹzuronu
18Kálẹbu nwa Hẹzuronu bẹ shi l’ẹka nyee ya, bụ Azụba nwụta Jeriyotu. Ụnwu nwanyị ono ọdo bụ Jesha mẹe Shobabu mẹe Adọnu. 19Azụba nwụhulewho, Kálẹbu je alụa Ifuratu, ọ nwụtaru iya Họru. 20Họru bụ nna Uri, Uri bụru nna Bezalẹlu.
21E megee, Hẹzuronu jekfu nwada Makiru, bụ nna Giledu azẹe. Ọ lụru iya nteke yẹbe Hẹzuronu gbarụ ụkporo awha ugbo ẹto, ọ nwụtaru iya Segubu. 22Segubu bụ nna Jayi, onye ụkporo mkpụkpu lẹ mkpụkpu ẹto l’alị Giledu shi dụ l’ẹka. 23Ọle ndu Geshuru mẹe ndu Arámu bẹ natarụ mkpụkpu mkpụkpu ono, shi bụru nke Jayi, nata whẹ mkpụkpu Kenatu mẹe ụnwu mkpụkpu mkpụkpu, gbawheru iya mgburumgburu. Mkpụkpu ọbu dụkota ụkporo mkpụkpu ugbo ẹto. Ndu lile ono bụkota ẹpa Makiru, bụ nna Giledu. 24Gẹ Hẹzuronu, bụ nna Kálẹbu nke alị Ifurata nwụhu-geeru b’ọ lụru Abáyija, bụ nyee nna iya, ọ nwụtaru iya Ashuru. Ashuru nwụta Tekowa.
Ẹpa Jerahụmelu nwa Hẹzuronu
25Ndu ọwaa bụ ụnwu Jerahụmelu, bụ ọkpara Hẹzuronu: Ramu, bụ ọkpara iya, Buna, Orẹnu, Ozẹmu mẹe Ahayija. 26Jerahụmelu bẹ lụkwaruwho nwanyị ọdo, ẹwha iya bụ Atára. Yẹbedua bụ ne Onamu. 27Ụnwu Ramu, bụ ọkpara Jerahụmelu bụ Mahazu, Jaminu yẹle Ekaru. 28Ụnwu Onamu bụ Shamayi mẹe Jada. Ụnwu Shamayi bụru Nedabu mẹe Abyishuru.
29Ẹwha nyee Abyishuru bụ Abyihelu. Ọ nwụtaru iya Ahụbanu mẹe Molidu. 30Ụnwu Nedabu bụ: Seledu mẹe Apayimu. Seledu nwụhuru to dobe akọ. 31Nwa Apayimu bụ Íishi. Íishi bụru nna Sheshanu, Sheshanu bụru nna Ahụlayi.
32Ụnwu Jada, mbụ nwune Shamayi nke nwoke bụ Jeta mẹe Jonatanu. Jeta nwụhuru to dobe akọ. 33Ụnwu Jonatanu bụ Peletu mẹe Zaza. Ndu ono bụ ẹpa Jerahụmelu.
34Sheshanu ta anwụtadu unwoke. Ọo ụnwanyi b’ọ nwụshiru kpụ. O nweru onye Íjiputu, shi bụru ohu iya, ẹwha iya bụ Jaruha. 35Sheshanu woru nwa iya nwanyị kee Jaha, bụ ohu iya t’ọ bụru nyee ya. Ọ nwụtaru iya Atayi. 36Atayi bụ nna Nétanu, Nétanu bụru nna Zabadu, 37Zabadu bụru nna Efulalu, Efulalu bụru nna Óbẹdu, 38Óbẹdu bụru nna Jehu, Jehu bụru nna Azaríya, 39Azaríya bụru nna Helezu, Helezu bụru nna Eleyasa, 40Eleyasa bụru nna Sisumayi, Sisumayi bụru nna Shalumu, 41Shalumu bụru nna Jekamiya, Jekamiya bụru nna Elishama.
Ẹpa Kálẹbu
42Ndu ọwa bụ ụnwu Kálẹbu, bụ nwune Jerahụmelu nke nwoke: Misha bụ ọkpara iya. Misha ono bụ nna Zifu. Nwa Kálẹbu ọdo bụ Maresha. Maresha bụ nna Hiburọnu. 43Ụnwu Hiburọnu bụ Kora, Tapuwa, Rẹkemu mẹe Shema. 44Shema bụ nna Rahamu. Rahamu bụru nna Jọkamu. Rẹkemu bụ nna Shamayi. 45Nwa Shamayi bụ Mawonu. Mawonu bụru nna Betu-zuru.
46Nwanyị, Kálẹbu l’ẹte alụa l’ọkpoku nwanyị, ẹwha iya bụ Ifa bẹ nwụtaru Háranu nwụta Moza nwụta Gazezu. Háranu bya abụru nna Gazezu.
47Ụnwu Jahudayi bụ Regemu, Jótamu, Geshanu, Peletu, Ifa ọwaa Sháfu.
48Nwanyị, Kálẹbu l’ẹte alụa l’ọkpoku nwanyị, bụ Maaka bẹ nwụtaru Shebe mẹe Tirihana. 49Ọ kwa iya whọ nwụtaru Sháfu, bụ onye metaru Madumana, nwụta Sheva, bụ onye metaru Makubyina mẹe Gibyiya.
Nwa nwanyị, Kálẹbu nwụtaru bụ Akusa.
50Ọ waa ẹpa Kálẹbu ndọwa: Ụnwu Họru, bụ iya bụ ọkpara Ifurata, bụ nyee Kálẹbu bẹ bụ: Shobalu, bụ onye metaru Kiriyatu-jeyarimu, 51mẹe Salụma, bụ onye metaru Bẹ́tulehemu, mẹe Harifu, bụ onye metaru mkpụkpu Geda.
52Ọ waa ẹpa Shobalu, bụ onye metaru Kiriyatu-jeyarimu ndọwa: Ọo ya nwụru Harowe, nwụa onye metaru nkerẹbo ndu mkpụkpu Menuhọtu. 53Ndu ọwaa bụ ndu ẹnya-uwhu Kiriyatu-jeyarimu: ndu Itiru, ndu Putu, ndu Shumatu ọwaa ndu Mishura. Ọo l’ẹka ndu ono bẹ ndu Zora mẹe ndu Ẹshutawolu shi futa.
54Ndu ọwaa bụ ndu ẹnya-uwhu Salụma: ndu mkpụkpu Bẹ́tulehemu, ndu mkpụkpu Netofa, ndu mkpụkpu Atụrotu-betu-jowabu, ndu nkerẹbo mkpụkpu Manahatu, ọwaa ndu mkpụkpu Zora.
55Ndu bụ ẹnya-uwhu ndu o-de-ẹkwo, bụ ndu bu lẹ mkpụkpu Jabẹzu bụ: ndu Tiratu, ndu Shimeya ọwaa ndu Suka. Ndu ono bụ ndu Kenu, mbụ ndu shi l’eri Hámatu, bụ nna ndu ọzo-ụlo Rekabu.
3Ẹpa Dévidi
1Ọ waa bụ ụnwu Dévidi, mbụ ndu a nwụshiru iya lẹ mkpụkpu Hiburọnu:
Ọkpara iya bụ Amụnonu. Onye o shi l’ẹka iya nwụta iya bụ Ahinowamu, nwanyị Jezerẹlu.
Nwa iya nke ẹbo bụ Daníyelu. Onye o shi l’ẹka iya nwụta iya bụ Abyigelu, nwanyị Kamẹlu.
2Nwa iya nke ẹto bụ Abụsalomu. Onye o shi l’ẹka iya nwụta iya bụ Maaka, nwa nwanyị Talumayi, bụ eze ndu Geshuru.
Nwa iya nke ẹno bụ Ádonayija. Onye o shi l’ẹka iya nwụta iya bụ Hagitu.
3Nwa iya nke ise bụ Shefataya. Onye o shi l’ẹka iya nwụta iya bụ Abyitalu.
Nwa iya nke ishii bụ Ituremu. Onye o shi l’ẹka iya nwụta iya bụ nyee ya ọwhu l’eeku Egula.
4Ụmadzu ishii b’a nwụtaru Dévidi lẹ mkpụkpu Hiburọnu, bụ ẹka ọ nọdu chịa awha ẹsaa l’ọnwa ishii.
Ọ chịkwaawho ụkporo awha l’awha iri l’ẹto lẹ Jerúsalẹmu. 5Ọ waa bụ ndu a nọ lẹ Jerúsalẹmu nwụshiru iya: Shimeya, Shobabu, Nétanu ọwaa Sólomọnu. Onye o shi l’ẹka iya nwụta ụmadzu ẹno ono bụ Betu-sheba, nwada Amiyẹlu.
6Ụnwu iya ọdo bụ Ibuha, Elishama, Elifẹletu, 7Noga, Nefegu, Jafiya, 8Elishama, Ẹliyada ọwaa Elifẹletu; ụmadzu tete ono. 9Ndu lile ono bụkota ụnwu Dévidi nke nwoke, t’a gụfukwa unwoke, o shi l’ẹka ụnwanyi, l’ọoto ọlua l’ọkpoku nwanyị nwụshia. Tama bụ nwune whẹ nke nwanyị.
Ẹpa Sólomọnu
10Nwa Sólomọnu bụ Rehobówamu, Abáyija bụru nwa Rehobówamu, Asa bụru nwa Abáyija, Jehóshafatu bụru nwa Asa. 11Jóramu bụru nwa Jehóshafatu, Ahazaya bụru nwa Jóramu, Jowashi bụru nwa Ahazaya, 12Amazíya bụru nwa Jowashi, Azaríya bụru nwa Amazíya, Jótamu bụru nwa Azaríya, 13Éhazu bụru nwa Jótamu, Hezekáya bụru nwa Éhazu, Manáse bụru nwa Hezekáya, 14Amọnu bụru nwa Manáse, Josáya bụru nwa Amọnu. 15Ọ waa ụnwu Josáya ndọwa: Johananu bụ ọkpara iya, Jehoyakimu bụru otsota, Zedekaya bụru onye nke ẹto, Shalumu bụru onye nke ẹno. 16Ẹpa Jehoyakimu ndọwa: Jekoniya bụ nwa Jehoyakimu, Zedekaya bụru nwa Jekoniya.
Ẹpa Jekoniya
17Ọ waa bụ ụnwu Jekoniya, mbụ nwoke ono, a kpụru lẹ ndzụ: Sheyalutiyẹlu, 18Malukiramu, Pedaya, Shenaza, Jekamiya, Hoshama ọwaa Nedabaya. 19Ụnwu Pedaya bụ Zerúbabelu mẹe Shimeyi. Ụnwu Zerúbabelu bụru Meshulamu mẹe Hananiya. Shelomiti bụ nwune whẹ nke nwanyị. 20Ọ nwụtakwaruwho ụmadzu ise ọdo, ẹwha whẹ bụ Hashuba mẹe Ohẹlu mẹe Berekaya mẹe Hasadiya mẹe Jushabu-hesedu.
21Ọ waa bụ ẹpa Hananiya: Pelatiya, mẹe Jeshaya, mẹe ụnwu Refaya, mẹe ụnwu Ananu, mẹe ụnwu Obedaya, mẹe ụnwu Shekanaya.
22Ọ waa bụ ẹpa Shekanaya: Shemaya mẹe ụnwu iya, bụ Hatushi mẹe Igalu mẹe Bariya mẹe Neyariya mẹe Shafatu. Whẹ tụko dụ ishii.
23Ụnwu Neyariya bụ Eliyowenayi mẹe Hezekáya mẹe Azurikamu. Whẹ tụko dụ ẹto.
24Ụnwu Eliyowenayi bụ: Hodavaya, Ẹliyashibu, Pelaya, Akubu, Johananu, Delaya ọwaa Anani. Whẹ tụko dụ ẹsaa.
4Ẹpa Juda
1Ụnwu Juda bụ: Pẹ́rezu, Hẹzuronu, Kami, Họru ọwaa Shobalu. 2Shobalu bụ nna Reyaya. Reyaya bụru nna Jahatu. Jahatu bụru nna Ahumayi mẹe Lahadu. Ndu ono bụ ẹnya-uwhu, whẹ buru lẹ mkpụkpu Zora.
3Ọ waa bụ ndu metaru ndu mkpụkpu Étamu: Jezerẹlu mẹe Ishima mẹe Idubashi. Ẹwha nwune whẹ nke nwanyị bụ Hazeleluponi.
4Penuwẹlu bụ nna mkpụkpu Gedọ. Ẹ́za bụru nna mkpụkpu Husha. Ọ waa bụ ụnwu Họru ndọwa. Họru l’onwiya bụ ọkpara nwanyị ono, l’aza Ifurata, bya abụru nna mkpụkpu Bẹ́tulehemu.
5Ashuru, bụ nna mkpụkpu Tekowa. Ọ lụru ụnwanyi labọ; ẹwha whẹ bụ Hela mẹe Naara. 6Naara bẹ nwụtaru iya Ahụzamu, Hefa, Temeni mẹe Haahashutari. Ndu ono bụ ụnwu Naara. 7Ụnwu nke Hela bụ Zeretu, Zoha mẹe Etinanu.
8Kozu bụ nna Anubu mẹe Zobyiba, bya abụkwaruwho nnajị ndu ẹnya-uwhu Ahahẹlu, bụ nwa Harumu.
9Jabẹzu b’a ka ọkwabe ugvu karụ unwune iya nke nwoke ọdo. Ne iya bẹ gụru iya Jabẹzu sụ: “Mu jeru iwhe-ọtsulanu tẹmenu mu nwụa.” 10Jabẹzu bya akpoku Chileke nke Ízurẹlu sụ iya: “Byiko, gọnuru ọnu-ọma nụ mu, gụ emenu-a t’alị mu saa ọsa. Tẹ gụbe Chileke gude ẹka ghu hee mu, gụ ewofuru mu ejo-iwhe, nke ọwhu l’ooto merwu mu ẹhu.” Ọo ya bụ, Chileke meeru iya iwhe ọ sụru t’o meeru iya.
11Kelubu, bụ nwune Shuha bẹ bụ nna Mehiru. Mehiru bya abụru nna Eshutonu. 12Eshutonu bụru nna Betu-rafa, mẹe Paseya, mẹe Tehina onye bụ nna mkpụkpu Ịru-nahashi. Ndu ono bụ whẹ bụ unwoke mkpụkpu Rika.
13Ụnwu Kenazu bụ Ọtuniyelu mẹe Seraya. Ụnwu nke Ọtuniyelu bụru Hatatu mẹe Meyonotayi. 14Meyonotayi ono bụru nna Ọfura. Seraya bụ nna Jowabu, onye bụ nna ndu mkpụkpu Ge-harashimu. Mkpụkpu ono l’aza Ge-harashimu nkele ndu bu iya nụ bụ ndu l’eme nka.
15Ụnwu Kálẹbu, bụ nwa Jefune bụ Iru mẹe Ela mẹe Naamu. Nwa nke Ela bụ Kenazu.
16Ụnwu Jehalelelu bụ: Zifu, Zifa, Tiriya ọwaa Asarẹlu.
17Ụnwu Ẹzura bụ Jeta, Meredu, Ifaru ọwaa Jalọnu. Nyee Meredu bẹ nwụru Miriyamu mẹe Shamayi mẹe Ishuba, bụ nna mkpụkpu Eshitemowa. 18Nwanyị ọdo, Meredu lụru l’ikfu Juda bẹ nwụtaru iya Jeredi, bụ nna mkpụkpu Gedọ. Bya anwụta Heba, bụ nna mkpụkpu Soko, tẹmenu ọ nwụtakwawho Jekutiyẹlu, bụ nna mkpụkpu Zanowa. Ndu ono bụkota ụnwu Byitiya, bụ nwada Fero, ọ lụru mbụ onye Meredu.
19Ụnwu nyee Hodiya, bụ nwune Nahamu nke nwanyị bẹ bụ whẹ bụ nna Keyila onye Gami mẹe nna Eshitemowa onye Maaka.
20Ụnwu Shimọnu bụ: Amụnonu, Rina, Benu-hananu ọwaa Tilọnu.
Ụnwu Íishi bụ: Zohetu mẹe Benu-zohetu.
21Ndu ọwaa bụ ụnwu Shela, bụ nwa Juda: Ẹru onye bụ nna ndu mkpụkpu Lika, mẹe Laada onye bụ nna ndu mkpụkpu Maresha, bya abụkwaru iya whọ metaru ndu ẹnya-uwhu ndu ono, l’anọje akpa ẹkwa-ọcha lẹ mkpụkpu Betu-ashubayi, 22mẹe Jokimu, mẹe unwoke Koziba, mẹe Jowashi, mẹe Sarafu onye ono shi achị l’alị Moabu, mbụ onye ono, megeeru lwa mkpụkpu Jashubu-lehemu. Iwhe ono bụ oshi lẹ ndụ-ichee. 23Ọo whẹ bụ ndu l’akpụ ite, bu lẹ mkpụkpu Netayimu mẹe lẹ mkpụkpu Gedera. Whẹ bu l’ẹka ono arwụru eze whẹ ọrwu.
Ẹpa Símiyọnu
24Ụnwu Símiyọnu bụ: Nemuwẹlu, Jaminu, Jaribu, Zera ọwaa Shawulu. 25Shalumu bụ nwa Shawulu; Mibusamu bụru nwa Shalumu, Mishuma bụru nwa Mibusamu. 26Nwa nke Mishuma bụ Hamuwẹlu, Zakuru bụru nwa Hamuwẹlu, Shimeyi bụru nwa Zakuru. 27Shimeyi nwụtaru unwoke iri l’ishii, nwụta ụnwanyi ishii. Ọle unwune iya nwoke ta anwụshidu ụnwu l’igwe. Ndu ẹnya-uwhu whẹ ta akwata saa ọsa ẹgube ndu Juda sarụ.
28Ẹka whẹ bugbabe bụ lẹ mkpụkpu Byiyesheba mẹe lẹ mkpụkpu Molada, mẹe lẹ mkpụkpu Hazaru-shuwalu, 29mẹe lẹ mkpụkpu Byiliha, mẹe lẹ mkpụkpu Ezẹmu, mẹe lẹ mkpụkpu Toladu, 30mẹe lẹ mkpụkpu Betuwẹlu, mẹe lẹ mkpụkpu Họruma, mẹe lẹ mkpụkpu Zikulagu, 31mẹe lẹ mkpụkpu Betu-makabọtu, mẹe lẹ Hazarụ-susimu, mẹe lẹ Betu-byiri, mẹe lẹ mkpụkpu Shaarayimu. Ọo lẹ mkpụkpu ono g’ọ ha bẹ whẹ shi bukotaru jeye nteke Dévidi bụ eze. 32Ụnwu mkpụkpu mkpụkpu whẹ bụ: Étamu, Ayinu, Rimọnu, Tokenu mẹe Ashanu. Mkpụkpu ise bẹ whẹ dụkota 33yeru iya ụnwu mkpụkpu mkpụkpu, dụ-wheru mkpụkpu ono mgburumgburu je akpaa lẹ mkpụkpu Bálu. O noo bụ ẹka whẹ bugbabe ndono. Whẹ nwekwaruwho ẹkwo, l’akọ g’e shi nwụshia whẹ.
34Meshobabu, Jamuleku, Josha nwa Amazíya, 35Jowelu, Jehu nwa Joshibyiya. Joshibyiya nwa Seraya, Seraya nwa Asiyẹlu. 36Eliyowenayi, Jaakoba, Jeshohaya, Ayizáya, Ádiyelu, Jesimẹlu, Benaya, 37Ziza nwa Shifi, Shifi nwa Alọnu, Alọnu nwa Jedaya, Jedaya nwa Shimiri, Shimiri bụru nwa Shemaya. 38Ndu ono, a gụshiru ẹwha whẹ bụ ndu ishi l’ẹnya-uwhu whẹ. Ọzo-ụlo nna whẹ bẹ furu efu mịa ọkpobe amịmi. 39Whẹ bu je akpaa l’ọnu ẹka l’eeshije abahụ lẹ mkpụkpu Gedọ; bua jeye l’ụzo ẹnyanwu-awata nsụda ono l’ẹka whẹ l’achọ nri, élwù whẹ l’a-nọ eri. 40Ọ bụru ẹka ono bẹ whẹ chọ-vuru ọkpobe nri mẹe nri, dụ ree, élwù whẹ l’a-nọ eri. Alị ọbu bụ alị sarụ ọsa shii, bya ejia oyi, nchị dụ ndoo l’ẹka ono. Ndu shi buru l’ẹka ono bụ ndu shi l’eri Hamu.
41Ndu-a, e deshiru ẹwha whẹ bẹ byarụ mkpụkpu Gedọ nteke Hezekáya shi bụru eze ndu Juda bakfu o-shi-l’eri Hamu ono gbugbushia, gbugbushikwaawho ọgbo Meyunimu, whẹ whụru l’ẹka ono. Whẹ gbugbushikotaru whẹ kpamụ kpamụ shi nno woru whẹ nụ Chileke jeye oge dụ g’ọo ntanụ, bya ebuchia l’ọnodu whẹ nkele nri dụru élwù whẹ l’ẹka ono. 42Ụwhodu l’ime whẹ bụ iya bụ ẹpa Símiyọnu tụgburu jeshia l’ugvu Siye. Iwhe whẹ dụ bụ ụnu unwoke l’ụkporo ise. Ndu bụ ishi whẹ bụ: Pelatiya, Neyariya, Refaya ọwaa Úziyẹlu. Whẹ bụ ụnwu Íishi. 43Whẹ gbushia ndu whọduru nụ lẹ ndu Amalẹ́ku ono, gbarụ ọso buru l’ẹka ono jeye oge dụ g’ọo ntanụ.
5Ẹpa Rúbẹnu
1Ọ waa bụ ụnwu Rúbẹnu, bụ ọkpara Ízurẹlu. Rúbẹnu bụ ọkpara, ọle o jekfuru nyee nna iya azẹe, shi nno merwua iwhe-azẹe nna iya; e gude iswi iya woru ọnodu ọkpara ono, ọ bụ nụ ụnwu Jósẹfu, bụkwawho nwa Ízurẹlu. Ọo ya meru t’e de l’ọ bụ ọkpara l’ẹkwo e deshiru lẹ g’e shi nwụa whẹ. 2E kfude iya ekfu bụ Juda kagezhia ike l’ụnwunna iya, tẹmenu ọ bụru l’ẹhu iya bẹ onye ishi ọchichi shi fụta, obenu l’ọnodu ọkpara bẹ bụ Jósẹfu b’ọ larụ. 3Ndu ọwaa bụ ụnwu Rúbẹnu, bụ ọkpara Ízurẹlu: Hanọku, Palu, Hẹzuronu, Kami.
4Ọ waa bụ ẹpa Jowelu: Jowelu bụ nna Shemaya, Shemaya bụru nna Gọgu, Gọgu bụru nna Shimeyi, 5Shimeyi bụru nna Mayịka, Mayịka bụru nna Reyaya, Reyaya bụru nna Bálu, 6Bálu bụru nna Bera. Bera bẹ Tigulatu-pyilesa, bụ eze ndu Asiriya kpụru lẹ ndzụ. Ọ bụkwaru iya whọ shi bụru ishi l’ikfu Rúbẹnu.
7Ndu ọwaa bụ abụbu whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ mẹe lẹ g’e shi dee ẹwha whẹ l’ẹkwo e deshiru g’e shi nwụa whẹ. Onye ishi whẹ bụ Jeyẹlu, ndụ ọdo bụ Zakaráya, 8mẹe Bela nwa Azazu. Azazu bụ nwa Shema, Shema bụru nwa Jowelu. Ẹka o bu bụ lẹ mkpụkpu Arowa. O bua nno je akpaa lẹ mkpụkpu Nebo mẹe lẹ mkpụkpu Bálu-meyọnu. 9O bukwawho je akpaa l’ụzo ẹnyanwu-awata, bua jeye ẹka l’eeshije abahụ l’echi-ẹgu, l’azụ ẹnyimu Yufurétisu azụ iya ọwa. O noo nkele élwù whẹ zụshiru kabaa l’igwe l’alị Giledu.
10L’oge nke Sọlu bẹ ikfu Rúbẹnu lwụshiru ndu Hega ọgu lwụ-gbua whẹ, buchia ụlo-ẹkwa eri Hega ono l’alị, dụkota l’ụzo ẹnyanwu-awata alị Giledu gbaa mgburumgburu.
Ẹpa Gadu
11Ụnwu Gadu bẹ bu cheeru ụnwu Rúbẹnu iwhu l’alị Báshanu, bua jeye lẹ mkpụkpu Saleka. 12Jowelu bụ onye ishi whẹ. Shafamu bụru otsota. Ndu ọdo bụ Jánayi ọwaa Shafatu lẹ ndu bu l’alị Báshanu. 13Ndu bụ abụbu whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ bụ: Máyikelu, Meshulamu, Sheba, Jorayi, Jakanu, Ziya ọwaa Iba. Whẹ dụ ẹsaa. 14Ọ waa bụ ẹpa Abyihelu nwa Huri. Huri bụ nwa Jarowa, Jarowa bụru nwa Giledu, Giledu bụru nwa Máyikelu, Máyikelu bụru nwa Jeshishayi. Jeshishayi bụru nwa Jahudo, Jahudo bụru nwa Buzu. 15Ahi, bụ nwa Abudiyẹlu bya abụru nwanwa Guni bẹ shi bụru ishi l’ẹnya-uwhu ibe nna iya. 16Whẹ bu l’alị Giledu mẹe l’alị Báshanu mẹe lẹ mkpụkpu, dụkota iya nụ, bya enwekotaru alị ẹka élwù whẹ l’atajẹ nri l’alị Sharọnu je akpaa l’ẹka o jeberu. 17Ndu ono gẹ whẹ ha b’e dekotaru ẹwha whẹ l’ẹkwo e deshiru lẹ g’e shi nwụa whẹ. Nteke e deru iya bụ nteke Jótamu shi bụru eze ndu Juda, bụkwawho nteke Jerobowamu shi bụru eze ndu Ízurẹlu.
18Ndu ikfu Rúbẹnu mẹe ndu ikfu Gadu mẹe nkerẹbo ikfu Manáse bẹ nweru ndu mkparawa ojọgu, mbụ ndu l’apajẹ iwhe l’eegudeje egbobuta onwonye mẹe ogu-ịgba; bya abụru ndu l’agba akfụ. Whẹ bụ ndu ọgu doru ẹnya ree. Iwhe whẹ dụ bụ ụkporo ụnu ndu ojọgu ugbo ise l’ụnu iri lẹ nnanụ l’ụkporo ugbo iri l’ẹsato; gẹ whẹ ha bụkota ndu ẹka l’atsụ nkọ l’ọgu. 19Whẹ lwụshiru ndu Hega mẹe ndu Jeturu mẹe ndu Nafishi mẹe ndu Nodabu ọgu. 20Chileke bya eyetaru whẹ ẹka mee tẹ ndu Hega mẹe ndu whẹ lẹ ndu Hega tụgbaru lwa whẹ l’ẹka, nkele whẹ ryakuru Chileke l’ọgu ono, bya akpọru obu yeru iya, o meeru whẹ iwhe whẹ sụru t’o meeru whẹ. 21Whẹ rwukoo élwù ndu Hega. Ịnya-kamẹlu, whẹ kpụtaru bẹ dụ ụkporo ụnu ugbo ishii l’ụnu ugbo ise. Atụru, whẹ kpụkoru dụ ụkporo ụnu ugbo ụkporo l’iri lẹ nnanụ l’ụnu ise. Nkakfụ-ịgara, whẹ kpụkoru dụ ụnu ise. Madzụ, whẹ kpụru lẹ ndzụ dụ ụkporo ụnu ugbo iri l’ẹbo l’ụnu iri. 22Ikpoto b’e gburu egbu nkele ọgu ono bẹ shi l’ẹka Chileke. Ndu Rúbẹnu buchia ẹka ono jeye nteke a kpụru whẹ lwaa alị ọdo.
Nkerẹbo ikfu Manáse
23Nkerẹbo ikfu Manáse bụ ikpoto; tẹmenu ọ bụru whẹ bu l’alị ono. Whẹ shi l’alị Báshanu bua jeye lẹ mkpụkpu Bálu-hamọnu mẹe l’ugvu Seniru, mbụ ugvu Hemọnu. 24Ọ waa bụ ndu bụ ishi l’ibe nna whẹ ndọwa: Ifaru, Íishi, Eliyẹlu, Azuriyẹlu, Jeremáya, Hodavaya ọwaa Jahudiyẹlu. Ndu ono bụ ndu ojọgu, ọkpehu dụ, bụru ndu a ma ama, bya abụru ishi l’ibe nna whẹ.
25Ọle whẹ te egoshidu l’ọ gbarụ tẹ Chileke nke nna whẹ gude ire whẹ ẹka, whẹ balahaaru agwa ndu alị ọdo ẹja, ọ bụru whẹ ori ogori, mbụ ndu alị ono, Chileke mebyishiru l’atatiwhu whẹ. 26Tọ dụ iya bụ, Chileke nke Ízurẹlu bya akpalia obu Pulu, bụ eze ndu Asiriya bụ iya bụ Tigulatu-pyilesa, bụ eze ndu Asiriya, ọ bya akpụa ikfu Rúbẹnu, mẹe ikfu Gadu, mẹe nkerẹbo ikfu Manáse lẹ ndzụ, kpụru lashia mkpụkpu Hala mẹe Habọ mẹe Hara mẹe ẹnyimu mkpụkpu Gozanu. Whẹ nọ l’ẹka ono jeye oge, dụ g’ọo ntanụ.
6Ẹpa Lívayi
1Ụnwu nwoke Lívayi bụ Gẹshonu, Kohatu ọwaa Merari.
2Ụnwu nwoke Kohatu bụ Amụramu, Izharu, Hiburọnu ọwaa Úziyẹlu.
3Ụnwu Amụramu bụ Érọnu, Mósisu ọwaa Miriyamu.
Ụnwu nwoke Érọnu bụ Nedabu, Abyihu, Eliyéza ọwaa Itama.
4Eliyéza bụ nna Fínihasu, Fínihasu bụru nna Abyishuwa, 5Abyishuwa bụru nna Buki, Buki bụru nna Uzi, 6Uzi bụru nna Zerahíya, Zerahíya bụru nna Merayotu, 7Merayotu bụru nna Amaríya, Amaríya bụru nna Ahitubu, 8Ahitubu bụru nna Zédọku, Zédọku bụru nna Ahimaazu, 9Ahimaazu bụru nna Azaríya, Azaríya bụru nna Johananu, 10Johananu bụru nna Azaríya. Ọo ya shi agbajẹ ẹja Chileke l’eze-ụlo Chileke ono, Sólomọnu tụru lẹ Jerúsalẹmu. 11Azaríya bụru nna Amaríya, Amaríya bụru nna Ahitubu, 12Ahitubu bụru nna Zédọku, Zédọku bụru nna Shalumu, 13Shalumu bụru nna Hilikaya, Hilikaya bụru nna Azaríya, 14Azaríya bụru nna Seraya, Seraya bụru nna Jehozadaku. 15Jehozadaku b’a kpụru lẹ ndzụ laa alị ọdo nteke ono, Onye-Nwe-Ọha shi l’ẹka Nebukadineza kpụkoo ndu Juda mẹe ndu Jerúsalẹmu lẹ ndzụ laa alị ọdo. 16Ụnwu nwoke Lívayi bụ Gẹshomu mẹe Kohatu mẹe Merari. 17Ọ waa bụ ẹwha ụnwu Gẹshomu: Libyini mẹe Shimeyi. 18Ụnwu Kohatu bụ Amụramu, Izharu, Hiburọnu ọwaa Úziyẹlu. 19Ụnwu Merari bụ Mahuli ọwaa Mushi.
Ọ waa bụ ndibe Lívayi l’ẹnya-uwhu whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ:
20Ẹpa Gẹshomu ndọwa: Libyini bụ nwa Gẹshomu. Jahatu bụru nwa Libyini. Zima bụru nwa Jahatu. 21Jowa bụru nwa Zima. Ido bụru nwa Jowa. Zera bụru nwa Ido. Jeyaterayi bụru nwa Zera.
22Ẹpa Kohatu ndọwa: Amínadabu bụ nwa Kohatu, Kora bụru nwa Amínadabu, Asiru bụru nwa Kora, 23Ẹ́lukana bụru nwa Asiru, Ẹbyiyasafu bụru nwa Ẹ́lukana, Asiru bụru nwa Ẹbyiyasafu, 24Tahatu bụru nwa Asiru, Yuriyẹlu bụru nwa Tahatu, Uzáya bụru nwa Uriyẹlu, Shawulu bụru nwa Uzáya.
25Ẹpa Ẹ́lukana ndọwa: Amasayi mẹe Ahimotu. 26Ẹ́lukana bụ nwa Ahimotu, Zofayi bụru nwa Ẹ́lukana, Nahatu bụru nwa Zofayi, 27Eliyabu bụru nwa Nahatu, Jerohamu bụru nwa Eliyabu. Ẹ́lukana bụru nwa Jerohamu, Sámuwẹlu bụru nwa Ẹ́lukana.
28Ọ waa bụ ụnwu Sámuwẹlu: Jowelu bụ ọkpara iya. Abáyija bụru nwa iya nke ẹbo.
29Ẹpa Merari ndọwa: Mahuli bụ nwa Merari, Libyini bụru nwa Mahuli, Shimeyi bụru nwa Libyini. Uza bụru nwa Shimeyi. 30Shimeya bụru nwa Uza, Hagiya bụru nwa Shimeya, Ayizáya bụru nwa Hagiya.
Ndu l’agụje egvu l’eze-ụlo Chileke
31Ọ waa bụ unwoke, Dévidi doberu tẹ whẹ bụru ndu ishi egvu l’ụlo Onye-Nwe-Ọha lẹ g’e dobegeeru igbe-ọgbandzu Chileke l’ẹka ono. 32Iwhe bụ ozhi whẹ bụ ọgu egvu l’atatiwhu mkpuumkpu Ụlo-ẹkwa ndzuko ono. Ọo l’ẹka ono bẹ whẹ shi anọduje jeye Sólomọnu bya atụa eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha lẹ Jerúsalẹmu. Whẹ l’ejeje ozhi whẹ lẹ g’ọ gbarụ.
33Ọ waa bụ unwoke ọbu, shi bụru ọgbo-egvu ọbu mẹe ụnwu whẹ nwoke:
L’ẹpa Kohatu b’e nweru ndu ọwaa: Hemanu onye l’agụ egvu agụ. Hemanu bụ nwa Jowelu, Jowelu bụru nwa Sámuwẹlu, 34Sámuwẹlu bụru nwa Ẹ́lukana, Ẹ́lukana bụru nwa Jerohamu, Jerohamu bụru nwa Eliyẹlu, Eliyẹlu bụru nwa Towa, 35Towa bụru nwa Zufu, Zufu bụru nwa Ẹ́lukana, Ẹ́lukana bụru nwa Mahatu, Mahatu bụru nwa Amasayi, 36Amasayi bụru nwa Ẹ́lukana, Ẹ́lukana bụru nwa Jowelu, Jowelu bụru nwa Azaríya, Azaríya bụru nwa Zéfanaya, 37Zéfanaya bụru nwa Tahatu, Tahatu bụru nwa Asiru, Asiru bụru nwa Ẹbyiyasafu, Ẹbyiyasafu bụru nwa Kora, 38Kora bụru nwa Izharu, Izharu bụru nwa Kohatu, Kohatu bụru nwa Lívayi, Lívayi bụru nwa Ízurẹlu.
39Onye otu Hemanu bụ Asafu. Ọ yẹbedua l’anọduje Hemanu l’ẹka-ụtara. Asafu bụ nwa Berekaya, Berekaya bụru nwa Shimeya, 40Shimeya bụru nwa Máyikelu, Máyikelu bụru nwa Baseya, Baseya bụru nwa Málukija, 41Málukija bụru nwa Etuni, Etuni bụru nwa Zera, Zera bụru nwa Adaya, 42Adaya bụru nwa Etanu, Etanu bụru nwa Zima, Zima bụru nwa Shimeyi, 43Shimeyi bụru nwa Jahatu, Jahatu bụru nwa Gẹshomu, Gẹshomu bụru nwa Lívayi.
44Onye ọdo, tso l’otu Hemanu bụ Etanu, onye shi l’eri Merari. Yẹbedua l’anọduje Hemanu l’ẹka-ịcha. Etanu bụ nwa Kishu, Kishu bụru nwa Abudi; Abudi bụru nwa Maluku, 45Maluku bụru nwa Hashabyiya, Hashabyiya bụru nwa Amazíya, Amazíya bụru nwa Hilikaya, 46Hilikaya bụru nwa Amuzi, Amuzi bụru nwa Baní, Baní bụru nwa Shemeru, 47Shemeru bụru nwa Mahuli, Mahuli bụru nwa Mushi, Mushi bụru nwa Merari, Merari bụru nwa Lívayi.
48Ụnwunna whẹ, bụ eri Lívayi b’e yeru tẹ whẹ jeje ozhi ọdo, dụ l’iche l’iche lẹ mkpuumkpu eze-ụlo Chileke.
Ụnwu Érọnu
49A bya lẹ Érọnu yẹle ụnwu iya, ọo whẹ l’agbajẹ ẹja l’ẹnya-mgbẹja ọkpokota-iwhe-ọku, mẹe l’ẹnya-mgbẹja ẹka l’aakpọje ụ̀nwù isẹnsu ọku. Ọo whẹbedua b’ọ dụ l’ẹka mbụ Ẹka-kakọta-ọdu-nsọ, bụru whẹ l’akfụje ụgwo iwhe-dụ-ẹji Ízurẹlu meru, ẹgube Mósisu, bụ onye ozhi Chileke tụru l’iwu.
50Ọ waa bụ ẹpa Érọnu: Eliyéza bụ nwa Érọnu, Fínihasu bụru nwa Eliyéza, Abyishuwa bụru nwa Fínihasu, 51Buki bụru nwa Abyishuwa, Uzi bụru nwa Buki, Zerahíya bụru nwa Uzi, 52Merayotu bụru nwa Zerahíya, Amaríya bụru nwa Merayotu, Ahitubu bụru nwa Amaríya, 53Zédọku bụru nwa Ahitubu, Ahimaazu bụru nwa Zédọku.
54Ọ waa bụ ẹka whẹ bu ebubu, mbụ alị, a wẹru whẹ tẹ whẹ buru. Ẹka ono bụ ẹpa Érọnu, mbụ eri Kohatu b’a wẹru iya whẹ buru nkele ido mbụ, a tụru bẹ bụ whẹ b’ọ darụ. 55A nụru whẹ mkpụkpu Hiburọnu, dụ l’alị Juda mẹe alị ẹka élwù l’atajẹ nri, gbarụ iya mgburumgburu. 56Ọle ẹgu, dụ lẹ mkpụkpu ono, mẹe ụnwu mkpụkpu ọdo dụkota iya nụ b’a nụru Kálẹbu nwa Jefune. 57Ẹpa Érọnu b’a nụru mkpụkpu o-zeru-ndzụ. Mkpụkpu o-zeru-ndzụ ọbu, a nụru whẹ bụ Hiburọnu, mẹe Libyina, mẹe Jatiru, mẹe Eshitemowa yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota lẹ mkpụkpu ono. 58Ẹka ọdo bụ mkpụkpu Hilenu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota lẹ mkpụkpu ono, mẹe mkpụkpu Debyi yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota lẹ mkpụkpu ono, 59mẹe mkpụkpu Ashanu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota lẹ mkpụkpu ono, mẹe mkpụkpu Betu-shẹmeshi yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota lẹ mkpụkpu ono. 60E shi lẹ mkpụkpu nke ikfu Bénjaminu woru mkpụkpu Geba yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota lẹ mkpụkpu ono, mẹe mkpụkpu Alemetu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota lẹ mkpụkpu ono mẹe Anatotu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota lẹ mkpụkpu ono nụ ikfu Lívayi. Mkpụkpu, a nụru eri Kohatu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu dụkota iri l’ẹto. 61A bya atụa ido, bya eshi lẹ mkpụkpu ẹnya-uwhu nkerẹbo ikfu Manáse keta mkpụkpu iri nụ ndu whọduru nụ l’eri Kohatu.
62E shi lẹ mkpụkpu ikfu Ísaka mẹe nke ikfu Asha mẹe nke ikfu Náfutali mẹe nke ikfu Manáse, bụ ndu ọwhu bu l’alị Báshanu keta mkpụkpu iri l’ẹto nụ eri Gẹshomu l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu.
63E shi lẹ mkpụkpu ikfu Rúbẹnu mẹe nke ikfu Gadu mẹe nke ikfu Zébulọnu keta mkpụkpu iri l’ẹbo nụ eri Merari l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu.
64O noo ya, ndu Ízurẹlu woru mkpụkpu mkpụkpu ono nụ eri Lívayi yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ. 65Ndu Ízurẹlu tụkwaruwho ido, bya eshi lẹ mkpụkpu ikfu Juda, mẹe ikfu Símiyọnu, mẹe ikfu Bénjaminu woru mkpụkpu ono nụ whẹ bụ iya bụ mkpụkpu mkpụkpu ono, a gụshiru ẹwha whẹ.
66Ụwhodu l’ẹnya-uwhu ẹpa Kohatu b’e shi l’alị ikfu Ífuremu nụ mkpụkpu ẹka whẹ bugee. 67A nụru whẹ mkpụkpu o-zeru-ndzụ l’alị ugvu ugvu Ífuremu bụ iya bụ mkpụkpu Shékemu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ, mẹe mkpụkpu Gaza yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ, 68mẹe mkpụkpu Jokumeyamu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ, mẹe mkpụkpu Betu-horonu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ, 69mẹe mkpụkpu Ayịjalonu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ mẹe mkpụkpu Gatu-rimọnu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ.
70Ẹnya-uwhu, whọduru nụ l’eri Kohatu b’e shi l’alị nkerẹbo ikfu Manáse nụ mkpụkpu Ana yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ, mẹe mkpụkpu Byíleyamu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ.
71Ẹpa Gẹshomu b’e shikwawho l’alị nkerẹbo ikfu Manáse nụ mkpụkpu Golanu, dụ l’alị Báshanu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ mẹe mkpụkpu Ashịtarotu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ.
72E shi l’alị ikfu Ísaka nụ whẹ mkpụkpu Kédẹshi yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ mẹe mkpụkpu Daberatu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ, 73mẹe mkpụkpu Ramótu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ mẹe mkpụkpu Anemu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ.
74E shi l’alị ikfu Asha nụ whẹ mkpụkpu Mashalu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ, mẹe mkpụkpu Abudọnu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ, 75mẹe mkpụkpu Hukoku yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ mẹe mkpụkpu Rehobu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ.
76E shi l’alị ikfu Náfutali nụ whẹ mkpụkpu Kédẹshi dụ l’alị Gálili yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ, mẹe mkpụkpu Hamọnu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ, mẹe mkpụkpu Kiriyatayimu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ.
77Ndu whọduru nụ l’eri Merari b’e shi l’alị ikfu Zébulọnu keta mkpụkpu Rimono woru nụ, yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ, mẹe mkpụkpu Tebọ yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ.
78E shi l’alị ikfu Rúbẹnu, dụ m’a daa ẹnyimu Jọ́danu lụfu azụ iya ọwhu l’ụzo ẹnyanwu-awata mkpụkpu Jériko nụ whẹ mkpụkpu Beza l’echi-ẹgu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ, mẹe mkpụkpu Jahuza yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ, 79mẹe mkpụkpu Kedemotu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ, mẹe mkpụkpu Mefatu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ.
80Eshi l’alị ikfu Gadu nụ whẹ mkpụkpu Ramótu dụ l’alị Giledu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ, mẹe mkpụkpu Mahanayimu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ, 81mẹe mkpụkpu Hẹshibonu yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ, mẹe mkpụkpu Jaza yẹle alị ẹka élwù l’atajẹ nri, dụkota iya nụ.
7Ẹpa Ísaka
1Ụnwu Ísaka bụ Tola, Puwa, Jashubu ọwaa Shimurọnu, whẹ dụ ụmadzu ẹno.
2Ụnwu nke Tola bụ Uzi, Refaya, Jeriyẹlu, Jahumayi, Ibusamu ọwaa Sámuwẹlu. Whẹ bụ ndu ishi l’ibe nna whẹ ono, l’aza Tola. Whẹ bụru ndu ojọgu l’ọgbo nkewhe. L’oge nke Dévidi bẹ whẹ dụ ụkporo ụnu ugbo labọ l’ụnu madzụ ugbo iri l’ishii l’ụkporo iri.
3Nwa nke Uzi bụ Izurahiya. Ụnwu nwoke Izurahiya bụ Máyikelu, Obedaya, Jowelu ọwaa Ishiya. Iwhe whẹ dụ bụ ise. Whẹ ise bụkota ndu ishi l’ẹhu l’ẹhu. 4Whẹ lụshiru igwe nwanyị; nwụshia ụnwu l’igweligwe; o-shi-l’ẹhu whẹ b’e nweru ụkporo ụnu ugbo ẹno l’ụnu madzụ iri, bụ ndu sụwaru oje ọgu.
5Ikfu Ísaka l’owhu, mbụ ẹnya-uwhu whẹ mẹe abụbu whẹ bẹ ndu bụ iya ndu ojọgu dụkota ụkporo ụnu ugbo iri, l’ụnu madzụ ugbo iri l’ẹsaa l’ụkporo iri, lẹ g’e deru iya l’ẹkwo e deshiru g’e shi nwụa whẹ.
Ẹpa Bénjaminu
6Ụnwu Bénjaminu bụ Bela, Beka ọwaa Jediyẹlu. Iwhe whẹ dụ bụ ụmadzu ẹto.
7Ụnwu nke Bela bụ Ezubọnu, Uzi, Úziyẹlu, Jeremotu ọwaa Iiri. Iwhe whẹ dụ bụ ụmadzu ise. Whẹ ise ono bụkota ndu ishi l’ibe nna whẹ, bya abụru dike-ọgu. L’ẹkwo, e deru lẹ g’e shi nwụa whẹ bẹ whẹ dụkota ụkporo ụnu ugbo labọ, l’ụnu ugbo iri l’ise, l’ụkporo l’iri l’ẹno.
8Ụnwu nke Beka bụ Zemira, Jowashi, Eliyéza, Eliyowenayi, Omiri, Jeremotu, Abáyija, Anatotu ọwaa Alemetu. Whẹ bụkota ụnwu Beka gẹ whẹ ha. 9L’ẹkwo, e deru lẹ g’e shi nwụa whẹ bẹ whẹ dụkota ụkporo ụnu ugbo labọ l’ụnu iri l’ụkporo iri. Whẹ bụ ndu ishi l’ibe nna whẹ bya abụru ndu ojọgu.
10Nwa Jediyẹlu bụ Byilihanu. Ụnwu nke Byilihanu bụ Jewushi, Bénjaminu, Ehudu, Kenana, Zetanu, Tashishi mẹe Ahishaha. 11Ẹpa Jediyẹlu gẹ whẹ ha bụ ndu ishi l’ibe nna whẹ, bya abụru ndu ojọgu. Ndu sụwaru oje ọgu dụ ụkporo ụnu ugbo labọ l’ụnu ugbo ẹto. 12Shupimu mẹe Hupimu bẹ bụ ụnwu Ịru; Hushimu bụru nwa Aha.
Ẹpa Náfutali
13Ụnwu Náfutali bụ Jahaziyẹlu, Guni, Jeza ọwaa Shalumu. Whẹbedua bụ ẹpa Byiliha.
Ẹpa Manáse
14Ọ waa bụ ụnwu Manáse. Nwanyị Arámu, l’ẹte ọlua l’ọkpoku nwanyị bẹ nwụtaru iya Asiriyẹlu mẹe Makiru, bụ nna Giledu. 15Makiru bya alụaru Hupimu yẹle Shupimu nwanyị. Ẹwha nwune Makiru nke nwanyị bụ Maaka. Ẹwha onye nke ẹbo bụ Zelofehadu. Zelofehadu bẹ bụ ụnwanyi b’ọ nwụshiru.
16Nyee Makiru ono, ẹwha iya bụ Maaka bẹ nwụtaru nwa nwoke, ọ gụa onye lanụ Pereshi. Ẹwha nwune iya bụ Shereshi. Ụnwu Pereshi bụ Ulamu mẹe Rakemu. 17Nwa nke Ulamu bụ Bedanu. Ndu ono bụ ẹpa Giledu. Giledu bụru nwa Makiru, Makiru bụru nwa Manáse.
18Nwune iya nwanyị, bụ Hamoleketu bẹ nwụtaru Ishodu, Abyiyeza ọwaa Mahula.
19Ụnwu nke Shemida bụ Ahiyanu, Shékemu, Likihi ọwaa Aniyamu.
Ẹpa Ífuremu
20Ífuremu bụ nna Shutela, Shutela bụru nna nke Berẹdu, Berẹdu bụru nna Tahatu, Tahatu bụru nna Eleyada, Eleyada bụru nna Tahatu, 21Tahatu bụru nna Zabadu, Zabadu bụru nna Shutela. Unwoke labọ ọdo, Ífuremu nwụtaru bụ Ẹ́za yẹle Eleyadu. Ụmadzu labọ ono bẹ jeru oshi élwù lẹ mkpụkpu Gatu. Ndu Gatu, bụ ndu a nwụru l’alị ono gude whẹ gbua. 22Nna whẹ, bụ Ífuremu tsọo áwhụ whẹ nọo ọdu; ụnwunna iya whẹ byarụ iya imiko anwụhu. 23Ífuremu bya ejekfu nyee ya azẹe, ọ tsuta ime nwụa nwa nwoke. Ẹwha ọ gụru iya bụ Beríya iswi ejo-iwhe ono, nwụru l’ibe iya.
24Ífuremu bẹ nwụtaru nwa nwanyị, ẹwha iya bụ Sheera. Sheera bụ iya tụru mkpụkpu Betu-horonu ono, dụ lẹ nsụda yẹle ọwhu dụ l’ugvu, tụa mkpụkpu Uzenu-sheera.
25Onye nwoke ọdo, Ífuremu nwụtaru bẹ Rafa. Rafa bụ nna Rẹshefu, Rẹshefu bụru nna Tela, Tela bụru nna Tahanu, 26Tahanu bụru nna Ladanu, Ladanu bụru nna Amihudu, Amihudu bụru nna Elishama, 27Elishama bụru nna Nunu, Nunu bụru nna Jóshuwa.
28Alị, bụ nkewhe, mbụ ẹka whẹ bu ebubu bụ: Bẹtelu, mẹe mkpụkpu, dụkota iya mgburumgburu je akpa lẹ mkpụkpu Naaranu, dụ l’ụzo ẹnyanwu-awata mẹe mkpụkpu Gaza, dụ l’ụzo ẹnyanwu-arịba yẹle mkpụkpu, dụkota iya mgburumgburu mẹwaro mkpụkpu Shékemu, mẹe mkpụkpu, dụkota iya mgburumgburu, ọwaa mkpụkpu Aya, mẹe mkpụkpu, dụkota iya mgburumgburu.
29Ikfu Manáse bụ whẹ shi gude mkpụkpu Betu-shanu, Tanaku, Megido ọwaa Dọ́ru mẹe iwhe bụ mkpụkpu dụkota iya mgburumgburu.
Mkpụkpu ono g’ọ ha bụ ndu ẹpa Jósẹfu, bụ nwa Ízurẹlu bukota iya.
Ẹpa Asha
30Ụnwu nwoke Asha bụ: Imuna, Ishiva, Ishivi ọwaa Beríya. Nwune whẹ nwanyị bụ Séra.
31Ụnwu Beríya bụ Heba mẹe Malukiyẹlu, bụ nna mkpụkpu Byiruzayitu.
32Heba bụ nna Jafuleti mẹe Shoma mẹe Hotamu. Nwune whẹ nwanyị bụ Shuwa.
33Ụnwu nwoke Jafuleti bụ: Pasaku, Byimuhalu ọwaa Áshuvatu. O noo ụnwu Jafuleti.
34Ụnwu Shemeru bụ Ahi, Rohuga, Huba ọwaa Arámu.
35Ụnwu nwoke nke Helẹmu bụ Zofa, Imuna, Shelẹshi ọwaa Amálu.
36Ụnwu Zofa bụ Suwa, Hanẹfa, Shuwalu, Beri, Imura, 37Beza, Hodu, Shama, Shilisha, Ituranu ọwaa Bera.
38Ụnwu Jeta bụ Jefune, Pisupa ọwaa Ara. 39Ụnwu Ula nke nwoke bụru Ara, Haniyẹlu ọwaa Riziya.
40Ndu ono gẹ whẹ ha bụkota eri Asha. Whẹ bụ ndu ishi l’ibe nna whẹ bụru mkparawa, bya abụru ndu ojọgu. Whẹ bụ ndu ishi ndu bụ ishi. L’ẹkwo, e deru g’e shi nwụa whẹ bẹ whẹ dụkota ụkporo ụnu ugbo ẹto l’ụnu ise, bụ ndu sụwaru oje ọgu.
8Ikfu Bénjaminu
1Ụnwu Bénjaminu ndọwa: Bela, bụ ọkpara iya, Ashibẹlu bụru nwa iya nke ẹbo, Ahara bụru nwa iya nke ẹto, 2Nohahu bụru nwa iya nke ẹno, Rafa bụru nwa iya nke ise.
3Ụnwu Bela bụ: Adaru, Gera, Abyihudu, 4Abyishuwa, Némanu, Ahowa, 5Gera, Shefufanu ọwaa Huramu.
6Ụnwu Ehudu bụkota ndu ishi l’ibe ndu shi buru lẹ mkpụkpu Geba. Ọle a chịru whẹ achị whẹ lashia mkpụkpu Manahatu. 7Ẹwha whẹ bụ Némanu, Ahayija ọwaa Gera, bụ onye chị whẹ laa Manahatu. Gera bụ nna Uza mẹe Ahihudu.
8Shaharayimu bẹ nwụtaru ụnwu l’alị ndu Moabu lẹ g’ọ chịfu-geeru unyomu iya, bụ Hushimu yẹle Bara. 9Nwanyị ọdo, ọ lụru, ẹwha iya bụ Hodeshu bya anwụtaru iya: Jobabu, Zibyiya, Mesha, Malukamu, 10Jewuzu, Sakiya ọwaa Miruma. Ndu ono bụkota ụnwu iya, whẹ bụru ndu ishi l’ibe whẹ. 11O shikwawho l’ẹka Hushimu nwụta Abyitubu yẹle Elupalu.
12Ụnwu Elupalu bụ: Iba, Mishamu ọwaa Shemedi, onye bụ iya tụru obodo, l’eeku Óno tụa obodo Lodu, mẹe mkpụkpu dụkota iya nụ.
13Beríya mẹe Shema bẹ bụ ndu ishi l’ibe ndu bu lẹ mkpụkpu Ayịjalonu, bụru whẹ chịfuru ndu shi buru lẹ Gatu.
14Ụnwu nke Beríya bụ Ahiyo, Shashaku, Jeremotu, 15Zebadaya, Áradu, Eda, 16Máyikelu, Ishupa ọwaa Joha. O noo ụnwu Beríya ndono.
17Ụnwu Elupalu bụ Zebadaya, Meshulamu, Hiziki, Heba, 18Ishimerayi, Izuliya ọwaa Jobabu. O noo ụnwu Elupalu ndono.
19Ụnwu Shimeyi bụ Jakimu, Zikiri, Zabudi, 20Eliyenayi, Ziletayi, Eliyẹlu, 21Adaya, Beraya ọwaa Shimuratu. O noo ụnwu Shimeyi ndono.
22Ụnwu nke Shashaku bụ Ishupanu, Iba, Eliyẹlu, 23Abudọnu, Zikiri, Hananu, 24Hananiya, Ílamu, Ántotayija, 25Ifudeya ọwaa Penuwẹlu. O noo ụnwu Shashaku ndono.
26Ụnwu nke Jerohamu bụ Shamusherayi, Sheharaya, Atalaya, 27Jareshiya, Eláyija ọwaa Zikiri. O noo ụnwu Jerohamu ndono.
28Ndu ono bụkota ndu ishi l’ibe nna whẹ ẹgube e deru iya l’ẹkwo e deshiru lẹ g’e shi nwụa whẹ. Ẹka whẹ bu bụ lẹ Jerúsalẹmu.
29Nnajị mkpụkpu Gibyiyọnu bẹ bụ lẹ Gibyiyọnu b’o bu. Ẹwha nyee ya bụ Maaka. 30Ọkpara nwa iya bụ Abudọnu, otsota bụru Zuru, Kishu, Bálu, Nedabu, 31Gedọ, Ahiyo, Zeka, 32ọwaa Mikulotu. Mikulọtu bụ nna Shimeya. Whẹbedua bẹ bukubekwawho abụbu whẹ lẹ Jerúsalẹmu.
33Naa bụ nna Kishu, Kishu bụru nna Sọlu, Sọlu bụru nna Jonatanu, Malukishuwa, Abyinadabu mẹe Eshibelu. 34Nwa, Jonatanu nwụtaru bụ Meribu-bálu, Meribu-bálu bụru nna Mayịka.
35Ụnwu nke Mayịka bụ Pitonu, Melẹku, Tareya ọwaa Éhazu. 36Éhazu bụ nna Jehowada, Jehowada bụru nna Alemetu, Azụmavetu, Zimiri. Zimiri bụru nna Moza, 37Moza bụru nna Byineya, Byineya bụru nna Rafa, Rafa bụru nna Eleyasa, Eleyasa bụru nna Ázelu.
38Ázelu bẹ nwụtaru ụnwu ishii. Ẹwha whẹ bụ Azurikamu, Bokeru, Ishimẹlu, Sheyariya, Obedaya ọwaa Hananu. Ndu ono gẹ whẹ ha bụkota ụnwu Ázelu. 39Ọ waa bụ ụnwu nke nwune iya nwoke Eshẹku: Ulamu bụ ọkpara iya, Jewushi bụ nke ẹbo, Elifẹletu bụru nke ẹto.
40Ụnwu Ulamu bụ-gee ndu ojọgu, ike dụ, bụru ndu marụ ọgba akfụ. Whẹ nwụshiru ụnwu l’igweligwe, o nokwawho g’ụnwu nwanwa whẹ ha l’igweligwe. Whẹ dụkota ụkporo madzụ ugbo ẹsaa l’ụmadzu iri. Ndu lile ono gẹ whẹ ha bụkota ndu ikfu Bénjaminu.
9Ndu a kpụru lẹ ndzụ laa Bábyilọnu lwawhuru azụ lẹ Jerúsalẹmu
1O noo ya, ndu Ízurẹlu l’owhu b’e dekotaru ẹwha whẹ l’ẹkwo e deshiru g’e shi nwụa whẹ. Whẹ lile b’e deru l’ẹkwo ndu eze ndu Ízurẹlu.
Ndu Juda b’a kpụru lẹ ndzụ laa Bábyilọnu. Iwhe kpatarụ iya nụ bụ lẹ whẹ mesweru Chileke. 2Ndu mbụ, vugezhia ụzo bya ebuwhuru azụ l’alị ono, bụ nke ẹka whẹ bẹ bụ ụwhodu lẹ ndu Ízurẹlu mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu shi l’eri Lívayi mẹe ndu l’eje ozhi l’eze-ụlo Chileke.
3Ọ waa bụ ndu shi l’eri Juda mẹe l’eri Bénjaminu mẹe l’eri Ífuremu mẹe l’eri Manáse lwaa bya eburu lẹ Jerúsalẹmu:
4Utayi, bụ nwa Amihudu, Amihudu bụru nwa Omiri, Omiri bụru nwa Imiri, Imiri bụru nwa Baní, Baní shi l’eri Pẹ́rezu, Pẹ́rezu bụru nwa Juda.
5A bya lẹ ndu ọwhu shi l’eri Shilo,
ọ bụru Ayizáya, bụ ọkpara yẹle ụnwu iya.
6A bya lẹ ndu ọwhu shi l’eri Zera,
ọ bụru Jewẹlu. Iwhe bụ ndu shi l’eri Juda lwa bẹ dụ ụnu madzụ l’ụkporo ugbo iri l’ẹno l’ụmadzu iri.
7A bya lẹ ndu ọwhu shi l’eri Bénjaminu,
ọ bụru Salu, bụ nwa Meshulamu; Meshulamu bụ nwa Hodavaya, Hodavaya bụru nwa Hasenuwa.
8Onye ọdo bụ Ibuneya, bụ nwa Jerohamu mẹe Ela, bụ nwa Uzi. Uzi bụ nwa Mikiri, Meshulamu bụru nwa Shefataya, Shefataya bụru nwa Ruwẹlu, Ruwẹlu bụru nwa Ibunayija.
9Ndu shi l’eri Bénjaminu lwa bẹ dụ ụnu madzụ ugbo labọ l’ụkporo ugbo ẹsaa l’ụmadzu iri l’ishii. Gẹ whẹ ha bụkota ishi l’ibe nna whẹ.
10A bya lẹ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke,
ọ bụru Jedaya, Jehoyaribu, Jakinu, 11ọwaa Azaríya, bụ nwa Hilikaya. Hilikaya bụ nwa Meshulamu, Meshulamu bụru nwa Zédọku, Zédọku bụru nwa Merayotu, Merayotu bụru nwa Ahitubu, bụ onye ishi eze-ụlo Chileke.
12Onye ọdo bụ Adaya, bụ nwa Jerohamu, Jerohamu bụru nwa Pashọ, Pashọ bụru nwa Málukija mẹe Masayi, bụ nwa Ádiyelu, Ádiyelu bụru nwa Jahuzera, Jahuzera bụru nwa Meshulamu, Meshulamu bụru nwa Meshilemitu, Meshilemitu bụru nwa Ịma.
13Ndu bụ abụbu ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mbụ ndu bụ ishi l’ibe nna whẹ bẹ dụ ụnu ugbo ẹno l’ụkporo madzụ ugbo ẹsato lwa. Whẹ bụkota ndu ike dụ l’oje ozhi, dụ l’eze-ụlo Chileke.
14A bya lẹ ndu ọwhu bụ eri Lívayi,
ọ bụru Shemaya bụ nwa Hashubu; Hashubu bụ nwa Azurikamu, Azurikamu bụru nwa Hashabyiya, bụ ẹpa Merari. 15Onye ọdo bụ Bakubaka mẹe Hereshi mẹe Galalu mẹe Mataniya, bụ nwa Mayịka; Mayịka bụru nwa Zikiri, Zikiri bụru nwa Asafu. 16Onye bụ Obedaya, bụ nwa Shemaya, Shemaya bụru nwa Galalu, Galalu bụru nwa nke Jedutunu. Onye ọdo bụ Berekaya, bụ nwa Asa, Asa bụru nwa Ẹ́lukana onye bu lẹ nwa mkpụkpu, dụ lẹ mgboro Netofa.
17A bya lẹ ndu nche eze-ụlo Chileke,
ọ bụru Shalumu, Akubu, Talụmonu, Ahimanu mẹwaro unwune whẹ. Onye bụ onye ishi whẹ bụ Shalumu.
18Ẹka whẹ l’eeche bụ Ọnoguzo Eze, dụ laarụ ụzo ẹnyanwu-awata. Whẹ l’eche iya byeye ntanụ. Ọo whẹ shi eche ẹka l’eeshije abahụ l’ẹka ndu eri Lívayi bu.
19Shalumu bụ nwa Kore, Kore bụru nwa Ẹbyiyasafu, Ẹbyiyasafu bụru nwa Kora. Shalumu yẹle ụnwunna iya, mbụ ndu ẹnya-uwhu whẹ ono, bụ ẹpa Kora b’o shi dụ l’ẹka, mbụ oche ẹka l’eeshije abahụ l’ụlo-ẹkwa Onye-Nwe-Ọha. O nokwawho gẹ nna whẹ shi eche ẹka l’eeshije abahụ l’ọdu Onye-Nwe-Ọha.
20Nteke gahawarụ aga bẹ bụ Fínihasu nwa Eliyéza shi bụru onye ishi whẹ, Onye-Nwe-Ọha swiru iya eswiru.
21Zakaráya, bụ nwa Meshelemiya bẹ shikwawho eche ọnu ẹka l’eeshije abahụ lẹ Ụlo-ẹkwa ndzuko ono.
22Iwhe bụ ndu lile, a họtaru tẹ whẹ cheje nche l’ọnu ẹka l’eeshije abata abata bẹ dụ ụkporo madzụ ugbo iri l’ụmadzu iri l’ẹbo. E dekotaru ẹwha whẹ l’ẹkwo e deshiru g’e shi nwụa whẹ lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu whẹ. Ọo Dévidi yẹle Sámuwẹlu, bụ onye l’awhụ awhụ bẹ doberu whẹ woru ozhi ono ye whẹ l’ẹka, nkele whẹ gbarụ t’e gude ire whẹ ẹka. 23Ọo ya bụ l’ọo whẹbedua mẹe ụnwu whẹ b’ọ dụ l’ẹka, mbụ oche ẹka l’eeshije abahụ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha nche, bụ iya bụ ụlo-ẹkwa. 24Ndu nche ono l’anọdukotaje lẹ mgburẹku ẹno l’eze-ụlo ono. Whẹ l’anọduje l’ọnu iya nke ẹnyanwu-awata, nọdu lẹ nke ẹnyanwu-arịba, nọdu lẹ nke isheli, nọdu lẹ nke ọhuda. 25Ụnwunna whẹ l’eshije l’ime obodo bya agbanwee whẹ chee nche abalị ẹsaa. Whẹ l’emeje iya nno shi l’oge rwua l’oge. 26Ụmadzu ẹno, shi l’eri Lívayi, bụ ndu ishi nche ono b’a ta gbanwejedu agbanwe. Ọo whẹ l’eche ime eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha, eche ụlo l’aakwakọbe ẹku Onye-Nwe-Ọha. 27Whẹ l’anọ-wheje eze-ụlo Chileke ono mgburumgburu radụ iya jeye chi asahụ, o noo nkele ọo whẹ b’ọ dụru mbụ oche ẹka ono nche, ọ bụru whẹ bẹ l’agụhaje ụlo ono l’ụtsu l’ụtsu.
28Ụwhodu lẹ ndu Lívayi b’ọ dụ l’ẹka mbụ arya, l’eegudeje eje ozhi l’eze-ụlo Chileke. Ọo whẹbedua b’ọ dụru tẹ whẹ gụje arya ono ọgu nteke a chịbataru iya mẹe nteke a chịfuru iya achịfu. 29O nweru ndu ọwhu a tụru ẹka tẹ whẹ bụru ndu ishi, l’eleta ngwa, dụ l’eze-ụlo ono mẹe arya lile, dụ nsọ mẹe ụturutuu-balị mẹe mmẹe vayịnu mẹe mmanụ mẹe ụ̀nwù-isẹnsu mẹe mmanụ, l’eshi mkpọ. 30O nweru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, ozhi whẹ bụ ọgwa mmanụ, l’eshi mkpọ.
31O-shi-l’eri Lívayi, ẹwha iya bụ Matitiya, mbụ ọkpara Shalumu, bụ ẹpa Kora bẹ l’emeje buredi, l’aanụje Chileke. 32Ọ kwawhọ ụnwunna whẹ, bụ eri Kohatu b’ọ dụ l’ẹka mbụ ome buredi, dụ nsọ, bụ iya bụ buredi mbọku-ọtuta-ume.
33Ọ waa ndu ọgbo egvu ndọwa. Whẹ bụ ishi l’ibe nna whẹ l’ikfu Lívayi. Ẹka whẹ bu ebubu bụ l’eze-ụlo Chileke. O to nwedu ozhi ọdo, a gụru whẹ ya, o noo nkele whẹ l’anọje l’ozhi eswe lẹ ẹnyashi.
34Ndu lile ono gẹ whẹ ha bẹ bụkota ndu ishi l’ẹnya-uwhu ikfu Lívayi; o noo g’e deru iya l’ẹkwo e deshiru g’e shi nwụa whẹ. Whẹ bụ ndu ishi, bu lẹ Jerúsalẹmu.
Eri Sọlu
35Jeyẹlu, bụ nna mkpụkpu Gibyiyọnu bẹ bụ lẹ Gibyiyọnu b’o bu. Ẹwha nyee ya bụ Maaka. 36Ọkpara nwa iya bụ Abudọnu, onye ọdo bụ Zuru mẹe Kishu mẹe Bálu mẹe Naa mẹe Nedabu, 37mẹe Gedọ mẹe Ahiyo mẹe Zakaráya mẹe Mikulotu. 38Mikulotu bụ nna Shimeyamu. Whẹbedua bẹ bukubekwawho ụnwunna whẹ lẹ Jerúsalẹmu.
39Naa bụ nna Kishu, Kishu bụru nna Sọlu, Sọlu bụru nna Jonatanu mẹe Malukishuwa mẹe Abyinadabu mẹe Eshi-bálu. 40Nwa Jonatanu nwụtaru bụ Meribu-bálu, Meribu-bálu bụru nna nke Mayịka.
41Ụnwu nke Mayịka bụ Pitonu, Melẹku, Tahureya ọwaa Éhazu. 42Éhazu bụ nna Jara, Jara bụru nna Alemetu mẹe Azụmavetu mẹe Zimiri. Zimiri bụ nna Moza. 43Moza bụru nna Byineya, Byineya bụru nna Refaya, Refaya bụru nna Eleyasa, Eleyasa bụru nna Ázelu.
44Ázelu bẹ nwụtaru unwoke ishii. Ẹwha whẹ bụ Azurikamu, Bokeru, Ishimẹlu, Sheyariya, Obedaya ọwaa Hananu. Ndu ono bụkota ụnwu Ázelu.
10Anwụhu Sọlu
1Nteke ọbu bẹ ndu Fílistiya whẹ lẹ ndu Ízurẹlu lwụru ọgu; ndu Ízurẹlu gbaarụ whẹ ọso. E gbua igweligwe ndu Ízurẹlu l’ugvu Gilubowa. 2Ndu Fílistiya tsopyabe Sọlu yẹle ụnwu iya nke nyịkanyika. Whẹ gbua Jonatanu mẹe Abyinadabu yẹle Malukishuwa, bụ ụnwu Sọlu. 3Ọgu ono bya fụkafuka l’ẹka iya nke Sọlu, ndu l’agba akfụ whụa Sọlu, whẹ gbaa ya akfụ ono, o merwua ya ẹhu. 4Ọo ya bụ, Sọlu sụ onye chịru iya ngwọgu: “Mịta ogu-ịgba ghu ye mu l’ẹwho, a nọnyaa ndu akpapyị-a bya emeru iwhe-iwhere kpua mu.” Ọle onye chịru iya ngwọgu ono l’atsụshi iya egvu ike, t’o kwe. Ọo ya bụ, Sọlu woru ogu-ịgba nkiya ye onwiya l’ẹwho. 5Nteke onye ono, chịru Sọlu ngwọgu whụru l’ọ nwụhuwaru; o yekwaruwho onwiya ogu-ịgba l’ẹwho nwụhufua. 6O noo ya, Sọlu yẹle ụnwu iya whẹ ẹto mẹe ndibe iya tụko gẹ whẹ ha nwụshihukota. 7Ndu Ízurẹlu ọwhu, bu lẹ nsụda Jezerẹlu bya awhụa lẹge ndu ojọgu ndu Ízurẹlu gbarụ ndu Fílistiya ọso mẹe lẹ Sọlu yẹle ụnwu iya bẹ nwụshihuwaru nụ, whẹ haa mkpụkpu whẹ gbalashịa, ndu Fílistiya bya eburu iya.
8O belewho echile iya, gẹ ndu Fílistiya byarụ tẹ whẹ yeshia ndu ono, e gburu l’ọgu iwhe whẹ ye l’ẹhu, whẹ whụa odzu Sọlu yẹle ụnwu iya g’ọ dabugeeru l’ugvu Gilubowa. 9Whẹ yeta Sọlu iwhe o ye l’ẹhu, gbuta iya ishi, chịkoo ngwọgu iya, bya eyefu ndu ozhi tẹ whẹ je aryakashịa ya l’alị Fílistiya gbaa mgburumgburu nke ọwhu ọgvu whẹ mẹe ndu madzụ l’a-nụ-dzuru iya. 10Whẹ woru ngwọgu Sọlu je edobe l’ụlo agwa whẹ, kobe ishi iya l’ụlo agwa, l’eekuje Degọnu. 11Ndu mkpụkpu Jabẹshi nke alị Giledu nụlewho iwhe ono, ndu Fílistiya meru Sọlu, 12unwoke lile, bụ mkparawa lẹ mkpụkpu ono zelihu je apata odzu Sọlu yẹle nke ụnwu iya palata mkpụkpu Jabẹshi. Whẹ lia ọkpu whẹ l’ukfu eze oshi, dụ lẹ Jabẹshi, swịaru whẹ ẹgu abalị ẹsaa.
13Iwhe wotaru ọnwu Sọlu bụ l’o mesweru Onye-Nwe-Ọha. O to goshidu lẹ ya gbarụ tẹ Onye-Nwe-Ọha gude ire iya ẹka nkele o to medu iwhe Onye-Nwe-Ọha sụru t’o mee, tẹmenu l’oojeje njịta l’ẹka ndu maa tẹ whẹ kpozhiaru iya ụzo. 14Sọlu te ejejedu tẹ Onye-Nwe-Ọha kpozhiaru iya ụzo. Ọo ya bụ, Onye-Nwe-Ọha gbua ya, o woru alị-eze ono ye Dévidi nwa Jesi l’ẹka.
11Dévidi bụ eze ndu Ízurẹlu
1Tọ dụ iya bụ, Ízurẹlu l’owhu tụko byakfuta Dévidi lẹ mkpụkpu Hiburọnu bya sụ iya: “Anyi lẹ ghu bụ mmee lanụ bụru anụ-ẹhu lanụ. 2Nteke garụ aga, mbụ je akpaa nteke Sọlu shi bụru eze, bẹ bụ gụbedua shi edu ndu Ízurẹlu eje eje alwa alwa l’ọgu. Tẹmenu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu sụ ghu l’ọo ghu l’a-bụru onye l’e-che ndibe iya, bụ ndu Ízurẹlu g’ọo onye l’eche atụru, mbụ l’ịi-bụru ishi ndibe iya, bụ ndu Ízurẹlu.” 3O noo ya bụ l’iwhe bụ ndu bụ ọgurenya Ízurẹlu abya awukfu eze bụ Dévidi lẹ mkpụkpu Hiburọnu, Dévidi nọdu lẹ Hiburọnu l’ẹka ono whẹ l’iya gbaa ndzụ l’iwhu Onye-Nwe-Ọha, whẹ wụa ya mmanụ t’ọ bụru eze ndu Ízurẹlu ẹgube Onye-Nwe-Ọha shi l’ọnu Sámuwẹlu kfua ya.
4Dévidi yẹle ndu Ízurẹlu lile wụru jeshia ọgu lẹ Jerúsalẹmu bụ iya bụ Jebusu. Ndu Jebusu bẹ bụ whẹ bu l’alị ono. 5Ndu Jebusu sụ Dévidi: “Ị tịi fụdu bata l’ẹka-a.” Ọle Dévidi naghalẹru-a ẹka a tụshiru ike, dụ l’eli ugvu Záyọnu, megeeru bụru mkpụkpu Dévidi. 6Dévidi bya ekfua sụ l’onye ivurụzo, l’e-gbu onye Jebusu bẹ l’a-bụru ishi, tẹmenu onye ọbu abụkwaruwho onye ishi ndu ojọgu. Ọ bụru Jowabu nwa Zeruya megeeru vuru ụzo tụgburu, ọo ya bụ, e mee ya ishi. 7Dévidi bya akwata uwhu l’ẹka ono, a tụshiru ike ono. E kulahaa ya mkpụkpu Dévidi. 8Ọ tụ-wheta mgbodo lẹ mkpụkpu ono mgburumgburu. O shi l’agbarike mgbodo mkpụkpu ono tụa ya jeye lẹ mgbodo ono gẹdegede. Jowabu dozhikwaruwho ẹka whọduru lẹ mkpụkpu ono. 9Dévidi l’akaba ike aka eje eje nkele Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu swiru iya eswiru.
Ndu a ma ama lẹ ndu ojọgu Dévidi
10Ọ waa ndu bụ ishi lẹ ndu ojọgu Dévidi, mbụ ndu whẹ lẹ ndu Ízurẹlu l’owhu dụru Dévidi l’ukfu, mee ụkfu kaa ya aka l’alị-eze ono, tẹmenu ọ bụru whẹ tụgbaru mee ya eze ẹgube Onye-Nwe-Ọha kweru ndu Ízurẹlu ụkwa.
11Ọ waa bụ ẹwha ndu ojọgu, ike kakọta lẹ ndu ojọgu, Dévidi shi nweru: Jashobeyamu ẹpa Tahukemọnu. Ọo ya shi bụru ishi ụmadzu ẹto whọ, bụ dike-ọgu. O gudeje arwa jekfu ndu ojọgu, dụ ụnu ugbo labọ ọgu, o gbukota whẹ l’akpụru ẹnyanwu lanụ. 12Onye nke ẹbo, l’etsota iya nụ bụ Eliyéza nwa Dodo, onye shi l’eri Ahowa. Yẹbedua tsokwawho l’ime ụmadzu ẹto ono. 13O tso Dévidi nọdu lẹ Pasu-damimu nteke ono, ndu Fílistiya chịkoberu onwowhe byatashia ọgu l’ẹka ono. O nweru ẹgu ọbu a kụru balị, ọ bụru l’ẹka ono b’ọ nọ nteke ndu ojọgu ndu Ízurẹlu whụru whẹ tsu l’ọso gbalashịa. 14Yẹbedua takeleru-a l’echilabọ ẹgu ono alwụshi ndu Fílistiya ọgu, gbushia whẹ nafụta whẹ ẹgu ono, Onye-Nwe-Ọha dzọfuta ndu Ízurẹlu mee, whẹ lwụ-gbua whẹ ọkpobe alwụ-gbu.
15Ụmadzu ẹto l’ime ụkporo madzụ l’ụmadzu iri, bụkota ndu ishi ọgu wụru wụ-kfuta Dévidi l’ẹwhuru, dụ l’ọgba, dụ lẹ mgboro mkpụkpu Adulamu. Nteke ono bẹ ikpoto ndu Fílistiya wụfutaru bya adọru lẹ nsụda Refayimu. 16Nteke ono bẹ Dévidi nọ l’ime ẹka ọ tụru o shihu ike. O nweru ẹka ndu ojọgu ndu Fílistiya kwarụ okpu lẹ mkpụkpu Bẹ́tulehemu. 17Ẹgu mini gụshilahaa Dévidi ike; ọ sụ: “Oowa nggẹ ọ dụnu g’e shi e kutaru mu mini lẹ wẹlu ono, dụkube ẹka ono, l’eeshije abahụ lẹ Bẹ́tulehemu tẹ mu ngụa!” 18O noo ya, unwoke ẹto ono, ike dụ l’ọgu ono kpata ụzo ghata ndu ojọgu ndu Fílistiya ono, kwarụ okpu l’ẹka ono je ekuta mini lẹ wẹlu ono, dụkube ẹka l’eeshije abahụ lẹ Bẹ́tulehemu ono, wojeshiaru Dévidi. E megee, Dévidi ta angụ mini ono; ọ whụshiaru iya Onye-Nwe-Ọha 19bya asụ: “Tụswekwa! Chileke mu, be ekwekwa tẹ mu mee ẹgube iwhe ọwa-a. Mini-a ta adụdu-a g’ọo mmee ndu-a, woru ndzụ whẹ tsebe l’ọnu ogu gẹ l’ee-shi t’e kuta iya.” Ọo ya bụ, tọ ngụ mini ono. O noo ike unwoke ẹto ono, ike dụ l’ọgu kparụ.
20L’ime ụkporo unwoke l’unwoke iri ono, bụ ndu ishi ọgu ono bẹ bụ Abyishayi, bụ nwune Jowabu gbee bụru ishi whẹ. Abyishayi bẹ gudeje arwa jekfu ụkporu madzụ ugbo iri l’ise ọgu. O megee gbukota whẹ l’ọgu ono. Eshiwaro nno, ẹwha iya l’ede ude g’ọo nke ụmadzu ẹto ọwhu. 21Ọo yẹbedua bẹ ẹwha iya kagezhia edede l’ime ụkporo madzụ l’ụmadzu iri ono. Ọ bụru iya bụ ishi whẹ; l’ẹka l’ẹte abụkwanu m’ọo l’a gụru iya ye l’ụmadzu ẹto whọ.
22Benaya nwa Jehoyada bụ onye ọkpehu dụ shii; ẹka o shi bụ Kabuzelu. Ọ kparụ ẹjo ike. Ọo yẹbedua gburu unwoke Moabu labọ ono, l’akpa ike g’ọo oduu-gburu-agụ. Ọ kwa iya whọ jejeru je egbua oduu-gburu-agụ l’ime iduma mbọku ọbu aka-mini tụru. 23Benaya gbujekwaruwho eze nwoke Íjiputu ọbu, dụ ntọkpa ẹsaa l’ube l’ogologo. Arwa nwoke Íjiputu ono bẹ ha g’ọo ogbogoro oshi ndu l’akpa ẹkwa l’egudeje. Iwhe yẹbedua gudekwanu bụru mgbọro. Whẹ l’iya wọgba, ọ nyịchata nwoke Íjiputu ono arwa ono, o gude l’ẹka gude iya nmagbua ya. 24O noo ike, Benaya nwa Jehoyada kparụ ndono. Eshiwaro nno, ẹwha iya l’ede ude g’ọo nke ụmadzu ẹto whọ, bụ ndu ike dụ l’ọgu. 25Ọ bụ onye l’aakwabẹ ugvu l’ime ụkporo madzụ l’ụmadzu iri whọ, l’ẹka l’ẹte abụkwanu m’ọo l’a gụru iya ye l’ụmadzu ẹto whọ. Ọo ya bụ, Dévidi mee ya onye ishi lẹ ndu ojọgu, l’eche iya nche.
26Ẹwha ndu ishi ojọgu ono bụ: Asahẹlu, bụ nwune Jowabu, ọwaa Ẹluhananu nwa Dodo onye Bẹ́tulehemu, 27ọwaa Shamotu onye Harọdu, ọwaa Helezu onye Pelọnu, 28ọwaa Ira nwa Ikeshi nke Tekowa, ọwaa Abyiyeza onye Anatotu, 29ọwaa Sibekayi onye Husha, ọwaa Ílayi, bụ onye shi l’eri Ahowa, 30ọwaa Maharayi onye Netofa, ọwaa Helẹdu nwa Bána onye Netofa, 31ọwaa Itayi nwa Ribayi onye Gibyiya, dụ l’alị ndu Bénjaminu, ọwaa Benaya onye Pyịratonu, 32ọwaa Hurayi, shi lẹ nsụda nsụda ugvu Gáshi, ọwaa Abyiyẹlu onye Araba, 33ọwaa Azụmavetu onye mkpụkpu Baharumu, ọwaa Ẹliyahuba onye Shalụbonu, 34ọwaa ụnwu Hashemu onye Gizọnu, ọwaa Jonatanu nwa Shage onye Hararu, 35ọwaa Ahiyamu nwa Saka onye Hararu, ọwaa Elifalu nwa Uru, 36ọwaa Hefa onye Mechera, ọwaa Ahayija onye Pelọnu, 37ọwaa Hezuro onye Kamẹlu, ọwaa Narayi nwa Ezubayi, 38ọwaa Jowelu nwune Nétanu, ọwaa Mibuha nwa Hagiri, 39ọwaa Zelẹku, bụ onye Amọnu, ọwaa Naharayi onye Beerotu, bụ onye l’achịjeru Jowabu nwa Zeruya ngwọgu, 40ọwaa Ira onye Itiru, ọwaa Garebu onye Jatiru, 41ọwaa Yuriya, bụ onye Hetu, ọwaa Zabadu nwa Ahụlayi, 42ọwaa Ádina nwa Shiza onye ikfu Rúbẹnu. Ọo ya bụ onye ishi ẹpa Rúbẹnu, bụru iya bụ onye ishi ndu ojọgu ụkporo l’iri, whẹ l’iya gba l’ọgbo. 43Onye ọdo bụ Hananu nwa Maaka, ọwaa Joshafatu onye Mitanu, 44ọwaa Uzáya onye Ashitera, ọwaa Shama yẹle Jeyẹlu, bụ ụnwu Hotamu Arowa, 45ọwaa Jediyẹlu nwa Shimiri, Joha, bụ nwune iya. Whẹ bụ ndu Tizu. 46Onye ọdo bụ Eliyẹlu onye Mahava, ọwaa Jeribayi yẹle Joshaviya, bụ ụnwu Elunamu mẹe Itima onye Moabu, 47mẹe Eliyẹlu, mẹe Óbẹdu, mẹe Jasiyẹlu onye Mezoba.
12Ndu ojọgu, shi l’ikfu Bénjaminu
1Ọ waa bụ ndu byakfutaru Dévidi lẹ mkpụkpu Zikulagu. Nteke ono bẹ l’ọoto kpadụ lẹ ntụsaru-ẹhu l’iswi Sọlu nwa Kishu. Ndu ono tso lẹ ndu ojọgu, dụru iya l’ukfu ọgu. 2Whẹ bụ ndu l’achị ube, tẹmenu whẹ bụru ndu ọogba akfụ mẹe ọogba mgbẹka doru ẹnya. Whẹ l’agba l’ẹka-ụtara agba l’ẹka-ịcha. Ẹka whẹ shi bụ ikfu Bénjaminu, mbụ lẹ whẹ bụ abụbu Sọlu. 3Onye ishi whẹ bụ Ahiyeza, onye ọdo bụ Jowashi. Whẹ tụko bụru ụnwu Shema nke mkpụkpu Gibyiya. Ndu ọdo bụ Jeziyẹlu mẹe Peletu, whẹ tụko bụru ụnwu Azụmavetu, mẹe Beraka, mẹe Jehu nke mkpụkpu Anatotu. 4Ishimaya, bụ onye mkpụkpu Gibyiyọnu tsoru iya. Yẹbedua bụ onye lanụ lẹ ndu ojọgu ụkporo l’iri whọ, ọ bụru iya bụ onye ishi whẹ. Ndu ọdo bụ Jeremáya, Jahaziyẹlu, Johananu, Jozabadu nke mkpụkpu Gedera, 5Eluzayi, Jeremotu, Beyaliya, Shemaraya ọwaa Shefataya nke mkpụkpu Harufu. 6Ndu ọdo bụ Ẹ́lukana, Ishaya, Azarẹlu, Joweza, Jashobeyamu, bụ ẹpa Kora, 7Jowela ọwaa Zebadaya, bụ ụnwu Jerohamu nke mkpụkpu Gedọ.
Ndu ojọgu, shi l’ikfu Gadu
8A bya l’ikfu Gadu, o nweru ndu ọwhu wofutaru onwowhe jekfu Dévidi l’ẹka a tụshiru ike l’echi-ẹgu. Ndu ọbu bẹ ọkpehu dụ, bụru ndu ojọgu, ọgu doru ẹnya, bụru ndu l’eme nka l’ogude iwhe l’eegudeje egbobuta onwonye l’ọgu mẹe l’ọpa arwa. Whẹ gbarụ igiri igiri g’ọo oduu-gburu-agụ, ebu jamụ-jamụ g’ọo mgbada, nọ l’ugvu. 9Onye ishi whẹ bụ Ẹ́za, onye nke ẹbo bụ Obedaya, onye nke ẹto bụ Eliyabu, 10onye nke ẹno bụ Mishumana, onye nke ise bụ Jeremáya, 11onye nke ishii bụ Atayi, onye nke ẹsaa bụ Eliyẹlu, 12onye nke ẹsato bụ Johananu, onye nke tete bụ Ẹluzabadu, 13onye nke iri bụ Jeremáya, onye nke iri lẹ nnanụ bụ Makubanayi.
14Ndu ikfu Gadu ono bụkota ndu ishi ojọgu l’ẹhu l’ẹhu. Onye ẹnya kagezhia alwalwa l’ime whẹ bụ onye ishi ndu ojọgu ụkporo ugbo ise, onye parụ ẹka l’ime whẹ bụru onye ishi ụnu ndu ojọgu ugbo labọ l’ụkporo iri. 15Ọo ndu ono darụ ẹnyimu Jọ́danu l’ọnwa mbụ nteke ọ byajẹru utso gbakọta l’ọnu iya, je achịkashia iwhe bụ ndu bukota lẹ nsụda nsụda je akpaa lẹ ndu bu l’ụzo ẹnyanwu-awata mẹe l’ụzo ẹnyanwu-arịba.
Ndu ojọgu, shi l’ikfu Bénjaminu mẹe l’ikfu Juda
16Ọ bya enweru ndu ọwhu shi l’ikfu Bénjaminu mẹe l’ikfu Juda jekfu Dévidi l’ẹka a tụshiru ike. 17Dévidi lụfu gbata whẹ ndzuta bya asụ whẹ: “Ọ -bụru l’unu gude nchị-ọdu-ndoo bya t’unu dụru mu l’ukfu; ọ kwa iya bụ l’obu mu l’unu l’a-tụgba bụru nnanụ. Nteke bụ l’iwhe unu byarụ bụ t’unu nwuru mu ye l’ẹka ndu ọhogu mu, lẹ mu be emeka unu, ọ kwa iya bụ tẹ Chileke nke nna anyi lee ya ẹnya gbọoru unu ụja.”
18Tọ dụ iya bụ, ume Chileke bya Amasayi, bụ onye ishi ndu ojọgu ụkporo l’iri whọ l’ẹhu, ọ sụ:
“Anyi bụkwa nkeghu Dévidi!
Anyi kfụru gụbe nwa Jesi l’azụ!
Tẹ nke-ọma meeru ghu! Tẹ nke-ọma meeru ghu!
Tẹ nke-ọma meeru ndu l’eyeru ghu ẹka,
Nkele Chileke ghu l’e-yeru ghu ẹka.”
Ọo ya bụ, Dévidi gbobe ẹka labọ nabata whẹ, bya emee whẹ ndu ishi ndu ojọgu iya.
Ndu ojọgu, shi l’ikfu Manáse
19Ndu shi l’ikfu Manáse ụwhodu bẹ wụfutaru tsoru Dévidi nteke ono, yẹle ndu Fílistiya lị byakfuta Sọlu ọgu. Ọle Dévidi megeeru t’o yeheru ndu Fílistiya ẹka nkele ndu ishi whẹ gbarụ idzu chịfu iya t’o bo tsoshi whẹ. Whẹ sụru lẹ Dévidi l’e-buha whẹ tsoru onye-nwe-iya nụ Sọlu, ishi whẹ ejee ya. 20Ọo gẹ Dévidi l’eje mkpụkpu Zikulagu bẹ ndu ikfu Manáse-e wukfutaru iya; ndu ọbu bụ: Aduna, Jozabadu, Jediyẹlu, Máyikelu, Jozabadu, Elihu ọwaa Ziletayi. Ndu ono bụkota ndu ishi, l’achị ụnu ndu ojọgu ugbo labọ l’ụkporo iri l’ikfu Manáse. 21Whẹ yetaru Dévidi ẹka lwụshi ndu ojọgu ọlwua-ọlwaa ọgu. Whẹ bụkota ndu ojọgu mkparawa, tẹmenu whẹ bụru ndu ishi ojọgu. 22Lẹ mbọku lẹ mbọku bẹ ndu madzụ l’abyajẹ tẹ whẹ dụru Dévidi l’ukfu, jeye Dévidi nweru ndu ojọgu, bụ ikpoto.
Ole, ndu ojọgu Dévidi dụ
23Ọ waa ụmadzu ole, whẹ dụ, mbụ ndu ojọgu, byakfutaru Dévidi lẹ mkpụkpu Hiburọnu tẹ whẹ dụru iya l’ukfu nafụ Sọlu eze, ọ bụ woru iya nụ Dévidi, ẹgube ono Onye-Nwe-Ọha kfuru l’ọo-dụ.
24Ndu nke ikfu Juda, mbụ ndu l’apa iwhe e gude egbobuta onwonye mẹe arwa bẹ dụ ụnu iri l’ẹsaa, bụkotaru ndu ojọgu chị ngwọgu.
25Ndu nke ikfu Símiyọnu bẹ dụkota ụnu ndu ojọgu ugbo iri l’ẹsaa l’ụkporo ugbo iri l’ise, bụkotaru ndu ojọgu bụ dike-ọgu.
26Ndu nke ikfu Lívayi bẹ dụkota ụnu ugbo iri lẹ nnanụ l’ụkporo ụmadzu iri, 27yeru iya Jehoyada, bụ onye ishi ẹnya-ụlo Érọnu. Ndu whẹ l’iya gba l’ọgbo bẹ dụ ụnu ugbo tete l’ụkporo ise. 28Onye ọdo bụ nwata nwokoro, l’aza Zédọku. Yẹbedua bụ dike-ọgu. Ndu ishi ndu ojọgu, shi l’ọzo-ụlo nna iya bẹ dụ ụkporo ụmadzu l’ụmadzu labọ.
29Ndu nke ikfu Bénjaminu bụ iya bụ ndu abụbu Sọlu bẹ dụkota ụnu ugbo ẹsaa l’ụkporo ụmadzu iri. Igweligwe l’ime ndu nke ikfu Bénjaminu ono bẹ tụkwaduru ike yeru Sọlu jeye nteke ono.
30Ndu nke ikfu Ífuremu bẹ dụkota ụkporo ụnu ugbo labọ l’ụnu ugbo iri l’ẹbo, bụkotaru dike-ọgu, tẹmenu whẹ bụru ndu a marụ ẹwha whẹ l’ibe nna whẹ.
31Lẹ nkerẹbo ikfu Manáse bẹ whẹ dụkota ụkporo ụnu ugbo labọ l’ụnu ise. Ndu ono bụ ndu e wofutaru ẹwha whẹ tẹ whẹ bya etsoru mee Dévidi eze.
32Ndu nke ikfu Ísaka bẹ bụ ndu maru gẹ l’aagbajẹ oge, whẹ maru gẹ ndu Ízurẹlu l’eri ala. Iwhe whẹ dụ bụ ụkporo ugbo iri, bụkotaru ndu ishi. Ndu abụbu whẹ nọdu whẹ lẹ mkpula.
33Ndu nke ikfu Zébulọnu bẹ dụkota ụkporo ụnu ugbo ishii l’ụnu madzụ ise, bụkotaru ndu ọgu kwọwaru ẹhu, tẹmenu whẹ nweru ngwọgu, dụ l’iche l’iche, whẹ gude obu lanụ bya tẹ whẹ dụru Dévidi l’ukfu.
34Ndu nke ikfu Náfutali bẹ dụkota ụnu ugbo labọ l’ụkporo iri, bụkotaru ndu ishi ndu ojọgu. Ndu tso l’ọgbo nke whẹ bẹ dụkota ụkporo ụnu ugbo ẹno l’ụnu madzụ ugbo iri l’ẹbo l’ụkporo iri, bụru ndu l’apa iwhe e gude egbobuta onwonye mẹe arwa.
35Ndu nke ikfu Danu bẹ dụkota ụkporo ụnu ugbo ẹto l’ụnu iri lẹ nnanụ l’ụkporo iri, bụkotaru ndu ọgu kwọwaru ẹhu.
36Ndu nke ikfu Asha bẹ dụkota ụkporo ụnu ugbo ise, bụkotaru ndu mawarụ ẹnya ọgu shii, bụru ndu kwakọberu oje ọgu.
37Ndu nke ikfu Rúbẹnu mẹe ndu nke ikfu Gadu mẹe ndu nke nkerẹbo ikfu Manáse bụ iya bụ ndu onona, bu l’azụ ẹnyimu Jọ́danu azụ iya ọwhu bẹ dụkota ụkporo ụnu ugbo iri l’ise, bụru ndu nweru ngwọgu, dụ l’iche l’iche.
38Ndu ojọgu ono gẹ whẹ ha bẹ kwakọtaru ngwọgu l’ẹhu l’ẹhu. Whẹ gudekota obu whẹ g’ọ ha byakfuta Dévidi lẹ mkpụkpu Hiburọnu tẹ whẹ mee ya eze ndu Ízurẹlu l’owhu. Ọ kwawhọ ẹgube ono bẹ obu ndu Ízurẹlu ọwhu bụkota nnanụ t’e mee Dévidi eze ono. 39Whẹ lẹ Dévidi bẹ nọru abalị ẹto l’ẹka ono, whẹ l’eri l’angụ, o noo nkele ndibe whẹ tụkoru whẹ iwhe-eriri. 40O nokwawho gẹ ndu obutobu whẹ je akpaa lẹ ndu shi l’ikfu Ísaka mẹe l’ikfu Zébulọnu mẹe l’ikfu Náfutali kebegeeru nri l’eli nkakfụ-ịgara mẹe l’eli ịnya-kamẹlu mẹe l’eli ịnya-mulu mẹe l’eli oke-eswi vutaru whẹ. Nri dụ nke etsutsu iya, mbụ ụturutuu-balị mẹe ẹcha-figu mẹe ọjokfutu akpụru vayịnu, a mịkporu nkụ mẹe mmẹe-vayịnu mẹe mmanụ mẹe eswi mẹe atụru. O noo l’egoshi ụdu ẹhu-ụtso dụ lẹ Ízurẹlu.
13A patarụ igbe-ọgbandzu Chileke dobe l’ibe Óbẹdu-edọmu
1Dévidi bya ejekfu ndu ishi, l’achị ụnu ndu ojọgu ugbo labọ l’ụkporo iri mẹe ndu ishi, l’achị ụkporo ndu ojọgu ugbo ise; o jekfuru whẹbe ndu ishi ono gẹ whẹ ha tẹ whẹ nweru idzu. 2Dévidi bya ekfuru yeru edzudzu-ọha ndu Ízurẹlu sụ whẹ: “Ọ -bụru l’ọ dụ unu ree, tẹmenu ọ bụru uche Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi, ọo ya bụ t’e zhia ozhi t’o rwukota unwune anyi lẹ nchị l’alị Ízurẹlu kpaa-whuu, zhikwaa ya whọ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu ikfu Lívayi, bukota lẹ mkpụkpu ẹka l’eeche élwù, tẹ whẹ byakọta t’anyi lẹ whẹ bụru ọkpu kpụa nnanụ. 3Nke ọwhu anyi l’e-je apalata igbe-ọgbandzu Chileke anyi, o noo l’anyi ta akpadụ ishi iya nteke Sọlu shi bụru eze.” 4Ndzuko ono l’owhu kwetakota t’e mee ya nno nkele iwhe ono bụ iwhe gbarụ nke ememe l’ẹnya whẹ.
5Ọo ya bụ, Dévidi bya akpakodzua Ízurẹlu l’owhu, watalẹwho l’ọnu mini Shihọ nke alị Íjiputu jeye ẹka l’eeshije abahụ mkpụkpu Hámatu, tẹ whẹ je apafụta igbe-ọgbandzu Chileke ono lẹ mkpụkpu Kiriyatu-jeyarimu. 6Dévidi yẹle ndu Ízurẹlu lile zarụ jeshia mkpụkpu Bela bụ iya bụ Kiriyatu-jeyarimu, mbụ ẹka ono, dụ l’alị Juda tẹ whẹ je apata igbe-ọgbandzu Chileke ono, mbụ igbe ono, a gụru ẹwha Onye-Nwe-Ọha, onye ono, oshi-eze iya dụ lẹ mgbaku cherubu. 7Whẹ pafụta igbe-ọgbandzu Chileke ono l’ụlo Abyinadabu parụ tukobe l’eli ọgba-kperekpere, dụ ọ̀whúú ọ̀whúú. Ọ bụru Uza mẹe Ahiyo bẹhunu l’anga ọgba-kperekpere ono. 8Dévidi yẹle ndu Ízurẹlu l’owhu gude ike whẹ g’ọ ha ete ẹswa l’iwhu Chileke. Whẹ l’agụ egvu, akpọ ogumogu mẹe une, akụ nkwa mẹe ogele, egbu opyi-ọku eye iya.
9Ọ bya ebe nteke whẹ rwuru ẹka l’eechishije ẹswa lẹ balị, bụ Kidọnu, Uza tụfu ẹka tẹ ya wọkobe igbe-ọgbandzu Chileke ono g’eswi, l’alọkpu ọgba-kperekpere ono, a tukoberu iya kpokutaru iwhe abya adada. 10Onye-Nwe-Ọha vọru ọku ghua ẹhu l’ẹka Uza nọ, chigbulekwa iya whọ, nkele ọ tụfuru ẹka denyi l’igbe-ọgbandzu ono, ọ nọdu l’atatiwhu Chileke nwụhu. 11Ẹhu sụlewho Dévidi kọo nkele Onye-Nwe-Ọha bẹ wokfutaru Uza ejo ndakfu. A gụa ẹka ono Pẹ́rezu Uza; ọ bụru iwhe ono bẹ l’eeku iya byasụ ntanụ.
12Egvu Onye-Nwe-Ọha bya Dévidi l’ẹhu mbọku ono, ọ sụ; “?Ndẹe gẹ mu l’e-me parwua igbe-ọgbandzu Chileke-e uwhu?” 13Ọo ya bụ, Dévidi ta aparwuhe igbe-ọgbandzu ono mkpụkpu Dévidi. O gbechia pafụ iya je edobe l’ibe nwoke, l’aza Óbẹdu-edọmu nke Gatu. 14Igbe-ọgbandzu Chileke ono whẹ lẹ ndibe Óbẹdu-edọmu nọdu l’uwhu ọnwa ẹto. Onye-Nwe-Ọha gọlahaaru ọnu-ọma nụ ndu uwhu ono yẹle iwhe lile, Óbẹdu-edọmu nweru.
14Ndibe Dévidi
1Hiramu, bụ eze ndu Taya bya eye ndu ozhi iya tẹ whẹ jee ibe Dévidi. Ọ nụ whẹ oshi sida, yeru whẹ iya ndu l’edo ụlo mẹe ndu kapịnta tẹ whẹ bya atụaru Dévidi ụlo. 2Dévidi bya amarụ lẹ Onye-Nwe-Ọha bẹ mewaru t’abụbu ono, ya bụ eze ndu Ízurẹlu kpọru g’ọo abara, ọ makwarụwho lẹ Onye-Nwe-Ọha bẹ gudewaa iswi ndu nkiya ono, bụ ndu Ízurẹlu kutsewaa alị-eze iya ekutse.
3Tọ dụ iya bụ, Dévidi bya alụshibaa igwe nwanyị lẹ Jerúsalẹmu, bya anwụshibaa ụnwu, unwoke mẹe ụnwanyi. 4Ọ waa ẹwha ụnwegirima, ọ nwụshiru lẹ Jerúsalẹmu ndọwa: Shamuwa, Shobabu, Nétanu, Sólomọnu, 5Ibuha, Elishuwa, Elipeletu, 6Noga, Nefegu, Jafiya, 7Elishama, Beliyada ọwaa Elifẹletu.
Dévidi l’alwụ-gbu ndu Fílistiya
8O be nteke ndu Fílistiya nụru l’a wụwaru Dévidi mmanụ l’ishi t’ọ bụru eze ndu Ízurẹlu l’owhu, whẹ wulihu gẹ whẹ ha jeshia ọcho ụzo whẹ l’e-shi kpawhua Dévidi ishi. Dévidi nụa ya bya ejekfushia whẹ. 9Nteke ono bẹ ndu Fílistiya byawaru bya egwoo tụtua lẹ nsụda Refayimu. 10Dévidi kwee bya ejekfu Chileke njịta sụ: “?Ọo tẹ mu jekfu ndu Fílistiya ọgu? ?Ịi-chịru whẹ ye mu l’ẹka?”
Onye-Nwe-Ọha yeru iya ọnu sụ iya: “Ee jero ya lẹ mu l’a-chịru-a ndu Fílistiya ye ghu l’ẹka.”
11Ọo ya bụ, Dévidi bya ejeshia mkpụkpu Bálu-perazimu je alwụ-gbua whẹ l’ẹka ono. Ọ sụ; “Ọo lẹge ukporo-mini l’ekpoje bụ gẹ Chileke shiwa l’ẹka mu kpota ndu ọhogu mu whẹ.” Ọo ya meru; a gụa ẹka ono Bálu-perazimu. 12Ndu Fílistiya gbaghashịa ọgvu whẹ l’ẹka ono; Dévidi tụa iwu t’a nwụru ọku ye iya.
13Ndu Fílistiya nọnyakwa bya egwoo tụtua lẹ nsụda ono ọdo. 14Dévidi byakwa ajịa Chileke gẹ l’ọojije iya, Chileke sụ iya: “Be eshikwa whẹ atatiwhu nhamụnha, shichia okotazụ gbaa whẹ mgburumgburu l’iwhu ẹka ono, oshi balusamu gvugeeru lwụshi whẹ ọgu. 15Unu bebelewho anụ ụda iwhe l’ada g’ọo igidi ọkpa l’eli oshi balusamu ono, unu emekebe garagara nkele ọo nteke ono bẹ Chileke vutaru unu ụzo t’unu je egbugbushia ndu ojọgu ndu Fílistiya” 16O noo ya, Dévidi melewho lẹ gẹ Chileke zhiru iya. O shi lẹ mkpụkpu Gibyiyọnu gbuzhia whẹ whọ mkpụrudumulanu jasu lẹ mkpụkpu Gaza. 17Ude Dévidi degbakota mgboko l’owhu. Onye-Nwe-Ọha mee mba gẹ mba ha; whẹ l’atsụkota iya egvu.
15Aakwakọbe t’a pafụ igbe-ọgbandzu Chileke l’ibe Óbẹdu-edọmu
1Dévidi bya atụshiaru onwiya ụlo lẹ mkpụkpu Dévidi, o dozhia ẹka igbe-ọgbandzu Chileke l’a-dụ bya akpọberu iya ụlo-ẹkwa. 2Tọ dụ iya, bụ Dévidi sụ: “Ọ tọ dụdu onye ọdo bya l’a-pa igbe-ọgbandzu Chileke ono, gbahaa ẹpa Lívayi. O noo nkele ọo whẹ bẹ Onye-Nwe-Ọha họtaru tẹ whẹ pajẹ igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono, bya ahọta whẹ tẹ whẹ l’ejeru iya ozhi jeye lẹ gbururu.”
3Dévidi bya ekukobe ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha lẹ Jerúsalẹmu tẹ whẹ je apata igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono bya edobe l’ẹka ọ kwakọberu iya t’ọ dụ. 4O kukobe ẹpa Érọnu mẹe ikfu Lívayi. 5Ẹpa Kohatu, o kuru bẹ dụkota ụkporo ụmadzu ugbo ishii. Ọ bụru Yuriyẹlu bụ onye ishi whẹ. 6Ẹpa nke Merari bẹ dụkota ụkporo ụmadzu ugbo iri lẹ nnanụ. Ọ bụru Ayizáya bụ onye ishi whẹ. 7Ẹpa nke Gẹshonu bẹ dụkota ụkporo ugbo ishii l’ụmadzu iri. Ọ bụru Jowelu bụ onye ishi whẹ. 8Ẹpa nke Elízafanu bẹ dụkota ụkporo ụmadzu ugbo iri. Ọ bụru Shemaya bụ onye ishi whẹ. 9Ẹpa nke Hiburọnu bẹ dụkota ụkporo ụmadzu ugbo eno. Ọ bụru Eliyẹlu bụ onye ishi whẹ. 10Ẹpa nke Úziyẹlu bẹ dụkota ụkporo ugbo ise l’ụmadzu iri l’ẹbo. Ọ bụru Amínadabu bụ onye ishi whẹ.
11Dévidi kua Zédọku yẹle Abyata, bụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, bya ekua Yuriyẹlu kua Ayizáya kua Jowelu kua Shemaya kua Eliyẹlu kua Amínadabu, bụ ndu Lívayi. 12Ọ sụ whẹ: “Ọo unubẹdua bụ ndu ishi l’ẹnya-uwhu ibe nna unu l’ikfu Lívayi. Unu je edobe onwunu nsọ, unu l’unwune unu nke ọwhu unu l’a-pata igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu bya edobe l’ẹka mu kwakọberu iya t’ọ dụ. 13Iwhe meru g’o gude Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi mee anyi emerekete whọ, o meru anyi lẹ nke mbụ whọ bẹ bụ l’unubẹdua te etsodu je apata iya, nkele anyi te evudu ụzo jịa ya t’ọ karụ anyi gẹ bụ anyi -mee ya, ya adụ iya mma.”
14Ọo ya bụ, ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke ono, mẹe ndu eri Lívayi ono bya edobe onwowhe nsọ, nke ọwhu whẹ l’e-je apata igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu ono. 15Ndu eri Lívayi bya atukobe mkpara, e gude apa igbe-ọgbandzu ono l’ukuvu gude parụ iya bụ iya bụ gẹ Mósisu tụru l’iwu, lẹge Onye-Nwe-Ọha sụru Mósisu t’o mee ya.
16Dévidi sụkwawho ndu ishi ndu ikfu Lívayi tẹ whẹ tụa ẹka l’ụnwunna whẹ, bụ ndu l’a-nọ agụ egvu. Tẹ ndu ọbu gude ngwa-egvu, mbụ une, mẹe ogumogu, mẹe ogele gụje egvu ọbu. 17Ọo ya bụ, ndu Lívayi bya atụa Hemanu nwa Jowelu ẹka mẹe Asafu nwa Berekaya, bụ onye lanụ l’ụnwunna iya mẹe Etanu nwa Kushaya, bụ ẹpa Merari. 18Ụnwunna whẹ ọdo, whẹ họtaru tsobe whẹ bụ Zakaráya, Jaziyẹlu, Shemiramotu, Jehiyẹlu, Uni, Eliyabu, Benaya, Maseya, Matitiya, Elifelehu, Mikuneya, Óbẹdu-edọmu ọwaa Jeyẹlu, bụ ndu nche ọnuzo. 19Ndu ono l’agụ egvu agụgu bụ iya bụ Hemanu mẹe Asafu mẹe Etanu bẹ l’anọje akụ ogele, e meru l’ope. 20Ọwhube Zakaráya, Aziyẹlu, Shemiramotu, Jehiyẹlu, Uni, Eliyabu, Maseya ọwaa Benaya l’a-nọ akpọ ogumogu t’ọ dajẹ gengu-gengu.
21Matitiya, Elifelehu, Mikuneya, Óbẹdu-edọmu, Jeyẹlu ọwaa Azazíya akpọ une t’ọ dajẹ zhịnguzhingu.
22Kenaniya, onye ishi-egvu ndu Lívayi bẹ bụ iya l’a-nọ l’edu l’egvu ono, nkele o doru iya ẹnya.
23Berekaya yẹle Ẹ́lukana l’a-bụru ndu nche ọnu ẹka igbe-ọgbandzu ono dụ.
24Shebanaya, Joshafatu, Netanẹlu, Amasayi, Zakaráya, Benaya ọwaa Eliyéza bẹ bụ whẹ l’e-gbuje opyi-ọku l’atatiwhu igbe-ọgbandzu Chileke ono. Whẹbedua bụkota ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke l’ẹhu l’ẹhu. Ndu ọdo, l’a-bụfua ndu nche ọnu ẹka igbe-ọgbandzu ono dụ bụ Óbẹdu-edọmu yẹle Jehiya.
Aapafụta igbe-ọgbandzu Chileke
25Ọo ya bụ, Dévidi mẹe ndu bụ ọgurenya ndu Ízurẹlu, mẹe ndu ishi ụnu ndu ojọgu ugbo labọ l’ụkporo iri wụbe jeshia ọpata igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono l’ibe Óbẹdu-edọmu. Ẹswa ria whẹ ẹfonu. 26Whẹ gbua oke-eswi ẹsaa mẹe ebyila ẹsaa nkele Chileke bẹ yeru ndu Lívayi ono, pa igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono ẹka. 27Dévidi yeru uwe-mkpẹelanu, l’acha ụcha; o nokwawho gẹ whẹ yeru, mbụ iwhe bụ ndu Lívayi ono, l’apa igbe-ọgbandzu ono mẹe ndu egvu mẹe Kenaniya, bụ onye ishi-egvu ono. Dévidi weru ifọdu ọcha. 28O noo ya, ndu Ízurẹlu l’owhu yeko ẹka vulia igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono, whẹ l’atụ orooroo etso iya, awhụ opu, egbu opyi-ọku, akụ nkwa, bya egude ogumogu mẹe une azụ egvu.
29G’igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono rwuru mkpụkpu Dévidi bẹ ada Sọlu, ẹwha iya bụ Mikalu pyofuru ẹnya lẹ windo lee ẹnya, bya awhụ eze Dévidi gẹ l’oote aswachashi, ọ dụ iya nde l’ẹnya.
161Whẹ pabata igbe-ọgbandzu Chileke ono bya edobe iya l’ime ụlo-ẹkwa ono, Dévidi kpọberu t’e dobe iya. Whẹ bya agbaa ẹja ọkpokota-iwhe-ọku mẹe ngwo-ẹja ẹhu-guu l’iwhu Chileke. 2Dévidi gbagelewho ẹja ọkpokota-iwhe-ọku ono mẹe nke ẹhu-guu ono, o gude ẹwha Onye-Nwe-Ọha gọru ọnu nụ ndu Ízurẹlu.
3Ọ bya ekeeru ndu Ízurẹlu ono ishi buredi nnanụ nnanụ, mẹe ọkpurukpu anụ, mẹe ẹcha-mbeke, e meru l’akpụru vayịnu, kedzuru whẹ iya l’ẹhu l’ẹhu, unwoke mẹe ụnwanyi.
4Iwhe ọdo, o meru bụ l’ọ tụru ụwhodu lẹ ndu ikfu Lívayi ẹka tẹ whẹ jeje ozhi, gbarụ l’ejeje l’atatiwhu igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono, bụ iya bụ tẹ whẹ kpokuje Onye-Nwe-Ọha, mẹe tẹ whẹ tuje iya ẹwha, mẹe tẹ whẹ jajẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu ajaja. 5Asafu bụ ishi, Zakaráya bụru otsota. Ndu ọdo bụ Jeyẹlu, mẹe Shemiramotu, mẹe Jehiyẹlu, mẹe Matitiya, mẹe Eliyabu, mẹe Benaya, mẹe Óbẹdu-edọmu, ọwaa Jeyẹlu. Whẹbedua l’a-nọ akpọ une mẹe ogumogu. Asafu akụ ogele. 6Benaya yẹle Jahaziyẹlu, bụ ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke egbu opyi-ọku l’atatiwhu igbe-ọgbandzu Chileke ono ntekenteke.
Egvu-ekele
(Egvu. 105:1-15; 96:1-13; 106:1,47-48)
7Ọo mbọku ono bẹ Dévidi vugezhia ụzo kfuru Asafu mẹe ndu ọgbo-egvu iya tẹ whẹ gụaru Onye-Nwe-Ọha egvu.
8Unu kele Onye-Nwe-Ọha ekele, unu kpokua ẹwha iya.
Unu mee tẹ mba nọnu madzuru iwhe o megbaberu.
9Unu gụru egvu nụ iya, unu gụa egvu gude tua ya ẹwha.
Unu kfukashikwawho iwhe bụ iwhe dụ biribiri, l’oomeje.
10Unu gude ẹwha iya ono, dụ nsọ ngajẹ l’ụnga.
Tẹ obu tsọje ndu l’achọ Onye-Nwe-Ọha ụtso.
11Unu wojeru ẹnya dabẹ lẹ Onye-Nwe-Ọha mẹe ọkpehu iya.
Unu achọ iwhu iya ntekenteke.
12Unu nyatakwa iwhe dụ biribiri, o megbaberu,
mẹe iwhe awhụrulenya, o megbaberu,
unu anyata ikpe, o kpejeru.
13Unubẹ ẹpa Ízurẹlu, bụ onye ozhi iya,
unubẹ ụnwu Jékọpu, bụ ndu o gude ẹka iya họta.
14Ọ kwa iya bụ Onye-Nwe-Ọha; bụru Chileke anyi,
Ikpe iya tụkoru mgboko vọo kfurukfuru.
15Ọ tọ zọhajedu ọgbandzu iya
azọha wata lẹ gbururu jeye lẹ gbururu.
Iwhe o kweru ụkwa iya bẹ l’anọje
shi l’ọgbo rwua l’ọgbo.
16Ọgbandzu ono, yẹle Ébirihamu
gbarụ mẹe nte ono, o riburu Áyiziku
17b’o meru, o keru l’ẹhu Jékọpu,
t’ọ bụru ọgbandzu, l’a-dụru
ndu Ízurẹlu jeye lẹ gbururu.
18Ọ sụru whẹ: “Ọo unu bẹ mu l’a-nụ alị Kenanu
t’ọ bụru oke-iwhe, unu ketaru.”
19Nteke whẹ shi habe nwahabe,
nteke whẹ shi dụ nchakata,
bụru nlwamụnlwa l’alị ono,
20nteke shi abụje, whẹ shi lẹ mba ọwa
whẹ alụfu lẹ mba ọwhu,
whẹ shi l’alị-eze ọwa, whẹ alụfu l’alị-eze ọwhu,
21nteke ono bẹ l’adụdua onye o kweru t’ọ kpaa whẹ ẹhu.
Ọ bụru l’okfu ẹhu whẹ b’o gude baarụ ndu eze mba,
22sụ whẹ: “Unu be edenyikwa ndu
nkemu, a wụru mmanụ ẹka.
T’ọ bọ dụkwa ndu l’ekfuchiru
mu nụ, unu l’e-meka iwhe.”
23Unu gụa egvu nụ Onye-Nwe-Ọha, unubẹ eliwhe l’owhu.
Unu kfujee ya ryaa ya aryarya mbọku mbọku
l’ọ bụ onye l’adzọ ndzụ.
24Unu tụaru ndu ọha ọdo ọnu lẹ g’ọ dube biribiri,
unu akọoru mba gẹ mba ha lẹge ọrwu iya dube biribiri.
25O noo lẹ Onye-Nwe-Ọha bẹ parụ ẹka,
tẹmenu ọ gbakwaawhọ t’a jaa oke ajaja.
Ọ gbakwaawho t’a tsụje iya egvu amamẹ agwa.
26O noo nkele agwa ndu mgboko
l’owhu ta adụdu iwhe ọ bụ.
Ọle ọo Onye-Nwe-Ọha bẹ meru igwe.
27Ọdu-ugvu mẹe ogbu-zaazaa bẹ nọdu iya l’atatiwhu.
Ike mẹe ẹhu-ụtso swetakota ẹka o bu esweta.
28Unubẹ ikfu g’ikfu ha lẹ
mgboko-o, unu kwabẹ Onye-Nwe-Ọha ugvu.
Unu kfua g’ọ dụ-be biribiri mẹe
g’ọkpehu iya habe shii.
29Unu kwabẹ Onye-Nwe-Ọha ugvu, gbarụ ẹwha iya.
Unu gude iwhe bya l’iwhu iya.
Unu yee uwe, dụ nsọ baarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja.
30T’ẹhu nmaakwa unu kpakpakpa
l’iwhu iya, unubẹ eliwhe l’owhu.
Mgboko bẹ keru jịngu,
ọ tọ dụdu iwhe sụru iya enwubata.
31T’imigwe l’owhu tekota ẹswa,
eliwhe l’owhu enweru ẹhu-ụtso.
Tẹ whẹ karụ mba gẹ mba ha lẹ Onye-Nwe-Ọha bụ eze.
32T’eze-ẹnyimu tụa oke akpara mẹe iwhe lile, jiru iya nụ.
T’ẹgu l’owhu tụa okoo mẹe iwhe lile, dụ iya nụ.
33O noo nteke iwhe bụ oshi,
dụ l’ọswa l’a-gụ egvu ẹhu-ụtso
l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha.
O noo nke l’ọobya tẹ ya kpee ụnwu eliwhe ikpe.
34Unu kele Onye-Nwe-Ọha ekele l’ọ bụ onye ọma.
N-yemobu iya l’anọje jeye lẹ gbururu.
35Unu ryarụ kpua ya sụ:
“Nafụtanu anyi, gụbe Chileke, bụ Onye ndzọta anyi.
Rwukobenu anyi ọnu, gụ adzọfuta anyi
l’ẹka ndu mba gẹ mba ha,
nke ọwhu anyi l’e-tu ghu ẹwha,
gụbe onye ono, ẹwha ghu dụ nsọ ono,
gude ajaja, anyi l’a-ja ghu ngajẹ l’ụnga.”
36T’ajaja bụru nke Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu,
shi lẹ gbururu jeye lẹ gbururu.
O noo ya, ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha tụko zụa mgbede sụ: “O noo g’ọ dụ,” bya asụ: “T’ajaja bụru nke Onye-Nwe-Ọha.”
Eeke ozhi
37Ọo ya bụ, Dévidi haa Asafu mẹe ndu ọgbo-egvu iya l’atatiwhu igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha ono tẹ whẹ jeje ozhi l’iwhu igbe-ọgbandzu ono lẹ g’a chọru t’e meje iya mbọku, fụtaru ishi l’igwe. 38Ọ hakwawhọ Óbẹdu-edọmu mẹe ọgbo nkiya, dụ ụkporo madzụ ugbo ẹto l’ụmadzu ẹsato. Óbẹdu-edọmu nwa Jedutunu yẹle Hosa bẹ l’eche ọnu ẹka ono nche.
39Ọ haa Zédọku onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ọgbo nkiya, bụkwawho ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke tẹ whẹ nọdu l’atatiwhu mkpuumkpu Onye-Nwe-Ọha, dụ l’ẹka l’aagwajẹ iwhe lẹ mkpụkpu Gibyiyọnu. 40Ozhi nkewhe bụ tẹ whẹ gbajẹeru Onye-Nwe-Ọha ẹja ọkpokota-iwhe-ọku l’ẹnya-mgbẹja iya, eswe l’ẹnyashi, mbụ ntekenteke, ẹgube ono e deru iya l’ẹkwo iwu ono, Onye-Nwe-Ọha nụru ndu Ízurẹlu. 41Ndu a gụru yeru whẹ bụ Hemanu mẹe Jedutunu mẹwaro ndu a họtaru kua whẹ ẹwha tẹ whẹ keleje Onye-Nwe-Ọha ekele lẹ nke n-yemobu iya ono, l’a-nọ jeye lẹ gbururu. 42Hemanu yẹle Jedutunu b’ọ dụ l’ẹka, mbụ ogbu opyi-ọku mẹe ọku ogele mẹwaro ngwa-egvu ọdo, e gude agụ egvu, dụ nsọ. Ụnwu Jedutunu b’a gụru l’oche ọnuzo.
43Tọ dụ iya bụ, ndu Ízurẹlu wụkashihu gẹ whẹ ha lashia ibe whẹ. Dévidi lashia ibe nkiya tẹ ya gọru ọnu-ọma nụ ndibe iya.
17Ozhi, Nétanu zhiru Dévidi
1Ọ bya ebe nteke Dévidi nokfuru anokfuru l’ibe iya, ọ bya asụ Nétanu onye nkfuchiru Chileke: “Leduwho lẹ mu bu l’ụlo, a tụru l’oshi sida, igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha bụru l’ụlo-ẹkwa b’ọ dụ.”
2Nétanu sụ Dévidi: “Iwhe bụ iwhe gbatarụ ghu l’uche lọbaru mee ya, lẹ Chileke bẹ swiru ghu.”
3Ọ bya ebe l’ẹnyashi ono, Onye-Nwe-Ọha kfuru yeru Nétanu sụ iya: 4“Je ezhia nwozhi mu, bụ Dévidi l’ọ waa iwhe mụbe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Ọ tọ bụdu ghu l’a-tụru mu ụlo, mu l’e-buru. 5Eshi mbọku ono, mu dufutaru ndu Ízurẹlu l’alị ndu Íjiputu rwua ntanụ-a, bẹ mu l’ebujekwaaru l’ụlo. Ọo mu -shi l’ụlo-ẹkwa ọwa mu abahụ l’ụlo-ẹkwa ọwhu, mu shi lẹ mkpuumkpu ọwa mu abahụ lẹ mkpuumkpu ọwhu. 6L’ẹka lile ono, mu lẹ ndu Ízurẹlu shi tụko jeta, ?o nweru nteke mu sụje-zhiaru ndu ishi ikfu Ízurẹlu, mbụ ndu ono, mu sụru tẹ whẹ cheje ndibe mu, bụ ndu Ízurẹlu g’ọo onye l’eche atụru sụ whẹ: ?Ọo gụnu meru unu ta atụru mu ụlo sida?
7“Kfuru nwozhi mu Dévidi sụ iya l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Mụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu bẹ dufutaru ghu l’ẹgu, ẹka élwù l’akpa nri t’i be etsowhehe élwù; mu dufutaru ghu t’ị bya abụru onye l’achị ndu nkemu, bụ ndu Ízurẹlu. 8Mu shi swiwheta ghu l’ẹka lile l’iije, mu tụko ndu ọhogu ghu gẹ whẹ ha lwụ-gbua l’iwhu mu. Mu l’e-me ẹwha ghu t’ọ paa ẹka g’ọo ẹwha ndu oke amadụ, e nwegeeru lẹ mgboko. 9Mu l’a-nụ ndibe mu, bụ ndu Ízurẹlu alị ẹka whẹ. Mu adzabẹ whẹ adzabẹ g’ọo oshi l’alị ono, nke ọwhu ẹka ono l’a-bụru alị ẹka whẹ. Ẹka ono te enwedu onye bya l’a-chọbaa whẹ okfu ọdo. Ndu ejo obu ta abyadụ l’emekpabaa whẹ ẹhu g’e shi emekpa whẹ iya lẹ mbụ, 10mbụ g’e shi emekpa whẹ iya eshi nteke mu họtaru ndu ọgbo-ikpe tẹ whẹ chịje ndibe mu, bụ ndu Ízurẹlu. Ndu ọhogu unu whẹ bẹ mu l’a-kapyabẹkota l’ẹnya. Iwhe ọdo, mu l’ekfuru ghu bụ lẹ mụbe Onye-Nwe-Ọha l’e-me t’ị bụru ọzo-ụlo ẹka ghu. 11O rwudele ghu whọ l’alala, ọ gbabelewho nteke l’ịinwuhu lakfu ndụ-ichee ghu whẹ lẹ maa, mu eshi l’ụnwu ghu wofuta nwa ghu lanụ t’ọ nọ-chi ẹnya ghu. Mu emee t’eze ono, ị bụ kpọru akpọru. 12Ọo nwa ghu ono l’a-tụru mụbe Chileke ụlo, mu l’e-buru. Mu emee t’ẹpa iya bụru eze jeye lẹ tututu-mịmimi. 13Mu l’a-bụru nna iya, yẹbedua abụru nwa mu. Mu ta abyakwa l’e-wofu n-yemobu mu l’ẹka ọ nọ gẹ mu wofuru iya l’ẹka onye vu iya ụzo nọ. 14Mu l’e-dobe iya t’ọ bụru onye ishi l’ụlo mu mẹe l’alị-eze mu jeye lẹ tututu-mịmimi. O nokwawho g’ẹpa iya l’a-bụru eze jeye lẹ tututu-mịmimi.”
15O noo ya, Nétanu kọkotaru Dévidi iwhe ono lẹge e kfuru iya ya mẹe lẹge ọ whụru iya l’ọwhulenya.
Dévidi l’ekfu anụ Chileke
16Ọo ya bụ, eze bụ Dévidi gbashi bahụ l’ime ụlo je anọdu l’iwhu Onye-Nwe-Ọha bya asụ:
“Gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke, ?ọo onye bẹ mu bụ? tẹmenu, ?ọzo-ụlo mu bụkwanu gụnu nke t’i wolia mu je akfụbe l’ẹka ha l’eli ẹgube-ẹ? 17L’ẹnya nkeghu b’ọ ha ghu nwanshị, gụbe Chileke. I kfuwaru okfu ẹhu ọzo-ụlo onye ozhi ghu gẹ mgbe l’iwhu whẹ l’a-dụ. ?Ọ waa ẹgube ẹka l’iigudeje ehe madzụ, gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke?
18“?Ọ zhia gụnu ọdo bẹ mụbe Dévidi l’e-kfubakwanuaru ghu l’ẹgube ugvu ọwaa, ị kwabẹru mụbe onye ozhi ghu. Nkele ị makọtaru onye ozhi nkeghu. 19Gụbe Onye-Nwe-Ọha, i kwoberu iswi onye ozhi nkeghu bya egude g’o shi bụru obu ghu, mee eze iwhe ha ẹgube-ẹ, bya emee tẹ mu makọtaru eze iwhe ọwa.
20“Ọ tọ dụdu onye dụ g’ọo ghu, gụbe Onye-Nwe-Ọha, tọ dụ Chileke ọdo dụ nụ gbahaa gụbedua, mbụ ẹgube ono, anyi nụru iya lẹ nchị anyi. 21?Ndẹ-zhia ndu ọdo, dụbaa g’ọo ndu nkeghu, bụ ndu Ízurẹlu, mbụ mba lanụ lẹ mgboko-o, gụbe Chileke gbafụtaru tẹ whẹ bụru ndu nkeghu, bya egude whẹ mee t’a marụ ẹwha ghu, bya emee iwhe pageeru ẹka, dụ biribiri l’iwhu ndu nkeghu, bụ ndu ị gbafụtaru l’ẹka ndu Íjiputu, tẹmenu ị chịkashikwawho ndu mba gẹ mba ha ọdo l’iwhu ndibe ghu ono. 22I meru tẹ ndu nkeghu, bụ ndu Ízurẹlu bụru ndu nkeghu gẹdegede jeyewaroya, gụbe Onye-Nwe-Ọha bya abụwaru whẹ Chileke.
23“Gụbe Onye-Nwe-Ọha; mekwa t’o keru, mbụ ụkwa ono, i kweru l’ẹhu mụbe onye ozhi ghu mẹe l’ẹhu ọzo-ụlo mu. T’o rekwaa lẹ g’i kfuru jeye lẹ tututu-mịmimi; 24T’o kekwaru nke ọwhu ẹwha ghu l’a-pa ẹka apaa jeye lẹ tututu-mịmimi. Ọo nteke ono bẹ l’aa-sụ l’ọo gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Onye-ishi-igwe-ọgu, mbụ Chileke nke Ízurẹlu bẹ bụ Chileke nke Ízurẹlu ọbu ezhi-okfu. Ọzo-ụlo yẹbe onye ozhi ghu Dévidi je l’a-kpọru g’ọo abara l’iwhu ghu.
25“Eshi-ọwhu ọ bụ gụbe Chileke mu bẹ goshiru mụbe onye ozhi ghu l’ii-metaru mu ọzo-ụlo. Ọo ya kpatarụ g’o gude, ọnu dụ mụbe onye ozhi ghu nke anọ ekfu anụ ghu. 26Gụbe Onye-Nwe-Ọha; ọo ghu bẹ bụ Chileke ọbu. I kweshiwaru mụbe onye ozhi ghu ụkwa iwhe-ọma, dụ-gee ẹgube-ẹ. 27Ntaa bụkwa t’ọ dụ ghu ree t’ị gọru ọnu-ọma ọbu nụwaro ọzo-ụlo onye ozhi ghu, nke ọwhu whẹ l’a-nọ eje eje l’iwhu ghu. Nkele onye gụbe Onye-Nwe-Ọha gọru ọnu-ọma nụ b’a gọwaru ọnu-ọma nụ jeye lẹ gbururu.”
18Ọgu, Dévidi lwụgbaberu
1A nọ-gezhiawho nwa nteke ono, Dévidi bya alwụ-gbua ndu Fílistiya mee, whẹ nọdu iya lẹ mkpula. Ọ nata ndu Fílistiya ono mkpụkpu Gatu yẹle ụnwu mkpụkpu, dụkota iya nụ. 2Dévidi lwụ-gbukwaawho ndu Moabu bya mee, whẹ l’ejeru iya ozhi, atụkwawho ụtu anụ iya.
3Dévidi lwụ-gbukwawho Hadadeza, bụ eze ndu Zoba, nọ lẹ mgboro mkpụkpu Hámatu, nteke Hadadeza jeru tẹ ya mee t’alị ono dụ je akpaa l’ẹnyimu Yufurétisu lwakọta iya l’ẹka. 4Dévidi nata iya ụnu ụgbo-ịnya ugbo labọ l’ụkporo iri mẹe ndu l’agba ịnya-ọgu, dụ ụnu iri l’ẹsaa l’ụkporo madzụ ugbo iri, bya anatakwa iya whọ ndu ojọgu o-je-l’ọkpa, dụ ụkporo ụnu ugbo labọ l’ụnu madzụ iri. Dévidi tụko ịnya ono, l’anọje alọkpu ụgbo-ịnya gbubushikota akwara azụ ọkpa, bya eworu ụkporo ụgbo-inya ugbo ise doberu onwiya.
5O be gẹ ndu Arámu, bu lẹ Damásukọsu byarụ tẹ whẹ yetaru Hadadeza, bụ eze ndu Zoba ẹka, Dévidi gbua whẹ ụnu ụkporo ugbo labọ l’iri l’ise. 6Dévidi bya emeta ọdu ndu ojọgu l’alị ndu Arámu nke Damásukọsu harụ ndu ojọgu iya chịta dobe iya. Ndu Arámu nọdu Dévidi lẹ mkpula, whẹ l’atụ akịriko anụ iya. Onye-Nwe-Ọha l’emeje tẹ Dévidi tụa okoo l’ẹka lile, o jeru.
7Dévidi chịkoo iwhe ndu ozhi Hadadeza l’egbobeje gude ezeru onwowhe ọwhu e gudegee mkpọla-ododo mee chịlata Jerúsalẹmu. 8Dévidi shi lẹ mkpụkpu Tibuhatu mẹe lẹ mkpụkpu Kunu, bụkota mkpụkpu, dụ l’alị, Hadadeza l’achị vukoo ope, ha shii. Ọ bụru iya bẹ Sólomọnu megeru gude mee abaravuma mẹe itso mẹwaro iwhe o meshigbaberu l’ope.
9O be gẹ Toyi, bụ eze ndu Hámatu nụru lẹ Dévidi bẹ lwụ-gbukotawaru ndu ojọgu Hadadeza, bụ eze ndu Zoba, 10o yefu nwa iya nwoke, ẹwha iya bụ Hadoramu t’o je ekele eze Dévidi ekele, jaa ya ajaja lẹ yẹle Hadadeza kpọgbaru, ọ lwụ-gbua. Nkele Hadadeza bẹ yẹle Towu shi anọje alwụ ọgu ntekenteke. Ọ nụ arya, dụ iche iche, e meru lẹ mkpọla-ododo, mẹe ọwhu e meru lẹ mkpọla-ọcha, mẹe ọwhu e meru l’ope t’ọ nụ Dévidi.
11Eze Dévidi woru ụnwu arya ono doberu Onye-Nwe-Ọha nsọ lẹ g’o dobehawaru mkpọla-ọcha yẹle mkpọla-ododo, shikota l’ẹka mba gẹ mba ha, ọ lwụ-gburu, mbụ ndu Edọmu mẹe ndu Moabu mẹe ndu Amọnu mẹe ndu Fílistiya ọwaa ndu Amalẹ́ku.
12Abyishayi nwa Zeruya lwụ-gbua ndu Edọmu ụkporo ụnu madzụ ugbo labọ l’ụnu madzụ ise lẹ Nsụda Únú. 13Ọ bya emeta ọdu ndu ojọgu l’alị ndu Edọmu, chịta ndu ojọgu iya yekota iya. Ndu Edọmu l’owhu nọdukota Dévidi lẹ mkpula. Onye-Nwe-Ọha l’emeje tẹ Dévidi tụa okoo l’ẹka lile, o jeru.
14Ọo ya bụ, Dévidi bụru eze ndu Ízurẹlu l’owhu, l’ookperu whẹ ikpe l’ụzo, dụ ree mẹe l’ụzo, kfụru nhamụnha. 15Jowabu nwa Zeruya bẹ bụ onye ishi ndu ojọgu Dévidi. Jehóshafatu nwa Ahiludu bụru onye l’akwakọbeje iwhe meru eme. 16Zédọku nwa Ahitubu yẹle Ahimẹleku nwa Abyata bụru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, Shavisha bụru onye l’ederu eze ẹkwo. 17Benaya nwa Jehoyada bụru onye ishi ndu Keretu whẹ lẹ ndu Peletu, bụ ndu l’anọje eche eze nche. Ụnwu Dévidi unwoke bụru ndu mgbazhi Dévidi.
19Dévidi yẹle ndu Amọnu l’alwụ ọgu
1A nọnyaa nteke ọbu, Nahashi, bụ eze ndu Amọnu bya anwụhu. Nwa iya nwoke bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya. 2Dévidi bya ekfua sụ: “Mu l’e-meru Hanunu nwa Nahashi odoo ẹgube nna iya mekwanuru mbẹdua, bụ Dévidi.” O zhia ndu ozhi tẹ whẹ je awhụaru Hanunu imiko anwụhu nna iya.
O be gẹ ndu ozhi Dévidi ono byarwutaru alị ndu Amọnu bya erwua ibe Hanunu; 3ndu bụ ishi ndu Amọnu sụ Hanunu: “?Ịiri l’ọo ugvu bẹ Dévidi l’akwabẹ nna ghu nno meru o zhia t’a bya imiko anwụhu iya? ?T’ị madụ l’iwhe whẹ byarụ bụ tẹ whẹ bya anwụa mkpụkpu-a chiru l’ẹka, mbụ tẹ whẹ bya egerwua ya ẹhu, nata iya anyi?”
4Ọo ya bụ, Hanunu gudeshia ndu ono, Dévidi zhiru ozhi, kpụshia whẹ ẹji-agba, bya eshi l’ike chabushia uwe mkpẹelanu whẹ, nwufu whẹ tẹ whẹ la. 5Whẹ tụgburu. O be g’e kfuru iya Dévidi, o zhia t’a gbata whẹ ndzuta, nkele e menukaru whẹ iwhe iwhere. Eze zhia ozhi sụ whẹ: “Unu nọdu lẹ Jériko jeye nteke ẹji-agba unu l’erwudzuwhu azụ, tẹhenu unu alwatashiwaro.”
6O be gẹ ndu Amọnu malẹruwho lẹ whẹ l’eshiwaa tụbaa l’imi Dévidi, Hanunu mẹe ndu Amọnu wota mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụnu talẹntu ugbo labọ l’ụkporo iri gude je ebuta ụgbo-ịnya, mẹe ndu l’agba ịnya l’alị Arámu-naharayimu19:6 Ẹ tii kua iya alị Arámu-naharayimu, gụ ekua ya alị Mesopotémiya., mẹe l’alị ndu Arámu-maaka, mẹe l’alị ndu Zoba. 7Whẹ je ebuta ụgbo-ịnya, dụ ụkporo ụnu ugbo ẹno, butafua eze ndu Maaka yẹle ndu ojọgu iya. Whẹ bya akwaa okpu l’atatiwhu mkpụkpu Medeba. Ndu nke Amọnu shigee lẹ mkpụkpu whẹ gbakodzua fụta nke ọgu ono.
8Anụnu, Dévidi l’anụ iya, o yefu Jowabu yẹle ndu ojọgu iya gẹ whẹ ha. 9Ndu Amọnu wụshia bya akpọo giriri nke ọgu l’iwhu ẹka l’eeshije abahụ lẹ mkpụkpu ono. Ndu eze ono, byarụ whẹ oyetaru ẹka nọdu l’ọma ẹgu.
10Jowabu whụlewho l’e gburu iya giriri iya iwhu mẹ azụ t’a lwụshi iya ọgu, ọ họkoo ndu Ízurẹlu ndu ọwhu kagee ọkwa ẹnya l’ọgu chịru whẹ ngabẹru ndu Arámu ono. 11Ọ chịta ndu ọwhu dobe tẹ whẹ nọdu nwune iya, bụ Abyishayi l’ẹka ngabẹru ndu nke Amọnu. 12Jowabu sụ: “O -bụru lẹ ndu Arámu-a karideru mu ẹka, unu abya eyetaru mu ẹka, nteke bụkwanu l’ọo ndu Amọnu bẹ karideru unu ẹka, anyịbedua abyatashia bya eyetaru unu ẹka. 13T’obu shihu unu ike, unu t’anyi lwụa ọgu ẹhu ndibe anyi g’ọo mkparawa nwoke, anyi alwụa ọgu ẹhu mkpụkpu nke Chileke. Lẹ Onye-Nwe-Ọha l’e-me iwhe dụ iya ree l’ẹnya.”
14Ọo ya bụ, Jowabu yẹle ndu nkiya tụko wụfuta jeshia ọgu ono. Ndu Arámu ye ọkpa l’ọso gbalashịa. 15Ndu nke Amọnu whụlewho lẹ ndu Arámu bẹ gbarụ ọso, whẹbedua yefua ọkpa l’ọso l’atatiwhu Abyishayi, bụ nwune Jowabu wụba l’ime mkpụkpu whẹ. Jowabu lwatashia Jerúsalẹmu.
16Ọ bya ebe gẹ ndu Arámu malẹruwho lẹ ndu Ízurẹlu lwụ-gbuwaru whẹ, whẹ zhia ndu je achịfuta ndu Arámu ọwhu nọ l’azụ ẹnyimu Yufurétisu. Whẹ ye Shofaku, bụ onye ishi ndu ojọgu Hadadeza t’ọ bụru onye ishi whẹ. 17O be g’a bya ekfuaru iya Dévidi, ọ kpakọo ndu Ízurẹlu l’owhu, daa azụ ẹnyimu Jọ́danu jekfu whẹ je akwaa kẹkereke ngabẹru whẹ. Dévidi bya akpọo ndu ojọgu iya ono giriri gẹ whẹ l’a-dụ lwụshi ndu Arámu ọgu. Ọgu ono swọru. 18Ndu Arámu bya agbaarụ ndu Ízurẹlu ọso. Dévidi gbua ụnu unwoke ugbo iri l’ẹsaa l’ụkporo iri lẹ ndu l’egudeje ụgbo-ịnya alwụ ọgu, ọwaa ndu ojọgu o-je-l’ọkpa, dụ ụkporo ụnu ugbo ise, gbukwawho Shofaku, bụ onye ishi ndu ojọgu whẹ. 19Nteke ndu ono, whẹ lẹ Hadadeza tụgbaru alwụshi Dévidi ọgu whụru lẹ ndu Ízurẹlu lwụ-gbuwaru whẹ, whẹ byakfuta Dévidi; whẹ doshia bya eburu lẹ nchị-ọdu-ndoo. Whẹ nọdu Dévidi lẹ mkpula. Ndu Arámu te ejejehe oyeru ndu Amọnu ẹka ọdo.
20Jowabu lwụtaru mkpụkpu Raba
1A bya anọo jeye awha kụgba ishi rwua nteke ndu eze l’alụfuje jee ọgu, Jowabu chịta ndu ojọgu; whẹ je alakọta alị ndu Amọnu l’iyi. Whẹ jeshia mkpụkpu Raba je eyebuta iya. Ọle Dévidi bẹ nọroo lẹ Jerúsalẹmu. Jowabu bakfu ndu Raba ọgu, mee whẹ, whẹ bụru kpukpuru-swoo. 2Dévidi kputa eze whẹ okpu-eze, o kpu l’ishi. Ọ chọfuta lẹ mkpọla-ododo, e gude mee okpu-eze ono bẹ ẹrwa iya dụ talẹntu lanụ, ọ bụru ẹwhuru, vu oke ọnu aswa b’e dongashiru iya edongashi. E woru okpu-eze ono kpube Dévidi l’ishi. Dévidi gwotakwawho ivu, parụ ẹka lẹ mkpụkpu ono vulata. 3O rwukoo ndu mkpụkpu ono dobe tẹ whẹ gude sọya, mẹe ọgu, e meru l’igwe, mẹe ogbunkụ igwe eje ozhi. Ọ bụru nno b’o megbakotaru mkpụkpu lile, dụ l’alị ndu Amọnu. E megee, Dévidi yẹle ndu ojọgu iya l’owhu wụru lawhu azụ lẹ Jerúsalẹmu.
Ọgu ọdo, ndu Ízurẹlu whẹ lẹ ndu Fílistiya nọdu lwụgbabe
4O be nteke ọbu, ọgu daarụ onye lẹ ndu Fílistiya lẹ mkpụkpu Gaza. Ọ bụru nteke ono bẹ Sibekayi, bụ onye mkpụkpu Husha gburu Sipayi, bụ onye lanụ l’ẹpa Refa. A kakputa ndu Fílistiya l’ẹnya.
5Ọgu ọdo bya adakwaru whẹ lẹ ndu Fílistiya, Ẹluhananu nwa Jayi gbua Lahumi, bụ nwune Goliyatu onye Gatu, mbụ onye ono, igbi dụ l’akfụ, o gude dụ g’ọo nke oshi, l’eegudeje akpa ẹkwa.
6Ọgu ọdo bya adaa lẹ mkpụkpu Gatu. L’ẹka ono b’o nweru nwoke lanụ ọbu, halẹwho gbawhugbawhu. O fua mkpụshi-ẹka ishii ishii l’ẹka iya whẹ ẹbo-ẹbo, ọwaa mkpụshi-ọkpa ishii ishii l’ọkpa iya whẹ ẹbo-ẹbo, iwhe ọ dụkota bụ ụkporo l’ẹno. Nwoke ono shikwawho l’ẹnya-ụlo Rafa. 7O be nteke ọbu, nwoke ono fụta bya awata ọko ndu Ízurẹlu ọnu; nwa nwune Dévidi, l’aza Jonatanu nwa Shimeya gbua ya.
8Ndu ono bụkota ẹpa Refa onye mkpụkpu Gatu, whẹ lakọta l’ẹka Dévidi yẹle ndu ozhi iya.
21Dévidi l’agụ ndu Ízurẹlu ọgu
1Sétanu bya akwachia ndu Ízurẹlu ụzo, kpalia Dévidi t’ọ gụa ndu Ízurẹlu ọgu. 2Ọo ya bụ, Dévidi sụ Jowabu mẹe ndu ishi ndu ojọgu sụ: “Unu je agụa ndu Ízurẹlu ọgu, unu shi iya agụgu lẹ mkpụkpu Byiyesheba je akpaa lẹ mkpụkpu Danu. Unu -gụ-gee whẹ, unu abya akarụ mu ole, unu gụtaru, tẹ mu marụ ole whẹ dụ.”
3Jowabu sụ: “Tẹ Onye-Nwe-Ọha mekwaa tẹ ndibe iya kabaa l’igwe ugbo ụkporo ise amamẹ gẹ whẹ ha ntaa. Onye-nwe-mu nụ, bụ eze, Ízurẹlu l’owhu bụkotakwa ndu ozhi ghu. ?Ndẹhunu iwhe meru g’o gude l’iime t’i mee ụdu iwhe ọwa, shi nno meta iwhe ikpe l’a-nma ndu Ízurẹlu?” 4Obenu l’eze kfuru iya kepyaa ya akụ. Ọo ya bụ, Jowabu kwee tụgburu jegbakota Ízurẹlu l’owhu, bya alwawhu azụ lẹ Jerúsalẹmu. 5Jowabu bya akọoru Dévidi ụmadzu ole, ọ gụtaru l’ọgu ono. Ízurẹlu l’owhu bẹ whẹ gụtaru ụkporo ụnu unwoke ụkporo ugbo ishii ụzo iri l’ẹsaa l’ụnu nwoke iri, bụ ndu ojọgu. A bya lẹ Juda whẹ gụta ụkporo ụnu unwoke ụkporo ugbo labọ ụzo iri l’ẹsato l’ụnu unwoke iri l’ise, bụkwawho ndu ojọgu.
6Ọle ọ tọ gụkobedu ikfu Lívayi mẹe ikfu Bénjaminu l’ọgu ono nkele ozhi ono, eze zhiru iya bụru iya ejo nzhi.
7Iwhe ono bụru iwhe l’adụa Chileke ree, o kwobe iya gwaa ndu Ízurẹlu ndọgolo. 8Dévidi bya asụ Chileke: “Iwhe mu meru bụ iwhe-dụ-ẹji, parụ ẹka shii. Byiko gụnuaru mu nvụ l’ejo-iwhe ono, mụbe onye ozhi ghu meru. Ọ kwa eswe bẹ mu meru nno.”
9Onye-Nwe-Ọha kfuru yeru Gadu, bụ onye l’awhụ ọwhulenya, Dévidi doberu nke ẹka iya sụ iya: 10“Je je asụ Dévidi l’ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Mu l’a-kpọberu ghu uzhi iwhe ẹto, gụ ahata nnanụ, mu l’e-meru ghu.”
11O noo ya, Gadu jekfushia Dévidi je asụ iya: “Ọ waa iwhe Onye-Nwe-Ọha l’ekfu ndọwa: Kpọbe hata. 12?Ị hatarụ t’ụnwu dụ awha ẹto? T’ị hatarụ tẹ ndu ọhogu unu gude ọnwa ẹto mee unu emerekete, gbugbushia unu lẹ mma? ?T’ị hatarụ tẹ Onye-Nwe-Ọha gude abalị ẹto gbufukota unu l’ogu-ịgba, mbụ wobata ejo ẹhu-ba-dụ-mma l’alị-a; ojozhi-imigwe shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha emebyishia iwhe ọ whụru l’alị Ízurẹlu l’owhu? Ntaa bụkwa t’ị ghaa hata ọwhu, mu l’e-je ekfuru onye zhiru mu nu.”
13Dévidi bya asụ Gadu: “Iwhe-ọtsulanu, byarụ mu nụ bẹ hakwa shii. Ọle ọ kakwarụ mu mma tẹ mu daba l’ẹka Onye-Nwe-Ọha amamẹ lẹ mu dabarụ madzụ l’ẹka, o noo nkele Onye-Nwe-Ọha nwenukaru obu-imiko.”
14O noo ya, Onye-Nwe-Ọha lọru nchịkarehu tụ ndu Ízurẹlu. Ndu ọ tarụ ishi whẹ dụ ụkporo ụnu madzụ ugbo ẹsato l’ụnu madzụ ugbo iri l’ise. 15Onye-Nwe-Ọha zhia ojozhi-imigwe ono t’o jee Jerúsalẹmu je alaa ya l’iyi. Ọle nteke ojozhi-imigwe ono l’eme tẹ ya laa Jerúsalẹmu l’iyi bẹ Onye-Nwe-Ọha whụru iya; obu jizeta iya. Ọ sụ ojozhi-imigwe ono, l’ala iwhe l’iyi ono sụ: “Ọ dzuwaru! Sewhu ẹka ghu azụ parụ whẹ haa.” Nteke ono bẹ ojozhi-imigwe ono, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha ono bẹ nọwa l’ọma ẹka Ọnanu onye Jebusu l’anọduje echishi ẹswa lẹ balị iya.
16Dévidi palia ẹnya imeli whụ ojozhi-imigwe ono, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha lẹge ọ kfụru lẹ mgbaku igwe yẹle alị, mịfuta ogu-ịgba mabẹ lẹ Jerúsalẹmu. Nteke ono bẹ Dévidi yẹle ndu bụ ọgurenya yegeeru uwe-mkpe; whẹ dashịa kpube iwhu l’alị.
17Dévidi bya asụ Chileke: “Ọ kwa mbẹdua bẹ tụru iwu t’a gụa ọgu ono. Ọo mbẹdua bẹ meru iwhe-dụ-ẹji; mu mewaru iwhe l’adụa ree. ?Ụnwu atụru-a mehunuru ole? Byiko Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke mu, iwhe mu l’aryọ ghu bụ; t’ọ bụru mbẹdua mẹe ndibe nna mu bẹ l’ịi-dabẹ ẹka l’ẹhu. Be ekweshinu tẹ nchịkarehu-a byakfuta ndibe nkeghu.”
18Tọ dụ iya bụ, ojozhi-imigwe ono, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha sụ Gadu t’o je ekfuru Dévidi t’o je emoberu Onye-Nwe-Ọha ẹnya-mgbẹja l’ọma ẹka ono, Ọnanu onye Jebusu l’anọduje echishi ẹswa lẹ balị iya. 19Ọo ya bụ, Dévidi tụgburu je eme ya ẹgube ono Gadu gude ẹwha Onye-Nwe-Ọha kfuru iye ya. 20Nteke ono bẹ Ọnanu l’echishi ẹswa lẹ witi, ọ bya aghachi whụ ojozhi-imigwe ono, ụnwegirima iya whẹ ẹno, bụ ndu whẹ l’iya nọ domishia onwowhe. 21Gẹ Dévidi l’eje abyakfuta Ọnanu bẹ Ọnanu paliru ẹnya whụ Dévidi l’ooje abya, o shi l’ẹka ono l’oochishi ẹswa lẹ witi je ewhuzetaru Dévidi iwhu l’alị kwabẹ iya ugvu. 22Dévidi sụ Ọnanu: “Benu mu alị-a, bụ ẹka l’iichishije ẹswa lẹ witi tẹ mu moberu Onye-Nwe-Ọha ẹnya-mgbẹja. Bee mu iya tẹ mu kfụ-dzua ghu aswa iya akfụ-dzu, nke ọwhu nchịkarehu ono l’e-buhu l’ẹka ndu Ízurẹlu nọ.”
23Ọnanu sụ Dévidi: “Wota iya roo. Tẹ gụbe eze bụ onye-nwe-mu nụ gude iya mee iwhe dụ ghu ree. Mbẹdua l’a-nụ eswi, l’ee-gude gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja ọkpokota-iwhe-ọku. Mu anụ oshi, l’eegudeje echishi ẹswa lẹ witi t’ọ bụru nkụ, bya anụ witi t’e gude gbaa ẹja nri. Mu l’a-nụkota iwhe ono g’ọ ha.”
24Eze Dévidi sụ Ọnanu: “Waawa; mu l’a-kfụ-dzu ghu aswa iya akfụ-dzu. Mu te ewotadu iwhe bụ iwhe ghu anụ Onye-Nwe-Ọha. Mu te egudedu iwhe l’adụa iwhe o whuru mu gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja ọkpokota-iwhe-ọku.” 25Ọo ya bụ, Dévidi kfụa Ọnanu okpoga mkpọla-ododo, dụ ụnu shẹkelu l’ụkporo shẹkelu ugbo iri t’ọ bụru ụgwo alị ono. 26Dévidi bya atụaru Onye-Nwe-Ọha ẹnya-mgbẹja ọkpokota-iwhe-ọku, bya agbaa ya ẹja ọkpokota-iwhe-ọku mẹe ngwo-ẹja ẹhu-guu, ọ kpokua ẹwha Onye-Nwe-Ọha; o shi l’imigwe gude ọku bya aza iya oku l’eli ẹnya-mgbẹja ono.
27Tọ dụ iya bụ, Onye-Nwe-Ọha bya ekfuru yeru ojozhi ono, ọ mịru ogu-ịgba iya yewhu azụ l’ọbo. 28Nteke ono ya nụ bẹ Dévidi bya awhụ lẹ Onye-Nwe-Ọha bẹ zarụ iya oku l’ẹka ono, Ọnanu onye Jebusu l’echishije ẹswa lẹ witi, ọ nọdu l’ẹka ono gbashịa ngwo-ẹja. 29Nkele nteke ono bẹ mkpuumkpu Onye-Nwe-Ọha whọ, Mósisu mejeru l’echi-ẹgu yẹle ẹnya-mgbẹja ọkpokota-iwhe-ọku bẹ dụkota l’ẹka l’aagwa iwhe dụ lẹ mkpụkpu Gibyiyọnu. 30Ọle Dévidi ta akwadụ tẹ ya jeeda njịta l’ẹka Chileke l’ẹka ono, nkele ọ tsụ ogu-ịgba ojozhi-imigwe ono, shi l’ẹka Onye-Nwe-Ọha ono egvu.
221Tọ dụ iya bụ, Dévidi sụ: “Ọo ẹka-a bẹ ụlo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke l’a-dụ, ọ bụru ẹka-a bẹ ẹnya-mgbẹja, ndu Ízurẹlu l’a-gbajẹ ẹja ọkpokota-iwhe-ọku l’a-dụ.”
Aakwakọbe nke ọtu eze-ụlo Chileke
2Dévidi bya atụa iwu t’a akpakodzua ndu mbyambya, bu l’alị Ízurẹlu. Ọ bya eshi l’ime whẹ wofuta ndu l’aa-kwachata ẹwhuru dobe, l’ee-gude tụa ụlo Chileke. 3Ọ bya anụ mkpụrumkpu igwe, haa l’urwuturwu t’e gude kpụshia aga, l’aa-kụpyabegee lẹ mgbo ọnuzo mẹe ọwhu l’ee-gude jịgbabe iwhe ajịgbabe. O nokwawho g’ọ nụru ope, ẹrwa dụ iya nụ kpọru gẹ l’aa-tụ ọnu iya. 4Ọ nụ oshi sida, bụ agụta agụta nkele ndu Sáyịdonu mẹe ndu Taya bẹ wolataru Dévidi ikpoto oshi sida. 5Dévidi bya asụ: “Nwa mu Sólomọnu bẹ bụ nwata uke, l’adụa iwhe ọ mawarụ. Ụlo ọbu, l’aa-tụru Onye-Nwe-Ọha l’a-pa mebyi ẹka, nke ọwhu bụ l’aa-tụgbaru ọnu iya lẹ mgboko, o je l’a-dụ biribiri. Ọo ya bụ lẹ mu l’a-kwakọberu iya.” Ọo ya bụ, Dévidi bya edobe iwhe l’ee-gude tụa ụlo ono dobe nke etsutsu iya tẹmenu o nwụhude.
Iwhe Dévidi kfuru nwa iya Sólomọnu
6Tọ dụ iya bụ, o kua nwa iya Sólomọnu, tụru iwu nụ iya sụ iya t’ọ tụaru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu ụlo. 7Dévidi sụ Sólomọnu: “Nwa mu, o shi dụ mu l’obu tẹ mu tụaru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke mu ụlo. 8Ọle Onye-Nwe-Ọha bẹ kfuru yeru mu sụ: ‘I gbunukawaru ọchi, lwụwa ọgu, parụ ẹka. Ba atụkwaru mu ụlo, o noo l’ọchi i gbuwaru lẹ mgboko bẹ ha shi l’ẹnya nkemu. 9Lee l’aa-nwụtaru ghu nwa nwoke. Nwata ọbu bẹ nchị l’adụ ndoo. Mu l’e-me tẹ nchị dụ iya ndoo l’ẹka ndu ọhogu iya nọ iya mgburumgburu. Ẹwha iya bẹ l’a-bụru Sólomọnu, nteke l’ọo-bụru eze bẹ mu l’e-me tẹ nchị dụ ndu Ízurẹlu ndoo, ẹka lile adakọtaru whẹ jii. 10Ọo yẹbedua bẹ l’a-tụru mu ụlo. Ọo-bụru nwa mu, mu abụru nna iya. Mu l’e-me t’eze, ọ bụ bụru echihu echihu l’alị Ízurẹlu jeye lẹ gbururu.’
11“Nwa mu, tẹ Onye-Nwe-Ọha swikwaru ghu ọkpobe eswiru, nke l’ii-megee tụa ụlo Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu ono tụkota ẹgube ono o kfuru iya l’ishi ghu. 12Iwhe mu l’a-kpọ ẹnwa iya bụkwa tẹ Onye-Nwe-Ọha nụ ghu ori-l’ichicho, ya emee t’iwhe dojee ghu ẹnya, nke ọwhu bụ l’ịi-nọ achị ndu Ízurẹlu, edobe iwu Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ghu. 13Nteke ono bụ, ọ -bụru l’ii-dorwu ẹnya ndo eme iwhe ọ tụru ọkpa iya mẹe nsọ Onye-Nwe-Ọha doberu Mósisu tẹ ndu Ízurẹlu dobe, ọo ya bụ gụ abụru onye l’e-nwe ọga-l’iwhu. Shihulekwawho ike, ume adụ ghu. T’egvu ba atsụkwa ghu, meji eje akụfu ghu.
14“Mu jenwuru ẹhu tẹmenu mu dobede iwhe l’ee-gude mee nke ụlo Onye-Nwe-Ọha ono. Mu doberu mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ ụkporo ụnu talẹntu ugbo iri l’ẹbo l’ụnu iri, dobe mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo ụnu talẹntu ụkporo ugbo ishii ụzo ise, dobe ope mẹe mkpụrumkpu-igwe, ẹrwa iya kpọru gẹ l’aa-tụ ọnu iya nkele whẹ parụ mebyi ẹka. Mu dobekwaruwho oshi yẹle ẹwhuru. E nweru ike, gụ eyekwafua ya iwhe. 15Ndu ọrwu b’i nweru nke etsutsu. E nwe ndu l’akwachashi ẹwhuru, nweru ndu l’edo ụlo, nweru ndu kapịnta mẹwaro ndu l’eme nka dụ iche iche. 16Ndu l’eme nka lẹ mkpọla-ododo dụ iya, ndu l’eme nka lẹ mkpọla-ọcha dụ iya, ndu l’eme nka l’ope dụ iya, ndu l’eme nka lẹ mkpụrumkpu-igwe dụ iya. Whẹ bụ agụta agụta. Gbalihu wata ọrwu. Tẹ Onye-Nwe-Ọha swiru ghu eswiru.”
17Dévidi bya atụa iwu nụ ndu bụ ishi lẹ Ízurẹlu gẹ whẹ ha tẹ whẹ yetaru nwa iya Sólomọnu ẹka l’ọrwu ono bya asụ whẹ: 18“?Ọo lẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu te eswiduru unu eswiru tọo? ?Tọo l’o to medu tẹ nchị dụ unu ndoo ibẹka ibẹbo? O mewaru tẹ ndu bu l’alị-a lwakọta mu l’ẹka, mewa tẹ whẹ nọdu lẹ mkpula Onye-Nwe-Ọha mẹe lẹ mkpula ndu nkiya. 19Ntaa bụkwa t’unu gude ndzụ unu mẹe obu unu chọo Onye-Nwe-Ọha bụ Chileke unu. Unu wụ-lihu tụaru Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke ụlo-nsọ, nke ọwhu l’aa-pata igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha mẹe arya dụ nsọ bya edobe l’ụlo ono, l’aa-tụru Onye-Nwe-Ọha.”
23Ozhi, ikfu Lívayi l’eje
1Dévidi bya akahụ bụru nwoke ọgurenya, o mee nwa iya Sólomọnu eze, l’achị ndu Ízurẹlu.
2Dévidi kua ndu ishi ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha mẹe ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ikfu Lívayi ndzuko. 3Ndu ikfu Lívayi, gbarụ ụkporo awha l’awha iri tụgbua b’ọ gụru ọgu l’onye l’onye. Iwhe whẹ dụkota bụ ụkporo ụnu unwoke ugbo ẹno l’ụnu iri l’ise. 4Ụkporo ụnu unwoke ugbo ẹto l’ime ndu ono bẹ Dévidi sụru tẹ whẹ nọdu l’ishi ọrwu, l’aarwụ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha ono. Ụnu unwoke iri l’ise abụru ndu ishi ozhi mẹe ndu ikpe. 5Ụnu unwoke iri abụru ndu nche ọnuzo, ụnu unwoke iri ọdo abụru ndu l’agụru Onye-Nwe-Ọha egvu ajaja, whẹ egude ngwa-egvu, ya doberu t’e gudeje gụa egvu ajaja.
6Dévidi bya agbaa whẹ l’ọgbo l’ọgbo gẹ whẹ dụ bụru ẹpa Lívayi. Ọgbo Gẹshonu dụ iya, ọgbo Kohatu dụ iya, ọgbo Merari dụ iya.
7Ndu ọwa bụ ọgbo Gẹshonu: Ladanu mẹe Shimeyi. 8Ụnwu Ladanu bẹ bụ Jehiyẹlu bụ ọkpara, Zetamu bụru otsota, Jowelu l’etso. Ẹto ono bẹ whẹ dụ. 9Ụnwu nke Shimeyi bẹ bụ Shelomotu, ọwaa Haziyẹlu, ọwaa Háranu. Ẹto ono bẹ whẹ dụkwawho. Whẹ bụkota ndu ishi l’ẹnya-uwhu ibe Ladanu.
10Ndu ọwa bụ ẹpa Shimeyi: Jahatu, Zina, Jewushi, ọwaa Beríya. Ẹno ono bẹ whẹ dụ. 11Jahatu bụ ọkpara, Ziza bụru otsota. Jewushi mẹe Beríya ta anwụshidu unwoke l’igwe, a gụa whẹ g’ọo ẹnya-uwhu lanụ.
12Ndu ọwa bụ ẹpa Kohatu: Amụramu, Izharu, Hiburọnu, ọwaa Úziyẹlu. Ẹno ono bẹ whẹ dụ. 13Ụnwu nke Amụramu bụ: Érọnu mẹe Mósisu. Érọnu b’e doberu iche t’o bụru onye l’e-wojeru iwhe kakọta ọdu nsọ dobe nsọ. Yẹbedua mẹe ẹpa iya bẹ l’a-kpọje isẹnsu ọku l’iwhu Onye-Nwe-Ọha jeye lẹ tututu-mịmimi. Ọ bụru whẹ l’a-nọ ejeru Onye-Nwe-Ọha ozhi, gude ẹwha iya agọ ọnu-ọma jeye lẹ tututu-mịmimi. 14Mósisu, bụ onye nke Chileke mẹe ụnwu iya b’a gụru ye l’eri Lívayi. 15Ụnwu Mósisu bụ: Gẹshomu ọwaa Eliyéza. 16Ụnwu nke Gẹshomu bụ: Shebuwẹlu, yẹbedua bụ ọkpara. 17Ụnwu nke Eliyéza bụ: Rehabyiya, yẹbedua bụ ọkpara. Eliyéza ta anwụtadu nwa nwoke ọdo. Ọle Rehabyiya, bụ nwa iya nwoke bẹ nwụshiru unwoke l’igwe.
18Ụnwu Izharu bụ: Shelomiti, yẹbedua bụ ọkpara. 19Ụnwu Hiburọnu ndọwa: Jeriya bụ ọkpara, Amaríya bụru otsota, Jahaziyẹlu bụru onye nke ẹto, Jekameyamu bụru onye nke ẹno. 20Ụnwu Úziyẹlu ndọwa: Mayịka bụ ọkpara, Ishiya bụru otsota.
21Ndu ọwa bụ ẹpa Merari: Mahuli ọwaa Mushi. Ụnwu nke Mahuli bụ: Eliyéza ọwaa Kishu. 22Eliyéza nwụhuru t’ọ nwụta nwa nwoke. Ọo ụnwanyi b’ọ nwụshiru. Ọ bụru ụnwu Kishu, bụ abụbu whẹ bẹ lụkotaru whẹ nụ. 23Ụnwu nke Mushi bụ: Mahuli, Eda, ọwaa Jeremotu. Ẹto ono bẹ whẹ dụ.
24Ndu ono bụkota ẹpa Lívayi l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu. Whẹ bụkota ishi l’ibe nna whẹ ẹgube e deru whẹ l’ẹkwo, bya agụa whẹ ọgu l’onye l’onye, mbụ ndu gbarụ ụkporo awha tụgbua, bụru ndu l’eje ozhi l’ụlo Onye-Nwe-Ọha.
25Nkele Dévidi bẹ sụru; “Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu bẹ mewaru tẹ nchị dụ ndibe iya ndoo, tẹmenu o buwaru lẹ Jerúsalẹmu gẹ l’o bu iya jeye lẹ tututu-mịmimi. 26Eri Lívayi ta abụhedu nke tẹ whẹ l’evuwhe mkpuumkpu mẹe iwhe e gude eje ozhi l’ime iya.” 27Ọ bụru okfu ikpazụ, Dévidi kfuru b’e gude gụa ikfu Lívayi ọgu; e shi iya agụgu lẹ ndu gbawarụ ụkporo awha tụgbushia.
Ozhi, ndu Lívayi l’eje l’ụlo Onye-Nwe-Ọha
28Ozhi, ndu Lívayi l’eje bụ tẹ whẹ yetaru ụnwu Érọnu ẹka l’ozhi, whẹ l’eje l’ụlo Onye-Nwe-Ọha. Ọo whẹ bẹ l’eleta ọma ogboduwhu eze-ụlo ono ẹnya; ọ bụru whẹ l’eleta mkpu, dụkota l’ụlo ono ẹnya, bụru whẹ l’emecha iwhe lile, dụ nsọ emecha mẹwaru ozhi ọdo, l’eeje l’ụlo Onye-Nwe-Ọha ono. 29Ozhi ọdo, whẹ l’eje bụ ooleta buredi ono, dụ nsọ l’iwhu Chileke ẹnya, mẹe iwhe gbasarụ ụturutuu-balị, l’aagbajẹ ngwo-ẹja nri, mẹe nke ẹcha, l’eete eyee iwhe l’ekoje ẹcha; iwhe ọdo dụru whẹ nụ ooghe iwhe egheghe, yẹle ngwo-ẹja, a gwọkoberu mmanụ mẹwaru ọtu ẹrwa iwhe atụtu, t’a marụ ole ọ dụ mẹe lẹ g’ọ hatabe. 30Ozhi ọdo dụ whẹ l’ẹka bụ tẹ whẹ fụtaje l’ụtsu mbọkumboku kfụru kele Onye-Nwe-Ọha ekele, jaa ya ajaja, whẹ emekwa iya whọ nno l’urwẹnyashi fụtaru nụ, 31mẹwaro nteke, l’aagbarụ ẹja ọkpokota-iwhe-ọku lẹ mbọku-ọtuta-ume, mẹe l’ọnwa ọ̀whúú, mẹe l’oge, l’eeri eri. Whẹ l’a-nọduje l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha ntekenteke ẹgube a tuburu whẹ tẹ whẹ meje iya. 32Ọo ya bụ l’ọo whẹ b’ọ dụ l’ẹka, mbụ ozhi lile, l’eeje eje lẹ Ụlo-ẹkwa ndzuko, mẹe ọwhu l’eeje l’ụlo-nsọ. Whẹ l’a-nọkwawho ejeru ụnwunna whẹ, bụ ụnwu Érọnu ozhi, bụ ozhi gbarụ whẹ nụ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha.
24Ọgbo ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke
1Ọ waa ọgbo ụnwu Érọnu ndọwa. Ụnwu Érọnu bụ: Nedabu, Abyihu, Eliyéza ọwaa Itama. 2Nedabu yẹle Abyihu bẹ vu nna whẹ ụzo nwụhu, whẹ te edobe akọ. Eliyéza yẹle Itama bụru ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 3Dévidi bẹ gbarụ whẹ l’ọgbo l’ọgbo gude keshiaru whẹ ozhi. Ndu yetaru Dévidi ẹka o mee ya nno bụ Zédọku, bụ ẹpa Eliyéza yẹle Ahimẹleku, bụ ẹpa Itama. 4Ẹpa Eliyéza bẹ ka onweru ndu bụ ishi amamẹ ẹpa Itama, ọo ya meru g’o gude a gbaa whẹ ọgbo ẹnya-uwhu iri l’ishii l’ẹpa Eliyéza, bya agbaa whẹ ọgbo ẹnya-uwhu ẹsato l’ẹpa Itama. 5A tụru ido gude gbaa ọgbo ono, whẹ ha ẹnya nhamụnha. Nkele ọo g’e nweru ndu ishi-ozhi ụlo-nsọ mẹe ndu ishi-ozhi l’iwhe Chileke l’ẹpa Eliyéza bụ g’e nweru iya l’ẹpa Itama. 6Onye o-de-ẹkwo, bụ Shemaya nwa Netanẹlu, mbụ onye Lívayi bya edeshia ẹwha whẹ l’iwhu eze, mẹe l’iwhu ndu ishi iya, mẹe l’iwhu Zédọku, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe l’iwhu Ahimẹleku nwa Abyata, mẹe l’iwhu ndu ishi ẹnya-uwhu ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ndu Lívayi. E vuru ụzo họta ẹnya-uwhu lanụ l’ẹpa Eliyéza, bya ahọta ẹnya-uwhu lanụ l’ẹpa Itama.
7A tụru ido nke mbụ, ọ dabarụ Jehoyaribu, a tụa ido nke ẹbo, ọ dabarụ Jedaya. 8A tụa ido nke ẹto, ọ dabarụ Harimu, a tụa ido nke ẹno, ọ dabarụ Seyorimu. 9A tụa ido nke ise, ọ dabarụ Málukija, a tụa ido nke ishii, o dabarụ Mijaminu. 10A tụa ido nke ẹsaa, ọ dabarụ Hakọzu, a tụa ido nke ẹsato, ọ dabarụ Abáyija. 11A tụa ido nke tete, ọ dabarụ Jeshuwa, a tụa ido nke iri, ọ dabarụ Shekanaya. 12A tụa ido nke iri lẹ nnanụ, ọ dabarụ Ẹliyashibu, a tụa ido nke iri l’ẹbo, ọ dabarụ Jakimu. 13A tụa ido nke iri l’ẹto, ọ dabarụ Hupa, a tụa ido nke iri l’ẹno, ọ dabarụ Jeshebeyabu. 14A tụa ido nke iri l’ise, ọ dabarụ Byiliga, a tụa ido nke iri l’ishii, ọ dabarụ Ịma. 15A tụa ido nke iri l’ẹsaa, ọ dabarụ Heziru, a tụa ido nke iri l’ẹsato, ọ dabarụ Hapizezu. 16A tụa ido nke iri lẹ tete, ọ dabarụ Petahiya, a tụa ido nke ụkporo, ọ dabarụ Jehezekelu. 17A tụa ido nke ụkporo lẹ nnanụ, ọ dabarụ Jakinu, a tụa ido nke ụkporo l’ẹbo, ọ dabarụ Gamulu. 18A tụa ido nke ụkporo l’ẹto, ọ dabarụ Delaya, a tụa ido nke ụkporo l’ẹno, ọ dabarụ Maaziya.
19O noo g’e shi gbaa whẹ tẹ whẹ jeje ozhi l’ụlo Onye-Nwe-Ọha, ẹgube ochee-oroke whẹ, bụ Érọnu tụru whẹ ẹka iya, bụ iya bụ gẹ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu tụru iya ya l’iwu.
20A bya l’eri Lívayi ono, ndu ọdo, whuduru nụ bụ:
Ẹpa Amụramu, onye bụ ishi bụ Shubayẹlu. Onye bụ ishi l’ẹpa nke Shubayẹlu bụru Jehideya.
21A bya l’ẹpa Rehabyiya, onye bụ ishi bụ Ishiya.
22Onye bụ ishi l’ẹpa Izharu bụ Shelomotu. Onye ishi l’ẹpa Shelomotu bụru Jahatu.
23Ẹpa Hiburọnu bẹ bụ Jeriya, bụ ọkpara, Amaríya bụru onye nke ẹbo, Jahaziyẹlu bụru onye nke ẹto, Jekameyamu bụru nke ẹno.
24Nwa Úziyẹlu bụ Mayịka, onye bụ ishi l’ẹpa Mayịka bụ Shamiru.
25Nwune Mayịka nke nwoke bụ Ishiya. Onye ishi l’ẹpa Ishiya bụru Zakaráya.
26Ụnwu Merari bụ Mahuli ọwaa Mushi. Onye bụ ishi l’ẹpa Jáziya bụru Beno. 27Nwa Merari bụ Jáziya, ndu bụ ishi l’ẹpa Jáziya bụru Beno, Shohamu, Zakuru ọwaa Ibyiri. 28Nwa Mahuli bụ Eliyéza. Eliyéza ta anwụtadu nwa nwoke. 29A bya l’ẹpa Kishu, onye bụ ishi bụ Jerahụmelu. 30Ụnwu Mushi bụ Mahuli, ọwaa Eda, ọwaa Jeremotu.
Ndu ono bụkota eri Lívayi l’ẹnya-uwhu whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ. 31Ndu ishi ndu ẹnya-uwhu ono, mbụ ndu ukfu lẹ ndu nta ono bẹ tụkwaruwho ido nkewhe, ẹgube ono, ụnwunna whẹ, bụ ẹpa Érọnu tụru. Whẹ nọdu l’iwhu eze Dévidi, mẹe l’iwhu Zédọku, mẹe l’iwhu Ahimẹleku, mẹe l’iwhu ndu ishi ẹnya-uwhu ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe nke ndu Lívayi tụa ido ono.
25Ọgbo egvu
1Dévidi yẹle ndu ishi-ozhi iya bya eshi l’ụnwu Asafu, mẹe Hemanu, mẹe Jedutunu wofuta ndu l’e-gudeje ogumogu, mẹe une, mẹe ogele ekfuchiru Chileke. Ọ waa bụ ẹwha ndu l’eje ozhi ono mẹe ozhi, whẹ l’eje:
2Ụnwu Asafu bụ: Zakuru, Jósẹfu, Netaniya, ọwaa Asharela. Onye l’atụ-zhiru ụnwu Asafu ono ẹka bẹ bụ Asafu l’onwiya, ọwhube Asafu nọdu eze l’ẹka ekfuchiru Chileke.
3Ụnwu Jedutunu bụ: Gédaliya, Zeri, Jeshaya, Shimeyi, Hashabyiya, ọwaa Matitiya. Iwhe whẹ dụ bụ ụmadzu ishii. Ọ bụru nna whẹ, bụ Jedutunu bẹ l’atụ-zhiru whẹ ẹka. Oogudeje ogumogu agụ egvu ekele mẹe egvu ajaja, shi nno ekfuchiru Onye-Nwe-Ọha.
4Ụnwu Hemanu bu: Bukiya, Mataniya, Úziyẹlu, Shebuwẹlu, Jeremotu, Hananiya, Hanani, Eliyata, Gidaliti, Romamiti-ẹ́za, Joshubekasha, Maloti, Hotiya ọwaa Mahaziyotu. 5Ndu ono gẹ whẹ ha bụkota ụnwu Hemanu, onye l’awhụru eze ọwhulenya. Ọ bụru l’ụkwa, Chileke kweru iya b’o shi nwụshia whẹ, nke ọwhu l’oo-shi nno bụru onye ike dụ. Chileke bẹ nụru Hemanu unwoke iri l’ẹno mẹe ụnwu nwanyị ẹto.
6Whẹ shi nọdukota nna whẹ l’ẹka l’ọotu-zhiru whẹ ẹka l’egvu, whẹ l’agụ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha. Whẹ l’egudeje ogele mẹe une mẹe ogumogu agụ egvu ono l’ụlo Chileke. Ọwhube Asafu mẹe Jedutunu mẹe Hemanu bẹ shi nọdukota l’ẹka eze eme iwhe ọ sụru tẹ whẹ mee.
7Iwhe whẹ dụkota, mbụ ọgbo egvu ono bẹ bụ ụkporo ugbo iri l’ẹno l’ụmadzu ẹsato. Whẹ bụkota ndu e zhiru egvu ono ezhizhi, bya abụru ndu l’eme nka l’egvu Onye-Nwe-Ọha.
8Whẹ tụkotaru ido l’ẹhu l’ẹhu gude haa ozhi whẹ ahaha, mbụ nwata mẹe ọgurenya mẹe onye l’ezhi ezhi mẹe ndu l’eezhi ezhi.
9A tụru ido nke mbụ, ọ dabarụ nwa Asafu, bụ Jósẹfu.
A tụa ido nke ẹbo, ọ dabarụ Gédaliya yẹle ụnwunna iya mẹe ụnwu iya. Iri l’ẹbo bẹ whẹ dụkota.
10A tụa ido nke ẹto, ọ dabarụ Zakuru yẹle ụnwu iya mẹe ụnwunna iya. Iri l’ẹbo bẹ whẹ dụkota.
11A tụa ido nke ẹno, ọ dabarụ Iziri yẹle ụnwu iya mẹe ụnwunna iya. Iri l’ẹbo bẹ whẹ dụkota.
12A tụa ido nke ise, ọ dabarụ Netaniya yẹle ụnwu iya mẹe ụnwunna iya. Iri l’ẹbo bẹ whẹ dụkota.
13A tụa ido nke ishii, ọ dabarụ Bukiya yẹle ụnwu iya mẹe ụnwunna iya. Iri l’ẹbo bẹ whẹ dụkota.
14A tụa ido nke ẹsaa, ọ dabarụ Jesharela yẹle ụnwu iya mẹe ụnwunna iya. Iri l’ẹbo bẹ whẹ dụkota.
15A tụa ido nke ẹsato, ọ dabarụ Jeshaya yẹle ụnwu iya mẹe ụnwunna iya. Iri l’ẹbo bẹ whẹ dụkota.
16A tụa ido nke tete, ọ dabarụ Mataniya yẹle ụnwu iya mẹe ụnwunna iya. Iri l’ẹbo bẹ whẹ dụkota.
17A tụa ido nke iri, ọ dabarụ Shimeyi yẹle ụnwu iya mẹe ụnwunna iya. Iri l’ẹbo bẹ whẹ dụkota.
18A tụa ido nke iri lẹ nnanụ, ọ dabarụ Azarẹlu yẹle ụnwu iya mẹe ụnwunna iya. Iri l’ẹbo bẹ whẹ dụkota.
19A tụa ido nke iri l’ẹbo, ọ dabarụ Hashabyiya yẹle ụnwu iya mẹe ụnwunna iya. Iri l’ẹbo bẹ whẹ dụkota.
20A tụa ido nke iri l’ẹto, ọ dabarụ Shubayẹlu yẹle ụnwu iya mẹe ụnwunna iya. Iri l’ẹbo bẹ whẹ dụkota.
21A tụa ido nke iri l’ẹno, ọ dabarụ Matitiya yẹle ụnwu iya mẹe ụnwunna iya. Iri l’ẹbo bẹ whẹ dụkota.
22A tụa ido nke iri l’ise, ọ dabarụ Jeremotu yẹle ụnwu iya mẹe ụnwunna iya. Iri l’ẹbo bẹ whẹ dụkota.
23A tụa ido nke iri l’ishii, ọ dabarụ Hananiya yẹle ụnwu iya mẹe ụnwunna iya. Iri l’ẹbo bẹ whẹ dụkota.
24A tụa ido nke iri l’ẹsaa, ọ dabarụ Joshubekasha yẹle ụnwu iya mẹe ụnwunna iya. Iri l’ẹbo bẹ whẹ dụkota.
25A tụa ido nke iri l’ẹsato, ọ dabarụ Hanani yẹle ụnwu iya mẹe ụnwunna. Iri l’ẹbo bẹ whẹ dụkota.
26A tụa ido nke iri lẹ tete, ọ dabarụ Maloti yẹle ụnwu iya mẹe ụnwunna iya. Iri l’ẹbo bẹ whẹ dụkota.
27A tụa ido nke ụkporo, ọ dabarụ Eliyata yẹle ụnwu iya mẹe ụnwunna iya. Iri l’ẹbo bẹ whẹ dụkota.
28A tụa ido nke ụkporo lẹ nnanụ, ọ dabarụ Hotiya yẹle ụnwu iya mẹe ụnwunna iya. Iri l’ẹbo bẹ whẹ dụkota.
29A tụa ido nke ụkporo l’ẹbo, ọ dabarụ Gidaliti yẹle ụnwu iya mẹe ụnwunna iya. Iri l’ẹbo bẹ whẹ dụkota.
30A tụa ido nke ụkporo l’ẹto, ọ dabarụ Mahaziyotu yẹle ụnwu iya mẹe ụnwunna iya. Iri l’ẹbo bẹ whẹ dụkota.
31A tụa ido nke ụkporo l’ẹno, ọ dabarụ Romamiti-ẹ́za yẹle ụnwu iya mẹe ụnwunna iya. Iri l’ẹbo bẹ whẹ dụkota.
26Ọgbo nche ọnuzo
1A bya l’ọgbo, l’eche ọnuzo, a gbaa whẹ l’ụzo, dụ ẹgube-ẹ:
Ndu shi l’eri Kora bẹ bụ Meshelemiya, bụ nwa Kore o-shi-l’ẹpa Asafu. 2Meshelemiya bẹ nwụshiru unwoke: Ọkpara iya bụ Zakaráya, Jediyẹlu bụru otsota, Zebadaya bụru onye nke ẹto, Jatuniyẹlu bụru onye nke ẹno, 3Ílamu bụru onye nke ise, Jehohananu bụru onye nke ishii, Eliyowenayi bụru onye nke ẹsaa.
4Óbẹdu-edọmu nwụshikwaruwho unwoke: Shemaya bụ ọkpara iya, Jehozabadu bụru otsota, Jowa bụru onye nke ẹto, Saka bụru onye nke ẹno, Netanẹlu bụru onye nke ise, 5Amiyẹlu bụru onye nke ishii, Ísaka bụru onye nke ẹsaa, Peyuletayi bụru onye nke ẹsato, o noo nkele Chileke gọru Óbẹdu-edọmu ọnu-ọma. 6Nwa Óbẹdu-edọmu, bụ Shemaya bya anwụshia unwoke, bụ-gee ndu ishi l’ẹnya-uwhu whẹ, bụru ndu tsụru lẹ nwoke. 7Ụnwu Shemaya bụ: Ọtuni, Refayẹlu, Óbẹdu, ọwaa Ẹluzabadu. Ụnwunna whẹ bụ Elihu mẹe Semakiya, whẹ bụ ndu tsụru lẹ nwoke.
8Ndu ono gẹ whẹ ha bẹ bụkota ẹpa Óbẹdu-edọmu. Whẹ l’ụnwu whẹ bụkota ndu tsụru lẹ nwoke, nweru ike ozhi. Whẹ dụkota ụkporo ẹto l’ụmadzu labọ, mbụ ẹpa Óbẹdu-edọmu ono.
9Meshelemiya bẹ nweru ụnwu, nweru ụnwunna, tsụru lẹ nwoke. Iri l’ẹsato bẹ whẹ dụkota.
10Hosa, bụ ẹpa Merari bẹ nwụru ụnwu. Shimiri bụ onye ishi l’ime whẹ. Ọ tọ dụ yẹbedua bụ ọkpara gẹdegede, ọle nna iya wotaru iya mee ọkpara. 11Hilikaya bụ nwa Hosa nke ẹbo, Tebaliya bụru nke onye ẹto, Zakaráya bụru onye nke ẹno. Ụnwu Hosa gẹ whẹ ha mẹe ụnwunna iya bẹ dụkota iri l’ẹto.
12Ndu nche ọnuzo ono b’a gbarụ l’ọgbo l’ọgbo, lẹ gẹ ndu ishi whẹ dụ. Whẹ nwegeeru ozhi, whẹ l’eje l’ụlo Onye-Nwe-Ọha g’ọo ụnwunna whẹ ndu ọdo. 13Whẹ tụa ido l’ẹnya-uwhu l’ẹnya-uwhu gude keshia ọnuzo ono, onye ukfu l’onye nta. 14Ido, a tụru ọnuzo, cheru ụzo ẹnyanwu-awata bẹ dabarụ Shelemaya. A bya atụaru nwa iya, bụ Zakaráya ido ọnuzo ọwhu cheru isheli dabarụ iya. Zakaráya bụ onye mgbazhi, nweru uche. 15Óbẹdu-edọmu bẹ nkiya dabarụ l’ọnuzo ọwhu cheru ọhuda. Ido ọnuzo ẹka l’aakwakọbeje iwhe dabarụ ụnwu iya. 16Shupimu yẹle Hosa bẹ bụ ido nke ọnuzo cheru ụzo ẹnyanwu-arịba bẹ dabarụ whẹ yẹle ọnuzo Shalẹketu, dụ l’agụga oji ụzo imeli. Nche ono b’a gbarụ agbagba. 17Ọnuzo ọwhu cheru ụzo ẹnyanwu-awata bẹ eri Lívayi l’adụje ụmadzu ishii eche lẹ mbọku. L’aadụje ẹno eche ọnuzo ọwhu cheru ụzo isheli lẹ mbọku, dụ ẹno eche ọnuzo ọwhu cheru ụzo ọhuda lẹ mbọku, dụ ẹbo-ẹbo eche ọnuzo ẹka l’aakwakọbeje iwhe lẹ mbọku.
18A bya l’ogboduwhu eze-ụlo ono ọwhu cheru ụzo ẹnyanwu-arịba, aadụje ẹno eche agụga oji, a dụ ẹbo eche ọma ogboduwhu ono gẹdegede.
19O noo bụ ọgbo nche ọnuzo ono bụ iya bụ ẹpa Kora mẹe ẹpa Merari.
Ụlo ẹku dụ l’ụlo Chileke
20Ọo ndu Lívayi bẹ ụlo ẹku ono, dụ l’ụlo Chileke mẹe ụlo ẹku nke ẹka l’aakwakọbeje iwhe e doberu nsọ dụ l’ẹka. Onye ishi whẹ bụ Ahayija. 21A bya l’eri Ladanu, bụ ụnwu Gẹshonu, mbụ ndu shi l’eri Ladanu, bụ iya bụ ndu ọwhu bụ ishi l’ẹnya-uwhu ndibe Ladanu, bụ nwa Gẹshonu bẹ bụ Jehiyeli. 22Jehiyeli nwụta Zetamu. Nwune Zetamu bụru Jowelu. Ọo whẹ bẹ ẹku nke ụlo Onye-Nwe-Ọha dụ l’ẹka.
23A bya l’eri Amụramu, mẹe eri Izharu, mẹe eri Hiburọnu, mẹe eri Úziyẹlu, 24onye bụ ishi ẹku ụlo Chileke l’eri ono bụ Shebuwẹlu. Shebuwẹlu bụ ẹpa Gẹshomu, Gẹshomu bụru nwa Mósisu. 25A bya l’ụnwunna iya, bụ ẹpa Eliyéza: Eliyéza bụ nna Rehabyiya, Rehabyiya bụru nna Jeshaya, Jeshaya bụru nna Jóramu, Jóramu bụru nna Zikiri, Zikiri bụru nna Shelomiti. 26Ọo Shelomotu yẹle ụnwunna iya b’ọ dụ l’ẹka, mbụ ẹka ono, l’aakwakọbeje iwhe e doberu nsọ. Mbụ iwhe ono, whẹ doberu nsọ mbụ eze bụ Dévidi, mẹe ndu ishi ẹnya-uwhu ibe nna whẹ, mẹe ndu ishi ụnu ndu ojọgu ugbo labọ l’ụkporo iri, mẹe ndu ishi ndu ojọgu ụkporo ugbo ise, mẹe ndu ishi ndu ojọgu mmaka. 27Whẹ shi l’arya ono, whẹ gwotaru l’ọgu dobe iya nsọ nke t’e gude iya dozhia ụlo Onye-Nwe-Ọha. 28O nokwawho g’ọ dụ l’iwhe Sámuwẹlu, onye l’awhụ awhụ, mẹe Sọlu nwa Kishu, mẹe Abụna nwa Naa, mẹe Jowabu nwa Zeruya dobekotaru nsọ. Iwhe lile, e doberu nsọ bẹ bụ Shelomiti yẹle ụnwunna iya bẹ l’eleta iya ẹnya.
Ndu e yeru l’ishi
29E shi l’eri Izharu tụa Kenaniya yẹle ụnwu iya ẹka tẹ whẹ bụru ndu l’a-nọ eje ozhi, l’abụa nke eze-ụlo Chileke. A tụru whẹ ẹka tẹ whẹ bụru ndu ishi ozhi mẹe ndu ọgbo ikpe Ízurẹlu.
30E shi l’eri Hiburọnu họta Hashabyiya yẹle ụnwunna iya tẹ whẹ bụru ndu l’awhụ mẹka ndu Ízurẹlu l’ụzo ẹnyanwu-arịba nke ẹnyimu Jọ́danu l’ọnodu ọrwu lile, l’aarwụru Onye-Nwe-Ọha mẹe ozhi lile, l’eejeru eze. Iwhe whẹ dụ bụ ụnu unwoke ugbo ẹno l’ụkporo ise, bụkotaru ndu tsụru lẹ nwoke. 31Ọo Jeriya bẹ bụ onye ishi l’eri Hiburọnu, bụ iya bụ g’e deru iya l’ẹkwo e deshiru lẹ g’e shi nwụa whẹ l’ẹnya-uwhu whẹ. L’awha kwee Dévidi ụkporo awha ugbo labọ, ọ watarụ ọbu eze b’e nyocharu ẹkwo bya achọfuta l’o nweru eri ndu ono, bụ ndu tsụru lẹ nwoke, bu lẹ mkpụkpu Jaza l’alị Giledu. 32Eze Dévidi bya ahọta Jeriya yẹle ụnwunna iya tẹ whẹ bụru ndu l’awhụ mẹka ikfu Rúbẹnu, mẹe ikfu Gadu, mẹe nkerẹbo ikfu Manáse l’ọnodu iwhe l’eeme l’ụzo Chileke, mẹe iwhe l’eeme l’okfu ẹhu eze. Iwhe, whẹ dụkota bụ ụnu unwoke ugbo ishii l’ụkporo iri l’ise, bụru ndu tsụ-geeru lẹ nwoke, bya abụru ishi l’ibe nna whẹ.
27Ọgbo ndu ojọgu
1Ọ waa bụ ẹwha ndu Ízurẹlu, mbụ ndu bụ ishi l’ẹnya-uwhu, mẹe ndu ishi ụnu ndu ojọgu ugbo labọ l’ụkporo iri, mẹe ndu ishi ndu ojọgu ụkporo ugbo ise, mẹe ndu ishi, bụ ndu l’ejeru eze ozhi l’ọgbo l’ọgbo. Ndu l’anọje eje eje ndu alwa alwa l’ọnwa l’ọnwa jeye awha akụgba ishi. Ọgbo nọnu lẹ ndu ojọgu ono bẹ dụ ụkporo ụnu ugbo ẹto.
2Onye nọ l’ishi ọgbo ndu ojọgu ivurụzo, mbụ ndu nke ọnwa mbụ bụ Jashobeyamu nwa Zabudiyẹlu. Ọgbo ndu ojọgu nkiya b’a dụ ụkporo ụnu ugbo ẹto. 3Jashobeyamu bẹ shi l’eri Pẹ́rezu. Ọ bụru iya bụ onye ishi ọgbo ndu ojọgu ivurụzo, mbụ ndu nke ọnwa mbụ.
4Onye nọ l’ishi ọgbo ndu ojọgu nke ọnwa ẹbo bẹ bụ Dodayi o-shi-l’eri Ahowa. Mikulotu bẹ tsokwawho bụru ishi l’ọgbo ọgu ono. Ọgbo ọgu nkiya b’a dụkota ụkporo ụnu ugbo ẹto.
5Onye ishi ndu ọgbo ndu ojọgu nke ẹto, mbụ ndu nke ọnwa ẹto bẹ bụ Benaya nwa Jehoyada, bụ onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. Ọgbo ọgu nkiya b’a dụkota ụkporo ụnu ugbo ẹto. 6Ọo yẹbedua bụ Benaya ono, tso lẹ ndu ojọgu ụkporo l’iri whọ, bụru iya bụ onye ishi ndu ojọgu ụkporo l’iri ono. Nwa iya, bụ Amizabadu bẹ tsotaru iya l’ọbu onye ishi ọgbo ndu ojọgu ono.
7Onye ishi ndu ọgbo ndu ojọgu nke ẹno, mbụ ndu nke ọnwa ẹno bẹ bụ Asahẹlu nwune Jowabu. Nwa iya, bụ Zebadaya bẹ megeeru bụru onye ishi ọgbo ndu ojọgu ono l’ọzori iya. Ọgbo ọgu nkiya b’a dụkota ụkporo ụnu ugbo ẹto.
8Onye ishi ọgbo ndu ojọgu nke ise, mbụ ndu nke ọnwa ise bẹ bụ Shamuhutu o-shi-l’eri Yịzura. Ọgbo nkiya b’a dụkota ụkporo ụnu ugbo ẹto.
9Onye ishi ọgbo ndu ojọgu nke ishii, mbụ ndu nke ọnwa ishii bẹ bụ Ira nwa Ikeshi nke eri Tekowa. Ọgbo ọgu nkiya b’a dụkota ụkporo ụnu ugbo ẹto.
10Onye ishi ọgbo ndu ojọgu nke ẹsaa, mbụ ndu nke ọnwa ẹsaa bẹ bụ Helezu o-shi-l’eri Pelọnu; onye ikfu Ífuremu. Ọgbo ọgu nkiya b’a dụkota ụkporo ụnu ugbo ẹto.
11Onye ishi ọgbo ndu ojọgu nke ẹsato, mbụ ndu nke ọnwa ẹsato bẹ bụ Sibekayi nke Husha; bụru onye ẹnya-uwhu ibe Zera. Ọgbo ọgu nkiya b’a dụkota ụkporo ụnu ugbo ẹto.
12Onye ishi ọgbo ndu ojọgu nke tete, mbụ ndu nke ọnwa tete bẹ bụ Abyiyeza nke Anatotu; onye ikfu Bénjaminu. Ọgbo ọgu nkiya b’a dụkota ụkporo ụnu ugbo ẹto.
13Onye ishi ọgbo ndu ojọgu nke iri, mbụ ndu nke ọnwa iri bẹ bụ Maharayi nke Netofa; onye ẹnya-uwhu ibe Zera. Ọgbo ọgu nkiya b’a dụkota ụkporo ụnu ugbo ẹto.
14Onye ishi ọgbo ndu ojọgu nke iri lẹ nnanụ, mbụ ndu nke ọnwa iri lẹ nnanụ bẹ bụ Benaya nke Pyịratonu; onye ikfu Ífuremu. Ọgbo ọgu nkiya b’a dụkota ụkporo ụnu ugbo ẹto.
15Onye ishi ọgbo ndu ojọgu nke iri l’ẹbo, mbụ ndu nke ọnwa iri l’ẹbo bẹ bụ Heludayi nke Netofa; onye ẹnya-uwhu ibe Ọtuniyelu. Ọgbo ọgu nkiya b’a dụkota ụkporo ụnu ugbo ẹto.
Ndu e doberu tẹ whẹ bụru ishi l’ikfu ndu Ízurẹlu
16Ọ waa bụ ndu bụ ishi l’ikfu ndu Ízurẹlu:
Onye bụ ishi l’ikfu Rúbẹnu bẹ bụ Eliyéza nwa Zikiri.
Onye bụ ishi l’ikfu Símiyọnu bụru Shefataya nwa Maaka.
17Onye bụ ishi l’ikfu Lívayi bụru Hashabyiya nwa Kemuwẹlu.
Onye bụ ishi l’ẹnya-uwhu ibe Érọnu bẹ bụ Zédọku.
18Onye bụ ishi l’ikfu Juda bẹ bụ Elihu nwune Dévidi.
Onye bụ ishi l’ikfu Ísaka bụru Omiri nwa Máyikelu.
19Onye bụ ishi l’ikfu Zébulọnu bụru Ishumaya nwa Obedaya.
Onye bụ ishi l’ikfu Náfutali bụru Jeremotu nwa Azuriyẹlu.
20Onye bụ ishi l’ikfu Ífuremu bụru Hoshiya nwa Azazíya.
Onye bụ ishi lẹ nkerẹbo ikfu Manáse bụru Jowelu nwa Pedaya.
21Onye bụ ishi nke nkerẹbo ikfu Manáse ọwhu bu l’alị Giledu bụru Ido nwa Zakaráya.
Onye bụ onye ishi l’ikfu Bénjaminu bụru Jasiyẹlu nwa Abụna.
22Onye bụ ishi l’ikfu Danu bụru Azarẹlu nwa Jerohamu.
O noo ndu bụ ishi l’ikfu ndu Ízurẹlu ndono.
23Dévidi ta agụdu ndu l’ete erwua ụkporo awha l’ọnogu, nkele Onye-Nwe-Ọha bẹ kweru ụkwa l’iya l’e-me tẹ ndu Ízurẹlu zụ̀a azụ̀zù ha l’igwe g’ọo kpokponde, dụ l’igweli. 24Jowabu nwa Zeruya bẹ watarụ ọgu ọgu ono, ọle ọ tọ gụfudu iya l’ishi. Onye-Nwe-Ọha tukoshi ndu Ízurẹlu oke ẹhu-eghughu iya l’ọo l’a gụru ọgu ono. Ọgu ono ta abadụ l’ẹkwo e deshiru iwhe e meru l’oge nke Dévidi.
Ndu bụ ishi l’ibe eze
25Onye ishi ụlo ẹku eze bẹ bụ Azụmavetu nwa Ádiyelu. Onye ishi ụlo, l’aakwakọbeje ẹku obodo bụru Jonatanu nwa Uzáya, mbụ ụlo ẹku, dụ lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu mẹe l’ọnu-ẹgu l’ọnu-ẹgu mẹe l’ụlo-eli l’ụlo-eli.
26Onye ishi ndu l’eje ozhi l’ẹgu bẹ bụ Ezuri nwa Kelubu, ọ ya bụ onye ishi ndu l’akọ okfu.
27Onye ishi mgbabu vayịnu bẹ bụ Shimeyi nke mkpụkpu Rama.
Onye ishi, l’eleta ndu l’arwụ ọrwu lẹ mgbabu vayịnu ẹnya, mbụ ndu ono, l’eleta ẹka ono, l’aakwakọbeje mmẹe vayịnu ẹnya bẹ bụ Zabudi nke mkpụkpu Shifamu.
28Onye ishi, ọ dụ l’ẹka mbụ oshi ólivu mẹe oshi sikamo, dụ l’alị ọkpa-ugvu, dụ l’ụzo ẹnyanwu-arịba bẹ bụ Bálu-hananu nke mkpụkpu Geda.
Onye ishi, l’eleta ẹka l’eedobeje mmanụ ẹnya bẹ bụ Jowashi.
29Onye ishi, l’eleta élwù, l’ata nri lẹ whorokoto alị Sharọnu ẹnya bẹ bụ Shiturayi nke alị Sharọnu.
Onye ishi, l’eleta élwù ọwhu l’ata nri lẹ nsụda nsụda ẹnya bẹ bụ Shafatu nwa Adụlayi.
30Onye ishi, l’eleta ịnya-kamẹlu ẹnya bẹ bụ Obyilu o-shi-l’eri Ishimẹlu.
Onye ishi, l’eleta nkakfụ-ịgara ẹnya bẹ bụ Jehideya nke Meronọtu.
31Onye ishi, l’eleta eghu mẹe atụru ẹnya bẹ bụ Jazizu o-shi-l’eri Hega.
Ndu ono gẹ whẹ ha bụkota ndu e yeru iwhe Dévidi l’ẹka tẹ whẹ letaje iya ẹnya.
32Nwune nna Dévidi, bụ Jonatanu bẹ bụ onye mgbazhi. Ọ bụ onye ẹnya ndo, bụru o-de-ẹkwo. Yẹle Jehiyẹlu nwa Hakumoni bụ ndu l’eleta ụnwegirima eze ẹnya. 33Ahitofẹlu bụ onye l’agbazhiru eze idzu. Hushayi o-shi-l’eri Akụ bụru ẹguru ọnya eze. 34Ndu megeeru bụru nọ-chia ẹnya Ahitofẹlu bẹ bụ Jehoyada nwa Benaya mẹe Abyata.
Jowabu bụru iya bụ onye ishi ndu ojọgu eze.
28Ọkwa, Dévidi nmarụ l’okfu ọtu ụlo Onye-Nwe-Ọha
1Dévidi bya ekua ndu ishi ndu Ízurẹlu ndzuko lẹ Jerúsalẹmu. O kuru ndu bụ ishi l’ikfu, kua ndu bụ ishi ojọgu, a gbarụ agbagba, l’ejeru eze ozhi, mẹe ndu ishi ụnu ndu ojọgu ugbo labọ l’ụkporo iri, mẹe ndu ishi ndu ojọgu ụkporo ugbo ise, bya ekua ndu e yeru tẹ whẹ leta iwhe eze yẹle nke ụnwegirima iya ẹnya, mẹe ndu ishi, l’eleta élwù eze mẹe nke ụnwegirima iya ẹnya, mẹkwawho ndu bụ ishi l’ibe eze, mẹe ndu ojọgu, mẹe ndu marụ ẹnya ọgu.
2Eze Dévidi gbalihu kfụru l’ọkpa iya labọ sụ whẹ: “Unu ngabẹru mu nchị, unubẹ ụnwunna mu mẹe ndu nkemu. O shi dụ mu l’obu tẹ mu tụa ụlo ẹka igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha l’a-dụ, mbụ ẹka Chileke l’a-chịjeru ọkpa wukobe. Mu kwakọbewaa iwhe mu g’egude tụa ụlo ono. 3Ọle Chileke bẹ sụru mu l’ọ tọ bụdu mbẹdua l’a-tụru iya ụlo ono, nkele mu bụ ojọgu, tẹhenu mu gbuwaa ọchi. 4Ọle Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke Ízurẹlu bẹ họtaru mu l’ọzo-ụlo nna mu l’owhu tẹ mu bụru eze ndu Ízurẹlu jeye lẹ gbururu. Onye-Nwe-Ọha bẹ họtaru ikfu Juda tẹ whẹ bụru ndu ishi. Ọ bya eshi l’ụlo Juda họta ọzo-ụlo nke nna mu. A bya l’ụnwunna mu, ọ bụru mbẹdua bẹ dụ iya ree tẹ ya mee mu eze ndu Ízurẹlu gẹ whẹ ha. 5Ọ nụru mu ụnwegirima l’igweligwe. A bya l’ụnwu mu ono, ọ bụru nwa mu Sólomọnu b’ọ họtaru t’ọ nọdu l’oshi-eze alị-eze ndibe Onye-Nwe-Ọha ono, bụ ndu Ízurẹlu.
6“Ọ sụru mu agha: ‘Ọo nwa ghu Sólomọnu l’a-tụru mu ụlo mẹe ogboduwhu, nkele mu họtawaru iya t’ọ bụru nwa mu, mbẹdua abụru nna iya. 7Mu l’e-me t’eze ono, ọ bụ keru jịngu jịngu jeye lẹ gbururu m’ ọ -bụru-a l’o dobegburu iwhe mu tụru l’iwu mẹe nsọ mu, ẹgube ono, l’oome iya ntaa.’
8“Iwhe mu l’eme tẹ mu kfuru unu l’atatiwhu ndu Ízurẹlu l’owhu bụ iya bụ edzudzu-ọha ndu nke Onye-Nwe-Ọha, mbụ l’iwhe mu l’ekfu tẹ Onye-Nwe-Ọha nụa ya bụkwa t’unu doo ẹnya unu ndo meje iwhe Onye-Nwe-Ọha tụru l’iwu, nke ọwhu unu l’e-nweru alị ọma-a; ya eshi unu l’ẹka sweru ụnwegirima unu, bụ ndu ọwhu l’etso unu etsotso, ya abụru oke-iwhe whẹ jeye lẹ tututu-mịmimi.
9“Gụbedua, bụ nwa mu Sólomọnu, hụbekwa Chileke nke nna ghu ama. Gụ egude obu ghu g’ọ ha mẹe uche ghu ejeru iya ozhi. Ọ kwa Onye-Nwe-Ọha l’enyocha obu, iwhe madzụ rịru l’ọriri l’edoketaja iya ẹnya. Ị -chọo ya bẹ l’ịi-whụkwa iya. Ọle ọ -bụru l’ị harụ iya bẹ l’oo-buhakwa ghu jeye lẹ tututu-mịmimi. 10T’ẹnya kwatakwa doo ghu ndo, o noo nkele Onye-Nwe-Ọha bẹ họtawaru ghu t’ị tụaru iya ụlo, l’a-bụru ụlo-nsọ. Shihukwa ike jee ozhi ono.”
11Tọ dụ iya bụ, Dévidi woru ụgbugba nwụlo, l’aa-tụ gbakfube l’ọnu eze-ụlo ono nụ nwa iya Sólomọnu. Ọ nụkwa iya whọ ụgbugba ụlo ono, l’a-dụkota iya mẹe ụgbugba mkpu ẹka l’aa-kwakọbeje iwhe l’ụlo ono, mẹe nke ụlo-eli iya, mẹe nke ụlo ime iya, mẹe nke ẹka l’aa-nọje akfụ ụgwo iwhe-dụ-ẹji, onye meru Chileke. 12Ọ bya eworu ụgbugba ogboduwhu ụlo Onye-Nwe-Ọha ono nụ iya, mẹe nke mkpu, l’a-gba iya mgburumgburu, bya anụ iya nke ụlo ẹku ụlo Chileke, mẹe ụlo ẹku, bụ ẹka l’aa-kwakọbeje iwhe e doberu nsọ. Iwhe lile ono b’ọ nụru lẹ g’ọ dụ iya l’uche t’a tụa ya. 13Ọ bya ekfua lẹge l’aa-gba ọgbo ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ọgbo ndu Lívayi, kfua nke ozhi lile, l’eeje l’ụlo Onye-Nwe-Ọha, mẹe nke arya lile, e gude eje ozhi l’ụlo Onye-Nwe-Ọha ono. 14Ọ bya atụa ẹka l’ẹrwa mkpọla-ododo, l’e-dzu ome arya, l’eeme lẹ mkpọla-ododo, mẹe ẹrwa mkpọla-ọcha, l’e-dzu ome arya, l’eeme lẹ mkpọla-ọcha, mbụ ọwhu l’ee-gude eje ozhi, dụ l’iche l’iche. 15Ọ tụa ẹka l’ẹrwa mkpọla-ododo, l’e-dzu ome iwhe l’aatukobeje oryọku, mẹe nke oryọku l’onwiya; tụa ẹka l’ẹrwa mkpọla-ọcha, l’e-dzu ome iwhe l’aatukobeje oryọku mẹe oryọku l’onwiya. 16Ọ tụa ẹka l’ẹrwa mkpọla-ododo, l’e-dzu ome teburu, l’eedobeje buredi, dụ nsọ; tụa ẹka l’ẹrwa mkpọla-ọcha l’e-dzu ome teburu mkpọla-ọcha. 17Ọ tụa ẹka l’ẹrwa mkpọla-ododo, guru egugu, l’e-dzu ome oleji, mẹe ọwhu, l’e-dzu ome efere, mẹe omogo, mẹe ọkwa mkpọla-ododo. Ọ tụa ẹka l’ẹrwa mkpọla-ọcha, l’e-dzu ome ọkwa mkpọla-ọcha. 18Ọ tụa ẹka l’ẹrwa mkpọla-ododo, a nụcharu anụcha, l’e-dzu ome ẹnya ẹka l’aakpọje isẹnsu ọku. Ọ nokwawho lẹ g’o goshiru ụgbugba ụgbo-ịnya, e meru lẹ mkpọla-ododo, l’ee-me doberu cherubu, akwẹka iya sachiru asachi gude gbobuta igbe-ọgbandzu Onye-Nwe-Ọha.
19Iwhe ono g’ọ ha bẹ Dévidi sụru l’ọo Onye-Nwe-Ọha bẹ goshiru iye ya; ya dee ya nno. Mbụ l’ọo ya meru o doo ya ẹnya g’ụgbugba iwhe ono l’a-dụkota.
20Dévidi bya asụ nwa iya Sólomọnu: “Shihukwa ike, ume eshia ghu ike l’ozhi ono. Ba atsụkwa egvu, tẹ meji ba atọfukwa ghu nkele Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke, mbụ Chileke nke mbẹdua bẹ swiru ghu eswiru. Ọ tọ byadụ l’aghafụ l’ẹka ị nọ, t’ọ bya l’aha ghu jeye nteke ozhi lile, dụ l’ụlo Onye-Nwe-Ọha ono l’a-gvụkota. 21Ọgbo ndu l’agbajẹ ẹja nụ Chileke, mẹe ọgbo ndu Lívayi bẹ nọwa anọno tẹ whẹ jee ozhi lile, l’eje l’ụlo Chileke ono. Ndu gụ lẹ whẹ l’a-gba mgba jee ozhi ono bẹ bụ ndu l’eme nka l’ọrwu, dụ iche iche, bụ ndu uwhere ozhi l’ewhe. O nokwawho gẹ ndu bụ ishi mẹe ndu Ízurẹlu l’owhu l’a-nọ ghu lẹ mgburẹku eme iwhe ị sụru tẹ whẹ mee.”
29Iwhe a nụru t’e gude tụa eze-ụlo Chileke
1Dévidi bya ekfuru yeru ndzuko ono l’owhu sụ: “Sólomọnu, bụ nwa mu, onye ono bụ iya bẹ Chileke họtaru kpụ bụ nwata uke, l’adụa iwhe ọ marụ. Ozhi ono bụru ozhi, parụ ẹka nkele eze-ụlo-ọ, l’eekfu okfu iya ta abụdu madzụ mmaanụ bẹ l’aatụru iya; onye l’aatụru iya bụ Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke. 2Mu dobewaru iwhe l’ee-gude mee ụlo Chileke ono g’ike beru mu. Mu dobewaru mkpọla-ododo, l’ee-gude mee iwhe l’eeme lẹ mkpọla-ododo, dobewaa mkpọla-ọcha, l’ee-gude mee iwhe l’eeme lẹ mkpọla-ọcha, dobewaa ope, l’ee-gude mee iwhe l’eeme l’ope, dobewaa mkpụrumkpu-igwe, l’ee-gude mee iwhe l’eeme lẹ mkpụrumkpu-igwe, dobewaa oshi, l’ee-gude mee iwhe l’eeme l’oshi. O nokwawho gẹ mu kụberu ikpoto ẹwhuru onikusu, mẹe ẹwhuru, l’aa-swọbe l’iwhe, mẹe ẹwhuru, l’egbukaa ngerengere, mẹwaro ẹwhuru, dụ l’iche l’iche, vukota ọnu aswa, mẹe ẹwhuru-egbe mabụlu. 3Ọdo bụ lẹ mu l’anụ mkpọla-ododo mẹe mkpọla-ọcha ẹka mu gẹdegede t’e yekobe l’ono gude mee nke ụlo nsọ ono, o noo nkele okfu ụlo Chileke mu ono bẹ l’awhọshi mu ike l’obu. 4Mu l’anụ mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ ụnu talẹntu ugbo ẹsaa l’ụkporo iri l’ime mkpọla-ododo, shi alị Ofi; mu anụ mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụnu talẹntu ugbo iri l’ẹsaa l’ụkporo iri, bụ ọwhu a nụcharu anụcha, l’aa-wụkota lẹ mgbodo ụlo ono. 5Mkpọla-ododo ono bẹ l’ee-gude mee iwhe l’eeme lẹ mkpọla-ododo, gude mkpọla-ọcha mee iwhe l’eeme lẹ mkpọla-ọcha mẹe iwhe lile, ndu l’eme nka l’eme. Mu nọdu l’eli iya ajị sụ: Oo onye bẹ l’oowhe uwhere t’o woru onwiya ye l’ozhi Onye-Nwe-Ọha ntanụ?”
6O noo ya, ndu ishi l’ẹnya-uwhu nọnu bya anụ iwhe g’ọ zụru whẹ nkwe l’obu. O nokwawhọ gẹ ndu bụ ishi l’ikfu, mẹe ndu ishi ụnu ndu ojọgu ugbo labọ l’ụkporo iri, mẹe ndu ishi ndu ojọgu ụkporo ugbo ise, mẹe ndu ishi ozhi eze nụru iwhe zụru whẹ nkwe l’obu. 7Iwhe whẹ nụru t’e gude mee nke ụlo Chileke ono bụ: mkpọla-ododo, ẹrwa iya dụ ụnu talẹntu iri l’ẹbo l’ụkporo iri, mẹe ụkporo ụnu dariku l’ụnu ise, mẹe mkpọla-ọcha, ẹrwa iya dụ ụkporo ụnu talẹntu l’ụnu ise, mẹe ope, ẹrwa iya dụ ụkporo ụnu talẹntu ugbo labọ l’ụnu ise, mẹe mkpụrumkpu-igwe, ẹrwa iya dụ ụkporo ụnu talẹntu ugbo iri l’ẹbo l’ụnu iri. 8Iwhe bụ onye nweru ẹwhuru, vu ọnu aswa bẹ nụru iya t’e dobe l’ụlo ẹku eze-ụlo Onye-Nwe-Ọha ono. Onye ọ dụ l’ẹka bụru Jehiyẹlu o-shi-l’eri Gẹshonu. 9Ọo ya bụ, ndu Ízurẹlu tekota ẹswa, nkele ndu ono gude obu whẹ g’ọ ha bya anụ Onye-Nwe-Ọha iwhe g’ọ zụru whẹ nkwe l’obu. Eze, bụ Dévidi tekwaawho ẹswa shii.
Dévidi l’ekfu anụ Chileke
10Tọ dụ iya bụ, Dévidi wata ọja Onye-Nwe-Ọha l’iwhu edzudzu-ọha ono asụje: “T’ajaja bụru nkeghu, gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke nna anyi, bụ Ízurẹlu, shi lẹ gbururu jeye lẹ gbururu. 11Gụbe Onye-Nwe-Ọha bẹ parụ ẹka apaa, ike, mẹe ugvu, mẹe ọdu-biribiri bụkota nkeghu. Iwhe lile, dụ l’igwe mẹe ọwhu dụ l’ụwa bẹ bụru nkeghu. Ọo ghu bụ eze gụbe Onye-Nwe-Ọha, ọ bụru ghu bụ ishi iwhe lile. 12Ẹku yẹle ọkwabe ugvu bụ l’ẹka ghu b’o shikota. Ọ bụru ghu bụ onye ishi, l’achị iwhe lile. Ọo ghu bẹ ike yẹle ọkpehu kwarụ l’ẹka. Ọ bụru ghu b’ọ dụ l’ẹka ome madzụ t’ọ bụru oke amadụ, bụru ghu l’agbẹ madzụ l’owhu ọkpu-ike. 13Ntaa bẹ anyi l’ekele ghu ekele, gụbe Chileke anyi, anyi l’aja ẹwha ghu ono, dụ ugvu ajaja.
14“Ọle ọbu, ?oo onye bẹ mu bụ, tọo gụnu bẹ ndibe mu bụ? nke t’anyi dụ ike nụ iwhe zụru anyi nkwe l’obu ẹgube-ẹ. Iwhe lile bẹ shikota ghu l’ẹka, ọ bụru iwhe shi ghu l’ẹka bẹ anyi wotaru bya anụ ghu. 15L’atatiwhu ghu bẹ anyi bụ ndu mbyambya, bụru ndu byarụ ije ẹgube ono, nna anyi whẹ shi bụru. Ndzụ anyi nọ l’eliwhe bẹ dụa g’ọo inyonyo nkele ọ tọo dụgbuduru. 16Gụbe Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke anyi, ikpoto iwhe ọwa, anyi wofutaru t’e gude tụaru ghu ụlo, bụ ẹka ẹwha nsọ ghu l’a-nọ eme ire bẹ kwa l’ẹka ghu b’o shi bya, ọ bụkwaru ghu whọ bẹ nwe iya g’ọ ha. 17Chileke mu, mu marụ l’ịida-leje obu, mu marụ l’obu, gụru iwhoro dụ ghu ree. Ọo obu gụru iwhoro bẹ mu gude nụkota ghu iwhe-e g’ọ ha g’ọ zụru mu nkwe l’obu. Ntaa bẹ mu whụwaru lẹ gẹ ndu nkemu, bụ ndu ọwhu nọ l’ẹka-a nụru ghu iwhe zụru whẹ nkwe l’obu l’ẹhu-ụtso. 18Byiko Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke nna anyi whẹ, bụ Ébirihamu mẹe Áyiziku mẹe Ízurẹlu, mekwaa tẹ ndibe ghu dobegburu ụdu obu ono mẹe ụdu ọriri ono jeye lẹ gbururu, gụ edozhia obu whẹ t’ọ ghaa l’ụzo ẹka ị nọ. 19Mee tẹ nwa mu Sólomọnu gude obu iya g’ọ ha dobe iwu ghu mẹe iwhe ị sụru t’e mee mẹe iwhe ị tọru ọkpa iya t’e meje. T’o mekotaje iwhe lile ono g’ọ ha, ya atụa eze-ụlo ono, mu doberu iya iwhe l’oo-gude tụa ya ono.”
20O noo ya, Dévidi bya asụ edzudzu-ọha ono: “Unu jaa Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke unu ajaja.” Edzudzu-ọha ono tụko jaa Onye-Nwe-Ọha, bụ Chileke nke nna whẹ ajaja. Whẹ whuzeta ishi baarụ Onye-Nwe-Ọha ẹja, bya ewhuzetaru eze ishi l’alị.
Eeme Sólomọnu eze
21O be echile iya; whẹ gbaarụ Onye-Nwe-Ọha ngwo-ẹja, bya agbakwaaru iya whọ ẹja ọkpokota-iwhe-ọku. Whẹ gburu oke-eswi dụ ụnu ugbo labọ l’ụkporo iri, gbua ebyila, dụ ụnu ugbo labọ l’ụkporo iri mẹe ụnwu atụru, dụ ụnu ugbo labọ l’ụkporo iri yẹle ngwo-ẹja mmẹe, l’etsoje iya nụ. Whẹ gbaa ikpoto ngwo-ẹja l’ẹwha ndu Ízurẹlu. 22Whẹ gude ẹhu-ụtso ria ngụa l’iwhu Onye-Nwe-Ọha mbọku ono.
Whẹ bya emee Sólomọnu nwa Dévidi eze nke ugbo labọ. Whẹ wụa ya mmanụ l’atatiwhu Onye-Nwe-Ọha t’ọ bụru onye ishi; Zédọku bụru onye l’agbajẹ ẹja nụ Chileke. 23Ọo ya bụ, Sólomọnu nọdu l’oshi-eze Onye-Nwe-Ọha l’ọzori nna iya, bụ Dévidi. Iwhe kweru iya, ndu Ízurẹlu l’owhu l’emeje iwhe ọ sụru tẹ whẹ mee. 24Iwhe bụ ndu ishi mẹe ndu ojọgu, ụnwu Dévidi gẹ whẹ ha tụru ike yeru eze Sólomọnu. 25Onye-Nwe-Ọha mee tẹ Sólomọnu bụru oke amadụ l’ẹnya ndu Ízurẹlu l’owhu, bya eworu ọdu-biribiri onye eze ye iya l’ẹhu, mbụ ụdu iya ọwhu l’adụa onye eze, vu iya ụzo nwejeru iya nụ.
Anwụhu Dévidi
26O noo gẹ Dévidi nwa Jesi shi bụru eze ndu Ízurẹlu. 27Ọ bụ eze ndu Ízurẹlu ụkporo awha ugbo labọ. Ọ chịru awha ẹsaa lẹ Hiburọnu, chịa ụkporo awha l’awha iri l’ẹto lẹ Jerúsalẹmu. 28Ọ nwụhuru nteke ọ kahụru ọkpobe akahụ. Ọ nọru igweligwe awha bụru onye nweru ẹku mẹe ugvu. Nwa iya, bụ Sólomọnu bya abụru eze nọ-chia ẹnya iya. 29Iwhe lile, eze Dévidi megbaberu, watazhiawho l’ishi rwua lẹ ngvụcha b’e dekotaru l’ẹkwo, whẹ deshiru iwhe meru nụ. Ndu deru iya nụ bụ Sámuwẹlu onye l’awhụ awhụ, mẹe Nétanu onye nkfuchiru Chileke, mẹe Gadu onye l’awhụ awhụ. 30E dekotaru lẹ g’o shi chịa ọchichi, mẹe lẹ g’o shi kpaa ike, mẹe iwhe dakfutaru iya nụ, mẹe ọwhu dakfutaru ndu Ízurẹlu, mẹe iwhe dakfutaru alị-eze ono l’owhu.