Wáraga zɨ́ ꞌyị ga bɨ
Ébere
ní
Ledre gɨ ro bụ́kụ bɨ Ébere ní
ꞌYị bɨ eké bụ́kụ bɨ Ébere ba ꞌyị ówo a ndaá. Tɨ́ lá nɨ mɨówoné bɨlámáne ngíti manda ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní, sɨmɨ sịndị́ kadra máa née nɨ kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ne sɨmɨ kanị́sa eké ledre née ne zɨ́ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ kanị́sa ní. Née sịndị́ kadra bɨ kóo Páwulo ndịsị éké ledre e kɨ́ kása yée sɨmɨ kanị́sa e ní. ꞌYị née eké bụ́kụ ba zɨ́ ngíti géyị Yụ́da ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Kɨ́résịto go, ngíti géyị ꞌyị e nɨyí go ndị́sị lóndo yée gɨ ro zɨ́ye ótoómo ledre Yésụ bɨ ṇguṇgunɨ́ ní.
Bụ́kụ ba uku ledre kɨ́ngaya zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ go ní kɨ́dí Yésụ nɨ ꞌyị bɨ kɨ́ ledrené owóowó zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené go ní. Uku kpá kɨ́dí Yésụ nɨ Owụ́ ꞌbɨ Lomo, rokoꞌbụ ené romo do rokoꞌbụ maláyika ga bɨ Yụ́da e ndịsịnɨ́ ṇgúṇgu ledreyé ní. Rokoꞌbụ Yésụ romo do rokoꞌbụ nébị ga kóo ꞌdesị́ ní, romo kpá do rokoꞌbụ Mụ́sa bɨ iꞌbíogụ lorụ ga bɨ ꞌbɨ Lomo zɨ́ Yụ́da e ní. Uku kpá kɨ́dí ledre Yésụ owó romo do ꞌyị ꞌdáná éyị́ ga bɨ ꞌbɨ Yụ́da e ní mbá gɨ zɨ́a luyú ené ledre kú wá, zɨ́a íꞌbí roné káa do mbigí éyị́ ꞌdáná gɨ ro lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e za mbá kɨ́ꞌdí kéṛị́ za fí.
Bụ́kụ ba uku odụ ledre kɨ́dí mɨngburoko bulúndu Yụ́da ga kóo ꞌdesị́ bɨ ledre gɨ royé nɨ mɨékéne sɨmɨ kuṛú lorụ ꞌbɨ Lomo ní, ótonɨ́ kóo Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené ní. Kɨ́dí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní idínɨ́ kpá fú ndị́sị ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ndanɨ́ ótoómo lị́gị ledre ga bɨ Yésụ mengị yée ní kɨ́ yée ga bɨ ndịsị ꞌdódo a ní wá.
1Owụ́ ꞌbɨ Lomo ogụ ódro zɨ́ze
1Sɨmɨ sịndị́ kadra ga kóo ꞌdesị́ ní, ꞌBụzé Lomo ndịsị kóo úkuíꞌbí ledre ené zɨ́ ꞌyị kasa ené ga bɨ nébị e ní, zɨ́ye ndị́sịyé úkutátá a zɨ́ bulúnduzé e do ṛị́kị́ tụ́ꞌdụ́ mɨsiꞌdi e mɨngúngúcua. 2Bɨ nda sɨmɨ sịndị́ kadra máa ꞌbɨ ezé ba ní, kasaogụ nda go za cụ́ mbigí Owụ́ ꞌbɨ ené ꞌdódoyéme née zɨ́ze. Otoogụnɨ́ kóo ere kɨ́ do sogo káṇgá kɨ́ éyị́ e za mbá kéne. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́a iꞌbí rokoꞌbụ ledre e za mbá zɨ́ Owụ́ ꞌbɨ ené máa née. 3Owụ́ máa née nɨ za nyé káa zɨ́ ꞌBụné Lomo ní. ꞌDodo mongụ́ rokoꞌbụ ꞌBụné go kɨ́ mɨméngị ledre ené e za mbá. Éyị́ e za mbá nɨyí sị́ rokoꞌbụ ené. Sɨmɨ bɨ uyu, zɨ́a ꞌdíꞌbióyó lúyú ledre ezé ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e ní, zɨ́ ꞌBụ a ꞌdíꞌbilúgu wo komo ere zɨ́ye ndị́sịyé kéne do bi kị́éꞌdo gɨ zɨ́a mengịonzó moko ené go. 4Owụ́ máa née nɨ go kɨ́ ledrené owóowó rómo do ꞌbɨ maláyika e, gɨ zɨ́a Lomo iꞌbí rokoꞌbụ ledre e go za mbá zɨ́a. Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́ ịrịa ówụ́ rómoné gɨ do ꞌbɨ maláyika e za mbá.
Owụ́ ꞌbɨ Lomo romo do maláyika e
5Maláyika be ꞌdi Lomo uku ledre go zɨ́a kɨ́dí,
“Áyí Owụ́ ꞌbɨ amá,
karaba mááyí go ꞌBụyị́”1:5 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 2:7?
Togụ́ mbú maláyika máa wo be ꞌdi bɨ uku ledre zɨ́a kɨ́dí,
“Mááyí ꞌBụyị́,
áyí Owụ́ ꞌbɨ amá”1:5 2 Sámele 7:14, 1 Ledre ga kóo ꞌdesị́ ní 17:13?
6Sɨmɨ bɨ kóo Lomo kasaogụ owụ́ ꞌbɨ ené née do sogo káṇgá ní, zɨ́ Lomo maꞌdáa kóo úku ledre kɨ́dí,
“Máíli maláyika e mbá idínɨ́ óto úndru owụ́ ꞌbɨ amá née káa zɨ́ bɨ ndịsịnɨ́ óto úndrumá ní.”1:6 Gbre lorụ 32:43
7Zɨ́ Lomo kpá úku ngíti ledre kɨ́dí,
“Mááyí kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ma óyólóꞌbó maláyika e kɨ́e, zɨ́ye ndị́sị ílíye káa zɨ́ síli ilí ne ní.
Togụ́ kenée wá, zɨ́ma óyólóꞌbó yée, zɨ́ye ndị́sị ndícíye káa zɨ́ phoꞌdụ ndicí ne ní.”1:7 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 104:4
8Zɨ́a kpá úku ledre zɨ́ Owụ́ ꞌbɨ ené née kɨ́dí,
“Áyí Lomo, áyí ídí Ngére za fí.
Úndru ꞌbɨ rokoꞌbụ bɨ máíꞌbí zɨ́yị née, áyí ndị́sị méngị kɨ́e tɨ́ fú ledre ga bɨ mɨútúásáye ní.
9Gɨ zɨ́a bɨ íli bɨsinyí ledre wá, íli ndị́sị méngị dụụ́ ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ óto máa zɨ́ma ídíma kɨ́ rokinyi ní,
máa ꞌBụyị́ bɨ Lomo ní, máóto yị́ị go zɨ́ ledreyị́ ídíne owóowó rómo do ꞌbɨ ꞌyị e mbá
gɨ ro zɨ́yị ídíyị kɨ́ rokinyi.”1:9 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 45:6-7
10Lomo uku kóo ledre gɨ ro Owụ́ ꞌbɨ ené sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí,
“Éyị́ ga bɨ za mbá ba, Ngére, ótoógụ yée yị́ị.
Ere kɨ́ do sogo káṇgá nɨyí kacɨ́ sị́lị́yị.
11Sịndị́ kadra nɨ ógụ zɨ́ éyị́ ga gére née ụ́kụ́ye mbá,
gɨ zɨ́a nɨyí káa zɨ́ bongó e ní, zɨ́yị ídíákáyị dụụ́ yị́ị gɨ zɨ́a áyí yị́ eyị́ trịdrị za fí.
12Maꞌdíi, éyị́ ga gére née nɨyí lélị́
káa zɨ́ nzenze bongó ga bɨ ụcụoyónɨ́ yée ꞌdáꞌba ní,
áyí ídíáká dụụ́ yị́ị
gɨ zɨ́a áyí yị́ eyị́ trịdrịyị́ za fí.”1:12 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 102:25-27
13Lomo uku ledre zɨ́ maláyika be ꞌdi kɨ́dí,
“Ndị́sị do sị́lị́ma ꞌbɨ anú ona,
gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Mááyí óto ezeokóyị e mbá
sị́ sịndị́yị káa zɨ́ owụ́ gbáꞌdá bɨ ndị́sị óto sịndị́yị doa ní.”1:13 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 110:1
14Maláyika nɨyí ꞌbɨ eyé ꞌyị kasa ꞌbɨ Lomo. Lomo ndịsị kása yée zɨ́ye ndéréye kɨ́ sáká ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ Kɨ́résịto go nɨyí go nzíyiyé gɨ ro trịdrị bɨ za fí ní.
2Lomo yeme ledre goó gɨ rozé
1Owụ́ ꞌbɨ Babá e, káa zɨ́ bɨ Lomo yeme ledre go gɨ rozé kenée ní, idízé ꞌdíꞌbi sị́lị́ze sokó ro ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ꞌdodonɨ́ zɨ́ze ní gɨ ro zɨ́ cíyí a ídíne sɨmɨzé ngị́rị káa bɨ azé lúyú ledre ke. 2Gɨ zɨ́a lorụ bɨ kóo Lomo kasa maláyika ené e ógụ ꞌdodo a, zɨ́ bulúnduzé ga bɨ kóo ꞌdesị́ ní, nɨ lorụ bɨ kɨ́ ledrené owóowó ní, Lomo ili ené do ndítí ꞌdófụ ꞌyị doa wá. ꞌYị ga bɨ kóo ndítíꞌdofụnɨ́ do lorụ née ní, Lomo ꞌdoꞌdo kóo yée go. 3Máúku zɨ́se, ledre bɨ Ngére Yésụ ogụ ꞌdódo a gɨ ro trịdrị ní, owó romo do lorụ bɨ kóo maláyika e ꞌdodonɨ́ zɨ́ Mụ́sa éké a ní. ꞌYị ga bɨ kóo uwúnɨ́ Ngére Yésụ kɨ́ ꞌdódo ledre née gɨ zɨ́ze ꞌdáꞌdá ní, owonɨ́ kóo go kɨ́dí nɨ maꞌdíi zɨ́ye ꞌdódotátá a zɨ́ze. Sómụ́sé togụ́ ṇguṇguzé ledre née zɨ́ze ꞌdíꞌbi sị́lị́ze ro a sokó wá ní, azé ómo? 4Idízé ówo a kɨ́dí mɨngburoko ledre ga bɨ Lomo mengị yée kɨ́ rokoꞌbụyé, nda kpá kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo bɨ kasa zɨ́a ndị́sịné kɨ́ sáká ꞌyị e ní ꞌdodo go kɨ́dí ledre ga bɨ ꞌdodonɨ́ yée gɨ ro Yésụ ní, nɨyí za mbá maꞌdíi ledre e.
Yésụ oyóloꞌbó roné káa do ꞌyịmaꞌdí
5Máúku zɨ́se, sɨmɨ bɨ karanée Lomo nɨ óyólóꞌbó do sogo káṇgá ba, zɨ́ ledre ga bɨ sɨmɨ a ídíye mbá mɨkándayé ní, maláyika e utúasánɨ́ eyé ídíye ꞌyị ga bɨ nɨyí lúrú bi kacɨ́ a ye ní wá. 6Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí,
“Áko Lomo, ꞌyịmaꞌdí ꞌbe kpá éyị́ kɨ́ ledrené owóowó
zɨ́yị ndị́sịyị́ sómụ́ ledre a kɨ́ mɨmbéꞌdeyị́ mbá kɨ́ ndị́sị lúrú bi kacɨ́ a ní?
7Ótoómo kóo wo zɨ́a ídíne sị́ rokoꞌbụ ꞌbɨ maláyika e kɨ́ owụ́ sịndị́ kadra cúkuꞌdée.
Nda gɨ ꞌdáꞌba zɨ́yị íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́a, zɨ́a nda ídíne kɨ́ ledrené owóowó,
8do óto éyị́ e goó za mbá sị́ sịndị́a.”2:8 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 8:4-6
Mɨóto a bɨ Ngére do éyị́ e mbá, nɨ go kenée maꞌdíi, abú lurúzé aka ledre máa née kɨ́ méngị roné kenée wá ndotó. 9Owozé bú kɨ́dí Lomo oto kóo Yésụ zɨ́a ídíne káa zɨ́ éyị́ bɨ maláyika e nɨyí kɨ́ rokoꞌbụ doa kɨ́ owụ́ sịndị́ kadra cúkuꞌdée ndotó. Sɨmɨ bɨ uyu zɨ́a úrúne gɨ sɨmɨ umbu ní, zɨ́ Lomo íꞌbí rokoꞌbụ ledre e za mbá zɨ́a. Gɨ zɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌde Lomo bɨ ro ꞌyịmaꞌdí e za mbá ní, zɨ́a yéme ledre kɨ́dí Yésụ idí úyu ne do bi kacɨ́ye.
10Gɨ zɨ́a bɨ Lomo otoogụ éyị́ e za mbá ne ní, zɨ́a yéme ledre zɨ́ Yésụ úyuné gɨ ro ꞌyịmaꞌdí e za mbá gɨ do bɨ zɨ́ye ndáꞌbaógụyé zɨ́ Lomo. Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́a ídíne zɨ́ Lomo kɨ́ ledrené owóowó. 11ꞌYị ga bɨ za mbá Yésụ uyu gɨ royé ní, nɨyí go mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, ndanɨ́ lolụ ꞌyị lúyú ledre e wá. Née sị́ ledre bɨ dokuwu mengị Yésụ maꞌdáa kɨ́ ndị́sị ndólo yée lúnduné e kɨ́ lémịné e gɨ zɨ́a wá ní. 12Zɨ́a úku ledre kɨ́dí,
“Babá, mááyí ndị́sị kófó ịrịyị́ dongará lúndumá kɨ́ lémịmá ga gére ní.
Zɨ́ma kpá ndị́sịmá kɨ́ mbófo yị́ị dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e.”2:12 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 22:22
13Nɨ kpá mɨékéne do ngíti bi sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo, Yésụ uku ledre kɨ́dí,
“Mááyí óto mɨmbéꞌdemá dụụ́ ro Lomo.”2:13 Isáya 8:17
Zɨ́a kpá úku ngíti ledre kɨ́dí,
“Zée kɨ́ lúndumá e kɨ́ lémịmá ga bɨ íꞌbí yée zɨ́ma ba, azé go do komoyị́.”2:13 Isáya 8:18
14Káa zɨ́ bɨ owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo née nɨyí ꞌyịmaꞌdí e ní, zɨ́ Yésụ ógụné do sogo káṇgá ídíne káa do ꞌyịmaꞌdí káa zɨ́ yée ní. Mengị kenée gɨ ro togụ́ née uyu go yá, zɨ́ne rómo komo ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e bɨ nɨ kɨ́ rokoꞌbụné do umbu ní. 15Mengị kenée gɨ ro zɨ́ owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní ówo a mbá kɨ́dí née romo komo umbu go káa bɨ nɨyí ndị́sị éré ngịrị umbu ke.
16Owoyemezé go bɨlámáne kɨ́dí Yésụ ogụ ené kóo gɨ ro sáká maláyika e wá, ogụ yị́ ené gɨ ro sáká zée ꞌyịmaꞌdí ga bɨ bulúndu Abarayáma ní. 17Gɨ zɨ́ kéyị née ní, utúasá mɨútúásá zɨ́ Yésụ ídíne cé káa zɨ́ lúnduné e kɨ́ lémịné e ní, gɨ zɨ́a iꞌbí roné go mbá kɨ́ mɨmbéꞌdené kị́éꞌdo ídíne ne mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́2:17 Mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́: Mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ romo do manda ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e zɨ́ Lomo. Ndịsị lengbe ólụ́ dụụ́ ne sɨmɨ ꞌdị́cị́ bɨ Mongụ́ Bi ꞌbɨ Lomo sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní gɨ ro ꞌdáná éyị́ zɨ́ Lomo kɨ́ꞌdi kéṛị́ sɨmɨ sɨmɨbi kị́éꞌdo. Ndịsị ꞌdíꞌbi sáma bangá bɨ oṇgoonzónɨ́ gɨ ro ꞌdáná a zɨ́ Lomo ní ólụ́ kɨ́e ꞌdị́cị́ íri gɨ ro zɨ́ Lomo ótoómo lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e. ezé do komo Lomo gɨ ro zɨ́ Lomo ꞌdíꞌbióyó lúyú ledre ezé e gɨ zɨ́a. 18Abú Satána uzu kóo wo zɨ́a ꞌdóꞌdóne yá, romo kóo komo Satána maꞌdáa go. Nɨ cakaba go ndị́sị sáká ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené go ní sɨmɨ bɨ Satána nɨ go ndị́sị úzu yée ní.
3Ledre Yésụ owó romo do ledre Mụ́sa
1Owụ́ ꞌbɨ Babá e, káa zɨ́ bɨ Lomo ndolo sée go ndásé lolụ, ꞌyị lúyú ledre e wá, azé kése go kị́éꞌdo sɨmɨ Lomo ní, idízé óto komozé kése kɨ́ngaya ro Yésụ bɨ ꞌyịmɨkása kpá mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní. 2Kacɨ́ kadra mbá, Yésụ ndịsị méngị dụụ́ éyị́ ga bɨ Lomo kasaogụ wo gɨ royé ní kɨ́ mɨmbéꞌdené mbá kị́éꞌdo, cé káa zɨ́ bɨ kóo Mụ́sa ndịsị méngị moko ꞌbɨ Lomo kpá kɨ́ mɨmbéꞌdené mbá kị́éꞌdo ní. 3Abú kenée ndotó, Lomo oto Yésụ go zɨ́ ledrea ídíne owóowó rómo do ledre Mụ́sa. Lị́lị ledre née nɨ káa zɨ́, togụ́ ꞌyị ụbụ́ bɨlámá ꞌdị́cị́ ené yá, ꞌyị e nɨyí mbófo wo rómo do ꞌdị́cị́ bɨ ụbụ́ née. 4ꞌDị́cị́ e za mbá ꞌyịmaꞌdí e ndịsịnɨ́ ụ́bụ́ yée ye, tɨ́ lá Lomo otoogụ éyị́ e za mbá ne.
5Mụ́sa ndịsị kóo méngị moko bɨ Lomo iꞌbí zɨ́a gɨ ro ꞌyị ené ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní kɨ́ mɨmbéꞌdené kị́éꞌdo. Zɨ́a kóo kpá ndị́sịné úku ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị máa ga gére née kɨ́dí, karanée Lomo nɨ méngị bɨlámá ledre zɨ́ye. 6Yésụ ndaá ꞌbɨ ené lá ꞌyị méngị moko zɨ́ Lomo wá, nɨ ꞌbɨ ené za cụ́ mbigí Owụ́ ꞌbɨ Lomo kpá Ngére ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. Togụ́ otozé komozé kpá fú ngbúó roa, bɨlámá ledre bɨ ndịsịzé óto komozé gɨ roa ní, nɨ karanée méngị yée zɨ́ze.
7Née sị́ ledre bɨ ꞌDówụ́ Lomo uku ledre gɨ zɨ́a kɨ́dí,
“Tónóne karaba ndéréne ꞌdáꞌdá, togụ́ Lomo odro go zɨ́se yá,
8ndásé ésị ꞌdụ́tụ mbílíse ꞌduꞌdorụ́
káa zɨ́ bɨ kóo bulúndusé e oyónɨ́ sogoyé zɨ́ Lomo,
sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo ꞌbɨ úzu éyị́ sɨmɨ súwú ní wá.
9Bulúndusé e uzunɨ́ máa sɨmɨ súwú íri
kɨ́ sɨmɨbi cị́ gbre abú owonɨ́ tɨ́ ledre ga bɨ mándị́sị méngị yée ní bú.
10Née sị́ ledre bɨ kóo zɨ́ mɨmbéꞌdemá ésị́ne royé,
zɨ́ma kóo úku ledre zɨ́ye máyá, ‘Ndịsịnɨ́ ꞌdụ́tụ mbílíye kɨ́ úwú ledre ga bɨ mándị́sị úku yée zɨ́ye ní.’
11Gɨ zɨ́ mɨmbéꞌdemá bɨ esị́ royé ní, zɨ́ma kóo móócụ́ éyị́ máyá,
‘Bɨlámá bi bɨ kóo máyémeómo gɨ ro zɨ́ye ógụ ꞌdówụ́royé doa ní, utúasánɨ́ lolụ ógụ doa wá.’ ”3:11 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 95:7-11
12Máúku zɨ́se owụ́ ꞌbɨ Babá e, komosé idí ídí rosé káa bɨ Satána nɨ lóndo ngíti ꞌyị gɨ dongaráse zɨ́a ótoómo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́a ndáꞌbané lúyú ledre. 13Mé bɨ káa zɨ́ bɨ sịndị́ kadra nɨ aka bo ba ní, ídísé ndị́sị sáká lafúse e kɨ́ bɨlámá sómụ́ ledre káa bɨ nɨyí ótoómo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ye ndáꞌbayé lúyú ledre ke. 14Káa zɨ́ bɨ ṇguṇguzé ledre Kɨ́résịto Yésụ go, azé kéye go kị́éꞌdo ní, idízé tóro kpá fú ngbúó kenée gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ karanée Yésụ maꞌdáa nɨ íꞌbí trịdrị bɨ za fí zɨ́ze sɨmɨa ní. 15Mɨéké kúrú Lomo uku kɨ́dí,
“Tónóne karaba ndéréne ꞌdáꞌdá, togụ́ Lomo odro go zɨ́se yá,
ndásé ésị ꞌdụ́tụ mbílíse ꞌduꞌdorụ́
káa zɨ́ bɨ kóo bulúndusé e oyónɨ́ sogoyé zɨ́ Lomo ní wá.”3:15 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 97:7,8
16ꞌYị ga bɨ kóo Lomo odro zɨ́ye, zɨ́ye ꞌdụ́tụ mbílíye ꞌduꞌdorụ́, do óyó sogoyé zɨ́a ní ꞌbe kóo náambi e? Kpá tɨ́ akpa bulúnduzé ga bɨ kóo Mụ́sa olụ́ogụ kɨ́ye gɨ sɨmɨ Ízibiti ní. 17Sara ꞌyị ga bɨ kóo mɨmbéꞌde Lomo esị́ royé kɨ́ sɨmɨbi cị́ gbre ní nda yée wá? Née kpá tɨ́ yée ga bɨ kóo oyónɨ́ sogoyé zɨ́ Lomo zɨ́ye úyuyé cịkị sɨmɨ súwú íri ní. 18Sara yée ga bɨ Lomo lolóbụ́ gɨ royé kɨ́dí née utúasá ꞌdíꞌbiógụ yée do bɨlámá bi bɨ née yemeomo gɨ ro zɨ́ye ógụ ꞌdówụ́royé doa ní wá ní ꞌbe náambi e? Kpá tɨ́ fú bulúnduzé ga bɨ kóo oyónɨ́ sogoyé zɨ́a ní. 19Owoyemezé go kɨ́dí ogụnɨ́ eyé kóo ꞌbe ꞌbɨ Lomo wá, gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ eyé kóo ledre ené e wá ní.
4Bɨlámá ꞌdówụ́ro nɨ wo bɨ gɨ zɨ́ Lomo ní
1Bɨlámá ledre bɨ Lomo yemeomo gɨ rozé kɨ́dí karanée, née nɨ íꞌbí ꞌdówụ́ro zɨ́ze ní, nɨ aka fú lá bo do biné. Idízé tóro ngbúó káa bɨ ngúru ꞌyị gɨ dongaráze nɨ lúyú ledre, karanée zɨ́a zángá ꞌdówụ́ro máa née ke. 2Bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ukunɨ́ zɨ́ze karaba ní ní, nɨ kpá wo bɨ kóo ukunɨ́ zɨ́ bulúnduzé ga bɨ kóna ní. Ilinɨ́ eyé kóo ṇgúṇgu ledre maꞌdáa wá gɨ zɨ́a moko ndaá ꞌbɨ ené kóo sɨmɨ a zɨ́ye wá. 3Nɨ zɨ́ze karaba go bɨlámáne gɨ zɨ́a ṇguṇguzé bɨlámá ledre máa née go. Uku kóo ledre zɨ́ bulúnduzé ga bɨ kóo ṇguṇgunɨ́ bɨlámá ledre máa née wá ní.
“Gɨ zɨ́a bɨ kóo mɨmbéꞌdemá esị́ royé ní, zɨ́ma kóo mócụ́ éyị́ máyá,
‘Bɨlámá bi bɨ kóo máyémeómo gɨ ro zɨ́ye ógụ ꞌdówụ́royé doa ní, utúasánɨ́ lolụ ógụ doa wá.’ ”4:3 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 95:11
Abú kenée ndotó, moko ené ụkụ́ kóo go kú sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ ótoógụ do sogo káṇgá. 4Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Lomo ꞌdowụ́ kóo roné gɨ sɨmɨ moko bɨ kóo ndịsị méngị a ní, sɨmɨ sị́lị́ ịnyị doa gbre (7).”4:4 Dosị́ éyị́~e 2:25Nɨ kpá mɨékéne sɨmɨ ngíti bi sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Bɨlámá bi bɨ kóo máyémeómo gɨ ro zɨ́ye ógụ ꞌdówụ́royé doa ní, utúasánɨ́ lolụ ógụ doa wá.”4:5 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 95:11
6Nɨ kpá fú mɨyémené kɨ́dí ꞌdówụ́ro née ngíti géyị ꞌyị e nɨyí karanée ndíki a ye. Yée ga bɨ kóo ukunɨ́ bɨlámá ledre née zɨ́ye ngárá ilinɨ́ ṇgúṇgu a wá ní, Lomo utúasá íꞌbí ꞌdówụ́ro née zɨ́ye wá. 7Nda gɨ ꞌdáꞌba gɨ do kacɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́ Dawídi káa zɨ́ bɨ kóo odro zɨ́ bulúnduzé ga kóo ꞌdesị́ ní kɨ́dí,
“Karaba ndéréne ꞌdáꞌdá, togụ́ Lomo odro go zɨ́se yá,
ndásé ésị ꞌdụ́tụ mbílíse ꞌduꞌdorụ́ kɨ́ úwú a wá.”4:7 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 95:7-8
8Idí kóo Yósuwa iꞌbí ꞌdówụ́ro bɨ kóo Lomo uku ledre a née bo zɨ́ owụ́ ꞌbɨ Isɨréle ga kóo nderé kɨ́ye do bi bɨ kóo Lomo uku ledre a ní, káa bɨ Lomo uku andá ené lolụ ledre ngíti sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdówụ́ro wá.4:8 Yósuwa: Yósuwa nderéokpó nda ne kɨ́ Isɨréle e gɨ do kacɨ́ umbu Mụ́sa sɨmɨ káṇgá bɨ kóo Lomo uku ledre a ní. Nda gɨ kacɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi gɨ do kacɨ́ umbu Yósuwa zɨ́ Dawídi nda ídíne mongụ́ ngére ꞌbɨ Isɨréle e.9Ledre née ꞌdodo kɨ́dí, ngíti bɨlámá ꞌdówụ́ro nɨ bo Lomo nɨ íꞌbí a zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené go ní. 10ꞌYị máa yée ga bɨ Lomo nɨ íꞌbí ꞌdówụ́ro née zɨ́ye ní, kụ́rụ́ moko mengị lolụ yée wá, cé káa zɨ́ bɨ kóo Lomo ꞌdowụ́ roné sɨmɨ bɨ kóo mengịonzó moko ꞌbɨ ótoógụ éyị́ e ní. 11Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, idízé tóro ngbúó gɨ ro zɨ́ Lomo íꞌbí ꞌdówụ́ro née zɨ́ze káa bɨ azé zángá a káa zɨ́ bɨ kóo bulúnduzé ga kóna zangánɨ́ ní.
12Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ledre ꞌbɨ Lomo nɨ kɨ́ rokoꞌbụné, zɨ́a ídíne kpá afaáfa káa zɨ́ bɨkafu maku ní. Idí óṇgolóko sɨmɨsé gberé zɨ́a ólụ́ ndị́sịné sɨmɨ mɨmbéꞌdesé, zɨ́a ówoónzó ledre ga bɨ íri kɨ́ sómụ́ ledre esé e kpá mbá gɨ ro zɨ́ Lomo ꞌdécịyéme ngbanga gɨ roa káa zɨ́ bɨ owoyeme ní. 13Lomo owoofụ ledre go, éyị́ bɨ kị́éꞌdo káa azé útúásá ótoécị a yaá owo wá ní ndaá. Ledre e nɨyí zɨ́ Lomo mbá do nyárá bi. Née ꞌyị bɨ karanée azé tóro kóꞌdụ́ a kadra ꞌdécị ngbanga ní.
Ndazé ótoómo kacɨ́ Yésụ wá
14Káa zɨ́ bɨ ṇguṇguzé ledre Yésụ Owụ́ ꞌbɨ Lomo go, nɨ ne Mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e, ndaꞌbalugu roné go zɨ́ ꞌBụzé Lomo komo ere ní, idízé tɨ́ fú ꞌdíꞌbi sị́lị́ze roa ngbúó ndazé ótoómo kacɨ́ a wá. 15Mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ezé née owoyeme ledre gɨ do bizé dụụ́ ne. Tɨ́ bɨ ngárá ndaá ꞌyị lúyú ledre wá ní, zɨ́a ótoómo roné ꞌdóꞌdóne káa zɨ́ ꞌyị lúyú ledre ní sɨmɨ lúyú ledre ezé e. 16Ndazé éré ngịrị wá, idízé ódó mɨmbéꞌdezé zɨ́ze ndéré ndị́sịzé sị́ sịndị́ Lomo gɨ ro zɨ́a ị́drị mɨmbéꞌdené rozé, gɨ do bɨ zɨ́a sáká zée karanée kɨ́ éyị́ ga bɨ ilizé yée ní.
5Lomo yemeomo Yésụ káa do mbigí ꞌyị ꞌdáná éyị́
1Mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́, Lomo ndịsị gélé wo ne gɨ tara mbotụ ꞌbɨ Isɨréle e gɨ ro zɨ́a ndị́sịné íni ini zɨ́ne gɨ ro lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyị ené e kpá gɨ ro ꞌbɨ ené lúyú ledre. Zɨ́a kpá ndị́sịné kɨ́ íꞌbí tákpásị́lị́ kpá kɨ́ ꞌdáná éyị́ zɨ́ Lomo gɨ ro lúyú eyé e mbá. 2Gɨ zɨ́a bɨ nɨ kpá ꞌyịmaꞌdí kɨ́ sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e sɨmɨné ní, togụ́ ili go ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị ga bɨ luyúnɨ́ go ní yá, zɨ́a ndị́sị ónzó mɨmbéꞌdené mɨónzó ndoo. 3Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́a ndị́sịné ꞌdáná éyị́ zɨ́ Lomo, idí ótoómo lúyú ledre ené kpá kɨ́ lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyị e ꞌdáꞌba.
4ꞌYịmaꞌdí utúasá óto roné kɨ́ roné káa do ꞌyị ꞌdáná éyị́ wá, Lomo ndịsị gélé ꞌyị e gɨ ro moko káa zɨ́ wo née ne cé káa zɨ́ bɨ kóo gelé ngúru mongụ́ ꞌyị kɨ́ ịrịné Aróna káa do ꞌyị ꞌdáná éyị́ ní.5:4 Aróna: Aróna e kɨ́ Mụ́sa nɨyí do lúndu. Nɨyí gɨ sɨmɨ kúfú ꞌyị ga ndịsịnɨ́ ndólo yée Lévị ní. Zɨ́ Lomo gélé Aróna zɨ́a ídíne káa do mɨzefị ꞌyị ꞌdáná éyị́ zɨ́ne.5Ledre nɨ gɨ ro Kɨ́résịto kpá kenée, gelé ené roné kɨ́ roné gɨ ro ídíne káa do mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ wá, Lomo gelé wo ne. Káa zɨ́ bɨ ukunɨ́ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí,
“Áyí Owụ́ ꞌbɨ amá,
karaba mááyí go ꞌBụyị́.”5:5 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 2:7
6Nɨ kpá mɨékéne do ngíti bi sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo, Lomo uku kɨ́dí,
“Áyí ídí ꞌyị ꞌdáná éyị́ za fí,
káa zɨ́ Malekesédeke kóna ní.”5:6 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 110:4
7Sɨmɨ bɨ kóo Yésụ nɨ aka do sogo káṇgá ona ní, ndịsị kóo íni ini zɨ́ Lomo za cụ́ kɨ́ iní komoné gɨ zɨ́a owo bú kɨ́dí Lomo nɨ dụụ́ ne ꞌyị ꞌdíꞌbióyó umbu gɨ komo ꞌyị. Gɨ zɨ́a bɨ kóo otoomo roné za mbá zɨ́ Lomo ní, zɨ́ Lomo úwú ini ené. 8Abú Yésụ nɨ ba za cụ́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo ní, ndịsị úwú kúrú Lomo zɨ́a ndị́sịné ụ́tụsɨmɨné kɨ́ngaya sɨmɨ ꞌdoꞌdó ga bɨ ndịsị kɨ́ ndíki wo ní. 9Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́a útúásáne kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ꞌdáná éyị́, kpá ꞌyị íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndị́sịnɨ́ óto úndrua ní. 10Née sị́ ledre bɨ Lomo iꞌbí rokoꞌbụ zɨ́a, zɨ́a ídíne mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ kɨ́ ndị́sị ótoyéme ledre gɨ ro ꞌyịmaꞌdí e káa zɨ́ bɨ kóo Malekesédeke ndịsị méngị a ní.
Idízé íꞌbí rozé gɨ ro ledre ꞌbɨ Lomo
11Owụ́ ꞌbɨ Babá e, tụ́ꞌdụ́ ledre e nɨyí bo gɨ ro zɨ́ze ꞌdódo yée zɨ́se, utúasánɨ́ ólụ́ sɨmɨ dosé wá gɨ zɨ́a bɨ nyikiri dosé nɨ yị́ ené ndoo ní. 12Káa bɨ ásé ídí ba kóo goó se ꞌyị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Yésụ zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e. Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, ílisé idínɨ́ kpá fú ndị́sị ꞌdódo ledre mɨnzénzéré ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se mɨꞌdódo. Ásé aka yị́ esé fú lá káa zɨ́ owụ́ ga bɨ soyé ụtụ aka gɨ ro zɨ́ye ánu ndụkụ kɨ́e wá ní, ílisé aka yị́ esé fú lá umba gɨ ro ụ́lụ́ a. 13Ídísé ówo a kɨ́dí owụ́ owo ené dongará bɨlámá ledre kɨ́ bɨsinyí a wá, owo yị́ ené dụụ́ umba ené bɨ ndịsị ụ́lụ a ní. 14Mɨngburoko ꞌyị e ndịsịnɨ́ ánu ndụkụ ye gɨ zɨ́a owonɨ́ dongará bɨlámá ledre kɨ́ bɨsinyí a go bú sɨmɨ ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ sómụ́ yée kpó kpó kpó ní.
61Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, odụ ledre esé ndaá ídí lá dụụ́ mɨzefị ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto kóo ꞌdodonɨ́ zɨ́se ní, ledre ꞌbɨ ótoómo lúyú ledre do ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní wá. Ídísé ówo rómo ledre nda gɨ do yée ga gére née ꞌdáꞌdá. Cíyí ledre ꞌbɨ Lomo idí ngbóró sɨmɨsé rómo wo née kɨ́ngaya gɨ ro zɨ́se ídíse kɨ́ rokoꞌbụsé. 2Ledre máa yée ga bɨ kóo ꞌdodonɨ́ yée zɨ́se gɨ ro babatị́za kɨ́ ledre ꞌbɨ óto sị́lị́ doꞌyị, kɨ́ ledre ꞌbɨ úru ꞌyị e nda kpá kɨ́ ledre ngbanga bɨ karanée Lomo nɨ ꞌdécị a sɨmɨ odụ sịndị́ kadra ní, ndásé tóro tɨ́ fú lá dụụ́ do yée ga gére née wá. 3Cíyí ledre ꞌbɨ Lomo idí ngbóró sɨmɨsé rómo yée ga gére née kɨ́e gɨ zɨ́a née ledre bɨ Lomo maꞌdáa ili gɨ zɨ́ze ní.
4Togụ́ ꞌyị bɨ kóo ꞌdodonɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go zɨ́a, zɨ́a ṇgúṇgu a go, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ógụ ndị́sịné go sɨmɨ a, 5uwú yeme kóo kúrú Lomo go bɨlámáne, owoyeme kpá go kɨ́dí karanée, née nɨ ídí kɨ́ rokoꞌbụ ledre e zɨ́ne. 6Zɨ́a ndáꞌbané óyó sogoné zɨ́ ledre ga gére née yá, Lomo utúasá ídí kɨ́ rokinyi gɨ ro ꞌdíꞌbilúgu wo wá gɨ zɨ́a nɨ nda yị́ ené go káa zɨ́ éyị́ bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo kpá úfu ándá wo mɨkándané ní.
7Togụ́ ꞌyị oꞌdo yáká zɨ́ iní éꞌdịné do kúfú ené bɨlámáne, zɨ́a ꞌdíꞌbi éyị́ mɨánu kɨ́ngaya yá, née úndru ꞌbɨ Lomo. 8Yáká bɨ ngárá éyị́ mɨánu ndaá sɨmɨ a wá, tóꞌdó ụꞌbụ ꞌdụtụ wo lá ne yeré ní, úndru ꞌbɨ Lomo ndaá sɨmɨ a wá, nɨyí óngbóóyó a mbá ꞌdáꞌba.
9Owụ́ ꞌbɨ Babá e, abú ukuzé ledre káa zɨ́ ga gére née zɨ́se yá, owozé yị́ ezé bú kɨ́dí trịdrị bɨ za fí ní Lomo nɨ íꞌbí a zɨ́se. 10Lomo nɨ ꞌyị méngị yeme ledre zɨ́ ꞌyị e. Bɨlámá ledre ga bɨ za mbá méngịsé yée zɨ́a, zɨ́se íꞌbí rosé kɨ́ ꞌbúne ndị́sị sáká ꞌyị ené e ní, ledreyé lịgị wo wá. Nɨ karanée ꞌdécị ngbanga esé bɨlámáne. 11Ídísé kpá fú ndị́sị óto ꞌbú lafúse e kenée gị sɨmɨ odụ sịndị́ kadra bɨ karanée Yésụ nɨ íꞌbí trịdrị bɨ za fí zɨ́se sɨmɨ a ní. 12Ngịdrị ndaá méngị sée wá. Ídísé ídí káa zɨ́ lafúse ga bɨ kóo ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ gɨ zɨ́se ꞌdáꞌdá, nɨyí ba ndị́sị ụ́tụsɨmɨyé do tóroyé kpá fú ngbúó gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ karanée zɨ́ Lomo íꞌbí trịdrị bɨ za fí zɨ́ye sɨmɨ a ní.
Éyị́ bɨ Lomo uku go ní, nɨ méngị roné
13Lomo uku kóo ledre zɨ́ bulúnduzé Abarayáma, nda lá gɨ zɨ́a bɨ ngíti Lomo bɨ romo do Lomo maꞌdáa ndaá ní, zɨ́a lóbụ́ roné kɨ́ roné kɨ́dí, 14“Máa Lomo, ledre bɨ máúku go ní, mááyí méngị a. Mááyí íꞌbí úndru zɨ́yị, zɨ́ bulúnduyị́ e étrịyé do ídíye tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́.”6:14 Dosị́ éyị́~e 22:1715Sɨmɨ bɨ kóo Abarayáma uwú ledre née kenée ní, sịkpị ené kóo mɨmbéꞌdené ꞌdága wá, onzó kóo mɨmbéꞌdené ndoo, gị zɨ́ Lomo kóo íꞌbí éyị́ bɨ mocụ́ ledre a ní zɨ́a.
16ꞌYịmaꞌdí e ndịsịnɨ́ lólóbụ́ kɨ́ ịrị mɨngburoko ꞌyị eyé e gɨ ro do ówo a kɨ́dí ledre bɨ yée ukunɨ́ ba nɨ maꞌdíi. 17Nɨ kpá kenée gɨ ro Lomo. Togụ́ uku ledre go, ili zɨ́ ꞌyị ené ga bɨ née uku ledre zɨ́ye née ówo a kɨ́dí ledre bɨ née uku ní nɨ maꞌdíi, zɨ́a lólóꞌbụ́. 18Togụ́ Lomo uku ledre go yá oyóloꞌbó ené e wá zɨ́a lólóbụ́ gɨ ro zɨ́ne ódóngéṛị ledre bɨ née uku go ní zɨ́a ídíne kenée. Née sị́ ledre bɨ kacɨ́ kadra mbá ndịsịzé óto komozé gɨ ro ledre bɨ uku go ní. 19Mɨóto komozé bɨ otozé ro Lomo ní iꞌbí rokoꞌbụ go zɨ́ze gɨ ro zɨ́ze ólụ́ókpóze do mongụ́ bi ꞌbɨ Lomo kpụrụ́ gɨ tara mbotụ bɨ odóꞌdụtụnɨ́ kɨ́ mongụ́ mbílí bongó ní.6:19 Mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́: Mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ndịsị ólụ́ sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo máa née íri kpụrụ́ gɨ ku mbotụ bɨ odóꞌdụtụnɨ́ kɨ́ mongụ́ mbílí bongó ní gɨ ro ꞌdáná éyị́ zɨ́ Lomo bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní kɨ́ꞌdi kéṛị́ sɨmɨ sɨmɨbi kị́éꞌdo gɨ zɨ́a Lomo maꞌdáa ndịsị ndị́sị ore. Ólo Lévị 16:2.20Yésụ nderéụtụ roné gɨ zɨ́ze go fị ne íri kpụrụ́ gɨ tara mbotụ máa née káa do mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e za fí cé káa zɨ́ Malekesédeke ní.
7Malekesédeke ꞌyị ꞌdáná éyị́
1Malekesédeke nɨ kóo ngére ꞌbɨ ngíti gara ndolonɨ́ Salímu, nɨ kpá ꞌyị ꞌdáná éyị́ zɨ́ mbigí Lomo. Sɨmɨ bɨ kóo Abarayáma ndaꞌbaogụ gɨ sɨmɨ okó bɨ kóo romo komo ezeokó née sɨmɨ a ní, zɨ́ Malekesédeke ndéréne zɨ́a úku ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, “Lomo bɨ rokoꞌbụa ofụ go ní, bɨ otoogụ ere kɨ́ do sogo káṇgá ní idí ídí kɨ́yị.”7:1 Dosị́ éyị́~e 14:14-202Nda gɨ ore zɨ́ Abarayáma ꞌdíꞌbi tákpásị́lị́ kị́éꞌdo gɨ sɨmɨ sokó ꞌbɨ éyị́ ga bɨ ngakanɨ́ yée gɨ sɨmɨ okó ní íꞌbí yée zɨ́ Malekesédeke. Ịrị bɨ Malekesédeke ní, ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, “Mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo.” Kpá kɨ́ ledre bɨ kɨ́dí ngére ꞌbɨ Salímu ní, ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, “Ngére ꞌbɨ bikịdrị́.”7:2 Zɨ́ Abarayáma íꞌbí tákpásị́lị́ gɨ sɨmɨ éyị́ ga bɨ ogụ kɨ́e gɨ sɨmɨ okó ní zɨ́ Malekesédeke. Iꞌbí kị́éꞌdo gɨ sɨmɨ sokó.3Ịrị ꞌbụa kɨ́ ịrị mbágáa kpá kɨ́ bulúnduga ndanɨ́ mɨékéye sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo wá. Gbawá ledre gɨ ro mɨárá a kɨ́ mɨúyu a ꞌyị ówo a ndaá. Nɨ yị́ ené cé káa zɨ́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo ní, ꞌyị ꞌdáná éyị́ ꞌbɨ Lomo za fí odụ a ndaá.
4Lúrúsé aka ledre Malekesédeke kɨ́ ówó zɨ́ Abarayáma. Zɨ́a ị́nyịné za cụ́ ne ꞌdíꞌbi tákpásị́lị́ íꞌbí a zɨ́ Malekesédeke gɨ ro óto úndru Lomo kɨ́e. 5Gɨ zɨ́ kéyị née, nɨ mɨékéne sɨmɨ lorụ bɨ Mụ́sa eké ní kɨ́dí ꞌyị ꞌdáná éyị́ ga bɨ gɨ sɨmɨ bulúndu Lévị ní, idínɨ́ ndị́sị ꞌdóꞌdụ́ tákpásị́lị́ gɨ zɨ́ ꞌyị e za mbá abú kpá yée ga bɨ nɨyí kéye do lúndu gɨ sɨmɨ bulúnduyé Abarayáma ní. 6Abú Malekesédeke ndaá gɨ sɨmɨ bulúndu Lévị wá, zɨ́a ꞌdíꞌbi tákpásị́lị́ gɨ zɨ́ Abarayáma zɨ́a kpá úku ledre, Lomo idí íꞌbí úndru zɨ́ Abarayáma tɨ́ bɨ Lomo iꞌbí úndru go zɨ́ Abarayáma maꞌdáa ní. 7Nɨ mɨówoné kɨ́dí, ꞌyị íꞌbí úndru romo do ꞌyị bɨ ꞌdiꞌbi úndru ní.
8Abú ꞌyị ꞌdáná éyị́ ga bɨ gɨ sɨmɨ bulúndu Lévị ndịsịnɨ́ née ꞌdíꞌbi tákpásị́lị́ yá, nɨyí úyu mɨúyu gɨ zɨ́a nɨyí ꞌyịmaꞌdí e. Tɨ́ lá Malekesédeke nɨ ꞌbɨ ené yị́ ené trịdrịné za fí.7:8 Isɨréle e ndịsịnɨ́ ífi sɨmɨ éyị́ eyé ga bɨ gɨ yáká ní sokó, zɨ́ye íꞌbí kémbị́ bɨ gɨ sɨmɨa zɨ́ bulúndu Lévị e káa zɨ́ bɨ kóo Abarayáma iꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́ Malekesédeke ní.9Abú bulúndu Lévị ndịsịnɨ́ kóo ꞌdóꞌdụ́ tákpásị́lị́ ga gére née ye yá, née kpá fú tákpásị́lị́ bɨ kóo Lévị iꞌbí zɨ́ Abarayáma íꞌbí a zɨ́ Malekesédeke ní. 10Ukunɨ́ ledre née kenée gɨ zɨ́a sɨmɨ bɨ Abarayáma nɨ íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́ Malekesédeke ní, ndikinɨ́ aka kóo Lévị wá.
ꞌDáná éyị́ ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e ꞌdiꞌbioyó ené lúyú ledre wá
11Abú lorụ bɨ kóo Mụ́sa eké ní uku kɨ́dí ꞌyị ꞌdáná éyị́ idínɨ́ ídí dụụ́ gɨ sɨmɨ kúfú Lévị yá, ꞌdáná éyị́ eyé ꞌdiꞌbioyó ené lúyú ledre gɨ ro ꞌyị e wá. Née sị́ ledre bɨ kasaogụnɨ́ mɨkánda ꞌyị ꞌdáná éyị́ káa zɨ́ Malekesédeke ndaá kúfú Lévị kɨ́ Aróna gɨ zɨ́a wá ní. 12Nɨ lengbe kenée togụ́ mɨkánda ꞌyị ꞌdáná éyị́ nɨ go ógụ wo bɨ ngárá ndaá gɨ sɨmɨ bulúndu Lévị wá ní, nɨyí aka óyólóꞌbó lorụ bɨ ꞌbɨ Mụ́sa ní kí. 13Máúku ledre née gɨ ro Ngére Yésụ, ndaá ꞌbɨ ené gɨ tara mbotụ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ sị́ mbayi ꞌbɨ Lomo gɨ do sogo káṇgá ba wá, ꞌbɨ ené mɨméngị moko ené nɨ kpị́. 14Ngére ezé Yésụ bɨ ukunɨ́ ledre a née ndaá ꞌbɨ ené gɨ tara mbotụ máa bɨ ꞌbɨ Lévị ní wá, nɨ ꞌbɨ ené yị́ ené gɨ tara mbotụ bɨ ꞌbɨ Zụ́da ní. Sɨmɨ ledre ga bɨ za mbá Mụ́sa eké yée ní, ịfị́ ené ịrị kúfú bɨ Zụ́da ní káa do ꞌyị ꞌdáná éyị́ wá.
15Maꞌdíi, nɨ mɨútúásáne gɨ ro zɨ́ mɨkánda yéme ledre ídíne togụ́ ngíti mɨkánda ꞌyị ꞌdáná éyị́ káa zɨ́ Malekesédeke nɨ goó bo ní. 16Mɨógụ a bɨ zɨ́a ídíne ꞌyị ꞌdáná éyị́ née ní, ndaá ꞌbɨ ené gɨ zɨ́a bɨ yaá tara mbotụ ené nɨ kú ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ káa zɨ́ tara mbotụ ꞌbɨ Lévị ní wá. Yị́ ené gɨ zɨ́a nɨ ꞌbɨ ené yị́ ené trịdrịné za fí uyu ené e wá ní. 17Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo gɨ ro Yésụ kɨ́dí,
“Áyí ídí ꞌyị ꞌdáná éyị́ za fí,
káa zɨ́ Malekesédeke kóna ní.”7:17 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 110:4
18Mɨyéme ledre kóo yemenɨ́ ꞌdáꞌdá gɨ ro do ndị́sị gélé ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́e ní oyóloꞌbónɨ́ go gɨ zɨ́a utúasá ené óto ꞌyị zɨ́a ídíne mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo wá. 19Mɨméngị ledre ga bɨ kacɨ́ lorụ bɨ Mụ́sa eké ní, oto ené ꞌyị zɨ́a ídíne mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo wá, éyị́ bɨ nɨ nda goó bo ní, mɨkánda yéme ledre ꞌdiꞌbi nda bi goó ne. Née nda go mɨyéme ledre máa bɨ nɨ ꞌdíꞌbiógụ zée gbóo kɨ́ Lomo ní.
Yésụ nɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ bɨ nɨ trịdrịné za fí ní
20Mɨógụ Yésụ bɨ káa do ꞌyị ꞌdáná éyị́ ní ndaá ꞌbɨ ené káa zɨ́ ꞌbɨ ngíti géyị ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní wá. Lomo lobụ́ ꞌbɨ ené gɨ roa za cụ́ lóbụ́ gɨ ro zɨ́a ídíne káa do ꞌyị ꞌdáná éyị́. 21Zɨ́ Lomo úku ledre gɨ ro Yésụ kɨ́dí,
“Ledre ꞌbɨ Ngére Lomo bɨ mááyí úku a ba,
máóyólóꞌbó wá,
‘Áyí ídí ꞌyị ꞌdáná éyị́ za fí.’ ”7:21 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 110:4
22Káa zɨ́ bɨ Lomo lobụ́ kóo lóbụ́ gɨ ro zɨ́ Yésụ ídíne káa do ꞌyị ꞌdáná éyị́ ní, bɨ ba ní Yésụ yeme mɨkánda ledre go kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya.
23ꞌYị ꞌdáná éyị́ ga kóna ní nɨyí lengbe tụ́ꞌdụ́ gɨ zɨ́a nɨyí ꞌyịmaꞌdí e ndịsịnɨ́ úyu mɨúyu, togụ́ ngíti a uyu go yá, geré zɨ́ eze a ꞌdíꞌbi bi kacɨ́ a. 24Gɨ ro Yésụ ní ndaá ꞌbɨ ené kenée wá, nɨ ꞌbɨ ené yị́ ené ꞌyị ꞌdáná éyị́ za fí gɨ zɨ́a uyu ené ꞌbɨ ené e wá. 25Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, togụ́ ndịsịzé kacɨ́ kadra mbá íni ini zɨ́ Lomo kɨ́ ịrị Yésụ yá, Lomo nɨ yómo zée gɨ zɨ́a Yésụ maꞌdáa ndịsị kpá fú ódro zɨ́ Lomo gɨ rozé kɨ́dí Lomo idí yómo zée.
26Idízé ówo a kɨ́dí Yésụ nɨ ne mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ bɨ azé óto komozé roa ní, gɨ zɨ́a kémbị́ lúyú ledre ndaá roa wá. ꞌYị e za mbá ndịsịnɨ́ óto úndru a romo do ꞌbɨ maláyika e komo ere mbá. 27Ndaá ꞌbɨ ené káa zɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị ꞌdáná éyị́ e zɨ́a ndị́sịné ꞌdáná éyị́ kacɨ́ kadra mbá ní wá. ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdáná éyị́ kacɨ́ kadra mbá ní ndịsịnɨ́ ꞌdáná éyị́ née kpá gɨ ro ꞌbɨ eyé lúyú ledre kpá gɨ ro ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e. Yésụ ꞌdaná ꞌbɨ ené éyị́ dụụ́ kɨ́ꞌdí kéṛị́ sɨmɨ bɨ iꞌbí roné do úyuné do mɨngbúngbu kágá ní. 28ꞌYị máa yée ga bɨ nɨyí mɨngburoko ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kacɨ́ lorụ bɨ Mụ́sa eké ní, nɨyí née lá gbékpị́ ꞌyịmaꞌdí e rokoꞌbụ ndaá royé wá. Sɨmɨ bɨ Lomo iꞌbíogụ nda mɨkánda lorụ ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi mbigí Owụ́ ꞌbɨ ené Yésụ bɨ utúasá mɨútúásá kacɨ́ komoa ní zɨ́a ídíne káa do ꞌyị ꞌdáná éyị́ za fí.
8Mɨkánda yéme ledre
1Sɨmɨ tụ́ꞌdụ́ ledre ga bɨ ꞌdodozé yée zɨ́se ní za mbá, ídísé ówo a kɨ́dí wo bɨ nɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní, nɨ kɨ́dí Yésụ nɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́, nɨyí cakaba mɨndị́sịyé kɨ́ Lomo do bi kị́éꞌdo komo ere. 2Nɨ ndị́sị ꞌdáná éyị́ sɨmɨ mbigí ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo bɨ komo ere ní. Mbigí ꞌDị́cị́ née Ngére ụbụ́ ne, ndaá ꞌbɨ ené ꞌyịmaꞌdí wá.
3Káa zɨ́ bɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ndị́sị íꞌbí tákpásị́lị́ e kpá kɨ́ ꞌdáná éyị́ e ní, Yésụ bɨ nɨ kpá mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ní, nɨ kpá íꞌbí ꞌbɨ ené éyị́ zɨ́a kpá ꞌdáná éyị́. 4Idí Yésụ maꞌdáa nɨ kóo ba do sogo káṇgá ona yá, káa bɨ sị́ ledre bɨ zɨ́a kpá ídíne ꞌyị ꞌdáná éyị́ gɨ roa ní ndaá, gɨ zɨ́a ꞌyị ꞌdáná éyị́ e nɨyí yị́ eyé goó bo ndị́sịnɨ́ ꞌdáná éyị́ kacɨ́ lorụ bɨ ꞌbɨ Mụ́sa ní. 5Moko ꞌbɨ ꞌdáná éyị́ bɨ ndịsịnɨ́ méngị a sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo do sogo káṇgá ona ní, nɨ lá dụụ́ lị́lị moko ꞌbɨ ꞌdáná éyị́ bɨ komo ere ní. Née sị́ ledre bɨ sɨmɨ bɨ kóo Mụ́sa nɨ ndị́sị ụ́bụ́ kụ́tụ́ gɨ ro ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo sɨmɨ a, zɨ́ Lomo kóo ésị sị́lị́ne komo a kɨ́dí, “Ídí méngị moko ga gére née tɨ́ za cé káa zɨ́ bɨ kóo máúku ledreyé zɨ́yị do landa bɨ Sináyi ní.”8:5 Ólụ́ógụ 25:406Moko ꞌbɨ ꞌdáná éyị́ bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ Yésụ méngị a ní, romo do ꞌbɨ ngíti géyị ꞌyị ꞌdáná éyị́ e go mbá. Kpá káa zɨ́ mɨkánda ledre bɨ Lomo yeme gɨ rozé ní, nɨ kɨ́ ledrené owóowó rómo do kuṛú a bɨ kóo ꞌdáꞌdá ní mbá. Gɨ zɨ́a Yésụ toro ꞌdáꞌdá ne.
7Idí mɨzefị yéme ledre kóo ꞌdáꞌdá ní mengị kóo moko bo bɨlámáne, káa bɨ Lomo yeme ené kóo ngíti mɨkánda ledre wá. 8Lomo owo bú bɨlámáne kɨ́dí ledre kóo née yeme ní, ꞌyịmaꞌdí e nderénɨ́ eyé kacɨ́ a wá, gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́a úku ledre kɨ́dí,
“Sịndị́ kadra nɨ ógụ,
zɨ́ma yéme mɨkánda mɨyéme ledre
kɨ́ kúfú Isɨréle
kpá kɨ́ bulúndu Zụ́da e.
9Mɨkánda ledre bɨ mááyí yéme a ní nɨ kpị́ gɨ zɨ́ wo bɨ kóo
máyéme gɨ ro bulúndusé e
sɨmɨ bɨ máútú zɨ́ye ꞌdáꞌdá
zɨ́ma ꞌdíꞌbiógụ yée gɨ sɨmɨ Ízibiti ní.
Gɨ zɨ́a ledre bɨ máyéme gɨ royé ní ndaá ꞌbɨ ené zɨ́ye kɨ́ ledrené owóowó wá.
Gɨ zɨ́a bɨ mengịnɨ́ ledre kenée ní, zɨ́ma óyó sogomá zɨ́ye.
10Ba nda go mɨkánda mɨyéme ledre bɨ mááyí yéme a kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Isɨréle e
gɨ kacɨ́ a ba.
Mááyí ꞌdódo lorụ amá e zɨ́ye ówoyéme a,
zɨ́ cíyí a ólụ́ne ngị́rị sɨmɨ mɨmbéꞌdeyé.
Nda née zɨ́ma ídíma Lomo bɨ zɨ́ye ndị́sịyé óto úndru a,
gɨ zɨ́a nɨyí go ꞌyị amá e.
11Nda gɨ ore, ꞌyị bɨ nɨ ídíáká yaá owoyeme máa káa do Ngére eyé wá,
ili kpá fú do ꞌdódo ledre amá zɨ́ne ní ndaá.
Nɨyí go za mbá ꞌyị ga bɨ owoyemenɨ́ máa go ní,
mɨngburoko ꞌyị e kɨ́ mɨnzéré owụ́ e mbá.
12Gɨ zɨ́a bɨ owoyemenɨ́ máa go ní, ledre ga bɨ kóo luyúnɨ́ yée ꞌdáꞌdá ní mbá máótoómo yée go mbá,
mááyí lụ́lụóyó yée gɨ royé za mbá ꞌdáꞌba.”8:12 Yeremáya 31:31-34
13Ledre máa wo bɨ Lomo yeme ba ní, nɨ mɨkánda yéme ledre. Gɨ zɨ́a ledre máa wo bɨ kóo yeme ꞌdáꞌdá née nɨ yị́ eyé go kuṛúne, moko ndaá lolụ sɨmɨ a wá nɨ ụ́kụ́ ené mɨụ́kụ́.
9Lorụ gɨ ro mɨzefị yéme ledre
1Ídísé ówo a kɨ́dí, mɨzefị ledre kóo Lomo yeme zɨ́ bulúndusé ga kóna ní, íꞌbí kóo lorụ káa do mɨsiꞌdi ꞌbɨ ndị́sị óto úndruné zɨ́ye, zɨ́a kpá úku ledre idínɨ́ ụ́bụ́ kụ́tụ́ káa do ꞌdị́cị́ zɨ́ne gɨ ro do ndị́sị íni ini sɨmɨ a zɨ́ne. 2Sɨmɨ bɨ ụbụ́nɨ́ kụ́tụ́ née ní ní, zɨ́ye ífi sɨmɨ a gbre kɨ́ mbílí bongó. Mɨzefị sɨmɨ a bɨ mɨꞌdí tara mbotụ ní, zɨ́ye ꞌdíꞌbióto éyị́ bɨ ndịsịnɨ́ ụ́ndụóto phoꞌdụ doa ní, kɨ́ tarabíza kpá kɨ́ ambata bɨ yemenɨ́ kɨ́ ịrị Lomo ní mbá sɨmɨ a ore. Ndịsịnɨ́ ndólo sɨmɨ ꞌdị́cị́ máa née kɨ́dí, Bi ꞌbɨ Lomo. 3Nda sogo mbílí bongó bɨ ingíꞌdụtụnɨ́ zaá yana íri ní, ndolonɨ́ ꞌbɨ eyé sɨmɨ ꞌdị́cị́ máa wo née kɨ́dí, Mongụ́ Bi ꞌbɨ Lomo. 4Éyị́ ga bɨ ꞌdiꞌbiotonɨ́ yée sɨmɨ bi máa wo née íri ní, nɨyí ꞌbɨ eyé mbá kpị́. Nɨyí mbayi bɨ oꞌbónɨ́ gɨ sɨmɨ dábu gɨ ro ndị́sị óngbó abúṛengú kɨ́ bɨlámá ndonyoné doa gɨ ro zɨ́ cika a ndị́sị ndéréne zɨ́ Lomo ní, nda kɨ́ sondụ́ụ bɨ kuṛuṛunɨ́ sɨmɨ a kɨ́ roa mbá kɨ́ dábu, née sondụ́ụ ꞌbɨ yéme ledre. Do ꞌdíꞌbióto owụ́ pheṛé bɨ oꞌbónɨ́ gɨ sɨmɨ dábu kɨ́ éyị́ mɨánu bɨ kóo Lomo ndị́sị ụ́cụógụ a gɨ komo ere ndolonɨ́ mána9:4 Mána: Née éyị́ mɨánu bɨ kóo Lomo ndịsị ụ́cụógụ a zɨ́ Isɨréle e gɨ komo ere sɨmɨ bɨ nɨyí sɨmɨ súwú kɨ́ sɨmɨbi cị́ gbre ní. Ólo Ólụ́ógụ 16:1-36. ní, kɨ́ ngbángbá ꞌbɨ Aróna bɨ mbílía ndịsị ụ́ꞌbụ mɨụ́ꞌbụ gɨ zɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo ní, nda kpá kɨ́ mɨsɨsɨlekpe tutú bɨ ekénɨ́ lorụ ꞌbɨ mɨyéme ledre ꞌbɨ Lomo bɨ sokó ní roa. 5Do yéme lị́lị éyị́ e gbre káa zɨ́ lị́lị maláyika e ní, zɨ́ye yáya fúndúye mbá mɨyáya do sondụ́ụ kɨ́ꞌdí bɨ ndịsịnɨ́ óyụ sámá bɨ gɨ ro zɨ́ Lomo ꞌdíꞌbióyó lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e ní. Utúasázé úku yéme ledre gɨ ro ledre máa née wá.
6Sɨmɨ bɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e yemeonzónɨ́ éyị́ ga gére née go mbá kenée ní, zɨ́ye nda ndị́sị ólụ́ye sɨmɨ mɨzefị sɨmɨ kụ́tụ́ née ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo kacɨ́ kadra mbá. 7Sɨmɨ odụ sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo máa bɨ ꞌbɨ ené Mongụ́ Bi ꞌbɨ Lomo ní, mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ndịsị lengbe ólụ́ sɨmɨ a íri dụụ́ ne sɨmɨ sɨmɨbi kị́éꞌdo kpá kɨ́ꞌdí kéṛị́.9:7 Ólo ledre gɨ ro ledre bɨ mengị roné sɨmɨ ba sɨmɨ Lévị 16. Togụ́ olụ́ go íri yá, ndịsị lengbe íni ini zɨ́ Lomo kɨ́ óyụ sáma bangá bɨ gáa oṇgoonzónɨ́ ní gɨ ro zɨ́ Lomo lụ́lụóyó lúyú ledre ené, kpá kɨ́ lúyú ledre bɨ ꞌyị e luyúnɨ́ ngárá owonɨ́ wá ní. 8ꞌDówụ́ Lomo ndịsị ꞌdódo ledre máa ga ba zɨ́ze ne, kɨ́dí ꞌyị ndaá ólụ́ do Mongụ́ Bi ꞌbɨ Lomo née wá, káa zɨ́ bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ aka lódụ́ ba fú mɨsiꞌdi bɨ kóo lorụ ꞌbɨ Mụ́sa ꞌdodo ndị́sịnɨ́ íni ini kɨ́e zɨ́ Lomo sɨmɨ kụ́tụ́ ní. 9Lị́lị ledre née ꞌdodo karaba zɨ́ze kɨ́dí, bangá ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ óṇgoónzó yée ꞌdáná éyị́ kɨ́e zɨ́ Lomo ní, utúasá ené óto ꞌyị zɨ́a ídíne mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo wá. 10Lorụ ga gére née nɨ yị́ eyé lá gɨ ro zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ánu éyị́ kpá kɨ́ éwé éyị́ e nda kpá kɨ́ ledre ꞌbɨ lúgu éyị́ e. Ambá yéme ledre née nɨ dụụ́ gɨ ro kụṛụꞌbụ ꞌyịmaꞌdí, ꞌbúó togụ́ sịndị́ kadra ogụ go zɨ́ Lomo óyólóꞌbó ledre ga gére née ne.
Ledre sáma Yésụ owó romo do ꞌbɨ bangá
11Bɨ ba ní Yésụ ogụ nda go cụ́ ne. Nɨ goó ne mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ zɨ́ze sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo komo ere. Moko ené ndaá kɨ́ bi máa yée ga bɨ ꞌyịmaꞌdí yemenɨ́ ye kɨ́ ịrị Lomo do sogo káṇgá ona ní wá. 12Iꞌbí mbigí kụṛụꞌbụné bɨ romo do bangá e ní do úyuné káa do mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́. Zɨ́a ólụ́ne sɨmɨ Mongụ́ Bi ꞌbɨ Lomo kɨ́ mbigí sámané. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ Lomo geré lụ́lụóyó lúyú ledre ezé ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e za fí. 13Sáma bangá kɨ́ mbụkụ bangá ga bɨ ongbónɨ́ yée zɨ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ndị́sị óyụ yée ní, ndịsịnɨ́ lúgu lá dụụ́ gbékpị́ ro ꞌyịmaꞌdí. 14Sáma Kɨ́résịto utúasá dụụ́ ne lúguráyi ꞌyị e gɨ sɨmɨ lúyú ledre gɨ zɨ́a ꞌDówụ́ Lomo iꞌbí rokoꞌbụ ne zɨ́ Yésụ maꞌdáa zɨ́a íꞌbí roné zɨ́ umbu do úyuné káa do mongụ́ ꞌdáná éyị́ zɨ́ Lomo. Gɨ ro zɨ́ sáma née lúguráyi sómụ́ ledre ezé káa bɨ azé ndị́sị sómụ́ ledre ga bɨ nɨ ꞌdíꞌbiógụ zɨ́ze umbu ní, gɨ do bɨ zɨ́ze ndị́sịzé méngị moko zɨ́ Lomo bɨ trịdrị ní.
15Gɨ zɨ́a bɨ iꞌbí roné zɨ́ umbu ní, zɨ́a ndị́sị ódroné do bi kacɨ́ ꞌyịmaꞌdí e zɨ́ Lomo gɨ zɨ́a ꞌdiꞌbiogụ mɨkánda mɨyéme ledre ꞌbɨ Lomo go zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e gɨ ro zɨ́ye ndíki trịdrị bɨ za fí ní. Sị́ ledre bɨ uyu gɨ roa ní, nɨ gɨ ro úgú go ꞌyị e gɨ sɨmɨ lúyú ledre bɨ kóo luyúnɨ́ sɨmɨ kuṛú mɨyéme ledre kóna ní.
16Káa zɨ́ ledre bɨ gɨ ro odụ kúrú ꞌyị ní. Togụ́ ꞌyị ukuomo ledre zɨ́a úyuné yá, ꞌyị ga bɨ ꞌyị née ukuomo ledre née zɨ́ye ní, idínɨ́ méngị a tɨ́ kenée gɨ zɨ́a née ledre bɨ ꞌyị née ili ní. 17Togụ́ ꞌyị nɨ aka kɨ́ komoné yá, ledre bɨ nɨ úku a ní owó ené e wá, ledre née nɨ ówó komo ꞌyị e zɨ́ye méngị a nda gɨ do kacɨ́ umbua. 18Née sị́ ledre bɨ sɨmɨ mɨzefị mɨyéme ledre bɨ dongará Lomo kɨ́ ꞌyịmaꞌdí e gɨ ro zɨ́a ídíne kɨ́ rokoꞌbụné yá, ili zɨ́ sáma ndéꞌyị́ne gɨ zɨ́a té kí ní. 19Sɨmɨ bɨ Mụ́sa ꞌdodo asá lorụ ꞌbɨ Lomo go zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Isɨréle ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi mbílí tịyị́ kɨ́ mɨmoli kálá bangá zɨ́a ésị yée sɨmɨ sáma owụ́ ị́tị́ kɨ́ ína gáa oṇgoonzónɨ́ ní, óyụ yée ro bụ́kụ ꞌbɨ lorụ ꞌbɨ Lomo nda kpá kɨ́ ꞌyịmaꞌdí e. 20Sɨmɨ bɨ nɨ ndị́sị óyụ sáma maꞌdáa ní, “Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, sáma ba ꞌdodo go kɨ́dí ledre bɨ Lomo yeme wo dongaráne kɨ́se ꞌyịmaꞌdí e ní nɨ maꞌdíi.”9:20 Ólụ́ógụ 24:821Zɨ́a kpá óyụ sáma née ro kụ́tụ́ kpá kɨ́ éyị́ ga bɨ ore ndịsịnɨ́ íni ini kɨ́e zɨ́ Lomo ní mbá. 22Nɨ kenée gɨ zɨ́a lorụ ꞌbɨ Lomo uku kɨ́dí éyị́ e mbá nɨyí útúásá kacɨ́ komo Lomo ꞌbúó togụ́ sáma ndeꞌyị́ go gɨ royé. Kpá kenée née Lomo nɨ ótoómo lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e ꞌbúó togụ́ sáma ndeꞌyị́ go gɨ royé.
23ꞌDáná éyị́ ga bɨ za mbá ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ndịsịnɨ́ ꞌdáná yée kɨ́ bangá do sogo káṇgá ona gɨ ro óto ꞌyị e ídíye mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, ndanɨ́ née mbigí a wá, née lị́lị a. Mbigí ꞌdáná éyị́ nɨ wo bɨ kɨ́ éyị́ bɨ gɨ komo ere ní. 24Kɨ́résịto ꞌdaná ꞌbɨ ené éyị́ do bi máa wo bɨ ꞌyịmaꞌdí e yemenɨ́ ye kɨ́ sị́lị́ye kɨ́dí née bi ꞌbɨ Lomo ní wá. Bi máa wo bɨ ꞌyịmaꞌdí yemenɨ́ ye ní, née lá lị́lị ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo bɨ komo ere ní. Ndịsị ꞌbɨ ené yị́ ené geré sɨmɨ mbigí ꞌDị́cị́ bɨ ꞌbɨ Lomo ní kɨ́ Lomo do bi kị́éꞌdo komo ere íri za fí. 25Nderé ené ꞌbɨ ené do Mongụ́ Bi ꞌbɨ Lomo kɨ́ꞌdí tụ́ꞌdụ́ gɨ ro úyuné káa do ꞌdáná éyị́ gɨ rozé káa zɨ́ bɨ Mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e bɨ do sogo káṇgá ndịsịnɨ́ ndéré ándá royé mɨndéré ándá kacɨ́ sɨmɨbi e mbá do Mongụ́ Bi ꞌbɨ Lomo ní kɨ́ sáma bangá e ndị́sị óyụ yée wá. 26Idí née kóo mbigí ledre bɨ Lomo yeme ne kɨ́dí ꞌdáná éyị́ idí méngị roné kɨ́ꞌdí tụ́ꞌdụ́ ní yá, káa bɨ Yésụ nɨ úyu ándá roné mɨúyu ándá tónóne kú gɨ sɨmɨ kadra bɨ kóo Lomo yeme do sogo káṇgá ba ní ní. Ɨ́ꞌɨ, ogụ do sogo káṇgá lá dụụ́ kɨ́ꞌdí kéṛị́ do úyuné gɨ ro ꞌdíꞌbióyó lúyú ledre ezé za fí. 27Gɨ zɨ́a Lomo yeme go kenée kɨ́dí ꞌyịmaꞌdí e idínɨ́ úyu dụụ́ kɨ́ꞌdi kéṛị́ nda gɨ do kacɨ́ mɨzefị umbu née zɨ́ne nda ꞌdécị ngbangayé. 28Cé káa zɨ́ bɨ kóo Kɨ́résịto uyu dụụ́ kɨ́ꞌdi kéṛị́ gɨ ro zɨ́ Lomo ótoómo lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e gɨ ro karanée zɨ́ne kpá ndáꞌbaógụ ándá roné do sogo káṇgá. Mɨndáꞌbaógụ a née ndaá lolụ kpá gɨ ro ꞌdíꞌbióyó lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e wá, nda gɨ ro íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ óto komoyé gɨ ro mɨndáꞌbaógụ a ní.
10Yésụ nɨ mbigí ꞌyị ꞌdáná éyị́
1Tụ́ꞌdụ́ ledre ga bɨ za mbá Mụ́sa eké yée káa do lorụ ní, ndanɨ́ eyé mbigí ledre maꞌdáa wá, née za mbá lị́lị bɨlámá ledre bɨ mɨúyu Yésụ káa do mbigí ꞌdáná éyị́ ꞌdíꞌbiógụ ní. Abú ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ndịsịnɨ́ ꞌdáná ándá éyị́ mɨꞌdáná ándá kacɨ́ sɨmɨbi e mbá yá, kuṛú mɨsiꞌdi bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdíꞌbi a ndéré kɨ́e íni ini zɨ́ Lomo ní, oto ené Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi zɨ́a ꞌdíꞌbióyó lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e wá. 2Idí kóo kuṛú mɨsiꞌdi bɨ ꞌbɨ íni ini zɨ́ Lomo ní oto kóo Lomo bo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi zɨ́a ótoómo lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e, káa bɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e otoomonɨ́ kɨ́ ꞌdáná éyị́ go gɨ zɨ́a ꞌyị ga bɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ndịsịnɨ́ ꞌdáná éyị́ kpá gɨ royé ní ndanɨ́ lolụ ba fú lá kɨ́ ngịrị ꞌbɨ lúyú ledre royé wá. 3Ngịrị ndịsị méngị yée gɨ zɨ́a ꞌdáná éyị́ ga bɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ndịsịnɨ́ ꞌdáná a kacɨ́ kadra kɨ́ sɨmɨbi e mbá née ní ndịsị óto ꞌyị e zɨ́ye ndị́sịyé éré ngịrị kɨ́dí togụ́ ꞌdanánɨ́ éyị́ zɨ́ Lomo gɨ royé wá yá, lúyú ledre ụkụ́ gɨ royé wá. 4ꞌDáná éyị́ bɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ndịsịnɨ́ ꞌdáná a kɨ́ sáma ị́tị́ e kɨ́ ína e ní, Lomo ꞌdiꞌbioyó ené lúyú ledre gɨ ro ꞌyịmaꞌdí e gɨ zɨ́a wá.
5Sɨmɨ bɨ Kɨ́résịto Yésụ ogụ ní, zɨ́a kóo úku ledre zɨ́ Lomo kɨ́dí,
“Lomo íli eyị́ zɨ́ma óṇgoónzó bangá zɨ́yị káa do éyị́ ꞌdáná wá,
née sị́ ledre bɨ óto máa káa do ꞌyịmaꞌdí ní.
6Ndá ꞌbɨ eyị́ kɨ́ rokinyi gɨ ro do ndị́sị óṇgoónzó bangá e kpá kɨ́ ngíti géyị éyị́ e óngbó yée káa do ꞌdáná éyị́ zɨ́yị gɨ ro lúyú ledre wá.
7Née sị́ ledre bɨ máúku ledre gɨ zɨ́a máyá mááyí ba ní ní, gɨ zɨ́a ekénɨ́ kóo ledre go kenée gɨ romá sɨmɨ mɨéké kúrúyị.
‘Máógụ go méngị éyị́ bɨ íli ní.’ ”10:7 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 40:6-8
8Zɨ́ Yésụ kpá úku ngíti ledre kɨ́dí, “ꞌDáná éyị́ bɨ ndị́sịnɨ́ ꞌdáná yée zɨ́yị kɨ́ bangá, togụ́ mbú mɨkánda éyị́ gɨ yáká, togụ́ mbú bangá bɨ oṇgoonzónɨ́ do óngbó a zɨ́yị sị́ mbayi ní, ndá ꞌbɨ eyị́ kɨ́ rokinyi gɨ ro éyị́ ga gére née mbá wá.” Abú Mụ́sa eké kóo go sɨmɨ lorụ kenée ní. 9Wo Yésụ, zɨ́a kpá úku ngíti ledre kɨ́dí, “Lomo máógụ go do sogo káṇgá méngị éyị́ bɨ íli ní.”10:9 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 40:8 Née ní, zɨ́a ị́nyịné ꞌdụ́tụ tụ́ꞌdụ́ mɨsiꞌdi ga bɨ kóo ꞌbɨ mɨzefị mɨyéme ledre ní mbá ꞌdáꞌba zɨ́a líkpí mɨsiꞌdi ꞌbɨ mbigí ꞌdáná éyị́ bɨ ꞌbɨ gbre yéme ledre ní. 10Maꞌdíi, née ledre bɨ Lomo ili ní. Umbu bɨ Kɨ́résịto Yésụ uyu wo kɨ́ꞌdí kéṛị́ káa do mbigí ꞌdáná éyị́ ní, oto zée go káa mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, gɨ zɨ́a lúyú ledre ndaá lolụ rozé wá.
11Kacɨ́ kadra mbá, ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ndịsịnɨ́ tóro ꞌdáná éyị́ e zɨ́ Lomo kacɨ́ lorụ ꞌbɨ ꞌdáná éyị́ bɨ Mụ́sa eké ní. Abú ndịsịnɨ́ ꞌdáná éyị́ ga gére née tɨ́ kenée yá ní, ɨ́ꞌɨ, oto ené Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi zɨ́a ꞌdíꞌbióyó lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e gɨ royé fú lá wá. 12Sɨmɨ bɨ Ngére Yésụ ogụ káa do mbigí ꞌyị ꞌdáná éyị́ ní, iꞌbí roné do úyuné káa do mbigí ꞌdáná éyị́ dụụ́ kɨ́ꞌdí kéṛị́, geré zɨ́ Lomo ídíne kɨ́ rokinyi zɨ́a ꞌdíꞌbióyó lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e gɨ royé za fí. Yésụ maꞌdáa nɨyí cakaba mɨndị́sịyé kɨ́ Lomo do bi kị́éꞌdo za fí. 13Tónóne gɨ sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née, ndéréógụné gị karaba ní, nɨ mɨndị́sịné sóngó sịndị́ kadra bɨ gɨ ro zɨ́ne ídíne Ngére do ezeokóne e za mbá ní. 14Iꞌbí roné do úyuné káa do mbigí ꞌdáná éyị́ kɨ́ꞌdi kéṛị́ gɨ ro zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní ídíye mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní za fí.
15Ledre née utúasá go kpịnị kɨ́ ledre bɨ kóo ꞌDówụ́ Lomo uku ní,
16“Ba mɨyéme ledre bɨ mááyí yéme a kɨ́ye
gɨ do kacɨ́ a ba.
Mááyí ꞌdódo lorụ amá e zɨ́ye ówoyéme a,
zɨ́ cíyí a ólụ́ne ngị́rị sɨmɨ mɨmbéꞌdeyé.”10:16 Yeremáya 31:33
17Zɨ́a kpá úku ándá ledre kɨ́dí,
“Mááyí lụ́lụóyó lúyú ledre esé e za mbá ꞌdáꞌba,
gɨ zɨ́a máꞌdíꞌbilúgu sée go zɨ́ma káa do mbigí ꞌyị amá e.”10:17 Yeremáya 31:34
18Káa zɨ́ bɨ Lomo lụlụoyó lúyú ledre ezé e go, azé nda go mbigí ꞌyị ené ní, sị́ ledre bɨ zɨ́ze ndáꞌbazé kpá fú ndị́sị óṇgoónzó bangá ndị́sị ꞌdáná éyị́ kɨ́e zɨ́a ní ndaá lolụ wá.
Ndazé óyó sogozé zɨ́ Lomo wá
19Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ndazé lolụ ónzó komozé mɨónzó gɨ ro ndéréze sɨmɨ Mongụ́ Bi ꞌbɨ Lomo bɨ komo ere ní wá, gɨ zɨ́ sáma Yésụ bɨ lefe bi gɨ rozé ní, mɨsiꞌdi ere likpí go zɨ́ze fúó. 20Gɨ zɨ́a bɨ Yésụ iꞌbí roné káa do mbigí ꞌdáná éyị́ do úyuné gɨ rozé ní, nɨ zɨ́ze go káa zɨ́ mbílí bongó bɨ ingínɨ́ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo zɨ́ze ólụ́ze kpụrụ́ gɨ sɨmɨ a ndéréógụzé zɨ́ Lomo ní.
21Káa zɨ́ bɨ Yésụ nɨ nda goó ne Mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ gɨ rozé sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní, 22idízé kpá fú ndị́sị ndéré zɨ́ Lomo kɨ́ mɨmbéꞌdezé kị́éꞌdo kacɨ́ kadra za mbá. Gɨ zɨ́a umbu bɨ Yésụ uyu wo gɨ rozé ní, sáma a lugurayi zée káa zɨ́ éyị́ bɨ lugunɨ́ kɨ́ iní bɨ kɨ́ komoné drá ní.
23Idízé lányá ro ledre máa née kɨ́ mɨmbéꞌdezé kị́éꞌdo gɨ zɨ́a togụ́ Lomo uku ledre go yá, nɨ tɨ́ méngị a maꞌdíi. 24Idízé ódó rozé káa do éyị́ kị́éꞌdo kɨ́ lafúze e, zɨ́ze ndị́sịzé óto ꞌbúye kpá kɨ́ sáká yée kɨ́ bɨlámá mɨméngị ledre. 25Togụ́ go sịndị́ kadra ꞌbɨ ini zɨ́ Lomo yá, ídísé yóko rosé ndro kɨ́ lafúse e. Ndásé ídí káa zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ yóko royé kɨ́ lafúye ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo wá ní wá. Ídísé ndị́sị sáká lafúse e kpá kɨ́ lórụ rosé dengbị́se gɨ zɨ́a sịndị́ kadra ꞌbɨ mɨndáꞌbaógụ Ngére Yésụ nɨ go gbóo.
26Káa zɨ́ bɨ ṇguṇguzé ledre Yésụ go, togụ́ zɨ́ze ndáꞌbazé ndịsị lúyú ledre káa zɨ́ éyị́ bɨ owozé aka fú lá wo wá ní, ngíti ꞌdáná éyị́ bɨ nɨyí ꞌdáná a gɨ rozé gɨ ro zɨ́ lúyú née ụ́kụ́ne ní ndaá lolụ wá. Gɨ zɨ́a Yésụ maꞌdáa uyu kóo gɨ rozé dụụ́ kɨ́ꞌdi kéṛị́. 27Togụ́ úwúsé ledre ba wá, zɨ́se ꞌdụ́tụ mbílíse ꞌduꞌdorụ́ do ndáꞌbasé lúyú ledre yá, ídísé ówo a kɨ́dí ásé go ezeokó Lomo ndị́sịsé go dụụ́ sóngó umbu ꞌbɨ phoꞌdụ bɨ owoofụ go nɨ úfu ezeokó née kɨ́e ní. 28Ídísé ówo a kɨ́dí ledre ba nɨ maꞌdíi, lị́lị a nɨ káa zɨ́ lorụ ꞌbɨ Lomo bɨ kóo Mụ́sa ekénɨ́ kɨ́dí, togụ́ ꞌyị mengị lúyú ledre go, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e, togụ́ gbre kɨ́ ota úku ledre go kɨ́dí maꞌdíi ꞌyị née luyú tɨ́ ledre go kenée yá, nɨyí tɨ́ geré úfu wo ꞌdáꞌba. 29Togụ́ ledre nɨ kóo kenée bo gɨ ro lorụ, ídísé ówo a kɨ́dí togụ́ ꞌyị lurúcayi Owụ́ ꞌbɨ Lomo, kɨ́ umbu bɨ kóo uyu káa do mɨkánda mɨyéme ledre bɨ gɨ ro ꞌyịmaꞌdí e ní yá, kɨ́dí ꞌyị née ndịsị go úkucáyi rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo bɨ oto mɨmbéꞌde Lomo zɨ́a ị́drị́ne ro ꞌyịmaꞌdí e ní. Lomo nɨ ꞌdécị ngbanga ꞌyị máa née bɨsinyíne kɨ́ngaya. 30Ídísé ówo a bɨlámáne kɨ́dí togụ́ Lomo uku ledre kɨ́dí, “Mááyí dụụ́ máa wo bɨ nɨ mɨútúásáne gɨ ro méngị lúgu bɨsinyí ledre zɨ́ ꞌyị ní.”10:30 Gbre lorụ 32:35 Zɨ́ úku ándá ledre kɨ́dí, “Ngére Lomo nɨ ꞌdécị ngbanga ꞌyị ené e.”10:30 Gbre lorụ 32:36, Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 135:1431Ídísé ówo a kɨ́dí rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo ofụ go. ꞌYị bɨ nɨ lúrú komoa kɨ́ ledre ní ndaá, togụ́ ꞌdécị ngbanga ꞌyị go yá, nɨ ídí zɨ́ ꞌyị maꞌdáa bɨsinyíne kɨ́ngaya.
32ꞌDoꞌdó ga bɨ kóo ꞌdóꞌdósé yée gɨ zɨ́ lerị́, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e kpá ꞌdóꞌdo sée gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre Ngére Yésụ ní, ndaá lị́gị sée wá. 33Sɨmɨ ngíti géyị sịndị́ kadra, ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Ngére Yésụ wá ní, ndịsịnɨ́ kóo ꞌdóꞌdo sée kɨ́ ényị́ komosé, kɨ́ ócó sée do komo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e. Ngíti géyị yá, zɨ́se ndị́sịsé kɨ́ sáká lafúse e togụ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní nɨyí go méngị yée bɨsinyíne ní. 34Bi ndịsị kóo sínyí rosé mɨsínyí kɨ́ lúrú lafúse ga bɨ otonɨ́ yée sɨmɨ sị́gịnị gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ ní. Zɨ́se ndị́sịsé ụ́tụsɨmɨsé kɨ́ngaya sɨmɨ bɨ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị sée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto bɨsinyíne zɨ́ye ndị́sịyé kɨ́ ngáka éyị́ esé e gɨ zɨ́se ní. Ụ́tụsé sɨmɨsé née gɨ zɨ́a ówosé yị́ esé bú kɨ́dí Lomo yemeomo bɨlámá ledre bɨ ngárá ụkụ́ wá ní go zɨ́se komo ere.
35Ídísé ꞌdíꞌbi sị́lị́se ro Lomo kpá fú ngbúó, ndásé óyó sogosé zɨ́a wá gɨ zɨ́a ówosé go bú kɨ́dí bɨlámá ledre nɨ go ndị́sị sóngó sée komo ere. 36Ídísé ndị́sị ụ́tụsɨmɨsé kɨ́ngaya gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé méngị moko ꞌbɨ Lomo ndéré kɨ́e kpá fú ꞌdáꞌdá gɨ ro zɨ́ Lomo íꞌbí úndru bɨ yemeomo gɨ rosé ní zɨ́se. 37Gɨ zɨ́a ekénɨ́ ledre gɨ ro Ngére Yésụ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí,
“Ngítí sị́lị́ idíaká go lá cúkuꞌdée gɨ ro zɨ́a ndáꞌbaógụné, lụꞌbú lolụ wá.
38Tɨ́ lá mbigí ꞌyị amá e nɨyí ndíki trịdrị bɨ za fí ní gɨ zɨ́a ṇguṇgunɨ́ ledre amá go ní.
Wo bɨ nɨ oyó sogoné zɨ́ma ní,
máútúásá ídí kɨ́ rokinyi kɨ́e wá.”10:38 Abụkụ́kụ 2:3-4
39Ndazé ezé káa zɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ oyónɨ́ sogoyé go zɨ́ Lomo bɨ Lomo nɨ úfu yée ní wá. Zée ga bɨ ṇguṇguzé ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto go ní, azé ídí dụụ́ ze trịdrị za fí.
11Ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo
1Ṇgúṇgu ledre nɨ ówoyéme a kɨ́dí ledre bɨ Lomo uku go ní, abú lurúzé aka kɨ́ komozé wá, ledre maꞌdáa nɨ tɨ́ méngị roné. 2Née sị́ ledre bɨ karaba mɨngburoko ꞌyị ga bɨ kóo ꞌdáꞌdá ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ní ịrịyé nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo gɨ zɨ́a ní.
3Gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇguzé go kɨ́dí Lomo nɨ bo ní, zɨ́ze kpá ṇgúṇgu a kɨ́dí Lomo maꞌdáa otoogụ ere kɨ́ do sogo káṇgá za mbá ne. Uku lá ledre zɨ́ éyị́ maáge méngị royé tɨ́ kenée. Owozé go bɨlámáne kɨ́dí éyị́ ga bɨ za mbá ndịsịzé lúrú yée ba ní, Lomo bɨ ngárá lurúzé aka wá ní, otoogụ yée ne. 4Gɨ zɨ́a bɨ kóo Ábele ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́a kóo ꞌdíꞌbi mɨzefị yị́ ené e káa do tákpásị́lị́ íꞌbí a zɨ́ Lomo kɨ́ mɨmbéꞌdené kị́éꞌdo. ꞌBɨ ené éyị́ máa ga gére emeromonɨ́ kóo gɨ do ꞌbɨ Káyina. Zɨ́ Lomo kóo ídíne kɨ́ rokinyi gɨ ro éyị́ ga gére née gɨ zɨ́a wo Lomo, owo go kɨ́dí Ábele ṇguṇgu ledrené go nɨ go mbigí ꞌyị ené. Abú karaba Ábele ndaá lolụ do sogo káṇgá ona wá yá, éyị́ ga bɨ kóo mengị yée ní, azé aka fú ówotátá ledre gɨ royé.
5Gɨ zɨ́a bɨ kóo ndị́sị ꞌbɨ Enóka kɨ́ mɨméngị ledre ené nɨ kóo bɨlámáne do Lomo ní, zɨ́ Lomo ꞌdíꞌbi wo nyé trịdrị komo ere káa bɨ nɨ úyu kí ke. Lomo mengị ledre née zɨ́a kenée, gɨ zɨ́a mɨméngị ledre ené oto kóo Lomo go kɨ́ rokinyi. 6Togụ́ ꞌyị ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo kí wá, utúasá óto Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi wá. Mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo nɨ ídí dụụ́ ꞌyị bɨ ṇguṇgu go kɨ́dí Lomo nɨ bo maꞌdíi, zɨ́a kpá ṇgúṇgu a kɨ́dí maꞌdíi, Lomo ndịsị lengbe íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí mbigí ꞌyị ené e ní.
7Gɨ zɨ́a bɨ kóo Nówa ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́a kóo yéme kuṛúngba zɨ́ye ómoyé sɨmɨ a kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e gɨ zɨ́ mongụ́ iní kóo ucu ní. Omonɨ́ née kóo gɨ zɨ́a uwú ledre bɨ kóo Lomo uku zɨ́a ní. Gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgu kóo ledre ꞌbɨ Lomo dụụ́ ne sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní ní, zɨ́ Lomo kóo ꞌdécị ngbanga tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e. Úndru bɨ Lomo ndịsị íꞌbí a zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ óto wo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi ní, zɨ́a kóo íꞌbí a zɨ́ Nówa.
8Gɨ zɨ́a bɨ kóo Abarayáma ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́a kóo úwú ledre bɨ Lomo uku zɨ́a kɨ́dí idí ndéré ndị́sị sɨmɨ ngíti káṇgá kpị́ zɨ́ káṇgá máa née nda ídíne káa do káṇgá ené ní. Sɨmɨ bɨ Abarayáma uwú ledre née kenée ní, zɨ́a tɨ́ geré ị́nyịné ndéréne. Abú owo kóo bi bɨ Lomo uku ledre a zɨ́a née wá. 9Sɨmɨ bɨ kóo Abarayáma nderéogụ sɨmɨ káṇgá bɨ kóo Lomo uku ledre a zɨ́a ní, ndịsị kóo íri kɨ́ sómụ́ ledre bɨ kɨ́dí née nɨ ona ꞌyị mɨógụ, née ndịsị ndị́sị sɨmɨ kụ́tụ́. Nda gɨ do kacɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi e, zɨ́ wotị́a Isáka kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené Yakóbo kóo kpá ndị́sị ꞌbɨ eyé sɨmɨ kụ́tụ́. Ledre bɨ Lomo uku zɨ́ Abarayáma ní, nɨ kpá kémbị́ ledre bɨ kóo uku zɨ́ Isáka e kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené Yakóbo ní. 10Sɨmɨ bɨ Abarayáma nderéogụ sɨmɨ káṇgá bɨ Lomo uku ledre a zɨ́a ní, zɨ́a kóo kpá fú ndị́sị óto komoné gɨ ro ꞌbe máa wo bɨ Lomo yeme cụ́ ne bɨ nɨ ídí ꞌbɨ ené za fí odụ a ndaá ní.
11Gɨ zɨ́a bɨ kóo Sára e kɨ́ oꞌdo ꞌbɨ ené Abarayáma ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ní, abú nɨyí kóo go ngokoyé yá, zɨ́ Lomo kóo íꞌbí owụ́ zɨ́ye ndíki a abú Sára nɨ kóo kára mɨkoto ndotó. Abarayáma owo bú kɨ́dí togụ́ Lomo uku ledre go yá, ledre maꞌdáa nɨ méngị roné. 12Tɨ́ maꞌdíi kpụrụ́ gɨ sɨmɨ owụ́ bɨ Abarayáma ndikinɨ́ wo kɨ́ meꞌbené Sára nda do ngokoyé ní, zɨ́ owụ́ máa née nda ndíkiógụ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí do sogo káṇgá tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́, ꞌyị óloónzó yée ndaá.
13Mɨngburoko ꞌyị ezé ga kóna ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ní, abú uyunɨ́ kóo go mbá ꞌdáꞌdá zɨ́ye kɨ́ ndíki trịdrị bɨ za fí Lomo uku ledre a zɨ́ye ní yá, owonɨ́ kpá fú bú kɨ́dí Lomo nɨ karanée íꞌbí trịdrị née zɨ́ye gɨ zɨ́a yée nɨyí yị́ eyé kóo do sogo káṇgá lá ꞌyị mɨógụ e. 14Togụ́ ꞌyị e káa zɨ́ ga gére ukunɨ́ ledre ya yée nɨyí do sogo káṇgá lá ꞌyị mɨógụ e yá, ndịsịnɨ́ née lúrú bi gɨ ro mbigí bi bɨ yée nɨyí ndị́sị doa za fí odụ a ndaá ní. 15Togụ́ ukunɨ́ née ledre bi bɨ kóo ogụnɨ́ gɨ doa do sogo káṇgá yáa ní yá, éyị́ bɨ nɨ ụ́cụómo yée kɨ́ ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ a ꞌdága íri ní ndaá. 16Gɨ zɨ́a yị́ ené ṇgúṇgu ledre eyé zɨ́ ꞌbú bi bɨ komo ere ní ídíne doyé. Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́ Lomo ídíne kɨ́ rokinyi kɨ́ye sɨmɨ bɨ nɨyí ndị́sị ndólo wo Lomo eyé ní gɨ zɨ́a Lomo maꞌdáa yemeomo bi máa née go zɨ́ye.
17Gɨ zɨ́a bɨ kóo Abarayáma ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, abú Lomo uzu kóo wo kɨ́dí idí óṇgoónzó Isáka káa do ꞌdáná éyị́ zɨ́ne yá, asi ené kóo wá nɨ kóo go nzíyiné gɨ ro óṇgoónzó Isáka. 18Abú Lomo uku kóo ledre gɨ ro Isáka maꞌdáa kenée yá, “Ịrịyị́ nɨ ówụ́ do Isáka e kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e.”11:18 Dosị́ éyị́~e 21:1219Sɨmɨ bɨ Lomo ya Abarayáma idí óṇgoónzó Isáka káa do ꞌdáná éyị́ ní, Abarayáma owo yị́ ené kóo bú kɨ́dí, Lomo nɨ úrulúgu wo. Tɨ́ maꞌdíi, zɨ́ Lomo kóo yómo Isáka.
20Gɨ zɨ́a bɨ kóo Isáka ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́a kóo íꞌbí úndru zɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené ga bɨ kóo gbre, Yakóbo e kɨ́ Ésawu ní kɨ́dí, Lomo idí íꞌbí úndru zɨ́ye karanée zɨ́ye ídíye mɨngburoko ꞌyị e.
21Gɨ zɨ́a bɨ Yakóbo ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, sɨmɨ bɨ kóo lurú roné née ngoko go kɨ́ngaya née utúasá lolụ méngị tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi ꞌdáꞌdá wá ní, zɨ́a ꞌdíꞌbiógụ owụ́ ꞌbɨ owụ́ ꞌbɨ ené ga bɨ gbre ní, wotị́ Yoséfa zɨ́a ị́nyịógụné ꞌdága ꞌdókó roné ro ngbángbá ené bɨ do sị́lị́ne ní íni ini zɨ́ Lomo kɨ́dí Lomo idí íꞌbí úndru zɨ́ owụ́ ga gére née.
22Gɨ zɨ́a bɨ kóo Yoséfa ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo, sɨmɨ bɨ lurú roné, née ngoko go kɨ́ngaya née utúasá lolụ méngị tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi e ꞌdáꞌdá wá ní, zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ lafúne Isɨréle e bɨ kóo nɨyí kéye mbá sɨmɨ Ízibiti íri ní kɨ́dí, togụ́ karanée nɨyí go ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ Ízibiti gɨ ona ndéréye do bi bɨ Lomo ili idínɨ́ ndéré ndị́sị doa ní yá, ndanɨ́ óyó sogoyé zɨ́ cóngóne wá, idínɨ́ ꞌdíꞌbiútú a kpa ndéré kɨ́e.
23Gɨ zɨ́a bɨ kóo ꞌbụ Mụ́sa kɨ́ mbágáa ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ye kóo kála bɨcayi lorụ bɨ ngére ꞌbɨ Ízibiti iꞌbí kɨ́dí idínɨ́ úfu owụ́ ꞌbɨ Isɨréle e bɨ owụ́ yaꞌdá e ní mɨkála. Zɨ́ye ꞌdíꞌbi Mụ́sa ndéré ótoécị a, zɨ́a méngịné íri éfé ota káa bɨ nɨyí úfu a gɨ zɨ́a nɨ kɨ́ lámá roné kɨ́ngaya.
24Gɨ zɨ́a bɨ Mụ́sa ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, sɨmɨ bɨ lurú roné ngboróogụ nda yị́ ené go yaꞌdá ꞌyị ní, zɨ́a ási ené kɨ́dí ndanɨ́ lolụ fú lá ndị́sị ndólo née wotị́ nyị́ ngére ꞌbɨ Ízibiti wá. 25Ili ené óyó sogoné zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo zɨ́ne ndị́sịné ꞌbe ꞌbɨ ngére gɨ ro ídíne kɨ́ rokinyi sɨmɨ bɨ née nɨ ndị́sị méngị bɨsinyí ledre ní wá, née ili ndáꞌba zɨ́ye gɨ ro zɨ́ye ꞌdóꞌdóye ndro kéye. 26Owo bú kɨ́dí Isɨréle ga gére née nɨyí mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, yée idínɨ́ ꞌdóꞌdó ndro kéye gɨ ro Kɨ́résịto bɨ karanée nɨ óto yée zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi, gɨ zɨ́ wo bɨ née nɨ ídí kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́ éyị́ ga bɨ ꞌbɨ Ízibiti bɨ ndịsịnɨ́ íꞌbí yée zɨ́ne bɨ nɨyí ụ́kụ́ eyé mɨụ́kụ́ ní. 27Gɨ zɨ́a bɨ Mụ́sa ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, kɨ́ ndéréóyó roné gɨ sɨmɨ Ízibiti eré ené ngịrị wá. Gɨ zɨ́a oto yị́ ené komoné dụụ́ ro Lomo bɨ ngárá lurú wo kɨ́ komoné wá, ndaá ro ngére née wá. 28Gɨ zɨ́a bɨ Mụ́sa ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ Isɨréle e kɨ́dí idínɨ́ ndị́sị sómụ́ndíki Ayímbi Umbuokpó bɨ kóo oṇgoonzónɨ́ kábịṛị́kị e zɨ́ye óṛó sámayé ro kágá mbotụ e gɨ ro togụ́ maláyika ga bɨ Lomo nɨ kása yée kɨ́ okó do ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e ní ogụnɨ́ go yá, nɨyí ówo sáma bɨ ro kágá mbotụ ꞌbɨ Isɨréle e ní, zɨ́ye ókpóye geré mɨókpó ufunɨ́ owụ́ e kɨ́rɨ́ née wá.11:28 Ólụ́ógụ 12:21-30
29Gɨ zɨ́a bɨ Isɨréle e ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ye ꞌdógụ Bɨkesị́ mɨkavu káa zɨ́ éyị́ bɨ nderénɨ́ yị́ eyé gɨ do ngáká bi ní. Sɨmɨ bɨ asikíri ꞌbɨ Ízibiti ogụnɨ́ kpá gɨ ro ꞌdógụ lódụ́ kacɨ́ye ní, zɨ́ iní kúkúꞌdụ́tụ yée yeré, zɨ́ye úyuyé mbá.
30Gɨ zɨ́a bɨ Isɨréle e ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ní, ledre bɨ Lomo uku zɨ́ye ní, zɨ́ye méngị a. Zɨ́ye gámá ꞌdíkí gara bɨ kɨ́ ịrịné Zérịko ní gbaá kɨ́ sị́lị́ ịnyị doa gbre. Geré, zɨ́ gara bɨ oꞌbóꞌdikínɨ́ gara máa née kɨ́e gbaá ní, zɨ́a ndụ́rụónzó roné rụ bi.
31Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, ngíti kára nɨ kóo bo ꞌyị gámá kacɨ́ yaꞌdá e faa, kɨ́ ịrịné Rába, gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́a yómo Isɨréle e ga bɨ lafúye kasanɨ́ yée káa do mbeze e sɨmɨ Zérịko ní. Nda gɨ zɨ́ kéyị née, sɨmɨ bɨ Isɨréle e ufunɨ́ ꞌyị e sɨmɨ Zérịko ní, zɨ́ye kóo ótoómo Rába ufunɨ́ eyé wo wá.
32Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo tonó ené lá geré kɨ́ze kése wá. Tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e gɨ zɨ́ze ꞌdáꞌdá ṇguṇgunɨ́ kóo ledre ꞌbɨ Lomo go, máútúásá óloónzó yée zɨ́se wá. Yée ga bɨ ca gɨ dongaráye mááyí ólo yée zɨ́se ní go káa zɨ́, Gịdịyóna, Baráka, Samasóna, Zéfete, Dawídi, Sámele nda kɨ́ nébị e. 33Gɨ zɨ́a bɨ ꞌyị ga gére née ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ Lomo íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ye. Zɨ́ ngíti géyị ndị́sị rómo ezeokóye. Zɨ́ ngíti géyị ídíye ngére e ndị́sị ꞌdécịyéme ngbanga zɨ́ ꞌyị e. Ledre ga bɨ kóo Lomo mocụ́ zɨ́ ngíti géyị ní, zɨ́a tɨ́ méngị a zɨ́ye. Yée ga bɨ kóo bangá sinyí ga bɨ káa zɨ́ kemị ayínɨ́ nánáónzó yée ní, zɨ́ Lomo yómo yée, bangá sinyí oto soné royé wá. 34Ngíti géyị ezeokó yée ayínɨ́ kóo ꞌdíꞌbi yée ụ́cụ yée ku phoꞌdụ gɨ ro zɨ́ye áṛáónzó royé ꞌdáꞌba. Zɨ́ Lomo yómo yée gɨ sɨmɨ bɨsinyí phoꞌdụ née aṛánɨ́ wá. Ngíti géyị rokoꞌbụ nda zɨ́ye wá, zɨ́ Lomo íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ye, zɨ́ye ndị́sịyé rómo komo ezeokóye. 35Ngíti géyị kará ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ Lomo kóo úru sụmụyé ga bɨ uyunɨ́ ní gɨ sɨmɨ umbu. Yée ga bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ yée gɨ ro ꞌdóꞌdo yée gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ye tóroyé ngbúó oyónɨ́ sogoyé zɨ́ Lomo wá gɨ zɨ́a owonɨ́ bú kɨ́dí abú ufunɨ́ yée yá, Lomo nɨ úru yée karanée. 36Odónɨ́ ngíti géyị mɨódó, ꞌdíꞌbiógụ yée dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e do ndịsị úkucáyi yée kɨ́ ócó yée bɨsinyíne. Do ꞌdíꞌbi ngíti géyị ndéré ónzó yée sɨmɨ sị́gịnị. 37Ongboonzónɨ́ ꞌbɨ eyé ngíti géyị mɨóngboónzó kɨ́ tutú. Do óṇgo ꞌdécị sɨmɨ ngíti géyị mɨóṇgoꞌdécị tụ. Do óṇgoónzó ngíti géyị mɨóṇgoónzó kɨ́ maku e. Zɨ́ ngíti géyị ídíye ꞌyị lerị́ e, zɨ́ye ndị́sị ésị royé dụụ́ saná ndị́sị kɨ́e gɨ zɨ́ lerị́. Do ndị́sị ꞌdóꞌdo yée do tụ́ꞌdụ́ mɨsiꞌdi e zɨ́ye ndúwúye mɨndúwú kɨ́ngaya. 38ꞌYị ga bɨ ꞌbɨ Lomo née, ngíti ꞌyị bɨ zɨ́a ídíne bɨlámáne do komo Lomo káa zɨ́ yée ní ndaá. ꞌYị ga bɨ ilinɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní gɨragá báyinɨ́ bɨlámá ꞌyị ga gére née go. Zɨ́ ngíti géyị ídíye sɨmɨ súwú faa, zɨ́ ngíti géyị ndéré kɨ́ ndị́sịyé do landa e faa, ngíti géyị olụ́ ndị́sịnɨ́ ꞌbɨ eyé sɨmɨ gu landa e, zɨ́ ngíti géyị ólụ́ ndịsị ꞌbɨ eyé sɨmɨ gu e sɨmɨ káṇgá.
39ꞌYị ga gére née utúasánɨ́ komo Lomo go kpịnị gɨ zɨ́a ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go za cụ́ kɨ́ mɨmbéꞌdeyé. Bɨlámá ledre bɨ Lomo yemeomo gɨ royé ní, nɨyí karanée ndíki a. 40ꞌYị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo née, Lomo ili idínɨ́ karanée ndiki trịdrị bɨ za fí ní. Ledre máa née nɨ méngị roné sɨmɨ bɨ mengịonzózé moko bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ze méngị a ní go gɨ ro zɨ́ze ídíze ndro kɨ́ lafúze máa ga gére née.
12Ndásé óyó sogosé zɨ́ Lomo wá
1Káa zɨ́ bɨ azé go méngị moko ꞌbɨ Lomo dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ kóo ṇguṇgunɨ́ ledre ené go ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ze káa zɨ́ ndịsịzé ngásá mɨdogelị́gélị ní, idízé ótoómo ledre ga bɨ nɨyí ụ́cụómo zée kɨ́ méngịónzó moko máa née ní ní mbá ꞌdáꞌba, gɨ ro zɨ́ze méngịógụ a gị do odụné. 2Bɨ goó kenée ní, idízé óto komozé kɨ́ngaya ro Yésụ bɨ nɨ cíyí ṇgúṇgu ledre ezé ní. Otoomo kóo roné káa zɨ́ éyị́ bɨ ledre romo wo go ní zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní úfu née do mɨngbúngbu kágá. Mengị kenée, gɨ zɨ́a owo bú kɨ́dí gɨ do kacɨ́ a née, née nɨ ídí kɨ́ rokinyi. Tɨ́ kenée maꞌdíi, nɨyí karaba mɨndị́sịyé kɨ́ Lomo do bi kị́éꞌdo. 3Káa zɨ́ bɨ azé kése karaba go kpá ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yésụ ní, idízé lúrú tóko mɨtóro a bɨ kóo toro ngbúó sɨmɨ ꞌdoꞌdó bɨ ꞌyị ga bɨ ngárá ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ꞌdoꞌdonɨ́ wo kɨ́e ní, zɨ́ze ndị́sị tórozé kpá kenée sɨmɨ bɨ togụ́ ꞌdoꞌdó nɨ ógụ rozé ní káa bɨ azé óyó sogozé zɨ́a ke.
4Máúku zɨ́se, káa zɨ́ bɨ ꞌdoꞌdó ndiki aka sée kɨ́ ási gɨ ro lúyú ledre wá ní, togụ́ ndiki sée go yá ídísé tóro ngbúó, togụ́ umbu yá ídísé úyu. 5Ledre bɨ mɨéké kúrú Lomo uku zɨ́ze gɨ ro zɨ́a íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se ní lịgị sée go? Bɨ uku kɨ́dí,
“Owụ́ ꞌbɨ amáa e, togụ́ Ngére nɨ go lórụ yị́ị yá, ndá lúrú a káa zɨ́ owụ́ ledre wá,
togụ́ ụcụomo mbú yị́ị káa bɨ áyí ndị́sị lúyú ledre yá, bi ndaá sínyí royị́ wá.
6Ngére ndịsị lengbe lórụ owụ́ ꞌbɨ ené e
kpá kɨ́ ꞌdóꞌdo yée kɨ́ngaya tɨ́ káa zɨ́ ꞌbụmɨowụ́ ndịsị lórụ owụ́ ꞌbɨ ené e ní gɨ zɨ́a ꞌbúye nɨ doa.”12:6 Muruwayi 3:11-12
7Togụ́ ngíti géyị ꞌdoꞌdó ogụnɨ́ rosé yá, ídísé ówo a kɨ́dí Lomo ndịsị née énzị komosé gɨ zɨ́a ásé owụ́ ꞌbɨ ené e. Owụ́ e za mbá, ꞌbụyé e ndịsịnɨ́ lórụ yée mɨlórụ. 8Owụ́ ꞌbɨ Lomo nɨyí tụ́ꞌdụ́, togụ́ lorụ sée káa zɨ́ bɨ ndịsị lórụ ngíti géyị owụ́ ꞌbɨ ené e ní wá, kɨ́dí ndásé esé née mbigí owụ́ ꞌbɨ ené e wá. 9Káa zɨ́ bɨ ndịsịzé óto úndru ꞌBụzé máa yée ga bɨ nɨyí ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ona ndịsịnɨ́ lórụ zée gɨ ro zɨ́ze ídíze mbị́ ní, idízé óto úndru ꞌBụzé máa wo bɨ Lomo komo ere ní kpá kenée gɨ ro zɨ́ze ídíze kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní.
10ꞌBụzé máa yée ga bɨ nɨyí ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ní, ndịsịnɨ́ lórụ zée kɨ́ ꞌbɨ eyé sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e ꞌdiya káa ní zɨ́ye úyu eyé. ꞌBụzé máa wo bɨ Lomo nɨ komo ere ní, ndịsị ꞌbɨ ené lórụ zée za cụ́ kɨ́ sómụ́ ledre bɨ ꞌbɨ Lomo ní gɨ ro zɨ́ze ídíze mbigí owụ́ ꞌbɨ ené e. 11Sɨmɨ bɨ nɨyí ndị́sị lólorụ ní, ꞌyị ndaá kɨ́ rokinyi wá gɨ zɨ́a owo yị́ ené mɨówo. ꞌYị bɨ lorụnɨ́ wo née, togụ́ ꞌdiꞌbi tɨ́ lorụ máa née yá, nɨ ndị́sị méngị bɨlámá ledre zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́ Lomo.
12Bɨ goó kenée ní, ídísé ꞌdíꞌbi sị́lị́se ro Yésụ ndá gɨ ro zɨ́se ndị́sị tórosé kpá fú ngbúó. 13“Ídísé ndị́sị méngị moko ꞌbɨ Lomo tɨ́ káa zɨ́ bɨ Lomo maꞌdáa ili ní.”12:13 Muruwayi 4:26 Gɨ ro zɨ́ lafúse máa yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ aka ledre ꞌbɨ Lomo kɨ́ngaya wá ní ndị́sịyé méngị lódụ́ kacɨ́se, káa bɨ nɨyí lúyú gɨ do mɨsiꞌdi ꞌbɨ Lomo ke.
Ídísé ndị́sị méngị dụụ́ ledre ga bɨ Lomo ili yée ní
14Ídísé ndị́sị ndịsị kɨ́ ꞌyị e mbá kɨ́ mɨmbéꞌdesé kị́éꞌdo. Zɨ́se ndị́sịsé méngị dụụ́ éyị́ ga bɨ Lomo ili zɨ́se méngị yée ní gɨ ro zɨ́se ídíse mbigí ꞌyị ené e. Togụ́ ꞌyị ndaá mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo wá yá, utúasá lúrú Ngére wá. 15Ídísé ndị́sị kɨ́ sáká rosé kɨ́ lafúse káa bɨ ngíti ꞌyị gɨ dongaráse nɨ lúyú gɨ do mɨsiꞌdi ꞌbɨ Lomo ke. Togụ́ ngíti ꞌyị oyóloꞌbó roné go ídíne bɨsinyíne káa do gụ́ṛụ mbiya dongaráse yá, nɨ sínyi sɨmɨ do ngíti géyị ꞌyị e zɨ́ye ótoómo bɨlámá ledre bɨ ꞌdodonɨ́ zɨ́ye ní kenée zɨ́ye óyó sogoyé zɨ́ Yésụ. 16Ídísé ꞌbáꞌbá rosé káa bɨ ásé lúyú ledre ke. ꞌYị bɨ ngárá ófụ́sé rosé kéne wá ní, ndásé sóꞌdo rosé kéne wá. Ndásé ónzóóto ledre ꞌbɨ Lomo lá gɨ ro gbékpị́ éyị́ ga bɨ ꞌbɨ sága ba káa zɨ́ bɨ kóo Ésawu mengịnɨ́ wá. Tɨ́ bɨ kóo nɨ ne ndíká, nɨ ꞌdíꞌbi ꞌbe kacɨ́ ꞌbụné zɨ́ Lomo íꞌbí úndru zɨ́a ní, onzóoto kóo ledre née lá gɨ ro owụ́ éyị́ mɨánu bɨ lá cúkuꞌdée ní. 17Nda gɨ ꞌdáꞌba sɨmɨ bɨ ili úndru gɨ zɨ́ ꞌbụné ní, úndru ogụ ené lolụ zɨ́a wá. Ini ini má, ꞌbụa iꞌbí ené lolụ kóo úndru zɨ́a wá.
18Ndérésé esé ꞌbɨ esé zɨ́ Lomo té do landa bɨ Sináyi12:18 Landa Sináyi: Née landa bɨ kóo Lomo iꞌbíogụ lorụ zɨ́ Mụ́sa doa ní. kɨ́ꞌdí bɨ kóo ndịsị ódro zɨ́ Isɨréle e zɨ́ rokoꞌbụa ndị́sị ꞌbɨ́léꞌbené káa zɨ́ mbílí phoꞌdụ ní wá. Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, zɨ́ mɨtụlụrụ kóo útúne mbụụ́ zɨ́ bi ídíne mbị́rị, zɨ́ mongụ́ síli ílíne káa zɨ́ mɨgombị ní, 19togụ́ mbú dịbịlị owụ́ne. Sɨmɨ bɨ Lomo ndịsị ódro ní, zɨ́ sɨmɨ kúrúa ndị́sị ówụ́ne kɨ́ rokoꞌbụné ꞌdága. Bi tóro Isɨréle e ndaá kóo gɨ ro ndị́sị úwú a wá. Zɨ́ye úku ledre zɨ́ mongụ́ ꞌyị eyé Mụ́sa kɨ́dí, Lomo maꞌdáa idí lá úkuíꞌbí ledre taraa zɨ́a ógụné úku a zɨ́ye, yée nɨyí úwú a. 20Ukunɨ́ ledre née kenée gɨ zɨ́a ledre bɨ Lomo uku zɨ́ye ní, ngịrị a olụ́ go royé. Bɨ Lomo uku kɨ́dí, “Togụ́ ꞌyị, togụ́ bangá ekị́ go do landa ba yáa yá, idínɨ́ óngboónzó wo kɨ́ tutú ꞌdáꞌba ní.”12:20 Ólụ́ógụ 19:12-1321Zɨ́ ngịrị ledre née ólụ́ne kpá za cụ́ ro Mụ́sa bɨ nɨ manda ꞌbɨ Isɨréle maáge ní. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ngịrị ledre née olụ́ go kpá za cụ́ romá.”12:21 Gbre lorụ 9:19
22Lomo mengị bɨlámá ledre go zɨ́se owụ́ ꞌbɨ Babá e. Likpí mɨsiꞌdi go zɨ́se ógụsé kóꞌdụ́ne sɨmɨ bɨlámá gara ené bɨ Yerụsaléma do landa bɨ Záyono ní. Ógụsé go dongará tụ́ꞌdụ́ maláyika ené ga bɨ komo ere íri ní gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé kéye sɨmɨ rokinyi. 23Ásé go ndị́sị mbófo Lomo ndro kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ené ga bɨ nɨyí komo ere íri bɨ ịrịyé nɨ mɨékéne sɨmɨ bụ́kụ ꞌbɨ trịdrị ní. Ógụsé go zɨ́ Lomo maꞌdáa gɨ zɨ́a nɨ ne ꞌyị ꞌdécị ngbanga ꞌyịmaꞌdí e mbá. Lúyú ledre ndaá lolụ rosé wá, útúásásé kacɨ́ komoa gɨ zɨ́a ásé go ndro kɨ́ ꞌyị ené ga bɨ nɨyí go zɨ́a íri ní. 24Ógụsé kpá go zɨ́ Yésụ gɨ zɨ́a nɨ ne wo bɨ yeme mɨkánda ledre go dongaráse ꞌyịmaꞌdí e kɨ́ Lomo ní. Zɨ́a léfe sámané ꞌdiꞌbioyó umbu bɨ kóo azé úyu a ze gɨ zɨ́ lúyú ledre ezé e ní gɨ komozé ꞌdáꞌba. ꞌBɨ ené ledre bɨ sámaa mengị ní nɨ bɨlámáne gɨ zɨ́ ledre bɨ kóo sáma Ábele mengị zɨ́a ndáꞌbané do lúndua Káyina bɨ kóo ufu wo ní.
25Bɨ goó kenée ní, ídísé ꞌdíꞌbi sị́lị́se ro ledre ꞌbɨ Lomo ngbúó. Togụ́ bɨ Lomo ꞌdoꞌdo kóo Isɨréle e gɨ zɨ́a bɨ kalanɨ́ ledre bɨ kóo kasa Mụ́sa úku a zɨ́ye mɨkála ní, sara togụ́ bɨ uku nda kúrúne cụ́ ne gɨ komo ere zɨ́ze kála a ní nɨ nda ꞌdóꞌdo zée cụ́ káa be ꞌdi? Nɨ rómo mɨrómo. 26Sɨmɨ bɨ kóo Lomo odro zɨ́ Isɨréle e do landa Sináyi ní, kịꞌdị káṇgá ndịsị kóo méngị roné geré ne gɨ zɨ́ rokoꞌbụa. Zɨ́a úku ándá ledre kɨ́dí, “Sɨmɨ bɨ karanée mááyí úku ándá kúrúma gɨ ro zɨ́ ledre e óyólóꞌbó royé mbá mɨkándayé ní, do sogo káṇgá kɨ́ ere nɨyí kị́zị mbá mɨkị́zị gɨ zɨ́ rokoꞌbụmá.”12:26 Agáya 2:627Ledre née uku kɨ́dí, Lomo nɨ kị́zị éyị́ ga bɨ otoogụ yée ní, zɨ́a ꞌdíꞌbíóyó yée za mbá ꞌdáꞌba. Éyị́ máa yée ga bɨ kịzịnɨ́ wá ní, nɨyí ídíáká dụụ́ ye ꞌdiꞌbioyonɨ́ yée wá.
28Káa zɨ́ bɨ azé go ndéréógụ sɨmɨ Káṇgá ꞌbɨ Lomo kɨ́ꞌdí bɨ ngíti éyị́ utúasá kị́zị zée íri wá ní, idízé íni ini kpá kɨ́ íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo maꞌdáa za kɨ́ mɨmbéꞌdezé mbá gɨ zɨ́a azé go sị́ sị́lị́a nɨ go Ngére ezé za fí. 29“Lomo bɨ ndịsịzé íni ini zɨ́a ba rokoꞌbụa nɨ káa phoꞌdụ ꞌboro bɨ ndịsị ánuónzó ngánza bɨ ro késị́ ní.”12:29 Gbre lorụ 4:24 Nɨ ánuónzó lúyú ledre e kenée.
13Ídísé óto ꞌbú lafúse
1Káa zɨ́ bɨ ṇgúṇgusé ledre Kɨ́résịto go ní, ídísé ndị́sị óto ꞌbú lafúse kacɨ́ kadra za mbá. 2Togụ́ ṇgu ogụnɨ́ go zɨ́se ꞌbe, ídísé ꞌdíꞌbi yée sɨmɨ sụmụ. Ambí owone éyị́ née kenée yị́ ené maláyika e, Lomo kasa yée ne. Ngíti géyị ꞌyị e ꞌdiꞌbinɨ́ kóo maláyika e go kenée sɨmɨ sụmụ owonɨ́ eyé bɨ kɨ́dí née maláyika e ní wá. 3Lafúse ga bɨ otonɨ́ yée sɨmɨ sị́gịnị gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Ngére Yésụ ní, ídísé ndị́sị sómụ́ndíki ledreyé kpá kɨ́ sáká yée. Ídísé ndị́sị ꞌdóꞌdó gɨ royé káa zɨ́ ásé kéye mbá sɨmɨ sị́gịnị ní. Ngíti géyị lafúse ga bɨ ngíti géyị ꞌyị e ndịsịnɨ́ ꞌdóꞌdo yée kpá gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Kɨ́résịto ní, ꞌdoꞌdó bɨ royé née idí ndị́sị ówoógụ gị mɨmbéꞌdesé zɨ́se ídíse kéye ndro sɨmɨ ꞌdoꞌdó maꞌdáa.
4Sée ga bɨ ófụ́sé rosé go ní, ídísé óto úndru ófụ́ roꞌyị. Ngíti ꞌyị ndaá ólụ́ógụ ꞌdí sogo sóꞌdo ꞌyị bɨ ngárá ofụ́nɨ́ royé kéne wá ní wá. Lomo ndịsị lengbe ꞌdécị ngbanga ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ sóꞌdo royé kɨ́ ꞌyị ga bɨ ofụ́nɨ́ royé kéye wá ní mɨꞌdécị. 5ꞌYị ndaá ídí kɨ́ mongụ́ mɨmbéꞌde gɨ ro késị́ wá. Ídí ídí kɨ́ rokinyi gɨ ro wo bɨ nɨ go zɨ́yị ní. Gɨ zɨ́a Lomo uku kɨ́dí,
“Máútúásá amá ótoómo yị́ị zɨ́ ledre rómo yị́ị wá.
Máútúásá óyó sogomá zɨ́yị kpá wá.”13:5 Gbre lorụ 31:6
6Née sị́ ledre bɨ ꞌyị utúasá bú úku ledre kɨ́dí,
“Ngére nɨ ne ꞌyị sáká máa, gɨ zɨ́ kéyị née,
sị́ ledre bɨ zɨ́ma éré ngịrị éyị́ bɨ ꞌyịmaꞌdí nɨ méngị a kɨ́ma ní ndaá.”13:6 Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi~e 118:6
7Ledre manda ga bɨ kóo ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo gɨ zɨ́se ꞌdáꞌdá zɨ́ye ndị́sịyé ꞌdódotátá a zɨ́se ní, ndaá lị́gị sée wá. Ídísé lúrú tóko mɨndị́sịyé bɨ kóna ní, zɨ́se ndị́sịsé méngị a kpá kenée. 8Gɨ zɨ́a, Kɨ́résịto Yésụ oyóloꞌbó ené roné wá, nɨ ꞌbɨ ené yị́ ené fú lá mbị́ kacɨ́ kadra mbá. Nɨ ídí kenée za fí.
9Togụ́ ngíti géyị ꞌyị e ogụnɨ́ go kɨ́ ngíti mɨkánda ꞌdódo ledre kpị́ yá, ndásé ṇgúṇgu a wá. Rokoꞌbụ bɨ ndịsịzé méngị moko ꞌbɨ Lomo kɨ́e ní, Lomo maꞌdáa iꞌbí ne kacɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdené. Lorụ ꞌbɨ Mụ́sa ndịsị úku ledre gɨ ro ngíti géyị éyị́ e idínɨ́ ánu a, ngíti géyị ndanɨ́ ánu a wá. ꞌYị ga bɨ kóo otonɨ́ komoyé ro lorụ née ní ní, ndikinɨ́ eyé kóo éyị́ gɨ sɨmɨ a wá. 10Kɨ́résịto Yésụ nɨ mbigí Mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́, iꞌbí za cụ́ kụṛụꞌbụné zɨ́ Lomo káa do ꞌdáná éyị́ gɨ rozé. ꞌYị ꞌdáná éyị́ ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdáná éyị́ sị́ mbayi13:10 Mbayi: Née bi bɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ndịsịnɨ́ ꞌdáná éyị́ doa zɨ́ Lomo ní? sɨmɨ kụ́tụ́ bɨ do sogo káṇgá ona ní, utúasánɨ́ ndíki sáká éyị́ gɨ zɨ́a wá.
11Mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ꞌbɨ Yụ́da e ndịsị lengbe ꞌdíꞌbi sáma bangá bɨ oṇgoonzónɨ́ ní, ndéré kɨ́e do Mongụ́ Bi ꞌbɨ Lomo. Ndị́sị ꞌdáná a zɨ́ Lomo gɨ do bɨ zɨ́ Lomo ótoómo lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e. Umbu bangá máa née do ꞌdíꞌbi a ndéré óngbóóyó a do bi bɨ ngárá ꞌyị ndanɨ́ doa wá ní gɨ zɨ́a moko ndaá lolụ sɨmɨ a wá. 12ꞌDiꞌbioyónɨ́ kóo Yésụ gɨ dongará ꞌyị e kpá kenée káa zɨ́ éyị́ bɨ moko ndaá sɨmɨ a wá ní ndéréye úfu wo gɨ ro zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ídíye mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní kpụrụ́ gɨ sɨmɨ sámaa bɨ lefe gɨ royé ní. 13Idízé lányá ro Yésụ za kɨ́ngaya. Abú ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené wá ní nɨyí ꞌdóꞌdo zée yá mengị éyị́ wá, idízé ụ́tụsɨmɨzé gɨ ro zɨ́ze ídíze sɨmɨ ꞌdoꞌdó máa née ndro kɨ́ Yésụ maꞌdáa. 14Do sogo káṇgá ba ndaá ꞌbɨ ené ꞌbe ꞌbɨ ezé wá. ꞌBe ꞌbɨ ezé nɨ yị́ ené komo ere. Ndịsịzé ba óto komozé gɨ ro zɨ́ze ndéréze íri.
15Gɨ zɨ́ bɨlámá ledre bɨ Yésụ mengị zɨ́ze ní, idízé ndị́sị kófó ịrị Lomo kacɨ́ kadra mbá nɨ óto Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a ndịsịzé née go ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí azé go mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní. 16Ídísé ndị́sị sómụ́ ledre lafúse kɨ́ sáká yée kɨ́ mɨmbéꞌdesé kị́éꞌdo. Née ngíti éyị́ bɨ bi ndịsị éme ro Lomo gɨ zɨ́a ní.
17ꞌYị ga bɨ nɨyí manda e ndịsịnɨ́ ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se ní, ídísé ndị́sị úwú yée gɨ zɨ́a née moko bɨ Lomo gelé yée ne zɨ́ye ndị́sịyé méngị a gɨ rosé ní. Ídísé óto yée zɨ́ye ndị́sịyé méngị moko née kɨ́ bikịdrị́ mɨmbéꞌdeyé gɨ ro zɨ́ Lomo ídíne kɨ́se kɨ́ rokinyi.
Odụ kúrú
18Ídísé ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo gɨ rozé. Owozé go kɨ́dí mɨmbéꞌdezé nɨ go kị́éꞌdo zɨ́ Lomo, ilizé ndị́sị méngị dụụ́ éyị́ bɨ ili ní. 19Ídísé kpá íni ini gɨ romá, idí líkpí mɨsiꞌdi gɨ ro zɨ́ma ógụmá zɨ́se íri ꞌdiya.
20Lomo ꞌyị méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e, nɨ ne wo bɨ kóo uru Yésụ bɨ kóo kasaogụ wo ógụ léfe sámané káa do mɨkánda yéme ledre bɨ za fí dongaráne Lomo kɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ní. Yésụ nɨ Ngére ezé kpá Mongụ́ ꞌyị ꞌbáꞌbá zée. 21ꞌBụzé Lomo idí íꞌbí bɨlámá éyị́ e zɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé méngị moko ené bɨlámáne. Idí kpá íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ze gɨ do bɨ zɨ́ze ndị́sịzé méngị moko ené bɨlámáne. Owụ́ ꞌbɨ ené Kɨ́résịto Yésụ bɨ kóo ogụ íꞌbí roné do úyuné do bi kacɨ́ze káa do mɨkánda yéme ledre dongaráze kɨ́ Lomo ní, ꞌyịmaꞌdí e idínɨ́ ndị́sị mbófo wo za fí. Idí kenée.
22Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ledre bɨ máéké kása zɨ́se ba ní, ídísé íꞌbí mbílíse ndị́sị úwú a. Idí íꞌbí rokoꞌbụ sɨmɨsé gɨ ro ledre e za mbá.
23Otoomonɨ́ sị́lị́ ꞌyị gɨ ro lúnduzé Timatíyo gɨ sɨmɨ sị́gịnị go. Togụ́ ogụ go ꞌdiya zɨ́ma yáa yá, kɨ́ꞌdí bɨ mááyí go ndéré lúrú sée íri ní, mááyí ꞌdíꞌbiútú wo kpa zɨ́ze ógụzé kéne zɨ́se íri.
24Mandá zɨ́se kɨ́ manda esé ga bɨ ásé kéye íri ní mbá. Lafúze ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto, ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Ítali ní iꞌbínɨ́ kpá mandá zɨ́se íri kɨ́ngaya.
25Lomo idí lúrú bi kacɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáne.