Bɨlámá ledre bɨ
Márɨko
eké ní
Ledre gɨ ro bụ́kụ bɨ Márɨko ní
Márɨko eké Bụ́kụ ba ne. Ndịsịnɨ́ kpá ndólo wo Yiwáni Márɨko. Nɨ aka kóo lá owụ́phɨṛangá sɨmɨ bɨ kóo Yésụ nɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní, zɨ́a kóo ídíne ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ. Nda gɨ ꞌdáꞌba zɨ́ye ndị́sịyé gámáye kɨ́ Páwulo bɨ ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Yésụ ní, gɨ do kacɨ́ a née, zɨ́a kpá ndị́sịné sáká Pétero bɨ nɨ kpá ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Yésụ ní. Sɨmɨ ledre bɨ eké gɨ ro Yésụ ní, zɨ́a úkuógụ ngíti géyị ini ledre ga bɨ sɨmɨ tara ꞌbɨ Yụ́da e ní, zɨ́a kpá úkuógụ ini ledre gɨ do bi ondụ́ ꞌbɨ Yụ́da e. Ore, nɨ go mɨówoné kɨ́dí Márɨko eké ledre ba ꞌdódoyéme ledre ꞌbɨ Yésụ kɨ́e zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní, bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ go ní.
Márɨko uku kpá ledre gɨ ro ledre ga bɨ Yésụ mengị yée ní rómo do ledre ga bɨ uku yée ní. Owozé go kɨ́dí Yésụ mengị kóo tụ́ꞌdụ́ ledre ga bɨ kɨ́ mɨngburoko rokoꞌbụyé ní go, zɨ́a ꞌdíꞌbióyó ndíyá gɨ ro tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e, zɨ́a lágaóyó dokéké e gɨ sɨmɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e, zɨ́a kpá ndị́sịné ótoómo lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyị e zɨ́ye. Mɨméngị ledre née ꞌdódo go kɨ́dí Yésụ nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ledre e zɨ́ne gɨ zɨ́ Lomo. Ogụ zɨ́a úyuné do bi kacɨ́ ꞌyịmaꞌdí e gɨ ro ꞌdíꞌbióyó umbu bɨ kóo nɨyí úyu a ye gɨ zɨ́ lúyú ledre eyé e ní ꞌdáꞌba.
Márɨko uku ledre gɨ ro mɨndị́sị Yésụ do sogo káṇgá, kɨ́ ledre gɨ ro ledre moko ené, tonó kɨ́ ledre babatị́za bɨ kóo Yiwáni iꞌbí zɨ́a ní. Lịkpị́ ledre ga bɨ mengịnɨ́ royé zɨ́ Yésụ ꞌdáꞌdá phephénɨ́ aka kóo wo wá ní, zɨ́a kpá lị́kpị́ ledre gɨ ro mɨúrú Yésụ gɨ sɨmɨ umbu kpá kɨ́ ledre gɨ ro mɨndáꞌba a bɨ komo ere ní.
1Yiwáni babatị́za uku ledre mɨógụ Kɨ́résịto
(Lúrú kpá Matáyo 3:1-12, Lúka 3:1-18, Yiwáni 1:19-28)
1Ba dosị́ bɨlámá ledre gɨ ro Kɨ́résịto Yésụ1:1 Kɨ́résịto: Ini ledre gɨ sɨmɨa kɨ́dí, ꞌyị bɨ Lomo gelé wo káa do Ngére ní. Yésụ: Ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, Lomo yomo ꞌyị e. Owụ́ ꞌbɨ Lomo.
2Nɨ káa zɨ́ bɨ kóo nébị Isáya eké kɨ́dí,
“Mááyí kása ꞌyị kasa amá zɨ́yị ꞌdáꞌdá,
gɨ ro zɨ́a yémeómo mɨsiꞌdi zɨ́yị nzíyiné.”1:2 Maláki 3:1
3“ꞌYị nɨ karanée ndị́sị ótrụ́ ledre zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ súwú kɨ́dí,
yémeómosé mɨsiꞌdi mu nzíyiné zɨ́ Ngére,
ídísé ꞌdózo yéme mɨsiꞌdi zɨ́a.”1:3 Isáya 40:3
4Zɨ́ Yiwáni ógụ ndị́sịné sɨmɨ súwú ndị́sị úku ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, “Ídísé ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se óyólóꞌbó mɨmbéꞌdesé do bábátị́zị́ sée gɨ ro zɨ́ Lomo ótoómo lúyú ledre esé e.” 5Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e gɨ do bi e mɨngúngúcua, ngíti géyị gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya ní kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị gɨ sɨmɨ Yerụsaléma ndéréye zɨ́ Yiwáni. Zɨ́ye úkuógụ lúyú ledre eyé e, zɨ́a bábátị́zị́ yée sɨmɨ ngbuṛu bɨ Yeredéne ní. 6Yiwáni esị kóo roné bongó bɨ uꞌyúnɨ́ gɨ sɨmɨ bị bangá bɨ gémele ní, zɨ́a ódó roné káꞌdá bɨ yemenɨ́ gɨ sɨmɨ saná ní, éyị́ mɨánu ené nɨ kóo mbíra kɨ́ tezị. 7Zɨ́a kóo kpá úku ledre kɨ́dí, “ꞌYị bɨ nɨ ógụ gɨ do kacɨ́ma ní, rokoꞌbụa romo do ꞌbɨ amá go kɨ́ngaya. Máútúásá gbawá ídíma káa do ꞌyị líkpí káꞌdá wará ené gɨ ro íꞌdíógụ a gɨ sịndị́a. 8Máíꞌbí babatị́za zɨ́se lá kɨ́ iní, nɨ íꞌbí ꞌbɨ ené zɨ́se babatị́za bɨ kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ní.”
Yiwáni iꞌbí babatị́za zɨ́ Yésụ
(Lúrú kpá Matáyo 3:13-17, Lúka 3:21-22)
9Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, zɨ́ Yésụ ógụné gɨ sɨmɨ gara bɨ Nazeréta sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní, zɨ́ Yiwáni bábátị́zị́ wo sɨmɨ ngbuṛu bɨ Yeredéne ní. 10Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ nda go ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ iní ní, zɨ́a lúrú ere likpí roné go, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ógụné doa pá pá pá pá káa zɨ́ kị́ṛịkóꞌdo ní. 11Geré zɨ́ kúrú ówụ́ne zɨ́a gɨrí kɨ́dí, “Áyí Owụ́ ꞌbɨ amá ꞌbúyị ofụ domá go. Mááyí kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́yị.”
Satána uzu Yésụ
(Lúrú kpá Matáyo 4:1-11, Lúka 4:1-13)
12Gɨ ore geré, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo, ꞌdíꞌbi wo ndéré kɨ́e gbála sɨmɨ súwú, 13zɨ́a ndị́sịné íri kɨ́ sị́lị́ cị́ gbre, zɨ́ Satána1:13 Satána: Satána nɨ kóo maláyika. Zɨ́a sínyi do lafúne e, zɨ́ye nda ídíye ezeokó Lomo. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ Lomo ógóóyó gɨ komo ere ꞌdáꞌba. Nɨ nda cakaba go ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e. Mɨꞌdódo 12:9. ndị́sịné úzu wo. Bangá súwú e nɨyí kóo kpá kɨ́ye íri. Zɨ́ ngíti géyị maláyika e ndị́sịyé sáká wo.
Yésụ tonó moko ꞌbɨ Lomo sɨmɨ Galiláya
(Lúrú kpá Matáyo 4:12-17, Lúka 4:14-15)
14Gɨ do kacɨ́ bɨ Eróde ónzó Yiwáni sɨmɨ sị́gịnị ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịné ndéréne sɨmɨ Galiláya, zɨ́a úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e íri kɨ́dí, 15“Sịndị́ kadra nɨ go gbóo gɨ ro zɨ́ Lomo ídíne Ngére esé. Ídísé mu ṇgúṇgu bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se ótoómo bɨsinyí ledre e mbá ꞌdáꞌba.”
16Kadra kị́éꞌdo, zɨ́ Yésụ ị́nyịné ndéréne do gbúṛóngó mɨkavu Galiláya, zɨ́a lúrúndíki Simúna e kɨ́ lúnduné Andiríya, kɨ́ ónzó mbírá eyé sɨmɨ iní gɨ zɨ́a nɨyí yị́ eyé ꞌyị ꞌdíꞌbi kénzé e.
17Zɨ́a úku ledre zɨ́ye, kɨ́dí, “Ógụsé mu lódụ́ kacɨ́ma, zɨ́ma ꞌdódo ledre zɨ́se, gɨ ro zɨ́se ídíse ꞌyị ꞌdíꞌbiógụ ꞌyị e, ndaá lolụ ꞌyị ꞌdíꞌbi kénzé wá.” 18Geré zɨ́ye ótoómo mbírá gɨ do sị́lị́ye zɨ́ye lódụ́ Yésụ.
19Zɨ́a ndéréókpóne gɨ ore lá cúkuꞌdée, zɨ́a lúrúndíki wotị́ Zebedị́ya, Yakóbo e kɨ́ lúnduné Yiwáni sɨmɨ kuṛúngba, ndịsịnɨ́ tóko komo mbírá eyé. 20Sɨmɨ bɨ Yésụ lurúndiki yée ní, zɨ́a ndólo yée. Zɨ́ye ótoómo ꞌbụyé Zebedị́ya e, kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko eyé e sɨmɨ kuṛúngba ore, zɨ́ye útúye do kacɨ́ Yésụ, yóó zɨ́ye ndéréókpóye.
Yésụ ogóoyó bɨcayi lomo e
(Lúrú kpá Lúka 4:31-37)
21Zɨ́ye ndéréógụyé sɨmɨ ngíti gara sɨmɨ Galiláya bɨ kɨ́ ịrịné Kapáranawúma ní. Nda sɨmɨ ngíti Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro,1:21 Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro: Nɨ mongụ́ sị́lị́ ꞌbɨ Isɨréle ꞌbɨ ini zɨ́ Lomo, mengịnɨ́ moko sɨmɨ a wá. Zɨ́ye ndị́sịyé sómụ́ndíki ledre kɨ́dí Lomo otoogụ ere kɨ́ do sogo káṇgá kpá kɨ́ ledre bɨ Lomo yomo yée gɨ sɨmɨ moko ꞌbɨ owụ́kụlụ́ e gɨ sị́ sị́lị́ ngére ꞌbɨ Ízibiti ní. Ólo Ólụ́ógụ 20:8-11, Gbre lorụ 5:12-16. zɨ́ye ólụ́ye ꞌDị́cị́ Kótrụro, zɨ́ Yésụ ndị́sịné ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e. 22Zɨ́ tara ꞌyị ga bɨ uwúnɨ́ ꞌdódo ledre ené ní ị́drị́ne mbá mɨị́drị́, gɨ zɨ́a mɨꞌdódo ledre ené nɨ kóo kɨ́ rokoꞌbụné, ndaá ꞌbɨ ené kóo káa zɨ́ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdódo lorụ ꞌbɨ Mụ́sa wá.
23Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, ngíti oꞌdo nɨ kóo kpá bo sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ore nɨ kɨ́ dokéké sɨmɨné. Zɨ́a tónóne íni ini, zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, 24“Yị́ị, ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta ba, éyị́ bɨ íli gɨ zɨ́ze ní ꞌdi? Ógụ kɨ́ra go gɨ ro úfuónzó zée? Máówo yị́ị bú. Áyí Yésụ, Mbigí Owụ́ ꞌbɨ Lomo.”
25Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ dokéké née cụ́ kɨ́ sɨmɨné kɨ́dí, “Ídí ndécị́ tí, ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ oꞌdo née mu” 26Zɨ́ dokéké kángba oꞌdo née bɨsinyíne, zɨ́a óto wo ndị́sị lángbané zi zi zi. Zɨ́ dokéké gbúrógbóne ꞌdága sɨmɨ oꞌdo née íri, ábuwá née go mɨólụ́ógụ a.
27Zɨ́ ledre née lụ́tụ́ne komo ꞌyị e za mbá, zɨ́ye tónóye úku ledre dongaráye kɨ́dí, “Bɨ káa ꞌbɨé ledre ꞌdi? ꞌBɨé mɨkánda ledre? Oꞌdo ba iꞌbí lorụ zɨ́ dokéké e zɨ́ye tɨ́ úwú kúrúa.” 28Zɨ́ phanda ledre bɨ Yésụ mengị née áṇgané sɨmɨ Galiláya za mbá.
Yésụ yomo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e
(Lúrú kpá Matáyo 8:14-17, Lúka 4:38-41)
29Sɨmɨ bɨ olụ́ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ní, zɨ́ye ndéréye kɨ́ Yakóbo e kɨ́ Yiwáni ꞌbe ꞌbɨ Simúna e kɨ́ Andiríya. 30Nɨyí ndéréógụ íri ní, towụ́ Simúna kára ꞌyị nɨ mɨꞌdúꞌduné bi, gɨ zɨ́a roa ịrị́ mɨị́rị́. Zɨ́ye ị́nyịyé úku ledrea zɨ́ Yésụ. 31Zɨ́ Yésụ ndéré ꞌdíꞌbi sị́lị́a, lálasị́kpị wo ꞌdága. Geré zɨ́ sɨmɨ saná kára née zázáne, zɨ́a méngị éyị́ mɨánu zɨ́ Yésụ kɨ́ ꞌyị ené e.
32Nda go kɨ́ tagá1:32 Lorụ ꞌbɨ Mụ́sa: Lorụ ꞌbɨ Mụ́sa uku kɨ́dí ꞌyị e ndanɨ́ méngị moko sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro wá. Née sị́ ledre bɨ kóo ꞌyị e ndịsịnɨ́ gị zɨ́ kadra útúne kí, née ní Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro ụkụ́ go zɨ́ye ógụyé kɨ́ ꞌyị ndíyá eyé e zɨ́ Yésụ yómo yée ní., zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndị́sị ógụyé kɨ́ ꞌyị ndíyá eyé e kpá kɨ́ yée ga bɨ kɨ́ dokéké e sɨmɨyé ní zɨ́ Yésụ. 33Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ gara née yóko royé tụ́ꞌdụ́ tara mbotụ ꞌdị́cị́ bɨ Yésụ nɨ sɨmɨ a ní, 34zɨ́a ꞌdíꞌbióyó ṛị́kị́ ndíyá eyé e gɨ royé mbá. Yée ga bɨ kɨ́ dokéké e sɨmɨyé ní, zɨ́a lágaóyó yée gɨ sɨmɨyé mbá, zɨ́a ụ́cụómo dokéké ga gére née ndanɨ́ ódro wá, gɨ zɨ́a owonɨ́ Yésụ bú.
Yésụ ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo sɨmɨ Galiláya
(Lúrú kpá Lúka 4:42-44)
35Zɨ́ Yésụ áfáne akpa ngúcuné kɨ́ sị́ ndóndó sɨmɨ bɨ bi nɨ aka mbumbumbu ní, ndéréne gɨ cigí ꞌbe re gbála íni ini zɨ́ Lomo. 36Zɨ́ Simúna e kɨ́ lafúne e ndéréye gámásóꞌdo wo. 37Sɨmɨ bɨ nderé ndikinɨ́ wo ní, zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí ndị́sị gámásóꞌdo yị́ị.”
38Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Nderézé aka sɨmɨ ngíti géyị owụ́ gara ga bɨ kpị́ ní, máíli kpá úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị ga bɨ íri ní. Gɨ zɨ́a, née moko bɨ máógụ gɨ roa ní.” 39Zɨ́ye gámáye sɨmɨ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị owụ́ gara ga bɨ sɨmɨ Galiláya ore ní, kɨ́ úku ledre ꞌbɨ Lomo sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e, kpá kɨ́ lágaóyó dokéké e gɨ sɨmɨ ꞌyị e ꞌdáꞌba.
Yésụ yomo ngíti ꞌyị kɨ́ bɨsinyí umbunonó
(Lúrú kpá Matáyo 8:1-4, Lúka 5:12-16)
40Zɨ́ ngíti ꞌyị kɨ́ bɨsinyí umbunonó roné ógụné ṇgúṇgú roné zɨ́ Yésụ, kɨ́dí, “Áko, togụ́ utúasá go kacɨ́ komoyị́, ídí yómo máa.”
41Zɨ́ lerị́ méngị Yésụ, zɨ́a óto sị́lị́ne ro oꞌdo née, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Máíli go kenée, royị́ eme mu.” 42Geré, zɨ́ bɨsinyí umbunonó née ụ́kụ́ne gɨ roa, zɨ́ roa ndáꞌbaógụné bɨlámáne.
43Zɨ́ Yésụ kásalúgu wo kɨ́ lórụ oꞌbụóꞌbụ kɨ́dí, 44“Ndá úku ꞌdódo ledre née zɨ́ ꞌyị e wá. Ídí ndéré zɨ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́, zɨ́yị óṇgoónzó bangá íꞌbí mbófo éyị́ kɨ́e zɨ́ Lomo káa zɨ́ bɨ Mụ́sa eké ní, nɨyí geré ówo a kɨ́dí umbunonó1:44 Umbunonó: Lorụ bɨ Mụ́sa eké ní uku kɨ́dí ꞌyị bɨ kɨ́ umbunonó roné ní ndaá drá wá ili kpá zɨ́a ndị́sịné dongará Yụ́da e wá. Togụ́ ndíyá née ụkụ́ gɨ roa go yá, ꞌyị née idí ndéré ꞌdódo roné zɨ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́. Née ní ꞌyị ꞌdáná éyị́ nɨ úku a ne kɨ́dí nɨ go drá. Ólo Lévị 14:1-32. bɨ royị́ ní ụkụ́ go.”1:44 Lorụ ga bɨ gɨ ro roꞌyị ídíne drá ní nɨ sɨmɨ Lévị 14:2-31.
45Oꞌdo née tonó nda yị́ ené geré úku ledre née zɨ́ ꞌyị e. Gɨ zɨ́ kéyị née, Yésụ utúasá lolụ ndéré sɨmɨ ngíti géyị gara e wá. Ndịsịnɨ́ nda kóo lá do bi bɨ ngárá ꞌyị e ndanɨ́ doa tụ́ꞌdụ́ wá ní. Abú kenée ndotó, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí kpá fú ndị́sị ógụ zɨ́a kacɨ́ gara e mɨngúngúcua.
2Yésụ yeme sịndị́ mɨgịgị́ṛị́
(Lúrú kpá Matáyo 9:1-8, Lúka 5:17-26)
1Gɨ do kacɨ́ owụ́ sị́lị́ ca, zɨ́ Yésụ ndáꞌbalúgu roné sɨmɨ gara bɨ Kapáranawúma, zɨ́ ꞌyị e úwú ledrea kɨ́dí ndaꞌbaogụ go ꞌbe. 2Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ógụyé, ꞌdúcu ꞌdị́cị́ bɨ nɨ sɨmɨ a ní ndá, kémbị́ bifúó ndaá lolụ wá. Zɨ́a ndị́sịné ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ye. 3Zɨ́ ngíti géyị yaꞌdá e eso (4) ị́mbị́ógụ ngíti mɨgịgị́ṛị́ kɨ́ gbagbara zɨ́a. 4Gɨ zɨ́a bɨ bi ndéréógụyé zɨ́ Yésụ íri ndaá gɨ zɨ́ ꞌyị wá ní, zɨ́ye ékị́ye íciphụ́trụ do ꞌdị́cị́ fúó, zɨ́ye ị́mbị́ésị oꞌdo née zɨ́ Yésụ ꞌdị́cị́ íri, kɨ́ káꞌdá nyé kɨ́ gbagbara née.
5Sɨmɨ bɨ Yésụ lurú kɨ́dí yaꞌdá ga gére née ṇguṇgunɨ́ ledre ené go ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ mɨgịgị́ṛị́ née kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ amáa, máótoómo lúyú ledre eyị́ go.”
6Ngíti géyị ꞌyị ꞌdódo lorụ e nɨyí kóo mɨndị́sịyé kenée ndị́sị sómụ́ ledre kɨ́dí, 7“Oꞌdo née uku née kenée ledre ꞌdi? Uku sinyi ledre go. Lomo nɨ dụụ́ ne ꞌyị ótoómo lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyị e.”
8Geré zɨ́ Yésụ ówo sómụ́ ledre eyé, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndị́sịsé sómụ́ ledre kenée gɨ zɨ́ ꞌdi? 9Ledre be ꞌdi nɨ ꞌdiya zɨ́ma gáa úku a zɨ́ oꞌdo née, ‘Máótoómo lúyú ledre eyị́ go, togụ́ ị́nyịógụ mu, ꞌdíꞌbi sáka eyị́ zɨ́yị ndáꞌbayị́ ꞌbe’? 10Máíli ídísé ówo a kɨ́dí, máa Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí, mááyí kɨ́ rokoꞌbụ gɨ ro ótoómo lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e kɨ́e do sogo káṇgá ba.” Zɨ́a óyó komoné úku ledre zɨ́ mɨgịgị́ṛị́ née kɨ́dí, 11“Ị́nyịógụ mu, ꞌdíꞌbi sáka eyị́ mu zɨ́yị ndáꞌbayị́ ꞌbe.”
12Zɨ́ oꞌdo née ị́nyịógụné tɨ́ do komoyé née, ꞌdíꞌbi sáka ené, yóó do ndáꞌbané ꞌbe. Zɨ́ tara ꞌyị ga bɨ kóo ore ní ị́drị́ye mbá mɨị́drị́, zɨ́ye ndị́sịyé úku ledre kɨ́dí, “Mbófo éyị́ zɨ́ Lomo. Tɨ́ bɨ ndịsịzé ona ní, lurúzé aka ledre káa zɨ́ wo ba kú wá.”
Yésụ ndolo Lévị lódụ́ née
(Lúrú kpá Matáyo 9:9-13, Lúka 5:27-32)
13Zɨ́ Yésụ kpá ndáꞌba ándá roné do gbúṛóngó mɨkavu Galiláya, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ógụyé zɨ́a, zɨ́a ndị́sịné ꞌdódo ledre zɨ́ye. 14Zɨ́a ndéréókpóne gɨ ore, zɨ́a lúrúndíki ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ2:14 “Ụsórụ” nɨ késị́ bɨ akúma ndịsị ꞌdóꞌdụ́ a gɨ zɨ́ ꞌyị e gɨ ro méngị moko eyé ꞌbɨ akúma kɨ́e ní. gɨ zɨ́ ꞌyị e kɨ́ ịrịné Lévị Matáyo, owụ́ ꞌbɨ Alafáyo, mɨndị́sịné sɨmɨ mákɨtabu. Yésụ ya zɨ́a ní, “Ógụ mu, lódụ́ kacɨ́ma.” Geré zɨ́ Matáyo ị́nyịógụné zɨ́ye ndéréye kɨ́ Yésụ.
15Kɨ́ tagá a née zɨ́ Lévị yéme éyị́ mɨánu zɨ́ Yésụ kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ kpá ógụyé íri kɨ́ ngíti géyị ꞌyị lúyú ledre e gɨ zɨ́a nɨyí nda kóo go mbá ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ. 16Sɨmɨ bɨ ꞌyị ꞌdódo lorụ e ga bɨ Farụsáyo e2:16 Farụsáyo: Née ngíti géyị Yụ́da ga bɨ ngárá nditíꞌdofụnɨ́ do lorụ bɨ Mụ́sa eké ní wá ní. Ṇguṇgunɨ́ kɨ́dí lomo ro ꞌyịmaꞌdí e nɨ bo, maláyika e nɨyí bo, ꞌyị e ndịsịnɨ́ kpá úru gɨ sɨmɨ umbu. Ólo Moko ꞌbɨ ꞌyịmɨkása e 23:6-8. lurúndiki Yésụ kɨ́ ánu éyị́ mɨánu kɨ́ ꞌyị ga gére née ní, zɨ́ye ị́nyịyé ndúꞌyú ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị née ndịsịnɨ́ ánu éyị́ kɨ́ ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ kpá kɨ́ lúyú ledre ga gére née gɨ ro ꞌdi?”
17Sɨmɨ bɨ Yésụ uwú ledre née kenée ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “ꞌYị ga bɨ ndanɨ́ ꞌyị ndíyá e wá ní, nderénɨ́ eyé lengbe zɨ́ dokotóro e wá, dụụ́ ꞌyị ndíyá e. Máógụ amá gɨ ro bɨlámá ꞌyị e wá, yị́ ené gɨ ro ꞌyị lúyú ledre e.”
ꞌYị e nduꞌyúnɨ́ Yésụ gɨ ro órụ́ taraꞌyị
(Lúrú kpá Matáyo 9:14-17, Lúka 5:33-39)
18ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ lódụ́ kacɨ́ Yiwáni ní, kɨ́ Farụsáyo e ndịsịnɨ́ lengbe órụ́ éyị́. Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yiwáni e kɨ́ Farụsáyo e nɨyí go órụ́ éyị́, sara ꞌyị eyị́ e orụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé éyị́ wá gɨ zɨ́ ꞌdi?”
19Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “ꞌYị ga bɨ ogụnɨ́ ꞌdị́yịóto mɨkánda kára ní, nɨyí ndị́sị ꞌbú lárá a káa be ꞌdi bɨ mɨkánda adrúgu nɨ kɨ́ye ore ní? Utúasánɨ́ ndị́sị ꞌbú wá. 20Sịndị́ kadra nɨ ógụ, do ꞌdíꞌbióyó mɨkánda adrúgu née gɨ zɨ́ye, née go sịndị́ kadra bɨ zɨ́ye órụ́ éyị́ ní.
21“Utúasá zɨ́ ꞌyị ị́cị́ꞌdụ́tụ uṇgú bɨ ro kuṛú bongó ní, kɨ́ tara mɨkánda bongó wá. Mɨkánda bongó née, nɨ lálalófo kuṛú a née fúó, zɨ́ uṇgú née nda áyané rómo wo bɨ ꞌdáꞌdá ní. 22Utúasá kpá do lótó mɨkánda leꞌyị́ kóṛó sɨmɨ kuṛú ndoko wá, gɨ zɨ́a mɨkánda leꞌyị́ née nɨ ụ́ꞌbụ kɨ́ cóngó roné, zɨ́a lóko kuṛú ndoko née gburá, zɨ́ leꞌyị́ kɨ́ ndoko née sị́nyị́ye gbrengárá. Bɨlámá a, idínɨ́ lótó mɨkánda leꞌyị́ sɨmɨ mɨkánda ndoko ené kpị́.”
Yésụ nɨ kɨ́ rokoꞌbụ do Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro
(Lúrú kpá Matáyo 12:1-8, Lúka 6:1-5)
23Kadra kị́éꞌdo sɨmɨ ngíti Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, zɨ́ Yésụ ị́nyịyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ndéréye kpụrụ́ gɨ sɨmɨ ngíti yáká kére, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née tónóye lófo ngorụ kére, kɨ́ ánu a. 24Zɨ́ Farụsáyo e úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, éyị́ bɨ ꞌyị eyị́ e ndịsịnɨ́ méngị moko sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro bɨ ngárá ndaá sị́lị́ ꞌbɨ moko wá ní gɨ zɨ́a ní ꞌdi?”
25Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ólosé esé ledre bɨ kóo Dawídi mengị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo ꞌbú mengị yée kɨ́ ꞌyị ené mɨméngị ní wá? 26Kóo sɨmɨ sịndị́ ꞌbɨ Abiyatára mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́2:26 Mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́: Mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ romo do manda ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e zɨ́ Lomo. Ndịsị lengbe ólụ́ dụụ́ ne sɨmɨ ꞌdị́cị́ bɨ Mongụ́ Bi ꞌbɨ Lomo sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní gɨ ro ꞌdáná éyị́ zɨ́ Lomo kɨ́ꞌdi kéṛị́ sɨmɨ sɨmɨbi kị́éꞌdo. Ndịsị ꞌdíꞌbi sáma bangá bɨ oṇgoonzónɨ́ gɨ ro ꞌdáná a zɨ́ Lomo ní ólụ́ kɨ́e ꞌdị́cị́ íri gɨ ro zɨ́ Lomo ótoómo lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e. ní, ꞌbú mengị kóo Dawídi kɨ́ ꞌyị ené e go kɨ́ngaya, zɨ́a ólụ́ne ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo. Zɨ́a ꞌdíꞌbi ambata bɨ kóo ꞌyị ꞌdáná éyị́ e nɨyí ánu a lá dụụ́ ye ní, zɨ́a ánu a, zɨ́a íꞌbí ngíti géyị zɨ́ ꞌyị ené e ánu a.”
27Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro nɨ gɨ ro ꞌyịmaꞌdí e, ndaá ꞌbɨ ené ꞌyịmaꞌdí e gɨ ro Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro wá. 28Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí, nɨ Ngére do Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro.”
31Sɨmɨ ngíti Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, zɨ́ Yésụ ólụ́ne sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro, ngíti oꞌdo nɨ kóo ore, kɨ́ umbusị́lị́ne. 2Zɨ́ ngíti géyị Farụsáyo e ndị́sịyé lúrú bi togụ́ Yésụ yéme sị́lị́ oꞌdo née go sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro yá, zɨ́ye íꞌbí ngbángá a zɨ́ mɨngburoko ꞌyị e. 3Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ oꞌdo née kɨ́dí, “Ị́nyịógụ mu tóro ꞌdága do komo ꞌyị ga ba.”
4Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú Farụsáyo ga gére ní, “Ledre be ꞌdi nɨ mɨútúásá do méngị a sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro. Méngị bɨlámá ledre káa zɨ́ sáká ꞌyị? Togụ́ méngị bɨsinyí ledre káa zɨ́ úfu ꞌyị?” Ukulugunɨ́ ledre mbá wá.
5Zɨ́a lúrú yée, zɨ́ bi sínyíne roa, zɨ́a ídíne kpá kɨ́ mongụ́ sómụ́ ledre, gɨ zɨ́a bɨ doyé orụ mɨórụ ní. Zɨ́a úku ledre zɨ́ oꞌdo née kɨ́dí, “ꞌDózo sị́lị́yị née mu mbị́.” Zɨ́a ꞌdózo a, zɨ́ sị́lị́a ndáꞌbaógụné bɨlámáne. 6Zɨ́ Farụsáyo ga gére née ị́nyịyé, ndéréye kótrụ royé kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Eróde e ní yéme mɨsómụ́ ledre gɨ ro úfu Yésụ.
Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e lodụ́nɨ́ kacɨ́ Yésụ
7Zɨ́ Yésụ ị́nyịyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ndéréye do gbúṛóngó mɨkavu Galiláya. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní lódụ́ wo íri. 8Sɨmɨ bɨ ꞌyị e uwúnɨ́ ledre ga bɨ ndịsị méngị yée ní, zɨ́ ngíti géyị ị́nyịyé gɨ sɨmɨ Yerụsaléma kɨ́ káṇgá ga bɨ Yụdáya kɨ́ Ịdụmáya, nda kɨ́ ngíti géyị ị́rịgbére ga bɨ sága Yeredéne kɨ́ gara bɨ Táyire, kɨ́ Sidóna ní ógụyé zɨ́a. 9Gɨ zɨ́a bɨ, ꞌyị máa ga gére née ofụnɨ́ nda go ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e yémeómo ngíti owụ́ kuṛúngba nzíyiné zɨ́ne ndị́sịné sɨmɨ a gɨ zɨ́ bi kɨ́ ídíne royé ndá ke. 10Zɨ́a sị́kpị tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e gɨ do ndíyá eyé e. Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ndíyá e ndị́sị kɨ́ ị́trị́ royé gɨ ro ógụyé gbóo ro Yésụ, gɨ ro óto sị́lị́ye roa. 11Sɨmɨ bɨ bɨcayi lomo e lurúndikinɨ́ wo ní, zɨ́ye ndị́sị útúye bi kóꞌdụ́ Yésụ gbúrógbóye ꞌdága kɨ́dí, “Áyí Owụ́ ꞌbɨ Lomo.” 12Zɨ́ Yésụ lórụ yée kɨ́dí, ndanɨ́ úku ꞌdódo ledrené zɨ́ ꞌyị e wá.
Yésụ geléogụ ꞌyịmɨkása e sokó doa gbre
(Lúrú kpá Matáyo 10:1-4, Lúka 6:12-16)
13Zɨ́ Yésụ ékị́ne do landa, zɨ́a ndólo ꞌyị ga bɨ ili yée ní, 14zɨ́a géléógụ yaꞌdá e sokó doa gbre (12), káa do ꞌyịmɨkása ené e3:14 ꞌYịmɨkása: Née ꞌyị ga bɨ Yésụ iꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ye, zɨ́a ndịsị kása yée ndéré kɨ́ méngị moko ené e káa zɨ́ úku bɨlámá ledre ené zɨ́ ꞌyị e, kɨ́ sị́kpị ꞌyị ndíyá e kpá kɨ́ ógóóyó bɨcayi lomo e gɨ sɨmɨ ꞌyị e ní. gɨ ro zɨ́ne kása yée kacɨ́ bi e kɨ́ úku ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e, 15kpá gɨ ro zɨ́ye ídíye kɨ́ rokoꞌbụ do dokéké e gɨ ro ndị́sị lágaóyó yée kɨ́e. 16Ba ịrị ꞌyị ga bɨ gelé yée sokó doa gbre ní. Simúna, wo bɨ Yésụ íꞌbí ngíti ịrị zɨ́a, “Pétero” ní, 17nda Yakóbo e kɨ́ lúnduné Yiwáni, owụ́ ꞌbɨ Zebedị́ya e. Née yée ga bɨ kóo Yésụ ịfị́ ịrịyé kɨ́dí, “Owụ́ Rará e” ní, 18Nda Andiríya, Phị́lịpo, Batilimáyo, Matáyo, Tóma, Yakóbo wotị́ Alafáyo, Tadéyo, Simúna Zíloto3:18 Zíloto: Ini ledre gɨ sɨmɨa kɨ́dí, Wo bɨ ꞌbú káṇgá ené ofụ doa go ní., 19nda kɨ́ Yụ́da Keriyóta, bɨ íꞌbí ngbángá Yésụ ní.
ꞌYị ꞌdódo lorụ e ya Yésụ nɨ kɨ́ Belezabụ́bụ sɨmɨné
(Lúrú kpá Matáyo 12:22-32, Lúka 11:14-23, 12:10)
20Zɨ́ Yésụ ndáꞌbayé ꞌbe, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e kpá yóko royé, bi ánu éyị́ ndaá lolụ zɨ́a kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e wá. 21Sɨmɨ bɨ ꞌyị ené e uwúnɨ́ ledre a ní, zɨ́ye ị́nyịyé ndéréye gɨ ro ꞌdíꞌbilúgu wo, gɨ zɨ́a, ukunɨ́ go ya, “Sɨmɨ doa sinyí go mɨsínyí.”
Rokoꞌbụ Yésụ romo do ꞌbɨ Satána
22Ngíti géyị ꞌyị ꞌdódo lorụ ga bɨ ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní, ukunɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí, “Yésụ nɨ kɨ́ Belezabụ́bụ sɨmɨné. Iꞌbí cóngó ro zɨ́a ne, zɨ́a ndị́sịné lágaóyó dokéké e kɨ́e.”
23Zɨ́ Yésụ ndólo yée, úku ledre zɨ́ye sɨmɨ muruwayi kɨ́dí, “Satána nɨ kpá ndị́sị lágaóyó Satána ꞌdáꞌba? 24Togụ́ ꞌyị ꞌbɨ ngére ndịsịnɨ́ méngị okó dengbị́ye yá, káṇgá ꞌbɨ ngére née toroyeme roné wá. 25Kpá kenée togụ́ sụmụ e ifinɨ́ royé, ndị́sị méngị okó akpa dengbị́ye yá, ꞌbe ꞌbɨ eyé née toroyeme roné wá. 26Togụ́ Satána ndịsị nda go méngị okó akpa kɨ́ ꞌyị ené e ní, nɨyí nda ndị́sị méngị moko ené káa be ꞌdi? Rokoꞌbụ a nɨ ụ́kụ́. 27ꞌYị utúasá ólụ́ ꞌdị́cị́ ꞌbɨ mongụ́ ngére, ngáka éyị́ ené e wá, ꞌbúó togụ́ odóụtụ ngére née kí, nɨ nda fú ngáka éyị́ ené e gɨ ꞌdị́cị́ ndéré kɨ́e.
28“Máúku zɨ́se maꞌdíi, Lomo nɨ ótoómo mɨlúyú ledre ꞌbɨ ꞌyị e, kɨ́ ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ úku sínyi yée ní mbá. 29Togụ́ ꞌyị uku sinyi ledre gɨ do bɨ ꞌDówụ́ Lomo yá, Lomo otoomo ledre zɨ́a kú wá, gɨ zɨ́a mengị née go bɨsinyí ledre bɨ ngárá utúasá ụ́kụ́ kú wá ní.” 30Yésụ uku ledre née kenée, gɨ zɨ́a bɨ ꞌyị ꞌdódo lorụ ga gére née ukunɨ́ ledre kɨ́dí, “Nɨ kɨ́ bɨcayi lomo sɨmɨné ní.”
Ledre gɨ ro mbágá Yésụ kɨ́ lúnduga
(Lúrú kpá Matáyo 12:46-50, Lúka 8:19-21)
31Zɨ́ mbágá Yésụ kɨ́ lúnduga ndéréógụyé do bi bɨ nɨ doa ní, zɨ́ye tóroyé cịkị sága, kákasa ꞌdị́cị́ íri ndóloógụ wo zɨ́ye. 32Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ gbaá cigí Yésụ ní úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, mbágáyị kɨ́ lúnduyị́ e nɨyí ndólo yị́ị sága ꞌdáa.”
33Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Mbágáma e kɨ́ lúndumá e ꞌbe náambi e?”
34Zɨ́a lúrú ꞌyị ga bɨ nɨyí mɨndị́sịyé cigíne gbaá ba, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ga bɨ nɨyí ndị́sị ba, mbágáma e kɨ́ lúndumá e. 35ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní, nɨyí ye lúndumá e lémịmá e kɨ́ mbágáma e.”
4Muruwayi gɨ ro kúfú
(Lúrú kpá Matáyo 13:1-9, Lúka 8:4-8)
1Sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra zɨ́ Yésụ kpá ndéréne ndị́sị ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e do gbúṛóngó mɨkavu Galiláya. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e yóko royé cigí a gbaá. Zɨ́a ékị́ ndị́sịné sɨmɨ kuṛúngba ndị́sị ꞌdódokása ledre zɨ́ye.
2ꞌDódo tụ́ꞌdụ́ ledre e zɨ́ye sɨmɨ muruwayi kɨ́dí, 3“Úwúsé aka ledre ba, ngíti oꞌdo nderé kóo óyụ kúfú ené. 4Sɨmɨ bɨ ndịsị óyụ kúfú ní, zɨ́ ngíti géyị útúye do mɨsiꞌdi, zɨ́ solụ́ e ógụyé lágá yée. 5Ngíti géyị utúnɨ́ ꞌbɨ eyé do gbụ́gbụ́rụ́ kɨ́ꞌdí bɨ káṇgá ndaá ꞌbeꞌbeꞌde ore wá ní. Zɨ́ye ụ́tụyé ꞌdiya gɨ zɨ́a cíyíye olụ́ ené sɨmɨ káṇgá mbị́ wá. 6Sɨmɨ bɨ bɨrará kadra suwu kɨ́ngaya ní, zɨ́ye áꞌdáye gɨ zɨ́a cíyíye ndaá sɨmɨ káṇgá mbị́ wá, zɨ́ye gágáye rúfú. 7Ngíti géyị kúfú utú ꞌbɨ ené do bɨ kɨ́ kị́nị e doné ní. Sɨmɨ bɨ ụtụ ní, ngboró yeme roné wá gɨ zɨ́a kị́nị olụ́ịndị́ yị́ ené nda ꞌdụ́tụ bi ngbóró gɨ zɨ́a mbá. 8Ngíti a utú ꞌbɨ ené sɨmɨ ngomụ káṇgá, zɨ́a ánáne bɨlámáne kɨ́ngaya. Gɨ sɨmɨ ngíti bi mị́ngị́ yáká owo kongụ kị́éꞌdo doa sokó, gɨ sɨmɨ ngíti a ꞌbɨ ené kongụ ota. Zɨ́a ówo gɨ sɨmɨ ngíti a kongụ ịnyị.”
9Zɨ́ Yésụ úku ledre kɨ́dí, “ꞌYị bɨ mbílía uwú ledre bú ní, idí úwú ledre née.”
10Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ nda go ngúcuné ní, zɨ́ ꞌyịmɨkása ené e kɨ́ ngíti géyị ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ledre ꞌbɨé gɨ sɨmɨ muruwayi gána ní káa be ꞌdi?”
11Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mááyí ba go ꞌdódo a zɨ́se. Togụ́ zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e yá, mááyí ꞌdódo a zɨ́ye sɨmɨ muruwayi, 12gɨ ro
“ ‘nɨyí lúrú éyị́ ga bɨ mándị́sị méngị yée ní, utúasá esé ówoyéme a wá,
zɨ́ye ndị́sịyé úwú ledre ga bɨ mááyí ndị́sị úku yée ní utúasá ené ólụ́ sɨmɨ dosé wá
Idí oyóloꞌbónɨ́ mɨsómụ́ ledre eyé ba bo, káa bɨ Lomo otoomo mɨlúyú ledre eyé go.’4:12 Isáya 6:9, 10 ”
13Zɨ́a kpá úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ówosé esé ini ledre gɨ sɨmɨ muruwayi née fú lá wá? Ásé nda ówoyéme ngíti géyị muruwayi ga bɨ mááyí úku yée ní káa be ꞌdi? 14Kúrú Lomo nɨ káa zɨ́ kúfú bɨ ndịsịnɨ́ óyụ a yáká ní. 15Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí ꞌbɨ eyé káa zɨ́ kúfú bɨ utú do mɨsiꞌdi ní. Nɨyí úwú kúrú Lomo ꞌdiya, luꞌbú kpá wá, geré zɨ́ Satána ógụné ꞌdíꞌbióyó a gɨ sɨmɨyé. 16Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí ꞌbɨ eyé káa zɨ́ landa ní. Nɨyí úwú kúrú Lomo zɨ́ye ídíye ꞌdiya kɨ́ rokinyi. 17Nda gɨ zɨ́a bɨ cíyí ledre maꞌdáa ndaá sɨmɨyé wá ní, geré zɨ́ye ótoómo a gɨ zɨ́ ꞌdoꞌdó bɨ ndiki yée go ní. 18Ngíti géyị nɨyí ꞌbɨ eyé káa zɨ́ kúfú bɨ utú dongará kị́nị ní, 19nda gɨ zɨ́ sómụ́ ledre éyị́ ga bɨ ꞌbɨ sága, zɨ́ye ndị́sịyé óto ꞌbúye kɨ́ngaya ní, zɨ́ ꞌbú ledre ꞌbɨ Lomo nda ụ́kụ́ne gɨ doyé, utúasánɨ́ eyé lolụ áná bɨlámá mɨánáye wá. 20Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí ꞌbɨ eyé káa zɨ́ ngomụ káṇgá ní. Sɨmɨ bɨ úwú kúrú Lomo ní, zɨ́ye ṇgúṇgu a, zɨ́ sómụ́ ledre eyé óyólóꞌbó roné bɨlámáne, zɨ́ye ꞌdíꞌbi a, zɨ́ye ndị́sịyé méngị ledre ga bɨ Lomo ili ní, zɨ́ mɨméngị ledre eyé ídíne bɨlámáne káa zɨ́ kúfú bɨ anáogụ kongụ kị́éꞌdo doa sokó (30), kongụ ota (60) nda kɨ́ yée ga bɨ anáogụnɨ́ kongụ ịnyị (100) ní.”
Muruwayi gɨ ro bimɨóṇgó
(Lúrú kpá Lúka 8:16-18)
21Zɨ́ Yésụ kpá úku ngíti ledre zɨ́ye kɨ́dí, “ꞌYị ụndụoto phoꞌdụ bú ꞌdị́cị́ kacɨ́ne, zɨ́a lóꞌbụꞌdụ́tụ a sị́ pheṛé, togụ́ sị́ ṛangba? Nɨ óto phoꞌdụ née do nyárá bi. 22Gɨ ro zɨ́ éyị́ ga bɨ sɨmɨ mɨtụlụrụ ní, ídíye mbá do nyárá bi. Gba ledre ga bɨ nɨyí mɨótoécịyé ní do ówo yée mbá. 23ꞌYị bɨ mbílía úwú ledre bú ní, idí úwú ledre née.”
24Zɨ́a kpá úku ledre kɨ́dí, “Ídísé óto ledre ga bɨ úwúsé yée née sɨmɨ dosé. Mɨsiꞌdi bɨ ndị́sịsé méngị ꞌyị e kɨ́e ní, nɨ ídí kpá ne mɨsiꞌdi bɨ do méngịsé e kɨ́e nda za kɨ́ngaya ní. 25ꞌYị bɨ nɨ kɨ́ éyị́ e zɨ́ne ní, nɨyí íꞌbí yata a zɨ́a nda za kɨ́ngaya. ꞌYị máa wo bɨ ngárá éyị́ eyenɨ́ zɨ́a wá ní, abú wo bɨ zɨ́a cúkuꞌdée née nɨyí ꞌdíꞌbióyó a gɨ zɨ́a kpụ́rụ́ ꞌdáꞌba.”
Ngíti muruwayi gɨ ro kúfú
26Zɨ́ Yésụ úku ngíti muruwayi kɨ́dí, “Ledre gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo káa zɨ́ ꞌyị bɨ oyụ kúfú yáká ní. 27Kɨ́ kadra kɨ́ ndụlụ mbá togụ́ nɨ ꞌdúꞌdu togụ́ nɨ mbú dilá yá, kúfú ga bɨ oyụ yée ní nɨyí ụ́tụ zɨ́ye ngbóróye abú owo wá. 28Káṇgá ndịsị íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ye lá dụụ́ ne, zɨ́ye ngbóróye kɨ́e, aka kókó sịndị́ye, nda gɨrí zɨ́ye ngbóróye, zɨ́ye gbóṛụ́ye, nda geré go mɨánáye. 29Nda sɨmɨ bɨ kére nɨ go nzíyiné gɨ ro óṇgó a ní, zɨ́a nda tónóne óṇgo a.”
Muruwayi gɨ ro kúfú musɨtáda
(Lúrú kpá Matáyo 13:31,32, Lúka 13:18,19)
30Zɨ́ Yésụ kpá úku ngíti muruwayi zɨ́ye kɨ́dí, “Mááyí ótoásá ledre gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo ꞌdáa ní kɨ́ ꞌdi? Muruwayi bɨ nɨ útúásá kɨ́e ní wo be ꞌdi? 31Nɨ káa zɨ́ kúfú musɨtáda ní. Gɨ zɨ́a nɨ kúfú bɨ nɨ nzéré kɨ́ngaya ní. 32Abú kúfú kágá née nɨ nzéré kenée ndotó, togụ́ ꞌdịyị́nɨ́ go yáká ụtụ go yá, zɨ́a ngbóró rómoné do ngíti géyị éyị́ ga bɨ yáká ore ní mbá. Nɨ rásá tụ́ꞌdụ́, zɨ́ solụ́ e ndị́sị ụ́bụ́ ꞌbe ꞌbɨ eyé komoa.”
33Yésụ ndịsị kóo ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ muruwayi. Mengị kenée gɨ do bɨ zɨ́ye ówoꞌdíꞌbi ini ledre gɨ sɨmɨyé. 34Kacɨ́ kadra e mbá, togụ́ Yésụ nɨ go ndị́sị ꞌdódo ledre yá, zɨ́a ndị́sịné ꞌdódo ngíti géyị ledre e sɨmɨ muruwayi. Sɨmɨ bɨ lurú go tɨ́ lá céré yée kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ní, zɨ́a ị́nyịné úkuógụ ledre gɨ sɨmɨ muruwayi ga gére née mbá zɨ́ye.
Yésụ ụcụomo mongụ́ síli kɨ́ ílí
(Lúrú kpá Matáyo 8:23-27, Lúka 8:22-25)
35Nda kɨ́ tagá a née ní, zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “ꞌDogụzé aka bi mu sága gɨ ꞌdí keṛị́.” 36Zɨ́ye ị́nyịyé ótoómo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ yokonɨ́ royé née ore, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ékị́lódụ́ kacɨ́ a sɨmɨ owụ́ kuṛúngba bɨ gáa ndịsị sɨmɨ a ní, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ékị́ ꞌbɨ eyé sɨmɨ ngíti géyị kuṛúngba e yóó, zɨ́ye ndéréókpóye. 37Zɨ́ mongụ́ síli ógụné kpịkpịkpịkpị, zɨ́a ndị́sịné ílíógụ iní sɨmɨ kuṛúngba bɨ Yésụ nɨ sɨmɨ a ní, gbuwa gbuwa gbuwa, ngítí kuṛúngba nda kɨ́ ꞌdúcu go cúkuꞌdée.
38Yésụ, nɨ mɨꞌdúꞌduné, kɨ́ doné gá do éyị́ ꞌdága. Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga ba ị́nyịyé úru wo, kɨ́dí, “Áko, ꞌYị ꞌdódo ledre, sómụ́ eyị́ ledre umbu bɨ azé go úyu a, ba wá?”
39Zɨ́a ị́nyịógụné, úku ledre zɨ́ síli kpá kɨ́ kụ́ṛụ́mụ iní kɨ́dí, “Ídí tóro tí.” Zɨ́ síli tóroné tí, zɨ́ mongụ́ gboṛụ bi bɨ gáa ba ídíne sií.
40Zɨ́ Yésụ óyó komoné úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Áyi, érésé ngịrị gɨ zɨ́ ꞌdi? Ṇgúṇgusé aka esé ledremá fú lá wá?”
41Zɨ́ ngịrị ledre bɨ Yésụ mengị née ólụ́ne royé gbála, zɨ́ye tónóye úku ledre dengbị́ye kɨ́dí, “Bɨ káa lárá ꞌyị ꞌdi, bɨ síli kɨ́ kụ́ṛụ́mụ iní uwúnɨ́ ledre ené gba ye ní?”
5Yésụ lagaoyó dokéké gɨ sɨmɨ ngíti oꞌdo
(Lúrú kpá Matáyo 8:28-34, Lúka 8:26-39)
1Zɨ́ Yésụ kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e go ꞌdógụ bi ndéréógụyé sɨmɨ gara bɨ Gerésa ní. 2Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ go ndítíógụ gɨ sɨmɨ kuṛúngba ní, zɨ́ ngíti oꞌdo kɨ́ dokéké sɨmɨné ólụ́ógụné gɨ dongará bi e zɨ́a. 3Oꞌdo máa née, ambá bi ndị́sị ené nda yị́ ené kóo sị́ bi e íri. ꞌYị bɨ nɨ útúásá ódó wo abú kpá gba cụ́ kɨ́ káꞌdá késị́ ní ndaá. 4Odó andánɨ́ kóo sịndị́a kɨ́ sị́lị́a go mɨódó ándá kɨ́ káꞌdá késị́ ndịsị ꞌdécị yée gɨ roné fú lá mɨꞌdécị, gɨ zɨ́a, cóngó roa ofụ kóo go. ꞌYị bɨ zɨ́a útúásáne gba gɨ ro ꞌdíꞌbingéṛị wo ní ndaá kpá wá. 5Kɨ́ꞌdí bɨ nɨ go dongará bi máa ga gére née íri, togụ́ kɨ́ kadra togụ́ kɨ́ ndụlụ yá, zɨ́a ndị́sị gbúrógbóne ꞌdága kpá ndị́sị kɨ́ óṇgo roné kɨ́ tutú e.
6Sɨmɨ bɨ oꞌdo née lúrúndíki Yésụ gɨ gbála ní, geré zɨ́a ngásáógụné zɨ́a íri, zɨ́a útúne gbrị do ngúṛú sịndị́ne bi kóꞌdụ́ Yésụ. 7Zɨ́a gbúrógbóne ꞌdága kɨ́dí, “Yésụ, yị́ị Owụ́ ꞌbɨ Lomo bɨ komo ere ní, éyị́ bɨ íli gɨ zɨ́ma ní ꞌdi? Ídí lólóbụ́ zɨ́ma do komo Lomo kɨ́dí, ógụ eyị́ ba gɨ ro méngị bɨsinyí ledre kɨ́ma wá.”
8Oꞌdo née uku ledre kenée gɨ zɨ́a bɨ Yésụ úku ledre zɨ́ dokéké née kɨ́dí, “Ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ oꞌdo née mu.”
9Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Ịrịyị́ náambi?”
Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ịrịmá Owụ́tụ́ꞌdụ́, gɨ zɨ́a bɨ, azé tụ́ꞌdụ́ ní.” 10Zɨ́a ndị́sịné dódó roné ro Yésụ kɨ́ngaya kɨ́dí, “Ndá lágaóyó zée gɨ ore wá.”
11Tụ́ꞌdụ́ mụkụ́ṛụ́ e nɨyí kóo gbóo ore, ndịsịnɨ́ ánu éyị́ dogboṛụ landa. 12Zɨ́ dokéké ga gére née dódó royé zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Kása zée ndéré ndị́sị sɨmɨ mụkụ́ṛụ́ ga bɨ ꞌdáa ba.” 13Zɨ́ Yésụ íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ dokéké e ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨ oꞌdo née, zɨ́ye ndéré ólụ́ye sɨmɨ mụkụ́ṛụ́ e. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ mụkụ́ṛụ́ ga gére née éyị́ ꞌbɨ álifu gbre, ị́nyịyé rụ ndụ́ṛụ́ꞌbụ́ye gɨ do gboṛụ landa, ndéré útúye mbá sɨmɨ mongụ́ mɨkavu do úyuyé mbá.
14Zɨ́ ꞌyị ꞌbáꞌbá mụkụ́ṛụ́ ga gére née ị́nyịyé ngásáye úku ꞌdódo ledre bɨ mengị roné née sɨmɨ gara, kpá kɨ́ ngíti géyị bi ga bɨ gbóo gbóo ore ní mbá. Zɨ́ ꞌyị e ógụyé mbá lúrú ledre bɨ mengị roné née. 15Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ zɨ́ Yésụ ní, zɨ́ye ndíki oꞌdo bɨ Yésụ lagaogụ dokéké e gɨ sɨmɨ a ba kɨ́ ndị́sị bɨlámáne kɨ́ bongó roné. Zɨ́ ngịrị méngị ꞌyị ga gére née kɨ́ngaya.
16ꞌYị ga bɨ lurúnɨ́ ledre bɨ méngị roné zɨ́ oꞌdo née, kpá kɨ́ wo bɨ zɨ́ mụkụ́ṛụ́ e ní, zɨ́ye ndị́sịyé úku a zɨ́ lafúye e. 17Zɨ́ ꞌyị máa ga gére née ndị́sị dódó royé ro Yésụ, idí mu ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ káṇgá eyé gɨ ore ꞌdáꞌba.
18Sɨmɨ bɨ Yésụ ékị́ go sɨmɨ kuṛúngba ní, zɨ́ oꞌdo bɨ dokéké e olụ́ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ a ní dódó roné ro Yésụ yée idínɨ́ ndéré kéne. 19Yésụ ṇguṇgu ené zɨ́ye ndéréye kéne wá, tɨ́ lá zɨ́a úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndáꞌba aka ꞌbe zɨ́ ꞌyị eyị́ e, zɨ́yị lị́kpị́ bɨlámá ledre bɨ Ngére Lomo mengị zɨ́yị kɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdené ní zɨ́ye.” 20Zɨ́ oꞌdo née ị́nyịné ndéréne kɨ́ úku ꞌdódo ledre bɨ Yésụ mengị zɨ́a née zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ káṇgá bɨ Dikapolị́sị kɨ́ tụ́ꞌdụ́ gara ga bɨ ore sokó ní mbá. Zɨ́ tara ꞌyị ga bɨ kóo ore ní ị́drị́ne mbá mɨị́drị́.
Yésụ romo do umbu kɨ́ ndíyá
(Lúrú kpá Matáyo 9:18-26, Lúka 8:40-56)
21Zɨ́ Yésụ ékị́lúgu roné sɨmɨ kuṛúngba zɨ́a ꞌdógụ bi sága gɨ ꞌdí kéṛị́, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e kpá ị́nyịyé yóko royé gbaá cigí a do gbúṛóngó mɨkavu Galiláya íri.
22Zɨ́ ngúru mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro kɨ́ ịrịné Yáyiro ógụné íri. Sɨmɨ bɨ lurúndiki Yésụ ní, zɨ́a ógụ ndị́sịné ndoo sị́ sịndị́ Yésụ, 23ṇgúṇgú roné kɨ́ngaya kɨ́dí, “Áko, mongụ́ ꞌyị, nyị́ma nɨ kɨ́ ndíyá zaá oꞌbụóꞌbụ ógụ aka ndéré óto sị́lị́yị roa, gɨ ro zɨ́ ndíyá máa née ụ́kụ́ne gɨ roa zɨ́a ídíne trịdrị.” 24Zɨ́ Yésụ ị́nyịyé ndéréye kɨ́ oꞌdo née.
Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e útúye rụụ do kacɨ́ye, mɨsiꞌdi eye lolụ kóo zɨ́ye wá, ndịsịnɨ́ nda ndéré kɨ́ ị́trị́ royé mɨị́trị́.
25Ngíti kára nɨ kóo dongará ꞌyị ga gére née kɨ́rɨ́ née kɨ́ ndíyá káꞌdá ꞌbɨ kará e roné, sɨmɨbi doa kɨ́e go sokó doa gbre. 26Gamá zɨ́ tụ́ꞌdụ́ dokotóro e go má, zɨ́ késị́ ụ́kụ́ne gɨ zɨ́a mɨụ́kụ́, tɨ́ lá ndíyá tatá nda yị́ ené roa ꞌdáꞌdá. 27Sɨmɨ bɨ kára née uwú ledre Yésụ ní, geré zɨ́a ndéréne gɨ ꞌdí sogo a gɨ dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née óto sị́lị́ne ro bongó bɨ ro Yésụ ní. 28Zɨ́a somụ́ ledre kɨ́dí, “Togụ́ máóto sị́lị́ma lá ro bongó ené yá, ndíyá ba nɨ ụ́kụ́ gɨ romá.” 29Sɨmɨ bɨ mengị kenée ní, geré zɨ́ ndíyá née ụ́kụ́ne gɨ roa. Zɨ́a ówo a kɨ́dí sɨmɨ sanáne eme go.
30Zɨ́ Yésụ kpá ówo a kɨ́dí rokoꞌbụ bɨ sɨmɨné ní mengị moko go. Zɨ́a lúrú bi ꞌdí sogoné, zɨ́a ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Ambí oto sị́lị́ne ro bongó amá ne?”
31Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ‘Lúrú aka lá tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ gbaá cigíyị ba, áyí ówo ꞌyị bɨ oto sị́lị́ne royị́ ní káa be ꞌdi?’ ”
32Abú ndotó, Yésụ nɨ kpá fú ndị́sị lúrú bi kere gɨ ro ówo ꞌyị bɨ oto sị́lị́ne roné ní. 33Zɨ́ kára née owo ledre bɨ mengị roné zɨ́ne ní, zɨ́a ógụné kɨ́ mbéꞌbé gɨ zɨ́ ngịrị útúne sị́ sịndị́ Yésụ, do úku ledre e gɨ do biné zɨ́ Yésụ. 34Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ amáa, ndíyá ụkụ́ go gɨ royị́, gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgu ledremá ní. Ndéré mu bɨlámáne ꞌdóꞌdó lolụ wá.”
35Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ aka ndị́sị ódro ní, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ógụyé gɨ ꞌbe ꞌbɨ Yáyiro, zɨ́ye úku ledre zɨ́ Yáyiro kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, nyị́yị otoomo ꞌdówụ́ go. Ndá lolụ ꞌdóꞌdo mongụ́ ꞌyị née wá.”
36Ledre née ata ené kóo kacɨ́ komo Yésụ wá, zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ Yáyiro kɨ́dí, “Lomo royị́ ndaá úyu wá, ídí lá ṇgúṇgu ledremá.”
37Yésụ ili ené zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e lódụ́ née wá, lá dụụ́ Pétero e kɨ́ Yakóbo e kɨ́ lúnduné Yiwáni e. 38Nɨyí ógụ bɨ ꞌbe ꞌbɨ Yáyiro íri ní, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí go íni ini kɨ́ mbụ́mbụ́dụ́. 39Zɨ́ Yésụ ị́nyịné ólụ́ne ꞌdị́cị́ ini, zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ íri née kɨ́dí, “Ndásé íni ini wá, owụ́ née uyu ené wá, ꞌduꞌdu yị́ ené née lá mɨꞌdúꞌdu.” 40Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌdị́cị́ íri née útúye coo kúgú wo mɨkúgú.
Gɨ do kacɨ́ bɨ uku ledre zɨ́ye ólụ́ógụyé sága ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi ꞌbụmɨowụ́ kɨ́ mbágáa nda kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga bɨ nɨyí kéye ní do ólụ́ókpóye sɨmɨ ngíti sɨmɨ ꞌdị́cị́ bɨ otonɨ́ umbu owụ́ née sɨmɨ a ní. 41Zɨ́ Yésụ ꞌdíꞌbi sị́lị́ owụ́ née do úku ledre zɨ́a kɨ́ tara Aráma kɨ́dí, “Talíta kụ́mụ” kɨ́dí, “Nyị́ma, ị́nyịógụ mu ꞌdága” 42Geré zɨ́ owụ́kára née úrúne, zɨ́a ị́nyịógụné ꞌdága ndị́sị gámáne. Zɨ́ tara ꞌbụa kɨ́ mbágáa kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ị́drị́ne mbá mɨị́drị́. 43Zɨ́ Yésụ úku ledre oꞌbụóbụ zɨ́ ꞌbụa kɨ́ mbágáa kɨ́dí ꞌyị e ndanɨ́ aka ówo ledre bɨ mengị roné née wá. Zɨ́a kpá úku ledre zɨ́ye idínɨ́ íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́a ánu a.
6ꞌYị e asinɨ́ gɨ ro Yésụ sɨmɨ Nazeréta
(Lúrú kpá Matáyo 13:53-58, Lúka 4:16-30)
1Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ Yésụ e ị́nyịyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gɨ ore ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ Nazeréta, owụ́ gara bɨ Yésụ ngboró sɨmɨ a ní. 2Sɨmɨ ngíti Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro zɨ́ Yésụ ndị́sịné ꞌdódo ledre zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro. Zɨ́ tara ꞌyị e ị́drị́ne mbá mɨị́drị́ kɨ́ úwú ledre ga bɨ ndịsị úku yée ní.
Zɨ́ye ndị́sịyé úku ledre kɨ́dí, “Oꞌdo ba ndiki mongụ́ ówo ledre bɨ ꞌdényé káa ba gɨ ꞌda? Ambí ꞌdodo ledre ga gére née zɨ́a ne? Sara aka lá rokoꞌbụ bɨ ndịsị méngị mɨngburoko ledre ga gére née kɨ́e née, ndiki gɨ ꞌda?” 3Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e úku ledre kɨ́dí, “Née ndaá ꞌyị yéme éyị́ e gɨ sɨmɨ kágá ba wá? Bɨ nɨ owụ́ ꞌbɨ Maríya bɨ lúnduga nɨyí Yakóbo, Yoséfa, Yụ́da kɨ́ Simúna e ní wá? Lémịga ndịsịnɨ́ ndị́sị fú kɨ́ze ona” Zɨ́ye lúrúcáyi wo do ásiyé kɨ́ ṇgúṇgu ledre ené. 4Yésụ ya zɨ́ye ní, “ꞌYị lóṇgó e ndịsịnɨ́ óto úndru nébị ye. Togụ́ nda ꞌbe yá, sụmụga otonɨ́ eyé úndrua wá.”
5Gɨ zɨ́a bɨ tụ́ꞌdụ́ye ṇguṇgunɨ́ ledre ené wá ní, mengị ené ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé ní ore wá, ꞌdiꞌbioyó ndíyá lá gɨ ro ngíti géyị ꞌyị e. 6Zɨ́a kóo ndị́sịné sómụ́lóꞌbó ledre bɨ ꞌyị ga gére née ṇguṇgunɨ́ ledrené, gɨ zɨ́a wá ní.
Yésụ kasa ꞌyịmɨkása e sokó doa gbre
(Lúrú kpá Matáyo 10:5-15, Lúka 9:1-6)
Zɨ́ Yésụ ị́nyịyé ndéréye sɨmɨ owụ́ gara ga bɨ gbóo gbóo ore ní, kɨ́ ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e.
7Nda sɨmɨ ngíti sị́lị́, zɨ́a ndóloyóko ꞌyịmɨkása ené ga bɨ sokó doa gbre (12) ní, zɨ́a íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ye ídíye do dokéké e, zɨ́a kása yée gbre gbre.
8Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Sɨmɨ mɨndérése, ídísé ꞌdíꞌbi lá dụụ́ ngbángbá. Ndásé ꞌdíꞌbi kombo e, ambata e, kɨ́ késị́ wá. 9Wará bɨ sịndị́se ní asá go, ndásé ꞌdíꞌbiṛóngó bongó wá.
10“Togụ́ ógụsé go sɨmɨ ngíti gara, ídísé ndị́sị sɨmɨ ꞌbe bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ sée go sɨmɨ a sɨmɨ sụmụ ní ásé nda fú ókpó gɨ ore. 11ꞌBe máa wo bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ sée sɨmɨ a sɨmɨ sụmụ wá, uwúnɨ́ ledre esé kpá sɨmɨ a wá ní yá, ídísé ụ́ꞌbụ́ ꞌbụrụ gɨ ro sịndị́se cịkị ore sɨmɨ bɨ ásé go ndéréókpó ní gɨ ro zɨ́a ꞌdódo a kɨ́dí, asinɨ́ go gɨ romá.”
12Zɨ́ye ndéréókpóye, ndị́sị úku ledre zɨ́ ꞌyị e, idínɨ́ óyólóꞌbó mɨmbéꞌdeyé. 13Zɨ́ye lágaóyó dokéké e gɨ sɨmɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e, zɨ́ye sụ́sụꞌbụ́ ro tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ndíyá e, zɨ́ ndíyá eyé ụ́kụ́ne.
Ledre umbu Yiwáni Babatị́za
(Lúrú kpá Matáyo 14:1-12, Lúka 9:7-9)
14Zɨ́ ngére Eróde6:14 Ngére Eróde: Ndịsịnɨ́ ndólo wo Eróde Ánítipasi. Nɨ wotị́ mongụ́ ngére Eróde bɨ kóo nɨ ngére sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ aránɨ́ Yésụ ní. Eróde Ánítipasi nɨ kpá ngére bɨ onzó Yiwáni Babatị́za sɨmɨ sị́gịnị do úfu wo ní. úwú phanda ledre Yésụ. Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ndị́sịyé úkulóꞌbó ledre kɨ́dí, “Yiwáni ꞌyị bábátị́zị́ ꞌyị e bɨ kóo ufunɨ́ wo ba, urú go ne, ndịsị méngị ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé gére née gɨ zɨ́ kéyị née.”
15Ngíti géyị ꞌyị e ya, Yésụ nɨ, “Nébị Ilíya kóna ní.” Ngíti géyị ya, “Nɨ ngúru nébị gɨ dongará nébị ga bɨ kóo ꞌdesị́ ní.”
16Sɨmɨ bɨ Eróde uwú ledre ga bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ úku yée gɨ ro Yésụ kenée ní, zɨ́a úku ꞌbɨ ené kɨ́dí, “Zɨ́ Yiwáni kóo máúfu wo ní, úrúne née go tɨ́ ne maꞌdíi?”
17Eróde ꞌdiꞌbi kóo Erodíya meꞌbe lúnduné Phị́lịpo. Zɨ́ Yiwáni úku ledre kɨ́dí ndaá bɨlámáne zɨ́a méngị kéyị kenée wá. Zɨ́a ꞌdíꞌbi Yiwáni óto wo sɨmɨ sị́gịnị. 18Yiwáni ya kɨ́dí, “Ndaá mɨútúásáne zɨ́yị ꞌdíꞌbióyó kára gɨ zɨ́ lúnduyị́6:18 Lúndu Eróde: Lúndu née nɨ aka kóo tɨ́ kɨ́ komoné zɨ́ Eróde Ánítipasi ꞌdíꞌbi meꞌbea Erodíya gɨ zɨ́a zɨ́ne káa do kára. nda zɨ́yị wá.”
19Gɨ zɨ́ kéyị née ní, kémbị́ ꞌbú Yiwáni ndaá kóo do Erodíya wá. Zɨ́a kóo óto ledre sɨmɨné kɨ́dí, née nɨ úfu Yiwáni ꞌbúó. 20Eróde ndịsị kóo éré kɨ́ úfu Yiwáni kpá ngịrị, gɨ zɨ́a owo bú kɨ́dí, Yiwáni luyú ené ledre wá. Zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ sị́gịnị e idínɨ́ lúrú bi kacɨ́ a. Abú ledre bɨ Yiwáni ndịsị kóo úku a ní ndịsị ꞌdóꞌdo sómụ́ ledre ené yá ili kóo kpá fú ndị́sị úwú yata ledre e gɨ zɨ́ Yiwáni.
21Zɨ́ mɨsiꞌdi líkpíne zɨ́ kára née Erodíya, gɨ ro úfu Yiwáni. Eróde mengị ayímbi ꞌbɨ sị́lị́ bɨ kóo aránɨ́ née sɨmɨ a ní. Zɨ́a ndóloógụ mɨngburoko ꞌyị ené e kpá kɨ́ mɨngburoko manda ga bɨ ꞌbɨ asikíri e6:21 Mongụ́ manda ꞌbɨ asikíri e: Ndịsị lúrú bi kacɨ́ asikíri e álifu. Nɨ ꞌbɨ ené do manda ga bɨ ꞌbɨ asikíri e ní. ndịsịnɨ́ méngị moko kéye sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní. 22Zɨ́ nyị́ Erodíya ólụ́ne ndị́sị léꞌbé keꞌbị, zɨ́ rokinyi méngị Eróde e kɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ ánu éyị́ kéye ní mbá.
Zɨ́ Ngére ị́nyịné úku ledre zɨ́ owụ́ née kɨ́dí, “Éyị́ bɨ íli zɨ́ma íꞌbí a zɨ́yị ní ꞌdi? Mááyí íꞌbí a zɨ́yị.” 23Zɨ́a ị́nyịné lólóbụ́ zɨ́ owụ́ née kɨ́dí, “Tɨ́ lá éyị́ bɨ íli wo ní mááyí íꞌbí a zɨ́yị, abú yana káṇgá bɨ mááyí ngére sɨmɨ a ba.”
24Zɨ́ owụ́ née ngásáne ndúꞌyú mbágáne kɨ́dí, “Máídí úku ledre ꞌdi?”
Mbágáa ya zɨ́a ní, “Idínɨ́ íꞌbíógụ kúṛógbó do Yiwáni ꞌyị bábátị́zị́ ꞌyị e zɨ́yị.”
25Zɨ́ owụ́ née geré ị́nyịné ngásándáꞌbané úku ledre zɨ́ ngére kɨ́dí, “Máíli idínɨ́ íꞌbíógụ kúṛógbó do Yiwáni Babatị́za zɨ́ma do éyị́ ona.”
26Zɨ́ bi sị́nyị́ne ro ngére gbála. Nda lá, gɨ zɨ́a bɨ, lolóbụ́ go do komo ꞌyị ga bɨ ndoloogụ yée ní, zɨ́ ngịrị méngị wo asi wá. 27Zɨ́a kása ꞌyị kɨ́dí, “Ndéré mu úfu Yiwáni zɨ́yị ógụyị́ kɨ́ kúṛógbó doa gɨrí.” Zɨ́ asikíri née ndéréne sɨmɨ sị́gịnị íri, zɨ́a úfu Yiwáni, zɨ́a óṇgo ꞌdécị goa, 28do ógụné kɨ́ kúṛógbó doa do éyị́, zɨ́a ị́nyịné íꞌbí a zɨ́ owụ́ née. Zɨ́a ndéréne kɨ́e íꞌbí a zɨ́ mbágáne. 29Sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yiwáni uwúnɨ́ ledre a ní, zɨ́ye ógụyé ꞌdíꞌbi umbu a, ndéréye kɨ́e óto a.
Yésụ iꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ ꞌyị e álifu ịnyị
(Lúrú kpá Matáyo 14:13-21, Lúka 9:10-17, Yiwáni 6:1-14)
30Zɨ́ ꞌyịmɨkása e ndáꞌbaógụyé, zɨ́ye úku ꞌdódo ledre ga bɨ mengịnɨ́ yée kɨ́ ledre ga bɨ ꞌdodonɨ́ yée zɨ́ ꞌyị e ní, mbá zɨ́ Yésụ maꞌdáa.
31Née ní zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nda kóo ndị́sị kɨ́ ógụ zɨ́ye gbụ́rụ́ gbụrụ gbụ́rụ́ gbụrụ, sịndị́ kadra zɨ́ Yésụ ánu éyị́ kɨ́ ꞌyịmɨkása ené e ndaá. Zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyịmɨkása ené e kɨ́dí, “Nderézé aka mu do ngíti owụ́ bi gɨ ro zɨ́se aka ꞌdówụ́rosé cúkuꞌdée.”
32Zɨ́ye ị́nyịyé ngúcuyé kɨ́ kuṛúngba ndéréye do ngíti owụ́ bi. 33Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e lúrú yée kɨ́ ndéré, zɨ́ye tónóye ógụyé gɨ sɨmɨ gara ga bɨ ore ní mbá, ndị́sị ngásáye rụụ gɨ do gbúṛóngó, ógụụ́tụ royé fị ye gɨ zɨ́ Yésụ íri. 34Sɨmɨ bɨ Yésụ ekị́ogụ gɨ sɨmɨ kuṛúngba ní, zɨ́a lúrú tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née, zɨ́ lerị́ye méngị wo, gɨ zɨ́a nɨyí kacɨ́ komoa káa zɨ́ kábịṛị́kị ga bɨ ꞌyị lúrú bi ndaá kacɨ́ye wá ní. Zɨ́a tónóne ꞌdódo tụ́ꞌdụ́ ledre e zɨ́ye.
35Nda go kɨ́ tagá, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ógụyé úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, bi ba ꞌbe ndanɨ́ doa wá, kadra utú kpá go. 36Ídí úku ledre zɨ́ ꞌyị ga ba ndéréye do bi ga bɨ gbóo gbóo kɨ́ra ní ní, gɨ ro zɨ́ye úgú éyị́ mɨánu, zɨ́ye ánu a.”
37Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ye.”
Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “ꞌYị ga gére née ofụnɨ́ go. Abú késị́ idí ba gáa zɨ́ze ona kpá za cụ́ késị́ ꞌbɨ ꞌyị bɨ mengị moko gɨ roa sɨmɨbi kị́éꞌdo ní yá, utúasá fú lá úgú éyị́ mɨánu, zɨ́a ásáne kɨ́ ꞌyị ga gére née wá.”
38Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ambata nɨ zɨ́se kɨ́rɨ́ née mbá ndu?”
Sɨmɨ bɨ nderénɨ́ lúrú a ní, zɨ́ye ógụyé kɨ́ ledre kɨ́dí, “Ambata nɨ íri lá dụụ́ ịnyị, kɨ́ mɨnzéré kénzé e gbre.”
39Zɨ́ Yésụ úku ledre, idínɨ́ ífibáyi ꞌyị ga gére née zɨ́ye ndị́sịyé bi do súwú e ore. 40Zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé bi e mɨngúngúcua, ngíti géyị míya, ngíti géyị cị́ gbre doa sokó. 41Zɨ́ Yésụ ꞌdíꞌbi ambata bɨ ịnyị kɨ́ mɨnzéré kénzé ga bɨ gbre née, zɨ́a lúrú bi komo ere ꞌdága, zɨ́a íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo, do ꞌdéweífi sɨmɨ a. Zɨ́a íꞌbí yée zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ífi yée zɨ́ ꞌyị e. Zɨ́a ífi mɨnzéré kénzé ga bɨ gbre née kacɨ́ye kpá kenée. 42Zɨ́ ꞌyị ga gére née ánu éyị́, zɨ́a útúásáne kɨ́ye kpịnị. 43Zɨ́ lódụ́ kacɨ́ga ꞌdóꞌdụ́yóko nyụnyụ́ ambata kɨ́ kénzé bɨ ꞌyị e lereomonɨ́ ní, zɨ́ gbété e ꞌdúcuyé kɨ́ye sokó doa gbre. 44ꞌYị ga bɨ kóo anunɨ́ éyị́ née ní, olonɨ́ yaꞌdá e mbá álifu ịnyị.
Yésụ nderé do iní
(Lúrú kpá Matáyo 14:22-33, Yiwáni 6:15-21)
45Geré gɨ ore, zɨ́ Yésụ kása ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ndéré ꞌbɨ eyé ꞌdáꞌdá kɨ́ kuṛúngba sóngó née sɨmɨ Beteseyị́da. Zɨ́a aka ídíáká ꞌbɨ ené ꞌdáꞌba úku ledre zɨ́ ꞌyị ga gére née ndáꞌbayé ꞌbe. 46Sɨmɨ bɨ uku ledre go zɨ́ ꞌyị ga gére née kɨ́dí bayinɨ́ mu ní, zɨ́a ékị́ne do landa íni ini zɨ́ Lomo.
47Zɨ́a ndị́sịné do gbúṛóngó íri ngúcuné gị kɨ́ tagá, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ndéréógụyé kɨ́ kuṛúngba yana mongụ́ mɨkavu. 48Zɨ́ Yésụ lúrúndíki ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́ ꞌdóꞌdó kɨ́ ndéré yana iní, gɨ zɨ́a bɨ síli ilí ꞌdịyị roné yóó doyé ní. Nda go kɨ́ sị́ ndóndó zɨ́ Yésụ tónó ndéréne do iní zɨ́ye íri, zɨ́a áyíne ókpóómo yée. 49Zɨ́ye lúrúndíki Yésụ kɨ́ ndéré do iní, somụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí, nɨ ꞌyị lárá, zɨ́ye tónó gbúrógbóye gɨ zɨ́ ngịrị. 50Sɨmɨ bɨ ịnyịnɨ́ mbá lúrúndíki Yésụ ní, zɨ́ ngịrị méngị yée kɨ́ngaya.
Zɨ́ Yésụ úku ledre kɨ́dí, “Ndásé éré ngịrị wá, ídísé ódó mɨmbéꞌdesé née yị́ ené máa.” 51Zɨ́a ékị́ne zɨ́ye sɨmɨ kuṛúngba, geré zɨ́ mongụ́ síli bɨ gáa née ndécị́ne, zɨ́ bi ídíne sií. Zɨ́ ledre née lụ́tụ́ne komoyé. 52Abú lurúnɨ́ ledre bɨ Yésụ méngị zɨ́a óyólóꞌbó ambata bɨ cúkuꞌdée ní, ídíne mongụ́ éyị́ zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e mbá ánu a ní, go cụ́ kɨ́ komoyé yá, zɨ́ sómụ́ ledre eyé ꞌdụ́tụné owoꞌdiꞌbinɨ́ ini ledre gɨ sɨmɨ a wá.
53Sɨmɨ bɨ ꞌdogụnɨ́ bi go sága ní, zɨ́ye ndéréye sɨmɨ gara bɨ Geneseréta ní, zɨ́ye ị́nyịyé ódóngéṛị kuṛúngba ore. 54Sɨmɨ bɨ ekị́ogụnɨ́ ní, geré zɨ́ ꞌyị e ówo a kɨ́dí Yésụ ogụ née ne. 55Zɨ́ ꞌyị ga gére née báyiyé sɨmɨ gara ga bɨ ore ní mbá kɨ́ ị́mbị́ógụ ꞌyị ndíyá eyé e zɨ́ Yésụ tɨ́ káa zɨ́ bɨ lengbe ndịsịnɨ́ méngị a togụ́ owonɨ́ go ya Yésụ nɨ go ore ní. 56Bi ga bɨ za mbá Yésụ ndịsị ndéré doyé ní, ꞌyị e ndịsịnɨ́ ị́mbị́ógụ ꞌyị ndíyá eyé e zɨ́a, togụ́ sɨmɨ sụ́ụ zɨ́ye ndị́sị dódó royé roa gɨ ro zɨ́ ꞌyị ndíyá eyé e ꞌdíꞌbi lá gba tara bongó bɨ gɨ roa ní. Yée ga bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ sị́lị́ye roa ní, zɨ́ ndíyá eyé ụ́kụ́ne gɨ royé mbá.
7Yésụ ꞌdodo ledre gɨ ro ondụ́ ꞌbɨ Yụ́da e
(Lúrú kpá Matáyo 15:1-9)
1Kadra kị́éꞌdo zɨ́ Farụsáyo e kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌdódo lorụ ga bɨ ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní yóko royé cigí Yésụ. 2Zɨ́ye lúrúndíki ngíti géyị ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ kɨ́ ndị́sị ánu éyị́ kɨ́ “ị́ndrị” née kɨ́dí lugunɨ́ sị́lị́ye kí wá. 3Yụ́da e, kɨ́ngaya kɨ́ Farụsáyo e, anunɨ́ eyé eyị́ geré mɨánu wá, nɨyí aka lúgu sị́lị́ye kacɨ́ ondụ́ eyé kí. 4Togụ́ ndaꞌbaogụnɨ́ go gɨ sɨmɨ sụ́ụ yá, nɨyí aka lúgu sị́lị́ye kí nɨyí fú ánu éyị́. Zɨ́ye ndị́sịyé kpá lódụ́ kacɨ́ ngíti géyị ondụ́ ga bɨ káa zɨ́ lúgu sɨmɨ éyị́ ga bɨ ndịsịnɨ́ ánu éyị́ sɨmɨyé ní.
5Zɨ́ Farụsáyo e kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ ga gére née ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Éyị́ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́yị mengịnɨ́ ledre e gɨ zɨ́a kacɨ́ lorụ ꞌbɨ ondụ́ ꞌbɨ mɨngburoko ꞌyị ezé e gɨ zɨ́a wá ní ꞌdi? Bɨ zɨ́ye ndị́sịyé ánu éyị́ geré mɨánu, lugunɨ́ sị́lị́ye kí wá ní?”
6Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ábuwá, nébị Isáya uku kóo gɨ rosé tɨ́ mbigí ledre kɨ́dí,
“ ‘ꞌYị ga ba ndịsịnɨ́ óto úndrumá lá dụụ́ do tarayé,
tɨ́ lá mɨmbéꞌdeyé nɨ yị́ ené gɨ romá gbála.
7Ndịsịnɨ́ mbófo máa lá gbékpị́ne,
ndị́sịnɨ́ tɨ́ ꞌdódo ledre ní, tɨ́ lá yị́ eyé lorụ eyé ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e.’7:7 Isáya 29:13
8Ótoómosé mbigí lorụ ꞌbɨ Lomo kenée, zɨ́se nda yị́ esé lányáse ro ondụ́ esé ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e.”
9Zɨ́a úku ándá ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndị́sịsé léꞌbéꞌdófụ do lorụ ꞌbɨ Lomo, zɨ́se ndị́sịsé méngị ledre esé e kacɨ́ ondụ́ ꞌbɨ bulúndusé e. 10Mụ́sa iꞌbí kóo lorụ ꞌbɨ Lomo go zɨ́se kɨ́dí, ‘Ídí óto úndru ꞌbụyị́ e kɨ́ mbágáyị.7:10 Ólụ́ógụ 20:12, Gbre lorụ 5:16 ꞌYị bɨ nɨ uku tara sinyí zɨ́ ꞌbụné e kɨ́ mbágáne ní, idínɨ́ úfu wo ꞌdáꞌba.’7:10 Ólụ́ógụ 21:17, Lévị 20:911Ndị́sịsé ꞌdódo lorụ bɨ ꞌbɨ bulúndusé e ní zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, togụ́ ꞌyị ꞌbụa togụ́ mbú mbágáa ili sáká éyị́ gɨ zɨ́a yá, nɨ mɨútúásáne ꞌyị née idí úku ledre zɨ́ ꞌbụné née togụ́ mbágáne kɨ́dí, ‘Éyị́ bɨ máíli sáká yị́ị kɨ́e ní, ndaá lolụ wá, máíꞌbí go zɨ́ Lomo.’ 12Ndị́sịsé née go sínyiónzó ꞌyị e, sakánɨ́ lolụ ꞌbụyé e kɨ́ mbágáye wá. 13Ótoómosé lorụ bɨ ꞌbɨ Lomo kenée, zɨ́se lányáse ro ondụ́ esé. Zɨ́se ndị́sịsé méngị tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị bɨsinyí ledre e.”
14Zɨ́ Yésụ ndóloógụ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé aka úwú ledre bɨ mááyí úku a ba, zɨ́se ówo ini ledre gɨ sɨmɨ a. 15Éyị́ bɨ ꞌyịmaꞌdí ánu sɨmɨné ní, oto ené wo zɨ́a ídíne bɨsinyíne do komo Lomo wá. Bɨsinyí ledre bɨ ndịsị olụ́ogụ gɨ taraꞌyị ní, ndịsị óto ꞌyị ne, zɨ́a ídíne bɨsinyíne do komo Lomo. 16ꞌYị bɨ mbílía uwú ledre bú ní, ídí úwú ledre née bɨlámáne.”
17Sɨmɨ bɨ Yésụ ndaꞌbanɨ́ nda gɨ ore go ꞌbe, nɨyí go ꞌdị́cị́ ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ndúꞌyú wo gɨ ro muruwayi bɨ gáa uku née. 18Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ówosé esé ini ledre gɨ sɨmɨ ledre bɨ gáa máúku née fú lá wá? Máyá, éyị́ bɨ ꞌyịmaꞌdí anu wo sɨmɨné ní, oto ené wo zɨ́a ídíne bɨsinyíne do komo Lomo wá. 19Éyị́ mɨánu nderé ené ndị́sị sɨmɨ mɨmbéꞌde ꞌyị wá, ndịsị lá sɨmɨ ꞌyị, nda gɨrí, zɨ́a ólụ́ógụné gɨ sɨmɨ a sága. Éyị́ mɨánu e mbá nɨyí bɨlámáye gɨ ro ánu yée.”7:19 Éyị́ mɨánu bɨ utúasá wá ní: Lorụ ꞌbɨ Mụ́sa uku kɨ́dí Yụ́da e ndanɨ́ ánu ngíti géyị bangá ga bɨ esịyé utúasá zɨ́ye ánu a wá ní wá. Lúrú sɨmɨ Levị 11.
20Zɨ́a ị́nyịné kpá úku ngíti ledre kɨ́dí, “Éyị́ bɨ ndịsị ꞌdíꞌbióyó ꞌyị gɨ ro Lomo ꞌdáꞌba ní, nɨ lá dụụ́ bɨsinyí mɨmbéꞌde ꞌyị. 21Gɨ zɨ́a ꞌyị bɨ mɨmbéꞌdea emengụ́ ní, bɨsinyí mɨsómụ́ ledre nɨyí ndị́sị ógụ zɨ́a káa zɨ́: méngị ꞌberị, kɨ́ úgu ugu, kɨ́ úfu ꞌyị e, kɨ́ sóꞌdo roꞌyị kɨ́ ꞌyị bɨ ófụ́sé rosé kéne wá ní, 22kɨ́ óto ꞌbú éyị́ ꞌbɨ ꞌyị e, kɨ́ ngíti géyị bɨsinyí ledre e, kɨ́ lóndo ꞌyị e, kɨ́ ledre bɨ ndịsị ꞌdíꞌbiógụ komokenyị́ ní, kɨ́ óto bɨsinyí mɨmbéꞌde ro ꞌyị e, kɨ́ lị́kpị́ ịrị ꞌyị, kɨ́ ị́lị́, nda kpá kɨ́ bɨcayi ledre e. 23Bɨsinyí ledre káa zɨ́ ga gére ní, ndịsịnɨ́ ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ mɨmbéꞌde ꞌyị, zɨ́ye óyólóꞌbó ꞌyị bɨsinyíne do komo Lomo.”
Yésụ yomo nyị́ ꞌyị lóṇgó
(Lúrú kpá Matáyo 15:21-28)
24Zɨ́ Yésụ ị́nyịné gɨ ore ndéréne sɨmɨ gara bɨ Táyire ní. Zɨ́a ólụ́ne sɨmɨ ngíti ꞌdị́cị́ ili ené kóo zɨ́ ngíti ꞌyị ówo a wá. Abú kenée ndotó, ledrea utúasá ené lóꞌbo wá. 25Ngíti kára nɨ kóo ore nyị́a nɨ kɨ́ dokéké sɨmɨné. Sɨmɨ bɨ uwú ledre kɨ́dí Yésụ nɨ sɨmɨ ngíti ꞌbe ore ní, zɨ́a geré ógụné útúne do ngụ́ṛụ́ sịndị́ne bi kóꞌdụ́ Yésụ. 26Kára máa née nɨ nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Gịrị́gị aránɨ́ wo sɨmɨ káṇgá bɨ Sụ́rịya bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo a Fonị́sịya ní. Zɨ́a ógụ dódó roné zɨ́ Yésụ idí ndéré lágaóyó dokéké gɨ sɨmɨ nyị́ne ꞌdáꞌba.
27Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Éyị́ mɨánu ꞌbɨ owụ́ e idínɨ́ ánu yị́ eyé ye, ndanɨ́ íꞌbí a zɨ́ ị́sị e wá.”7:27 Éyị́ mɨánu bɨ iꞌbínɨ́ zɨ́ ị́sị e ní: Yụ́da e ndịsịnɨ́ ndólo ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní ị́sị e.
28Kára née ya, “Nɨ tɨ́ káa zɨ́ bɨ úku née Ngére. Abú kenée ndotó, ị́sị nɨyí ꞌdóꞌdụ́ ꞌbɨ eyé gbóo nyụnyụ́ a bɨ nɨ ndị́sị ṛéṛe gɨ tara owụ́ maáge ní.”
29Yésụ ya zɨ́a ní, “Ódro go bɨlámáne, ndáꞌba mu ꞌbe, dokéké olụ́ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ owụ́ ꞌbɨ eyị́ go.”
30Zɨ́ kára née ndáꞌbalúgu roné ꞌbe, zɨ́a ógụndíki owụ́ kɨ́ ꞌdúꞌdu dokéké olụ́ogụnɨ́ gɨ sɨmɨa go.
Yésụ likpí mbílí mɨmbílí ngbụtụ́
31Zɨ́ Yésụ ị́nyịné gɨ sɨmɨ gara bɨ Táyire, ndéréne kpụrụ́ gɨ sɨmɨ wo bɨ Sidóna ní, zɨ́a ndéréógụné do mɨkavu Galiláya, zɨ́a ndéréókpóne sɨmɨ Dikapolị́sị. 32Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ógụyé kɨ́ ngíti oꞌdo, nɨ mɨmbílí ngbụtụ́, odroenzị roné gɨ zɨ́a wá, zɨ́ye dódó royé ro Yésụ, idí óto sị́lị́ne ro oꞌdo née.
33Sɨmɨ bɨ Yésụ ꞌdíꞌbi oꞌdo née ndoo ꞌdí sogo ní, zɨ́a ésị nzisị́lị́ne gu mbílía. Zɨ́a lúꞌbu súrú, zɨ́a óto a do dondene oꞌdo née. 34Zɨ́ Yésụ ị́nyịné lúrú bi komo ere ꞌdága, zɨ́a ꞌdówụ́ne difi, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Éfata” ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, “Líkpí mu” 35Geré, zɨ́ mbílí oꞌdo née líkpíne, zɨ́ dondenea kpá líkpí roné, zɨ́a tónó ndị́sị ódroné zɨ́ ꞌyị e bɨlámáne.
36Zɨ́ Yésụ úku ledre kɨ́dí, “Ndásé aka úku ꞌdódo ledre née zɨ́ ꞌyị e wá.” Abú ụcụomo yée kenée ndotó, ukutatánɨ́ nda yị́ eyé ledre née ꞌdáꞌdá. 37Sɨmɨ bɨ ꞌyị e uwúnɨ́ ledre née ní, zɨ́a lụ́tụ́ne kacɨ́ komoyé, zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Ábuwá, Yésụ nɨ yị́ ené bɨlámá ꞌyị. Mengịyeme ofụ ledre e go. Yeme ꞌyị ga bɨ odronɨ́ wá ní zɨ́ye ódroyé. Yée ga bɨ mɨmbílí ngbụtụ́ e ní, zɨ́ye úwú ledre.”
8Yésụ iꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ ꞌyị e álifu eso
(Lúrú kpá Matáyo 15:32-39)
1Sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e kpá yóko royé. Sɨmɨ bɨ éyị́ mɨánu ndaá lolụ zɨ́ye wá ní, zɨ́ Yésụ ndóloógụ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, 2“Lerị́ ꞌyị ga ba mengị máa yáa go mɨméngị, mengịzé kéye kɨ́ra go sị́lị́ ota, éyị́ mɨánu ndaá zɨ́ye wá. 3Utúasá zɨ́ma ótoómo yée ndáꞌbayé ꞌbe kɨ́ ꞌbú wá, komoyé nɨ ụ́lụ́ do mɨsiꞌdi, zɨ́ye útúye gɨ zɨ́a ngíti géyị ogụnɨ́ gɨ gbála.”
4ꞌYị lódụ́ kacɨ́ga ya zɨ́a ní, “Azé ówo éyị́ mɨánu sɨmɨ súwú ona íꞌbí a zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e káa zɨ́ ga gére née gɨ ꞌda?”
5Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ambata nɨ zɨ́se kɨ́rɨ́ née ndu?”
Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ambata nɨ lá dụụ́ ịnyị doa gbre (7).”
6Zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí ndị́sịsé aka bi. Zɨ́a ꞌdíꞌbi ambata ga bɨ ịnyị doa gbre (7) née, íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ royé, zɨ́a ꞌdéweífi sɨmɨyé, íꞌbí yée zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gɨ ro ífi yée zɨ́ ꞌyị e, zɨ́ye méngị a tɨ́ kenée. 7Mɨnzéré kénzé e nɨyí kóo kpá bo zɨ́ye ore cúkuꞌdée, zɨ́ Yésụ kpá íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo, zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née, idínɨ́ kpá ífi kénzé ga gére née zɨ́ ꞌyị e. 8Zɨ́ ꞌyị ga gére née ánu éyị́, zɨ́a ásáne kɨ́ye mbá. Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ꞌdóꞌdụ́yóko ngítí a bɨ ꞌyị e lereomonɨ́ ní, kɨ́ mbụ́ra e kpá ịnyị doa gbre. 9ꞌYị e nɨyí kóo tụ́ꞌdụ́, yaꞌdá e nɨyí ꞌbɨ eyé álifu eso (4,000). Zɨ́ Yésụ íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ye ndáꞌbayé ꞌbe ꞌbɨ eyé e. 10Geré zɨ́ye ị́nyị ꞌbɨ eyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ékị́ye sɨmɨ kuṛúngba ndéréye sɨmɨ ngíti káṇgá kɨ́ ịrịné Dalamanụ́ta.
Farụsáyo e uzunɨ́ Yésụ
(Lúrú kpá Matáyo 16:1-4)
11Zɨ́ ngíti géyị Farụsáyo e ógụyé úzu Yésụ kɨ́ ndúꞌyú kɨ́dí, “Idí méngị ngíti géyị ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé komo ere ní.”
12Zɨ́ Yésụ ꞌdówụ́ne difi, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Éyị́ bɨ ꞌyị ga bɨ cakaba ba ndịsịnɨ́ ndúnduꞌyú gɨ ro zɨ́ye lúrú ledre bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé té kí kɨ́ komosé gɨ zɨ́a ní ꞌdi? Máúku zɨ́se maꞌdíi, máútúásá méngị éyị́ kenée zɨ́ ꞌyị e káa zɨ́se née wá.” 13Zɨ́a ótoómo yée ore, zɨ́a ndáꞌba ékị́lúgu roné sɨmɨ kuṛúngba, do ꞌdógụ mɨkavu sága gɨ ꞌdí keṛị́.
Bɨsinyí ꞌdódo ledre ꞌbɨ Farụsáyo
(Lúrú kpá Matáyo 16:5-12)
14Ábuwá ꞌyịmɨkása e otoomolịgịnɨ́ ambata go. Wo bɨ zɨ́ye sɨmɨ kuṛúngba ní nɨ lá dụụ́ kị́éꞌdo. 15Yésụ ya zɨ́ye ní, “Komosé idí ídí rosé. Zɨ́se ꞌbáꞌbá rosé gɨ zɨ́ bɨsinyí ꞌdódo ledre ꞌbɨ Farụsáyo e kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Eróde e bɨ káa zɨ́ ꞌdeꞌdị́ bɨ ndịsịnɨ́ óto a sɨmɨ ambata eyé e ní.”
16Zɨ́ye tónó ódroyé dengbị́ye kɨ́dí, “Uku ledre née kenée gɨ zɨ́a bɨ ambata ndaá zɨ́ze ona wá ní?”
17Yésụ ówo sómụ́ ledre eyé née go, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndị́sịsé ódro gɨ ro ambata bɨ ngárá ndaá ní gɨ ro ꞌdi? Ówoyémesé esé fú lá ledre née wá? Éyị́ bɨ mɨmbéꞌdesé nɨ gɨ zɨ́a bɨsinyíne kenée ní ꞌdi? 18Bɨ komosé nɨ bo ní, lúrúsé esé bi wá? Mbílíse uwú ené kpá ledre wá? Sómụ́ndíkisé esé kpá ledre wá? 19Sɨmɨ bɨ kóo máꞌdéweífi sɨmɨ ambata ga bɨ ịnyị (5), zɨ́ ꞌyị ga bɨ álifu ịnyị (5,000) ní, ngítí a bɨ kóo anuomonɨ́ ní, ꞌducunɨ́ kóo gbété e ndu?”
Zɨ́ye úkulúgu ledre kɨ́dí, “Gbété e sokó doa gbre (12).”
20“Sara yée ga bɨ kóo ịnyị doa gbre (7) máꞌdéweífi sɨmɨyé zɨ́ ꞌyị ga bɨ álifu eso (4,000) ní, ꞌdóꞌdụ́ ꞌdúcusé kóo mbụ́ra e kɨ́ ngítí ye ndu?”
Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mbụ́ra e ịnyị doa gbre (7).”
21Yésụ ya zɨ́ye ní, “Sara née ní ní, ówosé aka ledre gɨ sɨmɨ a fú lá wá?”
Yésụ likpí komo oꞌdo sɨmɨ Beteseyị́da
22Zɨ́ye ógụyé sɨmɨ Beteseyị́da, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ꞌdíꞌbiógụ ngíti oꞌdo komoa ndaá, zɨ́ye dódó royé ro Yésụ idí óto sị́lị́ne ro oꞌdo née. 23Zɨ́ Yésụ ꞌdíꞌbi sị́lị́a, zɨ́ye ólụ́ógụyé kéne gɨ sɨmɨ owụ́ gara née sága. Zɨ́a óṛó súrú ro komo oꞌdo née, zɨ́a óto sị́lị́ne roa, zɨ́a ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Lúrúndíki éyị́ e go íri?”
24Zɨ́a lúrú bi cii, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Málúrúndíki tɨ́ ꞌyị e go ní, tɨ́ lá nɨyí káa zɨ́ kágá e ndịsịnɨ́ gámá ye ní.”
25Zɨ́ Yésụ kpá ótoándá sị́lị́ne ro komoa, zɨ́ komoa líkpíne zɨ́a nda lúrúyéme éyị́ e bɨlámáne. 26Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndáꞌba mu ꞌbe, tɨ́ lá ndá aka ꞌdódo royị́ zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ gara íri wá.”
Pétero uku ledre Yésụ kɨ́dí nɨ Kɨ́résịto
(Lúrú kpá Matáyo 16:13-20, Lúka 9:18-21)
27Zɨ́ Yésụ ị́nyịyé gɨ sɨmɨ Beteseyị́da gɨ ore kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e, do ndéréógụyé sɨmɨ do ꞌbe ga bɨ cigí gara bɨ Kayisaríya Phị́lịpo ní. Sɨmɨ ndéréye do mɨsiꞌdi, zɨ́a ndúꞌyú ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “ꞌYị e ndịsịnɨ́ úku a ya mááyí náambi?”
28Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ngíti géyị ꞌyị e ukunɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí, áyí Yiwáni ꞌyị Bábátị́zị́ ꞌyị e, ngíti géyị ya, áyí nébị Ilíya, ngíti géyị ya, áyí ngúru nébị ga bɨ kóo ꞌdesị́ ní.”
29Zɨ́ Yésụ kpá ndúꞌyú ándá yée kɨ́dí, “Sara nda sée, úkusé ꞌbɨ esé kɨ́dí mááyí náambi?”
Pétero ya zɨ́a ní, “Áyí Kɨ́résịto.”
30Zɨ́ Yésụ lórụ yée kɨ́dí, “Ndásé aka úku ꞌdódo ledre máa née zɨ́ ꞌyị e wá.”
Yésụ ukuꞌdodo ledre umbuné
(Lúrú kpá Matáyo 16:21-28, Lúka 9:22-27)
31Zɨ́ Yésụ tónóne ꞌdódo ledre bɨ ꞌyị e nɨyí méngị née kɨ́e ní zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne kɨ́dí, “Mɨngburoko ꞌyị e, kɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e, kpá kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e nɨyí karanée ị́nyị mbá méngị láráma, zɨ́ye úfu máa, gɨ do kacɨ́ sị́lị́ ota, zɨ́ma úrúma.” 32Sɨmɨ bɨ uku ledre fúó kenée ní, kɨ́dí nɨyí karanée méngị láráne zɨ́ye kpá úfu née ní, zɨ́ Pétero ꞌdíꞌbi wo ndéré kɨ́e ndoo ꞌdí sogo, ndị́sịné úku ledre zɨ́a éyị́ ndaá méngị roné kenée wá.
33Zɨ́ Yésụ óyó kóꞌdụ́ne zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e, zɨ́a úku ledre zɨ́ Pétero kɨ́dí, “Ị́nyị gɨ cigíma íri Satána. Sómụ́ ledre eyị́ née ndaá ꞌbɨ ené ꞌbɨ Lomo wá, yị́ ené ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí.”
34Nda gɨ ore, zɨ́ Yésụ ndóloyóko tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e kpá kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Togụ́ ꞌyị ili ídí ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma yá, idí ótoómo ledre ené e mbá zɨ́a ị́mbị́ mɨngbúngbu kágá ené lódụ́ máa. 35ꞌYị bɨ ili yómo roné kɨ́ roné ní, omo gú wá. Togụ́ ꞌyị iꞌbí roné za mbá zɨ́ma kpá gɨ ro bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo yá, nɨ ídí kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní. 36Abú ꞌyị nɨ ba kɨ́ éyị́ ga bɨ do sogo káṇgá ba za mbá zɨ́ne, togụ́ trịdrị bɨ za fí ní ndaá zɨ́a wá yá, éyị́ ga gére née mengịnɨ́ éyị́ zɨ́a mbá wá. 37Éyị́ bɨ kị́éꞌdo do sogo káṇgá ona yaá nɨ ꞌdíꞌbiógụ trịdrị bɨ za fí ní zɨ́ ꞌyị ní ndaá. 38Togụ́ dokuwu mengị ꞌyị zɨ́a otoomo ledre amá lá gɨ zɨ́ ngịrị ꞌyị lúyú ledre ga bɨ ilinɨ́ ledre amá wá ní yá, sɨmɨ bɨ karanée máa Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí, mááyí ndáꞌbaógụ kɨ́ maláyika amá e sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ Babá ní, dokuwu nɨ kpá méngị máa zɨ́ma ótoómo ꞌyị máa née.”
91Zɨ́a kpá úku ándá ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse bɨ ásé tóro née, nɨyí aka lúrú rokoꞌbụ bɨ gɨ ꞌbe ꞌbɨ Lomo ní kɨ́ komoyé té kí nɨyí nda fú úyu.”
Toso Yésụ oyóloꞌbó roné
(Lúrú kpá Matáyo 17:1-13, Lúka 9:28-36)
2Gɨ do kacɨ́ sị́lị́ ịnyị doa kéṛị́ (6), zɨ́ Yésụ ꞌdíꞌbi Pétero e, kɨ́ Yakóbo e, kɨ́ lúnduné Yiwáni zɨ́ye ndéré ékị́ye ngúcuyé do ngbángbá landa ꞌdága. Zɨ́ toso Yésụ óyólóꞌbó roné do komoyé do landa íri. 3Zɨ́ bongó bɨ roa ní óyólóꞌbó roné bɨkenyị́ne kpɨ́lélé, ngíti éyị́ ndaá káa zɨ́a wá. 4Zɨ́ mɨngburoko ꞌyị e gbre, Ilíya e kɨ́ Mụ́sa bɨ kóo Lomo ꞌdiꞌbi yée go ꞌdesị́ ní, ólụ́ógụyé zɨ́ Yésụ, zɨ́ye ndị́sị ódroyé kéye.
5Zɨ́ Pétero úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre, utúasá mɨútúásá zɨ́ze ndị́sịzé ona. Nɨ bɨlámáne zɨ́ze yéme kụ́tụ́ e ota kɨ́ra, ꞌbɨ eyị́, ꞌbɨ Mụ́sa kɨ́ ꞌbɨ Ilíya.” 6Pétero owo mbị́ éyị́ bɨ née ndịsị úku a née wá gɨ zɨ́a ngịrị mengị yée go mɨméngị kɨ́ngaya.
7Geré zɨ́ mongụ́ bụṛụngụ́ ógụné kụụ sólụ yée yeré, zɨ́ kúrú ꞌyị ówụ́ne gɨrí kɨ́dí, “Ba Owụ́ ꞌbɨ amá, ꞌbúa ofụ domá go. Ídísé úwú ledre gɨ taraa.”
8Zɨ́ye lúrú bi cigíye gbaá, lurúndikinɨ́ lá dụụ́ Yésụ, Mụ́sa e kɨ́ Ilíya ndanɨ́ eyé lolụ wá.
9Nda sɨmɨ mɨékị́ógụyé gɨ do landa gɨrí, zɨ́a ị́nyịné lórụ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Ndásé úku ꞌdódo ledre bɨ gáa lúrúsé née zɨ́ ꞌyị e wá, ꞌbúó togụ́ karanée máa Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí, máúrú go gɨ sɨmɨ umbu.” 10Pétero e ukunɨ́ ledre née zɨ́ ꞌyị e mbá wá. Zɨ́ye ndị́sịyé úkulóꞌbó a lá dengbị́ye kɨ́dí, “Née kenée lárá ledre ꞌdi, kɨ́ ledre ꞌbɨ úrú gɨ sɨmɨ umbu sɨmɨné kenée née?”
11Zɨ́ye ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Ndaá ꞌbɨ ené bɨ ꞌyị ꞌdódo lorụ ꞌbɨ Mụ́sa ukunɨ́ kɨ́dí, Ilíya nɨ aka ógụ ꞌdáꞌdá kí zɨ́ Kɨ́résịto nda ógụné ní wá?”
12Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Maꞌdíi, Ilíya nɨ aka ndáꞌbaógụ fị ne yémelúgu ledre ga bɨ kóo sinyínɨ́ ní kí. Sara éyị́ bɨ mɨéké kúrú Lomo uku ledre gɨ zɨ́a kɨ́dí, Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ ꞌdóꞌdó zɨ́ ꞌyị e ásiyé gɨ ro a gɨ zɨ́a kí ní ꞌdi? 13Máúku zɨ́se, Ilíya ogụ kóo go mengịnɨ́ kóo lárá a bɨsinyíne cé káa zɨ́ bɨ mɨéké kúrú uku Lomo ní.”
Yésụ lagaoyó bɨcayi lomo gɨ sɨmɨ owụ́
(Lúrú kpá Matáyo 17:14-20, Lúka 9:37-43a)
14Sɨmɨ bɨ Yésụ ndaꞌbaogụnɨ́ zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga bɨ idíakánɨ́ ꞌbɨ eyé ꞌdáꞌba ore ní, zɨ́ye ógụndíki tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e, ꞌyị ꞌdódo lorụ e nɨyí go ndị́sị ítí kangú kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére ní. 15Sɨmɨ bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née lurúndikinɨ́ Yésụ ní, zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́, zɨ́ye ụ́dụyé mbá rụụ ngásáye íꞌbí mandá zɨ́a.
16Zɨ́ Yésụ ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Ndị́sịsé ítí kangú bɨ ꞌdényé bɨ káa ba ba gɨ ro ꞌdi?”
17Zɨ́ ngíti oꞌdo gɨ do ngárá ꞌyị e kɨ́rɨ́ née úku ledre kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre, máógụ gáa kɨ́ owụ́ ꞌbɨ amá ba zɨ́yị. Dokéké ndịsị méngị wo, ꞌdụ́tụ taraa go, odro lolụ gɨ zɨ́a wá. 18Togụ́ tonó wo go yá, zɨ́a lálaónzó wo gbụ bi, zɨ́ somụ́ ndị́sị ógụné taraa kodụ kodụ kodụ káa. Zɨ́a ndị́sịné kɨ́ náná do soné, zɨ́a órụné gɨ zɨ́a ꞌduo gbɨgaga káa. Mándúꞌyú gáa ꞌyị lódụ́ kacɨ́yị ga ba, gɨ ro zɨ́ye lágaóyó a gɨ sɨmɨ a ní, romo yée mɨrómo utúasánɨ́ kɨ́e wá.”
19Yésụ ya zɨ́ye ní, “Ṇgúṇgusé aka esé ledremá wá? Azé ndị́sị go fú lá kése káa ní? Utúasá idí kenée wá. Ógụsé kɨ́ owụ́ née gɨrí mu zɨ́ma yáa.”
20Zɨ́ye ógụyé kɨ́ owụ́ née zɨ́ Yésụ. Sɨmɨ bɨ bɨcayi lomo lúrúndíki Yésụ ní, zɨ́a óto owụ́ née zɨ́ roa ndị́sị lángbané, zɨ́a lálaónzó owụ́ née gbụ bi, zɨ́a ndị́sị gbúrógbóne, zɨ́ somụ́ kpá ndị́sị ógụné gɨ taraa.
21Zɨ́ Yésụ ị́nyịné ndúꞌyú ꞌbụa kɨ́dí, “Éyị́ máa née luꞌbú kɨ́e goó?”
ꞌBụa ya zɨ́ Yésụ ní, “Tonó kóo méngị wo go kú gɨ do owụ́ a zaá gị karaba ba. 22Ndịsị kɨ́ lálaónzó wo ku phoꞌdụ, kpá kɨ́ lálaónzó wo sɨmɨ iní gɨ ro zɨ́ne úfu wo ꞌdáꞌba. Togụ́ útúásá go sáká zée, lúrú aka lerị́ze zɨ́yị lágaóyó a gɨ sɨmɨ owụ́ née ꞌdáꞌba.”
23Yésụ ya zɨ́ ꞌbụ owụ́ née ní ní, “Úku yá togụ́ mááyí útúásá yá? ꞌYị bɨ ṇguṇgu ledremá go ní, owo bú kɨ́dí máútúásá go méngị éyị́ e mbá.”
24Geré zɨ́ ꞌbụ owụ́ née úku ledre kɨ́dí, “Maꞌdíi, máṇgúṇgu ledreyị́ go lá cúkuꞌdée. Ídí sáká máa, gɨ ro zɨ́ma ṇgúṇgu ledreyị́ nda za kɨ́ngaya.”
25Sɨmɨ bɨ Yésụ lurú tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí go yóko royé cigíye kɨ́ oꞌdo née ní ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ bɨcayi lomo née kɨ́dí, “Yị́ị, bɨ ꞌdụ́tụ mbílí owụ́ ba kpá kɨ́ taraa ní, ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ a mu ndá lolụ ndáꞌbalúgu royị́ sɨmɨ a wá.”
26Zɨ́ bɨcayi lomo née ị́drị́ónzó owụ́ née gbụ bi zɨ́a ndị́sị gbúgbúne káa zɨ́ ayí go úyu ní, geré zɨ́ bɨcayi lomo née ólụ́ógụné gɨ sɨmɨ a, zɨ́ owụ́ née ídíne káa zɨ́ uyu go ní. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e úku ledre kɨ́dí, “Uyu go.” 27Zɨ́ Yésụ ꞌdíꞌbi sị́lị́ owụ́ née, lálasị́kpị wo ꞌdága zɨ́ roa ídíne bɨlámáne.
28Zɨ́ Yésụ ndáꞌbayé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ꞌbe zɨ́ye ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, éyị́ bɨ gáa utúasázé lágaóyó bɨcayi lomo gɨ sɨmɨ owụ́ née gɨ zɨ́a wá ní ꞌdi?”
29Yésụ ya zɨ́ye ní, “Ini zɨ́ Lomo utúasá kɨ́ ledre e káa zɨ́ ga gére ne dụụ́ ne.”
Yésụ uku andá ledre mɨúyuné
(Lúrú kpá Matáyo 17:22,23, Lúka 9:43b-45)
30Zɨ́ye ị́nyịyé gɨ ore ndéréye kpụrụ́ gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní. Yésụ ili kóo zɨ́ kémbị́ ꞌyị ówo bi bɨ yée nɨyí ndéré ndị́sị doa ní wá, 31gɨ zɨ́a bɨ kóo ndịsị ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ní. Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Nɨyí karanée íꞌbí ngbángá, Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e, do úfu wo. Nda sɨmɨ sị́lị́ ota (3) zɨ́a úrú ené.” 32ꞌYị lódụ́ kacɨ́ga owoꞌdiꞌbinɨ́ ledre gɨ sɨmɨ ledre bɨ kóo ndịsị ꞌdódo a née wá, gɨ zɨ́ kéyị née, ꞌyị ndúꞌyú wo ndaá kóo wá gɨ zɨ́ ngịrị.
Ambí nɨ kɨ́ ledrené owóowó ní ne?
(Lúrú kpá Matáyo 18:1-5, Lúka 9:46-48)
33Zɨ́ye ndáꞌbaógụyé ꞌbe sɨmɨ gara bɨ Kapáranawúma ní. Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “Ndị́sịsé gáa ítí kangú do mɨsiꞌdi ꞌdáa gɨ ro ꞌdi?” 34Ukulugunɨ́ ledre kacɨ́ a zɨ́a wá, gɨ zɨ́a ndịsịnɨ́ ítí kangú gɨ ro ambí nɨ dongaráye ne ledrea owóromo do ꞌbɨ lafúne e.
35Zɨ́ Yésụ ndị́sịné bi, zɨ́a ndóloógụ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga bɨ sokó doa gbre (12) ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Togụ́ ꞌyị ili ídí ꞌdáꞌdá zɨ́ lafúne e yá, idí óto roné ndoo, zɨ́a ídíne ꞌdáꞌba, zɨ́a kpá ídíne ꞌyị ị́nyị kasa zɨ́ lafúne e za mbá.”
36Zɨ́ Yésụ ꞌdíꞌbi ngíti owụ́ úku ledre zɨ́a tóroné kóꞌdụ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née. Zɨ́a fáka owụ́ née zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, 37“Togụ́ ꞌyị ꞌdiꞌbi owụ́ káa zɨ́ wo ba sɨmɨ sụmụ gɨ zɨ́a bɨ nɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma ní, ꞌdiꞌbi née kpá go máa sɨmɨ sụmụ. ꞌYị bɨ ꞌdiꞌbi máa go sɨmɨ sụmụ ní, ꞌdiꞌbi ené née lá dụụ́ máa wá, ꞌdiꞌbi née go kpá wo bɨ kasaogụ máa ní sɨmɨ sụmụ.”
Bɨlámá ndị́sị kɨ́ lafú ꞌyị e
(Lúrú kpá Lúka 9:49-50)
38Geré zɨ́ Yiwáni úku ledre kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre, ogụ ndikizé ngíti oꞌdo kɨ́ ndị́sị lágaóyó dokéké e gɨ sɨmɨ ꞌyị e. Zɨ́ze ụ́cụómo wo gɨ zɨ́a ndaá ꞌbɨ ené ngúruzé wá.”
39Yésụ ya zɨ́a ní, “Ndásé ụ́cụómo ꞌyị káa zɨ́ wo née wá. ꞌYị bɨ ndịsị méngị bɨlámá ledre kɨ́ ịrịmá ní, úku sínyi ené ledre gɨ do bi máa wá. 40ꞌYị bɨ ngárá ndaá okó rozé wá ní, née go ꞌyị ezé. 41Máúku zɨ́se maꞌdíi, abú ꞌyị iꞌbí zɨ́se lá gba iní mɨéwé, gɨ zɨ́a bɨ, ásé ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ní, Lomo nɨ karanée méngị bɨlámá ledre zɨ́a.
42“Owụ́ káa zɨ́ wo ba ṇguṇgu ledremá go, togụ́ ꞌyị londo wo zɨ́a lúyú ledre yá, nɨ ídí bɨlámáne togụ́ odónɨ́ káꞌdá ro goa, do odóngeṛịnɨ́ wo kɨ́e ro tutú do ụ́cụ wo kɨ́e bu sɨmɨ mongụ́ iní yá, nɨ éme gbála. 43-44Togụ́ ngúru sị́lị́yị ayí óto yị́ị zɨ́yị lúyú yá, ídí óṇgoóyó a ꞌdáꞌba. Nɨ bɨlámáne zɨ́yị ndéréyị ꞌbe ꞌbɨ Lomo kɨ́ sị́lị́yị kị́éꞌdo, gɨ zɨ́ wo bɨ áyí ndéré kɨ́ sị́lị́yị gbrengárá ku phoꞌdụ bɨ ịlị́ wá ní. 45-46Kpá kenée, togụ́ ngúru sịndị́yị ayí óto yị́ị zɨ́yị lúyú ledre yá, ídí óṇgoóyó a ꞌdáꞌba. Nɨ bɨlámáne zɨ́yị ndéréyị ꞌbe ꞌbɨ Lomo kɨ́ sịndị́yị kị́éꞌdo, gɨ zɨ́ wo bɨ áyí ndéré ku phoꞌdụ kɨ́ sịndị́yị gbrengárá ní. 47Togụ́ ngúru komomyị́ ayí óto yị́ị, zɨ́yị lúyú ledre yá, ídí cígíóyó a ꞌdáꞌba. Nɨ bɨlámáne zɨ́yị ndéréyị ꞌbe ꞌbɨ Lomo kɨ́ komoyị́ kị́éꞌdo, gɨ zɨ́ wo bɨ áyí ndéré kɨ́ komoyị́ gbrengárá do ụ́cụ yị́ị nyé ku phoꞌdụ bɨ ịlị́ wá ní, 48kɨ́ꞌdí bɨ
“ ‘kidri ga bɨ ndịsịnɨ́ ánu ꞌyị e ngárá uyunɨ́ wá,
kɨ́ phoꞌdụ bɨ ngárá ịlị́ kpá wá ní.’9:48 Isáya 66:24
49ꞌYịmaꞌdí nɨ ídí mɨútúásáne do komo Lomo kpụrụ́ gɨ sɨmɨ ꞌdoꞌdó káa zɨ́ toꞌdo bɨ lefenɨ́ sɨmɨ ụkụ́ ní.
50“Toꞌdo nɨ bɨlámá éyị́. Togụ́ ayá lolụ wá, moko ndaá lolụ sɨmɨ a wá. Mɨméngị ledre esé e idínɨ́ ínyi zɨ́ lafúse e káa zɨ́ toꞌdo ní gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé kéye sɨmɨ bikịdrị́.”
10Ledre gɨ ro ótoómo kára
(Lúrú kpá Matáyo 19:1-12, Lúka 16:18)
1Zɨ́ Yésụ ị́nyịné gɨ ore ndéréne sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Yụdáya sága ngbuṛu Yeredéne. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e kpá ógụyé zɨ́a ore, zɨ́a tónóne ꞌdódo ledre zɨ́ye káa zɨ́ bɨ lengbe ní.
2Zɨ́ ngíti géyị Farụsáyo e ógụyé úzu wo kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, nɨ mɨútúásáne zɨ́ ꞌyị ótoómo meꞌbené?”
3Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mụ́sa eké kóo zɨ́se sɨmɨ lorụ yaá ꞌdi?”
4Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mụ́sa ekéomo kóo zɨ́ze kɨ́dí, togụ́ ꞌyị otoomo meꞌbené yá, idí íꞌbí wáraga ꞌbɨ ótoómo roꞌyị zɨ́ kára máa née.”
5Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mụ́sa eké kóo lorụ née zɨ́se kenée gɨ zɨ́a bɨ dosé orụofụ go ní. 6Sɨmɨ bɨ kóo Lomo otoogụ éyị́ e ní, ‘otoogụ ꞌyịmaꞌdí e oꞌdo kɨ́ kára.’10:6 Dosị́ éyị́~e 1:277‘Gɨ zɨ́ kéyị née, oꞌdo nɨ ótoómo ꞌbụné kɨ́ mbágáne, zɨ́a ófụ́ kára zɨ́ye óto ꞌbe kéne. 8Zɨ́ ꞌyị ga bɨ gbre née ídíye nda éyị́ kị́éꞌdo.’10:8 Dosị́ éyị́~e 2:24 Ndanɨ́ lolụ gbre wá, nɨyí goó éyị́ kị́éꞌdo. 9Éyị́ bɨ Lomo oto go káa do éyị́ kị́éꞌdo ní, ꞌyịmaꞌdí ndaá ífi sɨmɨ a wá.”
10Sɨmɨ bɨ olụ́nɨ́ nda go ꞌdị́cị́ ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ndúꞌyú wo gɨ ro ledre gána née. 11Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, ꞌyị bɨ otoomo mɨzefị meꞌbené, zɨ́a ndéréne ófụ́ ngíti kára ní, mengịnɨ́ née go ꞌberị ro mɨzefị meꞌbené. 12Kpá kenée, togụ́ kára otoomo mɨzefị oꞌdo ꞌbɨ ené, zɨ́a nda ndéréne ꞌdíꞌbi ngíti oꞌdo yá, mengịnɨ́ née go kpá ꞌberị kɨ́ ngíti oꞌdo née ro mɨzefị oꞌdo ꞌbɨ ené.”
Yésụ iꞌbí úndru zɨ́ mɨnzéré owụ́ e
(Lúrú kpá Matáyo 19:13-15, Lúka 18:15-17)
13ꞌYị e ndịsịnɨ́ kóo ógụ kɨ́ owụ́ ꞌbɨ eyé e zɨ́ Yésụ gɨ ro zɨ́a íꞌbí úndru zɨ́ye. Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ụ́cụómo yée.
14Zɨ́ ledre née kóo sínyíne ro Yésụ. Zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Ndásé ụ́cụómo owụ́ e kɨ́ ógụyé zɨ́ma wá, ótoómosé yée idínɨ́ ógụ zɨ́ma. Bi bɨ ꞌbe ꞌbɨ Lomo nɨ gɨ ro ꞌyị ga bɨ káa zɨ́ mɨnzéré owụ́ ga gére née. 15Maꞌdíi, ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbe ꞌbɨ Lomo káa zɨ́ owụ́ wá ní, utúasá ólụ́ íri wá.” 16Zɨ́a tónóne ị́mbị́ owụ́ ga gére née kékị́éꞌdo ndị́sị kɨ́ óto sị́lị́ne doyé íꞌbí úndru zɨ́ye.
Ledre gɨ ro oꞌdo bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ sị́lị́ne e ní
(Lúrú kpá Matáyo 19:16-30, Lúka 18:18-30)
17Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ nda go gɨ ro ndéréókpó ené gɨ ore ní, zɨ́ ngíti oꞌdo ngásáógụné útúne gbrị do ngụ́ṛụ́ sịndị́ne, úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Bɨlámá ꞌyị ꞌdódo ledre, mááyí méngị káa be ꞌdi zɨ́ma ndíki trịdrị bɨ za fí ní?”
18Yésụ ya zɨ́a ní, “Ndólo máa bɨlámá ꞌyị gɨ ro ꞌdi? Bɨlámá ꞌyị ndaá. Odụ bɨlámá ꞌyị dụụ́ Lomo. 19Owo lorụ e bú bɨlámáne, ‘Ndá úfu ꞌyị wá, ndásé sóꞌdo rosé kɨ́ ꞌyị bɨ ófụ́sé rosé kéne wá ní wá, ndá úgu ugu wá, ndá úkuóto ledre ro ꞌyị wá, ndá lóndo ꞌyị gɨ ro éyị́ ené wá, ídí óto úndru ꞌbụyị́ e kɨ́ mbágáyị.’ ”10:19 Ólụ́ógụ 20:12, Gbre lorụ 5:16-20
20Oꞌdo née ya, “ꞌYị ꞌdódo ledre, tónóne kú gɨ do owụ́ma, máléꞌbé amá gɨ do lorụ wá.”
21Gɨ zɨ́a ꞌbúa nɨ kóo do Yésụ. Zɨ́ Yésụ lúrú wo gbóó, zɨ́a úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Éyị́ nɨ bo kị́éꞌdo méngị aka wá. Ndéré mu úgúóyó éyị́ ga bɨ zɨ́yị ꞌbe ní mbá ꞌdáꞌba, zɨ́yị ífibáyi késị́ye zɨ́ ꞌyị lerị́ e, zɨ́yị ndáꞌbaógụyị́ lódụ́ kacɨ́ma. Lomo nɨ karanée íꞌbí tụ́ꞌdụ́ éyị́ zɨ́yị.”
22Gɨ zɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kenée ní, zɨ́ bi sínyíne ro oꞌdo née gbála. Zɨ́a ndéréne gɨ ore kɨ́ do komoné mɨsínyíne, gɨ zɨ́a nɨ kóo kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne.
23Zɨ́ Yésụ lúrú bi keree, zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “Nɨ mɨórụné kɨ́ngaya gɨ ro zɨ́ ꞌyị ga bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ye ní ólụ́ye ꞌbe ꞌbɨ Lomo.”
24Zɨ́ ledre née lụ́tụ́ne komo ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née. Zɨ́ Yésụ kpá úku ándá ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ amáa e, maꞌdíi, nɨ mɨórụné kɨ́ngaya gɨ ro zɨ́ ꞌyị ólụ́ne ꞌbe ꞌbɨ Lomo. 25Nɨ owụ́ ledre cúkuꞌdée zɨ́ mongụ́ bangá bɨ gémele ní, ólụ́ógụné gɨ sɨmɨ gu lị́bịra gɨ ꞌdí keṛị́. Tɨ́ lá gɨ ro ꞌyị bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne ní, nɨ mɨórụné gɨ ro zɨ́a ólụ́ne ꞌbe ꞌbɨ Lomo.”
26Sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga uwúnɨ́ ledre née kenée ní, zɨ́a lụ́tụ́ne komoyé, zɨ́ye ódroyé dengbị́ye kɨ́dí, “Sara togụ́ nda go kenée ní, ambí nɨ nda ómo ne?”
27Zɨ́ Yésụ lúrú yée keree, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Togụ́ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e yá, ledre káa zɨ́ née nɨ ídí mɨórụné. Ledre e nɨyí yị́ eyé kacɨ́ komo Lomo mbá cúkuꞌdée.”
28Zɨ́ Pétero úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Lúrú áka, mongụ́ ꞌyị, otoomozé éyị́ ezé e go mbá, zɨ́ze útúze do kacɨ́yị káa zɨ́ ba.”
29Yésụ ya zɨ́a ní, “Pétero, togụ́ ꞌyị otoomo ꞌbe ꞌbɨ ené, kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e, kɨ́ lúnduné e kɨ́ lémịné e nda kɨ́ mbágáne kɨ́ ꞌbụné e, kpá kɨ́ yáká ené e gɨ romá kɨ́ bɨlámá ledre yá, 30nɨ ndíki tụ́ꞌdụ́ éyị́ e, ꞌdị́cị́ e, lúndu e, lémị e, mbágá e, owụ́ e kɨ́ yáká e rómo gɨ do yée ga bɨ cakaba ba nda kpá kɨ́ ꞌdoꞌdó e. Karanée zɨ́a kpá ndíki trịdrị bɨ za fí ní. 31Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị máa yée ga bɨ ledreyé nɨ mɨówóne ní, utúasánɨ́ lolụ gú karanée ídí kɨ́ ledreyé owóowó wá. Yée ga ledreyé ndaá owóowó wá ní, nɨyí nda ídí ye kɨ́ ledreyé owóowó.”
Yésụ uku andá ledre mɨúyuné
(Lúrú kpá Matáyo 20:17-19, Lúka 18:31-34)
32Zɨ́ye ị́nyịyé ꞌdíꞌbi mɨsiꞌdi bɨ nderé ꞌdịyị roné sɨmɨ Yerụsaléma ní, Yésụ nɨ kóo za ꞌdáꞌdá zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e, zɨ́ ledre née lụ́tụ́ne komoyé, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ utúnɨ́ do kacɨ́ a ní, ídíye kɨ́ ngịrị royé. Zɨ́a kpá ị́nyịné ndóloyóko ꞌyịmɨkása ené e ꞌdí sogo, zɨ́a úkuógụ ledre bɨ nɨ gú méngị née ní zɨ́ye, 33kɨ́dí, “Úwúsé aka ledre bɨ mááyí úku a zɨ́se ba. Azé ba go ndéré sɨmɨ Yerụsaléma, kɨ́ꞌdí bɨ nɨyí íꞌbí ngbángá Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e ní. Nɨyí ꞌdécị ngbanga a idínɨ́ úfu wo, do íꞌbí wo do sị́lị́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní. 34Zɨ́ye ndị́sịyé kɨ́ fólo máa, zɨ́ye lúbu súrú komomá, zɨ́ye ócó máa, zɨ́ye ị́nyịyé úfu máa. Zɨ́ma ídíma umbumá kɨ́ sị́lị́ ota, zɨ́ma úrú amá.”
Yakóbo e kɨ́ Yiwáni ilinɨ́ ídí káa do ngére e do lafúye e
(Lúrú kpá Matáyo 20:20-28)
35Née ní, zɨ́ Yakóbo e kɨ́ Yiwáni wotị́ Zebedị́ya ógụyé ndoo zɨ́ Yésụ, ya zɨ́a ní, “Mongụ́ ꞌyị, éyị́ nɨ bo, ilizé gáa zɨ́yị méngị a zɨ́ze.”
36Zɨ́a ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ílisé gáa zɨ́ma méngị zɨ́se ꞌdi?”
37Zɨ́ye úku a zɨ́a kɨ́dí, “Sɨmɨ bɨ áyí gú karanée ndị́sị do kị́tị ngére eyị́ ní, ilizé zɨ́ze ídíze gbrengárá káa do mɨngburoko ꞌyị eyị́ e gbóo kɨ́yị, ngíti ꞌyị do sị́lị́yị ꞌbɨ anú, ngíti ꞌyị ꞌbɨ ené do ngelị.”
38Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, ówosé esé éyị́ bɨ ásé ndúnduꞌyú gɨ roa ní wá. Útúásásé go gɨ ro éwé tara kóꞌdo nduwú bɨ mááyí gú ógụ éwé a ní maꞌdíi? Útúásásé go gɨ ro ꞌdíꞌbi babatị́za ꞌbɨ nduwú bɨ mááyí gú ógụ ꞌdíꞌbi a ní?”
39Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ɨɨ, azé útúásá.” Yésụ ya zɨ́ye ní, “Ɨɨɨ, tɨ́ maꞌdíi, ásé tɨ́ gú éwé tara kóꞌdo ndúwú bɨ mááyí ógụ éwé a ní kpá kɨ́ babatị́za ꞌbɨ nduwú bɨ mááyí gú ógụ ꞌdíꞌbi a ní. 40Tɨ́ lá gɨ ro ndị́sị bɨ do anú kɨ́ do ngelị ní, ndaá ꞌbɨ ené ledre amá wá. Bi ga gére née nɨyí yị́ eyé gɨ ro ꞌyị ga bɨ yemeotonɨ́ go gɨ royé ní.”
41Sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga bɨ sokó uwúnɨ́ ledre née ní, zɨ́ sɨmɨyé ésị́ne ro Yakóbo e kɨ́ Yiwáni. 42Zɨ́ Yésụ ndóloyóko yée do úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé ówo a kɨ́dí ꞌyị ga bɨ lurúnɨ́ yée káa do ngére e nda kpá kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní nɨyí ye ꞌyị ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé do ꞌyị e mbá ní. Zɨ́ye ndị́sịyé óto ꞌyị e méngị moko zɨ́ye káa zɨ́ éyị́ bɨ ꞌyị e nɨyí owụ́kụlụ́ eyé e ní. 43Éyị́ ndaá kenée dongaráse wá. Togụ́ ꞌyị gɨ dongaráse ili ídíne mongụ́ ꞌyị, idí óto roné káa do ꞌyị kasa ꞌbɨ lafúne e mbá. 44Togụ́ ngíti ꞌyị gɨ dongaráse ili zɨ́ne ídíne manda ꞌdáꞌdá zɨ́ lafúne e mbá yá, idí ídí káa do ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ lafúne e mbá. 45Abú gba Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ógụ ené gɨ ro zɨ́ ꞌyị e méngị moko zɨ́a wá, ogụ yị́ ené gɨ ro méngị moko zɨ́ ꞌyị e, kpá gɨ ro íꞌbí roné úyuné gɨ ro yómo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e.”
Yésụ likpí komo owụ́ ꞌbɨ Timáyo
(Lúrú kpá Matáyo 20:29-34, Lúka 18:35-43)
46Zɨ́ Yésụ kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ndéréógụyé sɨmɨ gara bɨ Zérịko ní. Sɨmɨ bɨ nɨyí go mɨndéréókpóye kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e nda kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e gɨ sɨmɨ gara gɨ ore ní, zɨ́ye ndíki oꞌdo bɨ komoa ndaá ní. Nɨ wotị́ Timáyo bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo a Batimáyo ní, nɨ mɨndị́sịné dogboṛụ mɨsiꞌdi ndị́sị ómbo éyị́ gɨ zɨ́ ꞌyị e. 47Sɨmɨ bɨ úwú ledre kɨ́dí, née Yésụ ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta ogụ ne ní, zɨ́a gbúrógbóne ꞌdága kɨ́dí, “Yésụ Owụ́ ꞌbɨ Dawídi, lúrú aka lerị́ma.”10:47 ꞌYị e owonɨ́ kóo bú kɨ́dí Kɨ́résịto bɨ yée ndịsịnɨ́ sóngó wo gɨ ro zɨ́a ógụné ní, nɨ ídí ngúru bulúndu Dawídi bɨ kóo ngére ꞌbɨ Isɨréle e ꞌdesị́ ní. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, do kóo ndị́sị ndólo Kɨ́résịto maꞌdáa kɨ́dí, “Bulúndu ngére Dawídi.” Ṇguṇgunɨ́ kóo kpá kɨ́dí Kɨ́résịto maꞌdáa togụ́ ogụ go yá, nɨ ndị́sị yómo ꞌyị e gɨ sɨmɨ ndíyá eyé e.
48Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ Yésụ e née, ndị́sịyé kɨ́ngaya ụ́cụómo wo kɨ́dí, idí mụ́kụ́. Abú kenée ndotó, zɨ́ oꞌdo née nda gbúrógbó tátá roné ꞌdáꞌdá kɨ́dí, “Yésụ Owụ́ ꞌbɨ Dawídi, lúrú aka lerị́ma.”
49Zɨ́ Yésụ úwú ledre née, zɨ́a tóroné, zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị ga gére née kɨ́dí, “Ndólosé aka oꞌdo bɨ ndịsị gbúrógbó née gɨrí yáa.” Zɨ́ye ị́nyịyé úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Royị́ inyi nda mu, ị́nyịógụ mu ꞌdága nɨ go ndólo yị́ị.” 50Geré zɨ́a ụ́cụóyó mongụ́ bongó bɨ onzó roné ní ꞌdáꞌba, zɨ́a ị́nyịógụné ꞌdága do sịndị́ne ógụné zɨ́ Yésụ.
51Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Máídí méngị zɨ́yị ꞌdi?”
Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre, máíli lá dụụ́ lúrú bi.”
52Yésụ ya zɨ́a ní, “Bɨlámáne, ndéré mu, komoyị́ eme go, gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgu ledremá go ní.” Geré née ní, zɨ́ komoa líkpíphụ́trụ roné. Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨyí nda go ndéréókpó ní, zɨ́ oꞌdo ba útúne kpɨ́ṛáká do kacɨ́ye, yóó, zɨ́ye ndéréye kéye.
11Yésụ olụ́ sɨmɨ Yerụsaléma
(Lúrú kpá Matáyo 21:1-11, Lúka 19:28-40, Yiwáni 12:12-19)
1Sɨmɨ bɨ Yésụ kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e nɨyí go gbóo kɨ́ Yerụsaléma, nderénɨ́ kpụrụ́ gɨ sɨmɨ owụ́ gara bɨ Betefége kɨ́ Beteníya cigí Landa Olíva ní, zɨ́ Yésụ kása ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gbre ꞌdáꞌdá, 2kɨ́dí, “Ndérésé mu sɨmɨ ꞌbe ga bɨ doꞌdónozé ꞌdáa née. Ásé ógụndíki owụ́phɨṛangá dongí bɨ ngárá ꞌyị e ekị́nɨ́ aka doa kú wá ní, mɨódóótoné kenée tara ngíti ꞌbe. Ídísé líkpí a, zɨ́se ógụsé kɨ́e gɨrí zɨ́ma yáa.3Togụ́ ꞌyị e nduꞌyúnɨ́ sée kɨ́dí, méngịsé kéyị kenée gɨ ro ꞌdíya yá, ídíse úku a zɨ́ye kɨ́dí, Ngére ili ne, nɨ gɨrí kásalúgu a ꞌdiya.”
4Zɨ́ye ndéréye, do ógụyé ndíki phɨṛangá dongí mɨódóótoné tara ngíti ꞌbe cigí mɨsiꞌdi kenée tɨ́ káa zɨ́ bɨ Yésụ uku ní. Geré zɨ́ye tónóye líkpí a. 5Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí kóo kpá mɨtóroyé do mɨsiꞌdi ore, zɨ́ye ị́nyịyé úku ledre zɨ́ yaꞌdá ga bɨ gbre Yésụ kasa yée née kɨ́dí, “ꞌBɨé ledre ꞌdi, bangá bɨ ásé líkpí a née ꞌbɨ ambi?” 6Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ ꞌyị ga gére née tɨ́ káa zɨ́ bɨ Yésụ uku zɨ́ye ní. Zɨ́ ꞌyị ga gére née ótoómo yée, zɨ́ye ꞌdíꞌbi bangá née ndéréye kɨ́e. 7Zɨ́ye ógụyé kɨ́e zɨ́ Yésụ, zɨ́ye ónzó ngíti géyị bongó eyé e doa, zɨ́ Yésụ ékị́ ndị́sịné doa.
8Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ꞌdíꞌbiógụ bongó eyé e, ngíti géyị ꞌdecịnɨ́ ꞌbɨ eyé mbílí tịyị́ e do ízí yée zɨ́a kɨ́ rokinyi do mɨsiꞌdi gɨ ro óto úndrua. 9Zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí ꞌbɨ eyé ꞌdáꞌdá, kɨ́ yée ga bɨ gɨ do kacɨ́ a gɨ ꞌdáꞌba ní, ndị́sịyé ụ́cụ koko kɨ́ yéyéyị́ kɨ́ ndị́sị ótrụ́ ledre ꞌdága kɨ́dí,
“Mbófo éyị́ zɨ́ Lomo.
Úndru idí ídí zɨ́ wo bɨ ogụ kɨ́ ịrị Ngére Lomo ní.”11:9 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 118:25-26
10Úndru idí ídí zɨ́ wo bɨ ogụ go ndị́sị do kị́tị ngére ꞌbɨ bulúnduzé Dawídi11:10 Dawídi: Nɨ kóo Mongụ́ ngére ꞌbɨ Isɨréle e kpá bulúndu Yésụ bɨ Lomo kasaogụ wo káa do Mongụ́ ngére sɨmɨ káṇgá bɨ Dawídi nɨ kóo ngére sɨmɨ a ní. Ólo Sámele 16:1-13, Moko ꞌbɨ ꞌyịmɨkása e 2:3 ní.
Mbófo éyị́ zɨ́ Lomo Komo Ere.
11Zɨ́ Yésụ ị́nyịyé kɨ́ ꞌyị ené e ólụ́ye sɨmɨ Yerụsaléma, do ndéréye do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo. Gɨ zɨ́a, kadra utú nda kóo go mɨútú, zɨ́a lúrú éyị́ ga bɨ ore ní, nda go lá ꞌdiꞌdiya, zɨ́ye ị́nyịyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga bɨ sokó doa gbre (12) ní gɨ ore, yóó do ndáꞌbalúgu royé ꞌdáꞌba sɨmɨ Beteníya.
Yésụ oto tarané kacɨ́ ndóṛí
(Lúrú kpá Matáyo 21:18-19)
12Zɨ́ bi árálóꞌbó roné, zɨ́ Yésụ ị́nyịyé ndáꞌbalúgu royé gɨ sɨmɨ Beteníya sɨmɨ Yerụsaléma, ꞌbú mengị nda kóo Yésụ maꞌdáa go mɨméngị. 13Zɨ́a lúrúndíki ndóṛí ꞌbɨ ꞌbe gɨ gbála kɨ́ mbílíne gbụkụ. Abú née ndaá aka kóo sịndị́ kadra gɨ ro mɨkánda mɨáná a wá yá, zɨ́a sómụ́ ledre kɨ́dí, ambí owo ne, éyị́ née kenée kuṛú mɨánága ga bɨ idíakánɨ́ ní, nɨyí ba bo ꞌdága íri. Zɨ́a ị́nyịné ndéréne gị sị́ ndóṛí née íri lúrú bi, lurú bi má, kémbị́ mɨáná a ndaá.
14Cịkị ore, zɨ́ Yésụ ị́nyịné óto tarané kacɨ́ a née kɨ́dí, “Tɨ́ káa zɨ́ bɨ áyí go née ní, útúásá ꞌbɨ eyị́ lolụ áná gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ánu mɨánáyị kú wá.” ꞌYị lódụ́ kacɨ́ga uwúnɨ́ kóo ledre bɨ uku née go.
Yésụ olụ́ do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo
(Lúrú kpá Matáyo 21:12-17, Lúka 19:45-48, Yiwáni 2:13-22)
15Sɨmɨ bɨ olụ́nɨ́ nda go sɨmɨ Yerụsaléma ní, zɨ́ Yésụ ólụ́ne do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, zɨ́a ógóbáyi ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úgú éyị́ e kpá kɨ́ úgúóyó éyị́ e ore ní ꞌdáꞌba. Zɨ́a kpá ndị́sịné kɨ́ ị́trị́ónzó tarabíza bɨ ꞌyị óyólóꞌbó késị́ e ndịsịnɨ́ óyólóꞌbó késị́ e doa ní kpụkpụ́kpụ bi. Nda kpá kɨ́ bi ndị́sị ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úgúóyó amámu e ní.
16Yésụ ili ené zɨ́ ꞌyị e ị́mbị́ éyị́ e ndéréꞌdécị bi kɨ́e gɨ do ligá ꞌdị́cị́ ꞌbɨ Lomo wá. 17Sɨmɨ bɨ ndịsị ꞌdódo ledre ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndaá ꞌbɨ ené mɨékéne bɨ kɨ́dí,
“ ‘ꞌDị́cị́ amá nɨ
ꞌdị́cị́ ꞌbɨ ini zɨ́ma’11:17 Isáya 56:7?
Tɨ́ lá óyólóꞌbósé nda yị́ esé go káa do ‘bi lóꞌbo ꞌbɨ ꞌyị ugu e.’11:17 Yeremáya 7:11 ”
18Sɨmɨ bɨ ledre ga bɨ Yésụ ndịsị ꞌdódo yée do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní, owụ́ndiki mbílí manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kpá kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e ní, zɨ́ye ndị́sịyé gámásóꞌdo mɨsiꞌdi gɨ ro zɨ́ye úfu wo. Abú kenée ndotó, nɨyí kóo mbá kɨ́ ngịrị royé, gɨ zɨ́a, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ilinɨ́ yị́ eyé kóo mbá Yésụ gɨ zɨ́ bɨlámá ꞌdódo ledre ené.
19Nda go kɨ́ tagá ndụlụ, gɨ do kacɨ́ ꞌdódo ledre, zɨ́ Yésụ maꞌdáa ólụ́ógụyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gɨ sɨmɨ gara gɨ ore ꞌdáꞌba.
Mɨówo ledre gɨ sɨmɨ ledre ꞌbɨ ndóṛí bɨ Yésụ oto tarané kacɨ́ a ní
(Lúrú kpá Matáyo 21:20-22)
20Nda káa zɨ́ kɨ́lóndó a née kɨ́ phịyị́, nɨyí kpá go ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ Yerụsaléma, zɨ́ye lúrú ndóṛí bɨ karana Yésụ oto tarané kacɨ́ a ní, gagá go zawu gɨ ꞌdága gị ro cíyíne e. 21Zɨ́ Pétero ị́nyịné sómụ́ndíki ledre bɨ karana Yésụ mengị ní, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ɨ́, ꞌyị ꞌdódo ledre, lúrú aka kágá bɨ karana óto tarayị́ kacɨ́ a ba, gagá go.”
22Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo. 23Ídísé óto ledre ba sɨmɨ dosé. ꞌYị bɨ iꞌbí roné go za mbá zɨ́ Lomo ní, togụ́ uku ledre zɨ́ landa bɨ ꞌdáa kɨ́dí, ‘Ídí ị́nyị gɨ ore zɨ́yị ndéré útúyị sɨmɨ mɨkavu bɨ ꞌdáa,’ togụ́ ꞌyị née owo go bɨlámáne kɨ́dí ledre bɨ née uku née nɨ méngị roné yá, zɨ́ Lomo óto ledre née, zɨ́a tɨ́ méngị roné zɨ́ ꞌyị née kenée. 24Káa zɨ́ bɨ éyị́ nɨ kenée bo ní, máúku zɨ́se maꞌdíi, togụ́ íꞌbísé rosé go mbá zɨ́ Lomo, nda sɨmɨ bɨ ásé ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo, zɨ́se ndúꞌyú wo gɨ ro éyị́ ní, ídísé ṇgúṇgu a kɨ́dí, éyị́ bɨ ndúꞌyúsé wo gɨ roa née, ásá tɨ́ ndíki a maꞌdíi, Lomo nɨ tɨ́ íꞌbí éyị́ maꞌdáa zɨ́se. 25Ndásé íni ini zɨ́ ꞌBụzé Lomo nyé kɨ́ bɨsinyí ledre sɨmɨsé ro lafúse e wá, gɨ ro zɨ́ Lomo úwú ini esé. 26Togụ́ ásé go íni ini zɨ́ ꞌBụsé Lomo gɨ ro zɨ́a ótoómo lúyú ledre esé yá, ídísé ówo a kɨ́dí lafúse ga bɨ nɨyí ógụ ndúꞌyú sée gɨ ro zɨ́se ótoómo ledre zɨ́ye ní, ídísé ị́drị mɨmbéꞌdesé, zɨ́se ótoómo ledre zɨ́ye. ꞌBụzé Lomo nɨ kpá ótoómo lúyú ledre esé.”11:26 Nda gɨ ꞌdáꞌba, zɨ́ ngíti ꞌyị ékétóko ledre ro ledre ga bɨ Márɨko eké yée ní kɨ́dí, “Togụ́ ị́drịsé mɨmbéꞌdesé ro ꞌyị ga bɨ mengịnɨ́ bɨsinyí ledre zɨ́se ní wá, ꞌBụsé bɨ ꞌdága ꞌdáa ní, otoomo ené kpá mɨlúyú ledre esé zɨ́se wá.”
Nduꞌyú gɨ ro ówo rokoꞌbụ ꞌbɨ Yésụ
(Lúrú kpá Matáyo 21:23-27, Lúka 20:1-8)
27Née ní, zɨ́ Yésụ ndéréógụyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e go sɨmɨ Yerụsaléma, zɨ́ye ndị́sịyé gámáye do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo. Zɨ́ ngíti géyị manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e, kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌdódo lorụ e, kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ngére e ógụyé zɨ́ Yésụ. 28Zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndíki ꞌbɨ eyị́ rokoꞌbụ máa bɨ zɨ́yị ndị́sịyị́ méngị ledre e kɨ́e ꞌdényé bɨ káa ba ba gɨ ꞌda? Ambí iꞌbí rokoꞌbụ máa née zɨ́yị ne?”
29Yésụ ya zɨ́ye ní, “Máíli aka ndúꞌyú sée kɨ́ nduꞌyú kị́éꞌdo kí. Togụ́ úkulúgusé ledre go kacɨ́ a zɨ́ma, mááyí nda fú úku ꞌdódo ledre rokoꞌbụ bɨ mándị́sị méngị ledre e kɨ́e ba zɨ́se. 30Úkusé aka zɨ́ma, Yiwáni ndiki kóo rokoꞌbụ bɨ zɨ́a ndị́sịné bábátị́zị́ ꞌyị e kɨ́e ní gɨ ꞌda? Gɨ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e? Togụ́ kenée wá, nda gɨ zɨ́ Mbigí Lomo?”
31Zɨ́ye tónóye ndị́sị úku ledre dengbị́ye kɨ́dí, “Azé úku a zɨ́a ba kɨ́dí ꞌdi? Togụ́ ukuzé ya gɨ zɨ́ Lomo, nɨ geré úku a kɨ́dí, bɨ kenée ní, ilizé nda kóo ledre ené wá gɨ zɨ́ ꞌdi? 32Togụ́ ukuzé ya ndiki rokoꞌbụ née gɨ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e, utúasá kpá wá.” Gɨ zɨ́a, nɨyí kóo kɨ́ ngịrị royé gɨ zɨ́ ꞌyị e, gɨ zɨ́a, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ṇguṇgunɨ́ kóo go mbá kɨ́dí, Yiwáni nɨ nébị.
33Zɨ́ye nda ị́nyịyé úkulúgu ledre kacɨ́ a zɨ́a kɨ́dí, “Owozé wá.”
Yésụ ya zɨ́ye ní, “Ɨɨ, bɨ kenée ní, máíli amá lolụ kpá úku ledre rokoꞌbụ bɨ mándị́sị méngị ledre e kɨ́e ní, zɨ́se wá.”
12Muruwayi gɨ ro bɨsinyí ꞌyị ga bɨ ufunɨ́ owụ́ ꞌbɨ mị́ngị́ yáká ní
(Lúrú kpá Matáyo 21:33-46, Lúka 20:9-19)
1Zɨ́ Yésụ ị́nyịné úku ledre zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga gére née sɨmɨ muruwayi kɨ́dí, “Ngíti oꞌdo, ꞌdiꞌbiogụ kóo kúfú kóṛó zɨ́a ꞌdị́yị́ a yáká ené. Zɨ́a ị́nyịné íciꞌdíkí gara ro yáká máa née gbaá, zɨ́a íci gu gɨ ro do ndị́sị lụ́rụ kóṛó maꞌdáa sɨmɨ a. Gɨ ore, zɨ́a óꞌbóyéme bi gɨ ro zɨ́ ꞌyị bɨ nɨ ndị́sị ꞌbáꞌbá yáká maꞌdáa a née ní, ndị́sịné sɨmɨ a ꞌdága kɨ́ lúrú bi. Zɨ́a yéme ledre kɨ́ ngíti géyị ꞌyị e, zɨ́a ótoómo yáká máa née zɨ́ye, idínɨ́ ndị́sị méngị moko sɨmɨ a. Yóó zɨ́a ndéréókpóne gbála.
2“Nda sɨmɨ kadra mɨꞌdécị mɨáná kóṛó máa ga gére ní, zɨ́a ị́nyịné kása ngíti ꞌyị kasa ené zɨ́ ꞌyị ga bɨ yáká íri ní, gɨ ro zɨ́ye kpá íꞌbí ꞌbɨ ené kóṛó gɨ sɨmɨ a. 3Sɨmɨ bɨ ꞌyị kasa née ogụ íri ní, zɨ́ ꞌyị ga gére née ꞌdíꞌbi wo, zɨ́ye ócó wo, zɨ́a ngásálúgu roné zɨ́ mị́ngị́ yáká kɨ́ gbékpị́ sị́lị́ne. 4Zɨ́ mị́ngị́ yáká ị́nyịné kpá kása ngíti ꞌyị kasa ené, zɨ́ ꞌyị ga gére née kpá ị́nyịyé ócó wo do ócólóko doa, zɨ́ye méngịlárá a ꞌduo bɨsinyíne. 5Zɨ́a kpá kása ngíti ꞌyị kasa, zɨ́ ꞌyị ga gére née ị́nyịyé úfu wo. Zɨ́a kpá kása tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị, mengịnɨ́ yée kpá kenée, ocónɨ́ ngíti géyị bɨsinyíne, zɨ́ye úfu ngíti géyị mɨúfu.
6“Ngíti ꞌyị kasa gɨ ro zɨ́a kása a ndaá lolụ kóo wá. Mbigí owụ́ ꞌbɨ ené bɨ oto ꞌbúa kɨ́ngaya ní, idíaká nda kóo go lá dụụ́ ne. Zɨ́a nda ị́nyịné kása cụ́ wo dụụ́ gɨ ꞌdáꞌba kɨ́ sómụ́ ledre bɨ kɨ́dí, ‘Bɨ ba nda go zaá mbigí owụ́ ꞌbɨ amá ní, nɨyí go ógụ éré wo.’
7“Sɨmɨ bɨ yaꞌdá ga bɨ yáká íri née, lurúndikinɨ́ nda go cụ́ mbigí owụ́ ꞌbɨ mị́ngị́ yáká ní, zɨ́ye úku ledre dengbị́ye kɨ́dí, ‘Ndazé ṛifu zɨ́ze ótoómo yáká ba wá. Idízé úfu owụ́ ꞌbɨ ené née kpá ꞌdáꞌba, gɨ ro zɨ́ yáká máa ba nda ídíne geré ꞌbɨ ezé.’ 8Née ní, zɨ́ye ị́nyịyé ꞌdíꞌbi owụ́ née, ócó a, do ócóónzó wo, zɨ́ye ꞌdíꞌbi umbua ndéréye ụ́cụ a tara yáká kenée.”
9Née ní, zɨ́ Yésụ ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Bɨ kenée ní, mị́ngị́ yáká nɨ nda méngị goó ꞌdi? Máúku zɨ́se, otoomo ꞌyị ꞌbɨ moko ga gére née wá, nɨ ógụ úfu yée mbá do bi kulú owụ́ ꞌbɨ ené née, zɨ́a nda óto ngíti géyị ꞌyị e ndị́sịyé méngị moko sɨmɨ yáká ené née.”
10Ólosé aka esé mɨéké kúrú Lomo bɨ uku kɨ́dí,
“ ‘Tutú bɨ kóo ꞌyị óꞌbó ꞌdị́cị́ e asinɨ́ gɨ roa ní,
ogụ nda yị́ ené go tutú bɨ kɨ́ ledrené owóowó ní.
11Ledre ba ní, Ngére ezé Lomo mengị kóo ne,
zɨ́a nda ówóne go mɨówó, zɨ́a émené komozé.’12:11 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 118:22-23 ”
12Zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e áyíye gɨ ro ꞌdíꞌbi Yésụ, gɨ zɨ́a, owonɨ́ go kɨ́dí, uku muruwayi née royé. Tɨ́ lá zɨ́ye éré ngịrị tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e, zɨ́ye ótoómo wo, do ndéréókpóye gɨ cigí a.
Ngíti géyị Farụsáyo e uzunɨ́ Yésụ kɨ́ ledre ụsórụ
(Lúrú kpá Matáyo 22:15-22, Lúka 20:20-26)
13Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ mɨngburoko Isɨréle ga gére née kása ngíti géyị Farụsáyo e kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌbɨ Eróde e12:13 ꞌYị ꞌbɨ Eróde e nɨyí ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ zɨ́ ngúru ꞌyị gɨ dongará bulúndu Eróde e ídíne mongụ́ ngére ꞌbɨ káṇgá ꞌbɨ Isɨréle e ní. zɨ́ Yésụ gɨ ro úzu wo togụ́ Yésụ maꞌdáa uku luyú ledre go ro akúma ꞌbɨ Róma yá, zɨ́ye ꞌdíꞌbi wo. 14Zɨ́ye ị́nyịyé ógụyé zɨ́a, ya zɨ́ Yésụ ní, “ꞌYị ꞌdódo ledre, owozé bú kɨ́dí, ṛánga eyị́ lengbe ṛanga kú wá, ledre bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ sómụ́ a ní, ata ené kacɨ́ komoyị́ kpá wá, sómụ́ eyị́ ledre moko ꞌbɨ ꞌyị e kpá wá, ndị́sị ꞌdódo yị́ eyị́ tɨ́ lá dụụ́ mbigí ledre ꞌbɨ Lomo. Bɨ kenée ní, úku aka zɨ́ze, utúasá mɨútúásá zɨ́ze íꞌbí ụsórụ zɨ́ mongụ́ ꞌyị Káyísara12:14 Káyísara: Káyísara ini ledre gɨ sɨmɨa kɨ́dí mongụ́ ngére ꞌbɨ Róma. Nɨ mongụ́ ngére do ngíti géyị lafúne ngére e ga bɨ ꞌbɨ ngíti géyị káṇgá e káa zɨ́ Yụdáya kɨ́ Galiláya. ngére ꞌbɨ káṇgá Róma? Idízé íꞌbí a? Ídí úku a zɨ́ze. Togụ́ ndazé íꞌbí a wá, ídí kpá úku a zɨ́ze.”
15Zɨ́ Yésụ ówo mani eyé née téké, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ílisé úzu máa gɨ ro ꞌdi? Íꞌbíógụsé aka komo késị́ gɨrí zɨ́ma yáa.”
16Zɨ́ye ị́nyịyé ógụ kɨ́e zɨ́a. Zɨ́a ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Bɨ ro késị́ ba lị́lị sɨmɨ komo ambi, sara ịrị ꞌyị ba, née ịrị ambi?”
Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Née, lị́lị sɨmɨ komo Káyísara.”
17Née ní, Yésụ ya zɨ́ye ní, “Togụ́ kenée yá, ídísé íꞌbí éyị́ bɨ ꞌbɨ Káyísara ní zɨ́a, zɨ́se íꞌbí éyị́ bɨ ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ Lomo.”
Zɨ́ tara yaꞌdá ga gére née ị́drị́ne mbá mɨị́drị́, gɨ zɨ́ ledre bɨ Yésụ ukulugu zɨ́ye ní, zɨ́ye ị́nyịyé ótoómo wo.
Ledre gɨ ro úrú gɨ sɨmɨ umbu
(Lúrú kpá Matáyo 22:23-33, Lúka 20:27-40)
18Nda gɨ ore, zɨ́ Sadụkáyo ga bɨ ngárá ṇguṇgunɨ́ ledre úrú gɨ sɨmɨ umbu wá ní ógụyé ndúꞌyú Yésụ. 19Zɨ́ye ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre, Mụ́sa eké kóo lorụ ba zɨ́ze kɨ́dí, togụ́ ꞌyị uyuomo owụ́ e do kacɨ́ne wá, ꞌyị maꞌdáa bɨ uyu née, lúndua idí ꞌdíꞌbi kára umbu bɨ kacɨ́ a née, gɨ ro zɨ́a ndíkiógụ owụ́ do bi kacɨ́ lúndu máa née. 20Ngíti ledre mengị kóo roné káa, owụ́ yaꞌdá e nɨyí kóo bo ịnyị doa gbre (7) mbá lúndu e. Zɨ́ mongụ́ye ofụ́ kára, kára máa née ndiki aka kóo owụ́ zɨ́a wá, geré zɨ́a úyuómo kára née. 21Zɨ́ lúndua bɨ utú do sogoa ní, ꞌdíꞌbi kára umbu eyé máa née, ndikinɨ́ owụ́ kéne kpá wá, zɨ́a kpá úyu ené, ótoómo kára máa née. Zɨ́ ota (3) lúnduyé ꞌdíꞌbitátá kára máa née, ndikinɨ́ owụ́ kéne kpá wá, zɨ́a kpá úyuné. 22Zɨ́ ledre née ndéréne kenée kacɨ́ owụ́ yaꞌdá ga gére née za mbá. Odụa nda dụụ́ ambáodụ́ye, zɨ́a ꞌdíꞌbi kára máa née, ndikinɨ́ owụ́ kpá wá, zɨ́a kpá úyu ené, ótoómo kára née. Nda gɨ do kacɨ́ yaꞌdá ga gére née mbá, zɨ́ kára née nda úyu ꞌbɨ ené dụụ́ gɨ ꞌdáꞌba. 23Bɨ goó kenée ní, togụ́ karanée urúnɨ́ kɨ́ yaꞌdá ga gére née go gɨ sɨmɨ umbu mbá ní, kára máa née nɨ nda ídí go mbị́ meꞌbe ambi? Bɨ owụ́ yaꞌdá ga bɨ ịnyị doa gbre (7) née, kára née nɨ kóo go meꞌbeyé mbá ní.”
24Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Lúyúsé go gbála, gɨ zɨ́a bɨ ówosé esé ini ledre gɨ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo kpá wá ní.12:24 Sadụkáyo e ndịsịnɨ́ yị́ eyé kóo ólo lá dụụ́ bụ́kụ e ịnyị gɨ dongará tụ́ꞌdụ́ kuṛú bụ́kụ ga bɨ ꞌbɨ mɨéké kúrú Lomo ní. Ólụ́ógụ nɨ ngúru bụ́kụ gɨ dongará bụ́kụ ga bɨ ịnyị Sadụkáyo e ndịsịnɨ́ ólo yée ní. Née sị́ ledre bɨ Yésụ ꞌdiꞌbi véresị née gɨ roa gɨ sɨmɨ Ólụ́ógụ ní, gɨ zɨ́a, née ngúru véresị bɨ Sadụkáyo e owonɨ́ bú ní.25Sɨmɨ bɨ ꞌyị e nɨyí úrú gɨ sɨmɨ umbu ní, kará e kɨ́ yaꞌdá e ꞌdiꞌbinɨ́ lolụ royé wá, nɨyí nda ídí eyé mbá káa zɨ́ maláyika ga bɨ komo ere ꞌdága ꞌdáa ní. 26Nda gɨ ro ledre mɨúrú gɨ sɨmɨ umbu, ólosé esé mɨéké kúrú Lomo bɨ uku ledre gɨ ro kadra bɨ kóo kúrú Lomo owụ́ogụ zɨ́ Mụ́sa gɨ sɨmɨ phoꞌdụ kɨ́ ndící komo kágá ní wá? Ekénɨ́ sɨmɨ a íri kɨ́dí, Lomo uku zɨ́ Mụ́sa kɨ́dí, ‘Mááyí Lomo bɨ ndịsị lúrú kacɨ́ Abarayáma, kɨ́ Isáka nda kɨ́ Yakóbo e ní.’12:26 Ólụ́ógụ 3:627Sée Sadụkáyo e, lúyúsé ledre go. Ndaá ꞌbɨ ené Lomo ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ nɨyí umbuyé ní wá, yị́ ené Lomo ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ trịdrị ní.”
Lorụ bɨ kɨ́ ledrené owóowó kɨ́ngaya ní
(Lúrú kpá Matáyo 22:34-40, Lúka 10:25-28)
28Ngíti ꞌyị ꞌdódo lorụ ꞌbɨ Mụ́sa nɨ kóo kpá dongará ꞌyị e ore, ndịsị kóo úwú ledre ga bɨ Sadụkáyo ga gére ndịsịnɨ́ úkulóꞌbó a kɨ́ Yésụ e ní, owo kóo go kɨ́dí, Yésụ ukulugu ledre go zɨ́ Sadụkáyo e bɨlámáne, née ní, zɨ́a ị́nyịné ógụné ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, lorụ bɨ romo gɨ do lafúne e mbá ní, ꞌbɨé wo be ꞌdi?”
29Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Lorụ bɨ kɨ́ ledrené owóowó ní nɨ ba, ‘Úwúsé aka sée Isɨréle e, Mbigí Lomo nɨ dụụ́ kị́éꞌdo bɨ nɨ Ngére ezé ní. 30Ídí óto ꞌbú Ngére bɨ Lomo eyị́ ní kɨ́ mɨmbéꞌdeyị́ kị́éꞌdo, kɨ́ sómụ́ ledre eyị́ mbá, kɨ́ lomo royị́ mbá nda kpá kɨ́ rokoꞌbụyị́ za mbá.’12:30 Gbre lorụ 6:4-531Ngíti a bɨ kpá káa zɨ́a romo gɨ do lafúne e mbá ní, nɨ ꞌbɨ ené. Ídí óto ꞌbú lafúyị e káa zɨ́ bɨ óto ꞌbúyị kɨ́ royị́ ní.12:31 Lévị 19:18 Ngíti cóngó lorụ bɨ romo gɨ do yée ga bɨ gbre née ndaá.”
32Zɨ́ oꞌdo née úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Bɨlámáne, ꞌyị ꞌdódo ledre, ledre née nɨ tɨ́ kenée maꞌdíi. Káa zɨ́ bɨ úku née, tɨ́ lá ngére ezé Lomo nɨ dụụ́ ne bɨkéṛị́ ngére, ngíti a ndaá ꞌbɨ ené do kacɨ́ a née wá. 33Togụ́ óto ꞌbú Lomo kɨ́ngaya kɨ́ mɨmbéꞌdeyị́ kị́éꞌdo, kɨ́ sómụ́ ledre eyị́ mbá, kɨ́ rokoꞌbụyị́ za mbá, zɨ́yị óto ꞌbú lafúyị e káa zɨ́ bɨ óto ꞌbúyị kɨ́ royị́ ní yá, méngị née go mongụ́ bɨlámá ledre bɨ Lomo nɨ ídí gɨ zɨ́yị kɨ́ rokinyi kɨ́ngaya ní, gɨ zɨ́a, ledre née romo go do ꞌdáná éyị́ e za mbá.”
34Zɨ́ Yésụ ị́nyịné ówo a gɨ zɨ́a téké kɨ́dí, mɨúkulúgu ledre ené nɨ kɨ́ bɨlámá sómụ́ ledre sɨmɨné, ya zɨ́ oꞌdo née ní ní, “Mbófo éyị́, sómụ́ ledre eyị́ emesá. Áyí go lá gbóo gɨ ro ówo Lomo káa do ngére eyị́.” Nda gɨ do kacɨ́ ledre née ní, ꞌyị ga bɨ kóo nɨyí okó ro Yésụ ní, utúasánɨ́ lolụ kóo ógụ úzu Yésụ kɨ́ ngíti nduꞌyú wá.
Yésụ uzu ezeokóne e kɨ́ nduꞌyú
(Lúrú kpá Matáyo 22:41-46, Lúka 20:41-44)
35Zɨ́ Yésụ kóo ndị́sịné kpá fú ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo íri, zɨ́a ị́nyịné ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Sara ꞌyị ꞌdódo lorụ e ukunɨ́ ledre kɨ́dí Kɨ́résịto nɨ bulúndu Dawídi lárá káa be ꞌdi? 36Ngére Dawídi uku kóo ledre kacɨ́ kúrú ꞌDówụ́ Lomo gɨ ro Kɨ́résịto maꞌdáa kɨ́dí,
“ ‘Ngére ezé Lomo nɨ úku ledre zɨ́ ngére amá kɨ́dí,
“Ndị́sị do sị́lị́ma ꞌbɨ anú ona,
gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ mááyí óto ezeokóyị e mbá
sị́ sịndị́yị ní.” ’12:36 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 110:1
37Dawídi kɨ́ roné ndịsị ndólo Kɨ́résịto Ngére, togụ́ kenée ní, Kɨ́résịto nɨ ídí bulúndu a lárá a káa be ꞌdi?”
Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndị́sịyé úwú ledre ené kɨ́ mongụ́ rokinyi ní.
Yésụ mada ꞌyị e gɨ ro Farụsáyo e kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e
(Lúrú kpá Matáyo 23:1-36, Lúka 20:45-47)
38Zɨ́ Yésụ ị́nyịné ꞌdódo ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Komosé idí ídí rosé, ndásé ídí káa zɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e wá. Ndịsịnɨ́ ésị mɨngburoko mɨkokoro bongó e royé ndị́sị kɨ́ gámáye kɨ́e sɨmɨ sụ́ụ, gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé íꞌbí mandá zɨ́ye kɨ́ dokuwu. 39Togụ́ olụ́nɨ́ go sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e, togụ́ mbú mɨngburoko ayímbi yá, ilinɨ́ ndị́sị té do mɨngburoko bi ndị́sị e gɨ ro zɨ́ye ídíye owóowó. 40Ndịsịnɨ́ éṛị ꞌbe ꞌbɨ kará umbu e zɨ́ kará umbu ga gére née ndị́sịyé sáká yée. Owụ́ éyị́ bɨ do sị́lị́ kará ga gére ní, zɨ́ye ndị́sịyé íꞌbí a zɨ́ye ánu. Togụ́ nda go sịndị́ kadra ꞌbɨ ini zɨ́ Lomo yá, zɨ́ye ndị́sịyé ódroyé ngbángbáne. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, Lomo nɨ ꞌdóꞌdo yée bɨsinyíne.”
Tákpásị́lị́ ꞌbɨ ngíti kára umbu
(Lúrú kpá Lúka 21:1-4)
41Nda gɨ do kacɨ́ ꞌdódo ledre do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, zɨ́ Yésụ ndéré ndị́sịné gbóo cigí bi bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ ónzó késị́ e doa ní, zɨ́a ndị́sịné lúrú ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ónzó késị́ káa do tákpásị́lị́ zɨ́ Lomo ní. ꞌYị ga bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ késị́ e zɨ́ye ní, zɨ́ye ndị́sịyé ónzó a sɨmɨ sondụ́ụ née íri. 42Née ní, zɨ́ ngíti kára umbu ꞌyị lerị́ ngárá éyị́ ndaá zɨ́a wá ní, ógụné kɨ́ odụ owụ́ késị́ bɨ zɨ́ne bɨ nɨyí útúásá úgú lá owụ́ éyị́ bɨ cúkuꞌdée kɨ́e ní, ónzó a sɨmɨ sondụ́ụ káa do tákpásị́lị́ zɨ́ Lomo.
43Zɨ́ Yésụ ị́nyịné ndóloyóko ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e trị́é do bi kéṛị́ a, ya zɨ́ye ní, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, kára bɨ gáa ogụ ónzó késị́ kɨ́ra ba, onzóromo késị́ go gɨ do ꞌyị ga bɨ gáa onzónɨ́ késị́ ona ní za mbá, 44gɨ zɨ́a, ꞌyị máa ga gére née onzónɨ́ lá késị́ bɨ gɨ do tụ́ꞌdụ́ a bɨ zɨ́ye ní. Kára ba, za kɨ́ lerị́ ené née mbá, iꞌbí ꞌbɨ ené késị́ bɨ do sị́lị́ne ní go mbá, née kóo wo bɨ otoomo gɨ ro éyị́ mɨánu zɨ́ne ní.”
13Ledre gɨ ro mɨndụ́rụ ꞌdị́cị́ ꞌbɨ Lomo
(Lúrú kpá Matáyo 24:1-2, Lúka 21:5-6)
1Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ go ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ ngúru ꞌyị lódụ́ kacɨ́a ị́nyịné úku ledre kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre, lúrú aka lá mɨngburoko tutú ga bɨ oꞌbónɨ́ ꞌdị́cị́ ga ba kɨ́e ba, kpá kɨ́ lámá bɨ ro ꞌdị́cị́ máa ga gére née.”
2Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Née kpá éyị́? ꞌDị́cị́ ga gére née kɨ́ mbágá lámá née bɨ royé née, kpá kɨ́ mɨngburoko tutú ga bɨ oꞌbónɨ́ yée kɨ́e née mbá, nɨyí ógụ ndụ́rụónzó yée kɨ́rɨ́ née mbá bi, bɨkéṛị́ tutú bɨ zɨ́a ídíákáne do ezené ꞌdága ní ndaá.”
3Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ go mɨndị́sịné gá do Landa Olíva mɨꞌdí zɨ́ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ Pétero e, kɨ́ Yakóbo e, kɨ́ Yiwáni e, kɨ́ Andiríya ógụyé ndoo ndúꞌyú wo, 4“Úku aka zɨ́ze, ledre máa née nɨ méngị roné kenée kɨ́ be ꞌdi? Lị́lị ledre bɨ nɨ ꞌdódo a zɨ́ze kɨ́dí ledre née nɨ ógụ méngị roné kenée ní ꞌdi?”
Ledre gɨ ro ꞌdoꞌdó bɨ ꞌyị ꞌbɨ Yésụ nɨyí ógụ ꞌdóꞌdó a ní
(Lúrú kpá Matáyo 24:3-14, Lúka 21:7-19)
5Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Komosé idí ídí rosé, ꞌyị e ndanɨ́ lóndo sée wá. 6Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí karanée ógụ kɨ́ ịrịmá, zɨ́ye ndị́sị úku ledre kɨ́dí yée nɨyí Kɨ́résịto, gɨ zɨ́ kéyị née ní, nɨyí lóndo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e. 7Ásé karanée úwú ledre kɨ́dí okó nɨ go ógụ, ngíti géyị yá kɨ́dí okó nɨ go ꞌdáa, sɨmɨ bɨ ledre ga gére nɨyí go ndị́sị méngị royé kenée ní, ndásé sị́kpị mɨmbéꞌdesé ꞌdága wá. Ledre ga gére nɨyí méngị royé kenée, tɨ́ lá née ndaá ꞌbɨ ené aka odụ do sogo káṇgá ba wá. 8Kúfú ngíti géyị ꞌyị e nɨyí karanée ndéré útú kɨ́ okó do kúfú ngíti géyị ꞌyị e, zɨ́ ngíti káṇgá ndéré útúne kɨ́ okó do ngíti káṇgá. Mongụ́ ꞌbú nɨ útú, zɨ́ kịꞌdị káṇgá ndị́sị méngị roné do ngíti géyị bi e. Née aka lá dosị́ ꞌdoꞌdó maꞌdáa.
9“Ídísé tóro ngbúó káa zɨ́ bɨ ásé go ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma e ní. Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí karanée ꞌdíꞌbi sée ógụ kɨ́se kóꞌdụ́ ꞌyị úku ngbanga e do ócó sée sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e. Nɨyí karanée ꞌdíꞌbiógụ sée kóꞌdụ́ gávana e kɨ́ mɨngburoko ngére e gɨ ro úku ledre gɨ romá zɨ́ye. 10ꞌDáꞌdá zɨ́ do sogo káṇgá ba ụ́kụ́ne, nɨ mɨútúásáne do ꞌdódo bɨlámá ledre zɨ́ ṛị́kị́ kúfú ꞌyị e za mbá. 11Togụ́ karanée ꞌdiꞌbinɨ́ sée go do ógụ kɨ́se kóꞌdụ́ mɨngburoko ꞌyị ga gére née yá, ndásé ndị́sị sómụ́ ledre sɨsɨkala ꞌdáꞌdá gɨ ro úku a togụ́ ilinɨ́ go úwú ledre gɨ tarasé ní wá. Ídísé úku zɨ́ye tɨ́ lá dụụ́ ledre bɨ ꞌDówụ́ Lomo uku go zɨ́se ní. Gɨ zɨ́a, úkusé née kúrú Lomo, née ndaá sómụ́ ledre esé wá.
12“Lúndu e nɨyí íꞌbí lúnduyé e zɨ́ umbu, ꞌbụmɨowụ́ nɨ méngị a kpá kenée zɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené. Owụ́ e nɨyí zíngi ro ꞌyị ndíki yée do íꞌbí yée zɨ́ umbu. 13Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí sógó sée gɨ zɨ́a bɨ ásé ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma e ní. Abú kenée ndotó, ꞌyị bɨ nɨ iꞌbí roné ndị́sị lódụ́ kacɨ́ma gị sɨmɨ odụ sịndị́ kadra ꞌbɨ do sogo káṇgá ba ní, nɨ ndíki trịdrị bɨ za fí ní.”
Ledre gɨ ro mɨsínyiónzó Yerụsaléma
(Lúrú kpá Matáyo 24:15-21, Lúka 21:20-24)
14“Sɨmɨ bɨ lúrúndíkisé mongụ́ bɨsinyí éyị́ kɨ́ tóro do bi bɨ ngárá ndaá zɨ́a tóroné doa wá ní,13:14 Dániyele 9:27, 11:31, 12:11c ꞌyị bɨ nɨ ólo ledre ba ní, idí ówoyéme ini ledre gɨ sɨmɨ a bɨlámáne. Gɨ ore ꞌyị ga bɨ nɨyí sɨmɨ Yụdáya ní, idínɨ́ ngásá komo landa e. 15Togụ́ bɨsinyí ledre máa née ogụndiki ꞌyị do ꞌdị́cị́,13:15 Do ꞌdị́cị́: Ga kóo ꞌdesị́ ní Yụ́da e ndịsịnɨ́ ụ́bụ́ ꞌdị́cị́ eyé kɨ́ doné sɨsɨlekpe. Zɨ́ye ndị́sịyé ékị́ye doa ꞌdága íri ndị́sị méngị ngíti géyị ledre eyé e. ndaá ndítíógụ ólụ́ ꞌdị́cị́ gɨ ro ꞌdíꞌbi éyị́ kí wá. 16Togụ́ ꞌyị bɨ ledre máa née ndiki wo yáká ní, ndaá lolụ ngásá ndáꞌba ꞌbe gɨ ro ꞌdíꞌbi yata bongó wá. 17Kadra máa née nɨ sínyí gbála, zɨ́ kará ga bɨ kɨ́ sɨmɨyé, kpá kɨ́ yée ga bɨ kɨ́ owụ́ e kóꞌdụ́ye ní. 18Ídísé íni ini zɨ́ Lomo kɨ́ngaya kɨ́dí, ledre máa née, ndaá méngị roné sɨmɨ kadra drụ́ wá, 19ꞌdoꞌdó ꞌbɨ sịndị́ kadra máa née nɨ ídí bɨsinyíne kɨ́ngaya zɨ́a rómoné gɨ do bizóró e za mbá, gɨ zɨ́a mengị aka roné ꞌdáꞌdá a do sogo káṇgá ona kú wá, tónóne sɨmɨ kadra bɨ kóo Lomo otoogụ káṇgá ba kɨ́ ere e, do ndéréógụné gị cakaba ní. Ngíti ledre utúasá lolụ kpá méngị roné kenée wá. 20Idí Ngére Lomo ndaá kóo ꞌdósoógụ sịndị́ kadra ledre máa née gbúꞌdu wá, káa bɨ ꞌyị ómo ndaá. Nda lá gɨ ro mɨgéléógụ ꞌyị ené e, zɨ́a ꞌdósoógụ a gbúꞌdu. 21Sɨmɨ sịndị́ kadra máa née togụ́ ngíti ꞌyị uku ledre kɨ́dí, ‘Lúrúsé aka Kɨ́résịto ogụ go.’ Togụ́ kenée wá, ‘Nɨ go bɨ ꞌdáa yá,’ ndásé ṇgúṇgu a wá. 22Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ṛanga e nɨyí karanée ógụ kɨ́ ịrị Kɨ́résịto ngíti géyị kɨ́ ịrị nébị e, zɨ́ye ndị́sịyé méngị mɨngburoko ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé ní gɨ ro ndị́sị lóndo mɨgélé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, togụ́ nɨ útúásá zɨ́ye méngị a kenée yá. 23Káa zɨ́ bɨ go kenée ní, komosé idí ídí rosé kɨ́ngaya. Máénzị komosé go ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ ledre káa zɨ́ ga gére née kɨ́ méngị royé.
24“Tɨ́ lá sɨmɨ sịndị́ kadra máa née, gɨ do kacɨ́ ꞌdóꞌdó née ní,
“ ‘zɨ́ kadra ị́lị́ne mbụụ́,
éfé oṇgó kpá wá,
25zɨ́ kele e ndị́sị ṛéṛeyé gɨ ꞌdága gɨrí,
zɨ́ éyị́ ga bɨ komo ere ní mbá ndị́sị kị́zịyé.’13:25 Isáya 13:10, 34:4
26“Sɨmɨ sịndị́ kadra née ꞌyị e nɨyí lúrú Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí kɨ́ ógụ gɨ komo ere kpụrụ́ gɨ sɨmɨ bụṛụngụ́ kɨ́ cóngó roné kpá kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné. 27Nɨ kása maláyika ené e zɨ́ye báyiyé do bi e do sogo káṇgá za mbá, zɨ́ye ꞌdóꞌdụ́yóko ꞌyị ené e ga bɨ gelé yée go ní, mbá do bi kị́éꞌdo.
28“Ídísé lúrú lị́lị ledre bɨ mándị́sị úku a ba lá dụụ́ gɨ ro ndóṛí. Togụ́ lúrúsé mɨkánda mbílí ndóṛí nɨyí go ụ́ꞌbụ yá, kɨ́dí ndumu nɨ go gbóo. 29Kpá kenée, togụ́ lúrúsé ṛị́kị́ ledre e go kɨ́ méngị royé kenée komo ere yá, ídísé ówo a kɨ́dí, kadra mɨndáꞌbaógụmá nɨ go gbóo. 30Máúku zɨ́se kɨ́dí, ledre máa née nɨ méngị roné sɨmɨ bɨ ꞌyị ga bɨ cakaba ba uyuonzó aka roné wá ní. 31Ere e kɨ́ do sogo káṇgá ba nɨyí ụ́kụ́ mbá, tɨ́ lá kúrúma ụkụ́ ené e wá.
Mɨndáꞌbaógụ Yésụ nɨ lị́yị ꞌyị e mɨlị́yị
(Lúrú kpá Matáyo 24:36-44)
32“Kadra mɨndáꞌbaógụmá, ꞌyị e mbá utúasánɨ́ ówo a wá, abú maláyika ga bɨ komo Ere ní, owonɨ́ wá, gba máa Owụ́ ꞌbɨ Lomo máówo kpá wá. ꞌBụzé Lomo owo dụụ́ ne. 33Káa zɨ́ bɨ go kenée ní, komosé idí ídí rosé. Zɨ́se ídíse nzíyisé gɨ zɨ́a kadra ledre máa née ówosé wá.
34“Mɨndáꞌbaógụmá nɨ ídí ené káa zɨ́ ꞌbɨ oꞌdo bɨ kóo ịnyị gɨ ꞌbe ꞌbɨ ené ndéréne do ngíti bi gbála ní. Sɨmɨ bɨ kóo ịnyị ndéré ní, zɨ́a ífibáyi moko zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ené e mbá kpị́kpị́kpị́, zɨ́a kpá úkuómo ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko máa wo bɨ ndịsị ꞌbɨ ené lúrú bi kacɨ́ mbotụ gara ní kɨ́dí, ‘Komoyị́ idí ídí kacɨ́ma do mɨsiꞌdi, mándéré go, mááyí ndáꞌbaógụ.’
35“Gɨ zɨ́ kéyị née ní, komosé idí ídí rosé gɨ zɨ́a ówosé esé kadra bɨ mị́ngị́ ꞌbe née nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní wá. Ambí owo ne ngíti géyị yá, nɨ ndáꞌbaógụ kɨ́ tagá, togụ́ kɨ́ ndụlụ, kɨ́ sɨmɨbi, togụ́ kɨ́ phịyị́. 36Abú mɨógụ a nɨ lị́yị sée mɨlị́yị yá, idí ógụndíki sée fú lá kɨ́ óndó bi. 37Ledre bɨ máúku zɨ́se ba, máúku go zɨ́ ꞌyị amá e mbá, ‘Komosé idí ídí rosé.’ ”
14Ledre bɨ yemenɨ́ wo wayí ro Yésụ ní
(Lúrú kpá Matáyo 26:1-5, Lúka 22:1-2, Yiwáni 11:45-53)
1Sɨmɨ sịndị́ kadra née ngítí sị́lị́ idíaká kóo go gbre gɨ ro do méngị Ayímbi Umbuokpó14:1 Ayímbi Umbuokpó: Nɨ sịndị́ kadra bɨ Yụ́da e ndịsịnɨ́ sómụ́ndíki ledre bɨ kóo Ngére Lomo okpó gɨ do ꞌbe ꞌbɨ eyé e ufu owụ́ ꞌbɨ eyé e wá gɨ zɨ́a bɨ oṛónɨ́ sáma owụ́ kábịṛị́kị ro kágá mbotụ eyé e ní. Zɨ́a kóo ꞌdiꞌbiogụ yée gɨ sɨmɨ Ízibiti gɨ sɨmɨ ꞌdoꞌdó bɨ kóo nɨyí sɨmɨ a ní. Ólo Ólụ́ógụ 12:1-20. kɨ́ Ayímbi Ambata bɨ ꞌDeꞌdị́ ndaá sɨmɨ a wá ní.14:1 Ayímbi ꞌbɨ Ambata bɨ ꞌDeꞌdị́ ndaá sɨmɨ wá ní: Nɨ ayímbi bɨ Yụ́da e ndịsịnɨ́ méngị a kɨ́ sị́lị́ ịnyị doa gbre kɨ́ sómụ́ndíki ledre mɨólụ́ógụ bulúnduyé e gɨ sɨmɨ ꞌdóꞌdó bɨ kóo sɨmɨ Ízibiti ní. Ayímbi Umbuokpó nɨ mɨzefị sị́lị́ ꞌbɨ Ayímbi ꞌbɨ Ambata bɨ ꞌdeꞌdị́ ndaá sɨmɨa wá ní. Sɨmɨ sị́lị́ bɨ ịnyị doa gbre née, lorụ ꞌbɨ Mụ́sa uku kɨ́dí Yụ́da e ndanɨ́ ánu ambata bɨ kɨ́ ꞌdeꞌdị́ sɨmɨné ní wá. Ólo Ólụ́ógụ 12:17-20. Zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e, kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e yéme royé ndị́sị gámásóꞌdo mɨsiꞌdi bɨ do ꞌdíꞌbi Yésụ doa wayí gɨ ro úfu wo ní. 2Zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Tɨ́ lá ndazé ꞌdíꞌbi wo kadra ayímbi wá, káa bɨ ꞌyị e nɨyí zíngi rozé ke.”
Lefenɨ́ sụꞌbụ́ do Yésụ sɨmɨ Beteníya
(Lúrú kpá Matáyo 26:6-13, Yiwáni 12:1-8)
3Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ sɨmɨ Beteníya do bi éyị́ mɨánu ꞌbe ꞌbɨ Simúna bɨ kɨ́ umbunonó roné ní, zɨ́ ngíti kára ógụné kɨ́ bɨlámá sụꞌbụ́ mɨndonyo bɨ ugúnɨ́ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ késị́ ní, zɨ́a líkpí tara kúkú sụꞌbụ́ née do léfe a mbá do Yésụ.
4Zɨ́ bi sínyíne ro ngíti géyị ꞌyị ga bɨ kóo ore ní, zɨ́ye tónóye úku ledre dongaráye kɨ́dí, “Áyi, kára née lefe sinyi nda sụꞌbụ́ née kenée gɨ ro ꞌdi? 5Nɨyí kóo úgúóyó a kɨ́ tụ́ꞌdụ́ késị́, káa zɨ́ késị́ bɨ gɨ ro íꞌbí a zɨ́ ꞌyị bɨ mengị moko go kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éfé e, go gbóo zɨ́a ídíne sɨmɨbi kị́éꞌdo ní,14:5 Togụ́ ólo véresị ba sɨmɨ báyíbulu ꞌbɨ gịrị́gị e yá, áyí ólondíki ledre dinári ꞌbɨ Róma míya ota (300) sɨmɨ a. Dinári kị́éꞌdo nɨ késị́ bɨ ndịsịnɨ́ íꞌbí a zɨ́ ꞌyị gɨ ro moko bɨ mengị wo, ili ꞌdíꞌbi késị́a kadra kị́éꞌdo ní. do íꞌbí a zɨ́ ꞌyị lerị́ e.” Zɨ́ye ị́nyịyé úku sínyi ledre zɨ́ kára née ꞌduo gbála.
6Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ótoómosé kára née, ꞌyị ndaá ꞌdóꞌdo wo wá. Mengị mongụ́ bɨlámá ledre go zɨ́ma. 7Ásé ídí kacɨ́ kadra ga ba mbá kɨ́ ꞌyị lerị́ ga gére née, zɨ́se ndị́sịsé íꞌbí éyị́ zɨ́ye sɨmɨ kadra bɨ ílisé go íꞌbí a sɨmɨ a ní. Tɨ́ lá mándị́sị amá kɨ́se za fí wá. 8Mengị zɨ́ma née go ꞌbɨ ené ledre bɨ utúasá go méngị a ní. Lefeụtụ sụꞌbụ́ mɨndonyo née domá gɨ ro yémeómo máa nzíyiné gɨ ro bi bɨ nɨyí óto a zɨ́ma ní. 9Máúku zɨ́se maꞌdíi, bi ga bɨ nɨyí úku bɨlámá ledre doyé ní mbá, ledre bɨ kára née mengị wo zɨ́ma ní, nɨyí úkuógụ a zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé sómụ́ndíki ledrea gɨ roa.”
10Zɨ́ Yụ́da Keriyóta, ngúru ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ndéréne zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní íꞌbí ngbángá Yésụ zɨ́ye. 11Zɨ́ bi émené royé gbála kɨ́ úwú ledre bɨ Yụ́da uku née, zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, yée nɨyí íꞌbí késị́ zɨ́a. Née ní, zɨ́ Yụ́da tónóne gámásóꞌdo bɨlámá mɨsiꞌdi bɨ gɨ ro zɨ́ne íꞌbíógụ Yésụ maꞌdáa doa zɨ́ye ní.
Yemenɨ́ éyị́ mɨánu ꞌbɨ Ayímbi Umbuokpó
(Lúrú kpá Matáyo 26:17-25, Lúka 22:7-14,21-23, Yiwáni 13:21-30)
12Sɨmɨ mɨzefị sị́lị́ ꞌbɨ Ayímbi Ambata bɨ ngárá ꞌDeꞌdị́ ndaá sɨmɨ wá ní, kacɨ́ ondụ́ bɨ Yụ́da e, née sị́lị́ bɨ ndịsịnɨ́ óṇgoónzó phɨṛangá kábịṛị́kị sɨmɨ a gɨ ro Ayímbi Umbuokpó ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ị́nyịyé ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Íli gáa zɨ́ze ndéréze yéme bi gɨ ro Ayímbi Umbuokpó ꞌda?”
13Née ní zɨ́a kása ꞌyị e gbre gɨ dongaráye ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “Ndérésé mu sɨmɨ Yerụsaléma íri, ásé ndíki ngíti oꞌdo íri kɨ́ ndáꞌbaógụ gɨ ngbuṛu kɨ́ ndoko iní doné. Ídísé lódụ́ wo 14zaá gị ꞌbe, zɨ́se ndúꞌyú mị́ngị́ ꞌbe máa née kɨ́dí, ꞌYị ꞌdódo ledre ya, ꞌbɨ ené ꞌdị́cị́ bɨ yée nɨyí ánu éyị́ mɨánu ꞌbɨ Ayímbi Umbuokpó sɨmɨ a kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ní, nɨ ꞌbɨ ené wo bɨ ꞌdi? 15Nɨ ꞌdódo bi ꞌbɨ ṇgu e zɨ́se sɨmɨ ꞌdị́cị́ máa wo bɨ ụbụ́nɨ́ wo gá do ezené ꞌdị́cị́ ꞌdága ní, yemeomonɨ́ bi go mbá nzíyiné, zɨ́se sɨmɨ a íri, ídísé yéme éyị́ mɨánu ꞌbɨ ayímbi sɨmɨ a íri nzíyiné gɨ rozé.”
16Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga bɨ gbre née ndéréye, zɨ́ye ógụyé sɨmɨ Yerụsaléma íri, zɨ́ye ndíki éyị́ e tɨ́ káa zɨ́ bɨ Yésụ uku ledre a zɨ́ye ní, zɨ́ye ị́nyịyé yéme éyị́ mɨánu ꞌbɨ Ayímbi Umbuokpó ore.
17Nda go kɨ́ tagá, zɨ́ Yésụ ógụyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga bɨ sokó doa gbre née mbá sɨmɨ Yerụsaléma do bi bɨ gáa yemeomonɨ́ go zɨ́ye nzíyiné ní. 18Sɨmɨ bɨ nɨyí nda go ánu éyị́ ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịné úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, ngúrusé nɨ íꞌbí ngbángáma zɨ́ ezeokóma e. Tɨ́ ꞌyị bɨ ndịsịzé ésịkótrụ sị́lị́ze kéne sɨmɨ éyị́ mɨánu ní.”
19Sɨmɨ bɨ uwúnɨ́ ledre née ní, zɨ́ bi sínyíne royé gbála, zɨ́ye tónóye úku ledre zɨ́a mɨkékeṛị́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, wo bɨ maꞌdíi ní ndaá ꞌbɨ ené máa wá.”
20Yésụ ya zɨ́ye ní, “ꞌYị maꞌdáa nɨ ídí gɨ dongaráse ga bɨ sokó doa gbre bɨ ndịsịzé ésịkótrụ sị́lị́ze kéye sɨmɨ éyị́ mɨánu ní. 21Gɨ romá, wo bɨ ogụ go káa do ꞌyịmaꞌdí ní, ledre amá ndaá. Mɨéké kúrú Lomo ukuyeme go kɨ́dí nɨyí ꞌdóꞌdo máa, zɨ́ye úfu máa. Ledre née nɨ tɨ́ ógụ méngị roné kenée maꞌdíi, nɨ sínyí gbála zɨ́ ꞌyị bɨ nɨ íꞌbíógụ máa ní. Nɨ kóo ídí bɨlámáne zɨ́ ꞌyị máa née togụ́ ndanɨ́ kóo ndíkiógụ wo wá ní.”
Éyị́ mɨánu gɨ ro sómụ́ndíki ledre mɨúyu Yésụ
(Lúrú kpá Matáyo 26:26-30, Lúka 22:14-23, 1 Korị́ndo 11:23-25)
22Sɨmɨ bɨ nɨyí aka fú ánu éyị́ ní, zɨ́ Yésụ maꞌdáa ị́nyịné ꞌdíꞌbi ambata, zɨ́a íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo, zɨ́a ꞌdéweífi sɨmɨ a, zɨ́a íꞌbí a zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ga gére née, ya zɨ́ye ní, “Ánusé mu, née kụṛụꞌbụmá.”
23Zɨ́a kpá ꞌdíꞌbi kóꞌdo bɨ kɨ́ leꞌyị́ kóṛó sɨmɨné ní, zɨ́a íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo, zɨ́a íꞌbí kóꞌdo máa née zɨ́ye, zɨ́ye éwé leꞌyị́ kóṛó bɨ sɨmɨ a née kacɨ́ye cé.
24Yésụ ya zɨ́ye ní, “Ba lị́lị sámamá bɨ ndéꞌyị́ bi káa do yéme ledre zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ní, née go éyị́ bɨ nɨ yéme mɨkánda ledre dongará ꞌBụzé Lomo kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ní. 25Máúku zɨ́se maꞌdíi, máéwé ándá aka lolụ leꞌyị́ kóṛó káa zɨ́ wo ba ꞌdiya wá, mááyí éwé ꞌbúó mɨkánda a ꞌbe ꞌbɨ Lomo.”
26Née ní, zɨ́ Yésụ kɨ́ ꞌyịmɨkása ené e úku keꞌbị mbófo Lomo, zɨ́ye ị́nyịyé yóó ndéréye do Landa Olíva.
Yésụ uku ledre mɨási Pétero gɨ roné
(Lúrú kpá Matáyo 26:31-35, Lúka 22:31-34, Yiwáni 13:36-38)
27Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “Ásé ị́nyị mbá ngásáómo máa, káa zɨ́ bɨ nɨ mɨékéne sɨmɨ kúrú Lomo ní kɨ́dí,
“ ‘Mááyí úfu ꞌyị ꞌbáꞌbá kábịṛị́kị e,
zɨ́ kábịṛị́kị e ngásá báyi royé mbá.’14:27 Zakaríya 13:7
28Togụ́ máúrú go gɨ sɨmɨ umbu yá, mááyí ndéréókpó sóngó sée sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní.”
29Pétero ya zɨ́a ní, “Mongụ́ ꞌyị, togụ́ lafúma ga ba nɨyí ngásáómo yị́ị ye yá, mángásáómo yị́ị kú wá.”
30Yésụ ya zɨ́a ní, “Ɨɨ, ídí óto ledre ba sɨmɨ doyị́ bɨlámáne, karaba kɨ́ ndụlụ, sɨmɨ bɨ oꞌdo ngono ụcụ aka koko kɨ́ꞌdí gbre wá ní, áyí ási gɨ romá kɨ́ꞌdí ota (3), yá née owo ené máa wá.”
31Zɨ́ Pétero ị́nyịné úku ledre cụ́ kɨ́ sɨmɨné zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, máútúásá úku ledre kɨ́dí ‘máówo yị́ị wá’ ní kú wá. Togụ́ umbu yá, umbu.” Zɨ́ lafúga ị́nyịyé úku ledre kpá mbá kenée.
Yésụ ini ini zɨ́ Lomo sɨmɨ Getesemáni
(Lúrú kpá Matáyo 26:36-46, Lúka 22:39-46)
32Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ nda go do Landa Olíva ní, zɨ́ye ị́nyịyé ógụyé do bi bɨ kɨ́ ịrịné Getesemáni ní. Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne máa ga gére née kɨ́dí, “Ndị́sịsé aka kɨ́ra, mááyí aka ndéré íni ini zɨ́ Lomo.” 33Née ní, zɨ́a ị́nyịné ꞌdíꞌbi lá dụụ́ Simúna Pétero e, kɨ́ Yakóbo e, kɨ́ Yiwáni e, zɨ́ye ndéréye kéye. Zɨ́ Yésụ maꞌdáa ídíne kɨ́ mongụ́ sómụ́ ledre, do ndúwúne kpá mɨndúwú, 34zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Sómụ́ ledre bɨ mááyí kɨ́e yáa ní ofụ go, másómụ́ sómụ́ ledre née nɨ úfu máa goó ne, ídísé aka ndị́sị ona kɨ́ komosé rosé.”
35Zɨ́a ị́nyịné ndéréne gịe re cúkuꞌdée kenée, zɨ́a útúne gbrị do ngụ́ṛụ́ sịndị́ne, do lóꞌbụ komoné bi, tónóne íni ini kɨ́dí, “Babá Lomo, togụ́ sịndị́ kadra utúasá go ne gɨ zɨ́yị yá, ndá lolụ ótoómo máa zɨ́ma ndúwúma wá. 36Babá, rokoꞌbụyị́ romo do ledre e za mbá, ídí ꞌdíꞌbióyó nduwú ba gɨ romá ꞌdáꞌba. Máúku amá née kɨ́dí ídí méngị ledre maꞌdáa káa zɨ́ bɨ máíli ní wá. Ledre bɨ yéme go yị́ị ní, ídí méngị dụụ́ wo.”
37Zɨ́a ị́nyịné gɨ ore ndáꞌbalúgu roné zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga bɨ ota née. Nɨ ógụ íri ní, nɨyí yị́ eyé go mbá ꞌdúꞌdu eyé. Zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ Pétero kɨ́dí, “Simúna, ásé yị́ esé go mbá ꞌdúꞌdu esé, útúásásé esé ndị́sị dilá gba kɨ́ sịndị́ kadra kị́éꞌdo wá? 38Komosé idí ídí rosé, zɨ́se kpá ndị́sịsé íni ini zɨ́ Lomo káa bɨ ásé lúyú ledre ke. Lomo rosé ili tɨ́ go ní, tɨ́ lá cóngó rosé ndaá.”
39Zɨ́a ị́nyịné kpá ndáꞌbalúgu roné íni ini zɨ́ Lomo, zɨ́a úku kpá té bɨkéṛị́ ledre bɨ gáa uku ꞌdáꞌdá ní. 40Zɨ́a ị́nyịné ndáꞌbalúgu roné zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e, zɨ́a ógụndíki yée kpá kɨ́ ꞌdúꞌdu eyé, gɨ zɨ́a, saná komoyé owó nda go mɨówó kɨ́ngaya. Ledre ndaá lolụ kóo tarayé zɨ́ye úku a zɨ́a wá.
41Nda sɨmɨ ota (3) mɨndáꞌbaógụa, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ásé aka yị́ esé kpá fú ꞌdúꞌdu esé? Asá go. Kadra ledre ogụ go. Lúrúsé aka, iꞌbínɨ́ máa, wo bɨ ogụ káa do ꞌyịmaꞌdí ní, go do sị́lị́ ꞌyị mɨlúyú ledre e. 42Ị́nyịógụsé mu zɨ́ze ndéréze. Lúrúsé aka ꞌyị bɨ nɨ íꞌbí máa zɨ́ ꞌyị ga ba ní, nɨ gɨrí go née.”
Yụ́da iꞌbíogụ Yésụ zɨ́ ezeokóga
(Lúrú kpá Matáyo 26:47-56, Lúka 22:47-53, Yiwáni 18:3-12)
43Sɨmɨ bɨ ngárá Yésụ ukuonzó aka ledre gɨ tarané wá ní, geré zɨ́ Yụ́da maꞌdáa bɨ ngúru ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní, ógụyé kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e rụụ kɨ́ maku okó e, kɨ́ ngbóndó e do sị́lị́ye. Manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e, ꞌyị ꞌdódo lorụ e, kɨ́ mɨngburoko ngére e ní, kasanɨ́ kóo yée ye gɨ ro ꞌdíꞌbi Yésụ.
44Yụ́da uku gáa ledre go zɨ́ye kɨ́dí, “Tɨ́ lá ꞌyị bɨ mááyí fáka wo ní, née ꞌyị máa bɨ ásé ꞌdíꞌbi wo ní. Ídísé geré ꞌdíꞌbingéṛị wo, zɨ́se ndéré kɨ́e.”
45Sɨmɨ bɨ Yụ́da ogụnɨ́ ní, zɨ́a ndéréne geré zɨ́ Yésụ ya zɨ́a ní, “ꞌYị ꞌdódo ledre,” zɨ́a ị́nyịné fáka wo. 46Geré née ní, zɨ́ye ị́nyịyé ꞌdíꞌbingéṛị Yésụ. 47Zɨ́ ngúru ꞌyị gɨ dongará ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ maꞌdáa lálaógụ maku okó gɨ sɨmɨ siṛíkpa, zɨ́a ị́nyịné lágáꞌdécị mbílí ꞌyị moko ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ tụ.
48Yésụ ya zɨ́ye ní, “Ógụsé kɨ́ maku okó e, kɨ́ ngbóndó e gɨ ro ꞌdíꞌbi máa ní. Mááyí ꞌyị méngị bɨsinyí ledre e? 49Mááyí kɨ́se kɨ́ra kacɨ́ kadra mbá kɨ́ ndị́sị ꞌdódo ledre e zɨ́se do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, ꞌdíꞌbisé nda kóo máa wá gɨ zɨ́ ꞌdi? Nɨ go méngị roné káa zɨ́ bɨ mɨéké kúrú Lomo uku ní.” 50Née ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ụ́dụyé mbá ngásáye, zɨ́ye ótoómo wo kɨ́ ngúcuné do sị́lị́ ꞌyị ga bɨ ogụnɨ́ ꞌdíꞌbi wo ní.
51Ngíti owụ́phɨṛangá nɨ kóo ore, onzó roné lá bongó mɨónzó, zɨ́a ị́nyịné lódụ́ Yésụ. Sɨmɨ bɨ ilinɨ́ nda kóo kpá gɨ ro ꞌdíꞌbi wo ní, 52zɨ́ mɨónzó bongó née líkpíne gɨ roa, zɨ́a ótoómo a cịkị kɨ́rɨ́ née, do ngásáne ngíṛá.
Yésụ kóꞌdụ́ ꞌyị ꞌdécị ngbanga e
(Lúrú kpá Matáyo 26:57-68, Lúka 22:54,55,63-71, Yiwáni 18:13,14,19-24)
53Née ní, zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo ꞌdiꞌbinɨ́ Yésụ ní, ị́nyịyé ndéréye kɨ́ Yésụ maꞌdáa ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́. Zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e, kɨ́ mɨngburoko ngére e, kpá kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e yóko royé mbá íri. 54Abú ledre née nɨ kóo oꞌbụóꞌbụ ndotó, zɨ́ Pétero kóo ódó mɨmbéꞌdené, zɨ́a ndị́sịné kpá fú lódụ́ kacɨ́ Yésụ ndo ndo ndo gɨ ꞌdáꞌba gɨ ro zɨ́ne lúrú ledre bɨ ilinɨ́ méngị a kɨ́ Yésụ maꞌdáa ní. Sɨmɨ bɨ olụ́okpónɨ́ go kɨ́ Yésụ ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ íri ní, zɨ́ Pétero maꞌdáa ólụ́úgu roné do ligá íri do ndéré ndị́sịné gɨ zɨ́ drụ́ ro phoꞌdụ dongará ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ moko ore ní.
55Zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e nda kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị ꞌdécị ngbanga e ndị́sịyé gámásóꞌdo ledre bɨ zɨ́ye úkuóto a ro Yésụ gɨ ro zɨ́ye ꞌdíꞌbi wo úfu a ní, tɨ́ lá ledre bɨ kị́éꞌdo káa zɨ́ye ówo a ní ndaá. 56Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, abú tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e ukuotonɨ́ ledre ro Yésụ maꞌdáa ndotó yá, ledre ga bɨ ukuotonɨ́ yée ní, nderénɨ́ eyé mbá cee kị́éꞌdo wá.
57Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e úkuóto ꞌbɨ eyé kɨ́dí, 58“Uwúzé gɨ taraa kɨ́dí, née nɨ ndụ́rụónzó mongụ́ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo bɨ bulúnduzé e ụbụ́nɨ́ ye ba, zɨ́ne ụ́bụ́lúgu a do biné dụụ́ sɨmɨ sị́lị́ ota, ꞌyị e ụbụ́nɨ́ ye wá.” 59Abú ukunɨ́ kenée ndotó, kúrúye nɨ kóo kpá fú kpị́kpị́kpị́.
60Zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ị́nyịógụ tóroné kóꞌdụ́ye mbá, zɨ́a ndúꞌyú Yésụ, kɨ́dí, “Ledre ndaá tarayị́ zɨ́yị úku a kacɨ́ ledre ga bɨ ꞌyị ga gére née ukunɨ́ née wá?” 61Tɨ́ lá Yésụ ịtị ené wá.
Zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ kpá ndúꞌyú ándá Yésụ kɨ́dí, “Áyí ba Kɨ́résịto, wo bɨ Lomo geléogụ wo go káa do Mbigí Owụ́ ꞌbɨ ené ní?”
62Yésụ ya zɨ́a ní, “Ɨɨ, mááyí tɨ́ wo maꞌdíi, ásé gú lúrú Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí kɨ́ ndị́sị zɨ́ Lomo bɨ rokoꞌbụa ofụ go ní do anú, kpá kɨ́ ógụ gɨ komo ere kpụrụ́ gɨ sɨmɨ bụṛụngụ́.”
63Geré zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ị́nyịné lófo bongó gɨ roné kɨ́ sɨmɨkesị́, zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, “Éyị́ bɨ ilizé kpá fú úwú ledre gɨ zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e gɨ roa ní ꞌdi 64bɨ uku tara sinyí go ro Lomo cụ́ kɨ́ tarané ya née nɨ Ngére Lomo ní. Sómụ́ ledre esé nɨ káa be ꞌdi?”
Zɨ́ye ị́nyịyé mbá úku ledre kɨ́dí, “Née ndaá ledre bɨ nɨyí ótoómo kɨ́ úfu wo gɨ zɨ́a ní wá, idínɨ́ úfu wo ꞌdáꞌba.”
65Zɨ́ ngíti géyị tónóye ndị́sị lúbu súrú komoa, do ị́nyịyé ódóꞌdụ́tụ komoa kɨ́ bongó, do ócó wo, zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Ambí ocó yị́ị née ne? Ị́fị́ aka ịrịa.” Zɨ́ ꞌyị óndó bi ga bɨ ore née ị́nyịyé kpá ócó wo.
Pétero ití kangú kɨ́dí née owo ené Yésụ wá
(Lúrú kpá Matáyo 26:69-75, Lúka 22:56-62, Yiwáni 18:15-18,25-27)
66Sɨmɨ bɨ Pétero nɨ aka kpá fú ndị́sị do ligá ore ro phoꞌdụ ní, zɨ́ owụ́kára ꞌyị ꞌbɨ moko bɨ ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ore ní, ógụné. 67Sɨmɨ bɨ lurúndiki Pétero ní, zɨ́a lúrú wo gbóó.
Zɨ́a úku ledre zɨ́ Pétero kɨ́dí, “Áyi, áyí ba tɨ́ ngúru ꞌyị gɨ dongará ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yésụ ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta ba ke.”
68Zɨ́ Pétero úkulúgu ledre zɨ́ kára née kɨ́dí, “Úku née kenée ledre ꞌdi? Máówo amá oꞌdo née wá. Máówoꞌdíꞌbi amá kpá ledre gɨ sɨmɨ ledre bɨ áyí ndị́sị úku a née wá.” Zɨ́ Pétero ị́nyịné ndéréne mɨꞌdí ku mbotụ bɨ olụ́ogụ sága ní.14:68 Sɨmɨ ngíti géyị bụ́kụ ga kóna ní, mɨéké yata ledre ba nɨ bo: Geré née ní, zɨ́ oꞌdo ngono ụ́cụ koko.
69Gɨ do kacɨ́ a née ní, zɨ́ owụ́kára née kpá ị́nyịné ndéréne tara mbotụ íri, zɨ́a lúrúndíki Pétero kɨ́ tóro, zɨ́a ị́nyịné úku ándá ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ tóro ore ní kɨ́dí, “Nɨ kpá tɨ́ ngúru ꞌyị gɨ dongará ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yésụ ní maꞌdíi.” 70Zɨ́ Pétero kpá ị́nyịné ítí kangú.
Do kacɨ́ ledre máa wo née akpa kpá wá, geré zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ tóro ore ní, ị́nyịyé kpá úku ledre zɨ́ Pétero kɨ́dí, “Utúasá zɨ́yị ítí kangú yá née ndaá ꞌyị ꞌbɨ Yésụ wá ní wá, gɨ zɨ́a, owozé kpá tɨ́ bú áyí ꞌyị ꞌbɨ Galiláya.”
71Née ní, zɨ́ Pétero tónóne lólóbụ́ kɨ́dí, “Togụ́ ledre bɨ máúku ba ndaá maꞌdíi ledre wá, Lomo idí íꞌbí mongụ́ ꞌdoꞌdó zɨ́ma. ꞌYị bɨ ndị́sịsé úku ledre gɨ roa née, máówo amá wo kú wá.”
72Geré née ní, zɨ́ oꞌdo ngono ụ́cụ koko zɨ́ Pétero sómụ́ndíki ledre bɨ Yésụ uku zɨ́a kɨ́dí, “Karaba kɨ́ ndụlụ kɨ́ꞌdí bɨ ngono ụcụ aka koko kɨ́ꞌdí gbre wá ní, áyí ítí kangúma kɨ́ꞌdí ota yá, née owo ené máa wá.” Zɨ́ mongụ́ sɨmɨkozo méngị Pétero, zɨ́a útúne geré ndị́sịné íni ini.
15Yésụ kóꞌdụ́ Ngére Piláto
(Lúrú kpá Matáyo 27:1,2,11-14, Lúka 23:1-5, Yiwáni 18:28-38)
1Akpa kɨ́ phịyị́, zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní, mɨngburoko ꞌyị e kpá kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ ga bɨ ꞌbɨ Mụ́sa ní, nda kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌdécị ngbanga e, yóko royé za mbá gɨ ro yéme ledre kị́éꞌdo. Zɨ́ye ị́nyịyé ódó Yésụ, zɨ́ye ꞌdíꞌbi wo ndéréye kɨ́e kóꞌdụ́ Piláto.
2Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ kɨ́ Yésụ íri ní, zɨ́ Piláto ndúnduꞌyú kɨ́dí, “ꞌYị ga ba ukunɨ́ ya úku ledre yá née nɨ mongụ́ ngére ꞌbɨ Yụ́da e. Áyí tɨ́ mongụ́ ngére ꞌbɨ Yụ́da e maꞌdíi?”
Yésụ ya zɨ́a ní, “Kpá tí káa zɨ́ bɨ úku née.”
3Zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní úkuóto tụ́ꞌdụ́ ledre e roa. 4Zɨ́ Piláto kpá ị́nyịné ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Ledre ndaá tarayị́ zɨ́yị úku a kacɨ́ ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ trótro yée ba wá? Lúrú aka tụ́ꞌdụ́ ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ úku yée ba.”
5Yésụ uku ené ledre kacɨ́ ledre ga gére née zɨ́a mbá wá, zɨ́ ledre née lụ́tụ́ne kacɨ́ komo Piláto gbála.
6Sɨmɨ kadra Ayímbi Umbuokpó, Piláto ndịsị lengbe ótoómo ꞌyị bɨ ꞌyị e nduꞌyúnɨ́ wo gɨ roa gɨ sɨmɨ sị́gịnị ní. 7Sɨmɨ sịndị́ kadra máa née ní, ngíti oꞌdo nɨ kóo bo sɨmɨ sị́gịnị ore kɨ́ ịrịné Barába. Wo kɨ́ ngíti géyị lafúne ꞌdiꞌbi kóo yée gɨ zɨ́a ufunɨ́ ꞌyị e sɨmɨ bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e yokonɨ́ royé ndị́sị gbúrógbóye kɨ́ ndị́sị méngị ledre bɨ utúasá wá ní. 8Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ yokonɨ́ royé ní ógụyé ndúꞌyú Piláto gɨ ro zɨ́a íꞌdí sị́lị́ne gɨ ro kémbị́ ꞌyị gɨ sɨmɨ sị́gịnị káa zɨ́ bɨ lengbe ndịsị méngị a ní.
9Zɨ́ Piláto ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ílisé zɨ́ma ótoómo zɨ́se ngére bɨ ꞌbɨ Yụ́da e ní?” 10Piláto owo bɨ kɨ́dí manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní, ogụnɨ́ kɨ́ Yésụ zɨ́ne gɨ zɨ́a bɨ otonɨ́ bɨsinyí mɨmbéꞌdeyé roa. 11Zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní úku ledre, ꞌyị e idínɨ́ úku ledre zɨ́ Piláto idí ótoómo Barába gɨ sɨmɨ sị́gịnị.
12Zɨ́ Piláto kpá ị́nyịné ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Máídí nda méngị kɨ́ Yésụ bɨ ndị́sịsé ndólo wo mongụ́ ngére ꞌbɨ Yụ́da e ní ꞌdi?”
13Zɨ́ye ị́nyịyé ótrụ́lúgu ledre zɨ́ Piláto kɨ́dí, “Oꞌdo née idí úyu, idínɨ́ phéphé wo do mɨngbúngbu kágá, zɨ́a úyuné ꞌdáꞌba.”
14Piláto ya zɨ́ye ní, “Bɨsinyí ledre bɨ mengị wo ní, nɨ ꞌdi?”
Tɨ́ lá otrụ́tatánɨ́ ledre nda ꞌdáꞌdá kɨ́dí, “Ídí phéphéónzo wo do mɨngbúngbu kágá.”
15Piláto ili kóo méngị ꞌyị ga gére née gɨ ro zɨ́ bi émené royé, zɨ́a ị́nyịné ótoómo Barába zɨ́ye. Zɨ́a úku ledre zɨ́ asikíri ené e ócó Yésụ bɨsinyíne, do ꞌdíꞌbi wo ndéré phéphéónzó a.
Piláto iꞌbí Yésụ zɨ́ asikíri ené e
(Lúrú kpá Matáyo 27:27-30, Yiwáni 19:2,3)
16Zɨ́ asikíri ga gére née nda ꞌdíꞌbi Yésụ gɨ ore ndéré kɨ́e ꞌbe ꞌbɨ ngére, zɨ́ye ị́nyịyé ndóloyóko royé mbá do ídíye tụ́ꞌdụ́ íri. 17Zɨ́ye ésị mɨgbagbawu bongó ro Yésụ, zɨ́ye kpá kụ́ṛókụ́ kị́nị zɨ́ye ésị a ro do Yésụ. 18Née ní, zɨ́ye tónóye ndị́sị lágá sị́lị́ye zɨ́a kɨ́ ledre kɨ́dí, “Sɨmɨbi idí ídí doyị́ tụ́ꞌdụ́, mongụ́ ngére ꞌbɨ Yụ́da e.” 19Zɨ́ye ndị́sịyé kɨ́ ócó doa kɨ́ ngbángbá, kpá kɨ́ lúbu súrú komoa, zɨ́ye útúye do ngụ́ṛụ́ sịndị́ye, ndị́sịyé fóló wo kɨ́dí, yée otonɨ́ née úndrua. 20Sɨmɨ bɨ folo asánɨ́ nda wo go ní, zɨ́ye ị́nyịyé íꞌdíógụ ngbángbá mɨgbagbawu bongó bɨ esịnɨ́ gáa roa ní, do ị́nyịyé ésịlúgu mbigí bongó ené roa. Zɨ́ye nda ị́nyịyé ólụ́ógụ kɨ́e gɨ ro ndéré kɨ́e kɨ́ꞌdí bi bɨ ilinɨ́ phéphé wo doa ní.
Phephénɨ́ Yésụ
(Lúrú kpá Matáyo 27:31-44, Lúka 23:27-43, Yiwáni 19:17-27)
21Sɨmɨ bɨ asikíri ga gére née nɨyí go mɨndéréye do mɨsiꞌdi kɨ́ Yésụ ní, zɨ́ye ndíkíye kɨ́ ngíti oꞌdo do mɨsiꞌdi ịrịa Simúna, oꞌdo máa née nɨ ꞌyị ꞌbɨ gara bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ ndólo a Kuréne ní. Simúna maꞌdáa nɨ ꞌbụ Alakɨzánde e kɨ́ Rụ́fụ. Nɨ kóo go ólụ́ sɨmɨ Yerụsaléma. Zɨ́ asikíri ga gére née gága wo ị́mbị́ mɨngbúngbu kágá bɨ Yésụ ịmbị́ née. 22Zɨ́ye ógụyé kɨ́ Yésụ do bi bɨ ndịsịnɨ́ úfu ꞌyị e doa ní, ndolonɨ́ Gologóta, ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, cóngó doꞌyị. 23Nda íri, zɨ́ye ị́nyịyé íꞌbí leꞌyị́ kóṛó bɨ kotrụnɨ́ kɨ́ ngíti kágá ní zɨ́ Yésụ, gɨ ro zɨ́a éwé a gɨ ro zɨ́ okó éyị́ mɨówo ụ́kụ́ne gɨ roa, zɨ́a ási ené kɨ́ éwé a. 24Née ní, zɨ́ye íꞌdíógụ bongó ené, zɨ́ye ị́nyịyé phéphé wo do mɨngbúngbu kágá máa née, zɨ́ye sị́kpị wo kɨ́e ꞌdága, zɨ́ye ónzó gbégbé ífibáyi bongó ené e kɨ́e dongaráye.
25Ledre máa née mengị kóo roné sɨmɨ sịndị́ kadra ịnyị doa eso kɨ́ phịyị́. 26Zɨ́ye ị́nyịyé éké ledre bɨ kóo ufunɨ́ wo gɨ roa ní, do phéphéóto a doa ꞌdága kɨ́dí, “Ba, mongụ́ ngére ꞌbɨ Yụ́da e.” 27-28Phephénɨ́ kóo yée kɨ́ ꞌyị ugu e gbre, ngíti a do sị́lị́a ꞌbɨ anú, ngíti a do ngelị.15:27 Sɨmɨ ngíti géyị bụ́kụ ga bɨ ꞌbɨ Márɨko ní, ngíti géyị ꞌyị e ekénɨ́ yata ledre ba ye: Kɨ́rɨ́ née ꞌdodo kɨ́dí ledre bɨ Mɨéké Kúrú Lomo uku ní ogụ go maꞌdíi kɨ́dí, “Nɨyí óto wo dongará ꞌyị mɨlúyú ledre e.” (Isáya 53:12)
29ꞌYị ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ ókpó kacɨ́ mɨsiꞌdi gɨ ore ní, zɨ́ye ndị́sịyé úku wo kpá kɨ́ úkucáyi ledre gɨ do bi a kɨ́dí, “Bɨ kóo úku yá áyí ndụ́rụ mongụ́ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, zɨ́yị ụ́bụ́lúgu a lá sɨmɨ sị́lị́ ota ní, 30ékị́ógụ nda lolụ gɨrí zɨ́yị yómo royị́ wá gɨ zɨ́ ꞌdi?”
31Zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e, kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e ndị́sịyé kpá fóló wo kɨ́dí, “Ndịsị kóo lá yómo ngíti géyị ꞌyị e ní, yomo nda lolụ roné wá? 32Káa zɨ́ bɨ nɨ wo bɨ Lomo geléogụ wo káa do Kɨ́résịto, mongụ́ ngére ꞌbɨ Isɨréle e ní, idízé aka lúrú a, togụ́ ekị́ogụ gɨ do kágá gɨrí go cakaba bi yáa yá, azé geré ṇgúṇgu wo.” ꞌYị ga bɨ kóo gbre phephénɨ́ yée kɨ́ Yésụ e ní, ndịsịnɨ́ kóo kpá úku wo.
Ledre gɨ ro mɨúyu Yésụ
(Lúrú kpá Matáyo 27:45-56, Lúka 23:44-49, Yiwáni 19:28-30)
33Sɨmɨ bɨ kóo kadra nɨ nda go kpíkpíṛíkpí sɨmɨ do ní, zɨ́ mụtụlụrụ útúne do káṇgá mbá kɨ́ sịndị́ kadra ota. 34Sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra ota ogụ nda go ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịné íni ini ꞌdága kɨ́dí, “Ilóyi, Ilóyi, Lị́ma sabákatani?” Ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, “Lomo amá, Lomo amá, ótoómo máa gɨ zɨ́ ꞌdi?”15:34 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 22:1
35Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ore ní, ị́nyịyé úwú doa, zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Úwúsé aka, nɨ go ndólo nébị Ilíya.”
36Née ní, zɨ́ ngúru ꞌyị gɨ dongaráye ị́nyịné ngásáne ꞌdíꞌbi éyị́ káa zɨ́ katúu ní, zɨ́a ónzó a bu sɨmɨ mɨndógó leꞌyị́ kóṛó, zɨ́a ésị a do kágá, zɨ́a sị́kpị a, óto a tara Yésụ ꞌdága íri. Zɨ́a úku ledre zɨ́ lafúne e kɨ́dí, “Ndị́sịsé aka tí, zɨ́ze lúrú a togụ́ Ilíya nɨ gɨrí ógụ gɨ ro ị́mbị́óto wo bi yá.”
37Zɨ́ Yésụ íni ini kɨ́ mongụ́ kúrúne ꞌdága, geré zɨ́a ótoómo ꞌdówụ́ne.
38Née ní geré zɨ́ mongụ́ mbílí bongó bɨ ingí ꞌdecịnɨ́ sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo kɨ́e ní, lófo ífi sɨmɨné gberé gbre kú gɨ ꞌdága gị bi. 39Sɨmɨ bɨ mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri e15:39 Mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri e: Nɨ mongụ́ ꞌyị bɨ ndịsị lúrú bi do asikíri e míya (100) ní. bɨ kóo ndịsị tóro ore kóꞌdụ́ Yésụ do mɨngbúngbu kágá, uwú ini bɨ Yésụ ini wo kɨ́ mongụ́ kúrúne geré zɨ́a ótoómo ꞌdówụ́ne ní, zɨ́a ị́nyịné úku ledre kɨ́dí, “Máúku zɨ́se zaá maꞌdíi, oꞌdo ba nɨ mbigí Owụ́ ꞌbɨ Lomo.”
40Ngíti géyị kará e nɨyí kóo kpá ore, ndị́sị lúrúkása bi gɨ gbála, Maríya Magɨdála kɨ́ Salóme kɨ́ Maríya mbágá Yoséfa kɨ́ Yakóbo owụ́, nɨyí kóo bo dongaráye. 41Utúnɨ́ kóo do kacɨ́ Yésụ kú gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní kóo kɨ́ ị́nyị kasa zɨ́a. Tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị kará ga bɨ kóo ogụnɨ́ kɨ́ Yésụ sɨmɨ Yerụsaléma ní, nɨyí kóo kpá mbá ore.
Otonɨ́ bi zɨ́ Yésụ
(Lúrú kpá Matáyo 27:57-61, Lúka 23:50-56, Yiwáni 19:38-42)
42Nda kóo go za kɨ́ tagá sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ yéme royé gɨ ro Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro ní, 43zɨ́ ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Yoséfa gɨ sɨmɨ gara bɨ Aramatáyo ódó mɨmbéꞌdené káa zɨ́ oꞌdo ꞌyị ní, zɨ́a ndéréne ndúꞌyú Piláto gɨ ro umbu Yésụ. Yoséfa nɨ ngúru ꞌyị gɨ dongará mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e. Ndịsị kpá óto komoné gɨ ro mɨógụ Lomo káa do ngére do ꞌyịmaꞌdí e.
44Sɨmɨ bɨ Piláto uwú kɨ́dí, Yésụ uyu go ní, zɨ́ tara a ị́drị́ne mɨị́drị́, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Née kenée lárá ledre ꞌdi, bɨ zɨ́ oꞌdo née úyuné lá ꞌdiya kenée ní?” Zɨ́a ndóloógụ mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri e gána ní ndúꞌyú wo togụ́ Yésụ uyu tɨ́ go maꞌdíi yá. 45Sɨmɨ bɨ Piláto uwú ya Yésụ uyu tɨ́ go maꞌdíi ní, zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “ꞌDíꞌbi umbu Yésụ maꞌdáa mu ndéré óto a.” 46Zɨ́ Yoséfa úgú bɨlámá bɨkenyị́ mbílí bongó, zɨ́ye ꞌdíꞌbiógụ umbu Yésụ, óto a sɨmɨ a, zɨ́ye ndéréye óto wo sɨmɨ bi bɨ kóo icinɨ́ kacɨ́ ondụ́ eyé sɨmɨ landa ní. Zɨ́ye gbụ́ṛụ́gbụóto mongụ́ tutú ngbụtụrụ́ tara bi maꞌdáa. 47Maríya Magɨdála, kɨ́ Maríya mbágá Yoséfa e ndịsịnɨ́ kóo lúrúkása bi bɨ otonɨ́ Yésụ maꞌdáa doa ní.
16Yésụ urú gɨ sɨmɨ umbu
(Lúrú kpá Matáyo 28:1-8, Lúka 24:1-12, Yiwáni 20:1-10)
1Gɨ do kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, zɨ́ Maríya Magɨdála, kɨ́ Salóme, kɨ́ Maríya mbágá Yakóbo e úgú sụꞌbụ́ mɨndonyo e gɨ ro ndéré sụ́sụ a ro umbu Yésụ.
2Akpa kɨ́ phịyị́ sɨmɨ sị́lị́ gɨ do kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro sɨmɨ bɨ sụ́lụ́ kadra nɨ go ꞌdága ní, zɨ́ye ị́nyịyé ndéréye sị́ bi. 3Kɨ́ ndéréye do mɨsiꞌdi, zɨ́ye ndúꞌyú royé dengbị́ye kɨ́dí, “Ambí nɨ laká gbụ́ṛụ́gbụóyó mongụ́ tutú karaba zɨ́ze gɨ tara bi ne?”
4Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ nɨyí lúrú bi káa ní, zɨ́ye ówo a kɨ́dí gbụṛụgbụ oyónɨ́ mongụ́ tutú née go ꞌdáꞌba. 5Sɨmɨ bɨ kará ga gére née olụ́nɨ́ sɨmɨ bi íri ní, zɨ́ye ónzó komoyé káa gbó ro owụ́phɨṛangá kɨ́ ndị́sị sɨmɨ bi íri do sị́lị́ ꞌbɨ anú, kɨ́ ngbángbá bɨkenyị́ bongó roné. Zɨ́ Lomo royé lị́yịné, zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́, gɨ zɨ́ lárá ledre káa zɨ́ wo née.
6Geré zɨ́ owụ́phɨṛangá née úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ɨꞌɨ, ndásé lị́yị wá, máówo bú kɨ́dí, ógụsé ba lúrú bi gɨ ro Yésụ ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta bɨ ufunɨ́ wo ní. Ndaá ꞌbɨ ené lolụ kɨ́ra wá, urú yị́ ené gɨ sɨmɨ umbu go. Lúrúsé aka lá, ba bi bɨ kóo otonɨ́ wo doa ní. 7Ndérésé mu cakaba úku a zɨ́ Pétero e, kɨ́ lafúne e ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ kɨ́dí, ‘Yésụ maꞌdáa nɨ ndéréụ́tụ roné fị ne ꞌdáꞌdá zɨ́se sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní, ásé nda ógụndíki wo geré íri káa zɨ́ bɨ kóo uku zɨ́se ní.’ ”
8Née ní, zɨ́ye ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨ bi mɨlángbayé gɨ zɨ́ ngịrị, geré zɨ́ye tónóye ngásáye. Ukuꞌdodonɨ́ kóo ledre máa née zɨ́ ꞌyị e do mɨsiꞌdi mbá wá.
Odụ ledre bɨ Márɨko ekéne kɨ́ sị́lị́ne ní.16:8 Ledre bɨ Márɨko eké ne sɨmɨ bụ́kụ ba kɨ́ sị́lị́ne sɨmɨ kápita ené sokó doa ịnyị doa kéṛị́ ní, tonó gɨ ro véresị kị́éꞌdo gị ro ịnyị doa ota. Gɨ ore ndéréne ꞌdáꞌdá ngíti géyị ꞌyị e ekénɨ́ nda go ye.
Yésụ ꞌdodo roné zɨ́ Maríya Magɨdála
(Lúrú kpá Matáyo 28:9,10, Yiwáni 20:11-18)
9Sɨmɨ sị́lị́ gɨ do kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro bɨ Yésụ urú gɨ sɨmɨ umbu sɨmɨ a akpa kɨ́ sị́ ndóndó ní, zɨ́a ꞌdódoụ́tụ roné zɨ́ Maríya Magɨdála, bɨ kóo Yésụ lagaogụ dokéké e ịnyị doa gbre (7) gɨ sɨmɨa ní. 10Zɨ́ Maríya maꞌdáa ị́nyịné ndéréne úku ꞌdódo a zɨ́ ezegámáne e, ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ kóo nɨyí ꞌbɨ eyé ndị́sị íni Yésụ maꞌdáa ní. 11Sɨmɨ bɨ uwúnɨ́ gɨ taraa kɨ́dí Yésụ urú gɨ sɨmɨ umbu go, née lurú gáa wo go trịdrị cụ́ kɨ́ komoné ní, ṇguṇgunɨ́ eyé kóo ledre máa née wá.
Yésụ ꞌdodo roné zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga bɨ gbre ní
(Lúrú kpá Lúka 24:13-35)
12Gɨ do kacɨ́ a née, zɨ́ Yésụ kpá ꞌdódo roné sɨmɨ ngíti tosoné kpị́ zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga bɨ kóo gbre, sɨmɨ bɨ nɨyí mɨndéréye do mɨsiꞌdi gɨ sɨmɨ gara ní. 13Zɨ́ye ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ Yerụsaléma, zɨ́ye úku ꞌdódo ledre née zɨ́ lafúye e, tɨ́ lá a ṇguṇgunɨ́ eyé kóo ledre máa née kpá wá.
Yésụ ꞌdodo roné zɨ́ ꞌyịmɨkása e sokó doa kéṛị́
(Lúrú kpá Matáyo 28:16-20, Lúka 24:36-49, Yiwáni 20:19-23, Moko ꞌbɨ ꞌyịmɨkása~e 1:6-8)
14Nda gɨrí, sɨmɨ bɨ ꞌyịmɨkása ga bɨ sokó doa kéṛị́ (11) née ndịsịnɨ́ ánu éyị́ ní, zɨ́ Yésụ ꞌdódo roné zɨ́ye, zɨ́a úku ledre zɨ́ye, gɨ zɨ́a do ngíti géyị lafúye e orụ yị́ ené kóo mɨórụ kɨ́ ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ lafúye ga bɨ lurúnɨ́ trịdrịné go cụ́ kɨ́ komoyé ní.
15Nda née ní, zɨ́ Yésụ maꞌdáa úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndérésé mu kacɨ́ bi e za mbá kɨ́ úku bɨlámá ledremá zɨ́ ꞌyị e za mbá. 16ꞌYị bɨ ṇguṇgu ledremá go ní, zɨ́se bábátị́zị́ wo, nɨ gú ómo gɨ sɨmɨ ꞌdoꞌdó bɨ odụa nda ní. ꞌYị bɨ ṇguṇgu wá ní, nɨyí ꞌdóꞌdo wo. 17Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ go ní, ídíye kɨ́ rokoꞌbụ káa zɨ́ bɨ nɨyí go ꞌyị amá e ní, zɨ́ye kɨ́ ódroyé sɨmɨ ṛị́kị́ tara e kɨ́ ndị́sị lágaóyó dokéké e gɨ sɨmɨ ꞌyị e kɨ́ ịrịmá. 18Abú ꞌdiꞌbinɨ́ kámá okó kɨ́ sị́lị́ye, abú ewénɨ́ ngónụ́ kémbị́ éyị́ mengị yée wá. Nɨyí óto sị́lị́ye ro ꞌyị ndíyá e, zɨ́ ndíyá eyé ụ́kụ́ne.”
Yésụ ndaꞌbalugu roné komo Ere
(Lúrú kpá Lúka 24:50-53, Moko ꞌbɨ ꞌyịmɨkása~e 1:9-11)
19Sɨmɨ bɨ Yésụ ukuonzó ledre go zɨ́ye ní, zɨ́ Lomo nda ꞌdíꞌbilúgu wo ꞌbe ꞌbɨ ené komo ere, zɨ́a ndị́sịné do sị́lị́ anú ꞌbɨ Lomo káa do mongụ́ ngére.
20Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Ngére Yésụ ga gére ndéréye kɨ́ úku bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e kacɨ́ bi e za mbá. Zɨ́ Ngére kóo ndị́sịné méngị moko kɨ́ye, zɨ́ mɨngburoko ledre ga bɨ ndị́sịnɨ́ méngị yée kɨ́ rokoꞌbụné ní ꞌdódo a kɨ́dí ledre ga bɨ úku yée ní nɨ maꞌdíi.