Róma

Wáraga bɨ Páwulo eké zɨ́ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ

Róma

ní

Ledre gɨ ro bụ́kụ bɨ Róma ní

Páwulo bɨ ꞌyịmɨkása ní eké ledre ba ne zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto sɨmɨ Róma ní. Eké gɨ ro ótoyéme ledre gɨ ro ledre ga bɨ née ꞌdodo kóo yée sɨmɨ ngíti géyị bi e ní zɨ́ye. Uku kɨ́dí bɨlámá ledre ꞌbɨ Yésụ ꞌdodo kɨ́dí Lomo oto ꞌyị e do sogo káṇgá mbá káa do mbigí ꞌyị ené e kacɨ́ mɨméngị ledre eyé e kpá kɨ́ ledre ené bɨ ṇguṇgunɨ́ ní káa be ꞌdi? Uku zɨ́ Yụ́da ga bɨ ṇguṇgunɨ́ kpá ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto go ní kɨ́dí bɨlámá ledre née nɨ kpá bo sɨmɨ kuṛú bụ́kụ, zɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní, kɨ́dí bɨlámá ledre née oto yée go zɨ́ye kpá ídíye mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. Uku kpá kɨ́dí utúasázé go kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené e, éyị́ ndaá lolụ íri bɨ kɨ́dí azé óto Lomo kɨ́ rokinyi sɨmɨ bɨ azé ndị́sị lódụ́ kacɨ́ lorụ ené kɨ́ rokoꞌbụzé ní wá. Togụ́ otoomozé ꞌDówụ́ Lomo go zɨ́a ndị́sịné sɨmɨzé kɨ́ ꞌdodo mbigí ledre e zɨ́ze yá, azé ndị́sị méngị ledre e káa zɨ́ bɨ Lomo ili ní.

Sɨmɨ kápita ga bɨ 12-15 ní, Páwulo íꞌbí lorụ zɨ́ ꞌyị e ro mɨsiꞌdi bɨ nɨyí útúásá ídí doa káa do mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní. Uku ledre gɨ ro óto ꞌbú lafú ꞌyị e, ndro kɨ́ yée ga bɨ ilinɨ́ ledre ezé e wá, kpá kɨ́ yée ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị lárá ze ní. Kɨ́dí idízé kpá óto úndru yée ga bɨ sɨmɨ akúma Lomo óto yée dozé ní. Odụ a sɨmɨ kápita 16 iꞌbí mandá zɨ́ ezelámáne ga bɨ sɨmɨ Róma ní kɨ́ ịrịyé kékị́éꞌdo mbá.

¹Máa Páwulo bɨ Lomo gelé máa káa do ꞌyị ꞌbɨ moko ené, kpá ꞌyịmɨkása ené gɨ ro ndéré kɨ́ úku bɨlámá ledre ené zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ní, máéké ledre ba máa zɨ́se, sée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ásé sɨmɨ Róma ní. ²Née bɨlámá ledre bɨ kóo Lomo yemeomo, zɨ́a úku a zɨ́ nébị ga bɨ kóna ꞌdesị́ ékéómo a sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo ní. ³Ábuwá, Lomo uku kóo ba ledre kásaógụ owụ́ ꞌbɨ ené do ndíkiógụ wo sɨmɨ kúfú Dawídi bɨ kóo nɨ ngére ní. ⁴Sɨmɨ bɨ Lomo uru wo gɨ sɨmɨ umbu ní, zɨ́ Lomo maꞌdáa íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́a sɨmɨ ꞌDówụ́ne, zɨ́a ídíne Owụ́ ꞌbɨ ené bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní. Née Kɨ́résịto Yésụ bɨ nɨ Ngére ezé ní. ⁵Nda gɨ zɨ́ Yésụ maꞌdáa, zɨ́ Lomo íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ze gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé úku bɨlámá ledre ené kɨ́e zɨ́ kúfú ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá ní gɨ ro zɨ́ye ṇgúṇgu a, zɨ́ye ndị́sịyé óto úndruné. ⁶Née éyị́ bɨ oto máa zɨ́ma éké ledre ba zɨ́se gɨ roa ní, gɨ zɨ́a ásé go kpá ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní.

⁷Lomo oto ꞌbúse go kɨ́ngaya, née sị́ ledre bɨ gelé sée gɨ roa zɨ́se ídíse káa do ꞌyị ené e ní. ꞌBụzé Lomo maꞌdáa kɨ́ Kɨ́résịto Ngére Yésụ idínɨ́ íꞌbí úndru zɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáse.

Páwulo iꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo

⁸ꞌDáꞌdá gɨ zɨ́ ledre e za mbá, máíꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ rosé za mbá, gɨ zɨ́a phanda ledre aṇga go do bi e kpá za mbá kɨ́dí ꞌdíꞌbisé sị́lị́se go ngbúó ro ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ bɨ ṇgúṇgusé ní. ⁹Lomo bɨ mándị́sị ꞌdódo bɨlámá ledre ꞌbɨ Owụ́ ꞌbɨ ené zɨ́ ꞌyị e kɨ́ mɨmbéꞌdemá mbá ní, owo bú bɨlámáne kɨ́dí mándị́sị íni ini zɨ́ne gɨ rosé kacɨ́ kadra mbá.

¹⁰Mándị́sị kpá íni ini kɨ́dí togụ́ utúasá go kacɨ́ komo Lomo yá, idí líkpí mɨsiꞌdi zɨ́ma, gɨ ro zɨ́ma ngásáógụmá íri ónzó komomá rosé. ¹¹Máíli ngásáógụ lúrú sée gɨ ro íꞌbí yata komokenzị zɨ́se gɨ ro zɨ́se ídíse kɨ́ rokoꞌbụsé sɨmɨ moko ꞌbɨ Kɨ́résịto. ¹²Togụ́ azé kése kị́éꞌdo sɨmɨ ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto bɨ ṇguṇguzé ní yá, azé ndị́sị sáká rozé, zɨ́ze ídíze kése mbá kɨ́ rokoꞌbụzé. ¹³Káa bɨ máógụ ba kóo go íri ꞌdesị́, ngíti géyị ledre e ndịsịnɨ́ ꞌdécịómo máa ye. Máíli ógụ úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se káa zɨ́ bɨ máúku zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e ní.

¹⁴Lomo iline kɨ́dí máídí úku bɨlámá ledre née zɨ́ ꞌyị e mbá. ꞌYị komokenzị e, kɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ ngárá ndanɨ́ ꞌyị komokenzị e wá ní. ¹⁵Née sị́ ledre bɨ máíli ndéré úku bɨlámá ledre née zɨ́se sɨmɨ gara ꞌbɨ Róma íri gɨ roa ní.

Odụ mɨsiꞌdi nɨ dụụ́ ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto

¹⁶Domá utúasá ówó kɨ́ úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ zɨ́ ꞌyị e wá. Rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo nɨ sɨmɨ a gɨ ro yómo ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené go ní kɨ́e. Tonó kóo go ꞌdáꞌdá kɨ́ Yụ́da e, zɨ́a nda ndéréógụné gị ro ṛị́kị́ sị́ do ngíti géyị ꞌyịmaꞌdí e mbá. ¹⁷Bɨlámá ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto née ꞌdodo mɨsiꞌdi bɨ azé ídí doa káa do mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní go zɨ́ze. Odụ mɨsiꞌdi nɨ dụụ́ kị́éꞌdo togụ́ ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto go zɨ́yị lányáyị roa. Káa zɨ́ bɨ nɨ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Mbigí ꞌyị amá e nɨyí ndíki trịdrị bɨ za fí ní gɨ zɨ́a ṇguṇgunɨ́ ledre amá go ní.”1:17 Abụkụ́kụ 2:4

Lomo nɨ ꞌdóꞌdo ꞌyị lúyú ledre e

¹⁸Lomo ukuꞌdodo kóo go zɨ́ze fúó gɨ komo ere kɨ́dí née nɨ ꞌdóꞌdo ꞌyị ga bɨ asinɨ́ kɨ́ ṇgúṇgu maꞌdíi ledre ené ꞌduꞌdorụ́ zɨ́ye nda ndị́sịyé méngị bɨsinyí ledre e ní. ¹⁹Lomo ꞌdodo tɨ́ ledre ené go zɨ́ye do tụ́ꞌdụ́ mɨsiꞌdi e mɨngúngúcua. ²⁰Abú utúasázé lúrú Lomo kɨ́ rokoꞌbụné bɨ odụ a ndaá née wá yá, azé ówo wo kpụrụ́ gɨ sɨmɨ éyị́ ga bɨ otoogụ yée ní. Gɨ zɨ́ kéyị née, utúasánɨ́ ítí kangú bɨ kɨ́dí yée owonɨ́ wo wá ní wá.

²¹Tɨ́ bɨ owonɨ́ Lomo bú ní, ilinɨ́ óto úndrua wá, iꞌbínɨ́ gbawá mbófo éyị́ zɨ́a. Mɨmbéꞌdeyé nɨ yị́ ené dụụ́ ro bɨcayi ledre eyé ga bɨ moko ndaá sɨmɨyé wá ní. ²²Abú ukunɨ́ ledre ya yée nɨyí ꞌyị komokenzị e yá, ɨ́ꞌɨ, ndanɨ́ eyé ꞌyị komokenzị e wá. ²³Ilinɨ́ eyé óto úndru Lomo bɨ nɨ trịdrị za fí ní wá. Ndị́sịnɨ́ nda yị́ eyé óto úndru lị́lị éyị́ ga bɨ ꞌyị yemenɨ́ yée ní, káa zɨ́ lị́lị ꞌyịmaꞌdí, lị́lị solụ́, lị́lị bangá nda kɨ́ lị́lị ngíti géyị éyị́ ga bɨ káa zɨ́ kámá ní. Éyị́ ga gére née nɨyí úyu eyé mɨúyu.

²⁴Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ Lomo iꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ye idínɨ́ ndị́sị méngị bɨsinyí eyé ledre ga bɨ mɨmbéꞌdeyé ili ní. Zɨ́ye nda ndị́sịyé go méngị ledre ga bɨ ndịsị ꞌdíꞌbiógụ dokuwu zɨ́ ꞌyị e ní, akpa dongaráye. ²⁵Maꞌdíi ledre bɨ ꞌbɨ Lomo ní ilinɨ́ eyé ṇgúṇgu a wá, zɨ́ye nda ṇgúṇgu yị́ eyé ledre ṛanga. Zɨ́ye ótoómo kɨ́ óto úndru Lomo kenée do nda yị́ eyé óto úndru éyị́ ga bɨ Lomo otoogụ yée née ní. Lomo nɨ dụụ́ ne ꞌYị bɨ do ndị́sị óto úndrua ní. Idí kenée.

²⁶Gɨ zɨ́ ledre cayi eyé ga gére ní, Lomo otoomo sị́lị́ne gɨ royé go. Kará e ndịsịnɨ́ nda go óto lafúye kará e sogoyé káa do kará e. Née ndaá ꞌbɨ ené ledre máa wo bɨ kóo Lomo otoogụ ní wá. ²⁷Yaꞌdá e go kpá kenée. Mbigí ledre máa wo bɨ kóo Lomo otoogụ ní, otoomonɨ́ nda go kenée ndịsịnɨ́ nda óto lafúye yaꞌdá e sogoyé káa do kará e. Lomo nɨ ꞌdóꞌdo yée gɨ zɨ́ ledre née bɨsinyíne.

²⁸Káa zɨ́ bɨ asinɨ́ go ꞌduꞌdorụ́ gɨ ro Lomo ní, Lomo otoomo yée go, idínɨ́ aka mu méngị ledre bɨ mɨmbéꞌdeyé ili ní. ²⁹ꞌYị ga gére née ndịsịnɨ́ méngị bɨsinyí ledre e. Nɨyí ꞌyị mɨmbéꞌde e, ngíti géyị ꞌyị sógó lafúye, ngíti géyị ꞌyị óto mɨmbéꞌde sinyí ro lafúye, ngíti géyị ꞌbɨ eyé ꞌyị úfu ꞌyị e, ngíti géyị ꞌbɨ ꞌyị méngị okó e, ngíti géyị ꞌyị lóndo ꞌyị e, ngíti géyị ꞌbɨ eyé ꞌyị lịkpị́ e, ³⁰ngíti géyị ꞌyị tara sinyí e, ngíti géyị ꞌyị sógó Lomo, ngíti géyị ꞌyị úku kese e, ngíti géyị ꞌyị ị́lị́ e, zɨ́ ngíti géyị ídí ꞌbɨ eyé ꞌyị sị́kpị fúndúye ꞌdága, kacɨ́ kadra mbá ngíti géyị ndịsịnɨ́ gámásóꞌdo mɨsiꞌdi gɨ ro méngị bɨsinyí ledre e, nda kɨ́ yée ga bɨ ilinɨ́ ꞌbɨ eyé úwú kúrú ꞌyị ndíki yée wá ní. ³¹ꞌYị ga gére née yị́ eyé bɨcayi ꞌyị e, maꞌdíi ndaá sɨmɨ ledre eyé e mbá wá. Otonɨ́ kpá ꞌbú ꞌyị e wá, lerị́ ꞌyị e mengị yée kpá wá. ³²Tɨ́ bɨ owonɨ́ bú bɨlámáne kɨ́dí togụ́ ꞌyị e ndịsịnɨ́ méngị kéyị kenée yá, Lomo nɨ karanée ꞌdécị ngbangayé, odụ a dụụ́ umbu. Ndịsịnɨ́ nda yị́ eyé méngị ledre máa ga gére née akpa ye. Zɨ́ye ndị́sịyé lóndo ꞌyị e kɨ́dí ga gére née ndaá ꞌbɨ ené bɨsinyí ledre wá, ꞌyị idínɨ́ ndị́sị méngị yée.

Lomo nɨ ꞌdécị ngbanga ꞌyị e

¹Máúku zɨ́se, ndásé ídí ꞌyị ꞌdécị ngbanga lafúse e wá, káa bɨ Lomo nɨ ꞌdécị ngbangasé ke. Gɨ zɨ́a bɨsinyí ledre bɨ ndịsịnɨ́ méngị a zɨ́se ídíse ꞌyị ꞌdécị ngbangayé gɨ roa née ní, ndị́sịsé méngị kpá wo. ²Owozé bú bɨlámáne kɨ́dí Lomo nɨ útúásá ne ꞌdécị yéme ngbanga bɨsinyí ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e káa zɨ́ ga gére ní gɨ zɨ́a nɨ ne kɨ́ maꞌdíi zɨ́ne. ³Sée ga bɨ ásá kpá ꞌyị lúyú ledre e káa zɨ́ lafúse ga gére ní, ásá ꞌdécị ngbangayé ní, sómụ́sé Lomo nɨ ótoómo sée? Ɨ́ꞌɨ, otoomo ené sée wá, nɨ kpá ꞌdécị ngbangasé. ⁴Bɨlámá ledre bɨ Lomo mengị zɨ́se ili aka ꞌdécị ngbangasé wá, zɨ́a ndị́sị ụ́tụsɨmɨné kɨ́ ótoómo ledre zɨ́se ní, lúrúsé yị́ esé káa zɨ́ éyị́ bɨ ṛifu mɨṛífu ní? Lomo ili ídísé óyólóꞌbó mɨmbéꞌdesé zɨ́se ótoómo kɨ́ méngị lúyú ledre.

⁵Gɨ zɨ́a bɨ dosé orụ yị́ ené mɨórụ ngárá ílisé óyólóꞌbó mɨmbéꞌdesé wá ní, ómosé esé e wá. Kɨ́ꞌdí bɨ karanée sịndị́ kadra ogụ go gɨ ro zɨ́ Lomo ꞌdécị ngbanga ꞌyịmaꞌdí e ní, nɨ ꞌdécị ngbangasé bɨsinyíne kɨ́ngaya.

⁶Lomo “nɨ ꞌdécị ngbanga ꞌyịmaꞌdí e mɨútúásáne kacɨ́ mɨméngị ledre eyé.”2:6 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 62:12, Muruwayi 24:12⁷ꞌYị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị bɨlámá ledre gɨ zɨ́a ilinɨ́ gɨ ro zɨ́ Lomo ídíne kɨ́ rokinyi kɨ́ye, kpá gɨ ro zɨ́a óto úndruyé gɨ zɨ́a ndịsịnɨ́ óto komoyé gɨ ro trịdrị bɨ za fí ní, Lomo nɨ íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́ye. ⁸Yée ga bɨ ilinɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá, ilinɨ́ yị́ eyé ndị́sị méngị ledre bɨ ilinɨ́ yị́ eyé ye ní, Lomo nɨ ꞌdécị ngbangayé bɨsinyíne. ⁹Kúfú ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ lúyú ledre káa zɨ́ ga gére ní, Lomo nɨ ꞌdécị ngbangayé bɨsinyíne. Nɨ tónó a aka fị kɨ́ kúfú Yụ́da e, zɨ́a nda ógụné kɨ́e ro kúfú ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní. ¹⁰ꞌYị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị bɨlámá ledre ní, Lomo nɨ mbófo yée, zɨ́a ndị́sịné óto úndruyé. Mɨndị́sịyé nɨ ídí bɨlámáne, nɨ tónó kɨ́ Yụ́da e zɨ́a nda ógụné ro ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní. ¹¹Lomo ifi ené sɨmɨ ꞌyị e zɨ́a méngị bɨlámá ledre kpara zɨ́ ngíti géyị, zɨ́a ótoómo ngíti géyị wá.

¹²Kúfú ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá, owonɨ́ kpá lorụ bɨ kóo Lomo iꞌbí zɨ́ Mụ́sa ndị́sịné ꞌdódo a ní wá ní, togụ́ luyúnɨ́ ledre yá, Lomo nɨ ꞌdécị ngbangayé kpá kacɨ́ ꞌbɨ eyé mɨméngị ledre. Togụ́ Yụ́da e luyúnɨ́ ledre ye yá, Lomo nɨ ꞌdíꞌbi akpa lorụ bɨ kóo Mụ́sa ndịsị ꞌdódo a zɨ́ye ní ꞌdécị ngbangayé kɨ́e. ¹³ꞌYị ga bɨ nɨyí útúásá kacɨ́ komo Lomo ní, ndaá ꞌbɨ ené yée ga bɨ ndịsịnɨ́ úwúómo lorụ ꞌbɨ Lomo lá kɨ́ mbílíye ní wá, yị́ ené yée ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị ledre ga bɨ lorụ ꞌbɨ Lomo ili ní. ¹⁴ꞌYị máa yée ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá, owonɨ́ eyé kpá lorụ ꞌbɨ Lomo wá, zɨ́ye ndị́sịyé méngị ledre ga bɨ Lomo nɨ kɨ́ rokinyi gɨ royé ní, mengịnɨ́ née go ledre ga bɨ lorụ ili yée ní. ¹⁵Utúasá yị́ ené go káa zɨ́ éyị́ bɨ eké omonɨ́ kóo lorụ ꞌbɨ Lomo go ꞌdesị́ do mɨmbéꞌdeyé zɨ́ye ndị́sịyé méngị ledre e dụụ́ kacɨ́ a ní. Gɨ zɨ́a owoyemenɨ́ go, mɨméngị ledre máa wo be ꞌdi nɨ bɨlámáne, wo be ꞌdi nɨ bɨsinyíne. ¹⁶Karanée sɨmɨ odụ sịndị́ kadra, Lomo nɨ ꞌdíꞌbiógụ ꞌyịmaꞌdí e mbá kóꞌdụ́ne zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ ndị́sịné ꞌdécị ngbangayé kacɨ́ mɨméngị ledre eyé kpá kɨ́ mɨsómụ́ ledre eyé e mbá. Née ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́ ꞌyị e ní.

Lorụ bɨ Mụ́sa eké ní

¹⁷Sée ga bɨ ásé Yụ́da e ndị́sịsé mbófo rosé kɨ́dí ówoyémesé lorụ ꞌbɨ Lomo se, zɨ́se óto rosé kɨ́dí ásé go mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. ¹⁸Ówoyémesé mɨméngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní go, gɨ zɨ́a ówosé lorụ ené bú bɨlámáne útúásásé go ífiyéme dongará ledre e bɨsinyí a kɨ́ bɨlámá a. ¹⁹Nɨ sɨmɨ dosé kɨ́dí útúásásé go ꞌdódoyéme ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí sɨmɨ mɨtụlụrụ ní, zɨ́se ídíse zɨ́ye káa zɨ́ bimɨóṇgó ní. ²⁰Gɨ zɨ́a bɨ komokenzị kɨ́ maꞌdíi nɨ sɨmɨ lorụ ꞌbɨ Lomo ówosé bú bɨlámáne ní, zɨ́a ídíne sɨmɨ dosé kɨ́dí ásé útúásá ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị ga bɨ owonɨ́ aka wá ní, togụ́ mbú zɨ́ yée ga bɨ owonɨ́ aka lá cúkuꞌdée ní. ²¹Káa zɨ́ bɨ ótosé rosé ya ásé ꞌyị ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e ní, sara méngịsé lolụ ledre máa ga bɨ ndị́sịsé ꞌdódo a née wá gɨ zɨ́ ꞌdi? Ndị́sịsé úku ledre kɨ́dí ꞌyị e ndanɨ́ úgu ugu wá, zɨ́se nda mbú ndáꞌbasé kpá akpa se ndị́sị úgu ugu. ²²Ndị́sịsé úku ledre kɨ́dí ꞌyị e ndanɨ́ sóꞌdo royé kɨ́ ꞌyị ga bɨ ofụ́nɨ́ royé kéye wá ní wá, zɨ́se nda mbú ndị́sị méngị ledre ga gére née kpá akpa se. Ndị́sịsé kpá úku ledre kɨ́dí ꞌyị e ndanɨ́ ndéré zɨ́ lomo ga bɨ yemenɨ́ yée mɨyéme ní wá, zɨ́se nda mbú ndáꞌbasé kpá akpa se ndị́sị ꞌdíꞌbiúgu dábu ga bɨ ꞌbɨ lomo ga bɨ yemenɨ́ yée mɨyéme ní. ²³Ndị́sịsé úku ledre kɨ́dí ówoófụsé lorụ ꞌbɨ Lomo go, zɨ́se ndị́sị ndítíꞌdófụsé do lorụ maꞌdáa kpá akpa se, ndị́sịsé née íꞌbílúgu komokenyị́ zɨ́ Lomo. ²⁴Mɨméngị ledre esé nɨ yị́ ené go cé káa zɨ́ ledre kóo ekénɨ́ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Sée Yụ́da e, ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní nɨyí ndị́sị úku sínyi ịrị Lomo gɨ zɨ́se ní.”2:24 Isáya 52:5, Izikéle 36:22

²⁵Sée Yụ́da e, togụ́ ótosé mɨmbéꞌdesé lá dụụ́ ro útú ngbuṛu, ndaá ro lorụ ꞌbɨ Lomo wá, moko ndaá sɨmɨ útú ngbuṛu wá. Togụ́ ndị́sịsé go ndítíꞌdófụsé gɨ do lorụ ꞌbɨ Lomo yá, ásé ídí esé kpá cé káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá owonɨ́ lorụ ꞌbɨ Lomo wá ní. ²⁶ꞌYị máa yée ga bɨ owonɨ́ lorụ ꞌbɨ Lomo wá, togụ́ ndịsịnɨ́ go méngị mbá ledre ga bɨ Lomo nɨ kɨ́ rokinyi gɨ royé ní, nɨyí útúásá ídí kacɨ́ komo Lomo káa do ꞌyị úwú lorụ ené e. ²⁷ꞌYị máa yée ga bɨ owonɨ́ lorụ ꞌbɨ Lomo wá, zɨ́ye ndị́sịyé méngị ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ óto Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi ní, nɨyí útúásá íꞌbí ngbángáse, sée ga bɨ ndị́sịsé ndítíꞌdófụ gɨ do lorụ ꞌbɨ Lomo ní.

²⁸Ndị́sịsé útú ngbuṛu gɨ ro do ówo a kɨ́dí ásé Yụ́da e, née lá ledre ꞌbɨ sága ba, ndaá ꞌbɨ ené gɨ ro zɨ́se ídíse mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní wá. ²⁹Sée Yụ́da e gɨ ro zɨ́se útúásáse kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí Yụ́da e, ídísé óyólóꞌbó mɨmbéꞌdesé, ndaá ꞌbɨ ené dụụ́ méngị ledre kacɨ́ lorụ wá.

Bɨlámá mɨméngị ledre ꞌbɨ Lomo

¹Mándúꞌyú aka sée, togụ́ ꞌyị nɨ gɨ sɨmɨ kúfú bɨ Yụ́da ní, togụ́ ꞌyị utú ngbuṛu kacɨ́ lorụ ꞌbɨ ondụ́ ꞌbɨ Yụ́da e ní, éyị́ bɨ nɨ kɨ́ ledrené owóowó ní ꞌdi? ²Máówo bú kɨ́dí zée Yụ́da e Lomo ꞌdodoụtụ kóo ledre ené zɨ́ze.

³Nɨ maꞌdíi ngíti géyị Yụ́da ga gére née ṇguṇgunɨ́ eyé ledre ꞌbɨ Lomo wá. Ndásé sómụ́ ledre bɨ kɨ́dí Lomo nɨ ótoómo Yụ́da e go mbá gɨ ro yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené wá ní wá. Mɨyéme ledre bɨ Lomo yeme gɨ ro íꞌbí trịdrị bɨ za fí zɨ́ ꞌyị e ní, nɨ yị́ ené fú lá bo nɨ íꞌbí trịdrị née zɨ́ye. ⁴Lomo oyóloꞌbó ené ledre ené wá, éyị́ bɨ uku go ní, nɨ fú lá méngị a. ꞌYịmaꞌdí e nɨyí yị́ eyé ꞌyị ṛanga ye. Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí,

“Lomo, ndaá ꞌbɨ eyị́ ꞌyị ṛanga wá.

Sɨmɨ bɨ Lomo iꞌbí trịdrị née go zɨ́ ꞌyị e ní, ꞌyị e mbá nɨyí ówo a kɨ́dí Lomo ndaá ꞌbɨ ꞌyị ṛanga wá.”3:4 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 51:4

⁵Kacɨ́ kadra mbá lúyú ledre ezé ndịsị ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí Lomo ndaá ꞌbɨ ené ꞌyị lúyú ledre wá. Togụ́ kenée yá nɨ mɨútúásáne zɨ́ Lomo ꞌdécị ngbangazé. Mándị́sị úku ledre ba kɨ́ sómụ́ ledre bɨ ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí ní. ⁶Ɨ́ꞌɨ, ndaá ꞌbɨ ené kenée wá. Togụ́ idí kóo kenée yá, sị́ ledre bɨ zɨ́ Lomo ꞌdécị ngbanga ꞌyị lúyú ledre e gɨ roa ní ndaá ꞌbɨ ené e wá. ⁷Togụ́ ꞌyị uku ledre kɨ́dí, “Ṛanga bɨ mándị́sị ṛánga ndịsị óto ngíti géyị ꞌyị e zɨ́ye ndị́sịyé kófó ịrị Lomo gɨ zɨ́a bɨ Lomo ndaá ꞌbɨ ené ꞌyị ṛanga wá ní, Lomo nɨ nda ꞌdécị ngbangamá gɨ ro ꞌdi?” ⁸Ngíti ꞌyị utúasá kpá go úku ledre kɨ́dí, “Idízé ndị́sị úku sínyi ledre gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ówo éyị́ bɨ nɨ bɨlámáne ní ꞌdi?” Ngíti géyị ꞌyị e ukunɨ́ kɨ́dí ndịsịzé úku ledre kenée. Éyị́ ndaá ꞌbɨ ené kenée wá, ṛanganɨ́ yị́ eyé née ṛanga. Nɨ mɨútúásáne zɨ́ Lomo ꞌdóꞌdo ꞌyị ga gére née.

ꞌYị e nɨyí mbá ꞌyị lúyú ledre e

⁹Ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráze Yụ́da e somụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí mɨméngị ledre eyé nɨ dụụ́ ne bɨlámáne do komo Lomo rómo ꞌbɨ kúfú ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní. Éyị́ ndaá ꞌbɨ ené kenée wá, gɨ zɨ́a zée Yụ́da e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní, azé mbá ꞌyị lúyú ledre e. ¹⁰Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí,

“ꞌYị bɨ kị́éꞌdo káa yaá nɨ mɨútúásáne kacɨ́ komo Lomo ní ndaá.

¹¹ꞌYị bɨ kị́éꞌdo káa yaá owoyeme ledre ꞌbɨ Lomo go, bɨlámáne ní ndaá.

ꞌYị bɨ nɨ kɨ́ ꞌbú Lomo doné ní ndaá.

¹²ꞌYị e za mbá oyónɨ́ sogoyé go zɨ́ Lomo,

Nɨyí yị́ eyé go káa zɨ́ gbékpị́ cící éyị́ ní.

ꞌYị bɨ kị́éꞌdo káa yaá ndịsị méngị bɨlámá ledre ní ndaá.”3:12 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 14:1-3, 53:1-3, ꞌYị ꞌdódo ledre~e 7:20

¹³“Ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ úku yée ní inyinɨ́ wá.

Dondeneyé ndịsị ṛánga yị́ ené dụụ́ ṛanga.”3:13 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 5:9

“Ódro bɨ ndịsị ólụ́ógụ gɨ tarayé ní nɨ bɨsinyíne káa zɨ́ wowó kámá okó ní.”3:13 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 140:3

¹⁴“ꞌYị ga gére née odụ ledre eyé nɨ dụụ́ lómụ ꞌyị e.”3:14 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 10:7

¹⁵“Mɨmbéꞌdeyé ndịsị ésị́ ꞌdiya zɨ́ye ndị́sịyé óto uṇgú ro ꞌyị e.

¹⁶Ogụnɨ́ eyé dongará ꞌyị e kɨ́ bikịdrị́ wá, ndịsịnɨ́ ógụ ꞌbɨ eyé yị́ eyé fú lá kɨ́ bɨsinyí ledre.

¹⁷Ilinɨ́ eyé ledre bɨ ndị́sị óto ꞌyị e zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi ní wá.”3:17 Isáya 59:7,8

¹⁸“Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, erénɨ́ eyé kpá Lomo wá.”3:18 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 36:1

¹⁹Née sị́ ledre bɨ máúku ledre gɨ zɨ́a zɨ́se lorụ uku kɨ́dí, ꞌyị bɨ kị́éꞌdo yaá ndaá ꞌyị lúyú ledre wá ní ndaá. ꞌYịmaꞌdí e za mbá nɨyí ꞌyị lúyú ledre e do komo Lomo. ²⁰ꞌYị nɨ bo nɨ úku ledre ya née ndaá ꞌyị lúyú ledre wá, Née ndịsị méngị ledre e za mbá kacɨ́ lorụ? Lorụ ndịsị úku ꞌdódo mbá bɨsinyí mɨméngị ledre ezé e.

Ṇgúṇgu ledre nɨ mɨsiꞌdi ꞌbɨ ómo

²¹Bɨ ba ní, mɨkánda mɨsiꞌdi nɨ goó bo kpị́ gɨ zɨ́ lorụ bɨ kóo Mụ́sa eké sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo bɨ ꞌyị nɨ útúásá ídí doa káa do mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo ní. Lomo ꞌdodo ogụ go. Mɨsiꞌdi máa née nɨ ledre bɨ kóo Mụ́sa éké, zɨ́ nébị e kpá ódroyé kóo gɨ roa go ꞌdesị́ ní. ²²Odụ mɨsiꞌdi bɨ zɨ́ ꞌyị e ídíye doa mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní nɨ dụụ́ ṇgúṇgu ledre Kɨ́résịto Yésụ, abú áyí gɨ sɨmɨ kúfú máa wo be ꞌdi. ²³ꞌYịmaꞌdí e za mbá luyúnɨ́ kóo ledre go, utúasánɨ́ útúásá kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené e wá. ²⁴Yị́ ené tɨ́ lá gɨ zɨ́a bɨ Lomo nɨ bɨlámá ꞌyị ní, ꞌbúze ꞌyịmaꞌdí e ofụ doa go. Zɨ́a kása Kɨ́résịto Yésụ ógụ yómo zée gɨ sɨmɨ umbu bɨ kóo azé úyu a ze gɨ zɨ́ lúyú ledre ezé e ní. ²⁵Lomo kasaogụ Yésụ úyuné káa do ꞌdáná éyị́ gɨ ro yémelúgu dongaráze kéne. ꞌYị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní, Lomo nɨ yómo yée. ꞌDáꞌdá zɨ́ Yésụ kɨ́ ógụné, Lomo ndịsị kóo ụ́tụsɨmɨné mɨụ́tụ ꞌdoꞌdo ené kóo ꞌyị lúyú ledre e wá. ²⁶Gɨ zɨ́ kéyị née ní, cakaba Lomo ꞌdódo maꞌdíi ledre ené go kpụrụ́ gɨ sɨmɨ umbu bɨ Yésụ uyu gɨ rozé ní. Mengị ledre ga gére née kenée gɨ ro zɨ́a ꞌdódo a kɨ́dí née lụlụoyó lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ ní go ꞌdáꞌba.

²⁷Bɨ née ní ní, éyị́ nɨ bo zɨ́ze mbófo rozé gɨ roa? Ɨ́ꞌɨ, éyị́ ndaá. ꞌYịmaꞌdí utúasá ené útúásá kacɨ́ komo Lomo gɨ zɨ́ lódụ́ kacɨ́ lorụ ꞌbɨ Mụ́sa wá, yị́ ené gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇguzé ledre Yésụ ní. ²⁸Utúasázé kacɨ́ komo Lomo ba ndaá ꞌbɨ ené gɨ zɨ́a bɨ ndịsịzé méngị ledre ga bɨ lorụ ꞌbɨ Mụ́sa uku yée ní wá, yị́ ené gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇguzé ledre Yésụ ní. ²⁹Ndị́sịsé sómụ́ a káa zɨ́ éyị́ bɨ Lomo oto lá dụụ́ ꞌbú kúfúze Yụ́da e ní? Ɨ́ꞌɨ, oto kpá ꞌbú kúfú ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní. ³⁰Lomo nɨ dụụ́ kị́éꞌdo. Mɨsiꞌdi bɨ azé útúásá doa kacɨ́ komoa togụ́ zée Yụ́da e togụ́ mbú ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní, nɨ dụụ́ kị́éꞌdo togụ́ ṇguṇguzé ledre Yésụ go ní. ³¹Káa zɨ́ bɨ ṇguṇguzé nda go ledre Yésụ ní, idízé mu ụ́cụóyó lorụ ga bɨ Mụ́sa éké yée ní ꞌdáꞌba? Ɨ́ꞌɨ, ndaá kenée wá. Ndịsịzé née óto ledre ga bɨ kóo Mụ́sa eké yée ní zɨ́ye ídíye maꞌdíi.

Abarayáma nɨ mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo

¹Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ídísé ówo a bɨlámáne kɨ́dí Abarayáma nɨ tɨ́ maꞌdíi ꞌyị bɨ ꞌdiꞌbi ledre ꞌbɨ Lomo go kɨ́ngaya, nɨ kpá mongụ́ bulúnduzé tara mbotụ ezé ꞌbɨ Yụ́da e ní. ²Idí ya kóo bɨlámá mɨméngị ledre ꞌbɨ Abarayáma oto wo ne zɨ́a útúásáne káa do mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo, káa bɨ nɨ kóo ndị́sị mbófo roné gɨ roa. Ɨ́ꞌɨ, ndaá ꞌbɨ ené kenée wá. ³Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Abarayáma utúasá kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené yị́ ené gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní.”4:3 Dosị́ éyị́~e 15:6

⁴Késị́ bɨ ndịsịnɨ́ íꞌbí a zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko do odụ éfé ní ndaá ꞌbɨ ené káa do sáká éyị́ wá, yị́ ené gɨ zɨ́a mengịnɨ́ moko go gɨ roa. ⁵Togụ́ ꞌyị ndịsị tɨ́ fú dụụ́ méngị moko óyólóꞌbó sómụ́ ledre ené zɨ́a ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo wá, utúasá útúásá kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené wá.

⁶Ngúru mongụ́ ꞌyị Dawídi eké omo kóo ledre sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, éyị́ bɨ ndịsị óto ꞌyị zɨ́a ídíne mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo ní ndaá ꞌbɨ ené bɨlámá moko ené wá, yị́ ené ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo. ⁷Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí,

“ꞌYị ga bɨ nɨyí ídí kɨ́ rokinyi kɨ́ngaya ní

yị́ ené yée ga bɨ Lomo otoomo lúyú ledre eyé go ní.

⁸Maꞌdíi, ꞌyị née nɨ ídí kɨ́ rokinyi kɨ́ngaya

gɨ zɨ́a lúyú ledre bɨ kóo roa ní Ngére Lomo ꞌdiꞌbioyó go.”4:8 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 32:1,2

⁹Sómụ́sé ꞌbɨ esé kɨ́dí rokinyi née nɨ ídí dụụ́ zɨ́ze Yụ́da e gɨ zɨ́a bɨ utúzé go ngbuṛu ní, togụ́ kpá zɨ́ kúfú ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní? Káa zɨ́ bɨ kóo máúku úwúsé go ní, kɨ́dí Abarayáma utúasá kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní. ¹⁰Abarayáma utúasá kacɨ́ komo Lomo ndaá ꞌbɨ ené gɨ do kacɨ́ a bɨ utú go ngbuṛu ní wá, yị́ ené ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́a kɨ́ útúne ngbuṛu. ¹¹Abarayáma ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ꞌdáꞌdá nɨ nda fú útú ngbuṛu. Utú nda ngbuṛu gɨ ꞌdáꞌba lá gɨ ro do ꞌdódo a kɨ́dí née nɨ go mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo. Née sị́ ledre bɨ nɨ gɨ zɨ́a bulúndu ꞌyị ga bɨ za mbá ṇguṇgunɨ́ ledre Lomo go abú utúnɨ́ ngbuṛu wá ní. ¹²Abarayáma nɨ kpá bulúndu ꞌyị ga bɨ utúnɨ́ go ngbuṛu ní, ꞌbúó togụ́ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go káa zɨ́ bɨ kóo Abarayáma maꞌdáa ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ꞌdáꞌdá zɨ́a kɨ́ útúne ngbuṛu ní.

¹³Lomo uku kóo ledre kɨ́dí née nɨ íꞌbí do sogo káṇgá mbá zɨ́ Abarayáma kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e zɨ́a ídíne káa do ꞌbɨ eyé. Lomo uku ené kóo ledre née gɨ zɨ́a bɨ Abarayáma ndịsị lódụ́ kacɨ́ lorụ ga bɨ Mụ́sa eké yée ní wá, yị́ ené gɨ zɨ́a bɨ Abarayáma maꞌdáa ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní. ¹⁴Idí yaá Lomo ili kóo méngị bɨlámá ledre dụụ́ zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndị́sịné lódụ́ kacɨ́ lorụ ní yá, káa bɨ moko ndaá ba sɨmɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo wá. ¹⁵Togụ́ lorụ nɨ bo yá, ꞌdoꞌdó nɨ bo zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí ꞌdéwe lorụ maꞌdáa ní. Togụ́ lorụ ndaá yá, éyị́ bɨ nɨyí ꞌdéwe a ní ndaá.

¹⁶Lomo ndịsị íꞌbí éyị́ zɨ́ ꞌyị e kacɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdené gɨ zɨ́a ili idínɨ́ ótoómo royé mbá zɨ́ne. Éyị́ bɨ kóo Lomo uku ledre a kɨ́dí née nɨ íꞌbí a zɨ́ Abarayáma kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e ní, nɨ gɨ ro ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go káa zɨ́ Abarayáma ní. Ndaá ꞌbɨ ené dụụ́ zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí kɨ́ lorụ zɨ́ye ní wá. Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́ Abarayáma ídíne go bulúnduzé ga bɨ ṇguṇguzé ledre ꞌbɨ Lomo ní. ¹⁷Née sị́ ledre bɨ Lomo uku ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, “Máóto yị́ị go káa do bulúndu tụ́ꞌdụ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e.”4:17 Dosị́ éyị́~e 17:5 Gɨ zɨ́a mɨméngị ledre ꞌbɨ Abarayáma nɨ mɨútúásáne kacɨ́ komo Lomo, zɨ́a ị́nyịné ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ndịsị úru ꞌyị e ne gɨ sɨmɨ umbu, kpá ꞌyị otoogụ éyị́ e ní.

¹⁸Gɨ zɨ́a bɨ Abarayáma oto komoné kacɨ́ ledre bɨ Lomo uku zɨ́a ní, zɨ́a ídíne ꞌbụ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ní za mbá tɨ́ káa zɨ́ kóo Lomo uku zɨ́a kɨ́dí, “Bulúnduyị́ e nɨyí karanée ídí kpá tụ́ꞌdụ́ kenée.”4:18 Dosị́ éyị́~e 15:5¹⁹Abú Abarayáma owo tɨ́ go kɨ́dí née ngoko go gɨ zɨ́a sɨmɨbi doné go cị́ ịnyị (100), meꞌbené Sára nɨ go kpá ngokoné yée utúasánɨ́ lolụ kóo ndíki owụ́ e wá yá, ²⁰zɨ́a kóo fú lá óto komoné kacɨ́ ledre kóo Lomo uku zɨ́a ní. Zɨ́ ṇgúṇgu ledre ené íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́a, zɨ́a ndị́sịné íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo. ²¹Gɨ zɨ́a owo bú kɨ́dí ledre bɨ Lomo uku zɨ́ne ba ní, nɨ méngị roné gɨ zɨ́a, rokoꞌbụ nɨ zɨ́ Lomo maꞌdáa. ²²Née sị́ ledre bɨ Abarayáma utúasá kacɨ́ komo Lomo gɨ zɨ́a káa do mbigí ꞌyị ené ní. ²³Abú Abarayáma nɨ mɨútúásáne kacɨ́ komo Lomo yá, ndaá lá dụụ́ wo wá, ²⁴azé kpá mɨútúásáze kacɨ́ komo Lomo gɨ zɨ́a ṇguṇguzé ledre ené go, gɨ zɨ́a uru Ngére ezé Yésụ ne gɨ sɨmɨ umbu. ²⁵Yésụ uyu gɨ ro lúguóyó lúyú ledre ezé.

Utúasázé go kacɨ́ komo Lomo

¹Éyị́ bɨ karaba oto zée zɨ́ze útúásáze kacɨ́ komo Lomo ní, nɨ ledre ené bɨ ṇguṇguzé ní. Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́a kásaógụ owụ́ ꞌbɨ ené Kɨ́résịto Yésụ bɨ nɨ Ngére ní ꞌdíꞌbilúgu zée zɨ́ne. ²Gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇguzé ledre ꞌbɨ Lomo ní, oto zée go zɨ́ze ówoyéme mɨmbéꞌde Lomo bɨ bɨlámáne rozé ní. Azé go kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ zɨ́a owoyemezé go kɨ́dí, azé karanée ídí ꞌbe ꞌbɨ Lomo sɨmɨ mongụ́ rokinyi. ³Ndaá kpá lá dụụ́ ledre máa wo née wá, togụ́ ꞌdoꞌdó ndiki zée mbú ne yá, azé kpá lá ndị́sị íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ zɨ́a karanée gɨ do kacɨ́ ꞌdoꞌdó née, azé ídí kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́ Lomo. ⁴Togụ́ torozé go kpá fú lá ngbúó yá, azé útúásá kacɨ́ komo Lomo gɨ zɨ́a azé go kɨ́ mongụ́ óto komo zɨ́a. ⁵Utúasá ené ótoómo zée fú lá sɨmɨ ꞌdoꞌdó wá gɨ zɨ́a oto ꞌbúze go doné kɨ́ngaya zɨ́a iꞌbí ꞌDówụ́ne ógụ ndị́sịné sɨmɨzé ndị́sị íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ze gɨ ro zɨ́ze óto ꞌbúne kɨ́ngaya.

⁶Mengị bɨlámá ledre née zɨ́ze kenée gɨ zɨ́a owo bú kɨ́dí utúasázé yómo rozé kɨ́ rozé wá. Zɨ́a kása Kɨ́résịto ógụ yómo zée. ⁷Maꞌdíi ꞌyị bɨ kị́éꞌdo do sogo káṇgá ba nɨ ṇgúṇgu a zɨ́ne úyuné gɨ ro ezené ní ndaá. Abú eze a máa née nɨ mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo togụ́ nɨ ꞌyị méngị bɨlámá ledre. Togụ́ zɨ́ ꞌyị úyuné gɨ ro ezené kenée yá, ꞌbúó togụ́ nɨ ódó mɨmbéꞌdené mɨódó. ⁸Lomo oto ꞌbúze go kɨ́ngaya tɨ́ bɨ ngárá ndazé bɨlámá ꞌyị e wá ní, zɨ́a kásaógụ Kɨ́résịto úyuné do bi kacɨ́ze.

⁹Káa zɨ́ bɨ Yésụ uyu go gɨ rozé, Lomo ꞌdiꞌbioyó lúyú ledre ezé go gɨ zɨ́a ní, azé nda go mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, mɨmbéꞌde Lomo esị́ lolụ rozé wá. ¹⁰Abú azé kóo ezeokó Lomo yá, sɨmɨ bɨ Yésụ ogụ úyu gɨ rozé ní, dongaráze eme go kɨ́ Lomo. Azé ídí go trịdrịzé za fí káa zɨ́ bɨ Yésụ urú gɨ sɨmɨ umbu zɨ́a ídíne trịdrịné za fí ní. ¹¹Ndaá ídí lá dụụ́ ledre máa wo née wá, idízé ndị́sị mbófo Lomo gɨ ro bɨlámá ledre bɨ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé mengị, zɨ́a yéme dongaráze kɨ́ Lomo gɨ ro zɨ́ze ídíze mbigí ꞌyị ené e ní.

Ledre gɨ ro Ádama e kɨ́ Kɨ́résịto

¹²Gɨ zɨ́a bɨ Ádama nɨ mɨzefị ꞌyị lúyú ledre ní, zɨ́ lúyú ledre ógụné do sogo káṇgá mbá, zɨ́ umbu ógụné do ꞌyịmaꞌdí e gɨ zɨ́a nɨyí go mbá ꞌyị lúyú ledre e. ¹³Lomo nɨ úkuíꞌbí lorụ zɨ́ Mụ́sa éké a ní, lúyú ledre nɨ kóo kú goó bo. Tɨ́ lá gɨ zɨ́a bɨ lorụ ndaá ꞌbɨ ené aka kóo wá ní, éyị́ bɨ nɨ ꞌdódo a kɨ́dí ꞌyị ndítíꞌdófụ do lorụ go ní ndaá. ¹⁴ꞌYịmaꞌdí e tonónɨ́ kóo úyu go kú ꞌdesị́ do ndéréógụné gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ zɨ́ Lomo íꞌbíógụ lorụ zɨ́ Mụ́sa éké a ní. Abú ꞌyị ga gére née nditíꞌdofụnɨ́ eyé gɨ do lorụ ꞌbɨ Lomo káa zɨ́ bɨ kóo Ádama mengị ní wá ndotó.

Ledre née ꞌdodo kɨ́dí Ádama nɨ manda ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ kóo ꞌdesị́ ní, Yésụ nɨ ꞌbɨ ené manda ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ utúasánɨ́ go kacɨ́ Lomo ní. ¹⁵Éyị́ ga bɨ Ádama kɨ́ Yésụ mengịnɨ́ ní oto éyị́ e gbre zɨ́ye méngị royé zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e. Éyị́ ga bɨ mengịnɨ́ yée ní nɨyí mbá mɨngúngúcua nderénɨ́ eyé do mɨsiꞌdi kị́éꞌdo wá. Kála ledre bɨ Ádama kala kúrú Lomo ní ꞌdiꞌbiogụ umbu go do tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e. Kpá kenée úwú kúrú Lomo bɨ Kɨ́résịto Yésụ uwú ní, ꞌdiꞌbiogụ trịdrị go zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e gɨ zɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌde Lomo bɨ royé ní. ¹⁶Lúyú ledre ꞌbɨ bɨkéṛị́ ꞌyị oto mɨmbéꞌde Lomo ésị́ne zɨ́a ꞌdécị ngbanga ꞌyịmaꞌdí e. Sáká éyị́ bɨ Lomo mengị kpụrụ́ gɨ sɨmɨ Yésụ ní oto tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e go zɨ́ye útúásáye komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené e. ¹⁷Bɨkéṛị́ ꞌyị luyú ledre ne zɨ́ umbu ógụné komo ꞌyịmaꞌdí e mbá. Sɨmɨ bɨ Kɨ́résịto Yésụ ogụ zɨ́a úyuné gɨ ro ꞌyịmaꞌdí e ní, zɨ́ mɨmbéꞌde Lomo ị́drị́ne ro ꞌyị ga bɨ ndikinɨ́ sáká éyị́ bɨ gɨ zɨ́ Lomo maꞌdáa ní, zɨ́a yómo yée.

¹⁸Káa zɨ́ bɨ kenée ní, kála ledre bɨ kóo Ádama kala ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ ledre ené kpá kɨ́ ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e mbá sínyíne komo Lomo zɨ́a ꞌdécị ngbangayé mbá. Nda gɨ zɨ́a bɨ ngárá Yésụ kala ené kúrú Lomo wá ní, zɨ́a ógụné úyuné gɨ rozé karaba zɨ́ze útúásáze kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené e. ¹⁹Gɨ zɨ́ kála ledre ꞌbɨ bɨkéṛị́ ꞌyị, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ídíye mbá ꞌyị lúyú ledre e. Kpá kenée gɨ zɨ́ bɨkéṛị́ ꞌyị bɨ uwú kúrú Lomo ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ídíye mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.

²⁰Ekénɨ́ lorụ gɨ ro zɨ́a ꞌdódoógụ lúyú ledre nda za kɨ́ngaya. Sɨmɨ bɨ ꞌyị e nɨyí ndị́sị lúyú ledre nda za kɨ́ngaya ní, zɨ́ mɨmbéꞌde Lomo nda ị́drị́ne royé kɨ́ngaya. ²¹Káa zɨ́ bɨ lúyú ledre alaꞌdụtụ do ꞌyịmaꞌdí e mbá, zɨ́a ꞌdíꞌbiógụ umbu doyé ní, kpá kenée mɨmbéꞌde Lomo alaꞌdụtụ do ꞌyị ga bɨ utúasánɨ́ go kacɨ́ komoa ní zɨ́a ꞌdíꞌbiógụ trịdrị bɨ za fí ní zɨ́ye kpụrụ́ gɨ sɨmɨ Kɨ́résịto Yésụ bɨ nɨ Ngére ezé ní.

Urúzé gɨ sɨmɨ umbu ꞌbɨ lúyú ledre go

¹Owozé go kɨ́dí mɨmbéꞌde Lomo nɨ bɨlámáne káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, idízé fú ndị́sị lúyú ledre ꞌduꞌdorụ́ gɨ ro zɨ́ Lomo ndị́sịné ótoómo ledre zɨ́ze gɨ zɨ́a bɨ mɨmbéꞌdea nɨ bɨlámáne ní? ²Ɨ́ꞌɨ, ndaá kenée wá. Sɨmɨ bɨ kóo ngárá ṇguṇguzé aka ledre Yésụ wá ní, azé yị́ ezé kóo go mbá umbuzé sɨmɨ lúyú ledre. Nda bɨ iꞌbínɨ́ babatị́za zɨ́ze ní, urunɨ́ zée go gɨ sɨmɨ umbu ꞌbɨ lúyú ledre zɨ́ze ídíze trịdrịzé. ³Zée ga bɨ za mbá ꞌdiꞌbizé babatị́za kɨ́ ịrị Kɨ́résịto Yésụ ní, nɨ yị́ ené kóo go káa zɨ́ éyị́ bɨ uyuzé go ndro kɨ́ Yésụ ní. ⁴Sɨmɨ bɨ iꞌbínɨ́ babatị́za zɨ́ze ní, nɨ kóo káa zɨ́ éyị́ bɨ kóo uyuzé go mɨúyu do óto zée ndro kɨ́ Kɨ́résịto ní. Iꞌbínɨ́ babatị́za zɨ́ze gɨ ro zɨ́ze úrúze sɨmɨ mɨkánda trịdrị cé káa zɨ́ bɨ ꞌBụzé Lomo kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné uru Kɨ́résịto ní.

⁵Káa zɨ́ bɨ azé kóo go kɨ́ Yésụ éyị́ kị́éꞌdo sɨmɨ mɨúyua ní, azé go kpá éyị́ kị́éꞌdo kéne sɨmɨ mɨúrúa. ⁶Owozé go kɨ́dí kuṛú mɨméngị ledre ga bɨ kóo azé kɨ́e ní, Yésụ ꞌdiꞌbi kóo go mbá roné úyuné kɨ́e do mɨngbúngbu kágá. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ndazé lolụ fú lá ꞌyị lúyú ledre e wá. ⁷Lúyú ledre ndaá lolụ kɨ́ rokoꞌbụné dozé wá gɨ zɨ́a uyuzé go zɨ́ze ólụ́ógụ ezé gɨ sɨmɨ a.

⁸Káa zɨ́ bɨ Kɨ́résịto uyu gɨ rozé ní, uyuzé kóo go ndro kéye. Nda sɨmɨ bɨ urú ní, zɨ́ze úrúze ndro kéye. ⁹Gɨ zɨ́ kéyị née, owoyemezé go bɨlámáne, kɨ́dí bɨ kóo Kɨ́résịto uyu zɨ́a úrúne ní, uyu andá ené lolụ roné wá, nɨ nda ídí ené go trịdrị za fí. ¹⁰Sɨmɨ bɨ uyu gɨ ro lúyú ledre ezé ní, uyu dụụ́ kɨ́ꞌdi kéṛị́, urú kpá dụụ́ kɨ́ꞌdi kérị́. Nɨ cakaba mɨndị́sịné trịdrị kɨ́ Lomo do bi kị́éꞌdo za fí.

¹¹Ídísé ówo a kɨ́dí lúyú ledre alaꞌdụtụ lolụ dosé wá, Kɨ́résịto Yésụ iꞌbí mɨkánda trịdrị go zɨ́se, ásé go trịdrịsé zɨ́ Lomo. ¹²Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, ndásé ótoómo lúyú ledre zɨ́a ídíne ngére esé, zɨ́se ndị́sịsé méngị dụụ́ bɨsinyí ledre ga bɨ rosé ili yée ní wá, gɨ zɨ́a rosé née nɨ ógụ úyu ené mɨúyu. ¹³Káa zɨ́ bɨ Lomo iꞌbí mɨkánda trịdrị go zɨ́se ní, ndásé lolụ íꞌbí rosé ndị́sị méngị bɨcayi ledre ga bɨ rosé ili yée ne ní wá. Ídísé íꞌbí rosé ndị́sị méngị dụụ́ ledre ga bɨ Lomo ili yée ní. ¹⁴Lúyú ledre nda ídí ngére dosé wá gɨ zɨ́a lorụ bɨ Mụ́sa eké ní alaꞌdụtụ ené dosé wá. Bɨlámá mɨmbéꞌde Lomo bɨ rosé ní, alaꞌdụtụ yị́ ené dosé goó ne.

Azé nda go owụ́kụlụ́ ꞌbɨ Lomo

¹⁵Káa zɨ́ bɨ ndazé lolụ sị́ lorụ bɨ Mụ́sa eké ní wá ní, bɨlámá mɨmbéꞌde Lomo bɨ rozé ní, alaꞌdụtụ yị́ ené dozé goó ne ní, idízé mu ndáꞌba ndị́sị lúyú ledre? Ɨ́ꞌɨ, éyị́ ndaá ídí kenée wá.

¹⁶Ndásé ótoómo rosé káa do owụ́kụlụ́ ꞌbɨ lúyú ledre zɨ́a ídíne ngére esé wá, gɨ zɨ́a lúyú ledre ndịsị ꞌdíꞌbiógụ umbu. Bɨlámá a ídísé ótoómo Lomo zɨ́a ídíne ne Ngére esé zɨ́se ndị́sịsé méngị dụụ́ ledre ga bɨ ili yée ní. ¹⁷Kóo ꞌdesị́ ní, ásé kóo owụ́kụlụ́ ꞌbɨ lúyú ledre. Mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ zɨ́a ꞌdíꞌbisé bɨlámá ledre ené bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdódo a zɨ́se ní go kɨ́ mɨmbéꞌdesé kị́éꞌdo. ¹⁸Lomo otoomo sée gɨ sɨmɨ lúyú ledre esé e go, ásá nda go owụ́kụlụ́ ené e.

¹⁹Mándị́sị úku ledre owụ́kụlụ́ e zɨ́se gɨ ro zɨ́se ówoyéme ledre ga bɨ mándị́sị úku yée ní gɨ zɨ́a ṇgúṇgu ledre esé ndaá aka kɨ́ rokoꞌbụné wá. Kóo ꞌdesị́ ní, ótoómosé kóo rosé káa do owụ́kụlụ́ ꞌbɨ lúyú ledre, zɨ́se ndị́sịsé méngị ledre ga bɨ Lomo ndaá kɨ́ rokinyi gɨ royé wá ní. Ili nda go zɨ́se íꞌbí rosé mbá ndị́sị méngị dụụ́ éyị́ ga bɨ Lomo ili yée ní. ²⁰Sɨmɨ bɨ kóo lúyú ledre nɨ aka ngére esé ní, sómụ́ndíkisé esé kóo ledre méngị bɨlámá ledre ga bɨ nɨyí mɨútúásáye kacɨ́ komo Lomo ní wá. ²¹Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, éyị́ bɨ kóo ndíkisé sɨmɨ mɨméngị ledre ga bɨ kóo ásé sɨmɨ a ní ꞌdi? Bɨ tɨ́ lá komokenyị́ kɨ́ umbu ní. ²²Káa zɨ́ bɨ lúyú ledre ndaá lolụ ngére esé wá ní, ásé nda go owụ́kụlụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. Ndị́sịsé nda go méngị ledre ga bɨ nɨyí mɨútúásáye kacɨ́ komo Lomo ní, odụ a ásé ndíki trịdrị bɨ za fí ní. ²³Lúyú ledre ndịsị ꞌdiꞌbiogụ zɨ́ ꞌyị e umbu, Lomo ꞌdiꞌbiogụ ꞌbɨ ené zɨ́ ꞌyị e sáká éyị́ bɨ nɨ trịdrị bɨ za fí ní gɨ zɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdea bɨ rozé kpụrụ́ gɨ sɨmɨ Kɨ́résịto Yésụ bɨ nɨ Ngére ezé ní.

Ólụ́ógụsé gɨ sɨmɨ lorụ ꞌbɨ Mụ́sa go

¹Owụ́ ꞌbɨ Babá e, másómụ́ ówosé bú bɨlámáne kɨ́dí lorụ nɨ kɨ́ rokoꞌbụné dụụ́ do ꞌyị bɨ nɨ aka trịdrị ní. Máúku ledre ba zɨ́se, sée ga bɨ ówosé lorụ bú ní. ²Lị́lị a nɨ káa zɨ́ togụ́ ofụ́nɨ́ kára go yá, lorụ odóngeṛị wo go dụụ́ zɨ́ oꞌdo bɨ ofụ́ wo née. ꞌBúó togụ́ oꞌdo máa née uyu go yá, kára née ndaá lolụ mɨódóngéṛịné zɨ́ oꞌdo máa née wá. ³Togụ́ oꞌdo ꞌbɨ kára née nɨ aka bo zɨ́a ndéréne sóꞌdo ngíti oꞌdo yá, lorụ ya kɨ́dí née go lúyú ledre, kára née mengị ꞌberị go. Togụ́ oꞌdo ꞌbɨ kára née uyu go mɨúyu yá, kára máa née mengị ené née ꞌberị wá.

⁴Zée kése, azé kóo mbá sị́ lorụ. Sɨmɨ bɨ Kɨ́résịto uyu gɨ rozé ní, uyuzé kóo go ndro kéye. Zɨ́ze úrúze kpá ndro kéye gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé méngị éyị́ ga bɨ Lomo ili yée ní. ⁵Sɨmɨ bɨ kóo ngárá ṇguṇguzé aka ledre Yésụ wá ní, ndịsịzé kóo mbá méngị ledre ga bɨ rozé ili yée ní, ambá ledre maáge ndịsịnɨ́ ꞌdíꞌbiógụ umbu gɨ zɨ́a ndịsịzé kóo lódụ́ dụụ́ kacɨ́ lorụ bɨ Mụ́sa eké ní. ⁶Bɨ ba ní, ndazé ezé lolụ sị́ lorụ wá gɨ ro zɨ́ze méngị dụụ́ éyị́ ga bɨ Lomo ili yée ní gɨ zɨ́a kuṛú ledre ga bɨ azé kɨ́e ní uyunɨ́ gɨ sɨmɨzé go, mɨkánda ledre nɨ nda goó ne sɨmɨzé sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo.

Ị́cị́ okó kɨ́ lúyú ledre

⁷Bɨ née ní ní, lorụ nɨ bɨsinyí éyị́ ke? Ɨ́ꞌɨ, togụ́ lorụ ndaá kóo ídí wá yá, káa bɨ máútúásá ówo a bɨ kɨ́dí lúyú ledre nɨ bo ní wá. Káa zɨ́ bɨ lorụ uku kɨ́dí, “Ndá óto ꞌbú éyị́ ꞌbɨ ꞌyị wá ní.”7:7 Ólụ́ógụ 20:17, Gbre lorụ 5:21 Káa bɨ máútúásá kpá ówo a bɨ kɨ́dí óto ꞌbú éyị́ ꞌbɨ lafú ꞌyị e nɨ bɨsinyí ledre ní wá. ⁸Lúyú ledre oyóloꞌbó lorụ gɨ ro zɨ́ ꞌbú bɨsinyí ledre ndị́sị ngbóróne sɨmɨmá. Idí kóo lorụ nda ídí wá, káa bɨ lúyú ledre ndaá ba kɨ́ rokoꞌbụné wá. ⁹Sɨmɨ bɨ kóo ngárá máówo aka kóo lorụ wá ní, mááyí yị́ amá kóo kɨ́ ro domá. Sɨmɨ bɨ máówo nda lorụ ní, zɨ́ komomá líkpíne zɨ́ma ówoyéme a kɨ́dí lúyú ledre nɨ go sɨmɨmá kɨ́ngaya. ¹⁰Másómụ́ ꞌbɨ amá kóo kɨ́dí mɨndị́sịmá nɨ ídí bɨlámáne gɨ zɨ́ lorụ, ábuwá lorụ ogụ nda yị́ ené óto mɨndị́sịmá zɨ́a ídíne bɨsinyíne.

¹¹Lúyú ledre owo mɨꞌdogụ ené kpụrụ́ gɨ sɨmɨ lorụ, zɨ́a lóndo máa. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ mɨndị́sịmá nda ídíne go bɨsinyíne. ¹²Abú kenée ndotó, lorụ nɨ yị́ ené ꞌbɨ Lomo, nɨ bɨlámáne ndịsị ꞌdódo mbigí ledre ga bɨ Lomo ili yée ní.

¹³Togụ́ lorụ nɨ bɨlámá éyị́ ní, nɨ óto mɨndị́sịmá zɨ́a ídíne bɨsinyíne lárá a káa be ꞌdi? Ɨ́ꞌɨ, éyị́ ndaá kenée wá. Yị́ ené lúyú ledre bɨ owo mɨꞌdogụ ené kpụrụ́ gɨ sɨmɨ lorụ zɨ́a óto mɨndị́sịmá bɨsinyíne ní. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ꞌdodo go kɨ́dí lúyú ledre nɨ bɨsinyí éyị́. ¹⁴Owozé go kɨ́dí lorụ nɨ yị́ ené ꞌbɨ Lomo. Lúyú ledre nɨ yị́ ené gɨ zɨ́ma bɨ málányá yị́ amá fú ro méngị bɨsinyí mɨméngị ledre ní. ¹⁵Máówoyéme amá éyị́ bɨ mándị́sị méngị a ní wá, máméngị nda yị́ amá éyị́ bɨ ili zɨ́ma méngị a wá ní. ¹⁶Togụ́ mándị́sị méngị éyị́ ga bɨ ili kóo zɨ́ma méngị yée wá ní yá, máṇgúṇgu go kɨ́dí maꞌdíi lorụ nɨ yị́ ené bɨlámá éyị́. ¹⁷Máméngị amá éyị́ ga gére née máa wá, yị́ ené lúyú ledre bɨ álaꞌdụ́tụ domá ní, oto máa née zɨ́ma ndị́sịmá méngị ledre ga gére née.

¹⁸ꞌBú méngị bɨlámá ledre nɨ yị́ ené kóo tɨ́ bo domá, bi méngị a ndaá kóo zɨ́ma wá gɨ zɨ́a lúyú ledre oto kóo ꞌbe ꞌbɨ ené go sɨmɨmá. ¹⁹Gɨ zɨ́a bɨ ꞌbe ꞌbɨ lúyú ledre nɨ nda kóo sɨmɨmá ní, zɨ́a ndị́sịné gága máa, zɨ́ma nda ndị́sịmá méngị ledre ga bɨ ili yée ní. ²⁰Togụ́ máméngị lúyú ledre yá, née ndaá ꞌbɨ ené ledre amá wá, née ledre ꞌbɨ lúyú ledre bɨ oto ꞌbe ꞌbɨ ené sɨmɨmá ní.

²¹Lorụ ndịsị ꞌdódo a zɨ́ma, kɨ́ꞌdí bɨ máíli go méngị bɨlámá ledre ní, lúyú ledre bɨ sɨmɨmá ní ndịsịne ꞌdụ́tụ mɨsiꞌdi a gɨ zɨ́ma. ²²Abú kenée ndotó, zɨ́ma íꞌbí romá kɨ́ sómụ́ ledre amá mbá méngị dụụ́ ledre bɨ lorụ ꞌbɨ Lomo ili zɨ́ma méngị a ní. ²³Máówo go kɨ́dí do okó e nɨyí bo gbre do mɨmbéꞌdemá kacɨ́ kadra mbá ndị́sị óṛó royé. Ngíti a ili máídí ndị́sị méngị bɨsinyí ledre, ngíti a ili ꞌbɨ ené máídí ndị́sị méngị ledre bɨ Lomo ili ní. ²⁴Máówo kóo wá, mááyí kóo ólụ́ógụ gɨ sị́ sị́lị́ lúyú ledre bɨ alaꞌdụtụ domá ní lárá a káa be ꞌdi? ²⁵Mbófo éyị́ zɨ́ Lomo, zɨ́a kásaógụ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé yómo máa.

Mándị́sị nda go méngị éyị́ bɨ lorụ ené ili ní, tɨ́ lá gɨ zɨ́a bɨ mááyí ꞌyịmaꞌdí ní, romá ili fú lá máídí méngị bɨsinyí ledre.

Mɨkánda trịdrị nɨ gɨ zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo

¹Káa zɨ́ bɨ azé go ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní, Lomo ꞌdecị ené ngbangazé bɨsinyíne wá, ²gɨ zɨ́a ꞌDówụ́ Lomo ꞌdiꞌbioyó zée gɨ sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ lúyú ledre bɨ kóo nɨ ꞌdíꞌbiógụ umbu dozé ní go. Iꞌbí nda mɨkánda trịdrị go zɨ́ze gɨ zɨ́ bɨlámá ledre bɨ Kɨ́résịto Yésụ méngị zɨ́ze ní. ³Lorụ ꞌbɨ Mụ́sa utúasá ené íꞌbí mɨkánda trịdrị zɨ́ze wá, gɨ zɨ́a lúyú ledre bɨ alaꞌdụtụ dozé ní ꞌdiꞌbioyó rokoꞌbụ gɨ zɨ́ze go. Née sị́ ledre bɨ Lomo kasaogụ owụ́ ꞌbɨ ené Yésụ zɨ́ze yáa káa do ꞌyịmaꞌdí gɨ ro zɨ́a rómo komo lúyú ledre. ⁴Lomo mengị ledre née kenée gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé méngị dụụ́ bɨlámá ledre ga bɨ nɨyí mɨútúásáye káa zɨ́ bɨ Lorụ ꞌbɨ Mụ́sa uku ní. Ndịsịzé nda go méngị dụụ́ ledre ga bɨ ꞌDówụ́ Lomo uku yée ní, ndaá lolụ kacɨ́ ledre ga bɨ rozé ili yée ní wá.

⁵ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị ledre ga bɨ royé ili ní, iꞌbínɨ́ ꞌbɨ eyé sómụ́ ledre eyé mbá gɨ ro ledre ga bɨ royé ili yée ní. ꞌYị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ lódụ́ kacɨ́ ledre ga bɨ ꞌDówụ́ Lomo ndịsị úku yée ní, iꞌbínɨ́ ꞌbɨ eyé sómụ́ ledre eyé mbá zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo. ⁶Mɨméngị ledre kacɨ́ sómụ́ ledre bɨ rozé ili yée ní, ndịsị ꞌdíꞌbiógụ zɨ́ ꞌyị umbu. Mɨméngị ledre kacɨ́ sómụ́ ledre bɨ ꞌDówụ́ Lomo ndịsị íꞌbí a ne ní, ndịsị óto ꞌyị e zɨ́ye ídíye kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní kpá kɨ́ mɨmbéꞌde kịdrị́. ⁷ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị dụụ́ ledre ga bɨ royé ili yée ní, nɨyí ezeokó Lomo. Gɨ zɨ́ kéyị née utúasánɨ́ eyé méngị ledre kacɨ́ lorụ ꞌbɨ Lomo wá. ⁸ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị dụụ́ ledre ga bɨ royé ili yée ní, utúasánɨ́ eyé óto Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi wá.

⁹Sée ga bɨ ngárá méngịsé lolụ ledre ga bɨ rosé ili yée ní wá ní, ásá nda go kpị́ gɨ zɨ́a ꞌDówụ́ Lomo nɨ nda go sɨmɨsé ndị́sịsé nda go méngị ledre ga bɨ ndịsị úku yée zɨ́se ní. ꞌYị ga bɨ ngárá Kɨ́résịto ndaá do mɨmbéꞌdeyé wá ní, ndanɨ́ eyé ꞌyị ené e wá. ¹⁰Káa zɨ́ bɨ Kɨ́résịto nɨ go do mɨmbéꞌdesé ní, abú gbékpị́ rosé née nɨ úyu gɨ zɨ́a bɨ lúyú ledre ꞌdiꞌbiogụ umbu go do sogo káṇgá ní yá, ꞌDówụ́ Lomo nɨ íꞌbí mɨkánda trịdrị zɨ́se gɨ zɨ́a útúásásé go kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené e. ¹¹Lomo bɨ kóo uru Kɨ́résịto Yésụ gɨ sɨmɨ umbu ní, nɨ kpá úru sée gɨ sɨmɨ umbu gɨ zɨ́a ꞌDówụ́ Lomo nɨ go sɨmɨsé.

¹²Owụ́ ꞌbɨ Babá e, káa zɨ́ bɨ ngárá lúyú ledre alaꞌdụtụ lolụ dosé wá ní, ndásé lolụ ndị́sị méngị éyị́ ga bɨ rosé ili yée ní wá. ¹³Togụ́ ndị́sịsé méngị bɨsinyí ledre, Lomo nɨ ꞌdécị ngbangasé bɨsinyíne. Ídísé ótoómo mɨmbéꞌdesé zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ndị́sịné sɨmɨ a zɨ́a íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se, gɨ ro zɨ́se ótoómo bɨsinyí ledre e za mbá ꞌdáꞌba.

¹⁴ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị ledre e kacɨ́ kúrú ꞌDówụ́ Lomo ní, nɨyí go mbigí owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. ¹⁵Lomo iꞌbí ꞌDówụ́ne sɨmɨzé née gɨ ro ꞌdíꞌbióyó ngịrị kɨ́e gɨ rozé ꞌdáꞌba, gɨ do bɨ zɨ́ze ówo née káa do ꞌBụzé. ¹⁶ꞌDówụ́ Lomo ndịsị ódro do mɨmbéꞌdezé kɨ́dí maꞌdíi, azé owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. ¹⁷Káa zɨ́ bɨ ṇguṇguzé ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ owụ́ ꞌbɨ Lomo go ní, azé go ndro kɨ́ Yésụ owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. Káa zɨ́ bɨ kóo Yésụ ꞌdoꞌdó gɨ rozé ní, nɨ bɨlámáne zɨ́ze kpá ꞌdóꞌdóze gɨ ro ledre ené azé karanée ídí ndro kɨ́ Yésụ maꞌdáa sɨmɨ rokinyi.

Idízé kpá fú tóro ngbúó

¹⁸ꞌDoꞌdó ga bɨ ndịsịzé ꞌdóꞌdó yée ba za mbá nɨ lá owụ́ éyị́ cúkuꞌdée, utúasánɨ́ ótoásá a kacɨ́ mongụ́ úndru bɨ Lomo nɨ karanée íꞌbí a zɨ́ze ní wá. ¹⁹Éyị́ ga bɨ Lomo otoogụ yée do sogo káṇgá ba za mbá ndịsịnɨ́ óto komoyé gɨ ro mongụ́ úndru bɨ karanée Lomo nɨ íꞌbí a zɨ́ze owụ́ ꞌbɨ ené ní. Nɨyí kpá ndíki éyị́ gɨ sɨmɨ a. ²⁰Lomo otoogụ yị́ ené kóo éyị́ ga bɨ do sogo káṇgá ba go za mbá bɨlámáne. Karaba ba ní, éyị́ ga gére née ledre eyé sinyí go za mbá ndaá ꞌbɨ ené bɨ yaá ilinɨ́ ye kenée ní wá. Yị́ ené gɨ zɨ́ lúyú ledre ꞌbɨ bulúnduzé Ádama. Abú kenée ndotó, sinyíonzó ené roné za fí wá, ²¹gɨ zɨ́a Lomo nɨ líkpí éyị́ ga bɨ otoogụ yée ní gɨ sɨmɨ umbu bɨ nɨyí ógụ úyu a ní za mbá. Zɨ́a kpá íꞌbí éyị́ gɨ sɨmɨ mongụ́ úndru bɨ nɨ gú íꞌbí a zɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e ní zɨ́ye.

²²Owozé go kɨ́dí éyị́ ga bɨ do sogo káṇgá ní za mbá ndịsịnɨ́ náná do soyé gɨ zɨ́ éyị́ mɨówo bɨ royé ní káa zɨ́ mbámɨowụ́ ndịsị náná do soné gɨ zɨ́ owụ́ mɨówo gɨ ro árá ní. ²³Abú kenée ndotó, zée ga bɨ kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo sɨmɨzé ní, ndịsịzé aka kpá fú náná do sozé kɨ́ óto komozé gɨ ro zɨ́ Lomo ꞌdíꞌbi zée zɨ́ze ídíze káa do mbigí owụ́ ꞌbɨ ené e. Owozé go kɨ́dí maꞌdíi karanée óyólóꞌbó zée zɨ́ze ídíne mɨkándazé. ²⁴Sɨmɨ bɨ Lomo yomo zée ní, zɨ́a íꞌbí óto komo née zɨ́ze. Sị́ ledre bɨ zɨ́ ꞌyị ndị́sị óto komoné gɨ ro éyị́ bɨ iꞌbínɨ́ go zɨ́a ní ndaá. ²⁵Káa zɨ́ bɨ ngárá ledre née mengị aka roné wá ní, idízé tóro ngbúó kɨ́ ndị́sị ụ́tụsɨmɨzé káa zɨ́ bɨ azé go ndị́sị óto komozé gɨ ro ledre máa née ní ní.

²⁶Sɨmɨ bɨ azé go íni ini zɨ́ Lomo ní, ngíti géyị yá owozé ezé kacɨ́ íni ini maꞌdáa do bɨlámá mɨsiꞌdiné wá. Zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo nda ógụné sáká zée ndị́sị íni ini kɨ́ ṇgúṇgú roné zɨ́ Lomo gɨ rozé. ²⁷Lomo owo ledre ga bɨ do mɨmbéꞌdezé ní mbá bú, káa zɨ́ bɨ owo sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo bú sɨmɨ bɨ ꞌDówụ́ Lomo maꞌdáa nɨ ndị́sị ṇgúṇgú roné gɨ ro ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní káa zɨ́ bɨ Lomo ili ní.

²⁸ꞌYị ga bɨ otonɨ́ ꞌbú Lomo go za kɨ́ mɨmbéꞌdeyé mbá ní, Lomo nɨ ndị́sị lúrú bi kacɨ́ye kɨ́ rokoꞌbụné kpá za mbá. Gɨ zɨ́a geléogụ yée go káa do mbigí ꞌyị ené e. ²⁹Lomo owo kóo kú go ꞌdesị́ kɨ́dí née nɨ géléógụ zée, zɨ́ne óyólóꞌbó zée zɨ́ sómụ́ ledre ezé ídíne káa zɨ́ ꞌbɨ Yésụ ní. Yésụ maꞌdáa nɨ nda ꞌbɨ ené zɨ́ze káa zɨ́ mɨzefị owụ́ ní. ³⁰ꞌYị máa yée ga bɨ Lomo géléógụ yée go ní, nɨ ꞌdíꞌbióto yée káa do mbigí ꞌyị ené e. Sɨmɨ bɨ nɨyí go ꞌyị ené e kenée ní, zɨ́ye nda ídíye kéye kị́éꞌdo sɨmɨ rokinyi.

Éyị́ bɨ nɨ ꞌdíꞌbióyó zée gɨ ro Lomo ní ndaá

³¹Ledre nɨ bo tarazé zɨ́ze úku a kacɨ́ bɨlámá ledre bɨ Lomo mengị zɨ́ze née ní? Káa zɨ́ bɨ Lomo oto ꞌbúze go cụ́ kenée ní, ngíti éyị́ nɨ bo zɨ́ze ndị́sịzé sómụ́ sɨmɨzé gɨ zɨ́a? ³²Káa zɨ́ bɨ Lomo kasaogụ za cụ́ owụ́ ꞌbɨ ené ógụ úyuné gɨ rozé ní, sómụ́sé ꞌbɨ esé kɨ́dí éyị́ ga bɨ za mbá ilizé yée ní Lomo utúasá íꞌbí yée zɨ́ze wá? ³³Togụ́ Lomo gelé yị́ ené zée go cụ́ ne káa do mbigí ꞌyị ené e ní, ngíti ꞌyị nɨ bo nɨ ógụ tóro zɨ́a ꞌdécị ngbanga rozé? ³⁴ꞌYị ꞌdécị ngbangazé nda gɨ zɨ́a Kɨ́résịto Yésụ uyu kóo ne gɨ rozé. Zɨ́ Lomo kóo úru wo gɨ sɨmɨ umbu, nɨ cakaba mɨndị́sịné do sị́lị́ a ꞌbɨ anú ndị́sị ṇgúṇgú roné zɨ́a gɨ rozé.

³⁵Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, éyị́ bɨ nɨ ꞌdíꞌbióyó ꞌbú Kɨ́résịto Yésụ gɨ dozé ní ꞌdi? ꞌDoꞌdó bɨ rozé gɨ zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ní, rokinyi bɨ ndaá rozé wá ní, ndị́sị bɨ ndịsị yemezé rozé wá ní, ꞌbú bɨ ndịsị méngị zée gɨ zɨ́a ꞌyị íꞌbí éyị́ mɨánu ndaá zɨ́ze wá ní, lerị́ bongó bɨ ndịsị méngị zée ní, nda kɨ́ umbu? ³⁶Káa zɨ́ bɨ mɨéké kúrú Lomo uku ní,

“Ndịsịzé ótoómo rozé zɨ́ umbu gɨ rosé kacɨ́ kadra mbá

káa zɨ́ Kábịṛị́kị e ní.”8:36 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 44:22

³⁷Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, Kɨ́résịto oto ꞌbúze go, zɨ́a ndị́sịné kpá fú íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ze, zɨ́ze ndị́sịzé rómo komo ledre ga gére née kɨ́e. ³⁸Gɨ zɨ́ kéyị née ní, máówo go bɨlámáne kɨ́dí éyị́ bɨ nɨ ꞌdíꞌbióyó zée gɨ ro Kɨ́résịto Yésụ ní ndaá. Togụ́ umbu, togụ́ rokinyi, abú kpá za maláyika e gɨ komo ere, togụ́ mbú bɨcayi lomo e, togụ́ mbú ledre ga bɨ nɨyí ndíki zée kɨ́ yée ga bɨ nɨyí ndíki zée karanée ní. ³⁹Gba rokoꞌbụ ga bɨ komo ere ꞌdága kɨ́ yée ga bɨ do sogo káṇgá ona ní, togụ́ kpá mbú ngíti géyị éyị́ ga bɨ gɨ do dongará éyị́ ga bɨ Lomo otoogụ yée ní yá, utúasánɨ́ ꞌdíꞌbióyó zée gɨ ro Lomo bɨ oto ꞌbúze kpụ́rụ́ gɨ sɨmɨ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé ní wá.

Lomo gelé ꞌyị ené e

¹Owụ́ ꞌbɨ Babá e, Máa Páwulo máúku zɨ́se maꞌdíi do komo Kɨ́résịto kpá do komo ꞌDówụ́ Lomo bɨ ꞌyị ówo ledre gɨ do mɨmbéꞌdemá ní. ²Mááyí kɨ́ mongụ́ sɨmɨkozo gɨ ro ꞌyị ezé e Yụ́da e gɨ zɨ́a bɨ asinɨ́ kɨ́ ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ ní. ³Idí kóo éyị́ bɨ Lomo ṇguṇgu bo zɨ́ne ꞌdíꞌbióyó máa ꞌdáꞌba gɨ ro Kɨ́résịto gɨ do bɨ zɨ́ne yómo Yụ́da e yá, mááyí geré ṇgúṇgu a. ⁴Lomo gelé kóo Isɨréle e go ꞌdesị́ káa do mbigí ꞌyị ené e gɨ ro zɨ́ye ídíye kéye éyị́ kị́éꞌdo. Zɨ́a ꞌdódo rokoꞌbụné zɨ́ye, zɨ́a óto mɨyéme ledre dongaráne kéye, zɨ́a íꞌbí lorụ ené zɨ́ye kɨ́ mɨsiꞌdi bɨ nɨyí ndị́sị íni ini doa sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́a mócụ́ éyị́ zɨ́ye kɨ́dí, née nɨ íꞌbí úndru zɨ́ye kɨ́ngaya. ⁵Mɨngburoko bulúnduzé ga bɨ kúfú Yụ́da e tonó gɨ royé ní, nɨyí kpá ye bulúndu Kɨ́résịto bɨ nɨ ngére do éyị́ e za mbá ní. Ịrị Lomo idí ídí mɨmbófoné za fí. Idí kenée.

⁶Úndru bɨ kóo Lomo uku ledre íꞌbí a zɨ́ bulúndu Abarayáma e ní, tụ́ꞌdụ́ye ndikinɨ́ eyé e wá. Bɨ née ní ní Lomo nɨ ꞌyị ṛanga? Ɨ́ꞌɨ, ndaá kenée wá. Yị́ ené gɨ zɨ́a bɨ Isɨréle e ndanɨ́ eyé mbá mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní wá. ⁷Ndaá ꞌbɨ ené bɨ kɨ́dí bulúndu Abarayáma ịnyịnɨ́ za mbá ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo káa zɨ́ ꞌbɨ Abarayáma ní wá. Lomo uku ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, “Ịrịyị́ nɨ ówụ́ do Isáka e kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e.”9:7 Dosị́ éyị́~e 21:12⁸Káa zɨ́ bɨ kenée ní, ndaá ꞌbɨ ené bɨ kɨ́dí bulúndu Abarayáma nɨyí za mbá ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre bɨ Lomo mocụ́ wo ní káa zɨ́ bɨ Abarayáma maꞌdáa ṇguṇgu ní wá, lá dụụ́ yée ga bɨ Lomo mocụ́ ledre gɨ royé ꞌdesị́ ní. ⁹Ba mocụ́ éyị́ bɨ Lomo mocụ́ ní kɨ́dí, kɨ́bi ngíti a káa zɨ́ ba ní, “Mááyí ndáꞌbaógụ ndíki Sára go kɨ́ owụ́oꞌdo kóꞌdụ́ne.”9:9 Dosị́ éyị́~e 18:10,14

¹⁰Ówosé kpá Ledre kóo mengị roné zɨ́ Rebéka meꞌbe Isáka sɨmɨ bɨ kóo nɨ kɨ́ sɨmɨné ní go. ¹¹Sɨmɨ bɨ aránɨ́ aka toṇgo ga gére née wá ní, zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́ Rebéka kɨ́dí, ꞌdáꞌdá zɨ́ ngúruyé kɨ́ méngị bɨlámá ledre togụ́ mbú bɨsinyí ledre, mócụ́ éyị́ ꞌbɨ Lomo nɨ ꞌbɨ ené yị́ ené tɨ́ fú do biné. ¹²Ndaá ꞌbɨ ené gɨ zɨ́ bɨlámá mɨméngị ledre kpá wá, Lomo ili yị́ ené kú ne kɨ́dí, “Owụ́ꞌdáꞌdá nɨ ídí ꞌyị ị́nyị kasa zɨ́ owụ́ꞌdáꞌba.”9:12 Dosị́ éyị́~e 25:23¹³Káa zɨ́ bɨ nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo ní kɨ́dí, “ꞌBú Yakóbo ofụ domá go, ꞌbú Ésawu ndaá ꞌbɨ ené domá wá.”9:13 Maláki 1:2,3

¹⁴Káa zɨ́ bɨ kenée ní, azé úku a kɨ́dí Lomo nɨ bɨsinyí ꞌyị? Ɨ́ꞌɨ, ndaá bɨsinyí ꞌyị wá. ¹⁵Lomo uku kóo ledre zɨ́ Mụ́sa kɨ́dí,

“ꞌYị bɨ mágélé wo go ní,

mááyí méngị ledre zɨ́a dụụ́ kacɨ́ mɨmbéꞌdemá.”9:15 Ólụ́ógụ 33:19

¹⁶Lomo ndịsị méngị ledre ené kacɨ́ mɨmbéꞌdené ndaá ꞌbɨ ené kacɨ́ mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e wá. ¹⁷Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, Lomo uku kóo ledre zɨ́ mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti kɨ́dí “Máóto yị́ị káa do ngére gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ówo rokoꞌbụmá gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé mbófo nda dụụ́ máa do sogo káṇgá.”9:17 Ólụ́ógụ 9:16¹⁸Lomo ndịsị méngị bɨlámá ledre dụụ́ zɨ́ ꞌyị bɨ ili go méngị bɨlámá ledre zɨ́a ní. ꞌYị máa wo bɨ ili go zɨ́ doa órụné mɨórụ ní, nɨ óto wo zɨ́ doa órụné.

¹⁹Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí úku ledre kɨ́dí, “Sara Lomo nɨ nda ꞌdécị ngbangazé lárá a káa be ꞌdi? Ndaá ꞌbɨ ené bɨ ndịsị óto ngíti géyị ꞌyị e ne zɨ́ doyé órụné mɨórụ ní wá?” ²⁰ꞌYị bɨ nɨ útúásá ị́trị́ ledre do Lomo ní ꞌbe náambi? “Éyị́ bɨ Lomo yeme ne ní, utúasá go úku ledre kɨ́ Lomo kɨ́dí, ‘Yéme máa káa gɨ ro ꞌdíya?’ ”9:20 Isáya 29:16, 45:9²¹ꞌYị óꞌbó pheṛé nɨ kɨ́ rokoꞌbụ do koꞌbó bɨ ogo gɨ ro óꞌbó a ní. Nɨ óꞌbó a kacɨ́ íli ledre ené togụ́ kɨ́ bɨlámá tífí roné ṛíṛiṛí togụ́ mbú fufuroto.

²²Abú utúasá kóo go mɨútúásá kacɨ́ komo Lomo gɨ ro ꞌdóꞌdo ꞌyị ga bɨ uwúnɨ́ ledre ené wá, utúasánɨ́ go mɨútúásá gɨ ro do ꞌdóꞌdo yée, gɨ ro zɨ́ye ówo rokoꞌbụné yá, zɨ́a ꞌdóꞌdóne kɨ́ ụ́tụsɨmɨné ngbángbáne. Lomo nɨ kɨ́ maꞌdíi zɨ́ne gɨ ro méngị éyị́ e kenée. ²³Lomo mengị ledre née kenée gɨ ro do ꞌdódo mongụ́ óto ꞌbú ꞌyị e kɨ́ mɨị́drị́ mɨmbéꞌdené bɨ née oto ro ꞌyị ga bɨ née yemeoto gɨ royé ní. ²⁴ꞌYị ga bɨ Lomo ndolo yée ní, ndaá ꞌbɨ ené lá dụụ́ kúfúze Yụ́da e wá, ndolo kpá kúfú ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní. ²⁵Uku sɨmɨ bụ́kụ ꞌbɨ Uzíya kɨ́dí,

“ꞌYị ga bɨ kóo ngárá ndanɨ́ ꞌyị amá e wá ní, zɨ́ma ndị́sịmá ndólo yée ꞌyị amá e,

yée ga bɨ kóo ꞌbúye ndaá domá wá ní, zɨ́ ꞌbúye ídíne domá.”9:25 Uzíya 2:23

²⁶Zɨ́ Uzíya úku ándá a kɨ́dí,

“Kpá tɨ́ do bi bɨ ndịsịnɨ́ kóo úku a kɨ́dí

ndásé ꞌyị e amá e wá ní,

nɨyí ndolo sée owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo bɨ nɨ trịdrị ní.”9:26 Uzíya 1:10

²⁷Nébị Isáya uku kóo ledre oꞌbụóꞌbụ zɨ́ Isɨréle kɨ́dí Lomo uku kɨ́dí,

“Abú Isɨréle etrịnɨ́ káa zɨ́ sayi bɨ kóꞌdụ́ mongụ́ ngbuṛu ní yá,

ꞌyị ga bɨ nɨyí ómo ní nɨyí ídí lá ca.

²⁸Tɨ́ káa zɨ́ bɨ kóo Ngére Lomo uku kɨ́dí née nɨ ꞌdécị ngbanga ꞌyị e do sogo káṇgá mbá ní,

nɨ tɨ́ ꞌdécị ngbangayé kɨ́ngaya kenée.”9:28 Isáya 10:22,23

²⁹Isáya uku kpá ngíti ledre kɨ́dí,

“Idí Ngére Lomo bɨ rokoꞌbụ a ofụ go ní ndaá kóo

ótoómo ngíti géyị ꞌyị e káa do kúfú wá,

káa bɨ ụkụ́zé go káa zɨ́ kúfú ꞌyị ga bɨ kóo

sɨmɨ gara bɨ Sodóma kɨ́ Gomóra bɨ Lomo ufuonzó yée ní.”9:29 Isáya 1:9

Mɨsiꞌdi ómo nɨ dụụ́ kị́éꞌdo

³⁰ꞌYị ga bɨ kóo ngárá ilinɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní, sɨmɨ bɨ oyóloꞌbónɨ́ mɨmbéꞌdeyé zɨ́ye ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ye útúásáye kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené e. ³¹Isɨréle e ilinɨ́ ꞌbɨ eyé, yée idínɨ́ éme komo Lomo ba gɨ zɨ́a bɨ yée ndịsịnɨ́ méngị ledre e mbá kacɨ́ lorụ ꞌbɨ ondụ́ eyé ní. Ábuwá lorụ ꞌbɨ ondụ́ yomo ené ꞌyị wá. ³²Utúasánɨ́ kacɨ́ komo Lomo wá gɨ zɨ́a ilinɨ́ eyé ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Yésụ zɨ́ye ndị́sịyé méngị ledre e káa zɨ́ bɨ Lomo ili ní wá. ³³Ledre née utúasá go kpịnị kɨ́ ledre bɨ kóo ngíti nébị uku kɨ́dí nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí,

“Lúrúsé aka mááyí go óto tutú bɨ ꞌyị e nɨyí ndị́sị ꞌdíkí roa ní sɨmɨ gara amá bɨ Záyono ní.

Kpá tutú bɨ ꞌyị e nɨyí ndị́sị léseútú doa ní ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ ꞌyị née wá, utúasánɨ́ ndíki mɨsiꞌdi zɨ́ye ógụyé zɨ́ne wá.

ꞌYị ga bɨ nɨyí ṇgúṇgu ledre a ní, komokenyị́ utúasá ídí ro doyé e wá.”9:33 Isáya 8:14, 28:16

Páwulo ini ini zɨ́ Lomo gɨ ro Yụ́da e

¹Owụ́ ꞌbɨ Babá e, mándị́sị íni ini zɨ́ Lomo gɨ ro Yụ́da e cụ́ kɨ́ sɨmɨmá, idínɨ́ ómo. ²Máówo bú ilinɨ́ tɨ́ go kɨ́ngaya gɨ ro méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní, tɨ́ lá owoyemenɨ́ aka eyé éyị́ bɨ Lomo ili zɨ́ye méngị a ní wá. ³Gɨ zɨ́a bɨ owoyemenɨ́ mɨsiꞌdi bɨ Lomo nɨ óto ꞌyị doa káa do mbigí ꞌyị ené wá ní, zɨ́ye ndị́sịyé lódụ́ ꞌbɨ eyé mɨsiꞌdi eyé bɨ ilinɨ́ wo ní. Née sị́ ledre bɨ ilinɨ́ lódụ́ mɨsiꞌdi ꞌbɨ Lomo ní wá ní. ⁴Sɨmɨ bɨ Kɨ́résịto ogụ ní née go odụ lorụ bɨ Mụ́sa eké ní, gɨ do bɨ zɨ́ ꞌyị e ídíye mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní togụ́ ṇguṇgunɨ́ ledre Kɨ́résịto go ní.

⁵Mụ́sa uku kɨ́dí, “ꞌYị bɨ ili zɨ́ne útúásáne kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené gɨ zɨ́a bɨ née ndịsị lódụ́ kacɨ́ lorụ ní yá, idí ndị́sị méngị ledre ga bɨ lorụ ili yée ní kɨ́ mɨmbéꞌdené mbá.”10:5 Lévị 18:5⁶ꞌYị bɨ ṇgúṇgu ledre Yésụ go ní, nɨ go mbigí ꞌyị bɨ ꞌbɨ Lomo, úku ené ledre bɨ kɨ́dí, “Ambí nɨ ndéré komo ere ne gɨ ro ꞌdíꞌbiógụ Kɨ́résịto gɨrí bi do sogo Káṇgá ona ní ne?”10:6 Gbre lorụ 30:13⁷Uku ené kpá ledre bɨ kɨ́dí, “ꞌYị bɨ nɨ ndéré do bi bɨ ꞌbɨ trịdrị ꞌyị ga bɨ uyunɨ́ go ní ne, gɨ ro ꞌdíꞌbiógụ Kɨ́résịto gɨrí ní?”10:7 Gbre lorụ 30:13⁸ꞌYị bɨ ṇgúṇgu ledre Yésụ go, gɨ zɨ́ kéyị née nɨ go mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo ní, nɨ úku ledre kɨ́dí, “Kúrú Lomo nɨ go gbóo kɨ́yị, nɨ kpá go tarayị́ kɨ́ do mɨmbéꞌdeyị́.”10:8 Gbre lorụ 30:14 Kúrú Lomo née nɨ sanda ꞌbɨ ṇgúṇgu ledre Kɨ́résịto bɨ ndịsịzé úku a ba. ⁹Togụ́ ṇgúṇgu go do mɨmbéꞌdeyị́ kɨ́dí, Lomo uru kóo Yésụ go gɨ sɨmɨ umbu, zɨ́yị úku a fúó yá, “Yésụ nɨ Ngére amá,” Lomo nɨ íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́yị. ¹⁰Gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgu go do mɨmbéꞌdeyị́ útúásá go komo Lomo káa do ꞌyị ené ní, zɨ́yị kpá úku a go fúó kɨ́ tarayị́ ní, Lomo nɨ íꞌbí trịdrị zɨ́ze. ¹¹Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “ꞌYị bɨ ṇguṇgu ledre a go ní, komokenyị́ utúasá ídí ro doa wá.”10:11 Isáya 28:16¹²Ndaá ꞌbɨ ené kɨ́ ledre wá togụ́ ayí gɨ sɨmɨ kúfú Yụ́da e togụ́ gɨ sɨmɨ kúfú ꞌyị ngárá ndanɨ́ wá ní yá, Ngére esé nɨ za mbá dụụ́ kị́éꞌdo Yésụ. ꞌYị ga bɨ nɨyí íni ini zɨ́a idí yómo yée ní, nɨ tɨ́ yómo yée maꞌdíi. ¹³Nɨ kenée maꞌdíi, “ꞌYị bɨ nɨ íni ini zɨ́ Ngére Lomo ní, Lomo nɨ tɨ́ yómo wo.”10:13 Yowéle 2:32

¹⁴ꞌYị e nɨyí ndúꞌyú Yésụ yaá idí sáká yée lárá a káa be ꞌdi togụ́ ṇguṇgunɨ́ ledre a wá ní? Nɨyí ṇgúṇgu ledre a káa be ꞌdi togụ́ uwúnɨ́ ledre a wá ní? Nɨyí úwú ledre a lárá a káa be ꞌdi togụ́ ꞌyị úku ledre a nda zɨ́ye wá ní? ¹⁵Nɨyí ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo káa be ꞌdi idí kóo ndanɨ́ kása yée wá ní? Gɨ zɨ́a bɨ nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e ní, ledre eyé maꞌdáa ịnyịofụ go, ꞌyị e ndịsịnɨ́ úwú a mbá kɨ́ ꞌbúne.”10:15 Isáya 52:7

¹⁶Ndaá ꞌbɨ ené kóo bɨ ya Yụ́da e ịnyịnɨ́ kóo mbá ṇgúṇgu bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo ní wá. Nébị Isáya eké kóo kɨ́dí, “Ngére Lomo, ukuzé tɨ́ ledre eyị́ go zɨ́ ꞌyị e, ambí ṇguṇgu kóo ne?”10:16 Isáya 53:1¹⁷Nɨyí aka úku bɨlámá ledre gɨ ro Kɨ́résịto zɨ́ ꞌyị e úwú a kí, nɨyí nda fú ṇgúṇgu a. ¹⁸Bɨ née ní ní Yụ́da e uwúnɨ́ aka bɨlámá ledre bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní fú lá wá? Uwúnɨ́ go gɨ zɨ́a mɨéké kúrú Lomo uku kɨ́dí,

“Ledre ꞌbɨ Lomo aṇga go zaá do sogo káṇgá mbá.”10:18 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 19:4

¹⁹Bɨlámá ledre bɨ gɨ ro Kɨ́résịto née Isɨréle e owoyemenɨ́ kóo goó? Ɨ, owoyemenɨ́ go gɨ zɨ́a Mụ́sa éké kóo go kɨ́dí, Lomo uku yaá,

“Mááyí óto ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá, bɨ ndịsịnɨ́ lúrú yée kɨ́dí owonɨ́ ledre amá wá ní, zɨ́ye ídíye mbigí ꞌyị amá e.

Mááyí óto sée Yụ́da e zɨ́ mɨmbéꞌdesé ndị́sị ésị́ne royé mɨésị́.”10:19 Gbre lorụ 32:21

²⁰Lomo ukuiꞌbí kóo ledre zɨ́ nébị Isáya uku tátá a oꞌbụóꞌbụ kɨ́dí,

“ꞌYị ga bɨ kóo owonɨ́ máa wá ní, owoyemenɨ́ nda máa go.

Máꞌdódo ledre bɨ gɨ do bimá ní go zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo ngárá owoyemenɨ́ máa wá ní.”10:20 Isáya 65:1

²¹Zɨ́ Lomo úku ledre kɨ́dí,

“Máóto ꞌbú Isɨréle e go kɨ́ngaya. Mándị́sị yáya sị́lị́ma gɨ royé kɨ́ kadra kɨ́ ndụlụ mbá gɨ ro zɨ́ye ógụyé zɨ́ma,

doyé orụ yị́ ené fú lá mɨórụ ilinɨ́ eyé ledre amá née mbá wá.”10:21 Isáya 65:2

Lomo oyó ené sogoné zɨ́ Yụ́da e wá

¹Owụ́ ꞌbɨ Babá e, bɨ née ní ní Lomo oyó sogoné go zɨ́ Isɨréle e? Ɨ́ꞌɨ, mááyí ngúruyé. Mááyí bulúndu Abarayáma gɨ tara mbotụ bɨ ꞌbɨ Benzemúna ní. ²Máúku zɨ́se, zée Isɨréle e azé yị́ ezé ꞌyị ga bɨ kóo Lomo gelé ụtụ kóo zée ꞌdesị́ zɨ́ne káa do mbigí ꞌyị ené e ní. Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo, nébị Ilíya uku sinyi kóo ledre gɨ do bɨ zée Isɨréle e zɨ́ Lomo kɨ́dí, ³“Áko Ngére Lomo, Yụ́da ga gére née emenɨ́ ngụ́, ꞌdiꞌbinɨ́ kóo ngíti géyị nébị ga bɨ kóo ꞌdáꞌdá ní úfu yée ꞌdáꞌba, zɨ́ma ngásá ómomá gɨ zɨ́ye dụụ́ máa. Zɨ́ye ị́nyịyé ólụ́ye sɨmɨ ꞌdị́cị́ bɨ ꞌbɨ mbófo yị́ị ní zɨ́ye óngbo lóko mbayi ga bɨ oꞌbónɨ́ yée gɨ sɨmɨ tutú gɨ ro ndị́sị ꞌdáná éyị́ e zɨ́yị doyé ní mbá ꞌdáꞌba.”11:3 1 Mɨngburoko ngére~e 19:10,14⁴Zɨ́ Lomo úkulúgu ledre zɨ́ Ilíya kɨ́dí, “Ndá sómụ́ ledre wá. Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị amá e nɨyí bo éyị́ ꞌbɨ álifu ịnyị doa gbre (7,000) mábándá óto yée go zɨ́ma, née ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ eyé ledre ꞌbɨ bɨcayi lomo bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Bála ní wá.”11:4 1 Mɨngburoko ngére~e 19:18⁵Ngítíze ngíti géyị nɨyí bo Lomo bandá oto yée go gɨ zɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌde a bɨ royé ní gɨ zɨ́a ṇguṇgunɨ́ ledre ngére Yésụ go. ⁶Bɨlámá ledre bɨ Lomo mengị née ndaá ꞌbɨ ené gɨ zɨ́ bɨlámá mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e wá, yị́ ené gɨ zɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdea bɨ royé ní.

⁷Ngíti géyị Isɨréle ga bɨ Lomo gelé yée ní ndikinɨ́ bɨlámá ledre bɨ gɨ zɨ́ Lomo ní dụụ́ ye. Yée ga bɨ doyé orụ mɨórụ ní ndikinɨ́ eyé bɨlámá ledre máa née wá. ⁸Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí,

“Gɨ zɨ́a bɨ doyé orụ mɨórụ ní, zɨ́ Lomo ótoómo yée. Gɨ zɨ́ kéyị née,

abú komoyé nɨ ba tɨ́ ro ledre ga bɨ Lomo nɨ ndị́sị méngị yée ní yá, ɨ́ꞌɨ utúasánɨ́ eyé lúrú yéme a wá gɨ zɨ́a nɨyí yị́ eyé go káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ komoyé ndaá ní.

Abú nɨyí ba tɨ́ ndị́sị kɨ́ úwú ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ꞌyị ené e nɨyí ndị́sị úku a zɨ́ye ní yá, utúasánɨ́ úwú yéme a wá gɨ zɨ́a nɨyí yị́ eyé go káa zɨ́ mɨmbílí ngbụtụ́ e ní.”11:8 Gbre lorụ 29:4, Isáya 29:10

⁹Ngére Dawídi uku kóo ledre kɨ́dí,

“Áko Lomo, ꞌyị ga gére née rokinyi ꞌbɨ sága ba ꞌdụtụ komoyé go, gɨ zɨ́ kéyị née utúasánɨ́ eyé lúrúndíki ledre eyị́ wá,

nɨyí go mɨlákayé sɨmɨ káꞌdá eyị́ nzíyiyé gɨ ro zɨ́yị ꞌdóꞌdo yée.

¹⁰Gɨ zɨ́a bɨ ilinɨ́ ledre eyị́ wá ní, ídí ꞌdụ́tụ komo sómụ́ ledre eyé,

gɨ ro zɨ́ odụ ledre eyé ídíne dụụ́ méngị bɨsinyí ledre.”11:10 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 69:22,23

Lomo nɨ iꞌbí trịdrị zɨ́ kúfú ngíti géyị ꞌyị e

¹¹Maꞌdíi Lomo oyó sogoné go zɨ́ Yụ́da e za fí utúasá ꞌdíꞌbilúgu yée zɨ́ne wá? Ɨ́ꞌɨ, ndaá kenée wá. Lomo iꞌbí trịdrị zɨ́ kúfú ngíti géyị ꞌyị e, zɨ́ ledre née sínyíne ro Yụ́da e zɨ́ye ṇgúṇgu ledre Yésụ. ¹²Togụ́ Lomo iꞌbí trịdrị zɨ́ kúfú ngíti géyị ꞌyị e gɨ zɨ́a bɨ Yụ́da asinɨ́ mɨási ní, sɨmɨ bɨ Yụ́da maáge nɨyí ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, nɨyí ídí kɨ́ mongụ́ rokinyi kɨ́ngaya gɨ zɨ́ Lomo.

¹³Máúku ledre ba rị́ zɨ́se, sée ga bɨ ndásé gɨ sɨmɨ Yụ́da e wá ní. Moko bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ma gɨ ro méngị a dongaráse ní, mááyí méngị a kɨ́ rokoꞌbụmá mbá. ¹⁴Máíli kpá zɨ́ ngíti géyị ꞌyị amá e Yụ́da e ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo káa zɨ́se ní gɨ ro zɨ́ye ómoyé. ¹⁵Sɨmɨ bɨ Yụ́da e oyónɨ́ sogoyé zɨ́ Lomo ní, zɨ́ Lomo yị́ ené íꞌbí trịdrị zɨ́ kúfú ngíti géyị ꞌyị e. Sɨmɨ bɨ Yụ́da ga gére née nɨyí óyólóꞌbó mɨmbéꞌdeyé zɨ́ye ṇgúṇgu ledre Kɨ́résịto ní, nɨ ídí bɨlámá ledre káa zɨ́ éyị́ bɨ Lomo uru yée gɨ sɨmɨ umbu ní. ¹⁶Káa zɨ́ bɨ bulúnduzé nɨ mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo ní, zée owụ́ ga bɨ gɨ sɨmɨ a ní, azé go kpá mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. Cé káa zɨ́ togụ́ cíyí kágá nɨ sɨmɨ káṇgá bɨlámáne yá, mɨrásága nɨyí ídí kpá mbá bɨlámáye.

¹⁷Ngíti géyị Yụ́da e, owụ́ ga bɨ gɨ sɨmɨ bulúnduzé Abarayáma ní Lomo asi gɨ royé go. Sée ga bɨ ndásé Yụ́da e wá ní, ásé zɨ́ Lomo go kɨ́ ledresé owóowó. ¹⁸Káa zɨ́ bɨ ásé go zɨ́ Lomo kɨ́ ledresé owóowó ní, ndásé ndị́sị mbófo rosé wá. Gɨ zɨ́a íꞌbísé esé úndru zɨ́ Lomo se wá, Lomo íꞌbí yị́ ené úndruné zɨ́se. ¹⁹Ngíti géyị yá, sómụ́sé ledre go kɨ́dí, Lomo oyó sogoné zɨ́ Yụ́da e gɨ ro zɨ́ ledresé ídíne zɨ́a owóowó. ²⁰Nɨ kpá tɨ́ kenée, Lomo oyó sogoné zɨ́ye gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené wá ní. Sée, ásé zɨ́a kɨ́ ledresé owóowó gɨ zɨ́a ṇgúṇgusé ledre ené go. Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, ndásé ndị́sị ị́lị́ kɨ́ óto ledresé owóowó wá. Ídísé óto komosé gɨ ro éyị́ bɨ Lomo nɨ karanée méngị a zɨ́se ní. ²¹Togụ́ ótoómosé ledre ené, nɨ óyó sogoné zɨ́se kpá káa zɨ́ bɨ oyó sogoné zɨ́ Yụ́da e gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené wá ní.

²²Ídísé ówo a kɨ́dí ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo go ní, Lomo nɨ ídí kɨ́e kɨ́ rokinyi. Wo bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo wá ní, Lomo nɨ ꞌdíꞌbióyó wo ꞌdáꞌba gɨ dongará ꞌyị ené e. ²³Togụ́ Yụ́da ga gére née ndaꞌbaogụnɨ́ go ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo yá, Lomo nɨ ꞌdíꞌbilúgu yée zɨ́ne. Nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ méngị ledre e káa zɨ́ ga gére née zɨ́ne. ²⁴Sée ga bɨ ngárá ndásé Yụ́da e mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní wá ní, nda gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Lomo go zɨ́a ꞌdíꞌbióto sée go káa do mbigí ꞌyị enée ní, wo Lomo nɨ ꞌdíꞌbilúgu Yụ́da e kɨ́ ledreyé zɨ́ne owóowó.

Lomo oyó ené sogoné zɨ́ Yụ́da e fí wá

²⁵Sée ga bɨ ndásé Isɨréle e wá ní, máíli ídísé ówo mongụ́ ledre bɨ Lomo mengị ba bɨlámáne, káa bɨ ásé ndị́sị mbófo rosé ke. Ngíti géyị Isɨréle e esịꞌdụtụnɨ́ mbílíye kɨ́ úwú ledre ꞌbɨ Lomo go. Nɨyí méngị ledre née kenée ꞌbúó togụ́ sée ga bɨ ndásé Yụ́da e wá ní ị́nyịsé go mbá ṇgúṇgu ledre Kɨ́résịto. ²⁶Nda gɨ ꞌdáꞌba zɨ́ Lomo yómo Isɨréle ga gére née kpá za mbá. Lomo uku kóo go sɨmɨ mɨéké kúrúne kɨ́dí,

“ꞌYị yómo ꞌyị e bɨ mááyí kásaógụ wo ní, nɨ ógụ gɨ do landa bɨ Záyono sɨmɨ gara bɨ Yerụsaléma ní,

ꞌdíꞌbióyó bulúndu Yakóbo e gɨ sị́ sị́lị́ Satána ꞌdáꞌba.

²⁷Ledre kóo máyéme dongaráze kɨ́ Yụ́da e

kɨ́dí mááyí lụ́lụóyó lúyú ledre eyé ní nɨ do biné.”11:27 Isáya 59:20,21, 27:9, Yeremáya 31:33,34

²⁸Gɨ zɨ́a bɨ kóo Yụ́da e asinɨ́ kɨ́ ṇgúṇgu bɨlámá ledre bɨ gɨ ro Kɨ́résịto Yésụ ní, zɨ́ye ídíye go ezeokó Lomo. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ Lomo nda yị́ ené méngị bɨlámá ledre zɨ́se ga bɨ ꞌyị lóṇgó e ní. Abú kenée ndotó, Yụ́da e nɨyí kpá fú kɨ́ ledreyé owóowó gɨ zɨ́a bulúnduyé Abarayáma ṇguṇgu ofụnɨ́ kóo ledre ꞌbɨ Lomo go. ²⁹Togụ́ Lomo yeme ledre go zɨ́ ꞌyị yá, oyóloꞌbó enée wá, ledre lịgị ené kpá wo gɨ roa wá. ³⁰Sée ga bɨ ndásé Yụ́da e wá ní, ásisé kóo gɨ ro ledre ꞌbɨ Lomo kpá káa zɨ́ Yụ́da e ní. Sɨmɨ bɨ Yụ́da e asinɨ́ ꞌbɨ eyé ní, zɨ́ Lomo nda méngị bɨlámá ledre née zɨ́se. ³¹Gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́a méngị bɨlámá ledre zɨ́se ní, togụ́ Yụ́da ga gére née oyóloꞌbónɨ́ mɨmbéꞌdeyé zɨ́ye ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo yá, Lomo nɨ ị́drị mɨmbéꞌdené zɨ́a méngị bɨlámá ledre zɨ́ye kpá kenée. ³²ꞌYịmaꞌdí e za mbá nɨyí ꞌyị lúyú ledre e gɨ zɨ́a asinɨ́ kóo gɨ ro Lomo go mbá mɨási. Zɨ́ye ídíye go mbá mɨódóye sɨmɨ káꞌdá ꞌbɨ Lomo. Mengị kenée gɨ ro zɨ́ne ótoómo ledre zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e za mbá.

³³Ambí nɨ útúásá kɨ́ mongụ́ ówo ledre ꞌbɨ Lomo kpá kɨ́ komokenzị bɨ Ngére Lomo nɨ kɨ́e ní ne?

Sara ambí nɨ útúásá ówo mɨméngị ledre ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní ne

zɨ́a ndị́sịné úkuógụ a kɨ́dí Lomo ndịsị méngị kéyị káa ní ní ne?

³⁴“Ambí utúasá bɨ ówoyéme sómụ́ ledre ꞌbɨ Ngére Lomo ní ne,

bɨ zɨ́a ndị́sịné íꞌbí lorụ zɨ́a ní?”11:34 Isáya 40:13

³⁵“ꞌYị nɨ bo Lomo ꞌdiꞌbi éyị́ gɨ zɨ́a bɨ

ili zɨ́ Lomo íꞌbílúgu a zɨ́ne?”11:35 Eyóbo 41:11

³⁶Lomo nɨ ne mị́ngị́ éyị́ e za mbá gɨ zɨ́a otoogụ éyị́ e za mbá ne.

Gɨ zɨ́ kéyị née, ịrị Lomo idí ídí mɨmbófoné za fí. Idí kenée.

Yésụ nɨ mbigí éyị́ ꞌdáná

¹Owụ́ Babá e, mɨméngị ledre ꞌbɨ Lomo nɨ bɨlámáne gɨ ro ꞌyịmaꞌdí e za mbá. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ídísé íꞌbí rosé zɨ́ Lomo káa do éyị́ ꞌdáná bɨ nɨ trịdrị ní. ²Mɨméngị ledre esé nda ídí káa zɨ́ ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ owonɨ́ aka ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ wá ní wá. Lomo idí óyólóꞌbó mɨmbéꞌdesé gɨ ro zɨ́ sómụ́ ledre esé kɨ́ mɨméngị ledre esé ídíne kpị́ mɨkándané. Toso mɨméngị ledre ga bɨ ndịsị óto Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi ní ásé ówo a zɨ́se ndị́sịsé méngị dụụ́ wo nɨ ídí kɨ́ rokinyi kɨ́se.

³Káa zɨ́ bɨ Lomo maꞌdáa gelé máa ne káa do ꞌyịmɨkása ené ní, máésị sị́lị́ma go komosé oꞌbụóꞌbụ ndásé lúrú rosé kɨ́dí rómosé go do ꞌyị e mbá ní wá. Mɨméngị ledre esé idí ídí bɨlámáne mɨútúásáne kpịnị kɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo bɨ do mɨmbéꞌdesé ní. ⁴Kụṛụꞌbụzé bɨ kị́éꞌdo ní nɨ mɨífi báyiné tụ́ꞌdụ́, zɨ́ye ídíye kɨ́ moko eyé e mbá mɨngúngúcua. ⁵Ledre née nɨ gɨ rozé kpá kenée, abú azé tụ́ꞌdụ́ yá tokozé rozé mbá ro Kɨ́résịto bɨ kị́éꞌdo ní, azé ndị́sị ídí ndro kɨ́ lafúze. ⁶Lomo iꞌbí moko e zɨ́ze go mbá kpị́ kpị́ kpị́. Yị́ị bɨ Lomo iꞌbí zɨ́yị moko ꞌbɨ úku ꞌdódo ledre bɨ née Lomo ili méngị a ní yá, ídí úku a kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ṇgúṇgu ledre bɨ Lomo iꞌbí zɨ́yị ní. ⁷Togụ́ ꞌbɨ eyị́ moko bɨ Lomo iꞌbí zɨ́yị ní nɨ ꞌbɨ ndị́sị sáká ꞌyị e yá, ídí méngị a kɨ́ ꞌbúne. Yị́ị bɨ áyí ꞌyị ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e ní, ídí ꞌdódo a do bɨlámá mɨsiꞌdiné. ⁸Yị́ị bɨ áyí ꞌbɨ eyị́ ꞌyị ị́drị mɨmbéꞌde ꞌyị e sɨmɨ bɨ bi sinyí royé mɨsínyí ní yá, ídí méngị a kɨ́ ꞌbúne. Yị́ị bɨ késị́ nɨ bo zɨ́yị ní, ídí sáká ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ sáká éyị́ ní kɨ́e. Togụ́ Lomo iꞌbí zɨ́yị moko ꞌbɨ ídí káa do manda yá, ídí tóro zɨ́ye ꞌdáꞌdá kɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdeyị́ kị́éꞌdo. Togụ́ áyí ꞌbɨ eyị́ ꞌyị méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e yá, ídí ndị́sị méngị a kɨ́ rokinyi.

Óto ꞌbú lafúse idí ógụ gɨ yana mɨmbéꞌdesé

⁹Togụ́ gɨ ro óto ꞌbú lafú ꞌyị e yá, ꞌbúye idí ídí zaá gɨ yana mɨmbéꞌdeyị́. Ídí sógó bɨsinyí mɨméngị ledre zɨ́yị lányáyị dụụ́ ro méngị bɨlámá ledre. ¹⁰Ídí lúrú ꞌyị e zɨ́yị mbá káa do lúnduyị́ e kɨ́ lémịyị́ e zɨ́yị óto ꞌbúye doyị́ kɨ́ngaya. Zɨ́ ledreyé ídíne zɨ́yị owóowó rómo do ledreyị́ bɨ zɨ́yị kɨ́ royị́ ní. ¹¹Ngịdrị moko nda méngị yị́ị wá, ídí méngị moko ꞌbɨ Ngére Lomo kɨ́ ꞌbúne kacɨ́ kúrú ꞌDówụ́ Lomo. ¹²Ledre ga bɨ za mbá Lomo yéme yée ní, idínɨ́ méngị royé zɨ́yị ní togụ́ nɨyí go ndị́sị méngị royé yá, ídí ídí kɨ́ rokinyi. Togụ́ ꞌdoꞌdó ogụ ne zɨ́yị yá, ídí ụ́tụsɨmɨyị́, zɨ́ mongụ́ ledre eyị́ ídíne ini zɨ́ Lomo. ¹³Togụ́ ngíti géyị lafúse ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ogụnɨ́ zɨ́se ro sáká éyị́ yá, ídísé sáká yée. Mbotụ ꞌbe ꞌbɨ esé idí ídí zɨ́ ṇgu e fúó.

¹⁴Togụ́ ꞌyị e mengịnɨ́ bɨsinyí ledre zɨ́se gɨ zɨ́a bɨ ásé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní yá, ndásé méngị lúgu bɨsinyí ledre zɨ́ye wá. Ídísé íni ini zɨ́ Lomo gɨ royé, Lomo ndaá méngị bɨsinyí ledre zɨ́ye wá. ¹⁵ꞌYị ga bɨ nɨyí sɨmɨ rokinyi ní, ídísé ndéré zɨ́ye gɨ ro zɨ́se ídíse kéye sɨmɨ rokinyi maꞌdáa. Yée ga bɨ nɨyí sɨmɨ ini ní, ídísé ndéré zɨ́ye sɨmɨ ini. ¹⁶Mɨndị́sị esé kɨ́ ꞌyịmaꞌdí e za mbá idí ídí bɨlámáne. Ndásé óto rosé zɨ́ ꞌyị e káa zɨ́ éyị́ bɨ rómosé go do ꞌyị e mbá ní wá.

¹⁷Ndásé méngị lúgu bɨsinyí ledre ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ mengịnɨ́ bɨsinyí ledre zɨ́se ní wá. Ídísé méngị zɨ́ ꞌyị e mbá bɨlámá ledre gɨ ro zɨ́ye óto úndrusé. ¹⁸Ídísé méngị za mbá ledre ga bɨ utúasánɨ́ mɨútúásá ní gɨ ro zɨ́ mɨndị́sịsé kɨ́ ꞌyị e ídíne sɨmɨ bikịdrị́. ¹⁹Owụ́ ꞌbɨ Babá e, mááyí kpá úku ándá a zɨ́se, ndásé méngị lúgu bɨsinyí ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ mengịnɨ́ bɨsinyí ledre zɨ́se ní wá, ídísé ótoómo a zɨ́ sɨmɨkesị́ bɨ ꞌbɨ Ngére Lomo ní gɨ zɨ́a nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Mááyí dụụ́ máa wo bɨ nɨ mɨútúásáne gɨ ro méngị lúgu bɨsinyí ledre zɨ́ ꞌyị ní.”12:19 Gbre lorụ 32:35²⁰Gɨ zɨ́a nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí,

“Togụ́ ezeokóyị nɨ ꞌbú yá, ídí íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́a.

Togụ́ nɨ kodró, ídí íꞌbí iní zɨ́a éwé a.

Bɨlámá ledre bɨ méngị zɨ́a née nɨ íꞌbí zɨ́a komokenyị́ gɨ zɨ́a mengị kóo bɨsinyí ledre go zɨ́yị.”12:20 Muruwayi 25:21-22²¹Ndásé ótoómo bɨsinyí ledre zɨ́ rokoꞌbụ a rómoné dosé wá. Rokoꞌbụ ꞌbɨ bɨlámá mɨméngị ledre esé idí rómo ne.

Ídísé óto úndru manda esé e

¹Ídísé óto úndru manda esé e gɨ zɨ́a Lomo gelé yée ne. ꞌYị bɨ Lomo gelé ené wo ne wá ní, utúasá ídí káa do manda wá. Manda e za mbá ndịsịnɨ́ méngị moko kɨ́ rokoꞌbụ bɨ gɨ zɨ́ Lomo ní. ²Togụ́ ꞌyị asi go kɨ́ óto úndru lorụ bɨ gɨ tara manda ní, asi née go cụ́ gɨ ro ledre bɨ Lomo ukuiꞌbíne ní. ꞌYị bɨ mengị kéyị go kenée ní, Lomo nɨ ꞌdécị ngbanga roa. ³Manda e ndịsịnɨ́ lengbe ꞌdóꞌdo ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị bɨsinyí ledre ní mɨꞌdóꞌdo. Togụ́ ílisé gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáne sɨmɨ bikịdrị́ gɨ zɨ́ manda esé e yá, ídísé úwú lorụ gɨ tarayé. ⁴Lomo gelé manda e ne gɨ ro zɨ́ye sáká sée. Gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé kéye bɨlámáne ngịrị mengị sée wá. Ídísé ndị́sị méngị dụụ́ bɨlámá ledre e gɨ zɨ́ ngịrịyé kɨ́ méngị sée ke. Manda ga gére ní, moko eyé nɨ ndị́sị ꞌdóꞌdo ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị bɨsinyí ledre e ní. ⁵Nɨ bɨlámáne zɨ́se óto úndru manda esé e, ndaá lá gɨ zɨ́a bɨ ndị́sịnɨ́ ꞌdóꞌdo ꞌyị méngị bɨsinyí ledre e ní wá, kpá gɨ ro zɨ́se ídíse kɨ́ bɨlámá ówo ledre sɨmɨ dosé.

⁶Éyị́ ga bɨ manda ilinɨ́ gɨ zɨ́se ní, togụ́ ya ídísé íꞌbí ụsórụ yá, ídísé íꞌbí a gɨ ro zɨ́ye útúásáye mengị moko bɨ Lomo gelé yée gɨ roa née do bɨlámá mɨsiꞌdiné. ⁷ꞌYị ga bɨ nɨyí manda e ní, éyị́ ga bɨ ilinɨ́ gɨ zɨ́se ní, ídísé íꞌbí a zɨ́ye. Togụ́ ya ídísé ụsórụ yá, ídísé íꞌbí a. Togụ́ ngíti moko eyé nɨ bo ilinɨ́ késị́ gɨ zɨ́se gɨ roa yá, ídísé íꞌbí a. Togụ́ ilinɨ́ ídíse lúrú yée zɨ́se kɨ́ ledreyé owóowó zɨ́se ndị́sịsé óto úndruyé yá, ídísé méngị a.

Óto ꞌbú lafúꞌyị e nɨ bɨlámá ledre

⁸Togụ́ sáká éyị́ go gɨ zɨ́ ꞌyị yá, ídí íꞌbílúgu a zɨ́a kpá ꞌdiya. Ídí ndị́sị óto ꞌbú lafúyị e kɨ́ngaya. ꞌYị bɨ ndịsị óto ꞌbú lafúne ní, ndịsị go méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní gɨ zɨ́a nɨ mɨékéne sɨmɨ lorụ kenée. ⁹Ndaá lá dụụ́ wo née wá, tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ledre e nɨyí kpá bo sɨmɨ lorụ máa née káa zɨ́, “Ndá méngị ꞌberị wá. Ndá úfu ꞌyị wá. Ndá úgu ugu wá. Ndá óto ꞌbú éyị́ ꞌbɨ ꞌyị wá.”13:9 Ólụ́ógụ 20:13-15,17, Gbre lorụ 5:17-19, 5:21 Ledre ga gére née nɨyí go za mbá sɨmɨ lorụ bɨ uku kɨ́dí, “Ídí óto ꞌbú lafúyị káa zɨ́ bɨ óto ꞌbúyị kɨ́ royị́ ní.”13:9 Lévị 19:18¹⁰ꞌYị bɨ kɨ́ ꞌbú ꞌyị e doné ní, ndaá ꞌbɨ ené ꞌyị méngị bɨsinyí ledre zɨ́ ꞌyị e wá. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, óto ꞌbú lafúꞌyị e kotrụ go za tụ́ꞌdụ́ lorụ ga gére née mbá sɨmɨné.

¹¹Ndásé ndị́sị lị́gị rosé káa zɨ́ bɨ kóo ṇgúṇgusé aka ledre ꞌbɨ Lomo lá mɨkándané ní wá. Líkpísé komosé mu sịndị́ kadra bɨ zɨ́ Ngére Yésụ ndáꞌbaógụné yómo zée sɨmɨ a ní nɨ go gbóo. ¹²Ndịsịzé aka kóo ndị́sị káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí sɨmɨ mɨtụlụrụ ní, bɨ ba ní, bimɨóṇgó nɨ go ógụ. Gɨ zɨ́ kéyị née, ndazé lolụ fú lá ndị́sị káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí sɨmɨ mɨtụlụrụ ní wá. Mɨméngị ledre ezé idí ídí ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ Ngére go ní. ¹³Mɨméngị ledre ezé e za mbá idínɨ́ ídí bɨlámáye ledre ꞌbɨ ꞌyị bimɨóṇgó e. Ndásé ndéré sɨmɨ ayímbi bɨ kɨ́ bɨsinyí mɨméngị ledre sɨmɨné ní, zɨ́se ndị́sịsé éwé leꞌyị́ kɨ́ kóyó kɨ́e, kɨ́ sóꞌdo rosé kɨ́ ꞌyị ga bɨ ófụ́sé rosé kéye wá, zɨ́se ndị́sịsé méngị okó kɨ́ óto mɨmbéꞌdesé bɨsinyíne gɨ ro éyị́ ꞌbɨ lafúse e wá. ¹⁴Kacɨ́ kadra za mbá, ídísé ꞌdíꞌbi sị́lị́se ngbúó ro Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé, idí ꞌdíꞌbióyó ꞌbú bɨsinyí ledre ꞌbɨ sága ba gɨ dosé ꞌdáꞌba.

Ídísé ꞌdíꞌbi lafúse sɨmɨ sụmụ

¹ꞌYị ga bɨ cíyí ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto ndaá aka sɨmɨyé rịngị́ wá ní, ndásé ndị́sị ítí kangú kéye gɨ ro mɨméngị ledre eyé e wá. ²ꞌYị ga bɨ cíyí ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto nɨ go ngị́rị sɨmɨyé ní, anunɨ́ yị́ eyé éyị́ e mbá mɨánu. Yée ga bɨ cíyí ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto nɨ aka sɨmɨyé lá cúkuꞌdée ní, ukunɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí yée nɨyí ánu lá dụụ́ mbílí ụkụ́. ³ꞌYị ga bɨ anunɨ́ ꞌbɨ eyé éyị́ e mbá mɨánu ní ndanɨ́ lúrú cáyi yée ga bɨ gelénɨ́ ꞌbɨ eyé éyị́ e mɨgélé ní wá. Gɨ zɨ́a utúasánɨ́ go kpá mɨútúásá kacɨ́ komo Lomo. ⁴ꞌYị ga gére née ndanɨ́ eyé ꞌyị kasa esé e wá, nɨyí yị́ eyé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní. Togụ́ ledre eyé ndaá mbị́ wá, Ngére eyé nɨ ꞌdózo yéme yée ne.

⁵Ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse somụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí odụ sị́lị́ bɨ kɨ́ ledrené owóowó ní nɨ dụụ́ kị́éꞌdo sị́lị́ gɨ do kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro. Ngíti géyị ya sị́lị́ e nɨyí kɨ́ ledreyé mbá owóowó. Ídísé óto a sɨmɨ dosé kɨ́dí sị́lị́ e mbá nɨyí yị́ eyé kɨ́ ledreyé owóowó zɨ́ Lomo. ⁶ꞌYị bɨ ya kɨ́dí sị́lị́ gɨ do kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro nɨ dụụ́ ne kɨ́ ledrené owóowó ní, mengị go kpá bɨlámáne zɨ́ Ngére Yésụ. Wo bɨ ya née gelé éyị́ ánua wá ní, mengị go kpá bɨlámáne zɨ́ Ngére Yésụ. Wo bɨ ya née nɨ gélé éyị́ mɨgélé ánu a gɨ ro zɨ́ Lomo ídíne kɨ́ rokinyi ní, mengị go kpá bɨlámáne zɨ́ Ngére Yésụ. ⁷Ndazé ezé lá kɨ́ ro dozé gɨ ro ndị́sị méngị dụụ́ ledre ga bɨ ilizé yée gɨ ro zɨ́ze ídíze kɨ́ rokinyi ní wá, ledre ga bɨ gɨ do bizé ní nɨyí za mbá do sị́lị́ Lomo. ⁸Togụ́ azé trịdrị, azé ꞌyị ꞌbɨ Ngére Yésụ. Abú uyuzé kpá mbú mɨúyu yá, azé fú ꞌyị ené e. Trịdrị kɨ́ umbu, éyị́ ga bɨ gbre née ngúruyé utúasá ené ꞌdíꞌbióyó zée gɨ zɨ́ Ngére Yésụ wá.

⁹Née sị́ ledre bɨ Kɨ́résịto uyu zɨ́a úrúne gɨ zɨ́a ní, gɨ ro zɨ́a ídíne Ngére ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ nɨyí trịdrị kpá kɨ́ yée ga bɨ uyunɨ́ go ní. ¹⁰Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ndásé lúrúꞌdófụ bi gɨ do ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní zɨ́se ndị́sịsé ꞌdécị ngbangayé wá. Lomo nɨ dụụ́ ne ꞌyị bɨ nɨ ꞌdécị ngbangazé ní. ¹¹Ngére Lomo uku sɨmɨ mɨéké kúrúne kɨ́dí,

“Málóbụ́ romá kɨ́ romá,

ꞌyịmaꞌdí e za mbá nɨyí ndị́sị ṇgúṇgú royé zɨ́ma

zɨ́ye ndị́sịyé mbófo dụụ́ máa.”14:11 Isáya 45:23

¹²Zée mɨkékeṛị́a mbá, ꞌyị nɨ úku té ꞌbɨ ené ledre bɨ gɨ do biné ní ne zɨ́ Lomo kɨ́ tarané.

¹³Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ídísé ótoómo kɨ́ ꞌdécị ngbanga lafúse ꞌdáꞌba. Ndásé ndị́sị ꞌdụ́tụ mɨsiꞌdi ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto gɨ zɨ́ lafúse wá. ¹⁴Ngére Yésụ ꞌdodo yeme go bɨlámáne kɨ́dí Lomo otoogụ eyị́ e za mbá bɨlámáne gɨ ro ánu yée. Togụ́ ngíti ꞌyị uku ledre kɨ́dí ngíti éyị́ nɨ bo ndaá bɨlámáne gɨ ro zɨ́ne ánu a wá, lúyú ledre ndaá née go éyị́ bɨ eme zɨ́a ngụ́ ní. ¹⁵Éyị́ bɨ ndị́sị ánu a ní togụ́ bi ndịsị sínyí ro ngíti géyị lafúyị e ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto gɨ zɨ́a mɨsínyí yá, ndá gága a wá káa bɨ nɨyí ótoómo kɨ́ lódụ́ kacɨ́ Kɨ́résịto gɨ zɨ́a Kɨ́résịto maꞌdáa uyu kóo kpá gɨ royé. ¹⁶Bɨlámá éyị́ mɨánu eyị́ ndaá óto ngíti ꞌyị e zɨ́ye ndị́sị úku sínyi ledre gɨ do bi a wá. ¹⁷ꞌYị utúasá ené ídíne mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo gɨ zɨ́ éyị́ mɨánu wá, yị́ ené gɨ zɨ́ méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní, kɨ́ bɨlámá ndị́sị, nda kɨ́ rokinyi bɨ ꞌDówụ́ Lomo ndị́sị íꞌbíógụ a ne ní. ¹⁸Yị́ị bɨ ndị́sị méngị moko ꞌbɨ Kɨ́résịto kɨ́ bɨlámá mɨméngị ledre ní, áyí óto Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi. Zɨ́ ꞌyị e kpá ídíye kɨ́yị kɨ́ rokinyi.

¹⁹Zée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní, idízé ídí éyị́ kị́éꞌdo gɨ ro zɨ́ lafúze ídíye kɨ́ rokoꞌbụ royé. ²⁰Ndá sínyiónzó moko ꞌbɨ Lomo lá gɨ ro éyị́ mɨánu wá. Abú éyị́ mɨánu nɨyí kpá tɨ́ za mbá bɨlámáye yá, togụ́ lúrú éyị́ bɨ ndị́sị ánu a ní nɨ óto ngíti ꞌyị zɨ́a ótoómo kɨ́ lódụ́ kacɨ́ Kɨ́résịto, zɨ́a kpá ótoómo kɨ́ méngị bɨlámá ledre yá, ndá gága a ánu a wá. ²¹Nɨ bɨlámáne togụ́ mbú ánu esị, togụ́ éwé leꞌyị́, togụ́ mbú ngíti géyị mɨméngị ledre ga bɨ nɨyí óto lafúyị e zɨ́ye ótoómo kɨ́ lódụ́ kacɨ́ Kɨ́résịto, zɨ́a kpá lúyú ledre yá, ídí ótoómo yée ꞌdáꞌba.

²²Mɨméngị ledre bɨ lúrú nɨ ídí zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto bɨsinyíne abú nɨ yị́ ené tɨ́ bɨlámáne yá, idí nda ídí lá dụụ́ do mɨmbéꞌdeyị́ zɨ́ Lomo ówo a kpá dụụ́ ne. Lomo nɨ íꞌbí úndru zɨ́yị gɨ zɨ́a ówoyéme mɨméngị ledre eyị́ bú. ²³Éyị́ bɨ ngárá ówoyéme wá, sómụ́ ledre eyị́ nɨ gɨ roa gbre gbre ní ndá ánu a wá, togụ́ ánu yá nɨ ídí zɨ́yị lúyú ledre gɨ zɨ́a née ndaá ꞌbɨ ené ledre bɨ ṇgúṇgu ní wá.

Idízé óto lafúze e zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi

¹Zée ga bɨ cíyí ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto olụ́ go do mɨmbéꞌdezé ní, idízé sáká lafúze ga bɨ cíyí ledre maꞌdáa ndaá aka do mɨmbéꞌdeyé wá ní kɨ́ bɨlámá ꞌdódo ledre gɨ ro zɨ́ze óto yée zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi. ²Togụ́ ꞌdodozé ledre go zɨ́ye kenée yá, nɨ óto yée zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a ꞌdịyị́zé née go ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́a ngbóróne sɨmɨyé. ³Kɨ́résịto oto ené roné zɨ́ne ídíne kɨ́ rokinyi wá. Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo, Kɨ́résịto uku kɨ́dí, “Babá, ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úkucáyi yị́ị ní nɨyí go kpá ndị́sị úku máa kenée.”15:3 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 69:9⁴Eké omonɨ́ kóo ledre ga gére née kenée zɨ́ye ídíye káa do ꞌdódo ledre zɨ́ze gɨ ro zɨ́ze ídíze kɨ́ rokoꞌbụ rozé kɨ́ ndị́sị óto komozé dụụ́ ro ledre bɨ ꞌbɨ Lomo ní.

⁵Lomo bɨ ndịsị íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ze, zɨ́ze ndị́sịzé ụ́tụsɨmɨzé ní, ídí sáká sée zɨ́ mɨndị́sịsé kɨ́ lafúse ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní ídíne bɨlámáne. ⁶Gɨ ro zɨ́se ị́nyịsé mbá ndị́sị kófó ịrị Lomo bɨ ꞌBụ Ngére ezé Kɨ́résịto Yésụ ní.

⁷Ledre lafúse idí ídí zɨ́se owóowó káa zɨ́ bɨ ledresé nɨ zɨ́ Kɨ́résịto owóowó ní gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo. ⁸Máúku zɨ́se, Kɨ́résịto ogụ zɨ́a ídíne káa do ꞌyị kasa zɨ́ Yụ́da e gɨ ro zɨ́ye ówo a kɨ́dí ledre kóo Lomo ukuomo zɨ́ bulúnduyé ní mengị roné go. Kɨ́résịto ogụ tɨ́ go maꞌdíi. ⁹Nɨ kenée gɨ ro zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá ní kpá íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ zɨ́a mengị kpá bɨlámá ledre go zɨ́ye. Nɨ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí,

“Mááyí ndị́sị mbófo yị́ị dongará ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá ní.

Zɨ́ma ndị́sịmá kófó ịrịyị́ sɨmɨ keꞌbị.”15:9 2 Sámele 22:50, Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 18:49

¹⁰Ngíti a nɨ kpá mɨékéne kɨ́dí,

“Sée ga bɨ ndásé Yụ́da e wá ní, ídísé ị́nyị kɨ́ Yụ́da e mbá ndị́sị kófó ịrị Lomo.”15:10 Gbre lorụ 32:43

¹¹Do kpá éké ngíti a kɨ́dí,

“Sée ꞌyị ga bɨ ngárá ndásé Yụ́da e wá ní, ídísé kófó ịrị Ngére Lomo.

Sée ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá za mbá, ídísé kófó ịrịa.”15:11 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 117:1

¹²Nébị Isáya uku kóo ledre kɨ́dí,

“Ngúru ꞌyị gɨ sɨmɨ kúfú ngére Dawídi nɨ karanée ógụ

zɨ́a ídíne ngére do ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní mbá.

Zɨ́ye ị́nyịyé mbá ndị́sị óto úndru ꞌyị máa née.”15:12 Isáya 11:10

¹³Lomo bɨ ndịsị sáká ꞌyị e zɨ́ye ndị́sịyé óto komoyé ro ledre ené ní, idí ꞌdúcu sée kɨ́ rokinyi gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáse. Gɨ zɨ́a ꞌDówụ́ Lomo iꞌbí rokoꞌbụ go zɨ́se ṇgúṇgu ledre ené kɨ́e.

Páwulo dongará ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá ní

¹⁴Owụ́ ꞌbɨ Babá e, máówo bú bɨlámáne kɨ́dí ásé ꞌyị ówo ledre e, ledre bɨ máéké ba útúásásé go ꞌdódo yée zɨ́ lafúse. ¹⁵Máúkulógụ́ née lá ledre maꞌdáa zɨ́se káa bɨ nɨ lị́gị sée ke. Née bɨlámá ledre bɨ Lomo mengị zɨ́a íꞌbí moko ené gɨ ro zɨ́ma ndị́sịmá méngị a ní.¹⁶Gelé máa káa do ꞌyị kasa zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ gɨ ro zɨ́ma ndị́sịmá úku bɨlámá ledre ené zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá ní gɨ ro zɨ́ye ṇgúṇgu bɨlámá ledre máa née, gɨ do bɨ zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo lúguráyi yée drá zɨ́ye útúásáye kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené e.

¹⁷Mááyí kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ ro rokoꞌbụ bɨ Kɨ́résịto Yésụ iꞌbí zɨ́ma, zɨ́ma ndị́sịmá méngị moko kɨ́e zɨ́ Lomo ní. ¹⁸Máútúásá ꞌdóꞌdó kɨ́ ndị́sị úku gbékpị́ ledre e wá. Odụ ledre bɨ mááyí ndị́sị úku a ní dụụ́ ledre Kɨ́résịto bɨ iꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ma, ndị́sịmá úku bɨlámá ledre ené kɨ́e zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá ní, gɨ ro zɨ́ye óto úndru Lomo. ¹⁹Mbófo éyị́ gɨ ro ꞌDówụ́ Lomo kɨ́ rokoꞌbụné bɨ sɨmɨmá ní. Zɨ́a sáká máa zɨ́ma méngị mɨngburoko ledre e kpá kɨ́ úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e kú gɨ sɨmɨ gara bɨ Yerụsaléma ní, ndéréógụ kɨ́e gị sɨmɨ káṇgá bɨ ndolonɨ́ kɨ́dí Ilírikúma ní. ²⁰Kacɨ́ kadra mbá, mongụ́ sómụ́ ledre amá nɨ kɨ́ngaya gɨ ro úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá uwúnɨ́ aka wá ní, gɨ zɨ́ wo bɨ mááyí úku ándá a kpá fú zɨ́ ꞌyị ga bɨ ukunɨ́ go zɨ́ye ní. ²¹Gɨ zɨ́a nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí,

“ꞌYị ga bɨ ukunɨ́ ledrea zɨ́ye wá ní, nɨyí lúrú wo kɨ́ komoyé,

yée ga bɨ uwúnɨ́ ledre a kɨ́ mbílíye wá ní, nɨyí ówoyéme ledre gɨ roa.”15:21 Isáya 52:15

²²Moko ꞌbɨ úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ụcụomo kóo máa ne kɨ́ ógụmá zɨ́se íri ꞌdiya, gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́se sóngó máa kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi e.

Páwulo yeme roné gɨ ro ndéréne sɨmɨ Róma

²³Bɨ ba ní moko bɨ do sị́lị́ma ní ụkụ́ go. Mááyí go nzíyimá gɨ ro ógụmá zɨ́se íri. ²⁴Máa yéme romá go gɨ ro ndéréma sɨmɨ káṇgá bɨ Isipáyini ní, ꞌdáꞌdá zɨ́ma kɨ́ ndéréókpóma geré mɨndéréókpó, mááyí aka ógụ zɨ́ze ndị́sịzé cúkuꞌdée kése sɨmɨ Róma ore kí, zɨ́se nda íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ma ndéréókpóma. ²⁵Ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto sɨmɨ gara ga bɨ Mekedonị́ya kɨ́ Ákaya ní, yokonɨ́ késị́ sáká lafúye ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní kɨ́e, mááyí aka ókpó kɨ́ késị́ née geré íꞌbí a zɨ́ye íri kí zɨ́ma nda ndáꞌbaógụmá zɨ́se ore. ²⁶ꞌYị ga gére née yokonɨ́ késị́ gɨ zɨ́a uwúnɨ́ kɨ́dí lafúye ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto sɨmɨ Yerụsaléma ní nɨyí mɨꞌdóꞌdóye kɨ́ngaya. ²⁷Gɨ zɨ́a bɨ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ndikinɨ́ bɨlámá ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto gɨ zɨ́ Yụ́da e ní, utúasá mɨútúásá zɨ́ye méngị éyị́ kenée zɨ́ Yụ́da e. ²⁸Togụ́ máíꞌbí sáká éyị́ eyé née go zɨ́ Yụ́da e sɨmɨ Yerụsaléma íri yá, mááyí geré ógụ zɨ́se íri zɨ́ma nda ókpóma sɨmɨ Isipáyini. ²⁹Máówo bú mɨógụmá zɨ́se íri nɨ kɨ́ mongụ́ úndru bɨ gɨ zɨ́ Kɨ́résịto ní.

³⁰Owụ́ ꞌbɨ Babá e, mándúꞌyú sée kɨ́ rokoꞌbụ bɨ gɨ zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé ní, kpá gɨ zɨ́a ꞌDówụ́ Lomo oto ꞌbúma go dosé. Ídísé íni ini zɨ́ Lomo gɨ romá. ³¹Ídísé íni ini zɨ́ Lomo gɨ zɨ́a ngíti géyị ꞌyị ga bɨ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Yụdáya ní ilinɨ́ eyé ledre ꞌbɨ Lomo wá, Lomo idí yómo máa gɨ zɨ́ye. Ídísé kpá íni ini zɨ́ Lomo gɨ ro zɨ́ moko bɨ mááyí ndéré méngị a sɨmɨ Yerụsaléma íri ní ndéréne bɨlámáne. ³²Lomo idí líkpí mɨsiꞌdi zɨ́ma ógụmá kɨ́ rokinyi do mɨmbéꞌdemá gɨ ro zɨ́ze sáká rozé kése kɨ́ ꞌbúne. ³³Mándị́sị kpá íni ini kɨ́dí Lomo bɨ ꞌyị méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e ídí ndị́sị lúrú bi kacɨ́se mbá. Ídí kenée.

Mandá gɨ zɨ́ Páwulo

¹Owụ́ ꞌbɨ Babá e, kára bɨ Fóyịbe ba, nɨ ngúru ꞌyị ꞌbɨ moko sɨmɨ Kanị́sa bɨ ndolonɨ́ Kenekaríya ní. Togụ́ ogụ go zɨ́se íri yá, ídísé ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sụmụ sɨmɨ Lomo. ²Ídísé ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sụmụ kɨ́ ledrené zɨ́se owóowó gɨ zɨ́a nɨ ngúru ꞌyị ꞌbɨ Ngére Yésụ. Ndịsị go sáká tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní do bɨlámá mɨsiꞌdiné. Ndịsị sáká máa kpá kenée.

³Mandá zɨ́ Akúwíla kɨ́ meꞌbené Purisíla. Née ꞌyị ga bɨ ndịsịzé méngị moko ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ kéye ní. ⁴Iꞌbínɨ́ royé cụ́ zɨ́ umbu gɨ ro sáká máa. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ze ị́nyịzé kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá ní za mbá ndị́sị mbófo yée. ⁵Mandá kpá zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ yóko royé íni ini zɨ́ Lomo zɨ́ye ꞌbe íri ní mbá. Mandá kpá zɨ́ Epenétono, ꞌbú a nɨ domá kɨ́ngaya gɨ zɨ́a nɨ mɨzefị ꞌyị bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Ásiya ṇguṇgu ledre Kɨ́résịto ní. ⁶Mandá kpá zɨ́ Maríya bɨ ndịsị méngị moko zɨ́se íri kɨ́ngaya gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáne ní. ⁷Androníka e kɨ́ Zụ́nịya, ga gére née sụmụmá e onzónɨ́ kóo zée kéye sɨmɨ sị́gịnị gɨ ro ledre Kɨ́résịto. Ṇguṇgu ụtụnɨ́ ledre Kɨ́résịto ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ma. ꞌYịmɨkása e ndịsịnɨ́ óto úndruyé kɨ́ngaya. Máíꞌbí mandá go zɨ́ye kɨ́ngaya. ⁸Nda kpá lá dụụ́ yée ga gére née wá, mandá kpá zɨ́ Ambilétono, máóto ꞌbú a go domá kɨ́ngaya gɨ zɨ́a ṇguṇgu ledre Ngére go. ⁹Máíꞌbí kpá mandá zɨ́ Ụrụbáno e kɨ́ Isitéka. Ga gére née kpá ꞌyị ga bɨ ndịsịzé méngị moko ꞌbɨ Kɨ́résịto kéye ní. ¹⁰Mandá zɨ́ Ápelene, nɨ ꞌyị bɨ mɨútúásáne kacɨ́ komo Kɨ́résịto ní. Mandá kpá zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ Arisitobụ́lụ. ¹¹Máíꞌbí kpá mandá zɨ́ Erodiyána sụmụmá bɨ íri ní. Mandá kpá zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ ndịsịnɨ́ yóko royé íni ini zɨ́ Lomo ꞌbe ꞌbɨ Narakisówụ ní. ¹²Mandá zɨ́ Traphéna e kɨ́ Traphósa. Kará ga gére née ndịsịnɨ́ méngị moko ꞌbɨ Ngére za kɨ́ mɨmbéꞌdeyé mbá. Mandá kpá zɨ́ Peresísi née kpá ngúru kára bɨ ndịsị méngị moko ꞌbɨ Ngére kɨ́ mɨmbéꞌdené mbá ní. ¹³Mandá zɨ́ Rụfụ́sa e kɨ́ mbágáne. Née ꞌyị ga bɨ Ngére gelé yée go zɨ́ne ní. Kára née mááyí zɨ́a káa zɨ́ mbigí owụ́ gɨ sɨmɨ a ní.

¹⁴Mandá zɨ́ Asenekịrị́to e kɨ́ Phélégono e kɨ́ Érémesi e kɨ́ Pátroba e kɨ́ Érémasi e nda kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ nɨyí kéye íri ní mbá. ¹⁵Máíꞌbí kpá mandá zɨ́ Philólogụ e kɨ́ Zụ́lịya e kɨ́ Néra e kɨ́ Lémịné, nda kɨ́ Ólimbása kpá kɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto nɨyí kéye íri ní mbá. ¹⁶Kɨ́ꞌdí bɨ ndíkísé go do bi kị́éꞌdo íni ini zɨ́ Lomo ní, ídísé ndị́sị íꞌbí mandá dongaráse kɨ́ ꞌbúne. ꞌYị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto azé kéye yáa ní, iꞌbínɨ́ mandá zɨ́se íri kɨ́ngaya.

Odụ lorụ gɨ zɨ́ Páwulo

¹⁷Komosé idí ídí rosé gɨ zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ ꞌbɨ eyé dụụ́ bɨsinyí ledre gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé ífi dongaráye kɨ́ lafúye ní. ꞌYị ga gére née ꞌdódo ledre eyé nɨ bɨsinyíne kpị́ gɨ zɨ́ ledre ga bɨ ꞌdodozé yée zɨ́se ní. Ndásé ndị́sị, ndị́sị kótrụ rosé kéye wá. ¹⁸ꞌYị ga gére née mengịnɨ́ eyé née moko bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé ní wá, mengịnɨ́ yị́ eyé moko eyé gɨ royé. Ndịsịnɨ́ lóndo ꞌyị ga bɨ owoyemenɨ́ aka ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto wá ní kɨ́ bɨkinyi ódro gɨ ro zɨ́ye ṇgúṇgu ledre ṛanga eyé ga gére née. ¹⁹Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e owonɨ́ go kɨ́dí ndị́sịsé go óto úndru ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto kɨ́ngaya. Éyị́ bɨ méngịsé née oto máa go zɨ́ma ídíma kɨ́ mongụ́ rokinyi. Ídísé ídí ꞌyị komokenzị e, zɨ́se ígí rosé mɨígí gɨ zɨ́ méngị lúyú ledre.

²⁰Lomo ꞌyị íꞌbí bikịdrị́ zɨ́ ꞌyị e nɨ íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se rómo komo ezeokóse Satána kɨ́e zɨ́a nda ídíne káa do sɨmɨ sịndị́se.

Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé idí sáká sée.

²¹Timatíyo eze ꞌyị mokozé iꞌbí mandá zɨ́se. Lụkụ́yo e kɨ́ Zésona e kɨ́ Sosopéta ga bɨ sụmụmá e ní, iꞌbízé mandá kéye zɨ́se íri za mbá.

²²Máa Teritáyo ꞌyị éké ledre ba, máíꞌbí kpá mandá go zɨ́se ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ ní.

²³Gáyo bɨ mándị́sị zɨ́a ꞌbe gɨ zɨ́a ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ndịsịnɨ́ yóko royé zɨ́a ꞌbe íni ini ní, iꞌbí kpá mandá zɨ́se íri.

Ngíti mongụ́ ꞌyị bɨ ꞌbɨ akúma yáa, Erésito, nda kɨ́ Kúta lúnduzé sɨmɨ Lomo, iꞌbínɨ́ mandá zɨ́se íri.

²⁴Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé idí sáká sée.

²⁵Lomo bɨ mándị́sị ꞌdódo bɨlámá ledre ꞌbɨ owụ́ ꞌbɨ ené Kɨ́résịto Yésụ zɨ́se ní, idí íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se. Bɨlámá ledre née nɨ kóo mɨótoécịné gɨ zɨ́se kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi e. ²⁶Bɨ ba ní, nɨ nda go mɨꞌdódoné zɨ́se fúó. Lomo bɨ nɨ trịdrị za fí ní ukuiꞌbí ledre zɨ́ nébị e éké bɨlámá ledre máa née gɨ ro zɨ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e mbá ówo a gɨ do bɨ zɨ́ye ṇgúṇgu a. ²⁷Gɨ zɨ́a bɨ Lomo nɨ ꞌyị komokenzị kasaogụ Kɨ́résịto Yésụ ne ní, ịrịa idí ndị́sị ídí mɨmbófoné za fí. Idí kenée.