Dosị́ éyị́ e
Ledre gɨ ro bụ́kụ bɨ Dosị́ éyị́ e ní
Tónóne gɨ sɨmɨ kápita 1-11 bụ́kụ ba uku ledre gɨ ro dosị́ éyị́ e za mbá. Uku ledre gɨ ro ledre bɨ Lomo otoogụ do sogo káṇgá ba kɨ́ éyị́ ga bɨ sɨmɨné ní mbá, kɨ́ngaya ꞌyịmaꞌdí e bɨ oto yée káa do ngére e do éyị́ e za mbá ní. Bụ́kụ ba uku kpá ledre gɨ ro lúyú ledre kɨ́ ꞌdoꞌdó ogụnɨ́ do sogo káṇgá káa be ꞌdi. Zɨ́a kpá úku ledre gɨ ro ngíti géyị tara e kɨ́ ngíti géyị sị́ do ꞌyị e ogụnɨ́ káa be ꞌdi, kɨ́ káa zɨ́ bɨ Lomo gelé Abarayáma gɨ sɨmɨ kúfú bɨ Yụ́da ní kɨ́ bulúndu bulúndu née zɨ́ye ídíye ꞌyị ga bɨ kɨ́ ledreyé owóowó ní gɨ ro zɨ́ne ꞌdódo rokoꞌbụné zɨ́ye gɨ ro zɨ́ye ꞌdódotátá a zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e.
Kápita 12-50 uku ledre gɨ ro Abarayáma kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ené e kpá kɨ́ ledre gɨ ro owụ́ ꞌbɨ ené Isáka kpá kɨ́ ledre owụ́ ꞌbɨ Isáka Yakóbo kɨ́ ledre owụ́ ꞌbɨ ené Yakóbo kɨ́ owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Yakóbo sokó doa gbre ní, kɨ́ngaya gɨ ro Yoséfa. Bụ́kụ ba uku ledre kpá gɨ ro káa zɨ́ bɨ Lomo ndịsị lúrú bi kacɨ́ ꞌyị ené ga bɨ kɨ́ ledreyé owóowó ní, abú nɨyí lá ꞌyị e ca dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ óto úndru bɨcayi lomo ní. Uku kpá ledre gɨ ro káa zɨ́ bɨ Lomo ndịsị óto komoné gɨ ro zɨ́ ꞌyị ené e ndị́sị óto úndruné zɨ́ye ndị́sịyé méngị ledre bɨ nɨ óto née zɨ́ne ídíne owóowó do komo ꞌyị e mbá ní.
Bụ́kụ ba, kɨ́ Ólụ́ógụ kɨ́ Lévị e kɨ́ Ólo ꞌyị e, nda kɨ́ Gbre lorụ, Yụ́da e ndịsịnɨ́ ndólo yée “Lorụ e” togụ́ wá, “Lorụ ꞌbɨ Mụ́sa.”
1Ledre gɨ ro Dosị́ éyị́ e
1Dosị́ éyị́ e tonónɨ́ kóo káa, Lomo oto ere e kɨ́ do sogo káṇgá. 2Do sogo káṇgá nɨ aka kóo tɨ́ lá nyáráne, éyị́ e ndanɨ́ kóo doa mbá wá, zɨ́ mɨtụlụrụ ídíne dụụ́ ne mbụụ́ do mongụ́ mɨkavu. Zɨ́ Lomo kóo ndị́sịné gámáne do iní née lá dụụ́ ne.
3Zɨ́ Lomo úku ledre kɨ́dí, “Bimɨóṇgó idí óṇgó.” Káa zɨ́ bɨ Lomo uku ní, zɨ́ bi tɨ́ óṇgóne. 4Zɨ́ Lomo ídíne kɨ́ rokinyi gɨ ro bimɨóṇgó, zɨ́a ífi dongará bimɨóṇgó e kɨ́ mɨtụlụrụ. 5Zɨ́a ị́fị́ ịrị bimɨóṇgó kɨ́dí, “Kadra” zɨ́ ịrị mɨtụlụrụ ídí ꞌbɨ ené “Ndụlụ.” Zɨ́ kadra útúne, zɨ́ bi áráne. Née go sị́lị́ kị́éꞌdo.
6Zɨ́ Lomo úku ledre kɨ́dí, “Bi fúó idí ídí gɨ ro zɨ́a ífi dongará iní kɨ́ ezené iní.” 7Née ní, zɨ́ Lomo óto bifúó. Zɨ́a ífi dongará iní bɨ ꞌdága kɨ́ wo bɨ do káṇgá ní. Zɨ́a méngị roné tɨ́ kenée. 8Zɨ́ Lomo ịfị́ ịrị bi bɨ ꞌdága ní kɨ́dí, “Ere.” Zɨ́ kadra útúne, zɨ́ bi áráne, née go gbre sị́lị́.
9Zɨ́ Lomo úku ledre kɨ́dí, “Iní máa wo bɨ do káṇgá ní idí yóko roné do bi kị́éꞌdo zɨ́ ngáká bi ídíne sága.” Zɨ́ ledre née méngị roné tɨ́ kenée. 10Zɨ́ Lomo ị́fị́ ịrị ngáká bi née kɨ́dí, “Káṇgá,” zɨ́a ị́fị́ ịrị iní ga bɨ yokonɨ́ royé do bi kị́éꞌdo ní, “Mɨkavu e” Zɨ́ye émeyé komo Lomo.
11Zɨ́ Lomo úku ledre kɨ́dí, “Káṇgá idí ndíkiógụ ṛị́kị́ do kúfú éyị́ e. Idínɨ́ ụ́tụ do ánáye kɨ́ kúfúye e sɨmɨyé gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé ụ́tụtátá royé.” Zɨ́ ledre née méngị roné tɨ́ kenée. 12Zɨ́ káṇgá ndíkiógụ kúfú éyị́ e kacɨ́ ṛị́kị́ sị́ doyé e mɨngúngúcua. Sɨmɨ bɨ Lomo lurú éyị́ ga gére née nɨyí go tɨ́ kenée ní, zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi. 13Zɨ́ kadra née útúne, zɨ́ bi áráne, née go ota sị́lị́.
14Zɨ́ Lomo úku ledre kɨ́dí, “Bimɨóṇgó e idínɨ́ ídí komo ere gɨ ro zɨ́a ífi dongará kadra kɨ́ ndụlụ gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ówo toso ndumu kɨ́ lịmị kɨ́ sị́lị́ e kpá kɨ́ sɨmɨbi e gɨ roa. 15Bimɨóṇgó ga bɨ komo ere née idínɨ́ ndị́sị óṇgó bi do sogo káṇgá.” Zɨ́ye méngị royé tɨ́ kenée. 16Lomo oto mɨngburoko éyị́ mɨóṇgó e gbre gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé óṇgó bi. Kadra oṇgó ꞌbɨ ené bi kɨ́ kadra. Éfé oṇgó ꞌbɨ ené bi kɨ́ ndụlụ. Zɨ́a kpá óto kele e. 17Lomo oto éyị́ ga gére komo ere íri gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé óṇgó bi do sogo káṇgá. 18Ngíti a oṇgó ꞌbɨ ené bi kɨ́ kadra, ngíti géyị ꞌbɨ eyé kɨ́ ndụlụ gɨ ro ífi dongará bimɨóṇgó kɨ́ mɨtụlụrụ. Sɨmɨ bɨ Lomo lurú éyị́ ga gére née mengịnɨ́ royé go tɨ́ kenée ní, zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi. 19Zɨ́ kadra née útúne, zɨ́ bi áráne, née go eso sị́lị́.
20Zɨ́ Lomo úku ledre kɨ́dí, “Iní idí ndíkiógụ tụ́ꞌdụ́ éyị́ trịdrị bɨ nɨyí ndị́sị sɨmɨ iní kacɨ́ ṛị́kị́ sị́ doyé mbá, solụ́ e idínɨ́ ídí ꞌbɨ eyé komo ere ꞌdága, zɨ́ye ndị́sị ị́nyị lóꞌbó royé sɨmɨ síli ꞌdága.” 21Née ní zɨ́ Lomo ótoógụ mɨngburoko bangá iní e kpá kɨ́ ngíti géyị ṛị́kị́ éyị́ trịdrị ga bɨ ꞌbɨ iní ní. Zɨ́a kpá ótoógụ ṛị́kị́ sị́ do solụ́ e. Sɨmɨ bɨ Lomo lurú éyị́ ga gére née mengịnɨ́ royé go tɨ́ kenée ní, zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi. 22Zɨ́ Lomo íꞌbí úndru zɨ́ éyị́ trịdrị ga gére née zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ídísé étrị zɨ́se ídíse tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨ mɨkavu e mbá. Solụ́ e idínɨ́ kpá étrị zɨ́ye ídíye tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ do sogo káṇgá.” 23Zɨ́ kadra née útúne, zɨ́ bi áráne, née go ịnyị sị́lị́.
24Zɨ́ Lomo úku ledre kɨ́dí, “Káṇgá idí ndíkiógụ ṛị́kị́ sị́ do bangá e. Yée ga bɨ ndịsịnɨ́ ụ́lụ́ yée ꞌbe, bangá súwú e nda kɨ́ éyị́ trịdrị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi ní.” Zɨ́ éyị́ ga gére née méngị royé tɨ́ kenée. 25Zɨ́ Lomo óto bangá ga gére née, yée ga bɨ gɨ ro do ụ́lụ́ yée ní kacɨ́ sị́ doyé, bangá súwú e ꞌbɨ eyé kpá kacɨ́ sị́ doyé, nda kɨ́ éyị́ trịdrị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi ní kpá kacɨ́ sị́ doyé. Sɨmɨ bɨ Lomo lúrú éyị́ ga gére née mengịnɨ́ royé go tɨ́ kenée ní, zɨ́ye útúásáye kacɨ́ komoa.
26Zɨ́ Lomo úku ledre kɨ́dí, “Idízé mu yéme ꞌyịmaꞌdí e káa do tosozé, zɨ́ye ídíye káa zɨ́ze ní, do ídíye ye ngére e do kénzé e, solụ́ e nda za kɨ́ ṛị́kị́ sị́ do éyị́ trịdrị e mbá.”
27Née ní zɨ́ Lomo go yéme ꞌyịmaꞌdí káa zɨ́ ne ní,
zɨ́a yéme wo go tɨ́ kenée káa zɨ́ ne ní,
yeme yée oꞌdo kɨ́ kára.
28Zɨ́a íꞌbí úndru zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé ndíki tụ́ꞌdụ́ owụ́ e gɨ ro zɨ́ bulúndusé e ídíye tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ do sogo káṇgá.” Zɨ́se ídíse kéye káa do ngére e do kénzé e, solụ́ e kpá kɨ́ ngíti géyị éyị́ trịdrị ga bɨ do sogo káṇgá ní za mbá.
29Née ní, zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máíꞌbí ṛị́kị́ sị́ do kúfú éyị́ ga bɨ ndịsịnɨ́ áná mɨáná kɨ́ mɨáná kágá ga bɨ kɨ́ kúfúye sɨmɨyé ní go zɨ́se do sogo káṇgá ba mbá káa do éyị́ mɨánu zɨ́se. 30Bɨ kenée ní, ṛị́kị́ sị́ do bangá e mbá, solụ́ e nda kɨ́ éyị́ trịdrị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi ní, máíꞌbí mbílí éyị́ e go zɨ́ye káa do éyị́ mɨánu.” Zɨ́ éyị́ ga gére née méngị royé tɨ́ kenée. 31Zɨ́ Lomo lúrú éyị́ ga bɨ mengị yée née ní zɨ́ye émené komoa. Zɨ́ kadra née útúne, zɨ́ bi áráne, née go ịnyị doa kéṛị́ sị́lị́.
21Gị ona, moko ꞌbɨ otoogụ ere e kɨ́ do sogo káṇgá za kɨ́ ngíti géyị éyị́ e mbá ní zɨ́ Lomo méngịónzó a. 2Lomo mengịonzó kóo moko ga gére née mbá sɨmɨ sị́lị́ ịnyị doa kéṛị́, nda sɨmɨ sị́lị́ ịnyị doa gbre máa née zɨ́a ꞌdówụ́roné gɨ sɨmɨ moko bɨ kóo ndịsị méngị a ní. 3Zɨ́ Lomo óto sị́lị́ bɨ ịnyị doa gbre née kɨ́ ledrené owóowó gɨ zɨ́a ꞌdowụ́ kóo roné sɨmɨa gɨ sɨmɨ moko ꞌbɨ ótoógụ éyị́ e bɨ kóo ndịsị méngị a ní.
Ádama e kɨ́ Áwa sɨmɨ Édene
4Ngére Lomo2:4 Ngére: Lomo uku kɨ́dí ịrịné nɨ Yáwe, bɨ ini ledre gɨ sɨmɨ a sɨmɨ tara Ébere kɨ́dí, “Wo bɨ nɨ trịdrịné zɨ́a fí ní.” Ndịsịzé ndólo a “Ngére” do bi kacɨ́ ịrị bɨ Yáwe ní. otoogụ kóo ere e kɨ́ do sogo káṇgá kenée.
Sɨmɨ bɨ Ngére Lomo otoogụ ere e kɨ́ do sogo káṇgá ní, 5fụtụ́ éyị́ ndanɨ́ eyé aka kóo do sogo káṇgá mbá wá gɨ zɨ́a Lomo uku aka kóo bɨ yaá iní idí mu tónó éꞌdị ní wá, ꞌyịmaꞌdí ndaá aka kóo gɨ ro méngị moko do sogo káṇgá kpá wá. 6Tɨ́ lá iní ndịsị aka kóo lá lágaógụ mɨlágaógụ gɨ sɨmɨ káṇgá, zɨ́a ndị́sịné ndíndi káṇgá. 7Née ní, zɨ́ Ngére Lomo ꞌdíꞌbi káṇgá óꞌbó a káa do oꞌdo, zɨ́a lụ́wụ́ trịdrị sɨmɨ a zɨ́a ídíne trịdrị.
8Nda née ní zɨ́ Ngére Lomo líkpí yáká sɨmɨ ngíti bi kɨ́ ịrịné Édene mɨꞌdí gbére, zɨ́a ꞌdíꞌbi oꞌdo née óto wo yáká íri. 9Zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ ṛị́kị́ tụ́ꞌdụ́ bɨlámá kágá e ụ́tụógụyé sɨmɨ yáká née. Yée ga bɨ kɨ́ bɨlámá tosoyé kpá bɨlámáye gɨ ro ánu yée ní. Ngíti géyị kágá e nɨyí ꞌbɨ eyé bo gbre yana yáká née íri, ngíti a ndịsị íꞌbí trịdrị, ngíti a iꞌbí ꞌbɨ ené komokenzị ꞌbɨ ówo bɨlámá ledre kɨ́ bɨsinyí a.
10Ngbuṛu nɨ kóo bo ndịsị kúkú kpụrụ́ gɨ sɨmɨ Édene gɨ ore gɨ ro zɨ́ éyị́ ga bɨ yáká ore ní ndị́sị ngbóróye. Nda go sogo yáká íri zɨ́a rásáne eso. 11Mɨzefị sị́lị́ a ndolonɨ́, “Pịsónị.” Kukú ꞌdịyị roné sɨmɨ káṇgá bɨ kɨ́ ịrịné Avíla bɨ kɨ́ dábu sɨmɨné ní. 12Dábu ga bɨ do bi née ní nɨyí mbá bɨlámáye kɨ́ tutú ga bɨ ṛíṛiṛí ndịsịnɨ́ úgú yée kɨ́ tụ́ꞌdụ́ késị́ ní, nda kɨ́ Abúṛengú ga bɨ kɨ́ bɨlámá ndonyoyé ní. 13Gbre sị́lị́ a ndolonɨ́, “Gịyóna.” Kukú ngiṛigi roné sɨmɨ káṇgá bɨ kɨ́ ịrịné Kụ́sụ ní. 14Ota sị́lị́ a ndolonɨ́, “Tị́gịrị.” Kukú ꞌdịyị ꞌbɨ ené roné mɨꞌdí gbére sɨmɨ káṇgá bɨ kɨ́ ịrịné Asụ́rị ní. Esoyé ndịsịnɨ́ ꞌbɨ eyé ndólo a Efaráta.
15Zɨ́ Ngére Lomo ꞌdíꞌbi oꞌdo née óto wo yáká bɨ Édene née íri zɨ́a ndị́sịné méngị moko sɨmɨ a kpá kɨ́ lúrú bi kacɨ́ a. 16Zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ oꞌdo née kɨ́dí, “Mɨáná kágá ga bɨ yáká née za mbá, ídí ánu yée káa zɨ́ bɨ íli ní, 17tɨ́ lá dụụ́ kágá máa wo bɨ ndịsị íꞌbí komokenzị ꞌbɨ ówo bɨlámá ledre kɨ́ bɨsinyí a ní ndá ánu a wá, gɨ zɨ́a togụ́ ánu go yá, ꞌdíꞌbiógụ umbu go komoyị́.”
18Zɨ́ Ngére Lomo úku ledre kɨ́dí, “Ndaá bɨlámáne zɨ́ oꞌdo ba ndị́sịné ngúcuné wá. Nɨ mɨútúásáne zɨ́ma ótoógụ ꞌyị sáká wo.”
19Nda née ní, zɨ́ Ngére Lomo ꞌdíꞌbi bangá ga bɨ kɨ́ solụ́ ga bɨ kóo otoogụ yée gɨ sɨmɨ káṇgá ní kacɨ́ ṛị́kị́ sị́ do eyé mbá kóꞌdụ́ oꞌdo née zɨ́a ndị́sịné ị́fị́ ịrị doyé.
Tɨ́ lá ịrị bɨ ịfị́ go do éyị́ trịdrị bɨ nɨ bo ní née goó ịrịa. 20Zɨ́ oꞌdo née ị́fị́ ịrị do bangá ga gére mbá, kɨ́ solụ́ e mbá, tɨ́ lá ngíti a bɨ zɨ́a útúásáne sáká oꞌdo née ní ndaá. 21Née ní zɨ́ Ngére Lomo óto oꞌdo née zɨ́a útú ꞌdúꞌduné ṛí. Sɨmɨ bɨ nɨ cịkị sɨmɨ kútú ꞌbí ní, zɨ́ Lomo lálaógụ ngúru cóngó kóꞌdụ́ a, do ꞌdụ́tụlúgu bifúó née kɨ́ esị. 22Cóngó kóꞌdụ́ bɨ Ngére Lomo ꞌdiꞌbiogụ gɨ ro oꞌdo née ní, zɨ́a óꞌbóógụ a káa do kára do íꞌbí wo zɨ́ oꞌdo née.
23Zɨ́ oꞌdo née úku ledre kɨ́dí,
“Ba nda go cụ́ cóngó gɨ dongará cóngóma e,
kpá esị gɨ sɨmɨ esịmá,
mááyí ndólo a ‘Kára,’2:23 Kára: Ndolo ịrịa kára gɨ zɨ́a ꞌdiꞌbiogụnɨ́ wo gɨ sɨmɨ cóngó kóꞌdụ́ma.
gɨ zɨ́a ꞌdiꞌbiogụnɨ́ wo gɨ sɨmɨ cóngó kóꞌdụ́ma.”
24Gɨ zɨ́ kéyị née, oꞌdo nɨ ótoómo ꞌbụné kɨ́ mbágáne zɨ́a ófụ́ kára zɨ́ye ídíye kéne éyị́ kị́éꞌdo.
25Abú oꞌdo née kɨ́ meꞌbené ndịsịnɨ́ kóo ndị́sị eyé ngíṛá yá, komoyé enyị́ ené e wá.
3Kála ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí
1Kámá nɨ kóo mongụ́ ꞌyị lóndó gɨ dongará bangá sinyí ga bɨ Ngére Lomo otoogụ yée ní mbá. Kadra kị́éꞌdo zɨ́a ógụné ndúꞌyú kára kɨ́dí, “Maꞌdíi, Lomo ya ‘Ndásé ánu mɨáná kágá ga bɨ yáká ba mbá wá káa’?”
2Zɨ́ kára née úkulúgu ledre zɨ́ kámá kɨ́dí, “Lomo yaá azé ánu mɨáná kágá ga bɨ yáká ona ba mbá, 3tɨ́ lá dụụ́ kágá máa wo bɨ yana yáká íri née, Lomo yaá ndazé ánu mɨáná a wá, ndazé gbawá óto sị́lị́ze roa káa bɨ azé úyu.”
4Zɨ́ kámá úkulúgu ledre zɨ́ kára née kɨ́dí, “Úyusé esé e wá. 5Lomo owo bú kɨ́dí togụ́ ánusé mɨáná kágá née go yá, komosé nɨ líkpí zɨ́se ówo dongará bɨsinyí ledre kɨ́ bɨlámá ledre, zɨ́se ídíse káa zɨ́ ne Lomo ní.”
6Sɨmɨ bɨ kára née uwú kɨ́dí mɨáná kágá née nɨ bɨlámáne kɨ́ bɨlámá tosoné gɨ ro ánu a, nɨ kpá bɨlámáne gɨ ro íꞌbí komokenzị zɨ́ ꞌyị ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi a ánu a. Zɨ́a íꞌbí ngíti a zɨ́ oꞌdo ꞌbɨ ené bɨ nɨyí kéne ní zɨ́a ánú a. 7Née ní geré zɨ́ komo oꞌdo née kɨ́ meꞌbené líkpíne, zɨ́ye ówo a kɨ́dí yée ndịsịnɨ́ ndị́sị ba ngíṛá. Zɨ́ye ndéréye ꞌdécị tịyị́ ócó a royé.
8Nda sɨmɨ bɨ kadra ꞌbuꞌbú go ní, zɨ́ oꞌdo née kɨ́ meꞌbené úwú gboṛụ Ngére Lomo kɨ́ ógụ yáká ore, zɨ́ye geré ndéréye lóꞌboyé dongará kágá ga bɨ yáká ore ní. 9Zɨ́ Ngére Lomo ndólo ndúꞌyú oꞌdo née kɨ́dí, “Áyí ꞌda?”
10Zɨ́ oꞌdo née úkulúgu ledre kɨ́dí, “Máúwú gáa gboṛụyị́ kɨ́ ogụ, zɨ́ma ndéréma lóꞌbomá gɨ zɨ́ ngịrị gɨ zɨ́a mááyí ngíṛá.”
11Ngére Lomo ya zɨ́a ní, “Ambí uku zɨ́yị ne ya áyí ngíṛá? Ánu mɨáná kágá bɨ máyá ndá ánu a wá ní ánu go?”
12Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Lomo kɨ́dí, “Kára bɨ íꞌbíógụ wo zɨ́ma ba iꞌbí mɨáná kágá née ne zɨ́ma go ánu a.”
13Zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ kára née kɨ́dí, “Éyị́ bɨ méngị kenée née ꞌdi?”
Zɨ́ kára née úkulúgu ledre zɨ́ Ngére Lomo kɨ́dí, “Kámá londo máa ne zɨ́ma ánu a.”
14Née ní zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ kámá kɨ́dí, “Gɨ zɨ́a bɨ méngị éyị́ go kenée ní,
“Taramá nɨ ndéré kacɨ́yị gɨ dongará bangákụlụ́ e kɨ́ bangá súwú e mbá,
áyị́ ndị́sị lála royị́ fú lá mɨlála bi do sɨmɨyị́,
áyí ánu ꞌbɨ eyị́ fú lá ꞌbụrụ
gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ áyí úyu sɨmɨ a ní.
15Mááyí óto báfí
dongaráse kɨ́ kára née,
kpá dongará owụ́ ꞌbɨ eyị́ e kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e,
nɨ ꞌdítí kánya doyị́,
zɨ́yị náná ꞌbɨ eyị́ ṛítí a.”
16Zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ kára kɨ́dí,
“Mááyí íꞌbí ꞌdoꞌdó royị́ sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ árá owụ́,
áyí ndị́sị árá owụ́ e tɨ́ fú kɨ́ éyị́ mɨówo
ꞌbú oꞌdo ꞌbɨ eyị́ nɨ ndị́sị ídí doyị́ kpá fú kɨ́ngaya
Áyí ídí fú lá sị́ sị́lị́ oꞌdo ꞌbɨ eyị́.”
17Gɨ ore, zɨ́ Lomo ị́nyịné úku ledre zɨ́ oꞌdo kɨ́dí, “Gɨ zɨ́a bɨ úwú yị́ eyị́ ledre gɨ tara meꞌbeyị́, zɨ́yị ánu mɨáná kágá bɨ kóo máyá, ‘Ndá ánu a wá ní,’
“Máóto taramá go ro káṇgá gɨ zɨ́ ledre eyị́,
tɨ́ bɨ áyí ndị́sị ní, áyí méngị moko zɨ́yị ꞌdóꞌdóyị mɨꞌdóꞌdó kí áyí fú ndíki éyị́ mɨánu ánu a.
18Gɨ zɨ́ kéyị née ní, káṇgá nɨ ndíkiógụ bɨsinyí kágá ga bɨ kɨ́ kị́nịyé kɨ́ súwú ga bɨ kɨ́ mbụꞌdụyé ní zɨ́yị,
áyí ndị́sị méngị moko royé cụ́ kɨ́ mokoné áyí fú ndíki éyị́ mɨánu gɨ sɨmɨ a.
19Áyí ndị́sị méngị moko kɨ́ bɨsuwu té kí
éyị́ mɨánu nɨ fú ídí zɨ́yị.
Ledre máa née nɨ ndị́sị méngị roné kenée gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ áyí ndáꞌbalúgu royị́ sɨmɨ a sɨmɨ káṇgá
kɨ́ꞌdí bɨ kóo máꞌdíꞌbiógụ yị́ị ní.
Gɨ zɨ́a bɨ ógụ gɨ sɨmɨ káṇgá ní,
sịndị́ kadra nɨ ógụ zɨ́yị ndáꞌbalúgu royị́ ídíyị té káa do káṇgá.”
20Nda née ní, zɨ́ Ádama ị́fị́ ịrị meꞌbené Áwa,3:20 Áwa: Ini ledre gɨ sɨmɨ Áwa kɨ́dí trịdrị. gɨ zɨ́a nɨ ndíkiógụ ꞌyị e mbá ne.
21Zɨ́ Ngére Lomo nda kóo yeme saná káa zɨ́ bongó ní zɨ́ Ádama e kɨ́ Áwa ésị a royé.
Lomo lagaoyó Ádama e kɨ́ Áwa gɨ yáká ené
22Née ní, zɨ́ Ngére Lomo úku ledre kɨ́dí, “Cakaba ní ꞌyị ga ba owonɨ́ dongará bɨlámá ledre kɨ́ bɨsinyí ledre go káa zɨ́ ze ní. Bɨ go kenée ní, ndazé ótoómo yée zɨ́ye ndị́sị ꞌdécị mɨáná kágá bɨ yáká née ndị́sị ánu a do ndị́sịyé fí trịdrị wá.” 23Née ní, zɨ́ Ngére Lomo go ꞌdíꞌbióyó Ádama e kɨ́ meꞌbené gɨ sɨmɨ yáká bɨ sɨmɨ Édene ní, do óto wo zɨ́a ndị́sịné óꞌdo éyị́ gɨ ro éyị́ mɨánu zɨ́ye gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ oꞌbónɨ́ wo gɨ sɨmɨ a ní. 24Zɨ́ Lomo ꞌdíꞌbi maláyika e3:24 Maláyika e: Ndịsịnɨ́ ndólo maláyika e kɨ́ tara Ébere kɨ́dí Kerụbịmị. Nɨyí éyị́ trịdrị e komo ere kɨ́ fúndúye. kɨ́ fúndúye zɨ́a íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ye do óto yée sɨmɨ yáká bɨ Édene ní mɨꞌdí gbére ndị́sị lúrú bi kacɨ́ a. Zɨ́ éyị́ ndị́sị gámáꞌdíkí yáká née gbaá káa zɨ́ mongụ́ maku ndịsị ꞌbɨ́léꞌbe ne ní káa bɨ ꞌyị nɨ ólụ́ íri ꞌdécị mɨáná kágá ꞌbɨ trịdrị née ánu a ke.
4Káyina ufu Ábele
1Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ Ádama ndị́sịyé kɨ́ meꞌbené, zɨ́ meꞌbea ídíne kɨ́ sɨmɨné, zɨ́a áráne owụ́oꞌdo. Zɨ́ Áwa úku ledre kɨ́dí, “Mááyí ị́fị́ ịrịa Káyina4:1 Káyina: Ịrị bɨ Káyina ní ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́ tara Ébere kɨ́dí ndíkiógụ owụ́. gɨ zɨ́a mándíki wo kɨ́ sáká éyị́ bɨ gɨ zɨ́ Ngére Lomo ní.” 2Gɨ do kacɨ́ Káyina, zɨ́a kpá áráne owụ́oꞌdo do ị́fị́ ịrị wo née ꞌbɨ ené Ábele.
Zɨ́ owụ́ ga gére née ngbóróógụyé gbrengárá. Káyina áyí ꞌbɨ eyị́ ꞌyị óꞌdo éyị́, Ábele nɨ ꞌbɨ ené nda ꞌyị ụ́lụ́ kábịṛị́kị e. 3Kadra kị́éꞌdo zɨ́ Káyina ꞌdíꞌbi ngíti géyị éyị́ ga bɨ gɨ yáká ené ní ndéréne kɨ́ye íꞌbí yée zɨ́ Ngére Lomo. 4Tɨ́ lá zɨ́ Ábele óṇgoónzó ꞌduo ndíká ꞌbɨ kábịṛị́kị ené, do ꞌdíꞌbi bɨlámá esị a bɨ kɨ́ sụꞌbụ́ roné ní íꞌbí a káa do mɨkawu zɨ́ Ngére Lomo. Zɨ́ Lomo ídíne kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ zɨ́ Ábele kpá gɨ ro mɨkawu ené bɨ iꞌbí ní, 5tɨ́ lá nda gɨ ro mɨkawu máa bɨ ꞌbɨ Káyina ní, Ngére Lomo ndaá ꞌbɨ ené kóo kɨ́ rokinyi kɨ́e wá. Née ní zɨ́ mɨmbéꞌde Káyina ésị́ne, zɨ́ do komoa ídíne bɨsinyíne.
6Zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Káyina, éyị́ bɨ mɨmbéꞌdeyị́ esị́ gɨ zɨ́a ní ꞌdi? Éyị́ bɨ sínyi do komoyị́ gɨ zɨ́a kenée ní ꞌdi? 7Togụ́ ndị́sị méngị ledre bɨ mɨútúásáne ní, káa bɨ ilinɨ́ yị́ị wá? Tɨ́ lá togụ́ méngị ledre bɨ utúasá wá ní, bɨsinyí ledre nɨ go gbóo kɨ́yị. Ídí tóro ngbúó zɨ́yị rómo komoa.”
8Gɨ ore zɨ́ Káyina úku ledre zɨ́ lúnduné Ábele kɨ́dí, “Nderézé aka lúrú bi yáká.” Nda sɨmɨ bɨ nɨyí go yáká íri ní, zɨ́ Káyina útúne do lúnduné Ábele zɨ́a ócóónzó wo.
9Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ Ngére Lomo ndúꞌyú Káyina kɨ́dí, “Ábele nɨ ꞌda?”
Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Lomo kɨ́dí, “Máówo wá, mááyí nda go ꞌyị lúrú bi kacɨ́ lúndumá maꞌdáa?”
10Zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Méngị bɨsinyí ledre zɨ́ lúnduyị́ kenée gɨ zɨ́ ꞌdi? Máúwú gboṛụ sáma lúnduyị́ go kɨ́ kúkú bi gɨ zɨ́yị. 11Cakaba ní, máóto taramá go kacɨ́yị, káṇgá bɨ ewé sáma lúnduyị́ akpa gɨ do sị́lị́yị ní, utúasá lolụ zɨ́yị ndáꞌbayị́ méngị moko sɨmɨ a wá. 12Tónóne gɨ ona ndéréne ꞌdáꞌdá, abú áyí óꞌdo éyị́, káṇgá utúasá ꞌdíꞌbiógụ éyị́ mɨánu zɨ́yị wá. Éyị́ bɨ kɨ́ ịrịné ꞌbe ní ndaá gɨ royị́ kpá wá, odụ ledre eyị́ nɨ ídí dụụ́ gámá rịị́ ꞌdága do sogo káṇgá ba.”
13Zɨ́ Káyina úkulúgu ledre zɨ́ Ngére Lomo kɨ́dí, “Áko Ngére, ꞌdoꞌdó bɨ óto domá née romo do rokoꞌbụmá go. 14Karaba ní óto máa go zɨ́ma ị́nyịmá gɨ do bi bɨ mándị́sị doa ní, máútúásá lolụ kpá ídí gbóo kɨ́yị wá, zɨ́ma nda ídíma go lá mɨgámáma ꞌdága ní, née go umbumá gɨ zɨ́ ꞌyị e.”
15Tɨ́ lá zɨ́ Ngére Lomo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndaá kenée wá, togụ́ ꞌyị ufu yị́ị, mááyí íꞌbí ꞌdoꞌdó ro ꞌyị née rómo do ꞌbɨ eyị́ ba kɨ́ꞌdí ịnyị doa gbre.” Née ní, zɨ́ Lomo éké tífí ro sɨmɨ komo Káyina gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ówo a mbá káa bɨ nɨyí úfu wo ke. 16Zɨ́ Káyina ị́nyịné gɨ do komo Lomo gɨ sɨmɨ Édene gɨ ore ndéré ndị́sịné sɨmɨ ngíti káṇgá mɨꞌdí gbére kɨ́ ịrịné Nódụ.4:16 Nódụ: Ini ledre gɨ sɨmɨ ịrị bɨ Nódụ ní kɨ́dí gámálící.
Ledre gɨ ro owụ́ ꞌbɨ Káyina e
17Née ní, zɨ́ Káyina e kɨ́ meꞌbené ndíki owụ́oꞌdo zɨ́ye ị́fị́ ịrịa Enóka. Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, Káyina nɨ kóo ndị́sị óꞌbó gara, zɨ́a ị́nyịné ị́fị́ ịrị owụ́ ꞌbɨ ené bɨ Enóka ní do gara máa née. 18Sɨmɨ bɨ Enóka ngboró ní zɨ́a ndíki Iráda, zɨ́ Iráda ndíki ꞌbɨ ené Mazéla, zɨ́ Mazéla ndíki ꞌbɨ ené Matụséla, zɨ́ Matụséla nda ndíki ꞌbɨ ené Laméke.
19Zɨ́ Laméke ngbóróne zɨ́a ꞌdíꞌbi kará e gbre, Áda e kɨ́ Zíla. 20Zɨ́ Áda ndíki owụ́ do ị́fị́ ịrịa Zabála. Zabála nɨ ne bulúndu ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ gámá mɨꞌdaꞌdágá kɨ́ lúrú bi kacɨ́ bangá eyé e sɨmɨ súwú ní. 21Ịrị lúndua nɨ ꞌbɨ ené Zụbála. Zụbála nɨ ne bulúndu ꞌyị ga bɨ ꞌyị ụ́cụ kụꞌdụ́ e kpá ꞌyị ímí káṇgá e ní. 22Zɨ́ Zíla kpá ndíki ꞌbɨ ené owụ́oꞌdo zɨ́a ị́fị́ ịrịa Tụbụ́la Káyina. Bɨ ngboróogụ ní, zɨ́a ídí ꞌbɨ ené ꞌyị ụ́cụ ꞌboro. Ịrị lémịa kóo Náma.
23Kadra kị́éꞌdo zɨ́ Laméke kóo úku ledre zɨ́ meꞌbené ga bɨ gbre ní kɨ́dí,
“Kará ꞌbɨ amá e, úwúsé aka kúrúma kúrú oꞌdo ꞌbɨ esé.
Máúfu kóo ngíti owụ́oꞌdo gɨ zɨ́a oto kóo uṇgú romá. 24Togụ́ Lomo úku kóo kɨ́dí ꞌyị bɨ nɨ óto sị́lị́ne ro Káyina ní, née nɨ ꞌdóꞌdo wo kíꞌdí ịnyị doa gbre. Máa Laméke togụ́ ꞌyị oto sị́lị́ne romá, mááyí ꞌbɨ amá ꞌdóꞌdo wo kíꞌdí cị́ ota doa sokó doa ịnyị doa gbre.”
25Gɨ do kacɨ́ umbu Ábele, zɨ́ Ádama e ndíki ngíti owụ́oꞌdo zɨ́ye ị́fị́ ịrị a Séte.4:25 Séte: Ini ledre gɨ sɨmɨ ịrị bɨ Séte ní kɨ́ tara Ébere kɨ́dí, Lomo iꞌbíne zɨ́ma. Zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Mbófo éyị́, Lomo iꞌbíogụ dobikulú Ábele bɨ kóo lúndua ufu ní go zɨ́ze.” 26Gɨ ore zɨ́ Séte ndíki owụ́oꞌdo, zɨ́ye ị́fị́ ịrị a Enósa.
Née nda go sịndị́ kadra bɨ kóo zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé íni ini zɨ́ Ngére Lomo sɨmɨ a ní.
5Ledre gɨ ro bulúndu bulúndu Ádama e
1Ba ledre ga bɨ kóo gɨ ro Ádama kɨ́ bulúnduné e ní.
Sɨmɨ bɨ kóo Lomo otoogụ ꞌyịmaꞌdí e ní, otoogụ kóo yée cé káa zɨ́ ne ní. 2Otoogụ kóo yée oꞌdo kɨ́ kára, zɨ́a ị́fị́ ịrịyé kɨ́dí, “ꞌYịmaꞌdí e.” Zɨ́a ị́nyịné íꞌbí úndru zɨ́ye.
3Sɨmɨ bɨ kóo sɨmɨbi ꞌbɨ Ádama nɨ go míya kị́éꞌdo doa cị́ kéṛị́ doa sokó (130) ní, zɨ́a kóo ndíkiógụ tosoné owụ́oꞌdo zɨ́a ị́fị́ ịrị owụ́ maꞌdáa Séte. 4Zɨ́ Ádama ndị́sịné gɨ do kacɨ́ bɨ ndikinɨ́ Séte ní, sɨmɨbi míya ịnyị doa ota (800). Zɨ́a kóo kpá ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e. 5Ádama nɨ úyu ní, mengị do sogo káṇgá go sɨmɨbi míya ịnyị doa eso doa cị́ kéṛị́ doa sokó (930).
6Sɨmɨ bɨ kóo sɨmɨbi nɨ do Séte go míya doa ịnyị (105) ní, zɨ́a ndíki Enósa. 7Gɨ do kacɨ́ a née, zɨ́a ndị́sịné sɨmɨbi míya ịnyị doa ota doa ịnyị doa gbre (807). Zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e yaꞌdá e kɨ́ kará e. 8Sɨmɨbi nɨ kóo do Séte mbá míya ịnyị doa eso doa sókó doa gbre (912) zɨ́a kóo úyuné.
9Sɨmɨ bɨ kóo Enósa mengị go sɨmɨbi cị́ eso doa sokó (90) ní, zɨ́a ndíki Kenána. 10Zɨ́ Enósa méngịné gɨ do kacɨ́ Kenána née sɨmɨbi e míya ịnyị doa ota doa sokó doa ịnyị (815). Zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e yaꞌdá e kɨ́ kará e. 11Nɨ nda kóo úyu ní sɨmɨbi nɨ kóo doa go mbá míya ịnyị doa eso doa ịnyị (905).
12Sɨmɨ bɨ Kenána nɨ kóo go kɨ́ sɨmɨbi cị́ ota doa sokó (70) zɨ́a ndíki Malále. 13Gɨ do kacɨ́ Malále zɨ́a méngịné sɨmɨbi e míya ịnyị doa ota doa cị́ gbre (840), zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e. 14Kenána mengị kóo mbá sɨmɨbi míya ịnyị doa eso doa sokó (910), zɨ́a úyuné.
15Malále mengị kóo ꞌbɨ ené sɨmɨbi cị́ ota doa ịnyị (65), zɨ́a ndíki Yéreda. 16Gɨ do kacɨ́ a née, zɨ́ Malále méngịné sɨmɨbi míya ịnyị doa ota doa cị́ kéṛị́ doa sokó (830), zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e. 17Malále mengị kóo mbá sɨmɨbi míya ịnyị doa ota doa cị́ eso doa sokó doa ịnyị (895), zɨ́a úyuné.
18Yéreda mengị kóo mbá sɨmɨbi míya kị́éꞌdo doa cị́ ota doa gbre (162) zɨ́a ndíki Enóka. 19Nda gɨ do kacɨ́ a née, zɨ́a méngịné sɨmɨbi míya ịnyị doa ota (800), zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e. 20Yéreda mengị kóo mbá sɨmɨbi míya ịnyị doa eso doa cị́ ota doa gbre (962), zɨ́a úyuné.
21Enóka mengị kóo mbá sɨmɨbi cị́ ota doa ịnyị (65), zɨ́a ndíki Metụséla. 22Zɨ́a méngịné gɨ do kacɨ́ Metụséla née sɨmɨbi míya ota (300), zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e. Iliofụnɨ́ kóo ledre ꞌbɨ Lomo go. 23Enóka mengị kóo mbá sɨmɨbi míya ota doa cị́ ota doa ịnyị (365). 24Ndị́sị ꞌbɨ Enóka kɨ́ mɨméngị ledre ené nɨ kóo bɨlámáne do komo Lomo. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ Lomo kóo ꞌdíꞌbi wo lá wayí.
25Zɨ́ Metụséla kóo méngịné mbá sɨmɨbi míya kị́éꞌdo doa cị́ eso doa ịnyị doa gbre (187), zɨ́a ndíki Laméke. 26Gɨ do kacɨ́ a née, zɨ́a méngịné sɨmɨbi míya ịnyị doa gbre doa cị́ eso doa gbre (782) zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e. 27Zɨ́a nda kóo úyuné sɨmɨ bɨ mengị kóo go mbá sɨmɨbi míya ịnyị doa eso, doa cị́ ota doa ịnyị doa eso (969) ní.
28Laméke mengị kóo mbá sɨmɨbi míya kị́éꞌdo doa cị́ eso doa gbre (182), zɨ́a ndíki owụ́oꞌdo. 29Zɨ́a ị́fị́ ịrịa Nówa.5:29 Nówa: Ini ledre gɨ sɨmɨ ịrị bɨ Nówa ní kɨ́ tara Ébere kɨ́dí, ꞌdówụ́ro. Zɨ́a úku ledre gɨ roa kɨ́dí, “Ba go owụ́ bɨ nɨ sáká zée gɨ sɨmɨ ꞌdoꞌdó bɨ ndịsịzé ꞌdóꞌdó a kɨ́ méngị moko sɨmɨ káṇgá bɨ Lomo oto tarané kacɨ́ a ní.” 30Zɨ́ Laméke kóo méngịné mbá sɨmɨbi míya ịnyị doa cị́ eso doa sokó doa ịnyị (595) gɨ do kacɨ́ bɨ ndikinɨ́ Nówa ní. Zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e. 31Zɨ́a úyuné sɨmɨ bɨ kóo sɨmɨbi nɨ doa go mbá míya ịnyị doa gbre doa cị́ ota doa sokó doa ịnyị doa gbre (777) ní.
32Sɨmɨ bɨ Nówa mengị go sɨmɨbi míya ịnyị (500) ní, zɨ́a ndíki owụ́ e ota mbá owụ́ yaꞌdá e. Owụ́ maáge kóo Séme, Áma nda kɨ́ Yépeta.
6Mɨlúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e
1Sɨmɨ bɨ ꞌyị e nɨyí nda go étrị do sogo káṇgá kɨ́ngaya ní, zɨ́ yée ndíki tụ́ꞌdụ́ owụ́ kará e, 2zɨ́ owụ́ yaꞌdá e gɨ sɨmɨ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní lurú owụ́ kará ga gére née kɨ́ ꞌbúne gɨ zɨ́ lámá bɨ royé ní. Zɨ́ye ndị́sịyé ꞌdíꞌbi yée káa do kará e. 3Zɨ́ ledre née sínyíne ro Lomo, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Máútúásá lolụ ótoómo ꞌDówụ́ma sɨmɨ ꞌyịmaꞌdí e zɨ́ye ndị́sịyé trịdrịyé za fí ní wá gɨ zɨ́a nɨyí úyu mɨúyu. Odụ sɨmɨbi eyé nɨ ídí dụụ́ míya kị́éꞌdo doa cị́kéṛị́ (120) zɨ́ye úyuyé.”
4Mɨngburoko raga ꞌyị e nɨyí kóo bo do sogo káṇgá sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo owụ́ ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní ndịsịnɨ́ ndiki owụ́ e kɨ́ nyị́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní. Nɨyí kóo ye ꞌyị ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé, ịrịyé ndịsị ówụ́ mɨówụ́ sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní.
5Zɨ́ Lomo lurú mɨngbóró bɨsinyí ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá, mɨméngị ledre eyé kɨ́ mɨsómụ́ ledre eyé nɨ nda yị́ ené go mbá bɨsinyíne kɨ́ngaya kacɨ́ kadra mbá, 6zɨ́ ledre née sínyíne ro Ngére Lomo zɨ́ mɨmbéꞌdea ꞌdécịné gɨ zɨ́a mɨꞌdécị gɨ zɨ́a bɨ otoogụ ꞌyịmaꞌdí e ne do sogo káṇgá ní. 7Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Mááyí úfuóyó ꞌyị ga gére née mbá ꞌdáꞌba. Zɨ́ma kpá úfuóyó bangá e, solụ́ e, kɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi ní mbá ꞌdáꞌba. Mááyí kɨ́ mongụ́ lerị́ zɨ́ma ótoógụ yée” 8Odụ ꞌyị bɨ kóo nɨ bɨlámáne do komo Lomo ní dụụ́ Nówa.
Nówa yeme kuṛúngba
9Ba owụ́ ledre gɨ ro Nówa.
Nówa nɨ kóo mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo, zɨ́ mɨméngị ledre ené ídíne mbá bɨlámáne gɨ dongará ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ kóo sɨmɨ sịndị́ kadra née. 10Nówa maꞌdáa ndiki kóo owụ́ e ota, Séme, Áma kɨ́ Yépeta.
11Nda gɨ ore zɨ́ mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ídí ené nda go bɨsinyíne kɨ́ngaya do komo Lomo, gɨ zɨ́a ambáye nda yị́ ené kóo go lá góo rará. 12Sɨmɨ bɨ Lomo lurú do sogo káṇgá nɨ nda yị́ ené go kenée ní, zɨ́a ówo a kɨ́dí do sogo káṇgá sinyí go gɨ zɨ́a mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e nɨ nda yị́ ené go mbá bɨsinyíne. 13Née ní zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́ Nówa kɨ́dí, “Máyéme romá go gɨ ro zɨ́ma úfuónzó ꞌyịmaꞌdí e za mbá, gɨ zɨ́a do sogo káṇgá sinyíonzó roné go gɨ zɨ́ rará eyé. Káa zɨ́ bɨ go kenée ní, mááyí go ógụ úfuónzó yée kɨ́ éyị́ trịdrị e gɨ do sogo káṇgá za mbá. 14Ídí yéme mongụ́ kuṛúngba zɨ́yị gɨ sɨmɨ kágá bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní. Zɨ́yị ífi ꞌdécị sɨmɨa tụ́ꞌdụ́ káa zɨ́ ifinɨ́ sɨmɨ ꞌdị́cị́ ní, zɨ́yị kúṛúṛu sɨmɨyé mɨkúṛúṛu kɨ́ koꞌdó ꞌdị́cị́ kɨ́ sága mbá. 15Mɨyéme a idí ídí káa, mɨákpa a idí ídí mɨólo komo sịndị́ ꞌyị míya eso cị́ gbre doa sokó (450), mɨáya a idí ídí mɨólo komo sịndị́ ꞌyị cị́ ota doa sokó doa ịnyị (75), mɨóló a nda ꞌbɨ ené mɨólo komo sịndị́ ꞌyị cị́ gbre doa ịnyị (45). 16Ídí ꞌdóro doa káa zɨ́ do ꞌdị́cị́ ní, zɨ́yị ótoómo bifúó dongará doa née kɨ́ gbɨ́gérị a gɨ ro síli. Sɨmɨ kuṛúngba maꞌdáa, idí ídí ota ngíti a ꞌdága, ngíti a yana ngíti a nda ꞌbɨ ené nde. Zɨ́yị óto mbotụ do gboṛụ a. 17Ídí úwú ledre ba bɨlámáne, gɨ zɨ́a mááyí go ógụ kásaógụ mongụ́ iní zɨ́a úcuné do sogo káṇgá mbá, zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e kɨ́ éyị́ trịdrị e úyuyé za mbá ꞌdáꞌba. 18Tɨ́ lá mɨyéme ledre nɨ ídí dongaráze kéyị káa, ídí ꞌdíꞌbi meꞌbeyị́ kɨ́ owụ́ ꞌbɨ eyị́ e kɨ́ meꞌbeyé e zɨ́se ólụ́se sɨmɨ kuṛúngba. 19Ídí ꞌdíꞌbiútú ṛị́kị́ sị́ do éyị́ trịdrị e yaꞌdáye kɨ́ karáye mbá gɨ ro zɨ́se ómosé kéye sɨmɨ kuṛúngba íri gɨ ro zɨ́ye ídíye trịdrị gɨ zɨ́ mongụ́ iní. 20Zɨ́yị kpá ꞌdíꞌbiútú ṛị́kị́ sị́ do solụ́ e, bangá e kɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi ní, yaꞌdáye kɨ́ karáye mbá kpa kɨ́yị sɨmɨ kuṛúngba íri, gɨ ro zɨ́se ómosé ndro kéye. 21Gɨ ore zɨ́yị kpá ꞌdíꞌbi éyị́ mɨánu kacɨ́ sị́ doyé mbá kpa zɨ́yị bándáóto yée gɨ rosé kɨ́ éyị́ trịdrị ga gére née.”
22Zɨ́ Nówa méngị ledre ga gére née tɨ́ za cé káa zɨ́ bɨ Lomo uku zɨ́a ní.
7Mongụ́ iní bɨ ucu ní
1Sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra utúasá go ní, zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ Nówa kɨ́dí, “Nówa, ólụ́sé mu kɨ́ meꞌbeyị́, kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ eyị́ e mbá sɨmɨ kuṛúngba gɨ zɨ́a gɨ dongará ꞌyị ga bɨ sɨmɨ sịndị́ kadra máa ba ní, áyí dụụ́ yị́ị mbigí ꞌyị amá. 2Sɨmɨ bɨ ásé go ólụ́ ní, ídí ꞌdíꞌbi ṛị́kị́ sị́ do bɨlámá bangá e7:2 Bɨlámá bangá e: Bɨlámá bangá nɨyí bangá ga bɨ ndịsịnɨ́ ánu yée kɨ́ ꞌdáná yée káa do éyị́ ꞌdáná zɨ́ Lomo ní. ịnyị doa gbre, yaꞌdáye kɨ́ karáye. Zɨ́yị ꞌdíꞌbi ṛị́kị́ sị́ do bɨsinyí bangá e7:2 Bɨsinyí bangá e: Bɨsinyí bangá nɨyí ꞌbɨ eyé bangá ga bɨ anunɨ́ yée kɨ́ ꞌdáná yée káa do éyị́ ꞌdáná zɨ́ Lomo wá ní. yaꞌdáye kɨ́ karáye. 3Nda gɨ ore zɨ́yị ꞌdíꞌbi ṛị́kị́ sị́ do solụ́ e kpá ịnyị doa gbre, yaꞌdáye kɨ́ karáye, káa bɨ kúfúye nɨ ụ́ngbụ ke. 4Gɨ do kacɨ́ sị́lị́ ịnyị doa gbre mááyí go ógụ kása iní zɨ́a éꞌdịné kɨ́ sị́lị́ cị́ gbre kɨ́ ndụlụ e kɨ́ kadra mbá gɨ ro zɨ́a úfuónzó éyị́ trịdrị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị gbére bɨ máótoógụ yée ní mbá ꞌdáꞌba.”
5Zɨ́ Nówa méngị ledre ga gére née go tɨ́ káa zɨ́ bɨ Ngére Lomo uku zɨ́a ní.
6Sɨmɨ bɨ iní née nɨ kóo ógụ éꞌdị ní, Nówa nɨ kóo go kɨ́ sɨmɨbi míya ịnyị doa kéṛị́ (600). 7Née ní, zɨ́ Nówa ị́nyịyé kɨ́ meꞌbené, kɨ́ wotị́ne e kɨ́ meꞌbeyé e mbá do ólụ́ye sɨmɨ kuṛúngba gɨ ro ómoyé gɨ zɨ́ mongụ́ iní née. 8Zɨ́ bɨlámá bangá kɨ́ bɨsinyí bangá ga bɨ Lomo uku ledreyé zɨ́ Nówa ní, solụ́ e, kɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi ní, 9yaꞌdáye kɨ́ karáye ólụ́ye kɨ́ Nówa e mbá sɨmɨ kuṛúngba káa zɨ́ bɨ Lomo uku zɨ́a ní. 10Gɨ do kacɨ́ sị́lị́ ịnyị doa gbre, zɨ́ mongụ́ iní née ꞌdíꞌbi bi do tónóne éꞌdịné.
11Sɨmɨ sɨmɨbi bɨ sɨmɨbi do Nówa go míya ịnyị doa kéṛị́ (600) ní, sɨmɨ gbre éfé sɨmɨ ꞌdúꞌdu ené sokó doa ịnyị doa gbre, zɨ́ mongụ́ iní ndị́sị lágaógụné gɨ sɨmɨ káṇgá do sogo káṇgá, zɨ́ wo bɨ ndịsị éꞌdị gɨ komo ere ní ndị́sị léfené káa zɨ́ ere likpí go mɨlíkpí ní. 12Zɨ́ iní née éꞌdịné kɨ́ ndụlụ e kɨ́ kadra mbá kɨ́ sị́lị́ cị́ gbre.
13Née kadra bɨ kóo Nówa e kɨ́ meꞌbené kɨ́ wotị́ye ga bɨ ota, Séme, Áma kɨ́ Yépeta kɨ́ meꞌbeyé e mbá olụ́nɨ́ sɨmɨ kuṛúngba ní. 14ꞌDiꞌbiutúnɨ́ kóo bangá súwú e kacɨ́ ṛị́kị́ sị́ doyé, bangákụlụ́ e kacɨ́ ṛị́kị́ sị́ doyé, éyị́ trịdrị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi ní kpá kacɨ́ ṛị́kị́ sị́ doyé, nda kɨ́ solụ́ e kɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ kɨ́ fúndúye ní kacɨ́ ṛị́kị́ sị́ doyé mbá. 15Zɨ́ eyị́ trịdrị ga gére née ógụyé kacɨ́ sị́ doyé e mbá gbre gbre ólụ́ye kɨ́ Nówa e sɨmɨ kuṛúngba. 16Éyị́ trịdrị ga bɨ kóo mbá olụ́nɨ́ sɨmɨ kuṛúngba ní, nɨyí kóo kɨ́ yaꞌdáye kɨ́ karáye káa zɨ́ bɨ kóo Lomo uku zɨ́ Nówa ní. Gɨ ore zɨ́ Ngére Lomo ꞌdụ́tụ mbotụ.
17Zɨ́ iní éꞌdịné kɨ́ sị́lị́ cị́ gbre, do úcuné do sogo káṇgá kɨ́ngaya, zɨ́ mɨúcu iní née ndị́sịné sị́kpị kuṛúngba ndéré kɨ́e ꞌdága gɨ do sogo káṇgá. 18Zɨ́ iní nda úcuné go bɨsinyíne kɨ́ngaya do sogo káṇgá, zɨ́ kuṛúngba ndị́sị élené doa ndéréne ꞌdága.19Nda gɨ ore zɨ́ mɨúcu iní née úcuꞌdụ́tụ do mɨngburoko ngbángbá landa ga bɨ do sogo káṇgá ní mbá. 20Zɨ́a úcutátá roné ꞌdága kɨ́ngaya, zɨ́ mɨngburoko landa ga gére ídíye mbá sị́ iní nde. Zɨ́ iní ídíne ꞌdága gɨ do landa mítiri ịnyị doa gbre. 21Za ṛị́kị́ éyị́ trịdrị e ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị gbére kacɨ́ sị́ doyé mbá, solụ́ e, bangákụlụ́ e, bangá súwú e nda kɨ́ éyị́ trịdrị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi ní kɨ́ ꞌyịmaꞌdí e, úyuónzó royé za mbá. 22Éyị́ ga bɨ kɨ́ ꞌdówụ́ sɨmɨyé bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị gbére ní, zɨ́ye úyuónzó royé za mbá. 23Lomo úfuónzó éyị́ trịdrị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị gbére ní go za mbá, ꞌyịmaꞌdí e, bangá e, solụ́ e, nda kɨ́ éyị́ trịdrị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi ní. Otoomo tɨ́ lá dụụ́ Nówa kɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ nɨyí kéye sɨmɨ kuṛúngba íri ní.
24Zɨ́ iní bɨ ucu née tóroné do sogo káṇgá kɨ́ sị́lị́ míya kị́éꞌdo, cị́ gbre doa sokó.
8Mɨndụ́kụ́ mongụ́ iní
1Tɨ́ lá Lomo somụ́lịgị ledre Nówa kɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ kɨ́e sɨmɨ kuṛúngba ní wá. Zɨ́ Lomo kásaógụ síli zɨ́a ndị́sị ílíne do sogo káṇgá gɨ ro zɨ́ iní bɨ ucu née tónó ndụ́kụ́ne. 2Née ní zɨ́ mɨlága iní bɨ gɨ sɨmɨ káṇgá ótoómo kɨ́ lágaógụné, zɨ́ wo bɨ ndịsị éꞌdị gɨ komo ere ní ndímíne. 3Zɨ́ iní bɨ kóo ucu née, tónó ndụ́kụ́ne ndoo gɨ do sogo káṇgá. Nɨ ndéréógụ sɨmɨ sị́lị́ míya kị́éꞌdo, cị́ gbre doa sokó ní, iní ndụkụ́onzó roné go. 4Nda sɨmɨ ꞌdúꞌdu sokó doa ịnyị doa gbre ꞌbɨ ịnyị doa gbre éfé, zɨ́ kuṛúngba ndéré ndị́sịné do ngíti landa kɨ́ ịrịné Araráta. 5Zɨ́ iní nda ndị́sịné go fú lá ndụ́kụ́ tátá roné nde. Nda go sɨmɨ mɨzefị sị́lị́ ꞌbɨ sokó éfé, zɨ́ do ngíti géyị landa e go ólụ́ógụyé sága.
6Gɨ do kacɨ́ sị́lị́ cị́ gbre, zɨ́ Nówa líkpí bifúó bɨ otoomo ro kuṛúngba ní, 7zɨ́a ị́nyịné kása solụ́ bɨ kɨ́ ịrịné fóro ní, nderé yị́ ené fí, zaá gị zɨ́ iní ndụ́kụ́ónzó roné té kí. 8Gɨ do kacɨ́ a née, zɨ́a kása kị́ṛịkóꞌdo gɨ ro zɨ́a ndéréne lúrú bi togụ́ iní ndụkụ́onzó roné gɨ do káṇgá go yá. 9Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ kị́ṛịkóꞌdo nderéogụ íri ní, bi útú a bi ndaá gɨ zɨ́a iní nɨ aka yị́ ené fú lá bo do sogo káṇgá, zɨ́a ndáꞌbalúgu roné zɨ́ Nówa sɨmɨ kuṛúngba. Zɨ́ Nówa ésịógụ sị́lị́ne do ꞌdíꞌbilúgu wo sɨmɨ kuṛúngba. 10Zɨ́ Nówa ndị́sịné kɨ́ sị́lị́ ịnyị doa gbre, zɨ́a kpá kása ándá kị́ṛịkóꞌdo ndéré lúrú bi. 11Sɨmɨ bɨ kị́ṛịkóꞌdo ndaꞌbaogụ nda kɨ́ tagá ní, nɨ nda go kɨ́ mbílí kágá bɨ olíva ní tarané. Gɨ ore zɨ́ Nówa owo a kɨ́dí iní ndụkụ́ go. 12Zɨ́a ndị́sịné gɨ do kacɨ́ a née kpá sị́lị́ ịnyị doa gbre, zɨ́a kpá kásalúgu kị́ṛịkóꞌdo. Tɨ́ lá ndéré máa bɨ ndéré née ní, ndaꞌbalugu ené lolụ roné zɨ́ Nówa wá.
13Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, sɨmɨbi ꞌbɨ Nówa nɨ kóo go míya ịnyị doa kéṛị́ doa kị́éꞌdo (601). Sɨmɨ mɨzefị ꞌdúꞌdu ꞌbɨ éfé ꞌbɨ sɨmɨbi máa née ní, zɨ́ iní ndụkụ́onzó roné gɨ do sogo káṇgá. Zɨ́ Nówa líkpí do kuṛúngba, nɨ lúrú bi ní, do káṇgá nɨ go gágá. 14Nɨ ndéréógụ bɨ sɨmɨ sị́lị́ cị́ kéṛị́ doa ịnyị doa gbre ꞌbɨ gbre éfé ní, do káṇgá gagá go ngéré.
15Née ní, zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́ Nówa kɨ́dí, 16“Nówa ólụ́ógụsé gɨ sɨmɨ kuṛúngba mu, yị́ị kɨ́ meꞌbeyị́, nda kɨ́ wotị́se e kɨ́ meꞌbeyé e. 17Zɨ́yị ꞌdíꞌbiógụ éyị́ trịdrị ga bɨ kɨ́yị íri ní sága, solụ́ e, bangá e nda éyị́ trịdrị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi ní gɨ ro zɨ́ye étrịlúgu royé do ídíye tụ́ꞌdụ́ do sogo káṇgá.”
18Née ní, zɨ́ Nówa ólụ́ógụyé sága kɨ́ meꞌbené, nda kɨ́ wotị́ne e kɨ́ meꞌbeyé e. 19Zɨ́ bangá e, kɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi ní nda kɨ́ solụ́ ga bɨ kóo kéye sɨmɨ kuṛúngba ní ólụ́ógụyé mbá sága kacɨ́ sị́ doyé e mɨngúngúcua.
Lomo mócụ́ éyị́ gɨ ro do sogo káṇgá
20Née ní, zɨ́ Nówa óꞌbó mbayi zɨ́ Ngére Lomo. Zɨ́a ꞌdíꞌbi ṛị́kị́ sị́ do bɨlámá bangá e kɨ́ solụ́ ga bɨ bɨlámáye ní óṇgoónzó yée do óngbó yée do mbayi née káa do éyị́ ꞌdáná.21Zɨ́ Lomo ídíne kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ ro ꞌdáná éyị́ bɨ Nówa ꞌdaná zɨ́a ní. Zɨ́a ódroné zɨ́ne kɨ́ roné kɨ́dí, “Tónóne karaba ndéréne ꞌdáꞌdá, máóto lolụ taramá kacɨ́ káṇgá gɨ zɨ́ lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e wá. Mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e mbá nɨ yị́ ené bɨsinyíne kú gɨ do owụ́ye, tɨ́ lá máúfuónzó lolụ éyị́ ga bɨ kɨ́ ꞌdówụ́ sɨmɨyé ní káa zɨ́ wo bɨ máméngị ba wá.
22“Tɨ́ káa zɨ́ bɨ do sogo káṇgá nɨ ídí ꞌbɨ ené ní,
sịndị́ kadra ꞌbɨ éyị́ e mbá nɨyí ídí, sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdị́yị́ éyị́ e,
kɨ́ sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdóꞌdụ́ógụ éyị́ e gɨ yáká,
sịndị́ kadra ꞌbɨ drụ́ kɨ́ sịndị́ kadra ꞌbɨ bi mɨị́rị́,
sịndị́ kadra ꞌbɨ lịmị kɨ́ sịndị́ kadra ꞌbɨ ndumu,
nda kɨ́ sịndị́ kadra ꞌbɨ kadra kɨ́ sịndị́ kadra ꞌbɨ ndụlụ.
Éyị́ ga gére née nɨyí ídí kenée za fí.”
9Mɨyéme ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ Nówa
1Gɨ do kacɨ́ née ní, zɨ́ Lomo íꞌbí úndru zɨ́ Nówa e kɨ́ wotị́ne e zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé étrị zɨ́ bulúndusé e ídíye tụ́ꞌdụ́ do sogo káṇgá. 2Bangá e kɨ́ solụ́ e mbá, nda kɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi ní kɨ́ kénzé e, nɨyí ndị́sị éré ngịrịsé mɨéré gɨ zɨ́a máóto yée go sị́ sị́lị́se. 3Éyị́ ga bɨ za mbá ndịsịnɨ́ gámá mɨgámá kɨ́ trịdrị sɨmɨyé ní, máíꞌbí yée go zɨ́se káa do éyị́ mɨánu cé káa zɨ́ bɨ kóo máíꞌbí fụtụ́ éyị́ e zɨ́se ndị́sịsé ánu yée ní.
4“Tɨ́ lá ndásé ánu esị bɨ kɨ́ sáma sɨmɨné ní wá. Máási kɨ́e gɨ zɨ́se gɨ zɨ́a trịdrị bɨ sɨmɨ sáma nɨ aka sɨmɨ a. 5Káa zɨ́ bɨ go kenée née ní, togụ́ ꞌyị ufu ezené ꞌyịmaꞌdí mááyí kpá úfu wo. Kpá kenée bangá bɨ úfu ꞌyịmaꞌdí go ní mááyí kpá úfu a ꞌdáꞌba. 6Lomo otoogụ ꞌyịmaꞌdí cé káa zɨ́ ne ní, gɨ zɨ́ kéyị née ní ꞌyị ufu ꞌyịmaꞌdí, eze a ꞌyịmaꞌdí nɨ úfu wo kpá ne. 7Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ili go zɨ́se étrịsé kɨ́ngaya zɨ́ bulúndusé e ídíye do sogo káṇgá ba za mbá.”
8Née ní zɨ́ Lomo úku ándá ledre zɨ́ Nówa kɨ́ wotị́ne e kɨ́dí, 9“Bɨ ba ní, máóto mɨyéme ledre go gɨ ro zɨ́ma méngị a zɨ́se kɨ́ bulúndusé ga bɨ nɨyí ógụ gɨ do kacɨ́se ní, 10kpá kɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ ólụ́ógụsé kéye gɨ sɨmɨ kuṛúngba, solụ́ e, bangákụlụ́ e, kɨ́ bangá súwú e ní. 11Máóto go káa do mɨyéme ledre zɨ́ze kɨ́se, éyị́ ndaá lolụ íri do úfuónzó éyị́ trịdrị e kɨ́ mɨúcu iní do sogo káṇgá ní wá.”
12Née ní zɨ́ Lomo úku ledre kɨ́dí, “Ba lị́lị mɨyéme ledre bɨ máyéme go gɨ ro zɨ́a ídíne dongaráze kɨ́se kɨ́ éyị́ trịdrị e mbá ní, yée ga bɨ cakaba ba kɨ́ yée ga bɨ nɨyí ídí karanée ní. 13Máóto mɨ́kóṛụ́ amá go komo ere zɨ́a ídíne káa do lị́lị mɨyéme ledre dongaráze kɨ́se kɨ́ do sogo káṇgá mbá. 14Kɨ́ꞌdí bɨ mákása mongụ́ iní go gɨ ro zɨ́a éꞌdịné do sogo káṇgá ní, mɨ́kóṛụ́ nɨ ólụ́ógụ. 15Togụ́ olụ́ogụ go kenée, mááyí geré sómụ́ndíki mɨyéme ledre bɨ máyéme dongaráze kɨ́se kɨ́ éyị́ trịdrị e kacɨ́ sị́ doyé e mbá ní. Iní ucu andá lolụ roné zɨ́a úfuónzó éyị́ trịdrị mbá wá. 16Kɨ́ꞌdí bɨ mɨ́kóṛụ́ ólụ́ógụ go kenée ní, mááyí lúrúndíki a zɨ́ma geré sómụ́ndíki ledre mɨyémeóto ledre bɨ máyéme dongaráze kɨ́se kɨ́ éyị́ trịdrị e do sogo káṇgá mbá ní.”
17Nda gɨ ore zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́ Nówa kɨ́dí, “Ba go lị́lị mɨyéme ledre bɨ máyémeóto dongaráze kɨ́se kɨ́ éyị́ trịdrị e do sogo káṇgá mbá ní.”
Wotị́ Nówa e
18Wotị́ Nówa ga bɨ kóo olụ́ogụnɨ́ kéye gɨ sɨmɨ kuṛúngba ní nɨyí, Séme, Áma kɨ́ Yépeta. Áma nɨ ne ꞌbụ Kanána. 19Wotị́ Nówa ga bɨ ota née, nɨyí ye bulúndu ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá mbá.
20Nówa nɨ ne mɨzefị ꞌyị bɨ kóo tonó óꞌdo yáká do ꞌdị́yị́ kóṛó sɨmɨ a ní. 21Sɨmɨ bɨ Nówa ewé leꞌyị́ kóṛó née ní, zɨ́a kóyóne, zɨ́a útú ꞌdúꞌduné gɨ zɨ́a ngíṛá sị́ kụ́tụ́ kacɨ́ne. 22Zɨ́ Áma ꞌbụ Kanána ólụ́ ndíki ꞌbụyé kɨ́ ꞌdúꞌdu ngíṛá, zɨ́a ólụ́ógụné ndéréne úku a zɨ́ lúnduné e sága. 23Tɨ́ lá zɨ́ Séme kɨ́ Yépeta ꞌdíꞌbi mbílí bongó yáya do goyé zɨ́ye ólụ́ye kɨ́e kɨ́ sogoyé sị́ kụ́tụ́ do lóꞌbụ a do ꞌbụyé kɨ́ ꞌdúꞌdu ngíṛá. Oyóloꞌbónɨ́ komoyé gbụ́ gɨ ꞌdí keṛị́ káa bɨ yée nɨyí lúrú ngíṛá ꞌbụyé.
24Sɨmɨ bɨ leꞌyị́ oṇgó gɨ komo Nówa zɨ́a úwú ledre bɨ wotị́ a Áma mengị zɨ́a ní, 25zɨ́a úku ledre kɨ́dí,
“Máóto taramá go kacɨ́ Kanána, nɨ ídí owụ́kụlụ́
ꞌbɨ lúnduné e. Nɨ ídí ꞌbɨ ené za ꞌdáꞌba kɨ́ngaya.”
26Zɨ́a kpá úku ledre kɨ́dí, “ꞌYị e mbá idínɨ́ íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Ngére Lomo bɨ ndịsị sáká Séme ní.
Zɨ́ Kanána ídí ꞌbɨ ené nda owụ́kụlụ́ ꞌbɨ Séme.
27Mááyí úku ledre zɨ́ Ngére Lomo idí íꞌbí úndru zɨ́ Yépeta, zɨ́a ndíki tụ́ꞌdụ́ owụ́ e,
zɨ́ bulúnduga ndị́sị ndị́sịyé ndro kɨ́ bulúndu Séme e,
zɨ́ Kanána ídí ꞌbɨ ené owụ́kụlụ́ ꞌbɨ Yépeta.”
28Zɨ́ Nówa ndị́sịné gɨ do kacɨ́ mongụ́ iní bɨ kóo ucu ní sɨmɨbi míya ota, cị́ gbre doa sokó (350). 29Nówa mengị kóo mbá sɨmɨbi míya ịnyị doa eso, cị́ gbre doa sokó (950) zɨ́a úyuné.
10Bulúndu Nówa e
1Ba ledre gɨ ro bulúndu Nówa bɨ wotị́ga ga bɨ Séme, Áma kɨ́ Yépeta ndikinɨ́ yée gɨ do kacɨ́ mongụ́ iní bɨ kóo ucu ní.
Owụ́ ꞌbɨ Yépeta e
2Owụ́ ꞌbɨ Yépeta e nɨyí, Goméra, Magága, Midáyi, Yavána, Tụbụ́la, Misáka nda kɨ́ Tirása.
3Zɨ́ owụ́ ꞌbɨ Goméra ídí ꞌbɨ eyé, Asakenéza, Ripháta nda kɨ́ Togaráma.
4Owụ́ ꞌbɨ Yavána, ꞌbɨ eyé, Elísa, Tarasísi, Kịtị́mị, nda kɨ́ Rodanị́mị. 5Ga ba sị́ do bulúndu Yépeta ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị kacɨ́ kóꞌdụ́ mɨkavu e kɨ́ do cúkú e ní. Zɨ́ye ndị́sị óto ꞌbe ꞌbɨ eyé e do bi e mɨngúngúcua do ndị́sị ódroyé sɨmɨ mbigí tara máa ꞌbɨ eyé ní.
Owụ́ ꞌbɨ Áma e
6Owụ́ ꞌbɨ Áma ꞌbɨ eyé kóo, Kụ́sụ, Ízibiti,10:6 Ízibiti: Ngíti ịrị Ízibiti nɨ Miziráma. Pụ́tụ nda kɨ́ Kanána.
7Owụ́ ꞌbɨ Kụ́sụ nda ꞌbɨ eyé, Séba, Avíla, Sábata, Ráma nda kɨ́ Sabatéka. Zɨ́ owụ́ ꞌbɨ Ráma e nda ídí ꞌbɨ eyé Síba e kɨ́ Dedána.
8Ngíti owụ́ ꞌbɨ Kụ́sụ nɨ kóo bo kɨ́ ịrịné Nịmịróda, nɨ kóo ne bɨrará ꞌyị kɨ́ rokoꞌbụné do sogo káṇgá. 9Gɨ zɨ́ sáká éyị́ ꞌbɨ Ngére Lomo zɨ́ Nịmịróda ndị́sịné úfu bangá e kɨ́ngaya. Née sị́ ledre bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ úku ledre gɨ zɨ́a kɨ́dí, “Lomo idí íꞌbí komokenzị zɨ́yị, zɨ́yị ndị́sịyị́ úfu bangá e kɨ́e káa zɨ́ ꞌbɨ Nịmịróda ní.” 10Ga kóo ꞌdesị́ ní, Nịmịróda ndịsị kóo ndị́sị sɨmɨ káṇgá bɨ Sinára ní. Nɨ ne mɨzefị mongụ́ ngére do gara ga bɨ ota, Babelónịya, Eréka, Akáda nda Kalané. 11Nda gɨ ore zɨ́a ị́nyịné ndéréne sɨmɨ káṇgá bɨ kɨ́ ịrịné Asíriya, kɨ́ꞌdí bɨ oꞌbó mɨngburoko gara ga bɨ, Nịnévị, Rebóta Íra, Kála, 12nda kɨ́ Résene bɨ nɨ dongará Nịnévị kɨ́ Kála bɨ nɨ ne mongụ́ gara doyé mbá ní.
13Owụ́ ꞌbɨ Ízibiti nɨyí ꞌbɨ eyé Lịdịyádị, Aníma, Labíti, Nefatụ́ma, 14Petarụ́sa, Kasélụ bɨ ndikiogụnɨ́ kúfú ꞌyị ga bɨ Falasitíni ní, nda kɨ́ Kuréto.
15Owụ́ ꞌbɨ Kanána e nɨyí Sidóna bɨ nɨ ndíká ní kɨ́ Éte. 16Kanána nɨ kpá ne ꞌbụ, Zebụ́sa, Amóra, Girigási, 17Ịvị́ta, Aréka, Sinóyi, 18Avénda, Zemaráda nda kɨ́ Amáta.
Nda gɨ do kacɨ́ a née zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Kanána e áṇgayé 19zɨ́ mama bɨ dongaráye kɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ní tónóne gɨ sɨmɨ Sidóna ndéréógụné gị sɨmɨ Gerári gbóo kɨ́ Gáza, nda mɨꞌdí gbére sɨmɨ Sodóma, Gomóra, Adéma, Zeboyị́ma gbóo kɨ́ Lasa.
20Ga ba owụ́ ꞌbɨ Áma e kɨ́ bulúnduga ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị do bi e kacɨ́ sị́ doyé kɨ́ tara eyé e mɨngúngúcua ní.
Owụ́ ꞌbɨ Séme
21Zɨ́ Séme bɨ mongụ́ lúndua nɨ Yépeta ní kpá ndíki wotị́ne e. Séme nɨ ne bulúndu ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée Ébere e ní mbá. 22Owụ́ ꞌbɨ Séme maꞌdáa nɨyí nda ꞌbɨ eyé Eláma, Asúra, Arɨpakasáda, Lụ́da nda kɨ́ Aráma.
23Owụ́ ꞌbɨ Aráma nɨyí ꞌbɨ eyé, Ụ́zụ, Úla, Getéra nda kɨ́ Mása.
24Arɨpakasáda nɨ ꞌbɨ ené ꞌbụ Séla, zɨ́ Séla nda ídí ꞌbɨ ené ꞌbụ Ébere.
25Ébere ndíki kóo owụ́ e gbre. Ngíti a ịrịa ꞌbɨ ené Pelége10:25 Pelége: Ini ledre gɨ sɨmɨ ịrị bɨ Pelége ní kɨ́ tara Ébere kɨ́dí, “ífi éyị́ e.” gɨ zɨ́a née sịndị́ kadra bɨ ꞌyịmaꞌdí e ífi bayinɨ́ royé do sogo káṇgá ní. Ịrị lúndua ꞌbɨ ené nda Zakatáni.
26Owụ́ ꞌbɨ Zakatáni nɨyí ꞌbɨ eyé, Alemodáda, Sélefa, Azaramavéta, Zéra, 27Adoráma, Uzála, Dikéla, 28Obála, Abimiyéle, Síba, 29Opíra, Avíla nda kɨ́ Zobába. Ga gére née mbá owụ́ ꞌbɨ Zakatáni. 30Káṇgá bɨ kóo ndịsịnɨ́ sɨmɨ a ní tonó gɨ sɨmɨ Mésa ndéréꞌdị́yị roné ꞌdí gbére do bi ekị́ekị́ bɨ gbóo kɨ́ Sefára ní.
31Ga ba owụ́ ꞌbɨ Séme ga bɨ ndịsịnɨ́ ndịsị do bi e kacɨ́ sị́ doyé kɨ́ tara eyé e mɨngúngúcua ní.
32Ga ba sị́ do bulúndu Nówa ga bɨ wotị́ ga ndikinɨ́ yée kacɨ́ do ꞌbe ꞌbɨ eyé e ní. Nɨyí ye ꞌyị ga bɨ ndikiogụnɨ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá gɨ do kacɨ́ mongụ́ iní bɨ kóo ucu ní.
11Lomo ifi bayi tara zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e
1Ga kóo ꞌdesị́ ní, tara nɨ aka yị́ ené kóo do sogo káṇgá dụụ́ kị́éꞌdo zɨ́ ꞌyị e ndị́sị úku dụụ́ tara máa bɨ kị́éꞌdo née. 2Sɨmɨ bɨ ꞌyịmaꞌdí e nɨyí ndị́sị kɨ́ gámálící royé ní, zɨ́ye ndéré ꞌdị́yị royé mɨꞌdí gbére do ógụyé do mongụ́ nyárá bi sɨmɨ Sinára,11:2 Sinára: Ngíti ịrị Sinára nɨ kóo Babelónịya. zɨ́ye ndị́sịyé ore.
3Zɨ́ye úku ledre dengbị́ye kɨ́dí, “Ógụsé mu zɨ́ze ónzó bɨlóko do óngbó a bɨlámáne.” Yemenɨ́ kóo bɨlóko née do bi kacɨ́ tutú zɨ́ mɨceceꞌdị koꞌbó nda ídí ꞌbɨ ené do bi kacɨ́ éyị́ bɨ káa zɨ́ seméndị ní. 4Née ní zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Ógụsé mu, zɨ́ze óꞌbó mongụ́ gara zɨ́ze, kɨ́ mongụ́ ꞌdị́cị́ sɨmɨné mbíwu ꞌdága zɨ́ doa ndéréógụné gị ro ere, gɨ ro zɨ́ ịrịzé ówụ́ne doa káa bɨ azé báyi do sogo káṇgá mbá ke.”
5Tɨ́ lá zɨ́ Ngére Lomo ógụné lúrú mongụ́ gara kɨ́ mongụ́ ꞌdị́cị́ bɨ ꞌyị ga gére nɨyí ndị́sị óꞌbó a née. 6Zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ne kɨ́ roné kɨ́dí, “Káa zɨ́ bɨ ꞌyị ga ba nɨyí go ꞌyị kị́éꞌdo, ndịsịnɨ́ ódro go kpá lá dụụ́ tara bɨ kị́éꞌdo zɨ́ye tónóye go méngị éyị́ káa zɨ́ ba ní, ledre bɨ nɨyí yéme a gɨ ro méngị a ní utúasá rómo yée wá. 7Ógụsé mu zɨ́ze ndéréze gɨ́rágá báyi sɨmɨ tara eyé káa bɨ nɨyí ndị́sị úwú royé dengbị́ye ke.”
8Née ní, zɨ́ Ngére Lomo báyi yée gɨrí do sogo káṇgá mbá, zɨ́ye ótoómo kɨ́ óꞌbó mongụ́ gara bɨ kóo née. 9Née sị́ ledre bɨ ịfị́nɨ́ ịrị bi née kɨ́dí Bábele11:9 Bábele: Ledre ba kɨ́ tara Ébere ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, sínyi sɨmɨ do. ní gɨ zɨ́a née bi bɨ Ngére Lomo gɨragá bayi tara bɨ do sogo káṇgá ba gɨ doa ní. Nda gɨ ore zɨ́ Ngére Lomo báyi yée mɨkékeṛị́a do sogo káṇgá mbá.
Ledre gɨ ro bulúndu Séme e
10Ba ledre gɨ ro bulúndu Séme e.
Sɨmɨbi gbre gɨ do kacɨ́ mongụ́ iní bɨ kóo ucu ní, sɨmɨ bɨ sɨmɨbi ꞌbɨ Séme nɨ go míya (100) ní, zɨ́a ndíki Arɨpakasáda. 11Gɨ do kacɨ́ a née ní, zɨ́ Séme ndị́sịné sɨmɨbi míya ịnyị (500) zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e.
12Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi ꞌbɨ Arɨpakasáda nɨ go cị́ kéṛị́ a doa sokó doa ịnyị (35) ní, zɨ́a ndíki Séla. 13Nda gɨ do kacɨ́ Séla, zɨ́ Arɨpakasáda méngị sɨmɨbi míya eso doa ota (403) zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e.
14Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi nɨ do Séla go cị́ kéṛị́ a doa sokó (30) ní, zɨ́a ndíki Ébere. 15Zɨ́ Séla méngị gɨ do kacɨ́ Ébere née sɨmɨbi míya eso doa ota (403), zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e.
16Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi do Ébere go cị́ kéṛị́ a doa sokó doa eso (34) ní, zɨ́a ndíki Pelége. 17Zɨ́ Ébere méngị gɨ do kacɨ́ Pelége née sɨmɨbi míya eso doa cị́ kéṛị́ a doa sokó (430), zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e.
18Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi do Pelége go cị́ kéṛị́ a doa sokó (30) ní, zɨ́a ndíki Réwu. 19Zɨ́ Pelége méngị gɨ do kacɨ́ Réwu née sɨmɨbi míya gbre doa ịnyị doa eso (209), zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e.
20Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi do Réwu go cị́ kéṛị́ a doa sokó doa gbre (32) ní, zɨ́a ndíki Serụ́ga. 21Zɨ́ Réwu méngị gɨ do kacɨ́ Serụ́ga née sɨmɨbi míya gbre doa ịnyị doa gbre (207), zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e.
22Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi do Serụ́ga go cị́ kéṛị́ a doa sokó (30) ní, zɨ́a ndíki Nówara. 23Zɨ́ Serụ́ga méngị gɨ do kacɨ́ Nówara née sɨmɨbi míya gbre (200), zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e.
24Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi do Nówara go cị́ kéṛị́ a doa ịnyị doa eso (29) ní, zɨ́a ndíki Téra. 25Zɨ́ Nówara méngị gɨ do kacɨ́ Téra née sɨmɨbi míya kị́éꞌdo doa sokó doa ịnyị doa eso (119), zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e.
26Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi do Téra go cị́ ota doa sokó (70) ní, zɨ́a ndíki Abaráma e kɨ́ Nówara nda kɨ́ Árana.
Ledre gɨ ro bulúndu Téra e
27Ba ledre gɨ ro bulúndu Téra e.
Téra ndiki Abaráma e kɨ́ Nówara nda kɨ́ Árana. Zɨ́ Árana ndíki Lóto. 28Sɨmɨ bɨ Téra ꞌbụ Árana nɨ aka kɨ́ komoné ní, zɨ́ Árana úyuné cịkị sɨmɨ Ụ́rụ káṇgá bɨ ndikinɨ́ wo sɨmɨ a sɨmɨ Babelónịya ní. 29Née ní zɨ́ Abaráma e kɨ́ Nówara gbrengárá ꞌdíꞌbi kará e. Ịrị meꞌbe Abaráma ꞌbɨ ené Sárayi, ịrị meꞌbe Nówara nɨ nda ꞌbɨ ené Mílika nyị́ Árana bɨ lémị Íseke ní. 30Bɨ kenée ní Sárayi nɨ yị́ ené mɨkoto ndiki ené owụ́ wá.
31Née ní, zɨ́ Téra ꞌdíꞌbi wotị́ne Abaráma kɨ́ bulúnduné Lóto bɨ wotị́ Árana nda kɨ́ Sárayi meꞌbe wotị́ne Abaráma zɨ́ye ómụ́ye gɨ sɨmɨ Ụ́rụ bɨ sɨmɨ Babelónịya ní ndéréye sɨmɨ káṇgá bɨ Kanána ní. Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ nderéogụnɨ́ sɨmɨ gara bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Arána ní, zɨ́ye ndị́sịyé cịkị ore.
32Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi ꞌbɨ Téra nɨ go míya gbre doa ịnyị (205) ní, zɨ́ Lomo ꞌdíꞌbi ꞌdówụ́ a cịkị sɨmɨ Arána ore.
12Lomo ndolo Abaráma
1Zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ Abaráma kɨ́dí, “Ídí ótoómo káṇgá esé, ꞌyị eyị́ e kɨ́ ꞌbụyị́ e mbá, zɨ́yị ómụ́yị sɨmɨ káṇgá bɨ mááyí ꞌdódo a zɨ́yị ní. 2Mááyí íꞌbí úndru zɨ́yị, zɨ́ma óto bulúnduyị́ e zɨ́ye étrịyé do ídíye káa do mongụ́ sị́ do. Mááyí óto ịrịyị́ zɨ́a ówụ́ne mɨówụ́ zɨ́yị ídíyị ꞌyị bɨ ꞌyị e nɨyí ndị́sị ndíki úndru kpụrụ́ gɨ zɨ́a ní. 3Mááyí íꞌbí úndru zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí óto úndruyị́ ní, ꞌyị bɨ nɨ óto tarané kacɨ́yị ní mááyí kpá óto taramá kacɨ́ a. Nda kpụrụ́ gɨ sɨmɨyị́ mááyí íꞌbí úndru zɨ́ ṛị́kị́ kúfú ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá mbá.”
4Née ní zɨ́ Abaráma ị́nyịné ndéréne tɨ́ káa zɨ́ bɨ Ngére Lomo uku zɨ́a ní. Zɨ́ Lóto útúne do kacɨ́ a. Sɨmɨbi ꞌbɨ Abaráma nɨ kóo cị́ ota doa sokó doa ịnyị (75) sɨmɨ bɨ omụ́ gɨ sɨmɨ Arána ní. 5Zɨ́ Abaráma ómụ́ye kɨ́ meꞌbené Sárayi e kɨ́ Lóto owụ́ ꞌbɨ lúnduné, zɨ́ye ꞌdíꞌbi za éyị́ ga bɨ ꞌbɨ ꞌbe ní mbá, ꞌyị ꞌbɨ moko eyé ga bɨ kóo nɨyí kéye sɨmɨ Arána ore ní mbá zɨ́ye ị́nyịyé ndéréye sɨmɨ káṇgá bɨ Kanána ní. Do ndéréógụyé íri.
6Zɨ́ye ókpóye gɨ sɨmɨ Kanána fú lá mɨókpó do ndéréógụyé sɨmɨ owụ́ gara kɨ́ ịrịné Sekéme, do ndị́sịyé cigí kágá bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Móre. Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ꞌyị ꞌbɨ Kanána e ndịsịnɨ́ kóo ndị́sị ore. 7Née ní zɨ́ Ngére Lomo ꞌdódo roné zɨ́ Abaráma íri zɨ́a úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí íꞌbí káṇgá ba zɨ́ bulúnduyị́ e za fí.” Zɨ́ Abaráma óꞌbó mbayi zɨ́ Ngére Lomo bɨ ꞌdódo roné zɨ́a ní ore.
8Gɨ do kacɨ́ née ní, zɨ́ Abaráma ị́nyịyé ndéréye do bi bɨ ekị́ekị́ bɨ sɨmɨ Bétele mɨꞌdí gbére ní, zɨ́a óto táya ore. Bétele nɨ ꞌbɨ ené mɨꞌdí gólụ Áyi nɨ ꞌbɨ ené mɨꞌdí gbére. Zɨ́a óꞌbó mbayi ore ndị́sị íni ini zɨ́ Ngére Lomo sị́ a. 9Zɨ́ Abaráma e kpá ị́nyịyé gɨ ore ndéré ꞌdị́yị royé mɨꞌdí sɨmɨ Negébe.
Abaráma nderé sɨmɨ Ízibiti
10Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, zɨ́ mongụ́ ꞌbú útúne. Zɨ́ Abaráma ị́nyịyé gɨ ore ndéréye ndị́sịyé cúkuꞌdée sɨmɨ Ízibiti gɨ zɨ́ mongụ́ ꞌbú née. 11Sɨmɨ bɨ nɨ go gbóo gɨ ro ólụ́ sɨmɨ Ízibiti ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ meꞌbené Sárayi kɨ́dí, “Sárayi, Máówo bú lámá nɨ royị́ kɨ́ngaya. 12Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ízibiti nɨyí lúrúndíki yị́ị ní, nɨyí geré úku ledre kɨ́dí, ‘Ba meꞌbené.’ Née ní nɨyí úfu máa do ótoómo yị́ị trịdrị. 13Togụ́ nduꞌyúnɨ́ yị́ị go yá, ídí úku a zɨ́ye kɨ́dí áyí lémịmá, gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé méngị ledremá kɨ́ngaya gɨ royị́, utúasánɨ́ ufu máa wá gɨ zɨ́yị.”
14Sɨmɨ bɨ Abaráma ogụnɨ́ sɨmɨ Ízibiti ní, zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e lúrú Sárayi nɨ kára bɨ kɨ́ lámá roné kɨ́ngaya ní. 15Nda sɨmɨ bɨ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ ngbanga ꞌbɨ mongụ́ ngére Fáro lurúnɨ́ Sárayi nɨ kɨ́ lámá roné kɨ́ngaya ní, zɨ́ye ndéréye úku ledrea zɨ́ mongụ́ ngére, zɨ́ye ógụyé ꞌdíꞌbi wo ndéré kɨ́e ꞌbe ꞌbɨ ngére zɨ́a ndị́sịné íri. 16Gɨ ro ledre Sárayi, zɨ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti ndị́sịné méngị ledre Abaráma kɨ́ngaya, do íꞌbí éyị́ ga bɨ káa zɨ́ kábịṛị́kị e, Ị́tị́ e, dongí e, owụ́kụlụ́ e nda kɨ́ gémele e ní zɨ́a.
17Gɨ zɨ́a bɨ ngére ꞌbɨ Ízibiti ꞌdíꞌbi Sárayi meꞌbe Abaráma ní, zɨ́ Ngére Lomo kása bɨsinyí ndíyá doa kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e mbá. 18Née ní zɨ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti kákasa kacɨ́ Abaráma do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Méngị kéyị zɨ́ma kenée gɨ zɨ́ ꞌdi? Úku kóo zɨ́ma yaá Sárayi nɨ yị́ ené meꞌbeyị́ wá gɨ zɨ́ ꞌdi? 19Éyị́ bɨ úku ledre zɨ́ma gɨ zɨ́a yaá, ‘Sárayi nɨ lémịné’ gɨ zɨ́a ní ꞌdi, bɨ zɨ́ma ꞌdíꞌbi wo káa do kára ní? Bɨ ba ní meꞌbeyị́ nɨ go née. ꞌDíꞌbi wo mu zɨ́se ndérése.” 20Née ní, zɨ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti úku ledre gɨ ro Abaráma e kɨ́ meꞌbené kɨ́dí, idínɨ́ mu ꞌdíꞌbi éyị́ eyé e mbá zɨ́ye ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ Ízibiti gɨ ona ꞌdáꞌba.
13Mɨífi ro ꞌbɨ Abaráma e kɨ́ Lóto
1Gɨ ore zɨ́ Abaráma e kɨ́ meꞌbené ị́nyịyé gɨ sɨmɨ Ízibiti do ꞌdíꞌbi éyị́ eyé e mbá zɨ́ye ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ Negébe. Zɨ́ Lóto ndéréne kéye. 2Abaráma nɨ nda kóo go kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne, bangákụlụ́ e, késị́ e kpá kɨ́ dábu e.
3Gɨ sɨmɨ Negébe zɨ́a ndị́sịné ómụ́ne gɨ do bi e kɨ́rɨ́ née wá kɨ́rɨ́ née zɨ́a ndéréógụné zaá gị sɨmɨ Bétele do bi kuṛú táya ené bɨ kóo ꞌdesị́ dongará Bétele kɨ́ Áyi ní, 4kɨ́ꞌdí bɨ oꞌbó mɨzefị mbayi ní. Zɨ́ Abaráma ndị́sịné íni ini zɨ́ Ngére Lomo ore.
5Lóto bɨ kóo ndịsịnɨ́ gámálící royé kɨ́ Abaráma ní, nɨ nda kpá go kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e do kacɨ́ne, kpá kɨ́ kábịṛị́kị e, kɨ́ ị́tị́ e. 6Tɨ́ lá bi eye lolụ kóo zɨ́ye gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé ndro do bi kị́éꞌdo wá gɨ zɨ́a éyị́ e ofụnɨ́ nda kóo zɨ́ye go bɨ utúasá ótoómo yée zɨ́ye ndị́sịyé mbá do bi kị́éꞌdo wá ní. 7Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌbáꞌbá bangá ga bɨ ꞌbɨ Abaráma kɨ́ yée ga bɨ ꞌbɨ Lóto ní ndị́sịyé ófụ́ye dongaráye gɨ ro bi. Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, ꞌyị ꞌbɨ Kanána e kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Peréze e nɨyí kóo kpá ore.
8Nda née ní zɨ́ Abaráma úku ledre zɨ́ Lóto kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ amá a, ófụ́ nda ógụ dongaráze kéyị wá togụ́ mbú dongará ꞌyị ꞌbáꞌbá bangá eyị́ e kɨ́ ꞌbɨ amá e wá. 9Mongụ́ ị́rịgbére nɨ bɨ kóꞌdụ́yị íri née, ifizé rozé mu. Ídí mu gélé bi bɨ íli ndéré doa ní. Togụ́ ndéré go do anú, mááyí nda ndéré ꞌbɨ amá do ngelị. Togụ́ do ngelị yá, mááyí nda ndéré ꞌbɨ amá do anú.”
10Zɨ́ Lóto lúrú bi keree, zɨ́a lúrúndíki ꞌbululu bɨ kacɨ́ kóꞌdụ́ Yeredéne nɨ kɨ́ iní doné ngárá ndụkụ́ wá ní bɨ nɨ káa zɨ́ yáká ꞌbɨ Ngére Lomo kpá káa zɨ́ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti bɨ mɨꞌdí sɨmɨ Zóra ní. Ledre máa née mengị kóo roné ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ Ngére Lomo kɨ́ óngbó gara ga bɨ Sodóma kɨ́ Gomóra ní. 11Née ní zɨ́ Lóto gélé ꞌbululu bɨ kóꞌdụ́ Yeredéne ní, zɨ́ye ífi royé, zɨ́ Lóto ndéré ndị́sị ꞌbɨ ené mɨꞌdí gbére. 12Nda née ní zɨ́ Abaráma ndị́sị ꞌbɨ ené sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Kanána ore. Zɨ́ Lóto ndéré ndị́sị ꞌbɨ ené dongará gara ga bɨ sɨmɨ kpárá ní, zɨ́a óto táya ené gbóo kɨ́ Sodóma. 13ꞌYị ꞌbɨ Sodóma e nɨyí ꞌyị méngị bɨsinyí ledre e, ndịsịnɨ́ méngị mbá ledre ga bɨ Ngére Lomo ili wá ní.
Abaráma omụ́ sɨmɨ Éborono
14Gɨ do kacɨ́ bɨ Lóto e ifinɨ́ royé kɨ́ Abaráma ní, zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ Abaráma kɨ́dí, “Sị́kpị aka doyị́ do bi bɨ áyí doa née zɨ́yị lúrúꞌdíkí bi cigíyị gbaá. 15Bi bɨ áyí lúrú a née ní, mááyí íꞌbí a zɨ́yị, kɨ́ bulúnduyị́ e za fí. 16Mááyí óto bulúnduyị́ e zɨ́ye étrịyé zɨ́ye ídíye káa zɨ́ ꞌbụrụ ní, gɨ ro togụ́ ꞌyị utúasá go ólo ꞌbụrụ yá, nɨ útúásá ólo bulúnduyị́ e. 17Ị́nyị mu zɨ́yị gámáꞌdíkí bi née gbaá, gɨ zɨ́a mááyí go íꞌbí a mbá zɨ́yị.”
18Gɨ zɨ́ kéyị née ní zɨ́ Abaráma ómụ́ne kɨ́ táya ené ndéré ndị́sịné sɨmɨ gara bɨ ndịsịnɨ́ ndolo a Éborono cigí kágá bɨ kɨ́ ịrịné Mamaré kɨ́ꞌdí bɨ oꞌbó mbayi zɨ́ Ngére Lomo ní.
14Abaráma yomo Lóto
1Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, Amaraféle nɨ kóo mongụ́ ngére ꞌbɨ Sinára, Ariyóka nɨ kóo ꞌbɨ ené ꞌbɨ Elesára, Kedarolaméra nɨ ꞌbɨ ené ꞌbɨ Eláma, zɨ́ Tidála nda ídí ꞌbɨ ené ꞌbɨ Góyịma, 2zɨ́ye ị́nyịyé ndéré útúye kɨ́ okó do ngére e ịnyị. Ngére maáge nɨyí Béra ngére ꞌbɨ Sodóma, Bịrása ngére ꞌbɨ Gomóra, Sinába ngére ꞌbɨ Adéma, Semebére ngére ꞌbɨ Zeboyị́ma, nda kɨ́ ngére ꞌbɨ Béla bɨ nɨ Zóra ní. 3Zɨ́ ngére ga bɨ ịnyị née yóko royé kɨ́ asikíri eyé e mbá sɨmɨ ꞌbululu bɨ kɨ́ ịrịné Sịdị́mị bɨ gbóo kɨ́ mɨkavu bɨ éyị́ trịdrị ndanɨ́ sɨmɨ a wá ní. 4Ngére ga bɨ ịnyị née nɨyí kóo mbá sị́ sị́lị́ Kedarolaméra kɨ́ sɨmɨbi sokó doa gbre, tɨ́ lá nda sɨmɨ sokó doa ota sɨmɨbi zɨ́ye óyólóꞌbó royé ị́cị́ okó roa.
5Nda sɨmɨ sokó doa eso sɨmɨbi, zɨ́ Kedarolaméra kɨ́ ngére ga bɨ ilinɨ́ aka fú ledre ené ní, ị́nyịyé kɨ́ asikíri eyé e ndéré útúye kɨ́ okó do ꞌyị ꞌbɨ Réfa e ga bɨ sɨmɨ Aseteróta Karána ní do rómo komoyé cụ́, zɨ́ye rómo komo ꞌyị ga bɨ Zụ́zụ bɨ sɨmɨ Áma kpá cụ́, do ókpóye rómo komo ꞌyị ꞌbɨ Émị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị sɨmɨ ꞌbululu bɨ Kiriyatámi kpá cụ́, 6zɨ́ye tátáye ro ꞌyị ꞌbɨ Órị e ga bɨ ndịsịnɨ́ ndịsị do bi ekị́ekị́ bɨ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Seyíra ní, do ógó ngíti géyị ndéré kɨ́ye mɨꞌdí sɨmɨ Eliparána sɨmɨ súwú. 7Née ní zɨ́ye ndáꞌbalúgu royé ꞌdáꞌba do ndéréógụyé sɨmɨ gara bɨ Misapáta sɨmɨ Kadése ní. Zɨ́ye ꞌdíꞌbi za káṇgá ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ Amalékị e kɨ́ ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ Amóra e ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị sɨmɨ Azazóna Tamára ní mbá.
8Nda gɨ ore zɨ́ ngére ꞌbɨ Sodóma, kɨ́ ꞌbɨ Gomóra, kɨ́ ꞌbɨ Adéma, kɨ́ ꞌbɨ Zeboyị́ma, nda kɨ́ ngére ꞌbɨ Béla bɨ Zóra ní, zɨ́ye ndéréye yóko royé mbá sɨmɨ ꞌbululu sịdị́mị yéme royé gɨ ro okó, 9kɨ́ Kedarolaméra ngére ꞌbɨ Eláma, kɨ́ Tidála ngére ꞌbɨ Góyịma, kɨ́ Amaraféle ngére ꞌbɨ Sinára, nda kɨ́ Ariyóka ngére ꞌbɨ Elesára. Zɨ́ ngére ga bɨ eso née ị́cị́ okó kɨ́ ngére ga bɨ ịnyị ní. 10Sɨmɨ sịndị́ kadra née ní ꞌBululu Sịdị́mị nɨ kóo kɨ́ mɨngburoko gu e kɨ́ mɨceceꞌdị koꞌbó sɨmɨné. Nda sɨmɨ bɨ ngére ꞌbɨ Sodóma kɨ́ ꞌbɨ Gomóra ngásá bayinɨ́ royé gɨ zɨ́ okó ní, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e útúye sɨmɨ mɨngburoko gu ga gére née zɨ́ ngíti géyị ngásá ꞌbɨ eyé do bi ga bɨ ekị́ekị́ ní. 11Zɨ́ ngére ga bɨ eso née kókụ́ éyị́ ga bɨ kacɨ́ ngére ꞌbɨ Sodóma kɨ́ Gomóra ní kɨ́ éyị́ mɨánu mbá Yóó ndéréye kɨ́e. 12Zɨ́ye kpá ꞌdíꞌbi Lóto owụ́ ꞌbɨ lúndu Abaráma, bɨ ndịsị ndị́sị sɨmɨ Sodóma ní kɨ́ eyị́ ené e mbá ókpóye kɨ́ye.
13Nda gɨ ore zɨ́ ngúru ꞌyị bɨ omo gɨ dongaráye ní ị́nyịné ndéréne úku ledre Lóto zɨ́ Abaráma bɨ Ébere ní. Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née kụ́tụ́ ꞌbɨ Abaráma nɨ kóo gbóo kɨ́ mongụ́ kágá ꞌbɨ Mamaré ꞌyị ꞌbɨ Amóra e ní. Mamaré e kɨ́ lúnduné Esekólo kɨ́ Anéra nɨyí kóo ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ ledre ꞌbɨ Abaráma ní. 14Sɨmɨ bɨ Abaráma uwú kɨ́dí ꞌdiꞌbinɨ́ owụ́ ꞌbɨ lúnduné go sɨmɨ okó ní, zɨ́a ị́nyịné yóko asikíri e ga bɨ gɨ sị́ sịndị́ne ní míya ota doa sokó doa ịnyị doa ota (318) zɨ́ye lódụ́ yée gị sɨmɨ ngíti mongụ́ gara kɨ́ ịrịné Dána. 15Kɨ́ ndụlụ a née zɨ́a ífi sɨmɨ asikíri ga gére née do óto yée ị́cị́ okó kɨ́ ngére ga gére née do ésị ngásá sɨmɨ sịndị́ye zɨ́ye lódụ́ yée gị sɨmɨ Óba bɨ gɨ ꞌdí do ngelị gɨ sɨmɨ Damásika ní. 16Zɨ́ Abaráma ngákalúgu éyị́ ga bɨ kóo ngakanɨ́ yée ní, do kpá ngákalúgu Lóto owụ́ ꞌbɨ lúnduné kɨ́ éyị́ ené e ga bɨ kóo ꞌdiꞌbinɨ́ yée ní ndro kɨ́ kará e kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ yée ní mbá.
Malekesédeke iꞌbí úndru zɨ́ Abaráma
17Sɨmɨ bɨ Abaráma e nɨyí go ndáꞌbaógụ gɨ do kacɨ́ bɨ romo komo ngére Kedarolaméra kɨ́ lafúga ngére e ní, zɨ́ ngére ꞌbɨ Sodóma ị́nyịné ndéré ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sụmụ sɨmɨ ꞌbululu bɨ Sáve (bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo a ꞌBululu Ngére) ní.
18Zɨ́ Malekesédeke bɨ nɨ ngére ꞌbɨ Salímu kpá ꞌyị ꞌdáná éyị́14:18 ꞌYị ꞌdáná éyị́: ꞌYị ꞌdáná éyị́ nɨ ꞌyị bɨ ndịsị óṇgoónzo bangá káa do éyị́ ꞌdáná zɨ́ Lomo ní. zɨ́ Lomo bɨ rokoꞌbụ a ofụ go ní, ꞌdíꞌbi éyị́ mɨánu kɨ́ leꞌyị́ e íꞌbí yée zɨ́ Abaráma kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndaꞌbaogụ kéye née ní. 19Zɨ́a ꞌdíꞌbi sị́lị́ Abaráma, zɨ́a úku ledre kɨ́dí,
“Lomo bɨ rokoꞌbụa ofụ go ní,
bɨ otoogụ ere kɨ́ do sogo káṇgá ní, idí ídí kɨ́yị.
20ꞌYịmaꞌdí e idínɨ́ íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo bɨ rokoꞌbụ a ofụ go ní,
gɨ zɨ́a iꞌbí rokoꞌbụ zɨ́yị ne zɨ́yị rómo komo ezeokóyị e kɨ́e.”
Zɨ́ Abaráma ꞌdíꞌbi tákpásị́lị́ kị́éꞌdo gɨ sɨmɨ sokó14:20 Kị́éꞌdo gɨ sɨmɨ sokó: Togụ́ Abarayáma ngaka éyị́ sokó gɨ sɨmɨ okó, née ní iꞌbí kóo kémbị́ éyị́ ga gére née go zɨ́ Malekesédeke. ꞌbɨ éyị́ ga bɨ ngakanɨ́ yée gɨ sɨmɨ okó ní íꞌbí yée zɨ́a.
21Nda gɨ ore zɨ́ ngére ꞌbɨ Sodóma úku ledre zɨ́ Abaráma kɨ́dí, “Ídí íꞌbílúgu ꞌyị amá e zɨ́ma, zɨ́yị ꞌdíꞌbi ꞌbɨ eyị́ éyị́ ga bɨ ngakanɨ́ yée née.”
22Zɨ́ Abaráma úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Málólóbụ́ go zɨ́ma sị́kpị sị́lị́ma zɨ́ Ngére Lomo bɨ rokoꞌbụ a ofụ go ní, bɨ nɨ ne ꞌyị bɨ otoogụ ere e kɨ́ do sogo káṇgá ní kɨ́dí, 23máútúásá amá ṇgúṇgu a zɨ́ma ꞌdíꞌbi éyị́ gɨ zɨ́yị wá, abú mongụ́ éyị́ togụ́ mbú owụ́ a, káa bɨ áyí óyólóꞌbó tarayị́ kɨ́lóndó yá, ‘Máíꞌbí tụ́ꞌdụ́ éyị́ ga bɨ zɨ́ Abaráma née máa.’ 24Éyị́ bɨ máꞌdíꞌbi go ní, tɨ́ lá dụụ́ éyị́ mɨánu bɨ ꞌyị e amá e anunɨ́ ní. Ídí íꞌbí éyị́ e zɨ́ Anéra, Esekólo kɨ́ Mamaré e gɨ zɨ́a née ꞌyị ga bɨ nderézé kéye ní.”
15Mɨyéme ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ Abaráma
1Gɨ do kacɨ́ a née ní, zɨ́ Ngére Lomo ógụné do Abaráma sɨmɨ ꞌduru do úku ledre zɨ́a kɨ́dí,
“Ndá éré ngịrị wá Abaráma,
Mááyí ndị́sị lúrú bi kacɨ́yị máa,
Mááyí kpá íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́yị kɨ́ngaya.”
2Tɨ́ lá Abaráma ya zɨ́a ní, “Áko Ngére Lomo áyí ꞌyị ꞌbɨ rokoꞌbụ, áyí íꞌbí zɨ́ma bɨ káa ꞌdi bɨ ngárá owụ́ ꞌbɨ amá ndaá ní. ꞌYị bɨ nɨ ꞌdíꞌbi éyị́ sị́lị́ma ga gére née ba Iliyázara bɨ gɨ sɨmɨ Damásika ní tée?” 3Zɨ́ Abaráma kpá úku ledre kɨ́dí, “Ngárá íꞌbí owụ́ e zɨ́ma wá ní, bɨ kenée ní Iliyázara ꞌyị ꞌbɨ moko amá nɨ ꞌdíꞌbi éyị́ sị́lị́ma ga gére née ne.”
4Zɨ́ Ngére Lomo úkulúgu ledre zɨ́ Abaráma kɨ́dí, “Oꞌdo née ꞌdiꞌbi ené éyị́ sị́lị́yị ne wá. Mbigí owụ́ bɨ gɨ sɨmɨyị́ ní, nɨ ꞌdíꞌbi eyị́ sị́lị́yị ga gére née ne.” 5Zɨ́ Ngére Lomo ndóloógụ wo sága úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Lúrú aka bi ꞌdága komo ere zɨ́yị ólo kele ga gére ní, togụ́ áyí útúásá óloónzó yée yá. Bulúnduyị́ e nɨyí karanée ídí kpá tụ́ꞌdụ́ kenée.”
6Zɨ́ Abaráma ṇgúṇgu ledre bɨ Ngére Lomo uku zɨ́a ní, zɨ́a útúásáne kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené.
7Zɨ́ Ngére Lomo kpá úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Abaráma, Mááyí máa Ngére bɨ ꞌdiꞌbiogụ yị́ị gɨ sɨmɨ Ụ́rụ gara bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Babelónịya ní, gɨ ro íꞌbí káṇgá ba zɨ́yị káa do ꞌbɨ eyị́.”
8Zɨ́ Abaráma ndúꞌyúlúgu wo kɨ́dí, “Áko Ngére Lomo rokoꞌbụyị́ ofụ go, ꞌbe tɨ́ kenée ní, sara mááyí ówo a bɨ kɨ́dí káṇgá née nɨ tɨ́ ídí ꞌbɨ amá maꞌdíi ní lárá a káa be ꞌdi?”
9Ngére Lomo ya zɨ́a ní, “Ídí ndéréógụ kɨ́ dụ́rụ́ ị́tị́ kɨ́ dụ́rụ́ ína, nda kɨ́ yaꞌdá kábịṛị́kị bɨ sɨmɨbi eyé nɨ aka za mbá ota ní, zɨ́yị ꞌdíꞌbiútú kị́ṛịkóꞌdo kɨ́ amámu gɨrí kpa.”
10Zɨ́ Abaráma ógụné kɨ́ éyị́ ga gére née tɨ́ kenée zɨ́ Lomo. Zɨ́a óṇgoꞌdécị sɨmɨyé mbá gbre gbre. Zɨ́a ndáꞌba ótolúgu yée do bi kị́éꞌdo. Tɨ́ lá zɨ́a ótoómo solụ́ ga gére née kenée oṇgoꞌdecị sɨmɨyé wá. 11Nda sɨmɨ bɨ solụ́ ga bɨ ndịsịnɨ́ ánu esị ogụnɨ́ gɨ ro ánu esị ga gére ní, zɨ́ Abaráma ndị́sịné ógóóyó yée ꞌdáꞌba.
12Sɨmɨ bɨ kadra nɨ go ndéré útú ní, zɨ́ Abaráma útúne ṛí ꞌdúꞌduné. Zɨ́ mongụ́ bɨsinyí mụtụlụrụ bɨ kɨ́ ngịrịné ní ídíne cigí a gbaá. 13Née ní zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Abaráma, ídí ówo a kɨ́dí bulúnduyị́ e nɨyí karanée ídí káa do owụ́kụlụ́ e sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ ngíti géyị ꞌyị e. Zɨ́ mị́ngị́ káṇgá máa ga gére née ndị́sịyé ꞌdóꞌdo yée kɨ́ sɨmɨbi e míya eso. 14Tɨ́ lá mááyí íꞌbí mongụ́ ꞌdoꞌdó ro mị́ngị́ káṇgá máa ga gére née bɨ nɨyí óto bulúnduyị́ e káa do owụ́kụlụ́ e née ní kɨ́ngaya. Nda gɨ do kacɨ́ a née, bulúnduyị́ ga gére née nɨyí ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ ꞌyị ga gére kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ye. 15Nda gɨ royị́, áyí lúꞌbú mɨlúꞌbú do sogo káṇgá zɨ́yị ngókoyị́ góꞌdo góꞌdo kí, áyí fú úyu do nda óto yị́ị gu. 16Bulúnduyị́ e nɨyí ndáꞌbaógụ ándá royé gɨ ꞌdáa ona gɨ do kacɨ́ bɨ ndiki andánɨ́ yée go kɨ́ꞌdí eso ní, gɨ zɨ́a lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ Amóra e utúasá aka bɨ gɨ ro zɨ́ma ꞌdóꞌdo yée ní wá.”
17Sɨmɨ bɨ kadra utúonzó roné ní, zɨ́ bi nda go ụ́lụ́ne, zɨ́ Abaráma lúrúndíki sɨ́ṛéṛé kɨ́ phoꞌdụ sɨmɨné kɨ́ mɨụ́ndụ phoꞌdụ. Zɨ́ phoꞌdụ ga gére née ndị́sị ókpóye kpụrụ́ gɨ dongará esị ga bɨ bi née. 18Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née, zɨ́ Ngére Lomo yéme ledre kɨ́ Abaráma kɨ́dí, “Máíꞌbí káṇgá ba go zɨ́ bulúnduyị́ e tónóne gɨ ro ngbuṛu ꞌbɨ Ízibiti ndéréógụné gị ro ngbuṛu bɨ Efaráta ní, 19bɨ nɨ káṇgá ꞌbɨ kúfú ꞌyị ga bɨ Kéna, Kenéze, Kadamóno, 20Éte, Peréze, Réfa, 21Amóra, Kanána, Girigási nda kɨ́ Zebụ́sa ní.”
16Ledre gɨ ro Agára e kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené Isɨméle
1Sárayi meꞌbe Abaráma ndiki ené kóo owụ́ wá. Tɨ́ lá owụ́kụlụ́ ené nɨ kóo bo nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti kɨ́ ịrịné Agára, 2gɨ zɨ́ kéyị née ní zɨ́ Sárayi úku ledre zɨ́ Abaráma kɨ́dí, “Bɨ ngárá Ngére Lomo iꞌbí owụ́ zɨ́ma wá ní, ídí mu ṇgúṇgu ledre owụ́kụlụ́ amá née zɨ́se ndị́sịsé kéne káa do kára kɨ́ oꞌdo, éyị́ née kenée nɨ ndíki owụ́ e zɨ́ze.”
Zɨ́ Abaráma ṇgúṇgu ledre bɨ Sárayi uku zɨ́a née. 3Née ní gɨ do kacɨ́ bɨ Abaráma ndịsị sɨmɨ Kanána kɨ́ sɨmɨbi sokó ní, zɨ́ Sárayi íꞌbí owụ́kụlụ́ ené Agára bɨ nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti ní zɨ́ Abaráma káa do kará. 4Zɨ́ Abaráma ndị́sịné kɨ́ Agára káa do kára, zɨ́ Agára go ídíne kɨ́ sɨmɨné.
Sɨmɨ bɨ Agára lurú kɨ́dí née nɨ go kɨ́ sɨmɨné ní, zɨ́a tónóne nda ndị́sị lúrúcáyi Sárayi mɨlúrúcáyi. 5Née zɨ́ Sárayi uku ledre zɨ́ Abaráma kɨ́dí, “Bɨsinyí ledre bɨ mááyí ndị́sị ꞌdóꞌdó gɨ zɨ́a ba ngị́rị́ a idí ídí doyị́. Máíꞌbí owụ́kára bɨ owụ́kụlụ́ amá ní zɨ́a ꞌdúꞌduné sogoyị́, bɨ ba ní lurú nda roné nɨ go kɨ́ sɨmɨné ní, zɨ́a ndị́sịné úku cáyi máa. Ngére Lomo idí ꞌdécị ngbanga ne dongaráze kéyị.”
6Abaráma ya zɨ́a ní, “Ledre bɨ gɨ ro owụ́kụlụ́ eyị́ ní nɨ do sị́lị́yị. Éyị́ bɨ íli méngị a kɨ́e ní áyí méngị a káa zɨ́ bɨ íli ní.” Gɨ zɨ́ ledre née ní zɨ́ Sárayi tónóne méngị Agára bɨsinyíne, zɨ́ Agára ngásáóyó roné gɨ ꞌbe.
7Zɨ́ maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo16:7 Maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo: Maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo, nɨ Ngére Lomo. Ólo Dosị́ éyị́ e 16:13. ndíki Agára do ꞌdawú sɨmɨ súwú, ꞌdawú máa née nɨ do mɨsiꞌdi bɨ ndéré ꞌdịyị roné do bi bɨ Sụ́rụ ní. 8Zɨ́a ndólo wo kɨ́dí, “Agára, owụ́kụlụ́ ꞌbɨ Sárayi, ógụ gɨ ꞌda? Sara áyí ndéré ꞌda?”
Agára ya zɨ́a ní, “Mángásáóyó romá gɨ zɨ́ mongụ́ ꞌyị amá Sárayi.”
9Zɨ́ maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndáꞌbalúgu royị́ mu zɨ́ mongụ́ ꞌyị eyị́ ꞌbe zɨ́yị ndị́sịyị́ úwú ledre ené.” 10Gɨ ore zɨ́ maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo kpá úku ngíti ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí óto bulúnduyị́ e zɨ́ye étrịyé do ídíye tụ́ꞌdụ́ ꞌyị bɨ nɨ óloónzó yée ní ndaá.”
11Zɨ́ maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo úku ledre zɨ́a kɨ́dí,
“Bɨ ba ní áyí go kɨ́ sɨmɨyị́,
áyí áráógụ a owụ́oꞌdo
zɨ́yị ị́fị́ ịrị a Isɨméle.16:11 Isɨméle: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, Lomo uwú ledre bú.
Ledre gɨ sɨmɨa kɨ́dí, ‘Ngére Lomo uwú ini eyị́ bɨ gɨ zɨ́ ꞌdoꞌdó ní go.’
12Owụ́ máa née nɨ ídí káa zɨ́ bangá rará ní dongará ꞌyịmaꞌdí e,
nɨ ídí ꞌyị méngị okó kɨ́ ꞌyị e mbá,
gɨ zɨ́ kéyị née ní zɨ́ ꞌyị e ídíye kpá mbá okó roa,
nɨ ndị́sị ꞌbɨ ené fú lá ngúcuné
abú gba kɨ́ lúnduné e.”
13Née ní zɨ́ Agára ị́fị́ ịrị do Ngére Lomo bɨ odro zɨ́ne ní kɨ́dí, “Lomo bɨ lurú máa ní, bɨ ba ní málúrú wo bɨ lurú máa ní go cụ́ kɨ́ komomá.” 14Née sị́ ledre bɨ ndịsịnɨ́ ndólo ꞌdawú née gɨ zɨ́a kɨ́dí, Béralayiróyi16:14 Béralayiróyi: Béralayiróyi ini ledre gɨ sɨmɨ a yaá ꞌdawú ꞌbɨ Lomo bɨ nɨ trịdrịné bɨ lurú bi kacɨ́ma ní. bɨ ini ledre gɨ sɨmɨ a yaá ꞌdawú ꞌbɨ Lomo bɨ lurú máa ní. ꞌDawú née nɨ karaba fú lá bo dongará ị́rịgbére ga bɨ Kadése e kɨ́ Berede ní.
15Née ní zɨ́ Agára ndíki owụ́oꞌdo zɨ́ Abaráma, do ị́fị́ ịrị a Isɨméle. 16Agára nɨ ndíki Isɨméle zɨ́ Abaráma ní, sɨmɨbi ꞌbɨ Abaráma nɨ kóo go cị́ eso doa ịnyị doa kéṛị́ (86).
17Mɨyéme ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ Abaráma gɨ ro útú ngbuṛu
1Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi ꞌbɨ Abaráma nɨ go cị́ eso doa sokó doa ịnyị doa eso (99) ní, zɨ́ Ngére Lomo ꞌdódo roné do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí Lomo bɨ ꞌyị rokoꞌbụ ní, ídí óto úndrumá zɨ́yị ndị́sịyị́ méngị fú lá ledre bɨ mɨútúásáne ní. 2Mááyí yéme ledre dongaráze kéyị, zɨ́ma óto bulúnduyị́ e zɨ́ye étrịyé tụ́ꞌdụ́.”
3Geré zɨ́ Abaráma útú lóꞌbụ komoné bi, zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, 4“Ba go mɨyéme ledre bɨ máyéme zɨ́yị ní. Áyí ídí bulúndu tụ́ꞌdụ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e. 5Tónóne karaba ndéréne ꞌdáꞌdá, ịrịyị́ ndaá lolụ Abaráma wá ịrịyị́ nda go Abarayáma.17:5 Abarayáma: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí ꞌbụ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e. Gɨ zɨ́a máóto yị́ị go káa do bulúndu tụ́ꞌdụ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e. 6Mááyí óto bulúnduyị́ e zɨ́ye étrịyé tụ́ꞌdụ́. Mááyí ótoógụ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e gɨ sɨmɨyị́, zɨ́ mɨngburoko ngére e ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨyị́. 7Mááyí óto mɨyéme ledre amá dongaráze kéyị kpá kɨ́ bulúnduyị́ ga bɨ karanée nɨyí ógụ gɨ do kacɨ́yị zɨ́a ídíne za fí. Zɨ́ma ídíma Lomo bɨ ásé ndị́sị óto úndrua kɨ́ bulúnduyị́ e ga bɨ nɨyí ógụ gɨ do kacɨ́yị ní. 8Káṇgá ꞌbɨ Kanána bɨ áyí sɨmɨ a ꞌyị lóṇgó ba ní, mááyí íꞌbí a zɨ́se kɨ́ bulúnduyị́ ga bɨ nɨyí ógụ gɨ do kacɨ́yị ní za fí, zɨ́ma ídíma Lomo bɨ nɨyí ndị́sị óto úndrua ní.”
9Née ní zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, “Nɨ mɨútúásáne zɨ́yị bándá mɨyéme ledre bɨ dongaráze kéyị kpá kɨ́ bulúnduyị́ ga bɨ nɨyí ógụ gɨ do kacɨ́yị ní bɨlámáne. 10Ba go mɨyéme ledre amá bɨ dongaráze kéyị kpá kɨ́ bulúnduyị́ ga bɨ nɨyí ógụ gɨ do kacɨ́yị ní. Mɨyéme ledre ba ili zɨ́se bándá a, yaꞌdá ga bɨ tara mbotụ esé ní mbá, idínɨ́ útú ngbuṛu. 11Ídísé útú ngbuṛu gɨ ro zɨ́a ꞌdódo lị́lị mɨyéme ledre bɨ dongaráze kéyị ní. 12Tónóne gɨ ona ndéréne ꞌdáꞌdá, owụ́ yaꞌdá ga bɨ nɨyí ndíki yée tara mbotụ esé e ní mbá, sɨmɨ bɨ sị́lị́ nɨ doyé go ịnyị doa ota ní, idínɨ́ útú ngbuṛu. Gba owụ́ máa yée ga bɨ nɨyí ndíki yée zɨ́se ꞌbe kɨ́ yée ga bɨ úgúsé yée kɨ́ késị́ gɨ zɨ́ ꞌyị lóṇgó e ngárá ndanɨ́ owụ́ ꞌbɨ esé wá ní, idínɨ́ kpá mbá útú ngbuṛu. 13Togụ́ owụ́ ga bɨ ndikinɨ́ zɨ́yị ꞌbe togụ́ mbú yée ga bɨ úgú kɨ́ késị́ idínɨ́ mbá útú ngbuṛu. Nɨ ídí lị́lị ledre bɨ nɨ ꞌdódo a kɨ́dí mɨyéme ledre bɨ dongaráze kéyị ní nɨ ídí za fí. 14Oꞌdo máa wo bɨ útú ngbuṛu wá ní, bandá ené mɨyéme ledre ené bɨ dongaráze kéne ní wá, bɨ kenée ní utúasá ídí káa do ꞌyị amá wá.”
15Zɨ́ Ngére Lomo kpá úku ngíti ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, “Tónóne karaba ndéréne ꞌdáꞌdá, ịrị meꞌbeyị́ ndaá lolụ Sárayi wá, ịrị a nda go Sára. 16Mááyí íꞌbí úndru zɨ́a, zɨ́a ndíki owụ́oꞌdo zɨ́yị. Zɨ́ma íꞌbí úndru zɨ́a, zɨ́a ídíne mbágá ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e, mɨngburoko ngére ga bɨ nɨyí ídí do ꞌyị e ní nɨyí ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ a.”
17Gɨ ore zɨ́ Abarayáma útú lóꞌbụ komoné bi. Zɨ́a kúkugú do úku ledre zɨ́ne kɨ́ roné kɨ́dí, “Utúasánɨ́ go ndíki owụ́oꞌdo zɨ́ oꞌdo bɨ sɨmɨbi ené go míya ní? Sara Sára utúasá go ndíki owụ́ sɨmɨ bɨ sɨmɨbi ené nɨ go cị́ eso doa sokó ní?” 18Zɨ́ Abarayáma ndáꞌbané ndúꞌyúlúgu Lomo kɨ́dí, “Sara togụ́ Isɨméle ꞌdiꞌbi éyị́ sị́lị́ma e ne ní éyị́ bɨ nɨ méngị ní ꞌdi?”
19Zɨ́ Lomo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “ꞌBe tɨ́ kenée ní, tɨ́ lá meꞌbeyị́ Sára nɨ ndíki owụ́oꞌdo zɨ́yị, zɨ́yị ị́fị́ ịrị a Isáka. Mááyí óto mɨyéme ledre amá dongaráze kéne za fí gɨ ro bulúnduga ga bɨ karanée gɨ do kacɨ́ a ní. 20Ini eyị́ bɨ gɨ ro Isɨméle ní máúwú go. Mááyí íꞌbí úndru zɨ́a zɨ́ bulúnduga étrịyé do ídíye tụ́ꞌdụ́. Nɨ ídí bulúndu mɨngburoko ngére e sokó doa gbre, zɨ́ma óto wo zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨ a. 21Tɨ́ lá mááyí óto mɨyéme ledre amá gɨ ro Isáka bɨ Sára nɨ ndíki wo zɨ́yị sɨmɨ sịndị́ kadra káa, kɨ́bi ngíti a.” 22Sɨmɨ bɨ Lomo ukuonzó ledre née zɨ́ Abarayáma kenée ní, zɨ́a ndéréókpó ené gɨ ore.
23Kpá tɨ́ geré kadra née ní, zɨ́ Abarayáma ꞌdíꞌbi wotị́ne Isɨméle kɨ́ owụ́ yaꞌdá ga bɨ ndikinɨ́ yée zɨ́a ꞌbe, kpá kɨ́ yée ga bɨ ugú yée kɨ́ késị́ kɨ́ yaꞌdá ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ ené ore ní mbá ndéré kɨ́ye óto yée zɨ́ye útúye ngbuṛu káa zɨ́ bɨ Lomo uku zɨ́a ní. 24Sɨmɨ bɨ Abarayáma nɨ útú ngbuṛu ní, sɨmɨbi ené nɨ kóo go cị́ eso doa sokó doa ịnyị doa eso (99). 25Sɨmɨbi ꞌbɨ wotị́ a Isɨméle ꞌbɨ ené kóo go sokó doa ota. 26Abarayáma e kɨ́ wotị́ne Isɨméle utúnɨ́ kóo ngbuṛu mbá kadra kị́éꞌdo. 27Zaá yaꞌdá ga bɨ zɨ́ Abarayáma ꞌbe ní, kɨ́ owụ́ yaꞌdá ga bɨ ndikinɨ́ yée ore, nda kɨ́ yée ga bɨ ugú gɨ zɨ́ ꞌyị lóṇgó e ní utúnɨ́ kóo ngbuṛu mbá kadra máa née kɨ́ Abarayáma e.
18Ṇgu e ota ogụnɨ́ zɨ́ Abarayáma ꞌbe
1Kadra kị́éꞌdo sɨmɨ cóngó kadra, zɨ́ Ngére Lomo ꞌdódo roné zɨ́ Abarayáma sɨmɨ bɨ nɨ mɨndị́sịné ku mbotụ kụ́tụ́ ené bɨ cigí mongụ́ kágá bɨ kɨ́ ịrịné Mamaré ní. 2Zɨ́ Abarayáma sị́kpị doné ꞌdága, zɨ́a lúrúndíki yaꞌdá e ota mɨtóroyé kenée. Sɨmɨ bɨ lurúndiki yée ní, zɨ́a ị́nyịné geré ꞌdiya gɨ tara kụ́tụ́ ené ndéréne zɨ́ye do ótụ́ doné bi kóꞌdụ́ye.
3Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mɨngburoko ꞌyị amá e, togụ́ máútúásá tɨ́ go kacɨ́ komosé yá, ndásé ókpó gɨ domá ꞌyị ꞌbɨ moko esé geré mɨókpó wá. 4Idínɨ́ ógụ kɨ́ owụ́ iní zɨ́se lúgu sịndị́se kɨ́e, zɨ́se ndị́sịsé ca ꞌdówụ́rosé sị́ lị́ndị́ kágá ba ona. 5Mááyí ba íꞌbí owụ́ éyị́ mɨánu zɨ́se gɨ ro zɨ́se ánu óꞌbụ rosé kɨ́e kí ásé nda fú ndéréókpó esé, gɨ zɨ́a bɨ ógụndíkisé máa ꞌyị ꞌbɨ moko esé go ní.”
Zɨ́ yaꞌdá ga bɨ ota née úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Bɨlámáne, méngị mu káa zɨ́ bɨ úku née.”
6Née ní zɨ́ Abarayáma ndéré ólụ́ne ꞌdiya zɨ́ Sára sị́ kụ́tụ́. Zɨ́a úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “ꞌDiꞌdiya, ꞌdíꞌbi aka mongụ́ gbété tụdụ zɨ́yị ụ́nzụ tụdụ bɨ memelị ní sɨmɨ a kɨ́ꞌdí ota zɨ́yị óꞌbó ambata gɨ sɨmɨ a.”
7Zɨ́a ngásáókpóne gɨ ore do bi bɨ kɨ́ ị́tị́ ené e doné ní, zɨ́a gélé zoro ị́tị́ bɨ bɨlámáne ní íꞌbí a zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ené idí ꞌdị́ꞌdị ụkụ́ ꞌdiya. 8Gɨ ore zɨ́ Abarayáma ꞌdíꞌbi iní umba bangá bɨ iri mɨíri ní kɨ́ wo bɨ kákárá ní nda kɨ́ éyị́ mɨánu ógụ óto a cụ́ ne kóꞌdụ́ye. Sɨmɨ bɨ nɨyí ánu éyị́ ní, nɨ ꞌbɨ ené mɨtóroné sị́ lị́ndị́ kágá kenée.
9Zɨ́ye ndúꞌyú Abarayáma kɨ́dí, “Meꞌbeyị́ Sára nɨ ꞌda?”
Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Nɨ bɨ sị́ kụ́tụ́ ꞌdáa ba.”
10Née ní zɨ́ Ngére Lomo úku ledre kɨ́dí, “Mááyí ndáꞌbaógụ ona kɨ́bi ngíti a sɨmɨ sịndị́ kadra káa, née ní meꞌbeyị́ Sára nɨ go kɨ́ owụ́oꞌdo kóꞌdụ́ne.”
Sára nɨ kóo mɨndị́sịné sogo Abarayáma ku mbotụ kụ́tụ́ kenée zɨ́a ndị́sịné úwú ledre née. 11Abarayáma e kɨ́ Sára nɨyí kóo go gbrengárá mbá ngokoyé. Sɨmɨbi ꞌbɨ Sára okpóomo yị́ ené kóo sɨmɨbi ꞌbɨ ndíki owụ́ go. 12Née ní zɨ́ Sára útúne kúgú roné kɨ́ roné sɨmɨ bɨ sómụ́ lóꞌbó ledre née ní, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Gɨ do kacɨ́ bɨ sɨmɨbi bɨ gɨ ro zɨ́ma ndíki owụ́ okpó go, mị́ngị́ ꞌbe ꞌbɨ amá nɨ go kpá ngokoné, mááyí fú lá ndíki owụ́?”
13Zɨ́ Ngére Lomo18:13 Ngére Lomo: Dongará ṇgu ga bɨ kóo ota née, ngúruyé nɨ kóo Lomo. úku ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, “Éyị́ bɨ Sára kukugú zɨ́a úku ledre gɨ zɨ́a kɨ́dí, ‘Maꞌdíi mááyí tɨ́ ndíki owụ́ yá ní ꞌdi, bɨ mááyí go ngokomá káa ní ní?’ 14Éyị́ bɨ nɨ mɨórụné zɨ́ Ngére Lomo ní ꞌdi? Káa zɨ́ bɨ máúku ní, kɨ́bi ngíti a káa zɨ́ ba ní, ‘Mááyí ndáꞌbaógụ ndíki Sára go kɨ́ owụ́oꞌdo kóꞌdụ́ne.’ ”
15Zɨ́ ngịrị ledre née méngị Sára, zɨ́a ítí kangú kɨ́dí, “Mákúgú amá kugú wá.”
Lomo ya zɨ́a ní, “Kúkugú go.”
Abarayáma ṇguṇgú roné gɨ ro ꞌyị ꞌbɨ Sodóma e
16Sɨmɨ bɨ yaꞌdá ga gére née nɨyí go ndéré ní, zɨ́ye óyó komoyé lúrú ꞌdị́yị bi nde mɨꞌdí sɨmɨ Sodóma. Gɨ ore zɨ́ Abarayáma ꞌdị́yị yée tara mɨsiꞌdi kenée. 17Zɨ́ Ngére Lomo ódroné zɨ́ne kɨ́ roné kɨ́dí, “Ledre bɨ máíli méngị a ba ndaá mɨútúásáne zɨ́ma ótoécị a gɨ zɨ́ Abarayáma wá. 18Gɨ zɨ́a tụ́ꞌdụ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyị e kɨ́ rokoꞌbụyé nɨyí karanée ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ a. Zɨ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí ga bɨ do sogo káṇgá ní mbá mááyí íꞌbí úndru kpụrụ́ gɨ sɨmɨ a. 19Mágélé wo go zɨ́a ídíne ꞌyị ꞌdódo bɨlámá mɨsiꞌdi zɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e mbá gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé óto úndrumá kɨ́ méngị ledre ga bɨ utúasánɨ́ mɨútúásá ní gɨ ro zɨ́ Ngére Lomo íꞌbí éyị́ bɨ mocụ́ ledre a zɨ́ Abarayáma ní zɨ́a.”
20Née ní zɨ́ Ngére Lomo kpá úku ngíti ledre kɨ́dí, “Abarayáma, máúwú ledre bɨsinyí mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ Sodóma e kɨ́ Gomóra e go yaá ofụ nda go. 21Máíli ba ndéré lúrú ledre née za cụ́ kɨ́ komomá, togụ́ ledre bɨ mándị́sị úwú a née nɨ tɨ́ maꞌdíi yá. Togụ́ ndanɨ́ kenée wá, mááyí kpá ówo a.”
22Zɨ́ yaꞌdá ga bɨ gbre ní ndéré ꞌdị́yị royé mɨꞌdí sɨmɨ Sodóma, zɨ́ Ngére Lomo ídíáká ꞌbɨ ené zɨ́ Abarayáma ore. 23Zɨ́ Abarayáma ndósoógụné gbóo ro Ngére Lomo zɨ́a ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Bɨ née ní ní áyí úfuónzó ꞌyị méngị bɨsinyí ledre e kɨ́ ꞌyị méngị bɨlámá ledre e mbá? 24Sara togụ́ ꞌyị méngị bɨlámá ledre e nɨyí sɨmɨ gara née íri cị́ gbre doa sokó ní, áyí úfuónzó ꞌyị e íri mbá útúásá ótoómo bi gɨ ro ngíti géyị ꞌyị ga bɨ cị́ gbre doa sokó née wá? 25Bɨ née ní ní útúásá úfu kótrụ ꞌyị méngị bɨlámá ledre e kɨ́ ꞌyị méngị bɨsinyí ledre wá, útúásá kpá méngị lárá ꞌyị méngị bɨlámá ledre e kɨ́ ꞌyị méngị bɨsinyí ledre ndro wá. Áyí Lomo bɨ ndịsị ꞌdécị yéme ngbanga ꞌyị e do sogo káṇgá ní mbá, ndị́sị méngị yị́ eyị́ dụụ́ ledre bɨ mɨútúásáne ní.”
26Ngére Lomo ya zɨ́ Abarayáma ní, “Togụ́ máógụ ndíki ꞌyị méngị bɨlámá ledre e sɨmɨ Sodóma íri cị́ gbre doa sokó, mááyí ótoómo kɨ́ úfuónzó ꞌyị ga bɨ íri née gɨ royé.”
27Zɨ́ Abarayáma úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ngére Lomo mándị́sị ódro zɨ́yị káa zɨ́ éyị́ bɨ rokoꞌbụmá ofụ go ní, mááyí lá éyị́ bɨ ngárá moko ndaá sɨmɨ a wá káa zɨ́ ꞌbụrụ kɨ́ mbụkụ ní. 28Sara togụ́ ꞌyị e nɨyí íri lá dụụ́ cị́ gbre doa ịnyị (45) ní, áyí kpá fú úfuónzó ꞌyị ga bɨ sɨmɨ gara née mbá?”
Lomo ya zɨ́a ní, “Togụ́ bɨlámá ꞌyị e nɨyí cị́ gbre doa ịnyị yá, mááyí ótoómo kɨ́ úfuónzó ꞌyị ga bɨ íri ní.”
29Zɨ́ Abarayáma kpá ndúꞌyú ándá wo kɨ́dí, “Sara togụ́ ndíki bɨlámá ꞌyị e íri lá dụụ́ cị́ gbre ní?”
Lomo ya zɨ́a ní, “Gɨ ro bɨlámá ꞌyị ga bɨ cị́ gbre née ní, máúfuónzó ꞌyị ga bɨ íri née wá.”
30Abarayáma ya zɨ́a ní, “Ngére Lomo mɨmbéꞌdeyị́ ndaá ésị́ romá wá. Mááyí aka kpá ndúꞌyú ngíti nduꞌyú káa. Sara togụ́ bɨlámá ꞌyị e nɨyí íri lá dụụ́ cị́ kéṛị́ doa sokó ní?”
Lomo ya zɨ́a ní, “Abú bɨlámá ꞌyị e nɨyí lá dụụ́ cị́ kéṛị́ doa sokó yá, máútúásá úfuónzó ꞌyị ga bɨ íri née wá.”
31Abarayáma ya zɨ́a ní, “Ngére Lomo mándị́sị nda ódro zɨ́yị káa zɨ́ éyị́ bɨ rokoꞌbụmá ofụ go ní, sara togụ́ ndíki bɨlámá ꞌyị e íri lá dụụ́ cị́kéṛị́ ní?”
Lomo ya zɨ́a ní, “Gɨ ro bɨlámá ꞌyị ga bɨ cị́kéṛị́ née ní, máúfuónzó ꞌyị ga bɨ íri née wá.”
32Abarayáma ya zɨ́a ní, “Ngére Lomo mɨmbéꞌdeyị́ ndaá ésị́ romá wá. Mááyí aka kpá ndúꞌyú ngíti nduꞌyú káa. Sara togụ́ bɨlámá ꞌyị e nɨyí íri lá dụụ́ sokó ní?”
Lomo ya zɨ́a ní, “Gɨ ro bɨlámá ꞌyị ga bɨ sokó née ní, máúfuónzó ꞌyị ga bɨ íri née wá.”
33Sɨmɨ bɨ Ngére Lomo odro asá roné go zɨ́ Abarayáma ní, zɨ́a ndéréókpóne, zɨ́ Abarayáma kpá ndáꞌbalúgu roné ꞌbe.
19Lomo ongbó Sodóma e kɨ́ Gomóra
1Zɨ́ maláyika ga bɨ gbre née ndéréógụyé sɨmɨ Sodóma kɨ́ tagá, ogụ ndikinɨ́ Lóto mɨndị́sịné tara mbotụ gara ore. Sɨmɨ bɨ Lóto lurúndiki yée ní, zɨ́a ị́nyịné ndéréne ꞌdíꞌbi yee sɨmɨ sụmụ, zɨ́a lóꞌbụ komoné bi óto úndruyé. 2Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndásé ókpó gɨ cigí ꞌbe ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ moko esé ꞌduo mɨókpó wá. Ídísé ógụ ndị́sị bi lúgu ꞌbụrụ gɨ ro sịndị́se, zɨ́se ꞌdúꞌdusé ona, kɨ́ phịyị́ zɨ́se nda ólụ́ógụsé ndérése.”
Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ Lóto kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, azé ꞌdúꞌdu ezé gɨ ꞌdáa do mɨsiꞌdi ona.”
3Tɨ́ lá zɨ́ Lóto ódroné zɨ́ye kɨ́ngaya, zɨ́ye úwú ledre ené zɨ́ye ndéréye zɨ́a ꞌbe. Zɨ́a óꞌbó ambata bɨ ngárá ꞌdeꞌdị́ ndaá sɨmɨ wá ní do méngị éyị́ mɨánu zɨ́ye ánu a. 4ꞌDáꞌdá zɨ́ Lóto e kɨ́ ṇgu ené e ꞌdúꞌduyé, zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Sodóma ní mɨngburoko yaꞌdá e kɨ́ phɨṛangá ga bɨ sɨmɨ gara ore ní mbá ógụyé tóro ꞌdíkí ꞌbe ꞌbɨ Lóto gbaá. 5Zɨ́ye ndólo Lóto ndúꞌyú a kɨ́dí, “Ṇgu ga bɨ gáa ogụnɨ́ zɨ́yị ꞌbe ona ba nɨyí go ꞌda? Ídí ꞌdíꞌbiógụ yée zɨ́ze, zɨ́ye ꞌdúꞌduyé sogozé káa do kará e.”
6Née ní zɨ́ Lóto ólụ́ógụné zɨ́ye sága, do ꞌdụ́tụ mbotụ kacɨ́ ṇgu ga gére née. 7Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ezegámáma e máṇgúṇgú romá zɨ́se, ndásé méngị bɨsinyí ledre káa zɨ́ bɨ ásé úku a née wá. 8Lúrúsé aka, ṇgu ga bɨ ogụnɨ́ née nɨyí cakaba sị́ sị́lị́ma. Togụ́ ásé gɨ ro ledre káa zɨ́ bɨ ásé úku a née yá, nyị́ma e nɨyí bo gbre owonɨ́ aka ledre ꞌbɨ yaꞌdá e wá, mááyí íꞌbíógụ yée zɨ́se, zɨ́se méngị ledre bɨ ílisé méngị a ní kɨ́ye. Ndásé méngị kémbị́ bɨsinyí ledre kɨ́ ꞌyị ga gére née wá. Nɨyí ṇgu e ꞌbe ꞌbɨ amá ona ili zɨ́ma bándá yée.”
9Née ní zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndá tóro ꞌdụ́tụ mɨsiꞌdi zɨ́ze wá, áyí gbékpị́ ꞌyị lóṇgó, íli úku ledre zɨ́ze káa zɨ́ ambi. Azé útúásá méngị láráyị rómo wo bɨ ilizé méngị a zɨ́ ṇgu ga bɨ ogụnɨ́ zɨ́yị ꞌbe née.” Zɨ́ye lányáye fú lá ro ledre née do ị́nyịyé ndéré útúye ꞌdéwe mbotụ ꞌbɨ Lóto.
10Zɨ́ ṇgu ga gére née ólụ́ógụyé sága lálalúgu Lóto ꞌdị́cị́, do ꞌdụ́tụ mbotụ. 11Zɨ́ye sémbị́ komo ꞌyị ga bɨ ku mbotụ ore ní zɨ́ mɨtụlụrụ útúne komoyé mbá, mɨngburoko ꞌyị e kɨ́ owụ́phɨṛangá e utúasánɨ́ ndíki mbotụ wá.
12Zɨ́ maláyika ga bɨ gbre née úku ledre zɨ́ Lóto kɨ́dí, “Ngíti géyị ꞌyị eyị́ e nɨyí bo ona káa zɨ́ yaꞌdá ꞌbɨ nyị́yị e, wotị́yị e, togụ́ nyị́yị e, togụ́ mbú ngíti géyị ꞌyị ga bɨ gɨ do kacɨ́yị ní sɨmɨ gara ona? Ídí ꞌdíꞌbióyó yée gɨ ona ꞌdáꞌba, 13gɨ zɨ́a azé go ndéré sínyiónzó gara née. Ngére Lomo uwú ledre bɨsinyí mɨméngị ledre eyé go kɨ́ngaya, bɨ kenée ní, kasaogụ zée go gɨ ro sínyiónzó gara ba.”
14Née ní zɨ́ Lóto ị́nyịné ndéréne úku ledre zɨ́ yaꞌdá ga bɨ karanée nɨyí ꞌdíꞌbi nyị́ga ní kɨ́ nyị́ne e kɨ́dí, “ꞌDiꞌdiya, ólụ́ógụsé gɨ ona mu. Ngére Lomo nɨ go ógụ sínyíónzó gara ba.” Tɨ́ lá somụ́nɨ́ yị́ eyé kɨ́dí ndịsị ízi izi.
15Nda go kɨ́ sị́ ndóndó, zɨ́ maláyika ga gére née úku ledre zɨ́ Lóto kɨ́dí, “ꞌDiꞌdiya ị́nyị mu zɨ́yị ꞌdíꞌbi meꞌbeyị́ kɨ́ nyị́yị ga bɨ gbre née zɨ́se ólụ́ógụsé gɨ ona, káa bɨ ásé úyu sɨmɨ bɨ Ngére Lomo nɨ sínyiónzó gara ba ní.”
16Sɨmɨ bɨ Lóto nɨ aka fú lá íngbí roné ní, zɨ́ maláyika ga gére née ꞌdíꞌbi sị́lị́ Lóto, sị́lị́ meꞌbea, nda kɨ́ sị́lị́ nyị́ga ga bɨ gbre ní do ꞌdíꞌbiógụ yée gɨ sɨmɨ gara gɨ ore ꞌdáꞌba, gɨ zɨ́a Ngére Lomo ili yómo yée. 17Kpá tɨ́ lá sɨmɨ bɨ ꞌdiꞌbiogụnɨ́ yée gɨ sɨmɨ gara gɨ ore go ní, zɨ́ ngúru maláyika úku ledre zɨ́ Lóto e kɨ́dí, “Gɨ ro zɨ́se yómo trịdrịsé, ngásásé mu ndásé lúrú bi ꞌdáꞌba wá, ndásé kpá tóro sɨmɨ ꞌbululu yana ore wá. Ídísé tɨ́ lá ngásáókpó geré do landa ꞌdága káa bɨ ásé úyu ke.”
18Zɨ́ Lóto úkulúgu ledre zɨ́ ngúruyé kɨ́dí, “Ndaá kenée wá mɨngburoko ꞌyị e. 19Lúrúsé aka mááyí ꞌyị ꞌbɨ moko esé mɨútúásá goó kacɨ́ komosé, zɨ́se go sáká máa yómo trịdrịmá. Tɨ́ lá máṇgúṇgú romá zɨ́se máútúásá ngásá gbála do landa íri wá, bɨsinyí ledre née nɨ ndíki máa yana zɨ́ma úyumá. 20Owụ́ gara nɨ bɨ gbóo ba, nɨ yị́ ené lá owụ́ bi cúkuꞌdée. Abú eye wá, togụ́ ótoómosé mɨsiꞌdi go zɨ́ze ngásáze íri kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ amá e yá azé ómo.”
21Maláyika née ya zɨ́ Lóto ní, “Bɨlámáne máótoómo mɨsiꞌdi go zɨ́yị ndéréyị íri. Máútúásá sínyiónzó gara bɨ úku ledre a née wá. 22Bɨ go kenée ní, ngásásé mu ꞌdiꞌdiya íri. Máútúásá aka méngị éyị́ wá, ꞌbúó togụ́ ógụsé go íri.” Née sị́ ledre bɨ ndolonɨ́ ịrị gara née gɨ zɨ́a Zóra19:22 Zóra: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, owụ́ gara. ní.
23Lóto ngasáogụ sɨmɨ Zóra sɨmɨ bɨ kadra ólụ́ógụ go ní. 24Zɨ́ Ngére Lomo léfe mɨnguṛogó so phoꞌdụ zɨ́a ndị́sị ṛéṛené gɨ komo ere do Sodóma kɨ́ Gomóra. 25Zɨ́a sínyiónzó gara ga bɨ gbre née kɨ́ ꞌbululu ga bɨ sɨmɨyé ní, kɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ íri ní mbá kpá kɨ́ kágá e za mbá. 26Tɨ́ lá bɨ meꞌbe Lóto oyó komoné lúrú bi ꞌdáꞌba ní, zɨ́a óyólóꞌbó roné káa do mɨnguṛogó toꞌdo.
27Nda kɨ́ phịyị́ a née, zɨ́ Abarayáma ị́nyịné ndéréne kɨ́ꞌdí bɨ karana toronɨ́ kɨ́ Ngére Lomo doa ní. 28Zɨ́a lúrú ꞌdị́yị bi mɨꞌdí sɨmɨ Sodóma kɨ́ Gomóra. Lurúndiki tɨ́ lá dụụ́ cika gụ́ndrụ káa zɨ́ cika mụꞌdụtụ́ ní.
29Sɨmɨ bɨ Lomo sinyionzó gara ga bɨ sɨmɨ ꞌbululu ní, zɨ́a sómụ́ndíki ledre mɨyéme ledre bɨ kóo dongaráye kɨ́ Abarayáma ní, zɨ́a yómo Lóto gɨ sɨmɨ mongụ́ bɨsinyí ledre bɨ mengị roné do bi bɨ kóo Lóto ndịsị ndị́sị doa ní.
Lóto e kɨ́ nyị́ne e
30Zɨ́ Lóto e kɨ́ nyị́ne e ómụ́ye gɨ sɨmɨ Zóra ndéré ndị́sịyé gbála sɨmɨ gu landa, gɨ zɨ́a ngịrị mengị kóo yée mɨméngị kɨ́ ndị́sị sɨmɨ Zóra ore. 31Kadra kị́éꞌdo zɨ́ nyị́ a bɨ mongụ́ ní úku ledre zɨ́ owụ́ lémịné kɨ́dí, “ꞌBụzé nɨ go ngokoné, yaꞌdá ndanɨ́ ona zɨ́ze ꞌdíꞌbi yée gɨ ro ndíki owụ́ e wá. 32Bɨ go kenée ní, idízé íꞌbí leꞌyị́ zɨ́a gɨ ro zɨ́a kóyóne gɨ do bɨ zɨ́ze ꞌdúꞌduzé sogo a káa do kará gɨ ro zɨ́ze ndíki owụ́ e.”
33Kɨ́ ndụlụ a née ní zɨ́ye íꞌbí leꞌyị́ zɨ́ ꞌbụyé éwé a. Zɨ́ nyị́ a bɨ mongụ́ ní ị́nyịné ndéré ꞌdúꞌduné sogo a káa do káa kára. Tɨ́ lá Lóto owo bɨ ya née nyị́ne ní wá, owo kpá bi ndáꞌba a wá.
34Kɨ́lóndó a née ní, zɨ́ mongụ́ úku ledre zɨ́ owụ́ lémịné, kɨ́dí “Kɨ́ ndụlụna máꞌdúꞌdu go sogo babá. Idízé mu íꞌbí leꞌyị́ zɨ́a kóyóne kɨ́e gɨ ro kɨ́ ndụlụ ba zɨ́yị kpá ndéré ꞌdúꞌduyị́ sogo a gɨ ro zɨ́ze ídíze gbrengárá mbá kɨ́ owụ́ e.” 35Kɨ́ ndụlụ née zɨ́ye go kpá íꞌbí leꞌyị́ zɨ́ ꞌbụyé éwé a zɨ́a kóyóne. Zɨ́ nyị́ a bɨ owụ́ ní kpá ndéréne ꞌdúꞌduné sogo a káa do kára. Owo kpá bɨ ya née nyị́ne ní wá, owo kpá bi ndáꞌba a wá.
36Née ní zɨ́ nyị́ Lóto ga bɨ gbre née ídíye mbá kɨ́ sɨmɨyé gɨ zɨ́ ꞌbụyé. 37Zɨ́ nyị́ a bɨ mongụ́ ní áráne owụ́oꞌdo, zɨ́a ị́fị́ ịrịa Muwába.19:37 Muwába: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, “Ogụ gɨ zɨ́ babá.” Bɨ nɨ ne bulúndu kúfú ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée karaba kɨ́dí Muwába e ní. 38Zɨ́ nyị́ a bɨ owụ́ ní kpá áráne owụ́oꞌdo, zɨ́a ị́fị́ ịrịa Benámi.19:38 Benámi: Ịrị ba ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ sụmụmá e.” Nɨ ne bulúndu kúfú ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée karaba kɨ́dí Amóna ní.
20Abarayáma e kɨ́ Abimaléke
1Zɨ́ Abarayáma ómụ́ne gɨ ore ndéréne mɨꞌdí do anú sɨmɨ ị́rịgbére bɨ ndolonɨ́ Negébe ní, zɨ́a ndéré ndị́sịné dongará Kadése kɨ́ Sụ́rụ. Zɨ́a ị́nyịné gɨ ore ndéré ndị́sịné ca sɨmɨ ngíti bi kɨ́ ịrịné Gerári ní, 2zɨ́ Abarayáma uku yị́ ené zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, “Sára nɨ yị́ ené lémịmá.” Gɨ zɨ́ kéyị née ní zɨ́ Abimaléke ngére ꞌbɨ Gerári kákasa idínɨ́ ógụ kɨ́ Sára zɨ́ne.
3Tɨ́ lá zɨ́ Ngére Lomo ógụné do Abimaléke sɨmɨ ꞌduru do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Áyí go ógụ úyu gɨ zɨ́a kára bɨ ꞌdíꞌbi née nɨ yị́ ené meꞌbe ꞌyị.”
4Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, Abimaléke óto aka kóo Sára sogoné káa do kára wá. Zɨ́a ị́nyịné úku ledre kɨ́dí, “Ngére Lomo áyí útúásá úfu ꞌyị kɨ́ ꞌyị ené e lá gbékpị́ne kenée? 5Abarayáma ukune kɨ́ tarané zɨ́ma kɨ́dí, ‘Sára nɨ lémịmá,’ zɨ́ kụṛụꞌbụ kára née kpá úku a kɨ́dí, ‘Abarayáma nɨ lúndumá.’ Máméngị ledre née kɨ́ mbigí ledre bɨ do mɨmbéꞌdemá ní, máméngị amá bɨsinyí ledre wá.”
6Née ní zɨ́ Lomo úkulúgu ledre zɨ́ Abimaléke sɨmɨ ꞌduru kɨ́dí, “Maꞌdíi máówo go kɨ́dí, méngị ledre née kɨ́ mbigí ledre bɨ do mɨmbéꞌdeyị́ ní, bɨ kenée ní máụ́cụómo yị́ị kpá go kɨ́ lúyú ledre romá. Née sị́ ledre bɨ máóto yị́ị zɨ́yị óto sị́lị́yị ro kára née gɨ zɨ́a wá ní. 7Bɨ goó kenée ní, ótoómo meꞌbe oꞌdo née mu zɨ́a ndáꞌbané ꞌbe ꞌbɨ ené, gɨ zɨ́a oꞌdo ꞌbɨ ené nɨ yị́ ené nébị20:7 Nébị: Nébị nɨ ꞌyị bɨ ndịsị úku ledre bɨ Lomo ndịsị úkuíꞌbí a zɨ́a ní zɨ́ ꞌyị e. nɨ íni ini gɨ royị́ útúásá úyu wá. Tɨ́ lá togụ́ kála ledre née goó, ásé úyu kɨ́ ꞌyị eyị́ e za mbá.”
8Sɨmɨ bi mɨárá née ní, zɨ́ Abimaléke ndóloyóko mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ ené e, zɨ́a lị́kpị́ ledre bɨ mengị roné née mbá zɨ́ye. Zɨ́ ꞌyị ga gére née ídíye mbá kɨ́ ngịrị royé kɨ́ngaya. 9Gɨ ore zɨ́ Abimaléke ndólo Abarayáma úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Méngị zɨ́ze bɨ káa ꞌdi? Éyị́ bɨ máméngị zɨ́yị bɨsinyíne ní ꞌdi, bɨ zɨ́yị ꞌdíꞌbiógụ mongụ́ bɨsinyí ledre káa zɨ́ ba domá kɨ́ ꞌyị amá e ní? Éyị́ bɨ méngị zɨ́ze née ní ndaá bɨlámáne wá.” 10Zɨ́ Abimaléke ndúꞌyú Abarayáma kɨ́dí, “Éyị́ bɨ sómụ́ wo zɨ́yị méngị kéyị gɨ zɨ́a kenée ní ꞌdi?”
11Zɨ́ Abarayáma úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Máméngị kéyị kenée, máyá bɨ ngárá ꞌyị ga bɨ ona ba erénɨ́ eyé ngịrị Lomo wá ní, nɨyí úfu máa gɨ ro ledre meꞌbemá ba. 12Maꞌdíi Sára nɨ yị́ ené tɨ́ lémịmá, ꞌbụzé kị́éꞌdo tɨ́ lá mbágáze nɨ mɨngúngúcua. Gɨ zɨ́ kéyị née ní zɨ́ma ꞌdíꞌbi wo káa do kára.20:12 Kacɨ́ ondụ́ ꞌbɨ Yụ́da e kára togụ́ mbú oꞌdo ofụ́nɨ́ royé yị́ eyé bú do sụmụ.13Sɨmɨ bɨ Lomo uku ledre zɨ́ma ya máídí ólụ́ógụ gɨ ꞌbe ꞌbɨ babá zɨ́ma ndéré kɨ́ gámáma mɨꞌdaꞌdágá ní, máúku kóo ledre zɨ́ meꞌbemá máyá, ‘Ba mɨsiꞌdi bɨ áyí yómo máa doa ní. Bi ga bɨ azé gámá doyé ní mbá, ídí úku a zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, “Nɨ lúndumá.” ’ ”
14Zɨ́ Abimaléke ꞌdíꞌbi kábịṛị́kị e, ị́tị́ e kɨ́ owụ́kụlụ́ e yaꞌdáye kɨ́ karáye íꞌbí yée zɨ́ Abarayáma. Zɨ́a íꞌbílúgu Sára meꞌbe Abarayáma zɨ́a. 15Zɨ́ Abimaléke úku ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, “Bi ga bɨ áyí lúrú yée née za mbá nɨyí do sị́lị́ma. Wo bɨ utúasá go kacɨ́ komoyị́ ní, ídí geré ndéré ndị́sị doa.”
16Zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ Sára kɨ́dí, “Mááyí go íꞌbí mɨṛíṛiṛí késị́20:16 Késị́: Sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo née ní, késị́ nɨ kóo kɨ́ ledrené owóowó. álifu kị́éꞌdo zɨ́ lúnduyị́ gɨ ro zɨ́a ídíne mɨówoné zɨ́ ꞌyị e mbá kɨ́dí kémbị́ ledre ndaá dongaráze kéyị wá.”
17Zɨ́ Abarayáma ị́nyịné íni ini gɨ royé zɨ́ Lomo. Zɨ́ Lomo yómo Abimaléke e, kɨ́ meꞌbené e nda kɨ́ owụ́kụlụ́ ga bɨ kóo ore owụ́kará e ní zɨ́ye ndáꞌbayé ndíki owụ́ e. 18Ledre née mengị roné kenée gɨ zɨ́a Lomo ụcụomo kóo kará ga bɨ zɨ́ Abimaléke ꞌbe ní go kɨ́ ndíki owụ́ gɨ zɨ́ ledre bɨ kóo Abimaléke ayí ꞌdíꞌbi meꞌbe Abarayáma ní. Gɨ do kacɨ́ bɨ iꞌdí sị́lị́ne go gɨ ro Sára ní.
21Ledre gɨ ro mɨndíki Isáka
1Née ní zɨ́ Ngére Lomo méngị yéme ledre zɨ́ Sára tɨ́ káa zɨ́ bɨ kóo mocụ́ ledre a zɨ́a ní. 2Zɨ́ Sára ídíne kɨ́ sɨmɨné zɨ́a árá owụ́oꞌdo zɨ́ Abarayáma sɨmɨ bɨ Abarayáma nɨ goó ngokoné té sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo Lomo uku ledre a zɨ́ Abarayáma ní. 3Zɨ́ Abarayáma ị́fị́ ịrị owụ́oꞌdo bɨ Sára ndiki zɨ́a née Isáka.21:3 Isáka: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, kugú.4Sɨmɨ bɨ wotị́ a mengị go sị́lị́ ịnyị doa ota ní, zɨ́ Abarayáma ónzó wo ngbuṛu káa zɨ́ bɨ kóo Lomo lorụ Abarayáma kɨ́e ní. 5Isáka nɨ árá ní, sɨmɨbi ꞌbɨ Abarayáma nɨ kóo go míya kị́éꞌdo (100).
6Zɨ́ Sára úku ledre kɨ́dí, “Lomo oto kugú go taramá. ꞌYị ga bɨ nɨyí úwú ledre ba ní, azé ị́nyị kéye mbá kúkugú.” 7Zɨ́ Sára kpá úku ledre kɨ́dí, “Ambí owo kóo bɨ ya mááyí ndíki owụ́ zɨ́ Abarayáma ní ne? Bɨ ba ní, mándíki owụ́ go zɨ́ Abarayáma tɨ́ bɨ nɨ ngokoné née.”
Agára e kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené Isɨméle
8Zɨ́ komo owụ́ go énzịné, zɨ́ye ꞌdíꞌbióyó wo gɨ tara umba. Kadra bɨ ꞌdiꞌbioyónɨ́ Isáka gɨ tara umba ní, zɨ́ Abarayáma méngị mongụ́ ayímbi. 9Tɨ́ lá sɨmɨ ngíti sị́lị́, zɨ́ Sára úwú do Isɨméle wotị́ Abarayáma bɨ Agára nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti ndiki ní kɨ́ ndị́sị kɨ́ ódro ódro fóló do bi ndeke, 10zɨ́ Sára úku ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, “Ídí ógóóyó kára owụ́kụlụ́ née kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené née gɨ ꞌbe gɨ ona ꞌdáꞌba. Máíli zɨ́ owụ́ gɨ sɨmɨ kára owụ́kụlụ́ née karanée ífi sɨmɨ éyị́ sị́lị́yị kɨ́ wotị́ma Isáka wá.”
11Zɨ́ Abarayáma ídíne kɨ́ mongụ́ lerị́ do mɨmbéꞌdené gɨ ro owụ́ ꞌbɨ ené Isɨméle. 12Tɨ́ lá zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, “Ndá ídí kɨ́ mongụ́ lerị́ do mɨmbéꞌdeyị́ gɨ ro owụ́ ꞌbɨ eyị́ née kɨ́ kára née wá, ídí lá méngị ledre bɨ Sára úku zɨ́yị ní. Ịrịyị́ nɨ ówụ́ do Isáka e kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e. 13Mááyí kpá óto owụ́ bɨ gɨ sɨmɨ kára owụ́kụlụ́ née zɨ́a ídíne bulúndu ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e gɨ zɨ́a nɨ kpá owụ́ ꞌbɨ eyị́.”
14Akpa kɨ́ phịyị́ a née, zɨ́ Abarayáma ꞌdíꞌbi éyị́ mɨánu kɨ́ kúkú iní bɨ ịcị́nɨ́ gɨ sɨmɨ saná ní íꞌbí a zɨ́ Agára. Zɨ́a ị́mbị́óto a do gu Agára do úku ledre zɨ́a kɨ́dí olụ́ogụnɨ́ mu gɨ ꞌbe gɨ ona kɨ́ owụ́ née ꞌdáꞌba. Zɨ́ Agára e ꞌdíꞌbi mɨsiꞌdi ndéréye kɨ́ gámá lící royé sɨmɨ yana súwú sɨmɨ ị́rịgbére bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Bị́rịsába ní.
15Sɨmɨ bɨ iní bɨ sɨmɨ kúkú née ụkụ́ ní, zɨ́ Agára ị́mbị́ owụ́ ꞌbɨ ené née ndéré óto wo sị́ lị́ndị́ mɨdedenye kágá kenée. 16Zɨ́a ị́nyịné gɨ cigí a ndéré ndị́sịné gbála éyị́ ꞌbɨ dongará sịndị́ ꞌyị míya (100). Zɨ́a ódroné zɨ́ne kɨ́ roné kɨ́dí, “Máútúásá ndị́sị ona lúrú wo kɨ́ úyu wá.” Zɨ́a tónóne íni ini kɨ́ mongụ́ lerị́ do mɨmbéꞌdené.
17Zɨ́ Lomo úwú do owụ́ née kɨ́ íni ini, zɨ́ maláyika ꞌbɨ Lomo ndólo Agára gɨ komo ere do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ledre máa káa be ꞌdi? Ndá sị́kpị mɨmbéꞌdeyị́ ꞌdága wá. Lomo uwú do owụ́ née go kɨ́ íni ini bi sị́ kágá íri. 18Ị́nyị mu ndéré ị́mbị́ sị́kpị owụ́ née ꞌdága, gɨ zɨ́a mááyí óto wo zɨ́a ídíne bulúndu tụ́ꞌdụ́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e.”
19Gɨ ore zɨ́ Lomo ꞌdódo bi ngíti ꞌdawú bɨ ore ní zɨ́ Agára. Sɨmɨ bɨ komo Agára utú ro ꞌdawú née ní, zɨ́a ndéréne lóló iní gɨrí ꞌbé sɨmɨ kúkú ógụné kɨ́e íꞌbí a zɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené éwé a.
20Zɨ́ Lomo ídíne kɨ́ owụ́ née zɨ́a ngbóróógụné. Ndịsị kóo ndị́sị ené sɨmɨ súwú, gɨ zɨ́ kéyị née ní zɨ́a ídíne ꞌyị méngị bangá e. 21Sɨmɨ bɨ nɨ sɨmɨ súwú sɨmɨ ị́rịgbére bɨ Paráná ní, zɨ́ mbágá a ófụ́ kára zɨ́a gɨ sɨmɨ nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti.
Mɨyéme ledre bɨ dongará Abimaléke kɨ́ Abarayáma ní
22Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née, zɨ́ Abimaléke e kɨ́ Pịkóla bɨ nɨ mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri ené e ní ógụyé úku ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, “Lomo iꞌbí úndru go zɨ́yị sɨmɨ ledre ga bɨ ndị́sị méngị yée ní za mbá. 23Bɨ ba ní, máíli go zɨ́yị lólóbụ́ do komo Lomo kɨ́dí, karaba ndéréne ꞌdáꞌdá áyí ndị́sị méngị zɨ́ma kɨ́ owụ́ ꞌbɨ amá e kɨ́ owụ́ ꞌbɨ owụ́ ꞌbɨ amá e fú lá bɨlámá ledre káa zɨ́ bɨ máꞌdíꞌbi yị́ị bɨlámáne sɨmɨ sụmụ sɨmɨ káṇgá bɨ áyí sɨmɨ a ona káa do ꞌyị lóṇgó ba ní.”
24Abarayáma ya zɨ́a ní, “Málólóbụ́ go, mááyí ndị́sị méngị a tɨ́ kenée.”
25Gɨ do kacɨ́ a née ní, zɨ́ Abarayáma úkuógụ ledre bɨ sinyí roné gɨ ro ꞌdawú ené bɨ ꞌyị moko ꞌbɨ Abimaléke ngakanɨ́ ní. 26Tɨ́ lá Abimaléke ya zɨ́a ní, “Máówo wá, togụ́ ambí mengị ledre née ne. Úku eyị́ zɨ́ma wá, máúwú go kpá bɨ gɨ tarayị́ née.”
27Née ní zɨ́ Abarayáma ꞌdíꞌbi kábịṛị́kị e kɨ́ ị́tị́ e íꞌbí yée zɨ́ Abimaléke, zɨ́ye ị́nyịyé gbrengárá yéme ledre do ídíye ezesáma e. 28Zɨ́ Abarayáma kpá ꞌdíꞌbi dụ́rụ́ kábịṛị́kị e ịnyị doa gbre óto yée kpị́ gɨ dongará kábịṛị́kị ené e. 29Zɨ́ Abimaléke ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Éyị́ bɨ ꞌdíꞌbióyó nda dụ́rụ́ kábịṛị́kị eyị́ ga gére née gɨ dongará lafúye óto yée kpị́ gɨ zɨ́a ní ꞌdi?”
30Zɨ́ Abarayáma úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Máíli zɨ́yị ꞌdíꞌbi kábịṛị́kị ga gére née káa do ꞌbɨ eyị́ gɨ ro zɨ́a ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e mbá kɨ́dí máíci ꞌdawú ba máa.” 31Née ní zɨ́ye ndólo ịrị bi née Bị́rịsába,21:31 Bị́rịsába: Kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, ꞌdawú ꞌbɨ yéme ledre. gɨ zɨ́a yaꞌdá ga bɨ gbre née yemenɨ́ kóo ledre dongaráye ore.
32Gɨ do kacɨ́ bɨ yemeonzónɨ́ ledre goó dongaráye sɨmɨ Bị́rịsába ní, zɨ́ Abimaléke e kɨ́ Pịkóla manda ꞌbɨ asikíri ené e ị́nyịyé ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ Falasitíni e. 33Zɨ́ Abarayáma ꞌdị́yị́ kágá bɨ kɨ́ ịrịné tamarasíka sɨmɨ Bị́rịsába ore. Zɨ́a ndị́sịné íni ini zɨ́ Ngére Lomo bɨ nɨ trịdrịné za fí ní ore. 34Zɨ́ Abarayáma maꞌdáa kóo ndị́sịné sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Falasitíni e ore kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi e.
22Ngére Lomo uzu Abarayáma
1Nda gɨ do kacɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi e, zɨ́ Lomo ị́nyịné úzu Abarayáma. Zɨ́a ndólo wo kɨ́dí, “Abarayáma.”
Zɨ́ Abarayáma ndị́zịné zɨ́a kɨ́dí, “Ɨɨ́.”
2Lomo ya zɨ́a ní, “Ídí ꞌdíꞌbi Isáka kémbị́ wotị́yị née, bɨ ꞌbúa nɨ doyị́ kɨ́ngaya ní, zɨ́yị ndéré kɨ́e sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Moríya e. Ídí óṇgoónzó wo zɨ́yị óngbó a káa do ꞌdáná éyị́ zɨ́ma do landa bɨ mááyí ꞌdódo a zɨ́yị ní.”
3Zɨ́ Abarayáma ị́nyịné akpa kɨ́ phịyị́ ódó bi ndị́sị do dongí ené, zɨ́a ꞌdíꞌbi wotị́ne Isáka kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ené e gbre ndéréye sóꞌdo ngị́rị́. Sɨmɨ bɨ sóꞌdo asánɨ́ ngị́rị́ bɨ gɨ ro óngbó ꞌdáná éyị́ doa go ní, zɨ́ye ị́nyịyé ndéréye do bi bɨ Lomo úku ledre a zɨ́ Abarayáma ní. 4Nda go sɨmɨ sị́lị́ ota bɨ mengịnɨ́ kɨ́ ndéré ní, zɨ́ Abarayáma lúrúndíki landa bɨ Lomo uku ledre a ní gɨ gbála. 5Zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ ꞌyị moko ené ga gére née kɨ́dí, “Ndị́sịsé ꞌbɨ esé kɨ́ bangá ba ona sɨmɨ bɨ azé go ndéré kɨ́ wotị́ma íri ní. Azé ndéré íni ini zɨ́ Lomo, azé gɨrí ndáꞌbaógụ.”
6Zɨ́ Abarayáma ị́mbị́óto ngị́rị́ bɨ ayínɨ́ ndéré óngbó éyị́ ꞌdáná doa ní do Isáka. Zɨ́a ꞌdíꞌbi ꞌbɨ ené ṛụ́kpụ́ phoꞌdụ kɨ́ mongụ́ maku yóó zɨ́ye ndéréye. 7Zɨ́ Isáka ndólo ꞌbụné Abarayáma kɨ́dí, “Babá.”
Zɨ́ ꞌbụa ndị́zịné kɨ́dí, “Woyị́ị owụ́ ꞌbɨ amáa.”
Zɨ́ Isáka ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Mongụ́ maku kɨ́ ṛụ́kpụ́ phoꞌdụ nɨyí go bo, sara owụ́ kábịṛị́kị bɨ gɨ ro óngbó a káa do ꞌdáná éyị́ ní nɨ nda ꞌbɨ ené goó ꞌda?”
8ꞌBụa ya zɨ́a ní, “Owụ́ ꞌbɨ amáa, Lomo nɨ íꞌbíógụ owụ́ kábịṛị́kị bɨ gɨ ro óngbó a káa do ꞌdáná éyị́ ní.” Nɨyí kpá fú mɨndéréye.
9Sɨmɨ bɨ nderéogụnɨ́ go do bi bɨ Lomo uku ledre a ní, zɨ́ Abarayáma óꞌbó mbayi, zɨ́a séséyéme ngị́rị́ e doa bɨlámáne. Zɨ́a ị́nyịné ꞌdíꞌbi wotị́ne Isáka ódó wo ndá, do ị́mbị́óto wo do mbayi gá do ngị́rị́ ga bɨ seséyeme ní.10Zɨ́a ị́nyịné ꞌdíꞌbi maku áyíne go gɨ ro óṇgoónzó wotị́ne. 11Tɨ́ lá zɨ́ maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo ndólo wo gɨ komo ere kɨ́dí, “Abarayáma.”
Zɨ́a ndị́zịné kɨ́dí, “Ɨɨ́.”
12Zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndá óto so késị́ ro owụ́ née wá. Ndá gbawá méngị kémbị́ ledre kɨ́e. Máówoyéme go kɨ́dí maꞌdíi óto úndrumá go kɨ́ngaya, gɨ zɨ́a ási eyị́ kɨ́ kémbị́ owụ́ ꞌbɨ eyị́ née gɨ zɨ́ma wá.”
13Née ní sɨmɨ bɨ Abarayáma sịkpị doné lúrú bi káa ní, zɨ́a lúrúndíki yaꞌdá kábịṛị́kị bɨ ngiṛí a lanyángeṛị roné go ngará kágá kenée. Zɨ́ Abarayáma ị́nyịné ndéréne íꞌdíógụ kábịṛị́kị née gɨ ngará kágá gɨrí ógụ kɨ́e óṇgoónzó a ꞌdáná a zɨ́ Lomo do bi kacɨ́ wotị́ne. 14Zɨ́ Abarayáma ị́fị́ ịrị bi née kɨ́dí, “Ngére Lomo nɨ íꞌbí a.” Ndéréógụné gị karaba ní, ꞌyị e ndịsịnɨ́ kpá fú ndólo a ịrị bi máa née kɨ́dí, “Do landa bɨ Ngére Lomo nɨ íꞌbí a ní.”
15Zɨ́ maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo kpá ndólo ándá Abarayáma gɨ komo ere 16do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Málóbụ́ romá go máa Ngére Lomo gɨ zɨ́a ledre bɨ méngị bɨ ngárá ási kɨ́ íꞌbí kémbị́ owụ́ ꞌbɨ eyị́ zɨ́ma wá ní, 17maꞌdíi mááyí íꞌbí úndru zɨ́yị, zɨ́ bulúnduyị́ e étrịyé ídíye tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ káa zɨ́ kele ga bɨ komo ere kpá káa zɨ́ sayi bɨ do gbúṛóngó ní. Bulúnduyị́ e nɨyí rómo komo ezeokóye e zɨ́ye ꞌdíꞌbi mɨngburoko gara ga bɨ kacɨ́ye ní. 18Kpụrụ́ gɨ sɨmɨ bulúnduyị́ e, Mááyí karanée íꞌbí úndru zɨ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ona za mbá gɨ zɨ́a bɨ óto úndrumá ní.”
19Zɨ́ Abarayáma ndáꞌbalúgu roné zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ené e, zɨ́ye nda ị́nyịyé ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ Bị́rịsába kɨ́ꞌdí bɨ Abarayáma ndịsị ndị́sị ní.
Owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Nówara ní
20Nda gɨ do kacɨ́ ledre ga gére ní, zɨ́ Abarayáma úwu ledre kɨ́dí, “Mílika ndiki owụ́ e go zɨ́ lúnduyị́ Nówara. 21Ịrịyé nɨ Ụ́zụ bɨ nɨ owụ́ndíká ní, Bụ́zụ, Kemụwéle ꞌbụ Aráma, 22Keséde, Ázo, Piledása, Zidiláfa, nda kɨ́ Bétụwele.” 23Bétụwele nɨ nda ꞌbɨ ené ꞌbụ Rebéka. Owụ́ yaꞌdá ga bɨ ịnyị doa ota née Mílika ndiki yée ne zɨ́ Nówara lúndu Abarayáma. 24Zɨ́ Nówara ꞌdíꞌbi ngíti kára kɨ́ ịrịné Rúma. Zɨ́a kpá ndíki ꞌbɨ ené owụ́ e eso, ịrị owụ́ ga gére née nɨ, Téba, Gáma, Tésa nda kɨ́ Máka.
23Ledre gɨ ro umbu Sára
1Sára mengị kóo do sogo káṇgá mbá sɨmɨbi míya kɨ́ cị́kéṛị́ doa ịnyị doa gbre doné (127). 2Zɨ́a kóo úyuné sɨmɨ Kiríta Arába bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo a Éborono Káṇgá ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ Kanána e ní. Zɨ́ Abarayáma ídíne kɨ́ dokụlụ́ zɨ́a ndị́sịné íni meꞌbené née kɨ́ngaya.
3Zɨ́a ị́nyịné gɨ do umbu meꞌbené zɨ́a úku ledre zɨ́ kúfú ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée Éte e ní kɨ́dí, 4“Mááyí dongaráse ona ꞌyị lóṇgó. Ídísé úgúóyó bi zɨ́ma gɨ ro zɨ́ma óto umbu meꞌbemá sɨmɨ a.”
5Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, 6“Mongụ́ ꞌyị, úwú aka ledre bɨ azé úku a zɨ́yị ba, áyí dongaráze ona ꞌyị bɨ kɨ́ úndruyị́ kɨ́ngaya ní. Ídí lúrú bi bɨ utúasá go kacɨ́ komoyị́ do bi bɨ ndịsịzé óto umbu ezé e doa ní zɨ́yị óto umbu eyị́ sɨmɨ a. ꞌYị bɨ nɨ ási kɨ́ bi gɨ zɨ́yị kɨ́ óto umbu eyị́ sɨmɨ a ní ndaá.”
7Zɨ́ Abarayáma ị́nyịógụné do ótụ́ doné bi kóꞌdụ́ Éte e mị́ngị́ káṇgá e óto úndruyé. 8Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Togụ́ ṇgúṇgusé tɨ́ go gɨ ro zɨ́ma óto umbu meꞌbemá ona yá, máṇgúṇgú romá zɨ́se ídísé ndúꞌyú Éforono wotị́ Zóra do bi kacɨ́ma, 9idí úgúóyó gu landa ené bɨ Makeféla tara yáká ené íri née zɨ́ma. Mááyí íꞌbí késị́ bɨ utúasá goó kacɨ́ komoa ní zɨ́a gɨ ro zɨ́ma kpá ídíma kɨ́ bi óto umbu dongaráse ona ndị́sị óto ꞌyị amá e sɨmɨ a.”
10Éforono bɨ ꞌyị ꞌbɨ Éte ní nɨ kóo mɨndị́sịné tara mbotụ gara ore dongará ꞌyị ené e zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Abarayáma do komo ꞌyị ꞌbɨ Éte ga bɨ kóo ore mbá kɨ́dí, 11“Ɨ́ꞌɨ, ngére amá, úwú aka ledre bɨ mááyí úku a zɨ́yị ba, máíꞌbí yáká née kɨ́ gu landa bɨ ndúnduꞌyú gɨ roa née go mbá zɨ́yị. Máíꞌbí bi née go zɨ́yị do komo ꞌyị amá ga ba gɨ ro zɨ́yị ndị́sị óto umbu eyị́ e sɨmɨ a.”
12Zɨ́ Abarayáma kpá lóꞌbụ komoné bi kóꞌdụ́ ꞌyị ga gére née. 13Zɨ́a úku ledre zɨ́ Éforono do komo ꞌyị ga gére née kɨ́dí, “Utúasá mɨútúásá zɨ́ma nda gba íꞌbí késị́ zɨ́yị gɨ ro yáká née. Ídí ṇgúṇgu a zɨ́ma kenée gɨ ro zɨ́ma óto umbu amá íri.”
14Zɨ́ Éforono úkulúgu ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, 15“Mongụ́ ꞌyị, úwú aka ledre bɨ mááyí úku a zɨ́yị ba, bi née gɨ ro úgú a, ili mɨṛíṛiṛí késị́ míya eso. Tɨ́ lá ledre bɨ dongaráze kéyị ꞌdi? Ndéré mu óto umbu eyị́.”
16Zɨ́ Abarayáma ṇgúṇgu ledre bɨ Éforono uku ní zɨ́a ꞌdíꞌbiógụ mɨṛíṛiṛí késị́ míya eso íꞌbí a zɨ́a do komo ꞌyị ꞌbɨ Éte e ore. Née késị́ bɨ ꞌyị úgúóyó éyị́ e ndịsịnɨ́ méngị moko kɨ́e dongaráye ní.
17Née ní yáká ꞌbɨ Éforono bɨ sɨmɨ Makeféla gbóo kɨ́ Mamaré ní kɨ́ gu landa bɨ sɨmɨ yáká máa née ní, kɨ́ kágá ga bɨ sɨmɨ a kɨ́ yée ga bɨ do mama ní mbá do íꞌbí a 18zɨ́ Abarayáma káa do ꞌbɨ ené do komo ꞌyị ꞌbɨ Éte ga bɨ kóo ku mbotụ mongụ́ gara ore ní. 19Gɨ do kacɨ́ née ní zɨ́ Abarayáma ꞌdíꞌbi umbu meꞌbené Sára ndéré óto a sɨmɨ Kanána sɨmɨ gu landa bɨ Makeféla cigí Mamaré sɨmɨ gara bɨ Éborono ní. 20Gɨ ore zɨ́ yáká kɨ́ gu landa née nda ídíye ꞌbɨ Abarayáma. Ndịsị nda kóo óto umbu ꞌyị ené e fú sɨmɨ gu landa née ore.
24Rebéka meꞌbe Isáka
1Lomo iꞌbí úndru zɨ́ Abarayáma sɨmɨ éyị́ ga bɨ ndịsị méngị yée ní mbá. Zɨ́a ꞌdúꞌduné do sogo káṇgá kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi zɨ́a nda ídíne ngokoné kɨ́ngaya. 2Kadra kị́éꞌdo zɨ́a ndólo manda ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ moko ené e, zɨ́a úku ledre zɨ́ manda née kɨ́dí, “Máíli zɨ́yị lólóꞌbụ́ zɨ́ma 3kɨ́ ịrị Ngére Lomo bɨ otoogụ ere kɨ́ do sogo káṇgá ní kɨ́dí, útúásá lúrú kára zɨ́ wotị́ma Isáka gɨ sɨmɨ nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Kanána ga bɨ mááyí dongaráye ona ba wá. 4Máíli zɨ́yị ndéréyị sɨmɨ káṇgá amá zɨ́yị ófụ́ kára zɨ́ wotị́ma Isáka gɨ dongará ꞌyị amá e.”
5Zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko née ndúꞌyú Abarayáma kɨ́dí, “Sara togụ́ mándéré zɨ́ma ófụ́ kára go zɨ́ Isáka ili ené zɨ́ze ógụzé kéne sɨmɨ káṇgá ba yáa wá ní? Máídí ógụ ꞌdíꞌbi Isáka ndáꞌba kɨ́e sɨmɨ káṇgá esé íri?”
6Zɨ́ Abarayáma úkulúgu ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko née kɨ́dí, “Ídí ówo a bɨlámáne kɨ́dí ndaá mɨútúásáne zɨ́yị ꞌdíꞌbilúgu wotị́ma íri wá. 7Ngére Lomo bɨ komo ere, kóo ꞌdiꞌbiogụ máa gɨ ꞌbe ꞌbɨ babá gɨ dongará sụmụmá e gɨ sɨmɨ káṇgá ezé ona ní, mocụ́ kóo ledre go zɨ́ma kɨ́dí, ‘Mááyí íꞌbí káṇgá ba zɨ́ bulúnduyị́ e ní,’ nɨ kásaógụ maláyika ené zɨ́yị ꞌdáꞌdá íri gɨ ro zɨ́yị ófụ́ kára gɨrí ógụ kɨ́e zɨ́ wotị́ma. 8Togụ́ kára maꞌdáa ili ené zɨ́se ógụsé kéne wá ne, ledre eyị́ ndaá. Tɨ́ lá ndaá mɨútúásáne zɨ́yị ꞌdíꞌbilúgu wotị́ma íri wá.” 9Née ní zɨ́ ꞌyị moko née lólóbụ́ zɨ́ mongụ́ ꞌyị ené Abarayáma kɨ́dí née nɨ méngị ledre bɨ Abarayáma uku zɨ́ne née tɨ́ kenée.
10Zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko née ꞌdíꞌbi gémele e ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ené sokó, zɨ́a ꞌdíꞌbi ngíti géyị bɨlámá éyị́ ga bɨ kɨ́ tosoyé ní gɨ zɨ́ mongụ́ ꞌyị ené. Zɨ́a ndéréne sɨmɨ káṇgá bɨ Mesopatómiya ní, do ókpóne sɨmɨ Aráma Naráyima24:10 Aráma Naráyima: Aráma Naráyima nɨ kóo gara sɨmɨ káṇgá bɨ Mesopatómiya ní. gara bɨ Nówara ndịsị sɨmɨ a ní. 11Sɨmɨ bɨ nderéogụ íri ní, zɨ́a óto gémele e ꞌdówụ́royé cígí ngíti ꞌdawú ꞌdáꞌdá olụ́nɨ́ aka sɨmɨ gara wá. Née kóo go kɨ́ kadra tagá sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kará e ndịsịnɨ́ íngi iní sɨmɨ a ní.
12Née ní zɨ́a íni ini kɨ́dí, “Ngére Lomo, áyí Lomo bɨ mongụ́ ꞌyị amá ndịsị óto úndruyị́ ní. Máṇgúṇgú romá zɨ́yị sɨmɨ sị́lị́ bɨ karaba ba ídí íꞌbí éyị́ bɨ málólóbụ́ gɨ roa zɨ́ mongụ́ ꞌyị amá Abarayáma ní zɨ́ma gɨ ro zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi. 13Mááyí go bɨ mɨtóromá do ꞌdawú ba, tụ́ꞌdụ́ nyị́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ gara ba nɨyí ógụ cakaba íngi iní. 14Ídí óto owụ́kára bɨ mááyí uku ledre zɨ́a máyá, ‘Oto aka ndoko iní eyị́ bi zɨ́yị íꞌbí iní zɨ́ma éwé a,’ zɨ́a ídíne ne wo bɨ nɨ úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, ‘Éwé iní mu mááyí kpá íꞌbí a zɨ́ gémele eyị́ e éwé a,’ zɨ́a kpá ídíne ne wo bɨ gélé wo go zɨ́ ꞌyị kasa eyị́ Isáka ní. Gɨ sɨmɨ ledre née ní mááyí ówo a kɨ́dí mɨyéme ledre bɨ yéme wo zɨ́ mongụ́ ꞌyị amá Abarayáma ní née goó wo.”
15ꞌDáꞌdá zɨ́a kɨ́ íni ónzó ini zɨ́ Lomo, zɨ́ Rebéka nyị́ Bétụwele bɨ nɨ nyị́ Mílika meꞌbe Nówara lúndu Abarayáma ní ógụné kɨ́ ndoko iní doné. 16Nɨ aka lá owụ́kára tara mbotụ kɨ́ lámá roné kɨ́ngaya owo aka ledre ꞌbɨ yaꞌdá e wá. Zɨ́a ógụné geré ndụ́ṛụ́ꞌbụ́ne sɨmɨ ꞌdawú, íngiꞌdúcu ndoko iní ené do ólụ́ógụné.
17Geré zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Abarayáma née ngásáꞌdécị doa do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Máṇgúṇgú romá zɨ́yị, íꞌbí aka iní zɨ́ma éwé a gɨ sɨmɨ ndoko iní eyị́ née.”
18Zɨ́ Rebéka ndálané kɨ́ ndoko iní née zɨ́a úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, éwé iní mu.” Zɨ́a íꞌbí iní zɨ́a éwé a.
19Gɨ do kacɨ́ bɨ ewé asá iní go ní, zɨ́ Rebéka úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí kpá íꞌbí iní zɨ́ gémele eyị́ e éwé e gị togụ́ ewé asánɨ́ go ní.” 20Geré ꞌdiya zɨ́a léfe iní bɨ sɨmɨ ndoko iní ené ní sɨmɨ éyị́ bɨ bangá e ndịsịnɨ́ éwé iní gɨ sɨmɨ a ní zɨ́ gémele ga gére née, do ngásálúgu roné íngi yata iní léfe a zɨ́ye éwé a, do éwé ásá a. 21ꞌYị ꞌbɨ moko née nɨ mɨtóroné kenée ndị́sị lúrú wo ịtị mbá wá, ili tɨ́ lá ówo a togụ́ Ngére Lomo mengị bɨlámá ledre go zɨ́ne sɨmɨ mɨógụné ba yá.
22Sɨmɨ bɨ gémele ga gére ewé asánɨ́ iní go ní, zɨ́ oꞌdo née ꞌdíꞌbiógụ amafí bɨ gɨ sɨmɨ dábu ní ésị a ro somo Rebéka. Zɨ́a kpá ꞌdíꞌbiógụ mɨmbitá e gbre gɨ sɨmɨ dábu ésị ro sị́lị́a. 23Zɨ́a ị́nyịné ndúꞌyú Rebéka kɨ́dí, “Áyí nyị́ ambi? Bɨ née ní bi ꞌdúꞌdu nɨ laká bo ꞌbe ꞌbụyị́ íri gɨ ro zɨ́ze ndéré ꞌdúꞌduzé sɨmɨ a?”
24Zɨ́ Rebéka úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí nyị́ Bétụwele wotị́ Mílika bɨ ndiki wo zɨ́ Nówara ní.” 25Zɨ́a kpá úku ledre kɨ́dí, “Bi ꞌdúꞌdu kɨ́ éyị́ mɨánu ꞌbɨ bangá e nɨ bo zɨ́ze mongụ́ne. ꞌDị́cị́ nɨ kpá bo gɨ ro zɨ́se ꞌdúꞌdusé sɨmɨ a.”
26Née ní zɨ́ oꞌdo née ótụ́ doné bi óto úndru Ngére Lomo, 27zɨ́a úku ledre kɨ́dí “Mbófo éyị́ zɨ́ Ngére Lomo bɨ mongụ́ ꞌyị amá Abarayáma ndịsị óto úndrua ní, bɨ otoomo mɨyéme ledre bɨ kóo yeme zɨ́a ní wá ní. Gɨ romá, Ngére Lomo saká máa goó zɨ́ma ndéréógụmá gị ꞌbe ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị amá ní.”
28Gɨ ore, zɨ́ Rebéka ngásálúgu roné ꞌbe lị́kpị́ ledre ga bɨ mengịnɨ́ royé íri ní zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ mbágáne ní. 29Zɨ́ Labána lúndu Rebéka ị́nyịné ngásáne zɨ́ oꞌdo née do ꞌdawú íri. 30Sɨmɨ bɨ lurúndiki amafí ro somo Rebéka kɨ́ mɨmbitá sị́lị́a, nda kɨ́ ledre bɨ uwú wo bɨ ndịsị lịkpị́ a bɨ oꞌdo née uku zɨ́a ní, zɨ́a geré ndéréne ógụndíki oꞌdo née kɨ́ tóro cígí gémele ené e do ꞌdawú íri. 31Zɨ́ Labána úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ógụ mu zɨ́ze ndéréze kéyị ꞌbe. Áyí ꞌyị bɨ Lomo iꞌbí úndru go zɨ́a ní. Ndị́sị tóro do mɨsiꞌdi ona gɨ ro ꞌdi? Máyéme ómo bi goó gɨ royị́ nzíyiné kpá kɨ́ bi gɨ ro gémele eyị́ e.”
32Née ní zɨ́ oꞌdo née ndéréye kɨ́ Labána ꞌbe, do líkpíóyó éyị́ e gɨ do gémele e. Do íꞌbí éyị́ mɨánu kɨ́ bi ꞌdúꞌdu ꞌbɨ bangá e zɨ́ gémele ga gére née kɨ́ iní zɨ́ oꞌdo née zɨ́ye lúgu sịndị́ye kɨ́e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ogụnɨ́ kéye ní. 33Do íꞌbíógụ éyị́ mɨánu zɨ́ye, tɨ́ lá zɨ́ oꞌdo née úku ledre kɨ́dí, “Máútúásá aka ánu éyị́ wá, ꞌbúó togụ́ ledre bɨ máógụ kɨ́e ba máúku go zɨ́se.”
Labána ya zɨ́a ní, “Úku ledre bɨ ógụ kɨ́e ní mu zɨ́ze.”
34Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Mááyí ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Abarayáma. 35Ngére Lomo iꞌbí úndru go zɨ́ mongụ́ ꞌyị amá Abarayáma kɨ́ngaya zɨ́a ídíne kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne. Iꞌbí kábịṛị́kị e, ína e, ị́tị́ e, mɨṛíṛiṛí késị́ e kɨ́ dábu e, kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko e kará e kɨ́ yaꞌdá e nda kpá kɨ́ gémele e kɨ́ dongí e. 36Sára meꞌbe mongụ́ ꞌyị amá ndiki owụ́ zɨ́a owụ́oꞌdo do ngokoné, bɨ ba ní mongụ́ ꞌyị amá iꞌbí éyị́ sị́lị́ne go mbá zɨ́ owụ́ máa née. 37Zɨ́ mongụ́ ꞌyị amá óto máa lólóbụ́ zɨ́ne do úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, ‘Ndá ófụ́ kára zɨ́ wotị́ma gɨ sɨmɨ nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Kanána e bɨ mááyí sɨmɨ káṇgá eyé ona ꞌyị lóṇgó ba wá, 38ídí ndéré ófụ́ kára zɨ́ wotị́ma gɨ dongará sụmụ babá e gɨ tara mbotụ ezé.’
39“Née ní zɨ́ma ndúꞌyú mongụ́ ꞌyị amá máyá, ‘Togụ́ bɨ kára máa née ili ené útú do kacɨ́ma wá ní?’
40“Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ma kɨ́dí, ‘Ngére Lomo bɨ mándị́sị óto úndrua kacɨ́ kadra mbá ní, nɨ kása maláyika ené zɨ́yị ꞌdáꞌdá zɨ́a yémeómo ledre zɨ́yị, zɨ́yị ófụ́ kára zɨ́ wotị́ma gɨ dongará sụmụ babá e gɨ tara mbotụ ezé.’ 41Togụ́ ndéréógụ goó dongará sụmụmá e, asinɨ́ yị́ eyé ye kɨ́ ótoómo sị́lị́ye gɨ ro kára maꞌdáa kɨ́dí ndaá útú do kacɨ́yị wá yá, née ndaá ledre eyị́ wá.”
42“Sɨmɨ bɨ gáa máógụ do ꞌdawú ꞌdáa ní, zɨ́ma gáa íni ini máyá, ‘Ngére Lomo bɨ mongụ́ ꞌyị amá Abarayáma ndịsị óto úndruyị́ ní, máṇgúṇgú romá zɨ́yị ledre bɨ máógụ gɨ roa ba ídí óto a zɨ́a ídíne bɨlámáne. 43Mááyí go bɨ mɨtóromá do ꞌdawú ba, sɨmɨ bɨ nyị́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ gara ba nɨyí ógụ íngi iní, wo bɨ máúku ledre go zɨ́a máyá, “Máṇgúṇgú romá zɨ́yị íꞌbí aka iní zɨ́ma gɨ sɨmɨ ndoko iní eyị́ ní.” 44Togụ́ uku ledre go zɨ́ma kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, éwé iní mu, mááyí kpá íꞌbí a zɨ́ gémele eyị́ e éwé a yá,” idí ídíne owụ́kára máa wo bɨ gélé wo go káa do kára zɨ́ wotị́ mongụ́ ꞌyị amá ní.’
45“Máíniónzó aka ini ba gɨ do mɨmbéꞌdemá kpá wá, ve, zɨ́ Rebéka ógụné kɨ́ ndoko iní doné. Zɨ́a ndụ́ṛụ́ꞌbụ́ne do ꞌdawú íri íngi iní. Zɨ́ma úku ledre zɨ́a máyá, ‘Íꞌbí aka iní zɨ́ma éwé a.’
46“Zɨ́a ndálané kɨ́ ndoko iní née zɨ́a úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, ‘Mongụ́ ꞌyị, éwé iní mu, mááyí kpá íꞌbí a zɨ́ gémele eyị́ e éwé a.’ Née ní zɨ́ma éwé iní zɨ́a kpá íꞌbí a zɨ́ gémele amá e.
47“Zɨ́ma ndúꞌyú wo kɨ́dí, ‘Áyí nyị́ ambi?’
“Zɨ́a úkulúgu ledre kɨ́dí, ‘Mááyí nyị́ Bétụwele wotị́ Mílika bɨ ndiki wo zɨ́ Nówara ní.’
“Née ní zɨ́ma ésị amafí ro somoa kɨ́ mɨmbitá sị́lị́a. 48Zɨ́ma ótụ́ domá bi óto úndru Ngére Lomo máyá, mámbófo yị́ị go Ngére Lomo bɨ mongụ́ ꞌyị amá ndịsị óto úndrua ní, sáká máa go zɨ́ma ógụmá ndíki owụ́kára gɨ tara mbotụ ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị amá káa do kára zɨ́ wotị́a. 49Bɨ ba ní máíli go ówo a gɨ zɨ́se togụ́ ásé ṇgúṇgu a zɨ́se méngị bɨlámá ledre zɨ́ mongụ́ ꞌyị amá yá, togụ́ útúásásé wá, ídísé úku a zɨ́ma gɨ ro zɨ́ma ówo éyị́ bɨ mááyí méngị a ní.”
50Zɨ́ Labána e kɨ́ ꞌbụné Bétụwele úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Bɨ née yị́ ené go mɨyéme ledre ꞌbɨ Ngére Lomo ní, ledre ndaá tarazé úku a kacɨ́ a zɨ́yị wá. 51Rebéka nɨ go née ꞌdíꞌbi wo mu, zɨ́se ndérése kéne zɨ́ wotị́ mongụ́ ꞌyị eyị́ káa do kára káa zɨ́ bɨ Ngére Lomo uku ní.”
52Sɨmɨ bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko née uwú ledre bɨ ukunɨ́ kenée ní, zɨ́a ótụ́ doné bi óto úndru Ngére Lomo. 53Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ ꞌyị moko née ꞌdíꞌbiógụ mɨṛíṛiṛí késị́ kɨ́ dábu nda kɨ́ bongó e íꞌbí yée zɨ́ Rebéka. Zɨ́a kpá íꞌbí ngíti géyị éyị́ ga bɨ ugúnɨ́ yée kɨ́ tụ́ꞌdụ́ késị́ ní zɨ́ lúndua kɨ́ mbágáa. 54Nda née ní, zɨ́ ꞌyị moko née kɨ́ ꞌyị ga bɨ ogụnɨ́ kéye ní ánu éyị́ do éwé éyị́, zɨ́ye ꞌdúꞌduyé ore bi ndre.
Nda go kɨ́ phịyị́, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Másómụ́ utúasá go gɨ ro zɨ́ma ndáꞌbamá kɨ́ sanda zɨ́ mongụ́ ꞌyị amá.”
55Zɨ́ Labána e kɨ́ mbágáne úkulúgu ledre kɨ́dí, “Ótoómosé aka Rebéka maꞌdáa zɨ́ze ona kɨ́ sị́lị́ ịnyị doa gbre togụ́ mbú sị́lị́ sokó, nɨ nda fú ógụ ndéré.”
56Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndásé lolụ ụ́cụómo máa wá, káa zɨ́ bɨ Ngére Lomo yemeonzó ledre amá go ní. Nɨ mɨútúásáne zɨ́se íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ma ndáꞌbamá zɨ́ mongụ́ ꞌyị amá.”
57Zɨ́ye úkulúgu ledre kɨ́dí, “Ili go zɨ́ze ndóloógụ Rebéka maꞌdáa zɨ́ze úwú ledre bɨ gɨ tara ní.” 58Zɨ́ye ndóloógụ wo ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Bɨ née ní ní ásé go ógụ ndéré kɨ́ oꞌdo ba yá?”
Rebéka ya zɨ́ye ní, “Ɨɨ, azé ndéré ndro kéne.”
59Née ní zɨ́ye íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ Rebéka e kɨ́ kára bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko ené ní, nda kɨ́ ꞌyị moko ꞌbɨ Abarayáma née kɨ́ ꞌyị ga bɨ ogụnɨ́ kéye ní. 60Zɨ́ye údru súrú do mɨmbéꞌde Rebéka do úku ledre kɨ́dí,
“Ndéré mu, Lomo idí íꞌbí úndru zɨ́yị,
zɨ́yị ndíki tụ́ꞌdụ́ owụ́ e gɨ sɨmɨyị́,
zɨ́ tetéyị ga gére ndị́sịyé rómo komo
ezeokóye e za mbá.”
61Née ní zɨ́ Rebéka e kɨ́ kára bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko ené ní yéme royé zɨ́ye ékị́ ndị́sịyé do gémele e zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Abarayáma née ꞌdíꞌbi yée, yóó zɨ́ye ndéréye.
62Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, Isáka ndaꞌbaogụ nda gɨ sɨmɨ Béralayiróyi bɨ ini ledre gɨ sɨmɨ a yaá ꞌdawú ꞌbɨ Lomo bɨ lurú máa ní go. Oto nda ꞌbe go sɨmɨ Negébe. 63Kadra kị́éꞌdo kɨ́ tagá, zɨ́ Isáka ólụ́ógụné ndéré kɨ́ gámá ꞌdózo komo sịndị́ne kɨ́ sómụ́ ngíti géyị ledre ené e, nɨ lúrú bi káa ní, gémele e nɨyí go ógụ. 64Zɨ́ Rebéka sị́kpị doné zɨ́a lúrúndíki Isáka. Zɨ́a ndítíógụné bi gɨ do gémele ené. 65Zɨ́a ndúꞌyú ꞌyị moko ꞌbɨ Abarayáma née kɨ́dí, “Ambí ndịsị ógụ ꞌdị́yị roné gɨrí mɨꞌdí zɨ́ze yáa née ne?”
Zɨ́ ꞌyị moko ꞌbɨ Abarayáma née úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Née Isáka, wotị́ mongụ́ ꞌyị amá.” Geré zɨ́ Rebéka lóꞌbụꞌdụ́tụ komoné kɨ́ mbílí bongó.
66Zɨ́ ꞌyị moko née lị́kpị́ ledre ga bɨ mengịnɨ́ royé íri ní mbá zɨ́ Isáka.
67Née ní zɨ́ Isáka ꞌdíꞌbi ésị Rebéka sɨmɨ kụ́tụ́ bɨ kóo mbágáa Sára ndịsị ndị́sị sɨmɨ a ní, zɨ́a ídíne go kára zɨ́a. Isáka oto kóo ꞌbúa go kɨ́ngaya. Mɨógụ a zɨ́ Isáka ꞌbe, oto kóo Isáka go zɨ́a sómụ́lị́gị ledre umbu mbágáne.
25Ledre gɨ ro umbu Abarayáma
1Gɨ do kacɨ́ bɨ Sára uyu ní, zɨ́ Abarayáma ꞌdíꞌbi ngíti kára kɨ́ ịrịné Ketụ́ra. 2Zɨ́ Ketụ́ra ndíki owụ́ yaꞌdá e zɨ́a, ịnyị doa kéṛị́. Nɨyí, Zimaráni, Zokosána, Midáni, Mịdịyáni, Isibáka nda kɨ́ Súwa. 3Zɨ́ Zokosána ndíkiógụ ꞌbɨ ené Síba e kɨ́ Dedána. Zɨ́ Dedána ndíkiógụ ꞌbɨ ené Asuríma e, kɨ́ Letụsịtésị e nda kɨ́ Lewumịtésị. 4Wotị́ Mịdịyáni nɨyí ꞌbɨ eyé, Éfa, Efére, Enóka, Abị́da, nda kɨ́ Eledáya. Née mbá owụ́ ga bɨ olụ́ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ Ketụ́ra ní.
5Zɨ́ Abarayáma ótoómo éyị́ sị́lị́ne e mbá zɨ́ Isáka. 6Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ Abarayáma nɨ aka kɨ́ komoné ní, zɨ́a íꞌbí ngíti géyị éyị́ sị́lị́ne e zɨ́ wotị́ne ga bɨ ndiki yée kɨ́ ngíti géyị kará e ní. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí idínɨ́ ị́nyị ꞌbɨ eyé gɨ cigí Isáka go ona ꞌdáꞌba, do ndéré ꞌbɨ eyé sɨmɨ káṇgá bɨ mɨꞌdí gbére ní.
7Abarayáma mengị kóo do sogo káṇgá mbá sɨmɨbi míya doa cị́ ota doa sokó doa ịnyị (175). 8Uyu nda kóo sɨmɨ bɨ ngoko goó za kɨ́ngaya ní. 9Zɨ́ wotị́ga Isáka e kɨ́ Isɨméle óto wo kpá sɨmɨ gu landa bɨ Makeféla sɨmɨ yáká ꞌbɨ Éforono wotị́ Zóra ꞌyị ꞌbɨ Éte e gbóo cigí Mamaré ní, 10née yáká bɨ kóo Abarayáma ugú gɨ zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Éte e ní. Otonɨ́ Abarayáma e kɨ́ meꞌbené Sára ore. 11Gɨ do kacɨ́ umbu Abarayáma, zɨ́ Lomo íꞌbí úndru zɨ́ wotị́ a Isáka zɨ́a ógụ ndị́sịné cigí ꞌdawú bɨ cigí Béralayiróyi ní.
Ịrị wotị́ Isɨméle e
12Ga ba ịrị wotị́ Isɨméle bɨ Agára nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Sára ndiki wo zɨ́ Abarayáma ní.
13Ịrị wotị́ Isɨméle ga ba, zezénɨ́ kacɨ́ mɨndíki yée. Mɨzefiyé nɨ Nebayóta, Kedára, Adabéla, Mibasáma, 14Misáma, Dụ́ma, Mása, 15Adáda, Téma, Zetụ́ra, Nafísa nda kɨ́ Kedéma. 16Nɨyí ye ꞌyị ga bɨ sị́ do ga bɨ sokó doa gbre née olụ́ogụ gɨ sɨmɨyé ní. Do ndolo ịrịyé kacɨ́ do ꞌbe ꞌbɨ eyé e kɨ́ ịrị bi ga bɨ táya eyé e nɨyí doyé ní. 17Isɨméle mengị kóo mbá sɨmɨbi míya doa cị́kéṛị́ doa sokó doa ịnyị doa gbre (137), zɨ́a úyu lódụ́ kacɨ́ ꞌyị ené e. 18Zɨ́ bulúnduga ndị́sịyé sɨmɨ ị́rịgbére bɨ tonó gɨ sɨmɨ Avíla ndéréógụné gị sɨmɨ Sụ́rụ gbóo do mama bɨ dongará a kɨ́ Ízibiti sɨmɨ bɨ ꞌyị nɨ ndéré ꞌdị́yị roné mɨꞌdí sɨmɨ Asụ́rị ní. Bɨlámá ndị́sị ndaá ꞌbɨ ené kóo dongaráye kɨ́ lúnduyé e wá.
Mɨárá Ésawu e kɨ́ Yakóbo
19Ba ledre gɨ ro Isáka wotị́ Abarayáma. 20Sɨmɨbi ꞌbɨ Isáka nɨ kóo cị́ gbre, zɨ́a ófụ́ Rebéka nyị́ Bétụwele lémị Labána bɨ nɨ ꞌyị ꞌbɨ Padána Aráma gɨ sɨmɨ Mesopatómiya ní.
21Zɨ́ Isáka íni ini zɨ́ Ngére Lomo do bi kacɨ́ Rebéka gɨ zɨ́a nɨ kára mɨkoto. Zɨ́ Ngére Lomo úwú ini ené zɨ́ meꞌbea ídíne kɨ́ sɨmɨné. 22Zɨ́ owụ́ e ídíye sɨmɨ Rebéka toṇgo, zɨ́ye ndị́sị óṛó royé kɨ́ ezené sɨmɨa. Zɨ́ Rebéka úku ledre kɨ́dí, “Éyị́ ndịsị nda méngị roné zɨ́ma káa gɨ zɨ́ ꞌdi?” Née ní zɨ́a ị́nyịné ndéréne ndúꞌyú Ngére Lomo sɨmɨ ini.
23Zɨ́ Ngére Lomo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e nɨyí gbre sɨmɨyị́, toṇgo ga gére née nɨyí ífi royé mɨífi. Ngúru a nɨ ídí kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya rómo do ezené, owụ́ꞌdáꞌdá nɨ ídí ꞌyị ị́nyị kasa zɨ́ owụ́ꞌdáꞌba.”
24Sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ Rebéka utúasá go gɨ ro zɨ́a áráne ní, zɨ́a áráógụ tɨ́ owụ́ toṇgo e gbre mbá owụ́ yaꞌdá e. 25Zɨ́ owụ́ꞌdáꞌdá áráógụ ꞌbɨ ené bɨkesị́ne kɨ́ bị roné mbá káa zɨ́ esịnɨ́ roa bongó bɨ yemenɨ́ gɨ sɨmɨ bị bangá ní. Née ní, zɨ́ye ị́fị́ ịrịa Ésawu.25:25 Ésawu: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, ꞌyị bɨ kɨ́ bị roné ní.26Zɨ́ lúndua bɨ aráogụ ꞌbɨ ené gɨ do kacɨ́ a ní, aráogụ ꞌbɨ ené nyé kɨ́ sị́lị́ne ndá ro sịndị́ Ésawu. Née ní, zɨ́ye ị́fị́ ịrịa Yakóbo.25:26 Yakóbo: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, ꞌyị lóndó. Sɨmɨ bɨ Rebéka nɨ árá owụ́ ga gére ní, sɨmɨbi ꞌbɨ Isáka nɨ kóo go cị́ ota.
27Sɨmɨ bɨ owụ́ yaꞌdá ga gére née ngboróogụnɨ́ go mɨngburokoyé ní, zɨ́ Ésawu ídíne ꞌyị gámá súwú. Zɨ́ ambá sịndị́ kadra ené ídíne mbá sɨmɨ súwú. Née ní Yakóbo áyí ꞌbɨ eyị́ lá ꞌbe ndị́sị méngị moko ga bɨ ꞌbɨ ꞌbe ní. 28Isáka ndịsị óto ꞌbú Ésawu kɨ́ngaya gɨ zɨ́ esị bɨ ndịsị ánu a gɨ do sị́lị́a ní, tɨ́ lá Rebéka oto ꞌbɨ ené yị́ ené ꞌbú Yakóbo kɨ́ngaya.
29Sɨmɨ ngíti sị́lị́, zɨ́ ꞌbú úfu Ésawu kɨ́ngaya sɨmɨ bɨ nɨ ndáꞌbaógụ kɨ́ gámá sɨmɨ súwú ní, zɨ́a ógụndíki Yakóbo kɨ́ ꞌdị́ꞌdị phirinda ené, 30zɨ́a úku ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Lúndu ꞌbɨ ené, lára aka phirinda eyị́ née gɨrí ꞌdiya zɨ́ma ndéne a mááyí go úyu gɨ zɨ́ ꞌbú.” (Née sị́ ledre bɨ ndolonɨ́ wo gɨ zɨ́a Edómo25:30 Edómo: Ini ledre sɨmɨa sɨmɨ tara Ébere kɨ́dí bɨkesị́ne. ní.)
31Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ídí ótoómo bi eyị́ ꞌbɨ owụ́ndíká née zɨ́ma kí, mááyí fú íꞌbí a zɨ́yị.”
32Née ní Ésawu ya zɨ́a ní, “Mááyí go úyu gɨ zɨ́ ꞌbú, ídí káa do owụ́ndíká nɨ méngị ndíki zɨ́ma ꞌdi?”
33Yakóbo ya zɨ́a ní, “Ídí lólóbụ́ zɨ́ma kí.” Née ní zɨ́ Ésawu lólóbụ́. Zɨ́a otoomo bi ꞌbɨ owụ́ndíká go zɨ́ Yakóbo.
34Gɨ ore, zɨ́ Yakóbo ꞌdíꞌbi phirinda kɨ́ ambata íꞌbí a zɨ́ Ésawu ánu a. Sɨmɨ bɨ anu éyị́ zɨ́a éwé éyị́ ní, zɨ́a ị́nyị ndéréókpóne.
Ésawu lurúcayi mɨídíne bɨ káa do owụ́ndíká ní kenée.
26Isáka nderé sɨmɨ Gerári
1Mongụ́ ꞌbú utú kóo sɨmɨ káṇgá née kpị́ gɨ zɨ́ wo bɨ kóo utú sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ Abarayáma ní. Zɨ́ Isáka ị́nyịné ndéréne zɨ́ mongụ́ ngére Abimaléke ꞌbɨ kúfú ꞌyị ga bɨ Falasitíni e ní, sɨmɨ káṇgá bɨ Gerári ní. 2Zɨ́ Ngére Lomo ꞌdódo roné zɨ́ Isáka do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndá ndéré sɨmɨ Ízibiti wá, ídí ndị́sị sɨmɨ káṇgá bɨ mááyí úku ledre a zɨ́yị ndị́sịyị́ sɨmɨ a ní. 3Ídí ndị́sị ca sɨmɨ káṇgá ba ona, mááyí ndị́sị sáká yị́ị zɨ́ma íꞌbí úndru zɨ́yị. Mááyí íꞌbí káṇgá ba mbá zɨ́yị kɨ́ bulúnduyị́ e, mááyí méngị ledre e zɨ́yị kacɨ́ mɨyéme ledre bɨ kóo dongaráze kɨ́ ꞌbụyị́ Abarayáma ní. 4Mááyí óto bulúnduyị́ e zɨ́ye étrịyé káa zɨ́ kele ga bɨ komo ere ní, zɨ́ma íꞌbí káṇgá ba mbá zɨ́ye. Kpụrụ́ gɨ sɨmɨ bulúnduyị́ e Mááyí karanée íꞌbí úndru zɨ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ona za mbá, 5gɨ zɨ́a Abarayáma uwú kóo ledre amá zɨ́a ndị́sịné méngị ledre ga bɨ máíli yée, kɨ́ ledre ga bɨ máúku yée ní nda kpá kɨ́ lódụ́ lorụ amá e.” 6Née ní zɨ́ Isáka ídíákáne ndị́sịné sɨmɨ Gerári.
7Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga bɨ ore nduꞌyúnɨ́ Isáka gɨ ro ledre meꞌbea ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Nɨ lémịmá,” gɨ zɨ́a eré ngịrị kɨ́ úku ledre zɨ́ye ya, “Nɨ meꞌbemá.” Somụ́ yaá ꞌyị ga bɨ ore ní nɨyí úfu née gɨ ro ledre Rebéka gɨ zɨ́a lámá nɨ roa kɨ́ngaya.
8Sɨmɨ bɨ Isáka luꞌbú nda go ore ní, kadra kị́éꞌdo zɨ́ Abimaléke ngére ꞌbɨ Falasitíni lúrú bi gɨ do subáa zɨ́a lúrúndíki Isáka e kɨ́ ndéndeke kɨ́ meꞌbené Rebéka. 9Zɨ́ ngére Abimaléke kákasa kacɨ́ Isáka, do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Maꞌdíi nɨ yị́ ené tɨ́ meꞌbeyị́. Sara úku zɨ́ ꞌyị e yá, ‘Nɨ lémịmá’ ní gɨ zɨ́ ꞌdi?”
Zɨ́ Isáka úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Gɨ zɨ́a máyá ꞌbɨ amá nɨyí úfu máa gɨ roa.”
10Zɨ́ Abimaléke úku ledre zɨ́ Isáka kɨ́dí, “Éyị́ bɨ méngị kéyị zɨ́ze kenée gɨ zɨ́a ní ꞌdi? Togụ́ bɨ kóo ngíti ꞌyị nderé sóꞌdo meꞌbeyị́ ní mbé ꞌdíꞌbiógụ kóo komozé née go umbu.”
11Zɨ́ ngére Abimaléke íꞌbí lorụ zɨ́ ꞌyị ené e za mbá kɨ́dí, “Togụ́ ꞌyị oto sị́lị́ne ro Isáka togụ́ mbú ro meꞌbea sɨmɨ káṇgá ba ona, yị́ị máa née odụ a ꞌbɨ eyị́ dụụ́ umbu.”
12Zɨ́ Isáka óꞌdo éyị́ sɨmɨ sɨmɨbi máa née, zɨ́ éyị́ e ánáye zɨ́a kɨ́ngaya gɨ zɨ́a Ngére Lomo iꞌbí úndru go zɨ́a. 13Zɨ́a ídíne kɨ́ éyị́ e zɨ́ne, zɨ́ éyị́ máa ga gére kpá fú ndị́sị éyeyé, odụ a zɨ́a nda ídíne goó ꞌyị bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne ní. 14Née ní gɨ zɨ́ kábịṛị́kị kɨ́ ị́tị́ ga bɨ zɨ́a kpá kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ꞌbɨ moko e ní, zɨ́ Falasitíni e nda ndị́sị óto mɨmbéꞌdeyé roa bɨsinyíne. 15Gɨ zɨ́ mɨmbéꞌdekesị́, zɨ́ Falasitíni e ásiyé kɨ́ ꞌdawú bɨ kóo ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Abarayáma ꞌbụ Isáka icinɨ́ ní káa bɨ nɨyí íngi a do ụ́nzụ ꞌdúcu a mbá kɨ́ káṇgá.
16Née ní zɨ́ Abimaléke úku ledre zɨ́ Isáka kɨ́dí, “Ólụ́ógụ mu gɨ sɨmɨ káṇgá ba gɨ ona ꞌdáꞌba, rokoꞌbụyị́ romo do ꞌbɨ ezé go.”
17Zɨ́ Isáka ómụ́ne gɨ ore ndéré óto táya ené sɨmɨ ꞌBululu ꞌbɨ gara bɨ Gerári ní ndị́sịné ore. 18Zɨ́ Isáka ícilúgu ꞌdawú ga bɨ kóo ꞌbụa Abarayáma ici, zɨ́ Falasitíni e ásiyé kɨ́e gɨ do kacɨ́ umbu Abarayáma ní, zɨ́a ị́fị́lúgu kpá kémbị́ ịrị ga gére née do ꞌdawú ga gére née.
19Sɨmɨ ngíti sị́lị́ zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ga bɨ ꞌbɨ Isáka kpá ndéréye íci ngíti ꞌdawú sɨmɨ ꞌbululu bɨ ndịsị kacɨ́ kóꞌdụ́ a ní, zɨ́ye íci ndíki iní bɨ ndịsị lágaógụ gɨ sị́ káṇgá ní. 20Tɨ́ lá zɨ́ ꞌyị ꞌbáꞌbá bangá ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ Gerári e ndị́sịyé ófụ́ye dongaráye kɨ́ ꞌyị ꞌbáꞌbá bangá ga bɨ ꞌbɨ Isáka ní zɨ́ye úku ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Isáka e kɨ́dí, “Ba yị́ ené iní ezé.” Née ní zɨ́ Isáka ị́fị́ ịrị ꞌdawú née “Eséke,” ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí ꞌdawú ófụ́ gɨ zɨ́a ꞌyị e ndịsịnɨ́ kóo ófụ́ ore. 21Née ní zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Isáka e kpá íci ngíti ꞌdawú, zɨ́ye kpá ófụ́ye gɨ roa. Zɨ́ Isáka ị́fị́ ịrị ꞌdawú máa wo née nda, “Sitína,”26:21 Sitína: Ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí mɨmbéꞌde sinyí. ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí ꞌdawú okó. 22Zɨ́ Isáka ómụ́ne gɨ ore ndéré íci ngíti ꞌdawú, ꞌyị ófụ́ ndaá lolụ kɨ́ye gɨ roa wá. Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́a ị́fị́ ịrị ꞌdawú máa wo née kɨ́dí, “Rebóta,”26:22 Rebóta: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, idízé ndị́sị sɨmɨ bikịdrị́. ini ledre gɨ sɨmɨ a bikịdrị́ gɨ zɨ́a ófụ́ ndaá lolụ wá zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Bɨ ba ní Ngére Lomo iꞌbí goó ne zɨ́ze, azé go ógụ ídí kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ze sɨmɨ káṇgá ba ona.”
23Gɨ ore, zɨ́ Isáka ndéréókpóne sɨmɨ gara bɨ Bị́rịsába. 24Kɨ́ ndụlụ a née, zɨ́ Ngére Lomo ꞌdódo roné zɨ́ Isáka do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí Lomo bɨ kóo ꞌbụyị́ Abarayáma ndịsị óto úndrua ní. Ndá éré ngịrị wá, kacɨ́ kadra mbá mááyí ídí kɨ́yị. Mááyí íꞌbí úndru zɨ́yị zɨ́ bulúnduyị́ e étrịyé do ídíye tụ́ꞌdụ́ kacɨ́ mɨyéme ledre bɨ kóo máyéme zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko amá Abarayáma ní.”
25Zɨ́ Isáka óꞌbó mbayi ore ndị́sị íni ini sị́ a ore zɨ́ Ngére Lomo. Zɨ́a ụ́bụ́ kụ́tụ́, zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ené e íci ngíti ꞌdawú ore.
Mɨyéme dongará Abimaléke kɨ́ Isáka
26Sɨmɨ ngíti sị́lị́ zɨ́ ngére Abimaléke ị́nyịné gɨ sɨmɨ Gerári nɨyí kɨ́ Awụ́za ꞌyị íꞌbí lorụ zɨ́a kɨ́ Pịkóla mongụ́ ꞌyị ené ꞌbɨ asikíri ené e ndéréye zɨ́ Isáka. 27Zɨ́ Isáka ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ógụsé zɨ́ma yáa káa be ꞌdi bɨ kóo bi ndị́sịmá ndaá gɨ zɨ́se wá zɨ́se ị́nyịsé ógó máa gɨ sɨmɨ káṇgá esé ní?”
28Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Owozé go maꞌdíi kɨ́dí Ngére Lomo nɨ yị́ ené kɨ́yị, née ní zɨ́ze úku ledre kɨ́dí nɨ mɨútúásáne zɨ́ze óto mɨyéme ledre dongaráze kése. Idízé mu óto mɨyéme ledre dongaráze, 29kɨ́dí útúásá méngị bɨsinyí ledre zɨ́ze wá. Abú lagazé kóo yị́ị gɨ sɨmɨ káṇgá ezé yá, otozé ezé kóo sị́lị́ze royị́ wá. Bɨ ba ní Ngére Lomo iꞌbí úndru go zɨ́yị.”
30Zɨ́ Isáka méngị mongụ́ ayímbi gɨ royé, zɨ́ye ánu éyị́ kpá kɨ́ éwé éyị́ e. 31Nda goó akpa kɨ́ phịyị́ zɨ́ye lólóbụ́ mɨkékeṛị́a dongaráye. Zɨ́ Isáka íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ye ndéréye, zɨ́ye ị́nyịyé ótoómo wo ore zɨ́ mɨndị́sị a ídíne bɨlámáne.
32Kadra née ní zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Isáka ógụyé úku ledre ꞌdawú bɨ icinɨ́ ní zɨ́a. Zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Ndikizé iní go.” 33Zɨ́ Isáka ị́fị́ ịrị ꞌdawú née “Sị́ba.”26:33 Sị́ba: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, mɨyéme ledre. Ndéréógụné gị karaba ní, ịrị gara bɨ kóo née ní fú lá Bị́rịsába.
Ledre gɨ ro meꞌbe Ésawu ga bɨ ꞌyị lóṇgó e ní
34Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi ꞌbɨ Ésawu nɨ go cị́ gbre ní, zɨ́a ófụ́ kará e gbre, Yodị́ta e kɨ́ Basimáta mbá gɨ sɨmɨ nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Éte e. Yodị́ta nɨ ꞌbɨ ené nyị́ Bérị, Basimáta ꞌbɨ ené nyị́ Éloni. 35Tɨ́ lá zɨ́ kará ga bɨ gbre née íꞌbí dokogo zɨ́ Isáka e kɨ́ Rebéka kɨ́ngaya.
27Isáka iꞌbí luyú úndru ꞌbɨ Ésawu zɨ́ Yakóbo
1Sɨmɨ bɨ Isáka ngoko go, komoa lurú lolụ kpá bi mbị́ wá ní, zɨ́a ndólo mongụ́ wotị́ne Ésawu do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ amáa.”
Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ɨɨ́ babá.”
2Zɨ́ Isáka úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí go ngokomá, máówo sị́lị́ bɨ mááyí úyu sɨmɨ a ní wá. 3ꞌDíꞌbi aka sama eyị́ kɨ́ kéré eyị́ zɨ́yị ólụ́ógụyị́ sɨmɨ súwú ndéré gámásóꞌdo owụ́ bɨlámá ụkụ́ zɨ́ma. 4Ídí ꞌdị́ꞌdị bɨlámá esị bɨ kɨ́ ꞌbúne domá kɨ́ngaya ní, zɨ́yị ógụ kɨ́e zɨ́ma ánu a gɨ ro zɨ́ma íꞌbí úndru zɨ́yị ꞌdáꞌdá zɨ́ma kɨ́ úyumá.”
5Née ní zɨ́ Rebéka úwú ledre ga bɨ Isáka nɨ ndị́sị úku yée zɨ́ wotị́ne Ésawu ní mbá. Sɨmɨ bɨ Ésawu nderé go sɨmɨ súwú gámásóꞌdo bangá úfu a ógụ kɨ́e zɨ́ ꞌbụné ní, 6zɨ́ Rebéka úku ledre zɨ́ wotị́ne Yakóbo kɨ́dí, “Lúrú aka máúwú gáa do ꞌbụyị́ kɨ́ úku ledre zɨ́ lúnduyị́ Ésawu kɨ́dí, 7‘Ídí ndéréógụ kɨ́ esị zɨ́ma gɨ sɨmɨ súwú zɨ́yị ꞌdị́ꞌdị a bikinyiné zɨ́ma ánu a gɨ ro zɨ́ma íꞌbí úndru zɨ́yị do komo Ngére Lomo ꞌdáꞌdá zɨ́ma kɨ́ úyumá.’ 8Bɨ ba ní owụ́ ꞌbɨ amáa, ídí úwú ledre ba bɨlámáne zɨ́yị méngị ledre bɨ mááyí úku a zɨ́yị ba. 9Ndéré mu do bi bɨ kɨ́ bangá eyị́ e doné ní zɨ́yị ógụyị́ kɨ́ bɨlámá phɨṛangá ína e gbre gɨ ro zɨ́ma ꞌdị́ꞌdị a bikinyiné zɨ́ ꞌbụyị́ ánu a káa zɨ́ bɨ ili ní. 10Zɨ́yị ꞌdíꞌbi a ndéré kɨ́e zɨ́a ánu a gɨ ro zɨ́a íꞌbí úndru ené zɨ́yị ꞌdáꞌdá zɨ́a kɨ́ úyuné.”
11Yakóbo ya zɨ́ mbágáne Rebéka ní, “Lúndumá Ésawu nɨ yị́ ené oꞌdo bɨ kɨ́ bị roné ní ngárá ꞌbɨ amá bị ndaá romá wá ní. 12Sara togụ́ bɨ babá tatauzu máa, zɨ́a ówo a ya mándá wo wá ní, mándá ídí zɨ́a ꞌyị ṛanga zɨ́a ꞌdíꞌbióyó úndru ené gɨ zɨ́ma zɨ́ taraa nda ólụ́ne ne kacɨ́ma ní wá?”
13Rebéka ya zɨ́a ní, “Owụ́ ꞌbɨ amáa, tara a idí ólụ́ kacɨ́ma. Méngị aka lá ledre bɨ máúku née, zɨ́yị ndéréyị ógụ kɨ́ ína ga gére née zɨ́ma.”
14Née ní zɨ́ Yakóbo ndéréne ógụ kɨ́ye zɨ́ mbágáne. Zɨ́ mbágáa méngị bikinyi éyị́ mɨánu tɨ́ káa zɨ́ bɨ ꞌbụa Isáka ili ní. 15Gɨ ore zɨ́ Rebéka ꞌdíꞌbi bɨlámá bongó kacɨ́ Ésawu, bɨ kóo nɨ zɨ́a ꞌdị́cị́ ní ésị a ro Yakóbo. 16Zɨ́a kpá cíṛíngbí saná ína ro kágá sị́lị́ Yakóbo kɨ́ ro goa mbá. 17Zɨ́a íꞌbí bikinyi éyị́ mɨánu bɨ mengị née kɨ́ ambata do sị́lị́ Yakóbo.
18Zɨ́ Yakóbo ꞌdíꞌbi éyị́ mɨánu née ndéré kɨ́e zɨ́ ꞌbụné, zɨ́a ndólo wo kɨ́dí, “Babá.”
Zɨ́ ꞌbụ a ndị́zịné do ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Née ꞌbɨ ené náambi?”
19Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre kɨ́dí, “Née máa Ésawu owụ́ndíká eyị́. Máméngị ledre bɨ úku zɨ́ma ní go. Ị́nyịógụ ꞌdága ánu éyị́ mɨánu bɨ máógụ kɨ́e ba gɨ ro zɨ́yị íꞌbí úndru zɨ́ma.”
20Zɨ́ Isáka ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ amáa úfu bangá máa ba lá ꞌdiya káa ní káa be ꞌdi?”
Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre zɨ́ ꞌbụné kɨ́dí, “Ngére Lomo bɨ ndị́sị óto úndrua ní iꞌbíogụne zɨ́ma.”
21Nda née ní zɨ́ Isáka úku ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Ndósoógụ mu gbóo yána gɨ ro zɨ́ma tátáúzu yị́ị owụ́ ꞌbɨ amáa gɨ ro zɨ́ma ówo a maꞌdíi togụ́ áyí tɨ́ Ésawu yá togụ́ ndá wo wá.” 22Zɨ́ Yakóbo ndósoógụné gbóo ro ꞌbụné. Sɨmɨ bɨ ꞌbụa tatauzu roa ní, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Sɨmɨ kúrúyị nɨ sɨmɨ kúrú Yakóbo, tɨ́ lá ro kágá sị́lị́yị nɨ kágá sị́lị́ Ésawu.” 23Owo ꞌdíꞌbi Yakóbo wá gɨ zɨ́a ro kágá sị́lị́a nɨ kɨ́ bị roné mbá káa zɨ́ ꞌbɨ Ésawu ní. Née ní zɨ́ Isáka íꞌbí úndru zɨ́a. 24Zɨ́a kpá ndúꞌyú ándá nduꞌyú kɨ́dí, “Maꞌdíi áyí tɨ́ owụ́ ꞌbɨ amá bɨ Ésawu ní?”
Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre kɨ́dí, “Née tɨ́ máa.”
25Zɨ́ Isáka úku ledre kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ amáa íꞌbíógụ éyị́ mɨánu gɨrí mu zɨ́ma ánu a gɨ ro zɨ́ma íꞌbí úndru zɨ́yị.”
Zɨ́ Yakóbo ꞌdíꞌbiógụ éyị́ mɨánu óto a kóꞌdụ́ ꞌbụné zɨ́ ꞌbụa ánu a, do kpá ꞌdíꞌbiógụ leꞌyị́ kóṛó zɨ́a éwé a. 26Nda née ní zɨ́ ꞌbụa Isáka úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndóso gɨrí mu gbóo zɨ́ma yána owụ́ ꞌbɨ amáa zɨ́yị fáka máa.”
27Zɨ́ Yakóbo ndósoógụné gbóo fáka ꞌbụné. Sɨmɨ bɨ Isáka otụlurú ndonyo bongó ꞌbɨ Ésawu ní, zɨ́ Isáka íꞌbí úndru zɨ́a do úku ledre kɨ́dí,
“Maꞌdíi, ba tɨ́ ndonyo owụ́ ꞌbɨ amá,
káa zɨ́ ndonyo súwú
bɨ kɨ́ úndru ꞌbɨ Ngére Lomo sɨmɨné ní.
28Lomo idí íꞌbí iní gɨ komo ere zɨ́a éꞌdịné do yáká eyị́,
gɨ ro zɨ́ kére kɨ́ kágá ga bɨ yáká eyị́ ní ndị́sị ánáye bɨlámáye zɨ́yị nda ídíyị
kɨ́ éyị́ mɨánu kɨ́ leꞌyị́ kóṛó kɨ́ngaya.
29Ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e mbá idínɨ́ ídí ꞌyị ị́nyị kasa zɨ́yị,
zɨ́ye ndị́sịyé ótụ́ doyé bi óto úndruyị́.
Zɨ́yị ídíyị ngére do lúnduyị́ e,
owụ́ ꞌbɨ mbágáyị e idínɨ́ ndị́sị ótụ́ doyé zɨ́yị.
ꞌYị ga bɨ nɨyí óto tarayé kacɨ́yị ní tara Lomo idí ólụ́ kacɨ́ye,
yée ga bɨ nɨyí méngị bɨlámá ledre zɨ́yị ní, zɨ́yị kpá méngị bɨlámá ledre zɨ́ye.”
30Sɨmɨ bɨ Isáka iꞌbí asá úndru go zɨ́a, Yakóbo olụ́ogụ okpó go ní, ve zɨ́ lúndua Ésawu ndáꞌbaógụné gɨ do bi gámá. 31Zɨ́a kpá méngị bikinyi éyị́ mɨánu ógụ kɨ́e zɨ́ ꞌbụné. Zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌbụné kɨ́dí, “Babá, ị́nyịógụ mu ánu éyị́ mɨánu gɨ ro zɨ́yị íꞌbí úndru zɨ́ma.”
32Zɨ́ ꞌbụa Isáka ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Áyí náambi?”
Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ ꞌbụné kɨ́dí, “Née máa Ésawu owụ́ndíká eyị́.”
33Zɨ́ bi sínyíne ro Isáka zɨ́a ndị́sị lángbané, zɨ́a ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Sara ꞌyị bɨ gáa ogụ kɨ́ éyị́ mɨánu zɨ́ma kɨ́ra ꞌbɨ ené náambi? Éyị́ mɨánu bɨ gáa ogụnɨ́ kɨ́e ní máánu go ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́yị kɨ́ ógụyị́, máíꞌbí úndru go zɨ́a. Úndru née goó ꞌbɨ ené za fí.”
34Sɨmɨ bɨ Ésawu uwú ledre gɨ zɨ́ ꞌbụné kenée ní, zɨ́a útúne íni ini kɨ́ngaya zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌbụné kɨ́dí, “Babá ídí kpá íꞌbí úndru zɨ́ma.”
35Tɨ́ lá zɨ́ Isáka úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Lúnduyị́ ogụ ona lóndo máa ꞌdiꞌbi úndru go.”
36Zɨ́ Ésawu úku ledre kɨ́dí, “Ị́fị́sé ịrịa Yakóbo mbị́. Londo máa go kɨ́ꞌdí gbre. Mɨzefị a londo máa gɨ ro zɨ́ne ídíne owụ́ndíká do bi kacɨ́ma, bɨ ba ní ꞌdiꞌbi úndru amá kpá go.” Zɨ́ Ésawu ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Ótoómo eyị́ gáa ngítí úndru maꞌdáa gɨ ro íꞌbí a zɨ́ma wá?”
37Zɨ́ Isáka úkulúgu zɨ́a kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ amáa, máíꞌbí úndru go zɨ́a, zɨ́a ídíne ngére dosé. Máóto sụmụ ga go mbá zɨ́ye ndị́sịyé óto úndrua. Máíꞌbí úndru go zɨ́a gɨ ro éyị́ ené ga bɨ yáká ní kpá kɨ́ leꞌyị́ kóṛó. Éyị́ bɨ idíaká gɨ ro zɨ́ma íꞌbí a zɨ́yị ní ndaá.”
38Zɨ́ Ésawu ṇgúṇgú roné zɨ́ ꞌbụné kɨ́dí, “Úndru nɨ zɨ́yị lá dụụ́ kị́éꞌdo babá? Íꞌbí kpá úndru zɨ́ma ke babá.” Zɨ́ Ésawu kpá útúne íni ini kɨ́ngaya.
39Zɨ́ Isáka úku ledre zɨ́a kɨ́dí,
“ꞌBe ꞌbɨ eyị́ nɨ ídí
sɨmɨ ị́rịgbére kɨ́ꞌdí bɨ fụtụ́ éyị́ e ngborónɨ́ doa zɨ́ sanáye ídíne bɨlámáne wá ní,
kpá do bi bɨ ngárá iní eꞌdị doa gɨ komo ere wá ní.
40Áyí ndị́sị fú lá kɨ́ éyị́ okó do sị́lị́yị
zɨ́yị ndị́sịyị́ ị́nyị kasa zɨ́ lúnduyị́.
Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ áyí ꞌdóꞌdó gɨ zɨ́a ní,
áyí ụ́cụóyó ꞌdoꞌdó née
gɨ goyị́ ꞌdáꞌba.”
Yakóbo ngasá ꞌbe ꞌbɨ nokoné
41Zɨ́ Ésawu óto ledre sɨmɨné ro lúnduné Yakóbo gɨ ro úndru bɨ gɨ zɨ́ ꞌbụyé ní. Zɨ́a sómụ́ ledre sɨmɨné kɨ́dí, “Karanée gɨ do kacɨ́ umbu babá, mááyí úfu lúndumá Yakóbo ꞌbúó.”
42Sɨmɨ bɨ Rebéka uwú mɨyéme ledre ꞌbɨ Ésawu née ní, zɨ́a ndólo Yakóbo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Lúnduyị́ Ésawu yeme roné go gɨ ro úfu yị́ị. 43Bɨ goó kenée ní owụ́ ꞌbɨ amáa ídí méngị ledre bɨ mááyí úku a ba, ídí geré ngásá ꞌbe ꞌbɨ nokoyị́ Labána sɨmɨ Arána. 44Ídí ndị́sị íri ꞌbúó togụ́ mɨmbéꞌde lúnduyị́ ịdrị́ go kí. 45Togụ́ okó bɨ mɨmbéꞌdea royị́ née ịdrị́ go somụ́lịgị ledre ga bɨ méngị yée zɨ́a née go yá, mááyí kákasa zɨ́yị nda ndáꞌbaógụyị́ gɨrí. Ndaá mɨútúásáne zɨ́se úyusé zɨ́ma gbrengárá kadra kị́éꞌdo wá.”
46Née ní zɨ́ Rebéka úku ledre zɨ́ Isáka kɨ́dí, “Mááyí kɨ́ mongụ́ lerị́ do mɨmbéꞌdemá gɨ zɨ́ kará ꞌyị lóṇgó ga bɨ Ésawu ofụ́ yée ba. Togụ́ ya zɨ́ Yakóbo kpá ófụ́ kára gɨ ona gɨ sɨmɨ nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Éte e yá, mɨndị́sịmá utúasá ídí bɨlámáne wá, bɨlámá a máídí úyu ꞌdáꞌba.”
28Isáka lorụ wotị́ne Yakóbo
1Née ní zɨ́ Isáka ndóloógụ Yakóbo íꞌbí mandá zɨ́a, zɨ́a úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndá ófụ́ kára gɨ sɨmɨ nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Kanána e wá. 2Ị́nyị mu zɨ́yị ndéréyị sɨmɨ Padána Aráma ꞌbe ꞌbɨ bulúnduyị́ Bétụwele. Zɨ́yị ófụ́ kára zɨ́yị gɨ dongará nyị́ nokoyị́ Labána. 3Lomo bɨ kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya ní idí íꞌbí úndru zɨ́yị, zɨ́a óto yị́ị zɨ́yị ndíki tụ́ꞌdụ́ owụ́ e gɨ ro zɨ́yị ídíyị bulúndu ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e. 4Idí íꞌbí úndru zɨ́yị kɨ́ bulúnduyị́ e za mbá káa zɨ́ bɨ kóo iꞌbí úndru zɨ́ Abarayáma ní, gɨ ro zɨ́yị ꞌdíꞌbi káṇgá bɨ ndị́sị sɨmɨ a káa do ꞌyị lóṇgó ba bɨ kóo iꞌbí zɨ́ Abarayáma ní.” 5Zɨ́ Isáka kása Yakóbo sɨmɨ Padána Aráma ꞌbe ꞌbɨ Labána wotị́ Bétụwele ꞌyị ꞌbɨ Aráma bɨ nɨ lúndu Rebéka mbágá Yakóbo e kɨ́ Ésawu ní.
6Zɨ́ Ésawu ówo a kɨ́dí Isáka iꞌbí úndru go zɨ́ Yakóbo, kasa kpá wo go sɨmɨ Padána Aráma ndéré ófụ́ kára gɨrí. Owo kpá go kɨ́dí sɨmɨ bɨ iꞌbí úndru zɨ́ Yakóbo ní, zɨ́a lórụ wo kɨ́dí, “Ndaá ꞌdíꞌbi kára gɨ sɨmɨ nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Kanána e wá.” 7Zɨ́ Ésawu go kpá ówo a kɨ́dí Yakóbo uwú kúrú ꞌbụné kɨ́ mbágáne go zɨ́a ị́nyịné ndéréne sɨmɨ Padána Aráma. 8Née ní ábuwá Ésawu ówo go kɨ́dí ꞌbú nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Kanána e ndaá ꞌbɨ ené do ꞌbụné Isáka wá. 9Gɨ zɨ́ kéyị née ní zɨ́ Ésawu ndéréne ꞌbe ꞌbɨ Isɨméle wotị́ Abarayáma. Zɨ́a ófụ́ nyị́a bɨ Maláta lémị Nebayóta ní káa do ngíti kára.
Yakóbo ꞌduꞌduru sɨmɨ Bétele
10Zɨ́ Yakóbo ị́nyịné gɨ sɨmɨ Bị́rịsába ꞌdíꞌbi mɨsiꞌdi yóó, ndéréne sɨmɨ Arána. 11Zɨ́a ndéréógụné do ngíti bi, zɨ́a ndị́sịné ꞌdówụ́roné ore gɨ zɨ́a kadra utú go. Zɨ́a ꞌdíꞌbi tutú óto doné gá doa zɨ́a útúne ꞌdúꞌduné. 12Sɨmɨ bɨ nɨ go sɨmɨ ꞌbí ní, zɨ́a ꞌdúꞌduru. Sɨmɨ ꞌduru máa née ní, zɨ́a lúrúndíki mɨsiꞌdi bɨ toko roné kú gɨ do káṇgá zaá gị komo ere, zɨ́ maláyika ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní ndị́sịyé ékị́ye kɨ́ ndítíógụyé kacɨ́ mɨsiꞌdi máa née ní.
13Zɨ́a lúrúndíki Ngére Lomo kɨ́ tóroné doné zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Mááyí Ngére Lomo bɨ Abarayáma e kɨ́ Isáka ndịsịnɨ́ óto úndrua ní. Káṇgá bɨ áyí mɨꞌdúꞌduyị́ doa ba mááyí íꞌbí a zɨ́se kɨ́ bulúnduyị́ e. 14Bulúnduyị́ e nɨyí karanée étrị zɨ́ye ídíye tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ zɨ́se áṇgasé zaá do sogo káṇgá mbá. Ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí do sogo káṇgá mbá mááyí íꞌbí úndru zɨ́ye kpụrụ́ gɨ sɨmɨyị́ kɨ́ bulúnduyị́ e. 15Ídí ówo a kɨ́dí, mááyí ídí kɨ́yị zɨ́ma ndị́sịmá bándá yị́ị do bi ga bɨ áyí gámá doyé ní mbá, zɨ́ma ꞌdíꞌbilúgu yị́ị kpá gị sɨmɨ káṇgá bɨ áyí sɨmɨ a ba. Máútúásá ótoómo yị́ị wá ꞌbúó togụ́ mɨyéme ledre bɨ máyéme wo gɨ royị́ ní máméngị go.”
16Sɨmɨ bɨ Yakóbo urú gɨ sɨmɨ ꞌbí ní, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ábuwá maꞌdíi Ngére Lomo nɨ bo do bi ba ona, máówo amá kenée wá.” 17Zɨ́ ngịrị útúne sɨmɨ a zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Bi ba nɨ kɨ́ úndruné, nɨ kpá mɨsiꞌdi bɨ ndịsị ndéré komo ere ní, Lomo nɨ ona.”
18Nda go akpa kɨ́ phịyị́, zɨ́ Yakóbo ị́nyịógụné ꞌdíꞌbi tutú bɨ oto doné doa ní ícióto a mbị́ ꞌdága do bi bɨ ꞌduꞌdu doa née. Zɨ́a ꞌdíꞌbi sụꞌbụ́ léfe a doa. 19Née ní zɨ́a ị́fị́ ịrị bi née Bétele,28:19 Bétele: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, ꞌbe ꞌbɨ Lomo. abú bɨ kóo ndịsịnɨ́ ndólo ịrị gara née “Lụ́zụ ní.”
20Nda gɨ ore zɨ́ Yakóbo lólóbụ́ zɨ́ Ngére Lomo kɨ́dí, “Togụ́ maꞌdíi áyí tɨ́ lúrú bi kacɨ́ma sɨmɨ ndéré bɨ mááyí ndéré a ba, zɨ́yị ndị́sịyị́ íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ma kɨ́ bongó e zɨ́ma ésị a, 21gɨ ro zɨ́ma ndáꞌbalúgu romá zɨ́ babá ꞌbe bɨlámáne yá, née ní áyí ídí Ngére Lomo amá. 22Tutú bɨ máícióto ꞌdága ba ní, bi ba nɨ go ógụ ídí bi bɨ nɨyí ndị́sị íni ini zɨ́yị doa ní. Éyị́ ga bɨ áyí ndị́sị íꞌbí yée zɨ́ma ní, mááyí ndị́sị ꞌdíꞌbi kị́éꞌdo gɨ sɨmɨ sokó íꞌbílúgu yée zɨ́yị.”
29Yakóbo nderéogụ ꞌbe ꞌbɨ nokoné Labána
1Zɨ́ Yakóbo ị́nyịné gɨ ore kpá fú ndéréne, do ndéréógụné sɨmɨ káṇgá bɨ Mesopatómiya káṇgá ꞌbɨ mbágáne. 2Sɨmɨ bɨ nderéogụ do ngíti ꞌdawú29:2 ꞌDawú: ꞌYị e ndịsịnɨ́ kóo íci ꞌdawú e mɨólụ́ne kɨ́ngaya sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ Yakóbo gɨ ro ini zɨ́ bangá eyé e. ní, zɨ́a lúrúndíki kábịṛị́kị mɨífiyé do bi e ota gbaá dongá ꞌdawú kɨ́ ꞌdúꞌdu gɨ zɨ́a née bi bɨ ndịsịnɨ́ íꞌbí iní mɨéwé zɨ́ye doa ní. Loꞌbụꞌdụtụnɨ́ tara ꞌdawú máa née kɨ́ mongụ́ tutú. 3Sɨmɨ bɨ kábịṛị́kị e yokonɨ́ royé go mbá ore ní zɨ́ ꞌyị ꞌbáꞌbá kábịṛị́kị e gbụ́ṛụ́gbụóyó tutú née gɨ tara ꞌdawú née ꞌdáꞌba do ndị́sịyé íꞌbí iní zɨ́ kábịṛị́kị eyé e éwé a. Zɨ́ye ndáꞌbayé gbụ́ṛụ́gbụlúgu tutú née do tara ꞌdawú née.
4Zɨ́ Yakóbo ndúꞌyú ꞌyị ꞌbáꞌbá kábịṛị́kị ga gére née kɨ́dí, “Lúndumá e ógụsé bɨ káa ba gɨ ꞌda?”
Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ogụzé gɨ sɨmɨ Arána.”
5Zɨ́a ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Bɨ née ní ówosé Labána owụ́ ꞌbɨ owụ́ ꞌbɨ Nówara bú?”
Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Owozé wo bú.”
6Zɨ́a kpá ndúꞌyú yée, “Éyị́ roa ꞌdi?”
Zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Nɨ bɨlámáne, éyị́ ndaá roa wá. Nyị́a, Rayéle nɨ bɨ ógụ kɨ́ kábịṛị́kị eyé e gɨrí née.”
7Zɨ́ Yakóbo úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Lúrúsé aka kadra nɨ aka nyé ꞌdága, ba ndaá aka sịndị́ kadra bɨ zɨ́se yóko kábịṛị́kị e do bi kị́éꞌdo ní wá. Ídísé íꞌbí iní zɨ́ye éwé a, zɨ́se ndáꞌbasé kɨ́ye do bi éyị́ mɨánu.”
8Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Utúasázé íꞌbí iní zɨ́ kábịṛị́kị e mɨngúngúcua wá, ꞌbúó togụ́ kábịṛị́kị e yokoogụnɨ́ royé go mbá, do gbụ́ṛụ́gbụóyó tutú née gɨ tara ꞌdawú ꞌdáꞌba, azé nda fú íꞌbí iní zɨ́ye ndro.”
9Sɨmɨ bɨ Yakóbo nɨ aka tɨ́ ndị́sị ódro zɨ́ye ní, zɨ́ Rayéle ꞌdéweógụ bi go kɨ́ kábịṛị́kị ꞌbɨ ꞌbụné e gɨ zɨ́a ndịsị ꞌbáꞌbá yée ne. 10Sɨmɨ bɨ Yakóbo lurúndiki Rayéle nyị́ nokoné Labána kɨ́ ógụ kɨ́ kábịṛị́kị eyé e ní, zɨ́a ndéréne gbụ́ṛụ́gbụóyó tutú gɨ tara ꞌdawú ꞌdáꞌba, do íngi iní íꞌbí a zɨ́ kábịṛị́kị ꞌbɨ nokoné e éwé a. 11Zɨ́a útúne fáka Rayéle, zɨ́a tónóne íni ini roa. 12Zɨ́a úku ledre zɨ́ Rayéle kɨ́dí, née nɨ owụ́ ꞌbɨ lémị Labána bɨ kɨ́ ịrịné Rebéka ní. Née ní geré zɨ́ Rayéle ngásáne ndéré úku ledre a zɨ́ ꞌbụné.
13Sɨmɨ bɨ Labána uwú ledre Yakóbo nɨ owụ́ ꞌbɨ lémịné ní, geré zɨ́a ị́nyịné ndéréne ꞌdíꞌbi wo do mɨsiꞌdi. Zɨ́ Labána fáka wo íꞌbí mandá zɨ́a kɨ́ ꞌbúne, do ꞌdíꞌbiógụ wo ꞌbe. Zɨ́ Yakóbo lị́kpị́ ledre ga bɨ mengịnɨ́ royé ní mbá zɨ́ Labána. 14Zɨ́ Labána uku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Áyí née mbigí a ꞌbɨ amá, lémịmá ndiki yị́ị ne.” Zɨ́ Yakóbo ndị́sịné ore éfé kị́éꞌdo.
Yakóbo ofụ́ Léya e kɨ́ Rayéle
15Zɨ́ Labána úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Abú áyí mbigí a ꞌbɨ amá, lémịmá ndiki yị́ị ne yá, útúásá ndị́sị méngị moko zɨ́ma lá gbékpị́ a wá, máídí íꞌbí zɨ́yị ndu?”
16Labána nɨ kɨ́ nyị́ne e gbre, ịrị nyị́a bɨ mongụ́ ní nɨ Léya, wo bɨ owụ́ ní ịrịa ꞌbɨ ené Rayéle. 17Komo Léya ndaá bɨlámáne wá, zɨ́ Rayéle ídíne owụ́kára bɨ kɨ́ lámá roné kɨ́ngaya do komo ꞌyị e ní. 18ꞌBú Rayéle nɨ kóo do Yakóbo kɨ́ngaya, zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Labána kɨ́dí, “Mááyí méngị moko zɨ́yị kɨ́ sɨmɨbi ịnyị doa gbre gɨ ro zɨ́yị íꞌbí nyị́yị bɨ Rayéle ní zɨ́ma káa do kára.”
19Zɨ́ Labána úkulúgu ledre kɨ́dí, “Nɨ bɨlámáne zɨ́ma íꞌbí wo zɨ́yị gɨ zɨ́ wo bɨ mááyí íꞌbí a zɨ́ ꞌyị lóṇgó ní. Ndị́sị mu ona méngị moko zɨ́ma” 20Nda née ní zɨ́ Yakóbo méngị moko kɨ́ sɨmɨbi ịnyị doa gbre gɨ ro Rayéle. Sị́lị́ née kóo zɨ́ Yakóbo lá káa zɨ́ owụ́ sị́lị́ cúkuꞌdée ní gɨ zɨ́a ꞌbú Rayéle ofụ kóo doa go.
21Gɨ ore zɨ́ Yakóbo úku ledre zɨ́ Labána kɨ́dí, “Íꞌbí meꞌbemá mu zɨ́ma. Sɨmɨbi kóo óto zɨ́ma ní utúasá go, máíli go zɨ́a ógụné ꞌbe.”
22Née ní zɨ́ Labána méngị mongụ́ ayímbi, zɨ́a ndóloyóko ꞌyị e gɨ roa. 23Tɨ́ lá sɨmɨ ndụlụ máa bɨ kóo née ní, zɨ́ Labána ꞌdíꞌbi yị́ ené nyị́ne bɨ Léya ní íꞌbí a zɨ́ Yakóbo, zɨ́ Yakóbo go ówo wo káa do kára. 24Zɨ́ Labána ꞌdíꞌbi ngúru owụ́kára ꞌyị ꞌbɨ moko ené kɨ́ ịrịné Zílifa íꞌbí a zɨ́ Léya káa do ꞌyị ꞌbɨ moko zɨ́a.
25Sɨmɨ bɨ bi ará nda go ní, Yakóbo nɨ lúrú bi káa ní, nda yị́ ené go Léya. Zɨ́a ị́nyịné ndéréne úku ledre zɨ́ Labána kɨ́dí, “Méngị nda máa kenée gɨ zɨ́ ꞌdi? Ndaá ꞌbɨ ené bɨ máméngị moko zɨ́yị gɨ ro Rayéle ní wá? Lóndo nda máa gɨ zɨ́ ꞌdi?”
26Zɨ́ Labána úkulúgu ledre kɨ́dí, “Kacɨ́ ondụ́ ꞌbɨ káṇgá ezé ba ona, ofụ́nɨ́ eyé nyị́ ꞌyị bɨ owụ́ ní ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ mongụ́ wá. 27Mengịonzózé aka ayímbi ꞌbɨ ófụ́ ro máa wo ba mu kí, azé nda fú íꞌbí Rayéle zɨ́yị. Zɨ́yị méngị kpá moko zɨ́ma gɨ roa kɨ́ sɨmɨbi ịnyị doa gbre.”
28Zɨ́ Yakóbo go ṇgúṇgu a. Zɨ́a méngịónzó sị́lị́ ịnyị doa gbre bɨ ꞌbɨ ayímbi ꞌbɨ ófụ́ ro ꞌbɨ Léya ní. Zɨ́ Labána ꞌdíꞌbi nyị́ne bɨ Rayéle ní kpá íꞌbí wo zɨ́ Yakóbo káa do kára. 29Zɨ́ Labána ꞌdíꞌbi ngúru owụ́kára ꞌyị ꞌbɨ moko ené kɨ́ bɨ ịrịné Bíla ní íꞌbí a zɨ́ Rayéle káa ꞌyị ꞌbɨ moko zɨ́a. 30Zɨ́ Yakóbo kpá ówo Rayéle káa do kára, tɨ́ lá Yakóbo oto yị́ ené kóo ꞌbú Rayéle kɨ́ngaya rómo do Léya. Zɨ́a íꞌbí roné méngị moko zɨ́ Labána kɨ́ sɨmɨbi ịnyị doa gbre.
Ledre gɨ ro owụ́ ꞌbɨ Yakóbo e
31Sɨmɨ bɨ Ngére Lomo lúrú kɨ́dí Yakóbo oto ené ꞌbú Léya kɨ́ngaya wá ní, zɨ́a óto wo ndíki owụ́ e. Zɨ́ Rayéle ídíáká ꞌbɨ ené goó mɨkoto. 32Zɨ́ Léya ídíne kɨ́ sɨmɨné zɨ́a áráne owụ́oꞌdo zɨ́a ị́fị́ ịrịa Rụ́bene.29:32 Rụ́bene: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, Lomo lurú ꞌdoꞌdó amá go. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ledre mengị roné zɨ́ma kenée gɨ zɨ́a Ngére Lomo lurú lerị́ bɨ mááyí kɨ́e ní go. Bɨ ba ní, maꞌdíi oꞌdo ꞌbɨ amá nɨ go ógụ óto ꞌbúma.”
33Zɨ́a kpá ídíne kɨ́ sɨmɨné, zɨ́a áráne kpá owụ́oꞌdo. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ngére Lomo owo go kɨ́dí Yakóbo oto kóo ꞌbúma wá, gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́a go kpá íꞌbí ngíti owụ́oꞌdo zɨ́ma.” Née ní zɨ́a ị́fị́ ịrịa Simiyóna.29:33 Simiyóna: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, ꞌyị úwú ledre.
34Gɨ ore zɨ́a kpá ídíne kɨ́ sɨmɨné, zɨ́a áráne kpá owụ́oꞌdo. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Bɨ ba ní, oꞌdo ꞌbɨ amá nɨ ꞌdíꞌbingéṛị máa gɨ zɨ́a mándíki owụ́ yaꞌdá e zɨ́a go ꞌdényé ota.” Zɨ́a ị́fị́ ịrị owụ́ máa née Lévị.29:34 Lévị: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, nɨ go ógụ óto ꞌbúma.
35Zɨ́a kpá ndáꞌba ídíne kɨ́ ngíti sɨmɨné, zɨ́a áráne owụ́oꞌdo. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Bɨ ba ní, ili zɨ́ma íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Ngére Lomo.” Gɨ zɨ́ kéyị née ní zɨ́a ị́fị́ ịrị wo née Zụ́da.29:35 Zụ́da: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, kófó ịrị. Zɨ́a tóroné dụụ́ do owụ́ ga gére née.
301Sɨmɨ bɨ Rayéle owo kɨ́dí née ndiki owụ́ e zɨ́ Yakóbo wá ní, zɨ́a óto ledre sɨmɨné ro lémịné. Zɨ́a úku ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Máíli kpá ndíki owụ́ e, togụ́ wá nɨ mɨútúásáne zɨ́ma úyumá.”
2Zɨ́ mɨmbéꞌde Yakóbo ésị́ne ro Rayéle, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Mándá ꞌbɨ amá Lomo zɨ́ma ụ́cụómo yị́ị kɨ́ ndíki owụ́ wá.”
3Zɨ́ Rayéle úkulúgu ledre kɨ́dí, “Owụ́kára ꞌyị ꞌbɨ moko amá Bíla nɨ goó ba zɨ́se ndị́sịsé kéne káa do kára gɨ ro zɨ́a ndíki owụ́ e zɨ́ma, zɨ́ owụ́ máa ga gére née ídíye owụ́ ꞌbɨ amá e.”
4Née ní zɨ́a íꞌbí ꞌyị moko ené Bíla zɨ́ Yakóbo káa do kára. Zɨ́ Yakóbo ndị́sịyé kéne, 5zɨ́ Bíla ídíne kɨ́ sɨmɨné zɨ́a áráne owụ́oꞌdo. 6Née ní zɨ́ Rayéle úku ledre kɨ́dí, “Lomo uwú ini amá go, ꞌdecịyeme ngbanga amá go zɨ́a íꞌbíógụ owụ́oꞌdo zɨ́ma.” Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́a ị́fị́ ịrịa Dána.30:6 Dána: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, Lomo mengị bɨlámá ledre go zɨ́ma.
7Zɨ́ Bíla kpá ídíne kɨ́ ngíti sɨmɨné zɨ́a áráne owụ́oꞌdo. 8Zɨ́ Rayéle úku ledre kɨ́dí, “Máóto kóo mɨmbéꞌde sínyí goó ro lémịmá gɨ ro ledre owụ́, bɨ ba ní ꞌyị ꞌbɨ moko amá ndiki owụ́ go zɨ́ma.” Zɨ́a ị́fị́ ịrị owụ́ máa née Nafatáli.30:8 Nafatáli: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, ófụ́.
9Sɨmɨ bɨ Léya lurú kɨ́dí née ndiki lolụ owụ́ wá ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi ꞌyị ꞌbɨ moko ené Zílifa íꞌbí a káa do kára zɨ́ Yakóbo. 10Zɨ́ Zílifa ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Léya née ndíki owụ́oꞌdo zɨ́ Yakóbo. 11Zɨ́ Léya úku ledre kɨ́dí, “Lomo eme kɨ́ma go.” Zɨ́a ị́fị́ ịrị owụ́ née Gáda.30:11 Gáda: Ịrị ba kɨ́ tara Yụdáya ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, komo bɨlámá ledre oṇgó go domá.
12Zɨ́ Zílifa ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Léya née kpá ndíki ngíti owụ́oꞌdo zɨ́ Yakóbo. 13Zɨ́ Léya úku ledre kɨ́dí, “Mɨmbéꞌdemá ịdrị́ go. Lafúma e kará e nɨyí ndólo máa kára ꞌyị ꞌbɨ rokinyi.” Zɨ́a ị́fị́ ịrị owụ́ máa née Aséra.30:13 Aséra: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, rokinyi.
14Nda go sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdóꞌdụ́ógụ éyị́ gɨ yáká, zɨ́ Rụ́bene ndéréne ndíki kágá bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a madaráka30:14 Madaráka: Madaráka nɨ kágá umbu bɨ kará e ndịsịnɨ́ ánu a gɨ ro zɨ́a sáká yée zɨ́ye ndíki owụ́ ní. ní sɨmɨ súwú, zɨ́a ꞌdécị mɨsúrú a ógụ kɨ́e zɨ́ mbágáne Léya. Rayéle ya zɨ́ Léya ní, “Ụ́nzụ aka mɨsúrú madaráka bɨ wotị́ ogụ kɨ́e née zɨ́ma.”
15Zɨ́ Léya úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Oꞌdo ꞌbɨ amá bɨ ꞌdíꞌbi wo née asá aka fú lá wá? Íli ba kpá ꞌdíꞌbi mɨsúrú madaráka ꞌbɨ wotị́ma drú doa?”
Zɨ́ Rayéle úkulúgu ledre zɨ́ Léya kɨ́dí, “Bɨlámáne, íꞌbí mu zɨ́ma gɨ ro zɨ́yị ꞌdúꞌduyị́ karaba sogo Yakóbo do bi kulú mɨsúrú madaráka ꞌbɨ wotị́yị.”
16Nda sɨmɨ bɨ Yakóbo ndaꞌbaogụ gɨ yáká kɨ́ tagá ní, zɨ́ Léya ndéréne úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Karaba mááyí ꞌdúꞌdu sogoyị́ gɨ zɨ́a máíꞌbí mɨsúrú madaráka ꞌbɨ wotị́ma go zɨ́ Rayéle.” Sɨmɨ ndụlụ a née ní, zɨ́ Léya ꞌdúꞌduné sogo Yakóbo.
17Zɨ́ Lomo úwú ini ꞌbɨ Léya, zɨ́a ídíne kɨ́ sɨmɨné zɨ́a ndíki ịnyị owụ́oꞌdo zɨ́ Yakóbo. 18Zɨ́ Léya úku ledre kɨ́dí, “Lomo méngị bɨlámá ledre go zɨ́ma, gɨ zɨ́a máíꞌbí ꞌyị ꞌbɨ moko amá zɨ́ oꞌdo ꞌbɨ amá káa do kára.” Zɨ́a ị́fị́ ịrị owụ́ née Isakára.30:18 Isakára: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, sáká éyị́.
19Née ní zɨ́ Léya kpá ídíne kɨ́ sɨmɨné zɨ́a ndíki ịnyị doa kéṛị́ owụ́oꞌdo zɨ́ Yakóbo. 20Zɨ́ Léya úku ledre kɨ́dí, “Lomo iꞌbí mongụ́ tákpásị́lị́ go zɨ́ma. Bɨ ba ní oꞌdo ꞌbɨ amá nɨ go óto úndrumá kɨ́ngaya gɨ zɨ́a mándíki owụ́ yaꞌdá e go zɨ́a ịnyị doa kéṛị́.” Zɨ́a ị́fị́ ịrị owụ́ máa wo née Zebụlụ́na.30:20 Zebụlụ́na: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, óto úndru.
21Nda gɨ ꞌdáꞌba zɨ́a ndíki owụ́kára, do ị́fị́ ịrị a Dína.
22Née ní zɨ́ Lomo sómụ́ndíki ledre Rayéle, zɨ́a úwú ledre ené do líkpí mɨsiꞌdi ꞌbɨ ndíki owụ́ zɨ́a. 23Zɨ́ Rayéle ídíne kɨ́ sɨmɨné zɨ́a ndíki owụ́oꞌdo, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Lomo ꞌdiꞌbioyó lerị́ gɨ do mɨmbéꞌdemá go.” 24Zɨ́a ị́fị́ ịrị a owụ́ máa née Yoséfa.30:24 Yoséfa: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, idí étrị. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ngére Lomo idí kpá íꞌbí ngíti owụ́oꞌdo zɨ́ma.”
Bangákụlụ́ e etrịnɨ́ zɨ́ Yakóbo
25Gɨ do kacɨ́ bɨ Rayéle ndiki Yoséfa ní, zɨ́ Yakóbo úku ledre zɨ́ Labána kɨ́dí, “Ídí mu ṇgúṇgu a zɨ́ma ndáꞌbalúgu romá sɨmɨ káṇgá amá. 26Zɨ́yị íꞌbí meꞌbemá e kɨ́ owụ́ ꞌbɨ amá ga bɨ máméngị moko gɨ royé zɨ́yị ní zɨ́ma, zɨ́yị íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ma ndéréma gɨ zɨ́a ówo moko bɨ máméngị zɨ́yị ní go mbá.”
27Tɨ́ lá zɨ́ Labána úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Togụ́ nɨ útúásá kacɨ́ komoyị́ yá, máṇgúṇgú romá zɨ́yị ndá ndéré wá. Lomo ꞌdodo go zɨ́ma kɨ́dí úndru bɨ Ngére Lomo iꞌbí zɨ́ma ba ní nɨ gɨ zɨ́yị.” 28Zɨ́a kpá úku ngíti ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Ídí ólo éyị́ ga bɨ íli yée kacɨ́ moko bɨ méngị ní mbá, mááyí íꞌbí yée zɨ́yị.”
29Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ówo moko bɨ máméngị zɨ́yị ní bú bɨlámáne, zɨ́ma lúrú bi kacɨ́ bangá eyị́ e zɨ́ye étrịyé kɨ́ngaya. 30Sɨmɨ bɨ kóo máógụ ní, éyị́ nɨyí kóo zɨ́yị lá cúkuꞌdée. Bɨ nda ba ní, éyị́ etrịnɨ́ zɨ́yị go kɨ́ngaya rómo do rómó. Ngére Lomo iꞌbí úndru go zɨ́yị, do bi ga bɨ za mbá mágámá doyé ní. Tɨ́ lá bɨ ba ní sịndị́ kadra ogụ go zɨ́ma gɨ ro zɨ́ma tónóma lúrú bi kacɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ amá e.”
31Zɨ́ Labána úkulúgu ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Máídí íꞌbí zɨ́yị ꞌdi?”
Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndá aka íꞌbí éyị́ zɨ́ma wá. Tɨ́ lá togụ́ áyí ṇgúṇgu yá, mááyí útúásá ndáꞌba lúrú bi kacɨ́ bangá eyị́ e. 32Ídí ṇgúṇgu a zɨ́ma gámáma dongará bangá eyị́ e za mbá, kábịṛị́kị e kɨ́ ína e, yée ga bɨ kɨ́ ṛị́kị́ tífí e royé mɨngúngúcua, téte téte, kpákpa kpákpa, dódórụ togụ́ mbú bụkụlụyé ní mbá zɨ́ma ꞌdíꞌbi yée káa do tákpásị́lị́ kacɨ́ moko bɨ máméngị zɨ́yị ní. 33Togụ́ méngị go kenée, máútúásá lóndo yị́ị sɨmɨ bɨ áyí ógụ lúrúsóꞌdo bangá eyị́ e dongará tákpásị́lị́ bɨ íꞌbí zɨ́ma kacɨ́ moko amá ní wá. Ína bɨ togụ́ tífí ndaá roa téte téte togụ́ kpákpa kpákpa wá togụ́ mbú owụ́ kábịṛị́kị ga bɨ royé ndaá bụkụlụné wá ní, áyí ówo a kɨ́dí máúgu yée née goó mɨúgu.”
34Zɨ́ Labána úkulúgu ledre kɨ́dí, “Bɨlámáne idí mu káa zɨ́ bɨ úku née.” 35Sɨmɨ sị́lị́ máa bɨ kóo née ní, zɨ́ Labána ífi sɨmɨ bangá ené e, kábịṛị́kị e kɨ́ ína e yée ga bɨ kɨ́ ṛị́kị́ tífí e royé mɨngúngúcua, téte téte, kpákpa kpákpa, dódórụ, bụkụlụyé ní mbá, zɨ́a íꞌbí yée zɨ́ wotị́ne ndị́sị lúrú bi kacɨ́ye. 36Zɨ́a ꞌdíꞌbi bangá ga gére ndéré kɨ́ye do bi bɨ nɨ ꞌdíꞌbi ꞌyị sị́lị́ ota gɨ do bi bɨ Yakóbo nɨ doa ní.
37Zɨ́ Yakóbo lágáógụ sị́lị́ kágá e ota káa do ngbángbá, zɨ́a lị́lị́ royé kpákpa kpákpa. Zɨ́a ófoóyó wo bɨ lịlị́ ní gɨ ro zɨ́ bɨkenyị́ cóngó a bɨ ꞌdí sɨmɨ née ídíne sága, do ótoómo bi bɨ lịlị́ wá ní kenée gɨ ro zɨ́ye ídíye kɨ́ tífíye. 38Zɨ́a óto ngbángbá ga gére née do bi bɨ bangá e ndịsịnɨ́ éwé iní doa ní, gɨ ro zɨ́a ídíne mbị́ kóꞌdụ́ bangá ga gére sɨmɨ bɨ nɨyí ógụ éwé iní ní. Sɨmɨ bɨ bangá ga gére nɨyí go ꞌbéꞌbe royé, ogụnɨ́ go éwé iní ní, 39zɨ́ yaꞌdáye ndịsị léꞌbéye do karáye kóꞌdụ́ sị́lị́ kágá ga gére née. Zɨ́ye ndị́sịyé ndíki owụ́ e kɨ́ tífí royé téte téte ngíti géyị kpákpa kpákpa.
40Zɨ́ Yakóbo óto mɨnzéré kábịṛị́kị ga gére zɨ́ye ídíye do bi eyé kpị́, tɨ́ lá zɨ́a óto ngítí bangá ga gére née ndị́sị lúrú bangá ꞌbɨ Labána ga bɨ kɨ́ tífí royé téte téte togụ́ mbú bụkụlụyé ní. Zɨ́a yéme bi kpị́ zɨ́ bangá ené e, oto kotrụ yée kɨ́ ꞌbɨ Labána wá.
41Tɨ́ lá kɨ́ꞌdí bɨ mɨngburoko bangá ga gére née ogụnɨ́ go éwé iní ní, zɨ́ Yakóbo óto ngbángbá née kóꞌdụ́ye do bi bɨ ndị́sịnɨ́ éwé iní doa gɨ ro zɨ́ye ndị́sị ꞌbéꞌbe royé cigí a, 42tɨ́ lá bangá máa yée ga bɨ rógbóye rokoꞌbụyé ndaá ní, Yakóbo oto ené ngbángbá née kóꞌdụ́ye wá. Gɨ ore zɨ́ bangá ga bɨ rógbóye rokoꞌbụyé ndaá ní ídíye go mbá ꞌbɨ Labána, yée ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé ní mbá ꞌbɨ Yakóbo. 43Née mɨsiꞌdi bɨ oto Yakóbo ídíne kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ zɨ́ne ní. Nɨ nda goó ꞌyị bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ bangá e zɨ́ne kpá kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ꞌbɨ moko e yaꞌdá e kɨ́ kará e, kpá kɨ́ gémele e kɨ́ dongí e ní.
31Yakóbo ngasá gɨ zɨ́ Labána
1Zɨ́ Yakóbo úwú ledre kɨ́dí wotị́ Labána e ndịsịnɨ́ úku ledre kɨ́dí, “Yakóbo ꞌdiꞌbi éyị́ ꞌbɨ ꞌbụzé go mbá káa do ꞌbɨ ené. Tụ́ꞌdụ́ éyị́ ga bɨ zɨ́ Yakóbo née gɨ sɨmɨ éyị́ ꞌbɨ ꞌbụzé.” 2Zɨ́ Yakóbo ówo a kɨ́dí toso ndị́sị ꞌbɨ Labána ndaá ꞌbɨ ené lolụ kɨ́ne bɨlámáne káa zɨ́ bɨ kóna ní wá.
3Nda née ní zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Ndáꞌbalúgu royị́ mu sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ ꞌbụyị́ e kɨ́ sụmụyị́ e, Mááyí lúrú bi kacɨ́yị.”
4Gɨ ore née ní zɨ́ Yakóbo kákasa zɨ́ Rayéle e kɨ́ Léya idínɨ́ ógụndíki née sɨmɨ súwú do bi bɨ bangá ené nɨyí doa ní. 5Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Málúrú ndị́sị ꞌbɨ ꞌbụsé ndaá ꞌbɨ ené lolụ kɨ́ma bɨlámáne káa zɨ́ bɨ kóo ꞌdáꞌdá ní wá, tɨ́ lá Lomo bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ babá nɨ bo kɨ́ma. 6Ówosé bú kɨ́dí máméngị moko zɨ́ ꞌbụsé kɨ́ rokoꞌbụmá mbá, 7tɨ́ sɨmɨ ledre née ní zɨ́ ꞌbụsé ndị́sịné méngị láráma do óyólóꞌbó toso tákpásị́lị́ bɨ nɨ íꞌbí a zɨ́ma kacɨ́ moko amá ní kɨ́ꞌdí sokó. Tɨ́ lá Lomo ili ené gɨ ro zɨ́a méngị máa bɨsinyíne wá. 8Togụ́ Labána uku ledre go kɨ́dí, ‘Ína máa yée ga bɨ nɨyí árá yée kɨ́ sanáye téte téte nɨyí ídí tákpásị́lị́ kacɨ́ moko eyị́,’ owụ́ ína ga bɨ ína e nɨyí árá yée ní nɨyí ídí mbá kɨ́ sanáye téte téte. Togụ́ uku kɨ́dí, ‘Yée ga bɨ kɨ́ sanáye kpákpa kpákpa nɨyí ídí tákpásị́lị́ kacɨ́ moko eyị́,’ owụ́ ína ga bɨ nɨyí árá yée ní nɨyí ídí mbá kɨ́ sanáye kpákpa kpákpa. 9Lomo ꞌdiꞌbioyó bangá gɨ zɨ́ ꞌbụsé go ꞌdáꞌba zɨ́a íꞌbí yée zɨ́ma.
10“Sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ bangá e ndịsịnɨ́ ꞌbéꞌbe royé ní, zɨ́ma ꞌdúꞌduru kɨ́dí yaꞌdá ína ga bɨ ndịsịnɨ́ léꞌbé do karáye ní yị́ ené dụụ́ yée ga bɨ kɨ́ sanáye téte téte, kpákpa kpákpa nda kɨ́ yée ga bɨ mɨdódórụyé ní. 11Zɨ́ maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ma sɨmɨ ꞌduru kɨ́dí, ‘Yakóbo.’ Zɨ́ma ndị́zịmá kɨ́dí ‘Ɨɨ́ Ngére.’ 12Zɨ́a úku tátá ledre kɨ́dí, ‘Lúrú aka, yaꞌdá ína ga bɨ ndịsịnɨ́ léꞌbé do karáye ní, yị́ eyé dụụ́ yée ga bɨ kɨ́ sanáye téte téte, kpákpa kpákpa nda kɨ́ yée ga bɨ dódórụ ní. Máméngị ledre née zɨ́a méngị roné kenée gɨ zɨ́a máówo éyị́ bɨ Labána mengị kɨ́yị née go. 13Mááyí Lomo bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Bétele, kɨ́ꞌdí bɨ léfe sụꞌbụ́ do tutú zɨ́yị kɨ́ mócụ́ éyị́ zɨ́ma ní. Cakaba ní ị́nyị mu zɨ́yị ndáꞌbalúgu royị́ do bi bɨ aránɨ́ yị́ị doa ní.’ ”
14Zɨ́ Rayéle e kɨ́ Léya úkulúgu ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Éyị́ nɨ bo bɨ ídíáká zɨ́ze ífi a dongaráze káa do éyị́ kacɨ́ ꞌbụzé ní? 15Ndịsị méngị láráze káa zɨ́ ꞌyị lóṇgó e ní gɨ zɨ́ ꞌdi? Ugúoyó ené lá dụụ́ zée ꞌdáꞌba wá, késị́ bɨ iꞌbínɨ́ kacɨ́ze ní sinyionzó go za mbá. 16Maꞌdíi tụ́ꞌdụ́ éyị́31:16 Tụ́ꞌdụ́ éyị́ e: Tụ́ꞌdụ́ éyị́ ga gére née bangá ꞌbɨ Yakóbo ga bɨ kɨ́ sanáye téte téte, kpákpa kpákpa nda kɨ́ yée ga bɨ dódórụ ní. ga bɨ Lomo ꞌdiꞌbioyó yée gɨ zɨ́ ꞌbụzé née ní yị́ ené éyị́ ezé e kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ezé e. Bɨ kenée ní méngị lá ledre bɨ Lomo uku zɨ́yị ní.”
17Zɨ́ Yakóbo óto owụ́ ꞌbɨ ené e kɨ́ meꞌbené e mbá do gémele e, 18zɨ́a ócó bangá ené e mbá ꞌdáꞌdá kɨ́ éyị́ ga bɨ ndiki yée sɨmɨ Padána Aráma ní mbá ndáꞌbané kɨ́ye zɨ́ ꞌbụné Isáka sɨmɨ káṇgá bɨ Kanána ní.
19Sɨmɨ bɨ Labána ndéré ólo bị kábịṛị́kị31:19 Bị kábịṛị́kị: ꞌYị e ndịsịnɨ́ kóo úꞌyú bongó e gɨ sɨmɨ bị kábịṛị́kị e. ené ní, gɨ do kacɨ́ a née ní zɨ́ Rayéle úgu lomo ꞌbɨ ꞌbụné ga bɨ ꞌbe ore ní. 20Ábuwá Yakóbo londo yị́ ené lá Labána ꞌyị ꞌbɨ Aráma káa bɨ nɨ ówo a kɨ́dí née nɨ go ngásáókpó ené. 21Zɨ́a ꞌdíꞌbi éyị́ ené e mbá do ndéréókpóne. Zɨ́a ꞌdógụ ngbuṛu bɨ Efaráta ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi mɨsiꞌdi ndéré ꞌdị́yị roné do bi ekị́ekị́ bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Gịlị́dị ní.
Labána ogólodụ́ Yakóbo
22Sɨmɨ sị́lị́ ota do úku ledre zɨ́ Labána kɨ́dí Yakóbo ngasáokpó go. 23Zɨ́ Labána ꞌdíꞌbi ꞌyị ené e, zɨ́ye ógólódụ́ Yakóbo kɨ́ sị́lị́ ịnyị doa gbre do ógụndíki wo do bi ekị́ekị́ bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Gịlị́dị ní. 24Kɨ́ ndụlụ a née, zɨ́ Lomo ꞌdódo roné zɨ́ Labána ꞌyị ꞌbɨ Aráma sɨmɨ ꞌduru do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ídí bándá royị́, ndaá úku bɨsinyí ledre togụ́ mbú mócụ́ éyị́ zɨ́ Yakóbo cúkuꞌdée wá.”
25Yakóbo oto kóo táya ené do bi ekị́ekị́ bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Gịlị́dị ní. Sɨmɨ bɨ Labána kɨ́ sụmụné e ogụndikinɨ́ wo ní, zɨ́ye óto ꞌbɨ eyé táya kpá ore. 26Zɨ́ Labána úku ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Éyị́ bɨ lóndo máa zɨ́yị ngásáókpóyị kɨ́ nyị́ma e káa zɨ́ kará ga bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ yée sɨmɨ okó ní gɨ roa ní ꞌdi? 27Éyị́ bɨ úgu royị́ gɨ zɨ́a zɨ́yị ngásáókpóyị úku ꞌdódo zɨ́ma gɨ zɨ́a wá ní ꞌdi? Togụ́ úku ꞌdódo kóo zɨ́ma ní, mááyí kóo óto ayímbi gɨ rosé zɨ́ze léꞌbé keꞌbị kɨ́ ụ́cụ kụꞌdụ́ zɨ́ma íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́se kɨ́ rokinyi do mɨmbéꞌdemá. 28Lúrú aka máúdru gbawá súrú mɨmbéꞌde bulúndumá e kɨ́ nyị́ma e íꞌbí mandá zɨ́ye. Méngị née bɨcayi ledre. 29Mááyí kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ma gɨ ro zɨ́ma méngị bɨsinyí ledre kɨ́yị, tɨ́ lá kɨ́ ndụlụna Lomo bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ ꞌbụyị́ e ní mada máa kɨ́dí, ‘Mándá úku bɨsinyí ledre togụ́ mbú ésị ngịrị sɨmɨyị́ gbawá cúkuꞌdée.’ 30Máówo bú kɨ́dí ndáꞌbalúgu royị́ gɨ zɨ́a ꞌbú ꞌbe ꞌbɨ esé ofụ doyị́ go. Tɨ́ lá éyị́ bɨ úgu lomo amá e gɨ roa ní ꞌdi?”
31Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre zɨ́ Labána kɨ́dí, “Ngịrị mengị máa née, gɨ zɨ́a másómụ́ ꞌbɨ amá kɨ́dí áyí ꞌdíꞌbióyó nyị́yị e gɨ zɨ́ma kɨ́ cóngóro. 32Tɨ́ lá togụ́ ówo ꞌyị go kɨ́ra kɨ́ lomo eyị́ e zɨ́ne yá, idínɨ́ úfuóyó wo ꞌdáꞌba. Do komo ꞌyị ezé e kɨ́ra ní. Ídí mu gámásóꞌdo éyị́ eyị́ e dongará éyị́ amá e, togụ́ ówo go zɨ́yị ꞌdíꞌbi a.” Yakóbo owo ené bɨ kɨ́dí Rayéle ugu lomo ga bɨ ꞌbɨ Labána ní go wá.
33Zɨ́ Labána ndéréne gámásóꞌdo bi sɨmɨ kụ́tụ́ ꞌbɨ Yakóbo, zɨ́a ndéréne sɨmɨ kụ́tụ́ ꞌbɨ Léya, nda gɨ ore sɨmɨ kụ́tụ́ ꞌbɨ kará ga bɨ kóo gbre owụ́kụlụ́ e ní, ndiki lomo ené e wá. Nda née ní zɨ́a ndéréne sɨmɨ kụ́tụ́ ꞌbɨ Rayéle. 34Ábuwá Rayéle ꞌdiꞌbi lomo ga gére née go do óto yée sị́ bindị́sị bɨ do gémele ené ní zɨ́a ndị́sịné doyé. Zɨ́ Labána gámáne sɨmɨ éyị́ ga bɨ sɨmɨ kụ́tụ́ ore ní mbá owo kémbị́ éyị́ wá.
35Zɨ́ Rayéle úku ledre zɨ́ ꞌbụné, “Mɨmbéꞌdeyị́ nda ésị́ wá, mongụ́ ꞌyị, tɨ́ lá máútúásá tóro ꞌdága do komoyị́ wá, mááyí kɨ́ ndíyá ezé ꞌbɨ kará e romá.” Zɨ́ Labána gámáne má ndiki lomo ené e wá.
36Zɨ́ mɨmbéꞌde Yakóbo ésị́ne. Zɨ́a ndúꞌyú Labána kɨ́ mɨmbéꞌdekesị́ kɨ́dí, “Éyị́ bɨ máméngị zɨ́yị bɨsinyíne ní ꞌdi? Lorụ bɨ máꞌdéwe wo, bɨ zɨ́yị ndị́sịyị́ ógólódụ́ kacɨ́ma gɨ roa kenée wo be ꞌdi? 37Bɨ gɨ́rágá báyi sɨmɨ éyị́ amá e go mbá ní, éyị́ eyị́ bɨ ndíki dongará éyị́ amá e ní go ꞌdi? Óto mu gɨ ꞌdáa kóꞌdụ́ sụmụyị́ e kɨ́ sụmụmá e ona, gɨ ro do ꞌdécị ngbanga dongaráze kéyị.
38“Ndịsịzé kéyị go kɨ́ sɨmɨbi cị́ kéṛị́ a. Kábịṛị́kị e kɨ́ ína eyị́ e ndịsịnɨ́ ndíki owụ́ e kacɨ́ kadra mbá bɨlámáye, máúfu gbawá yaꞌdá kábịṛị́kị e gɨ sɨmɨ bangá eyị́ e zɨ́ma ánu a. 39Abú bangá sinyi ꞌdiꞌbi bangá eyị́ e yá, máị́mbị́ógụ umbuyé ꞌdódo a zɨ́yị kɨ́dí née ndaá ꞌbɨ ené luyú amá wá ní wá. Bangá ga bɨ ndịsịnɨ́ ị́ndrị née zɨ́ ngị́rị́ye ídíne domá. Zɨ́yị ndị́sịyị́ úku ledre zɨ́ma ndị́sị íꞌbílúgu kulú bangá eyị́ ga bɨ togụ́ ugunɨ́ yée go kɨ́ kadra togụ́ mbú kɨ́ ndụlụ ní. 40Mɨndị́sịmá nɨ kóo káa zɨ́ ba, kɨ́ kadra, phoꞌdụ kadra nɨ ndị́sị óngbó máa. Nɨ ógụ kɨ́ ndụlụ ní zɨ́ drụ́ ólụ́ne sɨmɨmá ꞌbí ꞌdiꞌbi gbawá komomá. 41Sɨmɨbi cị́ kéṛị́ a mááyí mɨndị́sịmá zɨ́yị ꞌbe. Zɨ́ma méngị moko zɨ́yị kɨ́ sɨmɨbi sokó doa eso gɨ ro ófụ́ nyị́yị ga bɨ gbre née, zɨ́ma méngị ngíti moko zɨ́yị kɨ́ sɨmɨbi ịnyị doa kị́éꞌdo gɨ ro úgú bangá e kɨ́e gɨ zɨ́yị. Sɨmɨ ledre ga gére née ní, zɨ́yị ndị́sịyị́ óyólóꞌbó toso tákpásị́lị́ bɨ do íꞌbí a zɨ́ma kacɨ́ moko bɨ máméngị ní gbụ́ gbụ́ kɨ́ꞌdí tụ́ꞌdụ́. 42Togụ́ Lomo bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ babá, Lomo bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ Abarayáma e kɨ́ Isáka ndaá ídí kɨ́ma wá, káa bɨ maꞌdíi ógóóyó máa go ꞌdáꞌba kɨ́ sị́lị́ma sokó. Tɨ́ lá Lomo lurú ꞌdoꞌdó amá kɨ́ moko bɨ máméngị wo ní zɨ́a ị́nyịné máda yị́ị kɨ́ ndụlụna.”
43Zɨ́ Labána úkulúgu ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Kará ga gére née nɨyí nyị́ma e, owụ́ ꞌbɨ eyé ga gére née owụ́ ꞌbɨ amá e kɨ́ bangá ga gére née mbá. Éyị́ ga bɨ lúrú yée née mbá éyị́ amá e. Bɨ kenée ní éyị́ bɨ mááyí méngị a karaba gɨ ro nyị́ma e kɨ́ owụ́ ꞌbɨ eyé e ní ꞌdi? 44Ógụ mu zɨ́ze yéme ledre dongaráze kéyị. Idízé ụ́ṛụ́ tutú e kɨ́ra gɨ ro zɨ́ze ndị́sị sómụ́ndíki ledre mɨyéme ledre née gɨ roa.”
45Née ní zɨ́ Yakóbo ꞌdíꞌbi mongụ́ tutú do ícióto a cị́ ꞌdága káa do dosị́ a. 46Zɨ́a úku ledre zɨ́ sụmụné e, “ꞌDóꞌdụ́ yókosé tutú e.” Née ní zɨ́ sụmụga ꞌdóꞌdụ́yóko tutú e do ụ́ṛụ́ a ngị. Zɨ́ye ndị́sịyé cigí mɨụ́ṛụ́ tutú ba ánu éyị́ mɨánu. 47Zɨ́ Labána ị́fị́ ịrị bi máa née Zɨgárá Sadụ́sa,31:47 Zɨgárá Sadụ́sa: Kɨ́ tara Ébere ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, Gịlị́dị bɨ nɨ tutú ga bɨ do sómụ́ndíki ledre gɨ roa ní. zɨ́ Yakóbo ị́fị́ ꞌbɨ ené yaá Gịlị́dị.
48Zɨ́ Labána úku ledre kɨ́dí, “Karaba ní tutú bɨ ụṛụ́zé ba nɨ go éyị́ bɨ nɨ óto zée zɨ́ze ndị́sịzé sómụ́ndíki mɨyéme ledre bɨ dongaráze kéyị ní.” Née sị́ ledre bɨ ndolonɨ́ ịrị bi née Gịlị́dị gɨ zɨ́a ní. 49Ndị́sịnɨ́ kpá ndólo bi née Mizị́pa, gɨ zɨ́a Labána uku ledre kɨ́dí, “Ngére Lomo idí lúrú bi dozé sɨmɨ bɨ ndazé do bɨkéṛị́ a kéyị wá ní. 50Togụ́ méngị lárá nyị́ma ga gére, togụ́ ꞌdíꞌbi mbú ngíti géyị kará e, abú ngíti ꞌyị ukuꞌdodo zɨ́ma wá, ídí ówo a kɨ́dí Lomo owo ledre née bɨ dongaráze kéyị ní go.”
51Zɨ́ Labána kpá úku ngíti ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Mɨụ́ṛụ́ tutú nɨ go ba kɨ́ mongụ́ tutú bɨ otozé wo dongaráze kéyị ní. 52Tutú bɨ ụṛụ́zé kɨ́ mongụ́ tutú née nɨ ndị́sị óto zée zɨ́ze ndị́sị sómụ́ndíki a kɨ́dí, máútúásá ókpóómo tutú ga gére née ndéré méngị bɨsinyí ledre kɨ́yị wá, útúásá kpá ókpóómo a zɨ́yị ndéréyị méngị bɨsinyí ledre kɨ́ma wá. 53Lomo bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ Abarayáma, Lomo bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ Nówara e kɨ́ Lomo bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ ꞌbụyé e ní nɨ ꞌdécị ngbanga née ne dongaráze.”
Zɨ́ Yakóbo lólóbụ́ kɨ́ ịrị Lomo bɨ ꞌbụa Isáka ndịsị óto úndrua kɨ́dí née nɨ lódụ́ kacɨ́ mɨyéme ledre née. 54Zɨ́ Yakóbo ꞌdáná éyị́ do bi ekị́ekị́ bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Gịlị́dị ní, do ndólo sụmụné e zɨ́ye ánu éyị́ kéye. Gɨ do kacɨ́ éyị́ mɨánu zɨ́ye ꞌdúꞌduyé cịkị ore.
55Akpa kɨ́ phịyị́ a née, zɨ́ Labána fáka nyị́ne e kɨ́ bulúnduné e zɨ́a údru súrú mɨmbéꞌdeyé za mbá. Zɨ́a ị́nyịné ndáꞌbalúgu roné ꞌbe ꞌbɨ ené.
32Yakóbo yeme roné ndéré lúrú Ésawu
1Gɨ do kacɨ́ née ní, Yakóbo nɨ mɨndéréne do mɨsiꞌdi, zɨ́ maláyika ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní ꞌdódo royé zɨ́a. 2Sɨmɨ bɨ Yakóbo lurúndiki yée ní, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ba táya ꞌbɨ Lomo.” Née ní zɨ́a ị́nyịné ị́fị́ ịrị bi née Manayíma.32:2 Manayíma: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, bi ꞌdówụ́ro e gbre.
3Zɨ́ Yakóbo ị́nyịné kása ꞌyị kasa ené e ꞌdáꞌdá zɨ́ lúnduné Ésawu sɨmɨ káṇgá bɨ kɨ́ ịrịné Seyíra do bi bɨ kóo bulúndu Edómo ndịsịnɨ́ doa ní. 4Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Togụ́ ndéré ndíkisé mongụ́ ꞌyị amá Ésawu go yá, zɨ́se úku ledre zɨ́a yaá, ‘ꞌYị kasa eyị́ Yakóbo uku ledre yaá, tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi ga bɨ okpó ba mbá mándị́sị ndịsị ꞌbe ꞌbɨ Labána. 5Mándáꞌbaógụ go mááyí kɨ́ tụ́ꞌdụ́, ị́tị́ e, kɨ́ dongí e, kábịṛị́kị e, ína e kpá kɨ́ ꞌyị kasa e yaꞌdá e kɨ́ kará e zɨ́ma. Mákása ꞌyị kasa ga ba máa zɨ́yị gɨ ro zɨ́yị ótoómo bɨsinyí ledre ga bɨ kóo máméngị yée zɨ́yị ní, zɨ́yị ꞌdíꞌbi máa sɨmɨ sụmụ tɨ́ káa do owụ́ ꞌbɨ mbágáyị.’ ”
6Sɨmɨ bɨ ꞌyị kasa ga gére ndaꞌbalugunɨ́ royé ógụndíki Yakóbo ní, zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Nderé ndikizé lúnduyị́ Ésawu go, cakaba ní nɨ gɨrí go do mɨsiꞌdi mɨógụné zɨ́yị yána kɨ́ ꞌyị e do kacɨ́ne míya eso (400).”
7Zɨ́ ngịrị útúne sɨmɨ Yakóbo, zɨ́a ífi sɨmɨ ꞌyị ené e kɨ́ bangá ené e gbre. 8Sɨmɨ sómụ́ ledre ené, “Togụ́ Ésawu ogụ go útú kɨ́ okó do ngíti géyị ꞌyị ené e yá, ngíti géyị ꞌyị ga bɨ utú aka doyé wá ní nɨyí ngásáókpó zɨ́ye ómoyé.”
9Née ní zɨ́ Yakóbo ị́nyịné íni ini zɨ́ Lomo, “Mbófo éyị́ zɨ́yị Lomo bɨ kóo ndị́sị lúrú bi kacɨ́ bulúndumá Abarayáma kɨ́ ꞌbụmá Isáka ní, áyí Ngére bɨ úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, ‘Ndáꞌba mu sɨmɨ káṇgá eyị́ zɨ́ sụmụyị́ e, mááyí óto yị́ị zɨ́ bɨlámá ledre e ndị́sị méngị royé zɨ́yị ní.’ 10Bɨ go kenée ní, Lomo mááyí bɨsinyí ꞌyị. Máútúásá kóo ówo bɨlámá ledre káa zɨ́ bɨ méngị wo zɨ́yị íꞌbí tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ma ba wá. Sɨmɨ bɨ kóo mááyí ꞌdógụ Yeredéne ní, mááyí kóo dụụ́ kɨ́ ngbángbá do sị́lị́ma, tɨ́ lá bɨ nda ba ní, mááyí go kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ma káa zɨ́ bɨ máífi sɨmɨyé gbre née. 11Áko Lomo, máíni ini ba zɨ́yị gɨ ro zɨ́yị yómo máa gɨ zɨ́ lúndumá Ésawu. Ngịrị a ndịsị méngị máa gɨ zɨ́a nɨ ógụ útú kɨ́ okó domá, kɨ́ kará e kɨ́ owụ́ ga ba mbá. 12Tɨ́ lá úku kóo ledre kɨ́dí, ‘Mááyí óto yị́ị zɨ́ bɨlámá ledre e ndị́sị méngị royé zɨ́yị, bulúnduyị́ e nɨyí étrị káa zɨ́ sayi bɨ kóꞌdụ́ mɨkavu bɨ ngárá utúasánɨ́ óloónzó a wá ní.’ ”
13Zɨ́ Yakóbo ꞌdúꞌduné cịkị íri. Gɨ sɨmɨ éyị́ ga bɨ zɨ́a ní, zɨ́a ị́nyịné gélé ngíti géyị íꞌbí a zɨ́ lúnduné Ésawu. 14ꞌDiꞌbi kóo kará ína e míya gbre (200), yaꞌdá ye cị́ kéṛị́ a (20), kará kábịṛị́kị e míya gbre (200), yaꞌdá ye cị́ kéṛị́ a (20), 15kará gémele e cị́ kéṛị́ a doa sokó (30) kɨ́ owụ́ ꞌbɨ eyé e, kará ị́tị́ e cị́ gbre (40), yaꞌdá ye sokó (10), nda kɨ́ kará dongí e cị́ kéṛị́ a (20) kɨ́ yaꞌdá ye sokó (10). 16Zɨ́ Yakóbo ị́nyịné ífi bangá ga gére née kacɨ́ sị́ doyé. Zɨ́a ꞌdíꞌbi ꞌyị kasa ené e do óto yée kacɨ́ bangá ga bɨ ifi yée née kị́éꞌdo kị́éꞌdo mbá. Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndérésé mu ꞌdáꞌdá íri, ídísé ndéré kɨ́ dongaráse.”
17Zɨ́a úku ledre zɨ́ wo bɨ nɨ ꞌdáꞌdá zɨ́ lafúne ní kɨ́dí, “Sɨmɨ bɨ ndíkísé go kɨ́ lúndumá Ésawu zɨ́a ndúnduꞌyú yaá, ‘Áyí ꞌyị ꞌbɨ ambi, sara áyí ndéré ꞌda, sara ambí nɨ mị́ngị́ bangá ga bɨ kóꞌdụ́ ba ne ní?’ 18ídí úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Bangá ga ba ꞌbɨ ꞌyị kasa eyị́ Yakóbo. Kasa yée zɨ́yị ngéré ené. Nɨ gɨ ꞌdáꞌba gɨrí rayíi.’ ”
19Zɨ́ Yakóbo kpá úku ledre zɨ́ ngíti géyị ꞌyị kasa ené ga gére née mɨkékeṛị́a mbá kɨ́dí, “Ídísé úku mbá kémbị́ ledre kị́éꞌdo sɨmɨ bɨ ndíkísé go kɨ́ Ésawu e ní. 20Ledre nda lị́gị sée kɨ́ úku a bɨ yaá, ‘ꞌYị kasa eyị́ Yakóbo nɨ gɨ ꞌdáꞌba gɨrí rayíi ní wá.’ ” Kacɨ́ sómụ́ ledre ꞌbɨ Yakóbo, iꞌbí kóo tụ́ꞌdụ́ éyị́ ga gére née zɨ́ Ésawu gɨ ro zɨ́ bi émené roa zɨ́a ótoómo bɨsinyí ledre bɨ kóo née mengị wo kɨ́e ní. 21Née ní zɨ́ Yakóbo kásaókpó éyị́ ga gére ené ꞌdáꞌdá, tɨ́ lá zɨ́a ꞌdúꞌduné cịkị do táya ore.
Yakóbo oṛónɨ́ royé kɨ́ Lomo
22Kɨ́ ndụlụ a née ní, zɨ́ Yakóbo ꞌdíꞌbi meꞌbené e gbrengárá kɨ́ owụ́kará ꞌyị ꞌbɨ moko ené e gbre nda kɨ́ wotị́ne sokó doa kị́éꞌdo (11) do kásaókpó yée sága ngbuṛu bɨ kɨ́ ịrịné Zabụ́kụ ní. 23Gɨ do kacɨ́ bɨ kásaókpó yée go sága ní, zɨ́a kpá kásaókpó éyị́ ené e mbá sága íri. 24Née ní zɨ́ Yakóbo ídíákáne ore ngúcuné ꞌdogụ ené bi sága wá. Zɨ́ ngíti oꞌdo ógụné útúne kɨ́ okó do Yakóbo, zɨ́ye óṛó royé kéne bi ndre. 25Sɨmɨ bɨ oꞌdo née owo ya née utúasá ónzó ngóṛó a bi wá ní, zɨ́a ị́nyịné ócó komo ꞌbungono Yakóbo kpoó, zɨ́ komo ꞌbungono a éfị́ne. 26Nda née ní, zɨ́ oꞌdo née úku ledre kɨ́dí, “Íꞌdí sị́lị́yị gɨ romá mu zɨ́ma ndéréma, bi ará go.”
Tɨ́ lá zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Máíꞌdí amá sị́lị́ma gɨ royị́ wá, ꞌbúó togụ́ údru súrú go mɨmbéꞌdemá.”
27Zɨ́ oꞌdo née ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Ịrịyị́ náambi?”
Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ịrịmá Yakóbo.”
28Gɨ ore zɨ́ oꞌdo née úku ledre kɨ́dí, “Ịrịyị́ ndaá lolụ Yakóbo wá, ịrịyị́ nda go Isɨréle32:28 Isɨréle: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, “Lomo mengị okó bú.” gɨ zɨ́a rómo komo ꞌyị e do sogo káṇgá ba go mbá zɨ́yị go kpá rómo cụ́ komo Lomo.”
29Zɨ́ Yakóbo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị ị́fị́ aka kpá ịrịyị́ zɨ́ma.”
Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Éyị́ bɨ ndúꞌyú ịrịmá gɨ roa ní ꞌdi?” Zɨ́ oꞌdo née nda ị́nyịné údru súrú mɨmbéꞌde Yakóbo.
30Nda née ní, zɨ́ Yakóbo ndólo ịrị bi née Penuwéle.32:30 Penuwéle: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, “sɨmɨ komo Lomo.” “Máúku ledre née kenée gɨ zɨ́a bɨ málúrú Lomo go cụ́ kɨ́ komomá máúyu wá ní.”
31Zɨ́ bi nda go aráónzó roné. Zɨ́ Yakóbo ị́nyịné gɨ sɨmɨ Penuwéle ndéréókpóne nda go mɨécịné gɨ zɨ́ ꞌbungononé bɨ efị́ ní. 32Née sị́ ledre bɨ karaba Isɨréle e anunɨ́ cídrí bɨ sɨmɨ longụ bangá gɨ zɨ́a wá ní, gɨ zɨ́a oꞌdo née ocó kóo Yakóbo do cídrí a bɨ komo ꞌbungono a ní.
33Yakóbo ndikínɨ́ kɨ́ lúnduné Ésawu
1Yakóbo nɨ lúrú bi káa ní zɨ́a ónzó komoné gbó ro Ésawu kɨ́ ogụ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e do kacɨ́ne míya eso (400). Née ní zɨ́ Yakóbo ị́nyịné ífi owụ́ e, yée ga bɨ ꞌbɨ Léya kɨ́ Rayéle nda kɨ́ ꞌbɨ owụ́kará ꞌyị ꞌbɨ moko ga bɨ gbre ní. 2Zɨ́a óto kará ꞌyị ꞌbɨ moko ga gére née kɨ́ owụ́ ꞌbɨ eyé e ꞌdáꞌdá, Léya kɨ́ ꞌbɨ ené e gɨ do kacɨ́ye, Rayéle kɨ́ Yoséfa nɨyí ꞌbɨ eyé nda dụụ́ gɨ ꞌdáꞌba. 3Zɨ́ Yakóbo útúne zɨ́ye ꞌdáꞌdá, zɨ́a útúne do ngụ́ṛụ́ sịndị́ne bi ótụ́ doné kóꞌdụ́ Ésawu bi kɨ́ꞌdí ịnyị doa gbre sɨmɨ bɨ ogụ go gbóo cigí lúnduné ní.
4Tɨ́ lá zɨ́ Ésawu ngásáne fáka Yakóbo do óto sị́lị́ne do goa tónóne íni ini roa. Zɨ́ye útúye mbá íni ini.
5Zɨ́ Ésawu óyó komoné káa gbó ro kará e kɨ́ owụ́ e. Zɨ́a ndúꞌyú Yakóbo kɨ́dí, “ꞌYị ga bɨ ógụsé kéye ba ꞌbɨ eyé náambi?”
Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre zɨ́a yaá, “Mongụ́ ꞌyị, née owụ́ ga bɨ Lomo owo ledre kɨ́ma zɨ́a íꞌbí yée zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko eyị́ ní.”
6Nda née ní, zɨ́ kará ꞌyị moko ga ba kɨ́ owụ́ ꞌbɨ eyé e née ógụyé ótụ́ doyé bi íꞌbí mandá zɨ́ Ésawu. 7Gɨ do kacɨ́ye, zɨ́ Léya kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e ógụyé ótụ́ doyé bi kóꞌdụ́ Ésawu do kpá íꞌbí mandá zɨ́a. Odụyé nda dụụ́ zɨ́ Yoséfa e kɨ́ Rayéle ógụyé, zɨ́ye méngị a kpá kenée.
8Zɨ́ Ésawu ndúꞌyú Yakóbo kɨ́dí, “Lúndu ꞌbɨ enée, ndikízé kɨ́ ꞌyị e do mɨsiꞌdi kɨ́ra mɨndéréye kɨ́ tụ́ꞌdụ́ bangá e, ledre máa ꞌbe káa be ꞌdi?”
Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mákása bangá ga gére née máa zɨ́yị gɨ ro zɨ́ mɨmbéꞌdeyị́ ị́drị́ne romá mongụ́ ꞌyị.”
9Tɨ́ lá zɨ́ Ésawu úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Lúndu ꞌbɨ enée, máútúásá ꞌdíꞌbi tụ́ꞌdụ́ bangá ga gére née wá, gɨ zɨ́a tụ́ꞌdụ́ bangá e nɨyí kpá bo zɨ́ma. ꞌBɨ eyị́ ga gére née idínɨ́ zɨ́yị.”
10Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ndaá kenée wá. Togụ́ ꞌbúma nɨ doyị́, ídí ꞌdíꞌbi tákpásị́lị́ bɨ máíꞌbí zɨ́yị née. Káa zɨ́ bɨ málúrú yị́ị karaba ba ní, nda káa zɨ́ málúrú cụ́ Lomo ní. Gɨ zɨ́a bɨ óto ꞌbúma go zɨ́yị ꞌdíꞌbi máa sɨmɨ sụmụ kɨ́ mɨmbéꞌdeyị́ kị́éꞌdo ní. 11Bɨ go kenée ní, mándéndị́ romá go zɨ́yị ídí ꞌdíꞌbi tákpásị́lị́ bɨ máíꞌbí yée zɨ́yị née, gɨ zɨ́a Lomo saká máa go kɨ́ngaya kɨ́ éyị́ ga gére née.” Nda gɨ zɨ́a bɨ Yakóbo lányá nda ro Ésawu go kɨ́ngaya ní, zɨ́ Ésawu ṇgúṇgu a zɨ́a ꞌdíꞌbi yée.
12Gɨ ore zɨ́ Ésawu úku ledre kɨ́dí, “Nderézé mu ꞌbe. Mááyí ꞌdị́yịóto sée.”
13Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, cóngó ro mɨnzéré owụ́ ga ba ndaá. Ili kpá zɨ́ma lúrú kacɨ́ mɨnzéré bangá ga bɨ nɨyí aka ụ́lụ umba ní. Togụ́ nderézé kɨ́ye kakara kenée yá, lá kadra kị́éꞌdo bangá ga gére née nɨyí úyuónzó royé mbá. 14Bɨ kenée ní, mongụ́ ꞌyị ndéré ꞌbɨ eyị́ mu zɨ́ma ꞌdáꞌdá íri, mááyí lódụ́yị́ gɨ yáa ndoo kacɨ́ ndéré bɨ bangá ga ba kɨ́ owụ́ e nɨyí ndéré a ní, gị zɨ́ma ógụmá ꞌbe ꞌbɨ ngére sɨmɨ Seyíra.”
15Nda née ní zɨ́ Ésawu úku ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Togụ́ kenée, mááyí ótoómo ngíti géyị ꞌyị amá ga ba zɨ́se ógụsé kéye.”
Zɨ́ Yakóbo ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Nda née kenée gɨ ro ꞌdi? Ngére máíli tɨ́ lá zɨ́yị ị́drị mɨmbéꞌdeyị́ romá éyị́ bɨ nɨ méngị zée ní ndaá.”
16Née ní kpá ꞌduo kadra née, zɨ́ Ésawu ị́nyịné ndáꞌbalúgu roné sɨmɨ Seyíra. 17Tɨ́ lá zɨ́ Yakóbo ị́nyịyé gɨ ore ndéréógụyé do ngíti bi ndịsịnɨ́ ndólo a Sụkótụ kɨ́ꞌdí bɨ lagá kụ́tụ́ zɨ́ne kɨ́ bangá ené e ní. Née sị́ ledre bɨ ndolonɨ́ ịrị bi née gɨ zɨ́a Sụkóta ní.
18Gɨ do kacɨ́ bɨ Yakóbo ịnyịnɨ́ gɨ sɨmɨ Padána Aráma ní, zɨ́ye ndéréógụyé bɨlámáne sɨmɨ mongụ́ gara bɨ kɨ́ ịrịné Sekéme sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Kanána, zɨ́a óto táya ené mɨꞌdí sɨmɨ súwú cigí mongụ́ gara ore. 19Zɨ́ Yakóbo ị́nyịné úgú bi bɨ oto táya ené doa née gɨ zɨ́ wotị́ Amóra ꞌyị ꞌbɨ Sekéme kɨ́ mɨṛíṛiṛí késị́ míya kị́éꞌdo. 20Née ní zɨ́ Yakóbo óꞌbó mbayi gɨ sɨmɨ tutú ore do ị́fị́ ịrị a Lomo bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ Isɨréle e ní.
34Wotị́ Amóra ngaka Dína nyị́ Yakóbo
1Kadra kị́éꞌdo zɨ́ Dína nyị́ Yakóbo bɨ ndikinɨ́ kɨ́ Léya ní ị́nyịné ndéréne lúrú ngíti géyị kará e gɨ dongará ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Sekéme ní. 2Sɨmɨ bɨ komo wotị́ Amóra ngére bɨ ore ꞌyị ꞌbɨ Ịvị́ta bɨ kɨ́ ịrịné kpá Sekéme utú ro Dína ní, zɨ́a ị́nyịné ngáka Dína ndị́sị kɨ́e káa do kára kɨ́ cóngóro. 3Nda née ní, zɨ́ ꞌbú Dína nyị́ Yakóbo nda ídíne doa kɨ́ngaya, zɨ́a ndị́sịné lóndo komo owụ́kára née gɨ ro zɨ́ ꞌbúne ídíne doa. 4Zɨ́ Sekéme úku ledre zɨ́ ꞌbụné Amóra kɨ́dí, “Babá ófụ́ owụ́kára née zɨ́ma.”
5Sɨmɨ bɨ Yakóbo uwú ledre yaá ngakanɨ́ nyị́ne Dína go ndị́sị kɨ́e kɨ́ cóngóro ní, zɨ́a ndécị́ne tí zaá gị sɨmɨ kadra bɨ wotị́ ga ndaꞌbaogụnɨ́ gɨ sɨmɨ súwú go ꞌbe kɨ́ lúrú kacɨ́ bangá eyé e ní.
6Nda née ní, zɨ́ Amóra ꞌbụ Sekéme ndéréne ndúꞌyú Yakóbo gɨ ro ledre nyị́ a zɨ́ wotị́ne. 7Sɨmɨ bɨ wotị́ Yakóbo e uwúnɨ́ ledre bɨ mengị roné zɨ́ye kenée ní, geré zɨ́ye ndáꞌbalúgu royé gɨ sɨmɨ súwú ꞌbe. Zɨ́ ledre née íꞌbí komokenyị́ kɨ́ sɨmɨkesị́ zɨ́ye kɨ́ngaya, gɨ zɨ́a éyị́ bɨ Sekéme mengị née oto kese go ro ꞌyị ꞌbɨ Isɨréle e. Née bɨcayi ledre bɨ utúasá zɨ́a méngị roné wá ní.
8Tɨ́ lá zɨ́ Amóra úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mɨmbéꞌde Wotị́ma Sekéme ili nyị́se née go kɨ́ngaya. Ótoómosé wo mu zɨ́a, zɨ́a ꞌdíꞌbi wo káa do meꞌbené. 9Nɨ mɨútúásáne zɨ́ze yéme ledre ófụ́ ro dongaráze kése. Azé ꞌdíꞌbi nyị́se e, zɨ́se kpá ꞌdíꞌbi nyị́ze e. 10Ásé ndị́sị dongaráze sɨmɨ Sekéme ona do bɨlámá bi. Azé kpá íꞌbí bi ga bɨ ona ní mbá zɨ́se, zɨ́se ndị́sị gámáse kɨ́ bangá esé e sɨmɨ a káa zɨ́ bɨ ílisé ní. Ásé kpá ówo bɨlámá ledre gɨ sɨmɨ káṇgá ba ona.”
11Zɨ́ Sekéme úku ledre zɨ́ ꞌbụ Dína e kɨ́ lúnduga kɨ́dí, “Ótoómosé ledre zɨ́ma, zɨ́ze ófụ́ rozé kéne. Mááyí íꞌbí éyị́ ga bɨ ílisé yée ní mbá zɨ́se. 12Úkusé lá ledre éyị́ bɨ ílisé ní, zɨ́se ólo késị́ kára esé káa zɨ́ bɨ ílisé ní, mááyí íꞌbí a zɨ́se togụ́ ótoómosé nyị́se née go zɨ́ma ófụ́ a ní.”
13Gɨ zɨ́a bɨ sinyinɨ́ lémịyé Dína go ní, zɨ́ wotị́ Yakóbo e sómụ́ndíki mani lóndo Sekéme kɨ́ ꞌbụné Amóra kɨ́e sɨmɨ bɨ nɨyí ódro kéye ní kɨ́dí, 14“Utúasázé méngị ledre káa zɨ́ née wá. Iꞌbízé ezé lémịzé zɨ́ oꞌdo bɨ ngárá utú ngbuṛu wá ní wá. Née mongụ́ komokenyị́ zɨ́ze. 15Azé ṇgúṇgu ledre née ꞌbúó togụ́ ꞌyị esé ga bɨ yaꞌdá e ní utúnɨ́ go mbá ngbuṛu zɨ́ye ídíye go káa zɨ́ze ní. 16Azé nda fú íꞌbí nyị́ze e zɨ́se ófụ́yé e zɨ́ze kpá ófụ́ nyị́se e. Togụ́ ledre née mengị roné go kenée azé fú ógụ ndị́sị kése káa do ꞌyị e kị́éꞌdo. 17Tɨ́ lá togụ́ ṇgúṇgusé esé ledre útú ngbuṛu wá, azé ꞌdíꞌbi lémịzé zɨ́ze ókpóze kɨ́e.”
18Zɨ́ ledre bɨ ukunɨ́ née útúásáne komo Amóra e kɨ́ wotị́ne Sekéme. 19Sekéme nɨ owụ́phɨṛangá bɨ kɨ́ ledrené owóowó rómo do ꞌyị ga ꞌbe ꞌbɨ eyé ore mbá ní. Luꞌbú wá, zɨ́a ị́nyịné geré ndéré méngị ledre bɨ ukunɨ́ née gɨ zɨ́a ꞌbú nyị́ Yakóbo ofụ kóo doa go. 20Née ní, zɨ́ Amóra kɨ́ wotị́ne Sekéme ndéréye ku mbotụ mongụ́ gara ódroyé zɨ́ ꞌyị eyé ga bɨ sɨmɨ gara ore ní. 21“ꞌYị ga gére nɨyí bɨlámá ꞌyị e. Nɨ bɨlámáne zɨ́ye ndị́sịyé sɨmɨ káṇgá ezé ona ndị́sị gámá kɨ́ bangá eyé e káa zɨ́ bɨ ilinɨ́ ní gɨ zɨ́a káṇgá ezé nɨ mongụ́ne kɨ́ngaya, nɨ ꞌdíꞌbi zée kéye mbá. Azé ófụ́ nyị́ye zɨ́ye kpá ófụ́ nyị́ze e. 22Tɨ́ lá ledre kị́éꞌdo. ꞌYị ga gére née nɨyí ṇgúṇgu a zɨ́ze ídíze kéye káa do ꞌyị kị́éꞌdo ꞌbúó togụ́ zée yaꞌdá e utúzé go mbá ngbuṛu zɨ́ze ídíze káa zɨ́ ye ní. 23Lúrúsé aka, tụ́ꞌdụ́ bangá e kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị éyị́ ga bɨ zɨ́ye née nɨyí nda ídí go káa zɨ́ ꞌbɨ ezé e ní. Bɨ kenée ní, ṇguṇguzé mu zɨ́ye kenée gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé dongaráze ona.”
24Zɨ́ yaꞌdá ga bɨ nderénɨ́ ku mbotụ mongụ́ gara ní ị́nyịyé mbá ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Amóra e kɨ́ wotị́ne Sekéme, zɨ́ yaꞌdá e ị́nyịyé mbá útúye ngbuṛu.
25Gɨ do kacɨ́ sị́lị́ ota, sɨmɨ bɨ uṇgú nɨ aka ndị́sị ꞌdóꞌdo yée ní, zɨ́ wotị́ Yakóbo e gbre, Simiyóna e kɨ́ Lévị bɨ nɨyí gɨ sɨmɨ mbágá kɨ́ Dína e ní ị́nyịyé ꞌdíꞌbi mongụ́ maku eyé ndéré útú okó do ꞌyị ga gére née sɨmɨ bɨ ledre lịgị yée go ní. Zɨ́ye úfu zaá yaꞌdá ga bɨ sɨmɨ mongụ́ gara née ore mbá. 26Zɨ́ye ógụyé kpụrụ́ gɨ do Amóra kɨ́ wotị́ne Sekéme do úfu yée ꞌdáꞌba. Zɨ́ye ꞌdíꞌbi lémịyé Dína gɨ ꞌbe ꞌbɨ Sekéme yóó zɨ́ye ókpóye kɨ́e. 27Zɨ́ ngíti géyị wotị́ Yakóbo e ndéréye do bi bɨ ufunɨ́ ꞌyị e doa née do ngáka éyị́ kacɨ́ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ mongụ́ gara ore kɨ́ꞌdí bɨ sinyinɨ́ lémịyé ní mbá. 28Zɨ́ye ꞌdíꞌbi bangá ga bɨ kábịṛị́kị e, ị́tị́ e, dongí e nda kɨ́ ngíti géyị éyị́ ga bɨ ilinɨ́ yée sɨmɨ mongụ́ gara gɨ ore ní mbá ókpó kɨ́e sɨmɨ súwú. 29Gɨ do kacɨ́ bɨ ngaka onzónɨ́ éyị́ ga bɨ kɨ́ ledreyé owóowó ní go ní, zɨ́ye ị́nyịyé ꞌdíꞌbi kará e kɨ́ owụ́ e kacɨ́ye mbá ókpó kɨ́ye.
30Zɨ́ Yakóbo úku ledre zɨ́ Simiyóna e kɨ́ Lévị kɨ́dí, “ꞌDíꞌbiógụsé báfí go dongaráze kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Kanána e kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Peréze e mị́ngị́ káṇgá ga ba. ꞌYị ga gére née nɨyí go ógụ ídí mbá okó romá. Lúrúsé aka eyezé kpá wá, togụ́ kotrụnɨ́ royé ógụ útú okó kɨ́ma ní, nɨyí úfu máa kɨ́ éyị́ ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ amá ní mbá ꞌdáꞌba.”
31Tɨ́ lá zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Nɨ mɨútúásáne zɨ́a méngị lárá lémịzé káa zɨ́ kára bɨ ndịsị gámá kacɨ́ yaꞌdá faa ní?”
35Yakóbo omụ́lugu roné sɨmɨ Bétele
1Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Ómụ́ mu ndéré ndị́sịyị́ sɨmɨ Bétele, zɨ́yị óꞌbó mbayi íri zɨ́ Lomo bɨ kóo ꞌdodo roné zɨ́yị sɨmɨ bɨ kóo áyí ndị́sị ngásá gɨ zɨ́ lúnduyị́ Ésawu ní.”
2Née ní, zɨ́ Yakóbo úku ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e kɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo nɨyí kéye ní kɨ́dí, “Ụ́cụóyósé lomo ꞌbɨ ꞌyị lóṇgó ga bɨ do sị́lị́se née mbá ꞌdáꞌba, zɨ́se méngị ondụ́ bɨ ndịsị óto ꞌyị zɨ́a útúásáne kacɨ́ komo Lomo ní, zɨ́se nda ꞌdíꞌbi bɨlámá bongó esé e ésị yée rosé. 3Gɨ ore zɨ́se ógụsé zɨ́ze ndéréze sɨmɨ Bétele, kɨ́ꞌdí bɨ mááyí óꞌbó mbayi zɨ́ Lomo ní. Lomo bɨ ndịsị úwú ini amá sɨmɨ bɨ mááyí kɨ́ mongụ́ sómụ́ ledre, zɨ́a ndị́sịné lúrú bi ne kacɨ́ma kacɨ́ kadra mbá ní.”
4Née ní, zɨ́ye íꞌbí lomo ga gére kɨ́ ngoꞌdi ga bɨ ro mbílíye ní mbá zɨ́ Yakóbo. Zɨ́ Yakóbo ícióto lomo kɨ́ éyị́ mbílí ga gére née sɨmɨ káṇgá cịkị sị́ kágá sɨmɨ Sekéme ore. 5Sɨmɨ bɨ Yakóbo e kɨ́ ꞌyị ené e ịnyịnɨ́ go ndéré ní, zɨ́ Lomo ésị ngịrị sɨmɨ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ gara ore ní mbá, káa bɨ nɨyí ndéré lódụ́ Yakóbo e kɨ́ ꞌyị ené e ke.
6Zɨ́ Yakóbo e kɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo do kacɨ́ne ní ndéréógụyé sɨmɨ bi bɨ kɨ́ ịrịné Lụ́zụ bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo a Bétele, sɨmɨ káṇgá bɨ Kanána ní. 7Sɨmɨ Bétele íri, zɨ́a óꞌbó mbayi zɨ́ Lomo do ị́fị́ ịrị a, Lomo ꞌbɨ Bétele gɨ zɨ́a Lomo ꞌdodo kóo roné zɨ́a ore sɨmɨ bɨ nɨ ngásáóyó roné gɨ zɨ́ lúnduné ní.
8Née ní, zɨ́ Débura bɨ ngboróogụ Rebéka ní úyuné. Do óto bi zɨ́a sị́ ngíti mongụ́ kágá kɨ́ ịrịné óka sɨmɨ Bétele ore. Zɨ́ye ị́fị́ ịrị bi née Alóni Bakụ́tụ.35:8 Alóni Bakụ́tụ: Ini ledre gɨ sɨmɨ Alóni Bakụ́tụ nɨ kɨ́dí kágá bɨ do ndị́sị íni ini sị́ a ní.
9Gɨ do kacɨ́ bɨ Yakóbo ndaꞌbaogụ gɨ sɨmɨ Padána Aráma ní, zɨ́ Lomo ꞌdódo roné zɨ́a do íꞌbí ándá úndru zɨ́a. 10Zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ịrịyị́ nɨ yị́ ené tɨ́ Yakóbo, tɨ́ lá utúasánɨ́ lolụ ndólo yị́ị Yakóbo wá, nɨyí nda ndólo yị́ị go Isɨréle.” Née ní zɨ́a ị́nyịné ị́fị́ ịrị doa Isɨréle.
11Gɨ ore zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí Lomo bɨ rokoꞌbụ a ofụ go ní, máíꞌbí rokoꞌbụ go zɨ́yị ndíki tụ́ꞌdụ́ owụ́ e, zɨ́ bulúnduyị́ e étrịyé tụ́ꞌdụ́. Ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e, kɨ́ bi eyé e nɨyí ólụ́ógụ gɨ sɨmɨyị́, zɨ́ ngíti géyị ídíye káa do mɨngburoko ngére e. 12Káṇgá bɨ kóo máíꞌbí zɨ́ Abarayáma e kɨ́ Isáka ní, máíꞌbí kpá go zɨ́yị, mááyí kpá íꞌbí káṇgá née zɨ́ bulúnduyị́ e gɨ do kacɨ́yị.” 13Sɨmɨ bɨ Lomo uku ledre née kenée ní, zɨ́a ị́nyịné ndéréókpóne gɨ do bi bɨ gáa ndịsị ódro doa zɨ́ Yakóbo ní.
14Gɨ ore, zɨ́ Yakóbo ícióto mongụ́ tutú cị́ ꞌdága do bi bɨ Lomo odro zɨ́a doa née. Zɨ́a ị́nyịné ꞌdíꞌbi leꞌyị́ kɨ́ sụꞌbụ́ léfe a do tutú née káa do ꞌdáná éyị́ óto úndru Lomo kɨ́e. 15Zɨ́ Yakóbo ị́fị́ ịrị bi bɨ Lomo odro zɨ́a doa née Bétele.
Ledre gɨ ro umbu Rayéle
16Née ní, zɨ́ Yakóbo e ómụ́ye gɨ sɨmɨ Bétele gɨ ore, sɨmɨ bɨ nɨyí aka do mɨsiꞌdi gbála gɨ sɨmɨ Efaráta ní, zɨ́ sịndị́ kadra útúásáne gɨ ro zɨ́ Rayéle áráne. Zɨ́ owụ́ nda tónóne ówoné sɨmɨ a bɨsinyíne kɨ́ngaya. 17Gɨ zɨ́a bɨ mɨárá Rayéle ꞌdoꞌdo kóo wo go kɨ́ngaya ní, zɨ́ kára bɨ ndịsị sáká wo gɨ ro zɨ́a áráne ní úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndá éré ngịrị wá, áyí árá ngíti owụ́ ꞌbɨ eyị́ owụ́oꞌdo.” 18Sɨmɨ bɨ Rayéle nɨ nda go gbóo gɨ ro úyu ní, zɨ́a ị́nyịné ị́fị́ ịrị wotị́ne née Benóni.35:18 Benóni: Ini ledre gɨ sɨmɨ Benóni owụ́ ba oto máa go zɨ́ma ꞌdóꞌdóma kɨ́ngaya. Zɨ́ Yakóbo ị́fị́ ꞌbɨ ené Benzemúna.35:18 Benzemúna: Ini ledre gɨ sɨmɨ Benzemúna owụ́ bɨ kɨ́ rokoꞌbụné bɨ ogụ sáká máa ní.
19Née ní zɨ́ Rayéle úyuné do ícióto wo do mɨsiꞌdi kɨ́ ndéréye sɨmɨ Efaráta bɨ ndolonɨ́ kpá Beteléme ní. 20Zɨ́ Yakóbo ꞌdíꞌbi mongụ́ tutú ícióto a do bi zɨ́ Rayéle. Tutú máa née gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ karaba ba mɨéké ledre nɨ roa kɨ́dí bi zɨ́ Rayéle. 21Gɨ do kacɨ́ née, zɨ́ Isɨréle ómụ́ne ndéré lágá kụ́tụ́ ndị́sịné sɨmɨ a sogo bi bɨ kɨ́ ịrịné Mịgịdéle Edára.
22Sɨmɨ bɨ Isɨréle nɨ mɨndị́sịné sɨmɨ ị́rịgbére née ore ní, zɨ́ Rụ́bene ị́nyịné ndéréne ndị́sịné kɨ́ meꞌbe ꞌbụné káa do kára bɨ kɨ́ ịrịné Bíla ní. Zɨ́ ꞌbụ a Isɨréle úwú ledre née.
Wotị́ Yakóbo e nɨyí kóo mbá sokó doa gbre.
23Wotị́ga máa yée ga bɨ gɨ sɨmɨ Léya ní nɨyí,
Rụ́bene bɨ nɨ ne owụ́ndíká ꞌbɨ Yakóbo,
Simiyóna, Lévị, Zụ́da, Isakára nda kɨ́ Zebụlụ́na.
24Wotị́ga máa yée ga bɨ gɨ sɨmɨ Rayéle ní nɨyí ꞌbɨ eyé,
Yoséfa e kɨ́ Benzemúna.
25Yée máa yée ga bɨ gɨ sɨmɨ owụ́kára bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Rayéle bɨ kɨ́ ịrịné Bíla ní nɨyí ꞌbɨ eyé,
Dána e kɨ́ Nafatáli.
26Yée ga bɨ ꞌbɨ eyé gɨ sɨmɨ owụ́kára bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Léya bɨ kɨ́ ịrịné Zílifa ní nɨyí ꞌbɨ eyé,
Gáda e kɨ́ Aséra.
Ga gére née ịrị wotị́ Yakóbo ga bɨ ndikinɨ́ yée zɨ́a sɨmɨ Padána Aráma ní.
27Zɨ́ Yakóbo ndéréne lúrú ꞌbụné Isáka sɨmɨ Mamaré gbóo kɨ́ Kiríta Arába bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Éborono ní, kɨ́ꞌdí bɨ kóo Abarayáma e kɨ́ Isáka ndịsịnɨ́ ndị́sị ní. 28Isáka mengị kóo mbá sɨmɨbi míya kị́éꞌdo doa cị́ eso (180). 29Uyu nda kóo sɨmɨ bɨ nɨ nda goó ngokoné kɨ́ngaya ní. Zɨ́ wotị́ga ga bɨ Ésawu e kɨ́ Yakóbo ní óto wo.
36Ledre gɨ ro Ésawu kɨ́ bulúnduné e
1Ba ledre gɨ ro bulúndu Ésawu ga bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée Edómo e ní. 2Ésawu ofụ́ kóo kára gɨ sɨmɨ nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Kanána e. Ịrị meꞌbea bɨ nyị́ ꞌyị ga bɨ Éte e ní nɨ Áda nɨ nyị́ Éloni. Meꞌbea máa wo bɨ ꞌbɨ ené nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Ịvị́ta ní ịrị a ꞌbɨ ené Olibáma nyị́ Ána bulúndu Zibóna, 3meꞌbea máa wo bɨ Basimáta ní, nɨ nyị́ Isɨméle lémị Nebayóta. 4Meꞌbe Ésawu e ota mbá ꞌyị ndíki owụ́ e. Meꞌbea bɨ Áda ní ndiki ꞌbɨ ené Elifáza, zɨ́ Basimáta ndíki ꞌbɨ ené Ruwéle, 5zɨ́ Olibáma nda ndíki ꞌbɨ ené Zéwụsa e kɨ́ Zaláma nda kɨ́ Kóra. Ga gére née ịrị wotị́ Ésawu ga bɨ ndikinɨ́ yée zɨ́a sɨmɨ Kanána ní. 6Gɨ ore, zɨ́ Ésawu ꞌdíꞌbi meꞌbené e, wotị́ne e, nyị́ne e, kɨ́ ꞌyị ga bɨ gɨ do kacɨ́ne ní, bangá ené e kɨ́ ngíti géyị éyị́ ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e bɨ ndiki yée sɨmɨ Kanána ní mbá do ómụ́ne ndéré ndị́sịné gbála gɨ do bi bɨ Yakóbo nɨ doa ní. 7Omụ́ kóo gɨ zɨ́a bi bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị doa kɨ́ Yakóbo e ní, eye lolụ kóo gɨ royé gbrengárá wá. Bangá eyé e etrịnɨ́ nda kóo go kɨ́ngaya. 8Née ní zɨ́ Ésawu bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo wo Edómo ní ómụ́ne ndéré ndị́sịné sɨmɨ káṇgá bɨ do bi ekị́ekị́ bɨ sɨmɨ Seyíra ní.
9Ba ledre gɨ ro Ésawu bulúndu ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée Edómo e bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ do bi ekị́ekị́ sɨmɨ Seyíra ní. 10Ga ba ní ịrị wotị́ Ésawu e. Ésawu e ndikinɨ́ Elifáza kɨ́ meꞌbené bɨ Áda ní, zɨ́ meꞌbea bɨ Basimáta ní ndíki ꞌbɨ ené Ruwéle. 11Wotị́ Elifáza ga bɨ ndíki yée ní nɨyí Temána e, Ómara e, Zéfo e, Gatáma e, nda kɨ́ Kenáza. 12Zɨ́ Ésawu e kpá ndíki ngíti owụ́ kɨ́ ịrịné Elifáza bɨ nɨ ꞌbụ Amaléka kɨ́ ꞌberịné bɨ Timáni ní. Ga gére née ịrị bulúndu Ésawu e bɨ gɨ sɨmɨ meꞌbea bɨ Áda ní. 13Wotị́ Ésawu bɨ ndikinɨ́ wo kɨ́ Basimáta kɨ́ ịrịné Ruwéle ní, ndiki ꞌbɨ ené Náta e, Zéra e, Sáma e nda kɨ́ Miza. Ga gére née ịrị bulúndu Ésawu ga bɨ gɨ sɨmɨ meꞌbea bɨ Basimáta ní. 14Wotị́ Ésawu máa yée ga bɨ Olibáma nyị́ Ána bulúndu Zibóna ndiki yée ní, nɨyí ꞌbɨ eyé Zéwụsa e, Zaláma e nda kɨ́ Kóra.
15Ga gére née kóo sị́ do ga bɨ gɨ dongará bulúndu Ésawu e ní. Elifáza bɨ owụ́ndíká ꞌbɨ Ésawu ní, nɨ ne ꞌyị bɨ ndikiogụ mɨngburoko sị́ do ga bɨ kɨ́ ịrịyé Temána e, Ómara e, Zéfo e, Kenáza e, 16Kóra e, Gatáma e kɨ́ Amaléka e ní. Née kóo mbá sị́ do bɨ Elifáza ndiki yée sɨmɨ Edómo ní. Nɨyí bulúndu Ésawu bɨ tetéye nɨ Áda ní. 17Bulúndu Ésawu ga bɨ gɨ sɨmɨ wotị́ a bɨ Ruwéle ní, nɨyí ꞌbɨ eyé sị́ do ga bɨ kɨ́ ịrịyé Náta e, Zéra e, Sáma e kɨ́ Miza e ní. Sị́ do máa ga gére née Ruwéle ndikiogụ yée ne sɨmɨ Edómo. Nɨyí bulúndu Ésawu bɨ tetéye nɨ Basimáta ní. 18Wotị́ Ésawu bɨ ndiki wo kɨ́ meꞌbené bɨ Olibáma ní, ndikiogụ ꞌbɨ ené sị́ do ga bɨ kɨ́ ịrịyé Zéwụsa e, Zaláma e kɨ́ Kóra e ní. Ga gére née sị́ do ga bɨ gɨ sɨmɨ meꞌbe Ésawu bɨ Olibáma nyị́ Ána ní.
19Ga gére née ịrị bulúndu Ésawu bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée Edómo ní. Nɨyí kóo mbá mɨngburoko sị́ do gɨ sɨmɨ kúfú yée née.
20Ga ba ịrị wotị́ Seyíra36:20 Seyíra: Ịfị́nɨ́ kóo ịrị mongụ́ ꞌyị Seyíra do káṇgá bɨ do bi ekị́ekị́ ní. Nda gɨ ꞌdáꞌba zɨ́ bulúndu Ésawu e nda ị́fị́ ịrị bi máa née Edómo. ꞌyị ꞌbɨ Órị bɨ nɨyí ye mɨzefị ꞌyị ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ ndị́sị sɨmɨ Edómo ore ꞌdesị́ ní. Ịrịyé nɨ, Lotána, Sụbụ́la, Zibóna, Ána, 21Disóna, Ezére e nda kɨ́ Disána. Wotị́ Seyíra ga gére née nɨyí kóo ye sị́ do ꞌyị ꞌbɨ Órị e. 22Wotị́ Seyíra bɨ kɨ́ ịrịné Lotána ndiki ꞌbɨ ené kóo Órị e kɨ́ Omámu. Timáni nɨ ꞌbɨ ené lémị Lotána. 23Wotị́a máa wo bɨ kɨ́ ịrịné Sụbụ́la ní, ndikiogụ ꞌbɨ ené kóo Alavána, Manáta, Ebála, Séfo e nda kɨ́ Onáma. 24Ngíti wotị́ Seyíra bɨ kɨ́ ịrịné Zibóna ní, ndiki ꞌbɨ ené Ayá e kɨ́ Ána. Ána utúogụ kóo do ngbuṛu bɨ iní a ịrị́ mɨị́rị́ sɨmɨ bɨ ndị́sị ndéré kɨ́ dongí ga bɨ ꞌbɨ ꞌbụné sɨmɨ súwú ánu éyị́ ní. 25Wotị́ Seyíra máa wo bɨ kɨ́ ịrịné Ána ní, ndiki kóo Disóna e kɨ́ Olibáma. 26Wotị́ Seyíra máa wo bɨ kɨ́ ịrịné Disóna ní, ndiki kóo Emadána, Esebána, Isarána nda kɨ́ Keráni. 27Zɨ́ wotị́a bɨ Ezére ní, ndiki ꞌbɨ ené Bilána, Zavána e kɨ́ Akána. 28Wotị́ Seyíra máa wo bɨ kɨ́ ịrịné Disána ní, ndiki Úza e kɨ́ Arána. 29Ga gére née sị́ do ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Órị e ní, Lotána, Sụbụ́la, Zibóna nda kɨ́ Ána, 30Disóna, Ezére e kɨ́ Disána. Wotị́ Seyíra ga gére née nɨyí kóo ye ngére kacɨ́ sị́ doyé ga gére née sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Seyíra ore.
Mɨngburoko ngére ga bɨ ꞌbɨ Edómo
31Ba ịrị mɨngburoko ngére ga bɨ kóo ꞌdiꞌbinɨ́ bi do ndị́sịyé do kúfú ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Edómo ní mbá ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ mɨngburoko ngére ga bɨ ꞌbɨ Isɨréle ní. 32Mɨzefị mongụ́ ngére ꞌbɨ Edómo bɨ ꞌyị e otonɨ́ wo ní, nɨ Béla wotị́ Biyóra bɨ mongụ́ gara ené nɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Dinába ní. 33Sɨmɨ bɨ Béla uyu ní, zɨ́ Zobába wotị́ Zéra ꞌyị ꞌbɨ Buzóra ꞌdíꞌbi bi kacɨ́ a káa do mongụ́ ngére. 34Sɨmɨ bɨ Zobába uyu ní, zɨ́ Usáma bɨ gɨ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ Temána ní ꞌdíꞌbi bi kacɨ́ a káa do mongụ́ ngére. 35Sɨmɨ bɨ Usáma uyu ní, zɨ́ Adáda wotị́ Bedáda ꞌyị ꞌbɨ Avíti ꞌdíꞌbi bi kacɨ́ a káa do mongụ́ ngére. Adáda mengịnɨ́ kóo okó kɨ́ Mịdịyáni e sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Muwába zɨ́a rómo komoyé cụ́. 36Sɨmɨ bɨ Adáda uyu ní, zɨ́ Samála ꞌyị ꞌbɨ Masaréka ꞌdíꞌbi bi kacɨ́ a káa do mongụ́ ngére. 37Sɨmɨ bɨ Samála uyu ní, zɨ́ Sáwụla ꞌyị ꞌbɨ Rebóta gbóo kɨ́ ngbuṛu bɨ Efaráta ní ꞌdíꞌbi bi kacɨ́ a káa do mongụ́ ngére. 38Sɨmɨ bɨ Sáwụla uyu ní, zɨ́ Balanána wotị́ Akóbo ꞌdíꞌbi bi kacɨ́ a káa do mongụ́ ngére. 39Sɨmɨ bɨ Balanána wotị́ Akóbo uyu ní, zɨ́ Adára ꞌyị ꞌbɨ gara bɨ Péwu ní ꞌdíꞌbi bi kacɨ́ a káa do mongụ́ ngére. Ịrị meꞌbea kóo Metabéle nyị́ Matírida bɨ kɨ́ ịrị nyị́ne Mezába ní.
40Ba ịrị kúfú ꞌyị ga bɨ Ésawu ndiki ogụ yée ní. Ịrịyé nɨ Timína e, Aláva e, Yetéte e, 41Olibáma, Éla, Pinóna, 42Kenáza, Temána, Mibizára, 43Magadiyéle e kɨ́ Yiráma. Ga gére née mbá ịrị sị́ do ꞌyị ga bɨ kóo nɨyí mɨngburoko sị́ do sɨmɨ Edómo ní. Ịfị́nɨ́ ịrị ga gére née kacɨ́ káṇgá bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị sɨmɨyé ní.
Ésawu ndiki ogụ sị́ do ꞌyị ꞌbɨ Edómo e mbá ne.
37Yoséfa ꞌduꞌduru
1Yakóbo nderé ndịsị kóo sɨmɨ káṇgá bɨ Kanána kɨ́ꞌdí bɨ kóo ꞌbụa ndịsịnɨ́ ní.
2Ba ledre gɨ ro Yakóbo.
Sɨmɨ bɨ Yoséfa nɨ kóo go owụ́phɨṛangá sɨmɨbi ené nɨ go sokó doa ịnyị doa gbre ní, zɨ́ye kóo ndị́sịyé kɨ́ mɨngburoko lúnduné e ndịsị ꞌbáꞌbá bangá ꞌbɨ ꞌbụyé. Lúnduga ga gére née kóo wotị́ meꞌbe ꞌbụyé ga bɨ Bíla e kɨ́ Zílifa ní. Zɨ́ Yoséfa ógụné lị́kpị́ bɨsinyí ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị royé íri ní mbá zɨ́ ꞌbụyé.
3Yakóbo otoofụ kóo yị́ ené ꞌbú Yoséfa go rómo do ngíti géyị wotị́ne e mbá, gɨ zɨ́a ndikinɨ́ kóo Yoséfa zɨ́a sɨmɨ bɨ nɨ kóo go ngokoné ní. Zɨ́a ꞌdíꞌbi bongó bɨ kɨ́ bɨlámá tífíne ní íꞌbí a zɨ́ Yoséfa ndị́sị ésị a. 4Sɨmɨ bɨ lúnduga owonɨ́ kɨ́dí ꞌbụyé oto ꞌbú Yoséfa go rómo doyé mbá ní, zɨ́ ꞌbú Yoséfa nzúlúne doyé, zɨ́ye óto bɨsinyí mɨmbéꞌdeyé roa, odronɨ́ lolụ bɨlámá ódro zɨ́a wá.
5Sɨmɨ ngíti ndụlụ zɨ́ Yoséfa ꞌdúꞌduru, sɨmɨ bɨ lịkpị́ ꞌduru née zɨ́ lúnduné e ní, zɨ́ ꞌbúa nzúlú tátá roné doyé nda ꞌdáꞌdá. 6Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Úwúsé aka ꞌduru bɨ máꞌdúru ba. 7Máꞌdúꞌduru, azé ndị́sị ódó kére yáká. ꞌDiya káa ní zɨ́ kụṛụꞌbụ kére bɨ máódó ní ị́nyịógụné tóroné cị́ ꞌdága, zɨ́ kụṛụꞌbụ kére esé e yóko royé gbaá dongá kụṛụꞌbụ kére amá zɨ́ye ótụ́ doyé zɨ́a bi.”
8Zɨ́ lúnduga úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Sɨmɨ sómụ́ ledre eyị́ ní íli ídí káa do mongụ́ ngére zɨ́ rokoꞌbụyị́ ídíne dozé?” Zɨ́ ꞌbú Yoséfa nzúlúne doyé kɨ́ngaya gɨ zɨ́ ꞌduru bɨ ꞌduru kɨ́ ledre bɨ uku wo ní.
9Gɨ ore zɨ́ Yoséfa kpá ꞌdúru ngíti ꞌduru, zɨ́a úku ledre zɨ́ lúnduné e kɨ́dí, “Máꞌdúru kpá ngíti ꞌduru go. ꞌDuru máa wo ba nɨ ꞌbɨ ené, zɨ́ kadra e kɨ́ éfé nda kele e sokó doa kị́éꞌdo ndị́sịyé útúógụyé bi zɨ́ma.”
10Sɨmɨ bɨ lịkpị́ ꞌduru née zɨ́ ꞌbụné kpá zɨ́ lúnduné e ní, zɨ́ ꞌbụa úku ledre zɨ́a oꞌbụóbụ kɨ́dí, “ꞌDuru máa bɨ ꞌdúru née lárá ꞌduru ꞌdi? Sómụ́ ꞌbɨ eyị́ yá mbágáyị kɨ́ma kɨ́ lúnduyị́ e azé ógụ ótụ́ dozé bi do káṇgá kóꞌdụ́yị?” 11Zɨ́ lúndu Yoséfa e óto ledre née sɨmɨyé roa, tɨ́ lá ꞌbụa bandá kóo ledre née sɨmɨ sómụ́ ledre ené.
Lúndu Yoséfa e ugúoyónɨ́ wo zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti
12Kadra kị́éꞌdo zɨ́ lúndu Yoséfa e ꞌdíꞌbi bangá ꞌbɨ ꞌbụyé ndéré kɨ́ye do bi éyị́ mɨánu gbóo kɨ́ Sekéme, 13zɨ́ Isɨréle úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Káa zɨ́ bɨ owo bú, lúnduyị́ e nderénɨ́ go kɨ́ bangá e do bi éyị́ mɨánu gbóo kɨ́ Sekéme ní, ógụ mu, máíli kása yị́ị zɨ́ye íri.”
Zɨ́ Yoséfa úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Bɨlámáne.”
14Née ní zɨ́ ꞌbụa úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndéré mu lúrú lúnduyị́ e kɨ́ bangá ga gére née togụ́ nɨyí mbá bɨlámáye yá zɨ́yị ndáꞌbaógụyị́ kɨ́ ledreyé zɨ́ma.” Zɨ́a kásaókpó wo gɨ do bi bɨ ndịsịnɨ́ doa sɨmɨ ꞌbululu Éborono ní ndéré lúrú lúnduné e.
Sɨmɨ bɨ Yoséfa ogụ sɨmɨ Sekéme ní, 15zɨ́ ngíti oꞌdo ndíki wo kɨ́ gámá lóꞌbó roné sɨmɨ káṇgá née ore, zɨ́a ndúꞌyú Yoséfa kɨ́dí, “Ndịsị gámásóꞌdo ꞌdi?”
16Zɨ́ Yoséfa úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mándị́sị gámásóꞌdo lúndumá e. Útúásá go ꞌdódo bi bɨ bangá eyé e ndị́sịnɨ́ ánu éyị́ doa ní zɨ́ma?”
17Zɨ́ oꞌdo née úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Omụ́nɨ́ yị́ eyé gɨ ona go. Máúwú ledre gɨ tarayé kɨ́dí, ‘Nderézé mu sɨmɨ Dotána.’ ”
Née ní zɨ́ Yoséfa ndéréne lódụ́ kacɨ́ lúnduné e, zɨ́a ndéré ndíki yée gbóo kɨ́ Dotána. 18Zɨ́ lúnduga lúrúndíki wo gɨ gbála, ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́a kɨ́ ógụné zɨ́ye, zɨ́ye ndómo tarayé gɨ ro zɨ́ye úfuóyó wo.
19Zɨ́ye úku ledre dengbị́ye kɨ́dí, “ꞌYị ꞌduru ba nɨ gɨ ꞌdáa go ógụ. 20Ogụ gɨrí mu, zɨ́ze úfu wo zɨ́ze ónzóóto umbu a sɨmɨ ngúru kuṛú gu ꞌdawú ga ba. Zɨ́ze úku a kɨ́dí bangá sinyí ꞌdiꞌbi wo go, ánuónzó wo go. Zɨ́ze aka ówo éyị́ bɨ nɨ ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ ꞌduru ené máa née ní ní.”
21Sɨmɨ bɨ Rụ́bene uwú ledre née kenée ní, zɨ́a sómụ́ sóꞌdo mɨsiꞌdi bɨ née nɨ yómo Yoséfa doa gɨ zɨ́ye ní. Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndazé úfu wo wá. 22Ndazé ꞌdíꞌbiógụ sáma a kpá wá. ꞌDiꞌbizé lá wo zɨ́ze ụ́cụ wo sɨmɨ kuṛú gu ꞌdawú ga ba sɨmɨ súwú ona, tɨ́ lá ndazé méngị bɨsinyí ledre kɨ́e wá.” Rụ́bene uku kóo ledre née kenée gɨ ro yómo wo gɨ zɨ́ye gɨ ro zɨ́ne ꞌdíꞌbi wo ndáꞌba kɨ́e zɨ́ ꞌbụné.
23Née ní, sɨmɨ bɨ Yoséfa ogụ ndiki lúnduné e ní, zɨ́ye útú ꞌdíꞌbi wo íꞌdíógụ bɨlámá bongó ené bɨ kɨ́ bɨlámá tífíne ní gɨ roa ꞌdáꞌba, 24zɨ́ye ꞌdíꞌbi wo ndéré kɨ́e ụ́cụ wo sɨmɨ kuṛú gu ꞌdawú. Sɨmɨ sịndị́ kadra née iní ndaá kóo sɨmɨ gu ꞌdawú née wá.
25Sɨmɨ bɨ ndaꞌbalugunɨ́ royé go ndị́sịyé bi ánu éyị́ ní, zɨ́ye lúrúndíki ꞌyị ga bɨ kɨ́ sị́ doyé Isɨméle e ní kɨ́ ógụyé gɨ sɨmɨ Gịlị́dị. Ịmbị́nɨ́ kóo kágá ga bɨ kɨ́ bɨlámá ndonyoyé kɨ́ ngíti géyị bɨlámá éyị́ mɨndonyo e do gémele eyé ndéré kɨ́e úgúóyó yée sɨmɨ Ízibiti.
26Zɨ́ Zụ́da úku ledre zɨ́ lúnduné e kɨ́dí, “Togụ́ ufuzé lúnduzé zɨ́ze ótoécị ledre umbu a ní, éyị́ bɨ azé ówo a gɨ sɨmɨ a ní ꞌdi? 27Togụ́ lá máa yá, idízé úgúóyó wo zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Isɨméle e gɨ zɨ́ wo bɨ azé méngị bɨsinyí ledre kɨ́e ní. Ówosé bú, nɨ lúnduzé, mbigí sanáze kpá sámazé.” Zɨ́ lúnduga ṇgúṇgu a.
28Née ní sɨmɨ bɨ ꞌyị ꞌbɨ Isɨméle ga bɨ gɨ sɨmɨ Mịdịyáni ogụnɨ́ ní, zɨ́ lúndu Yoséfa e lálaógụ wo gɨ sɨmɨ gu ꞌdawú do úgúóyó wo kɨ́ komo késị́ cị́ kéṛị́ a zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Isɨméle ga gére née, zɨ́ye ꞌdíꞌbi wo ókpó kɨ́e sɨmɨ Ízibiti.
29Sɨmɨ bɨ Rụ́bene ndaꞌbalugu roné do gu ꞌdawú íri ní, nɨ lúrú bi káa ní Yoséfa ndaá lolụ wá, zɨ́a lófo bongó gɨ roné gɨ zɨ́ sɨmɨkesị́. 30Zɨ́a ndáꞌbalúgu roné úku ledre zɨ́ lúnduné e kɨ́dí, “Owụ́ ba ndaá ꞌbɨ ené lolụ íri wá. Mááyí méngị goó ꞌdi?”
31Gɨ do kacɨ́ née ní, zɨ́ye óṇgoónzó ína do ꞌdíꞌbi bɨlámá bongó bɨ kɨ́ tífíne kacɨ́ Yoséfa née ní lóꞌdó a sɨmɨ sáma ína née. 32Zɨ́ye ꞌdíꞌbi bongó née ndáꞌba kɨ́e zɨ́ ꞌbụyé. Zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Owozé bongó ba bi. Lúrú yéme aka za kpó kpó kpó née ndaá bongó ꞌbɨ wotị́yị wá?”
33Zɨ́a ówo bongó née tɨ́ kóró zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ba tɨ́ bongó ꞌbɨ wotị́ma. Bangá sinyí ufu wo go do ánuónzó a. Maꞌdíi lófo bayi Yoséfa go kụ́ṛị́ kụ́ṛị́.”
34Gɨ ore zɨ́ Yakóbo lófo bongó bɨ roné ní za mbá ꞌdáꞌba, do ꞌdíꞌbi nzenze bongó ésị a roné íni wotị́ne kɨ́e kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sị́lị́ e. 35Zɨ́ wotị́ga kɨ́ nyị́ga ógụyé mbá zɨ́a gɨ ro ị́drị mɨmbéꞌdea, tɨ́ lá zɨ́a ásiné ili ené do ị́drị mɨmbéꞌdené wá. Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mááyí íni wotị́ma née gị sɨmɨ bɨ mááyí úyu zɨ́ma ólụ́ma sɨmɨ káṇgá ní.” Née ní zɨ́ Yakóbo ndị́sịné íni wotị́ne née tɨ́ kenée.
36Sɨmɨ ledre née ní, zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Mịdịyáni ga gére née úgúóyó Yoséfa sɨmɨ Ízibiti ore zɨ́ Potifá manda ꞌdáꞌdá ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ moko e ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ngére.
38Zụ́da e kɨ́ Tamára
1Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, zɨ́ Zụ́da ómụ́ne ótoómo lúnduné e ndéré ndị́sịné sɨmɨ gara bɨ Adulúma ní cigí ꞌbe ꞌbɨ oꞌdo bɨ kɨ́ ịrịné Íra ní. 2Sɨmɨ bɨ nɨ íri ní, zɨ́ Zụ́da ówo owụ́kára nyị́ ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Súwa gɨ sɨmɨ nyị́ Kanána e. Zɨ́a ófụ́ wo zɨ́ye ndị́sịyé kéne, 3zɨ́ owụ́kára née ídíne kɨ́ sɨmɨné do ndíkiógụ owụ́oꞌdo do ị́fị́ ịrịa Éra. 4Zɨ́ kára née kpá ídíne kɨ́ sɨmɨné zɨ́a ndíki owụ́oꞌdo do ị́fị́ ịrịa Onána. 5Zɨ́a kpá ndíki ngíti owụ́oꞌdo do ị́fị́ ịrịa Séla. Aránɨ́ kóo wo sɨmɨ bɨ Yụ́da e nɨyí sɨmɨ gara bɨ Kezɨ́bi ní.
6Sɨmɨ bɨ Éra owụ́ndíká ꞌbɨ Zụ́da ngboró ógụ go káa do yaꞌdá ꞌyị ní, zɨ́ Zụ́da ófụ́ kára zɨ́a kɨ́ ịrịné Tamára. 7Tɨ́ lá Éra, owụ́ndíká ꞌbɨ Zụ́da nɨ yị́ ené bɨsinyí ꞌyị do komo Lomo. Née ní zɨ́ Ngére Lomo úfu wo. 8Gɨ ore zɨ́ Zụ́da úku ledre zɨ́ Onána, “ꞌDíꞌbi lụ́mụ́yị née zɨ́yị ndị́sịyị́ kɨ́e káa do kára zɨ́se ndíki owụ́ e kéne sɨmɨ lafa ꞌbɨ lúnduyị́.”
9Tɨ́ lá Onána owo bú kɨ́dí owụ́ ga bɨ yée nɨyí ndíki yée kéne ní ndanɨ́ eyé owụ́ ꞌbɨ ené wá. Sɨmɨ bɨ nɨ go ndị́sị kɨ́ kára umbu bɨ kacɨ́ lúnduné née ní, zɨ́a ndị́sị ndéꞌyị́ ené bi káa bɨ née nɨ óto owụ́ sɨmɨ a zɨ́a ndíki a sɨmɨ lafa ꞌbɨ lúnduné. 10Ledre bɨ kóo ndịsị méngị a née nɨ kóo mongụ́ bɨsinyí ledre do komo Ngére Lomo. Zɨ́ Lomo kpá úfuóyó wo.
11Gɨ ore zɨ́ Zụ́da úku ledre zɨ́ Tamára kára ꞌbɨ owụ́ ꞌbɨ ené kɨ́dí, “Ndáꞌba aka mu ndị́sị káa do kára umbu ꞌbe ꞌbɨ ꞌbụyị́ gị togụ́ Séla ngboró ogụ go káa do yaꞌdá ꞌyị.” Somụ́ ꞌbɨ ené ya, “Séla nɨ go kpá ógụ úyu cé káa zɨ́ ꞌbɨ lúnduné e ní.” Née ní zɨ́ Tamára ndáꞌbalúgu roné ꞌbe ꞌbụné.
12Gɨ do kacɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi e zɨ́ meꞌbe Zụ́da nyị́ Súwa úyuné. Sɨmɨ bɨ Zụ́da ini meꞌbené, lerị́ ụkụ́ nda gɨ roa go ní, zɨ́ye ị́nyịyé ndéréye sɨmɨ Timána kɨ́ ezegámá Íra ꞌyị ꞌbɨ Adulúma zɨ́ yaꞌdá ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ ólo kálá kábịṛị́kị ené e ní.
13Sɨmɨ bɨ ukunɨ́ ledre zɨ́ Tamára kɨ́dí, “Tetéyị yaꞌdá ꞌyị ị́nyị go gɨ ro ndéré sɨmɨ Timána ólo kálá kábịṛị́kị ené e ní,” 14zɨ́a íꞌdíóyó bongó bɨ ndịsị ésị a ꞌbɨ kára umbu ní gɨ roné ꞌdáꞌba. Zɨ́a ꞌdíꞌbi bɨlámá mbílí bongó lóꞌbụ a roné, doné e kɨ́ sɨmɨ komoné mbá gɨ ro zɨ́ne ídíne kpị́. Zɨ́a ndéré ndị́sịné tara mɨsiꞌdi bɨ ndịsị ólụ́ sɨmɨ Enayíma do mɨsiꞌdi bɨ ndịsị ndéré sɨmɨ Timána ní. Owoyeme bú bɨlámáne kɨ́dí, abú bɨ Séla ngboró ogụ go káa do yaꞌdá ꞌyị ní, ilinɨ́ eyé íꞌbí née zɨ́a káa do meꞌbea wá.
15Sɨmɨ bɨ Zụ́da lurúndiki wo ní, zɨ́a sómụ́ a kɨ́dí née kára bɨ ndịsị gámá kacɨ́ yaꞌdá e faa ní, gɨ zɨ́a loꞌbụꞌdụtụ sɨmɨ komoné go. 16Owo ené bɨ kɨ́dí née kára ꞌbɨ owụ́ ꞌbɨ ené ní wá. Zɨ́a ndéréne zɨ́a dogboṛụ mɨsiꞌdi íri do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ógụ mu zɨ́ze ndị́sịzé kéyị káa kára kɨ́ oꞌdo.”
Zɨ́ Tamára ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Áyí íꞌbí zɨ́ma ꞌdi gɨ ro zɨ́ze ndị́sị kéyị?”
17Zɨ́ Zụ́da úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí kása owụ́ ína gɨ dongará ína amá e zɨ́yị.”
Zɨ́ Tamára ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Útúásá go ótoómo éyị́ zɨ́ma ona bɨ zɨ́a ꞌdódo a kɨ́dí maꞌdíi áyí kása ína ní?”
18Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Tamára kɨ́dí, “Éyị́ bɨ íli zɨ́ma íꞌbí a zɨ́yị ní ꞌdi?”
Zɨ́ Tamára úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ngoꞌdi bɨ ro sị́lị́yị kɨ́ nyari bɨ goyị́ née kpá kɨ́ ngbángbá bɨ do sị́lị́yị née.” Zɨ́a ị́nyịné íꞌbí éyị́ ga gére née zɨ́a, zɨ́ye ndị́sịyé kéne. Zɨ́a geré óto owụ́ sɨmɨ a. 19Zɨ́ Tamára ndáꞌbané ꞌbe, zɨ́a íꞌdíógụ bɨlámá mbílí bongó bɨ loꞌbụ roné ní do ésịlúgu bongó ꞌbɨ kará umbu e roné.
20Sɨmɨ sịndị́ kadra máa née ní, zɨ́ Zụ́da kása owụ́ ína do sị́lị́ ezegámáne bɨ ꞌyị ꞌbɨ Adulúma zɨ́a ndéré kɨ́e zɨ́ kára née gɨ ro zɨ́a ꞌdíꞌbilúgu éyị́ ené ga bɨ zɨ́a íri ní, tɨ́ lá ogụndiki ené wo do biné née wá. 21Zɨ́a ndúꞌyú ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị ore ní kɨ́dí, “Kára bɨ tara mɨsiꞌdi bɨ ndịsị ólụ́ sɨmɨ Enayíma ona bɨ ndịsị gámá kacɨ́ yaꞌdá e faa38:21 Kára bɨ ndịsị gámá kacɨ́ yaꞌdá e faa ní: Kacɨ́ ondụ́ ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ Kanána e, nɨ mɨútúásáne zɨ́ kára umbu zɨ́a ndị́sịné kɨ́ tụ́ꞌdụ́ yaꞌdá e gɨ ro zɨ́a ndíki owụ́ e sɨmɨ lafa ꞌbɨ yaꞌdá ꞌbɨ ené bɨ uyu ní. ba nɨ ꞌda?”
Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Kára ndaá ꞌbɨ ené ona bɨ ndịsị gámá kacɨ́ yaꞌdá e faa ní wá.”
22Née ní zɨ́a ndáꞌbalúgu roné úku a zɨ́ Zụ́da kɨ́dí, “Máówo amá wo wá. ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị ore ní ukunɨ́ yaá, ‘Kára ndaá ꞌbɨ ené kú ore bɨ ndịsị gámá kacɨ́ yaꞌdá e faa ní wá.’ ”
23Zɨ́ Zụ́da úku ledre kɨ́dí, “Éyị́ ga gére née idí mu zɨ́a, káa bɨ azé ídí káa zɨ́ éyị́ kugú ꞌbɨ ꞌyị e. També mákása tɨ́ owụ́ ína go zɨ́a, tɨ́ lá bɨ ngárá ndíki wo wá ní.”
24Gɨ do kacɨ́ éfé ota zɨ́ ngíti ꞌyị úku ledre zɨ́ Zụ́da kɨ́dí, “Tamára kára ꞌbɨ owụ́ ꞌbɨ eyị́ luyú ledre go ndị́sị gámáne kacɨ́ yaꞌdá e faa, gɨ zɨ́ kéyị née ní nɨ go kɨ́ owụ́ sɨmɨné.”
Sɨmɨ bɨ Yụ́da uwú ledre née ní, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Idínɨ́ ꞌdíꞌbi Tamára do ónzó a ku phoꞌdụ zɨ́a áṛáónzó roné ꞌdáꞌba.”
25Sɨmɨ bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ wo go ndéré kɨ́e ní, zɨ́a kákasa zɨ́ teténe yaꞌdá ꞌyị. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Owụ́ bɨ sɨmɨmá ba mị́ngị́ éyị́ ga ba oto ne. Lúrú aka ngoꞌdi, nyari kɨ́ ngbángbá ga ba, ówo mị́ngị́ a bú?”
26Zụ́da áyí lúrú bi káa ní, gbó ro éyị́ ené e, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ledre ené nɨ maꞌdíi, málúyú ledre máa gɨ zɨ́a máíꞌbí amá Tamára zɨ́ wotị́ma Séla wá.” Gɨ do kacɨ́ ledre née ní ndịsịnɨ́ lolụ kéne káa do kára kɨ́ oꞌdo wá.
27Sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra utúasá go gɨ ro zɨ́a áráne ní, zɨ́a áráógụ owụ́ toṇgo e mbá yaꞌdá e. 28Sɨmɨ bɨ nɨ árá ní, zɨ́ ngúruyé ésịógụ sị́lị́ne sága zɨ́ kára bɨ ndị́sị árá do sị́lị́ a née ꞌdíꞌbi bɨkesị́ káꞌdá bongó ódó a ro sị́lị́a. Zɨ́ kára née úku ledre kɨ́dí, “Wo ba aráụtụne.” 29Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ lalalugu sị́lị́ne ní, zɨ́ lúndua geré ólụ́ógụ ené. Zɨ́ kára née úku ledre kɨ́dí, “Née ní go mɨsiꞌdi bɨ ꞌdéwe phụ́trụ zɨ́yị áráyị doa ní.” Nda née ní do ị́fị́ ịrịa Peréze.38:29 Peréze: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, “ꞌdéwe phụ́trụ.”30Zɨ́ lúndua bɨ odónɨ́ bɨkesị́ káꞌdá bongó ro sị́lị́a áráne do ị́fị́ ịrịa Zéra.38:30 Zéra: Ini ledre gɨ sɨmɨ ịrị bɨ Zéra ba kɨ́dí bɨkesị́ne.
39Yoséfa asi gɨ zɨ́ meꞌbe Potifá
1Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née nderéokpónɨ́ kɨ́ Yoséfa go sɨmɨ Ízibiti. Zɨ́ Potifá ngúru mongụ́ ꞌyị bɨ do ꞌyị óndó bi ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ngére ní, úgú wo gɨ zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Isɨméle ga gére née do ndáꞌbané kɨ́e ꞌbe.
2Ngére Lomo nɨ kóo kɨ́ Yoséfa zɨ́a óto wo zɨ́ moko ené ídíne bɨlámáne kɨ́ngaya sɨmɨ mɨndị́sị a bɨ ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ené bɨ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti ní. 3Sɨmɨ bɨ mongụ́ ꞌyị ené bɨ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti owo yaá Ngére Lomo nɨ kɨ́ Yoséfa, iꞌbí rokoꞌbụ zɨ́a ne zɨ́ moko ené ndị́sị ndéréne mbá bɨlámáne ní, 4zɨ́ ledre ꞌbɨ Yoséfa émené komo Potifá kɨ́ngaya zɨ́a gélé Yoséfa káa do bɨlámá ꞌyị ꞌbɨ moko ené. Zɨ́ Potifá óto Yoséfa káa do ꞌyị lúrú bi kacɨ́ ꞌbe ꞌbɨ ené, zɨ́a kpá ótoómo éyị́ sị́lị́ne e mbá zɨ́ Yoséfa ndị́sị lúrú bi kacɨ́ a ne. 5Gɨ sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ oto Yoséfa káa do ꞌyị lúrú bi kacɨ́ ꞌbe ꞌbɨ ené, kpá kɨ́ éyị́ sị́lị́ne e mbá ní, zɨ́ Ngére Lomo íꞌbí úndru sɨmɨ éyị́ ga bɨ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti ní gɨ zɨ́ Yoséfa. Lomo iꞌbí kóo úndru sɨmɨ éyị́ ga bɨ ꞌbɨ Potifá ní mbá. Éyị́ máa yée ga bɨ ꞌbe kɨ́ yée ga bɨ yáká ní. 6Née ní zɨ́a ótoómo Yoséfa ndị́sịné lúrú bi kacɨ́ éyị́ ené e mbá ne. Potifá somụ́ ené lolụ ledre éyị́ ga gére née wá, nda lá dụụ́ ledre éyị́ bɨ gɨ ro zɨ́ne ánu a ní.
Yoséfa nɨ kóo bɨlámá owụ́phɨṛangá kɨ́ lámá roné, 7gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ meꞌbe mongụ́ ꞌyị ené óto ꞌbú Yoséfa doné zɨ́a úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Máíli zɨ́ze kótrụ bi ꞌdúꞌdu kéyị.”
8Zɨ́ Yoséfa ási ené. Zɨ́a úku ledre zɨ́ kára née kɨ́dí, “Lúrú aka mongụ́ ꞌyị amá somụ́ ené ledre éyị́ ga bɨ ꞌbe ba mbá wá, zɨ́a ótoómo éyị́ ga gére née mbá zɨ́ma ndị́sị lúrú bi kacɨ́ye. 9ꞌYị ndaá ꞌbe ona bɨ romo gɨ domá ní wá. Mongụ́ ꞌyị amá asi kɨ́ kémbị́ éyị́ kị́éꞌdo káa gɨ zɨ́ma wá, lá dụụ́ yị́ị gɨ zɨ́ bɨ áyí meꞌbea ní. Mááyí méngị bɨsinyí ledre née zɨ́ma lúyúma ro Lomo kenée lárá káa be ꞌdi?” 10Abú bɨ ndịsị úku ledre née zɨ́ Yoséfa kacɨ́ kadra mbá ní, zɨ́a ásiné, kotrụnɨ́ bi ꞌdúꞌdu kéne wá, ndịsị gbawá cígí a.
11Kadra kị́éꞌdo, Yoséfa ndéré go ꞌdị́cị́ méngị moko ené káa zɨ́ bɨ lengbe ní. ꞌYị ꞌbɨ moko ga bɨ ꞌbe ore ní ndanɨ́ mbá wá. 12Zɨ́ meꞌbe Potifá ólụ́ne kacɨ́ a íri zɨ́a útúne tị ro bongó ꞌbɨ Yoséfa lála do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ógụ mu ndị́sị kɨ́ma.” Tɨ́ lá zɨ́ Yoséfa ótoómo bongó née cịkị do sị́lị́a do gbúgbuógụné sága.
13Sɨmɨ bɨ lurú kɨ́dí Yoséfa otoomo bongó ené go cịkị do sị́lị́ne gbugbuogụ go sága ní, 14zɨ́a ndólo ꞌyị moko ené ga bɨ ore ní. Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Lúrúsé aka, ꞌyị ꞌbɨ Ébere bɨ ꞌdiꞌbiogụnɨ́ wo zɨ́ze ꞌbe ona ba, ogụ gɨ ro zɨ́a ndị́sịné úku zée. Olụ́ lodụ́ gáa kacɨ́ma ꞌdị́cị́ áyíne gɨ ro ngáka máa, bɨ zɨ́ma mbụ́mbụ́dụ́ ba. 15Sɨmɨ bɨ uwú domá kɨ́ mbụ́mbụ́dụ́ gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ógụyé sáká máa ní, zɨ́a ótoómo bongó ené cigíma do gbúgbuógụné sága.”
16Zɨ́ meꞌbe Potifá bándá bongó ꞌbɨ Yoséfa cigíne ore gị zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ Yoséfa ndáꞌbaógụné ꞌbe. 17Gɨ ore zɨ́ kára née ꞌdíꞌbi ledre née lị́kpị́ a zɨ́ oꞌdo ꞌbɨ ené. “ꞌYị ꞌbɨ Ébere bɨ ꞌdiꞌbiogụnɨ́ wo zɨ́ze ꞌbe ona ba olụ́ lodụ́ gáa kacɨ́ma ꞌdị́cị́ ona gɨ ro ngáka máa. 18Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ mámbụ́mbụ́dụ́ gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ngásáógụyé sáká máa ní, zɨ́a ótoómo bongó ené cigíma do gbúgbuógụné sága.”
19Sɨmɨ bɨ mongụ́ ꞌyị ené uwú ledre bɨ meꞌbea lịkpị́ zɨ́a, ya “Née ledre bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko eyị́ mengị kɨ́ma ní,” zɨ́ ledre née útúne sɨmɨa ꞌduo káa zɨ́ phoꞌdụ ní. 20Zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ Yoséfa ꞌdíꞌbi wo ónzó a sɨmɨ sị́gịnị kɨ́ꞌdí bɨ ndịsịnɨ́ bándá ꞌyị ga bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ yée mɨꞌdíꞌbi ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ngére ní.
Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ kóo Yoséfa nɨ sɨmɨ sị́gịnị ní, 21Ngére Lomo nɨ kóo bo kɨ́e. Zɨ́a ówo ledre kɨ́ Yoséfa zɨ́ ledre ené óto ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ lúrú bi kacɨ́ sị́gịnị ore ní mbá ídíye kɨ́ rokinyi kɨ́e. 22Née ní zɨ́ ꞌyị lúrú bi kacɨ́ sị́gịnị óto Yoséfa káa do manda ꞌdáꞌdá zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí mɨꞌdíꞌbiyé sɨmɨ sị́gịnị ore ní, zɨ́a kpá ndị́sịné lúrú bi kacɨ́ éyị́ ga bɨ ore ní mbá. 23ꞌYị lúrú bi kacɨ́ sị́gịnị otonɨ́ eyé sómụ́ ledre kɨ́ngaya gɨ ro éyị́ ga bɨ Yoséfa ndị́sị lúrú bi kacɨ́ye ní wá, gɨ zɨ́a Ngére Lomo nɨ kóo bo kɨ́e zɨ́ moko ené ndị́sị ndéréne ꞌdáꞌdá.
40Yoséfa ukuogụ ini ledre gɨ sɨmɨ ꞌduru
1Gɨ do kacɨ́ ledre ga gére ní, zɨ́ ꞌyị íꞌbí leꞌyị́ e kɨ́ ezené ꞌyị óꞌbó ambata zɨ́ mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti, méngị ledre bɨ emengụ́ ní do komo mongụ́ ꞌyị eyé mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti. 2Zɨ́ mɨmbéꞌde ngére née ésị́ne ro ꞌyị ꞌbɨ moko ené ga bɨ gbre née bɨsinyíne kɨ́ngaya, 3zɨ́a ꞌdíꞌbi yée ónzó yée sɨmɨ sị́gịnị ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị lúrú bi do ꞌyị óndó bi ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ngére ore kɨ́ꞌdí bɨ onzónɨ́ Yoséfa sɨmɨ sị́gịnị ní. 4Zɨ́ mongụ́ ꞌyị bɨ ndịsị lúrú bi do ꞌyị óndó bi e ní íꞌbí yée zɨ́ Yoséfa ndị́sị lúrú bi kacɨ́ye.
Gɨ do kacɨ́ bɨ ndịsịnɨ́ ore go kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sị́lị́ e ní, 5sɨmɨ ngíti ndụlụ zɨ́ yaꞌdá ga bɨ otonɨ́ yée sɨmɨ sị́gịnị ba, ꞌyị íꞌbí leꞌyị́ kɨ́ ꞌyị óꞌbó ambata zɨ́ mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti ꞌdúꞌduru. ꞌDuru máa ga gére née nɨyí mbá kɨ́ ini ledre e sɨmɨyé kpị́ kpị́ kpị́.
6Sɨmɨ bɨ Yoséfa ogụ zɨ́ye kɨ́ phịyị́ a née ní, zɨ́a ndíki yée kɨ́ ndị́sị sómụ́ ledre kɨ́ mongụ́ lerị́. 7Zɨ́a ndúꞌyú mɨnbguroko ꞌyị moko ꞌbɨ mongụ́ ngére ga bɨ nɨyí kéye sɨmɨ sị́gịnị née ní kɨ́dí, “Ledre máa káa be ꞌdi bɨ ndị́sịsé karaba mbá kɨ́ lerị́ ní?”
8Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Zée gbrengárá ꞌduruzé ꞌduru e, tɨ́ lá ꞌyị bɨ zɨ́a úkuógụ ini ledre gɨ sɨmɨyé zɨ́ze ní ndaá.”
Zɨ́ Yoséfa úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Lomo nɨ útúásá úkuógụ ini ledre gɨ sɨmɨ ꞌduru née ne. Lị́kpị́sé aka ꞌduru esé maꞌdáa zɨ́ma.”
9Née ní zɨ́ mongụ́ ꞌyị máa wo bɨ ꞌbɨ ené ꞌyị íꞌbí leꞌyị́ zɨ́ mongụ́ ngéré ní lị́kpị́ ꞌduru ené zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Máꞌdúru mongụ́ kókó kóṛó kɨ́ tóro kóꞌdụ́ma, 10kóṛó máa née ní nɨ kɨ́ mɨngarasáne e ota. Sɨmɨ bɨ mbílía tonó ụ́ꞌbụ ní, zɨ́a sụ́rụ́ne do ánáógụ bɨkesị́ mɨánáne. 11Mááyí kenée kɨ́ kóꞌdo leꞌyị́ kóṛó ꞌbɨ mongụ́ ngére do sị́lị́ma. Zɨ́ma ꞌdíꞌbi bɨkesị́ mɨáná née lụ́rụ a sɨmɨ kóꞌdo ꞌbɨ mongụ́ ngére zɨ́ma ꞌdíꞌbi a íꞌbí a zɨ́a.”
12Zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ini ledre gɨ sɨmɨ ꞌduru née nɨ káa, mɨngarasá kóṛó ga bɨ ota née nɨyí sị́lị́ e ota. 13Sɨmɨ sị́lị́ ota mongụ́ ngére nɨ ꞌdíꞌbiógụ yị́ị gɨ sɨmɨ sị́gịnị zɨ́a ótolúgu yị́ị do bi moko eyị́ káa zɨ́ bɨ kóo ꞌdáꞌdá ní. Nda née ní zɨ́yị ndị́sịyị́ íꞌbí leꞌyị́ kóṛó ené zɨ́a cé káa zɨ́ bɨ kóo ndị́sị méngị a zɨ́a bɨlámáne ní. 14Karanée sɨmɨ bɨ ledre e emenɨ́ go zɨ́yị ní, ídí sómụ́ndíki ledremá zɨ́yị ówo ledre kɨ́ma zɨ́yị kpá úkuógụ ledremá zɨ́ mongụ́ ngére zɨ́a ꞌdíꞌbiógụ máa gɨ sɨmɨ sị́gịnị. 15ꞌYị e ꞌdiꞌbiogụnɨ́ máa ona ye gɨ sɨmɨ káṇgá ezé ꞌbɨ Ébere e kɨ́ cóngóro. Ona máméngị kpá gbawá ledre bɨ do útúásá ónzó máa sɨmɨ sị́gịnị gɨ zɨ́a ní.”
16Sɨmɨ bɨ mongụ́ ꞌyị máa wo bɨ ꞌbɨ ené ꞌyị óꞌbó ambata zɨ́ mongụ́ ngére lurú ini ledre bɨ Yoséfa ukuogụ ba nɨ mɨútúásáne ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Máꞌdúru kpá ꞌduru, zɨ́ma ị́mbị́ gbété e ota kɨ́ ambata sɨmɨyé domá. 17Gbété bɨ do lafúne ní, toso bɨlámá ambata ga bɨ ndịsịnɨ́ óꞌbó yée zɨ́ mongụ́ ngére ní nɨ sɨmɨ a, tɨ́ lá zɨ́ solụ́ e ndị́sịyé lágá yée gɨ sɨmɨ gbété gɨ domá gɨ ore.”
18Zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ini ledre gɨ sɨmɨ ꞌduru née nɨ káa, gbété ga bɨ ota née ní, née sị́lị́ e ota. 19Sɨmɨ sị́lị́ ota mongụ́ ngére nɨ ꞌdíꞌbiógụ yị́ị gɨ sɨmɨ sị́gịnị zɨ́a íngíónzó yị́ị komo kágá. Zɨ́ solụ́ e ógụyé ndị́sị lágá umbuyị́.”
20Sị́lị́ ota gɨ do kacɨ́ ledre née, née kóo sị́lị́ bɨ aránɨ́ mongụ́ ngére née sɨmɨ a ní. Zɨ́a méngị ayímbi zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ moko ené e. Zɨ́a ꞌdíꞌbiógụ ꞌyị íꞌbí kóꞌdo leꞌyị́ zɨ́ne kɨ́ ꞌyị óꞌbó ambata zɨ́ne gɨ sɨmɨ sị́gịnị. Zɨ́a óto yée kóꞌdụ́ mɨngburoko ꞌyị moko ené e. 21Zɨ́a ꞌdíꞌbilúgu ꞌyị íꞌbí kóꞌdo leꞌyị́ zɨ́ne do bi moko, gɨ ro zɨ́a ndị́sịné íꞌbí leꞌyị́ zɨ́ne. 22Tɨ́ lá zɨ́a íngíónzó ꞌyị óꞌbó ambata cé káa zɨ́ bɨ Yoséfa uku zɨ́ye sɨmɨ bɨ ukuogụ ini ledre gɨ sɨmɨ ꞌdúru zɨ́ye ní.
23Abú kenée ndotó, ꞌyị íꞌbí leꞌyị́ zɨ́ mongụ́ ngére somụ́ndiki ené ledre Yoséfa wá. Ledre bɨ kóo Yoséfa uku zɨ́a ní somụ́lịgị yị́ ené go.
41Mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti ꞌduꞌduru e
1Gɨ do kacɨ́ sɨmɨbi e gbre, zɨ́ mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti ꞌdúꞌduru. Nɨ kenée mɨtóroné kacɨ́ kóꞌdụ́ mongụ́ ngbuṛu bɨ Náyili ní, 2nɨ lúrú bi káa ní, zɨ́ mɨngburoko mɨóto ị́tị́ e ịnyị doa gbre (7) kɨ́ bɨlámá sanáye ṛíṛiṛí ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨ iní ndị́sị ánu éyị́ dongará lómí e kenée. 3Gɨ do kacɨ́ yée née ní, zɨ́ ngíti géyị mɨlárá rógbó ị́tị́ e ịnyị do a gbre (7) kpá ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨ iní dongará yée ga bɨ gáa ba do gbúṛóngó kenée. 4ꞌDiya káa ní, zɨ́ mɨlárá rógbó ị́tị́ ga gére née nánáónzó bɨlámá mɨóto ị́tị́ ga bɨ kɨ́ sanáye ṛíṛiṛí née do ánuónzó yée mbá. Gɨ ore zɨ́ mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti úrúne gɨ sɨmɨ ꞌbí.
5Zɨ́ ꞌbí kpá ꞌdíꞌbi ándá wo zɨ́a kpá ꞌdúru ándá ngíti ꞌduru. Sɨmɨ ꞌduru máa née ní, zɨ́ mɨngburoko do kére e ịnyị doa gbre (7) mbá mụdụ kɨ́ bɨlámá kúfúye ụ́tụógụyé do kókó kére kị́éꞌdo. 6Gɨ do kacɨ́ née ní, zɨ́ ngíti géyị mɨlárá do kére e ịnyị doa gbre (7) mbá kíríkála kpá ụ́tụógụyé do kókó kére kị́éꞌdo. 7Zɨ́ do kére bɨ kíríkála ịnyị doa gbre (7) ba ụ́lụ mụdụ ga bɨ kɨ́ bɨlámá kúfúye née mbá. Gɨ ore zɨ́ mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti úrúne gɨ sɨmɨ ꞌbí zɨ́a ówo a kɨ́dí yị́ ené ꞌduru.
8Kɨ́ phịyị́ a née ní, zɨ́a ndị́sịné sómụ́ ledre née kɨ́ngaya. Née ní zɨ́a kákasa kacɨ́ ꞌyị mála e kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ komokenzị ga bɨ sɨmɨ Ízibiti ore ní mbá. Zɨ́ mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti lị́kpị́ ꞌduru bɨ ꞌduru wo ní zɨ́ye, tɨ́ lá ꞌyị bɨ nɨ úkuógụ ini ledre gɨ sɨmɨ ꞌduru née zɨ́a ní ndaá.
9Zɨ́ ꞌyị íꞌbí leꞌyị́ úku ledre zɨ́ mongụ́ ngére kɨ́dí, “Lúrú aka sɨmɨ lịgị amá. Másómụ́ndíki lúyú ledre amá go. 10Sɨmɨ bɨ kóo mɨmbéꞌdeyị́ esị́ rozé kɨ́ ꞌyị óꞌbó ambata zɨ́yị ꞌdíꞌbi zée ónzó zée sɨmɨ sị́gịnị ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌyị óndó bi eyị́ ní, 11sɨmɨ kémbị́ ndụlụ, zɨ́ze ị́nyịzé gbrengárá ꞌdúꞌduru, ini ledre gɨ sɨmɨ ꞌduru ga gére née mbá kpị́ kpị́ kpị́. 12Tɨ́ lá owụ́ ꞌyị ꞌbɨ Ébere nɨ kóo bo kɨ́ze íri. Nɨ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị bɨ ndịsị lúrú bi do ꞌyị óndó bi bɨ ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ngére ní. Zɨ́ze lị́kpị́ ꞌduru ezé e zɨ́a, zɨ́a úkuógụ ini ledre gɨ sɨmɨyé zɨ́ze. 13Zɨ́ ledre ga bɨ uku yée zɨ́ze ní méngị roné tɨ́ kenée. Zɨ́yị ꞌdíꞌbilúgu máa do bi moko amá káa zɨ́ bɨ kóo ꞌdesị́ ní, zɨ́yị íngíónzó ngíti oꞌdo née.”
14Née ní zɨ́ mongụ́ ngére née kákasa kacɨ́ Yoséfa do geré ꞌdíꞌbiógụ wo gɨ sɨmɨ sị́gịnị gɨrí ꞌdiya. Sɨmɨ bɨ Yoséfa olo doné zɨ́a ésị bɨlámá bongó roné ní, zɨ́ye ꞌdíꞌbi wo ndéré kɨ́e kóꞌdụ́ mongụ́ ngére.
15Zɨ́ mongụ́ ngére úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Máꞌdúꞌduru ꞌyị bɨ zɨ́a úkuógụ ini ledre gɨ sɨmɨ a ní ndaá. Tɨ́ lá ukunɨ́ ledre gɨ royị́ ya útúásá go úkuógụ ini ledre gɨ sɨmɨ ꞌduru née zɨ́ma.”
16Zɨ́ Yoséfa úkulúgu ledre zɨ́ mongụ́ ngére kɨ́dí, “Máútúásá amá úkuógụ ini ledre gɨ sɨmɨa wá, tɨ́ lá Lomo nɨ úkulúgu ledre kacɨ́ a ne zɨ́yị bɨ nɨ útúásá do mɨmbéꞌdeyị́ ní.”
17Zɨ́ mongụ́ ngére úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Máꞌdúꞌduru mááyí mɨtóromá do gbúṛóngó Náyili, 18zɨ́ mɨngburoko mɨóto ị́tị́ e ịnyị doa gbre (7) kɨ́ bɨlámá sanáye ṛíṛiṛí ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨ iní ndị́sị ánu lómí. 19Gɨ do kacɨ́ yée ga gére ní, zɨ́ ngíti géyị mɨlárá rógbó ị́tị́ e ịnyị doa gbre (7) kpá ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨ iní cóngó kɨ́rókóye mbá sága. Málúrúndíki aka mɨlárá ị́tị́ e sɨmɨ Ízibiti ona kenée wá. 20Zɨ́ mɨlárá rógbó ị́tị́ ga bɨ kɨ́ cóngó kɨ́rókóye mbá sága ba ánuónzó mɨzefị bɨlámá mɨóto ị́tị́ ga bɨ gáa kɨ́ sanáye ṛíṛiṛí née mbá ꞌdáꞌba. 21Tɨ́ bɨ gɨ do kacɨ́ bɨ anunɨ́ mɨóto ị́tị́ ga gére ní, ꞌyị utúasá úku a bɨ yaá mengịnɨ́ ledre go kenée ní wá. Nɨyí yị́ eyé fú lá rógbóye káa zɨ́ bɨ ꞌdáꞌdá ní. Gɨ ore zɨ́ma úrúma gɨ sɨmɨ ꞌbí.
22“Zɨ́ma kpá ꞌdúꞌduru zɨ́ mɨngburoko do kére ịnyị doa gbre mbá mụdụ kɨ́ bɨlámá kúfúye ụ́tụógụyé do kókó kére kị́éꞌdo. 23Gɨ do kacɨ́ née ní, zɨ́ ngíti géyị do kére ga bɨ ịnyị doa gbre (7) née ídíye mbá kíríkála kúfúye ndaá kpá wá, ụ́tụógụyé do kókó kére kị́éꞌdo. 24Zɨ́ do kére bɨ kíríkála ịnyị doa gbre née ụ́lụ mụdụ ga bɨ kɨ́ bɨlámá kúfúye née mbá. Zɨ́ma lị́kpị́ ꞌduru ba zɨ́ ꞌyị mála e, tɨ́ lá ꞌyị bɨ zɨ́a úkuógụ ini ledre bɨ gɨ sɨmɨ ꞌduru née zɨ́ma ní ndaá.”
25Zɨ́ Yoséfa úkulúgu ledre zɨ́ mongụ́ ngére kɨ́dí, “ꞌDuru ga bɨ gbre née ní yị́ eyé lá kémbị́ ꞌduru kị́éꞌdo. Lomo ꞌdodo zɨ́yị née ledre bɨ née nɨ ógụ méngị a ní. 26Bɨlámá mɨngburoko mɨóto ị́tị́ ga bɨ ịnyị doa gbre (7) née ní, née sɨmɨbi ịnyị doa gbre, mụdụ ga bɨ ịnyị doa gbre (7) née kpá sɨmɨbi ịnyị doa gbre (7). Née yị́ ené lá ledre kị́éꞌdo kpá kémbị́ ꞌduru. 27Mɨlárá rógbó ị́tị́ ga bɨ olụ́ogụnɨ́ gɨ ꞌdáꞌba ịnyị doa gbre née kɨ́ kíríkála ga bɨ ịnyị doa gbre (7) née ní, née ꞌbɨ eyé mongụ́ ꞌbú bɨ nɨ útú kɨ́ sɨmɨbi ịnyị doa gbre (7) ní.
28“Ngére, ledre née nɨ méngị roné tɨ́ cé kenée. Lomo ꞌdódo ledre bɨ née nɨ ógụ méngị a ní go zɨ́yị. 29Sɨmɨbi nɨ ídí ịnyị doa gbre (7) zɨ́ éyị́ mɨánu ndị́sị ídíne zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti ona mbá káa zɨ́ kuꞌdú ní, 30tɨ́ lá gɨ do kacɨ́ sɨmɨbi máa yée née ní, mongụ́ ꞌbú nɨ ógụ útú kɨ́ sɨmɨbi ịnyị doa gbre (7). ꞌYị e nɨyí sómụ́ lịgị ledre éyị́ mɨánu bɨ kóo nɨ káa zɨ́ kuꞌdú sɨmɨ Ízibiti ní mbá, zɨ́ ꞌbú ndị́sị léwe bi sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti dụụ́ ne. 31ꞌYị e utúasánɨ́ sómụ́ndíki ledre éyị́ mɨánu bɨ kóo née wá, gɨ zɨ́a ꞌbú bɨ nɨ ógụ útú gɨ do kacɨ́ a née ní nɨ ídí bɨsinyíne kɨ́ngaya. 32Sị́ ledre bɨ ꞌduru née ogụ do mongụ́ ngére do mɨsiꞌdiné gbre ní, Lomo oto yeme sómụ́ ledre go gɨ roa bɨlámáne, Lomo nɨ ógụ méngị a luꞌbú lolụ wá.
33“Bɨ ba ní ili go zɨ́ mongụ́ ngére gélé ꞌyị ꞌbɨ komokenzị bɨ lurú bi bú sɨmɨ ledre olụ́olụ́ do óto wo zɨ́a lúrú bi do káṇgá ꞌbɨ Ízibiti mbá. 34Mongụ́ ngére idí gélé ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị e zɨ́ye ꞌdíꞌbi kị́éꞌdo gɨ sɨmɨ ịnyị (5)41:34 Éyị́ ga bɨ nɨ ólụ́ógụ gɨ yáká ní, mị́ngị́ yáká nɨ ífi sɨmɨa ịnyị kacɨ́ sɨmɨbi bɨ ịnyị doa gbre née mbá. Kémbị́ a gɨ sɨmɨ éyị́ mɨánu bɨ ifi sɨmɨyé née do íꞌbí a ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ngére. gɨ sɨmɨ éyị́ mɨánu bɨ nɨ káa zɨ́ kuꞌdú sɨmɨ Ízibiti ona kacɨ́ sɨmɨbi bɨ ịnyị doa gbre (7) née mbá. 35Ídí íꞌbí lorụ idínɨ́ kótrụ éyị́ mɨánu ga gére née mbá óto yée ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti zɨ́a ídíne sɨmɨ gara e káa do éyị́ mɨánu. 36Éyị́ mɨánu ga gére née idínɨ́ bándá óto yée káa do tóṇgó gɨ ro ꞌyị ga bɨ sɨmɨ káṇgá ba, zɨ́ye ndị́sịyé ánu a gɨ zɨ́ mongụ́ ꞌbú bɨ nɨ ógụ útú sɨmɨ Ízibiti kɨ́ sɨmɨbi ịnyị doa gbre (7) ní, káa bɨ ꞌyị e nɨyí úyuónzó royé gɨ zɨ́ ꞌbú ke.”
37Zɨ́ mɨyéme ledre née útúásáne komo mongụ́ ngére kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ moko ené e. 38Née ní zɨ́ mongụ́ ngére ndúꞌyú ꞌyị ꞌbɨ moko ené e, “Azé útúásá ówo ꞌyị káa zɨ́ oꞌdo ba, bɨ kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo sɨmɨné ní gɨ ꞌda?”
39Gɨ ore zɨ́ mongụ́ ngére úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Káa zɨ́ bɨ Lomo óto yị́ị go zɨ́yị ówoyéme ledre mbá bɨlámáne ní, ngíti ꞌyị bɨ zɨ́ze gélé a bɨ nɨ ꞌyị komokenzị, lurú bi bú sɨmɨ ledre olụ́olụ́ káa zɨ́yị ní ndaá. 40Bɨ kenée ní, mááyí go ógụ óto yị́ị káa do ꞌyị lúrú bi kacɨ́ éyị́ ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ amá ona ní mbá. ꞌYị ga bɨ sɨmɨ Ízibiti ona ní nɨyí úwú lorụ mbá gɨ zɨ́yị. Lá gɨ zɨ́a bɨ mááyí mongụ́ ngére ní ꞌbɨ amá rokoꞌbụ nɨ rómo gɨ ꞌbɨ eyị́.”
Otonɨ́ Yoséfa lúrú bi kacɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti
41Née ní zɨ́ mongụ́ ngére úku ledre kɨ́dí, “Máóto yị́ị go káa do ꞌyị lúrú bi do káṇgá ꞌbɨ Ízibiti mbá.” 42Zɨ́ ngére née ꞌdíꞌbi ngoꞌdi41:42 Ngoꞌdi: Ngoꞌdi bɨ mongụ́ ngére iꞌbí zɨ́ Yoséfa ní ini ledre gɨ sɨmɨ káa. Mongụ́ ngére iꞌbí rokoꞌbụ moko zɨ́ Yoséfa méngị moko do bi kacɨ́ne. ené bɨ ndịsị óto kacɨ́ sị́lị́ne kɨ́e sɨmɨ wáraga gɨ ro sị́lị́ne ní ésị a ro sị́lị́ Yoséfa. Zɨ́a ésị bɨlámá mɨṛíṛiṛí bongó roa. Do kpá íꞌbí nyari bɨ yemenɨ́ gɨ sɨmɨ dábu ní zɨ́ Yoséfa ónzó a goné. 43Zɨ́a íꞌbí arabíya bɨ usáni ndịsị lála ní zɨ́ Yoséfa bɨ nɨ geré do kacɨ́ mị́ngị́ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti ní ndị́sị gámáne kɨ́e. Asikíri nɨyí ꞌbɨ eyé ndị́sị gbúrógbó kɨ́dí, “Ídísé ótoómo mɨsiꞌdi fúó.” Née ní zɨ́a óto Yoséfa káa do ꞌyị lúrú bi kacɨ́ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti mbá.
44Zɨ́ mongụ́ ngére úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Máóto yị́ị máa kɨ́ rokoꞌbụmá ꞌbɨ mongụ́ ngére ꞌbɨ káṇgá Ízibiti ba. Ledre bɨ úku go ní, ꞌyị bɨ nɨ óyólóꞌbó a ní ndaá sɨmɨ Ízibiti ona mbá wá.” 45Zɨ́ mongụ́ ngére ócó ịrị do Yoséfa kɨ́dí Zefanáta Panéya. Zɨ́a íꞌbí Aseníta nyị́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ bɨ Potifára gɨ sɨmɨ Óno ní zɨ́ Yoséfa káa do meꞌbea. Zɨ́ Yoséfa gámáne sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti mbá.
46Sɨmɨbi ꞌbɨ Yoséfa nɨ kóo cị́ kéṛị́ a do sokó (30) sɨmɨ bɨ ólụ́ sɨmɨ moko ꞌbɨ mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti ní. Gɨ ro zɨ́a méngị moko ené, zɨ́a ólụ́ógụné gɨ ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ngére ndéré kɨ́ gámáne sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti za mbá. 47Sɨmɨ sɨmɨbi ịnyị doa gbre (7) née ní, zɨ́ éyị́ mɨánu ólụ́ógụné kɨ́ngaya. 48Zɨ́ Yoséfa kótrụ éyị́ mɨánu ga bɨ olụ́ogụnɨ́ sɨmɨ sɨmɨbi bɨ ịnyị doa gbre (7) née sɨmɨ gara ga bɨ ꞌbɨ Ízibiti ní mbá do óto yée sɨmɨ gbagba ga bɨ sɨmɨ gara ga gére née. Éyị́ mɨánu ga bɨ olụ́ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ yáká ga bɨ gbaá dongá gara ga gére mɨkékeṛị́a mbá zɨ́a óto yée sɨmɨ a ore. 49Zɨ́ kére ga bɨ Yoséfa yoko yée ní ídíye ṛụ́ṛụ ṛụ́ṛụ káa zɨ́ sayi ga bɨ iní kotrụ yée kóꞌdụ́ mɨkavu ní. Éyị́ mɨánu ofụ nda kóo go zɨ́a ótoómo kɨ́ ékéóto a bi gɨ zɨ́a bi ndárába ndaá lolụ wá.
50ꞌDáꞌdá gɨ zɨ́ Mongụ́ ꞌbú née kɨ́ útú ne, Aseníta nyị́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ bɨ Potifára gɨ sɨmɨ Óno ndiki kóo owụ́ go gbre zɨ́ Yoséfa. 51Yoséfa ịfị́ ịrị owụ́ndíká ené née Manási.41:51 Manási: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, “Máómolị́gị go.” Ini Ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, “Lomo oto máa go zɨ́ma sómụ́lị́gị ledre ꞌdoꞌdó amá kɨ́ ledre ꞌyị amá ga bɨ zɨ́ babá ꞌbe ní mbá.” 52Ịfị́ ịrị gbre owụ́ ꞌbɨ ené Efarayíma.41:52 Efarayíma: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, “ídí étrị mɨétrị.” Ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí sɨmɨ ꞌdoꞌdó amá mbá, “Lomo oto máa go zɨ́ma étrịmá.”
53Zɨ́ sɨmɨbi ịnyị doa gbre (7) bɨ kóo éyị́ mɨánu aná sɨmɨ a kɨ́ngaya sɨmɨ Ízibiti ní ụ́kụ́ne. 54Zɨ́ bizóró ꞌbɨ ꞌbú bɨ kóo Yoséfa uku ledre a ní tónóne tɨ́ káa zɨ́ bɨ kóo Yoséfa uku ní sɨmɨ ị́rịgbére ga bɨ gbaá ro Ízibiti ní mbá. ꞌBú nɨ tɨ́ bo ní, tɨ́ lá sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti mbá éyị́ mɨánu nɨ yị́ ené bo. 55Sɨmɨ bɨ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e otụlurúnɨ́ ndonyo ꞌbú ní, zɨ́ ꞌyị e tónóye íni ini zɨ́ mongụ́ ngére gɨ ro éyị́ mɨánu zɨ́ye. Zɨ́ mongụ́ ngére úku ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e kɨ́dí, “Ndérésé zɨ́ Yoséfa, ledre bɨ uku go zɨ́se ní, ídísé méngị wo.”
56Sɨmɨ bɨ ꞌbú aṇga nda go sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti mbá ní, zɨ́ Yoséfa úku ledre idínɨ́ mu tónó úgú kére zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e gɨ zɨ́a ꞌbú nɨ nda kóo go bɨsinyíne kɨ́ngaya sɨmɨ Ízibiti. 57Zɨ́ ꞌyị ga bɨ gɨ sɨmɨ ngíti géyị káṇgá e ní ndị́sị ógụyé sɨmɨ Ízibiti ndị́sị úgú kére gɨ zɨ́ Yoséfa gɨ zɨ́a ꞌbú utú kóo go bɨsinyíne sɨmɨ káṇgá ga bɨ do sogo káṇgá ba mbá.
42Lúndu Yoséfa e nderénɨ́ sɨmɨ Ízibiti
1Sɨmɨ bɨ kóo Yakóbo úwú ledre kɨ́dí kére nɨ bo sɨmɨ Ízibiti ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ wotị́ e kɨ́dí, “Éyị́ bɨ ndị́sịsé lá lúrú komosé gɨ roa ona ní ꞌdi? 2Máúwú ledre go kɨ́dí kére nɨ bo sɨmɨ Ízibiti. Ndérésé mu íri úgú kére zɨ́ze káa bɨ azé úyu gɨ zɨ́ ꞌbú.”
3Zɨ́ lúndu Yoséfa e sokó ị́nyịyé ndéréye sɨmɨ Ízibiti úgú kére. 4Tɨ́ lá Yakóbo otoomo ené kóo Benzemúna owụ́ lúndu Yoséfa zɨ́ye ndéréye kéye wá káa bɨ ngíti ledre nɨ méngị wo ke. 5Née ní zɨ́ owụ́ ꞌbɨ Yakóbo ídíye dongará ꞌyị ga bɨ kóo nderénɨ́ úgú kére gɨ sɨmɨ Ízibiti ní gɨ zɨ́a mongụ́ ꞌbú utú kóo kpá go sɨmɨ Kanána.
6Yoséfa nɨ ne gávana ꞌbɨ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti, ndịsịne úgúóyó kére zɨ́ ꞌyị e. Sɨmɨ bɨ lúnduga ogụnɨ́ ní, zɨ́ye ótụ́ doyé bi do káṇgá óto úndrua. 7Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ ní, geré zɨ́ Yoséfa ówo tosoyé kɨ́dí ga ba lúnduné e. Tɨ́ lá ili ené geré gɨ ro ꞌdódo roné zɨ́ye wá, zɨ́a ndị́sị ódroné zɨ́ye fú lá bɨsinyíne kɨ́dí, “Ógụsé gɨ ꞌda?”
Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ogụzé gɨ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Kanána, úgú kére.”
8Abú Yoséfa owo tɨ́ toso lúnduné e go yá, lúnduga owonɨ́ eyé toso a wá. 9Zɨ́ Yoséfa sómụ́ndíki ꞌduru kóo ꞌduru gɨ royé ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ásé mbeze e. Ógụsé ba lúrú yéme bi bɨ útúásásé go ógụ kɨ́ okó dozé gɨ doa ní.”
10Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ꞌyị ꞌbɨ moko eyị́ e ogụnɨ́ úgú éyị́ mɨánu. 11Azé mbá owụ́ ꞌbɨ kémbị́ ꞌyị kị́éꞌdo. Ndazé ezé mbeze e wá.”
12Yoséfa ya zɨ́ye ní, “Ṛanga, ógụsé née lúrú yéme bi bɨ útúásásé go ógụ kɨ́ okó dozé gɨ doa ní.”
13Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndikinɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko eyị́ e sokó doa gbre (12) mbá owụ́ yaꞌdá e, azé mbá owụ́ ꞌbɨ kémbị́ ꞌbụ kị́éꞌdo, oꞌdo máa née ndịsị ndị́sị sɨmɨ Kanána. Lomo ꞌdiꞌbi ngúruzé go, wo bɨ owụ́ ní nɨ cịkị zɨ́ ꞌbụzé ꞌbe.”
14Yoséfa ya zɨ́ye ní, “Tɨ́ káa zɨ́ bɨ máúku ba, ásé mbeze e. 15Mááyí ba ógụ úwú maꞌdíi ledre bɨ gɨ rosé ní, togụ́ ndaá, málóbụ́ sịndị́ ngére ꞌbɨ káṇgá ba go zɨ́se. Ólụ́ógụsé gɨ ona wá ꞌbúó togụ́ owụ́ lúndusé bɨ úkusé ledre a née ogụ go ona. 16Sée mbá ásé ídíáká sɨmɨ sị́gịnị ona. Ngúrusé idí mu ndéréógụ kɨ́ lúndusé bɨ úkusé ledre a née gɨ ro zɨ́ma ówo a kɨ́dí ledre bɨ úkusé ní nɨ maꞌdíi. Togụ́ kenée wá málóbụ́ sịndị́ ngére ꞌbɨ káṇgá ba go zɨ́se ásé mbeze e.” 17Zɨ́a úku ledre do óto yée mbá sɨmɨ sị́gịnị kɨ́ sị́lị́ ota.
18Sɨmɨ sị́lị́ ota née, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mááyí kpá ꞌyị óto úndru Lomo. Ledre bɨ mááyí úku a ba, ídísé méngị a gɨ ro zɨ́se ómosé. 19Togụ́ ledre esé nɨ maꞌdíi, ídísé ótoómo ngúrusé sɨmɨ sị́gịnị ona, zɨ́ ngítí se ga gére ꞌdíꞌbi kére ndéré kɨ́e zɨ́ ꞌyị esé e ꞌbe gɨ zɨ́ ꞌbú. 20Zɨ́se ꞌdíꞌbi owụ́ lúndusé bɨ úkusé ledre née gɨrí ógụ kɨ́e. Mááyí ówo a kɨ́dí ledre bɨ úkusé zɨ́ma ní nɨ maꞌdíi. Gɨ ore, ásé ómo ufuzé sée wá.” Zɨ́ye go ṇgúṇgu ledre née.
21Zɨ́ye tónóye ódroyé dengbị́ye kɨ́dí, “Maꞌdíi ndịsịnɨ́ ꞌdóꞌdo zée gɨ ro lúnduzé. Lúrúsé aka káa zɨ́ bɨ kóo lúnduzé nɨ ndị́sị íni ini kɨ́ ṇgúṇgú roné zɨ́ze gɨ ro trịdrịné ní, ꞌdụtụzé mbílíze ngbụ́rụ́ lerị́ a mengị zée wá. Lomo iꞌbí ꞌdoꞌdó go rozé ba.”
22Ngúruyé bɨ kɨ́ ịrịné Rụ́bene ya zɨ́ye ní, “Máúku kóo ledre go zɨ́se kɨ́dí ndazé méngị lúnduzé née kenée wá, úwúsé esé e wá. Sáma a ndaꞌba dozé ba gɨ zɨ́ ledre née.” 23Owonɨ́ eyé bɨ kɨ́dí Yoséfa owoyeme ledre bɨ yée ndịsịnɨ́ úku a ba bú ní wá. Gɨ zɨ́a togụ́ ili go úku ledre zɨ́ye yá, ngíti ꞌyị nɨ ógụ ne óyólóꞌbó a sɨmɨ tara bɨ owonɨ́ bú ní.
24Zɨ́a óyó roné gɨ cigíye tónóne íni ini. Zɨ́a ndáꞌbaógụné tónóne ódroné zɨ́ye. Zɨ́a ꞌdíꞌbi Simiyóna gɨ dongaráye do ódó wo do komoyé ore.
25Zɨ́ Yoséfa úku ledre idínɨ́ léfe kére zɨ́ye sɨmɨ kombo eyé e, késị́ eyé e idínɨ́ ótolúgu a zɨ́ye do kére eyé e. Idínɨ́ kpá íꞌbí éyị́ mɨánu bɨ zɨ́ye ndéréye kɨ́ ánu a kacɨ́ mɨsiꞌdi ní. Gɨ do kacɨ́ bɨ mengịnɨ́ ledre ga gére née go zɨ́ye kenée ní, 26zɨ́ye ị́mbị́óto éyị́ e do dongí eyé e yóó zɨ́ye ndéréye.
27Nda go do bi ꞌdúꞌdu kɨ́ ndụlụ, zɨ́ ngúruyé líkpí tara kombo ené gɨ ro ꞌdíꞌbiógụ éyị́ mɨánu íꞌbí a zɨ́ dongí ené ní, nɨ lúrú bi káa ní, zɨ́a ndíki mɨṛíṛiṛí késị́ ené otolugunɨ́ go sɨmɨ kombo ené. 28Zɨ́a úku ledre zɨ́ lúnduné e kɨ́dí, “Iꞌbílugunɨ́ mɨṛíṛiṛí késị́ amá go zɨ́ma, lúrúsé aka nɨ bɨ sɨmɨ kombo amá ba.”
Zɨ́ mɨmbéꞌdeyé ꞌdécịné zɨ́ye ndị́sịyé lángbayé zɨ́ye úku ledre dongaráye kɨ́dí, “Éyị́ bɨ Lomo mengị nda zɨ́ze bɨ káa ꞌdi?”
29Sɨmɨ bɨ nderéogụnɨ́ go zɨ́ ꞌbụyé Yakóbo sɨmɨ Kanána ní, zɨ́ye lị́kpị́ ledre ga bɨ mengịnɨ́ royé íri ní mbá zɨ́a kɨ́dí, 30“Mongụ́ ꞌyị bɨ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti íri née, mengị zée bɨsinyíne. Zɨ́a ndị́sịné méngị láráze káa zɨ́ éyị́ bɨ azé mbeze e sɨmɨ káṇgá née ní ní. 31Tɨ́ lá zɨ́ze ítí kangú zɨ́a kɨ́dí, ‘Azé yị́ ezé bɨlámá ꞌyị e. Ndazé ezé mbeze e wá. 32ꞌBụzé ndiki zée sokó doa gbre (12) mbá owụ́ yaꞌdá, ngúruzé ndaá lolụ wá, wo bɨ owụ́ ní idíaká go cịkị zɨ́ ꞌbụzé ꞌbe sɨmɨ Kanána.’
33“Zɨ́a úku ledre zɨ́ze kɨ́dí, ‘Gɨ ro zɨ́ma ówo a kɨ́dí ásé bɨlámá ꞌyị e, ídísé ótoómo ngúru lúndusé zɨ́ma ona, zɨ́se ꞌdíꞌbi éyị́ mɨánu ndéré kɨ́e zɨ́ ꞌyị esé e gɨ zɨ́ ꞌbú. 34Tɨ́ lá ídísé ꞌdíꞌbiógụ lúndusé bɨ ambáodụ́ née gɨrí ógụ kɨ́e zɨ́ma. Mááyí ówo a kɨ́dí ndásé mbeze e wá ásé yị́ esé bɨlámá ꞌyị e. Gɨ ore mááyí ótoómo sị́lị́ma gɨ ro lúndusé zɨ́se ndị́sị gámáse kɨ́ úgú éyị́ e sɨmɨ káṇgá ba ona.’ ”
35Sɨmɨ bɨ nɨyí ndị́sị léfeóyó kére gɨ sɨmɨ kombo eyé ní, zɨ́ye ndíki owụ́ kombo mɨṛíṛiṛí késị́ eyé e sɨmɨ kombo eyé mɨkékeṛị́a mbá. Zɨ́ ngịrị ledre née méngị yée kɨ́ ꞌbụyé e mbá mɨméngị. 36Zɨ́ ꞌbụyé Yakóbo úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ílisé go zɨ́ owụ́ ꞌbɨ amá e ụ́kụ́ye mbá? Yoséfa ndaá lolụ wá, Simiyóna ndaá lolụ kpá wá, bɨ ba ní ílisé go kpá ꞌdíꞌbi Benzemúna. Lerị́ máa nɨ nda ídí romá go cụ́ káa be ꞌdi?”
37Zɨ́ Rụ́bene úku ledre zɨ́ ꞌbụyé kɨ́dí, “Babá, ídí ótoómo wo do sị́lị́ma, mááyí lúrú bi kacɨ́ a. Togụ́ mándáꞌbaógụ kɨ́e wá, idínɨ́ úfu owụ́ ꞌbɨ amá e gbre do bi kacɨ́ a.”
38Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre kɨ́dí, “Máótoómo sị́lị́ma gɨ ro Benzemúna zɨ́a útúne do kacɨ́se zɨ́se ndérése kéye sɨmɨ Ízibiti wá. Lúnduga uyunɨ́ go mbá idíaká go lá dụụ́ ne. Togụ́ zɨ́se ꞌdíꞌbi wo née zɨ́a kpá úyuné yá, née go kpá umbumá gɨ zɨ́a mááyí go ngoko ꞌyị.”
43Mɨndáꞌba lúndu Yoséfa e sɨmɨ Ízibiti kɨ́ Benzemúna
1ꞌBú nɨ aka fú lá méngị ꞌyị e kɨ́ngaya sɨmɨ káṇgá bɨ Kanána ní. 2Sɨmɨ bɨ Yakóbo kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e anuonzónɨ́ kére bɨ kóo ogụnɨ́ kɨ́e gɨ sɨmɨ Ízibiti ní go ní, zɨ́ Yakóbo úku ledre zɨ́ wotị́ne e kɨ́dí, “Ndáꞌbasé mu sɨmɨ Ízibiti ndéré úgú ngíti owụ́ yata éyị́ mɨánu zɨ́ze.”
3Zɨ́ Zụ́da úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị bɨ íri née uku kóo ledre zɨ́ze oꞌbụóꞌbụ kɨ́dí togụ́ ógụsé kɨ́ ambáodụ́se wá, ‘Útúásásé lúrú komomá wá.’ 4Togụ́ ótoómo Benzemúna go zɨ́ze ndéréze kéye yá, mɨúgú éyị́ mɨánu nɨ ídí zɨ́ze ꞌdiya. 5Tɨ́ lá togụ́ ótoómo sị́lị́yị gɨ roa wá, utúasázé ndéré wá gɨ zɨ́a mongụ́ ꞌyị née uku kɨ́dí togụ́ ógụsé kɨ́ ambáodụ́se née wá, ‘Útúásásé lúrú komomá wá.’ ”
6Zɨ́ Yakóbo úku ledre kɨ́dí, “Méngịsé kéyị zɨ́ma bɨsinyíne káa gɨ zɨ́ ꞌdi, bɨ zɨ́se úku ledre zɨ́ oꞌdo née íri kɨ́dí ngíti lúndusé nɨ bo ní?”
7Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Oꞌdo née nduꞌyú zée do bɨlámá mɨsiꞌdi gɨ ro ówo ledre bɨ gɨ do bizé kɨ́ ꞌyị ꞌbe ꞌbɨ ezé e kɨ́dí, ‘ꞌBụsé nɨ bo trịdrị? Ngíti lúndusé nɨ kpá bo?’ Zɨ́ze úkulúgu ledre zɨ́a kacɨ́ nduꞌyú ené. Bɨ kenée ní azé ówo a bɨ kɨ́dí nɨ úku ledre yaá, ‘Idízé ógụ kɨ́ lúnduzé ní’ káa be ꞌdi?”
8Zɨ́ Zụ́da úku ledre zɨ́ ꞌbụyé kɨ́dí, “Ótoómo sị́lị́yị mu gɨ ro owụ́ née zɨ́ze ndéréze kéye úgú éyị́ mɨánu, gɨ zɨ́ wo bɨ zée kése kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ezé e, azé úyu mbá gɨ zɨ́ ꞌbú ní. 9Mááyí ídí máa ꞌyị lúrú bi kacɨ́ a. Áyí ndúꞌyú máa gɨ roa. Togụ́ mándáꞌbaógụ kɨ́e óto wo kóꞌdụ́yị wá, mááyí go máa bɨsinyí ꞌyị kɨ́ngaya gɨ ro ledre ené. 10Idí ndazé lúꞌbú káa zɨ́ ba wá, káa bɨ nderé andázé rozé ba go kɨ́ꞌdí gbre.”
11Zɨ́ ꞌbụyé Yakóbo úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Togụ́ kenée yá, ídísé méngị ledre ba. Ídísé ꞌdíꞌbi ngíti géyị bɨlámá éyị́ ga bɨ gɨ sɨmɨ káṇgá ba gɨ ona sɨmɨ kombo esé e ndéré íꞌbí a zɨ́ oꞌdo née káa do tákpásị́lị́. Kpá kɨ́ éyị́ ga bɨ káa zɨ́ sụꞌbụ́ mɨndonyo, tezị, kágá ụkụ́, nda kɨ́ ngíti géyị kágá ga bɨ nɨyí bo ní ndéré kɨ́e zɨ́a. 12Ídísé ꞌdíꞌbi mɨṛíṛiṛí késị́ mongụ́ne gɨ ro togụ́ ógụsé go íri yá, késị́ máa wo bɨ kóna iꞌbílugunɨ́ zɨ́se ní, zɨ́se íꞌbí a. Éyị́ née kenée iꞌbíluyúnɨ́ née kóo mɨíꞌbílúyú. 13ꞌDíꞌbisé lúndusé mu zɨ́se ị́nyịsé ndáꞌbasé zɨ́ oꞌdo née íri. 14Lomo bɨ kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya ní, idí ị́drị mɨmbéꞌde oꞌdo née rosé gɨ ro zɨ́a íꞌdí sị́lị́ne gɨ ro lúndusé bɨ íri ní zɨ́se ndáꞌbaógụsé kéye kɨ́ Benzemúna e mbá bɨlámáse. Togụ́ ꞌbɨ amá ledre go dụụ́ zɨ́ owụ́ ꞌbɨ amá e ndị́sị úyuyé yá, mengị éyị́ wá, idí mu kenée.”
15Zɨ́ye ꞌdíꞌbi tákpásị́lị́ ga bɨ yemenɨ́ yée ní, kɨ́ yata mɨṛíṛiṛí késị́ nda kɨ́ lúnduyé Benzemúna yóó zɨ́ye ndéréye sɨmɨ Ízibiti, do ndéréógụyé zɨ́ Yoséfa. 16Sɨmɨ bɨ Yoséfa lúrú kɨ́dí ꞌdiꞌbiogụnɨ́ Benzemúna go ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ ꞌbe ꞌbɨ ené ní kɨ́dí, “ꞌDíꞌbi yaꞌdá ga gére née ndéré kɨ́ye zɨ́ma ꞌbe. Zɨ́yị óṇgoónzó bangá zɨ́yị méngị éyị́ mɨánu zɨ́ze kéye kɨ́ yana kadra.”
17Zɨ́ oꞌdo née méngị tɨ́ ledre ga bɨ Yoséfa uku yée ní, do ꞌdíꞌbi yée ꞌbe ꞌbɨ Yoséfa. 18Sɨmɨ bɨ ꞌdiꞌbiotonɨ́ yée go ꞌdị́cị́ ní, zɨ́ ngịrị méngị yée kɨ́ngaya. Zɨ́ye ndị́sịyé sómụ́ ledre kɨ́dí, “ꞌDiꞌbiogụnɨ́ zée ꞌdị́cị́ kɨ́ra ba goó gɨ ro ledre késị́ ga bɨ kóo otolugunɨ́ yée sɨmɨ kombo ezé sɨmɨ mɨzefị ógụ bɨ ogụzé ona ní tée. Ayí gɨ ro ꞌdíꞌbingéṛị zée zɨ́ne ndị́sịné méngị láráze gɨ ro zɨ́ne ꞌdíꞌbi dongí ezé e gɨ ro zɨ́ne óto zée káa do owụ́kụlụ́ e.”
19Née ní zɨ́ye ndéréye zɨ́ ꞌyị lúrú bi kacɨ́ ꞌbe ꞌbɨ Yoséfa née úku ledre zɨ́a sɨmɨ bɨ nɨyí go ku mbotụ ní. 20Zɨ́ye úku ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko née kɨ́dí, “Lúrú aka, ogụzé kóo go ꞌdáꞌdá ona úgú éyị́ mɨánu. 21Sɨmɨ bɨ nderéogụzé go do bi ꞌdówụ́ro azé líkpí tara kombo ezé e ní, zɨ́ze ndíki késị́ ezé e otolugunɨ́ go sɨmɨ kombo ezé e. Bɨ ba ní ndaꞌbaogụzé go kɨ́e nɨ goó ba. 22Owozé wá, togụ́ ambí otolugu késị́ máa née ne yá? Ogụzé kpá go kɨ́ yata késị́ gɨ ro úgú ngíti éyị́ mɨánu kɨ́e zɨ́ze.”
23Zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko née úku ledre kɨ́dí, “Ndásé éré ngịrị wá. Ambí owone, Lomo bɨ ndị́sịsé íni ini zɨ́a kɨ́ ꞌbụsé e ní iꞌbílugu mɨṛíṛiṛí késị́ née ba ne zɨ́se. Wo bɨ kóo úgúsé kére kɨ́e ní, mándíki kóo go cé.” Nda gɨ ore zɨ́a ꞌdíꞌbiógụ Simiyóna zɨ́ye.
24Zɨ́a ꞌdíꞌbi yée ésị yée ꞌdị́cị́ kacɨ́ Yoséfa, íꞌbí iní zɨ́ye lúgu sịndị́ye kɨ́e. Zɨ́a kpá íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ dongí eyé e. 25Zɨ́ye ꞌdíꞌbiógụ éyị́ ga bɨ ogụnɨ́ kɨ́ye gɨ ro íꞌbí a zɨ́ Yoséfa káa do tákpásị́lị́ ní óto yée nzíyiyé gɨ zɨ́a uwúnɨ́ go kɨ́dí yée nɨyí ánu éyị́ mɨánu kɨ́ Yoséfa e.
26Sɨmɨ bɨ Yoséfa ndaꞌbaogụ go ꞌbe ní, zɨ́ye íꞌbí tákpásị́lị́ ga bɨ ogụnɨ́ kɨ́e ní zɨ́a, zɨ́ye útú lóꞌbụ komoyé bi óto úndrua. 27Zɨ́ Yoséfa ndúꞌyú ledre sɨmɨ sanáye kpá kɨ́ ledre ngoko ꞌbụyé kɨ́dí, “Ngoko ꞌbụsé bɨ úkusé ledrea zɨ́ma ona ní nɨ káa be ꞌdi? Nɨ aka kɨ́ komoné?”
28Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “ꞌBụzé bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko eyị́ ní, nɨ bo kɨ́ komoné kɨ́ sanáne bɨlámáne.” Zɨ́ye ótụ́ doyé bi óto úndru a.
29Zɨ́a lúrú bi kere, zɨ́a ónzó komoné ro Benzemúna bɨ owụ́ ꞌbɨ mbágáa ní. Zɨ́a ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Née owụ́ lúndusé bɨ úkusé ledre a zɨ́ma ní?” Zɨ́a ị́nyịné úku ledre kɨ́dí, “Lomo idí méngị bɨlámá ledre zɨ́yị owụ́ ꞌbɨ amáa.” 30Zɨ́ sɨmɨkozo méngị wo do komo lúndua ore zɨ́a gbúgbuógụné sága lúrúsóꞌdo bi bɨ née nɨ íni ini doa ní. Zɨ́a ólụ́ne ngúcuné ꞌdị́cị́ ené íni ini íri. 31Zɨ́a ụ́tụ sɨmɨné do lúgu komoné, zɨ́a ndáꞌbalúgu roné dongaráye. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “ꞌDíꞌbiógụsé éyị́ mɨánu mu.”
32Zɨ́ye ꞌdíꞌbióto éyị́ mɨánu ꞌbɨ Yoséfa ngúcuné, ꞌbɨ lúnduga kpá ngúcuyé, ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ízibiti bɨ ndịsịnɨ́ ánu éyị́ kéye ní kpá ngúcuyé, gɨ zɨ́a ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e anu kotrụnɨ́ éyị́ kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Ébere wá, ndịsịnɨ́ lúrúcáyi ꞌyị ꞌbɨ Ébere e mɨlúrúcáyi. 33Otonɨ́ bi ndị́sị zɨ́ lúndu Yoséfa e mbá kacɨ́ mɨndíki yée. Tónóne gɨ ro wo bɨ ndíká ní, ndéréógụné gị ro ambáodụ́ye. Zɨ́ tarayé ị́drị́ne sɨmɨ bɨ lurúnɨ́ ledre née kenée ní. 34Ndịsịnɨ́ ꞌdíꞌbikása éyị́ mɨánu zɨ́ye gɨ do tarabíza bɨ kóꞌdụ́ Yoséfa ní. Éyị́ mɨánu bɨ iꞌbínɨ́ zɨ́ Benzemúna ní nɨ mongụ́ne rómo ꞌbɨ lúnduga ga gére née kɨ́ꞌdí ịnyị. Née ní zɨ́ye ánu éyị́ kɨ́ éwé éyị́ do ídíye kɨ́ Yoséfa e mbá kɨ́ rokinyi.
44Ledre gɨ ro mɨṛíṛiṛí kóꞌdo ꞌbɨ Yoséfa
1Zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́ ꞌyị moko bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ ꞌbe ꞌbɨ ené ore ní kɨ́dí, “Ídí léfe kére cị́ꞌdị́ sɨmɨ kombo ꞌbɨ ꞌyị ga gére née útúásáne kacɨ́ rokoꞌbụ bɨ zɨ́ye gɨ ro ị́mbị́ a ní. Zɨ́yị ꞌdíꞌbi késị́ eyé ótolúgu a zɨ́ye do kére máa ga gére née. 2Zɨ́yị óto kóꞌdo amá bɨ gɨ sɨmɨ mɨṛíṛiṛí késị́ ní do kére bɨ ꞌbɨ owụ́ lúnduyé ní, ndro kɨ́ késị́ ené bɨ iꞌbí gɨ ro kére ní.” Zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko née méngị ledre ga gére née tɨ́ káa zɨ́ bɨ Yoséfa úku zɨ́a ní.
3Akpa kɨ́ sị́ ndóndó do íꞌdí sị́lị́ ꞌyị gɨ royé kɨ́ dongí eyé e yóó do ndéréye. 4Sɨmɨ bɨ nderénɨ́ aka kpálá ca gɨ sɨmɨ yana gara ní, zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ ꞌbe ꞌbɨ ené ní kɨ́dí, “ꞌDiꞌdiya, ngásá lódụ́ kacɨ́ ꞌyị ga bɨ gáa ba mu, togụ́ ngásá ndíki yée go yá, ídí úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, ‘Méngịlúgusé bɨsinyí ledre do bi kacɨ́ bɨlámá ledre gɨ zɨ́ ꞌdi? 5Ba ndaá kóꞌdo bɨ mongụ́ ꞌyị amá ndịsị éwé éyị́ sɨmɨ a zɨ́a kpá ndị́sị lúrú ledre ené e sɨmɨ a ní wá? Méngịsé bɨsinyí ledre go kɨ́ngaya.’ ”
6Sɨmɨ bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko née ngasá ndiki yée ní, zɨ́a úku ledre ga gére née zɨ́ye tɨ́ kenée. 7Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, úku lárá ledre zɨ́ze kenée gɨ zɨ́ ꞌdi? Zée ꞌyị ꞌbɨ moko eyị́ e utúasázé méngị kéyị kenée wá. 8Lúrú aka, késị́ ga bɨ kóo ndikizé yée do kére ezé e ní, ndaꞌbaogụzé kóo kɨ́e kú gɨ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Kanána íꞌbílúgu a zɨ́yị. Éyị́ bɨ azé nda úgu mɨṛíṛiṛí késị́ togụ́ mbú dábu gɨ ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị eyị́ gɨ roa ní ꞌdi? 9Togụ́ ndíki mɨṛíṛiṛí kóꞌdo née goó sɨmɨ éyị́ kacɨ́ ngúruzé, idínɨ́ geré úfu wo ꞌdáꞌba, zɨ́ ngítíze née ídíákáye káa do owụ́kụlụ́ sị́ sị́lị́yị.”
10Zɨ́ oꞌdo née úku ledre kɨ́dí, “Bɨlámáne, idí mu ídí káa zɨ́ bɨ úkusé née. Tɨ́ lá ꞌyị bɨ nɨyí ndíki wo kɨ́ mɨṛíṛiṛí kóꞌdo née zɨ́ne ní, nɨ ídí owụ́kụlụ́ zɨ́ma, ngítíse nɨyí ídíáká kɨ́ ro doyé.”
11Geré née ní zɨ́ye ị́mbị́óto kombo eyé e do tónóye líkpí tarayé. 12Zɨ́ oꞌdo née tónóne gámásóꞌdo sɨmɨ éyị́ eyé e. Tonó kɨ́ ndíká ndéréógụné ro ambáodụ́ye. Zɨ́a ndíki kóꞌdo sɨmɨ éyị́ kacɨ́ Benzemúna bɨ ambáodụ́ ní. 13Zɨ́ ledre née sínyíne royé bɨsinyíne, zɨ́ye tónóye lófo bongó gɨ royé.44:13 Zɨ́ye lófo bongó gɨ royé: Lofonɨ́ bongó gɨ royé gɨ zɨ́a ndikinɨ́ kóꞌdo sɨmɨ éyị́ kacɨ́ Benzemúna. Zɨ́ ledre née íꞌbí lerị́ royé. Zɨ́ye ékị́lúgu royé do dongí eyé e ndáꞌbayé ꞌdáꞌba kɨ́ꞌdí bɨ ịnyịnɨ́ gáa gɨ sɨmɨ gara ní.
14Nɨyí ógụ ní, Yoséfa nɨ aka fú mɨndị́sịné ꞌbe. Zɨ́ Zụ́da kɨ́ lúnduné e ógụ útúye bi kóꞌdụ́ a kenée. 15Zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Éyị́ bɨ méngịsé née kenée ꞌdi? Ówosé esé bɨ kɨ́dí ꞌyị káa zɨ́ ma ba nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ lúrúndíki ledre e ní wá?”
16Zɨ́ Zụ́da úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, azé úku a ba kɨ́dí ꞌdi? Azé úku a bɨ kɨ́dí azé bɨlámá ꞌyị e ní lárá a káa be ꞌdi? Lomo ꞌdodo ogụ lúyú ledre ezé go sága. Bɨ ba ní azé go mbá owụ́kụlụ́ eyị́ e, ndaá lá dụụ́ wo bɨ ndikinɨ́ kóꞌdo zɨ́a née wá.”
17Zɨ́ Yoséfa úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Éyị́ ndaá kenée wá, lá dụụ́ ꞌyị bɨ ndikinɨ́ kóꞌdo zɨ́a ní nɨ ídíákáne káa do owụ́kụlụ́ amá. Sée ga bɨ ledre esé ndaá ní, ásé ndáꞌba zɨ́ ꞌbụsé ꞌbe.”
18Née ní zɨ́ Zụ́da ndósoógụné gị ro Yoséfa úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, máówo bú rokoꞌbụ bɨ zɨ́yị ní nɨ gbóo kɨ́ ꞌbɨ mongụ́ ngére, ị́drị aka mɨmbéꞌdeyị́, ledre nɨ taramá máíli úku a zɨ́yị. 19Ndúꞌyú kóo zée kɨ́dí ꞌbụzé nɨ aka bo kɨ́ komoné yá? Ngíti géyị lúnduzé e nɨyí kpá bo yá? 20Ukuluguzé kóo ledre go zɨ́yị kɨ́dí, ‘Ngoko ꞌbụzé nɨ aka bo kɨ́ ambáodụ́ ené bɨ ndikinɨ́ zɨ́a do ngokoné ní. Tɨ́ lá mongụ́ lúndua bɨ nɨyí kéne gɨ sɨmɨ mbágá kị́éꞌdo ní uyune. ꞌBụzé iliofụ ledre owụ́ máa née go gɨ zɨ́a bɨ nɨ nda go lá ngúcuné gɨ sɨmɨ mbágáne ní.’
21“Zɨ́yị úku ledre zɨ́ze kɨ́dí, idízé ógụ kɨ́ owụ́ máa née zɨ́yị, gɨ ro zɨ́yị lúrú wo. 22Zɨ́ze kóo úkulúgu ledre zɨ́yị kɨ́dí, ‘Owụ́ née utúasá ótoómo ꞌbụné e wá, togụ́ nderéoyó roné gɨ cigí ꞌbụné go yá, ꞌbụa née nɨ geré úyu.’ 23Tɨ́ lá zɨ́yị úku ledre zɨ́ze kɨ́dí, ꞌbúó togụ́ ogụzé go kɨ́ owụ́ lúnduzé née yá, azé fú lúrú komoyị́. 24Sɨmɨ bɨ nderéogụzé zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko eyị́ bɨ ꞌbụzé ní, zɨ́ze úku kúrúyị née zɨ́a.
25“Née ní zɨ́ ꞌbụzé úku ledre kɨ́dí, ‘Ndáꞌba ándásé rosé mu úgú yata éyị́ mɨánu zɨ́ze.’ 26Tɨ́ lá zɨ́ze úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Utúasázé ndéré wá ꞌbúó togụ́ owụ́ lúnduzé ba ní nderé go kɨ́ze. Togụ́ nderézé ngúcuzé utúasázé lúrú komo oꞌdo née wá ꞌbúó togụ́ nderézé go ndro kɨ́ owụ́ lúnduzé.’
27“Zɨ́ ꞌbụzé úkulúgu ledre zɨ́ze kɨ́dí, ‘Ówosé bú bɨlámáne kɨ́dí meꞌbemá Rayéle ndiki kóo owụ́ e zɨ́ma dụụ́ gbre. 28Ngúruyé ịndrị go, zɨ́ma úku ledre kɨ́dí, “Maꞌdíi bangá sinyí lófo bayi wo go kụ́ṛị́ kụ́ṛị́.” Tɨ́ bɨ kóo née ní zaá gị ba málúrú komoa wá. 29Togụ́ ꞌdíꞌbisé kpá wo ba go gɨ zɨ́ma zɨ́ ngíti ledre ndíki wo íri yá, lerị́ bɨ ótosé romá née nɨ úfu máa gɨ zɨ́a mááyí go ngoko ꞌyị.’
30“Bɨ née ní mongụ́ ꞌyị, togụ́ ndaꞌbazé zɨ́ ꞌbụzé ꞌdáa owụ́ ba ndaá yá, bɨ ꞌbú owụ́ ba ofụ do ꞌbụa go ní, 31zɨ́a ówo a yaá ndaꞌbaogụzé go ngúcuzé owụ́ née ndaá yá, nɨ geré úyu. Lerị́ bɨ nɨ ólụ́ roa née nɨ úfu wo gɨ zɨ́a nɨ yị́ ené go ngoko ꞌyị. 32Mááyí máa ꞌyị lúrú bi kacɨ́ a zɨ́ma ꞌdíꞌbilúgu wo zɨ́ babá ꞌbe kɨ́ bɨlámá sanáne. Zɨ́ma kóo go lólóbụ́ zɨ́ babá kɨ́dí, ‘Togụ́ mándáꞌbaógụ kɨ́e wá, lúyú ledre née idí ídí ꞌbɨ amá za fí.’
33“Gɨ zɨ́ kéyị née ní, máṇgúṇgú romá zɨ́yị mongụ́ ꞌyị, máídí ídíáká zɨ́yị ona káa do owụ́kụlụ́, owụ́ née idínɨ́ mu ndáꞌba kɨ́ lúnduné. 34Mááyí ndáꞌbalúgu romá zɨ́ babá lárá a káa be ꞌdi togụ́ ndaꞌbazé kɨ́ owụ́ née wá ní? Ndá ótoómo máa zɨ́ma lúrú lerị́ bɨ nɨ ógụ ro babá gɨ zɨ́ sómụ́ ledre bɨ gɨ ro owụ́ née ní wá.”
45Yoséfa ꞌdodo roné zɨ́ lúnduné e
1Yoséfa utúasá ụ́tụ sɨmɨné do komo ꞌyị moko ga bɨ mɨtóroyé kóꞌdụ́ a ore ní wá, zɨ́a úku ledre kɨ́ kúrúne ꞌdága kɨ́dí, “ꞌYị e idínɨ́ ólụ́ógụ gɨ do komoné gɨ ona mbá sága.” Née ní sɨmɨ bɨ ꞌyị e olụ́ogụnɨ́ ní, zɨ́a úku ledre gɨ do biné zɨ́ lúnduné e. 2Zɨ́a útúne íni ini kɨ́ kúrúne ꞌdága zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e úwú doa. Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ngére ní úwú ledre máa née.
3Zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́ lúnduné e kɨ́dí, “Ba máa Yoséfa, lúndusé. Babá nɨ aka tɨ́ kɨ́ komoné?” Tɨ́ lá lúnduga utúasánɨ́ úkulúgu ledre zɨ́a wá, gɨ zɨ́ ngịrị a bɨ nɨ kóꞌdụ́ye née.
4Zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́ lúnduné e kɨ́dí, “Ídísé ndósoógụ gbóo romá.” Sɨmɨ bɨ ndoso ogụnɨ́ ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ba máa Yoséfa lúndusé bɨ kóo úgúóyósé zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e ní. 5Bi ndaá sínyí rosé zɨ́ mɨmbéꞌdesé ésị́ne rosé gɨ zɨ́a bɨ kóo úgúóyósé máa ní wá. Lomo ꞌdiꞌbiogụ máa ne ꞌdáꞌdá yáa gɨ ro yómo ꞌyị e. 6Gɨ zɨ́a ba aka lá dụụ́ gbre sɨmɨbi ꞌbɨ ꞌbú bɨ utú do ꞌyị e ní. Sɨmɨbi nɨ aka ꞌdáꞌdá ịnyị (5), ꞌyị óꞌdo éyị́ gɨ ro ꞌdíꞌbiógụ éyị́ mɨánu ndaá. 7Lomo ꞌdiꞌbiogụ máa ne zɨ́se ꞌdáꞌdá yána gɨ ro yómo sée gɨ sɨmɨ bizóró ba, gɨ ro zɨ́se ídíse kɨ́ bulúndusé e trịdrị.
8“ꞌDíꞌbiógụsé esé máa ona se wá, yị́ ené Lomo. Oto máa go zɨ́ma ídíma mongụ́ ꞌyị lúrú bi kacɨ́ mongụ́ ngére kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e mbá, kpá kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ma do ꞌyị e kɨ́ éyị́ ga bɨ sɨmɨ Ízibiti ona ní mbá.
9“Bɨ ba ní ị́nyịsé mu zɨ́se ndáꞌbasé zɨ́ babá úku ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Ba ledre bɨ wotị́yị Yoséfa uku ní. Lomo oto máa go zɨ́ma ídíma ngére do Ízibiti e mbá. Ídí mu ógụ ꞌdiya zɨ́ma yána. 10Áyí ógụ ndị́sị sɨmɨ ị́rịgbére bɨ Gósene ní gɨ ro zɨ́yị ídíyị dongáma. Yị́ị, owụ́ ꞌbɨ eyị́ e kɨ́ bulúnduyị́ e kɨ́ bangá eyị́ e nda kɨ́ ngíti géyị éyị́ eyị́ ga bɨ ꞌbɨ ꞌbe ní mbá. 11Mááyí lúrú bi kacɨ́se íri, gɨ zɨ́a sɨmɨbi ꞌbɨ mongụ́ ꞌbú bɨ utú do ꞌyị e ba nɨ aka ꞌdáꞌdá ꞌdényé sɨmɨbi ịnyị (5). Káa bɨ sée kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ esé e nda kɨ́ ngíti géyị éyị́ esé e ásé úyu gɨ zɨ́ ꞌbú ke.’
12“Lúrúsé go cụ́ kɨ́ rosé, lúndumá Benzemúna owo kpá go kɨ́dí maꞌdíi máa Yoséfa mándị́sị ódro zɨ́se ba tɨ́ máa. 13Ndérésé mu zɨ́se lị́kpị́ ledre rokoꞌbụ bɨ mááyí kɨ́e do ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e kɨ́ ledre ga bɨ lúrúsé yée yána cụ́ kɨ́ komosé ní zɨ́ babá. Zɨ́se ꞌdíꞌbiógụ wo zɨ́ma yána ꞌdiya.”
14Zɨ́a ị́nyịné fáka lúnduné Benzemúna zɨ́a íni ini roa, zɨ́ Benzemúna kpá fáka wo íni ini roa. 15Zɨ́a ndéréne kɨ́ fáka lúnduné e kɨ́ ndị́sị íni ini royé. Gɨ do kacɨ́ a née ní zɨ́ lúnduga nda tónóye ódroyé zɨ́a.
16Sɨmɨ bɨ sanda nderéogụ zɨ́ mongụ́ ngére kɨ́dí, lúndu Yoséfa ogụnɨ́ go ní, zɨ́ mongụ́ ngére kɨ́ ꞌyị ené e ídíye mbá kɨ́ rokinyi. 17Zɨ́ mongụ́ ngére úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Ídí úku ledre zɨ́ lúnduyị́ e, ‘Ị́mbị́ótosé éyị́ e mu do dongí esé e, zɨ́se ndáꞌbalúgu rosé sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Kanána. 18Idínɨ́ ꞌdíꞌbiógụ ꞌbụyị́ kɨ́ ꞌyị ꞌbe ꞌbɨ esé e mbá zɨ́ma yána. Mááyí íꞌbí bɨlámá bi zɨ́ye sɨmɨ Ízibiti ona, gɨ ro zɨ́ye kpá ndị́sị ánu bɨlámá éyị́ bɨ ꞌbɨ káṇgá ba.’
19“Ídí kpá úku ledre zɨ́ye idínɨ́ ꞌdíꞌbi arabíya gɨ sɨmɨ Ízibiti gɨ ona kpa gɨ ro ꞌdíꞌbi meꞌbeyé e kɨ́ owụ́ e, zɨ́ye ꞌdíꞌbiútú ꞌbụyị́ gɨrí ógụ kɨ́e. 20Ndásé sómụ́ ledre éyị́ e wá, gɨ zɨ́a bɨlámá éyị́ ga bɨ sɨmɨ Ízibiti ona ní, nɨyí ídí mbá ꞌbɨ esé.”
21Née ní zɨ́ owụ́ ꞌbɨ Yakóbo e méngị tɨ́ ledre ga bɨ mongụ́ ngére uku zɨ́ye ní. Zɨ́ Yoséfa íꞌbí arabíya zɨ́ye kɨ́ éyị́ mɨánu bɨ nɨyí ánu a do mɨsiꞌdi ní tɨ́ káa zɨ́ bɨ mongụ́ ngére úku ledre a zɨ́a ní. 22Zɨ́ Yoséfa íꞌbí mɨkánda bongó zɨ́ye kacɨ́ye cé. Tɨ́ lá zɨ́a íꞌbí ꞌbɨ Benzemúna bongó ịnyị kɨ́ mɨṛíṛiṛí késị́ míya ota (300). 23Zɨ́a íꞌbí kása éyị́ e káa zɨ́ ga ba zɨ́ ꞌbụné, yaꞌdá dongí e sokó (10) mbá kɨ́ bɨlámá éyị́ ga bɨ gɨ sɨmɨ Ízibiti ore ní doyé, mbágá dongí e kpá sokó mbá kɨ́ kére e, ambata e nda kɨ́ ngíti géyị éyị́ mɨánu bɨ ꞌbụa nɨ ánu a kacɨ́ mɨsiꞌdi ní doyé. 24Zɨ́a íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ lúnduné e zɨ́ye ndéréye. Zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́ye sɨmɨ bɨ nɨyí go ndéré ní kɨ́dí, “Ndásé ndéré kɨ́ ófụ́ do mɨsiꞌdi wá.”
25Zɨ́ye ị́nyịyé gɨ sɨmɨ Ízibiti ndáꞌbayé zɨ́ ꞌbụyé Yakóbo sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Kanána. 26Zɨ́ye úku ledre zɨ́ ꞌbụyé kɨ́dí, “Yoséfa nɨ bo trịdrị. Nɨ ne kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ne do káṇgá bɨ Ízibiti ní mbá.” Zɨ́ Yakóbo ndị́sịné ónzó komoné gɨ zɨ́a ṇgúṇgu ené kóo ledre eyé née wá. 27Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ lịkpị́nɨ́ ledre ga bɨ Yoséfa ꞌdicí yée mbá zɨ́a ní, nda sɨmɨ bɨ lurú arabíya ga bɨ Yoséfa kasa yée gɨ ro do ꞌdíꞌbi wo gɨrí sɨmɨ a ní, zɨ́ lomo ro ꞌbụyé Yakóbo ndáꞌbaógụné roa. 28Zɨ́ Yakóbo úku ledre kɨ́dí, “Maꞌdíi, máṇgúṇgu go. Owụ́ ꞌbɨ amá Yoséfa nɨ bo trịdrị. Mááyí ógụ ndéré lúrú wo ꞌdáꞌdá zɨ́ma kɨ́ úyumá.”
46Yakóbo nderé sɨmɨ Ízibiti
1Née ní zɨ́ Yakóbo kókụ́ éyị́ ené e mbá, nda sɨmɨ bɨ nderéogụ sɨmɨ Bị́rịsába ní, zɨ́a ꞌdáná éyị́ zɨ́ Lomo bɨ kóo ꞌbụa Isáka ndịsị óto úndrua ní ore.
2Nda go kɨ́ ndụlụ, zɨ́ Lomo ꞌdódo roné zɨ́ Yakóbo sɨmɨ ꞌduru do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Yakóbo.”
Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ɨɨ́ Ngére.”
3Zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí Lomo bɨ kóo ꞌbụyị́ ndịsị óto úndrua ní. Ngịrị ndaá méngị yị́ị kɨ́ ndéré sɨmɨ Ízibiti wá, gɨ zɨ́a mááyí ógụ íꞌbí úndru zɨ́yị, zɨ́yị ndíkiógụ tụ́ꞌdụ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e íri. 4Mááyí ꞌdị́yịóto yị́ị gị sɨmɨ Ízibiti. Zɨ́ma kpá ꞌdíꞌbilúgu yị́ị gɨrí. Áyí úyu do sị́lị́ mbigí wotị́yị Yoséfa.”
5Zɨ́ Yakóbo ị́nyịné gɨ sɨmɨ Bị́rịsába gɨ ore, zɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e ꞌdíꞌbi wo kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ eyé e mbá sɨmɨ arabíya bɨ mongụ́ ngére iꞌbí gɨ ro do ꞌdíꞌbi wo kɨ́e ní. 6Zɨ́ye kpá ꞌdíꞌbi za bangá eyé e kɨ́ éyị́ eyé ga bɨ ꞌbɨ ꞌbe ga bɨ ndikinɨ́ sɨmɨ káṇgá bɨ Kanána ní, zɨ́ye ndéréye sɨmɨ Ízibiti. Zɨ́ Yakóbo ꞌdíꞌbi bulúnduné e mbá kɨ́ne. 7Zɨ́a ꞌdíꞌbi wotị́ne e, bulúnduné ga bɨ owụ́ yaꞌdá e ní, kɨ́ nyị́ne e, teténe e mbá sɨmɨ Ízibiti.
8ꞌYị ga bɨ ꞌbɨ Yakóbo nderé kɨ́ye sɨmɨ Ízibiti ní, nɨyí, Rụ́bene owụ́ndíká ené, 9Wotị́ Rụ́bene nɨyí ꞌbɨ eyé, Anóka, Pálụ, Ézorono nda kɨ́ Karamí. 10Simiyóna, wotị́ga nɨyí ꞌbɨ eyé, Zemụwéle, Zamína, Oyáda, Zakíni, Zóra, nda Sálo wo bɨ mbágáa ꞌbɨ ené nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Kanána ní. 11Lévị, wotị́ga nɨyí ꞌbɨ eyé, Geresóna, Káta, kɨ́ Miráré. 12Zụ́da, wotị́ga nɨyí ꞌbɨ eyé, Éra, Onána, Séla, Peréze nda kɨ́ Zéra. (Éra e kɨ́ Onána uyunɨ́ ꞌbɨ eyé cịkị sɨmɨ Kanána.) Owụ́ ꞌbɨ Peréze ꞌbɨ eyé, Ézorono e kɨ́ Amụ́lụ. 13Isakára, wotị́ga nɨyí ꞌbɨ eyé, Tóla, Púwa, Zasụ́ba nda kɨ́ Simaróna. 14Zebụlụ́na, wotị́ga nɨyí ꞌbɨ eyé, Seréda, Elóna, Zaléle.
15Sɨmɨ bɨ Léya ndiki owụ́ ga gére née zɨ́ Yakóbo sɨmɨ Padána Aráma ní, zɨ́a ndíki owụ́kára dongaráye kị́éꞌdo kɨ́ ịrịné Dína. Owụ́ ga gére née nɨyí kóo mbá cị́ kéṛị́ a doa sokó doa ota (33). 16Gáda, wotị́ga nɨyí ꞌbɨ eyé, Zefóna, Ági, Sụ́ni, Ezebóno, Érị, Aródi, nda kɨ́ Aréli. 17Aséra, wotị́ga nɨyí ꞌbɨ eyé, Imána, Isáva, Isívi, nda kɨ́ Beríya. Ịrị lémịyé Séra. Owụ́ ꞌbɨ Beríya ꞌbɨ eyé, Ebére e kɨ́ Malakéle.
18Ga ba ịrị owụ́ ga bɨ Yakóbo ndikinɨ́ yée kɨ́ Zílifa kára ꞌyị ꞌbɨ moko bɨ Labána iꞌbí wo zɨ́ nyị́ne Léya ní. Nɨyí ꞌbɨ eyé mbá sokó doa ịnyị doa kéṛị́ (16). 19Wotị́ Yakóbo ga bɨ gɨ sɨmɨ Rayéle ní, nɨyí dụụ́ gbre, Yoséfa e kɨ́ Benzemúna. 20Nda sɨmɨ Ízibiti íri, zɨ́ Aseníta, nyị́ Potifára ꞌyị ꞌdáná éyị́ bɨ gɨ sɨmɨ Óno ní, ndíki Manási e kɨ́ Efarayíma zɨ́ Yoséfa. 21Wotị́ Benzemúna nɨyí ꞌbɨ eyé, Béla, Béka, Asebéla, Géra, Námana, Éyị, Rósa, Mupíma, Apị́ma nda kɨ́ Aráda.
22Ga ba ꞌbɨ eyé bulúndu Yakóbo ga bɨ gɨ sɨmɨ Rayéle ní, nɨyí mbá sokó doa eso (14). 23Wotị́ Dána nɨ ꞌbɨ ené, Ụsị́ma. 24Wotị́ Nafatáli nɨyí ꞌbɨ eyé, Zazéle, Gụ́nị, Zezére nda kɨ́ Siléma.
25Ga ba ꞌbɨ eyé bulúndu Yakóbo ga bɨ gɨ sɨmɨ Bíla bɨ owụ́kára ꞌyị ꞌbɨ moko bɨ Labána iꞌbí zɨ́ nyị́ne Rayéle ní, nɨyí mbá ịnyị doa gbre (7).
26Bulúndu Yakóbo ga bɨ nderénɨ́ kɨ́ Yakóbo sɨmɨ Ízibiti ní, nɨyí mbá cị́ ota doa ịnyị doa kéṛị́ (66). Olonɨ́ kará ꞌbɨ owụ́ e wá. 27Nda kɨ́ owụ́ ꞌbɨ Yoséfa ga bɨ ndiki yée gbre sɨmɨ Ízibiti ní, zɨ́ owụ́ ga bɨ sị́ sịndị́ Yakóbo ní ídíye mbá cị́ ota doa sokó (70).
Yakóbo e nderéogụnɨ́ sɨmɨ Gósene
28Yakóbo kasaokpó Zụ́da ꞌdáꞌdá zɨ́ Yoséfa sɨmɨ Ízibiti gɨ ro zɨ́a ógụné sóngó yée sɨmɨ gara bɨ Gósene ní. Sɨmɨ bɨ nderéogụnɨ́ nda goó sɨmɨ Gósene ní, 29zɨ́ Yoséfa ékị́ne sɨmɨ arabíya ené ndéréne sɨmɨ Gósene sóngó ꞌbụné Yakóbo. Sɨmɨ bɨ ndikínɨ́ ní, zɨ́ Yoséfa fáka ꞌbụné, zɨ́a íni ini kɨ́ngaya.
30Zɨ́ Yakóbo úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Bɨ ba ní, abú máúyu yá máúyu sara íri, málúrú komoyị́ go, máówo go kɨ́dí áyí bo trịdrị.”
31Née ní zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́ lúnduné e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ ꞌbụné e ní mbá kɨ́dí, “Nɨ mɨútúásáne zɨ́ma ndéréma úku ledre zɨ́ mongụ́ ngére kɨ́dí, ‘Lúndumá e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ babá ní ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ Kanána go zɨ́ma ona. 32Nɨyí yị́ eyé ꞌyị ụ́lụ́ bangá e, ꞌdiꞌbiogụnɨ́ kábịṛị́kị e, ína e, ị́tị́ e kɨ́ ngíti géyị éyị́ eyé e go mbá kɨ́ye.’ 33Sɨmɨ bɨ mongụ́ ngére ndolo sée go nduꞌyú sée kɨ́dí, ‘Moko esé nɨ ꞌdíya yá?’ 34Ídísé úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Azé yị́ ezé ꞌyị ụ́lụ́ bangá e kú gɨ do owụ́ze káa zɨ́ bɨ kóo mɨngburoko ꞌyị ezé e ndịsịnɨ́ méngị a ní.’ Gɨ ore nɨ ótoómo sée zɨ́se ndị́sịsé sɨmɨ ị́rịgbére bɨ Gósene ní, gɨ zɨ́a ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ízibiti ní, ilinɨ́ ndị́sị kótrụ royé kɨ́ ꞌyị ụ́lụ́ bangá e wá.”
471Zɨ́ Yoséfa ndéréne úku ledre zɨ́ mongụ́ ngére, kɨ́dí, “Babá kɨ́ lúndumá e ogụnɨ́ go gɨ sɨmɨ Kanána ona. ꞌDiꞌbiogụnɨ́ kábịṛị́kị e, ína e, ị́tị́ e kɨ́ ngíti géyị éyị́ eyé e go mbá kɨ́ye sɨmɨ ị́rịgbére bɨ Gósene ní.” 2Yoséfa ꞌdiꞌbiutú lúnduné ga bɨ ịnyị (5) née ndéré ꞌdódo yée zɨ́ mongụ́ ngére.
3Zɨ́ mongụ́ ngére ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ndị́sịsé méngị moko ꞌdi?”
Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, azé yị́ ezé ꞌyị ụ́lụ́ bangá e cé káa zɨ́ ꞌbɨ bulúnduzé e ní. 4Ogụzé go ndị́sị ca sɨmɨ káṇgá ba ona, gɨ zɨ́a mongụ́ ꞌbú utú go bɨsinyíne sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Kanána, éyị́ bɨ zée kɨ́ bangá ezé e zɨ́ze ánu a ní ndaá lolụ wá. Bɨ ba ní ṇguṇgúzé rozé zɨ́yị, ídí ṇgúṇgu a zɨ́ze ndị́sịzé sɨmɨ Gósene ona.”
5Zɨ́ mongụ́ ngére úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “ꞌBụyị́ e kɨ́ lúnduyị́ e ogụnɨ́ go zɨ́yị, 6káṇgá ꞌbɨ Ízibiti nɨ do sị́lị́yị, ídí óto ꞌbụyị́ e kɨ́ lúnduyị́ e idínɨ́ ídí sɨmɨ bɨlámá bi bɨ Gósene ní. Togụ́ lúrú ngíti géyị ꞌyị e nɨyí bo dongaráye bɨ nɨyí mɨútúásáye ní, ídí óto yée zɨ́ye ndị́sịyé lúrú bi kacɨ́ bangá amá e.”
7Née ní zɨ́ Yoséfa ꞌdíꞌbiógụ ꞌbụné Yakóbo ꞌdódo wo zɨ́ mongụ́ ngére. Gɨ do kacɨ́ bɨ Yakóbo íꞌbí mandá zɨ́ mongụ́ ngére ní, 8zɨ́ mongụ́ ngére ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Sɨmɨbi eyị́ nɨ goó ndu?”
9Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Sɨmɨbi amá nɨ go mbá míya kị́éꞌdo doa cị́ kéṛị́ a doa sokó (130). Sɨmɨbi amá ndaá za káa zɨ́ ꞌbɨ bulúndumá e wá. Tɨ́ lá mándị́sị yéme romá wá, mágámá lící romá go kɨ́ngaya gɨ zɨ́ ꞌdoꞌdó.” 10Zɨ́ Yakóbo íꞌbí mandá zɨ́ mongụ́ ngére, zɨ́a ị́nyịné yóó ókpóne.
11Née ní zɨ́ Yoséfa íꞌbí bɨlámá bi zɨ́ ꞌbụné e kɨ́ lúnduné e ndị́sịyé sɨmɨ a sɨmɨ Ízibiti, do bɨlámá bi gbóo kɨ́ gara bɨ kɨ́ ịrịné Ramasé47:11 Ramasé: Mongụ́ gara bɨ Ramasé nɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Gósene ní. káa zɨ́ bɨ mongụ́ ngére uku ní. 12Zɨ́ Yoséfa íꞌbíógụ éyị́ mɨánu zɨ́ ꞌbụné e kɨ́ lúnduné e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ eyé e ní zɨ́a útúásáne kacɨ́ye kɨ́ owụ́ e mbá.
Mongụ́ ꞌbú utú sɨmɨ Ízibiti
13Éyị́ mɨánu ndaá lolụ kóo zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ káṇgá e mbá wá gɨ zɨ́a ꞌbú utú go bɨsinyíne kɨ́ngaya, gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́ rokoꞌbụ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti kɨ́ Kanána ụ́kụ́ne goó mɨụ́kụ́ gɨ zɨ́ ꞌbú. 14Zɨ́ Yoséfa ꞌdóꞌdụ́yóko késị́ ga bɨ ugúnɨ́ kére kɨ́e sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti kɨ́ káṇgá ꞌbɨ Kanána ní mbá, zɨ́a ꞌdíꞌbi késị́ née ndéré kɨ́e óto a ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ngére. 15Sɨmɨ bɨ késị́ ụkụ́ gɨ zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Kanána e go ní, zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e ógụyé zɨ́ Yoséfa do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Íꞌbí éyị́ mɨánu mu zɨ́ze. Azé go úyu gɨ zɨ́ ꞌbú. Késị́ ụkụ́ gɨ zɨ́ze go.”
16Zɨ́ Yoséfa úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé ógụ kɨ́ bangá e esé zɨ́ma, zɨ́ma íꞌbí éyị́ mɨánu doa zɨ́se togụ́ késị́ esé ụkụ́ go mbá ní.” 17Née ní zɨ́ye ꞌdíꞌbiógụ bangá eyé e zɨ́ Yoséfa, zɨ́a íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ye do usáni eyé e, kábịṛị́kị eyé e, ína eyé e ị́tị́ eyé e, kpá dongí eyé e. Sɨmɨ Sɨmɨbi máa née ní zɨ́ Yoséfa ndị́sịné íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ye do bangá eyé e.
18Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi née ụkụ́ go ní, zɨ́ ꞌyị e kpá ógụyé zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, utúasázé ótoécị ledre gɨ zɨ́yị wá. Késị́ ezé e kɨ́ bangákụlụ́ ezé e nɨyí go mbá ꞌbɨ eyị́. Owụ́ éyị́ bɨ idíaká cúkuꞌdée káa gɨ ro zɨ́ze íꞌbí a zɨ́yị ní ndaá lolụ wá. Odụ éyị́ ga bɨ idíakánɨ́ go lá dụụ́ kụṛụꞌbụzé kɨ́ gbékpị́ káṇgá bɨ zɨ́ze ní. 19Azé úyu zɨ́ káṇgá ezé e sínyíye tɨ́ do komoyị́ káa gɨ ro ꞌdi? Azé úgúóyó kụṛụꞌbụzé kɨ́ káṇgá ezé e zɨ́yị gɨ ro éyị́ mɨánu, zɨ́ze ídíze kɨ́ káṇgá ezé e mbá owụ́kụlụ́ ꞌbɨ mongụ́ ngére. Zɨ́yị íꞌbí kúfú zɨ́ze gɨ ro zɨ́ze ꞌdị́yị́ a bɨ nɨ óto zée zɨ́ze ídíze trịdrị kpá káa bɨ ꞌyị bɨ zɨ́a ndị́sịné sɨmɨ káṇgá née ndaá lolụ wá.”
20Zɨ́ Yoséfa úgú bi ga bɨ sɨmɨ Ízibiti ní mbá zɨ́ mongụ́ ngére. ꞌYị ꞌbɨ Ízibiti e ugúoyónɨ́ bi eyé go mbá, gɨ zɨ́a ꞌbú mengị nda kóo yée go kɨ́ngaya. Bi ga bɨ sɨmɨ Ízibiti ore ní mbá nda goó ꞌbɨ mongụ́ ngére. 21Zɨ́ Yoséfa óto ꞌyị e zɨ́ye ídíye go mbá owụ́kụlụ́ ꞌbɨ mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti. 22Odụ ꞌyị ga bɨ kóo ugú bi eyé wá ní dụụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e,47:22 ꞌYị ꞌdáná eyị́ e: Mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti oto ꞌyị e zɨ́ye ídíye káa do ꞌyị ꞌdáná éyị́ e do ndị́sịyé óto úndru tụ́ꞌdụ́ bɨcayi lomo e. gɨ zɨ́a mongụ́ ngére ndị́sị kóo íꞌbí sáká éyị́ ꞌbɨ mɨánu zɨ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kacɨ́ kadra mbá. Éyị́ mɨánu máa bɨ kóo gɨ zɨ́ mongụ́ ngére ní, ndịsị kóo ásá kɨ́ye. Née sị́ ledre bɨ ugúoyónɨ́ bi eyé e gɨ zɨ́a wá ní.
23Zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, “Bɨ ba ní máúgú sée kɨ́ bi esé e go mbá zɨ́ mongụ́ ngére. Kúfú nɨ goó ba zɨ́se óꞌdo a yáká esé e. 24Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdíꞌbiógụ éyị́ gɨ yáká ogụ go ní, zɨ́se ífi sɨmɨ a ịnyị. Kémbị́ a gɨ sɨmɨ ịnyị née zɨ́se íꞌbí a zɨ́ mongụ́ ngére. Zɨ́ ngítí a ídíne káa do kúfú kɨ́ éyị́ mɨánu zɨ́se kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ esé e.”
25Zɨ́ye úkulúgu ledre kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, yómo trịdrịzé go. Azé kɨ́ rokinyi zɨ́ze ídíze káa do owụ́kụlụ́ e zɨ́ mongụ́ ngére.”
26Née ní zɨ́ Yoséfa óto ledre née zɨ́a ídíne káa do lorụ gɨ ro bi ga bɨ sɨmɨ Ízibiti ní kɨ́dí kị́éꞌdo gɨ sɨmɨ ịnyị (5) ꞌbɨ éyị́ ga bɨ nɨyí ꞌdíꞌbiógụ a gɨ yáká ní, nɨ ídí ꞌbɨ mongụ́ ngére. Lorụ née nɨ fú lá kenée gị karaba. Bi bɨ ngárá ndaá ꞌbɨ mongụ́ ngére wá ní, dụụ́ bi ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e.
27Sɨmɨ sịndị́ kadra máa née ní zɨ́ Isɨréle e óto ꞌbe ꞌbɨ eyé sɨmɨ Ízibiti sɨmɨ ị́rịgbére bɨ Gósene ní. Zɨ́ye ndíki tụ́ꞌdụ́ éyị́ e íri, do étrịyé zɨ́ye ídíye tụ́ꞌdụ́.
28Yakóbo ndịsị kóo sɨmɨ Ízibiti íri kɨ́ sɨmɨbi sokó doa ịnyị doa gbre (17). Sɨmɨbi bɨ Yakóbo mengị ní, nɨ kóo mbá míya kị́éꞌdo cị́ gbre doa ịnyị doa gbre (147). 29Sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra nɨ go gbóo zɨ́ Yakóbo úyuné ní, zɨ́a ndólo Yoséfa úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Togụ́ ꞌbúma nɨ tɨ́ doyị́ ídí óto sị́lị́yị ro kótóma zɨ́yị lólóbụ́ zɨ́ma yaá née utúasá óto máa sɨmɨ Ízibiti ona wá. 30Sɨmɨ bɨ togụ́ máúyu go ní, ídí ndéré óto umbumá kɨ́ꞌdí bɨ otonɨ́ bulúndumá e ní.”
Zɨ́ Yoséfa úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí méngị a káa zɨ́ bɨ úku ní.”
31Zɨ́ Yakóbo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ídí lólóbụ́ gɨ ro zɨ́ma ówo a.” Nda née ní zɨ́ Yoséfa lólóbụ́ zɨ́a, zɨ́ Yakóbo ótụ́ doné bi gɨ do ṛangba ené íni ini zɨ́ Lomo.
48Yakóbo iꞌbí úndru zɨ́ Manási e kɨ́ Efarayíma
1Nda gɨ do kacɨ́ ngíti géyị sịndị́ kadra e zɨ́ sanda ndéréne zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “ꞌBụyị́ nɨ kɨ́ ndíyá kɨ́ngaya.” Zɨ́ Yoséfa ꞌdíꞌbi wotị́ne ga bɨ gbre, Manási e kɨ́ Efarayíma ní kpa kɨ́ne. 2Sɨmɨ bɨ ukunɨ́ ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Wotị́yị Yoséfa ogụ go lúrú yị́ị ní,” zɨ́a óꞌbụ roné ị́nyịné ndị́sịné tara ṛangba ꞌdága.
3Zɨ́ Yakóbo úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Lomo bɨ kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya ní ꞌdodo kóo roné zɨ́ma sɨmɨ Lụ́zụ sɨmɨ káṇgá bɨ Kanána ní, zɨ́a kóo íꞌbí úndru zɨ́ma, 4zɨ́a úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, ‘Mááyí óto yị́ị zɨ́yị étrịyị́ kɨ́ngaya, zɨ́ bulúnduyị́ e ndíkiógụ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e. Mááyí karanée íꞌbí káṇgá ba zɨ́yị kɨ́ bulúnduyị́ ga bɨ nɨyí ógụ gɨ do kacɨ́yị ní za fí, zɨ́a ídíne káa do ꞌbɨ eyé.’
5“Bɨ ba ní wotị́yị ga bɨ ndikinɨ́ yée zɨ́yị gbre sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti ona ꞌdáꞌdá zɨ́ma kɨ́ ógụmá zɨ́yị sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti ní, nɨyí go ógụ ídí wotị́ma e, Efarayíma e kɨ́ Manási. Nɨyí go ógụ ídí zɨ́ma káa zɨ́ Rụ́bene e kɨ́ Simiyóna bɨ nɨyí wotị́ma e ní. 6Owụ́ ga bɨ gɨ do kacɨ́ye ní, nɨyí nda ídí go ꞌbɨ eyị́ e. Éyị́ sị́lị́ bɨ nɨyí ógụndíki a ní, nɨ ógụ gɨ zɨ́ Manási e kɨ́ Efarayíma. 7Ledre nɨ gɨ ro mbágáyị káa. Sɨmɨ bɨ máị́nyị gɨ sɨmɨ Padána zɨ́ Rayéle úyuné do mɨsiꞌdi sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Kanána ní, zɨ́a kóo íꞌbí mongụ́ sómụ́ ledre zɨ́ma. Efaráta bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo a Beteléme ní nɨ aka yị́ ené kóo gbála, zɨ́ze kóo óto wo cịkị do mɨsiꞌdi ore.”
8Sɨmɨ bɨ Yakóbo lurú wotị́ Yoséfa ga gére ní, zɨ́a ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Owụ́ ga gére née náambi e?”
9Zɨ́ Yoséfa úkulúgu ledre zɨ́ ꞌbụné kɨ́dí, “Babá, née owụ́ ga bɨ Lomo iꞌbí yée zɨ́ma ona ní.”
Yakóbo ya zɨ́a ní, “Ógụ kɨ́ye zɨ́ma yána, gɨ ro zɨ́ma íꞌbí úndru zɨ́ye.”
10Komo Yakóbo lurú lolụ kóo bi mbị́ wá gɨ zɨ́ ngoko, gɨ zɨ́ kéyị née ní, utúasá lúrú bi bɨlámáne wá. Née ní zɨ́ Yoséfa ꞌdíꞌbiógụ wotị́ne ga gére née gbóo ro Yakóbo, zɨ́ ꞌbụa fáka yée roné íꞌbí úndru zɨ́ye.
11Zɨ́a úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Máówo amá lolụ kóo bɨ kɨ́dí mááyí lúrú komoyị́ ní wá. Bɨ ba ní Lomo otoomo máa go zɨ́ma kpá lúrú owụ́ e gɨ sɨmɨyị́.”
12Zɨ́ Yoséfa ị́mbị́óyó yée gɨ do sịndị́ Yakóbo do útúlóꞌbụ komoné bi. 13Zɨ́ Yoséfa ꞌdíꞌbi yée gbrengárá, zɨ́a óto Efarayíma zɨ́ Yakóbo do ngelị do óto Manási do anú. 14Zɨ́ Yakóbo ngílífi sị́lị́ne. Zɨ́a óto sị́lị́ne ꞌbɨ anú do Efarayíma bɨ nɨ owụ́ ní. Do nda óto sị́lị́ne ꞌbɨ ngelị do Manási bɨ ndíká ní.
15Zɨ́a íꞌbí úndru zɨ́ Yoséfa do úku ledre kɨ́dí,
“Lomo bɨ kóo bulúndumá Abarayáma
ndịsị óto úndrua ní, zɨ́ babá Isáka kpá ndị́sịné óto úndrua ní,
nɨ kpá Lomo bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ma
gị karaba ní ní.
16Nɨ ne Lomo bɨ lúrú bi kacɨ́ma sɨmɨ ledre e za mbá ní,
idí íꞌbí úndru zɨ́ owụ́ ga ba
Ịrịmá idí ndị́sị ówụ́ doyé,
zɨ́ ịrị babá Abarayáma kɨ́ ịrị Isáka kpá ndị́sị ówụ́ne doyé
Idínɨ́ étrị tụ́ꞌdụ́
do sogo káṇgá.”
17Sɨmɨ bɨ Yoséfa lurú ꞌbụné oto nda yị́ ené sị́lị́ne ꞌbɨ anú do Efarayíma ní, zɨ́ bi sínyíne roa. Zɨ́a ị́nyịné gɨ ro ꞌdíꞌbióyó sị́lị́ ꞌbụné ꞌbɨ anú gɨ do Efarayíma gɨ ro óto a do Manási. 18Zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́ ꞌbụné kɨ́dí, “Babá, owụ́ndíká nɨ ba óto sị́lị́yị ꞌbɨ anú doa.”
19Tɨ́ lá Yakóbo asi yị́ ené mɨási. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Máówo bú, owụ́ ꞌbɨ amáa, máówo bú. Bulúndu Manási nɨyí kpá ídí tụ́ꞌdụ́. Tɨ́ lá bulúndu Efarayíma nɨyí ídí tụ́ꞌdụ́ rómo do ꞌbɨ Manási, bulúnduga nɨyí ndíkiógụ tụ́ꞌdụ́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e.” 20Zɨ́ Yakóbo íꞌbí úndru zɨ́ye sɨmɨ sị́lị́ bɨ kóo née zɨ́a úku ledre kɨ́dí,
“Karanée Isɨréle e nɨyí ndị́sị ndólo ịrịsé sɨmɨ bɨ ilinɨ́ go íꞌbí úndru ní.
Nɨyí úku ledre kɨ́dí, ‘Lomo idí íꞌbí úndru zɨ́yị káa zɨ́ bɨ iꞌbí úndru zɨ́ Efarayíma e kɨ́ Manási ní.’ ”
Née mɨsiꞌdi bɨ kóo Yakóbo oto Efarayíma kɨ́e ꞌdáꞌdá zɨ́ Manási ní.
21Née ní, zɨ́ Yakóbo úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Káa zɨ́ bɨ lúrú go née, málúꞌbú lolụ gɨ do kacɨ́ ba kɨ́ngaya wá. Tɨ́ lá Lomo nɨ lúrú bi kacɨ́se zɨ́a ꞌdíꞌbilúgu sée sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ bulúndusé e. 22Bɨ ba ní, máíꞌbí Sekéme go zɨ́yị ndaá zɨ́ lúnduyị́ e wá. Née bɨlámá ị́rịgbére bɨ kóo máꞌdíꞌbi gɨ zɨ́ ezeokóma e Amóra e ní.”
49Yakóbo iꞌbí úndru zɨ́ wotị́ne e
1Zɨ́ Yakóbo ndóloyóko wotị́ne e úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé yóko rosé mbá do bi kị́éꞌdo gɨ ro ledre bɨ karanée nɨ méngị roné zɨ́se ní zɨ́ma úku a zɨ́se.
2“Ídísé yóko rosé zɨ́se úwú ledre ba sée wotị́ Yakóbo e.
Ídísé úwú kúrúma kúrú ꞌbụsé, Isɨréle.
3Rụ́bene áyí owụ́ndíká amá,
áyí yị́ị rokoꞌbụ amá, mándíki yị́ị sɨmɨ bɨ kóo mááyí aka do sịndị́ma ní.
Áyí yị́ị kɨ́ úndruyị́ kpá kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́yị.
4Áyí cakaba tɨ́ lá káa zɨ́ mongụ́ ngbuṛu ní, cóngó ledre bɨ zɨ́a ídíne gɨ do biyị́ ní ndaá,
gɨ zɨ́a ndị́sị go kɨ́ meꞌbe ꞌbụyị́ káa do kára
bi ꞌdúꞌdu amá azá goó gɨ zɨ́yị.
5Simiyóna e kɨ́ Lévị ásé do lúndu,
ásé ídí ꞌbɨ esé ꞌyị méngị okó kɨ́ mɨngburoko maku ga bɨ do sị́lị́se née ní.
6Máútúásá úku yéme ledre gɨ royé e wá,
máútúásá kpá ólụ́ sɨmɨ ledre eyé e wá,
gɨ zɨ́a ufunɨ́ ꞌyị e goó kɨ́ mɨmbéꞌdekesị́ bɨ zɨ́ye ní,
zɨ́ye ndị́sịyé kɨ́ ꞌdéwe sịndị́ ị́tị́ ꞌbɨ ꞌyị e káa zɨ́ bɨ ilinɨ́ ní.
7Máóto taramá goó kacɨ́ mɨmbéꞌdekesị́ esé née bɨsinyíne,
sɨmɨkesị́ esé née ofụ nda go.
Bulúndusé e nɨyí báyi faa
dongará kúfú Isɨréle e mbá.
8Zụ́da, lúnduyị́ e nɨyí ndị́sị mbófo yị́ị,
zɨ́ye ndị́sị óto úndruyị́
gɨ zɨ́a áyí rómo komo ezeokóyị e.
9Áyí ídí káa zɨ́ kemị ní,
nɨ nánáónzó bangá ené togụ́ anu go zɨ́a lérené yá,
zɨ́a ndáꞌba ꞌdúꞌduné bi.
Káa zɨ́ mbágá kemị ní, éyị́ bɨ nɨ tóro ꞌdụ́tụ kóꞌdụ́yị ní ndaá.
10Áyí ídí kɨ́ ngbángbá ꞌbɨ ídí káa do manda zɨ́yị,
bulúnduyị́ e nɨyí ídí ngére do kúfú ꞌyị e mbá
kúfú ꞌyịmaꞌdí e mbá nɨyí ndị́sị óto úndruyé
zɨ́ye ndị́sị íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́yị.
11Nɨ ódóngéṛị dongí ené ro kókó sịndị́ kóṛó bɨ nɨ mɨútúásáne komoa ní.
Zɨ́a ndị́sịné lóꞌdó bongó ené sɨmɨ iní kóṛó49:11 Lúgu bongó sɨmɨ iní kóṛó: Ledre bɨ Yakóbo uku née ꞌdodo ledre kɨ́dí Zụ́da nɨ karanée ídí kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne. Kóṛó ené nɨ áná kɨ́ngaya zɨ́ Zụ́da ndị́sịné lúgu bongó e sɨmɨ iní a. bɨ káa zɨ́ sáma ní.
12Komoa nɨ ídí bɨkesị́ne rómo gɨ do iní kóṛó,
soa nɨ ídí bɨkenyị́ne rómo do mɨényị́ iní umba.49:12 Bɨkesị́ komo kɨ́ bɨkenyị́ so: Nɨ rokinyi bɨ nɨ ídí zɨ́a kɨ́ngaya gɨ zɨ́ éyị́ ga bɨ zɨ́a ní.
13Zebụlụ́na, nɨ ndị́sị kɨ́ ꞌbe tara mongụ́ ngbuṛu,
zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndị́sị ógụ tóroyé do gbúṛóngó ngbuṛu maꞌdáa née.
Mamayé nɨ ídí geré gbóo kɨ́ káṇgá bɨ Sidóna ní.
14Isakára, nɨ ídí kɨ́ rokoꞌbụné káa zɨ́ dongí bɨ
ndịsị ꞌdúꞌdu dongará éyị́ ga bɨ ịmbị́ yée ní.49:14 Dongará éyị́ ga bɨ ịmbị́ yée ní: Káṇgá ꞌbɨ Isakára nɨ ídí dongará káṇgá ꞌbɨ sị́ do Isɨréle e gbre.
15Sɨmɨ bɨ lúrú bi ꞌdówụ́ro née nɨ bɨlámáne zɨ́ ị́rịgbére a ídíne kpá bɨlámáne ní,
nɨ óyóyéme sogoné, zɨ́a íꞌbí roné ndị́sị ị́mbị́ éyị́ owóowó ga bɨ ore ní.
Zɨ́a ídíne owụ́kụlụ́ ꞌbɨ moko ga bɨ ore ní.
16Dána nɨ ídí ꞌyị ꞌdécị yéme ngbanga zɨ́ ꞌyị ené e
káa zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ kóo ꞌbɨ Isɨréle e ní.
17Owụ́ ꞌbɨ eyị́ e kɨ́ bulúnduyị́ e nɨyí ídí káa zɨ́ kámá dogboṛụ mɨsiꞌdi,
togụ́ lagá usáni go yá, ꞌyị bɨ ndịsị ngásá kɨ́ usáni máa née nɨ útúógụ gɨ doa.
18Ngére Lomo mándị́sị óto komomá gɨ ro zɨ́yị
yómo zée.
19Gáda, ꞌyị ngáka éyị́ e nɨyí karanée útú kɨ́ okó do bulúnduyị́ e,
tɨ́ lá nɨyí rómo komo ꞌyị ga gére née cụ́.
20Bi bɨ Aséra, nɨ ndị́sị doa ní nɨ ꞌdíꞌbiógụ bɨlámá éyị́ mɨánu kɨ́ngaya.
Zɨ́a ndị́sịné íꞌbí bɨlámá éyị́ mɨánu bɨ nɨ mɨútúásáne gɨ ro mongụ́ ngére.
21Nafatáli, nɨ yị́ ené káa zɨ́ nyazu ní. Nɨ ndị́sị gámá kɨ́ ro doné.
Nɨ ndị́sị ndíki mbá owụ́ ga bɨ kɨ́ lámá royé49:21 Káa zɨ́ nyazu bɨ ndịsị ndíki mbá owụ́ ga bɨ kɨ́ lámá royé: Nafatáli, áyí ndị́sị ódro mbá bɨlámá ledre e. kɨ́ngaya ní.
22Yoséfa nɨ ꞌbɨ ené káa zɨ́ kóṛó bɨ ndịsị áná kɨ́ngaya ní,
kpá káa zɨ́ kóṛó bɨ kóꞌdụ́ ngbuṛu ní,
bɨ mɨrásá a rasá zɨ́a ꞌdụ́tụ bi mbá ní.
23Ezeokóyị nɨyí ndị́sị útú kɨ́ okó doyị́,
zɨ́ye ndị́sịyé méngị yị́ị ꞌduo kɨ́ mɨmbéꞌdekesị́.
24Tɨ́ lá sama bɨ do sị́lị́a ní utúasá kị́zị wá,
sị́lị́a utúasá óꞌdó kɨ́ éꞌbe sama wá,
gɨ zɨ́a Lomo bɨ kɨ́ Rokoꞌbụné kɨ́ngaya bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ Yakóbo ní,
nɨ ne bi lóꞌbo kpá ꞌyị ꞌbáꞌbá Isɨréle e,
25gɨ zɨ́a Lomo bɨ ꞌbụyị́ ndịsị óto úndrua ní ndịsị sáká yị́ị ne,
gɨ zɨ́a Lomo bɨ kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya ní ndịsịne íꞌbí úndru bɨ gɨ komo ere gɨ ꞌdága ní zɨ́yị,
nɨ kpá íꞌbí úndru do iní bɨ ndịsị lágaógụ gɨ sị́ káṇgá ní,
zɨ́ bangá eyị́ e, bulúnduyị́ e étrịyé zɨ́ye ídíye tụ́ꞌdụ́.
26Úndru bɨ máíꞌbí zɨ́yị ba nɨ kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya rómo do úndru ga bɨ kóo ꞌdesị́ ní mbá,
romo kpá gɨ do tákpásị́lị́ ga bɨ kóo gɨ zɨ́ bulúnduyị́ e ní mbá.
Úndru ga gére née idínɨ́ ógụ zɨ́ Yoséfa,
gɨ zɨ́a nɨ ídíne manda zɨ́ lúnduné e za mbá.
27Benzemúna, nɨ ídí ꞌbɨ ené káa zɨ́ máárára bɨ kɨ́ ꞌbú roné ní,
kɨ́ phịyị́ nɨ nánáónzó bangá e zɨ́a ánu yée, kɨ́ tagá zɨ́ye ífi sɨmɨ ngítí a kɨ́ lafúne e.”
28Ga bɨ sokó doa gbre (12) née mbá sị́ do Isɨréle. Née ledre bɨ ꞌbụyé Yakóbo uku zɨ́ye sɨmɨ bɨ nɨ íꞌbí úndru zɨ́ye kacɨ́ mɨsiꞌdiné mɨngúngúcua ní.
Ledre gɨ ro umbu Yakóbo
29Zɨ́ Yakóbo yóko wotị́ne e úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mááyí go ógụ úyu zɨ́ze ndíkíze kɨ́ ꞌyị amá e. Ídísé óto máa cigí babá sɨmɨ gu landa bɨ sɨmɨ yáká ꞌbɨ Éforono ꞌyị ꞌbɨ Éte ní. 30Gu landa bɨ Makeféla née nɨ kóo sɨmɨ yáká bɨ Abarayáma ugú gɨ ro ndị́sị óto bi e sɨmɨ a gɨ zɨ́ Éforono ꞌyị ꞌbɨ Éte, gbóo kɨ́ Mamaré sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Kanána ní. 31Otonɨ́ kóo Abarayáma e kɨ́ meꞌbené Sára ore, do kóo óto Isáka e kɨ́ meꞌbené Rebéka kpá ore, máóto meꞌbemá Léya kpá ore. 32Ugúnɨ́ kóo yáká née go kɨ́ éyị́ ga bɨ sɨmɨyé ní mbá gɨ zɨ́ Éte e.”
33Sɨmɨ bɨ Yakóbo ukuonzó ledre go zɨ́ wotị́ne e ní, zɨ́a ꞌdúꞌdulúgu roné bi, zɨ́ sịndị́ kadra útúásáne zɨ́a úyuné.
501Zɨ́ Yoséfa útúne kụkụrụkụ do umbu ꞌbụné do fáka wo zɨ́a ndị́sịné íni ini roa. 2Zɨ́ Yoséfa ị́nyịné úku ledre idínɨ́ yéme umbu ꞌbụné kɨ́ kágá bɨlámáne káa bɨ nɨ sínyí. 3Sị́lị́ ꞌbɨ sụ́sụ kágá née nɨ mbá cị́ gbre (40). Zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e íni wo kɨ́ sị́lị́ cị́ ota doa sokó (70).
4Sɨmɨ bɨ sị́lị́ ꞌbɨ ini ụkụ́ go ní, zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́ mị́ngị́ káṇgá ga bɨ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ mongụ́ ngére ní kɨ́dí, “Togụ́ ledre amá eme komosé tɨ́ mɨéme yá, ídísé ndéré kɨ́ sanda ba úku a zɨ́ mongụ́ ngére kɨ́dí, 5‘Babá oto kóo máa go lólóbụ́ zɨ́ne kɨ́dí, “Mááyí go ógụ úyu, ídí óto máa sɨmɨ gu bɨ kóo máíciómo gɨ romá sɨmɨ Kanána ní.” Bɨ ba ní máṇgúṇgú romá zɨ́yị ídí ṇgúṇgu a zɨ́ma ndéréma óto ꞌbụmá zɨ́ma ndáꞌbaógụmá.’ ”
6Mongụ́ ngére ya zɨ́a ní, “Ndéré mu óto ꞌbụyị́ káa zɨ́ bɨ lólóbụ́ zɨ́a kɨ́dí née nɨ méngị a kenée ní.”
7Sɨmɨ bɨ Yoséfa ꞌdíꞌbi umbu ꞌbụné ndéré kɨ́e óto a ní, zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ mongụ́ ngére nda kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ízibiti ní ndéréye ꞌdị́yịóto Yoséfa. 8Zɨ́ ꞌyị ga bɨ kacɨ́ Yoséfa kɨ́ yée ga bɨ kacɨ́ ꞌbụa ní ị́nyịyé mbá ndéréye ꞌdị́yịóto umbu. Odụ ꞌyị ga bɨ idíakánɨ́ sɨmɨ Gósene ní dụụ́ mɨnzéré owụ́ e nda kɨ́ bangá eyé e. 9Zɨ́ ꞌyị ngásá kɨ́ arabíya e kɨ́ ꞌyị ngásá kɨ́ usáni e kpá ndéréye ndro kéye. ꞌYị e nɨyí kóo tụ́ꞌdụ́ bɨ utúnɨ́ do kacɨ́ Yoséfa ní.
10Sɨmɨ bɨ ꞌdogụnɨ́ bi, nderéogụnɨ́ goó sɨmɨ Atáda bɨ sága Yeredéne mɨꞌdí gbére kɨ́ꞌdí bɨ ndịsịnɨ́ ócó kére ní, zɨ́ye ndị́sịyé ore íni ini, íni ini kɨ́ngaya. Née ní zɨ́ Yoséfa íni ꞌbụné ore kɨ́ sị́lị́ ịnyị doa gbre (7). 11Sɨmɨ bɨ ꞌyị ꞌbɨ Kanána ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị ore lurúnɨ́ ini bɨ méngị roné kɨ́ngaya sɨmɨ Atáda ní, zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Mongụ́ lerị́ ro ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e.” Zɨ́ ịrị bi née nda ídíne Ábele Miziráma.50:11 Ábele Miziráma: Ịrị ba kɨ́ tara Ébere ini ledre sɨmɨ a kɨ́dí, “ꞌYị ꞌbɨ Ízibiti e ndịsịnɨ́ íni ini.”
12Née ní, zɨ́ wotị́ Yakóbo e méngị ledre tɨ́ káa zɨ́ bɨ ꞌbụyé úku zɨ́ye ní. 13Zɨ́ye ꞌdíꞌbi umbu ꞌbụyé ndéré kɨ́e sɨmɨ Kanána óto a sɨmɨ gu landa bɨ Makeféla gbóo kɨ́ Mamaré, bɨ sɨmɨ yáká bɨ kóo Abarayáma ugú gɨ ro ndị́sị óto bi e sɨmɨ a gɨ zɨ́ Éforono ꞌyị ꞌbɨ Éte e ní. 14Gɨ do kacɨ́ bɨ otonɨ́ bi ní, zɨ́ Yoséfa ị́nyịyé kɨ́ lúnduné e kɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo nderénɨ́ kéye óto bi ní mbá ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ Ízibiti.
Yoséfa uku ledre zɨ́ lúnduné e
15Sɨmɨ bɨ lúndu Yoséfa lurúnɨ́ ꞌbụyé uyu go ní, zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Togụ́ Yoséfa somụ́ndiki bɨsinyí ledre bɨ kóo mengịzé zɨ́a, zɨ́a méngị lúgu a zɨ́ze ní, azé méngị ꞌdi?” 16Née ní zɨ́ye kákasa zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “ꞌBụyị́ uku kóo ledre zɨ́ze ꞌdáꞌdá zɨ́a kɨ́ úyuné, 17‘Ba ledre bɨ ídísé úku a zɨ́ Yoséfa ní. Máṇgúṇgú romá zɨ́yị ídí ótoómo luyú kɨ́ bɨsinyí ledre kóo lúnduyị́ e mengịnɨ́ zɨ́yị ní.’ Bɨ ba ní ídí ótoómo ledre zɨ́ze gɨ sɨmɨ lúyú ledre ezé, zée ga bɨ ndịsịzé óto úndru Lomo ꞌbɨ ꞌbụyị́ ní.” Sɨmɨ bɨ Yoséfa uwú ledre née ní, zɨ́ sɨmɨkozo méngị wo zɨ́a útúne íni ini.
18Zɨ́ lúnduga ógụyé útúye lóꞌbụ komoyé bi kóꞌdụ́ a. Zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Azé cakaba go owụ́kụlụ́ eyị́ e.”
19Zɨ́ Yoséfa úkulúgu ledre zɨ́ lúnduné e kɨ́dí, “Ndásé éré ngịrị wá. Mándá kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ma óyólóꞌbó ledre bɨ Lomo yeme go ní wá. 20Abú yémesé kóo rosé gɨ ro méngị bɨsinyí ledre kɨ́ma yá, tɨ́ lá Lomo yeme kóo ledre née zɨ́a ídíne kenée ne gɨ ro zɨ́ne yómo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e káa zɨ́ bɨ nɨ ndị́sị méngị roné cakaba ba. 21Zɨ́a úku yéme ledre zɨ́ye kɨ́dí, bɨ goó kenée ní ndásé éré ngịrị wá. Mááyí íꞌbí éyị́ e zɨ́se kɨ́ owụ́ ꞌbɨ esé e mbá.”
Ledre gɨ ro umbu Yoséfa
22Yoséfa ndịsịnɨ́ kóo kɨ́ lúnduné e sɨmɨ Ízibiti. Nɨ úyu ní, sɨmɨbi ené nɨ go míya kị́éꞌdo doa sokó (110). 23Yoséfa luꞌbú kóo do sogo káṇgá go kɨ́ngaya. Zɨ́a lúrú owụ́ e gɨ sɨmɨ Efarayíma kɨ́ bulúndu Efarayíma e. Zɨ́a kpá ị́mbị́ owụ́ ga bɨ gɨ sɨmɨ Makíri wotị́ Manási ní.
24Nda sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́ lúnduné e kɨ́dí, “Mááyí go ógụ úyu. Tɨ́ lá Lomo nɨ ógụ sáká sée do ꞌdíꞌbióyó sée gɨ sɨmɨ káṇgá ba ndéré kɨ́se sɨmɨ káṇgá bɨ kóo mocụ́omo ledre a zɨ́ Abarayáma, Isáka nda kɨ́ Yakóbo ní.” 25Bɨ ba ní, ídísé lólóbụ́ zɨ́ma kɨ́dí, ásé ꞌdíꞌbi umbumá kpa kɨ́se sɨmɨ bɨ Lomo nɨ go ꞌdíꞌbi sée ndéré kɨ́se sɨmɨ Kanána ní.
26Née ní, zɨ́ Yoséfa úyuné cịkị sɨmɨ Ízibiti ore sɨmɨ bɨ sɨmɨbi ené nɨ go míya kị́éꞌdo doa sokó (110) ní. Do yéme umbu a bɨlámáne kɨ́ kágá do óto a sɨmɨ sondụ́ụ.