MISE
Yã́ pↄ́ kú láɛ bee guuↄ
Ãnabi Mise ku Isaia gↄↄɛ, à zĩkɛ̀ e wàↄ gɛ́ Yesu Kilisi ii wɛ̃̀ 740 e 700. Lá Isaia kɛ̀wa, à yã’ò Yudaↄnɛ gↄↄ pↄ́ Asili zĩgↄ̃ↄ lɛ́ gbãamↄnɛ́.
Mise lɛzà a gbɛ̃́piↄwa an bùsu ń ń mɛɛwiao yã́ musu, à mɛ̀ yã́ pↄ́ Isaili bùsu mɛɛwia Samali lè a ń le sↄ̃ɛ. Wà lɛ̀lɛ Samalipiwa e wàↄ gɛ́ Yesu Kilisi ii wɛ̃̀ 721. À mɛ̀ yã́ pↄ́ a ń lépi dɛ an duunaↄ gbɛ ũɛ, atɛ̃sa yã́zɛsai pↄ́ di ń guu. À yã́ↄ gbɛ̀amá Luaɛ, à yã́piↄ gbɛ̀a an gbɛ̃zↄ̃ↄↄ ń ń gbãadeↄwa, àizɛɛdeↄ ń dↄaanaↄ ń yã́kpalɛkɛnaↄ ń sa’onaↄ. À zↄadↄ̀ ãnabi pↄ́ aaì gbɛ̃́ↄ sã́sã ń yã́ nana oanɛ́oↄwa, asa aali onɛ́ aa nↄ̀sɛlilɛo.
Mise gbɛ̃́ↄ gbaa laai guu àlɛ wɛɛlɛ gbɛ̃́ pↄ́ aalɛ a yãmaↄ làasookɛ, aa zɛ́ maa sɛ́, aai zĩkɛ Lua pↄeãwa, aaiↄ kↄ̃ yãma, aaiↄ yekↄ̃i (6.8). À ɛ̀a Lua a gbɛ̃́ↄ suabaa yã́ baokpànɛ́ lↄ.
Mise lá waaso lɛɛ plaↄ yã́ pɛ́lɛpɛlɛakↄ̃uɛ. Lua mɛ̀ á yã́kpalɛkɛ ń a gbɛ̃́ↄ, í ń swã́gaga (1-3, 6.1-7.7), ↄ̃ à suabaa lɛgbɛ̃̀nɛ́ lↄ (4-5, 7.8-20), à mɛ̀ á suńnↄ ń pá ziu à ń na kía pↄ́ a bↄ Davidi bui guuɛ a ↄzĩ (5.1-4).
1Yã́kpalɛkɛa ń Samalideↄ ń Yelusalɛũdeↄ
1 Dii yã’ò Mↄlɛsɛ gbɛ̃́ Miseɛ Yudaↄ kíaↄ Yotaũ+ 1.1 2Kia 15.32 ń Aazao+ 1.1 2Kia 16.1 ń Ezekiao+ 1.1 2Kia 18.1 gↄↄ. Yã́ pↄ́ ku Samali ń Yelusalɛũowa ↄ̃ Dii òɛ̀ à mɛ̀:
2 Bui píi, à swã́kpa,
dṹnia ń gbɛ̃́ pↄ́ kú a guuↄ,
à ma yãma ápii.
Dii Lua lɛ́ bↄbↄánↄ
za a bɛ pↄ́ a kua adoau.
3 Gwa! Dii bↄ̀ a kúkĩi,
à pìla, àlɛ táa’o dṹnia gulɛsĩↄwa.
4 Gbɛ̀sĩsĩↄ lɛ́ yↄ́ aà zíɛ
lán zↄsa pↄ́ kú tɛ́ saɛwa.
Aalɛ bàalɛ lán í pↄ́ lɛ́ pila sĩ̀sĩwawa,
mɛ́ guzulɛↄ lɛ́ wɛ̃aa.
5 Bee a kɛ píi Yakↄbu buiↄ tàae ń Yudaↄ duunao yã́iɛ.
Bↄ́mɛ Yakↄbu buiↄ tàae ũi?
An mɛɛwia Samali tã́aↄ nolo?
Yudaↄ tã́agbagbakĩi kú má ni?
An mɛɛwia Yelusalɛũ nolo?
6 Bee yã́i má tó Samali gↄ̃ bɛzia ũ,
iↄ dɛ gu pↄ́ wa vɛ̃ɛbu kɛu ũ.
Má a gbɛↄ kↄ́lɛ guzulɛu,
mí a ɛ̃daalɛkĩiↄ bↄ gupuau.
7 Wa a tã́aↄ wíwi píiɛ,
wi tɛsↄ̃ gba pↄ́ wà mↄ̀ò ń kpɛ́uↄwa.
Má aà diipiↄ dúuzↄ̃ píiɛ.
Lá wà gbapiↄ kã̀aa káaluaↄ asea ũ,
wa taò à ɛa gↄ̃ káaluaↄ asea ũ lↄɛ.
8 Ɔ̃ Mise mɛ̀:
A yã́i tò má ↄ́ↄlↄ, má búbuapɛ,
máↄ bɛ bṹu kyalesai.
Má wiilɛ lán gbɛ̃gbonawa,
má ↄ́ↄlↄ lán koowa.
9 An bↄ gↄ̃̀ bↄ̀kↄↄ ũɛ,
à ma gbɛ̃́ Yudaↄ lè
e Yelusalɛũ bĩ́ibↄlɛu.
10 Ásu o Gatadeↄnɛo,
ásu ↄ́ↄlↄ Akooo.
À gbeembo bùsuu Bɛtafla.
11 Safiideↄ, à gɛ̃zɛa bṹu ń wío.
Zaanadeↄ bↄlɛ á gwaio,
Bɛtɛsɛlideↄ lɛ́ ↄ́ↄlↄ,
aa ń gba zɛkĩio.
12 Malodeↄ lɛ́ kↄ̃dɛ aafia’eai,
asa Dii vãi zĩ̀máɛ
e Yelusalɛũ bĩ́ibↄlɛu.
13 Lakisideↄ, à godↄ sↄ̃́ↄnɛ.
Ámɛ á tò Siↄnadeↄ nà duunkɛawa,
á wɛ̃́lɛu ↄ̃ Isailiↄ tàaekɛ̀u káau.
14 A yã́i tò á kɛ̃́kↄ̃wa ń Mↄlɛsɛgatadeↄ.
Akazibudeↄ aaↄ dɛ Isailiↄ kíaↄnɛ yiongo lɛ́baa ũɛ.
15 Malesadeↄ, Dii a mↄ́wá ń gbãamↄnɛdeo,
Isaili bɛɛɛdeↄ gɛ gɛ̃ Adulaũ gbɛ̀’ɛu.
16 À á mi bo, í a gbáa lɛ́,
à ↄ́ↄlↄ á nɛ́ yenzideↄ musu.
À á mi kɛ gbáigbai lán yãamusuwa,
asa wàlɛ ń kũkũ zĩ̀zↄↄ ũɛ.
2Yã́ pↄ́ a ↄde gbãamↄnɛdeↄ le
1 Waiyoo yãbɛ̃ɛ lɛkpaaĩnaↄ,
gbɛ̃́ pↄ́ aaì vãi làasookɛ ń lii musuↄ!
Tó gu dↄ̀, aaì zĩkɛwà,
kɛ́ aa a zɛ́ vĩ yã́i.
2 Aaì lua buai aa símá,
aaì wɛdↄ kpɛ́i aa kɛ ń pↄ́ ũ.
Aaì gbãamↄ gbɛ̃́ɛ,
aa aà bɛ ge aà túbi síwà.
3 Ayãmɛto ma Dii ma mɛ̀:
Má dìlɛ mà yã́yia gbɛ̃́ɛ beeↄwa,
aa e bↄuo.
Aa táa’o ń mio daa ía lↄo,
asa wɛ́tɛ̃agↄↄɛ.
4 Gↄↄ bee wa yãadańnↄ,
an yã́ i gↄ̃ wɛ̃nalɛ ũ wa mɛ:
Wà wá ásookɛ̀,
wà wá gbɛ̃́ↄ bùsu sìmá,
wàlɛ wá bugbɛↄ kpaalɛkↄ̃ɛ ń luayãdↄ̃nsaiↄ.
5 A yã́i áↄ gbɛ̃e vĩ Dii gbɛ̃́ↄ kↄ̃kãaau
à bùsu kpaalɛ ń gbɛlaaoo.
6 Ãnabi ɛgɛnaↄ yãbↄ̀lɛ aa mɛ̀:
Wasu ãnabikɛkɛ yã́ bee musuo,
wí a wá kũo.
7 Yakↄbu buiↄ, màa álɛ oa?
Dii pↄ ì pa kpaa yã̀?
Aà yãkɛan wea?
Dii mɛ̀:
Ma yã́ líↄ maa gbɛ̃́ pↄ́ ì yãkɛ a zɛ́waɛo lé?
8 I fɛlɛ ń ma gbɛ̃́ↄ lán ibɛɛↄwa,
i gbɛ̃́ pↄ́ yãe daaoↄ ulaↄ símá,
lán gbɛ̃́ pↄ́ aalɛ su ń zĩlaoↄwa.
9 I ma gbɛ̃́ nↄɛↄ ya ń bɛ maau,
i ń nɛ́ↄ kɛ̃ ma gawiwa gↄↄpii.
10 À fɛlɛ tá! Á zↄ̃lɛkĩin lao.
Bùsuɛ bee gbãlɛ̀,
à ↄ̃̀ↄkpà à kaalɛgyã sɛ̀.
11 Tó mↄafilide mↄ̀ ɛɛtò à mɛ̀
á àsi maa o vɛ̃ɛ ń wɛ̃o yã́ musu,
ãnabi bee taa gbɛ̃́ɛ beeↄ ìↄ yei.
12 Yakↄbu buiↄ, má á naaa píiɛ,
má Isaili kↄ̃naↄ kakↄ̃u.
Má ń kãaa lán sã pↄ́ kú kaauↄwa,
an dã́dãkɛkĩi súu aↄ dↄ ń dasi yã́i.
13 Gbɛ̃́ pↄ́ zɛwɛ̃̀nɛ́ a dↄaanɛ́,
aa bĩ́ibↄlɛ gboo, aai bↄlɛu.
An kía mɛ́ a dↄaanɛ́,
ma Dii má zɛmikũnɛ́.
3Isaili dↄaanaↄ lelea
1 Ɔ̃ ma ɛa ma mɛ̀:
À swã́kpa á Yakↄbu bui kíaↄ,
á Isaili kpalablenaↄ!
I kũ àↄ yã́zɛde dↄ̃o lé?
2 Á za maau, á ye vãizi,
i ma gbɛ̃́ↄ báa bo,
i ń báasi wolo ń wáwa.
3 I ń mɛbaasi só,
i ń báa wolo ń mɛwa,
i ń wáↄ wíwi,
i ń nↄ̀ↄ fùukɛ dàau,
i tↄɛtↄɛ ka do’oou.
4 Tó aa wiilɛ̀a sa, má wemáo.
Gↄↄ bee má wɛsɛ mà ń kĩ́i gwao
yãvãi pↄ́ aa kɛ̀ yã́i.
5 Yã́ pↄ́ Dii òn kɛ, à mɛ̀:
Ãnabi pↄ́ aaì ma gbɛ̃́ↄ sã́sãↄ,
tó aa pↄ́ è aa sò,
aaì mɛ aafia aↄ ku.
Tó aai pↄ́ e aa dà lɛ́ɛo sↄ̃,
aaì mɛ aa zĩ̀ sↄukɛ.
6 A yã́i tò gwãasĩna a kúlɛwá,
wɛ́pungu’ea aↄ kuo.
Gusia a daálaɛ,
màsokɛa aↄ ku lↄo.
Ĩatɛ̃ a gɛ̃ ãnabipiↄnɛ kpɛ́u,
fãanɛ aↄ sianɛ́.
7 Wí a gu’enaↄ kṹ,
màsokɛnaↄ gɛɛ a gↄ̃ kpá ń wɛ́i.
Ampii aa ↄku ń lɛ́wa,
kɛ́ málɛ wemáo yã́i.
8 Mapi sↄ̃, gbãa mↄ̀a
Dii Nisĩna pↄ́ ũ.
Yã́zɛde dɛ̀dɛa ń ikoo
kɛ́ mà Yakↄbu buiↄ tàaeↄ onɛ́,
mà to Isailiↄ ń duuna dↄ̃.
9 À yã́pi ma á Yakↄbu bui kíaↄ,
á Isaili kpalablenaↄ!
Á ye yã́zɛde gĩyãio,
i yã́ pↄ́ zɛvĩ fuangbaɛ.
10 I Siↄna kã́fĩ ń gbɛ̃dɛao,
i to Yelusalɛũ zↄ̃ↄkũ ń yãdↄↄsaio.
11 A kíaↄ ì yã́gↄ̃gↄ̃ gbagusaɛ yã́i,
a sa’onaↄ ì yãdadanɛ́ ài’ea yã́i,
a ãnabiↄ ì màsokɛ ↄ̃a yã́i.
Ɔ̃ aaì Dii tↄ́ sɛ́ aa mɛ:
Dii kú wá guuo lé?
Yã́ a wá leo.
12 A yã́i wa Siↄna sa pa bugbɛ ũɛ,
Yelusalɛũ i gↄ̃ bɛzia ũ,
Lua kpɛ́ sĩ̀sĩ i gↄ̃ sĩ̀sĩ líkpɛde ũ.+ 3.12 Zel 26.18
4Dii gbɛ̀sĩsĩ
(Isa 2.1-4)
1 Gↄↄgbɛzãzĩ
gbɛ̀sĩsĩ pↄ́ Dii kpɛ́ kuwà
a gↄ̃ gbɛ̀sĩsĩↄ mide ũ.
Wa sɛ lɛsĩ dɛ sĩ̀sĩↄla,
bui píi i siu we.
2 Buiↄ gɛ́ we dasi, aai mɛ:
À mↄ wà dɛdɛ Dii gbɛ̀sĩsĩwa,
wí gɛ́ Yakↄbu buiↄ Lua kpɛ́u,
i wá da a zɛ́wa, wíↄ bɛu.
Dii ikoyã a bↄ Siↄna,
aà yã́ a bↄ Yelusalɛũ.
3 A yã́gↄ̃gↄ̃ buiↄnɛ,
a yãkɛkɛ bùsu zã̀zã pↄ́ gbãa vĩↄnɛ,
aai ń fɛ̃ndaↄ gbɛ̃gbɛ̃ aa lilɛ soona ũ,
aai ń sↄ̃naↄ lilɛ máaso limibobↄ ũ.+ 4.3 Yoɛ 4.10
Buie a fɛ̃nda sɛ a deezio,
wa zĩkaa dada lↄo.+ 4.3 Isa 2.2-4
4 Baade a zↄ̃lɛ a vɛ̃ɛli
ń a kaadↄɛnlio gbáu,+ 4.4 Zkl 3.10
gbɛ̃e a vĩadadańzi lↄo,
asa Dii Zĩgↄ̃de lɛ́ mɛ́ ò.
5 Bui píi ìↄ kú ń ń tã́a tↄ́o,
wápiↄ sↄ̃, Dii wá Lua tↄ́ wáↄ kuò gↄↄpii.
6 Dii mɛ̀:
Gↄↄ bee má a gbɛ̃́ tↄ̃̀ↄlɛnaↄ kãaa,
má a gbɛ̃́ pↄ́ ma ĩadàmá ma ń yápiↄ naaa.
7 Má a gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ tↄ̃ↄlɛpiↄ kɛ ma gbɛ̃́ kↄ̃naↄ ũ,
má a gbɛ̃́ pↄ́ wà tàńnↄ zã̀piↄ kɛ bui gbãa ũ.
Za gↄↄ bee máↄ kiblemá
Siↄna gbɛ̀sĩsĩ musu e gↄↄpii.
8 Siↄna gbɛ̀sĩsĩá ma kpàsa dã́dãkɛgbaɛ,
aà kpala káau a ɛa suwà,
wiↄ kible Yelusalɛũ.
9 Bↄ́yãi álɛ búbuapɛi?
Kɛ́ á kía vĩo yã́i yã̀?
Á lɛdamade kuo,
ↄ̃ wãwã á kṹ lán nɛ’iwãwãwaa?
10 Siↄnadeↄ, à fĩaafĩaa ń wãwão
lán nↄɛ pↄ́ lɛ́ nɛ’iwa,
asa á bↄlɛ á wɛ̃́lɛ guu
à kálɛ sɛ̃uɛ, í tá Babɛli.
We Dii a á misiu,
we a á bↄu á ibɛɛↄ ↄzĩ.
11 Tia kɛ́wa buiↄ kãaaaázi,
aa mɛ̀ wa Siↄna ↄ̃̀ↄkpa,
wiↄ gwa wàↄ pↄnakɛ.
12 Aa Dii làasoo dↄ̃o,
aa yã́ pↄ́ àlɛ yá gbadↄ̃o,
asa à ń kãaa lán pↄ́ bàaawa pↄ́wɛngbɛ̃zɛuɛ.
13 Siↄnadeↄ, à fɛlɛ pↄgbɛ̃!
Má tó àↄ gbãa
lán zu pↄ́ a kↄ́ba dɛ mↄ ũ
mɛ́ a swɛ dɛ mↄgotɛ̃ ũwaɛ,
í bui dasipiↄ úlↄ.
Á ń pↄ́ pↄ́ aa è gbɛ̃blea guu kpaa,
an àizɛɛↄ i gↄ̃ mapi ma dṹnia Dii pↄ́ ũ.
14 Wɛ̃́lɛ bĩ́ideↄ, à á zĩgↄ̃ↄ kãaa,
asa wà koezↄ̃̀áziɛ.
Wa Isailiↄ dↄaana lɛ́ ń goo a gɛɛwa.
5Isailiↄ kía a bↄ Bɛtɛlɛũ
1 Bɛtɛlɛũ Ɛflata ń kɛ̃́sãa Yuda bùsu wɛ̃́lɛↄzi,
ãma n guu gbɛ̃e a bↄu,
iↄ dɛmɛɛ Isailiↄ kía ũ.+ 5.1 Mat 2.6, Zãa 7.42
Ɔ̃mɛ kú za káaukaau,
aà fɛlɛa ku à gɛ̃̀gɛ̃.
2 Ayãmɛto Isailiↄ aaↄ ku vũaaa
e gↄↄ pↄ́ nɛ’ina a gɛ nɛ́pi iò,
aà gbɛ̃́ kĩniↄ i su ń Isailiↄ sãnu.
3 A fɛlɛ ń dã́dãkɛ ń Dii gbãao
ń Dii a Lua zↄ̃ↄkɛo.
Aà zↄ̃ↄkɛ a ligua e dṹnia lɛ́wa,
aaiↄ ku niɛ guu.
4 Ɔ̃mɛ aↄ dɛ ń aafia ũ.
Tó Asiliↄ sì wá bùsuu,
tó aa ↄ̃zↄ̃̀ wá wɛ̃́lɛ bĩ́ideↄwa,
wá tó dↄaana gbɛ̃ↄn soplaↄ fɛlɛńnↄ,
kíapiↄ ka se swaaↄ̃.
5 Aa kible Asili bùsuwa ń fɛ̃ndao,
aa gbãable Niũlodi+ 5.5 Daa 10.8-11 bùsupiwa
ń fɛ̃ndao woa a kpɛ́u.
Tó Asiliↄ sìwágu
mɛ́ aa ↄ̃zↄ̃̀ wá bùsuwa,
kíapi mɛ́ a wá bↄ ń ↄzĩ.
6 Yakↄbu bui kↄ̃naↄ ku buiↄ guu
lán fíi pↄ́ bↄ̀ Dii kĩ́i kpaawa,
ìli sↄ̃́a gbɛ̃nazĩnazio,
lán lou’i pↄ́ fã̀fã sɛ̃wawa,
ìli gbɛ̃e dão.
7 Yakↄbu bui kↄ̃naↄ aaↄ ku buiↄ guu,
bùsu pↄ́ aaↄ ku a guuↄ aaↄ dasi,
lán nↄ̀ↄmusu kua líkpɛ nↄ̀bↄↄ guu
ge nↄ̀ↄkusi kua sã kaauwa.
Gↄↄ pↄ́ àlɛ pãa,
ì kusimá à ń taitai,
gbɛ̃e ku à ń bↄ aà ↄzĩo.
8 Á ↄloo á ibɛɛↄla,
í á wɛ̀lɛpiↄ dɛdɛ píi.
9 Ma Dii ma mɛ̀,
gↄↄ bee má á sↄ̃́ↄ midɛ á guu,
mí á sↄ̃́goↄ wíwi.
10 Má á bùsu wɛ̃́lɛↄ dɛ̃ↄnzↄ̃,
mí a zɛgikĩiↄ kwɛ́.
11 Má á gbɛ̃kↄↄlɛkɛnaↄ bãdɛ,
pↄdamadeↄ aaↄ kú á guu lↄo.
12 Má tã́a pↄ́ á ã̀ↄ ɛ́’ɛ,
má gbɛ pↄ́ á pɛ̀lɛↄ wíwi,
á kúlɛ á pↄkɛapiↄnɛ lↄo.
13 Má Asetaati líↄ wolɛwolɛ,
mí á wɛ̃́lɛↄ yaa.
14 Bui pↄ́ aai ma yãmaoↄ sↄ̃,
má tↄsimá ń pↄkũmao ń kyã̀wãaoɛ.
6Dii bↄbↄa ń Isailiↄ
1 À swã́kpa yã́ pↄ́ Dii òi!
À mɛ̀ mà fɛlɛ zɛ,
mà bↄ ń yã́o gbɛ̀sĩsĩↄ wáa,
mà to sĩ̀sĩↄ ma lↄↄ ma.
2 Gbɛ̀sĩsĩↄ, à yã́ pↄ́ Dii lɛ́ bↄo ma!
Dṹnia zĩ́na pↄ́ ìↄ ku gↄↄpiiↄ
à swã́kpa!
Asa Dii lɛ́ bↄbↄ ń a gbɛ̃́ↄɛ,
a yãvĩ ń Isailiↄ.
3 Ma gbɛ̃́ↄ, bↄ́ má kɛ̀ɛ́i?
Bↄ́ má kɛ̀ a kpasamanↄi?
À omɛɛ!
4 Ma á bↄ́lɛ Egipi,+ 6.4 Bↄa 12.50-51
ma á bↄ́ zↄbleu,
Ma Mↄizi+ 6.4 Bↄa 4.10-16 zĩ̀ à dↄ̀aaɛ́
ń Aalonao ń Miliaũo.+ 6.4 Bↄa 15.20
5 Vãi pↄ́ Mↄabuↄ kí Balaki dìlɛ à kɛɛ́
ń yã́ pↄ́ Bɛↄↄ nɛ́ Balaaũ+ 6.5 Nao 22.2-24.25 wèwào,
à to à dↄágu ma gbɛ̃́ↄ.
Ma dↄaaɛ́ sɛa za Sitiũ
e a gɛ ka Giligali,+ 6.5 Yoz 3.1-4.19
kɛ́ à e ma maakɛaↄ dↄ̃.
6 Bↄ́ má gɛ zɛò Dii aɛi?
Bↄ́ má kúlɛò Lua Musudeɛi?
Má gɛ zɛ aà aɛ ń gáae wɛ̃donao yã̀?
Má sa pↄ́ wì a pↄ́ kátɛu à tɛ́kũ oowà yã̀?
7 A sãsa mɛ̀n ↄ̀aa sↄo si yã̀,
ge nísi ta mɛ̀n ↄ̀aasↄsↄo lɛɛ kwi?
Má a nɛgↄ̃ɛ sɛ̃́ia kpá ma tàae fĩabobↄ ũ yã̀?
Má nɛ́ pↄ́ bↄ̀ ma plɛu kpa ma duuna awakpabↄ ũ yã̀?
8 Gbɛ̃nazĩna, wà yã́ pↄ́ maa ònɛ.
Yã́ kpele Dii lɛ́ gbɛamai?
Yãkɛ a zɛ́wa, níↄ ye gbɛ̃kɛkɛai.
Ǹ nzĩa busa, ní tɛ́ Luazi.
9 À Dii lↄↄ ma dↄ,
àlɛ lɛzu mɛɛwiadeↄzi.
Vĩakɛa Diiɛ mɛ́ ↄ̃nↄ ũ.
À go pↄ́ a á gbɛ̃ gwa,
í Lua pↄ́ dìlɛ yãma.
10 Ɔvãi ku vãikɛnaↄ ua e tia
ń zaa mↄafilide pↄ́ dɛ láaipↄ ũo.
11 Gbɛ̃́ pↄ́ kiloo gbɛ̃blebↄ vĩ
a gbiayↄ̃bↄ vãiↄ kũa,
má aà bↄ maa nɛe?
12 Mɛɛwiaɛ bee ↄdeↄ pãsĩ maamaaɛ,
mɛ́ a gbɛ̃́ kĩniↄ ì ɛɛtoto,
mↄafiliyã mɛ́ kú ń lɛ́u.
13 Ayãmɛto ma na á dɛdɛawa,
málɛ á ásookɛ á duuna yã́i.
14 Á pↄble, kási á kã́o,
á nↄ̀sɛ a gↄ̃ da giiɛ.
Á pↄ́ dilɛ kũ̀sũa ũ, a gↄↄplakɛo,
asa má á kũ̀sũapi kpa zĩ̀blenaↄwaɛ.
15 Á pↄ́tↄ̃, kási á kɛkɛo.
Á nísi kɛ, kási á a mↄaokɛo.
Á vɛ̃ɛ dafu kɛ, kási á a imio.
16 Á Ɔmɛli+ 6.16 1Kia 16.21 yã’onɛ kũa
ń Ahabu+ 6.16 1Kia 16.29, 21.25-26 bɛdeↄ yãkɛaↄ píi,
a ń ↄlɛsɛ̀.
A yã́i tò má á dúuzↄ̃,
mí tó wà á mɛɛwiadeↄ láanikɛ,
í gↄ̃ bui píiɛ gbɛ̃́ sↄ̃́sↄ̃bↄ ũ.
7Isailiↄ fɛlɛa
1 Waiyoo mapi!
Má dɛ lán gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ libɛ
ge vɛ̃ɛbɛ kↄ̃nwɛwaɛ.
Vɛ̃ɛ kↄ́ ge kaadↄɛn sɛ̃́ia pↄ́ mi a nidɛ ku lↄo.
2 Luayãmanaↄ làa dṹniau,
gbɛ̃maaↄ ku gbɛ̃nazĩnaↄ guu lↄo.
Ampii aaì gbɛ̃́ dã́dã aa dɛ,
baade lɛ́ a gbɛ̃́dee wɛ ń táaluo.
3 Aa vãikɛa gↄ̃i vĩ ↄplaa ń zɛɛo.
Kía ì pↄ́ gbɛa,
yã́kpalɛkɛna ì gbagusaɛsi,
gbãade ì azĩa pↄeã dilɛnɛ́,
ampii aaì gbɛ̃́ wɛtãò.
4 An gbɛ̃maaↄ dɛ lán lɛaawa,
an dendaeↄ pãsĩ dɛ lɛsikaoa.
An ĩadamagↄↄ pↄ́ ń gudↄ̃anaↄ a yã’ò kà,
an bã̀abãabogↄↄ pìla se.
5 Ńsu ǹ n gbɛ̃́dee náaikɛo,
ńsu ǹyↄ̃ daa n kwàasi gã̀uwao.
Laaika yã́ pↄ́ ńyↄ̃ o nↄɛ pↄ́ kpá ń kùɛɛzi.
6 Nɛgↄ̃ɛ a a mae kpɛbↄ,
nɛnↄɛ a fɛlɛ ń a dao,
nↄzãe a bↄ a zãda kpɛ,
gbɛ̃́ bɛdeↄ gↄ̃ aà ibɛɛↄ ũ.+ 7.6 Mat 10.35-36, Luk 12.53
7 Mapi sↄ̃ ma wɛ́ aↄ dↄ Diizi,
má Lua ma Suabanapi dã́.
Ma Lua a ma yãma.
8 Wá ibɛɛↄ su pↄnakɛ wá yã́ musuo.
Baa kɛ́ wa lɛlɛ, wá fɛlɛɛ.
Baa tó wá kálɛa gusiau,
Dii a gupuwɛ̃ɛ.
9 Lá wa duunakɛ̀ Diiɛ,
àlɛ a pↄkũma bↄbↄwá
e àↄ gɛ́ yã́siiwanↄ,
i to yã́ bↄwanↄ na.
A wá da gupuau,
a wá suaba, wí wɛ́siɛ.
10 Tó wá ibɛɛↄ è, wí a ń kṹ.
Wá ibɛɛpiↄ òwɛ̃ɛ yãa
aa mɛ̀ Dii wá Lua ku máɛ?
Wa ↄ̃zↄ̃má lán pɛ̀lɛawa gãaɛ,
wí wɛ́siɛ.
11 Siↄna bĩ́ibogↄↄ a ká,
gↄↄ bee a kálɛa a yàasa kṹ.
12 Gↄↄ bee gbɛ̃́ↄ bↄ Asili ń Egipi wɛ̃́lɛↄ guu,
aa bↄ za Egipi ń Uflatao,
za ísia baale ń baalao,
za gbɛ̀sĩsĩ kpɛle ń kpɛlao,
aai mↄ we.
13 Dṹnia a gↄ̃ yàaa
gbɛ̃́ pↄ́ kú a guuↄ yãkɛaↄ gbɛ ũ.
14 Dii, ǹ ń gbɛ̃́ↄ dã́dãkɛ ń n gopanao,
n kpàsa sãpiↄ aaiↄ kú ńtɛ̃ɛ Kaamɛli líkpɛu,
aai pↄble Basana ń Galadao dã́dãkɛkĩi maau lán yãawa.
15 Ńyↄ̃ yãbↄnsaɛↄ kɛnɛ́,
lá ń kɛ̀ gↄↄ pↄ́ n bↄńnↄ Egipiwa.
16 Buipãleↄ e,
wí i ń kṹ ń nɛgↄ̃nkɛyã musu.
Aa ↄku ń lɛ́wa,
an swã́ iↄ kɛ weũu.
17 Aa bùsu ble lán mlɛ̃wa,
lán pↄ́taa’onkuawaↄwa.
Aa bↄ ń ulɛkĩiↄ guu,
aa mↄ Dii wá Luawa ń lualuao.
N vĩa a ń kṹ, sↄ̃ i kɛ̃́ńgu.
18 Lua, démɛ muaannↄi?
Ni n gbɛ̃́ kↄ̃naↄ duuna kɛ̃́má,
ni sùuukɛńnↄ ń ń tàaeↄ.
N pↄ líↄ paa gↄↄpiio,
gbɛ̃kɛkɛanɛ́ mɛ́ ì kangu.
19 Ńyↄ̃ ɛa wá wɛ̃nagwa lↄ,
ní ↄ̃zↄ̃ wá yãvãiↄwa,
ní wá duuna zu ísia í títiu píi.
20 Ńyↄ̃ náaiyã kɛ Yakↄbu buiↄnɛ,
ńyↄ̃ gbɛ̃kɛkɛ Ablahaũ buiↄnɛ,
lá ń a lɛgbɛ̃̀ wá dezipiↄnɛ za káauwa.